Král Vratislav Ve Svědectví Soudobých Pramenů

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav

Král Vratislav ve svědectví soudobých pramenů

Lukáš Reitinger

Historie - ĉeské dějiny

Školitel: Prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph. D.

Brno 2015

OBSAH

I. ÚVOD..………………………………….………………...……..…. 5

HLEDÁNÍ KRÁLE…………………………..…………………….…… 6

II. KOSMŮV LABYRINT …….………………………..…………….. 20

VRATISLAV V KOSMOVĚ KRONICE I MIMO NI…………….……....…… 21 Lstivá lińka a mstivý medvěd………………...…………… 24 „Řád koruny“……………………………...………….…… 35 Rok 1091…..……………………………...………….…… 46 Syn, který zradil………………………..…………….…… 62

KOSMŦV ROK 1086……………………………..….………………… 70

KRÁL ĈESKÝ A POLSKÝ……………………….…….………………… 82 Co Kosmas mohl vědět a co chtěl vědět……………..…… 86 Census de terra Polonie……………….……………..…… 90 „Kdyņ si s pomocí Boņí podrobil celé Polsko“…………… 96 Druhý zakladatel polské poplatnosti……………………… 100 Meĉonoń……………………..……………………….…… 108 Vratislav jako pán poplatných Polanŧ?……………....…… 111

III. VYŠEHRAD A JINÉ VZPOMÍNKY …………….………..……. 113

KRÁL ZAKLÁDÁ A KRÁL DARUJE………………………….…….…… 114 Olomouc a Kláńterní Hradisko……………...…….….…… 116 Sázava…………….…………………………...………...… 127 Ostrov…………….………………………...…………...… 132 Král a svatý Vavřinec.…………………...……………...… 136 Král s nŧńí.………………………………..…...... … 146

PSAL TZV. KANOVNÍK VYŃEHRADSKÝ NA VYŃEHRADĚ?……………… 153 Stopy vedoucí na Vyńehrad….…….……………..…...... … 155 Světci a biskupové…………….…...…...... … 161 Fundátorka a hroby mocných.………...... … 168

„Cronica Pragensis“…………………..……...... … 173

PRIVILEGIA VYŃEHRADSKÝCH FUNDÁTORŦ……………………...…… 181 Listiny Soběslava I. ………….……….…….……...... … 182 Listiny Vratislava II. ………….………...... … 192 Listina papeņe Alexandra a dalńí vyńehradské vzpomínky…………………………………………..…….. 203

CANONIC REGIS WRATIZLAI………………………….………….…… 218 Matka hradŧ, hlava kostelŧ a králŧv nesplněný sen? ……..221 Královi svatí a slovanský Vyńehrad……………...... … 236 Královna bez království a královské sídlo bez krále…....… 249

IV. VĚHLAS KRÁLE ZA HRANICEMI ……………………………. 264

VNĚJŃÍ POZOROVATELÉ…………..………………………..…….…… 265 Göttweig a Weihenstephan….……………………….…… 266 Pověst Vratislavových zbraní….……….…………….…… 272 Majestát krále v říńských kronikách a letopisech…….…… 279 „Fratizlaus regalem lanceam Rudolfi adeptus est“….…… 287

ZÁHADA JEDENÁCTI LISTŦ…….……………………………………… 295 Řím – Mohuĉ – Praha – Krakov…………….……….…… 297 „Skoti“ z Řezna………………………….………….…… 304 Prosby z Hersfeldu………………………………….…… 313 Zasvěcený diktátor ĉi zasvěcené předlohy?………….…… 318

KRÁL VE VZPOMÍNKÁCH PEGAVSKÝCH MNICHŦ……………….…… 324 Ĉeská stopa v pegavských nekrologiích a kalendáriích… 326 Přemyslovńtí exulanti na Grojĉi a v Pegau………….…… 328 Království za tři sta bojovníkŧ a ĉtyři tisíce hřiven….…… 330 Italská bojińtě a královský sņatek…………………………. 335 Král Bougo…………………………...…...………….…… 341 Würzbursské regalis benedictio……...…………………… 356 Vzpomínky bez posloupnosti a letopoĉtŧ….…………… 365 Frutolfova kronika a její pegavńtí ĉtenáři….…………… 365

KRÁLOVSKÉ INSIGNIE Z KLÁŃTERA PEGAU…………………….…… 372 Panovnické insignie ĉi votivní koruna věĉného ņivota?...... 378

Obětování korun……………...…...……………………… 381 Kam se poděla koruna krále Vratislava….……...…...…… 391 Králŧv zeť………………………….….…...…...………… 403 Osud mnoha královských insignií…….…..……………… 407

V. ZÁVĚR…………………..…………………………………………. 409

KRÁL V ODRAZU POKŘIVENÝCH ZRCADEL….……………..…….…… 410

PRAMENY A LITERATURA……………….……..…………..…….…… 418 Prameny rukopisné…………………………….………… 418 Prameny vydané……..……………….…………………… 419 Literatura…………………….…………….……….…… 428 Summary------473

Král v Vratislav v české i zahraniční historiografii

O první zhodnocení ņivota a vlády Vratislava se snahou shromáņdit rŧznorodé prameny se uņ roku 1700 pokusil kanovník a rektor praņského kněņského semináře Jana Floriána Hammerschmidt ve svém rozsáhlém díle o dějinách vyńehradské kapituly.1 Do svého spisu barokní úĉenec samozřejmě zahrnul i líbivé báchorky Václava Hájka z Liboĉan. V jeho práci ovńem také nalezneme několik od jinud neznámých detailŧ ke středověkým dějinám kolegiáty sv. Petra a Pavla na Vyńehradě. Zástupci kritického dějepisectví jim víceméně nevěnovali pozornost a připoĉetli je k hájkovským bajkách, které zaplnily mnoho stran Hammerschmidtovy knihy. Skepse je zde sice samozřejmě zcela na místě. Nicméně, jak je potřebné i ke středověkému Vyńehradu a jeho přemyslovským podporovatelŧm nutné ĉíst i dílo tohoto barokního historika a jeho souputníkŧ, zjistíme, kdyņ zalistujeme vyńehradskými archivními inventáři z let 1719 a 1725.2 Nalezneme zde totiņ záznamy o středověkých písemnostech, které jsou dnes nenávratně ztraceny. K nim patří generální rejstřík z roku 1482, jenņ se stal nezvěstným teprve aņ někdy po roce 1835 a obsahoval zásadní informace k nejstarńím vyńehradským listinám, nebo vyńehradské nekrologium které měl jeńtě v ruce Frantińek Pubiĉka (1722–1807), jenņ z něho odcitoval záznam o smrti Vratislavovy manņelky, královny Svatavy. Tento seĉtělý autor svazkŧ Chronologische Geschichte Böhmens jiņ vládu Vratislava II. popsal na základě kritického zhodnocení pramenŧ. Na řadě míst Pubiĉka upřesnil i chronologii jednotlivých událostí a ĉetné jeho vývody jeńtě o více neņ

1 HAMMERSCHMIDT, Joannes Florianus: Gloria et Majestas sacro-sanctae regiae exemptae et nullius diaecesis Wissehradensis ecclesiae ss. Apostolorum Petri et Pauli. Vetero-Pragae 1700. 2 Národní archiv. Archiv kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 1, kniha 1a, 1b; tamtéņ, inv. ĉ. 2, kniha 2.

století později respektoval Václav Novotný. Zároveņ stavovský historiograf dokázal Kosmově kronice pokládat některé otázky, jeņ byly následně vysloveny aņ Duńanem Třeńtíkem v 60. letech 20. století. Ocenit také musíme, ņe pro nańe dějepisectví objevil bohemikální zmínky v letopisech z kláńtera Pegau, které se ovńem u následných ĉeských badatelŧ dostaly na okraj zájmu.3 Nelze ovńem zamlĉet i stinné stránky Pubiĉkovy historiografické ĉinnosti, které netkvěly pouze v jeho vyostřeném sporu s Gelasiem Dobnerem. Pubiĉka a jeho souputník Leopold Jan Ńerńník se neostýchali si v praņském Klementinu shromaņćovat cenné rukopisy, z nichņ některé následně zpronevěřili.4 K nenávratně ztraceným vzácným manuskriptŧm například patřil jakýsi starý rukopis Kosmovy kroniky (ein schöner uralter Codex von Cosmas Pragensis) a zřejmě i vzpomínané vyńehradské nekrologium, neboť po něm o pár let později jiņ marně pátral dalńí představitel osvíceneckého dějepisectví piarista Gelasius Dobner (1719–1790). I tento Pubiĉkŧv odpŧrce se výrazně dotkl problematiky prvního ĉeského krále. Předevńím jako první rozebral nejen zaujatý vztah svatovítského děkana Kosmy k Vratislavovi, ale souĉasně se dŧkladně věnoval srovnání Kosmova vyprávění s pozdějńím vykreslením korunovaného Přemyslovce v díle

3 PUBITSCHKA, Franciscus: Chronologische Geschichte Böhmens unter den ersten Prager Bischöfen III., welcher die Errichtung, und Fortgang des prager Bisthums enthält, bis auf die Krönung Wratislaws des ersten Königs in Böhmen. Leipzig – Prag 1773; TÝŅ: Chronologische Geschichte Böhmens von den ersten Königen bis auf Karl den IVten. IV.1. Von Wratislaws Krönung bis auf Ottokarn den I.ten. Prag 1778. 4 Pubiĉkovým zápŧjĉkám starých rukopisŧ a jejich následné ztrátě se naposledy věnoval Jakub Zouhar ve své biografii tohoto dějepisce. ZOUHAR, Jakub: František Pubička S. I. (1722–1807). Barokní historik ve století rozumu. Praha 2014, s. 106–109.

přisuzovaném Přibíku Pulkavovi z Radenína.5 Právě díky této kronice, která rozvíjí myńlenku přenesení moravského království z Moravy do Ĉech za Vratislavových ĉasŧ, se „první král“ stal i vděĉným námětem renesanĉního a barokního dějepisectví na Moravě. Pulkava zde zavdal podnět k velikáńským konstrukcím, s nimiņ se Dobner a jiní museli dlouhá léta vyrovnávat.6 Byť Dobner nepatřil k dobrým znalcŧm vyńehradského archivu a některé z tamních nejstarńích listin přehlédl, zaujaly jej tehdy jeńtě méně pońkozené peĉeti na podvrņených Vratislavových listinách a nechal je překreslit jako přílohu svého pátého svazku o hájkovských Annales Bohemorum. Tím, kdo se ve vyńehradském archivu dokázal skvěle orientovat, bezesporu byl aņ tamní kanovník a pozdějńí děkan Vojtěch Ruffer, jenņ sepsal roku 1835 Historii Vyšehradskou.7 Jeho

5 DOBNER, Gelasius: Wenceslai Hagek a Liboczan, Annales Bohemorum e Bohemica editione latine redditi a P. Victorino a S. Cruce e scholis piis nunc plurimis animadversionibus historico-chronologico-criticis, nec non diplomatibus, re genealogica, numaria, variique generis antiquis aeri incisis monumentis aucti. 5. Pragae 1777; TÝŅ: Annalium Hagecianorum animadversionibus historico-chronologico-criticis emendatorum nec non diplomatibus, re genealogica, numaria, variique generis antiquis aeri incisis monumentis. 6. Pragae 1782. K problematice ĉeského osvíceneckého dějepisectví a jeho dalńích aktérŧm srov. KUDĚLKA, Milan: Spor Gelasia Dobnera o Hájkovu kroniku. Praha 1964 (= Rozpravy ĈSAV, řada spoleĉenských věd LXXIV.11); SLAVÍK, Bedřich: Od Dobnera k Dobrovskému. Praha 1975. 6 Dále viz WIHODA, Martin: Morava v době knížecí. 906–1197. Praha 2010, s. 13nn. 7 RUFFER, W.: Historie Wyssehradská neb Wyprawowánj o hradu, o kapitole a městu hory Wyssehradu u Prahy w králowstwj Českém. Praha 1861. Dochoval se rovněņ autorský rukopis Historie Vyšehradské z roku 1835, který ovńem ukazuje, ņe v samotném tisku, jenņ vyńel aņ roku 1861, byla nedbalou sazbou některá Rufferova tvrzení zmatena. Srov. Národní archiv, Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 807, kniha 369.

spis je sice v mnoha rovinách krokem zpět, nekriticky přebírá příkrasy navrńené renesanĉní a barokní historiografií, ale v řadě partií zŧstává jeho dílo pro znalost pramenŧ uņiteĉné stále. Nedoceněný Ruffer zároveņ byl posledním, kdo měl k dispozici ztracený inventář z roku 1482, z něhoņ do svého pojednání vypsal zásadní informace o listinách, které se týkají královského fundátora Vratislava. Dalńí historici jiņ po tomto rejstříku pátrali marně. Neńťastný osud některých písemných památek kolegiáty sv. Petra a Pavla, jeņ přeĉkaly vńechny středověké a novověké pohromy, aby zmizely aņ v 18. a 19. století, tkvěl zejména v tom, ņe ņivořící kapitula byla za oněch ĉasŧ spravována mnohdy jen několika duchovními. Ve své podstatě se jednalo jen o významnějńí faru a vytíņení rezidenĉní kanovníci si nedokázali ubránit některé poklady svého archivu a knihovny před návńtěvami zapálených osvícencŧ a romantických vlastencŧ. Ty na staroslavném slovanském Vyńehradě více neņ Vratislav zajímal nějaký dŧkaz o hrdinech dávných bájí. Tristním koncem tohoto zájmu byl výsledek následných archivních inventur, po nichņ bylo s rozĉarováním konstatováno, ņe se nemalá ĉást středověkých písemností vytratila.8 To se jiņ vńak jednalo o dobu, kdy ĉeské dějiny nově koncipoval Frantińek Palacký (1798–1876). Ctěný vlastenec a vědec si uņ ve svém zhodnocení narativních pramenŧ posteskl, ņe „největńí a nezákladnějńí“ výtkou, kterou mŧņeme vŧĉi Kosmově kronice vznést, je bezesporu jeho zaujatost proti „udatnému králi Vratislavovi“. Tuto vyhraněnost Palacký přiĉítá kronikářovu oddanému stranictví biskupu Jaromírovi v popisu jeho sporu s ĉeským panovníkem. I tak ale podivuje se nad tím, jak je moņné, ņe se svatovítský děkan nad celým svárem nedokázal povznést. Zvláńtě kdyņ oba aktéři roztrņky byli v době vzniku jeho kroniky jiņ dávno po smrti. Přímo mluví o

8 BENEŃ, Frantińek – CULKOVÁ, Dagmar: Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, inventář listin, díl I. 1088–1879. Praha 1963, zejména s. 12.

„psychologicky záhadném jevu“, který je Kosmovi zcela nepodoben.9 Jako zvláńtě nepochopitelná kronikářova záńť tehdy pŧsobila, zejména kdyņ Palacký do nosného sloupu ĉeského dějepisectví, svých Dějin národu českého, vtesal závěr, ņe Vratislav nejen, ņe byl prvním králem Ĉechŧ, ale zároveņ zbavil svŧj lid poniņujícího jha placení tributu do říńe.10 Palackého dílo si jako svŧj vzor vytýĉila řada historikŧ. Prvním byl rajhradský benediktin Beda Dudík, jenņ v rámci své syntézy moravských dějin zhodnotil druhou polovinu 11. století na Moravě. Ve vazbě na svou skepsi k velehradské církevní tradici umocnil význam tohoto Přemyslovce svým neotřelým názorem, ņe teprve Vratislav zaloņil olomoucké biskupství a jím dosazený mnich Jan byl prvním správcem nové diecéze.11 Kdyņ několik dekád po smrti Palackého z německého pohledu přistoupili k ĉeským dějinám Adolf Bachmann a následně Berthold Bretholz, museli se i oni vypořádat s dobou krále Vratislava. Mnohé z jejich vývodŧ se vńak záhy setkávaly s kritikou velkolepých Českých dějin z pera Václava Novotného.12 Ve svých pracích tito představitelé pozitivistického dějepisectví zároveņ hojně vyuņívali mohutná díla německé historiografie, která věnovala dŧkladnou pozornost sporu císaře Jindřicha IV. a papeņe Řehoře VII. Zejména s pomocí svazkŧ

9 PALACKY, Franz: Würdigung der alten böhmischen Geschichtsschreiber. Prag 1830, s. 32. 10 PALACKÝ, Frantińek: Dějiny národu českého w Čechách a w Moravě I.1. Praha 1848, s. 341. 11 DUDÍK, Beda: Dějiny Moravy 2. Od roku 906 až do roku 1125. Praha 1875. 12 BACHMANN, Adolf: Geschichte Böhmens I. (bis 1400). Gotha 1899; BRETHOLZ, Berthold: Geschichte Böhmens und Mährens bis zum Aussterben der Přemysliden (1306). München – Leipzig 1912; NOVOTNÝ, Václav: České dějiny I.2. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha 1913. K těmto osobnostem stejně jak k dalńím aktérŧm ĉeského dějepisectví dále viz KUTNAR, Frantińek – MAREK, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha 2009.

Wilhelma Giesebrechta a Gerolda Meyera von Knonau zmapovali Vratislavovu aktivní politiku v říńi.13 Zatímco Bretholz s Bachmannem dávali prostor relacím říńských kronik, které vykreslují krutosti páchané Vratislavovými Ĉechy, Václav Novotný se tato svědectví souĉasníkŧ snaņil umenńit a naopak zdŧraznil, ņe Vratislav stál ve sporu o investituru na „pokrokové“ straně císaře Jindřicha IV. První ĉeských král se samozřejmě nestal pouze obětí takovéhoto nicotného národnostního přetahování, ale i tehdy kruciální otázky podřízenosti Ĉech středověké říńi. Zatímco Josef Kalousek v duchu Frantińka Palackého interpretoval ĉtyři tisíce hřiven stříbra, které podle pegavských letopisŧ zaplatil Vratislav německému panovníkovi Jindřichovi IV., jako vyplacení a vyvázání Přemyslovcŧ z tributární závislosti na říńi, Arnold Köster naopak ve zmínce o odvedení této sumy nańel lenní poplatek a dalńí dŧkaz o naprosté Vratislavově podřízenosti.14 Zatímco pod taktovkou německého patriotizmu píńící historikové interpretovali ĉastou úĉast přemyslovského kníņete na Jindřichových výpravách jako plnění lenních povinností, ĉeńtí historikové ve Vratislavově přítomnosti v bitvách u Homburku, Flarchheimu a Mölsenu viděli pouhou výpomoc, kterou římský král musel draze kompenzovat. K tomu kladli jeńtě dŧraz na fakt, ņe ņádný pramen výslovně nepřipomíná, ņe by někdy Vratislav od sálského

13 GIESEBRECHT, Wilhelm von: Geschichte der deutschen Kaiserszeit 3. Das Kaiserthum im Kampfe mit dem Papsthum. Leipzig 1890 (páté vydání); MEYER VON KNONAU, Gerold: Jahrbücher des Deutschen Reiches unter Heinrich IV. und Heinrich V. 1. 1056 bis 1069. Leipzig 1890 (= Jahrbücher der Deutschen Geschichte); 2. 1070–1077. Leipzig 1894 ; 3. 1077 (Schluss) – bis 1084. Leipzig 1900; 4. 1085–1096. Leipzig 1903. 14 2 KALOUSEK, Josef: České státní právo. Praha 1892 , s. 7, 11; KÖSTER, Arnold: Die staatlichen Beziehungen der böhmischen Herzöge und Könige zu den deutschen Kaisern von Otto dem Grossen bis Ottokar II. Breslau 1912 (= Untersuchungen zur Deutschen Staats– und Rechtsgeschichte 114), s. 95–97.

vládce přijal Ĉechy v léno. Stejně tak samotné udělení královské koruny bylo v oĉích německé historiografie jasným dŧkazem podřízené závislosti a z ĉeského ĉi polského pohledu jasnou demonstrací národní suverenity. Protichŧdné výklady neutichly ani po druhé světové válce a budily emoce jeńtě v době ne zcela vzdálené.15 Uņ tato bouřlivá diskuze ukazuje, ņe osobnost Vratislava II. prostupuje zcela specifickými a zásadními tématy ĉeské historiografie, která se tříbila uņ během 19. století. Záhy po vydání prvního svazku regestové edice ĉeského diplomatického materiálu Karlem Jaromírem Erbenem roku 1855 zaĉala rovněņ postupně narŧstat polemika o poĉátcích ĉeských listin, které jsou právě spojovány s králem Vratislavem.16 Sloņité diplomatické konstrukce o míře autenticity jeho privilegií nabyly na intenzitě, jakmile vydal Gustav Friedrich první díl ĉeského diplomatáře.17 Za několik desetiletí se sice některé Friedrichovy závěry doĉkaly přehodnocení v rozsáhlé posmrtně vydané studií Václava Hrubého, ani jeho závěry vńak nebyly beze zbytku přijaty.18 Nicméně následné generace historikŧ a diplomatikŧ

15 TOMEK, Václav Vladivoj: O právním poměru Čech k někdejší říši německé. I. Od Karla Velikého až do bitvy u Chlumce r. 1126. ĈĈM 31, 1857, s. 350– 374; FISCHEL, Alfred: Mährens staatsrechtliches Verhältnis zum Deutschen Reiche und zu Böhmen im Mittelalter. Wien 1906 (= Studien zur österreichischen Reichsgeschichte), s. 1–135; VANĚĈEK, Václav: Stát Přemyslovců a středověká říše. Praha 1945; WEGENER, Wilhelm: Böhmen/Mähren und das Reich im Hochmittelalter. Untersuchungen zur staatsrechtlichen Stellung Böhmens und Mährens im Deutschen Reich des Mittelalters. 919–1253. Köln – Graz 1959; FIALA, Zdeněk: Vztah českého státu k německé říši do počátku 13. století. Sborník historický 6, 1959, s. 23– 89; PRINZ, Friedrich: Die Stellung Böhmens im mittelalterlichen deutschen Reich. Zeitschrift für Bayerische Landesgeschichte 28, 1965, s. 99–113. 16 RBM I. Ed. K. J. Erben. Pragae 1855. 17 CDB I. Ed. G. Friedrich. Pragae 1905–1912. 18 HRUBÝ, Václav: Tři studie k české diplomatice. Ed. J. Ńebánek. Brno 1936 (= Spisy Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně 42).

se v případě Vratislavových písemností spíńe jen omezily na dílĉí postřehy.19 Dalńím velkým tématem spojeným s Vratislavem je otázka staroslověnské vzdělanosti a liturgie v ĉeských zemích 10. a 11. století, jejímņ posledním podporovatelem byl právě tento Přemyslovec. Ani tato diskuze se nedoĉkala jednoznaĉného rozřeńení.20 Vratislav i rozńířil paletu nesĉetných názorŧ na nejstarńí ĉeské báje. Na jeho dvoře podle některých – následně odmítnutých – názorŧ prý získala pověst o Přemyslu Oráĉi podobu, v jaké ji zachytil kronikář Kosmas.21 „První král“ se samozřejmě stal i nedílnou souĉástí uměnovědných výkladŧ, a to zejména díky skvostnému vyńehradskému evangelistáři. Stejně tak byl Vratislav spojen se svatovítskou apokalypsou a dalńími kodikologickými památkami,

19 Výjimkou je pouze PSÍKOVÁ, Jiřina: Příspěvky k diplomatice vyšehradských listin 12. století. Archivum Trebonense 2, 1973, s. 1–43. 20 V přísném výběru PROCHÁZKA, Matěj: Papež Řehoř VII. a zánik slovanské liturgie v Čechách i na Moravě. Sborník velehradský 4, 1885, s. 4–19; NOVOTNÝ, Václav: Vratislav II. a slovanská liturgie. Ĉasopis pro moderní filologii 2, 1912, s. 385–390; GRAUS Frantińek: Slovanská liturgie a písemnictví v přemyslovských Čechách 10. století. ĈSĈH 14, 1966, s. 473– 495; VEĈERKA, Radoslav: Jazykovědný příspěvek k problematice staroslověnského písemnictví v Čechách X. a XI. století. Slavia 36, 1967, s. 421–428; KRÁLÍK, Oldřich: Nová fáze sporů o slovanskou kulturu v přemyslovských Čechách. Slavia 37, 1968, s. 474–494; TŘEŃTÍK, Duńan: Slovanská liturgie a písemnictví v Čechách 10. století. Představy a skutečnost. In: Svatý Prokop, Ĉechy a střední Evropa. Ed. P. Sommer. Praha 2006, s. 189–218; BLÁHOVÁ, Emilie: Literární vztahy Sázavy a Kyjevské Rusy. In: Tamtéņ, s. 219–234; KALHOUS, David: Slovanské písemnictví a liturgie 10. a 11. věku. ĈĈH 108, 2010, s. 1–33; poslední shrnutí diskuze přinesl ĈAJKA, Frantińek: Církevněslovanská legenda o svaté Anastázii. Praha 2011 (= Práce Slovanského ústavu 34). 21 TILLE, Václav: Kristiánův a Kosmův Přemysl. ĈĈH 24, 1918, s. 255–263, zde s. 263; KARBUSICKÝ, Vladimír: Nejstarší české pověsti. Praha 1966.

dokonce i polskými.22 Zvláńtní pozornosti se Vratislavovi dostalo i ze strany numizmatikŧ, kteří se zejména soustředili na zobrazení panovníkova majestátu23. Jakmile Julius Lippert zbavil Vyńehrad mytických příkras a dospěl k závěru, ņe prvním Přemyslovcem, který si na tomto hradě vybudoval svou panovnickou rezidenci, byl teprve Vratislav, získala králova vazba k tomuto místu zcela nový rozměr.24 Podobu jeho vyńehradského sídla postupně skládají celé generace archeologŧ. Ti, stejně jako historikové a kunsthistorici své dílĉí závěry mnohdy prezentují v tradiĉním sborníku Královský Vyšehrad, jenņ zaĉala při

22 KVĚT, Jan: Sochařství, malířství a umělecká řemesla, Praha románská. In: Osmero knih o Praze 2. Praha 1948, s. 129–212; MAŃÍN, Jiří: Korunovační evangelistář Vratislava krále, řečený Kodex vyšehradský – Codex Vyšehradensis (1085) 2. Komentář. Praha 1970; přehled dalńích titulŧ podávají MERHAUTOVÁ, Aneņka – SPUNAR, Pavel: Kodex vyšehradský. Korunovační evangelistář prvního českého krále. Praha 2006; ĈERNÝ, Pavol: Evangeliář zábrdovický a Svatovítská apokalypsa, Praha 2004, s. 168. Slepé uliĉky uměnovědného studia Vratislavovy doby naposledy shrnul VLNAS, Vít: Opat Božetěch aneb Sláva a pád staročeského Leonarda da Vinci. Dějiny a souĉasnost 10, 2014, s. 22–25. Prŧkopníkem studia sakrální architektury Vratislavovy doby se stal TUREK, Rudolf: Vývojový krok Vratislavova stavitelství. In: Královský Vyńehrad. Sborník k 900. výroĉí úmrtí prvního ĉeského krále Vratislava II. (1061–1092). Edd. J. Huber – B. Nechvátal. Praha 1992, s. 44–58. 23 CHAURA, Karel: Denáry českého vévody Vratislava II. Praha 1937; CACH, Frantińek: Studie „korunovačního“ denáru Vratislava II. a denáru Boleslava Olomouckého. Numismatické zprávy 6, 1939, s. 155–165; HASKOVÁ, Jarmila – VITANOVSKÝ, Michal: Osobnost krále Vratislava I. (1061–1092) na mincích. K oficiálnímu vyobrazení prvního českého krále a k české panovnické distinkci. Sborník Národního Muzea, řada A – Historie 38, 1984, s. 169–218; HÁSKOVÁ, Jarmila: Mincovnictví Vratislava II. (Fakta a problémy). Numismatické listy 43, 1988, s. 148–159. 24 LIPPERT, Julius: Die Wyschehradfrage. MVGDB 23, 1894, s. 213–255.

příleņitosti výroĉí Vratislavovy smrti, roku 1992, vydávat jeho vyńehradská kapitula, která si svou nepřetrņitou kontinuitu devíti staletí udrņela i v době komunistického reņimu.25 Do ńirńího kontextu jiných panovnických rezidencí Vyńehrad ovńem zařadil teprve Andrzej Pleszczyński.26 Ten jiņ mohl vyuņívat nové uchopení ideových představ přemyslovského 11. a 12. století, které ve své monografii o Kosmově kronice umně zmapoval Duńan Třeńtík.27 Stejně tak se výchozím bodem řady badatelŧ staly kníņecí Ĉechy Josefa Ņemliĉky, který zasadil Vratislavu vládu do řetězce proměn přemyslovské monarchie mezi 10. a 13. století.28 Ke stejnému cíli

25 Královský Vyšehrad. Sborník k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061–1092). Edd. J. Huber – B. Nechvátal. Praha 1992 (dále Královský Vyńehrad 1); Královský Vyšehrad 2. Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla. Praha 2001 (dále Královský Vyńehrad 2); Královský Vyšehrad 3. Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci. Ed. B. Nechvátal ve spolupráci s J. Huberem, J. Kotousem. Kostelní Vydří 2007 (dále Královský Vyńehrad 3); Královský Vyšehrad 4. Sborník příspěvků ze semináře 940 let královské kolegiátní kapitoly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Ed. B. Nechvátal. Praha 2012 (dále Královský Vyńehrad 4). Komplexní shrnutí archeologických výzkumŧ na Vyńehradě podávají NECHVÁTAL, Bořivoj: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Praha 2004; Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě. Ed. B. Nechvátal. Praha 2009. 26 PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Vyšehrad, rezidence českých panovníků. Studie o rezidenci panovníka raného středověku na příkladu českého Vyšehradu. Praha 2002. 27 TŘEŃTÍK, Duńan: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení. Praha 1968. 28 ŅEMLIĈKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha 1997, druhé vydání 2007 (dále bude citováno dle druhého vydání).

následně směřovaly i dalńí syntézy.29 Samotný ĉeský král se po prvotní skice Rostislava Nového30 doĉkal své první monografie teprve roku 2004 z pera Vratislava Vaníĉka, jenņ jeho vládu uchopil v ńirńím středoevropském kontextu.31 Zároveņ byla věnována pozornost (i v podobě biografií) několika Vratislavovým souputníkŧm na domácí scéně.32 Zatímco se přemyslovská medievistika v posledním pŧlstoletí rychle zbavila tíņivého dědictví nacionálních výkladŧ, do středu badatelského zájmu se v posledních letech dostává zejména Vratislavova cesta za diadémem krále a obecně snaha Přemyslovcŧ (a Piastovcŧ) získat královský titul. První kroky k tomuto tématu ovńem

29 BLÁHOVÁ, Marie – FROLÍK, Jan – PROFANTOVÁ, Naća: Velké dějiny zemí Koruny české 1. Praha – Litomyńl 1999. Celkové shrnutí podává sborník Přemyslovci. Budování českého státu. Edd. P. Sommer, D. Třeńtík, J. Ņemliĉka ve spolupráci s P. Mańkovou a R. Novotným. Praha 2009. K otázce strukturálních změn přemyslovské monarchie musíme ovńem také uvést jiné pojetí, které vytýĉil Libor Jan. Zejména JAN, Libor: Václav II. a struktury panovnické moci, Brno 2006. 30 NOVÝ, Rostislav: Královská korunovace Vratislava II. Numismatické listy 43, 1988, s. 125–142; TÝŅ: Český král Vratislav II. In: Královský Vyńehrad 1, s. 11–21. 31 VANÍĈEK, Vratislav: Vratislav II. (I.). První český král. Čechy v době kulturního obratu v 11. století. Praha 2004. 32 KREMIEŃSKA, Barbara: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v první polovině XI. století. Praha 1999 (druhé vydání); SOMMER, Petr: Svatý Prokop. Z počátku českého státu a církve. Praha 2007; HILSCH, Peter: Familiensinn und Politik bei Přemysliden. Jaromir-Gebehard, Bischof von Prag und Kanzler des Königs. In: Papstum, Kirche und Recht im Mittelalter. Festschrift für H. Furhmann zum 65. Geburtstag. Ed. H. Mordek. Tübingen 1991, s. 215-231; KALHOUS, David: Jaromír-Gebhard, pražský biskup a říšský kancléř (1038–1090). (Několik poznámek k jeho životu). MHB 9, 2003, s. 27–43; VANÍĈEK, Vratislav: Soběslav I. Přemyslovci v kontextu evropských dějin v letech 1092–1140. Praha – Litomyńl 2007.

uĉinila německá historiografie v podobě studií Hanse Patzeho, Percyho Ernsta Schramma, Heinricha Appelta a Wolfganga Fritzeho.33 V souĉasnosti se doĉkala ńirńího odmítnutí předevńím představa starńí historiografie, ņe ideovým svorníkem hodnosti krále byla suverenita, která vyvazovala Přemyslovce a Piastovce z podřízenosti vŧĉi středověké říńi.34 Naopak je kladen dŧraz na domácí rozměr královské distinkce, na kterou jeńtě Frantińek Graus a Zdeněk Fiala nahlíņeli jako na prázdnou výsadu, jeņ zŧstala bez sebemenńího vlivu na vztah panovníka k velmoņŧm.35 Souĉasná historiografie se k tomuto

33 PATZE, Hans: Die Pegauer Annalen, die Königserhebung Wratislaws von Böhmen und die Anfänge der Stadt Pegau. JGMO, 12, 1963–1964, s. 1–62; SCHRAMM, Percy E.: Böhmen und das Regnum. Die Verleihung der Königswürde an die Herzöge von Böhmen (1085/6, 1158, 1198/1203). In: P. E. Schramm. Kaiser, Könige und Päpste. Gesammelte Aufsätze zur Geschichte des Mittelalters IV/2, Stuttgart 1971, s. 517–539; APPELT, Heinrich: Böhmische Königswürde und staufisches Kaisertum. In: Aus Reichsgeschichte und Nordischer Geschichte. Edd. H. Fuhrmann, H. E. Mayer, K. Wriedt. Stuttgart 1972, s. 161–181; FRITZE, Wolfgang H.: Corona regni Bohemiae. Die Entstehung des böhmischen Königtum im 12. Jahrhundert im Widerspiel von Kaiser, Fürst und Adel. In: W. H. Fritze. Frühzeit zwischen Ostsee und Donau. Ausgewählte Beiträge zum geschichtlichen Werden im östlichen Mitteleuropa vom 6. bis 13. Jahrhundert. Edd. L. Kuchenbuch, W. Schich. Berlin 1982, s. 209–296. 34 To příkladně doloņili WIHODA, Martin: Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha 2005; PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Królewskie gesty słowiańskich dynastów w XI wieku na przykładzie Piastów i Przemyślidów. In: Persona. Gestus habitusque Insignium. Zachowania i atrybuty jako wyznaczniki tożsamości społecznej jednostki w średniowieczu. Materiały z konferencji naukowej Lubostroń 14–16 wreśnia 2006 roku. Edd. J. Banaszkiewicz, J. Maciejewski, J. Sobiesiak. Lublin 2009, s. 35–46. 35 GRAUS, Frantińek: Die Entstehung der mittelaltelrichen Staaten in Mitteleuropa. Historica 10, 1965, s. 1–65, zejména s. 28nn; FIALA, Zdeněk: Přemyslovské Čechy 995–1305. Praha 1975 (druhé vydání), s. 152–153.

problému staví jinak. Podle Duńana Třeńtíka, Josefa Ņemliĉky a Martina Wihody, kteří jdou ve stopách postřehu Hanse Patzeho, distinkce Bohem korunovaného a pomazaného krále dávala Přemyslovcŧm prostředek k prolomení svazujících pořádkŧ kníņecích Ĉech a zejména jim poskytovala větńí manévrovací prostor v nástupnické politice.36

36 ŅEMLIĈKA, Josef: Raně feudální monarchie a královský titul u západních Slovanů. In: Typologie raně feudálních slovanských státŧ. Ed. J. Ņemliĉka. Praha 1987, s. 77–92, zde s. 85–87; TŘEŃTÍK, Duńan: „Gloria regni“ Vratislava II. Hymnus „Versus post missam“ a kronikář Kosmas. In: Verba in imaginibus. Sborník k 70. narozeninám Frantińka Ńmahela. K vydání připravili M. Nodl a P. Sommer ve spolupráci s E. Doleņalovou. Praha 2004, s. 285–298; WIHODA, Martin: První česká království. In: Stát státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky. Sborník příspěvkŧ z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. Edd. M. Wihoda ve spolupráci s D. Malaťákem. Brno 2006, s. 67–99, k věci předevńím s. 82–84: TÝŅ: Kosmas a Vratislav. In: Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvkŧ k poctě Jany Nechutové. Edd. H. Krmíĉková, A. Pumprová, D. Rŧņiĉková, L. Ńvanda. Brno 2006, s. 367–381; taktéņ MALAŤÁK, Demeter: Korunovace Vratislava II. ĈMM 121, 2002, s. 276–285.

