Ročník 2 / číslo 7 červenec 2013 30,- Kč / 1,50 € nebo výhodné předplatné

MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD

Z obsahu:

Krušnohorské poutě Čtěte na str. 3

Miroslav Rozner: Jak se měnila podoba Plešivce Chceš-li lesu rozumět, Čtěte na str. 13 nauč se ho poslouchat!

Čtěte na str. 24 Vážení čtenáři, přátelé Krušných hor, naše životní putování se zkrátilo o další měsíc. Bláznivé jarní počasí se sněhem a vytrvalým deštěm konečně vystřídalo zatím trochu rozmarné léto. Léto ve znamení prázdnin a dovolených je pro většinu z vás dobou odpo- činku a relaxace jak fyzické, tak psychické. K povzbuzení dobré nálady se pokusí přispět i náš časopis. Pokud jsme, jak doufáme, přežili „polibek Ročník 2 / číslo 7 smrti“ Bernda Posselta z minulého ČERVENEC 2013 čísla a neztratili vaši přízeň, nabíd- neme tentokrát v prázdninových MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD vydáních lehčí, méně náročnou, ale Registrace MK ČR E 20467 stejně zajímavou četbu. Vydavatel KRUŠNOHORSKÝ V průběhu měsíce června po- LUFT, o.p.s. stihly tvůrčí kolektiv Luftu sice IČ 29160154 ne obecně známé „sedmery moro- Ředitel Jiří Kupilík Sídlo - Adresa redakce vé rány“, ale stejně citelné ztráty Komenského 299, 362 37 Horní Blatná čtyř spolupracovníků, z toho tří Kontakt tel: 602 415 187 natrvalo. Naše řady opustili Jana, E-mail [email protected] Petr a Jan Magliovi a my bychom jim chtěli tímto poděkovat za po- Bankovní účet 253184266 / 0300 zitivní přínos a práci pro Luft. IBAN: CZ53 0300 0000 0002 5318 4266 Michal Urban, další člen redakční BIC: CEKOCZPP Cena výtisku 30 Kč/1 ks rady a editor časopisu, se zotavuje Předplatné pololetní po těžké autohavárii, ale v tomto V místě distributora 150 Kč/6 ks případě věříme v jeho opětovný Poštou na doruč. adresu 300 Kč/6 ks návrat v plné síle. Přejeme mu brzké uzdravení. S touto, pro nás pozůstalé obtížnou situací se pokusíme se ctí Do zahraničí poštou: 18 EUR/6 ks vyrovnat. Pokud to nebude hned „pravé ořechové“, chceme vás poprosit o shovívavost. Vynasnažíme se udržet stávající laťku. Prostě život je takový, jaký je, a personální otřesy nejsou záležitostí jen vrcholové politiky. Jinak Inzerce cena podle velikosti s radostí vítáme mezi námi mladou posilu do redakční rady – Pavla Andrše z Nejdku. a opakování tisku po dohodě s vydavatelem 602 415 187 V dalším období se budeme více vracet ke kořenům vzniku našeho časopisu vytvářením prostoru pro výměnu E-mail [email protected] informací, názorů a zkušeností mezi obyvateli a přáteli Krušných hor, glosováním kulturního a společenského dění s cílem navázat na historické tradice, přispívat k obnovení kontinuity regionu a aktivně pomáhat s udržová- Redakční rada ním a propagací zdejšího přírodního a kulturního dědictví. Jiří Kupilík, Lenka Löflerová, Závěr zakončíme optimisticky, převráceným sloganem „Po potopě my“. Ať letní prázdninové slunce spálí Michal Urban, Pavel Andrš, všechny vaše i naše chmury! Karel Picura, Ulrich Mӧckel, Vaše redakční rada Eva Skalníková, Václav Kupilík, Petr Mikšíček, Hanuš Hron

Logo Lenka Michaluková Z obsahu / Aus dem Inhalt Kulturní programy Jana Picurová E-mail: [email protected] Téma: Krušnohorské poutě Zapomenuté příběhy: Vzpomínka na povodeň Sportovní programy Thema: Feste im Erzgebirge...... 3 v Nejdku Eva Hejtmánková E-mail: [email protected] Rozhovor: Ing. Miroslav Rozner, krajský ředitel Vergessene Geschichten: Erinnerung ans Hochwasser in Neudek...... 16 LČR Distributoři Gespräch: Ing. Miroslav Rozner, Z naší přírody: Krušnohorské lesy dříve a nyní Potůčky – Lenka Štrauchová der Staatsforstkreisdirektor Karlovy Vary...... 6 (3. díl) Horní Blatná – Eva Chlumská; U Gity Ze společnosti a kultury: Na svatého Jána Aus unserer Natur: Die Erzgebirgswälder früher – U Patrika, Květinářství otvírá se k létu brána und heute (3. Teil)...... 17 – Lenka Löfflerová; U Březiny Kultur und Gesellschaft: Der heilige Jan öffnet Abertamy – maso Zacharda Boží Dar – Jitka Peřina; konzum Čáda das Tor zum Sommer...... 9 Víte, že: Jaká bude houbařská sezóna 2013 Wissen Sie dass: Wie wird die Pilzsaison 2013 ...... 18 Pstruží – Anna Heranová Aktualita: Setkání řezbářů v Mariánské Merklín – Hedvika Roznerová Recept: Houbová tlačenka, houbové škvarky Aktualität: Bildhauersymposium in Mariánská...... 10 Nové Hamry – hotel Schwarz, Infocentrum Rezept: Presswurst von Pilzen und Pilzgriefen...... 18 Aktualita: V Rittersgrünu se slavilo, Vysoká Pec – Iva Hüttnerová – Alena Veselá, lékárna byl tam i Jáchymov Tip na výlet: Putování za památnými stromy u Stráže nad Ohří Nejdek – Trafika, Hotel Anna Aktualität: In Rittersgrün wurde gefeiert, Myslivci aj. – Ivana Pečimúthová Ausflugstipp: Die sehenswürdigen Bäumen auch Joachimsthal war anwesend...... 11 Lesná – Mgr. Dana Waldsteinová Aktualita: Přírodní památník Antona Günthera in der Umgebung von Stráž nad Ohří ...... 20 Mariánská – hospůdka Krmelec září v novém lesku Počasí: Léta v Krušných horách K.Vary, Krymská-cestovka – Z.Štréblová Aktualität: Die Anton Günther Gedenkstätte Das Wetter: Sommer im Erzgebirge...... 22 K. Vary, Krajská knihovna – Infocentrum neu gestaltet...... 12 Ostrov, Dům kultury – Infocentrum Sport: Xterra v Ostrově Další distributoři jsou vítáni! Historie: Historie vrcholu Plešivec Sport: Xterra in Ostrov...... 22 Geschichte: Geschichte des Pleßberggipfels...... 13 Vážně nevážně: Bajka krušnohorská Prodej – Infocentra v obcích Ze společnosti: Zajímavé kulturní Náklad 900 kusů Ernsthaft unernsthaft: Die Erzgebirgsfabel...... 23 a sportovní akce v regionu Uzávěrka příspěvků do příštího Aus der Gesellschaft: Interessante Abertamské noviny vydání měsíčníku je 9. 8. 2013. Kultur – und Sportveranstaltungen in der Region... 14 Die Aberthamer Zeitung...... 24

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 2 Tradice krušnohorských poutí

ve výroční den vysvěcení koste- la, nebo častěji ve svátek patronů, kterým byl svatostánek zasvěcen. V Perninku šlo o svátek Nejsvětěj- ší Trojice, v Horní Blatné se poutě konají na sv. Vavřince nebo na Je- lení na sv. Antonína z Padovy. Tyto akce bývaly vždy velkou společen- skou událostí a sjížděli se na ně lidé ze širokého okolí. Letos v období prázdnin je na řadě Horní Blatná a po dlouhé době také Boží Dar.

Abertamská pouť Tradice abertamské pouti je vel- mi dlouhá a sahá až do konce 18. století – do roku 1792, kdy císař František II. udělil Abertamům právo výročního trhu, připadající- ho na pondělí po čtvrté neděli Sva- Bývalé poutní místo Mariánská todušní. V současnosti se již pouť nepořádá v pondělí, ale o víken- Pouť. Skoro každému z nás ních míst pražský chrám sv. Víta, sakrální povahy, ale i něco k za- dech, ale termín tohoto svátku je se vybaví kolotoče, hlasitá hud- spojený se zemskými patrony, kousnutí. stále pohyblivý. U původního ně- ba v rytmu 80. let, cukrová především se svatým Václavem. V jednotlivých obcích se pak meckého obyvatelstva jsou to čtyři vata a děti dožadující se koupě V souvislosti s rekatolizací po tři- poutě konaly a konají zpravidla týdny po Svatodušních svátcích, nějakého nepotřebného kýče. cetileté válce nabyly zvláštního Obrázek většiny dnešních kruš- významu mariánské poutě, které nohorských poutí. Jak ale vy- nejsou přímo spojeny s životem padaly poutě v dobách dávno Panny Marie, ale směřují do míst minulých? jejího zjevení či k jejímu obrazu nebo soše, jimž je obvykle při- Termín pouť má původně nábo- kládána nadpřirozená moc. Řada ženský význam – šlo o návštěvu významných mariánských pout- určitého místa, které se vyznačuje ních míst se nachází i v Krušných duchovní silou. Lidé poutě vyko- horách a jejich blízkém okolí. návali již ve starověku, prakticky Krušnohorští poutníci tak vykoná- každé náboženství mělo a má svá vali často náročné a dlouhé, něko- posvátná místa, která věřící při pou- likadenní poutě do Chlumu Svaté tích navštěvují. Pro Židy to už před Máří u Kynšperka nad Ohří, počátkem nového letopočtu býval do Bohosudova (německy Maria- a dosud je Jeruzalém, muslimové schein) u Teplic, kde v 18. století putují v milionových zástupech byla běžná procesí čítající i sto ti- do Mekky a křesťanští poutníci se síc poutníků, do Květnova u Cho- už od 4. století vydávají do Svaté mutova či do Skoků (Maria Stock) země do míst spojených s životem u Žlutic. Ježíše Krista, ale ruku v ruce s roz- Oblíbeným poutním místem šířením křesťanství od středověku obyvatel těch nejvyšších pater i do řady dalších míst – například Krušných hor pak byl dnes již ne- do Říma či do velmi slavného pout- existující kapucínský klášter v Ma- ního místa Santiago de Composte- riánské (Maria Sorg) nad Jáchymo- la. A proč se vlastně věřící do růz- vem. Sem se kolem 12. září, na kdy ných poutních míst vydávají? Je to připadá svátek Panny Marie, schá- cesta pokání za hříchy jak minulé, zeli poutníci ze širokého okolí. tak současné, prosba za spásu bliž- Jedna z větví poutě vedla z Horní ních a na další úmysly, nebo podě- Blatné přes Pernink a Abertamy kování za boží dary. Tento smysl se a dále lesem na Mariánskou, v čele dnes ale v podstatě vytrácí a pod průvodu šlo vždy šest bíle oděných pojmem pouť se většině lidí vybaví dívek nesoucích sošku matky Boží. spíše jen ten lunapark. V kostele se pak konala slavnost- Na českém území byl jed- ní mše, všude v okolí stála spous- ním z nejvýznamnějších pout- ta stánků nabízejících předměty Poutníci před kostelem v Abertamech

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 3 na pořádné výdělky. Večerní tan- covačka se neobejde bez pouťo- vé rvačky mezi místními a přes- polními. Je červen léta Páně 2013. Svátek sv. Antonína z Padovy. Do Jelení, pro většinu příchozích Hirschen- standu, se sjíždí jeho bývalí oby- vatelé či jejich potomci. Probudili se většinou někde tam, kam je osud zavál, a konají pouť ke svým kořenům. Slavnostně oblečeni při- cházejí na místo, kde stával kostel sv. Antonína z Padovy. Na místo, kde je dnes jen památník. Na mís- to, kde byli pokřtěni, kde pocho- vali své blízké nebo kde uzavřeli manželství. Slavnostní mše svatá, celebrovaná pod širou oblohou kraslickým Paterem Fořtem, může Svěcení pomníčku na abertamském hřbitově začít, jen příchozích je stále méně a nálada je poněkud nostalgická. u obyvatelstva českého jedenáctá Technických služeb, kde se konal zaplňuje do posledního místečka. Znovu nastal čas potkat se s těmi, neděle po Velikonocích. Všem nám také hlavní program. Návštěvní- Sváteční mše svatá může začít. kteří byli na tomto kousku země ale nakonec vyjde ta samá neděle. ci měli možnost sledovat skupiny Do Jelení proudí davy ze širokého doma. Chybí však potulní prodej- Podle vzpomínek pamětníků historického šermu, ukázky tradič- okolí. Je čas potkat se se známými ci, stánky, kouzelník i plné hospo- se poutní slavnost konala v Aber- ních řemesel nebo panský průvod. z Přebuze, Rolavy, Nejdku, Carls- dy. Mše svatá končí a Jelení se noří tamech i v dobách komunismu, Letos se pouť konala na oprave- feldu nebo Johanngeorgenstadtu. do ticha. Dnes večer tu žádná tan- i když ne v takovém měřítku jako ném náměstí. V rámci doprovod- Svoje zboží se tu snaží zpeněžit covačka ani rvačka nebude. Poutní před válkou a po roce 1989. Stán- ného programu zahrál DJ Vlasta, slovenští potulní prodejci. Nabí- setkání pokračuje v Nových Ha- kaři nenabízeli své zboží jako dnes country kapela Propuč, vystoupily zejí knoflíky, tkaničky, jehlice, mrech setkáním rodáků. Vzpomíná mažoretky pod vedením paní Žilá- pásky a kšandy. Ve stáncích míst- se kromě jiného i na to, jaké slavné kové a bubeníci z umělecké školy ních je možné koupit boty, nádobí poutě to kdysi v Hirschenstandu v Ostrově. nebo textil. Svoje zboží nabízí také byly. Těch 40 zbylých rodáků se Ještě ten den se návštěvníci pou- cukrář, uzenář a zelinář. Děti láká také shodlo na tom, že pokud se tě zúčastnili večerní bohoslužby. stánek s tureckým medem. Největ- sejdou i jen poslední dva, má pro Po jejím ukončení se skupina pout- šími atrakcemi mezi mládeží jsou ně tahle pouť smysl. Byť třeba jen níků, mezi kterými byli členové kouzelník, houpačka a řetízák. proto, aby se nezapomnělo. sdružení Gruppe Abertam, starosta V hospodách je hlava na hlavě, text Lenka Löfflerová, a místostarostka města, odebrala hraje hudba a hospodští se těší foto Uli Möckel na místní hřbitov, kde byl slav- nostně vysvěcen pomníček aber- tamským obětem poválečného od- sunu. Nedělní program zpestřily pří- chozím velmi povedeným pro- Paní Sopkuliaková při šití rukavic gramem děti ze Základní a ma- teřské školy Abertamy. V muzeu na náměstí, ale kolem kostela v uli- rukavičkářství pořádalo Občanské ci směrem na Hřebečnou. Později se sdružení Abertamy ukázky výroby přidaly také různé pouťové atrakce rukavic. Nechybělo ani výborné nebo cirkus. občerstvení a pro děti divadlo a ko- V 90. letech začala na popud pů- lotoče. vodních obyvatel oprava zdevas- tovaného kostela a ti sem dodnes Poutní slavnost na Jelení na pouť přijíždějí. Církevní část Je červen léta Páně 1930. Svá- poutní slavnosti se tak odehrává tek sv. Antonína z Padovy. Oby- v podstatě v jejich režii a otázkou vatelé Jelení a Chaloupek, tenkrát zůstává, zda je to dobře. V minu- ještě Hirschenstandu a Neuhausu, lých letech se v souvislosti s opra- se probouzejí do svátečního dne. vou náměstí pouťové atrakce Slavnostně oblečeni se řadí do pro- a stánky z části přesunuly do areálu cesí a vchází do kostela, který se Bohoslužba na místě bývalého kostela sv. Antonína z Padovy v Jelení

