Analýza Rozsahu a Kvality Občerstvení Na Jednotlivých Stanicích Trasy Metra C

Analýza rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C

Bakalářská práce

Aneta Trkalová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.

katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zbyněk Vinš

Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-20

E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor´s Dissertation

Analysis of reach and quality of food&beverages services at Metro C stations

Aneta Trkalová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Department of Hotel Management

Major: Hotel Management

Thesis Advisor: Ing. Zbyněk Vinš

Date od Submission: 2016-04-20

E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Analýza rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………

Aneta Trkalová

V Praze dne 20. 04. 2016

Poděkování

Ráda bych poděkovala Ing. Zbyňkovi Vinšovi za cenné připomínky a rady při zpracování mé bakalářské práce.

Dále bych ráda poděkovala těm, kteří mi věnovali svůj drahocenný čas a podělili se se mnou o své názory a zkušenosti. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině za jejich trpělivost a velkou podporu při mém studiu.

Abstrakt

TRKALOVÁ, Aneta. Analýza rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C. Cílem práce je, pomocí analýzy provozoven s občerstvením popsat rozsah a kvalitu občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C a navrhnout možnosti řešení, vedoucí ke zlepšení stávajícího stavu. První část práce je zaměřena na historii pražského metra a charakteristiku stravování v jeho blízkosti. Jsou zde také popsáni nejvýznamnější provozovatelé stravovacích služeb, kteří mají alespoň jednu provozovnu na trase metra C. Druhá část práce se věnuje průzkumu provozoven s občerstvením v jednotlivých stanicích trasy metra C. V poslední části jsou shrnuty výsledky analýzy a uvedeny návrhy na změny, které by vedly ke zlepšení současného stavu. Z šetření vyplynulo, že až na malé výjimky je občerstvení v prostorách stanic metra průměrné. Řešení tohoto stavu spatřuji v příchodu nové konkurence, která by mohla nahradit stereotypní sortiment a zvýšit kvalitu nabízeného občerstvení.

Klíčová slova: stanice metra, občerstvení, pekařství, rozsah, kvalita

Abstract

TRKALOVÁ, Aneta. Analysis of reach and quality of food&beverages services at Metro C stations. [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2016

This bachelor´s thesis analyzes the extent and quality of food at each subway station line C. The aim is, through the analysis of workplaces with refreshments describe the extend and quality of food at each subway line C and suggest possible solutions to improve the current situation. The first part focuses on the history of Prague subway and characteristics of eating nearby. This section also describes the most important food service operators who have at least one establishment on subway line C. The second part is devoted to a survey of workplaces with refreshments at each station on subway line C. The final section summarizes the results of the analysis and suggestions changes which would lead to the improvement of the current status. The investigation showed that only with minor exceptions is food on the subway stations only average. Solving this state, I see in arrival of new competitors, which could replace the stereotypical range and improve the quality of offered food.

Key words: subway station, refreshments, bakery, range, quality

Úvod ...... 11 1 Teoreticko - metodologická část ...... 13 1.1 Historie pražského metra ...... 13 1.1.1 1898-1939 První fáze – návrhy a studie ...... 13 1.1.2 1939-1960 Pozastavení stavebních prací ...... 14 1.1.3 1960-1966 Výstavba podpovrchové tramvajové sítě ...... 14 1.1.4 1966-1974 Nikoliv tramvaj, ale metro ...... 15 1.1.5 1974-1978 Otevření metra ...... 16 1.1.6 1978-1985 Druhá linka a nové úseky ...... 17 1.1.7 1985-1987 Třetí linka a expanze metra ...... 18 1.1.8 1987-1993 Zásah sametové revoluce do budování metra ...... 19 1.1.9 1994-1998 Prodlužování linky B a finanční problémy ...... 21 1.1.10 1998-2002 Období do povodní ...... 22 1.1.11 2002- současnost: Povodně v roce 2002, rekonstrukce a rozvoj ve 21. století 23 1.1.12 2010 - Prodloužení na západním konci ...... 26 1.2 Kategorizace stravovacích zařízení ...... 27 1.2.1 Charakteristika kategorií hostinských provozoven ...... 28 1.3 Charakteristika stravovacích zařízení na jednotlivých stanicích trasy metra C .... 29 1.3.1 Fast foody ...... 29 1.3.2 Provozovatelé fast foodů ...... 30 1.3.3 Provozovatelé pekáren a pekařství ...... 33 2 Analytická část ...... 35 2.1 Průzkum rozsahu a kvality občerstvení v jednotlivých stanicích trasy metra C ... 35 2.1.1 Letňany ...... 35 2.1.2 Prosek ...... 37 2.1.3 Střížkov ...... 37 2.1.4 Ládví ...... 39 2.1.5 Kobylisy ...... 41 2.1.6 Nádraží Holešovice ...... 43 2.1.7 Vltavská ...... 45 2.1.8 Florenc ...... 46 2.1.9 Hlavní nádraží ...... 49 2.1.10 Muzeum ...... 52

2.1.11 I. P. Pavlova ...... 53 2.1.12 Vyšehrad ...... 54 2.1.13 Pražského povstání ...... 55 2.1.14 Pankrác ...... 55 2.1.15 Budějovická ...... 56 2.1.16 Kačerov ...... 58 2.1.17 Roztyly ...... 60 2.1.18 Chodov ...... 61 2.1.19 Opatov ...... 61 2.1.20 Háje ...... 63 2.2 Shrnutí průzkumu rozsahu a kvality občerstvení na trase metra C ...... 65 3 Návrhová část ...... 69 Závěr ...... 72 Literatura ...... 74 Přílohy ...... 77

Seznam tabulek

Tabulka 1 Změny názvů stanic pražského metra v roce 1990

Tabulka 2 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Letňany

Tabulka 3 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Prosek

Tabulka 4 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Střížkov

Tabulka 5 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Ládví

Tabulka 6 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Kobylisy

Tabulka 7 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Nádraží Holešovice

Tabulka 8 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Vltavská

Tabulka 9 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Florenc

Tabulka 10 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Hlavní nádraží

Tabulka 11 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Muzeum

Tabulka 12 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra I. P. Pavlova

Tabulka 13 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Vyšehrad

Tabulka 14 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Pankrác

Tabulka 15 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Budějovická

Tabulka 16 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Kačerov

Tabulka 17 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Roztyly

Tabulka 18 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Chodov

Tabulka 19 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Opatov

Tabulka 20 Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Háje

Tabulka 21 Prvních pět provozoven s občerstvením s nejvyšším počtem zastoupení v prostorách stanic metra linky C

Úvod

V úvodu mé bakalářské práce bych ráda zmínila důvody, které mě vedly k výběru zvoleného tématu „Analýza rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C“. Kvalitní stravování je v dnešní době základním předpokladem zdravého životního stylu. V dnešní uspěchané době je těžké skloubit požadovanou kvalitu s vyhrazeným časem, který na občerstvení máme. Proto se stále více lidí stravuje za pochodu nebo v dopravních prostředcích. Pražské metro denně přepraví více než 1,2 milionu cestujících. Zajímalo mě tedy, jaká je kvalita a rozsah občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C. Výsledky mé práce mohou být užitečné jak pro cestující jedoucí na této trase, tak pro plánování nových provozoven s občerstvením v jednotlivých stanicích.

Cílem mé práce je analyzovat rozsah a kvalitu občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C a na základě získaných výsledků vyhodnotit stanici s nejlepší a naopak nejhorší možností občerstvení. V zájmu naplnění cíle je bakalářská práce rozdělena do tří částí.

První část teoreticko-metodologická je zaměřena na informace týkajících se historie pražského metra a charakteristice stravovacích zařízení. První kapitola je věnována historii výstavby metra od konce 19. století do dnešní doby. Kategorizace stravovacích zařízení v České republice je popsána v druhé kapitole. Poslední třetí kapitola patří charakteristice řetězců s občerstvením, které se vyskytují na trase metra C.

Druhá analytická část se věnuje již samotnému průzkumu jednotlivých stanic na trase metra C. Každá ze stanic trasy metra C tvoří jednu kapitolu. Nejdříve jsem popsala jednotlivé provozovny nacházející se ve stanici. Výsledky šetření jsem zpracovala a přenesla do tabulky. Na závěr každé kapitoly jsem uvedla vlastní názor k občerstvení v dané stanici metra.

Třetí návrhová část přináší zjištění, vyplívající z předchozí analytické části, ke kterým jsem výzkumem rozsahu a kvality občerstvení ve stanicích trasy metra C došla.

Stanovila jsem si dvě hypotézy:

Hypotéza č. 1: Předpokládám, že ve všech stanicích trasy metra C si mohu zakoupit pečivo.

Hypotéza č. 2: Domnívám se, že na přestupních stanicích je nejvyšší počet provozoven s občerstvením.

V práci jsou využity především základní vědecké metody, kterými jsou analýza a komparace. Výsledky analýzy jednotlivých zařízení ve stanicích trasy metra C byly vzájemně porovnány a vyhodnoceny. Před zahájením výzkumu jsem si stanovila kritéria a bodové hodnocení od jedné do pěti, kdy pět znamená největší počet bodů, dle kterých jsem provozovny posuzovala. Posuzovanými kritérii byla čistota provozovny a možnost posezení, sympatie personálu a šířka nabízeného sortimentu na základě velikosti provozovny. První hodnocení bylo subjektivní, tudíž jsem si na konci výzkumu stanovila bodové hodnocení znovu.

Bakalářská práce čerpá z několika informačních zdrojů, kterými jsou knihy popisující vývoj výstavby pražského metra, elektronické zdroje poskytující informace o pražském metru a o jednotlivých provozovatelích stravovacích zařízení.

1 Teoreticko - metodologická část Teoreticko-metodologická část se skládá ze tří kapitol. První kapitola pojednává o historii výstavby pražského metra a je pro lepší orientaci rozdělena do třinácti sub-kapitol. Druhá kapitola se věnuje kategorizaci stravovacích zařízení v České republice. Třetí a poslední kapitola této části stručně popisuje řetězce s občerstvením nacházející se na trase metra C.

1.1 Historie pražského metra Historie pražského metra sahá až do 19. století, kdy se poprvé začalo hovořit o potřebě podzemní dráhy. Další plány na výstavbu podzemní dráhy vznikaly za první republiky a před začátkem druhé světové války již probíhaly první přípravné práce. Se začátkem války a nastalou nepříznivou politickou situací však byly veškeré práce na hloubení tunelů ukončeny. Myšlenka byla znovuoživena v 60. letech 20. století, kdy se začalo uvažovat nejprve o výstavbě podpovrchové tramvaje. Projekt byl však posléze změněn na metro, které bude nezávislé na tramvajích.

Jak uvádí ve své knize Pražský chodec v metru (2006) E. Škoda, první část trasy C byla uvedena do provozu v roce 1974, nejstarší část trasy A zahájila provoz v roce 1978, trasa B byla spuštěna v roce 1985. Všechny trasy byly postupně prodlužovány a modernizovány. Pražské metro se budovalo v náročných geologických podmínkách a často bývá označováno za stavbu století. Velkou zátěžovou zkouškou si pražské metro prošlo při povodních v roce 2002, kdy byla velká část podzemí zaplavena vodou.

1.1.1 1898-1939 První fáze – návrhy a studie Jak uvádí Pavel Fojtík ve své knize 30 let pražského metra (2004), patrně prvním návrhem pro výstavbu podzemní dráhy v Praze byla iniciativa pražského obchodníka Ladislava Rotta z roku 1898. Navrhoval městské radě využití prací na kanalizaci a asanaci Starého Města a zároveň zahájit stavby na první lince podzemní dráhy ve směru Karlín-Podolí, která by se u Křižovnického pivovaru spojila s druhou linkou Malá Strana-Vinohrady. U pražské radnice však s těmito plány nepochodil.

Plány na výstavbu pražského metra či podpovrchové tramvaje se objevovaly také v předválečném Československu. Jak autor dále zmiňuje, první návrh na výstavbu čtyř podzemních tratí předložili v roce 1926 inženýr Vladimír List a Bohumil Belada pod názvem „Podzemní rychlá dráha pro Prahu“. Další plány na výstavbu podzemních tratí pak byly vypracovány jako soutěžní do soutěže vypsané Elektrickými podniky hlavního města Prahy v roce 1931. Návrhy byly dvojího charakteru, jak preferující výstavbu metra, tak

13 podpovrchové tramvaje. Počet tratí se pohyboval kolem tří až čtyř a do značné míry se shodoval se současnými linkami metra. Ještě před začátkem druhé světové války byla stavba první trasy linky A fakticky zahájena. Vítězným projektem bylo metro se třemi linkami, velmi podobnými těm současným. Zajímavostí je, že tunely měly být hloubeny a to i v místech, kde trať překonávala Vltavu (při této metodě je nejdříve vyhlouben velký výkop a ten se pak překryje).

1.1.2 1939-1960 Pozastavení stavebních prací Po skončení druhé světové války se plánovalo obnovení projekčních prací a výstavba první části úseku s otevřením do roku 1950. Avšak všechny plány zhatil příkaz shora, který měl zmrazit veškeré práce na linkách metra s odůvodněním, že hospodářská situace v zemi, vzpamatovávající se z ničivé války, není dostatečně silná.

Podle tohoto nařízení musela být doprava v metropoli zvládnuta do roku 1960 pouze povrchovou dopravou. I přesto se čas od času o metru mluvilo, v roce 1952 vyšel v časopise Mladý technik ilustrovaný článek o podzemní dráze, vykreslené jinak než před válkou. Poprvé se začalo mluvit o architektonickém ztvárnění stanic, které se měly nést v duchu sovětského realismu. Hlavní předlohou byly podzemní dráhy v Budapešti a v Moskvě.

Mezi léty 1952-1960 byla u sídla vlády vybudována stanice metra Klárov, která však nikdy nebyla napojena na později vystavěnou síť metra1.

1.1.3 1960-1966 Výstavba podpovrchové tramvajové sítě Jak píše Škoda v publikaci Pražský chodec v metru (2006), další návrhy na výstavbu podpovrchové přepravy osob přišly až v 60. letech a souvisely s rapidně se zhoršující povrchovou dopravou. Tramvajová síť již nedokázala zvládat nápor cestujících, trolejbusy plnily vzhledem ke svému pokrytí spíše doplňkovou funkci a autobusová doprava se zatím pouze pozvolna rozšiřovala. Hlavní tepny celé sítě, ulice Na Příkopech a Václavské náměstí, byly často přeplněné tramvajemi. Vláda na nastalou situaci musela začít reagovat a vydala usnesení, ve kterém se rozhodla převést hlavní úseky tramvajové sítě pod zem.

Vítězný návrh podpovrchové přepravy známý jako Investiční studie měl v první etapě vést z Hlavního nádraží přes Nuselský most na Pankrác. 7. ledna 1966 Večerní Praha čtenářům

1 Podzemní objekt na Klárově je označován za historicky první stanici metra v Praze, doposud se nepodařilo objasnit, zda byl opravdu zamýšlen k tomuto účelu, nebo šlo jen o taktickou záminku k vybudování podzemního krytu u sídla vlády. 14 oznámila, že „dnes ve 14 hodin slavnostním výkopem v Opletalově ulici začala výstavba podpovrchových tras pražských tramvají“. 15. března započalo hloubení první stanice Hlavního nádraží. V té době se už stavěl most přes Nuselské údolí, v jehož tubusu měly tramvaje jezdit. Podpovrchová tramvaj měla mít tři linky odpovídající současnému rozložení metra A – Špejchar2-Flora, B – Moráň3-Florenc, C – Bolzanova4-Nuselský most a spojka T z Karlova náměstí na náměstí I. P. Pavlova. V místě křížení tratí se plánovaly přejezdy mezi linkami. Výstavba byla rozdělena na etapy s plánovaným dokončením v horizontu patnácti let.

1.1.4 1966-1974 Nikoliv tramvaj, ale metro Brzy po začátku prací vzplanul ostrý názorový spor mezi příznivci stávající koncepce podpovrchové tramvaje a zastánci výstavby metra, tedy zcela nového dopravního systému nezávislého na povrchové dopravní situaci5. Do průběhu prací začaly pronikat i politické vlivy, protože jak píše Škoda v knize Pražský chodec v metru (2006, s. 8) „Jako vzor pro budoucí pražskou podzemní dráhu bylo dáno moskevské metro.“ Nehledě na průběh stavby, vláda se ještě před invazí vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 na základě expertízy sovětských odborníků, včele s I. T. Jefimovem, rozhodla opustit projekt podpovrchové tramvajové dopravy a přiklonila se k závěrům sovětské komise, že systém metra odděleného od tramvaje bude efektivnější. Rozestavené úseky musely být přebudovány. Jak uvádí Fojtík v knize 30 let pražského metra (2004, s. 37) „Bylo nutné pokračovat ve výstavbě i přesto, že okamžitě přestaly platit všechny původní koncepce i projekty a rychle se musely vypracovat nové“. Dnes jsou pozůstatkem po původní rozestavěné podpovrchové tramvaji například boční nástupiště ve stanici Hlavní nádraží. Boční nástupiště však mají i některá z později vystavěných stanic metra.

V období budování pražského metra museli pražané přetrpět rozsáhlé zábory, a to zejména v horní části Václavského náměstí, kde se u sochy sv. Václava několikrát změnilo rozmístění tramvajových kolejí, nebo v oblasti Pankráce. Rozsáhlé stavební práce probíhaly také v místech dnešní severojižní magistrály, avšak díky tehdejšímu relativně nízkému provozu nedocházelo k výraznějším dopravním komplikacím.

„Původně měly na pražském metru sloužit rychlodrážní jednotky vyrobené v závodě Tatra Smíchov. Ale ještě než byl vyroben první prototyp, rozhodla v březnu vláda na základě

2 Zastávka metra Milady Horákové. 3 Zastávka poblíž Karlova Náměstí. 4 Zastávka Hlavní nádraží. 5 Hlavním bodem sváru byla nutnost výstavby nájezdových ramp a závislost na povrchové dopravní situaci. 15 doporučení Dopravního podniku a Národního výboru hlavního města Prahy, aby byly zakoupeny vozy ze Sovětského svazu“ (Škoda, 2006, s. 9). Tyto koncepčně zastaralé vozy však byly výrazněji těžší, než v Československu vyvíjené vozy metra. To si vynutilo vložení posilujícího roštu do nejkritičtější části stavby metra – Nuselského mostu. „Aby se zvýraznil také ideologický a politický význam celé stavby, dostal Nuselský most při svém slavnostním otevření pro automobily od 22. února 1973 jméno „prvního dělnického prezidenta“ Klementa Gottwalda“ (Škoda, 2006, s. 9).

Většina tratí nově vznikajícího metra byla hloubena, v roce 1968 byla v oblasti Pankráce poprvé v historii tehdejšího Československa použita metoda ražby takto dlouhých tunelů. Interiér metra byl navržen jako jednotný architektonický celek inspirovaný podzemními drahami jiných měst tehdejšího Sovětského svazu.

Na obklady stanic byly použity dekorativní kameny, zejména liberecká žula, mramor, dolerit, či filyt (Fediuk, 2007, s. 122). O konečnou podobu interiéru se zasloužil hlavně významný český typograf Jiří Rathouský, který mimo jiné vytvořil písmo Metron pro informační nápisy, jež se s drobnými úpravami použilo i při výstavbě stanice Letňany otevřené v roce 20086.

