OBSAH
1. Sv ět v roce 2002 1 Rok 2002 v politice 3 2. Zajímavosti z kop řivnického života Kop řivnický kalendá ř za rok 2002 7 Zapojení m ěsta v regionu 22 3. Politický a ve řejný život 25 Zastupitelstvo m ěsta a nejvýznamn ější rozhodnutí 26 Městská rada a komise 28 Městský ú řad 29 Rozpo čet m ěsta 31 4. Jak se zm ěnila tvá ř Kop řivnice v roce 2002 34 Výstavba, úpravy, doprava a spoje 34 Investi ční akce, rekonstrukce a opravy 39 5. Životní prost ředí 44 6. Život v Kop řivnici 49 Významné akce a události 50 Školství – jeho stav a rozvoj 53 Mimoškolní činnost d ětí a mládeže 58 Zájmová činnost 59 Zdravotnictví 64 Pé če o ob čany 68 Po časí, mimo řádné p řírodní úkazy a události 70 6. Kop řivnice a Evropa 72 Spolupráce s partnerskými m ěsty a vzájemné návšt ěvy 7. Bilance na záv ěr 75
SS vět v roce 2002
Teprve události dávají beztvaré hmot ě času tvá ř. Bez nich by letopo čet byl jen prázdnou a bezduchou číslicí. S nimi z ůstane - dvojka, dv ě nuly uprost řed a dvojka na konci - navždy zapsána jako doba dalších masakr ů islámských radikál ů, Valentova olympijského zlata či zavedení eura. Ur čit ě i p říští čty řč íslí - s trojkou na konci - se do čká svého obsahu.
LEDEN 2.ledna 2002 za čala platit ve dvanácti zemích Evropské unie jednotná m ěna – euro. Od dob římské říše je to poprvé, co má tento kontinent jednotnou měnu. 10.ledna skon čila vesmírná sonda Mars Odyssey zpomalovací fázi letu kolem Marsu dotkla se horních vrstev jeho atmosféry. 28.ledna zem řela ve v ěku 94 let nejpopulárn ější spisovatelka dětské literatury Astrid Lindgrenová ze Švédska. Její nejslavn ější knihou je Pipi Dlouhá pun čocha. 31.leden p řinesl rozpad čty řkoalice. P ět m ěsíc ů p řed volbami se v České republice rozpadla koalice stran ODA, KDU-ČSL a US-DEU.
ÚNOR 1.února odvysílala americká televize další řeč nebezpe čného teroristy Usámy bin Ládina. 12.února stanul p řed mezinárodním soudním tribunálem v Haagu Slobodan Miloševi č, bývalý jugoslávský prezident. 15.ledna odešel v Rakousku z vysoké politiky kontroverzní vůdce strany Svobodných Jorg Haider. Češi objevili nového hrdinu: akrobatický lyža ř – skokan Aleš Valenta získal za trojité salto s pěti vruty olympijské zlato na zimní olympiád ě v Salt Lake City. 26.února oznámil p ředseda Senátu Petr Pithart svou kandidaturu na prezidenta republiky.
BŘEZEN Palestinské povstání dále pokra čuje do bezvýchodnosti. 25.b řezna postihlo sever Afghánistánu silné zem ětřesení. P ři n ěm zem řelo p řes 2000 lidí. B ěhem pár hodin tak zahynulo zhruba tolik lidí, jako p ři vále čných operacích v minulém roce.
DUBEN 16.dubna podal demisi kabinet premiéra Wima Koka. Stalo se tak v Nizozemí. Kabinet tak p řiznal svou odpov ědnost za sedm let starý masakr v bosenské Srebrenici. Toto m ěsto st řežili v roce 1995 práv ě nizozemští vojáci. 20.dubna zem řel filmový a divadelní herec Vlastimil Brodský. Ve v ěku nedožitých dvaaosumdesáti let spáchal sebevraždu ve své chalup ě v obci Slune čná. 25.dubna se do vesmíru dostal druhý vesmírný turista. Internetový podnikatel z Jižní Afriky si zaplatil let do vesmíru. 26.dubna se v německé škole stala tragédie. Bývalý student gymnázia v Erfurtu vtrhl do školy, zast řelil šestnáct lidí a nakonec sám sebe.Bezchybný Temelín byl znovu odstaven.
KV ĚTEN Po úsp ěchu extrémisty Jean-Marie Le Pena v prvním kole prezidentských voleb ve Francii protestoval proti jeho zvolení nejmén ě milión lidí. Ve druhém kole ale Le Pen prohrál a francouzským prezidentem se stal Jacques Chirak. 6.kv ětna zabil atentátník v nizozemském Hilversumu šesti výst řely šéfa nizozemské ultrapravice Pima Fortuyna. 12.kv ětna se Slovensko poprvé v historii stalo mistrem světa. Mistrovský titul v ledním hokeji si Slováci vybojovali v utkání s Ruskem s výsledkem 4:3. 18.kv ětna p řijela na návšt ěvu České republiky manželka amerického prezidenta Laura Bushová. Jedním z bod ů její návšt ěvy byla návšt ěva tryzny v terezínském ghettu. Afghánci se postupně za čali vracet do svých domov ů. Mnozí je nevid ěli t řiadvacet let.
2
ČERVEN 4. červen byl pro Velkou Británii velkým svátkem. Královna Alžb ěta II. velkolepým zp ůsobem oslavila padesát let na tr ůně britského impéria. 14. červen byl zase svátkem pro Čechy. Dominik Hašek, branká ř Detroitu a jeden z hrdin ů olympijských her v Naganu 1998, vyhrál nejcenn ější hokejovou trofej Stanley Cup. Vladimír Špidla vyhrál parlamentní volby. Špidla a jeho sociální demokracie vyhráli volby do parlamentu a za čali jednat o složení vlády.
ČERVENEC 2. července došlo v Německu k letecké katastrof ě. Kv ůli chyb ě leteckých dispe čer ů zahynulo u n ěmeckého m ěsta Uberlingen dvaapadesát ruských d ětí, které let ěly na prázdniny. 16. července jmenoval prezident Václav Havel novou vládu. Stalo se tak m ěsíc po volbách. Premiér Špidla sestavil kabinet spolu s lidovci a unionisty.Král Lear Williama Shakespeara a Jana T řísky se stal šlágrem tuzemské kulturní sezóny. 22. července obvinila policie Karla Srbu, bývalého sekretá ře ministra zahrani čí Jana Kavana, že si objednal vraždu reportérky MF DNES, populárního českého deníku.
SRPEN 2.srpna byl ve vestibulu stanice metra Muzeum zabit policista. Stalo se tomu p ři zákroku, kdy bránil cestujícího, jenž cht ěl zabránit rusky hovo řícímu muži, aby odpaloval v metru výbušniny. 8.srpna na atletickém mistrovství Evropy v Mnichov ě vybojoval desetiboja ř Roman Šebrle zlatou medaili. V tentýž den, podruhé b ěhem p ěti let, zaúto čila na Českou republiku velká voda. P řídavná jména stoletá, či tisíciletá tak ztratila sv ůj výjime čný obsah. V té dob ě nikdo netušil, do jakých rozm ěrů se katastrofa rozroste. 11.srpna zem řel ve v ěku nedožitých dev ětaosmdesáti let ve svém pražském byt ě Ji ří Kolá ř, jeden z nejvýznamn ějších českých um ělc ů 20.století. Povode ň se zatím dostala do Prahy. 13.- 15.srpna natekla do stanic a tunel ů metra zp ůsobila tu škodu za šest miliard korun. Voda zaplavila Kampu, Sovovy mlýny, zlikvidovala část Karlína, ni čila vše, na co narazila. Za své vzaly archívy řady státních institucí i firem, umíst ěné v suterénech budov. Jednou z mála institucí, která v čas zareagovala na hrozící pohromu, byla Národní galérie. Její ředitel Milan Knížák dal st ěhovat sbírky ze suterén ů i z přízemí již p ředtím, než se voda dostala do Prahy. Zachránil tak, zejména v Anežském klášte ře, vzácné poklady st ředov ěkého um ění. H ůř dopadla sbírka soch na Zbraslavi. Našt ěstí sochám voda tolik ublížit nemohla. Velká voda zalila i Národní h řbitov u Malé pevnosti v Terezín ě. Pod vodou se ocitla řada obcí a části m ěst. Jedna z nejv ětších tragédií se odehrála v obci Metly, kde byla polovina dom ů zcela zbo řena a další poškozeny.
ZÁ ŘÍ Česká kultura dobyla Kreml. 6.zá ří Karel Gott s Evou Urbanovou a dalšími českými zp ěváky zažili obrovský úsp ěch v Moskv ě. Sjezdový palác Kremelského paláce, kde se mamutí koncert konal, byl dlouho p ředem zcela vyprodán. Zatím na Slovensku Mikuláš Dzurinda a jeho Slovenská demokratická a k řes ťanská unie skon čila za Me čiarovým HZDS, p řesto sestavila vládu, a Slovensku se tak otev řely dve ře do NATO a Evropské unie. Ve stejné dob ě v Německu t ěsn ě vyhrála sociální demokracie Gerharda Schrodera nad CDU/CSU Edmunda Stoibera. Rolling Stones oslavili čty řicet let existence a vyrazili na další turné. 22.zá ří byla v České republice kompletn ě zm ěněna čísla mobilních i pevných telefonních linek.
ŘÍJEN 10. října oznámil Václav Klaus svou rezignaci na funkci p ředsedy ODS. V čele této strany stál plných 11 let. Rozhodl se kandidovat na prezidenta. 13. října se na Bali odehrál nejhorší bombový útok od atentát ů z 11.zá ří 2001. P ři útoku na diskotéku zem řelo 187
3 lidí, t ři čtvrtiny z nich byli Australané, Britové, Francouzi, N ěmci a ob čané dalších západních zemí. V Americe v téže dob ě řádili dva zabijáci. V okolí Washingtonu terorizovali obyvatelstvo tím, že st říleli náhodn ě vybrané lidi z auta. 23. října Čečenské komando obsadilo zapln ěné moskevské divadlo, bývalý Palác kultury na jihu Moskvy. Teroristé požadovali ukon čení války v Čečensku. Po zásahu armády a policie zem řelo více než sto dvacet lidí. Sv ětem se ší ří strach z islámského terorismu.
LISTOPAD 19.listopadu došlo k velké ekologické katastrof ě. Desítky tisíc tun ropy, které vytekly z havarovaného tankeru Prestige, Zaplavily pob řeží Španělska a zp ůsobily ekologickou katastrofu. Na Sicílii se op ět probudila Etna. Proudy žhavé lávy z tohoto vulkánu ohrozily turistickou základnu Nicolosi na úbo čí hory, horské st ředisko La Sapienza a lanovku. V České republice se poslední říjnový víkend konaly volby do senátu, první listopadový víkend pak volby do obecních zastupitelstev.
PROSINEC 4.prosince se dostalo do ohrožení m ěsto Sydney. Toto nejv ětší australské m ěsto bylo během n ěkolika hodin obklí čeno obrovským požárem, který se ší řil až s šedesáti ohnisek najednou.Téhož dne se v Praze odehrála nejv ětší demonstrace letošního roku – po magistrále táhli nespokojení zem ědělci a snažili se tak upozornit vládu na nedostatky v zem ědělské politice a problematiku tohoto resortu. V prosinci se v Nigérii m ělo konat finále sout ěže o nejkrásn ější dívku Miss World. Mezi místními sout ěž vzbudila takovou nevoli, že propukly nepokoje v nichž zahynulo p řes 200 lidí. Nakonec se sout ěž narychlo přest ěhovala do Velké Británie a tam úsp ěšn ě pokra čovala. Na summitu v Kodani ukon čila Česká republika spolu s dalšími devíti zem ěmi vyjednávání o vstupu do EU. Česko dostane od unie 183 milión ů eur. Jméno Saddám Husajn neopoušt ělo stránky novin. P řipravovala se válka. USA vážn ě p řemís ťovaly jednotky a celý sv ět žil v očekávání co bude dál. Z ůstane konflikt pouze st řetem dvou zemí nebo p řeroste ve válku náboženskou či sv ětovou? Na to p řinese odpov ěď rok 2003.
4
RR ok 2002 v politice
ČR zažila v letošním roce troje volby a zm ěnu vlády. Již na za čátku roku se p řitom rozpadla čty řkoalice, která p ůvodn ě sdružovala KDU-ČSL, Unii svobody, ODA a DEU a která byla jedním z favorit ů voleb. České politice tak op ět dominovaly ČSSD a ODS. Výrazn ě však posílili komunisté. Volby do Poslanecké sn ěmovny se konaly v červnu a zú častnilo se jich 28 subjekt ů. Pětiprocentní zisk, který je pot řebný pro vstup do sn ěmovny, však op ět p řekonaly pouze zavedené parlamentní strany. Stejn ě jako p řed čty řmi lety zvít ězila ČSSD (30,20 procenta - 70 mandát ů) a druhá byla ODS (24,47 - 58). P řekvapením voleb se stal úsp ěch KS ČM (18,51 - 41), naopak KDU-ČSL a Unie svobody-DEU, které kandidovaly v Koalici, zůstaly výrazn ě za o čekáváním. Dohromady získaly 14,47 procenta, klub KDU-ČSL má 21 poslanc ů a klub unionist ů deset. Na výsledku voleb se projevila i ne čekan ě malá volební ú čast, volit šlo 58 procent voli čů . Novým p ředsedou sn ěmovny se stal Lubomír Zaorálek ( ČSSD). Mezi šesti místop ředsedy se poprvé v historii samostatné ČR objevil i komunista Vojt ěch Filip. V sou časnosti má sn ěmovna jen p ět místop ředsed ů, nebo ť bývalá p ředsedkyn ě US-DEU Hana Marvanová v zá ří rezignovala.
Změna vlády Po čty řech letech skon čila menšinová vláda ČSSD v čele s premiérem Miloše Zemanem. Po volbách ji vyst řídala vládní koalice ČSSD (11 ministr ů), KDU-ČSL (t ři minist ři) a Unie svobody-DEU (t ři minist ři). Premiérem se stal p ředseda ČSSD Vladimír Špidla. Vláda má ve sn ěmovn ě nejt ěsn ější v ětšinu 101 hlas ů.
Volby do Senátu Koncem října a za čátkem listopadu se konaly volby do jedné t řetiny Senátu. Nejúsp ěšn ější byla ODS, která získala dev ět mandát ů z 27 obvod ů. Dále bylo zvoleno sedm senátor ů za ČSSD a po jednom za KDU-ČSL, US-DEU a KS ČM. Zbývajících osm křesel obsadili nezávislí a zástupci neparlamentních stran (nap říklad ředitel Novy Vladimír Železný, který byl jako jediný zvolen již v prvním kole). Nejsiln ější klub má v Senátu ODS (26 senátor ů), následuje Klub otev řené demokracie (16), KDU-ČSL (15), ČSSD (11) a klub Nezávislých (p ět senátor ů). Osm senátor ů je neza řazených. P ředsedou Senátu byl op ět zvolen Petr Pithart (KDU-ČSL).
Komunální volby Ve volbách do obecních zastupitelstev na konci října získali celkov ě nejvíce mandát ů nezávislí kandidáti. Nejvíce voli čských hlas ů jednozna čně získala ODS (25,23 procenta), za ní se umístila ČSSD (15,58 procenta) a KS ČM (14,49 procenta). V ětšinu velkých m ěst včetn ě Prahy p řitom ovládla ODS.
Vývoj v hlavních politických stranách ČSSD - sociální demokraté již podruhé za sebou vyhráli sn ěmovní volby a op ět se jim poda řilo sestavit vládu. V druhé polovin ě roku se ve stran ě rozpoutal spor mezi lidmi okolo p ředsedy Vladimíra Špidly a p říznivci bývalého p ředsedy Miloše Zemana o případné Zemanov ě prezidentské kandidatu ře. ODS - strana byla op ět ve sn ěmovních volbách druhá a skon čila v opozici. Vedení poté svolalo na prosinec mimo řádný kongres a Václav Klaus, který ODS vedl od jejího
5 vzniku, oznámil, že svou funkci již nebude obhajovat. ODS jej nominovala do prezidentských voleb. Klausovým nástupcem se stal senátor Mirek Topolánek. KS ČM - komunisté p řekvapiv ě usp ěli ve volbách do sn ěmovny a jejich vliv se výrazn ě zvýšil. Spekuluje se o p řípadné spolupráci komunist ů s ČSSD, což však zatím vedení sociální demokracie odmítá. KDU-ČSL; US-DEU - ve volbách do sn ěmovny kandidovaly v rámci Koalice, jejíž výsledek byl zklamáním. Ob ě strany jsou sice ve vlád ě, musely se však smí řit s rolí výrazn ě slabších partner ů ČSSD. Také v senátních a komunálních volbách strany neusp ěly, což jen zost řilo n ěkteré vnitrostranické spory. V KDU-ČSL nap říklad vyzval představitel vlivného k řídla poslanec Miroslav Kalousek p ředsedu Cyrila Svobodu k rezignaci. Ve výrazn ě horší situaci je US-DEU. Pro nesouhlas s n ěkterými vládními kroky odstoupila p ředsedkyn ě Hana Marvanová a ve stran ě vznikla pravicová platforma požadující odchod unie z vlády a odvolání stranického vedení.
Prezidentské volby
Jedním z úst ředních témat záv ěru roku 2002 se staly prezidentské volby, z nichž by m ěl za čátkem roku 2003 vzejít nástupce Václava Havla. Do voleb se zatím chystají Václav Klaus (ODS), Jaroslav Bureš (za ČSSD), Petr Pithart (KDU-ČSL), Jaroslava Moserová (ODA) a za komunisty Miroslav K říženecký. Dosavadní vývoj situace však nazna čuje, že žádný z uvažovaných kandidát ů z řejm ě nemá v prvním kole voleb p říliš šancí na zvolení. V této souvislosti se diskutuje i o zavedení p římé volby prezidenta.
Deset let po rozd ělení a na prahu Unie
P řed deseti lety došlo k rozd ělení Československa. Na nám ěstí Slovenského národního povstání v Bratislav ě oslavilo vznik nového státu asi deset tisíc lidí, pražské oslavy prob ěhly mnohem komorn ěji. Dnes, o dekádu pozd ěji, Češi i Slováci už zapomn ěli na tehdejší emotivní atmosféru a vypjaté nacionalistické nálady. Vyrostla nová generace dětí, které už spole čný stát nepamatují. Čechy a Slováky čeká po deseti letech op ět spole čná budoucnost. Ob ě zem ě ukon čily vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Politologové a sociologové se shodují, že rozd ělení Československa bylo d ůsledkem mocenské hry. P řestože republika nevydržela po volbách v roce 1992 ani p ůl roku a celé debaty o její podob ě provázely bolestivé, z dnešního pohledu až malicherné spory, nap říklad o název spole čného státu, rozchod podle nich nebyl neodvratný. Po rozd ělení m ěla lepší vyhlídky na ekonomický úsp ěch Česká republika. Práv ě politická scéna byla klí čovým bodem, který krom ě lepších ekonomických východisek odlišoval Českou republiku a Slovensko po roce 1993. Zatímco v České republice se boj o demokracii vy řešil již po tzv. sametové revoluci, na Slovensku byl tento zápas aktuální až do roku 1998. Deset let po rozd ělení je historie jak samostatného Česka, tak i Slovenska p říb ěhem úsp ěchu. Dnes stojí ob ě zem ě na prahu EU. I p řes rozd ělení federace, nebo možná práv ě kv ůli n ěmu, jsou si dnes ob ě zem ě blízké. K jeho nejv ětším klad ům pat ří totiž uhašení nacionalistického populismu. Neexistence významn ějších konflikt ů mezi Českem a Slovenskem a tém ěř zapomenuté p řetahování dvou národ ů v jednom stát ě umož ňují věcnou, neemocionální spolupráci. Praha se stala d ějišt ěm vstupu Slovenska do NATO. Češi a Slováci se pro sebe navzájem stali nejoblíbenějšími cizinci. Hovo ří se dokonce nap říklad o možnosti spole čné obrany vzdušného prostoru a v Česku studuje více slovenských student ů než kdykoli v minulosti.
6
KK op řivnický kalendá ř
MĚSTO 1. LEDNA Město za čalo hospoda řit podle rozpo čtového provizoria, které m ěstské zastupitelstvo schválilo v prosinci 2001. Vstoupil v platnost zákon o odpadech, podle kterého každý ob čan s trvalým bydlišt ěm v Kop řivnici a místních částech je povinen zaplatit t ři sta korun za osobu a rok. T ěsn ě p řed koncem roku v prostorách kop řivnické polikliniky Therápon 98 bylo dokon čeno st ředisko následné pé če.
MĚSTO 17. LEDNA Kop řivnice prezentovala své možnosti v oblasti cestovního ruchu na brn ěnském veletrhu Regiontour.
TATRA 17. LEDNA Karel Loprais dojel v nejt ěžší rallye sv ěta na druhém míst ě, Tomáš Tome ček na desátém. Na zvýšení mezd o 8,2 procenta od m ěsíce dubna se dohodli odborá ři s vedením automobilky.
SPORT 19. LEDNA Vít ězi sedmého ro čníku Lašské b ěžecké ligy se v hlavních kategoriích muž ů a žen stali Robert Šádek a Irena Šádková.
MĚSTO 24. LEDNA Rada m ěsta schválila sportovním klub ům tém ěř p ůl milionu korun.
KULTURA 30. LEDNA Recitál Pavla Šporcla, houslového virtuosa s vizáží rockera, p řilákal do kulturního domu nebývalé množství poslucha čů . Podle po řadatel ů byl o jeho vystoupení takový zájem, který dokázal zlomit dosavadní rekordy návšt ěvnosti koncert ů vážné hudby v Kop řivnici.
MĚSTO 31. LEDNA Za číná zvažování možností umíst ění plánovaných t řiasedmdesáti zam ěstnanc ů, kte ří budou následujícího roku p řevedeni z okresu na kop řivnický ú řad III. stupn ě. Částka účelov ě poskytnutých finan čních prost ředk ů tzv. grant ů z rozpo čtu m ěsta byla ur čena na tři sta tisíc korun.
TATRA 31. LEDNA Mimo řádná valná hromada zvolila novou dozor čí radu, které stejn ě jako p ředstavenstvu bude p ředsedat Ameri čan.
K tomu ješt ě v lednu...
Děti ze Základní školy sv. Zdislavy se zapojily do adopce na dálku, když finan čně přisp ěly na náklady studia, obživu a ošacení v p řípad ě sedmiletého chlapce Palasiko Kajakyela z Ugandy. KTK provedla pr ůzkum p říjmu vysílání z vysíla če Bílá hora. Program Velkého obecního plesu se po řadatel ům obzvláš ť vyda řil. Nejv ětší kop řivnický ples Agentury FOX byl op ět beznad ějn ě vyprodán. Zvýšilo se minimální zdravotní pojišt ění na 770 korun z d ůvodu navýšení minimální mzdy.
7 SPORT 2. ÚNORA Úsp ěchy plavkyn ě Petry Klosové byly ocen ěny v anket ě Plavec roku. Náležela jí druhá příčka mezi juniory.
MĚSTO 7. ÚNORA Připravuje se výstavba další výrobní haly ve vl čovické pr ůmyslové zón ě, na jejímž financování se spolupodílí Evropská unie, ministerstvo pro místní rozvoj a kop řivnická radnice. Vyšší škola oslavila deset let existence a zájem o tento typ studia stále roste. Za čínají jednání se zahrádká ři, kte ří odmítají platit poplatek za odpady z objekt ů sloužících k individuální rekreaci.
TATRA 7. ÚNORA Bilance vyrobených a prodaných voz ů za rok 2001 je nižší než v p ředcházejícím roce.
SPORT 8. ÚNORA Kop řivnický plochodrážník Jaromír Lach se v Berlín ě neúsp ěšn ě pokoušel o postup do semifinále MS na ledové ploché dráze.
MĚSTO 14. ÚNORA Radní schválili odprodej p ěti dom ů a komplexní program prevence kriminality. Ředitelka přísp ěvkové organizace St řediska sociálních služeb Jitka Ve řmi řovská rezignovala na svou funkci, kterou byl pov ěř en Jaromír Navrátil a po výb ěrovém řízení byl ve funkci potvrzen.
KULTURA 14. ÚNORA Do kop řivnického kina Puls dorazil první díl filmového p řepisu Tolkienovy ságy Pán Prsten ů. Celosv ětový komer ční hit vzbudil nebývalý zájem divák ů, fronty na lístky se stály již čtrnáct dní p řed promítáním a kino p řidalo n ěkolik mimo řádných projekcí v četn ě no čních promítání.
SPORT 17. ÚNORA Kop řivnická krasobrusla řka Hana Kubátková vybojovala na doma po řádaném p řeboru ČR mladšího žactva vynikající čtvrté místo.
MĚSTO 21. ÚNORA Dluhy m ěsta dosahující 140 milion ů korun, což je zhruba dvanáct procent náklad ů na provoz, se da ří snižovat. Celkový po čet investi čních akcí v objemu 49 163 tisíc korun se v minulém roce vyšplhal na sto čty řiapadesát.
SPORT 24. ÚNORA St řelkyn ě Renáta Gebauerová vybojovala st říbro na dorosteneckém mistrovství ČR v Plzni. Cenného úsp ěhu dosáhla v disciplín ě vzduchová puška 40 ran vestoje výkonem 386 bod ů. Plavkyn ě kop řivnického Skokanu se v ůbec poprvé probojovaly v celostátním přeboru družstev do finále.
KULTURA 27. ÚNORA Janá čkovo kvarteto spolu s recitátorem Alfrédem Strej čkem uvedlo v místním kostele oratorium J. Haydna Sedm posledních slov Ježíše Krista na k říži.
MĚSTO 28. ÚNORA Pro rozpo čet m ěsta o celkovém objemu 320 391 300 korun hlasovalo pouze dvanáct člen ů zastupitelstva. Za čalo projednávání dokumentace k výstavb ě nové cementárny ve Štramberku.
8 TATRA 28. ÚNORA Na ve řejnost prosakují zprávy o chystaném razantním snížení stavu zam ěstnanc ů v automobilce o 600 zam ěstnanc ů.
SPORT 28. ÚNORA Byl odvolán trenér druholigového týmu hokejist ů Kop řivnice Milan Machá ček. Pro baráž byla povolána dvojice Ivo Milich - Libor Zátopek.
MĚSTO 7. B ŘEZNA Rada schválila navýšení ceny tepelné energie a úpravy centrální zóny ve m ěst ě. Ekologové instalovali zábrany zabezpe čující bezpe čnou migraci žab.
SPORT 8. B ŘEZNA Hokejový dorost Kop řivnice udržel 1. ligu i pro další sezonu.
MĚSTO 9. B ŘEZNA V ned ěli se v Kop řivnici uskute čnilo shromážd ění delegát ů Klubu českých turist ů Beskydské oblasti v Katolickém dom ě za p řítomnosti p ředsedy celého K ČT p.J.Havelky. Přijelo 40 delegát ů. Pro kop řivnické turisty to byla historická událost.
SPORT 10. B ŘEZNA V 1. lize házené muž ů byly rozdány karty pro play-off. Druhou Kop řivnici čeká sedmé Brno.
KULTURA 12. B ŘEZNA V rámci volného cyklu hudební k řižovatky se v Kop řivnici na jednom pódiu sešla cimbálistka Zuzana Lap číková a citarista Ji ří Dohnal.
MĚSTO 14. B ŘEZNA V kulturním dom ě se uskute čnil už šestý ro čník diskuzního setkání Myšlenky T. G. M. a sou časnost. Zvažují se možnosti využití prostoru u budovaného supermarketu Kaufland pro další obchodní st řediska.
SPORT 16. B ŘEZNA Běh do vrchu každoro čně zahajoval Lašskou b ěžeckou ligu. Letos byl po zimním testu ve Frenštát ě závodem druhým, ovšem nemén ě prestižním. V tra ťových rekordech hlavní kategorie vyhráli Robert a Irena Šádkovi.
SPORT 17. B ŘEZNA Kop řivnický plavecký bazén zažil nejlepší Velkou cenu Foto Morava, a to jak výjime čnými výsledky, tak atmosférou.
MĚSTO 21. B ŘEZNA Radnice splnila svou povinnost uloženou zákonem a na internetových stránkách zve řejnila výro ční zprávu o poskytovaných informacích v lo ňském roce. Svou první kandidátku hodlá postavit US - DEU.
SPORT 22. B ŘEZNA ASK volila nejv ětší osobnosti roku 2001. Stali se jimi šachistka Eva Blahetová, trenér badmintonist ů Lud ěk Židek a biker Vladimír Lipový.
SPORT 23. B ŘEZNA Kop řivnický volejbalový tým muž ů vyvál čil ve II. lize celkovou čtvrtou p říčku. Po lo ňském druhém míst ě je to ústup z pozic.
9 SPORT 24. B ŘEZNA Házenká ři vy řadili po velkém boji ve čtvrtfinále prvoligového play-off Brno. V semifinále je čeká Ji čín.
SPORT 25. B ŘEZNA Hokejisté vykro čili rázn ě do baráže. V prvním st řetnutí porazili 9:3 Studénku. O dva dny pozd ěji však doma podlehli 0:4 Blansku a jejich nad ěje na udržení II. ligy se scvrkla.
SPORT 27. B ŘEZNA Město Kop řivnice ocenilo za výsledky v roce 2001 59 sportovc ů. Vzhledem k po čtu vyhodnocených se ozval nejeden hlas pochybující o hodnot ě této pocty.
MĚSTO 28. B ŘEZNA V Ústavu sociální pé če s denním pobytem ve Vl čovicích prob ěhl den otev řených dveří. Přestupková komise zaznamenala t řetinový nár ůst po čtu řešených p řípad ů. M ěsto zjiš ťuje předpokládaný zájem o zvažovanou rekonstrukci ubytovny Pod lesem na malometrážní byty.
TATRA 28. B ŘEZNA Bývalý generální ředitel Petr A. Urban definitivn ě ukon čil působení v Tat ře, a.s.
SPORT 31. B ŘEZNA Karatisté Stanislav Modrá ček a Milan Burget získali titul mistr ů ČR. Oba vyhráli své váhové kategorie, Modrá ček navíc p řidal i st říbro v kategorii bez rozdílu vah.
K tomu ješt ě v b řeznu... Na pozvání klubu Zdraví navštívil Kop řivnici nejstarší ob čan republiky stošestiletý Alois Vocásek. Lidovci a unionisté sebrali na tisíc podpis ů pod petici na podporu p římé volby prezidenta. Ivan Tela řík za číná s budováním rybníku ve Vl čovicích.
SPORT 2. DUBNA V hokejovém klubu zavládl smutek. Muži prohráli rozhodující zápas baráže - z Blanska si dovezli porážku 3:0, a p řišli tak o druhou ligu.
KULTURA DUBEN Druhou část výtvarného projektu nazvaného Renesan ční inspirace vystavili žáci ZŠ Alšovy v kulturním dom ě. Jak o n ěkolik m ěsíc ů pozd ěji rozhodla odborná porota, stali se op ět republikovými vít ězi a získali titul Laureát ů sout ěže.
MĚSTO 4. DUBNA Kop řivnickou radnici navštívil ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který mimo jiné přislíbil pomoc p ři jednání o chyb ějícím notá řství pro Kop řivnici a okolí.
