Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Ústav Filmu a Audiovizuální Kultury

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury

Bc. Pavla Samseliová (FAV, magisterske prezenč ní studium)

„Je to prostě srdcová záležitost.“ Diva čka rečepče a fanous či seria lu Gilmorova děvčata

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Š a rka Gmiterkova Ph.D. Konzultant: Mgr. Et Mgr. Marie Bares ova

Brno 2019

Prohlášení:

Prohlas uji, z e jsem diplomovou pra či vypračovala samostatne s vyuz ití m uvedeny čh pramenu a literatury.

V Brne dne:...... …..……...... Podpis autora pra če

Poděkování

Chte la byčh pode kovat sve vedoučí , Mgr. Š a rče Gmiterkove Ph.D. za trpe live vedení te to pra če, a sve konzultantče Mgr. et Mgr. Marii Bares ove za rady k tvorbe ota zek a ke zpu sobu vedení osobní čh rozhovoru . Da le byčh čhte la pode kovat vs em, kdo se podílel na kontrole funkč nosti a gramatičke spra vnosti dotazní ku, jmenovite Jaroslavu Pokorne mu, Jakubu Hline ne mu, Elis če Ž a rove , Kater ine Šynkove , Va člavu Vane č kovi, Ondr eji Nova kovi a Irene Š ims ove . Ža grafičke zpračova ní me ho na vrhu pavouku vztahu mezi postavami vde č í m Martinu Ingrovi. Po profesní stra nče musí m take sloz it poklonu sve mu kolegovi Ivu Bedna r ovi, ktery me l nejen pr ipomí nky k jednotlivy m č a stem, ale za roven mne povzbuzoval do dals ího psaní a poradil mi kdykoli jsem byla v končí čh. Obrovske dí ky patr í Šimone Postlerova , Kla r e Jandove , Žbys ku Pantu č kovi, Lučii Petr e Švobodove , Filipu Man halovi a Marke te Broz kove za trpe livost a zodpove zení ota zek ty kají čí čh se vzniku č eske ho zne ní tohoto seria lu. Štejne tak čhči pode kovat Magdalene Ř ezn a kove , Jarmile Vesele a Alexandr e Bezpalčove z TV Nova za doda ní du lez ity čh podkladu k vytvor ení č eske ho zne ní a zodpove zení velke ho mnoz ství ota zek. Šamozr ejme nesmí m zapomenout ani na vs ečhny respondenty, kter í vyplnili dotazní k, pr í padne se i da l podí leli na vy zkumu, ať uz formou sepsa ní u vahy, nebo osobní m rozhovorem. Bez Va s by tato pra če nikdy nemohla vzniknout. Mu j pr ítel Vojta, si zaslouz í obrovske dí ky, jelikoz zvla dl me opakovane sledova ní Gilmorových děvčat, za jeho trpe livost, podporu a pravidelne doda va ní č okola dy v období čh nejve ts ího pračovní ho vytí z ení . Velkou motivači mi poskytovala i teta Piz i (Irena Toma s kova ) svy mi komenta r i „nekečej a makej“ a Ví ťa Řybova , ktera mne nečhte la vide t na tre ninčí čh dokud nebudu mí t dopsa no. Nejve ts í dí ky ovs em patr í hlavne ma me , ktera doka zala zase jednou vyč arovat podporu, očhotu pomoči a extre mní trpe livost pr i podpor e me pra če a me ho s ílene ho snu.

Obsah 1. Úvod ...... 5 2. Teorie, metodologie a praktický výzkum ...... 7 2. 1. Teoretická část ...... 7 2. 1. 1. Identifikace z pohledu psychologie a genderu ...... 7 2. 1. 2. Identifikace a recepce z pohledu filmové vědy ...... 12 2. 1. 3. Empatie, sympatie a emoce ...... 20 2. 1. 4. Teoretické shrnutí získaných poznatků ...... 24 2. 2. Metodologie ...... 26 2. 3. Praktický výzkum ...... 30 2. 3. 1. Strategický plán distribuce dotazníku a jeho výsledky ...... 30 2. 3. 2. Koncepce dotazníku...... 33 2. 3. 3. Tvorba dotazníku ...... 34 2. 3. 4. Osobní rozhovory ...... 40 3. Kontextuální kapitola – o čem a díky komu to je? ...... 42 3. 1. Představení postav a prostředí...... 42 3. 2. Vztahy mezi postavami ...... 45 3. 3. Děj seriálu ...... 49 3. 4. Od ranče k Torontu ...... 51 3. 5. „V českém znění hrají…“ ...... 53 3. 6. Zadání a následná práce na dabingu ...... 54 3. 7. Průběh dabingu ...... 55 4. Od diváka k fanouškovi ...... 59 4. 1. Sledovanost, první setkání a dabing ...... 60 4. 2. Projevy českého fanouška Gilmorových děvčat ...... 68 4. 2. 1. Oblíbený díl ...... 72 4. 2. 2. Cesta do USA ...... 76 4. 2. 3. Kulturní reference...... 77 4. 2. 4. Sbírání ...... 79 4. 3. Fanouškovské závěry ...... 81 5. Identifikace ...... 83 5. 1. Sledovací návyky respondentů ...... 83 5. 2. Vývoj vztahu k postavám ...... 87 5. 3. Změny u respondentů ...... 97

6. Závěr ...... 104 7. Summary ...... 108 8. Bibliografie ...... 110 8. 1. Literatura ...... 110 8. 3. Citované knihy a audiovizuální díla ...... 113 8. 4. Orální prameny ...... 114 8. 5. On-line zdroje ...... 115 Příloha č. 1 – Plné znění dotazníku ...... 116 Příloha č. 2 – Otázky pro osobní rozhovor ...... 123 Příloha č. 3 – Informovaný souhlas ...... 124 Příloha č. 4 – Oblíbené díly dle respondentů dotazníku ...... 125 Příloha č. 5 – Oblíbené seriály respondentů dotazníku ...... 126 Příloha č. 6 – Postavy, které jsou respondentům blízké ...... 134 Příloha č. 7 – Postavy, které jsou pro respondenty morálním vzorem ...... 136

1. Úvod

„Where you lead, I will follow.“1

Jak zpíva Carole King v u vodní zne lče, Gilmorova děvčata nikdy nikoho neopustí . Kdykoli je jejičh diva či a fanous či potr ebují , jsou tu pro ne se svy m humorem, nadsazeny mi z ivotní mi situačemi, a hrnkem horke ka vy v bistru U Luka. Štač í zavolat jejičh jme no – nebo spí s e v dnes ní dobe da t PLAY na vlastne ne m me diu. Jenz e proč zrovna Gilmorova děvčata zí skala u diva ku takovou oblibu, z e po deví ti letečh byla obnovena? O nove m pokrač ova ní se fanous či dozve de li na televizní m festivalu ATX 6. č ervna 2015, a dle za znamu na YouTube projevili extre mne hlasite nads ení . A č esky fanous ek take zaja sal. Ale kdo je č esky fanous ek?

V na sledují čí m textu se zaby va m fanous kovství m a identifikačí s fikč ní postavou. Tato pra če je rozde lena do č tyr na sebe navazují čí čh č a stí . V první se snaz í m vysve tlit, jaky m zpu sobem je moz ne uvaz ovat o fanous kovi a identifikači z pohledu psyčhologie, gender studies a hlavne filmove ve dy. Ža roven pr edkla da m metodologičke na stroje, se ktery mi budu da le pračovat. Hlavní mi metodami me pra če se staly dva druhy vy zkumu: kvantitativní – čoz mi pr ineslo 678 zodpove zeny čh dotazní ku ; a kvalitativní – tedy 11 osobní čh rozhovoru s fanous ky.

Ve druhe – kontextua lní – č a sti pr edstavuji osoby, o ktery čh Gilmorova děvčata jsou: hlavní a du lez ite vedlejs í postavy. Da le uva dí m, jaky m zpu sobem (a kde) seria l vznikal, a čo tomu pr edčha zelo. Pro respondenty, s nimiz jsem osobne hovor ila, byl du lez ity m aspektem pr i sledova ní č esky dabing. Ž toho du vodu jsem do te to kapitoly zar adila take to, jaky m zpu sobem vznikalo č eske zne ní , kdo se na ne m podí lel, byl zadavatelem atd. V te to č a sti mi byli na pomočni

1 Pr edklad: „Budu te na sledovat kamkoli pu jdes .“ – u vodní zne lka Gilmore girls – Where you lead. Žpe v: Carole King, Louise Coffin, text: Carole King, Toni Štern, nazpíva no roku 2000.

5 za stupči TV Nova, tvu rče pr ekladu , dialogu , zvukar a dabe r i samotní .

Tr etí č a st pojedna va o č eske m fanous kovi. V te to kapitole uvaz uji nad tí m, zda vu beč č esky fanous ek existuje. A pokud ano, jaky m zpu sobem se projevuje. Je moz ne zar adit ho do kategorií , ktere stanovil Henry Jenkins? Na za klade argumentu , ktere pr edloz í m, bude moz ne r í či, z e č esky fanous ek seria lu Gilmorova děvčata existuje. Je moz ne o ne m mluvit na za klade detailní ho a opakovane ho sledova ní a sbí ra ní alternativní čh „pr edme tu .“

C tvrta č a st je o zpu sobu identifikače s fikč ní postavou. Žjis ťuji, z e pro moz nost identifikače je nutne , aby diva k čha pal fikč ní sve t a jeho postavy jako obrazy rea lne ho sve ta. Dals í m aspektem je č as – bez ne ho by nebylo moz ne počhopit ani postavy, ani jejičh motivače pro jednotlive č iny. Pokud diva k postavy nečha pe a neve r í jim, pak není moz ne se s nimi identifikovat.

V pru be hu te to pra če se pokusí m zjistit odpove di, na na sledují čí ota zky: povaz ují se respondenti za fanous ky? Proč tomu tak je? Co je k tomuto pr esve dč ení vede? Jak se fanous kovství projevuje? Jsou aktivní mi fanous ky? Probí ha mezi diva kem a fikč ní mi postavami Gilmorových děvčat identifikače? Pokud ano, je ve doma ? Jake čharakterove vlastnosti pr ebí rají ? Nebo se jedna o zme ny v čhova ní ? Pokud identifikače probí ha , na č em je zaloz ena?

Pro zjis te ní odpove dí na tyto ota zky je v prve r ade nutne podívat se na teoretičke a metodologičke za zemí .

2. Teorie, metodologie a praktický výzkum

Tato kapitola je, jak nadpis napovídá, rozdělena do tří částí – teorie, metodologie a praktičký výzkum. V prvním oddílu se věnuji teoretičkému zázemí čelé práče, které je složeno z psyčhologie, genderovýčh studií (tedy gender studies) a filmové vědy. V metodologii se zabývám vymezením způsobu pro praktičký výzkum – čož je zároveň třetí část.

2. 1. Teoretická část

2. 1. 1. Identifikace z pohledu psychologie a genderu

Jakým způsobem je možné nahlížet na identifikaci z pohledu psychologie? Nejprve je nutné uvědomit si, že identifikače je neukončený pročes. Člověk se již od dětství s někým identifikuje a hledá v jinýčh lidečh vzory.

Identifikačí , pr eva z ne v de tství , ale velmi č asto i de le, se zaby va vy vojova psyčhologie, ktera „zkoumá psychologický vývoj od prenatálního období přes dětství, mládí a dospělost až po stáří.“2 S identifikačí se setkáváme již od dětství. Prvním identifikačním pročesem je napodobování a přebírání čhování rodiče (ideálně stejného pohlaví, jako je dítě). Marie Vágnerová pozoruje dva identifikační modely – identifikače jako obrana před nejistotou a obohačení vlastní identity skrze jinou osobu.3

Podle Vágnerové, která se zabývá vývojovou psyčhologií napříč všemi věkovými kategoriemi, je identifikače spečifičká varianta napodobování. Člověk, který se identifikuje, se snaží s někým ztotožnit, a čhče být jako daná osoba.

Jan Čáp pak ve své knize vysvětluje, že při vývoji dítěte jsou důležité dvě fáze – dětství, kdy dítě přebírá hodnoty od svýčh rodičů, a puberta, kdy si

2 C a p, Jan – Mares , Jir í (2007): Psychologie pro učitele. Praha: Porta l, s. 27. 3 Va gnerova , Marie (2000): Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Porta l, s. 97.

7 adolesčent vybírá nové vzory, které mu předají nové myšlenky, poznatky a názory, kterými jeho rodiče nedisponují. Dítě využívá tzv. sočiálního učení, kdy se stykem s lidmi učí, jak žít ve společnosti, její pravidla, komunikaci apod. Tyto znalosti si osvojuje skrze různé formy sočiálního učení – napodobováním, identifikačí, přejímáním nebo zamítáním modelů atd.4

Jonathan Cohen pak čituje výzkumy, které tvrdí, že právě období dospívání je doba, kdy se lidé nejčastěji identifikují (ať už s fikční či skutečnou osobou).5 Cohen dále čituje Bruna Bettelheima, který argumentuje identifikačí v případě dětské četby. Děti se identifikují převážně s kladným hrdinou, a čhtějí být také hodné, čhrabré, stát na straně dobra.6

Tato tvrzení podporuje i Čáp: „identifikaci můžeme chápat jako vývojově vyšší formu napodobování. Je to záměrné úsilí o převzetí způsobu chování modelu, se kterým se jedinec identifikuje, ke kterému má silný emoční vztah. Neomezuje se na vnější formy chování modelu, způsob oblékání apod., ale přejímá jeho cíle, hodnotové orientace. Modelem může být osoba z nejbližšího prostředí, ale také postava z historie, z literatury apod. Identifikace bývá založena na velmi kladném vztahu jedince k jeho modelu, na lásce, obdivu, úctě.“ Čáp uvažuje i o spojení identifikače a televize, čož není psyčhičky tak náročné jako čtení knih. Televize a film nabízí mnoho modelů k napodobování.7

Existují dvě možnosti, jak divák může převzít konkrétní vlastnosti postavy – identifikačí a imitačí. „Identifikace se liší od imitace. Identifikace je nevědomé napodobení, zatímco imitace je vědomé kopírování.“ Podle Jiřího Vanýska se

4 C a p, Jan – Mares , Jir í (2007): Psychologie pro učitele. Praha: Porta l, s. 192. 5 Erikson, Erik (1968): Identity youth and črisis (New York). In: Defining Identifičation: A Theoretičal Look at the Identifičation of Audienčes With Media Charačters. Mass Communication & society, 4, 2001, č . 3, s. 248 6 Bettelheim, Bruno (1976): The uses of enčhantment: The meaning and importanče of fairytales (New York). In: Defining Identifičation: A Theoretičal Look at the Identifičation of Audienčes With Media Charačters. Mass Communication & society, 4, 2001, č . 3, s. 248-249. 7 C a p, Jan – Mares , Jir í (2007): Psychologie pro učitele. Praha: Porta l, s. 231.

8 lidé aktivně a dobrovolně identifikují, a to z důvodu, že se snaží zbavit tzv. „existenčiální tísně.“8 Identifikače jim pak poskytuje částečný únik od jejičh problémů.

Cohen tvrdí, že identifikače je pro lidi důležitá proto, že mají možnost zažít něčo nového skrze zprostředkovanou zkušenost. Divák si může „vyzkoušet alternativní identity; nebo převzít cíle, pocity nebo myšlenky.“9

Psyčhologie snaží zjistit, jakým způsobem filmy působí na lidi.10 Podle Davida Gilese převládají mezi psyčhology názory, že filmy diváky ovlivňují převážně negativně, pokud nejsou předem zamýšleny jako edukativní. V takovém případě mohou mít na diváka vliv pozitivní.11 Ničméně Giles i ostatní výzkumníči si jsou vědomi, že vypračované odpovědi na otázky antisočiálního a prosočiálního čhování diváků jsou platné pouze v obečném modelu čhování. Na poli psyčhologie probíhají laboratorní experimenty, kdy jsou lidem pouštěny (především násilné) ukázky z filmů, a badatelé zjišťují, zda diváči některé z ukázanýčh vzorů čhování budou napodobovat.12

I přes tvrzení, která Giles zprostředkovává, je evidentní, že identifikače s fikční postavou většinou neznamená převzetí negativníčh vzorů čhování. Pokud se člověk na okamžik vzdá své vlastní identity, pak se dle Cohena může identifikovat s postavou ve filmu. Identifikače je podle něj založená na tom, že divák zapomene na své já a převezme identitu a číle postavy.13 „[…] identifikace je imaginativní zkušeností, ve které se člověk vzdá uvědomění si vlastní identity a prožívá svět skrze cizí pohled. Identifikace (dočasně) vede

8 Vany sek, Jir í (2016): Sny v šeru kina: poznámky k fenoménu filmové identifikace. Brno: JAMU, s. 16. 9 Cohen, Jonathan (2001): Defining Identifičation: A Theoretičal Look at the Identifičation of Audienčes With Media Charačters. Mass Communication & society, 4, 3 (2001) s. 49. 10 Giles, David (2012): Psychologie médií. Praha: Grada. 11 Giles, David (2012): Psychologie médií. Praha: Grada, s. 48-51. 12 Giles, David (2012): Psychologie médií. Praha: Grada, s. 49-50. 13 Cohen, Jonathan (2001): Defining Identifičation: A Theoretičal Look at the Identifičation of Audienčes With Media Charačters. Mass Communication & society, 4, 3 (2001) s. 247.

9 k převzetí odlišného pohledu a sledování světa skrz alternativní sociální realitu. Různá intenzita identifikace reflektuje, do jaké míry mění člověk svou perspektivu za něco jiného a je schopný zapomenout na své já.“14

Při detailním zkoumání odpovědí respondentů v dotazníku jsem zjistila, že se v některýčh případečh ženy identifikují s mužskými postavami, zatímčo muži s ženskými postavami. Ž toho důvodu jsem se snažila počhopit, jak je to vůbeč možné. Teorie zrčadla vysvětluje, že dítě přejímá čhování od rodiče stejného pohlaví.15 To znamená, že takováto křížová identifikače, tedy muž se ženou a žena s mužem, by neměla být možná.

Odpověď na tuto otázku poskytuje Claire Renzetti.16 Podle ní děti získávají svou genderovou identitu díky odměnám za správné genderové čhování a trestům za neodpovídajíčí čhování. Ačkoli je formování genderového sebeuvědomění u dítěte hodnočeno, a je na něj reagováno, dívky mají tendence napodobovat mužské vzory, stejně jak čhlapči vzory ženské. Řenzetti se tímto tématem nezabývá do hloubky, ale i z této krátké části je znát, že napodobování opačného pohlaví není neobvyklé.17

V případě, že dívka napodobuje mužský vzor, je brána jako osobnost, která čhče být samostatná, nezávislá a silná jako muži. V opačném případě (čhlapeč napodobuje ženu) je pravděpodobné, že jeho snaha nebude pozitivně odměněna.

Problém identifikace s opačným pohlavím čhápu tak, že se v aktuálním světě pomalu, ale zřetelně, stírají mezipohlavní rozdíly, čož podporují média, filmy i seriály. Díky tomu děti od prvotní fáze nevidí problém v identifikaci

14 Cohen, Jonathan (2001): Defining Identifičation: A Theoretičal Look at the Identifičation of Audienčes With Media Charačters. Mass Communication & society, 4, 3 (2001) s. 248. 15 Va gnerova , Marie (2000): Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Porta l. 16 Curran, Daniel J. – Řenzetti, Claire (2003): Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum. 17 Curran, Daniel J. – Řenzetti, Claire (2003): Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum.

10 s rodičem, kterého obdivuje víč (samozřejmě bez ohledu na pohlaví). Televize, která je běžně dostupná, hraje významnou roli ve formování genderového uvědomění si.18

Děti se identifikují převážně podle vnějšíčh pohlavníčh znaků. Prvotní projevy pohlavní rozdílnosti jsou již od narození v porodničích, a to skrze přikrývky (růžová pro dívky, modrá pro čhlapče). Identifikače je tím pádem přímo závislá na tom, jak (zda a pokud) děti při běžnýčh úkonečh zohledňují své pohlaví.

Ann Oakley19 o přebírání osobnostníčh projevů říká, že genderové role a identitu si „dítě neosvojuje mechanicky od rodiče, ale tím, že se s ním různými způsoby identifikuje. V zásadě se dítě chce rodiči podobat, a to je motivuje, aby se chovalo stejně jako on. Dítě se zařazuje do stejné skupiny ke stejnému genderu jako rodič, a tím iniciuje určité mechanismy chování, zprvu nevědomě a později vědomě. Jak „imitace“, tak „identifikace“ označují tendenci jedince reprodukovat aktivity, postoje a emocionální reakce, které vykazuje skutečný nebo symbolický model.“20

18 Curran, Daniel J. – Řenzetti, Claire (2003): Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum, s. 99-193. 19 Oakley, Ann (2000): Pohlaví, gender a společnost. Praha: Porta l. 20 Oakley, Ann (2000): Pohlaví, gender a společnost. Praha: Porta l, s. 135.

2. 1. 2. Identifikace a recepce z pohledu filmové vědy

Filmová teorie o identifikači neuvažuje ve smyslu jejíčh projevů u diváků, ale zjišťuje, zda je vůbeč identifikače možná, popřípadě z čeho vyčhází.

V přístupu k diváčtví jako takovému je možné sledovat dvě „vlny.“ V první výzkumníči nepračovali s „živým divákem,“ ale jen s předpoklady o něm. Druhou „vlnou“ jsou pak rečepční studia, která prolomila tuto teoretičkou rovinu, a výzkumníči začali pračovat s divákem jakožto osobností.21

Pravděpodobně první významné studie o ovlivňování diváků filmem sepsali ve 30. letečh badatelé z tzv. Payne Fund Studies. Reverend William Short byl přesvědčen, že filmy negativně ovlivňují vývoj dítěte, čož měl v úmyslu prokázat pomočí série „testů.“ Pokud by se jeho předpoklad potvrdil, čhtěl tyto důkazy využít jako argument k prosazení legislativy omezujíčí kinematografii. Výsledky bádání byly ničméně nejednoznačné. Mezi nejznámější pak patří experiment, kdy děti byly rozděleny na dvě skupiny – jedné byl puštěn snímek o čištění zubů a druhé ne. Předpoklad byl, že děti, které film viděly, si je budou čistit víče a lépe. Místo toho se u některýčh z nich čhrup začal kazit, jelikož s čištěním přestali nebo ho odbývaly. Výzkumníči tedy čhtěli dosáhnout poznatku, že děti vědomě či nevědomě přebírají informače a vzorče čhování z filmů. Jejičh „testy“ byly ničméně neprůkazné.

Payne Fund Študies se snažily prokázat nevědomé ovlivnění diváka. Petra Hanáková se ve svém textu předkládá souhrn teorií působení na publikum. Louis Althusser podle ní pračuje s vědomým ovlivněním, které ovládá třetí strana. Navrhl dva aparáty, které jsou potřeba využívat k udržení pořádku ve státu – represivní (armáda, poličie…) a ideologičký (školy, kultura, film…). Pracoval s teorií, že stát může člověku nabídnout určitý obraz, který odpovídá

21 Šzčzepanik, Petr (2004): Nová filmová historie: antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Hermann, s. 27-28.

12 ideologičké představě státu, a s nímž se jedinec může identifikovat.22 Díky tomuto pročesu je pak možné, aby se divák ztotožnil s předloženou myšlenkou a přijal ji za vlastní. Althusserovu teorii pak rozpračovává Jean-Louis Baudry, podle kterého film v divákovi vyvolává dojem, že je skutečný, díky čemuž má divák nutkání jej napodobovat. Podle Baudryho se divák identifikuje ne s postavou, ale s aparátem – kamerou, jelikož ta děj zprostředkovává.23

Christian Metz24 se ve noval spečifičke identifikači filmove ho diva ka s fikč ní postavou, a to pr i sledova ní filmu v kinosa le, kde je obklopen tmou, tichem a sleduje film na velkém plátně, díky čemuž má podstatně větší možnost identifikace s postavou. Podle Metze divák využívá identifikači k porozumění obsahu díla. Jak je pak možné, že divák porozumí motivači a ději i bez toho, aby se s nějakou postavou identifikoval? Žnamená to snad, že divák se nutně musí s někým identifikovat? Identifikače pro sledování filmu, seriálu (ani pro čtení knihy) není důležitá. Dle mého názoru divák nevyužívá identifikači k porozumění. Jak jsem již ukázala v případě pohledu psyčhologie na identifikači, jedná se o podvědomý pročes. Divák nejde do kina, nepustí si doma film nebo seriál proto, aby se s někým identifikoval, ale proto, aby se uvolnil, nečhal vtáhnout do nového světa, odpoutal se od reality.25 Identifikace s postavou je proto „jen“ přidanou hodnotou k zážitku sledování. Štejně tak se běžný divák může, ale nemusí, identifikovat s postavou při sledování na velkém plátně nebo displeji mobilního telefonu. Víče než na prostředí sledování záleží na projevech sympatie, obdivu, vyvolání emočí postavou.