Jak uvádí Fojtík v knize 30 let pražského metra (2004, s. 60) „Ačkoliv v roce 1966 se počítalo se zahájením provozu roku 1970, zpoždění způsobená nedostatkem zkušeností termín neustále oddalovala, nejprve do roku 1972 a nakonec až do 1. července 1974“. Toto datum se však stavitelům podařilo předběhnout a „Slavnostní zahájení provozu pražského metra se uskutečnilo za účasti nejvyšších státních představitelů „strany a vlády“ bylo ve čtvrtek 9. května 1974“ (Škoda, 2006, s. 9) u příležitosti 29. výročí osvobození Prahy vojsky Rudé armády.

Ještě rok před otevřením první linky metra trasy C, začala ražba linky A z Dejvic na Vinohrady. Stavba tohoto úseku byla o poznání náročnější, vzhledem k historické zástavbě a nutnosti překonat velký výškový rozdíl. Navíc linka prochází pod Vltavou, což si vynutilo další stavební a inženýrská opatření.

1.1.5 1974-1978 Otevření metra Slavnostní otevření metra pojala vládnoucí komunistická strana jako manifestaci dobrých vztahů se Sovětským svazem. Samozřejmostí byla přítomnost generálního tajemníka

6 Rozšíření písma na čtyři nově vystavěné stanice otevřené v roce 2015 brání spor o autorství písma. Autorství si nárokuje designér Petr Tučný.

16 komunistické strany Československa Gustáva Husáka. Na akci však nedorazil tehdejší prezident Ludvík Svoboda a premiér Lubomír Štrougal. Výrazný politický vliv se promítnul i do pojmenování některých stanic, jako třeba název stanice Gottwaldova nebo Mládežnická. „Trať, a vlastně i první linka, nesla označení písmenem C. Provoz zatím řídil provizorní dispečink umístěný ve stanici I. P. Pavlova. Než byl otevřen nový a definitivní Centrální dispečink v ulici Na Bojišti, uplynulo ještě několik let.“ (Škoda, 2006, s. 9)

1.1.6 1978-1985 Druhá linka a nové úseky Slavnostního zahájení pravidelného provozu se 12. srpna 1978 dočkala i trasa A. Na úseku dlouhém 4,675 km bylo nově zřízeno sedm stanic. „Na rozdíl od ideologicky zabarvených jmen stanic trasy C, kopírujících stanice moskevského metra, bylo pojmenování mnohem ohleduplnější k místním vžitým názvům“ (Škoda, 2006, s. 10) Pouze konečná stanice v Dejvicích dostala nejen jméno, ale i bronzový reliéf V. I. Lenina. (Škoda, 2006, s. 10)

Dříve vybudovaná trasa C a nová linka A se křížily na stanici Muzeum. Přestože v celé pražské dopravě platil nepřestupný tarif, stanice Muzeum bylo jediné místo ve městě, kde se mohlo přestupovat bezplatně. Cestující pro přestup mezi oběma linkami využívali přestupní chodbu. Na konci roku byly obě provozované trasy prodlouženy. 7 listopadu se cestující mohli svést na druhém provozním úseku linky C směrem na Jižní město a 19. prosince se prodloužení dočkala linka A na své vinohradské straně.

„Se stavbou prvního provozního úseku tratě B se začalo v roce 1979“ (Škoda, 2006, s. 10) To se samozřejmě dotklo také již fungujících stanic Můstek a Sokolovská (dnes Florenc). Podobně jako linka A, tak i tratě „béčka“ byly hloubeny hluboko v zemi. Na povrchu se kvůli záborům, větším než kdy dříve, uzavírala i celá náměstí. Své místo musela dočasně opustit i socha Josefa Jungmanna, stojící na náměstí nesoucí filologovo jméno. Kvůli nové stanici Moskevská (dnes Anděl) byly zbořeny celé bloky domů, včetně domu U Zlatého anděla, podle kterého je lokalita nazvána.

Tak, jak byl na konci 60. let velkým staveništěm prostor před Národním muzeem a v letech sedmdesátých oblast střední části Václavského náměstí, tak nyní se budovalo metro na křížení ulic Na Příkopě s ulicí Na Můstku. „V souladu s tehdy uplatňovanou koncepcí rozvoje městské hromadné dopravy v Praze byl trvale zrušen tramvajový provoz na Václavském náměstí v úseku Můstek – Muzeum a metro tak v této relaci začalo zajišťovat i čistě lokální přepravní vztahy.“ (Fojtík, 2004, s. 82).

V důsledku rozvoje sídlišť se také zvyšovaly nároky na zvýšení kapacity přepravovaných osob, a to zejména v severo-jižním směru, tedy na lince C. 28. února 1982 byly do provozu na lince A poprvé nasazeny vozy s pěti soupravami. Postupným přidáváním jednotlivých vlaků do provozu byl také zkracován jejich interval. S tím bezpodmínečně souvisela nutnost modernizace systému zabezpečovacího zařízení. Ten po rekonstrukci umožňuje minimální interval mezi dvěma soupravami menší než 130 sekund.

Roku 1984 byla linka C prodloužena pod Vltavou a dosáhla až do Holešovic. Existovaly i návrhy vést trať metra po mostě (Negrelliho viaduktu7), což zapadalo do tehdejší koncepce přestavby pražského železničního uzlu, kdy měla být trať přes Holešovice přeložena přes Libeň. Nakonec, ale byla zvolena varianta raženého tunelu pod řekou. Úsek mezi stanicemi Vltavská a Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice) byl zprovozněn 3. listopadu 1984. (Fojtík, 2004)

1.1.7 1985-1987 Třetí linka a expanze metra Po osmi letech intenzivního budování byla 2. listopadu 1985 uvedena do provozu třetí linka B s názvem I.B. Síť pražského metra se tak rozrostla o dalších 5,410 km stavební délky a 8 stanic navrženými sovětskými projektanty. Na lince C byl vybudován severní výstup do společného vestibulu s přímým výstupem z linky B. „V síti metra přibyly hned dvě přestupní stanice: Sokolovská8 (mezi C a B) a Můstek (mezi B a A). Stanice můstek se stala nejhlubší stanicí na trati B (40,3 m pod terénem).“ (Fojtík, 2004, s. 88) V souvislosti s novou linkou B byla také zprovozněna jednokolejná manipulační spojka B-C u stanice metra Sokolovská. Počítalo se také s vybudováním jednokolejné spojky mezi linkami B-C v oblasti Můstku, avšak nebyla nikdy realizována, takže trať B nemá s tratí A přímé manipulační spojení.

Historicky druhá budovaná trasa A se roku 1985 dočkala vlastního depa v Hostivaři. Trať byla původně budována jako dvoukolejná spojka vedoucí východním směrem ze stanice Želivského, na níž později vznikly další tři stanice metra. V úseku označovaném III.A se mezi stanicemi Želivského a Strašnická svezli první cestující 11. července 1987. (Škoda, 2006, s. 11) Nové depo s kapacitou 200 vozů a 28 kolejemi zajistilo nezávislost linky A na Kačerovském depu.

7 Karlínský viadukt, spojující Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny. 8 Florenc. 18

Nelze také nezmínit, že 29. září 1985 byly v pražském metru zrušeny turnikety a zavedlo se bezpeněžní odbavování cestujících elektronickými strojky. Hlavním důvodem pro zrušení do té doby používaných turniketů byly komplikace při odbavování cestujících s předplatnými kupóny.

1.1.8 1987-1993 Zásah sametové revoluce do budování metra Další zásadní stavební etapy po otevření stanice metra Strašnická a plánovaném prodloužení linky až do Depa Hostivař bylo prodloužení tratě B, která měla zajistit obsluhu sídlišť Jihozápadního Města a karlínsko-vysočanské oblasti.

Po zahájení provozu trasy B se rychle rozběhla stavba navazujícího úseku III.B ze Smíchovského nádraží do stanice Dukelská9 (ačkoliv je provozní úsek formálně označován jako třetí, byl ve skutečnosti uváděn do provozu jako druhý). Zároveň se připravovala stavba II.B Sokolovská10-Zápotockého11. Úsek III.B do stanice Dukelská byl dán do užívání 26. října 1988, tedy dva dny před výročím vzniku Československa.

Ještě v roce 1987 vyšlo rozhodnutí městského výboru KSČ týkajícího se dalšího rozvoje sítě metra až do roku 2025 počítající s novými trasami D a E a asi 25 novými stanicemi. Taková výstavba však patrně byla nad možnosti tehdejší stagnující ekonomiky ČSSR. Již koncem 80. let se termíny otevření zpožďovaly v řádech měsíců až let.

Po Sametové revoluci bylo jasné, že vize není reálná. Priority byly přehodnoceny. Finance mířily do nastartování tržní ekonomiky a na výstavbu metra se nedostalo.

21. ledna 1990 schválila rada města přejmenování stanic s ideologickými názvy. Především v okrajových částech města byly názvy změněny na jména odpovídající místním částem, v kterých se nacházejí.

9 Dnes Nové Butovice. 10 Dnes Florenc. 11 Dnes Českomoravská. 19

Tabulka 1 - Změny názvů stanic pražského metra v roce 1990

Původní název Nový název Trať Poznámka Budovatelů Chodov C Družby Opatov C Dukelská Nové Butovice B Fučíkova Nádraží Holešovice C Gottwaldova Vyšehrad C Hakenova Invalidovna B ve výstavbě Kosmonautů Háje C Leninova Dejvická A Mládežnická Pankrác C Moskevská Anděl B Primátora Vacka Roztyly C Sokolovská Florenc(na trati B i C) C Švermova Jinonice B Zápotockého Českomoravská B ve výstavbě

Zdroj: 30 let pražského metra (Fojtík, 2004, s. 94)

Samozřejmě, že změnu takového rozsahu nelze provést ze dne na den, a tak byly nové názvy zaváděny do praxe postupně tak, aby celá akce byla dokončena do zprovoznění dokončovaného úseku II.B, ve kterém byly rovněž přejmenovány dvě stanice (Fojtík, 2004, s. 94)

4. července 1990 byla na spojce Strašnická – Depo Hostivař uvedena do provozu stanice Skalka.

Nejvýznamnější událostí roku z pohledu dějin metra, se však stalo otevření úseku linky II.B Florenc – Českomoravská. „První zkušební jízda mezi stanicemi Florenc a Českomoravská se uskutečnila 29. října 1990 a přibližně o měsíc později 22. listopadu 1990 byl na úseku II.B zahájen provoz s cestujícími.“ (Fojtík, 2004, s. 94) Rok po otevření tohoto úseku se začalo stavět směrem na Hloubětín. Na opačném konci linky B se již po otevření úseku metra III.B pokračovalo směrem na Zličín. Zde bylo také budováno třetí depo, se kterým bylo původně počítáno v Jinonicích, nakonec ale bylo přesunuto dále na západ Prahy.

Na stanicích metra docházelo k výměnám eskalátorů. V roce 1991 byly uvedeny do provozu 2 eskalátory do uliční úrovně ve stanici Můstek-A ve vestibulu Václavské náměstí. Bylo také nezbytné nahradit veškeré zastaralé technické vybavení z dob

20 socialismu za nové, vyhovující západním standardům. Současně se začalo s přípravami na výměnu eskalátorů sovětské výroby. Některé eskalátory na lince C však byly nahrazeny novými až počátkem 21. století.

1.1.9 1994-1998 Prodlužování linky B a finanční problémy Jak jsem již zmínila, po revoluci se priority změnily a rozpočet na budování metra byl hodně zkrácen. Problémy z financováním se promítly do budování úseku V.B na Zličín. Vzhledem k tomu, že stavba byla již v pokročilé fázi, by však bylo finančně náročnější zakonzervování stavby než její dokončení. Zpoždění celé stavby oproti původním plánům z roku 1987 tak dosáhlo pouze jednoho roku. Provoz v úseku V.B byl zahájen 11. listopadu 1994.

Na lince I.A probíhala rekonstrukce jednotlivých stanic a výměna hlubinných eskalátorů staršího sovětského typu za modernější, západní výroby. Jednotlivé stanice dostaly nové obložení, elektroinstalaci a bylo vyměněno osvětlení. Jako první byly vyměněny snad nejvíce zatížené schody ve stanici metra Můstek A. Odstraněno bylo také původní obložení eskalátorového tunelu. Stejným způsobem byly vyměněny eskalátory i na přelomu let 1995 a 1996 ve stanici Hradčanská. Později následovala Staroměstská, Náměstí Míru a nakonec Malostranská. Touto výměnou byla éra starých pohyblivých schodů sovětské výroby dovršena.

V 90. letech začala také obměna vozového parku jednak modernizací sovětských vozů, a jednak nákupem nových souprav (Fojtík, Linert, Prošek, 2000, s. 279). Dodávky nových jednotek mělo realizovat konsorcium ČKD-ADtranz-Siemens. Dodávky souprav však byly kvůli krachu výrobního závodu ČKD Dopravní systémy, a.s. značně opožděny. Původní kontrakt na 110 nových souprav byl podepsán již roku 1995. Dopravní podnik tak hledal záložní řešení a rozhodl se zrekonstruovat jednu soupravu 81-71 v plzeňské Škodovce. Práce na rekonstrukci byly dokončeny v roce 1996. V následujících letech se DP rozhodl rekonstruovat více souprav a tím i ušetřit náklady na celkovou obnovu vozového parku. Po vzoru Prahy začala podobně postupovat i jiná města jako třeba Kyjev, nebo Tbilisi, které rekonstrukci prováděli rovněž ve spolupráci s plzeňským podnikem Škoda Transportation (Fojtík, Linert, Prošek, 2000, s. 281).

V roce 1995 sice nedošlo k otevření dalšího úseku metra, zato probíhaly práce na technickém zázemí celého systému. Byla zahájena výstavba nového vlakového dispečinku a elektrodispečinku v nadzemní části budovy Centrálního dispečinku v ulici Na Bojišti.

Zkušební provoz byl zahájen 1. února 1996 a nahradil původní dispečink z konce sedmdesátých let. Ještě téhož roku nasadil DP do boje proti sprejerům nový přípravek firmy LAVIS, jehož nátěr přidává obkladům lesklý povrch.

Kromě rekonstrukce celých stanic na lince A proběhla oprava přemostění stanice Opatov a na trase C konečně začala montáž nového zabezpečovacího zařízení - MATRA, umožňující jízdu modernizovaných souprav. Ve stanicích se začaly zavádět vodící linie pro nevidomé. Jako první byla takto vybavena stanice Muzeum C a o dva roky později následovala Florenc.

V průběhu roku 1997 byla MATRA montována na všechny vozy 81-71. U starších vozů Ečs se s tím již nepočítalo, jelikož se průběžně stahovaly až do jejich posledního nasazení 30. června 1997. Většina z nich pak byla sešrotována až na čtyři vozy, které dnes slouží jako muzejní exponáty. Zároveň byla po dlouhodobých přípravách zahájena výroba nové české soupravy M1.

1.1.10 1998-2002 Období do povodní Hned z kraje roku 1998 byl na lince C zahájen provoz s šesti vlakovými soupravami typu 81-71 s novým typem vlakového zabezpečovače a automatického vedení vlaku PA 135 (Matra). Do ostrého provozu byla uvedena i nově rekonstruovaná souprava typu 81-71M. První zkušební jízda soupravy M1, sestavené z vozů čísel 4101 + 4201 + 4202 + 4203 + 4102 se uskutečnila 23. Července 1998 na kačerovské zkušební dráze a v noci z 1. na 2. října proběhla první zkušební jízda v tunelu na trati C (Fojtík, Linert, Prošek, 2000, s. 279). Tím začala postupná obnova vozového parku metra. Ještě v průběhu roku 1998 byla Matra namontována na zbylé soupravy typu 81-71 na lince C. Taktéž se začalo řešit zabezpečovací zařízení na lince A. Přesně 20 let po otevření prvního úseku linky bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele zabezpečovacího zařízení.

Dvacet čtyři let po zpuštění první linky metra se na Nuselském mostě objevily první komplikace spojené se stářím konstrukce. Z kraje roku bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci, která začala 21. listopadu 1998. To samozřejmě znamenalo výluku na trati C a zavedení náhradní autobusové dopravy. Práce na rekonstrukci byly ukončeny 7. března 1999 a provoz vlaků tak mohl být opět obnoven.

Nedostatek finančních prostředků se promítl do budování čtvrtého úseku „béčka“. S tříletým zpožděním byl 8. listopadu 1998 zahájen pravidelný provoz na trati

Českomoravská – Černý Most. To se navíc oproti původnímu plánu muselo obejít bez otevření stanic Kolbenova a Hloubětín, kterými soupravy pouze projížděly. Zajímavým objektem na trati je krytý most mezi stanicemi Rajská zahrada a Černý Most, vyrovnávající nerovnost okolního terénu. V době otevření trati ještě nebyla dokončena jeho povrchová úprava. Až později se na něm otevřela pěší zóna s cyklostezkou.

V roce 1999 pokračovalo zavádění vodících linií pro nevidomé a to ve stanicích Budějovická a Nádraží Holešovice.

Hned z kraje nového milénia se takřka po deseti letech opět rozjela výstavba dalšího nového úseku metra. Výstavba se týkala úseku tratě do Severního města, kde mělo metro už dávno jezdit. Oproti původnímu plánu musel být projekt výrazně zredukován. Zcela vypuštěny byly plánované stanice Trojská a Sídliště Bohnice. Z finančních důvodů navíc nemohla být trať stavěna v jednom kuse. 3. srpna 2000 bylo vydáno stavební povolení na úsek Ládví-Kobylisy označovaném jako IV.C1. Staveniště se nacházela na obou březích Vltavy. Stavba je označována přímo za fantastický div moderní techniky, avšak stinnou stránkou bylo omezení povrchové dopravy na dlouhou dobu.

27. ledna začaly na trati C jízdní zkoušky nové soupravy M1 s cestujícími. Ostrý provoz byl zahájen 6. května téhož roku.

Koncem roku 2000, bylo 35 stanic metra pokryto sítí na frekvenci 900MHz. Díky tomu se cestující mohly dovolat z nejvytíženějších stanic metra mobilními telefony. Od 14. července následujícího roku pak bylo signálem pokryto dalších 16 stanic.

1.1.11 2002- současnost: Povodně v roce 2002, rekonstrukce a rozvoj ve 21. století Když 6. a 7. srpna postihly silné deště jižní Čechy, kde rozvodněná Vltava s Malší napáchaly velké škody, nikdo v tu chvíli netušil, že se za několik dní stane svědkem největší živelné katastrofy v novodobých českých dějinách. „V pondělí 12. srpna 2002 zasáhla podstatnou část Čech další mohutná srážková vlna a řeky přesycené předchozími srážkami už nedokázaly další velké množství vody pojmout“ (Fojtík, 2004, s. 108).

Za nejohroženější místo metra se považovalo Nádraží Holešovice, kde právě probíhaly náročné stavební práce na nové trati, která měla řeku podcházet. Dále byla vzhledem k předpokládanému ohrožení Karlína v noci z 12. na 13. srpna uzavřena i stanice Křižíkova na lince B. Systém tlakových uzávěrů zcela selhal. Tam, kde byla protipovodňová vrata, se

23 voda dostala do vestibulů shora, zároveň se šířila i tunely, jako například v úsekem II.B, kde se v 80. letech ochrana metra jako stálého tlakově odolného úkrytu vůbec nebudovala.