Metodologie a uchopení tématu

Pokusíme-li se o celkové shrnutí, historikové, kteří sepsali syntézu Vratislavovy vlády (zejména V. Novotný a V. Vaníĉek), vyuņívali po řadu generací tradiĉní a osvědĉený recept. Výchozím bodem se samozřejmě stalo dílo děkana Kosmy. V skromných glosách v rámci toku hlavního textu ĉi v rozsáhlých poznámkách pod ĉarou okomentovali jednotlivé kapitoly Kroniky Čechů. Doplnili je o informace ze zápiskŧ vedených ve vyńehradské kapitule, v sázavském kláńteře a dalńích domácích skriptoriích. Taktéņ peĉlivě vytěņili dochované listiny, které prvního korunovaného Přemyslovce připomínají ĉi se přímo do jeho ĉasŧ hlásí. K tomu byly sesbírány struĉné i bohatńí zmínky z rŧzných říńských kronik a letopisŧ a obraz Přemyslovce od prvních politických krŧĉkŧ aņ po královu smrt byl hotov. Byť tato koncepce byla svého ĉasu nemálo přínosná, dnes je zřejmé, ņe mnoho nových plodŧ jiņ nepřinese. Ke vńemu se ĉím dál více ukazuje, ņe tento tradiĉní koncept v sobě skrývá nejedno úskalí. Struĉnost soudobých pozorovatelŧ a zároveņ jejich někdy silně zaujaté líĉení ĉi dvojsmyslné obraty mají za následek, ņe staĉí nepatrně větńí ńpetka dŧrazu na několik slov jednoho záznamu ĉi jiný výklad daného obratu a uņ před námi stojí zcela jiný Vratislav. Jiņ to ukazuje, ņe boj o interpretaci osobnosti prvního ĉeského krále se dnes uņ nemŧņe odehrávat na poli chronologického a kontextuálního převyprávění let 1061–1092, ale jen v dŧkladném rozboru jednotlivých pramenŧ, které se v té ĉi oné míře Vratislava dotýkají.37 Hlavním cílem předkládané práce v prvním sledu tudíņ je systematická revize relevantních pramenŧ k vládě Vratislava II., zhodnocení jejich výpovědí, zmapování světŧ představ

37 Na ńálivou oblíbenost tradiĉní biografie a její některá úskalí naposledy ve stopách J. Le Goffa poukázal WIHODA, Martin: Vladislav Jindřich. Brno 2007, s. 17–23.

(Vorstellungswelt) daných kronik ĉi letopisŧ38 a v neposlední řadě diskuze o sporných interpretacích, v nichņ jsou mnohá svědectví k druhé polovině 11. století zakleta. Teprve v dalńím sledu bude přísluńný pramen (ĉi jeho zmínka) konfrontován s konkrétními poměry druhé poloviny 11. století. Nelehkým úkolem samozřejmě je, jak takovéto cíle sevřít do navazujícího sledu a jednotlivých celkŧ. Nabízí se nám přístup, který v ĉeské medievistice nejúspěńněji uplatnil Duńan Třeńtík ve svých Počátcích Přemyslovců, jenņ po ńirokém historickém úvodu rozebral diskuzi k významu a dataci jednotlivých pramenŧ, následně se vypořádal se spornou interpretací legend ĉi kronik a teprve závěrem na základě svých poznatkŧ podrobně převyprávěl osudy Ĉechŧ a jejich kníņat v 9. a 10. století.39 Takovýto koncept by ovńem v nańem případě mohl být úspěńný jen stěņí. Třeńtík měl v ruce pár struĉných kronikářských glos a legendy, které lze bezmála spoĉítat na prstech jedné ruky. Před námi leņí jedná celá kronika, dosti podrobné pegavské letopisy, několik velmi sporných listin a pamětní záznamy pár domácích skriptorií, nehledě na celou řadu drobných zpráv od soudobých pozorovatelŧ z říńe. Nadto u mnohých z těchto pramenŧ nelze argumentaĉně oddělit samotné zhodnocení pramene, jeho interpretaci a zasazení přísluńného svědectví do nańeho obrazu Vratislava II. Po mnohém bloudění se nakonec jeví nejschŧdnějńí koncept, jehoņ hlavní osou budou samotné prameny a s nimi spojené otázky. V tomto duchu je dílo rozĉleněno do tří samostatných celkŧ. V první ĉásti (Kosmův labyrint) nejdříve zhodnotíme svět představ autora Kroniky Čechů, budeme se pídit po příĉinách jeho pohledu na Vratislava II., coņ konfrontujeme s nosným konceptem jeho vlády,

38 K tomu srov. GOETZ, Hans-Werner: Geschichtsschreibung und Geschichtsbewusstsein im hohen Mittelalter. Berlin 1999, zejména s. 15–26. 39 TŘEŃTÍK, Duńan: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–953). Praha 1997.

který se pokusíme zmapovat. Ve dvou samostatných kapitolách také rozebereme dalńí sporné pasáņe díla praņského děkana (zejména Vratislavŧv záhadný titul polského krále). Svět Kosmovy kroniky nám vymezí samotné jevińtě, do kterého po dŧkladných rozborech ostatních pramenŧ budeme postupně vkládat dalńí kulisy a herce. V druhém dílu (Vyšehrad a jiné vzpomínky) se zastavíme u písemností, které vznikly ve vyńehradské kolegiátě a v jiných kapitulách ĉi kláńterech ĉeských zemí. Prověříme jejich dataci a provenienci, přiĉemņ se zároveņ nevyhneme specifickému problému Vratislavových údajných listin. Na základě získaných poznatkŧ dále zmapujeme nejen královy donaĉní a zakladatelské ĉiny, ale poloņíme si otázky svázané s Vratislavovým Vyńehradem a jeho církevní politikou. Ve třetím celku (Věhlas krále za hranicemi) se nańím tématem stane svědectví zahraniĉních skriptorií. Vyhodnotíme záznamy zejména říńských kronik a letopisŧ. Hlavní pozornost budeme ovńem věnovat dvěma klíĉovým pramenŧm, řezenské sbírce listŧ, kterou v 18. století objevil Bernharda Pez a letopisŧm kláńtera Pegau. U Annales Pegavienses se po pramenovědném zhodnocení a zmapování představ jejich autora také zastavíme nad vazbami tohoto kláńtera k přemyslovskému dvoru a nad Vratislavovým odkazem, který byl mezi tamními mnichy uchováván. V nańem snaņení samozřejmě neustále musíme mít na paměti, ņe nańi středověcí relátoři, jimņ budeme klást mnohé otázky, byli v první řadě literáty, kteří podobu svého vyprávění zejména formovali vybraným typem díla, jeņ chtěli vytvořit. Ať uņ ńlo o kroniky, historii, letopisy ĉi gesta.40 Nebylo ovńem výjimkou, ņe se jednotlivé styly prolínaly. Právě dílo děkana Kosmy, stejně tak pegavské anály, nám mohou být uĉebnicovým příkladem.41 Kronikáři a letopisci mnohdy

40 Srov. zejména CURTIUS, Ernst R.: Europäische Literatur und lateinisches Mittelalter. Bern 1954, zejména s. 228. 41 TŘEŃTÍK, D. Kosmova kronika, s. 70nn.

ve svém popisu vyuņívali zavedená topoi a svou látku podrobili vědomé ĉi nevědomé selekci.42 Na popisovanou událost se samozřejmě dívali z pozic své duchovní instituce. Dávně děje mohly být převyprávěny tak, aby legitimizovaly souĉasné postavení daného kláńtera, kapituly ĉi biskupství. Úĉelově zformovaná vzpomínka mohla zároveņ poslouņit ke vznesení zatím nevyslyńených nárokŧ. Pokud se samozřejmě tyto nároky ĉi postavení změnilo k lepńímu, bylo nutné tomu přizpŧsobit i dávnou minulost.43 Popisované vzorce samozřejmě neplatily pouze v případě kronik jednotlivých duchovních institucí, ale i kronik národních, k nimņ je tradiĉně řazeno Kosmovo dílo.44 Pokud budeme mapovat jednotlivé vrstvy vzpomínek na Vratislava II., nemŧņeme se samozřejmě omezit pouze na prameny 11. a 12. století, ale budeme muset v urĉitých případech přihlédnout i k pozdějńím dílŧm, zejména ke kronikám doby Karla IV.45 Nemalá pozornost bude také věnována listinám krále Vratislava, přesněji řeĉeno písemnostem, které se za královy listiny vydávají. Pomineme-li v tento okamņik otázku, zda dochovaným

42 GOETZ, H.-W.: Geschichtsschreibung und Geschichtsbewusstsein, s. 142– 144. 43 SCHMALE, Franz-Josef: Funktion und Formen mittelalterlicher Geschichtsschreibung. Eine Einführung. Darmstadt 1985, s. 55; GOETZ, H.- W.: Geschichtsschreibung und Geschichtsbewusstsein, s. 216nn; srov. také POHL, Walter: Werkstätte der Errinerung. Montecassino und die Gestaltung der lagnobardischen Vergangenheit. Wien – München 2001 (= MIÖG Ergänzungsband); FRIED, Johannes: Schleier der Erinnerung. Grundzüge einer historischen Memorik. München 2004. 44 K tomuto typu kronik v ńirńím kontextu KERSKEN, Norbert: Mittelalterliche Nationalgeschichtsschreibung im östlichen Mitteleuropa. MHB 4, 1995, s. 147–170. 45 Základní přehled ĉeských pramenŧ a diskuzí, které se nad nimi vedli, podala BLÁHOVÁ, Marie: Staročeská kronika tak řečeného Dalimila v kontextu středověké historiografie latinského kulturního okruhu a její pramenná hodnota. Historický komentář 3. Praha 1995, s. 90–161.

privilegiím předcházela skuteĉná králova listina ĉi nikoliv, vyvstává zde několik otázek, se kterými se (nejen) ĉeská diplomatika dosud jednoznaĉně nevypořádala. Například, zda je výstiņné dokumenty fundátorŧ, které byly postupně doplņovány o nově získané majetky a příjmy, oznaĉovat zavedeným obratem falzum a zda by nebylo vhodnějńí se kupříkladu drņet výstiņnějńího termínu aktualizovaná kopie. A nejde pouze o tuto formální stránku. Ne zcela ńťastné se dnes také jeví rozdělení nejstarńího diplomatického materiálu přemyslovských zemí na veri et falsi. Stejně tak nejednou vyvstává problém se striktními diplomatickými pravidly, které na náń nejstarńí listinný materiál aplikovali Gustav Friedrich a Václav Hrubý.46 Přiznejme předem, ņe na předkládaných stránkách klíĉ k těmto metodologickým otázkám nenalezneme. Abychom se ale vypořádali se stávajícími názory, zejména na vyńehradské listiny, nezbude nám, neņ se na některých místech drņet sporného metodologického přístupu. Stejně tak se nejednou pro lepńí srozumitelnost argumentace uchýlíme k diskutabilnímu – ale zavedenému – termínu falzum.47 Nevyhneme se ani dalńímu fenoménu středověkého písemnictví, a to sbírkám listŧ. I u tohoto typu pramene se při řeńení

46 Srov. HAVEL, Dalibor – FÜHRER, Lukáń: Český diplomatář – současný stav a perspektivy, úvahy o moderní, digitální podobě vědeckého aparátu CDB. In: Pomocné vědy historické v souĉasné historiografii a archivnictví, v tisku. 47 Dále viz Fälschungen im Mittelalter. Internationaler Kongress der Monumenta Germaniae Historica München 16. – 19. September 1986. 1–6. Edd. J. Jasper. Hannover 1988 (= MGH Schriften 33); HUSCHNER, Wolfgang: Original, Abschrift oder Fälschung? Imitative Kopien von ottonischen und salischen Diplomen in italienischen Archiven. In: Turbata per aequora mundi. Dankesgabe an Ekkehard Müller-Mertens. Edd. M. Lawo, O. B. Rader. Hannover 2001 (= MGH Studien und Texte 29), s. 49–66. K reflexy této diskuze na ĉeském listinném materiálu ŃRÁMEK, Josef: „Aby události neunikly paměti“. Středověká listinná falza a kláštery. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 2, 2009, 13–37.

autenticity údajné korespondence směřované k Vratislavovi II. budeme muset vypořádat s jednotlivými metodologickými přístupy.48 V neposlední řadě se nejednou zaměříme na nekrologické záznamy, jejichņ základní funkcí nebylo pouze závazek modlit se za danou osobu, ale také uchovávat vzpomínku na daného dobrodince, jenņ se stal přísluńníkem spoleĉenství mrtvých dané církevní komunity.49 Jakmile se nańe pozornost po pramenovědných rozborech a mapování podob jednotlivých vzpomínek zaměří na osobnost samotného Vratislava, vyvstane potřeba jiných metodologických přístupŧ. Pro rituální vystupování a komunikaci jsem hledal inspiraci zejména v dílech Phlippa Buca a Gerda Althoffa.50 K dobovým

48 K tomu srov. SCHMEIDLER, Berhard: Über Briefsammmlungen des früheren Mittelalters in Deutschland und ihre kritische Wertung. In: Årsbok 1926. Yearbook of the New Society of Letters at Lund. Lund 1926, s. 3–27; ERDMANN, Carl: Studien zur Briefliteratur Deutschlands im elften Jahrhundert. Leipzig 1938 (= Schriften MGH); CONSTABLE, Giles: Letters and Letter-Collections. Turnhout 1976 (= Typologie des Sources du Moyen Âge Occidental 17). 49 K základní charakteristice viz SCHMID, Karl: Gedenk- und Totenbücher als Quellen. In: Mittelalterliche Textüberlieferungen und ihre kritische Aufarbeitung. Beiträge der Monumenta Germaniae Historica zum 31. deutschen Historikertag Mannheim 1976. München 1976, s. 76–85. V obecné rovině k uchovávání vzpomínek na dobrodince srov. SCHMID, Karl – WOLLASCH, Joachim: Societas et fraternitas. Begründung eines kommentierten Quellenwerkes zur Erforschung der Personen und Personengruppen des Mittelalters. Frühmittelalteliche Studien 9, 1975, s. 1– 48; OEXLE, Otto G.: Memoria und Memorialüberlieferung. Frühmittelalterliche Studien 10, 1976, s. 70–95; SAUER, Christine: Fundatio und Memoria. Stifter und Klostergründung im Bild. 1100 bis 1350. Göttingen 1993. 50 BUC, Philipe: Pułapki rytuału. Między wczesnośredniowiecznami tekstami a teorią nauk społecznych. Warszawa 2011; ALTHOFF, Gerd: Die Macht der Rituale. Symbolik und Herrschaft im Mittelalter. Darmstadt 2003; TÝŅ:

představám o panovnické moci a královském majestátu mi nejednu poslouņila díla Ernsta Kantorowicze, Frizte Kerna ĉi Hannese Möhringa.51 Dlouho hledanou odpověć o sepulkrální reprezentaci mocných jsem nalezl v knize Michaela Borgolteho.52 K panovnické symbolice jsem nesĉetněkrát otevíral tři nepostradatelné svazky Percyho Ernsta Schramma, jehoņ závěry do nových kontextŧ zasadili Joachim Ott a Jürgen Petersohn.53 Mnohé podněty ke zmíněným tématŧm panovnické reprezentace a jejich následné reflexe

Inszenierte Herrschaft. Geschichtsschreibung und politisches Handlen im Mittelalter. Darmstadt 2003. Na příkladu ĉeských pramenŧ BLÁHOVÁ, Marie: Formy komunikace přemyslovských panovníků v podání pražského děkana Kosmy. In: Rola komunikacji i przestrzeni w średniowiecznych i wczesnonowożytnych dziejach Czech i Polski. Edd. A. Paner – W. Iwańczak. Gdańsk 2008, s. 15–40. 51 KANTOROWICZ, Ernst H.: Dvě těla krále. Studie středověké politické teologie. Praha 2014; KERN, Fritz: Gottesgnadentum und Widerstandsrecht im früheren Mittelalter. Zu Entwicklungsgeschichte der Monarchie. Darmstadt 1962; MÖHRING, Hannes: Der Weltkaiser der Endzeit. Entstehung, Wandel und Wirkung einer tausendjährigen Weissagung, Stuttgart 2000 (= Mittelalter-Forschung 3). 52 BORGOLTE, Michael: Petrusnachfolge und Kaiserimitation. Die Grablegen der Päpste, ihre Genese und Traditionsbildung. Göttingen 1989 (= Veröffentlichungen des Max-Planck-Instituts für Geschichte 95). 53 SCHRAMM, Percy E.: Herrschaftszeichen und Staatssymbolik. Beiträge zu ihrer Geschichte vom dritten bis zum sechzehnten Jahrhundert 1 (dále HZSS). Stuttgart 1954; 2. Stuttgart 1955; 3. Stuttgart 1956; OTT, Joachim: Krone und Krönung. Die Verheiβung und Verleihung von Kronen in der Kunst von der Spätantike bis zum 1200 und die geistige Auslegung der Krone. Mainz am Rhein 1998; PETERSOHN, Jürgen: Über monarchische Insignien und ihre Funktion im mittelalterlichen Reich. Historische Zeitschrift 266, 1998, s. 47–96.

v písemných pramenech mi také poskytly analogie, které jsem nalezl v knihách Zbigniewa Dalewskieho a Andrzeje Pleszczyńského.54

54 DALEWSKI, Zbiegniew: Władza, przestrzeń, ceremoniał. Miejsce i uroczystość inauguraci władcy w Polsce średniowiecznej do końcu XIV w. Warszawa 1996; PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Niemcy wobec pierwszej monarchii piastowskiej (963–1034). Narodziny stereotypu. Postrzeganie i cywilizacyjna klasyfikacja władców Polski i ich kraju. Lublin 2008.

PRAMENY RUKOPISNÉ

Knihovna Národního muzea, rukopis XIV D 9. Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 1, kniha 1a. Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 1, kniha 1b. Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 2, kniha 2. Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 4, kniha 4. Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 5, kniha 5. Národní archiv, Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 9, kniha 26. Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 10, kniha 27. Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 10, kniha 27. Národní archiv. Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 85, karton 2. Národní archiv, Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 602, karton 127. Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyńehradské,, inv. ĉ. 606, karton 128. Národní archiv, Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, inv. ĉ. 807, kniha 369. Národní archiv, Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, listina ĉ. 1. Národní archiv, Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, listina ĉ. 2. Národní archiv, Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, listina ĉ. 3. Národní archiv, Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, listina ĉ. 4. Národní archiv, Archiv Kolegiátní kapituly vyńehradské, listina ĉ. 5. Národní knihovna, kod. XIV A 13. Národní knihovna, rukopis XIV A 19. Österreichische Nationalbibliothek Wien. Cod. 135. Österreichische Nationalbibliothek Wien. Cod. 395. Universitätsbibliothek Leipzig, Ms. 345. Universitätsbibliothek Leipzig, Ms. 431 Universitätsbibliothek Leipzig, Ms. 848. Universitätsbibliothek Leipzig, Ms. 1325.

PRAMENY VYDANÉ

Acerbi Morenae historia. MGH SRG Nova series 7. Ed. Gügerbock. Berlin 1930, s. 130–176. Ad Heinricum IV. imperatorem libri VII. MGH SRG 65. Ed. H. Seyffert. Hannover 1996, s. 502– 514. Adalberti Vita Heinrici II. imperatoris. MGH SS 4. Ed. G. Waitz. Hannover 1841. Ademari Cabannensis Chronicon. Corpus Christianorum. Continuatio mediaevalis 129. Turnhout 1999. Adonis continuatio altera (Ex Adonis archiepiscopi Viennensis Chronico). MGH SS 2. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1829. Aimoini Monachi Floriacensis De gestis regum Francorum. In: Recueil des Historiens des Gaules et de la France 3. Ed. M. Bouquet. Paris 1869. Alia Vita s. Odilonis autore B. Petro Damiano S. R. E. cardinale. Acta Sanctorum I. Januarii. Ed. J. Carnandet. Parisiis 1863. Annales Altahenses maiores. MGH SRG 4. Ed. E. L.B. von Oefele. Hannover 1891 (druhé vydání). Annales Burghausenses. MGH SS 24. Ed. G. Waitz. Hannover 1879, s. 62. Annales Fuldenses. MGH SRG 7. Ed. F. KURZE. Hannover 1891. Annales Gerlaci. FRB 2. Ed. J. Emler. Praha 1874. Annales Gottwicenses. MGH SS 9. Ed. G. H. Pertz. Hannoverae 1851 , s. 600–604. Annales Gradicenses et Opatovicenses. FRB 2. Ed. J. Emler. Praha 1874, s. 383–400; MGH SS 17. Ed. W. Wattenbach. Hannover 1861, s. 643–652. Annales Halesbrunnenses maiores. MGH SS 24. Ed. G. Waitz. Hannover 1879, s. 43–52. Annales Herbipolense. MGH SS 16. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1859, s. 1–12. Annales Hildesheimenses. MGH SRG 8. Ed. G. Waitz. Hannoverae 1878. Annales Magdeburgenses. MGH SS 16. Ed. G. H. Pertz. Hannoverae 1859, s. 105–196. Annales Marbacenses. MGH SRG 9. Ed. H. Bloch. Hannover 1907. Annales Mellicenses. MGH SS 9. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1851, s. 484–536. Annales Pegavienses et Bosovienses. MGH SS 16. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1859, s. 234–270. Annales Rosenveldenses. MGH SS 16. Ed. G. H. Pertz. Hannoverae 1859, s. 99–104. Annales Ryenses. MGH SS 16. Ed. I. Lappenberg. Hanoverae 1858, s. 386–410. Annales S. Stephani Frisingenses. MGH SS 13. Ed. G. Waitz. Hannoverae 1881, s. 50–60. Annales sancti Trudperti. MGH SS 17. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1861, s. 285–294. Annales Seligenstadenses, Continuatio A. MGH SS 17. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1861, s. 32. Annales Veterocellenses. MGH SS 16. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1859, s. 41–47. Annales Wirziburgenses. MGH SS 2. Ed. G. H. Pertz. 1822, s. 239–247. Annalista Saxo. MGH SS 37. Ed. K. Naß. Hannover 2006. Anonymi chronica imperatorum. Edd. F.–J. Schmale, I. Schmale–Ott. In: Frutolfs und Ekkehards Chroniken und die Anonyme Kaiserchronik. Darmstadt 1972, s. 211–265. Anselmi Gemblacensis continuatio. MGH SS 6. Ed. D. L. C. Bethmann. Hannoverae 1844, s. 375–385. Arnulfi Gesta archiepiscoporum Mediolanensium. MGH SS 8. Edd. L. C. Bethmann, W. Wattenbach. Hannover 1848.

Auctarium Maticense. In: W. Erben. Die Annalen–Compilation Dechans Christan Gold von Mattsee. Neues Archiv der Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde 22, 1897, s. 443–499. Benedicti minoritae dicti chronica et eius continuatio. Ed. L. Duńek. In: Franciszkanie w Polsce średniowiecznej 2, 3. Franciszanie na zemích polskich. Kraków 1989 (= Zakony franciszkańskie w Polsce 1), s. 323–434. Bernardi Marangonis Annales Pisani. MGH SS 19. Ed. K. Pertz. Hannover 1866, s. 236–266. Bernoldi Chronicon. MGH SRG Nova series 14. Ed. I. S. Robinson. Hannover 2003, s. 385–540. Bernwardi episcopi Hildesheimensis auctore Thangmaro. MGH SS 4. Ed. G. H. Pertz. Hannoverae 1841, s. 754–782. Bertholdi Chronicon. MGH SRG Nova series 14. Ed. I. S. Robinson. Hannover 2003, s. 163– 381. Bertholdi Liber de constructione monasterii Zwivildensis. MGH SS 10. Ed. O. Abel. Hannoverae 1852, s. 93–124. Bonizonis episcopi Sutrini Liber ad amicum. MGH Libelli de litum imperatorum et pontificum 1. Ed. E. Dümmler. Hannoverae 1891, s. 568–620. Brunos Buch von Sachsenkrieg. MGH Deutsches Mittelalter. Kritische Studientexte 2. Ed. H.–E. Lohmann. Leipzig 1937, s. 38. Burchardi praepositi Urspergensis Chronicon. MGH SRG 16. Ed. O. Holder–Egger, B. von Simson. Hannover – Leipzig 1916. Calendarium nekrologium canonicorum Spirensium recentius. Fontes rerum Germanicarum 4. Ed. J. F. Böhmer, A. Huber. Stuttgart 1868, s. 317–327. Canonici Wissegradensis continuatio Cosmae. MGH SS 9. Ed. E. Köpke. Hannoverae 1851, s. 132–148. Carmen de bello Saxonico. MGH SS 15.2. Ed. O. Holder–Egger. s. 1218–1235. Casus monasterii Petrishusensis. MGH SS 20. Edd. O. Abel, L. Weiland. Hannoverae 1868, s. 624–683. CDB I. Ed. G. Friedrich. Pragae 1905–1912; II. Ed. G. Friedrich. Pragae 1912; III. Ed. G. Friedrich. Pragae 1942; III.2. Ed. G. Friedrich – Z. Kristen. Pragae 1962; IV.1. Ed. J. Ńebánek – S. Duńková. Pragae 1962; V.2. Edd. J Ńebánek – S. Duńková. Pragae 1981. Codex diplomatico-historico-epistolaris […] Thesauri anecdotorum novissimi VI. Edd. B. Pez, P. Hueber. Augustae Vind. – Graecii 1729. Codex diplomaticus monasterii Buch. In: Diplomataria et scriptores Historiae Germanicae medii aevi 2. Ed. Ch. G. Buderius, Ch. Schoettgenius, G. Ch. Kreysigius, H. G. Francke. Altenburgi 1755, s. 171–325. Codex diplomaticus Saxoniae regiae. I. 2. Urkunden der Markgrafen von Meissen und Landgrafen von Thüringen. 1100–1195. Ed. O. Posse. Leipzig 1889. Codex chronologico-diplomaticus episcopatus Ratisbonensis I. Ed. T. Ried. Ratisbonae 1816. Codex Wyssegradensis. Praha 2004. Constitutiones de la Iglesia de Santiago. In: Las peregrinaciones a Santiago de Compostela 3. Edd. L. Vázquez de Parga, J. M. Lacarra, J. Uríu Ríu. Madrid 1949, s. 113–114, ĉ. 80. Constitutum Constantini. MGH Fontes iuris 10. Ed. H. Fuhrmann. Hannover 1968. Consuetudines Farfenses. In: Consuetudines monasticae 1. Ed. B. Albers. Stuttgardie – Vindobonae 1900.

Continuatio Sancrucensis. MGH SS 9. Ed. W. Wattenbach. Hannoverae 1851, s. 637–646. Coronatio Aquisgranensis. MGH Leges 2. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1837. Coronation of Richard I. In: English Coronation Records. Ed. L. G. Wickham Legg. Westminster 1901, s. 46–53. Cosmae Chronica Boemorum. MGH SS 9. Ed. R. Köpke. Hannoverae 1851, s. 1–132. Cosmae Chronicon Boemorum. FRB 2. Ed. J. Emler. Praha 1874, s. 1–198. Cosmae Pragensis decani Chronica Bohemorum. In: Rerum Bohemicarum antiqui scriptores vel aliquo insignes partim hactenus incogniti. Ed. M. Freher. Hanoviae 1602, s. 1–14. Cosmae Pragensis Chronica Boemorum. MGH SRG Nova Series 2. Ed. B. Bretholz unter Mitarbeit von W. Weinberger. Berolini 1923. Cronica Boemorum auct. canonico S. Blasii Brunsvicensis. MGH SS 30.1. Ed. O. Holder–Egger. Hannover 1896, s. 37–43. Cronica S. Petri Erfordensis moderna, Pars I. MGH SRG 42. Ed O. Holder–Egger. Hannover – Leipzig 1899. Das Nekrolog der irischen Schottenklöster. Edition der handschrift Vat. lat. 10100 mit einer Untersuchung der hagiographischen und litugischen Handschriften der Schottenklöster. Ed. O´Riain–Raedel. Beiträge zur Geschichte des Bistums Regensburg 26, 1992, s. 7–119. De Abbatibus hujus monasterii. In: In: Scriptores rerum Germanicarum praecipue Saxonicarum, in quibus scripta et monumenta illustria pleraque hactenus inedita, tum ad historiam Germaniae generatim, tum speciatim Saxoniae sup. Misniae, Thuringiae et varisciae spectantia, vel nunc primum in lucem protrahuntur, vel cum codicibus Mss. collata notulis illustrantur 2. Ed. I. B. Mencke. Lipsiae 1728, s. 104–107. Decretales Gregorii papae. Ed. E. L. Richter, E. Friedberg. In: Corpus iuris canonici 2. Decretalium Collectiones. Lipsiae 1881. Der normanische Festkrönungsordo aus Sizilien. Ed. R. Elze. In: Cavalieri alla conquista del Sud. Studi sull´Italia normanna in memoria di Léon–Robert Ménager. Edd. E. Cuozzo, J.– M. Martin. Roma – Bari 1998, s. 315–327. Der Ordo Censius II. MGH Fontes iuris 9. Ed. R. Elze. Hannover 1960. Der Westliche Ordo im Ottonischen Pontifikale. MGH Fontes iuris 9. Ed. R. Elze. Hannover 1960, s. 3–6. Die Pilgerfahrt des Ritters Arnold von Harff von Cöln durch Italien, Syrien, Aegipten, Arabien, Aethiopien, Nubien, Palästina, die Türkei, Frankreich und Spanien, wie er sie in den Jahren 1496 bis 1499 vollendet, beschrieben und durch Zeichnungen erläutert hat. Ed. E. von Groote. Cöln 1860. Die Regensburger Schottenlegende – Libellus de fundacione ecclesie Consecrati Petri. Ed. P. A. Breatnach. München 1977, s. 117–310. Die Register Innocenz´ III. 7. Pontifikatsjahr. Edd. O. Hageneder, C. Egger, K. Rudolf, A. Sommerlechner. Wien 1993.. Die Sachsengeschichte des Widukinds von Korvei. MGH SRG 60. Ed. P. Hirsch, H.E. Lohmann. Hannover 1935. Die Tiburtinische Sibylle. In: E. Sackur. Sibyllinische Texte und Forschungen. Pseudomethodius, Adso und die Tiburtinische Sibylle. Halle 1898, s. 177–187. Die Traditionen des Klosters Weihenstephan 1, 2. Ed. B. Uhl. München 1972 (= Quellen und Erörterungen zur bayerischen Geschichte, Neue Folge 27.1–2).

Diplomatarium Danicum 1.3. Edd. C. A. Christensen, H. Nielsen, L. Weibull. København 1976– 1977. DREYHAUPT, Johann Christoph von: Pagvs Neletici et Nvdzici, oder ausführliche diplomatisch– historische Beschreibung des zum ehemaligen Primat und Ertz–Stifft, nunmehr aber durch den westphälischen Friedens–Schluß secularisirten Herzogthum Magdeburg gehörigen Saal–Kreyses und aller darinnen befindlichen Städte, Schlösser, Aemter, Rittergüter, adelichen Familien, Kirchen, Clöster, Pfarren und Dörffer, insonderheit der Städte Halle, Neumarckt, Glaucha, Wettin, Löbegün, Cönnern und Alsleben. 1. Halle 1749. Druhé pokračování Kosmovo. FRB 2. Ed. J. Emler. Praha 1874. Ein Necrologium des ehemaligen Klosters Ostrow. Ed. J. Emler. VKĈSN 1878, s. 346–354. Ekkehardi Chronica. Edd. F.–J. Schmale, I. Schmale–Ott. In: Frutolfs und Ekkehards Chroniken und die Anonyme Kaiserchronik. Darmstadt 1972, s. 123–209, 267–377. Ekkehardi Uraugiensis Chronica. MGH SS 6. Ed. G. Waitz. Hannover 1844, s. 1–267. Epitaphium Adalheidae imp. auctore Odilone. MGH SS 4. Ed. G. H. PERTZ. Hannover 1841. Ex miraculis s. Alexii. MGH SS 4. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1841. Ex Rogeri de Wendover Floribus Historiarum. MGH SS 28. Ed. F. Liebermann. Hannoverae 1888. Ex vita Hugonis auct. Gilone. MGH SS 15.2. Ed. L. de Heinemann. Hannover 1888, s. 935–940. Flodoardus Remensis, Historia Remensis Ecclesiae. MGH SS 36. Ed. M. Stratmann. Hannover 1998. FREIBERGER, Johann: Cronica episcoporum Frisingensis ecclesie. Landshut 1520. Frutolfi Chronica. Edd. F.–J. Schmale, I. Schmale–Ott. In: Frutolfs und Ekkehards Chroniken und die Anonyme Kaiserchronik. Darmstadt 1972, s. 47–121. Galli Anonymi Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum. MPH Nova series 2. Ed. K. Maleczyński. Kraków 1952. Gerlaci abbatis Milovicensis Annales. FRB 2. Ed. J. Emler. Praha 1874, s. 461–516. Gesta Episcoporum Halberstadensium. MGH SS 23. Ed. L. Weiland. Hannoverae 1874, s. 78– 123. Gesta eppiscoporum Cameracacensium. MGH SS 7. Ed. L. C. Bethmann. Hannoverae 1846, s. 393–525. Gobelinus Person, Cosmodromium. In: Rerum Germanicarum tomi III. 1. Ed. H. Meibom. Helmaestadii 1668, s. 58–343. Gotifredi Viterbiensis Pantheon. MGH SS 22. Ed. G. Waitz. Hannoverae 1872. Graphia aureae urbis Romae. In: P. E. Schramm. Kaiser, Rom und Renovatio. Studien und Texte zur Geschichte des römischen Erneuerungsgedankens vom Ende des Karolingischen Reiches bis zum Investiturstreit II. Leipzig 1929 (= Studien der Bibliothek Warburg 17), s. 68–104. Gregorii VII Registrum. MGH Epp. sel. 2.1. Ed. E. Caspar. Berlin 1920. Gregorii VII Registrum. MGH Epp. sel. 2.2. Ed. E. Caspar. Berlin 1923. Gründung der Kirche von Wischehrad. In: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum. MGH SRG Nova Series 2. Ed. B. Bretholz. Berlin 1923, s. 252–254. Gründung des Klosters Sazawa. In: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum. MGH SRG Nova Series 2. Ed. B. Bretholz. Berlin 1923, s. 242–251.