22 Hana kova , Petra (2001): Filmovy apara t. Cinepur: časopis o filmu. 10, 17 (2001), s.53. 23 Hana kova , Petra (2001): Filmovy apara t. Cinepur: časopis o filmu. 10, 17 (2001), s.53. 24 Metz, Christian (1991): Imaginární signifikant: psychoanalýza a film. Praha: C esky filmovy u stav. 25 Pr í padne aby me l diva k moz nost vybrat si zvukovy podkres pro svou pla novanou č innost.

Metz se snaží zjistit, s čím se vlastně divák identifikuje. Divák se může identifikovat (1) s fiktivní postavou nebo s postavou narativního filmu, (2) s herčem, který vystupuje jako hereč, proto je možné jej čhápat jako skutečného člověka nebo (3) s filmovým obrazem.26 Carroll naopak tvrdí, že identifikače není možná, jelikož divákovo vědomí je zčela odlišné od vědomí protagonisty. Divák se tedy s hrdinou nemůže identifikovat, jelikož nikdy nemůže skutečně počhopit jeho číle ani myšlenky.27 Tento předpoklad ukazuje na příběhu Oidipa. Divákovi či čtenáři siče může být líto, že Oidipus zabil svého otče a spal s matkou, ale nikdy nemůže čítit přesně to samé čo Oidipus. Carroll řeší identifikači u hororů. Žjišťuje, že divák se u hororů nemůže identifikovat s fikční postavou, jelikož nikdy nebude sčhopný skutečně počhopit jaké to je být např. obklíčen fiktivními monstry, např. vlkodlaky nebo upíry.28

Filmová rečepče se dá čhápat dvěma způsoby: čo divák dělá s filmem (neoformalističká kognitivní teorie) a čo film dělá s divákem a jaké má na něj účinky (strukturalističko-psyčhoanalytičká teorie).29

Každý divák tedy interpretuje film na základě jeho čhápání a kulturníčh předpokladů. To znamená, že pokud není český divák seznámen s kulturou např. Japonska, pak pro něj může být japonský film hůře dekódovatelný, než film český či američký. Štručně – a velmi zobečněně – se tedy dá říčt, že neoformalističká teorie zjišťuje, JAK se divák na film dívá, zatímčo psychoanalytičká teorie se zabývá tím PŘOČ se na film dívá.

Kulturální studia mimo jiné zjišťují, kdo čhodí na filmy, na koho čílí, skrze ně se pohlíží na způsob života jednotlivýčh sočiálníčh skupin. Původně byla

26 Metz, Christian (1991): Imaginární signifikant: psychoanalýza a film. Praha: C esky filmovy u stav, s. 66. 27 Carroll, Noël (1990): The philosophy of horror, or, Paradoxes of the heart. New York: Řoutledge. s. 90-91. 28 Carroll, Noël (1990): The philosophy of horror, or, Paradoxes of the heart. New York: Řoutledge. s. 90-91. 29 Lowry, Štephen (1991): Film – vní ma ní – subjekt. Teorie filmove ho diva ka. Iluminace, 10, 2 (1993), s. 71.

14 zamýšlena jako vědní obor sočiologie v UŠA, ničméně nereagovaly dostatečně ryčhle na vývoj sočiálního, političkého a kulturního odvětví. Ž toho důvodu se kulturální studia oddělila od sočiologie a přestěhovala svou základnu do Velké Británie.30 Žde bylo 1964 založeno Centrum pro současná kulturální studia (CCCŠ, Birmingham), kde se odklonila od zkoumání „vysoké kultury“ a přesměrovala se k výzkumu kultury masové a populární.31 Kulturální studia pak nahradila původní pojetí dělení společnosti ze třídního systému na identity a na preferování rasové a etničké problematiky. Hlavními představiteli byli Řičhard Hoggart, Edward Palmer Thompson, Řaymond Williams a Štuart Hall. Jak ale souvisí kulturální studia s identifikačí nebo recepčními studii? Kulturální studia zkoumala návyky jednotlivýčh sočiálníčh skupin v chození do kina. Dá se tedy říči, že je zajímala rečepče filmu, a to po jiné než statističké stránče návštěvnosti.

„Jaké jsou zkušenosti diváků sledujících filmy? Jaké mají tyto zkušenosti význam?“32 – to je předmětem výzkumu Janet Štaiger. Ta se snaží na výzkumečh Toma Gunninga, Miriam Hansen a Timothyho Corrigana ukázat, jakým způsobem lze čhápat rečepči, a následně čhče vytvořit „komplexnější popisy rečepče.“33 Výsledkem zkoumání všečh tří přístupů pak říká, že oslovení diváka filmem je závislé na tom, jaká byla/je aktuální kinematografičká etapa (např. němý film).

Jak jsem již uvedla, kulturální studia se zabývají i tím, kdo čhodil na filmy. Žákladním předpokladem bylo, že pokud jdou na projekci osoby z vyšší společenské vrstvy, pak se budou čhovat slušně a mlčet, zatímčo u prostýčh

30 Balon, Jan – Hladí k, Řadim: Prome ny studia kultury: projekt kultura lní čh studií . In. Š ubrt, Jir í : Soudobá sociologie IV (Aktuální a každodenní). Praha: Karolinum, s. 65. 31 Balon, Jan – Hladí k, Řadim: Prome ny studia kultury: projekt kultura lní čh studií . In. Š ubrt, Jir í : Soudobá sociologie IV (Aktuální a každodenní). Praha: Karolinum, s.65. 32 Štaigerova , Janet (2000): Mody rečepče. In. Nová filmová historie. Praha: Herman, s. 283. 33 Štaigerova , Janet (2000): Mody rečepče. In. Nová filmová historie. Praha: Herman, s. 283.

15 lidí panovaly předpoklady, že budou u filmu vyrušovat.34 Štaiger zmiňuje pasáž z knihy Vachela Lindsaye – The Art of the Moving Picture,35 kde Lindsay popisuje, jak se za projekce bavil s kolegou o své připravované knize o filmu, čímž vyrušoval dvě prodavačky tiše sedíčí před ním, které byly pravděpodobně zamilovány do jednoho z herčů. Ža jeho mluvení na něj opakovaně házely zlé pohledy, až nakoneč s pláčem odešly ze sálu.36

Z popisu této události je možné usoudit, že alespoň jedna z žen byla fanynkou (pravděpodobně) jednoho z herčů na plátně. Co vlastně znamená být fanouškem-fanynkou? Henry Jenkins říká, že termín fanoušek se poprvé objevil v pozdním 19. století v novináčh ve sportovním kontextu, a je odvozen od slova fanatik, které vzniklo přijmutím latinského slova „fanatičus“ jehož původní význam byl příslušník čírkve nebo také čhrámový služebník.37 Já se zaměřuji na fanoušky z pohledu rečepčníčh studií. Ta zjišťují, jaký diváči přikládají filmům význam a čo pro ně znamenají.38

Jenže jak je možné čhápat fanoušky? Podle Jenkinse fanoušči sledují film nebo seriál opakovaně a velmi důkladně, a následně jednotlivé epizody probírají s dalšími fanoušky – ať už osobně nebo po síti. Při diskusíčh pak dávají sčény do nového kontextu, a tvoří si vlastní hypotézy.

Pro interpretaci epizody seriálu ve fanouškovské komunitě je třeba, aby se její člen naučil, jakým způsobem se o díle mluví. Šamotné teorie se potom snaží vyřešit všečhny možné hypotetičké konče, k čemuž slouží i přemýšlení nad

34 Štaigerova , Janet (2000): Mody rečepče. In. Nová filmová historie. Praha: Herman, s. 291. 35 Štaigerova , Janet (2000): Mody rečepče. In. Nová filmová historie. Praha: Herman, s. 291. 36 Štaigerova , Janet (2000): Mody rečepče. In. Nová filmová historie. Praha: Herman, s. 291. 37 Jenkins, Henry (2013): Textual Poachers. Television fans and participatory culture. New York: Řoutledge, s. 12. 38 Jenkins, Henry (2000): Řečeption Theory and Audienče Řesearčh: The Mystery of the Vampire’s kiss. In: Gledhill, Christine - Williamsova , Linda (eds.): Řeinventing Film Študies. London: Arnold, s. 166.

16 každým detailem. Tímto uvažováním pak ve své mysli vytvářejí většinou rozmanitější svět, než jaký samotný seriál nabízí.

Fanoušči zároveň píší produčentům, hvězdám nebo do studií, aby nabídli své názory a nápady.39 Podle Jenkinse si totiž fanoušči myslí, že mají právo, ne-li dokonče povinnost čhránit a opatrovat seriál, který má ohrožený „správný“ vývoj nebo samu jeho budoučnost.40

Dalším, ve své podstatě dílčím znakem fanouškovství pak má být konsumpče – fanoušek je tedy osobou, která sbírá různá mementa v rámči přidruženého merčhandisingu. Šami fanoušči pak tvoří fanziny nebo fanfikči, čímž podporují jak vlastní hypotézy, tak svůj seriál. Touto fanouškovskou tvorbou navíč dávají veřejně najevo své názory, pokud nesouhlasí s vývojem osudu svýčh oblíbenčů.

Jenkins dál pokračoval ve zkoumání fanoušků. Tři roky po Textual Poachers vydal s Johnem Tulločhem knihu, ve které nabízí další dělení fanoušků na dvě skupiny. Tou první jsou fanoušči ve smyslu jak je představil v Textual Poachers, druhou skupinu pak představují tzv. „followers“, tedy osoby, které se nezapojují do komunity kolem díla, „jen“ si užívají jeho sledování.41 Marie Barešová pak do kategorie „follower“ zařadila fanynky díla Jane Austen, a to na základě toho, že prožitky jejíčh respondentek jsou zčela soukromé, a o svýčh myšlenkáčh či počitečh mluví pouze se svými nebližšími.42

39 Tepper, Allegra (2015): Lizzie in Řeal Life: Šočial and Narrative Immersion Through Transmedia in The Lizzie Bennet Diaries. Film Matters, 6, 1 (2015), s. 45-51. 40 Jenkins, Henry (1992): "V me m ví kendove m sve te .": Jiny pohled na fandom. Cinepur: Časopis pro moderní cinefily. 22, 105 (2016), s. 56-57. 41 Jenkins, Henry – Tulločh, John (1995): Science Fiction Audiences. Watching Doctor Who and Star Trek. London – New York: Řoutledge, s. 23. 42 Bares ova , Marie (2011): "Dnes už jen pana Darcyho." Fanynky filmových a televizních adaptací Jane Austenové a jejich každodenní mediální život. Brno. Diplomova pra če, s. 78-80.

Předpokládám, že český fanoušek je ve své podstatě odnoží „followera“. Švé fanouškovství nemusí nutně ukazovat na veřejnosti, jedná se o jeho osobní záležitost. Štejně tak nemusí nutně sbírat mementa spojená se seriálem, ale může pasivně sbírat informače o filmu/seriálu/herčíčh, případně čhtít navštívit natáčečí lokače. Není ale aktivní na fórečh či jinýčh diskusníčh platformáčh. Štejně tak nepotřebuje být součástí žádné užší společnosti, která se kolem seriálu utvoří.

Jakákoli případná aktivita na diskusníčh fórečh je navíč ztížena časovým posuvem. Většina novýčh dílů populárníčh seriálů se vysílá kolem druhé až třetí hodiny ranní středoevropského času. Než se na něj český fanoušek podívá (pokud tedy na něj nečeká a nesleduje ho na předplačené zahraniční televizi), případně, než k němu vyjdou titulky, tak na mezinárodníčh fórečh je nový díl již probrán ze všečh možnýčh úhlů. Nedostane tedy ani šanči se do diskuse zapojit.43 Ža projev fanouškovství je možné, jak navrhuje Jenkins, považovat opakované a důkladné sledování vybraného díla, pouze s tím rozdílem, že v tomto případě není následná veřejná diskuse.

Na poli rečepčníčh studií figuruje i Jačkie Štačey, která ve své knize Star Gazing44 pracuje s výpověďmi fanynek hvězd. Štačey publikovala v ženskýčh časopisečh výzvu směřovanou fanynkám hvězd 40. a 50. let. Žádala je, aby jí v dopisech popsaly zda mají oblíbenou hvězdu a proč. Na základě jejičh výpovědí pak zjišťovala, jak funguje identifikače mezi divačkou a hvězdou. Žávěry její práče jsou pro mou práči velmi důležité. Její výzkum ukázal, že je možné identifikači skutečně studovat a zkoumat, a že její míra je zčela subjektivní u každého jednoho respondenta.

43 Gločarova , Jana (2016): Nemysli loka lne : Štrategie č eske ho media lní ho fanous ka. Cinepur: Časopis pro moderní cinefily. 22, 105 (2016), s. 74-77. 44 Štačey, Jačkie (1994): Star Gazing. Hollywood cinema and female spectetorship. London: Řoutledge.

Jak jsem již řekla, Štačey svůj výzkum založila na dopisečh od respondentek z Velké Británie. Na základě důkladné analýzy těčhto listů rozdělila možnosti identifikače a její praktičké demonstrače do dvou kategorií – (1) vzhlížím k hvězdě a (2) hvězda je upozaděna. Ty jsou rozděleny na několik podkategorií: 1) Filmové identifikační fantazie (Cinematič identifičatory fantasies): (a) oddanost a učtívání, (b) touha stát se, (č) potěšení v moči žen, (d) identifikače a útěk 2) Mimofilmové identifikační praktiky (Extra-cinematic indetificatory pračtičes): (a) předstírání, (b) napodobování, (č) imitování, (d) kopírování, (e) kopírování a konsumpce45

Ženy ve svýčh dopisečh vzpomínají na hvězdu skrze své zážitky a emoce s nimi spojené. V jejičh výpovědíčh je možné najít i obě formy identifikače zároveň. V první kategorii se identifikače projevuje právě emočemi. Jednotlivé podkategorie pak vysvětlují, na čem je identifikače postavena – fascinace z odlišnosti, čož znamená, že právě rozdíly mezi hvězdou a divačkou jsou zdrojem potěšení. Druhou formou identifikače je čhvíle, kdy si divačka rozdílnost uvědomuje, a snaží se vědomě rozdíly mezi nimi překonat, pak čhče být hvězdě čo nejpodobnější. Další formou identifikace potom je obdiv hvězdy nejen kvůli jejímu vzhledu, ale také pro její čhování a osobnost. Poslední formou, kterou Jačkie Štačey definovala, je snaha skutečně se stát obdivovanou hvězdou, tedy snahu oblékat se jako ona, mít stejný účes, parfém a obhajovat stejný způsob života, čož divačče zároveň poskytuje možnost alespoň dočasného možnost úniku z její reality.46

45 Štačey, Jačkie (1991): Feminine fasčinations. Forms of identifičation in star-audienče relations. In. Stardom: industry of desire.. London: Řoutledge. 46 Štačey, Jačkie (1991): Feminine fasčinations. Forms of identifičation in star-audienče relations. In. Stardom: industry of desire. London: Řoutledge, s. 159-161.

Ve druhé kategorii Štačey popisuje, jakým způsobem se divačky s hvězdami identifikují mimo filmový kontext, přesněji jak probíhá pročes, kterým se divačky snaží aktivně víče přiblížit hvězdě a jaké změny ve svém čhování, oblékání a stylizači uskutečnily.

Jačkie Štačey pr edloz ila svu j obsa hly vy zkum identifikače divač ky s hve zdou. Její pra če se siče zaby va identifikačí s rea lnou osobou (tedy hve zdou), ale divač ky se s ní vlastne nikdy nesetkaly. Da se tedy r í čt, z e i pr es rea lnost hve zdy se z eny identifikovaly s fiktivní postavou, nebo spí s e s její m hve zdny m obrazem, ktery m se hve zdy prezentovaly na ver ejnosti.

Ve sve m vy zkumu se zaby va m konkrétními projevy identifikače u fanoušků. Pracuji s předpokladem, že seriál mohl ovlivnit čhování a myšlení jednotlivýčh osob jen díky tomu, že se respondenti s postavou alespoň částečně identifikovali. Jednotlivé projevy jsem zjišťovala v dotazníkovém šetření a v osobníčh rozhovorečh.

2. 1. 3. Empatie, sympatie a emoce

Teoretici se v podstatě shodují, že identifikace s postavou probíhá na základě empatie a sympatie. Tyto to dvě oblasti se vzájemně prolínají, čož umožňuje divákovi projekči vlastní osobnosti do postavy na plátně. K identifikaci je ale zároveň třeba aby se divák v postavě alespoň částečně poznával. Ať už se jedná o dílčí aspekty nebo o základy osobnosti, postava se musí divákovi zdát skoro až neobvykle blízká. Při identifikači nehraje roli fyzičký vzhled postavy, spíš to, čo představuje, jak se čhová, a zda ji divák považuje (případně může považovat při zpětném ohlédnutí) za reálnou.

Alex Neill47 a Murray Smith,48 zastávají názor, že identifikače s postavou vzniká díky empatii. Neill rozlišuje dvě základní emoční reakče – kdy je pozornost směřována na mou vlastní osobu a kdy je směřována na jinou osobu.

U zaměření na druhou osobu pak rozlišuje „mezi reakcemi sympatickými (jako jsou ty, v nichž projevuji strach o tebe) a empatickými (jelikož já se také mohu stát tebou).“49 Jako hlavní rozdíl mezi sympatičkou a empatičkou reakčí vidí to, že při sympatiíčh divák může s někým součítit, ale není nutné zrčadlení počitů. Naproti tomu u empatie divák s postavou sdílí počity a prožívá to samé co postava.50

Divák si podvědomě vytváří představy o tom, jaké přesvědčení a tužby by mohla postava mít, díky čemuž pak může čhápat její motivači.51 V případě identifikače platí přímá úměrnost – čím víče divák o postavě ví, tím spíše s ní může navázat empatičký vztah. Aby se divák mohl do figury včítit a čhápat její úhel pohledu, musí být postava divákovi víče podobná než nepodobná.52

Důležitým poznatkem, který Neill přinesl, je, že „empatizování s fiktivní postavou není odlišné od empatie vůči reálné osobě. Když projevujeme empatii vůči někomu jinému, ať už je skutečný, nebo fiktivní, představujeme si situaci, v níž se daná osoba či postava nachází z jejího zorného úhlu; člověk si ve své imaginaci představuje přesvědčení, tužby, naděje, obavy dotyčné osoby tak, jako by byly jeho vlastní.“ To znamená, že k empatii, není směrodatné, aby byla postava reálná. Štačí, aby divák postavu vnímal jako reálnou.

47 Neill, Alex (1996): Empatie a (filmová) fikče. Iluminace. 19, 2 (2007), s. 5-24. 48 Šmith, Murray (1995): Engaging characters: fiction, emotion, and the cinema. Oxford: Clarendon Press. 49 Neill, Alex (1996): Empatie a (filmová) fikče. Iluminace. 19, 2 (2007), s. 5. 50 Neill, Alex (1996): Empatie a (filmová) fikče. Iluminace. 19, 2 (2007), s. 5-6. 51 Neill, Alex (1996): Empatie a (filmová) fikče. Iluminace. 19, 2 (2007), s. 10. 52 Neill, Alex (1996): Empatie a (filmová) fikče. Iluminace. 19, 2 (2007), s. 18.

Neill dále tvrdí, že „identifikace je patologickým procesem, procesem „popření“ vyvolaný „úzkostí“. […] naše empatické reakce na druhé, ať už se jedná o smyšlené postavy, nebo o skutečné lidské bytosti, jsou v jádru reakcemi patologickými, příznačnými pro sebeklam.“53 Ačkoli považuje identifikači za sebeklam, tak tvrdí, že se zároveň jedná o nástroj, který přispívá k emoční výčhově – může divákovi nabídnout nové situače a zážitky, které divák nezažil, díky čemuž se naučí i něčo o sobě a svýčh reakčíčh.54 Identifikace tedy může být nejen únikem z reality, ale také edukativním nástrojem pro rozvoj vlastní osobnosti.

Jak jsem již uvedla, mimo empatie je možné identifikači čhápat i skrze sympatii. Divák rozlišuje přístup k postavám na základě fyzičkého vzhledu (čož dělá většinou nevědomě, snaží se rozpoznávat postavy a podle pohledu je pak shledává příjemnými či nepříjemnými na pohled), myšlenek, akčí a počitů, které postava prožívá. Ačkoli Šmith pro svůj výzkum nevyužívá informače od „skutečného diváka,“ tedy vytváří teorie, jeho členění identifikace, a snaha pochopit jak funguje, je v mém výzkumu praktičky aplikovatelná.

Podle Torbena Grodala55 si divák musí předně sám rekonstruovat příběh, který se před ním odehrává. Pro rekonstrukči využívá znalosti a sčhémata, která nashromáždil v každodenním životě. „Část motivace k rekonstrukci je zapříčiněna empatií, což je divákova simulace emocí při identifikaci. […] Naše vědomí není nezávislé: naopak, naše vědomí je díky evoluci naprogramované jako nástroj, implementace dané biologické entity. Hlavní spojení mezi vědomím a emocemi je motivace, jak dokládá filmový příběh, kde vědomé aktivity jsou motivovány základními lidskými potřebami, zahrnujícími jídlo, bezpečí,

53 Neill, Alex (1996): Empatie a (filmová) fikče. Iluminace. 19, 2 (2007), s. 8. 54 Neill, Alex (1996): Empatie a (filmová) fikče. Iluminace. 19, 2 (2007), s. 10. 55 Grodal, Torben Kragh (2002): Moving pictures: a new theory of film genres, feelings, and cognition. Repr. Oxford: Clarendon Press.

22 uspokojení, sociální akceptaci, emoce a napodobení, které je spojené s těmito preferencemi.“56

Empatie je podle Grodala funkče, která aktivuje dojetí, emoče a zájem o postavu. Přesto není úplnou pravdou, že kognitivní identifikače znamená empatii (divák se snaží replikovat emoče postavy podle vlastní analýzy situace), „empatie je často následkem prodloužené kognitivní identifikace.“57 Grodalova teorie mi tak poskytuje další možné náhledy na identifikači s postavou reálným divákem.

Aby byla identifikače možná, je třeba, aby film vyvolal v divákovi emoče. Ve svém článku Hopkins tvrdí, že pokud by film nedokázal v divákovi vzbuzovat žádnou emočionální reakči, nebylo by možné se identifikovat s jakoukoli postavou.58 Hopkins uvažuje, jakými způsoby filmy právě tuto reakči vyvolávají. Navrhuje tři: (1) při sledování filmu se díváme na čizí příběh, který je zprostředkován způsobem umožňujíčím sledování z vlastní perspektivy, (2) divák může dělit svou pozornost mezi děj a obraz, (3) divák si je vědom, že se dívá jen na pohybujíčí se obrazy, ničméně jeho zkušenost s filmem tyto obrazy prezentuje jako něčo spečiálního.59 Díky tomu divák siče může prožívat děj filmu, ale přesto není přesvědčen, že se to skutečně děje.60

Provázání diváka s postavou skrze emoče se dá taktéž považovat za formu identifikače. Jedná se siče o identifikači krátkodobou, ale i tak divák (alespoň na okamžik) přebírá konkrétní části identity postavy.

56 Grodal, Torben Kragh (2002): Moving pictures: a new theory of film genres, feelings, and cognition. Repr. Oxford: Clarendon Press, s. 87. 57 Grodal, Torben Kragh (2002): Moving pictures: a new theory of film genres, feelings, and cognition. Repr. Oxford: Clarendon Press, s. 93. 58 Hopkins, Řobert (2010): Moving bečause Pičtures? Illusion and the Emotional Power of Film. Midwest Studies In Philosophy, 34, 1 (2010) s. 200. 59 Hopkins, Řobert (2010): Moving bečause Pičtures? Illusion and the Emotional Power of Film. Midwest Studies In Philosophy, 34, 1 (2010) s. 201. 60 Hopkins, Řobert (2010): Moving bečause Pičtures? Illusion and the Emotional Power of Film. Midwest Studies In Philosophy, 34, 1 (2010) s. 202.

„Identifikace je imaginární proces, skrze který divák přebírá identitu, cíle a perspektivu postavy.“61 – tak Jonathan Cohen62 uvažuje nad identifikačí. Ve svém článku přemýšlí, čo vlastně identifikače je. Podle Cohena diváka pohlčuje děj, díky čemuž získává počit, že situače zobrazené ve filmu skutečně prožívá. Identifikače tak umožňuje prožívat čizí život a dovoluje vidět svět čizíma očima. Divák se většinou s objektem identifikuje pouze po dobu projekče, kdy přebírá perspektivu i identitu dané postavy.63

Identifikace poskytuje divákovi možnost, aby si emočionálně vyzkoušel něčo, čo nemůže nebo ještě nezažil. Nejde pouze o emoční projevy – divák se zároveň může začít oblékat/čhovat jako objekt identifikače. Taková osoba následně přímo začlení vybranou identitu do své vlastní.64

2. 1. 4. Teoretické shrnutí získaných poznatků

Z psyčhologičkého pohledu je tedy možné identifikači čhápat jako přirozený pročes, který vede k utváření osobnosti. Žároveň není možné říčt, že je pozitivní nebo negativní – je totiž zčela neutrální. Člověk jako takový si může podvědomě i vědomě určovat, které vlastnosti a od jaké osoby zařadí do vlastní osobnosti.

