Integrovaný Plán Rozvoje Území Liberec – Jablonec Nad Nisou

Integrovaný plán rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou

Zá ří 2016

Obsah

A.ÚVOD, ZP ŮSOB ZPRACOVÁNÍ STRATEGIE ...... 5

B.VYMEZENÍ ÚZEMÍ IPRÚ A JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ...... 9

Doporu čení pro výb ěr území IPRÚ ...... 10

Zd ůvodn ění vymezení území ...... 12

Zp ůsob vymezení aglomerace ...... 13

C.SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ...... 17

C.1 Socioekonomická analýza – popis problémových oblastí ...... 17

Základní charakteristika území ...... 17

Ekonomický potenciál, podnikatelské prost ředí ...... 24

Lidské zdroje a ob čanská vybavenost ...... 38

Infrastruktura ...... 56

Životní prost ředí ...... 69

Správa území ...... 81

C.2 SWOT analýza ...... 89

D.ANALÝZA STAKEHOLDER Ů ...... 98

E.ANALÝZA PROBLÉM Ů A POT ŘEB ...... 101

E.1 Problémová analýza ...... 101

E.2 Analýza pot řeb území podle cílových skupin...... 112

F.VAZBA NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY ...... 115

F.1 P řehled strategických dokument ů ...... 115

F.2 Vazba na strategické dokumenty ...... 120

G.Doporu čení pro nastavení opat ření IPRÚ ...... 122

H.NÁVRHOVÁ ČÁST STRATEGIE ...... 134

H.1 Dlouhodobá vize ...... 136

H.2 Globální cíl ...... 136

H.3 Strategické cíle ...... 137

H.4 Specifické cíle ...... 139

Návrhová část A ...... 142

Specifický cíl 1 Zlepšení mobility (dopravní dostupnosti a obslužnosti) území ...... 143

Specifický cíl 2 Navýšení podílu udržitelných forem dopravy v území ...... 146

Specifický cíl 3 Zvýšení kvality a dostupnosti sociálních a navazujících služeb ...... 150

Specifický cíl 4 Zam ěstnanost pro podporu sociální soudržnosti ...... 157

Specifický cíl 5 Optimalizace infrastruktury pro vzd ělávání ...... 161

Návrhová část B ...... 165

Specifický cíl 6 Neinvesti ční podpora celoživotního vzd ělávání ...... 165

Specifický cíl 7 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a pé če o zdraví ...... 167

Specifický cíl 8 Využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu ...... 169

Specifický cíl 9 Zvýšení spolehlivosti technické infrastruktury a zlepšování kvality ovzduší ...... 171

Specifický cíl 10 Minimalizace ekologických rizik a pé če o přírodní prost ředí ...... 174

Specifický cíl 11 Efektivní správa území ...... 176

H.5 Koinciden ční matice ...... 178

H.6 Horizontální témata ...... 181

I.IMPLEMENTA ČNÍ ČÁST ...... 182

I.1 Popis zp ůsobu řízení IPRÚ – přípravná fáze ...... 182

I.2 Popis zp ůsobu řízení IPRÚ – realiza ční fáze ...... 184

I.3 Popis realizace partnerství ...... 191

I.4 Monitorování a hodnocení pln ění strategie ...... 195

J.P ŘÍLOHY...... 199

J.1 Finan ční plán a indikátory ...... 199

J.2 P řílohy k analytické části ...... 212

A. Tabulkové p řílohy ...... 212

B. Grafické p řílohy ...... 229

C. Tabulkové p řílohy k Analýze stakeholder ů...... 235

J.3 SEA hodnocení ...... 242

J.4 Mapa území ...... 244

J.5 Analýza rizik ...... 245

J.6 Seznam obcí aglomerace ...... 249

J.7 Doklad o schválení strategie zastupitelstvem nositele ...... 250

J.8 Statut a Jednací řád Řídicího výboru ...... 252

J.9 Statut a Jednací řád pracovních skupin Řídicího výboru – přípravná fáze ...... 259

J.10 Smlouva o spolupráci ...... 266

J.11 Čestné prohlášení ...... 282

SEZNAM TABULEK ...... 283

SEZNAM OBRÁZK Ů ...... 287

SEZNAM ZKRATEK ...... 289

A. ÚVOD, ZP ŮSOB ZPRACOVÁNÍ STRATEGIE

Aktuální verze Strategie byla zpracována v duchu existujících i p řipravovaných metodických pokyn ů a doporu čení. Snahou všech aktér ů, kte ří se podíleli na jejím vzniku, bylo vytvo řit dobrý pracovní základ integrovaného plánu pro úsp ěšné a smysluplné čerpání dota čních prost ředk ů z fond ů EU v programovacím období 2014-2020.

Jako velmi prosp ěšná a funk ční se ukazuje úzká spolupráce obou statutárních m ěst – vedle koordinace územn ě plánovací dokumentace se jedná o první takto komplexn ě koncipovaný strategický dokument, který vzniká spole čně za aktivní ú časti zástupc ů obou m ěst.

Při zpracování byl kladen velký d ůraz na integrovaný p řístup k řešení identifikovaných problém ů řešeného území a synergické efekty navrhovaných cíl ů a opat ření. To se projevuje ve spole čném řešení a vzájemné provázanosti specifických cíl ů i rozvojových opat ření, pot řebných pro celou aglomeraci.

Důraz je rovn ěž kladen na publicitu projektu, kdy na webových stránkách statutárního m ěsta Liberec, statutárního m ěsta Jablonec nad Nisou a správního obvodu Vratislavice nad Nisou jsou zve řej ňovány aktuální informace o pr ůběhu projektu, pr ůběžn ě je informována Komise pro rozvoj a strategické plánování, jsou zve řej ňovány tiskové zprávy, projekt byl rovn ěž představen ve řejnosti dne 24. července 2014 a v druhé fázi zpracování ve dnech 4. a 5. 11. 2015.

Pracovní verze IPRÚ p ředkládaná v rámci projektu OPTP odpovídala postup ům Metodiky přípravy ve řejných strategií a tato verze byla zve řejn ěna k p řipomínkám na webových stránkách Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj a webových stránkách IPRÚ na webu obou měst a samostatného m ěstského obvodu Vratislavice. Ve řejnost měla možnost připomínkovat analytickou část do 15. 11. 2014 a celý dokument do 9. 11. 2015 na mailovou adresu speciáln ě z řízenou pro tuto p říležitost: [email protected] .

Dalším specifikem strategie IPRÚ (ve srovnání nap říklad s rozvojovými dokumenty m ěst a obcí) je nutnost jejího podstatného zúžení ve smyslu zam ěř ení pouze na vybraná témata. Tato témata musí spl ňovat dv ě základní podmínky – musí být identifikována jako zásadní a klí čová pro rozvoj řešeného území a zárove ň musí být financovatelná prost řednictvím územní dimenze z příslušných opera čních program ů. T ěmto princip ům výb ěru byla přizp ůsobena také metodika dosavadního zpracování Strategie, zejména tvorba „stromu cíl ů“ a p řístup k výb ěru témat. Do diskuse o stanovení priorit musí být zapojen široký okruh aktér ů a zejména politická reprezentace m ěst a obcí.

V rámci dalších prací na strategii po skon čení projektu došlo k úpravám cíl ů a opat ření. Připomínkování výsledné verze bylo ukon čeno 9. 11. 2015 a strategie byla definitivn ě připravena ke schválení Řídicím výborem 15. 12. 2015.

Institut integrovaného plánování p ři využívání evropských fond ů je v mezinárodním kontextu novinkou. P řestože se na úrovni Unijních institucí hovo ří o pot řeb ě více zapojit m ěsta do implementace strukturálních fondu již pom ěrn ě dlouho, teprve pro programové období 2014 - 2020 došlo v evropské legislativ ě k významn ějšímu posílení urbánní dimenze. V minulosti tak s výjimkou aglomerace čty ř nejv ětších m ěst Nizozemí (tzv. Randstad je navíc administrativními možnostmi, po čtem obyvatel, velikostí území i typem pot řeb v jiné situaci a zkušenosti tak nejsou pln ě p řenositelné) neexistují obdobné p říklady, kterými by se bylo možné v tuzemských podmínkách inspirovat. S ohledem na skute čnost, že v sou časnosti v jiných členských státech stejn ě jako v České republice se teprve rozpracovávají integrované strategie, nejsou dostupné p říklady dobré či nevhodné praxe, které by bylo možné využít. Jednou z mála výjimek je studie „Integrované územní investice m ěst - Srovnávací studie Slovenska, Polska, Nizozemska a České republiky“, která je výstupem soub ěžn ě realizovaného projektu Svazu m ěst a obcí ČR "Horizontální podpora nositel ů integrovaných nástroj ů ITI a IPRÚ pro realizaci integrovaných strategií v programovém období 2014 - 2020", a která obsahuje podrobn ější informace o připravovaných integrovaných strategiích samospráv v sousedním Slovensku, Polsku a Nizozemí.

Zpracovatelé díl čích částí Strategie: Základem analytických prací v rámci tvorby Strategie IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou je Socioekonomická analýza a manažerské shrnutí s doporu čením vymezení území a zásadních témat pro další rozpracování v návrhové části Strategie. Tento základní analytický dokument zpracovala v období 04-06 / 2014 spole čnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s.r.o., Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava. Autorský kolektiv: ° Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. ° Ing. Hana Doleželová, Ph.D. ° Ing. Ivana Foldynová ° Mgr. Lukáš D ědi č ° Mgr. Ond řej Jirásek ° Ing. Petr Proske ° a kolektiv.

Výstupy uvedených analytických prací jsou využity v částech B., C. a E. Strategie. Část D. – analýza stakeholder ů – byla zpracována v červnu 2014 ARR - Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o., Liberec (RNDr. Zden ěk Kadlas a kol.). Část F. – „Rešerše (zmapování) existujících strategií v území ORP Liberec a ORP Jablonec nad Nisou pro pot řeby tvorby IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou“ byla zpracována Ing. Ji řím Lauermanem (LB plán, s.r.o.). Návrhová část (G. a H.) byla postupn ě tvo řena projektovým týmem v úzké spolupráci se členy P řípravného výboru a díl čí výstupy byly opakovan ě projednávány a p řipomínkovány členy Expertního týmu IPRÚ. Implementa ční část (I.) je tvo řena Odborem strategického rozvoje a dotací dle Metodiky pro integrované nástroje (MPIN) zpracované Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Tato kapitola bude dále rozpracovávána do opera čního manuálu dle dalších doporu čení MMR a ŘO.

ANALYTICKÉ ZÁV ĚRY

IDENTIFIKACE PROBLÉM Ů Ů ANALÝZA ÚZEMNÍCH DOPAD IDENTIFIKACE POT ŘEB

ZÁSADNÍ TÉMATA K ŘEŠENÍ

(VŠECHNA) VÝB ĚR ÚZEMÍ

Č DOPRORU ENÁ VIZE TÉMATA PRO IPRÚ

STRATEGICKÉ CÍLE

Ě VÝB R TÉMAT PRO IPRÚ

SPECIFICKÉ CÍLE

OPAT ŘENÍ

Obrázek 1: Schéma zpracování IPRÚ Zdroj: vlastní zpracování

B. VYMEZENÍ ÚZEMÍ IPRÚ A JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Skute čný socio-ekonomický stav v SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou vykazuje podobné znaky jako celá ČR. Oblast se od roku 2009 potýká s důsledky ekonomické krize, na kterou regionální ekonomika reagovala hlubokým propadem. P řestože od roku 2010 dochází k mírnému oživení ekonomiky m ěsta, stále se ji nepoda řilo vrátit k trvalejšímu hospodá řskému r ůstu. Z centrální úrovn ě dochází k nadm ěrným restriktivním opat řením a zm ěně spot řebitelského chování obyvatelstva, které ješt ě více brzdí ekonomický vývoj města i regionu. Celkový dopad recese je z řetelný p ředevším prost řednictvím dlouhodob ě negativního vývoje trhu práce projevujícího se nadpr ůměrnou mírou nezam ěstnanosti v SO ORP Liberec. Bariérou rozvoje území je zejména nestabilita a snižování objemu ve řejných rozpo čtů v důsledku nižších p říjm ů na jedné stran ě a tlak na vyšší výdaje ve řejné správy na stran ě druhé. Nedostatek ve řejných financí se projevuje ve stagnaci rozvojových aktivit nebo investic do sociální a zdravotní infrastruktury a oprav a rekonstrukcí dopravní a technické infrastruktury. Jejich financování je siln ě závislé na dotacích ze strukturálních fond ů EU (vyžadující finan ční podíl p říjemce) a p ůjček orgán ů ve řejné správy, což vede k nár ůstu zadlužování m ěst a obcí a další stagnaci investic. V souvislosti ekonomickou recesí se více prohloubili disparity na trhu práce a zvýšila se v tomto období nezam ěstnanost, která je zejména v SO ORP Liberec dlouhodob ě nad celorepublikovým pr ůměrem. Pozitivním jevem je naopak dlouhodob ě mírn ě nadpr ůměrná míra podnikatelských aktivit. I p řesto že podle ekonomických znak ů recese skon čila, není situace na trhu práce ideální. Je nutno i nadále rozvíjet potenciál území, aktivizací dosud nevyužitých zdroj ů zejména pro stávající a potenciální zam ěstnavatele. Jde o zkvalit ňování podmínek pro jejich investice a následn ě zvyšování pracovních p říležitostí. D ůležité je p ři tom také využívání synergií p řeshrani ční spolupráce. Jedním ze st ěžejních sm ěrů rozvoje musí být orientace na Prahu a její vysoký ekonomický potenciál a propojení s přeshrani čními regiony v Německu a Polsku. Propojení regionu s Prahou je umožn ěno silnicí 1. t řídy R35 a R10 - silnice R/35 má intenzitu dopravy až 33 000 motorových vozidel za den. Vzhledem k posilování vazeb (zejména pracovní dojíž ďky a rekreace) tohoto regionu s Mladou Boleslaví a Prahou lze p ředpokládat další nár ůst intenzity. Z tohoto d ůvodu je zajišt ění kvalitní dopravní infrastruktury a pot řebnost investic velmi významná. Se zkvalit ňováním dopravní infrastruktury m ůže být rozvíjena také oblast cestovního ruchu, ve které je vysoký potenciál zejména oblasti p řírodních (národní p řírodní památky, p řírodní památky národní p řírodní rezervace) a kulturn ě-historických památek (nap ř. Horský hotel a televizní vysíla č Ješt ěd u Liberce, Kostel sv. Vav řince a Zdislavy, Zámek Lemberk,

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou) a atraktivit pro sportovní a volno časové vyžití, které se koncentrují zejména ve m ěstech Liberec a Jablonec nad Nisou. Liberec má navíc dobré podmínky pro konání r ůzných typ ů mezinárodních, celostátních i regionálních sportovních akcí. V tomto sm ěru je vhodné posílit spolupráci regionálních subjekt ů zapojených v rámci Koncepce rozvoje t ělovýchovy a sportu ORP Liberec, zejména pro rozši řování nabídky dopl ňkových služeb, ubytovacích a stravovacích za řízení v cílových destinacích, spole čné propagaci regionu apod. Další rozvoj regionu však záleží také na jeho sociodemografickém vývoji, vliv bude mít zejména zrychlující se trend stárnutí populace. Úkolem v dalším období pro všechny aktéry v území by nem ělo být podce ňování tohoto trendu, ale řešení budoucí situace v socioekonomické a sociální oblasti v následujícím období. To s sebou p řináší zejména posilování kapacity zdravotnických a sociálních služeb pro r ůzné skupiny obyvatel. Zárove ň je však nutné také řešit oblast vzd ělávání, a to nejen u d ětí a mládeže, ale celoživotní vzd ělávání vůbec za účelem rozvoje lidských zdroj ů. Pro zachování atraktivity území za ú čelem pokra čování migra čního p řír ůstku obyvatel a pro zachování přírodního potenciál ů území (pro využití v cestovním ruchu) je nutné pokra čovat v rozvoji a modernizaci technické infrastruktury a navazujících sítí. Doporu čení pro výb ěr území IPRÚ Dokument Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020 vymezuje jako území pro nástroj IPRÚ tzv. sídelní aglomerace území s koncentrací 100 000 – 300 000 obyvatel. V rámci realizace zakázky „Zpracování analytické části IPRÚ“ byly prost řednictvím multikriteriální analýzy indikátor ů s vysokou prostorovou validitou a s přihlédnutím k přirozeným vztah ům a vazbám v území navrženy 2 varianty sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou. Do užšího vymezení aglomerace je zahrnuto 13 obcí Libereckého kraje. K 1. 1. 2014 zde žilo cca 161 000 obyvatel, což tvoří více než 36 % celkového po čtu obyvatel kraje. V rámci širšího vymezení aglomerace spadá 24 obcí (cca 11 % obcí v kraji), na jejichž území žilo v roce 2014 cca 40 % všech obyvatel kraje. Podrobn ější informace o základních ukazatelích obou variant vymezené aglomerace jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 1: Charakteristika Libereckého kraje a sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou Sídelní Podíl na Sídelní Podíl na Česká Liberecký Ukazatel Období aglomerace kraji (v aglomerace kraji (v republika kraj – užší %) – širší %) Rozloha km 2 1. 1. 2014 78 867 3 163 254 8,0 402,7 12,7 Po čet obcí 1. 1. 2014 6 331 215 13 6,0 24 11,2 Po čet obyvatel 1. 1. 2014 10 436 560 438 609 160 966 36,7 174 324 40,2 Po čet pracovních míst 1. 1. 2014 3 903 800 174 050 84 067 48,3 87 193 50,1 Podíl nezam ěstnaných osob v % 1. 1. 2014 7,5 7,72 6,04 - 6,56 - Pr ůměrný migra ční p řír ůstek 2005 - 2012 15 648 72,6 88,5 - 89,7 - (po čet nov ě p řist ěhovaných na) Hustota zalidn ění (po čet 1. 1. 2014 133 138,6 634,2 - 434,7 - obyvatel/km 2) Index stá ří 1. 1. 2014 115,7 105,2 106,9 - 105,9 - Zdroj: Český statistický ú řad, Pozn.: Údaje v tabulce platí pro období vymezování strategického území. 10

Obrázek 2: Vymezení užší aglomerace Liberec - Jablonec nad Nisou Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů Pozn.: Vymezení na základ ě kvantitativních ukazatel ů – viz tabulka 2 – ukazatele A, B, C

Obrázek 3: Vymezení širší aglomerace Liberec - Jablonec nad Nisou PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů Pozn.: Vymezení na základ ě kvantitativních ukazatel ů s přihlédnutím k p řirozeným prostorovým vztah ům a vazbám - intenzita dopravy, dojíž ďka do zam ěstnání a škol, sí ť Integrovaného dopravního systému IDOL

Zd ůvodn ění vymezení území Aglomeraci není možné chápat jen jako prostý sou čet obcí v okolí v ětšího m ěsta, kde každá má sv ůj po čet obyvatel a další charakteristiky, ale jako novou formu sídelní jednotky svého druhu. V aglomeraci platí odlišné vztahy než v okolním prostoru. Dochází k slévání okrajových částí v ětších m ěst s okolními obcemi a vytvá ření nep řetržité zástavby. Rovn ěž existuje pravidelná dojíž ďka obyvatel aglomerace do jeho jádra za prací, školou a dalšími službami. Mezi m ěstem a jeho okolím, které nazveme aglomerací, tedy dochází k intenzivním vazbám. Podle Votrubce: „Aglomerace p ředstavuje v sídelní geografii seskupení sídel kolem jednoho hlavního sídla. Toto seskupení vzniká z atraktivní síly hlavního sídla, které ovliv ňuje vývoj druhých sídel ve svém sousedství a deformuje jejich vývoj. Sídla, která jsou s ním spojená, mají výhody z vybavení komunikací, které existují kolem velkých m ěst a p řízniv ě ovliv ňují rozvoj menších sídel“ (Votrubec, 1980). Aglomerace s mimo řádn ě silnou koncentrací obyvatel a základních fond ů všeho druhu s intenzivními vnit řními vazbami a v mnoha sm ěrech se spole čným chováním p ředstavuje samostatnou sídelní jednotku svého druhu. (Kuta, 2001:58) Aglomerace dle Ježka (JEŽEK, J. 2004. Aplikovaná geografie m ěsta. 1. vyd. Plze ň: ZU v Plzni. s.145. ISBN 80-7043-275-6) může být vymezena r ůznými zp ůsoby. V sou časnosti pat ří k běžnému vymezení aglomerací následující kritéria:

1. urbanistická kritéria jako např. uzav řenost (kompaktnost) a hustota zástavby (hustota byt ů a jejich rozestup); 2. kritéria vztahující se k obyvatel ům, jako je po čet obyvatel, hustota osídlení, vývoj obyvatelstva; 3. maximální tolerovaná část obyvatelstva zam ěstnaného v nem ěstských oborech, nap ř. ekonomicky aktivního zem ědělského obyvatelstva; 4. míra vzájemného propojení nap ř. dojíž ďka do zam ěstnání či za službami, prostorová působnost atp. Kritéria dle Ježka pro vymezení aglomerace lze také rozd ělit na:

A. funk ční kritéria urbanistická (nap ř. hustota zástavby, kompaktnost) nebo demografická (nap ř. po čet obyvatel, dojíž ďka do zam ěstnání); B. správní vymezení aglomerace lze provést na základ ě správních územních jednotek (nap ř. okresy, správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností nebo správní obvody obcí pov ěř eným obecním ú řadem). Sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou byla vymezena kombinací expertního posouzení území a multikriteriálních statistických metod . Území bylo vymezeno na základ ě geografických a socioekonomických ukazatel ů s přihlédnutím k přirozeným vztah ům a vazbám v území. 12

Zp ůsob vymezení aglomerace Pro vymezení sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou byla použita multikriteriální analýza indikátor ů s vysokou prostorovou validitou. Byla použita metoda tvorby souhrnného indikátoru , který je složen z díl čích ukazatel ů, které charakterizují rozvojové potenciály obcí Libereckého kraje. Ukazatele byly vyhodnoceny pomocí z-skóre a hot spot analýzy . Vyhodnocení se za každou obec provádí tímto zp ůsobem:

Od hodnoty daného ukazatele v dané obci je ode čtena krajská hodnota daného ukazatele a následn ě je tato hodnota vyd ělena sm ěrodatnou odchylkou hodnot za všechny kraje. Výsledkem p řevedení hodnot na z-skóre je standardizace dat, jednotlivé ukazatele mají normální rozd ělení. Vlastností normálního rozd ělení je, že 99,7 % hodnot se nachází v rozmezí +/- trojnásobek sm ěrodatné odchylky. V ětšina hodnot ukazatel ů díky tomuto přepo čtu nabyla hodnot -3 až +3.

K hodnocení ukazatel ů byla po p řepo čtení na z-skóre p řipo čtena hodnota 4. Tím se v ětšina hodnocení ukazatel ů dostala do rozmezí 1 až 7. Pokud se stalo, že n ěkterá z hodnot byla mimo tento interval, tedy menší než 1, resp. vyšší než 7, byla jí automaticky nastavena krajní hodnota (tedy 1, resp. 7) – čili nejhorší, resp. nejlepší možné ohodnocení.

Pro ukazatele C4 a C5 (viz tabulka níže) byly body p řiřazovány dle vybavenosti dané obce a byla posuzována existence jevu na škále 0 a 1 (jev se v obci nevyskytuje či jev se v obci vyskytuje).

Při hodnocení jednotlivých ukazatel ů bylo nutné brát v potaz jejich charakter a stanovit, zda vyšší hodnoty indikátoru jsou pro obec skute čně pozitivní, nebo negativní. P ři výpo čtu bodového ohodnocení bylo vyšším hodnotám automaticky p řiřazeno vyšší hodnocení, což by ve výsledku nesprávn ě nadhodnotilo hodnotu souhrnného indikátoru. U ukazatel ů index stá ří, podíl obyvatel bez maturity, míra nezam ěstnanosti, podíl neobydlených byt ů a pr ůměrné stá ří byt ů byla proto obrácena stupnice hodnocení.

Souhrnný indikátor byl vypo čítán sou čtem všech díl čích ukazatel ů z-skóre pro danou obec. Dále byla použita hot spot analýza, která slouží k identifikaci rozmíst ění prostorových shluk ů vysokých hodnot ( Hot Spots ) a prostorových shluk ů nízkých hodnot ( Cold Spots ). Jedná se o shlukovou metodu, která umož ňuje řešit shlukování hodnot v území. Vyjad řuje koncentraci obcí, které vykazují podobné charakteristiky v rámci z-skóre. Následn ě byla zvolena 4intervalová stupnice (bodová hranice). Pro rozd ělení interval ů byla využita Jenksova optimaliza ční metoda, která minimalizuje st řední kvadratické odchylky dat spadajících do ur čitého intervalu od jeho st řední hodnoty a zárove ň maximalizuje téže odchylky od st ředních hodnot všech ostatních interval ů. Na základ ě takto nastavených interval ů (hranic) mohly být hodnoty souhrnného indikátoru každé obce sestaveného výše uvedeným zp ůsobem rozd ěleny do stanovené intervalové stupnice. Následn ě s pomocí kartografických metod byla vymezena sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou a vyjád řena graficky. Vybrané ukazatele 13

použité do souhrnného indikátoru jsou uvedeny v tabulce 2. P řehled všech hodnot jednotlivých ukazatel ů u všech obcí v rámci řešeného území je uveden v Příloze A 13.

Tabulka 2: P řehled ukazatel ů použitých pro vymezení aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou A - SOCIÁLN Ě DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA A VAZBY A1: Po čet obyvatel k 1. 1. 2014 A2: Hustota zalidn ění k 1. 1. 2014 A3: Index vývoje po čtu obyvatel 2001-2011 (2001=100 %) A4: Migra ční p řír ůstek 2005-2012 (na 1000 obyvatel) A5: Index stá ří k 1. 1. 2014 (po čet osob ve v ěku 65+ na 100 osob ve v ěku 0-14) A6: Podíl obyvatel bez maturity 2011 A7: Podíl EAO v terciéru 2011 A8: Míra nezam ěstnanosti (2012) B - EKONOMICKÁ FUNKCE ÚZEMÍ B1: Po čet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních zam ěstnaných 2011 B2: Da ňové p říjmy na 1 obyvatele 2011 B3: Podnikatelské subjekty na 1000 obyvatel k 1. 1. 2011 C - ÚZEMN Ě TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA C1: Intenzita bytové výstavby 2005-2012 C2: Podíl neobydlených byt ů 2011 C3: Pr ůměrné stá ří domu 2011 C4: Škola - Zdravotnické za řízení C5: Vodovod - Kanalizace – Plynofikace D - DOPRAVNÍ STRUKTURA A JEJÍ VYUŽÍVÁNÍ (expertní posouzení) D1: Intenzita dopravy osobní i nákladní v roce 2005 a 2010 D2: Dojíž ďka do zam ěstnání a škol D3: Sí ť Integrovaného dopravního systému IDOL Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů Úzké vymezení aglomerace je založeno na výpo čtu souhrnného ukazatele tvo řeného kvantitativními hodnotami (ukazatele A, B, C). Široce vymezená aglomerace byla definována na základ ě souhrnného indikátoru dopln ěného o expertní posouzení ukazatel ů intenzity osobní i nákladní dopravy na jednotlivých silnicích, dojížďky do zam ěstnání a škol v Libereckém kraji a rozmíst ění sít ě Integrovaného dopravního systému IDOL v území. Tímto zp ůsobem byly zohledn ěny vztahy a vazby mezi jednotlivými sídly v řešené oblasti. Vymezení aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou Při vymezení aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou bylo postupováno dle doporu čení Manuálu pro realizaci integrovaných územních investic verze 1.2. Zárove ň byl zohledn ěn dokument Metodický pokyn pro využití integrovaných nástroj ů v programovém období 2014 – 2020 verze 2.1 , který odkazuje na Strategii regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 (SRR). SRR 14

definuje sídelní aglomeraci mimo jiné jako území s koncentrací obyvatelstva 100 000 – 300 000 obyvatel . Z důvodu toho, že IPRÚ bude řešit více témat, byla aglomerace vymezena tak, aby pokrývala všechny dot čené charakteristiky a zárove ň spl ňovala výše uvedenou podmínku koncentrace obyvatelstva.

Tabulka 3: P řehled obcí vymezené užší sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou Obec ORP Okres Bed řichov Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Dlouhý Most Liberec Liberec Hodkovice nad Mohelkou Liberec Liberec Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Je řmanice Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Mníšek Liberec Liberec Nová Ves nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Pule čný Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Rádlo Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Rychnov u Jablonce nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Stráž nad Nisou Liberec Liberec Šimonovice Liberec Liberec Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů

Tabulka 4: P řehled obcí vymezené širší sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou Obec ORP Okres Bed řichov Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Dalešice Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Dlouhý Most Liberec Liberec Hodkovice nad Mohelkou Liberec Liberec Chrastava Liberec Liberec Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Je řmanice Liberec Liberec Josef ův D ůl Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Kryštofovo Údolí Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Lu čany nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Maršovice Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Mníšek Liberec Liberec Nová Ves Liberec Liberec Nová Ves nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Old řichov v Hájích Liberec Liberec Prose č pod Ješt ědem Liberec Liberec Pule čný Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Rádlo Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Rychnov u Jablonce nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Stráž nad Nisou Liberec Liberec Sv ětlá pod Ješt ědem Liberec Liberec Šimonovice Liberec Liberec Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů 15

Přípravný výbor doporu čil variantu širší územní aglomerace, která byla následn ě schválena Řídicím výborem na 1. setkání 13. kv ětna 2015.

Toto vymezení bylo schváleno v Zastupitelstvu m ěsta Jablonce nad Nisou 18. 6. 2015 usnesením ZM/138/2015 a v Zastupitelstvu m ěsta Liberce dne 25. 6. 2015 usnesením ZM/173/2015.

C. SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA C.1 Socioekonomická analýza – popis problémových oblastí

Základní charakteristika území Vymezené zájmové území části správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Liberec a správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Jablonec nad Nisou se rozkládá na tém ěř 13% rozlohy Libereckého kraje a zahrnuje 24 z celkových 215 obcí Libereckého kraje. K 1.1.2015 zde bydlelo celkem 176 400 obyvatel, což tvo ří cca 40 % všech obyvatel kraje, z toho SO ORP Liberec cca 121 tis. obyvatel a SO ORP Jablonec n. Nisou cca 55 tis. obyvatel. Hustota zalidn ění v této oblasti se pohybuje výrazn ě nad celokrajským pr ůměrem (438,0), naopak index stá ří, který vypovídá o po čtu obyvatel ve v ěku 65 a více let připadajících na 100 d ětí do 15 let v ěku, se pohybuje pod pr ůměrem kraje. V samostatném SO ORP Jablonec n. Nisou je hodnota tohoto ukazatele vyšší (na 100 d ětí p řipadá 108 obyvatel starších 65 let). V období od roku 2005 do roku 2014 se do řešeného území p řist ěhovalo více než 5 200 obyvatel, což tvo ří 1/3 migra čního p řír ůstku kraje. Tabulka 5: Základní charakteristika řešeného území IPRÚ Hustota Rozloha Po čet Po čet obyvatel 2014 Index stá ří Podíl Území (km 2) obcí obyvatel k (po čet 2014 nezam ěstnaných 31.12.2014 obyvatel/km 2) osob za r. 2014 SO ORP Liberec 260,4 13 121 025 464,7 104,7 8,5 SO ORP Jablonec nad Nisou 142,3 11 55 375 389,1 108 7,1 Celkem vymezené území 402,7 24 176 400 438 105,6 7,8 Liberecký kraj 3 163,4 215 439 108 139 106,6 7,8 Podíl vymezeného území 12,7% 11,2% 40,2% - - - vzhledem k Libereckému kraji Česká republika 78 866, 0 6248 10 512 000 133 113,3 7,7 Zdroj: Český statistický ú řad, 2013, aktualizace 2015 Pozn.: Podíl nezam ěstnaných osob = podíl po čtu dosažitelných uchaze čů o zam ěstnání ve v ěku 15-64 let k obyvatelstvu stejného v ěku, pr ůměrná ro ční hodnota; Index stá ří = kolik obyvatel ve v ěku 65 a více let p řipadá na 100 d ětí do 15 let v ěku Vývoj po čtu obyvatel v zájmovém území od roku 2005 kontinuáln ě roste, do r. 2015 se po čet obyvatel zvýšil o 8 975, z toho o více než 6 800 vzrostl po čet obyvatel v SO ORP Liberec, zatímco v SO ORP Jablonec n. Nisou tato hodnota činila 1 869 obyvatel. V posledních letech tempo r ůstu zpomaluje.

Tabulka 6: Vývoj po čtu obyvatel v území IPRÚ Po čet obyvatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 v SO ORP ORP Liberec 114 128 115 261 116 467 117 982 118 909 119 403 119 799 120 169 120 589 121 025 ORP Jablonec 53 297 53 539 54 043 54 444 54 657 54 799 54 710 54 909 55 166 55 375 nad Nisou Celkem 167 425 168 800 170 510 172 426 173 566 174 202 174 509 175 078 175 755 176 400 Zdroj: Český statistický ú řad, 2015

Stárnutí obyvatelstva Ve v ěkové struktu ře obyvatel nejsou mezi jednotlivými správními obvody výrazn ější rozdíly, podobn ě jako v celé ČR probíhá i zde proces demografického stárnutí, kdy dlouhodob ě roste po čet obyvatel v postproduktivním v ěku (nad 65 let) a snižuje se podíl obyvatel v předproduktivním věku (0-14 let). Do časný nár ůst v kategorii obyvatel p ředproduktivního věku se podle dalšího demografického vývoje v následujících letech op ět vrátí k nižším hodnotám. Ob ě sledovaná území mají v porovnání s krajským pr ůměrem starší v ěkovou strukturu obyvatel, nejpo četn ější kategorii z ůstává obyvatelstvo v produktivním v ěku (podíl 68,0 %). Tento stav bude v nadcházejících letech udržován, následn ě vzhledem k dlouhodob ě nízké mí ře porodnosti se proces demografického stárnutí bude zrychlovat.

Tabulka 7: V ěková struktura obyvatel v roce 2012 - 2014 SO ORP Jablonec Věková kategorie SO ORP Liberec Liberecký kraj Česká republika nad Nisou

rok 2012 2013 2014 2012 2013 2014 2012 2013 2014 2012 2013 2014 0–14 15,6 15,9 16,1 15,4 15,5 15,8 15,4 15,5 15,7 14,8 15,0 15,2 e (%) ř

15–64 kové 68,0 67,1 66,3 68,0 67,5 66,4 68,3 67,5 66,7 68,4 67,6 67,0 ě 65 a více 16,4 17,0 17,6 16,6 17,2 17,8 16,2 17,0 17,6 16,8 17,4 17,8 Podíl obyvatel obyvatel Podíl vev struktu Zdroj: Český statistický ú řad, b ěžná evidence obyvatel, 2014 O zrychlujícím se procesu demografického stárnutí vypovídá následující graf zobrazující vývoj indexu stá ří, který vyjad řuje po čet obyvatel ve v ěku 65 a více let p řipadajících na 100 dětí do 15 let v ěku. V období let 2001 až 2013 hodnota indexu stá ří v obou správních obvodech výrazn ě vzrostla. V roce 2001 více starších obyvatel bylo v SO ORP Liberec, v posledních letech se tento pom ěr zm ěnil. Demografické stárnutí v SO ORP Jablonec nad Nisou má výrazn ě zrychlující tempo. V roce 2010 byla hodnota indexu stá ří rovna v obou územích cca 100, což znamená, že v tomto roce žil na území obou správních obvod ů stejný po čet osob mladších 15 let i senior ů nad 65 let. Podobný vývojový trend vykazuje také zm ěna pr ůměrného v ěku obyvatel v období 2001 až 2012 – viz p říloha B1. V porovnání s republikovými hodnotami se index stá ří pohybuje pod pr ůměrem.

Obrázek 4: Index stá ří Zdroj: ČSÚ, běžná evidence obyvatel, stav obyvatel k 31.12.2013 Pozn.: Index stá ří = po čet osob ve v ěku 65 a více na 100 osob ve v ěku 0 – 14 let

Pro srovnání je v příloze B2 a B3 graficky znázorn ěn po čet a podíl obyvatel mladších 15 let a obyvatel starších 65 v Libereckém kraji v roce 2011. V následujícím grafu je znázorn ěna věková pyramida souhrnn ě za celé řešené území v roce 2014. Prost řednictvím standardních demografických model ů byla provedena prognóza po čtu obyvatel a jeho rozložení v jednotlivých v ěkových kategoriích v roce 2050. Tato prognóza je d ůležitá pro ve řejný sektor, který podle ní m ůže do budoucna rámcov ě plánovat sociální, bytovou a jiné politiky. Z provedené prognózy vyplývá, že bude pokra čovat negativní trend stárnutí populace. Stále se bude zvyšovat po čet obyvatel v poproduktivním v ěku, a to zejména na úkor produktivní složky obyvatelstva. Zatímco v roce 2014 je nepo četn ější skupinou v ěková kategorie 35 – 39 let, v roce 2050 to bude kategorie 70 – 74 let. V sou časné dob ě nejpo četn ější skupina obyvatel v produktivním v ěku se p řesune do postproduktivní složky. Pokles podílu produktivního obyvatelstva (a to zejména osob do 44 let) s sebou do budoucna p řinese mnoho negativních ekonomických a sociálních d ůsledk ů. Bude nar ůstat tlak na státní správu v sociální oblasti, zejména v oblasti vyplácení starobních d ůchod ů. V roce 2014 se v řešeném území nachází 33 535 senior ů, do roku 2050 tento po čet stoupne na více než 57 tisíc osob ve v ěku 65 let a více. Zcela opomíjeným faktem je skute čnost, že zatímco se do roku 2050 tém ěř zdvojnásobí po čet osob v důchodovém věku, po čet osob st ředního v ěku z ůstane p řibližn ě stejný. St řední generace tak bude perspektivn ě tém ěř dvojnásobn ě zatížena rolí "pe čujících", což se odrazí v jejich omezených možnostech pracovního uplatn ění, zdravotním stavu a psychické pohod ě. Sou časn ě s konstatováním nedostate čné kapacity sociálních služeb pro osoby nad 60 let je pot řeba mít na pam ěti nedostatek specializovaných preventivních, poradenských a odleh čujících služeb pro jejich pe čující rodinné p říslušníky. Do roku 2050 se vlivem neustále 19

klesající porodnosti také sníží po čet d ětí do 14 let (p ředproduktivní složka obyvatelstva). Vzhledem k tomuto faktu bude docházet k optimalizaci školních a p ředškolních za řízení.

Obrázek 5: V ěková pyramida obyvatel obou SO ORP (prognóza) Věková pyramida obyvatel SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou 2014 a 2050 (prognóza); zdroj: Český statistický ú řad, 2014, prognóza ČSÚ

Proces demografického stárnutí m ůže výrazn ěji ovlivnit p řirozený p řír ůstek a migra ční trendy. P řirozený p řír ůstek se v SO ORP Liberec pohybuje od roku 2003 a v SO ORP Jablonec n. Nisou od roku 2004 pravideln ě v kladných hodnotách, s nejvyšším p řirozeným přír ůstkem v roce 2010, kdy se v celém sledovaném území narodilo o 594 lidí více, než jich zem řelo. V následujících letech dochází ke snižování p řirozeného p řír ůstku obyvatel. V dalších letech pravd ěpodobn ě dojde k návratu tohoto ukazatele do záporných hodnot.

Migrace obyvatel Podobný vývoj vykazují migra ční trendy. Většina obcí v uvedeném území byla v období od roku 2005 - 2012 migra čně ziskových, tzn., že se zde více lidí p řist ěhovalo, než se vyst ěhovalo (krom ě Chrastavy a Josefova Dolu). Z řejmý je zde vliv procesu suburbanizace, kdy se lidé st ěhují z města do jeho zázemí, tedy do okolních obcí. Nejv ětších hodnot hrubé

míry migra čního salda dosahují obce v blízkosti m ěst Liberec (nejvíce obec Šimonovice) a Jablonec n. Nisou (nejvíce obec Dalešice), avšak ani tato m ěsta nejsou migra čně ztrátová. Od roku 2010 však p řír ůstek obyvatel migrací výrazn ě poklesl.

Obrázek 6: Hrubá míra migra čního p řír ůstku populace obcí Hrubá míra migra čního p řír ůstku populace v obcích SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou (osmiletý pr ůměr z let 2005 - 2012); ydroj: Český statistický ú řad, 2012 Hrubé míry celkového p řír ůstku u jednotlivých obcí se p říliš neliší od hodnot hrubých m ěr migra čního p řír ůstku, což je zp ůsobeno tím, že hodnota migra čního salda v období let 2005 až 2012 ovliv ňovala celkový p řír ůstek nebo úbytek obyvatelstva mnohem více než hodnota přirozeného p řír ůstku (úbytku). Op ět je z řejmý nejv ětší celkový p řír ůstek obyvatel v okolí měst Liberec a Jablonec nad Nisou. V roce 2012 činila hodnota celkového p řír ůstku v SO ORP Liberec 385 obyvatel, v SO ORP Jablonec n. Nisou 199 obyvatel.

Obrázek 7: Hrubá míra celkového p řír ůstku populace obcí Hrubá míra celkového p řír ůstku populace obcí SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou (osmiletý pr ůměr z let 2005 - 2012); Zdroj: Český statistický ú řad, 2012

Vzd ělanostní struktura obyvatelstva Vzd ělanostní úrove ň obyvatel ve sledovaném území je v porovnání s úrovní ČR pr ůměrná (v SO ORP Liberec) a podpr ůměrná (v SO ORP Jablonec n. Nisou). V porovnání s pr ůměrem Libereckého kraje však dosahují ob ě území mírn ě nadpr ůměrné hodnoty. V obou správních obvodech je oproti krajskému pr ůměru výrazn ě mén ě obyvatel s nižším dosaženým vzd ěláním (bez vzd ělání, základní, st řední bez maturity). Zatímco v SO ORP Jablonec nad Nisou je nejv ětší podíl obyvatel s maturitou (28,2 %), v SO ORP Liberec je vyšší podíl osob s vyšším odborným vzd ěláním (4,0 %) i osob s vysokoškolským vzd ěláním (12,9 %). V obou t ěchto ukazatelích dosahuje řešená oblast v rámci celokrajského srovnání nadpr ůměrné hodnoty. Přestože stále ve vzd ělanostní struktu ře obyvatel správních obvod ů má nejv ětší podíl osob se st ředním vzd ěláním bez maturity, r ůst vzd ělanosti se v posledních letech stále zrychluje, zejména se zvyšuje podíl osob s maturitou, což je vyvoláno požadavky trhu práce. Vzd ělanostní úrove ň v jednotlivých obcích je však velice rozdílná, nejvyšší vzd ělanost je ve 22

městech Liberec a Jablonec n. Nisou. Pro zachování konkurenceschopnosti řešeného území a zlepšování vzd ělanostní struktury obyvatelstva je nutný rozvoj vzdělávacích aktivit pro d ěti a dosp ělé v rámci celoživotního vzd ělávání.

Obrázek 8: Vzd ělanostní struktura obyvatelstva Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Trendy a p ředpoklady Obyvatelstvo žijící v řešeném území nemá dostate čný vnit řní potenciál pro vlastní popula ční růst. Vzhledem ke snižování porodnosti a stagnaci migra čního p řír ůstku bude v dalším období stagnovat a následn ě také klesat po čet obyvatel v území, což s sebou p řinese snížení po čtu dětí a nutnost optimalizovat kapacitu školních a p ředškolních za řízení. Vzhledem ke zrychlujícímu se trendu demografického stárnutí bude v dalším období nar ůstat také tlak na ve řejnou správu v sociální oblasti, zejména v oblasti sociální infrastruktury a vybavení – domovy s pe čovatelskou službou, ambulantní služby. Vzd ělanost obyvatelstva má vzhledem k podpr ůměrné úrovni dostate čný potenciál k dalšímu růstu. V území se nachází dostate čný po čet a nabídka st ředních škol, výraznou úlohu v nár ůstu vzd ělanosti bude stále více mít Technická univerzita Liberec, která produkuje vysokoškolsky vzd ělané obyvatelstvo v oborech pot řebných pro regionální ekonomiku, která bude muset být zam ěř ená stále více na obory s vyšší p řidanou hodnotou. I přesto se oblast potýká s nedostatkem n ěkterých profesí na trhu práce. Neprovázání nabídky vzd ělávání s trhem práce m ůže mít za následek odchod obyvatel do jiných regionů (Praha).

Ekonomický potenciál, podnikatelské prost ředí Následující kapitola obsahuje základní informace o ekonomickém prost ředí a potenciálu v řešeném území a popis nejvýznamn ějších zam ěstnavatel ů, míru podnikatelské aktivity, míru nezam ěstnanosti a další klí čové ukazatele. Trh práce a zam ěstnanost V rámci SO ORP Liberec i Jablonec nad Nisou tvo ří ekonomicky aktivní obyvatelstvo tém ěř polovinu obyvatel tohoto území (49,4 % v obou správních obvodech), což je mírn ě nad republikovým pr ůměrem 48,7 %. Nadpr ůměrný podíl ekonomicky aktivních obyvatel (nad 50 %) je v obcích Je řmanice, Mníšek, Stráž nad Nisou, Šimonovice, Pule čný a Rádlo, nejh ůř e je na tom v této oblasti obec Dalešice s podílem 43,8 % ekonomicky aktivních obyvatel. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvo ří hlavní zdroj pracovní síly v území, která je pot řeba pro zajišt ění jeho funkcí a rozvoje. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou je uvedeno v následující tabulce: Tabulka 8: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v území IPRÚ Ekonomicky aktivní Obec ORP Po čet obyvatel Po čet Podíl (%) Dlouhý Most Liberec 784 384 49,0 Hodkovice nad Mohelkou Liberec 2 827 1 397 49,4 Chrastava Liberec 6 013 2 920 48,6 Je řmanice Liberec 452 237 52,4 Kryštofovo Údolí Liberec 301 149 49,5 Liberec Liberec 102 754 50 750 49,4 Mníšek Liberec 1 322 665 50,3 Nová Ves Liberec 782 358 45,8 Old řichov v Hájích Liberec 665 318 47,8 Prose č pod Ješt ědem Liberec 338 154 45,6 Stráž nad Nisou Liberec 2 107 1 097 52,1 Sv ětlá pod Ješt ědem Liberec 901 433 48,1 Šimonovice Liberec 858 459 53,5 Bed řichov Jablonec nad Nisou 300 148 49,3 Dalešice Jablonec nad Nisou 176 77 43,8 Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 44 567 21 363 47,9 Janov nad Nisou Jablonec nad Nisou 1 377 629 45,7 Josef ův D ůl Jablonec nad Nisou 904 405 44,8 Lu čany nad Nisou Jablonec nad Nisou 1 716 804 46,9 Maršovice Jablonec nad Nisou 522 255 48,9 Nová Ves nad Nisou Jablonec nad Nisou 743 370 49,8 Pule čný Jablonec nad Nisou 357 185 51,8 Rádlo Jablonec nad Nisou 710 356 50,1 Rychnov u Jablonce nad Nisou Jablonec nad Nisou 2 589 1 279 49,4 Celkem SO ORP Liberec 140 642 69 004 49,4 Celkem SO ORP Jablonec nad Nisou 53 961 25 871 49,4 Zdroj: Český statistický ú řad, S čítání lidu, dom ů a byt ů 2011, data k 26. 3. 2011

Sou časný ekonomický stav v území, který ovliv ňuje situaci na trhu práce, je vyvolán velkými zm ěnami v posledních n ěkolika letech a probíhající ekonomickou recesí. Za ú čelem vypo řádání se s těmito zm ěnami a zlepšování stavu v oblasti trhu práce a zam ěstnanosti byl v dubnu roku 2014 podepsán zakládací dokument Paktu zam ěstnanosti Libereckého kraje, kterým bylo uzav řeno partnerství v oblasti zam ěstnanosti mezi Libereckým krajem, Sdružením pro rozvoj Libereckého kraje, Krajskou hospodá řskou komorou Libereckého kraje, libereckou pobo čkou Ú řadu práce ČR a Regionální radou odborových svaz ů ČMKOS pro Liberecký kraj. Cílem paktu je vytvá ření pracovních míst v regionu prost řednictvím spolupráce soukromých subjekt ů, ve řejné správy a neziskového sektoru. V návaznosti na tento pakt bude vypracována Strategie rozvoje lidských zdroj ů Libereckého kraje, která bude hlavním dokumentem pro dosažení cíl ů Paktu zam ěstnanosti Libereckého kraje. Systematicky a dlouhodob ě se ohroženým skupinám na trhu práce v území v ěnuje n ěkolik neziskových organizací. Od roku 1995 poskytuje služby zam ěstnávání lidí se zdravotním znevýhodn ěním spole čnost RYTMUS. Od roku 2003 spole čnost D.R.A.K. poskytuje služby zam ěstnanosti lidem pe čujícím o blízké s handicapem. Od roku 2005 Centrum Kašpar pomáhá ohroženým skupinám na trhu práce najít vhodné zam ěstnání a firmám dává doporu čení jak využívat pracovního potenciálu všech zam ěstnaneckých skupin s ohledem na diverzitu pracovních tým ů a sla ďování soukromých a pracovních rolí. I p řes silnou vlnu propoušt ění z ůstalo v oblasti n ěkolik velkých zam ěstnavatel ů, kte ří mají výrazný vliv na strukturu zam ěstnanosti. Nejv ětší zam ěstnavatelé se soust řeďují ve m ěst ě Liberec a Jablonec nad Nisou. V sou časnosti je nejv ětším zam ěstnavatelem v rámci sledovaného území spole čnost PRECIOSA, a.s. z Jablonce n. Nisou, která p ůsobí v oblasti sklá řství (výroba a zpracování broušeného k řiš ťálového skla) a zam ěstnává více než 3 000 pracovník ů. Dále to jsou Krajská nemocnice Liberec, a.s. (více než 2 500 zam ěstnanc ů) a spole čnost Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o., která je výrobcem a dodavatelem komponent ů a systém ů pro automobilový pr ůmysl (více než 2 000 zam ěstnanc ů). Nad 1 000 pracovník ů zam ěstnávají další 4 významné subjekty, z toho t ři p ůsobí v oblasti automobilového pr ůmyslu. P řehled nejvýznamn ějších zam ěstnavatel ů s více než 500 zam ěstnanci je uveden v tabulce níže. I p řesto, že nejv ětšími podnikatelskými subjekty jsou převážn ě pr ůmyslové podniky s návazností na automobilový pr ůmysl, odv ětvová struktura hospodá řství je v tomto území pom ěrn ě diverzifikovaná. Tabulka 9: Nejv ětší zam ěstnavatelé v SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou Po čet Zam ěstnavatel Obec Převažující činnost zam ěstnanc ů Jablonec nad Výroba a zpracování ostatního skla v č. PRECIOSA, a.s. 3 000 - 3 999 Nisou technického Krajská nemocnice Liberec, a.s. Liberec Ústavní zdravotní pé če 2 500 - 2 999 Magna Exteriors & Interiors Výroba ostatních díl ů a p říslušenství pro Liberec 2 000 - 2 499 (Bohemia) s.r.o. motorová vozidla DENSO MANUFACTURING Výroba pr ůmyslových chladicích a Liberec 1 500 - 1 999 CZECH s.r.o. klimatiza čních za řízení 25

Po čet Zam ěstnavatel Obec Převažující činnost zam ěstnanc ů Technická univerzita v Liberci Liberec Terciární vzd ělávání 1 500 - 1 999 Jablonec nad Opravy a údržba motorových vozidel, krom ě TRW Automotive Czech s.r.o. 1 000 - 1 499 Nisou motocykl ů Výroba ostatních díl ů a p říslušenství pro Benteler ČR s.r.o. Chrastava 1 000 - 1 499 motorová vozidla Činnosti agentur zprost ředkujících práci na agentura JOBSTUDENT spol. s r.o. Liberec 500 - 999 přechodnou dobu Dopravní podnik m ěst Liberce a Liberec Městská a p řím ěstská pozemní osobní doprava 500 - 999 Jablonce nad Nisou, a.s. Výroba ostatních díl ů a p říslušenství pro GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s. Chrastava 500 - 999 motorová vozidla Magna Exteriors & Interiors Výroba ostatních díl ů a p říslušenství pro Liberec 500 - 999 (Nymburk) s.r.o. motorová vozidla Hodkovice nad Výroba ostatních díl ů a p říslušenství pro Monroe Czechia s.r.o. 500 - 999 Mohelkou motorová vozidla STATUTÁRNÍ M ĚSTO LIBEREC Liberec Všeobecné činnosti ve řejné správy 500 - 999 Zdroj: Ústav územního rozvoje, Český statistický ú řad - Registr ekonomických subjekt ů, 2013 Pozn.: zelená – SO ORP Liberec, žlutá – SO ORP Jablonec nad Nisou Z práce neziskových organizací dále vyplývá, že téměř polovina velkých zam ěstnavatel ů regionu rozvíjí ve vybraných oblastech personální politiku rovných p říležitostí (flexibilní práce, originální opat ření na podporu sla ďování práce a soukromí, podpora mezigenera ční spolupráce, odpov ědný outplacement aj.). T ěmito podniky jsou: Krajská nemocnice Liberec, a.s., DENSO, TUL, TRW, Benteler, DPMLJ, statutární m ěsto Liberec. Jejich potenciál trendsetter ů je však zapot řebí rozvíjet a nechat prosakovat i do p řístupu menších zam ěstnavatel ů. Sou časn ě je t řeba za čít ekonomicky vy číslovat dopad t ěchto pozitivních firemních opat ření na sociální a zdravotní oblast. To umožní pouze systematická koncep ční spolupráce nap říč sektory a také zam ěř ení v ědeckého potenciálu stávajících výzkumných institucí sm ěrem k "m ěkkým" obor ům. Z pohledu velikosti podnik ů p řevažují samostatn ě výd ěle čně činné osoby (bez zam ěstnanc ů) a mikropodniky do 9 zam ěstnanc ů. Výrazný podíl je také malých podnik ů (806 subjekt ů), které jsou v dob ě hospodá řské krize nejstabiln ější, protože dokážou pružn ě reagovat na zm ěny na trhu práce. P řesto nejvýrazn ější podíl na zam ěstnanosti mají velké podniky s více než 250 zam ěstnanci, kterých v SO ORP Liberec sídlí 26 a v SO ORP Jablonec n. Nisou celkem 11 – viz tabulka níže. Mezi mikropodniky a malými podniky p řevažují subjekty p ůsobící ve službách (ve řejných, komer čních).

Tabulka 10: Po čet subjekt ů podle po čtu zam ěstnanc ů v letech 2012-2014 Po čet subjekt ů podle po čtu zam ěstnanc ů SO ORP Liberec SO ORP Jablonec nad Nisou rok 2012 2013 2014 2012 2013 2014 bez zam ěstnanc ů 11 696 11 334 11 352 4 857 4 757 4 776 1–9 zam ěstnanc ů (mikropodniky) 2 962 2 853 2 908 1 106 1 058 1 047 10–49 zam ěstnanc ů (malé podniky) 596 571 559 210 204 197 50–249 zam ěstnanc ů (st řední podniky) 146 141 143 50 49 50 250 a více zam ěstnanc ů (velké podniky) 26 29 31 11 11 11 nezjišt ěno 29 951 27 184 27 636 9 118 8 739 8 713 Zdroj: Český statistický ú řad, 2012, aktualizace 2015 Nejv ětší podíl osob je zaměstnaných dle klasifikace OKE Č (CZ NACE) v odv ětví zpracovatelského pr ůmyslu (více než t řetina zam ěstnaných), další významný podíl tvo ří kategorie Velkoobchod, maloobchod a oprava motorových vozidel. Po čet a podíl osob zam ěstnaných v jednotlivých odv ětvích dle OKE Č/CZ NACE je uveden v Příloze A1. Oblast sociálního podnikání v území není p říliš rozvinutá, v dob ě zpracování strategie existuje v území jeden sociální podnik. Dle neformálních informací se řada organizací hlásí k princip ům sociálního podnikání, nejsou ale oficiáln ě registrovány jako sociální podniky, zpravidla kv ůli omezení, která by jim p řinesl režim podpory de minimis. Fungují tedy bu ď jako b ěžné podniky, nebo jako chrán ěná pracovišt ě. Nezam ěstnanost Vývoj míry nezam ěstnanosti v řešeném území kopíruje vývoj v rámci Libereckého kraje i ČR. Do p říchodu ekonomické recese koncem roku 2008 míra nezam ěstnanosti dlouhodob ě klesala až pod 6 % hranici. Následn ě došlo k výraznému propoušt ění zam ěstnanc ů a skokovému nár ůstu po čtu nezam ěstnaných. Vlivem ekonomické krize výrazn ě poklesl po čet nabízených volných pracovních pozic, čímž došlo k nár ůstu po čtu uchaze čů o zam ěstnání. Neustále se tak prohlubuje rozdíl mezi poptávkou po práci a její reálnou nabídkou. První vlna recese m ěla výrazn ější vliv na zam ěstnanost v SO ORP Jablonec nad Nisou, kdy po velkém propoušt ění stoupla míra nezam ěstnanosti v březnu 2010 na 12,2 %, ve stejném období tato hodnota v SO ORP Liberec činila 10,5 %. Následovalo postupné snižování nezam ěstnanosti, výrazn ěji v SO ORP Jablonec nad Nisou, kde od konce roku 2010 až do sou časnosti je míra nezam ěstnanosti nižší než v SO ORP Liberec. V prosinci 2012 došlo k dalšímu propoušt ění a zvýšení míry nezam ěstnanosti. Od b řezna 2013 došlo ke zm ěně metodiky výpo čtu nezam ěstnanosti a novým ukazatelem je podíl nezam ěstnaných osob, který vyjad řuje podíl dosažitelných uchaze čů o zam ěstnání ve v ěku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném v ěku. Z tohoto důvodu došlo ke snížení tohoto ukazatele, ale úrove ň nezam ěstnanosti z ůstala stejná, v posledních m ěsících navíc vzrostla na 8,9 % v SO ORP Liberec a na 7,6 % v SO ORP Jablonec nad Nisou. V porovnání s Českou republikou je míra nezam ěstnanosti v SO ORP Liberec vyšší.

Obrázek 9: Vývoj míry nezam ěstnanosti v SO ORP Liberec, SO ORP Jablonec nad Nisou Zdroj: MPSV, Ú řad práce – Kontaktní pracovišt ě Liberec, Jablonec nad Nisou, 2014 Pozn.: Od 3/2013 – zm ěna metodiky výpo čtu nezam ěstnanosti => podíl nezam ěstnaných osob Podle údaj ů ú řadu práce v roce 2014 byl ve struktu ře nezam ěstnaných nejv ětší podíl osob s délkou evidence do 6 m ěsíc ů (cca 40 % ze všech nezam ěstnaných osob). Následný pokles evidence osob do 12 m ěsíc ů upozor ňuje na fakt, že mnoho nezam ěstnaných si nejdéle po p ůl roce nachází zam ěstnání. To je zcela jist ě ovlivn ěno také sezónními a ve řejn ě prosp ěšnými pracemi, které jsou často dotovány pouze na p ůl roku. Velkým problémem v řešeném území je dlouhodobá nezam ěstnanost nad 12 m ěsíc ů, do které spadá 40,7 % uchaze čů o zam ěstnání v SO ORP Liberec a 39,7 % nezam ěstnaných osob v SO ORP Jablonec n. Nisou (viz. obr.10). Nižší hodnota po čtu uchaze čů na jedno volné místo na úrovni ORP Liberec je zp ůsobena zejména vyšším po čtem pracovních p říležitostí. Tento rozdíl ve srovnání s ORP Jablonec nad Nisou p řipisujeme zejména rozdílu ve velikosti obou obcí, s čímž úzce souvisí po čet zam ěstnavatel ů v soukromé i státní sfé ře, vyšší zam ěstnanost v pr ůmyslu, ale i ve službách, obchodu, školství a dalších odv ětvích terciární sféry v krajském m ěst ě. Z hlediska odv ětvové struktury považujeme za ovliv ňující faktor také rozdíl v podílu sklá řského a bižuterního pr ůmyslu na zam ěstnanosti v obou ORP, který je v ORP Jablonec n. N. vyšší. V důsledku hospodá řské krize, která zasáhla rovn ěž sklá řský a bižuterní pr ůmysl, došlo na úrovni ORP Jablonec n. N. k výrazn ějšímu nár ůstu nezam ěstnanosti a úbytku pracovních p říležitostí. Z hlediska po čtu pracovních p říležitostí hraje v neprosp ěch ORP Jablonec n. N. rovn ěž horší dopravní obslužnost a mén ě p říznivé geografické podmínky (vyšší hornatost) v porovnání s ORP Liberec. Vyšší míru nezam ěstnanosti na úrovni ORP Liberec od ůvod ňujeme mj. zejména vyšším po čtem obyvatel žijících v sociáln ě vylou čených lokalitách na úrovni ORP Liberec (m ěstské 28

části Je řáb, Františkov, Rochlice). (Zdroj zd ůvodn ění: vyjád ření Úřadu práce ČR, krajské pobo čky v Liberci, 2015) . Navzdory po čtu uchaze čů o zam ěstnání v řad ě hospodá řských odv ětví chybí kvalifikovaní pracovníci/ce pro stávající místa, s čímž souvisí také trend vyšší nezam ěstnanosti skupin uchaze čů /ek, kte ří/ré vyžadují zvláštní pé či. Jedná se zejména o osoby dlouhodob ě nezam ěstnané, pe čující o děti do 15 let, pe čující o blízké, osoby starší 50 let. Mezi dlouhodob ě nezam ěstnané pat ří zejména osoby ohrožené sociálním vylou čením. U dlouhodob ě nezam ěstnané osoby je velmi t ěžký návrat zp ět do práce a m ůže docházet k negativním psychickým zm ěnám, n ěkdy i trvalým. Na zam ěstnanost v území má významný vliv rozvoj a prosperita automobilového pr ůmyslu. Potenciálním ohrožením v oblasti zam ěstnanosti a trhu práce z ůstává závislost výroby na poptávce na domácích i zahrani čních trzích zejména v automobilovém pr ůmyslu. Problematické z ůstává i nízké spole čenské a finan ční ohodnocení tradi čních řemeslných a zem ědělských činností. Na trhu práce se pravd ěpodobn ě v kraji projeví následující tendence: - restrukturalizace - snižování podílu sklá řského, textilního, potraviná řského pr ůmyslu na ekonomické aktivit ě a r ůst nezam ěstnanosti v relevantních lokalitách a n ěkterých sociálních skupinách (mládež, rodi če s malými d ětmi, osoby ve v ěku nad 50 let, nekvalifikovaní lidé); - Růst disproporcí mezi kompetencemi pracovní síly a poptávkou na trhu práce; - Výrazn ější růst produktivity práce, racionalizace vedoucí k úbytku pracovních míst.

Obrázek 10: Délka evidence uchaze čů o zam ěstnání k 31. 3. 2014 Zdroj: MPSV, Ú řad práce – Kontaktní pracovišt ě Liberec, Jablonec nad Nisou, data k 31. 3. 2014

Tabulka 11: Vzd ělanostní struktura uchaze čů o zam ěstnání a volných míst k 31.1.2015 Zdroj dat: Ú řad práce ČR

ě čů ě Zdroj dat: Vzd lanostní struktura uchaze o zam stnání ř Ú ad práce bez neúplné zákl. nižší nižší str. str.odb.vzd. str. a str.odb. ÚSO ÚSO s vyšší bakalá ř. VŠ doktor. neuve- ČR, 31. 1. s vyu č.a mat.bez 2015 vzd ěl. zákl.vzd ěl. vzd ěl. st ř.vzd ěl. odbor.vzd. s výu č.lis. bez mat. a v.l. ÚSV odb.vzd ěl. vzd ěl. vzd ěl. deno mat. vyu č. Jablonec nad 6 19 1 426 2 73 1 599 26 104 155 707 34 61 149 1 47 Nisou Liberec 13 48 2 943 6 232 3 678 47 209 303 1 664 53 121 382 10 116 Liberecký 24 126 6956 14 659 9395 158 552 831 3808 160 311 763 21 531 kraj Struktura volných míst podle vzd ělání bez neúplné zákl. nižší nižší str. str.odb.vzd. str. a str.odb. ÚSO ÚSO vyšší bakalá ř. VŠ doktor. neuve-

s vyu č.a s mat.bez vzd ěl. zákl.vzd ěl. vzd ěl. st ř.vzd ěl. odbor.vzd. s výu č.lis. bez mat. a v.l. ÚSV odb.vzd ěl. vzd ěl. vzd ěl. deno mat. vyu č. Jablonec nad 0 0 132 0 1 202 1 3 6 64 5 2 32 0 0 Nisou Liberec 25 0 562 4 0 881 4 10 42 352 6 14 63 11 0 Liberecký kraj 38 10 1233 8 7 1625 6 76 69 573 26 24 165 11 0

Tabulka 12: Délka nezam ěstnanosti vybraných skupin uchaze čů k 31.1.2015 Zdroj dat: Ú řad práce ČR Nezam ěstnanost k 31. Po čet nezam ěstnaných Po čet nezam. dle délky nezam ěstnanosti 1. 2015 Procentní uchaz. s Z toho 12-24 Procentní Z toho celkem podíl evid. delší měsíc ů Z toho nad podíl v kraji OZP Území - ORP v kraji 5 m ěsíc ů 24 m ěsíc ů Jablonec nad Nisou 4 362 18,3 489 2 659 684 1 129 17,8 Liberec 9 709 40,8 1 018 6 179 1 602 2 640 41,7 100 100 Liberecký kraj 23 778 2 722 14 417 3 656 6 325

Zem ědělství, pr ůmysl, služby Řešené území doznalo v posledních deseti letech výrazné strukturální zm ěny hospodá řství. Oblast má sice stále siln ě pr ůmyslový charakter s velkým významem zpracovatelského pr ůmyslu, došlo však k útlumu tradi ční textilní a částe čně i sklá řské výroby. Textilní pr ůmysl prošel po útlumu restrukturalizací, v oboru však p ůsobí firmy zam ěř ené zejména na speciální textilie (technické textilie). V Liberci pak má sídlo úsp ěšný klastr technických textilií CLUTEX a Česká technologická platforma pro textil. Nejvýznamnější postavení mají podniky p ůsobící v oblasti automobilové výroby, obráb ění, stroj ů a za řízení, a stále také v oblasti sklá řství. Práv ě úzká specializace na automobilový pr ůmysl výrazn ě ovlivnila nár ůst míry nezam ěstnanosti v období recese. Pro p řípadný další rozvoj pr ůmyslu v řešeném území chybí plochy pro pr ůmysl, stávající pr ůmyslové plochy jsou pln ě využity. Vyšší ekonomickou stabilitu vykazují podnikatelské subjekty p ůsobící v oblasti služeb a obchodu. P řestože z tabulky níže vyplývá, že podíl t ěchto ekonomických subjekt ů se snižuje, podíl zam ěstnaných osob v nich každoro čně roste. Na druhou stranu je velkým problémem výrazný po čet obchodních ploch a nákupních center, zejména ve m ěst ě Liberec, které má nejvíce čtvere čních metr ů nákupních ploch na tisíc obyvatel v ČR (1 200 m 2), podle některých pr ůzkum ů i v Evrop ě. Podobná situace m ůže brzy nastat také v Jablonci nad Nisou. Zna čný význam pro ekonomiku v dané oblasti má také stavebnictví. Jak ukazuje tabulka níže v období let 2001 až 2014, podíl ekonomických subjekt ů p ůsobících ve stavebnictví mírn ě vzrostl. Naopak stále více na významu ztrácí také zem ědělství, a to i díky charakteru území s převahou mén ě úrodných pozemk ů pro zem ědělské hospoda ření a limity ochrany p řírody a krajiny. Ekonomické subjekty s převažující zem ědělskou činností tvo ří pouze cca 2 % všech subjekt ů (nepatrn ě více se sídlem v SO ORP Liberec). Tabulka níže zobrazuje vývoj podílu ekonomických subjekt ů ve vybraných odv ětvích v období 2001 až 2014. Tabulka 13: Podíl ekonomických subjekt ů podle vybraných odv ětví ekonomické činnosti (v %) SO ORP Liberec SO ORP Jablonec nad Nisou Rok Zem ědělství Pr ůmysl Stavebnictví Obchod Zem ědělství Pr ůmysl Stavebnictví Obchod 2001 3,8 15,0 15,6 33,2 2,8 19,3 13,2 32,5 2002 3,6 14,7 15,3 33,9 2,7 19,5 12,7 32,4 2003 3,6 14,6 15,3 32,9 2,7 19,3 12,6 31,7 2004 3,6 14,5 15,4 32,3 2,7 18,9 12,8 31,2 2005 3,6 14,4 15,5 31,8 2,9 18,7 12,8 31,0 2006 3,5 14,3 15,6 31,7 2,8 18,5 12,8 31,1 2007 3,5 13,9 15,8 31,6 2,8 18,1 13,3 30,9 2008 3,5 13,5 15,5 31,3 2,8 17,7 13,2 30,5 2009 1,7 13,3 15,9 31,2 1,6 17,3 13,6 29,9 2010 1,9 13,4 16,2 31,0 1,7 17,3 13,8 29,7 2011 2,1 13,6 15,8 30,6 1,7 17,0 13,7 23,3 2012 2,3 13,4 15,8 30,7 1,9 17,2 14,0 24,2 2013 2,4 13,1 14,0 nezjišt ěno 1,9 16,4 13,1 nezjišt ěno 2014 2,4 13,0 13,9 nezjišt ěno 2,0 16,4 12,9 nezjišt ěno Zdroj. ČSÚ, 2013, aktualizace 2015; Pozn.: ekonomické subjekty se sídlem na území správního obvodu (k 31. 12.) 31

Cestovní ruch Cestovní ruch je jednou z možných oblastí pro zvýšení ekonomického r ůstu v řešené oblasti. Oba správní obvody svou polohou v blízkosti státních hranic s Německem a Polskem, i díky lokalizaci v blízkosti Jizerských hor, mají výrazný potenciál v cestovním ruchu. Předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu jsou dobré přírodní podmínky, p řírodní a kulturní dědictví, kulturn ě-historické atraktivity i atraktivity spojené s po řádáním sportovních akcí. V území je dostate čně široká nabídka pro letní i zimní turismus. Dominantním sportovním odv ětvím je v řešeném území zejména b ěžecké lyžování, celorepublikov ě významné je i sjezdové lyžování a skoky na lyžích. Významná je také cykloturistika, jejíž potenciál m ůže být dále rozvinut dopln ěním sít ě regionálních cyklostezek a cyklotras. V sou časné dob ě je cykloturistika provozována zejména v Jizerských horách, chybí propojení mezim ěstské cykloturistické sít ě. Územím prochází mezinárodní cyklokoridor „ODRA – NISA“, který by m ěl být využíván jako páte ř pro rozvoj další infrastruktury cyklotras a cyklostezek, a jižní trasa obnovené H řebenovky. Po čet ubytovaných osob na území obou správních obvod ů dlouhodob ě klesá. Zatímco v roce 2000 se zde ubytovalo více než 233 000 návšt ěvník ů, v roce 2010 to bylo už pouze cca 185 000 turist ů. Úm ěrn ě s tím klesá i po čet p řenocování. Výrazn ější je pokles hodnot v SO ORP Jablonec nad Nisou. Naopak se p říliš nem ění pr ůměrný po čet p řenocování jednoho návšt ěvníka a doba jeho pobytu, která se dlouhodob ě pohybuje kolem 4 dn ů. Přestože po čet ubytovaných klesá, celková návšt ěvnost regionu vykazuje trend r ůstu, což znamená, že úloha cestovního ruchu pro rozvoj této oblasti neustále roste a dá se p ředpokládat její zvyšující se vliv na ekonomickou situaci v území. Potenciál cestovního ruchu řešeného území není v dostate čné mí ře využit, což je d ůsledek p ředevším nedostate čné a nekoncep ční propagace území a jeho cestovního ruchu. Další p řekážkou je mizivá spolupráce soukromého a ve řejného sektoru. To je mimo jiné i p říčinou neefektivní propagace území. Prezentace je vytvá řena ad hoc ve řejnou správou a v drobné mí ře zna čně atomizovanou formou ze strany soukromého sektoru. Otevírá se obrovský potenciál v prohloubení spolupráce mezi ve řejným a soukromým sektorem. Prostorové rozložení základní infrastruktury cestovního ruchu je v území koncentrováno do nejatraktivn ějších oblastí. Vedle nich existují místa, kde není infrastruktura zejména z pohledu dopl ňkových služeb, a není tak efektivn ě využit jejich turistický potenciál. Překážkou v plném využití turistického potenciálu je špatný technický stav kulturních a technických památek, který je d ůsledkem nedostate čného financování pé če o tyto objekty. Rozvoj cestovního ruchu, tvorba dalších atraktivit a efektivní propagace cestovního ruchu vedoucí ke zvyšování po čtu návšt ěv bude mít pozitivní vliv na ekonomickou situaci území, zejména z pohledu výnos ů z cestovního ruchu a vzniku nových pracovních míst v za řízeních infrastruktury cestovního ruchu.

Věda, výzkum, inovace Věda a výzkum se v rámci řešeného území koncentruje p řevážn ě do m ěsta Liberec, ve kterém sídlí zejména dv ě významné instituce zabývající se v ědeckovýzkumnou činností. Jedná se o Technickou univerzitu Liberec, která pat ří k předním univerzitám v oblasti výzkumu a vývoje v ČR. V roce 2012 otev řela Ústav pro nanomateriály, pokro čilé technologie a inovace, jehož cílem je p řisp ět k rozvoji regionu, tradi čně orientovaného na technická odv ětví pr ůmyslu. Ústav propojuje laborato ře technických obor ů univerzity a jejich spolupráci s významnými subjekty aplika ční sféry. Výzkumné programy jsou zam ěř ené na oblast materiálového výzkumu a konkurenceschopného strojírenství s d ůrazem na využitelnost výsledk ů výzkumu a vývoje v praxi. Druhou institucí je Výzkumný ústav textilních strojů, a.s., který v roce 2013 otev řel Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec, které se stalo prvním pracovišt ěm svého typu v České republice (vzniklo v rámci Opera čního programu Výzkum a vývoj pro inovace ministerstva školství). Hlavní cílem tohoto centra je rozvoj poznatk ů a postup ů uplatnitelných při návrzích stroj ů a za řízení zpracovatelského pr ůmyslu, kam pat ří zejména stroje obráb ěcí, sklá řské, bižuterní, polygrafické, montážní, textilní a jednoú čelové stroje, nap ř. pro automobilový pr ůmysl, apod. Všechna centra nabírají nové pracovníky VaV, disponují ojedin ělými laboratorními technologiemi. Nejrozší řen ější oblastí výzkumu a vývoje na řešeném území jsou technické v ědy. Řešené území není z pohledu výzkumu a vývoje ovlivn ěno pouze institucemi, které se v tomto území p římo nachází, ale také institucemi mimo jeho hranice v rámci Libereckého kraje. K hlavním aktér ům výzkumu a vývoje na řešeném území a v rámci Libereckého kraje jsou následující výzkumné instituce:

° Technická univerzita Liberec - Výzkum a vývoj je zde realizován katedrami jednotlivých fakult a Ústavem pro nanomateriály financovaném z OP VaVpI. ° VÚTS, a.s., Liberec - Soukromá výzkumná instituce, která se zam ěř uje na kompletní služby p ři návrhu, vývoji a konstrukci strojních za řízení, které je v malých sériích schopná také vyráb ět. ° Membrain, s.r.o., Stráž pod Ralskem - výzkumná, inženýrsko-technologická spole čnost, která p ůsobí v oblasti aplikovaného výzkumu membránových proces ů a zejména na p řenos poznatk ů v ědeckého výzkumu do komer ční praxe. ° Strojírenský zkušební ústav s.p., Jablonec nad Nisou - Pobo čka státní zkušebny pro tepelná, mechanická a elektrická za řízení, která je d ůležitým centrem pro testování nových výrobk ů a technologií. ° TopTec, Turnov - Jediná výzkumná instituce v České republice, která je zam ěř ena na výzkum a vývoj v oblasti ultrap řesné a speciální optiky. Na území Libereckého kraje v oblasti výzkumu a vývoje p ůsobí řada velkých firem zapojených do nadnárodních holding ů p ředevším v oblasti automobilového pr ůmyslu, a st řední podniky se zahrani čními a českými vlastníky. V oblasti malých podnik ů se jedná v oblasti výzkumu a vývoje p ředevším o jednotlivce - podnikové technology, které však málokdy disponují dostate čnými finan čními prost ředky na vlastní výzkum a vývoj. K dalším 33

významným subjekt ům, které p ůsobí v oblasti výzkumu a vývoje nebo spolupracují na Regionální inova ční strategii na území Liberecké kraje, pat ří následující: ° Liberecký kraj ° ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. ° Krajská hospodá řská komora ° Regionální kontaktní organizace Liberec (RKO Liberec) ° Akademické koordina ční st ředisko Euroregionu Nisa ° CzechInvest – regionální kancelá ř pro Liberecký kraj ° IQLANDIA, o.p.s. ° Clutex - klastr technických textilií ° Česká membránová platforma o.s (CZEMP) ° ČTPT – Česká technologická platforma pro textil ° Krajská nemocnice Liberec, a.s. Výdaje do výzkumu a vývoje v Libereckém kraji od roku 2009 stoupají, nejv ětší nár ůst byl sledován v roce 2012, kdy bylo do výzkumu a vývoje vloženo tém ěř o miliardu K č více než v roce p ředchozím, následoval však pokles. V rámci České republiky je Liberecký kraj k 1. 1. 2015 podle níže uvedených výdaj ů do výzkumu a vývoje na 9. pozici, viz následující tabulka obsahující celkové výdaje do výzkumu a vývoje v jednotlivých krajích. Tabulka 14: Celkové výdaje do výzkumu a vývoje v Libereckém kraji 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Kraje (mil. (mil. (mil. (mil. (mil. (mil. (mil. (mil. (mil. (mil. K č) Kč) Kč) Kč) Kč) Kč) Kč) Kč) Kč) Kč) Hl. m. Praha 15 835 19 186 22 914 22 481 20 906 20 998 23 180 25 337 26 037 29 636 Jihomoravský kraj 4 654 5 057 5 726 6 047 8 127 8 411 11 170 14 654 16 360 17 002 St ředo český kraj 4 526 5 072 6 348 5 632 5 649 5 956 6 234 6 090 9 691 9 702 Moravskoslezský kraj 2 182 2 382 2 765 2 661 3 030 3 114 4 941 4 578 4 743 5 176 Plze ňský kraj 1 130 1 334 1 394 1 767 1 599 2 295 3 130 3 779 4 133 4 734 Olomoucký kraj 1 372 1 328 1 511 1 433 1 620 1 599 2 126 3 558 3 057 3 373 Liberecký kraj 1 110 1 483 1 312 1 517 1 329 1 449 1 861 2 850 2 365 2 610 Pardubický kraj 1 614 1 906 1 956 1 916 1 866 2 113 2 470 2 781 2 687 2 725 Jiho český kraj 1 610 1 713 1 787 1 967 2 123 2 116 2 169 2 570 2 549 2 504 Zlínský kraj 1 571 1 646 1 721 1 633 1 583 1 809 2 109 2 313 2 003 2 725 Královéhradecký kraj 1 169 985 1 268 1 213 1 651 1 568 1 675 1 599 1 877 2 051 Ústecký kraj 589 588 692 808 652 696 784 1 118 1 077 1 214 Vyso čina 707 517 538 698 646 743 780 929 1 159 1 502 Karlovarský kraj 76 71 78 98 92 106 124 204 115 151 Zdroj: Český statistický ú řad, 2014 Inovace jsou v území realizovány p ředevším podnikatelským sektorem. Inovativní řešení přinášeli p ůvodn ě zahrani ční investo ři, nyní je p řínos v inovacích již v rukou tuzemských investor ů. V ORP Liberec je významné zastoupení zástupc ů nadnárodních spole čností, V ORP Jablonec nad Nisou jsou to spíše spole čnosti postavené na českém kapitálu. R ůst

zastoupení firem s českým kapitálem a firem konkurenceschopných na sv ětových trzích lze považovat za žádoucí trend. Výzkum a vývoj ve vymezeném území je řešen v rámci Strategie inteligentní specializace (z anglického „Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation“) - v médiích se lze setkat s použitím zkratek S3 strategie nebo RIS3 strategie pro území Libereckého kraje. Jedná se o strategický dokument, jehož existence je jednou z tzv. ex-ante kondicionalit (tj. nutných p ředb ěžných podmínek) pro čerpání prost ředk ů z evropských strukturálních a inova čních fond ů na oblast výzkumu, vývoje a inovací. V rámci zpracování strategie byly identifikovány znalostní oblasti (domény), které mají v Libereckém kraji významný potenciál růstu a konkurenceschopnosti. Jedná se o: • výrobu strojírenských technologií • optiku, dekorativní a užitné sklo • pokro čilé separa ční a sana ční technologie • pokro čilé materiály na bázi textilních struktur • progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování • nanomateriály • komponenty pro dopravní za řízení.

Podnikatelské prost ředí Trh práce a zam ěstnanost v území je ovliv ňován úrovní podnikatelského prost ředí, která má vliv na rozvoj místního hospodá řství, ekonomiky i zam ěstnanosti. O dobré úrovni podnikatelského prost ředí vypovídá vysoká míra podnikatelské aktivity. Míra podnikatelské aktivity v uvedeném území je v porovnání s ostatními oblastmi Libereckého kraje dlouhodob ě nadpr ůměrná. Jak ukazuje graf níže, nejvíce podnikatelských subjekt ů je ve m ěstech Liberec a Jablonec nad Nisou, kdy na 1000 obyvatel p řipadá více než 340 podnikatelských subjekt ů. V porovnání s obdobím p řed nástupem ekonomické krize míra podnikatelské aktivity stoupla, což v území indikuje existenci tzv. „švarc systému“, který ozna čuje zp ůsob ekonomické činnosti, p ři kterém osoby vykonávající činnosti pro zam ěstnavatele nejsou jeho zam ěstnanci, ale formáln ě vystupují jako osoby samostatn ě výd ěle čně činné. D ůvodem jsou p ředevším odlišnosti ve výpo čtu da ňového zatížení a sociálního pojišt ění, které je pro zam ěstnavatele výhodn ější.