„Obvyklá hladina Vltavy v Chuchli, kde se tradičně měří stav vody, dosahuje hodnoty kolem 59cm a průtoku 112m3/s. V úterý 13. srpna v poledne naměřili vodohospodáři průtok 4000m3/s a výšku hladiny 500cm!“ (Fojtík, 2004, s. 108). Ještě tentýž den se voda dostala do prostorů metra. Stalo se to tak rychle, že nebylo již možné přesunout dvě soupravy z linky B do depa. Při příjezdu do stanice Florenc začala do kolejiště vnikat voda. Vedení DP se proto rozhodlo uzavřít tlakové uzávěry a soupravy tak zůstaly uvězněny.

Obrázek 1 - Rozsah zatopení metra v srpnu 2002

Zdroj: Rozsah zatopení metra. Wikipedia [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_metra_v_Praze#/media/File:Prague_metro_p lan_2002_floods.svg 15. a 16. srpna byl částečně obnoven provoz na nezaplavených úsecích metra, a to často pouze kyvadlově. Ze zaplavených stanic se postupně začala odčerpávat voda. Práce však postupovaly velmi pomalu a byly velmi náročné. Vzhledem ke složitosti podzemních

24 prostor, které jsou na metro napojeny, trvaly práce déle, než se očekávalo. Na pomoc českým hasičům s odčerpáváním vody dorazili i jejich němečtí kolegové.

Ačkoliv byly škody zprvu odhadovány na 6 miliard Kč, po skončení prací byly vyčísleny na částku 6,9 miliard Kč. „Z toho nesla Česká republika 2,8 miliard, 2,4 miliard bylo financováno úvěrem Evropské investiční banky, jednu miliardu uhradily pojišťovny a 0,7 miliard přišlo přes rozpočet Dopravního podniku.“ (http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/pred-deviti-lety-se-ceskem-prohnaly-nicive- povodne-690379)

Zjišťování příčin tak rozsáhlé katastrofy, jakou zaplavení metra bylo, neukázala na konkrétního viníka. Avšak ukázalo na fakt, že stavba nebyla provedena zcela podle plánů.

Mezitím Prahu sužoval dopravní kolaps. Nefungovala převážná část sítě metra a na povrchu byly uzavřené důležité části města. Tam, kde se voda z prostorů metra již odčerpala, se usilovně pracovalo na obnově prakticky všech zařízení. Práce, které by za normálních okolností trvaly měsíce, se musely stíhat v řádech týdnů.

24. srpna byl částečně obnoven provoz na lince C, ačkoliv v úseku Pražského povstání - Muzeum musely soupravy jezdit pouze kyvadlově. O dva dny později 26. srpna byl obnoven provoz v úseku III. B. Zde voda nenapáchala větší škody vzhledem k tomu, že se minimum vody dostalo pouze do kolejiště ve stanici Smíchovské nádraží. Asi nejkritičtější byla situace v oblasti stanice Florenc, kde probíhala rozsáhlá výměna štěrkového lože obou kolejí. Provoz na lince C v úseku Háje – Hlavní nádraží byl obnoven 12. října a o týden později až na Florenc. 26. října byl obnoven provoz na lince A v úseku Skalka – Muzeum.

V průběhu listopadu 2002 byl obnoven provoz na celé lince C, s výjimkou stanice Vltavská, kterou vlaky pouze projížděly. Stanice Vltavská byla zprovozněna až 21. prosince. Tentýž den byl obnoven provoz na celé lince A, avšak stanice Malostranská a Staroměstská zůstaly ještě v rekonstrukci a vlaky jimi pouze projížděly. Až 17. února 2003 byl obnoven provoz na lince B v celé jeho délce. V rekonstrukci zůstaly stanice Národní Třída, Náměstí republiky, Křižíkova a Invalidovna, a také zde soupravy nezastavovaly, pouze stanicemi projížděly. V úseku Florenc – Palmovka byl provizorně provoz vlaků řízen telefonicky.

„Obnova provozu na lince C byla v celém průběhu a se všemi stanicemi dokončena 16. prosince 2002, na lince A 16. ledna 2003 a na lince B až 22. března 2003, po 223 dnech od

25 povodně“ (Fojtík, 2004, s. 111). Otevření všech úseků metra v plném rozsahu však neznamenalo dokončení všech rekonstrukčních prací. „Opravy probíhaly ještě další týdny za plného provozu s cestujícími“ (Fojtík, 2004, s. 111)

11. června 2003 byl zahájen zkušební provoz souprav metra z druhé dodávky vozidel M1, tedy těch, které známe z dnešního provozu. Od předchozích souprav se lišily podélným uspořádáním sedadel ve vagónech. Tuto změnu kvitovala široká veřejnost i odborníci. Zavedení nových souprav znamenalo velký pokrok v obnově vozového parku a přímo souviselo s ukončením provozu starých sovětských souprav. K tomu došlo 6. listopadu 2003, kdy na lince C proběhla poslední jízda soupravy tohoto typů.

Bezesporu nejvýznamnější událostí roku 2004 bylo napojení Severního Města na síť metra. 19. dubna proběhla v novém úseku první testovací jízda bez cestujících a 25. června byl slavnostně otevřen nový úsek IV. C1 a s ním dvě nové stanice Kobylisy a Ládví. Veřejnosti začalo nové metro sloužit od ranních hodin v sobotu 26. června. (http://servis.praha-mesto.cz/19270_Prahu-ceka-otevreni-novych-stanic-metra)

„V roce 2004 byla provedena úprava kolejového zhlaví depa Hostivař, jako příprava na stavbu stanice Hostivař“. (https://www.metroweb.cz/metro/d_hostivar/d_hostivar.htm). V roce 2005 byla zahájena výstavba nové stanice Depo Hostivař, která byla uvedena do provozu 26. května 2006. Nově zde byl vybudován autobusový terminál, kam byly umístěny konečné stanice mnoha městských a příměstských autobusových linek z dřívější konečné stanice Skalka.

Po otevření úseku IV. C1 se ihned začalo intenzivně pracovat ve výstavbě úseku IV. C2 z Ládví do Letňan. Práce trvaly skoro čtyři roky a slavnostní otevření proběhlo 8. května 2008. Úsek má tři stanice Střížkov, Prosek a Letňany (původně byly plánované ještě stanice Trojská a Sídliště Bohnice, z jejichž výstavby nakonec sešlo). Mezi stanicemi Ládví a Letňany je v pracovních dnech zaveden tzv. pásmový provoz (zajíždí do nich každá druhá souprava).

1.1.12 2010 - Prodloužení na západním konci Již v dubnu 2005 vydal pražský magistrát po dohodě s městskými částmi rozhodnutí, že se bude síť metra prodloužena ze současné konečné na Dejvické na letiště přes motolskou nemocnici. (http://praha.idnes.cz/Clanek.aspx?c=A050418_203836_praha_ton). Výstavba měla začít již v roce 2009, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků a politických

26 sporů, zda nedat přednost výstavbě zamýšlené čtvrté linky pražského metra - trase D, byly první přípravné práce zahájeny až na jaře 2010. Definitivně bylo rozhodnuto o prodloužení přes Petřiny do Motola. Další prodloužení směrem na Ruzyň bylo v návrhu územního plánu ponecháno jako územní rezerva, protože se počítá s výstavbou železničního spojení s letištěm. V budovaném úseku jsou plánované stanice Červený vrch, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Motol. (http://byznys.ihned.cz/c1-42459360-tuky-tuk-vystavba-metra-a-do- motola-muze-zacit). Ražby tunelů byly dokončeny 26. listopadu 2012. (http://metro.ttnz.cz/2012/11/razby-tbm-dokonceny/). Původní územní plány počítaly s přestupním uzlem na příměstskou návaznou dopravu a parkoviště P+R u stanice Dlouhá míle, kde byla zamýšlena výstavba nové železniční tratě na letiště. Z důvodu odkladu výstavby navazující části směrem k letišti, byl projekt výstavby autobusového terminálu a parkoviště P+R přesunut na Nádraží Veleslavín. Prodloužení linky západním směrem výrazně zlepšilo dostupnost západní části města a hlavně největší nemocnice v zemi Motol. Na Velikonoční pondělí 6. dubna 2015 nový úsek společně slavnostně otevřeli premiér Bohuslav Sobotka s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou a vedením Dopravního v nové stanici Nádraží Veleslavín. (http://www.novinky.cz/domaci/366244-novy-usek- metra-a-je-v-provozu-stanice-byly-plne-lidi.html).

Do budoucna se také počítalo s tím, že se měla ve stanici Strašnická oddělit větev A2 se stanicemi Nádraží Strašnice, Zahradní Město, Na Groši a Nádraží Hostivař. Ve stanici Nádraží Hostivař měla být větev dlouhodobě ukončena.

V konceptu územního plánu hlavního města Prahy, zveřejněném 2009, se s prodloužením v oblasti Strašnic prozatím nepočítá. (http://servis.praha-mesto.cz/82112_Praha-verejnosti- predstavuje-koncept-noveho-uzemniho-planu).

1.2 Kategorizace stravovacích zařízení Stravovací zařízení (provozovny) se dělí podle druhu do kategorie a zařazují se do nich dle převažujícího charakteru jejich činnosti. (Zimáková, 2011, s. 28)

Orieška ve své publikaci Služby v cestovním ruchu (2010) zmiňuje, že v roce 1994 tehdejší Ministerstvo hospodářství ČR ve spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty vypracovalo metodickou pomůcku s názvem „Doporučení upravující základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení“. V souladu s doporučením se hostinská zařízení zařazují do kategorií “Restaurace“ nebo “Bary“, které se dále dělí na další pod-kategorie.

Restaurace  restaurace,  pohostinství,  jídelní restaurační vozy a jiná zařízení pro přepravu osob,  motorest,  kafetérie,  bufet,  bistro,  občerstvení, kiosek,

Bary  denní bar,  lobby bar,  noční bar,  vinárna,  kavárna,  espresso,  hostinec,  pivnice,  výčep piva,

1.2.1 Charakteristika kategorií hostinských provozoven Podle Oriešky (2010) a Zimákové (2011) jsou kategorie hostinských provozoven charakterizovány takto:

Restaurace Je hostinské zařízení zajišťující obslužným způsobem stravovací služby se širokým sortimentem základního stravování.

Pohostinství Je modifikovaný typ restaurace zabezpečující základní a doplňkové stravování.

Motorest

Je restaurace s dostatečnou kapacitou pro parkování motorových vozidel budovaná při silnicích.

Bufet Je hostinské zařízení zabezpečující občerstvení samoobslužným způsobem.

Kafetérie Je hostinské zařízení zajišťující základní a doplňkové stravování samoobslužným způsobem.

Bistro Je analogická forma bufetu. Obdobně jsou charakterizována i hostinská zařízení typu fast food outlets, jako např. Burger King.

Občerstvení, kiosek Je hostinské zařízení zabezpečující zejména nabídku nápojů a jednoduchého občerstvení. Zřizuje se obvykle jako sezónní, příležitostné zařízení často bez vlastní odbytové plochy. Zřizuje se v místech s vysokou frekvencí návštěvníků.

Bar Představuje odbytové středisko, jehož vybavením je barový pult doplněný případně stolovým zařízením. Služby poskytuje obslužným způsobem.

Kavárna Je obslužné stravovací zařízení se zaměřením hlavně na prodej teplých nápojů, cukrářských výrobků, studené kuchyně a podle místních podmínek i teplých pokrmů.

Espresso Je odbytové středisko, které nabízí především teplé nápoje, zejména kávy, ale i alkoholické a nealkoholické studené nápoje, cukrářské výrobky.

1.3 Charakteristika stravovacích zařízení na jednotlivých stanicích trasy metra C

1.3.1 Fast foody Termínem Fast food je nejčastěji označován způsob rychlého občerstvení, které je považováno za druh veřejného stravování. Jedná se o rychlý výběr, prodej a konzumaci jídla. Pokrm si můžeme sníst na místě v provozovně fast foodu (je-li na to provozovna

29 uzpůsobena), ve stoje, v dopravním prostředku nebo si jej můžeme odnést s sebou domů či do práce.

„Po roce 1990 rozšířilo svoji působnost do České republiky poměrně rychle několik zahraničních firem poskytujících služby rychlého stravování na kvalitativně odlišné úrovni, než na jakou jsme byli doposud zvyklí. Při své expanzi využívají jednak dlouholeté zkušenosti z mateřských zemí, detailně propracovaného know-how, jednotného managementu a dostatečně silného kapitálového zajištění. Mezi poskytovatele služeb rychlého občerstvení u nás patří např. McDonald’s, KFC, Burger King, Pizza Hut, Subway, Paneria, na trhu však působí i mnoho dalších podniků a provozoven, v poslední době řada bageterií a prodejen sendvičů, chlebíčků a salátů, ale i klasických českých a jiných bister s tradiční kuchyní. Rozlišujeme různé typy zařízení rychlého občerstvení členěné zpravidla podle nabízeného sortimentu – fast food se speciální sortimentem (hamburgery, cheesburgery, kuřecí křidélka, hranolky, saláty), gyrosy (pečené maso na rotačním grilu), grily (grilovaná kuřata), patizzerie (speciální cukrárny), pizzerie (prodej pizzy přes pult), barbecue (příprava jídel na roštu před zraky hostů – sele, jehně, kusy masa). Systém rychlého občerstvení označovaný QSR (quick service restaurant) patří v dnešní době mezi největší stravovací zařízení na světě.“ (Zimáková, 2011, s. 74-75)

Mezi výhody rychlého občerstvení patři rychlost služeb, standardní kvalita jídel, snadná dosažitelnost, nový životní styl a mezi nevýhody stereotyp nabízeného sortimentu, působení na životní prostředí. (Zimáková, 2011, str. 74)

1.3.2 Provozovatelé fast foodů McDonald´s Společnost McDonald´s je jeden z největších globálních řetězců s rychlým občerstvením. Celosvětově je pod touto značkou provozováno více než 30 000 restaurací, z nichž převážnou část (asi 80%) neprovozuje napřímo, ale formou takzvaných franšíz12.

Společnost byla v roce 1940 založena bratry McDonaldovými, kteří svůj první stánek s rychlým občerstvením otevřeli v kalifornském San Bernardinu. Rozmach společnosti však začal až v roce 1955, kdy svou první restauraci na základě franšízy otevírá také syn českých emigrantů, podnikatel Ray Kroc. V roce 1958 společnost ročně prodala 100 milionů hamburgerů a v následujícím roce otevřela stou pobočku. Roku 1961 odkoupil Ray Kroc firmu McDonald´s od bratrů McDonaldových za částku 2,7 milionu USD. Téhož

12 Franšízing je právo provozovat svou živnost pod jménem McDonald´s.

30 roku bylo založeno tréninkové centrum „Hamburger university“, jehož cílem bylo vyškolit personál tak, aby byl schopen poskytovat stejně kvalitní služby na všech svých pobočkách. V roce 1967 byl otevřen první McDonald´s nacházející se mimo území spojených států, a to v Kanadě a Portoriku. Dnes společnost provozuje svoje restaurace ve 122 zemích světa a ačkoliv dnes popularita McDonald´s klesá, denně obslouží kolem 47 000 000 zákazníků.

V České republice je společnost McDonald´s vůbec největším provozovatelem fast foodů. První restaurace McDonald´s v České republice byla otevřena 20. března 1992 v Praze ve Vodičkově ulici. Dnes jich McDonald´s v České republice má už 85. Jsou lokalizované zejména ve velkých městech, okolí dálnic a obchodních centrech v rámci tzv. Food Courtu13. Na trase metra C se jedna provozovna nachází ve stanici Budějovická.

V České republice je 58% restaurací provozováno formou franšíz. Zhruba třetina z celkového počtu restaurací je umístěna v Praze. V rámci zvětšení svého portfolia a reakce na konkurenci je součástí mnoha restaurací také McDrive14 a McCafé15.

Hlavním prodejním artiklem a symbolem McDonald´s není už pouze hamburger. Společnost se stále více zaměřuje na kvalitu svých potravin a zdraví. Od roku 2006 společnost uvádí nutriční hodnoty na obalech všech jejich výrobků. I přes to je společnost podvědomě spojována s uspěchaným a nezdravím způsobem stravování, obezitou a vysokým cholesterolem. (https://en.wikipedia.org/wiki/McDonald%27s).

KFC Název KFC vznikl zkrácením slov Kentucky Fried Chicken. Jedná se o další řetězec, který se zabývá prodejem rychlého občerstvení, převážně smaženého kuřecího masa. Zakladatelem této společnosti je Harland Sandres, který začal s prodejem smažených kuřat ve státě Kentucky. Zprvu prodával smažená kuřata v jídelně, ale po úspěšném startu kariéry otevřel o několik let později vlastní restauraci, která nabízela spoustu míst k sezení a kde vytvořil Original Recipe, což byla směs několika druhů bylinek a koření.

Avšak v roce 1950 se Harland Sandres rozhodl restauraci prodat a svůj recept nabízel dalším restauracím ve Spojených státech amerických. Společně s Petem Harmanem, otevírají v roce 1952 první pobočku pod názvem Kentucky Fried Chicken. S postupem

13 Místa v OC, kde je na jednom místě soustředěno větší množství provozoven a zákazník si může vybrat podle chuti. 14 Služba McDonald´s při níž si jídlo objednáváte a dostanete do svého vozu, aniž by jste museli vystoupit. 15 Koncept kaváren otevřených obvykle v rámci stávajících restaurací McDonald´s. 31

času se pobočky KFC rozšířily i do jiných zemí světa, kde dnes nabízejí více než 400 produktů. (https://en.wikipedia.org/wiki/KFC).

Burger King Jedná se o americký řetězec provozoven rychlého občerstvení, který nabízí především hamburgery, ale i jiné smažené jídlo, například hranolky. Firma sídlí v Miami na Floridě, kde byla i v roce 1954 otevřena první restaurace. V České republice byla otevřena v roce 2008 v nákupním centru Metropole Zličín v Praze. V současné době je v ČR 14 restaurací. (https://en.wikipedia.org/wiki/Burger_King).

Pizza Company Pizza Company působí na českém trhu již několik let. Firma má dohromady 19 provozoven. Jedna provozovna je v Liberci, ostatní provozovny jsou v Praze a většina z nich se nachází přímo v pražském metru.

Firma nabízí několik druhů pizz a pravých italských noků. (http://www.pizzacompany.cz/index.html).

KM pizza Jedná se o českou firmu, která byla založena v roce 2012 a nabízí svým zákazníkům několik druhů pizz, italské noky, těstoviny, burgery nebo saláty. K pití si zákazník může vybrat z nealkoholických nápojů, teplých nápojů, vín a piv. KM pizza se soustředí na konzumaci jídla ve stoje a rychlý výběr pokrmů. V létě je sortiment rozšířen o točenou zmrzlinu a BIO ledovou tříšť, která je bez lepku.

Firma má v současné době 10 poboček, všechny tyto pobočky se nacházejí v Praze a jsou umístěny na nádražích a v pražském metru. (http://www.kmpizza.com/)

Minit Firma Minit nabízí na českém trhu pekárenské výrobky. Od roku 2000 byla známá pod značkou Fornetti, v roce 2015 se však firma přejmenovala na Minit. V České republice je nyní 150 poboček. Pobočky jsou nejčastěji umístěny v metru nebo na nádražích. Minit nabízí více jak 50 druhů rozpékaného pečiva. Jedná se o malé pečivo, které je plněno slanou nebo sladkou náplní. Součástí nabídky je i pizza, párek v rohlíku, koláče, štrúdl nebo káva. (http://www.jpservis.com/minit/#)

1.3.3 Provozovatelé pekáren a pekařství Pekařství Ječmínek Firma na českém trhu působí od roku 2001. Majitelem značky pekařství Ječmínek je MIMO BOHEMIA, a.s. Své pobočky provozuje ve 12 městech České republiky. Nejvíce poboček se nachází v Praze. Většina poboček nabízí místa k sezení.