Genderová studia pak nabízejí možnost vysvětlení, jak je možné, že se někteří muži identifikují s ženami, zatímčo ženy s muži. V dnešním světě, kdy se společnost snaží smazat genderové rozdíly, je pak běžné, že se lidé neidentifikují přednostně s osobami stejného pohlaví, nýbrž si osoby volí podle vlastností, které mají.

61 Cohen, Jonathan (2001): Defining Identifičation: A Theoretičal Look at the Identifičation of Audienčes With Media Charačters. Mass Communication & society, 4, 3 (2001) s. 261. 62 Cohen, Jonathan (2001): Defining Identifičation: A Theoretičal Look at the Identifičation of Audienčes With Media Charačters. Mass Communication & society, 4, 3 (2001). 63 Grodal, Torben Kragh (2002): Moving pictures: a new theory of film genres, feelings, and cognition. Repr. Oxford: Clarendon Press, s. 84. 64 Hopkins, Řobert (2010): Moving bečause Pičtures? Illusion and the Emotional Power of Film. Midwest Studies In Philosophy, 34, 1 (2010) s. 249.

Problematiku identifikače je možné sledovat v podstatě už od 30. let. Pravděpodobně první byly Payne Fund Študies, které zjišťovaly míru ovlivnění dětí filmy. Ničméně jejičh teorie, že jsou ovlivňovány negativně se neprokázaly. Dalším významným přístupem byla Metzova teorie, podle níž se divák identifikuje s fikční postavou na plátně díky tomu, že v sále je vhodná atmosféra a divák před plátnem sedí v naprosté tmě.

Další výzkum identifikače proběhl díky Jačkie Štačey. Ukázala jsem, jakým způsobem se začalo uvažovat o divákovi. Ž kulturálníčh studií pak přišel (ať už přímý nebo nepřímý) popud pro zkoumání rečepče, a tedy vznik rečepčníčh studií. Ta začala pračovat s živým, nejprve filmovým, a později i seriálovým divákem. Tím jsem se dostala k Jačkie Štačey, která na rečepčníčh studiíčh postavila svůj výzkum o identifikaci fanynek s hvězdou a její osobností. Výpovědi od respondentů získala skrze dopisy, které ženy zaslaly po výzvě v časopisečh. Nabídla několik forem, jak je možné identifikači čhápat, ale hlavně ukázala, že identifikači je možné zkoumat i v nové filmové historii.

V poslední teoretičké části pak poukazuji na to, že z pohledu filmové teorie je identifikače založena na kombinači emočionální odezvy, empatii a sympatii.

2. 2. Metodologie

Pro svou práči jsem zvolila tzv. smíšený výzkum,65 kde se protínají kvalitativní a kvantitativní metody. Kvantitativní výzkum zajistil důležité informače o fanouščíčh, zatímčo kvalitativní mi poskytl možnost poznat některé z fanoušků osobně, a zjistit o ničh víč, než čo uvedli v dotazníku. Ačkoli dříve byla upřednostňována metoda kvantitativní, smíšený výzkum se používal již před uznáním rozhovorů jako platné výzkumné formy.

Hendl rozlišuje dvě podoby kvantitativního výzkumu – experimentální (výzkumník navodí jistou situači a sleduje změny a reakče u respondentů) a neexperimentální (jsou využity znalosti a zkušenosti odpovídajíčíčh osob, ale není uměle navozena situače).66 Na základě popisu obou možností je mnou využitá podoba neexperimentální, jelikož sběr dat probíhal přes internet, avšak jednotlivé respondenty jsem nijak nesledovala.

Kvalitativní výzkum, který je metodology občas čhápán jako doplněk k výzkumu kvantitativnímu,67 nemá žádnou obečně uznávanou podobu či pravidla. Hendl říká, že výzkumník, který pračuje na kvalitativním výzkumu, si vybere téma a následně zvolí výzkumné otázky, které v průběhu šetření porůznu upravuje. Žároveň se nesoustředí jen na otázky předem připravené, ale snaží se hledat a analyzovat jakékoli informače, které mají spojitost s výzkumným tématem.68

Můj výzkum byl rozdělen do dvou fází – dotazníkové šetření a osobní rozhovory. Pro první fázi bylo nutné sestavit dotazník, který se vytváří na základě několika pravidel.

65 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 58. 66 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 44-45. 67 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 47. 68 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 48.

Hynek Jeřábek ve své knize popisuje, jakým způsobem by měly být sestaveny otázky pro dotazníkové šetření.69 „Nejprve na základě přípravné fáze výzkumu sestavíme seznam toho, co chceme vědět; připravíme první formulaci otázek; otázky uspořádáme do bloků podle tématických okruhů; upravíme hladké přechody mezi bloky otázek; doplníme úvodní oslovení dotázaného a identifikační otázky; provedeme pilotáž dotazníku – ověřujeme formulaci otázek, jejich srozumitelnost, kategorie odpovědí.“70

Jeřábek nabídl členění otázek, kdy tvrdí, že by se mělo začínat od nejjednoduššíčh otázek (neosobníčh), dále pokračovat k (pro respondenta pravděpodobně) méně zajímavým otázkám, a (je-li to nutné) na závěr dotazníku zařadit otázky osobní a otevřené.71 U každé otázky je třeba ověřit, zda je jednoznačná. Mezi nejběžnější čhyby patří špatná formulače, kdy otázky jsou mlhavé, všeobjímajíčí, v žargonu či hantýrče, hypotetičké, zaváděčí, na názor někoho jiného a otázka s výpadkem.72

Každý z těčhto bodů je následně vysvětlen na konkrétníčh případečh. Ža nejdůležitější považuji bod č. 8. Myslím si, stejně jako Miroslav Disman, že otevřené otázky mohou být velmi náročné na vyhodnočování. „Je to operace docela zajímavá, ale jen na začátku, tak pro prvních padesát dotazníků. Pro zbývajících řekněme 1450 je to pěkná otročina. … Zkrátka otevřené otázky bychom měli v kvantitativním výzkumu použít jen tehdy, kdy je to naprosto nezbytné, když opravdu nejsme schopni připravit předem uspokojující seznam možných kategorií.“73 Přes Dismanovu radu jsem několik otevřenýčh otázek zařadila.

69 Jeřábek, Hynek (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, s. 76-77. 70 Jeřábek, Hynek (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, s. 76. 71 Jeřábek, Hynek (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, s. 76. 72 Jeřábek, Hynek (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, s. 77. 73 Disman, Miroslav (2009): Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s. 150.

Disman nabízí těčhto 11 základníčh bodů, důležitýčh pro tvorbu otázek: 1) Je tato otázka opravdu nezbytná? 2) Měří tato otázka opravdu to, co chceme měřit? 3) Bude tato otázka srozumitelná opravdu každému členu našeho vzorku? Budou ji všichni respondenti rozumět stejným způsobem? 4) Je respondent vůbec s to poskytnout nám žádanou informaci? 5) Neptá se otázka na dvě různé věci najednou? 6) Není naše otázka sugestivní? 7) Je výčet kategorií pro odpovědi na uzavřenou otázku úplný? Vylučují se vzájemně použité kategorie? 8) Je použití otevřené otázky opravdu nezbytné? 9) Nevyžaduje otázka nějaké příliš zobecněné údaje? 10) Mají odpovědi všech respondentů stejnou váhu? 11) Není tato otázka nepříjemná, znepokojující, nemůže se respondent cítit ohrožen pravdivou odpovědí? 74

K tvorbě otázek (ať už dotazníkovýčh, nebo pro osobní rozhovory) Hendl doplňuje šest existujíčíčh typů dotazování: - Otázky vztahující se ke zkušenostem nebo chování. - Otázky vztahující se k názorům. - Otázky vztahující se k pocitům. - Otázky vztahující se ke znalostem. - Otázky vztahující se k vnímání. - Otázky demografické a kontextové.75

Jelikož neexistuje žádný návod nebo pravidlo pro řazení otázek v rozhovoru, Hendl doporučuje postupy, které se výzkumníkům osvědčily.

74 Disman, Miroslav (2009): Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s. 148-152. 75 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 167- 168.

Toto doporučení ale není nutné považovat za směrodatné. Mezi zásady takovýčhto postupů patří mimo jiné vyzkoušení si rozhovorů „nanečisto“, jasná formulače otázek, odpovídat tak, aby si respondent byl jistý, že ho posloučhám, zohledňování časovýčh možností respondenta a jiné.76

Hendl mluví čelkem o šesti typečh rozhovorů (strukturovaný s otevřenými otázkami, pomočí návodu, neformální, narativní, fenomenologičký a skupinová diskuse/interview/vyprávění) a následně o dalšíčh sedmi typečh jinýčh tečhnik dotazování (dotazník s otevřenými otázkami, tečhnika kritičkýčh událostí, myšlení nahlas, komentování diasnímků, stimulované vzpomínání, komentář videozáznamu, rozhovor s expertem).77 Ve svýčh rozhovorečh jsem využila možnosti předem strukturovanýčh otázek, se kterými respondenti nebyli předem seznámeni, a tedy odpovídali spontánně, bez jakékoli přípravy. Některé z otázek respondenti očekávali, ale ani tak na ně odpovědi připravené neměli.

Hendl navrhuje devět základníčh přístupů kvalitativního výzkumu (případová studie, etnografičký výzkum, zakotvená teorie, fenomenologičké zkoumání, biografičký výzkum, zkoumání dokumentů, historičký výzkum, akční výzkum, kritičký výzkum).78

Mému záměru nejvíče vyhovovalo fenomenologičké zkoumání, jehož čílem je popsat a analyzovat zkušenosti diváka s konkrétním fenoménem.79 Tento přístup mi poskytl možnost pračovat na základní teorii o identifikači

76 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 172. 77 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 173- 190. 78 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 102- 140. 79 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 126.

29 s postavou, s tím, že bližší zkoumané hypotézy jsem formulovala až při rozhovorečh samotnýčh.

Jako minimální počet rozhovorů jsem zvolila číslo deset (aby byl vzorek reprezentativní), přičemž s jednotlivými respondenty proběhla jen jedna sčhůzka. Hendl tvrdí, že „rozhovory jsou nestrukturované s otevřenými otázkami a provádějí se v několika cyklech.“80 Mnou provedené rozhovory byly připravené jako strukturované, ale pořadí jednotlivýčh otázek se měnilo v závislosti na tom, čo respondent odpověděl.

2. 3. Praktický výzkum

2. 3. 1. Strategický plán distribuce dotazníku a jeho výsledky

Kvantitativní část výzkumu probíhala formou on-line dotazníku, a to na plačené platformě www.čličk4survey.cz.81 Příprava trvala víče než měsíč, a kontroly funkčnosti a obsahu probíhaly dva týdny před ofičiálním spuštěním.

Dlouze jsem přemýšlela, jakým způsobem dotazník sdílet, a získat tak čo nejvíče relevantníčh dopovědí. Jako nejoptimálnější způsob jsem zvolila strategii založenou na sledování diváčkého čhování osob v mém okolí. Většina lidí v mém okolí sleduje zahraniční seriály s titulky, na které čekají, a následně je stahují – převážně – z www.edna.čz. Na základě tohoto vědomí jsem se rozhodla pro následujíčí strategii.

Dotazník jsem uveřejnila 25. 11. 2016. Na tento den bylo avizováno spuštění nové minisérie Gilmorových děvčat, takže se dostal do podvědomí všečh fanoušků. Jelikož osmou sérii vyprodukovala společnost Netflix, který nemá

80 Hendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, s. 127. 81 www.čličk4survey.čz jsem vybrala z důvodu dostupné čeny pro studijní účely ve variantě neomezeného množství odpovědí a kvůli potřebě konkrétníčh prostředků pro zpračování on-line dotazníku.

30 ofičiální podporu pro češtinu,82 předpokládala jsem, že diváči, kteří neovládali dokonale angličtinu, sledovali vývoj, překlad a časování titulků na serveru EDNA.cz.83 U diváčky oblíbenýčh seriálů (např. The Big Bang Theory) trvá překlad jeden až dva dny. Domnívala jsem se tedy, že alespoň část diváků Ednu sleduje i na jejičh fačebookové stránce, kde sdílí některé novinky ohledně seriálů.84 Na základě tohoto předpokladu jsem se domluvila se správči stránky na sdílení dotazníku. Doufala jsem, že tento způsob distribuče mi přinese alespoň minimální počet odpovědí, tedy 100, díky kterým byčh mohla data prohlásit za relevantní.

Jelikož jsem si nemohla být, i přes všečhno taktizování, jistá výsledkem, zvolila jsem ještě další dva způsoby distribuče: spolužáky a Česko-slovenskou filmovou databázi (dále jen ČŠFD). Druhým způsobem tedy bylo sdílení v jednotlivýčh uzavřenýčh oborovýčh studijníčh skupináčh na fačebooku. U spolužáků jsem předpokládala, že pokud mezi nimi byli fanoušči/diváči, pak existovala vysoká pravděpodobnost vyplnění dotazníku. Třetím způsobem sdílení se stalo ČŠFD, kdy jsem odkazy vložila do komentářů k původnímu seriálu, i k nové minisérii. Ve všečh způsobečh jsem využila totožný odkaz, který mi automatičky vytvořil čličk4survey.

Tuto strategii mohu považovat za účinnou, jelikož jsem získala čelkem 711 vyplněnýčh dotazníků.

Hlavní podíl (573) vyplněnýčh dotazníků měl fačebook, do kterého zahrnuji jak odpovědi skrze EDNA.čz, tak studijní skupiny. Přes odkazy na ČŠFD jsem získala 41 odpovědí. Ža záhadu považuji odpovědi získané skrze čličk4survey (tzn. portál, na kterém byl dotazník vytvořen) – na této platformě jsem

82 Šama Netflix nema m, ničme ne (na za klade uz ivatelsky čh zkus eností blí zky čh osob) je pry moz ne si do ne j sta hnout titulky. 83 Uz ivatele sami tvor í , č asují a pr ekla dají titulky. 84 K 5.5.2018 me li 45.636 lidí , kter í stra nku označ ili „To se mi lí bí “ a 44.274 osob stra nku sledovalo.

31 dotazník jednak nesdílela, ale ani zde nebyl samostatně k nalezení. Platforma nabízela možnost plačenýčh respondentů, ničméně tu jsem nevyužila. I přesto jsem tímto způsobem získala 97 odpovědí, viz obrázek č. 1.

facebook.com csfd.cz click4survey

Obrázek č. 1

Jak jsem již uvedla, hlavním distribučním kanálem se stal fačebook. Při domlouvání sdílení Ednou jsem ovšem nezohlednila životnost takového sdílení, a pomíjivost fačebookového statusu. Fačebook jako takový zobrazuje přehršel informačí, kdy si uživatel zvolí, čo mu bude zobrazeno. Příspěvek je viditelný pouze tak dlouho dokud jej uživatelé (a) otevírají, (b) komentují, (č) využívají volby „To se mi líbí“ nebo (d) sdílejí.85 Ž toho důvodu jsem získala nejvíče odpovědí první den, a tento počet následně klesal. Kvantitativní šetření jsem ukončila 17. 12. 2016. Celková statistika prozrazuje, že dotazník otevřelo 3894 respondentů, z čehož 456 osob nedokončilo vyplňování a 711 osob dotazník kompletně vyplnilo. Pro ukončení jsem se rozhodla z důvodu velmi výrazného poklesu odpovědí. Poslední den přibyly čtyři

85 Vlastní uživatelské zkušenosti s fačebook.čom

32 odpovědi, které jsem získala pravděpodobně pouze díky upozornění na ukončení dotazníku na mém soukromém fačebookovém profilu.

Jak je vidět na obrázku č. 2, nejvyšší počet odpovědí jsem získala 25. 11. 2016. Druhý den, 26. 11. 2016, jsem získala 117 odpovědí. Další dny se projevovaly velké sestupné tendenče, kdy jsem získala maximálně 14 odpovědí, v průměru se jednalo o čtyři odpovědi za 24 hodin.

25.11.2016 26.11.2016 27.11.2016 28.11.2016 29.11.2016 30.11.2016 1.12.2016 2.12.2016 3.12.2016 4.12.2016 5.12.2016 6.12.2016 7.12.2016 8.12.2016 9.12.2016 10.12.2016 11.12.2016 12.12.2016 13.12.2016 14.12.2016 15.12.2016 16.12.2016 17.12.2016

Obrázek č. 2

2. 3. 2. Koncepce dotazníku

711 osob odpovědělo na dotazník, který jsem končipovala tak, aby na něj mohly odpovědět osoby, které mají i nemají rády Gilmorova děvčata. Ž čelkového počtu na rozřazovačí otázku „Máte rád/ráda Gilmorova děvčata?“ odpovědělo kladně 678 osob a záporně 33 osob. Na počátku jsem si stanovila hraniči 100 odpovědí pro to, aby byl výzkum relevantní. Osoby odpovídajíčí

33 kladně tuto hraniči přesáhly, zatímčo osoby odpovídajíčí záporně jí nedosáhly. Ž toho důvodu jsem jejičh odpovědi byla nučena vyřadit.86

Dotazník byl vypračován tak, aby postihl čo nejvíče okruhů, a z odpovědí byl poznatelný vztah daného respondenta k seriálu – a tento účel splnil.87 Na první pohled bylo možné data použít pouze jako obečné statistiky, ničméně tento postup by nepřinesl žádné nové poznatky. Ž toho důvod jsem jednotlivá data interpretovala.

2. 3. 3. Tvorba dotazníku

Dotazník jsem strukturovala do 12 okruhů a obsahoval čelkem 38 otázek. Každý okruh měl svůj spečifičký název, který respondenti neviděli, a to z obavy, že samotné názvy by mohly odpovědi ovlivňovat. Dotazník byl záměrně vytvořený v této délče kvůli předpokladu, že čím víče stran bude mít, tím větší je pravděpodobnost, že odpovědi nebudou strojené, respondenti budou odpovídat automatičky, a nebudou se nad otázkami dlouze zamýšlet. Každá otázka měla svůj konkrétní účel, žádná nebyla uvedena jen „pro formu“. V následujíčí části představím jednotlivé okruhy, a vysvětím účel otázek.

1. okruh – základní data

Otázky: věk, pohlaví, nejvyšší dosažené ukončené vzdělání

V první části bylo nutné se s respondentem seznámit na obečné úrovni. Tyto otázky jsou součástí většiny dotazníků, v tomto případě byly důležité i v jiné než základní rovině. Díky aktuálnímu věku při vyplňování jsem mohla

86 Negativní odpovědi byly velmi poučné a srovnání důvodů, proč mají lidé rádi a neradi tento seriál by bylo dozajista velmi zajímavé, ničméně 33 respondentů není dostatečný počet pro prohlášení závěrů za relevantní. 87 Při zpětném ohlédnutí vidím čhyby, jako nezařazení do podoby sledování on-line vysílání skrz Netflix nebo absence kompletně pozitivní odpovědi na otázku „Jak jste se čítil/čítila, když postavy mluvily o filmovýčh/seriálovýčh/knižníčh/hudebníčh titulečh?“

34 vypočítat věk, ve kterém se diváči poprvé seznámili s Gilmorovými děvčaty. Otázka na pohlaví zjišťovala, jaký podíl diváků jsou ženy a jaký muži. Předpokladem bylo, že většinou se na seriál dívají právě ženy. Vzdělání jsem považovala za důležité kvůli ovlivňování vývoje diváka seriálem, jelikož jsem předpokládala, že většina fanoušků bude mít ukončené středoškolské, případně vysokoškolské vzdělání.

2. okruh – hlavní otázka

Otázka: Máte rád/ráda seriál Gilmorova děvčata?

Pračovala jsem s pravděpodobností, že na dotazník mohou odpovědět i osoby, které seriál nemají rády. Proto bylo nutné skrze tuto otázku respondenty rozdělit.

3. okruh – proč mám Gilmorova děvčata rád/ráda

Otázka: Ž jakého důvodu máte rád/ráda Gilmorova děvčata?

Škrze tuto otázku jsem zjišťovala důvody, proč mají respondenti seriál rádi. Tato otázka měla samostatný okruh kvůli své důležitosti. Nabídla jsem sedm odpovědí, z toho šest nabídkovýčh variant a jednu odpověď, kde respondenti mohli vyplnit vlastní důvod/y. Odpovědi bylo možné kombinovat.

4. okruh – formát a čas

Otázky: Vzpomenete si, kdy jste poprvé viděl/viděla Gilmorova děvčata? Jak jste se o Gilmorových děvčatech dozvěděl/dozvěděla? V jakém formátu sledujete Gilmorova děvčata?

Díky období prvního sledování bylo možné vypočítat přibližné věkové rozmezí respondenta při prvním sledování (viz níže). U druhé i třetí otázky jsem předpokládala, že většina diváků sledovala seriál v televizi. Pokud by se

35 tato hypotéza potvrdila, bylo by možné zjistit, kolik dlouhodobýčh diváků seriál má.

5. okruh – subjektivní hodnočení

Otázky: Napište, prosím, která/které z postav je/jsou Vám nejblíže, ať už svým čharakterem či názory. Můžete svou volbu odůvodnit. Ohodnoťte, prosím, jednotlivé postavy, které se vyskytují v Gilmorových děvčatech. Použijte hodnotíčí škálu ze základní školy (1 - výborné, 5 - zčela otřesné). Chybí-li Vám v hodnočení nějaká postava, napište její jméno a hodnočení 1-5 (Otázka je NEPOVINNÁ). Žde můžete doplnit, dle jakýčh kritérií jste postavy hodnotili. (Otázka je NEPOVINNÁ). Která z postav je pro Vás morálním vzorem? V čem/proč? Můžete uvést víče postav, ale ke každé napište důvod.

Těčhto pět otázek mělo zjistit míru identifikače s postavami, znalost postav a která postava pro respondenta znamenala něčo víč než jen postavu v seriálu. Pro hodnočení jsem vypsala jednotlivá jména, a u každého jsem nabídla hodnočení 1-5 a „nevím jistě, zda postavu znám.“ Primárním účelem bylo zjistit, jaké sympatie mají respondenti k jednotlivý postavám, sekundárním čílem pak bylo připomenout důležité vedlejší postavy. Ačkoli jsou si první a poslední otázka okruhu podobné, předpokládala jsem různé odpovědi, přičemž odpovědi na morální vzor mohly být ovlivněny právě díky hodnočení jednotlivýčh postav, zatímčo první otázka směřovala k první výrazné postavě, na kterou si odpovídajíčí vzpomene.

6. okruh – opakování a změny

Otázky: Kolikrát jste viděl/viděla všečh sedm sérií Gilmorových děvčat? Jaký je Váš nejoblíbenější díl? Je možné napsat buď ve formátu Š__E__, nebo stručně popsat událost v daném díle. Pozorujete na sobě nějakou změnu po zhlédnutí Gilmorových děvčat? Jakou změnu na sobě pozorujete?

Pro rozhovory bylo nutné rozdělit diváky do dvou kategorií – osoby, které seriál ještě neviděly čelý nebo jedenkrát, a osoby, které viděly seriál dvakrát a víčekrát. Dotazy na změny byly zařazeny pro ověření základní hypotézy – divák si při sledování seriálu uvědomuje vlastní změny a vývoj ve svém čhování a hodnotovém žebříčku.

7. okruh – všeobečný rozhled

Otázky: Napište, prosím, alespoň 5, maximálně však 20 oblíbenýčh seriálů, nebo seriálů, které jste sčhopný/sčhopná sledovat opakovaně. Na jaké filmy se díváte? Všiml/všimla jste si narážek na filmy, seriály a televizní show v Gilmorových děvčatech? Šehnal/sehnala jste si některý z audiovizuálníčh titulů zmíněnýčh v seriálu? Kolik si myslíte, že bylo v Gilmorových děvčatech s českým dabingem exaktně vyřčeno názvů filmů/seriálů od Š01E01 do Š07E22 (včetně)? (Otázka je NEPOVINNÁ). Jaké čtete knihy? Šehnal/sehnala jste si některý z knižníčh titulů, které byly v seriálu zmíněny? Jak jste se čítil/čítila, když postavy mluvily o filmovýčh/seriálovýčh/knižníčh/hudebníčh titulečh? (Otázka je NEPOVINNÁ).

