ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU O B C E S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Č Á S T 2 . 1 K O N C E P T Souhrnná zpráva Březen 2019

HaskoningDHV , spol. s r.o. Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 Registrační číslo projektu IROP: CZ.06.3.72/0.0/0.0/15_012/0004649

HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., 2019

ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOUNY ZADAVATEL Město Louny Mírové náměstí 35, 44023 Louny Zastoupené: Mgr. Pavlem Jandou, starostou

POŘIZOVATEL Ing. Ivanka Makariusová Odbor stavební úřad Městského úřadu Louny

ZPRACOVATEL HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Jednatelka a ředitelka společnosti: Mgr. Lenka Brown Zodpovědný projektant: RNDr. Milan Svoboda autorizovaný architekt pro obor územní plánování autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability ČKA 02463 tel.: 236 080 565, 778 444 009 e-mail: [email protected] Zpracovatelský tým Ing. Linda Köstelová Ing. Petr Lomnický Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová Bc. Simona Marhounová Ing. Jan Cihlář Ing. arch. Petr Rejnuš Lukáš Veselý Jakub Vik

OBSAH DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST 1. POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY ...... 9 2. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY ...... 11 2.1 Právní předpisy a úřední dokumenty ...... 11 2.2 Územně plánovací podklady a dokumentace ...... 11 2.3 Pozemkové úpravy ...... 13 2.3 Publikace, metodiky ...... 13 2.4 Odborné práce a publikace ...... 14 2.5 Internetové aplikace ...... 14 2.7 vlastní průzkumy ...... 14 2.6 Jednání se zadavatelem a prezentace úsk ...... 14 3. (CÍLOVÁ) VIZE KRAJINY ...... 17 3.1 Přístup k návrhu vize a východiska ...... 17 3.2 Vize krajiny v horizontu 40 let ...... 18 4. DIFERENCIACE KRAJINY SO ORP LOUNY – KRAJINY A KRAJINNÉ OKRSKY ...... 21 4.1 Krajiny a jejich cílové charakteristiky ...... 21 4.1.1 Východiska ...... 21 4.1.2 Krajiny, jejich charakteristiky a cílové kvality ...... 21 4.2 Krajinné okrsky ...... 25 4.2.1 Východiska ...... 25 4.2.2 Přehled okrsků ...... 26 4.2.3 Okrsek K01 Kozelská pahorkatina ...... 27 4.2.4 Okrsek K02 Všechlapská pahorkatina ...... 28 4.2.5 Okrsek K03 Želkovické svahy ...... 29 4.2.6 Okrsek K04 Výškovsko-břvanská rovina ...... 30 4.2.7 Okrsek K05 Ransko-chožovská pahorkatina ...... 31 4.2.8 Okrsek K06 Libčeveská pahorkatina ...... 32 4.2.9 Okrsek K07 Údolí Chomutovky ...... 34 4.2.10 Okrsek K08 Vršovická pahorkatina ...... 34 4.2.11 Okrsek K09 Orasická plošina ...... 35 4.2.12 Okrsek K10 Koštická pahorkatina...... 36 4.2.13 Okrsek K11 Postoloprtská plošina ...... 37 4.2.14 Okrsek K12 Niva Ohře – západ ...... 37 4.2.15 Okrsek K13 Lounská niva...... 39 4.2.16 Okrsek K14 Niva Ohře – východ ...... 40 4.2.17 Okrsek K15 Jimlínská rozřezaná plošina...... 41 4.2.18 Okrsek K16 Cítolíbská plošina ...... 42 4.2.19 Okrsek K17 Chlumčanská plošina...... 43 4.2.20 Okrsek K18 Perucko-slavětínské stupně ...... 44 4.2.21 Okrsek K19 Toužetínské stupně ...... 45 4.2.22 Okrsek K20 Černochovská plošina ...... 46

4.2.23 Okrsek K21 Hřivicko - domoušická pahorkatina ...... 46 4.2.24 Okrsek K22 Ročovská plošina ...... 47 4.2.25 Okrsek K23 Vinařická údolí ...... 48 4.2.26 Okrsek K24 Smolnická plošina ...... 49 4.2.27 Okrsek K25 Údolí mezi Žerotínem a Úherci ...... 50 4.2.28 Okrsek K26 Údolí u Telců ...... 51 4.2.29 Okrsek K27 Zíchovecká plošina ...... 52 5. NÁVRH OPATŘENÍ NA OCHRANU A ROZVOJ ZJIŠTĚNÝCH HODNOT A POTENCIÁLŮ ...... 53 5.1 Ochrana a rozvoj hodnot krajiny...... 53 5.2 Opatření pro využití krajinných potenciálů ...... 62 6. OPATŘENÍ K ŘEŠENÍ POTŘEB ČLOVĚKA V KRAJINĚ ...... 64 6.1 Rozvoj sídel ...... 64 6.2 Prostupnost krajiny ...... 64 6.3 Zemědělské využití krajiny ...... 65 6.4 Lesnické využití krajiny ...... 65 6.5 Rekreační využití krajiny ...... 66 6.6 Image krajiny ...... 66 7. NÁVRH OPATŘENÍ K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ, SNIŽOVÁNÍ OHROŽENÍ A PŘEDCHÁZENÍ RIZIKŮM V KRAJINĚ ...... 67 7.1 Opatření protierozní ochrany půd v oblasti vodní i větrné eroze a opatření k omezení velikosti půdních bloků ...... 67 7.2 Opatření pro zlepšení vodního režimu krajiny ...... 68 7.3 Opatření pro zlepšení ekologické stability a biologické diverzity krajiny ...... 70 7.4 Opatření na řešení estetických charakteristik krajiny a eliminaci vlivu některých rizikových záměrů...... 72 8. ZÁVĚR...... 74 8.1 Souhrnné doporučení pro zohlednění návrhu v územně plánovací dokumentaci, včetně návrhů změn stávající územně plánovací dokumentace ...... 74 8.1.1 Změny ve vymezení ploch s rozdílným způsobem využití v krajině v ÚP obcí ...... 74 8.1.2 Změny v řešení ochrany krajinného rázu ...... 74 8.1.3 Změny v řešení prostupnosti krajiny ...... 74 8.1.4 Změny v řešení ochrany území proti povodním a erozi ...... 75 8.2 Souhrnné doporučení pro zohlednění návrhu při činnosti orgánů veřejné správy a dalších subjektů ...... 75 8.3 Přehled jevů doporučených k doplnění do územně analytických podkladů ...... 76 8.4 Souhrnné doporučení pro řešení územních problémů, které nelze vyřešit v rozsahu a podrobnosti Územní studie krajiny ...... 77

GRAFICKÁ ČÁST

2.01.A HLAVNI VYKRES – ČLENĚNÍ KRAJINY, OCHRANA HODNOT 1:25 000 2.01.B HLAVNI VYKRES – OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ PROSTUPNOSTI KRAJINY A JEJÍHO REKREAČNÍHO VYUŽITÍ 1:25 000 2.01.C HLAVNI VYKRES – OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK A NEGATIVNÍCH JEVŮ 1:25 000 2.01.D HLAVNI VYKRES –ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 1:25 000

2.02 VÝKRES NAVRŽENÝCH ZMĚN VE VYUŽÍVÁNÍ PLOCH 1:25 000

2.03 VÝKRES JEVŮ NAVRŽENÝCH NA DOPLNĚNÍ UAP 1:25 000

2.04 PŘEHLEDNÝ VÝKRES CELKOVÉHO ŘEŠENÍ 1:25 000

ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

1. POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY Územní studie krajiny SO ORP Louny (dále též „ÚSK“) byla pořízena jako územně plánovací podklad v souladu s ustanovením § 30 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále „stavební zákon“). Územní studie byla pořízena a zpracována v souladu se společným metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (2016). Účelem pořízení studie je vytvoření odborného komplexního dokumentu, který bude sloužit jako podklad pro rozhodování v území. Základem řešení z hlediska územního plánování je vytvoření podkladu pro stanovení koncepce uspořádání krajiny v územních plánech, případně pro následné řešení regulačních plánů. Ve studii je upřesněno vymezení typů krajin a jejich cílových charakteristik jako podklad pro aktualizaci Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Územní studie krajiny bude též podkladem pro zpracování plánu společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav, které jsou díky péči lounské pobočky Krajského pozemkového úřadu pro Ústecký kraj zpracovány pro poměrně velký rozsah území v rámci SO ORP. ÚSK reaguje na požadavky Evropské úmluvy o krajině, na dokument Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (tzn. Adaptační strategie EU) a na její národní ekvivalent – Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (tzv. Adaptační strategie ČR), na Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a na požadavky protipovodňové ochrany a zelené infrastruktury. Z tohoto pohledu bude studie též podkladem pro rozhodování o záměrech obcí a Ústeckého kraje, zejména v oblasti zeleně v krajině, pěších a cyklistických turistických tras a obnově či zvelebení komunitně či turisticky významných bodů či míst v krajině, jako jsou menhiry, boží muka, křížky, smírčí kříže, historické rozcestníky či pozůstatky historického osídlení. V srpnu 2018 byla odevzdána část 1 – Doplňující průzkumy a rozbory, která byla projednána se zástupci obcí a dotčených orgánů dne 27. února 2018. Z projednání vzešla jediná připomínka ze strany Povodí Ohře týkající se vymezení záplavových území. V březnu 2019 byl zadavateli prezentován koncept Části 2 – návrhová část. Na základě připomínek k prezentované dokumentaci byly upraveny některé dílčí záležitosti a koncept byl finalizován. Koncept bude projednán s dotčenými orgány státní správy a dalšími zainteresovanými institucemi a s představiteli obcí. Případné připomínky budou vyhodnoceny pořizovatelem a zhotovitelem a závěry z vyhodnocení bude podkladem pro zpracování čistopisu, který bude obsahovat kompletní studii, tedy DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY a NÁVRHOVOU ČÁST v jednom celku. S ohledem na výše uvedený účel studie jsou jako samostatná příloha zpracovány tzv. karty obcí, které shrnují získané poznatky z Doplňujících průzkumů a rozborů a návrhy opatření pro jednotlivé obce.

9 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

10 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

2. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY

2.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY A ÚŘEDNÍ DOKUMENTY 1. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu, v platném znění 2. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění 3. Vyhláška MŽP ČR č.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění 4. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění 5. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění 6. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, v platném znění 7. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění 8. Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů, 9. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění 10. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění 11. Nařízení Vlády České socialistické republiky č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy 12. Oznámení o registraci významného krajinného prvku „Lounská tůňka“. Městský úřad v Lounech, Odbor životního prostředí, č.j. ŽP/2018/93/He ze dne 26. 8. 1993 13. Registrace významného krajinného prvku (VKP) „Blšanský chlum“. Rozhodnutí Městského úřadu, odboru životního prostředí zn. 2323-1/04/ŽP/Sal. ze dne 15. 7. 2004 14. Registrace významného krajinného prvku (VKP) „Lenešická tůňka“. Rozhodnutí Městského úřadu, odboru životního prostředí zn. MULN/17157-1/2007/OŽP ze dne 31. 7. 2007 15. Registrace významného krajinného prvku (VKP) „Dubová alej Louny – Dobroměřice“ – doplnění registrace. Rozhodnutí Městského úřadu, odboru životního prostředí zn. MULN/16622/2007/OŽP ze dne 1. 8. 2007

2.2 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY A DOKUMENTACE 1. Politika územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1. 2015 2. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ve znění Aktualizace č. 1. 2017 3. Územně analytické podklady Ústeckého kraje. 3. úplná aktualizace – 2015. Krajský úřad Ústeckého Kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu. 2015 4. Louny. IV. úplná aktualizace územně analytických podkladů správního území obce s rozšířenou působností. Městský úřad Louny, odbor stavebního úřadu, oddělení územního plánování a památkové péče. 2016 5. Územní plán Blšany u Loun. Ing. arch. Petr Vachulka. 2001 6. Změna č. 1 územního plánu Blšany u Loun. Ing. arch. Ladislav Komrska. 2008 7. Územní plán . Ing. arch. Hana Vrchlavská. 2010 8. Územní plán Břvany. O – PROJEKT, Ing. Antonín Olžbut. 2013 9. Územní studie Břvany, plocha bydlení BV 4. AUA – Agrourbanistický atelier Praha. Ing. Stanislav Zeman. 2014 10. Územní plán Cítoliby. AUA – Agrourbanistický atelier Praha, Ing. Stanislav Zeman. 2015 11. Územní plán Černčice. O – PROJEKT, Ing. Antonín Olžbut. 2000 12. Územní plán Dobroměřice. O – PROJEKT, Ing. Antonín Olžbut. 2010 13. Územní plán Domoušice. Atelier Alfa. 1997 14. Územní plán Domoušice – Doplnění průzkumů a rozborů, Jiří Müller, 2010

11 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

15. Územní plán Hříškov. Akad. arch. Václav Šmolík. 2015 16. Územní plán Hřivice. Ateliér CON.TEC, Ing. arch. Jiří Vít. 2016 17. Územní plán Chlumčany. Agrourbanistický atelier Praha, Ing. Stanislav Zeman. 2016 18. Územní plán Chožov. Ing. arch. Jitka Fikarová. 2013 19. Územní plán . Ing. arch. Jitka Fikarová. 2009 20. Územní plán Jimlín – návrh. Agora studio, Doc. Ing. arch. Kaplan, 2016 21. Územní plán Koštice. Agrourbanistický atelier Praha, Ing. Stanislav Zeman. 2011 22. Změna č. 1 územního plánu Koštice. Ing. Petr Laube. 2017 23. Územní plán . Ing. arch. Pavel Ponča. 2016 24. Územní plán Lenešice. Ing. arch. Pavel Ponča. 2015 25. Změna č. 1 územního plánu Lenešice. Ing. arch. Pavel Ponča. 2017 26. Územní plán Libčeves. Agrourbanistický atelier Praha, Ing. Stanislav Zeman. 2013 27. Územní plán Líšťany. Ateliér CON.TEC, Ing. arch. Jiří Vít. 2011 28. Změna č. 1 územního plánu Líšťany. Ing. arch. Hana Vrchlavská. 2017 29. Územní plán Louny. O – PROJEKT, Ing. Antonín Olžbut. 2010 30. Změna č. 1 územního plánu Louny. Ing. arch. Pavel Ponča. 2017 31. Změna č. 2 územního plánu Louny. Ing. arch. Pavel Ponča. 2018 32. Územní studie - Louny západ. AA Atelier Alfa, Ing. arch. Jan Zeman. 2008 33. Územní studie - BI3 a SO21, Louny. Ing. arch. Pavel Čermák. 2009 34. Územní plán Nová Ves. Ateliér CON.TEC, Ing. arch. Jiří Vít. 2010 35. Územní plán . Ing. arch. Pavel Ponča. 2016 36. Územní plán Opočno. Ing. arch. Hana Vrchlavská. 2008 37. Územní plán Panenský Týnec. ARCHITEKTURA * PROJEKTY Ing. arch. Karel Chlouba. 2013 38. Územní studie US4, Panenský Týnec. OIKOI ARCHITEKTI, Ing. arch. Martin Krůpa. 2013 39. Územní plán . KÚ Černochov, Hřivčice, Pátek u Loun, Peruc, Radonice nad Ohří, Strádonice, Telce. 1994 40. Změna č. 3 územně plánovací dokumentace Peruc, KÚ Peruc. 2013 41. Územní plán Pnětluky. Ing. arch. Hana Vrchlavská. 2008 42. Územní plán Počedělice, KÚ Orasice, Počedělice, Volenice u Počedělic. 43. Územní plán . O – PROJEKT, Ing. Antonín Olžbut. 2013 44. Územní studie - Plocha P17p, Postoloprty. Bc. Jakub Jaroš. 2015 45. Územní studie Postoloprty – Plochy P19, 20, 21 “Draguš”. 2016 46. Územní plán Raná, KÚ Hrádek u Loun, Raná u Loun. 47. Změna č. 1 územního plánu Raná, KÚ Raná u Loun. Ing. arch Pavel Čermák. 2002 48. Územní plán Ročov. ARCHITEKTURA * PROJEKTY, Ing. arch. Karel Chlouba. 2011 49. Územní plán Slavětín, KÚ Kystra, Slavětín nad Ohří. 50. Změna č. 1 územního plánu Slavětín, KÚ Slavětín nad Ohří. Ing. arch Pavel Čermák. 2009 51. Územní plán . Ing. arch. Alena Fárková. 2011 52. Změna č. 1 územního plánu Smolnice. Ing. arch. Alena Fárková. 2014 53. Územní studie, Smolnice Z3. Ing. arch. Jaroslav Pachner. 2011 54. Územní plán Toužetín. Ing. arch. Jitka Fikarová. 2011 55. Územní plán Úherce. Ateliér CON.TEC – Ing. arch. Jiří Vít. 2010 56. Územní plán Veltěže. ARCHITEKTURA * PROJEKTY, Ing. arch. Karel Chlouba. 2011 57. Územní plán Vinařice. Ateliér CON.TEC – Ing. arch. Jiří Vít. 2018

12 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

58. Územní plán Vršovice. Ateliér CON.TEC – Ing. arch. Jiří Vít. 2011 59. Územní plán Územní plán Výškov, KÚ Počerady. Ing. arch Pavel Čermák. 2001 60. Územní plán Územní plán Výškov, KÚ Výškov u Počerad. Ing. arch Pavel Čermák. 1997 61. Územní plán Zbrašín. Ing. arch. Alena Fárková. 2008 62. Změna č. 2 územního plánu Zbrašín. Ing. arch. Hana Vrchlavská. 2016 63. Územní plán Želkovice. Ateliér CON.TEC – Ing. arch. Jiří Vít. 2014 64. Územní plán Žerotín. Ateliér CON.TEC – Ing. arch. Jiří Vít. 2014 65. Plán ÚSES Ústeckého kraje. Aleš Fridirch. 2008

2.3 POZEMKOVÉ ÚPRAVY 66. Jednotná pozemková úprava Hořenec. Dokumentace plánu společných zařízení. Ing. Jaromír Bočan - ENERGOECO Karlovy Vary. 2013 67. Studie odtokových poměrů pro KOPÚ Konětopy u Pnětluk. SWECO Hydroprojekt a.s. 2017 68. Komplexní pozemková úprava v k. ú. Jablonec u Libčevsi. Vodohospodářská studie v k.ú. Jablonec u Libčevsi. Pozemkové úpravy K+V. 2016 69. Komplexní pozemková úprava v k. ú. Jablonec u Libčevsi Plán společných zařízení. Pozemkové úpravy K+V. 2016 70. Komplexní pozemková úprava k.ú. Levonice a část k.ú. Postoloprty. Plán společných zařízení. Ing. Helena Krausová. 2013 71. Studie odtokových poměrů pro KOPÚ Libčeves. SWECO Hydroprojekt a.s. 2016 72. Komplexní pozemkové úpravy s rekonstrukcí přídělů v části katastrálního území Libčeves. Okres Louny. Etapa 3.2.1. Plán společných zařízení. Georeal, spol. s r.o. Rozpracováno 73. Studie odtokových poměrů pro KOPÚ Líšťany u Cítolib. SWECO Hydroprojekt a.s. 2016 74. Komplexní pozemková úprava Obora. 75. Studie odtokových poměrů pro KOPÚ Počedělice, Orasice a Vršovice u Loun. Envicons s.r.o. 2017 76. Studie odtokových poměrů pro KOPÚ Blažim. SWECO Hydroprojekt a.s. 2017 77. Vodohospodářská studie Řisuty u Libčevsi. Geodetická kancelář Nedoma & Řezník. 2016 78. Studie odtokových poměrů pro KOPÚ Skupice u Postoloprt. SWECO Hydroprojekt a.s. 2016 79. Studie odtokových poměrů v k.ú. Strkovice a části k.ú. Hradiště nad Ohří. GEOREAL spol. s r.o. 2017 80. KoPÚ Všechlapy u Libčevsi a část Libčeves. Plán společných zařízení. GEO Hrubý spol. s r.o. 2016 81. KPÚ Želkovice u Loun, JPÚ Židovice u Hnojnic, Hnojnice, Třebívlice, Šepetely, Semeč. Plán společných zařízení. Ing. Miroslav Charvát - INGEOS. 2000 82. KPÚ Zeměchy u Loun – Návrh společných zařízení. Ing. Miroslav Charvát - INGEOS. 2007 83. Komplexní pozemková úprava katastrální území Židovice u Hnojnic. Plán společných zařízení. GRID a spol., a.s. 2011 84. Studie odtokových poměrů Smolnického potoka. EnviPartner, s.r.o., 2019

2.3 PUBLIKACE, METODIKY 85. Culek, M. a kol.: Biogeografické členění ČR I. a II., Praha: Academia, 1996, 2003 86. Demek, J.: Úvod do krajinné ekologie. Olomouc: UP v Olomouci, 1999 87. Forman, R.T.T., Gordon, M.: Krajinná ekologie. Praha: Academia, 1993 88. Lipský, Z.: Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Praha: Karolinum, 1999. 89. Löw, J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního sytému ekologické stability. Brno: Nakladatelství Doplněk, 1995.

