UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

KATEDRA GEOINFORMATIKY

GEOINFORMATICKÉ HODNOCENÍ TURISTICKÉHO POTENCIÁLU OBCÍ NA HRANICKU

Anna FERKLOVÁ

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Helena KILIANOVÁ, Ph.D.

Olomouc 2009

Prohlašuji, ţe jsem předloţenou práci na téma „Geoinformatické hodnocení turistického potenciálu obcí na Hranicku“ vypracovala samostatně s vyuţitím zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu pouţitých pramenů a literatury.

V Olomouci, dne ……………………………………. Anna FERKLOVÁ

Děkuji Ing. Heleně Kilianové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při tvorbě bakalářské práce. Dále děkuji Mgr. Pavlu Tučkovi za pomoc při vytváření vah pro jednotlivé kategorie potenciálu cestovního ruchu.

OBSAH

ÚVOD ...... 5

1 CÍL PRÁCE ...... 6

2 METODIKA ŘEŠENÍ ...... 7

2.1 POUŢITÉ METODY PRÁCE ...... 7 2.2 POSTUP ZPRACOVÁNÍ ...... 9 2.3 VYMEZENÍ STUDOVANÉHO ÚZEMÍ ...... 9

3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ...... 14

3.1 VYMEZENÍ POJMŮ ...... 14 3.2 METODIKY HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU ...... 15 3.3 METODIKY VÍCEKRITERIÁLNÍHO HODNOCENÍ VARIANT – ODHADU VAH ...... 20

4 METODIKA HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU ...... 22

4.1 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 22 4.2 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 25 4.3 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU ...... 28

5 HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU DLE METODIKY ...... 29

5.1 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 29 5.1.1 Přírodní potenciál ...... 29 5.1.2 Kulturně-historický potenciál ...... 32 5.1.3 Potenciál lokalizačních předpokladů ...... 35 5.2 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 36 5.2.1 Využitelnost obcí z hlediska cestovního ruchu ...... 36 5.2.2 Dostupnost obcí z hlediska cestovního ruchu ...... 39 5.2.3 Potenciál realizačních předpokladů ...... 41 5.3 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU ...... 43 5.3.1 Potenciál cestovního ruchu z hlediska věkové skupiny 15 – 25 let ...... 43 5.3.2 Potenciál cestovního ruchu z hlediska věkové skupiny 26 – 55 let ...... 43 5.3.3 Potenciál cestovního ruchu z hlediska věkové skupiny 56+ let ...... 44 5.3.4 Potenciál cestovního ruchu při hodnocení pomocí Metody pořadí ...... 45

6 NÁVRH AKTIVIT PRO ZVÝŠENÍ CESTOVNÍHO RUCHU ...... 46

7 VÝSLEDKY ...... 48

8 DISKUZE ...... 50

9 ZÁVĚR ...... 53

10 POUŢITÁ LITERATURA ...... 54

SUMMARY ...... 57

PŘÍLOHY ÚVOD

Cestovní ruch je jedním z nejdynamičtějších odvětví světového hospodářství. Podle Světové rady pro cestování a turistiku (WTTC – World Travel and Tourism Council) je od roku 2004 průměrný roční nárůst podílu cestovního ruchu na HDP 4%. Za stejné období bylo vytvořeno více jak 34 milionů pracovních míst. Celkově zaměstnává cestovní ruch na celém světě 238 milionů lidí [15]. Díky růstu vlivu cestovního ruchu na světové hospodářství se stává cestovní ruch také důleţitým odvětvím pro hospodářství jednotlivých států. Státy se snaţí přilákat co nejvíce zahraničních turistů do všech svých regionů. Proto byly vyvinuty řady koncepcí a strategií, jak zvýšit atraktivitu území pro cestovní ruch. K vytvoření těchto koncepcí bylo ale nejdříve nutné zhodnotit potenciál cestovního ruchu pro destinace daného státu. Vysledovat, která místa jsou největšími lákadly, která místa by lákadly mohla být, ale díky špatné infrastruktuře či zázemí jsou opomíjená. Na základě těchto analýz se pak státy snaţí zviditelnit ty lokality, které jiţ jsou, nebo mohou být, vyhledávány zahraničními turisty. Nejedná se zde však jen o zahraniční turisty, ale i tuzemští návštěvníci jsou důleţití pro rozvoj cestovního ruchu. Proto se jednotlivé kraje, obce či regiony snaţí sami zlepšit infrastrukturu, zajistit moţnosti ubytování a stravování a vytipovat ty lokality, které jsou něčím výjimečné či pozoruhodné, a přilákat k sobě návštěvníky.

5 1 CÍL PRÁCE

Cílem bakalářské práce bylo provést hodnocení aktuálního stavu území z hlediska vhodnosti pro cestovní ruch. Hodnoceno bylo přírodní, ekonomické i sociální prostředí. Na základě dostupných prostorových dat byly provedeny analýzy a kvantifikace zastoupených jevů, dále byl stanoven jejich vliv na cestovní ruch a pomocí vah byl stanoven potenciál cestovního ruchu jednotlivých obcí. Pro stanovení vah bylo pouţito dvou metod váhového hodnocení a následně byly porovnány jejich výsledky. Zpracování proběhlo v prostředí GIS a výsledky byly vizualizovány. Nejprve byla zpracována literární rešerše s cílem popsat principy metod hodnocení potenciálu cestovního ruchu a prací, které se zabývaly podobnou tematikou. Na jejím základě byl zvolen postup prací a byla vytvořena metodika pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu v prostředí GIS, která byla aplikována na území obce s rozšířenou působností (dále ORP) Hranice. Její výsledky byly vizualizovány formou 35 tematických map, které názorně dokládají a graficky popisují potenciál jednotlivých obcí. Součástí práce je návrh aktivit pro zvýšení turistické atraktivity zájmového území. Další částí práce jsou webové stránky, kde je popsán postup prací, pouţitá metodika, zobrazeny výsledné mapy a k nahlédnutí je i seznam navrţených aktivit.

6 2 METODIKA ŘEŠENÍ

2.1 Pouţité metody práce

Při zpracování práce byly pouţity celkem 4 metody práce: 1. Získávání geografických informací znamenalo jednu z nejdůleţitějších částí práce. Jedná se nejen o získání potřebných dat, ale i o získání přehledu o dané problematice. Většina prostorových dat byla získána z projektu StraS.S.E. (Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment), který byl řešen na Katedře geoinformatiky Univerzity Palackého v rámci projektu INNOREF (Innovation and Resource Efficiency as Driving Forces for Sustainable Growth), ve kterém byla vydána publikace Hranicko – Atlas rozvoje mikroregionu. Další data pouţitá v práci jsou z dat bezešvého územního plánu ORP Hranice a ArcČR 500. Pokud jsou data pouţita z jiných zdrojů, je tak uvedeno u dané kapitoly. Některá data byla aktualizována z internetových zdrojů, Českého statistického úřadu a na základě spolupráce se starosty obcí. 2. Zpracování dat proběhlo pomocí vektorových operací a váhového hodnocení. o Vektorové operace – z vektorových operací byly pouţity funkce Clip k ořezání dat na zájmové území. Dále pak Intersect k prolnutí například vrstvy lesů vrstvou obcí tak, aby bylo moţné spočítat rozlohu lesů v jednotlivých obcích. Funkce Merge byla pouţita ke spojení několika vrstev stejného tématu. o Váhové hodnocení bylo vyuţito k získání pohledu na problematiku očima jednotlivých věkových kategorií. Pro kaţdou tematickou skupinu dílčího potenciálu byla váha přidělena pomocí dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření proběhlo na základě Saatyho metody – tedy na základě preferencí. Celkem byly vyčleněny 3 věkové kategorie – 15 – 25 let (studující), 26 – 55 let (pracující s dětmi), 56 let a více (pracující s dospělými dětmi a důchodci). Kategorie byly vytvořeny podle určitých zájmů, které lidé v daném věku preferují. Studenti byli vybráni jako zástupci sportovních aktivit, adrenalinových sportů, menší náročnosti na dostupnost. Kategorie pracujících s dětmi zastupuje nejvíce obyvatel. Jejich turistika je většinou omezena díky malým dětem, kterým musí své zájmy přizpůsobovat. Nevyhledávají tedy nic náročného a dobrá dostupnost do lokalit je důleţitá. Pracující lidé s dospělými dětmi a důchodci kladou větší důraz na dobrou dostupnost automobilem, ale i na vybavenost turistických lokalit ubytovacími a stravovacími zařízeními. Pro srovnání bylo ještě provedeno váhové hodnocení pomocí Metody pořadí, které bylo vyhotoveno subjektivním pohledem.

7 Saatyho metoda byla pouţita pro svoji schopnost porovnávat preference jednotlivých témat. Pro kaţdý dílčí potenciál byla vytvořena Saatyho matice, do které byly zaznamenávány preference dílčích tematických skupin kaţdého respondenta. Výsledné váhy byly spočítány v softwaru MATLAB za pomoci Mgr. Pavla Tučka z Katedry geoinformatiky UP v Olomouci. Metoda pořadí byla pouţita pro srovnání Saatyho matice věkových skupin respondentů a subjektivního pohledu. Zde záleţí jen na hodnotiteli, jak seřadí dílčí tematické skupiny – od nejvíce důleţité po nejméně důleţitou. Na základě tohoto pořadí jsou pak stanoveny jednotlivé váhy. 3. Vizualizace proběhla pomocí zobrazovacích metod prostorových analýz, které se zaměřují na zobrazení prostorových dat bez modifikace grafické sloţky dat. Nevyţadují statistické zpracování dat, snad pouze při vymezení hranic tříd. Při zobrazovacích metodách se pouţívá často vytváření map, kartogramů nebo kartodiagramů. Výsledné mapové kompozice dokumentují objekty a jevy ve sledovaném území a jsou vizuálně interpretovány. Příkladem aplikace vizualizačních metod je tvorba statistických map, zvláště kartogramů a kartodiagramů. [7] Prostorové analýzy tvoří díky prostorovým datům základní součást kaţdé práce. Prostorová analýza je proces zkoumání modelových výsledků nebo geografických dat [11]. V práci byly pouţity následující techniky: Metoda kartogramu, pseudokartogramu a kartodiagramu – kartogram je definován jako mapa s dílčími územními celky, do kterých jsou plošným způsobem znázorněna statistická data (relativní hodnoty vztaţené k ploše dílčí územní jednotky) většinou geografického charakteru [9]. Jako pseudokartogram je pak označována mapa, kde do dílčích územních jednotek byly vloţeny relativní hodnoty (podíly) tak, ţe se nepřepočítaly na plochu dílčích územních jednotek [10]. Pseudokartogramem jsou v práci prezentovány hodnoty potenciálů. Tyto hodnoty mohou působit jako absolutní, jsou však odvozeny z hodnot relativních. V práci bylo pouţito pro definování jednotlivých kategorií vícevrcholové rozdělení četností (natural breaks). Toto rozdělení se pouţívá u nesourodého souboru dat, kdy kaţdá vrcholová oblast frekvenčního grafu a její blízké okolí představuje typický atribut vyšetřované vlastnosti zkoumaného jevu, pro který vymezují tyto části grafu jednotlivé intervaly stupnice [16]. Kartodiagram je v kartografii definován jako mapa s dílčími územními celky, do kterých jsou plošným způsobem znázorněna statistická data (absolutní hodnoty) většinou geografického charakteru [9]. 4. Interpretace analýzy potenciálu území pro cestovní ruch a návrh aktivit ke zvýšení atraktivity území byly závěrečnou částí práce. Interpretace probíhala na

8 základě porovnání jednotlivých map dílčích témat. Na základě této interpretace byl sestaven návrh aktivit ke zvýšení atraktivity území.

2.2 Postup zpracování

Zpracování bakalářské práce proběhlo v několika fázích: 1. Teoretická část a. Studium literatury zabývající se cestovním ruchem. b. Zjištění postupů hodnocení území z hlediska cestovního ruchu. 2. Praktická část a. Shromáţdění prostorových dat, kdy se předpokládá, ţe kaţdá obec má nějakou zajímavost – ať uţ přírodní nebo kulturní. b. Prostorové analýzy území dle věkových kategorií – zvoleny takové kategorie, aby vystihovaly jednotlivé typy návštěvníků – 15 – 25 let (studující), 26 – 55 let (pracující s dětmi), 56 let a více (pracující s dospělými dětmi a důchodci). c. Následné hodnocení turistického potenciálu obcí, které proběhlo pomocí váhového hodnocení dílčích věkových kategorií pomocí dotazníkového šetření a pro srovnání také z hlediska subjektivního hodnocení. d. Interpretace a vizualizace výsledků. e. Návrh aktivit pro zvýšení atraktivity území.

2.3 Vymezení studovaného území

Studovaným územím je obec s rozšířenou působností Hranice, která se nachází v severovýchodní části okresu Přerov, v nejvýchodnější části Olomouckého kraje. Na severovýchodě sousedí s Moravskoslezským krajem, okresem Nový Jičín, na jihu a jihovýchodě se Zlínským krajem, okresy Vsetín a Kroměříţ. Na území zasahuje Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina. V severní části se nacházejí Oderské vrchy a Vítkovická pahorkatina, v jiţní Příborská pahorkatina, Kelčská pahorkatina a oblast Maleníku. Celé území je tedy poměrně hornaté a kopcovité. Od severovýchodu k jihovýchodu prochází územím geologický zlom, ve kterém se u Hranic a Teplic nad Bečvou nacházejí minerální prameny. Středem protéká ve východozápadním směru řeka Bečva, která tvoří osu území. Jejími největšími přítoky jsou pravostranné přítoky Velička a Ludina. Hranicko je

9 rozděleno hlavním evropským rozvodím na dvě části – severní náleţí k povodí Baltského moře, jiţní k povodí Černého moře. Celé území se nachází v mírně teplé podnebné oblasti. Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 7 – 8°C. Sever území má poněkud drsnější klima způsobené vyššími pohořími. Průměrný úhrn ročních sráţek se pohybuje mezi 700 aţ 800 mm. [17] Na území je moţno najít mnoho rostlinných společenstev. Stýkají se zde dvě floristické oblasti – středoevropská lesní a západokarpatská květena. Ochrana přírody zde má dlouhou tradici. V současnosti se na území nachází 10 maloplošných zvláště chráněných území, 7 evropsky významných lokalit NATURA 2000 a 7 památných stromů. Do oblasti Hranicka náleţí celkem 31 obcí – Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalička, Stříteţ nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice a Zámrsky. Z těchto obcí jich je 24 členem Mikroregionu Hranicko. Dalšími mikroregiony, které se na území nacházejí, jsou Mikroregion Záhoran, Mikroregion Rozvodí a Mikroregion Podlesí, jejichţ jsou členy i některé obce Mikroregionu Hranicko. Na severovýchodě zasahuje do území vojenský újezd Libavá (část obce Potštát). Místní části obce Hranice – Hranice VIII Středolesí a Hranice IX Uhřínov byly v práci povaţovány za samostatnou obec, protoţe se od Hranic nacházejí ve velké vzdálenosti a jejich podmínky pro cestovní ruch jsou naprosto odlišné od administrativní jednotky Hranice. Celkový počet obyvatel Hranicka k 1. 1. 2008 je 34 860 [21]. Celková rozloha území obce s rozšířenou působností (ORP) Hranice je 342,74 km2. Hustota obyvatelstva pak činí 101,7 obyv/km2. Centrem celého regionu je město Hranice, kde ţije většina obyvatel ORP. Pouze čtyři obce mají počet obyvatel větší jak 1000 – Hranice, Bělotín, Potštát a Hustopeče nad Bečvou. [17] Území protíná dálnice D47 spojující Lipník nad Bečvou a Bohumín – mezinárodní silnice E462; mezinárodní silnice E442 Hranice – Makov a další silnice druhé a třetí třídy. Podél dálnice vede ţelezniční trať číslo 270 z Ostravy do České Třebové. V Hranicích se na tuto trať napojuje ţeleznice číslo 280 vedoucí z Horní Lidče do Hranic. Trať číslo 270 tvoří 2. a 3. tranzitní koridor.