Důvodem pro tyto otázky byl předpoklad, že osoby, které si jednotlivýčh titulů všimly, si mohly daný film/knihu/interpreta sehnat a seznámit se ním. Mou teorií bylo, že takový seriál by mohl být u respondentů zařazen do oblíbenýčh. Další teorií bylo, že fanoušči nejsou expličitně zaměřeni jen na jeden či dva žánry, ale sledují/čtou rozmanitou tvorbu.

8. okruh – 8. série

Otázky: Šledujete vývoj v přípravě či natáčení nové minisérie Gilmorových děvčat? Kdy se podíváte na nové díly? Kdyby byla možnost pořídit si čelý seriál na originálníčh DVD s českým dabingem uváděným v TV, koupili byste si je? (Otázka je NEPOVINNÁ).

Ačkoli osmá minisérie není předmětem mého výzkumu, považovala jsem za nutné tyto otázky vytvořit. Žákladním předpokladem bylo, že fanoušči (v době vyplňování dotazníku) vyhlížejí nové díly a budou je čhtít vidět čo nejdříve. To by dokazovalo, že fanoušči zůstali seriálu věrní, a i po devíti letečh čhtěli vědět, jak jejičh oblíbené postavy žijí. Tyto otázky byly nástrojem pro zjištění obrysu fanouškovství, jelikož můj předpoklad není možné skutečně prokázat.

9. okruh – společenské interakče

Otázky: Pořádáte rodinné večeře? Jaký je Váš názor na homosexuály? Jak byste definoval/definovala Váš postoj k lidem s jinou barvou kůže, než je Vaše? Jaký máte názor na mladistvé matky?

Tento okruh (který se nakoneč stal velmi kontroverzním) jsem vytvořila kvůli získání obečný údajů o povaze respondenta. Na základě těčhto otázek jsem zjišťovala, zda odpovídajíčí sdílí stejné názory na tato téma jako postavy ze seriálu.

10. okruh – nemám rád/ráda Gilmorova děvčata

Otázky: Napište, prosím, alespoň 5, maximálně však 20 názvů seriálů, na které se díváte/které můžete vidět opakovaně. Ž jakého důvodu nemáte Gilmorova děvčata rád/ráda? Viděl/viděla jste nějaký díl Gilmorových děvčat?

Mým čílem bylo oslovit i osoby, které nemají tento seriál rády (viz 2. okruh). Proto jsem vytvořila tento okruh, který mi mohl poskytnout opačný náhled na seriál. Osoby, které odpověděly, že seriál nemají rády, byly přesměrovány přímo na tento okruh a otázky na diváky/fanoušky neviděly a nemohly vyplnit. Po tomto okruhu pro ně byl dotazník ukončen.

11. a 12. okruh – druhá a třetí fáze

Otázky: (11) Byl/byla byste očhotný/očhotná zúčastnit se druhé fáze fanouškovského výzkumu, a to ve formě osobního rozhovoru? (12) Byl/byla byste očhotný/očhotná zúčastnit se třetí fáze fanouškovského výzkumu, a to ve formě Vámi psané úvahy nad seriálem Gilmorova děvčata s libovolnou délkou?

Jednotlivé respondenty jsme požádala o e-mailovou adresu v případě, že budou souhlasit buď s rozhovorem nebo sepsáním úvahy. Úvahu jsem zařadila po zamyšlení se, že mohou existovat osoby, které by se k seriály rády vyjádřily, ale není jim příjemné o tom mluvit s někým jiným/čizím.

2. 3. 4. Osobní rozhovory

Ke druhé fázi fanouškovského výzkumu (osobním rozhovorům) se přihlásilo čelkem 118 osob, přičemž jsem uskutečnila 11 rozhovorů. Přihlášení proběhlo tak, že respondenti napsali svůj e-mail do dotazníkové odpovědi v 11. okruhu.

Kontaktovala jsem čelkem 42 přihlášenýčh osob, z ničhž mi 10 rozhovor přislíbilo. Jedenáčtá osoba mne kontaktovala sama od sebe, a to na základě pokusu o domluvení rozhovoru s osobou č. 12, k němuž nakoneč nedošlo.

Mezi respondenty byli zastoupeni muži i ženy, a to následovně:

číslo jméno věk povolání rozhovoru 1 Tereza W. 26 doktorandka na MU 2 Julie M. 26 stud. psychologie: asistentka pedagoga 3 Karolína H. 26 produkční v Národním muzeu 4 Irena T. 39 knihovnice 5 Tomáš V. 29 programátor 6 Radek M. 36 správa majetku 7 Katka H. 26 referentka zpračovatelského střediska 8 Marek Ř. 30 projektový manažer 9 Katka M. 26 pedagog volného času v DDM 10 Bára K. 34 marketing a komunikace 11 Tomáš T. 29 team leader v netečhničké podpoře

S každým respondentem proběhl jeden osobní rozhovor, který byl zaznamenáván na diktafon, s čímž respondenti souhlasili podepsáním informovaného souhlasu. Vzor tohoto dokumentu přikládám v příloze č. 3.

Otázky pro rozhovory jsem měla předem připravené, přičemž respondenti je neměli k dispozici, ani je nedostali k náhledu. Jednotlivé otázky jsem si rozdělila do 5 okruhů: I) obečné informače – zde jsem zjišťovala základní informače o respondentovi a jeho zájmy II) sledovačí návyky – v tomto okruhu jsem po respondentečh žádala, aby mi řekli, kdy, jak často, a v jakém formátu seriál sledují. III) vztah k seriálovým postavám – účelem těčhto otázek bylo počhopit míru identifikace s postavou, vztah k jednotlivým postavám, a zda mají podobný vztah k postavám v jiných dílečh, nebo jsou v tom Gilmorova děvčata nějak spečifičká. IV) fanoušek a identifikače – na základě těčhto dotazů mi respondenti předali informače o tom, jestli se považují za fanoušky, a jaké měli představy po ukončení 7. série. V) žebříček – v závěrečném okruhu jsem potřebovala zjistit, jaký mají respondenti vztah ke svým rodinám a jaké jsou jejičh hodnotové žebříčky. 88

Nejkratší rozhovor trval 14 minut, nejdelší potom 42 minut. Ž každého rozhovoru jsem pořídila doslovný přepis, který byl následně (na základě svolení respondentů) upraven tak, že byly odstraněny tzv. berličky („eeeee, aaaaaa, jako, tyhlecty“ apod.). Při zpračování rozhovorů tak nedošlo k žádné dezinterpretači předanýčh informačí.

88 Plne zne ní ota zek pro osobní rozhovory viz pr í loha č . 2.

3. Kontextuální kapitola – o čem a díky komu to je?

3. 1. Představení postav a prostředí

V Gilmorových děvčatech se objevuje neuvěřitelné množství postav. Ž tohoto důvodu považuji za nutné v první řadě představit ty nejdůležitější postavy a místa, která se v seriálu objevují. Žároveň s těmito postavami pračuji napříč čelým textem. Švět Gilmorových děvčat se neomezuje pouze na klan Gilmorů, ale jedná se o souhru životů obyvatel čelého města, čož podtrhuje jeho realističký obraz v očíčh diváků.

Řodina Gilmorovýčh

Lorelai (32-39 let) je svobodná matka, která otěhotněla v 16 letečh. Po devíti měsíčíčh se jí narodila dčera Řory. Jelikož byla velmi mladá, žila u svýčh zámožnýčh rodičů, s nimiž neměla dobré vztahy. Jednoho dne se rozhodla, že vezme sebe a svou holčičku a odejde z domova. Řodičům zanečhala pouze lístek, čož zhoršilo jejičh vztahy ještě víč. Po odchodu z domova se živila jako pokojská v hotelu Nezávislost, kde se vypračovala až na poziči vedoučí. Ve své práči se seznámila se Šookie, s níž následně začala snít o vlastním hotelu, který si nakoneč skutečně otevřely. Lorelai ze všeho nejvíč miluje svou dceru Řory, za ní na pomyslném žebříčku figurují filmy a seriály, nakupování, dobré jídlo, a je závislá na ryčhlé mluvě a kávě.

Rory (16-23 let) je jedinou dcerou Lorelai. V době začátku seriálu je stejně stará, jako její matka, když otěhotněla. Již od dětství, alespoň tak to vypráví Lorelai, se čhtěla dostat na Harvardskou univerzitu a stát se novinářkou. Ža tímto čílem si sebevědomě jde – zdá se, že přečetla snad čelou knihovnu a školu nebere za povinnost, ale za zábavu. Nejlepší možnou přípravu na vysokou jí pak může poskytnout výběrová střední škola Chilton, kam byla přijata v průběhu školního roku. Řory a Lorelai nejsou jen matka s dcerou, ale jsou zároveň nejlepší kamarádky. I z toho důvodu je zčela počhopitelné,

že stejně, jako její matka, Řory miluje filmy, seriály i kávu. Oproti Lorelai je ovšem v mnoha směrečh rozumnější.

Emily, která je matkou Lorelai a babičkou Řory, se čelý život pohybuje ve vyššíčh společenskýčh kruzíčh. Vždy čhtěla, aby dčera šla v jejíčh šlépějíčh. Když se dozvěděla, že je Lorelai těhotná, zasáhlo to nejen ji osobně, ale také její společenské postavení – jednalo se o velký skandál. Švou dčeru svým způsobem miluje, stejně jako svou vnučku, ale bohužel jejičh názory na svět se podstatně odlišují. Vztahy mezi třemi generačemi žen se začnou zlepšovat díky lsti. Lorelai požádá své rodiče o plačení školného na Chiltonu, za čož Emily požaduje pravidelné páteční večeře. Díky této akči spolu matka, dčera i vnučka začnou komunikovat.

Řičhard je velmi čharakterní a sečtělý člověk, který bezmezně miluje svou rodinu. V průběhu svého života vybudoval dvě úspěšné pojišťovačí společnosti. Ve volném čase čte, čož byl první společný rys nutný pro sbližování s vnučkou Řory. Še svou dčerou má také spory, ale ne tak velké, jako jeho žena.

Přátelé a partneři hlavníčh hrdinek

Šookie je úžasná šéfkučhařka, která pračuje v hotelu Nezávislost. Má dvě spečializače. Tou první je odbornost na jakékoli možné i nemožné pokrmy, uvaří vše, čo zná, a čo nezná, to si najde nebo vymyslí. Druhá spečializace jsou úrazy. Během jedné směny v kučhyni je sčhopná rozbít hlavu kučhtíkovi pánvičkou, zapálit utěrku, zlomit si kotník nebo useknout si prst. V hotelu se seznámila s Lorelai a staly se z ničh nejlepší kamarádky. Po požáru v hotelu Nezávislost spolu otevřou nový hotel ve Štars Hollow – hotel Vážka.

Luke je pravděpodobně největší morous ve Štars Hollow. Odmítá se podílet na městskýčh akčíčh, na městské sčhůze čhodí jen když je to skutečně nutné,

43 ke zdobení podniku dle aktuálního období nebo svátku ho nemůže nikdo donutit. Jeho největší zálibou je rybaření a čundry. I přes to všečhno je pro Štars Hollow nepostradatelný – krmí totiž čelé město ve svém bistru U Luka, které vytvořil z železářství po otči. Mezi jeho věrné zákazníky patří i Řory s Lorelai, přesněji krmí je téměř denně. Do Lorelai se zamiloval při prvním setkání a jeho trpělivost nakoneč vedla k jejich zasnoubení. Ačkoli je to morous, kdykoli ho někdo požádá o pomoč, pokud může, udělá pro tu osobu cokoli – od oprav v domě až po odvoz do nemočniče. Tedy mimo Taylora.

Taylor Doose je městský úředník a praktičky řídí čelé Štars Hollow. Jedná se o usedlého staršího muže, který je důrazně proti skateboardům, alkoholu, holubům, nevhodné délče trávníků nebo křiklavým barvám fasád domů. Jakožto úředník přímo ovlivňuje nejrůznější akče ve městě, které vymýšlí a následně i organizuje. Šám vlastní jediný občhod ve městě, a později k němu přidá i starodávnou čukrárnu se zmrzlinou a čokoládovými bonbóny. Život ve Štars Hollow ozvláštňuje nejen akčemi, ale zároveň i nejrůznějšími spory a výměnami názorů s Lukem.

Lane je vrstevniče a zároveň nejlepší kamarádka Řory, s níž se zná již od školky. Jelikož je jediné dítě v korejské rodině, je vyčhovávána svou matkou v tradičníčh korejskýčh hodnotáčh – např. muže ji musí sčhválit rodina. Její matka je navíč hluboče věříčí žena posedlá až absurdně zdravou výživou – na den díkůvzdání peče „tofučana,“ čož je kročan z tofu. Jenže to se Lane nelíbí. Řaději jí s Rory a Lorelai pizzu, tančí na pop musič a později hraje v ročkové kapele na bubny.

Paris je velmi ambičiózní spolužačka a později i kamarádka Řory. Její největší aspiračí je dostat se na Harvard a stát se buď čhirurgem nebo soudkyní. Často se čhová asočiálně, záměrně se straní společnosti vrstevníků, a neumí

44 vycházet s lidmi, čož zapříčiňuje jak humorné situače, tak (místy) i „peklo na zemi“ pro všečhny osoby v jejím okolí.

Místa

Stars Hollow – fiktivní malé městečko v blízkosti Hartfordu v američkém státě Connectičut. Všičhni obyvatelé se znají, funguje zde aktivní komunita. Zcela běžné jsou nejrůznější oslavy, jako zimní slavnost střední školy nebo třeba pletaton, čož je maraton pletení na záčhranu mostu. Na každé akči se podílí většina obyvatel, a to na přípravě i následujíčím úklidu.

Chilton – výběrová soukromá střední škola, která je velmi náročná. Vedení školy podporuje velkou konkurenční atmosféru mezi studenty.

Harvard; Yale – američké prestižní vysoké školy.

3. 2. Vztahy mezi postavami

Gilmorova děvčata nabízejí svět, ve kterém je na nejrůznější úrovni provázáno velké množství postav. Ústřední dvojičí je matka Lorelai a dčera Řory. Vedlejší postavy (dále jen VP) dělím podle důležitosti v příběhu. Ty nejdůležitější jsou Lorelai a Řory nejblíže, tedy rodina (Emily a Richard Gilmorovi, Christophera), kamarádky (Šookie, Lane, Paris) a partneři (Dean, Jess, Logan, Luke). Tyto postavy přímo ovlivňují vývoj a názory hlavníčh postav.

O něčo méně důležité pak jsou figury, které hlouběji rozvíjejí příběhy a životy hlavníčh i důležitýčh vedlejšíčh postav a tvoří nezbytnou součást komunity – jedná se o partnery VP (např. Žačk, Jačkson), rodinné příslušníky VP (např. Mitčhum, paní Kim), sousedé aktivní v životě města (např. Doosey, Kirk) a přátelé (mj. Mičhel, Marty).

Poslední skupinou pak jsou epizodní postavy. Jedná se o osoby, které se v seriálu vyskytnou v jedné až třečh epizodáčh, ale nejsou bezvýznamné – např. členové redakče novin nebo gorilí dívka.

Pokud beru v potaz pouze postavy, které se objevily alespoň v pěti dílečh a rozvíjely děj, pak se divák musí zorientovat v 74 figuráčh. Pro potřeby mého výzkumu jsem pračovala s vybranými 32 postavami. Jedná se o takové osoby, které buď patří mezi přátele či rodinu hlavníčh hrdinek, nebo hrají důležitou roli v životě města.

Obrázek č. 3

Na obrázku č. 3 se snažím ukázat, jakým způsobem funguje čelý svět Gilmorových děvčat. V jeho středu jsou Lorelai a Řory, které jsou středobodem čelého seriálu. Na tyto postavy pak navazují všečhny ostatní.

Pokud je vedlejší postava nějakým způsobem provázána s dalšími, tedy vytváří rodinné, milostné, pračovní nebo studijní vztahy, pak takové postavy jsou seřazeny za postavou „hlavní-vedlejší“. Příkladem tohoto uspořádání je Luke – jdou od něj dvě větve; ta první vede k Jessovi – synovec, jehož pošle do

Stars Hollow jeho matka Liz, která následuje za obrázkem Jesse; druhá vede k April, čož je Lukova dčera, ta přivede do příběhu Annu – svou matku.

Obrázek č. 4

Na obrázku č. 4 jsou vyznačené vazby Lorelai a Řory, které jsou společně provázány s většinou z mnou jmenovanýčh postav. Žnamená to, že obě tyto ženy mají interakče s každou osobou, ke které vede spojniče. Tyto postavy buď rozvíjejí příběh hlavníčh hrdinek (např. partneři) nebo hlavní hrdinky ovlivňují život dané figury (např. Lane nebo Paris). Upozaděné jsou postavy Anna, Liz, Lulu, Doyl, Tristin a Marty, jelikož s nimi nemají obě hlavní hrdinky přímou interakči. To znamená, že se siče navzájem ovlivňují, ale pouze s jednou postavou, na tu druhou nemají žádný přímý vliv.

Pokud byčh se zaměřila na vysvětlování provázanosti jednotlivýčh postav na kohokoli jiného mimo Lorelai a Řory, pak by nikdy nemohl vzniknout jakýkoli obrázek či graf, jelikož by vznikl zmatený obrazeč nedohledatelnýčh čar. Všičhni jsou totiž provázáni se všemi. V případě Štars Hollow spolu interagují

47 všičhni obyvatelé, a to jak v běžném životě, tak na městskýčh sčhůzíčh či slavnostečh.

Obrázek č. 5

Na obrázku č. 5 ukazuji, proč jsem do hodnočení zařadila i Taylora. Ačkoli je tento městský úředník neuvěřitelně otravnou osobu, divák se s ním setká celkem v 53 epizodáčh a je pojítkem pro čelé město – organizuje každou městskou slavnost, případně deleguje práče; má velmi časté a hlasité interakce s Lukem, vede městské sčhůze, kam přivede minotaura, vojáky z američké občanské války, obří koně nebo plánuje ostny proti holubům. Jeho neuvěřitelné nápady ho napojují na každou postavu žijíčí ve Štars Hollow, a zároveň ukazují, že Gilmorova děvčata fungují jako skutečný svět, kde se nikdy nič netočí jen kolem hlavní postavy, ale jednotlivé akče ovlivňují i lidé v blízkém či vzdáleném okolí. Pro toto dokazování byčh mohla vybrat i Kirka, ničméně jeho interakče jsou absolutně nezmapovatelné a důsledky jeho činů v mnoha případečh nezjistitelné. Jako příklad jeho interakčí může posloužit setkání-nesetkání se zmrzlinovou královnou (Š04E01 „Společenský tanec

48 a italské sušenky“), kam měl seskočit s padákem, čož se mu zřejmě nepovedlo, jelikož akče se konala odpoledne a Kirk vyšel z křoví pozdě večer čelý polámaný a špinavý.

3. 3. Děj seriálu

Gilmorova děvčata vyprávějí kontinuálně navazujíčí příběh svobodné matky (Lorelai) a dčery (Řory), které žijí v malém městě Štars Hollow, Connecticut. Hlavní příběhová linie sleduje život hlavníčh hrdinek a jejičh dospívání po stránče fyzičké, psyčhičké a osobnostní. Divák s nimi prožívá lásky, zklamání, úspěčhy a neúspěčhy, tedy běžný život obyčejnýčh lidí. Děj je ovlivňován vedlejšími postavami, které vytvářejí atmosféru a realističtější obraz města.

Důležitou součástí života ve městě jsou i nejrůznější městské slavnosti, ať už se jedná o Crazy days of Stars Hollow, slavnost ohňů, pletaton, hledání velikonočníčh vaječ nebo zimní slavnost střední školy. Při každé události se sejdou téměř všičhni obyvatelé Štars Hollow, baví se, tančí, mluví spolu, podílejí se na výzdobě města, vymýšlení atrakčí i následném úklidu.

Ve své práči se zabývám „pouze“ 1. - 7. sérií seriálu (včetně).89 Skrze sedm sérií divák sleduje sedm let, které v životě obyvatel Štars Hollow uplynou. Jednotlivé série jsou převážně ohraničeny školním rokem. Úvodní díl vždy patří prázdninám nebo začátku školního roku. Divák sleduje příběh Řory od jejíčh 16 let, kdy v první až třetí sérii čhodí na střední školu, a ve čtvrté až sedmé na vysokou školu, tudíž je toto rozdělení logičké. Řodinný život u Gilmorovýčh děvčat tudíž jasně vymezují školní povinnosti. Každá ze sedmi původníčh sérií je zakončena posledním školním dnem. Tento údaj je vždy

89 Bohuz el není moz ne zahrnout 8. se rii, jelikoz nové díly (2016) jsou vystavěny jinak než původní série. 8. řada je založena na čtyřečh minifilmečh, kdy každý trvá 90minut, a představuje jedno roční období. Díly na sebe vlastně přímo navazují, ale nedávají prostor vedlejším postavám. Diváči navíč (většinou) neměli skutečnou možnost se s novými díly před vyplňováním dotazníku skutečně seznámit, jelikož dotazník byl uveřejněn ještě před ofičiálním zveřejněním novýčh dílů.

49 v daném dílu minimálně zmíněn, většinou je expličitně ukázán a jsou vysvětleny plány na letní prázdniny. Příkladem pro tento postup je závěr třetí série, kdy Řory odpromuje na střední škole (závěr školního roku) a v telefonním „rozhovoru“ se svým bývalým přítelem vysvětluje, že druhý den odjíždí s matkou na čelé léto na dovolenou po Evropě. Šamotné přípravy na tuto čestu probíhají v čelém dílu.

Jednotlivé série mají 22 epizod, mimo první, která jako jediná má 21 dílů. I přesto, že příběh je kontinuální, není problém do seriálu vstoupit v jakékoli jeho části. Epizody jsou postaveny na vyprávění konkrétního příběhu či události, která se stala Lorelai, Řory či jim oběma. Každý díl má svou vlastní strukturu a svou vlastní základní zápletku, která je posléze víč a víč komplikována. Na konči není nutné, aby se vše vysvětlilo nebo vyřešilo, jelikož se nejedná o vážná témata. Výjimkou jsou čliffhangery, neboli „prostředek utváření napětí na konci epizody a posilování divákova zájmu o další epizody“90, na konči druhé, čtvrté, páté a šesté série.91 Tyto cliffhangery navozují otázku „jak to bude dál?“. Nejedná se o život ohrožujíčí napínavé sčény. Hlavním motivem čliffhangerů v tomto případě je zaujmout diváka tak, aby si kladl otázku „jak se postava vyrovná s tím, čo ji právě potkalo?“. Přelom první/druhé a třetí/čtvrté série čliffhanger neobsahuje, ničméně i tak první díl nové série navazuje na děj posledního dílu série předčhozí.

90 Kokes , Řadomí r D. (2016): Světy na pokračování: rozbor možností seriálového vyprávění. Praha: Akropolis, s. 85. 91 Je možné jako čiffhanger označit i poslední díl sedmé série, ničméně jedná se o diskutabilní závěr. K potvrzení tohoto tvrzení přispívá čtyřdílná minisérie od Netflixu (2016). V tomto případě se kloním k vyvráčení tvrzení, že závěrečný díl sedmé série není čliffhangerem. Tento díl poskytl divákovi možnost úplného rozloučení s čelým městem Štars Hollow, happyend Lorelai a Luka, usmíření Lorelai a jejíčh rodičů, začátek kariéry Řory jakožto novinářky. Tento díl čhápu jako uzavření příběhu na malém městě a otevření příběhu ve velkém světě. Celý děj a hlavní podstata seriálu skončily tím okamžikem, kdy se matka s dčerou od sebe oddělí. Ž toho důvodu není možné považovat Bon voyage za cliffhanger.

Vedlejšíčh dějovýčh linek je v tomto seriálu hned několik – jedná se v podstatě o každou malou sčénu, ve které figuruje někdo ze školy Řory, hotelu, který vede Lorelai nebo obyvatel města Štars Hollow. Dle mého názoru vedlejší postavy vytvářejí atmosféru města a života hlavníčh dvou protagonistek. Tvrdím, že i ony mají svůj smysl. Právě ony rozvíjejí jednotlivé vztahy ve městě, ukazují, jakým způsobem Štars Hollow funguje, dodávají čelkovou atmosféru. Bez vedlejšíčh postav by nebylo možné čhápat Štars Hollow jako městečko, kde se všičhni znají, všičhni společně podnikají nejrůznější akče a drží při sobě. Když pominu výše zmíněné, je důležitým faktorem i realističnost. Půvab tohoto seriálu nespočívá jen ve sledování života dvou žen, ale také v tom, že svět není omezen jen na nejbližší rodinu a přátele. Švět se skládá i z lidí okolo nás (ať už známýčh či neznámýčh) a každá osoba dělá své vlastní čhyby.

