VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU

LOKALIZAČNÍ A REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE BENEŠOV

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2009 Petra BERANOVÁ Lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov Poděkování:

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Mgr. Lence Vymazalové, za podnětné připomínky a cenné rady, které mi pomáhaly při tvorbě této práce, za příjemnou spolupráci a vstřícnost při zodpovídání mých dotazů. Lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov

Bakalářská práce

Petra Beranová

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Vymazalová

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009 Copyright © 2009 Petra Beranová Abstrakt

BERANOVÁ, Petra: Lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Lenka Vymazalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 65 stran. Práce se zabývá problematikou předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov. Charakterizuje lokalizační předpoklady, které ovlivňují rozmístění cestovního ruchu, a realizační předpoklady, které umožňují dosáhnout turistických míst a využít veškeré nabídky slu- žeb. Součástí práce je dotazníkový výzkum zaměřený na zhodnocení jednotlivých předpokladů cestovního ruchu a určení jejich podílu v zájmovém území. Cílem je zjistit schopnost okresu pokrýt potřeby občanů a účastníků cestovního ruchu a naznačit směr jeho vývoje pro maximální využití rekreačního potenciálu. Rozbor faktorů podmiňují- cích cestovní ruch na Benešovsku je završen závěrečným zhodno- cením jednotlivých předpokladů cestovního ruchu z hlediska jejich významnosti pro zkoumané území. Klíčová slova Okres Benešov. Lokalizační předpoklady cestovního ruchu. Realizační předpoklady cestovního ruchu. Dotazníkový výzkum. SWOT analýza. Potenciál cestovního ruchu.

Abstract

The work deals with the problems of conditions of tourism in the Benešov district. It defines localization conditions which influence a location of tourism, and realization conditions which enable to reach tourist points and utilize an entire offer of services. A component of the work is a questionnaire research focused on a evaluation of particular conditions of tourism and a determination of their share in the region. The aim is to detect an ability of this area to cover the needs of citizens and travellers and indicate a way of its development for the maximum utilization of the recreation potential. The analysis of factors influencing the tourism in the Benešov district is ended up by the final estimation of particular conditions of tourism in light of their significance for the designated area. Keywords Benešov district. Localization conditions of tourism. Rea- lization conditions of tourism. Questionnaire survey. SWOT analysis. Recreation potential.

5 Předmluva

Lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov je téma ba- kalářské práce, jejímž úkolem je zmapovat rekreační potenciál v daném území. Práce analy- zuje lokalizační předpoklady cestovního ruchu, zejména reliéf, klima, hydrosféru, biosféru a chráněná území, zabývá se kulturními památkami, zábavními zařízeními a akcemi a v ne- poslední řadě sportovními událostmi. Následuje rozbor realizačních předpokladů cestovního ruchu, mezi které patří dopravní předpoklady a materiálně-technická základna. Významnou součást mé práce tvoří dotazníkový výzkum a rozbor silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb využitím SWOT analýzy. Završením výzkumu je pak zpracování situační analýzy a návrhů opatření pro zvýšení turistického potenciálu okresu Benešov.

Důvodem výběru tohoto tématu je snaha o bližší poznání jednotlivých předpokladů cestovního ruchu, které benešovský okres charakterizují a zároveň odlišují od ostatních okre- sů, uvědomění si vzájemné interakce těchto předpokladů a zjištění názorů obyvatel na turis- tickou atraktivitu zmíněného regionu prostřednictvím hodnocení jednotlivých předpokladů. Okres Benešov je pro tyto potřeby z hlediska své polohy v blízkosti hlavního města Prahy, své rozlohy i vyváženého poměru zastoupení přírodních a kulturních předpokladů ideálním územím.

6 Obsah

1 Úvod...... 12 2 Vymezení okresu Benešov...... 14 3 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu...... 14 3.1 Reliéf...... 15 3.2 Klima...... 16 3.3 Hydrosféra...... 17 3.4 Biosféra...... 18 3.4.1 Flóra...... 18 3.4.2 Fauna...... 19 3.5 Ochrana přírody...... 20 3.5.1 Zvláště chráněná území...... 20 3.5.2 Přírodní parky...... 22 3.6 Kulturní památky...... 23 3.7 Kulturní a zábavní zařízení a akce...... 26 3.8 Sportovní akce...... 28 4 Realizační předpoklady cestovního ruchu...... 28 4.1 Dopravní předpoklady...... 28 4.1.1 Silniční doprava...... 29 4.1.2 Železniční doprava...... 30 4.1.3 Vodní vnitrozemská doprava...... 32 4.1.4 Cykloturistika...... 32 4.1.5 Pěší turistika...... 34 4.2 Materiálně-technická základna...... 36 4.2.1 Ubytovací zařízení...... 36 4.2.2 Stravovací zařízení...... 38 4.2.3 Sportovní zařízení...... 38 4.2.4 Turistická Informační centra...... 39 4.2.5 Cestovní kanceláře a cestovní agentury...... 39 5 Výzkumná část...... 40 5.1 Shrnutí lokalizačních předpokladů cestovního ruchu...... 40 5.2 Shrnutí realizačních předpokladů cestovního ruchu...... 41

7 5.3 Definování problému a formulace cílů...... 42 5.4 Výzkumný vzorek a popis použitých metod a technik...... 43 5.5 Způsob interpretace výsledků...... 43 5.6 Vyhodnocení dotazníkového výzkumu...... 44 5.6.1 Údaje o respondentech...... 44 5.6.2 Hodnocení přírodních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu...... 45 5.6.3 Hodnocení kulturně-správních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu.....45 5.6.4 Hodnocení dopravních realizačních předpokladů cestovního ruchu...... 46 5.6.5 Hodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu pro materiálně- technickou základnu...... 47 5.6.6 Přednosti okresu sloužící pro rozvoj cestovního ruchu...... 48 5.6.7 Opatření pro rozvoj cestovního ruchu...... 49 5.6.8 Asociace spojené s okresem Benešov...... 50 6 SWOT analýza předpokladů cestovního ruchu...... 51 7 Situační analýza a návrhy opatření pro zvýšení turistického potenciálu okresu Benešov....54 7.1 Přírodní a kulturně-správní předpoklady cestovního ruchu...... 54 7.2 Materiálně-technická základna a dopravní předpoklady cestovního ruchu...... 55 8 Závěr...... 58 Soupis bibliografických citací...... 60 Seznam příloh...... 65

8 Seznam obrázků

Obr 1: Přírodní poměry okresu Benešov...... 18 Obr 2: Chráněná území v okrese Benešov...... 22 Obr 3: Silniční a dálniční síť okresu Benešov...... 30 Obr 4: Železniční síť okresu Benešov...... 31 Obr 5: Cyklistické trasy v okrese Benešov...... 34

9 Seznam tabulek

Tab 1: Horopisné členění Benešovska do úrovně nejvyšších geomorfologických celků...... 15 Tab 2: Úhrnné hodnoty druhu pozemku a procentuální podíl na celkové výměře okresu Benešov k 31. 12. 2007...... 19 Tab 3: Maloplošná zvláště chráněná území v okrese Benešov – přírodní rezervace (PR)...... 21 Tab 4: Maloplošná zvláště chráněná území v okrese Benešov – přírodní památky (PP)...... 21 Tab 5: Nejznámější tradiční kulturní a zábavní akce v okrese Benešov...... 27 Tab 6: Dálkové cyklistické trasy II. třídy v okrese Benešov...... 32 Tab 7: Regionální značené cyklistické trasy III. a IV. třídy v okrese Benešov...... 33 Tab 8: Naučné stezky v okrese Benešov...... 35 Tab 9: Hotely a penziony v okrese Benešov...... 37 Tab 10: Opatření pro rozvoj cestovního ruchu v okrese Benešov...... 49

10 Seznam grafů

Graf 1: Složení respondentů podle pohlaví...... 44 Graf 2: Složení respondentů podle věkových kategorií...... 44 Graf 3: Hodnocení přírodních lokalizač. předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov....45 Graf 4: Hodnocení kulturně-správních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov...... 46 Graf 5: Hodnocení dopravních realizač. předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov.....47 Graf 6: Hodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu pro materiálně-technickou základnu v okrese Benešov...... 48 Graf 7: Přednosti benešovského okresu sloužící pro rozvoj cestovního ruchu...... 48 Graf 8: Asociace spojené s okresem Benešov...... 50

11 1 Úvod

Cestovní ruch představuje v České republice i ve světě velmi dynamicky se rozvíjející odvětví a jeho význam neustále roste. V posledních desetiletích se stal celosvětovým fenomé- nem, který přináší ekonomické, ekologické, sociální, politické, kulturní a mnohé další dopady, zejména v oblasti tzv. průmyslu volného času. Rozvoj cestovního ruchu přispívá k vytváření nových pracovních příležitostí, podpoře investičních aktivit, získávání příjmů a dotací na revitalizace obcí, měst a regionů, a tedy ke zvyšování životní úrovně obyvatel. Vyžaduje však také určitou úroveň služeb, zejména kvalitní ubytovací a stravovací zařízení a potřebnou in- frastrukturu. Proto se také na jeho realizaci podílí celá řada dalších odvětví, např. doprava, stavebnictví, kultura atd.

Význam cestovního ruchu nespočívá pouze v pozitivních dopadech na hospodářství daného území, ale představuje i určité sociální a ekologické hrozby. Z tohoto důvodu je dů- ležité, aby se turizmus stal nástrojem využitelným pro zachování původních tradic a kultur či ochrany životního prostředí, z čehož vyplývá i jeho význam pro rozvoj regionů.

Regionální rozměr cestovního ruchu je současně i stabilizačním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i k sociálně-kulturnímu zázemí, které turizmus zprostředkovává pro návštěvníky, a tak zároveň posiluje místní identitu z pohledu hrdosti na místní tradice a kulturní specifika. Vnímání krajiny každého regionu prochází neustálým vý- vojem, vždy je to však území s podobnými předpoklady cestovního ruchu, které jednotlivé prvky dané oblasti sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů.

Cílem bakalářské práce je identifikace těchto sjednocujících aspektů a analýza loka- lizačních a realizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov z hlediska pokrytí potřeb účastníků cestovního ruchu i stálých obyvatel, zjištění velikosti podílu těchto před- pokladů, naznačení směru vývoje turizmu a navržení podpůrných opatření v zájmovém území pro maximální využití jeho rekreačního potenciálu.

Právě potenciál cestovního ruchu je určen převažujícími funkčními vlastnostmi regio- nu, které usnadňují jeho rozvoj za účelem efektivního využívání územních hodnot. Z tohoto hlediska podle rajonizace cestovního ruchu, uvedené v [48], náleží okres Benešov do turis- tické oblasti Střední Čechy – jihovýchod, která spadá do turistického regionu Okolí Prahy. Zmíněné členění rovněž slouží pro potřeby organizace turizmu a propagace území.

12 Záměrem práce je charakteristika přírodních a kulturně-správních lokalizačních před- pokladů, které ovlivňují rozmístění cestovního ruchu, a dopravních a materiálně-technických realizačních předpokladů, které umožňují dosáhnout míst cestovního ruchu a případný poten- ciál území zužitkovat, tj. vhodné dopravní předpoklady, dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit nebo sportovních, kulturních a zábavních zařízení.

Úkolem je zjistit, zda je okres schopen nabídnout účastníkům cestovního ruchu možnost uspokojit jejich potřeby, zejména v oblasti poznávání, získávání nových dojmů, se- berealizace v souvislosti s růstem životní úrovně a prodlužováním délky volného času, ale také potřebu odpočinku.

Stěžejním bodem práce je dotazníkový výzkum zaměřený na vyhodnocení celkového potenciálu krajiny benešovského okresu z hlediska jednotlivých předpokladů cestovního ru- chu, určení jejich podílu a navržení vývojového trendu, kterým by se měl zkoumaný region ubírat tak, aby bylo možné plně využít jeho podmínky příznivé pro turizmus.

Analýza faktorů stimulujících cestovní ruch v zájmovém území je završena SWOT analýzou a závěrečným zhodnocením, které slouží jako nástroj rekapitulace a shrnutí veške- rých předpokladů cestovního ruchu. Spolu s navrženými opatřeními pro zvýšení atraktivity okresu tak umožní vytvořit jeho strategický profil.

13 2 Vymezení okresu Benešov

Benešovský okres, nazývaný také Benešovsko, je situován do jižní části Středočes- kého kraje. Na severu sousedí s okresy Praha-východ a Kutná Hora, na jihu s okresy Pelhři- mov a Tábor, východní hranice je tvořena spolu s okresem Havlíčkův Brod a na západě hraničí území s okresy Příbram a Praha-západ.

Rozlohou 1 475 km2 zaujímá Benešovsko přibližně 13,4 % Středočeského kraje a v tomto kraji je po Příbramsku druhým největším okresem. Počtem obyvatel 92 631 se okres v rámci kraje řadí mezi průměrně lidnaté, hustota zalidnění 63 obyvatel/km² je však druhá nejnižší. Podíl městského obyvatelstva činí 55,5 %. Administrativně je okres tvořen územím 115 obcí, z čehož je devět měst a deset městysů, dále se člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností – Benešov, Vlašim a Votice. Údaje jsou čerpány z [29].

Dle [10] leží nejsevernější místo okresu u obce Chocerady (49° 53´ 30´´ s. š.), nej- jižnější pak u obce Mezno (49° 30´ 15´´ s. š.), nejvýchodněji se nachází místo u Šetějovic (15° 15´ 00´´ v. d.) a nejzápadněji položené místo je u obce Nahoruby (14° 24´ 00´´ v. d.).

Okres Benešov lze rovněž chápat jako kulturně-historický celek, který tvoří přírodně i turisticky zajímavý region Podblanicko. Vnímání tohoto regionu prošlo v uplynulých deseti- letích různými změnami a jeho vymezení nebylo jednotné. Pouze zřídka bylo za území podblanického regionu považováno nejbližší okolí památné hory Velký Blaník. V současné době se většina publikací, včetně [16], přiklání k vymezení regionu hranicemi okresu Benešov na konci 20. století a příhraničními zónami sousedních okresů kolem Mladé Vožice, Kosovy Hory, Prosenické Lhoty, Vysokého Chlumce, Sedlčan a Sázavy.

3 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu zaujímají rozhodující postavení při konkrétní lokalizaci realizace turizmu a jejich zhodnocení je nezbytné pro stanovení turis- tického významu okresu. Podmiňují funkční využití regionu cestovním ruchem z hlediska pří- rodních možností i charakteru a kvality společenských podmínek či atraktivit, jejichž ojedinělost činí oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Ve vztahu k rozvoji turizmu však mají druhotný význam. V zásadě poskytují jen určité možnosti, o jejichž uplatnění z hlediska cestovního ruchu rozhodují selektivní faktory a realizační podmínky. Problematikou těchto předpokladů se dále zabývá [4].

14 3.1 Reliéf

Geomorfologicky okres Benešov náleží do Česko-moravské subprovincie Hercynské- ho systému. Podrobnější členění zaznamenává tabulka 1.

Tab 1: Horopisné členění Benešovska do úrovně nejvyšších geomorfologických celků

Systém Subsystém Provincie Subprovincie Oblast Celek Benešovská pahorkatina Vlašimská Středočeská pahorkatina pahorkatina Táborská pahorkatina Blatenská pahorkatina Křemešnická vrchovina Hercynský Hercynská Česká Česko-moravská Hornosázavská systém pohoří vysočina subprovincie pahorkatina Železné hory Hornosvratecká Českomoravská vrchovina vrchovina Křižanovská vrchovina Javořická vrchovina Jevišovická pahorkatina Zdroj: [31]

Podle zeměpisného členění patří Benešovsko z větší části do Středočeské pahorkatiny, jež se vyznačuje velkou výškovou členitostí s výškovými rozdíly 75 – 150 m. Nadmořská výška typického kopcovitého terénu se pohybuje většinou v rozmezí 400 – 450 m. Menší list- naté chlumy a lesní obory střídají užší údolí, stráně, louky, pole nebo rozlehlejší plató, jejichž nadmořská výška kolísá ponejvíce mezi 250 – 300 m. Součástí Středočeské pahorkatiny je Benešovská a Vlašimská pahorkatina s členitým reliéfem. Zeměpisné údaje podává [16].

