Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pomocných věd historických a archivnictví

Pomocné vědy historické

Bc. Monika Křížová

Komunální znaky a vlajky udělené obcím okresu Žďár nad Sázavou v letech 2000­2015

Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Tomáš Krejčík, CSc.

2017

Prohlašuji, že jsem tuto magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. v. r. Bc. Monika Křížová

1 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce prof. PhDr. Tomáši Krejčíkovi, CSc. za cenné rady a připomínky k této práci. Dále pak pracovníkům Archivu Poslanecké sněmovny a Moravského zemského archivu za poskytnutí archivního materiálu.

2 Abstrakt Cílem této práce bylo zmapovat nově udělené komunální symboly v okrese Žďár nad Sázavou v letech 2000­2015 a doplnit je o sfragistický materiál uložený v Moravském zemském archivu. Po úvodu do problematiky a vývoje české komunální heraldiky a sfragistiky následuje správní vývoj okresu od roku 1850. Stěžejními kapitolami však jsou katolog obcí, obsahující rozbor symboliky jednotlivých obecních symbolů, doplněný o barevné obrázky znaků a vlajek a kapitola o shrnutí nejčastěji se objevujících figur včetně jejich zhodnocení. Popisy odlitků pečetí včetně fotografií a fotografie vybraných zamítnutých symbolů jsou součástí příloh.

Abstract The aim of this work is to map newly granted municipal symbols in the Žďár nad Sázavou district in the years 2000 ­ 2015 and as well as sphragistic material stored in the Moravian Regional Archive. After the introduction to to the topic and history of Czech communal heraldry and sphragistics the administrative history of the district since 1850 is presented. The core chapters are the catalogue of the municipalities containing analysis of the given municipal symbols together with the graphical presentation of the symbols and flags and it’s the summary with analysis of the most frequent figures and their evaluation. Descriptions and photographs of seals as well as photographs of selected denied symbols can be found in appendices.

Klíčová slova: komunální heraldika, komunální sfragistika, vexilologie, okres Žďár nad Sázavou, komunální symboly, heraldika, sfragistika, znaky, vlajky, pečeť.

Keywords: communal heraldry, communal sphragistcs, vexillology, Žďár nad Sázavou district, communal symbols, heraldry, sphragistics, symbols, flags, seal.

3

Úvod a metodika práce 9

1. Nástin vývoje heraldiky 12

1.2 Nástin vývoje komunální heraldiky 14

2. Nástin vývoje komunální sfragistiky 17

3. Správní vývoj okresu 19

4. Prameny a literatura 21

5. Katalog obcí 25

Blažkov 25

Bobrová 26

Bohdalec 27

Borovnice 28

Březejc 29

Březí 30

Březí nad Oslavou 31

Bukov 32

Býšovec 33

Cikháj 34

Černá 35

Dalečín 36

Daňkovice 37

Dlouhé 38

Dobrá voda 39

Dolní Heřmanice 40

Dolní Libochová 41

Fryšava pod Žákovou horou 42

Herálec 43

Heřmanov 44

4 Hodíškov 45

Horní Libochová 46

Horní Radslavice 47

Horní Rožínka 48

Jabloňov 49

Javorek 50

Jívoví 51

Koroužné 52

Krásné 53

Krásněvěs 54

Křídla 55

Křižánky 55

Křoví 57

Kuklík 58

Kundratice 59

Lavičky 60

Lhotka 61

Lísek 62

Malá Losenice 63

Martinice 64

Matějov 65

Milešín 66

Moravec 67

Netín 68

Nížkov 69

Nové Dvory 70

Nové Sady 71

Nový Jimramov 72

5 Ořechov 73

Oslavička 74

Osové 75

Ostrov nad Oslavou 76

Pavlínov 77

Pavlov 78

Petráveč 79

Pikárec 80

Písečné 81

Poděšín 82

Podolí 83

Pokojov 84

Polnička 85

Prosetín 86

Radenice 87

Radešín 88

Radešínská Svratka 89

Radkov 90

Radňoves 91

Radňovice 92

Rosička 93

Rousměrov 94

Rovečné 95

Rozsochy 96

Ruda 97

Rudolec 98

Sazomín 99

Sejřek 100

6 Sklené 101

Sklené nad Oslavou 102

Skorotice 103

Skřinářov 104

Spělkov 105

Strachujov 106

Strážek 107

Střítež 108

Sulkovec 109

Světnov 110

Štěpánov nad Svratkou 111

Ubušínek 112

Uhřínov 113

Ujčov 114

Újezd 115

Unčín 116

Vatín 117

Věcov 118

Věchnov 119

Velká Losenice 120

Velké Janovice 120

Velké Tresné 121

Vepřová 122

Vídeň 123

Vidonín 124

Vlachovice 125

Vlkov 126

Vysoké 127

7 Zadní Zhořec 128

Znětínek 129

Zvole 130

Ždánice 131

6. Zhodnocení komunálních symbolů v okrese Žďár nad Sázavou 132

6.1 Autoři návrhů komunálních symbolů 136

6.2 Porovnání figur okr. Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou 139

6.3 Časový průběh udělování nových komunálních symbolů 141

Závěr 143

Seznam pramenů, literatury a použitých zkratek 145

Prameny 145

Literatura 145

Elektronické zdroje 149

Seznam obrázků 151

Seznam použitých zkratek 152

Příloha č. 1, Přehled odlitků pečetí 153

Příloha č. 2, Zamítnuté návrhy 168

8 Úvod a metodika práce

Tato práce se zabývá současnými znaky a vlajkami obcí ležících na území okresu Žďár nad Sázavou, který dnes spadá pod kraj Vysočina. Jedná se o čtyři městyse a 105 obcí, kterým byly komunální symboly uděleny v rozmezí let 2000­2015. Tento časový úsek byl vybrán proto, že znaky a vlajky udělené do roku 2000 již zpracoval ve své práci Heraldická a vexilologická symbolika měst a obcí bývalého Jihomoravského kraje v letech 1990 až 19991 PhDr. Zdeněk Kubík. Současně bych také ráda touto prací navázala na svou bakalářskou diplomovou práci, která se zabývala Komunálními znaky a vlajkami udělenými obcím v okrese Havlíčkův Brod v letech 2000­2010 . Prvotním záměrem, již při psaní zmíněné bakalářské práce, bylo zmapování období od roku 2010 až po současnost, bohužel však v tomto období bylo uděleno jen velmi málo znaků a počet zpracovaných obcí by tak byl velmi nízký. Rozhodla jsem se tedy zpracovat okres Žďár nad Sázavou v podobném časovém rozsahu a zahrnout do této práce srovnání s okresem Havlíčkův Brod, protože spolu oba okresy přímo sousedí a jejich historický vývoj tak byl mnohdy podobný.

Práce je koncipována do šesti kapitol. V první kapitole se zkráceně věnuji historii a vývoji heraldiky, stručně je také zmíněn vývoj české městské heraldiky od znakových privilegií až po její renesanci, kterou zažívá od 90. let dvacátého století. Obsah druhé kapitoly přibližuje vývoj městské sfragistiky od prvních městských pečetí používaných na našem území až po praktický zánik této disciplíny v souvislosti se zavedením razítek.

Třetí kapitola rozebírá správní vývoj okresu Žďár nad Sázavou, který je sledován od roku 1850, kdy proběhlo zrušení patrimoniální správy, až po současnost. Kapitola přináší podrobný přehled politických a soudních okresů, které na daném území existovaly. Výčet je ukončen rokem 2000, kdy došlo ke zrušení okresních úřadů. Zmíněny jsou také vznik Jihlavského kraje, později Kraje Vysočina a správní reformy z let 1949 a 1960.

1KUBÍK, Zdeněk. Heraldická a vexilologická symbolika měst a obcí bývalého jihomoravského kraje v letech 1990 až 1999. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických, 2001. 1300 s. Rigorózní práce.

9 Ve čtvrté kapitole je představena převážně česká literatura zabývající se komunální heraldikou, sfragistikou a vexilologií. Bibliografie je seřazena chronologicky od prvních snah laika Widimského a jeho následovníků z počátku 20. století až po knihy, které ve druhé polovině minulého století vzešly z projektu Archivní správy ministerstva vnitra ČSR. Poslední část se věnuje současné tvorbě předních českých heraldiků a vexilologů včetně odborných periodických časopisů. V závěru kapitoly se také věnuji heraldickým pramenům, obzvláště erbovním listinám.

Pátá kapitola obsahuje abecedně seřazený katalog obcí. Z důvodu přehlednosti jsem upřednostnila abecední řazení před řazením podle panství. Některá místa za dobu svojí existence prošla složitým správním vývojem, proto jsou uváděna panství, ke kterým obce náležely těsně před zrušením patrimoniální správy.

Primární název obce uvádím v dnes platném a užívaném českém názvu. Pro úplnost je jako další údaj doplněn současný status obce, tedy zda se jedná o město, městys nebo obec. Upozorňuji i na jiná česká jména, pokud je obec v minulosti používala, stejně tak jako na jména německá. Tato varianta byla zvolena proto, že v této oblasti docházelo k přejmenovávání názvů obcí, převážně až po roce 1945, řada lokalit se proto ve starších pramenech objevuje pouze v německém názvu nebo také v jeho počeštěné podobě. Dalším uváděným údajem je poslední panství, ke kterému obce náležely kolem roku 1848. Pak je vždy uveden správní vývoj mezi lety 1850 až 1960, tedy přiřazení do politického a soudního okresu, a dále následuje současný okres. Část těchto informací byla převzata z díla I. Štarhy Správní vývoj obcí Jihomoravského kraje v letech 1850­19712 a také z publikací L. Hosáka a R. Šrámka Místní jména na Moravě a ve Slezsku I.3 a II4 a také z Historického místopisu země Moravskoslezské5. Dále je v katalogu uvedeno jméno autora návrhu a datum kdy došlo k udělení znaku a vlajky z rukou předsedy PS ČR. Následuje stručná informace o obci, často v podobě první historické zmínky. Znak je blasonován a vlajka popsána. Součástí je také stručný popis

2 ŠTARHA, Ivan. Správní vývoj obcí Jihomoravského kraje v letech 1850­1971. Brno: Státní archiv, 1973. 275 s. 3 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I.Praha: ACADEMIA, 1970. 573 s. 4 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. 1. vyd. Praha: ACADEMIA, 1980. 964 s. 5 HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Díl 1., Jihlavský kraj. Praha: Společnost přátel starožitností, 1933. Knihovna Společnosti přátel starožitností československých. 82 s.

10 významu použitých figur. Vyobrazena je oficiální podoba znaku a vlajky, které jsou převzaty ze systému REKOS (Registr komunálních symbolů).

Šestou kapitolou je zhodnocení komunálních symbolů v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se zde podrobný výčet nejpoužívanějších heroldských a obecných figur a tinktur. Zvláštní pozornost je věnována zubří hlavě, pocházející z erbu Pernštejnského rodu, která se na zkoumaných symbolech vyskytuje zdaleka nejčastěji. V rámci analýzy a zhodnocení znaků jsou rovněž představeni častí autoři jejich návrhů. Počet návrhů podle autora stejně tak jako četnost udělených symbolů podle roku jsou vyobrazeny graficky. Neméně důležitým je vlastní porovnání okresů Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod z hlediska nejčastěji se vyskytující symboliky na udělených komunálních symbolech.

Přílohou č. 1 jsou informace o používaných pečetích zpracovaných obcí okresu Žďár nad Sázavou, jejichž obecní symboly vychází z historických pečetních obrazů. Základním pramenem pro získání jejich podoby mi byla Sbírka typářů, razítek a odlitků a ústřižků s pečetěmi, uložená v Moravském zemském archivu v Brně (fond G 125), která byla vytvořena PhDr. Ivanem Štarhou.

Přílohu č. 2 tvoří obrázky zamítnutých znaků, které jsem získala ve Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, která je uložená v Archivu Poslanecké Sněmovny ČR.

11 1. Nástin vývoje heraldiky

Kníže Karel IV Schwarzenberg ve své knize Heraldika definuje stejnojmenný obor následujícím způsobem: „Heraldika je nauka o znacích, učení o jejich dějinách a umění je tvořit. Stojí na pomezí historických věd a umění, dobrý heraldik je zároveň i malířem.“ 6 Na tuto definici můžeme navázat tím, že dnes heraldiku řadíme mezi jednu z pomocných věd historických7 přičemž se jedná o samostatnou vědeckou disciplínu. V současné době je velmi hojně využívána hlavně při tvorbě komunálních symbolů, ale také pořád slouží ke zkoumání historických heraldických pramenů. S některými dalšími pomocnými vědami je úzce spjatá, hlavně se sfragistikou a to díky častému použití erbů v pečetním poli. Na rozdíl od heraldiky můžeme o sfragistice prohlásit, že je vědou prakticky uzavřenou. Pečetě nahradily nové technické způsoby ověření například v podobě razítek či elektronického podpisu.8 Heraldika taktéž velmi úzce souvisí s vexilologií, vědou zabývající se vlajkami, neboť tinktury a figury na vlajkách se často přejímají ze znaků.

Od svého počátku se heraldika řídí jednoduchými pravidly, která mají být nápomocná při vytváření znaků tak, abychom zvládli znak slovy popsat a naopak nakreslit podle slovního popisu. Při kreslení znaku samozřejmě záleží na autorově uměleckém přístupu a smyslu pro detail. Některé obecné figury mají svůj typický vzhled, který by se měl dodržovat např. český lev, orlice či orlové. Bohužel i heraldiku již zcela pohlcuje moderní doba a znaky jsou dnes kresleny v grafických programech a dosazovány do jednotlivých šablon. Při zkoumání pramenů v Archivu Poslanecké sněmovny jsem narazila pouze na jeden zaslaný návrh malovaný ručně.

K historii heraldiky je nutno poznamenat, že znaky samotné jsou mnohem starší než věda o nich. Původ znaků je kladen do dob křížových výprav, kdy bylo důležité

6 SCHWARZENBERG, K. F. Heraldika: heraldika, čili, Přehled její theorie se zřetelem k Čechám na vývojovém základě. Vyd. 3., Ve Vyšehradu 2. Praha: Vyšehrad, 2007. Historica. s. 15. ISBN 978­80­7021­827­3. 7Další pomocné vědy historické jsou: diplomatika, chronologie, sfragistika, genealogie,paleografie, kodikologie, epigrafika, metrologie a numizmatika. 8 MARÁZ, Karel. Sfragistika. Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví. Brno 2014, s. 8.

12 se odlišit od protivníka. Zpočátku se užívalo rozlišení na úroveň skupin, jejichž znamení pak přejali i jednotlivý válečníci patřící do skupiny. Znamení na štítech byla barevná a kontrastní aby zajistila zřetelnou rozlišitelnost z velké dálky. Postupem času se pro válečníky stalo ctí nosit na štítě znamení jejich předků. Ve 12. století se proto začaly objevovat první dědičné erby. V 13. století stoupala obliba heraldiky díky vzrůstající popularitě rytířských zápasů, při kterých si rytíři rovněž ve velké míře zdobili své štíty. Současně se heraldika začala šířit do městských, církevních a cechovních znamení.9

Ve 14. a 15. století se objevují první erbovní listiny, které jsou dnes pro heraldiku jedinečným pramenem. Jejich náplní zpočátku bývalo udělení “odumřelého” erbu, tedy vymřelého rodu, jehož erb připadl panovníkovi jako odumřelé léno. Součástí těchto listin bývala také malá malba erbu, již od 14. století se erb maloval do ohraničeného místa a vznikaly tak erbovní miniatury.10

V průběhu 15. století narůstal počet erbů a rozšířil se i mezi nižší vrstvy feudální společnosti. To způsobilo značnou přemíru erbů, které se stávaly méně přehlednými. Tento úpadek pokračoval i v novověku, kdy erby sloužily spíše jako dekorativní prvek a pro tehdejší erby je typická značná přezdobenost. Úroveň zpracování se nadále snižovala až do 19. století. Ke zlepšení situace nepřispíval ani fakt, že vztah státu k erbům byl motivován taxou, která za udělení nobilitačních listin plynula do státní kasy. 11

Se zánikem šlechtictví na počátku minulého století přestaly vznikat nové rodové znaky. V České Republice je dnes možné vytvářet nové znaky pouze ve státní, církevní a komunální heraldice.12 Žádostmi pro komunální heraldiku se zabývá Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Parlamentu ČR. Jeho zasedání se kromě pověřených poslanců účastní i odborníci z řad českých heraldiků a vexilologů. Neformálně a bez právní

9 BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky: světská a církevní titulatura a reálie. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003, s. 10­14. 10KREJČÍK, Tomáš a PSÍK, Richard. Základy heraldiky. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. Studijní texty. s. 56. 11 Ibid., s. 10. 12KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš. Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, s. 29.

13 hodnoty se objevují znaky osobní, které na svých stránkách pravidelně zveřejňuje a za poplatek registruje Česká genealogická a heraldická společnost v Praze.13

1.2 Nástin vývoje komunální heraldiky

Jak bylo naznačeno v předcházejí části o dějinách heraldiky, rozdělujeme ji dále na církevní, rodovou, zemskou a státní, cechovou a městskou (komunální), které se věnuje tato práce. O původu městských znaků se se vedlo v minulosti mnoho sporů. Václav Vojtíšek přednesl názor14, že města získávala své znaky až v době husitské revoluce, protože v té době potřebovala znamení pro své oddíly a zároveň tak vyjadřovala i svoji samostatnost. V roce 1976 byla tato Vojtíškova teorie vyvrácena Rostislavem Novým15, který ve své studii prokázal u deseti královských měst v Čechách erby již ve druhé polovině 14. století.16 V roce 1360 nechal Karel IV. přestavět hrad Lauf u Norimberka, kde nechal nově zrekonstruovat velký sál a dal jej vyzdobit malovanými znaky. Vedle panských erbů se tam dochovaly i znaky těchto měst: Prahy, Kutné Hory, Budyšína a Vratislavi.17 Na našem území se podobně ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře takto dochovaly vytesané znaky měst Litoměřice, Písek, Kladsko, Opava, Jihlava, Most a Hradec Králové, které pocházejí z doby kolem roku 1400.18

Zpočátku si své znaky města mohla volit sama, od 15. století panovník formálně uděloval nové znaky nebo polepšoval ty stávající pomocí znakových privilegií. V erbech královských měst se nejčastěji objevoval český lev, na Moravě pak bývala nejčastěji používána moravská orlice. Se souhlasem panovníka mohla znaky udělovat i vrchnost pro svoje poddanská městečka.19 Za zmínku stojí privilegium z 11. června 1607 udělené kardinálem Františkem z Dietrichštejna pro Žďár, kterým jej povýšil na město. Polepšil Žďáru a dalším městům znak přidáním vinařských nožů ze svého rodového erbu

13Genealogie: Osobní znaky. Česká genealogická a heraldická společnost v Praze [online]. [cit. 2017­04­21]. Dostupné z: http://www.genealogie.cz/aktivity/osobni­znaky/#c48. 14 viz VOJTÍŠEK, Václav. O pečetích a erbech měst pražských a jiných českých. Praha 1928, 255 s. 15 viz NOVÝ, Rostislav. Počátky znaků českých měst. In: Sborník archivních prací. Praha:Archivní správa Ministerstva vnitra ČSR Roč. 26, č. 2 (1976), s. 367­412. 16 KREJČÍK, T. a PSÍK, R. Z áklady heraldiky. s . 99. 17 RŮŽEK, Vladimír. Česká znaková galerie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361. Sborník archivních prací. 1988, roč. 38, č. 1, s. 37­311. I SSN 0 036­5246. 18 ČÁREK, Jiří. M ěstské znaky v českých zemích. 1. vyd. Praha: Academia, 1985, s. 25­26. 19 KREJČÍK, T. a PSÍK, R. Z áklady heraldiky. s . 100.

14 a stříbrných kuželů ze znaku olomouckého biskupství. Podobně tak činili i Habsburkové v pobělohorském období, obohacovali znaky měst o orly a své monogramy.

Koncem 15. století ztratila městská heraldika svůj původní vojenský význam. Znaky se přesunuly na místa, kde je vídáme dodnes ­ na radní budovy, brány, knihy a pečetě. Jejich nová funkce, která byla spíše reprezentativní se projevila na jejich podobě, začaly se více zdobit a také objevovat nové figury. Během následujících století se tento trend ještě více prohluboval. Nových měst se již tolik nezakládalo a tak nebylo vydáváno ani mnoho nových znaků. Obecně lze toto období chápat jako období úpadku heraldiky. V 17­19. století převládala konfirmace nebo polepšování starých znaků. O změně k lepšímu můžeme mluvit v souvislosti se zrušením patrimoniální správy po roce 1850. Od této doby zájem o znaky začal opět stoupat hlavně díky nově založeným městům, které žádaly panovníka o udělení městského znaku.20

Se vznikem samostatné Československé republiky roku 1918 města nově podávala žádost o znak k Ministerstvu vnitra, které ji dále postoupilo Archivu ministerstva vnitra a na základě jeho doporučení pak byl znak schválen nebo zamítnut. Mnoho měst si v této době nechalo odstranit ze znaku habsburské emblémy. Později během německé okupace nastala opačná situace, kdy si několik pohraničních měst21 chtělo do znaku naopak přidat hákový kříž.

Po roce 1949 opět nastal útlum heraldiky. Na městské znaky komunistická ideologie pohlížela jako na přežitek. Obce přestaly být právními subjekty a městská razítka, kde se doposud objevovaly tradiční znaky, byla nahrazena razítky se státním znakem. Toto období nezájmu skončilo až po dvaceti letech zákonem vydaným v roce 1967. Národním výborů bylo umožněno opět používat znak, ovšem jen pro kulturní a společenské události, nikoliv na úředním razítku. Městům také mohl být udělen nový znak nebo pozměněn starý na základě posouzení Komise pro otázky znaků měst, která byla nově zřízena při Archivní správě ministerstva vnitra.22

Komunální heraldika v naší zemi zažívá svou renesanci od počátku 90. let minulého století, od vydání zákona č.367/1990 o obcích (obecní zřízení), který umožňuje obcím,

20 ČÁREK, J. M ěstské znaky. s . 35. 21 Liberec a Nový Bor. 22 KREJČÍK, T. a PSÍK, R. Z áklady heraldiky. s . 101.

15 které doposud neměly obecní znak a vlajku si je zvolit. Do této doby totiž platilo, že města a obce mohly užívat pouze znak, který jim byl udělen v minulosti. Proces udělování znaků a vlajek probíhá v několika krocích. Při tvorbě návrhu se obce mohou obrátit na odborníky (heraldiky, historiky, archiváře) nebo je může vytvořit místní občan (kronikář apod.). Vybraný návrh musí usnesením schválit zastupitelstvo obce a starosta pak podat žádost o udělení symbolů adresovanou Poslanecké Sněmovně ČR. Kde jsou návrhy projednávány v parlamentním Podvýboru pro heraldiku a vexilologii (dále PPHV). Ten je součástí Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu ( VVVKMT ). Na základě jeho doporučení rozhoduje o udělení nových znaků předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.23 Komise se skládá ze skupiny poslanců a odborníků z řad heraldiků a vexilologů. Výbor navržené symboly doporučí ke schválení a nebo vrátí navrhovateli k přepracování. V čele této komise v současné době (leden 2017) stojí předseda Mgr. Vítězslav Jandák, dalšími dva členy z řad poslanců pak jsou PaedDr. Mgr. Augustin Karel Andrle Sylor a Mgr. Zdeněk Bezecný. Expertní skupina se skládá z Ing. Petra Exnera, Mgr. Pavla Fojtíka, PhDr. Jakuba Hrdličky, PhDr. Karla Müllera, PhDr. Zbyška Svobody a prof. PhDr. Jana Županiče, Ph.D.

Obce vybraného okresu nejvíce oslovují heraldiky Ladislava Pokorného (27 návrhů), Miroslava J. V. Pavlů (25 návrhů), Jana Tejkala (9 návrhů), Jaroslava Petra (8 návrhů) a Zdeňka Kubíka (8 návrhů). Více informací o autorech společně s grafem je součástí kapitoly číslo šest Zhodnocení komunálních symbolů. Nejčastější chybou kterou se autoři dopouští bývá pokládání kovu na kov nebo přílišná snaha přenést do znaku reálnou stavbu. Pokud PPHV obecní znaky schválí, jsou pak od roku 1993 slavnostně udělovány zástupcům obce dekretem na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Některé obce si tohoto slavnostního předání váží natolik, že je zmiňují na svých webových stránkách např. obec Heřmanov, Bukov, Horní Rožínka, Skorotice, Střítež, Ořechov a Uhřínov. Na stránkách obcí Podolí a Rozsochy se můžeme dočíst o slavnostním odhalení a také o posvěcení obecních symbolů v místním kostele. Obec Uhřínov se rozhodla požádat o udělení znaku k výročí stoletých oslav posvěcení místního kostela Povýšení svatého kříže.

23KUBÍK, Z. H eraldická a vexilologická symbolika. s. 31­41.

16 Nově udělené znaky a vlajky jsou zveřejňovány v Registru komunálních symbolů (REKOS), kde se nachází barevné vyobrazení doprovázené slovním popisem a kde můžeme nalézt všechny symboly udělené od roku 1990 až po současnost. Aplikace je dostupná online a umožňuje vyhledávání podle různých údajů včetně fulltextového vyhledávání v popisech znaků a vlajek. Celý proces schvalování komunálních symbolů je také zaznamenán ve Sbírce komunálních znaků a praporů obcím a městům , která je uložena v Archivu Poslanecké Sněmovny České republiky.

2. Nástin vývoje komunální sfragistiky

Městské pečetě jsou, stejně jako znaky, často nedílnou součástí historie obce. Pečeť sloužila jako právní prostředek pro potvrzování listin a současně na ní byly zobrazeny symboly, které s obcí nějak souvisely (symboly vrchnosti) nebo předměty pro obec nějak typické (stavby, řemeslné nástroje). Takové pečetní obrazy dnes často slouží jako významný pramen pro tvorbu nových komunálních znaků a v této práci je můžeme nalézt u 59 obcí. Mimo to lze na pečetní obrazy nahlížet i z hlediska uměleckého.

Nutnost disponovat vlastní pečetí vznikala u měst obvykle v době, kdy měla vydávat či potvrzovat listiny, ať už sama za sebe nebo za své jednotlivé měšťany. Pokud město nevlastnilo svojí pečeť, muselo o stvrzení žádat svého pána. Zpočátku se však objevují pečetě pouze u královských měst. Nejstarší dochovaná pečeť na našem území pochází z roku 1247 a patřila městu Brnu. Na těchto prvních pečetích bývaly nejčastěji vyobrazeny symboly charakterizující město, většinou tedy hradby a věže. Ve 14. století již máme doklady pečetí u měst poddanských ­ Německého Brodu24 a Českého Krumlova.25 S velkým rozmachem pečetí se objevila i potřeba charakterizovat vlastníka pečeti. Začínají se prosazovat legendy, i když zpočátku byla jejich forma značně proměnlivá. Ve středověku byla jediným možným jazykem legendy latina. Národní jazyky pronikají do opisů pozvolna až od 13. století. Český legendy jsou spíše výjimkou až do 15. století. V legendách se setkáváme s kapitálou, později s majuskulní gotikou

24 Tehdy Smilův Brod, dnes Havlíčkův Brod. 25 MARÁZ, K. S fragistika. s. 118.

17 a také humanstickou majuskulou a minuskulou, která později získala vedoucí postavení. 26

Během husitských válek dochází k velkému rozvoji městských pečetí. V tomto období tak vznikají převážně u menších městeček např. Třešti či Blučiny. Na sklonku 15. století se již také objevují první pečeti vesnic. Nejstarší privilegium pro vesnici pochází z roku 1496 a patří Křenovicím na Přerovsku. Mezi tyto první vesnice nejčastěji patřily obce horenské, kde se dá předpokládat právní potřeba při stvrzování písemností.27

Rozhodujícím pro rozvoj obecních pečetí na Moravě byl rok 1749. Tento rok souvisí s aktualizací katastru na Moravě známou jako Ratifikační akta, kdy poddaní přiznávali půdu, převážně za účelem zdanění. Musel zde být podepsán rychtář a také přitištěná pečeť dané vesnice. Obce které do této doby nevlastnily žádné pečetidlo si jej hlavně z tohoto důvodu začaly pořizovat. Není tedy překvapivé, že se velmi často setkáváme s tímto letopočtem na moravských vesnických pečetích. V Čechách byl tento vývoj odlišný, větší nárůst používání pečetí se objevuje až v 17. století, kdy vynikají obce např. ve vlastnictví Slavatů.28

V 19. století v souvislosti s politickými změnami, došlo i ke změně státní a místní správy. Z obcí se staly nejnižší správní jednotky, v jejichž čele stál obecní výbor, kterému předsedal starosta a radní.29 V této době se začínají objevovat stále více razítka, nejdříve kovová, později gumová. Naprostý útlum nastal v roce 1952, kdy se vznikem národních výborů bylo obcím nařízeno používat na ověřovacích prostředcích pouze státní znak.30 Obecní pečeti a razítka opět získávají na významu až díky nově vznikajícím obecním symbolům po roce 1990, kdy mohou sloužit jako jeden z pramenů pro tvorbu komunálních symbolů.