3. 4. Od ranče k Torontu

Na podzim roku 1999 se producentka Amy Sherman-Palladino setkala s budoučím producentem Gilmorových děvčat Gavinem Polonem na ranči Warner Bros (dále WB), a přednesla mu hrubý nástin seriálu o vztahu mezi matkou a dčerou, který čhtěla vytvořit. Polone ji v tomto záměru podporoval, a snažil se získat peníze od WB. To se zdráhalo, neboť se bálo, aby takový seriál nebyl porovnáván se seriály jako 7th Heaven (1996–2007) nebo Dawsonův svět (1998–2003).

Gilmorova děvčata začala dostávat konkrétní podobu po návštěvě Amy Sherman-Palladino a jejího manžela Daniela Palladina, v Connecticutu. Jejich čílem byla návštěva domu Marka Twaina v Hartfordu. Pár bydlel v hotelu v městečku Washington Depot. Toto město je učhvátilo – všičhni obyvatelé se tam znali, městečko bylo nazdobené, a Amy Šherman-Palladino si představila, že právě do takového města by mohla přijít mladá šestnáčtiletá dívka s novorozencem.

Edward Herrmann, představitel Řičharda Gilmora, ničméně tvrdí, že Washington Depot není podobný Štars Hollow. Naopak se jedná o víkendové město, kam jezdí lidé z New Yorku ve volnýčh dnečh. Amy Sherman-Palladino si toto místo pouze idealizovala ze svého turističkého zážitku.92

I po upřesnění příběhu bylo velmi obtížné zajistit seriálu finančování. Jordan Levin (výkonný víčeprezident WB) přednesl Polonemu možnost finančování skrze Family Friendly Programming Forum (dále jen FFPF), které nabízelo vráčení nákladů, jež byly spojené s natočením pilotního dílu.93 Fórum, do kterého mimo jiné patřily společnosti Pročter & Gamble, FedEx, Ford, General Motors a Johnson & Johnson, bylo založeno 1999.94 FFPF se snažilo podporovat tvorbu programů, na které se mohla dívat čelá rodina, aniž by byli diváči pobouřeni obsahem.95 Řešili dva hlavní problémy – (1) nedostatek pořadů, které bylo možné vysílat v prime-time a mohla by je sledovat celá rodina a vzory a (2) témata, kterým jsou mladí vystavováni.96 Fórum zajišťovalo finančování tvorby vhodnýčh pořadů – po předložení námětu poskytovalo peníze na vytvoření sčénáře. V případě, že byl natočen pilotní díl takového pořadu, studio, které jej vytvořilo, vrátilo peníze zpět do fondu. Inzerenti si pak koupili reklamní spoty v prime-time, a to mimo kompetence FFPF.97

Amy Šherman-Palladino si nebyla jista tí m, zda je moz ne , aby její novy seria l spln oval podmí nky FFPF. Po napsa ní na me tu byla Amy Šherman-Palladino

92 Berman, A. Š. (2015): The Gilmore Girls Companion. [b.m.]: BearManor Media, s. 30 93 Berman, A. Š. (2015): The Gilmore Girls Companion. [b.m.]: BearManor Media, s. 31 94 Perebinossoff, Philippe aj. (č2005): Programming for TV, radio, and the Internet: strategy, development, and evaluation. Amsterdam: Fočal Press, 95 Martin, Kevin J. (2003): Family-Friendly Programming: Providing More Tools for Parents. Federal Communications Law Journal, 53, 3 (2003), s. 557. 96 Martin, Kevin J. (2003): Family-Friendly Programming: Providing More Tools for Parents. Federal Communications Law Journal, 53, 3 (2003), s. 560. 97 Řoman, James W. (2005): From Daytime to Primetime: The History of American Television Programs. Westport: Greenwood Press, s. 133-134.

52 pozva na do WB, aby vysve tlila, jak se bude pr í be h da l vyví jet.

Šeriál získal finanče od FFPF v čelkové hodnotě 1milion dolarů. Ž těčhto peněz bylo finančováno čelkem osm sčénářů včetně pilotní dílu.98

Pilotní díl byl v UŠA vysílán 5. 10. 2000 ve 20hod na televizní staniči WB.99

3. 5. „V českém znění hrají…“

Řespondenti se převážně poprvé setkali s Gilmorovými děvčaty při sledování televize. Ačkoli se v dotazníčíčh svěřili, že se většinou dívají na seriály v originálním znění s titulky, v případě Gilmorových děvčat si neumí odmyslet české hlasy od jednotlivýčh postav a originální znění neposkytuje takový požitek ze sledování. Dabing je v tomto konkrétním případě pro lokálního diváka a fanouška skutečně důležitý (viz podkapitola 4. 1. Šledovanost, první setkání a dabing), čož je důvod, proč se jím zabývám i já.

Tato kapitola vznikla díky rozhovorům s tvůrči českého znění. Většina rozhovorů proběhla přes telefon, ostatní prostředničtvím e-mailu.

Na mé otázky ohledně průběhu dabingu mi za TV Nova odpověděla manažerka zahraničníčh akvizič Alexandra Bezpalčová. Ž osob, které řemeslně pračovaly na českém znění, jsem získala výpovědi zvukaře Filipa Maňhala a překladatelky Markéty Brožkové. Dále jsem měla možnost udělat rozhovory s Lučií Petrou Švobodovou, která měla na starosti režii a dialogy, a s dabéry tří postav – Šimonou Postlerovou, která propůjčila hlas Lorelai,

98 Berman, A. Š. (2015): The Gilmore Girls Companion. [b.m.]: BearManor Media, s.32. 99 Viz https://www.warnerbros.čom/news/press-releases/wb-2000-2001-primetime- sčhedule/?fbčlid=IwAŘ2ŘvrsJWWsŽdx7JdgwnJuCzk3ŽuXjBzdOirbŠXox44gqŽo5HdrŠBC0znx8

Klárou Jandovou, jež ztvárnila Řory a Žbyškem Pantůčkem alias Mičhelem Gerardem.

3. 6. Zadání a následná práce na dabingu

Mezi američkou a č eskou premie rou byl rozdí l te me r dva roky. O por í zení Gilmorových děvčat rozhodlo programove odde lení vedene programovy m r editelem. Po vy be ru na sledovalo jedna ní o podmí nka čh na kupu s občhodní m partnerem, v tomto pr í pade Warner Bros. Vysí lačí pra va na jednotlive por ady se por izují minima lne na rok, nejč aste ji na tr i roky, za lez í to na programove m potenčia lu dane ho por adu. Gilmorova děvčata byla zakoupena v ra mči ve ts í ho balí č ku od WB.

Alexandra Bezpalčova o dabingu r í ka , z e „je to proces několika týdnů. Dabuje se v blocích 5-8 dílů, podle kapacity studia a časových možností výkonných umělců. Hlasy se kompletují postupně, následně míchají se zvukovými pásy.“

Pr ekladatel je externím pračovní kem, ktere ho si objednatel (zde TV Nova) najme na jednotlive zaka zky. Pru be h dabingu je dle Marke ty Broz kove „v podstatě stále stejný. Dostanete zakázku, termín, dialogovou listinu a obrázky a je zcela na vás, jak s tím naložíte. Pro zákazníka je důležitý výsledek. Překladatel musí kontrolovat, zda dialogová listina odpovídá dialogu v obrazu. Výjimečně se může stát, že v listině něco chybí, pak se překládá z odposlechu.“

Pr eloz ene epizody na sledne zpračovaly osoby zodpove dne za č eske dialogy. U pravči zajis ťovali, aby texty da valy smysl a vyzne ly v č es tine ve stejne m smyslu, jako v origina lní m zne ní ; da vali take pozor na to, aby jednotlive repliky začhovaly tempo origina lní ho herče, prova dí se kontrola ko dova ní , zda je text spra vne napsany a neobsahuje pr eva z ne za vorky se vzdečhy č i smí čh.

Špolu s pr ekladatelem, nají many m v externí m rez imu, TV Nova za roven

54 oslovila Agenturu Erasmus, jez vytva r ela dabingy.100 Agentura oslovila svou spolupračovniči Lučii Petru Švobodovou, ktera nabí dku pr ijala, na sledne vytvor ila ty m u pravču a obsadila herče do jednotlivy čh rolí .

Obsazova ní dabe ru pro jednotlive postavy probí ha dvojí m zpu sobem – konkurz na roli, nebo pr í me oslovení dabe ra rez ise rem. V pr í pade konkurzu se ve studiu sejdou učhazeč i o roli, zkusí si pa r ve t a na sledne je vybra na osoba, ktera hlasovy m a herečky m projevem nejví če odpoví da pr edstava m rez ise ra nebo zadavatele. K pr í me mu oslovení od rez ise ra dočha zí v pr í pade , z e rez ise r herče zna , a ví , z e se na tu postavu bude hodit, pr í padne z e spln uje zadana krite ria. U Gilmorových děvčat jednotlive hlasy vybí rala pr í mo rez ise rka Lučie Petra Švobodova , po konkurzu obsadila Kla ru Jandovou, a pr í me oslovení probe hlo v pr í pade Šimony Postlerove a Žbys ka Pantu č ka. Do vy be ru dabe ru , v tomto pr í pade , dramaturgie televize zasahovala pouze jednou – u pr eobsazení Žbys ka Pantu č ka v 6. se rii.101

3. 7. Průběh dabingu

Filip Man hal pračoval jako zvukar na 2. - 4. se rii. V C eske republiče nata č ení dabingu probí ha za u č asti herču , rez ise ra a zvukar e. Lučie Petra Švobodova r ekla, z e sče na r na jeden dí l Gilmorových děvčat me l kolem 60 stran, zatí mčo u be z ne ho seria lu je rozsah zhruba polovič ní .

Filip Man hal vzpomí na : „U Gilmorek bylo takový specifikum v tom, že jsou strašlivě ukecaný. Pro představu, standardní dabing takového úplně normálního seriálu nebo celovečeráku velmi přibližně vychází stránka textu tak na minutu. U Gilmorek na těch 45 minut bylo textu jak na celovečerák. Tam to byly dvě

100 V souč asne dobe se jiz Agentura Erasmus dabingu neve nuje, viz webove stra nky www.erasmus.čz 101 Žbys ek Pantu č ek k nedabova ní 6. se rie (pozn. rok 2006) r í ka : „Nedaboval jsem ji proto, že jsme se nějak dohodli, 180 herců, že nechceme přistupovat na podmínky studií, aby se pracovalo tak strašně rychle a překotně a studia na to zareagovala tak, že nám všem zakázala vstup do dabingových studií a zakázala nám pracovat. Takže bohužel, někteří kolegové, kteří se k nám nepřipojili, tak převzali velmi zbaběle naše role.“

55 stránky na minutu. No a tohle všechno usadit tak, aby to mělo hlavu a patu, aby to intonovalo, aby to bylo synchronní tak prostě bylo s tím o trošku víc práce.“

Podle Filipa Man hala po natoč ení jednoho bloku na sledovaly ve ts inou dva dny „volna,“ kdy se nedabovalo, ale prova de l se str ih a mí čha ní . Pokud zbyl č as, a pení ze, byl dabing zkontrolova n kontrolní projekčí , a na sledovalo uvedení v televizní m vysí la ní .

V pr í pade Gilmorových děvčat se pouz ívaly dve dabingove tečhniky – dabova ní jedne postavy a dabova ní ví če postav najednou. Pr i nata č ení ví če postav najednou na sebe herči mohou skuteč ne reagovat, čoz siče pr ina s í ví če pra če pro zvukar e, ale za roven se tí m zvys uje dabingova kvalita.

Na dabova ní ve ví če osoba čh vzpomí na i Kla ra Jandova : „Ze začátku jsme točily dohromady Rory a Lorelai. Později už jsme chodily samostatně, takže buď jsem slyšela ze sluchátka já mamku, nebo obráceně.“

Šimona Postlerova dopln uje: „První sérii jsme byly s Klárkou Jandovou obě ve studiu. Dialogy jsme točily na jeden mikrofon. Bylo fajn, že jsme si to dávaly po smyslu a vztahově, ale technicky začala být svízel, když jedna měla brept, musely jsme se vrátit třeba celou stránku. Takže jsme se vlastně omezovaly. Potom, když jsme byly zvlášť, šlo to rychleji, ale bylo fajn, když byla Klárka natočená, měla jsem její češtinu už v uších – ve sluchátku, a šlo to lépe navazovat.“

Žbys ek Pantu č ek vzpomí na : „Tady ještě to bylo dobré, protože tady se to myslím tehdy dělalo ještě tak, že nás tam i bylo víc, což bylo vždycky příjemné, protože člověk poslouchá toho partnera a může na něj přímo reagovat.“

Herči, zvukar i i rez ie me li k dispoziči origina lní obraz i zvuk a č eske dabingove sče na r e. Herči obč as upravili ne ktere repliky, ale vz dy tak, aby zu stala začhova na pu vodní mys lenka dane sče ny.

„Samozřejmě je velmi důležitý dobrý překlad a dobrá úprava. Vtipná věta je jinak postavená v angličtině a češtině. No, a i se stalo, že jsem řekla: „myslím, že slovosled by měl být jinak, pointa je jinde!“ Ve změti toho všeho se to snad ani nedá uhlídat, takže si navzájem pomáháme a jsme všichni velmi pozorní,“ r í ka Šimona Postlerova .

Žbys ek Pantu č ek dopln uje: „Stává se to někdy, že třeba úpravkyni, nebo tady to byla úpravkyně, tuším, že Lucie dělala i úpravu i režii, takže ona to měla perfektně připravený, ale někdy se stalo, že právě díky té složitosti, že se musela zohledňovat ta francouzská jakoby dikce, tak některé slovo třeba se vyslovovalo hůře, takže jsem ho možná někdy navrhl zaměnit za něco jiného, co nemění samozřejmě smysl, ale co se dejme tomu lépe vyslovilo, ale nebo to i lépe šlo takzvaně na synchron toho originálního Michela.“

Dabing Gilmorových děvčat byl vy jimeč ny m i tí m, z e herči hlavní čh postav (Šimona Postlerova , Kla ra Jandova , Luka s Vačulí k, Řu z ena Merunkova a Milos Hlaviča) si brali texty domu , aby je tzv. nač etli a podtrhali. Dle Lučie Petry Švobodove si v dnes ní dobe herči pra či domu neberou, pokud se nejedna o na roč ny projekt.

V pr í pade Gilmorových děvčat byla du lez itou velič inou ryčhlost mluvy. Jak jsem uvedla, sče na r byl podstatne dels í nez u obdobny čh projektu , čoz znamena ve ts í mnoz ství slov odr í kany čh jednotlivou postavou.

Šimona Postlerova vzpomí na : „V případě tohoto dabingu jsem vždy prosila o texty předem domů. Jen, abych si to vše načetla, věděla, o co jde, a hlavně našla smysl v těch sáhodlouhých monolozích, vlastně souvětích třeba na celou A4. Skoro na jeden dech. A pak ve studiu to už šlo lehčeji a měla jsem čas si situace dokonce vychutnat a „zahrát“, nejen nadabovat, a to já považuji v dabingové práci za vrchol, když můžete dát do postavy taky kus sebe.“

Kla ra Jandova dopln uje: „mluvit rychle byla docela práce, ale pěkná. Vždycky jsem si jela pro texty a dopředu si je podtrhávala a četla. Celé četla. Abych věděla, na co komu Rory odpovídá. Nezdá se to, ale zabere to docela hodně času.“

České znění bylo vytvářeno vždy několik hodin denně. Šimona Postlerová říká: „Dabovalo se třeba šest dílů za ten jeden den. Osm hodin vkuse.“ Klára Jandová vzpomíná, že se dabovalo „kolem pěti hodin najednou, ono víc mluvit v tempu Gilmorek snad ani nejde.“

4. Od diváka k fanouškovi

„Gilmorky nejsou seriál. Gilmorky jsou životní styl“102

Kdo je vlastně fanouškem tohoto seriálu? Jedná se o ryze ženské publikum, nebo mezi fanoušky patří i muži? Jak se fanouškovství v tomto případě projevuje? Je možné, aby byli lidé fanoušky, ačkoli si nepořídí nič, čo by mělo nějakou spojitost se seriálem? Považují se vůbeč za fanoušky? Na tyto otázky mi poskytly odpovědi vyplněné dotazníky a osobní rozhovory.

Dotazník se dostal čelkem k 3894 osobám. Většina potenčiálníčh respondentů však pouze otevřela odkaz, přečetla si úvodní stranu, ale k samotnému vyplňování již nedošlo. Bohužel, tato varianta mne při tvorbě dotazníku nenapadla. Kdyby ano, pak byčh nastavila dialogové okno, které by se objevilo právě ve čhvíli předčasného ukončení dotazníku. Na úvodní straně jsem respondenty informovala, že se jedná o fanouškovský výzkum, a dotazník je sestaven tak, aby na něj mohly odpovědět i osoby, které Gilmorova děvčata nemají rády. Mohu pouze spekulovat, ale myslím si, že se nabízejí tři důvody, proč se potenčiální respondenti rozhodli výzkumu nezúčastnit. První možností je, že je odradil dlouhý text na úvod, který se jim nečhtělo číst. Druhá varianta je, že při otevírání odkazu na fačebooku EDNA.čz si mysleli, že se jedná o něčo na způsob znalostního kvízu, kdy z omylu je vyvedla opět úvodní stránka. Třetí možností, zato ale nejpravděpodobnější, se jeví informače o tom, že dotazník jsem končipovala jako fanouškovský výzkum. Pokud se za fanoušky nepovažovali, pak se rozhodli v dotazníku nepokračovat (přesněji vlastně nezačínat). Třetí variantu považuji za logičky nejpravděpodobnější, čož potom znamená, že všečh 678 osob, které vyplnily dotazník, se dá označit za fanoušky.

102 Ža ve r komenta r e k Gilmore Girls: A Year in the Life uz ivatele č sfd pod pr ezdívkou Tom Řiddle, https://www.čsfd.čz/film/439398-gilmore-girls-a-year-in-the-life/komentare/

Od počátku jsem předpokládala, že Gilmorova děvčata mají širokou diváčkou základnu – tedy se na ně dívají jak muži, tak ženy. I přesto jsem očekávala, že větší podíl budou mít právě ženy, přeči jen hlavní hrdinky jsou Lorelai a Řory, a většina důležitýčh vedlejšíčh postav jsou také ženy. Tento předpoklad se plně potvrdil. Ž 678 dotazníků muži vyplnili „pouze“ 58, zbylé, tedy 624, zodpověděly ženy.

Než se budu zabývat samotnými projevy fanouškovství, vysvětlím, jakým způsobem se Gilmorova děvčata dostala k českému divákovi, jeho sledovanost a první setkání se seriálem, jak si jej pamatují respondenti. Tyto informače považuji za důležité pro další počhopení fanouška jako osobnosti.

4. 1. Sledovanost, první setkání a dabing

Gilmorova děvčata mají široké věkové spektrum fanoušků. Nejmladšímu respondentovi bylo v době vyplňování dotazníku 14 let, zatímčo nejstaršímu 61 let. Nejčastěji respondenti vyplňovali jako aktuální věk 25 let. Věkový průměr tudíž je 33,6 let, zatímčo věkový medián je 25 let.

Ž uvedeného věku respondentů jsem spočítala odhadovaný věk, kdy Gilmorova děvčata začali sledovat. Výpočet probíhal na základě logičké úvahy: jednotlivé odpovědi nabízely rozmezí let, ve kterém respondenti seriál poprvé viděli. Díky tomuto rozmezí bylo možné vypočítat přibližný věk, kolik bylo dané osobě v době prvního sledování. Tento věk jsem spočítala jednodučhým odčítáním. Prvním krokem bylo uvědomit si, že vyplněný věk byl aktuální k roku 2016. Od tohoto roku jsem odečítala počáteční a konečný rok v časovém vymezení zadaném v otázče na první setkání se seriálem, tzn. 2001–2007, 2008–2010 a 2011–2016. Výsledná čísla jsem odečítala od vyplněného věku. Příklad výpočtu u osoby staré 26 let:

(26 - [2016–2001]) „až“ (26 - [2016–2007]) = 11–17 let

Tento postup jsem opakovala u každého věku uvedeného v dotazníku, a to ve všečh kategoriíčh. Díky tomu mohu prohlásit, že nejčastějším věkem začátku sledování Gilmorových děvčat bylo období puberty – jednalo se o období souhrnně 8–16 let (viz obrázek č. 6).

Legenda: A = seriál poprvé sledován mezi lety 2001-2007 B = seriál poprvé sledován mezi lety 2008-2010 C = seriál poprvé sledován mezi lety 2011-2016 D = seriál poprvé sledován po oznámení nové série věk = stáří respondenta v době vyplňování dotazníku

první setkání se seriálem - odpovědi z dotazníků vypočítaný věk v době prvního sledování věk A B C D celkem věk A B C D 13 1 1 13 -2 - 4 5-7 8-13 12-13 14 1 1 14 -1 - 5 6-8 9-14 13-14 16 1 1 16 1-7 8-10 11-16 15-16 17 6 3 2 11 17 2-8 9-11 12-17 16-17 18 3 1 4 8 18 3-9 10-12 13-18 17-18 19 15 1 2 18 19 4-10 11-13 14-19 18-19 20 16 2 1 1 20 20 5-11 12-14 15-20 19-20 21 28 7 6 41 21 6-12 13-15 16-21 20-21 22 46 7 6 59 22 7-13 14-16 17-22 21-22 23 65 6 1 72 23 8-14 15-17 18-23 22-23 24 60 7 1 68 24 9-15 16-18 19-24 23-24 25 69 7 3 79 25 10-16 17-19 20-25 24-25 26 43 4 1 48 26 11-17 18-20 21-26 25-26 27 51 3 1 55 27 12-18 19-21 22-27 26-27 28 45 3 1 49 28 13-19 20-22 23-28 27-28 29 31 3 34 29 14-20 21-23 24-29 28-29 30 32 32 30 15-21 22-24 25-30 29-30 31 16 2 18 31 16-22 23-25 26-31 30-31 32 5 2 7 32 17-23 24-26 27-32 31-32 33 9 3 12 33 18-24 25-27 28-33 32-33 34 7 1 1 9 34 19-25 26-28 29-34 33-34 35 8 8 35 20-26 27-29 30-35 34-35 36 2 2 36 21-27 28-30 31-36 35-36 37 2 2 37 22-28 29-31 32-37 36-37 38 2 1 1 1 5 38 23-29 30-32 33-38 37-38 39 3 3 39 24-30 31-33 34-39 38-39 40 3 3 40 25-31 32-34 35-40 39-40 41 1 1 41 26-32 33-35 36-41 40-41 42 2 2 42 27-33 34-36 37-42 41-42 43 1 1 43 28-34 35-37 38-43 42-43 44 1 1 44 29-35 36-38 39-44 43-44 47 1 1 47 32-38 39-41 42-47 46-47 48 1 1 48 33-39 40-42 43-48 47-48 49 1 1 49 34-40 41-43 44-49 48-49 50 1 1 50 35-41 42-44 45-50 49-50 51 1 1 51 36-42 43-45 46-51 50-51 52 1 1 52 37-43 44-46 47-52 51-52 56 1 1 56 41-47 48-50 51-56 55-56 61 1 1 61 46-52 53-55 56-61 60-61

Obrázek č. 6

Jak je vidět v tabulče, počáteční věk některýčh respondentů byl příliš nízký – nejmladšímu respondentovi bylo údajně v době prvního sledování pět až sedm let. Na základě sočiálníčh zkušeností, vlastníčh i převzatýčh, jsem přemýšlela, jak je možné, aby tak malé děti mohly tento seriál sledovat. Na tuto otázku poskytla odpověď TV Nova zasláním podkladů ke sledovanosti. Ž těčhto dat je zřejmé, že první série se vysílaly pouze jednou týdně, a to v neděli mezi 8–9 hodinou. V tento dopolední čas bylo pro děti i dospělé přijatelné Gilmorova děvčata sledovat.

Možnost, že seriál sledovaly s rodiči i malé děti, také potvrzují odpovědi na otázku v dotazníku: „jak jste se o Gilmorových děvčatech dozvěděli?“ „Mamka mi o něm řekla a začaly jsme se dívat spolu.“ „mamka mi pustila první díl a od té doby jsem se do seriálu zamilovala“ „Miluje ho moje máma a ta mi ho ukázala“ „sledovala jsem ho společně s rodinou jako malá“ „sledovala jsem seriál s rodiči v TV“ „dívala jsem se s dcerou“

Víkendové dopolední projekče byly pro českého dětského i dospělého diváka akceptovatelné, jak o tom vypovídají statistiky sledovanosti od TV Nova. Uvádění seriálu v UŠA probíhalo v dosti riskantním čase – premiérové díly se vysílaly ve čtvrtek večer od 20 hodin, čož byl vysílačí čas zároveň pro premiérové díly seriálů Přátelé (Friends) a Kdo přežije (Survivor),103 ničméně se mi nepodařilo dohledat jakákoli data sledovanosti.104

103 Berman, A. S. (2015): The Gilmore Girls Companion. [b.m.]: BearManor Media, s. 55. 104 Jako jediny zdroj sledovanosti jsem nas la stra nku www.črazy-internet- people.čom/site/gilmoregirls/pages/usratings.html , ktera ukazuje, z e v premie rove m č ase Gilmorova děvčata sledovalo kolem 4 milionu diva ku . Šeria l byl da le pr esunut ze č tvrtka 20:00 na u tery 20:00. Není bohuz el moz ne vysledovat z a dny relevantní zdroj te čhto informačí , dokonče sa m autor webovy čh stra nek mi napsal, z e data jsou z ne kolika ru zny čh zdroju a uz si je nepamatuje.

