Univerzita Palackého V Olomouci Přírodovědecká Fakulta Katedra Geografie

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Bakalářská práce Filip BOHÁČ

DLOUHODOBÉ ZMĚNY VOLEBNÍCH PREFERENCÍ OBYVATEL V OKRESU BRUNTÁL

Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph. D Olomouc 2015

Bibliografický záznam

Autor (osobní číslo):Filip Boháč (R12144)

Název práce: Dlouhodobé změny volebních preferencí obyvatel okresu Bruntál

Title of thesis: Long-term changes in electoral preferences in the Bruntál distrikt

Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal Ph.D

Rozsah práce: 59 stran

Abstrakt: Cílem této bakalářské práce bude prostorová analýza dlouhodobých změn volební podpory obyvatel okresu Bruntál, který bude nejprve krátce charakterizován. Data budou použita z internetového serveru www. Volby.cz. Volební podpora hlavních politických stran a její vývoj v okresu Bruntál bude následně srovnána s podporou celostátní a podporou v Moravskoslezském kraji. Práce se zaměří také na změny volebních jader čtyř hlavních politických stran a trendy vývoje podpory voličů.

Klíčová slova: volby, jádro volební podpory, okres Bruntál, Poslanecká sněmovna, politická strana, dlouhodobé změny

Abstract: The aim of the work is the spatial analysis of long-term changes in electoral support of the population of the district Bruntal, which will first briefly characterized. Data will be used from an Internet site www. Volby.cz. Electoral support of the main political parties and thein development in the district Bruntal will subsequently compared with nationwide support and support in the region. Work will also focus on changes to the electoral core of the fourmain political parties and trends of voters.

Keywords: election, core of electoral support, Bruntal district, Chamber of Deputies, political party, long-term changes

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Dlouhodobé změny volebních preferencí obyvatel v okrese Bruntál vypracoval sám, pod vedením RNDr. Miloše Fňukala, Ph. D a využil jsem pouze zdroje uvedené v seznamu literatury.

______

Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Miloši Fňukalovi, Ph.D. za cenné rady a pomoc při její tvorbě.

Obsah 1. Úvod ...... 8 2. Cíle práce ...... 9 3. Metody zpracování...... 10 4. Charakteristika okresu Bruntál ...... 11 5. Parlamentní volby v ČR po roce 1992 ...... 13 5.1 Volební zákony v letech 1991 – 2011 ...... 13 5.2 Volební termíny v letech 1992 – 2011 ...... 14 5.3 Výběr volebních stran pro výzkum ...... 15 5.3.1 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 1996 ...... 15 5.3.2 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 1998 ...... 16 5.3.3 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2002 ...... 16 5.3.4 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 ...... 17 5.3.5 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 ...... 18 5.4 Trendy volební podpory ...... 19 5.4.1 Trend volební podpory ČSSD ...... 19 5.4.2 Trend volební podpory ODS ...... 22 5.4.3 Trend volební podpory KSČM ...... 25 5.4.4 Trend volební podpory KDU-ČSL ...... 27 6. Dlouhodobé změny jader volební podpory ...... 29 6.1 Dlouhodobé změny jader volební podpory ČSSD v okresu Bruntál...... 29 6.2 Dlouhodobé změny jader volební podpory ODS v okresu Bruntál...... 34 6.3 Dlouhodobé změny jader volební podpory KSČM v okresu Bruntál ...... 39 6.4 Dlouhodobé změny jader volební podpory KDU-ČSL v okresu Bruntál ...... 44 7. Stabilní jádro volební podpory ...... 49 7.1. Stabilní jádro podpory ČSSD ...... 49 7.2 Stabilní jádro podpory ODS ...... 50 7.3Stabilní jádro podpory KSČM ...... 50 7.4 Stabilní jádro podpory KDU-ČSL ...... 50 8. Změny podílu obcí na celkovém volebním zisku jednotlivých stran ...... 51 9. Summary ...... 55 9. Závěr ...... 56 11. Seznam literatury ...... 58 1. Úvod

Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu dlouhodobého volebního chování obyvatel okresu Bruntál, který se nachází v Moravskoslezském kraji. Toto území jsem si vybral, protože pocházím z obce Hošťálkovy, která je součástí SO ORP Krnov a také okresu Bruntál a touto formou bych chtěl získat více informací o politickém dění ve svém okolí.

V práci se budeme zabývat volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, v letech 1996–2010. Zajímat nás budou převážně výsledky voleb čtyř tehdejších předních politických stran. Podporu voličů v okresu Bruntál srovnáme s celostátním průměrem a podporou v Moravskoslezském kraji. Porovnání je důležité pro základní charakteristiku okresu i jeho obyvatel.

Výsledky voleb budou zpracovány a analyzovány z prostorového i časového hlediska, která mají značný vliv na chování voličů. Voliči mohou být ovlivňováni územím, ve kterém žijí. Z časového hlediska může mít na voliče vliv vstup nových subjektů nebo jejich střídání na politické scéně, které získají hlasy od voličů jiných stran, což může výrazně ovlivnit vývoj volební podpory. Výsledky voleb také značně ovlivňuje chování politických subjektů, největší měrou se na tom podílí jejich předvolební kampaň nebo sdružování stran do koalic a v dnešní době i politická bezúhonnost jejich představitelů.

Pro zpracování prostorového rozložení podpory jednotlivých stran v okresu budou identifikována jádra volební podpory stran ČSSD, ODS, KSČM a KDU-ČSL a bude provedena analýza, zda je podpora centralizovaná v určitých oblastech a jakými změnami během období 1996–2010 prošla.

2. Cíle práce

Tato bakalářská práce se bude zabývat prostorovou analýzou změn volebních preferencí obyvatelstva okresu Bruntál. Hlavním úkolem práce je charakteristika územní diferenciace volební podpory v okresu. Ta bude zkoumána především metodou porovnání jader volební podpory. Dalším cílem je porovnat volební podporu hlavních politických strana její vývoj s podporou v Moravskoslezském kraji, ve kterém se okres Bruntál nachází, a také s podporou na celostátní úrovni. Vývoj a změny volební podpory budou analyzovány pro období 1991–2011.K interpretaci vývoje volební podpory je nutné použít samotných volebních výsledků také údaje o změnách sociální a ekonomické situace v okrese Bruntál. Hlavním zdrojem těchto údajů budou výsledky Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991, 2001 a 2011. Do výzkumu jsou zahrnuty pouze volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ostatní typy voleb byly pominuty. Lze předpokládat, že závěry a zjištění na základě souboru parlamentních voleb budou obecně platná pro tzv. volby prvního řádu, ve volbách druhého řádu mohou být územní jádra volební podpory poněkud modifikována nižší volební účastí.

3. Metody zpracování

Bakalářská práce zpracovává výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zdrojem dat v tabulkách je Český statistický úřad, který je zpřístupňuje na internetovém serveru www.volby.cz. Práce se zabývá v souladu se zadáním volbami, které proběhly v letech 1991–2011, ze zpracování však byly vyřazeny volby v roce 1992, které proběhly ještě v době existence Československa jako volby České národní rady. Tyto volby jsou s ostatními obtížně srovnatelné, politické prostředí demokratické České republiky se teprve utvářelo, navíc volby ČNR proběhly souběžně s volbami Federálního shromáždění a voliči v nich nezřídka tříštili hlasy mezi více stran.

Pro základní úpravu dat byl použit program Microsoft Excel 2010, který posloužil i při výpočtu jader volební podpory politických subjektů. Strany, u kterých jsme zjišťovali jádra volební podpory a jejich proměnu během zkoumaného období, byly ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM.

Ke zpracování mapových příloh byl použit program Arc GIS 10.1. Jako základní data pro podkladovou vrstvu map jader volební podpory v okresu Bruntál byla použita data volně dostupná z internetové stránky www.arccrdata.cz. Jako mapový podklad posloužila vrstva polygonů obcí ČR, kterou bylo potřeba ještě následně upravit v již zmíněném programu Arc Gis 10.1, protože jako podklad mapy jsou zapotřebí jen polygony obcí okresu Bruntál.

Mapy mají podobu kartogramu. Kartogram je mapou, která je rozdělená na územní celky, ve kterých jsou znázorněna statistická data. Kartogramy lze rozdělit podle způsobu, jakým interpretujeme data na kartogramy jednoduché, složené strukturní tečkové, čárové prostorové a zvláštní skupinou jsou tzv. modifikace kartogramu (Kaňok, 1999). V této bakalářské práci jsou výslednými mapami kartogramy nepravé, protože nepřepočítáváme hodnoty na danou plochu jednotlivých obcí v okresu, ale jen rozhodujeme, zda je daná obec jádrem volební podpory nebo ne.

4. Charakteristika okresu Bruntál

Okres Bruntál se rozkládá se v Moravskoslezském kraji. V rámci kraje sousedí na východě s okresem Opava, na jihu s okresem Olomouc a na západě s okresy Šumperk a Jeseník. Severní hranice okresu je totožná se česko-polskou státní hranicí. Převážná část okresu v současných hranicích byla vytvořena v roce 1960 sloučením bývalého okresu Bruntál, Krnov a Rýmařov. Poslední dva jmenované celky byly přičleněny k okresu Bruntál téměř celou tehdejší rozlohou. Současně bylo připojeno několik obcí přilehlých okresů Jeseník a Opava. V roce 1996 se rozloha okresu Bruntál zmenšila o 85 km² v důsledku přidružení Zlatých Hor k okresu Jeseník. Změna hranice proběhla ještě v letech 2006 a 2007 kdy byly 4 obce připojeny k okresům Opava a Olomouc. V okrese se nachází 9 měst, tři z nich jsou ORP.

Okres se nachází, jak již bylo zmíněno, v Moravskoslezském kraji, což je kraj tvořen převážně hospodářsky slabými a strukturálně postiženými regiony. Přínosnou není ani poloha okresu u státních hranic s Polskem. Od toho se odvíjí i nevelké množství pracovních příležitostí i nízká úroveň platů v okrese. Okres spadá mezi hospodářsky slabé regiony, a proto byl zařazen mezi regiony se soustřednou podporou státu (Metodická podpora regionálního rozvoje, 2015). Pokud srovnáme průměrnou míru nezaměstnanosti v jednotlivých okresech ČR k 31.12.2013, umístil se okres Bruntál s podílem 14,3 % nezaměstnaných osob na nelichotivém prvním místě před okresy Most a Ústí nad Labem (Statistická ročenka trhu práce v ČR, 2014).