13 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

90. Metodika vymezování územního systému ekologické stability. Metodický podklad pro zpracování plánů územního systému ekologické stability v rámci PO4 OPŽP 2014-2020 (aktivitu 4.1.1 a 4.3.2). MŽP 2017 91. Míchal, I.: Ekologická stabilita. Brno: Veronica, 1994. 92. Novotná, D. (ed.): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Praha: MŽP+Enigma, 2001. 93. Novotný, I. a kol: Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy. Praha: MZe a VÚMOP, 2014 94. Novotný, I. a kol: Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy. Praha: MZe a VÚMOP, 2017 95. Sklenička, P. Základy krajinného plánování. Praha: Naděžda Skleničková, 2003. 96. Vítek, J., Stránský, D., Kabelková, I., Bareš, V., a R. Vítek: Hospodaření s dešťovou vodou v ČR. Praha: 01/71 ZO ČOP Koniklec, 2015.

2.4 ODBORNÉ PRÁCE A PUBLIKACE 97. Průvodce chráněnou přírodou Lounska. Odbor životního prostředí MěÚ Louny 98. Stepi na Lounsku. Kde se nacházejí, proč jsou v ohrožení a jak o ně pečovat. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří. 2016

2.5 INTERNETOVÉ APLIKACE 99. http://heis.vuv.cz/data/webmap (povodí, vodní toky a plochy, hydrogeologické rajony) 100. http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ (registr půdy, půdní bloky) 101. http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace (geologické mapy, mapy půd) 102. http://drusop.nature.cz/portal/ (databáze chráněných území) 103. http://mapy.nature.cz/ (mapová portál ochrany přírody a krajiny) 104. https://www.meteoblue.com (klima) 105. https://geoportal.gov.cz/ (životní prostředí) 106. http://www.lidova-architektura.cz/ochrana-pamatky/ 107. http://klasifikace.pedologie.czu.cz/ (půdy)

2.7 VLASTNÍ PRŮZKUMY V průběhu roku 2018 a na jaře 2019 proběhly terénní průzkumy v území.

2.6 JEDNÁNÍ SE ZADAVATELEM A PREZENTACE ÚSK Jednotlivé výstupy studie byly konzultovány se zadavatelem na výrobních výborech a pracovních jednáních: 14. 9. 2017 – vstupní jednání 8.2.2018 – pracovní jednání s obhlídkou části řešeného území 15.2.2018 – pracovní jednání s obhlídkou části řešeného území 22.5.2018 – prezentace ÚSK na 1. setkání pořizovatelů a zpracovatelů ÚSK v Ústeckém kraji 25. 7. 2018 – projednání Doplňujících průzkumů a rozborů se zástupci KÚ Ústeckého kraje, AOPK-SCHKO České Středohoří, OŽP MěÚ Louny, Komise Rady města Louny pro životní prostředí a pořizovatele 18. 9. 2018 – prezentace ÚSK na 2. setkání pořizovatelů a zpracovatelů ÚSK v Ústeckém kraji 19. 9. 2018 – prezentace ÚSK zástupcům dotčených orgánů a institucí a starostům obcí 17. 1. 2019 – prezentace ÚSK na 3. setkání pořizovatelů a zpracovatelů ÚSK v Ústeckém kraji

14 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

18. 3. 2019 – projednání konceptu ÚSK s pořizovatelem

15 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

16 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

3. (CÍLOVÁ) VIZE KRAJINY 3.1 PŘÍSTUP K NÁVRHU VIZE A VÝCHODISKA (Cílová) vize krajiny je budoucí představou o krajině území SO ORP Louny. Navržená vize je odborným názorem autora územní studie krajiny a je v rámci konceptu překládána k diskusi obcím, dalším subjektům veřejné správy a všem dalším zájemcům. Pojem „cílová vize krajiny“ je definován metodickým pokynem pro zadávání územních studií (podklad 56), který spojuje cílovou vizi krajiny se stanovením cílové kvality krajiny. Metodický pokyn vychází z Evropské úmluvy o krajině (EÚK), která cílovou kvalitu definuje takto (aktuální překlad): „Cílová kvalita krajiny znamená vyjádření požadavků a přání lidí na charakter prostředí, v němž žijí, formulované pro danou krajinu kompetentními veřejnými orgány“. Samotný pojem vize odkazuje na postupy užívané v oblasti strategického plánování, kdy je vize definována jako cílový stav řešeného území či předmětu. Vize je tak východiskem pro hledání optimálních a reálných postupů k jejímu naplňování, které se promítají v cílech a aktivitách definovaných ve strategii či v rozvojovém programu. Územní plánování v České republice příliš nereflektuje procesy strategického plánování, i když by bylo logické najít nejprve konsensus o podobě území formou územní strategie, jejíž součástí by byla i strategie krajiny. Výsledky takového konsensu by pak byly promítnuty do implementačních nástrojů jako je územní plán, regulační plány či územní studie. Pro stanovení cílové vize je velice problematické definovat časovou hranici, k níž je vize definována a k níž by měla být realizována opatření navržená pro ochranu a zlepšení stavu krajiny. V oblasti strategického plánování se definuje období, na které je strategický dokument připravován (obvykle cca 10 - 20 let), a je tedy možné s poměrně dobře popsatelnou pravděpodobností definovat „cílovou“ podobu / obraz předmětu strategie v daném dohledném čase. Metodika územních studií neurčuje časový horizont cílové vize krajiny, neboť ve vztahu k pojmu „cílové“ takový horizont ani určit nelze. Krajina je dynamickým systémem a její podobu ovlivňují mnohé procesy, u kterých nedokážeme predikovat čas a intenzitu jejich uplatnění a ani důsledky na krajinný ekosystém. Příkladem jsou klimatické změny či povodně, vývoj lidské populace apod. Ve stanovení časového horizontu vize krajiny je třeba uvážit také dlouhou dobu potřebnou k tomu, aby některá navržená a realizovaná opatření začala opravdu fungovat. Příkladem je ohrožení území ORP Louny větrnou erozí, které zasahuje poměrně rozsáhlé území plošin a je kritickým faktorem pro udržitelnost kvality půd a zemědělské produkce. Možným řešením jsou biologická opatření, tedy realizace pásů zeleně, které jsou schopné snížit energii větru a odnos půdních částic z povrchu polí. Taková opatření se začnou v plné míře uplatňovat až po uplynutí cca 40 let a teprve po této době lze určit, zda jsou realizovaná opatření dostačující a funkční. U uvedeného vyplývá, že není možné určit cílovou vizi krajiny, ale pouze vizi, která při vědomí jisté míry pravděpodobnosti definuje představu o krajině řešeného území v určitém bodě na časové ose vývoje krajiny. Po tomto čase je nutné provést kritickou analýzu naplnění vize a vlivu realizovaných opatření na stav krajiny a představy o budoucnosti krajiny revidovat. Další problémem, který vyplývá z metodiky územních studií krajiny, je roztříštěnost a neprovázanost pohledů na krajinu, což značně komplikuje vlastní zpracování studie a zejména koordinaci studií v různých ORP. Není zcela zřejmé, zda se vize má vztahovat ke krajinným strukturám, typům krajiny, krajinným potenciálům, krajinným okrskům či přímo k hodnotám, rizikům a ohrožením. V územní studii krajiny SO ORP Louny je vize krajiny v návrhovém horizontu definována jako popis stavu, kterého je nezbytné dosáhnout na cestě k zajištění optimálního stavu krajiny.

17 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Návrhový horizont je 40 let. Toto období bylo zvoleno ze dvou důvodů. Jde o dobu, která je ještě představitelná z pohledu stávajících generací obyvatel / uživatelů krajiny a zároveň jde o období, v jehož konečné fázi se již začnou projevovat pozitivní účinky většiny biologických a biotechnických opatření Z hlediska pohledu na krajinu jsou cíle vztaženy k potenciálům krajiny. Pro definování cílové vize byly použity závěry analytické části územní studie zejména: a) hodnoty uvedené pro jednotlivé složky krajiny uvedené v kap. 4 analytické části, b) rizika a negativní jevy pro jednotlivé složky krajiny uvedené v kap. 4 analytické části, c) hodnoty uvedené pro jednotlivé formy využití krajiny uvedené v kap. 5 analytické části, d) rizika a negativní jevy pro jednotlivé formy využití krajiny uvedené v kap. 5 analytické části, e) analýza potenciálů krajiny uvedená v kap. 7 analytické části, f) souhrnné určení problémů k řešení uvedené v kap. 9.4 analytické části. Při definici vize bylo dále přihlédnuto k výsledkům projednání územní studie krajiny se zástupci obcí a dotčenými orgány.

3.2 VIZE KRAJINY V HORIZONTU 40 LET Krajina v území SO ORP Louny je kulturní krajinou s intenzivním využitím pro zemědělskou výrobu v různých formách (chmelařství, sadařství), pro osídlení a v jihozápadní části též pro lesnictví. Oproti předchozím letům jde však o krajinu vyváženější s vyšším zastoupením krajinných prvků plnících důležité funkce pro přirozené biotické a abiotické procesy v krajině a pro ochranu zemědělské půdy před erozí.

SÍDELNÍ / ROZVOJOVÝ POTENCIÁL 1. Území SO ORP Louny lze jako celek považovat za vyvážené z pohledu harmonie urbanizovaného a krajinného prostoru. 2. Sídelní struktura území je stabilizována, rozvoj území na úkor krajiny je zastaven. 3. Fotovoltaické elektrárny ve volné krajině u Blšan, u Černčic, u Peruce a u Senkova jsou sneseny. Rozvoj fotovoltaiky je vázán pouze na stavby (průmyslové a zemědělské haly apod.). 4. Pro potřebné rozvojové záměry je využívána intenzifikace zastavěného území, tedy dostavba proluk a přestavba ploch, které již přestaly sloužit svému účelu. 5. Solitérní stavby v krajině (farmy, chaty, domy) jsou stabilizovány a vhodně zapojeny do krajiny, jejich další rozvoj neprobíhá. 6. Dostavěná dálnice D7 není provázena skladovými a logistickými areály, hospodářský rozvoj území SO ORP Louny je soustředěn na tradiční výroby založené na místních zdrojích a též na znalostní ekonomiku rozvíjející tradiční obory.

PRODUKČNÍ ZEMĚDĚLSKÝ POTENCIÁL 1. Na zemědělskou půdu je pohlíženo na přírodní zdroj, jehož exploatace ve prospěch výstavby je prakticky zastavena. 2. Území si udržuje svůj zemědělský charakter, zemědělská půda tvoří stále převážnou výměru území, je však využívána uvážlivě a udržitelně, což přispívá k zajištění potravinové samostatnosti ČR. K tomu přispívá zejména: a) ponížení rozlohy zemědělské půdy o plochy s krajině ekologickou funkcí, které přispívají k ochraně půdy před erozí a zlepšují vodní režim krajiny a tedy i zlepšují úrodnost půd; b) rozdělení rozsáhlých bloků orné půdy na bloky s maximální výměrou 30 ha, mezi nimiž jsou realizovány liniové prvky s travním pokryvem nebo s výsadbami keřů a stromů;

18 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

c) realizace opatření k ochraně půdy před vodní a větrnou erozí jako jsou travné pásy a průlehy, stabilizace drah soustředěného odtoku, liniové prvky snižující energii větru na nejvíce ohrožených místech. d) změna přístupu k zemědělské produkci, u níž je kladen důraz na kvalitu a udržitelnost, e) dodržování vhodných osevních postup omezujících erozi půdy a její degradaci f) aplikace ověřených postupů obdělávání orné půdy jako hluboká orba, organické hnojení apod.

PRODUKČNÍ LESNICKÝ POTENCIÁL 1. Produkční lesnický potenciál krajiny je stabilizován. 2. Ve složení porostů jsou uplatněny z více jak 50 % dřeviny odpovídající přirozené vegetaci (dub letní, lípa malolistá, javor mléč, javor babyka, habr obecný, jasan ztepilý).

PRODUKČNÍ TĚŽEBNÍ POTENCIÁL 1. Těžba kamene doznívá, velký lom v Chrabercích i menší lom ve Výškově jsou uzavřeny a ponechány přirozenému vývoji. 2. Otevření nových ploch těžby není plánováno, v oblasti CHKO České Středohoří je nepřijatelné.

VODOHOSPODÁŘSKÝ POTENCIÁL 1. Řeka Ohře je nadále využívána jako vodní tok s primárně vodohospodářskou a rekreační funkcí, na vhodných místech jsou realizována přírodě blízká opatření na zpomalení odtoku vody. 2. Je zajištěna ochrana a řádná péče o mokřady národního významu Lenešický rybník, Dobroměřické pískovny, Dobroměřický rybník, Dolejší Hůrky, Ohře od Dobroměřic po Koštice, Loužek u Obory a Stará řeka u Počedělic. 3. Jsou obnoveny mokřady u Počedělic, Želevic a Počerad. 4. Jsou realizovány nové nádrže respektující charakter krajiny a přírodní hodnoty, které přispívají k zadržení vody v krajině. 5. Vodní toky Hrádecký potok, potok od Hořence, Dobročka, Hnojnický potok, Žejdlík a Smolnický potok prošly v nejhorších úsecích revitalizací směřující k přírodnímu charakteru těchto toků. U ostatních toků jsou doplněny a vhodným způsobem udržovány břehové porosty a jsou realizované drobné zásahy r zpomalení proudu vody. Těmito opatřeními se zpomalil odtok vody ve vodních tocích, došlo ke zlepšení přirozených čistících procesů vody a posílení funkce toků v krajině. 6. Jsou realizována biologická opatření na zlepšení stavu pramenišť Dobročky a jejího přítoku, přítoků Hrádeckého potoka, přítoků Žejdlíku, Chožovského potoka a Dobroměřického potoka. 7. Díky biologickým a agrotechnickým opatřením na se zvýšila retenční schopnost půdy.

REKREAČNÍ A KULTURNÍ POTENCIÁL 1. Historické jádro Loun, CHKO České středohoří a přírodní park Džbán jsou nejvýznamnějšími turistickými destinacemi Lounska. Město Louny je výchozím bodem pro poznávání pestré historie a přírody Lounska. Pro podporu turistického ruch jsou vytvořeny moderní informační nástroje 2. Pro území CHKO České středohoří je připraven a realizován dokument podpory poznávacího cestovního ruchu zohledňující ochranu přírodních a krajinných hodnot. 3. Krajina Džbánu je propojena turistickými trasami zpřístupňujícími přírodní, kulturní a historické hodnoty, jako je klášter v Ročově, zřícenina hradu Pravda, Kamenné řady nebo zámek v Domoušicích. 4. Na historická a přírodně hodnotná místa navazují naučné stezky s promyšleným informačním systémem.

19 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

5. Pro další rozvoj cestovního ruchu je doplněna infrastruktura, zejména ubytovací, stravovací a kulturní využívající zejména stávající stavby. 6. Příležitosti pro rekreaci v Lounech a Žerotíně jsou doplněna o další možnosti využívající nové vodní plochy přírodě blízkého charakteru u vody.

POTENCIÁL PRO PLNĚNÍ EKOSTABILIZAČNÍCH FUNKCÍ 1. Koeficient ekologické stability krajiny je výrazně zvýšen díky realizaci nefunkčních úseků a ploch skladebných částí územního systému ekologické stability, revitalizaci úseků vodních toků, realizaci liniových prvků jako jsou vegetační doprovody cest, břehové porosty toků, protierozní opatření či plochy pro ochranu pramenišť. 2. Význam řeky Ohře jako nadregionálního biokoridoru je zvýšen realizací přírodě blízkých opatření, zejména obnovou a doplněním mokřadů a lužních lesů. 3. Bariérový efekt dopravních a infrastrukturních staveb je eliminován vhodnými opatřeními umožňujícími volně žijícím organismům volné překonání těchto bariér.

POTENCIÁL PRO URČENÍ CELKOVÉHO CHARAKTERU ÚZEMÍ, JEHO IMAGE A AUTENTIČNOSTI 1. Krajina tvoří nedílnou součást sídel, obyvatelé měst a obcí se s ní ztotožňují, využívají ji pro svůj volný čas a vnímají ji jako součást svého domova. 2. Ikonická místa v krajině se stávají cílem vycházek, komunitních akcí a zdrojem osobních i společných vzpomínek. 3. Prvky drobné architektury jsou opraveny či obnoveny a jsou významnými orientačními a duchovními body v krajině. 4. Komunity, spolky i neorganizované skupiny „adoptují“ části krajiny a stávají se částí její historie díky péči o přírodní i kulturně historické krajinné prvky. 5. Krajina je prezentována jako zásadní součást image území ORP Louny.

20 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

4. DIFERENCIACE KRAJINY SO ORP LOUNY – KRAJINY A KRAJINNÉ OKRSKY Diferenciace krajiny je provedena ve dvou úrovních v souladu s metodickým pokynem pro zadávání územních studií a zadáním ÚSK SO ORP Louny. První úrovní je zpřesnění krajinné typologie provedené v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje, druhou úrovní je vymezení krajinných okrsků. Zásadním problémem využitelnosti implementace navržené diferenciace je fakt, že přístup jednotlivých autorů ÚSK k diferenciaci je odlišný, což vede ke vzniku nekompatibilních řešení. U vymezení krajin je problémem i rozdílné pojetí krajinné typologie v rámci ZÚR jednotlivých krajů. Diferenciace krajiny je zakreslena ve výkresu 2.01.A.

4.1 KRAJINY A JEJICH CÍLOVÉ CHARAKTERISTIKY

4.1.1 VÝCHODISKA Krajinná typologie použitá v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (dále též „ZÚR ÚK“) vymezuje tzv. oblasti se shodným krajinným typem. Jsou zde vymezeny: - krajinné celky jako jedinečné (neopakovatelné) jednotky diferenciace krajiny; - detailnější krajinné typy dle osídlení, dle využití a dle reliéfu jako jednotky opakovatelné. Na území SO ORP Louny jsou v ZÚR Ústeckého kraje vymezeny tyto krajinné celky: (5a) CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří (5b) CHKO České středohoří – Lounské středohoří (10) Džbán (13) Severočeské nížiny a pánve Členění použité v ZÚR ÚK bylo podrobeno revizi již v rámci Doplňujících průzkumů a rozborů ÚSK a na základě podrobnější analýzy bylo provedeno členění zohledňující více individuální rysy krajin, což odpovídá současnému pohledu na implementaci Evropské úmluvy o krajině. Základní přístup použitý v ZÚR Ústeckého kraje byl zachován, nicméně došlo k upřesnění hranic krajinných celků a velký celek (13) Severočeské nížiny a pánve byl dále rozčleněn. V konceptu návrhové části ÚSK došlo ke zjednodušení navržené úpravy diferenciace a k dalšímu zpřesnění vymezení hranic krajin to v souvislosti s vymezením krajinných okrsků (viz následující kapitolu).

4.1.2 KRAJINY, JEJICH CHARAKTERISTIKY A CÍLOVÉ KVALITY

5A/1 MASIV HRADIŠŤAN Krajinný celek dle ZÚR ÚK: (5a) Milešovské a Verneřické středohoří Charakteristika: - vyvážená přírodně produkční krajina s vyšším podílem luk, sadů a lesů, - rozptýlená sídelní struktura malých sídel, - vysoká hodnota z hlediska ochrany přírody a krajiny (CHKO České Středohoří). Krajina zasahuje do území SO ORP Bílina a Lovosice.

21 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Cílová kvalita: - udržení pestré mozaiky krajinného pokryvu s významným podílem luk, sadů a lesů, - zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků v plochách orné půdy, - zachování rozptýlené sídelní struktury malých sídel bez rozvoje na úkor volné krajiny, - zlepšení stavu vodních toků, - zvýšení podílu přirozených dřevin v lesích.

5B LOUNSKÉ STŘEDOHOŘÍ Krajinný celek dle ZÚR ÚK: (5b) Lounské středohoří Charakteristika: - převážně zemědělská krajina s vysokým zorněním, - rozptýlená sídelní struktura převážně malých sídel, - významné přírodní krajinné prvky kuželů a kup a bílých strání, - hustá síť vodních toků s převážně upravenými koryty, - vysoká hodnota z hlediska ochrany přírody a krajiny (CHKO České Středohoří, maloplošná chráněná území s předmětem ochrany nadnárodního významu). Krajina zasahuje na území SO ORP Bílina a Most. Cílová kvalita: - udržení zemědělského charakteru krajiny, - stabilizace rozptýlené sídelní struktury malých sídel bez rozvoje na úkor volné krajiny, - podstatné zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků v plochách orné půdy, - zásadní zlepšení stavu vodních toků.

