ZELENÉ PÁSY VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO VZNIK PLOCH VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZELENĚ NÁVRHOVÁ ETAPA

PRAHA 05/2009 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Objednatel:

Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská11 150 21 Praha 5

Zhotovitel:

U-24 s.r.o., Atelier pro urbanismus a územní plánování Perucká 11a 120 00 Praha 2

Statutární zástupce: RNDr. Tomáš Pechar IČO: 43870538 DIČ: CZ43870538

Zpracovatelé: Ing. Terezie Černochová, PhD. RNDr. Jiří Jedlička Ing. Miroslav Kubový Ing. Vladimír Mackovič Mgr. Michal Nekl Ing. arch. Vlasta Poláčková Ing. Lenka Přívozníková Ing. Michaela Tlustá Mgr. David Třešňák Ing. arch Miroslav Tůma Bc. Štěpán Vizina Ing. Eva Warausová

1 OBSAH

Předmluva...... 3 Použité pojmy ...... 4 Úvod ...... 8 Důvody zadání úkolu...... 10 Principy řešení...... 11 Charakteristika navrženého systému ...... 14 Ad) Zelený prstenec ...... 14 Ad) Přírodně-rekreační plochy ...... 16 Ad) Zelené koridory...... 17 Ad) Celkové zhodnocení navrženého řešení...... 19 Přehled přírodně-rekreačních ploch ...... 21 P1 Roztoky...... 21 P2 Panenské Břežany...... 25 P3 Mratín...... 28 P4 Dřevčice...... 31 P5 Zeleneč ...... 34 P6 Horoušany...... 37 P7 Škvorec...... 40 P8 Říčany...... 43 P9 Průhonice...... 46 P10 Zlatníky ...... 49 P11 Černošice...... 51 P12 Kosoř...... 54 P13 Jinočany...... 57 P14 Hostivice ...... 60 P15 Statenice...... 63

2 PŘEDMLUVA

Místo předmluvy citace:

„… shledáváme na nových sídlištích, jež se zpravidla přidružují k dosavadním celkům jako jejich rozšíření, že nerostou organicky, vnitřně logicky podle nějaké plánované představy, nýbrž nevázaně směrem nejmenšího odporu, tj. zpravidla podle komunikací, kamsi neomezeně do krajiny… respektive toliko podle zákona spekulace a s minimálními investičními náklady do veřejných zařízení.

… je porušena staletá statická jednota sídliště; je však porušena i vnitřní harmonie krajiny, do které vnikají, vedle zmíněného neusměrněného stavebního ruchu, podnikatelské výrobní racionalisace, (více nebo méně zdařilou formou) novodobá technická díla dopravní, vodohospodářská, stavby a vedení pro přenos energie atd.

… Prostě: je potřeba přehodnotit dosavadní nazírání v pochopení, že sídliště je toliko složkou v jakémsi nadřaděném celku, kde jsou nutné ohledy na jeho terénový útvar, jeho vegetační porosty, rozložení vodotečí, klimatické prostředí, atd.

… Přenesení důrazu z jednotky na souhrn, ze složky na celek, zdá se mi jedinou cestou, která nás může vyvést ze soudobého chaosu v osídlování krajiny;

… a tu chci zdůraznit, že náprava v dosavadní chaotické urbanisaci kraje může vzejíti toliko z poznání ústrojných vztahů v krajinném organismu, tedy z pochopení, že subjektivnímu hospodaření s půdou, vegetací, vodou atd. jsou nadřaděny objektivní potřeby lidského společenství – kolektiva – (v určitém krajovém celku); … budou tu rozhodující ozřejměné potřeby krajiny jako výrobního i obývacího prostředí. Považuji proto za nutné, … celou otázku postavit na objektivní basi krajinné životní rovnováhy, kde tedy ze základních poznatků krajinné biologie lze dojít k objektivnímu rozvrhu osídlitelných ploch.“

Dnešní problémy se suburbanizací nejsou „nic nového pod sluncem“, chtělo by se říci při čtení publikace Emanuela Hrušky „Příroda a osídlení“, která byla vydána v roce 1945. Již v první polovině minulého století (ze které autor této publikace čerpá zkušenosti) se jevil probíhající způsob plošného rozvoje sídel, ve vztahu k okolní krajině, jako problematický.

Tento úkol nabízí názor na možné ovlivnění vývoje struktury území příměstské krajiny hlavního města Prahy (dále jen Prahy). Cílem je navrhnout způsob, jak zajistit územní předpoklady pro možnost záměrně utvářet části krajiny. V těchto částech krajiny by následně měly vzniknout prostory vhodné pro krátkodobou rekreaci v přírodním prostředí jak obyvatel Prahy, tak jejího zázemí.

3 POUŽITÉ POJMY

V této kapitole jsou objasněny a specifikovány pojmy, které nejsou běžně používány nebo jsou terminologií tohoto úkolu a tedy nemusí mít všeobecně daný a zřejmý obsah.

Přírodně-rekreační plocha

Skladebný prvek systému „Zelené pásy“. Ve studii je jich navrženo 15. Jedná se o segmenty krajiny vymezené zejména ve vnitřní a střední zóně zájmového území. Tyto plochy mají územní předpoklady splnit většinu požadavků zadaných tomuto úkolu (jedná se zejména o prostory s územními předpoklady pro plnění funkce rekreačního zázemí obyvatel metropolitního prostoru). V ÚPD dotčených obcí by měly být znázorněny jako nezastavěné území, vnitřně členěné. Takto vymezené nezastavěné území by bylo při zpracování ÚP vnitřně rozčleněno na dále uvedené plochy s rozdílným způsobem využití (viz vyhláška č. 501/2006 Sb.). Jedná se zejména o plochy vodní a vodohospodářské plochy lesní, plochy přírodní (viz vyhláška 501/2006 Sb., §13, §15, §16). Největší podíl však budou zřejmě činit plochy smíšené nezastavěného území (viz vyhláška 501/2006, §17). Podíl ploch zemědělských (viz vyhláška 501/2006, §14) ve srovnání se současným stavem, by se měl postupně snižovat na úkor výše citovaných ploch s rozdílným způsobem využití.

Individuálně by byla posouzena možnost vymezení ploch těžby nerostů (viz vyhláška 501/2006, §18). K významným kritériím pro posouzení vhodnosti těžby na dané ploše by patřila dále uvedená kritéria: o možnost následně využít vytěženou plochu pro rekreaci (například jako vodní plochu nebo jako plochu pro zařízení či atraktivitu nepobytové rekreace) či pro zvýšení ekologické stability území (například po následné rekultivaci na les či na trvalé travní porosty), o předpokládaná doba těžby (po čas těžby bude těžebna negativně působit na své okolí a omezí či zhorší kvalitu krátkodobé rekreace), o a podíl těžby z dotčené přírodně-rekreační plochy.

Navržené řešení předpokládá, že pro takto vymezené Přírodně-rekreační plochy budou zpracovány, ve spolupráci s dotčenými obcemi v měřítku 1:5 000 nebo podrobnějším, územní studie. Předmětem řešení studií bude návrh scénáře účelově komponované krajiny, který by mimo jiné vyjadřoval představy a požadavky obyvatel dotčených obcí. Scénář by se promítl do území zejména jako návrh:

− struktury ploch s rozdílným způsobem využití,

− prostupnosti území pro pěší a cyklisty,

− upřesnění vnitřní a vnější hranice Přírodně-rekreační plochy podle konkrétních podmínek v území,

− revitalizace vodních ploch a vodotečí,

− opatření ke zvýšení vodní retence území,

− vegetačních opatření v krajině,

− mobiliáře vhodného pro nepobytovou rekreaci (vyhlídky, rozhledny, altánky, sportovně přírodní plochy apod.).

4 Součástí řešení studie by bylo stanovení hranice Q100 (pokud již není k dispozici). Plocha Q100 by byla chápána jako území, které by jednoznačně mělo zůstat jako nezastavěné území (pokud již před zpracováním studie nebylo rozhodnuto jinak) a na kterém by byla řešena revitalizace vodoteče přírodě blízkým způsobem. Studie by dále navrhla formu napojení Přírodně-rekreační plochy na zelené koridory a na systém zeleně na území Prahy.

Pro posouzení ekonomické náročnosti předloženého řešení by studie navrhla rozsah nezbytné údržby plochy včetně orientačních nákladů na údržbu, specifikaci navržených opatření jako podklad pro orientační stanovení nákladů na realizaci záměru apod. V souvislosti s finančními náklady může být také navržena případná etapizace řešení.

Na formulaci zadání studie, včetně námětů pro scénář, by se měly podílet především obce, jejichž správní území je plochou dotčeno, do jejichž ÚP se promítnou závazné části studie a jejichž obyvatelé budou moci přírodně-rekreační plochu využívat. Podrobnější charakteristika Přírodně-rekreační plochy je uvedena v následujících kapitolách.

Sídelní plocha

Ekvivalent k pojmu zastavěné území. Výhledová sídelní plocha zahrnuje zastavěné území, zastavitelné plochy a územní rezervy. Pojem byl zaveden z důvodu, že pro všechny obce nebyla k dispozici jejich územně plánovací dokumentace, ze které by bylo možné převzít zastavěné území ve smyslu stavebního zákona. Pro rozbory prováděné v analytické etapě byla sídelní plocha stanovena na základě mapových podkladů nebo leteckých snímků v měřítku 1:25 000, při aplikaci principů pro vymezování zastavěného území.

Střední zóna

Zájmové území bylo z pracovních důvodů rozděleno na tři zóny. Střední zóna je tvořena správními územími obcí, které navazují na vnitřní zónu. Do střední zóny zasahují vymezené Přírodně-rekreační plochy.

Tranzitní osa

Pojem užívaný zpracovateli územního plánu Prahy. Zelené klíny, vymezené v územním plánu Prahy, jsou provázány osami tranzitními, tangenciálními a radiálními. Navrhované tranzitní osy propojují systém zeleně s příměstskou krajinou. Tangenciální osy spojují významné plochy zeleně na území města. Radiální osy spojují okrajové ekologicky stabilnější partie s urbanizovaným prostředím. Tranzitní osy na území hlavního města Prahy jsou vyznačeny v grafických výstupech návrhové části úkolu.

Vnější zóna

Zájmové území bylo z pracovních důvodů rozděleno na tři zóny. Vnější zóna je tvořena správními územími obcí zahrnutými do zájmového území, které nespadají do vnitřní a střední zóny. Zejména ve vnější zóně je vymezen Zelený prstenec.

5

Vnitřní zóna

Zájmové území bylo z pracovních důvodů rozděleno na tři zóny. Vnitřní zónu tvoří správní území 43 obcí, které přímo sousedí se správním územím hlavního města Prahy. Ve vnitřní zóně byla analyzována aktuální územně plánovací dokumentace z hlediska vymezení zastavitelných ploch a územních rezerv. Současně byly převzaty záměry směřované do nezastavitelného území (například návrh zalesnění, výsadby zeleně apod.). Vnitřní zóna představuje hlavní prostor pro vymezení Přírodně-rekreačních ploch.

Vnitřní hranice

Přírodně-rekreační plochy jsou v zájmovém území vymezeny vnější hranicí. Z logiky vymezování jednotlivých ploch bylo občas nutné do Přírodně-rekreační plochy zahrnout i menší sídla. V grafice je označen obvod sídel, který zahrnuje zastavěné území, zastavitelné plochy a případně i územní rezervy, pokud byly v ÚPD dotčené obce vymezeny. Tento obvod je nazván jako vnitřní hranice Přírodně-rekreační plochy. Za takto navrženou hranici by se sídla neměla rozvíjet, pokud nebude upřesněna na základě projednání územní studie zpracované pro danou Přírodně-rekreační plochu.

Zájmové území

Pro analytickou etapu bylo vymezeno území, které zahrnuje správní území tří, ve smlouvě zadaných, obcí s rozšířenou působností (Brandýs nad Labem, Černošice a Říčany). Z pracovních důvodů bylo v některých částech analyzované území rozšířeno tak, aby vytvářelo relativně plošně vyrovnané okruží kolem správního území Prahy. V textu je takto vymezený prostor označen jako zájmové území.

Zelené klíny

Pojem užívaný zpracovateli územního plánu Prahy. Zelené komplexy směrující z vnitřní části města na její okraj jsou označeny jako zelené klíny. Na území hlavního města Prahy jsou zelené klíny vyznačeny v grafických výstupech návrhové části úkolu.

Zelené pásy

Pojem použitý při zadání této zakázky a ve smlouvě o dílo. Nebyla uvedena jeho konkrétní představa, charakteristika, specifikace. V tomto úkolu pojem „Zelené pásy“ symbolizuje předložené řešení, tvořené třemi druhy skladebných prvků (Přírodně – rekreační plochy, Zelené koridory a segmenty Zeleného prstence).