Heinrici de Antwerpe Tractatus de captione urbis Brandenburg. MGH SS 25. Ed. O. Holder– Egger. Hannover 1880. Helmoldi presbyteri Bozoviensis Cronica Slavorum. MGH SRG 32. Edd. J. Lappenberg, B. Schmeidler. Hannover 1937. Henrici archidaconi Huntendunensis Historia Anglorum. Ed. T. Arnold. London 1879. Herbordi Dialogus de vita Ottonis episcopi Babenbergensis. MGH SRG 33. Ed. R. Köpke. Hannoverae 1868. Historia silense. In: Escuela de studios medievales. Textos 30. Edd. J. Pérez de Urbel, A. Gonzales Ruiz–Zorrilla. Madrid 1959. Hugonis Floriacensis opera historica; accedunt aliae Francorum historiae. MGH SS 9. Ed. G. Waitz. Hannoverae 1851, s. 337–406. Humberti cardinalis libri III adversus simoniacos. MGH Libelli 1. Ed. F. Thaner. Hannover 1891, s. 95–253. HUND, Wigeleus von: Metropolis Salisburgensis, continens primordia Christianae religionis per Boiariam et loca quaedam vicina; catalogum videlicet et ordinariam successionem archiepiscoporum Salisburgensium et coepiscoporum Frisingensium, Ratisponensium, Pataviensium, ac Brixinensium, simulque fundationes et erectiones monasteriorum et ecclesiarum collegiatarum. Ingolstadt 1582. Chronica Albrici monachi Trium fontium. MGH SS 23. Ed. P. Scheffer–Boichorst. Hannover 1874, s. 641–950. Chronica magistri Rogeri de Houedene. Ed. W. Stubbs. London 1868 (= Rerum Britannicarum medii aevi scriptores). Chronica Regia Coloniensis. MGH SRG 18. Ed. G. Waitz., Hannoverae 1880. Chronici Hungarici compositio saeculi XIV. SRH 1. Ed. A. Domanovszky. Budapest 1937, s. 217–505. Chronicon Ebersheimense. MGH SS 23. Ed. L. Weiland. Hannoverae 1874, s. 427–453. Chronicon Francisci Pragensis. FRB Series Nova 1. Ed. J. Zachová. Praga 1997. Chronicon Laureshamense. MGH SS 12.1. Ed. F. Pertz. Hannover 1869, s. 334– 453. Iatsold von Saint–Claude, Vita des Abtes Odilo von Cluny. MGH SRG 68. Ed. J. Staub. Hannover 1999. Index bibliothecae Veteris Cellae coenobii Cisterciensis in Misnia MDXIIII. In: L. Schmidt. Beiträge zur Geschichte der wissenschaftlichen Studien in sächsischen Klöstern. Neues Archiv für sächsische Geschichte und Altertumskunde 18, 1897, s. 229–272. Isidor ze Sevilly. Etymologiae. Praha 2009 Inventář z r. 1354. In: A. Podlaha – E.Ńitler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze. Praha 1903, s. III–XI. Inventář z r. 1355. In: A. Podlaha – E.Ńitler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze. Praha 1903, s. XII–XXV. Johanis de Marignola Chronicon. FRB 3. Ed. J. Emler. Praha 1882. Johannis Neplachonis, abbatis Opatovicensis, chronicon. FRB 3. Ed. J. Emler. Praha 1882, s. 443–484. Kalendarz katedry krakowskiej. MPH Series Nova 5. Ed. Z. Kozłowska–Budkowa. Warszawa 1978.

Kanovník vyšehradský. FRB 2. Ed. J. Emler. Praha 1874 s. 201–237 (citováno i pod názvem První Kosmův pokračovatel). Kong Magnus Erlingssons privilegium for den norske kirke. Ed. A. A. TARANGER. Norvegia Sacra 2, 1922, s. 17–20. Korunovační evangelistář Vratislava krále, řečený Kodex vyšehradský – Codex Vyšehradensis (1085) 1. Faksimile. Ed. J. Mańín. Praha 1970. Kosmas. Kronika Čechů. Ed. M. Bláhová, M. Wihoda, M. Moravcová. Překlad K. Hrdina. Praha 2011. Kronika Polska. MPH 3. Ed. L. Ćwikliński. Lwów 1878, s. 578–656. Lamperti Hersfeldensis annales. MGH SRG 38. Ed. O. Holder–Egger. Hannoverae – Lipsiae 1894. Landulfi Historia Mediolanensis. MGH SS 8. Edd. L. C. Bethmann, W. Wattenbach. Hannover 1848, s. 36–102. Le Liber pontificalis. Texte, introduction et commentaire 1. Ed. L. Duchesne. Paris 1886. Le Pontifical romano–germanique du Xe siècle 1. Edd. C. Vogel – R. Elze. Città del Vatticano 1963 (= Studia Testi 226), s. 246–264. Legenda Christiani. Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius. Ed. J. Ludvíkovský. Praha 2012 (druhé vydání). Liber de unitate ecclesiae conservanda. MGH Libelli 2. Ed. W. Schwenkenbecher. Hannoverae 1892, s. 184–284. Liber historiae Francorum. MGH Scriptores rerum Merovingicarum 2. Ed. B. Krusch. Hannoverae 1888. Liber regalis. In: English Coronation Records. Ed. L. G. Wickham Legg. Westminster 1901, s. 81–130. Liudprands von Cremona Antapodosis.. MGH SRG 41. Ed. J. Becker. Hannover – Leipzig 1915. Ludus de Antichristo. In: Geistliche Spiele. Lateinische Dramen des Mittelalters mit deutschen Versen. Ed. K. Langosch. Darmstadt 1961. Magistri Adam Bremensis Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum . MGH SRG 2. Ed. B. Schmeidler. Hannover – Leipzig 1917. Marsilii de Padua Defensor pacis. MGH Fontes iuris 7. Ed. R. Scholz. Hannover 1933. MGH Constitutiones et acta publica imperatorum et regum 11. Ed. W. D. Fritz. Weimar 1978– 1992. MGH DD F II. 2. Ed. W. Koch. Hannover 2007, s. 171, ĉ. 4. MGH DD H IV. 2. Edd. D. von Gladiss, A. Gawlik. Weimar 1952. MGH DD Kar 1. Edd. A. Dopsch, J. Lechner, M. Tangl. Hannover 1906. MGH DD L I, L II. Ed. T. Schieffer. Berlin – Zürich 1966. MGH Epp. DK 5. Ed. C. Erdmann – N. Fickermann. Weimar 1950. Mittelalterliche Schatzverzeichnisse I. Ed. B. Bischof. München 1967 (= Veröffentlichugen des Zentralinstituts für Kunstgeschichte in München 4). MMFH 3. Ed. D. Bartoņková, L. Havlík. I. Hrbek, J. Ludvíkovský, R. Veĉerka. Brno 1969. Monachi Sazawiensis continuatio Cosmae. FRB 2. Ed. J. Emler. Praha 1874, 238–269. Monumenta necrologia Gottvicensia. MGH Necr. 5. Ed. A. F. Fuchs. Berolini 1913, s. 448–471. MPH 1. Ed. A. Bielowski. Lwów 1864, s. 333–334.

Necrologium Bohemicum. In: F. Graus, Necrologium Bohemicum – Martyrologium Pragense a stopy nekosmovského pojetí ĉeských dějin. ĈSĈH 15, 1967, s. 801–816. Necrologium monasterii s. Emmerami Ratisbonensis. MGH Necr. 3. Ed. F. L. Baumann. Berolini 1905. Necrologium Olomucense. Handschrift der königlichen Bibliothek in Stockholm. Ed. B. Dudík. AÖG 59, 1880, s. 639–657. Necrologium vom Jahre 1263. In: B. Dudík. Über Nekrologe der Olmützer Domkirche. AÖG 65, 1884, s. 487–589. Necrologium Weihenstepanense. MGH Necr. 3. Ed. F. L. Baumann. Berolini 1905. Oberti cancellarii annales. MGH SS 18. Ed. G. H. Pertz. Hannover 1863, s. 56–96. Ordo ad benedicendum reginam. In: J. Cibulka. Ĉeský řád korunovaĉní a jeho pŧvod. Praha 1934 (= Knihovna Ĉasopisu katolického duchovenstva, Nová řada 1). Ordo ad coronandum Regem Boemorum. In: J. Cibulka. Ĉeský řád korunovaĉní a jeho pŧvod. Praha 1934 (= Knihovna Ĉasopisu katolického duchovenstva, Nová řada 1). Ordo coronandi reginae Poloniae saeculi XV. (ex codice capituli Cracoviensis). In: Ordo coronandi regis Poloniae. Ed. S. Kutrzeba. Kraków 1910 (= Archiwum Komisyi historycznej Akademii Umiejętności w Krakowie 11), s. 84–88 Ordo coronandi regis Poloniae saeculi XV. (ex codice capituli Cracoviensis). In: Ordo coronandi regis Poloniae. Ed. S. Kutrzeba. Kraków 1910 (= Archiwum Komisyi historycznej Akademii Umiejętności w Krakowie 11), s. 33–46. Ordo für die Krönung der Königin oder Kaiserin nach der Gnesener Handschrift des Ordo XVI. MGH Fontes iuris 9. Ed. R. Elze. Hannover 1960. Ordo für die Krönung der Königin, im Ottonischen Pontifikale auch für die Kaiserin bestimmt. MGH Fontes iuris 9. Ed. R. Elze. Hannover 1960, s. 6–9. Ordo XII A. The Last Capetian Ordo. In: Ordines Coronationis Franciae. Texts and Ordines for the Coronation of Frankish and French Kings and Queens in the Middle Ages 2. Ed. R. A. Jackson. Philadelphia 2000. Ordo XX A. The Ordo of Reims. In: Ordines Coronationis Franciae. Texts and Ordines for the Coronation of Frankish and French Kings and Queens in the Middle Ages 2. Ed. R. A. Jackson. Philadelphia 2000. Ordo XXI. The Ordo of 1250. In: Ordines Coronationis Franciae. Texts and Ordines for the Coronation of Frankish and French Kings and Queens in the Middle Ages 2. Ed. R. A. Jackson. Philadelphia 2000. Ordo XXIII. The Ordo of Charles V. In: Ordines Coronationis Franciae. Texts and Ordines for the Coronation of Frankish and French Kings and Queens in the Middle Ages 2. Ed. R. A. Jackson. Philadelphia 2000. Ordo XXIII. The Ordo of Charles V. In: Ordines Coronationis Franciae. Texts and Ordines for the Coronation of Frankish and French Kings and Queens in the Middle Ages 2. Ed. R. A. Jackson. Philadelphia 2000. Ottokars Österreichische Reimchronik. MGH Deutsche Chroniken V.2. Ed. J. Seemüller. Hannover 1893. Ottonis episcopi Frisingensis et Rahewini Gesta Frederici seu rectius Cronica. MGH SRG 46. Ed. G. Waitz. Hannover 1912.

Ottonis episcopi Frisingensis Chronica sive Historia de duabus civitatibus. MGH SRG 45. Ed. A. Hofmeister. Hannoverae – Lipsiae 1912. PAPROCKÝ Z GLOGOL, Bartoloměj: Zrdcadlo slawného margkrabstwij moravského: W kterémž geden každý staw dáwnost, wzáctnost y povinnost swau vhledá. (s. l.) 1593. PECCENSTEINIUS, Laurentius: Theatri Saxonici Dritter Theil, darinnen Poliographia und historische Beschreibung aller vornemsten Städte in Sachsen, Meissen und Thüringen sampt anstossenden Provincien. Jehna 1608. Petra Žitavského Kronika zbraslavská. FRB 4. Ed. J. Emler. Praha 1884, s. 3–337. Petri Malii Descriptio basilicae Vaticanae aucta atque emendata a romano presbytero. In: Codice Topografico della Città di Roma 3. Edd. R. Valentini – G. Zucchetti. Roma 1953. Povest´ vremennych let 1. Ed. D. S. Lichaĉev. Moskva – Leningrad 1950. Privilegium regis Magni. In: E. Vandvik. Magnus Erlingssons privilegiebrev og kongevigsle. Ed. V. Skånland. Oslo 1962 (= Skrifter utgitt av Det Norske videnskaps–akademi i Oslo. 2, Historisk–filosofisk klasse, Ny serie, N. 1), s. 12–16 První Kosmův pokračovatel viz Kanovník vyšehradský. Przibiconis de Radenin dicti Pulkavae Chronicon Bohemiae. FRB 5. Ed. J. Emler. Praha 1893. Pseudo–Methodius. In: E. Sackur. Sibyllinische Texte und Forschungen. Pseudomethodius, Adso und die Tiburtinische Sibylle. Halle 1898, s. 59–96. RBM I. Ed. K. J. Erben. Pragae 1855; III. Ed. J. Emler. Praha 1890; V.3. Ed. J. Zachová. Praha 2000. Regalia of Henry III. In: English Coronation Records. Ed. L. G. Wickham Legg. Westminster 1901, s. 54–56. Regesta pontificum Romanorum I. Ed. P. Jaffé. Lipsiae 1885. Regesta regum Anglo–Normannorum 1066–1154. 2: Regesta Heinrici Primi. Edd. Ch. Johnson, H. A. Cronne. Oxford 1956. Regesten zur Geschichte der Mainzer Erzbischöfe I. Ed. C. Will. Insbruck 1877. Reginonis abbatis Prumiensis Chronicon cum continuatione Treverensi. MGH SRG 50. Ed. F. Kurze. Hannoverae 1890. Ritus benedicendi et coronandi Reges Hungariae, qui obtinuit, dum Albertus V. dux Austriae in regem Hungariae coronatur. In: Thesaurus anecdotorum novissimus VI.3. Edd. B. PEZ, P. Hueber. Augsburg – Graz 1729, s. 229–232. S. Adalberti Pragensis episcopi et martyris vita altera auctore Brunone Querfurtensi, redactio longior. MPH SN 2.2. Ed. J. Karwasińska. Warszawa 1969, s. 1–41. S. Adalberti Pragensis episcopi et martyris vita altera auctore Brunone Querfurtensi, redactio brevior. MPH SN 2.2. Ed. J. Karwasińska. Warszawa 1969, s. 43–69. S. Ioannes Chrysostomus archiepiscopus Constantinopolitanus, Adversus Iudaeos et gentiles demonstratio, quod Christus sit deus, ex iis, quae multis in locis de illo dicta sunt apud prophetas. Patrologi Graeca 48. Ed. J.–P. Migne. Paris 1862, s. 813–838. S. Ivonis Carnotensis episcopi opera omnia 2. Patrologia Latina 162. Paris 1854, s. 11–290. Sancti Adalberti episcopi Pragensis et martyris Víta prior. Redactio imperialis vel Ottoniana. MPH Series Nova 4.1. Ed. J. Karwasińska. Warszawa 1962, s. 3–53. Sancti Adalberti episcopi Pragensis et martyris Víta prior. Redactio Aventinensis altera. MPH Series Nova 4.1. Ed. J. Karwasińska. Warszawa 1962, s. 52–67.

Sancti Adalberti episcopi Pragensis et martyris Víta prior. Redactio Cassinensis. MPH Series Nova 4.1. Ed. J. Karwasińska. Warszawa 1962, s. 71–84. Simonis de Keza Gesta Hungarorum. SRH 1. Ed. A. Domanovszky. Budapest 1937, s. 129–194. Spisy Dawne skarbca i biblioteki kapitulnej krakowskiej. MPH 1. Ed. A. Bielowski. Warszawa 1860. Staročeská kronika takřečeného Dalimila 1–2. Edd. J. Daņhelka, K. Hádek, B. Havránek, N. Kvítková. Praha 1988. Stepani Rothamagensis monachi Beccensis Poema cui titulus „Draco Normannicus“. (Addimenta). In: Chronicles of the Reigns of Stephen, Henry II., and Richard I.2. Ed. R. Howlett. London 1885 (= Rerum Britannicarum medii aevi scriptores 82). The Ecclesiastical History of Orderic Vitalis. 4. Ed. M. Chibnall. Oxford 1973 (= Oxford Medieval Texts). Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon. MGH SRG Nova series 9. Ed. R. Holtzmann. Berlin 1935. Thomae Tusci Gesta imperatorum et pontificum, MGH SS 22. Ed. E. Ehrenfeuchter. Hannover 1872. Udalrici Babenbergensis Codex. Bibliotheca rerum Germanicarum 5. Monumenta Bambergensia. Ed. P. Jaffé. Berolini 1869, s. 1–469. Urkunden und Regesten zur Geschichte des Benedictinerstiftes Göttweig 1. FRA Diplomataria et acta 51. Edd. A. Dungel, A. Fuchs. Wien 1901. Urkundenbuch der Abtei Eberbach im Rheingau. Ed. K. Rossel. Wiesbaden 1862. Urkunden der Reichsabtei Hersfeld I.1. Edd. H. Weirich. Marburg 1936. Urkundenbuch zur Geschichte der, jetzt die Preussischen Regierungsbezirke Coblenz und Trier bildenden mittelrheinischen Territorien 1. Ed. H. Beyer. Coblenz 1860. Versus de passione sancti Adalberti. FRB I. Ed. J. Emler. Praha 1873, s. 313–334. Versus post missam cum processit usque ad mensam regis. In: D. Třeńtík. „Gloria regni“ Vratislava II. Hymnus „Versus post missam“ a kronikář Kosmas. In: Verba in imaginibus. Sborník k 70. narozeninám Frantińka Ńmahela. K vydání připravili M. Nodl a P. Sommer ve spolupráci s E. Doleņalovou. Praha 2004, s. 288. Vincentii canonici Pragensis annales. FRB 2. Ed. J. Emler. Praha 1874, s. 401–460. Vita Altmanni episcopi Pataviensis 29. MGH SS 12. Ed. W. Wattenbach. Hannoverae 1856, s. 226–243. Vita antiqua. In: Středověké legendy prokopské. Jejich historický rozbor a texty. Ed. V. Chaloupecký – B. Ryba. Praha 1953, s. 111–120. Vita Deoderici episccopi Mettensis auctore Sigeberto Gemblacensi. MGH SS 4. Ed. G. Pertz. Hannoverae 1841, s. 461–483. Vita Heinrici IV. imperatoris. MGH SRG 58. Ed. W. Eberhard. Hannover – Leipzig 1899. Vita Lulli archiepiscopi Mogontiacensis auct. Lamperto. MGH SRG 38. Ed. O. Holder-Egger. Hannoverae – Lipsiae 1894, s. 307–340. Vita Lupi episcopi Senonici. MGH Scriptores rerum Merovingicarum 4. Ed. B. Krusch. Hannoverae – Lipsiae 1902 176–187. Vita Mariani Scotti. In: Acta Sanctorum. Februar 2. Ed. I. Bollandus, G. Henschenius. Antwerpen 1658, s. 365–372. Vita Meinwerci episcopi Patherbrunnensis. MGH SRG 59. Ed. F. Tenckhoff. Hannover 1921.

Vita minor. In: Středověké legendy prokopské. Jejich historický rozbor a texty. Ed. V. Chaloupecký – B. Ryba. Praha 1953, s. 121–161. Vita Ottonis Babenbergensis episcopi auctore monacho Pruveningensi prout extat in Magno Legendario I.4. MGH SRG 71. Ed. J. Petersohn. Hannover 1999. Vita sancti Stanislai Cracoviensis episcopi (Vita Maior). MPH 4. Ed. W. Kęnrzyński. Lwów 1884. Yconomica magistri Conradi de Montepuellarum. MGH Staatsschriften 3.2. Ed. S. Krüger. Stuttgart 1977.

LITERATURA

1000 let kláštera na Ostrově. Sborník příspěvků k jeho hmotné kultuře v raném a vrcholném středověku. Edd. V. Brych, D. Stehlíková. Praha 2003. AHLFELD, Richarch: Das Chronicon Gozecens, DA 11, 1954–1955, s. 74–100. ALTHOFF, Gerd – WITTHÖFT, Christine Les services symboliques entre dignité et contrainte. Annales, Histoire, Science sociales, 58, 2003, s. 1293–1318. ALTHOFF, Gerd Die Macht der Rituale. Symbolik und Herrschaft im Mittelalter. Darmstadt 2003. ALTHOFF, Gerd: Adels– und Königsfamilien im Spiegel ihrer Memorialüberlieferung. Studien zum Totengedenken der Billunger und Ottonen. München 1984. ALTHOFF, Gerd: Die Macht der Rituale. Symbolik und Herrschaft im Mittelalter. Darmstadt 2003. ALTHOFF, Gerd: Gefühle in der öffentlichen Kommunikation des Mittelalters. In: Emotionalität. Zur Geschichte der Gefühle. Edd. C. Benthien, A. Fleky, I. Kasten. Köln – Weimar – Wien 2000 (= Literatur – Kultur – Geschlecht. Studien zur Kurturgeschichte, Kleine Reihe 16), s. 100–118. ALTHOFF, Gerd: Genealogische und andere Fiktionen in mittelalterlicher Historiographie. In: G. Althoff. Inszenierte Herrschaft. Geschichtsschreibung und politisches Handeln im Mittelalter. Darmstadt 2003, s. 25–51. ALTHOFF, Gerd: Heinrich IV. Darmstadt 2006. ALTHOFF, Gerd: Inszenierte Herrschaft. Geschichtsschreibung und politisches Handlen im Mittelalter. Darmstadt 2003. ALTHOFF, Gerd: Ira regis. Prolegomena to a History of Royal Anger. In: Anger´s Past. The Social Uses of an Emotion in the Middle Ages. Ed. B. H. Rosenwein, Ithaca – London 1998, s. 59–74. ALTHOFF, Gerd: Otto III. Darmstadt 1996. ALTHOFF, Gerd: Symbolische Komunikation zwischen Piasten und Ottonen. In: G. Althoff. Inszenierte Herrschaft. Geschichtsschreibung und politisches Handlen im Mittelalter. Darmstadt 2003, s. 231–250. ANGENENDT, Arnold: In porticu ecclesiae sepultus. Ein Beispiel von himmlisch–irdischen Spiegelung. In: Iconologia sacra. Mythos, Bildkunst und Dichtung in der Religions– und Sozialgeschichte Alteuropas. Festschrift für Karl Hauck zum 75. Geburtstag. Edd. H. Keller, N. Staubach. Berlin – New York 1994 (= Arbeiten zur Frühmittelalterforschung 23), s. 68– 80. ANTONÍN, Robert: Chronicon aulae regiae – neúspěšný pokus o ustanovení oficiální paměti na poslední Přemyslovce. In: Memoria et damnatio memoriae ve středověku. Edd. M. Nodl, P. Węcowski. Praha 2014 (= Colloquia mediaevalia Pragensia 15), s. 91–106. ANTONÍN, Robert: Ideální panovník českého středověku. Praha 2013. ANTONÍN, Robert: Karel IV. a odkaz „polské“ politiky posledních přemyslovců. ĈĈH 108, 2010, s. 34–69. APPELT, Heinrich: Böhmische Königswürde und staufisches Kaisertum. In: Aus Reichsgeschichte und Nordischer Geschichte. Edd. H. Fuhrmann, H. E. Mayer, K. Wriedt. Stuttgart 1972, s. 161–181.

ASSING, Helmut: Albrecht der Bär als marchio de Brandenburg und Marchio Brandenburgensis. Werdegang und Hintergründe einer Titeländerung. In: H. Assing. Brandenburg, Anhalt und Thüringen im Mittelalter. Köln – Weimar – Wien 1997, s. 133–176. AUFGEBAUER,Peter: Der tote König. Grablegen und Bestattungen mittelalterlicher Herrscher (10.–12. Jahrhundert). Geschichte in Wissenschaft und Unterricht 45, 1994, s. 680–693. AURAST, Anna: Exul, Paganus, Ignotus. Wahrnehmungs– und Deutungsmuster von Fremden und Anderen in Brunos „Sachsenkrieg“. In: Zwischen Wort und Bild. Wahrnehmungen und Deutungen im Mittelalter. Edd. H. Bleumer, H.–W. Goetz, S. Patzold, B. Reudenbach. Köln – Weimar – Wien 2010, s. 239–265. BAGGE, Sverre – NORDEIDE, Sæbjørg W.: Království norské. In: Christianizace a utváření křesťanské monarchie. Skandinávie, střední Evropa a Rus v období 10.–12. století. Ed. N. Berend. Praha 2013, s. 131–173. BACHMANN, Adolf: Beiträge zu Böhmens Geschichte und Geschichtsquellen. MIÖG 21, 1900, s. 209–234. BACHMANN, Adolf: Der erste Fortsetzer des Cosmas. ZDVGMS 10, 1906, s. 301–336. BACHMANN, Adolf: Geschichte Böhmens I. (bis 1400). Gotha 1899. BALZER, Oswald: Genealogia Piastów. Krakow 1895. BALZER, Oswald: Skarbiec i archivum Koronne w dobie przedjagiellońskiej. Lwów 1917. BANASZKIEWICZ, Jacek: Młodzieńcze gesta Bolesława Krzywoustego, czyli jak zobaje się prawdziwym rycerzem i władcą. In: J. Banaszkiewicz. Takie sobie średniowieczne bajeczki. Kraków 2012, s. 505–539. BÁRÁNY–OBERSCHALL, Magda: Die Sankt Stephans–Krone. Wien – München 19742. BARCIAK, Antoni: Relace o Polsce i Polskách w najstarszych czeskich źródłach narracyjnych. In: Historia i współczesność 6. Z zagadnień historiografii od czasów antyku do XVI wieku. Ed. A. Kunisza. Katowice 1982, s. 77–87. BATTRÉ, Herta: Beiträge zur Geschichte des Klosters Buch. (Inauguraldissertation). Leipzig 1951 BAUER, Otakar: Kopí sv. Václava. ĈĈH 36, 1930, s. 351–359. BAUER, Otakar: O původu dvojstrannosti české pečeti panovnické. ĈĈH 37, 1931, s. 311–326. BAUMGÄRTEL–FLEISCHMANN, Renate: Die Kaisermäntel im Bamberger Domschatz. Bericht des Historischen Vereins Bamberg 133, 1997, s. 93–126. BECHER, Matthias: Ota Velký a založení magdeburského arcibiskupství. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Ed. A. Wieczorek, H.–M. Hinz. Praha 2002, s. 244–246. BENEŃ, Frantińek – CULKOVÁ, Dagmar: Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, inventář listin, díl I. 1088–1879. Praha 1963. BENYSKIEWICZ, Krzysztof: Książę Władysław I Herman. 1079–1102. Zielona Góra 2010. BENYSKIEWICZ, Krzysztof: Mieszko Bolesławic 1069–1089. Źródla i tradycja historiograficzna. Kraków 2005. BENYSKIEWICZ, Krzystof: Udział rycerstwa polskiego w bitwie pod Mailbergiem (1082 r.). Śląski kwartalnik historyczny Sobótka 61, 2006, s. 507–518. BENZ, Josef: Untersuchungen zur politischen Bedeutung der Kirchweihe unter Teilnahme der deutschen Herrscher im hohen Mittelater. Ein Beitrag zum Studium des Verhältnisses zwischen weltlicher Macht und kirchlicher Wirklichkeit unter Otto III. und Heinrich II. Kallmünz 1975 (= Regensburger historische Forschungen 4).

BENZ, Karl: Die Stellung der Bischöfe von Meissen, Merseburg und Naumburg im Investiturstreit. (Inaugural-Dissertation) Dresden 1899. BERAN, Josef: Staroplzeňské kostely. Po stopách zaniklých kostelů ve Staré Plzni nyní Starém Plzenci. Plzeņ 1947. BERGHAUER, Joannes Thomas Adalbertus: Protomartyr poenitentiae ejusque sigilli custos semper fidelis divus Joannes Nepomucenus, S. Metropolitanae Ecclesiae Pragensis Ad S. Vitum M. in regno Boëmiae cannicus, reginae Jiannae confessarius, et regius eleemosynarius, ob secretum confessionis a Wenceslao IV. Romanorum et Boëmiae rege, e ponte Prageno in Muldavam praecipitus. Augustae Vinelicorum – Graeci 1736.

BERNHARDI, Wilhelm: Lothar von Supplinburg. Leipzig 1879 (= Jahrbücher der deutschen Geschichte 17). BERNWIESER, Johannes: Ex consilio principum curie. Friedrich Barbarossa und der Konflikt zwischen Genua und Pisa um die Vorherrschaft auf Sardinien. In: Staufisches Kaisertum im 12. Jahrhundert. Konzepte – Netzwerke – Politische Praxis., Edd. S. Burkhardt, T. Metz, B. Schneidmüller, S. Weinfurter. Regensburg 2010, s. 205–227. BERNWIESER, Johannes: Honor civitatis. Kommunikation, Interaktion und Konfliktbeilegung im hochmittelalterlichen Oberitalien. München 2012. BEUMANN, Helmut: Grab und Thron Karls des Grossen zu Aachen. In: Karl der Grosse 4. Lebenswerk und Nachleben. Edd. W. Braunfels u. a. Düsseldorf 1967, s. 9–38. BIRNBAUMOVÁ, A.: Kostely sv. Klimenta. Apostolát sv. Cyrila a Metoděje 33, 1948, s. 232–237, 270–274, 307–309, 333–337, 365–371. BISTŘICKÝ, Jan – DRKAL, Frantińek – KOUŘIL, Miloń: Státní archiv v Opavě. Průvodce po archivních fondech 3. Pobočka v Olomouci. Olomouc 1961. BISTŘICKÝ, Jan: Písemnosti olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Sborník archivních prací 33, 1983, s. 32–74. BISTŘICKÝ, Jan: Studien zur Urkunden–, Brief– und Handschriftenwesen des Bischofs Heinrich Zdik von Olmütz. Archiv für Diplomatik, Schrifgeschichte, Siegel– und Wappenkunde 26, 1980, s. 135–258. BISTŘICKÝ, Jan: Übersicht über das Urkundenwesen der böhmischen Herrscher bis zum Jahre 1197. In: Typologie der Königsurkunden. Kolloquium de Commission International de Diplomatique in Olmütz 30.8.–3.9.1992. Ed. J. Bistřický. Olomouc 1998 (= Acta coloqvii Olomvcensis), s. 227–233. BISTŘICKÝ, Jan: Zakládací listiny kláštera Hradiska u Olomouce a počátky české panovnické listiny. VVM 45, 1993, s. 131–136. BISTŘICKÝ, Jan: Zdíkovy listiny. ĈĈH 96, 1998, s. 292–306. BLÁHOVÁ, Emilie: Literární vztahy Sázavy a Kyjevské Rusy. In: Svatý Prokop, Ĉechy a střední Evropa. Ed. P. Sommer. Praha 2006, s. 219–234. BLÁHOVÁ, Marie: Poznámka k datování vzniku kompilace Druhého pokračování Kosmova. In: Seminář a jeho hosté. Sborník prací k 60. narozeninám doc. Dr. Rostislava Nového. Edd. Z. Hojda, J. Peńek, B. Zilynská. Praha 1992, s. 37–43. BLÁHOVÁ, Marie – FROLÍK, Jan – PROFANTOVÁ, Naća: Velké dějiny zemí Koruny české 1. Praha – Litomyńl 1999.

BLÁHOVÁ, Marie: …kako jest koruna z Moravy vyšla… („Translatio regni“ ve staročeské kronice tzv. Dalimila). MHB 3, 1993, s. 165–175. BLÁHOVÁ, Marie: Cyrilometodějská tradice v českých zemích ve středověku. In: Środkowoeuropejskie dziedzictwo cyrylo–metodiańskie. Ed. A. Barciak. Katowice 1999, s. 135–148. BLÁHOVÁ, Marie: Dějepisectví v českých zemích přemyslovského období. In: Przemyślidzi i Piastowie – tercy i gospodarze średniowiecznych monarchii. Materiały z konferencji naukowej. Gniezno 5–7 maja 2004 roku. Ed. J. Dobosz. Poznań 2006, s.107–137. BLÁHOVÁ, Marie: Druhé pokračování Kosmovo. Sborník historický 21, 1974, s. 5–39. BLÁHOVÁ, Marie: Formy komunikace přemyslovských panovníků v podání pražského děkana Kosmy. In: Rola komunikacji i przestrzeni w średniowiecznych i wczesnonowożytnych dziejach Czech i Polski. Edd. A. Paner – W. Iwańczak. Gdańsk 2008, s. 15–40. BLÁHOVÁ, Marie: Hněv jako hybná síla politických událostí v podání pražského děkana Kosmy. In: Cor hominis. Wielkie namiętnosci w dziejach, źrodłach i studiach nad przesłoşcią. Edd. S. Rosik, P. Wiszewski. Wrocław 2007 s. 169–176. BLÁHOVÁ, Marie: Kroniky doby Karla IV. In: Kroniky doby Karla IV. Praha 1987, s. 557–594. BLÁHOVÁ, Marie: Odraz státní ideologie v oficiální historiografii doby předhusitské. FHB 12, 1988, s. 269–281. BLÁHOVÁ, Marie: Pokračovatelé Kosmovi. In: Pokraĉovatelé Kosmovi. Ed. Z. Fiala. Praha 1974, s. 192–224. BLÁHOVÁ, Marie: Sázavské dějepisectví. In: Svatý Prokop, Ĉechy a střední Evropa. Ed. P. Sommer. Praha 2006, s. 171–188. BLÁHOVÁ, Marie: Staročeská kronika tak řečeného Dalimila v kontextu středověké historiografie latinského kulturního okruhu a její pramenná hodnota. Historický komentář 3. Praha 1995. BLÁHOVÁ, Marie: Stát a vláda státu v pojetí kronikáře Kosmy. In: Średniowiecze polskie i powszechne 2. Prace naukowe Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach. Edd. I. Panic, J. Sperka. Katowice 2002, s. 115–137. BLÁHOVÁ, Marie: Vývoj špitálů v raněfeudální Evropě a problematika nejstaršího špitálu v Praze. In: Materiály z diskusního zasedání Zdravotní poměry, zdravotní péĉe, hygiena městského prostředí a populaĉní poměry v Praze od 13. do 19. stol. Edd. V. Ledvinka – J. Peńek. Praha 1987 (= Documenta Pragensia 7.1), s. 44–59. BLÁHOVÁ, Marie: Založení vyšehradské kapituly ve středověké historiografii. In: Královský Vyńehrad 2, s. 13–31. BLÖTHNER, Alexander: Wiprecht von Groitzsch und Kaiser Heinrich IV. Der Aufsteig eines Ritters im 11. Jahrhundert. Untersuchung zur Enstehung von Gefolgschaftsverhältnissen zur Zeit des Insvestiturstreits. Studie zur Herausbildung des Hochadels im 11./12. Jahrhundert. Plothen 20103. BLUMENTHAL, Uta–Renate: Gregor VII. Papst zwischen Canossa und Kirchenreform. Darmstadt 2001. BLUMSCHEIN, Gustav: Wiprecht von Groitzsch. Zeitschrift des Vereins für Thüringische Geschichte und Alterthumskunde 1, 1879, s. 331–396. BOHÁĈ, Pavel: Vyšehradský kopiář bílý. In: Královský Vyńehrad 2, s. 112-132.

