Ukázka Knihy Z Internetového Knihkupectví Holka V Kapele
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 3 2 5 2 3 argo Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz holka v kapele U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 3 2 5 2 3 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 3 2 5 2 3 kim gordon přeložil rani tolimat argo U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 3 2 5 2 3 GIRL IN A BAND Copyright © 2015 by Kim Gordon Czech edition © Argo, 2017 Translation © Rani Tolimat, 2017 Cover photograph © Robert Balazik, 2017 ISBN 978-80-257-2122-3 (váz.) ISBN 978-80-257-2182-7 (e-kniha) U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 3 2 5 2 3 Věnováno Coco, mé Polárce. U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 3 2 5 2 3 Konec Když jsme vyšli na pódium odehrát poslední koncert, byli v hlavní roli jednoznačně kluci. Navenek všichni vypadali víceméně stejně jako v uplynulých třiceti letech. Pod povrchem bylo všechno úplně jinak. Thurston poplácal basistu Marka Ibolda po ramenou a překlusal pódium. Následoval ho kytarista Lee Ranaldo a pak bubeník Steve Shel- ley. To gesto mi přišlo hrozně prázdné, úplně dětinské, jako z jiné reality. Thurston má spoustu známých, ale jen pár opravdových kamarádů, zá- sadně s nimi nemluví o čemkoli osobním a rozhodně není typ člověka, co by někoho plácal po ramenou. Bylo to gesto, kterým dával najevo: Jsem zpátky. Jsem volný. Jsem sám. Já šla na pódium poslední a dávala si dobrý pozor, aby mezi Thur- stonem a mnou zůstal náležitý odstup. Byla jsem hrozně unavená, ale pořád ostražitá. Steve usedl na své místo za bicími jako tatínek za pra- covní stůl. My ostatní jsme se ozbrojili nástroji jako četa vojáků, jako armáda, která si nepřeje nic jiného, než aby to bombardování konečně skončilo. Lilo jako z konve, z nebe padaly provazy vody. Déšť v Jižní Americe je stejný jako všude jinde a stejně se v něm také cítíte. Říká se, že když je manželství u konce, přivádějí člověka k šílen- ství i maličkosti, kterých si do té doby v životě nevšiml. Co se mě týče, platilo to pro ten poslední týden dokonale, kdykoli byl Thurston nablízku. Možná to cítil stejně, možná ho nic podobného ani nenapadlo. Já to upřímně řečeno ani vědět nechtěla. Když jsme zrovna nehráli, neustále psal esemesky a pobíhal kolem nás jako manické dítě s pocitem viny. Po třiceti letech hráli Sonic Youth svůj poslední koncert. Festival SWU se konal v Itu kousíček od São Paula v Brazílii, osm tisíc kilometrů od našeho domova v Nové Anglii. Trval tři dny, vysílali ho v jihoamerické televizi a živě na internetu, mezi sponzory patřily obří firmy jako Coca- -Cola nebo Heineken. Mezi hlavními hvězdami byli Faith No More, Kanye West, Black Eyed Peas, Peter Gabriel, Stone Temple Pilots, Snoop Dogg, Soundgarden a tak. My byli z celého seznamu účinkujících asi nejméně známí. Divné místo na takový konec. 9 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Za ta léta jsme hráli na rockových festivalech mnohokrát. Kapela je vnímala jako nutné zlo, i když ten stres spojený s hraním bez zvuko- vých zkoušek měl taky něco do sebe. Festivaly, to jsou kamiony a stany v zákulisí, aparatura a kabely úplně všude, páchnoucí chemické zácho- dy a občasná náhodná setkání s muzikanty, které máte po lidské nebo hudební stránce rádi, ale v životě jste se s nimi neviděli osobně. Občas se rozbije vybavení, jindy se nestíhá itinerář, ani na počasí se nedá spo- lehnout. Někdy z odposlechů neslyšíte ani tón, ale stejně do toho jdete a zkusíte pro moře lidí pod pódiem zahrát co nejlépe. Kromě toho festivaly znamenají kratší setlist. Dnes jsme to měli celé uzavřít sedmdesáti minutami plnými adrenalinu, jaké jsme v po- sledních pár dnech odehráli na festivalech v Peru, Uruguayi, Buenos