Zelený koridor

Skladebný prvek systému „Zelené pásy“. Studie navrhuje celkem 23 Zelených koridorů. Jedná se o koridory v krajině, na jejichž ploše má být výrazně zvýšen podíl trvalé vegetace, převážně liniového charakteru. Zelené koridory jsou umístěny zejména do údolních niv vodotečí, které by měly být

6 zachovány v přírodním stavu (zejména by neměly být zastavovány, s výjimkou nezbytných vodohospodářských staveb). Pro vymezení koridorů se částečně využívají také stávající porosty dřevin, které mají tvořit výchozí části („krystalizační jádro“) navrženého Zeleného koridoru. V souběhu se Zeleným koridorem lze vést stezku či pěšinu pro cyklisty a pěší turisty.

Dle potřeby Zelené koridory vzájemně propojují Přírodně-rekreační plochy či je napojují na segmenty Zeleného prstence. Současně by měly přispět ke zvýšení ekologické stability území a k prostorovému členění esteticky ztvárněné příměstské kulturní krajiny.

Zelený koridor je vyznačen jen mimo sídelní plochy. Zastavěným územím totiž nemůže projít ve vhodném šířkovém parametru (například niva vodotečí je v sídlech obvykle zástavbou výrazně zúžena). Pokud je v souběhu se Zeleným koridorem vedena stezka, je žádoucí nalézt bezkolizní průchod sídlem nebo navrhnout jeho „obchvat“. Podrobnější charakteristika je uvedena v následujících kapitolách.

Zelený prstenec

Skladebný prvek systému „Zelené pásy“. Je vymezen v lesnatějším zázemí Prahy, ve vzdálenosti 5– 15 km od hranice Prahy. Nadřazeným dopravním systémem (dálnice, rychlostní silnice, celostátní železnice) nebo přírodními předěly je rozčleněn na jednotlivé segmenty. Má nadprůměrnou lesnatost, která je minimálně (u jednotlivých segmentů) 2x vyšší, než je lesnatost vnitřní zóny. Podrobnější charakteristika je uvedena v následujících kapitolách.

7 ÚVOD

Úkol byl zpracován ve dvou etapách, analytické a návrhové. Každá etapa je prezentována textovou částí a grafickými výstupy.

Analytická etapa obsahuje výkresy hodnot, limitů a záměrů vyhotovené v měřítku 1:50 000.

Návrhovou etapu tvoří Hlavní výkres v měřítku 1:100 000. Ten vyjadřuje základní rozmístění navržených skladebných prvků „Zelených pásů“. Obsahuje jevy, které by bylo možné promítnout do ZÚR.

Koordinační výkres v měřítku 1:50 000 se skládá z částí A a B. Jednotlivé části obsahují zákres navrženého systému „Zelené pásy“ v kombinaci buď s hodnotami nebo limity zájmového území. Výkres lze využít ke zdůvodnění navrženého systému řešení ve vazbě na hodnoty území, na záměry směřované do zájmového území a s ohledem na známé omezení využití území pro Přírodně- rekreační plochy.

Jednotlivé Přírodně-rekreační plochy jsou vymezeny v měřítku 1:25 000 a jsou prezentovány v Katalogu ploch. Součástí katalogu jsou základní charakteristiky jednotlivých ploch, shrnuté do tabulkového přehledu a fotodokumentace. Katalog lze využít pro případná jednání s obcemi, jejichž správní území je dotčeno návrhem Přírodně-rekreační plochy.

Poznatky z analytické etapy tohoto úkolu lze rámcově shrnout do následujících tématických oblastí a jejich problémů:

− Postupné změny životního stylu obyvatel se mimo jiné projevují v relativním nárůstu volného času a ve snižování fyzické zátěže v zaměstnání. Fyzické zatížení organismu v přírodním prostředí ve formě volnočasové aktivity představuje jednu z vhodných alternativ regenerace obyvatel prakticky všech věkových skupin.

− Prostředí zájmového území je charakteristické velmi nízkou ekologickou stabilitou, která ještě klesá směrem ke správní hranici hlavního města Prahy. Tato skutečnost souvisí zejména s nízkou lesnatostí zájmového území (cca 12,5 %) a hlavně správního území Prahy (cca 10 %).

− Z analýzy zemědělské půdy, prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek, lze odvodit potenciál ZPF k zalesnění. V zájmovém území se vyskytují zemědělské půdy vhodné k zalesnění v rozsahu cca 3 % z celkové výměry zájmového území. I kdyby se tento potenciál využil, procento lesů se v něm výrazněji nezvýší. (Lesnatost vnitřní zóny by se zvýšila z 13,2 % na 15,8 % a střední zóny z 16,2 % na 18,9 %.)

− Ke zvýšení ekologické stability území je potřeba hledat i jiná krajinná opatření než zalesňování (např. výsadbu stromových porostů na nelesní půdě). Přitom ale zvyšování rozlohy lesů musí patřit mezi trvalé priority zájmového území. Analýza vývoje lesnatosti za posledních cca 15 let tomu však bohužel nenasvědčuje (od roku 1993 do roku 2007 graficky vyjádřenou lesnatost představuje přímka rovnoběžná s osou znázorňující časové období).

− Dílčí povodí 4. řádu, která radiálně vstupují z území kraje na území Prahy, tvoří přirozená přírodní propojení správních území Prahy a Středočeského kraje. Vodoteče a jejich údolní nivy mohou, či by měly představovat logická polyfunkční těžiště, zdrojové lokality nebo „krystalizační jádra“ ekologické stability území.

8 − Na pestré přírodní podmínky území (geologické, terénní, půdní, vertikální členitost, klimatické poměry, hustota dílčích povodí apod.) jsou vázána různorodá přírodní společenstva. I když v současné době tvoří zájmové území převážně zemědělská půda (zejména orná půda), existuje v něm řada lokalit se statutem zvláště chráněného území přírody a krajiny. Obdobná situace je na území Prahy, které tvoří převážně sídelní plochy a zemědělská půda. Podvědomě i záměrně jsou chráněné lokality cílem pro nepobytovou rekreaci jak obyvatel Prahy, tak obcí v zájmovém území. Chráněná území jsou, s ohledem na malé spektrum jiné nabídky přírodních ploch a na vysokou hustotu obyvatel, ohrožena degradací či poškozením. Obyvatelé hledající přírodní prostředí nemají obvykle totiž jinou alternativu.

− Metropolitní prostor Prahy patří dlouhodobě k nejintenzivněji se rozvíjejícím územím. Zábory nových ploch pro nízkopodlažní bydlení, pro komerčně obslužná, zábavní a logistická zařízení jsou nejen v těsné blízkosti Prahy, ale i na území obcí hluboko ve Středočeském kraji.

− Analytická část tohoto úkolu vyhodnotila zájmové území z hlediska:

− jeho přírodních předpokladů a potenciálů, − limitů využití území, − záměrů obsažených v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí, které sousedí se správním územím Prahy; zájem se soustředil na rozsah zastavěných území, zastavitelných ploch a navržených záměrů v krajině, − vývoje struktury osídlení a obyvatelstva.

Tyto skutečnosti představují vstupní podklady a informace pro návrh systému Přírodně-rekreačních ploch, Zelených koridorů a segmentů Zeleného prstence.

− Na úrovni ZÚR, jak vyplývá ze zadání úkolu, by vytvořil navržený systém územní předpoklady pro:

− rozšíření nabídky krátkodobé rekreace v metropolitním prostoru, − posílení ekologické stability příměstského území, − revitalizaci části říčních systémů na pomezí Prahy a Středočeského kraje, − propojení krajinné zeleně Středočeského kraje se systémem sídelní zeleně na území Prahy, − zvýšení prostupnosti pro nemotorový pohyb v krajině, − omezení nekoncepčního srůstání sídel za správní hranicí Prahy.

9 DŮVODY ZADÁNÍ ÚKOLU

V úvodních kapitolách návrhové části považujeme za potřebné zrekapitulovat podněty, které vedly k zadání tohoto úkolu:

− obyvatelé metropolitního prostoru mají v současné době malou nabídku možností pro každodenní a krátkodobou rekreaci v přírodním prostředí, − v posledních cca 15 letech prudce roste počet obyvatel v zázemí Prahy (v zájmovém území od roku 1991 o 25 % a ve vnitřní zóně až o cca 50 %), − probíhá srůstání sídel a kolem Prahy se vytváří „okruží“ ze sídelních ploch, − existuje výrazná ekologická labilita příměstského území, − existuje nízká lesnatost území Prahy i jejího blízkého zázemí, − koordinace řešení ÚPD Prahy se 43 sousedícími obcemi je komplikovaná a nelze přijmout řešení, které by systémově reagovalo na stávající problémy, mimo jiné v příměstské krajině.

Uvedené důvody lze považovat za kritéria pro posouzení úkolu, do jaké míry bylo jeho zadání naplněno.

10 PRINCIPY ŘEŠENÍ

Přístup ke zpracování tohoto úkolu lze charakterizovat následujícími principy a zásadami uplatněnými při jeho řešení:

− hledat systémové řešení, které by bylo možné promítnout do návrhu ZÚR Středočeského kraje; potenciálním cílem je následné zapracování části systému „Zelených pásů“ do územních plánů dotčených obcí, − přednostně využívat segmenty krajiny, které již mají atributy nezastavitelnosti (například ochranná pásma) nebo jejichž zastavění není žádoucí (například údolní nivy, kvalitní zemědělská půda), − navázat na rozpracovanou koncepci sídelní zeleně na území hlavního města Prahy, − považovat oblasti s vysokou hustotou obyvatel za významný faktor, který ovlivňuje rozmístění jednotlivých prvků systému v zájmovém území, − využít fenomén vodního režimu území z následujících důvodů:

− vodoteče představují významné krajinotvorné prvky, − z probíhajícího „Plánování v oblasti vod“ vyplyne schválený Program opatření, který má zlepšit podmínky vodního režimu v jednotlivých dílčích povodích; navržená opatření budou realizována z veřejných prostředků, program bude pravidelně vyhodnocován a doplňován, − dílčí povodí zohledňují řadu přírodních vazeb v krajině a představují přirozené propojení území Středočeského kraje a Prahy,

− záplavové území (např. Q100 ) lze považovat za atribut nezastavitelnosti a za plochu, na které lze vyřešit revitalizaci vodotečí přírodě blízkým způsobem

Celkový přehled vodotečí v zájmovém území Zapojení do systému Název vodního toku Celková délka vodoteče v území (km) jako součást plochy či koridoru Vltava 40,45 plocha Výmola 30,07 plocha, koridor Jevanský p. 20,90 - Bojovský p. 19,42 - Labe 17,12 - Radotínský p. 17,04 plocha Sázava 16,81 - Nučický p. 16,29 - Zahořanský p. 14,72 oblast Botič 14,12 plocha Mnichovka 12,97 - Berounka 12,52 plocha Únětický p. 11,94 plocha, koridor Kocába 11,78 - Jirenský p. 9,23 plocha Čelákovický p. 9,08 plocha Dobročovický p. 8,57 plocha Zákolanský p. 8,51 koridor Vinořský p. 8,47 plocha Kunický p. 8,47 - Švarcava 8,40 - Litovický p. 8,30 plocha

11 Zapojení do systému Název vodního toku Celková délka vodoteče v území (km) jako součást plochy či koridoru Dobřejovický p. 8,26 plocha Mokřanský p. 8,16 - Mratínský p. 7,87 plocha Chotouňský p. 7,87 - Zvánovický p. 7,80 - Říčanský p. 7,67 - Pitkovický p. 7,61 plocha Zlonínský p. 7,46 koridor Líbeznický p. 7,42 koridor, plocha Zelenečský p. 7,29 plocha, koridor Škvorecký p. 7,07 koridor Turyňský p. 7,00 - Kamenický p. 6,84 - Břežanský p. 6,43 plocha Rokytka 6,41 plocha Jalový p. 6,39 - Jenečský p. 6,29 - Borecká svodnice 6,27 - Všenorský p. 6,18 plocha Hlavenský p. 6,10 - Libeňský p. 5,99 - Šmejkalka 5,54 - Svémyslická svodnice 5,35 koridor Moklický p. 5,23 - Korycanský p. 5,22 - Jesenický p. 5,21 plocha Sladovařský p. 5,18 - Chomutovický p. 4,92 - Bohumilský p. 4,91 - Hrusický p. 4,81 - Hovorčovický p. 4,68 plocha Oplanský p. 4,64 - Konětopský p. 4,59 - Struhařovský p. 4,57 - Novoveský p. 4,56 - Kojetický p. 4,41 - Poleradský p. 4,38 - Horoušanský p. 4,31 plocha ostatní vodoteče 937,50 - celkem 1 493,54

− dle možnosti využívat při řešení návrhu „Zelených pásů“ stávající hodnoty v území, které byly zjištěny v analytické etapě úkolu; jedná se o hodnoty kulturní, přírodní a technické, − akceptovat záměry promítnuté do územně plánovacích dokumentací obcí a kraje; jedná se jak o zastavitelné plochy a územní rezervy, tak o případná opatření směřovaná do krajiny (zalesnění, rekreace apod.); na úrovni kraje se jedná zejména o nadřazený dopravní systém.