SPORT 8. DUBNA Ve v ěku 75 let opustil řady aktivn ě sportujících Emil Václavík, neúnavný organizátor turistických akcí.
SPORT 10. DUBNA Výb ěr severomoravského kraje složený p řevážn ě z mladých hokejist ů Kop řivnice vybojoval na Sv ětovém poháru 2002 v Písku vynikající druhé místo.
MĚSTO 11. DUBNA Pětiletá dívka se nakazila hepatitidou typu B, když během vycházky nalezla použitou injek ční st říka čku. Firma Dura zm ěnila sv ůj p ůvodní zám ěr na výrobu a letos nezam ěstná
10 avizovaný po čet pracujících. V klubu Kamarád diskutovali zástupci m ěsta s Romy o jejich problémech. Helena Valentíková byla jmenována ředitelkou Salusu. T řiadvacet pedagogických pracovník ů bylo ocen ěno u p říležitosti Dne u čitel ů.
SPORT 13. DUBNA Házenká ři vyvál čili finále play-off. V pátém, rozhodujícím semifinálovém duelu porazili Ji čín 30:19. Ve finále je čekají Hranice. Vzp ěra či se prosadili na žákovském mistrovství ČR. Radek Hruškovský vybojoval titul, Josef Čupori bronz.
KULTURA 14. DUBNA Divadelní soubor Bílá ponožka fungující p ři místním DDM usp ěl v krajském kole přehlídky divadelních soubor ů v Ostrav ě a jeho zpracování Strašidla cantervillského bylo doporu čeno k postupu do celostátního finále.
MĚSTO 18. DUBNA Odbor školství, kultury a sportu ve spolupráci s rožnovským Valašským muzeem v přírod ě vypracoval projekt s názvem B ěh rodným krajem Emila Zátopka, na který se navážou další akce.
TATRA 18. DUBNA Sto padesát milion ů korun na likvidaci ekologických škod v automobilce uvolní Fond národního majetku. Peníze jsou ur čeny na uhrazení náklad ů spojených s vypo řádáním se se škodami na životním prost ředí spáchanými ješt ě p řed privatizací podniku. Tatra nechala vypracovat ekologickou rizikovou analýzu, jejímž výsledkem bylo provedení rekonstrukce centrálního šrotišt ě a odstran ění kontaminované zeminy.
KULTURA 19. - 20. DUBNA Přehlídku netradi čního divadla Kop řiva 2002, která se hemžila p ředstaveními s loutkami, vyhráli polští divadelníci z Teatru Lalek Banialuka. Jejich here čka Lucyna Sypniewska získala také cenu za herecký výkon.
SPORT 21. DUBNA Tradi ční b ěžecký závod Štramberská desítka vyhrál p řekvapiv ě Vladimír Mace ček z Krom ěř íže p řed kop řivnickým Robertem Šádkem. Vzp ěra či usp ěli i na mistrovství ČR junior ů do 16 let. Miroslav Machá č triumfoval, Ond řej Driják vybojoval st říbro, Radek En čev bronz. V t ěžce vybojovaném celorepublikovém finále plaveckých družstev skon čil ženský tým Kop řivnice poslední, osmý. Výhrou byl však již samotný postup.
MĚSTO 25. DUBNA Mimo řádná rada jednala o restrukturalizaci tepla. Na cest ě z německého m ěsta Mainz do egyptské Gízy se ve m ěst ě zastavilo n ěkolik desítek automobilových veterán ů.
SPORT 28. DUBNA Plavkyn ě Petra Klosová se vrátila z Vídn ě se spln ěným limitem pro mistrovství Evropy junior ů v Linci.
K tomu ješt ě v dubnu... Vstoupil v platnost nový sazebník pokut jak na ú řadech, tak silnicích. KTK zvýšila poplatky z padesáti jedna korun o t ři koruny na čty řiapadesát. Josef Ju říček hodlá vybudovat z bývalé Many obchodní centrum s byty. V prostoru za sídlišt ěm „Sever“, za budovou kravína, byl dokon čen první ze čty ř blok ů garáží. Došlo ke zrušení d ětské pohotovosti. Mladší žákyn ě volejbalového ŠSK Kop řivnice zvít ězily v krajském poháru. Starší žákyn ě vybojovaly v krajském p řeboru t řetí p říčku. Odchovanec kop řivnického
11 hokejového klubu Tomáš Fleischmann byl členem reprezenta čního týmu do 18 let, který na MS v Pieš ťanech vybojoval bronz.
MĚSTO 2. KV ĚTNA Jednání zastupitelstva bylo zrušeno po upozorn ění Marie Pešlové z d ůvodu nevyv ěšení programu zasedání na ú řední desce.
SPORT 3. KV ĚTNA Třetí etapa mezinárodního cyklistického závodu žen Gracia Tour kon čila tradi čně na štramberském nám ěstí. Vyhrála jí N ěmka Petra Rossner.
MĚSTO 4. KV ĚTNA Poliklinika Therápon 98 p řipravila Den zdraví s Všeobecnou zdravotní pojiš ťovnou.
SPORT 5. KV ĚTNA Prvoligový házenká řský tr ůn pat ří Hranicím. V rozhodující páté bitv ě jim Kop řivnice podlehla 20:25. Badmintonový tým Kop řivnice skon čil v I. lize šestý, a t ěsn ě tak unikl nep říjemné baráži. Karatisté Stanislav Modrá ček a Milan Burget bojovali na ME v Tallinu. Zatímco Modrá ček vypadl v 1. kole, Burget se dostal až do repasáže o 3. místo. Nakonec mu pat řila cen ěná 6. - 8. p říčka.
MĚSTO 9. KV ĚTNA Třídenní výstavní maraton Beskyd Model Kit Show získává mezi modelá ři stále v ětší prestiž. Ve m ěst ě je evidováno na sto dvacet výherních automat ů. Radní schválili snížení cen za teplo a oh řev užitkové teplé vody. Rada schválila cenu tepelné energie předloženou realitní kancelá ří Rekaz s platností od 1. dubna.
MĚSTO 16. KV ĚTNA Vedení m ěsta odjelo na p ětidenní návšt ěvu polského Myszkowa, kde s ostatními delegacemi jednalo o Evropské unii. Čtvrt milionu korun ro čně je ur čeno na opravy dětských h řiš ť. D ětské centrum získalo sto tisíc od cementárny ve Štramberku.
SPORT 19. KV ĚTNA Futsalisté Jistebníku se probili do finále play-off. V n ěm je čeká Vysoké Mýto.
KULTURA 22. - 23. KV ĚTNA Klub Kamarád uspo řádal první Dny romské kultury. Na akci, která se má podle po řadatel ů stát tradicí, bylo k vid ění vystoupení romských tane čních a hudebních skupin, přednášky a výstava.
MĚSTO 23. KVĚTNA Zdlouhavé a emotivní jednání zastupitelstva ud ělalo te čku za mnoham ěsí čním jednáním zahrádká řů s m ěstem v jejich prosp ěch, kdy byli zprošt ěni povinnosti placení poplatku za odpad z objekt ů sloužících k individuální rekreaci. Grant o celkové částce 183 400 K č byl ud ělen osmi projekt ům. Čtvrtým nová čkem v komunálních volbách bude Strana za životní jistoty Alžb ěty Marinové.
TATRA 23. KV ĚTNA Ivan Tela řík obvinil americké majitele automobilky z jejího tunelování. Tatra podepsala významný kontrakt s Indií.
MĚSTO 30. KV ĚTNA Premiéra Dn ů romské kultury slavila úsp ěch.
12 KULTURA 31. KV ĚTNA Místní výtvarník Zden ěk Babinec uspo řádal v Katolickém dom ě v Lubin ě svou zatím nejv ětší a zárove ň také nejkratší dobu trvající retrospektivní výstavu. Jeho obrazy si bylo možné prohlédnout jen b ěhem jediného víkendu.
K tomu ješt ě v kv ětnu... V plném proudu je výstavba supermarketu Kaufland. Došlo k p řipomenutí stého výro čí vzniku mate řského školství v Kop řivnici. ZŠ Alšova hostila v rámci vým ěnných pobyt ů děti z N ěmecka a Francie. Botanik Petr Pavlík zachra ňuje celé biomy ze štramberského lomu, kde je v dohledné dob ě plánována t ěžba. Ženský fotbalový tým Štramberka vybojoval ve II. lize 3. p říčku.
MĚSTO 2. ČERVNA Kop řivni čtí turisté zorganizovali pochod „Nau čnou stezkou okolo Kop řivnice“. Prvního ro čníku tohoto pochodu se ú častnilo 69 turist ů i p říznivc ů turistiky.
MĚSTO 6. ČERVNA Po p ůlro ční rekonstrukci byl slavnostn ě otev řen azylový d ům Salus pro matku a dít ě v tísni a krizové centrum pro d ěti Čty řlístek. Páté Celostátní hry zdravotn ě postižených d ětí a dosp ělých se propojily s poutí Rádia Čas, což p řineslo zvýšené organiza ční nároky, ale účastník ům p říjemnou zm ěnu.
MĚSTO 8. ČERVNA Popáté se uskute čnila sportovn ě charitativní akce B ěh Terryho Foxe, kterou doprovázela sout ěž pro dvougenera ční rodinné týmy Fit rodina a republiková rarita, minib ěh ur čený dětem z mate řských škol.
SPORT 8. ČERVNA První plochodrážní akci roku 2002, kterou hostila Kop řivnice, provázel déš ť. Jednalo se o třetí závod mistrovství ČR junior ů. Vyhrál jej Tomáš Suchánek. B ěžecký závod Korida se premiérov ě uskute čnil v centru m ěsta spolu s B ěhem Terryho Foxe. Kop řivni čtí vzp ěra či op ět zá řili. Z mistrovství ČR junior ů dovezli p ět medailí. Zlato vyvál čil Ond řej Driják, st říbro Pavel Rusek, bronz pak Radek En čev, Miroslav Machá č a Tomáš Číp.
MĚSTO 13. ČERVNA Za čala realizace stavby kruhového objezdu. Šestice nových d ětských zastupitel ů složila slib a po prázdninách nahradí své p ředch ůdce.
SPORT 16. ČERVNA Plavci dovezli z mistrovství ČR st. žactva ne čekanou nadílku. Ze zlínského bazénu se jim poda řilo vylovit deset medailí. Byla uzav řena fotbalová I. B t řída. Vl čovice skon čily páté, Štramberk poslední, což mu vynesl sestup do okresního p řeboru. Fotbalový dorost Kop řivnice postoupil z župního p řeboru do divize. Mladší žákyn ě volejbalového ŠSK Kop řivnice vybojovaly druhou p říčku na mistrovství Moravy.
MĚSTO 20. ČERVNA Prob ěhly volby do dolní komory Parlamentu České republiky, kterých se zú častnilo 57,62 procent voli čů z Kop řivnice a místních částí. Radní se zabývali poskytnutím dotace KTK na výstavbu a provoz vysíla če na Bílé ho ře.
SPORT 23. ČERVNA Plavecký dorost navázal na úsp ěch žactva. Z pražského M ČR dovezl 15 cenných kov ů. Míla řka Andrea Krstevová získala bronz na mistrovství ČR dorostu.
13 MĚSTO 27. ČERVNA Radní jednali o reform ě ve řejné správy. Byl nastartován strategický plán ekonomického rozvoje m ěsta. Zastupitelstvo prob ěhlo netradi čně v Kulturním dom ě ve Vl čovicích.
KRAJ 27. ČERVNA Sedm kulturních, sportovních a spole čenských akcí podpo řili krajští zastupitelé 657 tisíci korunami v rámci p řiznaného grantu.
SPORT 30. ČERVNA Plavkyn ě Petra Klosová má st říbro a bronz z mistrovství ČR dosp ělých. P ůlka ř Michal Krkoška vyhrál osmistovku na mistrovství ČR st. žactva. Poprvé se uskute čnil turnaj v malé kopané ‘O putovní pohár Tatra, a. s.’ Vít ězem se stal Výb ěr KMK.
K tomu ješt ě v červnu... Všichni m ěstští strážníci zdárn ě prošli p řezkoušením, kterému se podrobují každé t ři roky. Po řádající Spole čnost opušt ěných sympa ťák ů byla p řekvapena ú častí sto deseti recesist ů, kte ří zdolali v pyžamových úborech Velký Javorník. Oblastní stavební bytové družstvo rozjíždí rekonstrukci dalších osmi dom ů. Kop řivnický klub házené odmítl nabídku hrát česko-slovenskou ligu. Trenér Milan Machá ček byl znovu povolán ke kop řivnickému hokejovému týmu muž ů. Badmintonisté prodali I. ligu Plzni. Tatra 603 Team brat ří Hajdušk ů startoval na norské Rally Trondelag.
MĚSTO 11. ČERVENCE Tradi ční vzpomínková akce u Husovy lípy p řipomn ěla Hus ův odkaz. Na letní m ěsíce byla naplánována celoplošná deratizace m ěsta.
TATRA 11. ČERVENCE Valná hromada projednala výsledky hospoda ření a další vývoj v automobilce.
SPORT 13. ČERVENCE Místním minigolfist ům bohužel unikl postup do I. ligy.
K tomu ješt ě v červenci... V obecních bytech se zvýšilo nájemné. Hasi či odstra ňovali z centra m ěsta b ěhem jednoho dne t ři v čelí roje. Letos poprvé došlo ke zkrácení doby, po kterou netekla teplá voda. Během odstávky zdroj ů tepelné energie byly provedeny jejich nutné opravy, revize a opravy tepelných rozvod ů. Činnost zahájila mykologická poradna. Hokejista Tomáš Fleischmann odchází hrát zámo řskou juniorskou ligu.
MĚSTO 8. SRPNA Dvacet čty ři Francouz ů z družebního m ěsta Trappes se zú častnilo vým ěnného pobytu v Beskydech. Nov ě otev řené bowlingové centrum u koupališt ě zahájilo provoz a slíbilo rozjezd místní ligy.
SPORT 17. SRPNA Kop řivnický fotbal vstal z mrtvých. Muži za čali po roce pauzy op ět hrát sout ěž. V 1. kole IV. t řídy porazili 3:2 Životice.
MĚSTO 22. SRPNA Vlnu solidarity vyvolaly povodn ě v Čechách, pro které jako první firma Slumeko připravila materiální sbírku. Radnice uvolnila na povodn ě z rozpo čtu dvacet tisíc korun. Město chystá ve řejnou vyhlášku o zeleni. Hodn ě památek navštívili d ěti a mladí lidé z Kop řivnice v rámci vým ěnného pobytu ve Francii. Došlo k otev ření rondelu.
14 KULTURA 23. SRPNA O pou ťovém víkendu po řádala Nora dva žánrov ě odlišné festivaly. Nejd říve p řišel na řadu rockový Bartness, na kterém se objevily jak kapely z regionu, tak znám ější hudební jména. Druhý ve čer pak pat řil vyznava čů m taneční hudby. Akce m ěly zacelit díru, která vznikla po zániku rockového festivalu Šlahouny.
SPORT 26. SRPNA Odchovanec kop řivnického hokeje, v sou časnosti hrá č Ottawy Senators, Radek Bonk získal skv ělé čtvrté místo v anket ě Zlatá hokejka.
MĚSTO 29. SRPNA Bartolom ějská pou ť ovládla tradi čně centrum m ěsta. V ětšina stran odevzdala kandidátní listiny pro listopadové volby. Spor mezi mysliveckými spolky řešili radní.
TATRA 29. SRPNA Silná koruna nutí Tatru zrychlit proces snižování náklad ů.
SPORT 31. SRPNA Házenká ři triumfovali v domácím turnaji ‘O pohár Tatry’. Nepodlehli p řitom ani jednomu ze t ří soupe řů .
K tomu ješt ě v srpnu... Zástupci m ěsta navštívili partnerské m ěsto Castiglione del Lago v Itálii. B ěžkyn ě Irena Šádková si vybojovala nominaci na MS v b ěhu do vrchu. Místní krasobrusla ři se na novou sezonu p řipravovali na domácím led ě spolu s Ameri čany, Poláky, Ma ďary a Rakušany. Do Kop řivnice se letos podruhé sjela házenká řská reprezentace kadet ů – mladých adept ů reprezentace do 17.let.
MŠTO 1. ZÁ ŘÍ Uskutečnil se 19. ro čník pochodu „Lašskem-Valašskem“.
MĚSTO 5. ZÁ ŘÍ Politické strany vzájemn ě vyjednávají a vytvá řejí p ředvolební dohody, na stránkách tisku se vyjad řují k zam ěstnanosti a ekonomickému rozvoji. Pro dv ě st ě šest d ětí za čal poprvé v život ě školní rok.
SPORT 7. ZÁ ŘÍ Lubomír Polášek vybojoval v seriálu mistrovství ČR volných formulí do 1 600 ccm druhé místo v kategorii ford ů. V divizi skon čil t řetí.
MĚSTO 12. ZÁ ŘÍ Sto sedmdesát šest lidí svede v listopadových volbách boj o uvoln ěná místa na radnici, politické strany hodnotily sociální oblast a zdravotnictví ve m ěst ě. Jako událost roku hodnotila motoristická ve řejnost 23. Mezinárodní Veteran Rallye Beskydy, kterou odstartoval Adolf Ve řmi řovský.
SPORT 15. ZÁ ŘÍ Kop řivnická plochá dráha získala první titul mistra ČR ve své dlouholeté historii. V mistrovství ČR dvojic, které hostila, jej vybojovalo duo Adrian Rymel - Bohumil Brhel. Házenká ři vstoupili do dalšího ro čníku 1. ligy p řesv ědčivým vít ězstvím nad Zlínem.
MĚSTO 19. ZÁ ŘÍ Zástupci politických stran se vyjad řovali k bytové otázce a školství ve m ěst ě.
15 KRAJ 19. ZÁ ŘÍ Na základ ě rozhodnutí radních Moravskoslezského kraje byla z funkce ředitelky ZUŠ Zde ňka Buriana odvolána Hana Vyhlídalová.
SPORT 20. ZÁ ŘÍ Irena Šádková skon čila dvacátá na MS v b ěhu do vrchu.
SPORT 21. ZÁ ŘÍ Uskute čnila se dlouho p řipravovaná sportovn ě-spole čenská akce - B ěh rodným krajem Emila Zátopka. Vít ězem se stal Slovák Ján Križák. Nultý ro čník byl uspo řádán na po čest nedožitých osmdesátin jedine čného vytrvalce – kop řivnického rodáka Emila Zátopka.
SPORT 24. ZÁ ŘÍ Po t ěžké nemoci zem řel ve v ěku 76 let kop řivnický automobilový závodník Adolf Ve řmi řovský.
MĚSTO 26. ZÁ ŘÍ Ve m ěst ě propukly oslavy na po čest slavného rodáka Emila Zátopka, kterému byl za přítomnosti jeho ženy Dany slavnostn ě odhalen pomník. Supermarket Kaufland zahájil provoz. Politické strany hodnotily pé či o životní prost ředí ve m ěst ě.
KULTURA 26. ZÁ ŘÍ Ji řina Jirásková a Jana Brejchová zahájily komorní konverza ční komedií Koktejl další sezonu divadelního p ředplatného v kulturním dom ě.
K tomu ješt ě v zá ří... Evidence žadatel ů o zam ěstnání se rozrostla o 128 nových uchaze čů . Sedmadvacet medailových ocen ění si p řivezli členové Sdružení zdravotn ě handicapovaných z XX. sportovních her vozí čká řů z Prahy. Dev ět budík ů chyb ělo Kop řivni čan ům k p řekonání rekordu z Chomutova, kde v jednu dobu na jednom míst ě zvonilo 526 budík ů.
MĚSTO 3. ŘÍJNA Stále probíhají jednání o p řístavb ě m ěstského ú řadu. K obchodu, službám, cestovnímu ruchu a rozvoji m ěsta se na stránkách KN vyjad řovali kandidáti politických stran.
KULTURA 3. ŘÍJNA V CO krytu pod kulturním domem koncertovala zp ěva čka a houslistka Iva Bittová spole čně s kapelou Čikori.
KULTURA 4. ŘÍJNA Po více jak dvouleté pauze op ět koncertovalo místní trio Údery údy. Bubenická formace předvedla nové pojetí své hudby.
KULTURA 5. ŘÍJNA Šestý ro čník p řehlídky p ěveckých sbor ů zpest řilo po řádající kop řivnické P ěvecké sdružení uvedením české premiéry skladby Missa Lyrica Pavla Sta ňka, které spolupracovalo s místní dechovkou.
SPORT 8. ŘÍJNA Rozjela se kop řivnická bowlingová liga.
MĚSTO 10. ŘÍJNA Po n ěkolika letech se završila kauza spojená s prodejem akcií Severomoravských vodovod ů a kanalizací. Politici hodnotili kulturu a sport ve m ěst ě.
16
TATRA 10. ŘÍJNA Automobilku navštívil americký velvyslanec Craig R. Stapleton, který by m ěl p řisp ět k další propagaci zna čky. Tatra inzerovala odprodej skládky odpad ů ve Vl čovicích.
KULTURA 11. ŘÍJNA Retrospektivní výstavu ohlížející se za léty své práce v designu otev řel v muzeu Ji ří Španihel. Podobnou expozici p řitom designér v lét ě prezentoval v Národním technickém muzeu v Praze.
KULTURA 16. ŘÍJNA Populární pražské Divadlo Járy Cimrmana odehrálo p řed kop řivnickým publikem svou novou komedii Afrika.
MĚSTO 17. ŘÍJNA Členové volebních komisí složili slib. Dopravou a bezpe čností ve m ěst ě se zabývali zástupci politických stran.
SPORT19. ŘÍJNA Vzp ěra či dovezli t ři cenné kovy z mistrovství ČR do 20 let. Pavel Rusek a Tomáš Číp vybojovali st říbro, Radek En čev bronz.
MĚSTO 24. ŘÍJNA Byla zahájena stavba víceú čelové haly v Pr ůmyslové zón ě ve Vl čovicích, která je z části financovaná z prost ředk ů Phare. Cementárna ve Štramberku dostala zelenou od ministerstva životního prost ředí. Kostel sv. Bartolom ěje je v noci osv ětlen.
SPORT 27. ŘÍJNA
Krasobrusla ři si na domácí Velké cen ě vyjeli medaile všech t ří hodnot. Zlato vybojovala Hana Kubátková, st říbro Kate řina Židková a bronz Ota Schwarz. Pro tento rok skončila kop řivnická liga malé kopané.
MĚSTO 31. ŘÍJNA Došlo ke schválení modernizace tepelného hospodá řství.
TATRA 31. ŘÍJNA Dce řiné spole čnosti Tatry slévárna, kovárna a ná řaďovna byly p řejmenovány na Tafonco, Taforge a Tawesko. K tomu ješt ě v říjnu... Rozb ěhlo se vzd ělávání senior ů pod názvem Akademie t řetího v ěku. KTK za čala ší řit programy vzduchem. Za číná vyšet řování kolem Tela říkova rybníku ve Vl čovicích, kde mělo dojít k ekologické újm ě p ři kácení strom ů. Kop řivnickým volejbalist ům se ve II. lize v ůbec neda ří. Hokej p řestal být v Kop řivnici výsadou muž ů.
KULTURA 1. LISTOPADU Byl zahájen druhý ro čník p řehlídky Krátkých film ů Kop řivnické Kra ťasy, ve kterém byl nejv ětší prostor v ěnován filmografii Jana Švankmajera.
SPORT 1. LISTOPADU Byla otev řena posilovna v kop řivnickém Relax centru. Šéfovat jí bude mistr sv ěta v kulturistice Pavel Jablonický.
17 SPORT 3. LISTOPADU Lepší vstup do krajského p řeboru si místní hokejisté nemohli p řát. V úvodním zápase rozst říleli ČSAD Ostrava 12:2. Kop řivnická badmintonistka Pavla Janošová se vrátila z MS junior ů v JAR. Sbírala tam p ředevším zkušenosti.
MĚSTO 7. LISTOPADU Volební výsledky komunálních voleb byly tém ěř shodné s p ředcházejícími. K volbám přišlo 7 054 voli čů . Byl schválen operativní plán zimní údržby. Dochází ke st ěhování některých odbor ů m ěstského ú řadu do budovy ředitelství Tatry.
KULTURA 8. LISTOPADU V rámci Francouzského podzimu zahrála v klubu Nora kapela Tata Bojs. Pražské trio představilo album Biorytmy, na kterém znovu spolupracoval místní producent Dušan Neuwerth.
SPORT 9. LISTOPADU Plavkyn ě Petra Klosová získala vít ězství nad Ivettou Hlavá čovou, ú častnicí MS v dálkovém plavání a ME v krátkém bazénu. Porazila ji v závod ě na 200 m polohov ě p ři Memoriálu 17. listopadu v Olomouci. Superpohár KMK se stal ko řistí T.B.
MĚSTO 14. LISTOPADU Radnice se chystá na p říchod ú ředník ů z okresu. Ivan Tela řík se cítí být ošizen unionisty o mandát. Základní škola v Lubin ě vyhrála sto tisíc na nákup po číta čů v rámci projektu Po číta če školám.
KULTURA 16. LISTOPADU Městský dechový orchestr zakon čil slavnostním koncertem svou koncertní sezonu, b ěhem které realizoval celkem 37 vystoupení.
SPORT 16. LISTOPADU Kulturisté oddílu URTICA Kop řivnice vybojovali v domácím prost ředí postup do I. ligy.
KULTURA 17. LISTOPADU Samostatným koncertem v Katolickém dom ě a k řtem svého prvního CD oslavilo P ěvecké sdružení Kop řivnice osmdesáté výro čí svého založení.
SPORT 17. LISTOPADU Házenká ři Kop řivnice poprvé v novém ligovém ro čníku klopýtli. O deset branek je na své palubovce porazily Hranice.
MĚSTO 21. LISTOPADU Radnice po další volební období budou řídit spole čně ČSSD a ODS. Starostou byl zvolen Ji ří Tichánek, místostarostové jsou Zden ěk Kraj čír, Vladislav Kryške a Milan Bureš. Řízení o p řístavb ě m ěstského ú řadu p řerušily p řipomínky ochrany ve řejné zelen ě.
SPORT 23. LISTOPADU Kop řivni čtí vzp ěra či dovezli z mistrovství ČR juniorských družstev cennou čtvrtou příčku. O 14 dní pozd ěji si stejné umíst ění dovezli ze svého šampionátu i žáci.
KULTURA 27. LISTOPADU V rámci svého p ředváno čního turné se v Kop řivnici zastavil královéhradecký chlapecký sbor Boni Pueri. Vystoupení prestižního t ělesa, které sbírá úsp ěchy po celém sv ětě, poslucha če nadchlo.
18 MĚSTO 28. LISTOPADU Vedle prostoru u Kauflandu vyroste prodejna Lidl. Marie Pešlová se obrátila na soud, aby jí umožnil nahlédnout do vy řazených volebních hlasovacích lístk ů. Konala se první valná hromada spole čnosti Teplo. Klub Kamarád oslavil páté výro čí své existence.
SPORT 30. LISTOPADU Plavkyn ě Petra Klosová splnila p ři mistrovství ČR v Chomutov ě časem 1:02,99 na 100 m polohov ě limit pro ME v Riese.
K tomu ješt ě v listopadu... Vich řice zni čila p ětadvacet strom ů. Kop řivnické krasobruslení se neztratilo v prvním kole Evropského poháru v Celje. Nejlepší z místních Hana Kubátková skon čila čtvrtá.
SPORT 1. PROSINCE Vyvrcholila t řídenní Velká cena Kop řivnice v badmintonu. Vít ězi se stali Slovák Pavol Me čár a Markéta Koudelková z Meteoru Praha.
MĚSTO 5. PROSINCE Radní se sešli na své první sch ůzi po komunálních volbách, aby si rozd ělili kompetence a schválili nové smlouvy. Marie Pešlová neusp ěla s návrhem na zneplatn ění komunálních voleb. Radnice vyhlásila nová témata projekt ů prevence kriminality.
SPORT 5. PROSINCE Sout ěžní komise ČHS ( Český házenká řský svaz) rozhodla, že se prvoligové utkání Kop řivnice - Louny bude kv ůli pochybení rozhod čích, kte ří zápas 9 vte řin p řed koncem ukon čili, 11. ledna opakovat.
SPORT 7. PROSINCE V Kop řivnici byla volena fotbalová královna severní Moravy, nejlepší ženská jedenáctka a jedni čka mezi juniorkami.
SPORT 8. PROSINCE Plavecký dorost dovezl z M ČR v krátkém bazénu nebývalých 17 medailí. Za týden jej napodobilo žactvo. To v Plzni vylovilo 13 cenných kov ů. Krasobrusla řka Hana Kubátková získala v Opav ě již šesté pohárové vít ězství v řad ě za sebou.
MĚSTO 12. PROSINCE Petr Chrome čka rezignoval na funkci p ředsedy kop řivnické ODS. Na vít ězství v automobilové rallye Pa říž - Dakar se op ět p řipravoval Karel Loprais i Tomáš Tome ček. Charitativní sbírka pro Diakonii Úpice byla již v tomto roce pátou v po řadí. Na pozvání přátel ze studií p řijel velvyslanec JAR Noel Lehoko.
SPORT 15. PROSINCE Plavkyn ě Petra Klosová má za sebou vystoupení na ME v Riese. Bylo velmi úsp ěšné. Na trati 100 m polohov ě vybojovala devátou p říčku, na 100 m volný zp ůsob skon čila patnáctá. Navíc byla platnou členkou štafet ČR.
MĚSTO 19. PROSINCE Rada m ěsta jednala o rozpo čtových opat řeních a poplatcích za odpady. Kop řivni čtí lékárníci by p řivítali sjednocení cen lék ů. Ekologická poradna Ob čanského sdružení Hájenka získala povolení podávat informace o Státním fondu životního prost ředí ČR. Místní pobo čka České katolické Charity se p řipravuje na novoro ční T říkrálovou sbírku.
19 SPORT 23. PROSINCE Kop řivnickou bowlingovou ligu vyhrál t ěsn ě Pe ťa Team.
K tomu ješt ě v prosinci... Došlo k drobným úpravám v jízdních řádech vlakové i autobusové dopravy. Ú ředníci kop řivnické radnice st ěhovali b ěhem celého m ěsíce agendu ze zanikajícího okresního úřadu. Karatista Milan Burget m ěl na mistrovství sv ěta v Madridu blízko k senzaci. Potrápil domácího Molinu a jen o vlásek mu unikl boj o medaile.
RR ozvoj regionu
Konference o cestovním ruchu a jeho ekonomickém p řínosu
Významným dokumentem pro práci Moravskoslezského kraje v oblasti cestovního ruchu je Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska, která byla zpracováván konsorciem firem IRP, s. r. o., a Enterprise plc za aktivní ú časti člen ů poradního sboru pro cestovní ruch.
Její výsledky byly prezentovány ve dnech 18. a 19. dubna na konferenci v Ostrav ě. Konference se t ěšila neoby čejnému zájmu odborník ů i médií, zú častnilo se jí 170 registrovaných ú častník ů, dalších zhruba padesát poslucha čů tvo řili noviná ři a studenti. Konferenci, která se konala pod záštitou kraj ů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, po řádal zpracovatel Marketingové strategie. V první, informa ční části, vystoupili zástupci hejtman ů dot čených kraj ů, dále ředitel České centrály cestovního ruchu ( ČCCR) a zástupce partnerského m ěsta Nového Ji čína v Sasku, m ěsta Görlitz, Wolfgang Michel, aby se pod ělili s poslucha či o své praktické zkušenosti.