Ve středočeské pahorkatině se v jihozápadní části okresu nacházejí vrchy Kalvárie (698 m n. m.), Babí hora (695 m n. m.), Džbány (688 m n. m.) a Větrov (676 m n. m.). I přes snižování reliéfu severovýchodně směrem k Sázavě, jsou v severní části území některé vrcho- ly s nadmořskou výškou přes 500 m, např. Kopanina (532 m n. m.). Také v okolí řeky Blanice je řada hřbetů, k nejvyšším patří Velký Blaník (638 m n. m.), Pravětický vrch u Daměnic (598 m n. m.) a Malý Blaník (576 m n. m.). 15 Krajina se východním směrem snižuje a přechází ve vrchovinu. Prolom blanické brázdy je dle [10] přirozeným rozhraním Středočeské žulové pahorkatiny a Českomoravské rulové vrchoviny, jejíž převážná část je tvořena plošně rozlehlými terénními vyvýšeninami porostlými lesy a širokými sníženinami s pastvinami a ornou půdou bez výraznějšího převýšení. Přesto táhlé svahy s hřbety a návršími dosahují i výšky přes 600 m n. m., např. Řísnický vrch u Slavětína.

Nejvyšší oblastí okresu, zmiňovanou v [16], je tzv. Česká Sibiř v jeho jižní části mezi Voticemi a Meznem, kde se nachází nejvyšší kóta ležící ve Středočeské pahorkatině, vrch Mezivrata (712 m n. m.). Nejvýše položenou obcí Benešovska je Miličín (617 m n. m.).

Lokality s nejnižší nadmořskou výškou leží v údolí východního břehu řeky Vltavy (222 m n. m.) a řeky Sázavy u Kamenného Přívozu. Nejnižší polohou se vyznačuje obec Kr- hanice u řeky Sázavy (- 276 m n. m.), jak udává [16].

3.2 Klima

Klimatické poměry hrají při realizaci a rozmístění cestovního ruchu jednu z klíčových rolí. Umístění okresu v mírném podnebném pásmu má svými příznivými hodnotami v celo- světovém srovnání velký význam pro využití cestovním ruchem.

Klimaticky se Benešovsko řadí do oblasti mírně teplé s roční průměrnou teplotou 7 – 8 °C. Teplejší je malé území v severozápadním cípu okresu a úsek Posázaví mezi Čerčany a ústím řeky Blanice o nadmořské výšce 200 m s průměrnou roční teplotou 8 – 9 °C. Naopak výrazně chladnější oblast je v nejvyšších polohách v jižní a jihozápadní části okresu, kde prů- měrná roční teplota dosahuje 6 – 7 °C. Jedná se o okolí Slavětína, hornatou oblast Miličína u vrcholu Mezivrata a hřebeny vrchoviny Čertova břemene nad Sedlcem-Prčicí v nadmoř- ských výškách až kolem 700 m. Bližší klimatické údaje obsahuje [16].

Pro nižší polohy je typické přechodné období mírně teplého jara i podzimu, dlouhé, sušší a teplejší léto, kdežto zima bývá kratší s menším množstvím sněhových srážek. Výše položené části se vyznačují kratším létem, ale delším chladnějším jarem a podzimem, který přechází v dlouhou zimu s hojností trvalejší sněhové pokrývky. Více viz. [16].

Ve vegetační době dosahuje úhrn srážek 400 – 500 mm, mimo vegetační dobu 250 – 300 mm. Průměrné množství srážek za rok na Benešovsku činí 600 – 700 mm, v sušší nejzápadnější části okresu je to 500 – 600 mm, jak dokládá [16]. Převažují západní větry společně s větry vanoucími z jihozápadu a severozápadu.

16 3.3 Hydrosféra

Vhodné hydrologické podmínky se z hlediska realizace cestovního ruchu stávají stále významnějšími. Povrchové vody, zejména řeky, rybníky a přehradní nádrže, vyznačené na ob- rázku 1, jejichž sezónní využitelnost je závislá na teplotních poměrech, vytvářejí předpoklady pro plošné rozmístění turizmu. Jejich hodnotu vytváří řada komponentů, např. teplota a čistota vody nebo kvalita přilehlého zázemí.

Benešovský okres přibližně vymezuje území trojúhelníkového tvaru mezi řekami Že- livkou, Sázavou a Vltavou, jež zajišťují rekreační vyžití. Vodní toky směřují převážně na sever a většina z nich náleží k povodí řeky Vltavy, která tvoří část přirozených severo- západních hranic okresu o délce 18 km, pouze nepatrná část u jihozápadní hranice patří k po- vodí řeky Lužnice. Východní okraj Benešovska tvoří tok Sázavy, protékající územím v délce 74 km a vlévající se již mimo okres u Davle do Vltavy. Nejvýznamnějšími levostrannými pří- toky řeky Sázavy jsou v rámci Benešovska 20 km dlouhý vodní tok Želivky a 37 km rozsáhlé povodí řeky Blanice, která se na území regionu dostává u obce Kamberk. Více viz. [40].

I když jsou místní vodní nádrže lidským výtvorem, tvoří organickou součást krajiny zvyšující pestrost prostředí. Celé území vyniká poměrně značným množstvím menších rybní- ků, přestože podle [16] jejich část zanikla v souvislosti s vylidněním po třicetileté válce na po- čátku 17. století a také v 18. – 19. století v důsledku zvětšování zemědělských ploch.

V okrese se zachovalo přibližně šest set rybníků, zejména mezi Benešovem a Votice- mi, také mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Nejznámější a největší je Podhrázský rybník o rozloze 48 ha. Spolu s rybníky Splavský, Semovický, Konopišťský či Jarkovický je napájen Konopišťským potokem (viz. [16]). Mezi rybníky určené pro rekreační a sportovní rybolov patří např. rybník Opřetický a Nesvačilský, nacházející se u Bystřice, dále rybník Smykov u Chotýšan, Šebíř u Boliny, Panský u Neveklova, Strašík u Libouně či Valcha ne- daleko Čechtic, sloužící rovněž k rekreaci.

Po druhé světové válce vznikla při západní a severovýchodní hranici Benešovska dvě velká vodní díla, jejichž význam spočívá v ochraně před povodněmi a výrobě elektrické ener- gie. Nejprve byla na řece Vltavě vybudována Slapská nádrž, mající bohaté rekreační využití a jejíž vodní plochu po celé délce svírají příkré vysoké skály. Později vznikla na řece Želivce vodní nádrž Švihov, jejíž hladina je podstatně otevřenější. Hlavním účelem díla je zásobárna pitné vody především pro Prahu a část Středočeského kraje. Z hlediska objemu vody a ode- bíraného množství představuje největší vodárenskou nádrž v České republice. Více viz. [16].

17 3.4 Biosféra

Biosféra jako významná součást komplexních přírodních předpokladů ovlivňuje sub- jektivní vjemy návštěvníků, spolupodílí se na estetice krajiny a má zdravotní účinky. V okrese působí příznivě lesnatá krajina v nesouvislých plochách, přerušovaná nezalesněnými prostory, jak lze spatřit na obrázku 1. Živočišstvo se v cestovním ruchu uplatňuje prostřednictvím chráněné a lovné zvěře. Stále více se také prosazují chovné obory a umělé vodní nádrže.

Legenda:

Obr 1: Přírodní poměry okresu Benešov 1:330 000 (zdroj: [42])

3.4.1 Flóra Publikace [10] udává, že doklady o výskytu rostlin z dávné minulosti byly objeveny ve zkamenělinách prvohorních uloženin u Chobotu na Vlašimsku. Původně bylo celé Bene- šovsko porostlé lesy. Avšak téměř všechna lesní společenstva byla lidskou činností od konce středověku pozměněna, místy zcela odstraněna, takže dnes lesy tvoří jen necelých 28 % cel- kové výměry okresu. Podrobnější informace zobrazuje tabulka 2.

18 Pouze v určitých lokalitách se zachovaly lesy alespoň přibližně původního složení ve formě tří základních společenstev, jež podle publikace [16] tvoří dubohabřiny na svazích kolem řeky Vltavy, Sázavy a Želivky, bučiny při vrcholech Velkého a Malého Blaníka a na hřebenech skalního útvaru Čertova břemene a bukojavořiny s převládajícím bukem doplně- ným javorem klenem, jasanem a lípami, které pokrývají příkré severní svahy určitých partií údolí řeky Sázavy, místy Čertovo břemeno a lesy poblíž Týnce nad Sázavou.

Plošně největší kyselé doubravy byly z části přeměněny na louky, pastviny a ornou půdu, tzv. role či kulturní step, z části nahrazeny porosty smrku ztepilého a menším dílem bo- rovicí lesní, jakožto hlavních producentů dřeva. Jednotlivé jedle se vyskytují zřídka, pře- devším ve vyšších partiích Benešovska. Problematikou složení lesů se zabývá [16].

Nelesní zeleň otevřené krajiny je zastoupena zahradami, sady a městskými parky. Z hlediska vývoje krajiny je otevřená krajina, louky a pole, novodobým jevem, vzniklým před necelými tisíci lety aktivním odlesněním. Zcela specifická rostlinná společenstva, nazývané v publikaci [10] údolní fenomén, se nachází v říčních údolích, kde se na skalnatých stanoviš- tích zachovaly teplomilné druhy rostlin a rostlinné formace skalních stepí. Jedná se zejména o skalnaté jihozápadní srázy řeky Sázavy a údolí řeky Vltavy.

Tab 2: Úhrnné hodnoty druhu pozemku a procentuální podíl na celkové výměře okresu Benešov k 31. 12. 2007

Výměra Podíl plochy pozemku Druh pozemku pozemku (ha) na celkové výměře (%) Orná půda 70 234 47,63 Zemědělská půda Trvalé travní porosty 17 097 11,59 Ovocné sady a zahrady 3 565 2,42 Lesní pozemky 41 225 27,95 Vodní plochy 3 309 2,24 Nezemědělská půda Zastavěné plochy a nádvoří 2 095 1,42 Ostatní plochy 9 948 6,75 Zdroj: [29]

3.4.2 Fauna Celkový charakter současné fauny je určen především polohou benešovského okresu na území Středočeské pahorkatiny. Benešovsko je působištěm mnoha druhů živočichů, které zastupují všechny zoologické třídy. Dle zoogeografického kritéria, uvedeného v [10], zde převažují živočichové listnatých lesů eurosibiřské podoblasti palearktu doplněných o druhy stepní.

19 Druhy s větší mírou přizpůsobivosti žijí i v dalších ekosystémech od nížin až po hornaté oblasti. Specifická živočišná společenstva se vyskytují v tekoucích i stojatých vodách a jejich okolí nebo v lesích a přilehlých loukách. Některé plastické formy, např. hrdlička za- hradní, se dokonce přizpůsobily k osídlení lidských obydlí, jejichž plocha vzrůstala od 18. století. Hospodářsky obdělávaná krajina poskytuje mnoha druhům živočichů vhodné pod- mínky a svým charakterem umožnila i šíření některých stepních prvků, např. křečka polního a tchoře světlého. Faunu zájmového území podrobněji charakterizuje [10].

Zároveň však v některých ekosystémech, silně člověkem pozměněných, jako jsou plochy hospodářských plodin, monokulturní lesy, došlo k výraznému druhovému ochuzení fauny.

3.5 Ochrana přírody

V důsledku turistické expanze do přírodně nejhodnotnějších oblastí se rekreační hodnota přírodních oblastí snižuje. Vzhledem k této skutečnosti stoupá v okrese Benešov význam ochrany přírody především v podobě zvláště chráněných území a přírodních parků.

3.5.1 Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území jsou plochy přírodovědecky či esteticky velmi významné nebo jedinečné, z hlediska cestovního ruchu tedy velmi atraktivní. Jejich přehled podává obrázek 2.

V benešovském okrese se nachází nejmenší velkoplošné zvláště chráněné území České republiky o rozloze 4 000 ha, Chráněná krajinná oblast (CHKO) Blaník, vyhlášená roku 1981. Cílem je ochrana harmonické, biologicky vyvážené krajiny s místy zachovanými původními lesními porosty a vzácnou mokřadní květenou v údolní nivě řeky Blanice. Blíže viz. [23].

Co se týče maloplošných zvláště chráněných území, na Benešovsku nejstarším chráně- ným územím z této kategorie je Národní přírodní rezervace Ve Studeném, vyhlášená roku 1935. Je umístěna na levém břehu Sázavy u Samechova, kde na ploše o rozloze 30,30 ha je chráněn zbytek suťového a svahového lesa (viz. [48]).

Benešovsko je region bohatý na výskyt přírodních rezervací a přírodních památek. V rámci první zóny ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Blaník byly vyhlášeny přírodní památky Částrovické rybníky a Rybník Louňov a přírodní rezervace Malý Blaník, Velký Blaník a Podlesí. Výčet maloplošných zvláště chráněných území v okrese Benešov včetně jejich charakteristiky zachycuje tabulka 3 a tabulka 4.

20 Tab 3: Maloplošná zvláště chráněná území v okrese Benešov – přírodní rezervace (PR)

Přírodní Rok Rozloha Zaměření ochrany rezervace vyhlášení (ha) Vysoký nárazový břeh Sázavy se zachovalými lesními porosty Čížov 1990 56,79 květnatých bučin v okolí zříceniny Zbořený Kostelec Bukové porosty s přirozeným podrostem na Gryble a Panské Grybla 1986 53,19 skále u Krhanic se zajímavými skalními útvary Zachovalé lesy přirozené skladby s převahou buku s četnými Malý Blaník 1992 12,71 skalními výchozy Podhrázský Rybník s přilehlými porosty sloužících jako hnízdiště tažných 1950 59,37 rybník vodních ptáků, např. bukáčka malého, čírky obecné Rašelinná louka v pramenné oblasti Býkovického potoka Podlesí 1993 9,89 s řadou významných vlhkomilných druhů rostlin a živočichů Zachovalý ekosystém toku pstruhového pásma s výskytem Štěpánovský 1993 19,00 řady chráněných druhů, např. mihule potoční, raka říčního, potok mřenky mramorové či silně ohroženého ledňáčka říčního Zoologicky cenná lokalita zachovalých lesů přirozené skladby Velký Blaník 1992 84,68 s převahou buku s četnými skalními výchozy a suťovými poli Zdroj: [7], [8], [18], [23], [48]

Tab 4: Maloplošná zvláště chráněná území v okrese Benešov – přírodní památky (PP)

Přírodní Rok Rozloha Zaměření ochrany památka vyhlášení (ha) Soustava tří menších rybníků a mokřadních luk v mělkém Částrovické 2001 3,56 údolí na Částrovickém potoce s porosty prstnatce májového, rybníky vachty trojlisté a výskytem čolka obecného či raka bahenního Křečovický Úsek zachovalého meandrujícího toku s přilehlými břehy jižně 1986 6,60 potok od Křečovic s výskytem řas a cenných živočichů Údolí Petřínského potoka u Nemíže v blízkosti řeky Blanice Na ostrově 1972 4,21 s porosty jalovce obecného a vzácnými druhy hub a hmyzu Fragment květnaté bučiny rozvolněné vápencovou těžbou Na Stříbrné 1972 4,11 s populací lýkovce jedovatého u Českého Šternberka Pestrá mozaika biotopů, měnících se s postupem sukcese Roudný 1994 2,51 nádrže bývalého zlatodolu Roudný, s výskytem vzácných druhů hmyzu, hub a vyšších rostlin na bývalých výsypkách Rybníček Soubor mokřadních ekosystémů s hojným výskytem ďáblíku 1993 1,00 u Studeného bahenního a botanicky cenná podmáčená louka Rybniční ekosystém s výskytem vzácných a chráněných druhů Rybník 2001 1,88 rostlin a živočichů, např. skokana zeleného, škeble rybničné či Louňov silně ohrožené ostřice plstnatoplodé Zatopený lom u osady Teletín s nápadným výskytem Teletínský 1977 0,09 křemenného dioritu ve světlejších žulových horninách spolu lom s dalšími nerosty: pyrit, apatit, fluorit, kalcit, dolomit atd. Silně podmáčená olšina s četnými prameništi a bohatým V olších 1972 3,98 podrostem bledule jarní nedaleko Miličína Geomorfologicky pozoruhodná, bučinou porostlá rokle Vlčí rokle 1990 8,51 s balvanitými svahy nedaleko žulových lomů u Krhanic Zdroj: [7], [8], [23], [48]

21 Legenda:

Obr 2: Chráněná území v okrese Benešov 1:380 000 (zdroj: [23])

3.5.2 Přírodní parky Přírodní parky zahrnují nejcennější krajinné celky mimo velkoplošná zvláště chráněná území a z pohledu cestovního ruchu jsou nejvýznamnějším typem obecné územní ochrany. Na Benešovsku se nachází přírodní parky:

● Džbány – Žebrák [1], [48] – charakter podhorské oblasti s lesními komplexy ve Votické Vrchovině a přírodovědně cennou lokalitou Kališťských luk,

● Hornopožárský les [1], [48] – jehličnany, místy zachované bukové a dubové lesy s bohatým bylinným podrostem s žulovými balvany na dolním toku řeky Sázavy ve Středočeské pahorkatině,

● Střed Čech [1] – specifická výrazná údolí a svahy s převahou lesopolní krajiny s ostře zaříznutým kaňonovitým údolím Vltavy ve Středočeské pahorkatině v sousedství přírodního parku Hornopožárský les.

