Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra Geografie

Jana ŠTĚRBOVÁ

Vývoj změn využití krajiny v nivě řeky Moravy ve 20. století

diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Renata Pavelková Chmelová, Ph.D.

Olomouc 2009

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškeré použité zdroje, prameny i literaturu. Souhlasím s tím, že s výsledky práce může být naloženo dle uvážení vedoucí práce a vedení katedry. V případě publikace práce, nebo její významné části, budu uvedena jako spoluautorka.

Ve Starém Městě dne 23. dubna 2009 …………………………………… Podpis

- 2 -

Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, katedra geografie

Akademický rok 2007/2008

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

student Jana ŠTĚRBOVÁ

obor (studijní kombinace) Geografie–Historie

Název práce:

Vývoj změn využití krajiny v nivě řeky Moravy ve 20. století

Development of landuse changes in alluvial plain of the Morava river in the 20 th century

Zásady pro vypracování:

Cílem diplomové práce je na základě archivních a dalších dostupných podkladů popsat a zhodnotit vývoj změn využití krajiny v nivě řeky Moravy ve 20. století včetně úprav koryta toku řeky Moravy. Zájmové území je vymezeno dotčenými katastry v oblasti nivy řeky Moravy od soutoku Moravy a Olšavy po Napajedla (železniční most). Změny krajiny budou vztaženy k významným historickým událostem ve 20. století v ČR (např. kolektivizace, transformace zemědělství po roce 1989 atd.). Součástí práce budou i mapové výstupy zachycující změny krajiny ve stanoveném časovém období.

- 3 - Struktura práce:

1. Úvod 2. Cíle práce 3. Metody práce 4. Vymezení území a jeho stručná charakteristika 5. Vývoj změn koryta řeky Moravy 6. Vývoj změn využití krajiny 7. Závěr 8. Shrnutí – Summary (česky a anglicky), klíčová slova – key words 9. Literatura 10. Přílohy

Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: (konkretizace)

Rozsah grafických prací: grafy, mapy, fotodokumentace dle dostupnosti a potřeb zadání práce Rozsah průvodní zprávy: 20 000 až 24 000 slov základního textu + práce včetně všech příloh v elektronické podobě

Seznam odborné literatury: Studentka využije již dostupných podkladů a literatury, kterou využila při zpracovaní bakalářské práce. Další literatura a archivní prameny budou doplňovány v průběhu zpracování práce.

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Renata Pavelková Chmelová, PhD.

Datum zadání diplomové práce: datum (ne později než 1 měsíc od data podání žádosti)

Termín odevzdání diplomové práce: datum (ne dříve než 17 měsíců od zadání)

vedoucí katedry vedoucí diplomové práce

- 4 - Obsah:

1. Úvod ……………………………………………………………………….. 7 2. Cíl práce ……………………………………………………………………….. 8 3. Metody a postup zpracování ………………………………………………… 9 4. Vymezení a základní charakteristika zájmového území ………………………… 10 5. Průplav Dunaj – Odra – Labe ………………………………………………... 11 5.1. Plavební (Baťův) kanál: Trať Spytihněv – Staré Město …………. 13 6. Regulace a opravy řeky Moravy ve 20. století …………………...... 15 6.1. Trať zaústění řeky Olšavy – Uherské Hradiště …………………. 15 6.1.1. Městská trať …………………………………………. 15 6.1.2. Trať Kostelany - Uherské Hradiště ………………….. 17 6.1.3. Trať Kunovský les …………………………………. 25 6.1.3.1. Jez v Kunovském lese …………………. 32 6.2.Trať Uherské Hradiště – Jarošov …………………………………. 35 6.3.Trať Jarošov …………………………………………………………. 42 6.4.Trať Babice – Huštěnovice – Jarošov ………………………….. 46 6.4.1. Jímací území a úpravna vody Kněžpole ………….. 55 6.5.Trať Babice – Spytihněv …………………………………………. 58 6.5.1. Jez ve Spytihněvi …………………………………. 64 6.6.Trať Spytihněv – Napajedla …………………………………………. 69 6.7.Válečné škody …………………………………………………. 77 6.8.Povodně v červenci 1997 ………………………………………….. 78 7. Vývoj druhů pozemků …………………………………………………………. 81 7.1. Vývoj jednotlivých druhů pozemků ………………………….. 82 7.1.1. Orná půda …………………………………………………………. 82 7.1.2. Chmelnice …………………………………………………………. 83 7.1.3. Vinice …………………………………………………………………. 83 7.1.4. Zahrady …………………………………………………………. 84 7.1.5. Ovocné sady …………………………………………………………. 84 7.1.6. Trvalé travní porosty …………………………………………………. 85 7.1.7. Zemědělská půda …………………………………………………. 86 7.1.8. Lesní plochy …………………………………………………………. 86 7.1.9. Vodní plochy …………………………………………………………. 87

- 5 - 7.1.10. Zastavěné plochy a nádvoří …....…………………………………….. 87 7.1.11. Ostatní plochy ………………………………………………….. 88 7.2. Vývoj druhů pozemků na jednotlivých katastrech ………………….. 89 7.2.1. Uherské Hradiště …………………………………………………. 89 7.2.2. Kunovice …………………………………………………………. 91 7.2.3. Napajedla …………………………………………………………. 93 7.2.4. Staré Město …………………………………………………………. 94 7.2.5. Babice …………………………………………………………. 96 7.2.6. Huštěnovice …………………………………………………………. 98 7.2.7. Jarošov …………………………………………………………… 99 7.2.8. Kněžpole …………………………………………………………… 101 7.2.9. Kostelany nad Moravou ……………………………………………. 102 7.2.10. Spytihněv ……………………………………………………………. 103 8. Závěr ……………………………………………………………………………. 106 9. Résumé ……………………………………………………………………………. 108 9.1.Summary (Englishs) ……………………………………………………. 108 9.2.Resümee (Deutsch) ……………………………………………………. 110 9.3.Résumé (Français) ……………………………………………………. 112 10. Seznam použitých zdrojů ……………………………………………………………. 114 11. Přílohy

- 6 - 1. Úvod

Tématem diplomové práce je vývoj změn využití krajiny v nivě řeky Moravy ve 20. století. Práce se zabývá vývojem regulací a úprav koryta řeky Moravy ve 20. století a vývojem změn využití krajiny v nejbližším okolí řeky v 2. polovině 20. století. Práce se zaměřuje na popis regulací, které probíhaly obecně od počátku 20. století do začátku II. světové války. Záměrem regulací byla ochrana měst a obcí před povodněmi a také zajištění rovnoměrného průtoku vody v korytě pro odběr vody některými podniky. Během let docházelo k různým poškození koryta řeky, velmi výrazné poškození způsobily německá armáda při ústupu v roce 1945 nebo vyšší průtoky a povodně během sledovaného období. Součástí práce je charakteristika oprav a úprav poškozených míst v korytě. Druhá část teto práce analyzuje změny ve využití půdy. Vývoj využití půdy je výsledkem přírodních, společensko-politických a hospodářských vzájemných vztahů v konkrétním území. Zlomovým obdobím se staly 50. léta, kdy došlo ke kolektivizaci. Transformace nastala po roce 1989 a také ovlivnila využívání krajiny. Práce sleduje změny ve využití půdy mezi léty 1958 – 2008.

- 7 - 2. Cíle práce

Cílem diplomové práce je popsat vývoj změn využití krajiny v nivě řeky Moravy ve 20. století. Záměrem první části této práce je popis regulací řeky Moravy v celém sledovaném úseku od zaústění řeky Olšavy do řeky Moravy po železniční most v Napajedlech, dále charakteristika jednotlivých stavebních objektů, které se nachází na řece a v jejím okolí. Během sledovaného období docházelo k poškozování koryta řeky, proto se práce chce zaměřit i na opravy drobnějších poškození a rozsáhlejších poškození, které způsobila německá armáda při svém ústupu, nebo které způsobila povodeň v roce 1997. Cílem druhé části je popis jednotlivých druhů pozemků a charakteristika jejich vývoje na celém sledovaném území mezi lety 1958 – 2008. Součastně se práce zaměřuje na vývoj všech druhů pozemků na jednotlivých katastrech měst a obcí v souvislosti s místními přírodními, společensko-politickými a hospodářskými podmínkami. Vedle textové části bude práce obsahovat část grafickou (tabulky, grafy, mapový projekt a fotodokumentaci).

- 8 - 3. Metody a postupy zpracování:

Metody a postupy zpracování tématu teto diplomové práce jsou značně určující. Většina informací pro první část práce byla získána z archivů: z archivu Povodí Moravy s.p. Středisko Uherské Hradiště, Státního okresního archivu v Uherském Hradišti a archivu města Uherského Hradiště. Mezi nejčastěji využívané archivní zdroje, ze kterých byly informace čerpány, patří projektová dokumentace, výměry vodoprávních povolení a kolaudační operáty. Data pro druhou část práce byla získána z archivů Katastrálního pracoviště v Uherském Hradišti, Katastrálního pracoviště ve Zlíně a z Českého statistického úřadu. Většinou jde o data z Úhrnných hodnot druhů pozemků (tzv. ÚHDP). Data budou využita pro tabulky a grafy. Další informace byly čerpány z knižních monografií, publikovaných i nepublikovaných dokumentů Povodí Moravy s.p. Středisko Uherské Hradiště a webových zdrojů. Celá práce by měla být věcně koncipována a získané (většinou pramenné) informace mají tvořit logické souvislosti. Obrazové přílohy mají konkrétněji dokladovat textovou část. Součástí diplomové práce by měl být mapový projekt vytvořený pomocí geografického informačního systému (GIS). Tento projekt bude vytvořen v prostředí programu Janitor 2.4 (v aplikaci JanMap), který je dílem Laboratoře GIS CENIA a jehož licenční ujednání jej umožňuje svobodně používat pro práci s geodaty. V projektu se bude nacházet polygonová vrstva Morava.shp, která bude zachycovat průběh původního koryta řeky Moravy. Vrstva bude vytvořena digitalizací ortofotomapy s rozlíšením 1 m, která bude do projektu připojena pomocí služby WMS (Web Map Services) z Geoportálu CENIA. Součástí projektu bude i zobrazení vybraných vodních objektů a říčního staničení. Projekt i program Janitor 2.4, ve kterém lze projekt spustit, bude součástí CD diplomové práce.

- 9 - 4. Základní charakteristika a vymezení zájmového území

Území povodí řeky Moravy leží ve východní části České republiky. Pramen řeky Moravy se nachází na jižním úpatí Kralického Sněžníku 1380 m n. m. V této oblasti se také rozděluje evropské rozvodí řek Dunaje, Odry a Labe. Řeka protéká celou Moravskou zemí, které tak dala jméno. Na své cestě, která měří 352 km, poklesne v horním toku (na 48 km) o 993 m, střední tok (115 km) klesá o 97 m, nejdelší (189 km) dolní tok má nejmenší spád, snižuje se o 50 m.1 Svou cestu řeka končí u Děvína, kde zleva zaúsťuje do řeky Dunaje v 136 m n.m. Plocha povodí řeky Moravy se rozkládá na 26 579,7 km2 (Obr.1).2 V průběhu roku dochází na řece k různým průtokovým stavům, jejichž velikost závisí na intenzitě dešťových srážek a jejich trvání v povodí, sklonu toku, vegetačním pokrytí povodí, možnostech akumulace a dalších faktorech. Velké průtoky na řece Moravě jsou zpravidla v období jarních tání sněhové pokrývky a na letní bouřkové srážky.3 Sledované území se nachází ve Zlínském kraji, v okresech Uherské Hradiště a Zlín. Jedná se o konkrétní území mezi železničním mostem přes řeku Moravy v Napajedlech (175,5 km od zaústění Moravy do Dunaje)4 po zaústěním řeky Olšavy do řeky Moravy (154,8 km)5 (Mapový projekt č. 1 ). Do sledovaného území patří katastrální území měst Uherské Hradiště, Kunovice, Napajedla a Staré Město a obce Babice, Huštěnovice, Jarošov, Kněžpole, Kostelany nad Moravou a Spytihněv (Obr.2). Tok Moravy ve sledovaném území je určován skalickým a strážnickým zlomem. Řeka vytvořila širokou poříční nivu, v níž se vinula ve volných meandrech. Povrch nivy tvoří až 6 m mocné povodňové usazeniny. Menší rozsah mají říční terasy. Nejstarší sedimenty teras v SV části Dolnomoravského úvalu jsou staropleistocénní říční písčité štěrky zachované ve zbytcích v relativní výšce 30 – 70 m mezi Kudlovicemi a Spytihněví, u Starého Města,

1 Ondračka, I. a kol.: Přírodní a technická památka BAŤŮV KANÁL. Veselí nad Moravou, Studie Povodí Moravy a.s., 2003, kap. Průplav Dunaj-Odra-Labe (nevydáno). 2 Vlček V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže. Academia, Praha 1984 str. 96. 3 Ondračka, I. a kol.: Přírodní a technická památka BAŤŮV KANÁL. Veselí nad Moravou, Studie Povodí Moravy a.s., 2003, kap. Průplav Dunaj-Odra-Labe (nevydáno). 4 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (B. Grafické přílohy). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, přílohy č. B 2.21. 5 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (B. Grafické přílohy). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, přílohy č. B 2.17.

- 10 - Velehradu, Jalubí a na levém břehu u Kunovic. Risské říční usazeniny vytváří výraznou tzv. hlavní terasu po obou stranách nivy řeky Moravy.6 V nivě Moravy vyznívají právě na Uherskohradišťsku panonské luhy s dubem letním a jasanem úzkolistým. Nejzajímavějším částí nivy patří mrtvá ramena se zajímavou vodní vegetací. Lužní lesy se zachovaly jižně od Uherského Hradiště.7

5. Průplav Dunaj – Odra – Labe

V roce 1653 začal jednat moravský zemský sněm a moravské zemské hejtmanství o dalším návrhu o splavnosti řeky Moravy. Současně projednávali i spojení řek Moravy a Odry Dunajskooderským průplavem, který měl být obchodní spojnicí mezi Baltským a Středozemním mořem. Celý projekt ztroskotal na nedostatku financí, protože rozpočet celého projektu činil téměř sto tisíc zlatých.8 Další pokusy o splavnost řeky Moravy, o její propojení s dalšími řekami Dunajem, Vltavou a Odrou během konce 17. a 18. století ztroskotaly. Na počátku 19. století vznikaly další velké stavební plány, ale většina z nich zůstala na papíře. Za státní peníze se zreguloval jen úsek mezi Děvínem a Hodonínem, který pak využívaly lodě pro dopravu uhlí, dřeva a tabáku. Následného půl století zůstaly návrhy opět jen v hlavách projektantů. Při projednávání regulace Moravy kvůli splavnosti a průplavu Dunaj – Odra se většina zúčastněných osob shodla, že regulovat Moravu má smysl jen v případě zbudování průplavu. V této době se zároveň budovala Severní dráha císaře Ferdinanda. A doprava po železnici byla daleko levnější, než vodní doprava. Samozřejmě se zohledňovaly i náklady na vybudování.9 Koncem 19. století řeka stále více ohrožovala obyvatele podél toku povodněmi, proto sílily hlasy po regulaci a vybudování protipovodňových opatření. Proto 28. srpna 1870 byl schválen moravský vodní zákon. A začaly se opět připravovat plány. Roku 1873 byly schváleny, koncesi na provoz plavby získala Anglobanka, tu ale velmi rychle koupila Severní dráha císaře Ferdinanda, aby se zbavila konkurence. A tak byla stavba opět pozastavena.

6 Mackovčin, P.: Zlínsko (Chráněná území ČR II.). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2002, str. 123. 7 Mackovčin, P.: Zlínsko (Chráněná území ČR II.). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2002, str. 126 – 127. 8 Ondračka, I. a kol.: Přírodní a technická památka BAŤŮV KANÁL. Veselí nad Moravou, Studie Povodí Moravy a.s., 2003, kap. Průplav Dunaj-Odra-Labe (nevydáno). 9 Ondračka, I. a kol.: Přírodní a technická památka BAŤŮV KANÁL. Veselí nad Moravou, Studie Povodí Moravy a.s., 2003, kap. Průplav Dunaj-Odra-Labe.

- 11 - Další návrh z roku 1882 zahrnoval i vybudování záchytných (protipovodňových) přehrad na horních tocích přítoků řeky Moravy. I tento návrh nebyl realizován.10 V roce 1901 byl založen Moravský říční průplavní spolek, o který se zasloužili především občané Přerova. Spolek podporoval stavební činnost jak na splavnosti řeky Moravy, tak na průplavu. Vláda 11. června 1901 schválila vodocestný zákon, který předpokládal vybudování pěti vodních cest, dunajskooderský průplav byl jedním z nich. Řeky měly být budovány pro lodě o nosnosti 600 t a ponoru 1,8 m. Stavět se mělo začít roku 1904, ale pak se zjistilo, že Morava musí být zregulována, s čímž se finančně nepočítalo, a tak zájem o propojení Vídně a Krakova postupně klesal, až se vláda roku 1911 zcela upustila od svých plánů. Moravský zemský sněm se sice dožadoval dostavění vodních cest, ale byla vybudována pouze přehrada na Bystřičce u Vsetína. Pak práce přerušila I. světová válka.11 Po jejím skončení se činnosti na průplavu neobnovily. Další jednání o regulaci Moravy začal až velkoprůmyslník Tomáš Baťa, který si uvědomil, že vodní cesta mu ušetří náklady na dopravu a navíc je potencionální dopravní cestou na světové trhy. O svých plánech informoval i vládu a ta po jeho intervencích schválila zák. č. 50/1931Sb. ze dne 27.3.1927 o vodních cestách. Po jeho smrti v plánech (v omezené míře) pokračoval jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.12 Firma Baťa začala budovat plavební kanál mezi Otrokovicemi a Rohatcem (obr. 3). Výstavba začala v roce 1934 a trvala 4 roky. Průplav dostal oficiální název Vodní cesta Otrokovice – Rohatec. V Otrokovicích, kde měla firma Baťa Zlín svou elektrárnu, byly vybudovány opravny lodí, přístav a překladiště. Z Otrokovic se lodě vydaly po řece Dřevnici na řeku Moravu až po Spytihněv, kde se napojoval plavební kanál, touto vodní cestou lodě dopluly do Starého Města, kde se přes plavební komory dostaly opět na řeku Moravu, po které dopluly do Veselí nad Moravou. Zde začínala další část plavební cesty, která ve Vnorovech křižovala řeku Moravu a u Strážnice říčku Veličku. Celá Vodní cesta končila v Rohatci. Firma Baťa vlastnila lignitové doly v Ratiškovicích, odkud byl lignit dovážen po železnici k překladišti v Rohatci. V počátcích lodě proti proudu využívaly tažní síly koní, poté traktoru

10 Ondračka, I. a kol.: Přírodní a technická památka BAŤŮV KANÁL. Veselí nad Moravou, Studie Povodí Moravy a.s., 2003, kap. Průplav Dunaj-Odra-Labe. 11 Ondračka, I. a kol.: Přírodní a technická památka BAŤŮV KANÁL. Veselí nad Moravou, Studie Povodí Moravy a.s., 2003, kap. Průplav Dunaj-Odra-Labe. 12 Ondračka, I. a kol.: Přírodní a technická památka BAŤŮV KANÁL. Veselí nad Moravou, Studie Povodí Moravy a.s., 2003, kap. Průplav Dunaj-Odra-Labe.

- 12 - a nakonec remorkérů. Pro koně a traktory byla podél kanálu vybudována tzv. Potahová cesta. Celá stavba stála 35 mil. Kč a dalších 21 mil. Kč si vyžádaly poválečné opravy.13 Plavba na Vodní cestě (Baťově kanále) začala počátkem roku 1939. Ale firma Baťa nedodržela termín dokončení stavby, proto jí byla částečně odebrána plavební koncese. V červenci roku 1939 vznikla Moravská plavební a.s. „Morava“ a A. J. Baťa se stal její předsedou. Společnost v záři téhož roku získala celou plavební koncesi (své části se A. J. Baťa vzdal). Probíhal čilý plavební ruch a kanál tak sloužil svému účelu dovážet lignit pro Baťovu Otrokovickou elektrárnu. Po zániku firmy Moravská plavební, byla plavba po kanále provozována různými firmami až do 60. let 20. století. Definitivní konec plavby nastal roku 1972, kdy federální Ministerstvo dopravy zrušilo legislativu této Vodní cesty. Od této doby se kanál používal jen jako zdroj povrchové vody pro závlahu, napouštění rybníků, chov ryb (kanál měl vlastní číslo rybářského revíru).14 V 80. letech se objevovaly další aktivity pro znovuobnovení plavby na plavebním kanále, dostalo se i na rekonstrukci. V 90. letech se začal využívat Baťův kanál pro rekreační účely, pronajímání menších lodí a organizují se výletní plavby. V návaznosti na Baťův kanál vznikalo a vzniká velké množství projektů na podporu cestovního tuchu v této lokalitě, mnohé i ve spolupráci a s finančními dotacemi z EU.

5.1 Plavební (Baťův) kanál: Trať Spytihněv-Staré Město

Plavební a závlahový kanál (Obr. 4) odbočuje asi 120 m nad jezem ve Spytihněvi. Do řeky Moravy se plavební kanál vrací ve Starém Městě. Trasa kanálu je dlouhá 8,1 km, vede většinou po přímce a zakřivení je jen velmi pozvolné (poloměry zakřivení se po celé délce mění v rozmezí od 400 m do 2 km). Podle vodoprávního povolení ze srpna 1934 kanál sloužil pro plavbu lodí s nákladem do 150 t a pro zavlažování rozsáhlého území po obou březích kanálu. Na tomto úseku jsou čtyři plavební komory, které rozdělují úsek na tři menší uzavřené zdrže15. Spád první a druhé zdrže byl 0,07‰, třetí zdrž měla spád 0,18‰, poslední zdrž má dno vodorovné. Tato poslední zdrž je nejkratší ( 127 m )16 a volně ústí do řeky

13 Novotný, J.: Malá vodní cesta Otrokovice – Rohatec, in: Možnosti využití „Baťova kanálu“ pro turistický ruch (sborník přednášek). Veselí nad Moravou, 1994, str. 21. 14 Novotný, J.: Malá vodní cesta Otrokovice – Rohatec, in: Možnosti využití „Baťova kanálu“ pro turistický ruch (sborník přednášek). Veselí nad Moravou, 1994, str. 21. 15 Zdrž – úsek mezi dvěma plavebními komorami 16 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. PK 10, Kolaudační operát , Technická zpráva o plavebním kanále pro lodě 150 tun mezi Spytihněvem a St. Městem, 1933.

- 13 - Moravy. Normální profil dna kanálu je široký 6 m. Hladina dosahovala do výšky 1,50 m a při vyšším průtoku se mohla zvýšit až na 2 m. Svahy pod hladinou mají sklon 1:2 a nad hladinou 1:1, popř. 1:1,5. Proti velké vodě v řece Moravě chrání i v dnešní době plavební kanál uzavíratelná vrata plavebních komor na začátku a na konci kanálu.17 Stavebník při výstavbě musel vybudovat několik menších mostků, měl totiž povinnost zabezpečit přístup k stavbou rozděleným pozemkům. Dále se musely pro potok Trávníček a Kudlovský potok vybudovat propustky, Huštěnovský potok se svedl shybkou pod kanál a Jalubský potok zaústili dělníci přepadem do kanálu. Břehy se zpevňovaly dle potřeby betonovou deskou, kamennou rovnaninou, drnováním nebo osetím.18 Kanál dál sloužil pro zavlažování asi 520 ha luk na obou březích kanálu. Zavlažovalo se buď vypouštěním vody přímo z náhonů, na rovině vznikaly podmoky a nebo se území záměrně zatápělo.19 Ještě v době výstavby došlo k pozměňujícímu návrhu již schváleného projektu. Nový projekt navrhoval zřízení oboustranných odvodňovacích příkopů podél plavebního kanálu na katastru obci Staré Město, Huštěnovice a Babice a zároveň zvýšení levé hráze na katastru obce Huštěnovice. Účelem odvodňovacích příkupu byla ochrana pozemků v tomto území před prosakující vodou z kanálu. Umožnil odtok povrchových vod z okolních luk a zemědělských pozemků. Zvýšení hráze by mělo chránit plavební kanál, obec Huštěnovice a pozemky mezi obcí a kanálem před povodněmi.20 Podle první části projektu se vybudovalo 6 odvodňovacích příkopů, které měly dno široké 50 cm, sklon boků 1:2 a spád je minimálně 0,04‰. Hloubka a délka každého příkopu závisela na místních poměrech a potřebách. Délky se pohybovaly od 185 m po 1,915 km. V druhé části projektu bylo navrženo zvýšení levé hráze podél závlahového kanálu od plavební komory u Babic v 3,300 km až po shybku pro Huštěnovický potok v 4,960 km. Hráz měla sklon 1:2 a u babické plavební komory kótu21 180,20. U shybky v 4,960 km byla kóta na hodnotě 180,40. Ostatní hráze zůstaly na dřívější kótě 179,80.22

17 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.11, Závlahový a plavební plavební kanál v úseku Staré Město – Spytihněv, vodoprávní povolení, výměr, 1934. 18 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.11, Závlahový a plavební kanál v úseku Staré Město – Spytihněv, vodoprávní povolení, výměr, 1934. 19 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.11, Závlahový a plavební kanál v úseku Staré Město – Spytihněv, vodoprávní povolení, výměr, 1934. 20 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.11, Odvodňovací příkopy a zvýšení levé hráze podél závlahového a plavebního kanálu Staré Město – Spytihněv, vodoprávní povolení, výměr, 1937. 21 Kóta – zde je určena absolutní nadmořskou výškou v m. 22 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.11, Odvodňovací příkopy a zvýšení levé hráze podél závlahového a plavebního kanálu Staré Město – Spytihněv, vodoprávní povolení, výměr, 1937.

- 14 - Dnes je Baťův plavební kanál zařazen mezi kulturní technické památky a slouží k rekreačním účelům celého kraje. Na 13 místech po celé délce jak kanálů, tak řeky Moravy vznikly přístaviště pro malé i větší lodě. Dne 1. 5. 2007 byl k stávající struktuře přístavů přiřazen nový přístav ve Skalici (Slovenská republika). Na podporu podnikání a rozvoje této vodní cesty v celé její délce vzniklo mnoho organizací. Veškeré činnosti spojené s plavbou a rekreací v širším okolí vodní cesty jsou podmíněné plavební legislativou a zákony na ochranu životního prostředí.

6. Regulace a opravy řeky Moravy ve 20. století (Mapový projekt č. 1)

6.1 Trať zaústění řeky Olšavy – Uherské Hradiště (Obr. 5)

Počátky regulace řeky Moravy sahají do 90. let 19. století, kdy byl vytvořen generální projekt na regulaci řeky Moravy. Projekt vznikl v roce 1892, ale s částečnými změnami byl realizován až počátkem 20. století. Koncem roku 1907 požádala rada města Uherské Hradiště, obec Kunovice a další obce na řece Moravě a Olšavě moravský zemský výbor o prodloužení regulační tratě řeky Moravy směrem od Uherského Hradiště k Nedakonicím a o částečnou regulaci řeky Olšavy. Ještě v listopadu téhož roku nařídil moravský zemský výbor moravskému zemskému stavebnímu úřadu vypracovat na zmíněný úsek regulační projekt. Podklady pro projekt si moravský zemský stavební úřad vzal z výše zmíněného generálního projektu. Stavební práce na řece Moravě však začaly už v roce 1907. Byla provedena částečná regulace toku na území města Uherské Hradiště, v tzv. městské trati. Tuto městskou trať dělníci dokončili v roce 1908.23

6.1.1 Městská trať

Městská trať měřila 1030 m, začínala 700 m nad Městským mostem moravním (dnes Moravní most) a končila 330 m pod ním. Cílem regulace měla být ochrana pozemků na

23 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1909.

- 15 - obou březích řeky proti povodni. Tehdejší Okrašlovací spolek v Uherském Hradišti a majitelé plovárny na řece Moravě požadovali regulaci a úpravu řeky tak, aby odpovídala potřebám provozu plovárny, která se nacházela na levém břehu řeky Moravy. Podle kolaudační komise se provedené práce ve většině shodují s projektem a jsou velmi kvalitní. Oproti projektu se liší v těchto bodech: lehce stočená osa mezi 0,10 – 0,30 km měla být původně rovná, ale toto zakřivení více vyhovuje místním poměrům. Bermy byly oproti původnímu návrhu navýšeny o 50 cm na výšku 2,5 m ode dna. Nebylo vyčištěno a odbagrováno dno na projektovanou hloubku, vyčištění mělo proběhnout až při následující soustavné regulaci toku. Nakonec byl upraven terén v pro plovárnu a vybudovány schody k vodě. Jak je výše uvedeno, práce sice trvaly jen dva roky (1907 - 1908), ale vodoprávní kolaudace proběhla až v roce 1918.24 Řeka Morava přináší každoročně velké množství splavenin, které se usazují na bermách a svazích koryta. Především v úsecích, kde jsou bermy z nějakých důvodů rozšířeny (obr. 6), je usazování nánosů enormní. Také nad a pod silničním mostem jsou bermy rozšířeny až na 12 m z důvodu zvětšení kapacity mostního profilu. Při každé větší vodě, která se vylije na bermu, dochází k usazování splavenin a nános se neustále zvětšuje. K jednomu z největších nánosů došlo při velké povodni v červenci 1997. Na bermě se usadila vrstva především písčitého materiálu, který byl použit k různým obsypům inženýrských sítí, případně podsypům některých zpevňovaných povrchů.25 26 Spodní hrana mostovky je níže než uvažovaná hladina stoleté vody Q100. Mostovka brání průtoku extrémně velké vody a může zapříčinit nežádoucí vzdutí vody nad mostem, což se také stalo při povodni v červenci 1997.27 Nánosy byly odtěženy do původního profilu – horní svah má sklon 1:2; berma na šířku 12 m a dolní svah má sklon 1:3,75 (v úseku nad mostem 1:3,6). Berma je ve výšce 2,4 m nad teoretickou niveletou dna. Horní svah a pata bermy jsou opevněny kamennou dlažbou v různě dlouhých úsecích pod a nad mostem. Svah pod bermou je opevněn dlažbou, případně kamenným záhozem. Neopevněné úseky byly zatravněny. Sjízdné rampy zůstaly zachovány. Podélný sklon berm je stejný jako sklon teoretické nivelety dna tj. 0,38 ‰. Břehová hrana v úseku pod mostem mírně klesá směrem k ústí plavebního kanálu. Nad silničním mostem je

24 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Regulace řeky Moravy v Uherském Hradišti /:městská trať:/ Vodoprávní kolaudace, Technická zpráva, 1918. 25 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.19, Morava - Uh. Hradiště km 159,620 - 160,270 Čištění pravého břehu, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, 1998. 26 Mostovka - tvoří u mostu přímý podklad jízdní dráhy a zřizuje se buď z dřevěných mostin (trámy asi 15 × 25 cm), plechu, žlabin nebo ze železobetonových desek na kostře mostovky, t. j. na podélnicích a příčnicích mostu. 27 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.19, Morava - Uh. Hradiště km 159,620 - 160,270 Čištění pravého břehu, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, 1998.

- 16 - břehová hrana ve výšce minimálně 6,3 m nad teoretickou niveletou dna, což odpovídá projektovanému profilu koryta.28

6.1.2 Trať Uherské Hradiště – Kostelany

Připravovaný projekt Uherské Hradiště – Nedakonice už neobsahoval plány na pokračování v městské trati, ale plány na celkovou regulaci tratí níže položených. Město si slibovalo od regulace ochranu celého úseku před letními povodněmi. Zároveň byl projekt dimenzován tak, aby část (asi 20 %) jarních a podzimních velkých vod vystoupila ze břehů a byla závlahou pro předem určené lokality. Dále plány obsahovaly snížení dna a tím také snížení hladiny. Snížená hladina totiž dovolovala vybudovat městskou kanalizaci, která ve městě velmi chyběla. Projekt byl dokončen a předán ke schválení 20. června 1908 C. k. ministerstvu veřejných prací a C. k. ředitelství pro stavby vodních drah, přestože nesouhlasili s některými částmi projektu, práce na schválených lokalitách začaly. Další změny vůči původnímu návrhu byly v použitém materiálu na pobřežní stavby (ponorné hatě29 a pokryvy), místo lámaného kamene, využili vrbové proutí. Pak také byly změněny trasy, aby lépe vyhovovaly zamýšlenému Dunajsko-oderskému průplavu a přístavu, který měl být vybudován na pravém břehu řeky.30 Podle generálního projektu z roku 1892 by Morava udržela v korytě průtok 753 m3/s, ale jak je výše zmíněno, stačila 80% udržitelnost v korytě z důvodu závlah. Proto se hráze stavěly na průtok 602 m3/s. Vypočítaný vyšší maximální průtok je až pod ústí Olšavy, kde 80% průtok činí 650 m3/s.31 Podle projektu bylo třeba v tomto úseku prokopat čtyři průpichy32 v serpentinovém tvaru řeky. První průpich mezi 1,120 – 1,400 km, v délce 280 m, druhý průpich mezi 1,841 – 2,391 km, v délce 550 m, třetí průpich mezi 5,444 – 5,742 km, v délce 298 m a poslední průpich měl být prokopán mezi 6,202 – 6,394 km, v délce 192 m. Celková délka

28 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.19, Morava - Uh. Hradiště km 159,620 - 160,270 Čištění pravého břehu, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, 1998. 29 Hatě – typ břehového opevnění z kůlu, které se zarazí na kraji břehu a mezi tyto kůly se vplétá vrbové proutí, nebo jiný podobně pružný dřevní materiál 30 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1909. 31Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1909. 32 Průpich – průkop mezi meandrujícími záhyby řeky

- 17 - průpichů by tvořila 1320 m. V poměru s nově zregulovanou délkou 3,909 km, délka průpichů by činila 30 %. Nezregulovaná řeka měřila 11,700 km, takže se regulací zkrátila o 7,791 km.33 Kvůli zkrácení řečiště a zvětšení podélného sklonu toku se odtok vody zrychlil. Pro zachování minimální hladiny v řece v suchém období a zajištění převedení povodňových průtoků, byl v projektu navržen nový profil koryta, dvojitý lichoběžník. Dno mělo šířku 43 m, prohloubilo se a spád se zvětšil z 0,325 ‰ na 0,380 ‰. Dolní svahy měly sklon 1:4 a hloubka středního profilu byla 2,5 m. Bermy na obou stranách byly široké 6 m, horní svahy byly plánované se sklonem 1:2 a výška hladiny při velké vodě dosáhla 4,8 m. Při velké vodě mohla řeka na hladině dosáhnout šířky až 84,2 m, průtoku v korytě 602 m3/s a rychlosti 2,06 m/s.34 Větší umělé stavby se v tomto úseku dle projektu téměř nevyskytovaly, jen při zaústění staroměstského potoka (Salašky) bylo vybudováno stavidlo se světlostí35 2,10 m. Ostatní potoky a malé strouhy měly být zaústěny do Moravy jen vydlážděným korytem.36 Cena celé stavby byla vyčíslena na 1 707 000 korun (K). Nejdražší byly zemní práce (úprava a hloubení dna, průpichy, apod.), které stály 1,137 199 K. Do nákladů se započítaly i vyplacené renty za vykoupené pozemky a odvody nemocenské a úrazové pojišťovně za dělníky. Běžný metr stavby tudíž stál 436 K.37 Celý výše popsaný projekt se ale posléze rozdělil na tři menší úseky. První úsek vedl od Uherského Hradiště (od železného silničního mostu, dnes Moravního mostu) po konec Štěpnic.38 Druhou část tvořil úsek mezi zaústěním Zlechovského potoka a hospodářským mostem v Kostelanech (tento most už je mimo sledované území). Poslední část projektu se věnovala okolí zaústění Jakubského39 potoka.40 S regulací celého úseku se začalo ve druhé polovině roku 1910. Nejvíce práce se udělalo na trati Uherské Hradiště – Kostelany I. díl. V roce 1911 dělníci prokopali dva

33 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1909. 34 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1909. 35 Světlost – vnitřní průměr bez materiálu 36 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1909. 37 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1909. 38 Štěpnice – část města Uherské Hradiště 39 Jalubský potok – často zaměňován za Staroměstský potok, Velehradský potok nebo Salaška, ale stále jde o jeden a ten samý potok; dnes nese oficiální název Salaška 40 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.3, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1925.

- 18 - průpisy, o rok později byla tato trať dokončena a roku 1918 zkolaudována. V roce 1912 se začalo s prací na trati Uherské Hradiště – Kostelany II. díl. Do první světové války dělníci stihli dokončit jen horní průkop č. 3 na 4,700 – 5,000 km. Ostatní stavby byly dokončeny až po válce.41 Na trati Uherské Hradiště – Kostelany I. díl došlo k několika úpravám. Mezi významnější zásahy patří průpich říční serpentiny, kdy vznikla dvě slepá ramena. Obě ramena jsou na pravém břehu. Místní obyvatelé nazvali tuto lokalitu Havaj (Obr. 7). Havaj A je 550 m dlouhé odstavené rameno jednostranné a zavodněné, protože bylo přeměněno na koryto Salašky, která se v těchto místech vlévá do řeky Moravy. Porost42 kolem tohoto ramene je náhradní a silně redukovaný. Havaj B je 350 m dlouhé, uzavřené a zavodněné odstavené rameno. Břehový porost je původní, ale silně redukovaný. V odbočení je rameno spojeno s řekou kvůli napouštění z ní. 43 Tato regulační trať končí na hranici Uherské Hradiště – Štěpnice a Kunovice. Regulací řeky došlo k odříznutí Štěpnic, proto byla součástí regulačních prací povinnost vybudovat na pravém břehu příjezdovou cestu. Dále bylo potřeba dostatečně zabezpečit pilíře železničního mostu dráhy Kunovice – Staré Město. Zaústění Staré Olšavy do řeky zůstalo nezměněno, protože levý břeh Moravy se po regulaci nezměnil.44 II. část projektu se věnuje území od ústí Zlechovského potoka po hospodářský most v Kostelanech. Součástí projektu byla i regulace zaústění řeky Olšavy do řeky Moravy. Při komisionálním jednání obyvatelé Kostelan vznesli několik námitek proti původnímu projektu. Protože při velké vodě řeka vystupovala z koryta a nebezpečně ohrožovala přilehlé domy a hospodářská stavení, žádali průkop a regulaci břehu v oklice, která nejvíce ohrožovala obec. Byl proto schválen pozměňující návrh posunout začátek regulace o 400 m proti proudu. Dále někteří občané požadovali posunutí regulovaného koryta asi o 15 m vlevo od svých domů a obslužné komunikace, aby nemuselo dojít k vyvlastění jejich majetku. Asi největším požadavkem byl most (most se nachází pod zaústěním řeky Olšavy). Tento hospodářský most měl spojovat oba břehy, aby usnadnil hospodářům přístup ke svým polím, protože dosud cesta na druhý břeh řeky vedla jen přes brod. Navíc v celé trati jiný most není. Mezi další drobnější požadavky patří odvodnění některých pozemků na pravém břehu řeky Moravy, úprava

41 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.3, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1925. 42 Porost (Břehový porost) – „Původnost břehového porostu byla určena suběktivně bez podrobného stanovení druhové skladby.“ Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. úvod. 43 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 27. 44 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.3, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Regulace řeky Moravy, částečná úprava trati Uherské Hradiště – Kostelany , j.č. 83500, Brno, 1910.

- 19 - tehdejšího brodu pro příjezd do řeky, pro plavení dobytka a pro vybírání písku. Všechny výše zmíněné požadavky byly schváleny a provedeny.45 Práce na tomto úseku začaly v roce 1912. V roce 1914 se práce zastavily, protože vypukla válka. V pracích se pokračovalo až od 1. září 1918. Po dokončení všech staveb v roce 1925 se kolaudační komise projela po zregulovaném úseku, shledala několik odchylek od původního projektu. Profil se změnil částečně v I. trati a celý v II. trati. Berma se zmenšila z 6 na 1 m, ale průtočná plocha zůstala stejná. Výška hráze nade dnem měla mít podle projektu 5,30 m, ale ve skutečnosti byla vysoká 6,30 m. Tuto výšku měly i bývalé městské hráze, což znamená, že ochrana proti povodni byla minimálně stejná, nebo lepší než před regulací. Zabezpečení břehů se změnilo oproti navržení v projektu. V konvexách a rovnějších úsecích se použilo na zpevnění bermy vrbové proutí. Pro konkávy byly použity betonové desky, nebo dlažba. Ostré konkávní svahy byly zpevněny dlažbou a běžnou trať chránil jen drn.46 Po regulaci vzniklo několik slepých ramen. Tím největším je podle místního názvu Kopaná (Obr. 8). Je tvořeno dvěmi částmi. První část odstaveného ramene je dlouhá 500 m. Je jednostranné a zavodněné a břehový porost je náhradní. Tato část je oproti původní šířce velmi zúžená a slouží jako koryto Zlechovského potoka, který zde ústí do řeky Moravy. Druhá část ramene je dlouhá 1300 m a je uzavřená a zavodněná. Břehový porost je náhradní. Tato část je dále rozdělena hrází s požerákem47 na dvě části. Při soutoku řeky Moravy a Olšavy se nachází menší, 200 m dlouhé, odstavené rameno s názvem U Včelína (Obr. 8). Rameno je uzavřené a suché, částečně zasypané. Břehový porost zůstal zachován a v celé ploše.48 V roce 1947 začal národní podnik Baťa ve Zlíně těžit štěrk a písek z řeky Moravy. Podle dříve provedených studií byly vytipovány 2 nejvhodnější ložiska říčního štěrku mezi Uherským Ostrohem a jezem v Kunovském lese. První oblast pod jezem v Nedakonicích nepatří do sledovaného území, druhá lokalita se nacházela pod jezem v Kunovském lese v km 38,740 – 39,34049. Těžbu štěrku zajišťoval korečkový bagr50, který byl schopen vybagrovat až

45 Městský úřad Uherské Hradiště, Archiv, i.č. D2107, Kostelany n./Mor. – částečná úprava Moravy 1911. 46 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1/004195, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000-160,639, Kolaudační protokol v trati Uh. Hradiště – Kostelany, technická zpráva, 1925. 47 Požerák - Požerák je typ vypouštěcího zařízení rybníka. Jde o svislou šachtu umístěnou v blízkosti hráze rybníka. 48 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 24-25. 49 Kilometráž vtažená k vodoteči v Hodoníně (starší způsob staničení říčních km) 50 Korečkový bagr –plovoucí stroj určený k těžbě z vody na uzavřených vodních plochách a řekách s klidnou hladinou

- 20 - 15 m3/hod. Vytěžené suroviny, štěrk a písek, se nakládaly na nákladní čluny o nosnosti až 150 tun a dopravovaly se do Otrokovic a dále nákladními auty do Zlína, kde byly použity na rozsáhlou výstavbu národního podniku Baťa.51 Podobně, jako v roce 1947, probíhala těžba štěrku na řece Moravě v Kostelanech v létě 1954.52 V roce 1953 proběhlo technickohospodářské šetření úseku. Zjistilo se vážné poškození svahů, a proto komise doporučila generální opravu úseku. Průzkumem bylo zjištěno, že v trati Kostelany byla na pravé straně na několika dalších místech původní dlažba poškozena a vyžadovala opravy. Příčinou sesouvání dlažby bylo vymleté dno. Zároveň na levém břehu byly nalezeny silné nánosy. Celá generální oprava začala u silničního mostu v Kostelanech nad Moravou. Osa řečiště zůstala v celém úseku nezměněná, také profily zůstaly původní tj. šířka dna 56,50 m, sklon svahu 1:3 a vysunutá berma ve výšce 2,60 m nade dnem. Břehové zpevnění na pravé straně břehu bylo opraveno předlážděním, úpravou záhozu a odstraním nánosů na obou stranách břehu. Část odtěženého nánosu byla použita na zpevnění podemletého břehu a zbylá část byla uložena v blízkém slepém rameni, které sloužilo jako chovný rybník. Berma i svahy byly pročištěny na normální profil. Celá generální oprava stála 220 284 Kč.53 I po generální opravě tohoto úseku docházelo občas k těžbě říčního nánosu převážně na stavební účely. Téměř po celé délce úseku mezi kostelanským mostem v km 37.760 až po jez v km 40,390 bylo koryto prohloubeno. Hlubší prohloubení způsobila především dřívější těžba stěrko-písku ze dna řeky. V místech největšího prohloubení došlo k největším výmolům ve svazích. Naopak v době, kdy nedocházelo k těžbě vůbec, byly na březích nánosy většího rozsahu. Nánosy ve dně byly jen v km 37.760 – 38.100 při levém břehu a v km 38,240 – 38,760 při pravém břehu.54 Podle kolaudačního operátu byl výše zmíněný úsek opraven několika způsoby podle potřeby menších úseků. V km 38,100 – 38,94 na levém břehu a v km 39,380 – 39,820 na pravém břehu byly břehy a svahy zpevněny dlažbou z lámaného kamene tl. 25 cm na sucho.55 Zpevnění svahů na levém břehu v km 38,940 – 39,340 a 39,760 – 39,940 a na

51 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.9, Těžba štěrku z řeky Moravy mezi Uh. Ostrohem a jezem v Kunovském lese , Projekt, Technická zpráva, 1947. 52 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.8, Těžba štěrku na řece Moravě v Kostelanech, Vodoprávní zpráva a Technický popis, 1954. 53 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.5, Generální oprava řeky Moravy Kostelany, Kolaudační operát, 1958. 54 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.4, Generální oprava řeky Moravy Kostelany, Kolaudační operát, 1964. 55 Na sucho – zához / dlažba bez pojivového materiálu (beton, malta, apod.)