10

11 Vymezení oblasti podle rajonizace cestovního ruchu K základní rajonizaci cestovního ruchu patří dokument Rajonizace cestovního ruchu v ČSSR, který schválila vláda v roce 1962 jako dokument pro plánování a řízení rozvoje cestovního ruchu. Následnou aktualizaci provedl Terplan a vláda ČSSR jej schválila v roce 1981. V tomto dokumentu bylo vytipováno 47 oblastí cestovního ruchu s podoblastmi [3]. Řešené území spadá do oblasti 36 – Střední Morava – Haná (Obrázek 2). Po roce 1989 přestalo být toto rozdělení vhodné. Česká centrála cestovního ruchu začala usilovat o vytvoření marketingově vhodných regionů tak, aby došlo k vytvoření regionální správy turistických oblastí od nejniţších jednotek – tedy na základě dohod měst, obcí, okresů nebo mikroregionů [3]. V rámci tohoto dělení se řešené území nachází v oblasti 13 – Střední Morava (Obrázek 3).

Obr. 2 Turistické oblasti České republiky (zdroj: www.czechtourism.cz)

12 Obr. 3 Turistické regiony České republiky (zdroj: www.czechtourism.cz)

13 3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

3.1 Vymezení pojmů

Cestovní ruch se v posledních desetiletích stal nedílnou součástí hospodářství všech států světa, ale také neodmyslitelnou částí ţivotního stylu obyvatelstva. Definic, které se snaţí postihnout problematiku cestovního ruchu, je velké mnoţství, protoţe tato problematika je velmi obsáhlá. Jedno z moţných vymezení je definice od Světové Turistické Organizace UNWTO (Union Nations World Tourism Organisation), která cestovní ruch určuje jako činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu na místě mimo trvalé bydliště po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely (ne však za účelem vykonávání výdělečné činnosti [2]. Podle Českého statistického úřadu se pod pojmem cestovní ruch rozumí činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni [20]. V této práci je však kladen důraz na potenciál cestovního ruchu. I u tohoto pojmu se nachází mnoţství definic a náhledů na danou problematiku. Např. Peter Mariot uvádí dva pohledy na potenciál cestovního ruchu - ekonomický a geografický. Ekonomický výklad pojmu se vztahuje především na kapacitu, strukturu a vyuţití materiálně-technické základny cestovního ruchu. V geografickém názvosloví se vztahuje jednoznačně na krajinu. Potenciál krajiny pro cestovní ruch lze pak chápat jako pojem, který se vždy vztahuje na určité území a vyjadřuje způsobilost tohoto území poskytovat podmínky pro rozvoj cestovního ruchu [13]. Novější studií zabývající se potenciálem cestovního ruchu je práce Bíny z roku 2001, která vymezuje potenciál cestovního ruchu jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Celkový potenciál se pak skládá z dílčích „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu (CR) [1]. Definice pojmu se také vyskytuje v díle Hrala (2005), který definuje potenciál cestovního ruchu takto: potenciál oblasti (střediska) pro využití cestovním ruchem (vyjadřuje se komplexem ukazatelů a kategorií) znamená objektivní způsobilost (možnosti pro rozvoj jeho různých forem) bez ohledu na to, zda se v konkrétním čase realizuje [8].

14 S pojmem pracovali také Jaroslav Dokoupil a Alena Matušková. Pro ně jsou obsahem potenciálu krajiny pro cestovní ruch všechny vyuţitelné zdroje, které jsou v daném regionu pro cestovní ruch k dispozici. [4] Kaţdá z definic je vhodná pro jiný druh práce, pro tuto práci se zdá být nejvhodnější definice Bíny, který rozlišuje předpoklady a podmínky, které jsou nutné v dané oblasti pro realizaci cestovního ruchu. Zdá se být také nejvýhodnější pro zpracování v prostředí GIS, pomocí map a pro přiřazování vah k získání komplexního pohledu na potenciál cestovního ruchu v zájmovém území.

3.2 Metodiky hodnocení potenciálu cestovního ruchu

Problematikou hodnocení potenciálu cestovního ruchu se geografové zaobírají jiţ od zařazení cestovního ruchu mezi hospodářské činnosti. I zde lze nalézt mnoho různých metodik a postupů, jak tento problém řešit. Je zde uveden jen výčet těch metodik, které mě inspirovaly pro další práci.

P. MARIOT (1983) (podle [13]) Peter Mariot uvádí, ţe potenciál cestovního ruchu formuje vztah mezi rozlohou území, jeho citlivostí na zásahy účastníků cestovního ruchu a kvantitativním vyjádřením velikosti realizovaného cestovního ruchu v určitém časovém období. Antropogenní zásahy a vlivy mohou pozitivně nebo negativně měnit jeho kvalitu. Kromě vazby na určité území se potenciál krajiny vztahuje i k jednotlivým formám cestovního ruchu (pro turistiku, zimní sporty, celoroční rekreaci aj.) a tím vytváří celkový potenciál území. Na vyjádření odlišných předpokladů různých částí území pro rozvoj cestovního ruchu pouţívá hlavně metody hodnocení pomocí bezrozměrných veličin, tedy pomocí kategorií a stupňů. Těmito veličinami se hodnotí vybrané krajinné prvky nebo jejich vlastnosti, které se nejvíce podílejí na formování potenciálu krajiny pro cestovní ruch. Autor vytvořil „Teritoriální model cestovního ruchu“, kde dochází k funkčnímu hodnocení činitelů, které formují potenciál krajiny pro cestovní ruch. Tento postup zahrnuje tři etapy výzkumu – soupis, analýzy a syntézy.

J. BÍNA (2001) (podle [1]) Studii „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky“ vypracoval pro Ústav územního rozvoje Brno J. Bína na základě zadání Odboru realizace a rozvoje cestovního ruchu MMR v roce 2001.

15 Pro potřeby daného tématu vyčlenil dva základní typy podmínek, které ovlivňují cílové území pro cestovní ruch. Tyto podmínky jsou lokalizační a realizační. Lokalizační podmínky umoţňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik „nabídky“ tohoto území. Jsou vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi, popř. oběma sektory současně, coţ je případ oblastí nejvýhodnějších pro rozvoj cestovního ruchu. Realizační podmínky umoţňují uskutečnění vlastních nároků účastníků cestovního ruchu. Dají se rozdělit na předpoklady dopravní (dostupnost, resp. časová dosaţitelnost) a materiálně technické, které vyjadřují vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro mnoţství návštěvníků, kteří mohou dané území vyuţít. Realizační podmínky mají ve srovnání s lokalizačními podmínkami niţší primární výpovědní hodnotu, protoţe vesměs druhotně reflektují diferenciaci podle vhodnosti jednotlivých území pro cestovní ruch, tj. podle lokalizačních podmínek. Pokud lokalizační podmínky v nějaké oblasti neexistují, jedná se o jejich nulový stupeň. Bína pak zavádí tzv. kladné stupně lokalizačních podmínek složek cestovního ruchu (CR), tedy tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek: stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru jiţ zřetelný a výrazný jev stupeň 3 - podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu Po rozdělení lokalizačních podmínek je nutné ještě dané aspekty ohodnotit pomocí vah, protoţe různé dílčí sloţky potenciálu CR nemají ve skladbě celkového potenciálu stejný význam. Toto hodnocení provádí Bína pomocí bodové metody. Určitý stanovený počet bodů je přiřazen kaţdému vykázanému kladnému stupni lokalizačních podmínek aktivity cestovního ruchu. Váhové počty bodů byly získány metodou expertního odhadu. Výsledné bodové číslo je aritmetickým a částečně zaokrouhleným průměrem výsledků od všech hodnotících expertů, kdyţ byla předtím vyloučena vţdy nejvyšší a nejniţší hodnota. Počty bodů byly po té rozděleny do 5 skupin, do kterých byly podle daného počtu bodů přiřazeny obce:

16 zóna základního potenciálu (1 – 25 bodů) zóna zvýšeného potenciálu (26 – 50 bodů) zóna vysokého potenciálu (51 – 100 bodů) zóna velmi vysokého potenciálu (101 – 200 bodů) zóna výjimečného potenciálu (200 a více bodů) Ze struktury podílů příspěvku přírodního a kulturního subsystému a jednotlivých aktivit na potenciál cestovního ruchu byly odvozeny typové skupiny potenciálu cestovního ruchu, které byly vymezeny ve dvou úrovních: a) typy v rámci celkového potenciálu, které jsou dány podílem zastoupení přírodního a kulturního subsystému (kaţdá obec pouze v jediném typu) b) typy v rámci přírodního a kulturního subsystému potenciálu CR, které jsou dány podílem zastoupení jednotlivých sloţek (kaţdá obec v rámci obou systémů pouze v jediném typu) Podle bodu a) bylo vytvořeno 5 typů potenciálů – typ přírodní vyhraněný, typ přírodní, typ kulturní, typ kulturní vyhraněný, typ smíšený. Podle bodu b) byly vytvořeny další dvě typologizace potenciálu CR: typologizace přírodního subsystému potenciálu CR – typ cykloturistiky, typ cyklo- a pěší turistiky, typ cyklo-, pěší a lyţařské turistiky, typ letní rekreace, typ zimní rekreace, typ smíšený typologizace kulturního subsystému potenciálu CR – typ kulturně poznávací, typ kulturních a sportovních akcí, typ lázeňský a společenský, typ církevní, typ místních produktů, typ příhraničních specifik, typ smíšený

J. DOKOUPIL, A. MATUŠKOVÁ (2005) (podle [4]) Autoři publikace „Rozvojový potenciál Plzeňského kraje“ se v jedné z kapitol zaměřili také na potenciál cestovního ruchu. Poukazují na to, ţe z hlediska výzkumu potenciálu jde o to, aby konkrétní aktivity cestovního ruchu a rekreace byly rozvíjeny tam, kde k tomu mají relativně nejlepší předpoklady. Upozorňují, ţe negativním elementem výrazně sniţujícím úroveň potenciálu, je vyšší územní koncentrace aktivit cestovního ruchu. Proto vyslovují poţadavek zabránit turistickému a rekreačnímu přetěţování určitých prostorů a naopak vyuţívat i jiné oblasti, které jsou krajinně stejně hodnotné, ale nikoli tak populární. Ve své práci stanovili 12 kritérií, jejichţ stav přímo či nepřímo ovlivňuje podmínky pro rozvoj aktivit a forem cestovního ruchu. Těchto 12 kritérií následně rozdělili do

17 bodových, liniových a polygonových vrstev a vytvořili 11 kategorií. V kaţdé kategorii se nacházelo více témat, které pak byly hodnoceny experty, kteří jim přiřazovali váhy. Toto hodnocení proběhlo v několika kolech. Dílčí analýzy pak byly prováděny v rastrovém formátu o velikosti buňky 1 km2 a pomocí jádrového vyhlazení, kdy hodnota prostřední buňky byla počítána z bodů v okolí ve vzdálenosti 5 km. Následovaly další analýzy, jejichţ výsledkem byly tři mapové výstupy – Potenciál přírodního prostředí, Hustota atraktivit pro cestovní ruch a Celkový potenciál cestovního ruchu v kraji.

P. KLAPKA, E. NOVÁKOVÁ, B. FRANTÁL (2008) (podle [12]) Autoři článku „Metodologické přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu území“ se v práci zaměřují na lokalizační potenciál cestovního ruchu, především na hodnocení kulturně-historických předpokladů pro realizaci cestovního ruchu. Jejich cílem bylo otestovat moţnost vyuţití kvantitativních metod v hodnocení kulturně-historického potenciálu cestovního ruchu. Snahou bylo nalézt řešení, které by přizpůsobilo charakter metodiky stanovení kulturně-historického potenciálu území metodice hodnocení přírodního potenciálu území. Přírodní potenciál cestovního ruchu se většinou hodnotí jako plošná charakteristika, kdy se v nejjednodušší variantě vzájemně poměřují plochy vhodné pro rekreaci s plochami méně vhodnými nebo nevhodnými. Kulturně-historický potenciál je naopak hodnocen především jako bodová charakteristika a vyjadřuje tak pouze potenciál zanedbatelné části zkoumaného území. Bodový charakter jevu je dán především tím, ţe nositelem tohoto jevu jsou hlavně města nebo jednotlivé památkové objekty. Autoři navrhli k převedení bodového prostorového vzoru na plošné vyjádření pouţít geografického nebo také interakčního potenciálu, který vyuţívá modelů prostorových interakcí. Předpokládá stejnou míru prostupnosti území ve všech směrech. Interakční potenciál daného bodu v případě hodnocení kulturně-historického potenciálu je pak funkcí masy bodů a vzdálenosti mezi nimi. Je vyjádřen jako součet masy tohoto bodu a příspěvků mas všech ostatních bodů ve sledovaném území. Velikost tohoto příspěvku je nepřímo závislá na vzdálenosti mezi těmito body. Po zvolení dat, ze kterých byly brány masy, byly získány masy pro x bodů ve sledovaném území. Pro funkci vzdálenosti byla vyuţita skupina křivek, které se asymptoticky přibliţují k ose x, která vyjadřuje vzdálenost, osa y vyjadřuje hodnotu příspěvku masy. V tomto případě byla vyuţita Gaussova křivka zvonovitého tvaru.

18 Vše bylo aplikováno na plochu Jihomoravského kraje, která byla rozčleněna pravidelnou čtvercovou sítí. Masy byly přiřazeny středům těchto čtverců, pokud se ve čtverci nacházelo více mas, jejich hodnoty byly sečteny. Interpolací pak byly vytvořeny izolinie reprezentující hladiny potenciálu kulturně-historického cestovního ruchu. Velikost buňky byla zvolena 100 x 100 m. Výsledná mapa byla ovlivněna datovou základnou, která byla v některých místech nedostatečná nebo nedostupná. Průběh izolinií byl ovlivněn pouţitím pravidelné čtvercové sítě a zvolenou metodou tvorby izolinií. Autoři navrhují, aby se tento pravidelný vzor zhladil, pouţít k zahuštění sítě i středy čtverců, ve kterých se nenalézají body nesoucí masu.

A. RUDA (2008) (podle [14]) Asi nejnovější prací zabývající se touto problematikou je disertační práce Ruda (2008) s názvem „Hodnocení vlivu cestovního ruchu na krajiny Nízkého Jeseníku metodami GIS“. Ve své práci autor vychází z poznatků doktora Bíny – potenciál cestovního ruchu dělí na lokalizační a realizační předpoklady. Daný potenciál hodnotí pro jednotlivé obce a rozděluje jej podle vícevrcholového rozdělení četností do 5 intervalů, čímţ dává kaţdé obci bodové hodnocení od 1 do 5. Jednotlivým tématům přiděluje podle jejich důleţitosti pro cestovní ruch váhový význam. Celkový počet bodů přiřazený obcím je pak za kaţdý dílčí potenciál roven součtu součinů váhového hodnocení a přiřazených bodů u jednotlivých témat či tematických skupin. Získané body za dílčí potenciály na úrovni obcí následně sečetl a výsledkem byla hodnota celkového potenciálu obcí pro cestovní ruch. Ruda řešil ve své práci samozřejmě i váhové hodnocení jednotlivých dílčích sloţek potenciálu. Aplikoval metodu Vícekriteriálního hodnocení variant, coţ je metoda odhadu vah, kdy se váhy volí tak, aby součet vah přes všechna kriteria dával jedničku. Ruda zvolil kvantitativní párové srovnávání, tzv. Saatyho metodu, kdy na základě subjektivního hodnocení jsou vyjádřeny preference mezi jednotlivými kritérii a mezi nimi je provedeno párové porovnávání. Z prostorových analýz vyuţil metodu kartogramu, pseudokartogramu, kartodiagramu, statistickou prostorovou analýzu a mapovou algebru.