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 4 Nové Hamry, 15. 6. 2013 Setkání rodáků v Nových Hamrech V sobotu 15. června se v Hotelu Seifert vesnic a jejich rodinní příslušníci si pochut- pro tuto společnost. Hosté odcházeli velice spo- v Nových Hamrech uskutečnilo již čtvrté přá- návali na specialitách z kuchyně a přitom vzpo- kojení a již nyní se těší na další návštěvu Hotelu telské setkání německých rodáků z Jelení mínali na „staré časy“. Sál hotelu Seifert, který Seifert. a Chaloupek. Bývalí obyvatelé těchto zaniklých má kapacitu asi 100 osob, byl celý vyhrazen Infocentrum Nové Hamry Ohlédnutí za poutí v Nejdku

V Nejdku se koná pouť už přes dvacet let. První Pouť dobré vůle se uskutečnila 23. června 1990 a zá- roveň byla spojena s 650. výročím města Nejdku (za dva roky tak již oslavíme 675 let Nejdku). S nápa- dem uskutečnit pouť v Nejdku přišel dokumentarista Rudolf Krejčík, který vlastní rekreační objekt v Rud- ném. Název pocházel od Milana Michálka, dlouhole- tého nejdeckého učitele a pozdějšího starosty města. Organizátorem prvního ročníku se stalo místní Občan- ské fórum. V letech 1990, 1995 a 2000 byly součástí poutě také konference na česko-německá témata, jichž se zúčastnili odborníci z historické obce, politici či řada pamětníků. Vedle pouťových atrakcí (kolotoče, houpačky, střel- nice apod.) našly na pouti své místo stánky se všelija- kým zbožím. Stranou nezůstala ani hudební a zábavná produkce, na níž vystupovaly děti z místní základní a umělecké školy, členové začínajících nebo již etab- lovaných a úspěšných hudebních kapel, resp. samotní sólisté (zmíním jen zlomek účinkujících – Petr Ben- de, Walda Gang, In the Shadows, No Name, Anna K, Wabi Daněk, Trepka, Ještěřice). Po většinu poutí nechyběla ani pouťová veselice v kulturním domě. V letech 1995 a 2000 byla v Nejdku sehrána benefiční Před kostel sv. Martina zavítají kolotoče každý rok (foto Milan Michálek)

fotbalová utkání mezi mužstvy z ČR a Německa – po- prvé hráli českoslovenští fotbaloví internacionálové (zastoupení například Františkem Veselým), v druhém případě místní veteráni proti týmu Datschiburger Kic- kers Augsburg, který byl složen z někdejších němec- kých reprezentantů. V roce 1995 provedl slavnostní výkop Emil Zátopek, osobnost našeho běžeckého sportu a držitel několika olympijských medailí. V roce 2008 byla Pouť dobré vůle přejmenována na Nejdeckou pouť, její program se soustředil přede- vším na sobotu. Letošnímu průběhu poutě přálo počasí. Všichni příznivci hudby si přišli na své. Z hudebních formací se představila mj. karlovarská Osmá Velmoc, punk- -rocková skupina Jaksi Taksi z Prahy, slovácká decho- vá hudba Cyrilka, Robbie Williams Revival Brno či zpěvák Jiří Schmitzer. Lidé domácí i přespolní měli příležitost zhlédnout v kině pohádková divadelní představení, lákala zpřístupněná nejdecká věž a tra- dičně mělo otevřeno muzeum s výstavou zaměřenou na loutky (k vidění jsou vzácné třetí kopie loutek Spejbla a Hurvínka). Největší hvězdou letošní Nejdecké poutě byl zpěvák Jiří Schmitzer (foto Pavel Andrš) Pavel Andrš

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 5 Krušnohorské lesy včera, dnes a zítra O rozhovor jsme požádali ředitele Krajského ředitelství Lesů České republiky, s. p., v Karlových Varech, Krušnohorce Ing. Miroslava Roznera.

volucí) přes ředitele lesní akcio- vé společnosti (po revoluci) až po současnou funkci u Lesů Čes- ké republiky – jste získal bohaté zkušenosti. Jak hodnotíte změny, kterými hospodaření v lese, jeho správa a stav za tu dobu prošly? Mám-li porovnat období před revolucí a po revoluci, respektive před transformací podniků státních lesů na Lesy ČR jako správce lesa a podnikatelské subjekty realizující výrobní činnosti v lese, hodnotím tuto změnu z hlediska stavu lesa jednoznačně pozitivně. Je to mož- ná pro některé čtenáře překvapující prohlášení, ale hned to vysvětlím. Před revolucí byl lesník zatížen v převážné míře organizací výrobní činnosti a zejména denními starost- mi o zaměstnance, jejich vybavení, funkční výrobní prostředky, do- pravu na pracoviště a zpět, řeše- Miroslav Rozner v první třídě a jako mladý myslivec ním náhradní práce v době nepří- znivého počasí, bezpečností práce Pane řediteli, začneme naší už si vybrat. Zprvu se to zdálo těžké, zviklala mě v roce 1990 ani lu- apod. Prosazování vlastní odborné tradiční otázkou: co vás vlastně ale pak jsme přijeli do střediskové krativní nabídka jihomoravských činnosti, zejména péče o les a jeho do Krušných hor přivedlo? Byla obce Merklín, ukázali nám pěkný lesáků k návratu na Moravu. Kruš- stav, nebylo proto vždy tak jedno- to vaše profese, nebo něco jiné- byt a bylo jednoznačně rozhodnu- né hory jsou prostě jenom jedny duché. Po revoluci došlo k odděle- ho? to. Krušné hory a Merklín se rychle a přes to nejede vlak – jsou to do- ní správy lesa a péče o les od or- Byla to samozřejmě profese. staly naším novým domovem. Le- slova hory mého srdce! ganizování a zajišťování vlastní Moje rodná Jižní Morava je nád- tos tomu bude už třicet let, co ne- provozní činnosti. Odbornou lesní herná, prožil jsem zde krásné mlá- ustále obdivuji krásu Krušných hor Během své praxe v různých po- správu a odpovědnost za stav lesa dí, na které rád vzpomínám, mám ve všech ročních obdobích, a ne- zicích – od polesí (ještě před re- převzaly Lesy ČR a realizace vý- tam spoustu příbuzných a přátel, s nimiž se dodnes rád a často stý- kám, a moc rád se na Moravu vra- cím. Lesnické srdce mě ale táhlo do hor a horských lesů, a protože jsme s manželkou oba zapálení le- sáci, nebylo těžké se rozhodnout, že náš společný život prožijeme na horách. Je sice pravda, že pů- vodně „našimi horami“ měla být Šumava, respektive její západo- česká část, ale když chcete začít nový život, změnit bydliště a za- ložit rodinu, potřebujete alespoň trochu solidní bydlení, a to nám bohužel v té době nebyl schopen podnik Západočeské státní lesy v Plzni na Šumavě zajistit. A tehdy zazněla osudová věta, ať zkusíme Krušné hory, tam prý je možností k bydlení dost a také tam potřebují mladé lidi. A měli pravdu, na výběr jsme měli byty ve městech nebo hájovny na vesnicích, dokonce i krásnou fořtovnu na samotě, jen S pracovníky LS Horní Blatná

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 6 roby přešla na podnikatelské sub- vy zejména jelení zvěře jsou v po- jekty, vzniklé v rámci transformace rovnání s 80. a 90. lety minulého podniků státních lesů, v prvním století v naší západní části Kruš- kole rozdělením původní struktu- ných hor přece jen podstatně niž- ry lesních závodů. Tyto podnika- ší, o čemž svědčí i mírný pokles telské subjekty uzavíraly smlouvy nově evidovaných škod. Nicméně na provádění lesnických činností škody zvěří tu jsou stále i přesto, v organizačních jednotkách Lesů že se jim snažíme všemi dostup- ČR v místech, kde vznikly. V prů- nými opatření zabránit, nebo jejich běhu času se tyto obchodní vztahy rozsah alespoň snížit. Dílčí pozi- postupně vyvinuly, zejména s ohle- tivní vliv na snížení stavů zvěře dem na skutečnost, že se Lesy mělo zmenšení výměry honiteb, ČR staly veřejným zadavatelem čímž se zvýšil tlak na lov zvěře, a nové obchodní smlouvy na pro- bohužel však došlo k tomu, že se vádění lesnických činností začaly nepříznivě změnil poměr pohlaví být uzavírány na základě výsledků ve prospěch zvěře holé, která je výběrových řízení podle zákona nositelkou reprodukce. Negativ- o zadávání veřejných zakázek. To ním jevem je celoroční přikrmová- byl významný posun v tom, že ní zvěře na vnadištích, kde dochází na základě výběrových řízení za- k její koncentraci, a tím samozřej- jišťovaly práce často podnikatelské mě k lokálnímu zvýšení škod. Vel- subjekty se sídlem mimo region. mi významný vliv má i prudký V některých případech, kdy se nárůst turistiky a téměř celoročně jednalo o krátkodobější smlouvy zvýšený pohyb lidí v honitbách. (například na 1 rok), se přerušily Zvěř je rušena a ve stresu opětovně vazby mezi místními zaměstnan- působí škody. Zároveň s tím do- ci a firmou, která práci prováděla. chází i ke ztížení lovu s ohledem V mnoha případech přicházeli lidé na bezpečnost turistů. Jelení zvěř bez vazby na místní prostředí a bez je zvěř migrující a zejména v zimě znalosti regionu. Od roku 2012 se s narůstající sněhovou pokrývkou přechází na nový systém zadávání mění svoje stávaniště, což logicky zakázek. Smluvní vztahy se uza- ovlivňuje i možnost jejího odstře- vírají na dobu pěti let, čímž do- lu v době lovu. Celá problematika jde k opětovnému posílení vazby je velmi složitá, vyžaduje účinnou na místní prostředí a bezpochyby a širokou spolupráci nejen držitelů i ke stabilizaci nabídky pracovních a nájemců honiteb spolu s vlastní- příležitostí. S krušnohorským jelenem ky pozemků, ale především koor- dinaci s příslušnými orgány státní Jaký máte názor na privatizaci ustanovení. Tento fakt bezesporu znatky mohu s klidem konstatovat, správy lesů a myslivosti. Lesy ČR v lesním hospodářství, která pro- přispívá k postupnému zlepšování že máme vyškolený personál, vy- jsou připraveny kdykoliv se státní běhla v 90. letech? Byla úspěšná, stavu lesa a péče o něj. Takže když tvořené prostředí a podmínky pro správou o této problematice ote- neúspěšná, anebo něco mezi tím? to všechno shrnu, mohu s klidem rychlé a kvalitní posouzení výzev vřeně jednat. Samostatnou kapi- Tak na tuto otázku jsem částeč- říci, že privatizace byla úspěšná. oprávněných osob a v tomto ohle- tolu tvoří jelen sika a černá zvěř, ně odpověděl již v minulé otáz- du již svoje povinnosti plníme. která se rozšiřuje i tam, kde dříve ce. S odstupem času jsem nabyl V současné době řeší Lesy České A jestli navrácení lesního majetku nebyla. Významně je to ovlivněno přesvědčení, že i přes počáteční republiky navracení církevního církevním a náboženským společ- způsobem zemědělského hospoda- různá drobná negativa a zmatky, majetku v rámci restitucí. Jaký nostem bude ku prospěchu lesa? ření v daných lokalitách. Lov černé které s sebou privatizace přinesla, je váš názor na tuto, v naší spo- Jak dobrým správcem lesa noví zvěře v mnohahektarových mono- byla úspěšná, a to právě s ohledem lečnosti choulostivou problema- majitelé budou, je zatím předčasné kulturách zemědělských plodin je na to, že oddělila starost o správu tiku? Bude to ku prospěchu lesa? hodnotit, to ukáže až čas. prakticky nemožný. O to více je lesa od starostí souvisejících se Schválení zákona o majetkovém třeba tuto problematiku co nejdří- zajišťováním výroby. Tím umož- vyrovnání s církvemi a nábožen- Jste také aktivní, dlouholetý ve řešit se všemi zainteresovanými nila personálu Lesů ČR soustředit skými společnostmi v závěru roku myslivec. Co říkáte stavům zvě- stranami. Lesy ČR se snaží v sou- se plně na odbornou práci, která 2012 s účinností od 1. 1. 2013 je ře u nás v Krušných horách? časnosti tuto součinnost alespoň spočívá především v kvalitní pří- rozhodnutí ryze politické a my je Škody, které působí, jsou vidět iniciovat, protože komplex všech pravě lesních hospodářských plá- plně respektujeme. Od samého na každém kroku, v lesích hlavně těchto zmíněných negativních vli- nů, v precizním zpracování ročních počátku účinnosti tohoto zákona u zvěře jelení, na přilehlých pol- vů přesahuje rámec jejich kompe- prováděcích projektů těžební a pěs- děláme všechna potřebná opatření nostech u zvěře černé. Jak byste tencí. tební činnosti odrážející všechny a kroky, abychom byli dokonale to řešil? potřeby lesa ve všech fázích jeho připraveni zvládnout všechny úko- Ano, myslivosti se věnuji, i když Můžete charakterizovat svůj vývoje, v kvalitní kontrole, lesní ny, jež nám tento zákon jako osobě musím přiznat, že v poslední době vztah k ekologickým hnutím ochranné službě, a to za plného povinné ukládá. Z vlastní zkuše- z časových důvodů čím dál tím a zhodnotit jejich přínos pro pří- respektování všech legislativních nosti a s určitými konkrétními po- méně. Domnívám se však, že sta- rodu a les v Krušných horách?