10 DŽBÁN Krajinný celek dle ZÚR ÚK: (10) Džbán Charakteristika: - převážně přírodně produkční krajina s vysokým podílem chmelnic, - rozptýlená sídelní struktura malých sídel, - významné přírodní krajinné prvky tabulových hor a zaříznutých údolí, - síť vodních toků určující morfologický charakter území, - významné doklady historického vývoje osídlení, - hodnota z hlediska ochrany přírody a krajiny (přírodní park, zvláště chráněné území). Krajina zasahuje na území SO ORP Rakovník. Cílová kvalita: - udržení zemědělského charakteru krajiny s významným podílem chmelnic, - stabilizace rozptýlené sídelní struktury malých sídel bez rozvoje na úkor volné krajiny, - zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků v plochách orné půdy, - ochrana a zlepšení stavu vodních toků, - zvýšení akumulace a retence vody, - zvýšení podílu přirozených dřevin v lesích, - využití historických památek pro poznávací cestovní ruch.

22 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

13/1 PLOŠINA TERASY MEZI OHŘÍ A SRPINOU Krajinný celek dle ZÚR ÚK: (13) Severočeské nížiny a pánve Charakteristika: - výrazně zemědělská krajina s vysokým zorněním, - sídelní struktura s lokálním centrem Postoloprty a spádovým územím malých sídel, - ojedinělé přírodní krajinné prvky kuželů a kup, - významné prvky reliéfu údolí Chomutovky a Hrádeckého potoka, - zdroj přírodní léčivé vody, - krajina je ovlivněna těžbou kamene a štěrkopísků a ukládáním popílku z elektrárny Počerady, - ovlivnění vizuálních charakteristik krajiny stavbami a zařízeními pro přenos elektrické energie z elektrárny Počerady, - významné záměry plynoucí ze ZÚR ÚK se zásadním vlivem na krajinu zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury – rozšíření I/7 na D7, rozšíření rozvodny Výškov a vedení elektrické energie VVN a ZVN. Krajina zasahuje na území ORP Most a Žatec. Krajina byla sloučena ze tří samostatných krajin vymezených v Doplňujících průzkumech: 13/1 Plošina terasy mezi Chomutovkou a Srpinou 13/3 Kaňonovité údolí Chomutovky 13/4 Plošina mezi Chomutovkou, Ohří a Hutnou Důvodem ke sloučení bylo předejití přílišné fragmentaci diferenciace krajiny v nadregionálním a regionálním měřítku. Odlišnosti mezi dílčími částmi krajiny jsou vyjádřeny vymezení krajinných okrsků. Cílová kvalita: - udržení zemědělského charakteru krajiny, - zásadní omezení rozvoje sídel do volné krajiny, ve výjimečných a nevyhnutelných případech možné jen u největšího sídla Postoloprty, - zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků v plochách orné půdy, - zlepšení stavu vodních toků, - zvýšení podílu přirozených dřevin v lesních porostech v údolí Chomutovky, - zvýšení retence a akumulace vody, - zapojení stavby D7 do krajiny.

13/2 JIŽNĚ ORIENTOVANÉ POZVOLNÉ SVAHY OKRAJE ČESKÉHO STŘEDOHOŘÍ Krajinný celek dle ZÚR ÚK: (13) Severočeské nížiny a pánve Charakteristika: - výrazně zemědělská krajina s vysokým zorněním, - rozptýlená sídelní struktura převážně malých sídel, - poměrně nevýrazná krajina nakloněné plošiny s údolími menších vodních toků, - významný prvkem reliéfu erozní stráně meandru Žejdlíku, - vodní toky s technicky upravenými koryty. Krajina zasahuje na území SO ORP Lovosice. Cílová kvalita

23 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

- udržení zemědělského charakteru krajiny, - stabilizace rozptýlené sídelní struktury malých sídel bez rozvoje na úkor volné krajiny, - zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků v plochách orné půdy, - zlepšení stavu vodních toků, - zvýšení retence a akumulace vody.

13/3 NIVNÍ PLOŠINA ÚDOLÍ OHŘE Krajinný celek dle ZÚR ÚK: (13) Severočeské nížiny a pánve Charakteristika: - plochá niva Ohře s proměnlivou šířkou s převážně zemědělským využitím s významným podílem chmelnic a s nezanedbatelným podílem pozůstatků lužních lesů, - různorodá sídelní struktura s vysokou koncentrací obyvatelstva a urbanizovaných ploch na území subregionálního centra Louny, které je největším sídlem řešeného území SO ORP a v jeho těsném zázemí, - na okrajích spíše rozptýlená sídlení struktura malých sídel, - výrazný tok Ohře jako hlavní krajinné osy celého území s několika významnějšími přítoky (Hasina, Smolnický potok, Dobročka, Débeřský potok, Žejdlík), - významné mokřady vč. největší vodní plochy řešeného území (Lenešický rybník), - významné záměry plynoucí ze ZÚR ÚK se zásadním vlivem na krajinu zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury – rozšíření I/7 na D7 a vedení elektrické energie VVN a ZVN. Krajina zasahuje do ORP Žatec a Lovosice. Cílová kvalita - udržení zemědělského charakteru krajiny, - zásadní omezení rozvoje sídel do volné krajiny, ve výjimečných a nevyhnutelných případech možné jen u největšího sídla Louny, - ochrana a rozšíření porostů lužních lesů, - posílení významu Ohře pro vodní režim a biologickou diverzitu, - zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků v plochách orné půdy, - zlepšení stavu vodních toků, - zvýšení retence a akumulace vody.

13/4 SEVERNĚ ORIENTOVANÉ POZVOLNÉ SVAHY DOLNOOHARSKÉ TABULE Krajinný celek dle ZÚR ÚK: (13) Severočeské nížiny a pánve Charakteristika: - převážně zemědělská krajina , - rozptýlená sídelní struktura převážně malých sídel, - ucelený pás lesů kolem údolí Débeřského potoka, - výrazné prvky údolí menších vodních toků a stupňů oháreckého zlomového pásma, - pozůstatky pravěkého a historického osídlení. Krajina zasahuje na území SO ORP Lovosice. Cílová kvalita - udržení zemědělského charakteru krajiny, - stabilizace rozptýlené sídelní struktury malých sídel bez rozvoje na úkor volné krajiny, - zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků v plochách orné půdy, - zlepšení stavu vodních toků, - zvýšení retence a akumulace vody,

24 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

- zvýšení podílu přirozených dřevin v lesích u Peruce, - větší využití historických památek pro poznávací cestovní ruch.

13/5 MÍRNĚ ZVLNĚNÁ PLOŠINA KŘÍDOVÉ TABULE MEZI SLANÝM A PERUCÍ Krajinný celek dle ZÚR ÚK: (13) Severočeské nížiny a pánve Charakteristika: - zemědělská krajina s vysokým zorněním, v jihozápadní části menší podíl lesů, - rozptýlená sídelní struktura převážně malých sídel, - poměrně fádní krajina s malým množstvím přírodních krajinných prvků vázaných na údolí vodních toků, - významný záměr plynoucí ze ZÚR ÚK – rozšíření I/7 na D7 se zásadním vlivem na krajinu. Krajina zasahuje na území SO ORP Roudnice nad Labem a Slaný. Cílová kvalita - udržení zemědělského charakteru krajiny, - stabilizace rozptýlené sídelní struktury malých sídel bez rozvoje na úkor volné krajiny, - podstatné zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků v plochách orné půdy, - zlepšení stavu vodních toků.

4.2 KRAJINNÉ OKRSKY

4.2.1 VÝCHODISKA Krajinné okrsky jsou metodickým pokynem pro zadávání územních studií pojaty jako základní jednotka plánování krajiny. Podle definice pojmů uvedeném v metodickém pokynu jde o „základní skladebná relativně homogenní část krajiny, která se od sousedních krajinných okrsků odlišuje svými přírodními, popř. jinými charakteristikami a způsobem využití“. Přístup k vymezení krajinných okrsků se liší podle jednotlivých autorů územních studií, což vede k nekompatibilitě jednotlivých studií a snižuje tak jejich hodnotu. Vymezit krajinné okrsky v duchu uvedené definice je ovšem prakticky nemožné, protože odlišit od sebe území s obdobnými charakteristikami přírodního prostředí a využití by znamenalo vymezit okrsky jako velmi drobné jednotky. Pokud má být okrsek vymezen jako jednotka, k níž se vztahují rámcová opatření a další podmínky pro plánování a využívání krajiny, je nutné domyslet, jak propojit tyto nové jednotky se základními jednotkami veřejné správy, tedy s obcemi ve smyslu zákona o obcích. Obce jsou nositelem územního plánovaní v úrovni, která je podstatná pro ochranu krajiny a péči o krajinné hodnoty, tedy v úrovni územních plánů resp. regulačních plánů. Zároveň jsou k nim, nebo k jednotlivým katastrálním územím tvořícím obec, vztaženy pozemkové úpravy, které jsou a pravděpodobně i v budoucnu budou hlavním nástrojem pro úpravu krajiny. Vymezení krajinných okrsků tedy znamená další členění území, které nemá adekvátní odraz v nástrojích územního plánování a přináší tak komplikaci pro uplatnění územní studie krajiny a pro rozhodovací procesy využívající závěry studie. Vzhledem k požadavkům zadání jsou i přes výše uvedené výhrady krajinné okrsky v územní studii krajiny vymezeny ve výkresech návrhové části a charakterizovány v následujících kapitolách. Pro konkrétní vymezení byly jako využity: - hranice biochor, tedy typologických jednotek biogeografického členění, které vymezují území relativně homogenní ve třech ukazatelích - vegetační stupeň, georeliéf, půdní substrát a jeho vlhkost; - klimatické regiony charakterizující území po stránce klimatických jednotek;

25 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

- koeficient ekologické stability charakterizující krajinu z hlediska míry zátěže dané jejím využitím a naopak z hlediska zachování přírodních složek; - chráněná území - hydrografická situace charakterizující území z hlediska homogenita vodního režimu, - osobní vnímání krajiny, které bylo rozhodující pro detailní vymezení hranic okrsků. Vymezení okrsků bylo posouzeno z pohledu možné koordinace s vymezením okrsků ve dvou sousedních ORP, pro které byla též ÚSK zpracována – ORP Žatec a Roudnice nad Labem. Přístup k vymezení okrsků v ORP Roudnice nad Labem byl diametrálně odlišný od přístupu užitého v ORP Louny a koordinace nebyla možná. V ORP Žatec byly okrsky vymezeny na základě povodí a bylo možné nalézt určité styčné body.

4.2.2 PŘEHLED OKRSKŮ Tabulka 1: Přehled okrsků a jejich příslušnost ke krajinám

Číslo okrsku Název okrsku Příslušnost ke krajině K01 Kozelská pahorkatina 5b Lounské středohoří K02 Všechlapská pahorkatina 5b Lounské středohoří K03 Želkovické svahy 5a/1 Masiv Hradišťan K04 Výškovsko-břvanská rovina 13/1 Plošina terasy mezi Chomutovkou a Srpinou K05 Ransko-chožovská pahorkatina 5b Lounské středohoří K06 Libčeveská pahorkatina 5b Lounské středohoří K07 Údolí Chomutovky 13/1 Plošina terasy mezi Chomutovkou a Srpinou K08 Vršovická pahorkatina 5b Lounské středohoří 13/2 Jižně orientované pozvolné svahy okraje Českého K09 Orasická plošina středohoří 13/2 Jižně orientované pozvolné svahy okraje Českého K10 Koštická pahorkatina středohoří K11 Postoloprtská plošina 13/1 Plošina terasy mezi Chomutovkou a Srpinou K12 Niva Ohře - západ 13/3 Nivní plošina údolí Ohře K13 Lounská niva 13/3 Nivní plošina údolí Ohře K14 Niva Ohře - východ 13/3 Nivní plošina údolí Ohře 13/4 Severně orientované pozvolné svahy Dolnooharské K15 Jimlínská rozřezaná plošina tabule 13/4 Severně orientované pozvolné svahy Dolnooharské K16 Cítolíbská plošina tabule 13/4 Severně orientované pozvolné svahy Dolnooharské K17 Chlumčanská plošina tabule 13/4 Severně orientované pozvolné svahy Dolnooharské K18 Perucko-slavětínské stupně tabule 13/4 Severně orientované pozvolné svahy Dolnooharské K19 Toužetínské stupně tabule 13/5 Mírně zvlněná plošina křídové tabule mezi Slaným a K20 Černochovská plošina Perucí K21 Hřivicko - domoušická pahorkatina 10 Džbán

26 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Číslo okrsku Název okrsku Příslušnost ke krajině K22 Ročovská plošina 10 Džbán K23 Vinařická údolí 10 Džbán 13/4 Severně orientované pozvolné svahy Dolnooharské K24 Smolnická plošina tabule 13/5 Mírně zvlněná plošina křídové tabule mezi Slaným a K25 Údolí mezi Žerotínem a Úherci Perucí 13/5 Mírně zvlněná plošina křídové tabule mezi Slaným a K26 Údolí u Telců Perucí K27 Zíchovecká plošina 10 Džbán

4.2.3 OKRSEK K01 KOZELSKÁ PAHORKATINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v severní části ORP. Jedná se zvlněnou krajinu s výraznými vrcholy vulkanického původu Svinky a Dlouhá Hora a menšími vrcholy Číčov a Tobiášův vrch. Hydrografickou síť představují Zaječický potok a přítoky Hrádeckého potoka s upravenými koryty. Využití je především zemědělské, lesní porosty jsou vázány na zmíněné vrcholy. Sídla: Kozly, Hořenec, Jablonec a Sinutec. Hodnoty: Okrsek náleží do CHKO České středohoří. Nejcennějšími přírodními hodnotami jsou vrcholy Číčov a Tobiášův vrch, které jsou chráněny jako maloplošná chráněná území. Významnou stavební dominantou je kostel v Kozlech. Z hlediska zajištění krajinných funkcí i rázu krajiny jsou velmi cenné zbytky původních mezí a plužin mezi Dlouhou horou, Hořencem a Jabloncem a údolní horního toku Zaječického potoka. Místy krajinného rázu jsou zejména dominantní vrcholy Dlouhá hora, Svinky, Číčov a Tobiášův vrch. Vrch Číčov je významným vyhlídkovým místem. Problémy: Okolo Sinutce a mezi Jabloncem a Libčevsí převažují plochy orné půdy s půdními bloky nad 50 ha a minimem přírodě blízkých krajinných prvků. Půdy jsou ohrožené vodní i větnou erozí. Vodní toky s upravenými koryty. Na jižním okraji dotčeno záměrem přeložky silnice I/15. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou a vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídel Hořenec, Jablonec a Sinutec a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby.

27 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu Dlouhá hora, Svinky, Číčov a Tobiášův vrch a stavební dominanty. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na přírodní a stavební dominanty. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Opatření ke zlepšení stavu pramenišť vodních toků u Jablonce. Začlenění silnice I/15 v nové poloze do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes silnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES.

4.2.4 OKRSEK K02 VŠECHLAPSKÁ PAHORKATINA Lokalizace a popis: Okresek se nahází v severní části řešeného území. Tvoří předpolí masivu vrcholu Hradišťany (SO ORP Bílina), což určuje její morfologii. Jde o jižně orientovaný svah s proměnlivým sklonem. V severní části se nachází významné vrcholy Vraníky, Hradištko a Líska, součástí je i vrchol Kamýk. Západní a jižní částí okrsku prochází Měrunický potoka, který zde má několik přítoků. Východní okraj okrsku tvoří údolí Suchého potoka. Pod Lahovicemi pramení hrádecký potok. Využití krajiny je převážně zemědělské, v jižní a západní části převažuje orná půda s poměrně velkým podílem přírodě blízkých krajinných prvků. V severovýchodní části jsou především louky. Lesy jsou vázané na zmíněné vrcholy. U Želkovic jsou plochy sadů. Sídla: Všechlapy a Lahovice. Hodnoty: Okrsek náleží do CHKO České středohoří. Nejcennějšími přírodními hodnotami jsou vrcholy Vraníky, Hradištko a Líska. Vrchol Kamýk je ikonickým místem Libčeveska s významnou vyhlídkou. Na vrcholu Hradištko se nachází stopy pravěkého Hradiště neznámé kultury. Z hlediska zajištění krajinných funkcí i rázu krajiny jsou velmi cenné zbytky původních mezí a plužin mezi Všechlapy a vrcholy Vraníky, Hradištko a Líska. Místy krajinného rázu jsou dominantní vrcholy Vraníky, Hradištko, Líska a Kamýk a údolí Suchého potoka. Vrch Kamýk je významným vyhlídkovým místem. Problémy: Půdní bloky s velikostí nad 50 ha. Plochy orné půdy mezi silnicí I/15 a skupinou vrcholů na severu okrsku jsou významně ohrožené větrnou a vodní erozí. Měrunický potok a jeho pravostranný přítok mají nepřiměřeně upravené koryto.

28 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou a vodní erozí. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu Hradištko, Vraníky, Líska a Kamýk. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedené dominanty. Ochrana údolí Suchého potoka před stavebními zásahy. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Revitalizace úseku Měrunického potoka. Vhodné dílčí úpravy dalších úseků vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Opatření ke zlepšení stavu prameniště Hrádeckého potoka.

4.2.5 OKRSEK K03 ŽELKOVICKÉ SVAHY Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v severovýchodním cípu řešeného území. Jde o součást rozsáhlého masívu Hradišťan navazujícího na masiv Milešovky v centrální části Českého středohoří. Jde o svažité území s převážně jižní a jihovýchodní orientací svahů. Vrcholem určujícím charakter území je Srbsko, jako místní dominanty se uplatňují dále vrcholy Libeš a Lounek u Želkovic. Okrskem protéká Suchý potok. Využití ploch je zemědělské a lesnické. V severní části převažují louky a lesy (Srbsko), v jižní orná půda a sady, které jsou typickým prvkem okrsku. Sídla: Řisuty a Želkovice. Hodnoty: Okrsek náleží do CHKO České středohoří. Nejcennějšími přírodními hodnotami jsou vrcholy Srbsko, Libeš a Lounek. Z hlediska zajištění krajinných funkcí i rázu krajiny jsou velmi cenné zbytky původních mezí a plužin na západním úpatí vrcholu Srbsko. Významnou stavební dominantou je kostel v Želkovicích. Z hlediska zajištění krajinných funkcí i rázu krajiny je cenné údolí Suchého potoka procházející plochami sadů. Místy krajinného rázu jsou dominantní vrcholy Srbsko, Libeš a Lounek a údolí Suchého potoka. Problémy: Plochy orné půdy a sadů významně ohrožené větrnou a vodní erozí. Ve střední část okrsek dotčen záměrem přeložky silnice I/15 – obchvat Želkovic.

29 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou a vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídel Želkovice a Řisuty a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu Srbsko, Libeš a Lounek a stavební dominanty, nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na přírodní a stavební dominanty. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A. Ochrana údolí Suchého potoka před stavebními zásahy. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Začlenění stavby I/15 v nové poloze do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes silnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES.

4.2.6 OKRSEK K04 VÝŠKOVSKO-BŘVANSKÁ ROVINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v severozápadním cípu řešeného území. Jedná se o plochou krajinu spadající do Mostecké pánevní oblasti. Výraznějšími prvky reliéfu jsou vrcholy Břvanský vrch a Jezeř a údolí Hrádeckého potoka. Využití krajiny je zemědělské. Podíl lesů a přírodě blízkých krajinných prvků je minimální. Významné jsou industriální plochy a objekty související s výrobou elektrické energie. Vodními toky jsou Hrádecký potok s atraktivním údolím a Jezeř s upraveným korytem a několika uměle vytvořenými přítoky (hlavní odvodňovací zařízení). Dalším umělým tokem je odvodňovací zařízení pod náspy úložiště popílku z elektrárny Počerady. Sídla: Výškov, Počerady, Břvany, Vrbka, Hrádek (část) a Rvenice (část). Hodnoty: Východní část okrsku je součástí CHKO České středohoří. Místy krajinného rázu jsou místní dominanty Jezeř a Břvanský vrch a údolí Hrádeckého potoka. Hodnotou nadmístního významu je pramen přírodní léčivé vody Praga ve Břvanech. Významnou stavební dominantou je kostel v Břvanech. Problémy: Zásadním problémem okrsku je vysoká míra zornění a souvislé půdní bloky nad 50 ha. Ohrožení půd erozí není rozsáhlé. Umělé vodní toky se zcela technickými koryty.