22 3.6 Kulturní památky

Kulturně-historické památky mají mezi společenskými podmínkami v okrese Benešov největší význam, zejména ty nejcennější, ostatní fungují v postavení doplňujících atraktivit. Turisticky nejpřitažlivějšími kulturními zajímavostmi v regionu jsou architektonická díla růz- ných historických slohů, památky výtvarného a užitého umění, ale i památníky a pomníky.

Bohatou historii Benešovska a tradici královských a šlechtických rodů zachycují jednotlivé světské architektonické památky, jako jsou tvrze, hrady a zámky, s významným zastoupením parkové architektury v podobě kulturní krajiny a zahrad, kde lze kromě domá- cích dřevin spatřit i dovezené druhy. Nejvýznamnějšími památkami tohoto druhu jsou:

● Zámek Jemniště [30], [44] – barokní zámek je ve vlastnictví rodu Sternbergů. Neodmyslitelnou součástí zámeckého parku, který je tvořen soustavou tří rybníků, je zvěřinec, klokan Bennetův, pár Kakadu Moluckých, pávy a vodní ptactvo.

● Zámek Konopiště [39] – původně gotický hrad získal v 17. století vzhled renesančního zámku. Současnou podobu této národní kulturní památce vtiskl na přelomu 19. a 20. století František Ferdinand d'Este. Patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším zámkům v Čechách proslulým jak svými interiéry, zbrojnicí a rozsáhlými sbírkami, tak i cenným zámeckým parkem a Růžovou zahradou.

● Zámek Vlašim [51], [52] – původní gotický hrad z počátku 14. století je přestavěn na reprezentativní šlechtické sídlo v renesančním duchu. Svou dnešní klasicistní podobu získal zámek v 19. století zásluhou knížat z Auerspergu. Zámecký areál je tvořen jedním z nejrozsáhlejších přírodovědně bohatých parků v Čechách, který byl založen v polovině 18. století na místě bývalé obory s množstvím romantických staveb a objektů inspirovaných antikou, gotikou, orientem, přírodou a dalšími vlivy. Do zámeckého parku vedou tři novogotické vstupní brány, vlašimská, domašínská a znosimská, které slouží jako galerie či restaurace.

● Zámek Vrchotovy Janovice [41] – původně středověká vodní tvrz pánů z Janovic byla koncem 16. století rozšířena na renesanční zámek, který byl v polovině 19. století novogoticky přestavěn.

● Hrad Český Šternberk [19], [32] – raně gotický hrad má sídlo nad středním tokem řeky Sázavy. Tato národní kulturní památka je v držení významného českého rodu pánů ze Sternberga a v okrese je nejnavštěvovanějším hradem.

23 ● Hrad v Týnci nad Sázavou [30] – patří k jedné z nejstarších staveb středních Čech. Původně románský hrad je tvořen zachovalou rotundou, hranolovou gotickou věží, hradní kaplí z konce 11. století, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce.

● Tvrz Mrač [30] – jedná se o poslední zachovalou zemanskou tvrz ze 14. století s plášťovým opevněním ve střední Evropě.

Dokladem náboženské tradice benešovského okresu jsou církevní architektonické památky, které zastupují například:

● klášter Sázava [38] – národní kulturní památka; původně benediktinský klášter, založený kolem roku 1032 sv. Prokopem jako centrum slovanské vzdělanosti, nynější stavba ze 14. století přestavěna v době baroka a kolem roku 1860,

● kostel sv. Anny v Benešově [30] – dominanta Masarykova náměstí v Benešově s bývalou piaristickou kolejí, ambitem a rajským dvorem se slunečními hodinami,

● kostel sv. Bartoloměje v Kondraci [30] – jedna z nejstarších a nejkrásnějších církevních památek v Čechách se zbytky cenné románské nástěnné malby; z původní románské stavby z 12. století zachována hlavní loď se dvěma kruhovými věžemi, v roce 1360 přistavěna gotická loď se sakristií,

● kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí nad Sázavou [50] – jedna z nejpozoruhodnějších románských památek v Čechách se zachovalou půlkruhovou apsidou a věží se zdvojenými okny a původními nástěnnými malbami,

● rotunda sv. Václava v Libouni [30] – románská rotunda s válcovou lodí, apsidou a hranolovou věží se zvonicí.

Památky výtvarného a užitého umění plní jak funkci poznávací, tak společenskou. Vystupují jako doplněk jiných turistických zajímavostí, pokud ale soustřeďují výjimečné ukázky a akce, tvoří profilující atraktivitu oblasti. Jedná se o kulturní zařízení soustřeďující sbírky různého druhu, muzea, galerie, stálé i sezónní výstavy, ke kterým na Benešovsku patří:

● Městské muzeum Týnec nad Sázavou [20] – expozice týnecké kameniny v prostorách hradu; sezónní výstavy umělců, dokumentace sídelního vývoje města,

● Muzeum motocyklů Netvořice [48] – výstava současné produkce značky JAWA a technických historických zajímavostí, např. motocyklů, automobilů, tříkolek, speciálních motorů či historických traktorů, 24 ● Muzeum Podblanicka ve vlašimském zámku [36] – expozice zámeckého sklepení, zámeckých parků a historie zámku ve Vlašimi, vývoje sportovního a loveckého střelectví, vlastivědné expozice Podblanicka s archeologickými nálezy; pobočky muzea umístěny v Růžkových Lhoticích se zaměřením na hudební tradici zdejšího kraje a v Benešově s expozicí historie města a jeho okolí a regionálního umění,

● Muzeum umění a designu Benešov [20] – obrazy, plastiky i grafiky českých osobností 20. století, sbírka designu, největší česká stálá expozice dějin a současnosti fotografie, ojedinělé expozice československé fotografie,

● Muzeum v Louňovicích pod Blaníkem [18] – stálá expozice o dějinách okolí Louňovic a historii vrchů Malý a Velký Blaník, ukázka místního včelařství,

● Podblanická galerie ve vlašimské bráně [52] – výstava obrazů místních umělců,

● Pyšelské muzeum [48] – dějiny obce a blízkého okolí, sbírka numismatická, národopisná, etnografická a archeologická s exponáty dokládající pravěké a středověké osídlení,

● Vojenské technické muzeum Lešany [48] – jedna z nejvýznamnějších evropských institucí svého druhu s rozsáhlou expozicí zahrnující více než 350 historických tanků, kanónů a motocyklů a prezentací obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel pocházejících z období od roku 1890 až do současnosti.

Technické památky se vyznačují nejen architektonickou hodnotou, ale především svojí technickou či technologickou funkcí. V okrese Benešov je zastupují:

● Bývalý zlatodůl Roudný u Libouně [14] – jedná se o významnou a nejdéle využívanou zlatonosnou lokalitu v České republice s definitivním ukončením těžby v roce 1956. V současnosti se pozůstatky hlubinných prací nachází v podobě propadlin, areálu bývalé šachty, torza objektu strojovny a laboratoře.

● Železniční most u Němčic [41] – dokládá pozůstatek zrušené trati na úseku Vlašim – Dolní Kralovice.

● Hvězdárna Vlašim [41] – provozovatelem je Vlašimská astronomická společnost, jejímž zájmem je umožnit astronomická pozorování široké veřejnosti a šířit vědecké poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů.

● Rozhledna na Velkém Blaníku [35] – přístupná turistická rozhledna o výšce 29,5 m byla postavena Klubem českých turistů v roce 1941 ve tvaru husitské hlásky. 25 Benešovský okres je spjat s řadou spisovatelů, hudebních skladatelů, malířů a dalších významných osobností, které nacházely inspiraci v historii, soudobých problémech či v pří- rodních krásách regionu. Příkladem je město Vlašim, které je rodištěm regionálního historika a topografa, kněze Antonína Norberta Vlasáka, známé české malířky Anny Roškotové, po níž byla pojmenována ulice, a Jana Pláteníka, zakladatele první Občanské záložny v Čechách.

Pamětní deska a pomník skladatele světové barokní hudby, Jana Dismase Zelenky, se nachází v Louňovicích pod Blaníkem. Obec Křečovice je proslulá světnicí, hrobem a alejí s názvy jednotlivých děl hudebního skladatele a profesora pražské konzervatoře Josefa Suka. Zámek v Růžkových Lhoticích byl působištěm Bedřicha Smetany, zakladatele české národní hudby, a v neposlední řadě pamětní deska v Ostředku spolu s rodnou světnicí dokládá pobyt básníka, prozaika a novináře Svatopluka Čecha. Více viz. [10].

Navštěvovanými objekty jsou rovněž památníky vojenských bitev a událostí, které jsou dokladem vývoje národních dějin a jejichž hodnota je význačná především z historického hlediska. Na Benešovsku se například nachází pomník bitvy u Jankova, který připomíná místo poražení habsburského vojska Švédy během třicetileté války, nebo Husův dům ve Vlašim, u něhož je položen žulový balvan na paměť pětistého výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova a mramorová deska se jmény padlých vojáků v první světové válce.

3.7 Kulturní a zábavní zařízení a akce

Kulturní zařízení tvoří soubor atraktivit diferencovaného určení a funkce a pro rozvoj cestovního ruchu je jejich význam značný. Jejich prostřednictvím se realizují kulturní i jiné akce, např. divadelní představení, hudební či jiné festivaly, folklórní slavnosti, kongresy a sympozia, náboženské slavnosti a poutě, kterým i v současnosti zůstává duchovní charakter a jejichž přitažlivost je dána tradicí. Například Loreta na Spáleném vrchu u Vlašimi byla až do konce 19. století vyhledávaným poutním místem a nyní se zde každoročně koná Mariánská pouť. Více viz. [18]. Přehled festivalů a slavností na Benešovsku podává tabulka 5.

Mezi kulturní instituce v okrese se řadí městská kulturní střediska a centra, divadla a kina. Z těch významnějších lze jmenovat Kulturní centrum Karlov a Městské divadlo Na Poště v okresním městě Benešov, kde se každoročně zahajuje festival Podblanický hu- dební podzim. Různá vystoupení a další společenské akce se konají v Kulturním domě Blaník ve Vlašimi nebo v přírodním amfiteátru v Konopišti. Kina promítají v Čerčanech, Neveklově, Sázavě, Týnci nad Sázavou, ve Vlašimi či Voticích. V Benešově lze navštívit kino Atlantis.

26 Tab 5: Nejznámější tradiční kulturní a zábavní akce v okrese Benešov

Hudební festival Místo konání Popis festivalu Čechtická lilie Čechtice Festival folkových a country písní Největší jednodenní festival dobové hudby, historizujícího Folkové Mračení Vidovice folku a folkové muziky Festival vážné hudby zahrnující koncerty z tvorby Jaro Josefa Suka Benešov hudebního skladatele Josefa Suka Soutěž kapel různých hudebních žánrů o sošku Křížovský Šťovík Křížov Křížovského Pepíka Narozeniny rádia Hudební vystoupení předních českých skupin, zpěváků Konopiště Blaník a zpěvaček Podblanický hudební Louňovice Koncert skladeb hudebního skladatele vrcholného baroka podzim pod Blaníkem Jana Dismase Zelenky Louňovice Podblaník Dvoudenní festival převážně rockové hudby pod Blaníkem Multikulturní pětidenní festival, který zahrnuje divadlo, film, Sázavafest Kácov autorská čtení, výstavy fotografií, soch a především vystoupení hudebních kapel nejrůznějších žánrů Divadelní festival Místo konání Popis festivalu Divadelní léto na Jemniště Divadelní představení pořádaná každý prázdninový týden zámku Jemniště Přehlídka amatérských souborů z Posázaví, představení Divadelní Mračení Vidovice kočovného divadla poutníka Hrocha po Čechách Dny loutkového divadla Bystřice Přehlídka profesionálních i amatérských loutkových Bystřice u Benešova u Benešova divadel Letní divadelní scéna Týnec Cyklus pohádek hraných každý prázdninový týden v Posázaví nad Sázavou ve venkovním hradním areálu Pohádkové léto Benice Divadelní ztvárnění pohádek pořádaná v hřebčínu Favory v Benicích u Chrášťan každý prázdninový týden Posázavský ochotnický Týnec Představení ochotnického divadelního spolku Netopýr, divadelní festival nad Sázavou doprovodný program pro děti Vlašimské pohádkové Představení různých divadelních souborů pořádaná po Vlašim léto celé léto v zámeckém parku Folklórní slavnost Místo konání Popis slavnosti Slavnosti konané vždy 1. května zahrnující zejména Májové slavnosti Vlašim hudební a divadelní představení, soutěže, jezdecké závody, pouťové atrakce a prodejní trhy Tradiční slavnosti začínající svatou mší na Velkém Svatováclavské Louňovice Blaníku a průvodem sv. Václava a jeho družiny; slavnosti pod Blaníkem prezentace šermířského umění, výstava středověké zbroje a nástrojů, vystoupení hudebních skupin Pravý jarmark zahrnující stánky s dobovými výrobky, Šternberský hrníčkový Český prezentace řemesel, středověkých palných zbraní, střelby jarmark Šternberk z kuše s doprovodnou středověkou hudbou, divadelními představeními a šermířsko-divadelními pořady Tradiční městské slavnosti v hradním areálu s dobovým Týnec Týnecký střep tržištěm, ukázkou umění řemeslníků a souboje šermířů, nad Sázavou zakončené ohňovou show včetně půlnočního představení Zdroj: [25], [27], [45], [50], [52] 27 3.8 Sportovní akce

Okres je proslulý sportovními odvětvími, jako je stolní tenis, fotbal, atletika, cyklis- tika, tenis, softbal, šachy i lední hokej. Mezi tradiční sportovní akce se řadí:

● Běh Duhové naděje [27] – humanitární akce pořádaná ve vlašimském parku na podporu výzkumu rakoviny a zdravého životního stylu volně navazuje na úspěšnou tradici Běhů Terryho Foxe v letech 1993 až 2007.

● Blanický cyklorytíř [27] – závod zahajuje cyklistickou sezónu na cyklotrase nazvané Po stopách blanických rytířů. Trať je vedena kolem hory Blaník přes stejnojmennou chráněnou krajinnou oblast.

● Pochod Praha – Prčice [24] – nejmasovější dálkový pochod s nejdelší nepřerušenou tradicí lze absolvovat na 22 trasách, přičemž délka nejnáročnější trasy činí 70 km.

● Pochod Za povidlovým koláčem [24] – této akce, která se koná na přelomu března a dubna s výchozím i cílovým místem v Benešově, se lze zúčastnit na pěších trasách o délce 7 – 50 km či 100 km nebo na cyklotrasách o délce 20 – 80 km.

● Přes čtyři zámky [27] – turistický pochod začíná v Týnci nad Sázavou ve sportovním centru Bisport.

● Vánoční regata [46] – tradiční závod slapských jachtařů se koná koncem července.

● Výstup na Velký Blaník [24] – významná akce, která se pořádá na počest založení Klubu českých turistů.

4 Realizační předpoklady cestovního ruchu

Realizační předpoklady cestovního ruchu mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování různých forem turizmu. Prostřednictvím dopravy umožňují dosáhnout míst cestovního ruchu a prostřednictvím ubytovacích, stravovacích i jiných zařízení lze využít veš- keré nabídky služeb. Více viz. [4].

4.1 Dopravní předpoklady

Dopravní předpoklady jsou důležitým faktorem pro rozvoj turizmu a patří mezi zá- kladní podmínky jeho realizace. Významnými prvky jsou dobrá dostupnost turistických míst a jejich časová dosažitelnost.

28 Dopravní služby zajišťují styk mezi výchozím místem účastníka cestovního ruchu a navštěvovanou oblastí, v níž rozhodují o využívání jejího prostoru, a mezi místy cestovního ruchu. Jejich součástí jsou i služby, které s dopravou bezprostředně souvisejí, např. posky- tování informací o dopravním spojení, rezervování míst v dopravních prostředcích, prodej dopravních cenin nebo úschova a přeprava zavazadel (viz. [9]).

4.1.1 Silniční doprava Benešovsko je protkáno relativně hustou silniční sítí (viz. obrázek 3), včetně silnic různých kvalit. Silniční doprava, jakožto vedoucí odvětví dopravy v okrese, rozšiřuje prosto- rovou mobilitu a flexibilitu, vyplývající z použitelnosti rozvětvené silniční sítě, a tím i využití cestovním ruchem. Uskutečňuje se formou autobusové nebo individuální dopravy, která je rozšířená hlavně v domácím turizmu a víkendové rekreaci. Regionem prochází dva velmi významné silniční tahy – dálnice D1 a silnice první třídy I/3.