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 7 spolu velmi úzce souvisí, neboť takového rozsahu, aby se měnila prohlášení prvků montánní krajiny druhová skladba lesa, případně Krušných hor za kulturní památky způsob zakládání a pěstování les- povede k dalšímu nárůstu turistiky ních porostů. Pozitivním jevem je, a poměrně významnému omezení že se zlepšila čistota ovzduší, což a ztížení obhospodařování lesů ne- má kladný vliv na růst lesa a jeho jen v oblasti samotných kulturních následný vývoj. památek, ale podle mého názoru na zbytečně a neodůvodněně velmi Pokud byste si mohl znova vy- rozsáhlém území. To logicky pove- brat svoji profesi, byla by to opět de k nadměrné administrativě a by- „lesařina“? rokracii jak pro nás jako vlastníka Jasně a bez zaváhání ano. Je to či správce lesa, tak i pro dotčené srdeční záležitost již odmalička. obce a příslušné orgány státní sprá- Už v předškolním věku, kdy jsem vy a proti byrokracii přece všichni ještě neuměl psát, jsem požádal Za pracovním stolem bojujeme. Navíc tato „montánní svoji starší sestru, aby mi vyhoto- krajina“, respektive její další říze- vila papírovou tabulku s nápisem Díky bohu jsem za celou dobu zájmů a potřeb všech účastníků né zpřístupnění pro turisty může „Lesník Miroslav Rozner“ a tu svého působení v západní části s cílem nalezení přijatelných kom- být i velmi nebezpečné, o čemž na dveře ložnice mých rodičů při- Krušných hor nezaznamenal po- promisů v konkrétních případech. svědčí nedávný propad lesní cesty tloukla hřebíkem s tím, že toto je dobné aktivity ortodoxních ekolo- Přístup Lesů ČR je velmi vstřícný, v blízkosti poddolovaného území moje kancelář. Reakci rodičů si jis- gických hnutí, jaké jsou například o čemž svědčí například i schvále- na Zlatém Kopci s ohrožením zdra- tě dovedete představit. Svoji profe- na Šumavě, a musím přiznat, že ní druhé etapy rozšíření lyžařského ví, života a majetku turistů. si považuji nikoliv jen za povolání jsem tomu opravdu rád. Naše spo- areálu Plešivec a přípravy na eta- či zaměstnání, ale za poslání, které lupráce s orgány ochrany přírody pu třetí nebo aktivní spoluúčast Krušnohorské lesy a globál- je současně mým koníčkem. je na velmi vysoké úrovni a k žád- na koncepcích běžeckého lyžování ní oteplování. Zpozoroval jste ným střetům nedochází, přestože v Krušných horách a přilehlých něco? A otázka na závěr. Považujete se i v této oblasti Krušných hor se vy- regionech Karlovarského kraje, Za dobu svého působení v na- za lesooptimistu, nebo za lesope- skytují významné a přírodně velmi organizovaných krajským úřadem. šich horách jsem nic takového ne- simistu? zajímavé a hodnotné lokality. Lesy ČR podporují rozvoj turis- zaznamenal. Mimochodem nedáv- Určitě optimistu. Lesník je pří- tického ruchu i formou výstavby no naopak byla zveřejněna studie mou součástí přírodních procesů, Krušné hory procházejí v sou- různých přístřešků, horských lavic, o začátku ochlazování a příchodu které se snaží svojí cílenou činností časné době rychlým rozvojem odpočívadel, rozhleden, ptačích po- „malé doby ledové“. Je pravda, že ovlivňovat. Výsledky jeho práce turistického ruchu. Jste toho zorovatelen apod. Sami budujeme pravidelnost ročních období bývala jsou patrné s odstupem mnoha let. příznivcem? Kde si myslíte, že je cyklotrasy a naučné stezky. Jsme si stálejší a v současnosti se objevu- Naše úspěchy či chyby budou hod- rozumná hranice? vědomi toho, že turistika do našich jí častější a extrémnější výkyvy. notit až další generace. Pesimista Narůst turistického ruchu vní- nádherných hor prostě neodmysli- Osobně si ale myslím, že se tomu by takovou práci nejspíš nemohl mám jako důsledek sociálního telně patří. věnuje zbytečně velká publicita. vůbec dělat. vývoje společnosti v posledních Máme pouze jednu prosbu, a to, Průběh změn počasí, včetně již rozhovor vedl Jiří Kupilík letech, a to nejen v našem regionu. aby Lesy ČR jako významný vlast- zmiňovaných extrémů, zatím není foto: archiv Miroslava Roznera Je třeba vzít tuto skutečnost na vě- ník pozemků, jichž se rozvoj turi- domí a přizpůsobit se jí. Turistický stického ruchu dotýká, nebyl opo- ruch do Krušných hor bezespo- míjen, byl informován a přizván již Miroslav Rozner ru patří, mimo jiné je příležitostí k prvotní diskusi o vizi uvažované- Miroslav Rozner se naro- ke zvýšení zaměstnanosti místního ho projektu. Předejde se tak celé dil v roce 1960 v Brně a až obyvatelstva a současně zdrojem řadě nepříjemných situací. do svých 23 let bydlel ve Slav- jeho příjmů. V poslední době tak kově u Brna. Protože ho „le- vzniká celá řada různých projektů, V současné době je před ukonče- sařina“ a příroda zajímaly ať už z iniciativy jednotlivců, měst, ním příprava velkého projektu a pohltily zcela již odmalička, obcí nebo různých spolků, které Montanregion Krušnohoří – pří- absolvoval lesnické odborné podporují rozvoj cestovního ruchu prava žádosti o zápis na Seznam učiliště, obor lesní mechanizá- ve všech jeho oblastech (například světového dědictví UNESCO. tor, dále pokračoval ve studiu na střední lesnické škole a po ní cyklistika, lyžování, ekofarmy Tato záležitost zasahuje i do vaší na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. Studia apod.). správy lesů. Co vy na to? ukončil v roce 1983. V témže roce se oženil a s manželkou přestě- Kde je rozumná hranice? To je Správně říkáte „před ukonče- hoval do Merklína v Krušných horách, kde nastoupil do zaměst- jednoznačně subjektivní. Základ- ním“, bohužel od počátku bez naší nání k Lesnímu závodu Horní Blatná. Tam se začala odvíjet jeho ním kritériem při posuzování „ro- účasti, protože Lesy ČR se o této profesní dráha. Prošel všemi funkcemi od hajného přes vedoucího zumnosti a únosnosti“ by však měla iniciativě oficiálně dozvěděly te- polesí až po hlavního inženýra lesního závodu a po transformaci být citlivost těchto projektů k příro- prve letos v dubnu, vůbec nebyly lesních závodů působil jako ředitel Lesní společnosti Horní Blat- dě a krajině. Turistický ruch musí přizvány k přípravě tohoto pro- ná, a. s. Dva roky pracoval u České inspekce životního prostředí mít svoje pevná a předem dohod- jektu, a to mě velmi mrzí. V pod- v oddělení ochrany lesa na pobočce v Karlových Varech. Je žena- nutá pravidla, vycházející zejména statě je to obdobná situace jako tý a má jednoho dospělého syna. ze vzájemné tolerance oprávněných s rozvojem turistického ruchu, což

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 8 Na svatého Jána otvírá se k létu brána

Hned tři kováři pomáhali zá- opomíjených her. Vzpomínáte ješ- jemcům vykovat si ze žhnoucího tě na cvrnkání kuliček, skákání pa- železa nějakou drobnost – kulič- náka, pokoušení obratnosti hraním ku, hřebík či malou podkovu pro drápků? Nebo co takové skákání štěstí a záře kovářské výhně s cin- gumy, házení kroužků na cíl, cho- kotem kladiv se nesl pod stmíva- zení na chůdách, švihadlová škol- jící se oblohou plnou červánků. ka…? Odvážlivci si vyzkoušeli, že Občerstvení sestávalo z mnoha pokosit kus školní zahrady není až druhů domácích koláčů, oblože- zase taková „brnkačka“, a děvča- ných chlebů, čerstvé zeleniny, ta z trávy a kvítí uvila veliké letní ovoce a nealkoholických nápojů věnce, kterými zahradu a hřiště a nechyběly ani stánky s ručně vyzdobila. vyrobenými kousky – keramikou, Svatojánská slavnost začína- kouzelnými šitými skřítky a lát- la od 17 hodin na školní zahradě kovými zvířátky, polštářky, nebo a patřila mezi ty slavnosti, které průsvitovými lampičkami z tenké jsou otevřeny široké veřejnosti. překližky a jinými milými, krásně Stala se další příležitostí k setká- zpracovanými drobnostmi. Děti vání, poznávání a sdílení. si mohly vyzkoušet řadu dnes již Ivana Pečimúthová téměř zapomenutých, neprávem foto Jan Strejcovský

Hledáme pozapomenuté tradice, slavnosti a zvyklosti Naše škola se snaží čerpat a navazovat na tradiční rozdělení roku podle našich předků. Děti se nejen učí o různých svátcích a slavnostech v průběhu roku, ale mají možnost si je i prožít na vlastní kůži, pomáhat při jejich přípravách. Tato roční období oddělená slavnostmi dávají životu pevný řád a rytmus, jsou smy- sluplným zakončením a otevřením další etapy v koloběhu přírod- ních rytmů a ročních období. Veliký díl patří také poznávání kultury a tradic kraje, v němž žijeme, jehož jsme nedílnou součástí. Proto se obracím na vás, Nalévání svatojánského čaje z devatera kvítí obyvatele Krušných hor, čtenáře Luftu, s prosbou o pomoc při hledání dnes už (po)zapomenutých tradic, slavností a zvyklostí, Tak praví lidová moudrost, Významnými symboly těchto které utvářely život v našich horách. Budu velmi vděčná za ja- a proto jsme i v karlovarské wal- oslav se stal oheň se svou očistnou koukoliv zmínku o tom, jaké svátky a slavnosti a jakým způso- dorfské škole Wlaštovka přivítali posvátnou mocí a síla léčivých bem se slavily tady u nás. Jaké pranostiky se vztahovaly k roč- o posledním předprázdninovém rostlin, která by na svatého Jána ním obdobím, možná si vzpomenete na nějakou pohádku nebo víkendu léto jaksepatří. měla být údajně největší. Ostat- příběh, legendu, která se váže k určitému místu v horách nebo Tento svátek byl odpradávna ně i my jsme na naší slavnosti dnu v roce. Možná si vzpomenete na někoho, kdo by věděl a byl spojován s obdobím okolo letního vařili čaj z devatera bylin na sílu ochoten se podělit. Uvítám i jakékoliv vzpomínky na zapomenu- slunovratu, příchodu nejdelších a zdraví. Ty byly pečlivě vybrány té hry, kterými si děti krátily čas venku nebo doma s podomácku dní v roce, tepla, světla, květů na mnoha místech našeho kraje, vyrobenými hračkami nebo poklady nalezenými venku v příro- a zrání prvních plodů, vzdáváním čerstvě a s láskou natrhány, aby dě. Potěší i upozornění na jakákoliv už sebraná a vydaná díla, díků za život a sílu rodící se z pří- vytvořily lahodnou směs a záro- o něčem už vím, ovšem věřím, že některé poklady teprve čekají rody. K těmto oslavám byl posléze veň symbolizovaly sílu této kra- na své znovuobjevení, zaznamenání a případně nové probuzení v dobách již křesťanských přiřa- jiny, do níž jsme se narodili nebo a uvedení do života. zen svátek svatého Jana Křtitele do níž nás zavál osud. Velikou Pište prosím na e-mailovou adresu: [email protected] a z tohoto obdivuhodného pro- atrakcí se stala příležitost pře- nebo na adresu redakce Krušnohorského luftu. Na těchto adre- pojení se nám ještě dnes dostává skočit či proskočit svatojánským sách je možné zanechat odkaz. Předem velmi děkuji. jakoby ozvěnou odlesk mnoha ohněm, což ocenily především Máte-li chuť k nám zavítat a prožít některý ze slavnostních dnů nejrůznějších lidových tradic děti, které jistě nekonečným opa- s námi, sledujte naše webové stránky. Svatováclavská benefice a pranostik, snad pověr, snad kou- kováním a zdokonalováním skoků pro Wlaštovku nebo Vánoční jarmark jsou právě takovou příle- zelných praktik, každopádně však nabraly mnoho letní síly a setřásly žitostí k setkání. je odleskem nezměrné úcty našich všechny neduhy do svatojánských (IP) předků k přírodě. plamenů.