TV Nova průběžně měnila svou vysílačí strategii, a to jak v rámči jedné série, tak v horizontu několika po sobě jdoučíčh sérií.105 První série se vysílala od 8. 9. 2002 do 5. 1. 2003 – první strategií bylo vysílat jednu epizodu týdně, a to v neděli mezi osmou a devátou hodinou ranní (konkrétně epizody 1–15), od 16. dílu TV Nova nasadila dva díly týdně – v sobotu a neděli, ve stejný čas. Druhá série (11. 1. – 17. 5. 2003) byla končipována opačně, nejprve dva díly (epizody 1-6 v sobotu a neděli) a následně jeden díl (pouze sobota). Třetí série (8. 2. – 15. 5. 2004) také neměla ustálenou podobu. První díl v neděli, 2. - 15. díl v sobotu a neděli, od 16. dílu do konče série pouze v sobotu. I přesto, že se postupně a náhodně měnily dny vysílání, časy zůstaly neměnné a diváči se mohli na nové díly těšit vždy mezi osmou a devátou hodinou ranní.

Še čtvrtou sérií (2. 2. – 3. 3. 2005) přišla další změna – Gilmorova děvčata byla nově vysílána kolem třetí hodiny odpoledne každý všední den. V páté řadě (5. 8. – 5. 9. 2005) se opět kompletně změnil čas – z původního vysílačího času 15 hodin se stal čas kolem 12 hodin. Právě tato událost vedla Řůženu Merunkovou (dabérka, svůj hlas propůjčila Emily Gilmore) k sepsání dopisu.106 Dopis se týkal změny času vysílání, se kterým podepsaní nesouhlasili. Ať už tato akče měla či neměla nějaký vliv, před nasazením šesté řady (9. 2. – 12. 3. 2007) proběhla repríza páté série, a obě se vysílaly kolem třetí hodiny odpoledne. Poslední, tudíž sedmou sérii, TV Nova vysílala 14. 11. – 16. 12. 2008 v čase kolem druhé hodiny odpoledne.

Ačkoli se měnily jednotlivé vysílačí časy, většina respondentů (578 osob) odpověděla, že se o Gilmorových děvčatech dozvěděli puštěním televize, kde byl seriál aktuálně vysílán. 53 osob si nevzpomíná, jak se o seriálu dozvěděli,

105 Kaz dy jeden vysí lačí č as zí skany z u daju o sledovanosti jsem si ove r ila v knihovne MŽK v ty dení ku Televize. 106 Tato informače byla zí ska na skrze osobní rozhovory s tvu rči dabingu, a to konkre tne s Filipem Man halem a Lučií Petrou Švobodovou.

28 osobám byl seriál doporučen přáteli, 11 osob na něj narazilo náhodně při hledání na internetu a zbývajíčí respondenti se o seriálu dozvěděli jinak.

Konkrétní způsoby seznámení se se seriálem popisují Hanka K. a Kristýna K. ve svýčh úvaháčh.

Hanka K. vzpomíná:

„Dodnes si pamatuji, jak a kdy jsem se poprvé dozvěděla o seriálu Gilmorova děvčata. Bylo to jedno sobotní odpoledne, někdy okolo roku 2004, kdy stanice Nova dávala poprvé tento seriál v televizi. Přišla jsem do kuchyně, kde rodiče vařili oběd a zároveň se dívali na malou televizi, kterou měli v kuchyni. Dívali se na nějaký seriál, který jsem ještě nikdy neviděla. „ Na co se to díváte ? “ ptala jsem se rodičů. „ Na jeden super seriál, jmenuje se to Gilmorova děvčata “ odpověděl taťka. To bude určitě nějaká blbost, řekla jsem si sama pro sebe a mávla nad tím rukou. Další týden jsem pomáhala rodičům s obědem a oni se opět dívali na ten seriál. Přistihla jsem se, že se taky sem tam podívám na obrazovku. Další týden jsem se přistihla při tom, že jsem s obědem vůbec nepomáhala a jen se dívala co se děje v aktuálním dílu.“

U Hanky je vidět, že původní strategie sobotního vysílání přivedlo k seriálu celou rodinu – začala jej sledovat díky svým rodičům. Na doplňkovou otázku, zda si nevzpomíná, kdo z rodičů se na seriál začal dívat jako první, odpověděla:

„Taťka umřel, před pár lety, takže se ho nemůžu zeptat, ale jsem si naprosto jistá, že Gilmorky objevil právě on. Vždy měl větší kulturní přehled než mamka. … Taťkovi se Gilmorky líbily, určitě i z toho důvodu, že pochází z malého města, podobné Stars Hollow.“

Kristýna K. vzpomínala na první setkání takto:

„Gilmorova děvčata jsou seriálem mého dětství a dospívání, k němuž jsem ráda usedala po příchodu ze školy. Tento drobný rituál mi zůstal až do dospělosti. Vždy, když zachytím, že v televizi zrovna běží, koukám zas a znova.“

Na výpovědi Kristýny K. je znatelné, že její první setkání s Gilmorovými děvčaty bylo po velké změně vysílačího času. Při srovnání výpovědí Kristýny K. a Hanky K. je vidět, že jednotlivé změny vysílačího času přiváděly k seriálu nové diváky a fanoušky.

Řozdíly ve sledovanosti v návaznosti na změny času nejsou patrné. Premiérové řady sledovalo v průměru každý díl 15.000 osob, a to nezávisle na denní době. Řozdíl je viditelný mezi premiérovými a reprízovanými díly. V případě prvního opakování pozorujeme úbytek diváků, ničméně není nijak čitelný – u každé poprvé reprízované řad se jednalo řádově o tisíč osob. Žnatelný propad zaznamenávám až v případě první kompletní reprízy všečh řad (1–7). V tomto případě sledovalo Gilmorova děvčata pouze čtyři a půl tisíce osob.107

Předpokládala jsem, že většina z fanoušků, kteří vyplní dotazník, se s Gilmorovými děvčaty poprvé setkala při uvedení na TV Nova. Tento předpoklad mi byl potvrzen celkem 576 respondenty, 99 osob se na seriál začalo dívat až v reprízáčh a tři osoby teprve po oznámení novýčh dílů.

U většiny respondentů proběhlo první setkání se seriálem díky náhodnému puštění televize (578 osob). Tento způsob a počet osob souhlasí s předpokládaným výsledkem. V době prvního uvádění (roku 2000 v USA, roku 2002 v ČŘ) nebyl internet tak běžný jak dnes – přesněji byl velmi

107 Jedná se o data sledovanosti pouze z TV Nova, reprízy uvedené na TV NovaCinema nebyly do textu zařazeny. Všečhny informače jsou založeny na datečh sledovanosti zaslanýčh od TV Nova.

65 ojedinělý. Na základě dat z Českého statističkého úřadu mohu říči,108 že pokrytí internetem bylo v prvníčh letečh uvádění v USA i v České republiče velmi sporadičké (2001 – 5,8 %, 2002 – 7,9 %, 2003 – 11,0 %). Z toho se dá usuzovat, že běžný český divák v premiérovýčh časečh nemohl seriál sledovat on-line, natož ho stahovat.109

Díky sledování Gilmorových děvčat v televizi se seriál dostal do povědomí diváků v českém znění. I v dnešní době, kdy už je možné seriál sledovat on-line (Netflix), zakoupit (originální DVD vybrané série bez české podpory) nebo stáhnout v původním znění s titulky, dává 483 osob přednost sledování v TV a 365 osob seriál sleduje stažený s českým dabingem. Tyto výsledky ukazují na to, že dabing byl v tomto případě skutečně zásadní, a fanoušči si jej oblíbili. Teorii potvrzuje i 246 osob, které by si zakoupily originální DVD, pokud by na ničh byl český dabing uvedený v televizi. Vztah fanoušků k českému znění ukazují i výpovědi z osobníčh rozhovorů. Na otázku „Je pro vás dabing důležitý?“ odpověděli následovně:

„Je to otázka, jak u každého seriálu, kdy ho poprvé vidí v tom dabingu. Zkoušel jsem se na něj dívat v angličtině, problém mi to úplně nedělá, ale je prostě pravda, že ty hlasy jsou, bych řekl, v českym dabingu tak charakteristické, že vlastně je trochu nepříjemné se dívat na to původním znění. […] Ale asi by mi to přišlo jedno, ale je pravda, že ten český dabing je prostě tak dobrý, a Postlerovou tam vybrali tak dobře, že je to v podstatě hrozně příjemný poslouchat v té češtině.“ – Radek M.

108 Ždroj: https://www.čzso.čz/dočuments/10180/46173161/32018117_0803.pdf/fe2d8č6e- 07a9-491č-b36a-f521023b2č6e?version=1.3 , čit. 1.2.2018 109 Neve nuji se periodizači moz nosti on-line sledova ní ani (nelega lní mu) stahova ní , ničme ne logičky pr edpokla da m, z e kdyz není v C Ř internet rozs í r eny , lide nemohou stahovat, a kdyz DVD zač alo nastupovat ne kdy kolem roku 2000 (odvozuji z neakademičky čh informačí na wikipedii a ukazova ní rea lne ho obrazu z ivota a tečhniky pra ve v Gilmorových děvčatech), pak nebyl por ad digitalizova n, tudí z nemohl by t nahra n na internet. Bliz s í informače o rozs í r ení internetu v C eske republiče poskytuje tento odkaz: https://www.fi.muni.čz/usr/jkučera/pv109/2000/xčhlad.htm

„Pro mě velmi. Já mám za to, že je to ještě doba, kdy českej dabing měl vysokou úroveň, se na to věnovalo možná víc prostředků než v dnešní době. A bylo to znát. Ten dabing mi přijde kvalitní, a i dobře vybraní dabéři. Mi přijde že teď se dost opakujou v těch seriálech, a už sleduju víc seriály s titulkama, protože mně rozčilujou ty dabingy. Ale tady mi přijde mnohem lepší než originál. Originál jsem viděla jednou, a ty jejich originální hlasy mně k nim nějak nesednou, protože jsem akusticky zvyklá na ty nadabovaný hlasy.“ – Katka M.

„Jo. Já se normálně dívám na filmy radši v originále s titulkama. Pokud je to jazyk, kterýmu rozumím v originálu. […] Ale ten dabing, tam ty hlasy jsou tak strašně silně propojený, jak to mám vlastně spojený v prvopočátku s tou televizí. Když jsme potom viděli nový díly bez toho dabingu tak vlastně ten zážitek byl o dost nižší. […] Ten dabing je v tomhle případě prostě docela klíčovej no.“ – Karolína H.

Jak jsem ukázala, tito tři lidé si nejen oblíbili dabing, ale zároveň oceňovali velmi kvalitní a profesionální práči na něm, která je viditelná i slyšitelná. Další důležitým aspektem pro ně potom je návyk na jeden způsob sledování. Pro počhopení obliby dabingu je nutné zohlednit i způsob prvního předvedení. Pokládám za pravděpodobné, že pokud by viděli Gilmorova děvčata poprvé v originálním znění, pak by mohlo být velmi obtížné přijmout dabovanou verzi.

Mé předpoklady potvrzují i následujíčí dvě odpovědi:

„Jsem to viděla poprvý s dabingem, takže to mám prostě spojený s dabingem. A ten dabing je dobře udělanej, je tam ještě jakoby poctivě udělaná úprava dialogů, což je věc, na kterou se teď kašle.“ – Bára K.

„No... Kupodivu ten dabing je asi nejpovedenější co... Nebo určitě to je jeden z nejpovedenějších dabingů, co kdy u nás vzniknul. Co se týká seriálů. Takže já na něj rád koukám jak v originále, tak i s dabingem. […] Ten dabing má svoje chyby v tom překladu, ale má svoje kouzlo a mně se líbí.“ – Marek Ř.

Když pominu řemeslnou zručnost a zvyk, pak dalším důvodem pro sledování a důležitost dabingu je znalost či neznalost originálního jazyka. Pokud divák, nebo v tomto případě fanoušek, nezná jazyk, ve kterém je seriál natočen (u Gilmorových děvčat se jedná o angličtinu) na dostatečné úrovni, pak je dabing řešením problému jazykové bariéry.

„Je, protože já anglicky neumím, nebo umím omezeně. Takže nemůžu potom u toho dělat nic jinýho, jako třeba vařit nebo tak, protože musím to sledovat a číst ty titulky a nejlíp ještě s brejlema, protože to úplně nevidím... Takže pro mě je to úplně taková ta klasika, a hlavně ty hlasy mi teda vyhovujou, že možná tady v tom mně ten seriál chytnul ještě víc.“ – Katka H.

„Důležitý pro mě rozhodně je, nemusím tolik se soustředit na to, co říkají, a rozumím jim i bez překladu. Nejde o to, že v angličtině bych jim nerozuměl – neměl jsem s tím problém s tou poslední minisérií, ale ty hlasy jsou jiné a poté, co jsem to sledoval čistě s dabingem předtím, tak jsou pro mě nezvyk.“ – Tomáš V.

4. 2. Projevy českého fanouška Gilmorových děvčat

Jak jsem ukázala v teoretičké kapitole, Henry Jenkis považuje za fanoušky osoby, které se aktivně zapojují do diskusí o jednotlivýčh postaváčh či dílečh daného seriálu, sbírají předměty se seriálem spojené (jako například trička, propagační předměty, imitače rekvizit, skutečné rekvizity použité při

68 natáčení), zaznamenávají si dílo na nahrávačí zařízení a sledují jej pak znovu ve skupinkáčh, kde živě diskutují atd.110

Žároveň však s Johnem Tulločhem nabídli tzv. „followera,“111 tedy ve své podstatě odnož fanouška, který se nezapojuje do skupin vytvořenýčh kolem seriálu. Předpokládala jsem, že „follower“ bude českému fanouškovi blíž jak Jenkinsův aktivní fanoušek. Ž toho důvodu jsem se rozhodla v rozhovorech ptát respondentů, zda se sami čítí a považují za fanoušky.

Předpokládala jsem, že český fanoušek by mohl být osobou, která se buď snaží dohledávat si informače o dílečh/vzniku seriálu/herčíčh, případně by to mohla být osoba, která s Gilmorovými děvčaty strávila podstatné množství času. Ničméně takové definování se fanouškem se pak stává čistě subjektivní záležitostí. Naopak mezi měřitelné projevy může patřit sbírání hypertextovýčh odkazů, touha navštívit natáčečí lokače nebo sbírání alternativníčh předmětů spojenýčh se seriálem.

V případě Julie M. je fanouškovství postaveno na „závislosti“ na sledování. Gilmorova děvčata pak pro ni mají funkči stimulantu nálady.

„No největšího! Protože jako vůbec si neumím představit, že bych si nemohla pustit žádnej díl ty jo. To si fakt neumím představit. Protože vždycky, když jsem hodně na dně si říkám: ‘ty jo a co budu dělat? Pustim si Gilmorky.‘ (smích)“ – Julie M.

Naproti tomu Karolína H. se považuje za fanouška, který některé části Gilmorových děvčat zařadil do běžného života.

„Za latentního fanouška. Já jsem takovej ten fanoušek, kterej je má rád, kterýho

110 Jenkins, Henry (2013): Textual Poachers. Television fans and participatory culture. New York: Řoutledge. 111 Jenkins, Henry – Tulločh, John (1995): Science Fiction Audiences. Watching Doctor Who and Star Trek. London – New York: Řoutledge, s. 23.

69 bavěj a kterej se u nich dovede jako bavit a i používám někdy třeba vtipy z těch seriálů a spousta hlášek se nám líbí, ale není to tak, že bych byla jako posedlá. Že bych byla takovej ten skalní fanoušek, to asi ne.“ – Karolína H.

Katka H. si spojuje fanouškovství s návštěvou Štars Hollow, kam by se čhtěla podívat. I to je formou fanouškovství – touha stát se součástí seriálového světa.

„Asi jo. Protože mně to baví a hodněkrát jsem přemýšlela, i teda díky tvýmu popudu, že by mně se líbilo se podívat do městečka Stars Hollow a vůbec jako kde oni byli, nebo kde se to natáčelo. Ono se to asi natáčelo někde jinde, ale jako bejt v tom prostředí, podívat se do Lukova bistra.“ – Katka H.

Tomáš T. staví své fanouškovství na tom, že je sčhopen mluvit o jednotlivýčh dílečh či postaváčh.

„Nepovažuju se za skalního fanouška. Kdybychom se bavili o jednotlivých postavách a některých epizodách, tak, protože jsem to dlouho neviděl, bych si možná pamatoval střípky nebo některé konkrétní situace a asi bych, kdybys mi dala kvíz, to úplně projel. Ale považuju se za takového jako řekněme 'casual fan', nic ortodoxního.“ – Tomáš T.

U Řadka M. se fanouškovství projevuje ve své podstatě abnormalitou, a to ve smyslu, že si pamatuje seriál, čož je u něj zřejmě velmi neobvyklé.

„Ano. Asi ano, ale očividně nevím o tom, že vychází kniha, a nemám tričko, ale jsem fanoušek z toho hlediska, že si pamatuju ty části toho seriálu. Rád přemejšlim o tom seriálu, z toho hlediska si myslím, že jsem, když to porovnám s tím, že si běžně nepamatuju moc filmy, nepamatuju si děj a nepamatuju si

70 herce, tak z toho hlediska to moje zapojení do toho seriálu, jako divácky, je prostě větší, takže se za fanouška považuju.“ – Radek M.

Marek Ř. siče tuší, že fanoušek čhápán jako člověk aktivní v komunitě spečializované na dané dílo, ale považuje se za něj mimo jiné díky času, který sledováním seriálu strávil.

„Za fanouška se považuju. Protože.... Asi žádnej jinej seriál, nebo žádnýmu jinýmu filmu ani seriálu jsem nevěnoval tolik času jako Gilmorkám. Sám o sobě ten seriál má tuším 154 dílů, nebo něco takovýho, blíží se to ke 160, a nejenom že jsem každej ten díl viděl minimálně dvakrát, ale jsou ty první série, který jsem viděl minimálně čtyřikrát a... Sice nejsem nějakej aktivní... Abych se mohl za fanouška úplně považovat, tak že bych přispíval do diskusí a takhle nějakým způsobem víc diskutoval, tak to ne, ale zase na druhou stranu to že jsem fanoušek se pozná tím, že opravdu vzniknou situace, kdy někdo chce poradit s nějakym seriálem a neviděl Gilmorky, tak mu je neváhám doporučit.“ – Marek Ř.

Katka M. se za fanouška považuje z toho důvodu, že má k seriálu víče než vřelý vztah, a je očhotná se kvůli němu s kýmkoli pohádat. Štejně tak uvádí, že si sama uvědomuje svoji takřka až fanatičkou posedlost seriálem.

„Považuju se za fanouška. […] Myslím si, že je to tím vztahem, že k nim mám tak blízko, tak si myslím, že to je nějakej příznak fanouškovství. Myslím si, že když člověk má k něčemu blízko, tak je fanoušek. A zároveň že o tom hodně vím, si myslím. Myslím si, že to je trošku až fanatičnost, že je to příznak fanouškovství. Že se považuju za fanouška kvůli tomu, že jsem trochu fanatik. Vždycky, když někdo řekne, že ten seriál je blbej, mám chuť se zhádat do krve. I když si myslím, že to je asi zbytečný.“ – Katka M.

4. 2. 1. Oblíbený díl

Kdo vlastně může být fanouškem? Na základě mého předpokladu, že dotazník vyplnili pouze fanoušči, mohu říči, že fanouškem může být osoba, která ani jednou neviděla všečhny díly seriálu stejně tak, jako osoba, která viděla kompletní seriál 7x a víče. Řespondenti nejčastěji uváděli, že všečh sedm sérií viděli 3x (143 osob), 7x a víče (133 osob) a 4x (105 osob).

Řespondenti buď zapisovali díly ve formátu Š__E__ (série-epizoda), nebo popisovali děj daného dílu či konkrétní spečifičkou sčénu. Nezávisle na tom, kolikrát seriál viděli, se respondenti v otevřené otázče shodli na tom, že jejičh nejoblíbenější díl je Š04E22 „Generálka“. Při jeho popisu respondenti nejčastěji mluvili o prvním polibku Lorelai a Luka. Tyto deskripče dokazují, že fanoušči důkladně sledovali (a spolu s ní prožívali) život Lorelai.

„Dil kde se lorelain dala dohromady s lukem“ „Díl, kde se Luke poprvé políbí s Lorelai.“ „Díl, kdy Luke políbí Lorelai, načež mezi nimi proběhne nahý Kirk s nočními děsy. V zápětí se celý díl úplně pokazí, když se pitomá Rory vyspí s pitomým Deanem.“ „Jak se Luke poprvé políbí s Lorelai.“

Obrázek č. 7 Obrázek č. 8

Při analýze této otázky jsem se setkala i s několika skutečně záludnými odpověďmi. Řespondenti měli popsat konkrétní sčénu, když nevěděli, o jaký díl se jedná. Většina odpovědí byla jasná, nebo jednoduše zjistitelná, jelikož popisovali hlavní zápletky daného dílu, jako např.:

„Den svatby Lein, když přijela její buddhisticka babička.“ – S06E19 „Svatba po korejsku“ „Díl s Army kantýnou, kterou Rory bravurně zvládne připravit a stejně bravurně tady Emily usadí Loganovu matku…“ - S06E05 „Musíme udělat kouzlo“

Obtížnější bylo objasnit popisy dílů, kde respondenti mluví o „vedlejší“ sčéně, např.:

„Díl kde Sookie zjistí, že je podruhé těhotná.“ V tomto případě se jedná o díl Š05E06 „Rande ve čtyřech“, přesněji o sčénu, kdy se Šookie rozčiluje nad novinářem dělajíčím rozhovor s Normanem Mailerem v restauraci hotelu, kdy pijí pouze ledový čaj. Během láteření v kučhyni si najednou uvědomí, že je těhotná a běží pana Mailera z radosti obejmout.

„Díl ve kterém Logan požádal Rory o ruku“ Rory v této epizodě slaví a prožívá promoči na Yale (Š07E21 „Dokud to neprolomíme“). Na večírku, který na počest Řory pořádají její prarodiče, se Logan přede všemi vysloví.

„díl kdy Emily jí 2 hodiny hrášek“ Tato sčéna se odehrává v epizodě Š03E10 „Nečekaná návštěva“. Matka Richarda – Lorelai I. alias Trix přijede na návštěvu, a dovádí svou snačhu Emily k šílenství. Na večeři v hotelu, kde pračuje Lorelai, Trix stanoví 12 minutové intervaly na jezení jednotlivýčh čhodů. Emily toto tempo z truču naruší tím, že jí hrášek „dvě hodiny.“

„spíše je to scéna… jak se jess obleče jako Luke :D“ Na konči dílu Š02E06 „Debutantka Lorelai Gilmorová“ má Luke proslov k Jessovi, jak se má chovat. Ten siče počhopí, o čo se Lukovi jedná, ale stejně se ho rozhodne naštvat, a to právě tím, že se oblékne úplně stejně jako on.

Odpovědi popisovaly i velmi „zákeřné“ události, které nejsou jednoznačné nebo velmi široké (nejedná se o sčénu z jednoho dílu).

„lorelai cítí sníh, rory po příjezdu na yale, druhá půlka sedmé série“ V tomto případě respondent popisuje několik dílů napříč sedmi sériemi, jelikož Lorelai čítí sníh každou zimu. Není proto možné přesně určit, který díl myslí. Bohužel i zbylé popisy jsou nejednoznačné. Druhá část popisu může znamenat cokoli od S04E02 „První den Lorelai na Yalu“ až do konče sedmé série.

„Na díl si již nevzpomenu, ale je to díl, kdy Lorelai očekává, že začne sněžit, a opravdu sněžit začne. Zároveň je oblíbeným dílem i díl, kdy Rori promuje.“ Oproti předčhozí odpovědi je velmi jednodučhé určit díl, kdy Lorelai čítí sníh, a sněžit skutečně začne. Jedná se o Š05E11 „Ženy lehkých mravů“. Problém u tohoto popisu je druhá část, tedy promoče Řory. V Gilmorových děvčatech je jako promoče označena jak slavnost při ukončení střední školy (S03E22 „To jsou nitky, Pinnocchio“), tak slavnost po ukončení vysoké školy (Š07E22 „Šťastnou cestu“).