26KREJČÍK, Tomáš. P ečeť v kultuře středověku. Šenov u Ostravy: Tilia, 1998. Universum. s. 285 27KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš. Úvod do české sfragistiky. Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. s. 50. 28KREJČÍK, T. a KREJČÍKOVÁ J. Ú vod. s . 50. 29HLEDÍKOVÁ, Zdeňka, JANÁK, Jan a DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po současnost. [1. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005. s. 348. 30MARÁZ, K. S fragistika. s. 120.

18 3. Správní vývoj okresu

Zařazení obcí v této práci k jednotlivým panstvím odpovídá době zániku vrchnostenské správy, tedy době kolem roku 1850. Tato správa sloužila jako výkonný orgán moci pro majitele panství31, který byl jediným vlastníkem veškeré půdy a osob na ní žijících. Jednotlivá panství tvořila uzavřenou samostatnou jednotku a zároveň fungovala jako nejnižší správní jednotka. Na konci první poloviny 19. století na území dnešního okresu Žďár nad Sázavou existovala tato panství: Nové Město, Polná, Zubštejn, Kunštát, Žďár, Osová, Pernštejn, Křižanov, Moravec, Nové Veselí, Černá, Heřmanov, Jimramov, Velké Meziříčí, Náměšť, Stránecká Zhoř, Radešín, Mitrov a Rudolec. V průběhu své existence prošla různým vývojem od spojování, rozdělování až po časté prodávaní. Vyšším správním celkem pak byly kraje. Obce a osady okresu Žďár náležely před rokem 1850 k patrimoniím na Moravě k Jihlavskému, Brněnskému a Znojemskému v Čechách k Čáslavskému a Chrudimskému kraji.32

V roce 1850 začala vznikat okresní hejtmanství, která se stala novým základním článkem státní správy, který měl nahradit původní panství. Za jejich sídla byla vybírána místa, kde původně sídlila patrimoniální správa nebo byla pro území značně významná. Pro žďárský okres nově vznikla okresní hejtmanství v Novém Městě na Moravě, část okresu náležela pod hejtmanství v Jihlavě a další pod Brno, Moravský Krumlov a Boskovice. Obce ležící v české části patřily k hejtmanství v Německém Brodě, Litomyšli a ve Vysokém Mýtě.

Základní samosprávnou jednotkou byla obec a nad ní politický okres. Územně byly vymezeny tzv. politické okresy, které se zpravidla skládaly ze dvou až tří okresů soudních. Okresní soudy byly v rámci okresu zřízeny v Bystřici, Novém Městě, Velkém Meziříčí a ve Žďáře. Obce ležící v okrajových částech okresu patřily na Moravě k okresním soudům v Kunštátě, Tišnově a Náměští, české obce k okr. soudům Přibyslav, Hlinsko, Polička a Skuteč. Podle toho pak náležely jednotlivé obce ke krajským soudům v Jihlavě, Brně, Znojmě, Kutné Hoře a v Chrudimi.

31 Německy herrschaft, latinsky dominium. 32 ŠTARHA, Ivan. Správní vývoj obcí Jihomoravského kraje v letech 1850­1971. Brno: Státní archiv, 1973. s. 13.

19 V roce 1868 bylo obnoveno hejtmanství v Novém Městě na Moravě a zřízeno nově ve Velkém Meziříčí. Okrajové oblasti náležely pod Polnou a Poličku. Hejtmanství v Polné bylo roku 1884 zrušeno a tento soudní okres byl přičleněn k okresnímu hejtmanství v Německém Brodě. V roce 1896 bylo zřízeno hejtamnství v Tišnově a přešly k němu všechny obce spadající do té doby pod Brno.33

První Československá republika si uchovala tento systém politických a soudních okresů. Později během okupace došlo k zásadnímu zmenšení celého území státu. Hranice vnitrozemských okresů se však téměř nijak nezměnily. Zásadní reorganizační uspořádání stávajících okresů přinesl až zákon o krajském zřízení č. 280 z 21. prosince 1948 platný od 1. ledna 1949. Jeho součástí bylo mimo jiné přejmenování okresních a zemských úřadů na okresní a národní výbory. Nově vzniklo 13 českých krajů a hlavní město Praha s postavením kraje.34 Jedním z těchto krajů byl i kraj Jihlavský, který vznikl na zemské hranici Českomoravské vrchoviny a zahrnoval šest českých a sedm moravských okresů. V návaznosti na zákon o krajském zřízení byla v lednu 1949 provedena i nová územní organizace okresů. Mezi zcela zrušený patřil např. okres Nové Město na Moravě, jehož území od této chvíle spravovaly okresy Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou.

Okres Žďár nad Sázavou, tak jak je známe v dnešní podobě, se začal utvářet při další územně správní reformě v roce 1960. Nově vzniklé okresy se skládaly ze tří až čtyř stávajících okresů. Do žďárského okresu bylo dokonce začleněno osm okresů, které se rozprostíraly na území dosavadních okresů Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou a částečně okr. Velká Bíteš a velká skupina obcí z okresu Tišnov. Rozsáhlost tohoto území vyvolávala zejména v okrajových částech okresu, které ležely již na Moravě velkou nespokojenost s příslušnosti ke žďárskému okresu.

Nové krajské uspořádání v dnešní podobě je platné od roku 2000. V průběhu roku 2001 došlo k přejmenování kraje Jihlavského na kraj Vysočina. Problém spádové příslušnosti obcí na hranicích Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje nadále přetrvává, zejména u obcí na tišnovsku a velkomeziříčsku.35 V roce 2000 bylo také zákonem č. 147

33ŠTARHA, I. S právní vývoj obcí. s. 15. 34HLEDÍKOVÁ, Z., JANÁK, J. a DOBEŠ, J. D ějiny správy. s. 447. 35ŠIKULA, Martin. Územně správní potýkání okresů a krajů na česko­moravském pomezí: (příspěvek k otázce novodobého vymezování hranic územně správních celků na Vysočině). In: Západní Morava: vlastivědný sborník/B rno: Muzejní a vlastivědná společnost pro Moravský zemský archiv v Brně Roč. 17, (2013), s. 79­90.

20 o okresních úřadech stanoveno ukončení jejich činnosti a jejich nahrazení systémem obcí s rozšířenou působností.

4. Prameny a literatura

V této kapitole přináším soupis převážně česky psané literatury věnující se městské heraldice, sfragistice a vexilologii. Svůj výběr jsem částečně omezila na publikace s kterými jsem pracovala při psaní této práce. Historicky první publikací o české městské heraldice byla práce Vincence Roberta Widimowského Städtewappen des Österreichischen Kaiserstaates. I. Königreich Böhmen36. Jakožto první dílo se neobešlo bez řady omylů, které bohužel zcela nekriticky přejímali další autoři. Na přelomu 19. a 20. století vyšla první česky psaná díla Heraldika, souhrn pravidel a předpisů znakových37, kde se objevují první snahy o sjednocení terminologie. V roce 1902 připravil k vydání A. Sedláček dílo Martina Koláře Českomoravská heraldika, část všeobecná38.

Přelomovým pro českou heraldiku a sfragistiku měl být projekt, který vznikl ve druhé polovině 60. let 20. století. Všechny okresní archivy České republiky byly pověřeny shromážděním dosavadních informacích a publikací ke znakům a pečetím příslušného okresu. Z tohoto soupisu vzešlo několik dílčích prací rozdělených teritoriálně podle tehdejších krajů např. Znaky a pečeti jihomoravský měst a městeček39, Znaky a pečetě středočeský měst40. Závěrečným dílem byla kniha Městské znaky v Českých zemích41 , kterou vydal tehdejší ředitel Archivu hlavního města Prahy Jiří Čárek.42 Dodnes se jedná o jeden z nejúplnějších přehledů české komunální heraldiky a sfragistiky. Přesto je nutné zdůraznit, že již uplynulo mnoho let od vydání této publikace a tak zde můžeme nalézt některé dnes již překonané názory např. Vojtíškovu tezi o vzniku městských erbů

36WIDIMSKY, Vincenz Robert. Städtewappen des Österreichischen Kaiserstaates. K. K. Hof­ und Staatsdruckerei, Wien 1864. 37KRÁL Z DOBRÉ VODY, Vojtěch. Heraldika: souhrn pravidel a předpisů znakových. Brno: Garn, 2003. 420 s. ISBN 80­86347­25­7. 38 KOLÁŘ, Martin. Č eskomoravská heraldika. 1., část všeobecná. Praha, 1902. 436 s. 39 ŠTARHA, Ivan a DŘÍMAL. Jaroslav. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. 1.vyd.Brno: Blok, 1979. 516 s. 40 PŘIBYL, Alois a LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1976. 275 s. 41 ČÁREK, Jiří. M ěstské znaky v českých zemích. 1. vyd. Praha: Academia, 1985, 451 s. 42 Ibid., s . 1 2.

21 v období husitských válek. Výše zmíněné publikace však také ukázaly, jak nejednotná je česká heraldická terminologie. Doposud nebyla vydaná žádná práce, která by ji sjednotila, terminologie bohužel není ani nijak ukotvena v právním řádu. To je pak často příčinou heraldických chyb v zamítnutých návrzích. Pokusy o ucelený přehled názvosloví se přesto objevují v Encyklopedii heraldiky43 od Milana Bubna.

S rozvojem tvorby obecních znaků a vlajek v 90. letech se objevily i nové publikace snažící se zachytit nárůst nových znaků např. Znaky, vlajky, pečeti a správní vývoj obcí okresu Ústí nad Orlicí44. Se soupisy schválených znaků a vlajek se můžeme setkat i v odborných časopisech, výběrově: Nové symboly měst a obcí okresu Cheb v letech 1990­2004 ,45 Nové symboly měst a obcí okresu Jičín po roce 199046 a další. Stále však chybí jednotné dílo, které by obsáhlo širší geografickou oblast, popřípadě všechny nově vydané obecní symboly.

Za zmínku stojí také publikace vydané pro univerzitní prostředí. V popředí stojí skripta z dílny dvojice Krejčík, Krejčíková Základy heraldiky, sfragistiky a genealogie47. Později byla rozšířena a aktualizována v Úvod do české sfragistiky48 a Základy heraldiky49. Heraldice a sfragistice byla také věnována pozornost ve Vademecu pomocných věd historických50. Z nedávné doby můžeme jmenovat i skripta z brněnské Masarykovy univerzity Sfragistika 51 od Karla Maráze.

43 BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky: světská a církevní titulatura a reálie. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003, 505 s. 44KŘIVOHLÁVEK, Jan F. Znaky, vlajky, pečeti a správní vývoj obcí okresu Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2005. 384 s. ISBN 80­86845­25­7. 45KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst a obcí okresu Cheb v letech 1990­2004. In: Sborník Chebského muzea. Cheb: Krajské muzeum Cheb, 2005. s. 134­161. ISSN 1211­9210. 46KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst a obcí okresu Jičín po roce 1990. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší:vlastivědný sborník. Semily: Státní okresní archiv Semily, 2007, roč. 20, s. 211­243. ISSN 1211­975x. 47KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš. Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 352 s. 48KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš. Úvod do české sfragistiky. Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 86 s. 49KREJČÍK, Tomáš a PSÍK, Richard. Základy heraldiky. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. Studijní texty. 112 s. ISBN 978­80­7368­644­4. 50HLAVÁČEK, Ivan, NOVÝ, Rostislav a KAŠPAR, Jaroslav. Vademecum pomocných věd historických. 3. opr. a dopl. vyd. Jinočany: H & H, 2002. 544 s. ISBN 80­7319­004­4. 51MARÁZ, Karel. Sfragistika: studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2014.268 s. ISBN 978­80­210­7143­8.

22 Význam pečeti ve středověku analyzoval Tomáš Krejčík v publikaci Pečeť v kultuře středověku52. Velmi rozsáhlou sbírku komunálních znaků, pečetí a razítek vytvořil v několika dílném svazku Karel Liška. Pečetěmi na bývalých panstvích ležících hlavně na Moravě a Slezsku se ve své tvorbě zabývá Karel Müller: Pečeti obcí bývalého panství Těšínské komory53 a dále monografie Pečeti a znaky obcí Českého Těšínska54.

Odborný zájem o heraldiku, sfragistiku a vexilologii zajišťují také odborné časopisy a sborníky. Mezi ty nejvýznamnější patří Genealogické a heraldické listy, které s přestávkami vychází již od roku 1960 a vydává je Česká genealogická a heraldická společnost. Dále Genealogické a heraldické informace , vydávané Moravskou genealogickou a heraldickou společností v Brně. Heraldická společnost v Praze pak vydává Heraldická ročenku . Často se tato tématika pochopitelně objevuje i v Archivním časopise.

Bádání v oblasti vexilologie se zabývají převážně členové České vexilologické společnosti, která od svého počátku roku 1972 vydává čtvrtletník Vexilologie. Dále Zpravodaj vexi.info , kde se mimo jiné objevuje i souhrn činnosti PPHV pro daný rok. Podrobný přehled o nově udělených obecních vlajkách prezentuje každoročně Vexilologický lexikon. Terminologií a správným vyvěšováním vlajek se zabývá kniha z dílny třech expertů PPHV55 Vlajky, prapory a jejich používání: základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území ČR56.

Ve smyslu heraldiky můžeme mezi prameny zařadit velkou škálu předmětů od věcí denní potřeby až po mince, pečetě nebo erbovní listiny. Problematikou erbovních listin se zabýval v článku K studiu erbovních listin57 T. Krejčík, dále také v Erbovní listiny

52 KREJČÍK, Tomáš. Pečeť v kultuře středověku. Šenov u Ostravy: Tilia, 1998. Universum. 365 s. ISBN 80­7042­499­0. 53MÜLLER, Karel. Pečeti obcí bývalého panství Těšínské komory: IV. Jablunkov a okolí. In: Těšínsko: vlastivědný časopis okresů Frýdek­Místek a Karviná Český Těšín: Muzeum Těšínska, 1996. roč. 39, č. 1, s. 12­16. ISSN:0139­7605. 54MÜLLER,, Karel. Pečeti a znaky obcí Českého Těšínska. Karel Müller. Český Těšín : Muzeum Těšínska, 1997. 94 s. ISBN: 80­902355­0­6. 55 České vexilologické stránky [online]. [cit. 2017­04­19]. Dostupné z: h ttp://www.vexilologie.cz/index2.php?a=000&n=0. 56EXNER, Petr, FOJTÍK, Pavel a SVOBODA, Zbyšek. Vlajky, prapory a jejich používání: základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky. 2., aktualiz. vyd. Liberec: Libea, 2013. I67 s. ISBN: 978­80­260­2445­3. 57KREJČÍK, Tomáš. K studiu erbovních listin. In: Archivní časopis. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČSR, 1977, roč. 27, č. 3, s. 145­150.

23 Archivu Národního muzea58 . Zkoumány byly také prostřednictvím textu Znaková privilegia měst, městeček a vsí na Moravě a ve Slezsku59. Nejbohatším pramenem je sfragistický materiál, který se nám dochoval v archivech. Ve své práce jsem pracovala se Sbírkou typářů, razítek a odlitků a ústřižků s pečetěmi, uloženou v MZA v Brně, kterou vytvořil Ivan Štarha a čítá řádově tisíce kusů.

58FIALA, Michal a KREJČÍK, Tomáš. Erbovní listiny Archivu Národního muzea. Fiala, Michal. [Úvodní studie]: Krejčík, Tomáš. Praha : Scriptorium, 2001. 486 s., obr. (Documenta Pragensia. Monographia. 13.) ISBN:80­86197­32­8. 59MÜLLER, Karel a ŠTARHA, Ivan. Znaková privilegia měst, městeček a vsí na Moravě a ve Slezsku: 1914­1916. Brno: Moravský zemský archiv, 1995. Knižnice Jižní Moravy. 55 s. ISBN 80­8504861­2.

24 5. Katalog obcí

Blažkov

obec, něm. Blaschkau, panství Dolní Rožínka, soudní okres 1850­1949 Bystřice nad Pernštejnem; politický okres 1850­1855 Nové Město na Moravě, 1855­1868 Bystřice nad Pernštejnem, 1868­1949 Nové Město na Moravě, 1949­1960 Bystřice nad Pernštejnem, od roku 1960 Žďár nad Sázavou

Autor návrhu: Ladislav Pokorný Datum udělení: 27. 6. 2001 Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První zmínka o obci se objevuje v roce 1253.60 Autor při tvorbě vycházel ze sfragistického materiálu uloženého v MZA, viz příloha č. 1, odlitek č. 1. V pečetním poli byl vyobrazen jelen ve skoku. Jelen je atributem sv. Huberta,61 který je patronem lovu a myslivosti, která je dodnes v obci velmi rozšířená. Zároveň byl jelen ve středověku vnímán jako jeden ze symbolů Krista.

Blason znaku: V zeleném štítě nad zlatou patou stříbrný jelen.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, zelený s bílým jelenem a žlutý, v poměru 10 : 3.

60HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. Praha: Academia, 1980. s. 77. 61REMEŠOVÁ, Věra. I konografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1990. s. 26.

25 Bobrová

městys, něm. Bobrau, panství Radešín, vznikla v roce 1950 sloučením obcí Dolní a Horní Bobrová

Datum udělení: 11. 5. 2001 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: V minulosti existovaly dvě samostatné obce Dolní a Horní Bobrová,62 které se spojily v dnešní obec až v roce 1950. Na pečeti z 15. století nalezneme v pečetním poli štít se dvěma břevny, tuto pečeť používala Dolní Bobrová až do 19. století. Nejstarší pečeť Horní Bobrové pochází taktéž z 15. století a v jejím poli byla zubří hlava63, kterou nepochybně přejala od Pernštejnů. Těm obec náležela již v polovině 14. století. Pečetní obrazy obou obcí se tak staly součástí i nově uděleného znaku.

Blason znaku: Zlato­černě dělený štít, nahoře zubří hlava se zlatou houžví a červeným vypláznutým jazykem, dole dvě stříbrná břevna.

Popis vlajky: List tvoří žerďový žlutý pruh široký polovinu délky listu a pět vodorovných pruhů střídavě černých a bílých. Ve žlutém pruhu černá zubří hlava se žlutou houžví a červeným jazykem.

62HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 81. 63ŠTARHA, Ivan a DŘÍMAL, Jaroslav. Znaky a pečeti jihomoravský měst a městeček. Brno: Blok, 1979. s. 382 ­384.

26 Bohdalec

obec, něm. Bohdaletz, panství Radešín, soudní okres 1850­1949 Nové Město na Moravě, politický okres 1850­1949 Nové Město na Moravě, od roku 1949 okres Žďár nad Sázavou

Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem : Žďár nad Sázavou Datum udělení: 13. 5. 2003 Autor návrhu: Jiří Louda

Informace o obci: První písemná zmínka o obci je datována do roku 1348.64 Bohdalec byl pravděpodobně založen klášterem ve Žďáru. Zmínky o obci se objevují ve žďárských urbářích z roku 1462. O založení kláštera ve Žďáře se zasloužil Boček z Obřan, který měl ve stříbrném štítě dvě černá břevna.65 Jak uvádí V. Křesadlo v publikaci o Bohdalci, obec získala pečeť v roce 1667 s pečetním znamením polovičního jelena a opisem SIGILI IN BOHDALECZ.66 Černé břevno ve znaku obce, tak může odkazovat na žďárský klášter, díky kterému byla obec založena. Lilie je atributem Panny Marie67, jíž je zasvěcen tamní kostel.

Blason znaku: V zeleném štítě ze stříbrné paty s černým břevnem, vyskakující zlatý jelen se stříbrnou zbrojí, provázen vpravo nahoře stříbrnou lilií.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a černý, v poměru 8 : 1 : 1. Z bílého pruhu vyskakuje žlutý jelen s bílou zbrojí provázený v žerďové části bílou lilií.

64Codex diplomaticus et epistolaris Moravie III. č. 815, s. 591­592. 65KŘESADLO, Vít. Bohdalec. Tišnov: Sursum pro Obec Bohdalec, 2010.s. 14­21. ISBN 978­80­7323­206­1. 66 Ibid. s. 48. 67REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s. 42.

27 Borovnice

obec, něm. Borownitz, panství Jimramov, soudní okres 1850­1949 Nové Město na Moravě, politický okres 1850­1949 Nové Město na Moravě, od roku 1960 okres Žďár nad Sázavou

Autor návrhu: Petr Exner Datum udělení: 24. 2. 2012 Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: První doložená zmínka o Borovnici je z roku 1590.68 Autor návrhu vycházel z pečetě z roku 1749. Obec na svých webových stránkách uvádí, že v pečetním poli byla vyobrazena sedící sv. Anna, která předčítá z knihy klečící osobě.69 V navržených symbolem byla sv. Anna vhodně nahrazena jejím atributem v podobě rozevřené knihy.70 Zubří hlava byla použita jako odkaz na nejvýznamnější vrchnost, v tomto případě tedy Pernštejny. Zelená tinktura může evokovat borové lesy, podle nichž je také odvozován název obce.

První varianta návrhu znaku obce z roku 2010 byla PPHV zamítnuta. Autor zde použil netradiční zobrazení trojvrší, viz příloha č. 2, zamítnutý návrh č. 1: Borovnice. Tato figura je v heraldice natolik zakotvena, že přílišná modifikace nebyla na místě. Za základní podobu považujeme u trojvrší tři vrchy vyrůstající z paty štítu, z nichž prostřední je vyšší.

68HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s . 96. 69Oficiální stránky obce Borovnice: Historie obce [online]. [cit. 2017­04­26]. Dostupné z: http://www.borovnice­zr.wz.cz/historie_obce.htm. 70REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s. 10.

28 Blason znaku: Zelený štít pod zlatou hlavou s černou zubří hlavou se zlatou houžví a červeným jazykem, stříbrná otevřená kniha nad zlatým trojvrším vynikajícím z modré paty.

Popis vlajky: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, žlutý, zelený, žlutý a modrý zvlněný, v poměru 2 : 2 : 1 : 1. V zeleném pruhu bílá rozevřená kniha.

Březejc

obec, něm. Bschesetz, 1850­1882 osada obce Ruda, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 26. 5. 2011 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První historická zmínka o obci pochází z roku 1412.71 Osekaná březová větev má odkazovat na název obce, jedná se tedy o tzv. mluvící znamení. Doplněné je o pět hvězd, které patří mezi atributy Jana Nepomuckého72, kterému je zasvěcena místní kaple.

Blason znaku: V modrém štítě březová větev se třemi vztyčenými stříbrnými listy. Větev provázena dole a nahoře pěti zlatými hvězdami (2,3).

Popis vlajky: Modrý list, ve střední části položená osekaná březová větev s vyrůstajícím bílým trojlistem a provázena nahoře dvěma a dole třemi žlutými šesticípými hvězdami.

71 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s . 121. 72 REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s. 31.

29 Březí

obec, něm. Brzezy/Birkicht, panství Osová, soudní okres 1850­1892 Velké Meziříčí, 1892­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velká Bíteš, od roku 1960 okres Žďár nad Sázavou

Datum udělení: 24. 11. 2014 Autoři návrhu: Jaroslav Jelínek a Jan Zduba Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velká Bíteš

Informace o obci: První písemnou zprávu o obci máme z roku 1349.73 Autoři návrhu uvádí, že nejstarší známá pečeť obce Březí pochází z roku 1749. V jejím pečetním poli je vyobrazena radlice, která je ve sfragistice velmi frekventovaná, přesto se autoři rozhodli ji využít při tvorbě znaku a vlajky. Březové břevno je opět mluvící znamení k názvu obce a také použití tinktur připomíná přirozené barvy březového kmene.74

Blason znaku: Černo­stříbrně dělený štít, nahoře březová uťatá větev přirozené barvy se třemi svěšenými zlatými listy, dole dvě černé doleva obrácené radlice nad sebou.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, černý a bílý. V černém pruhu kosmo tři žluté svěšené březové listy vedle sebe.

73 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s .121. 74 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Březí.

30 Březí nad Oslavou

obec, něm. Brzezy, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1960 okres Žďár nad Sázavou

Datum udělení : 19. 1. 2007 Autor návrhu: Jan Tejkal Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Poprvé se prameny o obci zmiňují v roce 1447.75 Na území obce se nachází pouze památka boží muka. Autor tedy do návrhu použil pouze březové listy, které jsou mluvícím znamení pro obec Březí, (stč. slovo Březie ­ bříza) a břevna mají připomínat řeku Oslavu.76

Blason znaku: Ve zlatém štítě dvě vlnitá zelená břevna nad nimi dva vztyčené zelené březové listy.

Popis vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů, střídavě žlutých a zelených, v poměru 4 : 1 : 1 : 1 : 1. Zelené pruhy jsou vlnité se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi. V horním pruhu nad prohlubněmi dva zelené vztyčené březové listy.

75HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s . 121. 76Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Březí nad Oslavou.

31 Bukov

obec, něm. Bukau, dříve také Bukoví, panství Pernštejnské, 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 Žďár

Datum udělení: 14. 3. 2002 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Poprvé je Bukov zmiňován v roce 128577, kdy jej vlastnil Demeter z Bukova. Ten byl z rodu pánů z Lomnice, kteří měli ve znaku orlí křídlo. Bukové listy byly použity opět jako mluvící znamení.78

Blason znaku: Ve stříbrném štítě pod zelenou hlavou se dvěma zlatými bukovými listy černé orličí křídlo se zlatým perizoniem.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a bílý v poměru 1 : 2. V zeleném pruhu dva žluté bukové listy s bukvicí, v bílém pruhu černé orlí křídlo se žlutým perizoniem.

77TENORA, Jan a DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. V Brně: Musejní spolek, 1907. s. 73. 78 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Bukov.

32 Býšovec

obec, něm. Bischowetz, panství Pernštejnské, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 17. 4. 2009 Autor návrhu: Zdeněk Kubík Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První zmínka o Býšovci se objevuje v roce 1350.79 Obecná figura obrněné paže byla převzata z rodového erbu vladyků, kteří se psali z Býšovce a byli služebníky pánů z Pernštejna. Místní částí obce Býšovec je nedaleká obec Smrček, ta je v podobě mluvícího znamení symbolizována ve smrku, který drží obrněná paže.80

Blason znaku: Zeleno­červeně polcený štít z levého horního rohu do druhého pole vyniká obrněné stříbrné zlatě zdobené ohnuté rameno v drátěné rukavici drží vztyčený smrk.

Popis vlajky: List tvoří čtyři svislé pruhy, bílý, zelený, červený a žlutý, v poměru 1 : 2 : 2 : 1. Ze žlutého pruhu vyniká přes červený pruh do zeleného žlutě zdobené bílé obrněné pravé rameno, držící v drátěné rukavici žlutý smrk.