V minulosti byl okres Bruntál jedním z center textilního průmyslu, většina továren byla ale postupně uzavřena. Jednou z mála, která dodnes funguje, je firma Pega- Vel a.s. Krnov zaměřená na výrobky technické galanterie. Do prázdných areálů po průmyslových podnicích směřuje kapitál zahraničních investorů a vznikají zde pobočky jejich firem. Průmyslovými centry okresu jsou města Krnov a Bruntál, ve kterých fungují větší podniky jako Kofola a.s., Strojosvit a.s., Krnovské opravny a strojírny, Osram a nebo MaccoOrganiques s.r.o.

Na severu území převažuje zemědělská výroba a lesnictví. Osoblažský výběžek je zatížen nejvyšší nezaměstnaností v okrese. Podíl nezaměstnaných v některých obcích oblasti dosahuje 40 %. Většinu pracovních příležitostí tvoří nabídka soukromých zemědělců. Strojírenské produkci se zde věnuje jen jedna firma s cca 80 zaměstnanci.

Osoblažsko je jednou z nejúrodnějších oblastí Moravskoslezského kraje. Mezi pěstovanými plodinami najdeme cukrovou řepu, kukuřici, olejniny a pícniny. V ekologickém zemědělství je využívána pastva skotu a ovcí na údržbu krajiny (Informační systém životního prostředí, 2015).

Obr. 1: Administrativní členění okresu Bruntál, Zdroj: Česká statistický úřad, 2015

5. Parlamentní volby v ČR po roce 1992

Obecně vzato, volby jsou jedním z předpokladů existence demokracie jako státního zřízení. Volby do Poslanecké sněmovny jsou realizovány podle ústavních zásad volebního práva. Volby (a to nejen ty do PS ČR) jsou všeobecné, což znamená, že právo volit má každý zletilý občan ČR bez jakýchkoliv omezení týkajících se rasy, barvy pleti, příslušnosti k národu nebo k národnosti, jazyka, pohlaví, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Každý z těchto voličů má pouze jeden hlas, přičemž váha všech hlasů je stejná. Takto je definována zásada rovnosti. Zásada přímosti znamená, že volba je prováděna přímo voličem a právo volit tak nesmí být žádným způsobem převedeno na jinou osobu. Hlasování (odevzdání hlasu) je tajné. To znamená, že není možné spojovat konkrétního voliče s jakýmkoli odevzdaným hlasem. Tato zásada je promítnuta do procedury, která probíhá v každé volební místnosti (Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 2015).

5.1 Volební zákony v letech 1991 – 2011 Volby Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR probíhaly původně podle zákona České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady (v platnosti byl od 6. 3. 1990 do 31. 12. 1995). Během následujících let byla provedena řada úprav a novel, konkrétní úpravy nalezneme v příloze č. 1. Od 1. 1. 1996 byl nahrazen dosud platným zákonem č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

Jednou z nejdůležitějších úprav volebního zákona je již zmíněný právní předpis č. 247/1995 Sb. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. V této práci se zaměříme na volby do Poslanecké sněmovny, které jsou podrobně popsány v druhém oddíle první části tohoto zákona. Další úpravy, které byly provedeny v letech 1990–1995 jsou popsány v tabulce 1.

Tab. 1: Úpravy volebního zákona č. 54/1990 Sb. o volbách do České národní rady č. předpisu úprava zákona 221/1990 Zákonné opatření předsednictva České národní rady, doplňuje České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady 435/1991 Zákon České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb. 94/1992 Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb. 120/1992 Zákon České národní rady o volbách do České národní rady (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) 117/1994 Zákon, pomocí kterého se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění 247/1995 některých dalších zákonů Zdroj: Poslanecké sněmovna Parlamentu ČR Poslanecká sněmovna má celkem 200 poslanců. Délka jednoho volebního období jsou čtyři roky. Možnost stát se poslancem má občan, jehož věk je nejpozději druhého dne voleb dvacet jedna let. Volby probíhají podle určitých zásad, jako je zásada poměrného zastoupení ve volebních krajích České republiky. Aby se politická strana v České republice stala stranou parlamentní, musí ve volbách získat alespoň 5% hlasů. Tato hranice se nazývá uzavírací klauzulí. Pro koaliční uskupení je využívána aditivní klauzule 10% pro dvoučlennou, 15% pro tříčlennou a 20% pro čtyř a více členné koalice (Lebeda, 2004) .

5.2 Volební termíny v letech 1992 – 2011 Termínů voleb do poslanecké sněmovny bylo v období let 1992 – 2011 bylo celkem pět. Většina voleb proběhla v řádném termínu. Výjimkou byly volby do PS PČR v roce 1998, které proběhly mimořádně po polovině volebního období, tedy po dvou letech. Ke zkrácení volebního období po volbách v roce 1996 byl použit zvláštní ústavní zákon č. 69/1998 Sb.o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny ze dne 19. března 1998.

5.3 Výběr volebních stran pro výzkum Z důvodu velkého počtu politických stran účastnících se voleb do Poslanecké sněmovny v okrese Bruntál bylo nutné zredukovat jejich počet. Práce se bude věnovat jen takovým politickým stranám, které lze považovat za relevantní politické strany, tedy takové, které mají koaliční potenciál – jsou tedy parlamentními stranami a za určitých okolností mohou být součástí koalice. Těmto stranám je přisuzován koaliční potenciál. Vzhledem ke specifikům českého politického systému však byla do souboru zkoumaných politických stran zařazena rovněž KSČM, jejíž koaliční potenciál je – na ústřední úrovni – prakticky nulový (Říchová, 2007).

V takto omezeném výčtu se pravidelně objevuje Občanská demokratická strana (ODS), Česká strana sociálně-demokratická (ČSSD), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) a další strany.

5.3.1 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 1996 tab. 2: Srovnání výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 1996 na celostátní úrovni a v okrese Bruntál politické podíl hlasů (v %) strany ČR Moravskoslezský kraj okres Bruntál ČSSD 26,44 35,29 39,86 ODS 29,62 25,72 22,52 KSČM 10,33 9,81 12,19 KDU-ČSL 8,08 7,17 4,61 SPR-RSČ 6,36 8,50 8,87 ostatní 19,17 13,51 11,95 Zdroj: ČSÚ, 2015 Volby do Poslanecké sněmovny v roce 1996 byly prvními volbami do dolní komory parlamentu České republiky. O vítězství se ucházelo celkem 15 politických stran a hnutí. V tabulce 2 jsou zobrazeny pouze strany, jejichž počet hlasů v procentech přesahoval na celostátní úrovni hodnotu 5%. Na této úrovni obsadila první místo Občanská demokratická strana. V okrese Bruntál zvítězila velkým rozdílem Česká strana sociálně demokratická, kterou následovaly ODS a KSČM.

Pokud se zaměříme na srovnání na všech třech úrovních, lze konstatovat, že ČSSD s předsedou Milošem Zemanem v čele měla nadprůměrnou podporu voličů jak v Moravskoslezském kraji, tak v okrese Bruntál. Naopak pravicově zaměřená Občanská demokratická strana, která zvítězila na celostátní úrovni, ztratila na ČSSD téměř deset procentních bodů. Největší rozdíl jsme zaznamenali na úrovni okresů. Obecně lze říct,

že voliči v Moravskoslezském kraji i okrese Bruntál podporují převážně levicové strany.

5.3.2 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 1998 tab. 3: Srovnání výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 1998 na celostátní úrovni a v okrese Bruntál politická podíl hlasů v % strana ČR Moravskoslezský kraj okres Bruntál ČSSD 32,31 40,79 43,20 ODS 27,74 21,99 18,77 KSČM 11,03 11,35 14,84 KDU-ČSL 9,00 8,43 5,33 US 8,60 5,71 5,00 ostatní 11,32 11,73 12,86 Zdroj:ČSÚ, 2015

V pořadí druhé volby do Poslanecké sněmovny novodobé historii České republiky se nekonaly v řádném termínu. Proběhly v návaznosti na přijetí ústavního zákona č. 69/1998 Sb. o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, zvolené v řádných volbách v roce 1996, již v roce 1998 (ODS, 2015).

Tabulka č. 3 zobrazuje srovnání volebních výsledků do Poslanecké sněmovny České republiky v roce 1998 na celostátní úrovni, v Moravskoslezském kraji a v okrese Bruntál. Pořadí politických stran se shodovalo na všech třech zkoumaných úrovních. Zvítězila ČSSD před ODS a KSČM.

5.3.3 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2002 tab. 4: Srovnání výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2002 na celostátní úrovni a v okrese Bruntál politická podíl hlasů v % strana ČR Moravskoslezský kraj okres Bruntál ČSSD 30,20 36,13 33,52 ODS 24,47 19,38 17,94 KSČM 18,51 21,06 27,87 KDU-ČSL, US-DEU 14,21 11,82 7,41 ostatní 12,61 11,61 13,26 Zdroj: ČSÚ, 2015 Poznámka: formální zkratka volebního subjektu „Koalice KDU-ČSL, US-DEU“ byla KOALICE, v tabulce uvádíme zkratky koaličních stran

Do voleb v roce 2002 vstupovalo celkem 29 politických stran a hnutí, avšak hodnoty pěti procent platných hlasů dosáhly jen tři politické strany a jedna

16 koalice stran Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová a Unie svobody – Demokratická unie1 (dále jen KDU-ČSL, US-DEU). Voleb se účastnilo také mnoho malých politických stran a hnutí, které získaly jen zanedbatelný počet volebních hlasů. Mezi tyto strany patřily například Strana demokratického socialismu nebo Nové hnutí.

Do výsledků voleb se promítla velmi výrazně volební účast, která byla nejnižší po roce 1996. K volebním urnám dorazilo pouze 58% voličů. Co se týká volebních výsledků, tak na celostátní, krajské i úrovni za volební celky zvítězila ČSSD. Na krajské a okresní úrovni získala KSČM větší podporu než ODS. Lze tak říct, že ve volbách získaly převahu spíše levicově zaměřené politické strany.

5.3.4 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 tab. 5: Srovnání výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 na celostátní úrovni a v okrese Bruntál politická podíl hlasů v % strana ČR Moravskoslezský kraj okres Bruntál ČSSD 32,32 40,54 39,14 ODS 35,38 28,11 26,81 KSČM 12,81 13,96 18,35 KDU-ČSL 7,22 7,18 4,97 SZ 6,29 4,34 3,73 ostatní 5,98 5,87 7,00 Zdroj: ČSŮ, 2015

Přesně po deseti letech ve volbách do poslanecké sněmovny na celostátní úrovni uspěla ODS, která vytvořila koalici s KDU – ČSL a Stranou zelených (dále jen SZ). SZ získala poprvé ve své historii na celostátní úrovni více než 5% všech platných hlasů. Již zmíněná koalice byla základem vlády v čele s předsedou Mirkem Topolánkem. Vládě byla 24. března 2009 vyslovena nedůvěra a byla dočasně pověřena vládou v demisi. Osmého května 2009 byla nahrazena úřednickou vládou s premiérem Janem Fisherem.

