ZELENÉ PÁSY VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO VZNIK PLOCH VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZELENĚ NÁVRHOVÁ ETAPA PRAHA 05/2009 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Objednatel: Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská11 150 21 Praha 5 Zhotovitel: U-24 s.r.o., Atelier pro urbanismus a územní plánování Perucká 11a 120 00 Praha 2 Statutární zástupce: RNDr. Tomáš Pechar IČO: 43870538 DIČ: CZ43870538 Zpracovatelé: Ing. Terezie Černochová, PhD. RNDr. Jiří Jedlička Ing. Miroslav Kubový Ing. Vladimír Mackovič Mgr. Michal Nekl Ing. arch. Vlasta Poláčková Ing. Lenka Přívozníková Ing. Michaela Tlustá Mgr. David Třešňák Ing. arch Miroslav Tůma Bc. Štěpán Vizina Ing. Eva Warausová 1 OBSAH Předmluva................................................................................................................................................ 3 Použité pojmy .......................................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................................ 8 Důvody zadání úkolu............................................................................................................................. 10 Principy řešení....................................................................................................................................... 11 Charakteristika navrženého systému .................................................................................................... 14 Ad) Zelený prstenec .......................................................................................................................... 14 Ad) Přírodně-rekreační plochy .......................................................................................................... 16 Ad) Zelené koridory........................................................................................................................... 17 Ad) Celkové zhodnocení navrženého řešení.................................................................................... 19 Přehled přírodně-rekreačních ploch ...................................................................................................... 21 P1 Roztoky........................................................................................................................................ 21 P2 Panenské Břežany....................................................................................................................... 25 P3 Mratín........................................................................................................................................... 28 P4 Dřevčice....................................................................................................................................... 31 P5 Zeleneč ........................................................................................................................................ 34 P6 Horoušany.................................................................................................................................... 37 P7 Škvorec........................................................................................................................................ 40 P8 Říčany.......................................................................................................................................... 43 P9 Průhonice..................................................................................................................................... 46 P10 Zlatníky ...................................................................................................................................... 49 P11 Černošice................................................................................................................................... 51 P12 Kosoř.......................................................................................................................................... 54 P13 Jinočany..................................................................................................................................... 57 P14 Hostivice .................................................................................................................................... 60 P15 Statenice.................................................................................................................................... 