- 21 - pravém břehu v km 38,860 – 39,380 a 39,820 – 40,140 bylo provedeno pohozem z válcovaného makadamu. Délka zpevnění po svahu se měnila podle rozsahu výmolu s ohledem na staré dlažby, které byly při čištění svahů odkryty. Jak dlažby, tak i pohozy z válcovaného makadamu byly opřeny o záhozové patky, které se měnily podle prohloubení dna a rozsahu výmolu. Velké nebezpečí vzniklo pod jezem. Postupně zde vnikl výmol ve dně o hloubce 3,5 m, který vážně ohrožoval stabilitu jezu. Proto byl výmol vyplněn drátokamennými nádobami a válci, celý prostor byl následně ještě zavezen a zhutněn vytěženým materiálem z okolních říčních nánosů. Součástí generální opravy části řeky bylo i zaústění řeky Olšavy a Zlechovského potoka, při obou zaústění postupem došlo k podobným defektům, jako na samotné řece. Při zaústění řeky Olšavy do Moravy se provedlo zpevnění svahů dlažbou z lomového kamene na cementovou maltu tl. 25 cm do betonu. Při zaústění Zlechovského potoka se opravy týkaly asi 70 m od zaústění. Došlo ke zpevnění svahů dlažbou z lomového kamene tl. 25 cm na sucho, která je opřena o patky z lomového kamene 60x60 cm na cementovou maltu. Celkový stavební náklad činil 4 380 360 Kčs.56 Řeka Morava prodělala velkou zkoušku při katastrofálních povodních v červenci 1997. Ochranné hráze Moravy byly na mnoha místech narušeny, někdy došlo k přelití a v nejhorších případech až k protržení hráze. Na bermách koryta se usadila další vrstva nánosů, která spolu s dřívějšími nánosy omezovala průtočnou kapacitu koryta. Hráze měly také různou šířku, někdy ani nedosahovaly 2 m, i když původně měly být široké 3 m. Zúžení vzniklo nekontrolovatelným navyšováním hráze v předešlých letech. Dále byly hráze narušené kořeny stromů a provrtané chodbičkami různých živočichů.57 V rámci nejnutnějšího odstraňování povodňových škod po povodni v červenci 1997 uzavřelo Povodí Moravy a.s, Brno, závod Uherské Hradiště smlouvu o dílo s Pozemním stavitelstvím Zlín o provedení stavebních prací. Jednalo se o opravu narušených hrází a odstranění nánosů na svazích Moravy v úseku od zaústění Zlechovského potoka v km 155,89058 na katastrálním území Kostelan po km 149,330. Po společné pochůzce zástupců objednavatele a zhotovitele bylo dohodnuto, že s ohledem na rozsah prací byla stavba rozdělena do tří lokalit. Do námi sledovaného území patří pouze I. lokalita v km 155,650 – 155,890 od zaústění Zlechovského potoka 155,890 v délce 240 m. V tomto úseku došlo k vybřežení vody přes hráz a výtoku na přilehlé pozemky. Dále zde došlo

56 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.4, Generální oprava řeky Moravy Kostelany, Kolaudační operát, 1964. 57 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-16, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 160,230 – 162,480 – I. stavba, Kolaudační operát, květen 1998, 58 Novější (moderní) kilometráž řeky vtažená k TPE - technicko-provozní evidence, projekty úprav toků

- 22 - následkem neuzavřené odpadní kanalizace z odstaveného ramene řeky Moravy zvl. Kopaná ke zpětnému vzdutí hladiny do tohoto ramene a zatopení místní kanalizace a sklepů místních obyvatel.59 Vlastní práce v tomto úseku spočívaly v tom, že zde byla na délku 240 m zvýšena koruna hráze na stanovenou kótu 178,77 m n. m. Z narušené koruny hráze byl v celé délce odstraněn drn v tl. 25cm a přesunut na místo skládky do prostoru odstaveného ramene. Materiál pro zvýšení násypu hráze byl použit z nánosů v korytě toku. Bylo však nutné z nánosů odstranit vrstvu nevhodného materiálu. Zemina pro zvýšení hráze byla vhodná a velmi dobře zhutnitelná. Hutnění probíhalo po vrstvách. Mimo zvýšení koruny hráze v tomto úseku byla na kanalizačním potrubí mezi odstaveným ramenem Kopaná a řekou Moravou zřízena šachta, ve které je osazeno kanalizační šoupátko DN 400 s ručním ovládáním, které se nachází pod uzavíratelným poklopem. Cena této stavební akce činila 691 154,10 Kč.60 Další stavbou v rámci odstraňování povodňových škod se stala akce „Morava, Kostelany – Staré město PB“ z dubna r. 2000 (Obr. 9). Účelem stavby byla oprava pravobřežní ochranné hráze v celém sledovaném úseku (v říčním km 155,990 – 156,919, tj. od zaústění Zlechovského potoka po Jez v Kunovském lese) a zároveň odstranění porostů a nánosů na bermě a na svazích pravého břehu, čímž se dosáhlo zprůtočnění profilu minimálně na původní kapacitu. Celková délka opraveného úseku měřila 1029 m.61 Během stavby se do dna nezasahovalo, opravy probíhaly pouze na bermě, na svazích, na koruně hráze a v jejím okolí. Na návodní straně se odtěžily nánosy do určeného profilu – berma šířky 3m byla 3,6 m pod korunou hráze měla sklon 1:1,15 směrem k vodě. Svah nad bermou má sklon 1:2,5 a pod bermou je vysvahován ve sklonu 1:1,8 k vodě. Celková výška teoretického profilu je 6,3 m.62 V některých úsecích se vyskytovalo původní opevnění, které nesmělo být porušeno. Tam, kde byl již břeh kynety63 částečně odplaven, se provedlo plynulé navázání svahu k vodě. V místech, kde se vyskytoval výmol ohrožující stabilitu bermy, se provedlo opatření paty a části svahu kynety záhozem z lomového kamene nad 200 kg, který se upravil

59 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.10, Povodňové škody 1997 Nedakonice - Kostelany, Kolaudační operát, listopad 1997. 60 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.10, Povodňové škody 1997 Nedakonice – Kostelany, Kolaudační operát, listopad 1997. 61 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.11, „Morava, Kostelany – Staré Město PB“,, Kolaudační operát, duben 2000. 62 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.11, „Morava, Kostelany – Staré Město PB“,, Kolaudační operát, duben 2000. 63 Kyneta – prohloubená a trvale zaplavená část koryta

- 23 - ve sklonu 1:1,5 do výše provozní a plavební hladiny. Prostor nad záhozem se dohutnil zeminou z nánosů a prostor se zatravnil. Při provádění prací byla snížena hladina na nejmenší možnou úroveň.64 Pod jezem v Kunovském lese se berma vytrácela a svah zde byl opevněn dlažbou z betonových dlaždic, která byla částečně narušena. Neporušená dlažba se očistila od nánosů, drnů a různých naplavenin a znovu použila. Narušená dlažba se vyměnila a vše se zaspárovalo cementovou maltou. Podobně se opravila i dlažba nad zaústěním Zlechovského potoka.65 Na hrázi byly odstraněny křoviny a pařezy, které zůstaly po vykácených stromech. Ořechy na hrázi zůstaly zachovány. Na koruně hráze a části svahů, kde byl proveden násyp, se sejmul drn v tl. 15cm a povrch se podélně zdrsnil a přehutnil. Koruna hráze tak měřila nově 3,5 m. Pod novým silničním mostem66 v délce 30 m úpravy a opevnění břehu provedl dodavatel mostu. Během prací došlo k vybudování několika přístupových ramp k bermě. Koruna hráze má stejný sklon jako teoretická niveleta dna tj. 0,39 ‰. Podélný sklon bermy má také 0,39 ‰. Na závěr došlo k vyrovnání, přehutnění, úpravě a zatravnění všech svahů, koruny hráze a bermy.67 Vlastním prováděním stavebních prací nedošlo ke zhoršení životního prostředí na stavbě i v jejím okolí. Materiál na rekonstrukci hráze, zpevnění cest i opevnění břehů je vesměs přírodního charakteru. Nebyly použité nové prefabrikované prvky.68 Poslední oprava na tomto úseku proběhla v roce 2006, kdy vlivem vyšších průtoků došlo na katastrálním území Kunovic v říčním km 156,600 – 156,850 k odplavení zemního materiálu a částečně i opevnění pod bermou. Natržený úsek zasahoval až do bermy, kudy nemohly projet stroje, které provádí údržbu koryta a okolí. Dále se zjistilo, že v úseku km 156,650 – 156,720 došlo vlivem sesedání ke snížení původní výšky koruny hráze.69 V místě narušení bermy a natrženého prostoru pod ní se provedlo doplnění stávajícího opevnění formou rovnaniny70 z lomového kamene rozměrů 50 – 80 cm. Rovnanina v úrovni hladiny navázala na stávající zához pod hladinou. Na koruně hráze se provedlo vyrovnání

64 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.11, „Morava, Kostelany – Staré Město PB“,, Kolaudační operát, duben 2000. 65 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.11, „Morava, Kostelany – Staré Město PB“,, Kolaudační operát, duben 2000. 66 Nový silniční most – obchvat UH a Kunovic, E 50 67 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.11, „Morava, Kostelany – Staré Město PB“,, Kolaudační operát, duben 2000. 68 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.11, „Morava, Kostelany – Staré Město PB“,, Kolaudační operát, duben 2000. 69 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.12, „Morava, Kunovice km 156,600 – 156,850, oprava patky a bermy LB“,, Kolaudační operát, červenec 2006. 70 Rovnanina – zához zarovnaný na určenou kótu, popřípadě zarovnán do určené formace

- 24 - nerovností a průlehů. Oprava spočívala v odstranění svrchního drnu o tl. 20 cm, hráz byla dosypána vytěženým nánosem z řeky a zhutněna. Na závěr se koruna hráze i svahy zatravnily.71

6.1.3 Trať Kunovský les

Poslední dílčí trať Kunovský les, v trati od ústí Olšavy po město Uherské Hradiště, se realizovala v letech 1934 – 1938. V letech 1939 – 1941 se trať opravovala po velkých povodních. Trať Kunovský les navazuje z obou stran na již zregulované tratě Uherské Hradiště II. část a Městskou trať byla dlouhá 1,966 km. Projekt na tuto část regulace byl zpracován již dříve a v několika variantách, ale schválení bránil cukrovar bratří Mayů. Tento cukrovar využíval ke své výrobě vodu z řeky, pokud by došlo k regulaci koryta, posunulo by se koryto řeky asi o 600 m od podniku. Proto se bratři Mayové regulaci silně bránili.72 Zregulované koryto řeky mělo ochránit obytné domy poblíž řeky ve Starém Městě a Uherském Hradišti, Zemskou nemocnici a Nová kasárna. Prokopáním nového koryta by se zrychlil odtok, a tak došlo k poklesu hladiny i při povodních o 30 cm, což už by výše zmíněné lokality neohrožovalo. Nová trasa koryta řeky Moravy byla navržena od konce městské tratě v mírném oblouku o poloměru 16 000 m, pak koryto pokračovalo Kunovským lesem novým průkopem, dlouhým 1500 m. Zpět na již upravené koryto se řeka napojila ostrým obloukem o poloměru 200 m.73 Normální profil (Obr. 10) navržené trati byl podobný jako u tratí sousedních, a to dvojitý lichoběžník, dno bylo široké 50 m, úhrnná hloubka činila 5,47 m (s převýšením břehů o dalších 63 cm, dosahovala celková hloubka 6,10 m). Berma měla šířku 1 m ve výšce 2,5 m ode dna. Svahy pod bermou měly sklon 1: 3 a nad bermou 1: 2,72. Celá upravená trať měla sklon 0,38 ‰. Průtok při velké vodě mohl dosáhnout až 750 m3/s.74 Projekt nabízel několik řešení, jak dostatečně zavodnit odříznutou část řeky, odkud čerpal cukrovar vodu pro svou výrobu: 1) Zřídit na pravém břehu stavidla a zároveň práh, aby

71 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.f.12, „Morava, Kunovice km 156,600 – 156,850, oprava patky a bermy LB“,, Kolaudační operát, červenec 2006. 72 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.5, Úprava řeky Moravy v trati „Kunovský les“, Projekt - Technická zpráva, 1932. 73 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.2, Úprava Moravy v Kunovském lese – Vodoprávní povolení č.26214/VI/14a, 1933. 74Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.2, Úprava Moravy v Kunovském lese – Vodoprávní povolení č.26214/VI/14a, 1933.

- 25 - zajišťoval potřebnou výšku hladiny v kótě 173,80 i při malé vodě75. 2) Vybudovat výše zmíněné stavidlo a do vzniklého slepého ramene přivést vodu z nedaleké Salašky. 3) Cukrovar by prohloubil své čerpací studně a šnekové pumpy by se mohly snížit o 50 cm, což stačí i na malou vodu. 4) Zřídit stavidlo a zároveň pomocnou přečerpávací stanici, která by přečerpávala vodu jen pří minimálních stavech, tj. při menší kótě než 173,80.76 Zároveň se počítalo, že se na řece vybuduje menší jez. Při provádění stavby došlo k menším úpravám vůči plánovanému projektu. Rozsah regulace se prodloužil ke Kostelanům asi o 400 m, protože na pravém břehu vznikly nebezpečné výmoly. Místo stavidla se k cukrovaru přivedla voda dvěma propustkami v hrázi řeky a v odstaveném rameni byla vybudována čerpací stanice (Obr. 11). Dál se změnil přívod dostatečného množství vody k cukrovaru tím, že plánovaný jez se posunul asi o 1 km dolů po proudu (kvůli lepšímu základnové půdě pro stavbu). Jez (Obr. 12) vzdouval hladinu o 17 cm, takže maximální hloubka proti projektu dosáhla 5,64 m (5,47 m + 0,17 m). Hráze ale byly navýšeny nad novou maximální hladinu o 63 cm, takže plánovaná bezpečnost byla zachována. Samotný jez měl tři betonová pole o rozměrech 20 m x 0,80 m, takže světlá délka dosahovala 60 m. Na pevný betonový práh se umístila ještě 1,70 m vysoká pohyblivá železná klapka, která dovolovala rychlou a bezpečnou manipulaci z lávky.77 Vedle jezu byla projektována lodní propust (Obr. 13). V souvislosti se splavností řeky Moravy byla vybudována plavební komora široká 3,30 m s užitnou délkou 56,5 m, která mohla pojmout vlečný člun i s remorkérem.78 Zpevnění břehů záviselo na míře zatížení daných lokalit. Na konkávní oblouky se používaly betonové desky široké 3,50 m. Na méně namáhané břehy musela stačit kamenná rovnanina, protože pod vodou se nedalo dláždit. V konkávě ostrého oblouku (poloměr 200 m), se použily jako opevnění tři ponorné válce podchycené kamenným záhozem, betonové desky byly až 20 cm tlusté a čněly 1 m nad bermu.79 Regulací řeky vzniklo velké slepé rameno, které si místní obyvatelé pojmenovali Čerťák (Čerťák – Vytrávené) (Obr. 14). Toto velmi dlouhé rameno bylo rozděleno na tři části. Celé rameno je na katastrálním území města Staré Město. První část je dlouhá 1250 m.

75 Malá voda – nízká hladina řeky v suchém období. 76 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.5, Úprava řeky Moravy v trati „Kunovský les“, Projekt, Technická zpráva, 1932. 77 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.2, Úprava řeky Moravy v trati „Kunovský les“ Vodoprávní kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1946. 78 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.2, Úprava řeky Moravy v trati „Kunovský les“ Vodoprávní kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1946. 79 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.2, Úprava řeky Moravy v trati „Kunovský les“ Vodoprávní kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1946.

- 26 - Začíná u horního odbočení po starý jez a pumpu u cukrovaru. Rameno je uzavřené a zavodněné. Břehový porost je původní, ale redukovaný. V dnešní době je na místě zrušeného cukrovaru budována nová průmyslová zóna, takže jsou zachovány dřívější zařízení pro budoucí možné využití vody. Druhá část ramene je dlouhá 450 m. Navazuje na první část u starého cukrovarského jezu, ale konec není jasně dán, protože navazuje pozvolna na třetí část ramene. Druhá část ramene je uzavřená a částečně zavodněná. Břehový porost je původní, ale silně redukovaný. Postupem doby bylo koryto zúženo a na vzniklém pozemku se rozrostl cukrovar. Pod hrází časem vznikla skládka a voda zahnívá. Třetí část ramene je dlouhá 750 m a končí u koryta řeky Moravy, se kterou je spojená propustí. Odstavené rameno je uzavřené a zamokřelé. Břehový porost je původní. Voda silně zahnívá a zapáchá, i v této části vznikla skládka.80 Při budování železničního spojení mezi uzly Břeclav – Přerov (tzv. Ferdinandovou dráhou81) a Vlárský průsmyk – Brno vznikla dvě menší slepá ramena. Tato dvě slepá ramena si místní obyvatelé pojmenovali Morávka. Ramena leží naproti sebe a obě mají délku 500 m, obě jsou uzavřená a zavodněná. Břehový porost je u obou ramen původní. U ramene bližšího k Čerťáku je břehový porost velmi redukovaný, protože rameno je silně znečištěné a zapáchá. Je pravděpodobné, že jsou obě ramena (Čerťák a Morávka) spojená propustí.82 Povodí Moravy se staralo nejen o řeku Moravu samotnou, ale i o odstavená slepá ramena. Během let 1980 – 1981 probíhala oprava slepého ramene, čištění Čerťáku na katastru Starého Města. Rameno se těžilo na kótu 173,1 m, tj. 20 cm pod spodní okraj nápustného potrubí. Těžily se nánosy v celém prostoru ramene. Šířka dna byla proměnlivá od 4 m. Teoretický sklon svahu pod vodou je 1:2. Součástí úpravy okolí byl výsek křovin a menších stromů přímo u vody po obou březích. Celé čištění a oprava stály 326 390 Kč.83 V roce 1976 došlo k velké opravě řeky v akci „Oprava řeky Moravy, trať od jezu v Kunovském lese po železniční most dráhy, km 156,919 – 159,095“. Tehdejší stav řeky v tomto úseku byl z hydrotechnického hlediska nepříznivý pro značné nánosy zemního materiálu na obou březích v úrovni hydrostatické hladiny (kóta 175,30 m n. m.). Kubatura nánosu v dolní části vodoteče84 činila průměrně 6 – 8 m3/bm (běžný metr). Tyto nánosy podstatně zmenšovaly průtočnou plochu a napomáhaly k tomu, že dno Moravy bylo značně

80 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 26. 81 Ferdinandova severní dráha = Severní dráha císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň s Krakovem 82 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 26. 83 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.17, „Čištění starého ramene řeky Moravy“, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, 1981. 84 Vodoteč – úsek od Jezu v Kunovském lese po Olšávku

- 27 - prohloubeno. Minimální pohloubení bylo u jezu, směrem proti vodě se stejnoměrně zvětšovalo. Největší výmol ve dně byl pod železničním mostem, kde prohloubení proti teoretické niveletě činilo 3,6 m. Odtoku velkých vod bránily i křoviny vyrostlé na nánosech. Opevnění v úseku bylo pod hladinou zcela zničeno, nad hladinou bylo částečně zachováno pod nánosy.85 Z projektové dokumentace vyplynulo, že trasa a podélný profil zůstaly zachovány dle původního provedení. V tomto úseku se nachází 3 duhy příčných profilů. Rozměry příčných profilů byly zachovány. V důsledku dostatečné kapacity koryta a omezení možnosti trvalých skládek ponechalo se část nánosů pod bermou nedotěženo. Rozšíření bermy nedotěžením nánosu umožní strojní kosení travních porostů a snadnější příjezd během opravy a údržby řeky Moravy. V úseku 158,960 – 159,095 byl příčný profil se šířkou dna 43 m a bermy měly každé 6 m. Tak velké bermy jsou nevyhovující z důvodu, že se zde tvoří nánosy o mocnosti až 2 m. Proto se bermy zkrátily na 3,5 m a sklon svahu nad bermou místo původního 1:4 na 1:3. Ponecháním části výkopu se průtočný profil změnil jen nepatrně. 3 Hloubka Q100 = 750 m /s byla ve všech případech menší než 5,5 m. Ochranné převýšení tedy činilo 60 cm. 86 Podle vodoprávního kolaudačního operátu bylo koryto zpevněno betonovými dekami tl. 15 cm . Tato dlažba se opírala o kamennou patku 50 x 50 cm. Přechodové desky byly zajištěny piloty s ponornými haťokamennými válci. Druhá část byla i opevněna lomovým kamenem. Podle předpokladu se zbortilo původní opevnění, a tak došlo k opravě poškozeného opevnění a vytvoření nového v místech, kde bylo zcela zničeno. Opevnění tvořil lomový kámen váhy do 200 kg. Tloušťka záhozu byla různá, podle potřeby úseku.87 Mezi lety 1980 – 1981 došlo k opravě téměř totožného úseku s obdobnými vadami jako v roce 1976, ale jednalo se o pravý břeh v akci „Oprava Moravy v trati Kunovský jez po železniční most km 156,919 – 150,039 – prvý břeh“.88 Při práci se přišlo po odkrytí nánosů na původní záhozové patky a v úseku cca od km 158,400 po 158,600 i na původní zpevnění spodní části svahu betonovými plotnami. Původní zpevnění bylo ponecháno a pokryto 30cm vrstvou zeminy a oseto. Příčný ani podélný profil se nezměnil, byl proveden podle projektu z roku 1976 pro oba břehy.

85 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.9, „Oprava řeky Moravy v trati jez v Kunovském lese až žel.most km 156,919-159,095, levý břeh, Kolaudační operát, Technická zpráva, prosinec 1976. 86 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.9, „Oprava řeky Moravy v trati jez v Kunov.lese až žel.most km 156,919-159,095, levý břeh, Kolaudační operát, Technická zpráva, prosinec 1976. 87 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.9, „Oprava řeky Moravy v trati jez v Kunov.lese až žel.most km 156,919-159,095, levý břeh, Kolaudační operát, Technická zpráva, prosinec 1976. 88 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.10, „Oprava řeky Moravy v trati jez v Kunov.lese až žel.most km 156,919-159,039, pravý břeh, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, srpen 1981.

- 28 - Opevnění bylo oproti původnímu projektu prodlouženo zejména v místě nad a pod zaústěním Salašky, kde se po průchodu jarních vod vytvořily nátrže. Po vytýčení a odbagrování nánosů ze spodní části svahu se zjistilo, že nesmí být doplňovány tak velké kubatury, a proto bylo pod vodu doplněno jen takové množství záhozu, aby byl zához vyveden nad vodu. Vpusť slepého ramene Čeťák byla ponechána v původním stavu. Bylo zřízeno pouze schodiště a opravena hradítka a zvedací mechanismus. Náklady na tuto část činily 1 033 449 Kčs.89 Na výše popsanou opravu koryta navázala v roce 1978 „Oprava levého břehu řeky Moravy v trati od železničního mostu po silniční most km 159,039 – 159,920“ a „Odstranění nánosů na pravém břehu řeky Moravy v Uherském Hradišti km 159,150 – 159,920 .“ Trasa toku, niveleta dna ani příčný profil se podle projektu nezměnily, příčný profil měl opět tvar dvojitého lichoběžníku se sklonem svahů 1:2 a pod bermou 1:4. Dno mělo šířku 43 m a šířka bermy se měnila od 6 m do úseku bez bermy. V celé délce opravy byla projektovaná niveleta o spádu 0,38 ‰.90 Svahy koryta v km 159,640 – 159,920 byly na levém břehu opevněny dlažbou z lomového kamene tl. 30 cm a vyspárovány cementovou dlažbou. Na závěr byly svahy osety travnatou směsí.91 Pravý břeh nesl známky výmolů ve dně, které přecházely i do svahů pod bermou. Vzhledem k tomu, že svahy nebyly zpevněny a výmoly nebyly příliš velké, neprovádělo se opevnění patky a svahů koryta.92 Po odstranění křovin a stromů z koryta pravého břehu a po zřízení provizorních ramp začala těžba nánosů v km 159,150 a pokračovala proti proudu řeky. Po dohodě Povodí Moravy Uherské Hradiště provedlo těžbu nánosů, odstraňování křovin a stromů, úpravu pláně, svahování výkopů a osetí břehů. Vytěžené nánosy si odvezlo tehdejší JZD Dolina pro rekultivaci luk.93 V roce 1982 po dohodě s JM Cukrovarem ve Starém Městě došlo na opravu napouštěcího zařízení pro JM cukrovar Uherské Hradiště. Musel se ze dna vtoku odstranit lomový kámen a zbytky betonů. Pak se našel začátek potrubí a vyčistil se zevnitř i zevně. Na stávající potrubí se ze strany od Moravy nastrčila ocelová bezešvá trouba Ø 700 mm o délce

89 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.10, „Oprava řeky Moravy v trati jez v Kunov.lese až žel.most km 156,919-159,039, pravý břeh, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, srpen 1981. 90 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.13, „Oprava levého břehu řeky Moravy v trati od železničního mostu po silniční most km 159,039 – 159,920 , Kolaudační operát, technická zpráva, srpen 1981. 91 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.13, „Oprava levého břehu řeky Moravy v trati od železničního mostu po silniční most km 159,039 – 159,920,, Kolaudační operát, technická zpráva, srpen 1981. 92 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.13, „Odstranění nánosů na pravém břehu řeky Moravy v Uherském Hradišti km 159,150 – 159,920“, Kolaudační operát, technická zpráva, únor 1978. 93 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.13, „Odstranění nánosů na pravém břehu řeky Moravy v Uherském Hradišti km 159,150 – 159,920“, Kolaudační operát, technická zpráva, únor 1978.

- 29 - 7 m. Toto potrubí se podsypalo makadamem, z boku a vrchu bylo zafixováno kamenným záhozem do 200 kg. Záhlaví trubky se upálilo tak, aby se do vtoku nedostávaly předměty nesené vodou, jako dříve např. křovinami, igelity a dalšími materiály.94 Při katastrofálních povodních s více než stoletou vodou ve dnech 6. – 15. července 1997 došlo v několika místech k vážným poruchám hráze a vybředení řeky Moravy. Již od 8. 7 1997. bylo zatopeno rozsáhlé území podél severozápadní části Starého Města, přes hráze Baťova kanálu pod silnici č. l/50, dále území mezi pravým břehem Moravy a jižním okrajem Starého Města až po železniční trať a zpětným vzdutím v ústí Salašky, došlo i k zatopení místní části Habeš a níže po toku ležících rozsáhlých ploch mezi korytem Moravy a jejími odstavenými rameny až po Kostelany.95 Kromě úplné likvidace téměř 300 m dlouhého úseku pravého břehu hráze Salašky došlo při dlouhodobě zvýšené hladině vody k silnému podmáčení celého profilu pravobřežní moravní hráze, která dle výsledků zaměření v některých úsecích ztratila původní tvar (zmenšení sklonu a výšky). Ve dvou úsecích došlo k usmyknutí svahu pod bermou i s opevněním záhozovou patkou do koryta.96 Povodeň rovněž výrazně zvýšila mocnost nánosů na svahu koryta až 1,5 m nad úroveň původní bermy a jejich kubatura oproti tvaru původního profilu svahu dosahovala kolem 10 m3/bm.97 Technické řešení v předloženém projektu vycházelo z poznatků chování hráze za povodně a jejího dnešního stavu. Původně nižší úroveň koruny pravobřežní moravní hráze byla zvýšena na úroveň rekonstruované koruny levobřežní hráze v k.ú. Uherské Hradiště. Na úroveň levobřežní bermy byla rovněž upravena výška bermy na pravém břehu a to na 2,5 m, jen u Jezu v Kunovském lese došlo ke zvýšení o 60 cm. Způsob rekonstrukce hráze byl v celku jednotný. Téměř v celé délce došlo pouze k vyrovnání výškových rozdílů koruny při jejich mírném zvýšení, které v celém úseku od Kunovského jezu až po zaústění Salašky činilo postupně od 10 do 50 cm, nad zaústění Salašky bylo zvýšení již markantnější o 20 – 90 cm. V místě odbočení odstaveného ramene směrem k Salašce, kde původní hráz obepínala část ramene s rybářskou nádrží, byla zřízená hráz s předepsaným zhutněním v ose směrového propojení podél koryta Moravy. V celé délce bylo těleso hráze posíleno při tehdejší šířce

94 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.16, „Napouštěcí zařízení pro JMC Uh. Hradiště“, Kolaudační operát, technická zpráva, 1982. 95 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.21, „Morava – Staré Město pravý břeh – rekonstrukce hráze km 156,919 – 159,630“, Kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1999. 96 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.21, „Morava – Staré Město pravý břeh – rekonstrukce hráze km 156,919 – 159,630“, Kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1999. 97 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.21, „Morava – Staré Město pravý břeh – rekonstrukce hráze km 156,919 – 159,630“, Kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1999.

- 30 - koruny hráze 2,5 m na dnešní 3,5 m. Tím se zároveň prodloužila trajektorie infiltrované vody při povodni a zvýšila odolnost hráze proti průsakům.98 Nánosy na svahu koryta a bermě byly odtěženy do původního tvaru s tím, že obnovená berma se pokud možno ponechala v původní šířce 4 m (v dolním úseku po železniční trať) do 6 m (nad tratí). V nejužších místech měla berma výjimečně šířku 3 m, v závěru úpravy před napojením Baťova kanálu se pak rozšiřoval na 8 m. Sklon svahu hráze byl jednotný 1:2. Těžba nánosů v dolní části svahu pod bermou byla ukončena ve stanovené úrovni, nad železniční tratí byla tato úroveň dlažby nad záhozovou patkou. Ve zjištěných dvou rozsáhlých místech poruch byla záhozová patka z lomového kamene doplněna. Obdobně se postupovalo při případném porušení patky v souvislosti s odstraňováním pařezů vrb v břehu. Pod železničním mostem bylo nutné odstranit vysoké nánosy ručně.99 Paralelně s opravami po povodni z července 1997 na pravém břehu na k.ú. Starého Města probíhala oprava levé hráze téměř ve stejném říčním km 156,919 – 159,968. Šlo o akci „Morava Kunovice – Uherské Hradiště L.B. rekonstrukce hráze km156,919 – 159,968“. Bylo nutné opravit nánosy na bermě a na svazích levého břehu, které dosahovaly mocnosti až 1 m. Došlo k narušení svahů. Koruna hráze byla na několika místech snížena proti původnímu návrhu. Byly porušeny i příjezdy na bermu, což bránilo údržbě svahů a bermy. Zaústění levobřežního přítoku Stará Olšávka bylo z části zaneseno a stavidlo vyžadovalo opravu. Největší výmoly se nacházely v km 158,600 - 159,400 a v km 159,900. Původní opevnění bylo bud zanesené, nebo částečně porušené.100 Koruna hráze byla opravena ve sklonu 0,038 ‰ ve směru toku. V km 156,919 – 157,920 byla opravena koruna hráze na šířku 4m zpevněné vozovky, po které je možný pohyb těžké mechanizace. V km 157,920 – 159,758 došlo k úpravě koruny hráze na 2,5 m a její spojení umožnilo využití hráze jako stezky pro pěší. Pro lepší údržbu levé bermy byla navržena a upravena na 4 m a převýšením 0,6 m nad hydrostatickou hladinou. Na svazích pod bermou bylo provedeno opevnění kamenným záhozem z lomového kamene. Příčné sklony svahů byly navrženy v km 156,950 – 157,000 na 1:2,7, v km 157,000 – 157,080 sklon nad bermou 1:2 a pod bermou 1:3, v km 157,080 – 157,440 nad bermou 1:2,3 a pod bermou 1:3, v km 157,440 – 159,090 nad bermou 1:2,7 a pod bermou 1:3, v km 159,090 – 159500 nad bermou 1:2 a pod bermou 1:5. Zbylá část měla v obou místech sklon

98 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.21, „Morava – Staré Město pravý břeh – rekonstrukce hráze km 156,919 – 159,630“, Kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1999. 99 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.21, „Morava – Staré Město pravý břeh – rekonstrukce hráze km 156,919 – 159,630“, Kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1999. 100 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.20, „Morava Kunovice – Uherské Hradiště L.B. rekonstrukce hráze km156,919 – 159,968“, Kolaudační operát, Průvodní a technická zpráva, 1999.

- 31 - 1:2. Opevnění svahů nad bermou a pod bermu se provedlo ohumusováním a osetím. Pod bermou došlo k doplnění stávajícího opevnění záhozem z lomového kamene. Toto doplnění se vztahovalo i na výmol v konkávním svahu v km 158,640 – 158,840. Toto doplnění záhozu posloužilo současně k ochraně paty svahu a sanaci stávajícího výmolu.101

6.1.3.1 Jez v Kunovském lese

Jak je výše zmíněno, na řece Moravě byl v km 156,916 vybudován v roce 1937 vzdouvací objekt o třech polích světlosti 20 m. V příčném řezu jezu sestává z pevného betonového stupně, na jehož koruně je nasazena ocelová klapka. Vedle jezu na pravé straně je vybudována plavební komora.102 Během druhé světové války německá armáda při svém ústupu roku 1945 zničila lávku a zvedací mechanismus v pravém nábřežním poli jezu na řece Moravě v Kunovském lese. Lávka byla detonací přerušena na dva kusy a shozena do řečiště. Zvedací mechanismus na pravém nábřežním pilíři byl téměř zničen. Pádem zvedacího mechanismu a detonací lávky byla protržena klapka na jezovém tělese ve dvou místech.103 Hned po válce nebyly součástky na opravu zvedacího mechanismu, a proto stavební správa zavěsila provizorně klapku na lana a řetězy tak, aby se hladina mohla zvedat pro potřebu Cukrovaru v době kampaně. Na podzim r. 1945 byla z řečiště vyzvednuta lávka i pohybovací mechanismus jezu a obojí se dalo opravit. Lávka se opravená znovu osadila na pilíře v dubnu 1946, opravený zvedací mechanismus se vrátil na své místo během listopadu 1946 a poslední dodělávky proběhly na jaro r. 1947. Náklady na opravu všech škod se vyšplhaly přes 290 000 Kč.104 V roce 1955 proběhla elektroinstalace na většinu mechanismů, které jsou součástí Jezu v Kunovském lese, jednalo se o přívodní vedení a rozvaděče, připojení motorů na lávce, osvětlení míst zdvihových mechanismů a tak podobně.105 V roce 1963 proběhla oprava

101 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.20, „Morava Kunovice – Uherské Hradiště L.B. rekonstrukce hráze km156,919 – 159,968“, Kolaudační operát, Průvodní a technická zpráva, 1999. 102 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv) ,bez i.č., „Manipulační řád pro jez Kunovský les na řece Moravě v km 156,916“, Povodí Moravy Brno, 25.4 2002 103 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.9, „Morava odčinění válečných škod na jezu v Kunovském lese“, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1947. 104 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.9, „Morava odčinění válečných škod na jezu v Kunovském lese“, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1947. 105 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.10, „Elektroinstalace jezu v Kunovském lese“, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1955.

- 32 - domku jezného.106 V roce 1969 byla provedena na Jezu celková rekonstrukce zařízení, která zahrnovala dodání a osazení provizorního hrazení pro jedno jezové pole, pro horní i dolní hladinu, dále výměnu pohyblivých konstrukcí s doplněním ručního pohonu o elektrické ovládání pohybu konstrukcí. Nové ovládání bylo tlačítkové, ovládací panel byl umístěn přímo na jednotlivých pilířích jezu; osazení stožárů elektrického osvětlení se zásuvkami pro připojení přenosného reflektoru; doplnění vývarového107 zdiva, dobudování příjezdu k jezu panelovou cestou a zpevnění okolních ploch; vybudování přístaviště pro obsluhu jezu; rekonstrukce svodidlové stěny v nadjezí před plavební komorou a další drobnější práce na jezu a okolí, včetně domku jezného.108 K dalšímu rozšíření elektroinstalace došlo v roce 1974, kdy byla namontována další přípojka elektrické energie.109 Ve stejném roce si jez vyžádal ještě jednu opravu a to nátěr přechodové lávky na jezu i lávky na komorových vratech plavební komory. Původní nátěr byl už značně poškozen a na některých místech došlo i ke korozi, současně s nátěrem se vyměnily staré dřevěné mostovky za nové borové o síle 60 mm.110 Další opravy většího rozsahu následovaly až v roce 1991, kdy se dostavovaly prostory k domku jezného a okolí. Došlo na sociální zařízení, zbourání a znovuvystavení části skladu, opravu střechy, přístřešku a výstavbu plotu.111 Jednou z posledních úprav jezu byla přestavba hradící konstrukce v roce 1995. Pro plynulou demontáž starých součástek a montáž nových prvků hradící klapky, výměnu ložisek, těsnění, montáž provizorního hrazení proti dolní vodě, pro metalizaci112 a nátěr bylo potřeba vybudovat jímkování určeného prostoru proti horní i spodní vodě.113 Poslední větší oprava proběhla v roce 2007. Oprava spočívala v aretaci jezové klapky, demontáži Gallových řetězů a jejich odmaštění. Pak byly řetězy namontovány zpět, seřízeny a ošetřeny patřičnými prostředky.114

106 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.18, Oprava rodinného domku „U Jezu“ ve Starém Městě, Kolaudační operát, Technická zpráva, únor 1963 107 Vývarové zdivo – Zdivo pod jezem, v přepadovém prostoru 108 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.16, Rekonstrukce jezu v Kunovském lese“, Kolaudační operát, Souhrnná a technická zpráva, 1969. 109 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.24, Rekonstrukce jezu v Kunovském les – Přípojka elektrické energie“, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1974. 110 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.21, Nátěr jezové lávky a výměna mostovky na jezové lávce na jezu v Kunovském lese“, Kolaudační operát, Technická zpráva, květen 1974. 111 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.25, Přístavba na domku na Kunovském jezu – sociální zařízení“, Kolaudační operát, Průvodní zpráva, červenec 1991. 112 Metalizace – povrchová úprava materiálů - pokovování 113 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.27, Jez v Kunovském lese – rekonstrukce hradící konstrukce, Projektová dokumentace, Průvodní zpráva, únor 1995. 114 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.g.29, Jez v Kunovském lese – výměna olejových náplní včetně přetěsnění převodových skříní, očištění Gallových řetězů, Závěrečná zpráva, 2007.

- 33 - Součástí Jezu v Kunovském lese je i plavební komora vybudovaná jako součást plavební cesty Baťových kanálů a splavnosti řeky Moravy ve 30. letech 20. století. Plavební komora v Kunovském lese postupem doby byla zanesena splaveninami tak, že nemohla sloužit svému účelu. Vrata komory byla prohnilá a bylo nutné je nahradit. Rovněž napouštěcí kanály byly zaneseny. Proto bylo nutné rozebrat kovové součásti napouštěcího válcového stavidla, promazat je a vadné části vyměnit. Dále se splaveniny usadily jak na pravém břehu řeky, tak na dně samotné komory.115 Břehy nad a pod plavební komorou byly vyčištěny, výmoly byly upraveny záhozem z lomového kamene. Sklony svahu byly 1:1. Oprava probíhala v uzavřené, odčerpané a vodotěsně uzavřené plavební komoře. Poté proběhlo odtěžení naplavenin a kontrola zbylého zařízení v komoře.116 V roce 1973 proběhla oprava opěrné zdi plavebního kanálu117, o tři roky později bylo nutné vyměnit dřevěné obložení horních vrat a opravit betony dělící zdi mezi plavební komorou a řekou Moravou. Oprava rozdělovací zdi nad jezem od Moravy se provedla z lodi a opravily se jen porušené plochy nad vodou. Výška stěny je 2 m, tloušťka 1,5 m a délka 8,15 m.118 Čištění nánosů ze dna musí probíhat v patřičných intervalech, nebo minimálně dle potřeby a tato potřeba nastala opět i u plavební komory v roce 1985. Komora byla zanesena hlinitým nánosem o tl. 0,5 m a tím byla znemožněna manipulace s vraty (hloubka komor je 6,5 m). Stejně tak byl zanesen prostor před a za komorou. Sací bagr odstranil nános na původní kótu 192,40 m n. m. Tato akce stála 69 145 Kčs.119 K poslední úpravě na plavební komoře došlo v roce 1989. Cílem rozsáhlejší opravy bylo znovuobnovení malé plavby na řece Moravě. V plavební komoře se provedla výměna shnilých odrazných trámců. Dále byly osazeny 4 nové výstupní žebříky o délce 2,8 m do zdi plavební komory, proběhlo vyčištění komory a odstranění zkorodovaných a uhnilých částí, které byly nahrazeny novými. Součástí opravy byla rejda i výhybny.120

115 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.h.1, Kunovský les – Oprava plavební komory Projektová dokumentace, Technická zpráva, březen 1953. 116 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.h.1, Kunovský les – Oprava plavební komory Projektová dokumentace, Technická zpráva, březen 1953. 117 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.h.6, Kunovský les – Oprava opěrné zdi plavebního kanálu, Průvodní zpráva, září 1973. 118 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.h.3, Kunovský les – Oprava plavební komory na jezu v Kunovském lese,Kolaudační operát, Technická zpráva, září 1976. 119 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.h.4, Kunovský les – Čištění plavebních komor, Kolaudační operát, Technická zpráva srpen 1985. 120 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.h.8, Kunovský les – oprava plavební komory, Kolaudační operát, Technická zpráva, listopad 1989.

- 34 - 6.2 Trať Uherské Hradiště – Jarošov

Trať Uherské Hradiště – Jarošov se dá rozdělit na dvě dílčí části, které mají i své vlastní projektové řešení. První trať je na dnešním katastrálním území Uherské Hradiště – město, Uherské Hradiště – Mařatice, Uherské Hradiště – Jarošov a Staré Město. Druhá část regulace spočívala v úpravě koryta přímo na katastru obce Jarošově a nejbližším okolí. Obě tyto části se budovaly jak finančně, tak i projekčně nezávisle na sobě. Regulace řeky Moravy v úseku Uherské Hradiště – Jarošov začala schválením projektu 12. června 1909. Úsek začínal (proti proudu) u Uherského Hradiště a navazoval na již zregulovanou Městskou trať. Kvůli návaznosti zregulované a nezregulované trati musela být trasa prodloužena oproti schválenému projektu na pravém břehu o 280 m a na levém břehu o 99 m. Úsek měřil 1 453 m a končil těsně před obcí Jarošov. Po regulaci volali hlavně majitelé okolních polností a luk, které nejvíce trápily povodně. Zregulované koryto mělo dvojitý lichoběžníkový tvar dimenzovaný na maximální průtok velké vody 602 m3/s. Dno mělo šířku 43 m, ale pozvolna proti proudu se rozšiřovalo až na šířku 51 m, která byla plánovaná pro trať Jarošov. Dolní svahy byly ukloněny 1: 4 a horní svahy 1: 2. Berma na obou březích měřila 6 m, ale postupně proti proudu se berma na obou březích zužovala na 1 m, který byl projektovaný pro trať Jarošov. Při velké vodě měla hladina dosahovat do výšky 4,80 m, jelikož nedošlo k odbagrování a prohloubení dna, dosahovala hladina až na výšku kolem 5,50 m. Ale i přes toto zvýšení hladiny velké vody k ohrožení nedošlo, protože původně projektované hráze měly mít 2 m. Kolaudované hráze dosahovaly až ke 2,50 m.121 Oproti projektu došlo ještě k několika menším změnám, a to v samotně vedené trati. Mezi dílčím km 0,8 – 1,2 byl původně plánovaný poloměr 800 m, ale koryto se nakonec stáčelo v poloměru 1200 m. Tato změna také ovlivnila zabezpečení břehů, kdy se nad bermou v přímých a konvexních úsecích použilo drnování. Ale konkávní tratě už vyžadovaly dlažbu (1,5 širokou a 6 m dlouhou), betonové desky o síle 10 cm nebo v ostrých částech až ponorné válce se záhozem. Na levém břehu na požadavek místních sedláků byl vybudován příhon pro dobytek, který byl 30 m široký. Ale zvolené místo nebylo příliš vhodné pro plavení nebo brození dobytka, protože byla v těchto místech velká hloubka. K pohodlnějšímu přístupu k řece byly pro obyvatele vybudovány v km 1,75 (od Moravního mostu) schody. Také oproti projektu se změnil spád koryta z původního 0,38 ‰ na zkolaudovaných 0,14 ‰. Takové snížení způsobil jez Mayova cukrovaru ve Starém Městě. Další úpravy už proběhly zcela

121 Státní okresní archiv Uherské Hradiště, i.č. 78, kart. 47, Regulace řeky Moravy, částečná úprava v trati Jarošov – Uh. Hradiště, vodoprávní kolaudace, Technická zpráva, fol.176, červen 1916.