Pro účely této práce se bude vycházet z metodik Bíny a následně Rudy, protoţe obě metodiky se hodí i pro středně velké zkoumané území, kterým region Hranicko

19 bezpochyby je. Rozdělení na lokalizační a realizační předpoklady umoţňuje obsáhnout velké mnoţství dat, které je potřeba zpracovat. Bína vyuţívá váhové bodové hodnocení expertů, které není moţno v této práci dosáhnout, proto bude pouţita některá z metodik odhadu vah. Na metodiku Dokoupila a Matouškové můţe být nahlíţeno negativně díky jejímu přístupu k území v rastrové podobě. Tento přístup nepohlíţí na různé spojitosti v území, ale bere území jen v určité velikosti buňky. Jistě má tato metodika své opodstatnění, pro tuto práci však nebude vyuţita. Metodika hodnocení kulturně-historického potenciálu, která se snaţí k tomuto potenciálu přistoupit stejným způsobem jako k hodnocení přírodního potenciálu, je velmi zajímavá, ale její pouţití je vhodné spíše při rozsáhlejší práci, která bude zaměřena z větší míry právě na kulturně-historický potenciál. Proto není v této práci vyuţita.

3.3 Metodiky vícekriteriálního hodnocení variant – odhadu vah

Většina metod vícekriteriálního rozhodování vyţaduje informaci o relativní důleţitosti jednotlivých kritérií. Čím je důleţitost kritéria větší, tím je větší i jeho váha. Získání přímých hodnot vah od uţivatele je velmi obtíţné, proto existují metody, které na základě jednodušších subjektivních informací od uţivatele konstruují odhady vah. [6] metoda pořadí – stanoví se pořadí kritérií podle důleţitosti. Uspořádaným kritériím jsou přiřazena čísla (body) k, k-1, …., 1. Nejdůleţitějšímu kritériu je přiřazeno číslo k (počet kritérií), nejméně důleţitému číslo 1. Obecně je i-tému kritériu přiřazeno

číslo bi. Váha i-tého kritéria se vypočte podle vzorce kdy i = 1, 2, …, k.

Součet čísel bi ve jmenovateli je součtem prvních k přirozených čísel . [6]

bodovací metoda předpokládá, ţe je uţivatel schopen kvantitativně ohodnotit důleţitost kritérií [6]. Kaţdé kritérium ohodnotíme body z nějakého předem daného intervalu, např. . Váhu příslušného kritéria pak dostaneme podle vztahu . I zde platí, ţe čím důleţitější je kritérium, tím vyšší dostane počet bodů. [19] metoda párového srovnávání kritérií (Fullerova metoda) pouţívá pro odhad vah pouze informace, které ze dvou kritérií je při párovém srovnání důleţitější. Uţivatel postupně srovnává kaţdá dvě kritéria mezi sebou, takţe počet rovnání je

. Srovnání se mohou provádět pomocí tzv. Fullerova trojúhelníku.

20 Kritéria pevně očíslujeme pořadovými čísly 1, 2, …, k. Uţivateli se předloţí trojúhelníkové schéma, jehoţ dvojřádky tvoří dvojice pořadových čísel uspořádaných tak, ţe se kaţdá dvojice pořadových čísel vyskytne pouze právě jedenkrát. Uţivatel zakrouţkováním označí u kaţdé dvojice to kritérium, které povaţuje za důleţitější. Počet zakrouţkování i-tého kritéria je označeno ni, váha i-tého kritéria se pak vypočte podle vzorce kde i = 1, 2, …, k. [6]

metoda kvantitativního párového srovnávání (Saatyho matice) – při vytváření párových srovnání se pouţívá stupnice 1, 2, …, 9 a reciproké hodnoty [6].

Hodnocení se ukládá do tzv. Saatyho matice S = (sij) podle následujícího schématu: [19] 1 – rovnocenná kritéria i a j 3 – slabě preferované kritérium i před j 5 – silně preferované kritérium i před j 7 – velmi silně preferované kritérium i před j 9 – absolutně preferované kritérium i před j Hodnoty 2, 4, 6 a 8 jsou ponechány pro hodnocení mezistupňů.

Prvky matice sij jsou interpretovány jako odhady podílu vah i-tého a j-tého kritéria kde i, j = 1, 2, …, k. Pro prvky matice S platí sij = 1 kde i = 1, 2, …, k a sji = 1/sij kde i, j = 1, 2,…, k. [6]

21 4 METODIKA HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v této práci vychází z prací Bíny (2001) [1] a Rudy (2008) [14]. Hodnocením potenciálu cestovního ruchu se rozumí hodnocení vhodnosti krajiny pro cestovní ruch a předpokladů pro cestovní ruch jednotlivých obcí nacházejících se v zájmovém území. Potenciál cestovního ruchu je tvořen dvěma předpoklady – lokalizačními a realizačními. Kaţdý z těchto dvou předpokladů zahrnuje dva dílčí potenciály – lokalizační předpoklady zahrnují přírodní a kulturně-historický potenciál, realizační předpoklady pak potenciály vyuţitelnost obcí z hlediska cestovního ruchu (CR) a dostupnost obcí z hlediska cestovního ruchu. Kaţdý tento potenciál se skládá z dílčích tematických skupin (tabulka 1), které jsou tvořeny dílčími parametry. Potenciál cestovního ruchu je hodnocen na úrovni jednotlivých obcí. Tab. 1 Skladba potenciálu cestovního ruchu na Hranicku (vlastní zpracování) POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY Přírodní potenciál Kulturně- Využitelnost obcí Dostupnost obcí historický z hlediska CR z hlediska CR potenciál 1 Přírodní pozoruhodnosti 1 Městská 1 Turistické trasy 1 Ţelezniční stanice památková zóna 2 Vhodnost území pro rekreaci u 2 Kulturně- 2 Turistické cíle 2 Autobusové vody historické památky - turistické trasy a zastávky kulturní zajímavosti - chráněná území - sportovní aktivity 3 Vhodnost krajiny pro rekreaci 3 Kulturní zařízení 3 Stravovací zařízení 3 Silniční síť v lesích 4 Vhodnost krajiny pro návštěvu 4 Církevní památky 4 Hromadná ubytovací 4 Turistické trasy chráněných území zařízení 5 Další potenciální rekreační 5 Další sluţby 5 Objekty individuální plochy rekreace 6 Vhodnost krajiny podle reliéfu 6 Sportovně- rekreační aktivity 7 Péče o zdraví 8 Kulturní akce

4.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu

Přírodní potenciál V rámci přírodního potenciálu je dosaţeno bodového hodnocení jednotlivých obcí níţe uvedeným postupem. Výsledná hodnota přírodního potenciálu kaţdé obce je získána součtem součinů vah pro jednu věkovou kategorii (poté pro druhou, pro třetí), nebo vah

22 získaných z Metody pořadí, a bodů dílčích tematických skupin přírodního potenciálu. Následně jsou tyto hodnoty rozděleny pomocí vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů a klasifikovány podle významu do 5 tříd: základní – zvýšený – vysoký – velmi vysoký – výjimečný potenciál. Rozdělení do těchto tříd vychází z metodiky Bína (2001) [1].

Přírodní pozoruhodnosti – V kaţdé obci je sečten počet všech přírodních pozoruhodností, vydělen plochou obce v hektarech a následně je výsledek vynásoben 100, čímţ vznikne procentuální zastoupení přírodních pozoruhodností v jednotlivých obcích. Toto zastoupení je následně rozděleno formou vícevrcholového rozdělení do pěti intervalů a kaţdé obci je přidělen odpovídající počet bodů, tedy 1 – 5, respektive 0, pokud se v obci ţádná přírodní pozoruhodnost nenachází. Vhodnost území pro rekreaci u vody – Pro získání vhodnosti území pro rekreaci u vody je třeba spočítat rozlohy vodních ploch, které se nacházejí na území jednotlivých obcí. Následně je nutné tyto plochy vydělit rozlohou obcí (vše v hektarech) a vynásobit 100, aby byl získán procentuální podíl. Podíl je poté rozdělen formou vícevrcholového rozdělení do pěti intervalů a kaţdé obci je přidělen odpovídající počet bodů. Vhodnost krajiny pro rekreaci v lesích – Pro získání vhodnosti krajiny pro rekreaci v lesích je třeba spočítat rozlohy lesů, které se nacházejí na území jednotlivých obcí. Následně je nutné tyto plochy vydělit rozlohou obcí (vše v hektarech) a vynásobit 100, aby bylo získáno procentuální vyjádření, které je poté rozděleno formou vícevrcholového rozdělení do pěti intervalů a kaţdé obci je přidělen odpovídající počet bodů. Vhodnost krajiny pro návštěvu chráněných území – Pro získání vhodnosti krajiny pro návštěvu chráněných území je třeba spočítat rozlohy chráněných území nacházejících se na území jednotlivých obcí. Následně je nutné tyto plochy vydělit rozlohou obcí (vše v hektarech) a vynásobit 100, aby byl získán procentuální podíl. Podíl je poté rozdělen formou vícevrcholového rozdělení do pěti intervalů a kaţdé obci je přidělen odpovídající počet bodů. Další potenciální rekreační plochy – U této skupiny je třeba spočítat rozlohy pastvin, luk, sadů a zahrad nacházejících se v jednotlivých obcích. Následně je nutné tyto rozlohy vydělit rozlohou obcí (vše v hektarech) a vynásobit 100, aby byl získán procentuální podíl. Podíl je poté rozdělen formou vícevrcholového rozdělení do pěti intervalů a kaţdé obci je přidělen odpovídající počet bodů. Vhodnost krajiny podle reliéfu – Nejprve je nutné vytvořit digitální model reliéfu z vrstevnic a kót. Po jeho vytvoření je rozdělen pomocí vícevrcholového rozdělení četností

23 do pěti intervalů a kaţdé obci je přidělen odpovídající počet bodů. V čím členitějším území se obec nachází, tím získává více bodů.

Kulturně-historický potenciál V rámci kulturně-historického potenciálu je hodnocení provedeno odlišným způsobem. Jelikoţ je počet jednotlivých objektů o mnoho menší, neţ u přírodního potenciálu, nelze u této kategorie pouţít klasifikaci podle vícevrcholového rozdělení četností. Bodové hodnocení je provedeno pomocí počtu jednotlivých zařízení či podle jejich výskytu. Výjimkou jsou církevní památky, kterých se v území vyskytuje mnoho – jejich klasifikace do bodového hodnocení byla vytvořena pomocí vícevrcholového rozdělení do pěti intervalů. Výsledná hodnota potenciálu kaţdé obce je získána součtem součinů vah pro jednu věkovou kategorii (poté pro druhou, pro třetí), nebo vah získaných z Metody pořadí, a bodů dílčích tematických skupin kulturně-historického potenciálu. Následně jsou tyto hodnoty rozděleny pomocí vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů a klasifikovány podle významu do 5 tříd: základní – zvýšený – vysoký – velmi vysoký – výjimečný potenciál.

Tab. 2 Bodové hodnocení kulturně-historického potenciálu (vlastní zpracování) Tematická skupina Počet Počet Tematická Počet Počet zařízení bodů skupina zařízení bodů nachází se 5 0 0 městská zóna nenachází se 0 1 1 0 0 sportovní 2 aţ 3 2 aktivity 1 1 4 aţ 6 3 kulturně-historické 2 2 7 a více 4 památky 3 aţ 4 3 0 0 5 a více 4 1 1

0 0 péče o zdraví 2 aţ 3 2 1 1 4 aţ 5 3 2 2 6 a více 4 kulturní zařízení 3 3 lokální význam 2 4 a více 4 regionální 4 kulturní akce význam 0 0 lokální i 5 další sluţby regionální 1 aţ 2 1 3 aţ 4 2 5 aţ 6 3 7 aţ 9 4 10 a více 5

24

Kulturní akce jsou rozděleny dle významu na lokální a regionální. Akce, které měly v loňském roce jiţ svůj 5. a vyšší ročník, byly zařazeny jako regionální akce, akce s niţšími ročníky jako lokální. V potaz byly brány i akce sportovního rázu, jako např. Soutěţ parašutistů apod.

Potenciál lokalizačních předpokladů Výsledná hodnota potenciálu lokalizačních předpokladů kaţdé obce je získána součtem součinů vah pro jednu věkovou kategorii (poté pro druhou, pro třetí), nebo vah získaných z Metody pořadí, a bodů dílčích tematických skupin přírodního a kulturně- historického potenciálu. Následně jsou tyto hodnoty rozděleny pomocí vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů a klasifikovány podle významu do 5 tříd: základní – zvýšený – vysoký – velmi vysoký – výjimečný potenciál.

4.2 Realizační předpoklady cestovního ruchu

Potenciál využitelnosti obcí V rámci potenciálu vyuţitelnosti obcí je dosaţeno bodového hodnocení jednotlivých obcí níţe uvedeným postupem. Výsledná hodnota potenciálu kaţdé obce je získána součtem součinů vah pro jednu věkovou kategorii (poté pro druhou, pro třetí), nebo vah získaných z Metody pořadí, a bodů dílčích tematických skupin potenciálu vyuţitelnosti obcí. Následně jsou tyto hodnoty rozděleny pomocí vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů a klasifikovány podle významu do 5 tříd: základní – zvýšený – vysoký – velmi vysoký – výjimečný potenciál.

Turistické trasy – Nejprve musí být spočítány délky všech tras (turistické, naučné a cykloturistické) v kilometrech v jednotlivých obcích a následně je spočítána hustota turistických tras na 10 km2. Tato hustota je připsána k jednotlivým obcím a ty jsou podle ní následně rozděleny podle vícevrcholového rozdělení četností do 5 intervalů, pomocí kterých jim jsou následně uděleny odpovídající body. Turistické cíle – se dále dělí na tři skupiny: Kulturní zajímavosti a turistické trasy – Jako kulturní zajímavosti jsou brány jak přírodní pozoruhodnosti, tak i kulturně-historické a církevní památky. V kaţdé obci je spočítán počet těchto památek. Dále je spočítáno, kolik turistických a cykloturistických tras a naučných stezek se v obci nachází. Tohoto počtu je dosaţeno tak,

25 ţe se na mapě prochází jedna obec po druhé a počítá se, kolik různých druhů tras se na jejím území nachází. Nakonec jsou všechny počty sečteny. Aktivní cestovní ruch – Do aktivního cestovního ruchu jsou zahrnuta všechna sportovní zařízení, která jsou popsána v bodě číslo 6 u Kulturně-historického potenciálu (Sportovně-rekreační aktivity). Chráněná území – Do chráněných území patří všechny druhy chráněných území, které jsou popsány v bodě číslo 4 u Přírodního potenciálu (Vhodnost krajiny k návštěvě chráněných území). I u této skupiny je spočítán počet chráněných území nacházejících se na území jednotlivých obcí. Pokud některé chráněné území spadá do území více obcí, je počítáno u kaţdé obce, protoţe návštěvníci se do něj mohou dostat z území všech zúčastněných obcí. Po sečtení počtů v jednotlivých kategoriích jsou tyto součty sečteny dohromady, aby vznikla jedna jediná hodnota u kaţdé obce. Poté je vše vztaţeno na plochu obcí a přepočítáno na počet cílů na 10 km2. Následně proběhne rozdělení této hustoty podle vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů, podle kterých jsou jednotlivým obcím přiděleny konečné body 1 – 5, respektive 0 – 5 (pokud v některé obci nebyl zastoupen ţádný z těchto jevů). Stravovací zařízení – U této tematické skupiny je hodnocení provedeno pomocí hustoty objektů v obci, tedy počet objektů na 10 km2. Tato hustota je následně rozdělena podle vícevrcholového rozdělení do 5, respektive 6, intervalů (šestý interval obsahuje pouze nulu, v obci se nenachází stravovací zařízení). Podle těchto intervalů je obcím přidělen počet bodů. Hromadná ubytovací zařízení – Protoţe rozmístění hromadných ubytovacích zařízení je nerovnoměrné a v území se jich nachází velmi málo, nebylo moţné tuto tematickou skupinu hodnotit pomocí hustoty objektů na 10 km2. Body obcím byly tedy uděleny podle následujícího kroku: 0 zařízení = 0 bodů, 1 zařízení = 2 body, 2 zařízení = 3 body, více jak 2 zařízení = 4 body. Objekty individuální rekreace – Počty objektů jsou vztaţeny k rozloze jednotlivých obcí a přepočítány na počet objektů na km2. Následně je jejich hustota rozdělena do 5 intervalů pomocí vícevrcholového rozdělení četností, podle kterých je přidělen jednotlivým obcím počet bodů.