Prob ěhla také prezentace výsledk ů Marketingové strategie, analýzy turistického regionu Severní Moravy a Slezska a z ní vycházejících vyt čených cíl ů a opat ření, jež povedou k jejich realizaci. Výsledky marketingových pr ůzkum ů, uskute čněných v rámci zpracování vstupních analýz, poukázaly na n ěkteré vážné nedostatky, jež mohou být inspirací k novým podnikatelským zám ěrům: Marketingová studie strategie cestovního ruchu, jejíž vypracování a doprovodné projekty stály n ěco mezi osmi sty a devíti sty tisíci korunami, má vyjasnit priority kraje v oblasti cestovního ruchu, zkvalitnit služby a zvýšit podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperit ě regionu. Zadavatelem studie byl Moravskoslezský kraj, na jehož konto putoval finan ční p řísp ěvek také z Kop řivnice. Podle zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Jal ůvky jde p řibližn ě o deset projekt ů, které mají ovlivnit budoucí podobu cestovního ruchu v regionu. Již nyní je možné získat p řísp ěvky na budování ubytovacích kapacit na venkov ě. Ten, kdo z řídí jedno nové l ůžko ur čené k ubytování turist ů, m ůže získat až patnáct tisíc korun. Až stotisícový p řísp ěvek pak mohou získat informa ční centra v kraji, pokud vyhoví stanoveným podmínkám. Krom ě samotné studie, kterou již má Kop řivnice k dispozici, získá také propaga čně informa ční materiály. Dalším významným dokumentem pro rozvoj regionu je Spole čný regionální opera ční program, umož ňující čerpání financí z EU. Spole čný regionální opera ční program (dále jen SROP) je strategický plánovací dokument. Jeho účelem je definování oblastí, pro které chce členský stát Evropské unie čerpat finan ční prost ředky ze strukturálních fond ů. SROP obsahuje analýzu socioekonomické situace, stanovené cíle a prioritní pot řeby pro
20 dosažení t ěchto cíl ů, strategii, plánované prioritní akce, jejich specifické cíle a související rámcové finan ční tabulky. Česká republika zatím není členským státem Evropské unie, ale její členství se předpokládá od 1. ledna 2004, a proto již nyní musí připravovat programové dokumenty pot řebné jako podklad pro čerpání finan čních prost ředk ů z Evropské unie v následujícím období a zahájit p řípravu struktur, které se budou podílet na realizaci strukturálních fond ů Evropské unie. Podle bodu II/1a usnesení vlády č. 102/2002 (p řijatého 23. ledna 2002) má ministr pro místní rozvoj ve spolupráci s regionálními radami p řipravit Spole čný regionální opera ční program a p ředložit jej vlád ě do 31. října 2002. Na základ ě výzev k p ředkládání projekt ů budou moci p ředkladatelé projekt ů žádat o finan ční podporu z prost ředk ů Evropské unie. Po posouzení a vyhodnocení p ředložených projekt ů bude s úsp ěšnými p ředkladateli uzav řena smlouva o čerpání finan čního přísp ěvku z prost ředk ů EU na realizaci schváleného projektu. Regionální rady se z řizují v regionech NUTS II na základ ě zákona č. 248/2000 Sb., o podpo ře regionálního rozvoje, a jejich činnost je definována v § 16 tohoto zákona. NUTS je zkratka francouzského názvu, který je do češtiny p řekládán jako nomenklatura územních statistických jednotek. Evropská unie definovala stupnici 5 územních statistických jednotek, aby bylo možné regiony v zemích Evropské unie vzájemn ě porovnávat. V ČR je definováno osm NUTS II jednotek, kterým se říká regiony soudržnosti a jejich vymezení je sou částí § 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpo ře regionálního rozvoje. V Moravskoslezském kraji, který pro pot řeby strukturálních fond ů Evropské unie tvo ří region NUTS II Moravskoslezsko, plní úkoly regionální rady zastupitelstvo kraje v p řenesené p ůsobnosti podle výše zmín ěného zákona. Spole čný regionální opera ční program (SROP) bude mít po formální stránce strukturu obdobnou jako každý opera ční program: a) strategická část SROP bude obsahovat priority spole čné pro všech 7 region ů soudržnosti a stru čný popis opat ření, která budou rovn ěž z v ětší části spole čná pro všechny regiony, b) stru čný popis situace bude obsahovat i regionální dimenzi problematiky v člen ění podle region ů soudržnosti, se zohledn ěním specifik region ů, c) finan ční plán SROP bude vedle základní finan ční tabulky obsahovat i princip, jak budou finan ční prost ředky p ři realizaci programu děleny na jednotlivé regiony soudržnosti a priority; sou částí této kapitoly bude i p řehled o státní pomoci a ov ěř ení absorp ční kapacity kraj ů a obcí financovat navržené priority a opat ření, d) v p říloze SROP budou mimo jiné i základní údaje za jednotlivé regiony soudržnosti (popis situace, analýzy a strategie, s d ůrazem na jednotlivé priority a opat ření).
Regiony byly zapojeny do projednávání SROP v roce 2002 zhruba následovn ě: a) od dubna 2002 byly vytvo řeny pracovní skupiny, zvláš ť pro jednotlivé prioritní osy SROP a dále pro p řípravu finan čního plánu a pro p řípravu implementa čních opat ření SROP, b) mezi zpracováním 1. verze SROP budou realizovány dv ě kola projednávání SROP, jejichž výsledkem bude formulace dalšího zn ění materiálu (2. zn ění a záv ěre čné zn ění), c) klí čové záležitosti p řípravy SROP budou projednávány v rámci Komise pro regionální rozvoj, ustanovené rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č. 35/2001.
Do zpracování SROP budou zapojeni regionálními radami jmenovaní zástupci, pracovníci vybraných útvar ů MMR a podle pot řeby i zástupci jiných ministerstev a zástupci dalších orgán ů.
21 Zajiš ťování realizace (= implementace) SROP od roku 2004 bude vycházet z n ěkolika předpoklad ů: a) řídícím orgánem bude ministerstvo pro místní rozvoj, které ustanoví jako poradní a koordina ční orgán tzv. řídící výbor (zástupci MMR, region ů soudržnosti, platebního orgánu a orgánu finan ční kontroly z MF) jako poradní a koordina ční útvar, kde budou mít zástupci regionálních rad nadpolovi ční v ětšinu, b) funkci řídícího orgánu SROP bude vykonávat odbor koncepce regionálního rozvoje ministerstva pro místní rozvoj, c) výkonným útvarem SROP, na který MMR deleguje část své p ůsobnosti a který bude zabezpe čovat operativní řízení programu v úrovni MMR, bude Centrum pro regionální rozvoj ČR, d) regionální rady budou v rámci realizace programu zabezpe čovat výb ěr projekt ů a všechny s tím související záležitosti; lze konstatovat, že v odpov ědnosti regionálních rad bude projektová úrove ň realizace SROP, kdežto v úrovni MMR bude zajiš ťována metodická, organiza ční a programová úrove ň, e) obdobn ě musí regionální rady zajistit vybudování vlastních sekretariát ů, zajiš ťujících úkoly implementace a pov ěř it výkonem této funkce p říslušný útvar/odbor (tento útvar musí z hlediska pracovn ěprávních vztah ů podléhat regionální rad ě, resp. p říslušnému kraji a nem ůže plnit úkoly implementace SROP na základ ě ve řejné zakázky), f) v oblasti monitorování budou Výbory regionálního rozvoje hrát roli ‘monitorovacího podvýboru’, který se bude vyjad řovat ke všem otázkám p říslušejícím monitorovacímu výboru SROP.
Lze o čekávat, že rok 2003 (pravd ěpodobn ě pak i část roku 2004) bude beze zbytku využit pro postupné zp řes ňování SROP v návaznosti na vyjednávání Rámce podpory Spole čenství a p řipomínky Evropské komise k Národnímu rozvojovému plánu a k SROP. Po schválení SROP Evropskou komisí a vstupu České republiky do Evropské unie bude SROP základním dokumentem, na jehož základ ě budou čerpány finan ční prost ředky pro jednotlivé regiony ČR.
22
HH istorická výro čí
V pátek 25. října si ob čané Kop řivnice p řipomn ěli u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka vznik samostatného Československa v roce 1918. M ěsto Kop řivnice ve spolupráci s firmou Ludvík Moravia, s. r. o., p řipravily u p říležitosti vyhlášení samostatnosti Československa lampionový pr ůvod a kulturní program. Již od osmnácti hodin vyhrával na nám ěstí T. G. M. M ěstský dechový orchestr pod taktovkou Aloise Hrn čárka. Krátce po p ůl sedmé položili p ředstavitelé m ěsta a klubu Masarykova demokratického hnutí v ěnce k pomníku T. G. M. a poté vystoupil se svým krátkým projevem starosta Ji ří Tichánek, který vzpomn ěl odkazu prvního prezidenta. Ani silný vítr neodradil ob čany Kop řivnice, kte ří p řišli se svými ratolestmi s lampiony do pr ůvodu, v jehož čele pochodovaly mažoretky s dechovkou. Lampionový pr ůvod, který byl op ět sou částí oslav státního svátku, letos mnoho lidí nep řilákal. P řesto se n ěkolik desítek d ětí do pr ůvodu vydalo. Lampionový pr ůvod procházel ulicí Štefánikovou až p řed kulturní dům, kde byl ve velkém sále p řipraven kulturní program „Slavnostní ve čer kop řivnických škol“, na kterém se p ředstavily jednotlivé základní školy.
V pond ělí 11. listopadu v jedenáct hodin vzpomn ěli u pomníku padlých p řed Základní školou nám ěstí starosta Ji ří Tichánek a tajemník Josef Ji řík na vále čné veterány. Práv ě 11. listopad se stal v demokratických zemích Evropy, USA a Kanad ě Dnem vzpomínek či Dnem veterán ů. Zástupci m ěsta spole čně se členy Svazu bojovník ů za svobodu památku vále čných veterán ů uctili položením kv ětin k pomníku. Oslavy jsou v ěnovány žijícím i mrtvým veterán ům válek jako tichá vzpomínka jejich p řínosu k vít ězství demokracie ve sv ětě i uct ění jejich památky. K vít ězství demokracie nemalou mírou p řisp ěli také českoslovenští legioná ři. Na jejich odkaz také navázali čeští vlastenci, bojující v domácím i zahrani čním odboji v pr ůběhu II. sv ětové války. V sou časnosti rozvíjejí i sou časní p říslušníci Armády ČR působící v misích OSN a operacích NATO p ři řešení ozbrojených konflikt ů a udržování míru ve sv ětě.
23
PP olitický a ve řejný život
ZASTUPITELSTVO M ĚSTA
Nejvyšší samosprávný orgán m ěsta zvolený ve volbách na podzim roku 1998 v po čtu 21 člen ů, jehož činnost byla ukon čena na podzim roku 2002 uplynutím volebního období. Zastupitelstvo pracovalo na úkolech, které vycházely z plánu činnosti na rok 2002 (podle zákona o obcích) a na úkolech, které vyplynuly z pot řeb m ěsta. V roce 2002 se uskute čnilo celkem 5 řádných zasedání a 2 pracovní seminá ře, kterých se účastnilo zastupitelstvo v tomto složení:
Zastupitelstvo města Kopřivnice, volební období 1998 2002 jméno a příjmení politická účast na jednání ZM/ člena ZM příslušnost pracovní seminář 1 Pavel Altrichter Nezávislý (KDU 5/0 ČSL) 2 Petr Černoch ČSSD 5/1 3 Petr Chromečka ODS 5/0 4 Ing. Josef Jalůvka ODS 4/1 5 Mgr. Dagmar Jančálková nezávislá (ODS) 5/2 6 Alois Janek KDU ČSL 5/2 7 Ing. Pavel Janek KDU ČSL 5/2 8 Ing. Oldřich Jašek ČSSD 5/1 9 Milan Kapica KSČM 5/2 10 Mgr. Zdeněk Krajčír ČSSD 5/2 11 RSDr. Karel Kuboš KSČM 5/2 12 Ing. Jan Jalůvka KDU ČSL 5/1 13 Mgr. Jan Navrátil ČSSD 5/1 14 Ing. Josef Pavelka KSČM 5/1 15 Jaromír Krejčí ODS 4/2 16 Oldřich Rys ODS 5/2 17 Jiří Tichánek ČSSD 4/2 18 Ing. Jiří Sumbal ODS 5/1 19 Ing.Miroslav ODS 4/1 Veřmiřovský 20 Miroslav Veselý nezávislý 0/0 21 Ing. Petr Wisnar ODS 1/1
Poznámka: ČSSD Česká strana sociáln ě demokratická KDU-ČSL Křes ťanská a demokratická unie - Československá strana lidová KS ČM Komunistická strana Čech a Moravy ODS Ob čanská demokratická strana
24 Nejd ůležit ější rozhodnutí zastupitelstva
1. vydání obecn ě závazných vyhlášek m ěsta Kop řivnice - č. 1/2002, kterou se m ění obecn ě závazná vyhláška m ěsta Kop řivnice č. 3/2001, o místním poplatku za provoz systému shromaž ďování, sb ěru, přepravy, t říd ění, využívání a odstra ňování komunálního odpadu - č. 2/2002 Požární řád m ěsta Kop řivnice 2002 - č. 3/2002 o místním poplatku ze ps ů - č. 4/2002, která ruší vyhlášku č. 2/1998 o vytvo ření a použití ú čelového fondu m ěsta Kop řivnice v rámci programu poskytování státních p ůjček na opravy a modernizaci bytového fondu - č. 5/2002 o odpadech - č. 6/2002 o místním poplatku za provoz systému shromaž ďování, sb ěru, přepravy, t říd ění, využívání a odstra ňování komunálních odpad ů
2. finan ční a majetková rozhodnutí
schválení: - rozpo čet m ěsta Kop řivnice na rok 2002 - prodej a výkup pozemk ů - prodej bytových dom ů na ulici K. Čapka, Zd. Buriana - vyplácení dotací na opravy bytových dom ů prodaných m ěstem od 1. 1. 2001 - poskytnutí dotace družstvu „Sokolovská 394, družstvo“ na opravu spole čných částí domu č. p. 394, Kop řivnice - přid ělení grant ů z rozpo čtu m ěsta Kop řivnice pro rok 2002 z rozpo čtu položky GRANTY podpora školství, kultury a sportu
Finan ční p řísp ěvky z fondu rozvoje a rezerv - Klubu volejbalu Kop řivnice na základní vybavení nových žákovských družstev - TJ Spartaku Lubina na úhradu náklad ů spojených s opravou st řechy a sociálního za řízení v areálu fotbalového h řišt ě v Lubin ě
3. projekty a studie m ěsta, zakládání organizací …
schválen: - Komplexní sou činnostní program prevence kriminality v Kop řivnici pro rok 2002 - Zpráva o pln ění úkol ů strategického plánu ekonomického rozvoje m ěsta Kop řivnice - Strategii Podnikatelského parku Kop řivnice - Založení p řísp ěvkových organizací: Mate řské školy Kop řivnice Základní škola Lubina Základní škola Mniší
25 Zastupitelstvo zvolené v komunálních volbách v listopadu 2002
Ustavující zasedání Zastupitelstva m ěsta Kop řivnice se konalo dne 15. 11. 2002 . Po čet člen ů stanoven na 23 V roce 2002 se konala 2 zasedání – jedno ustavující a jedno řádné.
Členové nového zastupitelstva m ěsta:
Po ř. Jméno strana Po čet hlas ů celkem 1. Vladislav Kryške ODS 2 441 2. Ji ří Tichánek ČSSD 2 400 3. Petr Černoch ČSSD 2 038 4. Mgr.Dagmar ODS 2 024 Jan čálková 5. Mgr. Zden ěk Kraj čír ČSSD 2 023 6. Mgr. Milan Bureš. ODS 2 018 7. Ing. Ji ří Sumbal ODS 1 965 8. Alois Janek KDU-ČSL 1 964 9. Ji ří Novák ODS 1 849 10. Petr Chrome čka ODS 1 722 11. Ing. Old řich Jašek ČSSD 1 627 12. Mgr. Jan Navrátil ČSSD 1 626 13. Milan Kapica KS ČM 1 478 14. Mgr. Lumír Posp ěch KDU-ČSL 1 396 15. RSDr. Karel Kuboš KS ČM 1 392 16. Karel B řezina SN 1 363 17. Ing. Jaroslav Šula KDU-ČSL 1 355 18. Ing. Pavel Janek KDU-ČSL 1 296 19. Ing. Josef Pavelka KS ČM 1 277 20. Dagmar Rysová SN 1 263 21. MUDr. Roman Jelínek SN 1 254 22. Eliška Greplová KS ČM 1 077 23. MVDr.Robert Lakomý US-DEU 914
26
MM ěstská rada a komise
RADA M ĚSTA jako 7 členný výkonný orgán m ěsta p ůsobila v roce 2002 v tomto složení:
starosta m ěsta: Ji ří Tichánek zástupce starosty: Alois Janek Mgr. Zden ěk Kraj čír členové: Ing. Jan Jal ůvka (od 26. 9. 2002) Ing. Josef Pavelka Pavel Altrichter Petr Černoch
Jednání rady se pravideln ě zú čast ňoval tajemník m ěstského ú řadu Ing. Josef Ji řík.
Rada m ěsta jednala podle plánu činnosti, řešila úkoly, které jí ukládá zákon o obcích a další úkoly, vyplývající z pot řeb m ěsta. V roce 2002 se uskute čnilo celkem 15 řádných a 15 mimo řádných sch ůzí.
Rada m ěsta spolupracovala s t ěmito výbory a komisemi:
výbor zastupitelstva m ěsta předseda finan ční Milan Kapica kontrolní Ing. Ji ří Sumbal komise rady m ěsta předseda pro výchovu a vzd ělávání Ing. Pavel Janek pro mezinárodní vztahy Mgr. Jan Navrátil pro prevenci kriminality Pavel Obrátil stavebn ě dopravní Vlastislav Mark sportovní Mgr. Jan Mužík letopisecká Ladislav Kostelník komise místních částí: - Vl čovice Josef Kahánek - Lubina Ond řej Raška - Mniší Ing. Jan Jal ůvka
* komise pro projednávání p řestupk ů: p ředseda: Mgr. Ivan Žárský
Na ustavujícím zasedání m ěstského zastupitelstva, vzešlého z komunálních voleb roku 2002, byla jmenována op ět 7 členná rada m ěsta:
Starosta: Ji ří Tichánek
Místostarostové: Vladislav Kryške Mgr. Milan Bureš Mgr. Zden ěk Kraj čír
27 Členové: Karel B řezina Petr Černoch Mgr. Dagmar Jan čálková
Městský ú řad Kop řivnice
Uspo řádání (od 15.11.2002) Uvoln ění členové zastupitelstva m ěsta plní úkoly dané zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích (obecním z řízení), v platném zn ění:
Ji ří Tichánek starosta Vladislav Kryške místostarosta Mgr. Milan Bureš místostarosta Mgr. Zden ěk Kraj čír místostarosta
Tajemník MÚ: Ing. Josef Ji řík - řídí a kontroluje činnost všech odbor ů m ěstského úřadu (stav k 31.12.2002)
Volební rok 2002 Volby do zastupitelstva m ěsta Kop řivnice (1. a 2.11.2002) Celková ú čast: 39,45 procent
Výsledky : Strana Procento hlas ů Po čet mandát ů ODS 24,25 6 ČSSD 21,06 5 KDU-ČSL 15,81 4 KS ČM 15,38 4 Sdružení 12,49 3 nezávislých US-DEU 5,28 1 Nad ěje 4,35 0 Strana za životní 1,39 0 jistoty
Věkové složení zastupitelstva (pr ůměrný v ěk člen ů zastupitelstva m ěsta je 48,8 let):
Věková Po čet skupina zastupitel ů 21 – 29 0 30 – 34 1 35 – 39 1 40 – 44 6 45 – 49 3 50 – 54 6 55 – 59 5 60+ 1 Celkem 23
28 Volby do Poslanecké sn ěmovny Parlamentu ČR (14. a 15.6.2002)
Volební ú čast: 57,57 % Kandidujících stran : 24
Zkrácené výsledky (za Kop řivnici): Strana ČSSD ODS KSČM Koalice KDU ČSL a US DEU Procento 34,10 24,96 14,27 14,10 hlasů
Volební náklady : Náklady na volby do Poslanecké sn ěmovny Parlamentu ČR a na volby do zastupitelstva města činily 858,2 tis. K č (pr ůměrné náklady na jednoho voli če cca 48,0 K č).
RR ozpo čet m ěsta
Příjmová stránka rozpo čtu (zdroje v č. zdroj ů z minulého období) - rozhodující podíl na zdrojích rozpo čtu p ředstavují da ňové p říjmy (viz tabulka č. 18), jejichž inkasovaný objem se ve srovnání s r.2001 meziro čně zvýšil o cca 8 % ( o 10 593,1 tis.K č ) z 132.048,6 tis.K č na 142 641,7 tis.K č. Rozpo čet m ěsta ve vztahu k uvedeným da ňovým p říjm ům byl p řitom stanoven ve výši 133 900 tis.K č a byl tak ve skute čnosti překro čen o 8 741,7 tis.K č. Vyšší da ňové p říjmy byly p řízniv ě ovlivn ěny zejména v záv ěru roku 2002 zvýšeným inkasem daní sdílených se státním rozpo čtem (zejména dan ě z p říjmu právnických osob) a nižším než p ůvodn ě p ředpokládaným propadem ve výb ěru dan ě z p řidané hodnoty. Tato skute čnost p řízniv ě ovlivnila celkovou bilanci m ěsta a zůstatek finan čních prost ředk ů k 31.12.2002, který byl využit p ři p říprav ě rozpo čtu na rok 2003. Pro informaci uvádíme, že m ěsto se podílí (v p řepo čtu podle po čtu obyvatel a koeficientu velikostní kategorie obce) na celostátním výnosu dan ě z p říjm ů fyzických osob ze závislé činnosti, ze samostatné výd ěle čné činnosti, dan ě p říjm ů fyzických osob vybírané srážkou dle zvláštní sazby, dan ě z p říjm ů právnických osob, dan ě z p řidané hodnoty ( sdílené dan ě ). Výlu čnými da ňovými p říjmy m ěsta z ůstává 30% dan ě z p říjm ů fyzických osob ze samostatné výd ěle čné činnosti podle sídla plátcovy pokladny a 100% výnosu dan ě z nemovitostí.
29 Analýza da ňových výnos ů v roce 2002 (v tisících K č) da ň
fyz. fyz. fyz. fyz. fyz. fyz. ů ů ů ů íjm íjm íjm íjm idané idané ř ř ř ř ř innosti Období č z p osob ze osob ze závislé z p osob z podnikání z p právnických právnických osob z p osob z p hodnoty z nemovitostí celkem leden 606,9 580,7 1 563,3 137,9 1 198,8 51,8 4 139,4 únor 3 145,6 170,7 619,4 557,6 6 343,8 3,5 10 840,6 b řezen 1 929,9 147,4 408,7 117,5 1 404,5 0,0 4 008,0 duben 1 788,5 1 772,4 5 285,3 126,4 3 455,7 3,9 12 432,2 kv ěten 4 356,5 742,1 317,8 200,6 8 958,0 693,4 15 268,4 červen 852,3 1 473,7 413,6 105,4 1 300,7 2 167,8 6 313,5 červenec 3 393,1 2 759,8 13 628,1 174,6 3 921,3 2 704,6 26 581,5 srpen 4 461,5 501,4 0,0 224,4 7 520,6 78,5 12 786,4 zá ří 2 381,9 536,2 2 280,0 158,2 2 116,3 216,6 7 689,2 říjen 2 278,7 604,2 4 527,0 163,0 4 622,6 2 400,5 14 596,0 listopad 3 686,4 123,5 556,5 184,2 7 706,4 24,1 12 281,1 prosinec 3 479,7 1 173,4 4 284,6 146,4 4 121,7 2 499,6 15 705,4 Celkem 10 32 361,0 10 585,5 33 884,3 2 296,2 52 670,4 844,3 142 641,7
- dotace se na zdrojích rozpo čtu podílejí ve výši cca 132 423,2 tis.K č . V porovnání s rokem 2001, kdy byly inkasovány ve výši 119 333,2 tis.K č – došlo k jejich nár ůstu o cca 10,9 % . Od 1.1.2001 došlo ke zm ěně rozpo čtových pravidel v tom smyslu, že rozpo čet města zprost ředkovává vztah z řizovatele (m ěsta) k p řísp ěvkové organizaci, a proto je dotace ze státního rozpo čtu poukazována prost řednictvím rozpo čtu m ěsta místním školám s právní subjektivitou (dotace na p římé náklady na vzd ělávání – platy, výdaje na u čebnice a u čební pom ůcky…). Uvedená dotace prošla rozpo čtem m ěsta ve výši 59 608,9 tis.K č.
Přehled vybraných dotací (p ůjček) poskytnutých v roce 2002 (v tis. K č) název dotace (d.) výše d. účel d. - sociální dávky (SR) 41 358,0 sociální dávky vyplácené odborem sociálních věcí a zdravotnictví d. – výstavba a technická 9 486,0 realizace technické infrastruktury pro obnova inženýrských sítí Podnikatelský park Kop řivnice + projektová pr ůmyslových zón dokumentace d. globální - souhrnný 10 101,4 d. na státní správu - 6 174,0 tisíc finan ční vztah ke státnímu d. na školství – 3 418,0 tisíc rozpo čtu d. na ÚSP 509,0 tisíc d. – provoz školství 59 635,1 přímé náklady na vzd ělávání (mzdy, u čební pom ůcky apod.) d. KÚ – „B ěh E. Zátopka“ 400,0 Na výdaje v souvislosti s realizací projektu „B ěh E. Zátopka“ d. - prevence kriminality 178,5 realizace program ů v rámci prevence kriminality d. od obcí na žáky 336,3 platba za žáky z jiných obcí, kte ří navštěvují kop řivnické školy d. České energetické 100,0 provedení energetických audit ů (vybrané agentury objekty)
30 d. KÚ ve vztahu 156,6 Odborná p říprava jednotek sboru k zabezpe čení jednotek dobrovolných hasi čů ,nákup ochranných SDH prost ředk ů pro členy jednotek SDH d. ú řadu práce 211,7 aktivní politika zam ěstnanosti d. na hospoda ření v lesích 52,4 na obnovu a zajišt ění lesních porost ů d. KÚ ve vztahu 60,0 pro pot řeby a rozvoj informa čního centra a ke k městskému zvyšování úrovn ě informačních služeb informa čnímu centru d. zabezpe čení provozu 67,0 dotace ur čena pro pot řeby St řediska sociálních sociálních služeb služeb (zkvalitn ění a rozší ření služeb), d. p řísp ěvek na 3,2 přibližování d řeva kon ěm ekologickou a p řírodn ě šetrné technologii d. projekt „Bílý bod“ 40,0 rozší ření služeb m ěstské knihovny ve vztahu ke zrakov ě postiženým ob čan ům d. na kulturní památky 91,0 záchovná údržba hradu Šostýn s. na volby do Poslanecké 450,0 Na úhradu vybraných náklad ů spojených sn ěmovny s parlamentními volbami d. na volby do 687,0 na úhradu vybraných náklad ů spojených zastupitelstva obce s komunálními volbami d. na řešení problému 1 600,0 řešení problému deficitních funk čních míst deficitních funk čních míst převád ěných na obce s rozší řenou p ůsobností d. na úhradu nákladů 7 400,0 úhrada investi čních a neinvesti čních náklad ů spojených se zabezpe čením spojených s výkonem státní správy obcí výkonu státní správy s rozší řenou p ůsobností (obce III.stupn ě) d. KÚ pro ZŠ Lubina 9,0 Minimální preventivní program „Jaro, léto, podzim, zima“ celkem – mezisou čet d. 132423,2 převod z fondu 9420,6 převod odpis ů z bytového hospodá řství hospodá řské činnosti celkem 141843,8
KÚ – krajský ú řad SR- státní rozpo čet
- výnos z místních a správních poplatk ů se na zdrojích rozpo čtu podílí ve výši cca 14 860,3 tis.K č (v porovnání s rokem 2001, kdy byly inkasovány ve výši 12 130,2 tis.K č došlo k jejich nár ůstu o cca 22,5%) - výnos místního poplatku ze ps ů ve výši cca 492,6 tis.K č z ůstává na úrovni roku 2001 - mírný pokles lze zaznamenat u výnosu místního poplatku z ve řejného prostranství, celkový výnos dosáhl výše cca 636 tis.K č ( v roce 2001 668 tis.K č, v roce 2000 872,9 tis.K č, v roce 1999 732,3 tis.K č, v roce 1998 480,5 tis.K č ) - výnos správního poplatku za vydané živnostenské listy ve výši 373,6 tis.K č z ůstal přibližn ě ve výši dosažené v roce 2001 ( v roce 2001 cca 355 tis.K č, v roce 2000 cca 424 tis.K č, v roce 1999 cca 500 tis.K č, v roce 1998 cca 555 tis.K č ) - významnou položku v rámci poplatk ů p ředstavuje místní a správní poplatek za výherní hrací p řístroje v celkové výši cca 4.459,4 tis.K č – mírné zvýšení o 4,5 % ve srovnání s rokem 2001, kdy byl inkasován ve výši 4 267,3 tis.Kč - poplatek za komunální odpad byl inkasován ve výši cca 6 866,8 tis.K č, kde došlo k výraznému zvýšení o 24,5 % ve srovnání s rokem 2001, kdy byl inkasován ve výši cca 5 511 tis.K č - správní poplatky ve vztahu k životnímu prost ředí a poplatky za zne čiš ťování životního prost ředí dosáhly výše cca 1 427,8 tis.K č, poplatky na úseku matriky výše cca 386,8
31 tis.K č a poplatky na úseku stavebního ú řadu a silni čního hospodá řství výše cca 217,3 tis.K č - vlastní (neda ňové) p říjmy m ěsta ve výši cca 17 374,2 tis.K č jsou tvo řeny p říjmy m ěsta ze školkovného, stravného, p říjmy M ěstské policie, p říjmy z b ěžné činnosti odbor ů, příjmy z pronájmu majetku apod., p řičemž ve srovnání s rokem 2001 zaznamenaly pokles o cca 2 872,5 tis.K č ( dáno poklesem p říjmu z pronájmu nebytových prostor – v r.2001 ukon čena nájemní smlouva s TATRA a.s. na nájem n ěkterých prostor v objektu muzea, inkaso z uvedeného pronájmu bylo v roce 2001 ve výši 3 000 tis.K č )
- p ůjčky a úv ěry nebyly do zdroj ů rozpo čtu v roce 2002 zapojeny
- kapitálové p říjmy byly dosaženy ve výši cca 17 736,0 tis.K č (byly ovlivn ěny zejména příjmy z prodej ů byt ů, nebytových prostor,pozemk ů a doplatkem za akcie ČS a.s.) a ve srovnání s rokem 2001, kdy bylo dosaženo výše cca 41 246,6 tis.K č, došlo k poklesu o 57% (pokles kapitálových p říjm ů v rozpo čtech obcí je v posledním období obecným trendem)
Sou časn ě byl zapojen do rozpo čtu m ěsta z ůstatek finan čních prost ředk ů z r. 2001 ve výši cca 49 738,9 tis.K č a prost ředky z odpis ů majetku v bytové oblasti a z p řevodu hospodá řského výsledku vedlejší hospodá řské činnosti (bytového hospodá řství z r.2001) v celkové výši cca 9 420,7 tis.K č. Dále je p říjmem rozpo čtu obce da ň z p říjm ů právnických osob za obce ve výši 3 366,9 tis.K č, která je sou časn ě výdajem rozpo čtu obce a ostatní dan ě jinde nezahrnuté ve výši cca 9,4 tis.K č. Do zdroj ů fondu oprav a modernizace bytového fondu (FOMBF) byla p řevedena částka 14.100 tis.K č, do sociálního fondu 670 tis.K č a do fondu rozvoje a rezerv 286,6 tis.K č.