63 2 PŘEDMLUVA Místo předmluvy citace: „… shledáváme na nových sídlištích, jež se zpravidla přidružují k dosavadním celkům jako jejich rozšíření, že nerostou organicky, vnitřně logicky podle nějaké plánované představy, nýbrž nevázaně směrem nejmenšího odporu, tj. zpravidla podle komunikací, kamsi neomezeně do krajiny… respektive toliko podle zákona spekulace a s minimálními investičními náklady do veřejných zařízení. … je porušena staletá statická jednota sídliště; je však porušena i vnitřní harmonie krajiny, do které vnikají, vedle zmíněného neusměrněného stavebního ruchu, podnikatelské výrobní racionalisace, (více nebo méně zdařilou formou) novodobá technická díla dopravní, vodohospodářská, stavby a vedení pro přenos energie atd. … Prostě: je potřeba přehodnotit dosavadní nazírání v pochopení, že sídliště je toliko složkou v jakémsi nadřaděném celku, kde jsou nutné ohledy na jeho terénový útvar, jeho vegetační porosty, rozložení vodotečí, klimatické prostředí, atd. … Přenesení důrazu z jednotky na souhrn, ze složky na celek, zdá se mi jedinou cestou, která nás může vyvést ze soudobého chaosu v osídlování krajiny; … a tu chci zdůraznit, že náprava v dosavadní chaotické urbanisaci kraje může vzejíti toliko z poznání ústrojných vztahů v krajinném organismu, tedy z pochopení, že subjektivnímu hospodaření s půdou, vegetací, vodou atd. jsou nadřaděny objektivní potřeby lidského společenství – kolektiva – (v určitém krajovém celku); … budou tu rozhodující ozřejměné potřeby krajiny jako výrobního i obývacího prostředí. Považuji proto za nutné, … celou otázku postavit na objektivní basi krajinné životní rovnováhy, kde tedy ze základních poznatků krajinné biologie lze dojít k objektivnímu rozvrhu osídlitelných ploch.“ Dnešní problémy se suburbanizací nejsou „nic nového pod sluncem“, chtělo by se říci při čtení publikace Emanuela Hrušky „Příroda a osídlení“, která byla vydána v roce 1945. Již v první polovině minulého století (ze které autor této publikace čerpá zkušenosti) se jevil probíhající způsob plošného rozvoje sídel, ve vztahu k okolní krajině, jako problematický. Tento úkol nabízí názor na možné ovlivnění vývoje struktury území příměstské krajiny hlavního města Prahy (dále jen Prahy). Cílem je navrhnout způsob, jak zajistit územní předpoklady pro možnost záměrně utvářet části krajiny. V těchto částech krajiny by následně měly vzniknout prostory vhodné pro krátkodobou rekreaci v přírodním prostředí jak obyvatel Prahy, tak jejího zázemí. 3 POUŽITÉ POJMY V této kapitole jsou objasněny a specifikovány pojmy, které nejsou běžně používány nebo jsou terminologií tohoto úkolu a tedy nemusí mít všeobecně daný a zřejmý obsah. Přírodně-rekreační plocha Skladebný prvek systému „Zelené pásy“. Ve studii je jich navrženo 15. Jedná se o segmenty krajiny vymezené zejména ve vnitřní a střední zóně zájmového území. Tyto plochy mají územní předpoklady splnit většinu požadavků zadaných tomuto úkolu (jedná se zejména o prostory s územními předpoklady pro plnění funkce rekreačního zázemí obyvatel metropolitního prostoru). V ÚPD dotčených obcí by měly být znázorněny jako nezastavěné území, vnitřně členěné. Takto vymezené nezastavěné území by bylo při zpracování ÚP vnitřně rozčleněno na dále uvedené plochy s rozdílným způsobem využití (viz vyhláška č. 501/2006 Sb.). Jedná se zejména o plochy vodní a vodohospodářské plochy lesní, plochy přírodní (viz vyhláška 501/2006 Sb., §13, §15, §16). Největší podíl však budou zřejmě činit plochy smíšené nezastavěného území (viz vyhláška 501/2006, §17). Podíl ploch zemědělských (viz vyhláška 501/2006, §14) ve srovnání se současným stavem, by se měl postupně snižovat na úkor výše citovaných ploch s rozdílným způsobem využití. Individuálně by byla posouzena možnost vymezení ploch těžby nerostů (viz vyhláška 501/2006, §18). K významným kritériím pro posouzení vhodnosti těžby na dané ploše by patřila dále uvedená kritéria: o možnost následně využít vytěženou plochu pro rekreaci (například jako vodní plochu nebo jako plochu pro zařízení či atraktivitu nepobytové rekreace) či pro zvýšení ekologické stability území (například po následné rekultivaci na les či na trvalé travní porosty), o předpokládaná doba těžby (po čas těžby bude těžebna negativně působit na své okolí a omezí či zhorší kvalitu krátkodobé rekreace), o a podíl těžby z dotčené přírodně-rekreační plochy. Navržené řešení předpokládá, že pro takto vymezené Přírodně-rekreační plochy budou zpracovány, ve spolupráci s dotčenými obcemi v měřítku 1:5 000 nebo podrobnějším, územní studie. Předmětem řešení studií bude návrh scénáře účelově komponované krajiny, který by mimo jiné vyjadřoval představy a požadavky obyvatel dotčených obcí. Scénář by se promítl do území zejména jako návrh: − struktury ploch s rozdílným způsobem využití, − prostupnosti území pro pěší a cyklisty, − upřesnění vnitřní a vnější hranice Přírodně-rekreační plochy podle konkrétních podmínek v území, − revitalizace vodních ploch a vodotečí, − opatření ke zvýšení vodní retence území, − vegetačních opatření v krajině, − mobiliáře vhodného pro nepobytovou rekreaci (vyhlídky, rozhledny, altánky,