Obrázek 11: Míra podnikatelské aktivity v Libereckém kraji v roce 2013 Zdroj dat: Český statistický ú řad, městská obecní statistika, 2013 Pro podnikatelské ú čely jsou ve m ěst ě Liberec z řízeny dv ě pr ůmyslové zóny: pr ůmyslová zóna Jih-Doubí (výroba stavebních a obráb ěcích stroj ů, izola čních materiál ů, autodopl ňků, kuchy ňského vybavení, spedice, datové a telekomunika ční služby, logistika, apod.) a obchodn ě-pr ůmyslová zóna Liberec Sever - Růžodol (Obchod, služby, obchodní domy, hypermarkety, prodejní sklady, integrované za řízení pro v ědu a výzkum, samostatné stavby a areály pro pr ůmyslovou výrobu, provozovny drobné řemeslné výroby a služeb, sklady a skladovací plochy). Další pr ůmyslová zóna se nachází v Hrádku nad Nisou - Za obchvatem (Old řichovská). V Jablonci nad Nisou se v sou časné dob ě nachází pr ůmyslová zóna v areálu bývalého LIAZu (ulice Belgická), kde je nutná restrukturalizace činností a intenzifikace využití ploch. Dále nový Územní plán Jablonec nad Nisou vymezuje n ěkolik menších výrobních zón v k.ú. Rýnovice a Lukášov (ulice Belgická). K rozvoji podnikatelské činnosti je v tomto území z řízen také Technologický park p ři VÚTS Liberec, a.s. Úrove ň podnikatelského prost ředí je siln ě ovliv ňována dopravní dostupností, která je v sou časné dob ě kapacitn ě a technicky nevyhovující, nejhorší je situace v Podješt ědí. Velká města jsou však napojena na silnice I. t řídy, Liberec také na rychlostní silnici R35, která je sou částí mezinárodního tahu E442. Mezi jednotlivými sídly je pom ěrn ě hustá sí ť silnic II. a III. tříd, které však nejsou technicky p říliš kvalitní. Pro pot řeby dalšího ekonomického rozvoje území a p řilákání investor ů je nutné dopravní situaci řešit, zejména zkvalitn ěním stávající dopravní sít ě a napojením na rychlostní komunikace. Na území ORP Liberec i ORP Jablonec nad Nisou se nachází celá řada nevyužitých, chátrajících objekt ů bývalých pr ůmyslových nebo jiných areál ů. Jejich evidenci pro celé území Libereckého kraje a nabídku k využití pro možné investory má ve své gesci Liberecký 36

kraj. Zám ěrem je tyto areály revitalizovat a využít pro realizaci nových podnikatelských zám ěrů, tedy preferovat využití tzv. brownfields p řed záborem nových ploch - tzv. greenfields (budování na p ůvodní zem ědělské p ůdě). Trendy a p ředpoklady Území má dostate čný potenciál pro ekonomický r ůst. Má výhodnou geografickou polohu poblíž hranic s Polskem a N ěmeckem a je možné využití potenciálu p řeshrani ční spolupráce. Z hlediska automobilového pr ůmyslu je výhodou blízká dostupnost a dopravní spojení na Prahu a Mladou Boleslav. Vzhledem ke stárnutí populace a snižujícímu se celkovému přír ůstku obyvatel však lze o čekávat úbytek kvalifikované pracovní síly. Vzhledem k významnému postavení velkých zam ěstnavatel ů v území je vhodné rozvíjet spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci v oblasti výzkumu technologií a inovací, ze kterého budou profitovat místní podniky, které mohou zefektivnit svou činnost/produkci, a tím zvýšit ekonomickou výt ěžnost. Jedním z cíl ů EU pro další období je snižování energetické náro čnosti podnikatelského sektoru, z tohoto d ůvodu bude r ůst tlak na využívání materiálov ě a energeticky úsporných postup ů a využití obnovitelných zdroj ů. Dalšímu rozvoji pronikání i pr ůmyslu brání nedostatek volných pr ůmyslových ploch, existující pr ůmyslové zóny jsou z větší části napln ěné nebo zcela plné. Potenciál dalšího rozši řování podnikatelských aktivit je v budování nových pr ůmyslových areál ů, jejich zasí ťování, p řípadn ě výstavba podnikatelského inkubátoru se zam ěř ením na malé a st řední podnikání v oborech s vyšší p řidanou hodnotou. Dále bude r ůst význam v ědy, výzkumu a inovací s aplikovatelností do pracovní praxe. Pro rozvoj v této oblasti je v regionu dostate čný potenciál díky existenci řady subjekt ů p ůsobících ve v ědě a výzkumu. Velkou roli v tomto sm ěru má a stále bude mít Technická univerzita Liberec.

Region se však bude muset vzhledem k růstu náklad ů na pracovní sílu vypo řádat se sníženou atraktivitou území pro zahrani ční investory, proto bude nutné posilovat v dalším období r ůst konkurenceschopnosti a využití vnit řního dosud nevyužívaného potenciálu, aby došlo k vyrovnání následk ů ekonomické krize a strukturálních zm ěn. Jednou z možností je podpora cestovního ruchu, který má velký vliv na místní hospodá řství, zejména na r ůst HDP a zam ěstnanosti. Území má dostate čný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, zejména v přírodních (Jizerské hory) a kulturn ě-historických atraktivitách. D ůležité však bude rozší ření dopl ňkových služeb a zvýšení propagace regionu jako celku.

Lidské zdroje a ob čanská vybavenost Úrove ň vzd ělání je jedním z faktor ů ovliv ňujícím kvalitu lidských zdroj ů v území. V rámci řešeného území se nachází všechny stupn ě vzd ělání od mate řského po vysokoškolské, které jsou lokalizovány p ředevším v centrech území, m ěstech Liberec a Jablonec nad Nisou. Mate řské a základní vzd ělání se nachází také v okolních obcích, pro jeho vyhovující funkci je nutná kvalitní dopravní infrastruktura umož ňující dojíž ďku do škol. Stejn ě jako školství jsou p ředevším v městech Liberec a Jablonec nad Nisou lokalizovány zdravotní a sociální služby a další ob čanská vybavenost. Problémem v těchto oblastech jsou chyb ějící či nedosta čující sociální služby pro jednotlivce z různých cílových skupin, kte ří mají specifické pot řeby, a jejich kapacita, včetn ě služeb zam ěstnanosti, a nedostate čné technické zázemí liberecké krajské nemocnice, které omezuje její další rozvoj v souladu s pot řebami ve zdravotnictví. Dále chybí koncep ční rozvoj služeb zam ěstnanosti v celém území IPRÚ, který doposud samospráva nepovažovala za problematiku, kterou je potřebné zahrnout do vlastních strategií. Rozvoj v této oblasti lze spat řovat ve spolupráci mezi obcemi, úřady práce, neziskovými organizacemi, firmami, školami a Krajským ú řadem Libereckého kraje. Posledním faktorem, který zásadn ě ovliv ňuje kvalitu života obyvatel území a jejich šance na trhu práce a ve spole čnosti, je dostupné a udržitelné ubytování. Nedostate čná dostupnost levného bydlení pro nízkop říjmové skupiny obyvatel významn ě zvyšuje ohrožení t ěchto osob sociálním vylou čením. Zvýšením po čtu byt ů sociálního typu lze ú činn ě p ředcházet vzniku řady sociálních problém ů a zamezit multiplikaci sociálních problém ů u ohrožených osob. Školství a vzd ělávání Z pohledu školství je nutné řešit p ředevším nedostate čné rezervy v kapacitách základních škol. Krom ě nedostate čných kapacit je v oblasti školství problémem také špatný technický stav školských objekt ů, absence bezbariérových p řístup ů, nedostate čné či stárnoucí vybavení objekt ů a zastaralé zázemí pro volný čas a sportovní aktivity d ětí. Cílem v oblasti základního školství by m ělo být p ředevším navyšování stávajících kapacit základních škol, jejich rekonstrukce, modernizace a případné z řizování nových za řízení. P ří této činnosti je vhodné krom ě pot řebné kapacity zvážit také územní lokalizaci škol, která m ůže vést k dalšímu zkvalit ňování dostupnosti školství. Dalším problémem v oblasti vzd ělávání je absence koncepce vzd ělávání na úrovni obcí. Přesto jsou však k dispozici analytické podklady řešící kapacity a spádovost jednotlivých za řízení. Na krajské úrovni je aktuáln ě platný Dlouhodobý zám ěr vzd ělávání a rozvoje vzd ělávací soustavy Libereckého kraje. Je z roku 2012 a jeho časová platnost je pro období 2012 – 2016. V tomto dokumentu jsou řešeny všechny oblasti školství od p ředškolního po vyšší odborné, v četn ě souvisejících školských služeb. Vzhledem k tomu, že se jedná o krajský dokument, míra podrobnosti a detailnosti popisu jednotlivých cíl ů, opat ření a aktivit tomu

odpovídá. Za m ěsto Liberec byl 24. 8. 2014 schválen zastupitelstvem m ěsta Věcný zám ěr rozvoje vzd ělávání na území statutárního m ěsta Liberec a v kv ětnu 2015 byl zpracován Draft dalšího rozvoje p ředškolního a základního vzd ělávání ve m ěst ě Liberec do roku 2020. Tyto dokumenty mapují základní situaci a problémy u škol z řizovaných m ěstem Liberec. Rovné p říležitosti ve vzd ělávání a na trhu práce Školství a vzd ělávání na všech úrovních (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ a celoživotní vzd ělávání) nedostate čně reflektují dynamický vývoj na trhu práce a pot řebu sociální inkluze osob znevýhodn ěných ve spole čnosti. P řípravu na pracovní za řazení je t řeba zahájit už v MŠ a koncep čně p řipravovat obyvatelstvo na získávání kompetencí pot řebných pro úsp ěšné uplatn ění na trhu práce s využitím inkluzivního a nediskrimina čního p řístupu. Z tohoto pohledu nelze za rovné p říležitosti pokládat rovný p řístup, ale p řístup, který odpovídá pot řebám jednotlivce. Jedním ze st ěžejních témat tohoto období je zajišt ění spole čného vzd ělávání v inkluzivním prost ředí. Tyto požadavky lze však zárove ň propojit a zvládnout pouze za situace odpovídající podpory pedagog ů v přístupu k dětem, žák ům a student ům nejen v prost ředí škol, ale i v souvisejících školských službách. Vzhledem k sou časné politické situaci v Evrop ě je t řeba také zlepšit podmínky pro multikulturní vzd ělávání a nastavit otev řený p řístup pro p říslušníky etnických a národnostních menšin. Mate řské školy Na území obou ORP se k listopadu 2015 nachází celkem 93 mate řských škol s celkovou kapacitou 7 179 míst. V ětšina mate řských škol je lokalizována v centrech řešeného území, městech Liberec a Jablonec nad Nisou. V rámci SO ORP Liberec nachází celkem 67 mate řských škol na území 11 obcí, jejich celková kapacita je 5 092 míst, z toho 3022 míst ve školkách z řizovaných statutárním m ěstem Liberec. Na území 8 obcí SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází 26 mate řských škol s celkovou kapacitou 2 088 míst. Tabulka 15: Po čty MŠ v obcích na území SO ORP Liberec Obec Po čet mate řských škol Český Dub 3 Hodkovice nad Mohelkou 1 Hrádek nad Nisou 5 Chrastava 5 Jablonné v Podješt ědí 1 Liberec 47 Ose čná 1 Rynoltice 1 Stráž nad Nisou 1 Všelibice 1 Dlouhý Most 1 Celkem 67 Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014 Pozn.: V ostatních obcích SO ORP Liberec se nenachází žádné mate řské školy.

Tabulka 16: Po čty MŠ v obcích na území SO ORP Jablonec nad Nisou Obec Po čet mate řských škol Jablonec nad Nisou 19 Janov nad Nisou 1 Josef ův D ůl 1 Lu čany nad Nisou 1 Maršovice 1 Nová Ves nad Nisou 1 Rádlo 1 Rychnov u Jablonce nad Nisou 1 Celkem 26 Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014 Pozn.: V ostatních obcích SO ORP Jablonec nad Nisou se nenachází žádné mate řské školy. Problémem mate řských škol na řešeném území je jejich rozmíst ění v území. Existuje řada obcí, ve kterých tento typ školských za řízení není a obyvatelé jsou tak odkázáni na dojížd ění do obcí okolních, p řípadn ě do center vymezené aglomerace. Mate řská škola mimo místo bydlišt ě v ětšinou znamená ur čité komplikace pro rodi če, které musí d ěti do t ěchto za řízení dopravit. Seznam všech mate řských škol na území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou v četn ě jejich kapacit a skute čné napln ěnosti je uveden v tabulce v přílohách A2 a A3. V zásad ě lze říci, že zatímco kapacita mate řských škol na území SO ORP Jablonec nad Nisou je napln ěna zcela či optimáln ě, na území SO ORP Liberec jsou školky napln ěny více. Zejména u školek z řizovaných statutárním m ěstem Liberec je kapacita (k 1. 1. 2015) napln ěna na 100 % (s výjimkou speciálních t říd, které jsou zcela napln ěny v takovém rozsahu, v jakém to umož ňuje jejich funkce) a poptávka p řitom není nasycena. V rámci území se nacházejí také firemní mate řské školy, které díky firemnímu kapitálu bez jakékoli institucionální podpory pomáhají také řešit nedostate čnou kapacitu p ředškolních za řízení v regionu, a školky soukromé, jejichž využití však vzhledem k vyšším poplatk ům pro řadu potenciálních zájemc ů není možné. Z predikce demografického vývoje p řitom vyplývá, že po čty d ětí v relevantním věku ješt ě minimáln ě do roku 2020 budou vysoké, pot řebu míst v MŠ zvýší také zavedení povinného p ředškolního ro čníku. Další problém v území (platný i pro území SO ORP Jablonec nad Nisou) je skutečnost, že v řad ě p řípad ů jsou mate řské školy umíst ěny v původních vilách nebo nekvalitn ě postavených budovách, které jsou pro provoz mate řských škol nevyhovující, často jsou ve špatném technickém stavu a v ětší investice do nich jsou i z hlediska kapacit, respektive investi čních náklad ů na z řízení či zachování jednoho místa, naprosto neperspektivní. Zdrojem informací byli v tomto p řípad ě p římo z řizovatelé škol, kte ří pot řeby a technický stav budov evidují (SML, SMJN, další obce území). Základní školy Na řešeném území se k listopadu 2015 nachází celkem 71 základních škol o celkové kapacit ě 23 029 míst. V obcích, kde se nalézají základní školy, nalézají se i školy mate řské. To z těchto

obcí d ělá významná místa v souvislosti se vzd ěláním pro ostatní obce řešeného území, ve kterých tyto školy nejsou. Na území SO ORP Liberec se nachází 52 základních škol na území 11 obcí správního obvodu, jejich celková kapacita je 16 667 míst. Na území SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází 19 základních škol v 7 obcích. Jejich celková kapacita je 6 362 míst. Napln ěnost t ěchto kapacit uvádíme v tabulkách A4 a A5 v přílohách, údaje o napln ěnosti však nejsou zcela vypovídající, protože pr ůměrné hodnoty nereflektují skute čnou napln ěnost v jednotlivých ro čnících. Tabulka 17: Po čty ZŠ v obcích na území SO ORP Liberec SO ORP Liberec Po čet základních škol Český Dub 2 Hodkovice nad Mohelkou 1 Hrádek nad Nisou 5 Chrastava 6 Jablonné v Podješt ědí 2 Liberec 30 Ose čná 1 Rynoltice 1 Stráž nad Nisou 1 Všelibice 1 Dlouhý Most 1 Celkem 52 Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014; V ostatních obcích SO ORP Liberec se nenachází žádné základní školy

Tabulka 18: Po čty ZŠ v obcích na území SO ORP Jablonec nad Nisou SO ORP Jablonec nad Nisou Po čet základních škol Jablonec nad Nisou 13 Janov nad Nisou 1 Josef ův D ůl 1 Lu čany nad Nisou 1 Nová Ves nad Nisou 1 Rádlo 1 Rychnov u Jablonce nad Nisou 1 Celkem 19 Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014 Pozn.: V ostatních obcích SO ORP Jablonec nad Nisou se nenachází žádné základní školy. Na řešeném území jsou aktuálním problémem nedosta čující kapacity základních škol. Tento problém se nachází p ředevším v Liberci, problémem je však v rámci celého řešeného území. Dochází k nár ůstu po čtu d ětí zapisovaných do mate řských škol oproti minulým let ům, a tato vlna d ětí b ěhem n ěkolika následujících let p řejde do oblasti základního vzd ělávání. Sou časné kapacity nejsou pro tento po čet žák ů dosta čující, infrastruktura základního vzd ělání není schopna pokrýt pot řeby území, které se budou v budoucnu zvyšovat. Informace o kapacitách ZŠ často vycházejí z tzv. hygienické kapacity, která neodpovídá kapacit ě technické/ prostorové. Tu je možné za p ředpokladu vynaložení investic v řádu desítek milión ů pln ě

využít a kapacitu škol doplnit. Problém ale nastává v souvislosti s územním rozvržením kapacit, kdy nejv ětší potenciál navýšení kapacit je v lokalitách, kde není primární poptávka. S tím také souvisí problematika spádových obvod ů. V rámci m ěsta lze kapacitu doplnit a “p řečkat” vlnu nár ůstu po čtu d ětí, která už kulminovala v MŠ a p řelévá se do ZŠ. Velký problém ale m ůže nastat mimo velká centra, tedy m ěsta Liberec a Jablonec nad Nisou, do kterých docházejí i d ěti z menších obcí, které se ale v následujících letech do škol ve m ěstech nemusí dostat. To nevy řeší ani kvalitní dopravní infrastruktura. Ačkoliv se základní školy nenachází v každé obci vymezeného území, infrastruktura základního vzd ělání je z hlediska dopravní dostupnosti dostate čná vzhledem k pokrytí území silni ční sítí a ve řejnou dopravou, která spojuje tyto obce s okolními obcemi, které touto infrastrukturou disponují. Stávající infrastruktura základního školství m ůže být problémem pro žáky nižších ro čník ů, kteří vzhledem ke svému v ěku nemusí být schopni cestovat do školy ve řejnou dopravou samostatn ě. Ve vyšších ro čnících a navazujících stupních školství (st řední atd.) lze již p ředpokládat ur čitou samostatnost a schopnost p řepravy v rámci řešeného území ve řejnou dopravou. Seznam všech základních škol na území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou včetn ě jejich kapacit je uveden v tabulce v Příloze A4 a A5. St řední a vyšší odborné školy St řední školství je na řešeném území koncentrováno výhradn ě na území m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou. Nachází se zde široká nabídka st ředních škol a u čiliš ť s novými i tradi čními studijními obory typickými pro Liberecký kraj. Celková kapacita st ředních škol v území je 14 685 míst. Na území m ěsta Liberec se nachází 18 st ředních škol, v rámci SO ORP Liberec se dále nachází st řední škola v obci Chrastava. Celková kapacita st řední škol v SO ORP Liberec je 11 041 míst, seznam st ředních škol na tomto území je uveden v následující tabulce. Tabulka 19: P řehled st ředních škol p ůsobících na území m ěst SO ORP Liberec Název Kapacita Obec St řední odborná škola obchodní s.r.o. 220 Liberec Podješt ědské gymnázium, s.r.o. 200 Liberec St řední škola právní - Právní akademie, s.r.o. 500 Liberec Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec 11, Partyzánská 530, p řísp ěvková organizace 720 Liberec St řední pr ůmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské nám ěstí 14, p řísp ěvková organizace 435 Liberec Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, p řísp ěvková organizace 530 Liberec Gymnázium a St řední odborná škola pedagogická, Liberec, Jeronýmova 425/27, přísp ěvková organizace 750 Liberec St řední odborné u čilišt ě nábytká řské a st řední odborná škola, s.r.o. 510 Liberec St řední škola um ělecko řemeslná a od ěvní Liberec, s.r.o. 200 Liberec St řední pr ůmyslová škola textilní, Liberec, Tyršova 1, p řísp ěvková organizace 500 Liberec 42

Název Kapacita Obec St řední škola tvorby a designu nábytku, s.r.o. 150 Liberec St řední škola gastronomie a služeb, Liberec, Dvorská 447/29, p řísp ěvková organizace 2 173 Liberec St řední um ělecká škola v Liberci s.r.o. 100 Liberec St řední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Liberec, Kostelní 9, přísp ěvková organizace 350 Liberec St řední pr ůmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, p řísp ěvková organizace 700 Liberec St řední odborná škola, Liberec, Jablonecká 999, p řísp ěvková organizace 460 Liberec St řední škola a Mate řská škola, Liberec, Na Bojišti 15, p řísp ěvková organizace 896 Liberec St řední škola strojní, stavební a dopravní, Liberec II, Truhlá řská 360/3, p řísp ěvková organizace 1 631 Liberec Výchovný ústav, d ětský domov se školou, st řední škola, základní škola a školní jídelna, Chrastava, Školní 438 16 Chrastava Celkem 11 041 SO ORP Liberec Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014 Na území m ěsta Jablonec nad Nisou se nachází celkem 7 st ředních škol s celkovou kapacitou 3 644 míst. Na území správního obvodu je m ěsto Jablonec nad Nisou jedinou obcí, ve které se nacházejí st řední školy. Jejich vý čet je uveden v následující tabulce. Tabulka 20: P řehled st ředních škol p ůsobících na území m ěst SO ORP Jablonec nad Nisou Název Kapacita Obec Gymnázium, Jablonec nad Nisou, U Balvanu 16, p řísp ěvková organizace 380 Jablonec nad Nisou St řední škola obchodní a právní, s.r.o. 250 Jablonec nad Nisou St řední škola řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou, Smetanova 66, p řísp ěvková organizace 955 Jablonec nad Nisou St řední pr ůmyslová škola technická, Jablonec nad Nisou, Belgická 4852, přísp ěvková organizace 840 Jablonec nad Nisou St řední um ěleckopr ůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Jablonec nad Nisou, Horní nám ěstí 1, p řísp ěvková organizace 135 Jablonec nad Nisou Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie, Jablonec nad Nisou, Horní nám ěstí 15, p řísp ěvková organizace 390 Jablonec nad Nisou Gymnázium, Jablonec nad Nisou, Dr. Randy 4096/13, p řísp ěvková organizace 694 Jablonec nad Nisou SO ORP Jablonec nad Celkem 3 644 Nisou Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014 Na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou jsou celkem 4 vyšší odborné školy s celkovou kapacitou 544 míst. Seznam t ěchto škol je uveden v následující tabulce. Tabulka 21: P řehled vyšších odborných škol na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Název Kapacita Obec St řední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Liberec, Kostelní 9, p řísp ěvková organizace 90 Liberec St řední pr ůmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, p řísp ěvková organizace 100 Liberec St řední um ěleckopr ůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Jablonec nad Nisou, Horní nám ěstí 1, p řísp ěvková organizace 24 Jablonec nad Nisou

Název Kapacita Obec Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie, Jablonec nad Nisou, Horní nám ěstí 15, p řísp ěvková organizace 330 Jablonec nad Nisou Celkem 544 Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014 Pozn.: V ostatních obcích SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou se nenachází žádné vyšší odborné školy. Vysoké školy Jedinou vysokou školou na území Libereckého kraje je Technická univerzita v Liberci, která se skládá ze šesti fakult (strojní, textilní, p řírodov ědn ě-humanitní a pedagogická, ekonomická, um ění a architektury, mechatroniky, informatiky a mezioborových studií) a dvou univerzitních ústav ů (Ústav zdravotnických studií a Ústav pro nanomateriály, pokro čilé technologie a inovace). Na území Jablonce nad Nisou je odlou čené pracovišt ě Technické univerzity - katedra designu textilní fakulty. Předností Technické univerzity v Liberci je její spojení s praxí, probíhá intenzivní spolupráce s podnikatelskými subjekty p ři řešení výzkumných projekt ů, záv ěre čných praxi, v rámci studentských stáží a následném nabízení pracovních míst. V rámci v ědecké činnosti spolupracuje s prestižními v ědeckými institucemi a univerzitami z celého sv ěta, vzhledem k více než 40 smlouvám s těmito subjekty probíhá také intenzivní vým ěna student ů se zahrani čím. Na řešeném území dále vysokoškolské vzd ělání zastupuje pracovišt ě Liberec soukromé Vysoké školy Karla Engliše, a.s., které poskytuje vzd ělání v programech Ekonomika a management 1, Bezpe čnostn ě právní studia a Stavební inženýrství, a Univerzitní st ředisko Liberec Metropolitní univerzity Praha, které poskytuje vzd ělání v oborech Mezinárodní vztahy a evropská studia a Ve řejná správa. Školství a vzd ělávání na všech úrovních (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ a celoživotní vzd ělávání) nedostate čně reflektují dynamický vývoj na trhu práce. Koncep čně p řipravovat obyvatelstvo na získávání kompetencí pot řebných pro úsp ěšné uplatn ění na trhu práce je nutno již od MŠ. Sou časn ě je t řeba již od nejnižších vzd ělávacích stup ňů rozpoušt ět genderové p ředsudky, stereotypy a mýty týkající se schopností ur čitých skupin, jejich rolí a podílu na ekonomice. Na vybudování takového skute čně inkluzivního a nediskrimina čního vzd ělávacího systému je zapot řebí spolupráce nap říč všemi sektory. Další vzd ělávání Další vzd ělávání není v ORP Liberec ani v ORP Jablonec nad Nisou cílen ě koordinováno. Různou m ěrou se do této oblasti zapojují školy základní, st řední, vyšší odborné i další školská za řízení. Řada st ředních škol na území obou ORP se zapojila do projektu UNIV2 a UNIV3, jehož cílem bylo p řem ěnit školy na centra celoživotního vzd ělávání. N ěkteré školy se zapojily do získávání akreditací ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb., a jsou v sou časnosti autorizovanou

1 Toto pracovišt ě v sou časné dob ě však omezuje sv ůj provoz a v nejbližších letech nejspíše svoji činnost ukon čí. 44

osobou pro ov ěř ování profesních kvalifikací. K podpo ře dalšího vzd ělávání p řispívá i organizace veletrhu vzd ělávání a pracovních p říležitostí Educa Myjob Liberec. Liberecký kraj je z řizovatelem Centra vzd ělanosti Libereckého kraje, jehož hlavní činností je poskytování dalšího vzd ělávání. Významnou roli na tomto poli hraje také Technická univerzita v Liberci. Zdraví a zdravotnictví Nej čast ější p říčinou úmrtí jsou stejn ě jako v celé ČR nemoci ob ěhové soustavy a zhoubné novotvary. V území stoupá po čet lé čených diabetik ů, alergik ů, vyskytují se zde časté nemoci dýchací soustavy a úrazy. Rovn ěž stoupá po čet osob závislých na alkoholu, psychoaktivních látkách, především u mládeže. Sou časn ě stejn ě tak jako v celé ČR stoupá počet osob s duševními poruchami a poruchami chování. Zdravotnická za řízení jsou na řešeném území lokalizována p ředevším ve m ěstech Liberec a Jablonec nad Nisou. Na území obou SO ORP se nachází celkem 478 zdravotnických za řízení, z toho 392 p římo v obci s rozší řenou p ůsobností Liberec. Zejména v Liberci se nachází krom ě základní zdravotnické infrastruktury také velké množství specializovaných zdravotnických za řízení a služeb. Nejvýznamn ějším za řízením je Krajská nemocnice Liberec, a.s., která poskytuje zdravotnické služby pro území celého kraje. Krajská nemocnice Liberec, a.s., vznikla z původní okresní nemocnice, kdy nová a specializovaná odd ělení byla umíst ěna do stávajících objekt ů. V Krajské nemocnici Liberec je naprosto nevyhovující technický stav objektů, a celkové kapacity za řízení pro specializovanou a superspecializovanou pé či. Základním problémem je chyb ějící odd ělení centrálního p říjmu (emergency) a akutní pot řeba výstavby nového pavilonu urgentních obor ů, zahrnující pracovišt ě traumatologie (v četn ě spinální jednotky), kardiologie a kardiochirurgie, specializovaných chirurgických a interních obor ů aj. Problémem nemocnice je nedostate čná materiálová a technická vybavenost. Nemocni ční komplex jako celek a řada objekt ů v n ěm nejsou bezbariérové. Rozvojová kapacita krajské nemocnice v sou časné podob ě neexistuje, přitom obor zdravotnictví se neustále vyvíjí dop ředu, a vzniká tak prostor pro nová siln ě specializovaná pracovišt ě. Jedná se nap říklad o Odd ělení psychiatrie, které má potenciál rozvoje, ale v sou časnosti jsou pracovišt ě ve špatném technickém stavu (budova) stejn ě jako materiální vybavení, zejména je nedostate čná kapacita po čtu akutních l ůžek pro pacienty s různým typem duševních poruch. Rozvoj t ěchto a jiných pracoviš ť je podmín ěn p řestavbou, případn ě relokalizací nemocnice. Rozvoj nových zdravotnických obor ů a celková modernizace nemocnice budou mít pozitivní vliv na kvalitu a dostupnost zdravotnické pé če nejen na řešeném území, ale v rámci celého Libereckého kraje. Na území správního obvodu p ůsobí Záchranná zdravotní služba Libereckého kraje, která zde má výjezdové základny v lokalitách Liberec – Husova, Hrádek nad Nisou, Frýdlant, Český Dub, Jablonec nad Nisou, Velké Hamry, Rokytnice nad Jizerou. V Liberci se nachází také

letecká záchranná služba, která využívá liberecké letišt ě a nov ě postavený heliport v areálu KNL. Tabulka 22: Zabezpe čení zdravotní pé če v území Odborné lé čebné Ambulantní pé če1 Nemocnice 2 ústavy 3 léka ři v č. zubních léka ři v č. zubních lůžka lůžka (p řepo čtený po čet) (p řepo čtený po čet)

na 1 000 na 1 000 na 1 000 na 1 000 celkem celkem celkem celkem obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel

Česká republika 33 771,8 32,1 10 839,4 1,9 56 807 5,4 1 282,7 21 197

Liberecký kraj 1 156,5 26,4 431,6 1,7 2 454 5,6 23,6 268

okres Jablonec 232,8 25,9 76,5 1,5 461 5,1 - - nad Nisou

okres Liberec 486,3 28,4 206 2,1 1 058 6,2 - - Zdroj informací: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 31. 12. 2013 1. ambulantní části l ůžkových za řízení a samostatná ambulantní za řízení 2. bez láze ňských lé čeben; l ůžková i ambulantní část Zdravotnická za řízení se ve správním obvodu Liberec nachází na území 16 obcí. K obcím mimo Liberec, které disponují v ětším po čtem zdravotnických za řízení s různým zam ěř ením, pat ří Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonné v Podješt ědí a Ose čná. Tyto obce tak p ředstavují místa s lokálním významem pro okolní obce bez zdravotnické infrastruktury p římo v obci. Na území SO ORP Jablonec nad Nisou se zdravotnická za řízení nachází tém ěř výhradn ě ve měst ě Jablonec nad Nisou, z celkového po čtu 172 za řízení se jich zde nachází 160. Nejvýznamn ějším za řízením je Nemocnice Jablonec nad Nisou, je zde umíst ěno také výjezdové stanovišt ě Záchranné zdravotnické služby Libereckého kraje. Zbytek za řízení se nachází v obcích Janov nad Nisou, Josef ův D ůl, Lu čany nad Nisou a Rychnov u Jablonce nad Nisou. Jedná se zejména o praktické léka ře, území správního obvodu je tak závislé na zdravotní infrastruktu ře obsahující specializované za řízení ve m ěst ě Jablonec nad Nisou, případn ě v Liberci. Zdravotnická za řízení jsou koncentrována p ředevším v Liberci, Jablonci nad Nisou a v dalších větších m ěstech, ve vzdálen ějších obcích je zdravotnická infrastruktura nedostate čná. Není podmínkou, aby obyvatelé menších obcí bez zdravotnické infrastruktury jezdili kv ůli všem svým pot řebám do Liberce nebo Jablonce nad Nisou, ale mohou využít zdravotnickou infrastrukturu ve v ětších obcích, jako jsou Hrádek nad Nisou, Chrastava nebo Jablonné v Podješt ědí. Jako problémové, z hlediska zdravotnické infrastruktury, se jeví malé obce v Podješt ědí (Cetenov, Zdislava, Všelibice a Janovice v Podješt ědí), které touto

infrastrukturou nedisponují a navíc jsou odtrženy od hlavní silni ční sít ě v území, což pro tyto obce snižuje dopravní dostupnost zdravotnické infrastruktury.

Tabulka 23: Po čet zdravotnických za řízení v obcích SO ORP Liberec Obec Po čet zdravotnických za řízení Český Dub 8 Dlouhý Most 1 Hodkovice nad Mohelkou 9 Hrádek nad Nisou 19 Chrastava 15 Jablonné v Podješt ědí 14 Kryštofovo Údolí 1 Křižany 3 Liberec 392 Mníšek 1 Ose čná 7 Rynoltice 2 Stráž nad Nisou 3 Sv ětlá pod Ješt ědem 1 Všelibice 1 Zdislava 1 Celkem 478 Zdroj dat: Registr zdravotnických za řízení, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2014 Pozn.: V ostatních obcích SO ORP Liberec se nenachází žádná zdravotnická za řízení

Tabulka 24: Po čty zdravotnických za řízení na území SO ORP Jablonec nad Nisou Obec Po čet zdravotnických za řízení Jablonec nad Nisou 160 Janov nad Nisou 3 Josef ův D ůl 1 Lu čany nad Nisou 2 Rychnov u Jablonce nad Nisou 6 Celkem 172 Zdroj dat: Registr zdravotnických za řízení, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2014 Pozn.: V ostatních obcích SO ORP Jablonec nad Nisou se nenachází žádná zdravotnická za řízení Sociální problematika Trend stárnutí populace, který lze sledovat jak na řešeném území, tak v rámci celé České republiky, bude v budoucnu výraznou hrozbou z hlediska jak po čtu služeb, tak jejich kapacity v území. Města Liberec a Jablonec nad Nisou mají zpracované komunitní plány sociálních služeb, které jsou d ůležitým a efektivním podkladem pro řešení sociálních služeb v řešeném území a jsou prvním d ůležitým krokem ke strategickému plánování v oblasti sociálních služeb na základ ě aktuálních pot řeb území a jeho ob čan ů. Pracovní skupiny pro komunitní plánování v území IPRÚ dále fungují pro Hrádecko-Chrastavsko a Podješt ědí. Z dat v těchto plánech vycházíme ve formulaci problém ů pro tento strategický dokument. Problémem je nedostate čná návaznost financování služeb na tyto plány. Financování poskytovatel ů

v krátkodobém horizontu je zna čnou nevýhodou pro další rozvoj v sociální oblasti. N ěkteré obce nejsou ochotny se podílet na plánování služeb a jejich spolufinancování. Hlavní problémy v sociální oblasti (za region Liberec) byly definovány ve strategickém dokumentu „Komunitní plán sociálních služeb a služeb sociálního charakteru v regionu Liberec na období let 2014 – 2016“. Z dokumentu vyplývá, že hlavním problémem je udržení stávajících sociálních služeb, zajišt ění jejich financování a rozvíjení jejich kapacit v souladu s pot řebami cílových skupin pro danou soc. službu (nebo službu navazující). Podrobn ě definované problémy v sociální oblasti jsou uvedeny v části Doporu čení pro zam ěř ení IPRÚ - volbou prioritních témat tohoto dokumentu. Statutární m ěsto Liberec má dále zpracovánu Díl čí analýzu sociálních služeb na území statutárního města Liberec. Problémem je nedostate čná kapacita n ěkterých sociálních služeb v území a zastaralá, nevyhovující infrastruktura pro poskytování služeb, které zp ůsobují horší podmínky pro provoz a dosažitelnost t ěchto služeb a výrazn ě ovliv ňují sociální soudržnost a stabilitu území. Pro řešení problematiky sociálního vylou čení je pot řeba dobudovat infrastrukturu pro poskytování sociálních služeb a doprovodných program ů. Podpora by m ěla sm ěř ovat ke službám terénního a ambulantního charakteru, sociálního bydlení i do rozvoje infrastruktury komunitních center za ú čelem sociálního za čle ňování. P ředpokladem ú činn ější prevence sociálního vylou čení je větší propojení celého systému pomoci. Pro zlepšení situace jednotlivc ů i komunity jako celku m ůže být v za řízeních poskytována kombinace komunitních a ve řejných služeb. Stejn ě jako v případ ě zdravotnictví jsou za řízení sociálních služeb lokalizována zejména v Liberci a Jablonci nad Nisou. Na území SO ORP Liberec se nachází 100 registrovaných sociálních služeb, z toho 93 p římo v Liberci, a dále v obcích Hodkovice nad Mohelkou, Chrastava, Stráž nad Nisou a Nová Ves. Na území SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází 41 registrovaných sociálních služeb, z toho 36 p římo v Jablonci nad Nisou. Po čty jednotlivých registrovaných poskytovatel ů sociálních služeb v obcích SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou jsou uvedeny v tabulce 25. V území IPRÚ zcela chybí služby krizové pomoci a tís ňové pé če, je pot řeba podporovat rozvoj chyb ějících služeb, v četn ě provázání formálních i neformálních systém ů pomoci, jako jsou služby poskytované v komunit ě a dobrovolnictví. Podle komunitních plán ů sociálních služeb u ostatních služeb dochází k maximálnímu čerpání kapacit. Neexistují statistiky, které by uvád ěly tzv. tvrdá data o stavu poptávky a nabídky sociálních služeb, na základ ě zkušeností pracovník ů a vznikajících fiktivních či reálných po řadník ů čekatel ů na služby lze však identifikovat nedostate čnou kapacitu nap říklad u t ěchto služeb: azyl pro rodiny s dětmi, denní stacioná ře, odleh čovací služby, služby terénního charakteru pro všechny skupiny klient ů.

Tabulka 25: Po čty poskytovatel ů sociálních služeb 2 Po čty poskytovatel ů sociálních služeb registrovaných dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, v obcích SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Hodkovice Rychnov u nad Stráž nad Jablonec Jablonce Josef ův Registrovaný poskytovatel sociální služby Liberec Mohelkou Chrastava Nisou Nová Ves nad Nisou Lu čany nad Nisou Důl Azylové domy 2 1 1 Centra denních služeb 2 2 Denní stacioná ře 2 0 Domovy pro osoby se zdrav. postižením 5 1 1 1 1 Domovy pro seniory 3 1 2 Domovy se zvláštním režimem 2 1 Domy na půl cesty 1 0 Chrán ěné bydlení 4 0 1 Interven ční centra 1 0 Kontaktní centra 1 0 Nízkoprahová denní centra 1 1 Nízkoprahová za řízení pro d ěti a mládež 2 1 Noclehárny 1 1 Odborné sociální poradenství 16 6 Odleh čovací služby 4 2 Osobní asistence 8 2 Pe čovatelská služba 4 1 1 2 1 1 Podpora samostatného bydlení 2 1 Pr ůvodcovské a p řed čitatelské služby 1 0 Raná pé če 1 0

2 V tabulce nejsou uvedeny obce pat řící do vymezeného území IPRÚ, které nemají žádnou registrovanou sociální službu, tj.: Bed řichov, Dalešice, Dlouhý Most, Je řmanice, Kryštofovo Údolí, Maršovice, Mníšek, Nová Ves nad Nisou, Old řichov v Hájích, Prose č pod Ješt ědem, Pule čný, Rádlo, Sv ětlá pod Ješt ědem, Šimonovice. V uvedených obcích bývá tato služba částe čně zajiš ťována organizacemi, které mají registraci s působností pro celé území Libereckého kraje. 49

Služby následné pé če 1 0 Sociáln ě aktiviza ční služby pro rodiny s d ětmi 1 4 Sociáln ě aktiviza ční služby pro seniory 6 2 Telefonická krizová pomoc 1 0 Terénní programy 7 4 Terapeutické komunity 0 1 0 Sociáln ě terapeutické dílny 2 1 1 Sociální rehabilitace 6 1 Tlumo čnické služby 4 1 Týdenní stacioná ře 2 0 celkem 93 2 2 1 2 36 3 1 1 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních v ěcí ČR, data k 22.10.2015

Dle Analýzy sociáln ě vylou čených lokalit v ČR (GAC, 2015, www.esfcr.cz ) se nacházelo v roce 2006 na území kraje 26 vylou čených lokalit, v roce 2014 to bylo již 48 sociáln ě vylou čených lokalit. Po čet obyvatel zde žijících se zvýšil tém ěř o polovinu z 2000 na 3000. V rámci SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou jsou obce, na jejichž území se nachází sociáln ě vylou čené lokality. V libereckých m ěstských částech Je řáb a Františkov žije řada osob ohrožených sociálním vylou čením, obdobný problém sociálního vylou čení se vyskytuje i v městské části Rochlice, Vesec, Kunratická a Pavlovice. Další v ětší po čty osob ohrožených sociálním vylou čením bydlí také v 9 ubytovnách na území města. Zvýšená koncentrace osob ohrožených sociálním vylou čením je také v Jablonci nad Nisou (ulice Revolu ční, Dlouhá, Soub ěžná, ubytovna Janov) a v Chrastav ě. Nej čast ějšími p říčinami sociálního vylou čení jsou ekonomická krize, zadluženost, nízká finanční gramotnost, nevyhovující předražené bydlení, nedostupnost p ředškolní pé če pro d ěti ze sociáln ě vylou čených rodin.

Kultura Na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou je po řádáno množství místních i regionálních kulturních akcí. Na území se nachází kulturn ě-historické památky, které tvo ří potenciál území nejen pro kulturní vyžití jeho ob čan ů, ale skrývají také potenciál pro cestovní ruch. Kulturní za řízení typu divadla, m ěstské knihovny, muzea a výstavní sín ě jsou soust řed ěny pouze ve v ětších m ěstech. Podstatná část kulturních za řízení vyšší ob čanské vybavenosti je umíst ěna v Liberci a Jablonci nad Nisou. V Jablonci zahrnuje turistická a kulturní nabídka širokou celoro ční nabídku aktivit souvisejících se sklá řskou a bižuterní tradicí Jablonecka. Nejvýznamn ějšími památkami na řešeném území jsou národní kulturní památky Horský hotel a televizní vysíla č Ješt ěd u Liberce ( čekatel na zápis do seznamu UNESCO), Kostel sv. Vav řince a Zdislavy, Zámek Lemberk a celostátn ě jedine čné Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Dále jsou na území vymezeny městské a vesnické památkové zóny, seznam je uveden v následující tabulce. Tabulka 26: Významné památky na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Typ památky Název Horský hotel a televizní vysíla č Ješt ěd u Liberce (Liberec) Národní kulturní památky Kostel sv. Vav řince a Zdislavy v Jablonné v Podješt ědí (Jablonné v Podješt ědí) Zámek Lemberk (Jablonné v Podješt ědí) Český Dub Hodkovice nad Mohelkou Hrádek nad Nisou Městské památkové zóny Jablonec nad Nisou Jablonné v Podješt ědí Liberec Vesnické památkové zóny Kryštofovo Údolí Zdroj: Národní památkový ústav, MonumNet, 2014 Celkem se na území SO ORP Liberec nachází 395 chráněných nemovitých kulturních památek, na území SO ORP Jablonec je t ěchto památek 221. Řada památek se nachází v nevyhovujícím stavu, není jim v ěnována nutná pé če v důsledku nedostatku finan čních prost ředk ů a nekoncep čního p řístupu p ři řešení renovace a údržby. Sport a t ělovýchova Řešené území nabízí škálu r ůzných možností pro sportovní vyžití a aktivní rekreaci. V letní sezón ě se jedná p ředevším o pěší a cyklistickou turistiku, v Jablonci nad Nisou se nabízí škála sportovn ě rekrea čních aktivit v souvislosti s jabloneckou p řehradou, v zim ě pak b ěžecké a sjezdové lyžování v areálu Ješt ěd a Jizerských horách. V městech a obcích SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou se nachází r ůzná sportovní za řízení - hřišt ě, stadiony, sportovní areály,

specializované areály apod. V rámci ORP Liberec existuje Koncepce rozvoje t ělovýchovy a sportu, do které je zapojeno cca 300 podnikatelských subjekt ů. Spolková činnost Na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou p ůsobí řada neziskových organizací. T ěch se na území vyskytuje cca 300. Pat ří sem spolky zajiš ťující aktivity pro d ěti a mládež, které jsou lokalizovány p ředevším ve městech Liberec a Jablonec nad Nisou, dále zájmové a sportovní spolky, kulturní a spole čenské spolky, spolky činné v oblasti p řírody a životního prost ředí. Vysoký po čet neziskových organizací v jednotlivých skupinách zajiš ťuje pokrytí území pot řebnými činnostmi a aktivitami a p řispívá tak ke zvyšování atraktivity území pro život. V území IPRÚ je velmi nízká míra spolupráce mezi t ěmito subjekty. Ta je dána nízkou finan ční podporou t ěchto spolk ů tak, aby alespo ň část z nich se mohla profesionalizovat a nabízet služby na vysoké úrovni, o které je v regionu poptávka ve všech oblastech spolkové činnosti. Není nastaveno dlouhodobé financování neziskových organizací a tím není dostate čně zajišt ěno poskytování spole čensky významných služeb, které tyto organizace poskytují. Nedostatek podpory má za d ůsledek i nízkou míru spolupráce mezi NNO navzájem, ale i s dalšími subjekty ve řejné správy, firemního sektoru a školství. Rozvoj spolkové činnosti povede ve zna čné mí ře i ke zvýšení kvality života obyvatel v území. Bydlení Na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou dochází k výstavb ě nových byt ů p ředevším v zázemí m ěst - projevuje se proces suburbanizace. V letech 2005 - 2012 došlo k nejintenzivn ější výstavb ě v obcích Šimonovice a Bed řichov, výstavba nových byt ů probíhá ve všech obcích řešeného území. Tento ukazatel v kombinaci s nár ůstem po čtu obyvatel především migrací poukazuje na atraktivitu řešeného území k bydlení. Intenzita bytové výstavby v letech 2005 - 2012 v jednotlivých obcích řešeného území je uvedena v tabulce níže. Zásadním problémem v celém území IPRÚ je nedostatek sociálního bydlení pro nízkop říjmové a znevýhodn ěné skupiny obyvatel, kte ří v sou časné dob ě musejí často využívat ekonomicky nevýhodných služeb komer čních ubytoven. Město Liberec má zpracovánu Analýzu sociáln ě vylou čených lokalit a ubytoven na území m ěsta Liberec (2015). Na koncepci sociálního bydlení se v dob ě zpracování této strategie teprve pracuje a nejsou proto k dispozici p řesná data. Město Liberec má p řipravenu koncepci prostupného bydlení, jejíž realizace je plánována i prost řednictvím IPRÚ. Informace o azylovém bydlení uvádíme v odstavci týkajícím se sociálních služeb.

Tabulka 27: Intenzita bytové výstavby v území 2005 - 2012 Obec ORP Intenzita bytové výstavby 2005 - 2012 Dlouhý Most Liberec 49,4 Hodkovice nad Mohelkou Liberec 34,7 Chrastava Liberec 11,9 Je řmanice Liberec 83,1 Kryštofovo Údolí Liberec 17,3 Liberec Liberec 28,7 Mníšek Liberec 45,9 Nová Ves Liberec 35,5 Old řichov v Hájích Liberec 34,2 Prose č pod Ješt ědem Liberec 44,7 Stráž nad Nisou Liberec 51,0 Sv ětlá pod Ješt ědem Liberec 20,0 Šimonovice Liberec 215,4 Bed řichov Jablonec nad Nisou 190,3 Dalešice Jablonec nad Nisou 82,0 Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 16,7 Janov nad Nisou Jablonec nad Nisou 29,8 Josef ův D ůl Jablonec nad Nisou 25,9 Lu čany nad Nisou Jablonec nad Nisou 25,6 Maršovice Jablonec nad Nisou 50,1 Nová Ves nad Nisou Jablonec nad Nisou 36,2 Pule čný Jablonec nad Nisou 76,6 Rádlo Jablonec nad Nisou 54,9 Rychnov u Jablonce nad Nisou Jablonec nad Nisou 52,3 Zdroj dat: Český statistický ú řad, 2012

Problémem na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou je zastaralost bytového fondu. Byty vystav ěné v období do roku 1945 tvo ří necelou t řetinu všech byt ů na území obou správních obvod ů, tém ěř 18 % byt ů bylo vystav ěno p řed rokem 1919. Nejvyšší podíl byt ů byl vystav ěn v období let 1971 - 1990. Se stá řím bytového fondu souvisí špatný technický stav byt ů. Energeticky náro čný provoz bytového fondu se promítá do vysokého zatížení domácností výdaji na energie a m ůže se stát rizikem p řispívajícím k sociálnímu vy člen ění rodin s nízkými p říjmy. Snížením náklad ů domácností na energie dojde k podstatnému snížení náklad ů t ěchto domácností na bydlení a tím ke snížení rizika ohrožení sociálním vylou čením. Technický stav byt ů je nutné udržovat pro zajišt ění dostate čně kvalitního bydlení. Zárove ň je třeba zajistit dostate čný fond sociálních byt ů. Vzhledem k trendu stárnutí populace je nutné udržovat bytový fond ve stavu, který nabídne bydlení vhodné pro seniory, osoby se zdravotním postižením, nízkop říjmové skupiny obyvatel a další ohrožené skupiny a zajistí tak realizaci sociální politiky na řešeném území. Stá ří bytového fondu na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 28: Stá ří bytového fondu v SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou SO ORP Liberec SO ORP Jablonec nad Nisou Období Po čet Podíl (%) Po čet Podíl (%) 1919 a d říve 9 723 17,2 3 920 17,9 1920 - 1945 8 103 14,3 3 114 14,2 1946 - 1960 1 505 2,7 280 1,3 1961 - 1970 5 020 8,9 1 702 7,8 1971 - 1980 11 829 20,9 4 726 21,5 1981 - 1990 9 559 16,9 4 435 20,2 1991 - 2000 4 321 7,6 1 908 8,7 2001 - 2011 5 248 9,3 1 512 6,9 nezjišt ěno 1 385 2,4 347 1,6 Celkem 56 693 100,0 21 944 100,0 Zdroj dat: Český statistický ú řad, 2012

Další ob čanská vybavenost Objekty další ob čanské vybavenosti, jako jsou nap říklad obchody, nákupní centra, knihovny, banky apod., jsou lokalizovány p ředevším v centrech řešeného území, m ěstech Liberec a Jablonec nad Nisou, a v ětších obcích ve správních obvodech. Vzhledem k tomu, že v řešeném území p řevládají p ředevším malé obce bez dostate čné vlastní ob čanské vybavenosti, je podmínkou pro pokrytí ob čanskou vybaveností zejména dobrá dopravní infrastruktura pro dojíž ďku do Liberce, Jablonce nad Nisou a dalších v ětších m ěst v území.

Trendy a p ředpoklady Výrazným prvkem pro rozvoj této oblasti v dalším období je posilování spolupráce mezi místními aktéry - ve řejným, nestátním a podnikatelským sektorem. Zárove ň lze využít již navázaných sítí spolupráce v rámci členství obcí a m ěst v mikroregionech (Mikroregion Hrádecko – Chrastavsko, Mikroregion Jizerské podh ůř í, Mikroregion Podralsko, Sdružení obcí Podješt ědí, DSO "Mikroregion Císa řský kámen" a Mikroregion Jizerské hory) a místních ak čních skupinách (Podješt ědí o.s., MAS ob čanské sdružení Rozvoj Tanvaldska, MAS Achát a LAG Podralsko o.s). M ěsto Liberec m ůže využít členství v Národní síti zdravých m ěst ČR. Význam vzájemné spolupráce bude patrný zejména v oblasti zdravotních a sociálních služeb a služeb zam ěstnanosti, na jejichž zabezpe čování bude v dalším období stále v ětší tlak, a to nejen z d ůvodu stárnutí obyvatelstva (zejména v SO ORP Jablonec nad Nisou), ale také z důvodu rozši řování civiliza čních nemocí a nevhodného životního stylu populace , r ůstu kriminálních jev ů (nadpr ůměrný index kriminality v SO ORP Liberec) a zvyšování po čtu sociáln ě znevýhodn ěných ob čan ů (nap ř. m ěstské části Liberce – Je řáb, Františkov; ulice Revolu ční, Dlouhá, Soub ěžná v Jablonci nad Nisou). Potenciál pro rozvoj spočívá v integrovaném p řístupu a optimalizaci sít ě t ěchto služeb, pro kterou má celý region zna čné předpoklady. Zdravotní a sociální služby se navíc vyzna čují nevyváženým a nestabilním systémem financování a nep řehlednou legislativou v četn ě nekoncep čního řešení této

problematiky. Stejn ě tak význam vzájemné spolupráce bude patrný v oblasti podpory služeb zam ěstnanosti skupin ohrožených na trhu práce. Řešené území má v sou časnosti výrazné problémy s kapacitou základních škol (na území Liberce), v dalších letech lze p ředpokládat další nárůst žák ů ZŠ z důvodu p řechodu silných popula čních ro čník ů z MŠ. D ůležité bude rozší ření t ěchto kapacit vhodnou formou tak, aby po následném o čekávaném poklesu po čtu d ětí nebylo nutné rušit mnohá školní za řízení. Zárove ň je nutné na tuto situaci p řipravovat st řední školy. Veškeré školství musí zárove ň reflektovat na požadavky trhu práce . Rozvoj spolupráce se školami bude jednou ze základních podmínek úsp ěšného řešení této situace. V oblasti podpory služeb zam ěstnatelnosti osob ohrožených na trhu práce v řešeném území bude t řeba p řihlédnout k rostoucí mí ře nezam ěstnanosti a absenci pružného uspo řádání organizace práce podporující zam ěstnatelnost rodi čů malých d ětí a lidí nad 50 let. V úvahu je třeba vzít i demografický trend a zvyšování v ěku odchodu do d ůchodu, což má p římý dopad na zm ěnu zam ěstnaneckých skupin a nár ůstu po čtu dlouhodob ě nezam ěstnaných v ohrožených skupinách. Vzhledem ke snižujícímu se tempu p řílivu obyvatel migrací bude klesat také intenzita bytové výstavby (krom ě oblastí zasažených suburbanizací – obce Kryštofovo údolí, Šimonovice, Je řmanice, Rádlo, Pule čný, Dalešice). P řípadný nár ůst poptávky po bydlení bude saturován stávající dostate čnou nabídkou na trhu. V období p řed hospodá řskou krizí navíc bylo realizováno nebo zahájeno n ěkolik reziden čních projekt ů, jejichž bytové objekty po nástupu krize nevykazují plnou obsazenost. V dalším období je nutné zam ěř it podporu na regeneraci panelových sídliš ť (specifický cíl Aktualizace strategie rozvoje statutárního m ěsta Liberec 2014 – 2020), a revitalizaci brownfields na plochy smíšených aktivit s ohledem na jejich situování a minulé využití (zejména pr ůmyslové podniky). V oblasti kultury, sportu a volno časových aktivit lze p ředpokládat další rozši řování nabídky, avšak s ohledem na efektivitu vynaložených náklad ů a udržitelnost za řízení pro volno časovou infrastrukturu. Zárove ň bude nutné udržet dostate čnou úrove ň ob čanské vybavenosti v obcích. V situaci, kdy ve řejná správa disponuje omezenými zdroji , bude r ůst úloha místních aktér ů, neziskových organizací a spolk ů p ři rozvoji kvality života a zvyšování atraktivity území pro život. Spolky mají k tomuto rozvoji vhodný potenciál, ale ze strany ve řejné správy bude t řeba tento potenciál vhodn ě podpo řit tak, aby neziskové organizace na sebe tento úkol mohly převzít.

Infrastruktura

Dopravní infrastruktura Silni ční doprava Územím SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou prochází sí ť silnic skládající se z komunikací I. až III. t řídy. Silni ční sí ť řešeného území je zobrazena na následujícím obrázku.

Obrázek 12: Silni ční sí ť v řešeném území a jeho okolí Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, aktuální k 1. 1. 2014

Silnice I. t řídy

Silnice R35 představuje páte řní trasu spojující Čechy a Moravu. V provozu je řada vzájemn ě nepropojených částí, jejichž dostavba a propojení je jednou z nejvyšších priorit dostavby české silni ční sít ě. Řešeným územím prochází úsek silnice R35 mezi m ěsty Liberec a Turnov. V obci Ohrazenice se tato silnice napojuje na silnici R10 a spojuje tak m ěsta Liberec a Praha a napojuje centrální část Libereckého kraje na českou sí ť dálnic a rychlostních komunikací. Napojení m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou na hlavní m ěsto Praha výrazn ě ovliv ňuje demografickou strukturu obyvatelstva a ekonomický stav území vzhledem k možnosti efektivní dojíž ďky do Prahy za prací nebo vzd ěláním, p řípadn ě řešené území slouží jako spádová oblast pro obyvatele Prahy v oblasti rekreace a víkendových pobyt ů. Vzhledem 56

k úzké vazb ě řešeného území s Prahou má silnice R35 nejvyšší intenzitu dopravy na řešeném území, kvalita silnic I. t řídy je relativn ě vyhovující a problémy se koncentrují zejména na silnice nižších t říd ve správ ě Libereckého kraje. V budoucnu lze navíc o čekávat nár ůst pohybu osob mezi Prahou a řešeným územím, což p ři sou časném stavu povede k dalšímu snížení dopravního spojení a zvýšení vlivu na technický stav komunikací. Správní obvod ORP Jablonec nad Nisou je na silnici R35 napojen prost řednictvím silnice I/65 . Silnice I/35 spojuje řešené území s Polskem a N ěmeckem, konkrétn ě p řes hrani ční p řechod v obci Hrádek nad Nisou. Prochází m ěstem Liberec a pokra čuje severozápadním sm ěrem na Hrádek nad Nisou a dále z Ohrazenic pokra čuje p řes Turnov sm ěrem na Ji čín. S Karlovarským a Ústeckým krajem je řešené území spojeno silnicí I/13 , která v úseku Bílý Kostel nad Nisou – Stráž nad Nisou křižuje se silnicí I/35 a z ní dále pokra čuje p řes m ěsto Frýdlant až k polským hranicím v obci Habartice, kde p ředstavuje významné spojení s Polskem. Spojení mezi centry řešeného území - městy Liberec a Jablonec nad Nisou - tvo ří silnice I/14, která za číná na pr ůtahu m ěstem Liberec (I/35) a vede p řes centrum m ěsta Jablonec nad Nisou. Na území m ěsta Liberec mezi m ěstským pr ůtahem a m ěstskou částí Kunratice byla vybudována její p řeložka ve čty řpruhovém uspo řádání a dále se p ředpokládá realizace následného úseku mezi Kunraticemi a m ěstskou částí Jablonce nad Nisou - Rýnovice. Za městem Jablonec nad Nisou silnice pokra čuje dál sm ěrem na Královehradecký a Pardubický kraj. Dalším významným spojením m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou je silnice vedoucí p řes Vratislavice nad Nisou v trase nové silnice I/14 a dále místní obslužná komunikace vedoucí přes Liberecké m ěstské části Starý Harcov, Nový Harcov a m ěstskou část Jablonce nad Nisou Lukášov. Silnice II. t řídy Západní částí SO ORP Liberec prochází silnice II/270 , která je v obci Jablonné v Podješt ědí spojena se silnicí I/13. P ředstavuje tak spojení řešeného území s oblastí obcí Mimo ň, Doksy a Dubá. Krátký úsek silnice II/277 prochází jižní částí SO ORP Liberec a p ředstavuje spojení místního významu mezi obcí Český Dub a St ředo českým krajem. Silnice II/278 spojuje obce Stráž pod Ralskem - Ose čná - Český Dub - Hodkovice nad Mohelkou a spolu se silnicemi II/270 a II/592 tvo ří významné spojení sídel v jižní části SO ORP Liberec. Silnice II/592 prochází na řešeném území obcemi Ose čná, K řižany, Chrastava (k říží peážní úsek silnic I/13 a I/35), Nová Ves u Chrastavy, Mníšek, kde se napojuje na silnici I/13, která propojuje území s Frýdlantským výb ěžkem.

Jedinou silnicí druhé t řídy na území SO ORP Jablonec nad Nisou je silnice II/287 , která tvo ří spojení mezi silnicemi I/10 a I/65. P ředstavuje tak významné spojení území správního obvodu s páte řní silni ční sítí. Silnice III. t řídy Z podporovaných úsek ů silnic III. t řídy prochází jižní částí území silnice III/27246 , která spojuje podješt ědské obce K řížany – Ho ření paseky. Významnou spojnicí p řecházející p řes Ješt ědský h řeben je silnice III/2784 , která spojuje Sv ětlou pod Ješt ědem s Libercem, a je tedy d ůležitou komunikací pro prostupnost západní části území. Dalším významným podporovaným úsekem je silnice III/2904 z Mníšku do Raspenavy, která tvo ří d ůležitou spojnici severní části území s páte řní silni ční sítí. Všechny tyto úseky jsou horské, s větším p řevýšením, hojn ě využívané na cesty za prací z obcí do Liberce, ale také důležité pro rozvoj cestovního ruchu, nebo ť prostupují Jizerské hory a Ješt ědský h řeben. Stávající silni ční sí ť je na v ětší části území z pohledu propojení sídel dostate čná a poskytuje dobrou dostupnost mezi jednotlivými obcemi řešeného území a jeho centry - městy Liberec a Jablonec nad Nisou. Zhoršenou dopravní dostupnost lze sledovat v malých obcích, které jsou odtrženy od hlavní silni ční sít ě (silnice II. t řídy a výše). Jedná se nap říklad o obce Janovice v Podješt ědí, Cetenov, Zdislava, Všelibice. Vzhledem k tomu, že se jedná o malé obce bez pot řebné vybavenosti (školství, zdravotnictví, sociální služby), p ředstavuje nedostate čné napojení na centra řešeného území problém práv ě z hlediska dostupnosti této vybavenosti. Problémem silni ční sít ě na řešeném území je však jejich nedostate čná kapacita a technický stav. Silnice I. t řídy navíc vzhledem k absenci obchvat ů prochází zastav ěnými centry sídel, která jsou v důsledku intenzivní dopravy zat ěžována hlukem a emisemi. Silnice II. t řídy a nižší jsou v mnoha p řípadech v technicky nevyhovujícím stavu a vyžadují zásadní rekonstrukci. Ne řešení tohoto problému bude vzhledem k vysoké intenzit ě dopravy a silné závislosti menších obcí na dojíž ďce za službami i do zam ěstnání znamenat další zhoršení stavu silni ční sít ě. Dopravní nehodovost Jedním ze stávajících problém ů je také bezpe čnost dopravy, zejména v oblasti s intenzivní dopravou. Nejrizikov ějšími místy v rámci regionu jsou m ěsta Liberec a Jablonec nad Nisou, na silnicích v těchto m ěstech existuje řada úsek ů s častými dopravními nehodami, což je dáno především vysokou intenzitou dopravy. Dle po čtu dopravních nehod se jeví jako nebezpe čné také úseky silnic I/35 a I/14. Dopravní nehody jsou zp ůsobeny mimo lidský činitel také nevyhovujícím technickým stavem vozovek (nap ř. výtluky), srážky s chodci v nebezpe čných a nep řehledných úsecích, srážky se zv ěř í na silnicích mimo zastav ěná území obcí apod. Pro zvyšování bezpe čnosti v doprav ě je nutné v rizikových lokalitách a úsecích odstra ňovat 58

dopravní závady nap ř. úpravou místního řešení dopravy zna čením, odstra ňování bariér omezující p řehlednost, bezpe čnostním řešením k řižovatek a p řechod ů s výstavbou bezpe čnostních prvk ů a nutnou údržbou silnic, jelikož v případ ě ne řešení se bude technický stav v důsledku intenzivní dopravy a vlivu po časí v zimních m ěsících dále zhoršovat, což povede k dalšímu snižování dopravní bezpe čnosti. Velký význam v tomto ohledu mají inteligentní dopravní systémy. Zatím jsou využívány spíše pilotn ě, nap ř. teplotní čidla, pomocí nichž je regulována údržba vozovek v zimním období, napomáhají plynulosti a bezpe čí provozu. Intenzita silni ční dopravy Dle výsledk ů posledního s čítání dopravy realizovaného v roce 2010 je nejintenzivn ější provoz v řešeném území na silnici R35 a I/35. Úsekem mezi obcí Hodkovice nad Mohelkou a mimoúrov ňovou k řižovatkou v Rádelském Mlýn ě (se silnicí I/65 - odbo čka na Jablonec nad Nisou) projede za den cca 24 000 motorových vozidel, na území obce Liberec je intenzita dopravy na pr ůtahu m ěstem daleko vyšší, cca 36 000 motorových vozidel za den. Mezi obcemi Liberec a Bílý Kostel nad Nisou je na této komunikaci intenzita dopravy cca 14 000 až 17 000 motorových vozidel za den, ve zbylém úseku na řešeném území se intenzita pohybuje kolem 4 000 motorových vozidel za den. Je však pravděpodobné, že dopravní intenzity na silnici R35 a I/35 jsou v sou časné dob ě vyšší díky otev ření nového hrani čního přechodu v Hrádku nad Nisou, který za čali využívat nákladní dopravci. Dalšími silnicemi s vysokou intenzitou dopravy je komunikace I/65 s dopravní intenzitou kolem 8 000 motorových vozidel za den a dále úsek silnice I/14 mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, kde se dopravní intenzita pochybuje kolem 9 000 motorových vozidel za den. K významným komunikacím s ohledem na intenzitu dopravy jsou dále silnice I/13 spojující Liberec s Ústeckým krajem, Karlovarským kraje (intenzita p řes 9 000 motorových vozidel za den), Frýdlantskem (intenzita necelých 5 000 motorových vozidel za den) a dále Polskem a silnice II/270. Intenzita na vybraných komunikacích řešeného území je uvedena na následujícím obrázku.

Obrázek 13: Intenzita dopravy SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2012 Doprava v klidu (parkování) Problémem v oblasti parkování je p ředevším koncentrace parkovacích míst v centrech m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou, chybí naopak parkovací místa v mimojádrových územích a na sídlištích. Chybí také parkovací místa na okrajích t ěchto m ěst s návazností na udržitelné druhy dopravy, zejména městskou hromadnou dopravu, které by umožnila autem dojížd ějícím osobám navázat na MHD, čímž by došlo ke snížení intenzity dopravy v městských centrech, v případ ě Liberce je vhodným místem plocha mezi železni ční stanicí a autobusovým nádražím, která navazuje na systém ve řejné osobní dopravy. Zárove ň chybí parkovací místa v centrech cestovního ruchu, jako je nap ř. Bed řichov, ale i n ěkteré části Josefova Dolu a Janova nad Nisou, ZOO Liberec, IQLANDIA, Severo české muzeum. Potenciál ke zlepšení parkovací situace je ve využití systém ů P+R, K+R, B+G, B+R. Železni ční doprava Řešeným územím neprochází žádná železni ční tra ť náležící do mezinárodní koridorové sít ě (pouze koridor kombinované dopravy AGTC), chybí dobré napojení na vysokorychlostní železni ční trat ě. Nevyhovující je technický stav železni ční sít ě, zejména z pohledu elektrizace, 60

ale i sm ěrových a výškových parametr ů, které odpovídají období jejich vzniku (koncem 19. století). Řešení nevyhovujícího spojení aglomerace s vnitrozemím, zejména s Prahou, spo čívá v realizaci tzv. „5. železni čního koridoru“. Na hlavní železni ční sí ť je území napojeno železni ční tratí Liberec – Turnov, z Turnova pak existuje napojení na Prahu a Pardubice. Na následujícím obrázku je zobrazena železni ční sí ť na řešeném území.

Obrázek 14: Železni ční sí ť v řešeném území a jeho okolí Zdroj: České dráhy, a.s., mapa železni ční sít ě, 2014

Řešeným územím prochází následující železni ční trat ě: 030 (Pardubice -) Jarom ěř – Liberec - železni ční tra ť spojuje m ěsto Liberec s dalšími obcemi řešeného území, jedná se obce Je řmanice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Hodkovice nad Mohelkou. Dále tra ť pokra čuje do m ěsta Turnov, odkud existuje napojení na Prahu a Pardubice. Tato tra ť je jako terciérní tra ť sou části systému AGTC a MD ČR usiluje o její za řazení do evropské sít ě TEN-T v úseku Praha – Zho řelec.

036 Liberec - Tanvald – Harrachov - železni ční tra ť 036 vzájemn ě spojuje centra vymezeného území - města Liberec a Jablonec nad Nisou. Za Jabloncem nad Nisou tra ť dále pokra čuje p řes Novou Ves nad Nisou sm ěrem na m ěsto Tanvald a Harrachov. Tra ť dále pokra čuje sm ěrem do Polska, p řičemž úsek mezi Harrachovem a žst. Szklarska Por ęba-Górna byl zrekonstruován a v roce 2010 zprovozn ěn pro pravidelnou osobní dopravu. Jde též o významnou tra ť pro rozvoj cestovního ruchu. V Liberci je tato trať napojena na celostátní trat ě 030, 037, 086 a 089. Velmi p řínosné by bylo zavést p římé vlaky Jelenia Góra – Harrachov – Tanvald – Jablonec nad Nisou – Liberec. 61

037 Liberec - Černousy - tra ť 037 vede z m ěsta Liberec severním sm ěrem a na řešeném území dopravn ě spojuje obce Stráž nad Nisou, Mníšek a Old řichov v Hájích. Tra ť dále pokra čuje p řes Frýdlant a Černousy do Polska a p ředstavuje tak železni ční napojení řešené oblasti na Polsko, ale v sou časné dob ě pouze pro nákladní dopravu. 086 Liberec - Česká Lípa - tra ť tvo ří významné spojení m ěsta Liberec, jakožto centra Libereckého kraje, a m ěsta Česká Lípa. V rámci řešeného území tra ť p ředstavuje železni ční spojení obcí Kryštofovo Údolí, K řižany, Zdislava, Rynoltice a Jablonné v Podješt ědí. 089 Liberec - Zittau (-Rybništ ě/Seifhennersdorf) - tra ť spojuje v rámci řešeného území město Liberec s obcemi Chrastava, Bílý Kostel nad Nisou a Hrádek nad Nisou. Tra ť dále pokra čuje p řes Polsko a N ěmecko do m ěsta Varnsdorf, kde se rozdvojuje ve sm ěru na Rybništ ě a Seifhennersdorf. Tra ť 089 p ředstavuje napojení řešeného území na regionální německou železni ční sí ť p řes m ěsto Žitava (Zittau). Letecká doprava Na řešeném území se dle Analýzy dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2013) nachází 3 letišt ě. Letišt ě Liberec je stanoveno jako mezinárodní neve řejné letišt ě s vn ější hranicí (ICAO kód: LCLB). Nachází se p řibližn ě 2,5 km od centra m ěsta a je dob ře napojeno na komunika ční sí ť m ěsta. Na letišti sídlí letecká záchranná služba, která využívá i nov ě postavený heliport v Krajské nemocnici Liberec, Policie ČR a Armády ČR. Provozovatel letišt ě, Aeroklub Liberec, o.s., zde vykonává sportovní a výcvikové lety. Letišt ě Liberec má pozastavený statut ve řejného mezinárodního letišt ě do doby rekonstrukce vzletové a p řistávací dráhy, zám ěr využití letišt ě Liberec je uveden v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje vydaných na konci roku 2011. Letišt ě Hodkovice nad Mohelkou je vzdáleno cca 2 km od centra m ěsta. Letišt ě je vedeno jako ve řejné letišt ě, provozovatelem letišt ě je Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou a je využíváno pro sportovní a výcvikové lety. Letišt ě Český Dub je využíváno pouze pro soukromé a rekrea ční lety hangárových ultralehkých letadel. Vzhledem k malému významu všech zmín ěných letiš ť s žádným z nich není po čítáno v rámci Politiky územního rozvoje České republiky. Vodní doprava Na řešeném území se nenachází žádná forma vodní dopravy. Jedinou formou lodní dopravy v Libereckém kraji je rekrea ční plavba na Máchov ě jeze ře. Cyklistické stezky Nejvýznamn ější cyklotrasou procházející řešeným územím je mezinárodní cyklokoridor „ODRA - NISA“, který má trasu Žitava – Hrádek nad Nisou – Liberec, p řípadn ě v její horské variant ě – Liberec – Dlouhý Most – Rychnov u Jablonce nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy). Z hlediska cykloturistiky je významná i celostátní cyklotrasa č. 22 Náchod – 62

Vrchlabí – Harrachov – Jizerka – Old řichov v Hájích – Chrastava a cyklomagistrála Plou čnice v obci Ose čná. Z regionálního a místního pohledu je sí ť cyklostezek na řešeném území nedostate čná. Ve větších m ěstech chybí pot řebná cyklistická infrastruktura pro využití této dopravy k dojíž ďce do školy či zam ěstnání, chybí doprovodná infrastruktura ve m ěstech a obcích pro možnost „zdržení“ cyklisty v území. Na území m ěst a obcí navíc existují kritické úseky pr ůjezd ů cyklist ů. Sí ť cyklostezek i mimo zastav ěné území jednotlivých obcí je nedostate čná a nepokrývá potenciál území, který krom ě p řepravy spo čívá také v cykloturistice a cestovním ruchu. Jednotlivé cyklostezky jsou rozd ěleny nepropojenými úseky a mnohdy je tak nutné využít rušných silnic s intenzivní dopravou. Pro cykloturisty chybí vhodné propojení v koridoru Liberec-Frýdlant, což by p řisp ělo ke zvýšení bezpe čnosti st řetu cyklist ů a automobilové dopravy. Dopravní obslužnost Za dopravní obslužnost je považováno zajišt ění dopravy pro ve řejnost po všechny dny v týdnu, a to zejména z důvodu dojíž ďky do škol, zam ěstnání, zdravotnických a sociálních služeb, na ú řady apod. Vzhledem k tomu, že v ětšina této vybavenosti se nachází p ředevším v centrech řešeného území, tedy m ěstech Liberec a Jablonec nad Nisou, je v rámci dopravní obslužnosti d ůležité p ředevším dopravní napojení okolních obcí na tato m ěsta. Pokles po čtu cestujících v hromadné doprav ě z let 2011-2012 se od roku 2013 poda řilo zastavit. P řesto je odliv cestujících z hromadné dopravy k individuální automobilové doprav ě zna čným rizikem z pohledu vzniku kongescí, vyšší zát ěže životního prost ředí a úpadku systému hromadné dopravy. Řešené území je zapojeno do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje (IDOL). V rámci IDOL lze využít železni ční dopravu, p řím ěstskou autobusovou dopravu a městskou hromadnou dopravu. Do tohoto systému jsou zapojeni následující dopravci: BusLine, a.s., České dráhy, a. s., ČSAD Česká Lípa a.s., ČSAD Liberec, a.s., Dopravní podnik m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s., GW Train Regio, a. s. a Vogtlandbahn - GmbH. V rámci železni ční dopravy je majoritním provozovatelem na řešeném území spole čnost České Dráhy, a.s. Linky této spole čnosti p ředstavují spojení okolních obcí s městy Liberec a Jablonec nad Nisou a také napojení na celostátní železni ční sí ť a zahrani čí. Krom ě Českých drah zde p ůsobí také spole čnost GW Train Regio a.s., která provozuje vlakovou linku na trase Liberec - Tanvald - Harrachov - Szklarska Por ęba Górna a n ěmecký železni ční dopravce Vogtlandbahn, provozující vlakovou linku na trase Liberec - Žitava - Rybništ ě. Obce řešeného území jsou propojeny s jeho centry prost řednictvím p řím ěstské autobusové dopravy, která je provozována spole čnostmi ČSAD Liberec a Busline, a.s. P řím ěstská doprava krom ě napojení obcí na m ěsta Liberec a Jablonec nad Nisou p ředstavuje také napojení území na významná m ěsta jeho okolí, nap říklad Turnov, Frýdlant, Mnichovo Hradišt ě, Mladá Boleslav a také napojení na Polsko, konkrétn ě obce Bogatynia, Zawidów, 63

Sulików/Zgorzelec a Sieniawka. Do řešeného území zasahují také linky p řím ěstské autobusové dopravy ČSAD Česká Lípa, a.s. Odbavovací prostory pro cestující mezim ěstské dopravy a zázemí pro provoz autobusového nádraží v Liberci jsou řešeny již od devadesátých let 20. století pouze provizorn ě. Tento stav lze prakticky od za čátku provozu tohoto za řízení ozna čit jako nouzové řešení, které však trvá již 20 let. V Jablonci nad Nisou je zázemí pro cestující a provoz nádraží taktéž nedostate čné. V obou m ěstech je jen minimáln ě řešen p řestup mezi r ůznými typy dopravy (mezim ěstská, MHD, IAD...). Stávající parkovišt ě sousedící s nádražími mají zejména v pracovní dny zcela nedostate čnou kapacitu. Provozovatelem m ěstské hromadné dopravy na území Liberce, Jablonce nad Nisou a jejich přím ěstských obcí je Dopravní podnik m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. (dále jen DPMLJ). Na území m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou je MHD zajiš ťována tramvajovými linkami o celkové délce 35 km. Speciálním druhem tramvajové dopravy je linka č. 11, která spojuje Liberec s městem Jablonec nad Nisou. V oblasti tramvajové dopravy je nutná dostavba úsek ů v nepropojených oblastech a rekonstrukce úsek ů, které jsou ve špatném technickém stavu v četn ě p řípadné modernizace signaliza čního zna čení pro zajišt ění vyšší dopravní bezpe čnosti. Autobusové linky m ěstské hromadné dopravy zajiš ťují krom ě samotné dopravní obslužnosti města Liberce také obslužnost p řilehlých obcí Stráž nad Nisou, Šimonovice a Kryštofovo Údolí. M ěstská hromadná doprava m ěsta Jablonec nad Nisou pokrývá krom ě samotného města následující obce: Bed řichov, Janov nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Lu čany nad Nisou, Pule čný a Rychnov u Jablonce nad Nisou. Na autobusové doprav ě MHD Liberec a Jablonec nad Nisou se ve form ě subdodávky podílí také spole čnost Busline, a.s. Vzhledem k probíhajícímu procesu stárnutí obyvatelstva je nutné pro zajišt ění mobility senior ů a osob s omezeným pohybem rozvíjet bezbariérové prost ředky m ěstské hromadné dopravy. Zárove ň je nutné navyšovat a optimalizovat kapacity jednotlivých linek MHD, aby nedocházelo k jejich nedostatku, nebo naopak k výraznému nenapl ňování stávajících kapacit . S ohledem na snižování zne čiš ťování ovzduší je pot řeba postupn ě nahrazovat stávající vozový park nízkoemisními a bezemisními vozy využívajícími alternativní pohon. Pro v ětší komfort cestujících by bylo také vhodné sjednotit systém odbavení cestujících nap říč Integrovaným dopravním systémem. V sou časné dob ě v systému koexistuje n ěkolik odbavovacích systémů (až 3 systémy v rámci jednoho spoje).

Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Hlavním provozovatelem vodovodní sít ě na řešeném území je spole čnost Severo české vodovody a kanalizace, a.s. (S ČVaK). Ta na území SO ORP Liberec pln ě zásobuje obce Jeřmanice, Dlouhý Most, Bílý Kostel nad Nisou, Stráž nad Nisou a Chotyn ě, částe čně pak 64

obce Bílá, Cetenov, Český Dub, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Kryštofovo údolí, Jablonné v Podješt ědí a Ose čná. V obcích Jan ův D ůl, Prose č pod Ješt ědem a v částech obcí Mníšek, Old řichov v Hájích, Nová Ves a Šimonovice je provozovatelem vodovodní sít ě samotná obec. Vodovody spole čnosti S ČVaK a obecní vodovody v některých obcích dopl ňují individuální soukromé vodovody. S ČVaK provozuje vodovodní sí ť také na území SO ORP Jablonec nad Nisou. Napojení obyvatel na vodovodní sí ť je v řešeném území na vysoké úrovni. Všechny obce mají podíl obyvatel napojených na vodovodní sí ť v intervalu 98 až 100 %, konkrétn ě stoprocentní napojení obyvatel je v obcích Chotyn ě, Janovice v Podješt ědí, Jan ův D ůl, Kryštofovo Údolí, Všelibice a Zdislava na území SO ORP Liberec a obce Bed řichov, Dalešice, Maršovice a Rádlo. Problémem je technický stav zejména starších vodovodních řád ů, kde m ůže docházet ke ztrátám pitné vody a neplánovaným odstávkám v důsledku technických závad. V příloze A6 je uveden podíl obyvatel napojených na vodovodní sí ť v obcích správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností Liberec a Jablonec nad Nisou, v příloze B4 je zobrazena vodovodní sí ť na tomto území. Kanalizace a čišt ění odpadních vod V obcích Liberec, Jablonec nad Nisou a Stráž nad Nisou je vybudován spole čný kanaliza ční systém, který je ukon čený čistírnou odpadních vod v Liberci, která má kapacitu 190 000 EO 3. Území mimo m ěsta Liberec a Jablonec nad Nisou je z pohledu odkanalizování a čišt ění odpadních vod nedostate čně řešeno. Na území SO ORP Liberec je kanalizace s napojením na čistírnu odpadních vybudována pouze ve 13 obcích ( Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chotyn ě, Chrastava, Jablonné v Podješt ědí, Liberec, částe čně v obci Mníšek, velmi malá část v obci Nová Ves, Ose čná, Stráž nad Nisou, Šimonovice a Všelibice). Na území SO ORP Jablonec nad Nisou je kanalizace zakon čená čistírnou odpadních vod vybudována v 8 obcích. Obce Bed řichov, Jablonec nad Nisou, Lu čany nad Nisou a Nová Ves nad Nisou jsou kanaliza čními systémy napojeny na čistírnu odpadních vod v Liberci. Obec Pule čný je částe čně napojena na čistírnu odpadních vod v obci Rychnov u Jablonce nad Nisou, obce Janov nad Nisou a Maršovice mají ČOV vlastní. Na řešeném území se nachází 18 obcí, v kterých není vybudována kanaliza ční sí ť napojená na čistírnu odpadních vod. Z pohledu podíl ů napojených obyvatel na kanalizaci je odkanalizování nedostate čné také v obcích s vybudovanou kanalizací. Kanalizace bývá vybudována p ředevším v centrech obcí a m ěst a v jejich okrajových částech tak odkanalizování chybí. Cílem v oblasti technické infrastruktury by m ěla být výstavba kanaliza čních sítí, p řípadn ě jejich rozši řovaní do okrajových částí obcí a v rámci budování čistíren odpadních vod zvážit možnosti napojení více obcí na jednu ČOV. Rozvoj technické infrastruktury je brzd ěn dlouhodobými provozními smlouvami na vodohospodá řskou

3 EO - ekvivalentní obyvatel - um ěle zavedená jednotka, která p ředstavuje produkci odpadní vody 150 l/den a produkci zne čišt ění 60g BSK5/den. 65

infrastrukturu se soukromými provozovateli do roku 2022, které snižují možnost čerpání dotací na vodovody a kanalizaci, kdy je evropskou komisí dotace vodárenství fungujícího na provozním modelu nep římou podporou soukromých firem. Podíl obyvatel napojených na kanalizaci v jednotlivých obcích na území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou je uveden v příloze A6, v příloze B5 je zobrazena kanaliza ční sí ť na tomto území. Energetika 4 Zásobování elektrickou energií Na řešeném území se nenachází žádné velké zdroje elektrické energie dodávající elektrickou energii do nad řazené soustavy spole čnosti ČEPS a.s. K nejvýznamn ějším místním zdroj ům pat ří spole čnosti Teplárna Liberec a.s. a spalovna komunálního odpadu Termizo a.s., ve kterých je elektrická energie vyráb ěna v kombinaci s teplem. V území se nachází také další malé místní zdroje elektrické energie, které ve spole čnostech vyrábí elektrickou energii, některé z nich využívají alternativních zdroj ů energie. Území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou je napojeno na p řenosovou soustavu ČR vedení 220 kV a 400 kV, distribuci po území zajiš ťuje jako jediný subjekt na území Libereckého kraje spole čnost ČEZ distribuce a.s. v nap ěť ových hladinách, 110 kV, 35 kV, 22 kV a 10 kV. Distribu ční sí ť je řešena prost řednictvím vrchního vedení, v oblastech s hustou zástavbou jsou podzemní kabelové rozvody vysokého nap ětí. V posledních letech v důsledku rozvoje lokalit na území SO ORP Liberec (například výstavba pr ůmyslové zóny v Liberci) dochází k nár ůstu odb ěru elektrické energie. Stávající p řívodní sí ť VVN do oblasti Liberce byla posílena realizací dalšího vedení VVN 110 kV Bezd ěč ín- Šimonovice. Zásobování plynem Na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou provozuje distribu ční soustavu zásobování plynem spole čnost RWE Gas Net, s.r.o. Distribu ční soustava zásobování plynem prochází všemi obcemi řešeného území. Podíl napojených obyvatel na plynofikaci se mezi jednotlivými obcemi výrazn ě liší. Nejvyšší podíly napojených obyvatel jsou v obcích Hrádek nad Nisou, Dalešice a Jablonec nad Nisou s více než 75 % obyvatel napojených na plynofikaci, na druhou stranu se na řešeném území nachází obce, jejichž podíly napojení na zásobování plynem jsou menší než 10 %. V těchto obcích p řevládá vytáp ění pevnými palivy, které je obyvateli preferováno kv ůli vysokým cenám plynu. Vytáp ění pevnými palivy negativn ě ovliv ňuje kvalitu ovzduší zejména v topné sezón ě (zimní m ěsíce). Ke zlepšení přisp ěje p řípadná podpora vým ěny kotl ů a zateplení na snížení energetické náro čnosti budov.