- 35 - podle plánu a po regulaci se kolaudační komise shodla, že ač není regulace provedena na celé řece, přece jen jsou vidět výsledky i na dílčích tratích – voda protékala korytem rovnoměrněji a nehrozily prudké povodně. Cenu této trati moravská zemská účtárna vyúčtovala na tehdejších 350 800,10 korun. Konečná vodoprávní kolaudace proběhla 22. října 1912.122 Regulací vznikla pouze dvě odstavená slepá ramena (Obr. 15). Mařatské rameno leží na katastrálním území Uherské Hradiště – Mařatice, v místní části Zápověď, proto mu také místní někdy říkají Zápověď. Zavodněná část ramene měří 450 m a je s řekou propojena potrubím o světlém průměru 60 cm a proti povodni rameno chrání zpětná klapka.123 Na levém břehu nad lávkou ústí do ramene Vinohradský potok přes potrubí o světlosti 1 m. Při velkých deštích docházelo a dochází k splavení velkého množství půdy, které se následně usazovalo za ústím potoka, nános byl tak velký, až vystupoval nad hladinu. Došlo také k významnému zhoršení kvality vody kvůli pravděpodobným odpadním vodám ze Slováckých konzerváren a průmyslovému podniku Mesit.124 Kolem vystupujícího nánosu byl proveden průkop, aby hladina klesla a zemní práce byly tak usnadněny. Zároveň byly odstraněny křoviny, stromy v nánosech. Nános se odbagroval a uložil do hráze kalového pole. 125 Celé rameno je jinak uzavřené a břehový porost je původní, ale redukovaný. Zasypaná část ramene dnes slouží pro rekreační a sportovní účely. Druhé odstavené rameno vzniklo na pravém břehu v katastrálním území obce Staré Město. Místní obyvatelé toto rameno pojmenovali Kobylice, měří 250 m, je uzavřené a zavodněné a břehový porost je původní.126 Od regulace řeky uplynul nějaký čas a odbornici přišli s přesvědčením, že je nutno počítat s průtokem velké vody u Uherského Hradiště v množství 750 m3/s, aby byly ochráněny jak rozsáhlé zemědělské plochy, tak i sídliště. Celý upravovaný úsek začínal v km 158,250127 a končil v km 163,066. Předpokládané zvýšení hráze se pohybovalo o 10 – 50 cm tak, aby koruna hráze byla široká 3m a převyšovala hladinu velké vody při počítaném průtoku

122 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.i.1, Regulace Moravy Uh. Hradiště – Jarošov, Kolaudační protokol, Technická zpráva, 1912. 123 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 27. 124 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-14, Rameno Mařacké Uherské Hradiště – čištění, Kolaudační operát, technická zpráva, červen 1994. 125 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-14, Rameno Mařacké Uherské Hradiště – čištění, Kolaudační operát, technická zpráva, červen 1994. 126 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 27. 127 158,250 km – tato část patří do trati Kostelany nad Moravou – Uh. Hradiště, ale jeho větší část náleží to této trati Uherské Hradiště – Jarošov, proto tuto stavební akci řadím sem

- 36 - 750 m3/s na pravém břehu o 60 cm a na levém břehu o 70 cm.128 Celá akce byla dokončena až v roce 1959.129 Posudek Státního ústavu hydrologického v Praze z roku 1939 ukázal, že bylo možné v budoucnu očekávat rozsáhlejší povodně nad 750 m3/s, kde se počítalo nad ústí Dřevnice s povodní 800 m3/s. To znamená, že Uherské Hradiště muselo být připravené ještě na vyšší průtok díky pojmutí několika potoků proti proudu. Státní vodohospodářský plán z roku 1954 udával dokonce pro trať Morava Jarošov – Uherské Hradiště (pod zaústěním Březnice) tyto hodnoty: 130 Voda 1letá………….. 441 m3/s 5letá………….. 607 m3/s 10letá………… 692 m3/s 20letá………… 758 m3/s 50letá………… 788 m3/s 100letá……….. 830 m3/s Hráze se napojily na úpravu řeky Moravy u Huštěnovic, budovanou již na průtok 750 m3/s, tím se docílilo, že se odstranily záplavy přicházející od Huštěnovic a voda se svedla koncentrovaně v upraveném řečišti pod městem Uherské Hradiště (Obr. 16). Převýšení levé hráze o 10 cm mělo účel v případě abnormálních katastrofických povodní. Voda, která se vylila z pravého břehu, se tak mohla vrátit zpět do koryta plavebním kanálem, případně odstaveným ramenem Moravy. Kdežto na levém břehu byla zastavěná plocha města. Aby velká voda nemohla vniknout ústími potoků do terénu, došlo k vyvedení Salašky betonovým dvouotvorovými uzavíracími propustkami o světlosti 2 x 2,5 m, vybavenými uzavíracími dřevěnými stavidly. Další levostranný potok z Jarošova byl zaústěn do řeky trubním propustkem o Ø50 cm se zpětnou klapkou. V Jarošově při zaústění Březnice došlo k větším úpravám. Levá hráz se zvýšila po délce 1260 m od zaústění tak, aby její výška odpovídala zvýšené hrázi Moravy. Zvýšení pravé hráze nepřicházelo v úvahu proto, aby v kritických případech vybředená voda Moravy na levém břehu mohla být zachycena bez větších škod a svedena zpět do koryta řeky. Poslední nebezpečný prostor se nacházel v pravé hrázi v místě, kde staré odříznuté koryto Moravy stýkalo s novým řečištěm. Průrva byla zahrazena

128 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-2, Zvýšení hrází řeky Moravy u Uh. Hradiště, Výměr Zemského úřadu pro regulaci řeky Moravy, 7.prosince 1939. 129 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-6, GO Morava Uherské Hradiště - Jarošov, Projektová dokumentace, Průvodní zpráva, 1959. 130 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-6, GO Morava Uherské Hradiště - Jarošov, Projektová dokumentace, Průvodní zpráva, 1959.

- 37 - a zabetonována spolu s potrubím, které toto řečiště a slepé rameno spojuje a zároveň bylo opatřeno zpětnou klapkou.131 Velkou vodou v září 1938 byly značně poškozeny břehy řeky Moravy v úseku mezi Uherským Hradištěm a Jarošovým. V letech 1939 a 1940 byla v řece většinou střední voda, takže nebylo možné narušené břehy opravit. V pozdějších letech následkem II. světové války byl zákaz staveb a tím se stalo, že v tomto úseku byly vytvořeny značné výtrže. Oprava proběhla ve 3 místech. Bližší informace se ale nedochovaly. Jediné co víme je, že celková cena z roku 1955 za výtrž č. 2, č. 3 a č. 5 činila 530 795,81 Kčs.132 Během let došlo k několika větším průtokům v korytě, které zanechaly větší výmol v Uherském Hradišti – Mařaticích v km 161,470 – 161,530. Oprava proběhla v roce 1969 a došlo na vyplnění výmolu kamenným záhozem až po pracovní hladinu po kótu 175,5 m n. m. Zához se založil na tehdejší dno a odtud vyveden ve sklonu 1:1,5 nebo 1:3 až po hladinu. Prostor nad záhozem byl vyplněn zeminou vytěženou na bermě v místě úpravy. Nad záhozem byl svah zpevněn vrbovým pokryvem v šířce 2,5 m. Zbytek svahu a plocha bermy se osela travním semenem. Za tuto opravu zaplatil objednavatel 48 754,41 Kčs.133 Při velké povodni na řece Moravě v červenci 1997 došlo na různých místech k protržení ochranných hrází koryta. Jedna z největších povodňových havárií se stala v trati nad Uherským Hradištěm – Mařaticemi (nad podnikem Mesit a.s.). Zde se v km 161,729 – 161,812 protrhla levobřežní hráz v délce 20 m, když nevydržela enormní a dlouhodobý tlak povodňové vody. Voda se vylila nejprve na okolní pozemky a pak dále přes areál Mesitu, tenisové kurty a vojenská kasárna až do centra Uherského Hradiště, kde s ostatní přelévající se vodou způsobila katastrofální potopu města, která neměla za dlouhá léta obdoby. Na protržení hráze mělo vliv více faktorů – velké převýšení hráze nad okolním terénem (přes 3 m), stáří a možná narušení hráze a v neposlední řadě i vyvrácení staré lípy v koruně hráze.134 Z důvodů urychlené sanace byla v trase zatopené komunikace zřízena provizorní přístupová komunikace z lomového kamene a makadamu, která byla po opadnutí vod

131 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-2, Zvýšení hrází řeky Moravy u Uh. Hradiště, Průvodní zpráva, 1947. 132 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-12, GO Morava – Úpravy v trati Uherské Hradiště – Jarošov., Průvodní zpráva- finanční, srpen 1954. 133 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-7, Morava Mařatice – Oprava výmolu v km 44,920 – 44,980 – levý břeh, kolaudační operát, Technická zpráva, prosinec 1969. 134 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-15, Morava Uh. Hradiště – Mařatice – Povodňová havárie 1997 – Oprava levobřežní hráze km 160, 050 – 161,950, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, listopad 1997.

- 38 - rozebrána a materiál použit na sanaci poškozené hráze. Protržená hráz byla sanována štětovou stěnou a provizorním záhozem z lomového kamene.135 Po provedení 1. fáze stavby (příjezdová cesta a sanace protržené hráze) byla zahájena 2. fáze stavby – oprava, přitížení a rozšíření levobřežní hráze a odstranění nánosů na bermě v celém sledovaném úseku, tj. v km 160,050 – 161, 950. Výškově se prakticky jednalo o vyrovnání koruny hráze na již dříve projektovanou niveletu.136 Hráz byla v celém úseku rozšířena na 4 m v koruně hráze se sklony svahů 1:2. Protržená hráz se zasypala záhozem z lomového kamene a makadamu, vše se zasypalo zeminou a zahutnilo. Po zhutnění hráze se obnovila i stezka, která dříve vedla po hrázi. V celém profilu se odstranil drn a nevhodný svršek nánosů, včetně stromů a křovin vzrostlých na nánosech. Staré lípy na koruně hráze zůstaly nedotčeny.137 Opravy povodňových škod pokračovaly i v dalších letech. Další stavební akce proběhla během jara a léta 1998. Oprava se týkala úseku na katastrálním území měst Uherské Hradiště a Staré Město v říčním km 160,230 – 162,480 (I. stavba) a 162,480 – 163,950 (II. stavba). Jedná se o úsek od energetické rozvodny v Uherském Hradišti – Rybárnách až po 4. stavidlo na starém závlahovém kanále v polní trati Maravinky na k.ú. Staré Město. Po zaměření profilů v daném úseku, bylo zjištěno, že v některých profilech je nános velikosti až 45 m3/mb a že celková kubatura naplavené zeminy na pravém břehu v délce 3617 m je cca 62 000 m3. Z toho je patrné, že průtočný profil je částečně omezen a průtočná kapacita koryta se stále zmenšuje. Další omezení způsobily traviny, buřiny, křoviska a větší stromy, které prorostly nánosy, tím se značně zvýšila drsnost omočeného obvodu a snižuje se rychlost proudění vodního média, především v partiích nad zanesenými bermami.138 Hráz byla v celém úseku rozšířena na 4 m v koruně. Nejprve se odstranily stromy (cca 220 ks všech velikostí) a křoviska, pak následoval nevhodný svršek nánosů a pařezy. Na koruně hráze se odstranil drn o tl. 15 cm, zhutnil se násyp a povrch se podélně zrýhoval. Staré stromy rostoucí na koruně hráze zůstaly zachovány, nesměly být při práci nijak poškozeny.

135 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-13, Sanace protržené levobřežní hráze Moravy v km 161,730 – 161, 780, Sanační opatření, srpen 1997. 136 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-15, Morava Uh. Hradiště – Mařatice – Povodňová havárie 1997 – Oprava levobřežní hráze km 160, 050 – 161,950, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, listopad 1997. 137 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-15, Morava Uh. Hradiště – Mařatice – Povodňová havárie 1997 – Oprava levobřežní hráze km 160, 050 – 161,950, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, listopad 1997. 138 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-16, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 160,230 – 162,480 – I. stavba, Kolaudační operát, květen 1998, Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-18, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 162,480 – 163,950 – II. stavba, Kolaudační operát, listopad 1998

- 39 - Na návodní straně koryta se odtěžily nánosy do určeného profilu – berma šířky 6 m, 3,8 m pod korunou hráze, svah nad bermou měl sklon 1:2 a pod bermou byl vysvahován ve sklonu 1:3,6 k vodě do hloubky 2,5 m pod bermou. V některých úsecích se vyskytlo původní opevnění (např.: dlažba, zához, haťoštěrkový válec apod.), které nesmělo být porušeno. Tam, kde byl již břeh kynety částečně odplaven, se provedlo plynulé navázání svahu k vodě. V místech, kde se již výmol zakousl až k bermě, se posoudilo po odstranění nánosů, zda bylo potřeba břeh zpevnit. V km 162,400 došlo k plynulému přechodu na profil se šířkou bermy 4 m a sklonem svahu kynety 1:3.139 Vhodná hlinitá zemina z nánosů se použila na rozšíření a výškové vyrovnání hráze. Hutnění bude probíhat po vrstvách tl. 15 cm. Celý násyp byl řádně zhutněný minimálně do 100% zkoušky, aby nedošlo k dalšímu sedání. Vzdušný140 svah měl sklon 1:2. V km 160,300 – 161,200 se oprava zavázala do terénu za hrází nebo k okraji polní cesty. Tam, kde nebyl dostatek místa z důvodu nějaké překážky nebo cesty, byl na krátkém úseku sklon vzdušného svahu zvětšen až na 1:1,5. V km 161,200 – 162,500 se za hrází nacházel starý zavlažovací příkop, který už byl nefunkční. Proto také bylo rozhodnuto, o jeho zrušení a zasypání. Na dno starého zavlažovacího příkopu byly uloženy vykopané pařezy, které se zasypaly zeminou z nánosů, a důkladně se vše zhutnilo.141 V úseku zůstala zachována sjížděcí rampa v km 160,850, ostatní byly odstraněny a svahy se upravily do profilu.142 Koruna hráze měla stejný sklon jako teoretická niveleta dna, tj. 0,38 ‰, a byla ve stejné výšce jako na levém břehu. V km 162,400 došlo ke změně sklonu na 0,324 ‰. Podélný sklon bermy byl stejný jako u koruny hráze.143 Ačkoli se Povodí Moravy, s. p. snažilo opravit a rekonstruovat po povodni v roce 1997 vše, co bylo nutné, ne vždy to bylo plně možné, ať už z důvodů finančních či jiných. Proto došlo k rekonstrukci levobřežní hráze až v roce 2001. Tato stavební akce měla status preventivní protipovodňové ochrany a jejím záměrem bylo zamezit nežádoucím průsakům, zpevnění hráze tak, aby bylo co nejmenší riziko jejího narušení a případné destrukce i při

139 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-16, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 160,230 – 162,480 – I. stavba, Kolaudační operát, květen 1998 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-18, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 162,480 – 163,950 – II. stavba, Kolaudační operát, listopad 1998 140 Vzdušná strana hráze – druhá strana hráze naproti korytu řeky (za hrází) 141 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-16, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 160,230 – 162,480 – I. stavba, Kolaudační operát, květen 1998, 142 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-16, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 160,230 – 162,480 – I. stavba, Kolaudační operát, květen 1998, 143 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-16, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 160,230 – 162,480 – I. stavba, Kolaudační operát, květen 1998

- 40 - dlouhodobějších velkých vodách v řece. Ale i toto zpevnění bylo limitováno tehdejšími hydrotechnickými, majetkoprávními a hlavně ekonomickými možnostmi.144 Předmětný úsek se nachází v Uherském Hradišti na levém břehu řeky Moravy v říčním km 160,390 – 162,440, tj. od tělocvičny Gymnázia Uherské Hradiště podél tenisových kurtů, průmyslového areálu Mesit a lokality Jaktáře až k pozemku před zástavbou u Jarošova. Délka celého úseku je 2,150 km. Od povodně z roku 1997 však nedošlo k zásadnímu zpevnění hráze, která by byla v případě dlouhotrvající velké vody nadále ohrožovaná mnoha negativními vlivy, jako jejich stáří, možný nevhodný stavební materiál, staré a nemocné lípy koruně hráze, převýšení hrází nad okolní terén až 3 m. Jelikož celý úsek není zcela jednotný, byl rozdělený na 3 dílčí úseky.145 První úsek se nachází tam, kde je dostatek prostoru na vzdušné straně hráze. Zde se provedlo přitížení stávajících hráz vhodnou zhutněnou zeminou. Šířka nové koruny hráze byla průměrně okolo 4 m. Sklon vzdušného svahu je 1:2. Úsek se obnažil od drnu a povrch se podélně zrýhoval, poté se hutnily vrstvy o tl. 20 cm a násep byl vyveden do výšky 25 cm pod teoretickou niveletu stávající hráze. Zhutnění se provedlo na 102 % potřebné zkoušky. Na patřičnou niveletu se zhutnila humusová zemina a ornice a proběhlo zatravnění lokality.146 V úsecích, kde není dostatek místa za hrází, se ve vzdušné části tělesa hráze vybudovaly železobetonové těsnicí a zároveň opěrné i stabilizační stěny do hloubky 2,1 m pod korunou hráze. Jednalo se pouze o 3 místa v km 160,400 – 160,460; 160,490 – 160,530 a 160,740 – 160,890, o celkové délce cca 250 m. Stěny byly provedeny na výšku 2 m a šířku 40 cm z vodostavebního betonu, součástí stěny byly i svařovací sítě. Samozřejmě, že v těchto místech muselo dojít k vykácení starých lip.147 V posledním úseku, který byl zvlášť nebezpečný z hlediska možné destrukce hráze (vysoká hráz, příp. křížení hráze s původním korytem řeky Moravy), byl proveden geofyzikální průzkum. Po jeho vyhodnocení bylo jasné, že bude nutné provést těsnění clonou na návodní straně hráze. Aby byla zachována celá lipová alej, byla provedena jílobetonová těsnící stěna v polovině návodního svahu do hloubky 5,5 m. Vrch stěny je

144 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-19, Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, srpen 2001. 145 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-19, Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, srpen 2001. 146 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-19, Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, srpen 2001. 147 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-19, Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, srpen 2001.

- 41 - asi 4 m od bermy ve výšce 2 m nad bermou. Tam, kde při provádění těsnění zavazely stromy, došlo k odbornému prořezání větví, ale jinak nesměly být stromy narušeny.148

6.3 Trať Jarošov (Obr. 19)

Na základě výsledků komisionálního jednání dostalo v září 1913 c. k. moravské místodržitelství vodoprávní povolení pro částečnou regulaci v trati Jarošov. Tato trať navazovala na dříve vybudovanou trať Uherské Hradiště – Jarošov a končila nad nově vzniklým slepým ramenem Ohrady149, měřila podle projektu 2,937 km. Hlavní cíl regulace byla včasná ochrana přilehlých obcí před povodněmi a také ochrana obce Staré Město a Rybáren150, které vážně ohrožovalo velmi narušené koryto151, jež bylo v době povodní na mnoha místech porušené. Tím hrozilo, že při další větší vodě se tudy dostane voda a zatopí výše zmíněná území.152 Samotné práce na regulaci řeky Moravy v tomto úseku začaly v září 1913, ale již za necelý rok v srpnu 1914 se musela stavba zastavit a zakonzervovat, protože vypukla I. světová válka. V roce 1919 se opět vrátili dělníci a regulace tak mohla pokračovat. Celý úsek byl dokončen v druhé polovině roku 1927. Kolaudace ale proběhla až 16. září 1928. V této regulované části se musely udělat tři průkopy, jinak se řeka držela v původním korytě, které bylo jen upraveno. Příčný profil pod zaústěním potoka Březnice měl šířku dna 52 m. Spodní svah byl vysoký 2,5 m se sklonem 1:3. Berma měla šířku 1 m. Svahy nad bermou byly vysoké 6 m ode dna a měly také spád 1: 3. Koruna hráze byla 3 m široká. Maximální průtok pod zaústěním Březnice byl vypočítán na 603 m3/s, to znamená, že hladina by vystoupala do výšky 5 m ode dna. Stále tu byla rezerva 1 m výšky hrází. Střední hladina dosahovala výšky 1,16 m. Koryto nad zaústěním potoka Březnice má dno široké 51 m, jinak ostatní parametry

148 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2.j-19, Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, srpen 2001. 149 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 29. 150 Rybárny – městská část Uherského Hradiště na pravém břehu řeky (bráno po proudu) 151 Narušené koryto – podle projektu průkop č. 15, ze kterého později vzniklo odstavené rameno Ohrady 152 Státní okresní archiv Uherské Hradiště, i.č. 78, kart. 47, Částečná úprava řeky Moravy u Jarošova km 14.00 – 16,937; rozhodnutí o projektu, fol.142, 1913.

- 42 - zůstaly stejné. Počítaná kapacita profilu byla 594 m3/s. Řeka se stáčela po poloměrech od 270 m až po 2000 m. Spád koryta byl 0,324 ‰.153 Zajištění břehů záleželo na exponovanosti každého dílčího úseku. K zabezpečení ostrých konkávních břehů, např.: na levý břeh u Jarošovského pivovaru se používaly ponorné hatě o průměru 1 m, piloty a silný kamenný zához (obr. 20) až do výšky střední vody. Nad výškou střední vody se svah zadláždil (obr. 21), berma a horní svah se pokryly drnováním. Konkávní mírné oblouky nebo nasypané konvexní břehy se zabezpečily válcem a slabším kamenným záhozem, horní svah se zadrnoval.154 V úseku měly podle projektu vzniknout nové stavby. Mezi nejvýznamnější z nich lze zařadit jímací vodní zařízení Jarošovského pivovaru, který si z řeky bral vodu pro výrobu piva. Jímací zařízení se skládalo z roury o průměru 11 cm a sacího koše. Pivovar požádal o přeložení koryta řeky o 20 m dál od svého podniku, protože zde byla projektována silnice a železnice. Tomuto požadavku projekt vyhověl, a tak si Pivovar musel prodloužit přiváděcí roury na patřičnou délku sám na své náklady. Stejně tak se musely prodloužit dva pivovarské odpadní kanály o světlosti 50 cm.155 Podle projektu měla být vybudována na celém úseku tři stavidla pro zavlažování okolních luk. Ale k výstavbě nakonec nedošlo, protože nebyl vypracován meliorační projekt a navíc louky se postupně měnily na pole, takže zavlažování už nebylo tolik potřeba. Dále se v levém břehu vybudovaly dvě betonové propustky pro odvádění povrchové vody, na což projekt nepamatoval. Zároveň s regulací řeky Moravy se zregulovalo zaústění a 2 km dlouhá část koryta potoka Březnice. Pod zaústěním Březnice se ještě vybudovala přístupová rampa k řece, aby se mohl plavit dobytek a těžit naplavený písek.156 Celá stavba po sečtení předválečných, meziválečných i poválečných nákladů stála 4 225 880, 80 korun smíšených157.158 V trati Jarošov došlo k třem průkopům, čímž vznikla tři slepá ramena. První rameno U Březnice (Obr. 23) posloužilo částečně jako koryto přeložené Březnice. A tak z původního koryta nic nezůstalo. Dnes má toto slepé rameno délku pouze 100 m, je uzavřené a suché.

153 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Částečná úprava řeky Moravy u Jarošova, Kolaudační protokol, Technická zpráva, 1928. 154 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-13, Regulace řeky Moravy, Projekt pro částečnou regulaci řeky Moravy u Jarošova, Technická zpráva, 1913. 155 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-13, Regulace řeky Moravy, Projekt pro částečnou regulaci řeky Moravy u Jarošova, Technická zpráva, 1913. 156 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Částečná úprava řeky Moravy u Jarošova, Kolaudační protokol, 1928. 157 Smíšené koruny – hodnota předválečné a poválečné koruny bylo jiná 158 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Částečná úprava řeky Moravy u Jarošova, Kolaudační protokol, 1928.

- 43 - Břehový porost je původní a nachází se na celé ploše. Další odstavené rameno se jmenuje Koňov (Obr. 22, 23). Rameno měří 300 m, je uzavřené, zavodněné a břehový porost je původní. U odbočení z původního koryta je částečně zasypané zeminou, a proto se břehový porost v této části nachází i v samém korytě ramena. Posledním odškrceným ramenem jsou Ohrady (Obr. 18). Původní rameno je rozděleno na dvě části. První část jsou úseky u obou odbočení z koryta řeky, která jsou uzavřená a suchá s původním břehovým porostem, který zasahuje i do zamokřeného koryta. Druhá část měří 850 m, je uzavřená a zavodněná. Břehový porost je původní.159 Venkovní pochůzkou v červnu 1955 za účasti zástupců technické správy bylo zjištěno, že na levém břehu řeky Moravy v trati Jarošov od ústí Březnice km 163,694 po km 164,444 vznikl výmol, který porušil dolní část zpevnění a ohrozil celou konkávu v délce 700m. Poněvadž ohrožený úsek se nacházel v zastavěné části trati, bylo třeba zabránit dalšímu rozšiřování výmolu novým zpevněním břehu. Naléhavost opravy byla však plně odůvodněná i s hlediska hospodářského, neboť výmol se každoročně zvětšoval, takže oprava, která by proběhla později, by si vyžádala ještě rozsáhlejší práce a více finančních nákladů.160 Trasa se proti původnímu provedení neměnila. Rovněž se ponechal původní normální profil tj. šířka dna 52 m, sklony ve sklonu 1:3 a přerušením 1 m širokou bermou ve výšce 2,5 m nad teoretickým dnem. Šířka koryta mezi korunami hrází byla 88 m. Zpevnění svahů bylo provedeno obnovením zřícených záhozů a dlažeb a byly navrženy ve dvou typech.161 Typ A byl proveden na levém konkávním břehu. Pata se zajistila záhozovou patkou vyvedenou do výšky pracovní hladiny. Výmol pod záhozem se vyplnil štěrkem a potom se provedl samotný zához o šířce v koruně 1 m se sklonem 1:1,5. Do záhozové rovnaniny se opřela kamenná dlažba 25 cm silná na sucho do štěrkopískového lože. Šířka této dlažby byla vyvedena podle potřeby a pokryla spodní část svahu včetně bermy. Záhozy a dlažba typu B byly navrženy pro pravý konvexní břeh. Provedla se odkopávka nánosu, svahy se upravily do původního profilu a zpevnily se osetím. Celkový náklad pro úpravu obou břehů činil 1 014 608,98 Kčs.162

159 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 28 - 29. 160 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-12, Generální oprava – Morava Jarošov km 15,290 – 16,040, Technická zpráva, 1959. 161 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-12, Generální oprava – Morava Jarošov km 15,290 – 16,040, Technická zpráva, 1959. 162 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-12, Generální oprava – Morava Jarošov km 15,290 – 16,040, Technická zpráva, 1959.

- 44 - Další významnější oprava koryta v této trati proběhla až za 26 let od poslední stavební úpravy. Stavební práce na opravě levého břehu Moravy v trati Jarošov v km 161,720 – 163,250 proběhly během listopadu 1984 – listopadu 1985. Podélný sklon zůstal původní, stejně tak příčný profil v km 161,720 – 162,540 a šířka koruny hráze. Horní svah byl proveden ve sklonu 1:2,5, berma na délku 6 m a spodní svah ve sklonech 1:1,5 a 1:2. V km 161,920 – 161,980 byla pata spodního svahu opevněna záhozem z lomového kamene. Příčný profil v bermě se změnil z 6 m na 4 m v km 162,840 – 162,920. Naopak úsek 162,920 – 163,250 zůstala hráz v původních rozměrech a to horní svah ve sklonu 1:2,5, berma 4 m a spodní svah ve skonu 1:1,5 – 1:2. Pata spodního svahu byla opevněna v km 163,100 – 163,200 záhozem z lomového kamene. Berma se upravila na 2,5 m nad teoretickou niveletu dna. Součástí celé stavební úpravy bylo odstranění povodňových škod, které se postupně prohnaly tímto úsekem v menší, či větší míře za celé období od poslední opravy v roce 1959. Stavební náklady na tuto akci se vyšplhaly na 623 893 Kčs.163 V srpnu 1985 se tímto úsekem prohnala velká voda a po opadnutí se ukázaly škody, která velká voda napáchala, šlo o výmol větších rozměrů. Byla provedena sanace výmolu v km 161,720 – 161,960 tj. v délce 240 m a dále v km 162,140 v délce 20 m lomovým kamenem váhy do 200 kg. Zához byl ukončen 60 cm nad hladinu stálého nadržení Kunovského jezu. Sklon zápěry záhozu do vody byl 1:1,5. Cena škod po povodni ze srpna 1985 byla vyčíslena na 138 699 Kčs.164 Stejně jako na jiných tratích, tak i zde zanechala katastrofální povodeň z července 1997 vážné škody na korytě řeky v km 161,920 – 163,750 a jejím širším okolí (Obr. 24). Ochranné hráze byly na mnoha místech narušeny, došlo k usazení velké vrstvy nánosů až 30 m3/m, které by spolu s dřívějšími nánosy značně omezovaly průtočnou kapacitu koryta. Vliv na stav koryta a hrází mělo jistě stáří, jejich porost a také živočichové, kteří zde žijí.165 Nejprve se odstranil nevhodný svršek nánosů a pařezy, poté následovaly stromy z bermy. Z koruny a ze svahů se odstranil drn v tl. 15 cm a povrch se zrýhoval. Staré stromy rostoucí na koruně hráze zůstaly zachovány. Na návodní straně koryta se odtěžily nánosy na určený profil; berma šířky 3,5 m. Svah nad bermou měl sklon 1:2 a pod bermou 1:3 k vodě do hloubky 2,5 m. Na začátku rekonstrukce v km 161,950 – 162,050 měla měřit berma 6 m

163 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-9, Morava - Jarošov,L.B. km 161,720 – 163,250, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, listopad 1985. 164 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-10, Morava - Jarošov,L.B. povodňové škody, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, květen 1986. 165 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-17, Morava - Jarošov,L.B.hráz km 161,920 – 163,750, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, srpen 1998.

- 45 - a sklon svahu kynety 1:3,6. Na Březnici se nánosy netěžily, protože byla dostatečně zahloubená.166 V některých úsecích, především v konkávních obloucích se pod nánosy objevily na bermě (která měla původně šířku 1 m) a svahu kynety původní opevnění (např. dlažba, rovnanina, zához apod.), které nesmělo být porušeno. Tam, kde byl již břeh kynety částečně odplaven, se provedlo plynulé navázání svahu k vodě. V místech, kde se již výmol zakousl až k bermě, musel být opraven záhozem z lomového kamene. Vhodná hlinitá zemina z nánosů se použila na rozšíření a výškové vyrovnání hráze. Hutnění probíhalo po vrstvách po 15 cm. Celý prostor byl kompletně znovu zhutněn. Šířka koruny hráze byla 3,5 m. Na koruně hráze se obnovila stezka pro pěší, která zde byla již před opravou.167 Součástí oprav bylo i vybudování hrází na říčce Březnici v km 0,000 – 0,577, aby zabránily rozlivu vzduté vody z řeky Moravy, případně inundační vody z Kněžpolského lesa.168

6.4 Trať Babice – Huštěnovice – Jarošov (Obr. 25)

Úprava řeky Moravy v trati Babice – Huštěnovice – Jarošov se prováděla ve třech etapách výstavby mezi léty 1936 – 1947. První část byla zkolaudována 21. 10. 1943, druhá část 9. 11. 1945 a v roce 1947 byla zkolaudovaná třetí část tratě. Celý úsek měřil 2,586 km. Tato trať je zajímavá oproti ostatním tím, že pro průkop nového koryta byla použita nová technologie, která měla velmi výrazně snížit náklady na výstavbu, a také proto, že tuto trať velmi ovlivňovala výstavba a provoz Baťova kanálu. Dokonce jeden postupně podemletý břeh řeky Moravy se přiblížil ke korytu Baťova kanálu na 4 m.169 Cílem regulace řeky Moravy v tomto úseku byla ochrana nemovitého majetku a budoucího závlahového zařízení před povodněmi, které měly v těchto místech rozsáhlé dopady. Spád dna byl navržen 0,3456 ‰. Normální profil měl dno široké 50 m, sklon svahů činil 1: 3, s lavičkou širokou 1 m uprostřed svahu ve výšce 2,5 m nade dnem. Maximální

166 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-17, Morava - Jarošov,L.B.hráz km 161,920 – 163,750, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, srpen 1998. 167 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-17, Morava - Jarošov,L.B.hráz km 161,920 – 163,750, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, srpen 1998. 168 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-17, Morava - Jarošov,L.B.hráz km 161,920 – 163,750, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, srpen 1998. 169 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-6, Morava v trati Babice – Huštěnovice-Jarošov, Kolaudace režijních vydání, Průvodní zpráva, 1945.

- 46 - výška hladiny mohla dosáhnout 5,6 m a navíc hráze byly postaveny s bezpečnostní rezervou 0,6 m, takže úhrnná hloubka mohla dosáhnout až 6,2 m. Průtočná kapacita byla plánována na 750 m3/s. Břehy zpevňoval kamenný zához a betonové desky v násypu, v přepážkách starých řečišť se použily k zpevnění ponorné válce se záhozem a dlažbou.170 Ochranná hráz vedla na pravém břehu těsně vedle břehu upraveného koryta řeky tak, aby byla všechna stará ramena na pravé straně toku touto hrází odříznuta. Hráz navazovala na již zregulované hrázní úpravy jak u Jarošova, tak i u Spytihněvi. Pravostranná hráz měla šířku 3 m v koruně, vnitřní návodní svah měl sklon 1: 3 a vnější svah 1: 2. Při výšce hráze vyšší než 2 m měla být spodní část zevnějšího boku ve sklonu 1:4. Plánovaný příjezd k řece měl být přes hráz.171 Projektované práce probíhaly relativně podle plánu (s ohledem na válečnou dobu) až do roku 1941. Na podzim 1939 a 1941 a na jaře 1942 zasáhlo povodí Moravy několik ničivých povodní. Na čerstvých a do té doby neusazených břehových opevněních nastaly poruchy. V březích vznikly praskliny a výmoly, jejichž rozsah se postupně zvětšoval, takže v některých místech nastalo i úplné odplavení břehových hrází. Některé z výmolů byly tak rozsáhlé, že dosahovaly až k patě hráze a v exponovaných částech voda odnesla i vybudované pobřežní stavby s válcem a kameno-betonovým záhozem. Nahrazení všech povodňových škod si vyžádalo navýšení financí, takže celý náklad na regulaci měl původně činit asi 8 000 000 K, ale cena se vyšplhala na 15 540 000 K.172 Tak velké povodňové škody způsobily nový způsob stavby průkopů. Tento nový způsob prohloubení a cíleného rozšíření v těchto mokrých letech se neosvědčil. Podle projektu se totiž měly vybudovat v plánovaném korytě úzké kynety, kudy by protékala voda pod silnějším proudem a potřebný materiál by odnesla svou silou sama voda. Ale výsledek byl jiný. Při zvýšeném průtoku za povodní voda svou unášecí silou prohloubila dno až na 2 m pod projektovanou niveletu173, což mělo za následek zničení upravených svahů. Materiál ponechaný pro odplavení v profilech byl odnesen jen v malém množství a musel být následně odkopán.174

170 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-8, Regulace řeky Moravy v trati Babice – Huštěnovice- Jarošov, Kolaudační operát II., Protokol, 1945. 171 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-8, Regulace řeky Moravy v trati Babice – Huštěnovice- Jarošov, Kolaudační operát II., Protokol, 1945. 172 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-6, Morava v trati Babice – Huštěnovice-Jarošov, Kolaudace režijních vydání, Průvodní zpráva, 1945. 173 Niveleta – výška dna 174 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-8, Regulace řeky Moravy v trati Babice – Huštěnovice- Jarošov, Kolaudační operát II., Protokol, 1945.

- 47 - Regulací řeky Moravy vzniklo několik slepých ramen, která jsou kromě jednoho všechna pravobřežní. Prvním slepým ramenem je Výrovka (Obr. 26), která se nachází na katastru obce Huštěnovice. Rameno je dlouhé 500 m a je zavodněné a uzavřené s původním břehovým porostem. Nejdelším slepým ramenem v tomto úseku je Kanada (Obr. 27). Toto rameno se skládá ze tří částí. První část měří 900 m, je uzavřená a zavodněná. Břehy pokrývá původní břehový porost. Místy se vyskytují ostrůvky z nánosů. Druhá, nejkratší část měří jen 300 m, je zavodněná a uzavřená s původním břehovým porostem. Tato část slouží jako úložiště vodárenských kalů. Poslední část měří 500 m. Tato část ramene je uzavřená a suchá. Břehy pokrývá původní břehový porost, který je rozšířen po celé ploše ramene. Dalším samostatným slepým ramenem jsou Blata (Obr. 26). Toto rameno měří 300 m, je uzavřené a zavodněné s původním břehovým porostem, který u břehů přechází do lužního lesa. Na katastru obce Babice se nachází další slepá ramena. Jedním z nich jsou Uhliska (Obr. 28). Na délku měří 1,150 km a jsou uzavřená a zavodněná, ale svým tvarem spíše připomínají jezero s ostrovy a poloostrovy. Uhliska mají místní rekreační charakter, proto i původní břehový porost musel částečně ustoupit.175 Posledním větším slepým ramenem tohoto úseku jsou Babice I. Toto rameno se dělí na dvě části. První část měří 400 m a je jednostranná a zavodněná, ale původní koryto řeky slouží pro přivedení a zaústění Kudlovického potoka do řeky Moravy, takže má upravenou šířku i hloubku. Břehový porost je původní a pokrývá celou nezavodněnou plochu ramene. Druhá část je dlouhá 400 m, uzavřená a zavodněná. Břehy obrůstá sice původní, ale silně redukovaný břehový porost. Posledním a zároveň nejmenším ramenem je Hladomoře. Rameno měří 100 m, je uzavřené a suché. Původní břehový porost roste po celé ploše ramene.176 V dřívějších dobách na řece Moravě v trati Babice – Huštěnovice bylo povoleno intenzivní bagrování, které způsobilo prohloubení dna průměrně na 3 m pod teoretickou niveletou. V konkávně činilo snížení dna dokonce 4 m, proto ztratil svah oporu a voda vytvořila velké nátrže, proto byla levá hráz v km 49,500 – 49,300 zcela odplavena. Levý břeh v km 49,300 – 48,800, který byl v době války v r. 1941 rozestavěn a kvůli zákazu staveb nebylo dokončeno zpevnění svahů, vykazoval značné narušení. Výmol zasahoval hluboko do lesa a velká voda se tu rozlévala po okolním území. Tok byl v těchto místech usměrňován podélnou stavbou z pilot a válců, po určité době i toto stavební zařízení dosloužilo. V km

175 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 29-32. 176 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 29-32.

- 48 - 48,500 – 48,300 došlo k podobnému problému a hráz byla odplavena, ačkoli se jednalo o konvexu. Nátrž vznikla na nedodělané opravě. Břehové nátrže se zvětšovaly do takových rozměrů, že nešlo již hráze rekonstruovat do původního profilu.177 Vytvořit příčný profil tak, jak byl původně proveden, nebylo možné zrekonstruovat, poněvadž potřebný násypový materiál by činil až 80 m3/m a nebylo možné ho tolik opatřit. Došlo proto na odsunutí nové hráze o 22 m od původní a potřebný materiál byl získán z předhrází. V místech, kde to dovoloval stávající stav, byl vybudován příčný profil s definitivní úpravou, a tak, kde to nebylo možné vzhledem k velkým nánosům, se vytvořil příčný profil jen částečně. Úprava příčného profilu s definitivním svahem byla provedena tak, že z teoretického dna rozšířeného o 4,8 m proti původní šířce, vychází svah 1:2, výška nad teoretickým dnem je 6,2 m. V místech velkých výmolů se zajistil nízkou podélnou stavbou 1 m nad teoretickým dnem.178 Úprava celého úseku se rozdělila podle variant na zpevnění svahů do několika kategorií. Podstata zpevnění příčného profilu A v km 49,700 – 49,540 spočívala v kamenné patce o rozměrech 1x1 m a založení 1 m pod teoretické dno, o kterou se opřela kamenná dlažba tl. 25 cm, položená na sucho do pískového lože, vyvedená do výšky bermy. Typ B byl nastaven pro konkávní výmol, s průměrnou hloubkou vody cca 2 m. Mezi piloty o průměru 25 cm po 2 m se uložily haťové válce z proutí a kamene. Před a za války se nabagroval štěrk. Typ opevnění C byl určen pro příčný profil v km 49,280 – 49,230 se sníženou bermou, aby se zachoval tehdejší stav vrbového porostu. Kamenný zához byl vyvedený do výšky teoretického dna. Předhrází bylo ponecháno bez úprav. Typ D byl navržen jako podélná haťoštěrková stavba v km 49,230 – 48,875. Z návodní strany byla chráněna kamenným záhozem cca 80 cm širokým. Prostor za podélnou stavbou se ponechal bez úprav k zanášení. Poslední dva typy se užívaly jen místně. Typ E byl pro válcové příčky v místech velkých výmolů a typ F byla haťoštěrková příčka, obdobná jako u typu D, ale bez záhozu.179 Další opravy na tomto úseku koryta řeky Moravy proběhly až mezi listopadem 1988 a červencem 1989. Jednalo se konkrétně o čištěné pravého břehu v km 167,100 – 167,440. Je

177 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-9, Rekonstrukce řeky Moravy v trati Babice – Huštěnovice km 48,234 – 49,700, Kolaudační operát, Technická zpráva, květen 1954. 178 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-9, Rekonstrukce řeky Moravy v trati Babice – Huštěnovice km 48,234 – 49,700, Kolaudační operát, Technická zpráva, květen 1954. 179 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-9, Rekonstrukce řeky Moravy v trati Babice – Huštěnovice km 48,234 – 49,700, Kolaudační operát, Technická zpráva, květen 1954.

- 49 - tak patrné, že během let od poslední opravy, došlo k běžným poškozením. Stavební náklady investor vyčíslil na 331 237 Kčs.180 Na stavbě bylo provedeno odstranění stromů, křovin a buřiny, dále došlo na odtěžení nánosů do původního profilu. Příčný řez koryta byl dvojitý lichoběžník, spodní svah 1:2, horní svah 1:3 a berma měla šířku 4 m se sklonem k vodě 5 %. Podélný sklon nivelety je 0,34 ‰. Opevnění paty spodního svahu bylo provedeno vrbovým pokrytem v délce 340 m. Oproti předpokladu bylo vytěženo o 800 m3 více nánosu.181 V roce 1990 byl realizován projekt na rekonstrukci pravého břehu řeky Moravy v k.ú. obce Huštěnovice v lokalitě „Blata“. Začátek úpravy se nacházel v km 165,630 – 166,110, délka opravovaného úseku měřila 480 m. V dané lokalitě v délce 300 m bylo převýšení hrází nad okolním terénem příliš velké – až 6 m. V důsledku tohoto velkého filtračního spádu a dlouhodobého působení různých erozních a destrukčních vlivů, jako vodní a větrná eroze, vyplavování zeminy z hráze a působení vodních a zemních živočichů, došlo k celkové destabilizaci hráze s velkými filtračními průtoky přes hráz při vysokých vodních stavech v řece Moravě. Při těchto velkých vodách byly na vzdušné straně hráze viditelné výrony vody a lokální sesuvy. Celý projekt se sestával ze tří hlavních činností – odtěžení nánosů, zesílení a utěsnění hráze a provedení záhozu.182 Nánosy byly odstraněny tak, že na návodní straně hráze vznikl profil dvojitého lichoběžníka se svahy 1:2 ve spodní a 1:2,65 v horní části. Berma byla široká 4 m se sklonem 5 % k vodě a ve výšce 2,4 m nad eidetickou niveletou koryta. Křoviny a stromy byly odstraněny v předstihu. Jako první se odtěžily svršky nánosů v tl. 40 cm a vytěžený materiál se uložil do prohloubeného dna. Jádro nánosu se odtěžilo a použilo k zesílení vzdušné strany hráze. V těchto místech se ještě nacházela sjízdná rampa, která byla uvedena do původního stavu a nahoru se nasypal štěrkopísek v tl. 100 mm.183 Zesílení a utěsnění hráze se provádělo na vzdušné straně hráze v km 165,750 – 166,070. Svršek a pata vzdušného svahu se odkopala a zemina se uložila vně profilu. Do odkopaného profilu se zhutnila zemina z nánosů ve vrstvách tl. 20 cm, v šířce 9 – 6 m. až do výšky 3,7 m nad úrovní teoretické nivelety toku. Horní část se zhutnila v celkové tloušťce 1 m, kolmo na svah do sklonu 1:2. Koruna hráze byla rozšířena na šířku

180 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-13, Morava Babice – pravý břeh km 167,100 – 167,440, Kolaudační operát, Kolaudační správa červen 1989. 181 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-13, Morava Babice – pravý břeh km 167,100 – 167,440, Kolaudační operát, Kolaudační správa červen 1989. 182 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-16, Morava Huštěnovice „Blata“ 165,630 – 166,110, Kolaudační operát, Technická zpráva červen 1990. 183 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-16, Morava Huštěnovice „Blata“ 165,630 – 166,110, Kolaudační operát, Technická zpráva červen 1990.

- 50 - 4 m a byla zvednutá do výšky 6,2 m úrovní teoretické nivelety. Ze vzdušného svahu se vybudovaly 2 sjízdné rampy zpevněné makadamem a štěrkodrtí, jako přístupové cesty k chatám.184 Zához z lomového kamene do 200 kg byl proveden ve výmolovém břehu v km 165,630 – 165,860. Viditelné plochy záhozu se urovnaly.185 Od doby realizace regulace v úseku na k.ú. Kněžpole v km 163,700 od zaústění Březnice po km 165,000 u slepého ramene Kanada, v délce 1 300m, nebyla provedena žádná oprava. Průtočný profil byl proto výrazně omezen o nánosy uložené na levém břehu v množství až 30 m3/bm. Z paty nánosu rostly vrby a byly zde i staré pařezy až o průměru 90 cm. V km 164,720 – 164,940 byla odsunuta levobřežní hráz až o 22 m oproti projektovanému profilu, proto zde byla plánována berma o šířce 3,5 m ve tvaru misky.186 Čištěním předmětného úseku nedošlo ke změně trasy, podélného ani příčného profilu. Při těžení nánosů se malá část zeminy nechala pod úrovní bermy tak, aby vznikla berma o šířce 4 m vyspádovaná k vodě. Svah ode dna po bermu měl sklon 1:2 a nad bermou 1:2,64. V místě odstavené hráze se enkláva dosypala vytěženým nánosem do projektovaného profilu. Při těžbě nánosů se současně odstranily pařezy vrb, rostoucí v patě nánosů. Opevnění koryta se neprovedlo, nebylo ani v plánu. Svahy nad bermou se zatravnily. Protože nad sledovaným úsekem byla velká mocnost nánosu, bylo nutné provést přechodovou úpravu v délce 40 m.187 Čištění řeky Moravy probíhalo v k.ú. Kněžpole (Obr. 29) na území II. vnitřního PHO188 jímkového území pitné vody Kněžpole. Z tohoto důvodu bylo nutno respektovat vyhlášku o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. Mezi závadné látky patřily olej nebo nafta. Proto zde byla zvýšená opatrnost na tyto látky.189 Při velké povodni na řece Moravě v červenci 1997 došlo na různých místech k protržení ochranných hrází koryta. Jedna z největších havárií se stala u obce Huštěnovice směrem na Staré Město (Obr. 30). V místě, kde se nachází staré rameno řeky Moravy zvané Koňov, nevydržela pravobřežní hráz koryta velký tlak vody a došlo zde k jejímu protržení v délce

184 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-16, Morava Huštěnovice „Blata“ 165,630 – 166,110, Kolaudační operát, Technická zpráva červen 1990. 185 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-16, Morava Huštěnovice „Blata“ 165,630 – 166,110, Kolaudační operát, Technická zpráva červen 1990. 186 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-20, Morava Kněžpole – levý břeh km 163,700 – 165,000, Kolaudační operát, Technická zpráva, červen 1997. 187 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-20, Morava Kněžpole – levý břeh km 163,700 – 165,000, Kolaudační operát, Technická zpráva, červen 1997. 188 PHO – pásmo hygienické ochrany 189 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-20, Morava Kněžpole – levý břeh km 163,700 – 165,000, Kolaudační operát, Technická zpráva, červen 1997.