Pekařství vychází z dlouholeté tradice výroby pečiva a chleba. Výroba probíhá v peci s kamennými deskami, kde se peče několik druhů chleba. Část výroby probíhá přímo na prodejnách, aby bylo pečivo neustále čerstvé. Kvasový chleba se vyrábí z přírodního žitného kvasu. Tradicí je studené a 24 hodinové kynutí, aby pečivo vydrželo dlouho čerstvé.

Na provozovnách si zákazníci mohou zakoupit několik druhů chleba, sladkého, slaného a listového pečiva. Pekařství nám také nabízí několik druhů zákusků, dortů, čerstvých baget, chlebíčků. S sebou si můžeme odnést kávu nebo čaj. Na některých provozovnách je sortiment rozšířen i o teplá jídla a fresh džusy. (http://pekarstvijecminek.cz/).

Pekařství Hello! Pekařství spadá pod společnost HDS Retail Czech Republic, a.s. První pobočky vznikaly v Praze a s postupem času se rozšířily i na Moravu. V Praze se veškeré pobočky nacházejí přímo v metru. Téměř veškerá výroba probíhá na prodejnách, kde si zákazníci mohou zakoupit slané a sladké pečivo, obložené bagety, čerstvé jogurty, zákusky nebo saláty. (http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Pekarstvi-Hello-se-rozsiruje-na- Moravu-317244).

Pekárna Kabát, s. r. o. Společnost, která byla založena v roce 1992 rodinou Kabátů. Pekárna se nachází na různých místech po celé Praze. Provozuje kamenné prodejny, provozovny ve stanicích metra a stánky.

Veškeré produkty jsou vyráběny ručně. Výroba probíhá převážně z českých surovin bez potravinářských náhražek a chemických přísad. Pekárna patří mezi certifikované BIO výrobce. Zakládá si na kvalitě a čerstvosti nabízených produktů, a proto je do všech pražských prodejen čtyřikrát denně zaváženo čerstvé pečivo. Mezi nabízený sortiment patří slané a sladké pečivo, plněné bagety a housky, chlebíčky, zákusky.

Pekárna Kabát nabízí prodej svých produktů také pomocí e-shopu, kde si zákazník sám vybere produkty z pohodlí domova. (http://www.pekarnakabat.cz/).

Pekařství Mr. Baker Firma, která působí na českém trhu od roku 2006. V současnosti provozuje více jak 30 poboček po celé České republice. Pobočky se nacházejí v metru, na vlakových a autobusových nádražích. Pekařství si zakládá na kvalitě a čerstvosti pekárenských výrobků. Zákazníci si mohou na prodejnách zakoupit slané a sladké pečivo, chlebíčky, čerstvé bagety, sendviče, zeleninové saláty, zákusky, dorty. Sortiment je doplněn o studené a teplé nápoje. (http://www.mrbaker.cz/).

2 Analytická část Analytická část této práce se skládá ze dvou kapitol. První kapitola je věnována samotné analýze rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C. Pro lepší přehlednost je rozdělena do dvaceti sub-kapitol, které za sebou jdou chronologicky stejně tak, jako ve skutečnosti stanice trasy metra C. Druhá kapitola je věnována shrnutí rozsahu a kvality občerstvení na stanicích trasy metra C.

2.1 Průzkum rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C Průzkum stravovacích zařízení nacházejících se na trase C jsem prováděla ve dnech 19. a 20. října 2016. Průzkum jsem prováděla osobně a záměrně v pracovní den, abych mohla posoudit kvalitu personálu. Na první stanici metra Letňany, kterou mám ze svého bydliště nejblíže, jsem vyrazila v ranních hodinách. V rámci výzkumu jsem zastavila na každé stanici trasy metra C a vyhledala jsem každou provozovnu se stravovacím zařízením, kde jsem analyzovala údaje týkající se těchto provozoven.

Na každé stanici jsem zaznamenala název provozovny a začala hodnotit dle kriterií, které jsem si předem stanovila. Hlavním kritériem hodnocení byla čistota prostředí provozovny a možnost posezení, dále jsem se zaměřila na sympatie personálu a šířku nabízeného sortimentu na základě velikosti provozovny. Pro porovnání jednotlivých provozoven jsem zvolila bodové hodnocení od jedné do pěti, kdy pět bodu představuje nejvyšší možné hodnocení.

2.1.1 Letňany Jak jsem již výše uvedla, první hodnocenou stanicí byly Letňany. Zde se nachází tři provozovny. První analyzovanou provozovnou je pekařství Ječmínek, které znám z vlastní zkušenosti velmi dobře, protože jsem zde již několikrát v minulosti nakupovala. Provozovna je umístěna hned vedle eskalátorů, takže je zde poměrně velká průchodnost lidí. Hned na první pohled mohu konstatovat, že se jedná o čistou provozovnu se sympatickou obsluhou a širokým sortimentem. Na rozdíl od většiny provozoven ve stanicích metra nabízí pekařství Ječmínek možnost posezení, což hodnotím velmi kladně. Rozsah nabídky je opravdu široký. Ačkoliv je hlavním prodejním artiklem pečivo, můžete zde zakoupit teplá jídla, zákusky, obložené chlebíčky, čerstvé bagety, teplá a studené nápoje a dnes hodně populární čerstvě vymačkanou šťávu, takzvaný fresh juice.

Další provozovnou v pořadí je pekárna Hello! Nachází se v užší uličce směřující do vestibulu metra. Jak už z jejího názvu vyplývá, jedná se o pekárnu s rozšířenou nabídkou o teplé a studené nápoje. Nabídka je oproti předešlé provozovně podstatně menší a vše je takzvaně „take away“ což v překladu znamená vzít s sebou. Čistota provozovny je poměrně slušná, což se promítlo v konečném hodnocení.

Hned naproti pekárně Hello! se nachází další pekárna Čerstvé pečivo, která byla v první den zavřená. Proto jsem se rozhodla tuto provozovnu navštívit druhý den. Rozsah a kvalita občerstvení však nebyla valná. Nabízený sortiment byl velmi podobný sortimentu pekárny Hello!, avšak pečivo, které jsem viděla pouze přes sklo pultu, bylo evidentně oschlé a rozhodně bych si ho nezakoupila. Ani sympatie obsluhy se mi příliš nezamlouvaly. V důsledku těchto skutečností jsem pekárnu Čerstvé pečivo hodnotila velmi nízkým hodnocením.

Tabulka 2 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Letňany

Název Čistota Sympatie Šířka Celkový počet provozovny prostředí obsluhy nabízeného bodů sortimentu Pekařství 4 4 5 13 Ječmínek Pekárna Hello! 3 4 3 10 Pekárna 2 2 2 6 Čerstvé pečivo Zdroj: Vlastní zpracování

Jak vyplývá z výsledku šetření na stanici Letňany, všechny tři provozovny nabízí různé druhy pečiva, teplé a studené nápoje. Jediné pekařství Ječmínek nabízí širší sortiment, zahrnující také teplá jídla. Při vzájemném porovnání vyšla z hodnocení nejlépe provozovna pekařství Ječmínek, která dosáhla vysokého počtu bodů. Velkým plusem této provozovny byla čistota prostředí a možnost posezení. Druhou v pořadí byla pekárna Hello! a na třetím místě se umístila pekárna Čerstvé pečivo.

Podle mého názoru chybí ve stanici větší výběr občerstvení. Vzhledem k tomu, že jsou Letňany konečnou stanicí trasy metra C a nachází se zde terminál pro příměstské a dálkové autobusové spoje, umístila bych do této stanice například kavárnu, kde lidé mohou počkat

36 na příjezd autobusu. Tři pekárny s prakticky stejným sortimentem si navzájem konkurují a zákazník si tak může vybrat pouze z nabídky pečiva (jediné pekařství Ječmínek má nabídku širší, ale hlavním prodejním artiklem je pečivo).

2.1.2 Prosek Výzkum ve stanici Prosek byl poměrně rychlý. Jedinou provozovnou ve stanici je pekařství Hello!, které je umístěno v poměrně frekventované chodbě vedoucí do vestibulu metra. Řetězec pekařství Hello! dbá na to, aby byla kvalita nabízeného zboží stejná na všech jeho pobočkách. Stejně jako ve stanici metra Letňany, i zde byla nabídka pečiva rozšířena o teplé a studené nápoje. Čistota provozovny v době mé návštěvy byla na poměrně slušné úrovni. Jako malé mínus uvádím fakt, že zde není možnost sezení a vše je takzvaně „take away“.

Tabulka 3 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Prosek

Název Čistota Sympatie Šířka Celkový počet provozovny prostředí obsluhy nabízeného bodů sortimentu Pekařství 3 3 3 9 Hello! Zdroj: Vlastní zpracování

To, že je ve stanici pouze jedna provozovna s občerstvením přisuzuji tomu, že jeden z výstupů metra ústí přímo do nákupního centra, kde je také možnost rychlého občerstvení. Celkově je podle obratu cestujících stanice Prosek považována za nejméně zatíženou stanici, takže je i logické, že se zde nenachází větší počet provozoven s občerstvením. (http://domaci.ihned.cz/c1-31611380-novy-pruzkum-prazskym-metrem-se-denne-sveze- pres-milion-lidi).

Ačkoliv pro zahnání malého hladu není pekařství Hello! rozhodně špatnou volbou.

2.1.3 Střížkov Byla jsem poměrně překvapená, když jsem vystoupila ze soupravy metra na střížkovské nástupiště a přímo proti mně stála hezká restaurace, kterou bych čekala spíše někde v uličce staré Prahy. Byla jí plzeňská restaurace MOBY DICK. První, čeho jsem si hned všimla, byl hezký a hlavně čistý interiér restaurace. Dobře na mě působily tanky na čepované pivo, které jsou umístěny v prosklené místnosti a dotváří tak celkovou atmosféru

37 restaurace. Interiér je nový a neponičený. Restaurace disponuje také dostatečným počtem míst k sezení. V provozovně se nachází dámské a pánské toalety, které jsou udržované v čistotě. V době mé návštěvy byl personál stylově oděn do bílých košil a zelené zástěry v pase. Denní nabídka je napsána na tabuli nad barem a po nahlédnutí do jídelního lístku mohu konstatovat, že rozhodně splňuje požadavky i největších jedlíků. Na výběr zde jsou studené předkrmy, polévky, teplé chuťovky a uzeniny k pivu, minutky a speciality, česká kuchyně, bezmasá jídla, saláty a dezerty. Nabídka je také rozšířena o množství nealkoholických a alkoholických nápojů.

Druhou provozovnou s občerstvením ve stanici metra Střížkov byla pekárna Čerstvé pečivo. Po počáteční euforii z restaurace MOBY DICK byla však tato provozovna velkým zklamáním. Pekárna je umístěna na rohu uličky vedoucí k nástupišti metra. Už zvenčí bylo jasně vidět, že je provozovna jen málo udržovaná a čistota špatná. Sortiment byl omezen pouze na pečivo a malé množství teplých a studených nápojů. Posezením pekárna nedisponuje a zakoupené pečivo si musíte odnést s sebou. Obsluha pekárny byla starší paní, která si zřejmě přivydělává k důchodu, ale působila příjemným dojmem.

Tabulka 4 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Střížkov

Název Čistota Sympatie Šířka Celkový počet provozovny prostředí obsluhy nabízeného bodů sortimentu Restaurace 5 5 5 14 MOBY DICK Pekárna 2 3 2 7 Čerstvé pečivo Zdroj: Vlastní zpracování

Před zahájením výzkumu jsem se nedomnívala, že bych našla v metru pěknou restauraci, kde bych se mohla dobře najíst. Proto jsem byla mile překvapena, když jsem na základě výzkumu objevila restauraci MOBY DICK, kterou jsem ohodnotila nejvyšším možným počtem bodů. Avšak kromě podprůměrné pekárny Čerstvé pečivo, již žádné další občerstvení ve stanici metra Střížkov není. Fakt, že jsou v této stanici pouze dvě provozovny s občerstvením, přisuzuji tomu, že je stanice metra Střížkov považována za málo zatíženou stanici podle obratu cestujících.

2.1.4 Ládví Další stanicí v pořadí, je stanice metra Ládví. Stanice je vybudována ve třech podlažích, včetně nástupiště. V celém prostoru stanice se nachází sedm provozoven s občerstvením. Je zde poměrně velký obrat cestujících. Výhodou této stanice je blízkost velkých záchytných parkovišť, která mohou lidé využívat při cestě do práce nebo směrem do centra. Stanice Ládví je tak pro mnohé cestující nástupní stanicí.

Po výstupu z nástupiště do prvního podzemního podlaží je přímo naproti turniketům provozovna KM Pizza. Mou pozornost upoutaly nabídkové cedule visící kolem výdejního okénka. Dobré je jejich ergonomické uspořádání, takže první dojem je vcelku pozitivní. Posezení provozovna nenabízí. Jak jsem se později dočetla na stránkách firmy, všechny pobočky KM Pizzy se soustředí na rychlý výběr a konzumaci jídla ve stoje či za pohybu. Provozovna je čistá a obsluha velmi příjemná. O kvalitě nejvíce vypovídá skutečnost, že za dobu mého průzkumu, se zde zastavilo pět zákazníků. Nabídka se skládá z více druhů pizzy a teplých a studených nápojů.

Po průzkumu provozovny KM Pizza jsem doprava prošla uličkou a na rohu u výstupu směrem ke kulturnímu domu se nachází provozovna Fornetti. Čistota prostředí byla dobrá, ačkoliv bylo znát, že stánek delší dobu neprodělal žádnou vizuální změnu. Jak jsem se dočetla na stránkách firmy, společnost Fornetti byla v roce 2015 přejmenována na Minit, ale změna názvu firmy se zatím do této provozovny nepromítla. Obsluha na mě působila dobrým dojmem. V nabídce jsou různé druhy mini výrobků, jejichž cena není za kus, ale za 100g. Mini výrobky, jak je i firma označuje, je v provozovně rozpékané pečivo s různou příchutí.

Naproti provozovně Fornetti je pekárna Hello! S tou jsem se setkala už ve stanici Letňany a i zde se jedná o pekárnu, bez možnosti posezení. Provozovna je čistá a dobře udržovaná. Personál je milý a uctivý. Nabídka se skládá z více druhů pečiva a teplých a studených nápojů. Lákadlem pro zákazníky je nabídka 4+1 kobliha zdarma.

Když jsem pokračovala dále chodbou směrem k výstupu z metra na autobusovou zastávku, tak asi po 40 metrech se na pravé straně nachází provozovna pekařství Ječmínek. Čistota uvnitř provozovny je dobrá, jedinou výtku mám k čistotě vitrín, která kazí první dojem. Kladně hodnotím možnost posezení uvnitř provozovny. Obsluha je sympatická a rychlá. Pekárna kromě široké nabídky pečiva nabízí také teplá jídla, zákusky, obložené chlebíčky a fresh džusy. Výhodou je i řada zvýhodněných nabídek, které pekařství nabízí.

Po výzkumu v provozovně pekařství Ječmínek jsem se vrátila k terminálům u vstupu do metra a pokračovala ve výzkumu na druhé straně stanice. Asi po 30 metrech naproti sázkové kanceláři TIP SPORT je pekařství Čerstvé pečivo. Dobrého na této provozovně nebylo asi vůbec nic. Na první pohled zanedbaná provozovna s klubíčky prachu v rozích a vitrínou umytou s nadsázkou naposledy při otevření stanice v červnu 2004. Všechny produkty jsou takzvaně „take away“. V tomto případě, i kdyby se obsluha snažila sebevíce, tak z této provozovny Imperial neuděláte. Nabídka pečiva je rozšířena o teplé a studené nápoje.

Po výstupu po schodech do přízemní části stanice je v chodbě po levé straně kavárna Caffé Vergnano. Tato stylově vypadající kavárna nabízí možnost příjemného posezení. A jak jsem se dočetla na stránkách firmy, kromě nabídky hotové kávy, nabízí také možnost zakoupení kávového zrna, kávovarů a jejich příslušenství. Personál byl usměvavý a hezky oblečen, tak jak se na dobrou kavárnu sluší a patří. Kromě mnoha druhů kávy, si zákazník může vybrat z široké nabídky čajů, desertů a studených alkoholických a nealkoholických nápojů. (http://www.vergnanocaffe.cz/).

Poslední provozovnou s občerstvením ve stanici metra Ládví je restaurace Shanghai – Ráj Lahůdek. Restaurace je situována v přízemním podlaží u výstupu z metra směrem ke kulturnímu domu. Provozovna nabízí možnost vnitřního i venkovního posezení. Jako milovnici asijského jídla mě však podivně vypadající nabídka příliš neoslovila. Prosklené výlohy, polepené zevnitř jakousi tapetou s čínskými znaky působí hodně kýčovitě. Nemohu říci, že je zde čistota na špatné úrovni, ale dobrý pocit z toho rozhodně nemám. Asijský personál je usměvavý a velmi ochotný. V obrázkovém jídelním lístku je možnost vybrat si z kombinace Čínsko-thajské kuchyně za příznivou cenu.

Tabulka 5 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Ládví

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu KM Pizza 3 4 3 10 Fornetti 3 3 3 9 Pekařství Ječmínek 3 4 5 13 Pekárna Hello! 3 4 3 10 Pekařství Čerstvé 1 2 2 5 pečivo Kavárna Caffé 4 4 3 13 Vergnano Restaurace 3 4 3 10 Shanghai – Ráj Lahůdek Zdroj: Vlastní zpracování

Ve stanici metra Ládví je poměrně mnoho možností a široká nabídka občerstvení. Domnívám se, že je to dáno tím, že je zde velká průchodnost lidí a pro mnohé z nich je tato stanice stanicí nástupní. Dle mého názoru bylo už při budování stanice počítáno s pronájmem malých provozoven, takže je tomu stanice uzpůsobena. Kvalita provozoven v této stanici je až na malé výjimky obstojná. Ráda bych vyzdvihla kavárnu Caffé Vergnano a pekařství Ječmínek, které svou kvalitou a rozsahem občerstvení nad ostatními provozovnami ve stanici Ládví vyčnívají.

2.1.5 Kobylisy Z nástupiště stanice metra Kobylisy je možnost vystoupit na povrch dvěma směry. První směr vede ke Kobyliskému náměstí a na této straně se nacházejí tři provozovny s občerstvením. Na druhé straně směrem ke Katastrálnímu úřadu se nachází pouze jedna provozovna.

Po výstupu ze soupravy metra jsem se rozhodla vystoupit nejdříve směrem na Kobyliské náměstí. Po výjezdu na eskalátorech je po levé straně proti turniketům pekařství Ječmínek. Čistota prostředí je velmi dobrá. Stejně tak, jako u provozoven pekařství Ječmínek

41 v předešlých stanicích, je i zde možnost příjemného posezení. Personál je usměvavý, přátelský a velmi rychlý. Nabídka se skládá z velkého množství slaného a sladkého pečiva, teplých jídel, zákusků, obložených chlebíčků, teplých a studených nápojů a populárních fresh džusů.