4 data v kapitole Energetika jsou platná k 31.12.2013 66

Podíly obyvatel napojených na distribu ční soustavu zásobování plynem v jednotlivých obcích SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou jsou uvedeny v tabulce v příloze A6, distribu ční soustava zásobování plynem je zobrazena v příloze B6. Zásobování teplem Na řešeném území se nachází 7 soustav centrálního zásobování teplem. K nejvýznamn ějším pat ří soustavy v Liberci a soustava v Jablonci nad Nisou. Teplárna v Liberci spole čně se spalovnou komunálního odpadu Termizo a.s. zásobuje cca 19 000 domácností, 150 zástupc ů terciální sféry a 19 pr ůmyslových podnik ů. Soustava ve m ěst ě Jablonec nad Nisou zásobuje cca 10 000 domácností. Ve m ěst ě Liberec a dříve Jablonec nad Nisou je problémem zastaralost, p říliš velký rozsah a špatný technický stav rozvodné sít ě s nedostate čnou izolací potrubních rozvod ů, který vede k vysokým tepelným ztrátám a tím i zvyšování cen tepla pro koncové spot řebitele. Soustava je zde p ředimenzovaná z dob, kdy dodávala páru pro technologické pot řeby pr ůmyslových podnik ů, které v sou časné dob ě již této možnosti nevyužívají (v ětšina zanikla). Provedením rekonstrukce a modernizace sít ě centrálního zásobování teplem ve m ěstech Liberec a Jablonec nad Nisou dojde ke snižování tepelných ztrát a tím ke zvyšování efektivity této soustavy. Modernizace samotných objekt ů tepláren krom ě dalšího zkvalitn ění dodávky tepla umožní navýšení podílu elektrické energie vyráb ěné sou časn ě s teplem. M ěsto Jablonec nad Nisou problematiku dodávky tepla aktivn ě řeší, od roku 2013 je 100% akcioná řem spole čnosti Jablonecká energetická a.s. a k listopadu 2015 je již prakticky dokon čena 1. etapa řízené likvidace parní SCZT. Krom ě velkých soustav zásobování teplem v Liberci a Jablonci nad Nisou jsou v obcích Chrastava, Jablonné v Podješt ědí, Hrádek nad Nisou a Český Dub provozovány malé soustavy centrálního zásobování teplem, které dodávají teplo do hlavn ě bytového sektoru z blokových nebo domovních kotelen. Seznam soustav centrálního zásobování teplem je uveden v následující tabulce: Tabulka 29: Obce s centrálním zásobováním teplem a jejich provozovatelé Obec Provozovatel Teplárna Liberec, a.s. Liberec Termizo a.s. (Spalovna dodávající teplo do CZT). Warmnis spol. s r. o. (n ěkteré areály, nap ř. Tipsport Aréna) Chrastava Město Chrastava Hodkovice nad Mohelkou Teplo Hodkovice n. M. s.r.o. Jablonec nad Nisou Jablonecká energetická, a.s. Zdroj: Územn ě energetická koncepce Libereckého kraje, 2013 Soustavy centrálního zásobování teplem na řešeném území jsou zobrazeny na map ě v příloze B7. Pro řešení problematiky centrálního zásobování teplem a oblasti energetiky obecn ě je pot řeba vypracovat energetickou koncepci, která vymezí priority a opat ření v této oblasti a bude závazným dokumentem pro další rozvoj území.

Trendy a p ředpoklady Zvyšování mobility obyvatelstva je hlavním trendem posledních 20 let. V sou časnosti již kapacitn ě nevyhovující dopravní sít ě (zejména silni ční a železni ční) budou zat ěžovány stále větší intenzitou dopravních prost ředk ů a r ůstu problém ů s parkováním. Vysoká intenzita individuální automobilové dopravy může vést ke zhoršování dopravní obslužnosti a poklesu významu ve řejné hromadné dopravy, ale také ke zhoršení zne čišt ění ovzduší. Zárove ň m ůže docházet ke snižování bezpe čnosti v okolí vysoce frekventovaných dopravních úsek ů. Nedosta čující železni ční napojení regionu na dopravní koridory v četn ě nevyhovujícího technického stavu dopravní (silni ční) infrastruktury m ůže p ůsobit také jako limitující faktor pro rozvoj oblasti – příchod investor ů, návšt ěvník ů, apod. P ředpokladem pro zajišt ění udržitelné dopravy je rozši řování kapacity infrastrukturní sít ě, podpora ve řejné hromadné dopravy v četn ě alternativních zp ůsob ů dopravy (cyklodoprava, apod.), zvyšování bezpe čnosti dopravy a koncep ční p řístup k řešení dopravní situace v území. Vhodným nástrojem je vytvá ření plánu mobility, p řípadn ě jiných dopravn ě-strategických dokument ů. Předpokladem snižování zranitelnosti území a zvyšování kvality života v regionu p ředstavují investice do technické infrastruktury . Modernizace a výstavba infrastrukturní sít ě v četn ě podpory ekologického vytáp ění budou v následujícím období siln ě podporovány EU.

Životní prost ředí Složky životního prost ředí Geologie Řešené území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou má ekonomický potenciál vzhledem k existenci ložisek nerostných surovin. T ěch se na řešeném území nachází celkem 47 a představují zdroje následujících surovin: cihlá řská surovina, št ěrkopísky, vápenec, stavební kámen, dolomit, technické suroviny, rašelina, hn ědé uhlí a radioaktivní suroviny. Kolem ložisek nerostných surovin jsou vymezena ochranná pásma ložisek nerostných surovin. Po čty jednotlivých druh ů ložisek nerostných surovin na území ORP Liberec a Jablonec nad Nisou jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 30: Po čty ložisek nerostných surovin na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Druh ložiska nerostných surovin SO ORP Liberec SO ORP Jablonec nad Nisou

Bilancovaná ložiska výhradní 25 2

Evidovaná ložiska nevýhradní 10 0

Nebilancovaná ložiska 11 0

Celkem 46 2

Zdroj: Územn ě analytické podklady SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou, 2012 S prob ěhlou t ěžbou nerostných surovin souvisí existence sesuvných a poddolovaných území a starých d ůlních d ěl. Ty se nachází p ředevším v severozápadní části SO ORP Liberec a východní části SO ORP Jablonec nad Nisou. Vodní prost ředí Území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou se nachází na hlavním evropském rozvodí. Voda z tohoto území je odvád ěna vodním tokem Labe do Severního mo ře a vodním tokem Odra do Baltského mo ře. Významné toky na řešeném území jsou Albrechtický potok, Černá Nisa, Fojtka, Harcovský potok, Janovodolský potok, Je řice, Lužická Nisa, Old řichovský potok, Slunný potok, Spojovací potok, Ješt ědský potok, Panenský potok, Plou čnice, Mohelka, Zábrdka, Rýnovická Nisa a Kamenice. Po celém řešeném území se nachází vodní plochy, jedná se p ředevším o rybníky a údolní nádrže vybudované za vodohospodá řskými a protipovod ňovými ú čely. K nejvýznamn ějším vodním nádržím na území SO ORP Liberec pat ří vodní díla uvedená v následující tabulce:

Tabulka 31: Významná vodní díla na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou

Vodní dílo Vodní tok Funkce Akumulace vod pro pr ůmysl, ochrana p řed povodn ěmi, Fojtka Fojtka rekreace Mlýnice Albrechtický potok Ochrana p řed povodn ěmi, chov ryb, rekreace Akumulace vod pro pr ůmysl, ochrana p řed povodn ěmi, Harcov Harcovský potok rekreace Josef ův D ůl Kamenice Akumulace vod pro pr ůmysl, ochrana p řed povodn ěmi Bed řichov Černá Nisa Výroba elektrické energie, ochrana p řed povodn ěmi Ochrana p řed povodn ěmi, rekreace, chov ryb, výroba Mšeno Mšenský potok elektrické energie Zdroj: Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Libereckého kraje, 2004 Vodní plochy pokrývají necelé procento území SO ORP Liberec a více než 2 % SO ORP Jablonec nad Nisou. Podíly vodních ploch na území jednotlivých obcí řešeného území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 32: Podíl vodních ploch na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou z celkové vým ěry SO ORP Obec Podíl vodních ploch (%) Liberec Dlouhý Most 0,7 Liberec Hodkovice nad Mohelkou 0,9 Liberec Chrastava 1,4 Liberec Je řmanice 0,3 Liberec Kryštofovo Údolí 0,2 Liberec Liberec 0,9 Liberec Mníšek 0,5 Liberec Nová Ves 0,8 Liberec Old řichov v Hájích 0,5 Liberec Prose č pod Ješt ědem 0,5 Liberec Stráž nad Nisou 1,2 Liberec Sv ětlá pod Ješt ědem 0,1 Liberec Šimonovice 0,3 Jablonec nad Nisou Bed řichov 2,4 Jablonec nad Nisou Dalešice 0 Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 1,9 Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou 0,7 Jablonec nad Nisou Josef ův D ůl 7,8 Jablonec nad Nisou Lu čany nad Nisou 0,2 Jablonec nad Nisou Maršovice 0 Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou 0,8 Jablonec nad Nisou Pule čný 0,1 Jablonec nad Nisou Rádlo 0,4 Jablonec nad Nisou Rychnov u Jablonce nad Nisou 0,4 Celkem SO ORP Liberec 0,9 Celkem SO ORP Jablonec nad Nisou 2,2 Zdroj: Český statistický ú řad, data pro územn ě analytické podklady, 2011

Vodohospodá řsky významné z hlediska p řirozené akumulace vod jsou zdroje podzemních vod na území SO ORP Liberec a povrchových vod na území SO ORP Jablonec nad Nisou, jedná se o území pat řící k těm nejbohatším na podzemní vody v rámci ČR. Na řešené území zasahují dv ě vymezené chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod - CHOPAV Jizerské hory (povrchové vody) a CHOPAV Severo česká k řída (podzemní vody). Tyto oblasti pokrývají cca 60 % řešeného území. Vzhledem k reliéfu území a tvaru povodí jsou na řešeném území vytvo řeny podmínky pro vznik povodní. Pro ú čely zabra ňování a snižování škod zp ůsobených povodn ěmi jsou téměř na všech významných tocích na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou stanovena záplavová území, konkrétn ě se jedná o vodní toky Ješt ědský, Panenský, Harcovský potok, Je řice, Černá Nisa, Lužická Nisa, Kamenice, Mohelka a Rýnovická Nisa. V rámci záplavových území existují také aktivní zóny záplavového území, tedy lokality, na kterých v případ ě povodní dochází k vyššímu riziku ohrožení lidského zdraví, života a majetku. Dále jsou vymezena území ohrožená zvláštní povodní pod vodními díly Bed řichov, Josefův Důl, Fojtka, Mlýnice, Harcov a Mšeno. Vymezená záplavová území p ředstavují významný limit pro rozvoj území v těchto v oblastech. Na následujícím obrázku je vyobrazena mapa, která obsahuje vodní toky, vodní plochy, ochranná území a záplavová území v SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou.

Obrázek 15: Vodní režim na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Zdroj: Arc ČR 500

Kvalita vod je ovliv ňována p ředevším intenzivní dopravou a pr ůmyslem v pr ůmyslových centrech ve m ěst ě Liberec, dále kvalita povrchových vod je ovlivn ěna i chyb ějící splaškovou kanalizací. Environmentální zát ěž na vodní toky tak p ůsobí p ředevším podél hlavních dopravních tah ů v území, kolem kterých je vedena urbanizace území. Jedná se p ředevším o obce Liberec, Jablonec nad Nisou, Chrastava, Jablonné nad Nisou a Hrádek nad Nisou.

Ovzduší Území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou pat ří k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Co se tý če limit ů pro ochranu zdraví, je na vymezeném území p řekra čován imisní limit benzo(a)pyrenu, v případ ě SO ORP Liberec na 12 % území, v případ ě SO ORP Jablonec nad Nisou na 9 % území. Jedná se p ředevším o území m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou a oblasti okolo hlavních dopravních tah ů, kde je toto zne čišt ění zp ůsobeno intenzivní automobilovou dopravou. Ostatní ukazatele ochrany lidského zdraví, imisní limity PM 10 , 72

NO 2, benzen a PM 2,5 nejsou v řešeném území p řekra čovány. Zdrojem emisí benzo(a)pyrenu může být pr ůmyslová činnost, doprava i emise z lokálních topeniš ť. Samostatn ě m ěř eným limitem pro ochranu zdraví je p řízemní ozón. Tento limit je na území SO ORP Jablonec nad Nisou p řekra čován na více než čtvrtin ě území. P řízemní ozon je sekundární zne čiš ťující látkou v ovzduší, která nemá vlastní významný emisní zdroj. Vzniká za ú činku slune čního zá ření komplikovanou soustavou fotochemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (NO x), t ěkavými organickými látkami (VOC) a dalšími složkami atmosféry. Podíly plochy území s překro čením limit ů z celkové plochy řešeného území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 33: P řekro čení imisních limit ů na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou, podíl (%) z celkové plochy správního obvodu Souhrn

SO ORP PM 10 NO 2 Benzen PM 2,5 Benzo(a)pyren překro čení O3 LV Jablonec nad Nisou 0 0 0 0 12 12 25,6 Liberec 0 0 0 0 9 9 3,7 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, emisní bilance ČR 2012 Z celkového pohledu pat ří Liberecký kraj ke kraj ům, které vypoušt ěnými emisemi zne čiš ťujících látek nejmén ě p řispívají ke zne čišt ění ovzduší v České republice. Je nejmenším producentem oxid ů dusíku (NO x), druhým nejmenším producentem tuhých zne čiš ťujících látek (TZL), oxidu si řičitého (SO 2), t ěkavých organických látek (VOC) a t řetím nejmenším producentem oxidu uhelnatého (CO) a amoniaku (NH 3). Ro ční produkce emisí zne čiš ťujících látek v roce 2012 v jednotlivých krajích České republiky je uvedena v následující tabulce. Tabulka 34: Emise vybraných zne čiš ťujících látek ze zdroj ů na území jednotlivých kraj ů v roce 2012 TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Kraj [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] Hlavní m ěsto Praha 2 844,1 413,4 8 184,9 16 468,5 11 760,0 387,3 St ředo český kraj 11 017,5 21 229,4 32 138,6 76 324,5 20 748,4 9 767,4 Jiho český kraj 4 849,2 7 942,9 11 617,4 41 775,0 10 184,4 7 550,1 Plze ňský kraj 4 219,5 7 018,5 10 373,5 31 642,6 8 489,8 6 039,5 Karlovarský kraj 1 588,7 9 394,5 8 731,4 11 836,7 4 085,7 1 460,8 Ústecký kraj 5 147,4 56 560,1 46 695,2 33 016,7 12 665,9 3 088,7 Liberecký kraj 2 105,3 1 447,7 3 907,5 19 468,7 5 434,9 1 747,5 Královéhradecký kraj 3 674,8 5 004,9 7 294,6 27 122,3 7 963,9 4 548,6 Pardubický kraj 3 553,0 11 625,6 15 029,5 25 311,7 7 832,7 5 283,8 Vyso čina 4 688,6 2 515,7 10 328,7 34 556,6 8 769,9 8 026,7 Jihomoravský kraj 4 765,7 2 086,7 14 719,1 32 126,6 13 201,6 5 779,0 Olomoucký kraj 3 303,9 3 848,0 9 776,2 27 396,2 8 509,7 4 146,8 Zlínský kraj 2 260,6 4 941,2 7 000,5 21 691,9 7 498,8 2 865,6 Moravskoslezský kraj 5 941,6 20 297,2 25 643,2 147 662,3 15 149,9 3 480,2 CELKEM 59 959,9 154 325,9 211 440,4 546 400,3 142 295,5 64 172,0 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, emisní bilance ČR 2012

Na řešeném území se nachází celkem 53 pr ůmyslových zdroj ů zne čišt ění ovzduší, 34 zdroj ů na území SO ORP Liberec a 19 zdroj ů na území SO ORP Jablonec nad Nisou. Seznam pr ůmyslových zdroj ů na řešeném území je uveden v Příloze A7. Dle údaj ů emisní bilance z roku 2012, uvedených v tabulce níže, tvo ří nejvyšší podíl emisních zne čiš ťujících látek zdroje z kategorie REZZO 3, tedy malé zdroje zne čišt ění zahrnující lokální topeništ ě. Prioritou v oblasti zlepšování kvality ovzduší v řešeném území je modernizace lokálních topeniš ť vým ěnou kotl ů nižších t říd za kotle tříd vyšších s nižší produkcí emisí, vyšší efektivitou vytáp ění a zateplování dom ů, které sníží jejich energetickou náro čnost a s tím nároky na vytáp ění.

Tabulka 35: Množství emisí z jednotlivých druh ů zdroj ů na území Libereckého kraje v roce 2012 TZL SO2 NOx CO VOC amoniak [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] REZZO 1 48,5 190,9 506,0 236,1 325,8 1,4 REZZO 2 90,0 120,6 194,0 195,9 157,7 0,0 REZZO 3 1 137,9 1 119,0 370,2 14 826,8 3 986,3 1 680,9 REZZO 4 829,0 17,1 2 837,3 4 209,9 965,2 65,1

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, emisní bilance ČR 2012 Pozn.: REZZO 1 - Velké stacionární zdroje REZZO 2 - St řední stacionární zdroje REZZO 3 - Malé stacionární zdroje REZZO 4 - mobilní zdroje.

Hluková zát ěž Nejvýznamn ějším zdrojem hlukového zatížení v řešeném území je intenzivní doprava. Z hlediska hlukové zát ěže jsou nejproblémov ější oblasti v okolí rychlostní silnice R35 v jihovýchodní části, resp. I/35 v severozápadní části SO ORP Liberec, silnice I/13 v úsecích na západ ě a severu SO ORP Liberec a dále silnice I/14 v západní a východní části SO ORP Jablonec nad Nisou a silnice I/65 v jižní části SO ORP Jablonec nad Nisou. Tyto silnice procházejí také zastav ěným územím m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou, kde p ředstavují zdroj hlukové zát ěže. Nejhorší situace s hlukovou zát ěží je na území m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou. Z hlediska ochrany lidského zdraví jsou v rámci platné legislativy vymezeny limity hlukové zát ěže 50 db, pro hluk z dopravy dle typu až do výše 70 db ve dne. Hodnota 70 db je také limitem, po jehož p řekro čení dochází ke škodám na životním prost ředí. Na území m ěsta Liberec je hlukovou zát ěží p řesahující 70 db zatíženo 1 800 obyvatel, ve m ěst ě Jablonec nad Nisou 800 obyvatel. Daleko vyšší po čty obyvatel jsou poté zatíženy hlukem nižší hlasitosti, vzhledem k zdroj ům hluku se však mnohdy jedná také o překro čení stanovených limit ů. Po čet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech ve dne je uveden v následující tabulce.

Tabulka 36: Po čet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech L dvn - celkový hluk Po čet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech L , celková situace imise hluku Obec dvn 50-54 db 55-59 db 60-64 db 65-69 db 70-74 db více než 75 db Liberec 26 400 35 100 14 200 7 800 1 800 100 Desná 500 800 300 200 0 0 Chrastava 1 700 1 900 700 500 0 0 Jablonec nad 12 200 13 200 8 100 4 100 800 0 Nisou Lu čany nad Nisou 300 400 100 300 0 0 Smržovka 900 800 300 700 0 0 Stráž nad Nisou 700 400 300 300 0 0 Tanvald 3 200 1 500 300 300 100 0 Celkem 45 900 54 100 24 300 14 200 2 700 100 Zdroj: Strategická hluková mapa 2012 - Aglomerace Liberec Pozn.: Hodnoty pro den (6:00 - 22:00) Pro noc jsou limity pro lidské zdraví nižší - 40 db mimo dopravu, maximáln ě 55 db v případ ě dopravy. V rámci vlivu na životní prost ředí je maximální hodnota 65 db. Na území m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou je hlukem p řekra čujícím no ční limity zat ěžováno n ěkolik desítek tisíc obyvatel. Po čet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech v noci je uveden v následující tabulce.

Tabulka 37: Po čet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech L n - celkový hluk Po čet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech L , celková situace imise hluku Obec n 50-54 db 55-59 db 60-64 db 65-69 db 70-74 db více než 75 db Liberec 24 000 37 000 17 100 2 600 100 0 Desná 400 800 300 100 0 0 Chrastava 1 000 2 200 1 100 0 0 0 Jablonec nad Nisou 11 300 14 300 9 300 1 400 0 0 Lu čany nad Nisou 200 400 100 0 0 0 Smržovka 900 800 300 0 0 0 Stráž nad Nisou 700 400 300 0 0 0 Tanvald 2 700 2 000 300 300 0 0 Celkem 41 200 57 900 28 800 4 400 100 0 Zdroj: Strategická hluková mapa 2012 - Aglomerace Liberec Pozn.: Hodnoty pro noc (22:00 - 6:00) Ochrana p řírody a krajiny Na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou se nachází řada oblastí a objekt ů ochrany přírody a krajiny. Nejvýznamn ějšími jsou 2 velkoplošná chrán ěná území, CHKO Lužické hory a CKHO Jizerské hory. Z maloplošných chrán ěných území se v řešené oblasti nachází Národní p řírodní památka Čertova zeď a n ěkolik národních p řírodních rezervací, p řírodních rezervací a památek, evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000, pta čí oblast Jizerské hory, Přírodní park Ješt ěd a památné stromy. Po čty jednotlivých území a objekt ů ochrany p řírody a krajiny ve správních obvodech ORP Liberec a Jablonec nad Nisou jsou uvedeny v následující tabulce, konkrétní seznam t ěchto území a objekt ů je v příloze A8 a A9. 75

Tabulka 38: Po čet jednotlivých oblastí a objekt ů ochrany p řírody na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou

Objekt ochrany Po čet Chrán ěná krajinná oblast 2 Národní p řírodní památka 1 Národní p řírodní rezervace 6 Přírodní památka 11 Přírodní rezervace 8 Evropsky významná lokalita 12 Pta čí oblast 1 Památné stromy 67 Zdroj: Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, 2014

Hlavními orgány ochrany p řírody a krajiny na řešeném území jsou Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR Regionální pracovišt ě Liberec, Ministerstvo životního prost ředí, Krajský ú řad Libereckého kraje, obce. Vymezená, zejména plošná území ochrany p řírody a krajiny p ředstavují v území limity dalšího rozvoje, p ři návrzích tak m ůže docházet ke st řet ům zám ěrů s těmito oblastmi a objekty. P říroda a krajina navíc plní řadu d ůležitých funkcí (užitná, estetická, stabiliza ční, kulturní) a je nutné p ři rozvoji území volit varianty v souladu s pilí ři udržitelného rozvoje. Hodnocení krajiny m ůže vycházet z pom ěru mezi relativn ě ekologicky stabilními p řírodními a přírod ě blízkými plochami (chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní p ůda a vodní plochy) a člov ěkem vytvo řenými prvky s nízkou ekologickou stabilitou (orná p ůda, zastav ěné plochy a ostatní plochy) na základ ě úhrnných hodnot druh ů pozemk ů v územích obcí. Tento pom ěr je vyjád řen pomocí tzv. koeficientu ekologické stability (KES). Nižší hodnota KES zna čí intenzivn ější využívání dané krajiny s ur čitou mírou nahrazování ekologických funkcí technickými zásahy. Vysoké hodnoty KES (více než 3) udávají p řírodní a p řírod ě blízkou krajinu s výraznou p řevahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člov ěkem. Nejv ětší pot řeba ve řejné zelen ě je v centru m ěst a v urbanistických obvodech s výstavbou obytných soubor ů, nejmenší v okrajových obvodech s rozptýlenou zástavbou. Ve řejná prostranství v četn ě zelen ě na nich obecn ě dosud byla řešena nekoncep čně. Nedostatek urbanizované zelen ě je nahrazován lesními porosty na území m ěst. Problémem je neexistence samostatné izola ční ochranné zelen ě v ochranném pásmu kolem pr ůmyslových závod ů. Území správních obvod ů ORP Liberec a Jablonec nad Nisou pat ří k oblastem s relativn ě dobrou ekologickou stabilitou, vyšších hodnot dosahuje území SO ORP Jablonec nad Nisou. Nejvyšší hodnoty KES mají obce Bed řichov, Josef ův D ůl, Kryštofovo Údolí, Mníšek a Old řichov v Hájích. Koeficienty ekologické stability jednotlivých obcí SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 39: Koeficient ekologické stability v obcích na území IPRÚ, 2012 SO ORP Obec KES Liberec Dlouhý Most 2,37 Liberec Hodkovice nad Mohelkou 1,61 Liberec Chrastava 1,64 Liberec Je řmanice 1,66 Liberec Kryštofovo Údolí 27,14 Liberec Liberec 2,03 Liberec Mníšek 15,5 Liberec Nová Ves 2,15 Liberec Old řichov v Hájích 19,01 Liberec Prose č pod Ješt ědem 2,37 Liberec Stráž nad Nisou 1,09 Liberec Sv ětlá pod Ješt ědem 6,11 Liberec Šimonovice 1,82 Jablonec nad Nisou Bed řichov 30,63 Jablonec nad Nisou Dalešice 1,47 Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 1,87 Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou 5,95 Jablonec nad Nisou Josef ův D ůl 20,19 Jablonec nad Nisou Lu čany nad Nisou 4,62 Jablonec nad Nisou Maršovice 4,67 Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou 4,35 Jablonec nad Nisou Pule čný 2,69 Jablonec nad Nisou Rádlo 4,49 Jablonec nad Nisou Rychnov u Jablonce nad Nisou 1,78 Celkem SO ORP Liberec 2,17 Celkem SO ORP Jablonec nad Nisou 4,25 Zdroj: Český statistický ú řad, data pro územn ě analytické podklady, 2013 Zem ědělství a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa Zem ědělská p ůda pokrývá necelou polovinu (46,5 %) území SO ORP Liberec a necelou třetinu (29,3 %) území SO ORP Jablonec nad Nisou. K obcím s nejvyšším podílem zem ědělské p ůdy pat ří Maršovice (78,3 %), Dlouhý Most (73,6 %) a Je řmanice (69,2 %), v mnoha dalších obcích tvo ří zem ědělská p ůda nadpolovi ční podíl jejich celkové rozlohy. Na území SO ORP Liberec tvo ří 44 % zem ědělské p ůdy orná p ůda, v případ ě SO ORP Jablonec nad Nisou se jedná o 17,5 %. V řad ě ekonomicky vysp ělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodob ě k poklesu podílu zem ědělské p ůdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativn ě zakotvena v zákon ě č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochran ě zem ědělského půdního fondu ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zem ědělského p ůdního fondu, zejména bonitn ě nejcenn ější p ůdy. P řesto lze dlouhodob ě sledovat její úbytky jak z d ůvodu nové zástavby ( často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem p ředevším dopravní infrastruktury. Proto je p ři plánování rozvoje území nutné 77

tvo řit takové varianty, které budou p řítomnost zem ědělských p ůd brát v potaz a budou se snažit jejich zábor minimalizovat. Naopak nevhodné hospoda ření na zem ědělské p ůdě m ůže vést v kombinaci se srážkami ke splach ům zne čiš ťujících látek do vodních tok ů, kdy dochází ke snižování jejich kvality. Řešené území pat ří k nadpr ůměrn ě lesnatým oblastem České republiky. Celkov ě pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa tvo ří 41,5 % plochy území SO ORP Liberec a 54,6 % plochy území SO ORP Jablonec nad Nisou. Nejv ětší podíl lesní p ůdy ke své rozloze mají obce Bed řichov a Kryštofovo Údolí, pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa zde tvo ří tém ěř 90 % území. Podíl zem ědělské p ůdy, orné p ůdy ze zem ědělské p ůdy a pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 40: Podíl zem ědělské p ůdy, orné p ůdy a pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa, 2012 Podíl orné p ůdy ze Podíl zem ědělské SO ORP Obec zem ědělské p ůdy Podíl PUPFL (%) půdy (%) (%) Liberec Dlouhý Most 73,6 21,6 12,0 Liberec Hodkovice nad Mohelkou 53,1 37,8 27,8 Liberec Chrastava 63,7 42,3 24,1 Liberec Je řmanice 69,2 31,0 15,1 Liberec Kryštofovo Údolí 8,4 0,5 88,0 Liberec Liberec 35,1 25,4 39,9 Liberec Mníšek 24,3 7,1 70,9 Liberec Nová Ves 61,5 43,5 32,7 Liberec Old řichov v Hájích 22,4 1,5 72,4 Liberec Prose č pod Ješt ědem 60,7 33,0 29,2 Liberec Stráž nad Nisou 54,9 43,5 19,8 Liberec Sv ětlá pod Ješt ědem 35,5 23,6 58,8 Liberec Šimonovice 64,8 39,7 25,4 Jablonec nad Nisou Bed řichov 5,1 - 89,3 Jablonec nad Nisou Dalešice 57,3 58,0 35,4 Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 28,9 13,5 38,3 Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou 31,2 0,1 53,8 Jablonec nad Nisou Josef ův D ůl 10,8 0,1 76,8 Jablonec nad Nisou Lu čany nad Nisou 43,2 5,1 41,0 Jablonec nad Nisou Maršovice 78,3 4,3 7,4 Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou 54,0 2,3 27,8 Jablonec nad Nisou Pule čný 64,3 29,0 27,1 Jablonec nad Nisou Rádlo 32,6 29,5 58,4 Jablonec nad Nisou Rychnov u Jablonce nad Nisou 52,5 43,3 33,8 Celkem SO ORP Liberec 46,5 44 41,5 Celkem SO ORP Jablonec nad Nisou 29,3 17,5 54,6 Zdroj: Český statistický ú řad, data pro územn ě analytické podklady, 2012 Problémem z hlediska pozemk ů je nadm ěrný zábor obchodními plochami. M ěsto Liberec je městem, které má nejv ětší hodnotu nákupních ploch na po čet obyvatel, tém ěř 1 200 m 2 na 1 000 obyvatel m ěsta. Rozvoj t ěchto ploch v současnosti dosp ěl na území m ěsta k možné 78

hranici, stále však v řešeném území existují podnikatelské projekty na výstavbu dalších obchodních center. Trend záboru pozemk ů obchodními plochami se tak p řesune do m ěsta Jablonec nad Nisou, kde je v plánu výstavba několika obchodních dom ů. Vysoké množství těchto ploch má negativní vliv na životní prost ředí z hlediska krajinného rázu a omezení ploch přispívajících k ekologické stabilit ě území. Staré ekologické zát ěže Na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou se nachází řada ekologických zát ěží, které jsou lokalizovány p ředevším v okolí v ětších m ěst jako důsledek pr ůmyslové a výrobní činnosti . Nejvíce t ěchto zát ěží je na území m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou. Po čty starých ekologických zát ěží jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 41: Po čet starých ekologických zát ěží a kontaminovaných míst na území IPRÚ SO ORP Liberec SO ORP Jablonec nad Nisou Obec Po čet zát ěží Obec Po čet zát ěží Chrastava 1 Jablonec nad Nisou 10 Liberec 7 Josef ův D ůl 1 Mníšek 3 Lu čany nad Nisou 1 Nová Ves 2 Maršovice 1 Nová Ves nad Nisou 2 Rádlo 1 Rychnov u Jablonce nad Nisou 1 Celkem SO ORP 13 Celkem SO ORP 17 Zdroj: Systém evidence kontaminovaných míst, www.info.sekm.cz , 2014 Pozn. Na území ostatních obcí se nenachází kontaminovaná místa. Problémem jsou také tzv. brownfields, nemovitosti v sou časném či minulém zastav ěném území, které již nejsou efektivn ě využívány, jsou zanedbány a m ůžou také p ředstavovat kontaminaci pro životní prost ředí. Tyto objekty vznikají zejména jako poz ůstatek pr ůmyslové, zem ědělské či jiné činnosti. Tyto objekty a lokality nelze využívat bez jejich regenerace. Celkem se t ěchto lokalit v řešeném území obou ORP nachází 78, z nichž 48 brownfield ů leží na území SO ORP Liberec a 30 na území SO ORP Jablonec nad Nisou. Plochy nejsou využitelné bez p ředchozí regenerace. Regenerace brownfields je jednou ze strategických priorit m ěsta Liberec, v poslední dob ě však dochází také ke vzniku nových lokalit. Odpadové hospodá řství Odpadové hospodá řství je na řešeném území realizováno dle Plánu odpadového hospodá řství Libereckého kraje. Jeho cílem je p ředevším neustálé zkvalit ňování služeb v oblasti odpadového hospodá řství a zárove ň p řispívat ke zlepšování kvality životního prost ředí. V Liberci je spalovna komunálního odpadu Termizo (zatím jsou v ČR v provozu pouze 3 velké spalovny TKO - v Praze, Brn ě a Liberci). Níže uvedená tabulka poskytuje informace o vývoji produkce jednotlivých druh ů odpad ů v letech 2005 a 2012. Mezi lety 2011 a 2012 došlo k snížení produkce odpad ů z kategorie ostatní, naopak se zvýšila produkce odpad ů komunálních a nebezpe čných odpad ů.

V posledních 7 letech nelze sledovat jednozna čný trend ve zm ěnách produkce odpad ů, dochází ke st řídání nár ůst ů a pokles ů produkce všech druh ů odpad ů. Tabulka 42: Produkce odpad ů v Libereckém kraji v letech 2005 - 2012 Ostatní Komunální Všechny odpady Nebezpe čné odpady Rok odpady odpady [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] 2005 774,24 71,43 702,82 185,07 2006 994,64 76,18 918,46 185,07 2007 858,94 70,31 788,63 205,42 2008 1 119,81 64,12 788,63 214,36 2009 1 049,38 59,3 990,08 193,62 2010 961,03 79,63 881,34 228,1 2011 1 010,31 77,53 932,77 206,42 2012 905,61 80,14 825,47 211,64 Zdroj: Vyhodnocení plánu odpadového hospodá řství Libereckého kraje, 2012 Cílem hospoda ření s odpady by m ělo být p ředevším p ředcházení jejich vzniku a op ětovné využití vzniklých odpad ů. Nejv ětší podíl odpad ů v rámci Libereckého kraje je op ět materiálov ě využíván, v roce 2012 šlo tém ěř o polovinu odpad ů. Energeticky bylo využito necelých 11 % odpad ů. Na území však není dosta čující nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO), chybí kone čné za řízení na jeho úpravu. Stejn ě jako v případ ě produkce odpad ů nelze u tohoto údaje sledovat jednozna čný trend ve vývoji mezi jednotlivými lety. Srovnáme-li zm ěnu mezi lety 2005 a 2012, došlo ke snížení podíl ů odpad ů, které byly využity energeticky nebo uloženy na skládky. Podíly vybraných zp ůsob ů zpracování odpad ů na území Libereckého kraje jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 43: Podíl vybraných zp ůsob ů zpracování odpad ů na území Libereckého kraje 2005 - 2012 Popis indikátoru Jednotka 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Podíl materiálov ě využitých odpad ů % 47,38 27,43 52,07 62,72 24,81 37,29 36,43 47,29 Podíl energeticky využitých odpad ů % 13,18 9,54 10,74 8,27 9,32 10,36 9,46 10,8 Podíl odpad ů odstran ěných skládkováním % 20,5 17,4 13,26 10,33 10,52 14,2 8,78 11,14 Podíl odpad ů odstran ěných spalováním % 0,09 0,16 0,21 0,13 0,13 0,15 0,14 0,17 Zdroj: Vyhodnocení plánu odpadového hospodá řství Libereckého kraje, 2012 Trendy a předpoklady Sou časným trendem v oblasti životního prost ředí je snižování zranitelnosti území a eliminace zdroj ů zne čišt ění. Výchozím vlivem vymezujícím trendy vývoje jsou geografické podmínky území . Řešené území má potenciál pro posilování kvality životního prost ředí existencí několika významných chrán ěných oblastí. Výrazný negativní vliv na tuto oblast má (a v dalším období bude mít) zejména nar ůstající intenzita dopravy, chyb ějící technická infrastruktura a návrat domácností k vytáp ění tuhými palivy. Dosud tyto vlivy nebyly dostate čně eliminovány vzhledem k omezeným investicím do infrastruktury . Potenciálem je tedy podpora nízkouhlíkových strategií a využívání alternativních zdroj ů energie. Vzhledem ke stále rostoucímu objemu odpad ů bude nutné koordinovan ě řešit problematiku odpadového hospodá řství, podpo řenou osv ětou sb ěru a t říd ění komunálních odpad ů. Je nutno do řešit nakládání s biologickým odpadem. 80

Správa území V Libereckém kraji vykonává správu území 215 obcí se samostatnou p ůsobností, z nichž má 36 statut m ěsta a m ěsta Liberec a Jablonec nad Nisou statut krajského statutárního m ěsta. V Libereckém kraji je dále 10 správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností. Ve řejná správa Vzhledem ke skute čnosti, že je Liberec krajským m ěstem, je v ětšina ve řejných služeb a jejich poskytovatel ů ve vymezeném území dob ře dostupná. V Liberci sídlí Krajský ú řad Libereckého kraje . Postavení a p ůsobnost Krajského ú řadu upravuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, zvláštní zákony a provád ěcí právní p ředpisy. V samostatné p ůsobnosti plní ú řad úkoly uložené zastupitelstvem kraje, radou kraje a hejtmanem. Napomáhá činnosti výbor ů zastupitelstva kraje a komisí rady kraje. V přenesené p ůsobnosti plní ú řad úkoly sv ěř ené kraji s výjimkou v ěcí, které jsou zákonem sv ěř eny zastupitelstvu a rad ě kraje nebo zvláštnímu orgánu. Správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností (SO ORP) jsou vymezeny vyhláškou ministerstva vnitra 388/2002 Sb. vý čtem obcí, které do nich spadají. Zpravidla tvo ří správní obvod rozší řené p ůsobnosti část okresu, ale v některých p řípadech je totožný s územím okresu. Obce s rozší řenou p ůsobností p ředstavují typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené p ůsobnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Vzhledem k vymezenému zájmovému území jsou v rámci analýzy uvažovány pouze SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou . Pod SO ORP Liberec spadá 28 obcí, statut m ěsta má 7 z nich. V SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází 11 obcí, z toho 3 obce se statutem m ěsta. Obec s pov ěř eným obecním ú řadem (obce II) je obec, na kterou stát p řenáší část svých pravomocí, ovšem ne v takovém rozsahu, v jakém ji přenáší na obec s rozší řenou p ůsobností. Je to tedy obec menší než obec s rozší řenou p ůsobností a vždy spadá do správního obvodu nějaké obce s rozší řenou p ůsobností. Z 21 obcí s pov ěř eným obecním ú řadem v Libereckém kraji, spadá 6 pod SO ORP Liberec a 1 pod SO ORP Jablonec nad Nisou. Obecní ú řad vykonává úkoly samostatné p ůsobnosti obce, které mu uloží zastupitelstvo obce nebo rada obce, a pomáhá výbor ům a komisím v jejich činnosti. Dále vykonává p řenesenou působnost obce. Konkrétní obce a vyšší správní celky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 44: P řehled obcí území IPRÚ se za řazením do vyšších územn ě správních celků Název správního obvodu obce Název správního obvodu Název obce Název okresu s pov ěř eným obecním ú řadem obce s rozší řenou p ůsobností Bed řichov Dalešice Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josef ův D ůl Lu čany nad Nisou 81

Název správního obvodu obce Název správního obvodu Název obce Název okresu s pov ěř eným obecním ú řadem obce s rozší řenou p ůsobností Maršovice Nová Ves nad Nisou Pule čný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Prose č pod Ješt ědem Český Dub Sv ětlá pod Ješt ědem Hodkovice nad Mohelkou Hodkovice nad Mohelkou Chrastava Kryštofovo Údolí Mníšek Chrastava Nová Ves Liberec Liberec Old řichov v Hájích Dlouhý Most Je řmanice Liberec Liberec Stráž nad Nisou Šimonovice Zdroj: Český statistický ú řad, 2014 Bezpe čnost Ve srovnání s ostatními kraji České republiky pat ří Liberecký kraj mezi oblasti s pr ůměrnou mírou kriminality. Index kriminality vyjad řující po čet trestných čin ů na 10 000 obyvatel dosáhl pro období duben 2013 – březen 2014 v Libereckém kraji hodnoty 317, což je nadpr ůměrná hodnota v rámci České republiky (302,4). Objasn ěnost trestných čin ů v tomto období činila 45 %. Srovnává-li se po řadí kraj ů ČR dle indexu kriminality, řadí se Liberecký kraj na 4. místo. Tabulka 45: Kriminalita v jednotlivých krajích České republiky Zjišt ěno Objasn ěno Oblast Po čet Index Po čet % HL. m. Praha 80 740 641 17 574 22 Ústecký kraj 29 495 356 14 603 50 Moravskoslezský kraj 4 226 329 1 790 41 Liberecký kraj 13 892 317 6 244 45 St ředo český kraj 36 632 281 13 991 38 Karlovarský kraj 7 894 260 5 295 67 Jihomoravský kraj 2 928 249 11 465 39 Jiho český kraj 15 330 241 8 247 54 Olomoucký kraj 14 786 231 7 308 49 Plze ňský kraj 13 462 231 7 260 54 Královéhradecký kraj 10 833 195 5 592 52 Pardubický kraj 9 129 172 4 793 53 Kraj Vyso čina 8 657 169 4 627 53 Zlínský kraj 9 125 155 4 955 54 Zdroj: Mapa kriminality, www.mapakriminality.cz

V rámci SO ORP Liberec je index celkové kriminality p řibližn ě 370 a v ORP Jablonec nad Nisou cca 290,6. Ve vymezeném zájmovém území je nejvyšší index kriminality v okresních městech Liberec a Jablonec nad Nisou. Níže je v grafu uveden index kriminality za jednotlivé trestné činy v SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou pro období duben 2013 – březen 2014. Tabulka 46: Index kriminality za jednotlivé trestné činy v SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou pro období duben 2013 – březen 2014 Index kriminality Typ trestné činnosti SO ORP Liberec SO ORP Jablonec nad Nisou Trestné činy celkem 370,1 290,6 Vraždy 0,3 0,1 Znásiln ění 1,2 1,1 Fyzické útoky 19,3 21,8 Loupeže 2,9 4,1 Vloupání do obydlí 12,4 11,1 Vloupání do chat a chalup 6,5 10,9 Krádeže automobil ů 23,9 19,5 Krádeže v ěcí z automobil ů 32,3 30,2 Krádeže jízdních kol 5,9 5,2 Výroba, držení a distribuce drog 3,7 2,5 Řízení pod vlivem 7,9 9,6 Všechny zbývající činy 253,8 174,4 Zdroj: Mapa kriminality, www.mapakriminality.cz SO ORP Liberec i SO ORP Jablonec nad Nisou jsou za řazeny do m ěstské úrovn ě prevence kriminality a mají vypracovaný dokument Program prevence kriminality. Tento dokument vychází z priorit stanovených Ministerstvem vnitra ve Strategii prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 a navazuje na priority a cíle Plánu prevence kriminality 2013 – 2015. Obsahuje již konkrétní projekty a opat ření, které reagují na bezpe čnostní problematiku. Krizové řízení Krizové řízení je souhrnem řídících činností v ěcn ě p říslušných orgán ů zam ěř ených na analýzu a vyhodnocení bezpe čnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností provád ěných v souvislosti s p řípravou na krizové situace a jejich řešením nebo ochranou kritické infrastruktury (Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení ve zn ění zákona 430/2010 Sb.).

Orgány krizového řízení s působností na vymezeném území jsou: 1. Orgány kraje 1.1. Hejtman Libereckého kraje 1.2. Krajský ú řad Libereckého kraje 1.3. Hasi čský záchranný sbor Libereckého kraje 1.4. Policie ČR 2. Orgány obcí 2.1. Obecní ú řad obce s rozší řenou p ůsobností 2.2. Starosta obce s rozší řenou p ůsobností

2.3. Obecní ú řad 2.4. Starosta obce 3. Bezpe čnostní rady 3.1. Bezpe čnostní rada kraje (10 člen ů jmenovaných hejtmanem) 3.2. Bezpe čnostní rada obce s rozší řenou p ůsobností (8 člen ů jmenovaných starostou) 3.3. Bezpe čnostní rada kraje a bezpe čnostní rada obce s rozší řenou p ůsobností jsou koordina čními orgány pro p řípravu na krizové situace. 4. Krizové štáby 4.1. Krizový štáb kraje 4.2. Krizový štáb obce s rozší řenou p ůsobností

Krizový štáb kraje nebo obce s rozší řenou p ůsobností je svoláván operativn ě, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a p řijetí krizových opat ření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod. Bezpe čnostní rada kraje projednává a posuzuje p řehled možných zdroj ů rizik a analýzu ohrožení, krizový plán kraje, havarijní plán kraje, vn ější havarijní plány, p řipravenost složek IZS v kraji, návrh ro čního plánu cvi čení složek IZS a orgán ů krizového řízení, návrh ro čního plánu kontrol v rámci prov ěř ování krizové p řipravenosti (ORP, obcí, právnických i podnikajících fyzických osob). Bezpe čnostní rada obce s rozší řenou p ůsobností projednává a posuzuje obdobné dokumenty v rámci své územní p ůsobnosti. SO ORP Liberec i SO ORP Jablonec nad Nisou mají zpracován Krizový plán území správního obvodu s rozší řenou p ůsobností , který popisuje fungování jednotlivých složek a orgán ů krizového řízení. Je to dokument, p ředstavující souhrn opat ření k provád ění záchranných a likvida čních prací a odstra ňování následk ů zp ůsobených mimo řádnou událostí v rámci správního obvodu, která p řesáhne rámec mimo řádné události a musí být vyhlášen krizový stav. Krizový plán je ur čen k plánování a řízení postupu IZS, dalších složek pot řebných pro zvládnutí krizového stavu a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní ú řady, fyzické a právnické osoby nacházející se na území správního obvodu ORP Liberec. Vztahy v území Město Liberec je členem Národní sít ě zdravých m ěst ČR - asociací aktivních místních samospráv, které se programov ě hlásí k princip ům udržitelného rozvoje, zapojují ve řejnost do rozhodovacích proces ů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel. V souhrnu lze říci, že Zdravá m ěsta, obce a regiony se promyšlen ě snaží utvá řet m ěsto (obec, region) jako kvalitní, zdravé, p říjemné a udržitelné místo pro život, na základ ě dohody s místními obyvateli. V rámci partnerství m ěsta Liberec a Jablonec nad Nisou spolupracují s následujícími zahrani čními m ěsty:

Tabulka 47: Seznam zahrani čních partnerských m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou Liberec Jablonec nad Nisou Amersfoort, Nizozemsko Budyšín, N ěmecko Augsburg, N ěmecko Cvikov, N ěmecko Dunkerque, Francie Jelenia Góra, Polsko Naharija, Izrael Marsciano, Itálie Žitava, N ěmecko Ronse, Belgie Kaufbeuren, N ěmecko

Pej-chaj, Čínská lidová republika

Zdroj: Webové stránky statutárního m ěsta Liberec a statutárního m ěsta Jablonec nad Nisou Obce ve vymezeném území jsou členy Euroregionu Nisa . Euroregion Nisa, také Euroregion Nisa - Neisse - Nysa, je první euroregion, který byl vytvo řen v oblasti st řední a východní Evropy. Založen byl v roce 1991 a zahrnuje části území N ěmecka, Polska a Česka, p řičemž města Liberec a Jablonec nad Nisou tvo ří jeho p řirozené centrum. Euroregion je dobrovolným zájmovým sdružením obcí a okres ů trojmezí Čech, N ěmecka a Polska, byl založen za ú čelem podpory rozvoje těchto oblastí formou vzájemné přeshrani ční spolupráce. Oblast p ůsobnosti Euroregionu Nisa je znázorn ěna v map ě na obrázku č. 16. Města Liberec a Jablonec nad Nisou v rámci Euroregionu Nisa mají dlouholeté zkušenosti s podáváním a realizací p řeshrani čních projekt ů CBC Phare ČR- Sasko i ČR Polsko, Interreg a v rámci Cíle 3 územní spolupráce. V rámci t ěchto projekt ů byla realizována nap říklad silnice I/14 Liberec – Jablonec nad Nisou nebo cyklostezky v rámci mezinárodního cyklokoridoru Odra - Nisa. Přes existenci strategických plán ů rozvoje m ěst v rámci území IP lze sledovat celou řadu oblastí, které mohou vést ke zkvalitn ění ve řejné správy území. Jedná se o vyvážený a udržitelný ekonomický rozvoj; rozvoj spolupráce mezi všemi sektory v území; d ůraz na vytvá ření kvalitní a vzd ělané pracovní síly odpovídající požadavk ům trhu práce; rozvoj infrastruktury. Globální a strategické cíle rozvoje území je žádoucí sm ěř ovat i sm ěrem k efektivit ě a kvalit ě dovnit ř jednotlivých ú řad ů.

Obrázek 16: Oblast p ůsobnosti Euroregionu Nisa Zdroj: http://www.neisse-nisa-nysa.org/ Území MAS Podješt ědí se nachází v severní st ředové části Libereckého kraje a je sou částí Euroregionu Nisa. Ve vymezeném území má nejv ětší zastoupení dle rozlohy a po čtu obcí. Území MAS má venkovský charakter s 23 obcemi a 5 menšími m ěsty, tvo řícími kompaktní celek, je členité a rozmanité. Hustotou zalidn ění cca 79 obyvatel/km 2 je zhruba nad polovinou celorepublikového pr ůměru (130 obyvatel/km 2). Dané území má obdobný charakter podhorské oblasti, s ne zcela ideálními podmínkami pro zem ědělskou činnost. Zvláštnost území je dána sjednocujícím charakteristickým prvkem umož ňujícím všestranné využití rozvoje regionu. Tím je prvek venkovské lužické lidové architektury – tzv. podstávkové domy, které jsou koncentrovány v území MAS. Koncentrovaný výskyt podstávkových dom ů a roubených staveb je spole čnou šancí pro rozvoj tradi čních venkovských řemesel, obnovu p ůvodních drobných výrobk ů – košíká řství, tesa řství, truhlá řství, sada řství, krajových specialit, pro spole čnou snahu o obnovu tradi čních lidových setkání – jarmarky, pout ě, dožínkové slavnosti, vítání jara, masopust, rozvoj cestovního ruchu – pěší turistika, cykloturistika, hippoturistika, agroturistika a další. Územní p ůsobnost MAS je v příhrani čním regionu (sousedství se Saskem a Polskem) a je příležitostí v realizaci p řeshrani čních aktivit vedoucích k zlepšení kvality života v regionu. Na bázi partnerství se nabízí trvalá p řeshrani ční spolupráce ve všech sektorových oblastech (zájmových, spole čenských a socioekonomických).

Na území MAS aktivn ě p ůsobí Mikroregion Sdružení obcí Podješt ědí, Mikroregion Hrádecko – Chrastavsko, Mikroregion Jizerské Podh ůř í, Mikroregion Císa řský kámen, a částe čně i Mikroregion Tanvaldsko a Mikroregion Jizerské hory. Sdružené obce realizují spole čné projekty v oblasti vzd ělávání, infrastruktury a rozvoje ICT (Strategický plán Leader MAS Podještědí o.s., aktualizace 2012).

Obrázek 17: Místní ak ční skupiny na území Libereckého kraje Zdroj: Liberecký kraj – Odbor regionálního rozvoje, http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/ Ve vymezeném území p ůsobí také řada mikroregion ů. Jedná se o Mikroregion Hrádecko – Chrastavsko, Mikroregion Jizerské podh ůř í, Mikroregion Podralsko, Sdružení obcí Podješt ědí, DSO "Mikroregion Císa řský kámen" a Mikroregion Jizerské hory. Oblasti působnosti mikroregion ů v rámci Libereckého kraje jsou znázorn ěny v map ě na obrázku č. 18. Trendy a p ředpoklady Na veřejnou správu je v posledních letech vyvíjen velký tlak na zefektiv ňování činností . Zárove ň dochází ke snižování ve řejných rozpo čtů, což m ůže mít negativní vliv na zabezpe čování základních služeb pro obyvatelstvo v regionu. P ředpokladem pro úsp ěšné řešení této situace je posilování vzájemné meziobecní i meziregionální spolupráce. Základ pro tuto spolupráci v sou časné dob ě funguje na úrovni mikroregion ů, svazk ů a sdružení, místních ak čních skupin nebo prost řednictvím p řeshrani ční spolupráce Euroregionu Nisa - Neisse – Nysa. P ředpokladem dalšího rozvoje je využívání evropských dotací na realizaci koordinovaných aktivit v rámci t ěchto partnerství. 87

Obrázek 18: Mikroregiony na území Libereckého kraje Zdroj: Liberecký kraj – Odbor regionálního rozvoje, http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/ Vzhledem k nar ůstajícímu sociáln ě-ekonomickému tlaku ve spole čnosti bude také docházet k nár ůstu sociáln ě-patologických jev ů a rizik. Kvalitn ě nastavený systém prevence kriminality a dob ře fungující bezpe čnostní složky budou klí čovým prvkem, stejn ě jako jejich vzájemná spolupráce. Stejn ě musí být řešena situace při řešení neo čekávaných nebo krizových situací – povodn ě, požáry, chemické havárie apod. V této oblasti je d ůležitá podpora informa čních a komunika čních technologií, které umožní rychlejší reakci a efektivn ější propojení systému. Pokud má ve řejná správa u činit kroky sm ěrem k posílení profesionalizace, efektivity a transparentnosti, musí se zam ěř it na posilování vnit řní kapacity, strategického řízení a personální politiky. P ředevším v oblasti personální politiky je t řeba nastavit procesy vedoucí ke stabilizaci kvalitní pracovní síly či vytvo ření vst řícného prost ředí podporujícího sla ďování soukromých a pracovních rolí a podporu spole čensky odpov ědného zam ěstnávání a tvorbu flexibilních úvazk ů. V oblasti řízení lidských zdroj ů plyne problém z nejasn ě stanovené hranice mezi výkonem státní správy a samosprávy a je patrný také deficit v efektivním využívání nástroj ů IT. Slabou stránkou je dále schopnost komunikovat o své práci s ob čany – laiky, kte ří nerozumí odbornému ú řednickému jazyku. Také řízení ve řejných služeb nemá jasnou koncepci, je nep řehledné, neumož ňuje hodnocení jeho kvality atd. Z t ěchto d ůvod ů je nedostate čně transparentní pro ob čany a pro další aktéry v soukromém či ve řejném sektoru. Nejsou nastaveny procesy, zp ůsob jejich kontroly a zp ůsob kontroly jejich výstup ů. Obecn ě je tak pot řeba zlepšit (ne)transparentnost chodu ve řejné správy.

C.2 SWOT analýza

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Silné stránky Slabé stránky Obyvatelstvo žijící v SO ORP Liberec nemá dostate čný Pozitivní vývoj úmrtnosti vnit řní potenciál pro další vlastní popula ční r ůst Nár ůst po čtu obyvatel, kladné hodnoty p řirozeného i Zrychlování stárnutí populace a zhoršování v ěkové struktury migra čního p řír ůstku obyvatelstva do budoucna Hodnota indexu stá ří v území pod celorepublikovým Podpr ůměrná úrove ň vzd ělání obyvatel v rámci ČR pr ůměrem Příležitosti Hrozby Rozši řování nabídky vzd ělávacích aktivit pro d ěti i dosp ělé Nedostate čná kapacita technické a sociální infrastruktury (celoživotního vzd ělávání), informa ční gramotnosti a služeb v obcích zam ěstnanosti Výkyvy v porodnosti a migraci obyvatel, stárnutí populace

Větší po čet osob starších 65 let než osob do 14 let v SO ORP

Jablonec nad Nisou Úbytek kvalifikované pracovní síly v důsledku stárnutí

populace Nár ůst po čtu sociáln ě vylou čených obyvatel

Ekonomický potenciál, podnikatelské prost ředí, cestovní ruch

Ekonomický potenciál, podnikatelské prost ředí Silné stránky Slabé stránky Výhodná geografická poloha pro p říhrani ční spolupráci s Německem a Polskem v rámci Euroregionu Nisa a snadná Nadpr ůměrná nezam ěstnanost v obcích SO ORP Liberec dostupnost Prahy Nízká míra nezam ěstnanosti v SO ORP Jablonec nad Nisou Kolísající míra nezam ěstnanosti, nestabilita trhu práce Vysoký podíl dlouhodobé nezam ěstnanosti v rámci Vysoká míra podnikatelské aktivity jednotlivých ORP Vysoká ekonomická aktivita, rozvinutý pr ůmysl a služby Disparity na trhu práce, nízký po čet volných pracovních míst v Liberci, Jablonci nad Nisou a Hrádku nad Nisou a vysoký po čet uchaze čů o zam ěstnání, Silný zpracovatelský pr ůmysl, automobilový pr ůmysl, Nedostate čná pé če o památky a infrastrukturu CR strojírenství Vysoká technologická úrove ň pr ůmyslu a ekonomická síla Nekoncepční p řístup p ři propagaci území v oblasti cestovního subjekt ů ruchu Existence v ědeckovýzkumných institucí v území Snižování po čtu ubytovaných návšt ěvník ů Potenciál Technické univerzity v Liberci a specializovaných Nedostatek dopl ňkových služeb pro CR st ředních škol pro rozvoj výzkumné a vývojové činnosti Dobrá nabídka p řírodních i kulturních atraktivit pro letní i zimní rekreaci a cestovní ruch Příznivé podmínky pro podnikání v cestovním ruchu, potenciál pro rozvoj odv ětví vázaných na cestovní ruch Příležitosti Hrozby Tradice sklá řské a bižuterní výroby, rozvoj automobilového Výrazné zhoršení ekonomického stavu území v případ ě krize pr ůmyslu, zájem podnikatel ů o odborn ě vzd ělané pracovníky v hlavních pr ůmyslových odv ětvích Rostoucí spolupráce podnik ů s TU, Technologické centrum Úpadek tradi čního pr ůmyslu 89

Odchod osob s vyšším vzd ěláním mimo SO ORP Liberec a Zam ěstnávání absolvent ů univerzity podniky v území Jablonec nad Nisou Rozvoj mezinárodní spolupráce vč. program ů EU na podporu Nedostatek volné kvalifikované pracovní síly pro p říchod kultury, sportu, cestovního ruchu dalších investor ů Využití rekrea čního potenciálu obcí v těsném zázemí m ěst Hrozba zániku hospoda řících subjekt ů z d ůvod ů ekonomické Liberec a Jablonec n.N. pro r ůzné typy p řím ěstské rekreace neudržitelnosti Nedostatek finan čních prost ředk ů na záchranu a údržbu Nabídka sportovních aktivit pro jednotlivce i organizované kulturních památek, zanedbávání, devastace, likvidace a sportovní podniky pro rozvoj CR špatný stav technického a pr ůmyslového d ědictví

Lidské zdroje a ob čanská vybavenost

Lidské zdroje a ob čanská vybavenost Silné stránky Slabé stránky Široká nabídka st ředních škol a u čiliš ť v četn ě nabídky nových i tradi čních studijních obor ů a u čebních obor ů Podpr ůměrná úrove ň vzd ělání obyvatel v rámci ČR typických pro Liberecký kraj Nedostate čná kapacita mate řských a základních škol

Krajská nemocnice Liberec, a.s. se specializovanými Rozmíst ění mate řských škol, nutnost dojížd ění do odd ěleními vzdálen ějších obcí Existence komunitního plánu sociálních služeb v Liberci a Chyb ějící plány rozvoje vzd ělávání na úrovni obcí, pokles Jablonci nad Nisou úrovn ě vzd ělanosti obyvatelstva Relativn ě nadpr ůměrná intenzita nové bytové výstavby Nedostate čné vybavení a technický stav škol a jiných (Liberec a p řilehlé obce) vzd ělávacích za řízení Horší dostupnost zdravotnických služeb ve vzdálen ějších Zájem o trvalé bydlení v území obcích Nedostate čné stavebn ě technické a p řístrojové vybavení Dobré zastoupení odborných škol, existence vysoké školy nemocnic i s ohledem na bezbariérovost, nedostate čná univerzitního typu kapacita Nevyhovující technický stav zázemí pro poskytování služeb

sociálního typu Absence propojení a návaznosti sociálních a obdobných

služeb a dalších systém ů pomoci Absence n ěkterých sociálních služeb pro sociáln ě znevýhodn ěné a vylou čené obyvatele, či jejich nedostate čná kapacita (terénní, ambulantní i pobytové, nap ř. krizová pomoc, azyl pro matky s d ětmi, denní stacioná ře, odleh čovací služby) Nedostatek startovacích byt ů a sociálních byt ů, nár ůst po čtu lidí dlouhodob ě žijících v ubytovnách a nevyhovujícím

prost ředí Příležitosti Hrozby Rozvoj spolupráce se základními školami Malé zdroje na obnovu a provoz škol Vytvo ření spolupráce mezi ve řejným a nestátním sektorem a Nedostatek služeb zam ěstnanosti a jejich koncep ční rozvoj podnikatelským sektorem v území Aktualizace a implementace komunitního plánu sociálních Zvyšování nárok ů na zdravotní pé či v důsledku stárnutí služeb měst a obcí v území obyvatel Posílení zam ěstnanosti v sektoru sociálních služeb v důsledku Nedostate čné finan ční zdroje pro sociální oblast, nestabilní a očekávané poptávky z d ůvodu stárnutí populace nesystémová alokace finan čních prost ředk ů sociálních služeb

Lidské zdroje a ob čanská vybavenost Důsledná kontrola ze strany stavebních ú řad ů v ůč i Další prohlubování sociálního vylou čení následkem podnikatel ům poskytujícím stavebn ě a hygienicky nevhodné multiplikace problém ů osob ohrožených chudobou a ubytování sociálním vylou čením Rozvoj sociálního podnikání Nepropojenost koncep čních dokument ů m ěsta a kraje Podpora pro d ěti ze sociáln ě znevýhodn ěných skupin a rodin Další prohlubování problému s nedostate čnými kapacitami a jejich integrace do p ředškolních za řízení v domovech pro seniory v důsledku stárnutí obyvatelstva Nedostate čná regenerace panelových sídliš ť v některých Vytvo ření sociálního bydlení lokalitách Nedostate čné zdroje na reprodukci a rozvoj Krajské Podpora regenerace panelových sídliš ť nemocnice Liberec a Nemocnice Jablonec nad Nisou Snížení energetické náro čnosti budov Zajišt ění kvalitn ější informovanosti ve řejnosti

Infrastruktura

Infrastruktura Silné stránky Slabé stránky Vysoká intenzita dopravy v centrech m ěst Liberec a Jablonec Silni ční dopravní napojení na m ěsto Praha, SRN a Polsko nad Nisou a na významných dopravních tazích Dobré napojení rychlostní komunikací R 35/R 10 na sí ť Nehomogenní a závadná silni ční sí ť II. A III. t říd zejména dálnic a rychlostních silnic v ČR v pr ůjezdních úsecích obcí Pom ěrn ě vysoká hustota silni ční sít ě II. A III. t říd a Nevyhovující spojení do východních Čech a na Moravu stabilizovaných železni čních tratí (R35) Hustá silni ční sí ť, dobrá dostupnost center osídlení Nedostate čná kapacita silnic a zhoršující se technický stav mikroregionálního významu a ostatních obcí ohrožující bezpe čnost Špatná dopravní dostupnost obcí v Podješt ědí do centra ORP Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje Liberce Všechna v ětší sídla jsou plynofikována Nedostatek parkovacích míst na okrajích m ěst Vytvo řené podmínky pro plynofikaci obcí v dosahu VTL Chyb ějící p řestupní terminály a nevyhovující odbavení plynovod ů Celé území je pln ě elektrifikováno hustou sítí vedení VN a Nízká bezpe čnost na silnicích v důsledku existence NN dopravních závad a intenzivní silni ční dopravy Zastaralá železni ční infrastruktura z hlediska technických Ve řejná vodovodní sí ť dostupná ve všech obcích parametr ů Nedostate čná a územn ě nepropojená sí ť cyklostezek a Vysoký podíl obyvatel napojených na ve řejný vodovod cyklotras Zastaralá tramvajová sí ť díl čích úsek ů mezim ěstské TT Mezinárodní cyklokoridor Odra – Nisa Liberec- Jablonec nad Nisou Absence železni čního napojení na vysokorychlostní železni ční trat ě a absence elektrifikace železni čních tratí Technicky nevyhovující dopravní a technická infrastruktura některých obcí (vodovody, kanalizace, ČOV, místní komunikace) Chyb ějící kanalizace v okrajových částech obcí

Vysoký podíl využití pevných paliv pro vytáp ění Předimenzovanost a špatný technický stav distribu ční soustavy zásobování teplem ve m ěst ě Liberec a Jablonec nad Nisou Příležitosti Hrozby

Infrastruktura Zlepšení dopravního spojení mezi m ěsty Liberec a Jablonec Nedostatek finan čních zdroj ů na reprodukci a rozvoj silni ční nad Nisou infrastruktury Homogeniza ční a moderniza ční úpravy silni ční sít ě I., II. A Nedostatek prost ředk ů na opravu místních komunikací III. t říd bez enormních zásah ů do území Využití napojení na n ěmeckou železni ční sí ť, trasování a Pomalé tempo p ři náprav ě závad ve stavebních a provozních realizace rychlého železni čního spojení Wroclaw – Praha parametrech dopravní infrastruktury přes Liberec Potenciál Letišt ě Liberec k získání statutu mezinárodního Snižování investic do technické infrastruktury ve řejného letišt ě Modernizace MHD Zvyšování intenzity silni ční dopravy Plošná regulace pevných paliv, náhrada plynem a dalšími Útlum ve řejné dopravy (MHD i linkové dopravy), zvyšování ekol. Způsoby vytáp ění pomocí politiky ČR koncentrace individuální dopravy Modernizace a dostavba chyb ějící infrastruktury, zejména Nedostate čné kapacity MHD kanalizace a teplárenství

Životní prost ředí

Životní prost ředí Silné stránky Slabé stránky Existence ložisek nerostných surovin p ředstavující Existence starých d ůlních d ěl, poddolovaných a sesuvných ekonomický potenciál území Existence významných p řírodních lokalit s různým stupn ěm Výrazný nár ůst opušt ěných a nevyužívaných výrobn ě ochrany p řírody skladovacích ploch (brownfields) Významný podíl kategorie malých zdroj ů (REZZO 3) na Ochrana vod vymezenými chrán ěnými oblastmi celkovém zne čišt ění ovzduší Nízká produkce emisí zne čišt ění ovzduší ze zdroj ů Staré zát ěže (pr ůmyslové areály, skládky) nacházejících se na území Existence oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, p řekro čení Přítomnost a blízkost zvlášt ě chrán ěných území p řírody a imisního limitu zne čišt ění ovzduší v ukazatelích krajiny benzo(a)pyren a p řízemní ozón Velkoplošná chrán ěná území (CHKO Jizerské hory, CHKO Lokální zhoršování kvality ovzduší ze zdroj ů lokálních Lužické hory + PP Ješt ěd) domácích topeniš ť Hlukové zatížení zastav ěných oblastí intenzivní dopravou na Vysoký podíl zalesn ěných ploch silnicích R35, I/13 a I/14 Zábor volných ploch obchodními centry

Příležitosti Hrozby Vytvo ření podmínek pro zlepšení odtokových pom ěrů Nová legislativa vztahující se k životnímu prost ředí a s ním v území s minimalizací povod ňových rizik spojené nákladné opat ření Využití potenciálních zdroj ů biomasy, št ěpky a dalších Zvyšování hlukové zát ěže a zne čišt ění ovzduší v důsledku alternativních zdroj ů energie nár ůstu intenzity dopravy Snížení p řirozené reten ční kapacity krajiny vzr ůstajícím Revitalizace malých i velkých tok ů (dotace) zastav ěním volných ploch Dlouhodobé provozní smlouvy na VH infrastrukturu do roku Budování ČOV a kanalizace u všech druh ů sídelních útvar ů 2022 snižují možnost čerpání dotací na vodovody a (dotace) kanalizaci (SVS) Další zat ěžování p řírodního prost ředí aktivitami v cestovním Potenciál p řírody pro rekreaci a cestovní ruch ruchu (zejména Jizerského hory) vedoucí k jeho devastaci Prostor pro zvýšení plochy a kvality ve řejné zelen ě

Správa území

Správa území Silné stránky Slabé stránky Existence Programu prevence kriminality ve m ěstech Liberec Kriminalita v místech zvýšeného pohybu osob a Jablonec nad Nisou Nadpr ůměrný index kriminality v SO ORP Liberec v rámci Existence Krizového plánu v řešeném území České republiky (po čet trestných čin ů na 1 000 obyvatel) Deficit v efektivním využívání nástroj ů IT ve ve řejné správ ě Příležitosti Hrozby Realizace partnerských projekt ů ve řejného a soukromého Nedostate čné zapojení ve řejnosti do plánovacích a sektoru (tzv. PPP) strategických proces ů Nedostate čná personální politika stabilizující odbornou pracovní sílu uvnit ř ve řejné správy akcentující rovné Aktivn ější p řeshrani ční spolupráce s partnery (Polsko, SRN) příležitosti a podmínky pro spole čensky odpov ědné chování; vytvá ření p říležitostí pro sla ďování pracovních a soukromých rolí a diverzity zam ěstnaneckých skupin Rozvoj informa ční a komunika ční infrastruktury

Vn ější faktory ovliv ňující rozvoj území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Celkový rozvoj území správních obvod ů ORP Liberec a ORP Jablonec nad Nisou v jednotlivých řešených oblastech ovliv ňují a v následujícím období budou dále ovliv ňovat zejména tyto vn ější faktory:

° politické a legislativní faktory ° ekonomické faktory ° sociální faktory ° technologické faktory

Politické a legislativní faktory Politické prost ředí ČR Politické prost ředí v České republice je zna čně nestabilní, již od 90. let nevznikají dostate čně konzistentní v ětšinové vlády, dochází ke st řídání pravicových a levicových vlád, což má za následek neochotu p řijímat dlouhodobá a koncep ční řešení (nap ř. p ři nepopulárních restriktivních opat řeních). Dosáhnout politické shody p ři prosazování zásadn ějších reforem je velmi obtížné. Lepší situace je v municipálním politickém prost ředí, i když se v regionální politice objevují situace, kdy skute čně prosazované rozvojové tendence jsou mnohdy pod řízeny stranickým hledisk ům bez zohledn ění skute čných pot řeb území. Míra d ůvěry ob čan ů v politiky je celorepublikov ě nízká, což se projevuje také v důvěř e místních ob čan ů v politické vedení m ěst a obcí v řešené oblasti, která vykazuje podobné charakteristiky.

Politicko-ekonomická situace v EU a p řeshrani ční spolupráce Evropská unie se v poslední dob ě potýká s krizí v mnoha oblastech, její bezprost řední p říčina je především ekonomická – dluhová krize v eurozón ě. Z tohoto d ůvodu bude následující programovací období charakteristické omezenými finan čními zdroji z OP, což výrazn ě ovlivní také rozvojové aktivity SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou. Akté ři v tomto území tak musí zacílit své aktivity na omezený po čet realizovaných projekt ů a lépe vážit jejich výb ěr. Další p říčinou je nedostate čný institucionální rámec a pravidla fungování unie (nap ř. zp ůsob řešení krize, institut vystoupení zem ě z eurozóny). Postupn ě dochází k posilování euroskeptických stanovisek ve spole čnosti a stoupá míra ned ůvěry v ůč i institucím EU.

Regionální politika V ČR je pom ěrn ě slabá národní regionální politika, která má za následek prohlubující se územní diferenciaci rozvoje ČR, což se projevuje také v rozdílné ekonomické úrovni m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou oproti n ěkterým obcím, zejména v pohrani čí. U nejvýznamn ějších sektorových politik a program ů však již dochází k postupnému zakomponování regionální dimenze, která má za cíl posílení podpory slabých oblastí. V české ve řejné správ ě jsou dlouhodob ě patrné centraliza ční tendence, které se projevují p ředevším rostoucím zat ěžováním obcí a kraj ů agendami státní správy (mnohdy bez adekvátní úhrady) a nadm ěrnou regulací výkonu povinností kraj ů a obcí ve sfé ře jejich samostatné p ůsobnosti (nap ř. školství, ve řejná doprava, kultura). Popsané tendence jsou však jen velmi t ěžko ovlivnitelné a zm ěnu by mohl p řinést jen silný spole čný tlak ob čanské spole čnosti a reprezentace krajských i obecních samospráv. Ekonomické faktory Ekonomická recese Česká republika i řešené území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou se od roku 2008 potýká s následky ekonomické krize, na kterou česká ekonomika reagovala nadpr ůměrn ě hlubším propadem než EU-27. Zárove ň v ětší ekonomický propad nastal v SO ORP Jablonec nad Nisou s výrazným nár ůstem míry nezam ěstnanosti. Ve v ětšin ě ekonomik dochází od roku 2010 k postupnému oživení, u n ěkterých zemí se r ůst vyrovnal hodnotám před ekonomickou krizí. V České republice ani v řešeném území se stále nepoda řilo vrátit ekonomiku k trvalejšímu hospodá řskému r ůstu. Dochází k nadm ěrným restriktivním opat řením a zm ěně spot řebitelského chování obyvatelstva, které ješt ě více brzdí ekonomický vývoj zem ě. V dalším období se dá o čekávat postupné oživování ekonomického r ůstu, ve městech Liberec i Jablonec nad Nisou je tento trend patrný již nyní. Restrikce ve řejných financí S výše uvedeným souvisí také snižování objemu ve řejných rozpo čtů v důsledku nižších příjm ů a tlaku na vyšší výdaje. Nedostatek ve řejných financí se projevuje nap říč všemi úrovn ěmi ve řejných rozpo čtů, nejmarkantn ější je však na nejnižší úrovni – zejména u malých 94

obcí, které jsou ze svých rozpo čtů schopny hradit pouze b ěžný provoz obce (a to mnohdy s obtížemi). Často tak nedochází k dlouhodobým strategickým rozvojovým investicím či investicím do oprav a rekonstrukcí obecního majetku. I z tohoto d ůvodu nejsou v některých obcích řešeného území vybudovány základní sít ě technické infrastruktury, nebo ob čanské vybavenosti. K financování t ěchto investic jsou využívány dotace ze strukturálních fond ů EU (které ale vyžadují finan ční podíl p říjemce) a p ůjčky, což vede k nár ůstu zadlužování obcí. Pozitivním efektem je celorepublikový tlak na zpr ůhled ňování tok ů ve řejných financí a jejich efektivní alokaci.

Zm ěny na trhu práce V souvislosti s probíhající ekonomickou recesí se stále více prohlubují disparity na trhu práce. Nezam ěstnanost je velkým problémem zkoumaného území, zejména v SO ORP Liberec se nezam ěstnanost dlouhodob ě pohybuje nad pr ůměrem republiky. Pro zam ěstnavatele tato situace znamená (díky obavám stávajících zam ěstnanc ů o jejich místo a nemožnosti sehnání jiného zam ěstnání) zvýšení loajality zam ěstnanc ů, produktivity práce, snížení fluktuace zam ěstnanc ů a klesání tlaku na r ůst mezd. K podpo ře řešení této situace jsou dlouhodob ě přijímána opat ření na podporu podnikatelských aktivit (zejména malého a st ředního podnikání), jak ze strany centrálních orgán ů, tak i vyššího územního samosprávného celku. Jedná se zejména o zjednodušování administrativní náro čnosti podnikání a zahájení podnikání včetn ě poskytování poradenských služeb. Dále jsou vyhlašovány výzvy na poskytnutí finan čních podpor malého a st ředního podnikání.

Nové programovací období EU 2014+ K podpo ře rozvoje území je možno čerpat prost ředky kohezní politiky EU v novém programovacím období 2014 – 2020. V tomto období ale již dota ční rámce opera čních program ů nebudou tak št ědré jako v předchozích letech. D ůraz bude kladen na finan ční spoluú čast p říjemc ů a posílení role návratných finan čních nástroj ů. Pro řešené území to znamená vyšší tlak na výb ěr cíl ů a priorit dalšího rozvoje – nap ř. aktualizacemi strategických plán ů m ěst a dalších koncep čních dokument ů.

Sociální faktory Demografický vývoj Klí čovým procesem ovliv ňujícím vývoj socioprostorové struktury region ů je demografický vývoj a především stárnutí populace. Hlavní p říčinou je zejména snižující se porodnost, snižování m ěr úmrtnosti a prodlužující se délka života. V České republice však dochází k trvalému podce ňování tohoto trendu a k odkládání p řijetí pot řebných reforem (zejména důchodové), což m ůže mít za následek kolaps sociálního systému státu a následn ě i prudký nár ůst podílu obyvatel p římo ohrožených sociálním vylou čením v obou správních obvodech.

Zam ěstnavatelé mají možnost reagovat na stárnutí pracovní síly zavád ěním nových trend ů do personálních politik. Mezi tato opat ření, která spadají do cíl ů OPZ, pat ří opat ření zhodnocující zam ěstnanecký potenciál lidí nad 50 let, vytvá ření flexibilních forem organizace práce, nabízení nových zam ěstnaneckých benefit ů podporujících sla ďování práce a rodiny, podporujících pracovní zapojení pe čujících osob aj. Jedním z negativních faktor ů je destabilizace sociálního prost ředí v ČR, roste sociáln ě- ekonomický tlak zejména na mladé rodiny, seniory, samoživitele a jedno členné a velmi po četné domácnosti (zejména nár ůst finan čních nárok ů na zajišt ění domácnosti a životních pot řeb), tedy na cílové skupiny, pro které v území není dostate čná kapacita v rámci sociálních služeb zam ěř ených na zabrán ění propadu ohrožených osob do pasti sociálního vylou čení. Prohlubování sociální polarizace V důsledku zhoršené situace na trhu práce dochází k prohlubování sociální polarizace ve spole čnosti. Roste podíl skupin obyvatel s nejnižšími p říjmy a podíl skupin obyvatel s nejvyššími p říjmy, ob ě tyto skupiny mají naprosto odlišný životní styl a sociální status. Rozdílný životní styl a sociální status souvisí i s rozdílnými lokalitami pro bydlení t ěchto skupin obyvatel, kte ří si podle p říjm ů vybírají bu ď lukrativní oblasti k bydlení, nebo se koncentrují v periferních oblastech na hranici sociálního vylou čení. Sou časn ě klesá podíl zastoupení st ředních vrstev. Sociální polarizace vede k postupné degradaci soudržnosti spole čnosti a nár ůstu sociálních rizik (r ůst sociálního nap ětí v území). Nová sociální rizika za čínají postihovat nejen nejnižší vrstvy spole čnosti, ale v poslední dob ě p řecházejí i do vrstev st ředních. Jsou postihovány i osoby s vyšším vzd ěláním, nap ř. vysokoškoláci, kte ří se z hlediska p říjm ů nepohybují ve vysoce placených profesích. Lze p ředpokládat, že tlak na celou spole čnost dále poroste. Podpora služeb zam ěstnanosti je jedním z klí čových faktor ů ovliv ňujících sociální soudržnost obyvatelstva řešené lokality. Sociální polarizace se týká i p řetrvávající segregace ve řejné a soukromé sféry, která brání plnohodnotnému ekonomickému zapojení osob spojovaných tradi čně s pé čí (p řevážn ě ženy) a na druhé stran ě vyvolává enormní nároky na živitelskou roli muž ů a jejich nedostate čné zapojení v oblasti výchovy a emocionálního života jak ve sfé ře rodinné, tak institucionální (MŠ, ZŠ)

Vzd ělávací systém Vzd ělávací systém a jeho kvalita je jedním z klí čových faktor ů ovliv ňujících úrove ň lidských zdroj ů a jejich uplatnitelnost na trhu práce. Sou časný vzd ělávací systém se potýká s nedostatkem financí na stran ě jedné a na stran ě druhé s nesouladem mezi požadavky trhu práce a nabídkou vzd ělávacích obor ů a následn ě absolvent ů. V souvislosti se všeobecným tlakem na r ůst vzd ělanosti ubývá v celé republice zájmu student ů o učební a praktické obory, ačkoliv poptávka po jejich absolventech roste (MŠMT, Strategie vzd ělávání 2020). Naopak se zvyšuje zájem student ů o studium na vysoké škole a paradoxn ě se tak zvyšuje po čet nezam ěstnaných vysokoškolák ů, často s mizivou praxí ( čerství absolventi, kte ří o čekávají 96

adekvátní platové ohodnocení na vysokoškolské pracovní pozici). A s nízkou úrovní znalostí bohužel výrazn ě klesla nastavená la ťka úrovn ě znalostí/dovedností jak VŠ, tak i SŠ (špatn ě nastavený systém). Pozitivním jevem je preference p řírodov ědných a technických obor ů v chystané reform ě vysokého školství, což m ůže mít pozitivní vliv na vývoj vzd ělanostní úrovn ě v obou správních obvodech, nebo ť velká část zdejších obor ů st ředoškolského i vysokoškolského je zam ěř ená na technické vzd ělání, což je vyvoláno požadavky místních zam ěstnavatel ů. Technologické faktory Reforma podpory v ědy a výzkumu Výzkum, vývoj, inovace a nové technologie jsou akcelerátorem ekonomického rozvoje, Česká republika se však v této oblasti nachází pod úrovní evropského pr ůměru. Nedostate čná je zejména úrove ň výdaj ů podnik ů na aplikovaný výzkum, vývoj a inovace, spolupráce pr ůmyslového sektoru s výzkumem a rozvoj lidských zdroj ů v této oblasti. Na národní i regionální úrovni jsou proto vytvá řeny a realizovány politiky na podporu inova čních aktivit. Dochází ke zm ěně systému financování v ědy a výzkumu, kdy je posílena podpora kvality na úkor kvantity a podporován je p ředevším aplikovaný výzkum. Ve sledovaném území má věda a výzkum dlouhodob ě velký význam s koncentrací významných výzkumných subjekt ů do města Liberec, což z tohoto regionu d ělá v budoucnu potenciáln ě silnou v ědeckovýzkumnou lokalitu, do které m ůže sm ěř ovat stále více investor ů a kvalifikované pracovní síly. Růst významu technologií Jedním z významných faktor ů je neustálý rozvoj informa čních technologií, které m ění charakter komunikace a zp ůsob získávání informací ve spole čnosti. Trvale pokra čuje elektronizace ve řejné správy, dochází k posilování role e-governmentu. Další rozvoj zkoumaného regionu se neobejde bez rozší ření možností p řístupu domácností/obyvatel k internetové síti a zvýšení informa ční gramotnosti obyvatelstva.