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 9 Mariánská, 8.–13. 6. 2013 Tradice, která potěší

Po skončení sympózia díla, jak ské Pavel Novák s řezbářem Jiřím je již tradicí, ozdobí areál ústa- Lainem při plánování třináctého vu. Celou akci uzavřela diskotéka ročníku v příštím roce. Z reakcí s účastí klientů z dalších domovů klientek bylo patrné, že takový sociálních služeb. Veškeré náklady týden je ohromným zpestřením včetně občerstvení byly hrazeny jejich života a těší se na něj celý z prostředků sponzorů. O tom, že rok. A to je asi ta hlavní odměna se všechno vydařilo, hovořili i po- pro všechny. řadatelé, ředitel ústavu na Marián- text a foto Jiří Kupilík

Slávek Jiran a Jiří Lain při práci

Již 12. ročník řezbářského sym- kloboučky hub začínající houbař- pozia v areálu Domova pro osoby ské sezóny. Činili se nejen řezbáři se zdravotním postižením na Ma- Jiří Lain, David Fiala, Josef Špor- riánské proběhl ve dnech 8. až gy a Slávek Jiran, ale také malířka 13. června. Při vernisáži sledovali Lucie Pasco. Příjemnou atmosféru přeměny modřínových špalků pod dotvářela při konečně teplém let- rukama řezbářů jak návštěvníci ním počasí country kapela Tuláci a klientky ústavu, tak i zvědavé z Ostrova. Barevná nálada Lucie Pasco Boží Dar, 20. 6. 2013 Děti ze ZŠ Bochov Knižní bazar navštívily hotel Seifert

Na vysoké nožce Děti ze 3. třídy Základní školy v Bochově zvítězily v soutěži „Jak se chovat v životních krizových si- tuacích“, kterou pořádala o. p. s. Záchranný kruh. Jako odměnu za první místo obdržely od společ- nosti IMP Stars čtyřdenní bezplatný pobyt v hotelu Seifert v Nových Ha- mrech. Odměnu si náležitě vy- Opékání buřtů chutnalo 18 žáků školy Buřty s koprníkovou polévkou a dva pedagogové. V rámci čtyřdenního pobytu si děti prohlédly okolí Již podruhé jsme se letos 20. června sešly v Krmelci na intelektuál- Nových Hamrů, navštívily Horní Blatnou včetně rozhledny na Blaten- ním večírku s knihou. Každá jsme došla nebo dojela z nedalekého Božího ském vrchu. Pod vedením pana Hutty ze Záchranného kruhu si formou Daru bez újmy na zdraví, a to v předepsaném dress codu, jímž byla malá zábavné výuky v přírodním prostředí prověřily své znalosti. Prakticky si večerní toaleta. Po decentním občerstvení, skládajícím se z koprníkové vyzkoušely oživování člověka, pravidla první pomoci a vytvářely číslo polévky a buřtů na černém pivu, začala intelektuální debata a výměna tísňového volání z toho, co právě našly kolem sebe (šišky, větvičky, ka- hodnotných knih. Boříkovy lapálie, Tábornická abeceda a mnoho dalších mínky). Vše se bodovalo, a přestože bylo vyhlašování vítězů, zvítězily skvělých titulů změnilo majitelku, a mohlo tak zasít další sémě vzdělanos- nakonec všechny zúčastněné děti. Za všeobecného jásotu se rozdávaly ti. Za hromů, blesků a rachotu krup jsme pozvedly svou mysl a osvěžily dárečky a večer v kempu při opékání buřtů vzpomínali všichni na čtyři ducha. Těším se opět někdy příště! krásně prožité dny ozdobené navíc pěkným letním počasím. Karolína Pomplová text a foto Infocentrum Nové Hamry

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 10 V Rittersgrünu se slavilo, byl tam i Jáchymov

Hornický spolek v Rittersgrünu existuje už 300 let

Rittersgrün je malá krušnohorská osada s množstvím domků, které jsou rozesety v hlu- bokém údolí podél silnice Oberwiesenthal – Johanngeorgenstadt. Působí zde i čtyřiceti- členný hornický spolek, který se v současnosti podílí na projektu „Udržování hornických tradic v montánním regionu Centrální Krušnohoří“. Nedávno spolek oslavil 300 let nepřetržitého tr- Delegace společnosti Hornické a historické Jáchymovsko vání a touto akcí, sice pouze pro zvané, žila celá obec. Při této příležitosti zde byla instalována Všichni přítomní se s hrdostí zdravili pozdravem nických spolků. Pravá hornická zábava trvala až výstava z historie spolku „Knappschaft 1713“. „Glück auf!“, což odpovídá našemu „Zdař Bůh“. do časných ranních hodin. Začátek slavnosti oznámil zvon profesionální- Za společnost Hornické a historické Jáchy- ho zvoníka ze Schwarzenbergu. Na místo setká- movsko přejeme hornickému spolku v Ritter- ní napochodovali členové spolku z Rittersgrünu sgrünu mnoho dalších úspěšných let! v parádních uniformách, s výročním praporem. Daniela Kelch a Jaroslav Ochec Po zahájení, které provedla hornická kapela, zazněla saská hornická hymna. Účastníci vzdali čest všem, kteří již nevyfárali a zahynuli v útro- Dne 12. října 2013 se v Rittersgrünu bách matičky země. Byla připomenuta jména za svitu loučí a pochodní uskuteční jubi- předsedů spolku od 18. století až do druhé po- lejní hornický průvod. Zahájen bude v 18 loviny století dvacátého. Oficiální část uzavře- hodin u restaurace Waldburg a zakončen ly zdravice a gratulace významných osobností, bude hornickou bohoslužbou v místním zemského rady Krušnohorského kraje, předsedy kostele. saských hornických spolků, starosty Breiten- http://www.knappschaft-rittersgruen.de/ Hornická hymna na počest kamarádů brunnu a dalších zástupců krušnohorských hor- Karlovy Vary, 27. 6. 2013 Hornictví, hornické památky a tradice v Karlovarském kraji

rady Karlovarského kraje pro kul- zachování hornických památek turu Olega Kalaše Hornicko-his- a tradic v Krušných horách, v ob- torický seminář. Seminář začal lasti Sokolova, Horního Slavko- netradičním, nečekaným, avšak va, Krásna a dokonce i Karlových příjemným překvapením. Pan Petr Varů (těžba kaolinu). Ze semináře Hejský s malou sekcí Hornické se připravuje sborník v elektro- kapely Barbora v rámci udržování nické podobě. Proto nebudu roze- hornických tradic provedl výuku bírat celý program, ale hodnocení zpěvu starých hornických písní. omezím na malý úryvek z proje- Texty byly promítány, takže se vu předsedy Sdružení hornických každý mohl připojit svým hlasem, a hutnických spolků ČR Zdeňka a většina tak posléze i učinila. Brázdy: „Když jsem se zúčastnil Na závěr hudební produkce zazně- minulého semináře, byl jsem mile la hornická hymna a začalo jednání překvapen nejen počtem, ale i kva- Zazněla hornická hymna semináře. litou příspěvků.“ Protože jsem byl Mezi účastníky byly i některé i na minulém semináři před třemi Ani si neuvědomujeme, jak znaku zakomponován hornický významné osobnosti kraje, napří- roky, mohu napsat, že počet i kva- mnoho stop zanechalo a stále za- znak – zkřížený mlátek a želízko. klad poslanec pan Rudolf Chlad. lita letošních příspěvků byly podle nechává hornictví v našem kraji, Dne 27. června se v Karlových Byla pronesena řada velice zají- mého názoru možná i vyšší. který jako jediný v ČR má ve svém Varech konal pod záštitou člena mavých příspěvků. Ty se týkaly Jaroslav Ochec

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 11 Vejprty, 3. 7. 2013 Přírodní památník Antona Günthera září v novém lesku

Pamětní obálka ke slavnostnímu odkrytí opraveného pomníku Při slavnostním odhalení památníku zazněly písně Antona Günthera

V bývalé části Vejprt zvané Grund/Skalky se 3. července setkalo kolem na rozsáhlých rekonstrukčních pracích, které členové spolku vykonávali sta obyvatel z obou stran hranice, aby vzdali hold krušnohorskému básní- bez nároku na honorář. Poděkovali též sponzorům za poskytnutý ma- kovi a hudebnímu skladateli Antonu Güntherovi. Spolek pro památkovou teriál. Starostka Vejprt Jitka Gavdunová a předseda Spolku pro památ- péči Weipert tady zrekonstruoval přírodní památník Antona Günthera. kovou péči Weipert Michael Holzapfel označili toto slavnostní otevře- Na den přesně po 75 letech od prvního vysvěcení mohlo toto skalami ob- ní za začátek další dobré budoucí spolupráce pro dobro všech obyvatel klopené posezení začít znovu sloužit původnímu účelu. Členové spolku Krušných hor. pochválili zástupce města Vejprty a bývalé rodáky za dobrou spolupráci text a foto Uli Möckel, překlad Lenka Löfflerová Co nového na stavbě Lyžařského areálu Plešivec Všichni, kteří v současnosti projíždějí z Merklína ným omlouváme a prosíme je ještě nějakou dobu o pochopení. Zároveň do Perninku, si mohou ve Pstruží povšimnout velice žádáme turisty a návštěvníky, kteří se pohybují po turistických stezkách čilého stavebního ruchu. Vyrůstá zde dolní stanice procházejících místem stavby, o velkou opatrnost. nejdelší lanové dráhy na Plešivec, lanovky s odpoji- Průběh stavebních prací můžete sledovat na stránkách www.skiareal- telným systémem. Vedle stanice vzniknou parkovací plesivec.cz, kde je i bohatá fotogalerie. místa, bude zde i zázemí v podobě půjčovny, servi- Petr Voráček su, sociálního zařízení a Après ski baru. Aby se vše mohlo uskutečnit, musí dodavatel stavby provést dosti složitou přeložku vysokotlakého plynovodu, VN napětí a vybudovat nové trafostanice. Návštěvníci Plešivce již jistě zaznamenali nově vybudovanou horní stanici nejkratší lanové dráhy. Pracovníci společnosti Leitner zde již 26. června nainstalovali první podpěru a poté začali pracovat na dolní pohá- něcí stanici. Veškeré montážní práce se provádějí pomocí speciálně upra- veného nákladního vozu vybaveného zdvihacím zařízením, které dokáže montované části vyzvednout do výšky až 25 metrů. Na 10. července je naplánována montáž většiny podpěr, a to pomocí vrtulníku. Letecké prá- ce bude zajišťovat společnost HeliSwiss. Bohužel ani stavbě lyžařského areálu se na počátku června nevyhnuly přívalové deště. Výkop, do něhož byly uloženy technologie zasněžování, se během několika hodin změnil v bouřlivou řeku. Kameny zcela po- škodily potrubí, několik šachet a všechny elektrické kabely. Vše bylo nutné opětovně vyměnit. Škoda byla předběžně vyčíslena na více než 2 miliony korun. Proměnlivé počasí s vydatnými srážkami, které spla- vují drobné částice půdy a znečišťují potok Bystřici, komplikuje situaci nejen nám, ale i ostatním, kteří jsou tímto stavem poškozováni. Tento problém se nám přes veškerá opatření nedaří řešit, a proto se všem dotče- Montáž spodní stanice lanové dráhy

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 12 Jak se měnila podoba rozhledny a hotelu na Plešivci

ti“, z níž 30. 6. 1889 vznikl Spolek přátel přírody Abertamy (Verein der Naturfreunde Abertham) vedený zdejším farářem Johannem Endtem. Volba padla logicky na nejvýraznější vrchol v okolí – Plešivec. Od roku 1889 však trvalo ještě pět let, než se začalo s výstavbou. Bylo třeba vypořádat pozemkové záleži- tosti s obcí Lípa, pod niž Plešivec teh- dy patřil, vypracovat projektovou do- kumentaci, ale především shromáždit potřebný kapitál (náklady na stav- bu byly spočteny na 5 400 zlatých) Plešivec s přístavbou garáží (1925) a sálu nad nimi (foto Alexandr Wüst, 1927) z darů, dobrovolných sbírek, výnosů ochotnických a pěveckých vystoupe- tové války byla v rámci nouzových a budova hotelu při pohledu od pří- ní aj. Na podzim 1894 byl do Aber- prací vybudována silnice na Plešivec stupové silnice tak opět získala sy- tam navezen stavební materiál, odkud – až doposud sem byl jen špatný pří- metrický vzhled. byl pak během prosince přepravován stup po lesních cestách. Po druhé světové válce připadl Nejstarší podoba rozhledny s jed- volskými spřeženími na vrcholek V roce 1925 se na jižní straně hotel s rozhlednou na Plešivci na čas noduchou turistickou chatou vedle objevil objekt garáží a přístavek do rukou armády a teprve v roce věže (kolem 1905) hory. Vlastní stavební práce začaly 8. března 1895, 14. dubna byl po- u vchodu byl nahrazen masivní pat- 1958 byl znovu otevřen pro veřej- Už 118 let se mohou návštěvníci ložen základní kámen, 22. května rovou přístavbou. V roce 1927 vzni- nost, po dlouhé době se zde tehdy Plešivce kochat krásným kruho- byla věž pod střechou a 4. srpna 1895 kl v restauraci sál Johanna Endta, opět konal bál abertamských ruka- vým rozhledem ze zdejší rozhled- byla 16 metrů vysoká rozhledna se pojmenovaný na počest duchovního vičkářů. ny, stojící na vrcholku výrazné če- 66 schody otevřena pro veřejnost. dičové kupy vypínající se do výšky Postavila ji firma Kutschka & Glaser 1 028 metrů nad mořem. Původní z Jáchymova, projektantem stavby stavba, jež byla slavnostně vysvě- byl Johann Glaser. cena 4. srpna 1895, však vypadala K vyhlídkové věží ze žulových zcela jinak než dnes. Pojďme si kamenů byla odpočátku přistavěna připomenout alespoň některé pro- malá zděná restaurace patrně jen měny, jimiž vrchol Plešivce, nyní s jednou místností a nízkou střechou. opět centrum intenzivního staveb- Už v roce 1908 však byl objekt roz- ního ruchu, od té doby prošel. šířen – patro chaty bylo zvýšeno a re- staurace se rozrostla jihovýchodním Nápad postavit poblíž Abertam směrem, čímž získala asymetrický rozhlednu se zrodil v roce 1889 vzhled; malý přístavek vznikl také v hlavách členů „stolní společnos- před vchodem. Teprve za první svě-