Dálnice D1 vede z Prahy do Brna a na území celého okresu Benešov byla zprovozněna dne 8. července 1977. Délka dálnice v rámci okresu činí 46 km s počtem 6 sjezdů, mezi něž ve směru od Prahy patří Hvězdonice, Ostředek, Šternov, Psáře, Soutice a Loket (viz. [40]).

V Mirošovicích lze z dálnice sjet na silnici první třídy I/3, jež směřuje z Mirošovic přes Benešov, Olbramovice, Tábor, České Budějovice až do Dolního Dvořiště. V rámci okre- su má tato pozemní komunikace délku 42 km a vede kolem města Benešov západní pře- ložkou, pokračuje taktéž po přeložce kolem Bystřice, dále středem Olbramovic, obchvatem kolem Votic do Miličína, za kterým u Sudoměřic opouští území Benešovska. Více viz. [40].

Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10 km silnice I/18 z Rožmitálu pod Třemší- nem do Votic. U Poříčí nad Sázavou se na silnici I/3 napojuje silnice druhé třídy II/603, která vede přes Nespeky a Kamenici přímo do Prahy. V rámci okresu je dlouhá zatím jen 7 km. Nejvýznamnější silnicí druhé třídy na Benešovsku je silnice II/112 vedoucí z Benešova přes Vlašim až do Pelhřimova, Telče a Želetavy. Podrobnější údaje poskytuje [40].

Již dlouhá léta je v plánu výstavba dálnice D3 za účelem propojení Prahy s Táborem, Českými Budějovicemi a hranic s Rakouskem. V rámci Benešovska by poněkud necitlivě měla překročit Sázavu a pokračovat krajinou okolo Neveklova a Heřmaniček až k hranici okresu do Mezna. Dálnice by zároveň měla ulehčit hustému provozu na silnici I/3. Proti výstavbě dálnice protestují mnohá ekologická sdružení, tamní obyvatelstvo a chataři.

29 Legenda:

Obr 3: Silniční a dálniční síť okresu Benešov 1:330 000 (zdroj: [42])

4.1.2 Železniční doprava Železniční doprava byla prvním odvětvím dopravy, které rozšířilo možnosti rozvoje turizmu na Benešovsku. K jejím přednostem patří hromadný charakter, plynulost, bezpečnost a malá závislost na přírodních vlivech. Určitou nevýhodou je omezená dostupnost. Rozhodu- jící význam pro rozvoj železniční dopravy má hustota, stav a kvalita železničních tratí.

Nejvýznamnější železniční tratí na Benešovsku je dvojkolejná trať číslo 220 vedoucí z Prahy přes Benešov a Tábor do Českých Budějovic (viz. obrázek 4) s provozem osobních vlaků, vnitrozemských i mezinárodních rychlíků. V současné době probíhá modernizace a přestavba železnice tak, aby vyhovovala parametrům čtvrtého železničního koridoru vedou- cího z Prahy do Rakouska. Na území okresu je konkrétně od roku 2009 plánována moderniza- ce trati na úseku Votice – Benešov s předpokládaným datem ukončení v roce 2012. Bližší informace jsou dostupné na [40]. V okrese dále existují čtyři lokální železniční tratě.

30 Křižovatkou je nádraží Benešov, odkud vychází trať číslo 222 směrem na Vlašim a Tr- hový Štěpánov. Dle [40] je rozvoj železniční dopravy spojován se zahájením provozu na úse- cích Benešov – Vlašim v roce 1895 a Vlašim – Dolní Kralovice roku 1902. Avšak výstavbou vodní nádrže Švihov v roce 1974 došlo ke zkrácení druhého úseku trati zatopením obce Dolní Kralovice a konečnou stanicí se stal Trhový Štěpánov.

Posázaví do velké míry zpřístupnila a následně hospodářsky oživila stavba dvou želez- ničních tratí vedoucích z Čerčan, tzv. Posázavský Pacifik. Jedná se o trať číslo 210 spojující města Čerčany, Týnec nad Sázavou, Davli a Prahu a trať číslo 212 vedoucí přes města Čerča- ny, Sázava, Kácov a Světlá nad Sázavou. Dnes se na těchto železničních tratích, které jsou nejvíce vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované chatové zástavby při řece Sázavě, uskutečňuje kromě pravidelného provozu řada historických a svátečních jízd.

Poslední lokální trať číslo 223 začíná v železniční stanici Olbramovice a směřuje do Sedlčan na Příbramsku, pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam.

Legenda:

Obr 4: Železniční síť okresu Benešov 1:330 000 (zdroj: [42])

31 4.1.3 Vodní vnitrozemská doprava Tento druh dopravy se v cestovním ruchu uplatňuje pouze okrajově. Na Benešovsku je vodní vnitrozemská doprava rozšířená pouze na řece Vltavě, především na vodní nádrži Slapy, kde slouží k výletní, rekreační a okružní přepravě.

4.1.4 Cykloturistika Cykloturistika v benešovském okrese zaznamenala v posledních letech velký rozvoj a stala se trendem aktivního trávení volného času, jakožto ekologické a přitom přirozené for- my dopravy. Přispívá k posílení a obnově fyzických a psychických sil, vede k bližšímu a dů- věrnějšímu poznání přírody. Území Benešovska je protkáno sítí značených regionálních cyklotras, které jsou v kombinaci s místními stezkami napojeny na páteřní síť dálkových cyk- listických tras (viz. [22]). Cyklostezky mají potenciál pro rozšiřování v turisticky atraktivních oblastech po vedlejších silnicích, místních či polních a lesních komunikacích. Přehled dál- kových cyklotras zobrazuje tabulka 6 a seznam regionálních cyklotras je uveden v tabulce 7. Mapa jednotlivých cyklistických tras je znázorněna na obrázku 5.

Značně negativním projevem cykloturistiky v okrese jsou vjezdy cyklistů do pří- rodních rezervací, jako je např. Velký a Malý Blaník. Cyklisté se zde pohybují i na turis- tických stezkách, kde způsobují erozi půdy a ohrožují pěší turisty. Problém cyklistické dopravy dále spočívá ve výskytu některých závad na stávajících značených trasách. Bez- pečnost cyklistů i ostatních účastníků silničního provozu ohrožuje vedení řady cyklistických stezek někdy přímo po silnicích, případně po rozbitých nebo špatně sjízdných místních a úče- lových komunikacích.

Tab 6: Dálkové cyklistické trasy II. třídy v okrese Benešov

Číslo Název Délka cyklotrasy na Směr cyklotrasy v rámci okresu cyklotrasy cyklotrasy území okresu (km) Tichonice – Český Šternberk – Posázavská trasa 19 Černé Budy – Chocerady – 71,8 Lísek – Davle Přestavlky u Čerčan – Dolní Požáry Greenways Čakovice – Týnec nad Sázavou – 11 25,6 Praha – Vídeň Neveklov – Hodětice Zdroj: [27], [33]

32 Tab 7: Regionální značené cyklistické trasy III. a IV. třídy v okrese Benešov

Číslo Délka Směr cyklotrasy cyklotrasy cyklotrasy (km) 0004 Vlašim – Trhový Štěpánov – Hulice 18,8 0042 Jankov – Heřmaničky – Loudilka 16,6 0063 Týnec nad Sázavou – Kožlí – Konopiště 11,8 0064 Čerčany – Konopiště 13,6 0068 Čerčany – Okrouhlice – Jankov 34,2 0069 Benešov – Vlašim – Pravonín 34,2 0070 Lesáky – Pravonín – Čechtice 15,6 0071 Čechtice – Trhový Štěpánov – Český Šternberk 28,9 0072 Postupice – Chotýšany – Divišov – Český Šternberk 21,6 0073 Benešov – Ostředek – Český Šternberk 35,6 0075 Votice – Heřmaničky – Mezno 18,2 0076 Konopiště – Bystřice – Votice 17,9 0083 Dolní Kralovice – Tomice – Křivsoudov 12,6 0084 Dolní Kralovice – Studený – Čechtice 29,0 0092 Ješetice – Miličín – Ratměřice 19,6 0093 Bystřice – Ouběnice – Jankov 12,0 0094 Neveklov – Bystřice – Postupice 20,8 0095 Olbramovice – Vrchotovy Janovice – Sedlečko 9,7 8163 Louňovice pod Blaníkem – Veliš – Kondrac 12,7 8164 Kondrac – Vracovice – Pravonín 14,3 8175 Vlašim – Hrádek – Znosim – Bolinka – Vlašim 32,0 8197 Ostrov – Vlašim 7,0 101 Český Šternberk – Louňovice pod Blaníkem 21,6 111 Vlašim – Český Šternberk 13,9 112 Vojkov – Louňovice pod Blaníkem 28,8 321 Louňovice pod Blaníkem – Načeradec 7,5 Zdroj: [27], [28], [33], [41]

V rámci projektu propagace regionu s názvem Kraj blanických rytířů byla nově vybu- dována cyklistická trasa o délce 25 km nazvaná Po stopách blanických rytířů, která provází krajinou kolem vrchu Velký Blaník. Výchozím i cílovým bodem trasy, na níž jsou vybu- dovaná odpočívadla a informační panely s mapami a legendami o blanických rytířích, je obec Kondrac. Informace o této cyklotrase jsou dostupné na [43]. Další cyklotrasa pojmenovaná Romantické zámecké parky směřuje k zámkům a parkům Konopiště, Jemniště, Vlašim, Ratměřice, Odlochovice a Vrchotovy Janovice. Tato trať o délce 93 km je místním okruhem dědictví v rámci cyklotrasy Greenways Praha – Vídeň (viz. [34]).

33 Legenda:

Obr 5: Cyklistické trasy v okrese Benešov (zdroj: [51])

4.1.5 Pěší turistika Pěší turistika, jejímž garantem je Klub českých turistů, má v okrese Benešov dlouhou tradici a jakožto převažující druh turistiky ji lze považovat za jeden z významných nástrojů k udržování a podpoře návštěvnosti území. Největší množství turistických stezek se nachází v rekreačním zázemí větších měst a v přírodně atraktivních územích s rozsáhlejšími lesními komplexy. Existující síť turistických tras je doplněna naučnými stezkami (viz. tabulka 8), kte- ré bývají pro zvýšení atraktivity území zvýrazněny v terénu v místě výskytu mimořádných přírodních nebo také socio-ekonomických zajímavostí. (viz. [19]).

Tato forma turistiky ale také přináší negativní vlivy, jako je nepovolené táboření nebo koncentrovaný pohyb návštěvníků na omezeném prostoru či úseku stezky, což způsobuje zvýšený sešlap, vznik odpadků a rušení zvěře. V letní sezóně pak nastávají problémy s par- kováním.

34 Tab 8: Naučné stezky v okrese Benešov

Název naučné Tematické zaměření naučné Délka Popis trasy stezky stezky trasy (km) Historie a příroda Okolí zámku Konopiště Historie a ekosystémy parku 7,0 Konopišťského parku Příroda České Sibiře, historie, Kolem Votic Votice – Lysá – Mysletice – slavné osobnosti 8,0 za poznáním Hostišov – Votice a zajímavosti regionu Kondrac – Krasovice – rozcestí Historie, bývalá osada Kondrac 2,0 Na Výhledu Libošovice Lesní stezka Lesnatá část konopišťského Příroda, historie a současnost 1,5 Ferdinanda d'Este zámeckého parku konopišťského parku Úpatí Velkého Blaníku – Malý Příroda a historie Malého Malý Blaník – Podlesí 5,5 Blaník – Podlesí Blaníku Naučná stezka rytíře Divišov – Měchnov – Český Příroda, myslivost, historie 6,8 Jana Kryštofa Šice Šternberk hradu, židovské náboženství Lokální přírodní podmínky, Nespery – Buchov Nespery – Buchov 1,5 typická flóra a fauna Okolo rybníků Jankov – soustava rybníků – Fauna a flóra přilehlé rybniční 1,1 k vyhlídkovému altánu altán soustavy Po stopách bitvy Jankov – památník bitvy Historie bitvy třicetileté války 1,6 u Jankova u Jankova Po stopách Sidonie Olbramovice – Vrchotovy Příroda, historie, významné 11,9 Nádherné Janovice osobnosti Expozice nad obcí Kondrac – Geologická expozice hornin S rytířem na Blaník vrchol Velkého Blaníku – úpatí Podblanicka, dětská 4,0 Velkého Blaníku zastavení, pověsti Úpatí Velkého Blaníku – vrchol Příroda a historie Velkého Velký Blaník Velkého Blaníku – údolí potoka 4,0 Blaníku Brodce – rozcestí Na Výhledu Vlašimská brána – Čínský Příroda, architektonické Vlašimským pavilon – Starý hrad – zajímavosti a historie 1,2 zámeckým parkem Znosimská brána vlašimského parku Cenný biotop se zajímavou Po louce Votočnice v zákrutě Votočnice a chráněnou drobnou faunou 0,5 řeky Sázavy a flórou Historie hradu Zbořený Okolí zříceniny hradu Zbořený Zbořený Kostelec Kostelec a přírodní rezervace 0,8 Kostelec a vrchu Čížov Čížov Zdroj: [5], [27], [34], [37], [43], [44], [48], [52]

V rámci propagace regionu byla nově vytvořena tzv. Románská stezka, která využívá výjimečnou koncentraci pěti románských kostelů z 12. a 13. století v Nestupově, Libouni, Kondraci, Pravoníně a Načeradci.

35 4.2 Materiálně-technická základna

K materiálně-technickým předpokladům patří především úroveň sítě ubytovacích, stravovacích, sportovně-rekreačních, kulturních a dalších zařízení sloužících cestovnímu ru- chu, např. informační centra, směnárny, hygienická zařízení, zdravotnická zařízení apod. Roz- sah a úroveň využití materiálně-technické základny limitují přírodní možnosti a kulturně- historické i další atraktivity benešovského okresu. Kapacita ubytovacích a stravovacích za- řízení vytváří možnosti pro koncentraci cestovního ruchu a jeho faktického rozmístění.

4.2.1 Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení souvisejí s pobytovou stránkou cestovního ruchu a umožňují přenocování nebo přechodné ubytování turistů. Ubytovací služby jsou významným před- pokladem vzniku a rozvoje zejména dlouhodobého turizmu. Jejich součástí jsou také služby, které s pobytem hosta v ubytovacím zařízení souvisejí, např. úschova zavazadel nebo cenností v hotelovém trezoru, půjčování společenských her, sekretářské služby apod. (viz. [9]).

K 31. 12. 2007 je v okrese k dispozici 698 míst pro stany a karavany (viz. [29]), čímž se Benešovsko řadí mezi okresy Středočeského kraje s vysokým zastoupením kempů a chatových osad, které zaznamenaly nebývalý vývoj sahající až do období mezi světovými válkami, kdy mládež začínala vyhledávat tramping. Jednou z prvních trampských osad, vzniklých na počátku 20. století, bylo Měsíční údolí u Konopišťského potoka (viz. [21]).

Po roce 1948 až do roku 1989 došlo k rozvoji domácího cestovního ruchu, především formou chataření, chalupaření a rekreace v rámci odborů. Hlavními oblastmi převážně letní rekreace na Benešovsku s výbornými podmínkami pro vodní turistiku se staly Posázaví a Slapská nádrž, kde je umístěna většina kempů a rekreačních středisek, např. Klub Lávka Chocerady, Autokemp Měřín, Lesní tábořiště Nebřich či Rekreační centrum Krakonoš na Nové Živohošti. K trampským srubům a osadám z 20. a 30. let přibyly víkendové vily a chatové kolonie, hausbóty, podniková rekreační zařízení a střediska či letní tábory mládeže. Více informací poskytuje [2].

V porovnání s okresy Středočeského kraje (viz. [29]) zaujímají velký podíl hro- madných ubytovacích zařízení hotely a penziony (viz. tabulka 9). V některých z nich se také konají kongresy, konference a firemní školení. Jedná se o Amber Hotel či Zámecký hotel Ko- nopiště, hotel Benica v Benešově, hotel Laguna u obce Nebřich, hotel Pecínov a Seminární hotel Akademie Naháč u Chocerad.