30 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Těžba kamene v lomu na Břvanském vrchu. Skládka v bývalé pískovně u Vrbky. Z hlediska rázu krajiny problematické stavby elektrárny Počerady (na území SO ORP Most), rozvodné stanice elektrické energie Výškov, odkaliště popílků a vedení elektrické energie, zejména 400 kV a 110 kV. Záměry na realizaci nových a zdvojení existujících elektrických vedení s vlivem na ráz krajiny. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou a vodní erozí. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu Břvanský vrch a Jezeř a stavební dominanty. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na přírodní a stavební dominanty. Ochrana údolí Hrádeckého potoka před stavebními zásahy. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Rekultivace lomu na Břvanském vrchu a skládky u Vrbky formou přirozené sukcese. Realizace vodních ploch ke zlepšení vodního režimu krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.7 OKRSEK K05 RANSKO-CHOŽOVSKÁ PAHORKATINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v severní části řešeného území a zahrnuje nejtypičtější území Lounského středohoří s vrcholy Raná, Oblík, Srdov a Brník, které jsou ikonickými dominantami okrsku. Dalšími dominantami jsou Lenešický Chlum, Červený vrch (Stříbrník), Trhlávek, Peklo, Chožovská hora, Křížové vršky, Malý vrch a Šibeník. Vodí síť okrsku tvoří Hrádecký potok v severní části, Dobročka, Dobroměřický potok, Chožovský potok a řada menších přirozených i umělých toků. S výjimkou úseku Hrádeckého potoka od Hrádku na západ mají toky nepřiměřeně upravená koryta. Významnou vodní plochou je Dobroměřický rybník. Využití okrsku je převážně zemědělské, lesy jsou omezeny na zmíněné vrcholy. U Chraberců je rozsáhlý lom stavebního kamene. Sídla: Hrádek, Raná, Charvatce, Mnichov, Mnichovský Týnec, Chraberce, Nečichy (část) a Poustka. Hodnoty: Okrsek náleží do CHKO České středohoří. Unikátními přírodními hodnotami jsou vrcholy Raná a Oblík s cennými stepními společenstvy, které jsou chráněny jako maloplošná chráněná území a EVL. Cennými hodnotami jsou i další vrcholy Srdov, Brník, Lenešický Chlum, Červený vrch, Trhlávek, Peklo, Chožovská hora, Křížové vršky, Malý vrch a Šibeník. Dobroměřický rybník a na něj navazují mokřady a Dobroměřické pískovny jsou významnými mokřady.

31 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Významnými stavebními dominantami jsou je kostely v Rané a rozhledna Stříbrník. Z hlediska zajištění krajinných funkcí i rázu krajiny jsou vysoce cenné zbytky původních mezí a plužin na úpatí Oblíku, Srdova a Brníku. Místy krajinného rázu jsou všechny výše uvedené dominantní vrcholy a údolí Hrádeckého potoka od Hrádku na západ. Vrchy Raná, Červený vrch, Oblík, Srdov a Brník jsou významnými vyhlídkovými místy. U Rané se nachází sportovní letiště. Problémy: Problémem značné části území je vysoký podíl orné půdy, která je díky zvlněnému reliéfu významně ohrožena vodní a též větrnou erozí, . Nachází se zde rozsáhlé půdní bloky nad 50 ha. Likvidace Chrabereckého vrchu těžbou stavebního kamene. Záměry na realizaci nových a zdvojení stávajících elektrických vedení s vlivem na ráz krajiny. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou a vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídel Hrádek, Mnichov, Mnichovský Týnec a Chraberce a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu Raná a Oblík, Srdov, Brník, Lenešický Chlum, Červený vrch, Trhlávek, Peklo, Chožovská hora, Křížové vršky, Malý vrch a Šibeník a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na přírodní a stavební dominanty. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A. Ochrana údolí Hrádeckého potoka před stavebními zásahy. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Opatření ke zlepšení stavu pramenišť Chožovského a Dobroměřického potoka. Realizace vodní plochy u Charvátců ke zlepšení vodního režimu krajiny. Revitalizace úseků Hrádeckého potoka a Chožovského potoka. Vhodné dílčí úpravy dalších úseků vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.8 OKRSEK K06 LIBČEVESKÁ PAHORKATINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v severní části řešeného území. Jde o zvlněnou krajinu s několika vulkanickými vrcholy, z nichž nejvýznamnější je Křížový vrch u Libčevsi. Dalšími vrcholy jsou Ovčín, Mlýnský vrch, Libčeveský vršek, Přední vršek, Syslík a Krušina. Významným morfologickým prvkem jsou erozně vzniklé bílé stráně u Třtěna. Hlavním vodním tokem je Dobročka, v severozápadním cípu územím okrsku protéká Hrádecký potok, na východním okraji je Hnojnický potok. Koryta vodních toků jsou upravená.

32 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Využití území je především zemědělské, lesy a přírodě blízké krajinné prvky jsou omezeny na zmíněné vrcholy a svah bílých strání. U Židovic se nachází plochy sadů. Sídla: Libčeves, Židovice, Hnojnice a Třtěno. Hodnoty: Nejvýznamnější přírodní hodnotou jsou Třtěnské bílé stráně chráněné jako maloplošné chráněné území. Další velmi významnou hodnotou je geologická památka Kamenná slunce, která je rovněž chráněným územím. Významnou stavební dominantou je kostel v Libčevsi. Hodnotné jsou i pozůstatky historického vývoje osídlení a využívání krajiny jako jsou ruiny zámku v Libčevsi, areál kostela sv. Jakuba pod Křížovým vrchem a zbytky cihlářské pece u Hnojnic. U kostela sv. Jakuba je několik pramenišť. Místy krajinného rázu jsou vrcholy Křížový vrch u Libčevsi, Mlýnský vrch, Libčeveský vršek, Přední vršek, Syslík a Krušina a bílé stráně u Třtěna. Problémy: Hlavními problémy okrsku je vysoký podíl zornění, velmi nízký podíl přírodě blízkých krajinných prvků a ohrožení půd vodní a větrnou erozí. Území dotčeno záměrem přeložky silnice I/15 – obchvat Libčevsi. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou a vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídel Židovice a Hnojnice a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu Křížový vrch u Libčevsi, Mlýnský vrch, Libčeveský vršek, Přední vršek, Syslík a Krušina, horizontu bílých strání u Třtěna a stavební dominanty. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na přírodní a stavební dominanty a další místa krajinného rázu. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Opatření ke zlepšení stavu prameniště Dobročky. Realizace vodních ploch u Libčevsi a Třtěna ke zlepšení vodního režimu krajiny v nezbytném rozsahu. Revitalizace úseků Hrádeckého potoka a Dobročky. Vhodné dílčí úpravy dalších úseků vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Začlenění silnice I/15 v nové poloze do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes silnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES.

33 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

4.2.9 OKRSEK K07 ÚDOLÍ CHOMUTOVKY Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v západní části řešeného území. Představuje zaříznuté údolí řeky Chomutovky, které má charakter širokého kaňonu. Jde o dynamickou a morfologicky zajímavou krajinu. V jižní části je součástí okrsku část plošiny mezi okrajem údolí a trasou silnice I/7 (D/7). Řeka Chomutovka má převážně přirozené neupravené nebo je málo upravené koryto. Z hlediska využití jde převážně o vyváženou krajinu se zemědělským a lesnickým využitím. Plošina u Postoloprt je využívána zemědělsky. Sídla: Seménkovice, Seletice, Rvenice a Postoloprty (část). Hodnoty: Údolí Chomutovky představuje jako celek hodnotnou krajinu s vyváženým vztahem ploch polí lesů a sídel. Místem krajinného rázu jsou svahy údolí Chomutovky. Problémy: V jižní části rozsáhlý blok orné půdy nad 50 ha. Erozní ohrožení půd na svazích údolí. Záměr na rozšíření silnice úseku I/7 (obchvat Postoloprt) na čtyřpruh (D7). Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlého půdního bloku, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Ochrana harmonického vztahu sídel Seménkovice a Seletice a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení svahů údolí Chomutovky. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na místa krajinného rázu. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Začlenění dálnice D7 do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes dálnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES a průchodu regionálním biocentrem 1511 Drahušský luh.

4.2.10 OKRSEK K08 VRŠOVICKÁ PAHORKATINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v centrální části řešeného území severně od řeky Ohře. Jde o jižní okraj Českého středohoří s porcelanitovými vrcholy Velký vrch, Malý vrch, Černodoly, Podivák a Hladový vrch. V území se nachází několik drobných vodních toků převážně umělých. Severní částí protéká Chožovský potok. Území je využíváno zemědělsky a lesnicky. Sídla: Nečichy.

34 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Hodnoty: Největší hodnotou okrsku jsou vrcholy Velký vrch, Malý vrch, Černodoly, Podivák a Hladový vrch. Velký vrch je chráněn jako maloplošné chráněné území. Místy krajinného rázu jsou zmíněné vrcholy a severní horizont bílé stráně u Dobroměřic, tvořící hranici okrsku. Problémy: Plochy orné půdy tvoří ucelené bloky nad 50 ha. Půdy jsou ohroženy vodní a větrnou erozí. Vodní toky mají technicky upravená koryta. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlého půdního bloku, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu Velký vrch, Malý vrch, Černodoly, Podivák a Hladový vrch a také horizontu nad bílou strání u Dobroměřic. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v celém okrsku. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.11 OKRSEK K09 ORASICKÁ PLOŠINA Lokalizace a popis: Rozsáhlý okrsek lokalizovaná ve středu řešeného území severně od Ohře. Jde o fádní velmi mírně zvlněnou krajinu mírně ukloněnou k jihu. Územím protéká Chožovský potok s několika přítoky, převážně umělými nebo uměle upravenými. Území okrsku je využíváno zemědělsky, podíl přídě blízkých krajinných prvků je prakticky nulový. Sídla: Orasice a Volenice. Hodnoty: Okrsek je bez přírodních hodnot. Významnou stavební dominantou je kostel v Orasicích. Místy krajinného rázu jsou severní horizonty bílých strání u Obory (Koteřov) a u Orasic. Problémy: Rozsah bloků orné půdy je kritický. Půdy jsou ohroženy především větrnou erozí. Vodní toky mají technicky upravená koryta, vegetační doprovod je prakticky nulový.

35 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Rámec opatření: Vysoce naléhavé zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou a vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídla Orasice a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu v sousedních okrscích – Chožovská hora, Peklo, Velký vrch a také severních horizontů bílých strání v Koteřově u Obory a v Orasicích a stavební dominanty. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a stavební dominanty. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Revitalizace úseku Chožovského potoka. Realizace vodních nádrží a retenčních prostor na Chožovském potoce a na Dobročce. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.12 OKRSEK K10 KOŠTICKÁ PAHORKATINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází ve východní části řešeného území severně od Ohře. Jde o zvlněnou krajinu, jejíž osu tvoří vodní tok Žejdlík. Významnými prvky reliéfu jsou kromě údolí Žejdlíku s výraznými erozními stráněmi u Vojnic údolí potoka Dobročka a svahy návrší Stráň u Vojniček. Kromě Žejdlíku a Dobročky tvoří hydrografickou síť Suchý potok, Hnojnický potok a menší vodní toky odvodňující oblast Klapského vrchu. Území je zemědělsky využíváno, kromě orné půdy se uplatňují chmelnice. Lesy a plochy přírodního charakteru jsou omezené a jsou vázané na stráně nad Žejdlíkem a u Vojniček. Sídla: Vojnice, Vojničky a Koštice. Hodnoty: Okrsek nezahrnuje žádné podstatné přírodní hodnoty vyjma erozních svahů Žejdlíku a návrší Stráň. Problémy: Vysoký podíl zornění, rozsáhlé půdní bloky nad 50 ha. Ohrožení půd zejména větrnou erozí. Technické úpravy vodních toků

36 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou erozí. Ochrana vizuálního působení stráně nad Žejdlíkem a návrší Stráň. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v meandru Žejdlíku a u Vojniček. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Realizace mokřadu v jižní části meandru Žejdlíku a úpravy koryta Žejdlíku (odstranění betonových desek). Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.13 OKRSEK K11 POSTOLOPRTSKÁ PLOŠINA Lokalizace a popis: Malý okrsek vymezený v západní části řešeného území severně od řeky Ohře. Jde o ploché území meziříční terasy mezi Ohří a Chomutovkou. Z hlediska reliéfu i využití jde o fádní zemědělskou krajinu bez výrazných morfologických prvků. Lesní porost se nachází v lokalitě Longily za průmyslovou zónou. Sídla: Postoloprty. Hodnoty: Okrsek postrádá přírodní hodnoty. Významnou stavební dominantou je kostel na náměstí v Postoloprtech. Problémy: Ohrožení půd větrnou erozí. Velký půdní blok nad 50 ha (zasahuje do území SO ORP Žatec. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlého půdního bloku, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES.

4.2.14 OKRSEK K12 NIVA OHŘE – ZÁPAD Lokalizace a popis: Okrsek tvoří široká říční niva Ohře v oblasti Postoloprt. Jde o poměrně plochou krajinu s řadou přírodě blízkých krajinných prvků. Významnými prvky reliéfu jsou Březenský vrch, erozní svahy ohraničující nivu ze severu a další svahy fosilních meandrů řeky. Přítoky Ohře v této části nivy jsou Hasina a několik menších, převážně umělých toků.

37 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Krajina je využívána zemědělsky, významný je podíl chmelnic. V meandrech Ohře jsou zachované plochy lužních lesů. Lesy jsou dále na erozních svazích ohraničujících nivu ze severu a též na svazích fosilních meandrů. Sídla: Postoloprty (část), Dolejší Hůrky (oddělené území), Hradiště, Strkovice, Mradice, Levonice, Skupice, Malnice a Březno. Hodnoty: Nejvýznamnější hodnotou území je samotná řeka Ohře, která je Evropsky významnou lokalitou. Významnou dominantou je Březenský vrch s paleontologickým nalezištěm v bývalém lomu, které je maloplošným zvláště chráněným územím. Meandr u Dolejších Hůrek, les Bažantnice u Levonic a luh v meandru Ohře u Března jsou významnými přírodními plochami zasluhujícími ochranu. Místy krajinného rázu jsou Březenský vrch a erozní svahy a zářezy u Levonic, Postoloprt a Března. Významnými stavebními dominantami jsou kostely ve Skupicích (hřbitov) a v Hradišti a zámky v Mradicích a Strkovicích. Okrsek je bohatý na pozůstatky historického osídlení, mezi které patří hradiště Drahuš u Postoloprt, hradiště v Březně a naleziště neolitického - slovanského osídlení prezentované ve skanzenu u Března. Problémy: Zásadním problémem je nadměrná velikost půdních bloků (nad 50 ha) a silné ohrožení půd větrnou erozí. Nevhodné úpravy koryt některých vodních toků. Záměr na rozšíření silnice I/7 v úseku Postoloprty – hranice ORP na čtyřpruh (D7). Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou erozí. Ochrana harmonického vztahu sídel Levonice, Hradiště, Mradice a Malnice a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu Březenský vrch a erozní stráně u Levonic, Postoloprt a Března a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a stavební dominanty. Vyloučeny jsou zejména fotovoltaické elektrárny. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v celém okrsku. Ochrana zbytků lužních lesů. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků vč. Ohře a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Začlenění dálnice D7 do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes dálnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES. Využití pozůstatků historického osídlení pro poznávací cestovní ruch.

38 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

4.2.15 OKRSEK K13 LOUNSKÁ NIVA Lokalizace a popis: Okrsek zaujímá centrální část nivy Ohře v okolí města Louny. Jde o plochou krajinu se dvěma vyvýšeninami – návrší Mělce a nevýrazné návrší mezi Louny a Černčicemi. Ohře zde má několik přítoků, z nich největší je Hrádecký potok, dále Dobroměřický potok a potok u Mělců. Krajinný povrch tvoří sídla, zemědělské plochy s podílem chmelnic, zbytky lužních lesů a též největší vodní plocha v OS ORP - Lenešický rybník napájený Hrádeckým potokem. Sídla: Louny, Dobroměřice a Lenešice. Hodnoty: Nejvýznamnější hodnotou území je samotná řeka Ohře, která je Evropsky významnou lokalitou a v úseku od Loun i významným mokřadem. Významnou dominantou je návrší Mělce. Lenešický rybník je významným mokřadem a významnou ornitologickou lokalitou. Místem krajinného rázu jsou návrší Mělce a Lenešický rybník. Významnými stavebními dominantami jsou kostel v Lounech a vodárenská věž v Lounech. V Lounech je řada památkově chráněných budov a ploch, z nichž nejcennější jsou městská památková zóna zaujímající centru města a část předměstí kolem Poděbradovy ulice. Další cennou lokalitou je Kotěrova dělnická kolonie. Hodnotnou částí krajiny je i lokalita Lužerady se zajímavě řešeným systémem odvodnění. Problémy: Orná půda ve velkých půdních blocích nad 50 ha. Ohrožení půd větrnou erozí. Záměry na rozvoj města Louny a přilehlých obcí. Záměr na rozšíření silnice I/7 v úseku Postoloprty – hranice ORP na čtyřpruh (D7). Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou erozí. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu návrší Mělce a Lenešický rybník a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a stavební dominanty. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v celém okrsku. Ochrana zbytků lužních lesů. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků vč. Ohře a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

39 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Začlenění dálnice D7 do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes dálnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES. Využití historických hodnot pro poznávací cestovní ruch.

4.2.16 OKRSEK K14 NIVA OHŘE – VÝCHOD Lokalizace a popis: Okrsek představuje východní část nivy Ohře v řešeném území. Jde o plochou krajinu bez významných dominant. Významnými prvky reliéfu jsou zářezy Ohře označované jako bílé stráně u Obory, Orasic, Pátku, Kystry, Koštic a Želevic. Významné jsou též erozní stráně bývalého meandru mezi Oborou a Kystrou a u Želevic. Osou okrsku je řeka Ohře, jejími přítoky jsou Smolnický potok, Dobročka, Žejdlík a Débeřský potok a řada menších, převážně umělých vodotečí.. Krajina je především zemědělsky využívaná, velký podíl mají chmelnice. Velmi významné jsou zbytky lužních lesů a starých ramen Ohře. Sídla: Černčice, Obora, Počedělice, Želevice, Pátek (část), Radonice nad Ohří a Kystra. Hodnoty: Nejvýznamnější hodnotou území je řeka Ohře, která je Evropsky významnou lokalitou a významným mokřadem. Dalšími významnými mokřady jsou Stará řeka u Počedělic a les Loužek u Obory. Místem krajinného rázu jsou bílé stráně při Ohři a erozní stráně mezi Oborou a Kystrou a u Želevic. Významnými stavebními dominantami jsou kostely v Černčicích, v Oboře a v Radonicích a zámek ve Vršovicích, který je ve velmi špatném stavu. Hodnotnou částí krajiny jsou meandry Ohře mezi Orasicemi a Želevicemi se zbytky luhů. Problémy: Velké půdní bloky nad 50 ha. Ohrožení půd vodní erozí. Nevodné úpravy koryt některých vodních toků. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd větrnou erozí. Ochrana harmonického vztahu sídel Želevice a Radonice nad Ohří a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení bílých stráně při Ohři a erozních strání mezi Oborou a Kystrou a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a stavební dominanty. Záchrana a obnova zámku ve Vršovicích. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v celém okrsku. Ochrana zbytků lužních lesů.

40 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Obnova mokřadů u Počedělic a u Želevic. Vhodné dílčí úpravy vodních toků vč. Ohře a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.17 OKRSEK K15 JIMLÍNSKÁ ROZŘEZANÁ PLOŠINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v západní části řešeného území jižně od Ohře. Jde o mírně zvlněnou a mírně svažitou plošinu s výraznými zářezy údolí Hasiny a jejích přítoků, z nichž nejvýznamnější je Zbrašínský potok (Maruška). Krajinné dominanty chybí, jedinou výraznější vyvýšeninou je návrší u Jimlína, na kterém je umístěn zámek Nový Hrad. Krajina je využívána zemědělsky, podíl přírodě blízkých krajinných prvků je minimální. Lesy jsou vázány na zaříznutá údolí a rokle. Sídla: Zeměchy, Jimlín, Opočno a Touchovice. Hodnoty: Nejvýznamnější hodnotou jsou údolí Hasiny a jejích přítoků. U Touchovic je část erozní stráně nalezištěm řady vzácných rostlin a společenstev stepního charakteru. Nejvýznamnější stavební dominantou je zámek Nový Hrad, další stavební dominantou je kostel v Opočně. Nad Opočnem se nachází stopy slovanského hradiště. Problémy: Půdní bloky orné půdy nad 50 ha. Ohrožení půd vodní erozí. Nevhodné úpravy koryt některých vodních toků. Záměr na rozšíření silnice I/7 v úseku Postoloprty – hranice ORP na čtyřpruh (D7). Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu jižní části sídla Jimlín (Nový Hrad) a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení stavebních dominant, zejména zámku Nový Hrad. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na stavební dominanty. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

41 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Začlenění dálnice D7 do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes dálnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES.