79 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s 140. 80 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Býšovec.

33 Cikháj

obec, něm. Cikhay, Ziegenhain, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­185 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 13. 5. 2008 Autor návrhu: Jaroslav Petr Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Poprvé se obec připomíná v listině z roku 1662.81 První návrh podaný v roce 2007 byl PPHV zamítnut z důvodu neheraldického zobrazení figur. Podvýbor v tomto zamítnutí upozorňoval zejména na těžko popsatelné zlaté rostliny. Obec se však proti tomuto nedoporučení ohradila, tím že zlaté kapradí a výhonky rostlinek jsou identické symboly, které se nalézají na pečeti z roku 1798, viz příloha č. 1, odlitek č. 2. Tato skutečnost byla na základě zaslané fotografie PPHV akceptována a doporučena popisovat jako zlatý podrost.82

Kritická poznámka: Autor sice akceptoval výtky PPHV, přesto není zcela jasné, jak z figury jehličnatého stromu poznat jedli. Termín podrost také není jednoznačný z uvedených symbolů, lze předpokládat, že se jedná o shluk listů a větviček, který je však na každé straně jiný.

Blason znaku: V modrém štítě ze zelené paty vyrůstající stříbrná jedle, provázená dole zlatým podrostem, nahoře provázená dvěma stříbrnými liliemi se zlatými středy.

81 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 145. 82 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Cikháj.

34 Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy modrý a zelený, v poměru 4 : 1. Do modrého pruhu vyrůstá bílá jedle se žlutým podrostem provázená nahoře dvěma bílými květy lilie se žlutým středem.

Černá

obec, něm. Tscherna, panství Černá, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 18. 6. 2003 Autor návrhu: Jiří Louda Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První písemná zmínka o obci Černá se datuje k roku 1556.83 Obec patřila od roku 1559 rodu Chroustenských z Malovar, z jejichž erbu byla použita červená račí klepeta. Tři zelené vrchy odkazují na polohu obce, která leží uprostřed Českomoravské vrchoviny. Pod obec Černá spadá dnes osada Milíkov, ta je v obecních symbolech zastoupena javorovým listem.84

Blason znaku: Ve stříbrném štítě nad zeleným trojvrším dvě červená račí klepeta, nad pravým černá kápě obrácená dolů, nad levým zelený javorový list.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a zelený, v poměru 1 : 4 : 1. V bílém pruhu dvě červená račí klepeta.

83 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 160. 84 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Černá.

35 Dalečín

obec, něm. Daletschin, panství Kunštát, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 26. 5. 2000 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První zmínka pochází z roku 1073, jde však falzum z 12. století. Za spolehlivý je považován až zápis z roku 1347.85 V této době byl Dalečín prodán dědičně Jimramovi z Pernštejna. V listině je také zmiňován hrad a farní kostel. Hrad stával v obci na přelomu 14. a 15. století a byl obtékán řekou Svratkou. Dnes jeho zbytky stojí v parčíku, který je ohrazen hradební zdí.86 Tato středověká tvrz je společně s hvězdou vyobrazena i v dochované obecní pečeti87, viz příloha č.1, odlitek č. 3. Autor tedy vhodně užil figur dvou věží s odkazem jak na pečetní obraz, tak i historickou památku obce.

Blason znaku : V modrém štítě nad zeleným návrším dvě stříbrné kvádrované věže, každá s cimbuřím a jedním červeným oknem, spojené hradbou s červenou branou a cimbuřím, mezi věžemi zlatá hvězda.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 3 : 1. Na zeleném pruhu dvě bílé kvádrované věže, každá s cimbuřím a jedním červeným

85 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 168. 86 PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 3. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80­7277­036­5. s. 132. 87TENORA, J. a DVORSKÝ, F. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Bystřický okres. s. 85.

36 oknem spojené hradbou s červenou branou a cimbuřím, mezi věžemi žlutá šesticípá hvězda.

Daňkovice

obec, něm. Dainkowitz, Dankowitz, panství Jimramov, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 19. 11. 2009 Autor návrhu: Petr Exner Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: Poprvé se v písemných památkách obec objevuje v roce 1590.88 V obci se nenacházejí žádné významné památky, autor se tedy rozhodl použít figuru kalicha jako odkaz na zdejší evangelický kostel z roku 1818. Doplněný o lipové listy, protože tak jako u řady dalších obcí jich v okolí roste velký počet. Daňkovice také leží v CHKO Žďárské vrchy.89

Blason znaku: Ve stříbrném štítě do jeho poloviny zvýšené modré trojvrší se stříbrným kalichem. Nad ním dva zelené odvracené lipové listy.

Popis vlajky: List tvoří zelené žerďové pětiúhelníkové pole s vrcholem ve čtvrtině délky listu a k němu přiléhající bílá vidlice s rameny širokými čtvrtinu šířky listu. Horní a dolní vlající pole modré.

88 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 170. 89 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Daňkovice.

37 Dlouhé

obec, něm. Dlouhy, Dlouha, panství Nové Město, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 1 1. 5. 2001 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: Dlouhé je poprvé zmiňováno v roce 1407.90 Postavu sv. Floriána91, který se nalézá na pečeti z roku 1749, viz příloha č. 1, odlitek č. 4., najdeme ve znaku zastoupeného jeho atributem ­ mlýnským kamenem. Tomuto světci je dnes zasvěcená i místní kaplička. Lev se do znaku dostal v upravené barevné podobě z erbu rodu Kratzerů. Kratzerové dosáhli roku 1660 postoupení osady Dlouhé do dědičného vlastnictví.92

Blason znaku: V modrém štítě stříbrně­červeně šikmo dělený český lev s červenou zbrojí a vypláznutým jazykem. V tlapách drží zlatou žerď se stříbrným praporem s ocasem se žluto­červeně polcenou lilií a mezi zadními tlapami stříbrný mlýnský kámen s postavenou červenou kypřicí.

Popis vlajky: List tvoří bílé karé široké jednu polovinu šířky listu se žluto­červeně polcenou lilií a dva vodorovné pruhy, červený a modrý.

90 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 180. 91 REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s.22. 92Oficiální stránky obce Dlouhé: Historie obce [online]. [cit. 2017­03­13]. Dostupné z: http://www.obecdlouhe.cz/dlouhe.php?page=hist.

38 Dobrá voda

obec, něm. Gutwasser, panství Křižanov, soudní okre 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 15. 4. 2010 Autor návrhu: Jaroslav Petr Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První návrh znaku z roku 2009 byl zamítnut z důvodu pokládání kovu na kov. Ryby v původním návrhu měly stříbrnou barvu. Dále měla komise výtky k dolní části znaku, zde byly původně těžko heraldicky popsatelné vlnky, které po doporučení autor nahradil vlnitými břevny. Viz příloha č. 2, zamítnutý návrh č. 2: Dobrá Voda. Stříbrná břevna se taktéž nalézají na obecní pečeti z roku 1678.93 Podoba znaku a vlajky má přeneseně připomínat název obce, ryby jako zástupce vodních živočichů a stříbrná břevna grafickou podobu tekoucí vody.94

Blason znaku: Ve zlatém štítě nad modrou patou s třemi stříbrnými vlnitými břevny dvě zkřížené ryby přirozené barvy. Provázené čtyřmi (1,2,1) růžemi se zlatými semeníky a zelenými kališními listy.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a modrý v poměru 2 : 1. Ve žlutém pruhu dvě zkřížené ryby, provázené čtyřmi (1, 2, 1) červenými růžemi se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky. V modrém pruhu tři bílé vlnité pruhy.

93 LIŠKA, Karel. S bírka komunálních znaků, pečetí a razítek. I. s. 278. 94 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Dobrá Voda.

39 Dolní Heřmanice

obec, něm. Unter Herschmanitz, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 1 1. 5. 2001 Autor návrhu: Miroslav J.V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: Poprvé se o obci zmiňují prameny v roce 1349.95 Nejstarší obecní pečeť Dolních Heřmanic z roku 1766 měla v pečetním poli96 sv. Lukáše, ten je ve znaku prezentován atributem okřídleného býka se svatozáří97. Na vlajce se pak nachází pouze zjednodušená podoba. Součástí dnešní obce Dolní Heřmanice je místní část obec Oslava, ta má v historické pečeti v pečetním poli rybu, která ji tak zastupuje i v obecních symbolech.98

Blason znaku: Stříbrno­modře dělený štít, nahoře vyrůstající okřídlený černý býk se zlatou svatozáří a zlatým perizonem na křídlech. Dole pod stříbrným cimbuřovitým břevnem zlatá ryba.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý a modrý, v poměru 1 : 2 : 1. Uprostřed bílého pruhu dvě spojená černá křídla se žlutým perizoniem.

95 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 254. 96 KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská. II. , Místopis Moravy. Jihlavský kraj. V Brně: Musejní spolek, 1907. s. 168. 97 REMEŠOVÁ,V. I konografie a atributy svatých. s. 41. 98 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Dolní Heřmanice.

40 Dolní Libochová

obec, něm. Unter Libochau, panství Moravec, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 19. 11. 2009 Autor návrhu: Zdeněk Kubík Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První zmínka o obci je z roku 1350.99 V tomto případě můžeme mluvit o značné kreativitě autora, ve svém vysvětlení uvádí, že použití heroldské figury čtvrť štítu má připomínat iniciálu L, kterým začíná název obce. Tento postup zvolil autor proto, že z památek se v obci nachází pouze kaple Panny Marie, kterou symbolizuje atribut lilie.100 Stříbrná břevna a modrá tinktura mají připomínat zdejší rybníky.101

Blason znaku: V modrém štítě dvě stříbrná břevna v levé zlaté horní čtvrti modrá lilie.

Popis vlajky: Modrý list se dvěma vodorovnými vlnitými bílými pruhy vycházejícími z druhé a čtvrté pětiny žerďového okraje listu. Horní vlající čtvrtina listu žlutá s modrou lilií.

99 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s. 527. 100 REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s. 42. 101 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Dolní Libochová

41 Fryšava pod Žákovou horou

obec, něm. Frischau, panství Nové Město, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 27. 6. 2001 Autor návrhu: Jiří Louda Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: První zprávy pocházejí z roku 1568.102 V okolí obce probíhala až do 19. století rozsáhlá těžba, přípomínají ji mlátek a želízko. Zelený lem symbolizuje lokaci obce v komplexu Žďárských vrchů.103

Blason znaku : Ve stříbrném, zeleně lemovaném štítě, nad modrým vlnitým břevnem kosmo položený mlátek, šikmo podložený želízkem.

Popis vlajky: Bílý list se zeleným lemem širokým jednu desetinu délky listu. V bílém poli vodorovný vlnitý pruh s pěti vrcholy a čtyřmi prohlubněmi široký jednu pětinu šířky listu.

102 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 224. 103 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Fryšava pod Žákovou Horou.

42 Herálec

obec, něm. Heraletz, panství Nové Město, soudní okres 1850­1855 Žďár, 1855­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Hlinsko, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 24. 2. 2011 Autor návrhu: Jaroslav Petr Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Poprvé se obec připomíná v roce 1358.104 Dominantou celé obce je kostel sv. Kateřiny. Od roku 1749 vlastnila obec pečeť105, kde je vyobrazen muž kácející strom, viz příloha č. 1, odlitek č. 5. První návrhy znaku a vlajky z roku 2010 byly PPHV zamítnuty z důvodu chybného popisu a zobrazení mostu. Most byl popisován jako volný, ale dotýkal se okrajů štítů. Viz příloha č. 2, zamítnutý návrh č. 3: Herálec.

Blason znaku: V modrém štítě nad volným stříbrným mostem se třemi oblouky, vpravo jedle se zásekem, vlevo dřevorubec držící sekyru, vše stříbrné. Nahoře uprostřed lilie provázená dvěma hvězdami, vše zlaté.

Popis vlajky: Modrý list, v něm nad volným mostem se třemi oblouky jedle se zásekem v kmeni a dřevorubec držící kosmo sekeru ­ širočinu, vše bílé a nahoře provázené uprostřed lilií a po stranách dvěma šesticípými hvězdami, vše žluté.

104 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 249. 105 SVOBODA, Josef František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. V Brně: Musejní spolek, 1948. s. 354.

43 Heřmanov

obec, něm. Hermannschlag, panství Náměšť, soudní okres 1850­1892 Velké Meziříčí, 1892­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velká Bíteš, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 24. 2. 2011 Autor návrhu: Jan Tejkal Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: V elká Bíteš

Informace o obci: Heřmanov je poprvé zmiňován v roce 1349.106 Od roku 1800 má obec doložený typář, v pečetním obraze byly dva vztyčené rýče nad dvojicí lučních květů.107 Autor se rozhodl luční květy nahradit heřmánky, které tak mají sloužit jako mluvící znamení k názvu obce. Zelená barva připomíná i původní německý název Hermansschlag, neboli Heřmanova Paseka.

Blason znaku : V zeleném štítě dva zkřížené rýče se zlatými násadami nad dvěma stříbrnými heřmánky se zlatými zkříženými stonky vyrůstající z dolních okrajů štítu.

Popis vlajky: List dělený zeleným kosmým pruhem vycházejícím z polovin okrajů listu na žerďové žluté a vlající bílé pole. V zeleném pruhu kosmo dva bílé květy heřmánku se žlutými středy.

106 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 254. 107 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 334.

44 Hodíškov

obec, něm. Hodischkau, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 17. 4. 2009 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Nejstarší písemná zpráva o Hodíškově se objevuje v roce 1462.108 Figura tiskařského tamponu se do znaku dostala z erbu Mikuláše Konáče z Hodíškova, jehož rod pocházel z vesničky Hodíškov. Obecná figura přepásané lilie odkazuje na nejvýznamnější vrchnost v podobě žďárského kláštera. Motiv lípy byl převzat z obecní pečeti109 z roku 1865.110

Blason znaku: Modro­zlatě oblačný řezem dělený štít. Nahoře vpravo lilie a vlevo tiskařský tampon, obojí zlaté. Dole tři lipové listy (2,1) řapíky do středu.

Popis vlajky: Modro­žlutě oblačným řezem dělený list.V modrém pruhu lilie a tiskařský tampon, obojí žluté, ve žlutém tři (2, 1) odstředivé zelené lipové listy.

108 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 267. 109 SVOBODA, J. F.. V lastivěda moravská. II, Žďárský okres. s . 93. 110 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, Hodíškov.

45 Horní Libochová

obec; něm. Libochau, panství Moravec, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 26. 5. 2011 Autor návrhu: Jan Tejkal Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: V elké Meziříčí

Informace o obci: V obecních symbolech je reflektováno pečetní znamení z nejstarší obecní pečeti z roku 1807. V pečetním obraze se nachází zvonice s praporkem obklopená věncem a ratolestí.111 V minulosti zněl název obce Lubchov. Včely mají připomínat dřívější zaměstnání osadníků, kterým byl chov včel.112

Blason znaku: V modrém štítě zlatá zvonice se zvonem zavěšeným v prázdné lucerně zakončené zlatou makovicí a stříbrným praporem zakončeným vlaštovčím ocasem, nahoře provázená dvěma vztyčenými odkloněnými zlatým lipovými listy, po stranách dvěma zlatými včelami se stříbrnými křídly.

Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1 : 3 : 1. V modrém pruhu roubená zvonice se zavěšeným zvonem v prázdném okně, zakončená makovicí s bílým praporkem s vlaštovčím ocasem k žerďovému okraji listu, nahoře provázená dvěma odkloněnými lipovými listy, vše žluté. Pod listy po jedné žluté včele s bílými křídly.

111 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 283. 112 KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II. , s. 189.

46 Horní Radslavice

obec, něm. Ober Ratzlawitz, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 9. 2. 2015 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První doložená písemná zmínka o vesnici je z roku 1377. Autor vycházel z pečetě, kterou obec používala v 18. století.113 V jejím pečetním obraze byl sv. Jiří probodávající kopím draka. Patron obce byl symbolicky zobrazen použitím svých atributů kříže a kopí.114 Zvon prezentuje místní zvoničku.115

Blason znaku : Stříbrně­modře šikmo dělený štít. V prvním poli červený heroldský kříž v něm zlaté křížové kopí, v druhém stříbrný zvon se zlatým srdcem ve tvaru kříže.

Popis vlajky: Bílo­modře šikmo dělený list. V bílém poli červený, k hornímu rohu posunutý kříž, do jehož svislého ramene vyniká žluté křížové kopí. V modrém poli bílý zvon se žlutým srdcem ve tvaru kříže.

113 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 382. 114 REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s. 34. 115 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Horní Radslavice.

47 Horní Rožínka

obec, něm. Ober Rosinka, panství Radešín, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 22. 1. 2001 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Od roku 1406 náležela Rožínka pod Žďárský klášter, opatská hole slouží jako mluvící znamení ke starému názvu Opatská Rožínka. Stará obecní pečeť116 z roku 1667 měla v pečetním obraze neurčitou rostlinu, autor ji zaměnil za obilný klas, tak aby charakterizoval zemědělský ráz obce. Červená tinktura může také připomínat etymologický význam slova rožínka ­ rožeň, rožnění.117

Blason znaku : V červeno­zeleně polceném štítě vpravo hlavice berly závitem dovnitř, vlevo obilný zlatý klas se dvěma listy, obojí zlaté.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, červený se žlutou hlavicí berly závitem k vlajícímu okraji a zelený se žlutým obilným klasem se dvěma listy.

116 TENORA, J. a DVORSKÝ, F. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Bystřický okres. s. 205. 117 Archiv PS ČR,S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Horní Rožinka.

48 Jabloňov

obec, něm. Jablonau, dříve také Jabloňové, panství Perštejnské, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 26. 5. 2011 Autor návrhu: Ladislav Kašpar Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První zmínka o vsi pochází z roku 1384.118 Obecná figura jabloně slouží jako mluvící znamení, které se objevuje již na staré obecní pečeti119 z roku 1641 s opisem IABLONOW.

Blason znaku: Ve stříbrném štítě pod stříbrno­zeleně třikrát dělenou hlavou na zeleném návrší vykořeněná jabloň s červenými plody.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 3 : 1. V žerďové polovině listu vykořeněná jabloň s hnědým kmenem a větvemi, zelenými listy a červenými plody.

118 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s. 35. 119 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 286.

49 Javorek

obec, něm. Jaworek, dříve také Javůrek, panství Jimramov, osudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Polička, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 17. 6. 2009 Autoři návrhu: Jaroslav Pokorný a Zdeněk Kubík Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: První zpráva o obci je datována do roku 1364.120 Zlatý javorový list slouží opět jako mluvící znamení k názvu obce. Heroldská figura zeleného hrotu má připomínat CHKO Žďárské vrchy, ve kterých se obec rozprostírá. Použití kvádrované hradní zdi autoři vysvětlují jako odkaz na nedaleký vrch a zříceninu hradu Štarkov. V roce 1976 se Javorek sloučil s Jimramovem a v roce 1990 se opět osamostatnil.121

Blason znaku: V zeleném štítě stříbrná kvádrovaná hradba se zeleným sníženým hrotem v něm zlatý javorový list.

Popis vlajky: Bílý kvádrovaný list se zeleným žerďovým klínem s vrcholem ve druhé třetině délky listu. V klínu žlutý javorový list řapíkem k žerďovému okraji

120 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s. 348. 121 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Javorek.

50 Jívoví

obec, něm. Iwowy, panství Křižanov, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politcký okres 1860­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 15. 4. 2010 Autor návrhu: Jaroslav Petr Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První zmínky o Jívoví se objevují v roce 1407.122 Lilie byla použita jako atribut sv. Anny123 patronky místní kaple. Na staré obecní pečeti124 z roku 1678 byla vyobrazena vrba jíva, jedná se tedy také o mluvící znamení.

Blason znaku: V modrém štítě nad třemi vyrůstajícími kameny vztyčená zlatá větev jívy se stříbrnými květy, provázena po stranách dvěma květy se zlatými středy.

Popis vlajky : Modrý list se vztyčenou žlutou větví jívy s bílými květy, provázenou u dolního okraje listu dvěma bílými šestilistými květy se žlutými středy.

122 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s. 371. 123 REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s. 10. 124 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 288.

51 Koroužné

obec, něm. Koraschna, panství Pernštejnské, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové M2sto, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 17. 4. 2009 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První písemná zmínka o obci Koroužné je z roku 1377.125 Obec získala znak již v roce 1689. V roce 2009 využila možnosti potvrdit si tento historický znak. Znak, který obec obdržela je barevně upravená verze znaku štěpánovské rychty. Zubří hlava symbolizuje pernštejnské panství na kterém se štěpánovská rychta nacházela. 126

Blason znaku: Stříbrně­modro dělený štít, nahoře černá zubří hlava se zelenou houžví a červeným jazykem. Dole uprostřed postavené zlaté hrábě, vpravo kosmo stříbrný poříz se zlatými rukojeťmi a šikmou, doleva obrácenou stříbrnou radlicí.

Popis vlajky: List tvoří sedm svislých pruhů, modrý, žlutý, modrý, bílý, modrý, bílý a modrý, v poměru 1 : 1 : 1 : 6 : 1 : 1 : 1. V prostředním pruhu černá zubří hlava se zelenou houžví a červeným jazykem.

125 CDM XI. č. 87, s. 78. 126 ŠTARHA, I. P ernštejnský erb. s. 189.

52 Krásné

obec, něm. Krasna, panství Jimramov, soudní okres 1950­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949, Nové Město, okres 1949­1960 Polička, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 15. 4. 2010 Autor návrhu: Zdeněk Kubík Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: První dochovanou zmínku o obci máme z roku 1392.127 Osobitý styl Zdeňka Kubíka můžeme opět vidět na jeho interpretaci použitých figur. Dle jeho slov heroldská figura hlavy štítu a krokve mají připomínat literu K, tedy pokud ji otočíme o 90° stupňů.128 Na obecní pečeti z 18. století se nachází motiv koruny a postava sv. Václava, který je patronem zdejšího kostela. Opis legendy DIEDINA.KRASNA.129 Taktéž použité tinktury jsou zvoleny jakožto panovnické barvy knížete.

Blason znaku: Červeno­modře zlatou krokví dělený štít se zlatou hlavou, v krokvi knížecí koruna.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a červený, v poměru 1 : 2. V červeném pruhu žlutá krokev široká třetinu šířky listu vycházející z dolního rohu a cípu s vrcholem na dolním okraji žlutého pruhu, v ní knížecí koruna. Pole pod krokví modré.

127 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s. 445. 128 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Krásné. 129 SVOBODA, J. F.. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. s. 4 32.

53 Krásněvěs

obec, něm. Krasniowes, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 9. 12. 2002 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Osada je poprvé připomínána v roce 1365.130 Zkřížené klíče odkazují na starou obecní pečeť. V pečetním poli se nacházel štít a v něm květina, nad ní dva zkřížené klíče.131 Stejnou podobu má i dochované obecní kovové razítko. Lilie je opět použita jako atribut patronek zdejší kaple sv. Anny a Panny Marie.132

Blason znaku: Červeno­stříbrně čtvrcený štít v prvním poli dva vztyčené klíče kosmý zlatý, šikmý stříbrný. Ve druhém půl zelené lípy, přes třetí a čtvrté pole liliový trojhran vpravo zelený, vlevo stříbrný.

Popis vlajky: Zeleno­bíle čtvrcený list, uprostřed červené čtvercové pole široké jednu třetinu délky listu s kosmým žlutým klíčem zuby dolů a k vlajícímu okraji, podloženým šikmým bílým klíčem zuby dolů a k žerďovému okraji.

130 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s. 446. 131 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 338. 132 REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s. 10.

54 Křídla

obec, něm. Krzidla, Kriedel, panství Nové Město, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 27. 6. 2001 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: První písemná zmínka o obci Křídla pochází z roku 1376.133 Původně obec patřila k panství křižanovskému a od roku 1464 k panství pernštejnskému. Do návrhu byl přenesen obraz pečetního pole134, kde je vyobrazena labuť s roztaženými křídly a nad ní šest hvězd. Obec získala tuto pečeť v roce 1749.

Blason znaku: V zeleném štítě stříbrná rozkřídlená doleva hledící labuť, nahoře provázená šesti zlatými hvězdami.

Popis vlajky: Zelený list s rozkřídlenou, k vlajícímu okraji hledící bílou labutí se žlutou zbrojí převýšenou šesti žlutými šesticípými hvězdami (1,2,3).

Křižánky

obec, něm. Krischanek, obec vznikla v roce 1960 sloučením obcí České a Moravské Křižánky. České Křižánky, panství Rychtenburk, soudní okres 1850­1855 Skuteč,

133 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s. 462. 134 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 292.

55 1855­1949 Hlinsko, politický okres 1850­1855 Vysoké Mýto, 1855­1868 Hlinsko, 1868­1949 Chrudim, okres 1949­1960 Polička; Moravské Křižánky, panství Nové Město, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 13. 11. 2002 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: Křižánky leží na hranici Čech a Moravy v minulosti, tak existovaly dvě sousedící obce s přívlastky české a moravské Křižánky, součástí české části je dnes osada Milovy. Křižánky na České straně jsou připomínány poprvé v roce 1392. První písemnou zmínku o existenci Moravských Křižánek máme až z roku 1437.135 V roce 1743 si obec pořídila pečeť136 s pěti tlapatými kříži v pečetním poli rozmístěnými tak, že čtyři malé křížky provázejí jeden velký, umístěný uprostřed. Viz příloha č. 1, odlitek č. 6. Je tedy naprosto zřejmé, že obec využila tzv. mluvícího znamení již při zřízení typáře v 18. století. Autor návrhu z pečetního obrazu převzal jen tři kříže, které mají zároveň symbolizovat existenci tří územních celků na dnešním území obce. Svatováclavská čepice společně s vinařskými noži odkazují na nejvýznamnější majitele panství ­ knížata z Ditrichštejna.

Blason znaku: V modrém štítě zlatý tlapatý kříž s kroužky podložený dvěma vztyčenými odvrácenými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi, nad ním červená knížecí čepice, provázena dvěma zlatými tlapatými křížky s kroužky.

Popis vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů červený, bílý, modrý, bílý a červený, v poměru 1 : 1 : 12 : 1 : 1. Uprostřed žlutý tlapatý kříž s kroužky na koncích ramen, podložený svisle dvěma odvrácenými bílými vinařskými noži se žlutými rukojeťmi.

135 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s. 465. 136 SVOBODA, J. F.. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. s. 458.

56 Křoví

obec, něm. Krzowy, panství Náměšť, soudní okres 1850­1892 Velké Meziříčí, 1892­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velká Bíteš, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 17.4. 2009 Autor návrhu: Jaromír Kotlík Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: V elká Bíteš

Informace o obci: První písemná zmínka o obci je datována do roku 1371. Dominantou obce je kostel svatého Petra a Pavla z roku 1808.137 V obecních symbolech najdeme odkaz na tuto stavbu pomocí atributu dvou klíčů.138

Blason znaku: V modrém štítě dva zkřížené vztyčené klíče zuby nahoru, horní šikmý zlatý, spodní kosmo stříbrný.

Popis vlajky: Modrý list se zkříženými postavenými klíči zuby nahoru, šikmý žlutý přes kosmý bílý.

137REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s 46. 138Oficiální stránky obce Křoví: O obci Křoví [online]. [cit. 2017­04­22]. Dostupné z: http://www.obec­krovi.cz/o­obci/ds­50/p1=52.

57 Kuklík

obec, něm. Kuklik, panství Nové Město, soudní okres 1850­1949, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 17. 4. 2009 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: Nejstarší dochované zmínky o Kuklíku pochází z roku 1590.139 Obec má pečeť z roku 1808, v horní části pečetního pole je klusající kůň a ve spodní části květina. Opis legendy POCTIWA.OBEC.KUKLICKA.140 Květina byla ve znaku popsána jako kuklík, tak aby se jednalo o mluvící znamení k názvu obce.