Dalším významným faktorem je environmentální politika státu spolu s pozitivní zm ěnou postoje spole čnosti ke kvalitnímu životnímu prost ředí. Je zvyšován tlak na podnikatelské aktivity, aby byly využívány materiály a postupy co nejvíce šetrné k životnímu prost ředí a zárove ň rostou požadavky na redukci čerpání p řírodních zdroj ů a omezování množství vzniku odpadu. Tyto trendy jsou doprovázeny legislativními zm ěnami, jako je nap ř. novela zákona o ovzduší na řizující vým ěnu neekologických kotl ů (topných za řízení), tedy problému, se kterým se musí potýkat také správní obvody Liberec a Jablonec nad Nisou.

D. ANALÝZA STAKEHOLDER Ů Klí čovým aktérem (stakeholderem) pro realizaci integrovaných investic na území liberecko- jablonecké aglomerace je nositel, kterým je statutární m ěsto Liberec jako odpov ědný subjekt, zajiš ťující ve vymezeném území činnosti za ú čelem p řípravy, schválení, realizace a vyhodnocování Integrovaného plánu rozvoje území. Rolí nositele je odpov ědnost za přípravu integrované strategie, za napl ňování principu partnerství a koordinaci aktivit relevantních aktér ů v rámci funk čního území. Pro nositele integrovaných strategií je d ůležité identifikovat klí čové aktéry aglomerace (stakeholdery) a jejich d ůležitost, protože tyto subjekty často výrazn ě ovliv ňují rozvoj území – jsou vlastníci know-how, odborných znalostí, finan čních prost ředk ů, technického vybavení, apod. Na základ ě identifikace stakeholder ů budou nejvýznamn ější z nich zapojeni do tvorby strategie, což zaru čí výb ěr vhodných cíl ů a priorit rozvoje území. Prvním krokem analýzy je vymezení skupin stakeholder ů, které zásadním zp ůsobem mohou ovlivnit priority a cíle IPRÚ a které naopak mohou být IPRÚ zásadn ě ovlivn ěny. Mezi n ě pat ří: 1. Všechna m ěsta a obce v daném území 2. Další územní jednotky (Euroregiony, MAS apod.) 3. Státní a další ve řejné instituce 4. Skupiny subjekt ů prost řednictvím zast řešujících organizací 5. Významné podniky a investo ři 6. Vlastníci a správci d ůležité infrastruktury 7. Školská a vzd ělávací za řízení 8. Výzkumné instituce 9. Organizace z řízené či založené m ěstem či krajem 10. Nevládní neziskové organizace 11. Zájmová a profesní sdružení Provedená identifikace stakeholder ů bude následn ě sloužit pro další aktivity v rámci realizace IPRÚ. Na jejím základ ě byly ustaveny pracovní skupiny, které budou vybírat a koordinovat aktivity napl ňující strategii IPRÚ – zejména vytvá řet projektové zám ěry (fiche) napl ňující jednotlivá opat ření. V procesu dosavadní p řípravy IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou byl již v březnu 2014 zpracován „Plán spolupráce a komunikace s aktéry a ve řejností“ (zatím podle pracovních

verzí MPIN a Manuálu) a byl odsouhlasen přípravným výborem. Tento dokument byl vzat jako základ pro zpracování této analýzy. Zásady spolupráce a komunikace: Plán spolupráce a komunikace (projednaný a odsouhlasený P řípravným výborem IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou) obsahuje odpov ědi na n ěkolik zásadních otázek: ° Kdo je sou částí organiza ční struktury? ° Jak bude který aktér do struktury zapojen? Na jaké úrovni? ° Kdy prob ěhne jeho za člen ění do struktury? ° Jaké jsou další cílové skupiny pro komunikaci? ° Jakým zp ůsobem a kdy (ve které fázi) budou zapojeny do procesu přípravy IPRÚ? Informa ční úrove ň Přístupnost informací o příprav ě a uplat ňování integrovaných nástroj ů je jednou z podmínek jejich realizace. Zejména se jedná o zajišt ění dostupných informací pro všechny potenciální žadatele o podporu. P říjemci informací jsou tedy ze všech sektor ů ve řejného života – ve řejné správy, neziskové i podnikatelské sféry. Důležitá je rovn ěž informovanost ve řejnosti – zde je pot řebné volit vhodné a p řim ěř ené formy předávání informací. Z výše uvedených zásad vychází tato Analýza, up řes ňuje je a dopl ňuje o přehled subjekt ů, které by m ěly být v různých úrovních sou částí struktury IPRÚ (viz tabulková p říloha). Předpokládá se, že tento seznam bude dále dopl ňován a up řes ňován v souladu s pot řebami přípravy IPRÚ. Komentá ř k tabulkové p říloze: V souladu se zadáním byl tabulkov ě zpracován p řehled subjekt ů, které byly identifikovány jako reální a významní akté ři rozvoje v území IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou a rovn ěž jako potenciální nositelé /realizáto ři konkrétních projekt ů. Vybrané subjekty byly roz člen ěny dle doporu čených témat ze socioekonomické analýzy IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou (PROCES Ostrava, 05/2014) + skupina „neza řazených“ subjekt ů (subjekty ve řejné správy, všeobecn ě zam ěř ené organizace apod.) Skupiny stakeholder ů dle témat: ° Doprava ° Technická infrastruktura a životní prost ředí ° Vzd ělanost a trh práce ° Zdravotní a sociální služby ° Cestovní ruch a památky ° Ostatní - neza řazení dle témat 99

Pokud to bylo možné, bylo k jednotlivým subjekt ům p řiřazeno také doporu čení, v jaké úrovni by m ěly být za řazeny do procesu p řípravy IPRÚ. Úrove ň 1 = Subjekty, které by m ěly být p římo zapojeny do p řípravy IPRÚ (projednání strategie apod.), a proto osloveny k účasti v odborných pracovních skupinách (expertním týmu). Úrove ň 2 = Subjekty, kterým by m ěly být dostupné zásadní informace o příprav ě IPRÚ, m ěly by být zapojeny do sb ěru nám ětů na konkrétní projekty, a kterým by m ěly být adresovány výzvy k podání žádostí/projekt ů. Tabulková p říloha: Přehled stakeholder ů v řešeném území (v člen ění dle tematických oblastí) – jako p řílohy C1 až C6 v záv ěru tohoto dokumentu.

100

E. ANALÝZA PROBLÉM Ů A POT ŘEB E.1 Problémová analýza Předm ětem problémové analýzy je, na základ ě provedené socioekonomické analýzy a SWOT analýzy, identifikace zjišt ěných problém ů rozvoje území v četn ě zhodnocení jejich významu a vlivu na všechny t ři pilí ře udržitelného rozvoje – sociální, ekonomický, environmentální. Identifikace problém ů prob ěhla na základ ě výsledk ů a zjišt ění ze socioekonomické analýzy. Byly vybrány ty problémy, které mají synergický ú činek a jsou st ěžejní pro rozvoj regionu, a to prost řednictvím následujících krok ů: • vytvo ření seznamu klí čových problém ů, kterými se území pro IPRÚ vyzna čuje • posouzení kauzálních vztah ů mezi jednotlivými identifikovanými problémy a následné vytvo ření problémových okruh ů • grafické znázorn ění hierarchie a kauzality mezi problémy formou stromu problém ů. Metodika vyhodnocení Pro vyhodnocení územních dopad ů problém ů v území bylo využito multikriteriálních metod založených na expertním hodnocení. Zpracovatel analýzy vytvo řil expertní panel, který u každého problému hodnotil 4 kritéria – sociální soudržnost, ekonomický rozvoj, stabilitu životního prost ředí, územní dopad. První t ři kritéria (pilí ře udržitelného rozvoje) byla hodnocena na bodové škále 1 až 5, kdy 1 – problém má minimální vliv, 5 – problém má zásadní vliv. Pro stanovení velikosti územního dopadu byla použita škála, kdy 0,5 = lokální dopad, 1,0 = nadmístní dopad (více obcí), 1,5 = regionální dopad (v rámci kraje). Hodnota územního dopadu zárove ň sloužila pro vyvážení kritérii udržitelného rozvoje. Na základ ě ohodnocení p ředchozích 4 kritérií byl stanoven význam identifikovaných problém ů pro aglomeraci, který byl vypo čítán jako pr ůměr hodnot kritérií udržitelného rozvoje vyd ělený hodnotou územního dopadu. Tabulka 48: Problémové okruhy v území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou Kód Problémový okruh Po čet identifikovaných problém ů V Vzd ělanost 4 T Trh práce a zam ěstnanost 3 C Cestovní ruch 4 Z Zdravotní služby 2 S Sociální služby 3 DI Dopravní infrastruktura 7 TI Technická infrastruktura 3 ŽP Životní prost ředí 3 VS Ve řejná správa 2 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování Celkem bylo identifikováno 31 problém ů, které byly za řazeny do 9 problémových témat (okruh ů). V území se vyskytují ješt ě další problémy a rizika, které však v sou časných

101

podmínkách nejsou řešitelné, p řípadn ě nebyly vyhodnoceny jako faktory omezující rozvoj území. Celkové vyhodnocení je zobrazeno v příloze č. A12.

Územní dopad a význam identifikovaných problém ů

Níže zmín ěné a popsané problémové oblasti tvo ří ZÁSADNÍ TÉMATA K ŘEŠENÍ , bez ohledu na možné zdroje financování. V textu níže je uveden jejich popis a zd ůvodn ění.

Vzd ělanost Identifikované problémy v oblasti vzd ělanosti obyvatel regionu mají významný vliv zejména na ekonomický rozvoj území a sociální soudržnost obyvatel. Všechny problémy mají nadmístní význam, tzn. s územním dopadem v rámci celé aglomerace. Bariérou rozvoje území je nižší úrove ň vzd ělání obyvatel, která má však výrazný r ůstový potenciál a neexistence místních ak čních plán ů rozvoje vzd ělávání jako podmínka pro čerpání finan čních prost ředk ů z IROP. V sou časné dob ě existuje pouze krajská koncepce vzd ělávání – Dlouhodobý zám ěr vzd ělávání a rozvoje vzd ělávací soustavy Libereckého kraje 2012. MAS Podještědí p řipravuje zpracování Místního ak čního plánu vzd ělávání (MAP). Rozvoj území ovliv ňuje také nedostate čná kapacita mate řských a základních škol, kdy vzhledem k demografickému vývoji dochází ke snižování kvality vzd ělávacího procesu s následnými projevy v celkové úrovni vzd ělanosti obyvatel. Problémem v území je špatný stav školských objekt ů, absence bezbariérových p řístup ů. Zárove ň vzd ělávací proces ovliv ňuje také nedostate čné materiálové vybavení škol a nedostate čné nebo zastaralé zázemí pro volný čas a sportovní a volno časové aktivity p ři školských objektech. Problémem je také vysoká energetická náro čnost a technický stav školních za řízení. Problémem v oblasti vzd ělávání je stále se zvyšující výskyt sociáln ě-patologických jev ů u d ětí a zvyšující se podíl dětí s poruchami u čení a chování. Řešit je proto třeba také dostupnost (nikoli pouze prostorovou) vzd ělávání pro žáky se speciálními vzd ělávacími pot řebami a kvalitu tohoto vzd ělávání. Vzd ělávací programy nejsou p řizp ůsobeny pot řebám a poptávce na trhu práce. Již od základních škol lze rozši řovat manuální zru čnost d ětí, podpo řit zájem o technické a přírodov ědné obory a p řizp ůsobit a vytvo řit p říslušné obory studia na SŠ a VŠ ve spolupráci se zam ěstnavateli.

102

Tabulka 49: Expertní hodnocení problémové oblasti Vzd ělanost Vzd ělanost Kritérium Stabilita Územní Význam Kó Sociální Ekonomický Problém životního dopad problému d soudržnost rozvoj prost ředí (váha) Podpr ůměrná úrove ň vzd ělání obyvatel V1 3 4 1 1,0 2,7 v rámci ČR V2 Nedostate čná kapacita škol 4 4 1 1,0 3,0 V3 Nedostate čné vybavení a technický stav škol 3 3 3 1,0 3,0 Chyb ějící koncepce vzd ělávání na úrovni V4 4 4 1 1,0 3,0 obcí Celkem-vážený pr ůměr podle územního dopadu 3,5 3,8 1,5 - 2,9 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování, Pozn.: bodová škála 1 – minimální vliv, 5 – zásadní vliv, kritérium územní dopad – 0,5 lokální; 1 nadmístní (více obcí); 1,5 regionální (krajský)

Trh práce a zam ěstnanost Stejn ě významná jako vzd ělanost je problematika trhu práce a zam ěstnanosti. V ětšina identifikovaných problém ů má nadmístní význam. Závislost ekonomiky a zam ěstnanosti, zejména na automobilovém pr ůmyslu, je v sou časném nestabilním prost ředí velkým problémem na území celého kraje. Nejv ětším rizikem a bariérou je vysoký podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných, kdy u t ěchto osob dochází k postupné ztrát ě pracovních návyk ů, demotivaci a je složité tyto osoby po dlouhé dob ě bez práce za řadit do pracovního procesu. Mezi dlouhodob ě nezam ěstnané pat ří zejména osoby ohrožené sociálním vylou čením. Tento stav má významný vliv na sociální politiku a vznik sociáln ě patologických jev ů procesu (velký vliv zejména na sociální oblast a ekonomický rozvoj). Území se musí potýkat také s dlouhodob ě rostoucí mírou nezam ěstnanosti, která ovliv ňuje zejména ekonomický r ůst regionu, podobn ě jako nepom ěr mezi nabídkou a poptávkou po zam ěstnání (nízký po čet volných pracovnách míst a vysoký po čet uchaze čů o zam ěstnání), která vyvolává disparity na trhu práce. Dalším významným faktorem je minimální po čet pracovních míst s flexibilním pracovním uspo řádáním a tém ěř neexistující trend ve vytvá ření nástroj ů personální politiky sm ěř ujících ke sla ďování pracovních a soukromých rolí a podporujících diverzitu zejména v ěkovou a genderovou v pracovních týmech. Taková opat ření u zam ěstnavatel ů v území povedou k aktivizaci ekonomicky neaktivních obyvatel a k zastavení prohlubování sociální polarizace vedoucí k nár ůstu sociálních rizik. Vhodným nástrojem pro zvýšení zam ěstnanosti osob se ztíženým p řístupem na trh práce je také podpora vytvá ření sociálních podnik ů.

103

Tabulka 50: Expertní hodnocení problémové oblasti Trh práce a zam ěstnanost T - Trh práce a zam ěstnanost Kritérium Stabilita Územní Význam Kó Sociální Ekonomický Problém životního dopad problému d soudržnost rozvoj prost ředí (váha) Disparity na trhu práce – nízký po čet T1 volných pracovních míst vs. vysoký po čet 3 4 1 1,0 2,7 uchaze čů o zam ěstnání Kolísající míra nezam ěstnanosti, nestabilita T2 3 4 1 1,0 2,7 trhu práce Vysoký podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných – T3 zejména obyvatel ohrožených sociálním 4 5 1 1,0 3,3 vylou čením Celkem - vážený pr ůměr podle územního dopadu 3,3 4,3 1,0 - 2,9 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování, Pozn.: bodová škála 1 – minimální vliv, 5 – zásadní vliv, kritérium územní dopad – 0,5 lokální; 1 nadmístní (více obcí); 1,5 regionální

Cestovní ruch Přestože území má dostate čný potenciál k rozvoji cestovního ruchu, bariérou rozvoje je zejména nekoncep ční p řístup k propagaci území jako celku, který má územní dopad na celý kraj. V rámci aglomerace je výrazný nedostatek doplňkových služeb a infrastruktury cestovního ruchu (p ůjčování sportovních pot řeb, pr ůvodcovské služby, restaura ční služby, apod.). Významným problémem je dlouhodobý pokles počtu návšt ěvník ů v ubytovacích za řízeních, nebo ť v případ ě dlouhodobého pobytu návšt ěvník ů v území je generován nejv ětší zisk. V území se vyskytuje mnoho turistických atraktivit a památek, které mají potenciál intenzivn ějšího využití, ale významná část z nich je v nevyhovujícím technickém a provozním stavu. S tím souvisí problém s podfinancováním údržby a pé če o infrastrukturu cestovního ruchu, resp. nekoncep čním řešením tohoto problému. Identifikované problémy tak ovliv ňují zejména r ůst ekonomiky. Na území se nachází mnoho p říležitostí pro sportovní aktivity pro rekrea ční využití jednotlivc ů, rodin i organizovaných skupin a také kvalitních sportoviš ť pro po řádání sportovní akcí mezinárodního významu. Tabulka 51: Expertní hodnocení problémové oblasti Cestovní ruch C - Cestovní ruch Kritérium Stabilita Územní Význam Kó Sociální Ekonomický Problém životního dopad problému d soudržnost rozvoj prost ředí (váha) Pokles po čtu návšt ěvník ů v ubytovacích C1 2 4 1 1,0 2,3 za řízeních C2 Nekoncep ční p řístup p ři propagaci území 2 3 1 1,5 3,0 C3 Nedostatek dopl ňkových služeb CR 2 3 2 1,0 2,3 Nedostate čná pé če o památky a C4 infrastrukturu pro CR i s ohledem na 3 4 2 1,0 2,7 bezbariérovost Celkem - vážený pr ůměr podle územního dopadu 2,3 3,5 1,5 - 2,6 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování, Pozn.: bodová škála 1 – minimální vliv, 5 – zásadní vliv, kritérium územní dopad – 0,5 lokální; 1 nadmístní (více obcí); 1,5 regionální (krajský)

104

Zdravotní služby Dostupnost zdravotní pé če v některých obcích území je ovlivn ěna p řírodními podmínkami (h ůř e dostupné obce v horském terénu), vzdáleností obcí od sídel zdravotních služeb a intenzitou ve řejné dopravy. Z toho d ůvodu jsou n ěkteré zdravotnické služby v některých obcích zkoumaného území h ůř e dostupné. V oblasti zdravotních služeb je výrazným problémem nejen nedostate čné stavebn ě technické a přístrojové vybavení některých úsek ů nemocnic, a tím i malý rozvojový potenciál zdravotních pracoviš ť nemocnic. Je pot řeba modernizovat pracovišt ě a vytvořit nové prostorové možnosti pro tuto modernizaci, aby byla poskytnuta nejvyšší možná pé če pacient ům. Sou časn ě je pot řeba provést optimalizaci a zefektivn ění proces ů, tak, aby byla zaru čena následná pé če a provázanost všech zdravotnických služeb. Vzhledem k tomu, že se tento problém týká zejména Krajské nemocnice Liberec, má tento nedostatek výrazný vliv na území celého kraje. Ze sou časných požadavk ů a pot řeb na modernizaci krajské nemocnice je nutné vyzdvihnout pot řebu rekonstrukce budovy Odd ělení psychiatrie a inovaci materiálového vybavení, zejména zvýšení po čtu akutních l ůžek umož ňujících lé čbu celého spektra akutních duševních poruch. V některých vzdálen ějších obcích byla identifikována horší dostupnost těchto služeb a nutnost dojíž ďky za základní zdravotní pé čí, což je problém zejména pro znevýhodn ěné osoby – sociáln ě vylou čené obyvatele, matky s dětmi, imobilní ob čany, seniory. Prioritou Nemocnice Jablonec nad Nisou je vybudování nového pavilonu akutní medicíny, rekonstrukce opera čních sál ů a obnova přístrojového vybavení.

Tabulka 52: Expertní hodnocení problémové oblasti Zdravotní služby Z - Zdravotní služby Kritérium Stabilita Územní Význam Kó Sociální Ekonomický Problém životního dopad problému d soudržnost rozvoj prost ředí (váha) Horší dostupnost zdravotnických služeb ve Z1 3 2 2 1,0 2,3 vzdálen ějších obcích Nedostate čné stavebn ě technické a Z2 přístrojové vybavení nemocnic i s ohledem 3 3 1 1,5 3,5 na bezbariérovost Celkem - vážený pr ůměr podle územního dopadu 3,0 2,5 1,5 - 2,9 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování, Pozn.: bodová škála 1 – minimální vliv, 5 – zásadní vliv, kritérium územní dopad – 0,5 lokální; 1 nadmístní (více obcí); 1,5 regionální (krajský)

Sociální služby V oblasti sociálních služeb byly identifikovány tři hlavní problémy, které však mají velký význam pro aglomeraci (nadmístní význam) zejména ve vztahu k nar ůstajícímu po čtu ekonomicky aktivních obyvatel, spadajících do skupiny sociáln ě znevýhodn ěných obyvatel, obyvatel ohrožených sociálním vylou čením (nízkop říjmové skupiny osob, obyvatelé sociáln ě vylou čených lokalit) a dalších klient ů sociálních služeb. Problémem je nedostate čná kapacita 105

některých sociálních služeb v území (terénní formy péče, odleh čovací služby, azylové bydlení, raná pé če) a zastaralá, nevyhovující infrastruktura pro poskytování služeb, které zp ůsobují horší podmínky pro provoz a dosažitelnost t ěchto služeb a výrazn ě ovliv ňují sociální soudržnost a stabilitu území. Zárove ň v území některé sociální služby zcela chybí – tís ňová pomoc, krizová pé če. Rozši řuje se skupina osob, jejichž problémy nejsou dostate čně podchyceny sou časným systémem sociálních služeb. Služby nejsou dostate čně provázány navzájem i s dalšími systémy pomoci (bydlení, zdravotnictví, dluhové poradenství, vzd ělávání). U t ěchto osob pak dochází k multiplikaci problém ů a prohlubování sociálního vylou čení, jemuž by se dalo předejít podporou mezioborového p řístupu a v ětším využitím aktivit a služeb, které řeší příčinu problém ů (raná pé če, dluhové poradenství, systém sociálního bydlení...). Tabulka 53: Expertní hodnocení problémové oblasti Sociální služby S - Sociální služby Kritérium Stabilita Územní Význam Sociální Ekonomický Kód Problém životního dopad problému soudržnost rozvoj prost ředí (váha) Absence n ěkterých sociálních služeb pro sociáln ě znevýhodn ěné a vylou čené obyvatele, či jejich nedostate čná kapacita S1 5 3 1 1,0 3,0 (terénní, ambulantní i pobytové, nap ř. krizová pomoc, azyl pro matky s d ětmi, denní stacioná ře, odleh čovací služby) Nar ůstání sociálního vylou čení u t ěch skupin obyvatel, jejichž problémy se vymykají S2 5 3 1 1,0 3,0 sou časnému nastavení systému sociálních služeb Problém nevyhovující a zastaralé S3 infrastruktury zázemí pro poskytování služeb 5 3 1 1,0 3,0 soc. typu a sociálního bydlení Celkem - vážený pr ůměr podle územního dopadu 5,0 3,0 1,0 - 3,0 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování, Pozn.: bodová škála 1 – minimální vliv, 5 – zásadní vliv, kritérium územní dopad – 0,5 lokální; 1 nadmístní (více obcí); 1,5 regionální (krajský)

Dopravní infrastruktura Doprava ovliv ňuje všechny činnosti v území, proto identifikované problémy v rámci této oblasti mají nejv ětší vliv na rozvoj území. Hlavním problémem je nedostate čná kapacita a technický stav silnic (regionální dopad) spole čně s velkou dopravní intenzitou, která snižuje propustnost území a má silný ekonomický dopad v rámci celého kraje. Významn ě se tento stav projevuje v nedostate čném propojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Tato situace bude částe čně zlepšena realizací silnice I/14 z Liberce do Jablonce nad Nisou ( ŘSD, 2016-2017). Územní dopad v rámci celého kraje má také absence železni čního napojení na vysokorychlostní tra ť nebo na tra ť mezinárodního významu (p římé napojení) a absence elektrizace n ěkterých železni čních tratí. Mezim ěstská tramvajová tra ť Liberec – Jablonec nad

106

Nisou se postupn ě rekonstruuje. V sou časné dob ě je zrekonstruován a zdvojkolejn ěn úsek mezi terminálem MHD v Liberci a Novou Rudou. Zbývající úsek ve sm ěru na Jablonec nad Nisou je v převážné mí ře (až na dva zrekonstruované úseky ve Vratislavicích nad Nisou a Prose či nad Nisou) zastaralý a nevyhovující. V sou časné dob ě pokra čuje rekonstrukce trat ě z Nové Rudy do smy čky ve Vratislavicích nad Nisou a dále mezi Zeleným údolím a Brandlem v Jablonci nad Nisou. Tato tra ť má však nadmístní územní dopad z d ůvodu intenzivní dojíž ďky obyvatel okolních obcí do Liberce za prací a službami. Problém je zatím nerealizovaná odbo čka z této tramvajové trat ě do nejv ětšího sídlišt ě Rochlice a nutnost prodloužení linky Liberec – Jablonec nad Nisou až do centra Jablonce. V oblasti informa čních a odbavovacích systém ů je t řeba zvýšit kvalitu odbavení cestujících ve vozidlech MHD a přím ěstské doprav ě v okolí m ěst, která zp řístupní cestujícím ve řejnou dopravu a zjednoduší platbu za ni. Dále je také problémem nedostate čná a územn ě nepropojená sí ť cyklostezek a cyklotras, která by mohla snížit intenzitu dopravy ve m ěstech (cyklodoprava do zam ěstnání a škol) a zvýšit ekonomický zisk z cestovního ruchu. Zárove ň se jedná o ekologicky bezpe čnou dopravu. Ve městech Liberec a Jablonec nad Nisou je problém s nedostatkem parkovacích míst (statické dopravy) v centrech, ale i v sídlištích, což ovliv ňuje zejména spokojenost obyvatel, ale také bezpe čnost dopravy, která je jedním ze stávajících problém ů. Dalším problémem vyskytujícím se ve v ětšin ě obcí IPRÚ z hlediska bezpe čnosti silni čního provozu je nap ř. řešení uspo řádání k řižovatek a p řechod ů p řes komunikace, chyb ějící chodníky apod. Tento problém vyplývá ze zvyšujícího se stupn ě motorizace a nekoncep čního přístupu p ři řešení statické dopravy. Snahou musí být optimalizace dopravy za ú čelem snížení po čtu automobil ů vjížd ějících do centra, budování obchvat ů Jablonce nad Nisou a Liberce pro tranzitní dopravu, případn ě vybudování odstavných parkoviš ť na okrajích m ěst s návazností na MHD a další typy udržitelné dopravy. S tím souvisí modernizace MHD v četn ě nahrazování sou časného vozového parku nízkoemisními a bezbariérovými vozy. Ve m ěstech zatím záchytná parkovišt ě na okrajích nefungují, dle šet ření v ětšinu IAD v centru tvo ří místní doprava (dá se ode číst z dopravního modelu Liberce). Tabulka 54: Expertní hodnocení problémové oblasti Dopravní infrastruktura DI - Dopravní infrastruktura Kritérium Stabilita Územní Význam Kó Sociální Ekonomický Problém životního dopad problému d soudržnost rozvoj prost ředí (váha) Nedostate čná kapacita silnic a zhoršující se DI1 3 4 3 1,5 5,0 technický stav ohrožující bezpe čnost Vysoká intenzita dopravy na hlavních DI2 4 4 5 1,0 4,3 silni čních tazích Chyb ějící p řestupní terminály, nedostate čná kapacita a stav MHD, technicky DI3 3 3 4 1,0 3,3 nevyhovující TT Lbc – Jbc, málo rozvinutá sí ť TT v Liberci DI4 Absence železni čního napojení na 2 3 3 1,5 4,0

107

DI - Dopravní infrastruktura Kritérium Stabilita Územní Význam Kó Sociální Ekonomický Problém životního dopad problému d soudržnost rozvoj prost ředí (váha) vysokorychlostní železni ční trat ě a absence elektrifikace železni čních tratí Nedostatek parkovacích míst ve m ěstech, DI5 3 2 3 1,0 2,7 obcích a centrech cestovního ruchu DI6 Bezpe čnost dopravy 5 3 2 1,0 3,3 Nedostate čná a územn ě nepropojená sí ť DI7 3 3 3 1,0 3,0 cyklostezek a cyklotras Celkem - vážený pr ůměr dle územního dopadu 3,2 3,2 3,3 - 3,7 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování, Pozn.: bodová škála 1 – minimální vliv, 5 – zásadní vliv, kritérium územní dopad – 0,5 lokální; 1 nadmístní (více obcí); 1,5 regionální (krajský)

Technická infrastruktura Problémy v technické infrastruktu ře se týkají n ěkolika sídel v řešeném území a mají velký vliv zejména na životní prost ředí. Nejvýrazn ější je problém nedostate čné kanaliza ční sít ě v okrajových částech m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou i v některých obcích a napojení na čistírny odpadních vod. Tato oblast siln ě ovliv ňuje zejména životní prost ředí a také kvalitu života obyvatel (sociální soudržnost). Statutární město Liberec, statutární m ěsto Jablonec nad Nisou a v ětšina dalších obcí v řešeném regionu však má dlouhodobé provozní smlouvy se Severo českými vodovody a kanalizacemi, a.s., na provoz vodohospodá řské infrastruktury (do roku 2022). To vyvolává problém p ři financování modernizace a rozši řování t ěchto sítí, vzhledem k datu ukon čení stávajících provozních smluv, podle kterých jsou odstup ňovány výše dotace. Ten v tomto p řípad ě m ůže získat pouze nízkou míru finan ční podpory.

V celém regionu je vysoký podíl využití pevných paliv pro vytáp ění, což ovliv ňuje kvalitu ovzduší. V obou m ěstech jsou výrazné problémy s centrálním zdrojem a rozvody tepla, které neodpovídají obecn ě-technickým normám, správnému hospoda ření s energiemi (úniky tepla) a poptávce. D ůsledkem je nevyhovující cenová dostupnost dodávek tepla pro ob čany. Tento problém by m ěl být řešen zpracováním energetické koncepce. Je nutná zejména modernizace teplovodní rozvodné sít ě, která je p ředimenzovaná. V roce 2013 tuto situaci za čalo řešit statutární m ěsto Jablonec nad Nisou odkoupením 100% spole čnosti Jablonecká energetická a.s., probíhá zde rozsáhlá rekonstrukce CZT.

Tabulka 55: Expertní hodnocení problémové oblasti Technická infrastruktura TI - Technická infrastruktura Kritérium Stabilita Územní Význam Sociální Ekonomický Kód Problém životního dopad problému soudržnost rozvoj prost ředí (váha) Nedostate čné řešení odkanalizování obcí TI1 a okrajových částí m ěst – kapacita, 3 2 5 1,0 3,3 technický stav, ČOV Zastaralost a špatný technický stav TI2 3 3 3 1,0 3,0 teplovodní rozvodné sít ě 108

TI - Technická infrastruktura Kritérium Stabilita Územní Význam Sociální Ekonomický Kód Problém životního dopad problému soudržnost rozvoj prost ředí (váha) Vysoký podíl využití pevných paliv pro TI3 2 2 4 1,0 2,6 vytáp ění stacionárními zdroji Celkem - vážený pr ůměr podle územního dopadu 2,6 2,3 4 - 2,9 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování, Pozn.: bodová škála 1 – minimální vliv, 5 – zásadní vliv kritérium územní dopad – 0,5 lokální; 1 nadmístní (více obcí); 1,5 regionální (krajský)

Životní prost ředí V rámci životního prost ředí byl identifikován jako nejvýznamn ější problém zne čišt ěné ovzduší, které je ovliv ňováno zejména intenzivní dopravou a malými stacionárními zdroji zne čišt ění (lokální topeništ ě). Velký vliv na ŽP má doprava, která ovliv ňuje zejména kvalitu ovzduší, vod a velkou míru hlukové zát ěže v místech intenzivní dopravy. Problémem, který má lokální územní dopad ve m ěst ě Liberec, je výstavba obchodních center na volných plochách a nevyužívání starých pr ůmyslových areál ů. V posledních letech stoupá zájem o výstavbu obchodních center také v Jablonci nad Nisou, což zde m ůže vyvolat stejný problém. Přitom území obou m ěst má potenciál pro zvýšení kvality i rozsahu ve řejné zelen ě. Identifikované problémy mají nejvýrazn ější dopad na stabilitu životního prost ředí.

Tabulka 56: Expertní hodnocení problémové oblasti Životní prost ředí ŽP - Životní prost ředí Kritérium Stabilita Územní Význam Sociální Ekonomický Kód Problém životního dopad problému soudržnost rozvoj prost ředí (váha) ŽP1 Zhoršená kvalita ovzduší 4 2 5 1,0 3,7 Vysoká zát ěž na životní prost ředí podél ŽP2 3 1 3 1,0 2,3 dopravních tepen (hluk a emise) ŽP3 Zábor volných ploch obchodními centry 2 3 4 0,5 1,5 Celkem - vážený pr ůměr podle územního dopadu 3,0 2,0 4,0 - 2,5 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování, Pozn.: bodová škála 1 – minimální vliv, 5 – zásadní vliv kritérium územní dopad – 0,5 lokální; 1 nadmístní (více obcí); 1,5 regionální (krajský)

Ve řejná správa Území v sou časnosti postrádají jasnou definici priorit, které by p ředstavovaly kompromis všech aktér ů rozvoje území v četn ě ob čan ů, kterými by se m ěla ve řejná správa řídit. Toto by alespo ň v ur čité mí ře m ěla vy řešit efektivní implementace strategie. Také řízení ve řejných služeb nemá jasnou koncepci, je nep řehledné, neumož ňuje hodnocení jeho kvality atd. Z těchto d ůvod ů je nedostate čně transparentní pro ob čany a pro další aktéry v soukromém či ve řejném sektoru.

Ve řejné služby v sou časnosti trpí rozt říšt ěností, která je do zna čné míry dána systémovým nastavením na národní úrovni. Nejsou nastaveny procesy, zp ůsob jejich kontroly a zp ůsob kontroly jejich výstup ů. Obecn ě je tak pot řeba zlepšit (ne)transparentnost chodu ve řejné správy. 109

V oblasti řízení lidských zdroj ů plyne problém z nejasn ě stanovené hranice mezi výkonem státní správy a samosprávy. Nejsou však také jasn ě daná pravidla, kde politické vedení m ůže a kde nem ůže zasahovat do práce ú ředník ů. V oblasti personálních kapacit je patrný také deficit v efektivním využívání nástroj ů IT. Slabou stránkou je také malá schopnost komunikovat o své práci s ob čany – laiky, kte ří nerozumí odbornému ú řednickému jazyku.

Tabulka 57: Expertní hodnocení problémové oblasti Ve řejná správa VS – Ve řejná správa Kritérium Stabilita Územní Význam Sociální Ekonomický Kód Problém životního dopad problému soudržnost rozvoj prost ředí (váha) Kvalita ve řejné správy, neefektivnost, VS1 2 3 1 0,5 1,6 transparentnost Nedostate čné zapojení ve řejnosti do VS2 2 2 1 0,5 1,4 plánovacích a strategických proces ů Celkem - vážený pr ůměr podle územního dopadu 2 2,5 1 - 1,5 Zdroj: Vlastní zpracování, Pozn.: bodová škála 1 – minimální vliv, 5 – zásadní vliv, kritérium územní dopad – 0,5 lokální; 1 nadmístní (více obcí); 1,5 regionální (krajský)

V rámci provedené problémové analýzy je srovnán význam identifikovaných problémových oblastí. Hlavní prioritní oblastí, která vykazuje problémy s nejv ětším významem a vlivem na rozvoj území je dopravní infrastruktura, která ovliv ňuje široké území a má vliv na ekonomický rozvoj, ale také na zabezpe čování pot řeb a služeb pro obyvatele aglomerace. Vzhledem k rostoucímu po čtu sociáln ě znevýhodn ěných obyvatel a dalších rizikových skupin jsou sociální služby dalším problémovým okruhem, do kterého by m ěly být sm ěř ovány investice. Význam ostatních problémových okruh ů je znázorn ěn v tabulce níže. V příloze A12 je uveden podrobný seznam identifikovaných problém ů člen ěných podle významu. Tabulka 58: Význam témat k řešení pro aglomeraci Zásadní témata k řešení (problémové okruhy) Význam problému DI - Dopravní infrastruktura 3,7 S - Sociální služby 3,0 V - Vzd ělanost 2,9 T - Trh práce a zam ěstnanost 2,9 Z - Zdravotní služby 2,9 TI - Technická infrastruktura 2,9 C - Cestovní ruch 2,6 ŽP - Životní prost ředí 2,5 VS – Ve řejná správa 1,5 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování, Pozn. Nejedná se o význam prioritní oblasti pro rozvoj území, ale o úrove ň stávajícího stavu problému v rámci řešené oblasti Všechny tyto identifikované problémové okruhy p ředstavují zásadní témata , která by m ěla být v dalším období řešena, a která jsou st ěžejní pro komplexní rozvoj území. Řada t ěchto témat by m ěla být řešena integrovan ě, což p řinese zna čný synergický efekt.

110

V sou časné dob ě jsou v Národním dokumentu k územní dimenzi (NDÚD) vyty čeny specifické cíle jednotlivých opera čních program ů. Výb ěr a zam ěř ení t ěchto specifických cíl ů OP však ne zcela odpovídá identifikovaným hlavním problémovým oblastem a problém ům řešeného území, ze kterých vyplývají zásadní témata k řešení. Pokud se zam ěř ení a výb ěr specifických cíl ů pro územní dimenzi nebude m ěnit, nebudou moci být řešena všechna hlavní témata v rámci užšího IPRÚ, mohou být však řešena návaznými aktivitami prost řednictvím individuálních projekt ů.

111

E.2 Analýza pot řeb území podle cílových skupin

Tato část dokumentu popisuje aktuální pot řeby řešeného území. Cílem je posílení soudržnosti (koheze) aglomerace prost řednictvím opera čních program ů EU 2014+ s integrovaným přesahem mezi opera čními programy p ři řešení komplexních problém ů a rozvoje p říležitostí v území.

Na základ ě p ředchozích analýz, zejména analýzy problém ů, trend ů a p ředpoklad ů, v rámci kterých byl analyzován také rozvojový potenciál regionu, jsou v následujícím textu identifikovány pot řeby pro socioekonomický rozvoj území z hlediska r ůzných cílových skupin:

Obyvatelé 1. Zkvalit ňování služeb sociální a zdravotnické pé če – zvyšování kapacity a dostupnosti sociálních a zdravotnických služeb podle aktuáln ě zjišt ěné pot řebnosti. Rozvoj preventivních služeb a poradenství rizikovým skupinám – nezam ěstnaní rodi če, senio ři, zadlužené domácnosti, osoby zdravotn ě znevýhodn ěné, osoby ohrožené sociálním vylou čením, nízkop říjmové rodiny s dětmi apod. 2. Zavedení koncep ční p řípravy na trh práce ve spolupráci se zam ěstnavateli, a to na všech úrovních vzd ělávání po čínaje MŠ. Zavedení kariérového poradenství a plánování na ZŠ, SŠ a VŠ. 3. Podpora a rozvoj služeb zam ěstnanosti skupin ohrožených na trhu práce. 4. Zvýšení po čtu pracovních míst s flexibilním uspo řádáním podporujících sla ďování práce a rodiny. 5. Rozší ření nabídky obecního či sociálního bydlení pro nízkop říjmové a znevýhodn ěné skupiny obyvatel. 6. Podpora komunitního smýšlení, spole čensky odpov ědných aktivit, spolkového života, zázemí pro neziskový sektor, rozvoj svépomocných skupin a dárcovství. 7. Koncep ční p řístup p ředstavitel ů území/ měst k sociální oblasti a tématu sociálního za čle ňování. 8. Optimalizace kapacity základních škol v četn ě zlepšení technického stavu objekt ů, modernizace technického vybavení, u čebních pom ůcek a zázemí školských objekt ů pro volný čas a sportovní aktivity žák ů a zajišt ění podmínek pro vzd ělávání žák ů se SVP. 9. Zajišt ění rovných p říležitostí v přístupu ke vzd ělávání (bezbariérovost technická i zajišt ění pot řeb pro žáky se SVP), nap ř. formou z řizování pozic školních psycholog ů a speciálních pedagog ů na MŠ, ZŠ i SŠ, rané pé če či zavád ěním genderov ě citlivého výchovného poradenství a vzd ělávání. 10. Vytvá ření podmínek pro multikulturní vzd ělávání, otevřený p řístup pro p říslušníky etnických a národnostních menšin (i jako p říprava pro potenciální zvýšení po čtu osob cizí národnosti v území).

112

11. Rozši řování nabídky vzd ělávacích aktivit pro d ěti i dosp ělé (celoživotního vzd ělávání), rozvoj manuálních zru čností, podpora zájmu o technické a p řírodov ědné obory, spolupráce se zam ěstnavateli. 12. Podpora primární prevence rizikového chování ve školách. 13. Zkvalit ňování dopravní obslužnosti území ve řejnou hromadnou dopravou, posilování bezbariérovosti ve řejných dopravních prost ředk ů. 14. Budování a rozvoj silni čních obchvat ů v obcích s výskytem intenzivních dopravních proud ů a vnitrom ěstských okruh ů kolem center. 15. Zajišt ění rekonstrukce silni ční sít ě za ú čelem zkvalitn ění spojení mezi jednotlivými sídly (zejména řešení dopravního propojení Liberce a Jablonce nad Nisou) a zvýšení bezpe čnosti dopravy. 16. Řešení problematiky parkování v centrech m ěst, v blízkosti významných cíl ů i na sídlištích, podpora komunitního smýšlení, spole čensky odpov ědných aktivit, spolkového života, zázemí pro neziskový sektor, rozvoj svépomocných skupin a dárcovství. 17. Zvýšení po čtu budov napojených na efektivní zdroje CZT prost řednictvím modernizované sít ě CZT v četn ě rozvod ů, nutná ur čitá decentralizace systému CZT, a to v Liberci i Jablonci (je zpracována ur čitá koncepce, chybí finance a v Liberci zájem vlastníka). 18. Snížení cen tepla prost řednictvím modernizace teplovodní rozvodné sít ě. 19. Odkanalizování okrajových částí m ěst a napojení na ČOV (v n ěkterých obcích není prioritou).

Návšt ěvníci a turisté 1. Zkvalitn ění infrastruktury cestovního ruchu - rozší ření nabídky dopl ňkových služeb, rozvoj nových produkt ů cestovního ruchu. 2. Zvýšení dostupnosti informací o turistických atraktivitách a kulturních akcích konaných jak na území m ěst, tak v rámci celého regionu – aktivní koordinovaná prezentace regionu. 3. Zkvalitn ění dopravní infrastruktury využitelné pro cestovní ruch v četn ě informa čních systém ů. 4. Rozši řování nabídky ubytovacích a stravovacích za řízení v turistických oblastech. 5. Rozši řování cyklostezek, cyklotras a stezek pro p ěší turistiku – úprava terénu, informa ční tabule, apod. 6. Spolupráce aktér ů v cestovním ruchu.

Podnikatelé a ekonomické subjekty 1. Podpora spolupráce mezi podnikateli a ve řejným sektorem - spolupráce a pot řeba zvyšovat vzájemnou informovanost o možnostech a podmínkách investování a podnikání v regionu. 2. Podpora p ři rozvoji p řeshrani ční spolupráce na trhu práce. 3. Pot řeba výstavby silni ční sít ě a její zkvalitn ění, p římé napojení železni ční dopravy na TEN-T. 113

4. Výstavba a zasí ťování ploch pro podnikatelské ú čely. 5. Podpora vzájemné spolupráce jednotlivých vzd ělávacích za řízení a podnikatel ů za ú čelem zajišt ění dostate čného množství kvalifikovaných odborník ů pro pot řeby firem v území a propojení vzd ělávací sféry s pot řebami trhu práce. 6. Podpora sociálního podnikání. 7. Podpora tvorby flexibilních forem uspo řádání organizace práce. 8. Podpora rovných p říležitostí nejen žen a muž ů p ři vstupu na trh práce.

Neziskové organizace a další instituce 1. Zajišt ění provázanosti služeb jednotlivých neziskových organizací, vzájemná spolupráce NNO nap říč zájmovými oblastmi. 2. Rozši řování dota čního schéma - grantová podpora aktivit neziskových organizací 3. Podpora výstavby/modernizace vybraných za řízení a služeb. 4. Zlepšení informovanosti navzájem i navenek. 5. Zajišt ění stabilního a p ředvídatelného financování spole čensky významných (nap ř. sociálních) služeb poskytovaných NNO.

Ve řejná správa

1. Kvalita ve řejné správy, efektivnost, transparentnost, profesionalizace.

114

F. VAZBA NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY Při zpracování strategie byly využity významné strategické a koncep ční dokumenty na národní i regionální úrovni. Jedním z podklad ů, pot řebných pro zpracování integrované strategie území, je zmapování strategií, jejichž realizace se odehrává na řešeném území. To znamená p řehled a vyhodnocení relevantních strategií, které mají na dané území dopad. Jejich cíle by m ěly být po zhodnocení zahrnuty strategie, aby nedocházelo k rozpor ům mezi existujícími rozvojovými dokumenty a realizovanými strategiemi.

V únoru 2014 byla v rámci p řípravných prací pro tvorbu Strategie zpracována „Rešerše (zmapování) existujících strategií v území ORP Liberec a ORP Jablonec nad Nisou pro pot řeby tvorby IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou“.

Výstupy této rešerše jsou uvedeny v následující části dokumentu.

Východiska a zp ůsob řešení Cílem této práce je shromáždit informace o strategických dokumentech v zájmovém území budoucího Integrovaného plánu rozvoje Liberec – Jablonec nad Nisou (dále také jen IPRÚ L- J). Pro tuto fázi p řípravy bylo území up řesn ěno na celá spádová území ORP Liberec a ORP Jablonec nad Nisou. P ředpokladem zadání bylo zmapovat dostupné strategie a pokusit se posoudit jejich využitelnost pro následné zpracování integrované strategie území pro IPRÚ. Již p ři zadání byly o čekávány problémy s napln ěním cíl ů práce – zejména metodická rozdílnost, všeobecnost, neaktuálnost, neúplné územní pokrytí a n ěkdy i obtížná dostupnost sledovaných strategických a rozvojových dokument ů.

F.1 Přehled strategických dokument ů

V rámci zmapování byly zjiš ťovány rozvojové dokumenty n ěkolika typ ů: • Krajské strategické dokumenty (všeobecné, územní i resortní) • Místní strategické dokumenty (m ěsta, obce) • Nad řazené (národní) strategické dokumenty: ‹ Opera ční programy 2014 – 2020 ‹ Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 ‹ Národní dokument k územní dimenzi ‹ Evropa 2020.

V následující části dokumentu jsou v tabulkové form ě shrnuty p řehledy regionálních strategických dokument ů, které byly využity pro zpracování IPRÚ.

115

Tabulka 59: P řehled krajských strategických dokument ů Přehled krajských strategických dokument ů, které mají vazbu na p řípravu IPRÚ L-J Název Časová Aktualizace - stávající Využitelnost platnost stav Strategie rozvoje Libereckého 2006-2020 schválena v roce 2012 ++ zásadní strategické cíle kraje 2006 – 2020 Program rozvoje Libereckého 2007-2013 schválen ++ kraje 2007 – 2013 Program rozvoje Libereckého 2014-2020 Schválen usn. č. ++ Zásadní strategické cíle kraje 2014 – 2020 359/14/ZK dne 23.9.2014 Strategické sm ěry rozvoje NUTS II 2014-2020 Severovýchod ve vazb ě na priority EU v období 2014+ Problémová analýza pot řeb 2014-2020 Schválena ++ Libereckého kraje ve vazb ě na nové plánovací období EU 2014-2020 Strategie inteligentní specializace 2014-2020 + (RIS3) 2014-2020 Strategie udržitelného rozvoje LK 2006-2020 - pouze částe čně (limity ŽP) 2006-2020 Regionální inova ční strategie 2009+ 2009+ Schválena ++ Zásadní strategické cíle

Regionální surovinová politika 2003-2020 Schválena, aktualizována ++ Zásadní strategické cíle Libereckého kraje 2003-2020 2011 Zásady územního rozvoje LK 2011- vydáno krajským ++ priority územního zastupitelstvem 12/2011, plánování kraje, uspo řádání příprava na aktualizaci - území kraje, plochy a schválena Zpráva koridory nadmístního o uplat ňování Zásad významu a požadavky územního rozvoje nadmístního významu na Libereckého kraje koordinaci územn ě v 2/2014 plánovací činnosti obcí Územn ě analytické podklady LK 2013-2015 projednáno krajským + stav a vývoj území, zastupitelstvem 8/2013, hodnoty území, limity probíhá pr ůběžná využití území, zám ěry na aktualizace a kompletní provedení zm ěn v území a aktualizace bude problémy k řešení dokon čena k 6/2015 v územn ě plánovacích dokumentacích Plán odpadového hospodá řství LK 2004-2014 nezapo čato, nejd říve 2015 částe čně - dosud nerealizované cíle a zám ěry Koncepce environmentálního 2011-2020 schváleno + částe čně - aktivity a vzd ělávání, výchovy a osv ěty zám ěry Libereckého kraje Plán rozvoje VaK LK 2004–2014 Pr ůběžné aktualizace 1x + částe čně - dosud ro čně nerealizované cíle a zám ěry Koncepce ochrany p řírody a 2013-2023 schváleno + limity, aktivity krajiny LK

116

Koncepce ochrany p řed povodn ěmi 2006- nezapo čato ? LK Integrovaný program ke zlepšení 2012- schváleno + kvality ovzduší LK Zásady řízení zdravotnictví 2014-2020 Zastupitelstvem - jen v případ ě za řazení v Libereckém kraji v oblasti Libereckého kraje priority Zdravotnictví lůžkové pé če v četn ě návaznosti na usnesením č. 70/15/ZK ze zdravotnickou záchrannou službu dne 24.2.2015 v období 2014-2020 Dlouhodobý zám ěr vzd ělávání a 2012-2016 schváleno + cíle a aktivity rozvoje vzd ělávací soustavy LK Koncepce vzd ělávání žák ů se 2013-2020 schváleno + speciáln ě vzd ělávacími pot řebami Strategie rozvoje lidských zdroj ů 2014-2020 Schváleno + Libereckého kraje 2014+ Zastupitelstvem Libereckého kraje 29.9.2015 St ředn ědobý plán rozvoje 2014-2017 schváleno + cíle a rozvojová opat ření sociálních služeb LK (SPRSS LK) Ak ční plán 2016 (provád ěcí p ředpis 2016 schváleno + SPRSS LK) Krajský plán vyrovnávání 2014-2016 schváleno + cíle a rozvojová opat ření příležitostí osob se zdravotním postižením 2014-2016 Analýza plán ů rozvoje sociálních 2012-2017 schváleno - služeb Analýza sociáln ě vylou čených 2013-2016 schváleno + lokalit a dostupnosti sociálních služeb prevence v těchto lokalitách v LK Návrh parametr ů základní sít ě 2013 Schváleno + sociálních služeb v Libereckém kraji 2013 Územn ě energetická koncepce LK 2010- nezapo čato + zám ěry a aktivity v území IPRÚ Regionální surovinová politika LK 2011-2020 schváleno -

Program rozvoje cestovního ruchu 2007-2013 nezapo čato nerealizované zám ěry

Koncepce ú činn ější podpory 2003- nezapo čato nerealizované zám ěry památkové pé če v LK Koncepce výstavby a rozvoje 2013- schváleno ? Jednotná úrove ň informa čních systém ů krizového informa čních systém ů řízení a integrovaného záchranného opera čního řízení a systému LK modernizace technologií pro p říjem tís ňového volání základních složek integrovaného záchranného systému Libereckého kraje Povod ňový plán LK 2004-2015 Schváleno2004, + spole čná protipovod ňová aktualizováno 2013 opat ření a ochrana v povodí Nisy a jejích přítok ů 117

Program rozvoje cyklistické 2008-2013 v p říprav ě 2014-2020 + nerealizované zám ěry dopravy LK Analýza stavu dopravy na území 2015 1 x 1 rok - Libereckého kraje 2015 Doprava v LK 2010 nezapo čato -

Ak ční plány snižování hluku na 2008- schváleno + priority, zám ěry silnicích II. III. t řídy v LK Ak ční plány protihlukových 2015 schváleno + opat ření 2015+ Plán dopravní obslužnosti 2012-2016 schváleno + opat ření na podporu VD

Strategie bezpe čnosti silni čního 2012-2020 schváleno + kolizní a problémová místa provozu LK 2012-2020

Optimalizace po řadí realizace 2010-2025 schváleno + priority, zám ěry silni čních obchvat ů vybraných m ěst v LK na silnicích II. a III. t řídy Železnice v LK 2030 2014-2030 v p říprav ě ?

Zdroj: vlastní zpracování, aktualizace 2015

118

Následující tabulka dopl ňuje p řehled místních strategií na území ORP Liberec a ORP Jablonec nad Nisou a shrnuje jejich základní parametry. Tabulka 60: P řehled strategických dokument ů obcí Strategické dokumenty obcí ZÚJ Název obce Strategický dokument časová platnost využitelnost územní plán/po řízení ORP Liberec 530468 Dlouhý Most Zpracovává se X X Ano/ 2015 Hodkovice nad Ano /po řizuje se 564061 Ano 2013 - 3 prioritní oblasti Mohelkou nový 564117 Chrastava Program rozvoje m ěsta 2015 - 2020 dlouhodobé cíle Ano/2014 530484 Je řmanice Ne X X Ano/2011 564176 Kryštofovo Údolí Ne X X Ano/po řizuje se nový Aktualizace strategie aktualizace, 5 563889 Liberec 2014 - 2020 Ano/po řizuje se nový rozvoje SML strategických cíl ů Místní program obnovy 564231 Mníšek 2014 - 2020 investi ční akce Ano/2014 vesnice 546593 Nová Ves Ne X X Ano/zm ěna 2010 564281 Old řichov v Hájích Ne X X Ano/2014 544345 Prose č pod Ješt ědem Ne X Ano/2009 544477 Stráž nad Nisou Ne X X Ano/2006 564427 Sv ětlá pod Ješt ědem Ne X X Ano/2014 Ano /po řizuje se 564460 Šimonovice Ne X X nový Strategický plán rozvoje 563536 Bed řichov 2008 - 2015 4 priority, 5 projekt ů Ano/2012 obce 530425 Dalešice Ne X X Ano/2012 aktual.2014 - Ano/ po řizuje se 563510 Jablonec nad Nisou Strategický plán m ěsta 8 tematických oblastí 2020 nový Ano/ po řizuje se 563595 Janov nad Nisou Program rozvoje obce 2014 - 2020 5 programových cíl ů nový Ano/ po řizuje se 563633 Josef ův D ůl Ne X X nový Ano/ po řizuje se 563692 Lu čany nad Nisou Ne nový 563714 Maršovice Ne Ano/2014 nám ěty a akce v 5 563731 Nová Ves nad Nisou Ne 2010 - Ano/2015 oblastech Strategický plán rozvoje 546577 Pule čný 2011 - 2020 3 priority, 11 cíl ů Ano/2011 obce 563781 Rádlo Ne Ano/2011 Rychnov u Jablonce nad 563790 Ne X X Ano/2009 Nisou

119

F.2 Vazba na strategické dokumenty Ze zmapování výše uvedených p řehled ů strategických dokument ů vyplývá n ěkolik zásadních zjišt ění, která významn ě ovliv ňují jejich praktickou využitelnost pro IPRÚ: • Metodická rozdílnost (a tím obtížná porovnatelnost, v četn ě rozdílné terminologie). • Obecnost strategií (v ětšinou obsahují všeobjímající témata). • Chyb ějící priorizace (z dokument ů nelze vy číst d ůležitost jednotlivých cíl ů, opat ření, aktivit – i když mnohde je používán pojem „priorita“, neznamená však d ůležitost). • Chyb ějící nebo nedostate čná lokalizace návrhových částí strategií (územní záb ěr / up řesn ění cíl ů, opat ření, atd.). Využitelnost částí dokument ů – obecn ě: • Analytické části (data) – pouze pokud jsou aktuální (tj. zpracovaná v uplynulých 2-3 letech). • SWOT analýzy – ano, pokud jsou sou částí dokument ů v podob ě globální SWOT analýzy (nikoliv jen díl čích). • Analytické shrnutí (záv ěry) – ano, pokud jsou sou částí dokumentu (bohužel velmi zřídka). • Strategické vize a dlouhodobé cíle – ano (v ětšinou ale stanovené velmi obecn ě, bez indikátor ů a n ěkdy i bez časových horizont ů). • St ředn ědobé cíle, úkoly, opat ření, priority, aktivity… - ano, pokud mají definovány základní atributy a nejsou formulovány pouze v obecné rovin ě. • Konkrétní zám ěry, aktivity, projekty – omezen ě ano (v ětšinou jednotlivosti bez širšího strategického rámce – menší obce - POV).

V obecné rovin ě lze konstatovat dobrou koincidenci zásadních územních dokument ů – tzn. Strategie rozvoje Libereckého kraje a strategií statutárních m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou, v četn ě vazeb na územn ě plánovací dokumentace (ZÚR i územní plány obou měst). Koincidencí je mín ěn soulad dlouhodob ě definovaných strategických cíl ů a to jak v rovin ě tematické, tak i územní.

Výsledné doporu čení zam ěř ení - cíl ů, které nejvíce řeší všichni v území

Přehled nej čast ěji se opakujících témat (v úrovni strategických cílů, priorit či opat ření) ve strategických dokumentech měst a obcí v řešeném území IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou:

120

‹ Doprava (zejména dopravní infrastruktura, ale často také dopravní obslužnost a dostupnost) – řešeno prost řednictvím specifických cíl ů 1 a 2 – Zlepšení mobility a Navýšení podílu udržitelných forem dopravy v území. ‹ Využití potenciálu území (zejména p řírodního a kulturního bohatství) pro rozvoj cestovního ruchu řešeno prost řednictvím specifického cíle 8 – Využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu. ‹ Ve řejné služby se zam ěř ením zejména na zdraví a sociální oblast (jejich nabídka, dostupnost, kvalita) řešeno prost řednictvím specifického cíle 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti sociálních a navazujících služeb a specifického cíle 7 – Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a pé če o zdraví. ‹ Zlepšení situace na trhu práce – podpora vzniku nebo udržení pracovních míst, flexibilizace trhu práce – řešeno prost řednictvím specifického cíle 4 – Zam ěstnanost pro podporu sociální soudržnosti. ‹ Rozvoj lidských zdroj ů (vzd ělávání, školství, kvalitní podmínky pro život) – řešeno prost řednictvím specifického cíle 5 – Optimalizace infrastruktury pro vzd ělávání a specifického cíle 6 – Neinvesti ční podpora celoživotního vzd ělávání. ‹ Pé če o ve řejný prostor a životní prost ředí – řešeno prost řednictvím specifických cíl ů 9, 10 – Zvýšení spolehlivosti technické infrastruktury a zlepšování kvality ovzduší, Minimalizace ekologických rizik a pé če o přírodní prost ředí. ‹ Rozvoj ob čanské spole čnosti, spolupráce ve řejného, neziskového a podnikatelského sektoru – řešeno prost řednictvím specifického cíle 11 – Efektivní správa území.

121

G. Doporu čení pro nastavení opat ření IPRÚ Na základ ě zjišt ění ze socioekonomické analýzy, SWOT analýzy, analýzy pot řeb a dokument ů byly identifikovány hlavní problémy, které tvo ří bariéru rozvoje území a jejich řešení má zárove ň synergický ú činek pro zlepšení stavu v řešeném území. Následn ě byly jednotlivé problémy za řazeny do problémových oblastí a vyhodnoceny podle kritérií udržitelného rozvoje a územního dopadu. Pro ú čely vymezení vhodných témat za řazených do užšího IPRÚ byla provedena filtrace, kdy hlavním kritériem bylo zam ěř ení specifických cíl ů OP ur čených pro územní dimenzi - tzn., jsou doporu čeny ty tematické okruhy, na které lze čerpat finan ční prost ředky (dotace) z opera čních program ů definovaných v NDÚD – Opera ční program Doprava, Integrovaný regionální opera ční program a Opera ční program Zam ěstnanost.

Obrázek 19: Schéma - postup p ři tvorb ě doporu čení zam ěř ení témat pro řešení v rámci IPRÚ

Socioekonomická analýza

SWOT analýza ř Analýza pot eb Analýza doku ment ů

Identifikace problém ů a pot řeb

Definování zásadních témat k řešení - dle významu (expertní hodnocení dle kritérií)

Filtr témat na základ ě zam ěř ení specifických cíl ů OP ur čených pro územní dimenzi

Doporu čená financovatelná Návazná témata pro řešení témata pro řešení v rámci IPRÚ v rámci IPRÚ

Všechna tato zásadní prioritní témata a v nich identifikované problémy je nutné v následujícím období aktivn ě řešit. V rámci IPRÚ však bude možné čerpat dotace pouze na ty problémy, které jsou v souladu se specifickými cíli opera čních program ů definovaných

122

v Národním dokumentu k územní dimenzi, p řípadn ě ve vazb ě na tematické cíle strategie Evropa 2020.

Ke každému tématu je uveden p řehled identifikovaných problém ů a pot řeb, dále argumenta ční zd ůvodn ění výb ěru tématu v návaznosti na sou časný stav a pot řeby v území. Ke každému tématu byly doporu čeny specifické cíle OP vhodné k financování projektových aktivit, dopln ěné o vazbu na tematické cíle strategie Evropa 2020.

DOPRAVA

Identifikované problémy Pot řeba

° Nedostate čná kapacita silnic I. a II. t říd a ‹ Zlepšování kvality technického stavu dopravní zhoršující se technický stav infrastruktury ‹ Rekonstrukce silni čních úsek ů nižších t říd

° Vysoká intenzita dopravy na hlavních ‹ Výstavba obchvat ů a p řeložek silnic na silni čních tazích vybraných úsecích ‹ Zklid ňování dopravy v centrech obcí

° Chyb ějící p řestupní terminály, nedostate čná ‹ Zlepšení dopravního spojení mezi m ěsty kapacita MHD, technicky nevyhovující TT Liberec a Jablonec nad Nisou Lbc – Jbc, málo rozvinutá sí ť TT v Liberci ‹ Modernizace tramvajových tratí ‹ Výstavba nových tramvajových tratí ‹ Modernizace a nákup nových voz ů MHD ‹ Zavád ění nízkopodlažních voz ů MHD

° Absence železni čního napojení na ‹ Využití napojení na n ěmeckou železni ční sí ť, vysokorychlostní železni ční trat ě a trasování a realizace rychlého železni čního nedostate čná elektrifikace železni čních tratí spojení

° Nedostatek parkovacích míst ve m ěstech ‹ Řešení problematiky parkování v centrech m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou a v blízkosti významných a turistických atraktivit ‹ Regulace parkování v centru ‹ Výstavba p řestupních terminál ů v četn ě doprovodných služeb a systému P+R

° Bezpe čnost dopravy ‹ Modernizace integrovaného dopravního systému se zavád ěním moderních informa čních a naviga čních systém ů ‹ Budování bezbariérových zastávek a chodník ů

° Nedostate čná a územn ě nepropojená sí ť ‹ Budování a propojování cyklistické sít ě cyklostezek a cyklotras (cyklotrasy, cyklopruhy, apod.) Doprava má siln ě integrující charakter a vzhledem ke koncentraci zdravotnické, sociální, Zd ůvodn ění školní infrastruktury a dalších služeb do obou m ěst má doprava velký význam pro dostupnost

123

těchto služeb z okolních sídel. Tlak na zkvalit ňování dopravní sít ě a zvyšování kapacity vyvolává pokra čující trend suburbanizace. Zárove ň je v dalším období d ůležité modernizovat ve řejnou hromadnou dopravu (s ohledem na zvýšení po čtu bezbariérových spoj ů) a stávající tramvajovou sí ť, která je významným prvkem MHD ve m ěstech (i ve spojení mezi m ěsty Liberec a Jablonec n. Nisou), a zlepšit dostupnost území vymezené aglomerace, čímž se zlepší i její dopravní obslužnost. IROP - SC 1.1 – Zvýšení regionální mobility prost řednictvím modernizace a rozvoj sítí regionální silni ční infrastruktury navazující na sí ť TEN-T

Vazba na IROP – SC 1.2 – Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy opera ční OPD – SC 1.4 - Vytvo ření podmínek pro zvýšení využívání ve řejné hromadné dopravy ve program městech v elektrické trakci OPD – SC 1.5 - Zlepšení řízení dopravního provozu a zvyšování bezpe čnosti dopravního provozu ve m ěstech Vazba na TC7 - Podpora udržitelné dopravy a odstra ňování p řekážek v klí čových sí ťových tematické cíle infrastrukturách strategie Evropa 2020 TC8 - Podpora zam ěstnanosti a podpora mobility pracovních sil

VZD ĚLANOST

Identifikované problémy Pot řeba

° Podpr ůměrná úrove ň vzd ělání obyvatel v rámci ‹ Zvýšení dostupnosti vzd ělávání pro široké ČR spektrum obyvatel ‹ Motivace obyvatel k účasti na vzd ělávání ‹ Zavedení opat ření po umožn ění rovného přístupu ke vzd ělávání ‹ Řešení p řístupu ke vzd ělávání v sociáln ě vylou čených lokalitách

° Nedostate čná kapacita základních škol v Liberci ‹ Navýšení kapacit základních škol

° Nedostate čné vybavení a technický stav škol ‹ Zlepšení technického vybavení a technického stavu škol

° Chyb ějící koncepce vzd ělávání na úrovni obcí ‹ Zpracování ak čního plánu vzd ělávání Oblast vzd ělanosti má úzkou vazbu na trh práce s výrazným synergickým účinkem. Identifikované problémy v oblasti vzd ělanosti obyvatel regionu mají významný vliv nejen na zam ěstnanost, ale také na celkový ekonomický rozvoj území a sociální soudržnost obyvatel. Velkým sociálním i ekonomickým rizikem je vysoký podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných, kdy Zd ůvodn ění u t ěchto osob dochází k postupné ztrát ě pracovních návyk ů, demotivaci a je složité tyto osoby po dlouhé dob ě bez práce za řadit do pracovního procesu. Mezi dlouhodob ě nezam ěstnané pat ří zejména osoby ohrožené sociálním vylou čením a osoby pe čující. Sociálním hendikepem t ěchto osob je navíc výrazn ě snížená možnost uplatn ění na trhu práce. 124

Důležitá bude provázanost vzd ělávacích aktivit s trhem práce se zam ěř ením na posilování inkluzivního vzd ělávání a uplatnitelnost znevýhodn ěných osob na trhu práce. Zárove ň je v území pot řeba provázat vzd ělávací systém s pot řebami trhu práce, zejména v technických oborech a podnikatelské činnosti a podpo řit služby zam ěstnanosti skupin ohrožených na trhu práce. Podstatná p řekážka v aktivizaci ekonomicky neaktivních obyvatel je neexistence flexibilního pracovního uspo řádání a podp ůrných opat ření sla ďování pracovních a soukromých rolí - opat ření umož ňující vstup na trh práce (za řízení pé če o děti, dostupná respitní pé če, co- workingová pracovišt ě, zm ěna personálních politik zam ěstnavatel ů aj.). Trend stárnutí populace se dlouhodob ě dynamizuje i v tomto regionu. Nutností je u zam ěstnavatel ů vytvá ření ekonomicky p řijatelných nástroj ů personální politiky, které povedou ke zhodnocování zam ěstnanecké skupiny lidí nad 50 let v ěku. IROP – SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnost infrastruktury pro vzd ělávání a další vzd ělávání OP Z – SC. 1.1 Zvýšit míru zam ěstnanosti podpo řených osob Vazba na opera ční OP Z – SC 2.1 Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených nebo sociáln ě vylou čených ve program spole čnosti a na trhu práce OPPIK – SC 2.4 Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdroj ů v podnikatelském sektoru s důrazem na technické odborné vzd ělávání OP VVV – PO 3, IP 1, SC 1 - Vzd ělávání k sociální integraci d ětí a žák ů OP VVV – PO 3, IP 2, SC 1 - Zvýšení kvality p ředškolního vzd ělávání v četn ě usnadn ění přechodu d ětí na ZŠ OP VVV – PO 3, IP 2, SC 2 - Zlepšení kvality vzd ělávání a výsledk ů žák ů v klí čových kompetencích OP VVV – PO 3, IP 2, SC 3 - Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzd ělávání (tento specifický cíl není dosud v územní dimenzi) OP VVV – PO 3, IP 2, SC 5 - Zvyšování kvality vzd ělávání a odborné p řípravy v četn ě posílení jejich relevance pro trh práce Vazba na TC3 - Zvýšení konkurenceschopnosti MSP tematické cíle TC8 - Podpora zam ěstnanosti a podpora mobility pracovních sil strategie Evropa 2020 TC10 - Investice do vzd ělávání, dovedností a celoživotního u čení

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY

Identifikované problémy Pot řeba

° Horší dostupnost zdravotnických služeb ve ‹ Dostupné zdravotní služby ve všech obcích vzdálen ějších obcích zájmového území

° Nedostate čné stavebn ě technické a p řístrojové ‹ Zlepšení technického stavu nemocnic a vybavení nemocnic i s ohledem na bezbariérovost po řízení nového vybavení nemocnic ‹ Hledání vhodných zdroj ů na rozvoj nemocnic SOCIÁLNÍ SLUŽBY Identifikované problémy Pot řeba

125

° Absence n ěkterých sociálních služeb pro sociáln ě ‹ Podpora a rozvoj chyb ějících sociálních znevýhodn ěné a vylou čené obyvatele, či jejich služeb, zvýšení kapacity stávajících služeb nedostate čná kapacita (terénní, ambulantní i ‹ Podpora informa čních a poradenských služeb pobytové, nap ř. krizová pomoc, azyl pro matky s dětmi, denní stacioná ře, odleh čovací služby)

° Nar ůstání sociálního vylou čení u t ěch skupin ‹ Provázání formálních i neformálních systém ů obyvatel, jejichž problémy se vymykají pomoci z r ůzných obor ů a propojení s sou časnému nastavení systému sociálních služeb přirozenými sociálními vazbami uvnit ř spole čnosti

° Nevyhovující technický stav zázemí pro ‹ Zlepšení technického stavu zázemí poskytování sociálních služeb a sociálního poskytovatel ů sociálních služeb, z řizování bydlení sociálních byt ů Vzájemná synergie mezi zdravotními a sociálními službami vychází z aktuálního stavu populace v regionu, kdy dochází ke zvyšování po čtu osob v rizikových skupinách – sociálních i zdravotních a zárove ň k nedostate čnému pokrytí jejich pot řeb. Cílovou skupinou jsou osoby ohrožené sociálním vylou čením, rodina, d ěti a mládež (zejména nízkop říjmové rodiny), osoby pe čující, uživatelé drog a osoby ohrožené závislostmi, senio ři, zdravotn ě znevýhodn ění, osoby s chronickou duševní poruchou a dlouhodobým duševním Zd ůvodn ění onemocn ěním, cizinci, národnostní menšiny. Sociálním hendikepem řady z těchto osob je navíc výrazn ě snížená možnost uplatn ění na trhu práce. Kombinace ekonomické neaktivity a finan ční nákladnosti pé če p ředstavuje pro tyto skupiny riziko upadání do chudoby. Propojenost sociálních služeb se zdravotními je vhodná také vzhledem k požadavku a priorit ě Evropské komise, která chce podporovat zdravotnictví pouze za p ředpokladu, že podpo řené aktivity budou mít pozitivní vliv na sociální oblast a sociální za čle ňování. Vazba na IROP - SC 2.1: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi opera ční program IROP – SC 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a pé če o zdraví Vazba na TC 1 Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací tematické cíle TC 9 Podpora sociálního za čle ňování a boj proti chudob ě a diskriminaci strategie TC 10 Investice do vzd ělávání, odborné p řípravy a odborného výcviku k získávání Evropa 2020 dovedností a do celoživotního u čení

126

TRH PRÁCE A ZAM ĚSTNANOST

Identifikované problémy Pot řeba

° Disparity na trhu práce – nízký po čet ‹ Podpora zam ěstnanosti osob z věkových skupin volných pracovních míst vs. vysoký po čet znevýhodn ěných na trhu práce a žen uchaze čů o zam ěstnání ‹ Podpora rozvoje podnikatelských aktivit a samozam ěstnávání ‹ Podpora sociálního podnikání ‹ Snižování disparit na trhu práce – tvorba nových pracovních míst, zvyšování uplatnitelnosti nezam ěstnaných na trhu práce ‹ Podpora vzd ělávacích aktivit v oblastech s nabídkou volných pracovních míst

° Vysoký podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných ‹ Podpora vzd ělávání nízkokvalifikovaných skupin obyvatelstva ‹ Rozvoj služeb zam ěstnanosti pro osoby sociáln ě vylou čené a ohrožené sociálním vylou čením

° Kolísající míra nezam ěstnanosti, ‹ Uplat ňování opat ření aktivní politiky zam ěstnanosti nestabilita trhu práce (podpora tvorby nových pracovních míst, zvyšování kvality pracovní síly) ‹ Slad ění vzd ělávacích pot řeb s trhem práce ‹ Podpora poradenských a dalších služeb v oblasti zam ěstnanosti pro osoby sociáln ě vylou čené ‹ Podpora služeb zam ěstnanosti, spolupráce s úřady práce ‹ Vyšší uplatn ění flexibilních forem zam ěstnávání pro pohrožené skupiny na trhu práce, zavedení nových forem zam ěstnávání Sociální soudržnost a to, nebýt sociáln ě vylou čený, znamená mít kde bydlet, kde se vzd ělávat, mít dostupné služby sociální a zdravotní (tedy dostat se k nim - dostupná doprava), mít možnost být zam ěstnán a mít tedy dostate čný p říjem. Kvalifikace uchaze čů a zájemc ů o zam ěstnání neodpovídá požadavk ům na trhu práce. Není dostate čně rozvinutý systém flexibilních forem práce v č. částe čných úvazk ů. Nejsou využívány všechny možnosti APZ. Zd ůvodn ění Služby zam ěstnanosti jsou nedostate čně provázány se sociálními službami, se zdravotními službami i návaznými službami, které podporují sociální za čle ňování. Funk ční a finan ční gramotnost osob sociáln ě vylou čených nebo soc. vylou čením ohrožených je na nízké úrovni. Přetrvává diskriminace osob sociáln ě vylou čených v zam ěstnávání ve všech sektorech trhu práce. Ne vždy je v čas reagováno na aktuální pot řeby pomocí sociální služby, je nedostate čná podpora osob pe čujících o osobu blízkou. Obce neznají své role, role nejsou jasn ě vymezeny práv ě v problematice sociálního za čle ňování v ůč i dalším aktér ům. Obce nestaví sociální

127

bydlení v dostate čném po čtu a nemají zkušenosti se sociálním podnikáním. Málo využívají možnost vytvá řet pracovní místa pro osoby, které t ěžko shán ějí práci (VPP), které by získaly pracovní návyky. Vazba na IROP - SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi opera ční OP VVV PO3 Rovný p řístup ke kvalitnímu p ředškolnímu, primárnímu a sekundárnímu program vzd ělávání IP 3.1 SC 1; SC 2 ; SC 3 IP 3.2 SC 1 IP 3.3 SC 1 Vazba na TC 8 Podpora udržitelné a kvalitní zam ěstnanosti a mobility pracovních sil tematické cíle TC 9 Podpora sociálního za čle ňování, boj proti chudob ě a jakékoli diskriminaci strategie TC 11 Posilování institucionálních kapacit ve řejných orgán ů a zú častn ěných stran a efektivní Evropa 2020 práce orgán ů ve řejné správy

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Identifikované problémy Pot řeba

° Nedostate čné řešení odkanalizování obcí a ‹ Budování ČOV a kanalizace u všech druh ů okrajových částí m ěst – kapacita, technický sídelních útvar ů stav, ČOV ° Zastaralost a špatný technický stav centrálního ‹ Modernizace a dostavba chyb ějící zdroje tepla (CZT) v četn ě teplovodní rozvodné infrastruktury, zejména kanalizace a sít ě (p ředimenzovanost) teplárenství ° Vysoký podíl využití pevných paliv pro ‹ Využití potenciálních zdroj ů biomasy, št ěpky a vytáp ění dalších alternativních zdroj ů energie ‹ Plošná regulace pevných paliv, náhrada plynem a dalšími eko. zp ůsoby vytáp ění pomocí politiky ČR

128

ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Identifikované problémy Pot řeba

° Zne čišt ěné ovzduší, zejména v blízkosti ‹ Odstra ňování zdroj ů zne čišt ěného ovzduší dopravních tepen a pr ůmyslových areál ů ° Hluková zát ěž – podél dopravních tepen ‹ Realizace opat ření ke snížení hlukové zát ěže

° Zábor volných ploch obchodními centry ‹ Zlepšení územního plánování Jedním z hlavních cíl ů EU pro období 2014+ je snižování ekologické zranitelnosti území. Rozvoj a modernizace technické infrastruktury je v řešeném území, které je charakteristické mnoha oblastmi a objekty ochrany p řírody a má kvalitní zásoby podzemních vod, d ůležitým Zd ůvodn ění aspektem napln ění tohoto cíle, udržení stability území a zvyšování kvality života místních obyvatel. Problémy v této oblasti jsou rozt říšt ěné na celém území vymezené aglomerace s koncentrací problém ů ve m ěstech Liberec a Jablonec n. Nisou. Tyto problémy v území je nutné řešit koncep čně a integrovan ě, nebo ť jakékoliv zlepšení/zhoršení podmínek v jedné lokalit ě (sídle) bude mít velký vliv na rozsáhlé území. OPPIK – SC 3.5 Zvýšit využití a zavád ění kombinované výroby elekt řiny a tepla a modernizovat soustavy zásobování teplem

OP ŽP – SC 1.1 Snížit množství vypoušt ěného zne čišt ění do povrchových i podzemních vod ze zdroj ů a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

OP ŽP – SC 1.2 Snížit vnos zne čiš ťujících látek z pr ůmyslu a zem ědělství do povrchových a Vazba na podzemních vod opera ční program OP ŽP – SC 2.1 Snížit emise z lokálního vytáp ění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím zne čiš ťujících látek

OP ŽP – SC 2.2 Snížit emise stacionárních a mobilních zdroj ů podílejících se na expozici obyvatelstva, ekosystém ů a vegetace nadlimitním koncentracím zne čiš ťujících látek

OP ŽP – SC 4.4 Zlepšit kvalitu prost ředí v sídlech

TC2 - Zlepšení p řístupu, využití a kvality ICT technologií Vazba na TC4 - Podpora p řechodu na nízkouhlíkové hospodá řství ve všech odv ětvích tematické cíle strategie TC6 - Ochrana životního prost ředí a podpora ú činného využívání zdroj ů Evropa 2020 TC7 - Podpora udržitelné dopravy a odstra ňování p řekážek v klí čových sí ťových infrastrukturách

129

CESTOVNÍ RUCH

Identifikované problémy Pot řeba

° Pokles po čtu návšt ěvník ů v ubytovacích ‹ Podpora služeb cestovního ruchu za řízeních ° Nekoncep ční p řístup při propagaci území ‹ Zpracování koncepce cestovního ruchu ° Nedostatek dopl ňkových služeb CR ‹ Podpora dopl ňkových služeb cestovního ruchu na území IPRÚ ° Nedostate čná pé če o památky a infrastrukturu ‹ Zlepšení a podpora pé če o infrastrukturu pro pro CR CR ‹ Podpora investic do rozvoje cestovního ruchu – obnova památek na území IPRÚ Důvodem podpory této oblasti je velký potenciál v rozvoji cestovního ruchu jako jednoho z možných pilí řů ekonomického rozvoje regionu. V oblasti se nachází mnoho turistických atraktivit – přírodních, kulturních, sportovních, apod. Pro nastartování rozvoje turismu je ů ě Zd vodn ní nutné aktivizovat místní aktéry v území za ú čelem rozvoje infrastruktury CR a usilovat o posílení ochrany a rozvoje místního i regionálního kulturního a p řírodního d ědictví vhodnými investicemi do údržby a rekonstrukcí památek a atraktivit a jejich bezbariérovost a přípravou nových produkt ů cestovního ruchu. Vazba na IROP – SC 3.1 Zefektivn ění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a p řírodního opera ční dědictví program Pozn.: o alokaci z IROP 3.1 v rámci IPRÚ nebylo zažádáno z důvodu velmi omezeného okruhu oprávn ěných žadatel ů, p řevážná v ětšina památek v nep říznivém stavu v území do tohoto okruhu nespadá. Vazba na Velmi slabá vazba: tematické cíle TC 4 Podpora p řechodu na nízkouhlíkové hospodá řství ve všech odv ětvích strategie Evropa 2020 TC 6 Zachování a ochrana životního prost ředí a podpora ú činného využívání zdroj ů

130

VEŘEJNÁ SPRÁVA

Identifikované problémy Pot řeba

° Kvalita ve řejné správy, neefektivnost, ‹ Zefektivn ňování činností transparentnost ‹ Zavád ění moderních systému a zp ůsobu řízení ve řejné správy ° Nedostate čné zapojení ve řejnosti do plánovacích ‹ Zajišt ění provázanosti, informovanosti a a strategických proces ů vzájemná spolupráce ‹ Efektivn ější plánování rozvoje území Na ve řejnou správu je v posledních letech vyvíjen velký tlak na zefektiv ňování činností. Zárove ň dochází ke snižování ve řejných rozpo čtů, což m ůže mít negativní vliv na zabezpe čování základních služeb pro obyvatelstvo v regionu. P ředpokladem pro úsp ěšné ů ě Zd vodn ní řešení této situace je posilování vzájemné meziobecní i meziregionální spolupráce. Vzhledem k nar ůstajícímu sociáln ě-ekonomickému tlaku ve spole čnosti bude také docházet k nár ůstu sociáln ě-patologických jev ů a rizik. Stejn ě musí být řešena situace p ři řešení neo čekávaných nebo krizových situacích – povodn ě, požáry, chemické havárie, apod. Vazba na IROP – SC 3.2, SC 3.3 opera ční program

Vazba na tematické cíle strategie TC 11 Posilování institucionální kapacity ve řejných orgán ů a zú častn ěných stran a p řispívání Evropa 2020 k ú činné ve řejné správ ě.

131

Vzájemné vazby mezi identifikovanými problémy V rámci identifikovaných problémových oblastí jsou nejsiln ější vzájemné vazby mezi oblastmi Vzd ělanost - Trh práce a zam ěstnanost, Dopravní infrastruktura - Cestovní ruch a dopravní infrastruktura - Životní prost ředí. Intenzita vazeb mezi všemi identifikovanými problémovými oblastmi je uvedena v koinciden ční matici, viz tabulka níže.

