Anna Bolena (Anna Boleynová) Tragický Osud Druhé Manželky Jindřicha VIII
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Gaetano Donizetti (1797–1848) Anna Bolena (Anna Boleynová) Tragický osud druhé manželky Jindřicha VIII. Opera o dvou jednáních z roku 1830, libreto Felice Romani HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ OLIVER DOHNÁNYI DIRIGENT OLIVER DOHNÁNYI / JAKUB ŽÍDEK REŽIE IVAN KREJČÍ SCÉNA MILAN DAVID KOSTÝMY MARTA ROSZKOPFOVÁ SBORMISTR JURIJ GALATENKO POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE ŠTEVO CAPKO DRAMATURGIE DANIEL JÄGER Osoby a obsazení: Anna Boleynová Agnieszka Bochenek-Osiecka / Elona Korzhevych / Jana Šrejma Kačírková Jana Seymourová Kateřina Jalovcová / Michaela Kapustová Jindřich VIII. Martin Gurbal' / David Szendiuch Lord Richard Percy Philippe Do / Luciano Mastro Lord Rochefort Bogdan Kurowski / Jan Šťáva / Václav Živný Smeton, páže Václava Krejčí Housková / Anna Nitrová Sir Hervey Josef Moravec / Václav Morys Dále účinkuje sbor a orchestr opery NDM – koncertní mistři Vladimír Liberda a Petr Kupka Uvádíme v italském originále s českými titulky Premiéry 6. a 8. června 2013 v 18.30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka 1 Asistentka režie Bohuslava Kráčmarová OBSAH OPERY Asistent dirigenta Jozef Katrák Vedoucí hudební přípravy Jana Hajková PRVNÍ JEDNÁNÍ Hudební příprava Ivana Hotárková Jozef Katrák Na hradě Windsor rozebírají dvořané současnou situaci u králov- Jan Novobilský ského dvora – hvězda královny Anny pohasíná od té doby, co se král Alexandr Starý Jindřich VIII. zamiloval do jiné ženy. Objevuje se Jana Seymourová, Inspicientka Bohuslava Kráčmarová Annina důvěrnice a dvorní dáma, následována královnou, která se Text sleduje Hana Navrátilová Janě svěřuje, že ji tíží zlé tušení. Anna žádá své páže Smetona, aby České titulky Marie Kronbergerová zazpíval píseň, která by každého povzbudila. Jeho slova jí připomínají Daniel Jäger radostný čas její první lásky, jíž se vzdala, aby si vzala krále. Obsluha titulků Jarmila Šebková Jana, která je ve skutečnosti královou novou milenkou, si o samotě uvědomuje svou zradu. Objevuje se král Jindřich, vášnivě jí vyznává Tajemnice opery Alena Golatová lásku a slibuje, že si ji vezme za manželku a učiní z ní královnu. Jana Produkce Valerie Hendrychová má obavy z Jindřichových hrozeb, pokud jde o Anninu budoucnost, ale chápe, že je již příliš pozdě na to vše vrátit zpět. Technický šéf Stanislav Muntág Annin bratr, lord Rochefort, je překvapen tím, že potkává ve wind- sorském parku někdejšího královnina ctitele, Lorda Richarda Percyho. Jan Benek Radim Duraj Jevištní mistři , Ten byl povolán králem zpět z exilu. Dozvěděl se také o Annině trápení Radko Orenič Mistr osvětlení a vyptává se na ni. Rochefort mu ale odpovídá vyhýbavě. Percy se Otakar Mlčoch Mistr zvuku svěřuje, že jeho vlastní život byl nešťastným od té doby, co se musel Eva Celarková Mistrová vlásenkárny od Anny odloučit. S loveckou družinou přijíždí král, následován Annou Růžena Mauerová Mistrová garderoby a jejími dvorními dámami. Poklidně zdraví svou ženu a poté říká Alexandra Václavíková Mistrová rekvizit Percymu, že má být královně vděčný za to, že byl omilostněn. Ve sku- tečnosti však král nastrojil Percyho návrat jako léčku na Annu a s