Blason znaku: Modro­červeně dělený štít nahoře klusající stříbrný kůň, dole stříbrný trs kuklíku.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a červený. V modrém pruhu klusající kůň, v červeném trs kuklíku, obojí bílé.

139HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 471. 140SVOBODA, J. F. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. s . 467.

58 Kundratice

obec, něm. Kundratitz, panství Křižanov, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 27. 3. 2000 Autor návrhu: není uveden Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První písemná zpráva pochází z roku 1358.141 V obci se nachází kaplička zasvěcená sv. Josefovi. Symboly opět vychází z původní pečeti142 z roku 1678. V pečetním poli radlice mezi dvěma kvítky, které připomínají vlčí máky.

Blason znaku: Ve stříbrném štítě modrá vztyčená radlice provázená dvěma přivrácenými červenými vlčími máky na zelených stoncích.

Popis vlajky: List tvoří pět svislých pruhů, zelený, červený, bílý s modrou radlicí, červený a zelený, v poměru 1 : 1 : 3 : 1 : 1.

141 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 474. 142 KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II. s. 265.

59 Lavičky

obec, něm. Lawitschek, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­19449 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 22. 1. 2001 Autor návrhu: Zdirad J. K. Čech Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První písemné záznamy o obci pochází z roku 1377.143 Patronkou obce je sv. Zdislava, v obecních symbolech je zobrazena pomocí atributu lva. Stříbrná břevna mají představovat lávky a sloužit jako mluvící znamení. 144

Blason znaku: Dělený štít nahoře modrý, dole třikrát stříbrno­modře dělený vlnitým, rovným a vlnitým řezem. Nahoře přes dělící čáru kráčející zlatý lev s červenou zbrojí.

Popis vlajky : List tvoří šest vodorovných pruhů ­ modrý, zvlněný žlutý, bílý, zvlněný modrý, bílý a zvlněný modrý, v poměru 4 : 5 : 4 : 5 : 4 : 5. Zvlněné pruhy mají čtyři vrcholy a pět prohlubní.

143 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 491. 144 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Lavičky.

60 Lhotka

obec, něm. Lhotka, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 21. 9. 2005 Autor návrhu: Jiří Louda Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První písemná zpráva o Lhotce pochází z roku 1407145, v této době vesnička náležela žďárskému klášteru. Tento klášter byl již od 14. století pod ochranou pánů z Lipé, jako odkaz na tento významný rod byly do znaku použity dvě černé zkřížené ostrve z jejich rodového erbu.146 Ryba pochází z nejstarší obecní pečeti147, kterou později ve 20. století obec používala i na razítkách.148

Blason znaku: Zlato­modře dělený štít. Nahoře dvě černé zkřížené ostrve. Dole dvě stříbrná vlnitá břevna přeložená zlatou rybou.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a modrý. Ve žlutém pruhu černý ondřejský kříž s rameny širokými jednu desetinu šířky listu, v modrém pruhu dva bílé vodorovné vlnité pruhy, široké jednu desetinu šířky listu, přes ně žlutá ryba.

145 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. I. s. 521. 146 DROŽ, Bedřich. Dějiny kláštera a města Žďáru na Moravě. 3. vyd.. Brno: Ing. Mgr. Petr Škarvada, 2015. s. 60. 147 SVOBODA, J. F.. V lastivěda moravská. II, Žďárský okres. s . 93. 148 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Lhotka.

61 Lísek

obec, něm. Lissek, panství Dolní Rožínka, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 24. 2. 2011 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Lísek byl založen až v druhé polovině 18. století.149 Dominantou této obce je kostel sv. Mikuláše z roku 1851, svatomikulášské atributy nalezneme pod biskupskou mitrou.150 Až do roku 1951 bychom tuto obec našli pod názvem Lhotka.

Blason znaku: Polcený štít, vpravo zlato­červeně dělený. Ve zlatém poli zelený trojlist se třemi lískovými oříšky přirozené barvy, v červeném stříbrný kůl. V levém zeleném poli stříbrná mitra ozdobená drahými kameny se stříbrnými fimbriemi a zlatým třepením nad třemi (2,1) zlatými koulemi.

Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, červený, zelený a bílý, v poměru 7 : 10 : 7. V zeleném pruhu bílá, žlutě lemovaná a drahými kameny zdobená mitra s bílými fimbriemi se žlutým třepením, nad třemi (2, 1) žlutými koulemi.

149 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. I. s. 537. 150 REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s. 46.

62 Malá Losenice

obec, něm. Klein Loßenitz, panství Polná, soudní okres 1850­1949 Přibyslav, politický okres 1850­1855 Německý Brod, 1855­1868 Přibyslav, 1868­1884 Polná, 1884­1949 Chotěboř, 1940­1945 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 5. 10. 2004 Autor návrhu: Jan Tejkal Správní obvod obce s pověřeným úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Osada vznikla nejspíše ve 14. století. Autor uvádí, že na původní historické pečeti byl vyobrazen jelen, kterého zaměnil za losa, tak aby sloužil jako mluvící znamení. Lilie symbolizuje dominantu obce kapli Nanebevzetí Panny Marie.151

Blason znaku: V zeleném štítě nad stříbrnou vlnitou patou zlatý běžící los provázený vlevo nahoře stříbrnou lilií.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a bílý, v poměru 3:1. V žerďové polovině zeleného pruhu žlutý běžící los provázený nad hřbetem bílou lilií.

151 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Malá Losenice.

63 Martinice

obec, něm. Martinitz, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 27. 6. 2001 Autor návrhu: Zdirad J. K. Čech Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První zprávy o Martinicích se datují do roku 1365.152 Na obecní pečeti153 byl vyobrazen sv. Martin dělící se o plášť se žebrákem. Tento výjev připomíná pouze kůň, tedy atribut sv. Martina.154 Martinice byly kolem roku 1370 součástí mostišského panství, ve znaku pánů z Mostic nalezneme černé orličí křídlo, které od nich do znaku přejala i obec Martinice. Na vlajce se opakují pouze stejné tinktury.155

Blason znaku: V červeno­stříbrně polceném štítě vpravo stříbrný kůň ve skoku se zlatou zbrojí, hřívou a ocasem, vlevo vyniká z dělící linie polovina černého křídla se zlatým perisoniem.

Popis vlajky: List tvoří šest svislých pruhů, první tři červeno­bíle kosmo dělené, zbývající černo­bíle kosmo dělené.

152 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 41. 153 KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II. , s. 310. 154 REMEŠOVÁ, V. I konografie a atributy svatých. s. 45. 155 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Martinice.

64 Matějov

obec, něm. Mategow, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 25. 11. 2003 Autor znaku: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1447.156 Zakladatele osady připomíná figura pružiny z orličího křídla, jaké užívali páni z Meziříčí a Lomnice. 157 Z pečetního obrazu158 byl převzat klusající kůň, viz příloha č. 1, odlitek č. 7.

Blason znaku: V modro­zeleném polceném štítě nad zlatým, jetelovitě zakončeným perisoniem stříbrný kůň ve skoku, se zlatou zbrojí, hřívou a ocasem, provázený nahoře dvěma zlatými květy.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, modrý a zelený. Uprostřed bílý kůň ve skoku, se žlutou zbrojí, hřívou, ocasem a červeným jazykem nad žlutým jetelovitě zakončeným perizoniem, provázený nahoře žlutými květy.

156 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 45. 157 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Matějov. 158 SVOBODA, J. F. V lastivěda moravská. II, Žďárský okres. s . 93.

65 Milešín

obec, něm. Mileschin, panství Osová, soudní okres 1850­1892 Velké Meziříčí, 1892­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velká Bíteš, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 4. 3. 2014 Autor návrhu: Robert Keprt Správní obvod obce s pověřeným obecním obecním úřadem: Velká Bíteš

Informace o obci: První zmínka o Milešově se objevuje v roce 1349.159 Stříbrná lopatka symbolizuje bývalé panství Osová, obilné klasy a zelená tinktura zdůrazňují zemědělský charakter obce.160

Blason znaku: V zeleném štítě stříbrná lopatka, mezi dvě vztyčenými zlatými obilnými klasy.

Popis vlajky: Zelený list s bílou lopatkou mezi dvěma žlutými obilnými klasy.

159 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 69. 160 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Milešín.

66 Moravec

obec, něm. Morawetz, panství Moravec, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1955­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 Žďár

Datum udělení: 27. 2. 2004 Autor návrhu: Pavel Vrba Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První dochovanou zmínku o obci Moravec máme z roku 1374.161 Zdejší kostel Nalezení sv. Kříže, který je dnes součástí zámku symbolizuje ve znaku a vlajce kříž. Obec byla v minulosti samostatný statek, ten v roce 1630 koupil Jan

Bergamesco, který získal přídomek z Moravce. Jeho rod měl pak přes 130 let obec v držení a z jejich rodového erbu pochází stříbrná růže.162 Červená a zlatá tinktura mají připomínat barvy Moravy.

Blason znaku: Červeno­zlatě šikmo dělený štít, nahoře stříbrná lilie, dole modrý latinský kříž.

Popis vlajky: Žlutý list s červeným horním rohovým trojúhelníkem s odvěsnami rovnými šířce listu. V červeném poli bílá růže, ve žlutém modrý latinský kříž.

161 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 94. 162 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Moravec.

67 Netín

obec, něm. Nettin, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850.1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 20. 1. 2005 Autor znaku: Heraldická kancelář Martina Pavlů ze Zlína Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: V roce 1373 je připomínán v podobě Vznětín. Znak vychází ze staré obecní pečeti, v pečetním poli korunovaná postava Panny Marie, korunu andělíčci s křídly zvedají do nebes.163 Modrá barva byla požita jako tradiční mariánská barva. Kompozici doplňuje orlice, tinktury jsou převzaté z erbu knížat z Lobkovic. Jetelovité zakončení perizonia, které má orlice na prsou má současně také připomínat rod z Lomnice.164

Blason znaku: V modrém štítě snížený stříbrný hrot s černou orlicí se zlatou zbrojí a perizoniem a červeným jazykem převýšený zlatou korunou a provázený dvěma přivrácenými stříbrnými křídly.

Popis vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů střídavě modrých a bílých, v poměru 1 : 1 : 9 : 1 : 1. V prostředním modrém pruhu bílý vlající klín s vrcholem v první třetině délky listu a žlutá koruna v žerďové části nahoře. V klínu černá orlice se žlutou zbrojí a perizoniem a červeným jazykem.

163KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II. s. 322. 164Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Netín.

68 Nížkov

obec, něm. Nischkau, panství Polná, soudní okres 1850­1878 Přibyslav, 1878­1949 Polná, politický okres 1850­1855 Německý Brod, 1855­1868 Přibyslav, 1868­1884 Polná, 1884­1949 Havlíčkův Brod, 1940­1945 Jihlava, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 9. 4. 2002 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První písemná zmínka pochází z roku 1234.165 V této době do oblasti přicházejí první mniši z cisterciáckého kláštera v Oseku a zakládají klášter Cela sv. Bernarda. Podoba znaku a vlajky vychází z heraldických symbolů cisterciáckého řádu. Lilie je jedním z atributů Panny Marie, které tento řád často zasvěcoval své kostely. Pro kompozici znaku byl také užit atribut biskupské mitry typické pro sv. Mikuláše, kterému je zasvěcen místní kostel.166

Blason znaku: Červeno­modře zlatým zúženým břevnem dělený štít. Nahoře stříbrná, zlatě zdobená mitra, dole stříbrná lilie nad zlatým tlapatým křížem.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, červený, žlutý a modrý, v poměru 6 : 1 : 9. V červeném bílá žlutě zdobená mitra s infulemi, v modrém bílá lilie.

165PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl 3, M­Ř. Praha: Česká akademie věd a umění, 1951. s. 230. 166Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Nížkov.

69 Nové Dvory

obec, něm. Neuhof, panství Polná, od roku 1850 místní část města Třebíč, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 9. 4. 2002 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První dochovaný záznam o obci pochází z roku 1444. Autor do svého návrhu přiložil fotografii pečeti, která je uložená v ANM v Eichlerově sbírce. V pečetním poli staré obecní pečeti se nachází býk, opis legendy WES NOWE DWORY. Štítek s vinařskými noži je použit z rodového znamení pánů z Ditrichštejna, kteří vlastnili polenské panství až do konce vrchnostenské správy. Zelená barva obecně symbolizuje zemědělský charakter obce.167

Blason znaku: V zeleném štítě stříbrný býk ve skoku s červenou zbrojí. Vpravo červeno­zlatě kosmo dělený štítek se dvěma odvrácenými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi.

Popis vlajky: Zelený list s bílým býkem ve skoku s červenou zbrojí, držícím pod sebou červeno­žlutě kosmo dělený štítek se dvěma odvrácenými bílými vinařskými noži se žlutými rukojeťmi.

167 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Nové Dvory.

70 Nové Sady

obec, Nebštych, něm. Nebstich, panství Náměšť, soudní okres 1850­1855 Náměšť, 1855­1892 Velké Meziříčí, 1892­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Moravský Krumlov, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velká Bíteš, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 27. 2. 2004 Autor znaku: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velká Bíteš

Informace o obci: První dochovanou zmínku máme z roku 1356. Do roku 1924 bychom obec našli pod názvem Nebštych. Obecní symboly vychází ze sfragistického materiálu. V pečetním poli je postava sv. Rocha, pod ním doleva kráčející pes, vpravo květina.168 Poutník Roch z pečetního obrazu je ve znaku vyobrazen pomocí atributů ­ psa držícího v tlamě chléb. Květy mají sloužit jako mluvící znamení pro sady jako kvetoucí místo.169

Blason znaku: V zeleném štítě pod zlatou hlavou s bochníkem chleba přirozené barvy mezi dvěma červenými květy se zlatými středy, stříbrná psí hlava se zlatým jazykem.

Popis vlajky: Zeleno­bíle čtvrcený list. V horním žerďovém poli bílá psí hlava se žlutým jazykem.

168 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 343. 169 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Nové Sady.

71 Nový Jimramov

obec, něm. Neu Ingrowitz, panství Jimramov, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Polička, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 12. 4. 2013 Autor návrhu: Stanislav Mikule a Kamila Dvořáková Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: Nový Jimramov dnes tvoří tři spojené obce, které leží v blízkosti řeky Fryšávky. První z nich je Nový Jimramov, který byl založen až v 18. století.170 Velmi brzy po svém založení získala obec i vlastní pečeť171 v jejímž pečetním poli se nacházela postava sv. Petra. Druhá obec Jimramovské Paseky vlastnila pečeť172 se sv. Antonínem, poslední připojenou obcí byly Široké Pole. Figury ve znaku tak odpovídají atributům jednotlivých světců, kteří byli vyobrazeni na starých pečetích. Lilie jako atribut sv. Antonína a klíč sv. Petra.

Blason znaku: V zeleném štítě kosmo vlnité břevno provázené nahoře lilií, dole kosmo vztyčený obrácený gotický klíč, vše zlaté.

Popis vlajky: Zelený list se žlutým svislým vlnitým pruhem se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi vycházejícím z třetí desetiny horního okraje listu.

170Oficiální stránky obce Nový Jimramov: Historie obce [online]. [cit. 2017­03­29]. Dostupné z: http://www.novyjimramov.cz/historie.html. 171 SVOBODA, J. F. V lastivěda moravská. II, Novoměstský okres. s . 412. 172 Ibid. s . 413.

72 Ořechov

obec, něm. Orechau, panství Křižanov, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 1 1. 4. 2008 Autor návrhu: Jaroslav Petr Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První písemná zpráva o obci je datována do roku 1364.173 Místní částí obce Ořechov je již od 19. století osada Ronov. Z rodového znaku Ronovců byly do znaku použity dvě zkřížené ostrve. Zlatá mříž slouží jako atribut sv. Antonína, kterému je zasvěcen kostel v Ořechově.174

Blason znaku: V červeno­zlatém štítě nahoře zlatá mříž se stříbrnými nýty, dole dvě zkřížené černé ostrve.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený se žlutou padací mříží s bílými nýty a žlutý se zkříženými černými ostrvemi.

173 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 189. 174 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Ořechov.

73 Oslavička

obec, něm. Klein Woslawitz, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 15. 4. 2010 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První zmínky o obci pocházejí z roku 136 1.175 Tato obec neměla v minulosti vlastní pečeť, autor při tvorbě vycházel z kresby pečetě Petra, který se psal z Oslavičky. Z této pečetě byla převzata koruna s klenotem tří per. Stříbrná vlnitá hlava a modrá barva štítu jsou symbolem řeky Oslavičky, podle které se obec nazývá. Koruna je mariánským atributem pro zdejší kapličku se zvoničkou. Cimbuří je připomínkou někdejší tvrze v Oslavičce.176

Blason znaku: V modrém štítě pod stříbrnou vlnitou hlavou zlatá koruna postrkaná třemi stříbrnými pštrosími pery, pod ní stříbrná kvádrovaná hradba s pěti stínkami.

Popis vlajky: Modrý list s žerďovým zvlněným bílým pruhem širokým čtvrtinu délky listu se dvěma vrcholy a třemi prohlubněmi. V modrém poli žlutá koruna postrkaná třemi bílými pštrosími pery.

175 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 196. 176 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Oslavička.

74 Osové

obec, něm. Wossowe, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 25. 3. 2005 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První zpráva o obci pochází z roku 1346.177 Autor uvádí, že od 18. století používala pečeť s obrazem sv. Jiří na koni, kopím probodávajícího draka. Tvůrce podoby komunálních symbolů se v tomto případě neomezil na prosté převzetí pečetního obrazu, jaké můžeme vidět u mnoha dalších obcí. Ve znaku je sv. Jiří zastoupen křížem a drakem, který je místo mečem probodnut kopím. Ve vlajce můžeme vidět ještě více zjednodušenou podobu bez draka. Celou kompozici doplňují atributy sv. Anny, patronky místního kostela.178

Blason znaku: Ve stříbrném štítě červený latinský kříž přeložený dole zeleným drakem odvráceným hlavou doleva s červeným jazykem. Probodnutý shora a zezadu stříbrným mečem se zlatým jílcem. Nahoře v rozích dvě červené růže se zlatými semeníky a zelenými kališními listy.

Popis vlajky: Bílý list s červeným křížem s rameny širokými jednu šestinu délky listu. V žerďových čtvercových polích po jedné červené růži se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky. V bílých vlajících polích zelený vodorovný pruh široký jednu třetinu šířky pole. V kříži vodorovně bílý meč se žlutým jílcem hrotem k vlajícímu okraji.

177 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 199. 178 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Osové.

75 Ostrov nad Oslavou

městys, něm. Ostrau, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 27. 6. 2001 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Ostrov nad Oslavou je poprvé zmíněn v roce 1365.179 Od 17. století užívala obec pečeť, kde je v pečetním obraze zobrazen jelen a pod ním ještěrky.180 Viz příloha č. 1, odlitek č. 8. Zelené ještěrky byly převzaty z erbu vladyků z Radostína, kteří na přelomu 16. a 17. století měli vesnici v držení. Když byl Ostrov nad Oslavou povýšen v roce 1922 na město, začal bez jakéhokoliv schválení užívat pečetní znamení jako svůj znak.181 Řádně mu byl udělen až v roce 2001.

Blason znaku: Ve zlatém štítě kosmo modré břevno se třemi zlatými hvězdami provázené nahoře běžícím jelenem a dole ještěrkou, obojí černé.

Popis vlajky: Žlutý list s kosmým modrým pruhem se třemi žlutými šesticípými hvězdami vycházejícím z první čtvrtiny žerďového okraje do čtvrté čtvrtiny vlajícího okraje. V žerďovém pruhu kosmo ještěrka ve vlajícím kosmo běžící jelen, obojí černé.

179 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. II. s. 204. 180 ČÁREK, J. M ěstské znaky. s. 288. 181 ŠTARHA, I. a DŘÍMAL, J. Z naky a pečeti. s . 391.

76 Pavlínov

obec, něm. Pawlinau, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 27. 3. 2000 Autor návrhu: Jiří Louda Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: Poprvé je obec připomínána v roce 1556.182 Při tvorbě těchto návrhů vycházel Jiří Louda převážně z historických událostí, které byly pro obec významné. Černá mnišská kápě připomíná skutečnost, že v 16. století náležel Pavlínov k benediktinskému proboštví v Měříně. Roku 1557 získal Pavlínov Jan Stránecký ze Stránec a Zhoře, který měl ve svém erbu stříbrnou holubici prostřelenou zlatým šípem sedící na stříbrném cimbuří.183

Blason znaku: Ve stříbrném štítě červený hrot, v něm na stříbrné kvádrované zdi s cimbuřím stojí stříbrná holubice se zlatou zbrojí, prostřelená zespoda šikmo zlatým šípem. Hrot je nahoře provázený vpravo obrácenou černou kápí a vlevo zeleným lipovým listem na stonku.

Popis vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů, černý, bílý, červený, bílý a zelený v poměru 1 : 4 : 10 : 4 : 1. V červeném pruhu u žerdi bílá holubice se žlutou zbrojí prostřelená zespodu šikmo žlutým šípem.

182 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. II. s. 225. 183 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Pavlínov.

77 Pavlov

obec, něm. Pawlow, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 25. 11. 2003 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První písemná zmínka o existenci Pavlova pochází z roku 1370. 184 Tvůrce obecních symbolů vycházel převážně z historie obce. Černé orličí křídlo je použito z erbu pánů z Lomnice, kterým patřilo Velkomeziříčské panství. Dále využil atributy svatých apoštolů Filipa a Jakuba, kterým je zasvěcený pavlovský kostel.185

Blason znaku: Stříbrno­modře polcený štít, vpravo doleva odvrácené černé orlí křídlo se zlatým jetelově zakončeným perizoniem. Vlevo stříbrný dvojramenný kříž, dole kosmo přeložený zlatou knihou s červeným řeckým křížem na desce a stříbrnou ořízkou.

Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, modrý, žlutý a bílý, v poměru 2 : 1 : 1. V modrém pruhu bílý dvojramenný kříž s delším horním ramenem, dole kosmo přeložený žlutou knihou s červeným řeckým křížem a bílou ořízkou.

184 KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II. okres Velké Meziříčí. s. 351. 185 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Pavlov.

78 Petráveč

obec, něm. Petrowitz, panství Petráveč, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 15. 4. 2010 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První písemná zpráva je z roku 1456. Do znaku byl přenesen celý pečetní obraz186, ve kterém je zobrazeno kvetoucí srdce, viz příloha č. 1, odlitek č. 9. Kompozici doplňuje atribut Panny Marie, patronky zdejší sakrální stavby.187

Blason znaku: Zlato­modře dělený štít, nahoře červené srdce z něj vyrůstající tři pětilisté červené květy se zlatými semeníky na zelených stoncích, dole stříbrná lilie.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a modrý. Ve žlutém pruhu červené srdce kvetoucí třemi červenými pětilistými květy se žlutými středy na zelených stoncích, v modrém bílá lilie.

186 KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II. okres Velké Meziříčí. s . 357. 187 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Petráveč.

79 Pikárec

obec, něm. Pikaretz, Pikarec, panství Moravec, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 22. 11. 2001 Autor návrhu: Robert Keprt Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První písemné záznamy o obci jsou datovány do roku 1436.188 Autor uvádí, že návrh znaku vychází z novodobého obecního razítka. V blízkosti obce leží mnoho rybníků, které symbolizuje modrá tinktura, doplněná o pryskyřník, který typicky roste v blízkosti vod.189

Kritická poznámka: Bez znalosti autorova popisu těžko můžeme určit strom jako tis nebo rozpoznat o jakého ptáka se vlastně jedná.

Blason znaku: Modrý štít, v něm ze stříbrné vlnité paty vyrůstající stříbrný tis se zlatým kmenem, mezi dvěma zlatými pryskyřníky na stříbrných stoncích nad tisem zlatá kachna.

Popis vlajky: Modro­bíle kosmo dělený list. Z dolního rohu a horního cípu vychází po jedné třetině šikmého pruhu opačných barev, širokého jednu třetinu šířky listu. Zakončení pruhů je rovnoběžné s kosmým dělením listu.

188 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 244. 189 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Pikárec.

80 Písečné

obec, něm. Pisetschna, panství Dolní Rožínka, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 22. 1. 2001 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První záznamy pochází z roku 1349.190 Stará obecní pečeť191 zobrazovala archanděla Michala, viz příloha č. 1, odlitek č. 10. Do obecních symbolů byl použit pouze jeho atribut plamenný meč. Lipový list a zelená tinktura připomínají zdejší krajinu.192

Blason znaku: Zelený štít, v něm vztyčený zlatý plamenný meč, provázený po stranách dvěma stříbrnými svěšenými lipovými listy.

Popis vlajky: Zelený list se žlutým plamenným mečem hrotem nahoru mezi dvěma bílými svěšenými lipovými listy.

190 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. II. s. 246. 191 TENORA, J. a DVORSKÝ, F. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Bystřický okres. s. 177. 192 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Písečné.

81 Poděšín

obec, něm. Podieschin, panství Polná, soudní okres 1850­1949 Polná, politický okres 1850­1855 Německý Brod, 1855­1884 Polná, 1884­1949 Havlíčkův Brod, 1940­1945 Jihlava, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 21. 9. 2005 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První písemná zmínka pochází z roku 1233. Autor uvádí, že od roku 1737 vlastní obec pečeť, kde je vyobrazen strom a selské stavení. Do návrhu využil pečetního obrazu jen částečně a převzal pouze strom. Obecná heraldická figura lilie je v tomto případě spojena s Pannou Marií, které je zasvěcena místní kaple.193

Blason znaku: Červeno­modře polcený štít, uprostřed stříbrná lilie, pod ní zlatý vykořeněný listnatý strom, provázené dvěma stříbrnými meči.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, červený a modrý. Uprostřed bílá lilie nad žlutým vykořeněným listnatým stromem, v žerďové a vlající části po jednom bílém meči hrotem dolů.

193 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Poděšín.

82 Podolí

obec, něm. Podol, panství Radešín, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 17. 4. 2009 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: Obec je v písemných zprávách poprvé připomínána v roce 1333.194 Návrhy ikonograficky vychází z dochovaného sfragistického materiálu. Již roku 1667 získala obec pečeť195 s ptákem sedícím na ratolesti. Lilie ve znaku odkazuje na žďárský klášter, kde sídlili cisterciáci, kteří mají ve svém znaku přepásanou lilii. Růženec zde figuruje jako atribut Královny sv. růžence, které je zasvěcená tamní kaple.196

Blason znaku: Dělený štít nahoře ve stříbrném poli modrá lilie. Dolní pole modro­červeně polcené, vpravo stříbrný pták s černou zbrojí, vlevo stříbrný růženec se závěsným křížkem.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a modro­červeně polcený. V bílém pruhu modrá lilie, v modrém poli bílý pták s černou zbrojí, v červeném poli bílý růženec se zavěšeným křížkem.

194 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 265. 195 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 309. 196 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Podolí.

83 Pokojov

obec, něm. Pokojau, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 14. 3. 2002 Autor znaku: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Pokojov je prvně připomínán v roce 1436.197 Do znaku se promítla symbolika téměř stálé církevní vrchnosti, kterou byl pro obec žďárský klášter. Na něj odkazují zlaté lilie a tlapaté kříže.198 Kráčející liška byla přenesena z pečetního pole obecní pečeti z roku 1667.199

Blason znaku: V modrém štítě stříbrná kráčející liška nad zlatou lilií, po stranách provázené dvěma zlatými tlapatými kříži.

Popis vlajky: Modrý list s bílou kráčející liškou nad žlutou lilií, v žerďové a vlající části žlutý tlapatý kříž.

197 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 272. 198 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Pokojov. 199 SVOBODA, J. F. V lastivěda moravská. II, Žďárský okres. s . 93.