- 51 - 93 m. Protržení způsobilo více faktorů – enormní a dlouhodobé zatížení hráze povodňovou hladinou, stáří a narušenost zemního tělesa hráze. Za protrženou hrází vznikla velká nátrž o hloubce až 7 m pod úrovní koruny hráze.190 Hráz bylo nutno co nejrychleji sanovat, proto ještě za zvýšeného průtoku v řece bylo provedeno zaměření předmětného úseku a byla zahájena stavba příjezdové cesty v zaplavené polní trati. Bylo rozhodnuto, že prvotní sanace protržené hráze bude provedena zaražením larsenové stěny 191 délky 6,7 a 8 m podle hloubky výmolu. Délka stěny byla 110 m, aby byla navázaná na obou koncích do pevné hráze. Vrch stěny měl kótu 181,1 m n. m. Aby se zajistila stabilita stěny, byl okolo proveden zához kamene a zeminy, obojí poté bylo zhutněno.192

V další fázi stavby se odtěžil nános na bermách, odkud se zároveň odstranily křoviny. Vhodná zemina z nánosů byla použita k dalším stavebním pracím kolem stěny. Na návodní straně byl obnoven původní profil na bermu širokou 4 m, sklony svahů 1:2 pod a 1:2,65 nad bermou, která byla ve výšce 2,4 m a koruna hráze ve výšce 6,2 m od teoretické nivelety dna. Na vzdušné straně se rozšířila koruna hráze o 1 m na celkové 4 m a svah ve sklonu 1:2 byl přerušen bermou šířky 1 m, která byla o 1,25 m níž než koruna hráze. Tam, kde navazovala nová hráz na původní, se odstranil drn, přehutnily se svah a koruna hráze do požadovaného profilu.193 Podobná povodňová havárie se stala při protržení hráze u slepého ramene Výrovka při povodni v červenci 1997 v km 164,980 – 165,120 (Obr. 31). Hráz musela být co nejrychleji sanována, proto ještě za zvýšeného průtoku v řece Moravě bylo provedené zaměření předmětného úseku a byla zahájena stavba příjezdové cesty v zaplavené polní trati. Bylo rozhodnuto, že prvotní sanace protržené hráze byla provedena zaražením larsenové stěny. Aby byla zajištěna stabilita této stěny, zahutnil se obsyp spolu se záhozem z lomového kamene do 500 kg vyplněného zeminou. Koruna hráze byla na kótě 179,05 m n. m., což bylo o 2,3 m níže než vrch larsenovi stěny. Koruna hráze byla široká 4 m a sklon svahu měl 1:1,5. Součástí sanace území byla i těžba nánosů, které se použily k sanaci průrvy. Konečný příčný

190 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-21, Morava Huštěnovice (Koňov) – Povodňová havárie – sanace protržené hráze P.B km 164,310 – 164,450, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, červenec 1997. 191 Larsenová stěna - do země zapuštěné ocelové bloky 192 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-21, Morava Huštěnovice (Koňov) – Povodňová havárie – sanace protržené hráze P.B km 164,310 – 164,450, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, červenec 1997. 193 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-21, Morava Huštěnovice (Koňov) – Povodňová havárie – sanace protržené hráze P.B km 164,310 – 164,450, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, červenec 1997.

- 52 - profil se vrátil do původního stavu, berma šířky 3,4 m, sklon svahů 1:3 pod a 1:2 nad bermou, která byla 2,5 m, a koruna hráze 6,2 m nad teoretickou niveletu dna. Svah pod bermou byl opevněn betonem tl. 10 – 15 cm a pata svahu byla zpevněna kamennou rovnaninou. Koruna hráze měla stejný sklon jako teoretická niveleta dna, tj. 0,35 ‰.194 Během roku 1999 proběhla rekonstrukce části pravého břehu v km 166,812 – 167,892. Jednalo se o hráz toku Moravy v úseku mezi zaústěním Kudlovického potoka a zaústěním potoka Trávnička195. Hráz byla po celé délce porostlá starými jabloněmi. Na hrázi byly dva sjezdy, první v polovině úseku, lokalita „U Partyzána“, druhý byl v konci hráze asi 100 m od zaústění Trávničky. Oba sjezdy potřebovaly opravu. Hráz byla na některých místech pokleslá, na bermě byly značné nánosy a v konkávách oblouků rozsáhlé nátrže, které místy posunuly původní profil o několik metrů. Svahy nátrží byly téměř kolmé.196 V rámci rekonstrukce byly odtěženy nánosy na původní profil, poté byla vybudována pojízdná berma, která umožňovala údržbu profilu. Stejně jako rekonstrukce obou sjezdů. Podle protipovodňové studie došlo k navýšení hráze průměrně o 10 cm na průtočné množství 700 m3s-1. Součástí navýšení hrází na určenou výšku byla obojí zaústění potoků Trávnička a Kudlovického. Svah pod bermou byl opevněn kamenným záhozem s dlažebným urovnáním. Součástí rekonstrukce bylo odstranění různých porostů na nánosech a starých jabloní z koruny hráze.197 V rámci protipovodňového opatření byla i akce „Morava říční km 163,720 – 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,360“, která probíhala během roku 1999 (Obr. 32). Účelem stavby byla rekonstrukce pravobřežní ochranné hráze v celém 3,08 km dlouhém úseku a zároveň odstranění porostů a nánosů na bermě a svazích pravého břehu, čím se průtočná kapacita koryta vrátila na původní hodnoty.198 Rekonstrukce hráze zahrnovala přehutnění horní části hráze, rozšíření a výškové vyrovnání koruny hráze na původní projektovanou niveletu se sklonem 0,324 ‰. Příčný profil tak měl bermu širokou 3,6 m se sklonem 1:17,5 směrem k vodě, svah nad bermou měl sklon 1:2,36 a pod bermou 1:2,5. Výška bermy od teoretického dna byla 2,4 a po korunu

194 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-22, Morava Huštěnovice /Výrovka) – povodňová havárie 1997 – sanace protržené hráze p.b. km 164,980 – 165,120, Kolaudační operát,technická a průvodní zpráva, srpen 1997. 195 Trávnička – potok, který v dnešních mapách najdeme pod názvem Vrbka 196 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-23, Morava Babice, PB hráz- rekonstrukce PB hráze, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, červen 1999. 197 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-23, Morava Babice, PB hráz- rekonstrukce PB hráze, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, červen 1999. 198 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-24, Morava říční km 163,720 - 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,360, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, říjen 1999.

- 53 - hráze 6,2 m, takže průtočný profil byl schopen pojmout 700 m3/s. Podle „Návrhů protipovodňových opatření na řece Moravě – aglomerace Uherské Hradiště (Aquatis 12/1998), se předpokládalo, že v prostoru mezi obcemi Staré Město, Huštěnovice a Babice vznikne poldr s průtočnou inundací.199 V nejvíce ohrožených úsecích destrukcí hráze při velké vodě se zřídily těsnící jílobetonové clony, které zamezily nebezpečným průsakům. Především v blízkosti odstavených ramen, kde se kříží staré koryto řeky Moravy s novým, zde vznikal velký filtrační spád. Tam, kde byl již břeh kynety částečně odplaven, se provedlo plynulé navázání svahu k vodě a v místech výmolu, se provedlo opevnění paty a části svahu kynety záhozem z lomového kamene nad 200 kg.200 Všechny stavby, koruna hráze a berma se na závěr vyrovnala, přehutnila, upravila a ve vhodném vegetačním období zatravnila. Zároveň se všechny dotčené plochy v okolí stavby uvedly do původního stavu. Stavba se nacházela v PHO II. stupně jímacího území pitné vody Kněžpole, proto musela být dodržována bezpečnostní opatření pro stavby v PHO.201 Poslední velká oprava v tomto úseku proběhla během dubna až prosince 2001. Celý projekt obsahoval 2 dílčí stavební akce, práce probíhaly na k.ú.od Kněžpole po Spytihněv. Stavební objekt č. 1 byl „ Oprava levého břehu v km 165,000 – 167,8046“ (Obr. 33) a stavební objekt č. 2 byl „ Oprava jezu ve Spytihněvi v km 169,600 – 169,726“. Opravou jezu ve Spytivněvi se bude tato práce zabývat později.202 Na levém břehu řeky, který byl předmětem stavby, bylo usazeno velké množství nánosů, zvláště pak na konkávním břehu. Koryto mělo tvar dvojitého lichoběžníku, se sklonem svahů 1:3 nad a 1:2,6 pod bermou, která byla široká 1 m.203 Trasa toku zůstala beze změny, pouze byla provedena směrová úprava LB hráze tak, aby byl dosažen soulad s mapou evidence nemovitostí. Niveleta hráze byla srovnána na výškovou úroveň tak, aby byla nižší, než je výška PB hráze, a byla v souladu s generálním protipovodňovým opatřením. Příčný profil se oproti původnímu změnil jen v šířce bermy z 1 m na 3,5 m, z důvodu sjízdnosti pro technická vozidla na údržbu svahů a bermy. Koruna

199 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-24, Morava říční km 163,720 - 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,360, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, říjen 1999. 200 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-24, Morava říční km 163,720 - 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,360, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, říjen 1999. 201 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-24, Morava říční km 163,720 - 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,360, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, říjen 1999. 202 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, prosinec 2001. 203 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, prosinec 2001.

- 54 - hráze měla šířku 3 m. Opevnění koryta bylo i nově tvořeno původním kamenným záhozem. Jen v místech nutných oprav se kamenný zához do 200 kg doplnil. Zároveň při provádění všech prací na stavbě byla zvýšená opatrnost, neboť stavba se nachází v PHO II. stupně vodního zdroje Knězpole a nachází se na území s možnými archeologickými nálezy.204

6.4.1 Jímací území a úpravna vody Kněžpole (Obr. č.50)

Úpravna vody (ÚV) Kněžpole upravuje surovou vodu z jímacího území Kněžpole na vodu pitnou. Pitná voda na výstupu z ÚV Kněžpole zásobuje svojí velkou částí Uherské Hradiště, zejména jeho severní část. Kromě Uherského Hradiště je voda dále distribuována do vodojemů Bílovice a Mistřice pro zásobení menších spotřebišť v oblasti severně od města Uherské Hradiště. Úpravna vody byla uvedena do provozu v roce 1959, tudíž patří mezi nejstarší úpravárenská zařízení na jihovýchodní Moravě. Původní projektovaný výkon úpravny vody činil 150 l.s-1. Vydatnost pramenišť (údaje z let 1975, 1998 a konce 90. let) klesá, takže dnešní povolený celkový odběr podzemní vody je 80 l.s-1.205 Úpravna vody podstoupila v 90. letech 20. století poměrně významnou rekonstrukci, avšak nejednalo se o rekonstrukci generální. Při této rekonstrukci došlo zejména k výměně armatur u obou stupňů filtrace a k částečné automatizaci provozu. Rovněž byly inovovány agregáty ve strojovně vody, tj. prací čerpadla, prací dmychadla a čerpadla upravené vody.206 V rámci další rekonstrukce úpravny vody dokončené v roce 2007 došlo k významným rekonstrukčním zásahům, které se dotýkají technologického způsobu úpravy vody. Dále došlo k řadě rekonstrukčních zásahů významného charakteru, a to zejména u technologického zařízení úpravny. V rámci rekonstrukce se inovovalo zařízení a způsob úpravy pitné vody. Jako hlavní úpravárenská chemikálie byl navržen ozon. Došlo k rekonstrukci I. separačního stupně, trubních rozvodů mezi předúpravou vody a I. separačním stupněm a mezi I. a II. separačním stupněm. Byly zrenovovány akumulační nádrže upravené vody. Úpravna vody je svým technologickým zařízením schopna upravovat a vyrábět 100 l.s-1 pitné vody.207

204 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, prosinec 2001. 205 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007. 206 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007. 207 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007.

- 55 - Zdroje surové vody pro úpravnu vody Kněžpole jsou stoprocentně podzemní. Jedná se o zdroje ležící v nivě řeky Moravy na jejím levém břehu v území ve vysoké míře zalesněném. Jímací území jsou tři s názvy Prameniště I, II a III. Prameniště I a III jsou po regeneraci. Regenerace prameniště II se připravuje. Voda z jednotlivých vrtů se jímá násoskami zaústěnými do sběrných studní. Potřebný současný výkon 80 l.s-1 jímací území bez problému zabezpečuje. Podzemní surová voda se čerpá ze 4 zdrojů (prameniště I, Ia, II, III). Násoskové řady jsou svedeny do 5 sběrných studní. Voda z jednotlivých čerpacích studní se na úpravnu vody vede samostatnými výtlaky a smísí se ve společném potrubí v blízkosti pramenišť, v budově úpravny vody, kde se měří tlak a průtok směsné surové vody a kde je také možno odebrat vzorek směsné surové vody. Není zde kontinuální měření dalších veličin (jen laboratorní sledování).208 V současné době jsou v provozu prameniště I, Ia, II IIa a III, která byla budována postupně (I, II v letech 1960-1963, Ia 1968, III 1971). Všechna prameniště jsou na levém břehu řeky Moravy, nejblíže Moravě jsou prameniště II a III. Prameniště I je mezi potoky Burava a Březnice, prameniště Ia je východně od Březnice.209 Uvedená prameniště mají stejný charakter, typický pro pomoravní nivu. Vrchní vrstvu tvoří povodňové hlíny (jílovité hlíny, písčité a jílovito-hlinité zeminy a jíly) s průměrnou mocností 3 m. Pod touto vrstvou jsou říční štěrky a písky, které tvoří zvodnělý obzor s průměrnou mocností 6 m. Následuje pak nepropustné jílové podloží. Vydatnost pramenišť je ovlivněna dlouhodobějšími dešťovými srážkami a tím i průtokem vody v řece Moravě. Voda z Moravy ovlivňuje i kvalitu vody v prameništích. Dříve se jednalo především o negativní vliv cukrovarnických kampaní (toto nebezpečí již nehrozí kvůli omezení počtu cukrovarů a rozšíření čištění odpadních vod). Na zachycení dešťových srážek má příznivý vliv lužní les. Krátkodobé dešťové srážky se znatelně v množství podzemní vody neprojevují.210 Z hlediska fyzikálně-chemických vlastností podzemní vody v kněžpolských prameništích se jedná o typickou pomoravní vodu, poměrně silně železitě-manganatou a značně tvrdou. Složení vod je v jednotlivých zdrojích přibližně stejné, ale kolísavé. Voda z prameniště II (studny 1 a 2) vykazují vyšší obsah železa. Vody mají také vysoký obsah

208 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007. 209 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007. 210 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007.

- 56 - -2 síranů (SO4 ), které nelze běžnou technologií z vody odstranit. Mikrobiologicky není voda zatížena, ale přesto musí být provedena její účinná dezinfekce.211 Směs surové vody z jímacího území Kněžpole je podrobena aeraci212 na třech zařízeních horizontálního provzdušnění. Následně je do vody aplikován ozon, jako hlavní chemikálie pro úpravu. Po smísení ozonu s vodou a jeho vymírání v reakční nádrži odtéká voda do dvou flokulačních213 nádrží opatřených mechanickými míchadly typu Invent. Havarijně je možné před flokulaci aplikovat louh sodný. 214 Voda z flokulace odtéká do čtyř hrubých sedimentačních nádrží, které tvoří I. separační stupeň úpravy. Za I. separační stupeň je zavedena dávka manganistanu draselného, který by se dávkoval v případě výpadku ozonu, či dle potřeby nárazově pro odstraňování manganu z vody. II. stupeň separace je tvořen deseti odželezovacími pískovými filtry. Z těchto voda odtéká do druhého stupně filtrace, který je tvořen deseti pískovými odmanganovacími filtry. Za filtrací je do vody aplikován oxid chloričitý (chlordioxid) za účelem hygienického zabezpečení vody. Voda odtéká do akumulace upravené vody. Z akumulace je voda čerpána do vodojemů Mařatice pro zásobení Uherského Hradiště. Prací vody jsou po odsazení vráceny zpět do procesu úpravy vody, tj. před filtry. Veškeré kaly z úpravy vody jsou přepouštěny do kanalizace a odváděny na ČOV Uherské Hradiště. Součástí rekonstrukce úpravny vody jsou úpravy ve vodojemech Mařatice, které spočívají v tom, že je ve vodojemech možnost zabezpečit směšování vody ze zdrojů Kněžpole a Ostrožská Nová Ves. 215 Prameniště leží v blízkosti lužního lesa nebo přímo v něm. Nejsou zde objekty, které by mohly být příčinou znečištění vody na prameništích. Nebezpečím může být znečištění řeky Moravy, kontaminace podzemní vody by však postupovala zvolna a mohla by být včas zjištěna v ještě nezávadném stavu.216

211 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007. 212 Aerace - provzdušnění 213 Flokulace – proces, kdy oxid vápenatý CaO snižuje kyselost upravované vody, změkčuje ji a napomáhá k odstraňování fosfátů a jiných nečistot 214 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007. 215 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007. 216 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007.

- 57 - 6.5 Trať Babice – Spytihněv

Pro trať Babice – Spytihněv vznikl jeden projekt, ale protože byla celá trať příliš dlouhá, vodoprávní jednání probíhalo odděleně ve třech částech. Pro naše účely si můžeme tyto dílčí úseky pojmenovat Babice, vzhledem k jeho lokalizaci v okolí obce Babice. V druhém úseku byl plánovaný vybudovat jez, proto si jej nazvěme Spytihněvský jez. Poslední částečný úsek regulace se nachází v okolí obce Spytihněv, proto název Spytihněv. Celý úsek měřil 3,7 km. Horní část Spytihněv byla schválená vodoprávním výměrem zemského úřadu v listopadu 1931, spodní část Babice získala vodoprávní povolení v březnu 1933 a střední část Spytihněvský jez byla povolena v říjnu 1933. Účelem regulace řeky Moravy v tomto úseku byla ochrana pozemků a obytných budov před povodněmi, zabezpečit a zajistit břehy řeky a umožnit luční závlahy a plavbu.217 Dílčí úsek „Babice“ regulace měřila 716 m a cílem byla ochrana obce Babice a přilehlých pozemků před povodněmi a zároveň zajištění břehů proti odplavení. Upravená trať vedla dvěma oblouky opačných směrů o poloměru 500 m s mezilehlou přímkou 140 m. Spád dna byl navržen 0,3456 ‰. Při velké vodě mělo koryt pojmout až 750 m3/s. Součástí zamýšleného projektu byl průkop nad obcí Babice v délce 250 m.218 Normální profil poměrně odpovídá celé trati Napajedla – Jarošov. Dno je široké 50 m, Sklon vnitřních svahů činí 1: 3, ale vnější svahy se provedly pod sklonem 1: 2. Ve výšce 2,5 m nade dnem se nachází manipulační berma o šířce 1 m. Výška hladiny při povodni mohla dosáhnout 5,60 m, přičemž hráze měly stále 60 cm rezervu, hráze dosahovaly tak do výšky 6,20 m a šířky v koruně 3 m.219 Opevnění svahů bylo navrženo v konkávně na spodním svahu a bermě dlažbou. Horní svahy a berma se osely a zpevnily drnem. Na opevnění oblouků a konvexních oblastí měly být použity betonové desky opřené o kamennou patku, zbytek svahu se zadrnoval. Konkávy v násypech se zpevnily piloty a ponornými válci s kamenným záhozem, berma se zadláždila.220 V této trati zaúsťuje do řeky Moravy potok Trávníčka, jehož pravostranné zaústění se přizpůsobilo navržené úpravě a o několik metrů se posunulo. Regulací také vzniklo odstavené

217 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v Babicích a Spytihněvi, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933. 218 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v trati u Babic, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933. 219 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v trati u Babic, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933. 220 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v trati u Babic, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933.

- 58 - rameno Babice II221, které je spojeno s řekou betonovým potrubím se zpětnou klapkou o průměru 60 cm. Podle původních představ mělo rameno sloužit rybářům k chovu ryb, dnes se však za tímto účelem neudržuje.222 Odstavené rameno Babice II (Obr. 34) měří 500 m, je uzavřené a zavodněné. Břehy obrůstá původní, ale redukovaný břehový porost.223 Díky rozsáhlé výstavbě v Gottwaldově (Zlíně) nestíhala tehdejší těžená štěrkoviště krýt potřebu stavebníků, a proto bylo nutné těžit a dovážet štěrk z dalších i vzdálenějších lokalit, kde zásoby tohoto materiálu byly ještě dostatečné a snadněji těžitelné. Velké zásoby štěrku byly nalezeny ve starých ramenech řeky Moravy mezi Spitihněví a Babicemi. Štěrk se těžil plovacími bagry a pomocí dopravních pásů se sypal do nákladních člunů o nosnosti 150 tun a dopravil se po vodě k překladišti štěrku na řece Dřevnici v Gottwaldově – Otrokovicích odtud se materiál rozvážel na staveniště.224 Trať „Spytihněvský jez“ (Obr. 35) se nachází na katastrálním území obce Babice a Spytihněv a měří 1 678 m. Záměrem této stavby byla ochrana pozemků a obytných budov před povodněmi, zabezpečit říční břehy. Součástí projektu na tuto část byly i plány na výstavbu pohyblivého jezu (Obr. 36) systémem Stoney.225 Normální profil upraveného koryta byl plánován na maximální výšku hladiny 5,60 m s 60 cm rezervou hrází. Dno měřilo 50 m a vzdálenost mezi břehy byla 86,60 m. Ve výšce 2,5 m ode dna byla oboustranná lavička široká 1 m. Niveleta odpovídala a navazovala na dříve vodoprávně povolené úseky, takže oba břehy musely být zabezpečeny hrází, která v koruně měřila 3 m. Podle vodohospodářských propočtů na takové koryto při spádu 0,3456 ‰, průtočné ploše 376,25 m2 a při rychlosti 1,995 m/s odpovídá maximální plánované průtočné množství 750 m3/s.226 Břehy zabezpečovala na vnější části oblouku (v konkávně) na spodním svahu dlažba a bermu chránilo osetí s drnováním. Mírný oblouk a vnitřní části zpevňovaly betonové desky, které se opřely o kamennou patku, zbytek svahu stačilo zadrnovat a oset. Nad jezem, jehož

221 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 32. 222 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v trati u Babic, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933. 223 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 32. 224 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-17, Těžení štěrku ze slepých ramen Moravy u Babic, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1949. 225 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v Babicích a Spytihněvi, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933. 226 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v Babicích a Spytihněvi, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933.

- 59 - pilíře způsobují vzdutí hladiny při velké vodě o 19 cm, bylo opevnění zesíleno betonovými deskami na šířku 40 cm nad normální vzdutí vody. Výška oboustranných hrází se přizpůsobila až podle křivky vzdutí.227 Regulací řeky Moravy v tomto úseku vznikla dvě odstavená ramena. První se nachází na katastrálním území obce Spytihněv a jmenuje se Dolní louky. Rameno měří 480 m, je uzavřené a suché. Břehový porost je původní a nachází se po celé ploše až na okolí odbočení, protože zde vznikla skládka odpadů. Druhé ostavené rameno je také na katastrálním území obce Spytihněv. Místní název nemá, protože zde jsou rybí sádky, nazývá se Rybochovné zařízení (Obr. 37). Rameno měří 900 m, je uzavřené, zavodněné a bez břehového porostu.228 Poslední dílčí úsek celé tratě Babice – Spytihněv „ Spytihněv“ měří 1,314 km a reguloval úsek v okolí obce Spytihněv. Účelem regulace byla ochrana movitého majetku, polí, luk a zabezpečení poškozených a podemletých břehů. V některých nejpostiženějších místech vznikly působením vody kolmé až 8 m vysoké břehy, složené ze štěrku a písku. Při silnějších povodních se celá stěna zřítila do koryta a voda tento materiál odplavila. Neupravené koryto se dostalo velmi blízko k zastavěné části obce a při povodních zde byly velké škody na majetku a budovách. Díky regulaci se koryto dostalo 200 m od obce. Podélný profil protnul meandrující řeku a vznikla dvě odstavená ramena. Projektovaný průtok byl 750 m3/s se spádem 0,3456 ‰.229 Normální profil je téměř shodný s oběma úseky. Dno bylo široké 50 m. Sklon svahů byl 1:3. Ve výšce 2,5 m ode dna byla manipulační berma široká 1 m. Výška povodňové hladiny mohla dosahovat 5,6 m a ještě měly břehy 50 cm rezervu. Hráze byly v koruně široké 3 m. Břehy zabezpečovala v konkávách spodních svahů dlažba, u horních svahů jen drnování. Mírné oblouky a konvexy chránily betonové desky opřené o kamennou patku, horní části se osely a zadrnovaly.230 Obě vzniklá slepá ramena jsou s řekou spojena betonovým potrubím se zpětnou klapkou, která je chránila při povodni. V této části se také vybudovaly dvě rampy pro přístup dobytka k řece. Celkový náklad této části měl být 3 226 000 Kč.231

227 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v Babicích a Spytihněvi, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933. 228 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 33. 229 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-1, Regulace řeky Moravy – Trať Spytihněv, Projekt, Technická zpráva, 1931. 230 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-1, Regulace řeky Moravy – Trať Spytihněv, Projekt, Technická zpráva, 1931. 231 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-1, Regulace řeky Moravy – Trať Spytihněv, Projekt, Technická zpráva, 1931.

- 60 - Při stavbě vznikla dvě odstavená ramena (Obr. 38) Odstavené rameno Pod Zahrádkami je dlouhé 800 m, je uzavřené a zavodněné. Břehový porost zůstal původní, ale je silně redukován. Druhé odstavené rameno Německé měří 1,1 km a je uzavřené a zavodněné. Břehy pokrývá původní břehový porost.232 Přestože není k dispozici kolaudační operát jak dílčích úseků, tak celého úseku, můžeme jen předpokládat, že oproti původnímu projektu, či vodoprávním povolením došlo k několika změnám při provádění. Nelze také doložit datum dokončení a kolaudace. Ale podle dostupných zdrojů si je možné odhadnout, že trať byla stavebně dokončena do začátku II. světové války, popřípadě byla dokončována v prvních letech války. Regulační operát mohl být vydán hned po dokončení, ale také až po válce. I po regulaci řeky v této trati, ač byla v podstatě celá upravená, se našla některá drobná místa, která byla sice rozpracovaná, ale nedokončená a kvůli průchodům vyšších vod, došlo k destrukci těchto nedokončených míst. Na řece Moravě se v úseku 168,056 – 169,462 nacházela drobná území pod jezem Spytihněv na levém břehu, kde regulace řeky nebyla dokončená hráz. V dalším úseku se nacházel hluboký výmol, kudy dříve probíhalo klikaté koryto neupravené řeky. Tento výmol zabíhal do sousedních pozemků do hloubky 130 m, v jeho dolní části směrem po toku došlo k jeho postupnému zvětšování. Na levém břehu v km 169,144 bylo zaústění Oldřichovského potoka, který potřeboval prohloubit. 233 Hlavní směrnicí návrhu byla zásada, aby byla úprava co nejhospodárnější, tzn., aby byly minimální přesuny zemin a aby rovněž zábor přilehlých zemědělských pozemků byl co nejmenší. Projekt navrhoval 3 varianty oprav. První varianta navrhovala plnohodnotnou opravu do původně plánovaného příčného i podélného profilu. Avšak náklady na tuto variantu by vyšplhaly odhadem na 1 500 000 Kčs. Navíc na všechny opravy by bylo potřeba velké množství zásypového materiálu. Druhá varianta navrhovala vedení nové hráze kolem starého výmolu po přilehlých pozemcích tehdejšího JZD. Tato alternativa byla výrazně lacinější, až o 70 %, později se plánovala varianta první – původně projektovaný profil rovnoběžný s korytem. Třetí varianta předpokládala vést ohrazování pokud možno mimo pozemky tehdejšího JZD, tzn. přes výmoly, ale v takových místech, kde by byly nutné násypy co nejmenší. Bylo zjištěno, že při této alternativě by byly výkopové práce větší od II. varianty

232 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 33 -34. 233 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-7, Zřízení levé hráze řeky Moravy – katastr úz. Spytihněv. 168,056 – 169,462, Projektová dokumentace, Technická zpráva, říjen 1959.

- 61 - jen asi o 3000 m3, přičemž toto řešení by bylo definitivní a zemědělské pozemky by zůstaly téměř nedotčeny. Takže došlo na vybudování varianty třetí.234 Trasa byla složená z oblouků a přímek. Projektovaná hráz měla šířku koruny hráze 3 m a sklon svahů 1:2, průměrná výška hráze byla asi 1,5 m. Svahy i koruna hráze se osely travním semenem bez humusování. Pod hrází se upravilo podloží. V zaústění Oldřichovského potoku byla provedena terénní úprava a v zaústění byl vybudován potrubní propustek se stavidlem. Celá akce stála 429 341,02 Kčs.235 Podjezí Spytihněv bylo chráněno záhozem z lomového kamene, na kterém byl proveden zához z železobetonových bloků ve vrstvě asi 80 cm. Při několika velkých jarních vodách došlo na pravém břehu bezprostředně pod prahem vývaru k vytvoření značného výmolu (Obr. 39). Železobetonové bloky i lomový kámen byly odneseny do dna řeky. Hrozilo, že se výmol zvětší a poškodí práh, proto bylo rozhodnuto o sanaci výmolu.236 Výmol byl vyplněn záhozem z lomového kamene o váze nad 200 kg a to na úroveň stávajícího zpevnění. Kubatura záhozu činila 375 m3. Při této opravě byla zřízena na pravém břehu o výměře 8 x 2,5 m dlažba a také betonová patka.237 V roce 1983 se poměrně nezvykle zasahovalo do koryta řeky, kdy se přes koryto převedl nový plynovod.238 Opravy v tomto úseku se více rozběhly až v roce 1986, proto se tu nacházela velmi poškozená místa. Podstatou opravy bylo vyčištění a oprava hrází a koryta na levém břehu ve Spytihněvi v km 168,113 – 169,726.239 Úpravou nebyla dotčena směrová úprava toku, ani spádové poměry nebyly změněny. Bylo provedeno odtěžení nánosů tak, aby vznikla berma minimální šířky 4 m mezi vlastním korytem a nově nasypanou ochrannou hrází. Výškově byla berma upravena na začátku1,5 m a na konci 2,5 m nad teoretickou niveletu dna. Byly zbudovány 2 pojezdné rampy. Hráz měla korunu širokou 4 m. Návodní i vzdušný svah hráze byl ozeleněn novou výsadbou. Na návodní straně na bermě však tato utrpěla při zvýšených průtocích natolik, že ji bylo nutné odstranit,

234 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-7, Zřízení levé hráze řeky Moravy – katastr úz. Spytihněv. 168,056 – 169,462, Projektová dokumentace, Technická zpráva, říjen 1959. 235 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-7, Zřízení levé hráze řeky Moravy – katastr úz. Spytihněv. 168,056 – 169,462, Projektová dokumentace, Technická zpráva, říjen 1959. 236 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-13, Morava Spytihněv podjezí – povodňové škody, Projektová dokumentace, technická a průvodní zpráva, únor 1982. 237 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-13, Morava Spytihněv podjezí – povodňové škody, Projektová dokumentace, technická a průvodní zpráva, únor 1982. 238 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-9, Přechod plynu – Morava Spytihněv, Přehledná situace 1:5000, 1983. 239 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-6, Oprava Moravy – km 168,113 – 169,726 levý břeh ve Spytihněvi,Kolaudační operát, Technická zpráva, 1986.

- 62 - svahy byly osety travou. Pohořelický otok byl v místě bermy zatrubněn o průměru 80 cm a zaústění do Moravy provedené zpětnou klapkou. Stavba byla vyčíslena na 3 150 000 Kčs.240 Další plány na opravu řeky v km 168,300 – 169,400 se začaly realizovat po roce 1989. Předmětem oprav byl pravý břeh řeky Moravy v k.ú. Spytihněv. Celý úsek byl rozdělen na 2 stavby. První stavba se provedla od zaústění Trávničky v km 168,300 po začátek enklávy starého ramene v km 168,700. Druhá stavba byla opravena od začátku enklávy starého ramene Moravy v km 168,700 po výpusť rybníka v km 169,400. V důsledku velkého množství splavenin, které řeka Morava každoročně přináší, byl pravý břeh značně zanesen. Nánosy tvořil až 50 m3/dm, což značně omezovalo průtočný profil koryta. Zároveň došlo i k prohloubení dna oproti původní kótě o 1 – 2,5 m. Dlažba byla poškozena a zanesena.241 Buřina, křoviny a stromy byly odstraněny z celé návodní strany. Na návodní straně se odstranily nánosy v celkové kubatuře 8 395m3 a uložily do starého ramene. Z provozních důvodů byl teoretický profil návodního svahu částečně pozměněn na tvar dvojitého lichoběžníka se sklony svahů 1:3 nad bermou a 1:2 pod ní. Berma byla široká 4 m s 5 % sklonem k vodě. Pata svahu byla v úrovni teoretické nivelety. Zbylé hodnoty profilu zůstaly zachovány, šířka dna 50 m, koruny hráze 3 m a sklon vzdušného svahu 1:2. Náklady na opravu první části se vyšplhaly na 227 915 Kčs.242 Druhá stavba v podstatě korespondovala s předchozí, a tak došlo k opravě velmi podobných poškození a koryto a jeho okolí bylo opraveno na stejný příčný i podélný profil.243 Při katastrofální povodni na řece Moravě v červenci 1997 došlo na různých místech k protržení ochranných hrází koryta. Také na katastru obce Spytihněv se protrhla levobřežní hráz na dvou místech vzdálených od sebe 120 m (Obr. 40) . K protržení došlo v úseku pod jezem Spytihněv naproti zaústění potoka Trávnička, kde se pravděpodobně přelila povodňová voda.244 Za hrází se nacházela prohloubená část starého ramene, která zde vytvářela příkop a převýšení hráze ode dna příkopu bylo příliš velké, 3 – 4 m. Přelití, dlouhodobé namáhání a možné narušení hráze způsobily její protržení v délkách 12 m a 8 m. Voda se vylila do

240 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-6, Oprava Moravy – km 168,113 – 169,726 levý břeh ve Spytihněvi,Kolaudační operát, Technická zpráva, 1986. 241 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-11, Morava Spytihněv oprava P.B – 1. stavba km 168,300 – 168,700, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, 1990. 242 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-11, Morava Spytihněv oprava P.B – 1. stavba km 168,300 – 168,700, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, 1990. 243 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-12, Morava Spytihněv oprava P.B – 2. stavba km 168,700 – 169,400, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, 1993. 244 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-12, Morava Spytihněv km 168,230 – 168,410 – povodňová havárie 1997 – sanace protržené levobřežní hráze, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, říjen 1997.

- 63 - příkopu a dále se valila na pole a do Kněžpolského lesa. Na několika místech jsou narušeny také svahy a koruna hráze.245 V příkopu za protrženou hrází, ale i na hrázi se nacházelo větší množství usazených naplavenin (především stromů, větví, desek apod.). V příkopu rostly vzrostlé stromy a křoviny.246 Protože se ukázalo, že část starého ramene – příkop za hrází neplní žádnou funkci a je ukončen pod spodní nátrží, bylo rozhodnuto, že koruna hráze se v předmětném úseku rozšíří a příkop se zasype. Tím se sníží převýšení hráze nad okolním terénem na 0,5 – 1 m.247 V korytě příkopu a na hrázi se odstranily naplaveniny, stromy a křoviny. Na bermě se těžily nánosy a vhodná zemina z nánosů se použila na hutnění hráze a příkopu. Na vzdušné straně se rozšířila koruna hráze o 2 m na celkových 5 m, příkop se zahutnil zeminou a svah se pozvolna navázal na levou břehovou hranu příkopu. Návodní berma má 4 m pod korunou hráze a při těžení potřebných nánosů se upravilo ve sklonu 3 % směrem k vodě. Celý násep musel být řádně zhutněn, aby nedocházelo k dalšímu sesedání. Svahy a koruna hráze se upravily a zatravnily. Koruna hráze má stejný sklon jako teoretická niveleta dna 0,35 ‰, také podélný sklon bermy zůstal stejný. Po ukončení stavby provedl provozovatel hráze výsadbu vhodných dřevin.248

6.5.1 Jez ve Spytihněvi

Hlavním a jediným objektem v této trati byl vybudován km 169,726 na řece Moravě pohyblivý jez Spytihněv (Obr. 41) se systémem Stoney. Stavba probíhala v letech 1934 – 1937 při provádění soustavné regulace řeky Moravy. Jez se skládá z pevného prahu, na kterém jsou pohyblivá stavidla. Celá šířka jezu měří mezi nábřežními pilíři 67 m. Na celé šířce jsou tři otvory o světlé šířce 20 m, mezi nimiž jsou dva návodní pilíře široké 3,5 m. Každé ze tří stavidlových polí má stavidlovou tabuli vysokou 4,02 m, na které je upevněná další sklopná nástavka (klapka) vysoká 1,63 m. Pevný práh stavidel má kótu 177,276 m, nižší hladina vzduté vody pro závlahu má kótu 181,30 m, vyšší pak zůstane na kótě 182,93 m.

245 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-12, Morava Spytihněv km 168,230 – 168,410 – povodňová havárie 1997 – sanace protržené levobřežní hráze, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, říjen 1997. 246 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-12, Morava Spytihněv km 168,230 – 168,410 – povodňová havárie 1997 – sanace protržené levobřežní hráze, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, říjen 1997. 247 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-12, Morava Spytihněv km 168,230 – 168,410 – povodňová havárie 1997 – sanace protržené levobřežní hráze, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, říjen 1997. 248 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-12, Morava Spytihněv km 168,230 – 168,410 – povodňová havárie 1997 – sanace protržené levobřežní hráze, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, říjen 1997.

- 64 - Součástí konstrukce jezu jsou ovládací kabiny pro každé stavidlo zvlášť a také most, který je veden nad jezem a je široký 3,6 m tak, aby po něm projelo vozidlo. Při předpokládaném vzdutí 19 cm vykazuje jezový profil při vytažených stavidlech, a tedy při úplně uvolněném profilu, průtočnou kapacitu 756 m3/s a stačí tedy jezový profil při tomto předpokládaném vzdutí pro neškodné odvedení velké vody.249 Účelem vodního díla Jez Spytihněv bylo stabilizovat tok řeky Moravy a zabezpečit spádový stupeň. Vzdutí vody na požadovanou výšku hladiny je důležité pro zajištění povolených odběrů z jezové zdrže a z plavebního a závlahového kanálu, pro zajištění hladiny pozemní vody pro nepřímé odběry (jímací studně podél řeky Moravy), pro zajištění splavnosti toku a zajištění odběru vody do plavebního kanálu Spytihněv – Staré Město vodní cesty Otrokovice – Rohatec a nakonec pro zajištění odběru a spádu pro provoz – výrobu elektrické energie ve vodní elektrárně Spytihněv. Vedlejším účelem stavby je sportovní rybolov a rekreace.250 V rámci výstavby vodních elektráren, jež byly zahrnuty do dvouletého budovatelského plánu vlády, měla být vybudována hydroelektrárna u obce Spytihněv v okrese Uherské Hradiště. Elektrárna dodávala elektrický proud do rozvodné sítě. Předložený projekt řešil tento problém návrhem průběžné nízkotlaké vodní elektrárny na levém břehu řeky Moravy v souvislosti s rekonstrukcí stávajícího jezu, který byl značně poškozen válečnými škodami.251 Vhodné místo k výstavbě hydroelektrárny bylo určeno na levém břehu řeky Moravy u stávajícího jezu. Levý břehový pilíř tohoto jezu byl téměř do základů vyhozen trhavinami při vojenských operacích, tudíž byly odstraněny i ty části jezu, které by při stavbě elektrárny musely být odstraněny. Místo bylo také vybráno kvůli situování plavební komory, která se nachází na pravé straně toku.252 Ještě před vypracováním samotného projektu byla připravena studie o hydrologických poměrech daného území. Ze studie je patrné, že na řece nedocházelo k dlouhodobějším

249 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v Babicích a Spytihněvi, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933. 250 Povodí Moravy , s.p. Brno: Manipulační řád pro jez Spytihněv. Povodí Moravy s.p. závod Střední Morava, Uherské Hradiště, nepublikováno, 2003, str. 6. 251 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-n-1, Detailní projekt hydroelektrárny u Spytihněvi, Projektová dokumentace, Technická zpráva, leden 1947. 252 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-n-1, Detailní projekt hydroelektrárny u Spytihněvi, Projektová dokumentace, Technická zpráva, leden 1947.

- 65 - a pravidelným nízkým stavům bez velkých vod. Minimální průtok byl stanoven na 3,5 m3/s.253 Vlastní elektrárna se skládala z vtokového objektu, spodní stavby, strojovny s přilehlými místnostmi a odpadu. Elektrárna byla dimenzovaná na 60 m3/s se dvěma Kaplanovými turbínami o hltavosti 30 m3/s každá, spád měl 3,6 m a 100 otáček/min. S turbínami byly spojeny generátory na třífázový proud o 50 per/sec254 a napětí 6 kV. Vyrobená elektrická energie o napětí 6000 V měla být po transformaci ve 2 transformátorech po 1600 kVA dodávána napětím 22 kV do sítě, a to dvojitým vedením do rozvodny v Uherském Hradišti. Ve strojovně byla pro demontáž strojů a transformátorů namontován jeřáb pro zatížení 32 t. Elektrárna byla celoautomatická. Výroba v průměrně vodném roce (1926 – 1940) měla být 7,95 mil. kWh.255 Válečnými událostmi v roce 1945 byl jez ve Spytihněvi značně poškozen. Velké nálože trhavin umístěné na rubové ploše pobřežních křídel ve značné hloubce, zničily prakticky oba nábřežní pilíře i s věžemi pro mechanismy. Zdivo, které nebylo výbuchem odhozeno na dno řeky, bylo rozrušeno a rozrušeno až do hloubky dna vývařiště. Most, který byl konstruován jako spojitý nosník o třech polích, pozbyl tím svých krajních opěr, zlomil se nad oběma návodními pilíři, kde zůstal viset na zprohýbané a částečně z betonu vytažené armatuře, zatímco oba pobřežní konce klesly na dno vývařiště. Také střední pole mostu bylo popraskané. Samozřejmě, že výbuchem byly poškozeny i ostatní části jezu jako armatury pro stavidla, opěrné a vodící kolejnice pro obsluhu polí, klapky apod. Oba návodní pilíře i s budkami pro mechanismy zůstaly zachovány.256 Trosky betonového zdiva byly odstraněny až na neporušené zdivo. Odstranění trosek a znovubudování levého jezového pilíře bylo nutné zřídit jímku, byla vybudována v pravém poli dřevěná do výšky 3 m nade dnem. Práce na této části opravy zkomplikovala právě tato jímka, která byla několikrát zatopena a také tím poškozena. Proto bylo rozhodnuto použití pro zajímkování levého jezového pole larsenovové stěny. Tato stěna v tomto případě vyčnívala 5 m nade dnem. V jímacím prostoru byly opraveny pilíře, patky, hlavně klapky jezu, a další

253 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-n-1, Detailní projekt hydroelektrárny u Spytihněvi, Projektová dokumentace, Technická zpráva, leden 1947. 254 Per/sec – perioda za sekundu; jednotka frekvence 255 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-n-1, Detailní projekt hydroelektrárny u Spytihněvi, Projektová dokumentace, Technická zpráva, leden 1947. 256 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-n-1, Detailní projekt hydroelektrárny u Spytihněvi, Projektová dokumentace, Technická zpráva, leden 1947.