4.2.18 OKRSEK K16 CÍTOLÍBSKÁ PLOŠINA Lokalizace a popis: Okrsek je umístěn v centrální části řešeného území jižně od Ohře. Jde o poměrně fádní krajinu bez výrazných prvků reliéfu. Výjimku tvoří zaříznuté údolí Smolnického potoka u Brloha. Vodními toky jsou již zmíněný Smolnický potok a Cítolibský potok. Krajina je využívána zemědělsky. Lesy jsou vázány pouze na svahy údolí Smolnického potoka. Sídla: Líšťany, Cítoliby a Brloh. Hodnoty: Přírodní hodnotou je zaříznuté údolí Smolnického potoka u Brlohu. Stavebními dominantami jsou zámek a kostel v Cítolibech a kostel v Brlohu. Místem krajinného rázu je údolí Smolnického potoka. Specifickou urbanistickou hodnotou jsou bývalé mlýny na Smolnickém potoce – Smolnický mlýn a Vernerův mlýn u Brloha. Problémy: Rozsáhlé půdní bloky nad 50 ha. Ohrožení půd vodní a větrnou erozí. Rozvojové záměry v Cítolibech. Fotovoltaická elektrárna u Senkova. Záměr na rozšíření silnice I/7 v úseku Postoloprty – hranice ORP na čtyřpruh (D7). Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní a větrnou erozí. Ochrana harmonického vztahu sídla Brloh a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení erozních svahů údolí Smolnického potoka včetně jejich horizontů a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a stavební dominanty. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v prostoru údolí Smolnického potoka. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Revitalizace těžebny u Líšťan formou přirozené sukcese. Realizace poldrů a retenčních ploch u Cítolib a Líšťan.

42 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Odstranění fotovoltaické elektrárny. Začlenění dálnice D7 do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes dálnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES.

4.2.19 OKRSEK K17 CHLUMČANSKÁ PLOŠINA Lokalizace a popis: Okresek je umístěn v centrální části řešeného území. Jedná se o svažitou plošinu s výraznými dominantami Blšanského vrchu a Malého Chlumu. Hlavním vodním tokem je Smolnický potok, který má několik malých, převážně umělých přítoků. Mezi Chlumčany a Blšany je na potoce a jeho přítocích několik malých rybníků. Krajina je využívána zemědělsky, podíl lesů a přírodních krajinných prvků je minimální. Sídla: Louny (část), Černčice (část), Blšany u Loun, Chlumčany, Vlčí a Veltěže. Hodnoty: Vrcholy Blšanský vrch a Malý Chlum jsou chráněny jako evropsky významná lokalita a maloplošné zvláště chráněné území. Významnými stavebními dominantami jsou zámek v Blšanech a kostel v Chlumčanech. Hodnotnou částí území je Podhrázský mlýn u Veltěž, který patří do skupiny mlýnů na Smolnickém potoce. Problémy: Neúměrně velké půdní bloky (nad 50 ha) Plochy půd s významným ohrožením vodní a větnou erozí. Nevhodná úprava koryt některých úseků vodních toků. Rozvojové záměry v okolí Blšan vedoucí k nepřijatelnému propojení Loun a Blšan a k poškození předpolí Blšanského vrchu. Fotovoltaické elektrárny u Blšan a Loun. Záměr na rozšíření silnice I/7 v úseku Postoloprty – hranice ORP na čtyřpruh (D7). Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní a větrnou erozí. Ochrana vizuálního působení Blšanského vrchu a Malého chlumu a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a stavební dominanty. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v prostoru Blšanského vrchu a Malého chlumu. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES.

43 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Revitalizace úseku Smolnického potoka mezi Blšany a Veltěžemi vč. vodní nádrže na bočním rameni. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Odstranění fotovoltaických elektráren. Omezení rozvojových ploch mezi Blšany a Louny. Začlenění dálnice D7 do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes dálnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES.

4.2.20 OKRSEK K18 PERUCKO-SLAVĚTÍNSKÉ STUPNĚ Lokalizace a popis: Okrsek je umístěn ve východní části řešeného území jižně od Ohře. Jde o stupňovinu, jejíž morfologie dokládá ohárecké zlomové pásmo. Důležitým prvkem reliéfu krajiny jsou právě zmíněné stupně, zejména jejich zalesněné svahy u Slavětína a Peruce. Velice významným prvkem je zaříznuté údolí Débeřského potoka, mezi Hřivčicemi a Stradonicemi. Hlavním tokem je D0beřský potok, dalšími toky jsou Slavětínský potok a vodoteče mezi Kystrou a Pátkem. Krajina je zemědělsky využívaná, lesy jsou soustředěny ve větší ploše do okolí Peruce a Slavětína. Sídla: Peruc, Hřivčice, Stradonice a Pátek. Hodnoty: Hlavní hodnotou území je morfologie krajiny. U Stradonice se nachází maloplošné zvláště chráněné území Štola Stradonice. Místy krajinného rázu jsou stupně Bytina, Perucký les a údolí Débeřského potoka. Významnými stavebními dominantami jsou zámky v Peruci a v Pátku, kostely v Peruci a ve Slavětíně a rozhledna Stradonka. U Stradonic se nachází zbytky hradiště z počátků keltského osídlení. Hodnotou v oblasti rekreačního využití je kemp Peruc. Specifickou urbanistickou hodnotou jsou bývalé mlýny na Débeřském potoce – Débeřský mlýn, Hořejší mlýn a Dolejší mlýn. Problémy: Neúměrně velké bloky orné půdy. Ohrožení půdy větrnou erozí. Nevhodné úpravy koryt vodotečí mezi Kystrou a Pátkem. Brownfield dvora Débeř.

44 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Rámec opatření: Velmi naléhavé zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitosti. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní a větrnou erozí. Ochrana harmonického vztahu sídel Pátek a Hřivčice a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení stupňů Bytina a Perucký les a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a stavební dominanty. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A. Ochrana údolí Débeřského potoka před zástavbou. Obnova Débeřského dvora a jeho využití pro volný čas nebo cestovní ruch Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.21 OKRSEK K19 TOUŽETÍNSKÉ STUPNĚ Lokalizace a popis: Okrsek je lokalizován ve středu jižní části řešeného území. Jde o stupňovinu s již méně znatelnými zlomovými stupni. Kromě stupňů krajina postrádá výraznější prvky reliéfu. V okrsku se nachází prameniště Débeřského potoka, jiné vodoteče zde nejsou. Využití krajiny je ryze zemědělské, podíl přírodě blízkých krajinných prvků je minimální Sídla: Toužetín, Donín, a Sulec (část). Hodnoty: Do okrsku zasahují stupně Bytina a Perucké lesy, které jsou místem krajinného rázu. Jiné přírodní hodnoty zde nejsou. Významnými stavebními dominantami jsou kostely ve Vrbně a v Toužetíně a pozůstatek větrného mlýna v Doníně. Problémy: Neúměrně velké bloky orné půdy. Záměr na rozšíření silnice I/7 v úseku Postoloprty – hranice ORP na čtyřpruh (D7). Rámec opatření: Velmi naléhavé zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Ochrana harmonického vztahu sídel Toužetín a Donín a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby.

45 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Ochrana vizuálního působení stupňů Bytina a Perucký les a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a stavební dominanty. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Začlenění dálnice D7 do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes dálnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES.

4.2.22 OKRSEK K20 ČERNOCHOVSKÁ PLOŠINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v jihovýchodní části řešeného území. Jde o prakticky rovnou fádní krajinu Slánské tabule. Využití je ryze zemědělské, stupeň zornění je vysoký, podíl přírodních prvků prakticky nulový. Součástí území je i sportovní letiště Panenský Týnec. Sídla: Černochov. Hodnoty: Jedinou hodnotou území je významná stavební dominanta kostel v Černochově. Problémy: Kritická velikost půdních bloků orné půdy. Rámec opatření: Velmi naléhavé zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Ochrana harmonického vztahu sídla Černochov a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení hrany zlomového stupně Perucký les a stavební dominanty. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedené místo krajinného rázu a stavební dominantu.

4.2.23 OKRSEK K21 HŘIVICKO - DOMOUŠICKÁ PAHORKATINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v severozápadní části řešeného území. Jde o jádrové území vrchoviny Džbán s velmi výraznými reliéfními tvary údolí Lhotského potoka a Hasiny v severojižní směru a dílčích údolí pravostranných přítoků Výrovka, Pnětlucký potok, Markvarecký potok a dalších menších vodotečí. Mezi údolími se nachází ploché tabule Markvarecká rovina, Kapucínský les, Červený vrch, Pravda, Písečný vrch, Rovina a Zadní rovina. Velmi významným prvkem reliéfu je ostroh Okrouhlík viditelný v dálkových pohledech Okrsek představuje velmi vyváženou krajinu s lesnickým a zemědělským využitím s významným podílem pěstování chmelu. Sídla: Hřivice, Pnětluky Markvarec, Konětopy, Solopysky a Domoušice.

46 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Hodnoty: Území je součástí Přírodního parku Džbán. Zcela zásadní hodnotou jsou reliéfní tvary - svahy údolí a tabulová návrší a ostrohy. Místy krajinného rázu jsou svahy jednotlivých údolí a jednotlivá tabulová návrší. Významnými stavebnímu dominantami jsou kostel a zvonice v Hřivicích, kostel v Pnětlukách, kostel a zámek v Domoušicích a zřícenina hradu Pravda. Okrsek je unikátní dochovanými stopami historického osídlení. K nejvýznamnějším památkám keltského osídlení patří Kamenné řady na návrší Rovina a blízké stopy hradiště Rovina. Dalšími památkami jsou hradiště v Markvarci a hradiště Okrouhlík. Problémy: V menším rozsahu půdní bloky nad 50 ha a nevhodné úpravy koryt vodních toků. Ohrožení půd vodní erozí. Výskyt invazivního bolševníku velkolepého. Sporné rozvojové záměry v Markvarci a Hřivicích Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění rozsáhlých půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídla Markvarec a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení svahů jednotlivých údolí, mezilehlých tabulových návrší a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místo krajinného rázu a na stavební dominanty. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v území zahrnutém do přírodního parku Džbán. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Likvidace invazivního bolševníku. Realizace nádrží na Hasině, na Pnětluckém potoce a na bezejmenné vodoteči u Hřivic při zohlednění přírodního charakteru těchto toků. Vhodné dílčí úpravy dalších úseků vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.24 OKRSEK K22 ROČOVSKÁ PLOŠINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v jižní části řešeného území. Jedná se o tabulovou plošinu mezi údolími Hasiny a Klášterského potoka mírně ukloněnou k severu. Tabule zahrnuje návrší Podhora, Selmický les a Okrouhlík V severní části je reliéf formován Zbrašínským potokem. Jde o poměrně vyváženou, především zemědělsky využívanou krajinu s plochami chmelnic. Lesy jsou v ucelené ploše u Selmic kolem horního toku Zbrašínského potoka.

47 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Sídla: Ročov, Selmice, Kocanda, Senkov, Hořany a Zbrašín. Hodnoty: Okrsek je součástí Přírodního parku Džbán. Území okrsku nezahrnuje hodnotné přírodní a krajinné prvky. Významnou stavební dominantou je kostel v Ročově. Problémy: V oblasti Selmic a Zbrašína ohrožení půd vodní erozí. V omezené míře velké půdní bloky nad 50 ha. Záměr na výstavbu fotovoltaické elektrárny v Ročově. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídla Hořany a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení svahů jednotlivých údolí ohraničujících plošinu a stavební dominanty. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a na stavební dominantu. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v území zahrnutém do přírodního parku Džbán. Vyloučení záměrů na výstavbu fotovoltaických elektráren. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.25 OKRSEK K23 VINAŘICKÁ ÚDOLÍ Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v jižní části řešeného území. Jde o zaříznutá údolí Klášterského a Smolnického potoka s mezilehlým tabulovým návrším Lavička a navazujícím tabulovým návrším Štít, která jsou součástí pohoří Džbán. Významnými prvky reliéfu jsou svahy výše zmíněných údolí a na ně navazujících údolí krátkých přítoků Klášterského potoka a Smolnického potoka. Okrsek představuje vyváženou krajinu s lesnickým a zemědělským využitím s významným podílem pěstování chmelu. Sídla: Brodec, Břínkov, Divice, Průhon, Úlovice, Vinařice a Dolní Ročov.

48 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Hodnoty: Území je součástí Přírodního parku Džbán. Nejvýznamnější přírodní hodnotu představují reliéfní tvary - svahy údolí a tabulová návrší. Na okraji návrší Štít je maloplošné chráněné území Velký a Malý Štít. Místy krajinného rázu jsou svahy jednotlivých údolí a tabulových návrší. Významnými stavebními dominantami jsou zámek Brodec, věž tvrze v Divicích, kostel ve Vinařicích a jedna z nejcennějších památek řešeného území – kostel bývalého kláštera v Dolním Ročově. U Vinařic se nachází nevýrazné pozůstatky hradu Vinařice. Specifickou urbanistickou hodnotou jsou bývalé mlýny na hlavních potocích – Brodecký mlýn na Klášterském potoce a mlýny Divice, Průhon, Pochvalov a Solostrý na Smolnickém potoce. Problémy: V malé míře půdní bloky nad 50 ha. Půdy výrazně ohrožené vodní erozí. Nevhodné úpravy koryt některých vodních toků. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídel Břínkov, Divice, Úlovice, Vinařice a Dolní Ročov a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení svahů jednotlivých údolí a tabulových plošin a stavebních dominant. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na uvedená místa krajinného rázu a na stavební dominanty. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v území zahrnutém do přírodního parku Džbán. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.26 OKRSEK K24 SMOLNICKÁ PLOŠINA Lokalizace a popis: Okrsek se nachází v jižní části řešeného území. Jde o mírně zvlněnou plošinu s doznívajícími stupni oháreckého zlomového pásma stupňovinu přecházejí v tabulové plošiny. Okrsek postrádá výraznější prvky reliéfu s výjimkou okraje rokle u Smolnice, nejsou zde žádné vodní toky s výjimkou odvodňovacích zařízení u Hříškova. Využití krajiny je ryze zemědělské, podíl přírodě blízkých krajinných prvků je minimální. Sídla: Smolnice, Nová Ves, Hříškov, Hvížďalka, Bedřichovice a Sulec (část).

49 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Hodnoty: Část okrsku spadá do přírodního parku Džbán. Jedinou hodnotou území je významná stavební dominanta kostel ve Smolnici. Kostel je díky svému umístění na ostrohu plošiny patrný v dálkových pohledech se severní a západní strany. Problémy: Neúměrně velké bloky orné půdy. V menší míře ohrožení půd vodní erozí. Záměr na rozšíření silnice I/7 v úseku Postoloprty – hranice ORP na čtyřpruh (D7). Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídel Nová Ves, Smolnice a Hříškov a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení stavební dominanty. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na stavební dominantu. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v území zahrnutém do přírodního parku Džbán. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Začlenění dálnice D7 do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes dálnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES.

4.2.27 OKRSEK K25 ÚDOLÍ MEZI ŽEROTÍNEM A ÚHERCI Lokalizace a popis: Okrsek je umístěn v jižní části území. Jedná se mírně zvlněnou krajinu s výraznými údolími Úhereckého a Žerotínského potoka. Dalším vodním tokem je Samotínský potok protékající v mělkém údolí od Zíchovce. Krajina je využívána převážně zemědělsky, krajinné prvky přírodního charakteru a lesy jsou pouze v údolí Úhereckého potoka a v prostoru Žerotína. Součástí území je i sportovní letiště Panenský Týnec. Sídla: Panenský Týnec, Žerotína Úherce. Hodnoty: Část okrsku spadá do přírodního parku Džbán. Významnějšími přírodními hodnotami jsou údolí Úhereckého potoka a Žerotínského potoka s plochami lesů, které jsou místy krajinného rázu.

50 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Významnou stavební dominantou jsou ruiny nedostavěného kostela v Panenském Týnci. Dokladem historického vývoje osídlení jsou pozůstatky hradu Žerotín a kostelík sv. Blažeje, jehož prostředí je poškozeno přeložkou silnice I/7. V oblasti turistického využití krajiny je významnou hodnotou koupací Žerotínský rybník. Problémy: Velké půdní bloky nad 50 ha. Ohrožení půd větrnou a vodní erozí. Nevhodně upravené koryta úseků vodních toků. Záměr na rozšíření silnice I/7 v úseku Postoloprty – hranice ORP na čtyřpruh (D7). Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní a větrnou erozí. Ochrana vizuálního působení údolí Úhereckého a Žerotínského potoka a stavební dominanty. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na místa krajinného rázu a na stavební dominantu. Vyloučení staveb přípustných dle § 18 odst. 5 stavebního zákona v území zahrnutém do přírodního parku Džbán. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Začlenění dálnice D7 do krajiny vhodnými vegetačními opatřeními. Zajištění prostupnosti přes dálnici pro organismy v místě křížení s biokoridory ÚSES.

4.2.28 OKRSEK K26 ÚDOLÍ U TELCŮ Lokalizace a popis: Malý okrsek v jižní části řešeného území. Jde o zaříznuté údolí Skalského potoka pokračující na území sousedního SO ORP Slaný. Jde vyváženou sídelní a zemědělskou krajinu s poměrně velkým podílem přírodě blízkých krajinných prvků. Sídla: Telce. Hodnoty: Přírodní hodnotou je samotné údolí Skalského potoka se zachovanými plužinami a výchozy křídových pískovců. Významnou stavební dominantou je kostel v Telcích. Problémy: Velké půdní bloky nad 50 ha. Ohrožení půd vodní erozí.

51 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Skládka suti v bývalém lomu. Rámec opatření: Zvýšení podílu krajinných prvků k rozčlenění půdních bloků, omezení erozního ohrožení, zlepšení vodního režimu krajiny a zvýšení ekologické stability a biologické rozmanitost. Agrotechnická opatření k minimalizaci poškození půd vodní erozí. Ochrana harmonického vztahu sídla Telce a krajiny zejména omezením plošného rozvoje a omezením výškové hladiny zástavby. Ochrana vizuálního působení údolí Skalského potoka a stavební dominanty. Nepřípustnost staveb, které by mohly svým výškovým či plošným rozsahem poškodit pohledy na místo krajinného rázu a na stavební dominantu. Ukončení skládkování suti v bývalém lomu, úprava skládky a ponechání prostoru přirozené sukcesi. Úpravy a doplnění cestní sítě pro prostupnost krajiny. Realizace navržených skladebných částí ÚSES. Vhodné dílčí úpravy vodního tok a jejich vegetačního doprovodu ke zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků.

4.2.29 OKRSEK K27 ZÍCHOVECKÁ PLOŠINA Lokalizace a popis: Malý okrsek na jižním okraji řešeného území. Jedná se o část lesního masivu přecházejícího do území OS ORP Slaný. Sídla: žádná Hodnoty: Bez významných hodnot. Problémy: Bez zjištěných problémů. Rámec opatření: Bez navržených opatření.

52 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

5. NÁVRH OPATŘENÍ NA OCHRANU A ROZVOJ ZJIŠTĚNÝCH HODNOT A POTENCIÁLŮ

5.1 OCHRANA A ROZVOJ HODNOT KRAJINY Ochrana hodnot krajiny se z pohledu jejího zajištění člení na dva postupy. První z nich se týká hodnot, které mají jednoznačnou zákonnou ochranu dle právního řádu České republiky. mezi tyto hodnoty patří: - zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, evropsky významné lokality a památné stromy; - nemovité kulturní památky v krajině; - archeologická naleziště; - půdy I. a II. třídy ochrany; - zdroje nerostných surovin; - vodní zdroje; - plochy lesů apod. Ochrana těchto hodnot je zajištěna postupy příslušných orgánů veřejné správy. Úkolem územního plánování je tyto hodnoty respektovat a definovat podmínky pro jejich ochranu v souvislosti s rozvojem území. Případné nedodržení podmínek ochrany těchto hodnot je selháním veřejné správy a nemůže být řešeno ani ÚSK ani územně plánovací dokumentací. Druhým typem jsou hodnoty, jejichž ochrana a rozvoj jsou právními normami garantovány, ale pouze obecně. V územně plánovacích podkladech a dokumentacích je pak nezbytné stanovit podrobnější podmínky ochran těchto hodnot. Příkladem takových hodnot jsou: - volná krajina jako celek; - skladebné části ÚSES závazně vymezované v územně plánovacích dokumentacích; - přírodní dominanty, významné prvky reliéfu místa a stavební dominanty ve smyslu pozitivních charakteristik krajinného rázu; - urbanisticky hodnotné části sídel; - architektonicky významné stavby; - drobné krajinné prvky přírodní i stavební povahy apod. Ochrana všech hodnot zjištěných v rámci analytické části ÚSK je výchozí premisou této studie. V ÚSK jsou navržena následující opatření k ochraně hodnot: - ochrana cenných přírodních lokalit; - ochrana pozitivních charakteristik krajinného rázu; - ochrana říčních niv; - ochrana přírodních zdrojů. Je nutné poznamenat, že k ochraně hodnot, zejména k ochraně volné krajiny a přírodních zdrojů přispívají také všechna opatření uvedená v kap. 6 a 7.