36 Tab 9: Hotely a penziony v okrese Benešov

Název hotelu Umístění hotelu Název penzionu Umístění penzionu Hotel Benica*** Penzion Statek Barochov Barochov Hotel Atlas*** Penzion Milako Bedrč Hotel Karlov**** Penzion Křeček Benešov Hotel Pošta*** Benešov Penzion U Bejkárny Hotel Sport Zimní stadion* Penzion Favory Benice Hotel S-centrum*** Usedlost-penzion Bělice**** Bělice Hotel Harmony*** Penzion Jánský Blaženice Hotel Vesna Penzion U mlýna Český Šternberk Český Šternberk Parkhotel Český Šternberk Penzion Majama Jarkovice Seminární hotel Akademie Penzion Majka Chocerady Naháč*** Penzion Javorník Javorník Relax Hotel Javorník** Javorník u Čerčan Penzion Kladruby V+J** Kladruby Hotel Nová myslivna** Penzion Konopiště**** Konopiště Amber Hotel Konopiště*** Konopiště Penzion Zámek Lešany Lešany Zámecký hotel**** Penzion Pod Lipou Měřín Hotel Vojenská zotavovna Penzion U Lesa Měřín Měřín*** Penzion Ve Mlýně Miličín Hotel Česká Sibiř Miličín Penzion Club Pilotů Nesvačily u Bystřice Hotel Klokočkův Mlýn Načeradec Penzion Neveklov Neveklov Hotel Laguna*** Penzion Janata*** Nová Rabyně Nebřich Hotel Hladina*** Penzion Český Dvůr*** Nová Ves

Hotel Pecínov Pecínov Penzion U vodníka Nová Živohošť Hotel Štamberk**** Pravětice Kebuleho Farma Michael Rabyně Penzion Žižka Rabyně

Hotel Pošta Světlá u Louňovic Sázava Penzion Blaník Hotel Sázava pod Blaníkem Hotel Atlantida*** Stará Živohošť Penzion U Dvou čápů Vestec u Chocerad Hotel Nad řekou*** Týnec nad Sázavou Penzion Silvie Vlašim Hotel Vorlina*** Vlašim Penzion Pod sv. Václavem Sporthotel Votice Hotel Hláska* Penzion U Modré kočky*** Zlenice Hotel Kormorán Penzion Panda Zlenice Hotel Fousek Ždáň Penzion Sázavka Zdroj: [27], [46], [49], [50]

37 4.2.2 Stravovací zařízení Stravovací zařízení zabezpečují uspokojování základních potřeb výživy účastníků cestovního ruchu, doplňkového stravování a občerstvení, ale také společensko-zábavní služby spojené s hudební produkcí a kulturním programem. Bližší specifikaci těchto zařízení za- chycuje [9].

Určitý druh stravovacího zařízení se nachází téměř v každé větší obci zájmového úze- mí, což poukazuje na poměrně dostačující kapacitu služeb tohoto typu. Lze předpokládat, že sortimentně budou stávající provozovatelé schopni pokrýt i budoucí poptávku a reagovat na libovolný vývoj v oblasti cestovního ruchu.

4.2.3 Sportovní zařízení Sportovně-rekreační služby je možné z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu pova- žovat za jedny z nejvýznamnějších. Umožňují turistům aktivní využití přírodních a uměle vytvořených předpokladů pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky. Rovněž v souvislosti s ma- sovou účastí, která je obvykle pasivní, na podnicích tohoto druhu roste i důležitost spor- tovních zařízení.

Budování zařízení pro poskytování sportovně-rekreačních služeb ovlivňuje charakter přírodních podmínek a jejich kvalita. Jde o služby spojené s využíváním hřišť, sportovních stadionů, tělocvičen, sportovních hal, otevřených i krytých plaveckých bazénů, přírodních koupališť, ledních ploch, upravených lyžařských svahů a běžeckých tratí či vleků.

Benešovsko nabízí pro příznivce koupání a plavání aquacentrum v areálu Vojenské zotavovny Měřín, krytý plavecký bazén a otevřené koupaliště v Benešově a Vlašimi nebo je možné navštívit Slapskou přehradu, která se rovněž stala doménou vyznavačů jachtingu. Okres je proslulý vodní turistikou, k tomuto účelu je v Týnci nad Sázavou umístěno vodácké centrum Bisport, které zajišťuje dopravu lodí a organizované výlety po řece Sázavě. Ve městě Sázava se dále nachází půjčovna lodí Rainbow. Sjízdné jsou rovněž řeky Vltava a Blanice.

Bohaté golfové vyžití zajišťují především dvě golfová hřiště. Prvním z nich je Golf Resort Konopiště, které nabízí dvě mistrovská osmnáctijamková hřiště a jedno devítijamkové hřiště pro veřejnost. Druhé golfové devítijamkové hřiště provozuje Golf Klub Štiřín. Další hřiště se nachází u farmy Michael s možností zapůjčení holí a službami trenéra. Minigolf si lze pak zahrát např. v Kladrubech u Vlašimi nebo ve Lštění.

38 Zázemí pro sporty, jako je fotbal, nohejbal či volejbal, poskytuje převážná většina obcí v podobě hřišť a k tomuto účelu upravených ploch. Sálové sporty, zejména bowling, kuželky, spinning, fitness, aerobik a různé míčové sporty, jsou dostupné ve větších obcích a městech, například ve Vlašimi lze využít služeb Sporthotelu nebo okresní město Benešov nabízí kvalit- ní sportovní využití ve sportovně-rekreačním hotelovém komplexu S-centrum. Sportovní možnosti tohoto druhu a relaxační služby dále nabízí Amber Hotel Konopiště, hotel Benica či areál Vojenské zotavovny Měřín. Squash si lze například zahrát ve Squash Triu v Benešově.

Vedle běžných druhů sportů se v okrese Benešov provozuje sportovní létání a vyhlíd- kové lety na Letišti Vlašim. Dle [27] navíc nabízí k těmto službám výcvik pilotů Letecká ško- la BemoAir či Letecká společnost F Air využívající Letiště Benešov v Nesvačilech. Lety ve dvoumístném větroni nebo motorovém větroni pořádá Glider Aerobatic Club – Plachtařské centrum Benešov a vyhlídkové lety balonem do výšky až 500 m uskutečňuje společnost Ballooning.cz.

Nabídku zimních sportů zajišťuje zimní stadion v Benešově a Vlašimi. I přes nepříz- nivou polohu okresu z hlediska zimní rekreace jsou v provozu lyžařské vleky. Zejména pro místní obyvatele je zřízen jednoduchý vlek s elektrickou přípojkou a sjezdová trať u Krasovic, jejímž provozovatelem je obec Kondrac, nebo sjezdová dráha Monínec se sedačkovou lanovkou, nacházející se jižně od města Sedlec-Prčice, které je od roku 2007 přečleněno z okresu Benešov do okresu Příbram.

4.2.4 Turistická Informační centra Informační centra jsou základním stavebním prvkem turistických informací a důleži- tým článkem praktické propagace regionu a jeho měst. Jejich hlavní činností je poskytovat komplexní informační servis a případně nabízet služby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků i rezidentů.

V okrese lze navštívit informační centra v Benešově, Neveklově, Týnci nad Sázavou, Louňovicích pod Blaníkem nebo Voticích. Rovněž je k dispozici Podblanické infocentrum ve Vlašimi. Další infocentra se nachází v Čerčanech, Českém Šternberku, Jemništi a Sázavě.

4.2.5 Cestovní kanceláře a cestovní agentury Cestovní kanceláře a agentury zprostředkovávají a organizují činnosti podmiňující a umožňující účast na cestovním ruchu. Zabezpečují dopravu, ubytování, stravování, infor- mační a průvodcovské služby atd. Jejich počet v rámci okresu lze považovat za dostatečný.

39 5 Výzkumná část

5.1 Shrnutí lokalizačních předpokladů cestovního ruchu

Okres Benešov poskytuje možnosti především k letní rekreaci a různým formám turis- tiky. Patří k oblastem s bohatou rybářskou tradicí, která je dána především podmínkami vhodnými ke sportovnímu rybolovu. V letní sezóně je region využíván k pobytu u vody, vodním sportům a vodní turistice, která již patří k tradičním formám turizmu. Zejména pro domácí cestovní ruch mají značný význam uměle vybudované vodní plochy, mezi něž patří rybníky a přehradní nádrže, např. Slapy, které mají nadregionální turistický potenciál. K re- kreaci rovněž slouží dolní a střední tok řeky Sázavy.

V současnosti však v regionu dochází k výraznému negativnímu vlivu člověka na změnu kvality vodních ploch, a tedy i ke zhoršování podmínek k jejich využití pro cestovní ruch. Specifickým problémem vodních nádrží je tvorba sinic způsobená intenzivním země- dělstvím a absencí čističek odpadních vod na horních tocích řek.

Benešovsko má velký potenciál pro agroturistiku, neboť zde existují předpoklady ve struktuře osídlení, charakteru výroby i stylu života obyvatel. Objekty jsou vesměs využi- telné pro tuto formu turizmu bez budování dalších zařízení. I přesto se aktivity v této oblasti prozatím dějí spíše sporadicky a pouze menší zemědělské farmy a chalupářské využití starších stavení dávají pro agroturistiku prostor.

Rovněž se rozvíjí forma hipoturistiky. V okrese má jezdecký sport tradici, je zde něko- lik chovů koní a celkem velké množství farem, jejichž majitelé organizují pro zákazníky ko- merční projížďky do okolí. Jízdu na koni zajišťuje farma Barták – barokní a kočároví koně se sídlem v Nahorubech u Neveklova s možností využití jezdecké a vozatajské školy, dále farma Český Dvůr v Nové Vsi, která poskytuje rekreační ježdění pro začátečníky i pokročilé. Proslulými hřebčíny s bohatou nabídkou pro turisty jsou farma Michael s komplexem histo- rických stavení románsko-gotického původu, farma Heroutice, která se v roce 1991 začala přestavovat na moderní farmu pro chov koní a agroturistiku, a v neposlední řadě hřebčín Fa- vory neboli barokní statek Benice, zapsaný pro svoji historickou a architektonickou hodnotu jako kulturní památka s chovem plemena kladrubských koní. Více informací obsahuje [27].

Jezdecký výcvik také poskytují jezdecká stáj Věřice, jezdecký klub ATREJ, areál Pe- cínov, farma Zahradnice, ranč Licoměrsko, stáj Libohošť, dále Kavalkáda s.r.o., statky Baro- chov, Tisem, Všetice a Voleveč (viz. [27]).

40 Pro horolezectví nejsou v regionu příznivé podmínky, existují zde však místa, kde se lze tomuto sportu věnovat. Jedná se o menší skalní oblast zvanou Mařenka na pravém břehu Vltavy u Štěchovické přehrady, kde výška dosahuje až 80 m, a o opuštěný žulový lom na- cházející se v Měsíčním údolí nedaleko Poříčí nad Sázavou (viz. [47]).

Vzhledem k lokalizační náročnosti klasických lyžařských zimních sportů, pro jejichž realizaci je podmínkou dostatečně dlouhé zimní období se souvislou sněhovou pokrývkou, se v okrese nenachází mnoho příležitostí k těmto aktivitám. Poptávku uspokojují pouze zimní stadiony a provoz dvou lyžařských vleků v případě dostatečného množství sněhu. Běh na ly- žích je provozován individuálně po polních a lesních cestách i terénem.

Kulturně-správní lokalizační předpoklady cestovního ruchu v benešovském okrese uspokojují především poptávku po poučení, vzdělání a zábavě, přičemž nejatraktivnější pamětihodnosti zastupují architektonické stavby různých historických slohů a památky výtvarného a užitého umění. Charakteristickým rysem je značná územní koncentrace s převahou bodového rozmístění v jednotlivých střediscích.

V porovnání s přírodními předpoklady je hustota kulturně-historických památek o něco nižší, avšak řada z nich se zachovala vzhledem k tomu, že území regionu bylo v raném středověku hustě osídleno a mnoho obcí si dodnes zachovalo svůj původní typický ráz pro střední Čechy. V zásadě rozhoduje kvalita kulturních podmínek, jejich umělecká hodnota, ojedinělost, nikoliv kvantita a jejich hodnotu zvyšuje i skutečnost, že se většinou vyskytují v místech přitažlivých i z hlediska přírodních předpokladů.

Podle [19] lze obecně říci, že se okres Benešov z hlediska přírodní atraktivity území řadí do turisticky spíše významného regionu, který obsahuje chráněnou krajinnou oblast. Dále z pohledu kulturně-historické atraktivity území je severní část okresu hodnocena jako turis- ticky zajímavější pro výskyt významnějších hradů a zámků, jižní část okresu je na nižším stupni hodnocení, které zohledňuje přítomnost městské památkové zóny a pamětihodnosti regionálního významu.

5.2 Shrnutí realizačních předpokladů cestovního ruchu

Z hlediska realizačních předpokladů je okres velkou měrou využíván k pěší i cyklis- tické turistice se zaměřením na poznávání přírodních krás a kulturních památek. S rozvojem poptávky po cestovním ruchu roste také význam osobní a veřejné hromadné silniční dopravy. Spolurozhoduje o tom její modernizace, která umožňuje zvyšovat kapacitu, rychlost a kvalitu.

41 Okres Benešov čerpá výhody z polohy v blízkosti hlavního města. Rozsah dopravní sítě je pro potřeby turistiky dostačující, avšak značným nedostatkem je její nízká kvalita a v letní sezóně jsou kapacitní problémy s parkovišti. Negativním vlivem se doprava zároveň projevuje na kvalitě životního prostředí.

Rozvoj dopravy podnítil vybudování a modernizaci materiálně-technické základny, např. rekonstrukce vlašimského nádraží či ve Vlašimi nejmodernějšího železničního přejezdu střední Evropy zřízeného v roce 2006.

Turistický význam regionu z hlediska jeho ubytovací infrastruktury a návštěvnosti charakterizuje především realizovanou atraktivitu území. V současné době je okres Benešov podle kritéria ubytovacích zařízení, uvedeného v [3], popisován jako typ ekonomický s prů- měrným počtem pokojů i lůžek, průměrným počtem lůžek v pokoji a nízkým stavem za- městnanců. Podle údajů čerpaných z [29] nabízela hromadná ubytovací zařízení v okrese ke dni 31. 12. 2007 celkem 1 374 pokojů s 3 847 lůžky. Převažují ubytovací zařízení s menší četností přenocování hostů. Podíl cizinců na počtu přenocování ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Vlašim a Benešov činí 10 – 19 % a ve správním obvodu obce Votice je to méně než 10 %. Více viz. [19].

Specifický a velmi významný potenciál v ubytovací turistické infrastruktuře zájmové- ho území představují objekty individuální rekreace. Je provozována zejména rekreace poby- tová s delším časem pobytu v chatách, chalupách, v ubytovacích rekreačních zařízeních a stanových táborech nebo také v objektech stálých obyvatel. Chalupářská rekreace umožňuje využít historické objekty a nerozšiřovat zastavěné území sídel, má i potenciál ubytovací kapa- city v podobě poskytování krátkodobého ubytování, pronájmu chalup.

5.3 Definování problému a formulace cílů

Součástí práce je dotazníkový výzkum, jehož cílem je zjistit podíl lokalizačních a rea- lizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov prostřednictvím jejich hodnocení obyvateli okresu. Úkolem je rovněž získat názory respondentů na přednosti, které Benešovsko nabízí pro úspěšný rozvoj turizmu. Dílčími cíli je zjistit míru zastoupení přírodních a kul- turních složek realizačních předpokladů cestovního ruchu, podíl materiálně-technické základ- ny a dopravních složek realizačních předpokladů cestovního ruchu.

42 Ze získaných výsledků, vycházejících z poznání potřeb a mínění samotných obyvatel, je pak možné efektivně vyhodnotit podmínky pro cestovní ruch z hlediska složek jednotlivých předpokladů, určit jejich podíl, identifikovat výhody okresu Benešov oproti ostatním regio- nům a navrhnout konkrétní opatření pro zvýšení atraktivity okresu a směr, jakým by se měl ubírat tak, aby bylo možné plně využít jeho rekreační potenciál.

5.4 Výzkumný vzorek a popis použitých metod a technik

Jako výběrová jednotka pro vytvoření výběrového souboru byli zvoleni obyvatelé okresu Benešov o velikosti vzorku 119 respondentů.

K získání primárních dat byla použita metoda osobního dotazování založená na výpo- vědích respondentů. Jako technika šetření bylo zvoleno dotazování pomocí předem připra- veného dotazníku (viz. příloha A), který je sestaven z osmi otázek, jimž předchází stručné seznámení s účelem dotazování. V dotazníku byly použity číselné škály pro hodnocení vlastností zkoumaného jevu, polouzavřené otázky, které zahrnují alternativy odpovědí s možností uvedení vlastního názoru, a asociační technika v podobě otevřených otázek, kdy respondenti uvádí pokud možno první myšlenku, která je napadne.

5.5 Způsob interpretace výsledků

Při zpracování dotazníků bylo použito začleňování jevu podle klasifikační vlastnosti. Výsledná data jsou dána četnostmi zastoupení jednotlivých znaků vyjádřených procenty, vá- ženým aritmetickým průměrem a vyjádřením nejčastější hodnoty (modusem). Pro potřeby in- terpretace byla data zpřehledněna formou výstupních tabulek a grafické četnosti. Pokud v textu není uvedeno jinak, všechny grafy a tabulky jsou vlastní konstrukce.