Plešivec po přístavbě z roku 1939 – rozšíření o severozápadní křídlo (foto z roku 1943). Tuto podobu měl objekt až do konce 70. let

otce rozhledny. Při bouřce 6. 7. 1928 Dnešní podoba hotelu a rozhled- byl pobořen vyhlídkový ochoz, brzy ny je výsledkem rekonstrukcí z let však byl vybudován znovu – za- 1992–1994, 2001 a 2010. Při nich tímco doposud byl rozhled téměř budova hotelu dostala mj. dřevě- z celého jeho obvodu, po přestavbě né obložení, na místě nejvyšší části se okna zmenšila. V prosinci 1930 rozhledny se objevila krytá zděná byl na Plešivec zaveden elektrický vyhlídka a nástavba se zařízeními proud. Aby odpovídal moderním tu- pro telekomunikační provoz a při ristickým potřebám a pořádání spol- poslední modernizaci se zcela pro- kových a kulturních akcí, byl hotel měnil i interiér restaurace. Původní také vybaven tekoucí vodou. V roce chata je dnes zcela překryta pozděj- 1931 se u hotelu objevila letní terasa. šími stavebními úpravami, nachází Plešivec po přístavbě z roku 1908 – zvýšení a rozšíření chaty na jihovýchodní V roce 1939 se významného roz- se za vstupní přístavbou. straně šíření dočkal i severozápadní trakt, Michal Urban

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 13 Doporučujeme kulturní

Kulturní akce 27. 7. - Měděnecké krušení – hornická slavnost u příležitosti slavnostního otevření štoly Země zaslíbená (Měděnec 13:00) Léčebné lázně Jáchymov 17.–18. 8. - Středověké slavnosti purkrabího Půty (Hrad Loket) program červenec 2013 19. 8. – 23. 8. - Řezbářské sympozium a paličkování (Areál technických služeb, Abertamy) 18. 7., 20:00 hod., RPS, 130 Kč 28. 8. – 1. 9. - Ve stejný termín jako loni proběhne v zaniklé osadě Kytice slavných operetních melodií Königsmühle u Háje pod Klínovcem nevšední setkání příznivců Christina Kluge (SRN) – soprán, Jaroslav Mrázek – tenor, Jiří Ho- zdejší krajiny, historie a kultury šek – violoncello, Daniel Wiesner – klavír

Koncerty, divadla 23. 7., 19:00 hod., kavárna CUR, 70 Kč 20. 7. - Na stojáka & Mňága a Žďorp (Amfiteátr Loket; 19:00) MUZIKÁLOVÝ VEČER 25. 7. - Carlos Jobim / Nejslavnější jazzové standardy (Lázně III., Karlovy s mladou sopranistkou Julie Meixner z Prahy. Hudební doprovod Vary; 19:30) Josef Škulavík. 2. 8. - Slavnostní zahajovací koncert k festivalu Beethovenovy dny Karlovy Vary (GH Pupp, Karlovy Vary; 19:30) 25. 7., 20:00 hod., RPS, 180 Kč 3. 8. - Barock AC/DC Tribute (Amfiteátr Loket; 17:00) LINHA SINGERS 7. 8. - Symfonický koncert k festivalu Beethovenovy dny Karlovy Vary Vokálně instrumentální soubor, který letos slaví 50. jubileum od (Lázně III., Karlovy Vary; 19:30) svého založení Jiřím Linhou, předvede kombinaci různých pěvec- 9. 8. - Symfonický koncert - Open Air (Mlýnská kolonáda, Karlovy Vary; kých technik odvozených z hudby vážné, lidové, šansonu a jazzu. 16:30) 9. 8. - W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské (Amfiteátr Loket; 21:00) 30. 7., 19:30 hod., LAB, 100 Kč 16. 8. - Závěrečný koncert k festivalu Beethovenovy dny Karlovy Vary Slavnostní recitál – piano a viola (Lázně III., Karlovy Vary; 19:30) v podání Moniky Cimprich (Německo) – viola a Alice Michel (Švýcarsko) – piano. Na programu známá díla světových mistrů, Výstavy, přednášky 17. 7. – 3. 8. - Tajemné podzemí Krušnohoří (Městský úřad Abertamy; např. A. Dvořáka, W. A. Mozarta, L. van Beethovena a dalších. vernisáž 16:30) 3. 8. – 14–17 hod. - Den otevřených dveří v jednom z nejstarších kostelů RPS – Radium Palace, LAB – Akademik Běhounek, CUR – Curie Krušnohoří ve Volyni u Výsluní www.laznejachymov.cz, www.facebook.com/spainfo.jachymov 7. 8. – 25. 8. - Tajemné podzemí Krušnohoří (Městský úřad Horní Blatná; vernisáž 16:30) do 18. 8. - Jiří Načeradský – Kresby a grafika 1956–2012 (Letohrádek Datschiburger Kickers v Nejdku Ostrov) do 25. 8. - Cabani – 18 let práce pro MFF Karlovy Vary (Galerie umění V sobotu 20. 7. se od 16:45 uskuteční na nejdeckém fotbalovém hřišti be- Karlovy Vary) nefiční utkání v kopané s názvem „FOTBAL SPOJUJE A NEZNÁ HRA- do 1. 9. - SENSORIUM – Contemporary Art, Film, Music (Galerie umění NIC“ mezi týmy veteráni FK Nejdek a Datschiburger Kickers Augsburg, Karlovy Vary) konané v rámci partnerské spolupráce mezi městy Nejdek a Augsburg. do 1. 9. - Design by Bořek Šípek (Muzeum Karlovy Vary) Výtěžek z utkání bude věnován nejdeckému občanskému sdružení Dětská do 8. 9. - František Skála – NIMBUS (Interaktivní galerie Becherova vila) radost, podporujícímu aktivity handicapovaných dětí. do 15. 9. - Loutky z depozitáře Muzea Cheb (Muzeum Nejdek) V týmu Datschiburger Kickers Augsburg, který byl založen v roce 1965, do 29. 9. - Michael Rittstein – Galaktické manšestráky (Letohrádek Ostrov) hrají známí sportovci, místní prominenti z Augsburgu a hvězdy showbyz- nysu. Mužstvo od té doby sehrálo více než 300 utkání, výdělek pro sociál- Výlet 20. 7. - II. hřebečenský montánní výšlap (Abertamy; 10:00) ní účely činil přes 1,5 mil. eur. Nejznámějšími členy týmu byli například sportovci Helmut Haller, Franz Beckenbauer, Gerd Müller či Max Schme- Kina ling. Tým Datschiburger Kickers sehrál v roce 1992 utkání v Karlových 20. 7. - Lazebník sibiřský (Kino Horní Blatná; 18:00) Varech, do Nejdku zavítali fotbalisté už dvakrát – v červnu 1995 a 2000. 3. 8. - Kamenný most (Kino Horní Blatná; 18:00) Pavel Andrš 17. 8. - Ani smrt nebere (Kino Horní Blatná; 18:00)

20. 7. - Horský výběh Perštejn / Klínovec – 17,4 km (Pomník Václava Řezáče, Perštejn; 11:00) 27. 7. - Triatlon Mariánské Lázně 27. 7. - Fotbalový turnaj Abertamy 3. 8. - Kokos triatlon (Březín; 12:00) 3. 8. - Kiwák 18. 8. - Dvořákovy okruhy – kros Karlovy Vary, 6,8 km (Chata na Skalce, Karlovy Vary; 17:00) Fotbalisté nastoupení před utkáním v Nejdku v roce 1995

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 14 Doporučujeme kulturní a společenské programy a sportovní akce Anenská pouť opět na Božím Daru Den po sv. Anně – 27. července od deseti hodin – oživí Boží Dar diva- delní vystoupení, výstavy a přednášky, město ozdobí krušnohorské výrob- ky. Hlavní program bude soustředěn do centra obce, kde bude hrát bluegras- sová kapela Bugr band. Tam se také odehrají dvě divadelní představení ne- jen pro děti, s nimiž vystoupí divadla Kapsa a Teátr Vaštar, se svou expozi- cí a dětským hracím koutkem přijede Mobilní muzeum Včerejší svět. Budou se tu nabízet nejrozmanitější výrobky a mlsky od krušnohorských tvůrců. Na radnici bude instalována prodejní výstava Miniatury Martiny Fritschero- vé a v autobusové zastávce se budou promítat nonstop filmy od milovníka kraje Petra Mikšíčka, spojené s před- náškou a zábavně vzdělávacím progra- mem. Od třinácté hodiny bude v kostele probíhat česko-německá mše za rodá- ky. Věříme, že si s námi užijete krásný letní den plný pohody a krušnohorské- ho luftu. Za organizátory Karolína Pomplová Kostel svaté Anny na Božím Daru (foto Uli Möckel) Krajkářky se setkají Letní kino opět v Ostrově Letní scéna MDDM letos opět nabídne promítání letního kina. Dům kul- v Ostrově již počtvrté tury tím navazuje na tradici z roku 1952, která byla přerušena v roce 1970 Nejstarší oblastí krajkářství a nepřímo obnovena v roce 2011. Atmosféra letního kina může být pro v Čechách jsou podle písem- mnohé nezapomenutelná, ať už přijdete na horor, komedii či slaďák. Po- ného datování Krušné hory. kud nám počasí nebude přát, přesuneme promítání do kinokavárny. Sle- Dokonalejší způsob výroby dujte proto prosím náš facebook a webové stránky. krajek přišel do české čás- Martina Pavlasová ti hor ze sousedního Saska, kde krajkářství zavedla le- genda paličkování Barbara Trhy, pivo a country Uthmannová z Annabergu. Nechte se zlákat na akci, která slibuje spoustu hudby, pěnivého moku Odsunem německého obyva- a prodejních stánků nejen s regionálními pochutinami a výrobky. Letošní telstva po roce 1945 kraj- Ostrovské trhy s přívlastkem pivní se totiž rozšíří o trampskou scénu, jejíž kářství prakticky zaniklo. první ročník se vám představil v klášterním areálu. Přijďte si 20. července V současnosti se však objevují nakoupit, poklábosit, zatančit a pochutnat si na pivě a jiných dobrotách. snahy o záchranu ruční výroby Martina Pavlasová krajek. Kromě řady státních i soukromých škol a kurzů k tomu přispívají i skupiny Druhý hřebečenský lidí, které okouzlila krajka na- tolik, že se této činnosti začali montánní výšlap věnovat. Krajkářky a milovnice nití z Občanského sdružení Krajka Karlovy Spolek přátel dolu sv. Mauritius na Hřebečné zve zájemce na II. hřebečen- Vary se pravidelně scházejí po celý rok v prostorách MDDM Karlovy Vary, ský montánní výšlap. Start bude 20. července v 10:00 na náměstí v Aber- a to vždy jednu sobotu v měsíci. Pravidelně se sjíždějí krajkářky z Nejdku, tamech a na zhruba 10 km dlouhé trase se účastníci budou moci seznámit Kraslic, Sokolova, Aše, Chebu, Ostrova a z Chomutova. Již čtvrté setkání s řadou památek po dolování v okolí Blatenského vrchu, Bludné a Ryžov- v Ostrově se uskuteční v sobotu 27. července. Přijďte se podívat do Domu ny. Občerstvení bude k dispozici na konci výšlapu v „hotelu Brunclík“ kultury na všechno to, co krušnohorskou krajku dělá jedinečnou. na Ryžovně, odkud bude cca v 19:00 zajištěn odvoz zpět do Abertam. Martina Pavlasová a Jana Dvořáková Marek Nesrsta

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 15 Osobní vzpomínka na „Nejdeckou radioaktivní povodeň“

pěkně stažené prdelky“. A že to bra- Zato v Nové Roli ano. Zde se Ro- li opravdu smrtelně vážně, lze usou- lava začala rozlévat, zatopila také dit i z následujícího. Každé ráno pro dva až tři domky u řeky. Na lou- mě přijel jáchymovský taxík až kách i v místnostech těchto domků, před dům do Karlových Varů, kde které potom zbourali, jsme naměřili jsem bydlel na „Čerťáku“ s rodiči, až tisíckrát větší hodnoty radiace, aby mě odvezl k Rolavě. Jeden den než bylo běžné. Dále k Ohři úroveň zastavilo u nás před domem vládní zamoření postupně klesala, stala vozidlo ZIL, kterým se vozili pouze se pravidelnější a poněkud vyšší nejvyšší pohlaváři na jednání vlády hodnoty nad průměr bylo možné apod. Žádný jáchymovský taxík, se- registrovat především v zákrutech dan nebo pick up nebyl volný, a tak říčky a na písčinách před ústím Ro- tento odvoz zařídil sám načálnik lavy do Ohře. Běžela i šuškanda, že z Ústřední správy Ing. Tatarnikov. zvýšenou radioaktivitu vody zjistili Dodnes vidím udivený a mnoho na Labi až v Drážďanech a dokonce pocitů vyjadřující obličej souseda, i v Hamburku. To ale nebylo potvr- který naši rodinu sledoval. Jistě ne- zeno a dost o tom pochybuji. věděl, co si má myslet. Děkuji časopisu Luft, že mi Vymletý břeh Rolavy v ulici Jiřího z Poděbrad V úseku pod Nejdkem a v násled- v rubrice „Zapomenuté příběhy“ né rokli jsme žádné výrazné zvýšení V červnovém čísle Luftu jsem ani doma. Pak jsme se dozvěděli, že připomněl můj vlastní příběh, radioaktivity nenaměřili, protože si se zájmem přečetl článek na- Rolava se převalila přes hráz úprav- na který jsem již téměř zapomněl. voda se zde valila velikou rychlostí. zvaný „Nejdecká radioaktivní ny nad Nejdkem a že uniklo určité Jaroslav Ochec povodeň“. Přivřel jsem oči a za- množství radioaktivního materiálu. čal se vznášet na vlně vzpomí- O protržení hráze neřekl ani slovo. nek. Opět jsem se v duchu jako Naším úkolem bylo změřit celý mladík prodíral s radiometrem, tok Rolavy v místech, kde v sobotu zápisníkem a speciální mapou byla hladina nad normál, a zanést korytem říčky Rolavy, která si údaje o zamoření do speciální vo- po bouřce a přívalovém dešti jenské mapy. Dostali jsme instruk- v červnu roku 1961 pořádně vy- ce, přístroje, mapy, zápisník na po- čistila koryto. známky provázaný šňůrkou a již V té době jsem pracoval v Geo- na nás čekal jáchymovský taxík. fyzikální laboratoři ÚSVTRS Měřili jsme úsek od Nejdku po ústí (Ústřední správa pro výzkum a těž- Rolavy do Ohře, jeden z nás na le- bu radioaktivních surovin) v Ostro- vém, druhý na pravém břehu. I když vě na vývoji přístrojů pro měření ra- jsme měřili každý den od rána dioaktivity. V pondělí po povodni, do večera, byl to pro nás, dvaceti- okolo desáté hodiny, si mě a kolegu leté kluky, prima týden v přírodě. zavolal náš vedoucí. Sdělil nám, že Po návratu na pracovišti v Ostrově jsme byli vybráni pro důležitý úkol, nám kolegové vyprávěli, jak – zde o kterém nesmíme s nikým hovořit, cituji doslova – „načalstvo mělo Za nejdeckým kulturním domem