Tabulka 61: Koinciden ční matice – vazba mezi identifikovanými problémovými oblastmi č

Koinciden ní matice - vazba

mezi identifikovanými edí

problémy (XXX - velmi silná / XX - silná / X - st řední / lanost č stnanost ě ě

bez vyzna ení - slabá nebo ejná správa žádná) ř Vzd Trh a práce zam Cestovní ruch Zdravotní služby Sociální služby Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Životníprost Ve Vzd ělanost --- XXX XX XX X X Trh práce a zam ěstnanost XXX --- XX X XX XX Cestovní ruch XX --- XXX XX XX Zdravotní služby XX X --- XX XX X Sociální služby XX XX XX --- X Dopravní infrastruktura X XX XXX XX X --- X XXX Technická infrastruktura X XX X --- XX Životní prost ředí XX X XXX XX --- Ve řejná správa X X X X --- Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, vlastní zpracování

Strom problém ů Na základ ě zjišt ění ze socioekonomické analýzy, SWOT analýzy, analýzy pot řeb a dokument ů byl vytvo řen seznam klí čových problém ů, kterými se území vyzna čuje. Následn ě byly mezi jednotlivými problémy posuzovány vzájemné vztahy, a došlo ke kvantitativnímu vyhodnocení problém ů. Výstupem je grafické znázorn ění klí čových problém ů v jednotlivých tematických oblastech. Ke každé oblasti jsou uvedeny hlavní p říčiny vzniku jednotlivých problém ů, které vychází z trend ů a p ředpoklad ů socioekonomické analýzy, následn ě jsou popsány klí čové problémy a specifikovány následky, které jsou překážkou k napl ňování strategických cíl ů. Tyto p řekážky vedou k tomu, že území se potýká s bariérami pro ekonomický r ůst a pro posilování územní soudržnosti, která je jednou z priorit územní dimenze evropských strukturálních a investi čních fond ů a také prioritou globálního cíle strategie IPRÚ.

132

Bariéry územní

Omezené podmínky pro ekonomický r ůst a posilování dimenze

územní soudržnosti (koheze)

Obrázek 20: Strom problém ů

Zdroj: Vlastní zpracování

Zranitelnost životního Následky Špatná dostupnost služeb a Nesoulad mezi poptávkou prost ředí a nár ůst rizik pracovních míst a nabídkou na trhu práce v území

Ve řejná Zdravotní Sociální Doprava Životní Technická Trh práce a Vzd ělanost Cestovní správa služby služby prost ředí infrastruktura zam ěstnanost ruch

° Kvalita ve řejné ° Dostupnost ° Absence ° Nedostate čná ° Zne čišt ěné ° Nedostate čné ° Disparity na trhu ° Podpr ůměrná ° Pokles po čtu správy, zdravot. některých kapacita silnic I. a II. ovzduší, řešení práce – nízký po čet úrove ň vzd ělání návšt ěvník ů efektivnost, služeb ve sociálních tříd a zhoršující se zejména odkanalizování obcí volných pracovních obyvatel v rámci v ubytovacích transparentnost vzdálen ějších služeb pro technický stav v blízkosti – kapacita, míst vs. vysoký ČR za řízeních obcích sociáln ě po čet uchaze čů ° Nedostate čné Vysoká intenzita dopravních technický stav, ° Nedostate čná ° Nekoncep ční znevýhodn ěné ° o zam ěstnání zapojení ° Nedostate čné dopravy na hlavních tepen a ČOV kapacita škol přístup p ři a vylou čené pr ůmyslových ve řejnosti do stavebn ě silni čních tazích ° Zastaralost a ° Růst míry ° Nedostate čné propagaci plánovacích a technické a obyvatele, či areál ů nezam ěstnanosti ° Nedostate čné špatný technický vybavení a území strategických přístrojové jejich kapacity MHD a ° Hluková zát ěž – stav teplovodní ° Vysoký podíl technický stav ° Nedostatek proces ů vybavení nedostate čná zastaralá a podél rozvodné sít ě dlouhodob ě škol dopl ňkových nemocnic i kapacita dopravních Problémy nedostate čná ° Vysoký podíl využití nezam ěstnaných Chyb ějící služeb CR s ohledem na ° Nar ůstání tepen ° tramvajová sí ť pevných paliv pro koncepce ° Nedostate čná bezbariéro- sociálního ° Zábor volných vytáp ění vost vylou čení ° Absence vzd ělávání na pé če železni čního ploch stacionárními zdroji úrovni obcí o infrastrukturu skupin obchodními obyvatel, napojení a pro CR nedostate čná centry jejichž problémy se elektrifikace vymykají železni čních tratí sou časnému ° Nedostatek nastavení parkovacích míst ve sociálních městech služeb ° Bezpe čnost dopravy ° Nevyhovující ° Nedostate čná a technický stav územn ě zázemí pro nepropojená sí ť poskytování cyklostezek sociálních služeb a soc. bydlení

P ř í problém 133 č Ne dostate čná Zm ěny Zrychlující Nestabilní a Omezené Nár ůst Geografické Omezené Ekonomická Rozvoj Omezené iny vzniku zdravotního se stárnutí školství bez investice efektivita ve ř. nevyvážený investice do IAD podmínky investice do krize a správy stavu obyvatel systém dopravní území technické strukturální návaznosti do CR obyvatel ů

financování infrastruktury infrastruktury zm ěny na trh práce

H. NÁVRHOVÁ ČÁST STRATEGIE Při zpracování návrhové části byla velká pozornost v ěnována kompatibilit ě návrhu s existujícími (i p řipravovanými) strategickými dokumenty, které se p římo týkají řešeného území. P ředevším se jedná o Strategii a Program rozvoje Libereckého kraje, strategie rozvoje obou statutárních m ěst a rozvojové dokumenty dalších m ěst a obcí z vymezeného území IPRÚ. Struktura návrhové části odpovídá doporu čené metodice pro zpracování integrovaných strategií území pro období 2014-2020 i obecné metodice pro přípravu ve řejných strategií. Jak je patrné i z následujícího schématu, dlouhodobý časový horizont návrhu (tzn. vize rozvoje území a dlouhodobý strategický cíl) je formulován s ohledem na celkové pot řeby řešeného území, bez zúžení na vybraná prioritní témata. To je promítnuto do st ředn ědobého návrhového horizontu, který je rozpracován v podob ě specifických (díl čích) cíl ů a konkrétních opat ření. Integrované řešení problém ů území Problémy v identifikovaných oblastech p řinášejí bariéru rozvoje v celém území. Pouhou realizací samostatných individuálních projekt ů a aktivit bez vzájemných vazeb nebude dosaženo požadovaného ú činku p ři řešení identifikovaných problém ů. Je proto nutné v rámci IPRÚ tyto intervence sjednotit tak, aby mohly být spolu koordinovány a jejich výsledný efekt byl co nejv ětší. Práv ě proto je nutná intervence z více OP, které jsou k sob ě v mnoha oblastech komplementární. P řínosem integrovaného p řístupu je, že zapojené subjekty mají možnost využít více zdroj ů k řešení jednoho problému a budou tak schopny dosáhnout znásobeného efektu. Integrovanost lze spat řovat v několika rovinách:

- Územní integrovanost , kdy budou realizovány intervence v geograficky a ekonomicky spojeném území aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou - Věcná integrovanost – vzájemná provázanost projekt ů aktér ů v území za ú čelem dosažení globálního cíle s využitím synergických efekt ů vyplývajících ze vzájemného působení výstup ů projekt ů - Finan ční integrovanost – propojení finan čních zdroj ů z různých opera čních program ů nebo z různých specifických cíl ů jednoho opera čního programu - Organiza ční integrovanost – spole čný koordinovaný postup klí čových aktér ů v území založený na partnerském principu - Komplementarita tvrdých a m ěkkých opat ření se zajišt ěním synergií, které p řinášejí znásobení ú čink ů provád ěných opat ření (oproti izolovaným řešením) a zajiš ťují tak p ři správném strategickém plánování efektivitu a udržitelnost investic v území.

134

Obrázek 21: Strom cíl ů Zdroj: Vlastní zpracování Strom cíl ů

DLOUHODOBÁ VIZE ROZVOJE ÚZEMÍ IPRÚ LIBEREC – JABLONEC NAD NISOU

Globální cíl Zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území s ohledem na místní potenciál, tradice, socioekonomické a p řírodní podmínky prost řednictvím efektivní správy území založené na otev řenosti a partnerství.

STRATEGICKÝ CÍL A STRATEGICKÝ CÍL B STRATEGICKÝ CÍL C STRATEGICKÝ CÍL D STRATEGICKÝ CÍL E

Udržitelná mobilita Sociální soudržnost Konkurenceschopná Zdravé ŽP a ochrana Kvalitní správa území a pé če o zdraví ekonomika přírodního potenciálu a řízení jeho rozvoje

SPECIFICKÉ CÍLE

OPAT ŘENÍ

135

H.1 Dlouhodobá vize

Liberecko – jablonecká aglomerace je oblastí s vysokou kvalitou života, založenou na praktickém uplat ňování princip ů trvale udržitelného rozvoje, s předním postavením nejen v českém, ale i evropském kontextu.

Je vnímána jako živé, zdravé, dynamické a silné centrum Euroregionu Nisa.

Ekonomický rozvoj je založen na kvalitním systému vzd ělávání, rozvoji v ědy, výzkumu a inovací, cestovním ruchu a pr ůmyslu a službách s vysokou p řidanou hodnotou. Řešení problém ů sociální soudržnosti, ve řejné správy a životního prostředí je vzorem pro jiné regiony.

H.2 Globální cíl

Zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území s ohledem na místní potenciál, tradice, socioekonomické a p řírodní podmínky prost řednictvím efektivní správy území založené na otev řenosti a partnerství.

136

H.3 Strategické cíle

Cíl A – Udržitelná mobilita

Popis cíle: Hlavním cílem je vytvo řit p ředpoklady pro dlouhodobé zvyšování podílu trvale udržitelných forem dopravy, zejména s ohledem na snižování podílu i objemu využívaných energií z neobnovitelných zdroj ů. Klí čovými oblastmi jsou rozvoj a zvyšování efektivity, výkonu a podílu ve řejné hromadné dopravy a zlepšení podmínek pro p ěší a cyklodopravu. Dalšími klí čovými aspekty jsou snižování vedlejších negativních vliv ů dopravy, zejména v oblasti záboru ve řejného prostoru, hluku, emisí a dopravních nehod. Investice do technické infrastruktury musí odrážet primárn ě výše uvedené aspekty.

Cíl B - Sociální soudržnost a pé če o zdraví

Popis cíle: Hlavním cílem je vytvo ření podmínek pro kvalitní život a maximální využití osobního potenciálu všech obyvatel území. Jedná se zejména o zavád ění moderních a efektivních forem vzd ělávání pro profesní i osobnostní rozvoj, zlepšování zdravotního stavu obyvatel a dopln ění chyb ějících či kapacitn ě nedosta čujících sociálních služeb. Jako d ůležité faktory ovliv ňující sociální soudržnost vnímáme zajišt ění kvalitního a dostupného bydlení, nízkou míru kriminality a v neposlední řad ě využívání program ů aktivní politiky zam ěstnanosti, moderních forem zam ěstnávání, rozvoje systému ve řejných prací, sociálního podnikání a dobrovolnických program ů za ú čelem eliminace sociálního vylou čení ohrožených skupin obyvatel.

Cíl C - Konkurenceschopná ekonomika

Popis cíle: Hlavním cílem je posílit ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost území v evropském měř ítku. Jako klí čové oblasti rozvoje jsou vnímány věda, výzkum a inovace, pr ůmysl a služby s vysokou p řidanou hodnotou a cestovní ruch. U všech výše uvedených oblastí budou aktivn ě podporovány zejména podnikatelské aktivity respektující, p řípadn ě aktivn ě prosazující principy trvale udržitelného rozvoje. Jako další hlavní p ředpoklad úsp ěšného ekonomického rozvoje bude podporován komplexní rozvoj nevyužitého potenciálu obyvatel území, jak s ohledem na profesní, tak i osobnostní rozvoj. Dílčím dlouhodobým cílem je postupn ě zvýšit energetickou sob ěsta čnost území.

137

Cíl D - Zdravé životní prost ředí a ochrana p řírodního potenciálu

Popis cíle: Hlavním cílem je dosažení optimálního stavu životního prost ředí a maximálního využití přírodního potenciálu území. V oblasti životního prost ředí jde zejména o minimalizaci vzniku nevyužitelného odpadu, zajišt ění vysoké kvality ovzduší, podzemních i povrchových vod, snižování hlukového, sv ětelného a dalšího zne čišt ění ve řejného prostoru, snížení rizika povodní včetn ě zadržování vody v území a snižování produkce skleníkových plyn ů. V oblasti přírodního potenciálu území se jedná o zvyšování biodiverzity, ve řejné a rekrea ční zelen ě, dobudování územního systému ekologické stability a celkovou podporu rozvoje a zachování přírodní složky životního prost ředí obyvatel území.

Cíl E - Kvalitní správa území a řízení jeho rozvoje

Popis cíle: Hlavním cílem je zajišt ění efektivní správy území založené na dlouhodob ě sdílené a upravované vizi, spolupráci ve řejného, neziskového a podnikatelského sektoru, definici hlavních rozvojových cíl ů a indikátor ů jejich napl ňování. Jako klí čové aktivity jsou vnímány větší a systematické zapojování ve řejnosti do rozhodovacích proces ů, zlepšování efektivity a výkonnosti ve řejné správy, rozvoj p řeshrani ční spolupráce a spolupráce s partnerskými městy a obcemi včetn ě využití zahrani čních zkušeností a zlepšování podmínek pro rozvoj neziskového sektoru. Mezi neopominutelné aktivity pat ří krom ě zvyšování transparentnosti výkonu ve řejné správy také aktivní zavád ění protikorup čních opat ření s cílem minimalizovat škody na ve řejných rozpo čtech.

138

H.4 Specifické cíle

• Specifické (díl čí) cíle 1-5, které dále rozpracovává návrhová část, jsou dle metodiky zúženy pouze na témata dle doporu čení Socioekonomické analýzy, která je možné řešit za pomocí OP: IROP, OPZ a OPD v 2014-2020 v rámci IPRÚ • Specifické cíle 6-11, které nejsou financovatelné prost řednictvím integrovaných nástroj ů, budou dále řešeny jako nezávazné a realizovány budou individuálními projekty financovanými z různých zdroj ů mimo IPRÚ, nejsou tedy sou částí finan čního plánu ani harmonogramu. IPRÚ je zmi ňuje zejména z důvod ů synergických efekt ů a komplementarity. Jejich popis je proto stru čnější a obecn ější.

• Návrhová a implementa ční část IPRÚ je tedy řešena pro problémové oblasti: ‹ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA prost řednictvím specifických cíl ů 1, 2 – Zlepšení mobility, Navýšení podílu udržitelných forem dopravy v území ‹ SOCIÁLNÍ SLUŽBY prost řednictvím specifického cíle 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti sociálních a navazujících služeb ‹ ZAM ĚSTNANOST prost řednictvím specifického cíle 4 – Zam ěstnanost pro podporu sociální soudržnosti ‹ VZD ĚLANOST prost řednictvím specifického cíle 5 – Optimalizace infrastruktury pro vzd ělávání a specifického cíle 6 – Neinvestiční podpora celoživotního vzd ělávání (nespadá pod režim rezervovaných alokací)

• Opat ření v následujících oblastech nejsou vázána na režim rezervovaných alokací v opera čních programech: ‹ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA a ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ prost řednictvím specifických cíl ů 9, 10 – Zvýšení spolehlivosti technické infrastruktury a zlepšování kvality ovzduší, Minimalizace ekologických rizik a pé če o přírodní prost ředí ‹ ZDRAVOTNÍ SLUŽBY prost řednictvím specifického cíle 7 – Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a pé če o zdraví ‹ CESTOVNÍ RUCH prost řednictvím specifického cíle 8 – Využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu ‹ VE ŘEJNÁ SPRÁVA – prost řednictvím specifického cíle 11 – Efektivní správa území

• Hierarchie cíl ů vlastního IPRÚ je nastavena: strategický cíl - specifický cíl - opat ření – podopat ření - klí čové intervence (projekty) - aktivity

139

Obrázek 22: Přehled specifických cíl ů Zdroj: Vlastní zpracování

Strategický cíl A Strategický cíl B Strategický cíl C Strategický cíl D Strategický cíl E

Udržitelná mobilita Sociální soudržnost Konkurenceschopná Zdravé ŽP a Kvalitní správa a pé če o zdraví ekonomika ochrana p řírodního území a řízení jeho potenciálu rozvoje

Specifický cíl 1 Specifický cíl 3 Specifický cíl 5 Specifický cíl 9 Specifický cíl 11 Zlepšení mobility Zvýšení kvality a Optimalizace Zvýšení Efektivní správa (dopravní dostupnosti infrastruktury pro spolehlivosti území dostupnosti a sociálních a vzd ělávání technické obslužnosti) území navazujících služeb infrastruktury a zlepšování kvality OP Doprava OP Zam ěstnanost IROP ovzduší IROP IROP Specifický cíl 2 Specifický cíl 4 Specifický cíl 6 Specifický cíl 10 Navýšení podílu Zam ěstnanost pro Neinvesti ční Minimalizace udržitelných forem podporu sociální podpora ekologických rizik a dopravy v území soudržnosti celoživotního pé če o přírodní vzd ělávání prost ředí IROP OP Zam ěstnanost IROP Specifický cíl 7 Specifický cíl 8 Rozvoj Využití potenciálu infrastruktury pro území pro rozvoj poskytování cestovního ruchu zdravotnických služeb a pé če o zdraví

140

Obrázek 23: Cíle a opat ření dle alokací OPAT ŘENÍ Zdroj: Vlastní zpracování SpC 1 Zlepšení mobility O 1.1 Regionální silni ční sí ť (dopravní dostupnosti a O 1.2 Rozvoj tramvajových tratí obslužnosti) území

SpC 2 Navýšení podílu udržitelných forem O 2.1 Zlepšení podmínek pro ú častníky mobility O 2.2 Eliminace negativních vliv ů dopravy na životní prost ředí a ve řejné zdraví dopravy v území

SpC 3 Zvýšení kvality a O 3.1 Podpora sociálních služeb a navazující činnosti dostupnosti sociálních O 3.2 Rozvoj a zkvalit ňování infrastruktury sociálních služeb a sociálního bydlení a navazujících služeb

SpC 4 Zam ěstnanost O 4.1 Zvýšení zam ěstnanosti osob znevýhodn ěných na trhu práce zlepšováním pro podporu sociální jejich uplatnitelnosti, informovanosti a aktivizací zam ěstnavatele soudržnosti O 4.2 Podpora infrastruktury pro sociální podnikání

SpC 5 Optimalizace O 5.1 Optimalizace kapacit, zkvalitn ění infrastruktury a vybavení vzd ělávacích za řízení infrastruktury pro vzd ělávání

A. Rezervované alokacev OP

O 6.1 Podpora systému celoživotního vzd ělávání SpC 6 Neinvesti ční O 6.2 Zvyšování šancí pro uplatn ění na trhu práce rozvojem služeb podpora celoživotního zam ěstnanosti a rovných p říležitostí a provázání nabídky poradenství a vzd ělávání vzd ělávání s poptávkou trhu práce

SpC 7 Rozvoj O 7.1 Zvýšení kvality, dostupnosti a bezbariérovosti zdravotnických za řízení infrastruktury pro včetn ě rozvoje infrastruktury pro akutní pé či poskytování O 7.2 Modernizace infrastruktury a vybavení nemocnic se specializovanou zdravotnických služeb a a vysoce specializovanou pé čí a pé čí návaznou

pé če o zdraví

SpC 8 Využití O 8.1 Ochrana, obnova a zp řístupn ění zajímavých a chrán ěných přírodních lokalit potenciálu území pro a objekt ů O 8.2 Využití přírodního a kulturního d ědictví rozvoj cestovního O 8.3 Podpora služeb a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu ruchu

O 9.1 Zajišt ění zásobování obyvatel pitnou vodou SpC 9 Zvýšení O 9.2 Optimalizace zásobování energiemi, teplem, TUV a zvýšení stability spolehlivosti technické a kapacity energetických sítí infrastruktury a zlepšování O 9.3 Rekonstrukce a výstavba kanaliza čních sítí kvality ovzduší O 9.4 Zavád ění energeticky úsporných opat ření O 9.5 Odstra ňování zdroj ů zvýšené prašnosti

SpC 10 Minimalizace O 10.1 Zvýšení kvality ve řejných prostranství a zelen ě

B.Nerezervované alokacev OP ekologických rizik a O 10.2 Snižování rizika povodní včetn ě revitalizace vodních tok ů pé če o přír. prost ředí O 10.3 Snižování dopad ů lidské činnosti na životní prost ředí

SpC 11 Efektivní O 11.1 Zlepšení komunikace ve řejné správy s ve řejností O 11.2 Kontinuální a koordinované plánování rozvoje území ve řejná správa O 11.3 Zavád ění moderních systém ů a zp ůsob ů řízení ve řejné správy

141

Obrázek 24: Rozd ělení cíl ů v návrhových částech Zdroj: Vlastní zpracování

Návrhová část A – Rezervované alokace v opera čních programech dle strategických cíl ů Specifický Cíl 1 Zlepšení mobility ( dopravní dostupnosti a obslužnosti) území STRATEGICKÝ CÍL A

Udržitelná mobilita

Specifický Cíl 2 Navýšení podílu udržitelných forem dopravy v území

STRATEGICKÝ CÍL B Specifický Cíl 3 Zvýšení kvality a dostupnosti sociálních Sociální soudržnost a navazujících služeb a pé če o zdraví

Specifický Cíl 4 Zam ěstnanost pro podporu sociální soudržnosti STRATEGICKÝ CÍL C

Konkurenceschopná ekonomika Specifický Cíl 5 Optimalizace infras truktury pro vzd ělávání

Návrhová část B – Nerezervované alokace v opera čních programech dle strategických cíl ů

STRATEGICKÝ CÍL B Specifický Cíl 7 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a pé če o zdraví Sociální soudržnost a pé če o zdraví Specifický Cíl 6 Neinvesti ční podpora celoživotního vzd ělávání

STRATEGICKÝ CÍL C Specifický Cíl 8 Využití potenciá lu území pro rozvoj Konkurenceschopná cestovního ruchu ekonomika

Specifický Cíl 9 Zvýšení spolehlivosti technické infrastruktury a zlepšování kvality ovzduší STRATEGICKÝ CÍL D

Zdravé ŽP a ochrana Specifický Cíl 10 Minimalizace ekologických rizik a pé če přírodního o přírodní prost ředí potenciálu

STRATEGICKÝ CÍL E Specifický Cíl 11 Efektivní ve řejná správa Kvalitní správa území Návrhováa řízení jeho rozvoječást A

142

Specifický cíl 1 Zlepšení mobility (dopravní dostupnosti a obslužnosti) území

Popis cíle: Doprava ovliv ňuje všechny činnosti v území, proto identifikované problémy v rámci této oblasti mají nejv ětší vliv na rozvoj území. Hlavním problémem je nedostate čná kapacita a technický stav silnic (regionální dopad) spole čně s velkou dopravní intenzitou, která snižuje propustnost území a má silný ekonomický dopad v rámci celého kraje. Významn ě se tento stav projevuje v nedostate čném propojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Mezim ěstská tramvajová sí ť Liberec - Jablonec nad Nisou je zastaralá a v sou časné dob ě nevyhovující, má však nadmístní územní dopad z d ůvodu intenzivní dojíž ďky obyvatel okolních obcí do obou statutárních m ěst za prací a službami. Chybí také její prodloužení do centra Jablonce nad Nisou. Problém je i nedokončená tramvajová tra ť do nejv ětšího libereckého sídlišt ě Rochlice. Územní dopad v rámci celého kraje má také absence železni čního napojení na vysokorychlostní tra ť nebo na tra ť mezinárodního významu (p římé napojení) a absence elektrifikace železni čních tratí. Vazba na strategické cíle: Cíl A, Cíl D Opat ření: 1.1 Regionální silni ční sí ť Zd ůvodn ění opat ření: Stávající silni ční sí ť je na v ětší části území z pohledu propojení sídel dostate čná a poskytuje dobrou dostupnost mezi jednotlivými obcemi řešeného území a jeho centry - městy Liberec a Jablonec nad Nisou. Zhoršenou dopravní dostupnost lze sledovat v malých obcích, které jsou odtrženy od hlavní silni ční sít ě. Jedná se o malé obce bez pot řebné vybavenosti (školství, zdravotnictví, sociální služby), kde nedostate čné napojení na centra řešeného území představuje problém práv ě z hlediska dostupnosti této vybavenosti. Problémem silni ční sít ě na řešeném území je však jejich nedostate čná kapacita a technický stav. Silnice III. t řídy jsou v mnoha p řípadech v technicky nevyhovujícím stavu a vyžadují zásadní rekonstrukci. Ne řešení tohoto problému bude vzhledem k vysoké intenzit ě dopravy a silné závislosti menších obcí na dojíž ďce za službami i do zam ěstnání znamenat další zhoršení stavu silni ční sít ě. Jedním ze stávajících problém ů je také bezpe čnost dopravy, zejména v oblasti s intenzivní dopravou. Je nutné zam ěř it se zejména na rekonstrukci silnic v nevyhovujícím a havarijním stavu a jejich zkapacitn ění vedoucí taktéž ke zvýšení bezpe čnosti ú častník ů provozu v obcích.

Podporované aktivity • podporovaná regionální sí ť navazující na sí ť TEN-T v rámci vyjmenovaných podporovaných úsek ů pro IROP

143

Synergická vazba na další specifické SpC 2, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 1 (identifikována silná vazba 2) Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci - podnikatelské subjekty Partne ři a další zapojené subjekty LK Zdroj financování / opera ční IROP 1.1 program Indikátory opat ření 7 23 00 - Celková délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic 7 23 04 - Délka rekonstruovaných silnic III. třídy 7 22 10 - Plocha území dostupného z TEN-T do 45 minut Časový rámec realizace 2017 - 2023, milník 2018 Možnost ÚD-IPRÚ IROP SC 1.1 Rizika Riziko v případ ě nerealizace: Přetrvávající nevyhovující situace na st ěžejních úsecích silnic Riziko nedo čerpání alokace: Vzhledem k tomu, že existuje jediný oprávn ěný žadatel, nejsou k dispozici alternativní projekty v případ ě jeho výpadku Klí čové intervence Rekonstrukce silnic v nevyhovujícím a havarijním stavu a jejich zkapacitn ění vedoucí ke zvýšení bezpe čnosti ú častník ů provozu v obcích

Opat ření: 1.2 Rozvoj tramvajových tratí Zd ůvodn ění opat ření: Je t řeba dokon čit zm ěnu rozchodu kolejí v rámci tramvajového systému v Liberci a Jablonci nad Nisou zapo čatou v roce 1990, čímž dojde ke sjednocení systému. Také je t řeba zvýšit dopravní obslužnost centra Jablonce nad Nisou kolejovou dopravou, která umožní p římé propojení center m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou. Prodloužením tramvajové trat ě do centra Jablonce nad Nisou budou zajišt ěny p římé p řestupní vazby na linky MHD Jablonec nad Nisou a regionální autobusové dopravy. Zkrátí se i docházková vzdálenost p ři p řestupu na železni ční spoje. Budou p řeloženy veškeré pot řebné inženýrské sít ě. Nov ě budou vybudovány veškeré povrchy souvisejících komunikací, nové k řižovatky se sv ětelnou signalizací. V příprav ě je také vybudování nové tramvajové trat ě do sídlišt ě Rochlice. Podporované aktivity • modernizace a výstavba nových tramvajových tratí na území IPRÚ Synergická vazba na další specifické SpC 2, SpC 10, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 1

144

(identifikována silná vazba 2) Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci Partne ři a další zapojené subjekty DPMLJ, a.s., SML, SMJN Zdroj financování / opera ční program OP D 1.4 Indikátory opat ření 7 45 00 – Celková délka modernizovaných tramvajových tratí 7 45 10 - Po čet cestujících MHD v elektrické trakci Časový rámec realizace 2017 - 2022 Možnost ÚD-IPRÚ OPD 1.4 Rizika Riziko v případ ě nerealizace: Pokles po čtu cestujících v MHD na trase Liberec – Jablonec nad Nisou, zvyšování hustoty IAD Riziko nedo čerpání alokace: Riziko bylo odstran ěno existencí alternativních variant intervencí Klí čové intervence Rekonstrukce tramvajové trati Výstavba nových tramvajových tratí

145

Specifický cíl 2 Navýšení podílu udržitelných forem dopravy v území

Popis cíle: Plánovaná opat ření a jejich realizace mají zklidnit dopravní situaci v centrech a zkvalitnit podmínky v území aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou. Smyslem je navýšit podíl forem udržitelné dopravy v území a zvýšit absorp ční kapacitu a ekologi čnost provozu ve řejné hromadné dopravy jako alternativy individuální doprav ě, která je využívána k cestám za prací, kulturou, sportem a dalšími cíli. Proto je zapot řebí podpo řit využívání udržitelných forem dopravy na úkor individuální automobilové dopravy, zvýšit jejich bezpe čnost a uživatelský komfort, nap říklad modernizací terminál ů, obnovením vozového parku MHD, sjednocením a modernizací systému odbavení u dopravc ů v území, zajišt ěním dostatku parkovacích míst (parkovišt ě P+R, K+R, P+G, B+R). V oblasti nemotorové dopravy je nutné zlepšit bezpečnost a snížit bariérovost infrastruktury pro nemotorizované ú častníky dopravy zejména opat řeními pro vyšší bezpe čnost provozu. Problémem je dále také nedostate čná a územn ě nepropojená sí ť cyklostezek a cyklotras, která by mohla snížit intenzitu dopravy ve m ěstech (cyklodoprava do zam ěstnání a škol) a zvýšit ekonomický zisk z cestovního ruchu. Zárove ň se jedná o ekologicky bezpe čnou dopravu. Opat ření mají vytvo řit podmínky pro rozvoj ú činného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatel ům z území IPRÚ rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v celém obsluhovaném území m ěsta a p řilehlého území. Vazba na strategické cíle: Cíl A, Cíl D Opat ření 2.1 Zlepšení podmínek pro ú častníky mobility Zd ůvodn ění opat ření: Problémem v oblasti parkování jsou p ředevším chyb ějící parkovací místa v mimojádrových územích a na okrajích m ěst s návazností na m ěstskou hromadnou dopravu, která by umožnila autem dojížd ějícím osobám navázat na MHD či jiné typy udržitelné dopravy (parkovišt ě typu P+R, K+R, P+G, B+R), čímž by došlo ke snížení intenzity dopravy v městských centrech. Sou časné odbavovací prostory pro cestující a zázemí pro provoz autobusových nádraží v obou jádrových m ěstech jsou nevyhovující a není vy řešen plynulý p řechod cestujících na další druhy dopravy (MHD, vlak). V některých lokalitách chybí infrastruktura pro p ěší pohyb podél městské komunikace pro p řístup k zastávkám MHD, které leží na stejné trase, zastávky nejsou bezbariérové, vzniká tak problém bezpe čných cest do zam ěstnání, za službami a do škol. Pro zvyšování bezpe čnosti v doprav ě je nutné v rizikových lokalitách a úsecích odstra ňovat dopravní závady bu ď odstra ňováním bariér omezujících přehlednost, bezpe čnostním řešením křižovatek a p řechod ů s výstavbou bezpe čnostních prvk ů, jelikož v případ ě ne řešení se bude technický stav v důsledku intenzivní dopravy a vlivu po časí v zimních m ěsících dále zhoršovat, což povede k dalšímu snižování dopravní bezpe čnosti. 146

V území chybí potřebná cyklistická infrastruktura pro využití této dopravy k dojíž ďce do školy či zam ěstnání, chybí také doprovodná infrastruktura pro možnost „zdržení“ cyklisty v území. Na území m ěst a obcí navíc existují kritické úseky pr ůjezd ů cyklist ů. Jednotlivé cyklostezky jsou rozd ěleny nepropojenými úseky a mnohdy je tak nutné využít rušných silnic s intenzivní dopravou. Pro cykloturisty chybí vhodné propojení v koridoru Liberec-Frýdlant, což by p řisp ělo ke zvýšení bezpe čnosti st řetu cyklist ů a automobilové dopravy. Podporované aktivity • přestupní terminály • související záchytná parkovišt ě a parkovací domy • bezpe čnost a bezbariérovost dopravy (bezbariérová dostupnost zastávek ve řejné dopravy) • zvuková a jiná signalizace pro osoby s omezenou pohyblivostí a orientací, přizp ůsobení chodník ů pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace • výstavba a modernizace cyklostezek, cyklopruh ů pro cesty do zam ěstnání, škol a za službami • doprovodná infrastruktura k cyklodoprav ě (stojany, úschovny kol, odpo čívadla, víceú čelové pruhy) Synergická vazba na další specifické SpC 1, SpC 5, SpC 8, SpC 10, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 2 (identifikována silná vazba 2) O 2.2 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci - osoby se sníženou schopností pohybu a orientace Partne ři a další DPMLJ, obce, Mikroregion Jizerské hory; SML, SMJN, zapojené subjekty Autobusové nádraží Liberec s.r.o, KORID LK, spol. s. r.o., Zdroj financování / opera ční IROP SC 1.2 program Indikátory opat ření 7 52 01 - Po čet nových nebo rekonstruovaných p řestupních terminál ů ve ve řejné doprav ě 7 40 01 - Po čet vytvo řených parkovacích míst 7 50 01 - Po čet realizací vedoucích ke zvýšení bezpe čnosti v doprav ě 7 63 10 - Podíl cyklistiky na p řepravních výkonech 7 61 00 - Délka nov ě vybudovaných cyklostezek a cyklotras 7 62 00 - Délka rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras 7 64 01 - Po čet parkovacích míst pro jízdní kola 7 51 20 - Podíl ve řejné osobní dopravy na celkových výkonech v osobní doprav ě Časový rámec realizace 2016 – 2022, milník 2018 Možnost ÚD-IPRÚ IROP SC 1.2 Rizika Riziko v případ ě nerealizace: Stálý r ůst IAD, nár ůst kongescí v doprav ě v městských centrech, nár ůst po čtu dopravních nehod Klí čové intervence Přestupní terminály v území Komplexní rozvoj cyklodopravy v území Řešení parkování v území

147

Opat ření 2.2 Eliminace negativních vliv ů dopravy na životní prost ředí a ve řejné zdraví Zd ůvodn ění opat ření: Nahrazením stávajících dieselových autobus ů novými autobusy s pohonem na stla čený zemní plyn (CNG) dojde ke snížení imisní zát ěže na území m ěsta Liberec. U nových autobus ů na CNG p ředpokládá stejný dopravní výkon jako u stávajících autobus ů. Nov ě po řízené autobusy budou sou částí ve řejné m ěstské hromadné dopravy m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou a budou provozovány spole čností Dopravní podnik m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. formou závazku ve řejné služby. Pořízením bezbariérových kapacitních nízkopodlažních tramvají v rámci ve řejné m ěstské hromadné dopravy by m ělo dojít částe čně k obnovení stávajícího vozového parku. Z celkového po čtu 66 vozidel řady T je bez možnosti bezbariérového p řístupu stále 48 tramvají. V oblasti informa čních a odbavovacích systém ů je t řeba zvýšit kvalitu odbavení cestujících ve vozidle MHD a p řím ěstské doprav ě v okolí m ěst, která zp řístupní cestujícím ve řejnou dopravu a zjednoduší platbu za ní. Jednotné odbavovací za řízení v obou m ěstech a možnost použití v blízkých p řím ěstských lokalitách bude mít p říznivý vliv na plánování ob ěhů jednotlivých vozidel a tím i nep římo na snížení spot řeby energie, na snížení zne čišt ění ovzduší nebo hluku z dopravy. Použití informa čních a komunika čních technologií v odv ětví silni ční dopravy a jeho rozhraní s jinými druhy dopravy významn ě p řisp ěje ke snížení vlivu silni ční dopravy na životní prost ředí a zlepšení ú činnosti včetn ě energetické ú činnosti, bezpe čnosti silni čního provozu a jeho ochrany p řed vn ějšími hrozbami včetn ě p řepravy nebezpe čných v ěcí, a veřejné bezpe čnosti a mobility osob a v ěcí, a zárove ň zajistí fungování vnit řního trhu a vyšší úrove ň konkurenceschopnosti a zam ěstnanosti. Podporované aktivity • po řízení nízkoemisních a bezemisních vozidel, využívajících alternativní zdroje paliv (elekt řina, CNG) spl ňujících platné emisní normy pro p řepravu osob – EURO 6 • nákup tramvají pro zajišt ění dopravní obslužnosti Synergická vazba na další specifické SpC 1, SpC 10, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 2 (identifikována silná vazba 2) O 2.1 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci - osoby se sníženou schopností pohybu a orientace Partne ři a další zapojené subjekty DPMLJ Zdroj financování / opera ční IROP 1.2 program Indikátory opat ření 7 48 01 - Po čet nov ě po řízených vozidel pro ve řejnou dopravu 361 11 - Množství emisí primárních částic a prekurzor ů 148

sekundárních částic v rámci podpo řených projekt ů 7 51 20 - Podíl ve řejné osobní dopravy na celkových výkonech v osobní doprav ě 7 51 10 - Po čet osob přepravených ve řejnou dopravou Časový rámec realizace 2017 – 2022, milník 2018 Možnost ÚD-IPRÚ IROP 1.2 Rizika Riziko v případ ě nerealizace: Pokra čující zne čiš ťování ovzduší emisemi, stagnace po čtu cestujících v MHD Riziko nedo čerpání alokace: Riziko bylo odstran ěno existencí alternativních projekt ů Klí čové intervence Po řízení nízkoemisních a bezbariérových vozidel

149

Specifický cíl 3 Zvýšení kvality a dostupnosti sociálních a navazujících služeb

Popis cíle: Vzhledem k pot řeb ě p ředcházet sociálnímu vylou čení a s ním souvisejících spole čenských problém ů je t řeba p řizp ůsobit rozvoj sociálních a navazujících služeb pot řebám osob sociáln ě vylou čených a ohrožených sociálním vylou čením, vytvo řit pro tyto služby odpovídající zázemí a dbát na kvalitu poskytovaných služeb. Nutnou podmínkou pro funk ční, stabilní a dostupnou sí ť sociálních služeb je úzká spolupráce zainteresovaných subjekt ů a koordinace jejich činnosti. To se týká i subjekt ů z oblasti navazujících služeb (nap ř. zdravotnictví). Zvýšení dostupnosti sociálních služeb lze docílit krom ě navýšení jejich kapacit také jejich přiblížením ke klientovi a jeho p řirozenému prost ředí, zlepšení informovanosti klient ů a odstran ění sociálních, fyzických i jiných bariér bránících tomu, aby klient služby využil. K vytvo ření stabilní a udržitelné sít ě služeb, která zamezí sociálnímu vylou čení a umožní obyvatel ům území vést kvalitní a plnohodnotný život, je také t řeba podpo řit mén ě formalizované formy pomoci a aktivizovat jak vlastní síly ohrožených osob, tak další svépomocné mechanismy ve spole čnosti a komunit ě, které p řirozeným zp ůsobem napomáhají sociální inkluzi. Vzhledem k navyšujícímu se po čtu osob v seniorské skupin ě obyvatel a s ohledem na kvalitu života všech lidí, kte ří trpí jakýmkoliv omezením (a ť už fyzickým, duševním či sociálním), je třeba plánovat vznik a rozvoj sociálních a navazujících služeb a dbát na kvalitu poskytovaných služeb. Nutnou podmínkou pro funk ční, stabilní a dostupnou sí ť sociálních služeb je úzká spolupráce co nejv ětšího množství zainteresovaných subjekt ů a koordinace jejich činnosti. To se týká i subjekt ů z oblasti navazujících služeb (nap ř. zdravotnictví). Prioritn ě je pot řebné řešit chyb ějící nebo nedostate čně zabezpe čené druhy sociálních služeb, mezi n ěž pat ří tís ňová pomoc, krizová pé če a nedostatek míst v azylových domech pro matky s dětmi. Úlohou dot čených subjekt ů je pracovat na tom, aby byly vytvo řeny podmínky pro sociáln ě soudržnou spole čnost, kde nebude docházet k sociálnímu vylou čení z jakéhokoli důvodu a tím následn ě nedojde k růstu chudoby. Proto je pot řeba pracovat na jednotlivých preventivních programech tak, aby došlo ke zlepšení podmínek pro integraci: 1. Mít kde bydlet - dostate čný po čet dostupného bydlení pro osoby sociáln ě vylou čené nebo osoby ohrožené sociálním vylou čením 2. Mít možnost získat vzd ělání, mít kvalitní život a šanci mobility- tedy dostat se za službami - dostupné a kvalitní dopravní služby, služby zdravotní pé če a sociální služby, vzd ělávání, možnost a dostupnost trávení volného času, komunální služby, poradenské i právní služby 3. Mít pravidelný p říjem - dostupnost zam ěstnání pro všechny

Vazba na strategické cíle: Cíl A, Cíl B, Cíl D

150

Opat ření 3.1 Podpora sociálních služeb a navazující činnosti Zd ůvodn ění opat ření: Vzhledem k výrazné disparit ě na trhu práce, výraznému trendu stárnutí obyvatelstva a horizontáln ě genderov ě segregovanému trhu práce s ohledem na neexistenci flexibilních forem organizace práce je třeba plánovat vznik a rozvoj služeb zam ěstnanosti a dbát na vysokou kvalitu poskytovaných služeb. Stabilizace trhu práce má úzkou vazbu na řadu dalších oblastí jako je vzd ělávání a další vzd ělávání, sí ť dostupných služeb pé če o děti ve v ěku 0-6 let, dostupné volno časové aktivity, dostupné a kvalitní sociální služby (odleh čovací služby, denní a pobytové stacioná ře aj.), dopravní infrastruktura, zdravotnictví, nastavení personálních vst řícných politik podporujících rovné p říležitosti k zam ěstnání nap říč sektory. V území byla identifikována nedostate čná kapacita některých sociálních služeb v území (terénní formy pé če, odleh čovací služby, azylové bydlení). Zárove ň v území některé sociální služby zcela chybí – tís ňová pomoc, krizová pé če. Vzhledem k tomu, že systém registrovaných sociálních služeb není navzájem provázán s dalšími logicky souvisejícími systémy pomoci (méně formální systémy pé če a podpory, sociální bydlení) a je nastaven spíše na základ ě možností poskytovatel ů služeb než skute čných pot řeb cílových skupin, nar ůstá po čet ekonomicky aktivních obyvatel spadajících do skupiny sociáln ě znevýhodn ěných obyvatel, obyvatel ohrožených sociálním vylou čením – nap říklad osob z nízkop říjmových rodin nebo osob pe čujících o osobu blízkou. Rozši řuje se tak skupina osob, jejichž problémy nejsou dostate čně podchyceny sou časným systémem sociálních služeb. Typy aktivit podporované v rámci tohoto opat ření: A. Pomoc osobám a skupinám osob prost řednictvím vzniku a rozvoje sociálních služeb s cílem zlepšení jejich sociální funkce/zvýšení sociální inkluze do spole čnosti Opat řením chceme udržet stávající fungující sociální služby a doplnit je o služby chyb ějící tak, aby se zlepšila záchranná sí ť služeb zlepšujících sociální za člen ění osob ohrožených sociálním vylou čením. Mezi nedostate čně zastoupené služby v území zejména pat ří služby krizové pomoci, okamžitý azyl pro matky s dětmi, terénní služby a další (viz problémová analýza). Chybí chrán ěná pracovní místa. Vzhledem k tomu, že terénní a ambulantní služby jsou obecn ě mén ě nákladné než služby ústavního typu, lépe se mohou p řizp ůsobit pot řebám klienta a jejich využití mu umož ňuje déle setrvat ve svém p řirozeném prost ředí, cílem je podpo řit p řednostn ě služby nepobytového charakteru. B. Podpora mén ě formálních zp ůsob ů pomoci, komunitní sociální práce, služeb poskytovaných v komunit ě a dobrovolnictví Financování sociálních služeb je obecn ě krátkodobé a nesystémové, nedostate čně jsou financovány služby nespadající pod služby registrované dle zákona 108/2006 Sb., v platném

151

zn ění. Chceme-li zachovat ob čany, kte ří pot řebují odbornou pomoc, co nejdéle v jejich přirozeném sociálním prost ředí a zárove ň efektivn ě zabránit jejich p řípadnému sociálnímu vylou čení, je výhodné aktivizovat p řirozenou sociální sí ť a podpo řit sebenápravné snahy spole čnosti fungující v rámci mezilidských vztah ů. V území IPRÚ prakticky neexistuje koordinovaná podpora laických pe čujících, čímž se tyto osoby dostávají do složité situace, jsou p řetíženy, ohroženy zdravotními následky, sociálním vylou čením a n ěkdy finan ční tísní. Nedostává se jim informací o možnostech úlevy, kterých by mohly využít, nebo jsou tyto možnosti pro n ě nedosažitelné. Není dostatek dobrovolnických center pro odbornou podporu a koordinaci dobrovolnické práce. Přímé p ůsobení na klienta v komunit ě (a zp ůsobem jemu srozumitelným) a práce s komunitou je dlouhodob ě efektivn ější než institucionalizovaný p řístup a lze jím ošet řit v ětší spektrum problém ů, zejména v oblasti problematiky sociálního vylou čení. Proto chceme tento zp ůsob práce s klientem podpo řit. Komunitní práce je doposud v území vykonávána, chybí jí však koncepce a řízení. C. Podpora vzd ělávacích a aktiviza čních program ů, poradenství a asistence pro spole čensky žádoucí chování a p ředcházející sociálnímu vylou čení Řada osob ohrožených sociálním vylou čením často disponuje nedostatkem základních ob čanských kompetencí nebo jim chybí klí čové sociální dovednosti nutné pro to, aby se dokázali ve spole čnosti orientovat. Jako zásadní pot řeba osob ohrožených sociálním vylou čením byla identifikována pot řeba v čas a adekvátním zp ůsobem klienta informovat, případn ě jej aktivizovat, aby informaci sám získal a pomoci mu, aby ji dále dokázal zhodnotit. Za tímto ú čelem chceme podpo řit vzd ělávací a aktiviza ční programy, rozší řit a propojit poradenské služby a poskytnout klient ům takovou podporu, aby ji dokázali také efektivn ě využít. D. Koordinace, optimalizace a zlepšení mezioborové návaznosti na sociální služby v četn ě zdravotnictví, bydlení, zam ěstnanosti a dalších souvisejících oblastí Propojováním sféry sociálních služeb s ostatními navazujícími oblastmi, respektive lepší koordinací souvisejících činností z různých obor ů, se vzájemn ě zvýší ú činnost t ěchto opat ření. To se týká jak obecného zlepšení sou činnosti a komunikace orgán ů spravujících r ůzné související oblasti (bydlení, zdravotnictví, zam ěstnanost, …), tak cíleného a individuálního působení na klienta (podpora multidisciplinárních týmů). Chybí vzd ělávání a aktivizace odborník ů z jiných obor ů, kte ří se v rámci své práce také stýkají se sociáln ě vylou čenými osobami, neumí však s touto problematikou zacházet a nerozumí pot řebám osob sociáln ě vylou čených (léka ři, ú ředníci, zam ěstnavatelé…) E. Prevence sociáln ě patologických jev ů a kriminality, vzniku závislostí a jejich následk ů Prevence sociáln ě patologických jev ů a zmír ňování jejich negativních následk ů pro spole čnost je významným nástrojem pro ochranu spole čnosti jako celku a jejího fungování.

152

Ve spole čnosti je stále nízká informovanost o možnostech alternativních trest ů a dalších nástrojích prevence recidivy. Krom ě zachování systému protidrogové prevence se chceme zam ěř it na prevenci prohlubování sociálního vylou čení osob chronicky dlouhodob ě závislých a komplexní řešení problematiky klient ů s kombinací diagnóz. F. Zajišt ění odborné podpory pro uživatele sociálních byt ů (asistence, poradenství a podpora ve zvládání životních situací), podpora nástroj ů sociální a bytové politiky k prevenci bezdomovectví a vzniku soc. vylou čení Politika sociálního bydlení v území nemá v sou časné dob ě jednotnou koncepci, chybí odborná podpora a pomoc pro uživatele sociálního bydlení. I vzhledem k nedostatku sociálních byt ů se řada osob snadno dostane do kolob ěhu nezam ěstnanost-bytová tíse ň-sociální vylou čení. Proto je nutné vytvo řit systém prostupného bydlení a nastavit jasná pravidla pro r ůzné skupiny jeho uživatel ů, a zárove ň jim poskytnout odbornou podporu, aby si tyto osoby dokázaly bydlení dlouhodob ě udržet.

Podporované aktivity • Vznik a rozvoj sociálních služeb s cílem zvýšení sociální inkluze osob spole čensky vylou čených či vylou čením ohrožených do spole čnosti • Podpora rozvoje terénních a ambulantních služeb • Podpora mén ě formálních zp ůsob ů pomoci, komunitní sociální práce, služeb poskytovaných v komunit ě a dobrovolnictví • Vzd ělávání a poradenství, aktiviza ční, podp ůrné, asisten ční a motiva ční programy pro osoby, rodiny a skupiny osob ohrožené negativními spole čenskými vlivy s cílem vzniku a upevn ění spole čensky žádoucích návyk ů a prevence sociálního vylou čení • Podpora nástroj ů sociální a bytové politiky k prevenci bezdomovectví a vzniku soc. vylou čení • Prevence sociáln ě patologických jev ů a kriminality, vzniku závislostí a jejich následk ů • Aktivity boje s diskriminací Synergická vazba na další specifické SpC 4, SpC 5, SpC 6, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 3 (identifikována silná vazba 2) O 3.2 Hlavní cílové skupiny - osoby sociáln ě vylou čené - osoby ohrožené sociálním vylou čením - osoby se zdravotním postižením - osoby v bytové nouzi - poskytovatelé služeb Oprávn ění žadatelé obce, organizace z řizované obcemi a krajem, NNO, poskytovatelé sociálních služeb 153

Zdroj financování / opera ční OP Z 2.1.1 program Indikátory opat ření 6 00 00 – Celkový po čet ú častník ů 6 70 01 - Kapacita podpo řených služeb 6 74 01 - Nové nebo inovované soc. služby týkající se bydlení 67010 – Využívání podpo řených služeb Časový rámec realizace 2017 - 2022 Možnost ÚD-IPRÚ OP Z 2.1.1 Rizika Riziko v případ ě nerealizace: Pokra čující prohlubování sociálního vylou čení u cílových skupin Klí čové intervence Nov ě vytvo řené sociální služby Rozší ření a zkvalitn ění sociálních služeb Poradenské, podp ůrné a asisten ční programy Programy prevence sociáln ě patologických jev ů a prevence kriminality

Opat ření 3.2 Rozvoj a zkvalit ňování infrastruktury sociálních služeb a sociálního bydlení Zd ůvodn ění opat ření: U řady sociálních služeb v území je problémem zastaralá a nevyhovující infrastruktura, která zp ůsobuje horší podmínky pro provoz a dosažitelnost t ěchto služeb (bariérovost budov, apod.) a zabra ňuje navyšování kapacit služeb v souladu s poptávkou klient ů. Významným problémem je také nedostatek vyhovujícího a finan čně dostupného bydlení pro nízkop říjmové a znevýhodn ěné skupiny obyvatel. Bytová a finan ční tíse ň spolu s hrozbou ztráty zam ěstnání tvo ří kolob ěh, který významn ě násobí možnost sociálního vylou čení dot čeného ob čana, potažmo jeho rodiny. Možnost získat a udržet si p řim ěř ené bydlení spolu s pot řebnými sociálními službami m ůže být rozhodujícím vlivem v prevenci sociálního vylou čení. Podopat ření 3.2.1 Rozvoj infrastruktury pro sociální služby a služby navazující včetn ě rozvoje infrastruktury komunitních center Sou časný stav budov a vybavení pro poskytování sociálních služeb je neuspokojivý, budovy nejsou ve vyhovujícím technickém stavu a neodpovídají moderním pot řebám poskytovatel ů. Zlepšením stavu infrastruktury se zvýší kvalita i dostupnost t ěchto služeb pro potenciální klienty. V území probíhá, ale není dokon čen proces transformace pobytových za řízení pro osoby se zdravotním postižením. Stále je nedostatek chrán ěného bydlení a chrán ěných pracovních míst nebo program ů pé če o znevýhodn ěné zam ěstnance nap ř. formou sociálních podnik ů, které by

154

umožnily osobám se speciálními pot řebami za členit se alespo ň v rozsahu svých schopností do běžného života ve spole čnosti. Vzhledem k malému zam ěř ení na práci s komunitou v minulosti a nedostate čné podpo ře vlastních aktivit komunit chybí vhodné a technicky vyhovující prostory, které by sloužily jako zázemí jak pro odborné pracovníky pracující v komunit ě, tak pro komunitní aktivity v ůbec. Po řízením či úpravou a vybavením nových prostor chceme podpo řit zachování a posílení stávajícího d ění v komunitách a p řípadn ě podpo ření vzniku nových vazeb mezi organizacemi a komunitami, které si mohou navzájem prosp ět (nap říklad v rámci mezigenera čního dialogu), a to jak v menších komunitních centrech v rámci poskytovaných sociálních služeb, tak i ve větších polyfunk čních komunitních centrech, které se na rozdíl od standardních komunitních center nebudou zam ěř ovat pouze na jednu specifickou cílovou skupinu, ale na širší okruh subjekt ů ob čanské spole čnosti, které mohou být klí čovými partnery p ři řešení významných ve řejných otázek lokální komunity. Podopat ření 3.2.2 Vznik nových sociálních byt ů V území byl jednozna čně identifikován nedostatek sociálních byt ů r ůzných typ ů, chybí nap říklad byty pro velké rodiny, stávající sociální byty často nejsou umíst ěny ve vyhovující lokalit ě, neodpovídají pot řebám ubytovaných nebo nejsou z jiných d ůvod ů dostupné. Potenciální obyvatelé t ěchto byt ů využívají služeb komer čních ubytoven, institut p řísp ěvku na bydlení a související legislativa ne řeší p říčiny problému.

Podporované aktivity Nákup objekt ů, stavby, stavební úpravy, po řízení vybavení a případné venkovní úpravy s tímto ú čelem: • Zařízení a zázemí pro poskytování sociálních služeb dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách • Výstavba, z řizování a rekonstrukce komunitních center a polyfunk čních komunitních center • Zřizování, výstavba a rekonstrukce sociálního a azylového bydlení Synergická vazba na další specifické SpC 6 cíle a opat ření specifického cíle 3 (identifikována silná vazba 2) O 3.1 Hlavní cílové skupiny - osoby sociáln ě vylou čené - osoby ohrožené sociálním vylou čením - osoby se zdravotním postižením - osoby v bytové nouzi Partne ři a další LK, SML, SMJN, obce v území, nestátní neziskové zapojené subjekty organizace, osadní výbory, poskytovatelé sociálních služeb Zdroj financování / opera ční IROP 2.1 program Indikátory opat ření 6 75 10 – Kapacita služeb a sociální práce 155

5 54 01 – Po čet podpo řených zázemí pro služby a soc. práci 5 51 01 – Po čet podpo řených polyf. komunitních center 5 54 05 – Po čet poskytovaných druh ů sociálních služeb 5 53 10 – Nár ůst kapacity sociálních byt ů 5 53 01 – Po čet podpo řených byt ů pro sociální bydlení 5 53 20 – Pr ůměrný po čet osob využívající sociální bydlení Časový rámec realizace 2017 – 2023, milník 2018 Možnost ÚD-IPRÚ IROP 2.1 Riziko Rizika v případ ě nerealizace: Nadále se zhoršující technický stav zázemí pro poskytování služeb, nemožnost navýšení kapacit, prohlubování sociálního vylou čení cílových skupin Klí čové intervence Rekonstrukce a výstavba zázemí pro poskytování sociálních služeb, výstavba, rekonstrukce a z řizování komunitních center, z řizování, výstavba a rekonstrukce sociálních byt ů

156

Specifický cíl 4 Zam ěstnanost pro podporu sociální soudržnosti

Popis cíle: Cílem je zvýšit míru zam ěstnanosti a zam ěstnatelnosti (uplatnitelnosti na trhu práce) osob ohrožených na trhu práce, zvýšit po čet zájemc ů a uchaze čů o zam ěstnání podpo řených v rámci nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti, zvýšit po čet uchaze čů a zájemc ů o zam ěstnání, jejichž kvalifikace a dovednosti odpovídají požadavk ům zam ěstnavatel ů či zvýšit využívání flexibilních forem práce. Cílem je podpora lidí znevýhodn ěných na trhu práce, a to zejména t ěch, kte ří se díky svému v ěku, hendikepu či dlouhodobé pé či o d ěti či osobu blízkou dostali na okraj zájmu zam ěstnavatel ů a v d ůsledku toho se často stávají dlouhodob ě nezam ěstnanými. Vazba na strategické cíle: Cíl B, Cíl C Opat ření 4.1: Zvýšení zam ěstnanosti osob znevýhodn ěných na trhu práce zlepšováním jejich uplatnitelnosti, informovanosti a aktivizací zam ěstnavatele Zd ůvodn ění opat ření: Je t řeba zvýšit a rozší řit kvalifikaci, vzd ělání a kompetence znevýhodn ěných ob čan ů pro lepší vstup na trh práce, umožnit jim, aby setrvali na trhu práce a motivovat je k tomu, umožnit jim nap ř. pomocí doprovodných opat ření, aby se vzd ělávali a vzd ělávání také úsp ěšn ě dokon čili. Dále pak motivovat potenciální zam ěstnavatele, aby vytvá řeli podmínky pro zam ěstnávání osob z t ěchto cílových skupin. Aby osoby z cílových skupin znaly dostate čně nabízené možnosti a um ěly z nich zvolit správné, je nutné poskytnout jim poradenskou podporu. Poradenství pro osoby z cílových skupin a zam ěstnavatele (i potenciální) by m ělo být komplexní, cílené, provázané s navazujícími strukturami vzd ělávacích program ů, sociálních služeb a dalších systém ů a přizp ůsobené dalším okolnostem situace klienta. Důraz je t řeba klást na propojování vzd ělávání, praxe a požadavk ů trhu práce, podporu samozam ěstnávání ohrožených skupin formou podnikání, sociálního podnikání, spolkové činnosti, podporu neziskových organizací suplujících státem poskytované služby a podporu dárcovství. Dále je nutná úzká spolupráce se zam ěstnavateli v území nap říč všemi sektory tak, aby bylo zajišt ěno propojení s pot řebami trhu práce, ale také vytvá ření podmínek pro vznik spole čensky odpov ědného zam ěstnávání, vytvá ření vst řícných zam ěstnaneckých politik podporujících sla ďování soukromých a pracovních rolí.

Podporované aktivity • vytvá ření pracovních p říležitostí a podmínek pro lepší uplatnitelnost ohrožených skupin, vyhledávání a zprost ředkování pracovních p říležitostí, a to zejména pracovních p říležitostí vhodných pro specifické 157

skupiny osob ohrožených na trhu práce • vytvá ření pracovních p říležitostí pro osoby s nízkou nebo žádnou kvalifikací • podpora flexibilních forem zam ěstnávání a doprovodných opat ření umož ňujících p řekonat bariéru znevýhodn ění • realizace činností souvisejících s vyhledáváním zam ěstnání pro osobu, která se o práci uchází, v četn ě podpory mezinárodní pracovní mobility • dále s vyhledáváním zam ěstnanc ů pro zam ěstnavatele, který hledá nové pracovní síly • poradenská a informa ční činnost v oblasti pracovních příležitostí • sdílené zprost ředkování zam ěstnání prost řednictvím agentur práce • realizace poradenských činností a program ů, jejichž cílem je zjiš ťování osobnostních a kvalifika čních předpoklad ů osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zam ěstnání • řízené poradenství ke zm ěně kvalifikace • příprava k práci osob se zdravotním postižením a p ři výb ěru vhodných nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti Synergická vazba na další specifické SpC 5, SpC 6. SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 4 (identifikována silná vazba 2) O 4.2 Hlavní cílové skupiny - Uchaze či a zájemci o zam ěstnání, - osoby se zdravotním postižením, - osoby s kumulací hendikep ů na trhu práce a ekonomicky neaktivní osoby, v četn ě osob vracejících se na trh práce po návratu z mate řské/rodi čovské dovolené. Oprávn ění žadatelé obce, vzd ělávací a poradenské instituce, NNO, Zdroj financování / opera ční OPZ IP 1.1 SC 1 program Indikátory opat ření 6 00 00 - Celkový po čet ú častník ů 6 26 00 - Účastníci, kte ří získali kvalifikaci po ukon čení své účasti Časový rámec realizace 2017 - 2022 Možnost ÚD-IPRÚ OP Z 1.1.1 Rizika Rizika v případ ě nerealizace: Zvyšující se po čet dlouhodob ě nezam ěstnaných osob

158

Klí čové intervence Zam ěstnávání osob ohrožených na trhu práce Aktivní vyhledávání, vytvá ření a zprost ředkování pracovních příležitostí pro cílové skupiny Podpora samozam ěstnávání znevýhodn ěných ú častník ů Kvalifika ční, rekvalifika ční a další vzd ělávací aktivity pro uchaze če znevýhodn ěné na trhu práce Aktivizace zam ěstnavatel ů s cílem zvýšit po čet zam ěstnávaných osob z cílových skupin Poradenské a asisten ční aktivity s cílem aktivizovat osoby znevýhodn ěné na trhu práce a zprost ředkovat jim p říležitosti ke zlepšení své situace

Opat ření 4.2 Podpora infrastruktury pro sociální podnikání Zd ůvodn ění opat ření: Jedním z nástroj ů efektivní pomoci osobám znevýhodn ěným na trhu práce je sociální podnikání. Vysoké vstupní náklady na po řízení infrastruktury sociálního podniku jsou jednou z p řekážek jejich rozší ření, chceme proto tuto p řekážku zmírnit. Vznik a rozvoj sociálních podnik ů, které zvýší zam ěstnanost osob se ztíženým p řístupem na trh práce, kterým by m ělo dojít ke zkvalitn ění podmínek života pro znevýhodn ěné obyvatele region ů. Cílem je podpo řit vznik specifického podnikatelského prost ředí, zohled ňujícího pot řeby a specifika cílových skupin p ři jejich za čle ňování na trh práce a zohled ňujícího i pot řeby a možnosti regionu. Vedle podpory vzniku nových podnikatelských aktivit je pot řeba podpo řit rozvoj, rozši řování kapacit a inovativní řešení ve stávajících sociálních podnicích. Podpora nem ůže být chápána pouze jako dotace na z řízení pracovních míst pro znevýhodn ěné zam ěstnance, ale jde o investi ční podporu vznikajících a udržitelných podnikatelských aktivit, které budou nadále ov ěř ovat a rozvíjet koncept a principy sociálního podnikání.

Podporované aktivity nákup a rekonstrukce objekt ů, za řízení, vybavení a stavební úpravy, které vytvo ří podmínky pro sociální podnikání. Synergická vazba na další specifické SpC 3, SpC 6 cíle a opat ření specifického cíle 4 (identifikována silná vazba 2) O 4.1 Hlavní cílové skupiny - osoby sociáln ě vylou čené - osoby ohrožené sociálním vylou čením Partne ři a další SML, LK, podnikatelské subjekty, nestátní neziskové zapojené subjekty organizace Zdroj financování / opera ční IROP 2.2 program Indikátory opat ření 1 04 03 - Zvýšení zam ěstnanosti v podporovaných podnicích se zam ěř ením na znevýhodn ěné skupiny 159

1 04 00 - Zvýšení zam ěstnanosti v podporovaných podnicích 1 00 00 - Po čet podnik ů pobírajících podporu 1 01 05 - Po čet nových podnik ů, které dostávají podporu 1 03 00 - Soukromé investice v projektech s ve řejnou podporou (granty) 1 04 11 - Míra nezam ěstnanosti osob s nejnižším vzd ěláním 1 01 02 - Po čet podnik ů pobírajících granty Časový rámec realizace 2017 – 2022, milník 2018 Možnost ÚD- IPRÚ IROP SC 2.2 Rizika Riziko v případ ě nerealizace: Pokra čující stagnace systému financování sociálních služeb Riziko nedo čerpání alokace: Riziko hrozí vzhledem k aplikaci pravidla de minimis a omezenému okruhu potenciálních žadatel ů Klí čové intervence Vytvo ření sociálních podnik ů

160

Specifický cíl 5 Optimalizace infrastruktury pro vzd ělávání

Popis cíle: Pro budoucí rozvoj území je t řeba mít nejen zdravé, ale i vzd ělané obyvatele. Vzd ělávání je proces dlouhodobý a podílí se na n ěm celá řada subjekt ů. P ři návrhu opat ření a jejich realizaci je t řeba plánovat již od úrovn ě mate řských škol, p řes základní a st řední školství až po úrove ň celoživotního vzd ělávání a služeb zam ěstnanosti. Sou částí školských služeb je i zájmové a neformální vzd ělávání. Podpora by m ěla být sm ěrována jak k rozvoji, ale zejména k optimalizaci a efektivit ě využívání školské infrastruktury s ohledem na demografický vývoj spole čnosti. Vzd ělávání na st ředoškolské a vysokoškolské úrovni by m ělo být co nejvíce propojeno s praxí, čímž se zvýší budoucí uplatnitelnost absolvent ů škol. Vazba na strategické cíle: Cíl A, Cíl B, Cíl C

Opat ření 5.1 Optimalizace kapacit, zkvalitn ění infrastruktury a vybavení vzd ělávacích za řízení Zd ůvodn ění opat ření Kapacita školské infrastruktury v řad ě lokalit již neodpovídá reálným pot řebám vzešlým z demografické situace. Část vzd ělávacích za řízení i p řes intenzivní zm ěny a podporu zřizovatel ů nespl ňuje požadavky na bezbariérovost, resp. uzp ůsobení pot řebám žák ům s tělesným a smyslovým postižením. Vybavení vzd ělávacích za řízení zastarává a vzhledem k technologickému pokroku neodpovídá moderním požadavk ům na výuku, zejména v oblasti vybavení pro technické a řemeslné obory a p řírodní v ědy a schopnost práce s digitálními technologiemi, přičemž se ale naopak zvyšuje poptávka trhu práce po polytechnických dovednostech a zvyšování klí čových dovedností u absolvent ů. V lokalitách, kde je to opodstatněné, je proto nutné zvýšit kapacitu předškolních za řízení a přizp ůsobit ji reálné poptávce. V rámci škol základních a st ředních je t řeba provést stavební úpravy posilující kapacity pro pot řeby zlepšení klí čových dovedností - výuky komunikace v cizích jazycích, technických, řemeslných obor ů a p řírodních v ěd a zavád ění digitálních technologií do vzd ělávání, modernizaci datového p řipojení a sítí a úpravy umož ňující zvýšení sociální inkluze žák ů se speciálními vzd ělávacími pot řebami. Podopat ření 5.1.1 Optimalizace infrastruktury předškolního vzd ělávání Z pohledu školství je nutné řešit p ředevším nedostate čné rezervy v kapacitách mate řských škol, ve vazb ě na území, kde je prokazatelný nedostatek t ěchto kapacit, a umožnit tak zapojení rodi čů t ěchto d ětí na trh práce. Cílem v oblasti předškolního vzd ělávání by m ělo být tedy zvýšení stávajících kapacit školek, p řípadné z řizování nových za řízení. Při této činnosti je vhodné krom ě navyšování pot řebné kapacity zvážit také územní lokalizaci škol, která m ůže vést k dalšímu zlepšování dostupnosti školství. 161

Podopat ření 5.1.2 Optimalizace infrastruktury základních a st ředních škol Je t řeba provést stavební úpravy a zm ěny dispozic prostor škol tak, aby byl zvýšen po čet odborných u čeben a navýšena kapacita u čeben pro zajišt ění kvalitního vzd ělávání klí čových dovedností (multimediální u čebny pro výuku p řírodov ědných činností, multimediální u čebny pro výuku cizích jazyk ů). Prost řednictvím kvalitní infrastruktury a zavád ění nových technologií bude zajišt ěn rovný p řístup ke vzd ělání, vyšší kvalita základního vzd ělávání, a tím i reálná uplatnitelnost žák ů v dalším studiu a na trhu práce. Podopat ření je zam ěř eno dále na uzp ůsobení objekt ů škol pro pot řeby vzd ělávání žák ů se speciálními vzd ělávacími pot řebami, zejména s t ělesnými a smyslovými hendikepy a po řízení kompenza čních pom ůcek a vybavení uzp ůsobeného pot řebám žák ů s hendikepem. Část objekt ů škol i p řes intenzivní zm ěny a podporu z řizovatele nespl ňuje požadavky na bezbariérovost, resp. uzp ůsobení pot řebám žák ům s t ělesným a smyslovým postižením. Jedná se zejména o objekty historické, ale i technologicky zastaralé (nap ř. absence výtah ů či přinejmenším plošin). Cílem je tento stav zm ěnit a v 60 % objekt ů využívaných ke vzd ělávání dosáhnout uzp ůsobení takovým zp ůsobem, který umožní odpovídajícím zp ůsobem vzd ělávání žák ů s hendikepy.

Podopat ření 5.1.3 Zajišt ění vnit řní konektivity škol a vzd ělávacích za řízení a p řipojení k internetu Vzhledem ke stoupajícím nárok ům výuky na kvalitu datového p řipojení je nezbytné zajistit datové p řipojení školských za řízení v souladu se sou časnými požadavky a s tím související modernizaci vn ější i vnit řní konektivity škol. Připojení k internetu nelze podpo řit u předškolního vzd ělávání, celoživotního vzd ělávání, zájmového a neformálního vzd ělávání. Podporované aktivity • stavby, stavební úpravy, po řízení vybavení za ú čelem navýšení kapacit p ředškolních vzd ělávacích za řízení včetn ě úprav venkovního prostranství (zele ň, herní prvky) • stavební úpravy za ú čelem podpo ření sociální inkluze, • zvýšení kapacity škol v od ůvodn ěných p řípadech • stavby, stavební úpravy, pořízení vybavení pro zajišt ění rozvoje žák ů v následujících klí čových kompetencích: - v oblastech komunikace v cizích jazycích - v oblasti technických a řemeslných obor ů, p řírodních věd - ve schopnosti práce s digitálními technologiemi Synergická vazba na další specifické SpC 2, SpC 3, SpC 4, SpC 6 cíle a opat ření specifického cíle 5 (identifikována silná vazba 2) Hlavní cílové skupiny - děti v předškolním vzd ělávání - žáci 162

- studenti - osoby se speciálními vzd ělávacími pot řebami - osoby sociáln ě vylou čené - osoby ohrožené sociálním vylou čením - pedagogi čtí pracovníci Partne ři a další zapojené subjekty SML, SMJN, obce, LK, další z řizovatelé škol a vzd ělávacích za řízení Zdroj financování / opera ční IROP 2.4 program Indikátory opat ření 5 00 20 – Podíl t říletých d ětí umíst ěných v předškolním za řízení 5 00 01 – Kapacita podporovaných za řízení pé če o děti nebo vzd ělávacích za řízení 5 00 00 - Po čet podpo řených vzd ělávacích za řízení 5 00 30 – Podíl osob před časn ě opoušt ějících vzd ělávací systém Časový rámec realizace 2017 – 2022, milník 2018 Možnost ÚD-IPRÚ IROP 2.4 Rizika Riziko v případ ě nerealizace: Nadále chátrající infrastruktura pro vzd ělávání, nedostatek kapacit v za řízeních, nízká úrove ň výuky klí čových dovedností Klí čové intervence Stavební úpravy a modernizace infrastruktury za ú čelem rozvoje klí čových kompetencí Zvýšení kapacit MŠ Zlepšení konektivity ZŠ a SŠ

163

Tabulka 62: Financování dle opat ření IPRÚ celkem Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN pozn.: všechny finan ční tabulky jsou obsaženy v příloze dokumentu

OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč)

Z toho vlastní zdroje Z toho dotace Celkové příjemce způsobilé

Národní Kč)(v tis. Příspěvek Veřejné Soukromé

Opatření IPRÚ výdaje Program veřejné

Specifický cíl IPRÚ cíl Specifický Unie zdroje zdroje Podopa-tření IPRÚ Podopa-tření zdroje výdajeNezpůsobilé O 1.1 P 1.1.1 IROP 214 706 182 500 10 735 21 471 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 973 765 827 700 0 0 146 065 O 2.1 P 2.1.1 IROP 438 812 372 990 21 941 43 881 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 110 600 94 010 0 0 16 590 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 20 000 17 000 3 000 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 458 823 390 000 27 529 36 706 4 588 O 3.2 P 3.2.2 IROP 193 977 164 880 15 518 7 758 5 821 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 120 000 102 000 18 000 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 30 588 26 000 0 0 4 588 P 5.1.1 IROP 158 824 135 000 7 942 15 882 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 311 764 265 000 15 588 31 176 0 P 5.1.3 IROP 19 647 16 700 982 1 965 0

164

Návrhová část B

Následující specifické cíle a opat ření 6-11, které nejsou financovatelné prost řednictvím integrovaných nástroj ů, budou dále řešeny jako nezávazné a realizovány budou individuálními projekty financovanými z různých zdroj ů mimo IPRÚ, nejsou tedy zahrnuty do finan čního plánu ani harmonogramu. IPRÚ je zmi ňuje zejména z důvod ů synergických efekt ů a komplementarity. Popis opat ření je proto stru čnější a obecn ější.

Specifický cíl 6 Neinvesti ční podpora celoživotního vzd ělávání

Opat ření 6.1 Podpora systému celoživotního vzd ělávání Zd ůvodn ění opat ření: Cílem tohoto opat ření je zejména motivovat ú častníky vzd ělávání již od útlého v ěku k dokon čení vzd ělání, rozvíjet jejich klí čové kompetence, p řipravit je v každém stupni vzd ělání nap ř. prost řednictvím doprovodných opat ření na bezproblémový p řechod na stupe ň další a odstranit p řípadné sociokulturní bariéry bránící jim v dokon čení vzd ělání a vstupu na trh práce. Na vybudování takového skute čně inkluzivního a nediskrimina čního vzd ělávacího systému je zapotřebí spolupráce nap říč všemi sektory.

Vazba na strategické cíle: Cíl B, Cíl C

Podporované aktivity • tvorba vzd ělávacích program ů Synergická vazba na další specifické SpC 3, SpC 4, SpC 5, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 6 (identifikována silná vazba 2) O 6.2 Hlavní cílové skupiny - žáci - studenti - osoby se speciálními vzd ělávacími pot řebami - pedagogi čtí pracovníci - pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzd ělávání nebo asisten čních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzd ělávání d ětí a mládeže - dosp ělí v dalším vzd ělávání Partne ři a další TUL, školy z území, nestátní neziskové organizace, SML a zapojené subjekty SJNN, ZOO, SEV DIVIZNA, LK

Zdroj financování / opera ční OPVVV program

165

Opat ření 6.2 Zvyšování šancí pro uplatn ění na trhu práce rozvojem služeb zam ěstnanosti a rovných p říležitostí, provázání nabídky poradenství a vzd ělávání s poptávkou trhu práce Zd ůvodn ění opat ření: Mezi dlouhodob ě nezam ěstnané pat ří zejména osoby ohrožené sociálním vylou čením a osoby pe čující. Sociálním hendikepem t ěchto osob je navíc výrazn ě snížená možnost uplatn ění na trhu práce. Kombinace ekonomické neaktivity a finanční nákladnosti pé če p ředstavuje pro tyto skupiny riziko upadání do chudoby, na které musí být zam ěř ena intenzivní podpora. Důležitá bude provázanost vzd ělávacích aktivit s trhem práce se zam ěř ením na posilování inkluzivního vzd ělávání a uplatnitelnost znevýhodn ěných osob na trhu práce. Zárove ň je v území pot řeba provázat vzd ělávací systém s pot řebami trhu práce, zejména v technických oborech a podnikatelské činnosti a podpo řit služby zam ěstnanosti skupin ohrožených na trhu práce. Podporované aktivity • zprost ředkování zam ěstnání • poradenské a informa ční činnosti a programy • motiva ční aktivity Synergická vazba na další specifické SpC 3, SpC 4, SpC 5, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 6 (identifikována silná vazba 2) O 6.1 Hlavní cílové skupiny - uchaze či a zájemci o zam ěstnání, - osoby se zdravotním postižením, - osoby s kumulací hendikep ů na trhu práce a ekonomicky neaktivní osoby, v četn ě osob vracejících se na trh práce po návratu z mate řské/ rodi čovské dovolené. Partne ři a další LK, ZŠ LBC a JBC, SML a SMJN, Centrum Kašpar, ÚP, zapojené subjekty NNO, FP TUL Zdroj financování / opera ční OPVVV program

166

Specifický cíl 7 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a pé če o zdraví

Popis a zd ůvodn ění cíle: Zdravé obyvatelstvo je jedním ze základních p ředpoklad ů dalšího rozvoje území. Liberecko - jablonecká aglomerace má již v sou časné dob ě v oblasti zdravotnictví velmi dobré postavení a v mnoha oborech poskytuje zdravotní pé či nejen regionální, ale celokrajskou. P řesto jsou však příležitosti pro zvýšení kvality a tím i upevn ění postavení místních zdravotnických za řízení, a to p ředevším v oblasti infrastruktury, která je v sou časné dob ě výrazn ě limitující pro další rozvoj medicíny (nap říklad vy řešení urgentního p říjmu). V oblasti zdravotnické infrastruktury je t řeba v ěnovat pozornost zejména akutní, specializované a návazné pé či. Rovn ěž je t řeba zlepšit dostupnost zdravotnických za řízení, a to jak dopravní, tak bezbariérovou. Vzájemná synergie mezi zdravotními a sociálními službami vychází z aktuálního stavu populace v regionu, kdy dochází ke zvyšování po čtu osob v rizikových skupinách – sociálních i zdravotních, a zárove ň k nedostate čnému pokrytí jejich pot řeb. Propojenost sociálních služeb se zdravotními je vhodná také vzhledem k požadavku a priorit ě Evropské komise, která chce podporovat zdravotnictví pouze za p ředpokladu, že podpo řené aktivity budou mít pozitivní vliv na sociální oblast a soc. za čle ňování. Problémem v oblasti zdravotnictví jsou především chyb ějící návazné sociální služby a jejich kapacita a nedostate čná materiálová a technická vybavenost liberecké krajské nemocnice a nemocnice v Jablonci nad Nisou, která omezuje jejich další rozvoj v souladu s pot řebami ve zdravotnictví. Vazba na strategické cíle: Cíl A, Cíl B, Cíl C Opat ření 7.1 Zvýšení kvality, dostupnosti a bezbariérovosti zdravotnických za řízení v četn ě rozvoje infrastruktury pro akutní pé či Podporované aktivity • technické úpravy budov a po řízení nového speciálního zdravotnického vybavení, které zlepší podmínky poskytování akutní zdravotní pé če v území • rozvoj elektronizace zdravotnictví v souladu s koncepcí EU a ČR • úpravy budov a po řízení vybavení s cílem zajistit bezbariérový p řístup za řízení a jejich snadnou dostupnost v rámci ve řejné hromadné i individuální dopravy • vytvá ření podmínek pro podporu transformace a modernizace metod psychiatrické pé če Synergická vazba na další specifické cíle a opat ření specifického cíle 7 O 7.2 (identifikována silná vazba 2) Hlavní cílové skupiny - obyvatelé 167

- návšt ěvníci Partne ři a další zapojené subjekty KNL, LK, Nemocnice Jbc, Zdroj financování / opera ční NE program

O 7.2 Modernizace infrastruktury a vybavení nemocnic se specializovanou a vysoce specializovanou pé čí a pé čí návaznou Podporované aktivity • po řízení p řístrojového vybavení a technologií podle standardu vybavenosti center vysoce specializované intenzivní pé če v perinatologii nebo center vysoce specializované zdravotní pé če v onkogynekologii, výdaje na spot řební materiál nezbytný k uvedení přístroj ů a technologií do provozu • aktivity pro návaznou pé či • zvýšení kvality vysoce specializované pé če a návazné pé če • deinstitucionalizace psychiatrické pé če Synergická vazba na další specifické cíle a opat ření specifického cíle 7 O 7.1 (identifikována silná vazba 2) Hlavní cílové skupiny - obyvatelé Partne ři a další zapojené subjekty KNL, LK, nemocnice Jablonec nad Nisou Zdroj financování / opera ční IROP SC 2.3 program

168

Specifický cíl 8 Využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu

Popis a zd ůvodn ění cíle: Každé území má svou jedine čnost díky p řírod ě, kulturním a historickým památkám a jiným pam ětihodnostem. To se týká i území Liberecko - jablonecké aglomerace. V oblasti se nachází mnoho turistických atraktivit – přírodních, kulturních, sportovních, apod. Smyslem opat ření v rámci tohoto cíle bude ochrana, obnova a smysluplné využití chrán ěných lokalit a objekt ů. Vzhledem k významu cestovního ruchu pro tuto aglomeraci je t řeba zajímavé lokality zp řístupnit návšt ěvník ům a tomu v rámci integrovaných řešení p řizp ůsobit také odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu. Vazba na strategické cíle: Cíl A, Cíl C, Cíl D Opat ření Opat ření 8.1 Ochrana, obnova a zp řístupn ění památek Podporované aktivity • aktivity revitalizace a zatraktivn ění památkov ě chrán ěných lokalit a objekt ů: památek zapsaných na Seznam sv ětového d ědictví UNESCO, a na Indikativní seznam sv ětového d ědictví UNESCO v kategorii kulturní d ědictví, národních kulturních památek k 1. 1. 2014, a památek zapsaných na Indikativní seznam národních kulturních památek k 1. 1. 2014. Synergická vazba na další specifické SpC 2, SpC 10, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 8 (identifikována silná vazba 2) O 8.2, O 8.3, Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci Partne ři a další zapojené subjekty LK, SML, SMJN Zdroj financování / opera ční IROP SC 3.1 program

Opat ření 8.2 Využití a zp řístupn ění p řírodních lokalit - infrastruktura pro volný čas a turistiku Podporované aktivity • budování a zkvalit ňování doprovodné infrastruktury, mobiliá ře a dalšího vybavení ve řejného prostranství ur čeného k trávení volného času a turistických tras • zvyšování p řístupnosti a bezbariérovosti t ěchto lokalit, zlepšování návaznosti na sít ě ve řejné dopravy • podpora rozvoje infrastruktury šetrného cestovního ruchu • zajišt ění dostupnosti památkov ě chrán ěných lokalit a

169

objekt ů • aktivity na zajišt ění ochrany p řírodních lokalit • podpora systémového rozvoje spole čné prezentace a využití významných kulturních a p řírodních prvk ů Synergická vazba na další specifické SpC 10, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 8 (identifikována silná vazba 2) O 8.1, O 8.3 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci Partne ři a další zapojené subjekty LK, SMJN, SML, ZOO, M ěstské lesy, podnikatelské subjekty Zdroj financování / opera ční NE program

O 8.3 Podpora služeb a rozvoj cestovního ruchu Podporované aktivity • podpora dopl ňkových služeb cestovního ruchu • vytvá ření nových produkt ů cestovního ruchu Synergická vazba na další specifické SpC 10, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 8 (identifikována silná vazba 2) O 8.1, O 8.2 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci Partne ři a další zapojené subjekty LK, SML, SMJN, podnikatelské subjekty Zdroj financování / opera ční NE program

170

Specifický cíl 9 Zvýšení spolehlivosti technické infrastruktury a zlepšování kvality ovzduší

Popis a zd ůvodn ění cíle: V rámci cíle se jedná o realizaci takových opat ření, která zvýší kvalitu co nejv ětšího množství technické infrastruktury, a to jak vodovodní, energetické, kanaliza ční, telekomunika ční, apod. Realizace všech plánovaných opat ření by m ěla probíhat s cílem pozitivního dopadu na životní prost ředí, jde tedy o maximální snižování nebo úplné odstran ění dosavadní zát ěže ŽP. V celém regionu je využíván vysoký podíl pevných paliv pro vytáp ění, což ovliv ňuje kvalitu ovzduší. V obou statutárních městech jsou výrazné problémy s centrálním zdrojem a rozvody tepla, které neodpovídají obecn ě technickým normám, správnému hospoda ření s energiemi (úniky tepla) a poptávce. D ůsledkem je nevyhovující cenová dostupnost dodávek tepla pro ob čany. Tento problém by m ěl být řešen zpracováním energetické koncepce. Je nutná zejména modernizace teplovodní rozvodné sít ě, která je p ředimenzovaná (v Jablonci nad Nisou již dochází k revitalizaci CZT). Prioritou v oblasti zlepšování kvality ovzduší tak v řešeném území je modernizace lokálních topeniš ť vým ěnou kotl ů nižších t říd za kotle t říd vyšších s nižší produkcí emisní vyšší efektivitou vytáp ění a zateplování dom ů, které sníží jejich energetickou náro čnost a tím i nároky na vytáp ění.

