Vesnice, Či Již Město Neolit a Počátky Urbanizace Evropy
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
ANTROPOWEBZIN 2/2014 75 VESNICE, ČI JIŽ MĚSTO? NEOLIT A POČÁTKY URBANIZACE EVROPY Josef Dufek Ústav pro archeologii , Filozofi cká fakulta, Univerzita Karlova v Praze [email protected] Village or town already? Neolithic and the be- změny ve společenské struktuře či změny v ná- ginnings of urbanization in Europe boženských představách a ideologii. Abstract—The purpose of this paper is to acquaint V rámci archeologického bádání na Blízkém výcho- the reader with the major trends of proto-urban dě bývají některá sídliště tradičně označována termínem settlements in the Near East since the begin- město (např. Jericho, Ain Ghazal či Çatal Hüyük), ale ning of Pre-pottery Neolithic (PPN) to the Early děje se tak především pod vlivem jejich velikosti v porov- Chalcolithic (10/9000 BC – 6000 BC) and the nání s běžnými sídlišti. Na Balkáně je přes veliký počet Early Neolithic to the Early Eneolithic Southeast složitě strukturovaných tellových sídlišť řešena vlastní Europe (6500 BC – 4500 BC). problematika urbanizace obdobně a hlavním kritériem je opět vlastní velikost zkoumaných sídlišť. Ve střední Keywords—Proto-urban settlement – Pre- a východní Evropě je problematika vzniku prvních měst pottery Neolithic – Early Neolithic – Early řešena především v rámci tripilské kultury, v níž jsou pro Chalcolithic – Early Eneolithic – Near East čtvrté tisíciletí př. Kr. doložena podle jednotného plánu – Southeast Europe – Tell – Horizontal stavěná až 450 ha rozsáhlá „protoměsta“ se stovkami settlement – Acropolis relativně současných domů. Díky starším i novým obje- vům složitě strukturovaných lokalit ve střední Evropě, ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A VÝCHODISKA jako jsou např. Kynha v Německu, Svodín a Žlkovce na Slovensku či Polgár-Csőszhalom, Szemely nebo ůžeme v rámci předovýchodního a evrop- Kaposújlak Várdombv Maďarsku, získává problematika ského neolitu vůbec operovat s termínem M zkoumání urbanizačních procesů v tomto prostoru stále město či protourbánní aglomerace? více na významu. Ve smyslu vrcholně antického či středověké- ho významu tohoto pojmu jistě nikoliv. Na dru- IDEÁLNÍ DEFINICE PRAVĚKÉHO „MĚSTA“ hou stranu minimálně některé z níže uvedených (PROTOURBÁNNÍHO CENTRA) sídlišť by raně středověcí obchodníci a diplomaté (např. Ibrahim Ibn Jakob) či španělští konkvista- Neolitické „město“ můžeme defi novat jako síd- doři za města téměř jistě považovali. Cílem toho- liště lokálního, regionálního až nadregionálního to příspěvku je v základní rovině na konkrétních významu, sídliště s hustou chaotickou či naopak případech představit čtenáři významné archeo- plánovanou řadovou zástavbou. Vlastní rozloha logické lokality Blízkého východu a jihovýchodní těchto sídelních areálů by při jejich interpretaci Evropy označované termínem „město“ a zvážit, neměla hrát rozhodující roli. Nezbytně nutné je nakolik je v rámci neolitu používání tohoto ter- brát ohled také na další níže zmíněné faktory. mínu vhodné. V ideálním případě byla tato sídliště buď trvale, Modelů, jež se snaží zachytit proces neoli- nebo krátkodobě ohrazena, buď funkční, či symbo- tizace a vysvětlit, proč k těmto změnám