53 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

OCHRANA CENNÝCH PŘÍRODNÍCH LOKALIT Na základě analýzy je navržena ochrana cenných přírodních lokalit jako významných krajinných prvků nebo maloplošných zvláště chráněných území dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Přehled lokalit uvádí následující tabulka. Jejich plošné vymezení je zakresleno ve výkresu 2.01A. Označení lokalit je shodné s označením v analytické části, lokalita n14 (významný mokřad Ohře) byla ale z návrhu na ochranu vypuštěna, neboť je chráněn jako EVL. Tabulka 2: Přehled cenných přírodních lokalit navržených k ochraně

Označení Lokalita a její charakteristika Obec Lenešický rybník - vodní a mokřadní společenstva, lokalita vodních ptáků, n01 Lenešice mokřad regionálního významu n02 bílá stráň u Lenešic - paleontologické naleziště Lenešice n03 opuštěná cihelna - spontánní sukcese, palentologická lokalita Lenešice Dobroměřické pískovny - mokřadní společenstva, mokřad lokálního n04 Dobroměřice významu Dobroměřický rybník - lokalita vodních ptáků, mokřad regionálního n05 Dobroměřice významu n06 Trhlávek - lokalita růže galské Louny n07 bílá stráň u Dobroměřic - suchomilná vegetace Louny n08 bílá stráň Koteřov - paleontologické naleziště Počedělice n09 bílá stráň u Orasic - paleontologické naleziště Počedělice n10 luhy u Volenic - lužní společenstva Počedělice, Peruc n11 Dolejší Hůrky - mokřadní společenstva, mokřad lokálního významu Postoloprty n12 bažantnice u Levonic - lužní společenstva Postoloprty n13 V luhu - lužní společenstva Postoloprty n15 Bažantnice v Černčicích - lužní společenstvo, naleziště tulipánu lesního Černčice n16 tůně u Obory - mokřadní a lužní společenstva Obora n17 Loužek u Obory - prameništní lužní les, mokřad regionálního významu Obora n18 Stará řeka - mokřadní a lužní společenstva, mokřad lokálního významu Počedělice, Slavětin n19 bílá stráň u Kystry - paleontologické naleziště Slavětín n20 bílá stráň u Koštic - paleontologické naleziště Koštice n21 stráň u Brlohu - naleziště kavylu Ivanova Louny n22 Touchovická stráň - naleziště teplomilných rostlin Hřivice

OCHRANA POZITIVNÍCH ZNAKŮ KRAJINNÉHO RÁZU Jednou z významných hodnot krajiny chráněných dle zákona č.114/1992 Sb. je i krajinný ráz. V rámci ÚSK jsou sledovány tyto formy ochrany krajinného rázu: - ochrana harmonické vztahu sídel a krajiny - Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu, mezi které patří přírodní krajinné dominanty, vybrané významné prvky reliéfu - ochrana významných stavebních dominant - ochrana údolí vodních toků před zástavbou - plochy s vyloučením staveb dle § 18 odst. 5 stavebního zákona

54 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

1. Ochrana harmonického vztahu sídel a krajiny V rámci analytické části byla identifikována sídla, jejichž zástavba je ve vztahu ke krajině v harmonickém vztahu. Ochrana výrazu těchto sídel ve vztahu ke krajině je jednou ze zásad ochrany krajinného rázu. Přehled sídel uvádí následující tabulka. Tabulka 3: Přehled sídel v harmonickém vztahu s krajinou

Obec Sídla v harmonickém vztahu s krajinou Hříškov Hříškov Hřivice Markvarec Chožov Mnichovský Týnec Chraberce Chraberce Jimlín Jimlín – Nový Hrad Koštice Želevice Libčeves Mnichov, Hořenec, Jablonec, Sinutec, Řisuty, Židovice, Hnojnice Louny Brloh Nová Ves Nová Ves Peruc Pátek, Radonice nad Ohří, Hřivčice, Černochov, Telce Počedělice Orasice Postoloprty Levonice, Hradiště, Mradice, Malnice, Seménkovice, Seletice Raná Hrádek Ročov Dolní Ročov, Úlovice, Břínkov Smolnice Smolnice Toužetín Toužetín, Donín Vinařice Vinařice, Divice Zbrašín Hořany Želkovice Želkovice 2. Ochrana vizuálního působení míst krajinného rázu, mezi které patří přírodní krajinné dominanty, vybrané významné prvky reliéfu. Vymezení přírodních krajinných dominant bylo provedeno v rámci analytické části, všechny tyto dominanty byly označeny za místa krajinného rázu. Dominanty jsou rozlišeny podle významnosti svého působení v krajinné scéně do tří úrovní. Význam 1 mají dominanty místního významu ovlivňující krajinný obraz ve svém nejbližším okolí. Význam 2 představují dominanty ovlivňující krajinný obraz v některých vzdálenějších pohledech. Význam 3 mají dominanty zásadní, určující pro obraz krajiny SO ORP jako celku. Přehled přírodních krajinných dominant uvádí následující tabulka. Jejich lokalizace je zakreslena ve výkresu 2.01A. Označení dominant je shodné s označením v analytické části. Tabulka 4: Místa krajinného rázu - významné přírodní krajinné dominanty

Označení Přírodní krajinná dominanta význam obce p01 Svinky 435 m a 436 m n. m 2 Kozly p02 Tobiášův vrch 354 m 1 Kozly p03 Dlouhá 483 m 3 Kozly, Libčeves p04 Libeš 444 m 2 Želkovice

55 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Označení Přírodní krajinná dominanta význam obce p05 Lounek 344 m 1 Želkovice p06 Hradišťko 535 m 3 Libčeves p07 Plešivec 509 m 2 Libčeves p08 Kamýk 437 m 2 Libčeves p09 Líska 534 m 3 Libčeves p10 Srbsko 560 m 3 Libčeves p11 Číčov 476 m 2 Libčeves p12 Vraníky (Vraník) 483 m 3 Libčeves p13 Křížový vrch 450 m 2 Libčeves p14 Křížové vršky 385 m 2 Libčeves p15 Malý vrch 375 m 2 Libčeves p16 Šibeník 344 m 1 Libčeves p17 Mlýnský vrch 336 m 1 Libčeves p18 kóta 297 m 1 Libčeves p19 Kamenná slunce 252 m 1 Libčeves p20 Oblík 509 m 3 Libčeves, Raná p21 Srdov 482 m 3 Libčeves, Chraberce p22 Brník 471 m 3 Libčeves, Chraberce, Chožov p23 Jezeř 252 m + 262 m 1 Počerady p24 Břvanský vrch 297 m 1 Břvany p25 Raná 457 m 3 Raná p26 Peklo 338 m + Chožovský vrch 359 m 3 Chožov p27 Libčeveský vršek 299 m 1 Chožov p28 Přední vršek 279 m 1 Chožov p29 Malý vrch 246 m 1 Chožov p30 Syslík 285 m 2 Chožov p31 návrší u Bílých strání 268 m 1 Chožov p32 Krušina (Rybářovic vršek) 224 m 1 Chožov p33 Stráň 249 m 1 Koštice p34 Lenešický rybník 2 Lenešice p35 Lenešický chlum 2 Lenešice p36 Červený vrch 271 m 2 Dobroměřice p37 Trhlávek 271 m 1 Louny p38 Černodoly 301 m 2 Louny p39 Podivák 272 m 1 Louny p40 Malý vrch 292 m 2 Vršovice p41 kóta 236 m 1 Vršovice p42 Hladový vrch 258 m 1 Vršovice p43 Velký vrch 303 m 3 Vršovice p44 Březenský vrch 237 m 1 Postoloprty

56 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Označení Přírodní krajinná dominanta význam obce p45 Mělce 223 m 1 Louny p46 Blšanský (Pšanský) vrch 293 m 2 Blšany u Loun p47 Malý chlum 283 m 2 Chlumčany p48 Markvarecká rovina 470 m 3 Hřivice p49 Okrouhlík 444 m 3 Hřivice, Zbrašín p50 Lavička 407 m 2 Ročov p51 Podhora 459 m 2 Ročov, Domoušice p52 V Březinách 388 m 1 Nová Ves p53 U komory 401 m 1 Nová Ves p54 Červený vrch 400 m 1 Pnětluky p55 Pravda 484 m 2 Pnětluky p56 Štít 445 m 2 Vinařice p57 Pískový vrch 526 m 3 Domoušice p58 Zadní Rovina 524 m 3 Domoušice p59 Velká hora 505 m 3 Domoušice Významné prvky reliéfu byly vymezeny v analytické části. Jsou jimi krajinné předěly, svahy a stráně, údolí a rokle. Jako místa krajinného rázu byly vybrány pouze ty prvky reliéfu, které se zásadně projevují v krajinném obrazu území. Stejně jako u přírodních krajinných dominant, jsou i prvky reliéfu rozlišeny dle významnosti do tří stupňů. Význam 1 mají prvky reliéfu místního významu ovlivňující krajinný obraz ve svém okolí. Jako místa krajinného rázu se uplatňují pouze některé. Význam 2 představují prvky reliéfu krajinný obraz v některých vzdálenějších pohledech. Význam 3 mají prvky reliéfu důležité pro obraz krajiny SO ORP jako celku. Přehled prvků reliéfu, které mají být chráněny jako místa krajinného rázu uvádí následující tabulka. Jejich lokalizace je zakreslena ve výkresu 2.01A. Označení prvků je shodné s označením v analytické části, vzhledem k výběru prvků není tedy označení kontinuální. Tabulka 5: Místa krajinného rázu - významné prvky reliéfu

ID Významný prvek reliéfu Význam Obec r03 rokle levostranného přítoku Suchého potoka 1 Libčeves r08 rokle Suchého potoka 1 Libčeves r09 svahy návrší od Brníku po Libčeveský vršek 1 Libčeves, Chožov r11 svahy pod Brníkem 2 Libčeves, Chožov r12 svahy pod Oblíkem 2 Libčeves, Raná, Chraberce r14 bílé stráně u Třtěna 2 Chožov r19 údolí Hrádeckého potoka 2 Břvany, Raná r20 svahy pod Ranou 2 Raná, Lenešice r21 svahy kaňonu Chomutovky 2 Postoloprty r22 stráň Pod vinicí 1 Postoloprty r23 erozní stráně v Dolejších Hůrkách 2 Postoloprty r24 erozní stráň nad Drahuší 2 Postoloprty

57 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

ID Významný prvek reliéfu Význam Obec r25 erozní stráň u Strkovic 1 Postoloprty r26 mez nad cestou u Strkovic 1 Postoloprty r27 erozní stráň u meandru ve Strkovicích 1 Postoloprty r28 svahy plošiny mezi Mradicemi a Skupicemi 1 Postoloprty r31 val u Března 1 Postoloprty r32 sráz nad řekou u Března 1 Postoloprty r33 svah pod Bílou horou 1 Postoloprty r40 bílá stráň u Dobroměřic 2 Louny, Vršovice r41 stráň nad Měleckým potokem 2 Louny, Postoloprty r44 bílá stráň v Koteřově 1 Počedělice r46 bílá stráň v Orasicích 1 Počedělice r47 stráň v chatové osadě Dobročka 1 Počedělice r48 svah nad potokem Dobročka 1 Koštice r51 svah nad Žejdlíkem mezi Košticemi a Vojnicemi 2 Koštice r55 erozní stráň nad Želevicemi 1 Koštice, Peruc r57 erozní stráně nad Smolnickým potokem 1 Obora r58 erozní stráň v Loužku 2 Obora, Veltěže, Slavětín r59 bílá stráň v Kystře 1 Slavětín r60 svah nad Kystrou 2 Slavětín, Peruc r63 údolí Débeřského potoka 2 Peruc r65 svah pod hradištěm Stradonice 2 Peruc r66 Débeřské údolí 3 Peruc r67 svah nad Chrastínem 2 Peruc r68 Bytina 2 Peruc, Slavětín, Veltěže, Toužetín, Smolnice r69 horní údolí Débeřského potoka 1 Peruc r70 svah mezi Vrbnem a Perucí 1 Vrbno nad Lesy, Peruc r71 údolí Skalského potoka v Telcích 2 Peruc r73 svah návrší Kotanina 1 Peruc r74 údolí Úhereckého potoka 1 Úherce, Panenský Týnec r75 svah pod Ovčínem 1 Panenský Týnec r76 svah mezi Zeměchy a Louny 1 Jimlín, Louny r77 svah pod Novým Hradem 1 Jimlín stráně nad Smolnickým potokem mezi Chlumčany r78 2 Chlumčany, Louny a Brlohem r81 rokle Lipovka 1 Louny, Brodec stráň údolí Smolnického potoka mezi Brlohem a r82 1 Smolnice Smolnicí r83 rokle Cejnák 1 Smolnice r84 rokle ve Vlčí 1 Chlumčany r85 svah nad Opočnem 1 Opočno r86 stráň nad Touchovicemi a Opočnem 1 Opočno, Hřivice

58 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

ID Významný prvek reliéfu Význam Obec r87 stráň mezi Jimlínem a Zbrašínem 1 Jimlín, Zbrašín r88 stráň mezi Touchovicemi a Hořany 1 Zbrašín, Hřivice r90 Senkovská rokle 1 Zbrašín r91 stráň pod Lipovkou 1 Brodec r92 rokle u Ovčína 1 Brodec r93 stráň Foukalka 2 Brodec r94 rokle nad Foukalkou 1 Brodec r97 svahy návrší Na čihadlech 3 Brodec, Vinařice, Ročov r98 svahy návrší V Březinách 3 Nová Ves r99 rokle Novoveského potoka 1 Nová Ves, Vinařice r100 svahy návrší Štít 3 Vinařice, Hříškov r101 rokle a svah návrší Buda 1 Vinařice r102 rokle Čertovky 1 Vinařice r104 údolí Žerotínského potoka 1 Žerotín, Úherce r105 svah návrší Hvížďalka 2 Žerotín r106 stráň nad Samotínským potokem 1 Žerotín r107 Touchovická rokle 1 Hřivice r108 svah nad Hasinou 1 Hřivice r109 Hořanská rokle 1 Hřivice r110 svahy návrší Okrouhlík 3 Hřivice, Ročov r111 svahy tabulové hory Markvarecká rovina 3 Hřivice, Pnětluky r113 svahy tabulové hory Pravda 3 Pnětluky r114 rokle U letoviska 1 Pnětluky r115 svahy výšiny Červený vrch 2 Pnětluky, Ročov r116 rokle Na průhonu 1 Pnětluky, Ročov r117 svahy návrší v Obecním lese 2 Pnětluky, Ročov r118 svah nad Klášterským potokem u Ročova 2 Ročov r119 Břínkovská rokle 1 Ročov r120 svahy tabulové hory Lavička 3 Vinařice, Ročov r121 svahy tabulové hory Rovina 3 Domoušice 3. Ochrana významných stavebních dominant Významné stavební dominanty byly vymezeny v rámci analytické části. Jde o výškově a hmotově významné stavby, které doplňují krajinnou scénu a určují obraz sídel. Jako významné stavební dominanty jsou označeny především kostely a zámky. Přehled významných stavebních dominant uvádí následující tabulka. Jejich lokalizace je zakreslena ve výkresu 2.01A. Označení dominant je shodné s označením v analytické části. Tabulka 6: Významné stavební dominanty jako pozitivní charakteristika krajinného rázu

Označení Významný stavební dominanta obec s01 kostel sv. Martina v Kozlech Kozly s02 kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Libčevsi Libčeves

59 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Označení Významný stavební dominanta obec s03 kostel sv. Petra a Pavla v Želkovicích Želkovice s04 kostel sv. Martina v Břvanech Břvany s05 kostel Všech svatých v Rané Raná s06 kostel Nanebevzetí panny Marie a zámek v Postoloprtech Postoloprty s07 kostel sv. Šimona a Judy v Hradišti Postoloprty s08 zámek ve Strkovicích Postoloprty s09 zámek v Mradicích Postoloprty s10 kostel sv. Jana Křtitele ve Skupcích Postoloprty s11 Eimova chata a Frotzelova rozhledna na Červeném vrchu Dobroměřice s12 chrám sv. Mikluláše v Lounech Louny s13 vodárenská věž v Lounech Louny s14 kostel sv. Vavřince v Černčicích Černčice s15 zámek ve Vršovicích Vršovice s16 kostel sv. Kateřiny v Oboře Obora s17 kostel sv. Mikuláše v Orasicích Počedělice s18 zámek nový hrad v Jimlíně Jimlín s19 zámek Cítoliby Cítoliby s20 kostel sv. Jakuba v Cítolibech Cítoliby s21 kostel sv. Klementa v Chlumčanech Chlumčany s22 zámek v Blšanech Blšany u Loun s23 kaple Navštívení Panny Marie Slavětín s24 kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně Slavětín s25 kostel Povýšení sv. Kříže v Radonicích Peruc s26 zámek v Pátku Peruc s27 rozhledna Stradonka Peruc s28 kostel sv. Petra a Pavla v Peruci Peruc s29 zámek v Peruci Peruc s30 kostel sv. Václava v Černochově Peruc s31 kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opočně Opočno s32 kostel sv. Havla v Brlohu Louny s33 kostel sv. Bartoloměje ve Smolnici Smolnice s34 zámek v Toužetíně Toužetín s35 kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vrbně Vrbno nad Lesy s36 kostel a zvonice sv. Jakuba v Hřivicích Hřivice s37 zámek Brodec Brodec s38 kostel sv. Matouše v Pnětlukách Pnětluky s39 zřícenina hradu Pravda Pnětluky s40 tvrz v Divicích Vinařice s41 bývalý větrný mlýn v Doníně Toužetín bývalý klášter a zámek a nedokončený kostel Panny Marie v s42 Panenský Týnec Panenském Týnci

60 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Označení Významný stavební dominanta obec s43 kostel sv. Mikuláše a Anny v Telcích Peruc s44 zámek v Domoušicích Domoušice s45 kostel sv. Martina v Domoušicích Domoušice s46 kostel Narození Panny Marie v Ročově Ročov s47 klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově Ročov s48 kostel sv. Jiljí ve Vinařicích Vinařice 4. Ochrana údolí vodních toků před zástavbou Údolí vodních toků, zejména ta, která výrazně utváří morfologii území, jsou místem krajinného rázu. Jejich ochrana by měla být důsledná a měla by v nich bát vyloučena jakákoliv výstavba kromě stavebních úprav cest, mostků, informačních systémů ap. V ÚSK jsou jako údolí chráněná před zástavbou vymezena údolí: - Hrádeckého potoka (obce Raná a Břvany); - Suchého potoka (obce Libčeves a Želkovice); - Débeřského potoka (obec Peruc). 5. Plochy s vyloučením staveb dle § 18 odst. 5 stavebního zákona Jako jeden z nástrojů ochrany krajinného rázu ÚSK navrhuje vymezení ploch s vyloučením staveb umístitelných v nezastavěném území. V těchto plochách je možné v z důvodů naléhavosti umístit stavby rekonstrukcí dopravní sítě, doplnění cest, lávek, mostků, odpočívadel a informačního systému pro pěší a cyklisty a též staveb pro ochranu přírody a pro předcházení ekologických rizik a negativních jevů a samozřejmě nezbytných staveb technické infrastruktury nenarušujících krajinný ráz. Plochy jsou zakresleny ve výkresu 2.01.A a zasahují na území obcí Blšany, Černčice, Domoušice, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Koštice, Kozly, Lenešice, Libčeves, Líšťany, Louny, Nová Ves, Obora, Panenský Týnec, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vršovice, Zbrašín a Žerotín.

OCHRANA NIV Ochrana niv je garantována zákonem č. 114/1992 Sb., neboť nivy jsou zařazeny mezi významné krajinné prvky dle § 3 a 4 tohoto zákona. V rámci ÚSK jsou vymezeny nivy vodních toků Ohře, Chomutovka a Hasina (viz výkres 2.01.A). Vymezení niv provedl zhotovitel ÚSK na základě těchto skutečností: - záplavové území Q100; - výskyt lužních lesů; - výskyt mokřadů a vodních ploch; - přirozené hranice v terénu.

OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Ochrana přírodních zdrojů je podrobně popsána v kapitole 7. Opatření jsou zakreslena ve výkresu 2.01.C. V oblasti ochrany vod jsou navrhována opatření: - zajištění ochrany pramenišť; - vymezení revitalizaci úseků vodních toků;

61 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

- ochrana a doplnění mokřadů, vodních ploch a retenčních prostor. V oblasti ochrany půd jsou navrhována zejména opatření: - vymezení ploch s uplatněním agrotechnických a biotechnických opatření na ochranu půd před erozí; - zatravnění; - doplnění krajiny o nové drobné krajinné prvky – aleje a vegetační doprovody cest, meze, břehové porosty ap.; - doplnění vodních ploch; V oblasti ochrany živé= přírody jsou navrhována opatření - ochrana cenných přírodních lokalit; - doplnění skladebných částí ÚSES; - doplnění krajiny o nové drobné krajinné prvky – aleje, meze ap.; - vymezení revitalizaci úseků vodních toků; - ochrana a doplnění mokřadů, vodních ploch a retenčních prostor.