Výdajová stránka rozpo čtu (výdaje v č. splátek cizích zdroj ů)
- b ěžné výdaje rozpo čtu - pravideln ě se opakující výdaje v oblastech zajiš ťovaných městem (nap ř. školství, kultura, sport, životní prost ředí, správa majetku m ěsta atd.) charakteru oprav, udržování, služeb, nákupu materiálu, plat ů, p řísp ěvk ů p řísp ěvkovým organizacím, sociálních dávek ap - jsou ve výši cca 256 784,5 tis.K č a ve srovnání s rokem 2001 vzrostly o cca 14 769,8 tis.K č . Nár ůst je zejména ovlivn ěn zvýšením běžných výdaj ů odbor ů a za řízení m ěsta ( oblast údržby a oprav majetku, finan ční vztahy k organizacím z řizovaným m ěstem a dalším subjekt ům žádajícím o dotace apod.), což bylo umožn ěno vyššími p říjmy (da ňovými i dota čními) m ěsta v roce 2002. - investi ční (kapitálové ) výdaje ve výši 49 612,1 tis.K č (v roce 2001 - 50 409,9 tis.K č) jsou reprezentovány zejména výdaji na realizaci pr ůmyslového parku Kop řivnice a dalšími výdaji, které jsou soust řed ěny v rozpo čtu odboru MSR a rozpo čtu odboru bytového hospodá řství. - dluhová služba dosáhla výše 30 670,1 tis.K č (tj. náklady na splátky úv ěru a p ůjček v č. úrok ů) a ve srovnání s rokem 2001 se zvýšila o cca 4 286,4 tis.K č (bylo ovlivn ěno jednorázovou splátkou státní p ůjčky, která byla zdrojem FOMBF, splátka byla provedena ze zdroj ů fondu) - sou časn ě byl z rozpo čtu m ěsta proveden p řevod do FOMBF ve výši 14 100 tis..K č, do sociálního fondu 670 tis.K č a do fondu rozvoje a rezerv 286,6 tis.K č, sou časn ě ve vztahu k devizovému ú čtu vznikla kursová ztráta ve výši 96,2 tis.K č
Celková zadluženost m ěsta (tj.nesplacené p ůjčky a investi ční úv ěr) byla k 31.12.2002 ve výši 55 414,7 tis.K č a ve srovnání s rokem 2001 se dále snížila o 27 781,1 tis.K č.
32 Zadluženosti m ěsta v letech 1998-2002 :
k 31. 12. roku 1998 1999 2000 2001 2002 dluh (v tisících Kč) 127 107 90 83 55414,7 751,0 155,0 152,4 194,0
Pr ůměrná zadluženost na 1 obyvatele m ěsta tak činí cca 2,3 tis.K č.
Záv ěr Ve smyslu rozpo čtové skladby a Výkazu o pln ění rozpo čtů obcí k 31.12.2002 skon čilo hospoda ření v b ěžném roce 2002 p řebytkem ve výši 28 546,7 tis.K č. Tento výsledek hospoda ření odpovídá aplikaci rozpo čtové skladby na hospoda ření obce a je rozdílem mezi vlastními p říjmy a vlastními výdaji v b ěžném roce po vylou čení p řevod ů mezi ú čty města, čerpání a splácení cizích zdroj ů (úv ěry,p ůjčky) a zapojení zdroj ů pen ěžních prost ředk ů z minulých období (zapojení z ůstatku k 31.12.2001). Vzhledem k tomu, že hospoda ření m ěsta je v sou časnosti podstatn ě ovlivn ěno splácením cizího zdroje (úv ěru) je nutné, aby vlastní p říjmy byly vyšší než vlastní výdaje. Tímto postupem vzniká p řebytek, který slouží ke splácení cizího zdroje (úv ěru) – sou časn ě výši p řebytku ovlivnila i rozpo čtová rezerva pro splácení dluhové služby a rezerva pro p řevod prost ředk ů v rámci rezervy FOMBF a rezerva z titulu p řevodu prost ředk ů v souvislosti s reformou ve řejné správy.
P říjmy po konsolidaci (tj.vylou čení vnit řních p řevod ů mezi ú čty m ěsta a čerpání úv ěru) byly v úrovni 337 832,4 tis.K č tj. cca 99,9 % rozpo čtu. Výdaje po konsolidaci ( tj. bez splácení cizích zdroj ů – úv ěrů ) byly uskute čněny ve výši 309 285,7 tis.K č tj. cca 95,1 % rozpo čtu, p řičemž nebyly uskute čněny zejména rozpo čtované výdaje odboru bytového hospodá řství a odboru MSR, které tak byly převedeny do rozpo čtu na rok 2003.
Kone čný z ůstatek na b ěžném ú čtu a ú čtech ú čelových fond ů k 31.12.2002 je ve výši 50 408,3 tis.K č.
Výstavba
Cizí investice na území m ěsta povolené v roce 2002: Nákupní st ředisko Lidl Garáže na ul. Kadlá čkova Garáže u železni čního p řejezdu na ul. Husova
Zm ěny územn ě plánovací dokumentace m ěsta Kop řivnice
M ěsto Kop řivnice projednávalo v létech 1994 – 1995 návrhy územních plánu m ěsta Kop řivnice i místních částí Lubina, Mniší, Vlčovice. Po řádném projednání byly tyto územní plány schváleny v roce 1994 pro Kop řivnici a v roce 1995 pro místní částí. V pr ůběhu následujících let vyvstala pot řeba aktualizace t ěchto územních plán ů. Po zkušenostech z druhé poloviny 90. let bylo zastupitelstvem m ěsta stanoveno každoro ční projednávání jednotlivých návrh ů, které v daném kalendá řním roce podávají jak ob čané, tak i právnické osoby.
33 Návrhy obdržené v roce 2001, byly řádn ě projednány v pr ůběhu roku 2002 v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., tzv. stavebním zákonem.
Hlavní zm ěny: 1. výstavba rodinných dom ů v k.ú. V ětřkovice nad tzv. železným mostem, 2. vstup maloobchodních řet ězc ů do Kop řivnice 3. odkanalizování místních částí Lubina, Mniší, Vl čovice 4. výstavba rodinných dom ů u k řižovatky v Lubin ě 5. výstavba rodinných dom ů u h řbitova v Kop řivnici 6. rozší ření zahrady, p říp. výstavba rodinných dom ů nad ul. Janá čkovou
Investi ční akce, rekonstrukce a opravy
Investi ční akce, rekonstrukce a rozsáhlejší opravy majetku m ěsta financované z rozpo čtu m ěsta Kop řivnice v roce 2002 náklady název akce (tis.K č) Pr ůmyslový park Kop řivnice - Vl čovice - II. etapa R 22500,0 Rekonstrukce výtahu č.p. 1102, 1103, 1021 R+PD 2472,7 Komunikace Slune ční R 2395,7 Oprava kanalizace v č. stavebních úprav č.p. 398-403 R 1777,0 Chodník Obránc ů míru 398 a 761 R 1320,8 Rekonstrukce objektu 1035 - Tyršová (SALUS) R 1187,5 Přístavba MÚ PD 1068,8 Rekonstrukce chladícího za řízení zimního stadionu R 1048,0 Komunikace Mniší - M ěrkovice R 937,3 Odkanalizování místních částí Lubina, Vl čovice, Mniší PD 866,4 Domov d ůchodc ů Kop řivnice PD 828,4 Oprava st řechy č.p. 1186, 1126, 1127 R 743,0 Plynofikace kulturního domu Vl čovice R 638,5 Rekonstrukce centra m ěsta - p ředlažba R 595,8 Nát ěr ocelové konstrukce zimního stadionu I. etapa R 591,7 Oprava komunikace Mniší - dolní Pružinky R 587,4 Tenisová hala hrací povrch R 539,9 Ubytovna pod lesem č.p. 621 PD 539,6 Oprava komunikace Nádražní R 521,3 Rekonstrukce WC KOZ I R+PD 503,8 Rekonstrukce ve řejného osv ětlení a m ěstského rozhlasu R 498,5 Energetická koncepce m ěsta PD 367,1 Rozší ření vodovodního řadu Lubina R 354,1 Předlažba chodníku Školní R 326,6 Sanace omítek obj. 58 R 271,5 Oprava komunikace Vl čovice (horní konec) R 253,7 Oprava st řechy č.p. 622 R 248,5 Oprava komunikace 1. Kv ětna R 242,4 Rekonstrukce tepelného hospodá řství TP 235,2 Osv ětlení kostela sv. Bartolom ěje R 228,0 Generální oprava WC ZŠ Alšova R 226,6 Oprava úpravny vody koupališt ě R 218,7
34 Komunikace a chodník h řbitov Kop řivnice R 216,4 Rekonstrukce sociálního za řízení obj. Skautu R 214,3 Úprava vnit řních záv ětří ZŠ 17. Listopadu R 209,9 Úprava komunikace k RD Záhumenní R 199,9 Ostatní drobné rekonstrukce a opravy R 6741,5 celkem 52716,5
Kaufland V zá ří došlo ke kolaudaci dvou staveb - supermarketu Kaufland a p říjezdové komunikace s dopravními plochami. Stavba byla náro čná nejen svým rozsahem a precizností, zvýšenými nároky na zakládání, ale hlavn ě umíst ěním v centru m ěsta. Zárove ň byla do provozu uvedena nová autobusová zastávka pro výstup. Zastavuje na ní většina autobus ů jedoucích od polikliniky na autobusové nádraží. Firma IPS - Skanska, závod T řinec, která provedla demolici p ůvodních staveb, vybudovala supermarket i s parkovišt ěm a p řístupovou komunikací. Termín dokon čení celého areálu byl stanoven na desátý m ěsíc tohoto roku. Firma musela nejen postavit samotný supermarket s parkovišt ěm a cestou ur čenou k zásobování komplexu, ale zárove ň i celý areál napojit na inženýrské sít ě. Doposud byl pozemek majetkem Tatry a elekt řina, voda, plyn či telefon byly vedeny zevnit ř závodu. Tyto sít ě byly po prodeji pozemku odpojeny a nyní bylo nutno provést napojení ze strany od m ěsta. Práv ě s budováním p řípojek inženýrských sítí souvisely výkopy, které se objevily vn ě oploceného staveništ ě na silnici či parkovišti vedle bývalého kina a zmizely koncem června. Na stavb ě budoucího supermarketu b ěžn ě pracovalo zhruba padesát lidí. V dob ě špi čky se jejich po čet zvyšoval až na sto dvacet. Stavební firma využívala práce dodavatelských firem a snažila se využívat i práce lidí z blízkého okolí. Firma Fastav Development, s. r. o., Vsetín chce využít veškeré pozemky starého závodu Tatry, které koupila. Na podzim bylo vydáno územní rozhodnutí na výstavbu prodejny Lidl. Ta bude mít velikost prodejny potravin U Laciny či Diskont Plus. Firma Lidl chce v příštím roce realizovat celou sérii t ěchto prodejen po celé Morav ě najednou. Jedná se asi o deset prodejen. To vše v návaznosti na centralizovaný velkosklad potravin v blízkosti Olomouce. Druhou část pozemku, která navazuje na areál Kauflandu a která je blíž p ěší lávce do Tatry, chce firma Fastav podle svých p ůvodních slib ů využít na realizaci výstavby objektu pro drobné a malé živnostníky.
Podnikatelský park Kop řivnice Podnikatelský park Kop řivnice má rozlohu 80 ha. První pozemek byl prodán v roce 2001 firm ě Dura Automotive Systems CZ, s. r. o V sou časné dob ě je dispozici 60 ha. V říjnu roku 2002 byla zahájena výstavba pr ůmyslové haly, jejímž nájemcem bude na základ ě ve řejné sout ěže spole čnost Cirex CZ, s. r. o (d říve Tatrarex Precision Castings, s.r.o.). Spole čnost Cirex CZ, která v Kop řivnici podniká již n ěkolik let, p ředpokládá, že po p řest ěhování výroby do nových prostor zdvojnásobí jak svou produkci, tak i po čet zam ěstnanc ů (náklady na výstavbu haly 2 536 tisíc euro, 75 % těchto náklad ů pokryto z dotace Phare, 17,6% poskytnuto ze státního rozpo čtu prost řednictvím Ministerstva pro místní rozvoj; p ředpokládaná kolaudace haly – kv ěten 2003).
Příprava technické infrastruktury V roce 2002 byla dokon čena výstavba druhé etapy p řípravy technické infrastruktury, tj. výstavba spínací stanice pro elektrickou energii a protažení rozvod ů technických médií podél vnit řní obslužné komunikace - náklady - 32 000 tisíc K č, získána dotace ze státního rozpo čtu ve výši 19 200 tisíc K č. Zóna je zainvestovaná inženýrskými sít ěmi a do infrastruktury bylo vloženo celkem 89 000 tisíc K č.
35 Strategický plán Podnikatelského parku Kop řivnice (PPK) Byl zpracován v pr ůběhu roku 2001. Spole čně se strategickým plánem ekonomického rozvoje m ěsta Kop řivnice je jedním ze základních kamen ů p řípravy investi čních akcí pro příštích p ět let.Byl sestaven tým pro tvorbu strategie, do kterého byli m ěstem Kop řivnice pozváni ke spolupráci zastupitelé m ěsta, zam ěstnanci m ěstského ú řadu, zástupci okolních měst a pracovníci institucí majících vztah k problematice p řípravy pr ůmyslových zón. Pod vedením externího spolupracovníka Centra podnikání a rozvoje vytvo řil tento tým dokument, který byl p ředložen m ěstu k projednání a schválení. Po ur čení priorit m ěsta v oblasti rozvoje PPK bude tento dokument detailn ě rozpracován.
Prezentace pro investory Kontaktním místem pro zahrani ční i české investory mající zájem o informace o PPK je Centrum rozvoje a podnikání.. Spole čně s kontaktní skupinou, složenou ze zástupc ů vedení m ěsta a zam ěstnanc ů m ěstského ú řadu, p řipravuje prezentace pro investory. V roce 2002 navštívilo zónu sedmnáct nových potencionálních investor ů. Projekt akreditace PPK V roce 2001 vyhlásilo Ministerstvo pr ůmyslu a obchodu v rámci Programu podpory rozvoje pr ůmyslových zón podprogram Akreditace pr ůmyslových zón. Díky tomuto podprogramu mají možnost pr ůmyslové zóny získat finan ční dotaci na tvorbu propaga čních materiál ů, nákup technického vybavení a na školení v oblasti lákání investor ů.Tohoto programu se zú častnil zástupce Centra podnikání a rozvoje a absolvováním záv ěre čné zkoušky se stal akreditovaným manažerem pr ůmyslové zóny a Pr ůmyslový park Kop řivnice se stal akreditovanou pr ůmyslovou zónou.
Nová hala v Pr ůmyslové zón ě Slavnostní zahájení stavby nájemní haly v Pr ůmyslové zón ě ve Vl čovicích se v úterý 22. října uskute čnilo za p řítomnosti pozvaných host ů. Mezi ty významn ější pat řili Bendan Buckley, delegát Evropské komise, pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Implementa ční agentury CBC Phare a také Lumír Blažek, ředitel spole čnosti Cirex CZ, s. r. o. Nová nájemní hala bude postavena z prost ředk ů Dopl ňkového investi čního programu CZ 0016. P ětasedmdesát procent náklad ů bude zaplaceno z prost ředk ů Evropské unie a pětadvacet uhradí česká strana, tedy stát a m ěsto. V rámci pomoci České republice p ři příprav ě na vstup do Evropské unie byla k tomuto datu poskytnuta České republice z programu PHARE finan ční podpora p řesahující 923 milion ů eur, což je v p řepo čtu více než 28 miliard korun. Nová výrobní hala bude o velikosti 5 184 metr ů čtvere čních dokon čena v červnu p říštího roku. Kop řivnice na projekt, který bude stát 2 406 708 eur, získala dotaci z prost ředk ů Phare 1 805 031 eur, z prost ředk ů státu dotaci 417 805 eur a zbytek doplatí m ěsto. Firma Cirex CZ, s. r. o., zam ěstnává v sou časnosti sedmaosmdesát lidí, po p řest ěhování do nových prostor a s postupem rozši řování výroby by m ěla zam ěstnat až dv ě st ě pracovník ů. Zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje Josef Jal ůvka řekl, že do konce roku, nejpozd ěji však v lednu, by se m ěl vyjád řit strategický partner pro Pr ůmyslovou zónu v Nošovicích, který bude mít návaznost i na ostatní pr ůmyslové zóny. Tento strategický partner je podle sd ělení zástupce hejtmana z automobilového pr ůmyslu. Pr ůmyslová zóna v Nošovicích je jediná, kterou Moravskoslezský kraj zast řešuje V pr ůmyslovém parku má v sou časnosti sídlo firma Dura, která zam ěstnává jen desítky lidí místo plánovaných stovek. Vedení m ěsta a celá pracovní skupina, která byla jmenována a zainteresována na pracích spojených se zainvestováním pr ůmyslového parku a na získání pen ěz z Evropské unie z prost ředk ů Phare na stavbu víceú čelové haly, mohou být spokojeny, nebo ť se poda řilo tyto finance získat. V úterý 22. října byla slavnostn ě zahájena výstavba nájemní haly.
36 Intenzivní jednání pracovník ů odboru majetkové správy a rozvoje i vedení m ěsta s Agenturou pro regionální rozvoj Ostrava o možnosti získání finan čních prost ředk ů z Evropské unie za čaly již v červenci roku 2000. Ve spolupráci s jejím centrem v Praze žádali o dotaci z prost ředk ů Phare 2000 - rezerva. V rámci dopl ňkových program ů se jevila možnost, že by Kop řivnice mohla dostat finance, ale podmínkou bylo p řipravit veškeré podklady do zá ří 2000. Na za čátku roku 2001 došlo k podepsání finan čního memoranda mezi Evropskou komisí a Českou republikou, na jehož základ ě byla schválena realizace projektu i v Kop řivnici. Samotný schvalovací proces byl velmi zdlouhavý, vloni v červenci m ěsto předalo tendrovou dokumentaci, která byla schválena až koncem roku. Poté následovalo vyhlášení ve řejné sout ěže na stavbu haly a na za čátku června letošního roku byla vybrána firma, která bude stavbu realizovat, a to firma Zlínstav, a. s., Zlín, která nabídla nejnižší cenu. Po podepsání smlouvy o spolufinancování projektu mezi m ěstem Kop řivnicí, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Agenturou pro místní rozvoj mohlo kone čně dojít k realizaci stavby.
Skon čila kauza prodeje akcií
V úterý 8. října se završila kauza kolem prodeje akcií spole čnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK). Osm m ěst a obcí se spojilo, aby za prodej akcií získaly co nejvíce pen ěz. Svazek vytvo řily m ěsta a obce - Kop řivnice, Štramberk, Odry, Frenštát, Fulnek, Hradec n. M., Studénka a Dobrá. Takto vzniklý balík akcií cht ěly získat dv ě firmy, a to Suez Lyonnaise des Eaux a Anglian Water. Firma, která by jej koupila, by také získala rozhodující podíl ve spole čnosti. Města uzav řela dne 13.4.1999 se spole čností Jung Silberstern komisioná řskou smlouvu, prost řednictvím které se tato spole čnost zavázala prodat jejich akcie po dosažení nejvyšší možné prodejní ceny – tedy stru čně řečeno prodat akcie nejvyšší nabídce. Jung Silberstern však proti v ůli jednotlivých obcí a m ěst tento závazek nerespektoval a p řevedl akcie anglické firm ě Angian Watwr za cenu 550 za kus, p řestože jej obce žádaly o p řevod akcií spole čnosti Suez Lyonnaise des Eaux, a to za cenu 1 350 K č za akcii. Toto porušení smlouvy si obce pochopiteln ě nenechaly líbit a spolu se spole čností Suez Lyonnaise des Eaux se dohodly, že jediným možným zp ůsobem – soudní žalobou – napadnou p řevod akcií Angli čan ům. Města tak následn ě u činila a za čala práce pro advokáty a soudy. Vše vypadalo slibn ě až do 10. kv ětna 2000, kdy frenštátské zastupitelstvo schválilo a potvrdilo prodej akcií SmVaKu Angli čan ům. To sta čilo firm ě Anglian Water pro získání majoritního podílu v SmVaKu. Starostové všech m ěst, kte ří prodali spole čně akcie SmVaKu, podepsali s Francouzi dohody o ukon čení smlouvy - slibu odškodn ění a p řistoupení k závazku o finan čním vypo řádání m ěsty a firmami Suez a Ondeo Services, s. a., za ur čitých podmínek. Jednou z nich je, že Francouzi uhradí poplatek ve výši jednoho milionu za odvolání k vrchnímu soudu, dále náklady na právní zastoupení a ostatní organiza ční náklady. M ěsto jako příjemce slibu se zavázalo, že neprodlen ě podá u m ěstského soudu návrh na zp ětvzetí žalob, což také prob ěhlo. Ješt ě tentýž den Francouzi p řevedli peníze z úrok ů na ú čty zú častn ěných m ěst. M ěsto Kop řivnice dostalo vyplaceno na úrocích 2,142 milion ů korun. Kop řivnice získala už v roce 1999 částku ve výši 43 550 850 a 1 401 300 korun, jež odpovídala uzav řené smlouv ě s Anglian Water. V následujícím roce m ěsto získalo 692 640 korun. Z úrok ů z vázaných ú čtů od Francouz ů v roce 2001 m ěsto Kop řivnice získalo úroky ve výši 3,740 milion ů korun a minulý týden druhou část. M ěsto Kop řivnice za prodej akcií SmVaKu získalo celkem 51 526 622 korun.
37 SmVaK za čalo s modernizací a rozši řováním zdejší čisti čky
Náro čná patnáctim ěsí ční rekonstrukce se rozb ěhla v areálu kop řivnické čisti čky odpadních vod na ulici P říborské. Podle provozovatele čisti čky a zárove ň investora celé akce, kterým jsou Severomoravské vodovody a kanalizace, si rekonstrukci čisti čky vyžádaly jednak p řipravované p řísn ější normy a také zvýšení kapacity čistírny s ohledem na budoucí čišt ění odpadních vod ze všech t ří místních částí Kop řivnice a Podnikatelského areálu ve Vl čovicích. Čisti čku není možné zcela odstavit a je modernizována za provozu. B ěhem stavby dochází k vým ěně staré technologie za novou a jejím ú čelem je zajišt ění kvalitn ějšího odstran ění organického zne čišt ění.
St ředisko SME bylo v Kop řivnici zrušeno
Od 1. prosince elektroinstala ční firma EB - Elektro Bartoš, smluvní partner SME, vyst řídá stávající zastoupení Severomoravské energetiky, a. s., v Kop řivnici. Řadu v ěcí spojených s dodávkou elektrické energie lidé nyní mohou vy řizovat telefonicky. Zám ěrem nejv ětšího regionálního distributora elektrické energie v ČR bylo p řesunout větší množství vy řizovaných záležitostí odb ěratel ů elekt řiny do telekomunika ční oblasti a ušet řit tím zákazník ům čas i peníze. Snižování po čtu st ředisek služeb SME za čala již p řed dv ěma lety, kdy za čala vytvá řet nová st řediska služeb ve spádových oblastech s dostupností pro v ětšinu obyvatel. Hlavním d ůvodem, pro č SME nahrazuje svoji přítomnost v uvedených místech spoluprací se smluvními partnery SME, je rostoucí zájem zákazník ů o rychlé a nenáro čné vy řizování služeb. Prost řednictvím telefonu lze vy řídit celou řadu b ěžných úkon ů a služeb, jako je provedení zm ěny výše zálohy, zp ůsobu placení, bankovního spojení, adresy pro zasílání faktur, zaslání opisu faktury, příjem a řešení reklamací. Od zá ří je možno telefonicky uzavírat a ukon čovat smlouvy o dodávce elekt řiny. Telefonní informa ční centra p řijímají hlášení o poruchách a poskytují informace o času a zp ůsobu obnovení dodávky elekt řiny.
Rekonstrukce tepelného hospodá řství
Plošná plynofikace m ěsta Kop řivnice, v četn ě místních částí Lubina, Vl čovice a Mniší již byla ukon čena. Z technických a ekonomických d ůvod ů existují lokality, resp. jednotlivé domy, které nejsou plynofikovány. Provozovatelem plynárenských za řízení v Kop řivnici je Severomoravská plynárenská a.s. Ostrava (SMP) vlastnící cca 98 % t ěchto plynárenských za řízení, zbylá 2 % vlastní město Kop řivnice a jednotliví majitelé. T ěmto vlastník ům SMP zajiš ťuje dle platné legislativy provozování t ěchto plynárenských za řízení. Distribu ční soustava v Kop řivnici je tvo řena souborem vysokotlakých, st ředotlakých a nízkotlakých plynovod ů a p řípojek. Z provozních d ůvod ů bylo v roce 1998 provedeno propojení nízkotlakých plynovod ů v Kop řivnici s nízkotlakými plynovody ve Štramberku (vznik spole čné distribu ční sít ě). Distribu ční sí ť Kop řivnice je zásobována čty řmi regula čními stanicemi: RS I Česká, RS III Husova, RS Ba řiny, RS Kanada. SMP evidovala k 30. 11. 2001 v Kop řivnici cca 35,5 km plynovod ů, 13,6 km p řípojek a 1120 ks p řípojek a cca 7 340 odb ěratel ů, z toho cca 7190 kategorie obyvatelstvo, cca 147 kategorie maloodb ěr a 3 kategorie velkoodb ěr.
TATRA Kop řivnice je zásobována samostatnými vysokotlakými regula čními stanicemi plynu. Tyto stanice jsou p římo napojeny na systém vysokotlakých plynovod ů a jsou nezávislé na provozu distribu ční sít ě Kop řivnice .
38 Podnikatelský areál Vl čovice je zásobován novou regula ční stanicí plynu RS Q 1200 (stavba dokon čena v 10/2001). Majitelem a provozovatelem této regula ční stanice je rovn ěž SMP. Distribu ční sí ť Lubina je zásobována jednou regula ční stanicí plynu. SMP eviduje k 30. 11. 2001 v místních částech Lubina, Vl čovice a Mniší cca 27,7 km plynovod ů, 5,3 km přípojek a 692 ks p řípojek. V t ěchto místních částech SMP eviduje celkem cca 650 odb ěratel ů, z toho cca 625 kategorie domácnost a cca 25 kategorie maloodb ěr.
Spole čnost ETES, s. r. o., P řerov provedla na základ ě smlouvy o odborné pomoci pro město poradenskou činnost v oblasti tzv. komunální energetiky. Pro jednání se všemi dot čenými subjekty a zainteresovanými stranami získala od m ěsta plnou moc. V Kop řivnici je technický stav centrálního systému zásobování teplem (dále jen CZT) neuspokojivý a na udržení jeho provozuschopnosti jsou ro čně vynakládány zna čné finan ční prost ředky. Letos na jeho provoz bylo plánováno p řibližn ě t řináct milion ů. Tyto náklady jsou sou částí ceny tepla, a platí je tedy pom ěrnou částí každý odb ěratel tepla v Kop řivnici. Spole čnost v minulosti p řipravila pro m ěsto tzv. Zám ěr na modernizaci systému centrálního zásobování teplem. Jednalo se o komplexní řešení, spo čívající nejenom v modernizaci stávajících topných systém ů ve m ěst ě, ale i o související opat ření organiza čně právního charakteru. Tento zám ěr je životaschopným projektem, který byl schválen zastupitelstvem m ěsta letos v únoru. Jeho cílem je stabilizovat dlouhodob ě cenu tepla pro kone čného odb ěratele ve m ěstě a hlavn ě zajistit, aby tato cena byla pro ob čany výhodná a srovnatelná se stávajícími cenami i p ři vlastní vysoké investici modernizace CZT a sou časn ě byla pod dlouhodobou kontrolou m ěsta. Vedení m ěsta si nechalo zpracovat p ět nezávislých posudk ů a dv ě sixtace, což jsou znalecké posudky dvou vysokých škol zabývajících se teplem, na p ět nezávislých expertiz. Tyto znalecké posudky vypracoval prod ěkan katedry energetiky, fakulty strojní, VŠB - Technické univerzity Ostrava a odborníci z Fakulty elektrotechnické, z ČVUT Praha. Oba posudky potvrdily postup radnice p ři výb ěru strategického partnera na modernizaci tepla. V posudku VŠB se píše: „Z podstoupených podklad ů je z řejmé, že většina oslovených odborník ů správn ě volila spole čnost EFIS, která p řináší v ětší výhody jako strategický partner. M ěsto Kop řivnice, jako spole čník budoucího provozovatele, má tak významnou možnost zajistit co nejmenší dopad na kone čného spot řebitele, a to jak vhodným technickým řešením, tak i vhodným zp ůsobem financování.“ Zastupitelé schválili uzav ření smluvních vztah ů, a to: smlouvy o partnerství s firmou EFIS, a. s., Praha, spole čenské smlouvy o založení spole čnosti s ru čením omezeným s firmou EFIS. Dále zastupitelstvo rozhodlo o založení spole čnosti Teplo Kop řivnice, s. r. o., a delegovalo Ji řího Tichánka jako zástupce m ěsta na valnou hromadu spole čnosti a zárove ň jej pov ěř ilo, aby v zastoupení m ěsta jako spole čník spole čnosti projednal obsah smluv uzavíraných mezi touto spole čností a spole čností EFIS, a. s. Jako poslední zastupitelé schválili návrhy člen ů za m ěsto Kop řivnici do dozor čí rady, a to: Aloise Janka, Petra Chrome čku a Ji řího Rýdla. Podle nabídky vybraného strategického partnera, spole čnosti EFIS, a. s., by cena tepla v roce po dokon čení modernizace CZT nem ěla být vyšší než cena platná v roce zahájení modernizace. To lze zajistit i p ři splácení vynaložených investi čních prost ředk ů spole čnosti EFIS, a to pomocí dosažených úspor tepla, zejména snížením ztrát v rozvodech a p ředávacích stanicích tepla. Modernizace stávajícího centrálního zásobování teplem znamená provedení nových bezkanálových p ředizolovaných rozvod ů tepla až do jednotlivých objekt ů, instalaci nových domovních p ředávacích stanic tepla, centrální dispe čink a další. Vlastní investi ční náklady budou stanoveny až po zpracování projektové dokumentace a nem ěly by být vyšší než dv ě st ě milion ů korun. M ěsto doposud za ú časti firmy ETES, s. r. o., provedlo legislativní a technickou přípravu, aby zám ěr modernizace centrálního zásobování teplem mohl být realizován v nejbližší dob ě, a to po schválení dalších p říslušných krok ů v rad ě a v zastupitelstvu.