26 Potenciál dostupnosti obcí V rámci potenciálu dostupnosti obcí je dosaţeno bodového hodnocení jednotlivých obcí níţe uvedeným postupem. Výsledná hodnota potenciálu dostupnosti kaţdé obce je získána součtem součinů vah pro jednu věkovou kategorii (poté pro druhou, pro třetí), nebo vah získaných z Metody pořadí, a bodů dílčích tematických skupin dostupnosti obcí z hlediska cestovního ruchu. Následně jsou tyto hodnoty rozděleny pomocí vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů a klasifikovány podle významu do 5 tříd: základní – zvýšený – vysoký – velmi vysoký – výjimečný potenciál.

Ţelezniční stanice – Území protínají jen 2 velké ţelezniční tratě, a nenachází se zde ţádné tratě regionální, proto je zde jen 10 ţelezničních stanic. Díky tomu nebylo moţné provést hodnocení pomocí hustoty stanic. Hodnocení bylo tedy následující – pokud se ţelezniční stanice se v obci nachází, získala obec 3 body, pokud se nenachází, získala obec 0 bodů. Toto bodové hodnocení můţe být změněno na hustotu ţelezničních stanic, pokud se v zájmovém území nachází více ţelezničních stanic. Autobusové zastávky – Hodnocení autobusových zastávek je provedeno pomocí hustoty zastávek na 10 km2. Hustota je rozdělena pomocí vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů, podle kterých jsou obcím přiděleny body. Silniční síť – Nejprve jsou sečteny délky všech silnic nacházejících se na území jednotlivých obcí a následně je vypočítána hustota silnic v km/10 km2 na rozlohu obce. Hustota je poté rozdělena pomocí vícevrcholového rozdělení četností do 5 intervalů, podle kterých jsou obcím přiděleny body. Turistické trasy – viz bod 1 u Vyuţitelnosti obcí (Turistické trasy)

Potenciál realizačních předpokladů Výsledná hodnota potenciálu realizačních předpokladů kaţdé obce byla získána součtem součinů vah pro jednu věkovou kategorii (poté pro druhou, pro třetí), nebo vah získaných z Metody pořadí, a bodů dílčích tematických skupin potenciálu vyuţitelnosti a dostupnosti obcí z hlediska cestovního ruchu. Následně byly tyto hodnoty rozděleny pomocí vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů a klasifikovány podle významu do 5 tříd: základní – zvýšený – vysoký – velmi vysoký – výjimečný potenciál.

27 4.3 Potenciál cestovního ruchu

Výsledná hodnota potenciálu cestovního ruchu je stanovena součtem potenciálů lokalizačních a realizačních předpokladů v kaţdé věkové kategorii, nebo následně i podle Metody pořadí, pro kaţdou obec. Tyto hodnoty jsou poté rozděleny pomocí vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů odpovídajících 5 kategoriím potenciálu – obce se základním – zvýšeným – vysokým – velmi vysokým a výjimečným potenciálem.

28 5 HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU DLE METODIKY

5.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu

Lokalizačními předpoklady se rozumí přírodní útvary, pozoruhodnosti krajiny a místní kulturní pamětihodnosti či aktivity. V této práci představují lokalizační předpoklady přírodní a kulturně-historický potenciál.

5.1.1 Přírodní potenciál Přírodní potenciál představuje vše, co bylo vytvořeno samovolným působením krajinných procesů a nějakým způsobem má moţnost ovlivnit cestovní ruch. Tvoří jej tematické skupiny 1) přírodní pozoruhodnosti, 2) vhodnost území pro rekreaci u vody, 3) vhodnost krajiny pro rekreaci v lesích, 4) vhodnost krajiny pro návštěvu chráněných území, 5) další potenciální rekreační plochy a 6) vhodnost krajiny podle reliéfu. Bodové hodnocení jednotlivých obcí a určené váhy ukazují tabulky v Přílohách 1 - 4.

Obr. 4 Bodové hodnocení podle procentuálního zastoupení přírodních pozoruhodností (vlastní zpracování)

29 ad 1) Přírodní pozoruhodnosti Přírodní pozoruhodnosti zahrnují významné a památné stromy, aleje, jeskyně, propasti, skály a minerální prameny. Data týkající se minerálních pramenů byla získána z HEIS VÚV T. G. M. (Hydroekologický informační systém – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M.), památné stromy z dat AOPK (Agentura pro ochranu přírody). (Příloha 21) Je patrné, ţe největší procentuální zastoupení je v obcích Milenov, Hrabůvka a Klokočí, coţ je dáno relativně velkým počtem alejí vyskytujících se na území těchto obcí. Obce s druhým největším procentuálním zastoupením jsou Teplice nad Bečvou a Rouské, kde se nachází větší mnoţství pramenů, v Teplicích pak ještě jeskyně (Zbrašovské aragonitové jeskyně) a Hranická propast. Naopak nulové zastoupení přírodních pozoruhodností je v obcích Partutovice, Bělotín, Polom, Špičky, Zámrsky, Skalička, Horní Újezd, Býškovice a Paršovice. ad 2) Vhodnost území pro rekreaci u vody Na území se nenachází ţádné velké vodní nádrţe, většinou se jedná jen o soustavy rybníků. Nebyly zde započítávány vodní toky ani prameny. (Příloha 22) Největší jsou v obcích Milotice nad Bečvou, Polom a Hustopeče nad Bečvou. V těchto třech obcích je následně také největší zastoupení vodních ploch – v Miloticích n. B. to je 8,09 %, v Polomi 3,72 % a v Hustopečích n. B. 1,57 %. Ţádné vodní plochy se nenacházejí ve třech obcích – Klokočí, Teplice n. B. a Ústí. ad 3) Vhodnost krajiny pro rekreaci v lesích Největší podíl lesů má obec Paršovice (78,31 %), následují ji obce Potštát, místní část obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, Radíkov, Hrabůvka, Olšovec, Teplice n. B. a Horní Těšice. Ţádné lesní porosty se nenachází v obci Klokočí. (Příloha 23) ad 4) Vhodnost krajiny pro návštěvu chráněných území Vhodnost krajiny pro návštěvu chráněných území vychází z vyhlášených maloplošných zvláště chráněných území a z oblastí NATURA 2000. Z maloplošných zvláště chráněných území se na zájmovém území nachází NPR Hůrka u Hranic, NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně, PR Bukoveček, PR Dvorčák, PR Velká Kobylanka, PR Malá Kobylanka, PP V oboře, PP Nad kostelíčkem a PP Těšice. Z oblastí NATURA 2000 se na území nachází 7 Evropsky významných lokalit a jedna Ptačí oblast. Všechna tato data byla získána z dat AOPK. (Příloha 24) Největší podíl chráněných území má obec Potštát (31,03 %) a místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov (26,86 %), na jejichţ území se nachází Ptačí oblast

30 NATURA 2000. Následuje je obec Dolní Těšice s podílem 7,11 %. V 19 obcích zájmového území se nenachází ţádné chráněné území. ad 5) Další potenciální rekreační plochy Do tematické skupiny dalších potenciálních rekreačních ploch spadají louky, pastviny, sady a zahrady. (Příloha 25) Největší podíl těchto ploch mají místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov (29,37 %), obce Ústí (27,96 %) a Dolní Těšice (26,62 %). Nejmenší podíl ploch se pohybuje v rozmezí 2,07 – 6,6 % v 8 obcích zájmového území. ad 6) Vhodnost krajiny podle reliéfu V práci bylo vyuţito digitálního modelu reliéfu, který byl vytvořen z vrstevnic z DMÚ 25 (Digitální model území 1:25 000) pomocí funkce Topo to Raster. (Příloha 26) Nejvíce členité území mají obce Potštát, Partutovice, Jindřichov, místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, Radíkov a Stříteţ nad Ludinou. Tyto obce mají tedy nejlepší předpoklady pro zimní sporty a náročnější turistiku a cykloturistiku. Naopak obcí, které leţí spíše v níţinách, je většina ostatních, s výjimkou Paršovic, které se nacházejí v okolí Maleníku. Území těchto obcí můţe být naopak více vyuţíváno pro lehčí turistiku a cykloturistiku.

5.1.1.1 Přírodní potenciál z hlediska věkové skupiny 15 – 25 let U této kategorie dosahují výjimečného potenciálu místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov (3,1), Potštát (3,0) a Radíkov (2,7), které se nacházejí na severozápadě území. Základního potenciálu dosahují obce Bělotín (0,6), Špičky (0,6), Skalička (0,6) na východě území a Býškovice (0,3) na jiţním okraji území. (Příloha 42)

5.1.1.2 Přírodní potenciál z hlediska věkové skupiny 26 – 55 let Výjimečného potenciálu dosáhly stejné obce jako u předchozí věkové kategorie – místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov (3,4), Potštát (3,1) a Radíkov (2,8). Dosaţené hodnoty ukazují, ţe jejich potenciál je pro tuto kategorii vyšší neţ pro kategorii mladší. Základní potenciál mají obce Špičky (0,8), Skalička (0,8) a Ústí (0,9) ve střední východní části území a Býškovice (0,5) na jiţním okraji území. I u těchto obcí se hodnoty mírně zvýšily oproti předešlé kategorii. Rozdíl je také v jedné z obcí – u předchozí kategorie byla v základním potenciálu obec Bělotín, u této kategorie spadá jiţ do zvýšeného potenciálu. (Příloha 42)

31 5.1.1.3 Přírodní potenciál z hlediska věkové skupiny 56+ let U této kategorie dosáhly výjimečného potenciálu odlišné obce neţ u předešlých věkových kategorií, s výjimkou obce Potštát, která se objevuje i zde. Obce s výjimečným potenciálem jsou tedy – Horní Těšice (3,1), Partutovice (2,9), Bělotín (2,6), Potštát (2,5), Opatovice (2,4), Býškovice (2,4), Hustopeče (2,4), Černotín (2,4). Jak si lze povšimnout, u této věkové kategorie se ve výjimečném potenciálu objevují obce, které u předešlých věkových skupin byly mezi obcemi pouze se základním potenciálem – Bělotín a Býškovice. Obce se základním potenciálem jsou u této kategorie pouze Všechovice (0,9) a Ústí (0,8). Všechovice se v základním potenciálu objevují poprvé, Ústí zde jiţ bylo přiřazeno v předešlé věkové kategorii. (Příloha 42)

5.1.1.4 Přírodní potenciál při hodnocení pomocí Metody pořadí U hodnocení pomocí Metody pořadí, která byla vyhotovena jen zpracovatelem, jsou vidět menší odlišnosti od věkové kategorie 26 – 55 let. V obcích s výjimečným potenciálem se u této metodiky nacházejí místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov (3,5), obce Potštát (3,3), Radíkov (3,1) a Hrabůvka (2,8). Obce se shodují s obcemi z druhé věkové kategorie, jen zde přibyla obec Hrabůvka, která je velmi zalesněná a rekreaci v lesích byla přisouzena vysoká váha. V obcích se základním potenciálem se zpracovatel zcela shoduje s věkovou kategorií 26 – 55 let, jen s menším rozdílem hodnot – Ústí, Skalička a Špičky (1,1), Býškovice (0,6). Menší shoda je i s věkovou kategorií 15 – 25 let, naopak s věkovou kategorií 56 let a starší se naprosto rozchází. (Příloha 43)

5.1.2 Kulturně-historický potenciál Kulturně-historický potenciál představuje vše, co bylo vytvořeno člověkem a co dělá dané území atraktivním pro turisty. Tvoří jej tematické skupiny 1) městská/vesnická památková zóna, 2) kulturně- historické památky, 3) kulturní zařízení, 4) církevní památky, 5) další sluţby, 6) sportovně- rekreační aktivity, 7) péče o zdraví a 8) kulturní akce. Bodové hodnocení jednotlivých obcí a váhy ukazují tabulky v Přílohách 5 – 8.

ad 1) Městská/vesnická památková zóna V zájmovém území se nachází jen dvě městské památkové zóny, a to v obcích Hranice a Potštát. Zóny byly zjištěny z dat Národního památkového ústavu. ad 2) Kulturně-historické památky Do této tematické skupiny patří hrady, zámky, zříceniny, zvoničky, historické domy a technické památky jako jsou např. staré větrné a vodní mlýny, viadukty. (Příloha 27)

32 Nejvíce památek má obec Hranice, na jejímţ území se nachází celkem 11 kulturně- historických památek. Celkem 3 obce mají 3 – 4 památky – Stříteţ nad Ludinou, Skalička a Všechovice. Ve Stříteţi se jedná hlavně o bývalé vodní mlýny, které se zde nacházejí celkem tři. Naopak ţádnou kulturně-historickou památku nemá 18 obcí, coţ je více jak polovina z celkového počtu obcí v zájmovém území. ad 3) Kulturní zařízení Do této tematické skupiny se řadí muzea, galerie, kina, knihovny, kulturní domy, divadla, přírodní amfiteátry a sokolovny. (Příloha 28) Nejvíce kulturních zařízení se nachází v obci Hranice, kde nalezneme celkem 16 objektů. Následují obce Hustopeče nad Bečvou se sedmi objekty a Bělotín s pěti objekty. Nejméně, tedy jeden objekt, se nachází v městských částích obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, v obcích Milenov, Olšovec a Dolní Těšice. ad 4) Církevní památky Mezi církevní památky patří kaple, kostely a kříţe. (Příloha 29) Nejvíce objektů lze nalézt opět v obci Hranice (25), dále pak v obcích Potštát (13), Stříteţ nad Ludinou (13), Černotín (12) a Olšovec (10). V kaţdé obci se nachází alespoň jeden zájmový objekt – i v obci Klokočí, kde se nachází jeden kříţ. V dalších třech obcích se nacházejí alespoň dva objekty – v obci Radíkov, Milenov a Rouské, kde se jedná o kapli a kříţ. ad 5) Další služby V této skupině se hodnotilo, zda má obec obchod s potravinami a pokud ano, tak kolik, zda se v obci nachází kadeřnictví, opravna aut, půjčovna aut či kol a čerpací stanice. (Příloha 30) Nejvíce sluţeb bylo nalezeno v obci Hranice (40) a následně v obci Bělotín (19). Ţádná z těchto sluţeb není dostupná v obci Dolní Těšice, která leţí na okraji regionu. Ve většině obcí se nachází 1 – 3 sluţby, většinou je jimi obchod, autoopravna a kadeřnictví. ad 6) Sportovně-rekreační aktivity Tato tematická skupina obsahuje hodně sportovních zařízení, která jsou potřebná, aby se mohli návštěvníci obce věnovat různým druhům sportu. Patří sem bazény, koupaliště, loděnice, letiště, bikrosová dráha, bowling, minigolf, tenisové kurty, fotbalové hřiště, golfové hřiště, sportovní hala, sportovní hřiště, multisportovní klub, stadion, tělocvična, víceúčelové hřiště, sauna, sjezdovka, stáj a ranč. (Příloha 31) Nejvíce zařízení vhodných ke sportovně-rekreačním aktivitám se nachází opět v obci Hranice (37 zařízení). Následují obce Bělotín a Černotín (6 zařízení). Ţádné