došlo lickou fortifi kací. a především jaké byly jejich příčiny, je nespo- V rámci vnitřního členění sídliště by měly být čet. Za nejvýznamnější faktory, jež tyto změny rozpoznatelné oddělené okrsky („akropole“) s „pa- způsobily, bývají považovány klimatické změny, láci“, „chrámy“ či citadelami. usedlý způsob života, populační exploze a v je- jím důsledku nastavší populační tlak, uchovává- Mimo vlastní rezidenční či sakrální zástavbu ní nadbytku potravin, faktory socio-ideologické, by neměly chybět dostatečně rozsáhlé volné plochy („náměstí“) umožňující konání shromáždění oby- 76 ANTROPOWEBZIN 2/2014 vatel, konání trhů či jiných hospodářských činností likož se mohlo v konkrétních případech v době míru a případně plnící refugiální funkci v jednat o jádra („akropole“) rozsáhlej- době válečného ohrožení. ších plošných sídlišť (tedy typ D). Velmi problematické kritérium přestavuje exi- stence specializovaných výrobních okrsků (čtvrtí), „MÍROVÁ“ A „VÁLEČNÁ“ DIMENZE jelikož pravděpodobně většina obyvatel byla země- PROTOURBÁNNÍCH CENTER dělci/chovateli vykonávajícími svou denní práci Pro pochopení vývoje procesu přechodu od mimo vlastní areál sídliště (ostatně jako v jakéko- vesnic k „protoměstům“ je nezbytné posuzo- liv neolitické vesnici). Také nesporná identifi kace vat konkrétní sídliště v rámci obou těchto ex- těchto výrobních okrsků není zrovna jednoduchá trémních stavů využívání krajiny a těchto sídel (není míněna existence jednotlivých „dílen“, jako je jako takových. V uplynulých desetiletích byla např. „hrnčířská dílna“ objevená na akropoli tellu a dosud je vedena rozsáhlá debata o profánní či Sesklo, Theocharis 1973, Fig. 5, 183–184). neprofánní funkci příkopů a ohrazení (hradeb) obklopujících sídliště, která můžeme považovat ZÁKLADNÍ VARIANTY SÍDLIŠŤ V PROCESU za centra regionálního až nadregionálního vý- URBANIZACE znamu. Obzvláště podnětná je v tomto směru debata o významu a funkci příkopu, kamenné • A1/A2) Všechny domy na sídlišti mají zdi a věže (věží?) vystavěných kolem raně neoli- přibližně stejné rozměry, plocha sídliště tické osady Jericho. Zde vedle sebe rovnocenně je zastavěna „chaoticky“ bez zjevného stojí teorie považující toto ohrazení za mohut- plánu (A1). Plošná zástavba z domů nou fortifi kaci chránící jeho obyvatele (válečný „standardizované“ velikosti je organi- aspekt stavby, Kenyon 1957), hypotézy o vý- zovaná, domy jsou uspořádány do řad či hradně religiózní a sociokultovní funkci (kultov- bloků sítí ulic (A2). Na sídlišti však nelze ní aspekt stavby, Bar-Yosef 1996), i hypotéza, že identifi kovat nějaký speciálně vyčleněný zeď a příkop obklopující toto sídliště měly kromě okrsek (jako jsou náměstí či akropole). sociokultovního aspektu i funkci zábrany chrá- Sídliště může být obehnáno fortifi kací nící obyvatele Jericha před náhlými povodněmi tvořenou různými kombinacemi příko- (hospodářský aspekt stavby, Bar-Yosef 1996). pů a hradeb. Bohužel ke škodě věci dochází velice často k ex- • B) Shodně jako u bodu A2, ale s tím roz- trémnímu upřednostnění pouze jedné z těchto dílem, že mezi bloky či řadami domů jsou funkcí, aniž by byl příliš brán ohled na okolnost, ponechány poměrně velké nezastavěné že tyto aspekty se navzájem nejenže nevylučují, plochy („náměstí“). ale naopak