39 Vedení radnice má krom ě energetického auditu zpracovanou i energetickou koncepci města Kop řivnice. Tyto dokumenty od nezávislých energetických auditorských spole čností se v podstatných záv ěrech shodují, což je významný p ředpoklad pro úsp ěšnost zám ěru. Celá zm ěna CZT byla již odstartována a její realizace se p ředpokládá v pr ůběhu p říštího roku. V souvislosti s těmito zám ěry došlo k založení spole čnosti Teplo. První valná hromada spole čnosti Teplo Kop řivnice, s. r. o., která bude mít na starosti zásobování tepla ve měst ě, se konala ve čtvrtek 21. listopadu v Kop řivnici. Spole čnost Teplo byla v úterý 19. listopadu zapsána do obchodního rejst říku u Krajského soudu v Ostrav ě. Generální ředitel firmy EFIS, a. s., Jan Patrman informoval p řítomné o p řípravách výb ěrového řízení na zhotovitele díla na základ ě podepsané Smlouvy o partnerství mezi spole čností EFIS a městem Kop řivnice a oznámil, že organizací výb ěrového řízení pov ěř il spole čnost RTS, a. s., Brno.
Salus – azylový d ům Jen velice pozvolný byl rozjezd provozu azylového domu pro rodi če s d ětmi Salus. Nyní však již charitativní za řízení podporované mimo jiné i místní radnicí znovu b ěží na plné obrátky. To, že byl domov Salus delší dobu neobsazený, je pochopitelné. Bylo tady půl roku zav řeno a je jasné, že se lidé nau čili obracet se n ěkam jinam. Koncem zimy už byl napln ěn na sto procent. Byla obsazena všechna l ůžka a také dv ě nouzové p řistýlky. Salus poskytl azyl čty řem matkám a osmi d ětem. Čty řlístek - krizové centrum pro d ěti, jehož p řístavba v podkroví byla d ůvodem nákladné rekonstrukce, je ale využíván o poznání mén ě. V za řízení, které je schopno najednou pojmout sedm až deset d ětí, se od jeho otev ření na po čátku června vyst řídalo jen šest malých obyvatel. Krizové centrum navíc zvyšuje náklady na provoz domu, který se v podstat ě nep řetržit ě potýkal s nedostatkem pen ěz.
Slumeko Na zasedání rady m ěsta byl schválen operativní plán zimní údržby, kde jsou p řesn ě stanoveny podmínky a zp ůsob provád ění údržby m ěsta a místních částí. V tomto dokumentu je ur čeno, za jakých podmínek a kdo m ůže vyhlásit kalamitní stav, v jakém čase musí být provedena údržba jednotlivých ulic a další podrobnosti, kterými se p ři zimní údržb ě Slumeko řídí. Materiálem pro údržbu je struska, která nepráší tolik jako škvára. S ůl se používá pouze na údržbu schodiš ť a v p řípad ě mrznoucího dešt ě a náledí, to znamená jen ve výjime čných p řípadech. Pro letošní rok nebyla uzav řena smlouva s Okresní správou silnic Nový Ji čín, do jejíž kompetence spadají hlavní pr ůtahy Kop řivnicí a která si zp ůsob údržby ur čuje sama. Výhodou strusky krom ě nižší ceny je i skute čnost, že se tímto materiálem nemusí firma předzásobit na celé zimní období, jak je tomu nap říklad u kamenné drti. V zim ě totiž není jakub čovický lom v provozu, protože kamenná dr ť se proplachuje vodou, která by v zim ě zamrzala. Technika ur čená k zimní údržb ě z ůstává stejná jako v minulém roce. Po lo ňských zkušenostech se však p řikoupila sn ěžná fréza, která je ur čena na odstra ňování vyšších záv ějí a na n ěkteré části chodník ů, kde nelze použít pro odstran ění sn ěhu multikáry. V operativním plánu zimní údržby jsou stanoveny t ři lokality v místních částech, které nebudou v zimním období udržovány. Jedná se o místa, která jsou zárove ň dostupná i jiným zp ůsobem, takže v žádném p řípad ě nedochází k od říznutí t ěchto lokalit od okolí. Problematická z ůstává i nechrán ěná spojnice mezi V ětřkovicemi a Mniší, která v extrémním období váno čních svátk ů minulého roku byla i po projetí techniky b ěhem p ůl hodiny zcela zavátá. Firma Slumeko udržuje v Kop řivnici a místních částech dvaat řicet kilometr ů chodník ů a padesát kilometr ů cest.
40 V letošním roce bylo oproti jiným let ům v rozpo čtu m ěsta vy člen ěno na opravu a údržbu komunikací pom ěrn ě více finan čních prost ředk ů. V investi čních akcích se jedná o částku ve výši 1,9 miliónu korun a dalších 630 tisíc korun bylo použito na výspravy místních komunikací v rámci rozpo čtu mandátní smlouvy mezi m ěstem a Slumekem. Jednou z prvních oprav byl další úsek na ulici Nádražní od autobusového nádraží k nákladovému nádraží a stavebninám. Jedna část opravy p řišla m ěsto v rámci investi čních položek v objemu na p ůl milionu, druhá - k řižovatka ulic Nádražní a Severní p řišla na 150 tisíc. V horizontu zhruba t ří let by m ěla být dod ělána celá ulice Nádražní, což je odvislé od finan čních prost ředk ů m ěsta. Této ulici bude v p říštích letech v ěnována zvýšená pozornost, protože se jedná o hlavní příjezdovou trasu ke st ředisku Kaufland a centru m ěsta, u níž je p ředpoklad, že bude hodn ě p řet ěžována. K dalším opravovaným úsek ům pat ří část ulice D ělnické k zatá čce u vlakové zastávky, která byla vyfrézována a poté opravena obalovanou sm ěsí. V p říštím roce bude patrn ě uzav řen povrch ulice D ělnické asfaltovým nát ěrem. Úpravy se do čkala i ulice Kadlá čkova za házenká řským h řišt ěm, která byla řešena panelovými p řeklady. Na Sýkorci byla dokon čena 3. etapa propojky použitím recyklovaného asfaltu. Materiál se získal odfrézováním zv ětralého povrchu na ulici Nádražní. Je to pom ěrn ě cenný materiál a bylo by škoda ho vozit na skládku. Asfalt se rozdrtí, natáhne se na opravovanou vozovku, zahutní válcováním a na povrch se dvakrát st říkne uzavírací asfaltový nát ěr, který vozovku nejen zpevní, ale zárove ň uzav ře proti vod ě.
Stavba rondelu
Kruhový objezd nahradil stávající k řižovatku ulic Obránc ů míru a Záhumenní. Řidi čů m, kte ří tímto místem v lét ě projížd ěli, zna čně zkomplikoval pr ůjezd. Stavba byla provád ěna za plného provozu a p řinesla řadu dopravních omezení. Omezení byla vyzna čena provizorním dopravním zna čením a vyplývala vždy z momentálních pot řeb provád ějící firmy. Zhotovitelem stavby byla firma Strabag. Omezení se dotklo také p ěších. Čekaly je jednak úpravy p řechod ů pro chodce a také uzav ření chodníku vedoucího podél Technického muzea. Součástí stavby byl mimo jiné také p řesun bistra Dakar, které na svém sou časném stanovišti stavb ě p řekáželo. Stavba, jejímž investorem je Správa silnic Moravskoslezského kraje Ostrava, prob ěhla ve t řech etapách a byla dokon čena 22.srpna.
Přibyly dva bezbariérové p řechody
V rámci rozvoje m ěsta bylo v rozpo čtu na letošní rok po čítáno na bezbariérovou úpravu chodník ů s částkou dv ě st ě čty řicet tisíc korun. Čty řicet tisíc stálo p řepracování dokumentace z roku 1997. Realizace se proto do čkala pouze část první lokality na křižovatce ulic Štefánikovy a Kpt. Jaroše u o ční optiky za 151 500 korun. Bezbariérová úprava v této lokalit ě byla prioritní i z toho d ůvodu, že se upravil p ůvodn ě šikmý p řechod pro chodce. Podle nových dopravních p ředpis ů musí být p řechod kolmý k cest ě. Proto se upravovala i část chodníku. Na bezbariérovou úpravu byly vytipovány ješt ě další dv ě lokality: k řižovatka ulic Kpt. Jaroše a Záhumenní naproti bývalému Speditu a ulice Husova od sídla vodáren po křižovatku s ulicí Štefánikovou. Bezbariérové p řechody uvítali zejména ob čané se sníženou pohyblivostí a vozí čká ři.
Squash a bowling Zhruba s m ěsí čním zpožd ěním se návšt ěvník ům otev řely dve ře nového sportovn ě relaxa čního centra v nejvyšším pat ře n ěkdejších kasáren na ulici České. P ůvodn ě m ělo centrum, ve kterém v první fázi vznikly dva squashové kurty, dv ě bowlingové dráhy,
41 centrální bar a zázemí, otev řít již v posledních dnech m ěsíce dubna. Váznoucí subdodávky však majitele donutily posunout termín na poslední týden v kv ětnu.
Bowlingové st ředisko Se sportovn ě zábavnými centry se v našem m ěst ě doslova roztrhl pytel. Po zprovozn ění druhého poschodí v objektu kasáren a dostav ění nového areálu naproti koupališti p řišlo na řadu v po řadí již t řetí bowlingové st ředisko, které se za čalo budovat v Kop řivnici. Tentokrát si na své p řijdou obyvatelé sídlišt ě Sever, protože nad obchodním st řediskem Delvita má vyrůst nové zábavní centrum. První poschodí poté, co prostory opustila prodejna drogerie a papírnictví, bylo léta nevyužíváno. Snahou firmy Valim, s. r. o., z Rožnova pod Radhošt ěm, je minimalizovat zásahy do p ůvodních konstrukcí a vytvo řit prostor zábavního centra sestávajícího z restaurace a herny, kde bude návšt ěvník ům k dispozici ruleta, herní automaty, billiard a bowling. Stavební povolení nabylo platnosti letos 3. zá ří a b ěhem jednoho roku by m ěly být úpravy v horním pat ře komplexu zcela dokon čeny. Z venkovního pohledu pak obyvatelé zaregistrují pouze nové zasklení, tedy vým ěnu výkladních sk říní za podlouhlá okna. Z objektu bude navíc zajišt ěn p řístup na terasu, která však nebude b ěžn ě využívána. Majitelem celého obchodního komplexu, ve kterém rožnovská firma Valim buduje nové zábavní centrum, je Retail invest, a. s., Praha.
Výstavba patrových garáží a parkoviš ť Kop řivnice má jeden velký problém, a to parkovišt ě. Lidé bydlící v Kop řivnici mají problém zaparkovat svá auta. Všechny kandidující strany cht ějí vybudovat parkovišt ě po celém m ěst ě, poblíž dom ů, aby lidé m ěli k aut ům co nejblíž, t řeba i na úkor zelen ě.
Pro sídlišt ě Sever je nutné ud ělat n ějaké centrální, a ť už podzemní či povrchové parkovišt ě, ale muselo by být bezpe čné, aby lidé neměli strach tam to auto dát. Řešení tohoto problému se dostalo do volebních program ů všech politických stran ve m ěst ě. Bylo škoda, že m ěsto v minulosti nechalo dopustit zrušení části parkovišt ě p řed hotelem.
Bar v suterénu bývalé Many Z řejm ě bar či podobné za řízení v sou časnosti vzniklo v suterénních prostorách n ěkdejší Many na ulici Štefánikov ě. To bylo v rozporu s rozhodnutím stavebního ú řadu, který ve zmín ěných prostorách povolil vybudování stavebního bazaru. Majitel objektu Josef Ju říček stavbu zm ěnil v rozporu s platným stavebním povolením i v dalších částech objektu. V místech, kde m ěl být p ůvodn ě stavební bazar, vznikly barové pulty a podobná za řízení. Podle zam ěstnanc ů stavebního ú řadu si Ju říček nechal zpracovat novou stavební dokumentaci, kterou schvalovali hasi či a hygiena, stavební ú řad však nikoliv. Samotný majitel budovy, který v médiích jakékoliv porušení stavebních povolení odmítl, se k celé záležitosti odmítl vyjad řovat.
ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ
Ovzduší
Stav zne čišt ění ovzduší pro území Kop řivnicka je sledován na automatizované imisní stanici Lubina - Drnholec provozované Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Stanice v Lubin ě – Drnholci je osazena analyzátory na m ěř ení koncentrací oxidu si řičitého SO2, oxid ů dusíku NOx a prašného aerosolu PM10.
42 Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší naměřené v roce 2002 (v g/m 3) měsíc PMK MDK MKK SO 2 NO PM10 SO 2 NO x PM10 SO 2 NO x PM10 x leden 19 27 41 102 109 102 187 216 174 únor 7 18 33 24 53 109 68 264 149 březen 10 21 40 25 58 89 85 245 120 duben 8 25 43 22 40 74 91 240 105 květen 5 15 31 12 28 47 31 125 88 červen 3 13 24 6 20 37 50 96 73 červenec 4 13 28 10 22 48 46 68 75 srpen 4 16 38 15 24 64 61 87 97 září 6 23 34 14 42 57 68 164 119 říjen 5 14 30 20 28 63 61 60 listopad 8 19 36 24 38 79 35 59 prosinec 27 28 73 79 67 260 106 72 Imisní 60 80 60 150 100 150 500 200 500 limit
Text kurzívou = p řekro čení imisního limitu.
PMK - pr ůměrná m ěsí ční koncentrace MDK - maximální denní (24hodinové) koncentrace MKK - maximální krátkodobé (p ůlhodinové) koncentrace
Průměrné měsíční koncentrace naměřené v letech 1998 2002 (v g/m 3) rok SO 2 NO x PM10 1998 14 23 24 1999 10 20 22 2000 8 20 26 2001 9 23 37 2002 9 19 38
ODPADY
Nakládání s komunálními odpady zajiš ťuje na základ ě mandátní smlouvy s městem Kop řivnice spole čnost SLUMEKO, s.r.o. Kop řivnice. V roce 2002 bylo na území města Kop řivnice a místních částí Lubina, Vl čovice a Mniší vyprodukováno celkem 6.470 tun ostatního odpadu (O) a 38,9 tun nebezpe čného odpadu (N). Ostatní odpad (O) je p ředáván k odstran ění na řízených skládkách, a to p ředevším na skládce SKLADEKO Sta říč, a. s. Tatra Kop řivnice ve Vl čovicích nebo ASOMPO a.s. v Životicích u Nového Ji čína.
Komunální odpad odstraněný na skládkách odpadů Celkové množství odpadu 1996 1999 2000 2002 zneškodňovaný na skládkách (t) 5 906 5 418 5 564 6 470 komunální odpad skládkováno 4 184 3 934 3 958 4 706 z toho objemný odpad 180 183 137 241 odpad ze zeleně 964 741 564 804 uliční smetky 598 311 278 293 stavební odpad 90 186 180 203 výkopová zemina, kameny 70 120 22 15
43 separovaný odpad 115 387 395 342 nebezpečný odpad 31 36 44 ostatní odpad 126 132 63
Nebezpe čný odpad Sb ěr nebezpe čných odpad ů probíhá prost řednictvím stabilní a mobilní sb ěrny. Stabilní sb ěrna je umíst ěna v prostorách dot říďovací linky.
Vyhodnocení provozu t řídící linky odpadu Významným zkvalitn ěním provád ěného t říd ění využitelných složek odpadu z komunálního odpadu je dot řiďovací linka, kde probíhá pr ůběžn ě finalizace t říd ění plast ů a papíru. V roce 2002 bylo zpracovatel ům p ředáno 324 tun vyt říd ěného odpadu, tzv. druhotných surovin k dalšímu využití.
Vodní hospodá řství a ochrana vod Prob ěhla oprava mlýnského náhonu v Lubin ě - 2. etapa údržby a opravy mlýnského náhonu, který spravuje m ěsto Kop řivnice, v místních částech Lubina a Vl čovice. Bylo vy čišt ěno koryto náhonu, na n ěkolika místech toku zpevn ěny sesuté b řehy. Náklady na opravy: 126 tis. K č.
Zpevn ění koryta říčky „Lubinky“ Po n ěkolika letech urgencí ze strany m ěsta Kop řivnice, vlastník toku Lesy České republiky vy čistil a zpevnil b řehy koryta říčky „Lubinky“ v délce cca 900 m v úseku od zaúst ění do Lubiny po autobusovou zastávku v centru Mniší. Tím se výrazn ě zvýšila reten ční kapacita toku, který p ři záplavách v červenci 1997 p ůsobil škody na majetku ob čan ů, kte ří bydlí v jeho sousedství.
Deratizace V červenci a srpnu 2002 prob ěhla na území m ěsta Kop řivnice ve dvou etapách a ve spolupráci s n ěkterými dalšími subjekty vlastnícími nemovitosti ve m ěst ě (Oblastní stavební bytové družstvo, REKAZ, Energetika TATRA, Severomoravské vodovody a kanalizace apod.) deratizace. Celkem bylo použito 1.048 ks nástrah do suchého a 1.012 ks nástrah do mokrého prost ředí a 238 kg granulí. Náklady: 164 tis. K č
Ve řejná zele ň, zem ědělský p ůdní fond
Kácení strom ů Na základ ě žádostí vlastník ů nebo nájemc ů pozemk ů vydává odbor životního prost ředí podle zákona o ochran ě p řírody a krajiny rozhodnutí o povolení nebo nepovolení kácení strom ů a ke řů rostoucích mimo les. B ěhem roku bylo vydáno celkem 46 rozhodnutí.
Náhradní výsadba V p řípad ě, že d ůvodem ke kácení d řevin není bezpe čnost osob nebo majetku nebo výchovná probírka porostu, je ukládána povinnost provedení náhradní výsadby. K nejv ětším výsadbám uloženým v roce 2002 pat řily: - 25 ks vzrostlých strom ů v areálu Tatra a.s. - 10 ks vzrostlých strom ů na zahrad ě D ětského centra - 5 ks vzrostlých strom ů na pozemku m ěsta za kácení u hotelu Tatra - dalších 31 ks vzrostlých strom ů v k.ú. Kop řivnice, Lubina, Mniší a Vl čovice. K nejvýznamn ějším náhradním výsadbám uloženým v p ředchozích letech pat řily: - 20 ks vzrostlých akát ů v centru m ěsta - vzrostlé stromy u hypermarketu Kaufland (javory, platan) - 2 ks vzrostlých strom ů u garáží na sídlišti Sever.
44 Zem ědělský p ůdní fond (ZPF)
Na katastrálních územích Drnholec nad Lubinou, Mniší, Lubina, Kop řivnice, Štramberk, V ětřkovice, Vl čovice, Závišice, Ženklava bylo celkem ro čně od ňato :
Odnímání zemědělské půdy v letech 1998 2002 rok 1998 1999 2000 2001 2002 m 2 5 982 2 824 12 543 49 185 64 404
Výše odvod ů za rok 2002 za odn ětí zem ědělské p ůdy činila 670 tis. K č. Tém ěř celou tuto částku tvo ří odvody za odn ětí p ůdy p ři výstavb ě v Pr ůmyslové zón ě Kop řivnice. Částka za odvod je podle zákona ze 40 % p říjmem obce, na jejímž území k odn ětí p ůdy došlo a ze 60 % p říjmem Státního fondu životního prost ředí ČR. Finan ční prost ředky, které takto získá obec, mohou být následn ě podle stejného zákona použity pouze pro zlepšení životního prost ředí v obci a pro ochranu a obnovu p řírody a krajiny.
Lesní hospodá řství Veškeré práce v m ěstských lesích zajiš ťovala na základ ě smlouvy firma specializovaná na lesnickou činnost – Frenštátská lesní a.s., činnost odborného lesního hospodá ře vykonává Ing. Jaromír Hutyra. V říjnu 2002 prob ěhlo samostatné výb ěrové řízení na p ěstební činnost a na těžební práce. Vít ězi se staly spole čnosti LESS Bohdane č pro t ěžbu, a Ing. Ji ří Beneš – LIGNASERVIS z Chal čova pro p ěstební práce.
Výsledky hospoda ření roku 2002
Těžba d řeva V roce 2002 bylo vyt ěženo celkem 617 m3 d řeva, z toho 430 m3 jehli čnatého a 187 m3 listnatého d řeva. Mýtní úmyslná t ěžba byla provedena v porostu 345 B60 (svah severní expozice pod h řebenem Červeného Kamene). Zales ňování Celková plocha zales ňování činila 2,10 ha, z toho na ploše 1,00 ha bylo provedeno první zalesn ění po mýtní t ěžb ě, na zbývající ploše l,10 ha, p řevážn ě na Pískovn ě, opakované zalesn ění dopln ěním sazenic uhynulých ze zales ňování v minulých letech. Celkem bylo vysazeno 13 130 sazenic.
Zalesňování v letech 2000 2002 Druh (ks) 2000 2001 2002 smrk ztepilý 1 400 3 940 5 380 modřín evropský 800 500 100 buk lesní 8 000 12 600 3 850 javor klen 2 000 2 450 x jasan ztepilý 2 100 70 1 200 borovice lesní 500 0 2 000 jedle x x 500 dub červený x x 100 celkem 14 800 19 560 13 130
45 Certifikace les ů V m ěsíci červnu roku 2002 se m ěsto Kop řivnice p řihlásilo k ú časti v regionální certifikaci les ů, což znamená hospoda řit na svém lesním majetku v souladu s kritérii trvale udržitelného hospoda ření v lesích. Inspekto ři národního certifika čního centra Ústavu pro hospodá řskou úpravu les ů v Brandýse nad Labem prov ěř ili venkovním šet řením shodu s kritérii certifikace. M ěstu bylo ud ěleno osv ědčení o ú časti v regionální certifikaci.
Ochrana p řírody a krajiny
Obnova luk na území Janíkova sedla Již od roku 1997 se pravideln ě provád ějí v Janíkov ě sedle mezi Červeným kamenem a Pískovnou a v lokalit ě sjezdovky pod Červeným kamenem práce, které velkou m ěrou přispívají k záchran ě jedine čných živo čišných a rostlinných spole čenstev s výrazným podílem zvlášt ě chrán ěných vstava čovitých rostlin. Veškeré náklady na údržbu luk ve výši tém ěř 100 tis. K č šly z prost ředk ů m ěsta Kop řivnice, nebo ť Ministerstvo životního prost ředí ČR m ěstu p řiznání dotace z programu Pé če o krajinu zamítlo.
Zajišt ění migrace obojživelník ů V b řeznu byly podél komunikace I/58 u vl čovického rybníka umíst ěny zábrany s padacími pastmi pro zajišt ění bezpe čnosti skokana hn ědého a ropuchy obecné p ři migraci.. B ěhem šesti týdn ů bylo členy ob čanského sdružení Hájenka Kop řivnice, kte ří akci zajiš ťují, p řeneseno 2 933 jedinc ů skokana hn ědého. Náklady ve výši 7,7 tis. K č uhradilo m ěsto.
Ekologická výchova Ekologická výchova a vzd ělávání je od roku 1998, na základ ě smlouvy s m ěstem Kop řivnice, zajiš ťována ob čanským sdružením Hájenka, st řediskem ekologické výchovy (SEV). To v Kop řivnici zajiš ťuje p ředevším ekologické programy pro školy. Programy jsou p řipraveny jako dopln ění, rozší ření nebo názorné zopakování u čiva základních škol. Školám byly stejn ě jako v letech minulých nabídnuty formou katalogu „Školní loukot ě 2002 – 2003“, který obsahuje 42 terénních a vnit řních program ů. V souladu s uzav řenou smlouvou s m ěstem Kop řivnice p řipravili členové sdružení Hájenka v roce 2002 v okrese Nový Ji čín 59 program ů pro d ěti z mate řských škol, 172 program ů pro žáky základních škol a 4 programy pro studenty st ředních škol, tj. celkem 235 program ů (po čet ú častník ů 4916, z toho 1756 z Kop řivnice). V rámci ekologické osv ěty dosp ělých byly SEV Hájenka v r. 2002 zorganizovány t ři akce, a to informa ční kampa ň proti vhazování leták ů do schránek p ři Dni Zem ě (duben 2002), Vánoce na Hájence a terénní exkurze na Hon čovu h ůrku. Sdružení také pokra čovalo, stejn ě jako v minulých letech, i v roce 2002 v provozu ekologické poradny v prostorách KDK.
46
ŽŽ ivot v Kop řivnici
Hospodá řský život Tatra P ředevším snaha o masivn ější proniknutí na zahrani ční trhy motivovala vedení automobilového závodu ke zm ěně názv ů u t ří spole čností, které mají i nadále z ůstat členem skupiny Tatra, a. s. Slévárna, kovárna a ná řaďovna se již n ějakou dobu pyšní obchodními jmény Tafonco, Taforge a Tawesco. Doposud tyto podniky d ělaly marketing především pro tuzemský trh a tady byly jejich názvy srozumitelné. Vedení Tatry ale chce, aby tyto spole čnosti pracovaly také pro zahrani ční zákazníky v N ěmecku či USA, kde už se poda řilo získat n ějaké kontrakty. Zm ěna názvu je také vyjád řením nezávislosti dce řiných spole čností na Tat ře. Cílem podniku je, aby závislost t ěchto firem na automobilce byla minimální. Ideální by bylo, kdyby produkce pro automobilku tvo řily deset či dvacet procent celkového objemu výroby. Trend zvyšování podílu pro externí zákazníky prosazovala již minulá vedení automobilky a Ameri čané v tomto nastoleném sm ěru od svého vstupu do Tatry pokra čují. Podle jejich vyjád ření je však podíl produkce pro automobilku stále vysoký a pohybuje se okolo padesáti procent.
Výherní automaty se st ěhují do heren
Blikající výherní automaty v hernách a barech jsou pom ěrn ě slušným zdrojem p říjm ů do radni ční kasy. Jen za minulý rok p řinesly poplatky z provozování tohoto druhu hazardu ve m ěst ě do rozpo čtu p řes šest milion ů korun. Padesát procent z jedné z hrazených položek, tedy bezmála další dva miliony z vybraných pen ěz p řitom radnice ješt ě odvedla finan čnímu ú řadu. P řesto, že poplatky a odvody jsou pom ěrn ě dost vysoké, z ůstává z řejm ě provozování automat ů výnosným byznysem. Automat ů ve m ěst ě stále pozvolna p řibývá a jejich po čet se pohybuje okolo sto dvaceti. Zm ěnou je, že se firmy snaží výherní hrací automaty st ěhovat spíše do heren, na rozdíl od doby, kdy p řed p ěti šesti lety byly jeden dva automaty skoro v každé restauraci. D ůvod shromaž ďování v ětšího po čtu automat ů do jednoho místa je zcela jednoduchý. Provozovatelé výherních stroj ů lákají hrá če na kumulovanou výhru. Ta umož ňuje hrá či odnést si dom ů jacpot, který m ůže dosáhnout maximální výše deset tisíc korun. Po čet automat ů ve m ěst ě je údajn ě také závislý na obdobích roku. V pr ůběhu roku firmy dokupují nové automaty nebo je st ěhují z jiných lokalit. M ěsto ro čně provádí zhruba čty řicet kontrol v terénu zam ěř ených práv ě na dodržování p ředpis ů spojených s provozováním tohoto druhu hazardních her. Vloni byly ud ěleny pouze dv ě pokuty v celkové výši 15 tisíc korun. Deset tisíc stálo majitele jednoho z místních podnik ů nepovolené p řest ěhování výherních automat ů z jedné místnosti do jiné a p ětitisícovou sankcí byl potrestán podnik, ve kterém došlo k porušení zákazu hry nezletilými. Poplatky z provozu výherních hracích stroj ů ve výši p řesahující šest milion ů, které za lo ňský rok skon čily v rozpo čtu m ěsta, svou výší výrazn ě p řed čily p ůvodní p ředpoklad, který po čítal se t řemi miliony sedmi sty padesáti tisíci.
47 Významné akce
Motýlek Šestý ro čník tvorby handicapované mládeže Motýlek 2002 byl po všech stránkách rekordní. B ěhem čty řhodinové p řehlídky tance, zp ěvu a dramatické tvorby t ělesn ě i mentáln ě handicapovaných, se na pódiu vyst řídaly čty ři stovky d ětí ze dvaat řiceti za řízení z celé republiky a Polska. V po čtu ú činkujících se po řadatelé dostali až na samou hranici, kterou lze ješt ě technicky zvládnout. Zájem o p řehlídku vzr ůstá nejen mezi speciálními za řízeními, ale na druhé stran ě i mezi diváky. Množství lidí, kte ří p řišli naši p řehlídku podpo řit po řadatele velmi pot ěšilo, protože to je hlavním smyslem akce, aby se d ěti neuzavíraly samy do sebe, ale aby jejich činnost mohla ocenit i ve řejnost. K vrcholu p řehlídky pat řila recitace festivalové stálice Petra Siveka z Ostravice a neoficiální festivalová hymna Skálo, skálo, skálo, pro č je lásky málo. Dva zahrani ční ú častníci p řehlídky p řijeli z Ústavu sociální pé če Glucholozy a Gymnázia Myszkow. V lo ňském roce delegace z družebního m ěsta p řehlídku divácky podpo řila a letos vyslala své zástupce.
5.Celostátní hry zdravotn ě postižených d ětí a dosp ělých K ú časti na 5. Celostátních hrách zdravotn ě postižených d ětí a dosp ělých se první červnovou sobotu sešlo v Kop řivnici dv ě st ě dvacet dosp ělých a tém ěř padesátka d ětí doslova z celé republiky v četn ě pravidelných ú častník ů ze Slovenska. Praha, P řerov, Hranice na Morav ě, Orlová, Opava, Zub ří, Nový Ji čín, Hrabyn ě, Tanvald, Dv ůr Králové, Košice - to jsou místa, odkud sout ěžící do Kop řivnice p řijeli. A p řijeli opravdu rádi, protože hry za p ět let existence získaly mezi postiženými spoluob čany dobré jméno. Kvalitní servis, bohatý doprovodný program a hlavn ě skv ělé p řijetí d ělá tento podnik velmi populárním. Sout ěžilo se v devíti disciplínách - st řelb ě ze vzduchovky, v hodu šipkami, ošt ěpem, koulí a granátem, petangu, b ěhu, slalomu a okruhu vozík ů. Ze sto dvanácti cen ur čených dosp ělým z ůstalo 37 člen ům místní organizace. Mezi nimi jako každoro čně excelovali kop řivni čtí vozí čká ři Dušan Byrtus s p ěti medailovými místy a Rostislav Svoboda se čty řmi.
Kop řivnické setkání fand ů sci-fi Hlavním bodem programu kop řivnického setkání fand ů sci-fi bylo ud ělení literární ceny. Akce, která se skrývá za zkratkou SMS 2k+2 (Setkání moravsko-slezské 2002), prob ěhla v sobotu 18. kv ětna v místním Dom ě d ětí a mládeže. Iniciátorem byl kop řivnický sci-fi klub Radegast. P řed t řemi lety se práv ě tento kop řivnický klub stal po řadatelem Parconu, nejstaršího a nejprestižn ějšího tuzemského setkání fanoušk ů vědecko-fantastického žánru.