12 Systém “Zelených pásů“

13 CHARAKTERISTIKA NAVRŽENÉHO SYSTÉMU

Navržený systém „Zelených pásů“ se skládá ze tří typů skladebných prvků. Jsou navrženy tak, aby je bylo možné promítnout do návrhu řešení zásad územního rozvoje. Tvoří jej následující části:

Ad) Zelený prstenec

Rámcová charakteristika

Zelený prstenec představuje v systému tu část území, která již v současnosti splňuje přírodní parametry vhodné pro nepobytovou rekreaci. Jedná se zejména o dostatečné zastoupení lesních porostů. Zelený prstenec tvoří segmenty krajiny, které byly vyčleněny na základě tří kritérií:

− vzdálenost od hranice Prahy. Pohybuje se v rozmezí 5–15 km. Segmenty prstence jsou tedy dosažitelné pro cyklisty, případně i pro pěší. K jejich operativnímu dosažení lze také využít pražský integrovaný dopravní systém.

− vysoká průměrná lesnatost. Jednotlivé segmenty dosahují minimálně dvojnásobné lesnatosti vnitřního pásma (která je cca 13 %). Stávající průměrná hodnota lesnatosti celého prstence (50,4 %) však výrazně přesahuje průměrné hodnoty kraje (27,7 %) i ČR (33,6 %).

− dopravní koridory. Jednotlivé segmenty prstence jsou vymezeny koridory stávajících či navržených tras nadřazeného dopravního systému (tj. dálnicemi, rychlostními silnicemi a železnicí celostátního významu).

Jednotlivé segmenty Zeleného prstence jsou ohraničeny stávajícími či navrženými technickými a přírodními předěly. Pro zvýšení funkčnosti navrženého systému a využitelnosti Zeleného prstence pro každodenní rekreaci bude nutné v podrobnějším měřítku ověřit:

o stávající prostupnost segmenty Zeleného prstence pro pěší a cyklisty a navrhnout její případné doplnění. Cílem je umožnit bezpečný a variantní pohyb po účelových komunikacích a pěšinách,

o možnosti bezkolizního překonání dopravních koridorů či velkých přírodních předělů (např. vodní toky). Cílem je zajistit bezpečné přechody z jednoho segmentu do druhého, a umožnit tak okružní pohyb prstencem kolem Prahy.

14 Cílová charakteristika

Pro segmenty Zeleného prstence je doporučena následující cílová charakteristika:

− stabilizace stávající lesnatosti a její zvyšování zejména v segmentech severní poloviny zájmového území,

− zlepšování standardu bezkolizní prostupnosti prstencem pro pěší a cykloturisty, − doplňování drobného mobiliáře pro nepobytovou rekreaci (jako jsou například přístřešky, altánky, místa výhledů, rozhledny, naučné stezky apod.),

− umisťování souvisejících služeb (občerstvení, sportovní zařízení apod.) do sídel zahrnutých v Zeleném prstenci,

− při řešení územních plánů obcí, jejichž správní území spadá do Zeleného prstence, se předpokládá zachování či vytváření návaznosti účelových komunikací a pěšin, vhodných pro rekreační pohyb, na území sousedních obcí. Dále se nedoporučuje rozvíjet takové využití území, které by:

− výrazněji zhoršilo jeho obytný charakter (jako například zvýšením těžké dopravy, umístění provozů s většími zdroji hluku nebo znečištění ovzduší), − komplikovalo veřejnou prostupnost územím (jako například trvalým oplocením částí území včetně stávajících stezek, pěšin či účelových cest).

Vazba na ZÚR

Do řešení ZÚR by bylo možné promítnout Zelený prstenec jako překryvnou cílovou charakteristiku – krajina příměstské nepobytové rekreace. Jedná se tak o další cílovou charakteristiku, která by na území s vymezeným Zeleným prstencem doplňovala cílové charakteristiky krajiny již vymezené v návrhu ZÚR:

− zcela v souladu je cílová charakteristika příměstské nepobytové rekreace s cílovými charakteristikami krajiny rekreační, krajiny příměstské, krajiny hodnotné a krajiny relativně vyvážené. V oblastech shodného krajinného typu, ke kterým se tyto cílové charakteristiky vztahují, se pouze upřesní, kde se koncentruje příměstská nepobytová rekreace.

− cílové charakteristiky krajiny přírodní a vodárenské jsou výrazně konzervativní ke změnám využití území. V překryvu s těmito oblastmi shodného krajinného typu bude nutné přizpůsobit intenzitu příměstské nepobytové rekreace hodnotám a parametrům cílové charakteristiky krajiny přírodní a vodárenské.

− severní segmenty Zeleného prstence se překrývají částečně s krajinou polní. V tomto případě cílová charakteristika krajiny příměstské nepobytové rekreace převáží cílovou charakteristiku krajiny polní, která bude v překryvu tlumena v souladu s potřebami zvýšit standard příměstské nepobytové rekreace (zejména vyšší prostupnost územím pro nemotorový pohyb a zvyšování lesnatosti, respektive podílu trvalých vegetačních prvků v krajině).

Dílčí segmenty Zeleného prstence jsou označeny O1–O12.

15 Ad) Přírodně-rekreační plochy

Rámcová charakteristika

Jedná se o účelově vymezené plochy nadmístního významu, které mají územní předpoklady plnit základní požadavky zadání úkolu. Jejich nadmístní význam vyplývá ze skutečnosti, že jsou vymezeny na území několika obcí a řeší návaznosti přírodně rekreačních vazeb s územím Prahy.

V Přírodně-rekreačních plochách jsou navrženy základní „zelené linie“ dané plochy (v grafických přílohách, které dokumentují jednotlivé přírodně-rekreační plochy je použito označení ZP). Dále jsou vyznačena problémová místa, která označují stávající funkční závady (například omezující současnou prostupnost územím, výhledové střety s navrženou nadmístní dopravní infrastrukturou, případně další problémy, jako černé skládky, snižující hodnotu plochy apod.) z jištěné na základě orientační pochůzky v terénu a z údajů, které byly získány v analytické etapě úkolu.

Pro snížení stávající vysoké ekologické lability území (prokázané v analytické etapě) je potřeba ve vymezených plochách realizovat krajinářská opatření a tím zvýšit ekologickou stabilitu zázemí Prahy.

Jako příklady těchto opatření lze uvést výsadbu:

− zeleně podél komunikací a účelových cest, − protierozní vegetace, − břehových a doprovodných porostů vodotečí a vodních ploch, − remízků a solitérních dřevin, − lesních pásů, − trvalých travních porostů v nivách vodních toků, − trvalé vegetace při revitalizaci vodotečí a vodních ploch přírodě blízkým způsobem apod.

Dlouhodobé cíle

Rozptýlená zeleň přispívá k zobytnění krajiny. Ekologicky významnou zeleň je potřeba uspořádat tak, aby vytvářela nejen funkčně, ale i esteticky hodnotné krajinné celky, pohledově provázané, respektující charakter území, přírodní a kulturní dominanty a utváření terénu.

Jednotlivé Přírodně-rekreační plochy by měly směřovat k vytvoření kulturního segmentu krajiny (například krajinný park, lesopark, lesní park, parkový les, komponovaná zemědělská krajina s vysokým podílem zeleně na úkor postupně omezovaného produkčního využití zemědělské půdy apod.), vhodného pro krátkodobou nepobytovou rekreaci.

Účelová cestní síť a pěšiny by měly umožnit nadstandardní prostupnost krajiny, možnost vytvářet okruhy, zpřístupnit stávající přírodní, kulturní či technické atraktivity v území, zajistit návaznost na pěší a cyklistické trasy v okolních sídlech a na území Prahy apod.

Realizace následných krajinářských opatření je podmíněna zajištěním financí pro:

− nákup potřebných pozemků, − realizaci navrženého opatření, − následnou údržbu veřejných prostor a zařízení.

S ohledem na nadmístní význam Přírodně-rekreačních ploch by bylo vhodné se krajskými dotacemi podílet na realizaci dohodnutého řešení úprav krajiny Přírodně-rekreačních ploch. Možnost sdružování

16 finančních prostředků (například obcí, kraje, státu) je jednou z podmínek pro dosažení požadovaného efektu.

Vazba na ZÚR

Přírodně-rekreační plochy vymezené v tomto úkolu mají rámcový charakter. Předpokládá se jeho upřesnění v územních studiích, které by měly být zpracovány pro jednotlivé plochy na základě dohody obcí, jejichž správní území je plochou dotčeno. Zpracovaná studie by byla projednána a její závazná část řešení dohodnuta na úrovni dotčených obcí. S pořizovatelem ZÚR by na základě takto dohodnutého řešení byla projednána dlouhodobá stabilizace upřesněných vnitřních i vnějších hranic plochy, které by se promítly do aktualizace ZÚR. Do té doby by bylo závazné vymezení vnitřních a vnějších hranic plochy dle této studie, pokud by byla promítnuta do návrhu ZÚR.

Jednotlivé Přírodně-rekreační plochy jsou označeny P1–P15.

Přehled navržených Přírodně-rekreačních ploch Označení Přehled obcí, jejichž správní území je dotčeno navrženou Přírodně-rekreační plochou P1 Roztoky, Únětice, Úholičky, Husinec, Zdiby P2 Bašť, Bořanovice, Klecany, Klíčany, Panenské Břežany, Sedlec u Líbeznic, Zdiby, Líbeznice P3 Měšice u Prahy, Mratín, Veleň, Sluhy, Hovorčovice P4 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Dřevčice, Jenštejn, Podolanka P5 Zápy, Zeleneč, Jirny, Šestajovice P6 Břežany II, Horoušany, Jirny, Tuklaty, Úvaly, Vyšehořovice P7 Sluštice, Květnice, Dobročovice, Třebohostice u Škvorce, Úvaly u Prahy, Zlatá P8 Nupaky, Říčany, Strančice, Světice u Říčan P9 Dobřejovice, Herink, Jesenice u Prahy, Modletice u Dobřejovic, Nupaky, Popovičky, Průhonice, Strančice, Říčany, Vestec u Prahy P10 Dolní Břežany, Hodkovice u Zlatníků, Zlatníky u Prahy, Libeř, Zvole, Ohrobec P11 Černošice, Všenory, Dobřichovice, Lety u Dobřichovic, Řevnice, Zadní Třebáň P12 Kosoř, Třebotov, Choteč P13 Nučice, Dobříč, Jinočany, Zbuzany P14 Hostivice, Chýně P15 Číčovice, Okoř, Lichoceves, Středokluky, Tuchoměřice, Statenice, Horoměřice

Ad) Zelené koridory

Rámcová charakteristika

Přírodně-rekreační plochy a segmenty Zeleného prstence jsou v případě potřeby systémově propojeny navrženými přírodními koridory. Jejich nadmístní význam spočívá ve skutečnosti, že propojují plochy a segmenty nadmístního významu do systému.

Osu Zelených koridorů tvoří většinou vodoteče a zčásti stávající porosty dřevin (ekologická kostra), které se vyskytují ve směru žádoucího propojení. Plochu koridorů, jejichž osou je vodoteč, tvoří zejména její niva. U koridorů bez vodoteče se jedná orientačně o 50 m od osy směrem do volné krajiny. To znamená, že pokud koridor prochází kolem sídelní plochy, je koridor z této strany vymezen sídelní plochou.

17 Ve srovnání s biokoridory ÚSES se u Zelených koridorů důsledně nepožaduje původní druhová skladba dřevin. Z polyfunkčního charakteru přírodního koridoru vyplývá potřeba používat nejen ryze domácí druhy dřevin. Koridor může plnit protierozivní, izolační, rekreační funkce či může esteticky dotvářet a členit krajinu. Přesto by měly podstatnou část porostů tvořit dřeviny odpovídající daným přírodním podmínkám a původní druhové skladbě. Dle potřeby bude v souběhu s koridorem vedena cyklostezka, pěšina, chodník apod..

Řešení tohoto úkolu předpokládá, že jednotlivé koridory budou rozpracovány v podrobnějším měřítku (zejména trasování koridoru a případné účelové komunikace pro pěší a cyklisty, vzorové příčné řezy pro jednotlivé úseky koridoru s obdobnou charakteristikou, výpočet Q100 pokud již nebyl proveden, návrh revitalizace vodoteče přírodě blízkým způsobem, návrh opatření ke zvýšení vodní retence území, případně námět na rozmístění rozlivových území, náměty na rozmístění mobiliáře pro nepobytovou rekreaci apod.) tak, aby mohly být promítnuty do řešení územních plánů dotčených obcí jako plochy smíšené nezastavěného území.

Dlouhodobé cíle

V současném stavu je většina Zelených koridorů funkční jen částečně. Ve výhledu je potřeba zaměřit se na zlepšení a posílení stavu krajinné zeleně na ploše koridoru. Jedná se především o dotvoření chybějících úseků, revitalizaci vodotečí, doplnění odpovídající doprovodné vegetace, případné řešení „zelených“ obchvatů sídel či posouzení možnosti bezkolizního průchodu sídlem pro pěší a cyklisty a znovu navázání účelové komunikaci na Zelený koridor. Jedná se o nezastavitelné součásti krajiny.