Pokud jde o srovnání celostátní úrovně Moravskoslezského kraje a okresu Bruntál, tak lze říct, že silnou podporu ve volebním celku Bruntál mají levicově orientované politické strany jako Česká strana sociálně demokratická a Komunistická

1Unie svobody vznikla v roce 1997, kdy členové ODS Jiří Ruml a Ivan Pilip vyvolali proti tehdejšímu premiérovi Václavu Klausovi takzvaný Sarajevský atentát. US působila ve vládách ČSSD (http://www.politika24.cz/politicke-strany/strana-unie-svobody-demokraticka-unie-us-deu/)

17 strana Čech a Moravy. Občanská demokratická strana sice skončila v okrese Bruntál druhá, ale oproti celostátnímu průměru získala téměř o devět procent hlasů méně.

5.3.5 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 tab. 6: Srovnání výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 na celostátní úrovni a v okrese Bruntál politická podíl hlasů v % strana ČR Moravskoslezský kraj okres Bruntál ČSSD 22,08 29,13 28,75 ODS 20,22 17,49 16,22 TOP 09 16,7 9,99 8,58 KSČM 11,27 12,61 17,09 VV 10,88 11,69 11,93 Ostatní 18,85 19,09 17,43 Zdroj: ČSÚ, 2015

Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2010, jejichž výsledky najdeme v tabulce č. 6, přesáhlo hranici pěti procentních bodů platných hlasů celkem pět politických stran. Mezi novými stranami byly TOP 09(2) a Věci veřejné3 a lze říct, že tyto strany byly hned při své první příležitosti ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky úspěšné. Jak TOP 09, tak Věci veřejné získaly více než deset procentních bodů. Obzvlášť TOP 09 dosáhla dobrých výsledků, když byla třetí nejúspěšnější stranou na celostátní úrovni voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Pokud srovnáme výsledky z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 na celostátní úrovni s předchozími volbami do PS, tak lze konstatovat pokles volební podpory České strany sociálně demokratické a Občanské demokratické strany. Ztráta volebních hlasů ČSSD a ODS oproti předchozím volbám do Poslanecké sněmovny České republiky byla způsobena tím, že část voličů ČSSD a ODS z minulých voleb ve volbách v roce 2010 dala své hlasy stranám TOP 09 a VV.

Volební výsledek lze i přes pokles podílu platných volebních hlasů považovat jako úspěch ODS, která vytvořila koalici s novými subjekty na české politické scéně, a to TOP 09 a VV. Tyto strany získaly v Poslanecké sněmovně České republiky celkem

2 TOP 09 je politickou stranou, založenou v roce 2009. U její ho vzniku byli přítomni Miroslav Kalousek a její bývalý ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. TOP 09 se prezentuje jako konzervativní strana s hesly tradice, odpovědnost a prosperita. 3 Politická strana Věci veřejné byla založena v roce 2009. Předsedou byl zvolen publicista a také pozdější ministr vnitra Radek John. 18

118 hlasů, což zaručovalo suverénní převahu pravice. Společným cílem všech stran koalice byl snižování schodku státního rozpočtu a zastavení zadlužování České republiky. Premiérem nově vzniklé vlády, jmenované prezidentem Václavem Klausem, se stal předseda ODS Petr Nečas a místopředsedou vlády Karel Schwarzenberg.

5.4 Trendy volební podpory

V této podkapitole se budeme zabývat volební podporou politických stran ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v období po roce 1992. Poslední volební výsledky zpracovány v grafech odpovídají volbám do PS PČR z roku 2010. V následujících grafech je zobrazen vývoj volebních podpory v České republice, Moravskoslezském kraji a okrese Bruntál.

Každý z grafů je věnován jedné konkrétní politické straně. Výběr byl zúžen pouze na strany, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky po roce 1992 alespoň čtyřikrát za sebou vždy více než 5 % platných hlasů, tj. na ČSSD, ODS, KSČM a KDU-ČSL.

5.4.1 Trend volební podpory ČSSD

České strana sociálně demokratická je naší současnou nejstarší politickou stranou. Ve válečném období a v letech 1948-1989 byla její činnost přerušena. Po roce 1989 se však na politickou scénu vrátila. Po vzniku samostatné České republiky byl jejím předsedou zvolen Miloš Zeman, který svou politikou docílil hlavního postavení ČSSD mezi levicovými stranami. V roce 1995 podepsal Bohumínskou deklaraci, jejímž výsledkem byl zákaz přímé spolupráce s KSČM. (Pšeja, 2005). Tímto se představitelé ČSSD oficiálně distancovali od spolupráce s radikální levicí, která je v České republice primárně reprezentována KSČM.

Co se týká politické orientace, strana se hlásila k politice moderních sociálních demokracií v Západní Evropě a odmítala užší spolupráci s pravicovými stranami. Obhajovala sociálně tržní ekonomiku a regulaci hospodářského života zásahy státu.

50 45 40 ČR 35 30 Moravskoslezský 25 kraj 20 okres Bruntál 15 10 5 0 1996 1998 2002 2006 2010

Obr. 2:Srovnání volebních výsledků ČSSD do Poslanecké sněmovny ČR za období let 1996-2010 na celostátní, krajské a okresní úrovni. Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování

Ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky v roce 1996 se stala ČSSD druhou nejsilnější politickou stranou, ale zůstala v opozici. Na celostátní úrovni podpořila menšinovou vládu koalice ODS, ODA a KDU-ČSL. Předsedou poslanecké sněmovny byl zvolen Miloš Zeman.

Pokud srovnáme volební výsledky ČSSD v roce 1996 na celostátní krajské i okresní úrovni, tak můžeme říct, že Moravskoslezský kraj i okres Bruntál jsou administrativní jednotky s nadprůměrnou volební podporou v porovnání s výsledky za ČR. Okres Bruntál leží v jedné ze dvou hlavních oblastí podpory ČSSD, a to na severní Moravě. Dalšími okresy na území dnešního Moravskoslezského kraje jsou okresy Opava, Nový Jičín, Ostrava-město a Frýdek Místek. Druhou oblastí vysoké volební podpory ČSSD v ČR jsou severozápadní Čechy, a to konkrétně v okresy Chomutov, Most a Děčín.

Další termín voleb nebyl termínem řádným, ale předčasným, a to hned o dva roky později, tedy v roce 1998. V těchto volbách zvítězila ČSSD na všech námi zkoumaných úrovních. V Moravskoslezském kraji a okrese Bruntál přesáhl podíl všech platných volebních hlasů ČSSD hodnotu čtyřicet procentních bodů.

V roce 1998 ČSSD sestavila menšinovou vládu s předsedou Milošem Zemanem. Její působení bylo umožněno podepsáním opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Na obrázku č. 2 lze srovnat vývoj volební podpory na všech třech zkoumaných úrovních a také samotný vývoj volební podpory oproti předchozím volbám

20 do PS PČR v roce 1996. Nárůst volební podpory ČSSD byl v ČR i v okresech na území dnešního Moravskoslezského kraje přibližně 8% platných volebních hlasů.

V roce 2002 výsledky voleb ovlivnila nízká volební účast. ČSSD přesto znovu zvítězila v parlamentních volbách a sestavila vládu v koalici s KDU - ČSL a Unií svobody. Do čela kandidátky ČSSD v Moravskoslezském kraji byl zvolen Lubomír Zaorálek. Do Poslanecké sněmovny České republiky byl zvolen i rodák z Bruntálu Jaroslav Palas, který se stal i později ministrem zemědělství.

O čtyři roky později se opět projevila silná podpora voličů ČSSD. Strana obdržela druhý nejvyšší podíl volebních hlasů na celostátní úrovni. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivnily volební výsledky, bylo zvolení Jiřího Paroubka novým předsedou ČSSD. Za třináct měsíců od jeho zvolení, získala ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky téměř třetinu hlasů voličů. Dosáhla tak svého nejlepšího výsledku v dějinách strany od roku 1918 (Jiří Paroubek, 2015). Ani to ovšem nestačilo na vítězství, jelikož ODS získala 35,38 % podíl všech platných volebních hlasů.

Okres Bruntál i Moravskoslezský kraj jsou oblasti s tradičně vysokým podílem podpory České strany sociálně demokratické. Výjimkou nebyl ani rok 2006. Proto není překvapením, že ČSSD neměla ani v okrese ani v kraji konkurenci.

Okres Bruntál měl ve volbách reprezentovat Jaroslav Palas. Byl ale z kandidátní listiny ČSSD pro Moravskoslezský kraj vyřazen předsednictvem strany. „Klade mu za vinu nevýhodný prodej státního podílu v potravinářské firmě Setuza. Palas ale tvrdí, že nic nezanedbal, a své vyřazení označuje za politickou perzekuci“ (BBC Czech.com, 2006).

Preference z března 2010 přinesly změnu. Podle agentury STEM mělo hranici pětiprocentního podílu volebních hlasů překročit hned šest politických stran. ČSSD vedla žebříček preferencí s výrazným náskokem. Rozdíl mezi ČSSD a ODS byl přibližně 8 % hlasů. Podíly preferencí jednotlivých politických stran byly ale nižší než skutečné podíly platných volebních hlasů jednotlivých politických uskupení. (STEM, 2010).

Pokud srovnáme výsledky ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky v letech 2006 a 2010, tak dojdeme k závěru, že na námi zkoumaných

úrovních, ať už to je ČR, Moravskoslezský kraj nebo okres Bruntál, nastal pokles podílu hlasů náležících ČSSD, ale i ODS a KSČM. Mezi příčiny poklesu volební podpory v roce 2010 byl také vznik nových politických stran jako TOP 09 a VV.

Jedním z dalších důvodů k poklesu podpory ČSSD před volbami v roce 2010 je možné shledat náklonnost předsedy Jířího Paroubka spolupracovat s KSČM, který také otevřeně připustil, že by za určitých okolností byl ochoten vytvořit menšinovou vládu ČSSD s podporou komunistů. Přímou účast komunistů ve vládě ovšem vylučoval s tím, že se KSČM musí nejprve reformovat. Přesto byl podezírán, že by mu nebyla cizí ani přímá účast KSČM ve vládě. Jiří Paroubek poté vzkázal voličům, že je levicový demokratický politik a proto nebude spolupracovat s KSČM za každou cenu (Pehe, 2008).