Vedle pekařství Ječmínek po levé straně je provozovna Pekárny Kabát. Provozovna je hezká a čistá. Bohužel zde není možnost posezení, což může být malou nevýhodou v boji se sousední konkurencí. Obsluha je zdvořilá, ochotná a velmi milá. V nabídce jsou kromě výběru z mnoha druhů pečiva také lahůdky, zákusky a studené nealkoholické nápoje.

Na dohled od Pekárny Kabát je provozovna Pizza Company, která je navíc doplněna o automat na čerstvě vymačkanou pomerančovou šťávu. Jako drobnou nevýhodu uvádím fakt, že provozovna těsně sousedí s veřejnými toaletami, což může část klientely odradit od nákupu. Posezení provozovna nenabízí a vše je takzvaně „taka away“. Mladý personál je ochotný a usměvavý. Nabídka obsahuje velké množství pizzy, jejíž přísady lze libovolně kombinovat, a je doplněna o teplé a studené nápoje. Pizzu si zde lze zamluvit také telefonicky a vyzvednout si ji v předem stanoveném čase.

Můj výzkum dále pokračoval na druhé straně stanice Kobylisy směrem ke Katastrálnímu úřadu. Proti výstupu z metra je pouze samostatně stojící stánek Pekařství Mr. Baker. Jelikož se nacházíme prakticky na ulici, je zbytečné mluvit o čistotě. Zboží si lze vybrat a zakoupit pouze přes výdejní okénko. Obsluha je zde průměrná a svou práci bere jako recesi. Sortiment rozhodně není špatný, vybírat lze z velkého množství pečiva a studených nápojů. Zajímavým marketingovým tahem je nabídka členských slevových karet, které zvýhodňují každý pátý nákup.

Tabulka 6 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Kobylisy

Název Čistota Sympatie Šířka Celkový počet provozovny prostředí obsluhy nabízeného bodů sortimentu Pekařství 4 4 4 12 Ječmínek Pekárna Kabát 4 4 3 11 Pizza 3 4 3 10 Company Pekařství Mr. 3 3 4 10 Baker Zdroj: Vlastní zpracování

Ve stanici metra Kobylisy je při nejmenším zarážející, že vedle sebe sousedí dvě provozovny s prakticky stejným sortimentem. Pekařství Ječmínek a Pekárna Kabát jsou dvě provozovny na srovnatelné kvalitativní úrovni. Kdybych si měla vybrat, tak si koupím pečivo v Pekárně Kabát, na druhou stranu pekařství Ječmínek nabízí možnost posezení. Celkově lze konstatovat, že nabídka na této stanic je lehce nadprůměrná. Domnívám se, že provozovny jsou zde umístěny účelově, pokud by zde nebyly, ihned by je nahradila konkurenční provozovna s podobným sortimentem zboží.

2.1.6 Nádraží Holešovice Po průjezdu nejdelšího mezistaničního úseku metra (ze stanice Kobylisy do stanice Nádraží Holešovice) jsem v průzkumu kvality a rozsahu občerstvení pokračovala ve stanici metra Nádraží Holešovice. Výstup z metra je zde poměrně krátký. Po výstupu do přízemního vestibulu směrem k vlakovému nádraží se na pravé straně nachází Pekárna Kabát. Čistota provozovny je průměrná. Pekárna nenabízí možnost posezení a vše je takzvaně „take away“. Obsluhující paní ve středním věku je sympatická. Nabídka se skládá ze slaného a sladkého pečiva, lahůdek a zákazků.

Přímo naproti Pekárně Kabát je provozovna Fornetti. Vzhledem k tomu, že se nacházíme v prostorách nádraží, je čistota provozovny dobrá. Zakoupené zboží je možné si odnést pouze s sebou a není zde možnost posezení. Obsluhující slečna je sympatická a usměvavá. Firma Fornetti se v roce 2015 přejmenovala na Minit a stejně jako ve stanici Ládví, ani zde se tato změna do vizualizace provozovny zatím nepromítla. Nabídka rozpékaného mini

43 pečiva je zde doplněna o dva druhy pizzy a teplé a studené nápoje. Udávaná cena za rozpékané mini pečivo není za kus, ale za 100 gramů výrobků. Výsledná částka zakoupeného pečiva je tedy součinem váhy a ceny výrobků za 100gramů.

Nedaleko provozovny Fornetti na rohu u výstupu z vestibulu metra směrem na Rokosku/Bulovku je Pekařství Mr. Baker. Moc hezká provozovna s možností posezení byla v době mého průzkumu čistá a evidentně dlouhodobě dobře udržovaná. Personál je rychlý a sympatický. Vybírat lze z široké nabídky slaného a sladkého pečiva, baget, salátů, zákusků, teplých a studených nápojů. Zajímavostí v nabídce jsou slevové akce a věrnostní kartička zvýhodňující každý pátý nákup. Provozovna je rozhodně příjemným místem, kde lze u kávy a pečiva strávit volnou chvíli při čekání na vlak.

Naproti Pekařství Mr. Baker je přes uličku provozovna *A* Gril. Od pohledu je to nejhorší provozovna co jsem doposud viděla. Provozovna sice disponuje posezením, avšak v rámci okolností tento fakt nelze považovat za kladný. Stoly jsou bezmyšlenkovitě rozmístěny v prostoru. Kombinace platových a dřevěných židlí na mě působí odstrašujícím dojmem. Personál na sebe s hosty pokřikuje na dálku, je hrubý a neslušný. Nabídka je omezena na smažené pokrmy, gulášovou polévku a párek s hořčicí.

Ještě o kousek dále, směrem k odjezdu dálkových autobusů, je na pravé straně provozovna Pizza Paolo. Hezká a čistá provozovna disponuje barovými stolky, kde si lze pochutnat na připraveném pokrmu. Hlavním prodejním artiklem je pizza, kterou lze objednat také telefonicky. Vybírat lze ze základní nabídky nebo Pizza Paolo nabízí možnost sestavit pizzu z oblíbených surovin. Dále je nabídka rozšířena o nealkoholické studené nápoje.

Tabulka 7 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Nádraží Holešovice

Název Čistota Sympatie Šířka Celkový počet provozovny prostředí obsluhy nabízeného bodů sortimentu Pečivo Kabát 3 3 3 9 Fornetti 3 3 3 9 Pekařství Mr. 4 4 3 11 Baker *A* Gril 1 1 1 3 Pizza Paolo 3 4 3 10 Zdroj: Vlastní zpracování

Na základě výzkumu ve stanici Nádraží Holešovice mohu konstatovat, že ačkoliv je zde velký obrat lidí, nabídka je omezena pouze na různé druhy pečiva a pizzu. Očekávala bych zde rozmanitější nabídku doplněnou o teplá jídla. Nejlepší volbou pro občerstvení ve stanici je Pekařství Mr. Baker s možností posezení. Naopak zcela nejhorší doposud posuzovanou provozovnou s občerstvením na trase metra C je *A* Gril. Zde zákazníka neosloví ani nabídka ani prostředí provozovny.

2.1.7 Vltavská Můj průzkum dále pokračoval ve stanici Vltavská. Na této stanici se nachází dvě provozovny s občerstvením. Po výstupu z eskalátorů je na pravé straně Pizza Company. Na první pohled mohu říci, že se jedná o hezkou a čistou provozovnu. Sortiment se skládá z široké nabídky pizzy, kávy a studených nápojů. Také zde, stejně jako na pobočce ve stanici Kobylisy, si lze pizzu telefonicky rezervovat a vyzvednout ji v čase, který Vám bude vyhovovat. Provozovna má pouze výdejní okénko, ale vzhledem k sortimentu a nabízené službě zamluvit si pizzu přesně na čas to nepovažuji za negativum. Jak jsem se dočetla na webových stránkách, provozovna ve stanici Vltavská nenabízí pravé italské noky, čímž je znevýhodněna proti několika dalším provozovnám tohoto řetězce. Personál byl oděn do zástěr s logem provozovny a působil velmi sympatickým dojmem.

Další provozovnou ve stanici je již několikrát zmíněné pekařství Ječmínek. Nachází se asi 30 metrů od provozovny Pizza Company na levé straně chodby. Tak jako doposud na všech pobočkách i tato nabízí svým zákazníkům možnost posezení. Provozovna je čistá a

45 v době mého výzkumu byla plná lidí. Sortiment je opět široký, nabídka se skládá z velkého množství pečiva, teplých jídel, zákusků, obložených chlebíčků a fresh džusů. Obsluha je rychlá a usměvavá.

Tabulka 8 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Vltavská

Název Čistota Sympatie Šířka Celkový počet provozovny prostředí obsluhy nabízeného bodů sortimentu Pizza 3 4 3 10 Company Pekařství 4 4 5 13 Ječmínek Zdroj: Vlastní zpracování

Ve stanici metra Vltavská jsou dvě provozovny s občerstvením a domnívám se, že si navzájem nekonkurují. Obě mají jiný sortiment a jinou klientelu. V provozovně Pizza Company si lze objednat rychlý oběd třeba do práce a v pekařství Ječmínek si můžete zakoupit pečivo nebo vychutnat kávu. V případě této stanice se dá říci, že méně je někdy více a dvě dobré provozovny s občerstvením bohatě stačí.

2.1.8 Florenc Stanice metra Florenc je významnou přestupní stanicí, kde se kříží linky metra B a C. Z nástupiště vedou dva přímé výstupy. Jeden vede k autobusovému nádraží Florenc (jižní výstupu) a druhý vede po krátkém eskalátoru do povrchového vestibulu (severní výstup), který je společný pro obě linky. Nejdříve jsem se vydala směrem do společného vestibulu obou linek metra. U výstupu z metra po levé straně se nachází pekařství Ječmínek. Bohužel, tak jak jsem byla doposud zvyklá na relativně vysoký standard předchozích provozoven pekařství Ječmínek, tato byla zklamáním. Provozovna byla špinavá a bylo vidět, že je dlouhodobě zanedbávaná. Nedisponuje ani posezením, které měli doposud všechny provozovny tohoto řetězce. Alespoň obsluha byla sympatická. Pokud budu opět srovnávat s ostatními provozovnami řetězce, nabídka byla omezena pouze na výběr ze slaného a sladkého pečiva a teplých a studených nápojů.

Přímo proti výstupu z metra (ale stále na dosah, proto jsem tuto provozovnu do studie také zahrnula) je samostatně stojící stánek s kávou Oty´s Cofféé&goodies. Pěkně vypadající a

46 stylový stánek je evidentně nový. Posezení zde není, ale domnívám se, že vzhledem k frekvenci lidí, zde ani není možné. Dvoučlenný personál je mladý a velmi sympatický. Kávu připravuje s mistrovským umem a rychlostí. Hlavním prodejním artiklem je káva, kromě které je nabídka doplněna také o dezerty.

Po průzkumu na straně u severního východu jsem se vrátila zpět do prostor vestibulu a pokračovala ve výzkumu také zde. Rozlehlý vestibul s pasáží vede severo-jižním směrem a spojuje oba východy. Na rohu pasáže u vstupu do metra z ulice Na Poříčí se nachází Pekárna Kabát. Čistota provozovny byla spíše slabší, avšak v daných podmínkách neudržovaného vestibulu se domnívám, že jakákoliv změna k lepšímu je hodně obtížná. Posezení provozovna nenabízí. Nedostatek slunečních paprsků se zřejmě promítnul také do nálady obsluhy, která s výrazem pokerového hráče ve tváři prodává nabízené výrobky. Sortiment se skládá ze slaného a sladkého pečiva, lahůdek, zákusků a teplých a studených nápojů.

O kus dále po pravé straně pasáže se nachází pekařství Ječmínek. Čistota provozovny není špatná, vezmu-li v úvahu, v jakém prostředí se provozovna nachází. Stejně tak jako sesterská provozovna na povrchu u severního výstupu ze stanice, tak ani tato provozovna nenabízí možnost posezení. Pracovní prostředí zaměstnanců hraje velkou roli. Práce pouze pod umělým světlem zřejmě přispěla k tomu, že personál pracuje bez jakékoliv mimiky, což na mě nepůsobilo dobrým dojmem. Nabídka, na kterou jsem zvyklá u pekařství Ječmínek, je v této provozovně zúžena pouze na výběr ze slaného a sladkého pečiva, obložených baget, zákusků, teplých a studených nápojů.

Hned vedle pekařství Ječmínek na rohu u výstupu z metra směrem na ulici Na Poříčí je provozovna Pizza Company. Provozovna má pouze výdejní okénko, které je kolem dokola vkusně polepeno logem firmy a nabídkou pizzy. Čistota provozovny je opět v rámci možností dobrá. Mladý personál je usměvavý, což je příjemná změna proti předchozím provozovnám v této stanici. Široká nabídka pizzy je doplněna o teplé a studené nápoje. Pizza Company na všech svých pobočkách nabízí možnost telefonické rezervace pizzy na předem určený čas.

Na dalším rohu pasáže u východu směrem na Těšnov a Štvanici se nachází provozovna Fornetti. Také tato provozovna doposud neprošla žádnou vizuální změnou spojenou s přejmenováním firmy Fornetti na Minit. Samotná provozovna by určitě změnu nebo rekonstrukci uvítala, protože je v dosti neudržovaném stavu. Stěny jsou posprejovány

47 graffity od pouličních vandalů a koš u provozovny přetéká tak, že už se do něj některé obaly ani nevejdou a jsou spadlé na zem. I přesto je obsluha velmi sympatická. Nabídka rozpékaného mini pečiva je doplněna o teplé a studené nápoje. Cenová politika provozoven Minit (Fornetti) se od konkurence liší tím, že jsou jejich mini produkty prodávaný na váhu. Uváděná cena není částkou za jeden kus, ale za 100 gramů výrobků.

Poslední provozovna ve stanici metra Florenc se jmenuje Sušené ovoce a ořechy. Již z jejího názvu vyplívá, co je hlavním prodejním artiklem této provozovny. Sušené ovoce a ořechy jsou vystavené v prosklené vitríně, přes kterou lze pohledem vybírat. Vybrané zboží je dáno do sáčku a naváženo. Účtovaná částka je součinem váhy a ceny za 100 gramů.

Tabulka 9 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Florenc

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový počet prostředí obsluhy nabízeného bodů sortimentu Pekařství Ječmínek 2 3 2 7 (severní výstup) Oty´s Cofféé&goodies 4 5 4 13 Pekárna Kabát 2 2 3 7 Pekařství Ječmínek 3 2 3 8 (pasáž) Pizza Company 3 3 3 9 Fornetti 2 4 3 9 Sušené ovoce a ořechy 4 3 3 10 Zdroj: Vlastní zpracování

Ačkoliv je stanice Florenc jedna z nejvytíženějších stanic metra vůbec, kvalita občerstvení je hodně nízká. Svou roli na tom určitě má prostředí. Je zde velká koncentrace podivných osobností a lidí bez domova. Rozlehlý vestibul a pasáž jsou neudržované a přiznám se, že bych se tudy ve večerních hodinách bála sama jít. Počet provozoven je poměrně vysoký, avšak za zmínku stojí pouze jedna, kterou je Oty´s Cofféé&goodies. Široká nabídka skvělé kávy je však vykoupena faktem, že si ji musíte odnést pouze s sebou, posezením

48 provozovna nedisponuje. Všechny ostatní provozovny jsou spíše průměrné nebo dokonce podprůměrné, ať už se jedná o kriterium čistoty nebo přístupem personálu.

2.1.9 Hlavní nádraží Stanice metra Hlavní nádraží patří k nejstarším stanicím celé sítě pražského metra. Boční nástupiště jsou pozůstatkem toho, že původně místo metra tudy měla vést podpovrchová tramvaj. Z každé strany nástupiště vedou do odbavovací haly dvě pevná schodiště a dva eskalátory. Vestibul metra je zde společný s odbavovací halou hlavního vlakového nádraží.

První šetřenou provozovnou ve stanici je restaurace Potrefená husa, jejíž součástí je také koncept Beerpoint. Restaurace se nachází u vstupu do vestibulu odbavovací haly směrem od tramvajové zastávky Hlavní nádraží. Interiér je čistý, moderně vybavený a nese znaky charakteristické pro všechny restaurace řetězce Potrefená husa. Restaurace nabízí 47 míst k sezení uvnitř a 20 míst na zahrádce. Personál je rychlý a dobře sladěný. Vybírat lze kromě denní nabídky také z jídelního lístku, který obsahuje polévky, předkrmy a jídla k pivu, tradiční receptury, těstoviny, saláty a dezerty. Nejvíce propagovaným nápojem v restauraci je pivo, s kterým souvisí také koncept Beerpointu, tedy možnosti konzumace piva v provozovnách čepující výhradně pivo Staropramen. Mimo piva jsou samozřejmě v nabídce také ostatní studené a teplé nápoje.

Vedle této provozovny se nachází prodejna Point market, jejíž součástí je prodej rozpékaných výrobků Fornetti. Fornetti zabírají pouze část provozovny obchodu s potravinami. Ani tato provozovna doposud neprošla vizuální změnou týkající se přechodu na nový obchodní název firmy Minit. Čistota zde je velmi dobrá. Obsluha je sice rychlá ale nepříjemná. Zákazníky bere jako „kusy“ a neobtěžuje se ani odpovědět na pozdrav. Posezení provozovna nenabízí, vše je takzvaně „take away“. Nabízeno je rozpékané mini pečivo (cena je jako u všech provozoven Fornetti/Minit za 100 gramů výrobků, nikoliv za jeden kus), 1/8 pizzy, hot dog, teplé a studené nápoje.

Na protější straně u vstupu do vestibulu od Opletalovy ulice je vizuálně hezká restaurace Krušovická šalanda. Gastronomický koncept pivovaru Krušovice je designově velmi povedený. Restaurace je čistá a má osobitý styl. Jak jsem se později dočetla na webových stránkách, primárně je restaurace zaměřena na vlastní výrobu a čepování krušovického piva se vším všudy od výrobního procesu v pivovaru až po nejrůznější způsoby jeho čepování, pivních rituálů a následné konzumace. Restaurace disponuje velkým posezením, které je možné si také elektronicky zarezervovat. Personál je milý a velmi profesionální.

Vybírat lze z denní nabídky, nebo nabídky stálých jídel. Během dopoledních hodin je nabídka doplněna o možnost výběru ze snídaňového menu. Samozřejmostí je široká nabídka teplých a studených nápojů. (http://www.restauracesalanda.cz/o-konceptu).

Po šetření v provozovně Krušovické šalandy jsem ve výzkumu pokračovala dále v nedaleké kavárně a prodejně belgických pralinek Leonidas. Provozovna se nachází na rohu pod eskalátory vedoucích dále k vlakovému nástupišti. Velmi pěkná provozovna je vkusně vybavena. Interiér je v krémových barvách a jako by připomínal belgické pralinky. Čistota je příkladná a obsluha je mladá a usměvavá. Kavárna nabízí také malé posezení, kde si můžete vychutnat kávu, horkou čokoládu nebo již zmíněné belgické pralinky.

Po skončení výzkumu v kavárně Leonidas jsem na eskalátoru vyjela do zvýšeného podlaží Hlavního nádraží, kde se přímo v úrovni očí nachází provozovna kavárny Brioche Dorée. Kavárna ve francouzském stylu byla v době mého šetření plná hostů. Čistota byla na perfektní úrovni. Kavárna disponuje možností posezení, což při čekání na vlak mnozí lidé ocení. Tříčlenný personál je oblečen do košil a na hlavě má francouzské kuchařské čepice. Je velmi příjemný a zdvořilý. Vybírat lze z nabídky pečiva, čerstvých obložených baget, teplých a studených nápojů.