Vazba na ZÚR

V ZÚR by se mohl Zelený koridor vyznačit osou a do územních plánů dotčených obcí by se promítal jako územní rezerva v šířce Q100 . U koridorů bez vodotečí v šířce 50 m na obě strany od osy koridoru. Plocha případného prvku ÚSES se do této šířky nepočítá. Zelený koridor by měl tvořit obalovou plochu (ochrannou zónu) prvkům ÚSES. V územních plánech by bylo možné tuto rámcově vymezenou plochu upřesnit na základě projektu revitalizace vodoteče přírodě blízkým způsobem. U koridorů bez vodoteče by bylo potřeba vymezit Zelený koridor v celé délce na základě konkrétních přírodních, terénních, půdních, technických a dalších místních podmínek.

Jednotlivé Zelené koridory jsou označeny K1–K23.

Přehled navržených Zelených koridorů Označení Popis Propojuje Délka (km) K1 liniová zeleň P1-P2 2,6 K2 Líbeznický potok P2-P3 4,3 K3 Zloninský potok, polní cesta P2-P3 6,6 K4 Mratínský + Mlýnský potok P3-O2 4,3 K5 železnice, Poleradský potok P4-O2 4,70 K6 turistická trasa, potok, liniová zeleň P4-P5 6,3 K7 železniční vlečka P5-P6 6 K8 Výmola P4-O3 8,8 K9 Šembera O4-O5 8,5

18 Označení Popis Propojuje Délka (km) K10 Tuklatský potok P6-P7 3,5 K11 Škvorecký potok P7-O5 2,5 K12 Potok P7 - hranice Prahy (P8) 3,1 K13 liniová zeleň P8-P9 1,1 K14 Záhořanský potok, lesní cesta, potok P9-O8 6,2 K15 Libeřský potok, liniová zeleň P9-P10 7 K16 liniová zeleň P9 (K16)-P10 (K16) 3,8 K17 Radotínský potok s přítokem P12-P13 7,4 K18 liniová vegetace, polní cesta, turist. trasa - přímé propojení obcí, využívané P12-P13 3,8 K19 Železnice P13-P14 4,8 K20 Jenečský potok, Dobrovízký potok, železnice P14-P15 9,8 K21 Lidický potok P15-O12 6,9 K22 Horoměřický potok P15-P1 1,9 K23 Únětický potok P15-P1 1

Ad) Celkové zhodnocení navrženého řešení

Předložené řešení svým rozsahem, významem, systémovým charakterem představuje nadmístní záměr regionálního významu a dopadu. Reálnost navrženého řešení se však odvíjí jak od přístupu kraje (který by musel systémové řešení promítnout do návrhu řešení ZÚR), tak od přístupu dotčených obcí (které by musely promítnout příslušné části navrženého systému do svých územních plánů). Ve shodě dotčených obcí by bylo pak potřeba zajistit projektovou přípravu, realizaci a následnou údržbu skladebných částí systému. Kraji a Radám obcí (pokud jsou ustanoveny) by příslušela nezbytná role koordinátora. Jedná se o časově, finančně a organizačně náročnou záležitost. Její výrazný efekt na utváření rázu a ekologické stability krajiny může být patrný až po desítkách let (například v důsledku času potřebného na růst dřevin), ale současně některé části systému lze užívat hned po jejich realizaci (cyklostezky a jiné účelové komunikace, příslušný mobiliář apod.).

V případě promítnutí navrženého systému do ZÚR, by se tento záměr projevil v ÚP jako územní limit pro případné vymezování dalších zastavitelných ploch. Ve svém důsledku by se mohl zpomalit trend srůstání sídel ve vnitřní zóně zájmového území. Dále by se vytvořila určitá forma územní ochrany hodnotných částí příměstské krajiny (jako jsou například údolní nivy či kvalitní zemědělská půda), které jsou zahrnuty do Přírodně-rekreačních ploch či Zelených koridorů. Lze očekávat, že v příměstském území Prahy poptávka po vymezování dalších zastavitelných ploch nebude klesat a hodnota „volných prostor“ (nezastavěného území) poroste.

Základní součástí systému jsou Přírodně-rekreační plochy, které předurčují a podmiňují výsledný efekt celého systému. Plocha je vymezena obvykle na území 5–7 obcí. Výsledek bude záležet především na jejich přístupu k předkládanému záměru, který se dotýká části jejich správního území a na schopnosti dohodnout se s dalšími dotčenými obcemi. K dobrému obytnému standardu obce patří mimo jiné nabídka možností ke krátkodobé, každodenní rekreaci na veřejně přístupných plochách přírodního charakteru. Vytváření této nabídky však zatím „pokulhává“ za intenzitou vymezování zastavitelných ploch. Tím mimo jiné narůstá tlak na využívání stávajících přírodních ploch a hrozí jejich „přehlcení“ a devastace jejich přírodní podstaty.

19 Na úrovni dotčených obcí by bylo nutné:

− upřesnit navržené vymezení Přírodně-rekreačních ploch s ohledem na dlouhodobé záměry a přísliby obce směřované do těchto lokalit. Jedná se zejména o ta sídla, která jsou celá zahrnuta do Plochy. Tato studie doporučuje, aby se sídelní plochy navzájem nepřiblížily na vzdálenost kratší než 400 m. V odůvodněných případech (například pro využití již realizované infrastruktury) výjimečně na vzdálenost 300 m. U sídel, která mají v současné době kratší vzdálenost, v trendu srůstání již nepokračovat. Zachování „mezer“ mezi sídly má význam jak krajinářský (vizuální zachování charakteru „volné krajiny”), tak technický (zachování možnosti trasovat v území nadřazenou technickou infrastrukturu).

− Nalézt vzájemnou dohodu, ve které by se naformuloval:

− Cíl dlouhodobého směřování úprav Přírodně-rekreační plochy, vyjádřený ve „scénáři plochy”, − postup realizace „dílčích kroků” k naplnění dlouhodobého cíle, − pravidla údržby veřejných ploch.

20 PŘEHLED PŘÍRODNĚ-REKREAČNÍCH PLOCH

P1 Roztoky

Vymezení

Únětický potok – Únětice – Úholičky – Řež – Vltava – Husinec – Klecany – zpět po pravém břehu řeky

Dotčené obce

Roztoky, Únětice, Úholičky, Husinec, Zdiby

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených sídel:

Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Roztoky 7 389 Únětice 615 Úholičky 673 Husinec u Řeže 1 056 Klecany 2 325 Zdiby-Přemyšlení, Brnky 2 280 celkem obyvatel v přímé návaznosti 14 338

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené obec počet obyvatel Velké Přílepy 2 367 Statenice 1 038 Libčice nad Vltavou - Letky 3 254 Větrušice u Klecan 424 celkem obyvatel v zázemí plochy 7 083

Celkově obyvatel: 21 421

Popis

Výrazné prostorově dynamické území zahrnující meandrující Vltavu, strmé okolní svahy a náhorní plošinu levého břehu. Velké zastoupení přírodně hodnotných lokalit obklopujících zemědělsky využívanou plošinu Únětice – Úholičky – Roztoky.

Výrazné krajinné prvky – meandr Vltavy (záplavové území), xerotermní stráně pravého břehu Vltavy.

21 V kontaktu s plochou se vyskytují sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby – satelitní čtvrti (především Roztok, Únětic, mimo plochu pak Velké Přílepy, Černý Vůl).

Zastoupené kultury: orná půda (cca 40 %, BPEJ I. třídy ochrany), zbylé plochy tvoří břehová a svahová společenstva podél Vltavy a Podmoráňského potoka, lesy, výběžek Kozích hřbetů (Alšova vyhlídka).

Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− Levý a Pravý Hradec, − Řivnáč, − významné stavby a kulturní památky v Roztokách, − archeologie v Úněticích.

Přírodní:

− na většině území zemědělská půda I. třídy ochrany, − údolní nivy, záplavové území, − územní ochrana přírody (PR Roztocký háj-Tiché údolí a PP Draháň-Trója, ÚSES), − Kozí hřbety, − geologické zajímavosti (dle ÚAP): Roztocký háj-Tiché údolí.

Turistické zajímavosti:

− Řivnáč, − Levý a Pravý Hradec, − sv. Kliment, − Vltava, výhledy do kraje, − Roztoky, − Kozí hřbety – Alšova vyhlídka, − Únětický potok, naučná stezka, mlýny, Únětice.

Rekreační potenciál území

Rekreačně atraktivní území s cennou přírodou a kulturně historickými zajímavostmi.

Vycházky:

− podél Únětického potoka, − Levý a Pravý Hradec, − Přírodní park Draháň-Trója, − podél pravého břehu řeky.

Hlavní cyklotrasy:

− pravý břeh Vltavy (odbočení od řeky v Klecánkách), − Pražské kolo – podél Únětického potoka, − úsek Úholičky – Únětice.

22 Náměty k doplnění prostupnosti území:

− levý břeh Vltavy – Úholičky (podél Podmoráňského potoka nebo podél komunikace) – polní cestou na křižovatku Únětice – Roztoky – Velké Přílepy – polní cestou nad Úněticemi přes pláň směr hřeben Alšovy vyhlídky – Únětický potok – Roztoky, − pravý břeh Vltavy: dotvoření cyklotrasy z Klecánek dále ve směru na Řež – překročení řeky přes most – zpět po levém břehu, možnost navázat na okruh směr Úholičky (viz výše).

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele (především pro sídla vltavského návrší (Roztoky – Úholičky – Únětice, kde probíhá výrazný nárůst výstavby = obyvatel v okrajových částech sídel),

− vznik přirozeného propojení mezi okolními přírodně kulturními zajímavostmi: Vltava a okolí – přírodní zázemí kolem Únětického potoka – Přední Kopanina a okolí,

− navázat na pražské zázemí: Kozí hřbety – Přírodní park Šárka-Lysolaje, Suchdol – Sedlecké skály, Přírodní park Draháň-Trója,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− nepovolování výstavby v záplavovém území – využití vltavských náplavek k rekreačním účelům,

− realizace krajinných záměrů z ÚPD (Únětice),

− zachování a doplnění existujících ekologicky stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− realizace doprovodné zeleně podél komunikací a vodotečí (př. polní cesta na východ z Úholiček vedená směrem ke křižovatce silnic Únětice, Žalov, Velké Přílepy),

− zvýšení prostupnosti území pro pěší v polní krajině kolem Únětic, Roztok.

Vazby na území Prahy

Přes Únětický potok a Vltavu návaznost na zázemí levého a pravého břehu Vltavy, kde jsou v kapitole Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vymezeny klíny:

− Údolí Šáreckého a Lysolajského potoka: Na severním okraji Prahy v údolí Šáreckého a Lysolajského potoka se dochoval významný zelený klín, který je zároveň i přírodním parkem Šárka-Lysolaje. Jeho součástí je osm zvláště chráněných území. Jižním směrem přes oboru Hvězda má vazbu na komplex zeleně Košíře-Motol.

− Zemědělská krajina u Dolních Chaber, Ďáblický a Čimický háj, Drahaňský a Bohnický potok: Drahaňský, Čimický a Bohnický potok daly předpoklad vzniku zeleného klínu Draháň-Trója. Klín je tvořen zachovalými porosty údolních svahů a lesy i skalními srázy na pravém břehu Vltavy. Součástí zeleného klínu je pět zvláště chráněných území a přírodní park Draháň-Trója (konec citace).

23 Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

Podél Vltavy ve směru na:

− Libčice – Přírodní park Dolní Povltaví, − směr Nelahozeves, Veltrusy, − levý břeh Kralupy nad Vltavou – okolí Zákolanského potoka – Budeč.

24 P2 Panenské Břežany

Vymezení

Zdiby – Sedlec – Klíčany – Panenské Břežany – Bořanovice – Březiněves

Dotčené obce

Bašť, Bořanovice, Klecany, Klíčany, Panenské Břežany, Sedlec u Líbeznic, Zdiby, Líbeznice

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Bašť 1 097 Bořanovice 649 Klecany 2 325 Klíčany 344 Panenské Břežany 580 Sedlec 212 Zdiby 2 280 celkem obyvatel v přímé návaznosti 7 487

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené obec počet obyvatel Odolena Voda 5 390 Líbeznice 1 759 celkem obyvatel v zázemí plochy 7 149

Celkově obyvatel: 14 636

Popis

Intenzivně zemědělsky využívaná krajina se zastoupením větších a menších lesních celků (Na Beckově, Mích, Bořanovický háj, Amerika, Na Vartě) s převažující rekreační funkcí. Lesní porosty na sebe přirozeně navazují, tvoří osu plochy.

Výrazný krajinný prvek – les Na Beckově – vytváří pohledovou dominantu území, umožňuje výhledy do kraje.

V kontaktu s plochou se nacházejí sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby – satelitní čtvrti (Bašť).

25

Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− Barokní zámek v Panenských Břežanech s kaplí od J. Santiniho, − empírový dolní zámek v Panenských Břežanech.