5.2 OPATŘENÍ PRO VYUŽITÍ KRAJINNÝCH POTENCIÁLŮ Podle metodického pokynu pro ÚSK je krajinný potenciál „schopnost krajiny poskytovat určité možnosti a předpoklady pro různorodé využívání krajiny s cílem uspokojit potřeby lidské společnosti.“ Jedná se o definici silně antropocentrickou zaměřenou otázkou na definování potřeb lidské společnosti. V analytické části ÚSK OS ORP Louny je vymezení krajinných potenciálů vychází z koncepce krajinného potenciálu rozpracované německou geoekologickou školou. Krajinný potenciál dle této školy vyjadřuje vhodnost krajiny k určitému využívání, ale zároveň i míru tohoto využívání, která pak vyplývá z poznání stability krajiny. Tato definice podtrhuje nejen potřeby člověka ale i vlastní stav krajiny. Pro účely ÚSK v řešeném území je rozlišován potenciál: 1. Sídelní / rozvojový. 2. Produkční zemědělský. 3. Produkční lesnický. 4. Produkční těžební. 5. Vodohospodářský. 6. Rekreační a kulturní. 7. Pro plnění ekostabilizačních funkcí. 8. Pro určení celkového charakteru území, jeho image a autentičnosti. Opatření navržená v ÚSK nesledují jen „využití“ krajinných potenciálů, protože míra využití řady potenciálů je limitní, ale i na jejich „ochranu“ a setrvání schopnosti či vhodnosti krajiny pro určité užívání. V následující tabulce jsou uvedeny okruhy opatření, konkrétně jsou uváděn v popisu krajinných okrsků v části 2.2 ÚSK.

62 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Tabulka 7: Opatření ve vazbě na krajinné potenciály v SO ORP Louny

Potenciál Míra využití Opatření ve vztahu k potenciálům Sídelní / Optimální - limitní Opatření k eliminaci negativních důsledků některých rozvojový realizovaných investic či připravovaných záměrů Produkční Limitní Opatření na ochranu půdy před erozí zemědělský Opatření na zlepšení ekologické stability krajiny, doplnění chybějících částí ÚSES Rozčlenění velkých půdních bloků Produkční Podhodnocená Zalesnění ploch není navrhováno lesnický Obecný požadavek na zvýšení podílu přirozených druhů dřevin Produkční Optimální – limitní Omezení vlivů těžby, návrhy forem rekultivací těžební Vodohospodářský Narušená Opatření ke zvýšení retence vody v krajině Ochrana pramenišť Revitalizace toků Retenční prostory Rekreační Podhodnocená Využití historických hodnot pro poznávací cestovní ruch a kulturní Změny či doplnění cykloturistických tras Doplnění cestní sítě v krajině Pro plnění Narušená Zvýšení podílu přírodě blízkých plošných a liniových prvků ekostabilizačních Rozčlenění velkých půdních bloků funkcí Zajištění funkčnosti a celistvosti skladebných částí ÚSES Pro určení Nelze určit Ochrana míst krajinného rázu (přírodní krajinné dominanty, celkového významné prvky reliéfu) a významných stavebních dominant charakteru Plochy s vyloučením staveb dle § 18 odst. 5 území, jeho image a autentičnosti

63 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

6. OPATŘENÍ K ŘEŠENÍ POTŘEB ČLOVĚKA V KRAJINĚ VČETNĚ RÁMOCVÝCH POŽADAVKŮ NA OPATŘENÍ Obecně lze konstatovat, že veškerá navržená opatření, uvedená v popisu jednotlivých okrsků a v kartách obcí směřují k řešení potřeb člověka v krajině. Tyto potřeby totiž nelze spojovat pouze s rozvojem sídel, hospodářským působením využitím krajiny, ale i s jejím estetickým působením, vodním režimem a také s její ekologickou stabilitou či biologickou diverzitou. Rámcem pro přehled opatření k řešení potřeb člověka v krajině jsou: a) rozvoj sídel; b) prostupnost krajiny; c) zemědělské využití krajiny; d) lesnické využití krajiny; e) rekreační využití krajiny; f) image krajiny.

6.1 ROZVOJ SÍDEL Další plošné rozrůstání sídel v území SO ORP Louny není žádoucí. Jako kritický je v tomto ohledu považován návrh na rozšiřování zástavy mezi Blšanským vrchem a Louny, který zřejmě již nelze zastavit, bylo by ale vhodné ho alespoň v maximální možné míře omezit. V tabulce 2 v kapitole 5.1 jsou uvedena sídla, která jsou vnímána jako sídla v harmonickém vztahu s krajinou. Ani u těchto sídel není možné zcela eliminovat rozvoj, měl by však být soustředně na doplnění proluk a přestavby v zastavěném území. Výškové a hmotové řešení nových staveb by mělo respektovat tradiční prostorové parametry staveb. To ale nevylučuje užití soudobých architektonických přístupů.

6.2 PROSTUPNOST KRAJINY Prostupnost krajiny zejména pro pěší a cyklisty nebyla vyhodnocena jako nedostatečná, i když v rámci analýzy byl identifikovány některé chybějící směry propojení. Zlepšení prostupnosti je řešeno v ÚSK: - doplnění cestní sítě - změnou trasování a doplněním cyklotras

DOPLNĚNÍ CESTNÍ SÍTĚ Na základě analýzy stávající cestní sítě a jejích nedostatků je navrženo doplnění cestní sítě. Do ÚSK jsou převzaty hlavní cesty navržené v plánech společných zařízení komplexních pozemkových úprav, cesty navržené v územních plánech a také cesty doporučené zhotovitelem ÚSK 1 . V ÚSK není sledována dostupnost zemědělských či lesních pozemků pro hospodaření. Doplnění cestní sítě je navrženo v obcích obcí Blšany u Loun, Břvany, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Louny, Chraberce, Jimlín, Libčeves, Koštice, Postoloprty, Kozly, Lenešice,

1 V návrhové části je u většiny opatření použito členění na plánované a doporučené. Za plánovaná opatření jsou považována opatření převzatá z jiných dokumentů (územní plány, zásady územního rozvoje komplexní pozemkové úpravy, studie odtokových poměrů ap.). Doporučovaná opatření jsou opatření navržená zhotovitelem ÚSK.

64 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Líšťany, Obora, Panenský Týnec, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Úherce, Veltěže, Vršovice, Výškov, Zbrašín a Žerotín. Nové cesty jsou zakresleny ve výkresu 2.01.B. Požadavky na nové cesty: 1. Nové cesty by měly být řešeny s propustným povrchem, pokud bude nezbytné použít živici, je nutné zajistit vsakování dešťových vod na okraji cesty. 2. Pro zvýšení významu cest jako krajinotvorných prvků musí být spolu s cestami realizovány i vegetační doprovody formou alejí, skupin stromů či skupin keřů.

UPŘESNĚNÍ A DOPLNĚNÍ CYKLISTICKÝCH TRAS Dalším okruhem opatření je upřesnění a doplnění cyklistických tras. Byla provedena revize tras vedoucích po silnicích a místních komunikacích společně s automobilovým provozem. V případě, že to bylo možné a vhodné, byly tyto trasy přemístěny na stávající nebo nově navrhované (plánované či doporučené) cesty v krajině. Nové cyklistické trasy a trasy upřesňované jsou zakresleny ve výkresu 2.01.B.

6.3 ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽITÍ KRAJINY Zemědělské využití krajiny je primární ekonomickou aktivitou ve volné krajině v rámci SO ORP Louny. Kromě běžných kultur se zde významně uplatňuje pěstování chmele a ovoce (sady). Pro zemědělské využití je rozhodující ochrana půdy před degradací způsobenou zejména větrnou a vodní erozí, které je zejména v některých polohách významné (viz výkres 1.04 analytické části). K degradaci půd zásadně přispívá též hospodaření na velkých půdních blocích. V ÚSK jsou navržena rámcová i konkrétní opatření k eliminaci důsledků eroze a též k rozčlenění velkých půdních bloků (viz kapitolu 7 a výkres 2.01.C): - liniová technická protierozní opatření (průlehy, zasakovací meze, zatravňovací pásy, hrázky, stabilizace drah soustředěného odtoku); - organizační a agrotechnická protierozní opatření; - ochranná zatravnění ploch a údolnic; - ochranná zalesnění; - nové cesty a jejich vegetační doprovody; - liniové krajinné prvky (meze, aleje); Protierozní účinek budou mít i další opatření ke zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků, jako např. plochy pro zajištění funkčnosti a celistvosti skladebných částí ÚSES.

6.4 LESNICKÉ VYUŽITÍ KRAJINY Lesnické využití krajiny je na území SO ORP soustředěno především do oblasti Džbánu. Nové plochy lesů nejsou navrhovány. Pro lesnické využití je obecně staven požadavek zvýšení podílu původních dřevin, které mají vyšší odolnost vůči klimatickým změnám.

65 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

6.5 REKREAČNÍ VYUŽITÍ KRAJINY Území OS ORP Louny má poměrně velký potenciál pro rekreaci. Významné jsou některé objekty či území, které jsou vyhledávanými turistickými cíli. Jedná se především o část území CHKO České středohoří, která zasahuje na území SO ORP Louny, dále historické jádro Loun, přírodní park Džbán a některé jednotlivé památky jako jsou zámky v Peruci a Jimlíně, zříceniny hradů Pravda a Žerotín a také stopy historického osídlení (keltské hradiště ve Stradonicích, skanzen Březno či Kamenné řady u Domoušic. Významnou rekreační aktivitou v území je pěší a zejména cyklistická turistika, která je rozvinuta především v CHKO České středohoří a v přírodním parku Džbán. Konkrétními opatřeními ke zvýšení rekreačního potenciálu krajiny SO ORP Louny jsou - nové cyklotrasy, či upřesnění jejich trasování (viz kap 6.2); - doporučení rekonstrukce Débeřského dvora pro účely rekreace, např. pro agroturistiku.

6.6 IMAGE KRAJINY Vnímání krajiny jako součásti životního prostoru je bohužel v současné době nízké a u většiny lidí podprahové. ÚSK nenavrhuje konkrétní opatření ke změně tohoto postoje, ale zaměřuje se na celkové ozdravení krajiny, které by mohlo mít jako vedlejší efekt pozitivní změnu vnímání krajiny. Důležitá jsou z tohoto pohledu opatření na doplnění přírodě blízkých krajinných prvků a požadavky na ochranu pozitivních charakteristik krajinného rázu.

66 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

7. NÁVRH OPATŘENÍ K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ, SNIŽOVÁNÍ OHROŽENÍ A PŘEDCHÁZENÍ RIZIKŮM V KRAJINĚ VČETNĚ RÁMOCVÝCH POŽADAVKŮ NA OPATŘENÍ Na úvod této kapitoly je nutné znovu upozornit na fakt, že jakékoliv pozitivní opatření v krajině je spojeno v konečném důsledku s mnoha efekty v oblasti ochrany hodnot krajiny a jejích potenciálů, pro řešení potřeb člověka v krajině i k řešení problémů a eliminaci rizik. Požadavky Metodického pokynu na strukturování textové části jsou v tomto ohledu příliš komplikované a vedou ke stavu, že ÚSK nebude pro laiky uchopitelná a přehledná. Návrh opatření k řešení problémů z výše uvedeného důvodu bude opakovat většinu skupin opatření zmíněných již v dřívějších kapitolách a podrobněji popsaných u jednotlivých obcí v kartách obcí. Přehled opatření je uspořádán podle určení hlavních problémů k řešení v návrhové části, které je závěrečným výstupem části analytické. Pro území SO ORP Louny byly určeny tyto základní problémy k řešení: - opatření protierozní ochrany půd v oblasti vodní i větrné eroze; - omezení velikosti půdních bloků; - opatření pro zlepšení vodního režimu krajiny; - opatření pro zlepšení ekologické stability a biologické diverzity krajiny; - opatření na ochranu estetických charakteristik krajiny; - rámec opatření pro zlepšení prostupnosti krajiny.

7.1 OPATŘENÍ PROTIEROZNÍ OCHRANY PŮD V OBLASTI VODNÍ I VĚTRNÉ EROZE A OPATŘENÍ K OMEZENÍ VELIKOSTI PŮDNÍCH BLOKŮ Jak již bylo výše uvedeno, zemědělské využití krajiny a udržení jejího potenciálu pro zemědělské hospodaření je spojeno s omezením trendu degradace půdy erozí. Negativní důsledky eroze jsou umocněny faktem, že velká část zemědělské půdy je obhospodařována na půdních blocích větších než 50 ha. Jedním z opatření proti erozi je tedy i rozčlenění těchto velkých půdních bloků. V ÚSK jsou navržena opatření k eliminaci důsledků eroze a též k rozčlenění velkých půdních bloků: - organizační a agrotechnická opatření, která jsou navržena v obcích Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Černčice, Domoušice, Hřivice, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Lenešice, Libčeves, Líšťany, Louny, Nová Ves, Obora, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Vršovice, Výškov a Zbrašín; - liniová technická protierozní opatření (průlehy, zasakovací meze, zatravňovací pásy, hrázky, stabilizace drah soustředěného odtoku), která jsou navržena v obcích Břvany, Cítoliby, Domoušice, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Koštice, Lenešice, Libčeves, Líšťany, Louny, Opočno, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Smolnice, Vršovice, Výškov a Zbrašín; - ochranná zatravnění ploch a údolnic navržené v obcích Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hříškov, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Koštice, Libčeves, Líšťany, Louny, Obora, Opočno, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Slavětín, Smolnice, Vršovice, Výškov a Zbrašín; - ochranná zalesnění, které jsou navržené v obcích Chožov, Libčeves, Počedělice a Vršovice. - liniové krajinné prvky (meze, aleje), které jsou doporučeny v obcích Břvany, Dobroměřice, Chožov, Jimlín, Koštice, Lenešice, Libčeves, Libčeves, Louny, Peruc, Postoloprty, Raná a Výškov.

67 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Protierozní účinek budou mít i další opatření ke zvýšení podílu přírodě blízkých krajinných prvků, zejména realizace dosud nefunkčních skladebných částí ÚSES. Požadavky na opatření: 1. Při zatravnění je nutné používat osiva se složením blízkým přírodním travním a trávobylinným porostům. 2. Dřeviny použité pro vegetační úpravy by měly odpovídat přirozenému složení lesních společenstev území. a. Vhodnými dřevinami pro polohy dubohabřin jsou: dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides), jeřáb muk (Sorbus aria), svída krvavá (Swida sanguinea), dřín obecný (Cornus mas), kalina tušalaj (Viburnum lantana), brslen evropský (Euonymus europaeus) apod. b. vhodný dřevinami pro polohy luhů jsou: vrba křehká (Salix caprea), vrba bílá (Salix alba), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol bílý (Populus alba), topol černý (Populus nigra), jilm vaz (Ulmus leavis), střemcha obecná (Prunus padus), svída krvavá (Swida sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaeus), vrba košařská (Salix viminalis) apod. c. vhodnými druhy pro polohy doubrav jsou dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatnus), jeřáb břek (Sorbus torminalis), svída krvavá (Swida sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaeus), kalina obecná (Viburnum opulus), krušina olšová (Frangula alnus) apod.

7.2 OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ VODNÍHO REŽIMU KRAJINY V rámci vodního režimu je základní zásadou ÚSK zvýšení retenční schopnosti krajiny. Pro zlepšení vodního režimu a zvýšení retence jsou navrženy opatření uvedená v následujícím přehledu a zakreslená ve výkresu 2.01.C.

PLOCHY PRO ZLEPŠENÍ STAVU PRAMENIŠŤ Plochy terénních a vegetačních úprav zajišťující zvýšení infiltrace vody v okolí pramenišť jsou doporučeny na menších vodních tocích. Jejich přehled uvádí následující tabulka. Tabulka 8: Přehled toků s doporučenou plochou pro zlepšení stavu prameniště

Obec Vodní tok Chožov pravostranný přítok Dobročky u silnice do Třtěna Chraberce Chožovský potok, dvě větve Koštice levostranný přítok Žejdlíku - obě větve u Vojnic Libčeves Dobročka u silnice Libčeves – Mnichovský Týnec Hrádecký potok u silnice I/15 pravostranné přítoky Hrádeckého potoka dvě větve u Jablonce Louny levostranný přítok Dobroměřického potoka u Nečich

RETENČNÍ OPATŘENÍ V rámci USK jsou navrženy vodní a mokřadní plochy a tůně ve vazbě na vodní toky. Jde z větší části o plochy převzaté ze studií odtokových poměrů, některé plochy jsou doporučené zhotovitelem ÚSK.

68 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Přehled navržených mokřadů je uveden v následující tabulce. Tabulka 9: Přehled toků s doporučenou plochou pro zlepšení stavu prameniště

Obec Vodní tok Domoušice u pramene Hasiny na pravostranném přítoku Hasiny Břvany u pramene Jezeře Cítoliby v rámci průlehu Chožov na Dobročce na levostranném přítoku Chožovského potoka Koštice u silnice do Hnojnic mezi Ohří a chatovou osadu u Želevic Libčeves na Dobročce na Hrádeckém potoce u Chravatců Obora u lesa Loužek Počedělice v polích u Orasic Postoloprty na Hasině u Malnic a u Cihelny na pravostranném přítoku Ohře u Skupic Postoloprty na pravostranném přítoku Ohře u Strkovic na průlezích u Vrbky Raná na Hrádeckém potoce u Hrádku Vršovice na levostranném přítoku Ohře pod Velkým vrchem Výškov na průlezích u Vrbky Vodní plochy jsou navrženy v obcích Domoušice, Hřivice, Chožov, Jimlín, Koštice, Libčeves, Líšťany, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná a Výškov. Jde převážně o návrhy převzaté ze studií odtokových poměrů ev. z plánů společných zařízení v projektech KPÚ. Zhotovitel doporučuje nádrž na Žejdlíku v meandru u Vojnic. Vodní plochy převzaté ze studií odtokových poměrů a plánů společných zařízení jsou z hlediska ochrany krajiny a jejích hodnot akceptovatelné. V Domoušicích na soutoku Hasiny a Lhotského potoka je navržena velká nádrž, jejíž realizace by měla zohlednit přírodní charakter toků. Nádrž by bylo vhodné rozdělit na několik menších vodních ploch s ponecháním částí přirozených toků Hasiny a Lhotského potoka Tůně jsou navrženy na Hasině v Domoušicích jako alternativa zmíněné velké nádrže.

REVITALIZACE A ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ V rámci analýzy byly vymezeny úseky vodních toků, u nichž byl zjištěn horší nebo špatný stav koryt. Šlo zejména o toky s technicistně upraveným korytem a také o úseky s nedostatečným vegetačním doprovodem. Na úsecích s nejhorším stavem jsou navržena revitalizační opatření, jejichž smyslem je přiblížení se přirozenému stavu toku a zejména zpomalení proudu vody a zlepšení retenčních schopností toku. Jde převážně o návrhy převzaté ze studií odtokových poměrů ev. z plánů společných zařízení v projektech KPÚ. Zhotovitel doporučuje revitalizace na Chožovském potoce a Žejdlíku. Přehled toků s navrženými revitalizačními opatřeními je uveden v následující tabulce. Tabulka 10: Přehled toků s navrženou revitalizací

69 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Obec Vodní tok Chožov Dobročka (3 úseky) Chožovský potok (3 úseky) Koštice Hnojnický potok (1 úsek) Žejdlík (2 úseky) Libčeves Měrunický potok (1 úsek) Hrádecký potok (4 úseky) přítoky Hrádeckého potoka (2 úseky) Počedělice Chožovský potok (1 úsek) Postoloprty Hasina (1 úsek) Raná Hrádecký potok (2 úseky) Pro úseky vodních toků, na nichž nejsou navržena revitalizační opatření, jsou doporučeny nespecifikované dílčí úpravy vodních toků a jejich vegetačního doprovodu, jejichž cílem je, stejně jako u revitalizací, zpomalení odtoku vody a zajištění ekologických funkcí toků. Požadavky na opatření: 1. Při plánování a realizaci vodních ploch je nutné zohlednit stávající hodnoty údolí vodních toků. 2. U vodních ploch je nezbytné vytvořit dostatečné litorální pásmo. 3. Vegetační doprovod vodních toků musí svým druhovým složení odpovídat přirození vegetaci konkrétního území. 4. Při revitalizaci toků využívat biotechnická opatření ke zpomalení toku, vytvoření tišin a lagun a též biologická opatření (travní, keřové a stromové porosty) k ochraně břehů a zlepšení stavu nivy 5. V plochách k ochraně pramenišť uplatnit vegetační opatření i úpravy terénu ke zvýšení vsakovací schopnosti povrchu

7.3 OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY A BIOLOGICKÉ DIVERZITY KRAJINY Ke zvýšení ekologické stability a biologické diverzity přispěje prakticky jakékoliv opatření směřující ke zvýšení podílů přírodě blízkých prvků. Příkladem jsou travnaté plochy v rámci protierozních opatření, liniové krajinné prvky k rozčlenění půdních bloků, plochy pro zlepšení stavu pramenišť či revitalizace vodních toků.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Konkrétními opatřeními s „nálepkou“ zlepšení ekologické stability jsou především opatření k zajištění funkčnosti a celistvosti ÚSES, tedy realizace nefunkčních úseků a ploch skladebných částí ÚSES. Je nutné uvést, že v pro území SO ORP Louny není zpracován jednotný generel či plán ÚSES a tudíž je řešení ÚSES v územních plánech jednotlivých obcí dosti rozdílné. Situaci „komplikují“ i návrhy řešení ÚSES z plánů společných zařízení z projektů komplexních pozemkových úprav, které se v některých případech odlišují od územních plánů. V rámci USK byla provedena základní revize vymezení skladebných částí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální úrovni dle jednotlivých zdrojů. Byla zhodnocena řešení ÚSES z pozemkových úprav a územních plánů, přičemž řešení z pozemkových úprav jako detailnější a podrobněji projednaná byla v případě odlišnosti od řešení z ÚPD upřednostněna. Součástí revize jsou i doporučení na úpravy vymezení některých skladebných částí popř., na jejich vypuštění či doplnění. Přehled navržených úprav je uveden v následující tabulce.