ČSSD je jednou z předních stran zastupující levicově orientované strany na české politické scéně. Okres Bruntál můžeme charakterizovat jako jedno z center volební podpory ČSSD v České republice, stejně tak jako Moravskoslezský kraj. V průběhu celého zkoumaného období se podíl volebních hlasů v okresu i kraji pohybuje nad celostátním průměrem.

5.4.2 Trend volební podpory ODS

Občanská demokratická strana je českou liberálně konzervativní pravicovou politickou stranou s hlavními principy, jako je svoboda jednotlivce a volný trh, soukromé vlastnictví a ochrana soukromí (ODS, 2015).

Byla založena na ustavujícím kongresu v Olomouci v roce 1991. Prvním předsedou ODS byl zvolen i zakladatel strany Václav Klaus. Strana navázala kontakty s Křesťanskodemokratickou stranou, s níž uzavřela koaliční dohodu a také s ní spolupracovala během parlamentních voleb v letech 1992 (ODS, 2015).

30 ČR

25 Moravskoslezský kraj 20

15 okres Bruntál

0 1996 1998 2002 2006 2010

Obr. 3:Srovnání volebních výsledků ODS do Poslanecké sněmovny ČR za období 1996-2010 na celostátní, krajské a okresní úrovni. Zdroj: ČSÚ Zpracování: vlastní

Z grafu na obrázku č. 3 jsou zaznamenány data o vývoji volební podpory ODS v ČR, Moravskoslezském kraji a okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky po roce 1992. Poslední volební výsledky zpracovány v grafu odpovídají roku 2010.

Prvním volby zpracované v grafu na obrázku č. 3 jsou z přelomu května a června 1996. ODS se jich účastnila s volebním programem "Dokázali jsme, že to dokážeme." S tímto programem strana uspěla a s 29,62 % ovládla volby do PS PČR před ČSSD. ODS společně se stranami ODA a KDU-ČSL sestavila menšinovou vládu s devadesáti devíti křesly v PS ČR. Vláda byla závislá na toleranci ČSSD (ODS, 2015).

Příčinnou předčasných voleb do PS PČR byla událost z listopadu 1997. Před novináře předstoupili dva členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip s prohlášením, ve kterém vyzvali Václava Klause k odstoupení z vedení ODS. Důvodem proč požadovali odchod Klause z čela ODS, bylo záhadné financování strany. Jelikož byl tehdy Václav Klaus pracovně v Sarajevu, je tato událost nazývána tzv."sarajevský atentát."Tyto rozpory uvnitř strany, měly za následek odštěpení některých členů v čele s J. Rumlem a I. Pilipem, kteří založili politickou stranu s názvem Unie Svobody. Vláda podala demisi a byla nahrazena vládou úřednickou v čele s Josefem Tošovským. Předčasné volby do Poslanecké sněmovny ČR se konaly v červnu roku 1998 (Česká televize, 2008).

Události předcházející předčasným volbám nastolily trend klesající volební podpory ODS. V grafu na obrázku č. 3, lze vidět, pokles průměru podpory voličů ODS za celou ČR, ale i v Moravskoslezském kraji a okresu Bruntál. I přes krizi ve straně v posledních letech dosáhla ODS nečekaně dobrého výsledku a s 27,74% zůstala na druhém místě za ČSSD, se kterou podepsala opoziční smlouvu s přesným názvem „Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou“. Tato smlouva zajišťovala ČSSD vládu v dalším volebním období let 1998–2002.

V roce 2002 se ve volebních výsledcích projevila i velmi nízká volební účast, což mělo za následek další propad podpory voličů ODS, která opět zůstala stranou s druhým nejvyšším podílem volebních hlasů v České republice. Výsledek byl považován za neúspěch, který vedl k odchodu Václava Klause z pozice předsedy ODS. Novým předsedou strany byl 15. prosince 2002 zvolen Mirek Topolánek.

V červnu 2006 Občanská demokratická strana zvítězila téměř po deseti letech. Získala celkem 35,38 % hlasů. Do PS PČR se dále dostala ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a poprvé také Strana zelených. Protože nelevicová skupina politických stran byla zastoupena stem poslanců, stejně tak jako levicové strany. Byl pověřen sestavením vlády předseda strany s nejvyšším podílem volebních hlasů. ODS s předsedou Mirkem Topolánkem nejdříve sestavila menšinovou vládu, které byla v roce vyslovena nedůvěra. Druhá vláda sestavená opět Topolánkem byla koalice stran ODS, KDU- ČSL a SZ, dále byla podporována dvěma poslanci ČSSD4(ODS, 2015).

Volby v okrese Bruntál i Moravskoslezském kraji v roce 2006 nelze hodnotit jako úspěch. Větší podporu získala i Komunistická strana Čech a Moravy. Mezi kandidáty za ODS do PS ČR za volební odvod Moravskoslezského kraje byl Ing. Libor Nowak. Zastupitel Krnova, největšího města okresu Bruntál, a podnikatel v oboru stavebnictví. Jeho kandidatura nebyla úspěšná, přesto však do PS ČR proniknul, když v roce 2009 nahradil Karla Sehoře (Naši politici, 2013).

4 Poslanci ČSSD Michal Pohanka a Miloš Melčák byli ochotni podpořit druhou vládu Mirka Topolánka. Neúčastnili se hlasování o důvěře vládě a byli vyloučeni ze strany a stali se z nich nezařazení poslanci (Balík, 2010).

V dalších volbách v roce 2010 již ODS postavení nejsilnější politické strany v ČR neobhájila, zvítězila ČSSD, avšak ihned po volbách se rozběhla jednání o sestavení středopravicové koalice stran ODS, TOP 09 a VV. Premiérem se stal Petr Nečas.

Podpora voličů neopadla pouze u ODS, ale i u ostatních stran. Stejně jako poklesl průměr platných hlasů pro ODS na celostátní úrovni, tak podobná situace nastala i v Moravskoslezském kraji a okresu Bruntál. Volební výsledky v roce 2010 byly totiž ovlivněny vstupem nových subjektů na českou politickou scénu. Mezi tyto subjekty patří TOP 09 a VV. Obě strany uspěly a podíl volební podpory těchto stran přesáhla hranici pěti procent hned při jejich první účasti ve volbách do PS PČR.

Hodnoty volební podpory ODS v Moravskoslezském kraji a okresu Bruntál nedosáhly ani jednou za sledované období průměru na celostátní úrovni. Příčinnou nižší volební podpory ODS v MS kraji i okrese Bruntál je silná volební základna stran, jako jsou ČSSD a KSČM.

5.4.3 Trend volební podpory KSČM

40 35 30 ČR 25 Moravskoslezský kraj 20

15 okres Bruntál 10 5 0 1996 1998 2002 2006 2010

Obr. 4:Srovnání dosažených volebních výsledků KSČM do Poslanecké sněmovny ČR za období 1996- 2010 na celostátní, krajské a okresní úrovni. Zdroj: (ČSÚ, 2015) vlastní zpracování

V roce 1994 se KSČM vyčlenila z Levého bloku, který má své jméno po koalici stran z voleb do PS ČR v roce 1992 (Poslanecká sněmovna ČR, 2015). Ve volbách v roce 1996 už KSČM, kandidovala jako samostatná politická strana s předsedou Miroslavem Grebeníčkem a získala až třetí nejvyšší volební podporu obyvatel v ČR, Moravskoslezském kraji a okrese Bruntál. Problémem nižší volební podpory obyvatel

25 bylo úzké skupina voličů, převážně z krajně levicového spektra. Společně ČSSD zastávala opoziční politiku proti vůči koalici ODS, ODA a KDU-ČSL.

Společně s klesající volební účastí ve volbách do PS ČR v letech 1998 a 2002 započal důležitý trend. Celkový pokles počtu voličů znamená, že KSČM získala větší podíl ze všech volebních hlasů. Růst podílu volební podpory KSČM během let 1996- 2002 je značný, ale největší nárůst nastal v letech v roce 2002, když oproti roku 1998 podíl hlasů téměř zdvojnásobil. I přesto, že volební preference do roku 2002 stoupaly vzhůru, setrvává izolovaná, kde ještě v budoucnu delší dobu setrvá. S tímto jevem je spojen pokles volební účasti ze 74,03% na 58%. (Šulák, 2003).

Moravskoslezský kraj je jedním z krajů s mírně nadprůměrnou podporou voličů KSČM, což můžeme vidět na obrázku č. 4. S tímto úkazem je spojena také volební účast, která je v Moravskoslezském kraji společně s Karlovarským a Ústeckým krajem nejnižší v České republice a zároveň jsou to kraje s nejvyšší úspěšností KSČM ve volbách do PS PČR. Výsledky v okresech Moravskoslezského kraje také vypovídají o silné podpoře KSČM. Na Moravě a ve Slezsku přesáhlo hned 16 okresů hranici 20 % platných hlasů. V Moravskoslezském kraji nejsilněji podporovali voliči stranu v okresu Bruntál (28,87%), který následovaly okresy Karviná a Ostrava-město (Šulák, 2003).

Ve volbách v roce 2002 obdržela KSČM největší podíl volebních hlasů obyvatel od vzniku ČR. V příštích volbách už ovšem stranu vedl nový předseda Vojtěch Filip, který vystřídal v čele KSČM Miroslava Grebeníčka.

Základem politické kampaně strany bylo zaměření se na levicové voliče, o které bojovala s ČSSD. Výsledek nepřinesl nijak uspokojivé výsledky, jelikož kampaň byla zastíněná mediálním soupeřením mezi ODS a ČSSD (Matoušková, 2006). KSČM tak nakonec zůstala až na třetím místě s velkým odstupem za ČSSD. Dalším faktorem, který ovlivnil výsledky voleb do PSP ČR, byla vyšší volební účast než v předchozích volbách v roce 2002.

Volební účast v roce 2006 byla 64, 47%, což je vzhledem k volbám do PS PČR v roce 2002 nárůst přibližně o 6,5%. S rostoucí volební účastí, klesala i podpora KSČM. Pokles podílu podpory voličů nezaznamenala KSČM jen v celostátním průměru, ale také v okresu Bruntál, ve kterém 18,35% ze všech platných hlasů náleželo právě KSČM. Ale i tak Okres Bruntál opět potvrdil roli okresu se silnou volební základnou

KSČM, jelikož již zmíněná hodnota v okresu Bruntál byla nejvyšší v celém Moravskoslezském kraji (Český statistický úřad, 2013).