33 sportovně-rekreační zařízení nemají obce Dolní Těšice, Provodovice a Rakov. Většina obcí má jedno či dvě zařízení vhodné ke sportovně-rekreačním aktivitám. ad 7) Péče o zdraví Tematická skupina péče o zdraví zahrnuje lázně, solné komory, wellness centra, fitness centra, masáţe a kosmetiky. (Příloha 32) Největší počet zařízení byl opět v obci Hranice (28 zařízení), dále pak v obci Dolní Těšice (8 zařízení). Ţádné zařízení se nenachází celkem v 5 obcích – místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, Malhotice, Milotice nad Bečvou, Opatovice a Provodovice. Z ostatních obcí převaţují obce, ve kterých se nachází 1 nebo 2 zařízení. ad 8) Kulturní akce V pěti obcích se konají akce lokálního i regionálního významu – Bělotín, Horní Újezd, Hranice, Opatovice a Stříteţ nad Ludinou. Celkem v 16 obcích se nekoná ţádná akce. V šesti obcích se konají akce lokálního významu a ve zbývajících pěti obcích se konají akce regionálního významu. (Příloha 33)

5.1.2.1 Kulturně-historický potenciál z hlediska věkové skupiny 15 – 25 let Výjimečného potenciálu zde dosahuje pouze obec Hranice (4,6), dalších 8 obcí spadá do velmi vysokého potenciálu. Základního potenciálu dosahuje 7 obcí – Býškovice (0,7), Rakov (0,7), Milotice n. B. (0,7), Špičky (0,6), Klokočí (0,6), Milenov (0,5) a Dolní Těšice (0,5). Rozloţení těchto obcí je v území nerovnoměrné. (Příloha 44)

5.1.2.2 Kulturně-historický potenciál z hlediska věkové skupiny 26 – 55 let U této věkové kategorie dosahují výjimečného potenciálu jiţ 3 obce – Hranice (4,4), Potštát (3,1) a Stříteţ n. L. (3,0) nacházející se ve střední a severní části území. Základní potenciál má u této věkové kategorie 6 obcí – Provodovice (0,7), Milotice n. B. (0,6), Špičky (0,6), Klokočí (0,5), Milenov (0,5) a Dolní Těšice (0,4). Jak lze vidět, většina obcí se shoduje s předchozí kategorií, navíc je zde jen obec Provodovice. (Příloha 44)

5.1.2.3 Kulturně-historický potenciál z hlediska věkové skupiny 56+ let Výjimečného potenciálu u této věkové kategorie dosahuje pouze obec Hranice (4,6), stejně jako u nejmladší věkové kategorie. Na rozdíl od nejmladší kategorie zde dosahují velmi vysokého potenciálu pouze 4 obce – Potštát (3,4), Stříteţ n. L. (2,8), Hustopeče n. B. (2,5) a Bělotín (2,4). Všechny čtyři obce spadají do velmi vysokého potenciálu i u nejmladší kategorie. Do základního potenciálu spadá 6 obcí – Milotice n. B. (0,8), Špičky (0,7), místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov (0,7), Klokočí (0,7),

34 Dolní Těšice (0,6) a Milenov (0,5). Obce se nacházejí v západní a ve středovýchodní části území. (Příloha 44)

5.1.2.4 Kulturně-historický potenciál při hodnocení pomocí Metody pořadí I u kulturně-historického potenciálu je výrazná shoda s věkovou kategorií 26 – 55 let. V obcích s výjimečným potenciálem úplná, jen hodnoty se trochu liší – Hranice (4,6), Potštát (3,4) a Stříteţ n. L. (2,9). U obcí se základním potenciálem je také velká shoda, u druhé věkové kategorie se v tomto potenciálu navíc nachází obec Provodovice. Obcí se základním potenciálem je tedy pět – Milotice n. B. (0,8), Špičky (0,8), Dolní Těšice (0,7), Klokočí (0,6) a Milenov (0,5). S ostatními věkovými kategoriemi velká shoda není, odlišnosti jsou výrazné. (Příloha 45)

5.1.3 Potenciál lokalizačních předpokladů

5.1.3.1 Potenciál lokalizačních předpokladů z hlediska věkové skupiny 15 – 25 let Výjimečného potenciálu u této věkové skupiny dosahují obce Hranice (6,2) a Potštát (6,0). Tedy obce, kde se dal vysoký potenciál předpokládat z hlediska výše hodnocených dílčích potenciálů. Velmi vysokého potenciálu dosáhly obce Horní Újezd (4,7) na jihu a Hustopeče n. B. (4,1) na východě, Stříteţ n. L. (4,6), Partutovice (4,0) a místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov (3,9) v severní části a Teplice n. B. (4,1) ve střední části území. Základní potenciál mají pouze 4 obce – Ústí (1,6) a Špičky (1,2) ve střední části území a Rakov (1,9) a Býškovice (1,1) na jihozápadním okraji území. (Příloha 50)

5.1.3.2 Potenciál lokalizačních předpokladů z hlediska věkové skupiny 26 – 55 let Stejně jako u předchozí věkové kategorie, i zde dosáhly výjimečného potenciálu obce Hranice (6,2) a Potštát (6,0). Obce velmi vysokého potenciálu jsou u této kategorie stejné jako u předešlé, ale navíc se zde objevují dvě obce – Hrabůvka a Radíkov v severní části území. I obce základního potenciálu jsou stejné - Ústí (1,6) a Špičky (1,2) ve střední části území a Rakov (1,9) a Býškovice (1,1) na jihozápadním okraji území. (Příloha 50)

5.1.3.3 Potenciál lokalizačních předpokladů z hlediska věkové skupiny 56+ let Obce výjimečného a základního potenciálu se shodují s obcemi z nejmladší věkové kategorie. Rozdíl nastává u obcí s velmi vysokým potenciálem – zde se poprvé objevuje obec Bělotín (3,9) a naopak mizí obec Teplice n. B., která spadá do vysokého potenciálu. Zbytek obcí velmi vysokého potenciálu se shoduje s obcemi z věkové kategorie 26 – 55

35 let, s výjimkou obce Hrabůvka, která v této kategorii spadá do obcí s vysokým potenciálem. (Příloha 50)

5.1.3.4 Potenciál lokalizačních předpokladů při hodnocení pomocí Metody pořadí U potenciálu lokalizačních předpokladů se potvrdilo, ţe Metoda pořadí zpracovaná zpracovatelem, je nejvíce totoţná s věkovou kategorií 26 – 55 let. Výjimečného potenciálu u této metody dosáhly obce Potštát (6,7) a Hranice (6,2), coţ se zcela shoduje se jmenovanou věkovou kategorií, jen hodnoty jsou trochu vyšší. Obce základního potenciálu se také shodují s výše jmenovanou věkovou kategorií, navíc ještě i s nejmladší věkovou kategorií – Klokočí (2,3), Rakov (2,1), Ústí (2,0), Špičky (1,7) a Býškovice (1,5). I zde jsou hodnoty mírně vyšší a navíc je zde obec Klokočí. Shoda s nejstarší věkovou kategorií je také větší, neţ například u přírodního potenciálu. (Příloha 51)

5.2 Realizační předpoklady cestovního ruchu

Realizačními předpoklady se rozumí předpoklady materiálně-technické a dopravní. Pod materiálně-technickými předpoklady, nebo téţ vyuţitelností území, se zahrnují podle Bíny (2001) [1] vybavenost ubytovacími a stravovacími zařízeními, turistickými trasami (jak pěšími, tak i cyklistickými) a turistickými cíly. Dopravní předpoklady zahrnují dopravní, respektive časovou, dostupnost do zkoumaného území, která zahrnuje všechny typy hromadné dopravy, kromě letectví.

5.2.1 Využitelnost obcí z hlediska cestovního ruchu Do vyuţitelnosti území byly v této práci zahrnuty tematické skupiny 1) turistické trasy, 2) turistické cíle, 3) stravovací zařízení, 4) hromadná ubytovací zařízení a 5) objekty individuální rekreace. Bodové hodnocení jednotlivých obcí a váhy ukazují tabulky v Přílohách 9 – 12.

ad 1) Turistické trasy Do turistických tras jsou zahrnuty pěší turistické trasy, cyklotrasy a naučné stezky. Cyklotrasy jsou zahrnuty všechny, které se v zájmovém území nacházejí – neregionální, regionální i ostatní značené. Turistické trasy byly získány z podkladů KČT (Klub českých turistů) z měřítka 1:50 000, cyklotrasy byly získány z dat firmy SHOCART v měřítku 1:75 000. (Příloha 34) Největší hustota turistických tras je na trase mezi Potštátem a Hranicemi, odkud dále pokračují trasy do Lipníku nad Bečvou a přes Teplice nad Bečvou směrem

36 k Valašskému Meziříčí. Naopak nejméně turistických tras se nachází v jiţní části území, přes obce Býškovice, Dolní Těšice a Provodovice dokonce ţádné turistické trasy nevedou. Druhou nejméně trasami zahuštěnou částí území je jeho východní část. ad 2) Turistické cíle Tematická skupina turistických cílů se skládá ze tří podskupin – Kulturní zajímavosti a turistické trasy, Aktivní cestovní ruch a Chráněná území. Do první podskupiny patří veškeré přírodní pozoruhodnosti, kulturně-historické památky, církevní památky a turistické trasy. Do druhé podskupiny jsou zahrnuta všechna sportovně- rekreační zařízení, do podskupiny Chráněných území patří maloplošná, velkoplošná chráněná území a území NATURA 2000. (Příloha 35) Nulovou hodnotu získala obec Provodovice, ve které se nenachází ţádný turistický cíl podle výše uvedeného dělení. Největší hustotu turistických cílů má obec Teplice nad Bečvou (37,1 cíle/10 km2), coţ je dáno její relativně malou rozlohou a velkým počtem jak samotných kulturních zajímavostí, tak i procházejícími turistickými trasami. Dalšími obcemi s relativně velkou hustotou turistických cílů jsou obce Ústí (24,2 cíle/10 km2), Skalička (24,1 cíle/10 km2), Hranice (23,5 cíle/10 km2), Hrabůvka (23,1 cíle/10 km2), Všechovice (20,7 cíle/10 km2) a Černotín (20,5 cíle/10 km2). Je tedy zřejmé, ţe největší hustota turistických cílů je v centru zájmového území. ad 3) Stravovací zařízení Do stravovacích zařízení patří restaurace, hostince, bary, motoresty, bistra, cukrárny a kavárny. (Příloha 36) Největší hustota stravovacích zařízení je v obci Hranice (33,4 obj/km2), která je centrem celého území. Velkou hustotu stravovacích zařízení mají také obce Milotice nad Bečvou (11 obj/km2), Skalička (9,6 obj/km2), Rouské (9,4 obj/km2) a Všechovice (8,7 obj/km2). Naopak nulovou hodnotu mají obce Dolní Těšice, Hrabůvka a Provodovice. ad 4) Hromadná ubytovací zařízení Do hromadných ubytovacích zařízení byly zařazeny hotely, penziony, apartmány, autokempy, motoresty, hostely a lázně. (Příloha 37) Celkový počet ubytovacích zařízení je v celém území velmi malý, nejvíce ubytovacích zařízení lze najít v obci Hranice, následně pak ještě v Teplicích nad Bečvou. Další ubytovací zařízení má uţ jen 8 dalších obcí – Bělotín, Býškovice, Černotín, Hustopeče nad Bečvou, Opatovice, Paršovice, Potštát a Ústí, ve kterých se nachází jedno, maximálně dvě ubytovací zařízení. V ostatních obcích se jiţ ţádná hromadná ubytovací zařízení nenacházejí. ad 5) Objekty individuální rekreace

37 Informace o objektech individuální rekreace byly získány z odpovědí některých starostů a dále z Rozboru udrţitelného rozvoje území ORP Hranice [5]. Největší hustotu těchto objektů vykazuje obec Hrabůvka (14,2 objektu/km2), dále pak obec Hranice (5,1 objektu/km2), Radíkov (4,8 objektu/km2) a Teplice nad Bečvou (4,5 objektu/km2). Ţádný objekt individuální rekreace se nenachází v obcích Býškovice, Dolní Těšice, Horní Těšice, místních částích obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, Klokočí, Paršovice a Všechovice. (Příloha 39) Je patrné, ţe chataření a chalupaření je nejvíce moţné opět jen ve velmi turistickém středu a pak dále směrem na východ.

5.2.1.1 Využitelnost obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové skupiny 15 – 25 let Výjimečného potenciálu z hlediska vyuţitelnosti dosahují pouze obce Hranice (4,6) a Teplice n. B. (3,6). Velmi vysokého potenciálu dosahuje 7 obcí – 4 na sever od Hranic, 3 sousedící s Hranicemi na jihu. Obce v základním potenciálu jsou 4 – Rakov (1,0), Býškovice (0,7) Dolní Těšice (0,4) a provodovice (0,2) na jihu území. Z tohoto rozdělení obcí je tedy vidět, ţe severní a střední část území je pro cestovní ruch z hlediska vyuţitelnosti velmi připravena, naopak jiţní část území je na tom nejhůře. (Příloha 46)

5.2.1.2 Využitelnost obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové skupiny 26 – 55 let V této věkové kategorii se všechny obce výjimečného, velmi vysokého i základního potenciálu shodují s obcemi z předešlé věkové kategorie. Je tedy moţné usuzovat, ţe obě věkové kategorie mají stejné poţadavky na vyuţitelnost cestovního ruchu. (Příloha 46)

5.2.1.3 Využitelnost obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové skupiny 56+ let U této věkové kategorie se shodují obce výjimečného potenciálu s obcemi z předešlých kategorií. Rozdíl nastává u obcí spadajících do velmi vysokého potenciálu – zde jich je 6 – Potštát (3,1), Černotín (2,9), Paršovice (2,6), Ústí (2,5), Bělotín a Hustopeče n. B. (2,4). Bělotín a Hustopeče n. B. se v předchozích věkových kategoriích v této skupině nenacházely, ale spadaly do kategorie vysokého potenciálu. Je to dáno hlavně tím, ţe tato věková kategorie preferuje především stravovací a ubytovací zařízení, kterých je v těchto dvou obcích více. Naopak obce Hrabůvka, Olšovec a Radíkov se u této věkové kategorie nacházejí mezi obcemi s vysokým potenciálem, u předešlých věkových kategorií patřily mezi obce s velmi vysokým potenciálem. Dalším rozdílem jsou obce spadající do základního potenciálu – u této věkové kategorie do tohoto potenciálu spadají

38 pouze dvě obce – Dolní Těšice (0,3) a Provodovice (0,1), protoţe se v nich nenachází ţádné stravovací zařízení, které je u této věkové kategorie velmi preferované. (Příloha 46)

5.2.1.4 Potenciál využitelnosti obcí při hodnocení pomocí Metody pořadí Na rozdíl od předchozích hodnocených potenciálů, se tento potenciál shoduje s věkovou kategorií 56 let a starší. Výjimečného potenciálu dosáhly obce Hranice (4,7) a Teplice n. B. (3,9). Tyto dvě obce se shodují i s ostatními věkovými kategoriemi. Obce se základním potenciálem jsou Dolní Těšice (0,3) a Provodovice (0,1), se stejnou bodovou hodnotou jako u nejstarší věkové kategorie. Od ostatních věkových kategorií se liší jen velmi málo. (Příloha 47)

5.2.2 Dostupnost obcí z hlediska cestovního ruchu Do dostupnosti obcí byly zahrnuty tematické skupiny 1) ţelezniční stanice, 2) autobusové zastávky, 3) silniční síť, 4) turistické trasy. Bodové hodnocení jednotlivých obcí a váhy ukazují tabulky v Přílohách 13 – 16.

ad 1) Železniční stanice Ţelezniční stanice se nacházejí pouze v obcích Hranice, Teplice nad Bečvou, Černotín, Špičky, Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Polom a Bělotín. Těmito obci prochází buď trať z České Třebové do Ostravy, nebo z Horní Lidče do Hranic. (Příloha 39)

ad 2) Autobusové zastávky Největší hustotu autobusových zastávek má obec Hranice (7,6 zastávek/10 km2), následují obce Olšovec a Černotín (7,2 zastávek/10 km2), Všechovice (6,9 zastávek/10 km2), Býškovice, Hrabůvka a Milotice nad Bečvou (6,6 zastávek/10 km2). Nejmenší hustotu autobusových zastávek mají obce Paršovice (0,7 zastávky/10 km2) a Zámrsky (1,2 zastávky/10 km2). (Příloha 40) ad 3) Silniční síť Do hodnocení silniční sítě byly zahrnuty dálnice, silnice 1., 2. a 3. třídy. Data týkající se silniční sítě byla získána z DMÚ 25. Největší hustota silnice je pak v obcích Ústí (19,6 km/10 km2) a Horní Těšice (15,3 km/10 km2). Nejmenší hustotu silnic na svém území mají obce Radíkov (3,1 km/10 km2) a místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov (3,5 km/10 km2). (Příloha 41)

39 ad 4) Turistické trasy Viz bod 1 u Vyuţitelnosti obcí (Turistické trasy).