84 Polnička

obec, něm. Pelles, panství Vojnův Městec, soudní okres 1850­1949 Přibyslav, politický okres 1850­1855 Německý Brod, 1855­1868 Přibyslav, 1868­1884 Polná, 1884­1949 Chotěboř, 1940­1945 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 9. 4. 2002 Autor návrhu: Miloš Sláma Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Polnička byla nejspíše založena žďárským klášterem ve 13. století.200 Zkřížené ostrve mají připomínat spoluzakladatele kláštera pány z Lichtenburka. Zlatá trubka ve znaku slouží jako mluvící znamení k možnému odvození názvu obce podle hudebního nástroje polnice.201

První návrh byl obci zamítnut, autor se zde až příliš inspiroval novodobým razítkem, viz příloha č. 2, zamítnutý návrh č. 4: Polnička.

Blason znaku: Červeno­zeleně dělený štít s kosmým stříbrným břevnem, v něm modrá ostrev. V zeleném poli zlaté kosmé kladívko provázené stříbrným květem se zlatým semeníkem, v červeném zlatá trubka.

Popis vlajky: List dělený bílým kosmým pruhem širokým pětinu délky listu na červené žerďové a zelené vlající pole. V červeném k dolnímu okraji obrácené kladivo, v zeleném k hornímu okraji obrácené kladivo, obě žlutá a kosmo položená. V bílém pruhu modrá ostrev se čtyřmi suky.

200 PROFOUS, A. M ístní jména v Čechách. Díl 3. s. 429. 201 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Polnička.

85 Prosetín

obec, něm. Prosetin, panství Kunštát, soudní okres 1850­1949 Kunštát, politický okres 1850­1855 Boskovice, 1855­1868 Kunštát, 1868­1949 Boskovice, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 24. 2. 2011 Autor návrhu: Jan Tejkal Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Perjnštejnem

Informace o obci: Poprvé je obec připomínána roku 1390.202 V obci se nenachází žádné významnější památky. Autor použil zubří hlavu z erbu pánů z Pernštejna, jako odkaz na nejvýznamnější rod, kterému obec v minulosti náležela. Stříbrná břevna mají připomínat další významný rod, tentokrát pány z Kunštátu. Figura zeleného trojvrší vykresluje polohu obce na Hornosvratecké vrchovině. Obec má dochovanou pečeť, která nebyla do návrhu použita, viz příloha č. 1, odlitek č. 11.

Blason znaku: Stříbrný štít pod černou hlavou se dvěma stříbrnými břevny, černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem nad zeleným trojvrším.

Popis vlajky: List tvoří šest vodorovných pruhů, střídavě černých a bílých, sedmý pruh zelený, v poměru 1 : 1 : 1 : 1 : 1 : 7 : 4. V dolním klínovitém bílém pruhu s vrcholem v sedmé osmině šířky listu černá zubří hlava se žlutou houžví a červeným jazykem.

202 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 307.

86 Radenice

obec, něm. Radenitz, panství Křižanov, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 9. 12. 2015 Autor návrhu: Jan Tejkal Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: Ves byla založena v roce 1481.203 Obec Radenice v minulosti disponovala pečetí204 datovanou rokem 1678 s vyobrazeným jednorožcem ve skoku. Při tvorbě obecních symbolů vycházel autor v nejvyšší možné míře z těchto sfragsitických podkladů. Doplnil je pouze o figuru lilie připomínající místní kapli sv. Antonína.

Blason znaku: Červeno­zeleně polcený štít v něm stříbrný jednorožec ve skoku provázený vpravo dole stříbrnou lilií.

Popis vlajky: List tvoří červený žerďový pruh široký třetinu délky listu a zelené pole. V žerďové polovině listu bílý jednorožec ve skoku, pod ním v červeném pruhu bílá lilie.

203 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 343. 204 KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II. s. 366.

87 Radešín

obec, něm. Radeschin, panství Radešín, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 27. 2. 2004 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: První písemná zpráva o existenci osady pochází z roku 1407.205 V roce 1667 dostala obec, která se do té doby nazývala Hradešínem, pečeť206 s obrazem dvou hradebních věží v pečetním poli. Pečetní obraz byl již tehdy tedy mluvícím znamením. Dominantní figurou ve znaku je pegas, který byl převzatý z erbu Radešínských z Radešovic. Hvězda slouží jako připomínka radešínské kaple.207

Blason znaku: V modrém štítě stříbrný pegas ve skoku se zlatou zbrojí, hřívou a ocasem a červeným jazykem nad stříbrnou věží s černými vraty, dvěma okny, červenou střechou a dvěma zlatými makovicemi. Přes křídlo pegase červený jetelový kříž, vpravo nahoře je pegas provázen zlatou osmihrotou hvězdou.

Popis vlajky: Modrý list s bílým okřídleným Pegasem se žlutou zbrojí, hřívou, ocasem a červeným jazykem ve skoku nad bílou věží s cimbuřím, černými vraty a dvěma okny, červenou valbovou střechou se žlutými makovicemi. Pegas má přes křídlo červený jetelový kříž a je provázený před hlavou žlutou osmicípou hvězdou.

205 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 343. 206 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 311. 207 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Radešín.

88 Radešínská Svratka

dříve Svratka, obec, něm. Radeschiner Swartka, panství Radešín, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 14. 3. 2002 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: První zmínky o obci se objevují v roce 1393.208 Roku 1667 dostala obec pečeť209 s čápem vyobrazeným v pečetním poli. Topoly symbolizují zdejší krajinu. Přívlastek Radešínská získala obec v 18. století, kdy byla prodána Radešínskému panství.

Blason znaku: V modrém štítě doprava obrácený vykračující čáp přirozené barvy se zlatou zbrojí, provázený nahoře dvěma z každé strany vykořeněnými zlatými topoly.

Popis vlajky: Modrý list s bílým vykračujícím čápem se žlutou zbrojí. V horním rohu a cípu žlutý vykořeněný topol.

208 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 535. 209 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 311.

89 Radkov

obec, něm. Radkow, panství Moravec, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 19. 11. 2009 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Poprvé je obec připomínána v roce 1390.210První žádost obce o udělení komunálních symbolů byla zamítnuta z důvodu naprosto neheraldického zobrazení figury sv. Floriána, viz příloha č. 2, zamítnutý návrh č. 5: Radkov. PPHV doporučil tento návrh předělat do současné podoby, tedy tak, že byl sv. Florián nahrazen jeho atributem v podobě vědra s vytékající vodou. Postava sv. Floriána se objevuje na staré obecní pečeti211. Hlavní figurou je havran držící v zobáku prsten, ten odkazuje na vladycký rod Radkovských z Nové vsi, kteří sídlili na zdejší tvrzi v 15. a 16. století.212

Blason znaku: Stříbrno­modře šikmo dělený štít. Nahoře černý havran se zlatým prstenem v zobáku, dole šikmo zlaté vědro s vytékající stříbrnou vodou.

Popis vlajky: Bílo­modře šikmo dělený list, v bílém poli černý havran se žlutým prstenem v zobáku, v modrém šikmo žluté vědro s bílou vytékající vodou.

210 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. II. s. 346. 211 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 311. 212 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Radkov.

90 Radňoves

obec, něm. Radnowes, panství Moravec, soudní okres 1850­1892 Velké Meziříčí, 1892­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velká Bíteš, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 22. 10. 2008 Autor návrhu: Pavel Vrba Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velká Bíteš

Informace o obci: První písemná zmínka o obci je dochována z roku 1364.213 Obec při tvorbě obecních symbolů vyslovila přání, aby návrh znaku vycházel z místní přezdívky pro obyvatelé obce „kolomazníci”, která má původ v dřívějším vaření kolomazi ve vsi. Autor tedy tuto přezdívku zakomponoval do kotle nad plameny, které doplňuje vozové kolo.214

Blason znaku: Zeleno­zlatě šikmo dělený štít. Nahoře zlaté vozové kolo, dole modrý kotel nad červenými plameny.

Popis vlajky: Zelený list se žlutým vozovým kolem v žerďové polovině listu a s dolním vlajícím trojúhelníkem tvořeným čtyřmi vodorovnými pruhy, žlutým, modrým, červeným a žlutým, v poměru 2 : 1 : 1 : 1.

213 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 349. 214 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Radňoves.

91 Radňovice

obec, něm. Radniowitz, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 20. 1. 2005 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: První písemná zmínka o obci se objevuje v roce 1269.215 V tomto roce daroval Smil z Lichtenburka ves Radňovice nově založenému cisterciáckému klášteru ve Žďáře nad Sázavou. V roce 1667 získala obec vlastní pečeť216 s obrazem jehličnatého stromu v pečetním poli.Znamení stromu se objevuje v radňovických symbolech jen velmi okrajově v podobě uťatého kmene. Zkřížené ostrve byly převzaty z erbů z pánů z Lichtenburka, černá orličí křídla připomínají rod z Křižanova, který obec dlouho vlastnil. Koruna odkazuje opět na žďárský klášter, který měl ve své pečeti ze 17. století korunovanou polopostavu Madony.217

Blason znaku: V modrém štítě dva stříbrné vyduté boky, v nich černé odvrácené křídlo se zlatým jetelovitě zakončeným perizoniem. Boky spojeny korunou provázenou nahoře zkříženými ostrvemi, dole uťatým smrkem, vše zlaté.

Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1 : 10 : 1. Ke žlutým pruhům přiléhají bílá půlkruhová pole, každé s černým odvráceným křídlem se žlutým jetelovitě zakončeným perizoniem. Ve střední části listu koruna provázená nahoře zkříženými ostrvemi a dole uťatým smrkem, vše žluté.

215 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. II. s. 349. 216 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 312. 217 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Radňovice.

92 Rosička

obec, něm. Rositschka, panství Polná, soudní okres 1850­1878 Přibyslav, 1878­1949 Polná, politický okres 1850­1855 Německý Brod, 1855­1866 Přibyslav, 1868­1884 Polná, 1884­1949 Havlíčkův Brod, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 18. 6. 2003 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První písemná zpráva o existenci vesnice pochází z roku 1356.218 Od této doby až do zániku patrimoniálního zřízení náležela k polenskému panství. V obecních symbolech autor spojil mluvící znamení s původním názvem osady, které bylo Rozseč ­ slovo odvozené od slovesa sekati, ve znaku tedy symbolizováno sekyrou. Knížecí čepice symbolizuje rod Ditrichštejnů, dlouholetou a významnou polenskou vrchnost. 219

Blason znaku: Ve zlatém štítě kosmo modrá sekera s topůrkem přirozené barvy, šikmo podložená černou ostrví, vše převýšeno knížecí červenou čepicí.

Popis vlajky: Žlutý list. Uprostřed pod knížecí čepicí kosmo modrá sekera s hnědým topůrkem, šikmo podložená černou ostrví.

218 PROFOUS, A. M ístní jména v Čechách. Díl 3. s. 587. 219 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Rosička.

93 Rousměrov

obec, něm. Rausmierau, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení : 14. 3. 2002 Autor návrhu: Robert Keprt Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: V elké Meziříčí

Informace o obci: První zmínky o Rousměrovu se datují od roku 1407.220 Kohout držící v pařátech svíčku byl použit z obecní pečeti221, kterou Rousměrov získal v roce 1662. Viz příloha č. 1, odlitek č. 12.

Kritická poznámka: Figura kohouta by si jistě zasloužila minimálně odlišení zbroje jinou tinkturou. Z větší dálky jen stěží můžeme identifikovat, co má zlatá barva znamenat. S tím souvisí i podoba vlajky, která je znaku podobná jen tinkturami.

Blason znaku: V modrém štítě kohout odvracený doprava, v pařátech drží svíčku, vše zlaté.

Popis vlajky: Modrý list se žlutým žerďovým půlkruhovým polem. V jeho horní polovině je modré půlkruhové pole s vodorovným průměrem rovným polovině šířky listu.

220 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 383. 221 KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II. s. 379.

94 Rovečné

obec, něm. Rowetschin, panství Kunštát, soudní okres 1850­1949 Kunštát, politický okres 1850­1855 Boskovice, 1855­1868 Kunštát, 1868­1949 Boskovice, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 1. 10. 2015 Autor návrhu: Zdeněk Kubík Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Stříbrné hroty představují dva zdejší kostely, které jsou dominantami obce. Obecná figura červeného postaveného meče je atributem sv. Martina, který je zobrazen na obecní pečeti222 z roku 1749, viz příloha č. 1, odlitek č. 13. Tento svatý je také patronem zdejšího katolického kostela. Figura červeného kalicha odkazuje na evangelický kostel. Zelená barva ukazuje na rozsáhlé okolní lesy a zemědělský charakter obce. Černý klín je tzv. mluvícím znamením, čili “rovem” (nerovným místem). Zlatá houžev odkazuje na Pernštejny, k jejichž panstvím obec historicky náležela.223

Blason znaku: Štít polcen zeleno­černo­zeleně dvěma stříbrnými hroty nad modrou patou. V pravém hrotu postavený meč, v levém kalich, obojí červené. Mezi hroty zlatá houžev.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a modrý, v poměru 3 : 1. Z modrého pruhu vynikají dvě bílá trojúhelníková pole s vrcholy v první a třetí čtvrtině horního okraje listu. Mezi nimi v černém poli žlutá houžev. V žerďovém bílém poli meč hrotem k dolnímu okraji listu, ve vlajícím bílém poli kalich, obojí červené.

222 TENORA, J. a DVORSKÝ, F. V lastivěda moravská. II, Kunštátský okres. s 148. 223 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Rovečné.

95 Rozsochy

obec, něm. Rossoch, panství Rožínka, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 17. 2. 2006 Autor návrhu: Jiří Louda Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Poprvé je obec v písemných pramenech zmiňována v roce 1285.224 Skutečnost že obec původně patřila Pernštejnům má připomínat zubří hlava. Na přelomu 14. a 15. století ji získal Doubravnický klášter.225 Dvojice lilií symbolizuje dvě věže kostela v Rozsochách, který je zasvěcen sv. Bartoloměji. Kostel je také zobrazen na staré obecní pečeti, viz příloha č. 1, odlitek č. 14. Dnes jsou k obci připojeny ještě další čtyři vesnice ­ Albrechtice, Kundratice, Blažejovice a Vojetín, což mají vyjadřovat čtyři konce na procesním kříži, který vychází ze symbolu na pečeti obce Kundratice.226

Blason znaku: Zlato­modře polcený štít, vpravo půl černé zubří halvy se zlatou houžví a červeným jazykem. Vlevo ze srdce vyrůstající procesní kříž s rameny zakončenými trojlístkem provázený dvěma liliemi, vše zlaté.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, žlutý a modrý. K modrému pruhu přiléhá půl černé zubří hlavy se žlutou houžví a červeným jazykem. V modrém pruhu vyrůstá ze srdce procesní kříž provázený dvěma liliemi, vše žluté.

224 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s. 368. 225 ŠTARHA, I. P ernštejnský erb. s. 192. 226 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Rozsochy.

96 Ruda

obec, něm. Eisenberg, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí

Datum udělení: 25. 11. 2011 Autor návrhu: Ladislav Kašpar Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První zmínky pochází z roku 1353.227 Hornická kladívka mají připomínat historickou těžbu železné rudy v okolí obce. Nejvýznamějším šlechtickým rodem, kterému obec v minulosti patřila, byli páni z Lomnice, odtud tedy lomnické křídlo. Šíp je atributem sv. Jiljí, kterému je zasvěcen zdejší kostel. 228

Blason znaku: Ve stříbrně­červeno­zeleno­stříbrně čtvrceném štítě šikmo zlatý šíp, hrotem v levém horním rohu. Vpravo nahoře černé křídlo se zlatým jetelovitě zakončeným perisoniem, vlevo dole zkřížená černá hornická kladívka.

Popis vlajky: Čtvrcený list, horní žerďové pole bílé s černým křídlem se žlutým perizoniem, dolní žerďové zelené, horní vlající červené a dolní vlající bílé s černými hornickými kladívky. Přes zelené a červené pole šikmo žlutý šíp hrotem k hornímu cípu.

227 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 392. 228 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Ruda.

97 Rudolec

obec, něm. Deutsch Rudoletz, panství Černá, soudní okres 1850­1949 Žďár politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 18. 4. 2014 Autoři návrhu: Zdeněk Kubík, Ladislav Pokorný a Vladimír Inek Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První písemná správa o obci Rudolec pochází z roku 1369.229 Vlnité dělení štítu a modrá barva dolního pole štítu jednoznačně evokují místní rybníky, které se si obec přála zohlednit při tvorbě znaku. Obecnou figuru obloukové pily nosil v erbu rod Šabartů z Rudolce, kteří stáli u středověkých počátků obce. Račí klepeta byla převzata z erbu Chrousteckých z Malovar, majitelů obce v 16. století.230

Blason znaku: Červeno­modře vlnitě dělený štít. Nahoře zlatá oblouková pila se stříbrným listem, dole dvě přivrácená vztyčená račí klepeta.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a zvlněný modrý se třemi vrcholy a čtyřmi prohlubněmi. V červeném pruhu žlutá oblouková pila s bílým listem, v modrém pruhu přivrácená vztyčená žlutá račí klepeta.

229 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 396. 230 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Rudolec.

98 Sazomín

obec, něm. Sasomin, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 1 1. 4. 2008 Autor návrhu: Ivo Durec Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Nejstarší zprávu o Sazomíně máme z roku 1317.231 Již od 17. století obec vlastnila pečeť232 s vyobrazenou kavkou, tento pečetní obraz byl použit i do obecních symbolů. Viz příloha č. 1, odlitek č. 15.

Kritická poznámka: Zde je nutné se zastavit u podoby vlajky. Vhodnější by bylo, kdyby hlava kavky směřovala k žerďové část, jak je tomu v pečetním obraze viz příloha č. 1, odlitek č. 15. Jde totiž o dávnou tradici, aby bylo zřejmé, že bojovník neutíká z bojiště.

Blason znaku: Zlatý štít na zeleném návrší, doleva obrácená kavka přirozené barvy.

Popis vlajky: Žlutý list se zeleným vlajícím pruhem širokým třetinu délky listu. Na dolním okraji žlutého pole zelené návrší s kavkou obrácenou k vlajícímu okraji listu.

231 CDM VI. č. 116, s. 88. 232 SVOBODA, J. F. V lastivěda moravská. II, Žďárský okres. s . 93.

99 Sejřek

obec, něm. Seiersch, panství Pernštejnské, soudní okres 1850­1949 Tišnov, politický okres 1850­1855 Brno, 1855­1868 Tišnov, 1868­1896 Brno, 1896­1949 Tišnov, 1942­1945 Brno, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 27. 5. 2008 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První písemná zpráva pochází z roku 1350. Sejřek býval sídlem jedné z rycht na pernštejnském panství, proto tedy byla do znaku použita hlava zubra. Otevřená kniha symbolizuje místní kapli zasvěcenou sv. Anně. Obecná figura krojidla slouží jako znamení pro zemědělský ráz obce.233

Blason znaku: Stříbrno­zeleně dělený štít, nahoře černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem. Dole krojidlo ostřím k pravému okraji provázené vpravo stříbrnou knihou, vlevo lilií, vše zlaté.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený. Uprostřed bílého pruhu černá zubří hlava se žlutou houžví a červeným jazykem, v zeleném krojidlo hrotem k dolnímu okraji a ostřím k žerdi provázené otevřenou knihou a lilií, vše bílé.

233Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Sejřek.

100 Sklené

obec, něm. Sklene, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 29. 5. 2007 Autor návrhu: Jaroslav Petr Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První zprávy o obci se objevují v roce 1407.234 Tato obec má dochovanou obecní pečeť235 z roku 1667, na které je vyobrazena sekera siročina. Ta byla do znaku přenesena a doplněna tzv. mluvícím znamením v podobě stříbrného poháru.236

Blason znaku: Modro­červeně dělený štít, nahoře stříbrná sekera siročina bez topůrka provázená pěti zlatými pětihrotými hvězdami, dole stříbrný pohár provázený dvěma sedícími přivrácenými zlatými lvy s odvrácenými hlavami.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a červený. Uprostřed modrého pruhu bílá sekera siročina bez topůrka, provázená nahoře pěti žlutými hvězdami do oblouku. V červeném pruhu bílý skleněný pohár provázený dvěma sedícími přivrácenými žlutými lvy s odvrácenými hlavami.

234HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 446. 235SVOBODA, J. F.. V lastivěda moravská. II, Žďárský okres. s . 93. 236Oficiální stránky obce Sklené. Historie obce [online]. [cit. 2017­03­31]. Dostupné z: http://www.sklene.cz/historie.

101 Sklené nad Oslavou

obec , něm. Skleny, panství Křižanov, soudní okre 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 9. 4. 2002 Autor návrhu: David Babák Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První písemná zmínka o obci je uváděna v roce 1368.237 Obecná figura sklenice pochází ze staré obecní pečeti238 , kterou obec získala v roce 1832. Současně se jedná i mluvící znamení, obec svůj název odvozuje od zaniklých skelných hutí.

Blason znaku: Stříbrně­modře dělený štít nahoře vyniká cihlová pec, dole polovina zlatého palečného kola, uprostřed stříbrný kruh, v něm černá sklenice.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a modrý. Uprostřed bílé kruhové pole o průměru dvou pětin šířky listu, ke kterému přiléhá v modrém pruhu polovina žlutého palečného kola, ze kterého vyniká do bílého pruhu červená cihlovaná sklářská pec. V bílém kruhovém poli černá sklenice.

237 CDM X. č. 53, s. 80. 238 KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II. okres Velké Meziříčí. s . 395.

102 Skorotice

obec, něm. Skorotitz, panství Pernštejnské, soudní okres 1850­1949 Tišnov, politický okres 1850­1855 Brno, 1855­1868 Tišnov, 1868­1896 Brno, 1896­1949 Tišnov, 1942­1945 Brno, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 22. 10. 2008 Autor návrhu: Zdeněk Kubík Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První písemná zpráva o obci je datovaná do roku 1374.239 Součástí obce Skorotnice je dnes i místní část Chlebské. V návrhu znaku tak každé pole připomíná jednu z lokalit. Figura lilie zastupuje Pannu Marii, které je zasvěcena kaple ve Skorotnicích, kapli sv. Jana Křtitele v Chlébském pak ikonograficky ztvárňuje kniha a beránek.240

Blason znaku: Modro­červeně kosmo dělený štít. Nahoře stříbrná lilie nad zlatým půlměsícem, dole stříbrný beránek odvrácený vpravo na zlaté zavřené knize se dvěma stříbrnými záložkami.

Popis vlajky: Červeno­modře kosmo dělený list. V červeném poli bílý beránek ležící na žluté zavřené knize se dvěma propletenými bílými záložkami, v modrém poli žlutý půlměsíc cípy k hornímu okraji, mezi nimi bílá lilie.

239 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 448. 240 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Skorotnice.

103 Skřinářov

obec, něm. Skinarschow, panství Osová, soudní okres 1850­1892 Velké Meziříčí, 1892­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velká Bíteš, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení : 14. 6. 2013 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velká Bíteš

Informace o obci: Poprvé je obec připomínána v roce 1364.241 Ve 14. a 15. století stávala ve vsi tvrz zvaná Rohy, na tuto skutečnost autor poukazuje pomocí mluvícího znamení. Dále připojil figuru vlčího hádku převzatou z erbu Walldorfů, kterým patřilo osovské panství. Zvon se srdcem ve tvaru lilie připomíná místní mariánskou kapli se zvoničkou.242

Blason znaku: Červeno­zeleně dělený štít nad stříbrnou kvádrovanou hradbou dva rohy, vpravo stříbrný, vlevo zlatý, nahoře probodnuté stříbrným vlčím hákem se zavěšeným zlatým zvonem se srdcem ve tvaru lilie.

Popis vlajky: List tvoří čtyři svislé pruhy, zubatý bílý, červený, zelený a zubatý bílý, v poměru 1 : 3 : 3 : 1. Uprostřed žlutý zvon s bílým liliovým srdcem zavěšený na bílém vlčím háku vodorovně probodávajícím dva rohy, bílý v červeném a žlutý v zeleném pruhu. Bílé pruhy mají pět obdélníkových zubů a čtyři čtvercové mezery sahající do poloviny šířky pruhu.

241 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 453. 242 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Skřinářov.

104 Spělkov

obec, něm. Spielkau, panství Jimramov, soudní okres 1850­1949 Nové Město na Moravě, politický okres 1850­1949 Nové Město na Moravě, od roku 1960 okres Žďár nad Sázavou

Datum udělení: 15. 4. 2010 Autoři návrhu: Jaroslav Pokorný a Zdeněk Kubík Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: Nejstarší známá zpráva je datována do roku 1392.243 Spělkov příslušel k panství Pernštejnů až do konce 16. století. Autor zvolil jejich erbovní symbol v podobě zubří hlavy jako připomínku pro obec nejvýznamnějšího rodu. Na historické obecní pečeti244můžeme nalézt motiv beránka božího, který se opakuje i na vlajce a znaku. Opis legendy PECET. OBCE. SPELKAUSKE.

Blason znaku: Stříbrně­zeleno kosmo dělený štít. Nahoře černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem. Dole stříbrný beránek odvrácený vpravo na zavřené zlaté knize se dvěma stříbrnými záložkami.

Popis vlajky: Zeleno­bíle kosmo dělený list. V žerďovém poli bílý beránek ležící na položené zavřené žluté knize se dvěma propletenými bílými záložkami, ve vlajícím poli černá zubří hlava s červeným jazykem a žlutou houžví.

243 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 479. 244 ŠTARHA, I. P ernštejnský erb. s . 194.

105 Strachujov

obec, něm. Strachojow, panství Kunštát, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 17. 6. 2009 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První zpráva o obci pochází z roku 1269.245 Strachujov má dochovanou pečeť246 z druhé poloviny 18. století, viz příloha č. 1, odlitek č. 16. Z té byly použity pouze květy, které jsou položeny tak, aby evokovaly trojúhelník. Znak i vlajka připomínají dvě nejvýznamnější vrchnosti. Černá zubří hlava Pernštejnský rod a dvě stříbrná břevna Kunštátský rod.

Blason znaku: Dělený šít se zlatou vlnitou patou. Nahoře zlato­černě polcený, vpravo černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem, vlevo dvě stříbrná břevna. Dole v zeleném poli tři (1, 2) stříbrné pětilisté květy.

Popis vlajky: List tvoří žlutý kanton a sedm vodorovných pruhů, pět střídavě černých a bílých, zelený a zvlněný žlutý, v poměru 1 : 1 : 1 : 1 : 1 : 4 : 1. V kantonu černá zubří hlava se žlutou houžví. V zeleném pruhu tři bílé pětilisté květy (1, 2).

245 CDM IV. č. 29, s. 35­36. 246TENORA, J. a DVORSKÝ, F. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Bystřický okres. s. 214.

106 Strážek

městys, něm. Straschkau, panství Moravec, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 5. 4. 2001 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Strážek je poprvé zmiňován roku 1338 a od roku 1375 je městečkem. 247 Pernštejnům náležel v letech 1448­1562. Znak získal již v 16. století248 je velmi pravděpodobné, že Strážek znak užíval s vědomím nebo z rozhodnutí Perštejnů. V současné době od roku 2001 používá obec znak který kopíruje starou pečeť viz příloha č. 1, odlitek č. 17.

Blason znaku: Zlatý štít nahoře černá zubří hlava s polovinou houžve v levé nosní dírce a jazykem, obojí červené. Vpravo kosmo černá vrš, vlevo vztyčená otka, přirozené barvy.

Popis vlajky: Žlutý list, v horní polovině střední části černá zubří hlava s červeným jazykem a polovinou hnědé houžve v levé nozdře. V žerďové části kosmo hnědá vrš, ve vlající části šikmo vztyčená bílá otka na hnědé násadě.