V roce 2010 KSČM získala, jak je již zvykem, zastoupení ve PS PČR, stejně tak jako další čtyři strany. Změna, která proběhla, se týkala struktury volebních výsledků. Třetí nejvyšší podíl hlasů nepatřil KSČM, ale nově vniklé TOP 09, a proto se musela Komunistická strana Čech a Moravy spokojit až se čtvrtým místem (Balík a kol., 2010). V Moravskoslezském kraji ani okresu Bruntál ovšem TOP 09 tak vysokou podporu nezískala a KSČM si tak udržela pozici strany s třetí nejvyšší podporou voličů. Jak můžeme vidět na obrázku č. 4, tak během celého období let 1996-2010 volební podpora KSČM neklesla na hodnotu celostátního průměru. Celkově lze hodnotit, že i Moravskoslezský kraj je jedním z hlavních oblastí podpory KSČM.

5.4.4 Trend volební podpory KDU-ČSL

KDU-ČSL je konzervativní stranou, založenou na křesťanských principech a tradicích evropské křesťanské společnosti. Zastává demokracii v podobě vlády občanů států, prostřednictvím volených zástupců. Představuje politickou stranu pravého středu, která při řešení politických záležitostí dbá na solidaritu a svobodu. Strana nesouhlasí s propojením a vzájemným ovlivňováním politiky a byznysu (KDU-ČSL, 2014).

12 ČR

10 Moravskoslezský kraj 8

6 okres Bruntál

0 1996 1998 2002 2006

Obr. 5:Srovnání dosažených volebních výsledků Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové do Poslanecké sněmovny ČR za období 1996-2010 na celostátní, krajské a okresní úrovni. Zdroj: ČSÚ, 2015 vlastní zpracování; Poznámka: V roce 2002 vytvořila KDU-ČSL koalici s US-DEU.

KDU-ČSL si v roce 1996 ve volbách do PS PČR vzhledem k výsledkům předchozích voleb v roce 1992 polepšila. Ostatní strany koalice z posledního volebního

27 období nepatrně ztratily. KDU-ČSL bylo podpořeno 8,1 % voličů a stala čtvrtou nejsilnější politickou stranou a stala se součástí koalice s ODS a ODA. Hlavní podmínkou vstupu do koalice, kterou měla KDU-ČSL, bylo rozdělení křesel ve vládě tak, aby ODS neměla většinu. KDU- ČSL získala 4 ministerská křesla stejně jako ODA. Zbylých 8 křesel náleželo ODS (KDU-ČSL, 2014). Méně úspěšná byla strana s výsledky v Moravskoslezském kraji a hlavně v okresu Bruntál, který nespadá mezi jádra silné podpory KDU- ČSL. Jak můžeme vidět na obrázku č. 5, tak během celého období 1996-2010 je volební podpora hluboko pod celostátním průměrem, ale i pod průměrem Moravskoslezského kraje. Svědčí o tom i zisk pouhých 4,6 % hlasů v okresu Bruntál.

Předčasné volby do PS PČR v roce 1998 vyhrála ČSSD a po uzavření opoziční dohody s ODS sestavila ČSSD menšinovou vládu. Uzavření opoziční smlouvy zamezilo menším politickým stranám jako je právě KDU-ČSL účast ve vládě (KDU-ČSL, 2014).

Rok 2002 přinesl změnu zákona a tak se do ve volbách do PS PČR. Vstup čtyřkoalice KDU- ČSL, ODA, DEU a US do sněmovny byl podmíněn ziskem 20 % hlasů, což se zdálo vedení všech stran koalice jako nedosažitelná hranice. V rámci snížení počtu koaličních partnerů došlo k formálnímu sjednocení US a DEU a přestože hranice pro vstup do PS PČR byla už pouze 15 %, KDU-ČSL vyřadila Občanskou demokratickou alianci a hranice pro vstup koalice do PS PČR se snížila na 10%. Oficiální podoba koalice byla KDU-ČSL, US-DEU. Volby do PS PČR v roce 2002 byly během sledovaného období jedinými, do kterých KDU-ČSL vstupovala jako součást koalice. Koalici získala 14,21 % hlasů. V grafu na obrázku 5 tak můžeme vidět prudký vzrůst podpory voličů na všech úrovních. Příčinou je založení již zmíněné koalice. Nicméně okres Bruntál byl opět velmi podprůměrný, co se týká porovnání volební podpory s průměrem Moravskoslezského kraje průměru celé ČR.

Do dalších řádných voleb do PS PČR v roce 2006 vstupovala KDU-ČSL opět jako samostatná strana. Volební kampaň byla zaměřena hlavně narodiny s dětmi. Strana získala pouze 7,2 % hlasů, což je podobný výsledek jako v jinak podprůměrném Moravskoslezském kraji. ODS vyhrála volby a na druhý pokus sestavila vládu, jejíž členy byli zástupci koalice ODS, SZ a KDU-ČSL. Z obrázku 5 je patrný pokles volebních preferencí v celostátním měřítku, protože v předchozích volbách strana kandidovala v koalici s US-DEU. V příštích volbách KDU-ČSL propadla, když získala

28 pouze 4,39 % a do PS PČR se vůbec nedostala. Neuspokojivý výsledek byl také zapříčiněn kandidaturou TOP 09 a VV.

6. Dlouhodobé změny jader volební podpory

Předmětem této kapitoly jsou změny oblastí volební podpory politických stran ve volbách do PS PČR v okresu Bruntál. Výběr stran byl opět zúžen na strany, které přesáhly ve volbách do PS PČR alespoň čtyřikrát hranici 5 % hranici, tj. ČSSD, ODS, KSČM a KDU-ČSL.

Jádro volební podpory je oblast, v níž měla strana relativně nejvyšší podporu a současně v ní získala i polovinu hlasů. Oblasti podpory zjistíme pomocí výpočtu, který vychází z volebních výsledků. Nejprve výsledky jednotlivých stran v procentech uspořádáme podle zisku hlasů v obcích od největšího k nejmenšímu. Potom takto uspořádané výsledky za obce kumulativně sčítáme až do doby, kdy dosáhneme poloviny celkového počtu hlasů pro stranu. Obce s nejvyšší volební podporou v relativních číslech, které tvoří polovinu celkového součtu hlasů, jsou součástí jádra volební podpory politických stran. (Jehlička, Sýkora, 1991). Tímto způsobem zpracujeme výsledky voleb do PS PČR v letech 1991–2011.

6.1 Dlouhodobé změny jader volební podpory ČSSD v okresu Bruntál

Obr. 6 Jádro volební podpory ČSSD v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1996. Zdroj: ČSÚ, 2015 vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

První volby do PS PČR se proběhly na přelomu května a června roku 1996. Na celostátní úrovni zvítězila ODS, v Moravskoslezském kraji a okresu Bruntál ČSSD. Jádro volební podpory ČSSD je znázorněno na obrázku č. 6. Z celkového počtu šedesáti sedmi obcí představuje jádro volební podpory hned 41 z nich. Obce, které nespadají mezi území volební podpory, mají dvě centra. Na východě to jsou obce Malá Morávka, Stará Ves, Dolní Moravice a další. Na západě okresu nepatří mezi volební jádra Krnov, Býkov-Láryšov nebo Hošťálkovy. Z větších měst patří do jádra podpory okresní město Bruntál dále pak Vrbno pod Pradědem a Město Albrechtice.

Obr. 7 Jádro volební podpory ČSSD v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1998. Zdroj: ČSÚ, 2015, vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Ve volbách v roce 1998 zvítězila ČSSD, v okresu Bruntál získala podporu 43,20% voličů. Změny v počtu obcí jádra volební podpory ČSSD ale nebyly nijak radikální. Z celkových 41 obcí v roce 1996 narostl počet na 45 obcí. Mezi nové obce jádra můžeme zařadit obec Malá Morávka a Stará Ves. Obě tyto obce jsou součástí SO ORP Rýmařov. Ze SO ORP Krnov to byly Petrovice nebo Úvalno. Okresní město Bruntál zůstalo i nadále v oblasti podpory ČSSD.

Obr. 8: Jádro volební podpory ČSSD v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR2002 Zdroj dat: ČSÚ, 2015, vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Rok 2002 přinesl velké změny v uspořádání jádra volební podpory ČSSD. Na obrázku č. 8 převládají obce bíle označené obce, které nespadají do oblasti podpory ČSSD. Počet obcí z jádra klesl od předchozích voleb do PS PČR v roce 1998 takřka o dvě třetiny. V roce 1998 bylo jádro složeno s čtyřiceti pěti obcí, o čtyři roky později pouze z osmnácti. Jde ale do jísté míry „jen“ o vedlejší efekt toho, že do jádra se dostal i populačně velmi silný Krnov.Strana obdržela od obyvatelů Krnova téměř pět tisíc hlasů, což je více než jedna třetina hlasů ČSSD, které v okresu Bruntál získala. Město Krnov se zařadilo mezi jádra volební podpory. Ostatní větší města, jako je Rýmařov nebo Bruntál do oblasti podpory nepatří.Bruntál z volebního jádra odpadl zejména z toho důvodu, že větší podíl „levicových“ hlasů odčerpávají komunisté (v Brunálu byl poměr hlasů ČSSD a KSČM přibližně 3:1, zatímco v Krnově 4:1).

Obr. 9: Jádro volební podpory ČSSD v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2006. Zdroj:(ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Volby do PS PČR v roce 2006 vyhrála ČSSD se ziskem 30,2 % před ODS. V okresu Bruntál podpořilo stranu 39,14 % voličů. Území volebního jádra se rozrostlo na 24 obcí. Oblast podpory je rozdělena na 3 centra. Prvním centrem území na severu okresu, které zastupují obce Jindřichov, Třemešná, Liptaň a Slezské Rudoltice. Druhé centrum podpory představuje soubor obcí na hranicích mezi SO ORP Krnov a SO ORP Bruntál. Jádro volební podpory reprezentují příhraniční obce obou SO ORP. Jsou to obce Holčovice, Vrbno pod Pradědem, Krasov, Široká Niva, Čaková, Milotice nad Opavou a Lichnov. Na pomezí SO ORP Bruntál a SO ORP Rýmařov je poslední oblast koncentrace volební podpory ČSSD. Většina se nachází v SO ORP Rýmařov. Okresní město Bruntál bylo opět mimo jádro volební podpory.