5.2.2.1 Dostupnost obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové skupiny 15 – 25 let Z hlediska dostupnosti obcí spadají do nejvyššího, tedy výjimečného potenciálu, 4 obce – Teplice n. B. (4,0), Hranice (3,8), Černotín (3,4) a Hrabůvka (3,4). Velký vliv na zařazení těchto obcí do výjimečného potenciálu má přítomnost turistických tras, které tato věková kategorie velmi preferuje. Také to, ţe se v těchto obcích nachází mnoho autobusových zastávek a ţelezniční stanice, které mladí lidé preferují nad silniční sítí. Všechny obce výjimečného potenciálu se nacházejí ve střední části území. Do obcí s velmi vysokým potenciálem je zařazeno 10 obcí – většina obcí směrem na východ od Hranic, tři pak na severu a dvě na jihu u Hranic. Těmito obcemi prochází většina turistických tras a nachází se zde hodně autobusových zastávek. Do základního potenciálu spadá 7 obcí, všechny nalézající se v jiţní a jihovýchodní části území – prochází jimi jedna aţ dvě turistické trasy nebo ţádné a nachází se zde jen pár autobusových zastávek. (Příloha 48)

5.2.2.2 Dostupnost obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové skupiny 26 – 55 let Do výjimečného potenciálu spadá v této věkové kategorii jiţ 6 obcí – Teplice n. B. (4,2), Hrabůvka (4,1), Hranice (3,7), Ústí (3,7), Olšovec a Klokočí (3,5). Jsou zde stejné obce jako v předešlé věkové kategorii kromě obce Černotín a navíc sem spadají obce Ústí, Olšovec a Klokočí. I zde je to dáno velkou preferencí turistických tras, které se v obcích nacházejí, ale hlavně větší preferencí silniční sítě neţ autobusových zastávek a ţelezničních stanic. Do obcí s velmi vysokým potenciálem spadá 7 obcí – většinou se shodují s obcemi z předešlé věkové kategorie, ale vypadl z nich Bělotín, Hustopeče n. B. a Paršovice. V základním potenciálu je opět 7 obcí, stejně jako v předešlé věkové kategorii. Obce se shodují aţ na jednu výjimku – spadá sem obec Býškovice, která v předešlé kategorii spadala do obcí se zvýšeným potenciálem a vypadla obec Rakov, která je zde mezi obcemi se zvýšeným potenciálem. (Příloha 48)

5.2.2.3 Dostupnost obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové skupiny 56+ let U této věkové kategorie spadají do obcí výjimečného potenciálu stejné obce jako v předešlé kategorii. Změna nastává u obcí s velmi vysokým potenciálem – sem spadá 6 obcí – tři stejné jako v předchozí věkové kategorii (Černotín, Špičky a Skalička), a tři úplně nové, které se v tomto potenciálu dostupnosti ještě nenacházely – jedná se o obce Horní Těšice, které sousedí s předešlými třemi a Horní Újezd a Všechovice na jiţním

40 okraji území. To, ţe se objevily v tomto potenciálu, je dáno tím, ţe jimi prochází relativně hustá silniční sítě, která je u této věkové kategorie nejvíce preferována. Zajímavá je situace obcí Potštát, Partutovice, Radíkov, místních částí obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, Milenov, Jindřichov a Stříteţ n. L., které v předešlých věkových kategoriích spadaly mezi velmi vysoký aţ vysoký potenciál. U této věkové kategorie však spadají jen do vysokého potenciálu, protoţe silniční síť v těchto obcích není nijak hustá, coţ je pro největší preferenci silniční sítě pro tyto obce špatné. Do základního potenciálu patří u této věkové kategorie 6 obcí nalézajících se v jiţní a jihovýchodní části území a shodují se s obcemi z předešlých věkových kategorií aţ na Býškovice a Rakov, které u této věkové kategorie spadají do obcí se zvýšeným potenciálem. (Příloha 48)

5.2.2.4 Potenciál využitelnosti obcí při hodnocení pomocí Metody pořadí Při hodnocení pomocí Metody pořadí vychází největší shoda s nejmladší věkovou kategorií, tedy 15 – 25 let. Výjimečný potenciál získaly obce Teplice n. B. (3,8), Hranice (3,7) a Černotín (3,4). U nejmladší věkové kategorie tohoto potenciálu dosáhla ještě obec Hrabůvka. Obce se základním potenciálem se zcela shodují s obcemi v nejmladší věkové kategorii – Rakov (1,1), Rouské a Dolní Těšice (1,0), Malhotice a Provodovice (0,9), Opatovice a Zámrsky (0,8). (Příloha 49)

5.2.3 Potenciál realizačních předpokladů

5.2.3.1 Potenciál realizačních předpokladů z hlediska věkové skupiny 15 – 25 let Obce s výjimečným potenciálem jsou u této věkové kategorie dvě – Hranice (8,3) a Teplice n. B. (7,8). Jako u lokalizačních předpokladů jsou ve výjimečném potenciálu zastoupeny Hranice, změna nastala ve druhé obci – u lokalizačních předpokladů se jednalo o obec Potštát, zde o obec Teplice n. B. Obcí s velmi vysokým potenciálem je 6 – většina se nachází na sever od Hranic, dvě z nich sousedí s Hranicemi na jihovýchodě. Na severu se jedná o obce Potštát, Radíkov, Olšovec a Hrabůvka, u Hranic o obce Černotín a Ústí. Ve srovnání s potenciálem lokalizačních předpokladů se jedná o naprosto odlišné obce. Do obcí se základním potenciálem spadá 5 obcí – Malhotice (2,3), Rakov (2,2), Býškovice (2,1), Dolní Těšice (1,4) a Provodovice (1,1). Všechny tyto obce se nacházejí na jiţním okraji území. (Příloha 52)

5.2.3.2 Potenciál realizačních předpokladů z hlediska věkové skupiny 26 – 55 let U této věkové kategorie přibývá do obcí s výjimečným potenciálem k Hranicím (8,2) a Teplicím n. B. (8,1) ještě obec Hrabůvka (6,9). Obcí s velmi vysokým potenciálem je u této věkové kategorie 7 – stejné jako u předešlé věkové kategorie s přesunutím obce

41 Hrabůvka do výjimečného potenciálu a s přibráním dalších dvou obcí – Klokočí a Paršovice. Opět se jedná o naprosto odlišné obce od výsledného potenciálu lokalizačních předpokladů. Obce spadajících do základního potenciálu jsou zde pouze tři – Býškovice (1,9), Dolní Těšice (1,5) a Provodovice (1,1). Obce Malhotice a Rakov, které spadaly u předešlé věkové kategorie do základního potenciálu, spadají zde do obcí se zvýšeným potenciálem. (Příloha 52)

5.2.3.3 Potenciál realizačních předpokladů z hlediska věkové skupiny 56+ let Obce s výjimečným potenciálem jsou u této věkové kategorie 3 – tradičně Hranice (8,2) a Teplice n. B. (7,9), navíc je obec Ústí (6,7), která se ani u potenciálu lokalizačních předpokladů neobjevila mezi obcemi s výjimečným potenciálem. Opět je zde patrný velký rozdíl u obcí spadajících do velmi vysokého potenciálu oproti ostatním věkovým kategoriím. Spadají sem obce Potštát, Olšovec, Hrabůvka a Klokočí na severu, Paršovice na západě, Všechovice na jihu a Skalička, Černotín, Špičky, Hustopeče n. B. a Bělotín na východě území. Jak lze usuzovat z předešlých výsledků dílčích potenciálů, je to dáno především vysokou preferencí silniční sítě a ubytovacích zařízení. Do obcí se základním potenciálem patří obec Malhotice (2,6), Dolní Těšice (2,3) a Provodovice (1,7). Jak je vidět, obce Dolní Těšice a Provodovice spadají mezi obce se základním potenciálem ve všech třech věkových kategoriích. (Příloha 52)

5.2.3.4 Potenciál realizačních předpokladů při hodnocení pomocí Metody pořadí Potenciál realizačních předpokladů hodnocený pomocí Metody pořadí je v detailech naprosto odlišných od všech věkových kategorií. Výjimečného potenciálu dosáhly obce Hranice (8,4), Teplice n. B. (7,7) a Černotín (6,3), kdy obec Černotín se v ţádné z věkových kategorií v tomto potenciálu neobjevila. Bezpochyby je to dáno tím, ţe zde byla dána velká váha ţelezničním stanicím, autobusovým zastávkám a turistickým cílům a trasám, kterých se v dané obci nachází poměrně mnoho. U obcí se základním potenciálem se tato metoda shoduje s nejmladší věkovou kategorií. Jedná se o obce Zámrsky (2,1), Malhotice a Rakov (2,0), Dolní Těšice (1,3) a Provodovice (1,0). U nejmladší věkové kategorie je rozdíl pouze v obci Zámrsky – ta se u této kategorie nachází ve zvýšeném potenciálu a naopak obec Býškovice se nachází mezi obcemi se základním potenciálem. (Příloha 53)

42 5.3 Potenciál cestovního ruchu

Potenciál cestovního ruchu byl hodnocen pomocí dvou metod určení vah. První z nich je Saatyho metoda, která je zaloţena na porovnání jednotlivých tematických skupin v kaţdém potenciálu. Tato technika byla aplikována pomocí dotazníkového šetření ve třech věkových kategoriích. Druhá metoda je Metoda pořadí, kdy jsou jednotlivé tematické skupiny v rámci kaţdého potenciálu seřazeny od nejvíce důleţité po nejméně důleţité a z tohoto pořadí jsou spočítány váhy. Výsledná hodnota dílčího potenciálu kaţdé obce je získána součtem součinů vah pro jednu věkovou kategorii (poté pro druhou, pro třetí), nebo vah získaných z Metody pořadí, a bodů dílčích tematických skupin dílčího potenciálu. Výsledná hodnota potenciálu cestovního ruchu je stanovena součtem potenciálů lokalizačních a realizačních předpokladů v kaţdé věkové kategorii, nebo poté i podle Metody pořadí, pro kaţdou obec. Tyto hodnoty jsou následně rozděleny pomocí vícevrcholového rozdělení do 5 intervalů odpovídajících 5 kategoriím potenciálu – obce se základním – zvýšeným – vysokým – velmi vysokým a výjimečným potenciálem.

5.3.1 Potenciál cestovního ruchu z hlediska věkové skupiny 15 – 25 let Z hlediska této věkové kategorie potvrdily svoji dominantní pozici v území 3 obce – Hranice (14,5), Teplice n. B. (12,0) a Potštát (11,3). Všechny spadají do výjimečného potenciálu. Velmi vysoký potenciál zastupuje 8 obcí – místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, Hrabůvka, Radíkov, Olšovec a Partutovice na severu, Černotín ve středu, Bělotín a Hustopeče n. B. na východě a Horní Újezd na jihu území. Asi ţádná z těchto obcí není nijak překvapující v tomto potenciálu. Do obcí s vysokým potenciálem patří 7 obcí – Milenov a Klokočí na západě, Všechovice na jihu, Ústí a Skalička ve středu a Polom a Stříteţ n. L. na východě území. Zvýšeného potenciálu dosahuje 8 obcí – Jindřichov na severu, Špičky, Milotice n. B. a Zámrsky na východě a Horní Těšice, Rouské, Malhotice a Opatovice na jihu území. Základní potenciál mají 4 obce – Dolní Těšice, Rakov, Býškovice a Provodovice, všechny v jiţní části území. Všechny tyto čtyři obce se v dílčích potenciálech velmi často objevovaly právě v základním potenciálu, snad jen v přírodním potenciálu byly ve vyšších kategoriích. Pro tuto věkovou kategorii je tedy nejméně přitaţlivým územím právě jeho jiţní část, kde není moc kulturních zajímavostí a turistických tras. (Příloha 54)

5.3.2 Potenciál cestovního ruchu z hlediska věkové skupiny 26 – 55 let U této věkové kategorie dosáhly výjimečného potenciálu 4 obce – Hranice (14,3), Potštát (11,8), Teplice n. B. (11,7) a Hrabůvka (10,7). Překvapením můţe být právě obec

43 Hrabůvka, která je u ostatních věkových kategorií mezi obcemi s velmi vysokým potenciálem. Její zařazení do výjimečného potenciálu v této věkové skupině je dáno tím, ţe má relativně velkou hustotu silniční sítě a turistických tras, které jsou touto skupinou velmi preferovány. Také v potenciálu realizačních předpokladů byla zařazena mezi obce s výjimečným potenciálem. Obcí s velmi vysokým potenciálem je u této věkové skupiny 8 – místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, Radíkov, Olšovec, Partutovice a Stříteţ n. L. na severu, Paršovice na západě, Černotín ve středu a Hustopeče n. B. na východě území. Z tohoto potenciálu vypadly u této věkové skupiny obce Bělotín a Horní Újezd, naopak přibyly obce Stříteţ n. L. a Paršovice. Vyjmutí Bělotína a Horního Újezdu bylo způsobeno jejich niţší hustotou silniční sítě a turistických tras oproti právě Stříteţi a Paršovicím. Vysokého potenciálu dosahuje 9 obcí – Jindřichov na severu, Bělotín a Polom na východě, Skalička a Ústí ve středu, Všechovice a Horní Újezd na jihu a Milenov a Klokočí na západě území. Jak lze vidět, jsou to skoro ty samé obce, jako u předchozí věkové skupiny. Do obcí se zvýšeným potenciálem patří 6 obcí – Špičky, Milotice a Zámrsky na východě, Opatovice, Horní Těšice a Rouské na jihu území. Základní potenciál má 5 obcí – Rakov, Býškovice, Malhotice, Provodovice a Dolní Těšice. Všechny obce se nacházejí opět v jiţní části území a shodují se s obcemi základního potenciálu podle předchozí věkové skupiny (jen Malhotice jsou zde navíc). Pro tuto věkovou kategorii je tedy nejméně přitaţlivým územím právě jeho jiţní část, kde je relativně malá hustota silniční sítě a turistických tras a málo kulturních zajímavostí. (Příloha 54)