Pro získání podkladů k navržení vhodných opatření dalšího rozvoje okresu Benešov byla provedena SWOT analýza. Identifikací silných a slabých stránek předpokladů cestovního ruchu v daném území a zjištěním příležitostí a hrozeb, působících na region především zvenčí, byl vytvořen komplexní přehled o příležitostech rozvoje zájmového území a jeho strategický profil, na jehož základě byly navrženy možnosti zlepšení podmínek pro cestovní ruch.

43 5.6 Vyhodnocení dotazníkového výzkumu

5.6.1 Údaje o respondentech Dotazníkového šetření se zúčastnilo 119 respondentů, z nichž je 58 žen a 61 mužů, jejichž procentuální zastoupení shrnuje graf 1. Respondenti byli zastoupeni v pěti věkových kategoriích, které včetně jejich podílu na celkovém vzorku dotazovaných osob popisuje graf 2. Nejvíce lidí zúčastněných dotazníkového výzkumu patří do věkové kategorie v rozme- zí 19 až 29 let, která je tvořena 30 % podílem. Druhou nejčetnější skupinou je věková katego- rie od 45 do 59 let (26 %), následovaná skupinou osob ve věku od 30 do 44 let (25 %). Podíl respondentů do věku 18 let tvoří 13 % a osoby starší 60 let jsou zastoupeny 6 %.

Pohlaví respondentů

Muž 49% 51% Žena

Graf 1: Složení respondentů podle pohlaví

Věkové kategorie respondentů

6% 13%

do 18 let 26% 19 - 29 let 30 - 44 let 30% 45 - 59 let 60 let a více

25%

Graf 2: Složení respondentů podle věkových kategorií

44 5.6.2 Hodnocení přírodních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu Obyvatelé okresu Benešov hodnotili přírodní lokalizační předpoklady cestovního ru- chu prostřednictvím číselné škály od 1 do 5, přičemž se zvyšující se známkou klesala míra spokojenosti respondentů s potenciálem území pro daný předpoklad. Graf 3 zobrazuje prů- měrnou známku každého jednotlivého předpokladu.

Respondenti nejlépe hodnotí průměrnou známkou 1,7 vhodnost krajiny pro pěší turis- tiku a následně známkou 1,8 podmínky pro myslivost. O několik desetin nižší známkou je v průměru klasifikována vhodnost krajiny pro cykloturistiku (2,0), zastoupení přírodních zají- mavostí (2,1), dále předpoklad území pro sportovní rybolov (2,3), vodní turistiku (2,6) a ekoturistiku (2,7). Nejméně vhodná je podle obyvatel krajina okresu pro horolezectví, které získalo průměrnou známku 3,9, a pro provozování zimních sportů se stupněm hodnocení 3,7. Co se týče sezónního turizmu v regionu, převažuje potenciál krajiny pro letní rekreaci.

Hodnocení přírodních předpokladů cestovního ruchu 4,5 3,9 4,0 3,6 3,7 3,5 3,0 2,6 2,7 2,2 2,3 2,5 2,0 2,1 1,8 2,0 1,7 Průměrné 1,5 hodnocení 1,0

Hodnocení (známka) 0,5 0,0 Letní Vodní Zimní rybolov turistika rekreace rekreace Sportovní Myslivost Přírodní zajímavosti Ekoturistika Horolezectví Zimní sporty Zimní Pěší turistika Pěší Cykloturistika Graf 3: Hodnocení přírodních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov

5.6.3 Hodnocení kulturně-správních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu Otázka je zaměřena na klasifikaci jednotlivých složek kulturního potenciálu bene- šovského okresu. Stejně jako u předchozí otázky respondenti jednotlivé předpoklady hodnotili dle škály v rozmezí známek 1 až 5, tedy od nejlepšího hodnocení po nejhorší. Průměrné známky, kterými lidé vyjadřovali míru spokojenosti s vhodností území pro jednotlivé kul- turně-správní předpoklady, jsou uvedeny v grafu 4.

45 V porovnání s přírodním potenciálem krajiny jsou kulturní předpoklady cestovního ru- chu dle názorů respondentů celkově na nižší úrovni. Za turisticky nejvýznamnější složku po- važují architektonické památky, tedy hrady, zámky, církevní objekty atd., kterým respondenti přiřadili průměrnou známku 1,8. Další předpoklady již obdržely o něco nižší stupeň hodno- cení, jedná se o zastoupení muzeí, galerií a výstav (2,3), památníků a pomníků (2,4), spor- tovních událostí, sportovních a zábavních center (2,5) a parkové architektury a zahrad (2,9).

Menší spokojenost mezi obyvateli okresu převládá u kulturních předpokladů v podobě technických památek, divadelních a operních představení, koncertů a festivalů, náboženských či církevních akcí, karnevalů, folklórních a historických představení a archeologických loka- lit. Nejhůře respondenti hodnotí potenciál území pro skanzeny průměrnou známkou 4,1.

Hodnocení kulturně-správních předpokladů cestovního

4,5 ruchu 4,1 4,0 3,6 3,5 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 3,0 2,5 2,5 2,3 2,4 2,5 1,8 2,0 Průměrné 1,5 hodnocení 1,0

Hodnocení (známka) 0,5 0,0 události akce Sportovní památky Parková Folklórní Divadelní Skanzeny Technické pomníky lokality představení představení architektura památky Náboženské Památníky a Památníky a Sportovní Archeologické zábavní centra zábavní Muzea, galerie Muzea, Architektonické Graf 4: Hodnocení kulturně-správních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov

5.6.4 Hodnocení dopravních realizačních předpokladů cestovního ruchu Graf 5 je výstupem názorů respondentů na dopravní potenciál okresu. Obyvatelé hodnotili dopravní služby podle bodové stupnice od 1 do 4. Nejnižší číslo vyjadřovalo velkou spokojenost s danou službou, se zvyšujícími se čísly naopak spokojenost respondentů klesala.

Lidé v průměru vyjádřili spokojenost s podmínkami pro automobilovou dopravu bodovým hodnocením 2,1, což je pravděpodobně dáno zlepšujícím se systémem budováním kruhových křižovatek a obchvatů, dále s intervaly mezi spoji autobusové dopravy průměrným hodnocením 2,2 a kvalitou služeb tohoto druhu dopravy obdržením průměrného stupně 2,3.

46 Nižší standard služeb zajišťuje místní železniční doprava, s jejíž kvalitou služeb a in- tervaly mezi spoji jsou lidé spíše nespokojeni. Tento názor se rovněž týká kvality silnic, čehož je dokladem průměrné bodové ohodnocení 3,0.

Hodnocení dopravních služeb

Podmínky pro automobilovou dopravu 2,1

Intervaly mezi spoji autobusové dopravy 2,2

Kvalita služeb autobusové dopravy 2,3

Intervaly mezi spoji železniční dopravy 2,9

Kvalita silnic 3,0

Kvalita služeb železniční dopravy 3,1

0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 Průměrné hodnocení Hodnocení

Graf 5: Hodnocení dopravních realizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov

5.6.5 Hodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu pro materiálně-technickou základnu V této otázce se respondenti zamýšleli nad kvalitou služeb a dostupností materiálně- technické základny. Jednotlivá zařízení sloužící pro cestovní ruch bodovali opět dle stupnice v rozmezí od 1 do 4, přičemž se zvyšujícími se čísly se snižovala míra spokojenosti buď s dostupností nebo kvalitou tohoto zařízení. Výsledky šetření uvádí graf 6.

Co se týče dostupnosti jednotlivých zařízení, nejvyšší spokojenost v průměru vyjád- řená bodovým ohodnocením 1,7 převládá u dopravní materiálně-technické základny, mezi kterou patří nádraží, benzínové pumpy atd. Zároveň jsou lidé spíše spokojeni s dosažitelností stravovacích podniků (1,8), turistických informačních center a cestovních kanceláří a agentur (2,0), dále pak s dostupností ubytovacích, sportovních a zábavních zařízení (2,1), např. viná- ren, diskoték či barů. Naopak průměrným hodnocením 2,8 dali respondenti najevo, že jsou spíše nespokojeni s dosažitelností kulturních zařízení.

Zaměřením se na kvalitu služeb, které jednotlivé podniky poskytují, v porovnání s dostupností je klasifikována o něco hůře. I přesto jsou však respondenti spíše spokojeni s převážnou většinou materiálně-technické základny. Stejně jako u dostupnosti, i s kvalitou poskytovaných služeb kulturních zařízení jsou lidé v průměru spíše nespokojeni (3,0). 47 Hodnocení materiálně-technické základny 3,5 3,0 2,8 3,0 2,5 2,2 2,5 2,1 2,0 2,0 2,0 2,0 2,1 2,1 2,1 2,1 2,1 2,0 1,7 1,8 1,5 Průměrné 1,0 hodnocení Hodnocení 0,5 0,0 Kvalita Kvalita Kvalita Kvalita Kvalita Kvalita Kvalita Kvalita Dostupnost Dostupnost Dostupnost Dostupnost Dostupnost Dostupnost Dostupnost Dostupnost Dopravní Stravovací Infocentra CK a CA Ubytovací Sportovní Zábavní Kulturní zařízení zařízení zařízení zařízení zařízení zařízení

Graf 6: Hodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu pro materiálně-technickou základnu v okrese Benešov

5.6.6 Přednosti okresu sloužící pro rozvoj cestovního ruchu Podle údajů uvedených v grafu 7 lze jednoznačně usoudit, že 70,6 % respondentů po- važuje za největší přednost okresu jeho výhodnou polohu. Více než polovina dotázaných obyvatel dále označuje za významné atraktivity regionu přírodní zajímavosti, bohatou historii a kulturní památky (58 %) nebo cyklostezky (52,1 %). Důležitými položkami pro rozvoj tu- rizmu jsou rovněž čistota životního prostředí s podílem respondentů 49,6 % a pěší (turistické) stezky, které zvolilo 48,7 % obyvatel. Pro rozvoj turizmu nejméně přispívá kvalita veřejné dopravy a kulturní vyžití, které dle obyvatel nemá v okrese dostatečnou technickou základnu.

Přednosti okresu

Výhodná poloha 70,6% Kulturní památky 58,0% Přírodní zajímavosti 58,0% Cyklostezky 52,1% Čistota prostředí 49,6% Pěší stezky 48,7% Inormační centra 27,7% Sportovní vyžití 25,2% Stravovací zařízení 23,5% Ubytovací zařízení 20,2% Kvalita veřejné dopravy 7,6% Kulturní vyžití 3,4%

0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0% Podíl respondentů (%) Graf 7: Přednosti benešovského okresu sloužící pro rozvoj cestovního ruchu

48 5.6.7 Opatření pro rozvoj cestovního ruchu V této části dotazníku respondenti navrhovali opatření, která by přispěla k rozvoji tu- rizmu v regionu. Výsledná data jsou uvedena v tabulce 10. Nejvíce, se zastoupením 65,5 % z celkového počtu dotázaných osob, převažuje názor rozšířit nabídku kulturních programů a vybudovat více kulturních zařízení. Druhým nejčastějším návrhem se zastoupením 63,9 % obyvatel je oprava silnic vedoucí ke zvýšení dostupnosti regionu turistům. Rovných 58 % res- pondentů vidí možnost pro rozvoj cestovního ruchu zlepšením propagace regionu.

Přes 40 % lidí považuje za vhodné řešení zpestření nabídky sportovních služeb a vy- budování většího počtu sportovních zařízení, rozšíření turistických tras a cyklistických stezek, ale také zvýšení počtu parkovacích míst. Efektivní opatření rozvíjející turizmus pro necelých 30 % dotázaných osob spočívá ve snížení kriminality, zvýšení frekvence spojů veřejné dopravy, případně zavedení nových linek, zvýšení počtu ubytovacích zařízení a zlepšení kva- lity stravování v restauracích.

Za méně výhodné opatření pro větší prosazení regionu v rozvoji cestovního ruchu je považováno zvýšení průjezdnosti silnic (13,4 %) nebo vybudování dalších informačních center (14,3 %).

Tab 10: Opatření pro rozvoj cestovního ruchu v okrese Benešov

Podíl Podíl Opatření pro rozvoj Opatření pro rozvoj respondentů respondentů cestovního ruchu cestovního ruchu (%) (%) Rozšířit nabídku kulturních Snížit kriminalitu; zvýšit 65,5 29,4 programů, více kultur. zařízení frekvence spojů veřejné dopravy Zvýšit počet ubytovacích Opravit silnice 63,9 zařízení; zlepšit kvalitu 26,1 stravování v restauracích Zvýšit komfort v ubytovacích Zlepšit propagaci regionu 58,0 23,5 zařízeních Rozšířit nabídku sportovních 44,5 Počet památek a jejich stav 21,8 služeb, více sportovních zařízení Zvýšit odbornost pracovníků Více turistických tras, naučných 43,7 služeb cestovního ruchu; zvýšit 16,8 stezek počet stravovacích zařízení Více cyklistických stezek 42,0 Zvýšit počet informačních center 14,3 Zvýšit počet parkovacích míst 41,2 Zvýšit průjezdnost silnic 13,4

49 5.6.8 Asociace spojené s okresem Benešov Respondenti byli vyzváni, aby vyslovili asociaci spojenou s cestovním ruchem, která je napadne v souvislosti s okresem Benešov, například historická památka, přírodní zají- mavost, sportovní aktivita, kulturní akce nebo typický produkt. Výsledky zachycuje graf 8.

Nejčastější odpověď respondentů, zastoupená 53,8 %, byla Chráněná krajinná oblast Blaník nebo hora Velký či Malý Blaník. Po značném procentuálním propadu se na druhé po- zici umístil zámek Konopiště s 37 % a třetí místo patří zámku Jemniště s 28,6 %. Čtvrté místo s rovnými 16 % obsadil hrad Český Šternberk a pátá pozice náleží vlašimskému zámeckému parku, který jmenovalo 15,1 % obyvatel.

Benešovský pivovar Ferdinand se asocioval 14,3 % respondentům a vlašimská strojí- renská firma Sellier & Bellot byla zmíněna v 7,6 %, stejně tak jako vlašimský zámek. Nece- lým 6 % osob se vybavilo Muzeum Podblanicka, které sídlí ve vlašimském zámku, a jeho detašovaná pracoviště se nacházejí v Benešově a Růžkových Lhoticích. Sportovní aktivita, konkrétně stolní tenis, kterým je okres proslulý, a řeka Želivka, protékající územím a vlévající se do Sázavy, byly vysloveny v 5 % podílu.

Méně častými odpovědmi pak bylo významné golfové centrum, Golf resort Konopiště, spolu s Muzeem Jawa v Týnci nad Sázavou nebo oblastí Posázaví.

Asociace spojené s okresem Benešov

CHKO Blaník 53,8% Konopiště 37,0% Jemniště 28,6% Český Šternberk 16,0% Vlašimský park 15,1% Benešovský pivovar 14,3% Vlašimský zámek 7,6% Sellier & Bellot 7,6% Muzeum Podblanicka 5,9% Želivka 5,0% Stolní tenis 5,0%

0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% Počet respondentů (%) Graf 8: Asociace spojené s okresem Benešov

50 6 SWOT analýza předpokladů cestovního ruchu

Silnými stránkami, které benešovskému okresu umožňují získat převahu nad ostatními regiony, jsou:

● výhodná geografická poloha v blízkosti hlavního města Prahy,

● dostatek přírodních zajímavostí,

● tradice myslivosti a rybářství,

● vhodné podmínky pro chov koní, zejména pro rozvoj venkovské turistiky s jejími subprodukty (agroturistikou, ekoturistikou),

● dobré zastoupení významných i drobných kulturně-historických a dalších architektonických památek, muzeí a výstav,

● množství folklórních a zábavních akcí,

● zachování původní urbanizační struktury, malebného přírodního prostředí a lidové architektury v menších obcích,

● hustá a kvalitně značená síť turistických a naučných stezek a cyklotras,

● existence sportovních letišť,

● dobrá informovanost turistů činností informačních center a Muzea Podblanicka,

● sdružování obcí do mikroregionů – mikroregion Chopos, Džbány, Podblanicko,

● aktivní zapojení místních obyvatel a malých podnikatelů do projednávání rozvojových aktivit v souvislosti s vytvářením turisticky atraktivního regionu – udělování ocenění nazvané Blanický rytíř fyzickým osobám, které se významně zasloužily o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví na Podblanicku.