váž- Šéf výpravy David Bazika nou tváří se baví pohledem na jejich citové pohnutí a rozpaky, když se oba navzájem pozdraví. Jednomu ze svých dvořanů poté nařídí, aby Vedoucí umělecko-dekoračních dílen Barbora Macháčová je sledoval. Vedoucí výroby kostýmů Eva Janáková Smeton, jenž Annu tajně miluje, se vydává do královniných komnat, aby tam vrátil medailonek s její podobenkou, který ukradl. Objeví se Scénické dekorace vyrobily umělecko-dekorační dílny NDM Anna s Rochefortem, jenž svou sestru přesvědčuje, aby přijala Per- Technolog – Martin Dušek, mistr čalounické dílny – Petr Missig, cyho. Přichází Percy a sděluje Anně, že ji stále miluje. Anna připustí, mistr malířsko-kašérské dílny – Jaroslav Macháč, mistr truhlářské že ji král nenávidí, ale zůstává neústupnou a snažně prosí Percyho, dílny – Radomír Maschke, mistr zámečnické dílny – Jaroslav Kocourek, aby si našel jinou ženu hodnou jeho citů. Právě když Percy tasí meč mistr zbrojířsko-šperkařské dílny – Jaroslav Dovalil a hrozí, že se zabije, vpadne do místnosti král. Smeton prohlašuje, že Kostýmy a doplňky vyrobily krejčovny NDM je královna nevinná. Rozzuřený král se však zmocní onoho medai- lonku, což mu dává vítaný důkaz o zdánlivé nevěře jeho ženy. Anna, Mistrová dámské krejčovny – Iva Koplová, mistrová pánské krejčovny Percy a Smeton jsou uvězněni. – Jiřina Richtrová, modistka-dekoratérka – Věra Siostrzonková 2 3 DRUHÉ JEDNÁNÍ Anna je držena ve svých komnatách. Přichází Jana a říká jí, že se může vyhnout popravě, když se přihlásí ke své vině a přizná se k lásce k Percymu. To umožní králi se znovu oženit. Anna odmítá, proklínajíc ženu, jež přijde na její místo. Jana se přizná, že tou ženou je ona sama. Šokovaná Anna ji zavrhuje, ale poté podlehne Janině zoufalé obha- jobě, a má za to, že nikoliv Jana, ale král je vinen. Smeton falešně přiznal, že je královniným milencem. Věřil, že právě svým přiznáním může Anně zachránit život. Ve skutečnosti však zpe- četil její osud. Anna a Percy jsou vedeni před radu peerů. Anna chce po králi, aby ji zabil vlastní rukou. Nechce být zostuzena tím, že bude souzena. Percy následně prohlašuje, že on a Anna byli oddáni před tím, než se Anna stala královou ženou. Ačkoliv tomu král nevěří, trium- fálně říká, že na trůn nastoupí jiná, ctihodnější žena. Percy a Anna jsou odvedeni. Jana snažně prosí krále o záchranu Annina života, ale král na její prosby neslyší. Je oznámeno rozhodnutí rady: královské manželství je zrušeno a Anna a její spolupachatelé mají být popra- veni. Anna zešílela. Vidí se na své svatbě a poté si vybavuje svou někdejší lásku k Percymu. Jsou přivedeni její spoluvězni. Smeton viní sám sebe, že je původcem Anniny blížící se smrti. Když se ozvou zvony a výstřel z děla, ohlašující králův nový sňatek, Anna najednou opět nabude smyslů. Ačkoliv jí králův sňatek přináší utrpení, novému krá- lovskému páru odpouští a vydává se vstříc smrti. Kostýmní návrh Marty Roszkopfové (Anna Boleynová) 4 5 ŽIVOT A DÍLO GAETANA DONIZETTIHO Domenico Gaetano Maria Donizetti (29. listopadu 1797 – 8. dubna 1848) byl italský operní skladatel, jehož díla se pravidelně objevují na programu všech světových operních domů. Jeho nejznámějším opu- sem je Lucie z Lammermooru (1835), velmi často jsou ale uváděna také jeho díla Anna Boleynová (1830), Nápoj