Horní Blatná, 15. 6. 2013 Dětský den v Horní Blatné

Kvůli nepřízni počasí na počátku měsíce jsme dětský den odložili na 15. červen, a to nám počasí již přálo. Dětský den se konal ve skotském stylu, děti si mohly vyzkoušet růz- né disciplíny z historických skotských her jako například hod kládou, hod závažím, hod kamenem či střelbu z luku. Skotští mládenci ochotně dětem předváděli jak na to. Všem zúčastněným moc děkujeme a těšíme se na příští rok. text Radka Lehnertová, foto Tomáš Matuš

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 16 Imise – rána krušnohorským lesům

výškách jsou v populaci zastou- žuje tak možnost rostlin přijímat peni jedinci, kteří by sice nepřežili živiny.

klima na hřebeni, ale SO2 jim tolik Co se tedy v sedmdesátých „nevadí“. a osmdesátých letech minulé- Zjednodušeně tedy můžeme říci, ho století stalo? Najednou začal že imise v Krušných horách snížily na obrovských plochách odumírat horní hranici lesa. Z koktejlu ply- les, s poškozením lesa tohoto typu nů z elektrárenských komínů mají nebyly žádné zkušenosti, nikdo ne- největší vliv na les oxidy síry, jež věděl, jakou dynamiku odumírání působí na rostliny buď přímo svou lesa bude mít. V tu dobu vyvstaly toxicitou na listy a jehlice, nebo před lesníky dva zásadní úkoly, přes půdu; kyselé sirné sloučeniny a to zachránit dříví z usychají- urychlují vyplavování živin z při- cích porostů a zabránit erozi půdy

Pohled od Meluzíny v roce 1990: obnovené holiny v popředí (Lesní závod Horní Blatná), souše a holiny v pozadí (Lesní závod Klášterec)

Imisní kalamita je nejznáměj- že v nejpříznivějších podmínkách ší součástí novodobé historie (nejnižších polohách) přežíva- krušnohorských lesů a rozsa- jí všichni jedinci populace. Jak hem devastace lesa je srovnatel- s nadmořskou výškou postupně ná snad jen s obdobím středo- roste selekční tlak, odpadají jedin- věké stříbrné horečky. Když se ci, kteří se již nedokážou vyrovnat řekne slovo imise, většině lidí se s tvrdším klimatem, až po horní vybaví Krušné hory, přesněji ho- hranici lesa, kde roste ten pověst- liny a suchý les z 80. let 20. století ný poslední smrk, který jen taktak v jejich východní části. Bohužel zvládá to nejdrsnější klima. Pokud stigmatu zničeného pohoří se zvenčí přijde další stresor, což je Krušné hory dodnes zcela ne- například oxid siřičitý z komínů Holina obnovená síjí břízy a výsadbou kleče, Liščí kámen, 1990 zbavily. elektráren, ten poslední, nejvýše položený smrk odolný pouze vůči rozeně chudých krušnohorských na vznikajících holinách. Podniky Zplodiny z komínů průmys- drsnému klimatu již působení to- půd. Síra v půdě dále působí jako státních lesů tedy nakoupily ve- lových a energetických podniků hoto stresoru nezvládne a uschne, fungicid, což znamená, že zabíjí liké těžební stroje a začala těžba v Podkrušnohoří začaly ovlivňo- kdežto v nižších nadmořských houby na kořenech rostlin, a sni- poškozených porostů, ve východ- vat vegetaci ve svém okolí, a jak ní části Krušných hor velkoryseji postupně rostla výroba a komíny na obrovských plochách a v naší elektráren, rostla i plocha zasažená západní části malinko opatrně- imisemi. Jejich následkem začaly ji. Následné veliké holiny ovšem od 70. let masivně odumírat lesní bylo nutné znovu zalesnit. porosty na hřebeni Krušných hor. Na velkých holých plochách Nabízí se logická otázka, proč však panují extrémní podmínky, přežívají porosty v nižších nad- stoupla hladina spodní vody, jsou mořských výškách, kde jsou zde veliké rozdíly denních a noč- nejvyšší koncentrace škodlivin, ních teplot, vítr vysušuje sazenice. a přesto je největší poškození lesa Proto se zkoušely různé postupy ve vrcholových partiích? To lze obnovy i různé dřeviny. Prováděly vysvětlit takzvanou ekologickou se výsevy pionýrských dřevin – pyramidou, kterou si můžeme břízy, vrby jívy a jeřábu. Byly vy- představit jako trojúhelník, jehož sazovány i různé exotické borovi- svislá osa zobrazuje výši stresu, ce, smrk pichlavý a další dřeviny. zjednodušeně nahrazenou nadmoř- Specifickým problémem celého skou výškou, a šířka trojúhelníku poválečného krušnohorského les- v dané výšce zobrazuje rozmani- tost populace. Znamená to tedy, Blatenský vrch po výsadbě, březen 1990 (pokračování na str. 18)

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 17 Imise – rána krušnohorským lesům (dokončení ze str. 17)

nictví byl stálý nedostatek pracov- desátých let podařilo imisní ho- ních sil, který se promítl i do způ- liny zalesnit a krušnohorské lesy sobů obnovy imisních holin. jsou opět zelené. Za to patří teh- Začala se provádět buldozero- dejší lesnické generaci veliký dík vá příprava půdy, to znamená, že a uznání. se pařezy i část humusové vrstvy Dalšímu pokračování imisní ka- shrnuly do valů a takto připrave- lamity zabránilo plošné odsíření né plochy bylo možno zalesňovat hnědouhelných elektráren v Pod- sázecími stroji. Dnes s odstupem krušnohoří. Poškození půdy však času můžeme sice některé tehdej- přetrvává a i přes vápnění se s ním ší postupy kritizovat jako příliš budeme potýkat ještě další desítky brutální, ale nezpochybnitelným či stovky let. Buldozerová příprava půdy na Blatenském vrchu, 1990 faktem je, že se do počátku deva- text a foto Karel Picura

Jaká bude houbařská sezóna 2013?

ností, zda ten či onen druh poroste, nebo ne. Předpokládám ale, že čtená- ři ocení zejména prognózu růstu hřibů, lišek, bedel nebo, ti po- kročilejší, holubinek či čirůvek. Předně tedy oznamuji dobrou zprávu: houby rostou a porostou! Zde by se dalo končit, drapnout košík, kudličku a hurá na ně. Sku- tečnost je ale „maličko“ složitěj- ší. V současné době máme téměř ideální počasí pro fruktifikaci, tedy tvorbu plodnic, ale hlavně v podhůří v listnatých lesích nebo při okraji jehličnanů. Zaznamena- li jsme poměrně silnou vlnu růstu hřibu kováře a startuje hřib dubo- vý, leckde rostou kozáky – zejmé- na habrové, zmíněné holubinky a řada dalších. Jaro přineslo bohatou úrodu smržovitých, a to i na Karlovarsku (letos mám novou lokalitu smrže obecného i vzácnější kačenky ná- prstkovité), dlouhá zima ale vý- razně ubrala na množství sírovci žlutomasému. Proč ale není možné očekávat Časně letnímu košíku dominují hřiby dubové a holubinky ranou letní úrodu i v tradičních mekách – horských smrčinách, Odpověď na otázku polože- níky a řasami počínaje přes tra- níci, odklízející mrtvá těla rostlin které jsou u nás tak vyhledávané nou v názvu článku není vůbec viny a ostatní byliny až po složité i živočichů nebo jejich částí – pří- v hlavní houbařské sezóně? Od- jednoduchá. Houby jsou totiž ne- vazby se stromy. Mezi houbami kladem může být kaziroh ovčí, pověď je jednoduchá, jde o houby. smírně složité organismy, které jsou parazité i predátoři schopní který žije z olínané ovčí vlny. Dlouhá zima a extrémy ve střídá- vytvářejí partnerské symbiotické likvidovat celého svého hostitele. Máme zde tedy celou škálu orien- ní teplot zatím příliš nepodpořily vazby s mnoha rostlinami, lišej- Samozřejmostí jsou i houby hrob- tací a přizpůsobení, a tedy i mož- rozvoj nižších hub a hlenek, které

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 18 enzymaticky působí na čerstvou zí června a července), začnou růst krát za poslední desetiletí). Tak se I letos již bylo zaznamenáno vrstvu lesní hrabanky. Ta, dosud první z nich i v oblasti kolem Vy- na mě, prosím, nezlobte, ale věštit několik otrav. Pokud sbíráte mu- syrová, představuje agresivní pro- soké Pece, Kraslic nebo Jáchymo- nebudu. chomůrku růžovku alias masák, středí, které je nabité fungicidy, va a snad i výše, nasvědčuje i za- V závěru snad jen malé varování překontrolujte jí prstýnek pod tedy látkami potlačujícími bujení čínající druhá růstová vlna hřibu – opravdu svědomitě kontrolujte, kloboukem. Je-li svisle rýhova- většiny hub, s výjimkou těch spe- kováře. S občasnými dešti se snad co do košíku vkládáte. Vyhýbejte ný, není třeba se bát, pokud je ale cializovaných. Máme tedy vláhu, máme na co těšit i bez složitých se plodnicím, které stoprocentně vatovitý s matným hladkým povr- relativně teplo, z lesů jde pára, ale vědeckých rozborů. neidentifikujete, v lese by měly chem, máme před sebou jedova- chemie půdy je zatím proti nám, Místo prognóz tedy můžu na- zůstat i ty, které na svém povrchu tou muchomůrku tygrovanou. Její houbařům. bídnout jen kdyby, jestliže a když. mají, byť jen malý, flíček plísně toxicita není sice tak vysoká, aby Co tedy bude se sezónou, ptám Takové to ale je, stejně jako nelze (houby z rodu nedohubů, které ohrozila lidský život, ale zažívání, se sám sebe znovu. Pokud vydrží opravdu předpovědět zimu podle produkují karcinogenní látky) – játra a ledviny dokáže potrápit do- vláha formou častého střídání deš- sukýnek cibule nebo dlouhodo- takové rozhodně neokrajujte, ale statečně na to, aby člověk zaměnil tě se slunečními dny, teploty se bý vývoj počasí, i v houbaření je nechte je raději lesu. Brát by se houbařinu za „bezpečné“ sledová- v noci stabilizují kolem 12–15 °C, nejjistější jen rekapitulovat a za- neměly ani plodnice oschlé nebo ní televize na dlouhou dobu. ve dne pak kolem 25 °C (max. znamenávat termíny, kdy co roste naopak příliš promáčené vodou. Na viděnou na některé z před- s několika dny kolem 30 °C), mů- a srovnávat to pak rok za rokem Předpokládám, že tato pravidla nášek o houbách a přírodě, v lese žeme očekávat opravdu dobrou (za deset let můžeme mít slušnou každý houbař zná, ale není na ško- nebo u čtení některého dalšího sezónu hřibů. Tomu, že již brzy, pravděpodobnost, že třeba 15. čer- du, zejména pro zdraví, takové zá- článku. do 14 dnů (článek píšu na pome- vence poroste to, co rostlo šest- sady připomínat. Martin Chochel

V Luftu jsme již uveřejnili re- cibulku (nemusí být, ale je to cept na houbové matjesy – poměr- lepší). ně trvanlivou delikatesu. Co nyní Sádlo rozpustíme a zahříváme nějaký méně tradiční recept, třeba na středním plameni. Houby nakrá- na něco na chleba? jíme na menší, asi 1cm kousky a na- sypeme do sádla (zatím bez osolení). Houbové škvarky Na mírném plameni pražíme do ze- Potřebujeme: tužší druhy hub zlátnutí, poté přidáme špetku soli (holubinky, mladé hříbky, lišky, a najemno nakrájenou cibulku. Pra- ryzce, …), vepřové sádlo, sůl, žíme dál, dokud nezezlátne i cibul- ka a suroviny neztratí většinu vody. Plamen vypneme a vše necháme tuhnout (po částečném vychladnutí je vhodné hmotu nalít do skleničky, kterou lze uzavřít víčkem). Po ztuh- nutí sádla je škvarková pomazánka připravena k mazání na chléb.

Houbařova tlačenka Potřebujeme: směs hub, prasečí nožičky nebo kůži, sůl, bobkový list, pepř mletý i celý, umělé tla- čenkové střívko. V poměru cca 2 : 1 (voda : nožič- ky či kůže) vaříme živočišnou slož- ku receptu až do začátku klihovatění (zpravidla se nožičky začnou rozpa- dat). Poté vývar scedíme, přidáme do něj koření a sůl (není třeba šetřit, základ musí být hodně slaný) a hou- by a vaříme ještě asi 20 minut. S po- měry se to má tak, že pevné složky by mělo být tolik, aby voda tvořila jen cca 30 %. V konečné fázi lze přidat maso a kousky kůží obraných z nožiček, ale najemno nakrájených. Poté hmotu odstavíme a necháme trochu vychladnout. Ještě tekutou tlačenkovou hmotou pak plníme střívka, zavážeme a necháme chlad- nout v lednici do druhého dne. Zátiší s houbovou tlačenkou a matjesy Martin Chochel

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 19 Za památnými stromy u Stráže nad Ohří

V roce 1985 zřídil Okresní úřad v Karlo- vých Varech Přírodní park Stráž nad Ohří ve správním území obcí Stráž nad Ohří a Krásný Les, na částech katastrů Stráž nad Ohří, Boč, Malý Hrzín, Damice, Krásný Les, Vrch. Posláním tohoto přírodního parku je zachování jeho biologických, krajinných a estetických hodnot. Přírodními krásami, půvabem krajiny, ale i výskytem historic- kých památek láká návštěvníky k poznání a relaxaci. Na výlet do těchto trochu opomí- jených, ale líbezných částí Krušných hor vás chceme pozvat.