- 66 - potřebné části. Pohybovací mechanismus měl motory a příslušný ruční pohon v každém poli, uloženou na mostě.257 Železobetonový most (Obr. 42) byl zřízen jako spojitý nosník o třech polích o 1,20 m širší na zatížení 17 t pro umožnění provozu strojního zařízení.258 Poněvadž několik let dno řeky Moravy pod jezem ve Spytihněvi se stále prohlubovalo, kdy do celkového vývaru a průběhu dna se rušivě zasahovalo intenzivním bagrováním při stavbě hydroelektrárny, kde se všechen potřebný štěrkopísek těžil přímo ze dna řeky pod jezem, bylo nutné na základě technicko-bezpečnostní prohlídky zajistit úpravu podjezí ve Spytihněvi.259 Na základě přesně stanovených průběhů hladiny a eventuálně prohloubených hladin v budoucnu bylo posouzeno hydraulické namáhání vývařiště, respektive koryta za vývařištěm. Zároveň se ale jednací komise shodla, že nebylo potřeba větších stavebních úprav podjezí, proto se práh vývaru zajistil těžkým kamenným záhozem 6 m širokým s poštěrkováním. Pravý břeh, který byl vystaven zvýšenému namáhání vlivem výtoku z hydroelektrárny, byl zpevněn podobně jak podjezí těžkým kamenným záhozem do výšky teoretické nivelety a v délce 120 m. Materiál pro štěrkování kamenného záhozu se získal rozebráním rampy podél pravého břehu a za prahem vývaru. Po dokončení hlavních stavebních prací se uvedl pravý břeh do původního stavu. Rozpočtové náklady činily 371 650,19 Kčs.260 Jez na řece Moravě byl ze železné konstrukce a teprve krátce před rokem 1973 do něj bylo zabudováno provizorní hrazení a mohlo být přistoupeno k nátěru konstrukce. Vzhledem k tomu, že voda pod městem Napajedla byla značně agresivní, bylo rozhodnuto, že nátěr bude proveden jako metalizace.261 První nátěr byl metalizační a druhý stříbřenkou.262 V roce 1983 proběhla oprava závěrečného prahu savky263 vodního díla Spytihněv, tzn. snížení závěrečného prahu za účelem zvýšení spádu vodního díla a tím i zvýšení roční výroby elektrické energie. Z hydraulického hlediska mohly být turbíny provozovány

257 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-n-1, Detailní projekt hydroelektrárny u Spytihněvi, Projektová dokumentace, Technická zpráva, leden 1947. 258 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-n-1, Detailní projekt hydroelektrárny u Spytihněvi, Projektová dokumentace, Technická zpráva, leden 1947. 259 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-11, JEZ Spytihněv – oprava podjezí, Projektová dokumentace, Technická zpráva, únor 1966. 260 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-11, JEZ Spytihněv – oprava podjezí, Projektová dokumentace, Technická zpráva, únor 1966. 261 Metalizace – povrchová úprava materiálů - pokovování 262 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-18, Metalizace jezu Spytihněv, Kolaudační technická zpráva, 12. července 1973. 263 Savka - sací roura, která je za oběžným kolem turbíny,zužitkovává energii vody,vytváří podtlak,zvyšuje účinnost turbín.

- 67 - s předpokládaným omezeným výkonem 1 008 kW, což je 105 % štítkového výkonu generátoru.264 Během června 1987 a října 1989 měl být postaven nový domek jezného. Starý domek byl pro svůj velmi nevyhovující stav zbourán. Součástí domu byl byt jezného, dále pak inspekční místnost, kancelář, apod. Náklad na stavbu činily 1 257 000 Kčs.265 Samotná realizace domku však s pozměněnými úpravami proběhla až během let 1989 – 1990.266 Na základě technologicko-bezpečnostních prohlídek na jezu Spytihněv počátkem 90. let 20. století a provádění měření hradící konstrukce bylo rozhodnuto, že stávající hradící konstrukce musela být demontována a nahrazena novou Stoney tabulemi a klapkami. Každé pole se muselo vyměnit a opravit zvlášť, proto celá stavební část generální opravy trvala od roku 1992 do roku 1994.267 Jako první se hradící konstrukce s klapkou vyměnila v pravém poli jezu. Vyměněná tabule měla rozměry 20,0 x 3,4 m a nasazená klapka výšku 1,2 m. Oprava probíhala od října do prosince 1992. Střední pole jezu bylo vyměněno tabulí i nasazenou klapkou ve stejných rozměrech, jako u pravého pole. Zde se jen provedla povrchová úprava nátěrovou směsí metaltec. Oprava trvala od září do prosince 1993. Poslední levé pole se opravovalo od července do prosince 1994. Oprava zahrnovala provedení remise268 a repase pohonů vkládáním tabulí a klapek (3 ks hnací a 3 ks hnané) ve 4 strojovnách a 3 polích jezu. Součástí díla byly revize elektromotorů a nátěry.269 Předposlední velká oprava na tomto jezu proběhla během dubna a prosince 2001. Celý projekt obsahoval 2 dílčí stavební akce, práce probíhaly na k.ú.od Kněžpole po Spytihněv. Stavební objekt č. 1 byla oprava levého břehu v km 165,000 – 167,8046 a stavební objekt č. 2 byla oprava jezu ve Spytihněvi v km 169,600 – 169,726. Oprava levého břehu v km 165,000 – 167,8046 je popsána v trati Babice – Huštěnovice – Jarošov.270

264 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-26, Úprava závěrečného prahu savky ve Spytihněvi, Projektová dokumentace, průvodní a Technická zpráva, 22.prosince 1983. 265 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-30, Stavba domku jezného Spytihněv, Projektová technická zpráva, 1987. 266 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-31, Domek hrázného Spytihněv,Průvodní zpráva, únor 1990. 267 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-22, jez Spytihněv – výměna hradící konstrukce pravého pole, Projektová dokumentace, Technická a průvodní zpráva, 1992. 268 Remise - návrat k původnímu fungování 269 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-32, jez Spytihněv – GO technologie 1992 – 1994, Zápisy o odevzdání převzetí díla. 1992 – 1994. 270 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, prosinec 2001.

- 68 - U jezu Spytihněv byl narušený beton za rozrážecími schody vývaru a u levého i pravého zavážení. Dále byly narušeny betonové plochy na levém i pravém břehu pod elektrárnou. Opevnění dlažbou na pravém břehu bylo zaneseno usazeninami a travnatým porostem. Spáry betonového opatření na levém břehu byly zaneseny.271 Podle technického projektu proběhla oprava odstraněním starého betonu a dobetonování určených částí novým betonem, spolu s železným a ocelovým zpevněním a spojením starých a nových částí jezu. Podobně byla vybetonována i nová patka o rozměrech 0,5 x 1,2 m za dřevěnými piloty, která byla zavázána do pravého i levého břehu. Patka se posílila ještě kamenným záhozem prolitým betonovou směsí. Opevnění dlažbou na pravém břehu se očistilo od nánosů a přespárovalo cementovou maltou, stejně tak spáry levobřežního opevnění betonovými panely.272 Práce musely být prováděny v období nízkých průtoků, kdy elektrárna převedla minimální průtok do 4,23 m3/s. Zároveň při provádění všech prací na stavbě byla zvýšená opatrnost, neboť stavba se nachází v PHO II. stupně vodního zdroje Kněžpole a nachází se na území s možnými archeologickými nálezy.273 Poslední větší oprava proběhla na jezu ve Spytihněvi během září 2004. Podle smlouvy o dílo šlo o opravu stavidla středního pole – výměnu 10 m dubového těsnění, doplnění 3 m pryžového těsnění a výměnu zkorodovaných vratových šroubů přidržujících stávající přítlačné lišty. Po ukončení prací byly poškozené příjezdové komunikace a terén upraveny do původního stavu. Celkové náklady činily 95 842,50 Kčs.274

6.6 Trať Spytihněv – Napajedla

Poslední tratí v námi sledovaném úseku regulace řeky Moravy (Zaústění řeky Olšavy – Napajedla) je trať Spytihněv – Napajedla. Cílem tohoto projektu byl lepší odtok povodňových vod, ochrana zastavěné obce Napajedla a pozemků před záplavami a podemíláním břehů, dále pak zabezpečit zavlažování luk a plavbu. V této trati se stavební práce soustředily převážně na vybudování levobřežní hráze v celém úseku až po silniční most

271 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, prosinec 2001. 272 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, prosinec 2001. 273 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, prosinec 2001. 274 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-37, Jez Spytihněv – strojní část – oprava prahového těsnění středního pole. září 2004.

- 69 - v Napajedlech. Pravý břeh měl být upraven pouze v horní části, protože se v dolní části čekalo na stavební dořešení zaústění plavebního kanálu do řeky Moravy. Celý úsek můžeme klidně prodloužit po železniční most. Po toto místo byla regulace řeky a koryto zcela totožné se sledovaným úsekem, navíc zde končí působnost Povodí Moravy a.s. Závod Střední Morava, provoz Uherské Hradiště. 275 Podélný profil odpovídá mírným obloukům o nejmenším poloměru 500 m. Při plánování trasy budoucího toku řeky Moravy se přihlíželo k plánované trase Dunajsko-oderského průplavu. Koryto bylo naplánováno na maximální průtok 750 m3/s a výšku povodňové hladiny na 5,6 m. Normální profil je stejný jako v dolních úsecích. Dno má šířku 50 m, a ve výšce 2,5 m ode dna je 1 m široká manipulační berma. Hráz je vysoká 6,2 m a široká 3 m. Šířka mezi břehy je 86,6 m.276 Břehy v oblasti průkopů opevňovaly betonové desky nebo dlažba které jsou opřené o kamennou patku. Nad normální výškou vodní hladiny se břehy zadrnovaly. V násypu a konkávně se na opevnění použil válec s pilotami a kamenným záhozem, svahy se zadláždily. Koruna záhozu odpovídala výšce hladiny z normálního stavu. V trati byla vybudována přístupová rampa v levém břehu, která měla šířku 20 m. Kvůli městské kanalizaci byl vybudován rourový propustek z betonu o průměru 80 cm.277 Vodní práva, která zde před regulací měly některé podniky, zůstala v platnosti i po regulaci. Mezi podniky vlastnící vodní právo patřily např.: bývalý Napajedelský cukrovar, firmy ve vlastnictví Baťa a spol. ve Zlíně. Dále toto právo využívala Severní dráha císaře Ferdinanda. Potřebné množství vody zaručovala vzdutá voda ze Spytihněvského jezu.278 Regulací (po železniční most v Napajedlech) vzniklo několik slepých ramen. Odstavené rameno Pahrbek (Obr. 43) měří 1,350 km, je uzavřené a zavodněné. Břehy obrůstá původní břehový porost. Další odstavené rameno se jmenuje Hejný a je dlouhé 1,700 km. Rameno je uzavřené a zavodněné. Břehy pokrývá původní břehový porost. Pod silnicí obě části spojuje potrubí. Oblast byla zařazena mezi chráněná území. Posledním odstaveným ramenem v tomto úseku je rameno Na Letišti. Celé rameno je rozděleno na čtyři úseky, ale do našeho úseku patří jen dva. První část měří 350 m a je zasypaná. Břehový porost je sice původní, ale silně redukovaný. Uprostřed zůstala úzká strouha. Druhá část odstaveného

275 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-6, Úprava řeky Moravy v Napajedlech a Spytihněvi, Vodoprávní schválení, Výměr, 1934. 276 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-6, Úprava řeky Moravy v Napajedlech a Spytihněvi, Vodoprávní schválení, Výměr, 1934. 277 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-6, Úprava řeky Moravy v Napajedlech a Spytihněvi, Vodoprávní schválení, Výměr, 1934. 278 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-6, Úprava řeky Moravy v Napajedlech a Spytihněvi, Vodoprávní schválení, Výměr, 1934.

- 70 - ramene Na Letišti měří 450 m, je uzavřené a zavodněné. Břehy obrůstá původní a redukovaný břehový porost, který chybí v okolí železniční trati.279 Poslední slepé rameno je Německé. Rameno slouží jako přirozená vodní plocha k chovu ryb, rekreaci a zdroj vody na závlahu. Porost je redukovaný. Do ramene zaúsťuje Prusinovský potok. Ten je jediným přítokem, který ale časem výrazně zanášel a zanáší toto rameno , proto docházelo k jejich odtěžení. Nános se rozšířoval na celou šířku ramene, asi na 190 m. Mocnost nánosů byla tak velká, že hloubka ramene se pohybovala od 0,6 m do 2,0 m místo dřívějších 3 – 4 m.280 Těžbu nánosů prováděl sací bagr. Dno bylo stanoveno na hloubku 2,2 m od hladiny, příčný profil měl tvar jednoduchého lichoběžníku a podélně nebyl žádný spád.281 Další podobná akce čištění slepého ramene probíhalo na přelomu 1989 a 1990 na rameni Hejný. Do slepého ramene zaúsťoval Žlutavský potok, který každoročně přinášel velké množství splavenin. Situace přišla tak daleko, že došlo téměř k přehrazení koryta ramene a tak k omezení funkce jako rybníka. Nánosy pod vodou se odtěžily sacím bagrem do hloubky 1,5 m pod hladinou.282 V roce 1999 se sací bagry vrátily opět na slepé rameno Německé. Při každém větším dešti docházelo v povodí potoka k rychlému odtoku povrchových vod a k velkým splachům jemných částic půdy. Splaveniny se částečně usazovaly v korytě potoka a zbytkem do ramene Německé. Rameno tak vytváří přirozenou sedimentační nádrž. Rostoucími nánosy se zmenšoval prostor pro chov ryb a zároveň i retenční objem vody. Další nepříznivé vlivy byly také způsobené velmi nevhodnými zásahy na pozemcích v povodí Pohořelického potoka. Odhadované nánosy činily 6300 m3.283 Nánosy z ramene se odstranily pouze z části ramene (Obr. 44) tak, aby byly zajištěny podmínky pro normální chov ryb, aby nedošlo k samovolnému přehrazení ramene nánosy a byla zachována retenční schopnost nádrže. Nánosy se odstranily plovoucím sacím bagrem jen ve střední části pod ústím potoka v délce 100 m a šířce 50 m. Vytěžená zemina se uložila

279 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, str. 34 – 35. 280 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-1, Pročištění starého ramene řek Morav „Německé“ v Napajedlech, Kolaudační operát, technická zpráva, 1976. 281 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-1, Pročištění starého ramene řek Morav „Německé“ v Napajedlech, Kolaudační operát, technická zpráva, 1976. 282 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-13, Rameno „Hejný“ napajedla – čištění, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1990. 283 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-15, Morava, SR Německé – Napajedla čištění,Kolaudační operát, Průvodní a technická zpráva, březen 1999.

- 71 - do kalového pole, umístěného vlevo od Pohořelického potoka. Toto pole zůstalo v užívání Hřebčína Napajedla.284 První jarní voda roku 1941 ze dne 17. 2. poškodila rourový propustek o průměru 60 cm v km 171,559 vlevo tím, že podemlela potrubí ze starého řečiště. Propustek byl ihned opraven a bylo položeno nové potrubí, které se opevnilo betonovou zítkou a obsypalo zeminou. Druhá jarní voda ze dne 11. 3. 1941 protrhla uzávěru řečiště v km 171,549 – 171,567 vlevo, kde vznikl značný výmol a celý rourový výpustek byl zdemolován. Okamžitě byly nezničené roury vyzdviženy a propustek byl znovu vystavěn, ale o 25 m dál. Oprava výmolu proběhla, až opadly jarní vody mezi dubnem a květnem 1941.285 Válečné poměry zavinily, že říční břehy nad jezem nebyly v dosahu vzduté hladiny opevněny ani po zahájení plavby na Baťově kanále. Následky se ovšem ukázaly velmi brzy. Travní porost pod vzdutou hladinou vyhynul a holé břehy byly velkými vodami splachovány. Poškození dosáhlo na jednotlivých místech různého stupně, jak je patrno z přírodních profilů; od poměrně malých vymletí břehového svahu až po hluboké výmoly. Některé výmoly dosáhly již do koruny hráze. Zároveň bylo nutné počítat se vzdutou hladinou celoročně, nejen sezónně, kvůli dobré funkci hydroelektrárny. Rozsah projektu byl omezen na úsek řečiště v délce 2,616 km na jezem ve Sptihněvi, ač vzdutí sahá do vzdálenosti asi 12 km.286 V Projektu jsou respektovány zkušenosti, získané již dříve s opevňováním výmolů ve vzduté vodě jezu (Spytihněv, Uherský Ostroh). Pouze nejhorší výmoly se zaplnily štěrkovým a hlinitým násypem ve sklonu 1:2, opřeným v patě o kamenný zához a pokrytým kamennou rovnaninou. Menší výmoly, jejichž svah není strmější než 1:1,5 stačilo opevnit kamennou rovnaninou, kámen se shazoval přímo z lodí při vzduté vodě. Při pozorné práci a stálém sondování bylo zapotřebí průměrné síly rovnaniny 40 cm. Mezery mezi kameny zanesla velká voda a nad vzdutou hladinou vyrostla tráva, popř. vrbové křoví. Rozpočet opevnění břehů nad Spytihněvským jezem byl vyčíslen na 10 700 000 Kčs.287 Německá armáda při svém ústupu zničila v dubnu 1945 v Napajedlech hospodářský most přes řeku Moravu na severním okraji města. Hospodářský most přes řeku Moravu v Napajedlech byl postaven v rámci úpravy řeky Moravy, bývalým fondem pro regulaci řeky Moravy a Dyje, za účelem zjednodušení přístupu

284 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-15, Morava, SR Německé – Napajedla čištění,Kolaudační operát, Průvodní a technická zpráva, březen 1999. 285 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-3, Morava v trati Napajedla – Spytihněv, Kolaudační operát – režie stavební správy Technická zpráva, únor 1947. 286 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-3, Projekt na opravení břehů nad jezem ve Spytihněvi 169,169,726 – 172,342, Projektová dokumentace, průvodní zpráva, 1943. 287 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-3, Projekt na opravení břehů nad jezem ve Spytihněvi 169,169,726 – 172,342, Projektová dokumentace, průvodní zpráva, 1943.

- 72 - na zemědělské pozemky za Moravou. Skutečný stavební náklad, zjištěný při kolaudaci 2. 7. 1910, byl 88 369,26 K.288 Při velké vodě v září 1938 byl podemlet levý návodní pilíř, naklonil se a pak 24. prosince 1938 se úplně zřítil. Železná konstrukce zůstala nad vodou, podepřená zbývajícími pilíři. Znovuzřízení podemletého pilíře bylo provedeno roku 1939 – 1940 a zkolaudováno až 29. 8. 1944. Takto zrekonstruovaný most opět zničila německá armáda. Byly zničeny železné nosné konstrukce a byly odstřeleny oba nábřežní pilíře. Patrně z neznalosti nosných konstrukcí se nepodařilo most zničit na poprvé a i po druhém ničivém výbuchu zůstal nosník viset nad vodou. Teprve třetí náloží třaskavin byla destrukce dokončena. Proto byla konstrukce tak zničená, že se stala pouhou změtí pokroucených drátů. Stavební správa se snažila docílit okamžitého znovuzřízení ocelové nosné konstrukce na zachovalých návodních pilířích a na pobřežních pilířích. Ale k uskutečnění nedošlo z důvodů, že po válce zůstalo zničeno přes 2000 mostů a nebylo v silách státních ani jiných, je všechny v dohledné době definitivně opravit, proto se většinou budovala provisoria. Dlouhodobá provisoria se dokonce musela stavit i na důležitých mostech státních silnic. Dalším důvodem byla i větší přestavba města Napajedla, tak nebylo zcela jasné, kde bude most potřebný.289 Z těchto důvodů se nešlo vyhnout zřízení dlouhodobého provisoria (Obr. 45) ze svařovaných železných nosníků výšky 65 cm a délky 18 m, uložených na zachovalých návodních pilířích a pilotových bárkách.290 Před hlavní bárkou umístěnou v ose řečiště byl navržen ledoborec. Vzhledem k omezené době životnosti dřevěných bárek, která se odhaduje na 10 let, se očekávalo, že pak už budou poměry ve stavebnictví opět v normálu a bude také rozhodnuto o definitivním umístění mostu, takže bude možno přistoupit k definitivní výstavbě mostu.291 Město Napajedla ve svém výhledovém územním plánu počítalo rozšířit průmyslovou zónu a oblast služeb. V zamýšlené lokalitě se tehdy (v roce 1976) nacházel rekreační areál města. Jednalo se o levý břeh v celkovém rozsahu 1,215 km, v km 172,129 – 173,344. Bylo rozhodnuto o přebudování a ústupu hrází řeky kvůli stavebnímu plánu města Napajedel. 3 Ohrazování bylo navrženo s převýšením 60 cm nad hladinu Q100 = 736 m /s. Hráz byla

288 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-11, napajedla – provedení stavby provisoria hospodářského mostu přes řeku Moravu, Kolaudační elaborát, Průvodní zpráva, červen 1949. 289 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-11, napajedla – provedení stavby provisoria hospodářského mostu přes řeku Moravu, Kolaudační elaborát, Průvodní zpráva, červen 1949. 290 Pilotová bárka - dřevěný mostní pilíř, upravený z pilot (jehel), které se zaberaní do únosné půdy nebo osadí do vodorovného prahu 291 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-11, napajedla – provedení stavby provisoria hospodářského mostu přes řeku Moravu, Kolaudační elaborát, Průvodní zpráva, červen 1949.

- 73 - sypaná zeminou a po menších vrstvách hutněná. Koryto bylo dimenzováno na běžný průtok 54 m3/s. Další konkrétní informace se nedochovaly.292 Od února 1978 do srpna 1979 probíhala akce „Oprava Moravy v Napajedlech km 174,328 – 175,111“. Na levém břehu v podstatné části úpravy řeky se nacházelo nově vybudované sídliště. Téměř v celém úseku na levém břehu se vyskytoval nestabilní místa, potrhané svahy a nepravidelný porost.293 Pro úpravu bylo nutno odstranit některé břežní porosty a rozebrat základy plotů. Celková úprava byla provedena v délce 783 m. Nad opevněnou patkou záhozem, byl vytvořen svah 1:1,5, berma šířky 3,5 m, dále návodní svah hrázky se sklonem 1:3, hrázka v koruně široká 3 m, vzdušný svah 1:2. Součástí projektu bylo ozelenění lokalit, ale stromy s balem nebyly k dispozici. V celé akci bylo prostavěno 745 394 Kčs.294 V zimním období 1981 – 1982 došlo k narušení propojovacího potrubí o světlosti 80 cm do slepého ramene Moravy, a tím došlo k vyrovnání hladiny mezi Moravou a slepým ramenem. Proto bylo nutno provést zaražení štětové stěny do přívodního potrubí. Pro přístup mechanizace byla zřízená nájezdová rampa včetně mýcení křovin a stromů.295 Dalším předmětem opravy byl levý břeh řeky Moravy v Napajedlech v úseku km 173,320 – 173,440. V tomto místě docházelo k navážení různého odpadního materiálu, při rekonstrukci průmyslového areálu byla zemina s odpadem nahrnuta do levobřežní části koryta řeky. Tím došlo k posunutí břehové hrany, k omezení průtočného profilu a celkově k velmi neutěšenému ekologickému stavu.296 Nahrnutá zemina s odpadem byla odtěžená tak, aby vznikl profil ve tvaru dvojitého lichoběžníka se sklony svahů 1:2,0 – 1:2,5 a bermou širokou 4,5 m ve sklonu 4,5 % k vodě. K umožnění přístupu na bermu byla vybudována sjízdná rampa. Svahy koryta, berma, sjízdná rampa a ostatní plochy se upravily zatravněním.297 Koryto řeky v zájmovém úseku 173,732 – 175,620 bylo v důsledku povodňových průtoků minulých let v konkávních březích podemleté se strženými svahy břehů a se

292 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-4, Ochranná hráz na Moravě km 172,129 – 173,344, Projektová dokumentace, Souhrnná technická dokumentace, 1976. 293 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-9, Oprava Moravy v Napajedlech km 174,328 – 175,111. kolaudační operát, Průvodní zpráva, srpen 1979 294 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-9, Oprava Moravy v Napajedlech km 174,328 – 175,111. kolaudační operát, Kolaudační technická zpráva, srpen 1979 295 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-4, Havárie propojovacího potrubí v hrázi řeky Moravy ve Spytihněvi km 53,360, Kolaudační operát, Technická kolaudační zpráva, 1982. 296 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-14, Morava napajedla oprava levého břehu km 173,320 – 173,440, Projektová dokumentace, Průvodní a technická zpráva,1994. 297 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-14, Morava napajedla oprava levého břehu km 173,320 – 173,440, Projektová dokumentace, Průvodní a technická zpráva,1994.

- 74 - zdevastovaným zpevněním. Projekt této stavby se především zaměřil na stabilizaci břehu zpevněním záhozovou patkou z lomového kamene, rekonstrukci a doplnění ochranné hráze levého břehu podél zástavby města Napajedel tak, aby hráz ochránila zástavbu před průtoky až do Q100 = 736 m3/s. Pozemek louky při levém břehu v km řeky 175,280 – 175,620 nebude chráněn proti rozlivům velkých vod, bude zde cílený rozliv pro retenci povodňových průtoků. Konstrukce byla nasypána z vhodného materiálu a zhutněna. Na závěr se terén upravil a zatravnil.298 V červenci 1997 prošla řekou Moravou katastrofální povodeň. Účelem další stavby bylo odstraňování povodňových škod, rekonstrukce pravobřežní hráze řeky v trati nad jezem Spytihněv v uvedeném úseku tak, aby nedocházelo dále k její destrukci a vývratu vzrostlých stromů, případně k přelití extrémních povodňových průtoků do přilehlé zástavby obce Spytihněv. Opatřením se zabránilo prolomení podloží hráze vlivem průsaků vody z řeky Moravy do odstaveného ramene.299 3 Niveleta koruny upravené hráze převyšovala hladinu Q100 = 700 m /s asi o 20 cm. V upravovaném úseku byly na hrázi vykáceny vzrostlé stromy a sejmul se drn v tl. 30 cm. Ve spodním úseku (km 169,750 – 169,950) bylo nutné demontovat drátěné oplocení v patě hráze. Poté se odtěžily povodňové nánosy. Vybudovala se berma šířky 5 m a 0,6 m nad hladinou, za účelem obsluhy a sečení bermy. Průjezdná šířka nezpevněné koruny hráze byla 3,6 m po srovnání svahů ve sklonu cca 1:2,5 – 1:2. Druhá stavba začala také odkryvem svrchního drnu s humózní zeminou, pro novou konstrukci hráze se použil rozebraný materiál ze staré hráze, odhad až 80 % z výkopů původní hráze. Příčný profil byl stejný jako u první stavby. Na návodní straně svahu hráze byly odstraněny nánosy a v porušených úsecích v blízkosti dosahu hladiny vzduté vody byl doplněn kamenný zához z lomového kamene s poštěrkováním. V rekonstruovaném úseku byl povrch nové hráze oset travní směsí.300 Ve stejném roce jako předchozí úprava probíhala i toto stavba, která se nachází na k. ú. Napajedla, je to území, kde se nacházela potencionální archeologická naleziště. Jednalo se o úsek na pravém břehu Moravy od silničního mostu v napajedlech km 173,750 po silniční most Uherské Hradiště – Otrokovice v km 175,620 (Obr. 46). Na bermě bylo usazeno, zvlášť

298 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-16, Morava – Napajedla levý břeh km 173,732 – 175,620, Projektová dokumentace, Průvodní a souhrnná technická zpráva.1998. 299Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-6, 350 614 Morava Spytihněv, rekonstrukce hráze P.B. v km 169,750 – 169,950 a v km 170,950 – 171,200, Kolaudační operát, Souhrnná technická zpráva, duben 2000 300 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-6, 350 614 Morava Spytihněv, rekonstrukce hráze P.B. v km 169,750 – 169,950 a v km 170,950 – 171,200, Kolaudační operát, Souhrnná technická zpráva, duben 2000

- 75 - po povodni 1997, velké množství nánosů a dno v tomto úseku bylo značně zahloubeno. V hraně koryta se nacházelo vzrostlé stromořadí topolů.301 Trasa toku zůstala beze změny. Teoretická niveleta také zůstale nezměněna. V příčném profilu bylo koryto upraveno ve tvaru složeného lichoběžníka se sklonem svahů 1:4, šířka bermy byla proměnlivá, avšak minimálně 3 m, kvůli pojezdu stavební techniky. Svah nad bermou měl sklon 1:2. Při těžbě nánosů byly respektovány stávající objekty ve svahu koryta, tj. v km 174,058 zaústění příkopu a v km 175,078 propustek ramene Moravy. Sklon svahů nad bermou se upravil vždy tak, aby nedošlo k poškození vzrostlých topolů v hraně hráze. Stavbou nebylo dotčeno životní prostředí. Vzrostlé stromy zůstaly zachovány.302 Další oprava koryta řeky probíhala mezi lety 2002 – 2004 ve třech etapách v Napajedlech na levobřežní hrázi v km 173,732 – 175,620. V I. části v km 173,732 – 174,370 byl proveden násyp tělesa hráze o šířce koruny hráze 3,5 m, sklon návodního i vzdušného svahu byl ve sklonu 1:1,75 – 1:2, výška koruny hráze byla vyvedena na Q100 bez převýšení. Příčný profil byl tvořen bermou s proměnlivou šířkou 2,8 – 3,5 m a patkou z lomového kamene. Hráz včetně bermy byla ohumusována a oseta travní směsí. V tomto úseku se nacházely 3 nájezdy na hráz a 2 sjízdné rampy na bermu. Podélný sklon profilu byl 0,025 ‰.303 Druhá část v km 174,367 – 175,115 byla pouze zvýšena. Hráz byla navršena a zhutněna jen o 25 cm na kótu Q100, koruna hráze byla na závěr ohumusována a oseta travní směsí.304 V km 175,250 – 175,620 v lokalitě III. části stavby nad garážemi byla nasypána homogenní hráz o šířce koruny hráze 4,5 m, sklonu svahů 1:2. Koruna hráze se v celé délce vybudovala o 40 cm výše, než byla Q100 a zpevnila drceným kamenivem v šířce 3 m. Podélný sklon je totožný jako v první části.305 Poslední stavební akce proběhla mezi říjnem a prosincem 2006 na k.ú. Napajedla. Cílem této stavební akce bylo odstranění následků povodně z dubna 2006 a uvedení díla do

301 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-17, Morava, Napajedla PB nánosy km 173,750 – 175,620, projektová dokumentace, Průvodní a technická zpráva, srpen 2000. 302 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-17, Morava, Napajedla PB nánosy km 173,750 – 175,620, projektová dokumentace, Průvodní a technická zpráva, srpen 2000. 303 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-18, Morava – Napajedla km 173,732 – 175,620, Závěrečná zpráva TD o průběhu realizace stavby, prosinec 2003. 304 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-18, Morava – Napajedla km 173,732 – 175,620, Závěrečná zpráva TD o průběhu realizace stavby, prosinec 2003. 305 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-18, Morava – Napajedla km 173,732 – 175,620, Závěrečná zpráva TD o průběhu realizace stavby, prosinec 2003.

- 76 - původního stavu. Rozsah oprav levého břehu byl v délce 396 m, kdy došlo vlivem povodňových průtoků k odplavení zeminy z návodních svahů mezi rovnaninou a obslužnou komunikací před povodňovou zdí, dále v některých místech v celkové délce 58 m byla zničena rovnanina z lomového kamene. Následně byla provedena oprava rovnaniny z lomového kamene o výměře 202 m3, provedení násypu svahu do původního profilu v množství 276 m3, svahy byly na závěr osety.306

6.7 Válečné škody na korytě řeky (Obr. 47)

Německá armáda při svém ústupu během dubna 1945 vybudovala obrannou linii na řece Moravě. K tomu účelu zhotovila v hrázích regulované řeky Moravy zákopy a kulometná hnízda různých tvarů. V úseku od Kostelan nad Moravou po Kvasice bylo vybudováno celkem 439 zákopů a kulometných hnízd. Zemina z výkopu těchto zákopů byla asi ze 2/3 ponechána v blízkosti a byla maskována drnem. Asi 1/3 zeminy z výkopu byla rozhozena po okolních polích.307 Kromě toho byly vybudovány mezi Uherským Hradištěm a Jarošovým dva velké příčné protitankové zákopy od silnice vedoucí z Uherského Hradiště do Jarošova až k hladině vody. Těmito zákopy byla rozkopána levá hráz řeky Moravy do hloubky 3,95 m. Zemina z výkopu těchto zákopů byla ponechána v blízkosti na hromadě.308 Při příchodu Rudé armády byly zřízeny přes řeku Moravu v Uherském Hradišti a v Kunovicích provisorní pontonové mosty. Během zřízení příjezdové cesty k těmto provisorním mostům byly rozkopány břehy regulované řeky a zřízeny rampy pro příjezd na most. Zemina z výkopu těchto ramp byla ponechána v blízkosti.309 Při bombardování a ostřelování dělostřelectvem byly způsobeny zejména v blízkosti silničních a železničních mostů výtrže ve svazích regulované řeky Moravy, které se během doby působením velkých vod a ledů ještě dále zvětšily. Výtrže byly způsobeny v Uherském Hradišti nad a pod silničním mostem a u železničního mostu v Napajedlech. Výtrž I. byla

306 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-20, Morava Napajedla 173,330 – 173,726, oprava opevnění LB, Závěrečná zpráva TD o průběhu realizace stavby. Listopad 2006. 307 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-7, Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany, Kolaudační operát, technická zpráva, prosinec 1952. 308 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-7, Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany, Kolaudační operát, technická zpráva, prosinec 1952. 309 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-7, Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany, Kolaudační operát, technická zpráva, prosinec 1952.

- 77 - v km 159,606 – 159,582 v délce 24 m, druhá výtrž u silničního mostu v Uherském Hradišti v délce 86 m. U železničního mostu v Napajedlech se nacházely zbylé dvě nátrže v délce 76 m a 92 m. Při vyhazování silničního mostu v Uherském Hradišti byla otřesy poškozena administrativní budova bývalé stavební správy. Dále při vyhazování mostu u jezu ve Spytihněvi použila německá armáda na utěsnění trhacích náloží dvou želených stavidlových konstrukcí a řeziva, kterýžto materiál byl připraven na stavbu dvou propustků při zaústění Oldřichovského potoka a v době zákazu uložen ve skladišti u jezu.310 Opravy začaly zasypáváním zákopů a kulometných hnízd v hrázích zeminou z výkopů. Zasypání příčných zákopů mezi Uherským Hradištěm a Jarošovým jakož i ramp u provisorních pontonových mostů se provedlo ručně. Zabezpečení výtrží po bombách vyžadovalo většího finančního nákladu. K zabezpečení byl použit kamenný zához, násypu dovezeného z větší vzdálenosti, kamenné dlažby a drnování. Ve výtrži č. I a II v Uherském Hradišti byla menší potřeba násypu štěrku, který se vybagroval ze dna řečiště a dopravil se lodí na požadované místo. Ve výtržích III a IV u železničního mostu v Napajedlech bylo potřeba velkého množství násypu. Ve výtrži bylo potřebné obnovit cestu, vedoucí ve svahu řečiště pod mostem. Násyp byl proveden z 1/2 štěrkem vybagrovaným ve dně řečiště a dopravovaným po lodi na vzdálenost až 500 m. Lomový kámen pro zához pocházel z kamenolomů Janovice a Žlutavy.311 Náklady na opravy válečných škod byly vyčísleny na celkových 1 200 000 Kčs. Zasypávání zákopů a ramp u provisorních pontonových mostů bylo vyčísleno na 135 000 Kčs, zabezpečení výtrží a výmolů po bombách stálo 990 000 Kčs a poslední položkou byly ostatní způsobené škody na budovách a na materiálu ve výši 75 000 Kčs.312

6.8 Povodeň na Moravě (1997) (Obr. 48, 49)

Povodeň na Moravě v roce 1997 proběhla zhruba v rozpětí 5. – 16. července 1997 na Moravě, Slezsku a na východě Čech. Záplavy zasáhly také sousedící území Polska, Slovenska a Rakouska. Povodňová vlna z Odry se ničivě projevovala dokonce i na jejím dolním toku

310 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-7, Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany, Kolaudační operát, technická zpráva, prosinec 1952. 311 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-7, Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany, Kolaudační operát, technická zpráva, prosinec 1952. 312 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-7, Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany, Kolaudační operát, technická zpráva, prosinec 1952.

- 78 - v úsecích hranice s Německem. Povodeň na Moravě se tak stala součástí katastrofy evropských rozměrů.313 Příčinou vydatných srážek byla tlaková níže, která se nad Moravu a Polsko posouvala směrem od severní Itálie. Neobvyklá situace ve vývoji nastala tehdy, když pole vyššího tlaku vzduchu mezi Azorskými ostrovy a Skandinávií postup tlakové níže zablokovalo. Její střed po jistou dobu uvíznul nad jižním Polskem. Území Moravy zůstávalo relativně blízko středu tlakového útvaru a zároveň bylo překážkou pro týlovou složku jeho proudění. Právě tato složka tlakové níže přinášela nejvíce oblačnosti a srážek. Zpomalením postupu frontálního systému se obvykle jeden až tři dny trvající srážková perioda prodloužila o celé dva dny. Tento faktor se ukázal pro samotnou výjimečnost povodně jako zcela rozhodující.314 Déšť mimořádně zesiloval s návětrným účinkem pohoří, což se projevilo zejména v Jeseníkách a Beskydech. Během několika kritických dnů spadlo v povodí Odry a Moravy místy až přes polovinu ročního úhrnu. Obě řeky a jejich přítoky se rozvodnily neuvěřitelným způsobem (cca na úroveň 150leté až 500leté vody, povodeň zasáhla 1/3 území Moravy a Slezska). Došlo k obětem na životech a obrovským škodám.315 Pro záplavy na jižní Moravě je typické, že po předchozím naplnění všech prostorů i vlastních koryt řek z dešťových srážek v místě přicházejí postupně povodňové vody z horních povodí, proudících též inundačním územím mimo koryta řek. V těchto prostorech docházelo k jejich ovlivnění liniovými stavbami, především náspy železnic a silnic. V důsledku vysokých průtoků v řekách došlo k překročení jejich kapacit a vylévání z břehů či k přelévání korun ochranných hrází. V některých případech vedlo přelévání ochranných hrází k jejich destrukci. Ve městě byly zaplaveny jak obytné části města, tak i průmyslové závody, komunikace byly neprůjezdné. Na okrese Uherské Hradiště šířka rozlivu dosáhla až 4 km.316 Povodeň však měla jeden kladný efekt, hodně přispěla k vyvinutí nových protipovodňových řádů a odstranění největších nedostatků na celém území České republiky, což vedlo k podstatnému zmírnění následků povodní v Čechách o pět let později.317 Koncem roku 1997 zahájila akciová společnost Povodí Moravy práce na generálu protipovodňových opatření na řekách Moravě, Bečvě a Dyji. Pro zpracování byly přijaty

313 Povodně. cz [online]. Poslední verze neuvedeno, citováno 24.3 2009 314 Povodně. cz [online]. Poslední verze neuvedeno, citováno 24.3 2009 315 Povodně. cz [online]. Poslední verze neuvedeno, citováno 24.3 2009 316 Májíček, J,: Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Povodí Moravy a.s., Brno 1998, str. 51. 317 Povodně. cz [online]. Poslední verze neuvedeno, citováno 24.3 2009

- 79 - následující zásady. Navržená protipovodňová opatření budou chránit centra osídlení, nepředpokládá se ochrana zemědělských pozemků, ochrana bude navrhována na účinky nejvyšší pozorované povodně, případně na Q100. Dále v maximální míře bude využita retenční schopnost území (přírodní inundace, umělé retenční prostora apod.) a nová opatření budou navazovat na již existující protipovodňová opatření, která budou doplňovat a rozšiřovat. Generální koncept byl projednán s okresními úřady a poté v květnu 1998 předán Ministerstvu zemědělství.318 Opatření v generálu jsou navrhovaná v několika vzájemně rovnocenných kategoriích: jsou to nové retenční vodní nádrže, suché nádrže, pokery, řízené inundace, zkapacitnění koryt toku jejich technickou úpravou nebo ohrazováním a využití odsazených hrází kolem míst osídlení. Vycházejí z protipovodňového účinku jednotlivých opatření, neboť komplexní posouzení systému protipovodňových opatření dosud není k dispozici. Předběžné návrhy jsou syntézou řady již dříve zpracovaných opatření pro lokální potřeby a zkušenosti z povodně 1997.319 Uvedenou povodní z roku 1997 byla postižena i města Uherské Hradiště a Staré Město, kdy byla zatopena větší část intravilánu obou měst, a došlo k velkým materiálním škodám. Především z tohoto důvodu byly některé nově budované liniové stavby řešeny tak, aby zvyšovaly protipovodňovou ochranu přilehlého území. Jednou z takových staveb byla i uvažovaná a zčásti již vybudovaná příjezdová komunikace k obchodní zóně Starého Města a zvažovaná obchvatná komunikace obou měst, která by jednak odlehčila dopravu z center a navíc zajistila důležitou zvýšenou protipovodňovou ochranu jak Starého Města, tak Uherského Hradiště.320 V této fázi došlo, z podnětu měst Staré Město a Uherské Hradiště, k jednání o možnosti sloučení stavby komunikace s hrází budoucích protipovodňových opatření. Následně byla tato akce zařazena do programu 229060 pod názvem „Morava Staré Město, Uherské Hradiště, PPO“. Jednalo se o stavbu poldru, jehož hlavní hráz by byla totožná s trasou zvažované obchvatné komunikace.321 Navržená výstavba průtočného poldru má za cíl snížit povodňové škody v zástavbě na k. ú. Starého Města a Uherského Hradiště, transformovat kulminaci povodňové vlny a časově pozdržet průtok povodně. Částečná transformace kulminace povodně tímto poldrem má

318 Májíček, J,: Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Povodí Moravy a.s., Brno 1998, str. 83. 319 Májíček, J,: Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Povodí Moravy a.s., Brno 1998, str. 83. 320Povodí Moravy, s.p. [online]. Poslední verze červen 2005, citováno 24.3 2009 321 Povodí Moravy, s.p. [online]. Poslední verze červen 2005, citováno 24.3 2009

- 80 - pozitivní význam a dopad na odtokové poměry v dolním úseku na hranicích se Slovenskem a Rakouskem. Délka hráze poldru je 3100 m, výška max. 5 m nad terénem, šířka 6 m v koruně. Aby bylo možno při povodni zachytit uvažovaný objem 14 mil. m3, vytvoří se nátok z Moravy v délce cca 500 metrů snížením stávající hráze o 80 cm. To znamená, že voda bude natékat do poldru již při průtoku Q40. To bude mít samozřejmě dopad na využití zatopené plochy ve výměře víc než 600 ha, zátopa při maximálním naplnění poldru je cca 700 ha. Se samotnou výstavbou poldru souvisí i další části projektu, mimo jiné např. pravobřežní hráz Trávník, opevnění svahů a ohrázování plavebního kanálu Baťův kanál v potřebných úsecích, zvýšení pravobřežních hrází v dotčených lokalitách atd.322

7. Vývoj druhů pozemků

Dříve podle Katastrálního úřadu a dnes podle českého statistického úřadu se pozemky dělí do několika kategorií podle předem stanovených charakteristik. Jde o celkovou výměru katastru, ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny, zemědělská půda, lesní půda, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy. Vývoj druhů pozemků ovlivňovaly přírodní a geomorfologické podmínky, historicko-politické, společenské a hospodářské souvislosti. Historicko-politické, společenské a hospodářské souvislosti se nejvýrazněji projevovaly na zemědělské půdě v době před listopadem 1989, především v 50. letech 20. století, kdy probíhal plán socializace vesnice a kolektivizace zemědělské výroby. Velcí i menší zemědělci, na základě rozhodnutí KSČ, museli odevzdat svá pole, dobytek, zemědělské stroje. Zároveň byli často velmi nevybíravým způsobem nuceni vstupovat do jednotných zemědělských družstev. Šedesátá léta 20. století přinesla do politického a hospodářského života určité uvolnění vrcholící v tzv. Pražském jaru roku 1968, smeteném intervencí vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968. Liberalizace měla samozřejmě své meze . Byla nejen reakcí na odhalené zločiny 50. let, ale i důsledkem problémů, do kterých se stále víc dostávalo zaostávající plánované hospodářství. Řešením měl být soubor ekonomických opatření – tzv. Šikova reforma. Normalizace spojená s Husákovým vedením KSČ odstranila drobné

322 Povodí Moravy, s.p. [online]. Poslední verze červen 2005, citováno 24.3 2009

- 81 - výdobytky „socialismu s lidskou tváří“. Následující 70. léta 20. století byla charakteristická návratem k dogmatickému plánování.323 Po listopadu 1989 byla JZD zrušena a jako nástupnické organizace vznikala ZD. Probíhala restituce zemědělských pozemků. Někteří zemědělci se vrátili na své pozemky a dnes zde hospodaří jako živnostníci, jiní obhospodařují své pozemky pro vlastní potřebu nebo rekreačně.

7.1 Druhy pozemků jednotlivých druhů pozemků

7.1.1 Orná půda (tab. č.1) (graf č.1)

Orná půda má podle českého statistického úřadu identifikační kód 140200 a uvádí se v ha. Jsou to pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, nebo které jsou dočasně zatravňovány (víceleté plodiny na orné půdě, eventuálně dočasné louky). Patří sem i pařeniště, skleníky a japany pokud jsou zřízeny na orné půdě.324 Orná půda se na sledovaném území všech 10 měst a obcí nachází na téměř rovném nebo mírně ukloněném reliéfu mimo celistvou zástavbu obce. Vývoj podílu orné půdy ve městech a obcích je relativně vyrovnaný bez velmi výrazných výkyvů, mimo samotné město Uherské Hradiště. Město Uherské Hradiště prošlo velkými změnami v rozloze katastru díky několikerému slučování a oddělování okolních obcí. Většina orné půdy se nacházela právě v okolních obcích, proto má křivka tak výrazné výkyvy hodnot. U ostatních obcí probíhal vývoj daleko klidněji. Všechny obce prošly kolektivizací zemědělství, násilnému vstupování zemědělců do JZD, scelováním pozemků a také po pádu komunismu k navrácení pozemků do soukromých rukou. Nárůst či pokles orné půdy v jednotlivých obcích je dán mikroregionálními faktory. Mezi tyto faktor patří např. rozvoj místní zástavby obytných domů, nebo průmyslových areálů, dále přeměna na jiný typ zemědělské a nezemědělské půdy, která je ve výhledovém plánu jednotlivých obcí využitelnější. Pro rozvoj orné půdy byl především po roce 1989

323 Zapletal, J.: Uherské Hradiště, královské město na řece Moravě. Město Uherské Hradiště, Zlín 2007, str. 261 – 262. 324 Interní směrnice českého statistického úřadu

- 82 - důležitý návrat soukromých zemědělců, kteří se chtěli vrátit k agrárnímu podnikání a také vhodná transformace bývalých JZD na jiné prosperující subjekty, které se dále starají o ornou půdu.