lásky (1832), Lucre- zia Borgia (1834), Marie Stuartovna (1835), Roberto Devereux (1837), Dcera pluku (1840) nebo Don Pasquale (1843). Donizetti byl společně s Vincenzem Bellinim a Gioachinem Rossinim význam- ným představitelem tzv. belcantové opery. V té se uplatňují zejména rozsáhlá ariosní čísla, která svou vypjatou emocionalitou působí na city diváků. Mládí Donizetti se narodil v Bergamu v roce 1797 do velmi chudé rodiny, ve které nebyla žádná hudební ani jiná umělecká tradice. Jeho otec byl hlídačem městské zastavárny a Gaetano byl nejmladší z jeho tří synů. Když mu bylo šest let, stal se členem chrámového chlapeckého sboru, který vedl ve své době velmi uznávaný skladatel německého původu Giovanni Simone Mayr (1763–1845). Ten objevil chlapcův hudební talent a od roku 1806 byl jeho prvním učitelem na nově vzniklé škole Lezioni caritatevoli di musica. Tento hudební ústav byl založen právě Mayrem a mohlo na něm studovat také několik talen- tovaných žáků z chudých rodin, kteří jinak neměli možnost se hudbě profesionálně věnovat. Donizetti zde získal stipendium a následně první hudební vzdělání. Operní skladatel Ještě během Donizettiho mládí v Bergamu začala jeho kariéra oper- ního skladatele. Nejprve napsal pod dohledem jednoho ze svých uči- telů Paola Zancy několik menších skladeb, ale velmi záhy se pokoušel i o operní kompozice. Zcela klíčovou se tehdy stala jeho opera Zoraida Gaetano Donizetti počátkem 40. let 19. století di Granata. Tato práce doslova ohromila významného operního impresária Domenica Barbaiu, který poté Donizettimu nabídl lu- krativní skladatelskou smlouvu v operním domě v Neapoli. Mladý skla- datel následně psal operní díla také pro divadla v Římě nebo Miláně 6 7 a pokaždé sklidil velký úspěch. Téměř každá jeho opera měla výji- v této době se skladatelův zdravotní stav začal velmi rychle zhoršo- mečný ohlas u publika, hudební kritika ale poukazovala na plytkost vat a musel být hospitalizován v ústavu pro duševně choré. V roce některých jeho operních libret. Z Donizettiho se postupně stal skla- 1845 byl převezen do Ivry-sur-Seine u Paříže, kde byla v té době datel populární prakticky po celé Itálii. Dosud však nebyl znám v za- mnohem lepší ústavní péče. Na nátlak řady přátel byl po roce a půl hraničí, což se změnilo po roce 1830, kdy měla v Miláně slavnou převezen zpět do rodného Bergama, kde na následky totálního du- premiéru jeho první „tudorovská“ opera Anna Boleynová. Toto dílo jej ševního vyčerpání v dubnu roku 1848 zemřel. poté proslavilo prakticky po celém tehdejším operním světě. Po mi- mořádném úspěchu opery Lucrezia Borgia (1833) se Donizettiho skladatelská pozice v kontextu evropské opery té doby ještě více Poznámka k Donizettiho tvorbě upevnila. Následoval tedy příkladů Rossiniho a Belliniho a usadil se na určitou dobu v Paříži. Zde však jeho další dílo Marino Falerio Gaetano Donizetti proslul zejména operními díly, byl ale také auto- v porovnání s Belliniho úspěšnou operou Puritáni doslova propadlo rem hudby církevní, věnoval se komorním skladbám a vytvořil rovněž a Donizetti se vrátil zpět do Itálie. Tři roky po Nápoji lásky, tedy v roce díla orchestrální. Zásadním způsobem obohatil tradici italského bel 1835, vytvořil v Neapoli operu Lucie z Lammermooru – své nejslav- canta