Vazba na strategické cíle: Cíl C

Opat ření O9.1 Zajišt ění bezproblémového zásobování obyvatel pitnou vodou Podporované aktivity • vytvá ření podmínek pro dosažení evropských standard ů p ři pokrytí území zásobovacími vodovodními systémy • zlepšování kvality povrchové vody, vytvá ření podmínek pro eliminaci hlavních zdroj ů zne čišt ění Synergická vazba na další specifické SpC 10 cíle a opat ření specifického cíle 9 (identifikována silná vazba 2) O 9.3 Hlavní cílové skupiny obyvatelé území Partne ři a další zapojené subjekty Mníšek, Sv ětlá pod Ješt ědem, SVS a.s. Zdroj financování / opera ční OPŽP SC 1.1 program

171

O9.2 Optimalizace zásobování energiemi, teplem a TUV - zvýšení stability a kapacity energetických sítí Podporované aktivity • vytvá ření podmínek pro spolehlivý systém zásobování elektrickou energií vzhledem k očekávaným pot řebám v území • opat ření na snížení energetické náro čnosti provozu při vytáp ění Synergická vazba na další specifické SpC 10, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 9 (identifikována silná vazba 2) O 9.3, 9.4, 9.5 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé území - podnikatelské subjekty Partne ři a další RWE, ČEZ, Jablonecká energetická, Teplárna Lbc zapojené subjekty Zdroj financování / opera ční OPŽP, OPPIK, pouze bezpe čnost p řenosových sítí program

O9.3 Rekonstrukce a výstavba kanaliza čních sítí Podporované aktivity • vytvá ření podmínek pro dosažení evropských standard ů p ři pokrytí území kanaliza čními systémy • zlepšování nakládání s odpadními vodami Synergická vazba na další specifické SpC 10, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 9 (identifikována silná vazba 2) O 9.1, 9.2 Hlavní cílové skupiny Obyvatelé území Partne ři a další Dlouhý Most, Je řmanice, Mníšek, Sv ětlá pod Ješt ědem, zapojené subjekty Pule čný SO Vratislavice, SML, SVS a.s. Zdroj financování / opera ční OPŽP SC 1.1 program

O9.4 Zavád ění energeticky úsporných opat ření Podporované aktivity • snižování energetické náro čnosti ve řejných budov • snižování energetické náro čnosti bytových dom ů • snižování energetické náro čnosti ve řejného osv ětlení • podpora snižování energetické náro čnosti provozu výrobních, distribu čních a spot řebních systém ů a objekt ů v soukromém vlastnictví Synergická vazba na další specifické cíle a opat ření specifického cíle 9 O 9.2 (identifikována silná vazba 2) Hlavní cílové skupiny - obyvatelé

172

Partne ři a další zapojené subjekty SML, SMJN, LK, obce v území Zdroj financování / opera ční IROP(bydlení) a OPŽP (ve ř. budovy) program

O9.5 Odstra ňování zdroj ů zvýšené prašnosti, zlepšování kvality ovzduší Podporované aktivity • opat ření na snížení emisí p ři vytáp ění Synergická vazba na další specifické SpC 10 cíle a opat ření specifického cíle 9 (identifikována silná vazba 2) O 9.2 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci Partne ři a další zapojené subjekty Teplárna Lbc, SML, Jablonecká energetická Zdroj financování / opera ční OPŽP SC 2.2 program

173

Specifický cíl 10 Minimalizace ekologických rizik a pé če o přírodní prost ředí

Popis a zd ůvodn ění cíle: Jednou z důležitých složek života v kterémkoliv území je životní prost ředí. Pé če o něj je povinností nejen ve řejné správy, ale také obyvatel m ěsta a dalších subjekt ů, které mohou tuto oblast jakkoliv ovlivnit. Podporu je t řeba věnovat ve řejné zeleni, neudržovaným plochám a prostranstvím. Dále situaci v oblasti vodních ploch a tok ů, eliminaci rizik záplav a povodní. Celkov ě je nutné vytvá řet takové podmínky v oblasti životního prost ředí, které budou dávat předpoklad snižování dopad ů lidské činnosti na všechny jeho složky.

Vazba na strategické cíle: Cíl A, Cíl C

Opat ření O 10.1 Zvýšení kvality ve řejných prostranství a zelen ě - prostupnost a obnova p řirozené funkce krajiny Podporované aktivity • podpora zkvalit ňování ve řejných prostranství a doprovodné infrastruktury • zvyšování kvality ve řejných prostranství dopl ňováním zelen ě • zkvalit ňování pé če o ve řejná prostranství a ve řejnou zele ň • opat ření na zachování a zvýšení prostupnosti m ěst a obcí a dostupnosti volné krajiny • revitalizace a podpora obnovy p řirozených funkcí krajiny, zohledn ění p řirozených pot řeb zde se vyskytujících rostlin a živo čich ů • likvidace invazních druh ů rostlin s cílem zachovat původní biodiverzitu prost ředí Synergická vazba na další specifické SpC 1, SpC 2, SpC 8, SpC 9, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 10 (identifikována silná vazba 2) O10.2, 10.3 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci Partne ři a další zapojené subjekty SML, SMJN, Římskokatolická církev Farnost Dlouhý Most, SP Vratislavice, obce území, M ěstské lesy, ČSOP Kate řinky Zdroj financování / opera ční OPŽP SC 4.4 program

174

O 10.2 Snižování rizika povodní v četn ě revitalizace vodních tok ů Podporované aktivity • podpora obnovy a revitalizace p řirozených vodních ploch a toků • podpora p řirozeného zadržování vody v krajin ě, zejména v lesích, parcích a plochách zelen ě • vytvá ření protipovod ňových zábran p řirozeného charakteru Synergická vazba na další specifické SpC 8, SpC 9, SpC 11 cíle a opat ření specifického cíle 10 (identifikována silná vazba 2) O10.1, O10.3 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci Partne ři a další zapojené subjekty SML, Povodí, Teplárna, Pule čný, SO Vratislavice, ZOO, SMJN Zdroj financování / opera ční OPŽP SC 4.3, SC 1.3 a SC 1.4 program

O 10.3 Snižování dopad ů lidské činnosti na životní prost ředí Podporované aktivity • zlepšování nakládání s odpady • podpora separace a recyklace komunálního odpadu • protipovod ňová opat ření Synergická vazba na další specifické SpC 8, SpC 9 cíle a opat ření specifického cíle 10 (identifikována silná vazba 2) O 10.1, O10.2 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé Partne ři a další zapojené subjekty LK, obce území, SML, SMJN; Zdroj financování / opera ční OPŽP SC 3.5 program

175

Specifický cíl 11 Efektivní správa území

Popis a zd ůvodn ění cíle: Fungování života ve m ěstech a obcích je odrazem činnosti ve řejné správy. Vzhledem k tomu, že sou časná doba s sebou nese obrovské tempo, je tento stav spojen s celou řadou rizik. Jedním z nich je nedostate čná spolupráce a informovanost ob čan ů ze strany samosprávy, ale i pom ěrn ě velký nezájem o ve řejné d ění. Ze strany ve řejné správy je nutné v tomto ohledu zvýšit snahu v oblasti nejr ůzn ějších forem místního partnerství, které by m ěly pozitivní p řínos v procesu informovanosti a koordinace plánování rozvoje. K tomu je možné využít nové, moderní technologie, které mohou tyto snahy uleh čit. V situaci, kdy ve řejná správa disponuje omezenými zdroji, bude r ůst úloha místních aktér ů, neziskových organizací a spolk ů p ři rozvoji kvality života a zvyšování atraktivity území pro život. Spolky mají k tomuto rozvoji vhodný potenciál, ale ze strany ve řejné správy bude t řeba tento potenciál vhodn ě podpo řit tak, aby neziskové organizace na sebe tento úkol mohly převzít. Vazba na strategické cíle: Cíl B, Cíl C, Cíl E Opat ření O 11.1 Zlepšení komunikace ve řejné správy s ve řejností včetn ě budování informa ční infrastruktury Podporované aktivity • zvyšování efektivity a transparentnosti ve řejné správy prost řednictvím rozvoje využití a kvality systém ů – eGovernment, kybernetická bezpe čnost, • specifické informa ční a komunika ční systémy a infrastruktura Synergická vazba na další specifické SpC 3, SpC 4, SpC 6, SpC 8 cíle a opat ření specifického cíle 11 (identifikována silná vazba 2) O 11.2, O 11.3 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - návšt ěvníci Partne ři a další zapojené subjekty SMJN, SML, LIS, LK Zdroj financování / opera ční IROP SC 3.2 program

O 11.2 Kontinuální a koordinované plánování rozvoje území Podporované aktivity • po řízení územních plán ů, územních studií, regula čních plán ů Synergická vazba na další specifické SpC 1, SpC 2, SpC 3, SpC 8, SpC 9, SpC 10 cíle a opat ření specifického cíle 11 176

(identifikována silná vazba 2) O 11.1, O 11.3 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - zam ěstnanci ve řejné správy Partne ři a další zapojené subjekty SML, SMJN, obce v území, LK Zdroj financování / opera ční IROP SC 3.3 program

O 11.3 Zavád ění moderních systém ů a zp ůsob ů řízení ve řejné správy - podpora různých forem místního partnerství a efektivní ve řejné správy Podporované aktivity • spolupráce ve řejné správy s ob čany • zvýšení úlohy místních aktér ů, neziskových organizací a spolk ů • podpora potenciálu NNO v území Synergická vazba na další specifické SpC 3, SpC 4, SpC 8 cíle a opat ření specifického cíle 11 (identifikována silná vazba 2) O 11.1, 11.2 Hlavní cílové skupiny - obyvatelé - zam ěstnanci ve řejné správy Partne ři a další zapojené subjekty SMJN, SML Zdroj financování / opera ční NE program

177

H.5 Koinciden ční matice Tabulka 63: Koinciden ční matice – vazba mezi specifickými cíli a opat řeními SC SpC 1 SpC 2 SpC 3 SpC 4 SpC 6 SpC 7 SpC 8 SpC 9 SpC 10 SpC 11 Matice 5 IPRÚ O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O 1.1 1.2 2.1 2.2 3.1 3.2 4.1 4.2 5.1 6.1 6.2 7.1 7.2 8.1 8.2 8.3 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 10.1 10.2 10.3 11.1 11.2 11.3

O 1.1 X 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 2 1 O SpC 1 SpC 1.2 1 X 2 2 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 2 0 0 1 2 1

O 2.1 1 2 X 2 1 1 1 1 2 1 1 1 0 2 1 1 0 1 1 0 0 2 1 0 1 2 1 O SpC 2 SpC 2.2 2 2 2 x 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 0 2 1 0 1 2 1

O 3.1 1 1 1 1 X 2 1 2 2 2 2 1 1 0 0 1 1 1 1 0 0 1 0 1 2 2 2 O SpC 3 SpC 3.2 1 1 1 1 2 X 1 1 1 1 2 1 1 0 0 0 1 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1

O 4.1 1 0 1 0 1 1 X 2 2 2 2 1 1 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 2 1 2 O SpC 4 SpC 4.2 1 1 1 1 2 1 2 X 0 1 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1

O 5 SC SC 5.1 1 1 2 1 2 1 2 0 X 2 2 1 1 1 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 1 1 1

O 6.1 1 1 1 1 2 1 2 1 2 X 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 1 O

SpC 6 SpC 6.2 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 X 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 1

O 7.1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 0 1 X 2 0 0 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 O

SpC 7 SpC 7.2 1 1 0 1 1 1 1 0 1 0 1 2 X 0 0 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 O 8.1 1 1 2 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 X 2 2 1 1 1 0 0 2 2 2 1 2 1 O 8.2 1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 X 2 0 0 0 0 0 2 1 2 1 2 1

SpC 8 8 SpC O 8.3 1 1 1 0 1 0 1 1 0 0 1 1 1 2 2 X 1 1 1 1 1 2 2 1 2 2 2 O 9.1 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 X 1 2 1 1 0 2 2 1 1 1 O 9.2 0 1 1 0 1 1 0 0 1 0 0 1 1 1 0 1 1 X 2 2 2 0 1 2 1 2 1 O 9.3 0 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 2 2 X 1 1 2 2 2 1 2 1

SpC 9 9 SpC O 9.4 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 1 0 0 1 1 2 1 X 1 1 1 1 1 1 1 O 9.5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 1 2 1 1 X 2 1 2 0 1 1 O 10.1 1 2 2 2 1 1 1 1 1 0 0 1 0 2 2 2 0 0 2 1 2 X 2 2 1 2 1 O 10.2 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 2 2 1 2 1 1 2 X 2 1 2 1

SpC 10 10 SpC O 10.3 1 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 1 1 2 2 1 2 2 2 1 2 2 2 X 1 1 1 O 11.1 0 1 1 1 2 1 2 1 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 0 1 1 1 X 2 2 O 11.2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 1 2 2 1 1 2 2 1 2 X 2

SpC 11 11 SpC O 11.3 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 X

178

Koinciden ční matice ukazuje, nakolik jsou vzájemn ě provázána opat ření v rámci jednoho specifického cíle, p řípadn ě více specifických cíl ů definovaných strategií. Vzájemná vazba, resp. intenzita vazeb mezi opat řeními strategie je v koinciden ční matici vyjád řena v několika úrovních (0 - žádná vazba, 1 - slabá vazba, 2 - silná vazba/prokazatelná návaznost, vzájemná podmín ěnost).

Integrovaná strategie by m ěla obsahovat vzájemné vazby nap říč mezi opat řeními. Je patrné, že nejsiln ější propojení existuje mezi opat řeními uvnit ř specifických cíl ů a nap říč strategickými cíli. Pouze tedy komplexním a integrovaným řešením v oblasti udržitelné mobility, sociální soudržnosti, konkurenceschopné ekonomiky, životního prost ředí a kvalitní správy území m ůže dojít v území k napln ění dlouhodobé vize.

Popis identifikovaných vazeb

V rámci Strategického cíle A – Udržitelná mobilita byla identifikována v ětšina vazeb mezi jednotlivými opat řeními jako silná, vzájemn ě se podmi ňující. Realizace všech opat ření povede k zefektivn ění dopravy, ve řejné hromadné dopravy či cyklodopravy a ke zlepšení životního prost ředí v rámci Specifického cíle 10. Mimo opat ření Strategického cíle A vykazují silnou vazbu na oblast udržitelné mobility také opat ření Specifického cíle 8 – Využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu, kde je samoz řejm ě d ůležité zajistit pro podporu cestovního ruchu dobrou dostupnost a prostupnost území pro vyšší využití a zp řístupn ění lokalit p řírodního a kulturního d ědictví. Vzájemnou vazbu s oblastí udržitelné mobility vykazuje také Specifický cíl 11 – Efektivní správa území, kde jsou komplexní dopady navržených opat ření podmín ěny práv ě dobrou správou území, partnerským principem nap ř. na úrovni územního plánování. Obecné zlepšení podmínek pro ú častníky mobility má dopad také na Specifický cíl 5 – Optimalizaci infrastruktury do vzd ělávání, kde je pot řeba i pro periferní obce v území zajistit dobrou dostupnost školek a škol v jádrových m ěstech.

V rámci Strategického cíle B – Sociální soudržnost a pé če o zdraví byla identifikována většina vazeb mezi jednotlivými opat řeními jako silná, vzájemn ě se podmi ňující. Realizace všech opat ření povede k zefektivn ění sociálních služeb, rozvoji sociální a zdravotnické infrastruktury a zejména ke zvýšení zam ěstnanosti. Důležitá je komplexní podpora proti nar ůstající sociální exkluzi, a to ve všech oblastech sociálních služeb či bydlení, také by m ělo dojít k rozší ření kvality a nabídky sociálních služeb. Mimo opat ření Strategického cíle B vykazují silnou vazbu na oblast sociální soudržnosti také opat ření Specifického cíle 5 a 6 – Investi ční a neinvesti ční podpora vzd ělávání, kde je patrná podmín ěnost mezi zvyšováním zam ěstnanosti a zejména optimalizací vzd ělávání, jak investi čního, tak neinvesti čního charakteru. Dlouhodobým cílem je zvyšovat klí čové kompetence žák ů a reagovat tak na pot řeby trhu práce. Na podporu sociální soudržnosti má vliv také Specifický cíl 11 – Efektivní správa území, kde je d ůležitá zejména role neziskových organizací a místních aktér ů p ři rozvoji kvality života v území.

179

V rámci Strategického cíle C – Konkurenceschopná ekonomika byly identifikovány všechny vazby mezi opat řeními Specifického cíle 5 a 6 jako silné, vzájemn ě se podmi ňující, taktéž v rámci Specifického cíle 8. Realizace všech opat ření povede k optimalizaci vzd ělávání, a to kombinací investi čních a neinvesti čních projekt ů. Je pot řeba posilovat vzd ělávací infrastrukturu modernizací školských za řízení a zvyšovat klí čové kompetence žák ů. K dosažení vyšší konkurenceschopnosti území je d ůležitá také podpora potenciálu cestovního ruchu, které však není možno využít pouze prost řednictvím evropských fond ů, nebo ť p římá podpora služeb v cestovním ruchu není v sou časném období zp ůsobilá, intervence v rámci cestovního ruchu však mají zřejmou vazbu na p řírodní prost ředí, tedy Specifický cíl 10. Jako u ostatních Strategických cíl ů je i zde patrná provázanost se Specifickým cílem 11, nebo ť Efektivní správa území, partnerství na všech úrovních a koordinace jednotlivých typ ů podpor má dopad na realizaci všech opat ření.

V rámci Strategického cíle D – Zdravé životní prost ředí a ochrana přírodního potenciálu byly op ět nalezeny silné vazby zejména v rámci jednotlivých Specifických cíl ů 9 a 10. Realizace všech opat ření povede obecn ě ke zlepšení životního prost ředí a minimalizaci ekologických rizik. Intervence v rámci Zlepšení mobility Specifického cíle 1 je nutno realizovat citliv ě s ohledem na životní prost ředí, proto i zde byla identifikována silná vazba. Ochranu p řírodního potenciálu je pot řeba vnímat také ve vazb ě na intervence v oblastech cestovního ruchu Specifického cíle 8. Patrná je také silná vazba Specifického cíle 2 – Navýšení podílu udržitelných forem dopravy v území na Zvýšení kvality ve řejných prostranství a zelen ě. A jako u ostatních Strategických cíl ů je d ůležitá provázanost se Specifickým cílem 11, nebo ť zejména Kontinuální a koordinované plánování rozvoje území má dopad na realizaci jednotlivých opat ření.

Strategický cíl E – Kvalitní správa území a řízení jeho rozvoje prost řednictvím Specifického cíle 11 vykazuje silnou vazbu na všechny další Strategické cíle, jak již bylo popsáno výše, nebo ť je patrné, že jen pomocí kvalitní správy území bude dosaženo komplexních a integrovaných řešení a tím pádem m ůže dojít k napln ění globálního cíle, jehož smyslem je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území s ohledem na místní potenciál, tradice, socioekonomické a p řírodní podmínky prost řednictvím efektivní správy území založené na otev řenosti a partnerství.

180

H.6 Horizontální témata Při zpracování Strategie bylo t řeba dbát na dodržení jednoho ze základních princip ů pro tvorbu podobných koncep čních dokument ů - respektování horizontálních témat definovaných Evropskou komisí. Tato témata zasahují do všech socioekonomických oblastí, a proto se promítají do všech strategických i specifických cíl ů definovaných ve Strategii. Rovné p říležitosti a udržitelný rozvoj jsou základní horizontální témata, která byla zohled ňována v pr ůběhu zpracování všech částí Strategie, zejména p ři definování cíl ů a na n ě navazujících opat ření, projekt ů, aktivit a činností. Horizontální témata jsou promítnuta ve všech navržených specifických cílech. Za nejd ůležit ější principy p ři napl ňování horizontálních témat lze považovat následující: Rovné p říležitosti – strategie IPRÚ zohled ňuje podporu rovných p říležitostí pro všechny skupiny obyvatel, které jsou reáln ě nebo potenciáln ě ohrožené diskriminací jakéhokoliv druhu. V rámci p řípravy strategie byly identifikovány hlavní cílové skupiny, u nichž je t řeba zlepšit jejich pozici v oblasti rovných p říležitostí. Jedná se zejména o menšiny, i s ohledem na doporu čení Evropské komise se speciálním zam ěř ením na d ěti, žáky a studenty, dále na bezdomovce, sociáln ě slabé a chudé, dlouhodob ě nezam ěstnané, matky samoživitelky, handicapované a osamocené obyvatele. V rámci všech relevantních projekt ů bude brán z řetel na jejich praktický dopad na zlepšení situace t ěchto skupin obyvatel a v rámci strategie budou nastaveny indikátory na vyhodnocení reálné zm ěny jejich situace. Udržitelný rozvoj území – tento princip bude uplat ňován zejména s ohledem na klí čové cíle v environmentálním pilí ři, jimiž jsou snižování emisí skleníkových plyn ů, zmenšování produkce odpad ů a zne čišt ění prost ředí, ochrana p řírodní složky a celkové snižování ekologické stopy v oblasti životního prost ředí. V oblasti sociálního pilí ře se jedná zejména o zam ěř ení na zlepšení postavení sociáln ě znevýhodn ěných až vylou čených skupin obyvatel. V ekonomickém pilí ři pak p ůjde zejména o snižování energetické náro čnosti výroby, podporu rozvoje a využívání tzv. zelených technologií a vytvo ření finan čních zdroj ů pro realizaci výše uvedených opat ření. Zp ůsob a rozsah řešení horizontálních témat rovných p říležitostí i udržitelného rozvoje bude vyhodnocován p ři výb ěru projekt ů k budoucí podpo ře a to nejen ve fázi jejich hodnocení, ale také v pr ůběhu p řípravy jednotlivých projekt ů, formou aktivního dialogu s předkladateli projekt ů tak, aby horizontální témata nebyla pouze formální záležitostí, ale aby bylo maximáln ě využito potenciálu jednotlivých projekt ů k řešení vybraných problém ů práv ě v oblasti horizontálních témat. Dalším d ůležitým principem je využití synergických efekt ů navržených cíl ů a opat ření , které tvo ří vyvážený a vzájemn ě se podporující systém zajiš ťující rozvoj území. Již ve fázi návrhu cíl ů a opat ření byla sledována podpora integrovaných řešení , namísto izolovaných projekt ů řešících pouze jednu problémovou oblast v jedné lokalit ě.

181

I. IMPLEMENTA ČNÍ ČÁST I.1 Popis zp ůsobu řízení IPRÚ – přípravná fáze

Přípravný výbor Členy P řípravného výboru byli zástupci samospráv statutárního m ěsta Liberec a Jablonec nad Nisou a starosta M ěstského obvodu Vratislavice nad Nisou. Dále byli členy odborní pracovníci magistrát ů obou m ěst a pro úplnost m ěl své zastoupení v Přípravném výboru i vedoucí odboru regionálního rozvoje a evropských projekt ů Krajského ú řadu Libereckého kraje. P řípravný výbor se pravideln ě scházel v předem plánovaných termínech. Termíny byly vždy vázány na d ůležité milníky procesu.

Členové P řípravného výboru: Ji ří Rutkovský, nám ěstek primátora SML Petr Vobo řil, nám ěstek primátora SMJN Aleš Preisler, starosta MO Liberec – Vratislavice nad Nisou Michal Vereš čák, vedoucí odboru MML, manažer projektu Martin Čech, MML Dana Štefanová, MML Tomáš Beneš, vedoucí odboru MMJN Iveta Habadová, MMJN Michaela Smr čková, MMJN Zuzana Bencová, MMJN Michael Otta, vedoucí odboru KÚLK Ji ří Lauerman, vedoucí projektu Výkonný projektový tým Pro operativní přípravu byl ustaven výkonný projektový tým, jehož členy byli manažer a vedoucí projektu a dále ur čení odborní pracovníci magistrát ů. Tato užší skupina se scházela dle pot řeby, p řenášela aktuální informace do P řípravného výboru a velmi bedliv ě sledovala aktuální vývoj dokument ů a podklad ů pro zpracování Strategie. Členové Projektového týmu rovn ěž zajiš ťovali informovanost uvnit ř obou magistrát ů, ú častnili se ve řejných projednávání a komunikovali nap říč organiza ční strukturou pro zpracování Strategie. Expertní tým Tento tým byl složen zejména z odborník ů a zástupc ů institucí, kte ří mohli významn ě p řisp ět zejména z pohledu znalosti regionálních, resortních či místních strategií, koncepcí a rozvojových trend ů. Členové expertního týmu se zapojovali zejména do procesu konzultací k analytickým podklad ům pro zpracování Strategie pro realizaci IPRÚ a následn ě do procesu zpracování návrhové části. Komunikace s členy ET probíhala jak p ři spole čném setkávání tak zejména elektronickou cestou. 182

Harmonogram zásadních krok ů zpracování pracovní verze Strategie 2014-2015

číslo činnost - mezník II III IV V VI VII VIII IXX XI XII UKON ČENÍ 1. Řídicí a organiza ční struktura 1.1 ustavení vedoucího projektu a zahájení činnosti 10.02.2014 1.2 jmenování manažera projektu 27.02.2014 1.3 ustavení P řípravného výboru a zahájení činnosti 14.02.2014

1.4 jednání P řípravného výboru 1.5 sestavení výkonného projektového týmu 07.03.2014 1.6 výb ěr člen ů Výboru pro realizaci IPRÚ 31.07.2014 1.7 ustavení a zahájení činnosti Výboru pro realizaci 01.08.2014 1.8 ustavení a zahájení činnosti Řídicího výboru IPRÚ 13.5.2015 2. Žádost OP TP 2.1 zpracování žádosti 15.02.2014 2.2 schválení žádosti 28.02.2014 2.3 podání žádosti 28.02.2014 2.4 rozhodnutí 31.3.2014 3. Socioekonomická analýza 3.1 zpracování zadávací dokumentace pro VZ 14.02.2014 3.2 vypsání VZ 07.03.2014 3.3 podání nabídek 20.03.2014 3.4 výb ěr dodavatele 15.04.2014 3.5 zpracování socioekonomické analýzy 31.05.2014 3.6 odevzdání a projednání díl čích výstup ů 15.05.2014 3.7 odevzdání kompletní analýzy 31.05.2014 3.8 záv ěre čné projednání a oponentura 30.06.2014 4. Podklady pro Strategii 4.1 sb ěr / p řehled zám ěrů v území 14.02.2014 4.2 rešerše strategií v území 15.03.2014 4.3 pracovní návrh vymezení území 15.03.2014 4.4 potvrzení vymezeného území a vnit řní zónace 15.05.2014 4.5 ZM obou m ěst - schválení území 30.6. 2015 4.6 Předvýzva na sb ěr projektových zám ěrů 13.8. 2015 5. Zpracování Strategie 5.1 shrnutí analytických záv ěrů a podklad ů 31.05.2014 5.2 vize, strategické cíle, zásadní témata 15.06.2014 5.3 specifické cíle 30.06.2014 5.4 opat ření 15.07.2014 5.5 principy pro p ředvýb ěr projekt ů 31.07.2014 principy pro další dopracování Strategie (indikátory, 5.6 31.07.2014 fin.plán, hmg, implementace) 5.7 kompletace a projednání pracovní verze 15.08.2014 5.8 schválení pracovní verze Strategie 26.08.2014 5.9 prezentace, zve řejn ění Strategie 31.8.2014 5.10 aktualizace Strategie 12.10.2015 5.11 nastavení implementace a monitoringu 12.10.2015 5.12 kompletace Strategie 16.10.2015 5.13 posouzení SEA 9.10 2015 6. Expertní tým a Pracovní skupiny 6.1 návrh složení expertního týmu 15.04.2014 6.2 zapojení expertního týmu (oponování výstup ů) 01.05.2014 6.3 návrh zam ěř ení tématických PS 19.07.2014 6.4 nominace člen ů PS 31.08.2014 6.5 zapojení PS (projednávání návrhové části) 01.09.2014 7. Řídicí výbor a odborné Pracovní skupiny 7.1 1. jednání ŘV IPRÚ 13.5.2015 7.2 2. jednání ŘV IPRÚ 4.6.2015 7.3 1. kolo odborných Pracovních skupin 23.-29.6 15 7.4 2. kolo odborných Pracovních skupin 9.-15.7. 15 7.5 3. jednání ŘV IPRÚ 20.7. 2015 7.6 3. kolo odborných Pracovních skupin 21.-28.8.15 7.7 4. jednání ŘV IPRÚ 2.9. 2015 7.8 5. jednání ŘV IPRÚ 14.10.2015 8. Partnerství a konzultace 8.1 jednání se starosty obcí 24.9. 2015 8.2 jednání s klí čovými aktéry v území 30.11. 2015 8.3 konzultace s experty MMR 10.11. 2015 8.4 ve řejné projednání a zapracování p řipomínek 30.11. 2015 Obrázek 25: Harmonogram Pozn.: Barvy v harmonogramu nesly význam pouze pro zpracující tým, nyní již jejich ú čel není aktuální, pouze oranžová barva ozna čuje rok 2015

183

I.2 Popis zp ůsobu řízení IPRÚ – realiza ční fáze

Popis realizace IPRU Nositel, tedy statutární m ěsto Liberec, realizuje aktivity integrovaného nástroje dle finan čního plánu v jednotlivých letech tak, jak byly schváleny ŘO a ministryní pro místní rozvoj. Realizace integrovaného nástroje spo čívá jednak v příprav ě a realizaci projekt ů nositele, jednak v iniciaci a koordinaci p ři p říprav ě a realizaci projekt ů jiných subjekt ů, které napl ňují integrovaný nástroj. Nositel IN komunikuje prost řednictvím RSK, resp. NSK s relevantními ŘO s ohledem na harmonogram územn ě specifických výzev. Nositel IPRÚ prost řednictvím níže uvedených orgán ů bude v rámci realizace IPRÚ provád ět koordinaci aktivit v souladu s harmonogramem IPRÚ, monitorovat napl ňování a p řijímat opat ření k jejímu pln ění (v č. její aktualizace). Po celou dobu realizace bude udržována spolupráce a komunikace mezi jednotlivými subjekty v rámci níže uvedeného organiza čního schéma: Organiza ční struktura pro řízení IPRÚ Pro zpracování Integrované strategie rozvoje území Liberecko – jablonecké aglomerace byla ustavena organiza ční struktura, schválená p říslušnými orgány samosprávy. Jejím posláním bylo zajistit co nejužší provázanost jednotlivých krok ů procesu tvorby Strategie na praxi a realitu v území. Celá struktura se skládala z následujících složek (viz schéma) a jejich popis je uveden v dalších částech textu.

SAMOSPRÁVA (ZASTUPITELSTV A)

ŘÍDÍCÍ VÝBOR IPRÚ

VÝBORY PRACOVNÍ KOMISE SKUPINY (SML, SMJN)

č Manažer IPRÚ Obrázek 26: Organiza ní struktura 184 IPRÚ Zdroj: Vlastní zpracování

Řídící výbor Složení Řídicího výboru respektuje minimální požadavky stanovené Metodickým pokynem k integrovaným nástroj ům a zárove ň reflektuje místní situaci, provedenou analýzu stakeholder ů a zkušenosti z přípravné fáze IPRÚ, v níž p ůsobil Výbor pro p řípravu integrované strategie. Řídící výbor IPRÚ byl ustaven Zastupitelstvem m ěsta Liberec a Jablonec nad Nisou v tomto složení: - 1 zástupce nositele - 1 zástupce partnera - 1 zástupce kraje - 1 zástupce m ěst a obcí z aglomerace - zástupce níže uvedených oblastí/organizací op ět v po čtu minimáln ě 1 zástupce: o zástupce za oblast školství a vzd ělávání o zástupce za neziskovou sféru (asociace nestátních neziskových organizací) o zástupce za oblast dopravy o zástupce Agentury pro sociální za čle ňování o zástupce Ú řadu práce o zástupce za sociální oblast o zástupce za Dopravní podnik o zástupce za Hospodá řskou komoru - manažer IPRÚ (bez hlasovacího práva) Uvedený po čet člen ů p ředstavuje minimální složení Řídícího výboru IPRÚ, které se m ůže rozhodnutím nositele IN rozší řit o další členy.

‹ Nositel IPRÚ je odpov ědný za jeho p řípravu, za napl ňování principu partnerství a koordinaci aktivit místních aktér ů v daném území, výb ěr vhodných projekt ů pro pln ění cíl ů IPRÚ, monitoring a reporting pr ůběhu pln ění IPRÚ, realizaci strategie jako celku a pln ění jejích schválených cílových hodnot (které vznikají agregací hodnot realizovaných projekt ů). Nositel zodpovídá také za publicitu IPRÚ jako celku. ‹ Statutární orgán nositele – schvaluje integrovanou strategii, zm ěny prioritních oblastí a specifických cíl ů strategie, zm ěny rozpo čtu specifických cíl ů a opat ření, zm ěny indikátor ů, uzav ření partnerské smlouvy s realizátorem integrovaného projektu. ‹ Řídící výbor IPRÚ je odpov ědný v ůči nositeli IPRÚ za řádný pr ůběh realizace strategie a vydává doporu čení orgán ům samospráv a statutárním orgán ům zapojených partner ů. Doporu čuje za řazení integrovaného projektu do IPRÚ a podepsání smlouvy mezi nositelem IPRÚ a realizátorem integrovaného projektu (Pokud jsou členové ŘV zárove ň nositeli projektu p ředkládaného k za řazení do integrované strategie, musí se v tomto p řípad ě zdržet hlasování.). P ředsedou je zástupce nositele IPRÚ, kterého pravomocn ě deleguje nositel IPRÚ. Pr ůběh jednání se řídí jednacím řádem. Jednání se účastní manažer IPRÚ, ovšem bez hlasovacího práva. Zasedání výboru se koná minimáln ě 2x ro čně na základ ě podn ětu p ředsedy výboru. Alespo ň jeden člen výboru 185

musí být zapojen do Regionální stálé konference, aby byla zajišt ěna vzájemná komunikace mezi ob ěma platformami a p ředcházelo se územním či v ěcným překryv ům intervencí. ‹ Manažer IPRÚ (p řípadn ě jeho tým – asistenti, konzultanti) je odpov ědný nositeli IPRÚ za každodenní řízení a koordinaci realizace strategie, za komunikaci s žadateli/p říjemci, Řídicími orgány program ů i s ve řejností a spolupráci s Řídicím výborem IPRÚ. Manažer p ředkládá Řídícímu výboru k posouzení projekty navržené jednotlivými potenciálními žadateli k za řazení do IPRÚ. Vykonává činnosti spojené s administrací IPRÚ a projekt ů vybraných k realizaci v informa čním systému MMR MS2014+. Manažer sleduje pr ůběh realizace projekt ů na základ ě informací a podklad ů, které realizáto ři integrovaných projekt ů p ředávají manažerovi podle uzav řené smlouvy o partnerství. Manažer také monitoruje pr ůběh realizace IPRÚ jako celku a v pravidelných intervalech p ředává informace Řídícímu výboru. ‹ Tematický koordinátor/komunikátor je odpov ědný manažerovi IPRÚ za sla ďování spolupráce subjekt ů v území souvisejících s daným tématem (potenciálních žadatel ů koncentrujících se v pracovních skupinách. Koordinátor se podílí na vytvá ření partnerství mezi subjekty v rámci jednotlivých témat řešených IPRÚ a m ůže s potenciálními žadateli konzultovat rozsah a obsahové zam ěř ení projektového zám ěru tak, aby byl v co nejv ětším souladu s integrovanou strategií. Koordinátor pr ůběžn ě předává informace manažerovi IPRÚ. ‹ Pracovní skupina IPRÚ – zde se koncentrují individuální p ředkladatelé projektových zám ěrů/žádostí o dotaci. Spoluvytvá ří komplexní projektovou fiši složenou z n ěkolika integrovaných projekt ů, které povedou k napln ění daného opat ření v č. p říslušných monitorovacích indikátor ů. Kompletní projektovou fiši p ředkládá Řídícímu výboru IPRÚ, kterému zárove ň m ůže p ředkládat návrhy a doporu čení na zm ěny parametr ů IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou. ‹ Realizátor konkrétního projektu je odpov ědný za řádné pln ění jeho schváleného projektu (podle podmínek daných konkrétním programem a cíli IPRÚ), za spolupráci s nositelem IPRÚ, v časné p ředávání informací a podklad ů manažerovi daného IPRÚ, dále za podporu nositele strategie p ři zpracování hodnotících zpráv a za udržitelnost jím realizovaného projektu a pln ění podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Popis odd ělení funkcí Předpokládá se, že statutární m ěsto Liberec bude žadatelem o dotace u projekt ů realizovaných v rámci IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou, kde zárove ň m ěsto plní funkci nositele. Z tohoto důvodu má m ěsto jasn ě odd ělené role žadatele od rolí souvisejících s posuzováním souladu projekt ů s integrovanou strategií.

186

Manažer IPRÚ a asistent manažera jsou v organiza ční struktu ře m ěsta za řazeni do Odboru strategického rozvoje a dotací, mimo strukturu odd ělení. Jsou tak v ěcn ě odd ěleni od osob, které budou p řipravovat žádosti o dotace. Na žádostech se v rámci odboru strategického rozvoje a dotací podílí zejména odd ělení získávání dotací, na řízení projekt ů se následn ě budou podílet projektoví manaže ři z odd ělení p řípravy a řízení projekt ů. Manažer IPRÚ a asistent manažera se nepodílejí na posuzování souladu projekt ů s integrovanou strategií, zajiš ťují pouze technickou koordinaci p ři řízení integrované strategie. Posuzování souladu projekt ů s integrovanou strategií bude probíhat v Řídicím výboru, který je zastoupen na partnerském principu a statutární m ěsto Liberec v n ěm nemá nadpolovi ční v ětšinu hlas ů. Každý člen Řídicího výboru zárove ň podepíše etický kodex, jímž deklaruje zamezení st řetu zájm ů. Tabulka 64: Popis administrativních kapacit Manažer IPRÚ 1 zam ěstnanec SML na plný úvazek Odbor strategického rozvoje Asistent manažera 1 zam ěstnanec SML na plný úvazek Odbor strategického rozvoje a dotací Temati čtí koordináto ři 2 zam ěstnanci SML na plný úvazek Odbor strategického rozvoje a dotací Pracovní skupiny Ad hoc sestavené na základ ě výzev nositele Bez pracovn ěprávního vztahu a bez organiza čního zakotvení v SML Řídicí výbor Členství bez pracovn ěprávního vztahu Nominováni a schváleni zastupitelstvy m ěst

Zp ůsob řízení Konkrétní postupy p ři řízení integrované strategie budou popsány v interním opera čním manuálu nositele, kde budou detailn ěji popsány níže uvedené procesy a postupy. Interní opera ční manuál nositele není sou částí integrované strategie a bude postupn ě rozpracováván v souladu s požadavky řídicích orgán ů. Posilování absorp ční kapacity a poskytování konzultací Nositel IPRÚ dlouhodob ě posiluje absorp ční kapacitu celého území aktivní komunikací s klí čovými aktéry se vztahem k témat ům řešeným v rámci integrované strategie. Po dobu příprav integrované strategie byla kontinuáln ě vedena a dopl ňována databáze projektových zám ěrů za ú čelem vhodného nastavení integrované strategie, zejména stanovení expertního odhadu cílových hodnot monitorovacích indikátor ů, reálné nastavení harmonogramu a finan čního plánu. Schválená integrovaná strategie bude zve řejn ěna na webových stránkách m ěsta Liberec a Jablonec nad Nisou. O zajiš ťování absorp ční kapacity budou pe čovat manažer IPRÚ, jeho administrativní tým a temati čtí koordináto ři pracovních skupin. S ohledem na vyhlášené výzvy řídících orgán ů a nastavený harmonogram bude nositel IPRÚ vyhlašovat jednotlivé výzvy k zapojení potenciálních žadatel ů do pracovních skupin. Výzvy budou zve řejn ěny na

187

úřední desce m ěsta Liberec, na jeho webových stránkách a dalšími běžnými postupy, jako jsou tišt ěná média radnice, p řípadn ě dalšími komunika čními kanály. Manažer IPRÚ bude také kontaktní osobou pro konzultace potenciálním žadatel ům, resp. předkladatel ům projektových zám ěrů (fiší). Bude konzultovat vhodnost zam ěř ení projektových zám ěrů jak vzhledem k integrované strategii, tak s ohledem na možnosti podpory v jednotlivých specifických cílech opera čních program ů. Kontakty na manažera IPRÚ budou uvedeny na webových stránkách m ěsta Liberec a budou uvád ěny ve vyhlašovaných výzvách.

Příprava výzev nositele Po vyhlášení výzvy ŘO programu ESI fond ů zacílené na podporu integrovaných projekt ů, nositel IN vyhlásí výzvu k p ředkládání projektových zám ěrů a svolává jednání pracovní skupiny. Po vyhlášení výzvy nositele IN lze p ředložit projekty v rámci integrované strategie. Integrované projekty musí respektovat podmínky stanovené p říslušným opera čním programem. Integrované projekty jsou p ředkládány v rámci zacílených výzev, které jsou vyhlašované ŘO pro jednotlivé integrované nástroje, p řípadn ě v rámci standardních výzev, ve kterých bude odd ělen ě sledována alokace pro integrované a individuální projekty. V souladu s Metodickým pokynem pro řízení výzev, hodnocení a výb ěr projekt ů v programovém období 2014-2020 je doporu čeno využití pr ůběžné výzvy. Text a parametry výzvy bude p řipravovat manažer IPRÚ ve spolupráci se svým týmem a příslušným tematickým koordinátorem pracovní skupiny. Parametry výzvy bude schvalovat Řídicí výbor a řídící orgán p říslušného opera čního programu. Po schválení výzvy nositelem zajistí manažer IPRÚ její zve řejn ění na ú řední desce, na webových stránkách a p řípadn ě také dalším v míst ě obvyklým zp ůsobem. Ve výzv ě musí být uvedena lh ůta, do které mohou potenciální žadatelé p ředkládat projektové zám ěry ve standardizované podob ě (fiše). Ta bude obsahovat následující informace za jednotlivé projektové zám ěry: název projektu, za řazení do strategie až do úrovn ě opat ření, popis projektu, popis pozitivního dopadu na vymezené území, finan ční plán v jednotlivých letech včetn ě celkových zp ůsobilých výdaj ů a p ředpokládaného data zahájení a ukon čení realizace projektu, identifikaci žadatele, roli zapojených subjekt ů a indikátory, p říp. také informace o zajišt ění udržitelnosti projektu nebo další dle pot řeby nositele IN. Vzor projektové fiše bude přílohou výzvy. Sou částí textu výzvy budou také kritéria hodnocení souladu projektového zám ěru se strategií. Lh ůta pro možnost zapojení se do pracovní skupiny musí být minimáln ě 10 pracovních dní. Ve výzv ě musí být uvedeny kontaktní údaje na manažera IPRÚ či jeho administrativní tým. Další podrobnosti k form ě výzvy budou uvedeny v interním opera čním manuálu nositele.

188

Postup projednávání projektových zám ěrů v pracovní skupin ě Po uplynutí termínu k předkládání projektových zám ěrů stanoveném ve výzv ě nositele svolá příslušný tematický koordinátor jednání pracovní skupiny. Pozvání na první jednání pracovní skupiny v rámci dané výzvy obdrží všichni p ředkladatelé projektových zám ěrů. Pozvánka je rozeslána e-mailem a adresát je vyzván k potvrzení ú časti. V případ ě, že vedoucí pracovní skupiny neobdrží reakci adresáta, je adresát osloven datovou schránkou nebo poštou. Jednání pracovní skupiny se mohou zú častnit i další osoby, které spolupracovaly na p říprav ě integrované strategie, a to i v případ ě, že nep ředkládají žádný projektový zám ěr. Rolí t ěchto osob jsou odborné konzultace poskytované ostatním člen ům pracovní skupiny. Na prvním jednání pracovní skupiny p ředstaví manažer ve spolupráci s tematickým koordinátorem IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou, zejména danou tematickou oblast, ale také hlavní principy integrovaného nástroje. Člen ům pracovní skupiny je na prvním jednání vysv ětlen zám ěr vytvo ření souboru projekt ů, který v souhrnu naplní parametry výzvy. Tímto jsou členové pracovní skupiny motivováni k hledání konsenzuálních řešení a k případným úpravám p ředložených projektových zám ěrů. Následn ě každý p ředkladatel krátce p ředstaví sv ůj projektový zám ěr. Pokud n ěkterý p ředkladatel sám usoudí, že vzhledem k nastaveným podmínkám výzvy není jeho zám ěr vhodný k realizaci v rámci IPRÚ, z pracovní skupiny odstoupí a o této skute čnosti se u činí záznam. Ostatní členové pracovní skupiny usilují o nalezení konsensuálního řešení p ři dosažení souboru projekt ů napl ňujícího parametry výzvy. Za tímto ú čelem mohou probíhat i následná jednání pracovní skupiny. Časový prostor pro konání pracovních skupin nep řekro čí 10 pracovních dn ů od prvního zasedání pracovní skupiny v dané výzv ě. Pokud dojdou členové ke konsenzu p ři tvorb ě souboru projekt ů a výstupem z jednání pracovní skupiny nejsou konkuren ční soubory projekt ů, p ředá vedoucí pracovní skupiny manažerovi IPRÚ finální soubor projekt ů k projednání v Řídicím výboru. Pokud členové pracovní skupiny nedojdou k úplnému konsenzu a vznikne n ěkolik konkuren čních soubor ů projekt ů, p ředá tematický koordinátor manažerovi IPRÚ všechny vytvo řené soubory projektů s vlastním komentá řem analyzujícím vztah souboru projekt ů k parametr ům výzvy (nap ř. podíl pln ění indikátor ů, podíl požadovaných prost ředk ů, úplnost řešení z hlediska podporovaných aktivit apod.). Konkrétní postupy budou stanoveny v interním opera čním manuálu nositele.

Posouzení projektových zám ěrů v Řídicím výboru Nejpozd ěji do 5 pracovních dn ů po p ředání výstup ů z pracovní skupiny svolá manažer IPRÚ na pokyn p ředsedy jednání Řídicího výboru. Na jednání Řídicího výboru manažer IPRÚ představí obdržené soubory projekt ů. K představení zám ěrů m ůže být p řizván p říslušný 189

tematický koordinátor pracovní skupiny. Manažer IPRÚ informuje Řídicí výbor o stavu napln ění výzvy prost řednictvím soubor ů projekt ů. V případ ě, že se nejedná o konkuren ční soubory projekt ů (v sou čtu nep řesahují alokaci výzvy a napl ňují požadované hodnoty indikátor ů), posoudí Řídicí výbor soulad souboru projekt ů jako celku a jednotlivých projektových zám ěrů s integrovanou strategií (dle kritérií uvedených v příloze č. 15 MPIN). V případ ě negativního výsledku posouzení n ěkterého projektového zám ěru ze souboru projektových zám ěrů m ůže být na základ ě rozhodnutí ŘV takový projektový zám ěr vrácen k přepracování pracovní skupin ě, resp. nositeli projektu. Po posouzení projektových zám ěrů ze souboru projektových zám ěrů vydá Řídicí výbor pro každý projektový zám ěr vyjád ření o souladu/nesouladu projektového zám ěru s IPRÚ (viz p říloha č. 18 MPIN). Toto vyjád ření však není závazné pro ŘO IROP. V případ ě, že se jedná o konkuren ční soubory projekt ů (v sou čtu p řesahují alokaci výzvy či nenapl ňují požadované hodnoty indikátor ů), posoudí Řídicí výbor míru p řisp ění jednotlivých soubor ů projekt ů k parametr ům výzvy (zejména v kontextu výše pln ění indikátor ů a požadovaných prost ředk ů). V daném kontextu Řídicí výbor zváží, kterému souboru projekt ů vydá doporu čení, p říp. zda v ůbec n ěkterému souboru doporu čení vydá. V případ ě nevydání doporu čení musí být rozhodnutí dostate čně od ůvodn ěno v četn ě doporu čení k přepracování soubor ů projekt ů a dalšímu projednání v pracovní skupině. Od ůvodn ění musí být zformulováno p římo na jednání Řídicího výboru, nesmí být p řenecháno manažerovi IPRÚ. Konkrétní postupy schvalování budou zve řejn ěny s vyhlášením výzvy k předkládání projektových zám ěrů.

Rozpracování projektových zám ěrů do podoby konkrétních projektových žádostí Do 5 pracovních dn ů po projednání soubor ů projekt ů v Řídicím výboru informuje manažer IPRÚ (p říp. ve spolupráci s příslušným tematickým koordinátorem pracovní skupiny) jednotlivé p ředkladatele projektových zám ěrů o usnesení Řídicího výboru. Předkladatel projektového zám ěru, který byl doporu čen Řídicím výborem, zpracuje standardní žádost o dotaci dle pravidel p říslušného řídicího orgánu. Žádost vypracuje v monitorovacím systému MS2014+. Projektová žádost musí být zpracována a předložena zprost ředkujícímu subjektu v termínu stanoveném v projektové fiši. Žádost musí mít veškeré parametry uvedené v projektové fiši. Povinnou p řílohou žádosti o dotaci p ředkládané zprost ředkujícímu subjektu/ řídícímu orgánu je vyjád ření o souladu vydané Řídicím výborem, projektová fiše a informace za jednotlivé projektové zám ěry ze souboru projektových zám ěrů, které se musí shodovat s informacemi uvedenými v žádosti o podporu a sou časn ě čestné prohlášení žadatele, že p ředkládaná žádost o podporu je totožná s projektovým zám ěrem projednaným na Řídicím výboru IPRÚ. Zprost ředkující subjekt posoudí, zda se projektová žádost v základních parametrech shoduje s projektovou fiší. Konkrétní postupy budou stanoveny v interním opera čním manuálu nositele.

190

I.3 Popis realizace partnerství Princip partnerství je v maximální mí ře zohled ňován již ve fázi zpracování integrované strategie a s ohledem na n ěj je koncipován i plán implementace.

Široká škála partner ů z ve řejného, soukromého i neziskového sektoru je do všech fází zapojována p ředevším prost řednictvím pracovních skupin. Výchozím podkladem pro oslovení konkrétních subjekt ů byla analýza stakeholder ů (viz kapitola Analýza stakeholder ů), která identifikovala všechny relevantní partnery v území na základ ě vyhodnocení jejich možného vlivu a zájmu v souvislosti s řešenými tématy.

Vzhledem k zajišt ění akceschopnosti pracovních skupin bylo v některých p řípadech nutné obrátit se pouze na jednoho zástupce za celou skupinu subjekt ů (nap ř. konkrétní obec). Tento postup je v souladu s partnerským principem a zajišťuje partnerství také na nižších úrovních využitím principu delegace. Tento p řístup vyžaduje vzájemnou komunikaci t ěch subjekt ů, které mají spole čně prosazovat své zájmy na úrovni IPRÚ. Soub ěžn ě s tím nositel IPRÚ zajišťuje adresnou distribuci d ůležitých informací m ěst ům a obcím v aglomeraci.

Ve fázi realizace IPRÚ navíc budou mít další potenciální partne ři / realizáto ři integrovaných projekt ů, kte ří nebyli na základ ě provedené analýzy identifikováni, možnost zapojit se do pracovní skupiny a sv ůj projektový zám ěr koordinovat s nositelem IPRÚ a ostatními partnery.

Zapojení ve řejnosti Nositel IPRÚ se v pr ůběhu p řípravy zam ěř uje také na nastavení zp ůsobu komunikace s ve řejností v souvislosti s pot řebou informování a získání zp ětné vazby. Informace o pr ůběhu zpracování integrované strategie, pozvánky na veřejné projednání atd. jsou / budou pr ůběžn ě zve řej ňovány na internetových stránkách m ěsta Liberec. Stejným zp ůsobem budou zve řej ňovány také informace o pr ůběhu implementace IPRÚ.

Široká ve řejnost m ěla možnost zapojit se do p řípravy integrované strategie také prost řednictvím ú časti na ve řejném projednání. Tímto zp ůsobem byl dne 4. 11. 2015 v Jablonci nad Nisou a 5. 11. 2015 v Liberci s ve řejností projednán koncept integrované strategie p řed jejím finálním dokon čením. Smyslem projednání byla prezentace dosavadních výstup ů ve řejnosti s možností díl čích úprav či dopln ění.

Nositel IPRÚ prost řednictvím e-mailové komunikace p ředává informace o pr ůběhu zpracování také p římo adresn ě p římo vybraným subjekt ům, které se zajímají (mohou či m ěli by se zajímat) o připravovaný dokument integrované strategie.

191

Komunika ční plán Komunika ční plán je popsán prost řednictvím níže uvedených tabulek, ze kterých je patrné nastavení systému a zp ůsobu komunikace sm ěrem ke konkrétním cílovým skupinám. Je však logické, že komunika ční struktura je živým organismem a je tedy možné, že v případ ě pot řeby může dojít v nastavení komunika čního plánu k díl čím zm ěnám.

Tabulka 65: Vnit řní komunikace nositele Příjemce Komunika ční Odpov ědnost za Obsah komunikace informace kanál přenos informace

informace o rozhodnutích Řídicího Členové PS výboru IPRÚ jednání Řídicího Řídicí výbor IPRÚ (p řípravná fáze) týkajících se p ředevším výboru tematického zam ěř ení IPRÚ

informace o rozhodnutích Řídicího Členové PS osobní / e-mailová výboru IPRÚ manažer IPRÚ č komunikace (realiza ní fáze) (nap ř. zm ěny IPRÚ)

informace o pln ění indikátor ů, realizátor harmonogramu, p řípadných osobní / e-mailová integrovaného zm ěnách a problémech komunikace projektu Manažer IPRÚ v projektových zám ěrech apod.

informace o rozhodnutích Řídicího jednání Řídicího Řídicí výbor IPRÚ výboru IPRÚ výboru

návrh integrované strategie ke jednání Řídicího manažer IPRÚ schválení výboru Řídicí výbor informace o pln ění indikátor ů, IPRÚ harmonogramu, p řípadných jednání Řídicího manažer IPRÚ zm ěnách a problémech výboru v projektových zám ěrech apod.

návrh integrované strategie ke zasedání statutárního Řídicí výbor IPRÚ schválení orgánu nositele IPRÚ

Nositel IPRÚ informace o pln ění indikátor ů, harmonogramu, p řípadných jednání Řídicího Řídicí výbor IPRÚ zm ěnách a problémech výboru v projektových zám ěrech apod.

192

Tabulka 66: Vn ější komunikace Příjemce Prost ředek Odpov ědnost za Obsah komunikace informace komunikace přenos informace

zástupce nositele představení konceptu integrované IPRÚ, který je členem jednání RSK a NSK strategie NSK (zárove ň výstupy od RSK) zástupce nositele časový harmonogram výzev ŘO IPRÚ, který je členem Ř jednání RSK a NSK ídicí orgány OP OP pro IPRÚ apod. NSK (zárove ň výstupy od RSK) oznámení / zd ůvodn ění zm ěn Žádost o zm ěnu v pr ůběhu realizace IPR Ů (vliv na integrované strategie manažer IPRÚ harmonogram, finan ční plán (MS2014+; do 10 apod.) pracovních dn ů) zástupce nositele představení konceptu integrované jednání NSK IPRÚ, který je členem strategie NSK MMR ČR oznámení / zd ůvodn ění zm ěn Žádost o zm ěnu v pr ůběhu realizace IPRÚ (vliv na integrované strategie manažer IPRÚ harmonogram, finan ční plán (MS2014+; do 10 apod.) pracovních dn ů) Zpráva o pln ění přehled vývoje realizace IPRÚ, integrované strategie informace o schválených (MS2014+; 2x ro čně); a realizovaných projektech, manažer IPRÚ Záv ěre čná zpráva přehled pln ění indikátor ů, o pln ění integrované harmonogramu, finan čního plánu strategie (MS2014+) zástupce nositele představení konceptu integrované IPRÚ, který je členem jednání NSK strategie NSK (zárove ň Národní stálá výstupy od RSK) konference zástupce nositele časový harmonogram výzev ŘO IPRÚ, který je členem jednání NSK OP pro IPRÚ apod. NSK (zárove ň výstupy od RSK) zástupce nositele představení konceptu integrované IPRÚ ( člen Řídicího jednání RSK strategie výboru), který je Regionální stálá členem RSK konference zástupce nositele časový harmonogram výzev ŘO IPRÚ ( člen Řídicího jednání RSK OP pro IPRÚ apod. výboru), který je členem RSK

Partne ři ve fázi konzultace tematického jednání pracovních manažer IPRÚ přípravy a strategického zam ěř ení IPRÚ skupin

193

Základní podklady k příprav ě webové stránky m ěsta Partne ři ve fázi manažer IPRÚ projektu do IPRÚ, výzvy Liberec realizace k předkládání projekt ů (realizáto ři konzultace rozsahu, obsahového jednání pracovních ů manažer IPRÚ projekt ) zam ěř ení, harmonogramu, cíl ů skupin projektových zám ěrů ve řejná projednání manažer IPRÚ webové stránky m ěsta pr ůběžné informace o příprav ě Liberec a realizaci IPRÚ Liberec manažer IPRÚ ř (p říp. na ú ředních Ve ejnost (p ředevším v důležité milníky, deskách) zm ěny) adresné elektronické manažer IPRÚ zasílání informací

194

I.4 Monitorování a hodnocení pln ění strategie

Kvalitní vyhodnocování realizace integrovaných strategií a integrovaných nástroj ů je podmínkou a podkladem pro vyhodnocování úsp ěšnosti implementace územní dimenze. Nositelé IN v rámci navržených specifických cíl ů IN nastavují indikátory z indikátorových soustav všech program ů ESI fond ů, kterých se navržená integrovaná strategie týká. Metodická konstrukce jednotlivých indikátor ů je definována v rámci Národního číselníku indikátor ů 2014-2020 (dále „N ČI 2014+“) a v souladu s Metodickým pokynem „Zásady tvorby a používání indikátor ů v programovém období 2014–2020“. Nositel IN indikátory využije jako podklad pro Zprávu o pln ění integrované strategie. Nositel bude pro monitorování strategie využívat pouze indikátory definované v NČI. Základním nástrojem monitorování IN je jednotný monitorovací systém pro programové období 2014-2020, zajiš ťující sb ěr územn ě identifikovaných informací (dat) o projektech, věrn ě dokumentujících jednotlivé fáze realizace projekt ů. Za nastavení systému monitorování programového období 2014-2020 zodpovídá MMR – NOK. Systém monitorování je ur čen pro všechny ESI fondy a s výjimkou systému monitorování a vyhodnocování IN je nastaven Metodickým pokynem pro monitorování implementace ESI fond ů v programovém období 2014-2020 (dále „MP monitorování 2014-2020“), který definuje základní role ú častník ů, jichž se proces monitorování dotýká. MS2014+ umož ňuje sledovat jednotlivé integrované projekty realizované v rámci integrovaných nástroj ů a také samotné integrované nástroje (ITI, IPRÚ, CLLD). Všechny zú častn ěné subjekty využívají MS2014+ s ohledem na svoji roli v implementa čním systému. MMR – ORP pr ůběžn ě monitoruje pokrok realizace IN a pln ění územní dimenze, nositel IN monitoruje prost řednictvím modulu Nositel IN v ISKP14+ realizaci projekt ů napl ňujících dot čenou integrovanou strategii. Finan ční plán integrované strategie a plánované hodnoty indikátor ů jsou do monitorovacího systému zadávány nositelem IN v rámci žádosti o podporu integrované strategie podané na základ ě výzvy na p ředkládání integrovaných strategií. Údaji z integrovaných projekt ů realizovaných v rámci IN je sledováno pln ění finan čního plánu a plánovaných hodnot indikátor ů. Nositel IN p ředkládá s půlro ční frekvencí Zprávu o pln ění integrované strategie MMR – ORP. Na základ ě této Zprávy MMR – ORP p řipraví stru čnou informaci o stavu pln ění integrovaných strategií pro NSK, která projedná p řípadné návrhy na zm ěny integrovaného nástroje. Nositel IN provádí vlastní pr ůběžná vyhodnocování pln ění integrované strategie. Spolupracuje s ŘO p ři pr ůběžném vyhodnocování napl ňování finan čního plánu a dosahování cílových hodnot indikátor ů integrované strategie. Nositel IN provádí prost řednictvím MS2014+ monitorování realizace jednotlivých integrovaných projekt ů a také monitorování IN jako celku. Zprávu o pln ění integrované strategie projednává a schvaluje Řídicí výbor IPRÚ dle nastavených postup ů.

195

Za monitorování a vyhodnocování strategie nese zodpov ědnost manažer IPRÚ, který využívá zejména data v MS2014+ a monitorovací zprávy projekt ů. Pro pr ůběžné vyhodnocování m ůže využívat informace p římo od žadatel ů. Manažer IPRÚ sleduje napl ňování indikátor ů a finan čního plánu a v případ ě nepln ění navrhuje opat ření k náprav ě. Nositel IN monitoruje celkový kontext IN a m ůže navrhovat zm ěny ve schváleném IN. Nositel IN p ředkládá 2x ro čně (do 15. 1. vždy s použitím údaj ů k 31. 12., resp. 15. 7. vždy s použitím údaj ů k 30. 6.) prost řednictvím MS2014+ MMR – ORP Zprávu o pln ění integrované strategie, která je stejná pro všechny IN (ITI, IPRÚ i CLLD). Zpráva o pln ění integrované strategie je v MS2014+ p řístupná ŘO. V případ ě vrácení Zprávy o pln ění integrované strategie k úpravám se zd ůvodn ěním výhrad MMR – ORP je nositeli IN dána lh ůta max. 20 pracovních dn ů ke zjednání nápravy. Zpráva o pln ění integrované strategie bude obsahovat i informace o celkovém kontextu IN v rámci strategií dot čeného území. Sou částí Zprávy bude p řehled vývoje realizace IN, schválených a realizovaných projekt ů a pln ění podmínek IN v četn ě pln ění indikátor ů, dodržení finan čního plánu. Na základ ě hodnocení dosaženého pln ění integrované strategie a hodnocení kontextu v rámci regionu m ůže nositel IN ve Zpráv ě o pln ění integrované strategie navrhnout zm ěny IN. Zpráva o pln ění integrované strategie slouží jako podklad pro zpracování doporu čení pro p řípravu harmonogramu výzev a dále jako podklad pro Zprávu o pokroku integrovaných nástroj ů, kterou zpracovává MMR – ORP a která je jedním z podklad ů pro zpracování Výro ční zprávy o implementaci DoP pro programové období 2014 – 2020. Do 30 pracovních dn ů od ukon čení financování posledního projektu IN (okamžik úhrady záv ěre čné platby ve prosp ěch p říjemce, resp. úhrady p řeplatku zp ět na ú čet ŘO - v případ ě ex-ante financování) p ředkládá nositel IN Záv ěre čnou zprávu o pln ění integrované strategie. Struktura a obsah této Zprávy a proces administrace je stejný jako v případ ě řádné pololetní Zprávy o pln ění integrované strategie.

Provád ěný úkon Zodpov ědný subjekt Termín Předložení Zprávy o pln ění integrované Nositel IN nejpozd ěji do 15. 1. a 15. 7. strategie Kontrola Zprávy o pln ění integrované MMR – ORP do 30 pracovních dní od p ředložení strategie Zprávy o pln ění integrované strategie

Monitorování projekt ů a zm ěny projekt ů p ředložených v rámci IN Integrované projekty napl ňující integrované strategie jsou realizovány a monitorovány standardním zp ůsobem, tedy stejn ě jako ostatní individuální projekty. Posuzování zm ěn v integrovaných projektech napl ňujících integrované strategie IPRÚ probíhá obdobným zp ůsobem jako u ostatních projekt ů v rámci standardních výzev, p řičemž v případ ě 196

podstatných zm ěn p říjemce doloží souhlasné stanovisko nositele IN k navrhovaným zm ěnám. Stanovisko nositele IN bude p říjemcem doloženo formou Oznámení o zm ěně v projektu. Podstatnými zm ěnami se rozumí zejména zm ěna ve finan čním plánu IN v jednotlivých letech, zm ěna indikátor ů a zm ěna aktivit projektu. Podstatné zm ěny se vždy řídí definicí podstatných zm ěn v jednotlivých řídicích dokumentacích relevantních program ů. Na integrované projekty, až na výjimky uvedené tímto metodickým pokynem, se vztahují všechna pravidla a požadavky program ů a Jednotného metodického prost ředí.

Evaluace Nositel IN provádí povinnou mid-term evaluaci provád ění a pln ění svého IN (procesní a výsledková evaluace) s údaji platnými k 31. 12. 2017. MMR – ORP zajiš ťuje provedení mid-term evaluace realizace IN, jako sou část evaluace napl ňování územní dimenze. Zpracování všech evalua čních výstup ů musí respektovat principy a standardy evaluací, pravidla pro sdílení informací a p řim ěř en ě postupy pro sestavení a realizaci evalua čního plánu uvedené v Metodickém pokynu pro evaluace v programovém období 2014–2020. NSK napomáhá zajistit vým ěnu zkušeností z provedených hodnocení na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých integrovaných strategií (formou vzd ělávacích akcí). Evaluace provád ěné MMR – ORP ve vztahu k integrovaným nástroj ům a územní dimenzi jsou sou částí Evalua čního plánu DoP, který p řipravuje ve spolupráci s relevantními partnery MMR – NOK, a budou využity jako podklad pro zpracování Zpráv o pokroku implementace Dohody o partnerství.

Řízení zm ěn integrované strategie Řízení o zm ěně v IPRÚ je zahájeno podáním žádosti o zm ěnu integrované strategie prost řednictvím ISKP14+. Žádost o zm ěnu je nutné podat ze strany nositele IN maximáln ě do 10 pracovních dní od rozhodnutí nositele N (schválení v Řídicím výboru nebo zastupitelstvem města Liberec a Jablonec nad Nisou) o tom, že zjišt ěné skute čnosti zakládají zm ěnu. Nepodstatné zm ěny definované v MPIN nevyžadují vyhotovení nového akcepta čního dopisu zohledňujícího schválené zm ěny p ůvodního akcepta čního dopisu. K provedení t ěchto zm ěn sta čí, když je MMR – ORP vezme na v ědomí, resp. akceptuje prost řednictvím MS2014+. Ostatní zm ěny jsou považovány za podstatné, zejména se jedná o zm ěnu ve finan čním plánu IN, zm ěnu indikátor ů, o zm ěnu strategických, specifických cíl ů a opat ření. V případ ě, že z žádosti o zm ěnu integrované strategie jednozna čně nevyplývá, zda je navrhovaná zm ěna podstatnou či nepodstatnou, rozhoduje o jejím za řazení MMR – ORP.

197

Zajišt ění auditní stopy Za zajišt ění dostate čné auditní stopy všech proces ů souvisejících s realizací IPRÚ zodpovídá manažer IPRÚ. Ze všech jednání je po řizován písemný záznam. Jedná-li se o zápisy z jednání pracovních skupin a Řídicího výboru, je zápis ov ěř en p ředsedajícím. Archivují se veškerá usnesení z jednání pracovních skupin a Řídicího výboru. Eviduje se veškerá agenda související s vyhlašováním výzev (v č. termín ů zve řejn ění), evidují se všechny p řijaté projektové zám ěry, vše dle platných sm ěrnic nositele IN. Jakékoli námitky a stížnosti se evidují, v č. informace o zp ůsobu jejich vypo řádání. Interní opera ční manuál nositele IPRÚ blíže popíše zp ůsob evidence a archivace dokument ů.

198

J. PŘÍLOHY J.1 Finan ční plán a indikátory

Finan ční plán bude vypracován pro finan ční prost ředky vykazované jako zp ůsobilé výdaje (nezp ůsobilé výdaje budou vypln ěny, pokud budou známy) a bude obsahovat souhrnný objem finan čních prost ředk ů, o něž bude žádáno prost řednictvím integrovaných projekt ů. Finan ční plán by m ěl obsahovat také další zdroje financování, jsou-li známy. Výdaje jsou zp ůsobilé pro poskytnutí p řísp ěvku z ESI fond ů, jestliže vznikly p říjemci a byly uhrazeny v období do 31. 12. 2023. Ve finan čním plánu jsou uvád ěny částky, které budou p říjemci podpory uvád ět v podaných žádostech o platbu jako vzniklé výdaje. Zapo čítávají se žádosti podané do konce října daného roku. (P řípadné uvád ění finan čních plán ů v EUR, resp. p řepo čet z EUR/K č se řídí dle podmínek opera čního manuálu program ů.) Finan ční plán je sestaven pouze ze specifických cíl ů opera čních program ů podporované v rámci vy člen ěných alokací. Opat ření, která nejsou podporována z opera čních program ů v rámci územní dimenze, nejsou ve finan čním plánu ani v tabulce indikátor ů zohledn ěna. Nastavení indikátor ů na úrovni opat ření strategie: vždy alespo ň jeden indikátor výstupu a alespo ň jeden indikátor výsledku pro jeden specifický cíl opera čního programu, vycházející z programových dokument ů, p řípadn ě i z dalších dokument ů programu. V ůč i ŘO budou závazné pouze indikátory výstupové.

Tabulka 67: Financování podle ESI fond ů (zp ůsobilé výdaje v tisících K č) Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN Národní Celkové Příspěvek Fond Program spolufinancování způsobilé výdaje Unie (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč)

IROP 1 647 0 80 290 661 1 937 741 EFRR Celkem EFRR 1 647 0 80 290 661 1 937 741

OP D 827 700 146 06 5 973 765 FS Celkem FS 827 700 146 06 5 973 765

OP Z 11 9 000 21 00 0 140 000 ESF Celkem ESF 11 9 000 21 00 0 140 000

Celkem Celkem 2 593 7 80 457 72 6 3 051 50 6

199

Tabulka 68: Financování dle opat ření IPRÚ celkem Zdroj: Všechny finan ční tabulky - vlastní zpracování dle MPIN

OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč)

Podopa- Z toho vlastní zdroje Nezpůsobilé Specifický Opatření Z toho dotace tření příjemci výdaje (v cíl IPRÚ IPRÚ Specifický Celkové IPRÚ Prioritní Investiční tis. Kč) Program cíl způsobilé Národní osa priorita Příspěvek Veřejné Soukromé programu výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje O 1.1 P 1.1.1 IROP 1 7b 1.1 214 706 182 500 10 735 21 471 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 1 3 1.4 973 765 827 700 0 0 146 065 O 2.1 P 2.1.1 IROP 1 7c 1.2 438 812 372 990 21 941 43 881 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 1 7c 1.2 110 600 94 010 0 0 16 590 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 2 2.1 2.1.1. 20 000 17 000 3 000 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 2 9a 2.1 458 823 390 000 27 529 36 706 4 588 O 3.2 P 3.2.2 IROP 2 9a 2.1 193 977 164 880 15 518 7 758 5 821 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 1 1.1 1.1.1. 120 000 102 000 18 000 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 2 9c 2.2 30 588 26 000 0 0 4 588 P 5.1.1 IROP 2 10 2.4 158 824 135 000 7 942 15 882 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 2 10 2.4 311 764 265 000 15 588 31 176 0 P 5.1.3 IROP 2 10 2.4 19 647 16 700 982 1 965 0

Tabulka 69: Financování dle opat ření IPRÚ 2016 OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč)

Podopa- Z toho vlastní zdroje Nezpůsobilé Specifický Opatření Z toho dotace tření Specifický Celkové příjemce výdaje (v cíl IPRÚ IPRÚ Prioritní Investiční IPRÚ Program cíl způsobilé Národní tis. Kč) osa priorita Příspěvek Veřejné Soukromé programu výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje O 1.1 P 1.1.1 IROP 1 7b 1.1 0 0 0 0 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 1 3 1.4 0 0 0 0 0 O 2.1 P 2.1.1 IROP 1 7c 1.2 0 0 0 0 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 1 7c 1.2 0 0 0 0 0 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 2 2.1 2.1.1. 0 0 0 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 2 9a 2.1 0 0 0 0 0 O 3.2 P 3.2.2 IROP 2 9a 2.1 0 0 0 0 0 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 1 1.1 1.1.1. 0 0 0 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 2 9c 2.2 0 0 0 0 0 P 5.1.1 IROP 2 10 2.4 0 0 0 0 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 2 10 2.4 0 0 0 0 0 P 5.1.3 IROP 2 10 2.4 0 0 0 0 0

200

Tabulka 70: Financování dle opat ření IPRÚ 2017 OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Podopa- Z toho dotace Nezpůsobilé Specifický Opatření příjemce tření Specifický Celkové výdaje (v cíl IPRÚ IPRÚ Prioritní Investiční IPRÚ Program cíl způsobilé Národní tis. Kč) osa priorita Příspěvek Veřejné Soukromé programu výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje O 1.1 P 1.1.1 IROP 1 7b 1.1 71 247 60 560 3 562 7 125 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 1 3 1.4 65 000 55 250 0 0 9 750 O 2.1 P 2.1.1 IROP 1 7c 1.2 44 627 37 933 2 231 4 463 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 1 7c 1.2 44 800 38 080 0 0 6 720 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 2 2.1 2.1.1. 3 034 2 579 455 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 2 9a 2.1 46 662 39 663 2 800 3 733 466 O 3.2 P 3.2.2 IROP 2 9a 2.1 19 727 16 768 1 578 789 592 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 1 1.1 1.1.1. 18 204 15 474 2 730 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 2 9c 2.2 7 341 6 240 0 0 1 101 P 5.1.1 IROP 2 10 2.4 16 153 13 730 808 1 615 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 2 10 2.4 31 706 26 950 1 585 3 171 0 P 5.1.3 IROP 2 10 2.4 7 859 6 680 393 786 0

Tabulka 71: Financování dle opat ření IPRÚ 2018 OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Podopa- Z toho dotace Nezpůsobilé Specifický Opatření příjemce tření Specifický Celkové výdaje (v cíl IPRÚ IPRÚ Prioritní Investiční IPRÚ Program cíl způsobilé Národní tis. Kč) osa priorita Příspěvek Veřejné Soukromé programu výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje O 1.1 P 1.1.1 IROP 1 7b 1.1 23 618 20 075 1 181 2 362 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 1 3 1.4 160 000 136 000 0 0 24 000 O 2.1 P 2.1.1 IROP 1 7c 1.2 74 598 63 408 3 730 7 460 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 1 7c 1.2 39 200 33 320 0 0 5 880 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 2 2.1 2.1.1. 3 400 2 890 510 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 2 9a 2.1 78 000 66 300 4 680 6 240 780 O 3.2 P 3.2.2 IROP 2 9a 2.1 32 977 28 030 2 638 1 319 990 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 1 1.1 1.1.1. 20 400 17 340 3 060 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 2 9c 2.2 5 200 4 420 0 0 780 P 5.1.1 IROP 2 10 2.4 27 000 22 950 1 350 2 700 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 2 10 2.4 53 000 45 050 2 650 5 300 0 P 5.1.3 IROP 2 10 2.4 9 823 8 350 491 982 0

201

Tabulka 72: Financování dle opat ření IPRÚ 2019 OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč)

Z toho vlastní zdroje Podopa- Z toho dotace Nezpůsobilé Specifický Opatření příjemce tření Specifický Celkové výdaje (v cíl IPRÚ IPRÚ Prioritní Investiční IPRÚ Program cíl způsobilé Národní tis. Kč) osa priorita Příspěvek Veřejné Soukromé programu výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje O 1.1 P 1.1.1 IROP 1 7b 1.1 12 882 10 950 644 1 288 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 1 3 1.4 75 000 63 750 0 0 11 250 O 2.1 P 2.1.1 IROP 1 7c 1.2 61 434 52 219 3 072 6 143 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 1 7c 1.2 14 835 12 610 0 0 2 225 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 2 2.1 2.1.1. 4 830 4 106 725 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 2 9a 2.1 64 235 54 600 3 854 5 139 642 O 3.2 P 3.2.2 IROP 2 9a 2.1 27 157 23 083 2 173 1 086 815 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 1 1.1 1.1.1. 28 980 24 633 4 347 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 2 9c 2.2 4 634 3 939 0 0 695 P 5.1.1 IROP 2 10 2.4 22 235 18 900 1 112 2 223 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 2 10 2.4 43 647 37 100 2 182 4 365 0 P 5.1.3 IROP 2 10 2.4 1 965 1 670 98 197 0

Tabulka 73: Financování dle opat ření IPRÚ 2020 OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Podopa- Z toho dotace Nezpůsobilé Specifický Opatření příjemce tření Specifický Celkové výdaje (v cíl IPRÚ IPRÚ Prioritní Investiční IPRÚ Program cíl způsobilé Národní tis. Kč) osa priorita Příspěvek Veřejné Soukromé programu výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje O 1.1 P 1.1.1 IROP 1 7b 1.1 30 639 26 043 1 532 3 064 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 1 3 1.4 200 000 170 000 0 0 30 000 O 2.1 P 2.1.1 IROP 1 7c 1.2 62 619 53 226 3 131 6 262 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 1 7c 1.2 11 765 10 000 0 0 1 765 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 2 2.1 2.1.1. 2 854 2 426 428 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 2 9a 2.1 65 474 55 653 3 928 5 238 655 O 3.2 P 3.2.2 IROP 2 9a 2.1 27 680 23 528 2 214 1 107 831 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 1 1.1 1.1.1. 17 124 14 555 2 569 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 2 9c 2.2 4 282 3 640 0 0 642 P 5.1.1 IROP 2 10 2.4 22 664 19 265 1 133 2 266 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 2 10 2.4 44 489 37 815 2 225 4 449 0 P 5.1.3 IROP 2 10 2.4 0 0 0 0 0

202

Tabulka 74: Financování dle opat ření IPRÚ 2021 OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč)

Z toho vlastní zdroje Podopa- Z toho dotace Nezpůsobilé Specifický Opatření příjemce tření Specifický Celkové výdaje (v cíl IPRÚ IPRÚ Prioritní Investiční IPRÚ Program cíl způsobilé Národní tis. Kč) osa priorita Příspěvek Veřejné Soukromé programu výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje O 1.1 P 1.1.1 IROP 1 7b 1.1 31 261 26 572 1 563 3 126 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 1 3 1.4 230 000 195 500 0 0 34 500 O 2.1 P 2.1.1 IROP 1 7c 1.2 63 891 54 307 3 195 6 389 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 1 7c 1.2 0 0 0 0 0 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 2 2.1 2.1.1. 2 912 2 475 437 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 2 9a 2.1 66 804 56 784 4 008 5 344 668 O 3.2 P 3.2.2 IROP 2 9a 2.1 28 244 24 007 2 260 1 130 847 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 1 1.1 1.1.1. 17 472 14 851 2 621 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 2 9c 2.2 4 588 3 900 0 0 688 P 5.1.1 IROP 2 10 2.4 23 125 19 656 1 156 2 313 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 2 10 2.4 45 393 38 584 2 270 4 539 0 P 5.1.3 IROP 2 10 2.4 0 0 0 0 0

Tabulka 75: Financování dle opat ření IPRÚ 2022 OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Podopa- Z toho dotace Nezpůsobilé Specifický Opatření příjemce tření Specifický Celkové výdaje (v cíl IPRÚ IPRÚ Prioritní Investiční IPRÚ Program cíl způsobilé Národní tis. Kč) osa priorita Příspěvek Veřejné Soukromé programu výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje O 1.1 P 1.1.1 IROP 1 7b 1.1 31 883 27 101 1 594 3 188 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 1 3 1.4 150 000 127 500 0 0 22 500 O 2.1 P 2.1.1 IROP 1 7c 1.2 65 163 55 389 3 258 6 516 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 1 7c 1.2 0 0 0 0 0 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 2 2.1 2.1.1. 2 979 2 524 445 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 2 9a 2.1 68 135 57 915 4 088 5 451 681 O 3.2 P 3.2.2 IROP 2 9a 2.1 28 806 24 485 2 304 1 152 865 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 1 1.1 1.1.1. 17 820 15 147 2 673 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 2 9c 2.2 4 543 3 861 0 0 682 P 5.1.1 IROP 2 10 2.4 23 585 20 048 1 179 2 358 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 2 10 2.4 46 297 39 352 2 315 4 630 0 P 5.1.3 IROP 2 10 2.4 0 0 0 0 0

203

Tabulka 76: Financování dle opat ření IPRÚ 2023 OP PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč)

Z toho vlastní zdroje Podopa- Z toho dotace Nezpůsobilé Specifický Opatření příjemce tření Specifický Celkové výdaje (v cíl IPRÚ IPRÚ Prioritní Investiční IPRÚ Program cíl způsobilé Národní tis. Kč) osa priorita Příspěvek Veřejné Soukromé programu výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje O 1.1 P 1.1.1 IROP 1 7b 1.1 13 176 11 199 659 1 318 0 SC 1 O 1.2 P 1.2.1 OPD 1 3 1.4 93 765 79 700 0 0 14 065 O 2.1 P 2.1.1 IROP 1 7c 1.2 66 480 56 508 3 324 6 648 0 SC 2 O 2.2 P 2.2.1 IROP 1 7c 1.2 0 0 0 0 0 O 3.1 P 3.1.1 OP Z 2 2.1 2.1.1. 0 0 0 0 0 SC 3 P 3.2.1 IROP 2 9a 2.1 69 512 59 085 4 171 5 561 695 O 3.2 P 3.2.2 IROP 2 9a 2.1 29 387 24 979 2 351 1 175 882 O 4.1 P 4.1.1 OPZ 1 1.1 1.1.1. 0 0 0 0 0 SC 4 O 4.2 P 4.2.1 IROP 2 9c 2.2 0 0 0 0 0 P 5.1.1 IROP 2 10 2.4 24 062 20 453 1 203 2 406 0 SC 5 O 5.1 P 5.1.2 IROP 2 10 2.4 47 232 40 147 2 362 4 723 0 P 5.1.3 IROP 2 10 2.4 0 0 0 0 0

204

Tabulka 77: Přehled indikátor ů IPRÚ

IDENTIFIKACE programu Identifikace indikátorů Hodnoty indikátorů

Typ Datum Kód Měrná indikátoru Výchozí Cílová Název indikátoru cílové NČI2014+ jednotka (výstup/ hodnota hodnota

priorita hodnoty hodnoty Program OpatřeníIPRÚ Investiční 2018 2018 (je-li programu výsledek) způsobembyly vyžadován) Prioritníosa Specifickýcíl Milník Milník 31.12. Podopatření IPRÚ Specifickýcíl IPRÚ hodnotystanoveny Odůvodnění,jakým Datumvýchozí