7.1.2 Chmelnice

Chmelnice má podle českého statistického úřadu identifikační kód 140300 a uvádí se v ha. Jsou to pozemky vysázené chmelem bez ohledu na to, zda jde o starou nebo nově vysázenou chmelnici.325 Chmelnice se na katastru žádné obce ani města nikdy nepěstovaly.

7.1.3 Vinice (tab. č.2) (graf č.2)

Vinice má podle českého statistického úřadu identifikační kód 140400 a uvádí se v ha. Jsou to pozemky, na nichž se pěstuje vinná réva.326 Pro pěstování vinice je nutný svahový reliéf. Za nejlepší jsou považovány jižní svahy reliéfu, kvůli dostatku slunečního svitu a tepla. Jen výjimečně se vinohrad vysazuje na severních svazích. Díky specifickým požadavkům vinné révy na lokality pěstování, se vinohrady pěstují jen v několika obcích a na poměrně malých rozlohách. Je ale jisté, že vinaři se nachází v každé obci. Nedostatek příznivých geografických podmínek řeší dovozem hroznů z jižnějších vinařských oblastí. Sledované obce a města patří do uherskohradišťské vinařské oblasti. Hlavní pěstované odrůdy jsou Müller-Thurgau, Rulandské bílé, Muškát moravský a Ryzlink rýnský. Z červených odrůd, kterých se tu pěstuje poměrně málo, patří největší plocha Rulandskému modrému.

325 Interní směrnice českého statistického úřadu 326 Interní směrnice českého statistického úřadu

- 83 - 7.1.4 Zahrady (tab. č.3) (graf č.3)

Zahrady mají podle českého statistického úřadu identifikační kód 140500 a uvádí se v ha. Jsou to pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě.327 Zahrady na katastrálním území všech obcí a měst se nachází převážně v blízkosti zástavby a kromě Uherského Hradiště a Kostelan nad Moravou nedošlo k výrazným změnám. Většinou podíl rozlohy zahrad zůstal velmi podobný jako na počátku sledovaného období. Mírné výkyvy jsou patrné v 60. letech a 80. letech 20. století, kdy probíhaly reformy a úpravy zemědělských ploch, ale po pádu komunismu se hodnoty ustálily na optimálních hodnotách. Rozlohy zahrad na katastru města Uherské Hradiště byly i v tomto případě výrazně ovlivněny slučovací politikou předlistopadových dob. V Kostelanech nad Moravou došlo k poklesu podílu zahrad, lze předpokládat, že byly přeměněny na jiný druh zemědělské půdy.

7.1.5 Ovocné sady (tab. č.4) (graf č.4)

Ovocné sady mají podle českého statistického úřadu identifikační kód 140600 a uvádí se v ha. Jsou to souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy v hustotě na 1 ha nejméně 90 stromů u vysokokmenů a polokmenů jádrovin a třešní, 150 stromů u vysoko- a polokmenů švestek, slív, rynglí a višní, 200 stromů u vysoko- a polokmenů meruněk, broskví a čtvrtkmenů jádrovin a 400 stromů u čtvrtkmenů meruněk, broskví a višní. Patří sem též pozemky, na kterých se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů v hustotě nejméně 500 zákrsků na 1 ha a pozemky, na kterých se pěstuje výhradně černý rybíz v hustotě 1000 keřů na 1 ha nebo ostatní druhy rybízu nebo angreštu o hustotě nejméně 2000 keřů na 1 ha.328

327 Interní směrnice českého statistického úřadu 328 Interní směrnice českého statistického úřadu

- 84 - Podíl rozlohy ovocných sadu byl různý podle místních podmínek. Velký hromadný pokles v roce 1983 byl zřejmě dán legislativní změnou. Od toho roku se podíl plochy ovocných sadů pochyboval u většiny do 1 %, jen městská část Jarošov měla necelá 2 %. Kostelany nad Moravou ztratily ovocné sady úplně.

7.1.6 Trvalé travní porosty (tab. č.5) (graf č.5) (tab. č.6) (graf č.6)

Trvalé travní porosty mají podle českého statistického úřadu identifikační kód 140700 a uvádí se v ha. Jsou to pozemky porostlé travinami, u nichž hlavní výtěžek je seno (tráva), a pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou. Patří sem též pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež.329 Tato kategorie vznikla spolčením dřívějších luk a pastvin. Stejně jako u ovocných sadů i u luk došlo k výraznému poklesu podílu ploch k roku 1983. Jen obec Jarošov a Babice zaznamenaly nárůst. Rozsah poklesu v tomto období byl dán místními podmínkami, takže v každé obci se ustálil na jiné hodnotě. Obecně lze říct, že podíl ploch luk se pohyboval v polovině obcí od roku 1983 do 5 %, V Napajedlech byl vysoký podíl luk od počátku sledovaného období. Jarošovské louky zaznamenaly velké výkyvy a poklesy způsobené místními geografickými i negeografickými faktory. Nárůst luk na katastru města Uherské Hradiště je dán spíše rekreačními faktory. Pastviny se od počátku sledovaného období vyskytovaly ve statistikách všech obcí i města. Kromě Napajedel se podíly rozlohy pohybovaly do 2,5 %. Vyšší nárůst ve Spytihněvi a Jarošově stagnoval mezi lety 1968 – 1973, ostatní podíly rozlohy obcí se v 60. a 70. letech pohybovaly do 1,5 %, poté se vývoj podstatě zastavil, křivky zůstaly téměř rovné až do roku 1998, kdy nastal další pokles ve všech sledovaných obcích a městech. V roce 2003 se již pastviny ve statistikách nenacházely. Kostelany nad Moravou měly rozsah pastvin minimální.

329 Interní směrnice českého statistického úřadu

- 85 - 7.1.7 Zemědělská půda (tab. č.7) (graf č.7)

Zemědělská půda má podle českého statistického úřadu identifikační kód 140900 a uvádí se v ha Součtový ukazatel (140200 + 140300 + 140400 + 140500 + 140600 + 140700), který udává souhrn druhů pozemků (kultur) sloužících bezprostředně zemědělskému výrobnímu procesu jako základní prostředek, z něhož se získává rostlinná produkce (patří sem všechny doposud uváděné druhy pozemků).330 Širší okolí řeky Moravy, které sledujeme, má příhodné podmínky pro zemědělství, proto se také nachází u většiny obcí 70 % a více podílu plochy katastrů. Během let došlo k mírným a vyrovnaným poklesům. Výjimkami jsou obec Kněžpole a město Uherské Hradiště, které mělo vždy nižší podíl zemědělské půdy, zapříčiněný městským způsobem života. Podíl zemědělské půdy výrazně kolísal kvůli četnému slučování a oddělování městských částí. Obec Kněžpole měla podobný vývoj zemědělských ploch, jen jeho podíl byl nižší díky prameništi pitné vody, které se zde nachází a zaujímá větší část katastru obce.

7.1.8 Lesní půda (tab. č.8) (graf č.8)

Lesní půda má podle českého statistického úřadu identifikační kód 141000 a uvádí se v ha. Je zde zahrnuta porostní půda, tj. půda využívaná přímo k lesní produkci nebo jen dočasně odlesněná s úmyslem opětovné obnovy lesního porostu, bezlesí, tj. dočasně odlesněná část lesní půdy, sloužící provozu lesního hospodářství nepřímo (plocha lesních školek, lesních skladů, měkké lesní cesty, průseky všech druhů přesahují-li šířku 4 m apod.), odňaté pozemky zemědělskému půdnímu fondu přidělené lesnímu hospodářství k zalesnění, ale dosud nezalesněné, pozemky na horní hranici stromové vegetace porostlé kosodřevinou, s výjimkou zastavěných pozemků (vysokohorské chatařské vleky a jiná účelová zařízení).331 Lesní plochy se na katastrech dotčených obcí vyvíjely jen minimálně. Větší výkyv zaznamenalo jen katastrální území města Uherské Hradiště a obce Kostelany, jinak zůstaly podíly ploch poměrně rovnoměrné. Rozloha lesů je dána příhodným reliéfem a jde převážně o bývalé lužní lesy.

330 Interní směrnice českého statistického úřadu 331 Interní směrnice českého statistického úřadu

- 86 - 7.1.9 Vodní plochy (tab. č.9) (graf č.9)

Vodní plochy mají podle českého statistického úřadu identifikační kód 141200 a uvádí se v ha. Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály.332 Katastry obcí spojuje řeka Morava a její slepá ramena, která vznikla po regulaci řeky. Každá z obcí však nakládala dále s vodními plochami jinak. Některá slepá ramena jsou využívána k rekreaci, jako chovné rybníky, některé jsou zasypány a jiné mají specifické využití jako např. usazování kalů z čistírny vod a úpravny vody. Některé jsou nechány ladem a vedené jako chráněné kvůli unikátní fauně a flóře. Pokles plochy může být způsoben zanášením dna, zasypáním ramene, nádrže či jiné vodní plochy. Menší vodní toky – potoky, strouhy nebo mlýnské náhony byly zatrubněny. Naopak rozšíření vodních ploch mohla způsobit těžba štěrku z řeky, slepých ramen nebo několik vodních ploch vzniklo po těžbě štěrku „na zeleném drnu“ v okolí řeky. Takto se především rozšířily vodní plochy ve Spytihněvi.

7.1.10 Zastavěné plochy a nádvoří (tab. č.10) (graf č.10)

Zastavěné plochy a nádvoří mají podle českého statistického úřadu identifikační kód 141300 a uvádí se v ha. Patří sem pozemky, na kterých jsou postaveny budovy (kromě skleníků a japanů), a nádvoří náležející k obytným, hospodářským nebo průmyslovým budovám jako jejich příslušenství.333 Zastavěné obytné plochy jsou ve všech obcích a městech poměrně kompaktní. Nárůst zastavěných ploch je dán rozšiřováním jak bytové zástavby ve formě rodinných domů, stejně tak i sídlišť s bytovými domy. Na některých katastrech se vyskytuje i zástavba mimo samotnou obecní zástavbu, jde např. o prostor letiště a dřívější firmy Let Kunovice, prostor bývalého Cukrovaru a Slezanu ve Starém Městě nebo rozlehlé budovy firmy Fatra Napajedla.

332 Interní směrnice českého statistického úřadu 333 Interní směrnice českého statistického úřadu

- 87 - Velmi výrazný pokles, nárůst a opětovný pokles je především zapříčiněn slučovací a odpojovaní politikou města Uherské Hradiště a okolních obcí. Samozřejmě že i zde došlo na výstavbu několika sídlišť, ať už s rodinnými nebo bytovými domy.

7.1.11 Ostatní plochy (tab. č.11) (graf č.11)

Ostatní plochy mají podle českého statistického úřadu identifikační kód 141400 a uvádí se v ha. Patří sem všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské prostory, dále stavební místa, pokud slouží v současné době k jiným účelům a nedají se zemědělsky využít, pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci, určené pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů, pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území, areály kulturních památek, pokud na nich není plánována zemědělská výroba nebo nejde o lesní půdu, parky, veřejné nebo soukromé okrasné zahrady, pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a jako stálé manipulační prostory apod. (haldy u šachet, silážní jámy, trvalé polní mlaty, tvrdé výběhy pro drůbež, skot a vepřový dobytek, mrchoviště), dále jsou to hřbitovy a pozemky, které nejde zemědělsky obdělávat (rokle, výmoly, ochranné hráze atd.) a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením nebo slatiny, tj. půdy zamokřené.334 Veškeré ostatní plochy všech katastrů jsou většinou situovány v okolí zástavby. Některé jsou v okolí průmyslových podniků, jako např. okolí letiště v Kunovicích, chráněné lokality slepých ramen řeky Moravy nebo v okolí větších nákupních center. Největší podíl na růstu ostatní ploch má rozvoj a výstavba průmyslových podniků oproti drobnějším plochám, jako například hřbitovy, parky, dětská hřiště. Velký výkyv ostatních ploch je dán rozvojem průmyslových a terciárních sfér, ale i již zmiňovaným slučováním a rozdělováním města Uherské Hradiště a okolních obcí.

334 Interní směrnice českého statistického úřadu

- 88 - 7.2 Vývoj druhů pozemků na jednotlivých katastrálních územích

7.2.1 Uherské Hradiště (tab. č.12 a č.12a) (graf č.12)

Uherské Hradiště se rozprostírá v povodí řeky Moravy v nadmořské výšce okolo 181 m . Město je okresním městem a přirozeným spádovým centrem mnoha kulturních, společenských, sociálních a ekonomických sfér. Celý katastr města se dnes skládá ze samotného města Uherské Hradiště (centrum), a městských částí Mařatice, Rybárny, Jarošov, Míkovice, Sady, Vésky. Město sousedí s městy Kunovice, Staré Město a obcemi, Podolí, Popovice, Kněžpole. Uherské Hradiště se rozprostírá v údolí rovinaté nivě severní části Dolnomoravského úvalu. Jen zřídka je rovinný charakter vystřídán mikrodepresí nebo mikrovyvýšeninou s relativní výškou do 3 m. Na východě sem zasahuje svými výběžky Vizovická vrchovina, jejíž Roviny a Rochus dosahují nad Uherským Hradištěm výšky 336 a 305 m. Výběžky Vizovické vrchoviny odděluje říčka Olšava od Hlucké pahorkatiny, která je předhůřím Bílých Karpat. Na zápedě se chřibská provincie svažuje do údolí řeky Moravy. Tato část území patří do mírně zvlněné Buchlovické pahorkatiny.335 V roce 1943 byly k městu Uherské Hradiště byly připojeny obce Staré Město, Mařatice a Sady, o rok později Kunovice. Po roce 1945 se obce opět osamostatnily. V roce 1948 se opět sloučily Staré Město, Mařatice a Sady s městem Uherské Hradiště, v roce 1949 se připojily Kunovice a Jarošov. V roce 1954 s výjimkou Mařatic vznikly samostatné MNV ve všech obcích. K dalším vlnám integrace docházelo v roce 1960, kdy se připojily k městu Sady, další připojování proběhlo v roce 1971, kdy se přičlenily Staré Město, Kunovice a Joarošov. Poslední integrační vlna proběhla v roce 1980, kdy se sloučilo město s Míkovicemi a Véskami. Poslední přičleněnou městskou částí se staly Rybárny na druhé straně řeky. Než samotné město.336 Definitivně se hranice ustálili 1.1 1991, kdy se osamostatnily Staré Město a Kunovice. Ostatní obce zůstaly součástí města Uherské Hradiště.337

335 Jordán, F. a kol.: Uherské Hradiště dějiny města. Blok, Brno 1981, str. 14. 336 Nekuda, V. a kol.: Uherskohradišťsko. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1992, str. 708 – 709. 337 Kunovice, oficiální stránky města [online]. Poslední verze 2006, citováno 24.3 2009 Staré Město[online]. Poslední verze 2007, citováno 24.3 2009

- 89 - Orná půda byl třetí nejrozsáhlejší druh pozemků ve městě v roce 1958. Až by se dalo předpokládat, když se město nachází v úrodné nivě řeky Moravy, že bude podíl zemědělské výrazně vyšší, než 20% podílu rozlohy katastru v roce 1958. Vysvětlení je ale velmi jednoduché, město Uherské Hradiště je městem od roku 1257 a proto se život zde výrazně lišil od okolního venkovského, stejně tak i způsob obživy. V roce 2008 bylo na katastru města 46,59 % rozlohy plochy. Za tak velkým nárůstem stojí rozšíření města o městské části, které měly spíše vesnický charakter. Ještě před rokem 1950 zemědělská výroba zde byla rozdrobena do drobných hospodářství. Při zakládání jednotlivých zemědělských družstev byla vůči zemědělskému obyvatelstvu uplatněna nevybíravá tvrdost politiky KSČ. Zemědělci byli pod nátlakem nuceni vstupovat do JZD, která měla mnohdy krátkou činnost. Nedůvěra v nové poměry se projevila přímým odporem značné části zemědělského obyvatelstva vůči nátlaku vyvíjenému státními a stranickými orgány. To vedlo ke krizi v zakládání JZD. V letech 1953 – 1958 došlo k hromadnému vystupování z družstev. Masivní propaganda spojená s represemi – např. enormními dodávkami a daněmi, ale i přímým násilím, dosáhla znovuobnovení JZD koncem 50. let 20. století.Ze zemědělské malovýroby se tak měla stát socialistická velkovýroba, přičemž bylo stanoveno, že do roku 1960 má socialistický sektor v zemědělství zcela převládnout. Samozřejmě se nebraly žádné ohledy na ekologické škody. V této době také začalo první slučování JZD. V roce 1957 se spojila JZD Sady a Mařatice a po té se sloučené družstvo stalo součástí Státního statku Uherské Hradiště. Chmelnice se na katastru města nikdy nepěstovaly. Vinice se původně ve městě nepěstovaly, ale v roce 2008 statistiky hovoří o 1,27 %. I u vinic jsou změny podílu plochy výrazně spojeny s rozšiřováním a slučováním města s okolními obcemi. Zahrady za sledované období 1958 – 2008 zaznamenaly výrazný pokles, ze 14,6 % na 7,95 %. Velká část obyvatel měla jen menší zahradu dříve u domu, kde pěstovali různorodé plodiny pro domácí použití. V dnešní době se zahrady u domů velmi omezily a rozdělením jednoho pozemku vznikly 2 stavební parcely. Drobní zemědělci mohou hospodařit na několika zahrádkářských koloniích za celistvější zástavbou města. Navíc došlo k poklesu i u městských částí. Ovocné sady také zaznamenaly pokles z původních 2,81 % na 0,77 %. Louky zaznamenaly nárůst podílu plochy. Tento nárůst byl výrazný v roce 1999, kdy se zvýšil skokově o 5 %. Lze se jen domnívat, že jde o změnu statutu jiných pozemků, aby se časem změnily na stavební parcely a prostory pro zeleň v okolí zástavby. Pastviny se vyskytovaly jen na malém podílu plochy katastru a od roku 2001 je statistika již neuvádí.

- 90 - Naopak lesy se na katastru města původně nevyskytovaly a v roce 2008 byly 2 % ploch pokryto lesy. Podíl ploch lesů je plně vázán na slučování a rozdělování města a jeho městských částí. Vodní plochy se měnily během sledovaného období spíše skokově, vliv mělo opět rozšiřování a rozdělování katastru města a také zatrubnění většího potoku, který se dnes nachází pod průmyslovou zónou a zatrubnění menší strouhy, která při větších deštích zaplavovala zastavěné okolí (ulici Na Zápovědi) svého zaústění do slepého ramene řeky Moravy. Vývoj podílu zastavěných ploch je výrazně ovlivněn slučováním a oddělováním městských částí, protože hodnoty samotného města bez městských částí v roce 1958 činily 68,3 ha (23,81 %) a v roce 2008 s městskými částmi, ve kterých proběhla výrazná výstavba rodinných domů a sídlišť, činila 184,4 ha (8,67 %). Během sledovaného období vzniklo ve městě několik sídlišť. V roce 1951 – 1957 byla vybudována sídliště Mojmír I a II. Další sídliště V Tůních vniklo během let 1958 – 1962, po té následovala sídliště Pod Svahy, Stará Tenice, Východ a Štěpnice.338 Samozřejmě že během sledovaného období vznikala i zástavba nových rodinných domů, největší sídliště rodinných domů je Hliník. Ostatní plochy měly také podobný vývoj jako zastavěné plochy a na jejich vývoj měly podobný vliv změny v rozloze města. Bez městských částí ostatní plochy v roce 1958 činily 82,2 ha (28,65 %) a v roce 2008 již v městskými částmi činily 519,1 ha (24,42 %). Jak v samotném městě, tak i v městských částech vznikaly průmyslové zóny, velké průmyslové haly, nákupní střediska apod.

7.2.2 Kunovice (tab. č.13 a č.13a) (graf č.13)

Město Kunovice se nachází na jihovýchodní Moravě v jihozápadní části Zlínského kraje 3 km jižně od Uherského Hradiště. Leží na řece Olšavě nedaleko jejího ústí do řeky Moravy v nadmořské výšce 185 m. Jižní části katastru mají nadmořskou výšku až kolem 300 m n. m.339 Město sousedí s městy Staré Město, Uherské Hradiště a Hluk a s obcemi Kostelany nad Moravou a Ostrožská Nová Ves.

338 Zapletal, J.: Uherské Hradiště, královské město na řece Moravě. Město Uherské Hradiště, Zlín 2007, str. 219 - 223.

339Kunovice, oficiální stránky města [online]. Poslední verze 2006, citováno 2.4 2009

- 91 - Kunovice se rozkládají v úrodné nížině Dolnomoravského úvalu, z jihu jsou ohraničeny Hluckou pahorkatinou patřící k Vizovické vrchovině, ze západu pak pohořím Chřiby.340 Město Kunovice nebylo vždy plně samostatnou obcí. V roce 1944 se poprvé obec připojila k městu Uherské Hradiště, po roce 1945 se městu vrátila samostatnost, ale ne na dlouho, již v roce 1949 se opět obec Kunovice sloučila s městem Uherské Hradiště. V roce 1954 vzniklo MNV. V roce 1960 se Kunovice opět osamostatnily, ale již v roce 1971 se musely Kunovice vrátit pod správu města Uherské Hradiště. Natrvalo se Kunovice osamostatnily až 1. 1. 1991.341 Nejrozsáhlejším půdním druhem na katastru města je orná půda. Za sledované období 1958 – 2008 došlo k mírnému poklesu podílu rozlohy ze 71,03 % na 68,52 %, který je běžný, lze ho vysvětlit přeměnou na stavební parcely a ostatní plochy. Chmelnice se nikdy na katastru města nepěstovaly. Vinice se vyskytovaly jen na malé ploše. V roce 1958 zde bylo jen 2,9 ha (0,1 %) vinic. Během let se podíl plochy vinic různě měnil, až se ustálil na 13,6 ha (0,48 %) a od roku 2004 se nezměnil. Podíl zahrad během sledovaného období mírně poklesl o 0,48 % a dnes se nachází převážně v severní polovině města v blízkém okolí zástavby. Ovocné sady měly v roce 1958 1,3 % podílu rozlohy, během sledovaného období klesl podíl na 0,74 % podílu plochy. Tento pokles je přirozený. Stejně jako u sadů, poklesl i podíl luk, který klesl z 3,89 % na 2,18 % v roce 2008. V roce 1958 měly pastviny podíl 1,3 % rozlohy, postupně tento podíl klesal, až se ve statistice přestal vyskytnout se úplně. Lesní plochy zůstaly téměř stejné. Ubylo jen 6,4 ha lesa. Vodní plochy mírně poklesly o 0,18 % podílu plochy katastru. Podíl zastavěných ploch se zvýšil o 1,76 %, během sledovaného období bylo postaveno několik lokalit s novostavbami a také v několika stavebních etapách bylo vybudováno letiště s přilehlými budovami a plochami. Hlavní výstavba probíhala v letech 1952 a 1968 – 1970. Podíl ostatních ploch se zvýšil téměř na dvojnásobek, na 11,74 % podílu plochy v roce 2008. Toto zvýšení je dáno především výstavbou a provozem místního letiště, krom jiných běžných ostatních ploch.

340 Kunovice, oficiální stránky města [online]. Poslední verze 2006, citováno 2.4 2009 341 Nekuda, V. a kol.: Uherskohradišťsko. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1992, str. 708 – 709.

- 92 - 7.2.3 Napajedla (tab. č.14 a č.14a) (graf č.14)

Napajedla leží na řece Moravě na rozhraní Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. Příznačným rysem krajiny jsou četná mrtvá ramena řeky, dnes užívána ke sportovnímu rybaření a rekreaci. Napajedla sousedí se Spytihněví, Halenkovicemi, Žlutavou, Pohořelicemi, Komárovem, Topolnou a Otrokovicemi, pouze na několika stech metrech sousedí na severovýchodě s katastrem Kvítkovic, které jsou dnes městskou části Otrokovic. Napajedla leží na řece Moravě na rozhraní Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, v místech kde si řeka Morava prorazila cestu mezi horskými pásmy v tzv. Napajedelské bráně. Nejnižší bod katastru se nachází ve 181 m n. m. v jižní části katastrálního území. Nejvýše položený bod katastru je vrch Maková 338 m n. m. Obec Napajedla je v současné době tvořená pouze katastrálním územím Napajedla. V roce 1980 byly k Napajedlům přičleněny obce Pohořelice, Oldřichovice a Komárov, které se po politických změnách na počátku 90. let znovu osamostatnily.342 V druhé polovině 20. století byla také v Napajedlech nastoupena cesta socializace, tj. zakládání jednotných zemědělských družstev. Zde bylo JZD založeno v roce 1950 a mělo asi 150 členů, převážně bezzemků a malorolníků. Velkým problémem bylo získávání dalších členů družstva, protože movitější rolníci do JZD nevstupovali dobrovolně. Již ve stejném roce JZD přistoupilo k rozorávání mezí, což byl krok ke scelování lánů. Během 60. let 20. století došlo k mírnému uvolnění poměrů, ale již v roce 1968 se opět vrátily původní poměry. Zemědělský půdní fond na katastru Napajedla obhospodařoval Plemenářský podnik Tlumačov. Pro členy Českého svazu zahrádkářů byly vyčleněny lokality o celkové výměře 9 ha.343 Z grafu je patrné, že během sledovaného období 1958 – 2008 došlo k mírnému poklesu podílu orné půdy z původních 55,76 % na 51,71 %. Orná půda se změnila částečně na louky, pastviny a zastavěné plochy. Chmelnice ani vinice se zde nikdy nepěstovaly. Poměr zahrad zůstal v podstatě nezměněn, pokles činil pouhé 0,07 %. Zahrady jsou lokalizovány převážně v blízkosti obytných domů a dříve i v okolí hospodářských stavení. Napajedla se nachází v Napajedelské bráně, která je poměrně úzká, a tak se zde nachází menší podíl rovin,

342 Napajedla [online]. Poslední verze 1998, citováno 3.4 2009 < http://www.fortunecity.com/victorian/durer/23/napajedla/ngeo.html> 343 Zapletal J. a kol.: Napajedla – příroda, dějiny, kultura. Lito AMOS, Napajedla 1998, str. 143 - 148,

- 93 - než v jižněji položených obcích. Podíl ovocných sadů mírně klesl z 1,23 % na 0,71 %. Výrazný podíl katastru zabírají louky. Během sledovaného období došlo dokonce k nárůstu podílu z 15,09 na 16,64 %. Původně se na katastru nacházely pastviny na 4,53 % plochy, během let se podíl pohyboval různě mezi 4,53 – 6,82 % a od roku 2001 se již v evidenci nenacházely. Lesní plochy mírně vzrostly z 5,54 % na 6,18 %. O lesy se stará Český myslivecký svaz v Napajedlech. O většinu vodních ploch, které se během sledovaného období téměř nezměnily, se stará Rybářský spolek Napajedla – Spytihněv. Zastavěné plochy se rozrostly z původních 2,87 % na 3,43 %. V 70. letech 20. století zde vznikla sídliště Nábřeží – střed a Nábřeží – sever. Další výstavba rodinných domů probíhala v lokalitě Na Malině.344 Ostatní plochy zaznamenaly téměř 100% nárůst. Původně se nacházelo na katastru 7,7 % podílu plochy a v roce 2008 již evidovalo město 14,09 %. Za tak výrazným navýšením stojí jak výstavba průmyslových lokalit, tak i odtržení okolních obcí, čímž se zvýšil poměrný podíl ploch. Nejvýznamnějším a také nejrozsáhlejším podnikem je v Napajedlech Fatra a.s. Napajedla.

7.2.4 Staré Město (tab. č.15 a č.15a) (graf č.15)

Staré Město se rozprostírá v rovině na pravém břehu řeky Moravy v těsné blízkosti okresního města Uherské Hradiště. Katastr obce sousedí s osmi obcemi – Uherským Hradištěm, Kunovicemi, Kostelany nad Moravou, Zlechovem, Huštěnovicemi, Kněžpolem, Jalubím a Velehradem. Staré Město leží v Dolnomoravském úvalu, v nadmořské výšce 180 – 190 m. Dolnomoravský úval, obklopující Staré Město, lze charakterizovat jako rovinu. Dominantním útvarem katastru Staré Město je údolní niva řeky Moravy s výškovými rozdíly pouhých několik metrů a systémem pravobřežních říčních teras o mocnosti až několika desítek metrů. Tyto terasy vytvářejí plynulý přechod z říční nivy ke Kyjovské pahorkatině a Chřibům. Terasy jsou místy přerušeny kužely zahliněných písčitých štěrků, které sem naplavily přítoky Moravy tekoucí z Chřibů, zejména říčka Salaška.345

344 Zapletal J. a kol.: Napajedla – příroda, dějiny, kultura. Lito AMOS, Napajedla 1998, str. 146. 345 Bezdíčka, P. a kol.: Staré Město v proměnách staletí. Město Staré Město, Olomouc 2000, str.10.

- 94 - Staré Město bylo v minulosti často součástí sousedního okresního města Uherské Hradiště. Staré Město díky své poloze v těsném sousedství správního střediska kraje a posléze okresu zastávalo dlouhá desetiletí funkci jakéhosi uherskohradišťského předměstí a například v letech 1850 – 1945 nemělo statut města ani městyse. Staroměšťané sice žádali o povýšení na město již v roce 1922, ale marně. Součástí Uherského Hradiště bylo Staré Město v letech 1943 – 1945, potom v letech 1949 – 1954 a nakonec od roku 1971 do 26. listopadu 1990, kdy bylo v Uherském Hradišti rozhodnuto o osamostatnění Starého Města. Od 1. ledna 1991 se stalo Staré Město samostatnou obcí a od 1. ledna 1996 byl změněn název obce na Staré Město bez přívlastku „ u Uherského Hradiště“. Městem bylo Staré Město vyhlášeno 1. listopadu 1997.346 Významnou sociální vrstvu v 1. polovině. 20. století tvořili střední a drobní soukromí rolníci, hospodařící na 450 zemědělských usedlostech. Ale již v dubnu 1950 začal přípravný výbor pro JZD naplňovat plán socializace vesnice a začlenění zemědělského obyvatelstva do JZD. Vlastní JZD bylo ustanoveno 26. července 1950. Přes velké snahy aktivních členů družstva, toto družstvo v roce 1954 zaniklo. I zde byli odpůrci JZD a byli jako i jinde silně perzekuováni vysokými povinnými dávkami a dalšími omezeními různého charakteru a naopak příznivci JZD oplývali různými státními výhodami a podporami, což mělo za vynucený následek opětovného dosažení většinového družstva na přelomu 1956 – 1957. Ale rozsáhlejší změny, co se týkalo rozložení druhů pozemků, nenastaly. Vývoj rozlohy a druhů pozemků se vyvíjel postupně a bez překotných změn.347 Podle grafů druhů pozemků na počátku a konci sledovaného období je patrné, že podíl plochy orné půdy zůstal téměř stejný 72 % z roku 1958 a 70 % za rok 2008. Ve Starém Městě před rokem 1989 většinu orné půdy obhospodařovalo JZD Dolina a Školní statek při místní Zemědělské škole. Po roce 1989 v činnosti pokračovalo jak ZD Dolina, tak Školní statek a potomci dřívějších velkých sedláků, kteří se v restituci přihlásili o své pozemky a hospodaří na nich jako soukromí zemědělci. Chmelnice se na katastru města nenacházely a nenachází. Město se rozprostírá ve vinařské oblasti uherskohradišťské, ale není to patrné na podílu vinic na jeho katastru. Jelikož se na katastru téměř nevyskytují vhodné jižní svahy pro pěstování vína, došlo k minimálnímu nárůstu podílu vinic, a to z 0,19 % na 0,77% (tedy v grafu z 0 % na 1 %). Zahrady se zde vyskytovaly a vyskytují převážně v okolí slepých ramen řeky Moravy a jako záhumenky při rodinných domech. V roce 1958 bylo 2,75 % zahrad a během

346 Staré Město[online]. Poslední verze 2007, citováno 26.3 2009 347 Bezdíčka, P. a kol.: Staré Město v proměnách staletí. Město Staré Město, Olomouc 2000, str. 247 - 252.

- 95 - 60. let a 1. poloviny 70. let poměr stoupal až k 3,24 %, když pak opět klesal pod 3 % na konečných 2,60 % v roce 2008. Ovocné sady se na území katastru města téměř nevyskytovaly. V roce 1958 to bylo jen 1,01 %, ale další léta se hodnota nedostala přes 1 % rozlohy katastru. Výjimku tvořily jen léta 1972 a 1973. V roce 2008 tvořily 0,40 % z rozlohy katastru. Ovocné sady se nachází v zasypaném slepém rameni řeky Moravy a v blízkosti železnice. V dnešní době se louky a pastviny slučují do jedné kategorie Trvalé travní porosty, ale protože se dříve rozdělovaly, necháme je rozděleny. V roce 1958 mělo Staré Město 4,57 % luk a 2,75 % pastvin. K roku 2008 poklesly louky na 1,65 % rozlohy a pastviny se už nevyskytují vůbec od roku 2001. Celé území katastru je poměrně rovinaté, přesto se zde nachází aspoň malá plocha lesa, je to dáno hlavně snahou Školního statku ve spolupráci s Mysliveckým spolkem. V roce 1958 tvořily lesy jen 0,17 % plochy, během 60. – 70. let 20. století mírně rostly až k 0,44 %, od 1. pol. 80. let 20. století opět klesly na 0,25 % v roce 2008. Mezi vodní plochy se zde počítají hlavně slepá ramena řeky Moravy, samotná řeka, Baťův plavební kanál, potoky a umělé rybníky, které spravuje Rybářský spolek. Od počátku sledovaného období pozvolna podíl vodních ploch klesal. Šlo především o úmyslné a neúmyslné zanášení slepých ramen a kvůli stavebním úpravám zatrubnění menšího potoka. Vodní plochy měly původně 5 % (105 ha) a pozvolna poklesly na 4,18 % (87,1 ha). Zastavěné plochy se oproti většině sledovaných druhů pozemků zvýšily. Z necelých 4 % se jejich poměr zvýšil na 4,81 %. Ač by se mohlo zdát, že nárůst o jedno procento rozlohy není tak velký, došlo na výstavbu několika obytných lokalit. Nejintenzivnější změny však nastaly u kategorie Ostatní plochy. Tady nastal nárůst ploch téměř na dvojnásobek, z 8,21 % na 14,72 %. Má to souvislost s budováním nových obytných i ekonomických zón.

7.2.5 Babice (tab. č.16 a č.16a) (graf č.16)

Obec Babice se rozkládá v rovině 8 km od Uherského Hradiště, na pravém břehu řeky Moravy v severní části Dolnomoravského úvalu, v nadmořské výšce 181 - 185m. Vyšší nadmořské výšky se nachází jen SZ části katastru obce, v podhůří Kudlovické pahorkatiny, nejvyšší místa se nachází ve výšce 230m n.m., kdy se svah uklání JV směrem k patě svahu

- 96 - v 195m n.m. V západní části přechází do oblasti Chřiby, na východě je ohraničena řekou Moravou. V obci žije přes 1700 obyvatel. Název obce znamená ves lidí Babových.348 Obec sousedí s obcemi Kudlovice, Sušice, Huštěnovice, Kněžpole, Toporná a Spytihněv. Obec Babice byla vždy samostatným katastrálním územím. Většinu území, hlavně zemědělské půdy, v obci obhospodařovalo JD Babice. JZD Babice vzniklo v roce 1951, ale jako většinové družstvo se prezentovalo až od roku 1959 a už zde je patrné, že JZD Babice obhospodařovalo i zemědělskou půdu mimo katastrální území obce, protože v roce 1959 obhospodařovalo celkem 606ha , z toho asi 519ha orné půdy, 60ha luk, 7ha pastvin, 3ha zahrad nebo 1ha vinic a to při porovnání pozemků jen za katastr obce Babice značně převyšuje. Během roku 1971 kolektivizace dospěla až ke sloučení Jednotných zemědělských družstev Babice, Chřibské podlesí a Kudlovice v JZD Československo – sovětského přátelství a mělo na starosti 1808 ha zemědělské půdy, z toho 1260 ha orné půdy. V roce 1976 se katastr obce Babice rozrost o 40ha, rozšíření bylo zřejmě na úkor některého území ze sloučených JZD, v historických materiálech není zřejmé ze kterého území.349 Nejvýznamnějším půdním druhem v celém období od 1958 do 2008 byla orná půda. Pokles podílu orné půdy činil 6,37%. Na většině plochy hospodařilo JZD Babice, nebo některé z jeho nástupců. Chmelnice se na území obce nikdy nepěstovaly. Vinice se původně na katastru nepěstovaly, ale již na počátku 60. let 20. století bylo vysazeno několik desítek viničních hlav. Vinice se ustálily na 1,3ha, což činilo 0,20% rozlohy katastru obce. Zahrady tvořily 5,58% v roce 1958 a zůstaly podstatě stejné na 5,79% rozlohy katastru. Ovocné sady poklesly z 1,93% (1958) na 1,03 (2008). Většinou si místní zahrádkáři vysazovali ovocné stromy po kusech a ne ve větší rozloze, což se již do statistik nezapočítává. Louky se za sledované období 1958 - 2008 rozšířily z 2,62% na 5,02%. Tak velký nárůst byl způsoben změnou plochy katastru v roce 1976, kdy část nového území byly louky. Pastvin původně činily jen malé procento plochy obce 0,31% a na konci sledovaného období už pastviny na katastru obce nebyly vůbec. Pro lesní plochy se na katastru nevyskytují zrovna příznivé podmínky, přesto došlo k mírnému nárůstu lesních ploch. Z 0,3 ha (0,05%) na 1,7ha (0,26%). Za celé období došlo jen ke 2 změnám, první v roce 1965, zřejmě došlo k výsadbě 0,7 ha jehličnatého lesa v SV části katastru, nebo lužního lesa v okolí slepých ramen řeky Moravy. Druhý nárůst byl

348 Babice u Uherského Hradiště [online] Poslední verze 2009, citováno 30.3 2009 349 Nekuda, V. a kol.: Uherskohradišťsko. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1992, str. 427 – 429.

- 97 - zaznamenán v roce 1976 rozšířením kataru obce. O lesní plochy se od roku 1993 stará myslivecké sdružení Cerony350 Babice. I u vodních ploch došlo ke skokovým nárustům ve 2 fázích. První nárůst byl v roce 1976 změnou katastru a v roce 2001. Nárůst zaznamenaly i zastavěné plochy a ostatní plochy. V Babicích v průběhu sledovaného období došlo k výstavě menší lokality s řadovými domy.

7.2.6 Huštěnovice (tab. č.17 a č.17a) (graf č.17)

Huštěnovice najdeme severním směrem od Uherského Hradiště na pravém břehu řeky Moravy. Obec sousedí s městem Staré Město a obcemi Kněžpole, Babice, Sušice a Jalubí. Obec se rozkládá pod východními vrcholky Chřibů a kolem východního okraje obce prochází vodní cesta Baťův plavební kanál. Nadmořská výška na území obce se pohybuje mezi 180 - 210m n. m. Avšak území můžeme považovat podstatě za rovinaté, jelikož výraznější svah se nachází jen v SV části obce od 195m n.m. Obcí vede silnice spojující města Otrokovice a Uherské Hradiště a železniční trať na trase Přerov - Břeclav. Východním směrem od Huštěnovic a na levém břehu řeky Moravy se rozprostírá lužní les a v jeho prostoru jsou dvě chráněné území, přírodní rezervace Kanada a Trnovec. Rezervaci Kanada tvoří slepé rameno řeky Moravy a část lužního lesa s růstem ohrožených druhů vodních a mokřadních rostlin. Rezervace Trnovec chrání lužní les a přilehlý starý ovocný sad. Severovýchodně od obce je v prostoru mezi Baťovým kanálem a tokem Moravy zatopená bývalá štěrkovna a dnes je toto jezero využíváno jako přírodní koupaliště a na jeho březích je roztroušeno několik chat.351 Obec Huštěnovice byla vždy plně samostatná. Jak je z grafů patrné, můžeme o obci Huštěnovice mluvit jako o silně zemědělské obci. Již v roce 1949 hospodařilo asi 204 zemědělců. 25 zemědělců obhospodařovalo své pozemky do 10 ha, 4 měly až 20 ha na starost a 2 největší sedláci hospodařili na více než 50 ha. Ale již 31.srpna začala činnost JZD a než se podařilo přesvědčit všechny zemědělce a JZD se stalo většinovým, psal se rok 1958. V roce 1960 mělo JZD celkem 127 členů, kteří se starali o 427

350 Babice u Uherského Hradiště [online] Poslední verze 2009, citováno 30.3 2009 351 Turistika.cz [online] Poslední verze 2009, citováno 30.3 2009

- 98 - ha půdy. JZD Huštěnovice se v roce 1961 spojilo s JZD Sušice a o 13 let později se sloučilo ještě s JZD Dolina ve Starém Městě.352 Orná půda se za celé sledované období 1958 – 2008 rozrostla o necelých 5%, byla zde silná snaha o agrární charakter obce. Orná půda obklopuje v podstatě obec ze všech stran a ostatní druhy pozemků jsou rozmístěny jen enklávovitě. Chmelnice se na území obce nikdy nepěstovaly. Vinice se do statistik dostaly až v roce 1976 a na konci sledovaného období měly asi jen 0,03 ha (0,005%). Zahrady měly původní podíl 2,44% ale do roku 2008 se zahrady rozšířily na 3,53%, možná i díky snaze místního Českého zahrádkářského svazu. Naopak podíl ovocných sadu poklesl z 5,6 ha (0,84%) na 3,5 ha (0,53%). Velmi výrazný pokles zaznamenaly louky. Původně měly rozlohu 76,5 ha (11,53%). Lze předpokládat, že se nacházely v okolí zemědělských usedlostí a vůbec v okolí obce a postupem doby se pozemky přeměnily převážně na ornou půdu, stavební pozemky a ostatní plochy. V roce 2008 je statisticky vedených jen 17,2 ha (2,61%). Díky silné zemědělské orientaci, nacházely se na území obce pastviny o rozloze 3 ha (0,62), ale naopak postupný pokles, až v roce 1979 bylo jen 0,5 ha a nakonec byly v roce 2001 přeměněny na jiné druhy pozemků. Rozloha lesů je poměrně malá. Lužní lesy, které se nachází v okolí řeky u slepých ramen řeky Moravy během sledovaného období mírně vzrostly z 0,36% na 0,41% rozlohy katastru. Vodní plochy zůstaly poměrně stejné, došlo k minimálnímu nárůstu 0,44%, který je dán například čištěním, těžbou štěrku a tím došlo k mírnému rozšíření. Zastavěné plochy zaznamenaly také mírný nárůst, z 2,41% na 2,61%, v obci vznikla nová ulice s rodinnými domky. Od těchto změn jsou odvislé i změny na ostatních plochách, které jsou daleko výraznější, ostatní plochy se rozšířily přesně o 3% na 7,97%.

7.2.7 Jarošov (tab. č.18 a č.18a) (graf č.18)

Jarošov se rozprostírá v údolní rovinaté nivě, severní části Dolnomoravského úvalu. Na východě sem zasahuje svými výběžky Vizovická vrchovina, jejíž Rovniny a Rochus dosahují nad Uherským Hradištěm výšky 336 m a 305 m n. m. Jarošovem protéká od severovýchodu k jihozápadu řeka Morava, jejímž příznačným rysem jsou četná slepá ramena.

352 Nekuda, V. a kol.: Uherskohradišťsko. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1992, str. 517.

- 99 - Jejich existence svědčí o intenzivním vývoji řečistě, které se neustálými nánosy pomalu zvyšuje.353 Dříve samostatná obec Jarošov se v roce 1949 připojila k městu Uherské Hradiště, V roce 1954 zde vzniklo samostatné MNV. K opětovnému sloučení s městem došlo v roce 1971 a od té doby zůstal Jarošov pod správou města Uherské Hradiště jako jeho městská část.354 Pokud budeme o Jarošovu teoreticky uvažovat jako o samostatné obci – katastru, pak Jarošov sousedí s další městskou částí města Uherské Hradiště - Mařatice, s městem Staré Město a obcí Kněžpole. Data o všech druzích půdních ploch jsou známá za katastr městské části Jarošov jen do roku 1998, poté jsou data jen za celé město Uherské Hradiště. Na katastru obce připadala po celou dobu více jak polovina plochy na ornou půdu. Během sledovaného období 1958 – 1998 poklesl podíl z 56,99 % na 51,12 %. Na části této orné půdy vzniklo sídliště Louky, průmyslový podnik a areál Správy a údržby silnic Zlínského kraje pro okres Uherské Hradiště. Chmelnice se na katastru obce nepěstovaly. Vinice se na katastru obce pěstovaly jen do roku 1961 v rozsahu 0,1 ha, od tohoto roku se však vinice na katastru nepěstovaly. Zahrady se během sledovaného období výrazně nezměnily, pokleslý rozdíl činil 0,12 %. Zahrady jsou lokalizovány převážně v těžké blízkosti u zástavby rodinných domů. Podíl plochy ovocných sadů se zvýšil z 0,95 % na 1,8%, vliv na rozšíření měl příhodný reliéf svahů. Podle grafu na rozloze nedošlo k výrazné změně, vzrostl jen o 0,24 %. Avšak podle tabulky je patrné, že vývoj těchto ploch byl výrazný, od roku 1958 podíl ploch poklesl na 1,33 % v roce 1972. Po tomto datu procentuální hodnoty ploch kolísaly mezi cca 5,5 – 7,8 %. Pastviny zaznamenaly pokles z 2,26 % na 1,56 % plochy katastru. Lesní plochy zaznamenaly jediný pokles v roce 1982, kdy z původních 2,46 % poklesly na 2,35 %, což znamenalo úbytek o necelý 1 ha. Lze předpokládat, že les byl nahrazen zástavbou. Vodní plochy mírně vzrostly. Rozdíl 0,09 % je dán jen úpravou a opravou toku řeky Moravy a ostatních jejích přítoků na katastru obce. Zastavěné plochy se přirozeně rozšířily o 0,45 %, což činí asi 4,5 ha. Během sledovaného období vyrostlo několik samostatných domů, vznikla celá nová ulice a panelové sídliště Louky. Druhý nejrozsáhlejší podíl katastru zabírají ostatní plochy a během sledovaného období tento podíl i výrazně

353 Jarošov, nejlepší obec ve Vesmíru [online] Poslední verze neuvedeno, citováno 2.4 2009 < http://jarosov.ic.cz/ > 354 Nekuda, V. a kol.: Uherskohradišťsko. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1992, str. 708 – 709.