BOHÁĈ, Zdeněk: Časové vrstvy patrocinií českých měst a jejich význam pro dějiny osídlení. In: Historická geografie 4, 1970, s. 7–41. BOHÁĈ, Zdeněk: Patrocinia jako jeden z pramenů k dějinám osídlení. ĈSĈH 21, 1973, s. 369– 388. BOHÁĈ, Zdeněk: Patrocinia kostelů při nejstarších klášterech a kapitulách v českých zemích. Historická geografie 5, 1970, s. 51–77. BOHÁĈ, Zdeněk: Patrocinia románských kostelů v Čechách. Historická geografie 8, 1972, s. 31– 52. BOHÁĈ, Zdeněk: Ostrov. Tisíciletá historie zmařeného kláštera. Jílové u Prahy 1999. BÖNHOFF, Leo: Der Leisniger Kirchsprengel und sein ursprünglicher Umfang. Mittheilungen des Geschichts– und Alterthums–Vereins zu Leisnig im Königreiche Sachsen 13, 1908, s. 37–67. BÖNHOFF, Leo: Die Lehnshoheiten Leisnigs im Mittelalter (Deutsches Reich, Stift Naumburg, Haus Wettin, Königreich Böhmen). Mitteilungen des Geschichts– und Altertumsvereins zu Leisnig 14, 1912, s. 54–66. BÖNHOFF, Leo: Leisnig, ein deutscher Königshof. Mitteilungen des Geschichts– und Altertumsvereins zu Leisnig 14, 1912, s. 67–71. BORGOLTE, Claudia: Studien zur Klosterreform in Sachsen im Hochmittelalter. Von der Philosophischen und Sozialwissenschaftlichen Fakultät der Technischen Universität Carolo– Wilhelmina zu Braunschweig genehmigte Dissertation (nepublikovaný strojopis). 1976. BORGOLTE, Michael: Memoria Oty II. v Římě. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Ed. A. Wieczorek, H.–M. Hinz. Praha 2002, s. 266–267. BORGOLTE, Michael: Petrusnachfolge und Kaiserimitation. Die Grablegen der Päpste, ihre Genese und Traditionsbildung. Göttingen 1989 (= Veröffentlichungen des Max–Planck– Instituts für Geschichte 95). BORGOLTE, Michael: Über Typologie und Chronologie des Königskanonikats im europäischen Mittelalter. DA 47, 1991, s. 19–44. BOROŃ, Piotr: Kniaziowie, królowie, carowie… Tytuły i nazwy władców słowiańskich we wczesnym średniowieczu. Katowice 2010. BORSKÁ–URBÁNKOVÁ, Milena: Kanovník vyšehradský a jeho kronika. In: Královský Vyńehrad 3, s. 161–165. BOSHOF, Egon: Bischöfe und Bischofskirchen von Passau und Regensburg. In: Die Salier und das Reich 2. Die Reichskirche in der Salierzeit. Edd. S. Weinfurter unter Mitarbeit von F. M. Siefarth. Sigmaringen 1991, s. 130–268.

BOUMAN, Cornelius A.: Sacring and Crowning. The Development of the Latin Ritual for the Anointing of Kings and the Coronatin of an Emperor before the Elevanth Century. Groningen – Djakarta 1957. BRAUN, Joseph: Die liturgische Gewandung im Occident und Orient nach Ursprung und Entwicklung, Verwendung und Symbolik. Freiburg im Breisgau 1907. BRAVERMANNOVÁ, Milena: Pohřby a hroby lucemburských králů. In: Lucemburkové. Ĉeská koruna uprostřed Evropy. Edd. F. Ńmahel, L. Bobková ve spolupráci s P. Mańkovou a R. Novotným. Praha 2012, s. 228–234.

BRAVERMANOVÁ, Milena (odborná spolupráce a posudky Patrick Bárta, Jiří Hońek a Jiří Końta): Pochází korunovační meč zv. Svatováclavský z pokladu po Přemyslovcích a je jeho čepel dokonce památkou po sv. Václavu? In: Od kníņat ke králŧm. Sborník u příleņitosti 60. narozenin Josefa Ņemliĉky. Edd. E. Doleņalová, R. Ńimŧnek ve spolupráci s D. Dvořáĉkovou a A. Pořízkou. Praha 2007, s. 105–123. BRAVERMANNOVÁ, Milena – LUTOVSKÝ, Michal: Hroby, hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha 2007. BRESSLAU, Harry: Internationale Beziehungen im Urkundenwesen des Mittelalters. Zu den Urkunden König Stephans von Ungarn. Archiv für Urkundenforschung 6, 1916, s. 19–76. BRETHOLZ, Berthold: Geschichte Böhmens und Mährens bis zum Aussterben der Přemysliden (1306). München – Leipzig 1912. BRETHOLZ, Bertold: Mähren und das Reich Herzog Boleslavs II. von Böhmen. Archiv für österreichische Geschichte 82, 1895 s. 137–180 BRETHOLZ, Bertold: Studien zu Cosmas von Prag 2. Neues Archiv der Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde 35, 1910, s. 677–704. BRODSKÝ, Pavel: Iluminované rukopisy českého původu v polských sbírkách. Praha 2004. BRONISCH, Alexander Pierre: Krönungsritus und Kronenbrauch im Reich von Asturien und León. Studi Medievali 39, 1998, s. 327–366. BRONISCH, Alexander Pierre: Krönungsritus und Kronenbrauch im Westgotenreich von Toledo. ZSSR, Germanische Abteilung 116, 1999, s. 37– 86. BROWN, Elizabeth A. R.: The Monarchy of Capetian France and Royal Ceremonial. Hampshire – Vermont 1991. BRÜHL, Carlrichard: Fränkischer Krönungsbrauch und das Problem der „Festkrönungen“. HZ 194, 1962, s. 265–326. BRÜHL, Carlrichard: Kronen– und Krönungsbrauch im frühen und hohen Mittelalter. HZ 234, 1982, s. 1–31. BRUNN UND KAUFFUNGEN, Kunz von: Das Domkapitel von Meissen in Mittelalter. Ein Beitrag zur Verfassungs– und Verwaltungsgeschichte der deutschen Dompkapitel. Meissen 1902 (= Sonder–Abruck aus den Mitteilungen des Vereins für Geschichte er Stadt Meissen 6, 1902). BRUNNER, Karl: Österreichische Geschichte 907–1156. Herzogtümer und Marken. Vom Ungarensturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien 1994, s. 324–327. BŘICHÁĈEK, Pavel – RICHTER, Miroslav – SOMMER, Petr: Neobvyklý prvek interiérové výzdoby románské baziliky na Ostrově u Davle. In: Ĉechy jsou plné kostelŧ – Boemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Aneņky Merhautové, DrSc. Ed. M. Studniĉková. Praha 2010, s. 199–207. BUBENÍK, Josef: O vzdělání sv. Prokopa. K jubileu roku 2004 (alternativní výklad). Sázavsko 11, 2004, s. 5–16. BUC, Philipe: Pułapki rytuału. Między wczesnośredniowiecznami tekstami a teorią nauk społecznych. Warszawa 2011. BUCZEK, Karel: O dokumencie biskupstwa praskiego z r. 1086. Roczniki historyczne 15, 1946, s. 1–48. BUCHENAU, Heinrich – PICK, Behrendt: Der Brakteatenfund von Gotha (1900). München 1928.

BUCHNER, Max: Das gefälschte Karlsprivileg für St. Denis. BM 2 Nr. 482 und seine Entstehung. Zugleich ein Beitrag zur Geschichte Frankreichs im 12. Jahrhundert. HJ 42, 1922, s. 13–28, 250–265. BULÍN, Hynek – HAVLÍK, Lubomír: Češi a Poláci v minulosti 1. Ed. J. Macurek. Praha 1964. BÜNZ, Enno: Wiprecht von Groitzsch und der hl. Jakobus. In: Der Jakobuskult in Sachsen. Edd. K. Herbers, E. Bünz. Tübingen 2007 (= Jakobus–Studien 17), s. 61–95. CAHIER, Charles: Couronne de lumière d´ Aix–la–Chapelle et monuments analogues du moyen age. Mélanges d´ archéologie, d´ histoire et de littérature 3, 1853, s. 1–62. CACH, Frantińek: Charakteristické znaky moravských denárů 11.–12. století. In: Denárová měna na Moravě. Sborník prací z III. numismatického symposia 1979. Ekonomicko–peněņní situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8–12. století). Brno 1986, s. 331– 340. CACH, Frantińek: K denárům kněžny Eufemie. Numismatické zprávy 6, 1939, s. 143–146. CACH, Frantińek: Nejstarší české mince 2. České a moravské denáry od mincovní reformy Břetislava I. do doby brakteátové. Praha 1972. CACH, Frantińek: Nejstarší české mince 3. České a moravské mince doby brakteátové. Praha 1974. CETWIŃSKI, Marek: Gnieźnieńskie koronacje w przekazach rocznikarskich. In: Gnieźnieńskie koronacje królewskie i ich środkowoeuropejskie konteksty. Edd. J. Dobosz, M. Matla i L. Wetesko. Gniezno 2011 (= Coloquia Mediaevalia Gnesnensia 2), s. 235–242. CETWIŃSKI, Marek: Kłodzko przed 1324 rokiem. Acta Universitatis Wratislaviensis, Historia 53, 1990, s. 45–72. CIBULKA, Josef: Český řád korunovační a jeho původ. Praha 1934 (= Knihovna Ĉasopisu katolického duchovenstva, Nová řada 1). CIBULKA, Josef: Korunovační klenoty království českého. Praha 1969. CLASSEN, Peter: Heinrichs IV. Briefe im Codex Udalrici. DA 20, 1964, s. 115–129. CLAUDE, Dietrich: Geschichte des Erzbistums Magdeburg bis in das 12. Jahrhundert. I. Die Geschichte der Erzbischöfe bis auf Ruotger (1124). Köln – Wien 1972 (= Mitteldeutsche Forschungen 67, 1). COHN, Ludwig: Die pegauer Annalen aus dem zwölften und dreizehnten Jahrhundert. Mittheilungen der Geschichts– und Alterthumsforschenden Gesellschaft des Osterlandes 4, 1858, s. 472–533. CONSTABLE, Giles: Letters and Letter–Collections. Turnhout 1976 (= Typologie des Sources du Moyen Âge Occidental 17). CONSTABLE, Giles: Dictators and Diplomats in the Eleventh and Twelfth Centuries. Medieval Epistolography and the Birth of Modern Bureaucracy. Dumbarton Oaks Papers 46, 1992, s. 37–46. Coronations. Medieval and Early Modern Monarchic Rituals. Ed. J. M. Bak. Berlekey – Los Angeles – Oxford 1990. CURTIUS, Ernst R.: Europäische Literatur und lateinisches Mittelalter. Bern 1954. CZAPLIŃSKI, Marek – KASZUBA, Elżbieta –WĄS Gabriela – ŻERELIK, Rościsław: Historia Śląska. Wrocław 2002. ĈAJKA, Frantińek: Církevněslovanská legenda o svaté Anastázii. Praha 2011 (= Práce Slovanského ústavu 34).

ĈAREK, Jiří: O pečetích českých knížat a králů z rodu Přemyslova. Sborník příspěvkŧ k dějinám hlavního města Prahy 8, 1938.. ĈERNÝ, Pavol: Evangeliář zábrdovický a Svatovítská apokalypsa, Praha 2004. ĈERNÝ, Pavol: Kodex vyšehradský, korunovační charakter“ jeho iluminované výzdoby a některé aspekty „politické teologie“ 11. století. In: Královský Vyńehrad 2, s 32–56. ĈERNÝ, Pavol: Některé metodologické problémy ikonografické analýzy denárových a brakteátových ražeb v českých zemích. In: Realita, představa, symbol v numismatické ikonografii. Edd. D. Grossmannová, J. T. Ńtefan. Ostrava 2004, s. 43–65. ĈERNÝ, Pavol: Zobrazení sv. Václava v Kodexu vyšehradském. In: Královský Vyńehrad 3, s. 60– 85. ĈUMLIVSKI, Denko: Archiv vyšehradské kapituly. In: Královský Vyńehrad 1, s. 148–168. ĈUMLIVSKI, Denko: Vyšehradská kapitula od založení do poloviny 19. století. In: Vyńehrad. Historické podoby. Edd. P. Státníková. Praha 2000, s. 43–65. ĈUMLIVSKI, Denko: Vyšehradský kapitulní chrám jako pohřebiště od sklonku 11. do 18. století. In: B. Nechvátal, Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyńehradě. Praha 2004, s. 617–623. DĄBROWSKA, Elżbieta: Gwoździa Świętego w Notre Dame w Paryżu darem Ottona III. In: Magistro et Amico amici discipulique. Lechovi Kalinowskiemu w osiemdziesięciolecie urodzin. Ed. D. Janeczko, K. Kajtoch. Kraków 2002, s. 643–654 (přetińtěno ve výběru prací DĄBROWSKA, Elżbieta: Groby, relikvie i insygnia. Studia z dziejów mentalności średniowiecznej. Warszawa 2008, s. 237–250). DALEWSKI, Zbiegniew: Władza, przestrzeń, ceremoniał. Miejsce i uroczystość inauguraci władcy w Polsce średniowiecznej do końcu XIV w. Warszawa 1996. DALEWSKI, Zbigniew: Dlaczego Bolesław Chrobry chciał koronować się na króla? In: Gnieźnieńskie koronacje królewskie i ich środkowoeuropejskie konteksty. Edd. J. Dobosz, M. Matla, L. Wetesko. Gniezno 2011 (= Coloquia Mediaevalia Gnesnensia 2), s. 21–41. DALEWSKI, Zbigniew: Sacrality of Ducal Power in Poland in the Earlier Middle Ages. Monotheistic Kingship. The Medieval Variants. Edd. A. Al–Azmeh. J. M. Bak. Budapest 2004, s. 215–230. DALEWSKI, Zbygniew: Lictor imperatoris. Kaiser Lothar III., Soběslav I. von Böhmen und Bolesław III. von Polen auf dem Hoftag in Merseburg im Jahre 1135. Zeitschrift für Ostmitteleuropa – Forschungen 50, 2001, s. 317–335. DALEWSKI, Zbygniew: Svaté kopí a polské insignie. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Ed. A. Wieczorek, H.–M. Hinz. Praha 2002, s. 324–326. DALEWSKI, Zbygniew: Zjazd w Merseburgu w 1135 roku. In: Ludzie kościół wierzenia. Studia z dziejów kultury i społeczeństwa Europy Środkowej (średniowiecze – Wczesna epoka nowożytna). Warszawa 2001, s. 430–443. DANNENBERG, Hermann: Die deutschen Münzen der sächsischen und fränkischen Kaiserzeit 1, 2. Berlin 1876. DAUX, Camille: Le Denier de Saint–Pierre. Ses origines, ses raisons et convenances, ses modifications. Paris 1907. DECKER–HAUF, Hansmartin (im Zusammenarbeit mit P. E. Schramm): Die „Reichskrone“ angefertigt für Kaiser Oto I. In: P. E. Schramm. HZSS 2, s. 560–637. DEÉR, Josef: Aachen und die Herrschersitze der Arpaden. MIÖG 79, 1971, s. 2–56.

DEÉR, Josef: Byzanz und die Herrschaftszeichen des Abendlandes. Byzantiniche Zeitschrift 50, 1957, s. 404–436. DEÉR, Josef: Die heilige Krone Ungarns. Wien 1966. DEÉR, Josef: Mittelalterliche Frauenkronen in Ost und West. In: P. E. Schramm. HZSS 2, s. 418–449, zvláńtě s. 426–433. DELIMATA, Małgorzata: Ucieczka z Polski i niemieckie losy królowej Rychezy (po 1031–1063). In: Docendo discimus. Studia historyczne ofiarowane Profesorowi Zbigniewowi Wielgoszowi w siedemdziesątą rocznicę urodzin. Edd. K. Kaczmarek, J. Nikodem. Poznań 2000, s. 77–97. DENKSTEIN, Vladimír: Někdejší vyšehradský lustr z r. 1129. První středověký korunovační lustr zvaný „koruna“. In: Královský Vyńehrad, s. 83–91. DENKSTEIN, Vladimír: Románská čelenka z Českých Budějovic. ĈNM 117–119, 1948–1950, s. 59–63. DERNDORFER, Jürgen: Roncaglia: Der Beginn eines lehnrechtlichen Umbaus des Reiches? In: Staufisches Kaisertum im 12. Jahrhundert. Konzepte – Netzwerke– Politische Praxis. Edd. S. Burkhardt, T. Metz, B. Schneidmüller, S. Weinfurter. Regensburg 2010, s. 111–132. Die heilige Lanze in Wien. Insignie – Reliquie – „Schicksaalspeer“. Ed. F. Kirchweger. Wien 2005. DINZELBACHER, Peter: Warum weint der König? Eine Kritik des mediävistischen Panritualismus. Badenweiler 2009. DOBNER, Gelasius: Annalium Hagecianorum animadversionibus historico–chronologico–criticis emendatorum nec non diplomatibus, re genealogica, numaria, variique generis antiquis aeri incisis monumentis. 6. Pragae 1782. DOBNER, Gelasius: Wenceslai Hagek a Liboczan, Annales Bohemorum e Bohemica editione latine redditi a P. Victorino a S. Cruce e scholis piis nunc plurimis animadversionibus historico–chronologico–criticis, nec non diplomatibus, re genealogica, numaria, variique generis antiquis aeri incisis monumentis aucti. 5. Pragae 1777. D(OBROVSKÝ), J(osef): Kritische Versuche die ältere böhmische Geschichte von späteren Erdichtungen zu reinigen 1. Bořivoj`s Taufe. Zugleich eine Probe, wie man alte Legenden für die Geschichte benutzen soll. Prag 1803 (= Abhandlungen der Königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften). DOERR, Otmar: Das Institut der Inclusen in Süddeutschland. Münster 1934 (= Beiträge zur Geschichte des alten Mönchtums und des Benediktinerordens 18). DOKOUPIL, Vladislav: Soupis rukopisů knihovny starobrněnských augustiniánů. Brno 1952. DOLISTA, Karel: Ještě k listinám hradišťského kláštera z roku 1078. ĈSĈH 19, 1971, s. 111–118. DRAGOUN, Michal: Necrologium Bohemicum – příspěvek k otázce místa jeho vzniku. Documenta Pragensia 20, 2002, s. 13–23. DRELICHARZ, Wojciech: Idea zjednoczenia królewstwa w średniowiecznym dziejopisarstwie polskim. Kraków 2012 (= Monografie Towarzystwa naukowego Societas Vistulana 1). DU CANGE, Charles D.: Glossarium mediae et infimae latinitatis 4. Paris 1938. DUDÍK, Beda: Dějiny Moravy 2. Od roku 906 až do roku 1125. Praha 1875. DUDÍK, Beda: Mährens allgemeine Geschichte 2. Brünn 1863. DVOŘÁĈKOVÁ–MALÁ, Dana – ZELENKA, Jan: Curia ducis, curia regis. Panovnický dvůr za vlády Přemyslovců. Praha 2011.

EGGERT, Oskar: Dänisch–wendische Kämpfe in Pommern und Mecklenburg (1157–1200). Baltische Studien 30, 1928, s. 1–74. EGGERT, Wolfgang – PÄTZOLD, Barbara: Wir–Gefühl und Regnum Saxonum bei Geschichtsschreibern. Weimar 1984 (= Forschungen zur mittelalterlichen Geschichte 31). EHLERS, Joachim: Grablege und Bestattungsbrauch der deutschen Könige im Früh– und Hochmittelalter. Braunschweigische wissenschaftliche Gesellschaft. Jahrbuch 1989. Göttingen 1990, s. 39–74. EHLERS, Joachim: Magdeburg – Rom – Aachen – Bamberg. Grablege des Königs und Herrschaftsverständnis in ottonischen Zeit. In: Otto III. – Heinrich II. Eine Wende? Edd B Schneidmüller, S. Weinfurter. Sigmaringen 1997(= Mittelalter–Forschungen 1), s. 47–76. EICHMANN, Eduard: Von der Kaisergewandung im Mittelalter, HJ 58, 1938, s. 268–304. ELBEL, Petr: Dějiny neúspěchu aneb úsilí Přemyslovců o zřízení arcibiskupství v českých zemích. In: Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Mocenské souvislosti a paralely. Edd. M. Wihoda, L. Reitinger. Brno 2010, s. 238–306. ELBEL, Petr: Hospodářské zázemí kláštera Hradišťě u Olomouce v 11. a 12. století. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvkŧ z konference Středověké kláńtery v zemích Koruny ĉeské konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíĉi. Edd. L. Jan, P. Obńusta. Brno 2002 (= Disputationes Moravicae), s. 39–56. Emma Regina – Civitas Melnic Sborník příspěvků z konference u příležitosti 1000. výročí úmrtí kněžny Emmy Reginy (†2. 11. 1006) a 80. jubilea narození Pavla Radoměřského (* 23. 11. 1926) konané 9. listopadu 2006 v Regionálním muzeu Mělník. Edd. J. Kilián. L. Polanský. Praha – Mělník 2008. ENGEL, Evamaria: Die feudale Ostexpansion im 12. und 13. Jahrhundert und die Herausbildung der vollentwickelten Feudalgesellschaft zwischen Elbe und Oder. in: Die Slawen in Deutschland. Geschichte und Kultur der slawischen Stämme westlich von Oder und Neisse vom 6. bis 12. Jahrhundert. Hrsg. J. Herrmann, Berlin 1974, s. 315–318.. ENGEL, Evamaria: Die feudale Ostexpansion im 12. und 13. Jahrhundert und die Herausbildung der vollentwickelten Feudalgesellschaft zwischen Elbe und Oder. In: Die Slawen in Deutschland. Geschichte und Kultur der slawischen Stämme westlich von Oder und Neisse vom 6. bis 12. Jahrhundert. Ed. J. Herrmann. Berlin 1974, s. 315–318. ENGELBERGER, Johann: Berthold von Reichenau und die Investiturfrage. Zum Promblem eines Investiturverbots der Fastensynode von 1078. DA 53, 1997, s. 81–117. ERDMANN, Carl: Die Anfänge der staatlichen Propaganda im Investiturstreit. HZ 154, 1936, s. 491–512. ERDMANN, Carl: Briefsammlungen. In: W. Wattenbach, R. Holtzmann, F. J. Schmale. Deutschands Geschichtsquellen im Mittelalter II.3–4. Weimar 1967, s. 415–442. ERDMANN, Carl: Königs und Kaiserkrönung im ottonischen Pontifikale. In: C. Erdmann, Forschungen zur politischen Ideenwelt des Frühmittelalters. Berlin 1951, s. 51–92. ERDMANN, Carl: Studien zur Briefliteratur Deutschlands im elften Jahrhundert. Leipzig 1938 (= Schriften MGH). ERKENS, Franz–Rainer: Die Trierer Kirchenprovinz im Investiturstreit. Köln – Wien 1987 (= Passauer historische Forschungen 4).

ERKENS, Franz–Reiner: „Vuenricus cancellarius scripsit et subscripsit.“ Eine uneditierte Urkunde des Erzbischofs Egilbert von Trier. Rheinische Vierteljahrsblätter 56, 1992, s. 79– 96. ERKENS, Reiner–Franz: Herrschersakralität im Mittelalter. Von Anfängen bis Investiturstreit. Stuttgart 2006. EWALD, Wilhelm: Rheinische Siegel 2. Die Siegel der Erzbischöfe von Trier (956–1795). Bonn 1910. EWALD, Wilhelm: Siegelmissbrauch und Siegelfälschung im Mitelalter, untersucht an den Urkunden der Erzbischöfe von Trier bis zum Jahre 1212. Westdeutsche Zeitschrift 30, 1911, s. 1–100 FALKENSTEIN, Ludwig: Otto III. und Aachen. Hannover 1998 (= MGH Studien und Texte 22) 1998. Fälschungen im Mittelalter. Internationaler Kongress der Monumenta Germaniae Historica München 16. – 19. September 1986. 1–6. Edd. J. Jasper. Hannover 1988 (= MGH Schriften 33). FENSKE, Lutz: Adelsopposition und kirchliche Reformbewegung im östlichen Sachsen. Entstehung und Wirkung des sächsischen Widerstandes gegen das salische Königtum während des Investiturstreits, Göttingen 1977 (= Veröffentlichungen des Max–Planck– Instituts für Geschichte 47). FIALA, Eduard: České denáry. Praha 1895. FIALA, Eduard (reference z přednáńky E. Fialy). Věstník Numismatické spoleĉnosti Ĉeskoslovenské 4, 1922, s. 178. FIALA, Zdeněk: Die Urkunde Kaiser Friedrichs I. für den böhmischen Fürsten Vladislav II. vom 18. I. 1158 und das „Privilegium minus“ für Österreich. MIÖG 78, 1970, s. 167–192. FIALA, Zdeněk: Jindřich Zdík a Kosmas. O původu Jindřicha Zdíka. Zápisky katedry ĉeskoslovenských dějin a archivního studia 7, 1963, s. 7–19. FIALA, Zdeněk: K otázce funkce našich listin do konce 12. století. SPFFBU, C10, 1960, s. 5–34. FIALA, Zdeněk: Přemyslovské Čechy. Český stát a společnost v letech 995–1310. Praha 1975. FIALA, Zdeněk: Vztah českého státu k německé říši do počátku 13. století. Sborník historický 6, 1959, s. 23–89. FILLITZ, Hermann: Das Adelheid–Kreuz aus St. Basien. In: H. Fillitz, Thesaurus mediaevalis. Ausgewählte Schriften zur Schatzkunst in Mittelalter. Edd. F. Krichweger, W. Telesko. Ostfildern 2010, s. 105–114. FILLITZ, Hermann: Die Krönugsgewänder des Heiligen römischen Reiches und ihr Verhältnis zu Byzanz. Jahrbuch der Österreichischen byzantinischen Gesellschaft 4, 1955, s. 123–134. FISCHEL, Alfred: Mährens staatsrechtliches Verhältnis zum Deutschen Reiche und zu Böhmen im Mittelalter. Wien 1906 (= Studien zur österreichischen Reichsgeschichte). FLACHENECKER, Helmut: Irische Klausner und Benediktiner. Zur Geschichte von Weih Sankt Peter und St. Jakob. In: Regensburg im Mittelalter Beiträge zur Stadtgeschichte vom frühen Mittelalter bis zum Beginn der Neuzeit. Edd. M. Angerer, H. Wanderwitz unter Mitarbeit von E. Trapp. Regensburg 1995, s. 187–195. FLACHENECKER, Helmut: Schottenklöster. Irische Benediktinerkonvente im hochmittelaltelrichen Deutschland. Paderborn – München – Wien – Zürich 1995 (= Quellen und Forschungen aus dem Gebiet der Geschichte, Neue Folge 18).

FLATHE, Theodor: Wiprecht von Groitzsch. Archiv für die Sächsische Geschichte 3, 1865, s. 82– 127 FLECKENSTEIN, Josef: Hofkapelle und Reichsepiskopat unter Heinrich IV. In: Investiturstreit und Reichsverfassung. Ed. J. Fleckenstein. Sigmaringen 1973 (= Vorträge und Vorschungen 17), s. 117–140. FLECKENSTEIN, Josef; Rex canonicus. Über Entstehung und Bedeutung des mittelalterlichen Königskanonikates. In: Josef Fleckenstein. Ordnungen und formende Kräfte des Mittelalters. Ausgewählte Beiträge. Göttingen 1989, s. 193–210. FOLTÝN, Duńan – MAŘÍKOVÁ–KUBKOVÁ, Jana: Hrobová kaple knížete Břetislava II. při bazilice sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě. Castrum Pragense 6, 2005, s. 89–98. FORBES, Alexander P.: Account of a Manuscript of the eleventh Century by Marianus of Ratisbon. Proceedings of the Society of Antiquaries of Scotland 6, 1864–1866, s. 33–40. FÖSSEL, Amalia: Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlunsspielräume. Stuttgart 2000. FRAESDORF, David: Der barbarische Norden. Vorstellungen und Fremdkategorien bei Rimbert, Thietmar von Merseburg, Adam von Bremen und Helmold von Bosau. Berlin 2005 (= Vorstellungswelten des Mittelalters 5). FRIED Johannes: Obnova říše římské. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Ed. A. Wieczorek, H.– M. Hinz. Praha 2002, s. 260–262. FRIED, Johannes: Czy Gall Anonim pochodził z Bambergu? Przegląd historyczny 101, 2010, s. 483–501. FRIED, Johannes: Königsgedanken Heinrichs des Löwen. Archiv für Kulturgeschichte 55, 1973, s. 312–351. FRIED, Johannes: Otton III. i Bolesław Chrobry. Miniatura dedykacyjna z Ewangeliarza z Akwizgranu, zjazd gnieźnieński a królestwa polskie i węgierskie. Analiza ikonograficzna i wnioski historyczne. Warszawa 2000. FRIED, Johannes: Schleier der Erinnerung. Grundzüge einer historischen Memorik. München 2004. FRIEDRICH, G.: Nová řada moderních padělků v moravském diplomatáři. ĈĈH 7, 1901, s. 195– 203. FRITZE, Wolfgang H.: Corona regni Bohemiae. Die Entstehung des böhmischen Königtum im 12. Jahrhundert im Widerspiel von Kaiser, Fürst und Adel. In: W. H. Fritze. Frühzeit zwischen Ostsee und Donau. Ausgewählte Beiträge zum geschichtlichen Werden im östlichen Mitteleuropa vom 6. bis 13. Jahrhundert. Edd. L. Kuchenbuch, W. Schich. Berlin 1982, s. 209–296. FROLÍK Jan: Hroby významných duchovních vně baziliky sv. Víta. Castrum Pragense 7, 2005, s. 141–144. FROLÍK, Jan: Hroby přemyslovských knížat na Pražském hradě. Castrum Pragense 7, 2005, s. 25–46. FUCHS, Adalbert Franz: Das Benediktinerstift Göttweig. Seine Gründung und Rechtsverhältnisse im Mittelalter. Studien und Mitteilungen des Benediktinerordens und seiner Zweige 37, 1916, s. 302–346, 510–590.

GAETHKE, Hans Otto: Kämpfe und Herrschaft Heinrichs von (Alt–)Lübeck und Lothars von Supplingenburg im Slawenland 1093/1106–1125. Zeitschrift der Gesselschaft für Lübeckische Geschischte und Altertumskunde 80, 2000, s. 83–163. GAETHKE, Hans Otto: Königtum im Slawenland östlich der mittleren und unteren Elbe im 12. Jahrhundert, Eine Untersuchung zur Frage nach er Herkunft des Königtums, Pribislaw– Heinrichs von Brandenburg. JGMO 46, 2000, s. 1–111. GAETHKE, Hans Otto: Knud VI. und Waldemar II. von Dänemark und Nordalbingen 1182–1227. 1. Zeitschrift der Gesellschaft für Schleswig–Holschteinische Geschichte 119, 1994, s. 21– 98. GAETHKE, Oskar: Dänisch–wendische Kämpfe in Pommern und Mecklenburg (1157–1200). Baltische Studien 30, 1928, s. 1–74. GALUŃKA, Luděk: Bylo povědomí o Svatoplukově Moravě, Veligradu a Metodějově arcibiskupství na Moravě 10. –11. století věcí neznámou? In: Od kníņat ke králŧm. Sborník u příleņitosti 60. narozenin Josefa Ņemliĉky. Edd. E. Doleņalová, R. Ńimŧnek ve spolupráci s D. Dvořáĉkovou a A. Pořízkou. Praha 2007, s. 50–62. GĄSIOROWSKI, Antoni: Najstarsze polskie pochówki monarsze w świetle źródel pisanych. Roczniki Historyczne 55–56, 1989–1990, s. 85–93. GELTING, Michael G.: Království dánské. In: Christianizace a utváření křesťanské monarchie. Skandinávie, střední Evropa a Rus v období 10.–12. století. Ed. N. Berend. Praha 2013, s. 84–130. GERICKE, Wolfganga: Wann entstand die Konstantinische Schenkung? ZSSR 74, 1957, Kanonistiche Abteilung 43, s. 80–88. GIERLICH, Ernst: Pochówki niemieckich rodów panujących w rozwiniętym średniowieczu (od X do pierwszej połowy XIII wieku). Roczniki Historyczne 55–56, 1989–1990, s. 13–32. GIESEBRECHT, Wilhelm von: Geschichte der deutschen Kaiserszeit 3. Das Kaiserthum im Kampfe mit dem Papsthum. Leipzig 1890 (páté vydání). GLADEL, Nikolaus: Die trierischen Erzbischöfe in der Zeit des Investiturstreits. (Dissertation) Bonn [1932]. GOETTING, Hans: Die klösterliche Exemtion in Nord– und Mitteldeutschland vom 8. bis zum 15. Jahrhundert. Archiv für Urkundenforschung 14, 1936, s. 105–187. GOETZ, Hans–Werner: Geschichte als Argument. Historische Beweisführung und Geschichtsbewusstsein. HZ 245, 1987, s. 31–69. GOETZ, Hans–Werner: Geschichtsschreibung und Geschichtsbewusstsein im hohen Mittelalter. Berlin 1999. GÖRICH, Knut: Císař Ota III. a Cáchy. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Ed. A. Wieczorek, H.– M. Hinz. Praha 2002, s. 277–279. GÖRICH, Knut: Friedrich Barbarossa. Eine Biographie. München 2011. GÖRICH, Knut: Otto III. öffnet das Karlsgrab in Aachen. Überlegungen zu Heiligenverehrung, Heiligsprechung und Traditionsbildung. In: Herrschaftsräpresentation im ottonischen Sachsen. Edd. G. Althoff, E. Schubert. Sigmaringen 1998 (= Vorträge und Forschungen 46), s. 380–430. GÖRICH, Knut: Otto III. Romanus Saxonicus et Italicus. Kaiserliche Rompolitik und sächsische Historiographie. (= Historische Forschungen 18). Sigmaringen 1993. GÓRSKI, Karol: Historia Danii. Wrocław – Waszawa – Kraków 1965.