Přírodní:

− územní ochrana přírody v podobě ÚSES (RBC Beckov, RBK Beckov-Kopeč, množství LBC a LBK), − vyhlídkový bod Na Beckově, − Předbojský rybník – rybářský revír.

Turistické zajímavosti:

− letecko-modelářské letiště (lokalita Moří důl, mezi obcemi Sedlec a Líbeznice), − zoopark (Bašť).

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− systém lesních stezek v Beckovském háji, Beckovským hájem přes les Mích do Panenských Břežan, − polními cestami z Baště do lesíka Na Vartě nebo do Beckovského háje, − polními cestami ze Sedlce do háje Amerika nebo na Beckov.

Jízda na kole:

− cyklotrasa „Pražské kolo“ (spojující Klecany – Sedlec – Bořanovice).

Sportovní akce:

− dětský duatlon v lese na Beckově.

Náměty k zlepšení prostupnosti území:

− ze Zdib do Bořanovického háje (za silnicí I/9 napojení na polní cestu) – Sedlec – Beckovský háj (systém lesních stezek) – vrch Mích – podél Kojetického potoka – Panenské Břežany – Předboj (napojení na polní cestu) – Bašť (napojení na polní cestu, část cyklotrasy) – Sedlec.

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele,

− navázat na pražské zázemí: krajina Drahaňského a Bohnického potoka,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

26 − v rámci péče o krajinu uplatňovat doplnění zeleně v krajině, kolem nevyužívaných zemědělských objektů, komerčních objektů (hala v Předboji),

− doplnění doprovodné liniové zeleně podél vodních toků,

− vytvoření remízů – výsadba zeleně na trase regionálního biokoridoru v úseku Bořanovický háj – Zdiby,

− likvidace náletových křovin a černých skládek (lokalita Moří důl, lokalita V Hliníku),

− revitalizace potoků včetně břehů, podpora samočisticí schopnosti vodních toků (Kojetický potok),

− obnova přestárlé zeleně (zejména břehová vegetace Předbojského rybníka).

Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části navazuje vymezená plocha na:

− Zemědělská krajina u Dolních Chaber, Ďáblický a Čimický háj, Draháňský a Bohnický potok: Draháňský, Čimický a Bohnický potok daly předpoklad vzniku zeleného klínu Draháň-Trója. Plocha je tvořena zachovalými porosty údolních svahů a lesy i skalními srázy na pravém břehu Vltavy. Součástí zeleného klínu je pět zvláště chráněných území a přírodní park Draháň-Trója (konec citace).

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− přírodní rezervace Kopeč (patří k přírodovědecky nejvýznamnějším biotopům stepního charakteru),

− přírodní rezervace Dřínovská stráň (západně od obce Dřínov v místě bývalého lomu),

− přírodní areál kolem Vojkovické pískovny.

27 P3 Mratín

Vymezení

Měšice – Mratín – Sluhy – Veleň – Hovorčovice – Bořanovice – Líbeznice – Měšice

Dotčené obce

Měšice u Prahy, Mratín, Veleň, Sluhy, Hovorčovice

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Měšice 1 368 Mratín 1 011 Veleň 867 Sluhy 661 Hovorčovice 1 751 celkem obyvatel v přímé návaznosti 5 658

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené obec počet obyvatel Polerady 225 Přezletice 886 Nová Ves 287 Brázdim 627 Líbeznice 1 759 Bořanovice 649 celkem obyvatel v zázemí plochy 4 433

Celkově obyvatel: 10 091

Popis

Intenzivně zemědělsky využívaná krajina s minimálním podílem lesních porostů (cca 6 %). Prostorově dynamické území rovinného charakteru zahrnující údolní nivu Mratínského potoka na východě a nivu Líbeznického potoka na severu; středem plochy prochází Hovorčovický potok.

Meandry vodotečí spolu se soustavou rybníků s typickou vegetací představují výrazné krajinné prvky, které prostorově člení okolní zemědělsky využívané plochy.

28 Velké zastoupení přírodně hodnotných lokalit (vodní plochy, vodoteče, památné stromy, anglický park) a velké množství památkově chráněných objektů.

V kontaktu s plochou se nacházejí sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby – satelitní čtvrti (především Hovorčovice); místy hrozí srůstání obcí (Líbeznice a Bořanovice).

Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− Měšice – rokokový zámek, − Mratín – barokní panský dvůr; brána ve stylu selského baroka z 19. století; kostel sv. Michala, − Sluhy – mlýn; gotický kostel sv. Vojtěcha; na návsi barokní hranolová zvonice a špýchar, − Hovorčovice – kostel Narození sv. Jana Křtitele z konce 13. stol., − Pakoměřice – ves se zámkem ze 17. stol.; kostel Narození P. Marie, − Líbeznice – kostel sv. Martina; kaple Panny Marie z poloviny 18. stol.; barokní fara s mansardovou střechou; pozdně barokní kamenný most – pozůstatek tzv. císařské silnice.

Přírodní:

− Měšice – francouzská zahrada přecházející v anglický park, památný strom s obvodem kmene 510 cm (největší ve středních Čechách); bažantnice, − soustava rybníků na Mratínském a Líbeznickém potoce, − územní ochrana přírody v podobě ÚSES – množství LBC a LBK, − památné stromy (Mratínský jírovec, Služské jasany, buk, dub a dvě lípy v Měšicích).

Turistické zajímavosti:

− viz výše uvedené kulturní hodnoty, − Divadlo kouzel Pavla Kožíška (Líbeznice).

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− po žluté turistické značce podél Líbeznického potoka (Měšice – Mratín), − systém stezek v zámeckém parku v Měšicích, − polní cestou údolím Mratínského potoka (Veleň – Sluhy – Mratín), − polní cestou z Hovorčovic do Sluh.

Jízda na kole:

− cyklotrasa „Pražské kolo“ (Čakovice – Hovorčovice – Bořanovice), − agroturistika (chov koní v Mratíně), − minigolfové hřiště (Měšice), − rybářské revíry.

Náměty k zlepšení prostupnosti území:

− z Hovorčovic do Bořanovic (část cyklotrasy „Pražské kolo“) – Líbeznice (napojení na polní cestu) – Měšice (napojení na žlutou turistickou trasu vedoucí podél Líbeznického potoka) – Mratín – polní cestou údolím Mratínského potoka – Sluhy – Veleň – Mírovice.

29

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele,

− vznik přirozeného propojení mezi okolními přírodně kulturními zajímavostmi: údolí Mratínského potoka – niva Líbeznického potoka se soustavou rybníků – Měšice,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− realizace krajinných záměrů z ÚPD (Hovorčovice, Veleň),

− v rámci péče o krajinu uplatňovat doplnění zeleně v krajině, kolem nevyužívaných zemědělských objektů, komerčních objektů (Stavebniny v Bořanovicích) a doplnění doprovodné liniové zeleně zabraňující erozi půdy,

− likvidace náletových křovin a černých skládek (např. na úseku cyklotrasy Bořanovice – Hovorčovice),

− revitalizace potoků včetně břehů (zejména Hovorčovický potok), podpora samočisticí schopnosti vodních toků,

− obnova přestárlé zeleně,

− výsadba lesních porostů.

Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části navazuje vymezená plocha na:

− Zemědělská krajina u Dolních Chaber, Ďáblický a Čimický háj, Draháňský a Bohnický potok: Draháňský, Čimický a Bohnický potok daly předpoklad vzniku zeleného klínu Draháň-Trója. Klín je tvořen zachovalými porosty údolních svahů a lesy i skalními srázy na pravém břehu Vltavy. Součástí zeleného klínu je pět zvláště chráněných území a přírodní park Draháň-Trója (konec citace).

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− Přírodní rezervace Černínovsko (slepé labské rameno, na jehož obvodu jsou zachovány zbytky lužního lesa s význačnými zástupci rostlinných a živočišných společenstev),

− PR Kelské louky (inundační území na jižním okraji Mělníka),

− PR Úpor (území s ojedinělými porosty polabských lužních lesů při soutoku Labe s Vltavou),

− PP Rymáň,

− CHKO Kokořínsko.

30 P4 Dřevčice

Vymezení

Vinoř – Radonice – Jenštejn – Dřevčice – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Popovice – Podolanka

Dotčené obce

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Dřevčice, Jenštejn, Podolanka

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Podolanka 505 Jenštejn 703 Dřevčice 567 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 16 214 celkem obyvatel v přímé návaznosti 17 989

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené obec počet obyvatel Přezletice 843 Radonice 653 Svémyslice 138 Zápy 706 celkem obyvatel v zázemí plochy 2 340

Celkově obyvatel: 20 329

Popis

Území z naprosté většiny tvořeno zemědělskou půdou s pozvolným reliéfem, téměř bez zastoupení lesních porostů. V krajině se výrazně uplatňuje tok Labe, za přírodě blízké lze označit území okolo meandrů Vinořského potoka.

V kontaktu s plochou se nacházejí sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby – Jenštejn a Brandýs nad Labem.

31 Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− zřícenina hradu Jenštejn, − křížová cesta Svatá cesta (Staroboleslavská), − kostel Štětí sv. Jana Křtitele (Cvrčovice), − kostel sv. Bartoloměje s farou, zvonice, tvrz – Dřevčice, − zámek Brandýs nad Labem.

Přírodní:

− na většině území zemědělská půda I. tř. ochrany, − údolní nivy, tok Labe, − mokřady podél Vinořského potoka západně a severně od Dřevčic (Vinořský potok je součástí regionálního ÚSES), − zarůstající lom mezi Dřevčicemi a Popovicemi.

Turistické zajímavosti:

− Vinořský potok, − Labe, − zřícenina Jenštejn, − Dřevčice, − Brandýs nad Labem (zámek, mlýn, náměstí a navazující Stará Boleslav).

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− podél Vinořského potoka.

Cyklotrasy:

− návaznost na Starou Boleslav.

Náměty k doplnění prostupnosti:

− Okruh: Podolanka – podél Vinořského potoka – Dřevčice – Popovice – Brandýs nad Labem – po proudu Labe – Cvrčovice (po stávající cyklotrase) zahrnuje 2 varianty: A) z Dřevčic do Brandýsa nad Labem podél křížové cesty (realizace pouze v případě restaurace jednotlivých zastavení, nyní v dezolátním stavu), B) od Hrušovského rybníka do Brandýsa nad Labem lze využít cestu s nově vysazenou „Alejí prvňáčků“.

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele (především pro sídla vltavského návrší – Podolanka, Jenštejn, Dřevčice a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav),

− doplnění liniové vegetace podél vymezených cyklotras,

− oddělení navrhované zástavby od krajiny ochrannou a izolační zelení,

32 − ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− realizace krajinných záměrů z ÚPD (Popovice, Jenštejn),

− zachování a posila existujících stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− realizace doprovodné zeleně podél komunikací (zejména okolo stávajících cyklotras),

− doplnění propojení mezi sousedními obcemi.

Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části má vymezená plocha návaznost na:

− Čakovice, Vinoř, Satalice: Severovýchodní okraj Prahy má minimální podíl zeleně. Jedná se o krajinu, která byla v minulosti vždy intenzivně zemědělsky využívána. Kvalitní orná půda již v dávné minulosti zbavila toto území lesů a luk. V územním plánu Prahy jsou navrženy nové plochy k zalesnění. Podoba nově zakládaných ploch zeleně na tomto okraji Prahy není zcela definitivní a v průběhu tvorby nového územního plánu dozná pravděpodobně ještě nějaké změny. Základem tohoto zeleného klínu by měla být Satalická bažantnice, parková a krajinná úprava při Vinořském zámku. Navrhované nové plochy k zalesnění by mohly být významným potenciálním základem pro „Zelený pás“ kolem Prahy (konec citace).

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− Stará Boleslav a její širší okolí, zejména Káraný,

− soutok Jizery s Labem.

33 P5 Zeleneč

Vymezení

Polní cesta Zeleneč – Zápy – golfové hřiště Mstětice – silnice II/101 – silnice Horní Počernice – Nehvizdy – hranice Prahy

Dotčené obce

Zápy, Zeleneč, Jirny, Šestajovice

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Zeleneč 2 634 celkem obyvatel v přímé návaznosti 2 634

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené obec počet obyvatel Jirny 1 935 Šestajovice 2 446 Nehvizdy 1 651 Svémyslice 153 celkem obyvatel v zázemí plochy 6 185

Celkově obyvatel: 8 819

Popis

Zemědělské území mezi rychle se rozvíjejícími obcemi, typická je vysoká fragmentace území infrastrukturou – komunikacemi, elektrickým vedením, produktovody apod.

Části liniové a doprovodné zeleně v současné době zakládány v Zelenči.

Jedná se o historicky zemědělskou krajinu se sítí polních cest a dobrou prostupností. Tyto hodnoty jsou ale stírány postupným rozvojem zástavby a fragmentací území. Podle map II. vojenského mapování byla výrazným prvkem mezi Zelenčí a Mstěticemi přítomnost rybníků a doprovodné zeleně.

34 Zvýšené hodnoty území

Přírodní:

− I. třída ochrany BPEJ.