Bartolom ějský ve čer Bartolom ějský ve čer p řed kulturním domem m ěl obdobný program jako v minulých letech. Kombinaci hudby, tance a divadla p ředložili dramaturgové programu publiku již pon ěkolikáté za sebou, na nezájem publika si p řesto st ěžovat nemohli. Od chvíle, kdy odstartoval tane ční blok ve čera, až po záv ěre čnou skladbu koncertu kapely Gothart program sledovalo po četné publikum. Sami po řadatelé odhadli, že se v pr ůběhu celého ve čera p řed kulturním domem vyst řídaly minimáln ě dva tisíce lidí. Po zahájení, o které se n ěkolika písn ěmi postarala kapela Péro za kloboukem, p řišel na řadu tanec. K vid ění byly jak tane čnice z místního Stepklubu či zdejší ZUŠ, tak folklorní soubor Javorník z Nového Ji čína a stejn ě zam ěř ená italská skupina Agilla e Trasimeno. Následující taška řice v podání pražského divadla Ko ňmo tvo řila p řed ěl ve čera, jeho zbytek už totiž pat řil výhradn ě hudb ě. Skupina Klí č hrající renesan ční folk se s místním
48 publikem pravd ěpodobn ě rozlou čila, nebo ť hodlá letos skon čit svou činnost. Temperamentní kapele Gothart, která p řešla od gotické hudby k interpretaci ethnické hudby, se pak ve finále Bartolom ějského ve čera dokonce poda řilo roztan čit část publika.
K poct ě Emila Zátopka M ěsto Kop řivnice se rozhodlo vzdát hold olympionikovi a svému slavnému rodákovi a odhalí mu pomník. Sobota 21. zá ří se tak stala pro m ěsto svátkem. Práv ě v tento den byla odhalena pam ětní deska slavnému kop řivnickému rodákovi Emilu Zátopkovi v centru města vedle Technického muzea sm ěrem k radnici. V tutéž sobotu se uskute čnil B ěh rodným krajem Emila Zátopka a práv ě k tomuto sportovnímu klání se vázalo hned několik akcí. Na celé sobotní dopoledne byl p řipraven kulturní a sportovn ě recesní program, a to nejen pro d ěti, ale i pro dosp ělé. Už od devíti hodin za čal kulturní a sportovn ě recesní program p řed kulturním domem, ve kterém se p ředstavovaly místní soubory. Pro d ěti byly p řipraveny sout ěže a p řed Technickým muzeem vyhrával místní dechový orchestr s mažoretkami. V deset hodin za p řítomnosti všech pozvaných host ů odhalila Dana Zátopková pomník svému manželovi. B ěh rodným krajem Emila Zátopka byl odstartován v jedenáct hodin p řed budovou m ěstského ú řadu a závodníci b ěželi p řes Javorník do Rožnova do Valašského muzea v p řírod ě, které si zvolil slavný olympionik jako své místo posledního odpo činku. V rámci tohoto programu se v 10 hodin a 30 minut rozdrn čelo co nejvíce budík ů, aby se Kop řivnici poda řilo p řekonat rekord z Chomutova. Akce se zú častnil rozhod čí z Agentury Dobrý den z Pelh řimova, který dohlížel na po čítání zvonících budík ů. K překonání rekordu z Chomutova, kde v jednu dobu na jednom míst ě zvonilo 526 budík ů, chyb ělo dev ět budík ů. V tomto týdnu se uskute čnily i t ři štafetové závody, a to Zátopkova p ětka, desítka a maraton a jejich výherci p řevzali poháry z rukou Dany Zátopkové v sobotu v rámci oslav. Zájemci o prohlídku Technického muzea m ěli volný vstup v rámci dne otev řených dve ří. Samotný start b ěhu Emila Zátopka byl stanoven na jedenáctou hodinu od budovy městského ú řadu na ulici Záhumenní. Česká pošta, s. p., vydala k 80. výro čí narození Emila Zátopka ve st ředu 11. zá ří příležitostnou poštovní známku v hodnot ě devíti korun.
M ěsto Kop řivnice a kop řivnický klub filatelist ů spolu s Českou poštou, s. p., p řipravily také k tomuto výro čí vydání dvou p říležitostných dopisnic (koresponden čních lístk ů) s přetisky: 80. výro čí narození Emila Zátopka, kop řivnického rodáka a B ěh rodným krajem Emila Zátopka. Dopisnice bylo možno zakoupit ve dnech 19. (výro čí narození), 20. a 21. zá ří v Technickém muzeu, kde bylo možno získat i ru ční p říležitostné razítko.
23. Mezinárodní Veteran Rallye Beskydy V sobotu odpoledne zavítali do Kop řivnice v rámci 23. ro čníku Mezinárodní Veteran Rallye Beskydy a 19. Memoriálu zasloužilého mistra sportu Josefa Ve řmi řovského majitelé starých aut. Velkou pozornost upoutal starý hasi čský v ůz ze Štramberka. Pozornosti neušlo ani jedenáct se řazených starých motorek zn. BMW a Cynd, které používala b ěhem druhé sv ětové války n ěmecká armáda. Posádky osmdesáti automobilových veterán ů ze šesti stát ů zm ěř ily své znalosti, schopnosti a prov ěř ily technické možnosti vozidel. Akce, která je v motoristickém kalendá ři ú častníky pasována na událost roku, se t ěší velké oblib ě a popularit ě nejen mezi odborníky, ale i širokou ve řejností. Ani letošní ro čník nebyl výjimkou. Populární veteránskou rallye odstartoval Adolf Ve řmi řovský. Vít ězem první kategorie voz ů do roku 1935 se stal Miroslav Sasín z Veteran car clubu Kop řivnice s Tatrou 30/52 z roku 1929. Druhou kategorii - vozy od roku 1936 do 1954 - vyhrál pracovník nov ě otev řeného brn ěnského Technického muzea Ji ří Smekal s Tatrou 75 z roku 1938. V t řetí kategorii voz ů od roku 1955 kraloval Viktor Kraus z Brna s Tatrou 603/2 z roku 1974. Čtrnáct zahrani čních host ů zm ěř ilo své síly ve čtvrté kategorii, kde si prvenství odnesl Kurt Janicke z N ěmecka s Tatrou 613, rok výroby
49 1979. Petr Černoch z kop řivnického Tatran clubu vyhrál pátou kategorii nákladních vozidel s 805 z roku 1957. Beskyd Model Kit Show Stále v ětší prestiž si mezi modelá ři získává kop řivnická Beskyd Model Kit Show. Sout ěžní výstava model ů s bohatým doprovodným programem, která je nejv ětší akcí svého druhu ve st řední Evrop ě, stále více láká nejen tuzemské, ale i zahrani ční ú častníky. Letos p řijela celá řada modelá řů z Polska, Slovenska, Ma ďarska, N ěmecka, Rakouska, Holandska, Norska a Slovinska. Popularitu a dobré jméno t řídenního výstavního maratonu, který se op ět uskute čnil ve všech prostorách kulturního domu, nejlépe dokumentuje fakt, že zástupci jednoho polského a také holandského modelá řského klubu v rámci programu Kit Show vyhlásili vlastní sout ěže. Poláci dokonce hodlají putovní pohár ud ělovat již pravideln ě. Celkem letos p řijelo vystavovat t ři sta patnáct modelá řů , kte ří p ředvedli zhruba t řináct set model ů. Vystavené modely se utkaly v n ěkolika sout ěžích, krom ě bodovaných „O Moravský knipl“ a „O Moravský šrapnel“ byla vyhlášena také sálová a divácká sout ěž. V n ěkolika ze t řiadvaceti kategorií se poda řilo usp ět také modelá řů m z po řádajících klub ů Apollo Kop řivnice a Tora P říbor. Krom ě stovek model ů na sále mohli návšt ěvníci Kit Show sledovat také rádiem řízené modely aut p řed kulturním domem. Tamtéž bylo možné obdivovat také závodní taha č Stanislava Mat ějovského a vojenskou techniku. Velkou atrakcí bylo také armádou inscenované dobytí kulometného hnízda, které se opakovalo n ěkolikrát denn ě. V rámci letošní Kit Show byla nastolena možnost z řízení mezinárodní modelá řské ligy. Té by se z řejm ě ú častnili modelá ři ze Slovenska, Polska a tuzemska. Vít ěz celého seriálu složeného z řejm ě ze t ří akcí podobných Kit Show by pak mohl být vyhlášen v Kop řivnici. Vybrat nejlepší recesní model a pasovat jeho autora na Valašského rytí ře p řijel letos v zastoupení krále Boleslava Polívky jeho nejvyšší komo ří Ji ří Pecha. Nakonec však musel v zastoupení svého panovníka zaneprázdn ěného natá čením filmu vykonat také n ěkolik státnických úkon ů. Již jednou avizované p řipojení Lašska k Valašsku až v ned ěli dostalo právní váhu. V rámci oficialit p řed kulturním domem byla také v ůbec poprvé p ředstavena nová valašská hymna a p ředevším standarta, která krom ě úst ředního motivu švestek obsahuje také heslo „Valaši aj Laši družn ě z jednej flaši.“ Bohatý park vynález ů pak letos rozší řil vrtulník pohán ěný ko ňmi. Koncert 7.kv ětna Slavnostní koncert konaný v p ředve čer státního svátku p řipravil M ěstský dechový orchestr. Šedesáti členná kapela, která se p ředstavila ve vynikající kondici, odehrála p řed zapln ěným kinosálem čtrnáct skladeb vybraných z partitur sv ětových klasik ů, ale i populárního žánru. Ze zmi ňovaných čtrnácti skladeb uvedl orchestr čty ři v ůbec poprvé a další t ři skladby m ěly obnovenou premiéru po více jak p ěti letech od posledního uvedení. Polovina všech skladeb m ěla premiéru. Koncert konaný u p říležitosti Dne osvobození od fašismu byl premiérový nejen podle seznamu skladeb, ale i složením orchestru. Celých šest hrá čů si s kapelou odbylo sv ůj první koncert, a čty ři nejmladší z nich hráli p řed publikem dokonce poprvé. Poprvé v historii M ěDO, pomineme-li hostující dirigenty, se taktovky chopil také n ěkdo jiný než Hrn čárek. Poslucha č t řetího ro čníku ostravské konzervato ře Pavel Debef dirigoval záv ěre čnou skladbu koncertu a na stupínku by se prý měl objevovat stále čast ěji. P římo v den státního svátku 8. kv ětna ve čer koncertovali také místní p ěvci. Ti krom ě host ů z řad instrumentalist ů uvítali také sp řátelený p ěvecký sbor z Háje ve Slezsku. Krom ě samostatných program ů obou soubor ů si návšt ěvníci koncertu v jeho záv ěru mohli vyslechnout Fibichovu Jarní romanci v provedení všech p ěvc ů.
50
ŠŠ kolství
Školská za řízení na území m ěsta
Mateřské školy název počet zaměstnanci zaměření zájmové činnosti tříd dětí pedagog správy . MŠ Zd. Buriana 3 75 6 5 rámcový program se zaměřením na rozvoj osobnosti dítěte ekologické aktivity, lego program, keramika MŠ Krátká 4 100 8 6 rozvoj pohybových aktivit, kroužky plavání, tenis, sportovní, výtvarný, hudební a ekologická výchova MŠ Jarní 3 66 5 5 hra na flétnu, sportovní a ekologické zaměření, využití metody „Dobrý start“ a „Nebojte se psaní“ MŠ Lubina 2 40 3 3 saunování, jóga, výtvarný kroužek MŠ Mniší 1 25 2 2 Zaměření na ekologii MŠ Francouzská 4 100 8 5 kroužky: flétna, taneční, plavecký, tenisová školička MŠ Pionýrská 3 75 6 5 kroužky: hudebně pohybový, keramický, škola plavání MŠ I. Šustaly 3 75 6 5 keramický kroužek, celoročně plavecký výcvik MŠ Záhumenní 3 75 6 5 výtvarný kroužek, plavání, počítače MŠ Česká 3 75 6 5 hudební, výtvarný a tělovýchovný kroužek Spec. MŠ pro děti 2 19 4 2 logopedie s vadami řeči Dětské centrum* 11 62 21 9 spec. škola pro žáky s více vadami celkem 42 787 81 57
28. kv ětna si ob čané p řipomn ěli sté výro čí založení první mate řské školy v Kop řivnici. V kulturním dom ě v kin ě Puls se uskute čnilo slavnostní setkání všech pracovnic mate řských škol s p ředstaviteli m ěsta. V minulém století se mate řské školy objevily jako nový typ školy, kdy postupně nahradily do té doby b ěžné dětské útulky a opatrovny ur čené pouze d ětem z chudých rodin. Základní rozdíl mezi opatrovnami a mate řskými školami byl v tom, že v prvním jmenovaném za řízení byly d ěti jen opatrovány, zatímco v mate řských školách se jim dostávalo a dodnes dostává všestranné pé če. V minulosti byly mate řské školy ozna čovány i jako d ětské zahrádky. K výraznému rozvoji mate řských škol došlo po roce 1872, kdy bylo jejich z řizování doporu čeno p římo výnosem víde ňského ministerstva vyu čování. V letošním roce jsme si p řipomn ěli sté výro čí vzniku mate řského školství v Kop řivnici. Vedle starší n ěmecké zahrádky na po čátku dvacátého století vznikaly postupn ě t ři české mate řské školy. První byla otev řena 16. zá ří 1902 p ři nové obecní škole. Druhá školka byla postavena Moravskou jednotou v budov ě č. p. 339 v blízkosti d ělnické kolonie a byla uvedena do provozu 30. prosince 1908. Po roce 1945 byly na území m ěsta z řízeny dv ě mate řské školy, v padesátých letech přibyla další dv ě za řízení. Postupným rozši řováním závodu Tatry vznikly v šedesátých letech čty ři, v sedmdesátých letech t ři, v osmdesátých t ři a v devadesátých letech další dv ě školky. V roce 1992 byly všechny mate řské školy p řevedeny pod správu m ěsta. V sou časnosti je na území m ěsta Kop řivnice osm mate řských škol a po jedné je v Lubin ě a Mniší. Všech deset školek je z řízeno m ěstem Kop řivnice a Speciální mate řská škola pro d ěti s vadami řeči, která je umíst ěna na ulici Sokolovské, pat ří p římo pod Moravskoslezský kraj.
51 Základní školy Základní počet k datu 1. 9. zaměstnanci zaměření škola 2002 tříd žáků pedag/ správy ŠJ ext Náměstí 17 387 28/7 7 9 sportovně orientované třídy (plavání, hokej), školní sportovní klub, hudební zaměření (vlastní kapela) E. Zátopka 26 634 40/1 11 8 sportovní zaměření, školní sportovní klub, ekologie, informatika, cizí jazyky Dr.M. 28 665 41 10 8 estetická a výtvarná výchova, Horákové propojení s uměleckou školou MIS music, informatika, cizí jazyky, školní sportovní klub Alšova 20 505 33 7 8 informatika, výtvarná výchova, rozšířená výuka cizích jazyků, školní sportovní klub, foto kroužek 17. listopadu 23 561 36/2 12 9 informatika, cizí jazyky, žurnalistika, atletika, volejbal, basketbal, školní sportovní klub, jóga, keramika Mniší 2 32 3 1 1* výtvarné, tělovýchovné a jazykové činnosti (malotřídní ZŠ) Lubina 3 46 4 1 1* zaměření na výtvarné a hudební činnosti (malotřídní ZŠ) Sv. Zdislavy 9 190 15/1 4 2 projekt obecná škola, vzdělávání dítěte v duchu křesťanské etiky, integrace zdravotně postižených žáků. Informatika, cizí jazyky, keramika, sborový zpěv, tenis. Zvláštní 9 85 13 4 příprava žáků pro zapojení, škola případně plnou integraci do běžného občanského života; speciální výchovné a vzdělávací metody, kroužek výpočetní techniky, keramika, stolní tenis. celkem 137 3105 215/8 57 44
Významného úsp ěchu dosáhla v tomto roce ZŠ ul.Alšova. Výtvarný projekt inspirovaný renesancí vynesl žák ům z Alšovky titul laureáta sout ěže – což je nejvyšší ocen ění. Získat titul laureáta v celostátní sout ěži nazvané Výtvarný projekt se žák ům školy, vedeným Mgr.Zde ňkem Babincem, poda řilo již po čtvrté, a to znamená, že jen jednou z pěti ú častí školy v sout ěži nedosáhli žáci školy na post nejvyšší (I tehdy však obdrželi Čestné uznání). Tato vrcholná výtvarná sout ěž se pro svou náro čnost koná co dva roky. Výsledky snažení mohla vid ět nejen odborná porota v Praze, ale také Kop řivni čané na dvou výstavách v prostorách kulturního domu v roce 2001 a na ja ře 2002. Ješt ě p řed vyhodnocením projektu rozjely d ěti nový projekt, tentokrát zam ěř ený jak výtvarn ě tak jazykov ě. Šlo o projekt Sokrates s mezinárodní ú častí. Vybraní žáci i se svými u čiteli v říjnu vyjeli projekt p řipravovat do Itálie do m ěsta Bari. Tento projekt jim přináší nejen rozvíjení talentu ale i jazykových znalostí.
52 Na oslavu p ětadvacátého výro čí od doby, kdy se v její budov ě za čalo vyu čovat, uspo řádala škola velkou výtvarnou výstavu v muzeu Fojtství. Podkroví Fojtství zaplnily fragmenty starších výtvarných projekt ů stejn ě jako řada novinek, mezi které pat ří nap říklad ukázky digitálních fotografií a po číta čové grafiky žák ů. Část vystavených prací se v ěnuje také architektu ře v Kop řivnici a to jak té stávající, tak té, kterou žáci školy nosí ve svých hlavách. Výstava bilancovala dlouhodobé výtvarné zam ěř ení školy, která a č specializovaná na jazyky, p řipravovala i mladé výtvarné talenty a zejména je spojována s kvalitní výukou informatiky.
Základní škola v Lubin ě vyhrála v 1. kole Projektu Po číta če školám sto tisíc korun na nákup výpo četní techniky za 2 500 kus ů nasbíraných ví ček od p ětisetgramové Ramy Classic. Veronika Nováková, zástupkyn ě organizátora sout ěže Unilever ČR, p ředala ředitelce malot řídky Ivan ě Davidové nejen poukázku na vyhraný obnos, ale i náramkové hodinky pro celou t řídu. Do Projektu Po číta če školám se zapojilo t ři sta šedesát p ět základních škol z celé republiky, což znamená šedesát dev ět tisíc žák ů. Spole čně sesbírali 134 466 ví ček, pr ůměrn ě tak do sout ěže každý p řisp ěl tém ěř dv ěma ví čky. Z okresu Nový Ji čín pak 3 496 ví ček nasbíralo dev ět set t řicet p ět žák ů. Hodnotná výhra sto tisíc korun v podob ě po číta čového vybavení putovala krom ě Lubiny i do dalších devatenácti základních škol. Sout ěže se zú častnily spíše školy z menších m ěst a vesnic, které nedisponují dostate čnými finan čními prost ředky, a tak jsou více motivovány k sout ěživosti. Ze strany organizátora sout ěže se jedná o dlouhodobý projekt, v sou časné dob ě probíhá druhé kolo, které bude ukon čeno 31. ledna 2003.
Církevní škola si p řipomn ěla 750 let od smrti své patronky sv. Zdislavy Zdislava byla prvorozenou z p ěti d ětí P řibyslava z K řižanova a jeho manželky Sibyly, kterým se narodila n ěkdy okolo roku 1220. V dosp ělosti se stala manželkou urozeného Markvartice, Havla z Lemberka a na Jablonném. Práv ě v Jablonném v Podješt ědí nechala Zdislava spolu se svým manželem, který ji celý život v jejích ušlechtilých snahách podporoval, postavit chrám sv. Vav řince s dominikánským klášterem a špitálem. Stala se laickou řádovou spolupracovnicí, aniž opustila svátost manželskou a rodinu, v četn ě svých čty ř d ětí. Zdislava, velká postava našich církevních d ějin, pomáhala chudým a nemocným. V tom smyslu najdeme zprávu i v Dalimilov ě kronice. Uzdravovala nemocné, vracela zrak slepým a zdraví chromým. Vše bylo tehdy považováno za zázrak. Budoucí sv ětice byla zřejm ě obda řena energií, která je vlastní lidovým lé čitel ům, a navíc dob ře znala ú činky lé čivých bylin a pramenité vody. Zem řela velice mladá, již v roce 1252, a je pochována v krypt ě kostela sv. Vav řince v Jablonném. Za blahoslavenou ji papež Pius X. prohlásil 28. srpna 1907. P řání v ěř ících Čech i Moravy se naplnilo 21. kv ětna 1995, kdy Zdislava byla papežem Janem Pavlem II. v Olomouci svato řečena. U p říležitosti 750 let, které uplynuly od smrti patronky, uspořádala Základní škola sv. Zdislavy na její po čest velkou oslavu. Na sto padesát d ětí a rodi čů se sešlo v areálu koupališt ě, kde spole čně absolvovali procházku pohádkovým lesem. P ři jednotlivých zastaveních plnili úkoly, které jim p řiblížily život a dílo svaté Zdislavy. Celoodpolední oslavy oživilo vystoupení skupiny historického šermu Allegros ze Štramberka. Zam ěstnanci školy si pro všechny d ěti p řipravili spoustu her a sout ěží, došlo i na opékání špeká čků.
53
Střední a vyšší školství St řední odborné u čilišt ě strojnické
Počet učňů jednotlivých oborů obor počet žáků k obor počet žáků k 1.9.2002 1.9.2002 Mechanik 83 Elektrikář 59 seřizovač Automechanik 89 Zámečník 73 Autoelektrikář 45 Mechanik opravář 0 Klempíř 53 Nástrojař 20 Lakýrník 21 Provozní technika 58 celkem: 501
Vyšší odborná škola, st řední pr ůmyslová škola a obchodní akademie
Počet studentů jednotlivých oborů střední škola obor: počet žáků strojírenství 203 management strojírenství 0 obchodní akademie 131 technické lyceum 109 management strojírenství (studium při 26 zaměstnání) vyšší odborná škola – obor: počet žáků ekonomika podniku a management 165 obor strojírenství 57 Celkem 691
Celkem studuje na st ředních školách v Kop řivnici 1 192 žák ů.
Ostatní školská za řízení
ZUŠ Zde ňka Buriana Ředitelka: Hana Vyhlídalová (do 31.9.2002) Sídlo: Kop řivnice, Štramberská 294, tel. 556 721 847 2 pobo čky (Štramberk, Rybí) Obory: hudební, výtvarný, tane ční Po čet pedagog ů: 29 Po čet žák ů: 645 Ředitelka ZUŠ Zde ňka Buriana Hana Vyhlídalová byla odvolána z funkce k 31.9.2002. Své místo opustila po víc jak deseti letech na základ ě rozhodnutí radních Moravskoslezského kraje. D ůvodem odvolání byla podle ředitele odboru školství krajského ú řadu Tomáše Boudy dlouhodobá neuspokojivá situace v mezilidských vztazích na škole, potvrzená opakovanými inspek čními zprávami. Na místo odvolané ředitelky byl vyhlášen konkurz, do kterého se p řihlásilo p ět zájemc ů. Do konce kalendá řního roku byl pov ěř en řízením školy Mgr.B řetislav Chovanec, dosavadní zástupce ředitelky.
54
První soukromá ZUŠ MIS music, o. p. s. Ředitel: Petr Suttner Sídlo: Kop řivnice, Obránc ů míru 369, tel. 556 802 353 Pobo čky: Šenov, Štramberk, Studénka, Sedlnice, Rybí Obory: hudební, výtvarný, tane ční Po čet pedagog ů: 14 interních, 18 externích Po čet žák ů: 443 Záv ěre čný koncert soukromé Základní um ělecké školy MIS p ředvedl ve řejnosti výkony mladých hudebník ů a hudebních t ěles školy. Žáci školy jsou úsp ěšní i jako sóloví hrá či. Ze sout ěží si v letošním školním roce p řivezli z okresního kola sedm prvních a šest druhých míst a v krajském získali jedno první, jedno druhé, dv ě t řetí místa a jedno čestné uznání. P řesto z ůstávají nejv ětší pýchou školy orchestry a skupiny, které se v ětšinou věnují interpretaci jazzového a swingového repertoáru. Novinkou v tomto sm ěru je teprve vloni v zá ří založený Big Band. Šestnácti členný orchestr, ke kterému se na pódiu často přidává také po četná vokální sekce, se stává chloubou školy. Soubor vedený dirigentem Josefem Melnarem vystoupil také na koncert ě v kin ě Puls.
Ob ě um ělecké školy pomohly zatopené ZUŠ v Českých Bud ějovicích V úterý 22. října 2002 se poprvé sešly na spole čném koncert ě ob ě místní um ělecké školy. Žáci Základní um ělecké školy Zde ňka Buriana a také jejich vrstevníci navšt ěvující Soukromou um ěleckou školu MIS music vystupovali ve prosp ěch škol postižených srpnovými povodn ěmi. Program, ve kterém bylo šestnáct čísel, dokázal tém ěř zaplnit kinosál a trval bezmála dv ě hodiny. V ětšina koncertu pat řila hudb ě klasické a swingové, v záv ěru pak došlo i na tři tane ční čísla. Veškerý výt ěžek z dobrovolného vstupného, který p řesáhl částku čty ři tisíce sto korun, putoval na konto ZUŠ na Piaristickém nám ěstí v Českých Bud ějovicích.
Dům d ětí a mládeže Ředitelka: Eva Müllerová Sídlo: Kop řivnice, Kpt. Jaroše 1077, tel. 556 812 204 Pobo čka: Štramberk, Nádražní 450 Mate řské centrum Klokan, Kop řivnice, Francouzská Turistická stanová základna Kletné 100 kroužk ů, po čet člen ů 1330 Po čet zam ěstnanc ů: 11 interních, 77 externích Po čet po řádaných akcí: 227 – ú čast 11230 osob Po čet tábor ů: 15 – ú čast 658 osob Jednou z nejpopulárn ějších akcí Domu d ětí se stal Slet čarod ějnic. Poslední dubnová noc je po staletí op ředena mýty a legendami. Čarovným ú činkem bylin tuto noc sbíraných po čínaje, sletem čarod ějnic kon če. Práv ě ty si daly dostavení čko v zahrad ě Domu d ětí a mládeže v Kop řivnici. Ú čast se čekala velká, ale návšt ěvníci p řed čili o čekávání. Jen platících čarod ějnic a čarod ějů bylo sto čty řicet. Pracovníci domu d ětí, všichni pat řičně ve stylovém oble čení a make-upu, p řipravili nejen nezbytný táborák, ale spoustu her a sout ěží. Let na košt ěti, zv ěčň ování se na ďábelské listin ě, prohazování sít ě pavoukem, to je jen zlomek všech úkol ů, které byly pro čarod ějnické u čně p řipraveny.
Mimoškolní činnost d ětí a mládeže Pionýrská skupina Obránc ů míru: Kontaktní osoba: Božena Klimecká, tel. 556 492 929 Sídlo: Kop řivnice, Záhumenní 572
55 Po čet oddíl ů: 3 Po čet člen ů: 195 Junák - Svaz skaut ů a skautek České republiky - st ředisko Kop řivnice Kontaktní osoba: Ing. Marie Nováková, tajemník, tel. 556 882 396 Sídlo: Kop řivnice, Husova 1312 Po čet oddíl ů: 6 Po čet člen ů: 195
Klub Kamarád Za řízení m ěsta vzniklo v rámci Komplexního programu prevence kriminality (v roce 1997) jako nízkoprahové klubové za řízení pro neorganizované d ěti a mládež ve v ěku 6 - 18 let. Klub navšt ěvuje denn ě pr ůměrn ě 40 d ětí, pobo čku na ulici Horní 10 d ětí. Otev ření Klubu Kamarád se ukázalo být p řínosné. Výsledky sice nelze spo čítat ani nijak statisticky vyjád řit. Faktem ale je, že t řeba stížností na patologické chování d ětí je daleko mén ě. D ěti, které navšt ěvují klub, se z řejm ě poflakovaly po ulicích. Klasické zájmové kroužky pro n ě nebyly řešením. Za řízení si hodnotili kladn ě sociální pracovnice i policisté. Za celou dobu p ětileté existence klubem prošlo na padesát dobrovolných spolupracovník ů, n ěkte ří z ůstali klubu v ěrní a chodí pravideln ě. Jiní pomáhají jen s většími akcemi a další už svou spolupráci s klubem ukon čili. Časem zm ěnil svou podobu nejen tým spolupracovník ů, ale také klub samotný. S lepší programovou nabídkou stoupl také po čet d ětí, které klub navšt ěvují. Zatímco v za čátcích to bylo dvacet až p ětadvacet dětí denn ě, nyní chodí do klubu pravideln ě p řes čty řicet d ěvčat a chlapc ů. P ři v ětších akcích je jich pak i trojnásobek, a to p řestává kapacita klubu pomalu sta čit. P řestože klub, jak se zdá, funguje dob ře, jeho pracovníci jej hodlají i nadále zdokonalovat. K nejv ětším problém ům klubu pat ří shán ění finan čních prost ředk ů. Klub už nespoléhá jen na radnici, ale prost ředky hledá také v nada čních zdrojích či krajské a státní pokladn ě.
Činnost Klubu Kamarád v roce 2002
Pravidelné programy v pr ůběhu m ěsíce: 13 druh ů program ů zahrnujících psychosociální hry, výtvarné činnosti, sportovní sout ěže, fotografování, hraní divadla, zpívání apod. Nepravidelné akce b ěhem týdne a o víkendu: 30 akcí, kterých se ú častnilo p řibližn ě 600 d ětí (divadelní p ředstavení, diskotéky, přednáška o drogách, o Internetu, Mikuláš na led ě apod.) Vícedenní akce - víkendy a tábory pro d ěti a mládež 1 letní tábor a 4 víkendové akce, ú čast cca 100 d ětí (programová nápl ň – psychosociální hry zam ěř ené na pozitivní vývoj žeb říčku hodnot, komunikaci, sebeúctu, sebepoznání, výtvarnou činnost, sport apod.)
ZZ ájmová činnost
Modelá ři Dev ětadevadesát model ů od padesáti p ěti sout ěžících se sešlo v sobotu 26.10. na výstav ě plastikových a papírových model ů v Dom ě d ětí a mládeže v Kop řivnici.. Pro laika pak v ětším zážitkem bylo sledovat práci šestnácti členného týmu rozhod čích. Ti po několik hodin obraceli v rukou jednotlivé modely, aby následn ě ohodnotili náro čnost modelu, čistotu, p řesnost lepení, dopl ňky a další náležitosti. Nejv ětší zastoupení na výstav ě m ěly modely bojové techniky. V letošním roce si Milan Kubá ň, jeden z místních
56 vystavovatel ů, p řivezl ze zahrani čí titul Mezinárodní mistr Slovenska za figurku ná čelníka Siouxe a v Plzni na neoficiálním mistrovství republiky obsadil druhé místo.