Obr. 10: Jádro volební podpory ČSSD v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Od voleb do PS PČR v roce 2002 se oblast volební podpory ČSSD opětrozrůstala. Tento trend pokračoval i v roce 2010, když jádro podpory tvořilo 39 z celkových 67 obcí okresu Bruntál. Ve srovnání s předchozími volbami do PS PČR v roce 2006 se počet obcí rozšířil o patnáct. Mezi nové obce jádra volební podpory řadímeHlinku, Jindřichov, Vysokou, Úvalno, Horní Životice nebo Svobodné Heřmanice. Centrem podpory ČSSD v okrese je SO ORP Krnov, z něhož pouze sedm z celkových 25 obcí nespadá do jádra volební podpory ČSSD. Další centrum představují obce Dolní Moravice, Malá a Velká Štáhle, Rýmařov, Břidličná, Rýžoviště a Jiříkov v SO ORP Rýmařov.

6.2 Dlouhodobé změny jader volební podpory ODS v okresu Bruntál

Obr. 11: Jádro volební podpory ODS v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1996. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

V prvních volbách do PS PČR zvítězila ODS, ovšem na úrovní kraje i okresu se musela spokojit s druhým místem za ČSSD. Na obrázku č. 11 vidíme jádro volební podpory ODS ve volbách do PS PČR v roce 1996. Jádro je složeno pouze z dvanácti obcí. Hlavními centry volební podpory ODS je okresní město Bruntál a město Krnov, které je nejlidnatějším městem okresu. Krnov a obec Zátor byly jedinými obcemi jádra volební podpory ODS na území SO ORP Krnov. Centrum volební podpory nalezneme na západě okresu v SO ORP Rýmařov. Největší obcí jádra volební podpory ODS v SO ORP Rýmařov je Malá Morávka, následuje Stará Ves a Tvrdkov. Zbývajících 6 obcí je roztroušeno po SO ORP Bruntál. Jsou to Andělská Hora, Karlova Studánka, Rudná pod Pradědem, Valšov, Nová Pláň, Oborná. Poslední obcí v SO ORP je již zmíněné okresní město Bruntál.

Obr. 12: Jádro volební podpory ODS v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1998. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.

Soubor obcí jádra volební podpory ODS se v roce 1998 v porovnání s rokem 1996 ještě o 3 obce zmenšil, konkrétně Andělská hora, Oborná, Roudná pod Pradědem a Valšov.Města Krnov a Bruntál společně s obcemi Malá Morávka, Karlova Studánka, Stará Ves, Tvrdkov, Nová Pláň zůstaly součástí jádra volební podpory ODS v okresu Bruntál. Do volebního jádra přibylo město Rýmařov. ODS měla v roce 1998 nejmenší jádro volební podpory. Co do počtu obcí jádra volební podpory, tak jádra podpory ODS zaostávají za ostatními politickými stranami.

Obr. 13: Jádro volební podpory ODS v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Pokud byl pro vývoj jádra volební podpory ČSSD rok 2002 obdobím poklesu počtu obcí, tak pro ODS to byl pravý opak. Z devíti obcí jádra počet vystoupal na patnáct obcí. Počet obcí se sice zvýšil, ale z jádra podpory vypadnul Bruntál. Jedno z center se rozkládá na jihozápadě okresu v SO ORP Rýmařov a SO ORP Bruntál. Většina obcí jádra volební podpory se nachází právě v těch to dvou SO ORP. Jen tři obce se nachází v SO ORP Krnov, a to město Krnov a obce Hošťálkovy a Zátor. Obce, které náleží jádru podpory ODS, jsou Břidličná, Nová Pláň, Heřmanice, Horní Město, Karlova Studánka, Ludvíkov, Rýmařov, Staré Město, Stará Ves, Václavov u Bruntálu.

Obr. 14: Jádro volební podpory ODS v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2006. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Volební jádro ODS v roce 2006 se zúžilo na 13 obcí. Obce jádra volební podpory je rozložena do tří center. V SO ORP Krnov již patří do jádra jen Krnov a Zátor. Obec Hošťálkovy do jádra volební podpory nepatří. Druhé je na západě okresu v SO ORP Rýmařov a SO ORP Bruntál a je reprezentováno obcemi Stará Ves, Malá Morávka a Ludvíkov. Rýmařov mezi obcemi jádra nenajdeme, stejně jako obce Tvrdkov, Horní Město, Jiříkov, Rýmařov, Břidličná a Václavov u Bruntálu. Poslední oblast je v okolí města Bruntál, které je oproti minulým volbám opět mezi jádry volební podpory ODS. Obcemi tohoto centra jsou Staré Město, Oborná, Bruntál, Dlouhá Stráň, Mezina, Nová Pláň a Svobodné Heřmanice.

Obr. 15: Jádro volební podpory ODS v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

ODS ve volbách do PS PČR v roce 2010 opět obsadila v okresu Bruntál druhé místo za ČSSD. Jádro volební podpory se tak nezměnilo. Jádro se skládá stejně jako v roce 2006 ze třinácti obcí. Z oblasti s SO ORP Rýmařov vypadla obecStará Ves. Mezi obce jádra podpory se vrátilo město Rýmařov a v SO ORP Krnov přibyly obce Heřmanovice a Holčovice a Úvalno. V jádru volební podpory vypadly obce Mezina a Oborná, které sousedí s městem Bruntál.

6.3 Dlouhodobé změny jader volební podpory KSČM v okresu Bruntál

Obr. 16: Jádro volební podporyKSČM v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Volební jádro KSČM v roce 1996 tvořilo celkem 42 obcí. Z ORP patří do jádra jen Bruntál. Převažují malé obce jako například Býkov-Láryšov nebo Svobodné Heřmanice. Jádro podpory zabírá téměř dvě třetiny obcí okresu a nelze říct, že by bylo centralizované na jednom místě. Většina obcí na západě okresu nespadá do volebního jádra. Jádra podpory KSČM se nachází ve středu okresu okolo města Bruntál, výjimkou v této oblasti jsou obce Moravskoslezský Kočov a Rázová. Na obrázku č. 16 můžeme také vidět pás obcí jádra, který lemuje východní hranici okresu směrem na východ od města Krnov.

Obr. 17: Jádro volební podpory KSČM v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1998. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Rok 1998 přinesl zvýšení počtu obcí jádra volební podpory KSČM v okresu Bruntál. Z původních 42 obcí v roce 1996 počet obcí vzrostl na 46, což jsou více než dvě třetiny obcí. Mezi obcemi, jež se staly součástí jádra volební podpory, byly obce Dolní Moravice, Rýžoviště, Rázová, Oborná, Brantice, Holčovice a Liptaň. Z jádra naopak vypadlo Úvalno a Velká Štáhle. Velká města v okrese Bruntál, stejně jako po volbách v roce 1996 do jádra volební podpory KSČM nepatří. Jedinou výjimkou je okresní město Bruntál. O silnou podporu voličů se může opřít KSČM i v SO ORP Krnov. Zde náleží jádru 17 z celkových 25 obcí. Největší město tohoto SO ORP ovšem patří ke zbývajícím osmi obcím.

Obr. 18: Jádro volební podpory KSČM v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

V roce 2002 nadále pokračovalo zvyšování počtu obcí jádra volební podpory. V mapě na obrázku 17 vidíme pouze 15 obcí, které nespadají do jádra podpory KSČM, zbylých 52 stranu podporuje. Příčinou nárůstu počtu obcí je vypadnutí Bruntálu z jádra volební podpory. Okresní město bylo nahrazeno jinými obcemi. Rok 2002 byl prvním během zkoumaného období, kdy se mezi obcemi volebního jádra objevují města Rýmařov a Vrbno pod Pradědem. Na území SO ORP Krnov opět velmi výrazně převažují obce jádra, kterých je celkem 21, zbylé obce Heřmanovice, Zátor, Čaková a Krnov do jádra nespadají.

Obr. 19: Jádro volební podpory KSČM v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2006. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Co se týká počtu obcí jádra volební podpory, tak v roce 2006 k výrazným změnám nedošlo. Přibyla pouze jedna obec, a celkově tak jádro tvořilo 53 obcí. Bruntál i nadále nepatřil do jádra stejně tak jako ORP Rýmařov. Velice posílilo území SO ORP Krnov v němž do jádra podpory okresu Bruntál nepatřil pouze populačně silný Krnov a obec Krasov. Mezi obce jádra již nepatří Roudná pod Pradědem, Staré Město, Světlá Hora a Václavov u Bruntálu. Mezi obce jádra se opět od voleb do PS PČR v roce 1998 vrátily malá Štáhle a Dolní Moravice.

Obr. 20: Jádro volební podpory KSČM v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

V roce 2010 přestal počet obcí jádra volební podpory KSČM narůstat, ale naopak klesl z 53 obcí na 47. Do jádra se opět vrátila města Bruntál a Rýmařov, což vedlo k vypadnutí obcí s nižší volební podporou vyjádřenou v relativních hodnotách. Jádro podpory v SO ORP Krnov na severu okresu oslabilo. Vypadly z něj obce Heřmanovice, Hošťálkovy, Krasov, Petrovice, Rusín a Úvalno.Na západ od Bruntálu se opět vrátily do jádra obce Andělská Hora, Rudná pod Pradědem, Světlá hora a Václavov u Bruntálu. Velmi silným centrem podpory je oblast na jihu okresu Bruntál. Jedinou obcí, která nepatří do jádra volební podpory v tomto centru, je Nová Pláň, která je jedním ze stabilních jader volební podpory ODS.

6.4 Dlouhodobé změny jader volební podpory KDU-ČSL v okresu Bruntál

Obr. 21: Jádro volební podpory KDU-ČSL v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1996. Zdroj:(ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

KDU-ČSL ve volbách v roce 1996 obsadila čtvrté místo za ČSSD, ODS a KSČM. Volební podpora nebyla tak vysoká jako na celostátní úrovni. Počet obcí jádra volební podpory je nižší než u KSČM, ale vyšší než u ODS. Jádro tvořilo 30 obcí, což je téměř polovina z celkového počtu obcí v okresu. Oblast lze rozdělit do několika center. Prvním je severní část okresu, kterou zastupují obce SO ORP Krnov. Mezi obce jádra volební podpory patří samotná ORP Krnov, dále pak obce Vysoká, Bohušov, Rusín, Slezské Rudoltice, Heřmanovice, Holčovice, Město Albrechtice, Krasov, Čaková a Zátor. V SO ORP Bruntál se nachází 11obcí jádra volební podpory. Obce jádra se rozkládají v SO ORP Bruntál východně a západně od okresního města. Směrem na východ patří do jádra obce Milotice nad Opavou, Razová a Svobodné Heřmanice, na západ potom Staré Město, Rudná pod Pradědem, Andělská Hora, Světlá Hora, Karlova Studánka a Ludvíkov. Posledním centrem je jihovýchod okresu uhranic s okresy Olomouc a Šumperk

Obr. 22: Jádro volební podpory KDU-ČSL v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1998. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1.