Turistické zajímavosti:

− golfové hřiště Mstětice, − cyklostezky – v Zelenči s nově vysazenou doprovodnou zelení.

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− Zeleneč – Svémyslice nově vysázenou alejí.

Cyklistické trasy:

− Horní Počernice-Čelákovice, − Radonice – Šestajovice.

Golfové hřiště Mstětice

Náměty k doplnění prostupnosti území:

− Zeleneč – Zápy: podél Zelenečského potoka a polních cestách – rozšíření liniové zeleně,

− Horní Počernice – Mstětice: podél Jirenského potoka – cesta s liniovou vegetací – Čelákovický potok.

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele (Zeleneč, Mstětice, Zápy, Jirny, Horní Počernice), zlepšení prostupnosti mezi obcemi,

− oddělení navrhované zástavby od krajiny ochrannou a izolační zelení,

− vznik přirozeného propojení mezi okolními obcemi,

− doplnění rekreačního zázemí pro rychle se rozrůstající obce bez stávajících možností rekreace,

− zachování a posila existujících stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− doplnění polní cesty a Zelenečského potoka liniovou vegetací.

Vazby na území Prahy

Možné vytvoření návaznosti na klíny (podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části):

− Čakovice, Vinoř, Satalice: Severovýchodní okraj Prahy má minimální podíl zeleně. Jedná se o krajinu, která byla v minulosti vždy intenzivně zemědělsky využívána. Kvalitní orná půda již v dávné minulosti zbavila toto území lesů a luk. V územním plánu Prahy jsou navrženy nové

35 plochy k zalesnění. Podoba nově zakládaných ploch zeleně na tomto okraji Prahy není zcela definitivní a v průběhu tvorby nového územního plánu dozná pravděpodobně ještě nějaké změny. Základem tohoto zeleného klínu by měla být Satalická bažantnice, parková a krajinná úprava při Vinořském zámku. Navrhované nové plochy k zalesnění by mohly být významným potenciálním základem pro „Zelený pás“ kolem Prahy (konec citace).

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− Brandýs nad Labem,

− cyklostezky podél Labe.

36 P6 Horoušany

Vymezení

Nové Jirny – východní okraj Klánovického lesa – Výmola – Vyšehořovice – Horoušany – Jirenský potok – Jirny

Dotčené obce

Břežany II, Horoušany, Jirny, Tuklaty, Úvaly a Vyšehořovice

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Nové Jirny a Jirny 1 759 Horoušany a Horoušánky 656 celkem obyvatel v přímé návaznosti 2 415

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené obec počet obyvatel Šestajovice 2 206 Úvaly 5 313 Tuklaty 679 Vyšehořovice 557 celkem obyvatel v zázemí plochy 8 755

Celkově obyvatel: 11 170

Popis

Plocha zabírá východní okraj Klánovického lesa, cca v rozsahu PR Klánovický les – Cyrilov, další lesní porosty jsou pak zejména při soutoku Výmoly a Jirenského potoka a odtud směrem k Vyšehořovicím. Celkově lesy zabírají asi 20 % území.

Zbytek plochy je tvořen zemědělskou půdou. Nejkvalitnější půdy, tj. I. a II. třídy ochrany, se rozkládají pouze na cca 10 % území.

V kontaktu s plochou se nacházejí sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby – zejména v Horoušanech, Horoušánkách a při severním okraji Úval.

37 Zvýšené hodnoty území

Přírodní:

− údolní nivy (Výmola, Jirenský potok), záplavové území (Výmola), − územní ochrana přírody (PP U Skal – geologicky významná lokalita, PR Klánovický les-Cyrilov), − nadregionální a regionální prvky ÚSES (NRBC Vidrholec, NRBK Vidrholec – KC8, RBC U Skal), − přímá návaznost na přírodní park Klánovice-Čihadla.

Turistické zajímavosti:

− Klánovický les, − Výmola, − Horoušany (rybník).

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− Klánovický les, Výmola.

Náměty k doplnění prostupnosti:

− zelená linie v trase Klánovický les (severní okraj Úval) – pravý břeh Výmoly až k soutoku s Jirenským potokem – levý břeh Jirenského potoka – Horoušany – levý břeh Horoušanského potoka – Nové Jirny – Klánovický les.

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele (především pro Horoušany – rozsáhlá výstavba, Vyšehořovice a Tuklaty),

− podpora vzniku přirozeného propojení mezi sousedními obcemi ležícími na stejných vodotečích, toto propojení nyní chybí,

− oddělení navrhované zástavby od krajiny ochrannou a izolační zelení (Horoušany),

− navázat na pražské zázemí: Vidrholec a zelená plocha Klánovice-Čihadla,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− zachování a posila existujících stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− posila prostupnosti území pro pěší v polní krajině kolem Horoušan, doplnění propojení mezi sousedními obcemi.

38 Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části má vymezená plocha návaznost na:

− Klánovice-Čihadla: Od východní hranice Prahy až k vrchu Smetanka v kú Hrdlořezy je vymezen zelený klín Klánovice-Čihadla. Je tvořen především lesním komplexem Blatov a Vidrholec, navrhovaným rekreačním zázemím U Čeňku a nivou Rokytky s rybníky a přilehlými porosty zeleně. Klánovice-Čihadla jsou součástí přírodního parku téhož jména a zahrnují v sobě pět zvláště chráněných území (konec citace).

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− podél Výmoly k Labi,

− podél Horoušanského potoka přes Klánovický les a přes vymezenou plochu mezi Třebohostickým potokem a Výmolou – návaznost na Babický les.

39 P7 Škvorec

Vymezení

Úvaly u Prahy – Květnice – Sluštice – Zlatá – Dobročovice – Úvaly u Prahy

Dotčené obce

Sluštice, Květnice, Dobročovice, Třebohostice u Škvorce, Úvaly u Prahy, Zlatá

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu Obec počet obyvatel Květnice 946 Dobročovice 192 Zlatá 103 Sluštice 328 Škvorec 1 129 celkem obyvatel v přímé návaznosti 2 698

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené Obec počet obyvatel Sibřina 642 Úvaly 5 705 Křenice 417 celkem obyvatel v zázemí plochy 6 764

Celkově obyvatel: 9 462

Popis

Území má převážně zemědělský charakter s výraznými krajinotvornými liniemi toků Výmola a Třebohostický potok.

Výrazným přírodním prvkem v území je Škvorecká obora, která byla začátkem roku 2009 vyhlášena přírodní rezervací a současně je součástí nadregionálního biocentra Vídrholec. Tok Výmola společně se svým vegetačním doprovodem je součástí nadregionálního biokoridoru Vídrholec – Voděradské bučiny. V jižní části území zasahuje do území regionální biocentrum Bezchleby, jehož součástí je pravěké sídliště Šance.

40 V kontaktu s plochou jsou sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby – satelitní čtvrti (především Úvaly, Újezd nad Lesy, Nová Sibřina). Nárůst výstavby je však patrný ve všech sídlech obklopujících území, nejvýrazněji se projevuje u obce Zlatá. V severní části plochy již probíhají přípravné práce pro dopravní záměr.

Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− zřícenina Květnice, − archeologické naleziště Šance, − kaple sv. Isidora, kostel svatého Jakuba Většího, − silniční mostek přes Výmolu, − Krucifix u silnice Dobročovice – Úvaly.

Přírodní:

− cca 50 % území zemědělská půda I. tř. ochrany, − PR Škvorecká obora, − regionální i nadregionální ÚSES.

Turistické zajímavosti:

− Škvorecká obora, − silniční mostek přes Výmolu, − archeologické naleziště Šance, − červená turistická značka Klánovice – Říčany, − přímá návaznost na severu na Klánovický les, na jihu na Babický les – vzniká velké a pestré rekreační zázemí.

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− Škvorecká obora, − niva toků Výmola a Třebohostický potok, − turistická trasa Klánovice – Říčany, − rybaření a koupání v rybnících ve Slušticích.

Náměty na doplnění prostupnosti území:

− Nová Sibřina (přes les) – Škvorecká obora (podél vodního toku) – Květnice (podél potoka skrz zástavbu) – Sluštice (polní cesta v údolní nivě potoka) – Bezchleby (podél vodního toku) – Zlatá (podél vodního toku) – Dobročovice. Možné obejít sídlo Květnice zleva po hranici zástavby.

41 Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele,

− navázat na pražské zázemí: Klánovický les-Čihadla,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− zachování a posila existujících stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− realizace doprovodné zeleně podél komunikací (př. Květnice – Dobročovice, Dobročovice – Sluštice).

Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vyplývá přímá návaznost na:

− Klánovice-Čihadla: Od východní hranice Prahy až k vrchu Smetanka v kú Hrdlořezy je vymezen zelený klín Klánovice-Čihadla. Je tvořen především lesním komplex Blatov a Vidrholec, navrhovaným rekreačním zázemím U Čeňku a nivou Rokytky s rybníky a přilehlými porosty zeleně. Klánovice-Čihadla jsou součástí přírodního parku téhož jména a zahrnují v sobě pět zvláště chráněných území (konec citace).

Vazby do Středočeského kraje

− Vazba se Středočeským krajem by měla být přes Škvoreckou bažantnici k NPR Voděradské bučiny.

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− Voděradské bučiny,

− Ladův kraj,

− Ostrá skála.

42 P8 Říčany

Vymezení

Průhonice – Rozkoš – Hrnčíře – Vestec – Jesenice – Osnice – Herink – Popovičky – Chomutovice – Jažlovice – Doubravice – Dobřejovice – Průhonice

Dotčené obce

Nupaky, Říčany, Strančice, Světice u Říčan

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu Obec počet obyvatel Nupaky 590 Říčany 13 118 Světice 934 Strančice 1 836 celkem obyvatel v přímé návaznosti 16 478

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené Obec počet obyvatel Čestlice 586 Modletice 550 celkem obyvatel v zázemí plochy 1 136

Celkově obyvatel: 17 614

Popis

Jedná se o poměrně úzce uzavřený prostor mezi rychle se rozvíjejícím městem Říčany a dálnicí D1. Osou území protéká Pitkovický potok, kolem nějž jsou situována drobná sídla. Zbytek území má převážně zemědělský charakter. Vzrostlá zeleň se vyskytuje zejména v široké údolní nivě toku.

Území je mírně členité.

V kontaktu s plochou jsou sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby – satelitní čtvrti – Říčan.

43 Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− kostel sv. Václava, − kostel sv. Mikuláše, − zvonička ve Svojšicích, − kaplička v Kuří, − kaplička ve Voděradkách, − zvonička, − židovská synagoga a hřbitov ve Strančicích.

Přírodní:

− přírodní park Botič-Milíčov, − sad v Jažlovicích.

Turistické zajímavosti:

− kostel sv. Václava a kostel sv. Mikuláše.

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− údolní niva Pitkovického potoka mezi Lipany a Krabošovicemi, Otice, Všechromy.

Cyklistika:

− Říčany - Jureček, − Pražské kolo, − Březí – Zlenice, řeka Sázava, − Strančice – Kašovice – Nebředice, − Průhonice – Říčany.

Náměty k doplnění prostupnosti území:

− Lipany (podél Pitkovického potoka) – Kuří (podél Pitkovického potoka) – Krabošovice – Voděradky (podél vodního toku) – Otice (podél vodního toku) – Svojšovice – Stránčice, − Otice (podél vodního toku) – Kašovice – Velké Popovice.

Doporučené zásady využití

− navázat na pražské zázemí: Botič-Milíčov,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− zachování a posila existujících stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− realizace doprovodné zeleně podél komunikací a vodotečí,

− zvýšení prostupnosti území pro pěší v polní krajině,

− podpořit výsadbu izolační zeleně kolem dálnice a přilehlých logistických center.

44 Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vyplývá přímá návaznost na:

− Botič-Milíčov: Na jihovýchodním okraji Prahy se dochoval zelený klín Botič-Milíčov. Je tvořen nivou Botiče, Pitkovického potoka, Milíčovským lesem a lesním komplexem u Hostivařské vodní nádrže. Zahrnuje v sobě tři zvláště chráněná území a je součástí přírodních parků Hostivař- Záběhlice a Botič-Milíčov. Zasahuje až ke Spořilovu do oblasti Trojmezí. Botič-Milíčov by měl být propojen se zelenými klíny Říčanka-Rokytka a Klánovice-Čihadla (konec citace).

Vazby do Středočeského kraje

− Jižním směrem tento zelený klín po vodním toku Botiče má vazbu na Průhonický park. Pitkovický potok se přibližuje k Říčanskému lesu, který dále navazuje na Voděradské bučiny.

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− Voděradské bučiny,

− Ladův kraj,

− přírodní park Velkopopovicko.