5.3.3 Potenciál cestovního ruchu z hlediska věkové skupiny 56+ let V této věkové kategorii se obce výjimečného potenciálu shodují s obcemi z nejmladší věkové kategorie. Jedná se tedy o 3 dominantní obce – Hranice (14,7), Teplice n. B. (11,5) a Potštát (11,3). Do obcí s velmi vysokým potenciálem patří pouze 5 obcí – Hrabůvka, Ústí a Černotín v sousedství Hranic, Bělotín a Hustopeče n. B. ve východní části území. V těchto obcích je relativně velká hustota silniční sítě, která je touto věkovou skupinou velmi preferována, dále se zde nacházejí ubytovací a stravovací zařízení (kromě Hrabůvky), které jsou také velmi preferovány. Obcí s vysokým potenciálem je u této věkové skupiny 8 – místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, Radíkov, Olšovec, Partutovice a Stříteţ n. L. na severu území, které v ostatních věkových kategoriích spadají do obcí s velmi vysokým potenciálem, Skalička na jihovýchodě, Všechovice a Horní Újezd na jihu a Paršovice a Klokočí na západě území. Zvýšeného potenciálu dosahuje také 8 obcí – Jindřichov na severu, Polom, Špičky a Milotice n. B. na

44 východě, Horní Těšice, Rouské a Opatovice na jihu a Milenov na západě území. Většina z těchto obcí se shoduje s obcemi v této kategorii potenciálu z nejmladší věkové skupiny. Základní potenciál má 6 obcí – Zámrsky, Dolní Těšice, Malhotice, Provodovice, Býškovice a Rakov. Poprvé se v této kategorii potenciálu objevuje obec Zámrsky, která byla v této kategorii v potenciálu dostupnosti obcí, který je pro tuto věkovou skupinu velmi důleţitý. I pro tuto věkovou skupinu je nejméně přitaţlivým jih území, ale tato oblast je ještě větší neţ u předešlých dvou věkových skupin díky špatné dostupnosti a vyuţitelnosti. (Příloha 54)

5.3.4 Potenciál cestovního ruchu při hodnocení pomocí Metody pořadí Jako u předchozích věkových kategorií, i u této metody potvrdily dominantní postavení tři obce – Hranice, Teplice n. B. (14,5) a Potštát (11,4). Do obcí s velmi vysokým potenciálem patří celkem 10 obcí – většina se shoduje s obcemi z nejmladší věkové kategorie, částečně také s obcemi z věkové kategorie 26 – 55 let. Také obcí s vysokým potenciálem je 10, avšak nedají se srovnat s ţádnou z věkových kategorií, rozloţení je různé. Zvýšený potenciál mají pouze 3 obce – Opatovice, Horní Těšice a Rouské. Všechny tři obce se nacházejí v tomto potenciálu u všech třech věkových kategorií, ale u všech kategorií jsou v tomto potenciálu také další obce. Obce se základním potenciálem se shodují s obcemi v nejstarší věkové kategorii (56 let a starší). Jedná se o obce Zámrsky (4,9), Malhotice (4,7), Dolní Těšice (4,2), Rakov (4,1), Býškovice a Provodovice (3,9). (Příloha 55) Velké rozdíly tedy u obou váhových metod nenalezneme.

45 6 NÁVRH AKTIVIT PRO ZVÝŠENÍ CESTOVNÍHO RUCHU

 domluva s KČT – navrhnout značení turistický tras a cyklotras v jiţní a východní části území, neboť v dané části území chybí o tematická cyklostezka po zaniklých i současných větrných a vodních mlýnech – obce Skalička, Všechovice, Zámrsky, Partutovice, Bělotín Stříteţ nad Ludinou, Jindřichov o meziměstské asfaltové stezky – jak pro cyklisty, tak pro in-line bruslaře, daly by se vyuţít také na dojíţdění do práce na kole apod. . Hranice – Teplice nad Bečvou . Zámrsky – Skalička – Ústí – Teplice nad Bečvou . Provodovice – Všechovice – Býškovice . Hustopeče nad Bečvou – Milotice nad Bečvou – Černotín . Polom – Bělotín o zaměření se na vybudování dalších naučných stezek, které lákají turisty, kteří se chtějí na svých cestách dozvědět něco nového a zajímavého – např. k Hranické propasti, Choryňskému mokřadu, Ptačí oblasti, …, ale i např. městská naučná stezka v Hranicích  vytvoření sítě půjčoven kol – systém půjčení v jedné obci a moţnost vrácení v jiné – navazuje na vytvoření cyklostezek a je postrádanou sluţbou o stanice např. v obcích Všechovice, Zámrsky, Hustopeče nad Bečvou, Hranice, Potštát, Jindřichov  vytvoření úschoven kol u atraktivních turistických lokalit – Teplice nad Bečvou (Zbrašovské aragonitové jeskyně), Hranice (muzea, galerie), Potštát (zřícenina Puchart) – v cyklistické sezoně je problém u cílových objektů (stravování, jeskyně,…)  vytvoření tras cyklobusů – navázat kontakty s místními autobusovými společnostmi a připravit nabídku cyklobusů např. z Olomouce, Nového Jičína, …, do území Hranicka. Tato sluţba je v jiných regionech cyklisty hojně vyuţívaná, proto by mohla do oblasti přilákat další cykloturisty.  dokončení navrţených hipostezek z roku 2005, protoţe tento druh turistiky je nový a brzy si jej jistě zamiluje mnoho lidí.  rozvoj běţeckých značených tras v severní hornatější části území, které zajistí atraktivitu území i v zimním období – obce Potštát, Hranice IX Uhřínov, Partutovice, Radíkov, Jindřichov

46  vybudování lanového centra, protoţe v území se ţádná podobná aktivita nenalézá – Paršovice, Opatovice, Horní Těšice, Rouské, Dolní Těšice, Zámrsky, Partutovice  u některého z lyţařských vleků, které se nacházejí v obcích Potštát, místní části obce Hranice – Uhřínov a Partutovice, by jistě stálo za zamyšlení vybudování snowtubingu – sport je to celkem nenáročný a v posledních letech vyhledávaný  půjčování terénních koloběţek, které se v poslední době staly velkým hitem a jistě by se staly vyhledávanou aktivitou – půjčovna by se mohla nalézat u lyţařských vleků v obcích Potštát, Partutovice a místní části obce Hranice - Uhřínov, a dále v hornatějším prostředí obcí Partutovice, Radíkov, Jindřichov  vybudování umělé horolezecké stěny v jedné z obcí Rakov, Býškovice, Provodovice, Dolní Těšice. Na území se sice nachází lezecká stěna v obci Černotín, ale tento sport je v poslední době velmi oblíbený, proto by nepochybně nebylo na škodu zauvaţovat o vybudování další stěny, která by nabídla větší pestrost.  zaměření se na rozvoj kongresového cestovního ruchu, který by mohl do území vnést větší finanční moţnosti. Orientovat by se na tento směr měly převáţně obce Hranice, Teplice nad Bečvou a Všechovice  vybudování více občerstvovacích zařízení tak, aby se turisté mohli občerstvit v kaţdé obci – Paršovice, Malhotice, Dolní Těšice, Zámrsky, Hrabůvka, Partutovice, Radíkov, místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov  vybudování dalších ubytovacích kapacit, kterých je v území velký nedostatek. Mohlo by se jednat jak o kemp, tak i o penziony nebo soukromé ubytování – obce Milenov, Hrabůvka, Stříteţ nad Ludinou, Potštát, Špičky

47 7 VÝSLEDKY

Z hodnocení dílčích potenciálů vyplývá, ţe největší (výjimečný) potenciál cestovního ruchu mají u všech tří věkových kategorií tři dominantní obce zájmového území – Hranice, které jsou přirozeným centrem území, s nimi sousedící Teplice nad Bečvou a na severu území obec Potštát. Všechny tyto obce jiţ dnes svůj potenciál vyuţívají a jsou nejvíce navštěvovanými obcemi území. Hranice díky svým kulturně- historickým památkám, Teplice n. B. pak díky Zbrašovským aragonitovým jeskyním a lázním. Potštát je z těchto obcí nejméně navštěvovaný, za zmínku u něj stojí moţnost sjezdového lyţování v zimě, návštěva nedalekého Potštátského skalního města, kde je moţnost lezení, návštěva zříceniny hradu Puchart a protínající se turistické trasy a cyklostezky. Velmi vysoký aţ vysoký potenciál pro cestovní ruch pro všechny tři věkové kategorie mají obce Hustopeče nad Bečvou a Černotín. V obci Hustopeče n. B. se z památek, které mohou zaujmout, nachází například větrný mlýn holandského typu nebo kostel Povýšení sv. Kříţe. Z přírodních památek určitě zaujme Evropsky významná lokalita Choryňský mokřad. Všechny tyto památky lze navštívit po cyklostezkách Jantarová stezka a stezka Bečva. Sice se zde nacházejí jen dvě ubytovací zařízení, ale i to je na poměry území výjimečné. Největším lákadlem obce Černotín je jistě nejhlubší propast v Česku – Hranická propast, dále pak NPR Hůrka u Hranic a PR Malá Kobylanka, kolem kterých vede naučná stezka. Pro sportovní vyţití lze vyuţít cvičnou lezeckou skálu a ranč. Z hlediska potenciálu je obec Hrabůvka, která se dostala mezi obce s výjimečným potenciálem jen u věkové kategorie 26 – 55 let, velmi zajímavá. Do této kategorie potenciálu se dostala hlavně díky své dobré dostupnosti po turistických trasách a cyklostezkách. U ostatních kategorií se nachází mezi obcemi s velmi vysokým potenciálem. Pozoruhodné je také postavení obce Bělotín, která patří do obcí s velmi vysokým potenciálem u nejmladší a nejstarší kategorie, u střední věkové kategorie patří mezi obce s vysokým potenciálem. V obci Bělotín se nalézají dva kostely, ranč a evropské rozvodí, které je jistě největším lákadlem obce. Na ranči je moţnost zapůjčit si koně a vyjet na projíţďku. Územím obce procházejí dvě regionální cyklostezky. I v této obci lze najít dvě ubytovací zařízení, díky nimţ a dobré silniční dostupnosti obec získala tak vysoký potenciál.

48 Zajímavé je postavení obcí nalézajících se v severní části území – jedná se o místní části obce Hranice – Středolesí a Uhřínov, obce Radíkov, Olšovec a Partutovice. Všechny tyto obce patří u nejmladší a střední věkové kategorie mezi obce s velmi vysokým potenciálem, u střední věkové kategorie k nim přibývá ještě obec Stříteţ nad Ludinou. Avšak všechny tyto obce jsou u nejstarší věkové kategorie mezi obcemi s vysokým potenciálem. Tento výsledek je dán velkou preferencí dopravní dostupnosti a stravovacích a ubytovacích zařízení touto věkovou skupinou. V těchto obcích je velmi nízká hustota dopravní dostupnosti, ubytovací zařízení se zde nenacházejí a stravovacích zařízení je jen několik. Naopak zde najdeme hodně lesů, kulturních i přírodních památek a chráněných území, které preferují mladší věkové skupiny. Velký potenciál má většina území, kromě jeho jiţního cípu. Zde se nacházejí pouze dvě obce, které dosáhly vysokého potenciálu – Všechovice a Horní Újezd, kdy Horní Újezd dokonce u nejmladší věkové kategorie dosáhl velmi vysokého potenciálu. Tyto dvě obce mají z obcí jiţní části území jednu z největších hustot silniční, ale i turistické sítě a nachází se zde nejvíce stravovacích zařízení. Ve Všechovicích se nacházejí tři staré vodní mlýny, které jsou největším lákadlem jiţní části území. Za zmínku stojí i obce Paršovice a Zámrsky. Paršovice jsou u nejmladší a nejstarší věkové kategorie zahrnuty do obcí s vysokým potenciálem, u střední věkové kategorie patří dokonce mezi obce s velmi vysokým potenciálem. Jistě je to dáno dvěma přírodními rezervacemi – Bukoveček a Dvorčák; a procházejícími turistickými trasami a cyklostezkami na severu. U obce Zámrsky je situace trochu odlišná – u nejmladší a střední věkové kategorie se nachází mezi obcemi se zvýšeným potenciálem, u nejstarší věkové kategorie spadla mezi obce se základním potenciálem. To vše oproti tomu, ţe se na jejím území nachází PR Doubek, dvě Evropsky významné lokality a protínají se zde dvě cyklostezky. Bohuţel se zde nenalézají ţádné kulturní památky aţ na dvě kaple, jen jedna moţnost stravování a ţádné ubytování. Z interpretace výsledných map vyplývá, ţe nejmenší potenciál mají obce v jiţní části území. Z toho důvodu se v seznamu aktivit objevují hlavně návrhy pro jiţní část území, ale seznam se snaţí postihnout všechny oblasti zájmového území. ORP Hranice má celkově potenciál cestovního ruchu vysoký, je potřeba se však zaměřit na konkrétní oblasti, jak geografické, tak tematické, aby byl potenciál vyuţit – rozvoj jiţní části území, zvětšení ubytovacích kapacit v celém regionu a další.

49 8 DISKUZE

V bakalářské práci jsem se zabývala hodnocením potenciálu cestovního ruchu. Na základě prostudování různých metodik jsem vytvořila metodiku pro hodnocení cestovního ruchu pro menší území, např. mikroregiony, obce s rozšířenou působností. Jelikoţ je území relativně malé, nemohly zde být provedeny úzce specializované analýzy – např. získání potenciálu pro zimní sporty, pro návštěvu rodin s dětmi a další. Tyto analýzy jsou vhodnější pro větší zkoumané území, které nabízí více moţností. Pro komplexnost analýzy bylo potřeba stanovit metodu přidělení vah pro jednotlivé tematické skupiny. V práci byly pouţity dvě metody stanovení vah – Saatyho metoda, která byla aplikována pomocí dotazníkového šetření a Metoda pořadí, která byla aplikovaná pouze mnou, tedy subjektivní hodnocení. Váhy byly přidělovány tematickým skupinám dílčích potenciálů. Saatyho metoda je relativně náročná na vypracování, ale díky preferenci jednotlivých tematických skupin má největší vypovídající hodnotu. Bohuţel byla v této práci aplikována na malý vzorek respondentů, coţ sniţuje její přesnost. Při zkoumání potenciálu cestovního ruchu většího území, kde je větší moţnost dotázat se více respondentů, by byla určitě vhodnější. V kategoriích respondentů byla vynechána věková kategorie 0 – 14 let. Bylo tak učiněno z toho důvodu, ţe děti v těchto letech jezdí na výlety a na dovolené se svými rodiči a málokdy mohou rozhodovat o tom, kam se pojede. Ani jejich povědomí o různých sluţbách není dostatečně veliké, aby byly schopny přisoudit jednotlivým tematickým skupinám správné preference. Problémem je i aktuálnost a přesnost dat. Většina dat byla brána z projektu Stra.S.S.E., tedy byla 2005 – 2007. Některá z těchto dat byla aktualizována z internetu k 31. 1. 2009 – jednalo se například o kategorii Další služby, Hromadná ubytovací zařízení a Stravovací zařízení. Tato data zastarávají rychleji neţ například data o přírodních pozoruhodnostech či církevních památkách. Proto je vţdy nutné dostatečně prozkoumat dostupná data a v případě potřeby je zaktualizovat. Dále je zde také problematika přesnosti analýz a s tím související metoda zpracování – zda práci zpracovávat ve vektorovém nebo rastrovém prostředí. Pomocí rastru a následné map algebry by výsledky byly jistě přesnější, protoţe by se nebraly celé administrativní jednotky obcí, ale naopak by bylo bráno území pixel po pixelu, kdy by kaţdému pixelu byla přiřazena určitá hodnota. Tím by se vyloučilo, ţe by do hodnocení byly zahrnuty například pole, která se na území obce nacházejí. Tento způsob je však mnohem náročnější na zpracování. Jako návrhem do diskuze a pro další práci by mohlo být

