Archeologické rozhledy LXVII–2015 169 OBSAH Jan Petřík – Miroslav Daňhel – Miroslava Gregerová – Dalibor Všianský – Tomáš 171–192 Chmela, Hrnčířská produkce na nížinném sídlišti ze starší doby bronzové: Hulín-Pravčice, střední Morava – Pottery production at the Early Bronze Age lowland settlement in Hulín-Pravčice, central Moravia Hana Brzobohatá – Radka Šumberová – Jakub Likovský, Pohřby jedinců s posti- 193–212 žením pohybového aparátu na pohřebišti kultury zvoncovitých pohárů vKolíně, střední Čechy – Burials of mobility impaired individuals from the Bell Beaker culture cemetery in Kolín, central Bohemia Natalie Venclová – Václav Hulínský – Šárka Jonášová – Jaroslav Frána – Marek 213–238 Fikrle – Tomáš Vaculovič, Hellenistic mosaic glass vessels in Bohemia and Moravia – Helenistické mosaikové skleněné nádoby v Čechách a na Moravě MATERIALIA Pavel Burgert, Štípaná industrie z obsidiánu v Čechách – Chipped industry 239–266 from obsidian in Bohemia Daniel Stolz – Jaroslav Řídký – Marek Půlpán – Pavel Burgert, Štípaná industrie 267–286 z mladoneolitického sídelního areálu s rondelem ve Vchynicích, okr. Lito- měřice – Chipped stone industry from the Late Neolithic settlement area with rondel at Vchynice, Northwest Bohemia Pavel Fojtík, Keramický cášský roh ze zaniklé středověké vsi na k. ú. Kra- 287–298 lice na Hané, okr. Prostějov, střední Morava – Ceramic Aachenhorn from a deserted medieval village in the cadastre of Kralice na Hané, Prostějov district, central Moravia Jan Kypta – Vlastimil Simota, Utrakvistická ikonografie sv. Václava: výpověď 299–311 kachlového reliéfu – The Utraquist iconography of St Wenceslaus: The testi- mony of the stove tile relief NOVÉ PUBLIKACE Jan Hasil, Hubert Fehr – Irmtraut Heitmeier (Hrsg.): Die Anfänge Bayerns: Von Rae- 312–315 tien und Noricum zur frühmittelalterlichen Baiovaria (St. Ottilien 2012) jk, Petr Meduna (ed.): Raně středověké sídliště v Hrdlovce (Praha 2012) 315–317 Drahomíra Frolíková-Kaliszová, Jacek Banaszkiewicz – Michał Kara – Henryk Mamzer 317–319 (eds.): Instytucja „wczesnego państwa“ w perspektywie wielości i róznorodności kultur (Poznań 2013) 170 Archeologické rozhledy LXVII–2015 Jan Kypta, Anna Bober-Tubaj – Markus Bauer (red.): U źródel bolesławieckiej cera- 320 miki. Bolesławiec jako jeden z ośrodków garncarstwa środkowoeuropejskiego od XV do XVII w. – Von den Anfängen der bunzlauer Keramik. Funde des 15.–17. Jahr- hunderts aus einem mitteleuropäischen Zentrum der Töpferei (Jelenia Góra 2012) Jan Kypta, Peter Frey: Meienberg. Eine mittelalterliche Stadtwüstung im oberen Freiamt. 320–322 Resultate und Befunde der archäologischen Untersuchungen 1987–2011 (Baden 2013) Ivana Boháčová, Jan Havrda – Michal Tryml a kol.: Nebovidy. Středověká osada v praž- 322–323 ském podhradí (Praha 2013) Jan Kypta, Klaus Herbers – Hartmut Kühne (Hrsg.): Pilgerzeichen – „Pilgerstraßen“ 324 (Tübingen 2013) Miroslav Plaček, František Kašička – Bořivoj Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Stra- 324–325 konicku, Blatensku a Vodňansku (Strakonice 2014) Josef Unger, Kniha o Rajhradě. Dějiny města od nejstarších dob (Rajhrad 2014) 325–327 Petr Šída, Milan Lička – Jarmila Švédová – Blanka Šreinová – Vladimír Šrein: Makro- 327–328 litické artefakty ze sídliště kultury s lineární keramikou v Kosoři u Prahy (Praha 2014) 171–192 Archeologické rozhledy LXVII–2015 171 Hrnčířská produkce na nížinném sídlišti ze starší doby bronzové: Hulín-Pravčice, střední Morava Pottery production at the Early Bronze Age lowland settlement in Hulín-Pravčice, central Moravia Jan Petřík – Miroslav Daňhel – Miroslava Gregerová – Dalibor Všianský – Tomáš Chmela Keramika věteřovské skupiny je považována za vrchol hrnčířské produkce starší doby bronzové. Pečlivá povrchová úprava a podobný vzhled nádob vedly řadu badatelů k předpokladu, že tato keramika je dílem profesionálních hrnčířů. Tato studie hodnotí vybraný segment hrnčířské produkce z rovinného sídliště věte- řovské skupiny v Hulíně-Pravčicích, a to na základě analýzy 49 vzorků keramiky ze čtveřice zahloubených objektů. Metodika byla orientována na určení technologických a materiálových charakteristik prostřednictvím kombinace makroskopického studia s mikropetrografickou analýzou výbrusů a rtg-fluorescenční spektro- metrií. Tato hierarchie metod umožňuje definovat variabilitu produkce, klasifikovat ji do produkčních skupin a vyčlenit vzorky s odlišnou proveniencí. Získaný obraz o výrobě keramických nádob na sídlišti v Hulíně- Pravčicích prozrazuje surovinové strategie orientované na lokální zdroje, které však vedly k technologicky pestré produkci členěné do čtyř hlavních skupin. Z hlediska provenience lze pouze u tří vzorků spekulovat ocizím původu. Studovaný soubor zpravidla nevykazoval pozitivní korelaci mezi typem nádoby a zvolenou technologií. Výjimku