247 CDM VII. č. 217. s. 155­156. 248 ČÁREK, J. M ěstské znaky. s. 3 61.

107 Střítež

obec, něm. Stritesch, panství Pernštejn, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 21. 9. 2005 Autor návrhu: Ivan Koláčný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: V této obci se nenachází žádné významnější historické památky a nedisponuje ani žádným sfragistickým materiálem. Autor se rozhodl použít květy chrpy a zelený hrot jako symbol rozsáhlých lesů a luk v okolí. Bílá holubice slouží jako personifikace Ducha svatého, kterému je zasvěcena tamní kaple.249

Kritická poznámka: Jistě by bylo vhodnější zvolit nějaký ustálený květ ve stylizované heraldické podobě jako je např. růže nebo lilie. Bez botanických znalostí je dle mého názoru květ chrpy téměř nemožné poznat. Jen velmi těžko také můžeme definovat jeho základní podobu.

Blason znaku: Ve zlatém štítě zelený hrot, v něm doprava hledící, rozkřídlená, vzlétající holubice kolem ní paprsky, vše stříbrné. Nahoře provázený vlevo i vpravo dvěma modrými květy chrpy.

Popis vlajky: Žlutý list se zeleným vlajícím klínem.

249 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Střítež.

108 Sulkovec

obec, něm. Sulkowetz, panství Kunštát, soudní okres 1850­1949 Kunštát, politický okres 1850­1855 Boskovice, 1855­1868 Kunštát, 1868­1949 Boskovice, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 4. 10. 2012 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Poprvé je Sulkovec uváděn v roce 1464 a od 16. století náležel Kunštátskému panství.250 Tvůrce návrhu vycházel z novodobého razítka, které nejspíše kopíruje staré nedochované pečetidlo.251 Kulaté pole razítka vyplňuje motiv se třemi jehličnany vyrůstajícími z pahorku, které byly na přání obce doplněny atributem sv. Josefa, patrona barokního kostela z 18. století.252

Blason znaku : Stříbrný štít se zeleným vrchem, z něj vyrůstají tři jehličnaté stromy přirozené barvy, dole stříbrná lilie.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 5 : 3. Z žerďové poloviny zeleného pruhu vyrůstají tři zelené jehličnaté stromy s hnědými kmeny, v zeleném pruhu pod prostředním stromem bílý květ přirozené lilie.

250 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. II. s .523. 251Oficiální stránky obce Sulkovec: Obecní symboly [online]. [cit. 2017­04­26]. Dostupné z: https://www.sulkovec.cz/prapor­a­znak­obce/. 252 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Sulkovec.

109 Světnov

obec, něm. Zwitnuf, do roku 1990 byla obec součástí města Žďár nad Sázavou

Datum udělení: 17. 6. 2009 Autor návrhu: Jaroslav Petr Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Světnov byl ve 13. století založen kolonizační činnosti Žďárského kláštera. V roce 1667 obdržel obecní pečeť253, kde je hlavním motivem jehličnatý strom. Pro vrchnost kromě obdělávání polí obyvatelé kácely stromy a pařezy, které dávali do milířů na dřevěné uhlí. Lev pochází ze znaku lékaře Prokopa Paeonia Světnovského, rodáka ze Světnova.254

Blason znaku: Štít rozdělen sníženým vydutým hrotem, v pravém zlatém poli vyrůstající jedle přirozené barvy, v levém červeném poli sedící odvrácený zlatý lev se stříbrnou zbrojí a jazykem, v dolním modrém poli milíř podložený kosmo vztyčenou lopatou a šikmo sekerou, vše stříbrné a převýšené zlatou lilií.

Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a červený, v poměru 3 : 4 : 3. V žerďovém pruhu zelená jedle, v modrém milíř podložený kosmo vztyčenou lopatou a šikmo sekerou ostřím k dolnímu cípu listu, vše bílé a převýšené žlutou lilií. V červeném pruhu sedící žlutý lev s bílou zbrojí a jazykem, s hlavou odvrácenou k vlajícímu okraji listu.

253LIŠKA, K. S bírka I ., s. 137. 254Oficiální stránky obce Světnov. Historie obce [online]. [cit. 2017­03­31]. Dostupné z: http://www.svetnov.cz/index.php/historie­obce.

110 Štěpánov nad Svratkou

městys, něm. Stiepanau, panství Pernštejnské, 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 Žďár

Datum udělení: 15. 4. 2010 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První zmínky o obci se objevují v roce 1285.255 Na městečko byl Štěpánov povýšen v 16. století. Není známo od kdy používá svůj znak. Postava horníka se objevuje v pečetním poli na pečeti přivěšené k ratifikačním aktům v roce 1749.256 Viz příloha č. 1, odlitek č. 18. Zároveň horník symbolizuje zdejší rozsáhlou těžbu stříbra, mědi a železa.257

Blason znaku: Modrý štít, v něm horník oblečený v černém kabátci s opaskem a kalhotami, vše stříbrné a s černými botami. V pravé ohnuté ruce má želízko, v levé mlátek, obojí stříbrné.

Popis vlajky: Modrý list, uprostřed horník s bílou kuklou v černém kabátci s flekem a bílým opaskem, bílými kalhotami a černými botami. V pravé ruce drží želízko, v pozdvižené levé mlátek, obojí bílé.

255 CDM IV. č. 226, s. 296. 256 ŠTARHA, I. a DŘÍMAL, J. Z naky a pečeti. s . 393. 257 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, městys Štěpánov nad Svratkou.

111 Ubušínek

obec, něm. Klein Ubuschin, panství Kunštát, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 17. 6. 2009 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Perštejnem

Informace o obci: Poprvé se prameny o Ubušínku zmiňují v roce 1390.258 V této době náležel Ubušínek Pernštejnům, které ve znaku připomíná zubří hlava. Obec vlastní pečeť od roku 1790259. V pečetním poli je vyobrazena sv. Kateřina ve znaku je prezentována pomocí atributu zlomeného kola.

Blason znaku: Stříbrno­zeleně dělený štít, nahoře černá zubří halva se zlatou houžví a červeným jazykem, dole zlaté zlomené kolo.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený. V bílém pruhu černá zubří hlava se žlutou houžví, v zeleném pruhu žluté zlomené kolo sv. Kateřiny.

258 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 628. 259 TENORA, J. a DVORSKÝ, F. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Bystřický okres. s . 228.

112 Uhřínov

obec, něm. Aurschinow, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 12. 12. 2008 Autor návrhu: Pavel Vrba Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: Dominantní stavbou v obci je kostel Povýšení svatého kříže. Kostel v symbolech připomíná kříž. Odkaz na nejvýznamnějšího majitele obce Ctibora ze Šiborova, symbolizují z jeho znaku dva přivrácené půlměsíce a nad nimi malý křížek. 260 Obec má dochovanou pečeť, autor ji však nevyužil, protože je na ní zobrazena radlice a luční květy, viz příloha č. 1, odlitek č. 19.

Blason znaku: Zeleno­červeně polcený štít, uprostřed latinský kříž dole provázený odvrácenými půlměsíci, vše stříbrné.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, zelený a červený. Uprostřed latinský kříž s rameny širokými osminu šířky listu dole provázený odvrácenými půlměsíci, vše bílé.

260 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, Uhřínov.

113 Ujčov

obec, něm. Ujtschow, panství Pernštejnské, 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 Žďár

Datum udělení: 17. 4. 2009 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Nejstarší písemná zpráva o Ujčově je z roku 1360.261 Obec i po roce 1850 nadále používala ve svém razítku znak, který předtím patřil ujčovské rychtě.262 V roce 2009 si obec požádala o potvrzení a udělení tohoto znaku. Symbolika v horní polovině štítu naznačuje příslušnost k Pernštejnskému panství, spodní zdůrazňuje zemědělský charakter obce.

Blason znaku: Stříbrně­červeno dělený štít nahoře černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem. Dole vykořeněný zlatý listnatý strom provázený vpravo sekerou a vlevo vidlemi, obojí stříbrné.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a červený. V bílém pruhu černá zubří hlava s červeným jazykem a žlutou houžví, v červeném pruhu žlutý vykořeněný listnatý strom.

261 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 633. 262 ŠTARHA, I. P ernštejnský erb. s. 189.

114 Újezd

obec, něm. Aujest, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­185 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 7. 10. 2003 Autor návrhu: Jaroslav Homolka Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Nejstarší zmínka pochází z roku 1447. Tyto návrhy vznikly spojením pečetního obrazu s novodobým razítkem, viz příloha č. 1, odlitek č. 20. Kříž a ratolesti se nacházely v pečetním poli obecní pečetě263. Strom byl převzatý z obecního razítka, které však dnes není dochované a obec je zná pouze z popisu.264

Blason znaku: Červeno­stříbrně dělný štít, vpravo stříbrný latinský kříž přeložený zlatou větvičkou, vlevo zelený listnatý strom.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a červený. V žerďové části bílého pruhu zelený listnatý strom. V žerďové části červeného pruhu bílý latinský kříž šikmo přeložený žlutou listnatou větévkou.

263 SVOBODA, J. F. V lastivěda moravská. II, Žďárský okres. s . 94. 264 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům Ú jezd.

115 Unčín

obec, něm. Untschin, panství Kunštát, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 4. 10. 2012 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První písemní zpráva o obci pochází z roku 1379.265 Unčín zpočátku používal společnou pečeť s Dalečínem (hrad s věží a hvězdou), kterou v 18. století nahradila nová s postavou světce s neurčitým atributem v pečetním poli.266 Viz příloha č. 1, odlitek č. 21. Kvůli této skutečnosti nemohl autor vycházet z dochovaného sfragistického materiálu a zaměřil se na nejstarší unčínské dějiny. Od 15. století měli v držení Unčín páni z Kunštátu z jejich rodového erbu pochází dvě stříbrná břevna. Tradiční obživu obyvatel, kterou bylo dřevorubectví, jež představují ostatní figury.

Blason znaku: Černo­stříbrně dělený štít, nahoře dvě stříbrná břevna. Ve štíte zelený hrot v něm smrk s kmenem mezi zkříženými zlatými topůrky stříbrných seker.

Popis vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů, střídavě černých a bílých a svislý středový zelený pruh široký dvě třetiny šířky listu s bílým jehličnatým stromem s kmenem mezi zkříženými bílými sekerkami na žlutých topůrkách.

265 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 641. 266 TENORA, J. a DVORSKÝ, F. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. B ystřický okres . s. 230.

116 Vatín

obec, něm. Wattin, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­185 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 31. 1. 2002 Autoři návrhu: Pavel Sochor a Stanislav Mikule Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Nejstarší zpráva o Vatíně se objevuje v roce 1353.267 Tyto symboly částečně vychází z obecní pečetě268 dochované z roku 1831, viz příloha č. 1, odlitek č. 22. Na ní můžeme vidět kapra, který symbolizuje zdejší rozsáhlé rybníkářství. Dále hvězdy a ostrve, jenž odkazují na erb někdejší vrchnost, kterým byl Žďárský klášter.269

Blason znaku: V modrém štítě stříbrný kapr, nahoře provázený třemi zlatými pětihrotými hvězdami, dole dvě zlaté zkřížené vavřínové větvičky.

Popis vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů, střídavě modrých a žlutých v poměru 3 : 1 : 4 : 1 : 3. V prostředním modrém pruhu bílý kapr.

267 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 665. 268 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 351. 269 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Vatín.

117 Věcov

obec, něm. Wietzau, panství Nové Město, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 25. 6. 2011 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: Obec Věcov se dnes skládá z obcí Věcov, Roženecké Paseky, Odranec, Míchov, Koníkov a Jimramovské Pavlovice, přičemž až do roku 1964 se tyto obce vyvíjely samostatně. Červený heroldský kříž, kůň a meč patří mezi atributy sv. Jiří, kterému jsou zasvěceny kaple ve Věcově a Míchově. Nachází se také na staré obecní pečeti270, viz příloha č. 1, odlitek č. 23. Obecná figura koně je mluvícím znamením pro Koníkov. Meč je atributem sv. Pavla, patrona kostela v Jimramovských Pavlovicích. Dvojice seker má připomínat, že osady byly založené na vykáceném místě.271

Blason znaku: Modro­červeně polcený štít, vpravo zlatý korunovaný dvouocasý lev s červenou zbrojí v pařátech drží zlatou žerď se stříbrným praporcem s červeným heroldským křížem. Vlevo stříbrný kůň ve skoku se zlatou zbrojí, přidržujíc obracený stříbrný meč se zlatým jílcem. Dole dvě zkřížené sekery se zlatými topůrky.

Popis vlajky: List tvoří žerďový modrý pruh široký polovinu délky listu a tři vodorovné pruhy, červený, bílý a červený. V žerďovém pruhu žlutý korunovaný dvouocasý lev s červenou zbrojí a jazykem, držící na žluté žerdi bílý praporec s ocasem s červeným středovým křížem.

270SVOBODA, J. F. V lastivěda moravská. II, Novoměstský okres. s . 644. 271BARTOŇ, Jiří a BARTOŇOVÁ, Marta. Věcov: Věcov, Roženecké Paseky, Míchov, Jimramovské Pavlovice, Odranec, Koníkov : historie a současnost. Věcov: Obec Věcov, 2012. s. 18­43.

118 Věchnov

obec, něm. Wiechnow, panství Dolní Rožínka, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 9. 10. 2007 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První zmínka se objevuje v roce 1325, kdy byla obec darována Doubravnickému klášteru.272 V 15. století ji získali Pernštejnové a vlastnili až do roku 1588.273 V obci se nalézá zvonice zasvěcená Panně Marii, proto byl znak doplněn o stříbrnou lilii, která je jejím atributem.

Blason znaku: Stříbrný štít pod modrou hlavou se stříbrnou lilií, černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a bílý, v poměru 1 : 3. V modrém pruhu bílá lilie, v bílém černá zubří hlava se žlutou houžví a červeným jazykem.

272 TENORA, J. a DVORSKÝ, F. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Bystřický okres. s. 234. 273 ŠTARHA, I. Pernštejnský erb. s. 192.

119 Velká Losenice

obec, něm. Groß Losenitz, panství Polná, soudní okres 1850­1949 Přibyslav, politický okres 1850­1855 Německý Brod, 1855­1868 Přibyslav, 1868­1884 Polná, 1884­1949 Chotěboř, 1940­1945 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 18. 3. 2003 Autor návrhu: Jan Tejkal Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První písemná zmínka se dochovala z roku 1352. Nejvýznamnější památka v obci je kostel sv. Jakuba Většího. Figura mušle je atributem tohoto světce.274

Blason znaku: Stříbrno­modře polcený štít s červeno­stříbrně polcenou svatojakubskou mušlí.

Popis vlajky: List tvoří bílý žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a modré pole. Na dělící lince červeno­bíle polcená svatojakubská mušle.

Velké Janovice

obec, něm. Groß Janowitz, panství Dolní Rožínka, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

274 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Velké Losenice.

120 Datum udělení: 17. 4. 2009 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Obecní symboly vychází ze sfragistického materiálu obce. Na dochované pečeti275 a razítku se objevuje postava sv. Václava, tento světec je vyjádřen pomocí svého atributu knížecí koruny. Přepásaná lilie je atributem Panny Marie Sedmibolestné, které je zasvěcen místní kostel. Obecná heraldická figura zubra je symbolem zdejší významné vrchnosti pánům z Pernštejna.276

Blason znaku: Modro­stříbrně polcený štít, červená hlava se stříbrnou knížecí korunou. Vpravo stříbrná lilie, vlevo černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem.

Popis vlajky: U horního okraje listu červený vodorovný pruh s knížecí korunou široký čtvrtinu šířky listu, pod ním dva svislé pruhy, modrý s bílou lilií a bílý s černou zubří hlavou se žlutou houžví a červeným jazykem.

Velké Tresné

obec, něm. Groß Tresna, panství Kunštát, soudní okres 1850­1949 Kunštát, politický okres 1850­1855 Boskovice, 1855­1868 Kunštát, 1868­1949 Boskovice, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 15. 4. 2010 Autor návrhu: Jiří Louda Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

275Velké Janovice: naši předkové a my: 1364­2014. Velké Janovice: Obec Velké Janovice, 2014. s. 43. ISBN 978­80­260­6343­8. 276 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Velké Janovice.

121 Informace o obci: První zmínka o Velkém Tresném je z roku 1351, kdy obec patřila pánům z Pernštejna. Toto vlastnictví trvalo až do konce 16. století, poté přešlo do správy kunštátského panství.277 Schválený znak vznikl spojením zubří hlavy z Pernštejnského erbu a dvou stříbrných břeven z Kunštátského.

Blason znaku: Ve stříbrném štítě, pod černou hlavou s dvěma stříbrnými břevny, černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem.

Popis vlajky: List tvoří šest svislých pruhů střídavě černých a bílých v poměru 1 : 1 : 1 : 1 : 1 : 10. Ve střední a vlající části černá zubří hlava s červeným jazykem a žlutou houžví.

Vepřová

obec, něm. Wepschikau, panství Polná, soudní okres 1850­1949 Přibyslav, politický okres 1850­1855 Německý Brod, 1855­1868 Přibyslav, 1868­1884 Polná, 1884­1949 Chotěboř, 1940­1945 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 13. 5. 2003 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: Od roku 1502 až do konce patrimoniální správy patřila obec k panství Polná. Vinařské nože, které jsou součástí legendy v dochované obecní pečeti278byly použity z erbu významného rodu Ditrichštejnů, kteří toto panství vlastnili. V pečetním obraze je také divočák, obec tedy již v minulosti využila tzv. mluvící

277 ŠTARHA, I. Pernštejnský erb. s. 194. 278 LIŠKA, K. S bírka I ., s. 149.

122 znamení. Trojvrší v patě štítu charakterizuje polohu vesnice a okolní krajinu. Zlatá barva byla použita stejně jako vinařské nože z erbu knížat z Ditrichštejna.279

Blason znaku: Zlatý štít, ze zeleného trojvrší se dvěma zkříženými zlatými vinařskými noži, vyrůstající černý kanec se stříbrnými zuby, červenou zbrojí a jazykem.

Popis vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů, zelený, žlutý, zelený, bílý a zelený, v poměru 1 : 4 : 1 : 1 : 1. Do žlutého pruhu vyrůstá černý kanec s bílými zuby a červenou zbrojí a jazykem.

Vídeň

obec, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 27. 6. 2001 Autor návrhu: Zdirad J. K. Čech Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: Poprvé se obec připomíná v roce 1370. Název obce pravděpodobně nesouvisí s rakouskou Vídní, ale je odvozován od staročeského slova viděti.280 Autor se však inspiroval znakem hlavního města Rakouska (v čeveném poli stříbrný heroldský kříž). Místní kostel je zasvěcen Svaté rodině, které zastupují atributy hvězda a lilie.281

Blason znaku: Červený štít, v něm stříbrný latinský kříž s červenou šestihrotou hvězdou uprostřed, dole provázený dvěma zlatými liliemi.

279Oficiální stránky obce Vepřová. Znak a prapor [online]. [cit. 2017­02­20]. Dostupné z: http://www.veprova.cz/k2­component­2/znak­a­prapor. 280 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R.. M ístní jména, sv. II. s .704. 281 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Vídeň.

123 Popis vlajky: Červený list s bílým křížem, jehož ramena vycházejí z druhé pětiny žerďového a třetí sedminy horního okraje listu. Ve středu kříže červená šesticípá hvězda.

Vidonín

obec, něm. Widonin, panství Osová, soudní okres 1850­1892 Velké Meziříčí, 1892­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velká Bíteš, od roku 1960 okres Žďár nad Sázavou

Datum udělení: 4. 10. 2012 Autor návrhu: Jan Tejkal Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velká Bíteš

Informace o obci: První zmínka o vesnici je z roku 1354.282 Autor návrhu uvádí, že na staré obecní pečeti z 18. století byla vyobrazena radlice směřující hrotem dolů. Stejně jako tato pečeť i komunální symboly obce reflektují její zemědělský charakter. Hvězda má připomínat Vidonínskou kapličku P. Marie Karmelské.283

Blason znaku: Červený štít se stříbrno­modře vlnitě dělenou patou, nad ní radlice a šestihrotá stříbrná hvězda, obojí stříbrné.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, červený, vlnitý bílý se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a zvlněný modrý, v poměru 6 : 1 : 3. V žerďové polovině červeného pruhu radlice, ostřím k žerďovému a hrotem k dolnímu okraji listu, a šesticípá hvězda, obojí bílé.

282 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s 705. 283 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Vidonín.

124 Vlachovice

obec, něm. Wlachowitz, panství Nové Město, soudní okres 1850­1949 Nové Město, politický okres 1850­1949 Nové Město, od roku 1949 okres Žďár

Datum udělení: 7. 10. 2003 Autor návrhu: Jaroslav Petr Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Nové Město na Moravě

Informace o obci: Znak a vlajka byly graficky zpracovány podle pečeti284 z roku 1746. Na ní je vyobrazen strom. Pět hvězd je symbolem církevní příslušnosti ke Ždárskému klášteru.285 První návrh byl obci zamítnut z důvodu nevhodného zvolení tinktur, viz příloha č. 2, zamítnutý návrh č. 6: Vlachovice.

Blason znaku: Modrý štít, na zeleném trávníku stříbrná lípa se zlatým kmenem, provázená nahoře pěti zlatými pětihrotými hvězdami, dole osmi vyrůstajícími zlatými obilnými klasy po obou stranách.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy ­ modrý a zelený v poměru 17 : 3. Do modrého pruhu vyrůstá bílá lípa se žlutým kmenem, pod kterou po obou stranách vyrůstá po osmi žlutých obilných klasech. Nad lípou do oblouku pět žlutých hvězd.

284 DANĚK, Karel. 5 00 let Vlachovic. Vlachovice: Obecní úřad, 1996. s. 10. 285 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Vlachovice.

125 Vlkov

obec, něm. Wilkau, panství Osová, soudní okres 1850­1892 Velké Meziříčí, 1892­1949 Velká Bíteš, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velká Bíteš, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 21. 9.2005 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velká Bíteš

Informace o obci: První písemná zpráva pochází z roku 1364. Stříbrný rošt je atributem sv. Vavřince, kterému je zasvěcena zdejší sakrální stavba. Zvlněná pata štítu a vlnité břevno symbolizují vodní plochy nacházející se v okolí obce. Lipová ratolest pak zdejší lípy.286

Blason znaku: Modro­stříbrně dělený štít, nahoře stříbrný rošt, dole nad modrou vlnitou patou šikmo vztyčený zelený lipový list.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý a zvlněný modrý, v poměru 7 : 5 : 2. V horním modrém pruhu vztyčený bílý rošt, pod ním v bílém pruhu šikmo vztyčený zelený lipový list s plodenstvím.

286 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Vlkov.

126 Vysoké

obec, panství Žďár, soudní okres 1850­1949 Žďár, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Žďár, 1868­1949 Nové Město, od roku 1960 okres Žďár nad Sázavou

Datum udělení: 29. 5. 2007 Autor návrhu: Jan Tejkal Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První písemná zmínka je dochovaná z roku 1407.287 Figura lípy provázená lučními květy je převzata z pečeti288, kterou obec získala v roce 1667. Zatímco figura návrší připomíná geografickou polohu obce i její název.289 Fotografie odlitku viz příloha č. 1, odlitek č. 24.

Blason znaku: Stříbrný štít ze zeleného návrší se třemi stříbrnými pětilistými květy se zelenými středy, vyrůstající lípa přirozené barvy.

Popis vlajky: Bílý list se zelenou lípou s černým kmenem a s vlajícím zeleným pruhem širokým jednu čtvrtinu délky listu. V něm pod sebou tři bílé pětilisté květy se zelenými středy.

287 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 762. 288TROJAN, Jiří a TROJANOVÁ, Iva. Na křídlech za poznáním obcí Žďárska: [168 samostatných obcí a městysů, města a zajímavosti Žďárska]. Velké Meziříčí: J. Trojan, 2008. s.172. ISBN 978­80­904169­0­1. 289 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Vysoké.

127 Zadní Zhořec

obec, něm. Hinter Zhoretz, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 13. 5. 2003 Autor návrhu: Vladimír Makovský Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Velké Meziříčí

Informace o obci: První zmínka o osadě je z roku 1465.290 Jelikož obec nemá žádné významné historické památky ani sfragistický materiál, použil autor stříbrnou radlici jako odkaz na zemědělský ráz obce. Zvolené tinktury představují rybníky a lesy v blízkém okolí.291

Blason znaku: Modrý štít nad zeleným návrším doleva obrácený zlatý pluh s koly a stříbrnou radlicí.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 2 : 1. V žerďové polovině modrého pruhu žlutý pluh s koly a bílou radlicí, obrácený k vlajícímu okraji.

290 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 793. 291 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Zadní Zhořec.

128 Znětínek

obec, něm. Snietinek, panství Velké Meziříčí, soudní okres 1850­1949 Velké Meziříčí, politický okres 1850­1855 Jihlava, 1855­1949 Velké Meziříčí, okres 1949­1960 Velké Meziříčí, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 4. 10. 2011 Autor návrhu: Stanislav Mikule a Kamila Dvořáková Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Žďár nad Sázavou

Informace o obci: První zpráva o obci Znětínek pochází z roku 1370.292 Návrhy obecních symbolů vycházejí z pečeti z roku 1766. Kosa, cep a hrábě odráží zemědělskou minulost obce. Tinktury byly zvoleny na základě hlasování místních občanů.293

Blason znaku: Červeno­zeleně polcený štít nahoře zkřížená kosa a cep, dole přeložené hráběmi zkříženými s vidlemi, vše zlaté.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, červený a zelený, dva rovnoběžné kosmé a dva rovnoběžné šikmé pruhy, všechny žluté, vycházející z třetích a osmnáctých dvacetin okrajů listu.

292 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s 797. 293 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Znětínek.

129 Zvole

obec, něm. Swolla, panství Radešín, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 14. 3. 2002 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366.294 Při tvorbě znaku vycházel autor z nejstarší obecní pečeti295 z roku 1667, kdy v pečetním poli bylo zobrazeno mlýnské kolo. Figura koruny symbolizuje zdejší kostel zasvěcený sv. Václavovi.296

Blason znaku: V modrém štítě stříbrné mlýnské kolo, nad ním zlatá koruna.

Popis vlajky: Modrý list s bílým mlýnským kolem pod žlutou korunou.

294 HOSÁK, L. a ŠRÁMEK, R. M ístní jména, sv. II. s . 802. 295 TENORA, J. a DVORSKÝ, F. V lastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Bystřický okres. s. 262. 296 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Zvole.

130 Ždánice

obec, něm. Schdanitz, panství Dolní Rožínka, soudní okres 1850­1949 Bystřice, politický okres 1850­1855 Nové Město, 1855­1868 Bystřice, 1868­1949 Nové Město, okres 1949­1960 Bystřice, od roku 1960 okres Žďár

Datum udělení: 1 1. 4. 2008 Autor návrhu: Ladislav Pokorný Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Bystřice nad Pernštejnem

Informace o obci: Obec Ždánice je poprvé zmiňována již v roce 1220. Autor L. Pokorný uvádí, že pečeť obec získala až ve 2. polovině 18. století. V pečetním poli se nachází sv. Rosalie držící v rukou rostlinu se třemi květy, viz příloha č. 1, odlitek č. 25. Do obecních symbolů byly z pečetního obrazu použity pouze tři květy. Zubří hlava opět symbolizuje Pernštejny, nejvýznamnější rod pro obec.297

Blason znaku: Zlatý štít pod modrou hlavou s třemi pětilistými stříbrnými květy s modrými středy, černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a žlutý, v poměru 1 : 3. V modrém pruhu tři bílé pětilisté květy s modrými středy, ve žlutém černá zubří hlava s červeným jazykem a žlutou houžví.