45 P9 Průhonice

Vymezení

Průhonice – Rozkoš – Hrnčíře – Vestec – Jesenice – Osnice – Herink – Popovičky – Chomutovice – Jažlovice – Doubravice – Dobřejovice – Průhonice

Dotčené obce

Dobřejovice, Herink, Jesenice u Prahy, Modletice u Dobřejovic, Nupaky, Popovičky, Průhonice, Strančice, Říčany, Vestec u Prahy

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně-rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu Obec počet obyvatel Průhonice 2 524 Vestec 2 078 Jesenice 5 895 Dobřejovice 830 Modletice 550 Herink 107 Popovičky 271 celkem obyvatel v přímé návaznosti 12 255

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené Obec počet obyvatel Nupaky 590 Strančice 1 836 Psáry 3 096 celkem obyvatel v zázemí plochy 5 522

Celkově obyvatel: 17 777

Popis

Vymezená plocha se včleňuje mezi sídla s výrazným urbanistickým rozvojem (vznik „obytných satelitů“, především Průhonice, Hrnčíře, Vestec, Čelákovice, Jesenice) a působí mezi nimi jako klín. Vedle obytné zástavby (jejíž plochy stále narůstají) se v území vyskytuje velké množství logistických a skladových areálů, kumulovaných podél dálnice D1. V budoucnu dojde k částečnému rozdělení území připravovaným obchvatem Prahy.

46 Významnou vědeckou i turistickou zajímavostí je Průhonický zámek s krajinářským parkem, volně přecházejícím v údolní nivu Botiče. Na většině území se vyskytuje velmi kvalitní orná půda, která je však na mnohých místech atakována výstavbou.

Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− Průhonický zámek s parkem, − Přírodovědecké muzeum v Průhonicích, − kostelík Narození P. Marie, − zámek Dobřejovice, − sýpka v Dobřejovicích, − kaple v Dobřejovicích, − zámek v Modleticích, − socha sv. Jana Nepomuckého, − kostel sv. Bartoloměje, − zvonička v Chomutovicích, − kaplička panny Marie u Zdiměřic.

Přírodní:

− regionální biokoridor Milíčovský les – Osnický les.

Turistické atraktivity:

− Průhonický zámek s parkem, − zámek v Dobřejovicích, − zámek v Modleticích, − Přírodovědné muzeum v Průhonicích, − jezdecké areály v okolí Osnice.

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− červená turistická značka Průhonice – Psáry, − Průhonický park.

Cyklistika:

− Praha, Újezd – Lom, − Průhonice – Říčany, − Pražské kolo, − Pyšely – Dobřejovice, − Greenway Praha – Vídeň.

47 Náměty k doplnění prostupnosti území:

− Průhonice – Osnice (podél drobného vodního toku v současností území ovlivněné výstavbou pražského obchvatu) – Herink – Petrový vrch – Chomutovice – Doubravice (potok) – Modletice (potok) – Dobřejovice – Průhonice.

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele,

− navázat na pražské zázemí: Botič-Milíčov,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− realizace krajinných záměrů z ÚPD (Jesenice, Průhonice),

− zachování a doplnění existujících ekologicky stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− realizace doprovodné zeleně podél komunikací a vodotečí,

− zvýšení prostupnosti území pro pěší v polní krajině,

− zřízení hipostezek v okolí Osnice.

Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vyplývá přímá návaznost na:

− Kunratický les-Hrnčířské louky: Významným zeleným klínem je Kunratický les s Kunratickým potokem a Hrnčířské louky. V tomto klínu jsou dvě zvláště chráněná území. Kunratický les- Hrnčířské louky mají západním směrem při Kunratické spojce vazbu na zelený klín Komořanské polesí a východním směrem je navrženo propojení na Milíčovský les.

− Botič-Milíčov: Na jihovýchodním okraji Prahy se dochoval zelený klín Botič-Milíčov. Je tvořen nivou Botiče, Pitkovického potoka, Milíčovským lesem a lesním komplexem u Hostivařské vodní nádrže. Zahrnuje v sobě tři zvláště chráněná území a je součástí přírodních parků Hostivař- Záběhlice a Botič-Milíčov. Zasahuje až ke Spořilovu do oblasti Trojmezí. Botič-Milíčov by měl být propojen se zelenými klíny Říčanka-Rokytka a Klánovice-Čihadla (konec citace).

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− Voděradské bučiny,

− přírodní park Střední Čechy,

− přírodní park Velkopopovicko.

48 P10 Zlatníky

Vymezení

Dolní Břežany – silnice na Ohrobec – Zvole – Libeň – Zlatníky – Hodkovice – severně podél bezejmenné vodoteče na hranici kraje

Dotčené obce

Dolní Břežany, Hodkovice u Zlatníků, Zlatníky u Prahy, Libeř, Zvole, Ohrobec

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu Obec počet obyvatel Dolní Břežany, Lhota u Dolních Břežan 2 681 Hodkovice u Zlatníků, Zlatníky u Prahy 11 23 Libeň u Libeře 1 053 Zvole 1 528 Ohrobec 957 celkem obyvatel v přímé návaznosti 7 342

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené Obec počet obyvatel Vestec u Prahy 2 078 Jesenice 5 895 Okrouhlo 598 celkem obyvatel v zázemí plochy 8 571

Celkově obyvatel: 15 913

Popis

Základ plochy tvoří území jen velmi málo členěné. Tvoří je pole s fragmenty krajinné zeleně, navazující na zástavbu především Dolních Břežan. V mírně zvlněném terénu se místy ztrácí jinak výrazný prvek vysokého elektrického vedení trasovaného ve směru sever–jih.

Plocha je zřetelně vymezena komunikacemi a hranicemi sídel. Na sever území zasahuje výstavba pražského silničního okruhu.

49 Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− významné stavby a chráněné kulturní památky v sídlech Ohrobec, Zvole, − kostel Sv. Petra a Pavla – Zlatníky, − arcibiskupský zámek – Dolní Břežany, − Dolnobřežanský krucifix, − zámeček s kaplí sv. Augustina – Hodkovice.

Přírodní:

− na většině území zemědělská půda I. tř. ochrany, − chráněný jilm Zlatníky, − nivní půdy.

Turistické:

− Cholupická bažantnice, − lesní plochy a zázemí pravého břehu Vltavy.

Rekreační potenciál území

Zvlněná krajina není dosud v důsledku špatné pěší dostupnosti i prostupnosti příliš turisticky atraktivní, avšak ve spojitosti se sousedními svahy pravého břehu Vltavy může vytvořit plošně ucelené rekreační zázemí pro obyvatele rozrůstajících se sídel náhorní plošiny.

Cyklotrasy:

− Pražské kolo Zvole – Libeň – Zlatníky – Hodkovice.

Náměty k doplnění prostupnosti území:

− příčným propojením obcí a vytvořením vycházkového okruhu Zvole – Libeň (existující Pražské kolo) – Ohrobec – Dolní Břežany jih a zpět – Libeň.

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele (především pro obyvatele sídel v bezprostředním okolí – Dolní Břežany, Zlatníky, Hodkovice, Ohrobec, Zvole, Libeň),

− investice do krajinotvorných opatření, posila ekologické stability (zvýšení heterogenity území – větší diverzifikace kultur),

− obnova a zachování krajinotvorných prvků (polních mezí, stromořadí, remízů, solitérů, posila doprovodné zeleně podél vodotečí (Libeň, Dolní Břežany, Zlatníky).

Vazby na území Prahy

Bezprostřední kontakt s ucelenějším přírodním zázemím chybí. V dosahu 0,5 km se nachází Cholupická bažantnice, která je přes Libušský potok spojena s Modřanskou roklí.

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

Možnost protažení až k přírodnímu parku Střed Čech.

50 P11 Černošice

Vymezení

Základ tvoří niva Berounky od Radotína po Zadní Třebáň (v rámci řešeného území).

Dotčené obce

Černošice, Všenory, Dobřichovice, Lety u Dobřichovic, Řevnice, Zadní Třebáň

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Černošice 6 036 Všenory 1 555 Dobřichovice 3 250 Lety u Dobřichovic 1 098 Řevnice 3 041 Zadní Třebáň 681 celkem obyvatel v přímé návaznosti 15 661

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené obec počet obyvatel Vonoklasy 465 Karlík 428 Mořinka 143 Hlásná Třebáň 732 Černolice 255 Jíloviště 642 celkem obyvatel v zázemí plochy 2 665

Celkově obyvatel: 18 326

Popis

Základem plochy je meandrující Berounka a její příbřežní části zahrnující vedle břehových porostů také pole, lada a louky. Území lze opticky vymezit jako prostor kolem řeky ohraničený z obou stran výraznými výběžky lesních masívů Hřeben a Český kras.

V kontaktu s plochou se nacházejí sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby, jako jsou Černošice, po celé délce plochy dochází k postupnému uzavíraní řeky do „koridoru“ mezi zástavbou.

51

Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− NKP – výšinné opevněné sídliště-hradiště Kazín, archeologické stopy, − výšinné opevněné sídliště-hradiště Pod Humenskou, archeologické stopy, − řada významných staveb (prvorepublikové vily, zámek Dobřichovice atd.).

Přírodní:

− řeka, nivní půdy, − zemědělská půda I. tř. ochrany.

Turistické zajímavosti:

− Berounka, − existující cyklotrasy, turistické trasy.

Rekreační potenciál území

Velmi turisticky a rekreačně atraktivní území především díky řece a okolnímu lesnímu zázemí.

Vycházky:

− podél řeky, vycházky do lesů – směr Hřebeny, směr CHKO Český kras.

Cyklotrasy:

− střídavě levý a pravý břeh Berounky.

Náměty k doplnění prostupnosti území: možnost vycházkového okruhu podél obou břehů řeky mezi Radotínem a Dobřichovicemi,

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele (především pro sídla kolem Berounky, umožnit zprůchodnění obou břehů),

− ochrana dosud nezastavěných břehů řeky v šíři min. 50 m od osy jako veřejně přístupného krajinného prostoru s možností volného průchodu – právo na průchod podél řeky,

− revitalizace („zpřírodnění“) břehů řeky,

− obnova a zachování krajinotvorných prvků (polních mezí, stromořadí, remízů, solitérů, posila doprovodné zeleně podél řeky atd.).

Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vyplývá přímá návaznost na:

− Údolí Berounky: Niva Berounky, vzhledem ke kvalitě zemědělských půd, byla intenzivně zemědělsky využívána. V nebližších letech toto území čeká mnoho zásadních změn. Orná půda je

52 postupně nahrazována golfovými hřišti. Dojde zde i k velkoplošné těžbě štěrkopísků. Tak vzniknou v průběhu cca 25 let rozsáhlá vodní jezera. Niva Berounky se postupně promění ve velké sportovně rekreační zázemí Prahy.

− Baně: Na údolním svahu Berouny JV od vodního toku u Zbraslavi je zelený klín Baně.

− Radotínsko-Chuchelský háj: SZ směrem od Berounky se nachází Třebotovská plošina, která je součástí Pražské plošiny. V Třebotovské plošině je zelená plocha Radotínsko-Chuchelský háj, tvořená údolím Radotínského potoka a lesními komplexy Malý háj, Velký háj, Chuchelský háj, Staňkovka a Kopaninský les. Součástí tohoto klínu je třináct zvláště chráněných území. Plocha je jádrem přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj. Vazba do centra města je navržena přes NPP Barrandovské skály. Propojení Radotínsko-Chuchelského háje ze zelenými klíny na druhém břehu Vltavy je vedeno v nivě Kunratického potoka.

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− dále podél řeky ve směru na Srbsko – Tetín – Beroun,

− CHKO Český kras,

− Loděnice,

− Koněprusy.

53 P12 Kosoř

Vymezení

Radotínský potok – Choteč – Třebotov – silnice Třebotov – Praha – Kosoř – polní cesta Kosoř – Cikánka – Radotínské údolí

Dotčené obce

Kosoř,Třebotov, Choteč

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Kosoř 829 Třebotov 1 169 Choteč 328 celkem obyvatel v přímé návaznosti 2 326

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené obec počet obyvatel Ořech 844 Chýnice 308 celkem obyvatel v zázemí plochy 1 152

Celkově obyvatel: 3 478

Popis

Převážně zemědělsky využívané území mezi obcemi Kosoř, Choteč a Třebotov. Zemědělská krajina je ovlivněná negativními dominantami, jako je například elektrické vedení, vizuální dopad technické infrastruktury Prahy (dálnice, billboardy....) a sousedství lomů.

Charakteristické jsou cenné porosty Kopaninského lesa s PR Radotínské údolí, kde se vyskytuje několik bývalých mlýnů a výrazně se uplatňuje chatová rekreace.

54 Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− Radotínské údolí a bývalé mlýny – Cvrčkův mlýn, Kalinův mlýn, Rutický mlýn, Měchurovský mlýn, − Kaplička – Kosoř, − kostel Sv. Kateřiny – Choteč, − kostel Třebotov, − kaple u Sv. Anny – Kosoř.

Přírodní:

− PR Radotínské údolí, − Úvozová cesta Kosoř – Třebotov s doprovodnou liniovou vegetací, − Kopaninský les.

Rekreační potenciál území

− turistická trasa Cikánka – Choteč s přítomností mlýnů a množstvím rekreačních chat, − lanové centrum Ořech, − chov koní v Kosoři – neznačené hipostezky, − chov koní Zmrzlík, Malý Mlýn (Chýnice).