představují mísovité tvary, u nichž dominuje jediný technologický postup. V jejich pří- padě lze uvažovat o technologické standardizaci, která může souviset s nižšími formami specializace výroby a/nebo důležitou rolí těchto keramických tvarů. V tomto případě lze uvažovat o unifikaci dílčího segmentu hrnčířské produkce. technologie keramiky – pravěké hrnčířství – starší doba bronzová – střední Morava – provenience keramiky – organizace výroby Věteřov group ceramics are regarded as the apex of Early Bronze Age pottery production. The meticulous surface treatment and similar appearance of the vessels have led many scholars to assume that these arte- facts are the work of professional potters. This study evaluates a selected segment of pottery production from the lowland Věteřov group settlement in Hulín-Pravčice, based on the analyses of forty-nine pottery samples from four sunken features. The resulting vivid image of the production of pottery vessels at the sett- lement in Hulín-Pravčice reveals a raw material strategy aimed at local sources, leading however to tech- nologically rich production divided into four main groups. A foreign origin can be considered for only three samples. The studied assemblage generally did not show a positive correlation between the type of vessel and the production technology. One exception are bowl-shaped forms, for which a single technological process is dominant, and it is possible here to consider technological standardisation related to lower forms of specialised production and/or an important role for these pottery forms. In this case it is possible to speculate on the unification of one segment of pottery production. pottery technology – prehistoric pottery – Early Bronze Age – Central Moravia – pottery origin – production organisation Úvod Na konci starší doby bronzové procházela východní část střední Evropy dynamickým socio- ekonomickým vývojem, jehož doprovodným jevem byly též kvalitativní změny materiální 172 PET¤ÍK –DA≈HEL –GREGEROVÁ –V·IANSK¯ –CHMELA:Hrnãífiská produkce … kultury. Technologickou proměnu sledujeme nejsnáze na nejdostupnějším a nejčastějším poznávacím pramenu tohoto období, kterým jsou přirozeně keramické zlomky. Proměna morfologie nádob dala základ vyčlenění věteřovské skupiny (Stuchlík 1984), s nímž se zejména na Moravě setkáváme v závěru doby bronzové a jejím přechodu do střední doby bronzové. Keramiku daného období na Moravě charakterizují typické a snadno identifiko- vatelné tvary doprovázené kvalitním zpracováním povrchu a výzdobnými prvky. S obdob- nou situací se setkáváme i v okolních oblastech. Na základě množství a kvality keramiky na konci starší doby bronzové se tradičně usuzuje na vysokou úroveň hrnčířství a na jeho konstituování jako samostatného řemeslného odvětví (Furmánek et al. 1991; Neustupný akol. 1960, 210; Ondráček – Stuchlíková 1988, 28; Stuchlíková 1993, 270; Tihelka 1960, 30; Točík 1964, 21). Konkrétní způsob výroby keramiky je důsledkem souhry mezi dostupnými surovinami a znalostmi přenesenými z předchozí generace (Rye 1976). Hlavní roli v tomto ohledu hra- jí výběr materiálu a techniky vytváření, což jsou nejdůležitější aspekty z pohledu hrnčíře (Kreiter 2007). Pokud takový styl může být identifikován jako specifický pro určitou sku- pinu lidí v určitém čase, můžeme jej využít také pro studium sociálních a ekonomických vztahů pravěkých komunit, zde na příkladu starší doby bronzové v prostoru středního Pomoraví. Mezi tyto vztahy náleží především organizace výroby, která může nabývat jedno- duchých i komplexních forem s rysy profesionalizace a specializace. K charakteristice stup- ně profesionalizace/specializace hrnčířské produkce na archeologickém materiálu může být přistupováno prostřednictvím modelů založených na etnografii (Rice 1981; Pecock 1982; Costin 1991). Mezi faktory odlišující modelové úrovně specializace hrnčířů patří frekvence a načasování produkce; počet, věk, pohlaví, sociální status a sociální vztah hrnčířů; stupeň rozdělení úkonů, druh a rozsah vyčlenění speciálního prostoru, či nástrojů; variabilita suro- viny a produktů; velikost a rozsah skupin používajících výrobky (Rice 1987, 176). Tento přístup byl některými autory kritizován pro přílišnou linearitu a přímé spojení standartizace se specializací (Davis 1981; Hodder 1981; Arnold 2001) a více nebo méně úspěšně testován (Rice 1981; Lebo 1992). Možnost zařazení hrnčířské produkce z lokality Hulín-Pravčice do některé z modelových kategorií bude v článku diskutována, přestože aplikace těchto modelů nemusí vždy vést ke správným výsledkům. Jak bylo popsáno výše jednou z vlastností hrnčířské produkce je standardizace, kterou lze definovat jako stupeň stejnosti artefaktů odrážející preference uživatelů, přejímání postu- pů a/nebo počet a/nebo zkušenost výrobců (Eerkens