Kop řivnická Bedna Dv ěma stovkami návšt ěvník ů navíc oproti premiérovému ro čníku se pyšnila letošní Kop řivnická Bedna. Na p řehlídku d ětských a studentských divadel, po řádanou domem dětí a mládeže, dorazilo patnáct soubor ů. Novinkou letošní Bedny bylo divácké hlasování hodnotící jednotlivá p ředstavení. Nejv ětší úsp ěch si vysloužila zdejší divadelní skupina Vendelín se svým p ředstavením ‘Don Juan’, a získala tak keramickou sošku vyrobenou jejich kolegy ze souboru Bílá Ponožka. Ocen ěn byl však také nejv ětší ‘Úlet Bedny’. Přehlídková antiscéna podle v ůle divák ů pat ří d ětské divadelní skupin ě Poškoláci z Frenštátu pod Radhošt ěm. Hostem druhého ro čníku Kop řivnické Bedny byla divadelní skupina Bez zábran z místní ZŠ Alšova se svou pantomimickou moralitou „Palarela aneb cosestaloasinic“.
Kra ťasy 2002 P říjemnou atmosféru a osmat řicet skv ělých krátkých film ů nabídl divák ům Kulturní dům Kop řivnice. Druhý ro čník p řehlídky krátkých film ů ’Kra ťasy 2002’ letos p řilákal zhruba stejný po čet divák ů jako p ři premiérovém ro čníku. Tahákem letošního ro čníku se stala tém ěř kompletní kolekce krátkometrážních snímk ů Jana Švankmajera od roku 1964, která byla rozd ělena do dvou díl ů. Ale ani tvorba ostatních autor ů se rozhodn ě neztrácela ve stínu tohoto klasika. Cenami ov ěnčený povídkový film Radhoš ť byl nejlépe p řijímán obyvateli zdejšího kraje bez rozdílu v ěku a mimo náš kraj hlavn ě starými lidmi.
Loutkoherecké divadlo Rolni čka Loutkoherecké divadlo Rolni čka pat ří mezi stálice na kop řivnickém kulturním nebi. Sta čí, aby se jenom objevila zmínka, že se chystá vystoupení a vyprodaný sál je už předem jistý. Tak tomu bylo již řadu let – ne jinak i v roce 2002. Na po čátku roku loutka ři p řipravili obnovenou premiéru pohádkové hry Budulínek. Další repertoár ovládl Tyg řík Pet řík a pohádka O červené Karkulce. Za čátkem divadelních prázdnin p řijala Rolni čka pozvání na festival Frenštátský kouzelný týden aneb „Frkot 2002“. V pestrém programu zazá řila úsp ěšná pohádka O pejskovi a ko čičce. Zbytek divadelních prázdnin loutka ři v ěnovali p říprav ě pohádkové hry O chytré opi čce It ě, obnov ě kulis, kostým ů apod. Na podzim se rozjela Rolni čka do okolí. S pohádkou O červené Karkulce bavila diváky v Chropyni, v Růžovém zámku ve Valašském Mezi říčí sehrála pohádkovou hru Prasátka se vlka nebojí, na festivalu LOUTKA 2002 ve Frýdku-Místku uvedla Pejska a ko čičku. Loutka ři v maskách p řisp ěli k pobavení publika na 6.ro čníku p řehlídky dramatické tvorby handicapovaných d ětí Motýlek 2002 v Kulturním dom ě Kop řivnice. 18.12. se v přepln ěném sále loutkového divadla p ředstavila zbrusu nová opi čka Ita se svými kamarády z pralesa. V roce 2002 Rolni čka m ěla v repertoáru 7 inscenací, uvedla a vyprodala 26 p ředstavení, které shlédlo 3952 malých i velkých divák ů.
Český rybá řský svaz Výkon rybá řského práva upravuje zákon č. 102/1963 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Na základ ě tohoto zákona jsou na území m ěsta a v jeho okolí ustanoveny t ři místní organizace Českého rybá řského svazu, které obhospoda řují své ur čené vodní plochy, tzv. revíry. M ěsto Kop řivnice nemá vlastní základní organizaci, ale zhruba p ět set až šest set člen ů Petrova cechu je evidováno v místních organizacích ve Frenštát ě pod Radhošt ěm, v Příbo ře a v Novém Ji čín ě. Na úseku odboru životního prost ředí M ěstského ú řadu v Kop řivnici se vy řizují záležitosti, které se týkají dodržování ustanovení vodního práva uvedeného zákona, jako je nap říklad vydávání státních rybá řských lístk ů. Nejv ětší rybá řská vodní plocha v okolí je V ětřkovická vodní nádrž, kterou má na základ ě rozhodnutí ministerstva zemědělství p řid ělenou místní organizace ve Frenštát ě
57 pod Radhošt ěm. M ěsto s touto organizací pom ěrn ě úzce spolupracuje. Každý rok se p řed zahájením sezony na této p řehrad ě koná spole čná sch ůzka zástupc ů m ěsta a vedení pobo čky ve Frenštát ě, kde se up řes ňují podmínky této spolupráce v pr ůběhu letní sezony - instalace odpadkových koš ů, svoz odpadk ů, ze strany rybá řské stráže zajišt ění dobrovolné dozorové činnosti na pláži a v okolí p řehrady na dodržování po řádku.
Moravský And ěl Šesti členný Moravský and ěl existuje již jedenáct let. Kapela hraje melodický hard rock s metalovými postupy. Repertoár tvo ří rockové balady, ale také skladby ve stylu blues nebo upravené lidové melodie. Své t řetí řadové cédé čko Moravský and ěl propagoval také na koncertním turné, které zahájil v p ůlce listopadu v Krnov ě. V po řadí t řetí řadové album nazvané Hrá či se smrtí místním rocker ům pok řtila na koncert ě v Bruntále kapela Laura a její tyg ři spole čně se svou bývalou zp ěva čkou Ilonou Csákovou. Nové cédé čko, které kapela vydává ve vlastní produkci, sama ozna čuje za doposud nejtvrdší album. Na Hrá čích se smrtí se údajn ě podepsalo osobní hudební zam ěř ení klávesisty Ji řího Chalupy, který je autorem hudby a text ů šesti z deseti písni ček na cédé čku. Na rozdíl od p ředchozích desek, jež kapela nahrála z písni ček, které již b ěžn ě hrála na koncertech, se tentokrát novinky nejd říve objevily na CD.
Městský dechový orchestr Kop řivnice Koncert M ěstského dechového orchestru Kop řivnice koncem roku na pražském Smíchov ě byl nejen vrcholem nabité sezony, ale snad i celé existence orchestru. Jako absolutní vít ězové a laureáti minulého ro čníku Mezinárodní sout ěže dechových orchestr ů byli kop řivni čtí muzikanti hv ězdami slavnostního koncertu vít ězů. Muzikanti hráli p řed zcela zapln ěným sálem Národního domu a v publiku byly p řední kapacity koncertní dechové hudby nejen z naší republiky, ale z celé Evropy. Dirigent orchestru Alois Hrn čárek byl s výsledkem velmi spokojen. Koncert skon čil tak, že publikum vstoje aplaudovalo. Na prestižní vystoupení v Praze se za čala kapela p řipravovat již v polovin ě listopadu a zkoušky pokra čovaly i v pr ůběhu váno čního volna.
Pěvecké sdružení Osm desetiletí souvislé existence oslavilo v neděli sedmnáctého listopadu P ěvecké sdružení Kop řivnice. Místní smíšený sbor si p řipomenul své významné jubileum samostatným koncertním programem od osmnácti hodin v Katolickém dom ě. První část koncertu byla dramaturgicky orientována na starou hudbu a interpretaci part ů klasik ů vážné muziky. Po p řestávce zazn ěly melodie upravených lidových písní. V rámci koncertu sdružení pok řtilo své v ůbec první CD. Na disku obsahujícím osma čty řicet minut hudby je čty řiadvacet skladeb tvo řících pr ůř ez repertoárem z posledních let. Jsou tam úpravy lidových písní, hudba Antonína Dvo řáka, skladby čestných člen ů sdružení, komponist ů Leoše Janá čka a Antonína Tu čapského a mnoho dalších skladeb. Nové cédé čko sice není první nahrávkou sboru, ale doposud byly hlasy pěvc ů zaznamenávány pouze na magnetofonové kazety. V ětšinu skladeb, které jsou obsaženy na CD nato čeném nadvakrát v m ěsíci červnu a zá ří, uslyšeli také návšt ěvníci koncertu v Katolickém dom ě. Místní sbor za čal svou historii psát nedlouho po vzniku samostatného Československa, již tehdy se totiž v Kop řivnici objevilo n ěkolik soubor ů. Slou čením mužských soubor ů Sokol a D ělnická akademie pak v zá ří roku 1922 vzniklo P ěvecké sdružení Kop řivnice. Jeho zakladatelem a prvním um ěleckým vedoucím byl Jan Uhlí ř. Po deseti letech jeho místo zaujal Ladislav Bu ček a sbor vedl až do násilného p řerušení činnosti vypuknutím druhé sv ětové války. I b ěhem okupace se však p ěvci tajn ě scházeli a zkoušeli. Díky tomu
58 bylo PSK schopno ve řejn ě vystoupit už čty ři dny po válce - 10. kv ětna 1945 na manifestaci ob čan ů na nám ěstí osvobozeného m ěsta. Po válce pak vznikl v Kop řivnici také sbor ženský a k sou časné podob ě smíšeného sboru m ělo P ěvecké sdružení Kop řivnice již jen kr ůč ek. V ůbec nejdéle pracujícím sbormistrem byl Jan Sýkora, ten v čele souboru stál celých dvaat řicet let. B ěhem této dlouhé doby si Sýkora také vychoval své nástupce v Ev ě Pajdlové a Pavlu Altrichterovi. Oba posledn ě jmenovaní vedou sbor doposud. Za svou historii má sbor na kont ě nep řeberné množství ve řejných vystoupení, ke kterým v nedávné dob ě p řibylo nap říklad vystoupení ve Francii, Itálii či N ěmecku.
Přehlídka p ěveckých sbor ů P řehlídka sbor ů prob ěhla v podzimních dnech v kostele sv. Bartolom ěje. Letos se věnovala duchovní hudb ě.Jak sbor Spevokol z Martina, tak P ěvecké sdružení Slezská Ostrava p řizp ůsobily své programy místu konání v kostele sv. Bartolom ěje. O monumentální záv ěr programu se pak postarali místní p ěvci spole čně s hudebníky zdejšího dechového orchestru, když v české premié ře uvedli mši Missa lyrica. Skladbu napsal Pavel Stan ěk a je jeho první kompozicí duchovního charakteru. Autor byl koncertu v Kop řivnici osobn ě p řítomen. Pavel Stan ěk d říve p ůsobil také jako sbormistr a je znám p ředevším svými kompozicemi pro dechové orchestry. Missa lyrica byla pro ostravského skladatele prvním vstupem do sféry duchovní hudby.
Kop řivnické Šlahouny Šlahouny po lo ňském ekonomickém neúsp ěchu byly ohroženy. Kop řivnice ale o festival pod širým nebem p řece jen nep řišla. Místo na za čátku prázdnin se ale uskute čnil v jejich záv ěru a také charakter akce se dost podstatn ě zm ěnil. Jednodenní festival prob ěhl v pátek 23. srpna op ět do areálu letního stadionu. Veškeré d ění se však omezilo pouze do prostoru, ve kterém v minulých letech stávala tane ční scéna Šlahoun ů. Skromn ější byl také výb ěr kapel.
Tane ční sout ěž Tatra se konala letos již po šestat řicáté Postupová sout ěž t řídy A p řilákala na kop řivnický parket t řicet pár ů tan čících standardní tance a ješt ě o šest pár ů více se p řihlásilo do sout ěže v latinskoamerických tancích. Krom ě tuzemských pár ů dorazili také sout ěžící z Polska a Slovenské republiky. Všechny p řihlášené páry m ěli možnost vid ět pouze diváci odpolední části Tatry 2002, která odstartovala ve dv ě hodiny odpoledne. Hosté ve černího galaprogramu pak zhlédli sout ěž dvou dvanácti členných semifinálových skupin a finálové boje mezi šesti nejlepšími páry v obou tane čních žánrech. Mnohé výsledky byly velice t ěsné. Ve standardní části sout ěže si nakonec nejlépe vedl pár Ivo Gajdica - Nela Palkovská z Elánu T řinec. Druhé místo pat ří Miroslavu Magerteinovi a Ev ě Šrajerové z českobud ějovického klubu ID Dance. Bronz putoval za hranice spolu s Peterem Halmem a Katarínou Komorovou z DOU Istrochem Bratislava. Gajdica s Palkovskou si získali také nejv ětší p říze ň divák ů a stali se nejsympati čtějším párem sout ěže. Dvojice spolu ve tříd ě A tan čila prvním rokem a cílem letošní sezony pro ni bylo finálové umíst ění na mistrovství republiky. Ceny pro vít ěze latinskoamerické části letošní Tatry putovaly do Prahy, kam si je odvezli Milan Hradecký a Veronika Kašparová z tane čního klubu Madat.
Bohatý doprovodný program letos nabídl šest špi čkových tane čních čísel, za n ěž jejich auto ři z Akcentu Ostrava, Tane čního klubu DUO Istrochem Bratislava či skupiny Mighty Shake sbírali prestižní ocen ění na národních, evropských a dokonce i sv ětových mistrovstvích. O pauze mezi standardní a latinskoamerickou částí programu ožil tancem doslova celý kulturní d ům, na chodbách bylo možné vid ět zdejší stepa řky, breake v podání skupinky Freak Dance, roztleskáva čky z domu d ětí a také diskotékovou tane ční skupinu Efekt.
59
Kop řivnický designér Ji ří Španihel Od jara až do konce července bylo možné soub ěžn ě s výstavou mapující devadesátá léta českého designu obdivovat také jeho tvorbu na prestižním míst ě v Národním technickém muzeu v Praze. Expozice mapovala p ětadvacet rok ů jeho práce v designu. Vystavil tam v ěci vzniklé po ukon čení školy, ale i své poslední práce. Nebyl to vy čerpávající vý čet, ale v ěci, které jsou zajímavé svým p řístupem k řešení a nebo tím, že poodhalují pracovní postupy designéra. Výstava tvo řená desítkami skic, fotografií, po číta čovými modely, finálními kresbami, plastickými modely v m ěř ítku, ale i samotné prototypy n ěkterých kus ů reflektovala široké spektrum oblastí, které Ji ří Španihel svým designem ovlivnil. Velmi významné místo však i na výstav ě pat ří tvorb ě spojené se zna čkou Tatra. Na podzim byla tato expozice v upravené podob ě instalována v místním Technickém muzeu. Tak se i kop řivni čané m ěli možnost seznámit s dílem tohoto významného designéra.
Kop řivnický výtvarník Zden ěk Babinec V Katolickém dom ě v Lubin ě p ředstavil v kv ětnových dnech svou dosavadní tvorbu malí ř Zden ěk Babinec. Mezi bezmála osmdesáti vystavenými obrazy byly jak dosud nevystavená díla z dob jeho um ěleckých za čátk ů, tak malby z posledního období. Vybraná kolekce zahrnoval čtvrt století tvorby. Výstava se uskute čnila na podn ět Místní komise v Lubin ě, která cht ěla místním obyvatel ům p řiblížit osobnost výtvarníka, který v Lubin ě žije a v obci je málo znám. Jeho tvorbu ale dob ře znají kop řivni čané a jeho výstavy prob ěhly v řad ě měst. P řesto je v okolí spíše znám jako výtvarný pedagog a okresní metodik pro výtvarnou výchovu.
Nasvícení místního kostela Od sobotního ve čera 12. října je možné vid ět siluetu kostela sv. Bartolom ěje v Kop řivnici z dálky. Pracovníci firmy Pavel Jurák z Kop řivnice ji nasvítili. Kolaudace hotového díla prob ěhla ve st ředu 16. října ve ve černích hodinách. Kostel je historická budova a jako taková si no ční osv ětlení zasluhovala. První ukázka nasvícení se uskute čnila letos 21. srpna a tehdy se domlouvaly možnosti a zp ůsoby osv ětlení. Nyní bude kop řivnický kostel sv. Bartolom ěje díky nasvícení dominantou m ěsta i v no čních hodinách.
Zajímavá karikatura oživila reklamu marketu Mnohem více pozornosti než doposud si od za čátku prosince užívala velkoplošná reklama „zdobící“ osmipodlažní d ům poblíž centra Kop řivnice. Černobílá karikatura muží čka, který si na reklamu vytrvale ulevoval dva týdny, byla odstran ěna ostravskou reklamní agenturou, která si plochu pronajala. Autor karikatury čů rajícího muží čka musel při její instalaci ve výšce osmipatrového domu prokázat řádnou dávku odvahy.
Spor mezi mysliveckými spolky Poslední b řeznový den roku 2003 kon čí platnost stávajících honiteb. Nové nebo staronové honitby budou platit od prvního dubnového dne roku 2003 až do 31. b řezna 2012. Tato problematika byla projednávána na p ětapadesáté sch ůzi rady m ěsta. Rada se rovn ěž zabývala sporem mezi Honebním spole čenstvem (HS) Kop řivnice a p řípravným výborem Honebního spole čenstva Vl čovice - Mniší o šesta čty řicet hektar ů lesa na Pískovn ě a dvaašedesát hektar ů pozemk ů v Podnikatelském areálu Vl čovice. Ob ě lokality jsou majetkem m ěsta a leží na katastru obce Vl čovice. Vznikající HS Vl čovice - Mniší mělo v úmyslu p řičlenit ob ě území ke své honitb ě. Zatímco Pískovna je sou částí stávající kop řivnické honitby, pozemky v PAVu spadají do honitby, kterou dosud vlastní HS Lubina - Vl čovice.
60 Nakonec došlo mezi ob ěma honebními spole čenstvy k dohod ě, která oba sporné pozemky řeší. Šesta čty řicet hektar ů m ěstských les ů na Pískovn ě z ůstává sou částí kop řivnické honitby a 62 ha pozemk ů PAVu se stane sou částí honitby Vl čovice - Mniší. Tímto rozd ělením splní ob ě honební spole čenstva limit nejmén ě p ět set ha honebních pozemk ů, což je podle nového zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti jednou z nejd ůležit ějších podmínek pro uznání honitby. Na katastrálním území Kop řivnice a místních částí p ůsobí celkem šest honebních spole čenstev - Kop řivnice, Lubina - Vl čovice, P říbor, Hájov, Tichá a Lichnov. Honitba HS Kop řivnice m ěla v dob ě z řízení honitby plochu 567,7667 ha. P řevážná část této honitby je v katastrálním území Kop řivnice, malá část tvo řená m ěstskými lesy leží v katastru obcí Vl čovic a Lichnova. Na Kop řivnické honitb ě hospoda ří Myslivecký spolek Kop řivnice. Honitba HS Družba Lubina - Vl čovice m ěla v dob ě svého z řízení 1 142,1047 ha. Na lubinské honitb ě, která leží na katastru Lubiny, Vl čovic a Mniší, hospoda ří Myslivecké sdružení Družba Lubina. Nejv ětším vlastníkem pozemk ů je u obou honiteb m ěsto Kop řivnice. Celková plocha honebních pozemk ů m ěsta bez Pr ůmyslového areálu Vl čovice je 168,1119 hektar ů, z toho v katastrálním území Kop řivnice je 57,7022 ha, v k. ú. Drnholec 11,2035 ha, v k. ú. Větřkovice 7,9942 ha, v k. ú. Mniší 14,8312 a v k. ú. Vl čovice 76,3808 ha.
Z dravotnictví Z ě ř ř (m sto není z izovatelem zdravotnických za ízení)
Nestátní zdravotnická za řízení 1.Therápon 98 - poskytuje komplexní lé čebné a preventivní pé če v oborech: všeobecné léka řství, stomatologie, chirurgie, plastická chirurgie, interna, gynekologie, ortopedie, urologie, radiodiagnostika, klinická biochemie, rehabilitace, kožní, psychiatrie, ošet řovatelská domácí pé če, dopravní zdravotnické služby, ARO, nefrologie, prodejna prost ředk ů zdravotnické techniky. Nov ě bylo z řízeno St ředisko následné pé če, které částe čně řeší naléhavou pot řebu celodenní ošet řovatelské pé če u t ěžce nemocných ob čan ů (kapacita 40 l ůžek) 2. Privátní za řízení ambulantní pé če (léka ři prakti čtí, d ětští, zubní) 3. Lékárenský provoz (3 lékárny + prodejna zdravotnických pot řeb) 4. O ční optiky (3 privátní za řízení) 5. Rehabilita ční pé če
Poliklinika 2002
Kop řivnická poliklinika Therapón 98, a. s., stále rozšiřuje spektrum poskytovaných zdravotnických služeb, soust řeďuje stále více specialist ů. Cílem je kumulace léka řských odborník ů v takové mí ře, aby ob čané nemuseli v zájmu svého zdraví cestovat do jiných zdravotnických za řízení. P řitom dbá nejen na kvantitu, ale i kvalitu poskytované zdravotní pé če. Tento program se da ří postupn ě napl ňovat, a tak dnes poliklinika nabízí šestnáct specializovaných pracoviš ť s profesn ě velmi zdatnými odborníky.
Ordinace praktického léka ře: MUDr. Tibor Vicsápi, léka ř s praxí v oboru praktického a posudkového léka řství. Spolupracuje se všemi zdravotnickými za řízeními na úrovni okresu. Provádí základní lé čebn ě preventivní pé či v první linii, základní posudkovou činnost, poradenskou činnost
61 v oblasti sociálního zabezpe čení, p řípravu doklad ů pot řebných pro posuzování zdravotního stavu ob čan ů na OSSZ nebo OÚ.
Kožní ambulance: MUDr. Jarmila Canibalová, odborná lékařka v oboru dermatovenerologie s dlouholetou praxí. Ambulance spolupracuje s kožní klinikou FN Olomouc. Provádí ošet ření pro b ěžná kožní a pohlavní onemocn ění, poradnu pro virové kožní choroby a pro kožní choroby d ětí předškolního v ěku, drobné kosmetické zákroky.
Chirurgická ambulance: MUDr. Pavel Holá ň, léka ř s praxí v traumatologii, klasické a laparoskopické lé čbě; MUDr. Josef Zábranský, léka ř s praxí ve všeobecné chirurgii, léka ř mammologické poradny. Operace náro čných p řípad ů v nemocnici v Bílovci, zajišt ění jakékoli operace na vyšším pracovišti. Provádí komplexní lé čbu s výhodou krátkodobého pobytu na odd ělení, chirurgické výkony v lokálním i celkovém znecitliv ění, zajiš ťuje plné spektrum operací s možností volby zp ůsobu operace, vyšet ření a ošet ření zlomenin, ošet ření hnisavých a septických onemocn ění, lé čbu popálenin, mammologickou poradnu.
Ambulance plastické chirurgie: MUDr. Alexandr Šimek, léka ř s licencí pro obor plastické chirurgie a licencí garanta pro uvedený obor. Provádí veškeré operace v daném oboru krom ě výkon ů vázaných na hospitalizaci, odstra ňování kožních a podkožních útvar ů, řešení poopera čních a poúrazových komplikací, problematiku kosmetické a estetické chirurgie, problematiku vrozených vývojových vad.
Gynekologická ambulance I.: MUDr. Miroslav Kyselý, odborný léka ř v oboru gynekologie a porodnictví s více jak 20letou praxí. Ambulance spolupracuje zejména s p říslušnými pracovišti Nemocnice s poliklinikou v NJ, ve speciálních p řípadech s pracovišti Fertimed Olomouc a Cytologie Ostrava - Vítkovice. Provádí základní gynekologické vyšet ření, preventivní gynekologické prohlídky, t ěhotenskou poradnu, vyšet ření ultrazvukem, ultrazvukové prenatální vyšet ření, vyšet ření a poradenství pro neplodné páry, antikoncep ční a prekoncep ční poradenství, miniinterupce, jednoduché opera ční výkony.
Gynekologická ambulance II.: MUDr. Jaroslav Van ěk, odborný léka ř v oboru gynekologie a porodnictví. Ambulance spolupracuje zejména s p říslušnými pracovišti Nemocnice s poliklinikou v NJ. Provádí základní gynekologické vyšet ření, preventivní gynekologické prohlídky, t ěhotenskou poradnu, sledování rizikových pacientek, vyšet ření ultrazvukem, ultrazvukové prenatální vyšet ření, vyšet ření a poradenství pro neplodné páry, antikoncep ční a prekoncep ční poradenství, jednoduché opera ční výkony.
Urologická ambulance: MUDr. Martin Mana, odborný léka ř v oboru urologie s 14letou praxí, MUDr. Ivo Zábranský, odborný léka ř v oboru urologie s 11letou praxí. Ambulance spolupracuje zejména s p říslušnými pracovišti Nemocnice s poliklinikou v NJ a ve Valašském Mezi říčí. Provádí diagnostiku, lé čbu a prevenci onemocn ění urologického charakteru, drobné chirurgické zákroky v oblasti urologických orgán ů, drobné endoskopické výkony, poradenství v otázkách neplodných manželství, poradenství v otázkách poruch potence, poradenství v otázkách poruch kontinence.
62 Radiodiagnostické odd ělení: MUDr. Josef Hrachovec, odborný léka ř s 20letou praxí v oboru. Odd ělení spolupracuje zejména s p říslušnými pracovišti Nemocnice s poliklinikou v NJ a MED - Centrem Nový Ji čín. Provádí základní a n ěkterou nadstavbovou rtg diagnostiku, ultrazvukovou diagnostiku, speciální snímky pro stomatology.
Interní a diabetologická ambulance: MUDr. Pavla Fleková, odborná léka řka v oboru s více než 20letou praxí. Ambulance spolupracuje v rámci mezioborových vztah ů vyplývajících z ambulantní praxe. Provádí vyšet řování a dispensarisování diabetických pacient ů, poskytování interních služeb pro zaevidované diabetiky, zhotovení a zhodnocení EKG, vyšet ření poruch funkce štítné žlázy, vyšet ření poruch tukového metabolismu.
Gastroenterologická ambulance: MUDr. Petr Huvar, odborný léka ř s licencí v oboru vnit řního léka řství a gastroenterologie. Ambulance spolupracuje s p říslušnými pracovišti Nemocnice s poliklinikou v NJ a v Bílovci. Provádí diagnostiku a lé čbu nemocí trávicího traktu, onemocn ění jater a onemocn ění látkové vým ěny a dlouhodobé sledování pacient ů.
Kardiologická ambulance: MUDr. Jan Sklená ř, odborný léka ř s 25letou praxí, licence v oboru kardiologie a interny. Ambulance spolupracuje zejména s kardiologickým a kardiochirurgickým odd ělením v Třinci, interní a kardiochirurgickou klinikou FN Ostrava, kardiochirurgií Brno, I. interní klinikou v Olomouci, kardiostimula čním centrem ve Frýdku-Místku a interním odd ělením v NJ. Provádí vyšet ření a řešení všech onemocn ění ob ěhového aparátu s použitím zát ěžových test ů a echokardiografie, sledování pacient ů s onemocn ěním ob ěhového aparátu (ICHS, vysoký tlak, stav po infarktu myokardu, poruchy srde čního rytmu, chlop ňové vady, ob ěhové selhávání), ergometrické a echokardiografické vyšet ření, diagnostiku akutních forem ICHS, primární i sekundární prevenci ICHS.
Rehabilita ční odd ělení: MUDr. Josef Pech, odborný léka ř v daném oboru s dlouholetou praxí. Odd ělení spolupracuje zejména s rehabilita čním ústavem v Hrabyni, Chuchelné, lázn ěmi Darkov a Klimkovicemi a ortopedickou klinikou v Ostrav ě. Provádí komplexní odborné služby v oboru lé čebné rehabilitace a fyzikální medicíny, komplexní služby v oblasti bolesti zad, nohou a ky člí, rehabilita ční lé čbu pro pacienty po cévních mozkových p říhodách, lé čbu a prevenci komplikací v oblasti nohy u diabetik ů, rehabilitaci úraz ů ruky, rehabilitaci d ětí s poruchami hybnosti v četn ě Vojtovy metody.
Ordinace alergologie a klinické imunologie: MUDr. Jana Bajerová, odborná léka řka v oboru vnit řního léka řství a klinické imunologie. Ambulance spolupracuje dle pot řeby s klinickými a laboratorními pracovišti KHES Ostrava, FN Olomouc, FN Brno, FN Plze ň, Ústavem imunologie v Praze, KHES Ústí n. L., OHES FM. Provádí diagnostiku a terapii pacient ů s alergiemi a poruchami imunity, vyšet ření spirometrie, inhala ční lé čbu.
Odd ělení lé čby bolesti: MUDr. Petr Macura, odborný léka ř se specializací na anesteziologii, resuscitaci a lé čbu bolesti. Provádí lé čbu dlouhodobých chronických bolestivých a nezvládnutelných stav ů nejr ůzn ějšího p ůvodu, sledování ú činku a nasazení správné farmakologické lé čby, aplikaci infuzí, místní aplikaci lé čiv do páte řního kanálu a do dalších míst.
63 St ředisko následné l ůžkové pé če: garant: MUDr. Jan Sklená ř, odborný léka ř v oboru kardiologie a interny, vedoucí léka ř: MUDr. Petr Huvar, odborný léka ř v oboru vnit řního léka řství a gastroenterologie; MUDr. Jana Bajerová, odborná léka řka v oboru vnit řního léka řství a klinické imunologie. Ambulance spolupracuje zejména s p říslušnými pracovišti Nemocnice s poliklinikou v NJ a v Bílovci. Poskytuje následnou ošet řovatelskou a rehabilita ční pé či u p řevážn ě gerontologických pacient ů, rehabilitaci po cévních mozkových p říhodách, rehabilitaci po zlomeninách.
Psychiatrická ambulance: MUDr. V ěra Petrášová, odborná léka řka v oboru psychiatrie s dlouholetou praxí. Provádí stanovení odborných psychiatrických diagnóz a zavedení lé čby, aplikaci injekcí, podávání antabusu, zajišt ění hospitalizace v psychiatrické lé čebn ě.