Náměty k doplnění prostupnosti území:

− úvozová cesta s doprovodnou vegetací (pokračování po polní cestě) Kosoř – Třebotov.

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele (Kosoř, Choteč, Třebotov), zlepšení prostupnosti mezi obcemi,

− oddělení navrhované zástavby od krajiny ochrannou a izolační zelení,

− vznik přirozeného propojení mezi okolními obcemi částečně zachovanou úvozovou cestou,

− přímá návaznost na Chuchelský háj,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− zachování a posila existujících stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− doplnění polní cesty o liniovou zeleň jako pokračování úvozové cesty Kosoř – Třebotov.

55 Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vyplývá přímá návaznost na:

− Radotínsko-Chuchelský háj: SZ směrem od Berounky se nachází Třebotovská plošina, která je součástí Pražské plošiny. V Třebotovské plošině je zelený klín Radotínsko-Chuchelský háj, tvořený údolím Radotínského potoka a lesními komplexy Malý háj, Velký háj, Chuchelský háj, Staňkovka a Kopaninský les. Součástí tohoto klínu je třináct zvláště chráněných území. Plocha je jádrem přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj. Vazba do centra města je navržena přes NPP Barrandovské skály. Propojení Radotínsko-Chuchelského háje se zelenými klíny na druhém břehu Vltavy je vedeno v nivě Kunratického potoka (konec citace).

Vazby do Středočeského kraje

− Radotínsko-Chuchelský háj má významné vazby do Středočeského kraje po nivě Radotínského potoka, k povodí Kačáku až na Křivoklátsko a do jádra CHKO Český kras.

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje:

− podél Radotínského potoka směr Nučice,

− cyklostezka Zbuzany – Choteč, Třebotov – Černošice,

− turistická trasa Třebotov – Černošice, Kosoř (Černošice).

56 P13 Jinočany

Vymezení

Jinočanský potok – Jinočany – Rudná – Krahulov – Nučice – Dobříč

Dotčené obce

Nučice, Dobříč, Jinočany, Zbuzany

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu Obec počet obyvatel Nučice 1 371 Dobříč 293 Jinočany 1 206 celkem obyvatel v přímé návaznosti 2 870

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené Obec počet obyvatel Rudná 4 393 Zbuzany 883 Tachlovice 678 Ořech 844 celkem obyvatel v zázemí plochy 6 748

Celkově obyvatel: 9 618

Popis

Plocha zahrnuje především zemědělskou půdu (40 % třída ochrany I) mezi rychle se rozvíjejícími obcemi v těsné blízkosti Prahy (Rudná, Nučice, Jinočany). Území je ohraničeno dálnicí a pražským městským okruhem. Rozrůstající se zástavba postupně propojuje jednotlivá sídla bez volně prostupné krajiny.

V okolí Nučic zahrnuje plocha lesní porosty, které těsně navazují na zastavěné území a vytvářejí přechod do krajiny. Tato stráň s lesním porostem tvoří „ostrůvek“ mezi propojujícími se sídly.

57 Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− kaple Sv. Prokopa Nučice, − kostel Sv. Jiří na Homoli v Nučicích, − kaple v Jinočanech, − rybník a dvůr Mirešice, − Muzeum železné rudy Nučice, − Automuzeum Praga Zbuzany.

Přírodní:

− přirozené porosty v rokli u Nučic, − doprovodná vegetace „úvozové cesty“ od skládky do Nučic, − aleje podél komunikací Jinočany – Dobříč a Jinočany – Rudná.

Rekreační potenciál území

− lesní porosty v Nučicích, − Lanové centrum Ořech, − odval dolu na železnou rudu, opuštěná dobývka železné rudy, zatopený důl Škroby – blízko skládky v Jinočanech.

Náměty k doplnění prostupnosti území:

− Jinočany podél Jinočanského potoka a dále železnice – komunikace s alejí směr Rudná – polní cesta (nájezd ke skládce) – cesta podél lesního porostu – Nučice – Radotínský potok – Nučice Jinočany – podél železnice – úvozová cesta s doprovodnou vegetací – Nučice.

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele (Rudná, Jinočany, Nučice), zlepšení prostupnosti mezi obcemi,

− oddělení navrhované zástavby od krajiny ochrannou a izolační zelení,

− vznik přirozeného propojení mezi okolními obcemi,

− navázat na pražské zázemí propojením Řeporyjí podél Jinočanského potoka, vytvoření vegetačního doprovodu, parku apod.,

− ochrana přírodních hodnot,

− zachování a posila existujících stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− doplnění polních cest o liniovou zeleň především okolo skládky v Jinočanech,

− vizuální odclonění skládky v Jinočanech výsadbou vzrostlé ochranné a izolační zeleně,

− doplnění nesouvislých alejí podél komunikací propojujících Jinočany, Rudnou, Nučice a Dobříč.

58

Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vyplývá možná návaznost na:

− Dívčí hrady, Dalejské a Prokopské údolí: Zelená plocha je tvořena údolními svahy a nivami Prokopského a Dalejského potoka. Zahrnuje v sobě pět zvláště chráněných území a je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Propojení s ostatními zelenými klíny je vedeno po svazích údolí Vltavy, z velké části přes zvláště chráněná území. Paralelní propojení mezi Prokopským údolím a zeleným klínem Radotínsko-Chuchelský háj je navrhováno zemědělskou krajinou mezi Řeporyjemi a Zmrzlíkem (konec citace).

Vazby do Středočeského kraje

Ač tento zelený klín zasahuje téměř k západnímu okraji Prahy, nemá vazbu do Středočeského kraje. Navazující krajina na údolí Dalejského potoka při obcích Ořech a Zbuzany je již několik staletí výrazně pozměněná zemědělskou činností. Doprovodná a rozptýlená zeleň v této enklávě má minimální zastoupení.

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− podél Radotínského potoka směr Choteč,

− cyklostezky Zbuzany – Choteč, Jinočany – Chýně,

− turistická trasa Rudná – Loděnice.

59 P14 Hostivice

Vymezení

Řepy – Hostivice – retenční nádrž Strnad – Litovický potok – Litovický rybník – Kala – Břevský rybník – Bašta – Chýně

Dotčené obce

Hostivice, Chýně

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Hostivice 7 074 Chýně 1 423 celkem obyvatel v přímé návaznosti 8 497

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – nejsou

Celkem obyvatel: 8 497

Popis

Území zahrnující rybníky hostivické rybniční soustavy – Břevský, Kala a Litovický – s přilehlými listnatými lesy a mokřady. Jde o krajinu přetvořenou z původních rozsáhlých bažin v pramenné oblasti Litovického potoka staletou lidskou činností tak, že území má mimořádné estetické i přírodní hodnoty.

V kontaktu s plochou jsou rozrůstající se sídla s velkým nárůstem zástavby, především satelitní čtvrti obce Hostivice.

Cca 40 % orné půdy tvoří zemědělská půda I. třídy ochrany dle BPEJ.

Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− zámek Hostivice, − kostel a sloup v Hostivicích, − tvrz, výklenková kaplička v Litovicích, − Peterkův Mlýn.

60 Přírodní:

− zemědělská půda I. tř. ochrany zhruba na polovině území, − listnatý les na území PP Hostivické rybníky, − údolní nivy, − PP Hostivické rybníky.

Turistické zajímavosti:

− zámek Hostivice, − přírodní park Hostivické rybníky, − naučná stezka Hostivické rybníky.

Cyklotrasy:

− Hostivice – Litovice.

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− naučná stezka Hostivické rybníky, − niva toku Litovického potoka, − zámek Hostivice, − Hostivice – Litovice, − rybaření v soustavě Hostivických rybníků.

Cyklistika:

− cyklotrasy: 201 a 8100 Pražské kolo.

Náměty na doplnění prostupnosti území

− Hostivice – Palouky (BUS) (ret. nádrž Strnad) – Litovický potok (podél vodního toku, bez cesty) – zámek Hostivice – Litovický potok – Litovický rybník, Břevský rybník (PP Hostivické rybníky) – Bašta – Chýně,

− možné obejít sídlo Hostivice trasou: Litovický rybník – Kala (PP Hostivické rybníky) – bezejmenný potok – retenční nádrž Strnad.

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele,

− rozvoj využití PP Hostivické rybníky k rekreačním účelům – bezkolizní souběh funkcí (cyklo, pěší), návrh odpočinkových lokalit,

− navázat na pražské zázemí: Přírodní park Šárka-Lysolaje, Obora Hvězda,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− realizace krajinných záměrů z ÚPD (Hostivice),

61 − zachování a posila existujících stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy,

− realizace a doplnění doprovodné zeleně podél komunikací a vodotečí,

− revitalizace Litovického potoka.

Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vyplývá možná návaznost na:

− Údolí Šáreckého a Lysolajského potoka: Na severním okraji Prahy v údolí Šáreckého a Lysolajského potoka se dochoval významný zelený klín, který je zároveň i přírodním parkem Šárka-Lysolaje. Jeho součástí je osm zvláště chráněných území. Jižním směrem přes oboru Hvězda má vazbu na komplex zeleně Košíře-Motol (konec citace).

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− přírodní park Povodí Kačáku,

− CHKO Křivoklátsko.

62 P15 Statenice

Vymezení

Přední Kopanina – Kopaninský Mlýn – Statenice – Lichoceves – Okoř – Číčovice – Kalingrův Mlýn – Tuchoměřice – Přední Kopanina

Dotčené obce

Číčovice, Horoměřice, Lichoceves, Okoř, Statenice, Středokluky, Tuchoměřice

Vazba na osídlení

Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí:

Obce v přímé návaznosti na plochu Obec počet obyvatel Číčovice 278 Horoměřice 2 975 Lichoceves 234 Okoř 68 Statenice 1 038 Středokluky 961 Tuchoměřice 1 176 celkem obyvatel v přímé návaznosti 6 730

Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) – mimo již uvedené Obec počet obyvatel Makotřasy 348 Velké Přílepy 2 367 celkem obyvatel v zázemí plochy 2 715

Celkově obyvatel: 9 445

Popis

Jedná se o území s převážně zemědělským charakterem, zahrnujícím Přírodní park Okoř. Parkem protéká Zákolanský potok s potočním luhem a rákosinami. Typická jsou i společenstva skalek a stepních trávníků, lesní porosty a rybníky.

V kontaktu s plochou jsou rozrůstající se sídla s nárůstem zástavby, především satelitní čtvrti sídel Horoměřice, Statenice, a Tuchoměřice.

Většinu území plochy tvoří orná půda I. třídy ochrany.

63

Zvýšené hodnoty území

Kulturní:

− zřícenina hradu Okoř, − kaple sv. Kříže v Malých Číčovicích, − kostel sv. Vavřince.

Přírodní:

− na většině území zemědělská půda I. tř. ochrany, − přírodní park Okoř, − údolní nivy, − Přední Kopanina-Háj, − Číčovický Kamýk, − Pazderna.

Turistické zajímavosti:

− zřícenina hradu Okoř, − Kalingrův vodní mlýn, − zřícenina větrného mlýna, − Kopaninský Mlýn.

Rekreační potenciál území

Vycházky:

− zřícenina hradu Okoř, − Přírodní park Okoř, − pěší turistická trasa Okoř – Tuchoměřice, − pěší turistická trasa Statenice – Okoř.

Cyklistika:

− cyklotrasy: Pražské kolo, Číčovice – Středokluky, Čícovice – Buštěhrad, Tuchoměřice – Roztoky,

Náměty na doplnění prostupnosti území:

− Přední Kopanina-Háj – Kopaninský Mlýn – Statenice (cykloturistická trasa a turistická trasa) – Lichoceves – Okoř (cykloturistická trasa a turistická trasa) – Malé Číčovice – Číčovický Kamýk (turistická trasa) – Pazderna (cykloturistická trasa a turistická trasa) – Tuchoměřice – Přední Kopanina-Háj (turistická trasa).

Doporučené zásady využití

− vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele,

64 − rozvoj využití Přírodního parku Okoř k rekreačním účelům – bezkolizní souběh funkcí (cyklo, pěší), návrh a doplnění odpočinkových lokalit,

− navázat na pražské zázemí: Přírodní park Šárka-Lysolaje,

− ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů – vizuální odstupy),

− realizace krajinných záměrů z ÚPD (Statenice),

− zachování a posila existujících stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech klínu,

− realizace a doplnění doprovodné zeleně podél komunikací a vodotečí,

− likvidace černé skládky u obce Lichoceves.

Vazby na území Prahy

Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vyplývá možná návaznost na:

− Údolí Šáreckého a Lysolajského potoka: Na severním okraji Prahy v údolí Šáreckého a Lysolajského potoka se dochoval významný zelený klín, který je zároveň i přírodním parkem Šárka-Lysolaje. Jeho součástí je osm zvláště chráněných území. Jižním směrem přes oboru Hvězda má vazbu na komplex zeleně Košíře-Motol (konec citace).

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje

− Přírodní park Okolí Okoře,

− údolí Únětického potoka.

65