Poté jsem pokračoval směrem k tabuli s odjezdy vlaků. Na protějším rohu se nachází opět provozovna kavárny Brioche Dorée. Kavárna je přesnou kopií své sesterské provozovny. Čistota je na velmi dobré úrovni. Na rozdíl od křesel, kterými disponovala předešlá provozovna, zde si hosté mohou sednout k vyvýšeným stolům s barovými židlemi. Usměvavý personál je shodně jako v předešlé provozovně oblečen do košil a stylových francouzských kuchařských čepic. Nabídka je také totožná a obsahuje pečivo, čerstvé obložené bagety, teplé a studené nápoje.

Hned vedle kavárny Brioche Dorée se nachází provozovna rychlého občerstvení Burger King. Ta je svou rozlohou doposud největší šetřenou provozovnou. O čistotu se permanentně stará jeden člen personálu a nutno konstatovat, že ačkoliv je obrat lidí na provozovně obrovský, provozovna je stále čistá. To samé se dá říci také o toaletách, které jsou moderně zařízené a čisté. K dispozici je velké množství míst k sezení. Převážně mladý personál je jednotně oblečen do firemních uniforem. Velkou výhodou je systém rychlého odbavení objednávek, který umožňuje zvládnutí i vyššího množství zákazníků. Nabídka je poměrně široká, obsahuje velké množství burgerů, kuřecí křidýlka, smažené přílohy, saláty, dezerty nápoje a v průběhu dopoledně také snídaňové menu.

Přes uličku naproti provozovně Burger King a Brioche Dorée se nachází Cafe KIMBO. Kavárna působí příjemným a útulným dojmem. Lákavé je hezké a čisté posezení. Sympatický personál je sladěn s interiérem kavárny do zemité bílo-hnědé barvy. Nabídka sladkého pečiva a obložených baget je doplněna o zdravé saláty a teplé a studené nápoje.

Poslední provozovna není klasickým občerstvením v tom pravém slova smyslu. Provozovna BIO point ale nabízí něco, co zatím žádná jiná provozovna nenabízela a to zdravou výživu, BIO produkty a čerstvé a ručně vyráběné pochutiny. Provozovna se nachází na konci uličky u eskalátorů vedoucích zpět do přízemní části vestibulu. Čistota provozovny je na velmi dobré úrovni. Personál je velmi ochotný, usměvavý a schopen pomoci při výběru. O stále vyšší oblibě zdravého životního stylu svědčí fakt, že v době šetření byla provozovna plná zákazníků.

Tabulka 10 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Hlavní nádraží

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu Restaurace 4 4 5 13 Potrefená Husa Point market 4 2 3 9 (Fornetti) Restaurace 5 5 5 15 Krušovická šalanda Leonidas 5 4 3 12 Brioche Dorée 5 5 4 14 Brioche Dorée 5 5 4 14 (u Burger King) Burger King 4 3 5 12 Café KIMBO 4 4 3 11 BIO Point 4 4 4 12 Zdroj: Vlastní zpracování

V průběhu let 2004-2016 proběhla rozsáhlá rekonstrukce společného vestibulu metra a odbavovací haly Hlavního nádraží. Před rekonstrukcí bývalo Hlavní nádraží noční můrou

51 pro všechny, kteří čekali na odjezd vlaků. Dnes je Hlavní nádraží příjemným místem, kde se kromě čekání na vlak, můžete také dobře občerstvit. Dle mého názoru jsou dobrou volbou restaurace Potrefená husa a Krušovická šalanda. Na vychutnání dobré kávy s dezertem zase doporučuji kavárny Brioche Dorée a Leonidas. Zajímavým osvěžením nabídky je sortiment provozovny BIO Point nabízející zdravou výživu a BIO potraviny. Občerstvení ve stanici metra Hlavní nádraží vnímám jako nejkvalitnější a nejkomplexnější z doposud šetřených stanic metra trasy C.

2.1.10 Muzeum Další stanicí metra v pořadí je Muzeum. Stejně jako Florenc také muzeum je přestupní stanicí. Kříží se zde linky metra A a C. Z nástupiště jsem po pevném schodišti vyšla do podzemního vestibulu, který je společný pro obě linky. Šetřením jsem zjistila, že se ve stanici nachází pouze dvě provozovny s občerstvením.

První zkoumanou provozovnou je Pizza Company, která se nachází na pravé straně po výstupu z nástupiště. Provozovna na první pohled zaujme reklamními poutači a nabídkovými panely kolem výdejního okna. Je evidentní, že provozovatel dbá na čistotu svých provozoven, protože také tato provozovna je čistá a dobře udržovaná. Pizzu si lze objednat buď na místě, nebo telefonicky s možností vyzvednutí pizzy v předem stanoveném čase. Posezení provozovna nenabízí, zakoupené výrobky musíte konzumovat buď ve stoje, nebo odnést s sebou domů či práce. Mladý personál je vstřícný a sympatický. Kromě nabídky pizzy je sortiment rozšířen o teplé a studené nápoje.

Jen pár kroků od Pizza Company je naproti přes vestibul metra Coffee Joy. Oranžový samostatně stojící stánek nabízí několik variací kávy, kterou je možné odnést pouze s sebou. Čistota jak na stánku, tak v jeho okolí je dobrá a stejně tak bych zhodnotila i obsluhu. Kromě kávy není nabídka rozšířena o jiný sortiment.

Tabulka 11 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Muzeum

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu Pizza Company 3 4 3 10 Coffee Joy 3 3 1 7 Zdroj: Vlastní zpracování

Nabídka občerstvení ve stanici metra Muzeum je opravdu malá, vezmu-li v potaz počet lidí, kteří tudy denně projdou. Domnívám se, že je to dáno tím, že se nacházíme v centru Prahy, kde je na povrchu velké množství provozoven s občerstvením, kterým není v prostorách stanice metra možné konkurovat. Obě provozovny ve stanici jsou průměrné a nabízí pouze omezený sortiment.

2.1.11 I. P. Pavlova Další zastávkou na trase metra C je stanice I. P. Pavlova. Z nástupiště vede jen jeden výstup krátkým eskalátorovým tunelem do velkého podzemního vestibulu. Ačkoliv se jedná o velmi frekventovanou stanici, nachází se zde pouze jedno prodejní místo s občerstvením. U výstupu směrem ke Karlovu náměstí a Národnímu divadlu má svou provozovnu firma Fornetti (od roku 2015 Minit). Provozovna je v dobrém stavu a evidentně dlouhodobě dobře udržovaná. Rozpékané pečivo, které zde lze zakoupit je možné odnést pouze s sebou, posezením provozovna nedisponuje. Personál byl v době šetření velmi vytížen, takže mohu hodnotit pouze rychlost, se kterou vyřizoval požadavky zákazníků. Nabízené rozpékané mini pečivo je účtované na váhu, nikoliv za jeden kus. Kromě toho je sortiment rozšířen o teplé a studené nealkoholické nápoje.

Tabulka 12 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra I. P. Pavlova

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu Fornetti 3 3 3 9 Zdroj: Vlastní zpracování

Stanice I. P. Pavlova je nejvytíženější stanicí pražského metra. Proto jsem byla v údivu, že se zde nachází pouze jedna provozovna s občerstvením. Myslím si, že to lze vysvětlit dvěma odůvodněními. První můj argument je ten, že stejně jako v případě stanice Muzeum, tak i zde je na povrchu mnoho provozoven, kterým nejde v prostorách metra konkurovat. Druhým argumentem je fakt, že stanice byla budována v první etapě výstavby metra více než před čtyřiceti lety a nebylo zde počítáno s prostory k pronájmu vhodných pro provozovny s občerstvením (v této době nebylo ani provozovat živnost). Provozovna Fornetti, zde může těžit pouze z neexistence bližší konkurence, jinak je její sortiment velmi úzký. (http://www.lidovky.cz/).

2.1.12 Vyšehrad Můj výzkum déle pokračoval ve stanici metra Vyšehrad. Ze stanice I. P. Pavlova jsem se do stanice Vyšehrad dostala metrem přes Nuselský most, který byl při budování metra označován za kritické místo stavby. Stanice leží přímo pod magistrálou a na rozdíl od většiny stanic má tato z důvodu vyústění z Nuselského mostu boční nástupiště. Po vystoupení ze soupravy metra se na pravé straně přilehlé budovy nachází restaurace YAM YAM. Jedná se o thajskou restauraci s nabídkou od málo pálivých až po extrémně pálivá jídla. Interiér je velmi vkusně vyzdoben tradičními thajskými motivy, je čistý a působí velmi příjemným dojmem. Posezení je možné u čtyřmístných stolů prostřených taktéž v thajském stylu. Personál je oblečen do tradičních thajských krojů, je usměvavý, uctivý a vstřícný. Nabídka thajských pokrmů je velmi široká a objednané jídlo si lze odnést také s sebou. Nápojový lístek je kromě běžně dostupných studených nápojů obohacen o domácí limonády.

Na druhé straně stanice se nachází další provozovna s občerstvením. Abych se k ní dostala, musela jsem projít podchodem pod stanicí směrem k hotelu Corinthia. Provozovna s názvem The Like je restaurací nabízející průřez asijské kuchyně. Na jídelním lístku jsem našla typicky thajská, japonská, čínská ale i indická jídla. Kromě toho restaurace nabízí také zákusky a kávu. Personál restaurace je velmi milý a usměvavý. Čistota restaurace je dobrá. Interiér má podobný charakter jako jídelní lístek – od všeho trocha. Nepřekvapí tak moderní chladící pult umístěný vedle bambusového barového pultu a obložení restaurace z imitace kamene.

Tabulka 13 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Vyšehrad

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu Restaurace 5 4 4 13 YAM YAM Restaurace The Like 3 4 4 11 Zdroj: Vlastní zpracování

Na stanici metra Vyšehrad se nachází dvě provozovny s občerstvením a obě nabízí možnost ochutnat rozmanitou asijskou kuchyni. Rozdíl je však propastný. Restaurace YAM YAM je příkladem, jak se zahraniční gastronomie může dělat dobře. V druhém

54 případě se jedná o nepříliš podařený náhled do asijské kuchyně plné rozdílných chutí. Dle mého názoru by se zde mohla dobře uživit pizzerie, nebo provozovna pekařství jednoho z řetězců vídaných v již šetřených stanicích metra.

2.1.13 Pražského povstání Z nástupiště metra vede ven jeden výstup po pevném schodišti do malého vestibulu, z nějž vedou další výstupy směrem na povrch. V prostorách stanice se nenachází žádná provozovna s občerstvením. Když jsem hledala důvod proč tomu tak je, došla jsem k závěru, že stejně jako stanice Muzeum a I. P. Pavlova, byla také stanice Pražského povstání budována v první etapě výstavby metra, kdy nebylo počítáno s možností zřízení jakéhokoliv prodejního místa. Úplná absence jakékoliv provozovny je na rozdíl od výše zmíněných stanic Muzeum a I. P. Pavlova dána také faktem, že je stanice méně vytížená.

2.1.14 Pankrác V pořadí další šetřenou stanicí na trase metra C je stanice metra Pankrác. Po výstupu ze soupravy jsem po eskalátorech vyjela do vestibulu umístěného přímo nad nástupištěm. Vestibul stanice je přímo propojen s obchodním centrem Arkády Pankrác. V prostorách stanice se nachází pouze jedna provozovna s občerstvením, která je situovaná pouze několik metrů od vstupu do obchodního centra. Nachází se zde prodejní místo řetězce s rozpékaným mini pečivem Fornetti (od roku 2015 Minit). Čistota provozovny a jejího okolí je velmi dobrá. Posezením provozovna nedisponuje, takže zakoupené výrobky je možné odnést pouze s sebou. Personál je sympatický. Nabídka produktů rozpékaného mini pečiva je doplněna o 1/8 pizzy, hot dogy, teplé a studené nápoje. Tak jak jsme u provozoven Fornetti (Minit) zvyklí, také zde je cena výrobků uvedena za 100gramů, nikoliv za jeden kus.

Tabulka 14 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Pankrác

Název Čistota Sympatie Šířka Celkový počet provozovny prostředí obsluhy nabízeného bodů sortimentu Fornetti 4 3 3 10 Zdroj: Vlastní zpracování

Fakt, který mě ve stanici metra Pankrác zaujal je ten, že nejen provozovna Fornetti, ale také celá stanice je čistá a evidentně dlouhodobě dobře udržovaná. Přisuzuji to tomu, že je zde patrně silné lobby majitele obchodního centra Arkády Pankrác, který zřejmě apeluje na

55 technické služby hlavního města Prahy a usiluje o pravidelnou údržbu stanice metra, tak aby byla příjemným místem pro příchozí potencionální zákazníky. Jednu provozovnu v celé stanici lze vysvětlit dvěma argumenty. Ten první je stejný jako u předchozích stanic budovaných v první fázi výstavby metra. Koncem 70. a začátkem 80. let, kdy byla stanice budována, zde nebylo počítáno s jakoukoliv provozovnou. Ten druhý je založen na faktu, že se na povrchu nachází jedno z největších obchodních center v Praze s velkou nabídkou občerstvení. Konkurovat v prostorách metra tomuto kolosu, je jako bojovat s větrnými mlýny.

2.1.15 Budějovická Stanice metra Budějovická byla první stanicí zkoumanou druhý den výzkumu. Z nástupiště vedou na povrch dva výstupy. Východní s dvěma eskalátory vede do otevřeného atria a západní, spojený s nástupištěm pevným schodištěm a výstupem na ulici Olbrachtovu. Šetřením na místě jsem objevila osm provozoven s občerstvením.

První zkoumanou provozovnou je kavárna Costa Coffee. Kavárna se nachází u výstupu z metra po pravé straně u vchodu do obchodního centra DBK. Řetězec kaváren Costa Coffee je znám příjemným prostředím s jednotícími prvky v interiéru, které tvoří image všech provozoven. Čistota je na prvotřídní úrovni. Kavárna nabízí možnost posezení. Personál je čistě a oděn a barvy oblečení skvěle ladí s interiérem provozovny. Nabídka je založena na přípravě různých variací kávy, přípravě čajů, nabídce teplých a studených nápojů a zákusků.

Jen pár kroků od kavárny Costa Coffee se na rohu otevřeného atria nachází provozovna Happy noodle KEBAB. Jak už název napovídá, jedná se o provozovnu s nabídkou nudlí a tureckého kebabu. Nabídka je doplněna o smažené přílohy a studené alkoholické a nealkoholické nápoje. Vzhled a čistota provozovny je na dobré úrovni. Obsluha je sympatická a ochotná. Zakoupené pokrmy je možné odnést pouze s sebou, posezení provozovna nenabízí.

Na protějším rohu otevřeného atria je umístěna provozovna Pizza Company. Rychlé občerstvení známe z některých předchozích stanic, nenabízí možnost posezení. Provozovna disponuje pouze výdejním oknem, kolem kterého je vyvěšena nabídka pizzy. Personál je velmi příjemný a milý. Nabízenou pizzu lze zakoupit na místě, nebo objednat telefonicky a vyzvednout ve stanoveném čase. Kromě pizzy je nabídka rozšířena o pravé italské noky a fresh džusy.

Zhruba 30 metrů od provozovny Pizza Company se na delší straně otevřeného atria nachází provozovna McDonald´s. Největší světový řetězec s rychlým občerstvením, jehož hlavním symbolem je hamburger. Čistota je na velmi dobré úrovni a provozovna disponuje velkým počtem míst k sezení. Personál je oděn do stejných uniforem s logem společnosti McDonald´s. Kromě hamburgerů je v nabídce spousta smažených jídel a sladkých dezertů. I přesto, že se společnost snaží do nabídky zařazovat také zdravé saláty, je podvědomě spojována s uspěchaným a nezdravím způsobem stravování, obezitou a vysokým cholesterolem.

Na druhé straně u výstupu z metra směrem na Olbrachtovu ulici se v podchodu na úrovni terénu nachází provozovna s příznačným názvem Dobrůtky. Obchod nabízí velké množství ořechů a sušeného ovoce. Zboží je vystaveno za velkou prosklenou vitrínou a jeho rozmístění působí na první pohled velmi dobrým dojmem. Čistota je ukázková. Obsluha je sympatická a ráda poradí s výběrem. Vybrané produkty jsou vloženy do sáčku, zváženy a následně účtovány.

Proti výstupu z metra směrem na Olbrachtovu ulici je další z mezinárodních řetězců s rychlým občerstvením KFC. Měřeno podle tržeb je KFC světovou dvojkou v businessu s rychlým občerstvením. Tváří značky je zakladatel firmy Harland Sanders. Firma si zakládá na tom, aby všechny její pobočky vypadaly stejně a nabízely stejnou kvalitu služeb. V době mého šetření byla čistota pobočky velmi dobrá. Provozovna nabízí mnoho míst k sezení. Personál je jednotně oděn do uniforem s logem KFC, je rychlý a usměvavý. Nabídka produktů KFC je široká. Lze si vychutnat takzvané „kuře kentucky“, nebo smažené kousky kuřecího masa podle původního receptu z roku 1940. Kromě toho jsou v nabídce pikantní kuřecí kousky a křidélka, kuřecí sendviče, twistery a sladké dezerty.

Vedle provozovny KFC se nachází provozovna s nepříliš kreativním názvem Fast Food. Proti předchozím provozovnám s občerstvením ve stanici metra Budějovická, byla čistota tohoto prodejního místa poněkud horší. Jídlo je vydáváno přes výdejní okno a posezení provozovna nenabízí. Personál je sice sympatický, ale na pracovním oděvu je znát jeho denní nošení. Nabídka je omezena pouze na výběr ze smažených rychle připravitelných pokrmů a studených nápojů.

Když už jsem chtěla výzkum ve stanici metra Budějovická ukončit a pokračovat ve výzkumu další stanice, objevila jsem ještě jednu provozovnu s občerstvením, kterou byla Pekárna Kabát. Pekárna je situována v podchodu směrem k úřadu MČ Praha 4. Čistota

57 prodejního místa je dobrá. Zakoupené výrobky je možné odnést pouze s sebou, pekárna nenabízí možnost posezení. Obsluha je rychlá a ochotná. Pekárna kromě slaného a sladkého pečiva nabízí také lahůdky, zákusky a teplé a studené nápoje.

Tabulka 15 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Budějovická

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu Costa Coffee 5 5 4 14 Happy noodle 3 3 3 9 KEBAB Pizza Company 3 4 3 10 McDonald´s 5 4 5 14 Dobrůtky 5 4 2 11 KFC 5 4 5 14 Fast food 2 2 2 6 Pekárna Kabát 3 3 3 9 Zdroj: Vlastní zpracování

Prostory rozsáhlého nezastřešeného atria ve stanici metra Budějovická jsou vhodné pro malé provozovny všeho druhu. Proto není zarážející, že je zde poměrně velké množství provozoven s občerstvením. Stanice metra Budějovická je jednou z nejvytíženějších na lince C. V okolí stanice se nachází administrativní budovy, do kterých každé ráno proudí mnoho zaměstnanců. Je pravděpodobné, že se zde mnoho z nich zastaví a vyberou z komplexního sortimentu, které provozovny ve stanici nabízí. Nejlépe hodnocenými provozovnami jsou kavárna Costa Coffee, McDonald´s a KFC. Toto tvrzení dokládá fakt, že v době mého šetření byly všechny tři provozovny plné hostů.