7 22 10 Plocha území dostupného z TEN-T do 45 minut km2 Výsledek 67 761 2014 x 68 079 2023 převzato z OP O 1.1 IROP 1 7b 1.1 7 23 04 Délka rekonstruovaných silnic III.třídy km Výstup 0 2015 x 8,32 2023 Celková délka rekonstruovaných nebo analýza abcap 7 23 00 km Výstup 0 2015 3,32 8,32 2023 SpC 1 modernizovaných silnic mil.osob/ expertní odhad 7 45 10 Počet cestujících MHD v elektrické trakci Výsledek 12,942 2014 x 12,95 2023 O 1.2 OP D 1 3 1.4 rok DPMLJ 745 00 Celková délka modernizovaných tramvajových tratí km Výstup 0 2014 x 22,8 2023 analýza abcap Počet realizací vedoucích ke zvýšení bezpečnosti v 7 50 01 Realizace Výstup 0 2014 x 1 2023 analýza abcap dopravě 7 63 10 Podíl cyklistiky na přepravních výkonech % Výsledek 7 2014 x 10 2023 převzato z OP 7 61 00 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras km Výstup 0 2014 x 13,36 2023 analýza abcap 764 01 Počet parkovacích míst pro jízdní kola Park.místa Výstup 0 2014 x 200 2023 expertní odhad PS O 2.1 IROP 1 7c 1.2 7 62 00 Délka rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras km Výstup 0 2014 x 0,9 2023 expertní odhad PS Podíl veřejné osobní dopravy na celkových výkonech v 7 51 20 % Výsledek 30 2014 x 35 2023 převzato z OP osobní dopravě Parkovací 7 40 01 Počet vytvořených parkovacích míst Výstup 0 2014 x 425 2023 analýza abcap SpC 2 místa Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních 7 52 01 Terminály Výstup 0 2014 1 3 2023 expertní odhad PS terminálů ve veřejné dopravě expertní odhad 7 48 01 Počet nově pořízených vozidel pro veřejnou dopravu Vozidla Výstup 0 2014 10 20 2023 DPMLJ Podíl veřejné osobní dopravy na celkových výkonech v 7 51 20 % Výsledek 30 2014 x 35 2023 převzato z OP O 2.2 IROP 1 7c 1.2 osobní dopravě 7 51 10 Počet osob přepravených veřejnou dopravou Osoby/ rok 42 mil. 2014 x 42,5 mil. 2023 Výsledek expertní odhad Množství emisí primárních částic a prekurzorů 361 11 t/rok /ENVI 6,23 2015 x 1,4 2023 DPMLJ sekundárních částic v rámci podpořených projektů 205

Zdroj: Vlastní 67001 Kapacita podpořených služeb Klienti Výstup 0 2014 x 200 2022 zpracování 60000 Celkový počet účastníků Účastníci Výstup 0 2014 x 350 2022 2.1. O 3.1 OP Z 2 1 67010 Využívání podpořených služeb Osoby Výsledek 0 2015 x 1000 2022 1. 67401 Nové nebo inovované soc. služby týkající se bydlení Služby Výstup 0 2014 x 1 2022

6 75 10 Kapacita služeb a sociální práce Klienti Výstup 100 2015 x 250 2023 5 54 05 Počet poskytovaných druhů sociálních služeb Služby Výstup 0 2014 x 10 2023 expertní odhad PS 5 54 01 Počet podpořených zázemí pro služby a sociální práci Zázemí Výstup 0 2014 x 50 2023 O 3.2 IROP 2 9a 2.1 5 51 01 Počet podpořených polyfunkčních komunitních center Zařízení Výstup 0 2014 x 2 2023 5 53 10 Nárůst kapacity sociálních bytů Lůžka Výsledek 282 2015 x 672 2023 Bytové 5 53 01 Počet podpořených bytů pro sociální bydlení Výstup 0 2014 30 130 2023 jednotky 5 53 20 Průměrný počet osob využívající sociální bydlení Osoby/ rok Výsledek 235 2015 x 560 2023 60000 Celkový počet účastníků Účastníci Výstup 0 2014 x 1000 2022 expertní odhad PS 1.1. O 4.1 OP Z 1 1 Účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své a potenciálních 1. 62600 Účastníci Výsledek 0 2014 x 400 2022 účasti žadatelů 1 04 11 Míra nezaměstnanosti osob s nejnižším vzděláním % Výsledek 28,5 2014 x 22 2023 převzato z OP Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích se 1 04 03 FTE Výsledek 0 2014 x 15 2023 expertní odha d PS zaměřením na znevýhodněné skupiny SpC 4 1 04 00 Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích FTE Výsledek 0 2014 x 30 2023 expertní odhad PS O 4.2 IROP 2 9c 2.2 1 00 00 Počet podniků pobírajících podporu Podniky Výstup 0 2014 2 5 2023 analýza abcap 1 01 02 Počet podniků pobírajících granty Podniky Výstup 0 2014 x 5 2023 analýza abcap 1 01 05 Počet nových podniků, které dostávají podporu Podniky Výstup 0 2014 x 5 2023 analýza abcap Soukromé investice v projektech s veřejnou podporou 1 03 00 EUR Výsledek 0 2015 x 166 845 2023 expertní odhad PS (granty) P 5 00 30 Podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém % Výsledek 5,4 2014 x 5 2023 převzato z OP 5.1.1 5 00 20 Podíl tříletých dětí umístěných v předškolním zařízení % Výsledek 77,3 2014 x 90,5 2023 převzato z OP P SpC 5 O 5.1 IROP 2 10 2.4 Počet podpořených vzdělávacích zařízení 5.1.2 5 00 00 Zařízení Výstup 0 2014 10 35 2023 analýza abcap Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo P 5 00 01 Osoby Výsledek 0 2014 x 10185 2023 expertní odhad PS 5.1.3 vzdělávacích zařízení

206

Tabulka 78: Financování dle opera čních program ů celkem Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Specifický Z toho dotace Nezpůsobilé Operační Prioritní Investiční příjemci cíl Celkové výdaje (v program osa priorita způsobilé Národní programu Příspěvek Veřejné Soukromé tis. Kč) výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje 7b 1.1. 214 706 182 500 10 735 21 471 0 1 7c 1.2 549 412 467 000 21 941 43 881 16 590 IROP 9a 2.1 652 800 554 880 43 047 44 464 10 409 2 9c 2.2. 30 588 26 000 0 0 4 588 10 2.4 490 235 416 700 24 512 49 023 0 OP D 1 3 1.4 973 765 827 700 0 0 146 065 1 1 1.1.1. 120 000 102 000 18 000 0 0 OP Z 2 1 2.1.1. 20 000 17 000 3 000 0 0

Tabulka 79: Financování dle opera čních program ů 2016 Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Specifický Z toho dotace Nezpůsobilé Operační Prioritní Investiční příjemci cíl Celkové výdaje (v tis. program osa priorita způsobilé Národní programu Příspěvek Veřejné Soukromé Kč) výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje 7b 1.1. 0 0 0 0 0 1 7c 1.2 0 0 0 0 0 IROP 9a 2.1 0 0 0 0 0 2 9c 2.2. 0 0 0 0 0 10 2.4 0 0 0 0 0 OP D 1 3 1.4 0 0 0 0 0 1 1 1.1.1. 0 0 0 0 0 OP Z 2 1 2.1.1. 0 0 0 0 0

207

Tabulka 80: Financování dle opera čních program ů 2017 Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč)

Specifický Z toho vlastní zdroje Nezpůsobilé Operační Prioritní Investiční Z toho dotace cíl Celkové příjemci výdaje (v tis. program osa priorita způsobilé Národní programu Příspěvek Veřejné Soukromé Kč) výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje 7b 1.1. 71 247 60 560 3 562 7 125 0 1 7c 1.2 89 427 76 013 2 231 4 463 6 720 IROP 9a 2.1 66 389 56 431 4 378 4 522 1 058 2 9c 2.2. 7 341 6 240 0 0 1 101 10 2.4 55 718 47 360 2 786 5 572 0 OP D 1 3 1.4 65 000 55 250 0 0 9 750 1 1 1.1.1. 18 204 15 474 2 730 0 0 OP Z 2 1 2.1.1. 3 034 2 579 455 0 0

Tabulka 81: Financování dle opera čních program ů 2018 Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Specifický Z toho dotace Nezpůsobilé Operační Prioritní Investiční příjemci cíl Celkové výdaje (v tis. program osa priorita způsobilé Národní programu Příspěvek Veřejné Soukromé Kč) výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje 7b 1.1. 23 618 20 075 1 181 2 362 0 1 7c 1.2 113 798 96 728 3 730 7 460 5 880 IROP 9a 2.1 110 977 94 330 7 318 7 559 1 770 2 9c 2.2. 5 200 4 420 0 0 780 10 2.4 89 823 76 350 4 491 8 982 0 OP D 1 3 1.4 160 000 136 000 0 0 24 000 1 1 1.1.1. 20 400 17 340 3 060 0 0 OP Z 2 1 2.1.1. 3 400 2 890 510 0 0

208

Tabulka 82: Financování dle opera čních program ů 2019 Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Specifický Z toho dotace Nezpůsobilé Operační Prioritní Investiční příjemci cíl Celkové výdaje (v program osa priorita způsobilé Národní programu Příspěvek Veřejné Soukromé tis. Kč) výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje 7b 1.1. 12 882 10 950 644 1 288 0 1 7c 1.2 76 269 64 829 3 072 6 143 2 225 IROP 9a 2.1 91 392 77 683 6 027 6 225 1 457 2 9c 2.2. 4 634 3 939 0 0 695 10 2.4 67 847 57 670 3 392 6 785 0 OP D 1 3 1.4 75 000 63 750 0 0 11 250 1 1 1.1.1. 28 980 24 633 4 347 0 0 OP Z 2 1 2.1.1. 4 830 4 106 725 0 0

Tabulka 83: Financování dle opera čních program ů 2020 Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Specifický Z toho dotace Nezpůsobilé Operační Prioritní Investiční příjemci cíl Celkové výdaje (v program osa priorita způsobilé Národní programu Příspěvek Veřejné Soukromé tis. Kč) výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje 7b 1.1. 30 639 26 043 1 532 3 064 0 1 7c 1.2 74 384 63 226 3 131 6 262 1 765 IROP 9a 2.1 93 154 79 181 6 142 6 345 1 486 2 9c 2.2. 4 282 3 640 0 0 642 10 2.4 67 153 57 080 3 358 6 715 0 OP D 1 3 1.4 200 000 170 000 0 0 30 000 1 1 1.1.1. 17 124 14 555 2 569 0 0 OP Z 2 1 2.1.1. 2 854 2 426 428 0 0

209

Tabulka 84: Financování dle opera čních program ů 2021 Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Specifický Z toho dotace Nezpůsobilé Operační Prioritní Investiční příjemci cíl Celkové výdaje (v tis. program osa priorita způsobilé Národní programu Příspěvek Veřejné Soukromé Kč) výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje 7b 1.1. 31 261 26 572 1 563 3 126 0 1 7c 1.2 63 891 54 307 3 195 6 389 0 IROP 9a 2.1 95 048 80 791 6 268 6 474 1 515 2 9c 2.2. 4 588 3 900 0 0 688 10 2.4 68 518 58 240 3 426 6 852 0 OP D 1 3 1.4 230 000 195 500 0 0 34 500 1 1 1.1.1. 17 472 14 851 2 621 0 0 OP Z 2 1 2.1.1. 2 912 2 475 437 0 0

Tabulka 85: Financování dle opera čních program ů 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Specifický Z toho dotace Nezpůsobilé Operační Prioritní Investiční příjemci cíl Celkové výdaje (v tis. program osa priorita způsobilé Národní programu Příspěvek Veřejné Soukromé Kč) výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje 7b 1.1. 31 883 27 101 1 594 3 188 0 1 7c 1.2 65 163 55 389 3 258 6 516 0 IROP 9a 2.1 96 941 82 400 6 392 6 603 1 546 2 9c 2.2. 4 543 3 861 0 0 682 10 2.4 69 882 59 400 3 494 6 988 0 OP D 1 3 1.4 150 000 127 500 0 0 22 500 1 1 1.1.1. 17 820 15 147 2 673 0 0 OP Z 2 1 2.1.1. 2 970 2 524 445 0 0

210

Tabulka 86: Financování dle opera čních program ů 2023 Zdroj: Vlastní zpracování dle MPIN PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v tis. Kč) Z toho vlastní zdroje Specifický Z toho dotace Nezpůsobilé Operační Prioritní Investiční příjemci cíl Celkové výdaje (v program osa priorita způsobilé Národní programu Příspěvek Veřejné Soukromé tis. Kč) výdaje veřejné Unie zdroje zdroje zdroje 7b 1.1. 13 175 11 199 659 1 318 0 1 7c 1.2 66 480 56 508 3 324 6 648 0 IROP 9a 2.1 98 899 84 064 6 522 6 736 1 577 2 9c 2.2. 0 0 0 0 0 10 2.4 71 294 60 600 3 565 7 129 0 OP D 1 3 1.4 93 765 79 700 0 0 14 065 1 1 1.1.1. 0 0 0 0 0 OP Z 2 1 2.1.1. 0 0 0 0 0

211

J.2 Přílohy k analytické části

A. Tabulkové p řílohy Příloha A1: Po čet zam ěstnaných v jednotlivých odv ětvích v letech 1993 a 2012 v Libereckém kraji Po čet zam ěstnaných v tisících Podíl zam ěstnaných v % Sekce Odv ětví 1993 2012 rozdíl 1993 2012 rozdíl A Zem ědělství, lesnictví a rybá řství 10,8 4,6 -6,3 5,2 2,4 -2,8 B Těžba a dobývání 4,1 1,0 -3,2 2,0 0,5 -1,5 C Zpracovatelský pr ůmysl 73,5 69,6 -3,9 35,1 36,0 0,9 D Výroba a rozvod elekt řiny, plynu, tepla 2,7 0,6 -2,1 1,3 0,3 -1,0 E Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady 2,2 1,9 -0,2 1,0 1,0 0,0 F Stavebnictví 19,4 17,0 -2,4 9,3 8,8 -0,5 G Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel 24,1 23,1 -1,1 11,5 11,9 0,4 H Doprava a skladování 13,2 10,7 -2,5 6,3 5,5 -0,8 I Ubytování, stravování a pohostinství 8,2 8,2 0,1 3,9 4,3 0,4 J Informa ční a komunika ční činnosti 3,2 3,1 -0,1 1,5 1,6 0,1 K Pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 1,7 4,8 3,1 0,8 2,5 1,7 L Činnosti v oblasti nemovitostí 0,0 0,8 0,8 0,0 0,4 0,4 M Profesní, v ědecké a technické činnosti 3,0 7,9 4,9 1,4 4,1 2,6 N Administrativní a podp ůrné činnosti 2,4 4,0 1,6 1,2 2,1 0,9 O Ve řejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. 12,0 10,9 -1,1 5,7 5,6 -0,1 P Vzd ělávání 13,7 10,3 -3,3 6,5 5,3 -1,2 Q Zdravotní a sociální pé če 9,0 9,6 0,6 4,3 5,0 0,7 R Kulturní, zábavní a rekrea ční činnosti 1,4 2,5 1,1 0,7 1,3 0,6 S Ostatní činnosti 4,6 2,8 -1,8 2,2 1,4 -0,8 Celkem 209,3 193,4 -15,9 100,0 100,0 0,0

Zdroj: ČSÚ - Výb ěrové šet ření pracovních sil 1993-2012

212

Příloha A2: Seznam mate řských škol na území SO ORP Liberec v četn ě kapacit Název Kapacita Obec Zřizovatel Základní škola a mate řská škola logopedická, Liberec, Liberecký kraj 24 Liberec přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola pro t ělesn ě postižené, Liberec, Liberecký kraj 33 Liberec Lužická 920/7, p řísp ěvková organizace St řední škola a Mate řská škola, Liberec, Na Bojišti 15, Liberecký kraj 28 Liberec přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola při nemocnici, Liberec, Husova Liberecký kraj 24 Liberec 357/10, p řísp ěvková organizace Mate řská škola "Sluní čko", Liberec, Bezová 274/1, p řísp ěvková SML 125 Liberec organizace Mate řská škola "Motýlek", Liberec, Broumovská 840/7, SML 175 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Kamarád", Liberec, D ělnická 831/7, SML 130 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola, Liberec, D ětská 461, p řísp ěvková organizace 75 Liberec SML Mate řská škola "Jabl ůň ka", Liberec, Jablo ňová 446/29, SML 112 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Klubí čko", Liberec, Jugoslávská 128/1, SML 90 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Nad p řehradou", Liberec, Klášterní 149/16, SML 50 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Beruška", Liberec, Na Pískovn ě 761/3, SML 135 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Delfínek", Liberec, Nezvalova 661/20, SML 76 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Srdí čko", Liberec, Old řichova 836/5, SML 73 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Pohádka", Liberec, Strakonická 211/12, SML 100 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola, Liberec, Stromovka 285/1, p řísp ěvková SML 110 Liberec organizace Mate řská škola "Rosni čka", Liberec, Školní vršek 503/3, SML 55 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola " Čty řlístek", Liberec, Tova čovského 166/27, SML 134 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Rolni čka", Liberec, Truhlá řská 340/7, SML 60 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Pod Ješt ědem", Liberec, U Školky 67, SML 60 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Sedmikráska", Liberec, Vzdušná 509/20, SML 50 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Klí ček", Liberec, Žitná 832/19, p řísp ěvková SML 98 Liberec organizace Mate řská škola "Jizerka", Liberec, Husova 184/72, p řísp ěvková SML 50 Liberec organizace Mate řská škola "Korálek", Liberec, Aloisina výšina 645/55, SML 90 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Kyti čka", Liberec, Burianova 972/2, SML 220 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Malínek", Liberec, Kaplického 386, SML 84 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Pramínek", Liberec, B řezinova 389/8, SML 86 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola, Liberec, Klášterní 466/4, p řísp ěvková SML 184 Liberec organizace Mate řská škola, Liberec, Matoušova 468/12, p řísp ěvková SML 53 Liberec organizace 213

Název Kapacita Obec Zřizovatel Mate řská škola, Liberec, Je řmanická 487/27, p řísp ěvková SML 75 Liberec organizace Mate řská škola "U Bertíka", Liberec, Purky ňova 458/19, SML 100 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "V zahrad ě", Liberec, Žitavská 122/68, SML 77 Liberec přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola, Liberec, Barví řská 38/6, SML 56 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Hv ězdi čka", Liberec, Gagarinova 788/9, SML 140 Liberec přísp ěvková organizace Mate řská škola "Pastelka", Liberec, Švermova 100, p řísp ěvková SML 95 Liberec organizace MATE ŘSKÁ ŠKOLA "LÍSTE ČEK", Liberec 30, Východní Městský obvod 65 Liberec 270, p řísp ěvková organizace Vratislavice nad Nisou MATE ŘSKÁ ŠKOLA, Liberec 30, Tanvaldská 282, Městský obvod 75 Liberec přísp ěvková organizace Vratislavice nad Nisou MATE ŘSKÁ ŠKOLA "SÍDLIŠT Ě", Liberec 30, Sklon ěná Městský obvod 140 Liberec 1414, p řísp ěvková organizace Vratislavice nad Nisou II. mate řská škola Preciosa, o.p.s. 48 Liberec Soukromá škola Křes ťanská základní škola a mate řská škola J. A. Komenského, Soukromá škola 50 Liberec MŠ Sv ětýlko Mate řská škola - Liberecká jazyková školka, o. p. s. 48 Liberec Soukromá škola DOCTRINA - základní škola a mate řská škola, s.r.o. 50 Liberec Soukromá škola Mate řská škola zá ří s.r.o. 15 Liberec Soukromá škola Mate řská škola U Pot ůč ku, s.r.o. 13 Liberec Soukromá škola Mate řská škola DOMINO s.r.o. 24 Liberec Soukromá škola Česko-anglická montessori mate řská škola Život hrou, s.r.o. 30 Liberec Soukromá škola Mate řská škola - U Letišt ě s.r.o. 22 Liberec Soukromá škola Mate řská škola Český Dub, p řísp ěvková organizace 98 Český Dub Obec – není v IPRÚ Mate řská škola Bílá, okres Liberec, p řísp ěvková organizace 50 Český Dub Obec – není v IPRÚ Základní škola a Mate řská škola Sv ětlá pod Ješt ědem, obec 28 Český Dub přísp ěvková organizace Mate řská škola, Hodkovice nad Mohelkou, Podlesí č.560, okres Hodkovice nad obec 82 Liberec, p řísp ěvková organizace Mohelkou Mate řská škola, Hrádek nad Nisou - Donín, Rybá řská 36, Hrádek nad Obec – není v IPRÚ 90 přísp ěvková organizace Nisou Mate řská škola, Hrádek nad Nisou, Liberecká 607, okres Hrádek nad Obec – není v IPRÚ 70 Liberec, p řísp ěvková organizace Nisou Mate řská škola, Hrádek nad Nisou, Old řichovská ul. 462, okres Hrádek nad Obec – není v IPRÚ 48 Liberec, p řísp ěvková organizace Nisou Základní škola praktická, Základní škola speciální a Mate řská Hrádek nad Obec – není v IPRÚ 75 škola, Hrádek nad Nisou - Lou čná, p řísp ěvková organizace Nisou Základní škola a Mate řská škola Chotyn ě, p řísp ěvková Hrádek nad Obec – není v IPRÚ 46 organizace Nisou Mate řská škola, Chrastava, Revolu ční 488 - přísp ěvková obec 205 Chrastava organizace Základní škola a Mate řská škola, Chrastava, Vítkov 69 - obec 20 Chrastava přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola Mníšek, okres Liberec, obec 84 Chrastava přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola Nová Ves, okr. Liberec - obec 35 Chrastava přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola, Bílý Kostel nad Nisou, Obec – není v IPRÚ 60 Chrastava přísp ěvková organizace Mate řská škola Studánka Jablonné v Podješt ědí, p řísp ěvková Jablonné Obec – není v IPRÚ 160 organizace v Podješt ědí 214

Název Kapacita Obec Zřizovatel Základní škola a Mate řská škola, Ose čná, okres Liberec, Obec – není v IPRÚ 65 Ose čná přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola Rynoltice, okres Liberec, Obec – není v IPRÚ 32 Rynoltice přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola, Stráž nad Nisou, p řísp ěvková Stráž nad obec 60 organizace Nisou Základní škola a Mate řská škola Hlavice, okres Liberec, Obec – není v IPRÚ 25 Všelibice přísp ěvková organizace Základní a mate řská škola Dlouhý Most 52 Dlouhý Most obec SO ORP Celkem: 5092 Liberec Z toho jen v IPRÚ 4221 Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014, aktualizace 30.10.2015 Pozn.: Kapacity všech mate řských škol z řizovaných SML jsou zcela napln ěny. V případech, kdy kapacita napln ěna není, se jedná o speciální t řídy, kde je nižší po čet d ětí nezbytný.

Příloha A3: Seznam mate řských škol na území SO ORP Jablonec nad Nisou v četn ě kapacit Skute čnost (k Název Kapacita Obec 30.9.2015) Základní škola a Mate řská škola, Jablonec nad Nisou, Kamenná 16 16 Jablonec nad Nisou 404/4, p řísp ěvková organizace Mate řská škola speciální Jablonec nad Nisou, Palackého 37, 80 80 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, Švédská 14, p řísp ěvková 175 164 Jablonec nad Nisou organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, Havlí čkova 4, p řísp ěvková 95 95 Jablonec nad Nisou organizace Mate řská škola Montessori Jablonec nad Nisou, Zámecká 10, 60 60 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, Lovecká 11, p řísp ěvková 110 110 Jablonec nad Nisou organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou - Mšeno, Josefa Hory 31, 105 105 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, St řelecká 14, p řísp ěvková 70 70 Jablonec nad Nisou organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou - Mšeno, Mechová 10, 130 124 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, Jugoslávská 13, p řísp ěvková 107 107 Jablonec nad Nisou organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou - Rýnovice, Československé 67 67 Jablonec nad Nisou armády 37, p řísp ěvková organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou - Jablonecké Paseky, Tichá 19, 112 105 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou - Kokonín, Dolní 3969, 72 72 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, H řbitovní 10, p řísp ěvková 110 100 Jablonec nad Nisou organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, Slune čná 9, p řísp ěvková 70 70 Jablonec nad Nisou organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, Nová Pasí řská 10, p řísp ěvková 112 102 Jablonec nad Nisou organizace 215

Skute čnost (k Název Kapacita Obec 30.9.2015) Mate řská škola Jablonec nad Nisou - Mšeno, Arbesova 50, 60 56 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, Husova 3, p řísp ěvková 55 55 Jablonec nad Nisou organizace Mate řská škola Jablonec nad Nisou, 28. října 16, p řísp ěvková 75 72 Jablonec nad Nisou organizace Základní škola a Mate řská škola Janov nad Nisou, p řísp ěvková 50 49 Janov nad Nisou organizace Základní škola a Mate řská škola Josef ův D ůl, okres Jablonec nad 65 37 Josef ův D ůl Nisou, p řísp ěvková organizace Mate řská škola Lu čany nad Nisou, p řísp ěvková organizace 70 70 Lu čany nad Nisou Mate řská škola Maršovice 81, p řísp ěvková organizace 22 22 Maršovice Základní škola a mate řská škola, Nová Ves nad Nisou, p řísp ěvková 26 25 Nová Ves nad Nisou organizace MATE ŘSKÁ ŠKOLA RÁDLO 3, p řísp ěvková organizace 35 35 Rádlo Základní škola a Mate řská škola, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Rychnov u Jablonce 139 133 přísp ěvková organizace nad Nisou SO ORP Jablonec Celkem 2 088 2001 nad Nisou Z toho v IPRÚ 2088 2001 Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014, data SO ORP Jablonec nad Nisou, 2015

Příloha A4: Seznam základních škol na území SO ORP Liberec v četn ě kapacit Skute čnost (k Název Kapacita Obec 30.9.2014) Křes ťanská základní škola a mate řská škola J. A. Komenského 225 nezjišt ěno Liberec Základní škola a mate řská škola logopedická, Liberec, p řísp ěvková 170 nezjišt ěno Liberec organizace Základní škola a Mate řská škola pro t ělesn ě postižené, Liberec, nezjišt ěno 188 Liberec Lužická 920/7, p řísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola p ři nemocnici, Liberec, Husova nezjišt ěno 60 Liberec 357/10, p řísp ěvková organizace Dětský diagnostický ústav, st ředisko výchovné pé če, základní škola a nezjišt ěno 56 Liberec dětský domov, Liberec Základní škola ALVALÍDA, s.r.o. 12 nezjišt ěno Liberec DOCTRINA - st řední škola, základní škola a mate řská škola, s.r.o. 350 nezjišt ěno Liberec ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC - VRATISLAVICE NAD NISOU, 580 498 Liberec přísp ěvková organizace Základní škola, Liberec, Dobiášova 851/5, p řísp ěvková organizace 680 664 Liberec Základní škola a Základní um ělecká škola, Liberec, Jablo ňová 564/43, 880 463 Liberec přísp ěvková organizace Základní škola, Liberec, Švermova 403/40, p řísp ěvková organizace 375 286 Liberec Základní škola, Liberec, Ješt ědská 354/88, p řísp ěvková organizace 620 606 Liberec Základní škola, Liberec, Kaplického 384, p řísp ěvková organizace 270 246 Liberec Základní škola, Liberec, Na Výb ěžku 118, p řísp ěvková organizace 173 165 Liberec Základní škola, Liberec, Obla čná 101/15, p řísp ěvková organizace 320 280 Liberec Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, p řísp ěvková organizace 660 356 Liberec Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, p řísp ěvková organizace 450 377 Liberec 216

Skute čnost (k Název Kapacita Obec 30.9.2014) Základní škola s rozší řenou výukou jazyk ů, Liberec, Husova 142/44, 500 499 Liberec přísp ěvková organizace Základní škola, Liberec, Česká 354, p řísp ěvková organizace 568 544 Liberec Základní škola, Liberec, U Školy 222/6, p řísp ěvková organizace 450 351 Liberec Základní škola, Liberec, U Soudu 369/8, p řísp ěvková organizace 340 306 Liberec Základní škola, Liberec, ul. 5. kv ětna 64/49, p řísp ěvková organizace 500 440 Liberec Základní škola, Liberec, Lesní 575/12, p řísp ěvková organizace 600 557 Liberec Základní škola a Mate řská škola, Liberec, Barví řská 38/6, p řísp ěvková 400 304 Liberec organizace Základní škola, Liberec, Broumovská 847/7, p řísp ěvková organizace 580 438 Liberec Základní škola, Liberec, Aloisina výšina 642, p řísp ěvková organizace 600 466 Liberec Základní škola, Liberec, K řížanská 80, p řísp ěvková organizace 280 227 Liberec Základní škola, Liberec, nám. Míru 212/2, p řísp ěvková organizace 320 268 Liberec Základní škola praktická, Liberec, Gollova 394/4, přísp ěvková 114 75 Liberec organizace Základní škola praktická a Základní škola speciální, Liberec, Orlí 170 94 Liberec 140/7, p řísp ěvková organizace Základní um ělecká škola, Liberec, Frýdlantská 1359/19, p řísp ěvková 1877 -- Liberec organizace Český Dub – není Základní škola Český Dub, okres Liberec, přísp ěvková organizace 487 351 v IPRÚ Základní um ělecká škola Český Dub, okres Liberec, p řísp ěvková Český Dub – není 176 -- organizace v IPRÚ Základní škola a Mate řská škola Sv ětlá pod Ješt ědem, p řísp ěvková 50 41 Český Dub organizace Základní škola T. G. Masaryka, Hodkovice nad Mohelkou, okres Hodkovice nad 310 294 Liberec, p řísp ěvková organizace Mohelkou Základní škola, Hrádek nad Nisou - Donín, Donínská 244, Hrádek nad Nisou – 120 107 přísp ěvková organizace není v IPRÚ Základní škola T. G. Masaryka, Hrádek nad Nisou, Komenského 478, Hrádek nad Nisou – 350 261 okres Liberec, p řísp ěvková organizace není v IPRÚ Základní škola Lidická, Hrádek nad Nisou, Školní ul. 325, okres Hrádek nad Nisou – 360 338 Liberec, p řísp ěvková organizace není v IPRÚ Základní škola praktická, Základní škola speciální a Mate řská škola, Hrádek nad Nisou – 66 26 Hrádek nad Nisou - Lou čná, p řísp ěvková organizace není v IPRÚ Hrádek nad Nisou – Základní škola a Mate řská škola Chotyn ě, p řísp ěvková organizace 80 59 není v IPRÚ Výchovný ústav, d ětský domov se školou, st řední škola, základní 20 17 Chrastava škola a školní jídelna, Chrastava, Školní 438 Základní škola Chrastava, nám ěstí 1. máje 228, okres Liberec - 856 550 Chrastava přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola, Chrastava, Vítkov 69 - přísp ěvková 32 24 Chrastava organizace Základní škola a Mate řská škola Mníšek, okres Liberec, p řísp ěvková 200 184 Chrastava organizace Základní škola a Mate řská škola Nová Ves, okr. Liberec - přísp ěvková 120 14 Chrastava organizace Základní škola a Mate řská škola, Bílý Kostel nad Nisou, p řísp ěvková Chrastava – není 700 45 organizace v IPRÚ 217

Skute čnost (k Název Kapacita Obec 30.9.2014) Jablonné Základní škola praktická a Základní škola speciální, Jablonné 62 26 v Podješt ědí – není v Podješt ědí, Komenského 453, p řísp ěvková organizace v IPRÚ Jablonné Základní škola a Základní um ělecká škola Jablonné v Podješt ědí, 680 382 v Podješt ědí – není přísp ěvková organizace v IPRÚ Základní škola a mate řská škola, Nová Ves nad Nisou, p řísp ěvková 35 10 Nová Ves organizace Základní škola a Mate řská škola, Ose čná, okres Liberec, p řísp ěvková Ose čná – není 225 188 organizace v IPRÚ Základní škola a Mate řská škola Rynoltice, okres Liberec, Rynoltice – není 75 33 přísp ěvková organizace v IPRÚ Základní škola a Mate řská škola, Stráž nad Nisou, p řísp ěvková 230 211 Stráž nad Nisou organizace Základní škola a Mate řská škola Hlavice, okres Liberec, p řísp ěvková Všelibice – není 60 13 organizace v IPRÚ Základní a mate řská škola Dlouhý Most 58 56 Dlouhý Most Celkem 18 720 SO ORP Liberec Jen v IPRÚ, bez ZUŠ 13 402 Zdroj: MŠMT - Rejst řík škol a školských za řízení, 2014, aktualizace 2015 Pozn.: údaje o napln ěnosti však nejsou zcela vypovídající, protože pr ůměrné hodnoty nereflektují skute čnou napln ěnost v jednotlivých ro čnících. Příloha A5: Seznam základních škol na území SO ORP Jablonec nad Nisou v četn ě kapacit Skute čnost (k Název Kapacita Obec 30.9.2015) Základní škola Antonína Bratršovského 170 146 Jablonec nad Nisou Základní škola a Mate řská škola, Jablonec nad Nisou, 135 91 Jablonec nad Nisou Kamenná 404/4, p řísp ěvková organizace Základní škola, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, 214 185 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Základní škola Jablonec nad Nisou - Rýnovice, Pod 270 187 Jablonec nad Nisou Vodárnou 10, přísp ěvková organizace Základní škola Jablonec nad Nisou, Na Šumav ě 43, 700 539 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Základní škola Jablonec nad Nisou, 5. kv ětna 76, 500 305 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Základní škola Jablonec nad Nisou, Pasí řská 72, 720 430 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Základní škola Jablonec nad Nisou - Mšeno, Mozartova 24, 900 474 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Základní škola Jablonec nad Nisou - Mšeno, Arbesova 30, 560 459 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Základní škola Jablonec nad Nisou, Liberecká 26, 700 657 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Základní škola Jablonec nad Nisou, Pivovarská 15, 280 278 Jablonec nad Nisou přísp ěvková organizace Svobodná základní škola, o.p.s., Jablonec nad Nisou 90 88 Jablonec nad Nisou Základní škola Jablonec nad Nisou - Kokonín, Rychnovská 420 344 Jablonec nad Nisou 216, p řísp ěvková organizace 218

Skute čnost (k Název Kapacita Obec 30.9.2015) Základní um ělecká škola, Jablonec nad Nisou, Podhorská 1 100 -- Jablonec nad Nisou 47, p řísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola Janov nad Nisou, 250 142 Janov nad Nisou přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola Josef ův D ůl, okres Jablonec 200 95 Josef ův D ůl nad Nisou, p řísp ěvková organizace Základní škola, Lu čany nad Nisou, okres Jablonec nad 180 127 Lu čany nad Nisou Nisou, p řísp ěvková organizace Základní škola a mate řská škola, Nová Ves nad Nisou, 35 11 Nová Ves nad Nisou přísp ěvková organizace ZÁKLADNÍ ŠKOLA RÁDLO, okres Jablonec nad Nisou, 40 35 Rádlo přísp ěvková organizace Základní škola a Mate řská škola, Rychnov u Jablonce nad Rychnov u Jablonce nad 250 270 Nisou, p řísp ěvková organizace Nisou SO ORP Jablonec nad Celkem 7 462 -- Nisou Jen v IPRÚ, bez ZUŠ 6 362 4863 Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských za řízení, 2014, data SO ORP Jablonec nad Nisou, 2015 Pozn.: údaje o napln ěnosti však nejsou zcela vypovídající, protože pr ůměrné hodnoty nereflektují skute čnou napln ěnost v jednotlivých ro čnících.

219

Příloha A6: Využívání nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti - obce Ve řejn ě prosp ěšné práce – zam ěstnavatelé a nov ě vytvo řená Po čet Po čet umíst ěných místa 2014 vytvo řených míst uchaze čů Obec Dlouhý Most 2 2 Město Hodkovice nad Mohelkou 2 místa od 2015 Město Chrastava 18 + 2 koordináto ři 25 Obec Je řmanice 0 0 Obec Kryštofovo Údolí 1 místo od 2015 Statutární m ěsto Liberec 85 + 3 koordináto ři 104 Obec Mníšek 4 6 Obec Nová Ves 10 + 1 koordinátor 11 Obec Old řichov v Hájích 8 + 1 koordinátor 9 Obec Prose č pod Ješt ědem 3 3 Obec Stráž nad Nisou 0 0 Obec Sv ětlá pod Ješt ědem 0 0 Obec Šimonovice 2 2 Celkem 132 162 Zdroj: Ú řad práce v Liberci, 2015

Příloha A7: Využívání nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti – ostatní zam ěstnavatelé Ve řejn ě prosp ěšné práce – zam ěstnavatelé a nov ě vytvo řená Po čet Po čet umíst ěných místa 2014 vytvo řených míst uchaze čů 100 chutí, zapsaný ústav (Kryštofovo Údolí) 2 2 Centrum Generace, o.p.s. (Liberec) 1 1 Čmelák - Spole čnost p řátel p řírody (Liberec) 1 1 DH Liberec, o.p.s. (Liberec) 2 3 Ekocentrum Oldřichov v Hájích o.p.s. 1 1 Jednota bratrská Vratislavice 1 1 MATE ŘSKÁ ŠKOLA "SÍDLIŠT Ě", Liberec 30, Sklon ěná 1414, p řísp ěvková organizace 1 1 Mate řská škola "Sluní čko", Liberec, Bezová 274/1, přísp ěvková organizace 1 1 Mate řská škola Liberec, Klášterní 466/4, p řísp ěvková organizace 3 3 Ob čanské sdružení D.R.A.K. (Liberec) 1 2 Oblastní charita Liberec 2 2 Římskokatolická farnost - arcid ěkanství Liberec 2 2 Římskokatolická farnost Dlouhý Most 1 1 Římskokatolická farnost Liberec - Ruprechtice 1 1 Římskokatolická farnost Mníšek u Liberce 1 1 Římskokatolická farnost Stráž nad Nisou 1 1

220

Ve řejn ě prosp ěšné práce – zam ěstnavatelé a nov ě vytvo řená Po čet Po čet umíst ěných místa 2014 vytvo řených míst uchaze čů 100 chutí, zapsaný ústav (Kryštofovo Údolí) 2 2 Centrum Generace, o.p.s. (Liberec) 1 1 Čmelák - Spole čnost p řátel p řírody (Liberec) 1 1 DH Liberec, o.p.s. (Liberec) 2 3 Ekocentrum Oldřichov v Hájích o.p.s. 1 1 Jednota bratrská Vratislavice 1 1 MATE ŘSKÁ ŠKOLA "SÍDLIŠT Ě", Liberec 30, Sklon ěná 1414, p řísp ěvková organizace 1 1 Mate řská škola "Sluní čko", Liberec, Bezová 274/1, přísp ěvková organizace 1 1 Mate řská škola Liberec, Klášterní 466/4, p řísp ěvková organizace 3 3 Ob čanské sdružení D.R.A.K. (Liberec) 1 2 Oblastní charita Liberec 2 2 Římskokatolická farnost Vratislavice nad Nisou 1 1 Sbor Jednoty bratrské v Chrastav ě 1 1 Sdružení TULIPAN (Liberec) 1 1 St ředisko ekologické výchovy Libereckého kraje, p řísp ěvková organizace (Old řichov v Hájích) 2 3 Suchopýr o.p.s. (Old řichov v Hájích) 6 7 TJ Sokol Old řichov v Hájích 1 1 Základní škola praktická a Základní škola speciální, Liberec, Orlí 140/7, p řísp ěvková organizace 1 1 ZO ČSOP ARMILLARIA (Liberec) 4 4 Celkem 39 43 Zdroj: Ú řad práce v Liberci, 2015

221

Příloha A8: Podíl obyvatel napojených na vodovod, kanalizaci a plynovod v obcích SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Podíl obyvatel Podíl obyvatel v obydl. Podíl obyvatel v obydl. v obydl. bytech SO ORP Obec bytech s plynem bytech s p řípojem na s vodovodem zavedeným do bytu (%) kanaliza ční sí ť (%) (%) Liberec Bílá 99,1 2,9 0,0 Liberec Bílý Kostel nad Nisou 99,7 54,1 0,0 Liberec Cetenov 98,9 2,9 0,0 Liberec Český Dub 99,3 23,6 58,3 Liberec Dlouhý Most 99,4 2,4 0,0 Liberec Hlavice 99,5 1,1 0,0 Liberec Hodkovice nad Mohelkou 99,8 36,2 77,6 Liberec Hrádek nad Nisou 99,6 76,9 67,0 Liberec Chotyn ě 100,0 67,9 25,5 Liberec Chrastava 99,9 73,0 63,4 Liberec Jablonné v Podješt ědí 99,6 44,6 62,4 Liberec Janovice v Podješt ědí 100,0 7,7 0,0 Liberec Jan ův D ůl 100,0 5,1 0,0 Liberec Je řmanice 99,7 4,4 0,0 Liberec Kryštofovo Údolí 100,0 5,5 0,0 Liberec Křižany 96,1 6,7 0,0 Liberec Liberec 99,8 57,2 83,0 Liberec Mníšek 99,0 54,2 25,8 Liberec Nová Ves 97,1 7,1 11,8 Liberec Old řichov v Hájích 97,1 8,5 0,0 Liberec Ose čná 99,4 40,5 20,9 Liberec Prose č pod Ješt ědem 99,7 2,0 12,4 Liberec Rynoltice 99,8 27,8 0,0 Liberec Stráž nad Nisou 99,6 57,4 57,9 Liberec Sv ětlá pod Ješt ědem 99,8 4,9 0,0 Liberec Šimonovice 99,7 60,6 15,6 Liberec Všelibice 100,0 5,3 33,8 Liberec Zdislava 100,0 2,5 0,0 Jablonec nad Nisou Bed řichov 100,0 3,5 62,9 Jablonec nad Nisou Dalešice 100,0 82,2 0,0 Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 99,9 81,6 85,4 Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou 96,9 30,8 25,5 Jablonec nad Nisou Josef ův D ůl 98,8 36,3 0,0 Jablonec nad Nisou Lu čany nad Nisou 99,7 73,1 28,2 Jablonec nad Nisou Maršovice 100,0 65,0 64,1 Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou 98,3 5,0 25,1 Jablonec nad Nisou Pule čný 98,8 4,0 32,2 Jablonec nad Nisou Rádlo 100,0 70,9 0,0 Rychnov u Jablonce nad Jablonec nad Nisou Nisou 99,7 63,7 80,7 Zdroj: Český statistický ú řad, data pro územn ě analytické podklady, 2011. 222

Příloha A9: Seznam pr ůmyslových zdroj ů zne čišt ění ovzduší na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Název Obec Benteler ČR s.r.o. Chrastava Benteler ČR s.r.o. - závod Stráž nad Nisou Stráž nad Nisou CDS holding s.r.o. Český Dub D PLAST-EFTEC a.s. - provozovna Hrádek nad Nisou Hrádek nad Nisou ELECTROPOLI-GALVIA, s.r.o. provoz Český Dub Český Dub Ernst Bröer, spol. s r.o. Hrádek nad Nisou Frýdlantské strojírny - Rasl a syn a.s. Frýdlant Galvanoplast Fischer Bohemia, k.s. W3 Liberec Galvanoplast Fischer Bohemia,k.s. W5 Liberec GRUPO ANTOLIN BOHEMIA a.s. Dolní Chrastava H-therma a.s. - plynová výtopna Hrádek n/N Hrádek nad Nisou Intertell spol. s r.o., Liberec - Machnín Liberec Korál servis s.r.o. - čistírna od ěvů - OC NISA Liberec KSM Castings CZ a.s. Hrádek nad Nisou Liberecká obalovna, s.r.o. - provozovna Liberec-Machnín Liberec LICOLOR, a. s Liberec Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s. r. o. - závod Liberec Liberec Monroe Czechia s.r.o Hodkovice nad Mohelkou NELI servis, s.r.o. - Kotelna a spalovna Liberec PENGUIN CZ, s.r.o. - chemické čišt ění od ěvů Liberec PINK lak s.r.o. Liberec PRECIOSA, a.s. - závod 03 Liberec SEMPRO-SŠL spol. s r.o. - prádelna a čistírna Liberec Severochema, družstvo pro chemickou výrobu, Liberec Liberec Speciální stavby Most spol. s r.o. Křižany SZP Sychrov a.s. - chov prasat Čtve řín Technické služby m ěsta Liberce a.s. Liberec Teplárna Liberec, a.s. Liberec Teplárna Liberec,a.s. - Františkov Liberec Teplo Hodkovice nad Mohelkou s.r.o. Hodkovice nad Mohelkou TERMIZO a.s. - Spalovna komunálních odpad ů Liberec TRESEBURG s.r.o. Liberec Tristone Flowtech Czech Republic s.r.o. - Technologie Hrádek nad Nisou TRUMPF Liberec, spol s r.o. Liberec AKT plastiká řská technologie Čechy, spol. s r.o. Jablonec nad Nisou AL-Solid s.r.o. Rychnov u Jablonce nad Nisou Bohumír Bittner-PERLEX výroba voskových perel a bižuterie Jablonec nad Nisou CIKAUTXO CZ s.r.o. Jablonec nad Nisou INTERNATIONAL METAL PLAST spol. s r.o. Jablonec nad Nisou Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. - Výtopna Brandl Jablonec nad Nisou Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. - Výtopna Rýnovice Jablonec nad Nisou Jablonex Group a.s., U p řehrady Jablonec nad Nisou KOVOHUT Ě HOLDING DT, a.s. - Divize Slévárna Jablonec Jablonec nad Nisou

223

Název Obec Megatech Industries Jablonec s.r.o. Jablonec nad Nisou PAS Jablonec a.s. Jablonec nad Nisou PRECIOSA,a.s. - závod 06 Jablonec nad Nisou Rudolf Ba ňas - Výroba skla Rádlo Rýnovická energetická s.r.o. - kombinovaný tepelný zdroj Jablonec nad Nisou SPL Jablonec nad Nisou s.r.o. - spalovna nebezpe čných odpad ů Jablonec nad Nisou TRW Automotive Czech s.r.o. Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou UNITHERM Group, a.s. Jablonec nad Nisou UNITHERM, s.r.o. Jablonec nad Nisou VITRUM, spole čnost s ru čením omezeným Janov nad Nisou Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, data ke dni 3. 5. 2014

Příloha A10: Seznam zvlášt ě chrán ěných území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Název Kategorie Příslušné orgány ochrany p řírody Jizerské hory Chrán ěná krajinná oblast Správa CHKO Jizerské hory Lužické hory Chrán ěná krajinná oblast Správa CHKO Lužické hory Čertova ze ď Národní p řírodní památka Správa CHKO Lužické hory Jezev čí vrch Národní p řírodní rezervace Správa CHKO Lužické hory Jizerskohorské bu činy Národní p řírodní rezervace Správa CHKO Jizerské hory Karlovské bu činy Národní p řírodní rezervace Správa CHKO Jizerské hory Poledník Národní p řírodní rezervace Ministerstvo životního prost ředí Stržový vrch Národní p řírodní rezervace Ministerstvo životního prost ředí Špi čák Národní p řírodní rezervace Ministerstvo životního prost ředí Bílé kameny Přírodní památka Správa CHKO Lužické hory Fojtecký mok řad Přírodní památka Správa CHKO Jizerské hory Jind řichovský mok řad Přírodní památka Správa CHKO Jizerské hory Lukášov Přírodní památka Krajský ú řad Libereckého kraje Panský lom Přírodní památka Krajský ú řad Libereckého kraje Pod Dra čí skálou Přírodní památka Správa CHKO Jizerské hory Rádlo Přírodní památka Krajský ú řad Libereckého kraje St říbrník Přírodní památka Krajský ú řad Libereckého kraje Terasy Ješt ědu Přírodní památka Krajský ú řad Libereckého kraje Tichá říčka Přírodní památka Správa CHKO Jizerské hory U Rozmoklé žáby Přírodní památka Správa CHKO Lužické hory Černá hora Přírodní rezervace Správa CHKO Jizerské hory Dlouhá hora Přírodní rezervace Krajský ú řad Libereckého kraje Hamrštejn Přírodní rezervace Krajský ú řad Libereckého kraje Jedlový d ůl Přírodní rezervace Správa CHKO Jizerské hory Klikvová louka Přírodní rezervace Správa CHKO Jizerské hory Malá Strana Přírodní rezervace Správa CHKO Jizerské hory Nová louka Přírodní rezervace Správa CHKO Jizerské hory Velký Vápenný Přírodní rezervace Krajský ú řad Libereckého kraje Zdroj: Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, 2014

224

Příloha A11: Seznam evropsky významných lokalit a ptačích oblastí na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou Název Kategorie Příslušné orgány ochrany p řírody Český Dub - základní um ělecká škola Evropsky významná lokalita Horní Plou čnice Evropsky významná lokalita Janovické rybníky Evropsky významná lokalita Jezev čí vrch Evropsky významná lokalita Jizerské smr činy Evropsky významná lokalita Jizerskohorské bu činy Evropsky významná lokalita Lemberk - zámek Evropsky významná lokalita Lu ční potok Evropsky významná lokalita Rokytka Evropsky významná lokalita Vápenice - Basa Evropsky významná lokalita Západní jeskyn ě Evropsky významná lokalita Zdislava - kostel Evropsky významná lokalita Jizerské hory Pta čí oblast Správa CHKO Jizerské hory Zdroj: Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, 2014

225

Příloha A12:Význam problém ů pro aglomeraci Význam Problém problému Nedostate čná kapacita silnic a zhoršující se technický stav ohrožující bezpe čnost 5,0 Vysoká intenzita dopravy na hlavních silni čních tazích 4,3 Absence železni čního napojení na vysokorychlostní železni ční trat ě a absence elektrifikace železni čních tratí 4,0 Zhoršená kvalita ovzduší 3,7 Nedostate čné stavebn ě technické a p řístrojové vybavení nemocnic i s ohledem na bezbariérovost 3,5 Chyb ějící p řestupní terminály, nedostate čná kapacita a stav MHD, technicky nevyhovující TT Lbc – Jbc, málo 3,3 rozvinutá sí ť TT v Liberci Vysoký podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných – zejména obyvatel ohrožených sociálním vylou čením 3,3 Nedostate čné řešení odkanalizování obcí a okrajových částí m ěst – kapacita, technický stav, ČOV 3,3 Bezpe čnost dopravy 3,3 Nedostate čná kapacita základních škol 3,0 Nedostate čné vybavení a technický stav škol 3,0 Chyb ějící koncepce vzd ělávání na úrovni obcí 3,0 Nekoncep ční p řístup p ři propagaci území 3,0 Nar ůstání sociálního vylou čení u t ěch skupin obyvatel, jejichž problémy se vymykají sou časnému nastavení 3,0 systému sociálních služeb Absence n ěkterých sociálních služeb pro sociáln ě znevýhodn ěné a vylou čené obyvatele, či jejich nedostate čná 3,0 kapacita Problém nevyhovující a zastaralé infrastruktury zázemí pro poskytování služeb sociálního typu a sociálního 3,0 bydlení Nedostate čná a územn ě nepropojená sí ť cyklostezek a cyklotras 3,0 Zastaralost a špatný technický stav teplovodní rozvodné sít ě 3,0 Podpr ůměrná úrove ň vzd ělání obyvatel v rámci ČR 2,7 Disparity na trhu práce – nízký po čet volných pracovních míst vs. vysoký po čet uchaze čů o zam ěstnání 2,7 Kolísající míra nezam ěstnanosti, nestabilita trhu práce 2,7 Nedostatek parkovacích míst ve m ěstech, obcích a centrech cestovního ruchu 2,7 Nedostatečná pé če o památky a infrastrukturu pro CR i s ohledem na bezbariérovost 2,7 Vysoký podíl využití pevných paliv pro vytáp ění stacionárními zdroji 2,6 Pokles po čtu návšt ěvník ů v ubytovacích za řízeních 2,3 Nedostatek dopl ňkových služeb CR 2.3 Horší dostupnost zdravotnických služeb ve vzdálen ějších obcích 2,3 Vysoká zát ěž na životní prost ředí podél dopravních tepen (hluk a emise) 2,3 Kvalita ve řejné správy, neefektivnost, transparentnost 1,6 Zábor volných ploch obchodními centry 1,5 Nedostate čné zapojení ve řejnosti do plánovacích a strategických proces ů 1,4 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, Pozn.: Vážený pr ůměr významu problému

226

Příloha A13: P řehled hodnot ukazatel ů použitých pro vymezení aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou u všech obcí v rámci řešeného území

ů tu č

) í domu í domu č ř stek 2005- stek í 2013 í 2013 stnanosti íjmy naíjmy ů ř ě ř ír ř plyn 2011 2011 2011 2012 2012 2012 škola Obec rné stá rné SO ORP SO ORP vodovody vodovody 2005-2012 2005-2012 ové p (v. K tis. ě EAO 2011 EAO kanalizace kanalizace ní p ní rozloha km2 rozloha km2 et obyvatel 2013 obyvatel et 2013 ň č zdravotnictví zdravotnictví 1000obyvatel maturity 2011 maturity 2011 m č obyvatele 2011obyvatele index stá ů da podíl obyvatel bez indexvývoje po obyvatel 2001-2011 po pr hustota obyvatel 2013 2013 hustota obyvatel míra nezam pracovní místa na 100pracovní místa na podíl neobydlených byt migra intenzita výstavby bytové podnikatelskéna subjekty podíl EAO v terciéru 2011 podílv EAO terciéru Dalešice JnN 2,4 181 74,4 148,2 341,6 59,5 43,1 5,8 102,5 82,0 11,5 249 0 0 0 1 1 55,8 29,5 60,7 Dlouhý Most LBC 4,4 792 178,2 139,6 175,0 64,1 44,7 11,8 20,7 49,4 12,6 277 1 1 0 1 0 52,6 18,1 55,0 Je řmanice LBC 4,4 474 108,4 148,1 251,7 58,0 43,8 7,9 25,4 83,1 13,4 263 0 0 0 1 0 47,4 17,0 49,6 Prose č pod Ješt ědem LBC 8,3 333 40,1 120,8 185,8 115,7 44,1 11,1 57,5 44,7 12,6 246 0 0 1 1 0 54,7 39,4 52,3 Stráž nad Nisou LBC 4,5 2 205 486,5 120,3 127,3 74,7 46,6 8,0 10,5 51,0 11,2 306 1 1 1 1 1 47,5 7,9 45,9 Pule čný JnN 6,0 377 62,8 134,6 260,5 63,3 31,3 11,1 28,9 76,6 12,5 260 0 0 1 1 0 57,8 18,6 58,0 Nová Ves LBC 12,3 822 66,6 118,9 142,1 76,5 35,6 17,3 13,8 35,5 12,9 233 1 0 1 1 0 61,6 15,6 70,2 Jan ův D ůl LBC 4,6 153 33,6 110,9 80,0 125,0 40,9 9,0 26,0 21,8 11,6 237 0 0 0 1 0 53,5 31,3 57,5 Jablonné v Podješt ědí LBC 57,9 3 686 63,7 102,1 1,6 91,9 29,8 12,3 23,1 17,0 13,3 206 1 1 1 1 1 61,6 14,2 63,8 Janovice v Podješt ědí LBC 6,3 86 13,6 104,8 63,4 133,3 21,1 19,4 69,0 12,7 17,6 250 0 0 0 1 0 74,4 44,1 73,6 Jablonec nad Nisou JnN 31,4 45 305 1 443,7 100,0 10,9 113,0 41,4 9,8 10,7 16,7 19,1 279 1 1 1 1 1 61,6 9,3 50,3 Bed řichov JnN 24,3 330 13,6 131,4 166,9 53,1 51,7 2,6 12,5 190,3 12,2 430 0 0 1 1 0 40,8 56,3 35,6 Janov nad Nisou JnN 14,7 1 367 92,9 118,2 101,3 104,8 37,8 8,3 10,8 29,8 12,2 290 1 1 1 1 1 68,2 23,3 57,8 Josef ův D ůl JnN 22,0 907 41,2 92,6 -35,3 172,7 36,0 12,0 3,1 25,9 18,5 310 1 1 0 1 1 72,4 22,1 65,9 Lu čany nad Nisou JnN 13,1 1 738 132,3 111,4 50,7 107,7 41,2 8,7 41,0 25,6 14,0 269 1 1 1 1 1 64,3 26,4 59,8 Maršovice JnN 1,8 524 298,2 145,7 196,3 98,7 38,0 8,1 55,8 50,1 11,1 312 0 0 1 1 1 51,8 20,1 48,2 Nová Ves nad Nisou JnN 4,7 748 158,6 115,8 175,0 78,0 35,7 8,0 16,7 36,2 12,1 277 1 0 1 1 0 62,2 23,4 56,2 Rádlo JnN 9,7 749 77,6 130,7 219,7 76,8 38,0 5,4 157,9 54,9 12,5 267 1 0 0 1 1 54,5 19,5 51,0 Rychnov u Jablonce nad Nisou JnN 12,3 2 683 218,9 131,0 131,7 62,7 37,6 9,2 56,1 52,3 12,4 250 1 1 1 1 1 50,0 11,1 53,2 Liberec LBC 106,1 102 113 962,5 103,2 33,5 109,9 47,5 9,9 51,0 28,7 20,2 343 1 1 1 1 1 55,1 8,6 45,4 227

ů tu č

) í domu í domu č ř stek 2005- stek í 2013 í 2013 stnanosti íjmy naíjmy ů ř ě ř ír ř plyn 2012 2012 2012 2011 2011 Obec škola rné stá rné SO ORP SO ORP vodovody vodovody 2005-2012 2005-2012 ové p (v. K tis. ě EAO 2011 EAO kanalizace kanalizace ní p ní rozloha km2 rozloha km2 et obyvatel 2013 obyvatel et 2013 ň č zdravotnictví zdravotnictví 1000obyvatel maturity 2011 maturity 2011 m č obyvatele 2011obyvatele index stá ů da podíl obyvatel bez indexvývoje po obyvatel 2001-2011 po pr hustota obyvatel 2013 2013 hustota obyvatel míra nezam pracovní místa na 100pracovní místa na podíl neobydlených byt migra intenzita výstavby bytové podnikatelskéna subjekty podíl EAO v terciéru 2011 podílv EAO terciéru Bílá LBC 26,4 881 33,4 105,5 48,1 77,5 29,9 7,2 39,1 24,1 12,9 276 0 0 0 1 0 52,5 31,1 57,7 Bílý Kostel nad Nisou LBC 25,7 916 35,6 118,2 63,2 95,9 34,2 9,1 12,2 26,0 14,4 255 1 0 0 1 1 62,0 12,6 65,0 Cetenov LBC 6,1 129 21,3 111,7 17,0 117,4 20,0 5,2 20,3 8,5 12,3 290 0 0 0 1 0 62,0 25,8 52,5 Český Dub LBC 22,6 2 799 124,0 99,9 72,0 156,7 33,3 10,6 5,5 6,7 16,5 252 1 1 1 1 1 55,4 21,1 58,7 Hlavice LBC 8,3 226 27,3 98,3 139,0 252,0 31,3 11,6 18,4 4,6 15,0 196 1 0 0 1 0 65,9 46,3 58,0 Hodkovice nad Mohelkou LBC 13,5 2 790 206,8 108,3 64,4 100,7 33,7 8,2 13,8 34,7 13,3 230 1 1 1 1 1 57,1 14,2 59,4 Hrádek nad Nisou LBC 48,5 7 642 157,4 104,9 31,8 94,1 31,4 11,1 81,0 17,9 14,1 247 1 1 1 1 1 66,0 14,3 66,5 Chotyn ě LBC 9,0 955 105,6 108,6 84,3 86,3 29,3 9,3 44,6 14,4 12,9 246 1 0 1 1 1 67,6 14,2 68,2 Chrastava LBC 27,5 6 239 227,2 106,2 -5,7 84,6 35,2 11,4 47,1 11,9 14,5 244 1 1 1 1 1 61,4 10,5 61,2 Kryštofovo Údolí LBC 17,3 349 20,1 157,5 312,2 77,8 43,7 6,9 27,3 17,3 14,9 330 0 1 0 1 0 66,0 60,3 52,3 Křižany LBC 28,6 824 28,9 123,0 168,3 97,7 32,2 15,6 54,5 25,2 15,5 261 1 1 0 1 0 60,8 23,7 66,8 Mníšek LBC 25,4 1 451 57,0 127,6 193,9 61,9 45,8 9,1 56,2 45,9 13,9 294 1 1 1 1 1 49,7 12,3 53,2 Old řichov v Hájích LBC 16,3 709 43,6 145,2 266,7 70,6 42,8 9,7 11,9 34,2 13,2 259 0 0 0 1 1 69,8 26,4 60,1 Ose čná LBC 28,1 1 075 38,3 110,6 77,7 102,9 35,2 10,2 62,0 20,8 12,4 238 1 1 1 1 1 56,3 22,9 61,0 Rynoltice LBC 17,7 766 43,3 106,1 33,2 122,2 32,5 11,7 37,3 31,9 14,2 258 1 1 0 1 1 69,9 26,3 63,6 Sv ětlá pod Ješt ědem LBC 13,2 943 71,5 118,2 134,4 118,1 41,3 8,2 36,0 20,0 12,7 247 1 1 0 1 0 51,4 36,1 50,2 Šimonovice LBC 7,2 949 132,0 235,2 602,3 34,9 43,7 6,2 22,3 215,4 11,2 263 0 1 1 1 1 29,4 10,7 43,9 Všelibice LBC 18,4 534 29,0 107,0 102,2 129,0 28,9 6,9 30,8 20,8 14,1 278 0 1 1 1 0 51,6 37,0 62,2 Zdislava LBC 9,8 293 29,9 121,2 123,3 98,1 34,3 16,1 43,6 13,7 21,4 222 0 1 0 1 0 64,1 27,5 62,1 Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů; Pozn.:LBC – SO ORP Liberec; JnN – SO ORP Jablonec nad Nisou

228

B. Grafické p řílohy Příloha B1: Zm ěna pr ůměrného v ěku obyvatel v období 2001 až 2012

Zdroj: Český statistický ú řad, 2012 Příloha B2: Po čet a podíl obyvatel mladších 15 let v Libereckém kraji v roce 2011

Zdroj: Český statistický ú řad, Sčítání lidu, dom ů a byt ů, 2011 229

Příloha B3: Po čet a podíl obyvatel starších 65 let v Libereckém kraji v roce 2011

Zdroj: Český statistický ú řad, S čítání lidu, dom ů a byt ů, 2011

230

Příloha B4: Mapa vodovodní sít ě na území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou

Zdroj: ÚAP datový model, 2012

231

Příloha B5: Mapa kanaliza ční sít ě na území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou

Zdroj: ÚAP datový model, 2012

232

Příloha B6: Distribu ční sí ť zásobování plynem na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou

Zdroj: ÚAP datový model, 2012

233

Příloha B7: Distribu ční sí ť zásobování teplem na území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou

Zdroj: ÚAP datový model, 2012

234

C. Tabulkové přílohy k Analýze stakeholder ů Poznámka: Organiza ční forma ob čanské sdružení (o.s.) byla v pr ůběhu zpracování strategie zrušena, tyto organizace se transformovaly na zapsané spolky nebo ústavy. Příloha C1: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast doprava ANALÝZA STAKEHOLDER Ů IPRÚ Liberec - Jablonec nad Nisou Tématický okruh: DOPRAVA subjekt osoba úrove ň Dopravní podnik m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. 1 Ředitelství silnic a dálnic ČR 1 Krajská správa silnic LK 1 Silnice LK, a.s. 1 ČSAD Liberec a.s. 2 České dráhy, a.s. 2 Vogtlandbahn-GmbH, organiza ční složka 2 Správa železni ční dopravní cesty, státní organizace 1 BusLine a.s. 2 KORID LK, spol. s r.o. 1 Autobusové nádraží Liberec, s.r.o. 2 Cyklisté Liberecka 1 Sportovní letišt ě Hodkovice nad Mohelkou 2 Valbek, spol.s r.o. 1 Technické služby m ěsta Liberce, a. s. 2 Technické služby Jablonec n.N., s.r.o. 2 MML, odbor hlavního architekta 1 MML, odbor dopravy 1 MMJN, odbor dopravy 1 Liberecký kraj, odbor dopravy 1 Policie ČR, dopravní inspektorát 1 Městská policie Liberec 2 Městská policie Jablonec n. N. 2

Zdroj: vlastní zpracování Vysv ětlivky: úrove ň 1 = oslovit k ú časti v Expertním týmu / pracovních skupinách úrove ň 2 = informovat a vyzvat k podání nám ětů na projekty

235

Příloha C2: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast technická infrastruktura a životní prost ředí ANALÝZA STAKEHOLDER Ů IPRÚ Liberec - Jablonec nad Nisou Tématický okruh: TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ subjekt osoba úrove ň Severo česká vodárenská spole čnost a.s. 1 Severo české vodovody a kanalizace, a.s. 1 RWE Česká republika a.s. (Sv č plynárenská) 1 Liberecká IS a.s. 1 Teplárna Liberec a.s. 1 ČEZ Distribuce a.s. 1 ČEPS, a.s. 2 TERMIZO, a. s. 1 .A.S.A. Liberec s.r.o. 2 Technické služby m ěsta Liberce, a. s. 2 SKS s.r.o. - Marius Pedersen, provozovna Jablonec n.N. 2 Ingpro CZ, s.r.o. 2 Warmnis spol. s.r.o. 2 Technické služby Hodkovice, p. o. a Bytové hospodá řství Hodkovice, p. o. 2 Teplo Hodkovice nad Mohelkou s.r.o. 2 Město Chrastava (provozovatel CZT) 2 EUROHEAT, s.r.o. Stráž n/N 2 Lesy ČR 1 Městské lesy Liberec 1 Povodí Labe, závod Jablonec 1 Asociace nestátních neziskových organizací LK 1 Čmelák - Spole čnost p řátel p řírody, o.s. 2 Ekocentrum Armillaria 2 ZOO Liberec - SEV Divizna 2 Spole čnost pro Jizerské hory o.p.s. 2 Jizersko - Ješt ědský horský spolek 2 Agentura ochrany p řírody a krajiny / Správa CHKO Jizerské hory 1 Český inspektorát životního ČIŽP oblastní inspektorát Liberec 2 ČHMÚ, stanice Liberec 2 SFŽP - úz. pracovišt ě Liberec 2 KÚLK - odbor ŽP a zem ědělství 1 MML, odbor hlavního architekta 1 MML, odbor správy ve řejného majetku 1 MMJN - odbor životního prost ředí 1 Zdroj: vlastní zpracování

236

Příloha C3: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast vzd ělanost a trh práce ANALÝZA STAKEHOLDER Ů IPRÚ Liberec - Jablonec nad Nisou Tématický okruh: VZD ĚLANOST A TRH PRÁCE subjekt osoba úrove ň Úřad práce Liberec 1 Úřad práce Jablonec n. N. 1 OHK Liberec 1 OHK Jablonec nad Nisou 1 Pakt zam ěstnanosti Libereckého kraje 1 Regionální rada ČMKOS Liberec 1 Svaz pr ůmyslu a dopravy 1 mate řské školy 2 základní školy 2 SŠ, SOŠ, u čilišt ě 2 ZUŠ 2 Technická univerzita Liberec 1 Vysoká škola Karla Engliše, a.s. 2 Metropolitní univerzita Praha 2 Centrum vzd ělanosti Libereckého kraje 2 Národní institut pro další vzd ělávání 2 Mraveništ ě-Přírodní klub 2 Ekocentrum Old řichov v Hájích 2 DDM V ětrník Liberec 2 DDM Viký ř 2 Dětský klub Javorní ček 2 Centrum Kašpar 2 Regionální klub Liberecka 2 Agentura pro sociální za čle ňování 1 Člov ěk v tísni, o.p.s. – pobo čka Liberec 2 MML - odbor školství a kultury 1 MMJN - odbor školství 1 KÚLK - odbor školství, mládeže t ělovýchovy a sportu 1 významní zam ěstnavatelé: Preciosa a.s. 2 Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o. 2 DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. 2 Benteler 2 TRW Automotive Czech s.r.o. 2 AKT plastiká řská technologie Čechy, spol. s r.o. 2 Monroe Czechia, s.r.o. (Tenneco) Hodkovice n. M. 2 Zdroj: vlastní zpracování 237

Příloha C4: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast zdravotnictví a sociální služby ANALÝZA STAKEHOLDER Ů IPRÚ Liberec - Jablonec nad Nisou Tématický okruh: ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY subjekt osoba úrove ň Komunitní práce Liberec, o.p.s. 2 Dolmen, o.p.s. Agentura pro chrán ěné bydlení 2 Ob čanské sdružení OBZOR Liberec 2 Ob čanské sdružení Foreigners 2 Člov ěk v tísni, o.p.s. – pobo čka Liberec 1 Návrat, o.p.s. 1 "D" ob čanské sdružení 2 HoSt - Home-Start Česká republika 2 Instand o.s., institut pro podporu vzd ělávání a rozvoj kvality ve ve řejných službách 1 Regionální dobrovolnické centrum Ješt ěd, o.s. 2 Ob čanské sdružení D.R.A.K. 2 Maják, o.p.s. 1 Sdružení TULIPAN 2 Komunitní st ředisko KONTAKT Liberec 1 Svítání o.s 2 Dětské centrum Sluní čko 2 Nad ěje o.s. 1 Fokus Liberec 2 Centrum soc. služeb České unie neslyšících 2 Bílý kruh bezpe čí 2 Rytmus Liberec, o.p.s. 1 LOS - Liberecká ob čanská spole čnost o.s. 2 Dětský sen 2 Centrum Kašpar 2 Oblastní charita Liberec 2 Most k nad ěji 1 Židovská obec Liberec 2 Centrum zdravotní a sociální pé če Liberec 1 Domov Harcov 2 Domov pro seniory Vratislavice, p.o. 2 Dům senior ů Františkov, p.o. 2 DPS Hodkovice nad Mohelkou 2 Domov a Centrum aktivity, p řísp ěvková organizace Hodkovice nad Mohelkou 2 Dům Pohody Chrastava 2 Severka- služby, Šimonovice 2 Advaita, o.s. 2 238

ANALÝZA STAKEHOLDER Ů IPRÚ Liberec - Jablonec nad Nisou Tématický okruh: ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY Centrum sociálních služeb Jablonec nad Nisou, p.o. 1 Rodina 24 2 Diakonie ČCE 2 Domov a Centrum denních služeb Jablonec n. N. 2 SENIA 2 Domov d ůchodc ů Jablonecké Paseky 2 St ředisko pro ranou pé či 2 DDM V ětrník – V-klub 2 COMPITUM o.s. 2 Jedli čkův ústav p.o. LK 2 APOSS Liberec, p řísp ěvková organizace LK 2 Centrum interven čních a psychosociálních služeb Libereckého kraje, přísp ěvková organizace LK 1 Zdravotní ústav v Liberci 2 Zdravotnická záchranná služba LK, p.o. 2 Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. 1 Krajská nemocnice Liberec, a.s. 1 Centrum pro zdravotn ě postižené Libereckého kraje o.s. 2 Svaz t ělesn ě postižených v České republice,o.s., místní organizace Na Je řábu Liberec 2 Ob čanské sdružení Foreigners 2 Regionální organizace zdravotn ě postižených Sever Liberec 2 Svaz t ělěsn ě postižených v České republice,o.s., okresní organizace Liberec 2 Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, Krajská organizace Libereckého kraje, o.s. 2 Svaz t ělesn ě postižených v České republice, o.s., krajská organizace Libereckého kraje 2 Agentura pro sociální za čle ňování 1 MML - odbor sociální pé če 1 MMJN - odbor humanitní 1 MMJN - odbor sociálních v ěcí a zdravotnictví 1 KÚLK - odbor sociálních v ěcí 1 KÚLK - odbor zdravotnictví 1 Zdroj: vlastní zpracování

239

Příloha C5: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast cestovní ruch a památky ANALÝZA STAKEHOLDER Ů IPRÚ Liberec - Jablonec nad Nisou Tématický okruh: CESTOVNÍ RUCH A PAMÁTKY subjekt osoba úrove ň ZOO Liberec, p.o. Liberec 2 Botanická zahrada p.o. Liberec 2 Divadlo F. X. Šaldy 2 Severo české muzeum v Liberci, p.o. 2 Oblastní galerie Liberec 2 Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 2 Městské divadlo Jablonec nad Nisou 2 Centrum Babylon 2 IQLANDIA, o.p.s. 2 Turistický region Jizerské hory 2 Hotely Pytloun 2 Sportovní areál Ješt ěd a.s. 2 Radiokomunikace a.s. (Ješt ěd) 2 informa ční centra (Liberec, Jablonec, Bed řichov, Chrastava) 1 Klub českých turist ů 2 Jizerská o.p.s. 1 Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu 1 Národní památkový ústav Liberec 1 MML - odbor sportu a cestovního ruchu 1 MMJN - odbor humanitní 1 KÚLK - odbor kultury, památkové pé če a CR 1

Zdroj: vlastní zpracování

240

Příloha C6: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro subjekty neza řazené do tematických skupin ANALÝZA STAKEHOLDER Ů IPRÚ Liberec - Jablonec nad Nisou Subjekty neza řazené do tématických skupin subjekt osoba úrove ň samosprávy všech m ěst a obcí území IPRÚ starosta/primátor 1 samospráva MO Liberec - Vratislavice nad Nisou starosta 1 osadní výbory (Liberec, Jablonec n. N., Chrastava) předseda 2 Městské a obecní ú řady na území IPRÚ tajemník 1 samospráva Libereckého kraje hejtman 2 Krajský ú řad Libereckého kraje ředitel 1 MAS Podješt ědí předseda 2 MAS Rozvoj Tanvaldska předseda 2 MAS Achát předseda 2 Mikroregion Jizerské podh ůř í předseda 2 Mikroregion Podješt ědí předseda 2 Mikroregion Pramen Nisy předseda 2 Mikroregion Kamenice předseda 2 Mikroregion Císa řský kámen předseda 2 Euroregion Nisa sekretá ř 2 ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. 1 CzechInvest, oblastní kancelá ř 2

ANNOLK předseda 1 Okresní hospodá řská komora Liberec 1 Okresní hospodá řská komora Jablonec nad Nisou 1 Regionální rada ČMKOS Liberec 1 přísp ěvkové organizace m ěst a obcí 2 ostatní spole čnosti z řizované m ěsty / obcemi 2

Zdroj: vlastní zpracování

Vysv ětlivky: úrove ň 1 = oslovit k ú časti v Expertním týmu / pracovních skupinách úrove ň 2 = informovat a vyzvat k podání nám ětů na projekty

241

J.3 SEA hodnocení

242

243

J.4 Mapa území Obrázek: P říloha J4 - Mapa území IPRÚ

244

J.5 Analýza rizik

Analýza rizik obsahuje identifikaci zásadních rizik ohrožujících realizaci Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou, jejich hodnocení a opat ření k řízení a eliminaci (minimalizaci) t ěchto rizik. Identifikovaná rizika jsou popsána formou p řehledové s následující strukturou: • Oblast - nap ř. ekonomická, metodická, finan ční, legislativní, správní, administrativní, personální, politická, komunikace, apod. • Riziko - výstižný název rizika • Popis - slovní popis výstižn ě charakterizující riziko • Významnost - číslo z definované škály • Pravd ěpodobnost - číslo z definované škály • Výsledný dopad – sou čin dopadu a pravd ěpodobnosti v číselném vyjád ření • Úrove ň rizika – textový popis dopadu rizika (malé, st řední, vysoké, kritické…) • Opat ření – výstižný textový popis opat ření ke snížení rizika

Pro hodnocení významnosti a pravd ěpodobnosti výskytu rizika je využita 5 bodová hodnotící škála, p řičemž hodnota 1 p ředstavuje nejmenší pravd ěpodobnost/vliv rizika a hodnota 5 nejvyšší pravd ěpodobnost/vliv rizika. Hodnota výsledného dopadu rizika je sou činem významnosti a pravd ěpodobnosti s tím, že výsledná škále je definována takto: • 1-6 nízký dopad • 7-13 st řední dopad • 14-19 vysoký dopad • 20-25 kritický dopad

Pro rizika na úrovni vysokých a kritických dopad ů jsou navržena opat ření k jejich snížení.

245

Příloha J.5: Analýza rizik Riziko Popis Význam Pravděpo- Výsledný Úroveň Návrh opatření ke snížení/eliminaci rizika dobnost dopad rizika

Ekonomická a finanční rizika Nestabilita Nestabilita a zásadní negativní změna ekonomického 4 2 8 Střední - ekonomického prostředí ČR může mít vliv na ekonomickou situaci měst i dopad prostředí ČR dalších potenciálních žadatelů/realizátorů integrovaných projektů Nedostatek finančních Chybně nastavený rozpočet jednotlivých projektů/opatření 4 3 12 Střední - prostředků na může vést ke špatnému odhadu rozsahu vlastních zdrojů dopad spolufinancování na spolufinancování. projektových záměrů Malá (nedostatečná) Při tvorbě a přípravě IPRÚ se může vycházet z pouhých 5 4 20 Kritický Ve fází přípravy IPRÚ je ze strany nositele připravenost projektových záměrů založených na ideálním stavu nebo dopad komunikován a zjišťován stav připravenosti projektových záměrů a přáních jednotlivců bez jejich adekvátní přípravy. To může konkrétních záměrů vč. případných rizik aktivit v IPRÚ vést k omezení možnosti realizace IPRÚ, resp. čerpání v realizaci. Jako klíčové jsou vybírány takové finančních prostředků. záměry, které jsou již připravené, nebo se na jejich přípravě aktivně pracuje. Metodická rizika Dosud neschválená Hrozí riziko významnější změny metodiky pro tvorbu IPRÚ 5 3 15 Vysoký Nositel IPRÚ a další kompetentní osoby metodika pro tvorbu a tím i nutnosti úprav strategie. dopad zodpovědné za zpracování IPRÚ jsou průběžně IPRÚ – Metodický seznamování s prováděnými/ uvažovanými pokyn pro využití změnami, účastní se jednání s MMR, částečně integrovaných nástrojů jsou zapojování do přípravy MPIN formou (MPIN) připomínkování. Věcná rizika Nevhodně nastavená Při neadekvátně definovaných opatření IPRÚ, které by 5 3 15 Vysoký Ve fázi přípravy a zpracování IPRÚ jsou opatření a aktivity IPRÚ nebyly v souladu s aktivitami jednotlivých OP, by bylo dopad jednotlivá opatření a aktivity konzultovány se v návaznosti na ohroženo schválení IPRÚ všemi relevantními orgány – MMR, ŘO OP, podmínky OP apod. Nedodržování V případě nedodržování schváleného harmonogramu 4 3 12 Střední - harmonogramu realizace jednotlivých opatření IPRÚ může dojít k odejmutí dopad realizace IPRÚ rezervované alokace.

246

Riziko Popis Význam Pravděpo- Výsledný Úroveň Návrh opatření ke snížení/eliminaci rizika dobnost dopad rizika

Neadekvátní Při nevhodně zvolených indikátorech k jednotlivým 4 3 12 Střední - zvolení indikátorů a opatřením mohou nastat problémy při schvalování IPRÚ, dopad jejich hodnot případně v důsledku špatně nastavených hodnot indikátorů může být ohrožena realizace a profinancování aktivit IPRÚ. Organizační rizika Personální změny u Změny koordinačního a řídícího týmu realizace IPRÚ (např. 3 3 9 Střední - nositele projektu na pozici manažera IPRÚ) dopad Nízká odbornost Nevhodný výběr odborníků zajištující realizaci a koordinaci 4 2 8 Střední - koordinačního/ řídícího IPRÚ může vést k ohrožení řízení a úspěšné realizaci IPRÚ dopad týmy IPRÚ Politická a právní rizika Změna politického Změny politického vedení na straně nositele by mohly vést 3 3 9 Střední - vedení nositele/v ke změně priorit, se snahou implementovat je do již dopad obcích IPRÚ schváleného IPRÚ Změna legislativního Změna zásadních zákonů/norem/vyhlášek, které by mohly 3 2 6 Nízký dopad - prostředí mít vliv na realizaci IPRÚ - např. změna DPH, změna zákona o veřejných zakázkách, rozpočtové určení daní, apod.

Komunikační a organizační rizika Nedostatečná Nedostatečná komunikaci při přípravě IPRÚ může 5 3 15 Vysoký Riziko je eliminováno již v průběhu zpracování komunikace při zapříčinit špatně nastavené priority a opatření ve vztahu k dopad IPRÚ. Zástupci nositele i zpracovatel IPRÚ přípravě IPRÚ s Řídícími podporovaným aktivitám OP, v důsledku čehož nemusí být budou aktivně komunikovat a účastnit se orgány OP IPRÚ schválený. jednání s ŘO OP, s MMR, se SMO a dalšími kompetentními orgány pro přípravu a realizaci integrovaných nástrojů. Nedostatečná Nedostatečná komunikace a koordinace způsobená 5 2 10 Střední - komunikace a nekvalitně nastavenou řídicí, realizační a komunikační dopad koordinace při realizaci strukturou IPRÚ může mít negativní dopad při realizaci IPRÚ IPRÚ

247

Riziko Popis Význam Pravděpo- Výsledný Úroveň Návrh opatření ke snížení/eliminaci rizika dobnost dopad rizika

Nízký zájem Malý zájem klíčových aktérů o realizaci projektových 5 3 15 Vysoký Již ve fázi přípravy jsou stakeholdeři zapojováni o spolupráci ze strany záměrů na základě vyhlašování výzev pro jejich dopad do tvorby IPRÚ prostřednictvím ustavených potenciálních žadatelů předkládání v IPRÚ může vést k problémům s plněním cílů pracovních skupin a mikrotýmů, přičemž ze (stakeholderů) a indikátorů IPRÚ. strany nositele a Manažera IPRÚ musí následně se stakeholdery probíhat intenzivní komunikace Rizika spojená s realizací klíčových intervencí Nerealizování klíčových V případě nerealizování klíčových intervencí může dojít k 5 3 15 Vysoký Klíčové intervence budou předem diskutovány intervencí porušení integrovanosti strategie a synergických vazeb a dopad jak s relevantními aktéry v území na pracovních dopadů. skupinách, tak s ŘO OP. Nesplnění termínu Prodloužení realizace projektu mimo závazné termíny pro 5 4 20 Kritický Realizace klíčových intervencí je plnění klíčových jeho realizaci dopad v harmonogramu nastavena tak, aby probíhala intervencí kontinuálně po celou dobu realizace IPRÚ. Finanční plán IPRÚ a jednotlivých opatření na jednotlivé roky bude sestaven tak, aby bral v potaz dobu předpokládané přípravy a realizace identifikovaných integrovaných projektů s důrazem na klíčové intervence. Nenaplnění indikátorů Nenaplnění závazných indikátorů klíčových intervencí 5 4 20 Vysoký Indikátory klíčových intervencí jsou stanoveny klíčových intervencí projektů, tzn. nesplnění podmínek ŘO OP, může vést ke dopad na základě deklarovaných indikátorů snížení alokace a ohrožení integrovanosti strategie. projektových záměrů. Změny projektových záměrů mající vliv na deklarované cílové hodnoty indikátorů tak budou mít vliv i na plnění indikátorů celého IPRÚ. Indikátory byly nastaveny na základě dialogu s obornou veřejností a klíčovými aktéry v rámci pracovních skupin, kteří ručí za jejich reálnost Zdroj: Vlastní zpracování

248

J.6 Seznam obcí aglomerace

Obec ORP Okres Bed řichov Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Dalešice Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Dlouhý Most Liberec Liberec Hodkovice nad Mohelkou Liberec Liberec Chrastava Liberec Liberec Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Je řmanice Liberec Liberec Josef ův D ůl Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Kryštofovo Údolí Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Lu čany nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Maršovice Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Mníšek Liberec Liberec Nová Ves Liberec Liberec Nová Ves nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Old řichov v Hájích Liberec Liberec Prose č pod Ješt ědem Liberec Liberec Pule čný Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Rádlo Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Rychnov u Jablonce nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Stráž nad Nisou Liberec Liberec Sv ětlá pod Ješt ědem Liberec Liberec Šimonovice Liberec Liberec

249

J.7 Doklad o schválení strategie zastupitelstvem nositele

250

251

J.8 Statut a Jednací řád Řídicího výboru

STATUT ŘÍDICÍHO VÝBORU

Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou

Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Statutární m ěsto Liberec jako nositel Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou na základ ě: a) Memoranda o spolupráci na p říprav ě Integrovaného plánu rozvoje území Liberec - Jablonec nad Nisou mezi STATUTÁRNÍM M ĚSTEM LIBEREC a Statutárním městem Jablonec nad Nisou ze dne 27. 3. 2014. b) Metodického pokynu pro využití integrovaných nástroj ů v programovém období 2014-2020 (MPIN) k hlavním zásadám pro p řípravu, řízení, hodnocení a schvalování a realizaci Integrovaného plánu rozvoje území; c) Národního dokumentu k územní dimenzi (NDÚD) d) Manuálu pro Integrovaný plán rozvoje území zřizuje Řídicí výbor Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou za ú čelem projednávání p řípravy, monitorování a zajišt ění ú činnosti a kvality realizace Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou dále jen „IPRÚ“).