Poliklinika Therapón 98, a. s., navíc pronajímá volné prostory soukromým léka řů m Ordinace praktických léka řů pro dosp ělé:
MUDr. Jana Baarová MUDr. Eva Christovová MUDr. Milan Miloševi č MUDr. V ěra Marková MUDr. Jan Bohá č MUDr. Rudolf Babinec
Ordinace pro děti a dorost MUDr. Helena Kone čná
Ušní, nosní a kr ční ambulance: MUDr. Pavel Ve čeřa
Pracovní léka řství: MUDr. Zdenka Tomešová Ortopedická ambulance
MUDr. Dalibor Ostrý
Neurologická ambulance MUDr. Hana Van ěč ková
Oční ambulance MUDr. Alena Pernicová MUDr. Eva Šetková
Zubní ordinace:
MUDr. Stanislav Jal ůvka MUDr. Petr Holub MUDr. Sylva Zahrádková MUDr. V ěra Boková MUDr. Jan Žárský MUDr. Pavla Mí čková MUDr. Jana Klocová MUDr. Pavla Satinská MUDr. V ěra Škrá čková
64
PP éče o ob čany
Za řízení st řediska sociálních služeb na území m ěsta sídlo kapacita Dům s pe čovatelskou službou (DPS) 27 byt ů z toho 24 2+1 Masarykovo nám ěstí 650 3 1+0 Dům s pe čovatelskou službou 102 byt ů z toho Česká 320 Bezbariérové 4 1+1 25 1+1 73 1+0 Domy s pe čovatelskou službou nabízejí tyto komplexní služby: o pe čovatelskou službu (i v terénu), v roce 2002 poskytnuta 326 ob čan ům m ěsta (nej čast ěji využívaným úkonem je dovážka ob ědů - 260 ob čan ů) o domácí ošet řovatelskou pé či (v roce 2002 došlo k podstatnému rozší ření domácí pé če, což úzce souvisí s demografickým vývojem v Kop řivnici) o rehabilita ční pé či o možnost krátkodobého umíst ění ob čan ů v domovinkách se zajišt ěním pe čovatelské služby (za řízeno 6 pokoj ů, sloužící k p řechodnému ubytování osob, které se ocitly v tíživé životní situaci a pot řebují částe čně pomoc jiné osoby) Ústav sociální pé če 20 míst Vl čovice o za řízení s denním pobytem pro zdravotn ě postižené dosp ělé ob čany s kombinovanými vadami o v roce 2002 za řízení navšt ěvovalo 10 ob čan ů o úsp ěšn ě se svými programy zapojuje do sout ěží mezi obdobnými za řízeními v rámci ČR Azylový d ům 16 míst pro muže Horní 1114 4 místa pro ženy o do časné ubytování osobám bez p říst řeší o sociáln ě právní poradenství o pomoc p ři hledání vhodného zam ěstnání, pomoc p ři řešení bytové a sociální situace
Nestátní za řízení sociálních služeb SALUS, o. p. s. Sídlo: Kop řivnice, Tyršova 1015 Ředitelka: Helena Valentíková Po čet zam ěstnanc ů: 6 Nestátní nezisková organizace provozující v okrese Nový Ji čín Domov pro rodi če a d ěti v nouzi, Krizové centrum pro d ěti a mládež „ Čty řlístek“ a Linku d ůvěry (556 811 800) Organizace poskytuje tyto služby: ubytování pro matky s d ětmi, p řípadn ě d ěti samotné v obtížné životní situaci (zejména týrání, zanedbávání pé če, domácí násilí apod.), sociáln ě právní poradenství, media ční, konzulta ční a terapeutická činnost, pov ěř ení k výkonu sociáln ě právní ochrany d ětí (ud ěleno MPSV ČR) Budova za řízení prošla v roce 2002 rozsáhlou rekonstrukcí, nov ě otev řena byla v kv ětnu 2002.
Poradna v Katolickém dom ě V Kop řivnici v Katolickém dom ě a v Novém Ji čín ě v azylovém dom ě Adra funguje již tři roky ob čanská poradna, na kterou se mohou obrátit lidé se svými problémy. Poradna, která spadá pod nestátní neziskovou organizaci St ředisko Charity Kop řivnice, poskytuje služby bezplatn ě všem lidem, kte ří se na ni obrátí. Na poradnu se lidé nej čast ěji obracejí s
65 žádostmi o pomoc p ři řešení sociálních dávek, pracovn ěprávních vztah ů, bydlení a lidských práv. Významným prvkem ob čanského poradenství je d ůraz na vlastní rozhodnutí klienta a jeho vlastní iniciativu v řešení jeho situace. Poradna ne řeší problém klienta místo n ěj, ale je mu oporou po celou dobu řešení problém ů a vyžadujeme jeho vlastní aktivitu. Snaží se lidi vychovávat k tomu, aby si vše, co mají podepsat, nejd říve d ůkladn ě p řečetli. Mnozí z nich se do problém ů dostali práv ě proto, že si vše nep řečetli, dokumenty podepsali v dobré ví ře a mnohokrát nalet ěli. Činnost ob čanské poradny podporují finan čně Nadace rozvoje ob čanské spole čnosti a Ministerstvo práce a sociálních v ěcí ČR a dále M ěstské ú řady Kop řivnice, Nový Ji čín a Štramberk, novoji čínský ú řad práce a Open society fund Praha. Ob čanská poradna se nesnaží svou existencí nahradit odborné poradny a pracovišt ě specializovaná na ur čité oblasti či advokátní kancelá ře. P řesto se na poradnu každým rokem obrátí n ěkolik stovek klient ů se svými dotazy. Jen za první pololetí letošního roku služeb poradny využilo tém ěř p ět set lidí.
Minib ěh Terryho Foxe
V pátek 7. června se konal minib ěh Terryho Foxe, který byl ur čen pro d ěti z mate řských školek z Kop řivnice. Tato akce m ěla nejen v Kop řivnici, ale i v republice premiéru a organizáto ři, kterými byli pracovníci Domu d ětí a mládeže v Kop řivnici, Asociace sportovních klub ů Tatra mohou být spokojeni, že se jim to poda řilo, nebo ť ráno to v ůbec nevypadalo, že by se akce mohla uskute čnit. Po ranní pr ůtrži mra čen se p řed devátou hodinou po časí umoud řilo a organizáto ři netrp ěliv ě o čekávali první p říchozí, kterými byly d ěti z mate řské školy Je řabinka. Po nich dorazily i d ěti z d ětského centra a Kopretiny - Ústavu sociální pé če z Vl čovic. Každá skupinka d ětí z jednotlivých mate řských škol b ěžela za mladými atlety ze Základní školy dr. Milady Horákové, kte ří je doprovázeli po celou trasu, jež vedla okolo hotelu Tatra. Nadšení a nasazení ostrého startu u malých d ětí bylo ohromné a n ěkte ří toto tempo vydrželi až do cíle. V Kop řivnici se uskute čnil také již pátý ro čník sportovn ě humanitární akce B ěh Terryho Foxe, který se v České republice b ěžel již po desáté. Do desáté hodiny, kdy registrace skon čila, se do akce zapojilo celkem 258 lidí, což bylo nejmén ě v historii b ěhu v Kop řivnici.
Opravy d ětských h řiš ť
Ve m ěst ě je kolem sto deseti d ětských h řiš ť. B ěhem let, kdy vznikaly, bylo na jejich vybudování vydáno hodn ě finan čních prost ředk ů. Každým rokem má m ěsto v rozpo čtu vy člen ěnou částku ve výši dv ě st ě padesáti tisíc korun na jejich opravy, a to zdaleka nesta čí. Dětská h řišt ě jsou po celé Kop řivnici, na každém sídlišti se jich najde hned n ěkolik. Jiná situace je ve čtvrtích jako Luhy, Pta čí čtvr ť a nebo v místních částech. V zástavb ě rodinných domk ů d ětské h řišt ě není. Problém je h řišt ě v dobrém stavu udržet, protože i když se opraví, dojde k r ůzným poškozením, v ětšinou úmyslným. Stoprocentní stav d ětských h řiš ť není a ani nikdy nebude. Práce na opravách d ětských h řiš ť za čínají ješt ě v zim ě. Letos za čaly už v únoru, kdy se stahovaly z m ěsta koloto če a houpa čky a v dílnách na zimním stadionu se opravovaly, aby je na ja ře mohli už opravené vracet zp ět na p ůvodní místo. Opravilo se dvaapadesát hřiš ť. Šlo o drobné opravy koloto čů , houpa ček a také o vy čišt ění a dopln ění pískoviš ť. Byla provedena kompletní oprava h řišt ě v parku, které p řevzalo m ěsto od Tatry, a h řišt ě na ulici Kpt. Nálepky, které byly úpln ě zdevastované. Letos se rovn ěž dopl ňoval písek do
66 pískoviš ť na Koreji. Všechny opravy d ětských h řiš ť ve výše jmenovaných lokalitách už byly provedeny do konce dubna. Nejvíce zdevastované bývají sedátka, lat ě, zohýbané houpa čky a vyvrácené koloto če. Dít ě, pro které je za řízení na h řištích ur čeno, by to svou silou ani váhou nedokázalo. V pr ůběhu kv ětna byla dokon čena oprava sportovního h řišt ě na ulici Francouzské u Kop řivni čky. Opravilo se i sportovní h řišt ě u v ěžáku u Severky, doplnily se lavi čky na zcela novém hřišti na ulici P říčné, které n ěkdo odstranil.
PP o časí v Kop řivnici v roce 2002
Teplotní údaje byly sledovány v n.v.340 m, v 6.00 a v 13.00. Veškeré informace o po časí zpracoval a zaznamenal pan Ladislav Kostelník, p ředseda Letopisecké komise.
LEDEN – Již od prvých dn ů postrašil zimou.Mrazivé dny se sn ěhem trvaly,ale jen do 19.ledna.Zvlášt ě prvé dny trvaly tuhé mrazy ,od - 6°C klesaly do 5/1,kdy ráno bylo – 18 °C, 6/1 –14°C a pak se držely od –1°C do –10°C/16.1./. Zlom v teplotách a to již trvalý nastal 20/1 a až do konce m ěsíce byly ranní teploty od +1°C do +7°C.Denní teploty byly od +2°C do +12°C /30.1./.Sn ěžilo a sníh ležel taktéž do 20.ledna a pak za čalo tání.Jasných dn ů bylo 6 zataženo bylo 16 dn ů. 27/1 byly vich řice s dešt ěm.
ÚNOR – P řesto,že pranostiky jej mají za nejstuden ější m ěsíc,tento rok se to nesplnilo.Od prvých dn ů až do 28/2 byl p řív ětiv ě jarní.Ranní teploty klesaly pod O°C jen ve dnech 15.až 17/2 od –2°C o do –6°C, a 25/2 na –2°C.Nejtepleji ráno bylo 3/2 s +9°C 12/2 s +7°C a 27/2 s +8°C.Denní teploty byly od +2°C do +12°C/3.2/.Více bylo dešt ě a větru.Pršelo ve dnech 9,13,20,23 a 27/2.Velký vítr až vich řice byl 12,19, a 20/2,23 a 27/2 se zimní bou řkou.Jasných dn ů bylo 8,zataženo bylo 12 dn ů.27/2 byl m ěsíc v úpl ňku,nejblíže zemi za 90
BŘEZEN – Ani v tomto m ěsíci zima p říliš nevládla.Do 23/3 bylo teplo-ranní teploty byly od +1°C do +8°C /7 .a 19.3./ a denní teploty v tyto dny odpovídaly ranním a bylo od +1°C do +14°C/17.3./.Teplota na slunci p ři jasné obloze 12/3 vystoupila na +24°C.Od 24/3 se mírn ě ochladilo.Ranní teploty klesaly na –1°C až –3°C,ale denní byly od 0°C do +19°C/30 a 31/3/.Jasných dn ů bylo 12,zataženo bylo taktéž 12 dn ů.7/3 byla op ět vich řice,ve dnech 1,14-16 a pak 25 a 26/3 byly mlhy.Od 19/3 byly časté dešt ě se sn ěhem,který již ale nebyl trvalý a obratem roztál.
DUBEN – Tento m ěsíc za čal v prvých dnech s denními teplotami +15°C.Od 3/ 4 se ochladilo ,ranní teploty klesaly na 0°C až –5°C/7 a 8.4/,ale pak již trvalo teplo.Ranní teploty byly od +2°C do 10°C,denn ě.Mimo 8 a 10/4 s 7°C již byly trvale nad 10°C.+16°C bylo 18,19 a 23/4,nejtepleji bylo +17°C/20.4./.V prvé polovin ě m ěsíce p řevládlo jasné po časí,ve dnech 20 až 24/4 a 24/4 byly mlhy.Jasných dnů bylo 11,zataženo bylo 6 dn ů.
KV ĚTEN – Byl již velmi teplý.Ranní teploty byly až na vyjímky 7 a 10.5 od +10°C do +18°C/4.5/ a denní od +15°C do +28°C/4.5/,na slunci až 39°C.Vysoké teploty od +26°C do +33 °C na slune ční opo ře byly ve dnech 16.až 19/5. S teplotami p řišly bou řky,prvá byla 6/5, 7/5 byla bou řka s kroupami ,pak ješt ě byla bou řka 13,26,27 a 28/5 kdy též pršelo.Jasných dn ů bylo 12 a zataženo bylo 6 dn ů,p řevážn ě poslední dny v m ěsíci.28/5 se objevily prvé vlaštovky, je jich čím dále mén ě.
67
ČERVEN - S teplotami p řekonal m ěsíc kv ěten.Ranní teploty byly ve stejném rozmezí a to od +10°C do 17°C,21/6 bylo +21°C.Denní teploty byly v ětšinou nad +20°C.Ve dnech 16 až 23/6 bylo od +23°C do +31°C a v tyto dny byla teplota na slunci +41 až 45°C. Více bylo deš ťových dn ů.Pršelo ve 13 dn ů.21/6 byla silná bou řka,23/6 byla prudká bou řka a kroupami a 28/6 byl prudký déš ť.Jasných dn ů bylo 14,zataženo 7 dn ů.
ČERVENEC – Udržely se vysoké denní teploty,ale nedosahovaly již extrémních z června.Ranní teploty byly okolo +15°C,nejvíce bylo +20°C/10.7/.Denní teploty byly od +15°C do +28°C/28.7/.P ři jasné obloze,která p řevládala bylo na slunci +38°C a +42°C ve dnech 9. a 10/7, a +26°C až 38°C ve dnech 18- a 30/7-Pršelo jen 5 dn ů-4,16,18,19 a 30/7.Bou řka byla 19. a 30/7.Jasných dn ů bylo 14,zataženo bylo 6 dn ů.Málo dešt ě přivodilo sucho.
SRPEN – Op ět další teplý m ěsíc s teplotami mírn ějšími než v červenci.Ranní teploty byly celý m ěsíc od +13°C do +17°C.Denní pak mimo 5 dn ů nad +20°C,nejtepleji +25°C bylo 4,19,27, a 31/8.Byly ale vydatn ější dešt ě.Pršelo ve 13 dnech, zvlášt ě od 7. do 20/8.Bou řky byly-1,2,6,9, a 20/8.Jasných dn ů bylo 14.Zataženo bylo 9 dn ů.V jižních a západních Čechách byly povodn ě.
ZÁ ŘÍ – P řihlásil se podzim.Teploty ze za čátku m ěsíce ješt ě p říjemné,postupn ě od 12/9 klesaly.Ranní teploty od 1/9 do 11/9 byly od +11°C do +17°C/5.9/,12/9 bylo ráno +6°C,tepleji +10°C bylo ješt ě 15,18, a 21/9,od 24 do 28/9 bylo ráno +4°C až +6°C a +2°C byly 29 a 30/9.Denní teploty se až do 28/9 držely od +10°C do +21°C/4,5/9. 24/9 byly +3°C a do konce m ěsíce se držely do +10°C.Pršelo ve 14 dnech,bou řky byly ve dnech 5,6 a 10/9.Byly již čast ější mlhy-trvale od 23. do 29/9.Jasných dn ů bylo 10,zataženo bylo 13 dn ů,p řevážn ě od 22.do 28/9.
ŘÍJEN – Teplých dn ů ubývá,ale i p ři nižších teplotách a polojasné obloze byl celkem příjemný m ěsíc.Ranní teploty až na vyjímku –1°C dne 21/10 byly v pr ůměru +5°C.Nejvyšší + 10°C ráno bylo 16,17 a 26/10,+9°C bylo 3,4,22 a 23/10.Denní teploty byly po čátkem m ěsíce vyšší,od+9°C do +15°C/4.10./.Tepleji bylo ještě 22. a 26/10 a +12°C a 23/10 bylo +14°C.Pršelo v 10 dnech,27/10 v ned ěli byla nejsiln ější vich řice za posledních 10 let.Vítr dosahoval rychlosti 150 km/hodinu.Jasné dny byly 3,zataženo 12 dn ů.Vítr p řevládal jihozápadní,což je obvyklé v naší krajin ě
LISTOPAD - Zvlášt ě ze za čátku až do 12/11 byl chladn ější.Ve dnech 4, až 8/11 byly ranní teploty od 0°C/4.11/ do –5°C/7.11/ a pak ještě –2°C 21/11.V ostatní dny byly od +1°C do 6°C mimo dny 15. až 17/11,kdy byly +14,+16 a +12°C,25.a 26/11 bylo +10 a +12°C.Od 14. do 17/11 se denní teploty zvedly na +11°C až +18°C,ve dnech 25. a 26/11 bylo +13°C.Jasných dn ů bylo v listopadu p ět,zataženo bylo 17 dn ů.Pršelo 6 dn ů. 4/11 padal déš ť se sn ěhem,8. a 9/11 byl vítr a 15. a 16/11 byly vich řice.Hustá nízká mlha se držela ve dnech 18. a 19/11,27/11 byla celý den.
PROSINEC – byl již nep říjemný,p řevažovaly mrazivé dny,mlhy a druhé polovin ě m ěsíce za čalo sn ěžit.Až do 6/12 se ranní teploty držely od 0°C/6/12/ do +6°C/2/12/.Od 7/12 přišly mrazy/8/12/ -9°C,9/12 –11°C,10/12 –14°C a dále až do konce m ěsíce bylo o 0°C /18. a 19/12/ do –14°C/25.12./.Denní teploty byly do 4/12 od +2°C do +7°C a až do konce m ěsíce od 27/12 vystoupily na +2°C až +8°C/30.12/.Jiné dny bylo od 0°C do – 7°C.Od 3. do 7/12 byly husté mlhy,které se opakovaly 11,14. až 16/12.Sníh za čal padat 16/12,23/12 bylo asi 10 cm sn ěhu,který postupn ě mírn ě tál,ale31/12 znovu sn ěžilo.Jasné dny byly 3,zataženo bylo 24 dn ů.P řevládal severní vítr.
68 Úroda ovoce – jablek a hrušek byla v tomto roce dobrá.Teplé dny v b řeznu daly před časn ě rozkvést meru ňkám,jejich kv ěty však spálily dubnové mrazíky až –5°C/8. a 9/4/.Místy se urodily i švestky,drobného ovoce- angreštu bylo hodn ě.
Kop řivnice a Evropa – mezinárodní styky, p řátelství a spolupráce
Akce konané v Kopřivnici Datum Akce 8. – 10. 2. Pracovní návštěva z radnice z Trappes (Francie) v Kopřivnici. 2002 13. – 19. 5. Setkání žáků z Kopřivnice (ZŠ Alšova), Zwönitz (Německo) a Trappes 2002 (Francie) v Kopřivnici. Jednalo se o akci, která začala v roce 2000 v Trappes (Francie), v roce 2001 pokračovala ve Zwönitz a v roce 2002 v Kopřivnici. 7. – 13. 7. Rekreace na Horní Bečvě a v Praze pro turisty z Trappes (Francie). 2002 Jednalo se o reciproční výměnu za letní rekreaci u moře ve Francii. 22. – 26. 8. Folklórní soubor (Agilla e Trasimeno) z Castiglione del Lago (Itálie) 2002 vystupoval v rámci výměny v Kopřivnici . 19. – 23. 9. Kopřivnici navštívila oficiální delegace ze Zwönitz (Německo) 2002 20. – 23. 9. Kopřivnici navštívila oficiální delegace z Myszkowa (Polsko) 2002 20. – 22. 9. „Běh rodným krajem Emila Zátopka“ zúčastnili se i sportovci z Myszkowa 2002 (Polsko) 8. – 10. 11. Děti z Myszkowa se zúčastnily VI. ročníku přehlídky tvorby 2002 handicapovaných dětí „Motýlek“ celoročně Francouzské kulturně informační středisko, které pracuje pod KDK p.o., otevřeno vždy ve čtvrtek ve 14.00 16.30 hod. Akce konané v partnerských městech 8. – 12. 5. Oficiální delegace z Kopřivnice navštívila město Myszkow (Polsko). 2002 Delegace se zúčastnila mimo jiné „Evropského pikniku“ a podepsání partnerské smlouvy mezi městy Myszkow (Polsko) a Zwönitz (Německo). Setkali se také se zástupci města Los Alcázares (Španělsko), kteří navrhli navázaní spolupráce mezi městy. 25. 7. – 4. 8. Rekreace pro mládež z Kopřivnice a okolí u moře ve Francii (Piriac Sur 2002 Mer). Reciproční výměna za rekreaci na Horní Bečvě. 31. 7. – 5. 8. Oficiální delegace z Kopřivnice navštívila město Castiglione del Lago (Itálie) 2002 23. – 25. 8. Sportovní hry ve Zwönitz (německo). Těchto her se zúčastnili plavci, tenisti 2002 a házenkáři z Kopřivnice. Házenkáři se umístili na 3. místě, tenisti vyhráli ve všech kategoriích a každý desátý plavec získal medaili. 29. 10 – 4. 11. Oslavy výročí partnerství města Trappes (Francie) s Kopřivnicí (30 let), 2002 Congletonem (Anglie, 40 let) a s Castiglione del Lago (Itálie 30 let). Oslav se zúčastnila oficiální delegace a kulturní delegace (O.P.Jazz Band, Camerata, Taneční soubor Z. Havlové, výstava prací žáků ZŠ Alšova, část členů komise pro mezinárodní vztahy a 3 mladí lidé, kteří se zúčastnili jednání o humanitární pomoci.
Česká kultura se prezentovala ve Francii Autobus s um ěleckými soubory a oficiální delegací z Kop řivnice odcestoval na p řelomu října a listopadu do francouzského Trappes. Kop řivnice do Francie vyvezla na oslavy třiceti let partnerství s Trappes celkem t ři um ělecké soubory. Krom ě po četné skupiny tane čník ů ze souboru Zde ňky Havlové se tamnímu publiku p ředstavil také OP Jazz Band
69 a skupina Camerata hrající historizující folk. Základní škola z ul.Alšova instalovala p ři této p říležitosti v Trappes výstavu prací kop řivnických d ětí a fotodokumentace svých výtvarných projekt ů. Nedílnou sou částí výstavy byly ukázky po číta čové grafiky a digitální fotografie žák ů z Alšovky. Zhruba t říhodinový program, který byl situován do víceú čelového kulturního objektu v Trappes, sice mnoho místních obyvatel nep řilákal, ale i tak jej po řadatelé hodnotili jako mimo řádn ě zda řilý. Krom ě Čech ů se na pódiu objevili také domácí um ělci stejn ě jako dechový orchestr a folkrocková skupina z italského Castiglione del Lago. Angli čané z Congletonu, kte ří byli čtvrtým m ěstem p řítomným na oslavách, se do programu s žádným vlastním souborem nezapojili. Partnerské m ěsto práv ě v této dob ě slavilo t řicet let družby s Kop řivnicí. N ěkolikadenní seriál akcí, mezi nimiž nechyb ěly kulturní vystoupení, mezinárodní mírová konference, vernisáže výstav či odhalení velké deskové malby s protivále čným motivem, m ěl p řipomenout nejen t ři desetiletí spolupráce s Kop řivnicí, ale stejn ě dlouho trvající partnerství s italským Castiglione del Lago a dokonce čty řicet let trvající družbu s anglickým Congletonem. Starosta francouzského družebního m ěsta Trappes Guy Malandain p řevzal od delegace z Kop řivnice symbolický klí č od bran města. Menší repliky sklen ěných klí čů v rámci oficiálního setkání dostali také další lidé, kte ří se významn ě zasloužili o partnerství obou m ěst. P řestože k oslavám výro čí došlo až letos, ve skute čnosti trvá partnerství obou m ěst již třicet dva let, oboustranná smlouva o spolupráci byla totiž podepsána v roce 1970.
Oslavy byly skute čně p ůvodn ě plánovány na tento termín, ale nakonec musely být z organiza čních d ůvod ů odloženy. Do jejich p říprav totiž vstoupila stavba nové radnice, volby a další události.Dnešní, podle obou zú častn ěných stran úsp ěšná a plodná spolupráce mezi Trappes a Kop řivnicí se za čala rodit v roce 1968, kdy tamní firma MAM Strager za čala nakupovat v Tat ře podvozky, které pak dopl ňovala vlastními nadstavbami. Při tehdejší provázanosti automobilky s m ěstem bylo pak navázání užších vztah ů jen otázkou času. Vým ěnné pobyty um ěleckých soubor ů, student ů, sportovc ů a další akce hodlá nadále podporovat také Kop řivnice. Družba s Trappes byla v ůbec první, postupem času však kop řivni čtí starostové podepsali smlouvy o spolupráci také s n ěmeckým m ěstem Zwönitz, následn ě s italským Castiglione del Lago a polským m ěstem Myszkow. Naposled pak p řibyla spolupráce s anglickým Congletonem.
Trappes se dá z geografického hlediska ozna čit za p ředm ěstí Pa říže. Vlakem se lze do francouzské metropole dostat za slabou p ůlhodinku. T řicetitisícový Trappes se rozkládá na pom ěrn ě rozsáhlém území. Zhruba polovina plochy je urbanizována a stojí na ní domy, zbytek jsou zelené plochy. V sousedství m ěsta byl na náklady n ěkolika m ěst vybudován velký park s jezerem, využívaný hojn ě k rekreaci obyvatelstva. Trappes je podobn ě jako Kop řivnice mladým m ěstem. Pouze v samotném srdci m ěsta, které pom ěrn ě necitliv ě na dv ě poloviny d ělí rychlostní komunikace, je n ěkolik p ůvodních kamenných domk ů. Drtivá v ětšina obyvatel žije v sídlištích s panelovými domy, které stejn ě jako u nás v posledních letech prošly nebo procházejí rozsáhlejší rekonstrukcí. Bez zajímavosti není, že mnohaleté partnerství s Kop řivnicí se projevilo i v místních názvech. Po Kop řivnici stejn ě jako po italském Castiglione del Lago je v Trappes pojmenována jedna z ulic.
Trappes je malý sv ět sám o sob ě. Žijí tam lidé p řibližn ě osmdesáti národností. Převládají p ředevším p řist ěhovalci ze severní Afriky a saharské oblasti téhož sv ětadílu. Nové místo k životu tam hledají ale také lidé z evropských zemí a také vzdálen ějších oblastí, jako je t řeba Srí Lanka. Obyvatelstvo Trappes je kosmopolitní spole čenství, přesto v ětšina obyvatel m ěsta vedle sebe žije pom ěrn ě harmonicky. P říliv p řist ěhovalc ů
70 do m ěsta p řitom není v ěcí minulosti. Tém ěř každý den na radnici p řicházejí noví a noví lidé, kte ří do Francie p řicestují p ředevším ze zemí severní Afriky. Stejn ě jako v ostatních životn ě d ůležitých oblastech i v ekonomice spolupracuje Trappes se šesti dalšími m ěsty v okolí. P řes blízkost hlavního m ěsta se Trappes potýká s přibližn ě t řicetiprocentní nezam ěstnaností. Ti, co pracují, je pak prý možné rozd ělit zhruba na dv ě poloviny, jedna z nich našla uplatn ění v Pa říži a druhá p římo na území některého ze sedmi zmi ňovaných spolupracujících m ěst v četn ě samotného Trappes. I přímo ve m ěst ě je n ěkolik významných podnik ů. V Trappes má svou francouzskou národní centrálu nap říklad automobilka Fiat. Politicky je Trappes tradi ční baštou levice. Komunisté ve vysokých funkcích na radnici byli z řejm ě také jedním z d ůvod ů, pro č bylo možné v dob ě normalizace družební styky navázat. I dnes má na radnici v ětšinu koalice socialist ů a komunist ů podporovaná také stranou zelených. Spole čně drží 67 procent mandát ů. Pravice je v opozici. Zastupitelstvo, které rozhoduje o obecních v ěcech, je sedmat řiceti členné a v jeho čele stojí socialistický starosta Guy Malandain. Ten na rozdíl od tuzemských zvyklostí nepobírá plat, ale pracuje pro m ěsto zcela bez finan čních nárok ů. Ve Francii je starosta m ěsta čestnou funkcí a starostové jsou zam ěstnáni jinde .
Kop řivnický orchestr v Cisterninu
M ěstský dechový orchestru podnikl desetidenní zájezd do Itálie. MDO vyrazil na šestý ro čník festivalu dechové hudby v jihoitalském Cisterninu, posílen dv ěma profesionály v po čtu bezmála sedmdesáti hrá čů a za doprovodu mažoretek. Na šestý ro čník festivalu, který byl zpest řením letní sezony, již po šesté dorazily krom ě Čech ů také orchestr ze Špan ělska a t ři domácí italské soubory. Podle p ůvodních plán ů m ěl orchestr odehrát celkem čty ři koncerty. Dva v samotném Cisterninu a dva ve dvou nedalekých m ěste čkách. Ve skute čnosti se však Kop řivni čtí italskému publiku p ředvedli jen t řikrát, jeden koncert totiž musel být pro nep říze ň po časí zrušen. MDO se stal nejv ětší atrakcí festivalu a jeho program byl v rozporu s p ůvodními plány řazen vždy až do atraktivního záv ěru n ěkolikahodinových ve černích koncert ů. Na festivalu se místní dechovka sešla s kolegy ze Špan ělska a také n ěkolika místními orchestry. Co se tý če repertoáru, kop řivnický orchestr poslucha čů m p ředvád ěl nejen t ěžké koncertní skladby, ale také populární melodie. Velmi se líbily mažoretky, které na p řání vystupovaly stále čast ěji. V rámci prvního koncertu m ěly čty ři čísla, na druhém šest a na záv ěre čném koncert ě tan čily dokonce sedmkrát.
Záv ěr Rok 2002 byl rokem velmi rušným. Skon čila opozi ční smlouva, prob ěhly troje volby, které vynesly na výsluní nové tvá ře. Ze scény de facto odešel Václav Klaus i Miloš Zeman. Oba se ale pokouší do politiky op ět vrátit – jak to dopadne, ukáže rok 2003. Poslední rok ve funkci prezidenta strávil Václav Havel a o jeho místo se vede urputná zákulisní bitva. Česko ale také poprvé sledovalo zprávy o pokusu zavraždit nepohodlnou noviná řku, jehož iniciáto ři figurovali v nejvyšších sférách zdejší politiky. Krom ě toho padl další ředitel veřejnoprávní televize. Naopak šéfa té soukromé – Vladimíra Železného – zvolili diváci do Senátu navzdory podez řením z podvod ů a krádeží, která se vznášejí nad jeho hlavou. Celá naše spole čnost prošla řadou zm ěn. Naši zemi postihla povod ňová pohroma, zrušeny byly okresní ú řady, prob ěhly volby a také ve sv ětě se odehrála řada významných akcí, setkání, katastrof i teroristických útok ů. Také rok 2003 bude pro mnohé z nás rokem velmi náro čným. Budeme mít nového prezidenta, máme novou vládu, v čele m ěst a obcí stojí nov ě zvolení spoluob čané. P řechod na obec III. stupn ě s rozší řenou p ůsobností v rámci reformy ve řejné správy od 1. ledna, stejn ě jako postupná p říprava na náš brzký
71 vstup do Evropské unie bude vyžadovat nejen zvýšené finan ční nároky, ale p ředevším také usilovnou práci v ětšiny obyvatel. Českou republiku tedy čeká velmi náro čný rok, který hodn ě napoví o její budoucnosti. Pokud se stane členem Evropské unie, bude to historický moment pro dalekou budoucnost. Stejn ě tak je d ůležitá – by ť na kratší dobu p ěti let – volba prezidenta. Hlava státu je jeho symbolem, ale také nap říklad rozhoduje o tom, z koho bude složen Ústavní soud, který se v p říštím roce z velké části obm ění.
72