se doplňují a prolínají. Což můžeme sledovat již v nejstarších známých literárních • C1/C2) Zástavba může být „chaotická“ pramenech – Eposu o Gilgamešovi či v Iliadě. (C1) nebo uspořádaná (C2), ale v jejím V případě hradeb Jericha tak lze předpokládat, rámci je možné identifi kovat centrál- že jejich výstavba a údržba byly nejen projevem ní budovu velikostí značně převyšující potřeby místní komunity ochránit sebe a své ostatní stavby (většinou bývá interpre- statky mohutným opevněním před agresory, ale tována jako centrální sýpka, citadela či též demonstrací síly, pospolitosti a vlastní moci. svatyně). Hradby tak představovaly prostředek, který • D) z běžné zástavby je fortifi kacemi vy- obyvatele Jericha chránil a reprezentoval nejen členěn speciální okrsek s rezidenčními v praktické rovině (v to spadá i funkce protipo- nebo sakrálními stavbami (respektive vodňové zábrany), ale samozřejmě též v rovině s kombinací obojího). Pokud je tento religiózní a sociokultovní. okrsek vertikálně vyvýšen nad ostatní zá- V rámci mírového aspektu působila na ve- stavbu, je označován jako akropole. likost a polohu těchto protourbánních center • E) Malá silně opevněná sídliště (velikost v konkrétní krajině kombinace „praktických“ do cca 1 ha). Typickým znakem je velice (úrodnost okolní krajiny, poloha sídliště na lo- mohutné opevnění a extrémní hustota kálních a dálkových obchodních komunikacích, vnitřní zástavby. Interpretace tohoto vydatnost vodních zdrojů) a „nepraktických“ typu sídlišť je silně závislá na rozsahu faktorů (vazba místa na konkrétní „historické“ vlastního archeologického výzkumu, je- a mytologické tradice, jež z nich během času JOSEF DUFEK: VESNICE, ČI JIŽ MĚSTO? NEOLIT A POČÁTKY URBANIZACE EVROPY 77 vytvořila důležité body religiózních a sociokul- odlišuje od běžných vesnic. tovních aktivit lokálního až nadregionálního V rámci trvání neolitu na Blízkém východě významu). je možné sledovat minimálně tři hlavní urba- nistické tradice. První je typická pro období NÁSTIN URBANIZAČNÍCH TRENDŮ NA BLÍZKÉM PPNA až MPPNB (přibližně od 2. poloviny de- VÝCHODĚ OD POČÁTKU NEOLITU AŽ K POČÁTKU sátého tisíciletí př. Kr.) a jsou pro ni charakteri- CHALKOLITU stické neuspořádané sídlištní aglomerace jako Již na samém počátku neolitu známe z této ob- např. Körtik Tepe či Shkârat Msaied (Özkaya lasti lokality mající některé atributy protour- a Coükun 2009; Kinzel 2005, 21) s domy kruho- bánních center. Pro období přelomu natufi enu vého půdorysu s nástavbou z nepálených cihel a prekeramického neolitu a máme doloženu na kamenné podezdívce. Nejslavnější a vůbec existenci religiózních center typu Göbekli Tepe první odkryté „protoměsto“ Blízkého výcho- (např. Göbekli Tepe, Hamzan Tepe či Karahan du představuje Jericho (Kenyon 1957; Obr. 2). Tepe) regionálního až nadregionálního význa- Někdy po roce 9500 př. Kr. zde okolo vydatného mu na jihovýchodě dnešního Turecka (Çelik vodního pramene vyrostlo příkopem a mohut- 2010, 257–268; Çelik 2011, 241–253; Mithen nou kamennou zdí s „cimbuřím“ z hliněných 2006, 86–87; Schmidt 2010, 239–256). cihel obehnané tříhektarové sídliště s asi 70 Společným rysem těchto lokalit je výstavba vel- až 100 neuspořádaně rozloženými kruhovými kých zastřešených oválných svatyní s typickými