GRAUS Frantińek: Slovanská liturgie a písemnictví v přemyslovských Čechách 10. století. ĈSĈH 14, 1966, s. 473–495. GRAUS, Frantińek: Böhmen zwischen Bayern und Sachsen. Zu Böhmens Kirchengescichte des 10. Jahrhunderts. Historica 17, 1969, s. 5–42. GRAUS, Frantińek: Die Entstehung der mittelaltelrichen Staaten in Mitteleuropa. Historica 10, 1965, s. 1–65. GRAUS, Frantińek: Lebendige Vergangenheit. Überlieferung im Mittelalter und in den Vorstellungen vom Mittelalter. Köln – Wien 1975. GRAUS, Frantińek: Necrologium Bohemicum – Martyrologium Pragense a stopy nekosmovského pojetí českých dějin. ĈSĈH 15, 1967, s. 789–810. GRAUS, Frantińek: St. Adalbert und St. Wenzel. Zur Funktion der mittelaltelrichen Heiligenverehrung in Böhmen. In: Europa Slavica – Europa Orientalis. Festschrift für Herbert Ludat zum 70. Geburtstag. Berlin 1980, s. 205–231 GRAWERT–MAY, Gernot von: Das staatrechtliche Verhältnis Schlesiens zu Polen, Böhmen und dem Reich während des Mittelalters (Anfang des 10. Jahrhunderts bis 1526). Aalen 1971. GRIEME, Uwe: Zur Aussagekraft von Bistumschroniken und Bischofskatalogen des Bistums Halberstadt im Hoch– und Spätmittelater. Concilium medii aevi 3, 2000, s. 185–203. GRODECKI, Roman: Dzieje polityczne Śląska do r. 1290. In: Historia Śląska od najdawniejszych czasów do r. 1400. 1. Kraków 1933. GRODECKI, Roman: Zbigniew książę polski. In: Studja staropolskie. Księga ku czci Aleksandra Brücknera. Kraków 1928, s. 71–105. GROMNICKI, Tadeusz: Świętopietrze w Polsce. Kraków 1908. GROTEN, Manfred: Von der Gebetsverbrüderung zum Königskanonikat. Zu Vorgeschichte und Entwicklung der Königskanonikate an den Dom– und Stiftskirchen des deutschen Reiches. HJ 103, 1983, s. 1–344. GRUDZIŃSKI, Tadeusz: Bołesław Szczodry 1. Toruń 1953. GRUDZIŃSKI, Tadeusz: Bolesław Śmiały – Szczodry i biskup Stanisław. Dzieje konfliktu. Warszawa 1982. GRUDZIŃSKI, Tadeusz: Pertrakcje mereburskie z 1135 roku. KH 75, 1968, s. 273–298. GRUDZIŃSKI, Tadeusz: Podziały dynastyczne monarchii piastowskiej w końcu XI i początkach XII wieku. Zapisky historyczne 36, 1971, s. 367–403. GRUDZIŃSKI, Tadeusz: Polityka papieża Grzegorza VII wobec państw Europy środkowej i wschodniej (1073–1080). Toruń 1959. GUMOWSKI, Marjan: (I.) Księżniczka polska opatką niemiecką XII wieku. (II.) Swatawa królowa czeska. Kraków 1936 (= odbitka z Wiadomości numizmatyczno – archeologisznych 17, 1935), s. 18–24. GURLITT, Cornelius: Beschreibende Darstellungen der älteren Bau– und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen 25. Amtshauptmannschaft Döbeln. Dresden 1903. GYÖRFFY, György: Die „corona sancti Stephani regis“ zur Zeit der Arpaden. In: Insignia regni Hungariae 1. Studien zur Machtsymbolik des mittelalterlichen Ungarn. Edd. F. Fülep, É. Kovács, Z. Lovag. Budapest 1983, s. 55–63.

HAMMERMAYER, Ludwig: Die irischen Benediktiner- „Schottenklöster“ in Deutschland und ihr institutioneller Zusammenschluss vom 12.–16. Jahrhundert. Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens 87, 1976, 1976, s. 249–338. HACZEWSKA, Bogumiła: Insygnia koronacyjne na monetach polskich w okresie rozbicia dzielnicowego. In: Nummus et historia. Pieniądz Europy średniowiecznej. Ed. R. Pięlniewicz. Warszawa 1985, s. 119–129. HAIGER, Ernst: Königtum und Kirchenorganisation: Erzbistumsgründung im Hochmittelalter. Zeitschrift für Kirchengeschichte 112, 2001, s. 311–329. HAŁKO, Stanislaus: Richeza Königin von Polen, Gemahlin Mieczyslaws II. Freiburg 1914. HALLINGER, Kassius: Gorze – Kluny. Studien zu den monastischen Lebensreform und Gegensätzen im Hochmittelalter1. Graz 19712. HAMMERSCHMIDT, Joannes Florianus: Gloria et Majestas sacro–sanctae regiae exemptae et nullius diaecesis Wissehradensis ecclesiae ss. Apostolorum Petri et Pauli. Vetero–Pragae 1700, s. 98–102. HANDLE, Elisabeth – KOSCH, Clemens: Standortbestimmungen. Überlegungen zur Grablege Rudolfs von Rheinfelden im Merseburger Dom. In: Canossa 1077. Erschütterung der Welt. Geschichte, Kunst und Kultur am Aufgang der Romanik I. Essays. Edd. Ch. Stiegemann, M. Wernhoff. München 2006, s. 529–541. HARDT, Matthias: Gold und Herrschaft. Die Schätze europäischer Könige und Fürsten im ersten Jahrtausend. Berlin 2004 (= Europa im Mittelalter 6). HARTMANN, Wilfried: Der Investiturstreit. München 2007 (třetí vydání). HASKOVÁ, Jarmila – VITANOVSKÝ, Michal: Osobnost krále Vratislava I. (1061–1092) na mincích. K oficiálnímu vyobrazení prvního českého krále a k české panovnické distinkci. Sborník Národního Muzea, řada A – Historie 38, 1984, s. 169–218. HASKOVÁ, Jarmila: K ikonografii českých mincí Vratislava II. In: Královský Vyńehrad 1, s. 59– 68. HÁSKOVÁ, Jarmila: Mincovnictví Vratislava II. (Fakta a problémy). Numismatické listy 43, 1988, s. 148–159. HÁSKOVÁ, Jarmila: Vyšehrad ve výpovědi nejstarších přemyslovských mincí. In: Královský Vyńehrad 3, s. 86–99. HÁSKOVÁ, Jarmila: Vyšehradská mincovna na přelomu 10. a 11. století. In: Sborník Národního muzea. Řada A – Historie, 29, 1975, s. 105–160. HAUCK, Karl: Zur Genealogie und Gestalt des staufischen Ludus de Antichristo. Germanisch– romanische Monatschrift 33, 1951–1952, Neue Folge 2, s. 11–26. HAUPT, Albrecht: Weihekronen. In: Reallexikon der germanischen Altertumskunde 4. Strassburg 1918/1919, s. 498–503. HAVEL, Dalibor – FÜHRER, Lukáń: Český diplomatář – současný stav a perspektivy, úvahy o moderní, digitální podobě vědeckého aparátu CDB. In: Pomocné vědy historické v souĉasné historiografii a archivnictví, v tisku. HAVEL, Dalibor: Rukopisy a listiny z doby episkopátu Jindřicha Zdíka. In: Jindřich Zdík (1126– 1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy. Ed. J. Hrbáĉová. Olomouc 2009, s. 78–87. HEFNER, Philipp: Die Reichsabtei Hersfeld bis zur Mitte des 13. Jahrhunderts. Hersfeld 1936 (druhé rozńířené vydání).

HEHL, Ernst–Dieter: Herrscher, Kirche und Kirchenrecht im spätottonischen Reich. In: Otto III. und Heinrich II. Eine Wende? Edd. B. Schneidmüller, S. Weinfurter. Sigmaringen 1997 (= Mittelalter–Forschungen 1), s. 169–203. HEHL, Ernst–Dieter: Svatý Mořic, Vavřinec, Oldřich a Vít. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Ed. A. Wieczorek, H.–M. Hinz. Praha 2002, s. 319–320. HEIN, Max: Die Gründung von Kloster Hradisch bei Olmütz. ZDVGMS 32, 1930, s. 198–213. HEJDOVÁ, Dagmar – NECHVÁTAL, Bořivoj: Raněstředověké dlaždice v Čechách I–II. Památky archeologické 61, 1970, s. 100–183, 395–458. HELBIG, Herbert: Der Wettinische Ständestaat. Untersuchungen zur Geschichte des Ständewesens und der landständischen Verfassung in Mitteldeutschland bis 1485. Münster – Köln 1955. HELBIG, Herbert: Untersuchungen über die Kirchenpatrozinien in Sachsen auf siedlungsgeschichtlicher Grundlage. Berlin 1940 (= Historische Studien 316). HELSSIG, Rudolf: Die lateinischen und deutschen Handschriften der Universitätsbibliothek Leipzig. I.1. Die theologischen Handschriften. (Ms. 1–500). Wiesbaden 1995. HERBERS, Klaus: Wol auf sant Jacobs strassen! Pilgerfahrten und Zeugnisse des Jakobuskultes in Süddeutschland. Ostfildern 2002, s. 53–55. HEYEN, Franz–Josef: Die Bistümer der Kirchenprovinz Trier. Das Erzbistum Trier 9. Das Sift St. Simeon in Trier. Berlin – New York 2002 (= Germania Sacra, Historisch–Statistische Beschreibung der Kirche des alten Reiches Neue Folge 41). HILSCH, Peter: Familiensinn und Politik bei Přemysliden. Jaromir–Gebehard, Bischof von Prag und Kanzler des Königs. In: Papstum, Kirche und Recht im Mittelalter. Festschrift für H. Furhmann zum 65. Geburtstag. Ed. H. Mordek. Tübingen 1991, s. 215–231. HILSCH, Peter: Herzog, Bischof und Kaiser bei Cosmas von Prag. In: Geschichtsschreibung und geistiges Leben im Mittelalter. Festschrift für Heinz Löwe zum 65. Geburtstag. Ed. K. Hauck, H. Mordek. Köln – Wien 1978, s. 356–372. HINGST, Carl Wilhelm: Graf Wiprecht von Groitzsch als Herr von Leisnig und Colditz. Mitteilungen des Geschichts– und Altertumsvereins zu Leisnig 6, 1881, s. 35–48. HINGST, Carl Wilhelm: Leisnig. Schloss, Stadt und Amt vor fünfhundert Jahren. Mittheilungen des Geschichts– und Alterthums–Vereins zu Leisnig im Königreiche Sachsen 2, 1871, s. 1– 102. HINSCHIUS, Paul: Das Kirchenrecht der Katholiken und Protestanten in Deutschland 2. System des Katholischen Kirchenrechts mit besonderer Rürcksicht auf Deutschland. Berlin 1878. HIRSCH, Hans: Das Recht der Königserhebung durch Kaiser und Papst im hohen Mittelalter. In: Festschrift Ernst Heymann. Waimar 1940, s. 209–249. HIRSCH, Hans: Die Vita Altmanni episcopi Pataviensis. Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich, Neue Folge 15–16, 1916–1917, s. 349–366. HLAVÁĈEK, Ivan: Angebliche Versuche der Přemysliden des 11. Jhs. um das Landeserzbistum in Prag. In: Prusy – Polska – Europa. Studia z dziejów średniowiecza i czasów wczesnonowożytnych. Prace ofiarowane profesorowi Zenonowi Hubertowi Nowakowi w sześćdziesiątą piątą rocznicę urodzin i czterdziestolecie pracy naukowej. Ed. A. Radzimiński – J. Tandecki. Toruń 1999, s. 35–44. HLAVÁĈEK, Ivan: Diplomatisches Material in den narrativen Quellen des böhmischen Mittelalters bis zum Ausgang des 13. Jahrhunderts. In: Paleographica, diplomatica et

archivistica. Studi in onore di G. Batteli 2. Roma 1979 (= Storia e literatura. Raccolta di studi e testi 140), s. 73–96. HLAVÁĈEK, Ivan: Z dějin vyšehradské kapitulní knihovny ve středověku (Od počátku do husitství). In: Královský Vyńehrad 1, s. 69–81. HLAWITSCHKA, Eduard: Königin Richeza von Polen – Enkelin Herzog Konrads von Schwaben, nicht Kaiser Ottos II.? In: E. Hlawitschka. Stirps regia. Forschungen zu Königtum und Führungsschichten im frühen Mittelalter. Ausgewählte Aufsätze. Frankfurt am Main – Bern – New York – Paris, 1988, s. 471–494. HLAWITSCHKA, Eduard: Stirps regia. Forschung zu Königtum und Führungsschichten in frühen Mittelalter. Ausgewählte Aufsätze. Edd. G. Thoma, W. Giese. Frankfurt am Main – Bern – New York – Paris, 1988. HLEDÍKOVÁ, Zdeņka: Ke kulturním poměrům vyšehradské kapituly počátkem 13. století. FHB 2, 1980, s. 129–173. HLEDÍKOVÁ, Zdeņka: Biskup Jan IV. z Dražic (1301–1343). Praha 1991 (= Studie a texty 6). HLEDÍKOVÁ, Zdeņka: Arnošt z Pardubic. Arcibiskup / Zakladatel / Rádce. Praha 2008. HLEDÍKOVÁ, Zdeņka: Vyšehradské proboštství a české kancléřství v první polovině 14. století. In: Královský Vyńehrad 2, s. 74–89. HLEDÍKOVÁ, Zdeņka: Statuta vyšehradské kapituly z roku 1317. In: Královský Vyńehrad 4, s. 134–165. HLOBIL, Ivo: Koruna Karla IV., zvaná Svatováclavská. Poznámky k její přemyslovské tradici, vzniku a utváření. In: Ĉeské korunovaĉní klenoty. Ed. L. Horáková. Praha 19983, s. 39–47. HOCHHOLZER, Elmar: Das Nekrolog des „Schottenklosters“ St. Jakob in Regensburg (Vat. Lat 10100). Bemerkungen und Ergänzungen zu einer mißlungenen Edition. Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens und seiner Zweige 106, 1995, s. 333– 376. HÖDL, Günther: Göttweig im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens, 94, 1983, s. 1–231. HOFFMANN, Erich: Coronation and Coronation Ordines in Medieval Scandinavia. In: Coronations. Medieval and Early Modern Monarchic Ritual. Edd. J. M. Bak. Berkeley – Los Angeles – Oxford 1990, s. 125–151. HOFFMANN, Erich: Die heiligen Könige bei den Angelsachsen und den skandinavischen Völkern. Königsheiliger und Königshaus. Neumünster 1975 (= Quellen und Forschungen zur Geschichte Schleswig–Holsteins 69). HOFFMANN, Erich: Königserhebung und Thronfolgeordnung in Dänemark bis zum Ausgang des Mittelalters. Berlin – New York (= Beiträge zur Geschichte und Quellenkunde des Mittelalters 5), s. 29–31. HOFFMANN, Hartmut: Böhmen und das deutsche Reich im hohen Mittelalter. JGMO 18, 1969, s. 1–62. HOFMANN, Dietrich: Die Legende von Sankt Clemens in den skandinavischen Ländern im Mittelalter. Frankfurt am Main – Berlin – Bern – New York – Paris – Wien 1997 (= Beiträge zur Skandinavistik 13). HOFMEISTER, Adolf: Die heilige Lanze. Ein Abzeichen des alten Reiches. Breslau 1908. HOLDER–EGGER, Oswald: Studien zu Thüringischen Geschichten IV. Neues Archiv der Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde 11, 1895, s. 441–546, 685–735.

HOLTZMANN, Walther: Krone und Kirche in Norwegen im 12. Jahrhundert. DA 2, 1938, s. 341– 400. HÓMAN, Bálint: Die erste Epoche der ungarischen Geschichtsschreibung. Minerva 2, 1923, s. 11–40. HÓMAN, Bálint: Geschichte des ungarischen Mittelalters I. von den ältesten Zeiten bis zum Ende des XII. Jahrhunderts. Berlin 1940. HRDLIĈKA, Ladislav – DRAGOUN, Zdeněk – RICHTEROVÁ, Julie: Praha 1 – Staré Město, Ungelt. Praņský sborník historický 13, 1981, s. 165–174. HRDLIĈKA, Ladislav: Týnský dvůr a středověká Praha. Archeologický výzkum 1976–1986. Praha 2005. HRUBÝ, Václav: Na okraj nového vydání Kosmovy kroniky. ĈMM 49, 1924 , s. 371–384. HRUBÝ, Václav: Tři studie k české diplomatice. Ed. J. Ńebánek. Brno 1936 (= Spisy Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně 42). HÜLS, Rudolf: Kardinäle, Klerus, Kirchen Roms 1049–1130. Tübingen 1977. HUŅÁĈEK, Václav: Ostrov mezi Břevnovem a Sázavou. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť kníņete Boleslava II. (†7. února 999). Edd. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeńtík. Praha 2000, s. 71–84. HUSCHNER, Wolfgang: Original, Abschrift oder Fälschung? Imitative Kopien von ottonischen und salischen Diplomen in italienischen Archiven. In: Turbata per aequora mundi. Dankesgabe an Ekkehard Müller–Mertens. Edd. M. Lawo, O. B. Rader. Hannover 2001 (= MGH Studien und Texte 29), s. 49–66. HUYGHEBAERT, Nicholas: Les documents nécrologiques. (Typologie des sources du Moyen Âge occidental 4.) Turnhout 1972. CHABRADA, Rudolf: Kostely sv. Petra a velkomoravská tradice. Památky a příroda 15, 1990, s. 586–592. CHALOUPECKÝ, Václav – RYBA, Bohumil: Středověké legendy prokopské. Jejich historický rozbor a texty. Praha 1953. CHARVÁT, Petr: „Dejte mému synáčkovi loveckou trubku mou i kopí“. Co vlastně odkázal umírající Břetislav II svému dědici. Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis 5, 2000, s. 167–169. CHARVÁT, Petr: „Světská nádhera vždy k úctě ponouká“. Přepych přemyslovských dvorů. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – Historie 66, 2012, s. 63–66. CHAURA, Karel: Denáry českého vévody Vratislava II. Praha 1937. Investiturstreit und Reichsverfassung. Edd. J. Fleckenstein. Sigmaringen 1973. IRMER, Georg: Wigbert von Groitsch. Mitteilungen des Vereins für Anhaltische Geschichte und Altertumskunde 2, 1880, s. 109–116, 371–387, 518–526. JÄGER, Hans: Rechtliche Abhängigkeitsverhältnisse der östlichen Staaten vom Fränkisch– Deutschen Reich (Ende des 8. bis Ende des 11. Jahrhunderts). Gelnhausen 1960. JAGOŃOVÁ, Anna: Zakladacia listina vyšehradskej kapituly CDB I, 387. In: Prameņ – jeho funkcia, význam, interpretácia a limity v historickom výskume. Edd. A. Feriancová – M. Glejtek. Nitra 2010, s. 41–51. JAN, Libor: Počátky moravského křesťanství a církevní správa do doby husitské. In: XXVII. mikulovské sympozium. Vývoj církevní správy na Moravě. Brno 2003, s. 7–20.

JAN, Libor: Stará Morava mezi Východem a Západem. In: Svatý Prokop, Ĉechy a střední Evropa. Ed. P. Sommer. Praha 2006, s. 251–264. JAN, Libor: Václav II. a struktury panovnické moci, Brno 2006. JANOUŃEK, Emanuel: Poměr polsko–český v počátcích politického myšlení českého. In: Sborník prací věnovaných Janu Bedřichu Novákovi k ńedesátým narozeninám 1872–1932. Praha 1932, s. 19–31. JÄSCHKE, Kurt–Ulrich: Frühmittelalterliche Festkrönungen. Überlegungen zu Terminologie und Methode. HZ 211, 1970, s. 536–588. JASIŃKI, Kazimierz: Rodowód pierwszych Piastów. Warszawa–Wrocław (1992). JASIŃSKI, Tomasz: Czy Gall Anonim to Monachus Littorensis. Kwartalnik Historyczny 112, 2005, s. 69–89. JASIŃSKI, Tomasz: O pochadzeniu Galla Anonima. Kraków 2008. JEDLICKI, M. Z. Poglądy prawno–polityczne Thietmara. Przyczynek do badań nad świadomością prawna wschodnio–niemieckich feudałów na przełomie X i XI wieku. CPH 5, 1953, s. 39–76 JEDLICKI, Marian Zygmunt: Stosunek prawny Polski do cesarstwa do r. 1000. Poznań 1939 (= Poznańskie Towarzystwo przyjaciół nauk prace komisji historicznej XII.2), zejmén s. 58– 119. JEDLICKI, Marian Zygmunt: Marian Z.: Les rapports entre la Pologne et ľ Empire Germanique au point de vue de ľ historie de institutions politiques. (otisk z La Pologne au VII–e Congres International des Sciences Historiques). Varsovie 1933. JENSEN, Ole: Der Englische Peterspfennig und die Lehenssteuer aus England und Irland an den Papstuhl im Mittelalter. Heidelberg 1903. JIREĈEK, H.: Ještě slovo o kultu Svato–Klimentském v zemích našich. Památky archaeologické 14, 1889, s. 242–243. JIREĈEK, H.: Kaple a kostely sv. Klimenta. Památky archaeologické 14, 1859, s. 229–232. JIREĈEK, Hermengild: Župy Čech jihovýchodních až do roku 1200. Památky archaeologické a místopisné 2, 1857, s. 65–72. KADLEC, Jaroslav: Svatý Prokop. Praha 1966. KAHL, Hans–Dietrich: Der sogenannte Ludus de Antichristo (De omnibus saeculorum) als Zeugnis frühstauferzeitlicher Gegenwartskritik. Mediävistik 4, 1991, s. 53–148. KAHL, Hans–Dietrich: Die „Konstantinskrone“ in der Hagia Sophia zu Konstantinopel. Ein Beitrag zur byzantinischen Konstantinslegende. In: Antike und Universalgeschichte. Festschrift Hans Erich Stier zum 70. Geburtstag am 25. Mai 1972. Münster 1972, s. 302– 322. KAHL, Hans–Dietrich: Slawen und Deutsche in der brandenburgischen Geschichte des zwölften Jahrhunderts. Die letzte Jahrzehnte des Landes Stodor1–2. Köln – Graz 1964. KAHL, Hans–Dietrich: Weihekrone und Herrscherkrone. Studien zur Entstehungsgeschichte mittelalterlicher Symbolhandlungen mit Kronen (nepublikovaná habilitaĉní práce na Filozofické fakultě Univerzity Justa Liebiga v Giessenu), Giessen 1964. KALHOUS, David (rec.): M. Wihoda, Morava v době knížecí. SMB 3, 2011, s. 304–310. KALHOUS, David. Koruna česká a polská? Střetávání Boleslava II. a Vratislava II. na cestě za královskou korunou, SPFFBU, řada C 48 (2001), s. 5–15. KALHOUS, David: Anatomy of a Duchy. The Political and Ecclesiastical Structures of Early Přemyslid Bohemia. Leiden – Boston 2012

KALHOUS, David: Čechy a říše: problém pramenů nebo historiografie? ĈĈH 111, 2013, s. 481– 516. KALHOUS, David: Granum catalogi praesulum Moraviae jako pramen k dějinám Moravy v 10. století? MHB 11, 2007, s. 23–38. KALHOUS, David: Jak viděla Hnězdno roku 1000 středověká tradice. In: Proměny středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Mocenské souvislosti a paralely. Edd. M. Wihoda, L. Reitinger. Brno 2010 (= Edice Země a kultura ve střední Evropě 14), s. 339–358. KALHOUS, David: Jaromír–Gebhard, pražský biskup a říšský kancléř (1038–1090). MHB 9, 2003, s. 27–43. KALHOUS, David: K historické metodě aneb opět nad pravostí Kristiánovy legendy. ĈMM 128, 2009, s. 177–183. KALHOUS, David: Kristiánova legenda v dějinách 10. a 12. věku. (Disertaĉní práce na Historickém ústavu FF MU). Brno 2005. KALHOUS, David: Slovanské písemnictví a liturgie 10. a 11. věku. ĈĈH 108, 2010, s. 1–33. KALHOUS, David: Stará Boleslav v písemních pramenech raného středověku. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Ed. I. Boháĉová. Praha 2003 (= Mediaevalia archeologica 5), s. 17–28. KALHOUS, David: Vrcholně středověká tradice o Velké Moravě. K instrumentalizaci historické tradice, v tisku. KALHOUS, David: Znovu o Kristiána: replika. ĈMM 125, 2007, s. 411–417. KALHOUS, David – MALAŤÁK, Demeter (rec.): A. Pleszcyński: Vyšehrad. Rezidence českých panovníků. ĈMM 122, 2003, s. 229–233. KALOUSEK, Josef: České státní právo. Praha 18922. KAMPRAD, Johann: Leisnigker Chronica oder Beschreibung der sehr alten Stadt Leisnigk […]. Leisnig 1753. KANTOROWICZ, Ernst H.: Dvě těla krále. Studie středověké politické teologie. Praha 2014. KANTOROWICZ, Ernst H.: Laudes regie. A Study in Liturgical Acclamations and Mediaeval Ruler Worship. Berkeley – Los Angeles 1958. KARBUSICKÝ, Vladimír: Nejstarší české pověsti. Praha 1966. KATRÁK, Ondřej: Vyšehrad v době Vratislava II. (Nepublikovaná diplomová práce na Katolické teologické fakultě UK). Praha 2012. KAUFMANN, Carl Maria: Das Kaisergrab in den vatikanischen Grotten. Erstmalige archaeologisch–historische Untersuchung der Gruft Otto´s II. München 1902. KEJŘ, Jiří: Korunovace krále Vladislava II. ĈĈH 88, 1990, s. 641–660. KEJŘ, Jiří: O říšském knížectví pražského biskupa. ĈĈH 89, 1991, s. 481–492. KEJŘ, Jiří: Zwei Studien über die Anfänge der Städteverfassung in den böhmischen Ländern, II. Das Privileg Herzog Sobieslaw II. für die Prager Deutschen. Historica 16, 1969, s. 116– 142. KEMPF, Friedrich: Primitiale und episkopal–synodale Struktur der Kirche vor der gregorianischen Reform. Archivum Historiae Pontificae 16, 1978, s. 26–76. KERN, Fritz: Gottesgnadentum und Widerstandsrecht im früheren Mittelalter. Zu Entwicklungsgeschichte der Monarchie. Darmstadt 1962.

KERNBACH, Anna: Vincenciova a Jarlochova kronika v kontextu svého vzniku. K dějepisectví přemyslovského období. Brno 2010. KERSKEN, Norbert: Die Anfänge nationaler Geschichtsschreibung im Hochmittelalter. Widukind von Corvey, Gallus Anonymus, Cosmas von Prag. Gesta Hungarorum. In: Europas Mitte um 1000. 2. Ed. A. Wieczorek, H.–M. Hinz. Stuttgart 2000, s. 863–867. KERSKEN, Norbert: Mittelalterliche Nationalgeschichtsschreibung im östlichen Mitteleuropa. MHB 4, 1995, s. 147–170. KĘTRZYŃSKI, Stanisław: Kazimierz Odnowiciel. In: S. Kętrzyński. Polska X–XI wieku. Warszawa 1961, s. 365–690. KĘTRZYŃSKI, Stanisław: O rzekomej wyprawie Włodzisława Hermana na Szczecin w r. 1091. KH 14, 1900, s. 17–23. KINDER, Anette: Reliquiar mit der Krone, In: Elisabeth von Thüringen – Eine europäische Heilige. Katalog. Edd. D. Blume, M. Werner. Petersberg 2007, s. 158–161. KITT, Adelheid: Der frühromanische Kronleuchter und seine Symbolik I–II. Inaugural– Dissertation Wien 1944. KLÁPŃTĚ, Jan: Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2012 (druhé rozńířené vydání). KLEWITZ, Hans Walter: Die Entstehung des Kardinalskollegiums. ZSSR 51, Kanostische Abteilung 25, 1936, s. 115–221. KLEWITZ, Hans Walter: Reformpapsttum und Kardinalkolleg. Darmstadt 1957. KLEWITZ, Hans–Walter: Die Festkrönungen der deutschen Könige. ZSSR Kanonistiche Abteilung 28, 1939, s. 48–96. KÖHNCKE, Otto: Wibert von Ravenna (Papst Clemens III.). Ein Beitrag zur Papstgeschichte. Leipzig 1888. KOLBERG, A.: Das Labgedicht auf den heiligen Adalbert. Zeitschrift für Altertumskunde Ermlands 7, 1878–1881, s. 374–598. KOLLER, Heinrich: Zur Echtheitsfrage des Codex Udalrici. Mitteilungen der Wiener Diplomata – Abteilung der Monumenta Germaniae Historica III. Anzeiger der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, philosophisch-historische Klasse ĉ. 25, 1952, s. 402–419. KOLLER, Heinrich: Zwei Parieser Briefsammlungen. MIÖG, 59, 1951, s. 299–327. KØLLN, Herman: Přemyslovská pověst v Kristiánově legendě a Kosmově kronice. Bibliothec Strahoviensis 2, 1996, s. 111–122. KOPAL, Petr: Kosmovi ďáblové. Vršovsko – přemyslovský antagonizmus ve světle biblických a legendárních citátů, motivů a symbolů. MHB 8, 2001, s. 7–41. KOPAL, Petr: Král versus kníže? Idea panovnické moci v Kosmově kronice. In: Proměny středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Mocenské souvislosti a paralely. Edd. M. Wihoda, L. Reitinger. Brno 2010 (= Edice Země a kultura ve střední Evropě 14), s. 359–371. KOPAL, Petr: Smíření Čechů se svatým Vojtěchem. Struktura jednoho obrazu v Kosmově kronice. In: Rituál smíření. Konflikt a jeho řeńení ve středověku. Sborník příspěvkŧ z konference konané ve dnech 31. května – 1. ĉervna 2007 v Brně. Ed. M. Nodl, M.Wihoda. Brno 2008, s. 45–55. KOPAL, Petr: Státnost a rituály v Kosmově kronice. In: Stát státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky. Sborník příspěvkŧ z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. Edd. M. Wihoda ve spolupráci s D. Malaťákem. Brno 2006, s. 155–195.

KÖRNTGEN, Ludger: Königsherrschaft und Gottes Gnade. Zu Kontext und Funktion sakraler Vorstellungen in Historiographie und Bildzeugnissen der ottonisch–frühsalischen Zeit. Berlin 2001 (= Orbis Mediaevalis. Vorstellungswelten des Mittelalters 2). KORTA, Wacław: Milsko i Łużyce w polityce pierwszych Piastów. Śląski kwartalnik historyczny Sobótka 45, 1990, s. 141–184. Korunovační řád českých králů. Edd. Jiří Kuthan – Miroslav Ńmied, Praha 2009. KOŘÁN, Ivo: Etika Miraculosy. Umění 43, 1995, s. 501–513. KOŘÁN, Ivo: Slovanská tradice a Vyšehrad. In: Královský Vyńehrad 4, s. 69–82. KOŘÁN, Ivo: Svatý Prokop, Vyšehrad a světcovy legendy ze 14. století. In: Královský Vyńehrad 3, s. 112–127. KOŘÁN, Ivo: Vyšehradské inventáře mezi gotikou a barokem. Umění 35, 1987, s. 540–546. KOSS, Rudolf: Kritische Bemerkungen zu Friedrichs Codex diplomaticus nec non epistolaris regni Bohemiae (Studien zu älteren böhmischen Urkundenwesen). Prag 1911 (= Prager Studien aus dem Gebiete der Geschichtswissenschaften 16). KÖSTER, Arnold: Die staatlichen Beziehungen der böhmischen Herzöge und Könige zu den deutschen Kaisern von Otto dem Grossen bis Ottokar II. Breslau 1912 (= Untersuchungen zur Deutschen Staats– und Rechtsgeschichte 114). KOTOUS, Jan: K úloze Vyšehradu v českém korunovačním řádu. Právněhistorické studie 39, 2007, s. 61–66. KOTTJE, R.: Erzbischof. In: Lexikon des Mittelalters 3. München 1986, s. 2192–2193. KOVÁCS, László: Svaté kopí uherské. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Ed. A. Wieczorek, H.– M. Hinz. Praha 2002, s. 322–323. KOZŁOWSKA–BUDKOWA, Zofia: Który Bolesław? In: Prace z dziejów Polski feudalnej. Ofierowane Romanowi Grodeckiemu w 70 rocznicę urodzin. Edd. Z. Kozłowska–Budkowa, J. Dabrowski, K. Lepszy, H. Łowmiański, T. Manteuffel, K. Piwarski. Warszawa 1960, s. 81–89. KRÁLÍK, Oldřich: Nová fáze sporů o slovanskou kulturu v přemyslovských Čechách. Slavia 37, 1968, s. 474–494. Královský Vyšehrad. Sborník k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061– 1092). Edd. J. Huber – B. Nechvátal. Praha 1992. (Citováno pod zkratkou Královský Vyńehrad 1.) Královský Vyšehrad 2. Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla. Praha 2001. (Citováno pod zkratkou Královský Vyńehrad 2.) Královský Vyšehrad 3. Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci. Ed. B. Nechvátal ve spolupráci s J. Huberem, J. Kotousem. Kostelní Vydří 2007. (Citováno pod zkratkou Královský Vyńehrad 3.) Královský Vyšehrad 4. Sborník příspěvků ze semináře 940 let královské kolegiátní kapitoly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Ed. B. Nechvátal. Praha 2012. (Citováno pod zkratkou Královský Vyńehrad 4.) KREJĈÍK, Tomáń: Ikonografie moravských denárů. In: Denárová měna na Moravě. Sborník prací z III. numismatického symposia 1979. Ekonomicko–peněņní situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8.–12. století). Brno 1985, s. 369–377.