297 Archiv PS ČR, S bírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Ždánice.

131 6. Zhodnocení komunálních symbolů v okrese Žďár nad Sázavou

V okrese Žďár nad Sázavou mělo k dubnu 2017 svůj znak nebo vlajku celkem 157 obcí, přičemž mezi lety 2000­2015 bylo uděleno 109 z nich, kterým jsem se věnovala v této práci. Tématická náplň znaků obcí v tomto okrese je velmi rozmanitá. Největší převahu mají jednoznačně obecné figury, mnohem méně jsou zastoupeny figury heroldské, které se objevují pouze v kombinaci s figurami obecnými. Nejčastěji se u vybraného vzorku obcí objevuje dělený štít (33) provázený jednou obecnou figurou (Bobrová, Lavičky) nebo je v každém poli po jedné figuře (Kuklík, Ořechov, Petráveč, Sklené nad Oslavou, Ubušínek, Radkov, Rudolec a další). K rozčlenění štítu nebo některého jeho pole vertikálně na dvě půle, tedy k polcení, dochází u celkem 17 znaků (Radenice, Újezd, Horní Rožínka, Matějov, Martinice, Znětínek, Býšovec, Lísek, Pavlov, Poděšín, Podolí, Rozsochy, Strachujov, Uhřínov, Věcov, Velké Tresné a Velké Janovice).

Jako další se objevuje hlava štítu (Oslavička), která je někdy dále dělena (Jabloňov, Prosetín, Velké Tresné) nebo pokryta (Borovnice, Bukov, Nové Sady, Věchnov). Pata a její modifikace (20) jsou nejvíce zastoupené trojvrším (Borovnice, Černá, Daňkovice, Prosetín a Vepřová). Menší zastoupení má dělení hrotem (Javorek, Netín, Pavlínov, Rovečné, Střítež, Unčín) u obce Světnov je hrot vydutý a snížený. Nejméně se objevuje čtvrcení, tedy štít rozdělený na čtyři pole, a to pouze u obcí Krásněves a Ruda. Nevelký je počet heroldských figur vzniklých zdvojením čar. Nejčastěji se jedná o břevno (12), po jednom jsou zastoupeny krokev (Krásné) a lem, který kopíruje okraje štítu (Fryšava pod Žakovou Horou). Poslední skupinou stojící na pomezí jsou kříže, které se objevují pouze v podobě latinského kříže u obcí Osové Horní Radslavice a Vídeň a tlapatého u obce Křižánky.

Jak již bylo naznačeno výše, mnohem častěji se objevují figury obecné. V následujícím výčtu jsou rozděleny do několika skupin. Nejčastější skupinou vůbec jsou atributy světců nebo mučedníků. Tato skupina má také úzkou návaznost na pečeti, kde je většinou znázorněn patron farního kostela nebo jeho atribut. Nejpoužívanější je lilie (13), většinou zastupující Pannu Marii (Cikháj, Dolní Libochová, Malá Losenice, Nížkov, Písečné,

132 Petráveč, Podešín, Skorotnice, Věchnov, Vídeň a Vidonín). U obce Podolí je Panna Marie symbolizována pomocí růžence. Lilie je také atributem sv. Anny (Jívoví, Krásněves a Osové). Ta je v některých případech zobrazena pomocí svého dalšího atributu ­ rozevřené knihy (Borovnice, Sejřek). Často se objevuje sv. Jiří prostřednictvím kopí (Horní Radslavice, Osové a Věcov), sv. Petra a Pavla najdeme v podobě klíčů (Křoví a Nový Jimramov), dále knížecí koruna zastupující sv. Václava (Velké Janovice a Zvole). Poslední atribut, který se objevuje u vícero obcí, je mlýnský kámen symbolizující sv. Floriána (Dlouhé a Radkov). Ostatní svatí a mučedníci jsou zastoupeni pouze jednou: hvězdy – Jan Nepomucký (Březejc), holubice – Duch svatý (Střítež), mříž – sv. Antonín (Ořechov), mušle – sv . Jakub (Velké Losenice), rošť – sv. Vavřinec

(Vlkov), býk – sv. Lukáš (Dolní Heřmanice), zlomené kolo – sv . Kateřina (Ubušínek), lev – sv. Zdislava (Lavičky), kůň – sv. Martin (Martinice), mitra a hole – sv. Mikuláš

(Lísek), šíp – sv . Jiljí (Ruda), pes a chleba – sv . Roch (Nové Sady), jelen – sv . Hubert

(Blažkov), beránek – sv. Jan Křtitel (Skorotnice). Dále lze do této skupiny zařadit i ty znaky, které mají připomínat církevní stavby, jako je tomu u obce Daňkovice, která má ve znaku kalich symbolizující místní evangelický kostel.

Symboly městských fortifikací, tedy hradební zdi s branou a věžemi, případně bez nich nebo jen samostatné věže se objevují pouze u několika málo obcí. Hradební zeď s cimbuřím a dvěma věžemi má pouze obec Dalečín, Radešín má jednu samostatnou věž. Samotné hradby se vyskytují u obcí Oslavička, Skřinářov a Javorek. V tomto soupise nemá žádná z obcí statut města, není tedy překvapením, že figury typické pro města mají mizivé zastoupení. Vedle městských fortifikací se objevují v menší míře i jiné stavby např. most u obce Herálec, sklářská pec u Skleného nad Oslavou a zvonice u obce Horní Libochová.

Laikům nejsrozumitelnější skupinu představují obce, jejichž komunální symboly nějakým způsobem vyjadřují název obce, tedy mluvící znamení. Osekaná březová větev (Březejc a Březí), březové listy (Březí nad Oslavou), bukové listy (Bukov), heřmánek (Heřmanov), opatská hůl (Horní Rožínka, dříve nazývaná Opatská Rožínka, jabloň (Jabloňov), javorový list (Javorek), listy vrby jívy (Jívoví), květ kuklíku (Kuklík), stříbrná břevna (Lavičky), los (Malá Losenice), květy (Nové Sady), trubka/polnice (Polnička), lískové ořechy (Lísek), kříže (Křižánky) a sklenice (Sklené).

133 K častým motivům patří zvířata, nejvíce je zastoupena zubří hlava (15), ta je ve všech případech použita jako symbolika vrchnosti pánů Pernštejnů, podrobnosti níže. Druhé zvíře, které se často objevuje, je lev (Dlouhé, Sklené, Světnov, Lavičky a Věcov), který může sloužit jako atribut (Lavičky) a nebo pocházet z rodového erbu (Dlouhé). Nejedná se tedy o odkaz na české země, protože obce se lvem ve znaku historicky náležely Moravě. Další častou skupinou jsou ptáci (7), nejvíce pak holub jako symbol ducha svatého (Pavlínov, Podolí a Střítež), kavka (Sazomín a Radkov), čáp (Radešínská Svratka), kohout (Rousměrov), labuť (Křídla). Jiná zvířata se objevují už vzácněji, mohou odkazovat na druh obživy obyvatel v podobě zemědělství nebo na chov. Například kůň (Radenice, Kuklík, Martinice a Matějov), jelen (Blažkov, Bohdalec, Ostrov nad Oslavou), býk (Dolní Heřmanice a Nové Dvory), beránek (Skorotnice a Spělkov), ještěrka (Ostrov nad Oslavou), pes (Nové Sady), kanec (Vepřová). Zástupce vodních živočichů představují hlavně různé druhy ryb (Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Lhotka a Vatín), objevují se také račí klepeta (Černá a Rudolec). V jednom případě se vyskytuje mušle (Velká Losenice), ta je ovšem také atributem sv. Jakuba Staršího. Ze skupiny tzv. fantastických zvířat se objevuje pouze drak (Osové) a pegas (Radešín).

V několika znacích se vyskytují stromy, bohužel u většiny z nich jde poznat jen to, zda­li se jedná o jehličnaté nebo listnaté; často jsou použity jen samostatné listy (10) či plody ­ lískové oříšky (Lísek). Celá skupina znaků obsahuje ostrve, nejčastěji souvisejíící s pány z Lipé (Lhotka, Ořechov). Rostliny jsou zastoupeny z převážné většiny pouze neurčitými květy (Jívoví, Nové Sady, Osové, Střítež a Vysoké) a ve velmi malé míře jsou zobrazeny konkrétní rostliny, které většinou symbolizují název obce heřmánek (Heřmanov) a trs kuklíku (Kuklík). Zemědělské plodiny jsou charakterizovány obilnými klasy, ve všech případech zobrazovány jako zrající tedy ve zlaté barvě (Horní Rožínka a Milešín). Z přírodních jevů se objevuje nejčastěji trojvrší (Prosetín, Vepřová), pahorek (Sulkovec) nebo hvězdy (Křídla).

Symboly zemědělství můžou být zobrazeny pomocí již zmíněných obilných klasů, ovšem daleko častěji se objevuje pouze radlice (Březí, Koroužné, Kundratice, Vidonín a Zadní Zhořec) nebo otka a vrš (Strážek), hrábě, kosa, cep (Znětínek). Další okruhy lidské činnosti jsou symbolizovány převážně nástroji ­ pilou (Sejřek), sekerou (Rosička, Sklené a Ujčov), u obce Herálec byla použita celá postava dřevorubce. Do této kategorie

134 patří i klíče (Krásněves, Křoví, Nový Jimramov). Hornická kladívka, tj. mlátek a želízko nalezneme u obcí Ruda a Fryšava pod Žákovou horou; Štěpánov nad Svratkou ve svém znaku má postavu celého horníka.

Z výrobků se objevují mříž (Ořechov), bochník chleba (Nové Sady), kápě (Pavlínov) a pohár (Sklené). Dále zbraně a meče (Osové a Písečné), také jsou často používány koruny (Radňovice, Zvole, Krásné, Netín), biskupské či opavské mitry a berle (Horní Rožínka, Lísek a Nížkov).

Na bývalých panstvích Dietrichštejnů nalezneme dva vinařské nože, buď pod knížecím kloboukem nebo korunou (Křižánky, Nové Dvory). V ojedinělém případě se nacházely i v legendě u staré obecní pečeti u obce Vepřová. Odkazy na nejvýznamnější šlechtické rody jsou velmi častým motivem, např. páni z Lomnice a jejich lomnické křídlo (Bukov, Matějov, Netín, Pavlov a Ruda). Dalším významným rodem pro tuto krajinu byl rod Chroustenský z Malovar, jejich račí klepeta najdeme u obcí Černá a Rudolec. Zcela nejzásadnějším rodem pro tuto oblast byli páni z Pernštejna. Celkem se zde objevuje odkaz na Pernštejny u čtrnácti obcí. Použití pernštejnského erbu v této práci lze rozdělit do třech skupin. Nejzajímavější skupinou jsou znaky městeček Strážek a Bobrová, kterým povolili užívat své erbovní znamení páni z Pernštejna v době, kdy dané místo vlastnili. Druhou skupina jsou obce, které velmi ovlivnila skutečnost, že v polovině 17. století obdrželi všichni rychtáři298 na tehdejším pernštejnském panství na shromáždění zástupců obcí pečeť s děleným erbem, kde v jedné části byla zubří hlava a ve druhé byly použity charakteristické nástroje pro vesnici299, to můžeme dnes vidět u obcí Sejřek a Ujčov. Nejpočetnější skupinou jsou komunální symboly, u kterých autoři odůvodňují použití této symboliky s odkazem na Pernštejny jako nejvýznamnější majitele panství (Nový Jimramov, Koroužné, Prosetín, Rovečné, Rozsochy, Spělkov, Strachujov, Věchnov, Velké Tresné a Ždánice). Další figury připomínají původní církevní vlastníky obce, zde se jedná hlavně o Žďárský klášter, který ve znacích a vlajkách připomíná buď samostatná nebo přepásaná lilie.

298 Č ervnovská, Doubravnická, Ujčovská, Věženská, Nedvědická, Zlatkovská, Štěpánovská a Roženská rychta. 299 ŠTARHA, I. Pernštejnský erb. s. 194.

135 Velmi početnou skupinou je 59 obcí, u kterých se autor rozhodl využít dochovaný sfragistický materiál. Zcela přenesený pečetní obraz nalezneme u obcí Blažkov, Bobrová, Cikháj, Dalečín, Herálec, Křižánky, Matějov, Ostrov nad Oslavou, Petráveč, Rousměrov, Sazomín, Strážek, Štěpánov nad Svratkou, Uhřínov, Ujčov, Vysoké a Vatín a další. Dále se vyskytuje skupina znaků a vlajek, které mají předlohu v pečetním obrazu, kde se povětšinou objevuje postava světce. Tu je nutné pro snadnější popis nahradit pouze jeho atributem (Dlouhé, Písečné, Rovečné, Věcov, Rozsochy a Ždánice).

Přírodní charakter krajiny je zobrazován především pomocí tinktur, jednoznačně převládá zelená (45 %), která má připomínat nejen zdejší krajinu, která leží v oblasti CHKO Žďárských vrchů, ale také zemědělský charakter. Další tinkturou je modrá (38 %), připomínající zdejší vodní plochy a toky. Vody jsou také v mnohých případech ztvárněny stříbrnými vlnitými břevny. Ostatní tinktury zlatá (45 %) a stříbrná (76 %) jsou často převzaty z erbů významných šlechtických rodů.

Tímto přehledem jsem se snažila ukázat, jak pestré jsou komunální symboly v okrese Žďár nad Sázavou a zároveň je sjednotit do tématických skupin, díky kterým si lze jednoduše utvořit představu, které skupiny jsou zde nejčastější.

6.1 Autoři návrhů komunálních symbolů

Skladba autorů návrhů je velmi pestrá, kromě heraldiků se objevují i pracovníci místních muzeí nebo obecní kronikáři, kteří svůj návrh konzultovali s některým z odborných členů PPHV. Zjistit více informací o některých autorech se mi bohužel nepodařilo, předpokládám, že to souvisí se snahou některých autorů o ochranu osobních údajů a jejich cíleným odmítáním publicity. Proto uvádím informace pouze o třech z nich a to výhradně ze zdrojů, které jsou přístupné online nebo v odborných časopisech.

Nejvíce obcí (27) oslovilo regionálního heraldika z Bystřice nad Pernštejnem Ladislava Pokorného. Dále velmi zkušeného heraldika Miroslava J. V. Pavlů (25), který se věnuje heraldice již od roku 1991. Dalším z heraldiků je již přes 20 let působící Jan Tejkal, toho oslovilo celkem 9 obcí. Tento autor má i své vlastní webové stránky300, kde se lze seznámit s jeho tvorbou. Ke každému roku prezentuje znaky a vlajky, které pro daný rok

300 Heraldika a vexilologie, znaky a vlajky. Heraldika a vexilologie [online]. [cit. 2017­04­13]. Dostupné z: http://heraldika.webnode.cz/.

136 navrhl. Osm obcí svěřilo tvorbu svých komunálních symbolů Jaroslavu Petrovi z Mikulova, který je původním povoláním grafik. U tohoto autora jsem se často setkala se zamítavým postojem od PPHV, například u obcí Cikháj a Herálec. Další z nejvíce oslovovaných je Zdeněk Kubík, ten v současné době pracuje pro firmu Alerion a jeho návrhy se nesou ve velmi moderním duchu. Poslední autoři, kteří se objevují vícekrát jsou Jiří Louda (7), Zdirad J. K. Čech (3), o kterých budou následovat bližší informace k jejich tvorbě. Také u celkem třech obcí můžeme najít jméno Roberta Keprta. Dva návrhy pocházejí od současného člena PPHV Petra Exnera, který je odborníkem na vexilologii a členem České vexilologické společnosti.

V současné době u nás figuruje i několik firem zabývajících se heraldikou. Nejznámější firmou jsou Velebný & Fam sídlící v Ústí nad Orlicí, tato rodinná firma funguje již přes 20 let a nabízí velmi pestrou nabídku. Na zakázku vytvářejí grafické návrhy znaků a vlajek, šijí prapory a vlajky a další ručně šité výrobky, restaurují staré vlajky, vyrábějí odznaky a medaile, a další, jak je patrné z jejich webových stránek.301 Za zmínku stojí také mladší brněnská firma Alerion, která kromě obcí také vytváří grafické návrhy pro spolky jako jsou hasiči, myslivci či pro firmy firemní loga. Nabízí i různé příslušenství k vlajkám. Tato firma v nedávné době spustila zajímavý projekt nazvaný Heraldická místa302, ve kterém propojují heraldiku s moderními technologiemi. Obec může zakoupit tabulku s grafickým QR kódem, který pak odkazuje na detailní informace o obecních komunálních symbolech. Projekt je cílen převážně na turisty, kteří po naskenování kódu získají objasnění proč má obec ve znaku konkrétní symboly.

301 Velebny & Fam. Velebny & Fam. Kvalita jak vyšitá. [online]. [cit. 2017­04­11]. Dostupné z: www.velebny.cz/ 302Alerion aktuálně: Ostrovačice vysvětlují turistům, co symbolizuje jejich heraldický znak. Alerion [online]. [cit. 2017­04­15]. Dostupné z: https://www.alerion.cz/aktuality/ostrovacice­vysvetluji­turistum­ co­symbolizuje­jejich­heraldicky­znak.

137 Jiří Louda ( 3. října 1920 – 1. září 2015) Významný český heraldik, knihovník a voják se narodil v roce 1920 v Kutné Hoře. První práce Jiřího Loudy se objevují v 60. letech minulého století. Tedy v době, kdy městská heraldika zažívá největší úpadek. První z jeho publikací Znaky našich měst byla zaměřena spíše pro mladší čtenáře a vydalo ji Státní nakladatelství dětské knihy v roce 1961. O tři roky později vydal společně s Josefem Herčíkem publikaci Česká města. Další publikace vydal až v roce 1969 v zahraničí. Anglicky vydanou knihu o znacích evropský měst European civis Coats of Arms, která česky vyšla až roce 1995 a německy Europäische Städtewappen . V roce 1972 byla s barevnými kresbami vydaná publikace Znaky československých měst . Rozšíření o další znaky měst bylo vydáno v roce 1983 tentokrát pod názvem Česká města , kde bylo 120 nových městských znaků seřazeno podle tehdejších krajů.

Při svém vzniku zaúkovala Archivní správa ministerstva vnitra všechny okresní archivy zpracováním soupisů znaků měst a městeček českých zemí. Výsledky těchto soupisů vydal také J. Louda v publikaci Znaky měst Severomoravského kraje . Po roce 1990 se začal angažovat i v nové sféře heraldiky a vexilologie. V letech 1992­2002 pracoval jako členem expertní skupiny PPHV. I v pozdějších letech se stále věnoval kresbě

138 a tvorbě nových komunálních symbolů.303 K jeho nejvýznamnějším počinům patří návrh současného českého státního znaku. Byl také členem Mezinárodní heraldické akademie, Britské heraldické společnosti a Francouzské heraldické společnosti. Zemřel 1. září 2015.304

Zdirad J. K. Čech (*12. září 1949) Tento další český významný heraldik se narodil v roce 1949 v Sokolově. S jeho prvními publikacemi se setkáváme již v roce 1968, kdy začal publikovat v Heraldické ročence. V té také dlouhá léta působil jako ilustrátor a výtvarník. Je autorem mnoha erbů církevních hodnostářů, navrhuje znaky nových farností, klášterů a také obcí. Podílel se také na mnoha publikacích, např. Vývoj schwarzenberského erbu ; ilustroval Bubnovu Encyklopedii českých a moravských sídelních biskupů .305

Stanislav Mikule (*1. srpna 1979) Muzeolog, divadelník a také heraldik, který se narodil v roce 1979 v Novém Městě na Moravě. Od roku 2005 pracuje v regionálním muzeu města Žďár nad Sázavou. Ve svých pracích se věnuje regionální tématice např. 400 let. Památník k oslavě 400letého jubilea povýšení Žďáru na město (1607–2007) a Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V současné době je členem Moravské genealogické a heraldické společnosti v Brně, Heraldické společnosti v Praze, redakční rady Vlastivědného sborníku Vysočiny a Divadelního spolku Žďár.306

6.2 Porovnání figur okr. Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou

Stejně tak jako v této práci, i ve své bakalářské práci jsem se věnovala pouze znakům a vlajkám uděleným od roku 2000, přesto jsem pro toto srovnání zvolila za počáteční rok 1995. Jistě by se nabízel i rok 1990, od kdy mohou být nově komunální symboly uděleny. V tomto roce však nebyly ještě žádné obecní symboly schváleny, neboť

303ŠTARHA, Ivan. Komunální heraldika ve tvorbě Jiřího Loudy. In: Genealogické a heraldické informace/B rno: Moravská genealogická a heraldická společnost, 2010, roč. 15, č. 30. s. 104. 304Genealogické a heraldické listy. Zemřel heraldik Jiří Louda (1920­2015). In: Genealogické a heraldické listy, 2015, roč. 35, č. 3. s. 123. 305KREJČÍK, Tomáš. Životní jubileum Zdirada J. K. Čecha. In: Genealogické a heraldické informace/ Brno : Moravská genealogická a heraldická společnost, 2010, roč. 14, č. 29. . s. 149. ISSN:0862­8963. 306Databáze knih: Stanislav Mikule [online]. [cit. 2017­04­22]. Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/zivotopis/stanislav­mikule­44960

139 Heraldická Komise, která se schvalováním zabývá vznikla až v roce 1991. S ohledem na následující kapitolu o časovém průběhu schvalování jsem zvolila rok 1995.

Porovnáme­li tématickou náplň znaků v těchto okresech, můžeme nalézt přirozené podobnosti, které vyplývají z blízkého sousedství, ale i podobného hospodářského vývoje v této oblasti. U obou okresů jsou nejčastější náplní figury zvířat a ptáků. V okrese Havlíčkův Brod (dále HB) tvoří celkem 20 % náplní komunálních symbolů a v okr. Žďár nad Sázavou (dále ŽnS) 34 %. V komunálních symbolech můžeme nalézt i zastoupení lesnictví. Loveckou tradici připomínají znaky obcí Slavětín (HB) a Blažkov (ŽnS), kde jsou shodně vyobrazeni jeleni.

Výrazně se také projevují krajinné a přírodní prvky, které jsou vyjádřeny různými způsoby. Rostliny jsou součástí 25% znaků a vlajek obcí obou okresů. Stejně tak v obou případech převažují rostliny, které mají reflektovat zemědělský charakter obce. Zemědělství má v této oblasti tradici již od původního osidlování dokládá to i skutečnost, že polovina komunálních symbolů u obou okresů obsahuje zelenou tinkturu. Ta ovšem často také může reflektovat okolní krajinu. Zemědělský ráz obce jednoznačně připomínají hlavně jednoduché zemědělské nástroje, u obcí na žďársku převažuje radlice. Na havlíčkobrodsku se objevuje pouze srp u obce Lučice, mnohem častěji zde jsou pro zemědělský význam používány pouze obilné klasy.

Obecní symboly v těchto oblastech velmi často odkazují na přírodní bohatství. Ztvárnění historie v souvislosti se založením těžební činnosti a zpracování rud najdeme jako častější námět v okrese Havlíčkův Brod. Nejvíce v podobě hornických kladívek a to u 7 % znaků. Ve žďárském okrese je můžeme vidět pouze u pěti obcí (Hamry nad Sázavou, Fryšava pod Žákovou Horou, Dolní Rožínka, Polnička, Ruda). Těžbu drahých kovů připomínají zlaté (žluté) a stříbrné (bílé) tinktury.

Početná je skupina symbolů čerpající grafické prvky z erbu majitele nebo zakladatele obce. Ve žďárském okrese, který je mnohem rozlehlejší se setkáváme s odkazy na několik významných rodů. Nejvíce se jedná o zubří hlavou z rodového erbu Pernštejnů v 11 %. V menší míře byly použity stříbrná břevna z Kunštátského erbu v 6 %. Ve druhém okrese jednoznačně převládají dvě zkřížené ostrve ze znaku Ronovců v 9 % znaků a vlajek. Taktéž tyto rody připomínají tinktury např. zlatá Ronovců v celých

140 50 % (HB). Výjimkou není ani odkazování na zakládání obcí církevním řádem. Benediktiny z Vilémovského kláštera připomínají zkřížené klíče na havlíčkobrodsku a cisterciáky ze Žďárského kláštera figura lilie.

Rozdílných rysů v komunální heraldice těchto dvou okresů je jen velmi málo. V havlíčkobrodském okrese se pouze častěji setkáváme s mluvícími znameními. Minimálně se tu také objevují symboly u kterých se autoři inspirovaly dochovaným sfragistickým materiálem. Můžeme předpokládat, že tento nízký počet ovlivnil fakt, že všechny obce leží na území Čech, kde byl nárůst městských pečetí velmi pozvolný.

6.3 Časový průběh udělování nových komunálních symbolů

Okres Havlíčkův Brod má celkem 120 obcí. Svůj znak a vlajku má již 80 z nich. V okrese Žďár nad Sázavou se nalézá 174 obcí z toho 157 vlastní komunální symboly. V okrese Havlíčkův brod se první udělené symboly se objevují až v roce 1995, v okrese Žďár nad Sázavou až o rok později. Více detailů lze vyčíst z následujícího grafu. Zajímavostí je, že vlajka pro město Havlíčkův Brod byla udělena až roku 1996.

V okrese Havlíčkův Brod byl zájem o získání vlastních komunálních symbolů velmi pozvolný, nárůst můžeme pozorovat až v roce 2003. Od této doby se počet schválení pohybuje mezi 6­3 ročně. Naproti tomu v okrese Žďár nad Sázavou můžeme pozorovat dosti kolísavé tendence. První větší vlna žádostí se objevuje v roce 1998, kdy byly komunální symboly uděleny celkem 16 obcím, poté zájem spíše upadal, dokonce v roce 2006 byla žádost schválena pouze jedné obci. Druhý velký nárůst nastává v roce 2009. Od této doby je zájem opět menší a narůstat již nejspíše nebude neboť v žďárském okrese má svůj znak již téměř 85% všech obcí.

Porovnáme­li tato data se zasedáními PPHV, zjistíme že se v nich velmi odráží počet zasedání pro daný rok. Tak třeba v roce 2006 se konaly volby a první schůze PPHV se uskutečnila až v prosinci toho roku. Naopak v letech 1998 a 2009 zasedal podvýbor každé tři měsíce. 307

307EXNER, Petr. Udělování znaků a vlajek obcím v České republice v letech 1991­2011. In: S borník přednášek z 5. českého národního vexilologického kongresu : Liberec 2012/ Liberec : Česká vexilologická společnost. s. 29­39.

141

142 Závěr

Cílem této práce bylo přinést ucelený přehled schválených komunálních symbolů v okrese Žďár nad Sázavou v letech 2000­2015. Zpřístupněno bylo 109 obcí, přičemž u 25 z nich se nám dochoval sfragistický materiál uložený v MZA ve fondu G 125. Fotografie odlitků jsou součástí přílohy č. 1.

Obrazová náplň pečetních polí je velmi pestrá, nejčastěji se stejně jako u komunálních symbolů objevují postavy světců a patronů, kterým jsou zasvěceny obecní kostely a kaple. Druhou nejpočetnější skupinou jsou zvířata. U obcí, kde dříve na pernštejnském panství sídlila rychta, se můžeme setkat se zubří hlavou. Ze zvířat se dále objevují hlavně zvířata hospodářská ­ kohout, kůň a v jednom případě kapr. Častým námětem je zobrazováním obživy obyvatel, např. dřevorubec u obce Herálec nebo horník v případě Štěpánova nad Svratkou. Poslední významnou skupinou symbolů, které se na pečetích objevují, jsou stavby např. zaniklé tvrze u Dalečína nebo budova kostela v případě Rozsoch.

Na příkladu zkoumaného okresu můžeme vidět, jak vlastnictví obecní pečeti ovlivnila existence historické zemské hranice Čech a Moravy. Pouze dvě obce z dvaceti pěti, u kterých se nám v MZA dochoval sfragistický materiál, leží mimo území Moravy. Dále je zajímavé, že většina těchto pečetních obrazů byla přenesena do návrhů v takřka nezměněné podobě. Pouze postavy světců jsou zobrazovány pomocí svých atributů.

V legendách převládají české nápisy, které nám tak mohou posloužit k představě o vývoji názvu obcí. Objevuje se také skupina obcí, které získaly pečeť od vrchnosti ve Žďáře v roce 1667, aby mohly stvrdit přiznávací listy daní. Těmito obcemi jsou Bohdalec, Horní Rožínka, Podolí, Pokojov, Radešín, Radešínská Svratka, Radňovice, Sazomín, Sklené, Spělkov, Světnov a Zvole.