70 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Tabulka 11: Doporučení k úpravám ÚSES

Obec Návrh opatření Domoušice vymezení ÚSES v novém ÚP na regionální a lokální úrovní rámcově dle doporučení obsaženého v ÚSK Hříškov vymezení úseku v prodloužení LBK 1 vymezeného v ÚP Panenský Týnec pro napojení LBC 1 vymezeného v ÚP Hříškov zrušení úseků LBK 11 a LBK 12, které jsou nelogicky vymezené v sousedství silnice I/7 a nemohou tak plnit požadovanou funkci a nenavazují na vymezení ÚSES v ÚP sousedních obcí Chlumčany vymezení LBK a LBC u Vlčí z důvodu zajištění návaznosti na skladebné části vymezené v ÚP Blšany Chožov upřesnění vymezení LBC 1 na Předním vršku tak, aby bylo dosaženo logického tvaru z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES Koštice upřesnění vymezení NRBK K20 na Ohři včetně vložených LBC a navržených úseků LBK na Ohři z důvodu zajištění souladu se ZÚR Ústeckého kraje Libčeves upřesnění vymezení NRBK K14 a K13, které jsou v platném ÚP pouze osou doplnění části LBC na Libčeveském vršku v návaznosti na LBC na Předním vršku vymezené v ÚP Chožov z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES vymezení LBK mezi Židovicemi a Hnojnicemi na Hnojnickém potoce z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES vymezení LBK mezi Šibeníkem a hranicí obce po přítoku Dobročky z důvodu zajištění návaznosti s LBK vymezený v ÚP Chožov Líšťany upřesnění vymezení LBK v severní části území tak, aby byla zajištěna návaznost na skladebné části ÚSES vymezené v ÚP Jimlín Louny upřesnění vymezení úseku NRBK K21 mezi Oblíkem a Trhlávkem z důvodu zajištění návaznosti vymezení NRBK v ÚP Louny a Raná upřesnění vymezení RBC 1798 tak, aby nebylo rozděleno na dvě části z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES upřesnění vymezení LBK východně od LBC 10 z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES Obora upřesnění vymezení úseků NRBK K20 na Ohři a lokálních biocenter vložených do tohoto NRBK vymezení LBC u Podhrázského mlýna z důvodu logického propojení LBK na Smolnickém potoce a NRBK K21 Panenský vymezení LBC na křížení LBK 2, 3 a 6 z důvodu zlepšení funkčnosti ÚSES Týnec vymezení LBC na hranici s obcí Hříškov z důvodu zlepšení propojení LBK 6 (Panenský Týnec) LBK 10 (Hříškov) a zlepšení funkčnosti ÚSES zrušení LBK 9 přes letiště z důvodu nemožnosti zajistit plnou funkčnost této skladebné části při provozu letiště a možnosti nežádoucích interakcí živočichů a letadel Peruc upřesnění vymezení NRBK K20 na Ohři včetně vložených LBC a navržených úseků LBK na Ohři z důvodu zajištění souladu se ZÚR Ústeckého kraje upřesnění vymezení NRBK K57 včetně vložených LBC z důvodu naplnění požadavků ZÚR Ústeckého kraje a zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES vymezení dvou LBK navazujících na LBC vložená do NRBK K57 z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES Počedělice upřesnění vymezení úseků NRBK K20 na Ohři a lokálních biocenter vložených do tohoto NRBK vymezení LBC a na něj navazující LBK v plochách rozsáhlých půdních bloků mezi Ohří a Chožovem z důvodů zlepšení stavu krajiny a zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES vymezení LBK mezi RBC 1532 a NRBK K20 v meandru u Volenic z důvodů zlepšení stavu krajiny a zajištění funkčnosti ÚSES

71 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Obec Návrh opatření Raná upřesnění vymezení úseku NRBK K21 mezi Oblíkem a Trhlávkem z důvodu zajištění návaznosti vymezení NRBK v ÚP Louny a Raná Ročov vymezení propojení LBK na hranici obcí Senkov a Ročov z důvodů zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES Slavětín doplnění LBK v návaznosti na LBK vymezený v ÚP Peruc doplnění části LBK na hranici s Perucí v návaznosti na LBK vymezený v ÚP Peruc doplnění části LBC na hranici s Perucí v návaznosti na LBK vymezený v ÚP Peruc Úherce zrušení LBK 2 přes letiště z důvodu nemožnosti zajistit plnou funkčnost této skladebné části při provozu letiště a možnosti nežádoucích interakcí živočichů a letadel Vršovice upřesnění vymezení úseku NRBK K20 na hranicích s obcí Obora z důvodů zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES upřesnění vymezení RBC 1798 tak, aby nebylo rozděleno na dvě části z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES Vršovice doplnění části LBC na hranicích s obcí Počedělice z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES

vymezení LBK po vodním toku z Lužerad v návaznosti na vymezení tohoto LBK v ÚP Louny z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES Zbrašín propojení úseků LBK na hranici Zbrašína a Ročova z důvodu zajištění celistvosti a funkčnosti ÚSES Žerotín zrušení LBK 30 vymezeného v ÚP Žerotín z důvodu nenávaznosti na vymezení ÚSES v ÚP Panenský Týnec prodloužení LBK 2 a LBK 3 vymezených v ÚP Panenský Týnec doplnění části LBC 1 vymezeného v ÚP Žerotín s návazností na LBK 37 a související úprava západního okraje LBK 37 Výsledky jsou zakresleny ve výkresu č. 2.01.D. Je nutné ovšem doporučit zpracování plánu ÚSES pro celé území SO ORP Louny v podrobnosti dané metodickým rámcem vymezování ÚSES, který přesahuje míru podrobnosti ÚSK.

REKULTIVACE TĚŽEBEN Na území SO ORP Louny se v současnosti nachází dva lomy a těžbou stavebního kamene v Břvanech (Břvanský vrch) a Chrabercích (Chraberecký vrch), lom s těžbou jílů v Líšťanech zavezenou pískovnu v Postoloprtech (u Vrbky). Pro všechny tyto lokality je doporučeno provést rekultivaci formou základních terénních úprav k zajištění bezpečnosti jejich prostoru a ponechání následné samovolné sukcesi.

7.4 OPATŘENÍ NA ŘEŠENÍ ESTETICKÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY A ELIMINACI VLIVU NĚKTERÝCH RIZIKOVÝCH ZÁMĚRŮ Zajištění ochrany stavebních a krajinných dominant a významných prvků reliéfu bude předmětem územních plánů. V rámci ÚSK je v kapitolách 4.5.1. definován v jednotlivých konkrétních případech krajinných okrsků požadavek na ochranu pozitivních charakteristik krajinného rázu z hlediska jejich vizuálního působení. tento požadavek musí být v ÚP zohledněn při vymezení zastavitelných ploch a stanovení podmínek využití a uspořádání území. Dalšími souvisejícími opatřením jsou a) stanovení nepřípustnosti umisťování záměrů, jejichž plošné či výškové parametry mohou negativně ovlivnit místa krajinného rázu a stavební dominanty;

72 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI b) vymezení ploch s vyloučením staveb dle § 18 odst. 5 stavebního zákona, tedy staveb přípustných v nezastavěném území; c) požadavky na ochranu údolí vodních toků (Suchý potok, Hrádecký potok, Débeřský potok) před zástavbou; d) požadavky na odstranění existujících fotovoltaických elektráren v krajině; e) požadavky na omezení některých záměrů na výstavbu.

73 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

8. ZÁVĚR

8.1 SOUHRNNÉ DOPORUČENÍ PRO ZOHLEDNĚNÍ NÁVRHU V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI, VČETNĚ NÁVRHŮ ZMĚN STÁVAJÍCÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

8.1.1 ZMĚNY VE VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V KRAJINĚ V ÚP OBCÍ 1. Vymezení ploch vodních a vodohospodářských (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.02) v ÚP obcí Domoušice, Hřivice, Chožov, Jimlín, Koštice, Libčeves, Líšťany, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná a Výškov. 2. Vymezení ploch trvalých travních porostů (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.02) v ÚP obcí Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hříškov, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Koštice, Libčeves, Líšťany, Louny, Obora, Opočno, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Slavětín, Smolnice, Vršovice, Výškov a Zbrašín. 3. Vymezení ploch přírodních (plochy protierozní ochrany, mokřadů, rekultivací lomů, plochy pro zlepšení stavu pramenišť, plochy nově doporučených skladebných částí ÚSES v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.02) v ÚP obcí Břvany, Cítoliby, Domoušice, Chožov, Chraberce, Koštice, Libčeves, Líšťany, Louny, Obora, Počedělice, Postoloprty, Raná, Vršovice a Výškov.

8.1.2 ZMĚNY V ŘEŠENÍ OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU 1. Stanovení podmínek pro zachování harmonického vztahu sídel a krajiny dle kap. 5.1 v ÚP obcí Hříškov, Hřivice, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Libčeves, Louny, Nová Ves, Peruc, Počedělice, Postoloprty, Raná, Ročov, Smolnice, Toužetín, Vinařice, Zbrašín a Želkovice. 2. Vymezení míst krajinného rázu (přírodní krajinné dominanty, významné prvky reliéfu v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A) v ÚP obcí Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Počedělice, Jimlín, Koštice, Kozly, Lenešice, Libčeves, Louny, Nová Ves, Obora, Panenský Týnec, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Úherce, Veltěže, Vinařice , Vrbno nad Lesy, Vršovice, Výškov, Zbrašín a Žerotín. 3. Vymezení významných stavebních dominant (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A) v ÚP obcí Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hřivice, Chlumčany, Jimlín, Kozly, Libčeves, Louny, Obora, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vršovice a Želkovice. 4. Vymezení ploch s vyloučením staveb dle § 18 odst. 5 stavebního zákona (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.A) v ÚP obcí Blšany u Loun, Černčice, Domoušice, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Koštice, Kozly, Lenešice, Libčeves, Líšťany, Louny, Nová Ves, Obora, Panenský Týnec, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vršovice, Zbrašín a Žerotín.

8.1.3 ZMĚNY V ŘEŠENÍ PROSTUPNOSTI KRAJINY Vymezení nových cest v krajině včetně vegetačních doprovodů (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.02) v ÚP obcí Blšany u Loun, Břvany, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Louny, Chraberce, Jimlín, Libčeves, Koštice, Postoloprty, Kozly, Lenešice, Líšťany, Obora, Panenský Týnec, Peruc,

74 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Pnětluky, Počedělice, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Úherce, Veltěže, Vršovice, Výškov, Zbrašín a Žerotín.

8.1.4 ZMĚNY V ŘEŠENÍ OCHRANY ÚZEMÍ PROTI POVODNÍM A EROZI 1. Vymezení liniových krajinných prvků (meze, větrolamy, aleje, vegetační doprovody cest v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.C) v ÚP obcí Blšany u Loun, Břvany, Cítoliby, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Lenešice, Libčeves, Líšťany, Louny, Nová Ves, Obora, Panenský Týnec, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Úherce, Veltěže, Vrbno nad Lesy, Vršovice, Výškov, Zbrašín, Želkovice a Žerotín. 2. Vymezení liniových biotechnických protierozních opatření (průlehy, zasakovací meze, zatravňovací pásy, hrázky, stabilizace drah soustředěného odtoku (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.C) v ÚP obcí Břvany, Cítoliby, Domoušice, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Koštice, Lenešice, Libčeves, Líšťany, Louny, Opočno, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Smolnice, Vršovice, Výškov a Zbrašín. 3. Vymezení ploch zatravnění (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.C) v ÚP obcí Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hříškov, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Koštice, Libčeves, Líšťany, Louny, Obora, Opočno, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Slavětín, Smolnice, Vršovice, Výškov a Zbrašín. 4. Vymezení ploch krajinné zeleně (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.C) v ÚP obcí Chožov, Libčeves, Počedělice a Vršovice. 5. Vymezení ploch pro zlepšení stavu pramenišť (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.02) v ÚP obcí Chožov, Koštice, Libčeves a Louny. 6. Vymezení ploch mokřadů (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.C) v ÚP obcí Břvany, Cítoliby, Domoušice, Chožov, Koštice, Libčeves, Obora, Počedělice, Postoloprty, Postoloprty, Raná, Vršovice a Výškov. 7. Vymezení vodních ploch (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.C) v ÚP obcí Domoušice, Hřivice, Chožov, Jimlín, Koštice, Libčeves, Líšťany, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná a Výškov. 8. Vymezení revitalizace úseků vodních toků (v rozsahu zakresleném ve výkresu 2.01.C) v ÚP obcí Chožov, Koštice, Libčeves, Raná, Počedělice, Postoloprty.

ZMĚNY VE VYMEZENÍ ÚSES Provést změny ve vymezení ÚSES (v rozsahu zakresleném ve výkrese 2.01.D) v ÚP obcí Domoušice, Hříškov, Chlumčany, Chožov, Koštice, Libčeves, Líšťany, Louny, Obora, Panenský Týnec, Peruc, Počedělice, Raná, Ročov, Úherce, Vršovice, Zbrašín a Žerotín.

8.2 SOUHRNNÉ DOPORUČENÍ PRO ZOHLEDNĚNÍ NÁVRHU PŘI ČINNOSTI ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY A DALŠÍCH SUBJEKTŮ V rámci činnosti veřejné správy je žádoucí návrhy ÚSK využít pro: 1. Rozhodování o vlivu záměrů na krajinný ráz Odůvodnění: Krajinný ráz je kodifikován v zákoně č. 114/1992 Sb. Bohužel však neexistuje prováděcí předpis nebo jednotná metodika pro rozhodování orgánů ochrany přírody. ÚSK definuje územně pozitivní charakteristiky krajinného rázu a dává tak přesný podklad pro hodnocení vlivů záměrů na krajinný ráz.

75 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

2. Rozhodování o majetkových transakcích Odůvodnění: K realizaci navržených opatření bude nezbytné získat soukromé pozemky do vlastnictví subjektů veřejného sektoru. Je tedy nutné zabránit prodeji potřebných pozemků ev. rozhodnout a nákupu či směně pozemků. 3. Při umisťování staveb dle § 18 odst. 5 stavebního zákona Odůvodnění: Uvedená právní norma definuje možnosti výstavby v nezastavěném území. Pokud obec nemá tuto problematiku ošetřenu v ÚP, může stavební úřad povolit přípustné stavby i ve volné krajině. ÚSK poskytuje podklad s informace o hodnotách, limitech a záměrech a opatřeních, která by měla být zohledněna při rozhodování stavebních úřadů. 4. Při rozhodování o dotacích Odůvodnění: Pro rozhodování o poskytnutí dotací na zemědělskou činnost a také na krajinářská opatření je nezbytné zohlednit závěry a návrhy ÚSK, která je uceleným pohledem na krajinu a její využívání. 5. Při zadávání a projednávání pozemkových úpravy Odůvodnění: Pozemkové úpravy jsou jediným trvale funkčním nástrojem pro realizaci opatření v krajině. V plánech společných zařízení jsou řešeny otázky protierozní ochrany, napojení pozemků, realizace vegetačních doprovodů cest a toků a ÚSES. ÚSK poskytuje pro pozemkové úpravy o stavu krajiny a potřebách opatření.

8.3 PŘEHLED JEVŮ DOPORUČENÝCH K DOPLNĚNÍ DO ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Ve výkresu 2.03 jsou vymezeny jevy které je potřebné doplnit do územně analytických podkladů SO ORP Louny (ÚAP) při následné aktualizaci (2020). Při jejich vymezení byla zohledněna novela vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti účinná od března 2018. Tato novela výrazně upravila přehled jevů sledovaných v ÚAP ORP uvedených v příloze č. 1. Do ÚAP je navrženo doplnit: 1. Hranice krajinných okrsků Odůvodnění: Odpovídá jevu 17b Přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 2. Významná stavební dominanta Odůvodnění: Odpovídá jevům 13a a 17a Přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 3. Významná krajinná dominanta Odůvodnění: Odpovídá jevům 11 a 17a Přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 4. Významný prvek reliéfu Odůvodnění: Odpovídá jevům 11 a 17a Přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 5. Navrhované cesty pro zajištění prostupnosti krajiny Odůvodnění: Odpovídá jevu 93a Přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 6. Návrh rekultivace těžeben přirozenou sukcesí Odůvodnění: Odpovídá jevu 43a Přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 7. Navrhované plochy s travními porosty s protierozní funkcí Odůvodnění: Odpovídá jevu 43a Přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 8. Plochy extrémně ohrožené vodní erozí Odůvodnění: Odpovídá jevu 42a Přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

76 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP LOUNY | KONCEPT NÁVRHOVÉ ČÁSTI

9. Plochy ohrožené větrnou erozí Odůvodnění: Odpovídá jevu 42a Přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

8.4 SOUHRNNÉ DOPORUČENÍ PRO ŘEŠENÍ ÚZEMNÍCH PROBLÉMŮ, KTERÉ NELZE VYŘEŠIT V ROZSAHU A PODROBNOSTI ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY V ÚSK jsou opatření rozdělena na a) plánovaná, která jsou převzata z různých zdrojů, zejména z územních plánů, plánů společných zařízení v projektech komplexních pozemkových úprav a studií odtokových poměrů; tato opatření jsou ve studii zakreslena v podrobnosti konkrétního použitého zdroje; b) doporučená, tedy navržená zhotovitelem ÚSK; ta jsou navržena pouze rámcově a je nutné je dořešit v rámci ÚPD, projektů pozemkových úprav, studií odtokových poměrů či projektů ÚSES; důvodem je fakt, že v rozsahu a měřítku zpracování územní studie krajiny není možné opatření vymezit či navrhnout v podrobnosti odpovídající územním plánům nebo dokonce projektové dokumentace. Jedná se o: 1. Opatření pro snížení rizika důsledků eroze Odůvodnění: V ÚSK jsou vymezeny plochy s naléhavou potřebou takových opatření. Konkrétní agrotechnická, biotechnická či biologická opatření musí být stanovena v rámci plánů společných zařízení nebo studií či projektů protierozních opatření. Tyto dokumenty budou vycházet z konkrétních dat o půdách a působení větru, které jsou pro ÚSK přílišným detailem. 2. Návrhy konkrétních protierozních opatření – stromořadí, zatravňovací pásy, hrázky, průlehy, stabilizace drah soustředěného odtoku Odůvodnění: V ÚSK jsou vymezeny pouze rámcově. Konkrétní poloha a podoba opatření musí být stanovena v rámci plánů společných zařízení nebo studií či projektů protierozních opatření. Tyto dokumenty budou vycházet z konkrétních dat o půdách a srážkách, které jsou pro ÚSK přílišným detailem. 3. Revitalizace vodních toků Odůvodnění: V ÚSK jsou vymezeny rámcově úseky vodních toků vyžadující revitalizaci. Konkrétní podoba revitalizačních opatření musí být stanovena ve studiích či projektech revitalizace toků. Tyto dokumenty budou vycházet z konkrétního zaměření toků, jejich niv, dat o morfologii koryt, průtocích apod., které jsou pro ÚSK přílišným detailem. 4. Retenční prostory Odůvodnění: V ÚSK jsou vymezeny pouze rámcově. Konkrétní poloha a podoba retenčních ploch opatření musí být stanovena v rámci plánů společných zařízení nebo studií či projektů vodohospodářských opatření. Tyto dokumenty budou vycházet z konkrétních dat o morfologii terénu, půdách, podloží, srážkách a vodnosti toků, které jsou pro ÚSK přílišným detailem 5. Plochy pro zlepšení stavu pramenišť Odůvodnění: V ÚSK jsou vymezeny pouze rámcově. Konkrétní poloha a podoba opatření musí být stanovena v rámci plánů společných zařízení nebo studií či projektů vodohospodářských opatření. Tyto dokumenty budou vycházet z konkrétních dat o morfologii terénu, pramenné oblasti, srážkách, vydatnosti zdroje podzemních vod apod., které jsou pro ÚSK přílišným detailem. 6. Plochy pro zajištění funkčnosti a celistvosti skladebných částí ÚSES Odůvodnění: V ÚSK jsou vymezeny rámcově dle generelu ÚSES. Upřesnění vymezení skladebných částí je žádoucí provést v územních plánech ev. v plánech společných zařízení, detaily řešení jako dřevinná skladba, způsob výsadby apod. v projektech ÚSES. Tyto dokumenty budou vycházet z konkrétních dat o majetkových poměrech, biocenózách, skupinách typů geobiocenů apod., které jsou pro ÚSK přílišným detailem.

77