Za největší zdejší přírodní raritu, a to nejen z hlediska celorepublikového, ale i evropské- ho, lze považovat výskyt užovky stromové, tzv. „eskulapky“, v údolí řeky Ohře. Jezdí sem znalci z celé republiky i ze zahraničí, aby se s tímto zvláště chráněným druhem živočicha seznámili. Pro tyto plazy se zde zřizují i spe- ciálně označená líhniště. Ve vlhkých částech porostů lze spatřit i mloka skvrnitého a mnoho dalších chráněných a vzácných druhů živoči- chů. Z rostlinné říše lze upozornit na výskyt Prstnatec bezový orchidejí, především prstnatce bezového, prst- natce májového, vstavače mužského, ale třeba Ani výskyt zmije není žádnou zvláštností. Za- obec v zajetí krásné přírody, se spoustou stro- i třemdavy bílé. jímavostí je značné převýšení celého přírodní- mové vegetace. Zejména v období květu třešní Významný je i výskyt památných stromů. ho parku na poměrně malé rozloze s rychle se jde o místo naprosto unikátní a podmaňující. Celé území je velmi bohaté na smíšené lesy, střídajícími vegetačními stupni od nížinných až Na levé straně u potoka nad silnicí, na pozem- tvořené převážně smrky a buky. Můžeme se po podhorské a horské. ku náležícím k usedlosti č. ev. 140, se nachází zde setkat s jeleny, černou a srnčí zvěří, ale Výlet můžeme začít v Boči ve výšce 332 přímo monumentální, až 250 let starý památný i s liškou a jezevcem, kteří jsou zde také doma. metrů nad mořem, kam přijedeme vlakem nebo strom, nazvaný nepoeticky „Lípa v Srní“, s ob- autem. Významnou pamětihodností této místní vodem 670 cm. části obce Stráž nad Ohří je pseudorománský Vedle domů několika stálých obyvatel i zde kostel svatého Pavla. V jeho věži je evidován většina domů slouží k rekreaci. Je zde možné vzácný výskyt netopýrů. Další zajímavostí je i malé občerstvení, na které upozorňuje nápis západně od Boče ležící přírodní památka Če- hned vpravo u silnice. Na vrcholu stoupání je dičová žíla Boč, která je ukázkou třetihorní umístěna pro znavené poutníky malá odpočin- vulkanické činnosti se sloupcovitým rozpadem ková bouda, od které jsou nádherné výhledy čediče, unikátních suťových lesů a kamenného na všechny světové strany. Vidět je od chomu- moře. tovské průmyslové oblasti s komíny a stožáry Z Boče vyrazíme severovýchodním směrem na východě přes celé panorama Doupovských po hlavní silnici směrem na Chomutov a po ne- hor na jihu až na centrální část Krušných hor celém kilometru se dáme odbočkou vlevo s Meluzínou a Klínovcem na západě a severo- směrem na Srní. Pokračujeme po úzké asfal- západě. tové silnici s minimálním provozem. Po dvou Odtud se můžeme rozhodnout pro dvě možné stech metrech míjíme označení hranice Pří- trasy výletu. Pro kratší cestu lze zvolit po asi rodního parku Stráž nad Ohří. Stoupáme 2 km 120 metrech pokračování po zelené turistické po komunikaci vedoucí převážně listnatým značce, po úbočí Pekelské skály, romantickou svahovitým lesem do místní části Malý Hrzín, krajinou asi 3,5 km k odbočce na vrchol hory ležící v nádherném přírodním prostředí. Osm- Nebesa se zříceninou hradu Himlštejn. Hrad náct historických domků slouží jako rekreační byl postaven ve 14. století na čedičové „Ne- chalupy. Hned na pravé straně cesty z Hrzína beské skále“. Dodnes se zachovala pouze dis- do Srní před usedlostí č. p. 133 stojí památný pozice a zbytky zdiva. Pod Nebesy na západní strom „Hrzínská Lípa“ o obvodu 400 cm. Po- straně se v údolí ukrývá osada Peklo. Dále po- kračujeme dál do asi 3,5 km vzdáleného Srní, kračujeme po okraji lesa z kopce dolů po zele- které leží v nadmořské výšce až 770 m. Je to né turistické značce do Stráže nad Ohří. Zdejší Užovka stromová opět malá, novou zástavbou nepoznamenaná zajímavostí je tzv. „Celní skála“, do které byla

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 20 ních obyvatel. Nachází se zde dostihové cen- trum s tréninkovým střediskem a tréninkovou dráhou pro dostihové a sportovní koně. Místní prastará památná lípa na východním konci ces- tou k Peklu má obvod kmene 492 cm a její věk je odhadován také na 200 let. Z Osvinova se vydáme směrem na Krásný Les a asi po 1,3 km sejdeme vlevo lesní a pol- ní cestou k Hornímu hradu. Původní hrad byl založen ve 13. století a z té doby se zachovala pouze věž. Později byl přestavěn ve slohu ang- lické gotiky. Po devastaci v 60. až 70. letech mi- nulého století prochází v současnosti postupnou rekonstrukcí. Jsou zde pořádány různé kulturní akce – historické, hudební, výtvarná sympozia a podobně. Hrad má své otevírací hodiny pro veřejnost i stálou expozici. Jeho okolí je zají- mavé i svými přírodními hodnotami a má ne- sporné kvality i z hlediska krajinářského. Bývá

Lípa v Srní nad řekou vytesána asi 70 m dlouhá a 1 m široká ralo ve strážnici a odtud zřejmě pochází i název stezka, kterou nebylo možné v dávných dobách obce. Ve Stráži nad Ohří je k vidění nově opra- obejít a na níž se prý vybíralo clo. Clo se vybí- vený kostel a uprostřed obce, hned vedle hlavní silnice, stojí památný strom „Lípa ve Stráži“. Její dutý kmen má obvod 455 cm a věk je odha- dován na cca 200 let. Okolní úzké a hluboké údolí mezi Krušný- mi a Doupovskými horami, ne nepodobné nor- ským fjordům, je doplněno bukovými lesy, kte- ré vytvářejí v podzimních měsících nádherné barevné kulisy. Jedinou vadou na kráse je frek- ventovaná silnice mezi Ostrovem a Chomuto- vem. Přesto je obec jedním z nejmalebnějších míst, které může Podkrušnohoří nabídnout. Zde je vhodné přejít most přes Ohři a po červené tu- Lípa v Osvinově ristické značce se vrátit po pravém břehu řeky asi 5 km zpět do Boče, nebo absolvovat jednu zde k vidění i řada vzácných rostlin a živočichů. zastávku vlakem. V těsné blízkosti se nachází velmi slušné arbo- Zdatnější návštěvníci si mohou cestu pro- retum, u něhož můžeme vidět památný, téměř dloužit přes Horní hrad (Hauenštejn). Od bou- dvousetletý „Jasan u kovárny“, strom na svůj dy nad Srním je v tom případě nutné pokračovat druh s úctyhodným obvodem 493 cm. po silničce mezi loukami a lesem, dále téměř Od Horního hradu pak vede lesem a posléze 2 km až ke křižovatce, kde doprava lze dojít pastvinami pod Dubovým vrchem modrá turi- k Meluzíně a dále směrem na Klínovec a Boží stická značka, která nás asi po 3,5 km dovede Dar, nebo doleva na Krásný Les, kde po 750 až do Stráže. metrech odbočíme na lesní cestu vlevo a po ní Výlet do tohoto malebného koutu Krušných dále pastvinami z kopce dolů dojdeme do Osvi- hor, zcela oprávněně vyhlášeného za Přírodní nova, také místní části obce Stráž nad Ohří. park Stráž nad Ohří, můžeme všem jen dopo- Je to malá vesnička s krásně obnovenou kaplí ručit. Lípa ve Stráži nad Ohří Panny Marie. Trvale tu žije více koní než míst- text a foto Tomáš Čepelák

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 21 Krušnohorská léta

Letní zábava Krušnohorců na koupališti v Pile u Potůčků a v Abertamech před globálním oteplováním

Rok se přehoupl do dalšího ob- skytem oblačnosti a větším počtem a po této letní vsuvce bylo již Také hornatá a zalesněná část dobí, a to do léta. Přestože jaro hodin slunečního svitu. do konce srpna jen pár letních dní západního Krušnohoří se sama bylo chladné a deštivé, jeho zá- Přesto ale i u nás je v určitých s teplotou okolo 25 °C. o sobě podílí na určitých pro- věr byl snad až příliš horký a 18. létech teplo a pravá letní pohoda. Množství srážek je závislé jevech počasí. Například kon- června překročila teplota výraz- To ovšem ovlivňuje faktor synop- na notoricky známém faktoru sv. čí-li deštivé počasí, drží se oblač- ně hranici třiceti stupňů. Nad- tických situací, s obnovující se Medarda. Je to pranostika, jež vý- nost na horách i o několik hodin průměrné teploty vydržely něko- azorskou tlakovou výší. V těchto znamně ovlivňuje začátek a prů- déle a srážky jsou zde podstatně lik dnů, než se vrátily k našemu případech vystupují teploty i nad běh větší části léta. Není to o tom četnější než například v Poohří. krušnohorskému normálu, který hranici 30 °C, což je tropický den. jednom jediném dni, tj. 8. červnu, Pochopitelně od toho se odvíjejí je běžný na začátku léta. Za posledních 38 let bylo tako- který jako by rozhodne. Podsta- i teploty. Stále platí, že s každý- výchto tropických dní v průměru ta je vlastně v tom, že pokud je mi 100 metry nadmořské výšky Čím by se dalo léto v Krušných 3,85 v roce. Ale právě při příhod- do Medarda slunečné a sušší jaro, je chladněji cca o 0,7 až 1,1 °C. horách a jeho průběh charakteri- ných synoptických situacích může změní se dosavadní příznivý ráz I když v létě se tyto rozdíly v ur- zovat? A proč bývá takové, jaké je být těchto dnů podstatně víc, a to cirkulace na proudění západní, čitých dnech částečně smazávají, nebo pravidelně bývá? Počasí u nás až 8 či 14, jak se stalo v roce 2003. vlhké, nestálé a také velmi ob- přesto je nutné s nimi v našich je hodně závislé hlavně na jednom V horkém létě tohoto roku bylo lačné. Nastane tzv. velký Medard končinách počítat. faktoru, a tím je to, že v rámci Čes- i celkově méně srážek. Současně s obdobím chladnějšího vlhkého A jaké bude letošní léto? V prů- ké republiky jsme jako Karlovar- s tím roste i počet letních dnů s tep- počasí trvajícím cca 35 až 40 dní. běhu jeho první poloviny bude více sko, potažmo Krušné hory, nejvíce lotami 25 °C a výše. Průměrně je Naopak, je-li jaro deštivější a ob- oblačnosti a srážek, které ve druhé pod vlivem přímořského podnebí. jich 19,51 a v příznivějších letech dobí do Medarda chladnější, může vystřídá slunečné počasí, avšak do- To s sebou přináší relativně nestálé se můžeme dostat až na 29 letních nastat obrácený efekt a medardov- sáhne pouze průměrných hodnot. počasí, více chladné, vlhké a bohat- dnů. ské období (tzv. malý Medard) je Předpokládané srážky překročí ší na srážky než směrem na východ, Opakem jsou roky, jejichž léta pak kratší a teplejší a trvá cca od o několik procent dlouhodobý prů- kde převažuje vliv kontinentální. doslova proprší. Z těch dávnějších 8. do 25. června, maximálně do měr. To je nejdůležitější v tvorbě našeho to byl rok 1980, kdy se podařilo prvních dnů července. Poté již na- Přál bych vám všem osobně co léta. Pomyslná hranice tohoto pás- Medardu naplnit své a až do 28. stává běžné léto. nejvíce sluníčka, abyste si užili ma vede od Stříbra přes Lubenec července pršelo či mrholilo. Teprve Celkově se dá říct, že Medard léta a volných dnů a prožili u nás a dále směrem na sever. Na východ v závěru měsíce a začátkem srp- působí na počasí našeho kraje kaž- na horách mnoho nevšedních zážit- od této pomyslné čáry je počasí stá- na se udělalo lepší počasí, teplota doročně a ovlivňuje léto v rozmezí ků a povedených výletů. lejší, teplejší, sušší, s menším vý- dvakrát vystoupila na 30 a 32 °C od 20 do 40 procent. Rudolf Kovařík

Xterra Ostrov opět úspěšná

Patnáctého června se uskuteč- konnostních kategorií. Krušnoho- Nejmladší skupina, skupina dětí, Doběh do cíle na Starém náměstí nil již 7. ročník terénního triat- rec Honza Kubíček se stal nejen byla ještě rozdělena podle věku za hlasitého povzbuzování diváků lonu Xterra Ostrov. K závodu se vítězem elitní kategorie, ale obhá- do pěti kategorií. Jejich souboje sledovali také rodiče nejmenších zá- přihlásilo 304 borců, kteří byli jil i titul mistra České republiky v duatlonu se odehrávaly v překrás- vodníků. Byla to opravdu nádherná rozděleni do čtyř věkových a vý- z loňského roku. ném prostředí ostrovského parku. (pokračování na str. 23)

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 22 Xterra Ostrov opět úspěšná (dokončení ze str. 22)