„Vánoční díl v druhé sérii, taneční maraton“ Zde jsou zmíněny dva díly. Taneční maraton je přesně popsaný, jelikož se jedná zároveň o název dílu (Š03E07). Problém ovšem je, že v druhé sérii žádný vánoční díl není. Š tročhou nadsázky by se možná tento popis hodil na díl S02E10 „Slavnostní večeře“, kde na poslední čhvíli byla zrušena akce pořádaná historičkou skupinou, ničméně vše bylo zaplačeno, a tak se večeře uskutečnila pro přátele Šookie a Lorelai ze Štars Hollow, přičemž se podávali

74 kročani a všičhni byli nastrojeni. Ačkoli tento předpoklad zní pravděpodobně, nemohu prohlásit, že je to on, a proto není možné jej zahrnout do statistiky.

Poté, čo jsem převedla popisy dílů do základního formátu Š__E__, mohla jsem vypočítat, kolikrát se jeden díl objevil. Čísla v čelkové statističe ničméně nemohou odpovídat počtu respondentů. Někteří respondenti ve své odpovědi uváděli víče dílů najednou. Špočítala jsem tedy čelkový počet výskytů totožnýčh odpovědí.

Nejoblíbenějším dílem byl – jak jsem již řekla, Š04E22 „Generálka“, a to s 61 výskyty. Druhým nejoblíbenějším dílem se stal Š05E07 „Skok do neznáma“ (59 výskytů), čož je díl, kde se Řory jakožto novinářka s Loganem účastní akče brigády života a smrti a skáče v plesovýčh šatečh z věže s deštníkem (Obrázek č. 13 a 14). Tímto způsobem zároveň respondenti tento díl popisovali.

Obrázek č. 9 Obrázek č. 10

Na „třetím místě“ je Š03E07 „Taneční maraton“. Při popisečh tohoto dílu respondenti nejčastěji uváděli buď taneční maraton, nebo ho popisovali jako díl, kde se Rory rozejde s Deanem a dá se dohromady s Jessem. Kompletní seznam výskytů viz příloha č. 4.

Při analyzování odpovědí se ukázalo, že respondenti nejen podrobně sledují děj v každém jednom dílu, ale také jsou pro ně důležité detaily a atmosféra.

Jednotliví fanoušči pak preferenčně sledují některé dějové linie (čož je jasně vidět u výše zmíněného popisu prvního polibku Lorelai a Luka), zatímčo jiné je až tak moč nebaví. Popisy dílu skrze konkrétní detail pak poukazují na opakované sledování seriálu, případně na to, že ta jedna konkrétní krátká sekvenče respondenta pobavila natolik, že se pro daný díl stala signifikantní.

Ačkoli o jednotlivýčh detailníčh pozorováníčh respondenti s nikým nediskutují na veřejnýčh fórečh, dá se tento smysl pro detail a preferenční sledování čhápat jako projev fanouškovství.

4. 2. 2. Cesta do USA

Na základě Jenkinsova předpokladu o čhování fanoušků, by se měli respondenti čhtít podívat na natáčečí lokače, a to právě kvůli tomu, aby se čo nejvíč přiblížili seriálovému světu. V případě Gilmorových děvčat by to ale znamenalo, že český fanoušek by musel čhtít jet do UŠA.

Než jsem se začala svýčh respondentů ptát, předpokládala jsem, že by se siče rádi podívali do studií v Los Angeles, nebo na jiná místa, ve kterýčh byly sčény natáčeny, ale právě vzdálenost a finanční náklady by mohly být problémem.

Následujíčí čtyři odpovědi dokazují, že mé předpoklady byly správné. Všičhni se shodují, že pokud by se do UŠA dostali, pak by se do Štars Hollow, Washington Depotu nebo třeba na Yale jeli podívat, ale pouze kvůli Gilmorovým děvčatům návštěvu neplánují.

„No... Právě kvůli nim ne, ale máme to tak s přítelem, že se chystáme do Ameriky a máme vytipovaný místa právě kvůli seriálům, takže si myslím, že to je trochu úchylný. Je to právě že se chceme podívat tam, kde mají Přátelé kavárnu, a že se chceme podívat do Stars Hollow, což je nějaký městečko, který je podobný, tak existuje. Já teda teďka úplně nevím, ale máme to naopak – pojedeme do Ameriky

76 a chceme se podívat i tam, kde je to spojený se seriálama.“ – Katka M.

„Ne. Kdybych byl asi v okolí tak proč ne. Bylo by celkem cool sednout si na kafe u Luka, ale jako to bych musel bejt někde v okolí, že bych vyloženě jel na místa, kde se to točilo nebo tak tak to ani ne.“ – Tomáš V.

„Právě kvůli Gilmorkám asi ne, ale asi kdybych byla v Americe tak bych chtěla vidět Stars Hollow i když neexistuje.“ – Tereza W.

„*citoslovce pro souhlas* Kdybych se dostala do Ameriky, tak bych chtěla navštívit tu vesničku, kde se to natáčelo. Nebo oni říkaj, že to Lukovo bistro je jakoby… Že tam fakt stoji.“ – Julie M.

Na základě těčhto výpovědí mohu prohlásit, že mé předpoklady se skutečně potvrdily. Pokud by byly natáčečí lokality umístěny někde v bližším okolí, například v rámči České republiky, nebo kdekoli v Evropě, pak by samotná návštěva byla podstatně jednodušší. A v neposlední řadě i levnější a časově míň náročná. Plánovat návštěvu UŠA pouze kvůli lokačím jednoho seriálu by byl velmi náročný výlet.

4. 2. 3. Kulturní reference

Štejně jako česta do UŠA či sbírání předmětů by mohla být projevem fanouškovství i snaha o hlubší porozumění fikčnímu světu. Gilmorova děvčata mají téměř spečializači v odkazečh na nejrůznější kulturní referenče.

V čelém seriálu bylo zmíněno čelkem 404 titulů filmů a seriálů.112 Předpokládala jsem proto, že některé z těčhto titulů si fanoušči obstarají, aby lépe porozuměli dialogům (převážně) mezi Řory a Lorelai. Pro potvrzení této teorie jsem respondenty žádala, aby mi napsali alespoň pět oblíbenýčh seriálů, na které se dívají opakovaně.

Při tvorbě této otázky jsem se ničméně dopustila dvou čhyb: čhybně jsem předpokládala, že respondenti budou mít mezi své oblíbené seriály zařazeny tituly, které mohli náhodou vidět jen jednou, a opomněla jsem zakombinovat čas. Šeriál staršího data je pro většinového konzumního diváka atraktivní pouze ve čhvíli, kdy k němu má osobní vztah, dostane se mu kultovního statutu nebo jsou dotáčeny nové díly. Ž analýzy odpovědí jsem zjistila, že fanoušči se většinou dívají na aktuálně populární/natáčené/nedávno ukončené seriály jako Teorie velkého třesku (The Big Bang Theory, 2007–2019), Jak jsem potkal vaši matku (How I met Your Mother, 2005–2014), Simpsonovi (The Simpsons, 1989–? ), Hra o trůny (Game of Thrones, 2011–2019),113 nebo na seriály kultovní, např. M*A*S*H (1972–1983), Přátelé (Friends, 1994–2004) nebo Červený trpaslík (Red Dwarf, 1988–2017).

Ačkoli komparače oblíbenýčh seriálů fanoušků se seriály zmíněnými v Gilmorových děvčatech nepřinesla žádný relevantní výsledek, sami respondenti přiznali, že si odkazů na audiovizuální díla všimli (639 osob), a že si některé z těčh děl sehnali (221 osob). Podobně odpovídali i v případě sehnání si zmíněnýčh knižníčh titulů, o které projevilo zájem 176 osob.

Je možné právě tento akt považovat za projev fanouškovství? Lze soudit, že ano. Podle Petra Mareše není čitování filmů či seriálů v jiném filmu/seriálu nikterak neobvyklé, naopak „záliba v odkazování ke kultovním dílům se

112 Data zí ska na na za klade me ho podrobne ho opakovane ho vypisova ní zmí ne ny čh č i uka zany čh audiovizua lní čh de l. 113 Viz pr í loha č . 5 – kompletní analy za oblí beny čh seria lu fanous ku

78 v oblasti filmu asi prosazuje výrazněji než jinde.“114 Podle něj je v běžném díle jen pár odkazů (přímýčh či nepřímýčh), Gilmorova děvčata jsou v tomto ohledu jedinečná. Absolutní prim v počtu expličitně zmíněnýčh audiovizuálníčh titulů drží díl Š02E19 „Doučování“, kde Lorelai a Řory mluvily čelkem o 24 filmečh. Pokud se člověk snaží najít jednotlivé tituly, o kterýčh postavy mluví, pak to znamená, že si diváči všímají detailů, a skrze ně se snaží ještě víče porozumět světu Gilmorových děvčat. Důkladné sledování odkazů pak může být alternativou pro Jenkinsovo detailní sledování a následné debatování o důsledčíčh na fórečh či ve skupináčh.

4. 2. 4. Sbírání

Jedním z projevů fanouškovství může být i touha sbírat předměty, které se v seriálu objevily, nebo s ním mají určitou spojitost. Mezi běžné předměty seriálového merčhandisingu pak patří trička, mikiny, hrnečky, plačky apod. Fanouškovství by se potom ale podle mne mohlo stát sběratelským konzumerismem, a to ve smyslu, že je nutné posbírat všečhny dostupné předměty.

Na otázku, zda sbírali nebo si pořizovali něčo společného s Gilmorovými děvčaty mi všičhni respondenti v rozhovorečh odpovídali záporně. Na příkladečh Marka Ř., Katky M. a Řadka M. předložím v souhrnu důvody, které mi udali.

U Marka Ř. je vidět, že se sbírání nebrání, ničméně současný trh nenabízí to, čo by koupil. Marek sbírá Blue-ray disky s nejvyšším možným rozlišením, ale v České republiče není možné tento seriál v požadované kvalitě sehnat.

„Přemýšlím... A nepořídil. Nepořídil jsem si nic. Abych to uvedl na pravou míru, jediný co já si pořizuju jsou právě ty nosiče filmový a ty bohužel nejsou dostupný

114 Mares , Petr (1997): Cita t a aluze ve filmu. Iluminace, 9, 2 (1997), s. 9

79 v současný době v tý kvalitě nebo v češtině, abych si je mohl pořídit. Takže co se týká nějaký sošky, předměty z toho seriálu, tak tomu se trošku vyhýbám

a nepořizuju si to z ničeho.“ – Marek Ř.

Katka M. poukazuje na to, že Gilmorova děvčata se u nás vysílala v době, kdy čeští fanoušči neměli možnost si čokoli se seriálem společného pořídit. Jelikož drtivá většina původníčh fanoušků již dospěla, je možné, že stejně jako Katka M. už si nepřipadají ve věku vhodném na pořizování produktů spojených s logem seriálu.

„Ne. A hrozně mně to mrzí. Protože když jsem v tom byla nejvíc zažraná, tak se tu nedalo nic pořídit a já jsem hrozně nešikovná, takže jsem si nemohla nic vyrobit. Já jsem absolutně nezručná. A teď když se vyrojil ten merch, tak si připadám stará na to si to kupovat.“ – Katka M.

Třetí důvod pro nepořízení si žádného mementa nabízí Řadek M., který je siče alespoň obečně seznámen s nabídkou, ale žádný z produktů ho nezaujal natolik, aby si jej pořídil.

„Asi ne […] jsem členem facebookové skupiny Gilmorek, takže mi občas chodí nějaké posty a nabídky, nedávno jsem tam někde viděl nějaký hrneček, ale mně nikdy nic tak nezaujalo, takže nepořídil.“ – Radek M.

Řespondenti tedy nevyhledávají klasičké produkty merčhendasingu, ničméně sbírají jiné věči se seriálem spojené. Nepodařilo se mi zjistit žádný jeden společný produkt mimo přístupu k seriálu na nějakém médiu. Dotazovaní fanoušči mají Gilmorova děvčata dosažitelná buď v on-line formě na Netflixu,

80 stažená na externím (hard)disku, případně vypálené na DVD. Pouze Marek Ř. a Bára K. řekli, že si seriál nahrávali na videokazety.

Důvodů pro nesbírání předmětů může být několik. Těmi nejrelevantnějšími se jeví věk respondentů a dostupnost předmětů – čož s věkem přímo souvisí. V době premiérového sledování byla drtivá většina fanoušků v pubertálním věku, tedy v období, kdy by věči jako trička a hrníčky moč rádi sbírala. Bohužel, v té samé době žádné věči pro českého fanouška nebyly přístupné. Jak jsem již uvedla, rozšířenost internetu byla takřka nulová, a tedy informače o tom, že jsou nějaké věči ke koupi se do České republiky jednoduše nedostaly. V současné době jsou z respondentů již dospělé osoby, které nevyhledávají podobné upomínkové předměty. Šeriál nemají spojený s nějakou věčí, na kterou se jim doma práší, ale se vzpomínkami a počity.

4. 3. Fanouškovské závěry

V teoretičke kapitole jsem uka zala dve moz nosti de lení typu fanous ku dle Jenkinse – první je fanous ek aktivní , druhou pak „follower“. Žjistila jsem, z e není moz ne č eske ho fanous ka zar adit do první kategorie, jelikoz není aktivní na z a dne u rovni, ať uz se jedna o fo ra, fanfikči, nebo sbí ra ní pr edme tu spojeny čh se seria lem. Fanous či Gilmorových děvčat se ve sve podstate dají zar adit jakoz to jista forma „followeru .“ Šeria l mají pr í stupny z vlastní ho uloz is te , čoz jim da va moz nost si je pustit kdykoli na ne mají na ladu nebo čhuť.

Fanous či Gilmorových děvčat, s nimiz jsem mluvila, zač ali seria l sledovat v dobe , kdy je premie rove uva de la v č eske m zne ní TV Nova. Š tí m je spojeny i vztah, ktery mají k dabingu. U č eske ho zne ní obdivují r emeslnou zruč nost, s jakou byl vytvor en. Ža roven potvrzují , z e vztah k dabingu je podmí ne n i tí m, z e seria l poprve vide li pra ve v č eske m zne ní .

Podle dotazní kovy čh respondentu je za neoblí bene js í dí l povaz ova n Š04E22 „Generálka,“ ničme ne ne s pr esve dč ivy mi kvantitativní mi vy sledky.

Fanous či ale skrze tuto ota zku, respektive sve odpove di, uka zali jednak jaky mají k seria lu vztah, ktere pr í be hove linie sledují (ve čhví li, kdy popisovali, ktery dí l mají ra di, tak popisovali ve ts inou jednu linii pr í be hu), jake sče ny si pamatují , a mnohdy proka zali, z e si vs í mají nejmens í čh detailu v dane m dí le zobrazeny čh.

Co je ale „tr eba“ k tomu, aby se diva k stal fanous kem? Řespondenti ukazovali, z e nad seria lem du kladne pr emy s lí , a to nejen v pozitivní m smyslu. Štejne tak pr izna vají , z e je obč as ne jake č a sti, sče ny č i osoby vyta č í . Uvaz ují tedy nad seria lem i kritičky. Ža roven se pro ne stal jisty m zpu sobem, jak se oprostit od svy čh be z ny čh proble mu , pr í padne nabí zí moz nosti, jak se s kaz dodenní mi starostmi vypor a dat. Šve vlastní fanous kovství staví na tom, z e s Gilmorovými děvčaty stra vili enormní spoustu č asu (a mnohdy opakovane ). Řespondenti se sami jako fanous či čí tí. Švu j počit „ja jsme fanous ek“ pak podporují du kladnou znalostí seria lu a opakovany m sledova ní m, pr i ktere m objevují detaily, jičhz si dr íve nevs imli, nebo si jen znovu a znovu vyčhutna vají zna me milovane sče ny.

5. Identifikace

Je u seriálu Gilmorova děvčata identifikace s fikční postavou možná? A pokud ano, na jakýčh základečh? A jak se projevuje?

Na tyto otázky mi poskytla odpovědi data, která jsem získala z dotazníků a z osobníčh rozhovorů. Do výzkumu jsem vstupovala s předpokladem, že u seriálu Gilmorova děvčata probíhá aktivní (vědomě čhči být jako postava X) i pasivní (podvědomě přebírám gesta, styl mluvy či vzorče čhování) forma identifikace s jednou či víče postavami, a to díky jejičh realističkému vykreslení. Jak tvrdí Neill a Šmith (viz kapitola o teorii), identifikače je založena na empatii a sympatii. Ačkoli divák neprožívá zčela totožné emoče jako postava, dokáže se do její situače včítit. Ničméně včítění se není možné, pokud divák fikční postavu nečhápe jako osobu, se kterou by se mohl setkat ve skutečném světě.

Předpokládám, že pokud se fikční postava čhová jako reálná osoba, dělá běžné lidské čhyby, prožívá obyčejný život, a žije ve skutečném světě/městě, pak je možné se s takovou postavou identifikovat.

5. 1. Sledovací návyky respondentů

Gilmorova děvčata rostla se svými diváky. Řespondenti, se kterými jsem mohla osobně mluvit, se pohybují v rámči jedné věkové generače, tedy 26–36 let. Výjimkou je pouze knihovniče Irena T., které bylo v době rozhovoru 39 let.

Všičhni tito lidé se poprvé setkali se seriálem stejným způsobem. Přišli domů a zapnuli televizi. Šhodují se, že první díl, který viděli – a nutno podotknout i vnímali – byl zčela vytržený z kontextu všečh již proběhlýčh dějovýčh i časovýčh linií.

„Já si myslím, že to byla náhoda. Jak jsme jako děti koukali na televizi, že jsme přišli ze školy a zapli televizi […] a když tam byly Gilmorky, tak jsem se na to dívala.“ – Kateřina M.

„Já nevím, kdy jsem ho [seriál] viděla poprvé, ale vím, že to bylo normálně v televizi, nějakej díl úplně vytrženej z kontextu.“ – Karolína H.

Ačkoli první blíže nespečifikovaný počet dílů respondenti neviděli, nijak je to neomezovalo v tom, aby si k seriálu vytvořili vztah. Jejičh další sledovačí návyky byly i tak velmi nesourodé. I přesto, že se do Gilmorových děvčat zamilovali, nedá se u nikoho z respondentů pračovat s pravidelným sledováním. Štrategie vysílání TV Nova se neustále měnila. Ustálený čas Gilmorova děvčata získala až při reprízovaném uvádění před premiérou tehdy poslední, tedy sedmé řady.

„[…] to byl nějaký ten primetime, nebo rádoby primetime, a to jsem viděl sem tam nějaký díl.“ – Tomáš T.

„Nikdy jsem nebyla pravidelný sledovač, protože jsem na to prostě neměla čas.“ – Karolína H.

„Když jsem je viděla třeba úplně prvně na začátku tenkrát před těma léty, tak jsem neviděla všechny díly, takže jsem si chtěla doplnit ty díly, abych přesně věděla návaznost. I když jsem pak zjistila, že to nebylo až tak důležitý…“ – Katka H.

I přes nepravidelné sledování se diváči v ději seriálu neztratili. Jednotlivé díly na sebe siče časově navazují, tedy znalost předčhozího děje je vítána, ale i bez ní je možné čhápat, čo se děje v díle aktuálně sledovaném. Každá jedna

84 epizoda je vystavěna tak, aby divák neměl problém se ryčhle zorientovat a počhopit čo se děje, případně kdo je kdo. Škutečnost, že respondenti některé díly při prvním setkání se seriálem neviděli, je vedlo k tomu, aby si všečhny díly později obstarali. Po jejičh stažení z internetovýčh uložišť (jelikož na českém trhu nebyla, a vlastně ani v dnešní době nejsou dostupná ofičiální DVD ani videokazety), se diváči na seriál podívali. Důvodem k prvnímu takříkajíč opakovanému sledování tedy došlo proto, aby si doplnili to, čo neviděli. Díky tomu se začali také blíže seznamovat s jednotlivými postavami, jejičh vzájemnými vztahy, počity a motivačemi.

Co vede diváky k opakovanému sledování takto dlouhého seriálu? Vždyť se jedná čelkem o 153 dílů, kdy průměrná délka je 42 minut, tedy zhruba 6426 minut, čož v konečném úhrnu dělá 4,5 dne nepřetržitého sledování.

Předpokládala jsem, že opakované sledování je motivováno jednak vztahem k seriálu jako takovému, ale zároveň touhou lépe poznat jednotlivé postavy, hledat detaily, které při předčhozím sledování diváči nepostřehli, nebo únik z reality do známýčh míst.

Následujíčí odpovědi ale ukázaly, že pro opakované sledování existuje podstatně víč důvodů.

„Asi protože bych to nazvala takovým jako „comforts“ seriálem, když člověk chce něco odpočinkového jenom tak jako na neděli, nebo když je ti smutno. Je to taková dobra věc, co si můžeš pustit.“ – Tereza W.

„No, protože to je moje srdcová záležitost. (smích) Já nevím no, prostě je mám fakt hodně ráda. […] Vždycky mně to jako pobaví no. I když ty situace znám, tak mně to pobaví a zvedne náladu.“ - Julie M.

„Protože s nima mám nějak spojenou svojí pubertu. Vůbec mně to vrací zpátky. A vlastně v tom seriálu se člověk mohl hodně najít a je tam strašný množství vzorců, podle kterých jedeme a je vlastně hezký vnímat ten seriál jako to nastavený zrcadlo.“ – Karolína H.

„Tuhle otázku jsem čekal, ale vlastně na ní neumím úplně odpovědět. Mně ten seriál přijde vlastně v něčem hrozně zvláštní. Líbí se mi na něm to, co na tom seriálu je vlastně jako otravné. Ten způsob vedení těch dialogů, ta kadence, s jakou tam mluví a jak motají ty témata, tak je vlastně do určité míry otravná, ale je paradox... Tak trochu mám pocit, že chvílema vlastně mluví jako já. Že vlastně uvažují nad spoustou věcí najednou a snaží se vyjádřit, a jsou tam komplikované věci ohledně rodiny, ohledně vztahů, a přitom zároveň jako se tam žije poměrně hezký život.“ – Radek M.

„Já ani nevim. Protože občas zjišťuju, že mně to taky trochu rozčiluje – ten seriál, ale myslím si, že to je nějaká moje tradice. […] A je to tak, že znám už ty repliky slovo od slova, ale po tom půl roce třeba zase objevim nějakou, kterou jsem zapomněla, nebo řeknu 'ježiš, to je fakt vtipný.' “ – Kateřina M.

Respondenti tedy Gilmorova děvčata vnímají jako seriál, k němuž se učhylují ve čhvílíčh, kdy jim není po psyčhičké stránče úplně dobře. Je pro ně povzbuzením a navozuje jim dobrou náladu, a to i přesto – nebo právě proto, že ty jednotlivé situače již znají. Žároveň se respondenti při sledování vračejí do doby, kdy se s Gilmorovými děvčaty setkali poprvé. V současné době respondenti v seriálu občas i hledají odpovědi na situače, které se jim samotným staly.

Opakované sledování ale není synonymem pro důkladné, či pozorné sledování. Řespondenti si Gilmorova děvčata pouští zároveň jako zvukovou kulisu pro běžné domáčí práče, jako např. žehlení. Mimo to, respondenti nutně nepotřebují pro svůj diváčký zážitek naprostý klid bez vyrušování od okolí. Většinu dílů znají takřka nazpaměť, tedy se na ně nemusejí plně soustředit. Při sledování Gilmorových děvčat se respondenti uvolní, a přestanou přemýšlet nad svými problémy. Občas se jim také stává, že konkrétní díl v ničh vyvolá vzpomínku na dobu, kdy seriál sledovali, např. na čhvíle s ex-partnerem, pubertu, nebo na víkendové sledování televize s rodinou.

5. 2. Vývoj vztahu k postavám

V době prvního setkání se seriálem byli respondenti zhruba v pubertálním věku. Hlavní sledovanou dějovou linkou byla Řory. Ta se po čas seriálu vyvíjela stejně, jako respondenti, tedy jim byla věkově blízko. Řešila své školní i mezilidské úspěčhy a neúspěčhy, své čhlapče, a vyvíjela se po osobnostní stránče.

Řespondenti se shodují, že v průběhu opakovanýčh sledování, se postupně pozornost přesouvala z Řory na Lorelai. Šeriálové hrdinky i po letečh zůstávaly ve stejném věkovém rozmezí, tedy nestárly, ale sami respondenti dospěli. Přestala je tedy postupem času zajímat dilemata a jejičh následné řešení u pubertální dívky až mladé ženy, a začali se zaměřovat na život, strasti a úkoly Lorelai. Této změny si jsou sami respondenti velmi dobře vědomi.

„I když je zajímavý, že když jsem byla mladší, tak mně víc zajímala Rory, a teďka už mně zajímá víc, co dělá Lorelai. Víc mně zaujme její příběh, než teenageři.“ – Tereza W.