50 srovnání hodnocení potenciálu cestovního ruchu pomocí rastrového zpracování a vektorového zpracování. V této práci na toto srovnání nebyl prostor a byla dána přednost zpracování ve vektorovém formátu. V přírodním potenciálu byla vypuštěna tematická skupina Vhodnost krajiny pro rybolov, která je uvedena v metodice Ruda (2008). Zde bylo tak učiněno proto, ţe se v zájmovém území nenachází mnoho atraktivních míst pro rybaření. I zde je uplatněn subjektivní pohled zpracovatele a dostupnost dat. Dále zde nebyla řešena tematická skupina Vhodnost krajiny pro vodní turistiku, která je opět rozebírána v práci Rudy (2008). Zde nebyla řešena z jediného důvodu – na území se nenachází ţádná řeka, která by lákala vodáky. Jediná řeka Bečva je sjízdná, ale její význam je tak malý, ţe nebyla do této práce zahrnuta. Pokud by se v území nacházelo více sjízdných řek, či dokonce přehradní nádrţe, má smysl tuto tematickou skupinu do potenciálu cestovního ruchu zahrnovat. Skupina by pak byla hodnocena pomocí jednotek km/10 km2. V tematické skupině Vhodnost krajiny podle reliéfu byl obcím přiřazen počet bodů podle přiměřené výškové stupňovitosti, tedy podle hesla „čím členitější, tím lepší pro turistiku“. Pokud by se potenciál cestovního ruchu řešil v rastrové podobě, tedy ve formě gridu, pak by zde jistě nastoupil parametr sklonu – například, lokality nad 20° sklonu jsou nejméně vhodné pro cestovní ruch. V kulturně-historickém potenciálu nebyla řešena tematická skupina Poutní místa. Ruda (2008) ji ve své práci zpracovává, ale nezahrnuje do ní církevní poutní místa, jak by se dalo z názvu předpokládat, ale pořádané jarmarky a ekojarmarky v daném území. Z mého pohledu tyto akce se do této skupiny zařadit nedají a jsou proto zařazeny do tematické skupiny Kulturní akce, které podle mého názoru více vystihují podstatu jarmarků. Církevní poutní místa se v zájmovém území nenacházejí, proto byla tato skupina vypuštěna. Pokud by se nějaká poutní místa v území nacházela, byla by pravděpodobně hodnocena stejně jako většina tematických skupin kulturně-historického potenciálu – obec, ve které by se nacházelo poutní místo, by byla ohodnocena 3 body, kde by se nenacházelo, 0 body. V tematické skupině Turistické cíle, v podskupině Turistické trasy a kulturní zajímavosti byl počet bodů přiřazen podle počtu těchto objektů na území obce. Z toho vyplývá, ţe obec, která měla na svém území jen jednu turistickou trasu o délce 100 m, dostala 1 bod stejně jako obec, u které se nacházela jedna turistická trasa o délce 5 km. Na tento způsob můţe být pohlíţeno jako na nedostatečný, ale na druhou stranu vyuţitelnost těchto tras můţe být taková, ţe u první obce je frekvence cyklistů na cyklotrase mnohem

51 větší neţ u druhé obce. Tato data o vyuţitelnosti cyklotras nejsou však dostupná, proto byl zvolen jen tento obecný způsob. U potenciálu dostupnosti obcí u tematické skupiny Silniční síť byla zkoumána dostupnost do území, proto nebyly brány místní a účelové komunikace. Na tuto skupinu lze také nahlíţet z pohledu vnitřní dostupnosti – tedy dostupnosti v území. Pokud by pro zpracovatele byla důleţitější dostupnost v daném území, měl by zde zahrnout i místní a účelové komunikace.

52 9 ZÁVĚR

Jedním z hlavních cílů bakalářské práce bylo vytvořit metodiku hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Metodika byla sestavena podle prostudovaných metodik Bíny [1] a Rudy [14]. Vychází z rozdělení celkového potenciálu cestovního ruchu na lokalizační a realizační předpoklady, kdy kaţdý z těchto předpokladů je tvořen dvěma potenciály – lokalizační předpoklady přírodním a kulturně-historickým potenciálem a realizační předpoklady potenciálem vyuţitelnosti a dostupnosti obcí z hlediska cestovního ruchu. Kaţdý potenciál je pak reprezentován dílčími tematickými skupinami, které jsou tvořeny jednotlivými parametry. Tyto parametry jsou hodnoceny a podle nich je obcím přiřazován určitý počet bodů, které jsou následně vynásobeny vahami jednotlivých tematických skupin. Váhy jsou určeny pomocí dotazníkového šetření. Po vynásobení dochází k vizualizaci a následné interpretaci výsledků. Druhým dílčím úkolem bylo aplikovat vytvořenou metodiku na zájmové území obce s rozšířenou působností Hranice. Metodika byla aplikována a jejím výsledkem je 35 tematických map jak potenciálů, tak jednotlivých tematických skupin. Pro srovnání bylo pouţito dvou metod určení vah – byla pouţita Saatyho metoda, která srovnává preferenci tematických skupin v kaţdém potenciálu. Tato metoda byla uplatněna pomocí dotazníkového šetření na tři věkové kategorie. Druhá zvolená metoda byla Metoda pořadí, kdy došlo ke srovnání jednotlivých tematických skupin v kaţdém potenciálu podle jejich důleţitosti a následně byly vypočítány váhy. Třetím a posledním cílem práce bylo podle interpretace výsledných map vytvořit návrh aktivit ke zvýšení atraktivity zájmového území. Celkem bylo navrţeno 16 různých aktivit ke zvýšení turistické atraktivity. Z hodnocení potenciálu cestovního ruchu zvolenou metodikou v zájmovém území vyplývá, ţe dominantní postavení mají v regionu tři obce – Hranice, Teplice nad Bečvou a Potštát. Všechny obce mají výjimečný potenciál cestovního ruchu u všech třech věkových kategorií i pomocí Metody pořadí. Nejniţšího potenciálu dosahují obce v jiţní části území, proto byl návrh aktivit zaměřen hlavně na tyto obce, ale nejen na ně. Zvolená metodika poskytla komplexní pohled vţdy na celé území obce a následně i na celé zájmové území. Je vhodná pro středně velká území, jako jsou například obce s rozšířenou působností. Metodu váhového hodnocení je vţdy nutno zvolit dle potřeby zpracovatele a zadaného úkolu. O bakalářské práci byla také vytvořena webová stránka, kde je moţné nahlédnout do celé metodiky a shlédnout její výstupy z aplikace na zájmové území ORP Hranice.

53 10 POUŢITÁ LITERATURA

[1] BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj. 2002, roč. V., č. 1., s. 2-11. Dostupný z WWW: . [2] Collection of tourism expenditure statistics. Technical Manual. 1995, no. 2, s. 101. Dostupný z WWW: . [3] CzechTourism - podporujeme incomingový cestovní ruch [online]. 2003 [cit. 2009- 01-19]. Dostupný z WWW: . [4] DOKOUPIL, Jaroslav, MATUŠKOVÁ, Alena, a kol. Rozvojový potenciál Plzeňského kraje. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2005. 198 s. ISBN 80-7043-429-5. [5] Ekotoxa s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hranice. 2008. 201 s. Dostupný z WWW: . [6] FIALA, Petr, JABLONSKÝ, Josef, MAŇAS, Miroslav. Vícekriteriální rozhodování. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 316 s. [7] HORÁK, Jiří. Kap. 1.4.2 [online]. 2002, 08 prosince, 2002 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: [8] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 3. vyd.: Nakladatelství Oeconomia, 2005. 110 s. [9] KAŇOK, Jaromír. Tématická kartografie. Ostrava: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, 1999. 318 s. [10] KAŇOK, Jaromír. Chyby v mapových výstupech ovlivňující čtení, interpretaci znázorněných jevů a následně rozhodovací proces. In Sborník GIS Ostrava 2008, 27. - 30. 1. 2008. Ostrava, 2008. s. 15. [11] Kartografie a Geoinformatika - multimediální učebnice [online]. 2005 [cit. 2009- 04-03]. Dostupný z WWW: . [12] KLAPKA, Pavel, NOVÁKOVÁ, Eva, FRANTÁL, Bohumil. Metodologické přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu území. Miscellanea geographica. 2008, s. 169-174. [13] MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Martin: VEDA, 1983. 252 s. [14] RUDA, Aleš. Hodnocení vlivu cestovního ruchu na krajiny Nízkého Jeseníku metodami GIS. [s. l.], 2008. 147 s. Vedoucí dizertační práce prof. RNDr. Vít VOŢENÍLEK, CSc. [15] UNWTO. Collection of Tourism Expenditure Statistics. Technical Manual No.2., 1995. 114 s. Dostupný z WWW: . ISBN 978-92-844-0106-2.

54 [16] VOŢENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. : Tematické mapy. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 187 s. [17] VOŢENÍLEK, Vít, a kol. Hranicko - atlas rozvoje mikroregionu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 174 s. [18] VOŢENÍLEK, Vít. Diplomové práce z geoinformatiky. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, UP, 2002. 31 s. [19] Výuka [online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . [20] 9211-08, Satelitní účet cestovního ruchu České republiky. Vývoj za roky, obsah | ČSÚ [online]. 2009, 13. 1. 2009 [cit. 2009-01-19]. Dostupný z WWW: . [21] 1301-08, Počet obyvatel v obcích, obsah | ČSÚ [online]. 2009 , 11. 6. 2008 [cit. 2009-04-24]. Dostupný z WWW: .

Internetové zdroje http://monumnet.npu.cz/monumnet.php - Národní památkový ústav http://www.czechtourism.cz/ - Česká centrála cestovního ruchu http://www.czso.cz/csu - Český statistický úřad http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html – ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů http://www.firmy.cz/ - Katalog firem a institucí http://www.mesto-hranice.cz/ - internetové stránky obce Hranice http://www.najisto.cz/ - Katalog firem http://www.unesco.cz/akce/index.phtml – Doménová koule – rezervační a informační systém, který mapuje kulturní, sportovní a společenský ţivot v České republice http://www.regionhranicko.cz , http://www.hranicko.eu – stránky Mikroregionu Hranicko

Pouţitý software ArcGIS Desktop 9.3 v licenci ArcInfo ArcView GIS 3.1 Adobe Illustrator 9.0.2, Adobe Photoshop 7.0 CorelDRAW 9

Zdroje obrázků v mapách Archiv dr. Kilianové http://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/163516.jpg

55 http://www.cornis.cz/obj/articles_gallery_190_picture.jpg

56 SUMMARY

The aim of the bachelor thesis was assembling the methodology for the rating of tourist potential in the GIS environment, subsequently applying it to Hranice municipality with extended competence, and drawing a suggestion of activities to increase the tourist attractiveness of this region on the basis of interpretation of the resulting maps. The methodology was assembled according to the methodologies of Bína and Ruda. The overall tourist potential is divided to location assumptions and realization assumptions. The location assumptions comprise the natural and cultural-historic potential, the realization assumptions are based on the potential of serviceability and accessibility of communities from the point of view of tourism. Each potential is then represented by partial thematic groups, which comprise individual parameters. These parameters are assessed and they provide a basis for assigning points to the communities. Then these points are multiplied by weights of the respective thematic groups. The weights are determined through a questionnaire survey. Based on the available spatial data from the Stra.S.S.E. project (Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment), I made analyses and quantifications of the related phenomena in Hranice municipality, then determined their influence upon tourism, and specified the tourist potential of communities by use of weighting. Two methods of weighting were used – the Saaty’s method which was used in the questionnaire survey for three age groups (15–25 years, 26–55 years, 56 years and older), and, for comparison, the order method where the weights were assigned on the basis of subjective rating. The results were visualized in a form of 35 thematic maps which demonstrate and describe graphically the tourist potential of individual communities. The maps served as a basis for assembling the suggestion of activities to increase the tourist attractiveness of this region. The rating of tourist potential by this methodology in Hranice municipality implies that three communities occupy a dominant position in this region – Hranice, Teplice nad Bečvou and Potštát. All these communities have an exceptional tourist potential in all three age groups, even when the order method is used. The lowest tourist potential was found in communities in the south of the region. The selected methodology allowed a comprehensive view of the whole territory of the respective villages and, subsequently, of the whole municipality. It is suitable for medium-sized territories like municipalities with extended competence. The method of weighting must always be selected according to the requirements of the compiler and the assignment itself.

57

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH

1. Přírodní potenciál cestovního ruchu podle věkové kategorie 15 – 25 let 2. Přírodní potenciál cestovního ruchu podle věkové kategorie 26 – 55 let 3. Přírodní potenciál cestovního ruchu podle věkové kategorie 56 let a starší 4. Přírodní potenciál cestovního ruchu podle subjektivného hodnocení 5. Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu podle věkové kategorie 15 – 25 let 6. Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu podle věkové kategorie 26 – 55 let 7. Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu podle věkové kategorie 56 let a starší 8. Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu podle subjektivného hodnocení 9. Potenciál vyuţitelnosti obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové kategorie 15 – 25 let 10. Potenciál vyuţitelnosti obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové kategorie 26 – 55 let 11. Potenciál vyuţitelnosti obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové kategorie 56 let a starší 12. Potenciál vyuţitelnosti obcí z hlediska cestovního ruchu podle subjektivného hodnocení 13. Potenciál dostupnosti obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové kategorie 15 – 25 let 14. Potenciál dostupnosti obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové kategorie 26 – 55 let 15. Potenciál dostupnosti obcí z hlediska cestovního ruchu podle věkové kategorie 56 let a starší 16. Potenciál dostupnosti obcí z hlediska cestovního ruchu podle subjektivného hodnocení 17. Potenciál cestovního ruchu podle věkové kategorie 15 – 25 let 18. Potenciál cestovního ruchu podle věkové kategorie 26 – 55 let 19. Potenciál cestovního ruchu podle věkové kategorie 56 let a starší 20. Potenciál cestovního ruchu podle subjektivného hodnocení 21. Přírodní pozoruhodnosti 22. Vodní plochy 23. Lesní plochy 24. Chráněná území 25. Další rekreační plochy 26. Výšková členitost

27. Kulturně-historické památky 28. Kulturní zařízení 29. Církevní památky 30. Další sluţby 31. Sportovně-rekreační aktivity 32. Péče o zdraví 33. Kulturní akce 34. Turistické trasy a cyklotrasy 35. Turistické cíle 36. Stravovací zařízení 37. Hromadná ubytovací zařízení 38. Objekty individuální rekreace 39. Ţelezniční stanice 40. Autobusové zastávky 41. Silniční síť 42. Přírodní potenciál (podle Saatyho metody) 43. Přírodní potenciál (podle Metody pořadí) 44. Kulturně-historický potenciál (podle Saatyho metody) 45. Kulturně-historický potenciál (podle Metody pořadí) 46. Potenciál vyuţitelnosti obcí (podle Saatyho metody) 47. Potenciál vyuţitelnosti obcí (podle Metody pořadí) 48. Potenciál dostupnosti obcí (podle Saatyho metody) 49. Potenciál dostupnosti obcí (podle Metody pořadí) 50. Potenciál lokalizačních předpokladů cestovního ruchu (podle Saatyho metody) 51. Potenciál lokalizačních předpokladů cestovního ruchu (podle Metody pořadí) 52. Potenciál realizačních předpokladů cestovního ruchu (podle Saatyho metody) 53. Potenciál realizačních předpokladů cestovního ruchu (podle Metody pořadí) 54. Celkový potenciál cestovního ruchu (podle Saatyho metody) 55. Celkový potenciál cestovního ruchu (podle Metody pořadí) 56. CD-ROM