KREJĈÍKOVÁ, Jarmila: Die Siegel der böhmischen Herrscher bis 1250. In: Typologie der Königsurkunden. Kolloquium de Commission International de Diplomatique in Olmütz 30.8.–3.9.1992. Ed. J. Bistřický. Olomouc 1998 (= Acta coloqvii Olomvcensis), s. 241–248. KRISTÓ, Gyula: Die Arpaden–Dynastie. Die Geschichte Ungarns von 895–1301. Budapest 1993. KRISTÓ, Gula – MAKK, Ferenc: Die ersten Könige Ungarns. Die Herrscher der Arpadendynastie. Herne 1999. KROFTA, Kamil: Kurie a církevní správa zemí českých v době předhusitské. ĈĈH 10, 1904, s. 15–27, 125–152. KRÖGER, Johannes Wilhelm: Geschichte Böhmens von Friedensschluss Bretislavs mit Heinrich III. (1041) bis Wratislavs Königskrönung (1086). Leipzig 1880. KRULL, Paul: Die Salbung und Krönung der deutschen Königinnen und Kaiserinnen im Mittelalter. Halle – Wittenberg 1911. KRZEMIEŃSKA, Barbara: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v první polovině XI. století. Praha 1999 (druhé vydání). KRZEMIEŃSKA, Barbara: Břetislav II. Pokus o charakteristiku osobnosti panovníka. ĈSĈH 35, 1987, s. 722–731. KRZEMIEŃSKA, Barbara: Češi a Poláci v mínění svých nejstarších kronikářů. In: Tisíc let ĉesko– polské vzájemnosti I. Materiály z vědecké konference, pořádané na Hradci u Opavy ve dnech 9. – 10. září 1965. Opava 1966, s. 53–83. KRZEMIEŃSKA, Barbara: Konala se roku 1060 polská výprava na Hradec u Opavy? Z politických počátků Vratislava II. FB 2, 1980, s. 77–119. KRZEMIEŃSKA, Barbara: Krize českého státu na přelomu tisíciletí. ĈSĈH 18, 1970, s. 497–532. KRZEMIEŃSKA, Barbara: Olomoučtí Přemyslovi a Rurikovci. ĈMM 106, 1987, s. 259–267. KRZEMIEŃSKA, Barbara: Polska i Polacy w opinii czeskiego kronikarza Kosmasa. Zeszyty Naukowe Uniwersytetu Lódzkiego, 15,1960, serie I, s. 75–95. KRZEMIEŃSKA,B. Boj knížete Břetislava I. o upevnění českého státu (1039–1041). Praha 1979 (= Rozpravy ĈSAV, řada spoleĉenských věd 89, seńit. 5). KRZEMIEŃSKA, Barbara – MERHAUTOVÁ, Aneņka – TŘEŃTÍK, Duńan: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Praha 2000. KRZEMIEŃSKA, Barbara – TŘEŃTÍK, Duńan: O dokumence praskim z roku 1086. Studia Źródłoznawcze 5, 1960, s. 79–88 KRZENCK, Thomas: Adolf Bachmann – českoněmecký historik, angažovaný profesor a liberální politik ve sporu o „českou otázku“. In: Německá medievistika v ĉeských zemích do roku 1945. Edd. P. Soukup a F. Ńmahel. Praha 2004, s. 237–250. KÜAS, Herbert – KOBUCH, Manfred: Rundkapellen des Wiprecht von Groitzsch. Bauwerk und Geschichte. Berlin 1977. KUBÍN, Petr: Odpověď na repliku Davida Kalhouse o Kristiánovi. ĈMM 128, 2009, S. 171–175. KUBÍN, Petr: Sedm přemyslovských kultů. Praha 2011 (= Opera Faluctatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis, Historia et historia artium 12). KUBÍN, Petr: Svatý Pankrác – strážce vstupu na Vyšehrad. In: Evropa a Ĉechy na konci středověku. Sborník příspěvkŧ věnovaných Frantińku Ńmahelovi. Edd. E. Doleņalová, R. Novotný, P. Soukup. Praha 2004, s. 113–123. KUBÍN, Petr: Vyšehrad jako český Řím. Teologické texty 17, 2006, s. 73–75.

KUBÍN, Petr: Vyšehrad: la Roma boema. In: Roma – Praga. Praha – Řím. Omaggio a Zdeņka Hledíková. Ed. K. Bobková, E. Valentová, E. Doleņalová, E. Chodějovská, Z. Hojda, M. Svatoń. Praha 2009 (= Bollettino dell'Istituto Storico Ceco di Roma, Supplemento 2008), 49–55. KUBÍN, Petr: Znovu o Kristiána. In: Od kníņat ke králŧm. Sborník ku příleņitosti 60. narozenin Josefa Ņemliĉky. Edd. E. Doleņalová, R. Ńimŧnek ve spolupráci s. D. Dvořáĉkovou a A. Pořízkou. Praha 2007, s. 63–72. KUBÍNOVÁ, Kateřina: Dosud přehlížené svědectví o Přemyslových opánkách a mošně a korunovaci českých králů. In: Ars vivendi. Professori Jaromir Homolka ad honorem. Edd. A. Mudra, M. Ottová. Praha 2006, s. 79–84. KUBÍNOVÁ, Kateřina: Dva rukopisy královny Emmy. In: Ĉechy jsou plné kostelŧ – Boemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Aneņky Merhautové, DrSc. Ed. M. Studniĉková. Praha 2010, s. 176–189. KUDĚLKA, Milan: Spor Gelasia Dobnera o Hájkovu kroniku. Praha 1964 (= Rozpravy ĈSAV, řada spoleĉenských věd LXXIV.11). KÜHN, K. A.: Beiträge zur Heimatskunde Pegau´s. Pegau 1885. KÜHN, Karl: Das Marktwesen Leisnigs. Mitteilungen des Geschichts– und Altertumsvereins zu Leisnig 19, 1940, s. 37–54. KULECKI, Michał: Cereminiał intronizacyjny Przemyślidów w X–XIII wieku. Przegląd Historyczny 75, 1984, s. 441–450. KUTHAN, Jiří: Pohřebiště českých knížat a králů z rodu Přemyslovců. In: J. Kuthan. Splendor et gloria Regni Bohemiae. Umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha 2008 (= Opera Facultatis Theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis, Historia et historia artium 8), s. 9–56. KUTHAN, Jiří – ROYT, Jan: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů. Praha 2011. KUTNAR, Frantińek – MAREK, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha 2009. KVĚT, Jan: Sochařství, malířství a umělecká řemesla, Praha románská. In: Osmero knih o Praze 2. Praha 1948, s. 129–212. LABUDA, G.: Władislaw Herman. SSS 6. Wrocław – Warszawa – Kraków 1977, s. 519. LABUDA, Gerald: Kiedy książę Bolesław Krzywousty stał się lennikiem księcia czeskiego w zemi kłodzkiej? (Przyczynek do krytyki Kroniki Czechów Kosmasa). In: Discernere vera et falsa. Prace ofiarowane Jósefowi Szymańskiemu w sześćdziesiątą rocznicę urodzin. Lublin 1992 (= Annales Universitatis Marie Curie–Skłodowska, sectio F Historia, 45, 1990), s. 91–97. LABUDA, Gerald: O zakresie rzekomych uprawnień Królewstwa Niemieckiego i Marchii Brandenburskiej nad całym Pomorzem we wczesnym średniowieczu. „Roczniki Historyczne“ 73, 2007, s. 17–34. LABUDA, Gerald: Święty Stanisław biskup krakowski, patron Polski. Śladami zabojstwa – męczeństwa – kanonizaci. Poznań 2000. LABUDA, Gerald: Uwiezienie polskich insygniów koronacyjnych do Niemec w 1031 r. In: Kultura średniowieczna i staropolska. Studia ofierowane Aleksandrowi Gieysztorowi w pięćdziesięcio leczc pracy naukowej. Warszawa 1991, s. 217–229.

LABUDA, Gerald: Zatargi z Czechami i Pomorzanami w pierwszych okresie rządów Bolesława Śmiałego (1058–1073). Zapiski Historyczne 50, 1985, s. 453–469. LABUDA Gerald – SWOBODA, Wincenty: Tribut. SSS 6. Ed. G. Labuda, Z. Stieber. Wrocław – Warzawa – Kraków – Gdaņsk 1977, s. 175–180. LALIK, Tadeusz: Wlośc kanoników starobolesławskich w pierwszej połowie XI–XII wieku. Kwartalnik Historii Kultury Materialnej 19, 1971, s. 399–429. LANGER, Otto: Bischof Benno von Meissen. Sein Leben und seine Kanonisation. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Meissen 1 (Heft 5), 1886, s. 1–38. Lateinische Herrschertitel und Herrschertitulaturen vom 7. bis zum 13. Jahrhundert. Ed. H. Wolfram, A. Scharer. Wien 1988 (Intitulatio 3: MIÖG – Ergänzungsband 29). LAUTER, Kassian: Matthäus Steynhus von Königssaal (†1427). Leben und Werke. Cistercienser Chronik 71, 1964, s. 93–109, Cistercienser Chronik 74, 1967, s. 129–141, 170–180. LECHNER, Gregor M.: Sankt Altmann. Bischof von Passau. Leben und Wirken. Göttweig 1991. LECHNER, Karl: Die Babenberger. Markgrafen und Herzoge von Österreich (976–1246), Wien – Köln – Graz 1976. LEWALD, Ursula: Die Ezzonen. Das Schicksal eines rheinischen Fürstengeschlechts. Rheinische Vierteljahrblätter 43, 1979, s. 120–168. LEWICKI, Anatol: Wratysław II czeski królem polskim. Ustęp z dziejów czeskopolskich. (Sprawozdanie dyrekcji gimnazjum w Przemyślu za rok 1876). Przemyśl 1876. LINK, Frantińek: Astronomické zprávy v kronice Vyšehradského kanovníka. ĈSĈH 9, 1961, s. 559– 571. LIPPERT, Julius: Die Wyschehradfrage. MVGDB 23, 1894, s. 213–255. ŁODYŃSKI, Maryan (rec.): B. Bretholz, Geschichte Böhmens und Mährens bis zum Aussterben der Přemysliden (1306). Kwartalnik historyczny 27, 1913, s. 337–348. LOSERTH, Johann: Das angebliche Senioratsgesetz des Herzogs Břetislaw I. und die böhmische Succession in der Zeit des nationalen Herzogthums. Ein Beitrag zur altböhmischen Rechtsgeschichte. AÖG 64, 1882, s. 1–78. LÜBKE, Christian: Fremde im östlichen Europa. Von Gesellschaften ohne Staat zu verstaatlichen Gesellschaften (9.–11. Jahrhundert). Köln 2001. LYON, Jonathan R.: The Withdrawal of Aged Noblemen into Monastic Communities: Interpreting the Sources from Twelfth– Century Germany. In: Old Age in the Middle Ages and the Renaissance. Interdisciplinary Approaches to a Neglected Topic. Ed.) A. Classen. Berlin 2007, s. 143–169. MAKK, Ferenc: Ungarische Außenpolitik (896–1196). Herne 1999 (= Studien zur Geschichte Ungarns 3), s. 94–99. MALAŤÁK, Demeter: Korunovace Vratislava II. ĈMM 121, 2002, s. 276–285. MALAŤÁK, Demeter: Korunovace přemyslovských králů. In: Stát, státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky. Sborník příspěvkŧ z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. Edd. M. Wihoda, D. Malaťák. Brno 2006, s. 47–66. MALECZYŃSKI, Karol: Bolesław Krzywousty. Zarys panowania. Kraków s. d. MALECZYŃSKI, Karol: Uwagi nad przekazem roczników magdeburských o hołdzie Krzywoustego z 15 sierpnia 1135 r. Sprawozdania z czynności i posiedzeń polskiej akademii umiejętności 43, 1938, s. 329–332.

MANITIUS, Max (Unter Paul Lehmans Mitwirkung): Geschichte der lateinischen Literatur des Mittelalters 3. Vom Ausbruch des Krichenstreites bis zum Ende des zwölften Jahrhunderts. München 1931. MARQUIS, Bettina: Meißnische Geschichtsschreibung des späten Mittelalters (ca. 1215–1420). München 1998, s. 36–81. MAŘÍKOVÁ–KUBKOVÁ, Jana – EBEN, David: Organizace liturgického prostoru v bazilice sv. Víta. Castrum Pragense 2, 1999, s. 227–238. MAŘÍKOVÁ–KUBKOVÁ, Jana – HERICHOVÁ, Iva: Archeologický atlas Pražského hradu. I. Katedrála sv. Víta – Vikářská ulice. Praha 2010 (= Castrum Pragense 9), s. 69–70. MÄRTL, Claudia: Regensburg in den geistigen Auseinandersetzungen des Investiturstreits. DA 42, 1986, s. 145–191. MASCHKE, Erich: Der Peterspfennig in Polen und dem deutschen Osten (= Schriften des Kopernikuskreises Freiburg im Breisgau 11). Sigmaringen 1979 (druhé vydání). MASS, Josef: Das Bistum Freising im Mittelalter. München 1986. MAŃEK, Michal: Korunovace Vladislava II. ve světle numizmatických objevů. Král Vladislav a Judita královna. ĆAS 8, 2005, s. 12. MAŃÍN, Jiří: Korunovační evangelistář Vratislava krále, řečený Kodex vyšehradský – Codex Vyšehradensis (1085) 2. Komentář. Praha 1970. MATLA, Marzena: Czy Bolesław Śmiały uświetnił swoją koronację fundacją Złotego kodeksu? In: Gnieźnieńskie koronacje królewskie i ich środkowoeuropejskie konteksty. Edd. J. Dobosz, M. Matla, L. Wetesko. Gniezno 2011 (= Coloquia Mediaevalia Gnesnensia 2), s. 115–140. MATLA–KOZŁOWSKA, Marzena: Qui a quo – wzajemne wpływy polskiego i czeskiego rocznikarstwa we wczesnym średniowieczu (X–XI w.). In: Causa creandi. O pragmatice źródła historycznego. Edd S. Rosik, P. Wiszewski.Wrocław 2005 (= Acta Universitatis Wratislaviensis No. 2783, Historia 171), s. 67–89. MATTEJIET, U.– SCHREINER, P.– WIRTH, G.: Tribut. In: Lexikon des Mittelalters 8. München 1995, s. 986–987. MAURER, Konrad: Norwegens Schenkung an dem hl. Olaf. Abhandlungen der Philosophisch– Philologischen Classe der Königlich Bayerischen Akademie der Wissenschaften 14, 1877, s. 67–156. MCKITTERICK, Rosamond: History and Memory in the Carolingian World. Cambridge 2004. MEDEK, Václav: Osudy moravské církve do konce 14. věku. I. díl dějin olomoucké arcidiecéze. Praha 1971. MEICHELBECK, Carolus: Historia Frisingensis 1. Augustae Vindel. – Graecii 1724, s. 290. MEINER, Max: Wiprecht von Groitzsch und Abt Windolf von Pegau. Grussdeuben bei Leipzig 1927. Memoria et damnatio memoriae ve středověku. Edd. M. Nodl, P. Węcowski. Praha 2014 (= Colloquia mediaevalia Pragensia 15). MERHAUTOVÁ, Aneņka – SPUNAR, Pavel: Kodex vyšehradský. Korunovační evangelistář prvního českého krále. Praha 2006. MERHAUTOVÁ, Aneņka – TŘEŃTÍK, Duńan: Ideové proudy v českém umění 12. století. Praha 1985 (= Studie ĈSAV 2).

MERHAUTOVÁ, Aneņka – TŘEŃTÍK, Duńan: Ideové proudy v českém umění 12. století. Praha 1985. MERHAUTOVÁ, Aneņka: Bazilika svatého Víta, Václava a Vojtěcha. In: Katedrála sv. Víta v Praze (k 650. výroĉí zaloņení). Ed. A. Merhautová. Praha 1994, s. 16–24. MERHAUTOVÁ, Aneņka: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971. MERHAUTOVÁ, Aneņka: Vznik a význam svatováclavské přilby. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť kníņete Boleslava II. († 7. únor 999). Edd. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeńtík. Praha 2000, s. 85–92. MEUTHEN, Erich: Karl der Grosse – Barbarossa – Aachen. Zur Interpretation des Karlsprivilegs für Aachen. In: Karl der Große. Lebenswerk und Nachleben 4. Das Nachleben. Edd. W. Braunfels, P. E. Schramm. Düsseldorf 1967, s. 54–76. MEYER VON KNONAU, Gerold: Jahrbücher des Deutschen Reiches unter Heinrich IV. und Heinrich V. 1. 1056 bis 1069. Leipzig 1890 (= Jahrbücher der Deutschen Geschichte); 2. 1070–1077. Leipzig 1894; 3. 1077 (Schluss) – bis 1084. Leipzig 1900; 4. 1085–1096. Leipzig 1903; 5. 1096–1106 Leipzig 1904; 6. 1106–1116. Leipzig 1907; 7. 1116 (Schluss)– 1125. Berlin 1965 (druhé vydání). MEYER, Heinz: Die Zahlenallegorese im Mittelalter. Methode und Gebrauch. München 1975. MEYER, Heinz H. – SUNTRUP, Rudolf: Lexikon der mittelalterlichen Zahlenbedeutungen. München 1987. MICHAŁOWSKI, Roman: Podstawy religione monarchii we wczesnym średniowieczu zachodnieuropejskim. Proba typologii. KH 105, 1998, s. 26–31. MICHAŁOWSKI, Roman: Princeps fundator. Studium z dziejów kultury politycznej w Polsce X– XIII wieku. Warszawa 1993. MIKUŃEK, Eduard: Ideové pojetí vztahu českého státu k říši německé v dílech dějepisců 10. a 11. věku, SH 26, 1979, s. 5–52. MILDENSTEIN, Eduard von: Chronik der Stadt Leisnig. Leisnig 1857. MIRBT, Carl: Die Publizistik in Zeitalter Gregors VII. Leipzig 1894; FAUSER, Alois: Die Publizisten des Investiturstreites, Persönlichkeiten und Ideen. (Dissertation) München 1935. MISCHKE, Wojciech: Polska korona królów czeskich. Rec. M.Wihoda, Polská koruna českých králů. Studia Źrodłoznawcze 44, 2006, s. 155–166 MÖHRING, Hannes: Der Weltkaiser der Endzeit. Entstehung, Wandel und Wirkung einer tausendjährigen Weissagung, Stuttgart 2000 (= Mittelalter–Forschung 3). MÚCSKA, Vincent: O prvých uhorských biskupstvach. Historický ĉasopis 51, 2003, s. 3–22. MÚCSKA, Vincent: Uhorsko na ceste ku kresťanskej monarchii. In: Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Mocenské souvislosti a paralely. Edd. M. Wihoda, L. Reitinger. Brno 2010, s. 97–116. MÜLLER, Mechthild: Die Kleidung nach Quellen des frühen Mittelalters. Textilien und Mode von Karl dem Grossen bis Heinrich III. Berlin – New York 2003 (= Ergänzungsbände zum Reallexikon der Germanischen Altertumskunde 33). MÜLLER, Moritz: Das alte und das neue Leisnig. Mittheilungen des Geschichts– und Alterthums–Vereins zu Leisnig im Königreiche Sachsen 9, 1893, s. 1–25. MUYLKENS, Michaela: Reges geminati – Die „Gegenkönige in der Zeit Heinrichs IV. Husum 2012 (= Historische Studien 501).

MYŚLIŃSKI, Kazimierz: Bolesław Krzywousty a césarz Lotar w świetle wydarzeń 1135 roku. Roczniki Humanistyczne 35, 1987, s. 221–231. NAEGLE, August.: Kirchengeschichte Böhmens I.1. Wien – Leipzig 1915. NECHUTOVÁ, Jana: Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha 2000. NECHVÁTAL, Bořivoj: K archeologickému poznání baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě. In: Královský Vyńehrad 3, s. 243–278. NECHVÁTAL, Bořivoj: K poloze kostela sv. Klimenta. AR 42, 1990, s. 410–415 NECHVÁTAL, Bořivoj: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Praha 2004. NECHVÁTAL, Bořivoj: Vyšehrad. Praha 1976. NECHVÁTAL, Bořivoj – HRDLIĈKA, Ladislav: Nedestruktivní průzkumy v kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v letech 1980–1998. In: Královský Vyńehrad 2, s. 102–112. NIERMEYER, J. F.: Mediae Latinitatis Lexicon minus, Leiden 1976. NIKOLAY–PANTER, Marlene: Königin Richeza (um 1000–1063). Rheinische Lebensbilder 12, 1991, s. 25–46. NOHEJLOVÁ, Emanuela: Denár kněžny Eufemie. Numismatický ĉasopis ĉeskoslovenský 4, 1928, s. 1–6. NOHEJLOVÁ, Emanuela: Příběhy kláštera opatovického. Příspěvek k vlastivědě země české. Praha 1925 (= Filozofická fakulta UK, Práce z vědeckých ústavŧ 12). NOHEJLOVÁ–PRÁTOVÁ, Emilie: Krása české mince. Praha 1955. NOVÁĈEK, Karel: Starobylá a ještě starobylejší. Vytváření historického významu rotundy sv. Petra ve Starém Plzenci během 20. století. Archaeologia Pragensia 18, 2006, 123–142. NOVOTNÝ, Robert: Povýšení vší chvály hodného Hovory. Dva životy nejstarší nobilitace. In: Od kníņat ke králŧm. Sborník u příleņitosti 60. narozenin Josefa Ņemliĉky. Edd E. Doleņalová, R. Ńimŧnek ve spolupráci s D. Dvořáĉkovou a A. Pořízkou. Praha 2007, s. 395–403. NOVOTNÝ, Václav (rec.): Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Unter Mitarbeit von W. Weinberger herausgegeben von B. Bretholz. ĈMM 49, 1924, s. 250–265. NOVOTNÝ, Václav: České dějiny I.2. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha 1913. NOVOTNÝ, Václav: České dějiny I.3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197–1253). Praha 1928, s. 784–817. NOVOTNÝ, Václav: Studien zur Quellenkunde Böhmens. MIÖG 24, 1903, s. 529–615. NOVOTNÝ, Václav: Vratislav II. a slovanská liturgie. Ĉasopis pro moderní filologii 2, 1912, s. 385–390. NOVOTNÝ, Václav: Zur böhmischen Quellenkunde I. Der erste Fortsetzer des Kosmas. VKĈSN 1907, s. 1–114. NOVOTNÝ, Václav: Zur böhmischen Quellenkunde II. Der Mönch von Sazawa. VKĈSN 1910 s. 1–124. NOVÝ, Rostislav, K předloze DH IV 390. Příspěvky k dějinám vzdělanosti v ĉeských zemích 1, 1998, s. 9–12. NOVÝ, Rostislav: Český král Vratislav II. In: Královský Vyńehrad 1, s. 11–21. NOVÝ, Rostislav: Královská korunovace Vratislava II. Numismatické listy 43, 1988, s. 125–142. NOVÝ, Rostislav: Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století. Studia mediaevalia Pragensia 2, 1991, s. 125–146.

NOVÝ, Rostislav: Listiny pražských biskupů XI.–XIV. století (Diplomaticko–správní rozbor). Praha 1960 (= Acta Universitatis Carolinae 1960, Philosophica et Historica 5). NOVÝ, Rostislav: Opatovická fundační listina z r. 1073 – CDB I. 387. Nálezová zpráva. ĈSĈH 8, 1960, s. 894–895. NOVÝ, Rostislav: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Praha 1972 (= Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica monographia 43). NOVÝ, Rostislav: Symboly české státnosti v 10.–12. století. FHB 12, 1988, s. 47–59. OEXLE, Otto G.: Memoria und Memorialüberlieferung. Frühmittelalterliche Studien 10, 1976, s. 70–95. OPPERMANN, Otto: Rheinische Urkundenstudien II. Die trierisch–moselländischen Urkunden. Ed. F. Ketner. Groningen 1951 (= Bijdragen van het Instituut voor mideleeuwse Geschiedenis der Rijks–Universiteit te Utrecht 23). OSTERMUTH: Die St. Matthäikirche zu Leisnig. Mittheilungen des Geschichts– und Alterthums– Vereins zu Leisnig im Königreiche Sachsen 9, 1893, s. 67–76. OTAVSKY, Karel: Die Sankt Wenzelskrone im Prager Domschatz und die Frage der Kunstauffassung am Hofe Kaiser Karls IV. Bern – Frankfurt a. M. New York – Paris – Wien 1992. OTT, Joachim: Krone und Krönung. Die Verheiβung und Verleihung von Kronen in der Kunst von der Spätantike bis zum 1200 und die geistige Auslegung der Krone. Mainz am Rhein 1998. OTTE, Heinrich: Handbuch der kirchlichen Kunst–Archäologie des deutschen Mittelalters I. Lepizig 1883 (páté vydání). PAC, Gregorz: Koronacje władczyń we wcześniejszym średniowieczu – zarys problematyki. In: Gnieźnieńskie koronacje królewskie i ich środkowoeuropejskie konteksty. Edd. J. Dobosz, M. Matla, L. Wetesko. Gniezno 2011 (= Coloquia Mediaevalia Gnesnensia 2), s. 43–57. PAC, Grzegorz: Kobiety w dynastii Piastów. Rola społeczna piastowskich żon i córek do połowy XII wieku – studium porównawcze. Toruń 2013. PALACKÝ, Frantińek: Dějiny národu českého w Čechách a w Moravě I.1. Praha 1848. PALACKÝ, Frantińek: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě I.2. Praha 1854 PALACKY, Franz: Würdigung der alten böhmischen Geschichtsschreiber. Prag 1830. PALKOSKOVÁ, Olga: Projevy slovanské vzdělanosti v textech českých a polských denárů z přelomu 10. a 11. století. Numismatické listy 56, 2004, s. 142–154. PÁNEK, Ivo – HLADÍK, Ĉestmír: Denár a hřivna v českých pramenech do roku 1222. Numismatický sborník 10, 1968, s. 79–109. PASTOUREAU, Michel: Medvěd. Dějiny padlého krále. Praha 2011. PÁTROVÁ, Karin: Od servicií k denním podílům. Vývoj podělování kanovníků v českých středověkých kolegiátních kapitulách. In: Kapituly v zemích Koruny ĉeské a v Uhrách ve středověku. Edd. J. Hrdina, M. Maříková. Praha 2011 (= Documenta Pragensia supplementa 2), s. 75–99. PÁTROVÁ, Karin: Prebendy nejstarších kolegiálních kapitul do sklonku 14. století (Stará Boleslav, Litoměřice, Vyšehrad). ĈĈH 106, 2008, s. 505–533. PÁTROVÁ, Karin: Probošt versus kapitula. K problematice majetkových vztahů uvnitř vyšehradské kapituly do doby husitské. MHB 11, 2007, s. 79–92.

PATZE, Hans: Die Pegauer Annalen, die Königserhebung Wratislaws von Böhmen und die Anfänge der Stadt Pegau. JGMO, 12, 1963–1964, s. 1–62. PATZE, Hans: Adel und Stifterchronik. Frühformen territorialer Geschichtsschreibung im hochmittelalterlichen Reich. In: Ausgewählte Aufsatze von Hans Patze. Edd. P. Johanek, E. Schubert, M. Werner. Stuttgart 2002, s. 109–249. PATZE, Hans: Klostergründung und Klosterchronik. In: Ausgewählte Aufsatze von Hans Patze. Edd. P. Johanek, E. Schubert, M. Werner. Stuttgart 2002, s. 251–284. PAUK, Marcin R.: Płock i Spira. Piasowska imitatio imperii na przełomie XI i XII wieku. In: Świat średniowiecza. Studia ofiarowane Profesorowi Henrykowi Samsonowiczowi. Edd. A. Bartoszewicz. Warszawa 2010, s. 492–523. PAUK, Marcin R.: Święci patroni a średniowieczne wspólnoty polityczne w Europie Środkowej. In: Sacrum. Obraz i funkcja w społeczeństwie średniowiecznym. Edd. J. Pysiak, A. Pieniądz–Skrzypczak. Warszawa 2005, s. 237–260. PAULOVÁ, Milada: Evropský sever a východ do sklonku 13. věku. In: Dějiny lidstva 4.1. Středověk vrcholný a stárnoucí. Ed. J. Ńusta. Praha 1942. PAVLÍKOVÁ, Marie: O oltářních autentikách biskupa Daniela I. Praha 1952 (= VKĈSN 1951, ĉ. 2). PEKAŘ, Josef: Die Wenzels– und Ludmilalegenden und die Echtheit Christians. Prag 1906. PEKAŘ, Josef: K sporu o zakládací listinu biskupství pražského. ĈĈH 10, 1904, s. 45–58. PEKAŘ, Josef: Nejstarší kronika česká. Praha 1903. PELZEL, Franciscus Martinus – DOBROWSKY, Iosephus: Scriptorum rerum Bohemicarum I. Pragae 1783. PETER, Tylo: Studie zur topographischen Entwicklung der Stadt Pegau im 12. und 13. Jahrhundert. In: Wiprecht. Beiträge zur Geschichte des Osterlandes im Hochmittelalter. Leipzig 1998, s. 131–149. PETERSOHN, Jürgen: „Echte“ und „falsche“ Insignien im deutschen Krönungsbrauch des Mittelalters? Kritik eines Forschungsstereotyps. Sitzungsberichte der wissenschaftlichen Gesellschaft an der Johann Wolfgang Goethe–Universität Frankfurt am Main 30/3, 1993, s. 71–119. PETERSOHN, Jürgen: Der König ohne Krone und Mantel. Politische und kultgeschichtliche Hintergründe der Darstellung Ottos IV. auf dem Kölner Dreikönigenschrein. In: Überlieferung – Frömmigkeit – Bildung als Leitthemen der Geschichtsforschung. Vorträge beim wissenschaftlichen Koloquium aus Anlass des achtzigsten Geburtstag von Otto Meyer. Edd. J. Petersohn. Wiesbaden 1987, s. 43–76. PETERSOHN, Jürgen: Prawnopaństwowy stotunek Pomorza Zachodniego do Państw sąsiednich w okresie średniowiecza. In: Śląsk i Pomorze w historii stosunków polsko – niemieckich w średniowieczu. Materiały XII konferenci komisji podręcznikowej historyków PRL i RFN (Olsztyn, 5–10 czerwca 1979 r.). Ed. M. Biskup. Wrocław – Warszawa – Krakov – Gdańsk – Łódź 1983, s. 91–109. PETERSOHN, Jürgen: Saint–Denis – Westminster – Aachen. Die Karls–Translatio von 1165 und ihre Vorbilder. DA 31, 1975, s. 420–454. PETERSOHN, Jürgen: Über monarchische Insignien und ihre Funktion im mittelalterlichen Reich. Historische Zeitschrift 266, 1998, s. 47–96. PETRÁŅ, Zdeněk: První české mince. Praha 1998.

PFERSCHY–MALECZEK, Bettina: Zu den Krönungsinsignien Kaiser Friedrichs II. Herkunft und Bedeutung der nimbierten Adler auf den Krönungshandschuhen und der Metzer „Chape de Charlemagne“. MIÖG 100, 1992, s. 214–236. PIECH, Zenon: Mitra książęca w świetle przekazów ikonograficznych od czasów rozbicia dzielnicowego do końca epoki jagiellońskie. Kwartalnik Historii Kultury Materialnej 35, 1987, s. 3–48. PIECH, Zenon: Strój, insygnia i atributy ksążąt piastowskich do końca XIV w. (część I–II). Kwartalnik Historii Kultury Materialnej 38, 1990, s. 3–35, 199–222. PIENDL, Max: Böhmen und die Grafen von Bogen. Bohemia 3, 1962, s. 137–149. PIENDL, Max: Die Grafen von Bogen. Genealogie, Besitz- und Herrschaftsgeschichte I. Jahres- Bericht des historischen Vereins für Straubing und Umgebung 55, 1952, s. 25–82.; II. Jahres-Bericht des historischen Vereins für Straubing und Umgebung 56, 1953, s. 9–88. PIVEC, Karl: Studien und Forschungen zur Ausgabe des Codex Udalrici 1. MIÖG 45, 1931, s. 309–485; 2. MIÖG 46, 1932, s. 257–342; 3. MIÖG 48, 1934, s. 322–413. PLESZCZYŃSKI, Andrzej (rec.): M. Wihoda, Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Przegląd historyczny 102, 2011, s. 350–355. PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Powołanie i koronacja króla niemeckiego od X do XIII wieku. Miejsca, ryty, insygnia – zarys problematyki. In: Gnieźnieńskie koronacje królewskie i ich środkowoeuropejskie konteksty. Edd. J. Dobosz, M. Matla i L. Wetesko. Gniezno 2011 (= Coloquia Mediaevalia Gnesnensia 2), s. 59–73. PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Bolesław Chrobry w Czechach, Realizacja idei Sklavinii czy zwykła ekspansja? In: Polacy w Czechach, Czesi w Polsce. Edd. H. Gmiterek, W. Iwańczak. Lublin 2004, s. 133–146. PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Królewskie gesty słowiańskich dynastów w XI wieku na przykładzie Piastów i Przemyślidów. In: Persona. Gestus habitusque Insignium. Zachowania i atrybuty jako wyznaczniki tożsamości społecznej jednostki w średniowieczu. Materiały z konferencji naukowej Lubostroń 14–16 wreśnia 2006 roku. Edd. J. Banaszkiewicz, J. Maciejewski, J. Sobiesiak. Lublin 2009, s. 35–46. PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Niemcy wobec pierwszej monarchii piastowskiej (963–1034). Narodziny stereotypu. Postrzeganie i cywilizacyjna klasyfikacja władców Polski i ich kraju. Lublin 2008. PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Pierwsza Monarchia Piastowska w koncepcích urządzenia wschodnich obszarów imperium Ludolfingów u schylku X i pocitku XI wieku a problem aspiracji politycznych władców polskich. In: Proměny středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Mocenské souvislosti a paralely. Edd. M. Wihoda, L. Reitinger. Brno 2010 (= Edice Země a kultura ve střední Evropě 14), s. 34– 60. PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Sobeslaus – ut Salamon, ut rex Ninivitarum. Gesta rituály a inscenace – propagandistické nástroje boje českého knížete v konfliktu s opozicí (1130–1131). ĈĈH 101, 2003, s. 237–259. PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Vyšehrad, rezidence českých panovníků. Studie o rezidenci panovníka raného středověku na příkladu českého Vyšehradu. Praha 2002. PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Vyšehrader Interpolation in der Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag, oder was uns ein Falsifikat erkennen lässt. In: Quaestiones medii aevi novae 6, 2001, s. 297–324.

PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Znaczenie polityczne i ideowe liturgii sławiańskiej w Czechach we wcześniejszym średniowieczu. In: Środkowoeuropejskie dziedzictwo cyrylo–metodiańskie. Edd. A. Barciak. Katowice 1999, s . 153–164. PLÖTZ, Robert: „Benedictio perarum et baculorum“ und „coronatio peregrinorum“. Beiträge zu der Ikonographie des hl. Jacobus im deutschsprachigen Raum. In: Volkskultur und Heimat. Festschrift Josef Dünninger zum 80. Geburtstag. Edd. D. Harmening, E. Wimmer. Würzburg 1986 (= Quellen und Forschungen zur europäischen Ethnologie 3), s. 339–376. PODLAHA, Antonín: Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapituly pražské II. Praha 1922. POHL, Walter: Werkstätte der Errinerung. Montecassino und die Gestaltung der lagnobardischen Vergangenheit. Wien – München 2001 (= MIÖG Ergänzungsband). POHORECKI, Feliks: Kilka słów o Aronie pierwszym opacie tynieckim. KH 36, 1922, s. 1–10. POCHE, Emanuel: Česká královská koruna. Umění 31, 1983, s. 473–489. POJSL, Miloslav: Vyšehrad a biskupství v Olomouci. In: Královský Vyńehrad 4, s. 116–133. POKORNÝ, Pavel R.: Znak vyšehradské kapituly. In: Královský Vyńehrad 1, s. 105–110. POKORNY, Rudolf: Das Chronicon Wirziburgense, seine neuaufgefundene Vorlage und die Textstufen der Reichenauer Chronistik des 11. Jahrhunderts I. DA 57, 2001, s. 63–93. POLACH, Vladimír P.: Historie o starých norských králích. Středověké Norsko a Skandinávie v kronice mnicha Theodorika. Ĉeské Budějovice 2014. POLANSKÝ, Luboń: Jména mincmistrů na českých denárech přelomu 10. a 11. století. In: Co mŧj kostel dnes má, nemŧņe kníņe odníti. Věnováno Petru Sommerovi k ņivotnímu jubileu. Edd. E. Doleņalová – P. Meduna. Praha 2011, s. 236–246. POLANSKÝ, Luboń: Nálezy mincí na Pražském hradě a počátky vlády Soběslava I. (1125–1140). In: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příleņitosti 70. narozenin Duńana Třeńtíka. Praha 2003, s. 220–230. POLANSKÝ, Luboń: Spory o původ kněžny Emmy manželky Boleslava II. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť kníņete Boleslava II. († 7. února 999). Edd. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeńtík. Praha 2000, s. 27–48. POLANSKÝ, Luboń – PETRÁŅ, Zdeněk: Mince od reformy Břetislava I. do počátku 13. století. In: Přemyslovci. Budování ĉeského státu. Ed. P. Sommer, D. Třeńtík, J. Ņemliĉka. Praha 2009, s. 204–206. POLC, Jaroslav: Jan Florián Hammerschmidt. Ĉasopis spoleĉnosti přátel staroņitností 61, 1953, s. 94–104. POSERN–KLETT, Carl F.: Sachsens Münzen im Mittelater 1. Münzstätten und Münzen der Städte und geistlichen Stifter mit XLVI litografischen Tafeln. Leipzig 1846. POSSE, Oto: Markgrafen von Meisen und das Haus Wettin bis zu Konrad dem Grossen. Leipzig 1881. POSSE, Otto: Die Siegel der deutschen Kaiser und Könige von 751 bis 1806. I. Von Pippin bis Ludwig den Bayern (751–1347). Dresden 1909. POWIERSKI, Jan: Data konsekracji katedry gnieźnieńskiej (1 V 1099) na tle sytuacji politycznej Polski, Rusi i krajów sąsiednich. Roczniki Historyczne 60, 1994, s. 68–106. POWIERSKI, Jan: Kryzys rządów Bolesława Śmiałego. Polityka i jej odzwierciedlenie w literaturze średniowiecznej. Gdańsk 1992. POWIERSKI, Jan: Pierwszy bunt Zbigniewa a zewnętrznopolityczne położenie Polski w latach 1092–1094. Studia baltyckie 1, 1996, s. 67–100.