- 100 - vzrostl z původních 16,94 % na 22,45%. Během let vzniklo několik průmyslových areálů na katastru obce.

7.2.8 Kněžpole (tab. č.19 a č.19a) (graf č.19)

Území obce Kněžpole leží v severní části okresu Uh. Hradiště. Od okresního města je vzdáleno 6 km severovýchodním směrem. Grafické souřadnice středu obce Kněžpole jsou 49 05° s.š., 17 30° v.d. Obec Kněžpole sousedí s městem Uherské Hradiště – Jarošov a s obcemi Popovice, Mistřice, Bílovice, Toporná, Babice, Huštěnovice a Staré Město. Nadmořská výška středu obce je 180 m n. m. Nejvyšší bod katastru je bod Rovnina 338 m n. m. (místní název Rovňa). Nejnižší bod katastru jsou sníženiny terénu v Kněžpolském lese 178 m n. m. Kněžpole se rozkládá v rozsáhlé rovině Dolnomoravského úvalu na levém břehu řeky Moravy, která tvoří přirozenou západní hranici obecního katastru. Mezi jejími vodami a obcí se rozprostírá lužní Kněžpolský les. Většina zbývající plochy katastru je zemědělsky obdělávána, včetně kopcovité jižní části ve Vizovické vrchovině – Hlucké pahorkatině.355 Obec Kněžpole byla vždy samostatným katastrálním územím. Název obce je odvozen od církevního majetku, obec původně patřila velehradskému klášteru. Nejrozsáhlejšími plochami jsou orná půda a lesy. Ornou půdu před rokem 1989 obhospodařovalo JZD. To vzniklo 14. června 1950, ale většinovým se stalo až v roce 1959 a obhospodařovalo 364 ha. Tehdy byly v obci asi 4 větší zemědělci, kteří hospodařili na pozemcích do 20 ha. V roce 1974 se JZD Kněžpole sloučilo s JZS 30. výročí osvobození Československa v Bílovicích.356 V dnešní době není registrován žádný soukromý zemědělec. Část půdy mohla být po roce 1989 vrácena původním majitelům, kteří ji využívají jen pro domácí zemědělství. Chmelnice se na území katastru nepěstovaly ani nepěstují, stejně tak vinice, pro které tu nejsou vhodné podmínky. Zahrady měly podíl 1,77 % a rozrostly se na 3,13 %, zahrady jsou lokalizovány v nejbližším okolí samotné obce. Naopak ovocné sady byly výrazně omezeny až na 0,30 % z původních 1,22 % rozlohy katastru. Další velké

355 Obec Kněžpole [online] Poslední verze neuvedeno, citováno 31.3 2009 < http://www.knezpole.cz/historie.htm > 356 Nekuda, V. a kol.: Uherskohradišťsko. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1992, str. 532.

- 101 - omezení podílu rozlohy zasáhly louky, které za sledované období klesly z 8,65 % na dnešních 2,53 %. Louky se změnily na žádanější druhy pozemků, např. na stavební pozemky, ostatní plochy a podobně. Podobný osud jako louky zaznamenaly také pastviny, ale oproti loukám, pastviny zmizely ze statistik úplně. Významný podíl na podílu rozlohy mají lesy. V případě Kněžpole jde o rozsáhlý lužní les, který je chráněnou významnou přírodní lokalitou a zároveň je vysoce chráněn, protože se zde nachází jímací lokality pitné vody pro Uherské Hradiště a široké okolí. Vodní plochy se podle statistiky v roce 1958 nenacházely na zdejším katastrálním území, ale již v roce 1959 se zde vodní plochy vyskytují. Je více než patrné, že vodní plochy na katastru mají velkou spojitost s budováním a provozem jímacího území pitné vody. Data z roku 2008 hovoří o 42,3 ha, což tvoří 4,54 % území obce. Mírně vzrostly zastavěné plochy, což je přirozené. Ostatní plochy mírně poklesly.

7.2.9 Kostelany nad Moravou (tab. č.20 a č.20a) (graf č.20)

Obec se nachází v jihozápadní části okresu Uherské Hradiště ve vzdálenosti asi 8 km od okresního města. Kostelany nad Moravou sousedí s obcemi Boršice, Zlechov, Staré Město, Kunovice, Ostrožská Nová Ves a Nedakonice. Svoji polohou je obec součástí široké rovinaté údolní nivy řeky Moravy, jejíž koryto tvoří její jižní okraj. Staré koryto řeky Moravy vytvořilo v těsném sousedství obce slepá ramena, z nichž jedno „Tůně“ bylo koncem roku 1997 vyhlášeno Přírodní památkou v důsledku výskytu vzácné flóry a fauny.357 Katastr obce má tvar obráceného „L“ v severojižním směru a svahy mají převážně JV směr. Nadmořská výška se pohybuje mezi 175 – 195 m n. m. Samotná obec leží téměř na rovině. Přestože některé odbory místní správy patří pod zprávu města Staré Město, byla obec vždy samostatným katastrálním územím. Výměr katastru se zásadně neměnil. Rozdíl činil jen 6,6 ha. V roce 1958 polovinu rozlohy katastru obce tvořila orná půda. V obci bylo v roce 1955 založeno JZD a většina obyvatel Kostela nad Moravou poměrně klidně vstoupila a pracovala pro toto družstvo. 358 Pro

357 Kostelany nad Moravou, oficiální web [online] Poslední verze neuvedeno, citováno 28.3 2009 < http://www.kostelanynadmoravou.cz/> 358 Kostelany nad Moravou, oficiální web [online] Poslední verze neuvedeno, citováno 28.3 2009

- 102 - ornou půdu jsou zde příhodné podmínky, a proto se její procentuální podíl na rozloze zvýšil téměř o 12 % na 62,84 %. Chmelnice zde nebyly ani nejsou, stejně jako vinice, pro které zde nejsou příhodné svahy. Poklesl i podíl zahrad z 5,35 % na 2,68 %. Tento pokles je dán zmenšováním stavebních pozemků, kdy si dědicové po statkářích rozdělili jeden velký pozemek se zemědělskými budovami a velkou zahradou na menší stavební parcely, a tak došlo k poklesu podílu zahrad. Samozřejmě postupem doby vznikla i nová zástavba. Dříve se na katastru vyskytovaly i ovocné sady, a to od 7,7 ha (1,62 %) až do 17,5 ha (3,68 %), ale od roku 1980 byly sady zrušeny a změněny na jiné typy pozemků, podle lokality. Stejný osud jako ovocné sady měly i pastviny, avšak podíl pastvin zde byl vždy zanedbatelný, maximálně 1,5 ha. Velký pokles zaznamenaly i louky. Původně měly 12,83 % v roce 1958, pak se mezi lety 1968 – 1972 ještě zvýšily na 13,39 %, ale již od roku 1983 poměr výrazně klesl pod 4,5 % a dál mírně klesal. Podíl lesa se výrazně nezměnil, v roce 1958 měl 17,22 % a v roce 2008 17,04 %. Lesy se nachází v jižní části katastru obce v okolí řeky Moravy. Změnila se ale mírně skladba lesa. Ještě před regulací řeky bylo možné ho považovat za lužní les, ale po regulaci přestalo pravidelné zaplavování lesa a postupem doby se z listnatého lesa stal les spíše smíšený. Podíl vodních ploch se také výrazně nezměnil, z 5,40 % na 5,07 %. Zastavěné plochy mírně vzrostly, ale jen o necelé 1 % z 2,06 na 2,81 %. Během let zde vyrostlo několik nových rodinných domů, ale nevznikla větší nová lokalita rodinných domů. Poslední sledovanou kategorií jsou ostatní plochy, které se rozrostly o necelé 1 % ze 4,51 % na 5,39 %. Jde o přirozený vývoj, nedošlo zde k nějaké výraznější změně.

7.2.10 Spytihněv (tab. č.21 a č.21a ) (graf č.21)

Nejsevernější obec Slovácka Spytihněv leží na pravém břehu řeky Moravy ve výšce 186 m n. m. v údolí Dolnomoravského úvalu ohraničeného na východě Bílými Karpatami a na západě Chřiby. Obec má jméno po synu knížete Břetislava I.359 Obec sousedí s obcemi Kudlovice, Babice, Topolná, Halenkovice a městem Napajedla.

< http://www.kostelanynadmoravou.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7003&id=12519&p1=10983> 359 Obec Spytihněv [online] Poslední verze 2009, citováno 1.4 2009 < http://www.spytihnev.cz/index.php?nid=461&lid=CZ&oid=2187>

- 103 - Katastr obce má poměrně kompaktní tvar směrovaný severovýchodně. Jižní polovina katastru se nachází mezi 195 – 200 m n. m. V severní části se nachází předhůří Chřibů a nadmořská výška se pohybuje mezi 200 – 325 m n. m. Geomorfologicky patří území do několika celků, a to do Dolnomoravského úvalu – podcelku Dýjskosvratecká niva, jen malou částí území do Kyjovské pahorkatiny – podcelku Kudlovická pahorkatina a severní část náleží do celku Chřiby – okrsku Kostelanská pahorkatina. Spytihněv byla vždy samostatnou obcí. Ornou půdu na katastru obce obhospodařovalo JZD Slušovice, v roce 1958 se jí na území nacházelo 58,38 % z rozlohy obce, ale během sledovaného období došlo k nárůstu na 67,74 % v roce 2008. Zemědělská výroba má v daném území dobré podmínky, živočišná výroba však byla zrušena. Transformace zemědělství proběhla v obci bez dramatických důsledků. Vrátil se po čtyřiceti letech i syn bývalého statkáře, kterému byl v roce 1949 odebrán zbytkový statek, který v roce 1923 odkoupil při pozemkové reformě od hraběnky z Rottalu z Napajedel. Na vrácených pozemcích hospodaří úspěšně na výměře cca 100 ha. Jejich hospodářství je od obce vzdáleno a leží spolu s usedlostí Dvůr na hranicích spytihněvského a halenkovického katastru. Věnují se pěstování obilovin a technických plodin.360 Nástupnickou organizací bývalého JZD Slušovice je Granum s.r.o. Společnost se postupně stává rodinným podnikem, hospodaří na celkové výměře 420 ha, převážně z 95 % na půdě pronajaté. Předmět činnosti je stejný jako v předchozím případě. Dalších 150 ha obhospodařuje akciová společnost Lucrom, ta však produkci zhodnocuje jako krmivo. V sousedních Halenkovicích provozuje velkochov vepřového. V části katastru zvaném Za Moravou hospodaří na cca 70 ha bývalého zelinářského areálu společnost Topagra ze sousední obce Topolná. Na zbylých 2 ha skleníků pěstuje společnost Garden Moravia zahradnický materiál. 361 Chmelnice se na katastru nikdy nepěstovaly, stejně jako vinice, Nejsou zde pro ně vhodné přírodní podmínky a ani tradice pěstování. Zahrady zaznamenaly také nárůst z rozlohy 4,92 % na 5,25 %, část zahrad se nachází v blízkém okolí zástavby a část obhospodařuje místní zelinářství. Ovocné sady se na katastru nacházely jen v malých rozlohách, rozloha klesla za celé období z 0,45 % na 0,26 %. Velmi výrazný pokles

360 Obec Spytihněv [online] Poslední verze 2009, citováno 1.4 2009 < http://www.spytihnev.cz/index.php?nid=461&lid=CZ&oid=2187> 361Obec Spytihněv [online] Poslední verze 2009, citováno 1.4 2009 < http://www.spytihnev.cz/index.php?nid=461&lid=CZ&oid=2187>

- 104 - zaznamenaly louky. Původně se v Napajedlech nacházelo 18,44 % luk a do dnešních dnů zůstalo jen 1,5 %. Během let procentuální podíl luk mírně klesal, v roce 1975 došlo k výraznému skokovému poklesu podílu luk, snížení bylo dáno výraznějším zmenšením rozlohy celého katastru. Část luk se změnila na vodní plochy, na zastavěné plochy a na ornou půdu. Pastvin bylo na katastru jen 2,26 %, pak mírně podíl stoupal, ale obdobně jako u luk, v roce 1975 nastal výraznější pokles ze stejného důvodu. Poté dále mírně klesaly, až zanikly úplně. Lesní plochy za celé období byly minimální, původně bylo jen 0,66 % a podíl vzrostl na 1 % katastru, což činí 9,6 ha. Lesních ploch je na katastru několik, ale jsou poměrně malé. O lesní plochy se stará místní myslivecký spolek. Celý vzácný biotop lužních luk na levém břehu řeky Moravy vzal za své při rozmachu zemědělské výroby za JZD Slušovice v 70. letech. Vodní plochy se rozšířily z 6,65 % na 12,97 %, a to hlavně díky těžbě štěrkopísku. Ten se těžil jak ve starých slepých ramenech, tak převážně v nově vytypovaných lokalitách, kde následkem těžby vznikla nová jezera U Jezu, Bezedné a bezejmenné jezero na soukromém pozemku, skokové změny nastaly v letech 1976, 1989 a 1994. Zastavěné plochy zůstaly bez významnější zněny. Nárůst zaznamenaly zastavěné plochy jen mírně, a to z původního podílu katastru 2,62 % na 2,87 %. Ostatní plochy vzrostly z 5,56 % v roce 1958 na 8,38 % v roce 2008.362

362Obec Spytihněv [online] Poslední verze 2009, citováno 1.4 2009 < http://www.spytihnev.cz/index.php?nid=461&lid=CZ&oid=2187>

- 105 - 8. Závěr

Tématem diplomové práce byl vývoj změn využití krajiny v nivě řeky Moravy ve 20. století. Práce se zabývala vývojem regulací a úprav koryta řeky Moravě ve 20. století a vývojem změn využití krajiny v nejbližším okolí řeky byl v 2. polovině 20. století. Tato diplomová práce přibližuje počátky, průběh regulace a úpravy koryta řeky Moravy v úseku od železničního mostu v Napajedlech po zaústění řeky Olšavy do řeky Moravy. Celá trať je rozdělena na menší regulační úseky podle zpracované projektové, schvalovací nebo kolaudační dokumentace. Celý výše zmíněný úsek byl zregulován od začátku 20. století do konce II. světové války a úpravy a opravy jsou zaznamenány do roku 2008. Ne vždy se podařilo dopátrat konečného stavu regulace a všech provedených oprav, protože při povodni v roce 1997 byl archiv Povodí Moravy a.s. Středisko Uherské Hradiště zatopen a mnoho materiálů bylo nenávratně ztraceno. Cílem celé regulace byla především ochrana majetku, budov a okolí řeky před velkými škodami, které povodně tehdy páchaly. Celý sledovaný úsek se zreguloval na dvojitý lichoběžníkovitý tvar. Samozřejmě, že každá trať měla své specifické cíle, ať už zabezpečit vodu pro chod a výrobu v podnicích na řece Moravě (cukrovary, pivovar, atd), města upravovala koryto na svém katastru tak, aby sem mohla zaústit městskou kanalizaci. Většina projektů již počítala s budováním Dunajsko-oderského průplavu, proto i on ovlivňoval regulaci řeky a plány na její splavnost. Konkrétní myšlenkou na plavbu po řece Moravě a vybudování plavebních kanálů se začal zabývat Tomáš Baťa. Ten také spolu se svým bratrem Janem Antonínem Baťou dovedl své plány do konce - vozil po vodě uhlí z Rohatce do Otrokovic. Plavební kanál, který byl v úseku Spytihněv – Staré Město vybudován ve 30. letech 20. století, navazoval v horní i dolní části na splavné části řeky. Pokud se na splavné části řeky vybudoval jez, musel mít plavební komoru. Dnes je Baťův plavební kanál zařazen mezi kulturní technické památky a slouží k rekreačním účelům celého kraje Během celého 20. století byla řeka Morava a její koryto několikrát výrazně poškozena. Velké poškození po celé délce koryta vzniklo během ústupu německé armády na konci II. světové války nebo při průchodu povodňových vod především v roce 1997. Menší lokální škody vznikly vyššími průtoky. Při větší kubatuře naplavenin docházelo k omezení průtoku řečištěm. Část, popisující vývoj druhů pozemků, charakterizuje vývoj zemědělské a nezemědělské půdy na katastrech sledovaných měst a obcí. Mezi zemědělskou půdu patří

- 106 - orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvale zatravněné plochy (louky a pastviny). Mezi nezemědělskou půdu patří lesní plochy, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy. Data za všechna města a obce pochází z archivů Katastrálního pracoviště v Uherském Hradišti, Katastrálního pracoviště ve Zlíně a z Českého statistického úřadu. Většinou šlo o data z Úhrnných hodnot druhů pozemků (tzv. ÚHDP). Během sledovaného období 1958 – 2008 došlo několikrát k slučování obcí a následně k jejich odštěpení. Kvůli těmto změnám rozlohy katastrů docházelo k výraznějším změnám podílů jednotlivých druhů pozemků. Zároveň díky slučování se data za některá léta nedala zjisti, protože byla začleněna do dat sloučené obce. Výrazný podíl ploch měla vždy orná půda. Ve všech městech a obcích před rokem 1989 hrála velkou roli při plánování zemědělství politika KSČ, její plánované hospodářství v JZD a státních statcích. Dále velmi tradiční význam mají vinice, i když jejich podíl je poměrně nízký. Vodní plochy jsou většinou zastoupeny slepými rameny, které vznikly při regulaci řeky, nebo jezery, které vznikly po těžbě štěrku. Vedle textové části práce obsahuje část grafickou (tabulky, grafy, a fotodokumentaci). Součástí diplomové práce je i mapový projekt vytvořený pomocí geografického informačního systému (GIS). Tento projekt byl vytvořen v prostředí programu Janitor 2.4 (v aplikaci JanMap), který je dílem Laboratoře GIS CENIA, a jehož licenční ujednání jej umožňuje svobodně používat pro práci s geodaty. V projektu se nachází polygonová vrstva Morava.shp, která zachycuje průběh původního koryta řeky Moravy. Vrstva byla vytvořena digitalizací ortofotomapy s rozlíšením 1 m, která byla do projektu připojena pomocí služby WMS (Web Map Services) z Geoportálu CENIA. Součástí projektu je i zobrazení vybraných vodních (stavebních) objektů a říčního staničení. Projekt i program Janitor 2.4, ve kterém lze projekt spustit, je součástí příloh diplomové práce na CD.

- 107 - 9. Résumé

9.1 Summary (English)

As a topic of my thesis I have chosen the Morava river. Concretely its development in the 1st half of 20th century – the time of the realignment of the riverbasin and the time of daring project on its navigability for economic purposes. The second part describes the progression of the sorts of the plots on the cadasters of municipalities that relate to the Morava river. The monitored territory is situated between the railway bridge in Napajedla and the junction of the Morava and the Olšava river. The river springs under Kralický Sněžník mountain and it is 352km long. Its spring is also the European for the Danube (the Black Sea), the Odra (the Baltic Sea) and the Elbe river (the North sea). I mainly used the archival database. The part which disserts on the Morava river was written on the base of the materials of the organization Povodí Moravy s.p., the centre in Uherské Hradiště, from the branch of the State Archive in Uherské Hradiště and from the archive of the town Uherské Hradiště – from the collection of project documentation, approval documents, executive documentation and building acceptation documentation. The internal data of the Czech Land Register Office and of the Czech Bureau of Statistics were used to elaboráte on the part which is related to the development of the cadastral area of all municipalities. Other sources I used were books, maps and the internet. I divided the whole course into smaller regulated sections according to the collection of project documentation, approval documentation or building acceptation documentation. The reparations of the watershed were included into particular routes. The whole course mentioned above was regulated and modified at the beginning of 20th century till the end of The World War II. The modifications are noted up to the year 2007. It wasn´t always possible to find out the final shape of a regulation, because the part of the archive in the building of Povodí Moravy was destroyed during the flood in 1997. The second part of the thesis is conceived as the characteristic of the sorts of plots on the whole monitored area. And after that follows the description of the development of particular cadastral areas during 1958 – 2008. The point of the regulation was mainly the protection of the property, buildings and surroudings of the river against big damages caused by floods. Every part of the course had its specific aim to ensure water to run the factories on the Morava river and assure their

- 108 - production (sugar refineries, brewery, etc.), the towns modified the river-basin on their teritory so they end the town drainage in. There were other influences of different associations, f.e. Okrašlovací spolek (The Beautifying Association) in Uherské Hradiště, which required a modification for a swimming pool on the river. The majority of the reparations were made because of sludging watershed from higher flow rate up to flood. Large reparations of the watershed and near surroundings were done after the catastrophic flood in 1997, combined with the dam failure in several localities. There were other objects that were repaired. It was two weirs on the Morava river and cutoffs need to repair too. The river realignment and the plans of navigability were influenced by the economic purposes. It was Tomáš Baťa who come up with the first exact idea about navigation on the Morava river and the construction of channels. With his brother Jan Antonín Baťa carried out plan and they transported the coal from Rohatec to Otrokovice by water. The floating channel that was built in the thirties of the 20th century in the sector Spytihněv – Staré Město was connected with the navigable parts of the river. The weirs needed a lock chamber. The Baťa Floating Channel was classified as the cultural and technical relique and it is used for recreational purposes by the people of the whole district. The hooked illustrations, charts, graphs, diagrams and maps create another part of this thesis. The hooked illustrations document the process of regulations and reparations, then there is photo-documentation of the process of reparations, floods and objects on the river and in surroundings. The charts and diagrams illustrate the characteristic of the sort of plots.

- 109 - 9.2 Resümee (Deutsch)

Als Thema für meine Diplomarbeit habe ich den Fluss Morava und seine Umgebung ausgewählt. Konkret widmet sich der erste Teil der Entwicklung des Flusses im 20.Jahrhundert, wann die Regulation des Flusses durchgelaufen ist. Zu dieser Zeit haben sich auch manche mutige Pläne für seine Schiffbarkeit zu den wirtschaftlichen Zwecken gezeigt. Der zweite Teil beschreibt die Entwicklung der Gründe auf den Katastern der einzigen Dörfer, die an dem Fluss Morava liegen. Der beschriebene Teil des Landes befindet sich zwischen der Brücke in Napajedla und dem Zusammenfluss des Flusses Morava mit dem Fluss Olšava. Der Fluss Morava entspringt unter dem Kralický Sněžník und ist 352 Kilometer lang. Dises Quellengebiet ist zugleich die europaische Wasserscheide für die Flüsse die Donau ( Schwarzes Meer), die Oder( Ostsee) und und die Elbe( Nordsee). Die Arbeit ist nach den schriftlichen Materialien und Quellen enstanden. Der Teil der Arbeit , in dem ich mich dem Fluss Morava widme, ist nach den Materialien der Povodí Moravy s.p.Zentrale in Uh.Hradiště, Staatsbezirksarchives in Uh.hradiště und nach den Materialien des Archives der Stadt Uh.Hradiště bearbeitet worden. Für den Teil, der sich der Entwicklung auf den Katastern der einzelnen Dörfer widmet, sind die Daten des Tschechischen Katastralamtes und des Tschechischen Statistikamtes benuzt worden. Die weiteren Informationen habe ich aus den Büchern, Karten und Internetseiten benutzt. Die ganze Strecke des Flusses habe ich aufgrund der Dokumentation an kürzere Teile geteilt. Die Wasserbettekorrekturen habe ich in die einzelnen Strecken eingegliedert. Die ganze oben gennante Strecke wurde seit Anfang des 20.Jahrhunderts bis zum Ende des 2.Weltkrieges reguliert. Alle Neuerungen sind bis zum Jahre 2007 gekennzeichnet. Leider aber nicht immer bin ich zu dem finalen Zustand der Regulation gekommen, weil während der Überschwemmung im Jahre 1997 viele Materialien des Archives unwiderbringlich zerstört worden sind. Der zweite Teil der Arbeit ist als Charakteristik der Gründe und Beschreibung der Entwicklung in den Jahren 1958-2008 konzipiert worden. Als Ziel der ganzen Regulation stand vor allem der Schutz des Eigentums,der Häuser der Bewohner und der Umgebung des Flusses vor den grossen Schäden,die durch die Überschwemmung verursacht wurden. Natürlich hatte jede Strecke ihre spezifischen Ziele. Es waren zum Beispiel Versicherung des Wasserrechtes für die Produktion an dem Fluss

- 110 - Morava( Zuckerfabrik,Brauerei etc.). Die Städte haben das Strombett so reguliert , damit sie hierher die Abwasserleitung einmünden könnten. Oder woltte die sog.Verschönerungs- Gesellschaft das öffentliche Schwimmbad hier einrichten. Die meisten Korrekturen betraffen die Versleppung des Strombettes von dem höheren Durchfluss bis die Hochwassermenge im dem Strombett. Die meisten Korrekturen sind nach den katastrofischen Überschwemmungen im Jahre 1997 durchgelaufen, wo es auch zu dem Dammbruch an mehreren Stellen gekommen ist. Natürlich kam es auch zu den Korrekturen zwei Wasserwehre und des Altwassers. Die wirtschftlichen Absichte haben die Regulation des Flusses und seine Schiffbarkeit beeinflusst. Mit der konkreten Idee an die Wasserfahrt an dem Fluss hat sich schon Tomáš Baťa beschäftigt. Er hat auch mit seinem Bruder Jan Antonín Baťa diese Ideen realisiert und haben aus Rohatec nach Otrokovice die Kohle an dem Fluss transportiert. Den Schiffkanal, der zwischen Spytihnět und Staré Město in den 30er Jahren des 20.Jahrhunderts realisiert wurde, hat an die schiffbare Teile des Flusses angeknüpft. Wenn an dem schiffbaren Teil des Flusses ein Wasserwehr realisiert wurde, musste es über eine Schiffschleuse verfügen. Heute wird der Baťakanal zu den technischkulturellen Denkmälern gezählt und dient den Erholungszwecken der ganzen Region. Als Bestandteil dieser Arbeit stehen auch die Tabellen, Grafen und Karten zur Verfügung.Die Bildmaterialien sowohl auch die Fotomaterialien dokumentieren den Ablauf der Regulation des Flusses.

- 111 - 9.3 Résumé (Français)

Pour mon travail j´ai pris le sujet qui concerne la rivière Morava et son milieu. Concretemment, la première partie decrit la rivière pendant le 20e siécle, quand la régulation et le traitement du lit de la rivière ont eu lieu. Pendant ce temps aussi les projets pour la navigabilité se sont présentés. La deuxième partie décrit l´évolution des fondes qui se trouvent autour de la rivière. Le terrain se trouve parmi le pont à Napajedla jusqu´au confluent des rivières Morava et Olšava.La rivière prend sa source a côté de Kralický Sněžík et elle messure 351 kilomètres.Elle est aussi la fontane europainne pour les rivières Dunaj,Odra et Labe. Le travail vient de materiaux et de l´archiv à Uh.Hradiště, aussi de materiaux de Povodí Moravy. J´ai profité aussi des informations de Český statistický úřad et Český katastrální úřad.J´ai travaillé aussi avec l´internet et les cartes. J ´ai partagé la rivière en petits morceaux d´après la documentation disponible. La régulation de la rivière j´ai partagé en petites lignes. La rivière a été régulée du début de 20e siécle jusqu´à la seconde guerre mondiale,on peut trouver aussi la régulation en 2007. Pas toujours j´ai réusi à trouver tous les materiaux concernant la régulation à cause de l´inondation en 1997 qui a détruit beaucoup de materiaux. La deuxième partie de mon travail est concipié comme la characteristique des fonds et la déscription de l´évolution dans cet endroit parmi 1958-2008. Le but de la régulation a été la protéction de domaine et des maisons avant les dégâts materiéls qui ont été causé par les inondations. Bien sûr, chaque ligne a eu ses buts spéciales, comme par exemple assurer le droit de l´eau et la production dans les usines autour de la rivière(sucrerie,brasserie etc). Les villes ont regulé le lit de la rivière pour la canalisation. Ou par exemple le „Cicrle pour la beauté“ de la ville Uh.Hradiště a voulu l´instalation de la piscine publique. La pluparte de réparations ont été organisé pour le nettoyage du lit. Beaucoup de réparations ont été organiséés aprés l´inondation catastrophique en 1997.Mais aussi les projets économiques ont infuancé la régulation de la rivière et sa navigabilité. L´idéé concrète a présenté Tomáš Baťa avec son frère. Ils ont créé les canaux et ils ont transporté le charbon en bateaux de Rohatec à Otrokovice. Le canal, qui a été construit pendant les annéés 30 de 20e siécle de Staré Město à Spytihněv, a attaché aux parties navigables de la rivière. Si on a voulu construit le barrage, il a du avoir l´éclise. En ce temps le canal fait partie des monuments techniques et sert pour la récreation.

- 112 - En ce qui concerne ce travail, il y a aussi des graphes, des cartes et des images en piéce jointe. Le tratil se compose aussi des photodocumentation de régulations et réparations da la rivière..

- 113 - 10. Seznam použitých zdrojů:

Analogové publikace:

 Bezdíčka, P. a kol.: Staré Město v proměnách staletí. Město Staré Město, Olomouc 2000.  Ertl, I.: Kulturní krajina okresu Uherské Hradiště. [Diplomová práce] Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 1995.  Jezy a stupně (Oborová norma). Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha 1.5 1988.  Jordán, F. a kol.: Uherské Hradiště dějiny města. Blok, Brno 1981.  Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (A. Textová část, B.Grafické přílohy, C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995.  Mackovčin, P.: Zlínsko (Chráněná území ČR II.). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2002.  Maleňák, J. a kol.: Vodní stavby I (Úpravy toků, jezy, vodní cesty a plavba). Cerm, Brno 2002.  Matějíček, J.: Hospodaření s vodou v povodí. Povodí Moravy a.s., Brno 1996.  Matějíček, J.a kol.: Povodí Moravy. Povodí Moravy s.p., Brno 2006.  Májíček, J,: Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Povodí Moravy a.s., Brno 1998.  Názvosloví vodních cest (Československá státní norma). Vydavatelství norem, Praha 1.7. 1991.  Nekuda, V. a kol.: Uherskohradišťsko. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1992.  Novotný, J.: Malá vodní cesta Otrokovice – Rohatec, in: Možnosti využití „Baťova kanálu“ pro turistický ruch (sborník přednášek). Veselí nad Moravou, 1994.  Ondračka, I. a kol.: Přírodní a technická památka BAŤŮV KANÁL. Veselí nad Moravou, Studie Povodí Moravy s.p., (nevydáno). Veselí nad Moravou 2003.  Povodí Moravy , s.p. Brno: Manipulační řád pro jez Spytihněv. Povodí Moravy s.p. závod Střední Morava, Uherské Hradiště, nepublikováno, 2003.  Štěrba, O.: Obnova ekologického kontinua řeky Moravy (Závěrečná zpráva). [grantový úkol GAČR č.206/97/0162] Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie, 1999.

- 114 -  Zapletal, J.: Uherské Hradiště, královské město na řece Moravě. Město Uherské Hradiště, Zlín 2007.  Zapletal J. a kol.: Napajedla – příroda, dějiny, kultura. Lito AMOS, Napajedla 1998.

Prameny:

 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně  Interní směrnice českého statistického úřadu  Městský úřad Uherské Hradiště, Archiv, i.č. D2107, Kostelany n./Mor. – částečná úprava Moravy 1911.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. PK 10, Kolaudační operát, Technická zpráva o plavebním kanále pro lodě 150 tun mezi Spytihněvem a St. Městem, 1933.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-3, Morava – regulace Uh. Hradiště - Kostelany km 153,000-160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1925.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-3, Morava – regulace Uh. Hradiště - Kostelany km 153,000-160,639, Regulace řeky Moravy, částečná úprava trati Uherské Hradiště – Kostelany , j.č. 83500, Brno, 1910.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-4, Generální oprava řeky Moravy Kostelany, Kolaudační operát, 1964.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-5, Generální oprava řeky Moravy Kostelany, Kolaudační operát, 1958.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-8, Těžba štěrku na řece Moravě v Kostelanech, Vodoprávní zpráva a Technický popis, 1954.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-9, Těžba štěrku z řeky Moravy mezi Uh. Ostrohem a jezem v Kunovském lese , Projekt, Technická zpráva, 1947.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-10, Povodňové škody 1997 Nedakonice - Kostelany, Kolaudační operát, listopad 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-11, „Morava, Kostelany – Staré Město PB“,, Kolaudační operát, duben 2000.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-11, „Morava, Kostelany – Staré Město PB“,, Kolaudační operát,Situace 1:5000, duben 2000.

- 115 -  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-12, „Morava, Kunovice km 156,600 – 156,850, oprava patky a bermy LB“,, Kolaudační operát, červenec 2006.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-1, Morava – regulace Uh. Hradiště - Kostelany km 153,000-160,639, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1909.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-1, Morava – regulace Uh. Hradiště - Kostelany km 153,000-160,639, Kolaudační operát, Situační plán, 1909.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-1, Morava – regulace Uh. Hradiště - Kostelany km 153,000-160,639, Regulace řeky Moravy v Uherském Hradišti /:městská trať:/, Vodoprávní kolaudace, Technická zpráva, 1918  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-1, Regulace Moravy Uh. Hradiště – Jarošov, Kolaudační protokol, Technická zpráva, 1912.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-1, Morava – regulace Uh. Hradiště- Kostelany km 153,000-160,639, Kolaudační operát, Situační plán, 1909.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-1, Morava – regulace Uh. Hradiště - Kostelany km 153,000-160,639, Kolaudační protokol v trati Uh. Hradiště – Kostelany, Technická zpráva, 1925.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-2, Úprava řeky Moravy v trati „Kunovský les“ Vodoprávní kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1946.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-2, Úprava řeky Moravy v trati „Kunovský les“ Vodoprávní kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1946.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-5, Úprava řeky Moravy v trati „Kunovský les“, Projekt, Technická zpráva, 1932.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-9, „Oprava řeky Moravy v trati jez v Kunov.sele až žel.most km 156,919-159,095, levý břeh, Kolaudační operát, Technická zpráva, prosinec 1976.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-10, „Oprava řeky Moravy v trati jez v Kunov.lese až žel.most km 156,919-159,039, pravý břeh, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, srpen 1981.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-11, Závlahový a plavební plavební kanál v úseku Staré Město – Spytihněv, vodoprávní povolení, výměr, 1934.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-11, Odvodňovací příkopy a zvýšení levé hráze podél závlahového a plavebního kanálu Staré Město – Spytihněv, vodoprávní povolení, výměr, 1937.

- 116 -  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-13, „Oprava levého břehu řeky Moravy v trati od železničního mostu po silniční most km 159,039 – 159,920 , Kolaudační operát, technická zpráva, srpen 1981.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-13, „Odstranění nánosů na pravém břehu řeky Moravy v Uherském Hradišti km 159,150 – 159,920“, Kolaudační operát, technická zpráva, únor 1978.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-16, „Napouštěcí zařízení pro JMC Uh. Hradiště“, Kolaudační operát, technická zpráva, 1982.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-17, „Čištění starého ramene řeky Moravy“, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, 1981.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-19, Morava - Uh. Hradiště km 159,620 - 160,270 Čištění pravého břehu, Kolaudační operát, Situace 1:5000, 1998.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-19, Morava - Uh. Hradiště km 159,620 - 160,270 Čištění pravého břehu, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, 1998.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-21, „Morava – Staré Město pravý břeh – rekonstrukce hráze km 156,919 – 159,630“, Kolaudační operát, Průvodní zpráva, 1999.  Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-20, „Morava Kunovice – Uherské Hradiště L.B. rekonstrukce hráze km156,919 – 159,968“, Kolaudační operát, Průvodní a technická zpráva, 1999.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-g-9, „Morava odčinění válečných škod na jezu v Kunovském lese“, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1947.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-g-10, „Elektroinstalace jezu v Kunovském lese“, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1955.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-g-16, Rekonstrukce jezu v Kunovském lese“, Kolaudační operát, Souhrnná a technická zpráva, 1969.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-g-18, Oprava rodinného domku „U Jezu“ ve Starém Městě, Kolaudační operát, Technická zpráva, únor 1963  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-g-21, Nátěr jezové lávky a výměna mostovky na jezové lávce na jezu v Kunovském lese“, Kolaudační operát, Technická zpráva, květen 1974.

- 117 -  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-g-24, Rekonstrukce jezu v Kunovském les – Přípojka elektrické energiee“, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1974.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-g-25, Přístavba na domku na Kunovském jezu – sociální zářízení“, Kolaudační operát, Průvodni zpráva, červenec 1991.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-g-27, Jez v Kunovském lese – rekonstrukce hradící konstrukce, Projektová dokumentace, Průvodní zpráva, únor 1995.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-g-29, Jez v Kunovském lese – výměna olejových náplní včetně přetěsnění převodových skříní, očištění Gallových řetězů, Závěrečná zpráva, 2007.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-h-1, Kunovský les – Oprava plavební komory Projektová dokumentace, Technická zpráva, březen 1953.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-h-3, Kunovský les – Oprava plavební komory na jezu v Kunovském lese,Kolaudační operát, Technická zpráva, září 1976.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-h-4, Kunovský les – Čištění plavebních komor, Kolaudační operát, Technická zpráva srpen 1985.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-h-6, Kunovský les – Oprava opěrné zdi plavebního kanálu, Průvodní zpráva, září 1973.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-h-8, Kunovský les – oprava plavební komory, Kolaudační operát, Technická zpráva, listopad 1989.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-2, Zvýšení hrází řeky Moravy u Uh. Hradiště, Výměr Zemského úřadu pro regulaci řeky Moravy, 7.prosince 1939.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-2, Zvýšení hrází řeky Moravy u Uh. Hradiště, Průvodní zpráva, 1947  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2j-2, Zvýšení hrází řeky Moravy u Uh. Hradiště, Situační plán, 1947  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-6, GO Morava Uherské Hradiště - Jarošov, Projektová dokumentace, Průvodní zpráva, 1959.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-7, Morava Mařetice – Oprava výmolu v km 44,920 – 44,980 – levý břeh, kolaudační operát, Technická zpráva, prosinec 1969.

- 118 -  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-9, Morava - Jarošov,L.B. km 161,720 – 163,250, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, listopad 1985.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-10, Morava - Jarošov,L.B. povodňové škody, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, květen 1986.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-11, regulace řeky Moravy v trati u Jarošova, Kolaudační Operát, situační plán, 1928.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-11, regulace řeky Moravy v trati u Jarošova, Kolaudační Operát, Technická zpráva, 1928.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j -12, GO Morava – Úpravy v trati Uherské Hradiště – Jarošov., Průvodní zpráva- finanční, srpen 1954.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-12, Generální oprava – Morava Jarošov km 15,290 – 16,040, Technická zpráva, 1959.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-13, Regulace řeky Moravy, Projekt pro částečnou regulaci řeky Moravy u Jarošova, Technická zpráva, 1913.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-13, Sanace protržené levobřežní hráze Moravy v km 161,730 – 161, 780, Sanační opatření, srpen 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-14, Rameno Mařacké Uherské Hradiště – čištění, Kolaudační operát, technická zpráva, červen 1994.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-15, Morava Uh. Hradiště – Mařatice – Povodňová havárie 1997 – Oprava levobřežní hráze km 160, 050 – 161,950, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, listopad 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-15, Morava Uh. Hradiště – Mařatice – Povodňová havárie 1997 – Oprava levobřežní hráze km 160, 050 – 161,950, Kolaudační operát, Přehledná situace 1:50 000, listopad 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-16, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 160,230 – 162,480 – I. stavba, Kolaudační operát, květen 1998  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-17, Morava - Jarošov,L.B.hráz km 161,920 – 163,750, Kolaudační operát, Kolaudační zpráva, srpen 1998.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-17, Morava - Jarošov,L.B.hráz km 161,920 – 163,750, Kolaudační operát, Přehledná situace 1: 50 000, srpen 1998.

- 119 -  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-18, Morava Staré Město – Huštěnovice P.B hráz km 162,480 – 163,950 – II. stavba, Kolaudační operát, listopad 1998  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-19, Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, srpen 2001.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-19, Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB, Kolaudační operát, Situace 1:5000, srpen 2001.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k.3, částečná regulace řeky Moravy v trati Huštěnovice, Projekt, Přehledná mapa, 1935.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-6, Úprava řeky Moravy v Napajedlech a Spytihněvi, Vodoprávní schválení, Výměr, 1934.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-6, Morava v trati Babice – Huštěnovice - Jarošov, Kolaudace režijních vydání, Průvodní zpráva, 1945.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-8, Regulace řeky Moravy v trati Babice – Huštěnovice - Jarošov, Kolaudační operát II., Protokol, 1945.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-9, Rekonstrukce řeky Moravy v trati Babice – Huštěnovice km 48,234 – 49,700, Kolaudační operát, Technická zpráva, květen 1954.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-13, Morava Babice – pravý břeh km 167,100 – 167,440, Kolaudační operát, Kolaudační správa červen 1989.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Částečná úprava řeky Moravy u Jarošova, Kolaudační protokol, Technická zpráva, 1928.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v Babicích a Spytihněvi, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-15, Úprava řeky Moravy v trati u Babic, Vodoprávní povolení, Výměr, 1933.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-16, Morava Huštěnovice „Blata“ 165,630 – 166,110, Kolaudační operát, Technická zpráva červen 1990.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-17, Těžení štěrku ze slepých ramen Moravy u Babic, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1949.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-20, Morava Kněžpole – levý břeh km 163,700 – 165,000, Kolaudační operát, Technická zpráva, červen 1997.

- 120 -  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-20, Morava Kněžpole – levý břeh km 163,700 – 165,000, Kolaudační operát, Přehledná situace 1: 10 000, červen 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-21, Morava Huštěnovice (Koňov) – Povodňová havárie –sanace protržené hráze P.B km 164,310 – 164,450, Kolaudační operát, Přehledná situace 1: 50 000 , červenec 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-21, Morava Huštěnovice (Koňov) – Povodňová havárie –sanace protržené hráze P.B km 164,310 – 164,450, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, červenec 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-22, jez Spytihněv – výměna hradící konstrukce pravého pole, Projektová dokumentace, Technická a průvodní zpráva, 1992.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-22, Morava Huštěnovice /Výrovka) – povodňová havárie 1997 – sanace protržené hráze p.b. km 164,980 – 165,120, Kolaudační operát,technická a průvodní zpráva, srpen 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-22, Morava Huštěnovice /Výrovka – povodňová havárie 1997 – sanace protržené hráze p.b. km 164,980 – 165,120, Kolaudační operát, Situace 1:5000, srpen 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-23, Morava Babice, PB hráz- rekonstrukce PB hráze, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, červen 1999.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-24, Morava říční km 163,720 - 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,360, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, říjen 1999.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-24, Morava říční km 163,720 - 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,360, Kolaudační operát, Situace 1: 5000, říjen 1999.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Technická a průvodní zpráva, prosinec 2001.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Přehledná situace, prosinec 2001.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-32, jez Spytihněv – GO technologie 1992 – 1994, Zápisy o odevzdání převzetí díla. 1992 – 1994.

- 121 -  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-37, Jez Spytihněv – strojní část – oprava prahového těsnění středního pole. září 2004.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-5, Regulace řeky Moravy – Trať Pod  Spytihněví - Jezera, Projekt, Přehledná mapa, 1938.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-6, Oprava Moravy – km 168,113 – 169,726 levý břeh ve Spytihněvi,Kolaudační operát, Technická zpráva, 1986.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-7, Zřízení levé hráze řeky Moravy – katastr úz. Spytihněv. 168,056 – 169,462, Projektová dokumentace, Technická zpráva, říjen 1959.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-9, Přechod plynu – Morava Spytihněv, Přehledná situace 1:5000, 1983.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-11, Morava Spytihněv oprava P.B – 1. stavba km 168,300 – 168,700, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, 1990.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-12, Morava Spytihněv oprava P.B – 2. stavba km 168,700 – 169,400, Kolaudační operát, technická a průvodní zpráva, 1993.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-12, Morava Spytihněv km 168,230 – 168,410 – povodňová havárie 1997 – sanace protržené levobřežní hráze, Kolaudační operát, Přehledná situace 1: 50 000, říjen 1997.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-13, Morava Spytihněv podjezí – povodňové škody, Projektová dokumentace, technická a průvodní zpráva, únor 1982.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-13, Morava Spytihněv podjezí – povodňové škody, Projektová dokumentace, Situace 1:1000, únor 1982.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-10, Práce na jezu ve Spytihněvi – výstavba, Kolaudační operát,Situace Spytihněvského jezu 1:1000 , březen 1950.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-11, JEZ Spytihněv – úprava podjezí, Projektová dokumentace, Technická zpráva, únor 1966.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-18, Metalizace jezu Spytihněv, Kolaudační technická zpráva, 12. července 1973.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-26, Úprava závěrečného prahu savky ve Spytihněvi, Projektová dokumentace, průvodní a Technická zpráva, 22.prosince 1983.