Aires a Chile. Ale jedna změna tu oproti předchozím turné a festivalům byla: s Thurstonem jsme spolu nemluvili. Za celý týden mezi námi padlo možná tak patnáct slov. Po sedmadvaceti letech manželství se nám to všechno úplně rozpadlo. V srpnu jsem ho musela požádat, aby se vystěhoval z našeho domu v Massachusetts, a on to udělal. Pronajal si byt půldruhého kilometru ode mě a dojížděl tam a zpátky do New Yorku. Život páru, který všichni považovali za úžasný, v pohodě, navěky nedotčený a který dodával mladším muzikantům naději, že ten rockový blázinec můžou přečkat, se změnil jen v další rozchodové klišé – mužská krize středního věku, jiná žena, dvojí život. Technik podal Thurstonovi kytaru a jemu se tváří mihl předstí- raně vyděšený výraz. Bylo mu třiapadesát a pořád vypadal jako ten střapatý hubený kluk z Connecticutu, kterého jsem kdysi potkala v jed- nom klubu v New Yorku. Bylo mu dvaadvacet a mně sedmadvacet. Později mi řekl, že se mu líbily moje brýle se sklápěcími tmavými skly. V džínách, starých pumách a bílé košili vytažené z kalhot vypadal jako kluk z nějaké staré fotky, jako sedmnáctiletý mladíček, který nechce, aby ho někdo viděl ve společnosti matky (nebo koneckonců jakékoli ženy). Měl pusu jako Mick Jagger, ruce a nohy se mu klátily, jako by ne- věděl, co s nimi, a měl v sobě určitou ostražitost, kterou občas vidíte u vysokých lidí, kteří nechtějí ostatní zastrašovat svými centimetry. 10 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 3 2 5 2 3 Obličej mu částečně zakrývaly dlouhé hnědé vlasy a zdálo se, že se mu to líbí. Ten týden na turné to vypadalo, jako by vrátil zpátky čas a našich třicet společných let prostě vymazal. Náš život pro něj přestal existovat, už zase fungoval jen za sebe. Zase z něj byl ten dospívající kluk ztracený ve vlastní fantazii. Ty manýry rockové hvězdy, jaké předváděl na pódiu, mi pěkně lezly na nervy. V Sonic Youth vždycky vládla demokracie, přitom jsme ale měli jasně rozdělené role. Stoupla jsem si na své místo doprostřed pódia. Původně to moje místo nebylo a já už si nejsem jistá, kdy se to změnilo. Už to tak ale fungovalo nějakých dvacet let, od doby, kdy Sonic Youth podepsali první smlouvu s Geffen Records. Tehdy jsme zjistili, že velké gramofirmy sice zajímá muzika, ale taky jim hodně záleží na tom, jak vy- padá holka na pódiu. Okamžitě se stává centrem pozornosti, přitahuje pohledy mužů v publiku a zase je, podle své nátury, odráží zpátky. Naše hudba zní občas divně a disharmonicky, takže moje posta- vení uprostřed pódia mělo i podstatný reklamní efekt. Podívejte, mají tam holku, má na sobě hezké šaty, normálně s těmi chlapíky hraje, takže je nejspíš všechno v pořádku. Jenže my byli nezávislá kapela a takhle jsme nikdy nefungovali, takže jsem si dávala záležet na tom, abych se necpala moc dopředu. Během první skladby Brave Men Run jsem se sotva držela na no- hou. V jednu chvíli jsem měla pocit, že mi hlas škrábe o dno, a pak to dno najednou odpadlo. Ta písnička je hodně stará, pochází z raného alba Bad Moon Rising. Text jsem napsala na Eldridge Street v New Yorku v činžáku u trati, kde jsme v té době s Thurstonem bydleli. Vždycky jsem při té písni myslela na své dávné příbuzné z matčiny strany – na ženy průkopnice, co se vlekly přes Panamu do Kalifornie, nebo na svou babičku, samoživitelku během hospodářské krize ve třicátých letech, v té době úplně bez příjmů. Co se textu týče, byl to jeden z mých prvních pokusů uplatnit v hudbě zkušenost z výtvarného umění. Název pochází z obrazu Eda Ruschy, na kterém plachetnice v bouři prořezává mořské vlny. To všechno ale byla třicet let stará záležitost. Teď jsme se na sebe s Thurstonem ani jednou nepodívali. Když píseň skončila, otočila 11 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w .