POWIERSKI, Jan: Sytuacja polityczna Polski pod koniec życia Władysława Hermana a jej sąsiedzi. Studia Bałtyckie, Historia 3, 1998, s. 61–99. POWIERSKI, Jarosław: Międzynarodowe okoliczności polityczne wznowienia walk monarchii piastowskiej o Pomorze za Władysława Hermana około 1090 r. Komunikaty Instytutu Bałtyckiego 31, 1994, s. 5–21. PRAŅÁK, Emil: Kosmas a Sázavský letopis. Slavia 55, 1986, s. 19–38. PRAŅÁK, Jiří: Rozšíření aktů v přemyslovských Čechách. K počátkům české listiny. In: Pocta akademiku Václavu Vaněĉkovi k 70. narozeninám. Praha 1975, s. 29–40. PRINZ, Friedrich: Die Stellung Böhmens im mittelalterlichen deutschen Reich. Zeitschrift für Bayerische Landesgeschichte 28, 1965, s. 99–113. PROCHÁZKA, Matěj: Papež Řehoř VII. a zánik slovanské liturgie v Čechách i na Moravě. Sborník velehradský 4, 1885, s. 4–19. Přemyslovci. Budování českého státu. Edd. P. Sommer, D. Třeńtík, J. Ņemliĉka ve spolupráci s P. Mańkovou a R. Novotným. Praha 2009. PSÍKOVÁ, Jiřina: Příspěvky k diplomatice vyšehradských listin 12. století. Archivum Trebonense 2, 1973, s. 1–43. PUBITSCHKA, Franciscus: Chronologische Geschichte Böhmens unter den ersten Prager Bischöfen III., welcher die Errichtung, und Fortgang des prager Bisthums enthält, bis auf die Krönung Wratislaws des ersten Königs in Böhmen. Leipzig – Prag 1773. PUBITSCHKA, Franciscus: Chronologische Geschichte Böhmens von den ersten Königen bis auf Karl den IVten. IV.1. Von Wratislaws Krönung bis auf Ottokarn den I.ten. Prag 1778. RACZYŃSKI, Wojciech: Spór o pochadzenie Galla Anonima w historiografii polskiej. Od teorii prowansalskiej do włoskiej. In: Świat wyobrażeń człowieka średniowiecza. VI ogólnopolska studencka sesja mediewistyczna 04–07 XII 2007. Kraków 2007, s. 41–57. RADOMĚŘSKÝ, Pavel: 800. výročí českého království ve světle numismatických památek. ĈNM oddíl vědy spoleĉenské 127, 1958, s. 43–65. RADOMĚŘSKÝ, Pavel: Koruna králů moravských. Sborník národního musea v Praze, řada A – Historie 12, 1959, s. 183–231. RADOMĚŘSKÝ, Pavel: Peníze Kosmova věku (1050–1125). Praha 1952. REITINGER, Lukáń: „Census de terra Polonie“ a přemyslovská svrchovanost nad Polskem, ĈMM 128, 2009, s. 473–492. REITINGER, Lukáń: Král český a polský. Úvahy nad panovnickým titulem Vratislava II. Studia historica Brunensia 57, 2010, s. 3–28 REITINGER, Lukáń: „Tributum olim duce Bracizlao constitutum“ – důvod přemyslovské svrchovanosti nad Polskem? In: Trzecie polsko–czeskie forum młodych mediewistów. Commemoratio praeteritorum – społeczności średniowieczne wobec przeszłości. Edd. H. Krzyżostaniak, J. Kujawiński, M. Matla. Poznań 2012, s. 185–219. REITINGER, Lukáń: Král Vratislav v paměti kláštera Pegau. In: Memoria et damnatio memoriae ve středověku. Edd. M. Nodl, P. Węcowski. Praha 2014 (= Colloquia mediaevalia Pragensia 15), s. 29– 69. REITINGER, Lukáń: Královské insignie z kláštera Pegau a „obětování korun“. SMB 4, 2012, s. 169–206. REITINGER, Lukáń: Nekrologia kláštera Pegau. Pozapomenuté svědectví o Přemyslovcích (nejen) Kosmova věku. In: Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku.

Mocenské souvislosti a paralely. Edd. M. Wihoda, L. Reitinger. Brno 2010 (= Země a kultura ve střední Evropě 14), s. 372–415 REITINGER, Lukáń: Přemyslovci mezi královskou korunou a knížecím stolcem. Tři studie k prvnímu českému království. (Nepublikovaná magisterská práce na FF MU). Brno 2008. RICHTER, Václav: Podivín, Zekirkostel a Slivnice. SPFFBU F 2, 1958, s. 68–87. ROBINSON, Ian S.: Authority and Resistance in the Investure Contest. The Polemical Literature of the Late Elevanth Century. New York – Manchester 1978. ROBINSON, Ian S.: Henry IV. of Germany, 1056–1106. Cambridge 1999. ROBINSON, Ian. S.: Bernold von Konstanz und der gregorianische Reformkreis um Bischof Gebhard III.. Freiburger Diözesan–Archiv 109, 1989, s. 155–188. ROBINSON, Ian. S.: Eleventh–Century Germany. The Swabian chronicles. Manchester – New York 2008, s. 41–57. RÖHRIG, Floridus: Das Augustiner–Chorherrenstift Göttweig. In: 900 Jahre Stift Göttweig 1083– 1983. Ein Donaustift als Repräsentant benediktinischer Kultur. Katalog zur Jubiläumsausstellung. Göttweig 1983, s. 1–7. ROKOSZ, Mieczysław: Wawelska włocznia Bolesława Chrobrego. Przegąd problematyki. Rocznik krakowski 55, 1989, s. 17–44. Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě. Ed. B. Nechvátal. Praha 2009. ROUBIC, Antonín: Obnovení biskupství v Olomouci. Historická Olomouc a její souĉasné problémy 8, 1990, s. 19–31. RUDOLPH, Rainer: Erzbischof Siegfried von Mainz (1060–1084). Ein Beitrag zur Geschichte der Mainzer Erzbischöfe im Investiturstreit. (Inaugural–Dissertation). Frankfurt am Main 1973. RUFFER, W.: Historie Wyssehradská neb Wyprawowánj o hradu, o kapitole a městu hory Wyssehradu u Prahy w králowstwj Českém. Praha 1861. RYBA, Bohumil: Obrat v posuzování priority prokopských legend a Břetislavových dekretů. Strahovská knihovna 3, 1968, s. 15–60. RYCHTEROVÁ, Pavlína: Kam s ním? Rituál a ceremonie v medievistice. In: Rituály, ceremonie a festivity ve střední Evropě 14. a 15. století. Edd. M. Nodl. F. Ńmahel. Praha 2009 (= Colloquia mediaevalia Pragensia 12), s. 427–432; RYCHTEROVÁ, Pavlína: Rituály, rity a ceremonie. Teorie rituálu a jejich reflexe v medievistickém bádání. In: Stát státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky. Sborník příspěvkŧ z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. Edd. M. Wihoda ve spolupráci s D. Malaťákem. Brno 2006, s. 11–23. RYMAR, Edward: Karolińska geneza trybutarnego stotunku wladców Polski do Królów niemieckich (X–XIII w.). CPH 61, 1989, s. 1–32. RYMAR, Edward: Prawnopolityczny stosunek Kazimierza Odnowiciela do Niemiec oraz termin odzyskania przez niego Śląska (1041 r.). Śląski kwartalnik historyczny Sobótka 42, 1987, s. 137–169. RYMAR, Edward: Śląsk jako obszar trybutarny rzeszy niemieckiej (Czech) I. Studia Zachodnie 6, 2002, s. 63–89; II. Studia Zachodnie 10, 2008, s. 7–46. RYNEŃ, Václav: Emauzy, Vyšehrad a sv. Prokop. In: Z tradic slovanské kultury v Ĉechách. Sázava a Emauzy v dějinách ĉeské kultury. Praha 1975, s. 39–40. RYNEŃ, Václav: Tradice vyšehradských svatyní. In: Královský Vyńehrad 1, s. 142–147.

SANDER, Paul: Der Kampf Heinrichs IV. und Gregor VII. Von der zweiten Exkommunikation des Königs bis zu seiner Kaiserkrönung (März 1080 bis März 1084). Strassburg – Berlin 1903. SAUER, Christine: Fundatio und Memoria. Stifter und Klostergründung im Bild. 1100 bis 1350. Göttingen 1993 (= Veröffentlichungen des Max–Planck–Instituts für Geschichte 109). SAUTER, Alexander: Fürstliche Herrschaftsrepräsentation. Die Habsburger im 14. Jahrhundert. Stuttgart 2003. SCIOR, Volker: Das Eigene und das Fremde. Identität und Fremdheit in den Chroniken Adams von Bremen, Helmolds von Bosau und Arnolds von Lübeck. Berlin 2002 (= Vorstellungswelten des Mittelalters 4). SECHE, Giuseppe: Líncoronazione di Barisone a „re di Sardegna“ in due fonti contemporanee: gli Annales genovesi e gli Annales pisani. Rivista dellÍnstituto di Storia dellÉuropa Mediterranea 4, 2010, s. 73–93. SEJBAL, Jiří: Moravská peněžní historie 3. Denáry Olomouckého knížectví. Numismatik 2, 1996, s. 14–18. SHAHAR, Shulamith: Kindheit im Mittelalter. Düsseldorf 1991. SCHEDL, Barbara: Die Kronen der Salier und der ersten Staufer. Ein typologische Untersuchung zu den Herrschaftszeichen im 11. und 12. Jahrhundert. (Nepublikovaná dizertaĉní práce na univerzitě ve Vídni). Wien 1995. SCHEFFER–BOICHORST, Paul: Annales Patherbrunnenses. Eine verlorene Quellenschrift. Innsbruck 1870. SCHEFFER–BOICHORST, Paul: Zu den Paderborner Annalen. Neues Archiv der Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde 27, 1902, s. 677–694. SCHEFFER–BOICHORST, Paul: Über die sogenannten Annalen von Seligenstadt und verwandte Quellen. Forschungen zur Deutschen Geschichte 9, 1869, s. 383–396. SCHEIDING–WULKOPF, Ilse: Lehnherrliche Beziehungen der fränkisch–deutschen Könige zu anderen Staaten vom 9. bis zum Ende des 12. Jahrhunderts. Marburg 1948 (= Marburger Studien zur älteren deutschen Geschichte 9 II. Reihe). SCHLECHT, Joseph: Die deutsche Freisinger Bischofs–Chronik. Sammelblatt des Hist. Vereins Freising 14, 1925, s. 4–49. SCHLESINGER, Walter – BEUMANN, Helmut : Urkundenstudien zur deutschen Ostpolitik unter Otto III. In: W. Schlesinger, Mitteldeutsche Beiträge zur deutschen Verfassungsgeschichte des Mittelalters. Göttingen 1961, s. 306–412. SCHMALE, Franz–Josef: Die „Annales“ von Corvey. In: Der Liber vitae der Abtei Corvey. Studien zur Corveyer Gedenküberlieferung und zur Erschliessung des Liber vitae 2. Edd. K. Schmidt, J. Wollasch. Wiesbaden 1989, s. 1–7. SCHMALE, Franz–Josef: Die grösseren Annalen von Corvey (Annales Corbeiensis maiores). Münster 1996 (= Abhandlungen zur Corveyer Geschichtsschreibung 8). SCHMALE, Franz–Josef: Funktion und Formen mittelalterlicher Geschichtsschreibung. Eine Einführung. Darmstadt 1985. SCHMALE, Franz–Josef: Überlieferungskritik und Editionsprinzip der Chronik Ekkehards von Aura. DA 27, 1971, s. 110–134. SCHMALE, Franz–Josef: Zur Abfassungszeit von Frutolfs Weltchronik. Bericht des Historischen Vereins für Pflege der Geschichte des ehemaligen Fürstbistums Bamberg 102, 1966, s. 81– 87.

SCHMALE–OTT, Irene: Untersuchungen zu Ekkehard von Aura und Kaiserchronik, Zeitschrift für bayerische Landesgeschichte 34, 1971, s. 403–461. SCHMEIDLER, Bernhard: Berthold als Verfasser der nach ihm benannten Annalen bis 1080 und das Verhältnis seiner Arbeit zur Chronik Bernolds. Archiv für Urkundenforschung, 15, 1938, s. 159–234. SCHMEIDLER, Bernhard: Die Briefsammlung Froumunds von Tegernsee. Bemerkungen zur Beschaffenheit frühmittelalterlicher Briefsammlungen überhaupt. HJ 62–69, 1949, s. 220– 238. SCHMEIDLER, Bernhard: Kaiser Heinrich IV. und seine Helfer im Investiturstreit. Stilkritische und sachkritische Untersuchungen. Leipzig 1927. SCHMEIDLER, Berhard: Über Briefsammmlungen des früheren Mittelalters in Deutschland und ihre kritische Wertung. In: Årsbok 1926. Yearbook of the New Society of Letters at Lund. Lund 1926, s. 3–27. SCHMID, Heinrich Felix: Die rechtlichen Grundlagen der Pfarrorganisation auf westslavischen Boden und ihre Entwicklung während des Mittelalters. ZSSR 46, Kanonistische Abteilung 15, 1926, s. 1–161. SCHMID, Karl: Gedenk– und Totenbücher als Quellen. In: Mittelalterliche Textüberlieferungen und ihre kritische Aufarbeitung. Beiträge der Monumenta Germaniae Historica zum 31. deutschen Historikertag Mannheim 1976. München 1976, s. 76–85. SCHMID, Karl – WOLLASCH, Joachim: Societas et fraternitas. Begründung eines kommentierten Quellenwerkes zur Erforschung der Personen und Personengruppen des Mittelalters. Frühmittelalteliche Studien 9, 1975, s. 1–48. SCHMIDT, Gustav: Erzbischof Siegfried I. von Mainz. Ein Beitrag zur Geschichte der Mainzer Politik im 11. Jahrhundert. Berlin 1917. SCHMIDT, Hans–Joachim: Kirche, Staat, Nation. Raumgliederung der Kirche im mittelalterlichen Europa. Weimar 1999 (= Forschungen zur mittelalterlichen Geschichte 37). SCHMIDT, Ludwig: Beiträge zur Geschichte der wissenschaftlichen Studien in sächsischen Klöstern. Neues Archiv für sächsische Geschichte und Altertumskunde 18, 1897, s. 201– 272. SCHMIDT, Ludwig: Beiträge zur Geschichte der wissenschaftlichen Studien in sächsischen Klöstern. Neues Archiv für sächsische Geschichte und Altertumskunde 20, 1899, s. 1–32. SCHMIDT, Roderich: Die Einsetzung der böhmischen Herzöge auf Thron zu Prag in: Nationes I. Aspekte der Nationenbildung im Mittelalter, Sigmaringen 1978, s. 439–463. SCHÖTTGEN, Christian: Historie des berühmten Helden Graf Wiprechts zu Gröitzsch, Marggrafen in Lausitz und Burggrafen zu Magdeburg, wie auch des von Ihm gestifteten Klosters zu Pegau. Regenspurg 1749. SCHRAMM, Percy E.: Böhmen und das Regnum. Die Verleihung der Königswürde an die Herzöge von Böhmen (1085/6, 1158, 1198/1203). In: P. E. Schramm. Kaiser, Könige und Päpste. Gesammelte Aufsätze zur Geschichte des Mittelalters IV.2, Stuttgart 1971, s. 517– 539. SCHRAMM, Percy E.: Der König von Frankreich. Das Wesen der Monarchie vom 9. zum 16. Jahrhundert. Ein Kapitel aus der Geschichte des abendländischen Staates 1, 2. Darmstadt 1960 (druhé vydání).

SCHRAMM, Percy E.: Geschichte des englischen Königstums im Lichte der Krönung. Darmstadt 1970 (druhé vydání). SCHRAMM, Percy E.: Herrschaftszeichen und Staatssymbolik. Beiträge zu ihrer Geschichte vom dritten bis zum sechzehnten Jahrhundert 1. Stuttgart 1954; 2. Stuttgart 1955; 3. Stuttgart 1956. (Citováno pod zkratkou HZSS.) SCHRAMM, Percy E.: Herrschaftszeichen: gestiftet, verschenkt, verkauft, verpfändet. Belege aus dem Mittelalter. Nachrichten der Akademie der Wissenschaften in Göttingen I. Philologisch – historische Klasse 5, 1957, s. 162–226. SCHRAMM, Percy E.: Zur Geschichte der „Krone von Aragón“. Die Krönung im Aragonessischen Königreich. In: P. E. Schramm. Kaiser, Könige und Päpste. Gesammelte Aufsätz zur Geschichte des Mittelalters 5.1. Stuttgart 1970, s. 352–371. SCHRAMM, Percy Ernst – MÜTHERICH, Florentine: Denkmale der deutschen Könige und Kaiser. Ein Beitrag zur Herrschergeschichte von Karl dem Grossen bis Friedrich II. 768–1250. München 1962 (= Veröffentlichungen des Zentralinstituts für Geschichte in München 2). SCHRAMM, Percy E. – DEÉR, Josef – KÄLLSTRÖM, Olle: Kaiser Friedrichs II. Herrschaftszeichen. Göttingen 1955 (= Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Philosophisch–historische Klasse, 3. Folge 36). SCHREINER, Peter: Königin Richeza, Polen und das Rheinland. Historische Beziehungen zwischen Deutschen und Polen im 11. Jahrhundert – Królowa Rycheza, Polska i Nadrenia. Stosunki między Polakami a Niemcami w XI wieku. Poznań – Köln 1996. SCHULTE, Aloys: Deutsche Könige, Kaiser, Päpste als Kanoniker an deutschen und römischen Kirchen. HJ 54, 1934, s. 137–177. SCHULTZE, Johannes: Der Balsamgau in den Pegauer Annalen. Ein Beitrag zu deren Kritik. JGMO 13–14, 1965, s. 370–378. SCHULZE, Hans. K.: Heiligenverehrung und Reliquienkult in Mitteldeutchland. In: Festschrift für Friedrich von Zahn I. Köln 1968 (= Mitteldeutsche Forschungen 50/1), s. 294–312. SKALSKÝ, Gustav: České mince a pečeti 11. a 12. stol. Praha 1938–1939 (= Sborník Národního muzea 1, řada A). SKIBIŃSKI, Edward: Koronacje pierwszych Piastów w najstarszych źródłach narracyjnych. In: Gnieźnieńskie koronacje królewskie i ich środkowoeuropejskie konteksty. Edd. J. Dobosz – M. Matla – L. Wetesko, Gniezno 2011 (= Coloquia Mediaevalia Gnesnensia 2), s. 213–233. SLÁMA, Jiří: Svatý Prokop – život v legendě a ve skutečnosti. In: Svatý Prokop, Ĉechy a střední Evropa. Ed. P. Sommer. Praha 2006, s. 99–103. SLAVÍK, Bedřich: Od Dobnera k Dobrovskému. Praha 1975. SMITH, Damian J.: Innocent III and the crown of Aragon. The limits of papal autority. Hampshire – Burlington 2004. SMOLÍK, Josef: Denáry Boleslava I., Boleslava II., Boleslava III. a Vladivoje. Praha 1899. SMOLÍK, Josef: Denáry údělných knížat na Moravě (XI. a XII. stol.). Praha 1896. SOBIESAK, Joanna: Od Lechowego pole (955) do Mediolanu (1158). W służbie monarchów rzeszy. Relacje czeskich źródel narracyjnych o wyprawach Przemyślidów. Lublin 2011. SOCHACKI, Jarosław: Stosunki publicznoprawne między państwem Polskim a cesarstwem rzymskim w latach 963–1102. Słupsk – Gdaņsk 2003. SOMMER, Petr: Die Seitenkapelle der romanischen Basilika in Ostrov bei Davle. Památky archeologické 85, 1994, s. 82–107.

SOMMER, Petr: Hrob svatého Prokopa v sázavské románské bazilice. In: Ars videndi. Professori Jaromír Homolka ad honorem. Ed. A. Mudra. Praha 2006 (= Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium 5), s. 47–60. SOMMER, Petr: Řezno a raně středověký Břevnov. ĈĈH 93, 1995, s. 25–36. SOMMER, Petr: Sázava a české kláštery 11. století. In: Svatý Prokop, Ĉechy a střední Evropa. Ed. P. Sommer. Praha 2006, s. 145–159. SOMMER, Petr: Sázavský klášterní chrám na konci 11. století (pokus o novou interpretaci textu tzv. Mnicha sázavského k roku 1095). In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k ńedesátým narozeninám přátelé, kolegové a ņáci. Edd. J. Doleņel – M. Wihoda. Brno 2012, s. 253–259. SOMMER, Petr: Stát, světec a raný středověk. (Opat Prokop očima recenzentů). ĈĈH 108, 2010, s. 287–305. SOMMER, Petr: Svatý Prokop. Z počátku českého státu a církve. Praha 2007. SOMMER, Petr: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Praha 2001. SOUKUPOVÁ, Helena: K interpretaci kostelů sv. Klimenta a sv. Vavřince. In: Královský Vyńehrad 3, s. 144–160. SOUKUPOVÁ, Helena: K problematice Vyšehradu. Prŧzkumy památek 12, 2005, s. 3–53. SPANGENBERG, H.: Die Königskrönung Wratislavs von Böhmen und die angebliche Mainzer Synode des Jahres 1086. MIÖG 20, 1899, s. 382–396. STAAB, Franz: Die Mainzer Kirche. Konzeption und Verwirklichung in der Bonifatius– und Theonesttradition. In: Die Salier und das Reich 2. Die Reichskirche in der Salierzeit. Edd. S. Weinfurter unter Mitarbeit von F. M. Siefarth. Sigmaringen 1991, s. 33–63. STARÝ, Marek: K právním aspektům nástupnictví na knížecí stolec a královský trůn v Čechách za vlády Přemyslovců. Právněhistorické studie 37, 2005, s. 29–69. STEHLÍKOVÁ, Dana: Nejstarší pečeti vyšehradské kapituly a jejího duchovenstva do roku 1420. In: Královský Vyńehrad 1, s. 171–186. STEHLÍKOVÁ, Dana: Poklady ze Slezské Středy a ze St. Mariensternu v reprezentaci Lucemburků. In: Lucemburkové. Ĉeská koruna uprostřed Evropy. Edd. F. Ńmahel, L. Bobková ve spolupráci s P. Mańkovou a R. Novotným. Praha 2012, s. 455–457. STEINDORF, Ernst: Jahrbücher des deutschen Reichs unter Heinrich III. 1. Darmstadt 1963. STLOUKAL, Karel: Svatava, první česká královna. In: Královny, kněņny a velké ņeny ĉeské. Ed. K. Stloukal. Praha 1940, s. 66–70. STOCLET, Alain J.: Zur politisch–religiösen Tendenz der Chronik Frutolfs von Michelsberg. DA 40, 1984, s. 200–209. STÖRMER, Wilhelm: Frühe Kirchenanlagen in den Ostalpen und ihrem Vorland. Zeitschrift für bayerische Landesgeschichte 67, 2004, s. 13–34. STRUVE, Tilman: Die Wende des 11. Jahrhunderts. Symptome eines Epochenwandels im Spiegel der Geschichtsschreibung. Historisches Jahrbuch im Auftrag der Görres–Gesellschaft, 112, 1992, s. 325–365. STRUVE, Tilman: Lampert von Hersfeld. Persönlichkeit und Weltbild eines Geschichtschreibers am Beginn des Investiturstreits. Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades der philosophischen Fakultät der Universität Tübingen (Teil A). Hessisches Jahrbuch für

Landesgeschichte 19, 1969, s. 1–123; (Teil B). Hessisches Jahrbuch für Landesgeschichte 20, 1970, s. 32–142. STRUVE, Tilman: Salierzeit im Wandel. Zur Geschichte Heinrichs IV. und Investiturstreites. Weimar – Wien 2006, s. 12–34. STRZELCZYK, Jerzy: Legenda o słowiańskim pochadzenu rodu Wiprechta z Grójca (Groitzsch nad Bielą Elsterą). In: Słowianie w dzejach Europy. Studia historyczne ku uczczeniu 75 rocznicy urodzin i 50–lecia pracy naukowej profesora Henryka Łowmiańskiego. Ed. J. Ochmański. Poznań 1974, s. 63–75. STUMPF-BRENTANO, Karl F.: Die Reichskanzler vornehmlich des X, XI. und XII. Jahrhunderts. Nebst einem Beitrage zu den Regesten und zur Kritik der Kaiserurkunden dieser Zeit. Innsbruck 1865–1883. SUCHAN, Monika: Königsherrschaft im Streit. Konfliktaustragung in der Regierungszeit Heinrichs IV. zwischen Gewalt, Gespräch und Schriftlichkeit. Stuttgart 1997 (= Monographien zur Geschichte des Mittelalters 42). SUCHODOLSKI, Stanisław: Czy władcy polscy we wczesnym średniowieczu posługiwali się jabłkiem panowania? In: Kultura średniowieczna i staropolska. Studia ofiarowane Aleksandrowi Gieysztorowi w pięćdziesięciolecie praci naukowej. Ed. D. Gawinowa. Warszawa 1991, s. 251–258. SUCHODOLSKI, Stanisław: Mennictwo polskie w XI i XII wieku. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk 1973. SUCHODOLSKI, Stanisław: Włocznia świętego Stefana. KH 112, 2005, s. 91–110. ŚWIECHOWSKI, Zygmunt: Königin Richeza von Polen und die Beziehungen polnischer Kunst zu Köln im 11. Jahhundert. Kölner Domblatt. Jahrbuch des Zentral-Dombauvereins 40, 1975, s. 27–48. ŃEBÁNEK, Jindřich: Moderní padělky v moravském diplomatáři Bočkově do roku 1306. K stému výročí vydání 1. sv. moravského kodexu. ĈMM 60, 1936, s. 27–84. ŃEBÁNEK, Jindřich – DUŃKOVÁ, Sáńa: Česká listina v době přemyslovské (Nástin vývoje). SPFFMU C 11, 1964, s. 51–72. ŃMELHAUS, Vratislav: Kapitoly z dějin předhusitského zemědělství. Praha 1964 (= Rozpravy Ĉeskoslovenské akademie věd, řada spoleĉenských věd, roĉník 74, seńit 9). ŃMERDA, Jan: Denáry české a moravské. Katalog mincí českého státu od X. do počátku XIII. století. Brno 1996. ŃMERDA, Jan: Peníze na Moravě v době Přemyslovců. In: Sága moravských Přemyslovcŧ. Ņivot na Moravě od XI. do poĉátku XIV. století. Olomouc – Brno 2006, s. 133–144. ŃRÁMEK, Josef: „Aby události neunikly paměti“. Středověká listinná falza a kláštery. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 2, 2009, 13–37. ŃRÁMEK, Josef: K výročí roku 1063: Moravský biskup Jan aneb O jednom obrazu z Kosmovy kroniky. VVM 65, 2013, s. 4–20. ŃRÁMEK, Josef: Lesk a bída benediktinského mnišství v raně středověkých Čechách. Břevnovský klášter v klíčových letech 993–1200. Historica Olomucensia 35, 2009, s. 21–39. ŃRÁMEK, Josef: Zamyšlení nad stránkami análů hradišťsko–opatovických. Poznámka na okraj jedné středověké památky ve světle současného bádání. VVM 63, 2011, s. 305–314. ŃŦLA, Jaroslav: Byl Bořivoj II údělným knížetem moravským? Numismatické listy 19, 1964, s. 132–137.

ŃŦLA, Jaroslav: Počátky mincovnictví českého knížete Oldřicha. Numismatické listy 35, 1980, s. 1–12. ŃVÁB, Miloslav: Prology a epilogy v české předhusitské literatuře. Praha 1966. ŃVANDA, Libor: K obrazu ideálního panovníka v Kosmově kronice. In: Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvkŧ k poctě Jany Nechutové. Edd. H. Krmíĉková – A. Pumprová – D. Rŧņiĉková – L. Ńvanda. Brno 2006, s. 211–221. TEIGE, Josef: O prvním pokračovateli Kosmy. VKĈSN 1889, s. 311–316. TEIGE, Josef: Zpráva o pramenech dějin kláštera Hradišťského u Olomouce (až do r. 1300). VKĈSN 1893 (12), s. 1–80. TELLENBACH, Gerd: Über Herzogskronen und Herzogshüte im Mitelalter. DA 5, 1942, s. 55–71. The Coronation mantle of the Hungarian Kings. Ed. T. Kovács. Budapest 2005. THIEME, André – KOBUCH, Manfred: Die Landschaft Nisan vom 10. bis 12. Jahrhundert. Siedlung, Herrschaft, Kirche. In: Geschichte der Stadt Dresden 1. Von den Anfängen bis zum Ende des Dreißigjährigen Krieges. Ed. K. Blaschke unter Mitwirkung von U. John. Stuttgart 2005, s. 63–87. THOMAS, Heinz: Erzbischof Siegfried I. von Mainz und die Tradition seiner Kirche. Ein Beitrag zur Wahl Rudolfs von Rheinfelden, DA 26, 1970, s. 368–399. TILLE, Václav: Kristiánův a Kosmův Přemysl. ĈĈH 24, 1918, s. 255–263. TOMEK, Václav Vladivoj: O právním poměru Čech k někdejší říši německé. I. Od Karla Velikého až do bitvy u Chlumce r. 1126. ĈĈM 31, 1857, s. 350–374. TOMEK, Vácslav V.: Újezd Svatavin na řece Sázavě. Drobnůstka ze starého místopisu českého. Památky archaeologické a místopisné 1, 1855, s. 320–321. TOMEK, Wácslaw Wladiwoj: Dějepis města Prahy 1. Praha 1892 (druhé vydání). TOMEK, Wácslaw Wladiwoj: Dějepis města Prahy 2. Praha 1871. TOMKOVÁ, Kateřina: K odrazu sociální struktury v hrobových nálezech na raně středověkých pohřebištích na Pražském hradě a jeho předpolí. Castrum Pragense 7, 2005, s. 145–157. TÓTH, Zoltán:. Attila's Schwert. Studie über die Herkunft des sogenannten Säbels Karls des Grossen in Wien. Budapest 1930. TŘEŃTÍK, Duńan: „Gloria regni“ Vratislava II. Hymnus „Versus post missam“ a kronikář Kosmas. In: Verba in imaginibus. Sborník k 70. narozeninám Frantińka Ńmahela. K vydání připravili M. Nodl a P. Sommer ve spolupráci s E. Doleņalovou. Praha 2004, s. 285–298. TŘEŃTÍK, Duńan: Historické povědomí českého raného středověku. In: Dawna świadomość historyczna w Polsce, Czechach i Słowacji. Prace polsko–czechosłowackiej komisji historycznej. Ed. R. Heck. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk 1978, s. 5–21. TŘEŃTÍK, Duńan: Idea státu a národa. In: Přemyslovci. Budování ĉeského státu. Edd. P. Sommer – D. Třeńtík – J. Ņemliĉka ve spolupráci s P. Mańkovou a R. Novotným. Praha 2009, s.272– 277, 281–286. TŘEŃTÍK, Duńan: Ještě ke královně Emmě. Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy a druhý život královny Matyldy. In: Od kníņat ke králŧm. Sborník u příleņitosti 60. narozenin Josefa Ņemliĉky. Edd. E. Doleņalová, R. Ńimŧnek ve spolupráci s D. Dvořáĉkovou a A. Pořízkou. Praha 2007, s. 23–37. TŘEŃTÍK, Duńan: Kosmas a Regino. Ke kritice Kosmovy kroniky. ĈSĈH 8, 1960, s. 564–587. TŘEŃTÍK, Duńan: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení. Praha 1968.