Mezi slabé stránky, které v okrese vedou ke snižování kvalit předpokladů cestovního ruchu, patří:

● nevyváženost letní a zimní turistické sezóny, nedostatečné využití potenciálu území,

● nedostatek příležitostí k zimním sportům, zejména ke sjezdovému lyžování,

● nízké zastoupení rybníků a vodních ploch vhodných ke koupání a rekreaci,

51 ● nedostatečná údržba a obnova historických objektů a kulturně-historického dědictví,

● malý počet kulturních a zábavních zařízení a sportovních center s potřebnou kapacitou, vybavením a kvalitní nabídkou služeb splňujících nároky turistů i stálých obyvatel,

● nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu – špatná kvalita dopravních komunikací, nedostatek parkovacích míst, nižší kvalita i kapacita ubytování běžného standardu v hotelích, penzionech a ubytovnách,

● téměř absence doplňkových služeb cestovního ruchu a doprovodných programů,

● nepříliš rozvinutý turistický informační a orientační sytém, nedostatečná prezentace některých přírodních a kulturně-historických památek,

● nízká pozornost věnovaná marketingovým studiím týkajících se rozvoje potenciálního turistického regionu.

K příležitostem, které využívají vnější příznivé podmínky, se v benešovském okrese řadí:

● zřízení nových vodních ploch a obnova ploch stávajících pro potřeby rekreace,

● rozvoj nových produktů cestovního ruchu – venkovské turistiky, kongresové a incentivní turistiky, kulturní turistiky, včetně doprovodných programů,

● zlepšení dopravní dostupnosti a obslužnosti malých obcí, zvýšení kvality veřejné dopravy za účelem jejího zatraktivnění a snížení nároků na parkovací místa,

● rekonstrukce přetěžovaných vozovek a revitalizace starých budov, které přestaly sloužit původním účelům, jejich úprava pro prezentaci místních tradic, zajímavostí,

● doplnění sítě krátkodobého ubytování a sezónní rozšíření nabídky pokrmů ve stravovacích zařízeních,

● rozšíření a zkvalitnění doprovodných služeb cestovního ruchu – dovybavení a rekonstrukce sportovišť, např. pro tenis, paintball, skateboarding,

● vycházení ze situace na trhu, výběr cílových skupin turistů a poskytování flexibilních služeb s ohledem na změny potřeb, zvyklostí, chování a specifiku těchto návštěvníků – národnost, kulturní a náboženská orientace a motiv návštěvy,

52 ● propagace a budování image okresu na základě typických a specifických produktů, které vychází z nabídky konkrétních služeb, odhalení skrytých rezerv pro další rozvoj – představení okresu Benešov jako prostoru vhodného k poznávání a rekreaci, zdůraznění návaznosti na odkaz tradiční venkovské kultury, prezentace přírodních útvarů, historických zajímavostí, vyzdvižení významných osobností spojených s regionem,

● zřízení informačních bodů pro turisty na hlavních příjezdech do okresu, orientační a informační systém s cizojazyčným značením – tabule, směrovky, značky upozorňující na význačná místa, budovy, památky či přírodní zajímavosti, informace o možnostech stravování a ubytování,

● atraktivní prezentace regionu na internetu – rezervace ubytování, vstupenek,

● vydávání vlastních tiskovin a pořádání akcí oživujících region,

● vůdčí úloha místní správy v oblasti tvorby podmínek pro spolupráci, určení hlavních směrů a priorit rozvoje okresu,

● posilování komunikace a spolupráce mezi soukromými firmami, státním sektorem, městy a místními komunitami na lokální, regionální i státní úrovni, např. sdružení prostředků na společnou propagaci,

● možnost obdržení finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.

Mezi hrozby, jež jsou nepříznivé současným a budoucím podmínkám pro rozvoj turiz- mu v okrese, patří:

● orientace okresu převážně na krátkodobý cestovní ruch,

● další propad kvality místních komunikací,

● omezení linek veřejné hromadné dopravy způsobené nedostatkem financí nebo tlaku na obce na zvyšování příspěvku pro tuto dopravu, enormní nárůst hustoty provozu na městských komunikacích,

● četnost havárií a poškozování životního prostředí exhalacemi a výstavbou silnic a dálnic,

● poškození urbanistické struktury a jejího charakteru novou zástavbou, devastace krajiny útlumem zemědělství,

53 ● nedostatečná státní podpora turizmu v okrese z důvodu nedocenění jeho významu, nedostatek kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v cestovním ruchu,

● podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů samosprávy, regionálních rozvojových agentur, regionálních turistických sdružení a zájmových profesních sdružení cestovního ruchu,

● podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele.

7 Situační analýza a návrhy opatření pro zvýšení turistického potenciálu okresu Benešov

Cestovní ruch je významným ekonomickým rozvojovým faktorem a patří mezi velmi efektivní odvětví ekonomiky. O jeho rozvoj je proto třeba dbát i v regionálním měřítku, ve kterém turizmus garantuje nejen stálý ekonomický přínos, ale do značné míry i stabilizaci venkovského osídlení.

I přesto, že z hlediska funkčně-prostorového využití území pro turizmus je v současné době okres Benešov označován spíše jako typická venkovská krajina s průměrnými před- poklady pro cestovní ruch, má značný nevyužitý turistický potenciál, který okres předurčuje k rozvoji rekreace a turizmu, přičemž musí být vycházeno z celkového kapacitního rámce re- kreačního potenciálu území. Tento potenciál spočívá v celkově zachovalém životním prostře- dí, rozmanité krajině, kulturních památkách a blízké dostupnosti hlavního města Prahy. Benešovsko disponuje předpoklady pro pěší turistiku, cykloturistiku, vodní, venkovskou a kulturně-poznávací turistiku. K tomu přistupuje incentivní a kongresová turistika.

7.1 Přírodní a kulturně-správní předpoklady cestovního ruchu

Jak vyplývá z výsledků dotazníkového šetření, povaha předpokladů cestovního ruchu určuje prioritní časovou využitelnost okresu Benešov z hlediska turizmu v letní sezóně, s vr- cholem v měsících květnu až září, kdy území poskytuje nejlepší podmínky využití. Větší města pak nabízí možnosti pro celoroční aktivity, které by měly být posilovány v celém okre- se. Dominantním druhem cestovního ruchu je víkendová turistika, především individuální re- kreace v chatách a chalupách.

54 K zvýšení zájmu turistů by přispěla cílená a komplexní prezentace okresu jako regionu se značným turistickým potenciálem v rekreačním zázemí hlavního města s příhodnými pod- mínkami pro pěší, cyklistickou, vodní a kulturně-poznávací turistiku. Přičemž by měly být vyzdviženy krásy harmonické krajiny a sídel se zachovaným historickým založením, cennými historickými stavbami a architektonickými památkami, památkami výtvarného a užitého umě- ní a prvky drobné architektury, včetně dalších atraktivit.

Cestovní ruch v okrese by jistě podpořily dostatečně zajímavé nabídky produktů, zej- ména rozvoj incentivního a kongresového cestovního ruchu a zaměření na ozdravné pobyty a zdravý životní styl v rámci venkovské turistiky, včetně jejích forem. Agroturistika patří k velmi perspektivní formě rekreace, přičemž žádoucí je kombinace s hipoturistikou.

Atraktivita benešovského okresu může vzrůst rozšířením nabídky sportovních aktivit, zejména v oblasti golfu či horolezectví, pro jehož provozování respondenti dotazníkového výzkumu nepovažují krajinu benešovského okresu za vhodnou, což je s největší pravdě- podobností také dáno nedostatečnou a málo propagovanou nabídkou služeb tohoto sportu.

K umocnění cestovního ruchu v okrese by také přispěl rozvoj sportovního rybolovu a myslivosti. Pro tyto druhy turistiky nabízí region příhodné podmínky, nachází se zde dosta- tek lesů, rybochovné rybníky, celé kaskády nádrží. Za účelem zvýšení zájmu turistů by místní cestovní agentury či kanceláře mohly po dohodě s příslušnou rybářskou organizací prodávat krátkodobé povolenky, dokonce i půjčovat rybářské náčiní, což by jistě účastník krátkodo- bého cestovního ruchu využil raději, než aby navštěvoval méně dostupnou rybářskou or- ganizaci. Pro oblast myslivosti je možno plánovat například pozorování zvěře s průvodcem.

V neposlední řadě by měla být všestranně podporována rekreace a turizmus v dosud málo využívaných oblastech okresu, jako je např. Vlašimsko, Čechticko, Kralovicko a Česká Sibiř. Sídelní útvary a jejich jednotlivé funkční systémy by měly být rozvíjeny při zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro oblast.

7.2 Materiálně-technická základna a dopravní předpoklady cestovního ruchu Na Benešovsku je poměrně nedostatečný potenciál zařízení pro aktivity volného času. Jsou zde sice kulturní domy, sokolovny, kina a společenské sály s venkovními sportovišti, kde se zejména během letní turistické sezóny koná řada kulturních a zábavních akcí, např. koncer- ty, hudební festivaly, sportovní turnaje, karnevaly, folklórní a historická představení či vesnické slavnosti, ale kapacita, vybavení a nabídka služeb této materiálně-technické základ- ny obvykle neodpovídá potřebám cestovního ruchu ani požadavkům místních obyvatel. 55 Právě nespokojenost obyvatel benešovského okresu s touto materiálně-technickou zá- kladnou je zřejmá i z provedeného marketingového výzkumu, kde u většiny dotázaných osob převládá návrh na rozšíření nabídky kulturních programů a vybudování více kulturních za- řízení. Je však třeba zajistit společenskou a kulturní aktivitu regionu nejen pro místní občany, ale i pro turisty, zvláště tyto akce dostatečně propagovat v podobě jednotného kalendáře akcí a konat na více místech regionu koordinovaně.

Kvalita ubytovacích zařízení je v rámci okresu slabší stránkou turistické infrastruktu- ry. Ubytování poskytují převážně penziony a hotely s průměrnou lůžkovou kapacitou, chatové osady a stanové tábory. Letní byty, ubytování na statku a chalupy k pronajmutí se v regionu vyskytují jen sporadicky. Velkým přínosem pro cestovní ruch v okrese by jistě byly investiční náklady související s rozšířením počtu ubytovacích zařízení, jejich vybavením a rekonstrukcí. Z dotazníkového šetření je patrné, že efektivním opatřením rozvíjejícím turizmus by také bylo zlepšení kvality stravování v gastronomických zařízeních.

Doprava je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících postavení a rozvoj regionu, jehož poloha je sice z hlediska dopravní dostupnosti příznivá z důvodu existence husté sil- niční sítě s rovnoměrným pokrytím, nicméně dopravní infrastruktura neodpovídá kvalitou ná- rokům na zajištění bezpečného a plynulého provozu, zejména šířkovým a směrovým uspořá- dáním silnic. Komunikace nižšího řádu mají zároveň četné bodové a liniové závady, jež vyžadují opravy.

Přínosem pro benešovský okres z pohledu výhodnějšího aglomeračního a zároveň mezinárodního spojení bude výstavba koridoru dálnice D3, avšak problémovou a velmi disku- tovanou částí návrhu je trasa, jejíž územní vymezení v každém případě bude znamenat nenávratný zásah do přírody.

Autobusová doprava je v celém okrese vyvážená, s výjimkou malých sídel ležících v okrajových polohách. Pro udržení dobré dopravní obslužnosti je prioritou minimálně za- chovat stávající rozsah pravidelné dopravy, v případě omezení počtu spojů by se zvýšil podíl individuální dopravy, tím i vysoké dopravní zatížení silnic a místních komunikací a již by se nedařilo veřejnost vrátit k hromadné dopravě. Zároveň je však třeba zdůraznit špatný tech- nický stav a parametry železniční sítě, železničních vozidel, zastávek a nedostatečnou optima- lizaci přestupních vazeb.

56 Podpora rozvoje systému veřejné osobní dopravy jako sociálního a ekologicky orien- tovaného prvku mobility by měla spočívat ve vzájemném propojení různých druhů dopravy, oživení především železniční dopravy, vytvoření jednotného integrovaného tarifního a od- bavovacího systému a zřizování parkovišť pro zachycení cílové individuální automobilové dopravy ještě před vjezdem do centrálních oblastí měst. Nezbytnou podmínkou pro provo- zování těchto parkovišť je jejich propojení užitím pravidelné hromadné dopravy s centry měst a kvalitní značení. Záchytná parkoviště a železniční stanice je vhodné vybavit systémem půj- čoven a úschoven jízdních kol a zřizovat hlídaná parkoviště s uzamykatelnými stojany pro jízdní kola.

Turisticky přitažlivou atrakcí by se jistě mohlo stát rozšíření sportovního leteckého provozu, provozu letadel všeobecného letectví a leteckého výcviku na veřejných vnitrostát- ních letištích Benešov a Vlašim. Provoz letadel všeobecného letectví umožňuje i využití pro aerotaxovou dopravu, tedy leteckou dopravu jednotlivců nebo malých skupin cestujících pod- le jejich okamžité potřeby. Používají se pro ni obvykle menší dvoumotorové letouny s kapaci- tou do šesti až osmi sedadel pro cestující.

Především v letních měsících využití letiště pro plachtařské tábory skupin za- hraničních i domácích plachtařů by přineslo zvýšení turistické návštěvnosti. Oživení letové činnosti by současně nepřímo napomohlo propagaci vyhlídkových letů.

Limitujícím faktorem rozvoje turizmu v okrese Benešov je nedostatečná nabídka podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu. Zpestřením a rozšířením nabídky základních i doprovodných turistických služeb a atraktivních pobytových programů by se zvýšila pravděpodobnost zájmu turistů o tento region. Pro uspokojování nároků obyvatelstva na každodenní rekreaci je žádoucí zkvalitňovat rekreační zázemí měst, např. sportovní plochy, materiálně-technickou základnu pro zdravotně-rehabilitační tělovýchovu.

Zároveň nejefektivnější způsob propagace území by měl být zajištěn formou přímého kontaktu s potenciálními budoucími návštěvníky okresu a subjekty zajišťujícími poznávací a pobytové zájezdy a služby v oblasti turizmu. Dále je třeba se zabývat prezentací okresu v odborných časopisech cestovního ruchu a v neposlední řadě zajištěním informačních brožur.

57 8 Závěr

Tato bakalářská práce poskytuje ucelený přehled lokalizačních a realizačních před- pokladů cestovního ruchu v okrese Benešov a podává komplexní zhodnocení území z hledis- ka těchto aspektů. Předmětem práce je analýza přírodních, kulturně-správních a dopravních předpokladů, podmínek pro materiálně-technickou základnu a identifikace společných prvků, které území benešovského okresu sjednocují a zároveň odlišují od ostatních regionů. Práce nejen zjišťuje, zda je okres svým potenciálem schopen pokrýt potřeby turistů, ale zároveň od- haluje skryté rezervy, které svou povahou dosud nemohly být cestovním ruchem využity.

Nezbytnou součást mé práce tvoří dotazníkový výzkum, ve kterém jsem se ptala obyvatel okresu na jednotlivé otázky uvedené v dotazníku. Tento výzkum byl zaměřen na vy- hodnocení všech předpokladů, kterými okres disponuje, a na stanovení celkového rekreačního potenciálu. Výsledky dotazníkového šetření a následný rozbor faktorů podmiňujících cestovní ruch provedený formou SWOT analýzy pak umožnily naznačit směr vývoje turizmu a vytvo- řit strategický profil zájmového území. Práce je završena situační analýzou zahrnující návrhy opatření pro maximální využití turistického potenciálu okresu Benešov.

Hlavní předpoklad pro rozvoj turizmu v regionu je ukryt v přírodních hodnotách, roz- manitém terénu, málo narušeném životním prostředí a celkovém harmonickém rázu zdejší krajiny, která poskytuje příhodné podmínky pro pěší, cyklistickou a vodní turistiku. Pře- devším kvůli přírodním, relativně nedotčeným předpokladům si okres zároveň udržuje při- tažlivost tradiční turistické oblasti pro obyvatele nedalekého hlavního města jako rekreačního zázemí pro víkendové pobyty. Právě blízkost Prahy, předního turistického cíle v České repub- lice, stimuluje významnou měrou cestovní ruch v benešovském okrese, proto nad konku- renčními vztahy převažují formy spolupráce s hlavním městem. Dosud nevyužitý potenciál cestovního ruchu spočívá v uplatnění venkovské turistiky včetně všech jejích forem, spor- tovního rybolovu či myslivosti.

Příznivé podmínky pro rozvoj kulturně-poznávacího cestovního ruchu rovněž tkví v kulturně-historickém bohatství, zejména v architektonických památkách, cenných histo- rických stavbách s prvky zachovalé lidové architektury a ve výtvarném a užitém umění. Okres zároveň čerpá přízeň turistů z pořádání tradičních kulturních, folklórních a historických představení a sportovních akcí, které region oživují. I přes kvalitní předpoklady však prozatím dosahuje malého významu kongresový a incentivní cestovní ruch.