Jádro volební podpory KDU-ČSL je složeno z 37 obcí. Nárůst počtu obcí jádra v porovnání s rokem 1996 byl způsoben vypadnutím populačně silného Krnova. Naopak mezi novými obcemi, které oproti roku 1996 jádru náleží, se zařadil Bruntál. Na obrázku č. 22 můžeme vidět, jak se od sebe oddělila 2 centra obcí jader volební podpory. Zformoval se zde pás složený z obcí, které nejsou součástí jádra, a zároveň téměř shodně kopíruje hranici SO ORP Krnov a SO ORP Bruntál.

Obr. 23: Jádro volební podpory KDU-ČSL v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1 Poznámka: Data na obr. 23 jsou zpracovány za koalici KDU-ČSL a US-DEU.

V roce 2002 se KDU-ČSL snažila uspět ve volbách v koalici s US-DEU. Výsledkem bylo 14,21 %, což stačilo k překonání 10% uzavírací hranice a strana se tak mohla stát stranou parlamentní.

Jádro volební podpory prošlo velkou změnou, když v porovnání s rokem 1998 klesl počet obcí jádra na z 37 na 21 obcí. Hlavní zásluhu na přeměně jádra mělo město opět Krnov, jelikož více než jednu třetinu všech hlasůkoalice v okresu Bruntál tvořily hlasy z Krnova. Na území SO ORP Krnovse v roce 1998 nacházelo 15 obcí jádra, v roce 2002 zůstaly v jádru jen obce Slezské Pavlovice, Rusín, Heřmanovice, Město Albrechtice, Krnov a Čaková. Značně se přeměnil i jihovýchod okresu. Zde jádro opustily obce Dolní Moravice, Tvrdkov, Jiříkov, Rýžoviště a Valšov.

Obr. 24: Jádro volební podpory KDU-ČSL v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2006. Zdroj: (ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Největší dosavadní počet obcí jádra byl zaznamenán v roce 2006. Okres Bruntál má 67 obcí a 38 z nich byl součástí jádra volební podpory KDU-ČSL. V jádru se již nenachází Krnov, především proto, že podpora KDU-ČSL ve městě klesla z 8,1 % na polovinu. Jádro lze opět rozdělit na dvě centra, jedním je sever okresu, přesněji severní část SO ORP Krnov a druhým je oblast táhnoucí se od západu směrem na jih a potom na sever. Bruntál je uprostřed této oblasti, do jádra spolu s ještě dalšími devíti obcemi nepatří. Velká změna proběhla na severu, kde vzniklo jedno z center volební podpory KDU-ČSL v okrese. Součástí jádra se staly obce Petrovice, Janov, Jindřichov, Vysoká, Dívčí Hrad, Bohušov a Slezské Rudoltice. Poprvé během celého období, na které je práce zaměřena, se mezi obce jádra zařadil i Rýmařov.

Obr. 25: Jádro volební podpory KDU-ČSL v okresu Bruntál ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010. Zdroj:(ČSÚ, 2015), vlastní zpracování v programu Arc Gis 10.1

Rok 2010 přinesl pro KDU-ČSL řadu změn, poprvé od roku 1996 nepřekročila strana hranici 5 % hlasů v celostátním průměru. V okresu Bruntál se zúžilo volební jádro z 38 obcí na 17. Mezi obce jádra se opět vrátilo město Krnov. Obce Heřmanovice, Petrovice, Město Albrechtice, Slezské Pavlovice, Bohušov, Slezské Rudoltice, Rusín a Krnov společně vytvořily centrum na severu. V SO ORP Krnov se kromě těchto obcí nacházel i Zátor, který se na obrázku č. 25 nachází jihovýchodně od tohoto seskupení.

7. Stabilní jádro volební podpory

Stabilním jádrem volební podpory nazýváme takové území, které během celého zkoumaného období bylo součástí jádra volební podpory jedné z politických stran. V této bakalářské práci budou patřit do stabilního jádra volební podpory obce, jež patřily do jádra volební podpory ve volbách do PS PČR v letech 1996–2010.

Tab. 7: Přehled obcí volebního a stabilního jádra vybraných politických stran

počet obcí volebního jádra termíny voleb do PS PČR ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL

1996 41 12 42 30 1998 45 9 46 37 2002 18 15 52 21 2006 24 13 53 38 2010 39 13 47 17 stabilní jádro (1996-2010) 7 3 24 7 Zdroj: (ČSÚ, 2015); vlastní zpracování

Data v tabulce č. 7 nás informují o počtu obcí volební jádra, který se během zkoumaného období měnil a také počet obcí, které do volebního jádra patřily během let 1996-2010. Nejširší stabilní jádro má KSČM, o druhé místo se dělí ČSSD a KDU-ČSL. Užší stabilní jádra mají ODS a KDU-ČSL. Levicové strany jsou podporovány voliči z menších a často i venkovských obcí, mají proto větší počet volebních jader a také stabilních jader volební podpory. Proti tomu pravicové strany jako je například ODS, mají vyšší podporu ve městech, kterých v okresu není tolik jako malých obcí. Z čehož vyplývá, že podpora je koncentrovaná ve městech a tím pádem v menším počtu obcí jádra volební podpory. Stabilních jader je proto také měně.

7.1. Stabilní jádro podpory ČSSD Stabilní jádro volební podpory ČSSD v okresu Bruntál je složeno z obcí Břidličná, Dolní Moravice, Malá Štáhle, Rýžoviště, Slezské Pavlovice, Staré Heřminovy a Vrbno pod Pradědem. Příčinou tak nízkého počtu obcí jsou volby do PS PČR v roce 2002, kdy jádro volební podpory tvořilo pouze 18 obcí. Některé z obcí byly součástí jádra volební podpory ve všech volbách do PS PČR, kromě voleb v roce 2002. Tyto volby ovlivnily vývoj a stabilitu jader volební podpory v okresu Bruntál. Obecně ČSSD získává podporu obyvatel menších obcí, kterých je v okrese celá řada,

49 jejich podpora ale není úplně stálá, což je také příčinou nižšího počtu obcí stabilního jádra volební podpory ČSSD.

7.2 Stabilní jádro podpory ODS Jádro stabilní volební podpory se skládá pouze z obcí Karlova Studánka, Krnov a Nová Pláň. Obce stabilního jádra nejsou koncentrovány na jednom místě. Karlova Studánka se nachází na západě okresu, Krnov na východě u hranic s Polskem a Nová Pláň sousedí Bruntálem Jádro volební podpory ODS je nejmenší ze všech politických stran zkoumaných v této práci. Strana má vyšší podporu ve větších městech, na venkově naopak ztrácí a vyšší podporu obyvatel zde mají ČSSD a KSČM.

7.3Stabilní jádro podpory KSČM

Stabilní jádro volební podpory KSČM je složeno z 24 obcí. Počet obcí je přesně osmkrát vyšší, než je tomu u ODS, protože jádro volební podpory ODS tvoří převážně větší a lidnatější centra, zatímco KSČM je podporována hlavně malé venkovské obce. Mezi jádra nepatří Krnov, Bruntál ani Rýmařov, což potvrzuje, že KSČM má jádro volební podpory převážně na vesnicích. Obcemi volebního jádra jsou Bílčice, Bohušov, Býkov-Láryšov, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dvorce, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Leskovec nad Moravicí, Lichnov, Nové Heřminovy, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Staré Heřminovy, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Valšov a Vysoká.

7.4 Stabilní jádro podpory KDU-ČSL Stabilní jádro KDU-ČSL je se sedmi obcemi druhým nejmenším jádrem hned po ODS. Převažují v něm malé obce, kromě Města Albrechtice, nefigurují mezi členy žádná města. Stabilní jádro je složeno s obcí Andělská Hora, Heřmanovice, Horní město, Karlova Studánka, Město Albrechtice, Razová a Rusín. Naopak za nestabilní můžeme považovat Krnov a okolní obce.

8. Změny podílu obcí na celkovém volebním zisku jednotlivých stran

V této kapitole se zaměříme na dlouhodobé změny podílu obcí na celkovém volebním zisku politických stran v okresu Bruntál. Budou srovnány výsledky jednotlivých obcí ve volbách do PS PČR z let 1996 a 2010. Rozdíly v podílu budou uváděny v relativních hodnotách, protože tak nejsou ovlivněny poklesem volební účastí. Pro představu, v roce 1996 byla v okresu Bruntál volební účast 73,77 % a v roce 2010 už jen 55,67 %.

Obr. 26: Změny podílu obcí na celkovém volebním zisku ČSSD v okresu Bruntál ve volbách do PS PČR 1996 a 2010. Zdroj: ČSÚ, 2015 Změny podílu obcí na volebním zisku se projevily poklesem nebo nárůstem podílu oproti roku 1996. Poměr mezi obcemi s poklesem a obcemi s nárůstem podílu na volebním zisku ČSSD byl téměř vyrovnaný. Z celkového počtu 67 obcí poklesl podíl na volebním zisku u 35 obcí, u zbylých 32 byl podíl vyšší než v roce 1996. Nejvyšší pokles podílu v % zaznamenala obec Nová Pláň. V porovnání s rokem 1996 zde došlo k poklesu o více než 70 %. Obec však má pouze 50 obyvatel, reálně sociální demokraté ztratili v této obce jen jednotlivé voliče. Naopak neoddiskutovatelný je růst významu Krnova, v nejlidnatějším městě okresu došlo k nárůstu podílu o 8,1 %. Nárůst

51 oblíbenosti ČSSD také potvrzuje porovnání obcí jader volební podpory Krnova z let 1996 a 2010. Zatímco v roce 1996 Krnov jádrem nebyl, v roce 2010 už ano (obr. 6 a 10). Kromě Krnova zaznamenal nárůst podílu i Rýmařov, a obce Stará Ves, Horní Město, Tvrdkov, Jiříkov a Dolní Moravice, ve které se podíl na celkovém volebním zisku více než zdvojnásobil. Jihozápadně od Bruntálu spadají do centra poklesu podílu obce Heřmanovice, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov a Malá Morávka. Podíl měst však převážně klesal, můžeme tedy konstatovat, že „venkovský“ charakter strany se nadále posiloval, a že se jí dlouhodobě nedaří získávat nové městské voliče (již zmíněnou výjimkou Krnova a Rýmařova). Mezi městy nejvíce ztratily podíl Horní Benešov (21,2 %), Vrbno pod Pradědem (15%), Břidličná (13 %).