čekalo 400 metrů plavání, 14 km jíz- svátkem. Ceny vítězům předával sledovat v televizi na programu dy na horském kole a závěrečný pě- ostrovský starosta pan Pavel Čekan ČT 4 sport. Organizaci závodu za- tikilometrový běh. Cíl byl tradičně spolu se zástupkyní hlavního spon- jišťovalo 120 pořadatelů včetně stu- také na ostrovském Starém náměstí. zora závodu, Koruna Pralines, paní dentů gymnázií, policie a horské Nechyběly ani výrazné osobnosti, Bachurovou. služby. Velké poděkování patří například ostrovský starosta Pavel Obrazové zpravodajství z celé všem. Čekan, „Král bílé stopy“ Stanislav akce jsme mohli hned několikrát Honza Novák, ředitel závodu Řezáč, účastník letních olympij- ských her Martin Krňávek a další. Stanislav Řezáč na trati Jako poslední startovali účast- níci hlavního Mistrovského závo- podívaná. Z rekordního počtu 89 du a čekala je velice těžká trať, startujících měli velkou radost nejen která přivedla závodníky až do pořadatelé, ale i hlavní sponzor dět- vyšších partií Krušných hor. Po ských kategorií, pan Štěpánek z fir- 1,2 km dlouhém plavání následovala my Elektro S. 32 km dlouhá cyklistická část a de- Další dvě kategorie se srovna- setikilometrový běh. V cíli se jako ly na startu plavecké části klasické první ukázali favorité. Mistrovské Xterry ve Velkém Rybníku. Jednalo tituly získali Jan Kubíček a Ivana se o Easy (hobby) štafety a mistrov- Loubková. ství ČR dorostu. I zde byl zazna- Slavnostní vyhlášení bylo teč- menán účastnický rekord. Všechny kou za ostrovským triatlonovým Na stupních vítězů

Bajka krušnohorská

Byla jednou jedna krajina. Dalo by se říci obecní, poněkud mentálně zaostalý pastucha či doleva. Bezocasí byli ve výhodě, vždy se „lautr rovina“. Ale uprostřed té roviny kde Onaníček se spásným kompromisním návr- mohli přidávat k těm vyhrávajícím. A život byl se vzaly, tu se vzaly kopečky, které ji dělily hem: „Medvěd Siegfried Bořivoj Brumla, král náhle krásnější, protože každý měl, kdykoliv si na Předkopčí a Zákopčí. Lidi z Předkopčí a Zá- zvířat, ten ať to rozsoudí.“ I zvedla se celá hos- vzpomněl, po ruce nějakého nepřítele. A kruš- kopčí se moc rádi neměli, ale zvířátkům to bylo poda a jako jeden muž vyrazili k medvědí noře. nohorský život, co život věčný, běžel dál. jedno. Bez ohledu na stranu kopců se společně „Hej, medvěde Siegfriede Bořivoji Brumlo, Až jednou si u krále medvěda vyžádal au- živila, ba i spolu vesele obcovala. Obcoval tak Zdař Bůh und Glück auf! Máme tady jeden dienci dr. Datel: „Králi, poslední dobou mám předkopečný sysel, jelen, kačer či mravenec se vážný mezikopečný konflikt a žádáme si tvého s oběma druhy ocasníků veliký problém. Samá zákopečnou syslicí, laní, kačenou či mravenči- vyjádření.“ „Lidi, neblbněte, je půlnoc a navíc, artróza, skolióza, zlomenina. A co je nejhorší, cí a i úplně naopak. Lvi v té krajině nežili, a tak tak jako vy, se žádné zvíře ‚nezkáruje‘. Já, Král endoprotézy už došly.“ Král neváhal a okamži- králem zvířat byl ve všezvířecím hlasování zvířat, nejsem příslušnej, bin nicht zuständig, tě informoval Velkou zvířecí radu, kde předlo- zvolen medvěd Siegfried Bořivoj Brumla. Byl vás soudit.“ Ale rýžovničtí kongresmeni, jak žil nový zákon. Všechny ohony a ocasy, pod to král moudrý, spravedlivý a dokonce i četné byli v „eifru“, museli svůj kopečkový spor vy- trestem pověšení za tento orgán, musí viset, spory mezi kočkami a myšmi vyřešil vždy tak, klopit. Když je medvěd vyslechl, jenom zou- nebo stát uprostřed. První podpořil návrh záko- aniž by porušil všeobecná zvířecí práva. fale zvolal: „Vaše blbý lidský starosti a bečku na lišák, protože ohon nošený vpravo či vlevo Jednou se v hospodě „U Cínový báby“ ko- medu bych chtěl mít. Ale přijďte zítra, svolám mu znemožňoval řádně zametat stopu (hlav- nal Krušnohorský kongres rýžovníků a tam Zvířecí radu.“ ně pod koberec). Vzápětí se přidalo sdružení to všechno začalo. Vášnivý spor mezi Před- Zřejmě ho na okamžik opustila královská hadů, kterým se to bez pohybu ocasu do stran a Zákopečníky, zda rýžovací síto se má otáčet moudrost, protože tohle neměl udělat. špatně plazilo. Ale hlavní argument uvedlo ve směru, či proti směru pohybu hodinových Hned druhý den na Velké zvířecí radě vylí- ptactvo. Se zašprajcovaným ocasem jedním ručiček, ukončila až pořádná hospodská šar- čil noční lidskou interpelaci zvířátkům. Ta ale směrem se prostě létat nedá. To plně postačilo vátka, která stála mnoho zubů, o krvácejících nezajímalo, jakým směrem točit rýžovnickou k tomu, aby byl nový zákon jednomyslně přijat nosních dírkách nemluvě. Padlo rozhodnutí. pánví, ale hlavně to, jak se lidé baví. Do dis- a schválen. Jdeme za rychtářem a tam si úředně „střih- kuse se přihlásil tchoř, vlk, kukačka, žížala A z toho poučení plyne: nem“. Teď ale nastal ten skutečný problém. a mnoho dalších: „Chceme se bavit jako lidé, Zvířátka, Ke kterému rychtáři? K předkopečnému, nebo za zvířecí srandu, hurá!“ volali všichni. Marně každé z vás teď vidí, zákopečnému? Jakákoliv dohoda byla v nedo- jim král medvěd domlouval. Zvířátka se roz- nebuďte mešuge jako lidi! hlednu, a když už se schylovalo k dalším zub- štěpila na pravoocasníky a levoocasníky a po- ním extrakcím, ozval se od posledního stolu dle toho začala vykrucovat své ocasy doprava Hanuš Hron

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 23 Abertamské noviny

lé skládce. Vzhledem k tomu, že opravené cesty sloužit několik let. na skládku občané neustále vyvá- Tímto způsobem se již opravila ul. želi různý komunální odpad včetně Venkovská a u Tomoli. Další prá- stavební suti a plastů, byli jsme nu- ce budou pokračovat v průběhu ceni na ni uzavřít přístup. Nadále léta. Žádám tímto všechny spolu- je zde možné ukládat pouze pose- občany, aby na Větrov neodváželi čenou trávu, hlínu, kamení a větve. žádný stavební materiál a odpad. Vážení spoluobčané, pozium, které letos navštíví šest Klíče jsou k dispozici v podatelně Pokud máte nějaký podobný ma- jak jsem již uvedl v předchozím řezbářů. Pozvání opět přijaly i pa- úřadu nebo u pracovníků technic- teriál, kontaktujte městský úřad, čísle, město Abertamy si vyhradilo ličkářky z Karlových Varů, Ostro- kých služeb. Chtěl bych také upo- rádi poradíme, jakým způsobem ho jednu stránku v měsíčníku Luft pro va, Sokolova, Chodova a dalších zornit, že prostor je monitorován zlikvidovat. informace o Abertamech a Hřebeč- západočeských měst. Je připraven kamerovým systémem, který po- TJ RZ Abertamy ve spoluprá- né. Budeme zde pravidelně přinášet bohatý program na celý týden kryje i celý areál včetně parkoviště ci s městským úřadem připravi- zprávy o kulturních a sportovních od 19. do 23. srpna. Město obdrže- u Větrova. Zde byla v minulosti la na abertamském fotbalovém akcích konaných v Abertamech lo dotaci od Ministerstva pro míst- odkládána stavební suť a asfaltové hřišti na 27. červenec fotbalový a okolí. ní rozvoj ČR na vybudování dět- kry. Tento materiál byl již nadrcen turnaj (memoriál Martina Jiřin- Nejprve bych chtěl všem dětem ského hřiště, které bude umístěno na potřebnou frakci a v současné ského a Otty Pannyho). Turnaje se popřát krásné a slunečné prázd- na tzv. Kadlečáku v Abertamech. době je využíván na opravu cest zúčastní šest mužstev, mimo jiné niny. Všem zaměstnancům školy Práce budou zahájeny v polovi- v Abertamech a okolí. V rámci i družstvo TJ Starý Plzenec a výběr a školky v Abertamech bych rád ně července, a pokud stavbu ne- spolupráce s firmou STRABAG starších hráčů Sparty Praha. Začá- poděkoval za celoroční práci a úsi- zkomplikuje počasí, mělo by být bylo dohodnuto, že tato firma upra- tek akce je v 9:00 hod. Bližší infor- lí, které věnovali našim ratolestem. hřiště slavnostně otevřeno začát- ví z asfaltového recyklátu většinu mace budou na plakátech. Město Abertamy připravilo kem srpna. cest v majetku města. Vzhledem Přeji krásné léto a hodně na prázdniny dvě akce. V srpnu Dále bych rád informoval o vy- k tomu, že má k dispozici dosta- sluníčka. proběhne v areálu technických budování závor u fotbalového tečnou techniku včetně velkého Zdeněk Lakatoš, služeb již tradiční řezbářské sym- hřiště a u Blexu směrem k býva- vibračního válce, měly by takto starosta města Abertamy

Abertamy a Freiberg společně

Freiberg – důl Reiche Zeche

Město Freiberg ležící ve Svobodném státě Sasko je jedním z nejvý- a jáchymovských komunistických lágrů. I přesto nalezla obě města znamnějších hornických středisek v Německu. Toto historické a zá- k sobě cestu ve společné Evropě. Cestu úcty k práci a památce našich roveň moderní, univerzitní a současně průmyslové město leží 90 km předků, hornického lidu všech uplynulých období. od Abertam; místní univerzita má ve správě jeden z největších a nej- V rámci projektu financovaného z přeshraničního programu Ziel 3 navštěvovanějších důlních komplexů v SRN – důl Reiche Zeche. se v abertamské místní části Hřebečná zpřístupní štola Kryštof v důl- Abertamy jsou oproti Freibergu podstatně menší a zdejší hornické ním komplexu Mauritius a ve Freibergu se rozšíří stávající prohlídko- tradice musí často bojovat s dědictvím násilné výměny obyvatelstva (pokračování na str. 25)

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 24 Abertamy a Freiberg společně (dokončení ze str. 24) vá trasa pro osoby zdravotně postižené. Celkové náklady pro Freiberg jsou stanoveny na 178 650 eur, pro Abertamy na 290 950 eur. A protože každý správný projekt potřebuje správné zahájení, usku- tečnila se v úterý 25. června ve Freibergu tisková konference za účasti vrcholných představitelů měst Abertamy a Freiberg, na níž byl spo- lečný projekt představen německým novinářům. V rámci úvodní- ho setkání byl všem přítomným dopřán nezapomenutelný zážitek ve formě ostrého odpalu v podzemní chodbě. Detonace a tlaková vlna vzniklá výbuchem cca 30 kg trhaviny byly skutečně ohromující. Dále si delegace z Abertam důkladně prohlédla labyrint chodeb se zasvěceným komentářem nejen o počtu návštěvníků, nýbrž i o možnostech komerč- ního využití podzemních prostor k získání tepelné energie pro vytápění. Všichni účastníci slavnosti byli nakonec přizváni k příjemnému posezení v jedné z historických prostor dolu Reiche Zeche. Návštěva ve Freibergu přinesla všem členům delegace hluboké zážitky a inspiraci pro využití téměř nekonečných podzemních prostor v Abertamech a na Hřebečné, je- jichž souhrnná délka čítá podle střízlivých odhadů na 100 km. (MN)

12 km sjezdovek, 3 lanové dráhy, 5 vleků, dětský park, 100% zasněžováno, lyžařská škola, půjčovna, restaurace, apres-ski bar, ski bus...

12 km pistes, ski3 ropeways, school, restaurants, 5 lifts, childern apres-ski park, bar, 100% ski artificibus, etc.al snow, ski rent,

12 км трасс, 3 подъемника, 5 подъемников, детский парк, 100% оснежения,апре-ски горнолыжная бар, лыжный школа, автобус прокат и т.лыж, д. рестораны,

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 25 Komfortní, plně vybavené apartmány v centru obce Boží Dar. wifi zdarma v celém objektu, sauna dětský koutek, stolní fotbálek kamerově hlídané parkoviště, garáž Tel. +420774701505 [email protected] www.apartmanyengadin.cz

���������������� �������� ���� ���� �

HORNÍ BLATNÁ

sáčky • přířezy • kelímky papír • tašky • folie • tácky

602 130 841 606 893 445

www.obalyzeleny.cz

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 26 TRUHLÁŘSTVÍ DORAZÍN ABERTAMY VÁM NABÍZÍ LESY JÁCHYMOV KRUŠNOHORSKÝ NÁBYTEK PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

SPRÁVA LESŮ MĚSTA JÁCHYMOVA

Myslivost  poplatkový lov jelení zvěře

Nákup a prodej dřeva pilařská výroba k03050  certifikované stavební řezivo  paletové přílezy  řezání střešních krovů na zakázku TRADIČNÍ KANADSKÉ TECHNOLOGIE do délky 10,5 m RUČNÍ ZPRACOVÁNÍ NA ZAKÁZKU  pořez na zakázku

MĚSTSKÉ LESY, Mathesiova 209, 362 51 JÁCHYMOV SRUBOVÝ NÁBYTEK PRO GENERACE! tel.: 353 811 211, fax: 353 811 221 KONTAKT: STŘEDISKO PILAŘSKÉHO PROVOZU Dvořákova 999, tel.: 731 111 784 Tel. 725 891545 [email protected] DE: Tel. +420 608 359 838 www.truhlarstvi-dorazin.cz

ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 27 Darujte pololetní předplatné MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD Za 300 Kč každý měsíc SRPEN až LEDEN barevné svědectví z Krušných hor a okolí poštou na doručovací adresu v ČR Objednávky pro Vaše blízké zašlete: [email protected]

KRUŠNOHORSKÝ LUFT o.p.s. Komenského 299, 362 37 Horní Blatná

Ubytování v soukromí Tel. 604 100 425

TRUHLÁRNA KAŠPAR.CZ – nejsme plátci DPH Vyrábí: okna, dveře, zárubně, schody, nábytek aj. možnost pořezu vlastní kulatiny meinlova 188, pernink, t-353 892 383  M-723 331 711

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 2 / číslo 7 ČERVENEC 2013 / Strana 28