Rozsáhlou část této práce tvoří abecední katalog obcí, kde lze najít informace o autorech a vysvětlení zvolených symbolů. Souhrnná analýza použití jednotlivých figur je uvedena v kapitole Shrnutí komunálních symbolů v okr. Žďár nad Sázavou. Nejčastěji se setkáváme s atributy svatých, nejčastěji s lilií, která má připomínat žďárský klášter.

143 Výraznou je i skupina obcí, které přejaly do svých obecních symbolů zubří hlavu z erbu Pernštejnů. U obcí Strážek a Bobrová, které si nechaly potvrdit svůj historický znak, se můžeme domnívat, že ho získaly s vědomím či povolením tohoto rodu. Převažují však znaky z tvorby novodobé komunální heraldiky, které mají nejvýznamnější vrchnost pouze připomínat. V případě pečeti obce Vepřová se v legendě setkáváme s vinařskými noži, které pocházejí z erbu rodu Dietrichštejnů. Můžeme také konstatovat, že nejtypičtější figury jsou jak u pečetí, tak i u znaků a vlajek shodné.

Součástí katalogu jsou také barevné vyobrazení znaků a vlajek, které jsem převzala ze systému REKOS fungujícího od roku 2006, který obsahuje tisíce obcí a jejich vlajek a znaků. Tyto symboly jsou schvalovány zhruba 3x za rok na schůzích PPHV. Všechny informace o procesu a výsledcích schvalování jsou uloženy ve Sbírce údělných znaků a praporů obcím a městům v Archivu Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR, odkud jsem čerpala většinu informací pro tento katalog.

Smyslem nově vznikajících komunálních symbolů je prezentace a reprezentace obcí, vyzdvihnutí jejich unikátnosti a zdůraznění nejvýznamnějších historických kořenů či tradic tamních obyvatel. Tato práce by mohla přispět k většímu povědomí občanů o obecních symbolech a jejich výkladu. V zájmu obcí by mělo být větší všeobecné porozumění komunálním symbolům a jejich rozpoznatelnost. Bez toho by se mohly komunální symboly časem stát nečitelnými a působit zastarale, což by byla jistě škoda, minimálně z důvodu funkce znaků, které mohou sloužit k poznání nejen lokální historie ale i geografie a místní kultury.

144 Seznam pramenů, literatury a použitých zkratek

Prameny

Nevydané prameny

Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům , obce: Březí, Březí nad Oslavou, Bukov, Býšovec, Cikháj, Černá, Daňkovice, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Fryšava pod Žákovou Horou, Hodíškov, Horní Radslavice, Horní Rožínka, Javorek, Krásné, Křídla, Lavičky, Lhotka, Malá Losenice, Matějov, Milešín, Moravec, Netín, Nížkov, Nové Dvory, Nové Sady, Ořechov, Oslavička, Osové, Pavlínov, Pavlov, Petráveč, Pikárec, Písečné, Poděšín, Podolí, Pokojov, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov, Radňoves, Radňovice, Rosička, Rovečné, Rozsochy, Ruda, Rudolec, Sejřek, Skorotnice, Skřinářov, Strachujov, Střítež, Sulkovec, Štěpánov nad Svratkou, Ubušínek, Uhřínov, Újezd, Unčín, Vatín, Věcov, Velké Losenice, Velké Janovice, Vídeň, Vidonín, Vlachovice, Vlkov, Vysoké, Zadní Zhořec, Znětínek, Zvole a Ždánice.

Vydané prameny Codex diplomaticus et epistolaris Moravie . III, Boček Antonín (ed.). Olomouc, 1841. Codex diplomaticus et epistolaris Moravie . IV, Boček Antonín (ed). Olomouc 1841. Codex diplomaticus et epistolaris Moravie . VI, Chytil Josef (ed). Brno 1854. Codex diplomaticus et epistolaris Moravie . VII/1, Chytil Josef (ed). Brno 1858. Codex diplomaticus et epistolaris Moravie. X, Brandl Vincenc (ed). Brno 1878. Codex diplomaticus et epistolaris Moravie. XI, Brandl Vincenc (ed). Brno 1885.

Literatura BARTOŇ, Jiří a BARTOŇOVÁ, Marta. Věcov: Věcov, Roženecké Paseky, Míchov, Jimramovské Pavlovice, Odranec, Koníkov : historie a současnost . Věcov: Obec Věcov, 2012. 183 s. ISBN: 978­80­260­2467­5.

BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky: světská a církevní titulatura a reálie. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003, 505 s.

145

ČÁREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích . 1. vyd. Praha: Academia, 1985, 451 s.

DANĚK, Karel. 500 let Vlachovic . Vlachovice: Obecní úřad, 1996. 63 s.

DROŽ, Bedřich. Dějiny kláštera a města Žďáru na Moravě . 3. vydání (upravené a doplněné o barevnou přílohu). Brno: Ing. Mgr. Petr Škarvada, 2015. 213 s. ISBN: 978­80­260­7895­1.

EXNER, Petr. Udělování znaků a vlajek obcím v České republice v letech 1991­2011. In: Sborník přednášek z 5. českého národního vexilologického kongresu : Liberec 2012/ Liberec : Česká vexilologická společnost. 199 s. ISBN: 978­80­260­2767­6.

EXNER, Petr, FOJTÍK, Pavel a SVOBODA, Zbyšek. Vlajky , prapory a jejich používání: základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky . 2., aktualiz. vyd. Liberec: Libea, 2013. I67 s. ISBN: 978­80­260­2445­3.

FIALA, Michal a KREJČÍK, Tomáš. Erbovní listiny Archivu Národního muzea. Fiala, Michal. [Úvodní studie]: Krejčík, Tomáš. Praha : Scriptorium, 2001. 486 s., obr. (Documenta Pragensia. Monographia. 13.) ISBN:80­86197­32­8.

Genealogické a heraldické listy. Zemřel heraldik Jiří Louda (1920­2015). In: Genealogické a heraldické listy, 2015, roč. 35, č. 3. s. 123. ISSN: 1212­9631.

HLAVÁČEK, Ivan, NOVÝ, Rostislav a KAŠPAR, Jaroslav. V ademecum pomocných věd historických . 3. opr. a dopl. vyd. Jinočany: H & H, 2002. 544 s. ISBN: 80­7319­004­4.

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka, JANÁK, Jan a DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po současnost . [1. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 568 s. ISBN: 80­7106­709­1.

HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské . Díl 1., Jihlavský kraj. Praha: Společnost přátel starožitností, 1933. Knihovna Společnosti přátel starožitností československých. 82 s.

HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I.Praha: ACADEMIA, 1970. 573 s.

HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. 1. vyd. Praha: ACADEMIA, 1980. 964 s.

146 KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst a obcí okresu Cheb v letech 1990­2004. In: Sborník Chebského muzea. Cheb: Krajské muzeum Cheb, 2005. s. 134­161. ISSN: 1211­9210.

KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst a obcí okresu Jičín po roce 1990. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší : vlastivědný sborník . Semily: Státní okresní archiv Semily, 2007, roč. 20, s. 211­243. ISSN: 1211­975x.

KOLÁŘ, Martin. Českomoravská heraldika . 1., část všeobecná. Praha, 1902. 436 s.

KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská. II ., Místopis Moravy. Velkomeziříčský okres. V Brně: Musejní spolek, 1907. 472 s.

KREJČÍK, Tomáš. K studiu erbovních listin. In: Ar chivní časopis. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČSR, 1977, roč. 27, č. 3, s. 145­150.

KREJČÍK, Tomáš. Pečeť v kultuře středověku . Šenov u Ostravy: Tilia, 1998. Universum. 365 s. ISBN: 80­7042­499­0.

KREJČÍK, Tomáš. Životní jubileum Zdirada J. K. Čecha. In: Genealogické a heraldické informace/ Brno : Moravská genealogická a heraldická společnost, 2010, roč. 14, č. 29. ISSN:0862­8963.

KREJČÍK, Tomáš a PSÍK, Richard. Základy heraldiky . Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. Studijní texty. 112 s. ISBN: 978­80­7368­644­4.

KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš. Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 352 s.

KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš. Úvod do české sfragistiky . Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 86 s.

KŘIVOHLÁVEK, Jan F. Znaky, vlajky, pečeti a správní vývoj obcí okresu Ústí nad Orlicí . Ústí nad Orlicí: Oftis, 2005. 384 s. ISBN: 80­86845­25­7.

KŘESADLO, Vít. Bohdalec . Tišnov: Sursum pro Obec Bohdalec, 2010. 367 s. ISBN: 978­80­7323­206­1.

KUBÍK, Zdeněk. Heraldická a vexilologická symbolika měst a obcí bývalého jihomoravského kraje v letech 1990 až 1999. Brno: Masarykova univerzita, FiIozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických, 2001. 1300 s. Rigorózní práce.

147 KRÁL Z DOBRÉ VODY, Vojtěch. Heraldika: souhrn pravidel a předpisů znakových . Brno: Garn, 2003. 420 s. ISBN: 80­86347­25­7.

LIŠKA, Karel. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I., Pečeti a razítka obcí Čech, Moravy a Slezska. Brno: Ivo Sperát, 2012. 453 s. ISBN: 978­80­87542­01­9.

MARÁZ, Karel. Sfragistika: studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví . Brno: Masarykova univerzita, 2014. 268 s. ISBN: 978­80­210­7143­8.

MÜLLER, Karel. Pečeti obcí bývalého panství Těšínské komory: IV. Jablunkov a okolí. In: Těšínsko: vlastivědný časopis okresů Frýdek­Místek a Karviná Český Těšín: Muzeum Těšínska, 1996. roč. 39, č. 1, s. 12­16. ISSN:0139­7605.

MÜLLER,, Karel. Pečeti a znaky obcí Českého Těšínska. Karel Müller. Český Těšín : Muzeum Těšínska, 1997. 94 s. ISBN: 80­902355­0­6.

MÜLLER, Karel a ŠTARHA, Ivan. Znaková privilegia měst, městeček a vsí na Moravě a ve Slezsku: 1914­1916 . Brno: Moravský zemský archiv, 1995. Knižnice Jižní Moravy. 55 s. ISBN: 80­8504861­2.

NOVÝ, Rostislav. Počátky znaků českých měst. In: Sborník archivních prací. Praha:Archivní správa Ministerstva vnitra ČSR,1976. roč. 26, č. 2, s. 367­412.

PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku . 3. vyd. Praha: Libri, 2001. 439 s. ISBN: 80­7277­036­5.

PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny . Díl 3, M­Ř. Praha: Česká akademie věd a umění, 1951. 629 s.

PŘIBYL, Alois a LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1976. 275 s.

REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990. 71 s.

RŮŽEK, Vladimír. Česká znaková galerie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361. Sborník archivních prací . 1988, roč. 38, č. 1, s. 37­311. ISSN : 0036­5246 .

SVOBODA, Josef František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Žďárský okres. V Brně: Musejní spolek, 1937. 356 s.

SVOBODA, Josef František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Novoměstský okres. V Brně: Musejní spolek, 1948. 720 s.

ŠIKULA, Martin. Územně správní potýkání okresů a krajů na česko­moravském pomezí: (příspěvek k otázce novodobého vymezování hranic územně správních celků na Vysočině). In: Západní Morava: vlastivědný sborník/ Brno: Muzejní a vlastivědná

148 společnost pro Moravský zemský archiv v Brně. 2013, roč. 17, s. 79­106. ISSN:1211­8931.

ŠTARHA, Ivan. Správní vývoj obcí Jihomoravského kraje v letech 1850­1971 . Brno: Státní archiv, 1973. 275 s.

ŠTARHA, Ivan. Komunální heraldika ve tvorbě Jiřího Loudy. In: Genealogické a heraldické informace/ Brno: Moravská genealogická a heraldická společnost, 2010, roč. 15, č. 30. s. 104­105. ISSN: 0862­8963.

ŠTARHA, Ivan. Pernštejnský erb v komunální heraldice. In: Archivní časopis. 2013, roč. 63, č. 2. s. 185­196. ISSN: 0004­0398.

ŠTARHA, Ivan a DŘÍMAL, Jaroslav. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. 1.vyd. Brno: Blok, 1979. 516 s.

TENORA, Jan. Kunštátský okres . Brno: Garn, 2007. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. 195 s. ISBN 978­80­86347­50­9.

TENORA, Jan a František DVORSKÝ. Vlastivěda moravská . II, Místopis Moravy. Kunštátský okres. V Brně: Musejní spolek, 1903. 195 s.

TENORA, Jan a DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. V Brně: Musejní spolek, 1907. 272 s.

TROJAN, Jiří a TROJANOVÁ, Iva. Na křídlech za poznáním obcí Žďárska: [168 samostatných obcí a městysů, města a zajímavosti Žďárska] . Velké Meziříčí: J. Trojan, 2008. 203 s. ISBN 978­80­904169­0­1.

Velké Janovice: naši předkové a my: 1364­2014 . Velké Janovice: Obec Velké Janovice, 2014. 165 s. ISBN 978­80­260­6343­8.

VOJTÍŠEK, Václav. O pečetích a erbech měst pražských a jiných českých . Praha 1928, 255 s.

ZAVADIL, Ladislav a TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská . II, Místopis Moravy. Bítešský okres. V Brně: Musejní spolek, 1900. 132 s.

Elektronické zdroje

Alerion aktuálně: Ostrovačice vysvětlují turistům, co symbolizuje jejich heraldický znak. Alerion [online]. [cit. 2017­04­15]. Dostupné z: https://www.alerion.cz/aktuality/ostrovacice­vysvetluji­turistum­co­symbolizuje­jejich­ heraldicky­znak .

149 České vexilologické stránky [online]. [cit. 2017­04­19]. Dostupné z: http://www.vexilologie.cz/index2.php?a=000&n=0 .

Databáze knih: Stanislav Mikule [online]. [cit. 2017­04­22]. Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/zivotopis/stanislav­mikule­44960 .

Genealogie: Osobní znaky. Česká genealogická a heraldická společnost v Praze [online]. [cit. 2017­04­21]. Dostupné z: http://www .genealogie.cz/aktivity/osobni­znaky/#c48 .

Heraldika a vexilologie, znaky a vlajky. Heraldika a vexilologie [online]. [cit. 2017­04­13]. Dostupné z: http://heraldika.webnode.cz/ .

Oficiální stránky obce Borovnice: Historie obce [online]. [cit. 2017­04­26]. Dostupné z: http://www.borovnice­zr.wz.cz/historie_obce.html .

Oficiální stránky obce Bukov. Znak a prapor [online]. [cit. 2017­04­24]. Dostupné z: http://www.bukov.cz/prapor­a­znak­obce/znak­obce/?highlight=znak .

Oficiální stránky obce Dalečín: Historie obce [online]. [cit. 2017­03­12]. Dostupné z: http://www.dalecin.cz/index.php?clanek=13 .

Oficiální stránky obce Dlouhé : Historie obce [online]. [cit. 2017­03­13]. Dostupné z: http://www.obecdlouhe.cz/dlouhe.php?page=hist .

Oficiální stránky obce Herálec. Historie obce [online]. [cit. 2017­01­15]. Dostupné z: http://obecheralec.cz/?page_id=2 .

Oficiální stránky obce Heřmanov. Znak obce [online]. [cit. 2017­01­15]. Dostupné z: http://www.hermanov.info/index.php?p=zakladni­informace .

Oficiální stránky obce Horní Rožínka. Obecní znak a prapor [online]. [cit. 2017­04­24]. Dostupné z: http://www.hornirozinka.cz/obecni­znak­a­prapor/ .

Oficiální stránky obce Dlouhé: Historie obce [online]. [cit. 2017­03­13]. Dostupné z: http://www.obecdlouhe.cz/dlouhe.php?page=hist .

Oficiální stránky obce Křoví: O obci Křoví [online]. [cit. 2017­04­22]. Dostupné z: http://www.obec­krovi.cz/o­obci/ds­50/p1=52 .

Oficiální stránky obce Nový Jimramov: Historie obce [online]. [cit. 2017­03­29]. Dostupné z: http://www.novyjimramov.cz/historie.html .

Oficiální stránky obce Ořechov. Znak obce [online]. [cit. 2017­04­24]. Dostupné z: http://www.orechov­ronov.cz/o­obci/znak­obce . Oficiální stránky obce Podolí. Obecní symboly [online]. [cit. 2017­04­24]. Dostupné z: http://obecpodoli.net/obecni­symboly/ds­51/p1=53 .

150

Oficiální stránky obce Sklené. Historie obce [online]. [cit. 2017­03­31]. Dostupné z: http://www.sklene.cz/historie .

Oficiální stránky obce Skorotnice. Obecní symboly [online]. [cit. 2017­04­24]. Dostupné z: http://www.obecskorotice.eud.cz/obecni­symboly/ .

Oficiální stránky obce Střítež. Obecní symboly [online]. [cit. 2017­04­24]. Dostupné z: http://stritez­cz.webnode.cz/informace/symboly/ .

Oficiální stránky obce Sulkovec: Obecní symboly [online]. [cit. 2017­04­26]. Dostupné z: https://www.sulkovec.cz/prapor­a­znak­obce/ .

Oficiální stránky obce Světnov. Historie obce [online]. [cit. 2017­03­31]. Dostupné z: http://www.svetnov.cz/index.php/historie­obce . Oficiální stránky obce Uhřínov. Předání dekretu [online]. [cit. 2017­04­24]. Dostupné z: http://www.uhrinov.cz/predani­dekretu­ppscr/d­33221/p1=22423 . Oficiální stránky obce Vepřová. Znak a prapor [online]. [cit. 2017­02­20]. Dostupné z: http://www.veprova.cz/k2­component­2/znak­a­prapor .

Velebny & Fam. Velebny & Fam. Kvalita jak vyšitá. [online]. [cit. 2017­04­11]. Dostupné z: www.velebny.cz/ .

Seznam obrázků

Odlitek č. 1­25. MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi , fotografie MK.

Zamítnuté návrhy č. 1­6. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, fotografie MK.

Znaky a vlajky. Registr komunálních symbolů: Parlament české republiky [online]. [cit. 2017­04­23]. Dostupné z: https://rekos.psp.cz/.

151 Seznam použitých zkratek

ANM Archiv národního muzea CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moravie

CHKO Chráněná krajinná oblast

HB Havlíčkův Brod

HK Heraldická Komise

MZA Moravský zemský archiv

MK Monika Křížová

okr. okres

PS ČR Poslanecká sněmovna České Republiky

PPH Podvýbor pro heraldiku

PPHV Podvýbor pro heraldiku a vexilologii

REKOS Registr komunálních symbolů

tj. to je

v. r. vlastní rukou

ŽnS Žďár nad Sázavou

152 Příloha č. 1, Přehled odlitků pečetí

1. Blažkov Jazyk: němčina Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 20 mm Opis pečeti: DES.DORF.BLASKOW. Popis pečetního pole: V pečetním poli jelen ve skoku odvrácený vpravo. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1535. Literatura: TENORA, J. a DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. II, Bystřický okres . s. 93.

2. Cikháj Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 25 mm Opis pečeti: OBEC.CIKHAGSKA.1798. Popis pečetního pole: V pečetním poli jehličnatý strom, dole provázený vzrostlým kapradím. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 2183. Literatura: SVOBODA, J. F.. Vlastivěda moravská. II, Žďárský okres. s. 93.

3. Dalečín Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 18 mm Opis pečeti: PECZET.OBCE.DALLECZKY. Popis pečetního pole: V pečetním poli tvrz s věží a nad ní hvězda. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1161.

153 Literatura: TENORA, J. a DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. II, Bystřický okres. s. 85.

4. Dlouhé Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 23 x 27 mm Opis pečeti: PECET.POCTIWI.OBCE.DLOVHI. 1749. Popis pečetního pole: V pečetním poli postava sv. Floriána ve zbroji, pravou rukou vylévá džber vody na oheň, v levé drží praporec s heraldickou lilií uprostřed. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1889. Literatura: LIŠKA, K. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I. s. 278.

5. Herálec Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 30 mm Opis pečeti: PECET.OBCE.HERALECZKE. Popis pečetního pole: V pečetním poli vlevo postava dřevorubce v rukou drží sekeru a kácí jehličnatý strom. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1954. Literatura : LIŠKA, K. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I. s. 281.; SVOBODA, J. F. Vlastivěda moravská . II, Novoměstský okres. s. 354.

6 . Křižánky Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 26 x 28 mm Opis pečeti: PECZET .OBZE.KRIZANKY Popis pečetního pole: V pečetním poli čtyři malé tlapaté křížky provázejí nahoře a dole

154 (2,2) jeden velký umístěný uprostřed. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1912. Literatura: LIŠKA, K. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I. s. 292.; SVOBODA, J. F. Vlastivěda moravská . II, Žďárský okres. s. 458.

7. Matějov Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 22 x 27 mm Opis pečeti: MA TEJOW. Popis pečetního pole: V pečetním poli klusající kůň, otočený heraldicky doleva. V úseči písmena T.P. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 2186. Literatura: SVOBODA, J. F. Vlastivěda moravská . II, Žďárský okres . s. 93.

8. Ostrov nad Oslavou Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 26 mm Opis pečeti: PECET .DIEDINY.OSTROWA.ANNO.1622. Popis pečetního pole: V barokním štítě v horním poli běžící jelen, v dolním ještěrka, oba otočeni heraldicky doleva. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 2111. Literatura: ČÁREK, J. Městské znaky. s. 288. ; SVOBODA, J. F. Vlastivěda moravská . II, Žďárský okres. s. 93.

9. Petráveč Jazyk: latina Písmo: majuskulní Rozměr pečeti: 14 mm

155 Opis pečeti: S.P . Popis pečetního pole: V pečetním poli srdce, ze kterého vyrůstají tři květy. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1740. Literatura: LIŠKA, K. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I. s. 383.; KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II . Velkomeziříčský okres . s. 355.

10. Písečné Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 29 x 31 mm Opis pečeti: PECET .OBCZE.PISEIZKEG. Popis pečetního pole: V pečetním poli stojící archanděl Michael s křídly a nimbem kolem hlavy. V levé ruce drží plamenný meč, v pravé váhy s miskami. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 2424. Literatura: TENORA, J. a DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. II, Bystřický okres. s. 177.

11. Prosetín Jazyk: němčina Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 22 x 23 mm Opis pečeti: DARF .PROSEDIN.S.PAVLVS. Popis pečetního pole: V pečetním poli stojí postava sv. Pavla v rouchu s nimbem kolem hlavy. V pravé ruce drží meč ostřím dolu. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1184.

12. Rousměrov Jazyk: čeština Písmo: kurzíva Rozměr pečeti: 28 x 29 mm

156 Opis pečeti: OBETZ.RAUSZMERAUW. Popis pečetního pole: V pečetním poli mezi trsy trávy doleva vykračující kohout. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 2187. Literatura: LIŠKA, K. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I. s. 383.; KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II . s. 379.

13. Rovečné Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 27 x 29 mm Opis pečeti: PECZET .OBECZNI.DIEDINY.ROWECZNII. Popis pečetního pole: V pečetním poli sv. Martin na koni s nimbem kolem hlavy, jedoucí heraldicky vpravo. V pravé ruce má kopí, kterým půlí plášť a dělí se o něj se žebrákem klečícím na zemi, který se levou rukou opírá o hůl. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1162. Literatura: TENORA, J. a DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská . II, Kunštátský okres . s. 148.

14. Rozsochy Jazyk: němčina Písmo: smíšení majuskulní Rozměr pečeti: 15 x 17 mm Opis pečeti: DAS.DORF.ROCH. Popis pečetního pole: V pečetním poli kostel se dvěma věžemi, dveřmi a jedním oknem. Přední věž zakončená křížem, zadní makovicí. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 314.

15. Sazomín Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní

157 Rozměr pečeti: 32 mm Opis pečeti: OBECNI.PECET .SAZOMIN. Popis pečetního pole: V pečetním poli doprava obrácená kavka. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 2182. Literatura: SVOBODA, J. F. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. s. 93.

16. Strachujov Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 27 x 29 mm Opis pečeti: PECET .OBCE.STRAHVGAUSKE. Popis pečetního pole: V pečetním poli je kartuše se znakem oválného tvaru, do kterého je vepsán trojúhejník dotýkající se štítu, který je posetý šesti květy. V klenotu muž stojící na kouli (zeměkouli) v ruce držící bič. Legenda není oddělena linkou. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1196. Literatura: TENORA, J. a DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. II . Bystřický okres. s. 214.

17. Strážek Jazyk: čeština, latina Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 35 x 37 mm Opis pečeti: SIGIL.MIESTECZKO.STRAZIEK. Popis pečetního pole: V pečetním poli dole zaokrouhlený barokní štít, v něm zubří hlava mezi vztyčenou vrší a otkou. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 307. Literatura: TENORA, J. a DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. II. Bystřický okres. s. 217.

158 18. Štěpánov nad Svratkou Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 33 mm Opis pečeti: PECZET .MIESTECZKA.STEPANOWA Popis pečetního pole: V pečetním poli v barokním štítě postava horníka v kabátci, v levé ohnuté ruce drží kladívko. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 205. Literatura: ŠT ARHA, I. a DŘÍMAL, J. Znaky a pečeti. s. 393.

19. Uhřínov Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 20 x 22 mm Opis pečeti: P .P.OBCE.VRZINOWSKI. Popis pečetního pole: V pečetním poli mezi dvěma lučními květy se stonkami vztyčená radlice. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 521. Literatura: LIŠKA, K. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I. s. 323., KRATOCHVÍL, A. Vlastivěda moravská. II . Velkomeziříčský okres , s. 448.

20. Újezd Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 20 mm Opis pečeti: AUGEZD. 1755 Popis pečetního pole: V pečetním poli neurčitý vykořeněný listnatý strom. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 2181. Literatura: SVOBODA, J. F.. Vlastivěda moravská. II, Žďárský okres. s. 94.

159 21. Unčín Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 25 mm Opis pečeti: PECET .OBCE.UNCINSKE. Popis pečetního pole: V pečetním poli postava světce s nimbem kolem hlavy a neurčitým atributem. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1195. Literatura: LIŠKA, K. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I. 324.

22. Vatín Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 27 mm Opis pečeti: PECET .OBCE.WATINSKE. Popis pečetního pole: V pečetním poli mezi třemi hvězdami a zkříženými ostrvemi doprava plující kapr. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 2191. Literatura: LIŠKA, K. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I. s. 351.

23. Věcov Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 27 mm Opis pečeti: T ATO.PEZET.Z.WECOWA. Popis pečetního pole: V pečetním poli je sv. Jiří v rytířské zbroji jedoucí heraldicky vpravo, v levé ruce drží kopí kterým probodává draka. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 991. Literatura: SVOBODA, J. F.. Vlastivěda moravská . II, Novoměstský okres. s. 644. ;

160 LIŠKA, K. Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek . I. s. 325.; BARTOŇ, J. a BARTOŇOVÁ, M. Věcov. s. 72.

24. Vysoké Jazyk: čeština Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 27 mm Opis pečeti: PECET .POCTIWI.OBCE.WISOCZKE. 1757 Popis pečetního pole: V pečetním poli strom nahoře provázený šesti (3, 3) hvězdami, dole trsy trávy. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 2189. Literatura: SVOBODA, J. F. Vlastivěda moravská . II. s. 93.

25. Ždánice Jazyk: němčina Písmo: smíšené majuskulní Rozměr pečeti: 21 x 26 mm Opis pečeti: DARF.STANIZ.S.ROSALIA. Popis pečetního pole: V pečetním poli je sv. Rosalie držící v rukou rostlinu se třemi květy. Uložení: MZA Brno; fond G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 316. Literatura: TENORA, J. a DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. II, Bystřický okres. s. 264.

161

162

163

164

165

166

167 Příloha č. 2, Zamítnuté návrhy

168