Obr. 27: Změny podílu obcí na celkovém volebním zisku ODS v okresu Bruntál ve volbách do PS PČR 1996 a 2010. Zdroj: ČSÚ, 2015 V okresu Bruntál převažuje počet obcí s nárůstem nad obcemi s poklesem podílu na celkovém zisku ODS v poměru 39:28, což je ve srovnání s ČSSD znatelnější rozdíl. Pokud se zaměříme na jednotlivá ORP, tak k nárůstu podílu na volebním zisku ODS došlo v ORP Bruntál a Rýmařov, naopak Krnov (-2,2 %) patří mezi obce, v nichž podíl klesl. Oblast, v níž podíl v porovnání s rokem 1996 vzrostl, se táhne od obcí Tvrdkov a Horní město na západě, směrem na sever přes Bruntál až k obci Hošťálkovy a potom

52 na východ až do Úvalna. Značná část obcí se překrývá s obcemi, v nichž došlo k poklesu podílu obcí na celkovém volebním zisku ČSSD.

Obr. 28: Změny podílu obcí na celkovém volebním zisku KSČM v okresu Bruntál ve volbách do PS PČR 1996 a 2010. Zdroj: ČSÚ, 2015 Obce, ve kterých se podíl oproti volbám do PS PČR zvýšil je 35 z celkových 67 obcí okresu. KSČM má nejširší volební jádro ze všech čtyř stran. Základem její volební podpory jsou menší města a vesnice. Ale přesto se podíl ve městech v porovnání s rokem 1996 zvýšil. Za tímto vývojem je nižší celkový počet hlasů KSČM v okresu v roce 2010, ale přibližně stejný počet hlasů ve městech jako v roce 1996.

Značně se podíl obcí na zisku se navýšil v obcích Býkov–Láryšov, Dvorce, Hošťálkovy nebo Petrovice. Centrem poklesu jsou obce Heřmanovice, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Malá Morávka, Dolní Moravice a Stará Ves na západě.

Obr. 29: Změny podílu obcí na celkovém volebním zisku KDU-ČSL v okresu Bruntál ve volbách do PS PČR 1996 a 2010. Zdroj: ČSÚ, 2015

Podíl na celkovém volebním zisku se zvýšil ve srovnání s volbami v roce 1996 ve 30 obcích, u zbylých 37 došlo k poklesu. Z obrázku 29 je patrné velké centrum snížení podílu na volebním zisku uprostřed okresu v okolí Bruntálu. Většina těchto obcí tvoří jádro nárůstu podílu na celkovém volebním zisku ODS (viz obr. 27). V tomto centru se nachází i město Bruntál, jehož podíl na celkovém volebním zisku klesá i u KSČM a ČSSD. Zbývající ORP Krnov a Rýmařov se zařadily mezi obce, u nichž podíl na celkovém volebním zisku vzrostl, konkrétně u Rýmařova se podíl zvýšil o 23,5 %, u Krnova dokonce o téměř 30 %. Na severu a východě okresu převažují obce s nárůstem podílu na celkovém volebním zisku.

9. Summary

This thesis will deal with a sociological analysis of the changes in the electoral preferences of the population of the Bruntál electoral district. The main task of this essay is to show the variations of electoral support in this district. We will focus this study by looking at the core electoral support. This attention to the core demographics is important in order to understand any changes that have taken place. Another objective is to compare the levelof the electoral strengthof the main political party in power in the Region in which the township Bruntál located with its national standing. Developments and changes in electoral support will be analyzed for the period 1991- 2011. To interpret the evolution of electoral support it is necessary to use actual election results as well as data on changes in the economic situation in the district of Bruntál. Do the research includes only elections to the Chamber of Deputies of the Czech Parliament, other types of elections were disregarded. Data needed to process a given topic will be mainly obtained from an Internet site www.volby.cz.

In this election, we examined the results of the four dominant political parties. The long-term trend tends to indicate electoral support for left-wing political parties such as the Social Democrats (ČSSD) and Communists (KSČM); in the district of Bruntál, electoral support for these parties was found to be never lower than the national average. The pattern of support varies; while KSČM lose share in the total electoral votes mainly in the cities, this decrease is offset by an increase in the smaller communities. The core of the village KSČM party is indeed the largest, but its stability is not such as the right-wing ODS. Conversely core right-wing parties, which is in the district much less than those of left-wing and consist of larger cities with considerable electoral support.

9. Závěr

Úkolem bakalářské práce byla analýza dlouhodobých změn volebních preferencí v okresu Bruntál z časového i prostorového hlediska. Výsledky byly zpracovány pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 1996–2010.Při rozboru prostorového hlediska jsme se zaměřili na vývoj jader volební podpory a stabilní jádra podpory stran ČSSD, KSČM, ODS a KDU-ČSL. Bývalá administrativní jednotka je příliš malá na to, aby se v ní tvořila centra podpory jednotlivých politických stran tak, aby nedocházelo k jejich překrytí.

Pokud srovnáme jádra podpory politických stran, můžeme konstatovat, že nejširší jádro volební podpory měla během období let 1996–2010 KSČM. Silnou podporu zaznamenala v menších obcích, mezi jádra volební podpory se během tohoto období dostala i města jako Bruntál a Rýmařov. Nicméně jejich podpora je nestabilní. Celkem 24 obcí tvoří jádro stabilní podpory KSČM, jsou to z velké většiny malé obce a malá města jako Janov a Horní Benešov. Za celé období se mezi jádry volební podpory ani jednou neobjevil Krnov, největší město okresu Bruntál, což nahrává tvrzení, že ve velkých městech převažuje podpora pravicových stran, jakou je například ODS.

ČSSD má sice nižší počet jader volební podpory než KSČM, ovšem podíl hlasů pro ČSSD je vyšší ve všech termínech voleb, což nasvědčuje vyššímu podílu podpory sociální demokracie v jednotlivých obcích. KSČM na rozdíl od ČSSD, nemá tak výraznou podporu ve městech. Stabilních jader volební podpory má strana celkem pouze 7. Z měst mezi ně patří Břidličná a Vrbno pod Pradědem. Silnou volební podporou se prezentoval i Rýmařov.

Strana je navíc oproti KSČM úspěšná i ve větších městech, a to je jedním z důležitých faktorů jejího častého vítězství ve volbách do PS PČR na okresní úrovni. Společně s KSČM dosahují vyšších volebních výsledků v okrese Bruntál než je celostátní průměr. Pokud srovnáme z dlouhodobého hlediska podíl obcí na celkovém politickém zisku ČSSD, tak podíl měst Krnov a Rýmařov se zvýšil, u ostatních převážně klesal.

Jádro volební podpory ODS je nejmenším ze všech čtyř politických stran, mezi obce ale patří Krnov s počtem obyvatel okolo 30 tisíc, který je součástí i stabilního jádra

56 volební podpory, potvrzuje se tak fakt, že pravicové strany získávají podporu převážně ve velkých městech. Stabilní jádro ODS tvoří kromě Krnova ještě Nová Pláň a Zátor. Volební podpora ODS bývá v okresu Bruntál nižší než v celostátním průměru. Nejvíce hlasů obdržela v okresu ve volbách do PS PČR v letech 1996–2011 vždy ČSSD. Bruntál lze považovat jako jeden u okresů, v němž převažuje volební podpora levicových stran.

Poslední ze zkoumaných stran je KDU-ČSL, jejíž jádro volební podpory se rozkládalo severu okresu. Zbytek obcí jádra je rozptýlen nerovnoměrně. Stabilní jádro se skládá stejně jako u ČSSD ze 7 obcí. Součástí stabilního jádra jsou malé obce, výjimkou je Město Albrechtice. Velká města jako Krnov, patří mezi nestabilní oblasti podpory. Když se zaměříme na pokles podílu na volebním zisku, tak oblast s nižším podílem oproti roku 1996 se nachází v centru okresu, okolo města Bruntál. Pokud bychom chtěli zjišťovat, proč je tomu tak, měli bychom se zaměřit na religiozitu obyvatel okresu nebo další demografické ukazatele.

11. Seznam literatury

BALÍK, Stanislav. Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2010, 279 s. Srovnávací politologie, sv. č. 12. ISBN 978-807-3252-243.

BCC CZECH. [online]. 2006 [cit. 2015-3-30]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2006/01/060114_cz_cssd_1225.shtml

Česká televize. [online]. 2009 [cit. 2015-3-30]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/37206-tzv-sarajevsky-atentat- odstartoval-zatim-nejvetsi-politickou-krizi-v-cr/

Český statistický úřad. Volby.cz. [online]. 2015 [cit. 2015-3-30]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home

Informační systém životního prostředí [online]. 2015 [cit. 2015-4-27]. Dostupné z: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/zemedelstvi/zakladni_informace/zakladni- informace-15677/

JEHLIČKA. P. a SÝKORA, L. Stabilita regionální podpory tradičních politických stran v Českých zemích (1920-1990). In: Sborník české geografické společnosti. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1991, 81-95.

KAŇOK, J. Tematická kartografie. Ostravská univerzita Ostrava: 1999, 304 s. ISBN 80-7042-781-7.

KDU ČSL. [online]. 2011 [cit. 2015-4-27]. Dostupné z: http://www.kdu.cz/o- nas/historie

LEBEDA, T. Stručný přehled volebních systémů. In NOVÁK, Miroslav and LEBEDA, Tomáš. et. al. Volební a stranické systémy: ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2004. p. 19 – 43. 25s.

Listy. [online]. 2011 [cit. 2015-4-27]. Dostupné z: http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=032&clanek=020304

Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. 2015 [cit. 2015-4-27]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/sub1.html

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2015-3-30]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/17702/rocenka_2013_v2.pdf

Naši politici. [online]. 2015 [cit. 2015-4-27]. Dostupné z: http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/1104-libor-nowak

Občanská demokratická strana [online]. 2015 [cit. 2015-4-27]. Dostupné: http://www.ods.cz/historie

Paroubek, Jiří [online]. 2015 [cit. 2015-4-27]. 2015 Dostupné z: http://www.paroubek.cz/profil-jp/

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-3-30]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw

PŠEJA, P. Stranický systém republiky: politické strany a jejich vývoj 1989-1998. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2005, 202s. Srovnávací politologie, sv. č. 1. ISBN 80-7325-069-1.

ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Praha: Portál, 2007, 207s. ISBN 978-80- 262-0218-9.

STEM – Středisko empirických výzkumů. [online]. 2010 [cit. 2015-4-27]. 2015 Dostupné z: http://stem.cz/clanek/1935