2.1.16 Kačerov Po příjezdu do stanice metra Kačerov jsem po pevném schodišti (je zde také jeden eskalátor) vystoupila do povrchového vestibulu, který se dále napojuje na autobusový terminál obsluhující rozsáhlou oblast sídlišť kolem Lhotky, Libuše a Modřan.

Na základě šetření ve stanici jsem zjistila, že se v prostoru částečně zastřešeného atria nachází čtyři provozovny s občerstvením. První takovou provozovnou je Pizza Company.

Nachází se v samostatně stojícím stánku po levé ruce při výstupu z metra. Čistota samotného stánku ani okolí není dobrá. Částečně je to zapříčiněno přítomným poletujícího ptactva, které kálí všude kolem. Samotná provozovna posezení nenabízí, ale mnoho lidí sedá na okraji kašny uprostřed atria. Personál se nahlas vulgárně bavil se zákazníkem a sympatický rozhodně není. Nabídka je stejná jako v případě předchozích provozoven Pizza Company a zahrnuje širokou nabídku pizzy a studených nápojů. Pizzu si zde lze telefonicky objednat a domluvit se na jejím vyzvednutí v předem domluveném čase.

Přímo vedle provozovny Pizza Company se na levé straně nachází pekárna Kabát. Stejně jako v případě Pizza Company ani zde není čistota ideální. Vybrané zboží je vydáváno pouze přes výdejní okno a posezením provozovna nedisponuje. Personál je, ale milý a usměvavý. Proti předchozím provozovnám Pekárny Kabát je nabídka poměrně omezená. Sortiment se skládá pouze ze slaného a sladkého pečiva a studených nápojů.

Třetí provozovnou s občerstvením nacházející se ve stanici metra Kačerov je také v samostatně stojícím stánku hned vedle Pekárny Kabát provozovna Döner Kebab. Ta byla v době mého šetření zavřená. Proto jsem se rozhodla tuto provozovnu z hodnocení vynechat. Fakt, který lze v souvislosti s touto provozovnou zmínit je ten, že také tato provozovna neoplývá čistotou a nenabízí ani posezení.

Poslední šetřenou provozovnou s občerstvením ve stanici metra Kačerov byl obchod jménem Lahůdky. Provozovna se nachází přímo proti výstupu ze stanice metra. Archaický vzhled připomíná obchod z lahůdky koncem 90. let. Čistota uvnitř provozovny je dobrá. Starší personál je sympatický a domnívám se, že zde pracuje již řadu let. Všechny zakoupené výrobky lze odnést pouze s sebou. Sortiment se skládá ze zákusků, obložených chlebíčků, chlazených baget a studených nápojů.

Tabulka 16 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Kačerov

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu Pizza Company 2 2 3 7 Pekárna Kabát 2 3 3 8 Lahůdky 3 3 3 9 Zdroj: Vlastní zpracování

Stanice metra Kačerov byla otevřena jako jedna z prvních stanic 9. května 1947. Domnívám se, že ani zde nebylo původním záměrem pronajímat prostory k účelům provozování jakékoliv živnosti. Jedinou kamennou prodejnou ve stanici je obchod s názvem Lahůdky. Všechny ostatní provozovny jsou umístěny v samostatně stojících stáncích v prostorách otevřeného atria. Čistota v prostorách nezastřešeného atria je velmi špatná. Svou zásluhu na tomto stavu nese poletující ptactvo, sedající po ochozech. Ve všech zkoumaných kriteriích jsou provozovny v této stanici spíše podprůměrné.

2.1.17 Roztyly Další zkoumanou stanicí metra na lince C je stanice Roztyly. Z nástupiště vede jedno pevné schodiště k jedinému vestibulu. Ten je povrchový, ze tří stran prosklený.

Jedinou provozovnou s občerstvením ve stanici metra je pekařství Ječmínek. Ten se nachází na levé straně u výstupu z metra. U dveří do provozovny se v době šetření nacházely přepravky na pečivo, což ve mně evokovalo myšlenku, že se jedná pouze o vstup pro zaměstnance. To však nebyla pravda, jednalo se o jediný vstup do provozovny. Čistota provozovny byla průměrná. Interiér pekařství je evidentně delší dobu bez jakéhokoliv zásahu, takže působí zastaralým dojmem. Obsluha je příjemná. Nabídka je menší, než jsem u převážné většiny provozoven pekařství Ječmínek zvyklá. Skládá se z nabídky slaného a sladkého pečiva, zákusků a studených nápojů.

Tabulka 17 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Roztyly

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu Pekařství Ječmínek 3 3 3 9 Zdroj: Vlastní zpracování

Stanice metra Roztyly je jednou z méně využívaných stanic metra linky C. Denně jí projde 20 tisíc cestujících16, což je ale potencionálně velká kupní síla. Vzhledem k faktu, že se ve stanici nachází jediná provozovna s občerstvením, doporučovala bych managementu řetězce pekařství Ječmínek, aby se zamyslet nad tím, zdali by nestálo za zvážení rozšíření stávajícího sortimentu o plnou nabídku a možnost posezení. Pokud k tomu nedojde,

16 http://zpravy.aktualne.cz/domaci/pruzkum-nove-stanice-metra-pasazeri-moc- nevyuzivaji/r~i:article:624776/ 60 domnívám se, že stanice metra Roztyly je adeptem na vznik nové provozovny s občerstvením, pro kterou stávající podprůměrné pekařství Ječmínek nebude velkou konkurencí.

2.1.18 Chodov Z nástupiště stanice metra Chodov vede jeden výstup po pevném schodišti do podzemního vestibulu, navazujícího na přilehlý podchod.

Jediným místem ve stanici metra Chodov, kde lze zakoupit občerstvení je provozovna KM Pizza. Nachází se proti schodům vedoucích z nástupiště do vestibulu. Provozovnu nelze přehlédnout, protože je výrazně polepena reklamou a nabídkou svých produktů. Čistota provozovny a jejího okolí je na dobré úrovni. Mladá obsluha je sympatická a je oděna do firemních uniforem. Jak provozovatel sám deklaruje, všechny jeho pobočky se soustředí na rychlý výběr a konzumaci jídla ve stoje či za pohybu. V nabídce této provozovny je výběr z mnoha druhů pizzy, teplé a studené nápoje.

Tabulka 18 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Roztyly

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu KM Pizza 3 4 3 10 Zdroj: Vlastní zpracování

Myslím si, že hlavní důvod, proč se ve stanici metra Chodov nachází pouze jedna provozovna s občerstvením je ten, že se nad stanicí metra rozprostírá největší obchodní centrum v České republice. Tak jako ve stanici metra Pankrác, také zde nelze v prostorách metra konkurovat provozovnám moderně vybaveného obchodního centra na povrchu. Provozovna KM Pizza může částečně těžit z velkého obratu lidí, kteří tudy denně projdou. Avšak majorita těchto lidí, kteří mají zájem se na Chodově občerstvit, dojde až do nákupního centra, kde si mohou vybrat z široké nabídky občerstvení a možnosti posezení.

2.1.19 Opatov Předposlední zkoumanou stanicí na trase metra linky C je stanice Opatov. Z nástupiště jsem jediným východem po pevném schodišti vyšla do vestibulu, nacházejícího se na úrovni okolního zahloubeného terénu. Vestibul stanice je tvořen mostní konstrukcí Chilské

61 ulice, na níž se nachází terminál městské a příměstské autobusové dopravy, k němuž z úrovně vestibulu vedou tři eskalátory a jeden točitý chodník.

První šetřenou provozovnou s občerstvením, bylo pekařství Ječmínek, nacházející se přímo proti schodům ve vestibulu stanice. Provozovna je strategicky umístěna v místě, kolem kterého musí projít každý cestující při výstupu nebo vstupu do metra. Hezká a čistá provozovna nabízí velký počet míst k sezení. Personál je rychlý a příjemný. Široká nabídka obsahuje slané a sladké pečivo, bagety, zákusky, obložené chlebíčky, teplá jídla, studené a teplé nápoje a fresh džusy.

Jen pár kroků od pekařství Ječmínek se nachází provozovna s názvem Čínská restaurace. Celý interiér restaurace se nese v čínském stylu. Stoly jsou založené typicky čínským způsobem a vidličku s nožem byste zde hledali jen těžko. Čistota provozovny je dobrá. Personál tvoří asiaté oblečeni do pestrobarevných uniforem (jedná se však o evropský styl módy). Jídelní lístek nabízí speciality šanghajské (mírně nasládlé), pekingské (mírně kořeněné) a v Evropě nejoblíbenější kantonské (smažené na woku) kuchyně.

Nedaleko Čínské restaurace na rohu vestibulu se nachází provozovna pekařství Excella Praha. V době mého šetření však byla provozovna zavřená, proto jsem se rozhodla nezahrnovat tuto provozovnu do celkového hodnocení provozoven ve stanici.

Na druhé straně vestibulu, taktéž u schodů vedoucích z nástupiště je provozovna Pizza Maestro. Hezky vypadající stánek na první pohled zaujme osvětlenou vitrínou, kde jsou vystavené hotové pizzy. Čistota stánku je dobrá. Personál je velmi milý, komunikativní a přátelský. Posezení provozovna nenabízí, takže zakoupené výrobky lze odnést pouze s sebou. Jak už z názvu vyplívá, hlavním prodejním artiklem provozovny je pizza, kterou lze buď zakoupit na místě, nebo telefonicky rezervovat.

Tabulka 19 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Opatov

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový počet prostředí obsluhy nabízeného bodů sortimentu Pekařství Ječmínek 4 4 5 13 Čínská restaurace 3 3 3 9 Pizza Maestro 3 4 3 10 Zdroj: Vlastní zpracování

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že tři provozovny s občerstvením ve stanici metra Opatov je poměrně malé množství, tak spektrum občerstvení je relativně komplexní. Žebříček kvality občerstvení v této stanici vede pekařství Ječmínek. To nabízí prakticky veškeré produkty a služby, které může zákazník poptávat. Domnívám se, že pekařství Ječmínek v této stanici má díky svému strategickému umístění a komplexní nabídce natolik dominantní postavení, že vybudování konkurenční provozovny je zde nereálné.

2.1.20 Háje Poslední šetřenou stanicí mého výzkumu je konečná stanice trasy metra C - Háje. Po výstupu ze soupravy metra jsem se ocitla na nástupišti, ze kterého vedou dva výstupy do západního a východního vestibulu. Západní vestibul je s nástupištěm spojený pevným schodištěm a z nástupiště do východního vestibulu vedou tři eskalátory.

Průzkum rozsahu a kvality občerstvení v této stanici jsem provedla nejdříve ve východním nadzemním vestibulu, který bezprostředně navazuje na pochozí obchodní zónu, vedoucí až k zastávce Horčičkova. Nachází se zde tři provozovny s občerstvením.

První provozovna s názvem Fornetti (od roku 2015 Minit), je situována u výstupu do nadzemního vestibulu. Nabídka provozovny je primárně založena na rozpékaném mini pečivu, jehož cena je účtována na váhu, nikoliv za jeden kus. Zakoupené produkty lze odnést pouze s sebou, posezení provozovna nenabízí. Čistota provozovny a jejího nejbližšího okolí je dobrá. Obsluha je oblečena do firemní uniformy, je příjemná a usměvavá. Kromě nabídky rozpékaného mini pečiva, je sortiment rozšířen o 1/8 připravené pizzy, hot dog a teplé a studené nápoje.

Uprostřed východního vestibulu je po točitých schodech vstup do čínské restaurace s názvem Man Fu Lou. Vchod, který spíše připomíná vstup do domu hrůzy v zábavním

63 parku, nepříliš vkusně „zdobí“ nabídka připravovaných pokrmů. Samotná restaurace, nacházející se ve vyšším nadzemním podlaží, je poměrně čistá. Domnívám se ale, že ne každému budou vyhovovat saténové přehozy přes židle a plastové prostírání, které působí nevkusně, ale v interiéru čínských restaurací je naprosto běžné. Mnohé zákazníky může potěšit možnost volného připojení na Wifi. Čínský personál je oděn v asijském stylu, je usměvavý a velmi vstřícný. Nabídka se výlučně skládá z typicky asijské kuchyně, doplněné o alkoholické a nealkoholické nápoje. Připravené pokrmy je možné odnést také s sebou.

Po šetření v restauraci Man Fu Lou, jsem opět sešla po schodech dolů na úroveň vestibulu a z druhé strany schodiště na odvrácené straně od vstupu do metra se nachází moc hezká provozovna Döner Kebab. Provozovna je designovaná v příjemných zemitých barvách. Je evidentně nová, nebo nově zrekonstruovaná. Po obou bocích provozovny jsou umístěny květináče, které zkrášlují prostředí betonového vestibulu metra. Nad výdejním oknem je umístěn velký podsvícený baner, na kterém je uvedena nabídka pokrmů a nápojů. Připravované pokrmy je možné odnést pouze s sebou, posezení provozovna nenabízí. Dvoučlenný personál je vkusně oblečen do uniforem korespondujících s barvami provozovny, je milý a usměvavý. V nabídce provozovny je výběr z mnoha druhů pizzy, kterou lze případně doplnit o přísady navíc (za poplatek), různé variace tureckého kebabu a studené alkoholické a nealkoholické nápoje.

Po šetření ve východním vestibulu metra jsem se přes nástupiště přesunula do západního vestibulu, kde se nachází terminál autobusů městské hromadné dopravy. Na této straně se nachází pouze jediná provozovna s občerstvením, kterou je pekařství Ječmínek. Čistota této provozovny je na dobré úrovni. Pekařství nabízí malé, avšak dostačující posezení. Obsluha je příjemná. Široký sortiment se skládá z nabídky sladkého a slaného pečiva, teplých jídel, zákusků, obložených chlebíčků, fresh džusů a teplých a studených nápojů.

Tabulka 20 - Vyhodnocení rozsahu a kvality občerstvení ve stanici metra Háje

Název provozovny Čistota Sympatie Šířka Celkový prostředí obsluhy nabízeného počet bodů sortimentu Fornetti 3 3 3 9 Man Fu Lou 3 3 3 9 Döner Kebab 5 3 3 11 Pekařství Ječmínek 4 3 4 11 Zdroj: Vlastní zpracování

Stanice metra Háje je koncipována jako dlouhodobě konečná stanice trasy metra C. Rozsah a kvalita občerstvení v této stanici je poměrně dobrá, myslím si však, že je zde velký potencionál pro to, aby mohla být ještě lepší. Stanice metra Háje z velké části obsluhuje sídliště s názvem Jižní Město, tedy největší panelové sídliště v zemi. Denně tudy cestou do práce nebo do školy projdou desítky tisíc lidí a to je velká potencionální kupní síla. I přesto nebo právě proto se domnívám, že je zde stále prostor k vybudování nových provozoven s občerstvením, které mohou ve stanici metra Háje dobře profitovat. Z pohledu zákaznice mě asi nejvíce v této stanici oslovila nabídka provozovny Döner Kebab a pekařství Ječmínek. Döner Kebab zejména díky čistotě a hezkému vzhledu provozovny, pekařství Ječmínek pak díky své komplexní nabídce.

2.2 Shrnutí průzkumu rozsahu a kvality občerstvení na trase metra C Z průzkumu rozsahu a kvality občerstvení na trase metra C provedeného 19. a 20. října byly zjištěny následující informace a závěry:

Na celém úseku trasy metra C se nachází 20 stanic. Domnívám se, že vyhodnotit průměrný počet provozoven s občerstvením by nebylo zcela na místě, protože jednotlivé stanice jsou vybudovány v různých časových obdobích. U dříve vybudovaných stanic se pravděpodobně nepočítalo s možností pronájmu malých provozoven soukromím podnikatelům, protože v době jejich výstavby, nebylo možné provozovat drobnou živnost.

Mezi provozovnami v prostorách stanic metra linky C dominovaly domácí řetězce nabízející sladké a slané pečivo.

Tabulka 21 – Prvních pět provozoven s občerstvením s nejvyšším počtem zastoupení v prostorách stanic metra linky C

Název řetězce/provozovny Počet provozoven jednotlivých řetězců ve stanicích metra trasy C Pekařství Ječmínek 9 Fornetti (Minit) 6 Pizza Company 5 Pekárna Kabát 4 Pekařství Hello!, Čerstvé pečivo 3 Zdroj: Vlastní zpracování

Nejvíce provozoven v prostorách stanic metra trasy C, konkrétně 9 provozoven, má řetězec pekařství Ječmínek. Na druhém místě s celkově šesti provozovnami se umístil řetězec nabízející rozpékané mini pečivo Fornetti (od roku 2015 se společnost přejmenovala na Minit). Pizza Company má v prostorách stanic metra pět provozoven a Pekárna Kabát čtyři. O páté místo v žebříčku zastoupení provozoven ve stanicích trasy metra C se s třemi provozovnami dělí pekařství Hello! a pekařství Čerstvé pečivo.

Vlastní výzkum probíhal tak, že jsem si před začátkem šetření stanovila tři kritéria, kterými jsou čistota prostředí, sympatie obsluhy a šíře nabízeného sortimentu. Ty jsem hodnotila od jedné do pěti, přičemž 1 bylo nejhorší a 5 nejlepší hodnocení.

Ačkoliv jsem o čistotě v metru měla sama mnoho předsudku, nakonec jsem nejvyšší počet pěti bodů za čistotu prostředí udělila jedenácti provozovnám a dalších šestnáct jsem ohodnotila skvělými čtyřmi body. Naopak jediný bod za čistotu prostředí v prostorách provozovny a jejího nejbližšího okolí obdržely pouze dvě provozovny, kterými jsou *A* Gril a provozovna Čerstvé pečivo ve stanici metra Ládví.

Sympatie obsluhy jsou poměrně těžce měřitelné. Avšak první dojem u lidí hraje velkou roli a může rozhodnout, zda nakoupíme v té či oné provozovně. Na hodnocení sympatií obsluhy měla roli také čistota a vhodnost oblečení personálu. Maximální počet pěti bodů jsem udělila pouze v šesti případech. Naopak pouze jeden bod za sympatie obsluhy jsem udělila v jediném případě a to v provozovně *A* Gril ve stanici Nádraží Holešovice.

Posledním kritériem pro účely analýzy kvality a rozsahu občerstvení ve stanicích metra trasy C byla šířka nabízeného sortimentu jednotlivých provozoven s občerstvením. Nejvyššího hodnocení pěti bodů dosáhlo deset provozoven. Převážně se jednalo o velké zahraniční řetězce s širokou nabídkou. Dále bych ráda zmínila řetězec pekařství Ječmínek, který také nabízí komplexní nabídku občerstvení. Na maximální možné hodnocení dosáhly také dvě restaurace nabízející široký výběr teplých a studených jídel ve vysoké kvalitě. Tak malou nabídku, že jsem ji ohodnotila pouze jedním bodem měly pouze dvě provozovny s občerstvením. Caffe Joy nabízí pouze kávu a *A* Gril, nabízející velmi úzký sortiment převážně smažených jídel.