58 Pro zvýšení využití rekreačního potenciálu okresu Benešov je zapotřebí rozšířit a zkvalitnit turistickou infrastrukturu. Vybavení a nabídka služeb zábavních a kulturních za- řízení často neodpovídá potřebám cestovního ruchu a počet ubytovacích zařízení a jejich kva- lita jsou také slabší stránkou materiálně-technické základny. Výhodou okresu je příznivá dopravní dostupnost z důvodu blízkosti hlavních pozemních komunikací.

Údaje, které se mi podařilo získat, jsem analyzovala a následně provedla jejich vy- hodnocení. Jelikož okres představuje jednu z nejzachovalejších oblastí po stránce pří- rodovědné s kvalitními lokalizačními předpoklady cestovního ruchu, v dostatečné míře uspokojuje primární, tedy cílové potřeby turistů. Jde především o potřeby odpočinku, rekrea- ce, turistiky, sportovního vyžití, poznávání kulturních a historických zajímavostí či spole- čenské komunikace, rozptýlení a zábavy. V případě sekundárních, realizačních potřeb, které podmiňují efektivní uspokojování cílových potřeb, je omezujícím faktorem rozvoje turizmu v zájmovém území nedostatečná nabídka podnikatelských subjektů, zejména základních i do- provodných služeb cestovního ruchu a atraktivních pobytových programů.

59 Soupis bibliografických citací

Knižní zdroje:

[1] BABKA, J., et al. Středočeský kraj – životní prostředí. Praha: Středočeský kraj, 2007. 256 s.

[2] ČERTÍK, M., et al. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. 1. vyd. Praha: nakladatelství OFF, s.r.o., 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8.

[3] FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X.

[4] HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2002. 176 s. ISBN 80-85970-36-8.

[5] KLAUDYS, M. Chráněná krajinná oblast Blaník. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2007.

[6] KOVAŘÍK, V., PEŠOUT, P. 100 let ochrany přírody a krajiny na Podblanicku. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, Muzeum okresu Benešov, 2000. 179 s. ISBN 80-86327-08-6.

[7] KŘÍŽ, K. Příroda a krajina. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2006.

[8] LOŽEK, V., KUBÍKOVÁ, J., ŠPRYŇAR, P., et al. Střední Čechy. Chráněná území ČR XIII. 1 vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005. 904 s. ISBN 80-86064-87-5.

[9] ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 246 s. ISBN 80-85970-27-9.

[10] PETRÁŇ, J., et al. Benešovsko – Podblanicko. 1. vyd. Praha: Tisková, ediční a propagační služba místního hospodářství, 1985. 368 s. ISBN 54-008-85.

[11] POUZAR, J. Podblanickou minulostí, díl II. 1. vyd. Praha: Nakladatelství a vydavatelství VIDA, 2004. 128 s.

[12] PŘÍHODA, S., SLADKOVSKÝ, O., POUZAR, J. Vlašim. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze. 1975. 90. s.

60 [13] RACKOVÁ, L. Krajinou kolem Blaníka. Vlašim: Podblanické ekocentrum Českého svazu ochránců přírody, Muzeum okresu Benešov, 2001. 52. s. ISBN 80-86327-14-0.

[14] TOUFAR, P. Od Blaníku k Sázavě. Tajemnou českou krajinou. 1. vyd. Benešov: nakladatelství START, 2004. 279 s. ISBN 80-86231-29-1.

[15] TYWONIAKOVÁ, J. Podblanická čítanka. Benešovský okres v beletrii. 1 vyd. Benešov: Muzeum okresu Benešov, 1990. ISBN 7991-90.

[16] VAŠÁK, P., et al. Ptáci Podblanicka. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, Muzeum Podblanicka, 2006. 264 s. ISBN 80-86327-47-7.

[17] VELEK, L., et al. Stopy dějin pod Blaníkem. 1. vyd. České Budějovice: Bohumír NĚMEC – VEDUTA, 2006. 179 s. ISBN 80-86829-13-8.

[18] Vlašim, srdce Podblanicka. Vlašim: Městský úřad Vlašim, 2002.

[19] VYSTOUPIL, J., et al. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 160 s. ISBN 80-239-7256-1.

Mapové podklady:

[20] Benešovsko. ADJUST ART, 2007.

[21] Benešovsko a dolní Posázaví. Soubor turistických map 1 : 50 000. 2. vyd. Praha: Klub českých turistů Praha, 1998. ISBN 80-85999-23-4.

[22] Vlašimsko. Velká cykloturistická mapa 1 : 75 000. Vizovice: SHOCart, spol. s r.o., 2004. ISBN 80-7224-404-3.

Internetové zdroje:

[23] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. VIZUS [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: .

[24] Akce – Srdce v pohybu [online]. Coca-Cola.cz, Klubturistu.cz [cit. 2009-02-21]. Dostupný z WWW: .

[25] Akce v Česku [online]. www.akcevcesku.cz, 2005-2009 [cit. 2009-02-19]. Dostupný z WWW: .

61 [26] AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. T-MAPY spol. s r.o. Hradec Králové, 1999-2005 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: .

[27] Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: .

[28] CykloServer.Cz [online]. Cykloserver.cz [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: .

[29] Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: .

[30] ČÍŽEK, J. Hrady.cz, cestujte s přehledem [online]. Hrady.cz, 1995-2008 [cit. 2008-06-16]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-0076.

[31] Horopisné členění České republiky [online]. www.trasovnik.cz, 1997-2008 [cit. 2008-01-31]. Dostupný z WWW: .

[32] Hrad Český Šternberk [online]. SeM, 2005 [cit. 2008-06-16]. Dostupný z WWW: .

[33] Chopos [online]. [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: .

[34] Kraj blanických rytířů [online]. ZO ČSOP Vlašim, 2006 [cit. 2008-02-11]. Dostupný z WWW: .

[35] Louňovice pod Blaníkem [online]. Stanli.net, 2006 [cit. 2008-06-18]. Dostupný z WWW: .

[36] Muzeum Podblanicka [online]. Středočeský kraj [cit. 2008-06-18]. Dostupný z WWW: .

[37] Naučné stezky – Praha a střední Čechy [online]. Tom & Lucka, 2008 [cit. 2008-07-15]. Dostupný z WWW: .

[38] Oficiální stránky kláštera Sázava [online]. Galileo Corporation s.r.o., 2007 [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: .

[39] Oficiální stránky zámku Konopiště – Zámek Konopiště [online]. Galileo Corporation s.r.o., 2008 [cit. 2008-06-16]. Dostupný z WWW: .

62 [40] Okres Benešov [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, 2009 [cit. 2009-01-11]. Dostupný z WWW: .

[41] Okres Benešov, Czech.Republic.CZ [online]. www.infoSystem.cz, 1998-2008 [cit. 2008-05-03]. Dostupný z WWW: .

[42] PJsoft InfoMapa Home Edition 2007. Elektronická příloha časopisu Chip [CD-ROM]. Vogel Burda Communications s.r.o., 2007 [cit. 2008-06-23]. Dostupný z WWW: .

[43] Po stopách blanických rytířů [online]. [cit. 2008-06-11]. Dostupný z WWW: .

[44] Romantické zámecké parky [online]. ZO ČSOP Vlašim, 2006 [cit. 2008-02-11]. Dostupný z WWW: .

[45] Sázavafest [online]. in promotion, s.r.o, 2001-2008 [cit. 2008-06-19]. Dostupný z WWW: .

[46] Slapy.cz [online]. www.Slapy.cz, 2003-2007 [cit. 2008-07-22]. Dostupný z WWW: .

[47] Střední Čechy – jihovýchod – CZeCOT [online]. World Media Partners, 2002-2008 [cit. 2008-08-23]. Dostupný z WWW: .

[48] Střední Čechy – jihovýchod [online]. www.infoSystem.cz, 1998-2008 [cit. 2008-05-02]. Dostupný z WWW: .

[49] Super Ubytovani.cz [online]. SuperUbytovani.cz, 2006 [cit. 2008-07-22]. Dostupný z WWW: .

[50] Úvod [online]. Středočeský kraj, 2008 [cit. 2008-06-13]. Dostupný z WWW: .

[51] Vlašim – Městečko pod zámeckou věží [online]. Online Travel Solutions [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: .

[52] Vlašimský zámecký park [online]. Vlašimský zámecký park, 2007 [cit. 2008-02-13]. Dostupný z WWW: .

63 Přílohy

64 Seznam příloh

Příloha A Dotazník pro vyhodnocení celkového potenciálu krajiny okresu Benešov z hlediska jednotlivých předpokladů cestovního ruchu

Příloha B Tabulky a grafy statistiky návštěvnosti informačních center v Benešově a Vlašimi za rok 2007 Příloha C Fotografie přírodního a kulturního dědictví v okrese Benešov

65 Příloha A

Dotazník pro vyhodnocení celkového potenciálu krajiny okresu Benešov z hlediska jednotlivých předpokladů cestovního ruchu

Dobrý den, do Vašich rukou se dostal anonymní dotazník, jehož cílem je zjistit potenciál cestovního ruchu v okrese Benešov. Hranice tohoto okresu zhruba odpovídají regionu Podblanicko. Prosím o pravdivé vyplnění následujících otázek. 1. Ohodnoťte prosím jednotlivé přírodní předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov známkami 1 až 5 (jako ve škole, 1 – výborné, 5 – nedostatečné). Složka přírodního potenciálu Složka přírodního potenciálu Přírodní zajímavosti Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro pěší turistiku Vhodnost krajiny pro myslivost Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro zimní sporty Vhodnost krajiny pro letní rekreaci Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro zimní rekreaci Vhodnost krajiny pro ekoturistiku* *cestovní ruch zaměřený na poznávání přírody (návštěva chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací) vyznačující se šetrným přístupem k životnímu prostředí (použití vhodné dopravy, …) 2. Ohodnoťte prosím jednotlivé kulturní předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov známkami 1 až 5 (jako ve škole, 1 – výborné, 5 – nedostatečné). Složka kulturního potenciálu Složka kulturního potenciálu Architektonické památky (památkové Památníky a pomníky rezervace, hrady, zámky, církevní objekty) Technické památky (mlýny, podzemní Divadelní a operní představení, chodby, přehrady, vojenská opevnění, ...) koncerty, festivaly Archeologické lokality Sportovní a zábavní centra Muzea, galerie, výstavy Sportovní události Skanzeny Náboženské/církevní akce Parková architektura, zahrady (zoologické, Karnevaly, folklórní a historická botanické, arboreta) představení 3. Jak jste spokojen(a) s dopravními službami v okrese Benešov? Každou položku ohodnoťte body dle stupnice: 1 – velmi spokojen(a) 2 – spíše spokojen(a) 3 – spíše nespokojen(a) 4 – nespokojen(a) Složka dopravního potenciálu Složka dopravního potenciálu Intervaly mezi spoji železniční dopravy Kvalita služeb železniční dopravy Intervaly mezi spoji autobusové dopravy Kvalita služeb autobusové dopravy Podmínky pro automobilovou dopravu Kvalita silnic 4. Jak jste spokojen(a) s dostupností a kvalitou poskytovaných služeb materiálně- technické základny v okrese Benešov? Každou položku ohodnoťte body dle stupnice: 1 – velmi spokojen(a) 2 – spíše spokojen(a) 3 – spíše nespokojen(a) 4 – nespokojen(a) Složka materiálně-technické základny Dostupnost Kvalita Ubytovací zařízení (hotely, penziony, ubytovny, ...) Stravovací zařízení (jídelny, restaurace, hostince, …) Dopravní zařízení (nádraží, benzinové pumpy, …) Sportovní zařízení (hřiště, stadiony, koupaliště, …) Kulturní zařízení (kina, divadla, …) Zábavní zařízení (vinárny, diskotéky, bary, …) Turistická informační centra Cestovní kanceláře a cestovní agentury 5. Co považujete za největší přednosti, které v okrese Benešov přispívají k rozvoji cestovního ruchu? (vyberte i více možností) □ Výhodná poloha okresu □ Cyklostezky □ Přírodní zajímavosti □ Pěší (turistické) stezky □ Bohatá historie, kulturní památky □ Ubytovací zařízení □ Kulturní vyžití □ Stravovací zařízení □ Sportovní vyžití, kvalitní sportoviště □ Informační centra □ Kvalita veřejné dopravy □ Čistota životního prostředí □ Jiné …...... 6. Která z následujících opatření by podle Vás zlepšila úroveň cestovního ruchu v okrese Benešov? (vyberte i více možností) □ Počet památek a jejich stav □ Rozšířit nabídku kulturních programů, více kulturních zařízení □ Rozšířit nabídku sportovních služeb, více sportovních zařízení □ Více cyklistických stezek □ Více turistických tras, naučných stezek □ Zvýšit frekvence spojů veřejné dopravy, případně zavést nové linky □ Opravit silnice □ Zvýšit počet parkovacích míst □ Zvýšit průjezdnost silnic □ Zvýšit počet stravovacích zařízení □ Zlepšit kvalitu stravování v restauracích □ Zvýšit počet ubytovacích zařízení □ Zvýšit komfort v ubytovacích zařízeních □ Zvýšit počet informačních center □ Zvýšit odbornost pracovníků služeb cestovního ruchu □ Zlepšit propagaci regionu □ Snížit kriminalitu □ Jiné ...... 7. Co se Vám vybaví při vyslovení spojení „okres Benešov“ v souvislosti s cestovním ruchem? Čím je podle Vás známý, proslulý? Může se jednat například o historickou památku, přírodní zajímavost, sportovní aktivitu, kulturní akci, typický produkt atd. (jmenujte i více možností)

8. Údaje o Vás: Pohlaví: □ muž □ žena Věk: □ do 18 let □ 19 – 29 let □ 30 – 44 let □ 45 – 59 let □ 60 let a více Příloha B

Tabulky a grafy statistiky návštěvnosti informačních center v Benešově a Vlašimi za rok 2007

Příloha B. 1: Návštěvnost informačního centra v Benešově a Vlašimi v roce 2007

Návštěvnost Informační centrum Návštěvníci z České Zahraniční Celkový počet republiky návštěvníci návštěvníků IC Benešov 9 641 978 10 619 IC Vlašim 9 046 257 9 303 Zdroj: Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. Dostupný z WWW: .

Vývoj počtu návštěvníků v IC Benešov v roce 2007 2 500

2 000

1 500

1 000

500 Počet návštěvníků 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc

Příloha B. 2: Návštěvnost informačního centra v Benešově za rok 2007 (zdroj: Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. Dostupný z WWW: .) Vývoj počtu návštěvníků v IC Vlašim v roce 2007

2 500

2 000

1 500

1 000

500 Počet návštěvníků 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc

Příloha B. 3: Návštěvnost informačního centra ve Vlašimi za rok 2007 (zdroj: Podklady Podblanického infocentra ve Vlašimi. Statistika návštěvnosti za rok 2007.)

Příloha B. 4: Počet zodpovězených dotazů v informačním centru v Benešově a Vlašimi v roce 2007

Zodpovězené dotazy Informační centrum Celkový počet Telefonicky Faxem E-mailem vyřízených dotazů IC Benešov 1 145 2 122 1 269 IC Vlašim 343 0 88 431 Zdroj: Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. Dostupný z WWW: .

Poměr zodpovězených dotazů v IC Benešov

9,6% 0,2%

Telefonicky Faxem E-mailem

90,2%

Příloha B. 5: Zodpovězené dotazy v informač. centru v Benešově za rok 2007 (zdroj: Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. Dostupný z WWW: .) Poměr zodpovězených dotazů v IC Vlašim

20,4%

Telefonicky E-mailem

79,6%

Příloha B. 6: Zodpovězené dotazy v informačním centru ve Vlašimi za rok 2007 (zdroj: Podklady Podblanického infocentra ve Vlašimi. Statistika návštěvnosti za rok 2007.) Příloha C

Fotografie přírodního a kulturního dědictví v okrese Benešov

Příloha C. 1: Vrch Velký Blaník v Chráněné krajinné oblasti Blaník (zdroj: Chráněná krajinná oblast Blaník [online]. Dostupný z WWW: .)

Příloha C. 2: Rozhledna na Velkém Blaníku (zdroj: Velký Blaník [online]. Dostupný z WWW: .) Příloha C. 3: Zámek Konopiště (zdroj: Zámek Konopiště [online]. Dostupný z WWW: .)

Příloha C. 4: Zámek Jemniště (zdroj: Pamětihodnosti.cz [online]. Dostupný z WWW: .)

Příloha C. 5: Hrad Český Šternberk (zdroj: Český Šternberk [online]. Dostupný z WWW: .)