- 122 -  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-30, Stavba domku jezného Spytihněv, Projektová technická zpráva, 1987.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-31, Domek hrázného Spytihněv,Průvodní zpráva, únor 1990.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-33, Fotodokumentace jezu Spytihněv, nedatováno.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-n-1, Detailní projekt hydroelektrárny u Spytihněvi, Projektová dokumentace, Technická zpráva, leden 1947.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-1, Regulace řeky Moravy – Trať Spytihněv, Projekt, Technická zpráva, 1931.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-3, Projekt na opravení břehů nad jezem ve Spytihněvi 169,169,726 – 172,342, Projektová dokumentace, průvodní zpráva, 1943.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-4, Havárie propojovacího potrubí v hrázi řeky Moravy ve Spytihněvi km 53,360, Kolaudační operát, Technická kolaudační zpráva, 1982.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-p-6, 350 614 Morava Spytihněv, rekonstrukce hráze P.B. v km 169,750 – 169,950 a v km 170,950 – 171,200, Kolaudační operát, Souhrnná technická zpráva, duben 2000  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-1, Pročištění starého ramene řek Morav „Německé“ v Napajedlech, Kolaudační operát, technická zpráva, 1976.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-3, Morava v trati Napajedla – Spytihněv, Kolaudační operát – režie stavební správy Technická zpráva, únor 1947.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-4, Ochranná hráz na Moravě km 172,129 – 173,344, Projektová dokumentace, Souhrnná technická dokumentace, 1976.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-9, Oprava Moravy v Napajedlech km 174,328 – 175,111. kolaudační operát, Průvodní zpráva, srpen 1979.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-11, napajedla – provedení stavby provisoria hospodářského mostu přes řeku Moravu, Kolaudační elaborát, Průvodní zpráva, červen 1949.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-11, napajedla – provedení stavby provisoria hospodářského mostu přes řeku Moravu, Kolaudační elaborát, Výkres, červen 1949.

- 123 -  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-13, Rameno „Hejný“ napajedla – čištění, Kolaudační operát, Technická zpráva, 1990.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-14, Morava napajedla oprava levého břehu km 173,320 – 173,440, Projektová dokumentace, Průvodní a technická zpráva,1994.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-15, Morava, SR Německé – Napajedla čištění,Kolaudační operát, Průvodní a technická zpráva, březen 1999.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-16, Morava – Napajedla levý břeh km 173,732 – 175,620, Projektová dokumentace, Průvodní a souhrnná technická zpráva.1998.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-17, Morava, Napajedla PB nánosy km 173,750 – 175,620, projektová dokumentace, Průvodní a technická zpráva, srpen 2000.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-17, Morava, Napajedla PB nánosy km 173,750 – 175,620, projektová dokumentace, Situační plán, srpen 2000.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-18, Morava – Napajedla km 173,732 – 175,620, Závěrečná zpráva TD o průběhu realizace stavby, prosinec 2003.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-20, Morava Napajedla 173,330 – 173,726, oprava opevnění LB, Závěrečná zpráva TD o průběhu realizace stavby. Listopad 2006.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-7, Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany, Kolaudační operát, Situační plán, prosinec 1952.  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-7, Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany, Kolaudační operát, technická zpráva, prosinec 1952  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv) ,bez i.č., „Manipulační řád pro jez Spytihněv“, Povodí Moravy Uherské Hradiště, 2003  Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv) ,bez i.č., „Manipulační řád pro jez Kunovský les na řece Moravě v km 156,916“, Povodí Moravy Brno, 25.4 2002  Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007.

- 124 -  Státní okresní archiv Uherské Hradiště, i.č. 78, kart. 47, Regulace řeky Moravy, částečná úprava v trati Jarošov – Uh. Hradiště, vodoprávní kolaudace, Technická zpráva, fol.176, červen 1916.  Státní okresní archiv Uherské Hradiště, i.č. 78, kart. 47, Částečná úprava řeky Moravy u Jarošova km 14.00 – 16,937; rozhodnutí o projektu, fol.142, 1913.

Mapové zdroje:

 Základní mapa ČR 1 : 50 000. Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha 1993. Mapový list 25 – 33 Uherské Hradiště.  Základní mapa ČR 1 : 25 000. Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha 1994. Mapový list 25 – 331 Halenkovice.  Základní mapa ČR 1 : 25 000. Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha 1995. Mapový list 25 – 332 Napajedla.  Základní mapa ČR 1 : 25 000. Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha 1995. Mapový list 25 – 333 Uherské Hradiště.  Základní mapa ČR 1 : 25 000. Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha 1995. Mapový list 25 – 334 Uherský Brod.  Geologická mapa ČR 1 : 50 000. Český úřad geologický, Praha 1994. Mapový list 25 – 33 Uherské Hradiště.

Internetové zdroje:

 Babice u Uherského Hradiště [online] Poslední verze 2009, citováno 30.3 2009  Babice u Uherského Hradiště [online] Poslední verze 2009, citováno 30.3 2009  Baťův kanál. Baťův kanál [online]. Poslední revize: neuvedeno, citováno dne 19.4.2007

- 125 -  Jarošov, nejlepší obec ve Vesmíru [online] Poslední verze neuvedeno, citováno 2.4 2009 < http://jarosov.ic.cz/ >  Kostelany nad Moravou, oficiální web [online] Poslední verze neuvedeno, citováno 28.3 2009 < http://www.kostelanynadmoravou.cz/>  Kostelany nad Moravou, oficiální web [online] Poslední verze neuvedeno, citováno 28.3 2009  Kunovice, oficiální stránky města [online]. Poslední verze 2006, citováno 24.3 2009  Napajedla [online]. Poslední verze 1998, citováno 3.4 2009 < http://www.fortunecity.com/victorian/durer/23/napajedla/ngeo.html>  Obec Huštěnovice [online] Poslední verze 2009, citováno 31.3 2009  Obec Kněžpole [online] Poslední verze neuvedeno, citováno 31.3 2009 < http://www.knezpole.cz/historie.htm >  Obec Spytihněv [online] Poslední verze 2009, citováno 1.4 2009 < http://www.spytihnev.cz/index.php?nid=461&lid=CZ&oid=2187>  Povodně. cz [online]. Poslední verze neuvedeno, citováno 24.3 2009  Povodí Moravy s.p. Povodí Moravy s.p. [online]. Poslední revize neuvedena, citováno dne 19.4.2007  Povodí Moravy, s.p. [online]. Poslední verze červen 2005, citováno 24.3 2009  Sdružení JODI. Plavba. [online]. Poslední revize 2001, citováno dne 19.4.2007  Staré Město[online]. Poslední verze 2007, citováno 24.3 2009  Turistika.cz [online] Poslední verze 2009, citováno 30.3 2009

- 126 -

11. Přílohy

Seznam Příloh:

Obrazové přílohy  Obr. 1 Struktura Povodí Moravy v rámci ČR  Obr. 2 Sledované území vývoje druhů pozemků v letech 1958 - 2008  Obr. 3 Baťův plavební a závlahový kanál  Obr. 4 Baťův plavební a závlahový kanál v trati Spytihněv – Staré Město  Obr. 5 Trať Kostelany – Uherské Hradiště  Obr. 6 Morava - Uh. Hradiště km 159,620 - 160,270 Čištění pravého břehu  Obr. 7 Odstavené rameno Havaj  Obr. 8 Odstavené rameno Kopaná (M61) a U Včelína (M60)  Obr. 9 Morava, Kostelany – Staré Město PB oprava  Obr. 10 Normální profil a spád koryta řeky Moravy v trati Kunovský les  Obr. 11 Čerpací stanice pro odběr vody pro Cukrovar  Obr. 12 Jez v Kunovském lese  Obr. 13 Plavební komora Kunovský les  Obr. 14 Odstavené rameno Čerťák  Obr. 15 Odstavená ramena Mařatské a Kobylice (M66)  Obr. 16 Zvýšení hrází řeky Moravy u Uh. Hradiště  Obr. 17 Uh. Hradiště – Mařatice – Povodňová havárie 1997  Obr. 18 Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB  Obr. 19 Trať Jarošov  Obr. 20 Ukázka kamenného záhozu  Obr. 21 Ukázka kamenné a betonové dlažby  Obr. 22 Odstavené rameno Koňov  Obr. 23 Odstavené rameno U Březnice (M67), Koňov (M68), a Ohrady část A,B  Obr. 24 Morava - Jarošov,LB hráz km 161,920 – 163,750  Obr. 25 Trať Babice – Huštěnovice - Jarošov  Obr. 26 Odstavené rameno Výrovka a Blata (M72)  Obr. 27 Odstavené rameno Kanada  Obr. 28 Odstavené rameno Uhliska  Obr. 29 Morava Kněžpole – čištění levého břehu km 163,700 – 165,000  Obr. 30 Huštěnovice (Koňov) – Povodňová havárie –sanace protržené hráze PB km 164,310 – 164,450  Obr. 31 Morava Huštěnovice /Výrovka – povodňová havárie 1997 – sanace protržené hráze p.b. km 164,980 – 165,120  Obr. 32 Morava říční km 163,720 - 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,360  Obr. 33 Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; I. stavební objekt  Obr. 34 Odstavené rameno Babice II  Obr. 35 Dílčí úsek Spytihněvský jez  Obr. 36 Spytihněvský jez  Obr. 37 Odstavené rameno Rybochovné zařízení  Obr. 38 Odstavená ramena Pod zahrádkami a Německé  Obr. 39 Morava Spytihněv podjezí - výmol  Obr. 40 Morava Spytihněv km 168,230 – 168,410 – povodňová havárie 1997 – sanace protržené levobřežní hráze  Obr. 41 Výstavba Spytihněvského jezu  Obr. 42 Železobetonový most – Situace Spytihněvského jezu  Obr. 43 Odstavené rameno Pahrbek  Obr. 44 Slepé rameno Německé – čištění  Obr. 45 Provisorní hospodářský most  Obr. 46 Napajedla PB nánosy km 173,750 – 175,620  Obr. 47 Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany  Obr. 48 Rozsah povodně mezi městy Staré Město – Napajedla - červenec 1997  Obr. 49 Řeka Morava v Uherském Hradišti – záplava 9.7 1997  Obr. 50 Jímací území a úpravna vody Kněžpole1 (jen na CD)

Tabulky  Tabulka č. 1 Vývoj orné půdy na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 2 Vývoj vinic na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 3 Vývoj zahrad na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 4 Vývoj ovocných sadů na sledovaném území v letech 1958 – 2008

1 Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Úpravna vody Kněžpole, provozní řád pro zkušební provoz, únor 2007  Tabulka č. 5 Vývoj luk na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 6 Vývoj pastvin na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 7 Vývoj zemědělské půd na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 8 Vývoj lesních půda na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 9 Vývoj vodních ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 10 Vývoj zastavěných ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 11 Vývoj ostatních ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 12 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Uherské Hradiště v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 12a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Uherské Hradiště v letech 1958 – 2008 (jen na CD)  Tabulka č. 13 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kunovice v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 13a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kunovice v letech 1958 – 2008 (jen na CD)  Tabulka č. 14 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Napajedla v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 14a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Napajedla v letech 1958 – 2008 (jen na CD)  Tabulka č. 15 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Staré Město v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 15a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Staré Město v letech 1958 – 2008 (jen na CD)  Tabulka č. 16 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Babice v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 16a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Babice v letech 1958 – 2008 (jen na CD)  Tabulka č. 17 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Huštěnovice v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 17a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Huštěnovice v letech 1958 – 2008 (jen na CD)  Tabulka č. 18 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Jarošov v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 18a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Jarošov v letech 1958 – 2008 (jen na CD)  Tabulka č. 19 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kněžpole v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 19a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kněžpole v letech 1958 – 2008 (jen na CD)  Tabulka č. 20 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kostelany nad Moravou v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 20a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kostelany nad Moravou v letech 1958 – 2008 (jen na CD)  Tabulka č. 21 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Spytihněv v letech 1958 – 2008  Tabulka č. 21a Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Spytihněv v letech 1958 – 2008 (jen na CD)

Grafy  Graf č.1 Vývoj orné půdy na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.2 Vývoj vinice na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.3 Vývoj zahrad na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.4 Vývoj ovocných sadů na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.5 Vývoj luk na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.6 Vývoj pastvin na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.7 Vývoj zemědělské půdy na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.8 Vývoj lesních půda na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.9 Vývoj vodních ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.10 Vývoj zastavěných ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.11 Vývoj ostatních ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008  Graf č.12 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Uherské Hradiště v letech 1958 – 2008  Graf č. 13 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kunovice v letech 1958 – 2008  Graf č.14 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Napajedla v letech 1958 – 2008  Graf č.15 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Staré Město v letech 1958 – 2008  Graf č.16 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Babice v letech 1958 – 2008  Graf č.17 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Huštěnovice v letech 1958 – 2008  Graf č.18 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Jarošov v letech 1958 – 2008  Graf č.19 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kněžpole v letech 1958 – 2008  Graf č.20 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kostelany nad Moravou v letech 1958 – 2008  Graf č.21 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Spytihněv v letech 1958 – 2008

Mapové přílohy  Mapový projekt č.1: Řeka Morava před regulací (jen na CD)

Obrazové přílohy:

Obr. 1 Struktura Povodí Moravy v rámci ČR2

Obr. 2 Sledované území vývoje druhů pozemků v letech 1958 - 2008

2 Povodí Moravy s.p. Povodí Moravy s.p. [online]. Poslední revize neuvedena, citováno dne 19.4.2007 Obr. 3 Baťův plavební a závlahový kanál3

Obr. 4 Baťův plavební a závlahový kanál v trati Spytihněv – Staré Město 4

3 Sdružení JODI. Plavba. [online]. Poslední revize 2001, citováno dne 19.4.2007 4 Baťův kanál. Baťův kanál [online]. Poslední revize: neuvedeno, citováno dne 19.4.2007 Obr. 5 Trať Kostelany – Uherské Hradiště5

Obr. 6 Morava - Uh. Hradiště km 159,620 - 160,270 Čištění pravého břehu6

5 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M-i-1, Morava – regulace Uh. Hradiště-Kostelany km 153,000- 160,639, Kolaudační operát, Situační plán, 1909. 6 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-19, Morava - Uh. Hradiště km 159,620 - 160,270 Čištění pravého břehu, Kolaudační operát, Situace 1:5000, 1998. Obr. 7 Odstavené rameno Havaj 7

Obr. 8 Odstavené rameno Kopaná (M61) a U Včelína (M60) 8

7 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. 8 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. Obr. 9 Morava, Kostelany – Staré Město PB oprava9

Obr. 10 Normální profil a spád koryta řeky Moravy v trati Kunovský les10

9 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-f-11, „Morava, Kostelany – Staré Město PB“,, Kolaudační operát,Situace 1:5000, duben 2000. 10 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-i-5, Úprava řeky Moravy v trati „Kunovský les“, Projekt - Technická zpráva, 1932. Obr. 11 Čerpací stanice pro odběr vody pro Cukrovar 11

Obr. 12 Jez v Kunovském lese12

11 Foto autora 21.dubna 2007 12 Foto autora 21.dubna 2007 Obr. 13 Plavební komora Kunovský les13

Obr.14 Odstavené rameno Čerťák14

13 Foto autora 21.dubna 2007 14 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. Foto autora 21.dubna 2007 Obr. 15 Odstavená ramena Mařatské a Kobylice (M66) 15

Obr. 16 Zvýšení hrází řeky Moravy u Uh. Hradiště16

15 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. Foto autora 21.dubna 2007 16 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-2, Zvýšení hrází řeky Moravy u Uh. Hradiště, Situační plán, 1947

Obr. 17 Uh. Hradiště – Mařatice – Povodňová havárie 199717

Obr. 18 Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB18

17 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-15, Morava Uh. Hradiště – Mařatice – Povodňová havárie 1997 – Oprava levobřežní hráze km 160, 050 – 161,950, Kolaudační operát, Přehledná situace 1:50 000, listopad 1997. 18 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-19, Morava Uherské Hradiště – rekonstrukce LB, Kolaudační operát, Situace 1:5000, srpen 2001.

Obr. 19 Trať Jarošov 19

Obr. 20 Ukázka kamenného záhozu20

19 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-11, regulace řeky Moravy v trati u Jarošova, Kolaudační Operát, situační plán, 1928. 20 Foto autora 21.dubna 2007 Obr. 21 Ukázka kamenné a betonové dlažby 21

Obr. 22 Odstavené rameno Koňov 22

21 Foto autora 21.dubna 2007 22 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. Obr. 23 Odstavené rameno U Březnice (M67), Koňov (M68), a Ohrady část A,B 23

Obr. 24 Morava - Jarošov,LB hráz km 161,920 – 163,750,24

23 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. 24 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-j-17, Morava - Jarošov,L.B.hráz km 161,920 – 163,750, Kolaudační operát, Přehledná situace 1: 50 000, srpen 1998.

Obr. 25 Trať Babice – Huštěnovice - Jarošov 25

Obr. 26 Odstavené rameno Výrovka a Blata (M72) 26

25 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-3, částečná regulace řeky Moravy v trati Huštěnovice, Projekt, Přehledná mapa, 1935. 26 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno.

Obr. 27 Odstavené rameno Kanada 27

Obr. 28 Odstavené rameno Uhliska 28

27 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. 28 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. Obr. 29 Morava Kněžpole – čištění levého břehu km 163,700 – 165,00029

Obr. 30 Huštěnovice (Koňov) – Povodňová havárie –sanace protržené hráze PB km 164,310 – 164,45030

29 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-20, Morava Kněžpole – levý břeh km 163,700 – 165,000, Kolaudační operát, Přehledná situace 1: 10 000, červen 1997. 30 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-21, Morava Huštěnovice (Koňov) – Povodňová havárie – sanace protržené hráze P.B km 164,310 – 164,450, Kolaudační operát, Přehledná situace 1: 50 000 , červenec 1997. Obr. 31 Morava Huštěnovice /Výrovka – povodňová havárie 1997 – sanace protržené hráze p.b. km 164,980 – 165,12031

Obr. 32 Morava říční km 163,720 - 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,36032

31 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-22, Morava Huštěnovice /Výrovka – povodňová havárie 1997 – sanace protržené hráze p.b. km 164,980 – 165,120, Kolaudační operát, Situace 1:5000, srpen 1997. 32 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-24, Morava říční km 163,720 - 166,800 a zaústění Kudlovického potoka v km 0,00 – 0,360, Kolaudační operát, Situace 1: 5000, říjen 1999.

Obr. 33 Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; I. stavební objekt33

Obr. 34 Odstavené rameno Babice II 34

33 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-k-26, Morava, Kněžpole – Spytihněv LB nánosy km 165,000 – 167,8046; km 169,600 – 169,726, Kolaudační operát, Přehledná situace, prosinec 2001. 34 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. Obr. 35 Dílčí úsek Spytihněvský jez 35

Obr. 36 Spytihněvský jez 36

35 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-5, Regulace řeky Moravy – Trať Pod Spytihněví - Jezera, Projekt, Přehledná mapa, 1938. 36 Manipulační řád pro jez Spytihněv. Povodí Moravy, s.p. Brno, Vodohospodářský dispečink, 2002/2003

Obr. 37 Odstavené rameno Rybochovné zařízení 37

Obr. 38 Odstavená ramena Pod zahrádkami a Německé 38

37 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. 38 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno.

Obr. 39 Morava Spytihněv podjezí - výmol39

Obr. 40 Morava Spytihněv km 168,230 – 168,410 – povodňová havárie 1997 – sanace protržené levobřežní hráze40

39 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-13, Morava Spytihněv podjezí – povodňové škody, Projektová dokumentace, Situace 1:1000, únor 1982. 40 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-l-12, Morava Spytihněv km 168,230 – 168,410 – povodňová havárie 1997 – sanace protržené levobřežní hráze, Kolaudační operát, Přehledná situace 1: 50 000, říjen 1997.

Obr. 41 Výstavba Spytihněvského jezu 41

Obr. 42 Železobetonový most – Situace Spytihnevského jezu 1:100042

41 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-33, Fotodokumentace jezu Spytihněv, nedatováno. 42 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-m-10, Práce na jezu ve Spytihněvi – výstavba, Kolaudační operát,Situace Spytihnevského jezu 1:1000 , březen 1950.

Obr. 43 Odstavené rameno Pahrbek 43

Obr. 44 Slepé rameno Německé – čištění44

43 Kolektiv autorů: Řeka Morava – Odstavená ramena (C.Fotodokumentace). Povodí Moravy a.s., nepublikováno, 1995, nestránkováno. 44 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-15, Morava, SR Německé – Napajedla čištění,Kolaudační operát, Průvodní a technická zpráva, březen 1999.

Obr. 45 Provisorní hospodářský most45

Obr. 46 Napajedla PB nánosy km 173,750 – 175,62046

45 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-11, napajedla – provedení stavby provisoria hospodářského mostu přes řeku Moravu, Kolaudační elaborát, Výkres, červen 1949. 46 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-r-17, Morava, Napajedla PB nánosy km 173,750 – 175,620, projektová dokumentace, Situační plán, srpen 2000.

Obr. 47 Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany47

47 Povodí Moravy a.s., Spisovna (Archiv), i.č. M2-7, Odškodnění válečných škod na řece Moravě v trati Kvasice – Kostelany, Kolaudační operát, Situační plán, prosinec 1952.

Obr. 48 Rozsah povodně mezi městy Staré Město – Napajedla - červenec 199748

48 Májíček, J,: Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Povodí Moravy a.s., Brno 1998, str. 41.

Obr. 49 Řeka Morava v Uherském Hradišti – záplava 9.7 199749

49 Májíček, J,: Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Povodí Moravy a.s., Brno 1998, str. 40.

Tabulka č. 150 Vývoj orné půdy na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Orná půda rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 50,99 50,23 48,99 48,99 55,39 62,56 63,40 62,80 62,73 62,93 62,84 nad Mor. Kunovice 71,03 73,22 73,04 72,94 72,32 72,08 71,51 70,41 70,29 69,34 68,52 Spytihněv 58,38 58,72 55,49 58,79 69,90 71,06 69,55 68,87 67,58 67,72 67,74 Napajedla 55,76 53,78 52,58 52,28 52,24 57,33 55,22 54,41 52,53 51,90 51,71 Staré Město 71,80 72,85 71,74 69,96 72,49 72,56 76,57 72,07 72,28 71,26 70,61 Uh. Hradiště 20,01 16,61 49,18 66,73 66,18 4,24 4,24 4,14 4,24 47,17 46,59 Jarošov 56,99 62,02 60,67 54,31 53,41 54,57 54,06 51,12 51,12 N N Huštěnovice 72,52 72,01 71,82 71,06 73,80 77,82 77,81 77,63 77,63 77,44 77,43 Kněžpole 43,90 45,38 45,28 47,33 48,81 46,48 46,51 45,95 46,00 46,02 46,03 Babice 71,96 68,88 68,71 67,89 64,16 65,74 65,72 65,72 65,67 65,67 65,63

Graf č.151 Vývoj orné půdy na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Orná půda 80,00 Kostelany nad Moravou 70,00 Kunovice 60,00 Staré Město Uh. Hradiště 50,00 Jarošov

% 40,00 Huštěnovice 30,00 Kněžpole 20,00 Babice 10,00 Spytihněv 0,00 Napajedla

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

50 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 51 Tamtéž

Tabulka č. 252 Vývoj vinic na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Vinice rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 nad Mor. Kunovice 0,10 0,09 0,13 0,17 0,00 0,18 0,18 0,43 0,43 0,04 0,48 Spytihněv 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Napajedla 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Staré Město 0,19 0,36 0,44 1,11 1,05 1,04 1,03 1,03 0,77 0,77 0,77 Uh. Hradiště 0,00 0,00 0,96 0,73 0,73 0,00 0,00 0,00 0,00 1,29 1,27 Jarošov 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N N Huštěnovice 0,00 0,00 0,00 0,00 0,005 0,005 0,005 0,005 0,005 0,005 0,005 Kněžpole 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Babice 0,00 1,20 1,20 1,20 1,30 1,30 1,30 1,30 1,30 1,30 1,30

Graf č.253 Vývoj vinice na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Vinice 1,40 Kostelany nad Moravou 1,30 1,20 Kunovice 1,10 Staré Město 1,00 0,90 Uh. Hradiště 0,80 Jarošov

% 0,70 0,60 Huštěnovice 0,50 Kněžpole 0,40 0,30 Babice 0,20 Spytihněv 0,10 0,00 Napajedla

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

52 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 53 Tamtéž

Tabulka č. 354 Vývoj zahrad na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Zahrady rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 5,35 3,37 3,14 3,18 2,93 1,96 1,91 2,70 2,68 2,68 2,68 nad Mor. Kunovice 3,32 3,42 3,14 2,84 2,68 2,64 2,86 2,85 2,83 2,86 2,84 Spytihněv 4,92 4,62 3,50 3,63 5,20 5,04 5,31 5,34 5,39 5,39 5,25 Napajedla 3,94 3,49 3,45 3,45 3,33 3,20 3,83 3,84 3,97 3,92 3,87 Staré Město 2,75 3,02 3,02 3,24 2,72 2,68 2,72 2,56 2,55 2,52 2,60 Uh. Hradiště 14,60 14,26 11,79 4,52 4,27 8,07 8,03 7,76 7,89 7,89 1,27 Jarošov 8,20 8,13 8,34 7,80 8,01 7,78 7,80 8,11 8,08 N N Huštěnovice 2,44 2,47 2,55 2,47 3,52 3,58 3,58 3,61 3,58 3,56 3,53 Kněžpole 1,77 2,10 2,10 2,47 2,44 2,58 2,61 3,15 3,16 3,15 3,13 Babice 5,58 5,50 5,52 5,63 6,35 6,23 6,15 5,87 5,79 5,82 5,79

Graf č.355 Vývoj zahrad na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Zahrady 15,00 14,00 Kostelany nad Moravou 13,00 Kunovice 12,00 11,00 Staré Město 10,00 Uh. Hradiště 9,00 8,00 Jarošov % 7,00 6,00 Huštěnovice 5,00 Kněžpole 4,00 3,00 Babice 2,00 Spytihněv 1,00 0,00 Napajedla

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

54 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 55 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 456 Vývoj ovocných sadů na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Ovocné sady rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 1,62 2,84 3,60 3,43 3,68 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 nad Mor. Kunovice 1,08 0,51 0,53 0,75 0,67 0,68 0,66 0,66 0,65 0,74 0,74 Spytihněv 0,45 0,63 1,21 1,21 1,41 0,89 0,18 0,18 0,16 0,22 0,26 Napajedla 1,23 1,53 1,60 1,41 1,34 0,90 0,86 0,82 0,71 0,76 0,71 Staré Město 1,01 0,87 0,87 1,16 0,38 0,54 0,55 0,40 0,38 0,38 0,40 Uh. Hradiště 2,81 2,15 1,70 1,03 0,96 0,75 0,75 0,68 0,68 0,83 0,77 Jarošov 0,95 0,82 1,26 1,80 1,93 1,80 1,80 1,80 1,80 N N Huštěnovice 0,84 0,60 0,57 0,65 0,74 0,50 0,50 0,50 0,53 0,53 0,53 Kněžpole 1,22 0,98 0,98 0,49 0,45 0,35 0,35 0,32 0,32 0,30 0,30 Babice 1,93 2,54 2,49 2,49 2,52 1,03 1,03 1,03 1,03 1,03 1,03

Graf č. 457 Vývoj ovocných sadů na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Ovocné sady 4,00 Kostelany nad Moravou 3,50 Kunovice 3,00 Staré Město Uh. Hradiště 2,50 Jarošov

% 2,00 Huštěnovice 1,50 Kněžpole 1,00 Babice 0,50 Spytihněv 0,00 Napajedla

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

56 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 57 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně Tabulka č. 558 Vývoj luk na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Louky rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 12,83 13,33 13,39 13,54 7,12 4,27 4,23 4,17 4,17 4,17 4,17 nad Mor. Kunovice 3,89 2,43 1,12 0,91 0,84 1,01 1,00 1,78 1,78 2,18 2,18 Spytihněv 18,44 17,95 17,67 14,20 1,86 1,64 1,17 1,17 1,16 1,50 1,50 Napajedla 15,09 15,12 14,61 13,76 13,62 9,34 10,34 9,57 10,48 16,56 16,64 Staré Město 4,57 3,42 3,60 3,10 1,51 1,54 1,54 1,55 1,55 1,83 1,65 Uh. Hradiště 3,52 3,82 0,89 1,59 1,57 0,55 0,55 0,55 0,41 6,41 6,40 Jarošov 7,56 2,36 2,80 5,84 7,80 5,71 5,71 7,80 7,80 N N Huštěnovice 11,53 11,10 10,89 11,27 7,49 3,15 2,62 2,58 2,58 2,61 2,61 Kněžpole 8,65 7,84 7,44 5,45 3,65 2,86 2,85 2,55 2,55 2,55 2,53 Babice 2,62 3,14 3,11 2,85 4,60 4,13 4,13 4,13 4,10 5,02 5,02

Graf č.559 Vývoj luk na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Louky

14,00 Kostelany nad Moravou 12,00 Kunovice Staré Město 10,00 Uh. Hradiště 8,00 Jarošov % 6,00 Huštěnovice Kněžpole 4,00 Babice 2,00 Spytihněv 0,00 Napajedla

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

58 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 59 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně Tabulka č. 660 Vývoj pastvin na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Pastviny rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 0,02 0,32 0,02 0,02 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 nad Mor. Kunovice 1,30 1,17 0,43 0,42 0,22 0,08 0,08 0,03 0,02 0,00 0,00 Spytihněv 2,26 1,57 4,97 5,02 1,56 0,61 0,48 0,48 0,48 0,00 0,00 Napajedla 4,53 5,18 6,23 6,82 6,68 5,73 5,77 4,82 5,71 0,00 0,00 Staré Město 2,27 1,05 0,97 1,07 0,43 0,42 0,37 0,33 0,33 0,00 0,00 Uh. Hradiště 2,30 0,17 1,15 0,85 0,87 0,17 0,14 0,14 0,14 0,00 0,00 Jarošov 2,26 2,51 4,59 2,17 2,41 2,17 1,89 1,56 1,56 N N Huštěnovice 0,62 0,48 0,48 0,55 0,39 0,10 0,10 0,10 0,10 0,00 0,00 Kněžpole 1,21 1,45 1,46 1,28 1,34 0,17 0,14 0,03 0,03 0,00 0,00 Babice 0,31 0,89 1,21 1,19 0,97 0,97 0,97 0,97 0,92 0,00 0,00

Graf č.661 Vývoj pastvin na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Pastviny 7,50 7,00 Kostelany nad Moravou 6,50 Kunovice 6,00 5,50 Staré Město 5,00 Uh. Hradiště 4,50 4,00 Jarošov % 3,50 Huštěnovice 3,00 2,50 Kněžpole 2,00 Babice 1,50 1,00 Spytihněv 0,50 Napajedla 0,00

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

60 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 61 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 762 Vývoj zemědělské půd na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Zemědělská půda rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 70,83 70,11 69,16 69,16 69,14 68,79 69,67 69,68 69,59 69,78 69,74 nad Mor. Kunovice 81,97 80,84 78,38 78,04 76,84 76,66 76,30 76,16 76,00 75,17 74,76 Spytihněv 84,50 83,63 82,90 82,90 80,00 79,49 76,72 76,06 74,78 74,85 74,78 Napajedla 80,57 79,14 78,50 77,75 77,26 76,53 76,20 73,48 73,43 73,17 72,94 Staré Město 82,60 81,58 80,63 79,63 78,58 78,78 78,48 77,96 77,87 76,76 76,03 Uh. Hradiště 43,29 37,08 65,67 75,45 74,57 13,74 13,67 13,26 13,36 63,59 62,98 Jarošov 76,03 75,87 77,81 71,95 73,56 72,19 71,68 70,36 70,14 N N Huštěnovice 87,80 86,55 86,16 85,84 85,84 85,11 84,57 84,40 84,40 84,16 84,10 Kněžpole 58,59 57,76 57,26 57,06 56,70 52,44 52,47 52,00 52,05 52,02 51,99 Babice 82,40 81,16 81,25 80,25 78,81 78,29 78,19 77,91 77,73 77,73 77,67

Graf č.763 Vývoj zemědělské půdy na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Zemědělská půda 90,00 Kostelany nad Moravou 80,00 Kunovice 70,00 Staré Město 60,00 Uh. Hradiště 50,00 Jarošov % 40,00 Huštěnovice 30,00 Kněžpole 20,00 Babice 10,00 Spytihněv 0,00 Napajedla

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

62 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 63 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 864 Vývoj lesních půda na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Lesní půda rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 17,22 17,26 17,26 17,26 17,26 17,26 17,06 17,08 17,08 17,04 17,04 nad Mor. Kunovice 8,99 8,93 8,92 8,81 8,76 8,80 8,79 8,79 8,71 8,73 8,76 Spytihněv 0,66 0,76 0,74 0,74 1,01 1,01 1,01 1,01 1,01 1,00 1,00 Napajedla 5,54 5,53 5,54 5,79 5,83 5,68 5,74 6,22 6,22 6,19 6,18 Staré Město 0,17 0,23 0,22 0,31 0,44 0,44 0,39 0,39 0,39 0,26 0,25 Uh. Hradiště 0,00 0,00 0,28 4,23 4,26 0,00 0,00 0,00 0,00 2,01 2,00 Jarošov 2,46 2,44 2,51 2,35 2,46 2,35 2,35 2,35 2,35 N N Huštěnovice 0,36 0,50 0,50 0,48 0,52 0,52 0,41 0,41 0,41 0,41 0,41 Kněžpole 33,77 33,86 33,61 33,69 33,57 35,83 35,82 35,82 35,76 35,82 36,04 Babice 0,05 0,05 0,16 0,16 0,26 0,26 0,26 0,26 0,26 0,26 0,26

Graf č.865 Vývoj lesních půda na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Lesní půda

40,00 Kostelany nad Moravou 35,00 Kunovice 30,00 Staré Město 25,00 Uh. Hradiště Jarošov

% 20,00 Huštěnovice 15,00 Kněžpole 10,00 Babice 5,00 Spytihněv 0,00 Napajedla

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

64 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 65 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 966 Vývoj vodních ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Vodní plochy rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 5,40 5,41 5,37 5,39 5,39 5,39 5,02 5,03 5,03 5,05 5,07 nad Mor. Kunovice 1,17 1,25 1,24 1,27 3,68 0,95 0,96 0,95 0,95 0,99 0,99 Spytihněv 6,65 6,76 7,03 7,20 9,55 9,49 9,49 11,41 12,67 12,98 12,97 Napajedla 3,32 3,34 3,32 3,51 3,29 3,39 3,33 3,39 3,39 3,38 3,37 Staré Město 5,05 5,02 5,02 4,96 4,93 4,28 4,31 4,28 4,27 4,24 4,18 Uh. Hradiště 4,22 4,20 2,40 2,63 2,57 3,96 3,96 3,96 3,96 1,91 1,92 Jarošov 0,74 0,77 0,77 0,83 0,74 0,86 0,83 0,83 0,83 N N Huštěnovice 4,44 4,49 4,43 4,57 2,02 4,53 4,65 4,65 4,65 4,94 4,88 Kněžpole 0,00 3,49 3,85 3,95 4,32 4,62 4,62 4,62 4,62 4,55 4,54 Babice 5,69 5,68 5,71 5,65 6,17 6,17 6,17 6,17 6,15 7,08 7,08

Graf č.967 Vývoj vodních ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Vodní plochy

14,00 Kostelany nad Moravou 12,00 Kunovice

10,00 Staré Město Uh. Hradiště 8,00 Jarošov % 6,00 Huštěnovice Kněžpole 4,00 Babice 2,00 Spytihněv Napajedla 0,00 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

66 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 67 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 1068 Vývoj zastavěných ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Zastavěné plochy rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 2,04 2,51 2,34 2,44 2,51 2,53 2,57 2,62 2,70 2,77 2,81 nad Mor. Kunovice 2,00 2,28 2,23 2,19 2,43 2,79 2,77 2,89 3,68 3,71 3,76 Spytihněv 2,62 2,63 2,02 2,03 2,49 2,54 2,63 2,83 2,87 2,83 2,87 Napajedla 2,87 3,08 2,81 3,32 3,40 3,33 3,39 3,63 3,33 3,41 3,43 Staré Město 3,98 3,95 3,95 4,32 4,35 4,26 4,38 4,59 4,79 4,70 4,81 Uh. Hradiště 23,81 22,06 10,08 4,40 4,64 26,21 26,56 27,20 27,65 8,83 8,67 Jarošov 3,77 3,62 3,64 5,47 3,85 5,47 5,43 5,71 4,22 N N Huštěnovice 2,41 3,03 2,24 2,31 2,27 2,29 2,29 2,38 2,53 2,64 2,62 Kněžpole 1,23 1,90 1,87 1,70 1,81 1,87 1,88 1,91 1,92 2,00 2,09 Babice 3,97 3,81 3,52 3,52 3,84 3,89 3,92 4,13 4,32 4,42 4,45

Graf č.1069 Vývoj zastavěných ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Zastavěné plochy

28,00 26,00 Kostelany nad Moravou 24,00 Kunovice 22,00 20,00 Staré Město 18,00 Uh. Hradiště 16,00 Jarošov

% 14,00 12,00 Huštěnovice 10,00 Kněžpole 8,00 Babice 6,00 4,00 Spytihněv 2,00 Napajedla 0,00 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 rok

68 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 69 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 1170 Vývoj ostatních ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008 Ostatní plochy rok 1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Kostelany 4,51 4,69 5,85 5,75 5,73 6,04 5,68 5,62 5,60 5,37 5,39 nad Mor. Kunovice 5,93 6,73 9,22 9,70 10,73 10,80 11,18 11,22 10,63 11,41 11,74 Spytihněv 5,56 6,18 7,30 7,12 6,94 7,45 10,12 8,69 8,68 8,35 8,38 Napajedla 7,70 8,91 9,87 9,67 10,21 11,10 11,37 13,28 13,64 13,85 14,09 Staré Město 8,21 9,24 10,18 10,78 11,71 12,24 12,44 12,77 12,67 14,03 14,72 Uh. Hradiště 28,65 36,59 21,57 13,29 13,96 56,08 55,81 55,60 54,99 23,67 24,42 Jarošov 16,94 17,26 15,23 19,40 19,38 19,13 19,90 20,74 22,45 N N Huštěnovice 4,97 5,41 6,66 6,81 6,60 7,52 8,08 8,17 8,00 7,85 2,62 Kněžpole 6,40 2,95 3,41 3,60 3,60 5,23 5,20 5,63 5,63 5,61 5,34 Babice 7,88 9,25 9,32 10,40 10,93 11,40 11,46 11,52 11,54 10,51 10,54

Graf č.1171 Vývoj ostatních ploch na sledovaném území v letech 1958 – 2008

Ostatní plochy

60,00 Kostelany nad Moravou 50,00 Kunovice 40,00 Staré Město

% 30,00 Uh. Hradiště Jarošov 20,00 Huštěnovice 10,00 Kněžpole 0,00 Babice Spytihněv

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 Napajedla rok

70 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 71 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně Tabulka č. 1272 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Uherské Hradiště v letech 1958 – 2008

Uherské Hradiště Druhy pozemků rok 1958 v % rok 2000 v % Orná půda 20,01 46,59 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,00 1,27 Zahrady 14,60 7,95 Ovocné sady 2,81 0,77 Louky 3,52 6,40 Pastviny 2,30 0,00 Lesní půda 0,00 2,00 Vodní plochy 4,22 1,92 Zastavěné plochy 23,81 8,67 Ostatní plochy 28,65 24,42

Graf č.1273 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Uherské Hradiště v letech 1958 – 2008

Uherské Hradiště - druhy pozemků

50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 rok 1958 v % 25,00 20,00 rok 2000 v % 15,00 10,00 5,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

72 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 73 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně Tabulka č. 1374 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kunovice v letech 1958 – 2008 Kunovice Druhy pozemků rok 1958 v % rok 2000 v % Orná půda 71,03 68,52 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,10 0,48 Zahrady 3,32 2,84 Ovocné sady 1,08 0,74 Louky 3,89 2,18 Pastviny 1,30 0,00 Lesní půda 8,99 8,76 Vodní plochy 1,17 0,99 Zastavěné plochy 2,00 3,76 Ostatní plochy 5,93 11,74

Graf č.1375 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kunovice v letech 1958 – 2008

Kunovice - druhy pozemků

80,00 70,00 60,00 50,00 rok 1958 v % 40,00 30,00 rok 2000 v % 20,00 10,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

74 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 75 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně Tabulka č. 1476 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Napajedla v letech 1958 – 2008 Napajedla Druhy pozemků rok 1958 v % rok 2000 v % Orná půda 55,76 51,71 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,00 0,00 Zahrady 3,94 3,87 Ovocné sady 1,23 0,71 Louky 15,09 16,64 Pastviny 4,53 0,00 Lesní půda 5,54 6,18 Vodní plochy 3,32 3,37 Zastavěné plochy 2,87 3,43 Ostatní plochy 7,70 14,09

Graf č.1477 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Napajedla v letech 1958 – 2008

Napajedla - druhy pozemků

60,00 50,00 40,00 rok 1958 v % 30,00 rok 2000 v % 20,00 10,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

76 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 77 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 1578 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Staré Město v letech 1958 – 2008 Staré Město Druhy pozemků rok 1958 v % rok 2000 v % Orná půda 71,80 70,61 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,19 0,77 Zahrady 2,75 2,75 Ovocné sady 1,01 0,40 Louky 4,57 1,65 Pastviny 2,27 0,00 Lesní půda 0,17 0,25 Vodní plochy 5,05 4,18 Zastavěné plochy 3,98 4,81 Ostatní plochy 8,21 14,72

Graf č.1579 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Staré Město v letech 1958 – 2008

Staré Město - druhy pozemků

80,00 70,00 60,00 50,00 rok 1958 v % 40,00 30,00 rok 2000 v % 20,00 10,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

78 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 79 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 1680 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Babice v letech 1958 – 2008 Babice Druhy pozemků rok 1958 v % rok 1998 v % Orná půda 71,96 65,63 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,00 0,20 Zahrady 5,58 5,79 Ovocné sady 1,93 1,03 Louky 2,62 5,02 Pastviny 0,31 0,00 Lesní půda 0,05 0,26 Vodní plochy 5,69 7,08 Zastavěné plochy 3,97 4,45 Ostatní plochy 7,88 10,54

Graf č.1681 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Babice v letech 1958 – 2008

Babice - druhy pozemků

80,00 70,00 60,00 50,00 rok 1958 v % 40,00 30,00 rok 1998 v % 20,00 10,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

80 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 81 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 1782 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Huštěnovice v letech 1958 – 2008 Huštěnovice Druhy pozemků rok 1958 v % rok 1998 v % Orná půda 72,52 77,43 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,00 0,01 Zahrady 2,44 3,53 Ovocné sady 0,84 0,53 Louky 11,53 2,61 Pastviny 0,62 0,00 Lesní půda 0,36 0,41 Vodní plochy 4,44 4,88 Zastavěné plochy 2,41 2,62 Ostatní plochy 4,97 7,97

Graf č.1783 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Huštěnovice v letech 1958 – 2008

Huštěnovice - druhy pozemků

90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 rok 1958 v % 40,00 rok 1998 v % 30,00 20,00 10,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

82 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 83 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 1884 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Jarošov v letech 1958 – 2008 Jarošov Druhy pozemků rok 1958 v % rok 1998 v % Orná půda 56,99 51,12 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,02 0,00 Zahrady 8,20 8,08 Ovocné sady 0,95 1,80 Louky 7,56 7,80 Pastviny 2,26 1,56 Lesní půda 2,46 2,35 Vodní plochy 0,74 0,83 Zastavěné plochy 3,77 4,22 Ostatní plochy 16,94 22,45

Graf č.1885 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Jarošov v letech 1958 – 2008

Jarošov - druhy pozemků

60,00 50,00 40,00 rok 1958 v % 30,00 rok 1998 v % 20,00 10,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

84 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 85 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 1986 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kněžpole v letech 1958 – 2008 Kněžpole Druhy pozemků rok 1958 v % rok 1998 v % Orná půda 43,90 46,03 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,00 0,00 Zahrady 1,77 3,13 Ovocné sady 1,22 0,30 Louky 8,65 2,53 Pastviny 1,21 0,00 Lesní půda 33,77 36,04 Vodní plochy 0,00 4,54 Zastavěné plochy 1,23 2,09 Ostatní plochy 6,40 5,34

Graf č.1987 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kněžpole v letech 1958 – 2008

Kněžpole - druhy pozemků

50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 rok 1958 v % 25,00 20,00 rok 1998 v % 15,00 10,00 5,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

86 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 87 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně

Tabulka č. 2088 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kostelany nad Moravou v letech 1958 – 2008 Kostelany nad Moravou Druhy pozemků rok 1958 v % rok 2000 v % Orná půda 50,99 62,84 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,00 0,00 Zahrady 5,35 2,68 Ovocné sady 1,62 0,00 Louky 12,83 4,17 Pastviny 0,02 0,00 Lesní půda 17,22 17,04 Vodní plochy 5,40 5,07 Zastavěné plochy 2,06 2,81 Ostatní plochy 4,51 5,39

Graf č.2089 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Kostelany nad Moravou v letech 1958 – 2008

Kostelany nad Moravou - druhy pozemků

70,00 60,00 50,00 40,00 rok 1958 v % 30,00 rok 2000 v % 20,00 10,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

88 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 89 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně Tabulka č. 2190

Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Spytihněv v letech 1958 – 2008 Spytihněv Druhy pozemků rok 1958 v % rok 2000 v % Orná půda 58,38 67,74 Chmelnice 0,00 0,00 Vinice 0,00 0,00 Zahrady 4,92 5,25 Ovocné sady 0,45 0,26 Louky 18,44 1,50 Pastviny 2,26 0,00 Lesní půda 0,66 1,00 Vodní plochy 6,65 12,97 Zastavěné plochy 2,62 2,87 Ostatní plochy 5,56 8,38

Graf č.2191 Vývoj druhů pozemků na katastrálním území Spytihněv v letech 1958 – 2008

Spytihněv - druhy pozemků

80,00 70,00 60,00 50,00 rok 1958 v % 40,00 30,00 rok 2000 v % 20,00 10,00 0,00

Vinice Louky Zahrady Pastviny Orná půdaChmelnice Lesní půda Ovocné sady Vodní plochy Ostatní plochy Zastavěné plochy

90 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně 91 Data z Českého statistického úřadu a Katastrálního úřadu v Uherském Hradišti a ve Zlíně