Po vyhodnocení výsledků mohu konstatovat, že nejlepší provozovnou ve stanicích trasy metra C je restaurace Krušovická šalanda nacházející se ve stanici metra Hlavní nádraží. V této restauraci je možné vybírat z široké nabídky teplých či studených jídel a desertů. Přístup personálu je ukázkový a svou práci bere velmi zodpovědně. Provozovna je čistá a její interiér je designově velmi povedený. Naopak nejhůře hodnocenou provozovnou je *A* Gril ve stanici Nádraží Holešovice, který jsem hodnotila nejnižším možným počtem bodu. Rozsah a kvalita občerstvení v této provozovně je velmi špatná.

Při porovnání jednotlivých stanic mezi sebou, jsem došla k závěru, že nejlepší stanicí, co se rozsahu a kvality občerstvení na trase metra C týče, je stanice metra Hlavní nádraží. Ta nabízí opravdu široký rozsah občerstvení a vybrat si zde může opravdu každý. Ve stanici Hlavní nádraží je jako na jediné stanici metra možnost občerstvení BIO a zdravou výživou, což velmi kvituji. Po rekonstrukci v průběhu let 2004-2016 jsou prostory nádraží čisté a s množstvím dobrých provozoven s občerstvením se stalo příjemným místem pro čekání na vlak.

Pokud budu mezi sebou stanice srovnávat dále, je zarážející, že stanice s největší vytížeností zdaleka nemají takové množství provozoven s občerstvením, které by zde být mohlo. Domnívám se, že je tomu právě proto, že se jedná o stanice budované za doby socialismu, kdy nebylo možné podnikat, a tak projektanti v prostorách metra nenavrhovaly provozovny vhodné pro jakékoliv podnikání včetně provozoven s občerstvením. Takže například nejvytíženější stanice pražského metra I. P. Pavlova, má pouze jednu provozovnu s občerstvením a stanice Pražského povstání nemá vůbec žádnou.

Dle mého názoru nejhorší hodnocenou stanicí na trase metra C, co do rozsahu a kvality občerstvení, je stanice metra Kačerov. Čistota provozoven v této stanici není dobrá a nabízený sortiment je poměrně malý.

Při srovnání obou koncových stanic trasy metra C Letňany a Háje, je nabízená kvalita a rozsah vyšší ve stanici metra Háje. Z velké části to přičítám faktu, že se stanice Háje nachází na sídlišti Jižní Město, tedy největším panelovém sídlišti u nás. Denně touto stanicí projdou desítky tisíc lidí. Naopak stanice metra Letňany patří k méně vytíženým stanicím metra.

3 Návrhová část Poslední část práce je věnována závěrům a návrhům, které vyplývají z předchozí analytické části práce zabývající se analýzou rozsahu a kvality občerstvení ve stanicích trasy metra C.

V jednotlivých kapitolách analytické části práce jsou charakterizovány provozovny nabízející občerstvení ve stanicích trasy metra C. Kritérii pro srovnání provozoven mezi sebou, byla čistota prostředí, sympatie personálu a šíře nabízeného sortimentu. Tyto faktory mají rozhodující vliv při výběru občerstvení zákazníky.

Z nabytých informací jednoznačně vyplynulo, že nejpočetnější skupinou provozoven ve stanicích trasy metra C jsou pekárny a pekařství. Ty tvoří majoritní většinu ze všech zastoupených skupin s občerstvením. Nejčastěji opakovanou provozovnou je pekařství Ječmínek, které má na trase metra C devět provozoven s občerstvením. Až na malé výjimky se jedná o kvalitní provozovny vyčnívající nad svou konkurencí čistotou provozovny, sympatiemi personálu a škálou nabízeného občerstvení. Navíc převážná většina provozoven nabízí možnost posezení, což je u konkurenčních provozoven nabízejících pekařské výrobky prakticky nevídané.

Další oblíbenou skupinou provozoven s občerstvením jsou pizzerie nabízející připravené díly pizzy. Tento fakt se ostatně promítnul do žebříčku nejčastěji zastoupených provozoven s občerstvením, ve stanicích trasy metra C. Na třetím místě se s počtem pěti provozoven umístil řetězec prodejce pizzy Pizza Company.

Ve stanicích trasy metra C mají své zastoupení také velké nadnárodní společnosti nabízející prodej rychlého občerstvení, kterými jsou McDonald´s, KFC, Burger King a síť celosvětově známých kaváren Costa Coffee a Brioche Dorée. Všechny tyto provozovny jsou ve všech dvaceti stanicích metra zastoupeny pouze jednou (s výjimkou Brioche Dorée, které je ve stanici metra Hlavní nádraží zastoupeno dvakrát), avšak vždy jsou perfektně hodnoceny z hlediska všech tří stanovených kritérií.

Podle mého názoru je kvalitativně nejlepší a rozsahem největší nabídka občerstvení ze všech šetřených stanic metra trasy C ve stanici Hlavní nádraží. V této stanici je největší koncentrace provozoven, které uspěli při posuzovaní z hlediska čistoty, sympatií obsluhy a šíře nabízeného sortimentu. Nachází se zde také restaurace Krušnohorská šalanda, která jako jediná provozovna získala plný počet bodů.

Jedinou stanicí bez provozovny s občerstvením na trase metra linky C je stanice metra Pražského povstání. Došla jsem k závěru, že stanice otevřené v první etapě budování metra nebyly uzpůsobeny tomu, aby zde mohla být provozována živnost. Tento fakt souvisí se skutečností, že v době socialismu nebylo možné svobodně podnikat. Tudíž projektanti, ani do budoucna nepočítaly s možností jakýchkoliv provozoven, včetně těch s občerstvením. S tím souvisí relativně malý počet provozoven s občerstvením na části trasy metra C ze stanice Florenc do stanice Kačerov (až na výjimky, kdy třeba jako v případě stanice Budějovická bylo později možné na povrchu vybudovat obchodní pasáž), která byla uvedena do provozu jako první úsek pražského metra 9. května 1974. Tento úsek má přitom daleko větší potencionál, protože se jedná o nejvytíženější úsek celého pražského metra.

Z pohledu mého zjištění je nejhorší stanicí na základě stanovených kritérií stanice metra Kačerov. Kvalita a rozsah občerstvení je zde na špatné úrovni a to samé se dá říci také o čistotě provozoven. Tak, jak jsem výše zmínila, také stanice metra Kačerov nebyla uzpůsobena pro možnost podnikaní, takže tři ze čtyř provozoven, které se ve stanici nachází, jsou mobilními stánky instalovanými v poslední době. Čtvrtá provozovna s archaickým vzhledem zase vypadá jako by pamatovala slavnostní otevření prvního úseku metra. Domnívám se však, že tento neutěšující stav nebude možné jakkoliv změnit nedojde-li ze strany městské části Praha 4 k zásadní rekonstrukci venkovního vestibulu. Změna nebo příchod nové provozovny, nebudou mít žádný vliv na celkový negativní dojem této stanice.

Provedený průzkum rozsahu a kvality občerstvení ve stanicích trasy metra C, primárně naznačuje, že většina cestujících nepožaduje od provozoven s občerstvením vysokou úroveň gastronomického zážitku. Cestující vyžadují především kvalitní jídlo připravené v co nejkratším čase. Moderní uspěchaná doba tedy spíše přeje konceptům rychlého stravování.

S postupným vývojem společnosti se lidé začínají více zajímat o kvalitu stravování a začínají dávat přednost čerstvým a zdravějším jídlům. Zatím v jediné stanici Hlavní nádraží se provozovny tomuto trendu začíná podřizovat. Čerstvé obložené bagety začínají pomalu vytlačovat chlazené sendviče s majonézou a BIO potraviny nahrazují ty s emulgátory. Myslím si, že právě tento způsob stravování v prostorách metra chybí. Jedním ze zajímavých konceptů naplňujících moje představy o kvalitním stravování

70 s širokou nabídkou občerstvení jsou bageterie. Tento rychlý a hlavně zdravý způsob stravování se nenachází na žádné z šetřených stanic metra. Bageterie je zajímavou alternativou pizzy a chlazených baget. Koncept bageterie je v České republice dobře známý a na trhu již existují firmy jako Bageterie Boulevard nebo Panerie, které svou síť neustále rozšiřují. Dle mého názoru, je pouze otázkou času, kdy se první bageterie objeví také v prostorách metra. Rozhodně to bude krok tím správným směrem.

Z osobního průzkumu stanic trasy metra C, také vyplývá, že hustota provozoven s občerstvením není odvozena od vytížení stanic cestujícími, ale má na ni významný vliv historický vývoj výstavby metra. Například při stavbě stanice Ládví vybudované po roce 1989 (otevřená v červnu 2004), bylo zřejmě počítáno s malými provozovnami vhodnými také pro účely rychlého stravování. I přesto jsou na trase metra C stanice, kde by bylo možné vybudovat profitující provozovnu s občerstvením. Jednou takovou je stanice metra Vyšehrad, kde se nachází pouze dvě restaurace. Domnívám se, že vybudovat zde dobrou provozovnu bageterie ocení nejen cestující, ale může být i dobrým zdrojem příjmu pro jejího provozovatele.

V prostorách stanic trasy metra C se nachází 65 provozoven s občerstvením. Většina z těchto provozoven však nabízí pouze průměrné služby a produkty. Pouze o několika málo provozovnách se dá hovořit jako o výborných, nabízejících široký sortiment a vysokou kvalitu. Domnívám se, že jedinou hybnou silou, která bude znamenat vyšší kvalitu a širší sortiment občerstvení ve stanicích trasy metra C, může být příchod jednoho z řetězců nabízejícího právě třeba čerstvé bagety. Pokud k tomuto dojde, budou provozovny s nízkou kvalitou a malým rozsahem nabídky eliminovány.

Závěr Zpracování bakalářské práce na téma „Analýza rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C“ pro mě bylo zajímavou životní zkušeností. Obohatila jsem své znalosti o mnoho cenných informací týkajících se historie výstavby metra a měla jsem možnost dozvědět se více o zkoumané problematice. Spatřovala jsem určitý potencionál pro zvýšení rozsahu a kvality nabízeného občerstvení ve stanicích trasy metra C.

Cílem mé práce bylo analyzovat rozsah a kvalitu občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C.

První teoreticko-metodologická část popsala základní informace týkající se historie výstavby metra a stravování ve stanicích metra trasy C. V první kapitole se nachází popis vývojových období, ve kterých jednotlivé trasy a stanice metra vznikaly. Druhá kapitola byla věnována kategorizaci stravovacích zařízení v České republice. Ve třetí kapitole byla popsána charakteristika stravovacích zařízení na jednotlivých stanicích trasy metra C.

Druhá analytická část se věnovala samotnému průzkumu rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C. První kapitola se podrobně věnovala osobnímu průzkumu provozoven s občerstvením ve stanicích trasy metra C. Pro lepší přehled, jsem ji rozdělila do dvaceti sub-kapitol, řazených chronologicky, tak jak na sebe reálně navazují stanice trase metra C. Ve druhé kapitole je shrnutí získaných informací o rozsahu a kvalitě občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C.

Třetí návrhová část byla věnována závěrům a návrhům, které vyplynuly z předchozí analytické části práce. Bylo zjištěno, že nejširší a nejkvalitnější nabídka občerstvení se nachází ve stanici metra Hlavní nádraží. Nejhůře hodnocenou stanicí v oblasti rozsahu a kvality občerstvení je kromě stanice Pražského povstání, kde není žádná provozovna s občerstvením, stanice metra Kačerov. V této třetí části práce byly navrhnuty některé nové koncepty, které v současné době v prostorách stanic trasy metra C chybí a mají velký potencionál. Příchod nové konkurence by do budoucna mohla eliminovat výskyt provozoven s nízkým rozsahem a kvalitou občerstvení.

Na začátku práce byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza číslo 1: Předpokládám, že ve všech stanicích trasy metra C si mohu zakoupit pečivo.

Tato hypotéza byla vyvrácena. Ačkoliv jsou provozovny nabízející pečivo nejvíce zastoupenou skupinou ve stanicích trasy metra C. Hypotéza číslo 2: Domnívám se, že na přestupních stanicích je nejvyšší počet provozoven s občerstvením. Také tato hypotéza byla vyvrácena.

Při zpracování bakalářské práce jsem se setkala s několika málo těžkostmi. Jednalo se především o nedostatek tištěných publikací k tématu historie pražského metra. Proto mi v mnoha případech nezbývalo nic jiného, než využít jiných informačních zdrojů.

Literatura

[1] ATTL, Pavel a Petr STUDNIČKA. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2014. ISBN 9788087411636. [2] BUREŠOVÁ, Pavla a Blanka ZIMÁKOVÁ. Gastronomické služby. Druhé vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010. ISBN 9788087411063. [3] Burger King. En.wikipedia [online]. [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Burger_King [4] Caffe Vergnano. Caffe Vergnano [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.vergnanocaffe.cz/ [5] Dějiny metra v Praze. Wikipedia [online]. [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_metra_v_Praze [6] Depo Hostivař. Metroweb [online]. [cit. 2015-11-06]. Dostupné z: https://www.metroweb.cz/metro/d_hostivar/d_hostivar.htm [7] FEDIUK, František. Hovory s kamením. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2007. Kolumbus. ISBN 978-80-204-1579-0. [8] FOJTÍK, Pavel, František PROŠEK a Marie JÍLKOVÁ. Sto let ve službách města. Vyd. 1. Praha: Dopravní podnik hlavního města Prahy, 1997. ISBN 80-238-0890-7. [9] FOJTÍK, Pavel, František PROŠEK a Stanislav LINERT. Historie městské hromadné dopravy v Praze. 2., dopl. vyd. Praha: Dopravní podnik hl. m. Prahy, 2000. ISBN 80-238-5702-9. [10] FOJTÍK, Pavel. 30 let pražského metra. 2., rozš. vyd. Praha: Dopravní podnik hl. m. Prahy, 2004. ISBN 80-239-2704-3. [11] Ječmínek. Pekařství Ječmínek [online]. [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://pekarstvijecminek.cz/ [12] KFC. En.wikipedia [online]. [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/KFC [13] KM pizza. KM pizza [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.kmpizza.com/ [14] KYLLAR, Evžen. Praha a metro. Praha: Gallery, 2004. ISBN 80-86010- 80-5. [15] Lagardere Travel Retail. Lagardere Travel Retail [online]. [cit. 2015-11- 17]. Dostupné z: http://hds.cz/hds/o-spolecnosti [16] McDonald's. En.wikipedia [online]. [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/McDonald%27s [17] Metro do Nemocnice Motol [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://metro.ttnz.cz/2012/11/razby-tbm-dokonceny/

[18] Metro na letiště povede přes Motol. Praha.idnes [online]. [cit. 2015-11-06]. Dostupné z: http://praha.idnes.cz/Clanek.aspx?c=A050418_203836_praha_ton [19] Minit. Minit [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.jpservis.com/minit/# [20] Návrh Ladislava Rotta. Wikipedia [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_metra_v_Praze#/media/File:Ladislav _Rott_podzemni_draha_1898.jpg [21] Návrh vagonu metra. Milujuprahu [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.milujuprahu.cz/wp-content/uploads/2014/07/vagon-dlouhy-1931.jpg [22] Nejvytíženější stanicí je I. P. Pavlova. Lidovky [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/nejvytizenejsi-stanici-je-i-p-pavlova-d88- /zpravy-domov.aspx?c=A081212_164914_ln_praha_hel [23] Nový úsek metra A je v provozu, stanice byly plné lidí. Novinky [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/366244-novy-usek- metra-a-je-v-provozu-stanice-byly-plne-lidi.html [24] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010. ISBN 978-80-85970-68-5. [25] Pekárna Kabát. Pekárna Kabát [online]. [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://www.pekarnakabat.cz/ [26] Pekařství Hello! [online]. [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Pekarstvi-Hello-se-rozsiruje- na-Moravu-317244 [27] Pekařství Ječmínek. Pekařství Ječmínek [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://pekarstvijecminek.cz/ [28] Pekařství Mr. Baker. Pekařství Mr. Baker [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.mrbaker.cz/ [29] Pizza Company. Pizza Company [online]. [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://www.pizzacompany.cz/index.html [30] Praha veřejnosti představuje koncept nového územního plánu. Magistrát Hlavního Města Prahy [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://servis.praha- mesto.cz/82112_Praha-verejnosti-predstavuje-koncept-noveho-uzemniho-planu [31] Prahu čeká otevření nových stanic metra. Magistrát Hlavního Města Prahy [online]. [cit. 2015-11-06]. Dostupné z: http://servis.praha- mesto.cz/19270_Prahu-ceka-otevreni-novych-stanic-metra [32] Pražským metrem se denně sveze přes milion lidí. Domaci.ihned [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-31611380-novy-pruzkum- prazskym-metrem-se-denne-sveze-pres-milion-lidi [33] Před devíti lety se Českem prohnaly ničivé povodně. E15 [online]. [cit. 2015-11-06]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/pred-deviti-lety-se- ceskem-prohnaly-nicive-povodne-690379

[34] Původní návrh inženýrů Lista a Belady. Milujuprahu [online]. [cit. 2016-02- 15]. Dostupné z: http://www.milujuprahu.cz/wp- content/uploads/2014/07/N%C3%A1vrh-s%C3%ADt%C4%9B- pra%C5%BEsk%C3%A9ho-metra-od-Ing.-Vladim%C3%ADra-Lista-a-Ing.- Bohumila-Belady-z-roku-1926.-foto-Archiv-DPP.jpg [35] Rozsah zatopení metra. Wikipedia [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_metra_v_Praze#/media/File:Prague_ metro_plan_2002_floods.svg [36] Růst města Prahy. Wikipedia [online]. [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AFst_m%C4%9Bsta_Prahy [37] Šalanda. Šalanda [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.restauracesalanda.cz/o-konceptu [38] ŠKODA, Eduard. Pražský chodec v metru. 1. vyd. Ilustrace Jaroslav Drahokoupil. Praha: Mladá fronta, 2006. ISBN 80-204-1412-6. [39] VESZELITS, Thomas. Prague. Anglické vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2003. Merian live!. ISBN 80-7236-271-2. [40] Výstavba metra A do Motola může začít. Byznys.ihned [online]. [cit. 2015- 11-05]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-42459360-tuky-tuk-vystavba-metra- a-do-motola-muze-zacit [41] ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage Management. Čtvrté vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. ISBN 9788087411285.

Přílohy

Příloha 1 Návrh Ladislava Rotta na Městské radě královského hlavního města Prahy

Příloha 2 Původní návrh inženýrů Lista a Belady z roku 1926

Příloha 3 Projekty vozů pražského metra z počátku 30. let

Příloha 1 - Návrh Ladislava Rotta na Městské radě královského hlavního města Prahy

Zdroj: Návrh Ladislava Rotta. Wikipedia [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_metra_v_Praze#/media/File:Ladislav_Rott_p odzemni_draha_1898.jpg

Příloha 2 – Původní návrh inženýrů Lista a Belady z roku 1926

Zdroj: Původní návrh inženýrů Lista a Belady. Milujuprahu [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.milujuprahu.cz/wp-content/uploads/2014/07/N%C3%A1vrh- s%C3%ADt%C4%9B-pra%C5%BEsk%C3%A9ho-metra-od-Ing.-Vladim%C3%ADra- Lista-a-Ing.-Bohumila-Belady-z-roku-1926.-foto-Archiv-DPP.jpg

Příloha 3 – Projekty vozů pražského metra z počátku 30. let

Zdroj: Návrh vagonu metra. Milujuprahu [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.milujuprahu.cz/wp-content/uploads/2014/07/vagon-dlouhy-1931.jpg