Článek 2 Složení Řídicího výboru IPRÚ (1) Řídicí výbor IPRÚ je složen ze zástupc ů ve řejné správy statutárních m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou, zástupce Libereckého kraje, zástupc ů dalších m ěst a obcí z území IPRÚ, zástupc ů organiza čních složek státní správy, zástupc ů podnikatelské sféry, terciální sféry a nestátních neziskových organizací a je sestaven na základ ě principu partnerství.

(2) V čele výboru je p ředseda Řídicího výboru IPRÚ (dále jen „p ředseda“), kterého schválí zastupitelstva obou m ěst, p ředseda bude p ředstavitel statutárního m ěsta Liberec jako nositele IPRÚ.

(3) Předsedu zastupuje místop ředseda Řídicího výboru IPRÚ (dále jen „místop ředseda“), kterého schválí zastupitelstva obou m ěst, místop ředseda bude p ředstavitel statutárního m ěsta Jablonec nad Nisou.

(4) Členové Řídicího výboru IPRÚ jsou do funkce jmenováni i odvoláváni zastupitelstvy obou statutárních měst na návrh statutárních m ěst, a to na období délky realizace IPRÚ. Složení Řídicího výboru IPRÚ je přílohou tohoto statutu.

(5) Člen Řídicího výboru IPRÚ m ůže být odvolán zastupitelstvy obou statutárních m ěst na návrh p ředsedy zejména v následujících p řípadech:

252

a) člen výboru se nezú častní dvou po sob ě následujících zasedání výboru; b) člen výboru má v daném roce menší ú čast na jednání výboru než 75% c) člen výboru podá vlastní žádost (návrh) na odvolání;

(6) Členové Řídicího výboru IPRÚ (dále jen „ člen“) s hlasovacím právem jsou povinni se ú častnit zasedání výboru, aktivn ě se podílet na jeho práci a plnit úkoly vyplývající z usnesení p řijatých na jeho zasedání. Člen výboru, pokud se nem ůže na zasedání dostavit, oznámí tuto skute čnost manažerovi IPRÚ nejpozd ěji jeden pracovní den p řed jednáním výboru.

(7) Zasedání výboru se mohou na pozvání p ředsedy výboru ú častnit hosté bez hlasovacího práva. Pozvání host ů mohou p ředsedovi navrhovat i členové výboru. Členem výboru bez hlasovacího práva je dále manažer IPRÚ.

Článek 3 St řet zájm ů člena Řídicího výboru IPRÚ (1) V případ ě st řetu zájm ů sd ělí člen Řídicího výboru IPRÚ tuto skute čnost p ředsedajícímu po schválení programu zasedání, nejpozd ěji p řed projednáváním p říslušného bodu.

(2) Řídicí výbor IPRÚ rozhodne, zda existuje d ůvod pro vylou čení člena výboru z projednávání a rozhodování dané záležitosti. O tomto rozhodnutí se provede zápis.

Článek 4 Práva a povinnosti člen ů Řídicího výboru IPRÚ (1) Seznámit se s tímto statutem a řídit se jím.

(2) Aktivn ě se ú častnit jednání Řídicího výboru IPRÚ, na toto jednání se řádn ě p řipravit (zejména seznámit se s programem jednání a podklady), pop řípad ě se řádným zp ůsobem z jednání omluvit.

(3) Každý člen Řídicího výboru IPRÚ má právo na úplné a v časné podklady a informace, které jsou nezbytné pro vlastní spln ění jeho úkolu.

(4) Členové Řídicího výboru IPRÚ mohou podávat Řídicímu výboru IPRÚ návrhy k projednání.

Článek 5

Kompetence Řídicího výboru IPRÚ (1) Kompetence Řídicího výboru IPRÚ

a) projednává IPRÚ nebo jeho díl čí části p řed p ředložením orgán ům statutárních m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou ke schválení, b) projednává výb ěr integrovaných projekt ů (projekty k zahrnutí do IPRÚ) k realizaci v rámci IPRÚ a zajiš ťuje jejich projednání v zastupitelstvech statutárních m ěst

253

c) schvaluje složení Pracovních skupin (dále jen „PS“) a jejich členy na návrh manažera IPRÚ, včetn ě zm ěn v jejich složení, d) posuzuje a schvaluje návrhy na zm ěny IPRÚ, podstatné zm ěny IPRÚ e) předkládá ke schválení zastupitelstv ům m ěst, f) schvaluje monitorovací zprávy IPRÚ a záv ěre čnou monitorovací zprávu IPRÚ a p ředkládá je zastupitelstv ům statutárních m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou, g) projednává a schvaluje opat ření v případ ě, že je pr ůběh realizace IPRÚ shledán neuspokojivým, h) pokud jsou projektové zám ěry v IPRÚ vybírány prost řednictvím otev řené výzvy, navrhuje kritéria pro výb ěr projektových zám ěrů a p ředkládá je ke schválení zastupitelstv ům statutárních m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou, i) na základ ě dokument ů p ředložených manažerem IPRÚ pravideln ě hodnotí pokrok v dosahování konkrétních cíl ů IPRÚ, j) prost řednictvím manažera IPRÚ informuje ve řejnost, k) informuje zastupitelstva statutárních m ěst o činnosti pracovních skupin, l) posuzuje záv ěry ve řejných projednávání a p ředkládá je zastupitelstv ům statutárních m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou, m) je zodpov ědný zastupitelstv ům statutárních m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou za celkový výsledek IPRÚ.

(2) Řídicí výbor IPRÚ schvaluje Jednací řád Řídicího výboru IPRÚ, který stanoví pravidla a procedury činnosti výboru.

(3) Při své činnosti postupuje Řídicí výbor IPRÚ vždy v souladu s platnou metodikou pro p řípravu a realizaci IPRÚ.

Článek 6 Předseda a místop ředseda Řídicího výboru IPRÚ

(1) P ředseda Řídicího výboru IPRÚ: a) zastupuje Řídicí výbor IPRÚ navenek, b) odpovídá zastupitelstv ům statutárních m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou za činnost výboru a pravideln ě je informuje o činnosti výboru, c) svolává zasedání výboru, navrhuje program zasedání a zasedání řídí, d) v případ ě pot řeby m ůže zahájit proces písemného projednání naléhavé záležitosti, který m ůže vést k usnesení, e) zajiš ťuje pln ění usnesení výboru, f) odpovídá za dodržování pravidel statutu, jednacího řádu všemi členy výboru.

(2) V případ ě nep řítomnosti p ředsedy vykonává jeho funkci místop ředseda Řídicího výboru IPRÚ.

Článek 7 Manažer IPRÚ

254

(1) Manažer IPRÚ zabezpe čuje činnost Řídicího výboru IPRÚ po organiza ční, administrativní a technické stránce, tzn. zejména: a) organiza čně zajiš ťuje zasedání Řídicího výboru IPRÚ - připravuje návrh programu zasedání Řídicího výboru IPRÚ, distribuuje pozvánky; b) zajiš ťuje materiály a podklady pot řebné pro činnost Řídicího výboru IPRÚ v četn ě jejich distribuce člen ům; c) zodpovídá za zpracování a rozeslání zápis ů ze zasedání Řídicího výboru IPRÚ; d) zajiš ťuje pravidelné informování Řídicího výboru IPRÚ o postupu realizace rozhodnutí z předchozích zasedání; e) zajiš ťuje zve řejn ění výstup ů, které Řídicí výbor IPRÚ ur čí k zve řejn ění; f) zajiš ťuje evidenci veškerých dokument ů souvisejících s činností Řídicího výboru IPRÚ; g) zajiš ťuje p ředání veškerých relevantních dokument ů zastupitelstv ům či radám m ěst

Článek 8

Záv ěre čná ustanovení (1) Případné zm ěny statutu Řídicího výboru IPRÚ musí být schváleny zastupitelstvy statutárních m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou. (2) Vše, co není explicitn ě uvedeno v tomto statutu, se řídí platnými právními p ředpisy. (3) Statut nabývá ú činnosti dnem jeho schválení ob ěma zastupitelstvy obou m ěst.

V Liberci statut schválilo zastupitelstvo m ěsta dne 30.4.2015 usnesením ZM č. 108/2015.

V Jablonci nad Nisou statut schválilo zastupitelstvo dne 21.4.2015 usnesením č. ZM/86/2015

255

Jednací řád Řídicího výboru IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou

Článek I.

Vymezení pojm ů pro ú čely jednacího řádu 1.1 Dohoda o partnerství – smluvní ujednání vymezující práva a povinnosti mezi nositelem integrované strategie a projektovým partnerem ;

1.2 Integrovaný projekt – individuální projekt, který má být dle žádosti projektového partnera realizován jako sou část integrované strategie a financován z příslušných evropských dota čních fond ů;

1.3 Integrovaná strategie rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou (IPRÚ) – dokument vyhodnocující problémy a potenciál vymezeného území a navrhující jeho další rozvoj pomocí konkrétních opat ření; 1.4 Manažer IPRÚ – fyzická osoba ur čená nositelem integrované strategie k zajišt ění organiza čního a administrativního zázemí pro p řípravu a realizaci integrované strategie ;

1.5 Nositel IPRÚ – subjekt odpov ědný za p řípravu, zpracování, realizaci a monitoring integrované strategie ;

1.6 Řídicí výbor IPRÚ – je odpov ědný v ůč i nositeli IPRÚ za řádný pr ůběh realizace strategie. Vydává doporu čení orgán ům samospráv a statutárním orgán ům zapojených partner ů. Řídicí výbor IPRÚ doporu čuje za řazení projekt ů do strategie IPRÚ a podepsání smlouvy mezi nositelem Strategie IPRÚ a realizátory projekt ů.

1.7 Pracovní skupina – uskupení, které je složeno zejména ze zástupc ů projektových partner ů a které se podílí na příprav ě a realizaci integrované strategie v rámci tematického zam ěř ení ur čeného nositelem integrované strategie ;

1.8 Projektový partner – ve řejný či soukromý subjekt, který má zájem o zapojení do p řípravy a realizace integrované strategie a který uzav ře s nositelem integrované strategie dohodu o partnerství ;

1.9 Regionální stálá konference – uskupení, které je složeno ze zástupc ů regionálních, místních, m ěstských a jiných orgán ů ve řejné správy, z hospodá řských a sociálních partner ů, ze subjekt ů zastupujících ob čanskou spole čnost a z Agentury pro sociální za čle ňování a které se zam ěř uje na problematiku integrovaných strategií a regionálního rozvoje v rámci územního obvodu jednotlivých kraj ů;

1.10 Zpráva o pln ění IPRÚ – dokument zpracovávaný nositelem IPRÚ a obsahující informace o pr ůběhu realizace IPRÚ.

Článek II. Ustavení a složení řídicího výboru 2.1 Řídicí výbor je ustaven za ú čelem spolup ůsobení p ři zajišt ění řádné realizace IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou na základ ě vzájemného ujednání mezi statutárním m ěstem Liberec a statutárním m ěstem Jablonec nad Nisou v Memorandu o spolupráci na p říprav ě IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou a následn ě Smlouv ě č. OS 2015 00265 o spolupráci p ři výkonu činností souvisejících s p řípravou a realizací Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou.

256

2.2 Řídicí výbor IPRÚ je složen ze zástupc ů ve řejné správy statutárních m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou, zástupce menších obcí v území IPRÚ, zástupce Libereckého kraje, zástupc ů podnikatelské sféry, terciální sféry a nestátních neziskových organizací, a je sestaven na základ ě principu partnerství. 2.3 Členem řídicího výboru musí být alespo ň jedna osoba, která je zárove ň členem regionální stálé konference zřízené pro Liberecký kraj. 2.4 Členem řídicího výboru bez hlasovacích práv je manažer IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou. 2.5 V čele řídicího výboru stojí p ředseda schválený zastupitelstvy obou m ěst, který je p ředstavitelem statutárního města Liberce jako nositele IPRÚ, v případ ě nep řítomnosti p ředsedy je zastupován místop ředsedou, který je představitelem statutárního m ěsta Jablonec nad Nisou. Obsazení pozice p ředsedy a místop ředsedy je p ředm ětem vzájemného ujednání ve smyslu bodu 2.1 jednacího řádu. Článek III. Předm ět činnosti řídicího výboru

3.1 Předm ět činnosti Řídicího výboru IPRÚ stanoví jeho Statut schválený zastupitelstvy statutárních m ěst Liberec a Jablonec nad Nisou.

Článek IV.

Pravidla pro svolávání a jednání řídicího výboru 4.1 Jednání řídicího výboru se konají dle pot řeby, obvykle jedenkrát za 6 týdn ů, nejmén ě však 2 x ro čně. Jednání svolává na pokyn p ředsedy manažer IPRÚ. Pozvánka se zasílá obvykle elektronicky a umož ňují-li to okolnosti, alespo ň 5 pracovních dn ů p řed samotným jednáním. Sou částí pozvánky je den, místo, čas a rámcový program jednání řídicího výboru, p řípadn ě podklady pro diskuzi. 4.2 Jednání řídicího výboru vede p ředseda, pokud k tomu neur čí jiného člena řídicího výboru. Řídicí výbor je usnášeníschopný, pokud je p řítomna nadpolovi ční v ětšina všech jeho člen ů s hlasovacím právem. Člen řídicího výboru m ůže být zastoupen jinou osobou, oznámí-li toto e-mailem v četn ě návrhu jména a kontaktu svého zástupce na jednání nejpozd ěji jeden pracovní den p řed jednáním výboru. Tento zástupce se ú častní jednání bez hlasovacího práva pouze jako host a se souhlasem p ředsedy ŘV IPRÚ. 4.3 Rozhodnutí bude řídicím výborem p řijato pouze tehdy, pokud se pro jeho p řijetí vysloví nadpolovi ční po čet člen ů řídicího výboru zastupujících SML a nadpolovi ční po čet člen ů řídicího výboru zastupujících SMJN. Pokud se pro přijetí rozhodnutí nevysloví nadpolovi ční po čet člen ů zastupující SML a zárove ň nadpolovi ční po čet členů zastupující SMJN, není rozhodnutí řídicím výborem p řijato. P ři ur čování pot řebné v ětšiny se nezapo čítávají ti členové, kte ří jsou povinni se ve smyslu bodu 4.5 jednacího řádu zdržet hlasování. 4.4 V případ ě nutnosti, kterou posuzuje p ředseda, je možné rozhodovat elektronickou cestou, tzv. per rollam. V dokumentu, který je takto člen ům řídicího výboru zaslán, to musí být výslovn ě uvedeno.

4.5 Člen řídicího výboru, jemuž vznikl st řet zájm ů, oznámí tuto skute čnost p ředsedajícímu po schválení programu zasedání, nejpozd ěji p řed projednáváním p říslušného bodu. Řídicí výbor IPRÚ rozhodne, zda existuje d ůvod pro vylou čení člena výboru nebo jeho zástupce z projednávání a rozhodování dané záležitosti. O tomto rozhodnutí se provede zápis. Člen řídicího výboru je povinen se zdržet hlasování, jestliže je jeho p ředm ětem projekt p ředložený k realizaci v rámci IPRÚ subjektem, který tento člen v řídicím výboru zastupuje. 4.6 Organiza ční zabezpe čení, p řípravu nebo koordinaci zpracování podklad ů pro jednání zabezpe čuje manažer IPRÚ. Ten také zpracuje zápis z jednání, který obsahuje datum jednání, prezen ční listinu a přijatá usnesení, termíny a

257

jasn ě stanovené odpov ědnosti. Zápis je elektronicky rozeslán manažerem IPRÚ nejpozd ěji do 1 týdne ode dne jednání řídicího výboru. 4.7 Nesouhlasí-li člen řídicího výboru s obsahem zápisu, je oprávn ěn vznést námitku, a to elektronicky a do deseti kalendá řních dn ů ode dne, kdy mu byl doru čen zápis ve smyslu p ředchozího bodu. O námitce informuje manažer IPRÚ bez zbyte čného odkladu ostatní členy řídicího výboru. O oprávn ěnosti námitky proti zápisu rozhodne s kone čnou platností řídicí výbor na svém nejbližším jednání.

Článek V. Záv ěre čná ustanovení 5.1 Jednací řád v četn ě jeho p řípadných zm ěn projednává a schvaluje Řídicí výbor IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou. 5.2 Jednací řád nabývá platnosti a ú činnosti dnem schválení Řídicím výborem IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou. 5.3 Jednací řád podléhá zm ěnám vyplývajícím z metodiky IPRÚ, jakmile dojde k jejímu schválení.

258

J.9 Statut a Jednací řád pracovních skupin Řídicího výboru – přípravná fáze

JEDNACÍ ŘÁD pracovní skupiny

„NÁZEV“

Vymezení pojm ů pro ú čely jednacího řádu

a) Dohoda o partnerství – smluvní ujednání vymezující práva a povinnosti mezi nositelem integrované strategie a projektovým partnerem;

b) Integrovaný projekt – individuální projekt, který má být dle žádosti projektového partnera realizován jako sou část integrované strategie a financován z p říslušných evropských dota čních fond ů;

c) Integrovaná strategie – dokument vyhodnocující problémy a potenciál vymezeného území a navrhující jeho další rozvoj pomocí konkrétních opat ření;

d) Manažer integrované strategie – fyzická či právnická osoba ur čená nositelem integrované strategie k zajišt ění organiza čního a administrativního zázemí pro p řípravu a realizaci integrované strategie; e) Nositel integrované strategie – Statutární m ěsto Liberec - subjekt odpov ědný za p řípravu, zpracování, realizaci a monitoring integrované strategie; f) Komunikátor pracovní skupiny – vedoucí pracovní skupiny zodpov ědný za řádný pr ůběh pracovních skupin vedoucích k doporu čení pro Řídicí výbor IPRÚ;

g) Projektový partner – ve řejný či soukromý subjekt, který má zájem o zapojení do p řípravy a realizace integrované strategie a který uzav ře s nositelem integrované strategie dohodu o partnerství;

h) Řídicí výbor IPRÚ – uskupení, které je složeno z osob schválených zastupitelstvy statutárního m ěsta Liberec (SML) a statutárního města Jablonec nad Nisou (SMJN), které zejména vydává nositeli integrované strategie doporu čení týkající se p řípravy a realizace integrované strategie;

i) Zpráva o pln ění integrované strategie – dokument zpracovávaný nositelem integrované strategie a obsahující informace o pr ůběhu realizace integrované strategie.

Čl. I Z řízení a složení pracovní skupiny

1.1 Pracovní skupina je z řizována Řídicím výborem IPRÚ Liberec - Jablonec nad Nisou pro tematickou oblast ………….. ur čená pro p řípravu a realizaci IPRÚ Liberec - Jablonec nad Nisou na základ ě vzájemného ujednání mezi statutárním m ěstem Liberec a statutárním m ěstem Jablonec nad Nisou

259

1.2 Pracovní skupina je složena ze člen ů schválených ŘV IPRÚ na základ ě p ředem dohodnutého a na ŘV IPRÚ odsouhlaseného klí če, který je p řílohou tohoto jednacího řádu. 1.3 V čele pracovní skupiny stojí komunikátor jmenovaný řídicím výborem. V p řípad ě pot řeby je řídicí výbor oprávn ěn jmenovat též jednoho či více zástupc ů komunikátora. 1.4 Vzájemné ujednání p ři p říprav ě IPRÚ vychází z podepsané Smlouvy o spolupráci p ři výkonu činností souvisejících s přípravou a realizací IPRÚ.

Čl. II P ředm ět činnosti pracovní skupiny

2.1 Pracovní skupina (PS): a) vydává řídicímu výboru doporu čení týkající se p řípravy a realizace IPRÚ v ur čené tématické oblasti, a to zejména ve v ěci za řazení integrovaného projektu do IPRÚ, b) plní dle pot řeby další úkoly související s realizací IPRÚ.

Čl. III Pravidla pro svolávání a jednání pracovní skupiny

3.1 Jednání pracovní skupiny se konají dle pot řeby. Jednání svolává manažer IPRÚ nebo komunikátor PS. Pozvánka se zasílá obvykle elektronicky a umož ňují-li to okolnosti, alespo ň 5 pracovních dn ů p řed samotným jednáním. Sou částí pozvánky je alespo ň rámcový program jednání, p řípadn ě podklady pro diskuzi. 3.2 Jednání pracovní skupiny vede komunikátor PS, pokud k tomu neur čí jiného člena pracovní skupiny. Pracovní skupina je usnášeníschopná, pokud je p řítomna alespo ň nadpolovi ční v ětšina všech jejích člen ů. 3.3 Pracovní skupina rozhoduje úplným konsensem (jednomyslným souhlasem) p řítomných člen ů. Není-li možné úplného konsensu dosáhnout a navrhne-li tak komunikátor PS, posta čí k p řijetí rozhodnutí pracovní skupiny souhlas prosté v ětšiny všech člen ů skupiny. 3.4 V p řípad ě nutnosti, kterou posuzuje komunikátor PS, je možné rozhodovat elektronickou cestou, tzv. per rollam (viz čl. IV). V dokumentu, který je takto člen ům pracovní skupiny zaslán, to musí být výslovn ě uvedeno. 3.5 P ři zabezpe čení organizace a p řípravy nebo koordinace zpracování podklad ů pro jednání spolupracuje komunikátor pracovní skupiny s manažerem IPRÚ či s jeho zástupcem. 3.6 Z jednání pracovní skupiny se po řizuje zápis, v němž je vždy obsaženo alespo ň datum jednání, prezen ční listina a p řijatá rozhodnutí. Zápis je člen ům pracovní skupiny elektronicky rozeslán nejpozd ěji do 1 týdne ode dne jednání pracovní skupiny. Po řízení a rozeslání zápisu zajiš ťuje komunikátor pracovní skupiny, p řípadn ě jím ur čená osoba. 3.7 Nesouhlasí-li člen pracovní skupiny s obsahem zápisu, je oprávn ěn vznést námitku, a to elektronicky a do deseti dn ů ode dne, kdy mu byl doru čen zápis ve smyslu p ředchozího bodu. O námitce informuje komunikátora pracovní skupiny, který bez zbyte čného odkladu uv ědomí ostatní členy pracovní skupiny.

260

O oprávn ěnosti námitky proti zápisu rozhodne s kone čnou platností ŘV IPRÚ na svém nejbližším jednání.

Čl. IV Hlasování per rollam

4.1 Hlasování per rollam probíhá e-mailem. 4.2 Lh ůta pro odpov ědi na otázky položené p ři hlasování je 72 hodin. 4.3 Každý z ú častník ů hlasování je povinen p ři elektronické komunikaci (e-mail) vždy p ři své odpov ědi zadat "Odpov ědět všem", tedy touto cestou zajistit, aby jeho e-mail obdrželi i všichni ostatní adresáti p řijatého e- mailu. 4.4 Iniciátor hlasování je povinen vždy doplnit do p ředm ětného dokumentu informaci, že je schvalován per rollam, a p ři elektronické komunikaci (e-mail) „požadovat potvrzení o přečtení“ (viz (Nástroje) v Outlook Express nebo Microsoft Outlook). 4.5 Iniciátor hlasování per rollam je povinen oznámit výsledky hlasování nejpozd ěji do 48 hodin po skon čení hlasování. 4.6 Hlasování per rollam je písemn ě zaznamenáno do zápisu nejbližšího zasedání dané pracovní skupiny.

Čl. V Záv ěre čná ustanovení

5.1 Jednací řád byl schválen Řídicím výborem IPRÚ dne 4. 6. 2015 a je platný a ú činný od data schválení.

Příloha I. Klí č pro výb ěr člen ů PS

Návrh klí če výb ěru lidí do PS IPRÚ (obecný)

1. Zástupci klíčových stakeholdr ů (z analýzy stakeholdr ů- ozna čení 1 a jen v podporovatelných tématech)

2. Zástupci expertního týmu (p říprava a pracovní verze IPRÚ, ti, co udali dané téma)

3. Zástupci LK v oboru

4. Zástupci menších obcí, p řípadn ě Vratislavic na dané téma

5. Zástupci odbor ů na téma SML

6. Zástupci odbor ů na dané téma SMJN

7. Zástupce Svazu zdravotn ě postižených

261

8. Pokud možno stejný pom ěr M x Ž

9. Zachování partnerského socio p řístupu (zástupci ve řejné správy, podnikatel ů, NNO)

Komunikátor PS - odborník na dané téma, nezávislý?

Specifické požadavky na PS:

1. Udržitelná mobilita • Zástupce DPMLJ (tramvajové trat ě OPD 1.4; po řizování vozidel MHD, odbavovací systémy… IROP 1.2) • Zástupce ve řejné hromadné p řepravy (autobusy, vlaky - kv ůli p řestupnímu terminálu – IROP 1.2) • Zástupce cyklodopravy (IROP 1.2) • Zástupce LK - odbor doprava (silnice LK - IROP 1.1) • Odborník na m ěstskou telematiku • Odborník na bezpe čnost dopravního provozu (přechody, chodníky, bezbariérovost – IROP 1.2) • Zástupce KORID (IDOL) integrace dopravních systém ů

2. Sociální soudržnost (spojení s trhem práce) IROP 2.1 • Zástupce Agentury pro sociální za čle ňování • Specialista na sociální bydlení ( IROP 2.1) • Zástupci poskytovatel ů sociálních služeb zapojení do komunitního plánování soc. služeb (terénní, ambulatní, pobytové) • Provozovatelé sociáln ě-terapeutických dílen • Zástupci osadních výbor ů (komunitní centra) • Komunitní st ředisko KONTAKT Liberec, p.o. • Koordinátor pro sociální menšiny • Zástupci církevních poskytovatel ů sociálních služeb

3. Vzd ělávání (IROP 2.4.) • Zástupce za MŠ • Zástupce za ZŠ • Zástupce SŠ a VOŠ • Zástupce zájmového vzd ělávání (V ětrník, SEV, IQLANDIA, o.p.s.) • Zástupce TUL • Zástupce Ú řadu práce • Zástupce KAP, MAP (p řípadn ě MAS Podješt ědí) - podle toho, kdo bude realizátorem MAP vzd ělávání)

262

4. Zam ěstnanost (OPZ SC 1.1.1 a SC 2.1.1.) • Zástupce Ú řadu práce • Zástupce poskytovatel ů služeb zam ěstnanosti (dle cílových skupin osob ohrožených na trhu práce (zam ěř ení na mladé, ženy po MD, osoby 50 +, menšiny, pe čující o ZTP a ZTP, nízkokvalifikované…) • Zástupci chrán ěných dílen • Zástupci za VPP • Zástupce Paktu zam ěstnanosti LK • Zástupce agentury pro sociální za čle ňování • Zástupce mate řských center

263

Vzor Statutu a Jednacího řádu pracovní skupiny – pro realiza ční fázi

IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou

Čl. I

Zřízení a složení pracovní skupiny

1.1 Pracovní skupina je z řizována na výzvy vyhlašované nositelem integrované strategie IPRÚ k předkládání projektových zám ěrů.

1.2 Pracovní skupina je složena z předkladatel ů projektových zám ěrů a dalších člen ů z řad odborných expert ů ur čených řídícím výborem, a to tak, aby byli reprezentováni zejména projektoví partne ři z řad územních samosprávných celk ů, podnikatelských subjekt ů, neziskových organizací či dalších relevantních subjekt ů. P ři výb ěru člen ů pracovní skupiny musí být zohledn ěna zejména vazba mezi zam ěř ením činnosti partnera a ur čenou tematickou oblastí.

1.3 V čele pracovní skupiny stojí p říslušný tematický koordinátor.

Čl. II

Předm ět činnosti pracovní skupiny

2.1 Pracovní skupina:

a) sleduje p řípravu a realizaci projekt ů, které by mohly ovlivnit realizaci Strategie IPRÚ b) navrhuje řešení identifikovaných problém ů c) snaží se dojít (konsensem) ke zpracování souboru projekt ů napl ňující p říslušné opat ření v celém svém rozsahu d) plní dle pot řeby další úkoly související s realizací integrované strategie.

Čl. III Pravidla pro svolávání a jednání pracovní skupiny 3.1 Jednání pracovní skupiny se konají dle pot řeby, obvykle po termínu pro p ředkládání projektových zám ěrů stanoveném ve výzv ě nositele. Jednání svolává p říslušný tematický koordinátor. Pozvánka se zasílá obvykle elektronicky a umož ňují-li to okolnosti, alespo ň 10 kalendá řních dn ů p řed samotným jednáním. Sou částí pozvánky je alespo ň rámcový program jednání, p řípadn ě podklady pro diskuzi. Oslovený ú častník do 3 kalendá řních

264

dn ů po obdržení pozvánky potvrdí její p řijetí. Pokud tematický koordinátor neobdrží potvrzení, pošle pozvánku datovou schránkou či poštou.

3.2 Jednání pracovní skupiny vede tematický koordinátor. Pracovní skupina je usnášeníschopná, pokud je přítomna alespo ň polovina pozvaných člen ů.

3.3 Pracovní skupina rozhoduje úplným konsensem (jednomyslným souhlasem) p řítomných člen ů. Není-li možné úplného konsensu dosáhnout a navrhne-li tak tematický koordinátor, posta čí k přijetí rozhodnutí pracovní skupiny souhlas prosté v ětšiny p řítomných člen ů.

3.4 V případ ě nutnosti, kterou posuzuje tematický koordinátor, je možné rozhodovat elektronickou cestou, tzv. per rollam. V dokumentu, který je takto člen ům pracovní skupiny zaslán, to musí být výslovn ě uvedeno.

3.5 Při zabezpe čení organizace a p řípravy nebo koordinace zpracování podklad ů pro jednání spolupracuje tematický koordinátor s manažerem integrované strategie či s osobou, kterou k tomu manažer integrované strategie pov ěř í.

3.6 Z jednání pracovní skupiny se po řizuje zápis, v němž je vždy obsaženo alespo ň datum jednání, prezen ční listina a p řijatá rozhodnutí. Zápis je člen ům pracovní skupiny elektronicky rozeslán nejpozd ěji do 1 týdne ode dne jednání pracovní skupiny. Po řízení a rozeslání zápisu zajiš ťuje tematický koordinátor, p řípadn ě jím ur čená osoba.

3.7 Nesouhlasí-li člen pracovní skupiny s obsahem zápisu, je oprávn ěn vznést námitku, a to elektronicky a do deseti dn ů ode dne, kdy mu byl doru čen zápis ve smyslu p ředchozího bodu. O námitce informuje tematický koordintáor pracovní skupiny bez zbyte čného odkladu ostatní členy řídícího výboru. O oprávn ěnosti námitky proti zápisu rozhodne s kone čnou platností řídící výbor na svém nejbližším jednání.

Čl. IV

Záv ěre čná ustanovení

4.1 Tento Statut a jednací řád je p řílohou integrované strategie IPRÚ Liberec – Jablonec nad Nisou, kterou projednává a schvaluje Zastupitelstvo m ěsta Liberec a Zastupitelstvo m ěsta Jablonec nad Nisou, a je platný a ú činný od data schválení.

265

J.10 Smlouva o spolupráci Smlouva o spolupráci p ři výkonu činností souvisejících s p řípravou a realizací Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou

Smluvní strany čili partne ři: STATUTÁRNÍ M ĚSTO LIBEREC IČ: 00262978 DI Č: CZ 00262978 bankovní spojení: Česká spo řitelna, a.s. číslo ú čtu: 4096302/0800 se sídlem: nám. Dr. E. Beneše 1/1, 460 59 Liberec 1 zast. Tiborem Batthyánym, primátorem (dále jen „ SML“- nositel projektu, vedoucí partner) a Statutární m ěsto Jablonec nad Nisou IČ: 00262340 DI Č: CZ00262340 bankovní spojení: Komer ční banka, a.s., pobo čka Jablonec nad Nisou číslo ú čtu: 121451/0100

se sídlem: Mírové nám ěstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou zast. Ing. Petrem Beitlem, primátorem (dále jen „SMJNN“- partner projektu)

uzavírají ve smyslu ustanovení § 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve zn ění pozd ějších předpis ů (dále jen „správní řád“), a ustanovení § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní z řízení), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, níže uvedeného dne, m ěsíce a roku tuto:

Smlouvu o spolupráci p ři výkonu činností souvisejících s p řípravou a realizací Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou (dále jen „ smlouva “).

Preambule

Vzhledem k vymezení integrovaných p řístup ů k rozvoji území v rámci Dohody o partnerství mezi Českou republikou a Evropskou unií schválené Evropskou komisí dne 26. srpna 2014; vzhledem k východisk ům a prioritám vymezeným pro regionální konkurenceschopnost ve Strategii regionálního rozvoje schválené usnesením vlády ČR č. 344 ze dne 15. kv ětna 2013; vzhledem ke snaze o zapojení vybraných územních samosprávných celk ů do procesu vedoucího k efektivnímu využívání Evropských strukturálních a investi čních fond ů k řešení místních a regionálních problém ů;

266

vzhledem k posílení takového p řístupu k územnímu rozvoji v rámci dota ční politiky Evropské unie a jejích členských stát ů, který zohled ňuje veškeré ekonomické, sociální či environmentální aspekty;

vzhledem k možnosti podílet se na vymezení podoby a zam ěř ení projekt ů, jejichž financování bude umožn ěno v rámci p říslušných opera čních programů p řipravených v České republice pro programové období 2014 – 2020; vzhledem k pot řeb ě dostát závazným požadavk ům Metodického pokynu pro využívání integrovaných nástroj ů v programovém období 2014 – 2020 a vzhledem k pot řeb ě dostát závazným postup ům Národního dokumentu k územní dimenzi p ři p říprav ě, hodnocení, schvalování, realizaci, monitorování a vyhodnocování integrovaných strategií a integrovaných nástroj ů vzhledem k zájmu smluvních stran, coby nositel ů integrovaného nástroje, na řádné p říprav ě a realizaci integrované strategie rozvoje vymezeného území vzhledem k uzav řenému Memorandu o spolupráci na p říprav ě IPRÚ Liberec- Jablonec nad Nisou, schváleném zastupitelstvy obou m ěst a podepsaném 27. 3. 2014

se smluvní strany dohodly na uzav ření smlouvy tohoto zn ění:

Článek I. Úvodní ujednání 1.1. Na základ ě této smlouvy vzniká právní vztah, jehož obsahem jsou práva a povinnosti smluvních stran při výkonu činností v rámci p řípravy a realizace „Integrované strategie rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou“ (dále jen „ Integrovaná strategie “) prost řednictvím Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ) Liberec - Jablonec nad Nisou.

1.2 Účel této smlouvy spo čívá v úprav ě vzájemných práv a povinnosti smluvních stran tak, aby bylo v rámci p řípravy Integrované strategie a po dobu její realizace zajišt ěno napln ění závazných požadavk ů plynoucích zejména z Metodického pokynu pro využívání integrovaných nástroj ů v programovém období 2014 – 2020, vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj v souladu s usnesením vlády ČR č. 682 ze dne 27. srpna 2014, a to ve zn ění p řípadných pozd ějších zm ěn a dopln ění (dále jen „ MPIN “) a zárove ň zajišt ěno napln ění závazných postup ů plynoucích z Národního dokumentu pro územní dimenzi v aktuálním zn ění (dále jen NDÚD )

1.3 Cílem činností upravených touto smlouvou s ohledem na požadavky obsažené v MPIN a v NDÚD je umožnit v maximáln ě možné mí ře čerpání finan čních prost ředk ů z jednotlivých opera čních program ů na realizaci integrovaných projekt ů napl ňujících Integrovanou strategii.

Článek II. Vymezení základních pojm ů pro ú čely smlouvy

267

Integrovaná strategie rozvoje území - dokument, který vyhodnocuje problémy a potenciál vymezeného území, který navrhuje další rozvoj tohoto území za pomoci konkrétních opat ření a který je zpracován a schválen ur čeným nositelem integrovaného nástroje. Integrované nástroje - soubor navzájem provázaných a územn ě zacílených intervencí z r ůzných prioritních os/priorit jednoho či více program ů Evropských strukturálních a investi čních fond ů. Jedná se o nástroje pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území – Integrovaná územní investice (ITI), Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) a Komunitn ě vedený místní rozvoj (CLLD) Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) - nástroj pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území zam ěř ený na řešení území p ředstavovaného jádrovými m ěsty a jejich spádovým územím vymezeným na základ ě funk čních vazeb. Integrovaný projekt - typ projektu, který je realizovaný v rámci integrované územní investice a který napl ňuje integrovanou strategii rozvoje území. Nositel integrovaného nástroje (Nositel IPRÚ) - odpov ědný subjekt zajiš ťující ve vymezeném území činnosti za ú čelem p řípravy, schválení, realizace a vyhodnocování integrované strategie rozvoje území. Opera ční program - základní strategický dokument tematické, finan ční a technické povahy pro konkrétní tematickou oblast nebo území, zahrnující konkrétní cíle a priority pro čerpání z EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF v programovém období 2014–2020, kterých chce členský stát v dané tematické oblasti/priorit ě dosáhnout a jakým zp ůsobem, a to s vazbou na Dohodu o partnerství a strategii Evropské unie. Jedná se o závazný dokument pro řídicí orgán daného programu v ůč i Evropské komisi. Stakeholder - klí čový potenciální nositel projekt ů v území z řad partner ů Aktér v území – subjekt v území, který m ůže ovlivnit IPRÚ nebo naopak IPRÚ m ůže mít vliv na tento subjekt MPIN – Metodický pokyn pro využití integrovaných nástroj ů v programovém období 2014-2020

Článek III. Popis rolí a míry zapojení smluvních stran

3.1 Partner SML bude vedoucím partnerem, který: - je nositelem projektu - nese odpov ědnost za celkovou koordinaci projektu - povede ú četnictví projektu pro ú čely vypo řádání financování p řípravy IPRÚ viz čl.V. odst. 5.7 - bude zadávat ve řejné zakázky týkající se celého IPRÚ, ne díl čích integrovaných projekt ů ostatních žadatel ů v IPRÚ (nap ř. zadávací řízení na analytickou část IPRÚ, SEA hodnocení, apod.)

3.2 Partner SMJNN bude partnerem, který: - zmocní vedoucího partnera, aby ho zastupoval v ůč i poskytovateli dotace, - přispívá finan čními prost ředky na technickou asistenci - jmenuje své zástupce do řídicího výboru a pracovních skupin - podílí se na vypracování řídicích a strategických dokument ů,

268

Článek IV. Cíle a formy spolupráce

Smyslem této smlouvy je úprava vzájemných vztah ů participujících m ěst p ři p říprav ě a realizaci. Jde zejména o: 4.1 ujednání, kdo bude vedoucí partner, nositel - zmocn ěn k tomu druhým m ěstem a ujasn ění jeho pozice, 4.2 mechanismus ustavení Řídicího výboru IPRÚ (celkový po čet člen ů ŘV, personální složení, po čet člen ů ŘV nominovaných jednotlivými m ěsty, zp ůsob výb ěru člen ů ŘV, nastavení jednání ŘV - jednací řád), 4.3 mechanismus ustavení pracovních skupin p ři maximálním možném zastoupení partner ů – aktér ů, 4.4 ujednání o tom, že finální výstupy budou nadále rozhodovat orgány (rady/zastupitelstva) obou m ěst, 4.5 role a zapojení relevantních aktér ů v území (Liberecký kraj, p ředstavitelé soukromé sféry, neziskové sféry, institucí) na p říprav ě a realizaci, jejich informovanost, zapojení do orgán ů IPRÚ, 4.6 pozici manažera IPRÚ 4.7 dohodu o spoluú časti na hrazení náklad ů spojených s přípravou a realizací IPRÚ Smluvní strany se zavazují poskytovat si vzájemnou sou činnost i v dalších oblastech a p řípadech, které nejsou jmenovit ě uvedeny výše, pokud se tyto p římo či nep římo vztahují k příprav ě a realizaci IPRÚ.

Článek V. Konkrétní spolupráce

Smluvní strany se dohodly takto:

5.1 Nositel IPRÚ Statutární m ěsto Jablonec nad Nisou zmoc ňuje statutární m ěsto Liberec být vedoucím partnerem a zárove ň nositelem IPRÚ. Nositel IPRÚ je odpov ědný subjekt, zajiš ťující ve vymezeném území činnosti za ú čelem přípravy, schválení, realizace a vyhodnocování Integrované strategie rozvoje území. Nositel je zmocn ěn k předem ur čeným jednáním p ři realizaci integrované strategie (k jednání s řídicími orgány a projektovými partnery).

Nositel integrovaného nástroje je odpov ědný za p řípravu integrované strategie, za napl ňování principu partnerství a koordinaci aktivit relevantních aktérů v rámci funk čního území IPRÚ, p ředkládá integrovanou strategii prost řednictvím jednotného monitorovacího systému pro programové období 2014-2020 (dále „MS2014+“), pr ůběžn ě zajiš ťuje sb ěr projektových zám ěrů p řispívajících k pln ění cíl ů integrované strategie, posouzení t ěchto projektových zám ěrů a vystavuje potvrzení o souladu integrovaného projektu s integrovanou strategií/doporu čení k realizaci projektu pro Řídicí orgán. Nositel IPRÚ zajiš ťuje pln ění integrované strategie jako celku, monitorování a podávání zpráv o pln ění integrované strategie.

Statutární m ěsto Liberec jako nositel IPRÚ se zavazuje zajistit v nezbytném rozsahu administrativní a organiza ční zázemí pro činnost řídicího výboru a jím z řízených pracovních skupin. Hrazení náklad ů spojených s přípravou a realizací IPRÚ upravuje odstavec 5.7 této smlouvy.

269

Nositel IPRÚ ustanoví řídicí výbor na základ ě odsouhlasení zastupitelstvy obou statutárních m ěst

5.2 Z řízení a činnost Řídicího výboru IPRÚ 5.2.1 Řídicí výbor - smluvní strany se zavazují za dále sjednaných podmínek v návaznosti na MPIN z řídit Řídicí výbor IPRÚ. Řídicí výbor se z řizuje souhlasným usnesením zastupitelstev smluvních stran.

Řídicí výbor vykonává následující činnosti: - vydává smluvním stranám doporu čení týkající se realizace Integrované strategie; - doporu čuje za řazení integrovaného projektu do Integrované strategie; - doporu čuje podepsání dohody mezi smluvními stranami a ve řejným či soukromým subjektem se zájmem o zapojení se do p řípravy a realizace Integrované strategie; - podílí se na zpracování, projednání a schvalování zprávy o pln ění Integrované strategie p ředkládané za jednotlivá kalendá řní pololetí vždy k 15. 1. a 15. 7. p říslušného kalendá řního roku a záv ěre čné zprávy o pln ění Integrované strategie p ředkládané do 30 dn ů od ukon čení posledního integrovaného projektu ve smyslu MPIN; - navrhuje smluvním stranám možné zm ěny Integrované strategie; - obligatorn ě z řizuje nejmén ě 9 členné pracovní skupiny pro témata ur čená ve strategickém zam ěř ení IPRÚ - strategických cílech, jmenuje a odvolává jejich členy, koordinátory a určuje jejich jednací řád a úkoly; - spolupracuje s manažerem IPRÚ - plní další úkoly ur čené dle pot řeby na základ ě vzájemné dohody smluvních stran.

5.2.2 Řídicí výbor má celkov ě 13(15) člen ů.

5.2.3 Princip personálního složení ŘV je p ředm ětem vzájemného ujednání: • SML – 4 zástupci, z toho 3 zástupci samosprávy (primátor, ges ční nám ěstek a zástupce opozice) + 1 odborník z MML • SMJNN – 4 zástupci, z toho 2 zástupci samosprávy (primátor a ges ční nám ěstek) + 2 odborníci z MMJ • zástupci NNO, podnikatel ů, terciální sféry a další akté ři v území – 4 až 6 • Liberecký kraj - 1 • manažer IPRÚ bez hlasovacího práva

Povinnost daná v MPIN, že alespo ň jeden člen ŘV IPRÚ bude zárove ň členem Regionální stálé konference Libereckého kraje (RSK LK) bude dodržena. Statut ŘV, konkrétní nominaci jmen ŘV, p ředsedu a místop ředsedu ŘV budou schvalovat zastupitelstva obou měst. Jednací řád bude schvalovat ŘV.

Tento princip bude zapracován i do aktualizace Plánu spolupráce a komunikace s aktéry a ve řejností p ři příprav ě IPRÚ. V čele řídicího výboru stojí p ředseda jmenovaný nositelem IPRÚ z řad jím nominovaných člen ů řídicího výboru. P ředsedu zastupuje místop ředseda jmenovaný statutárním m ěstem Jablonec nad Nisou.

5.3 Pracovní skupiny

270

Řídicí výbor z řizuje svým usnesením pracovní skupiny (viz povinnost ŘV v čl. V, odst. 5.2.1) pro témata ur čená na základ ě vzájemného ujednání mezi statutárním m ěstem Liberec a statutárním m ěstem Jablonec nad Nisou, jmenuje a odvolává jejich členy, komunikátory a ur čuje jejich jednací řád a úkoly.

Komunikátory pracovních skupin vybere na základ ě vzájemného ujednání řídicí výbor. P ři jmenování člen ů PS bude zachován partnerský p řístup a výstup analýzy stakeholdr ů tak, aby byly zastoupeny subjekty, které byly identifikovány jako klí čoví pro dané téma.

5.4 Schvalování a rozhodování

5.4.1 Smluvní strany se zavazují zajistit , že o návrzích p ředložených řídicím výborem, manažerem IPRÚ či jeho zástupcem či jinou smluvní stranou v souvislosti s výkonem činností zajiš ťovaných dle této smlouvy a dle MPIN orgány k tomu p říslušné rozhodnou bez zbyte čného odkladu, nejpozd ěji však do 60 dn ů ode dne jejich řádného p ředložení; je-li p říslušným orgánem zastupitelstvo, nejpozd ěji do 90 dn ů ode dne řádného předložení návrhu.

5.4.2 Za řádn ě p ředložený návrh ve smyslu p ředchozího odstavce je považován pouze takový návrh, který byl doru čen v listinné form ě, z něhož je patrné, kdo jej činí, které záležitosti v rámci p řípravy a realizace Integrované strategie se týká a jaké je navrhované rozhodnutí. Každý návrh musí být dále podepsán, datován, nezam ěniteln ě ozna čen spisovou zna čkou/ číslem jednacím a dle pot řeby opat řen p řílohami. 5.4.3 Finální výstupy , tj. verzi IPRÚ k předání hodnotiteli SEA, seznam integrovaných projektů za jednotlivá témata za řazený do IPRÚ a finální verzi IPRÚ po hodnocení SEA k podání žádosti na spolufinancování na výzvu MMR, budou schvalovat zastupitelstva obou m ěst. 5.4.4. Právo veta Rozhodnutí bude řídicím výborem p řijato pouze tehdy, pokud se pro jeho p řijetí vysloví nadpolovi ční po čet člen ů řídicího výboru zastupujících SMLa nadpolovi ční po čet člen ů řídicího výboru zastupujících SMJNN. Pokud se pro p řijetí rozhodnutí nevysloví nadpolovi ční po čet člen ů zastupující SML a zárove ň nadpolovi ční po čet člen ů zastupující SMJNN, není rozhodnutí řídicím výborem p řijato.

5.5 Zapojení aktér ů v území Zapojení aktér ů v území IPRÚ bylo zahájeno p ři sb ěru nám ětů pro absorpci projekt ů v území ke spolufinancování z ESI fond ů, následn ě p ři tvorb ě expertního týmu v rámci p řipomínkování socioanalýzy k IPRÚ. Výb ěr člen ů ŘV je popsán v bod ě 5.2 a výb ěr člen ů pracovních skupin bude podmín ěn partnerským přístupem, po ve řejné výzv ě, zve řejn ěné na webu obou m ěst a ve zpravodajích radnic, bude proveden výb ěr řídicím výborem tak, aby byla spln ěna zárove ň podmínka zastoupení klí čových stakeholdr ů -subjekt ů pro dané téma. Kone čný výb ěr jmen stvrdí svým schválením Řídicí výbor IPRÚ. Plán spolupráce a komunikace IPRÚ s aktéry a ve řejností bude aktualizován a schválené úpravy schválí rady obou m ěst.

5.6 Manažer IPRÚ

5.6.1 Smluvní strany ustanovily manažera IPRÚ , který zajiš ťuje: • celkovou koordinaci realizace IPRÚ a její každodenní řízení; • komunikaci s žadateli a p říjemci, s p říslušnými řídicími orgány opera čních program ů a s ve řejností; • spolupráci s řídicím výborem a jeho plné informování; • výkon činností spojených s administrací Integrované strategie a integrovaných projekt ů vybraných k realizaci, a to prost řednictvím informa čního systému MS2014+;

271

• monitoring pr ůběhu realizace integrovaných projekt ů; • předkládání integrovaných projekt ů řídicímu výboru k posouzení.

5.6.2 zástupce manažera IPRÚ - smluvní strany se zavazují ustanovit též zástupce manažera IPRÚ , který zajiš ťuje činnosti uvedené v předchozím odstavci v dob ě nep řítomnosti manažera IPRÚ či na základ ě jeho výslovného pov ěř ení.

5.6.3 Činnosti manažera IPRÚ a zástupce manažera IPRÚ m ůže vykonávat pouze osoba, která v posledních 7 letech získala alespo ň t říletou praxi v oblasti administrace dotací z Evropských strukturálních a investi čních fond ů či v oblasti strategického plánování.

5.6.4 Kontakty - smluvní strany se zavazují alespo ň na své oficiální internetové stránce zve řejnit nejmén ě kontaktní adresu místa, kde sídlí manažer IPRÚ a jeho zástupce, dobu, kdy je možné v tomto míst ě osobn ě jednat s manažerem IPRÚ či s jeho zástupcem a dále telefonický a emailový kontakt.

5.7 Financování p řípravy a realizace IPRÚ

5.7.1 Smluvní strany se zavazují nést výdaje vynaložené v roce 2014 a v roce 2015 do podpisu této smlouvy a dále po dobu ú činnosti této smlouvy a v souvislosti s výkonem činností zajiš ťovaných dle této smlouvy a dle MPIN (dále jen „ výdaje “) spole čně a nerozdíln ě v pom ěru 2:1 (SML 2 : SMJNN 1)

5.7.2 Každá ze smluvních stran je povinna evidovat výdaje ve svém ú četnictví v souladu s právní úpravou a navíc vždy tak, aby byl jednozna čně ur čitelný d ůvod a datum jejich vynaložení a dalo se vypo řádat financování p řípravy a realizace viz odst. 5.7.1.

5.7.3 Smluvní strany jsou p ři vynakládání výdaj ů povinny postupovat v souladu se zásadami ú čelnosti, hospodárnosti a efektivity.

5.7.4 Statutární m ěsto Jablonec nad Nisou se zavazuje s ohledem na závazky plynoucí z odst. 5.7.1 smlouvy poskytnout finan ční pln ění na základ ě p ředloženého vyú čtování (v roce 2015 mzdové náklady na manažera IPRÚ, dokumenty pot řebné pro dopracování Dokumentu IPRÚ, nap ř. SEA) statutárním m ěstem Liberec v dohodnutých termínech: • do 31. 5. 2015 za p řípravu IPRÚ v roce 2014 ve výši 107.000,- Kč • do 31. 12. 2015 za p řípravu IPRÚ v roce 2015

5.7.5 Výdaje v rámci financování realizace IPRÚ, která se p ředpokládá od roku 2016, budou specifikovány na základ ě dodatku k této partnerské smlouv ě. Smluvní strany se zavazují uzav řít p ředm ětný dodatek nejpozd ěji do 3 m ěsíc ů od schválení Dokumentu IPRÚ ze strany Ministerstva pro místní rozvoj.

Článek VI. Doba trvání smluvního vztahu a možnosti jeho skon čení 6.1 Tato smlouva se uzavírá na dobu ur čitou, do doby ukon čení realizace IPRÚ - předpoklad nejdéle do konce roku 2023.

272

6.2 K ukon čení smluvního vztahu založeného touto smlouvou m ůže dojít pouze následujícími zp ůsoby: 6.2.1. uplynutím doby sjednané v odst. 6.1 této smlouvy; 6.2.2. výpov ědí jedné ze smluvních stran; 6.2.3. zrušením smlouvy ve smyslu ustanovení § 167 správního řádu.

6.3 Každá ze smluvních stran je oprávn ěna tuto smlouvu písemn ě vypov ědět. Výpov ědní doba v takovém případ ě činí 3 měsíce a po číná b ěžet prvého dne m ěsíce následujícího po řádném doru čení výpov ědi.

Článek VII. Řešení spor ů 7.1 Spory mezi smluvními stranami týkající se provád ění nebo výkladu této smlouvy budou p ředm ětem jednání mezi smluvními stranami, které se zavazují postupovat v souladu s obecn ě závaznými právními předpisy ČR a EU.

7.2 V p řípadech, kdy nedojde k dohod ě mezi smluvními stranami ani do 30 dn ů od prvého jednání ve smyslu p ředchozího odstavce, bude podán jednou či více smluvními stranami návrh na zahájení řízení o sporu z ve řejnoprávní smlouvy ve smyslu ustanovení § 141 a § 169 správního řádu.

Článek VIII. Odpov ědnost za škodu

8.1. Smluvní strany se zavazují vždy chránit oprávn ěné zájmy druhé ze smluvních stran a vzájemn ě si bez zbyte čného odkladu oznamovat veškeré skute čnosti, které mohou mít vliv na řádné pln ění povinností plynoucích z této smlouvy či z MPIN.

8.2 . Smluvní strany jsou povinny si po čínat tak, aby nedocházelo k újmám smluvním stranám i t řetím osobám.

8.3. Smluvní strany jsou povinny v p řípad ě vzniku odpov ědnosti za škodu (dále jen „újmy“) nahradit ji v rámci platných a ú činných právních p ředpis ů a dle této smlouvy.

8.4. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k p ředcházení vzniku újmy a k minimalizaci p řípadných následk ů.

8.5. Smluvní strany odpovídají za řádné, odborné a v časné pln ění svých povinností vyplývajících z této smlouvy a z p říslušných právních p ředpis ů. Každá ze smluvních stran je povinna druhé stran ě nahradit vzniklou újmu, kterou zp ůsobila porušením svých povinností vyplývajících z této smlouvy nebo z příslušných právních p ředpis ů. 8.6. Byla-li újma zp ůsobena také zavin ěním poškozené smluvní strany, nese tato odpov ědnost za její vznik pom ěrn ě. Byla-li újma zp ůsobena výlu čně zavin ěním poškozené smluvní strany, nese ji v plném rozsahu sama. Povinnosti nahradit druhé stran ě vzniklou újmu se smluvní strana m ůže zprostit, prokáže-li, že vznik újmy nezavinila.

273

Článek IX. Doru čování a komunikace 9.1 V ětšina b ěžné komunikace mezi smluvními stranami bude probíhat telefonicky nebo elektronicky, p říp. osobn ě, pokud se na tom smluvní strany dohodnou.

9.2. Veškeré písemnosti, které si smluvní strany v rámci realizace smlouvy vym ěň ují, se odesílají v listinné či elektronické form ě.

9.3 Odesláním písemnosti v listinné form ě se podle smlouvy rozumí odeslání písemnosti prost řednictvím provozovatele poštovních služeb doporu čeným dopisem. Smluvní strana, která je odesílatelem, je povinna vždy uschovat podací lístek nebo jiný obdobný doklad.

9.4 Písemnosti odesílané v listinné form ě se odesílají na adresu druhé smluvní strany uvedenou v záhlaví smlouvy, leda by druhá smluvní strana pr ůkazným zp ůsobem oznámila zm ěnu adresy pro doru čování.

9.5 Odesláním písemnosti v elektronické form ě se podle smlouvy rozumí odeslání písemnosti e-mailem. Písemnosti odesílané e-mailem se odesílají na tyto e-mailové adresy: [email protected] , [email protected] a [email protected] , [email protected] .

9.6 Zm ěnu e-mailové adresy lze provést pr ůkazným oznámením druhé ze smluvních stran.

9.7 V p řípad ě pochybností o řádném odeslání a doru čení e-mailové zprávy jsou smluvní strany povinny poskytnout si veškerou pot řebnou sou činnost k zajišt ění bezproblémového pr ůběhu vzájemné komunikace.

Článek X. Archivace Smluvní strany jsou povinny řádn ě ukládat a uchovávat veškerou dokumentaci týkající se pln ění jejich povinností dle této smlouvy. Tato povinnost trvá i po dobu deseti let od ukon čení právního vztahu založeného touto smlouvou, p řičemž uvedená doba po číná b ěžet 1. lednem kalendá řního roku následujícího po ukon čení právního vztahu.

Článek XI. Kontroly, audit, sou činnost Smluvní strany se zavazují podrobit se kontrole či auditu související s IPRÚ či poskytnutím dotací kone čnému p říjemci v souladu s právním aktem o p řid ělení finan čních prost ředk ů. V případ ě pot řeby poskytnout sou činnost poskytovatel ům dotací, kontrolor ům, Evropské komisi, Evropskému ú četnímu dvoru, Auditnímu orgánu, Platebnímu a certifika čnímu orgánu a dalším národním kontrolním orgán ům ve stanovených termínech. Budou poskytovat úplné, pravdivé informace a

274

dokumentaci související s realizací p říslušné části projektu, a to nejen po celou dobu realizace projektu, ale i po dobu dle článku VI. a X. této smlouvy za ú čelem kontroly pln ění rozhodnutí či smluv, a tuto kontrolu, dle požadavk ů pov ěř ených osob v jimi požadovaném rozsahu, neprodlen ě umožnit. Takto budou smluvní strany postupovat, a ť se již bude kontrola týkat jich samotných nebo t řetích osob - kone čných p říjemc ů.

Článek XII. Salvatorní klauzule Pokud je nebo se stane n ěkteré ustanovení této smlouvy neplatným, neú činným nebo nevykonatelným, není tím dot čena platnost, ú činnost a vykonatelnost ostatních smluvních ujednání. Smluvní strany jsou si povinny poskytnout vzájemnou sou činnost k tomu, aby neplatné, neú činné nebo nevykonatelné ustanovení bylo nahrazeno takovým ustanovením platným, ú činným a vykonatelným, které v nejvyšší možné mí ře zachovává ú čel zamýšlený neplatným, neú činným nebo nevykonatelným ustanovením. Toto ustanovení se použije také pro p řípad smluvní mezery.

Článek XIII. Zm ěny smlouvy Tato smlouva m ůže být na základ ě vzájemného konsensu smluvních stran m ěněna nebo dopl ňována pouze písemnými, vzestupn ě číslovanými dodatky. Totéž platí také pro zm ěnu formy. Smluvní strany se zavazují revidovat zn ění smlouvy na základě vydání právního aktu o schválení projekt Integrované strategie a Integrovaného plánu rozvoje území Liberec- Jablonec nad Nisou, p řid ělení finan čních prost ředk ů (stanovení specifických podmínek projektu) a dále po ukon čení realizace projektu (povinnosti pro období udržitelnosti) v souladu s příslušnými individuálními právními akty a platnou legislativou v té dob ě.

Článek XIV. Spole čná a záv ěre čná ujednání 14.1 Smluvní strany jsou povinny zve řejnit tuto smlouvu v souladu s ustanovením § 26 správního řádu, a to jak na ú řední desce, tak i zp ůsobem umož ňujícím dálkový p řístup. Smlouva musí být tímto zp ůsobem zve řejn ěna po celou dobu její platnosti a ú činnosti.

14.2 Tato smlouva je ve řejnoprávní smlouvou ve smyslu části páté správního řádu.

14.3 Tato smlouva se uzavírá v souladu s p říslušnými platnými a ú činnými právními p ředpisy České republiky a Evropské unie a řídí se právem České republiky.

14.4. Tato smlouva nabývá platnosti a ú činnosti dnem podpisu poslední smluvní strany.

275

14.5. Uzav ření této smlouvy bylo schváleno:

usnesením Zastupitelstva statutárního m ěsta Jablonec nad Nisou ze dne 21.4.2015 č.ZM/86/2015;

usnesením Zastupitelstva statutárního m ěsta Liberec ze dne 30.4.2015 č. 108/2015;

14.6 Tato smlouva je vyhotovena v 4 stejnopisech, které mají platnost originálu a z nichž po dvou obdrží každá ze smluvních stran.

14.7 Smluvní strany shodn ě prohlašují, že si tuto smlouvu p řed jejím podepsáním p řečetly, že byla uzav řena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné v ůle ur čit ě, vážn ě a srozumiteln ě, nikoliv v tísni nebo za nápadn ě nevýhodných podmínek a že se dohodly na celém obsahu, což stvrzují svými podpisy.

V Liberci dne 13.5.2015

276

D o d a t e k č. 1

ke Smlouv ě o spolupráci p ři výkonu činností souvisejících s p řípravou a realizací Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou uzav řené mezi t ěmito smluvními partnery :

STATUTÁRNÍ M ĚSTO LIBEREC IČ: 00262978 DI Č: CZ 00262978 bankovní spojení: Česká spo řitelna, a.s. číslo ú čtu: 4096302/0800 se sídlem: nám. Dr. E. Beneše 1/1, 460 59 Liberec 1 zast. Tiborem Batthyánym, primátorem (dále jen „ SML“- nositel projektu, vedoucí partner) a Statutární m ěsto Jablonec nad Nisou IČ: 00262340 DI Č: CZ00262340 bankovní spojení: Komer ční banka, a.s., pobo čka Jablonec nad Nisou číslo ú čtu: 121451/0100 se sídlem: Mírové nám ěstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou zast. Ing. Petrem Beitlem, primátorem (dále jen „SMJNN“- partner projektu)

Na základ ě dohody smluvních stran a usnesení Zastupitelstva statutárního m ěsta Liberec č. …../2015 ze dne 25.6.2015 a Zastupitelstva statutárního m ěsta Jablonec nad Nisou č. …… ze dne ……… m ění se Smlouva o spolupráci p ři výkonu činností souvisejících s p řípravou a realizací Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou

t a k t o :

V Článku V. se ruší bod 5.6.3 a nahrazuje takto : 5.6.3 Činnosti manažera IPRÚ a zástupce manažera IPRÚ m ůže vykonávat pouze osoba, která získala praxi v oblasti administrace dotací z Evropských strukturálních a investi čních fond ů či v oblasti strategického plánování.“

Tento dodatek č. 1. je nedílnou sou částí smlouvy. Ustanovení smlouvy dodatkem nezm ěněná z ůstávají v platnosti. Dodatek č. 1. je vyhotoven ve 4 stejnopisech z nichž po 2 stejnopisech obdrží každá ze smluvních stran.

277

V článku XIV. Spole čná a záv ěre čná ujednání se dopl ňuje odstavec 14.8 : 14.8 Smluvní strany souhlasí s tím, že tato smlouva m ůže být zve řejn ěna na webových stránkách statutárního m ěsta Liberec (www.liberec.cz) a statutárního m ěsta Jablonec nad Nisou (www.mestojablonec.cz ). .

278

Dodatek č. 2

ke Smlouv ě o spolupráci p ři výkonu činností souvisejících s p řípravou a realizací Integrovaného plánu rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou, uzav řené dne 13. 5. 2015 (dále jen Smlouva)

se sídlem: Mírové nám ěstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou zast. Ing. Petrem Beitlem, primátorem (dále jen „SMJNN“- partner projektu)

279

Dodatek č. 2, kterým se m ění zn ění Smlouva následn ě: I. Zm ěny 1. Článek IV. odst. 4.5. následovn ě: role a zapojení relevantních aktér ů v území (Liberecký kraj, nestatutární m ěsta a obce z území IPRÚ , zástupc ů organiza čních složek státní správy představitelé soukromé sféry, neziskové sféry, institucí) na p říprav ě a realizaci, jejich informovanost, zapojení do orgán ů IPRÚ, 2) Článek V. odst. 5.2.2 následovn ě:

Řídící výbor má celkov ě 17 člen ů. 3) Článek V. odst. 5.2.3 následovn ě: Princip personálního složení ŘV je p ředm ětem vzájemného ujednání: • SML – 4 zástupci, z toho 3 zástupci samosprávy (primátor, ges ční nám ěstek a zástupce opozice) + 1 odborník z MML • SMJNN – 4 zástupci, z toho 2 zástupci samosprávy (primátor a ges ční nám ěstek) + 2 odborníci z MMJ • zástupci NNO, podnikatel ů, terciální sféry a další akté ři v území – 4 až 6 • Liberecký kraj - 1 • nestatutární m ěsta a obce z území IPRÚ - 2 • zástupce Dopravního podniku m ěst Liberec - Jablonec n. N., a.s.– 1 • zástupce Ú řadu práce Liberec – 1 • manažer IPRÚ – 1 (bez hlasovacího práva)

Povinnost daná v MPIN, že alespo ň jeden člen ŘV IPRÚ bude zároveň členem Regionální stálé konference Libereckého kraje (RSK LK) bude dodržena. Statut ŘV, konkrétní nominaci jmen ŘV, p ředsedu a místop ředsedu ŘV budou schvalovat zastupitelstva obou měst. Jednací řád bude schvalovat ŘV.

II.

Spole čná a záv ěre čná ustanovení 1) Ostatní ustanovení Smlouvy tímto Dodatkem nedot čené z ůstávají beze zm ěny. 2) Smluvní strany jsou povinny zve řejnit tento Dodatek v souladu s ustanovením § 26 správního řádu, a to jak na ú řední desce, tak i zp ůsobem umož ňujícím dálkový p řístup. Dodatek musí být tímto zp ůsobem zve řejn ěn po celou dobu jeho platnosti a ú činnosti. 3) Tento Dodatek je ve řejnoprávní smlouvou ve smyslu části páté správního řádu.

280

4) Tento Dodatek se uzavírá v souladu s p říslušnými platnými a ú činnými právními p ředpisy České republiky a Evropské unie a řídí se právem České republiky. 5) Tento Dodatek nabývá platnosti a ú činnosti dnem podpisu poslední smluvní strany. 6) Uzav ření tohoto Dodatku bylo schváleno: usnesením Zastupitelstva statutárního m ěsta Jablonec nad Nisou ze dne ……………….;

usnesením Zastupitelstva statutárního m ěsta Liberec ze dne ……………….. . 7) Tento Dodatek je vyhotoven ve 4 stejnopisech, které mají platnost originálu a z nichž po dvou obdrží každá ze smluvních stran. 8) Smluvní strany shodn ě prohlašují, že si tento Dodatek p řed jeho podepsáním p řečetly, že byl uzav řen po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné v ůle ur čit ě, vážn ě a srozumiteln ě, nikoliv v tísni nebo za nápadn ě nevýhodných podmínek a že se dohodly na celém obsahu, což stvrzují svými podpisy.

281

J.11 Čestné prohlášení

282

SEZNAM TABULEK

Pozn.: Barevné ozna čení polí ček n ěkterých tabulek ozna čuje pozici obsažené hodnoty na škále; bílé polí čko ozna čuje st řední hodnotu, stoupající intenzita barvy červené nebo modré ozna čuje vzdálenost této hodnoty od st ředu. Tabulka 1: Charakteristika Libereckého kraje a sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou ...... 10

Tabulka 2: P řehled ukazatel ů použitých pro vymezení aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou ...... 14

Tabulka 3: P řehled obcí vymezené užší sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou ...... 15

Tabulka 4: P řehled obcí vymezené širší sídelní aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou ...... 15

Tabulka 5: Základní charakteristika řešeného území IPRÚ ...... 17

Tabulka 6: Vývoj po čtu obyvatel v území IPRÚ ...... 18

Tabulka 7: V ěková struktura obyvatel v roce 2012 - 2014 ...... 18

Tabulka 8: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v území IPRÚ ...... 24

Tabulka 9: Nejv ětší zam ěstnavatelé v SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou ...... 25

Tabulka 10: Po čet subjekt ů podle po čtu zam ěstnanc ů v letech 2012-2014 ...... 27

Tabulka 11: Vzd ělanostní struktura uchaze čů o zam ěstnání a volných míst k 31.1.2015 ...... 30

Tabulka 12: Délka nezam ěstnanosti vybraných skupin uchaze čů k 31.1.2015 ...... 30

Tabulka 13: Podíl ekonomických subjekt ů podle vybraných odv ětví ekonomické činnosti (v %) ...... 31

Tabulka 14: Celkové výdaje do výzkumu a vývoje v Libereckém kraji ...... 34

Tabulka 15: Po čty MŠ v obcích na území SO ORP Liberec ...... 39

Tabulka 16: Po čty MŠ v obcích na území SO ORP Jablonec nad Nisou ...... 40

Tabulka 17: Po čty ZŠ v obcích na území SO ORP Liberec ...... 41

Tabulka 18: Po čty ZŠ v obcích na území SO ORP Jablonec nad Nisou ...... 41

Tabulka 19: P řehled st ředních škol p ůsobících na území m ěst SO ORP Liberec ...... 42

Tabulka 20: P řehled st ředních škol působících na území m ěst SO ORP Jablonec nad Nisou ...... 43

Tabulka 21: P řehled vyšších odborných škol na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 43

Tabulka 22: Zabezpe čení zdravotní pé če v území ...... 46

Tabulka 23: Po čet zdravotnických za řízení v obcích SO ORP Liberec ...... 47

Tabulka 24: Po čty zdravotnických za řízení na území SO ORP Jablonec nad Nisou ...... 47

Tabulka 25: Po čty poskytovatel ů sociálních služeb ...... 49

283

Tabulka 26: Významné památky na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 51

Tabulka 27: Intenzita bytové výstavby v území 2005 - 2012 ...... 53

Tabulka 28: Stá ří bytového fondu v SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 54

Tabulka 29: Obce s centrálním zásobováním teplem a jejich provozovatelé ...... 67

Tabulka 30: Po čty ložisek nerostných surovin na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 69

Tabulka 31: Významná vodní díla na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 70

Tabulka 32: Podíl vodních ploch na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou z celkové vým ěry ...... 70

Tabulka 33: P řekro čení imisních limit ů na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou, podíl (%) z celkové plochy správního obvodu ...... 73

Tabulka 34: Emise vybraných zne čiš ťujících látek ze zdroj ů na území jednotlivých kraj ů v roce 2012 ...... 73

Tabulka 35: Množství emisí z jednotlivých druh ů zdroj ů na území Libereckého kraje v roce 2012 ...... 74

Tabulka 36: Po čet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech L dvn - celkový hluk ...... 75

Tabulka 37: Po čet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech L n - celkový hluk ...... 75 Tabulka 38: Po čet jednotlivých oblastí a objekt ů ochrany p řírody na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 76

Tabulka 39: Koeficient ekologické stability v obcích na území IPRÚ, 2012 ...... 77

Tabulka 40: Podíl zem ědělské p ůdy, orné p ůdy a pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa, 2012 ...... 78

Tabulka 41: Po čet starých ekologických zát ěží a kontaminovaných míst na území IPRÚ ...... 79

Tabulka 42: Produkce odpad ů v Libereckém kraji v letech 2005 - 2012 ...... 80

Tabulka 43: Podíl vybraných zp ůsob ů zpracování odpad ů na území Libereckého kraje 2005 - 2012 ...... 80

Tabulka 44: P řehled obcí území IPRÚ se za řazením do vyšších územn ě správních celk ů ...... 81

Tabulka 45: Kriminalita v jednotlivých krajích České republiky ...... 82

Tabulka 46: Index kriminality za jednotlivé trestné činy v SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou pro období duben 2013 – březen 2014 ...... 83

Tabulka 47: Seznam zahrani čních partnerských m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou ...... 85

Tabulka 48: Problémové okruhy v území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou ...... 101

Tabulka 49: Expertní hodnocení problémové oblasti Vzd ělanost ...... 103

Tabulka 50: Expertní hodnocení problémové oblasti Trh práce a zam ěstnanost ...... 104

Tabulka 51: Expertní hodnocení problémové oblasti Cestovní ruch ...... 104

Tabulka 52: Expertní hodnocení problémové oblasti Zdravotní služby ...... 105

284

Tabulka 53: Expertní hodnocení problémové oblasti Sociální služby ...... 106

Tabulka 54: Expertní hodnocení problémové oblasti Dopravní infrastruktura ...... 107

Tabulka 55: Expertní hodnocení problémové oblasti Technická infrastruktura ...... 108

Tabulka 56: Expertní hodnocení problémové oblasti Životní prost ředí ...... 109

Tabulka 58: Význam témat k řešení pro aglomeraci ...... 110

Tabulka 59: P řehled krajských strategických dokument ů ...... 116

Tabulka 60: P řehled strategických dokument ů obcí ...... 119

Tabulka 61: Koinciden ční matice – vazba mezi identifikovanými problémovými oblastmi ...... 132

Tabulka 62: Financování dle opat ření IPRÚ celkem ...... 164

Tabulka 63: Koinciden ční matice – vazba mezi specifickými cíli a opat řeními ...... 178

Tabulka 64: Popis administrativních kapacit ...... 187

Tabulka 65: Vnit řní komunikace nositele ...... 192

Tabulka 66: Vn ější komunikace ...... 193

Tabulka 67: Financování podle ESI fond ů (zp ůsobilé výdaje v tisících K č) ...... 199

Tabulka 68: Financování dle opat ření IPRÚ celkem ...... 200

Tabulka 69: Financování dle opat ření IPRÚ 2016...... 200

Tabulka 70: Financování dle opat ření IPRÚ 2017...... 201

Tabulka 71: Financování dle opat ření IPRÚ 2018...... 201

Tabulka 72: Financování dle opat ření IPRÚ 2019...... 202

Tabulka 73: Financování dle opat ření IPRÚ 2020...... 202

Tabulka 74: Financování dle opat ření IPRÚ 2021...... 203

Tabulka 75: Financování dle opat ření IPRÚ 2022...... 203

Tabulka 76: Financování dle opat ření IPRÚ 2023...... 204

Tabulka 77: P řehled indikátor ů IPRÚ ...... 205

Tabulka 78: Financování dle opera čních program ů celkem ...... 207

Tabulka 79: Financování dle opera čních program ů 2016 ...... 207

Tabulka 80: Financování dle opera čních program ů 2017 ...... 208

Tabulka 81: Financování dle opera čních program ů 2018 ...... 208

Tabulka 82: Financování dle opera čních program ů 2019 ...... 209

285

Tabulka 83: Financování dle opera čních program ů 2020 ...... 209

Tabulka 84: Financování dle opera čních program ů 2021 ...... 210

Tabulka 85: Financování dle opera čních program ů 2022 ...... 210

Tabulka 86: Financování dle opera čních program ů 2023 ...... 211

Příloha A1: Po čet zam ěstnaných v jednotlivých odv ětvích v letech 1993 a 2012 v Libereckém kraji ...... 212

Příloha A2: Seznam mate řských škol na území SO ORP Liberec v četn ě kapacit ...... 213

Příloha A3: Seznam mate řských škol na území SO ORP Jablonec nad Nisou v četn ě kapacit ...... 215

Příloha A4: Seznam základních škol na území SO ORP Liberec v četn ě kapacit ...... 216

Příloha A5: Seznam základních škol na území SO ORP Jablonec nad Nisou v četn ě kapacit ...... 218

Příloha A6: Využívání nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti - obce...... 220

Příloha A7: Využívání nástroj ů aktivní politiky zam ěstnanosti – ostatní zam ěstnavatelé ...... 220

Příloha A8: Podíl obyvatel napojených na vodovod, kanalizaci a plynovod v obcích SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 222

Příloha A9: Seznam pr ůmyslových zdroj ů zne čišt ění ovzduší na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 223

Příloha A10: Seznam zvlášt ě chrán ěných území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 224

Příloha A11: Seznam evropsky významných lokalit a ptačích oblastí na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 225

Příloha A12:Význam problém ů pro aglomeraci ...... 226

Příloha A13: P řehled hodnot ukazatelů použitých pro vymezení aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou u všech obcí v rámci řešeného území ...... 227

Příloha C1: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast doprava ...... 235

Příloha C2: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast technická infrastruktura a životní prost ředí ...... 236

Příloha C3: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast vzd ělanost a trh práce ...... 237

Příloha C4: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast zdravotnictví a sociální služby ...... 238

Příloha C5: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro oblast cestovní ruch a památky ...... 240

Příloha C6: Analýza stakeholder ů Liberec – Jablonec nad Nisou pro subjekty neza řazené do tematických skupin ...... 241

Příloha J.5: Analýza rizik ...... 246

286

SEZNAM OBRÁZK Ů

Obrázek 1: Schéma zpracování IPRÚ ...... 8

Obrázek 2: Vymezení užší aglomerace Liberec - Jablonec nad Nisou ...... 11

Obrázek 3: Vymezení širší aglomerace Liberec - Jablonec nad Nisou ...... 11

Obrázek 4: Index stá ří ...... 19

Obrázek 5: Věková pyramida obyvatel obou SO ORP (prognóza) ...... 20

Obrázek 6: Hrubá míra migra čního p řír ůstku populace obcí ...... 21

Obrázek 7: Hrubá míra celkového p řír ůstku populace obcí ...... 22

Obrázek 8: Vzd ělanostní struktura obyvatelstva ...... 23

Obrázek 9: Vývoj míry nezam ěstnanosti v SO ORP Liberec, SO ORP Jablonec nad Nisou ...... 28

Obrázek 10: Délka evidence uchaze čů o zam ěstnání k 31. 3. 2014 ...... 29

Obrázek 11: Míra podnikatelské aktivity v Libereckém kraji v roce 2013 ...... 36

Obrázek 12: Silni ční sí ť v řešeném území a jeho okolí ...... 56

Obrázek 13: Intenzita dopravy SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 60

Obrázek 14: Železni ční sí ť v řešeném území a jeho okolí ...... 61

Obrázek 15: Vodní režim na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 72

Obrázek 16: Oblast p ůsobnosti Euroregionu Nisa ...... 86

Obrázek 17: Místní ak ční skupiny na území Libereckého kraje ...... 87

Obrázek 18: Mikroregiony na území Libereckého kraje ...... 88

Obrázek 19: Schéma - postup p ři tvorb ě doporu čení zam ěř ení témat pro řešení v rámci IPRÚ ...... 122

Obrázek 20: Strom problém ů ...... 133

Obrázek 21: Strom cíl ů ...... 135

Obrázek 22: P řehled specifických cíl ů ...... 140

Obrázek 23: Cíle a opat ření dle alokací ...... 141

Obrázek 24: Rozd ělení cíl ů v návrhových částech ...... 142

Obrázek 25: Harmonogram...... 183

Obrázek 26: Organiza ční struktura IPRÚ ...... 184

Příloha B1: Zm ěna pr ůměrného v ěku obyvatel v období 2001 až 2012 ...... 229

Příloha B2: Po čet a podíl obyvatel mladších 15 let v Libereckém kraji v roce 2011 ...... 229

287

Příloha B3: Po čet a podíl obyvatel starších 65 let v Libereckém kraji v roce 2011 ...... 230

Příloha B4: Mapa vodovodní sít ě na území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou ...... 231

Příloha B5: Mapa kanaliza ční sít ě na území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou ...... 232

Příloha B6: Distribu ční sí ť zásobování plynem na území SO ORP Liberec a Jablonec nad Nisou ...... 233

Příloha B7: Distribu ční sí ť zásobování teplem na území SO ORP Liberec a SO ORP Jablonec nad Nisou .. 234

Příloha J4 - Mapa území IPRÚ ...... 244

288

SEZNAM ZKRATEK ANNOLK Asociace nestátních nevládních organizací Libereckého kraje AGTC Nejvýznamn ější trasy mezinárodní kombinované dopravy BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad CLLD Komunitn ě vedený místní rozvoj (integrovaný nástroj) CR Cestovní ruch CZT Centrální zásobování teplem ČOV Čisti čka odpadních vod DDM Dům d ětí a mládeže DPMLJ Dopravní podnik m ěst Liberce a Jablonce nad Nisou DPS Domov pro seniory ET Expertní tým CHKO Chrán ěná krajinná oblast CHOPAV Chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod ICT Informa ční a komunika ční technologie IN Integrovaný nástroj IP Investi ční priorita IPRÚ Integrovaný plán rozvoje území IROP Integrovaný regionální opera ční program ISKP2014+ Sou část monitorovacího systému pro strukturální fondy EU ITI Integrované územní investice (integrovaný nástroj) KES Koeficient ekologické stability KNL Krajská nemocnice Liberec, a.s. KÚLK Krajský ú řad Libereckého kraje LK Liberecký kraj MAS Místní ak ční skupina MMJN Magistrát m ěsta Jablonce nad Nisou MML Magistrát m ěsta Liberce MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MO Městský obvod Metodický pokyn pro využití integrovaných nástroj ů v programovém MPIN období 2014 - 2020 MPSV Ministerstvo práce a sociálních v ěcí MS2014+ Monitorovací systém pro strukturální fondy EU MŠ Mate řská škola MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a t ělovýchovy NČI Národní číselník indikátor ů NDÚD Národní dokument k územní dimenzi NNO Nestátní nezisková organizace NOK Národní orgán pro koordinaci NSK Národní stálá konference OHK Okresní hospodá řská komora

289

OP Opera ční program OPD Opera ční program Doprava OPPIK Opera ční program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OPVVV Opera ční program Výzkum, vývoj a vzd ělávání OPZ Opera ční program Zam ěstnanost OPŽP Opera ční program Životní prost ředí ORP Obec s rozší řenou p ůsobností OZKO Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PO Prioritní osa RIS3 Regionální inova ční strategie ŘO Řídicí orgán, řídicí orgány RSK Regionální stálá konference SC Specifický cíl SČVaK Severo české vodárny a kanalizace SMJN Statutární m ěsto Jablonec nad Nisou SML Statutární m ěsto Liberec SO Správní obvod SRR Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 SŠ St řední škola TC Tématický cíl TEN-T Transevropská dopravní sí ť TKO Tuhý komunální odpad TT Tramvajové trat ě TUL Technická univerzita Liberec ÚAP Územn ě analytické podklady ÚP Územní plánování VaV Výzkum a v ěda VŠ Vysoká škola VVN Velmi vysoké nap ětí ZŠ Základní škola ŽP Životní prost ředí

290