TŘEŃTÍK, Duńan: Kosmovo pojetí přemyslovské pověsti. Ĉeský lid 52, 1965, s. 305–314. TŘEŃTÍK, Duńan: Mír a dobrý rok. Státní ideologie raného přemyslovského státu mezi křesťanstvím a „pohanstvím“. FHB 12, 1988, s. 23–41. TŘEŃTÍK, Duńan: Mýty kmene Čechů (7–10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. Praha 2003. TŘEŃTÍK, Duńan: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–953). Praha 1997. TŘEŃTÍK, Duńan: Radim, Kristián, vojtěšské legendy a textologie. ĈSĈH 15, 1967, s. 691–704. TŘEŃTÍK, Duńan: Slovanská liturgie a písemnictví v Čechách 10. století. Představy a skutečnost. In: Svatý Prokop, Ĉechy a střední Evropa. Ed. P. Sommer. Praha 2006, s. 189–218. TŘEŃTÍK, Duńan: Sv. Vojtěch a formování střední Evropy. In: Svatý Vojtěch, Ĉechové a Evropa. Edd. D. Třeńtík, J. Ņemliĉka. Praha 1997, s. 81–108. TŘEŃTÍK, Duńan: Von Svatopluk zu Bolesław Chrobry. Entstehung Mitteleuropas aus der Kraft des Tatsächliches und aus einer Idee. In: The Neighbours of Poland in the 10th Century. Red. P. Urbańczyk. Warszawa 2000, s. 111–145. TŘEŃTÍK, Duńan: Vynalezení tradice aneb Velehrad. In: D. Třeńtík, Mysliti dějiny. Praha – Litomyńl 1999, s. 153–157. TŘEŃTÍK, Duńan: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha 2001. TŘEŃTÍK, Duńan – KRZEMIEŃSKA, Barbara: Zur Problematik der Dienstleute im frühmittelalterlichen Böhmen. In: Siedlung und Verfassung Böhmens in Frühzeit. Edd. F. Graus, H. Ludat. Wiesbaden 1967, s. 70–98. TŘEŃTÍK, Duńan – MERHAUTOVÁ, Aneņka: České insignie a kamenný trůn. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Ed. A. Wieczorek, H.–M. Hinz. Praha 2002, s. 323–324. TUREK, Rudolf: Listina Jindřicha IV. z 29. dubna 1086 (DH IV. 390) a její teritoria. Slavia Antiqua 22, 1975, s. 69–122. TUREK, Rudolf: Počátky české vzdělanosti. Od příchodů Slovanů do doby románské. Praha 1988. TUREK, Rudolf: Vývojový krok Vratislavova stavitelství. In: Královský Vyńehrad 1, s. 44–58. TURNWALD, Kristián: České a moravské denáry a brakteáty. Praha 1949. TURNWALD, Kristián: Poznámky k olomouckým denárům Bořivoje a Boleslava. Slezský numismatik 44–45, 1965, s. 25–26. TYMONOVÁ, Markéta: Archeologické doklady každodenního života obyvatel hradu Cvilína v období středověku a raného novověku. Archeologia Historica 35, 2010, s. 63–79. TYSZKIEWICZ, Lech A.: Ziemia kłodzka a państwo pierwszych Piastów. Acta Universitatis Wratislaviensis, Historia 53, 1990, s. 33–43. URBÁNEK, Rudolf: K české pověsti královské IV. Tradice stadická. Ĉasopis Spoleĉnosti přátel staroņitností 24, 1916, s. 8–14, 49–65. VACEK, Frantińek: Legenda Kristiánova, prameny její a čas sepsání. ĈĈM 78, 1904, s. 65–86. VACH, K.: K minulosti Holasicka v 11. a 12. století . Ĉasopis Slezského muzea B 10, 1961, s. 39–40. VAN DE KIEFT, Co: Deux diplômes faux de Charlemagne pour Saint–Denis du xiie siècle, Le Moyen Ȃge 64, 1958, s. 401–436. VAN ENGEN, John: Letters, Schools, and Written Culture in the Eleventh and Twelfth Centuries. In: Dialektik und Rhetorik im früheren und hohen Mittelalter: Rezeption, Überlieferung und gesellschaftliche Wirkung antiker Gelehrsamkeit vornehmlich im 9. und 12. Jahrhundert.

Ed. J. Fried. München 1997 (= Schriften des Historischen Kollegs, Kolloquien 27), s. 97– 132. VANDVIK, Eirig: Magnus Erlingssons privilegiebrev og kongevigsle. Ed. V. Skånland. Oslo 1962 (= Skrifter utgitt av Det Norske videnskaps–akademi i Oslo. 2, Historisk–filosofisk klasse, Ny serie, N. 1). VANĚĈEK, Václav: Stát Přemyslovců a středověká „říše“. Praha 1946 (druhé vydání). VANĚĈEK, Václav: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českém státě (12.–15. stol.) (Zakladatelská práva – Pozemková vrchnost – Imunita) II. Pozemková vrchnost. Imunita hospodářská. Praha 1937. VANÍĈEK, Vratislav: „Bohemi, infestissimi Polonorum inimici“? Literární emoce a politické reality od Galla Anonyma po Jindřicha z Isernie. In: Klio viae et invia. Opuscula Marco Cetwiński dedicata. Edd A. Odrzywolska–Kidawa. Warszawa 2010, s. 27–62. VANÍĈEK, Vratislav: Polský královský titul Vratislava II. (tradice, kontinuita a inovace v 11. století). In: Gnieźnieńskie koronacje królewskie i ich środkowoeuropejskie konteksty. Edd. J. Dobosz, M. Matla i L. Wetesko. Gniezno 2011 (= Coloquia Mediaevalia Gnesnensia 2), s. 141–174; v upravené podobě Královský Vyńehrad 4, s. 83–115. VANÍĈEK, Vratislav: Sakralita panovnické hodnosti, dynastie Přemyslovců a Vyšehradu v proměnách christianizace a středověké modernizace. In: Královský Vyńehrad 3, s. 17–59. VANÍĈEK, Vratislav: Soběslav I. Přemyslovci v kontextu evropských dějin v letech 1092–1140. Praha – Litomyńl 2007. VANÍĈEK, Vratislav: Svatý Václav. Panovník a světec v raném středověku. Praha – Litomyńl 2014. VANÍĈEK, Vratislav: Vratislav II. (I.). První český král. Čechy v době kulturního obratu v 11. století. Praha 2004. VARADZIN, Ladislav: K poloze panovnické rezidence na Vyšehradě v raném středověku. In: Královský Vyńehrad 4, s. 66–68. VARADZIN, Ladislav: Objev sakrální stavby překvapivého půdorysu pod bazilikou sv. Vavřince na Vyšehradě v r. 2011. Předběžná zpráva. Prŧzkumy památek 19, 2012, s. 170–176. VARADZIN, Ladislav: Vyhodnocení archeologického výzkumu v okolí rotundy sv. Martina na Vyšehradě. In: Královský Vyńehrad 3, s. 290–306. VEĈERKA, Radoslav: Jazykovědný příspěvek k problematice staroslověnského písemnictví v Čechách X. a XI. století. Slavia 36, 1967, s. 421–428. VIDEMAN, Jan – PAUKERT, Josef: Moravské denáry 11.–12. století. Kroměříņ 2009. VILIKOVSKÝ, Jan: Versus de passione s. Adalberti. Sborník Filosofické fakulty university Komenského v Bratislavě 6, 1929, (ĉ. 53), s. 317– 351. VINTR, Josef: Ostrovské rukopisy. Olomouc 2014. VÍTOVSKÝ, Jakub: Zlatnictví na dvoře Václava II. In: Umění 13. století v ĉeských zemích. Ed. J. Krása. Praha 1983, s. 469–483 VLĈEK, P. – SOMMER, P. – FOLTÝN, D.: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997. VLNAS, Vít: Opat Božetěch aneb Sláva a pád staročeského Leonarda da Vinci. Dějiny a souĉasnost 10, 2014, s. 22–25. VOGEL, Bernhard: Zum Quellenwert des Carmen de bello Saxonico. DA 52, 1996, s. 85–133.

VOGTHERR, Thomas: Wiprecht von Groitzsch und das Jakobspatrozinium des Klosters Pegau. Ein Beitrag zur Kritik der Pegauer Annalen. Neues Archiv für sächsische Geschichte 72, 2001, s. 35–53. VOGTHERR, Thomas: Wiprecht von Groitzsch. Bemerkungen zu Figur des sozialen Aufsteigers im hohen Mittelalter. In: Figuren und Strukturen. Historische Essays für Hartmut Zwahr zum 65. Geburtstag., Edd. M. Hettling, U. Schirmer, S. Schötz, Ch. Volkmar. München 2002, s. 157–169. VOGTHERR, Thomas – LUDWIG, Thomas: Die Äbtereihe des Benediktinerklosters St. Jakob in Pegau. Neues Archiv für sächsische Geschichte 69, 1998, s. 1–23. VOLLRATH, Hanna: Konfliktwahrnehmung und Konfliktdarstellung in erzählenden Quellen des 11. Jahrhunderts. In: Die Salier und das Reich 3. Gesellschaftlicher und ideengeschichtlicher Wandel im Reich der Salier. Ed. S. Weinfurter unter Mitarbeit von F. M. Siefarth. Sigmaringen 1991, s. 279–296. VŃETEĈKOVÁ, Zuzana: Sarkofág krále Vratislava II. v kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě? In: Královský Vyńehrad 3, s. 203–238. VYSKOĈIL, Jan Kapistrán: Arnošt z Pardubic a jeho doba. Praha 1947. WACHTEL, Alois: Die sizilische Thronkandidatur des Prinzen Edmund von England. DA 4, 1941, s. 98–178 WAITZ, Georg: Deutsche Verfassungsgeschichte. Die deutsche Reichsverfassung von der Mitte des neunten bis zur Mitte des zwölften Jahrhundert VIII. Graz 1955. WAITZ, Georg: Die Annales S. Albani. Nachrichten von der Georg–Augusts–Universität und der Königl. Gesellschaft der Wissenschaften zu Göttingen. Philol.–hist. Klasse 1857, s. 55–58. WALDERDORFF, Hugo von: St. Mercherdar und St. Marian und die Anfänge der Schottenklöster zu Regensburg. Verhandlungen des historischen Vereins von Oberpfalz und Regensburg 34, 1879, s. 187–232. WATTENBACH, Wilhelm: Die Kongregation der Schottenklöster in Deutschland. Zeitschrift für christliche Archäologie und Kunst 1, 1856, s. 21–30, 49–58. WATTENBACH, Wilhelm: Deutschlands Geschichtsquellen in Mittelalter bis zur Mitte des 13. Jahrhunderts 2. Berlin 1904 (6. rozńířené vydání). WATTENBACH, Wilhelm – HOLTZMANN, Robert – SCHMALE, Franz–Joseph: Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter. Die Zeit der Sachsen und Salier II.3, 4. Das Zeitalter des Investiturstreits. (1050–1125). Weimar 1967. WATTENBACH, Wilhelm – HOLTZMANN, Robert – SCHMALE, Franz–Joseph: Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter. Die Zeit der Sachsen und Salier III. Italien (1050–1125). England (900–1135). Nachträge zum ersten und zweiten Teil. Weimar 1971. WATTENBACH, Wilhelm – SCHMALE, Franz–Josef: Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter. Vom Tode Kaiser Heinrichs V. bis zum Ende des Interegnum I.. Darmstadt 1976. WATTENBACH, Wilhelm – HOLTZMANN, Robert – SCHMALE, Franz–Joseph: Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter. Vom Tode Kaiser Heinrichs V. bis zum Ende des Interegnum II. Darmstadt 1976. WEGENER, Wilhelm: Böhmen/Mähren und das Reich im Hochmittelalter. Untersuchungen zur staatsrechtlichen Stellung Böhmens und Mährens im Deutschen Reich des Mittelalters. 919– 1253. Köln – Graz 1959.

WEGENER, Wilhelm: Die Lanze des heiligen Wenzel. Ein Versuch zur Geschichte der mittelalterlichen Herrschaftszeichen. ZSSR Germanische Abteilung 72, 1955, s. 56–82. WEINFURTER, Stefan: Canossa. Die Entzauberung der Welt. München 2006 (druhé vydání). WEINRICH, Lorenz: Laurentius–Verehrung in ottonischer Zeit. JGOMO 21, 1972, s. 45–66. WEITLAUFF, Manfred: Meginward. Bischof von Freising. In: Neue Deutsche Biographie 16. Berlin 1990, s. 618–619. WEKEBROD, Franz Xaver: Mährens Kirchengeschichte. Brünn 1814. WEHLT, Hans-Peter: Reichsabtei und König dargestellt am Beispiel der Abtei Lorsch mit Ausblicken auf Hersfeld, Stablo und Fulda. Göttingen 1970. WENDEHORST, Alfred: Zur Münsterschwarzacher Geschichtsschreibung im Mittelalter. DA 16, 1960, s. 224–226. WERNER, Karl Ferdinand: Die Legitimität der Kapetinger und die Entstehung des „Reditus regni Francorum ad stirpem Karoli“. Die Welt als Geschichte 12, 1952, s. 203–225. WIECZOREK, Szymon: „Omnibus omnia factus sum“. Na marginesie książki Tomasza Jasińskiego o pochadzeniu Galla Anonima. KH 117, 2010, s. 87–106. WIHODA Martin: Die Sizilischen goldenen Bullen von 1212. Kaiser Friedrichs II. Privilegien für Přemysliden im Erinnerungsdiskurs. Wien – Köln – Weimar 2012 (= Forschungen zur Kaiser– und Papstgeschichte des Mittelalters, Beihefte zu J. F. Böhmer, Regesta imperii 33). WIHODA, Martin: Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvkŧ z konference Středověké kláńtery v zemích Koruny ĉeské konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíĉi. Edd. L. Jan, P. Obńusta. Brno 2002 (= Disputationes Moravicae), s. 29–38. WIHODA, Martin: Between the emperor and the pope: a traumatic century of czech history. In: The Neighbours of the 11th century of Czech history. Ed. P. Urbańczyk. Warsaw 2002, s. 111–136. WIHODA, Martin: České 12. století mezi zbožnými ideály a zkušeností všedního dne. In: J. Hanuń a kolektiv, Christianizace ĉeských zemí ve středoevropské perspektivě. Brno 2011, s. 245– 263. WIHODA, Martin: Die Herrschaftslegitimation im böhmischen Fürstentum des 11. Jahrhunderts. Kontinuität und Wandlungen. In: Das Charisma. Funktionen und symbolische Repräsentationen. Edd. P. Rychterová, S. Seit, R. Veit. Berlin 2008 (= Beiträge zu den Historischen Kulturwissenschaften 2), s. 385–404. WIHODA, Martin: Fides Bohemica volubilis est sicut rota: obraz Čechů v díle Galla Anonyma. Historia Slavorum Occidentis 2, 2012, s. 167–179. WIHODA, Martin: Kníže a jeho věrní. Kosmas o světě předáků a urozených. In: Ńlechta, moc a reprezentace ve středověku. Edd. M. Nodl, M. Wihoda. Praha 2007 (= Colloquia mediaevalia Pragensia 9), s. 10–29. WIHODA, Martin: Kosmas a Vratislav. In: Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvkŧ k poctě Jany Nechutové. Edd. H. Krmíĉková, A. Pumprová, D. Rŧņiĉková, L. Ńvanda. Brno 2006, s. 367–381. WIHODA, Martin: Kosmova kronika a počátky českého historického myšlení. In: Kosmas. Kronika Ĉechŧ. Praha 2011, s. 5–20. WIHODA, Martin: Macht und Struktur der Herrschaft im Herzogtum Böhmen. Grundlagen, Legitimierung und zeitgenössische Vorstellungen. In: Macht und Spiegel der Macht.

Herrschaft in Europa im 12. und 13. Jahrhundert vor dem Hintergrund der Chronistik. Edd. N. Kersken, G. Vercamer. Wiesbaden 2013 (= Deutsches Historisches Institut Warschau. Quellen und Studien. 27), s. 341–358. WIHODA, Martin: Mocenský zápas českého a polského státu v 11. a 12. století. SPFFBU, řada C 44, 1997, s. 5–15; WIHODA, Martin: Morava v době knížecí. 906–1197. Praha 2010. WIHODA, Martin: Nostra terra tua est camera. České země v historických počátcích středovýchodní Evropy. In: Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Mocenské souvislosti a paralely. Edd. M. Wihoda, L. Reitinger. Brno 2010, s. 11–33. WIHODA, Martin: Polská koruna českých králů. ĈĈH 102, 2004, s. 721–743 WIHODA, Martin: Pražské arcibiskupství svatého Vojtěcha. In: Kościoł w monarchiach Przemyślidów i Piastów. Materiały z konferencji naukowej Gniezno 21–24 września 2006 roku. Ed. J. Dobosz. Poznań 2009, s. 205–217. WIHODA, Martin: První česká království. In: Stát státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky. Sborník příspěvkŧ z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. K vydání připravil M. Wihoda ve spolupráci s D. Malaťákem. Brno 2006, s. 67–99. WIHODA, Martin: Přemyslovský mýtus aneb Kosmův počátek národních dějin. Dějiny a souĉasnost. 30, 2008, (ĉ. 12), s. 37–40. WIHODA, Martin: Sázavský klášter v ideových souřadnicích českých dějin 11. století. In: Svatý Prokop, Ĉechy a střední Evropa. Ed. P. Sommer. Praha 2006, s. 237–250. WIHODA, Martin: Skromné příběhy. Moravští Přemyslovci v paměti klášterních skriptorií. In: Campana, Codex, Civitas. Miroslao Flodr octogenario. Brno 2009, s. 120–135. WIHODA, Martin: Testament knížete Břetislava. In: Sága moravských Přemyslovcŧ. Ņivot na Moravě od XI. do poĉátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výroĉí tragické smrti Václava III., posledního ĉeského krále z dynastie Přemyslovcŧ. Olomouc – Brno 2006, s. 33–50. WIHODA, Martin: Velehradská tradice. In: Východní Morava v 10. aņ 14. století. Ed. L. Galuńka – P. Kouřil – J. Mitáĉek. Brno 2008, s. 129–136. WIHODA, Martin: Vladislav Jindřich. Brno 2007. WIHODA, Martin: Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha 2005. WINTER, Zikmund –ZÍBRT, Ĉeněk: Dějiny kroje v zemích českých 1. Od dob nejstarších až po války husitské. Praha 1892. WISPLINGHOFF, Erich: Untersuchung zur ältesten Geschichte des Stiftes S. Simeon in Trier. Archiv für mittelrheinische Kirchengeschichte 8, 1956, s. 76–93. WISZEWSKI, Przemyław: Domus Bolezlai. W poszukiwaniu traduji dynastycznej Piastów (do około 1138). Wrocław 2008. WOJCIECHOWSKA, Maria: Kronikarze czescy. Kanonik Wyszehradzki, Mnich Sazawski. Warszawa 1978, s. 5–34. WOJCIECHOWSKA, Maria: Ze studiów nad rękopisami Kosmasa. Sborník historický 5, 1957, s. 5– 20. WOJCIECHOWSKI, Tadeusz: Skice historiczne jedenastego wieku. Kraków 1951 (ĉtvrté vydání). WOLASCH, Joachim: Treści ideowé memorii zmarech w kościolach. Roczniki historyczne 55–56, 1989–1990, s. 7–11.

WOLF DI CECCA, Christiane: Der Brautschatz der Isabella von England 1235 mit besonderer Berürcksichtigung der Brautschatzkrone. Archiv für Diplomatik, Schriftgeschichte, Siegel– und Wappenkunde 41, 1995, s. 137–145. WOLFRAM, Herwig: Konstantin als Vorbild für den Herrrscher des Hochmittelalterlichen Reiches. MIÖG 68, 1960, s. 226–243. WOLLASCH, Joachim: Kaiser Heinrich II. in Cluny. Frühmittelalterliche Studien 3, 1969, s. 327– 342. WOLLASCH, Joachim: Kaiser und Könige als Brüder der Mönche. Zum Herrscherbild in liturgischen Handschriften des 9. bis 11. Jahrhundert. DA 40, 1984, s. 1–20. WOLVERTON, Lisa: Cosmas of Prague. Narrative, Classicism, Politics. Washington, D.C. 2014. WOLVERTON, Lisa: Hastening toward Prague. Power and Society in the Medieval Czech Lands. Philadelphia 2001. WOLVERTON, Lisa: Manipulating Historical Memory: Cosmas on the Sees of Prague and Olomouc. Haskins Society Journal 23, 2011, s. 71–86. ZACHOVÁ, Jana: Zu zwei Legenden des heiligen Prokop. Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historica 1, 1970, s. 19–26. ZAORAL, Prokop: K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078. ĈSĈH 16, 1968, s. 275–283. ZELENKA, Jan: Kosmas, Mnich sázavský, Jarloch a 70. léta 11. století. In: Vladislav II., druhý král z Přemyslova rodu. K 850. výroĉí jeho korunovace. Ed. M. Mańek, P. Sommer, J. Ņemliĉka. Praha 2009, s. 50–68. ZELINKOVÁ, Ludmila: Mocenské akty v čase a prostoru Kosmovy kroniky. (Magisterská diplomová práce na Historickém ústavu FF MU). Brno 2014. ZEZULĈÍK, Jaroslav:Anály hradišťsko–opatovické. (Nepublikovaná diplomová práce na Filozofické fakultě Palackého univerzity). Olomouc 1984. ZÍBRT, Ĉeněk: Dějiny hry šachové v Čechách od dob nejstarších až po náš věk. Studie kulturně– historická. Praha 1888. ZIENTARA, Benedykt: Polytyczne i kościelne związki Pomorza Zachodniego z Polską za Bolesława Krzywoustego. Przegląd historyczny 61, 1970, s. 192–232. ZIENTARA, Benedykt: Śląsk w państwie Piastów do schyłku XIII w. In: Śląsk i Pomorze w historii stosunków polsko–niemieckich w średniowieczu. Materiały XII konferenci komisji podręcznikowej historyków PRL i RFN (Olsztyn, 5–10 czerwca 1979 r.). Ed. M. Biskup. Wrocław – Warszawa – Krakov – Gdańsk – Łódź 1983, s. 46–61. ZIESE, Jürgen: Wibert von Ravenna. Der Gegenpapst Clemens III. (1084–1100). Stuttgart 1982 (= Päpste und Papstum 20). ZIMMERMANN, Johann C.: Die St. Matthäikirche zu Leisnig. Eine Krichenbaustudie. Gedenkblatt ihrer Erneuerung im Jahre 1882. Leisnig 1882. ZORN, Phillip: Staat und Kirche in Norwegen bis zum Schlusse des 13. Jahrhunderts. Untersuchung zur Geschichte des canonischen Rechtes und der Kämpfe zwischen Staat und Kirche. München 1875, s. 87–121. ZOTZ, Thomas: Palium et alia quedam archiepiscopatus insignia. Zum Beziehungsgefüge und zu Rangfragen der Reichskirchen im Spiegel der päpstlichen Privilegierung des 10. und 11. Jahrhunderts. In: Festschrift für Berent Schwineköper zu seinem siebzigsten Geburtstag. Edd. H. Maurer, H. Patze. Sigmaringen 1982, s. 155–175.

ZOUHAR, Jakub: František Pubička S. I. (1722–1807). Barokní historik ve století rozumu. Praha 2014, s. 106–109. ZUPKA, Duńan: „Rex eris, si recte facias: si non facias, non eris.“ Panovnícká moc a jej reprezentácia v stredovekej strednej Európe (10.–13. storočie). In: Moc a ńtát v stredovekej Európe. Ed. P. Hudáĉek, R. Koņiak. Bratislava 2014 (= Forum Historie 8), s. 202–226. ZUPKA, Duńan: Rituály a symbolická komunikácia v stredovekej sjednej Európe (Arpadovské Uhorsko 1000–1301). Preńov 2011 (= Acta historica Posoniensia 17). ZUPKA, Duńan: Rituály zmierenia v zápasech o uhorský trón v druhej polovici 11. storočia. In: Rituál smíření. Konflikt a jeho řeńení ve středověku. Sborník příspěvkŧ z konference konané ve dnech 31. května – 1. ĉervna 2007 v Brně. Edd. M. Nodl a M. Wihoda. Brno 2008 (= Edice Země a kultura ve střední Evropě 8), s. 57–70. ŅEMLIĈKA, Josef: „Král jak ubohý hříšník svých poklesků litoval v pláči“. Václav II., Zbraslav a svatý Ludvík IX. In: Verba in imaginibus. Sborník k 70. narozeninám Frantińka Ńmahela. Ed. M. Nodl, P. Sommer ve spolupráci s E. Doleņalovou. Praha 2004, s. 193–210. ŅEMLIĈKA, Josef: „Omnes Bohemi“. Od Svatováclavské čeledi ke středověké šlechtě. MHB 3, 1993, s. 111–133. ŅEMLIĈKA, Josef: „Polská koruna“ Vratislava II. aneb čím ho (ne)mohl obdařit Jindřich IV. Glosy ke středověké korunovaĉní symbolice. ĈĈH 104, 2006, s. 1–45 ŅEMLIĈKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha 1997, druhé vydání 2007 (druhého vydání). ŅEMLIĈKA, Josef: Die Verehrung des heiligen Gotthard (Godehard) im přemyslidischen Böhmen. In: Die Heiligen und ihr Kult im Mittelalter. Ed. E. Doleņalová. Praha 2010 (= Colloquia mediaevalia Pragensia 11), s. 363–368. ŅEMLIĈKA, Josef: Dux Boemorum und rex Boemie im mitteleurupäischen Wettstreit (nicht nur aus tschechicher Sicht gesehen). In: Böhmen und seine Nachbarn in der Přemyslidenzeit. Edd. I. Hlaváĉek, A. Patschowsky. Ostfildern 2011(= Vorträge und Forschungen 74), s. 91– 136. ŅEMLIĈKA, Josef: Královské korunovace. In: Přemyslovci. Budování ĉeského státu. Edd. P. Sommer – D. Třeńtík – J. Ņemliĉka ve spolupráci s P. Mańkovou a R. Novotným. Praha 2009, s. 308–310. ŅEMLIĈKA, Josef: Mitra českých knížat. Sborník Spoleĉnosti přátel staroņitností 3, 1992, s. 17– 21. ŅEMLIĈKA, Josef: Počátky Čech královských. 1198–1253. Praha 2002. ŅEMLIĈKA, Josef: Politický kalendář přemyslovských Čech. ĈĈH 89, 1991, s. 31–47. ŅEMLIĈKA, Josef: Poslední lov knížete Břetislava (K událostem ve Zbečně před Vánocemi roku 1100). In: Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a ņáci k pětasedmdesátým narozeninám. Edd. T. Borovský, L. Jan, M. Wihoda. Brno 2003, s. 231– 246. ŅEMLIĈKA, Josef: Pražský kámen a koruna králů v legitimizační symbolice přemyslovské epochy. In: Co mŧj kostel dnes má, nemŧņe kníņe odníti. Věnováno Petru Sommerovi k ņivotnímu jubileu. Edd. E. Doleņalová, P. Meduna. Praha 2011, s. 169–180. ŅEMLIĈKA, Josef: Přemysl Otakar I. Panovník stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha 1990. ŅEMLIĈKA, Josef: Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha 2005.

ŅEMLIĈKA, Josef: Raně feudální monarchie a královský titul u západních Slovanů. In: Typologie raně feudálních slovanských státŧ. Ed. J. Ņemliĉka. Praha 1987, s. 77–92. ŅEMLIĈKA, Josef: Rituál přísahy a koruna Václava II. K obrazu dvora posledních Přemyslovců. In: Lesk královského majestátu ve středověku. Pocta Prof. PhDr. Frantińkovi Kavkovi, CSc., k nedoņitým 85. narozeninám. Edd. L. Bobková, M. Holá. Praha – Litomyńl 2005, s. 35–46. Ņ EMLIĈKA, Josef: Společnost v područí státu. In: Přemyslovci. Budování ĉeského státu. Edd. P. Sommer, D. Třeńtík, J. Ņemliĉka ve spolupráci s P. Mańkovou a R. Novotným. Praha 2009, s. 177–179. ŅEMLIĈKA, Josef: Svatý Václav jako věčný kníže „Čechů“. In: Svatý Václav. Na památku 1100. výroĉí narození Václava Svatého. Ed. P. Kubín. Praha 2010 (= Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium, 11), s. 211–220. ŅEMLIĈKA, Josef: Symboly panovnické moci. In: Přemyslovci, Budování ĉeského státu. Edd. P. Sommer, D. Třeńtík, J. Ņemliĉka ve spolupráci s P. Mańkovou a R. Novotným. Praha 2009 s. 287–289. ŅEMLIĈKA, Josef: Vyšehrad 1130; soud, nebo inscenace? (K „nekosmovskému“ pojetí českých dějin). In: Husitství – reformace – renesance. Sborník k 60. narozeninám Frantińka Ńmahela. Edd. J. Pánek, M. Polívka, N. Rejchrtová. Praha 1994, s. 47–68. ŅŦREK, Václav: Korunovační řád Karla IV. jako ritualizovaný panovnický program. Ĉasopis národního muzea, řada historická 176, 2007, s. 105–143.

PUBLIKACE AUTORA

REITINGER, Lukáń: „Census de terra Polonie“ a přemyslovská svrchovanost nad Polskem. Ĉasopis Matice moravské 128, 2009, s. 473–492. REITINGER, Lukáń: Král český a polský, Úvahy nad panovnickým titulem Vratislava II. Studia historica Brunensia 57, 2010, s. 3–28. REITINGER, Lukáń: Nekrologia kláštera Pegau, Pozapomenuté svědectví o Přemyslovcích (nejen) Kosmova věku. In: Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku, Mocenské souvislosti a paralely. Edd. M. Wihoda, L. Reitinger. Brno 2010 (Edice Země a kultura ve střední Evropě 14), s. 372-415. REITINGER, Lukáń: Sporné místo Chrumnowe a „zkáza Vítkovců“ roku 1277. In: Ĉeský Krumlov, Od rezidenĉního města k památce světového kulturního dědictví Martin Gaņi (ed.), Ĉeské Budějovice 2010 (Collectiones 3), s. 57-76. REITINGER, Lukáń: Královské insignie v klášteře Pegau, Studia Mediaevalia Bohemica 4, 2012, s. 169-206. REITINGER, Lukáń: „Tributum olim duce Bracizlao constitutum“ – Důvod přemyslovské svrchovanosti nad Polskem?, in: Trzecie polsko-czeskie forum młodych mediewistów. Commemoratio praeteritorum – społeczności średniowieczne wobec przeszłości. Edd. Hanna Krzyzostaniak, Jakub Kujawiński, Marzena Matla. Poznań 2014, s. 185-219. REITINGER, Lukáń: Král Vratislav v paměti kláštera Pegau. In: Memoria et damnatio memoriae ve středověku. Edd. M. Nodl, P. Węcowski. Praha 2014 (= Colloquia mediaevalia Pragensia 15), s. 29– 69. REITINGER, Lukáń: Nejstarší osudy kláštera Svatá Koruna, v tisku. GAŅI, Martin – HANSOVÁ, Jarmila – JELÍNKOVÁ, Nora, OURODOVÁ-HRONKOVÁ, Ludmila – PANENKOVÁ, Duņa – PALECZEK, Raimund – PAVELEC, Petr – PROKOPOVÁ, Zdeņka – REITINGER, Lukáń – SLAVKO, Pavel – SLAVKOVÁ, Stanislava – VAVERKOVÁ, Zuzana – VOŘÍŃEK, Martin: Hradní muzeum Český Krumlov. Historie objektu a katalog exponátů. Ĉeské Budějovice 2010. GAŅI, Martin – HANSOVÁ, Jarmila – JELÍNKOVÁ, Nora, OURODOVÁ-HRONKOVÁ, Ludmila – PANENKOVÁ, Duņa – PALECZEK, Raimund – PAVELEC, Petr – PROKOPOVÁ, Zdeņka – REITINGER, Lukáń – SLAVKO, Pavel – SLAVKOVÁ, Stanislava – VAVERKOVÁ, Zuzana – VOŘÍŃEK, Martin: Castle Museum in Český Krumlov. The Building´s and Exhibition Catalog. Ĉeské Budějovice 2011.

PŘEDNÁŠKY AUTORA:

Census de terra Polonie. Přemyslovská svrchovanost nad Polskem Centrum medievistických studií, leden 2009, Praha

Záhadné královské insignie Přemyslovců z konce 11. století Centrum medievistických studií, 6. září 2009, Sázava.

Chrumnowé“ a královské „hubení Vítkovců“ roku 1277 Centrum medievistických studií , 9. březen 2010, Praha

Král Vratislav II. a klášter Pegau Katedra historie Filozofické fakulty Univerzit Palackého (14. duben 2010 Olomouc).

Listinná činnost cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně v letech 1263-1315 a graduál opata Heřmana Pontes ad fontes. Církevní dějiny ve světle pomocných věd historických, 7.– 9.09.2010 Brno

Nekrologia kláštera Pegau, Pozapomenuté svědectví o Přemyslovcích (nejen) Kosmova věku XIX. setkání doktorandŧ, Centrum medievistických studií, 1. března 2011, Praha

Počátky listinné činnosti kláštera Zlatá Koruna a graduál opata Heřmana XX. setkání doktorandŧ, 21. březen 2012, Praha , Centrum medievistických studií

Liber depictus – středověký obrazový kodex z Českého Krumlova 12. veřejný přednáńkový cyklus na téma dokumentace, výzkum a ochrana památek, 30. duben 2012, Ĉeské Budějovice (Národní památkový ústav, územní odborné pracovińtě Ĉeské Budějovice)

Královské insignie z kláštera Pegau a „obětování korun“ IV polsko-czesko-niemieckie forum młodych Mediewistów. Władza i jej struktury w Europie Środkowej od X do początku XVI wieku, 25. května 2012, Hnězdno, Polsko (Instytut Historii Uniwersytetu im. Adama Mickiewicza w Poznaniu, Niemiecki Instytut Historyczny w Warszawie Instytut Kultury Europejskiej w Gnieźnie)

Král Vratislav v paměti kláštera Pegau Memoria et damnacio memoriae ve středověku 15. ĉerven 2012, Praha (Centrum medievistických studií)

Česká a polská memoria v klášteře Pegau Instytut Historii PAN w Warszawie im. Tadeusza Manteuffla 14. listopad 2012, Warszawa

Přemyslovci v paměti kláštera Pegau XV. brněnský medievistický pátek (Historický ústav FF MU – RI poboĉka Brno) 18. leden 2013, Brno

Nejstarší zlatokorunské listiny a jejich svědectví o počátcích kláštera Přednáńkový cyklus v rámci Zlatokorunského roku (Národní památkový ústav, Územní odborné pracovińtě v Ĉeských Budějovicích) 9. květen 2013, Zlatá Koruna

Nejstarší osudy a listiny cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna 14. veřejný přednáńkový cyklus na téma dokumentace, výzkum a ochrana památek. (Národní památkový ústav, územní odborné pracovińtě Ĉeské Budějovice) 13. květen 2013, Ĉeské Budějovice

Kníže Břetislav II. (Regionální muzeum v Kolíně)

28. května 2013, Kolín

Přemysl Otakar II., Zlatá Koruna a Vítkovci XX. brněnský medievistický pátek (Historický ústav FF MU – RI poboĉka Brno) 21. ĉerven 2013, Brno

Psal tzv. Kanovník vyšehradský na Vyšehradě? 9. letní ńkola medievistických studií (Centrum medievistických studií) Sázava, 8. září 2013

Psal tzv. Kanovník vyšehradský na Vyšehradě? XXVII. brněnský medievistický pátek (Historický ústav FF MU – RI poboĉka Brno) Brno, 16. květen 2014.

Nejstarší vyšehradské listiny v kontextu kapitulní paměti. Katedra pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – Národní archiv Praha, 22.-24. října 2014

Summary

KING VRATISLAV AND HIS REFLECTION IN CONTEMPORARY SOURCES

It is obvious that nowadays the discussion on interpretation of the personality of the duke and first Bohemian king Vratislav II of the Přemyslid dynasty (1061-1092) cannot take place within the limits of chronological and contextual retelling the years of his reign but only on the basis of a thorough analysis of individual sources as a whole. The main objective of the presented paper is a systematic review of the relevant sources concerning the reign of Vratislav II, evaluation of their statements, familiarization with the conceptual worlds (Vorstellungswelt) of the given chronicles or annals and, last but not least, discussion on debatable interpretations which hide many reflections of the second half of the 11th century. Afterwards the relevant source is confronted with the particular situation in the second half of the 11th century. Following this approach, the paper is divided into three separate units. The first part (Cosmas’ Labyrinth) evaluates Cosmas’ world of ideas and the overall conception of the reign of Vratislav II. Cosmas’ chronicle specifies the time and place where we gradually put our findings resulting from thorough analyses. The second part (Vyšehrad and Other Memories) addresses the documents created in the Vyńehrad chapter and in other religious institutions of the Czech Lands. The third unit (King’s Fame Abroad) evaluates the records of foreign scriptoria, particularly the Pegau monastery. Special attention is also paid to the collection of letters related to Vratislav II that was found by Bernhard Pez in Regensburg in the 18th century.