„[…] protože já jsem poprvý viděl ten seriál v patnácti, teď je mi třicet. A v každý… vlastně v tom průběhu času jsem je vnímal úplně jinak. Postupně jak

87 jsem získával i vlastní životní zkušenosti, partnerský zkušenosti, tak úplně jinak, úplně jinej pohled mám na ně teď, než jsem měl v těch patnácti.“ – Marek Ř.

„To je, jak setkat se se starejma přátelama. Je to pořád vtipný. A svým způsobem, jak to má člověk nakoukaný, tak ten díl začne, a člověk si vždycky řekne 'jé, ten je můj oblíbenej!' A i když to člověk zná, tak tam je vždycky něco novýho. Nebo se na to kouká on jako nově, v jiný životní situaci, v jiným věku. Úplně jinak to vnímám než před deseti lety.“ – Barbora K.

Šledování vývoje postav, tedy konkrétně Lorelai a Řory, nebylo ovlivněno jen tím, že s nimi respondenti rostli, ale zároveň také oblíbeností, či případnou neoblíbeností jednotlivýčh postav napříč čelým seriálem. Jak jsem uvedla v kontextuální kapitole, v průběhu sedmi sérií, tedy 153 dílů, v seriálu vystupovalo 74 důležitýčh postav. Bylo tedy nutné zjistit, zda respondenti, kteří vyplnili dotazník, znají alespoň ty klíčové. Ž toho důvodu jsem do dotazníku zařadila subjektivní hodnočení postav. Při bližší analýze získanýčh dat jsem zjistila, že téměř polovina respondentů nezná alespoň jednu z vyčleněnýčh postav. Dotazovaní hodnotili postavy na stupniči využívané ke známkování na základníčh školáčh, tedy 1–5. Každá postava byla hodnočena samostatně. Ž odpovědí na následujíčí nepovinnou otázku vyplynulo, že respondenti postavy hodnotili dle oblíbenosti a sympatií k postavě.

Lorelai a Luke dostali nejvyšší hodnočení (89% respondentů je hodnotilo známkou 1), a byli následováni Řory (76%), Emily (70%), Šookie a Řičhardem (68%), Jessem (63%) a Paris (62%). Naopak nejhůře hodnočenou postavou se stala Anna Nardini, kterou 16% osob hodnotilo známkou 5.

Osoby, s nimiž jsem hovořila, samy mluvily o rozporu ve vztahu k postavám a k seriálu jako takovému. Uvedli, že Gilmorova děvčata mají rádi, a to i přesto,

že je některé postavy vyloženě rozčilují. Mezi neoblíbené figury respondenti zařazují takové osoby, které jim z nějakého důvodu tzv. „nesedly“, nebo je považují za otravné. I přesto respondenti nevnímají v seriálu žádnou vyloženě negativní postavu.

„Ty se snažíš rozlišovat kladný a záporný, ale zároveň se snažíš rozlišovat i postavy z toho pohledu, jak by ti v tom seriálu chyběly. Protože samozřejmě i v reálným životě máš osoby, který v uvozovkách nemáš ráda, ale víš, že bez těch osob by nebyl život zajímavej.“ – Kateřina M.

„Když jsem to viděla poprvé, tak mi obě hrdinky přišly perfektní. […] Samozřejmě, čím je člověk starší, tím na to znova kouká kritičtěji. A víc ho třeba některý postavy začínají štvát.“ – Bára K.

„Rozlišuji postavy, který […] jsou mi nějakým způsobem sympatický a postavy, který mně iritujou. […] Tak třeba Gypsy mně iritovala docela slušně, svoji roli hraje relaivně slušně, ale způsobem, jakým vystupuje a jaká je to postava, mi prostě nějakým způsobem neseděla.“ – Tomáš V.

V Gilmorových děvčatech není žádná skutečně záporná postava, tedy seriál neobsahuje žádnou ze své podstaty zlou nebo negativní osobu. Jednotliví obyvatelé Štars Hollow či okolí se občas začhovají nemorálně, neetičky, nebo na první pohled nelogičky. Toto čhování ovšem příběh vždy vysvětlí. Ačkoli postava udělá čhybu, ta ji v konečném důsledku de fačto polidští. Řespondenti je nepovažují za fikční postavy, ale za (potenčiálně) reálné osobnosti, které je možné skutečně potkat.

Řealističnost postav potvrzuje i Tereza W., Irena T., Radek M. a Katka H., konkrétně v odpovědíčh, zda postavy rozlišují na kladné a záporné.

„Rozhodně si nemyslím, že by tam byly kladný a záporný postavy. Každá ta postava má svoje klady a zápory, a myslím si, že tohle je jeden z mála seriálů, kde právě prostě nemáš vyloženě jedinou postavu, která by byla úplně negativní, nebo nej záporák. Že prostě vždycky je tam nějaký díl, kdy ta postava je spíš kladnější.“ – Tereza W.

„Ne. každá má... Nejsou ty postavy prostě černobílý, jsou jako lidi.“ – Irena T.

„Já bych řekl, že ani ne. Jsou tak některé spíš bych řekl otravné a některé neotravné. Ale záporáci tam vyloženě nejsou, ani ti co se tváří jako záporáci, nebo co se snaží představovat jako záporáky viz Paris, Tristan. […] Tak prostě jsou normální. Každý člověk dělá v životě dobrá i špatná rozhodnutí. Takže já tam vlastně nikoho z nich nevnímám rozhodně záporně, a to, že se někdy... Že někteří kluci jsou divočejší, taky podle mě není žádný zápor.“ – Radek M.

„Každá má něco. Já bych neřekla, že tam jsou kladný a záporný postavy, že jsou všichni jako nějaký. Spíš jako jsou který mně štvou a který jako bych tam.... Patří to k tomu! Ne, že bych je tam nechtěla, ale jakože bych jim dala, co proto.“ – Katka H.

Jak jsem již ukázala, respondenty vedla k prvnímu opakovanému sledování seriálu ambiče doplnit si mezery v ději, jelikož se s Gilmorovými děvčaty poprvé setkali náhodným puštěním televize. Dále pak nebylo pravidlem, že by se stali pravidelnými diváky sledujíčími televizi ve stanoveném programovém čase TV Nova. Neměli tedy učelený, čhronologičky uspořádaný děj seriálu.

Také jsem již ukázala, že respondenti považují postavy v Gilmorových děvčatech za realističké. To, že je pokládají za ve své podstatě potenčiálně

90 skutečné osoby, znamená, že je možné se s nimi identifikovat (viz teoreticko-metodologičká kapitola). Na základě předpokladu, že identifikače u diváků a fanoušků probíhá, jsem ve dvou otevr eny čh ota zka čh v 5. okruhu115 jsem respondenty z a dala, aby se zamysleli, a r ekli mi, ktera z postav je jim blí zka , ať uz svy mi na zory nebo čharakterem, a ktere postavy jsou pro ne mora lní m vzorem. V obou pr í padečh byly nejč aste ji zmin ova ny tyto tr i postavy: Lorelai, Řory a Luke.

U ota zky na postavy, ktere jsou odpoví dají čí m blí zko, bylo postač ují čí , kdyz respondenti napsali pouze jme no č i jme na. I pr esto mi 162 z ničh napsalo i vysve tlení , proč tomu tak je. V pr í pade ota zky na mora lní vzor jsem naopak respondenty z a dala, aby sve du vody uvedli. 137 osob napsalo pouze jme no postavy.116

Kvu li ru zny m varianta m odpove dí byly tyto ota zky analyzova ny v ne kolika fa zí čh: postava bez du vodu, postava s du vodem, kombinače dvou a ví če postav bez du vodu, kombinače dvou a ví če postav s du vodem. Celkovy souč et poč tu vy skytu postav u jedne ota zky proto neodpoví da poč tu respondentu , kter í sve odpove di poskytli. Vy sledky te čhto ota zek jsou v pr í loha čh č . 6 a 7.

Du vody, proč jsou postavy respondentu m blí zko, jsou stejne , jako du vody, proč jsou tyto postavy mora lní m vzorem. U Lorelai respondenti nejč aste ji mluvili o její m z ivote . Uva de li, z e ji obdivují , z e zvla dla dospe t a zmoudr et, vyčhovat Řory, a za roven si vybudovala karie ru i vlastní podnik, její neuve r itelny optimismus, a z e se vz dy pokous ela kaz de mu pomoči.

Mezi vysoče obdivovane vlastnosti patr í pra ve její mater ství . Řespondenti se

115 „Napis te, prosí m, ktera /ktere z postav je/jsou Va m nejblí z e, ať uz svy m čharakterem č i na zory.“ a „Ktera z postav je pro Va s mora lní m vzorem?“ 116 Nabí zelo se srovna ní , zda se jedna o tyte z osoby, ktere du vod uvedly u pr edčhozí ota zky – nejednalo.

91 shodovali na tom, z e ač koli Lorelai me la Řory jako velmi mlada (v 16 letečh), zvla dla velmi dobr e vyčhovat samu sebe i svou dčeru. Její pr í stup k mater ství , kdy je s Řory prima rne kamara dka a az potom matka s dčerou, byla respondenty očen ova na, a z eny vyjadr ovaly touhu sta t se stejne dobrou matkou.

„Lorelai – dokázala se v mladém věku sama postarat o dceru, nehledala nejjednodušší řešení (potrat)“ „Lorelai – chtěla bych být také takové matka pro svou dceru“ „Lorelai – i přesto, že měla dítě v šestnácti, dokázala se postarat, nevzdat a žit spořádaný život. I když není morální to, co udělala v mládí, tak je morální, jak se k tomu zachovala a jak se dále v životě chovala…“ „Lorelai – má veselý pohled na svět, i když se jí zrovna nedaří , zvládla sama vychovat dítě, ještě když sama byla dítě.“ „Lorelai – líbí se mi její vztah s Rory, jak ji vychovala, jednou bych chtěla mít se svojí dcerou (pokud budu mít dceru) také takový vztah“

Mimo mateřství respondenti obdivovali její čelkový přístup k životu, její úspěčhy v profesním životě, snahu pomáhat ostatním lidem a poučení se z vlastníčh čhyb.

„Lorelai – dokázala se v životě vypořádat s věcmi které by člověka dohnali až k šílenství, ale ona se postavila na vlastní nohy a začala žít svůj život, odprostila se od luxusu a privilégii a vybudovala si život který ona sama chtěla. Obdivuji její odvahu a silnou osobnost která její postavu zdobila.“ „Lorelai – oblekani,postoj k životu,Hotel u Vážky, geniální odpovědi na vše“ „Lorelai dokázala z ničeho udělat neco“ „Lorelai, která umí být chápavá, přátelská, nikdy neodmítne někomu pomoci, vychovala sama skvělou dceru, které předala ty správné hodnoty pro život, a sama se nebojí náročné práce.“

„Lorelai – skvělá matka, i když to neměla jednoduché, báječná přítelkyně na celý život, šikovná podnikatelka a prostě holka do nepohody, která dokáže vykouzlit úsměv na rtech i tomu největšímu mrzoutovi (že ano, Luku?)“

U Řory te me r ve vs ečh pr í padečh respondenti očen ovali její čí leve domost, čhytrost, seč te lost, touhu uč it se. Podle toho, čo Lorelai opakovane vypra ve la, čhte la Řory od malič ka jí t na Harvard. Tomuto čí li ve novala ves kere u silí i vy zdobu de tske ho pokoje. V pilotní m dí le diva k vidí Řory ve tr í de , kde uč itelka zada va u kol na zbytek hodiny – buď doč í st poslední kapitolu Dobrodružství Huckleberryho Finna, nebo o knize zač í t psa t esej. Na sledne si ne kolik dívek pr eda va a zkous í lak na nehty a spekulují , čo Řory pí s e. Ke vs eobečne mu zklama ní se jednalo o zadanou esej.

Cí leve domost Řory je pak da l vide t pr i pr estupu na vy be rovou str ední s kolu Chilton, kam vstupuje s vy borny m prospe čhem, ale je pozadu v probrane m uč ivu a zaskoč ena mnoz ství m poz adovany čh znalostí . Štr ední s kolu ale nakoneč ukonč ila jako premiantka tr í dy, pronesla za ve reč ny proslov na maturitní slavnosti, a byla pr ijata na Harvard, Yale i Prinčeton.

„Rory – cílevědomá“ „Rory – chtěla bych být tak pečlivá a ctižádostivá ohledně studia“ „Rory – chytrá, sečtělá, jde si tvrdě za svým, dokáže se poučit ze svých chyb“ „Rory – i přes svůj mladý věk se snaží zastávat správné názory a rovné jednání“ „Rory – její nadšení do učení, čtení, nesmělost“ „Rory – její studijní odhodlání“ „Rory – obrovský rozhled, přečteno mnoho knih“ „Rory – studium a vule k nemu“ „Rory – učebnicový vzor toho, jak by se člověk měl správně chovat“ „Rory – vztah ke studiu, vztah ke knihám, slušná“

Mimo tyto vlastnosti u ní respondenti obdivovali její pr í stup k z ivotu, jelikoz se, i pr es svu j mlady ve k, snaz í de lat vs ečhno spra vne , a by t v kaz de situači zodpove dna , na pomočna a vstr í čna .

„Rory - vždy sa rozhodovala po dôkladnom uvážení všetkých pre a pro (až na "tenkrát poprvé" s Deanom, ale to bolo vzhľadom na jej vek a psych. rozpoloženie pochopiteľné. Dokonca aj keď odišla na chvíľu z Yaleu, mala to premyslené, keďže po rozhovore s Loganovým otcom nevidela kadiaľ sa má jej budúcnosť uberať ....“ „Rory – je prostě správňák, ale na druhou stranu je i “normální“ a dělá boty, které se můžou stát všem a zvládne to.“ „Rory, je chytrá, upřímná a poctivá“

U Luka respondenti nejví če obdivují jeho zodpove dnost, obe tavost, nesobečkost, ve rnost a č estnost. Luke se vz dy snaz í pomoči, ale za roven se nikomu neplete do z ivota, pokud o podobne za sahy dotyč na osoba vyslovene nestojí . Luku v čharakter není moz ne jednodus e vysve tlit, Luka je nutne počhopit (viz obra zek č . 11-14). Jeho pr í stup k lidem a vztah k Taylorovi a Lorelai se da velmi okrajove naznač it na sče ne (Š01E07 „Utajený polibek“), kdy se Luke dohaduje s Taylorem, z e nebude zdobit bistro podzimní mi barvami a ignoruje Lorelai a Řory snaz í čí se objednat si kafe a kola č . Ignorače da my za čhví li pr estane bavit, tak Řory r ekne na čele bistro: „Moje máma nenosí spodní prádlo.“ Ani toto prohla s ení Luka nezaujme a pokrač uje v dohadova ní s Taylorem. Lorelai se zvedne a jde se sama obslouz it. Kdyz zveda poklop od muffinu , Luke na ni poprve zareaguje a poda jí kles te , aby na peč ivo nesahala rukama, a vračí se k Taylorovi. Po nalití ka vy a zaplačení Luke na Lorelai poprve promluví :

Luke: „A co spropitný?“ Lorelai: „Jo, tak. Tady ho máš. Obsluhuj hosty.“ Luke: „Jedno tobě. Nesedej na studený lavičky.“ Řory a Lorelai opous tí bistro se smí čhem a mí rny m u divem, z e je čelou dobu vní mal.

Obra zek č . 11 Obra zek č . 12

Obra zek č . 13 Obra zek č . 14

Řespondenti se o Lukovi vyjadr ovali na sledovne : „Luke- “spravny“ chlap se srdcem na pravem miste, neodolatena morousovitost“ „Luke – chytrý, obětavý, čestný a upřímný chlap s jedinečným smyslem pro humor.“ „Luke – je upřímný, hodný, snaží se pomáhat, umí přiznat chybu.“ „Luke – na povrchu nervák a nelina, uvnitř člověk s velkým srdcem“

„Luke – skvělý přítel, i když s člověkem nesouhlasí vždy ty pro své přátele je. Prostě skvělej chlap.“ „Luke – záleží mu na druhých lidech a myslím, že za celý seriál na nikoho neudělal žádný podraz (což se o ostatních postavách nedá říct). Občas něco zvoře, ale většinou je to proto, že chce pomoct.“ „Luke pro mě symbolizuje muže tak, jaký by měl být-sympaťák, ilný a jemný zároveň, se smyslem pro humor…a dávkou životabudiče každé ráno“ „Luke, má dobré srdce, je čestný, laskavý a nejde s davem. Má vlastní názor a jednoduchou – účinnou životní filozofii.“

Z těčhto odpovědí je zřejmé, že odpovídajíčí o postaváčh nemluví jako o neexistujíčíčh osobáčh, ale vyjadřují se o ničh jako o skutečnýčh lidečh, se kterými by se mohli setkat. Nejedná se navíč jen o jednodučhý popis vlastností, ale prozrazují osobní zaujetí respondentů. Ve svýčh výpovědíčh nepopisují vzhled dané postavy, ale snaží se v pár slovečh vystihnout jaká ta postava je. Řespondenti zároveň ukazují, jaký vztah k ní mají. Jednotlivé osoby nevnímají jen idealizovaně, ale koukají na ně i kritičkým okem a uvědomují si i jejičh počhybení.

Řealističky nevyznívají pouze lidé, ale také místo jako takové, tedy Štars Hollow. Respondenti se v průběhu rozhovorů vyjadřovali ve smyslu, že Štars Hollow čhápou jako ideální, až utopičké město, kde se všičhni obyvatelé znají, partičipují, setkávají se na pravidelnýčh sčhůzíčh, podílí se na městskýčh slavnostečh či akčíčh pro čharitu. Žpůsob života města respondentům velmi imponuje. I přesto že takové vztahy považují za ideální, a přirozené, sami si většinou nedovedou představit, že by na takovém místě dokázali žít.

Odpověď na otázku, zda si představoval žít ve Štars Hollow: „Tak to jo. To, co mně na tom [seriálu] fascinuje je tak komunita, a vlastně sám teďka žiju na

96 městské části malého města, a kde teda, nutno říct, ty vztahy takhle ideálně nefungují.“ – Radek H.

„Mně se libí na to koukat, ale žít tam by mně zabilo… Mám ráda anonymitu. […] Jako je to hezký, ale je to takovej barvotisk, ale žít tam, to ne…“ – Bára K.

„Říkala jsem si, jaký by to asi bylo, žít v komunitě těch lidí, kde se všichni znají a strašně i lezou na nervy, ale pořád jsou tam všichni jedna rodina […] tak mi to přišlo docela přitažlivý.“ – Karolína H.

Z těčhto výpovědí vyplývá, že respondenti siče očeňují, a téměř si až idealizují, život na malém městě, zvláště pak pospolitost tamější komunity (a její fungování), ničméně sami by si tam nedokázali představit žít. V případě, že by se rozhodli v tomto konkrétním seriálovém Štars Hollow žít, pak by nebyli přímými účastníky „hlavního děje,“ ale byli by spíše osobami v pozadí a užívali si atmosféru a kávu U Luka.

5. 3. Změny u respondentů

Jak jsem uka zala u Lorelai, Řory a Luka, respondenti očen ují jejičh ru znorode vlastnosti – mater ství , pr í stup k z ivotu, seč te lost, upr í mnost, touhu uč it se, počtivost atd. Jeden rys mají vs ičhni společ ny – humor. A pra ve humor je vlastnost, kterou ve dome pr ebí rala ve ts ina respondentu .

Ž čelkem 11 mnou nabí dnuty čh variant odpove dí respondenti vytvor ili pr es 130 kombinačí , ale z a dna z ničh nebyla vy razne dominantní (ve ts ina variant byla vyuz ita jednou, maxima lne vs ak 8x, tudí z nestojí za vypisova ní kombinačí ). Řespondenti nejč aste ji uva de li, z e pr ejali styl humoru (173x),

97 zač ali č í st ví če knih (113x), plní si ví če sve sny (99x) a pijí ví če ka vy (95x). Viz obra zek č . 15.

Obrázek č. 15

Jak uka zaly odpove di v otevr eny čh ota zka čh zame r eny čh na postavy, ktere jsou respondentu m blí zko a postavy, ktere jsou pro ne mora lní m vzorem, humor respondenti pr evzali od Lorelai, Řory a Luka. Naproti tomu č aste js í č tení knih pr evzali pouze od jedne postavy – Řory. Tu vy razne čharakterizuje pra ve fakt, z e hodne č te.

Du kazem mu z e by t sče na z dí lu Š02E12 „Richard ve Stars Hollow“, kdy Řory ukazuje de deč kovi Řičhardovi svu j pokoj, pr ič emz on si zač ne psa t tituly, ktere musí vnuč če por í dit. Ona v reakči na jeho pozna mky zač ne odhrnovat pr ehoz na posteli a oteví rat s uplí ky pra delní ku , č í mz odhaluje dals í a dals í č a sti sve sbí rky. De da na sledne prohla sí , z e prvne jí musí koupit por a dnou knihovnu. Viz obra zek č . 16 - 19.

Obra zek č . 16 Obra zek č . 17

Obra zek č . 18 Obra zek č . 19

Druhy m du kazem v podobe sče ny je doporuč ení knih pro Mičhelle Obama (tehdy jes te první da mu UŠA). Řory slys ela o její zahranič ní česte , a pr emy s lela o tom, z e bude pravde podobne potr ebovat ne čo na pauzu, a čo je leps í nez kniha. Doporuč í jí stohy knih, ktere osobne pr eč etla, a ktere jí zrovna nečha pr ine st. Mičhelle Obama, evidentne velmi zaskoč ena tou spoustou knih,

99 si vzala tu první knihu, kterou jí Řory podala a s dí ky odes la.117 Viz obra zek č . 20 – 23.

Obra zek č . 20 Obra zek č . 21

Obra zek č . 22 Obra zek č . 23

Motiv č tení Řory prova zí skrze čely seria l a seznamuje tak diva ky s knihami, ktere by buď zna t me li, nebo jim knihy doporuč uje. První kniz ní titul je zmí ne n v pilotní m dí le – Dobrodružství Huckleberryho Finna. Kniha m Řory ve novala i č a st sve ho absolventske ho projevu, ktery (jakoz to premiantka) me la na str ední s kole:

„ […] Já žiji ve dvou světech. Jeden je světem knih. Pobývala jsem ve Faulknerově okresu Yoknapatawpha, lovila bílé velryby na palubě Pequodu, bojovala s Napoleonem, plavila se na voru s Hugem a Jimem, vyváděla hlouposti s Ignáciem J. Rayleym, jela smutným vlakem s Annou Kareninovou a šla světem Swanových.“ - Řory Gilmore, Š03E22 „To jsou nitky, Pinocchio“

117 https://www.youtube.čom/watčh?v=BK89WpuU_K4

100

Kniha je jednou z nejbe z ne js í čh rekvizit, ktere u sebe Řory ma . Tou druhou je ka va.118

Motiv plne ní snu diva či pr ebí rají od vs ečh postav. Nejvy razne ji to respondenti vidí u Lorelai a Luka, kdy Lorelai zvla dla vyčhovat sebe i sve dí te , vybudovat si karie ru v hotelu Neza vislost a na sledne si s kamara dkou otevr ela vlastní hotel Va z ka. Podobne je to i u Luka – po smrti sve ho otče zme nil z eleza r ství na bistro, ktere se stalo u spe s ny m a oblí beny m podnikem du lez ity m takr ka pro čele me sto. Ža dals í vzory splne ny čh snu respondenti povaz uji Řory a Paris – obe vystudovaly vysokou s kolu, čoz bylo jejičh snem;119 Lane, ktera se čhte la vymanit z vlivu sve matky a hra t na bičí v kapele, v č emz byla takte z u spe s na , a Jess, ktery se rozhodl nedokonč it str ední s kolu a zvla dl se postavit na sve nohy, napsat knihu a zaloz it u spe s ne nakladatelství .

Škrze nabí dnutou moz nost odpove di „jiné“ mohli sami respondenti spečifikovat zme nu, ktera u ničh probe hla. Tuto moz nost vyuz ilo 39 osob, kdy ve ts ina toho vyuz ila pro upr esne ní sve odpove di. 11 z 39 odpove dí uvedlo te me r stejnou odpove ď – respondenti se po/pr i sledova ní čí tili pozitivne ji a mají podstatne leps í na ladu. Ostatní respondenti touto čestou buď blí z e spečifikovali, jak mysleli zme ny, ktere v odpove di označ ili, nebo do ní napsali ru zne kombinače odpove dí .

Ve vy be ru jsem neposkytla z a dnou negativní variantu ovlivne ní , jelikoz jsem z a dnou takovou nenas la. Napr í č sedmi se riemi ude laly jednotlive postavy samozr ejme velke čhyby, ať uz se jednalo o neve ru (Dean podva de l manz elku

118 Upr í mne jsem se snaz ila spoč í tat, kolikra t se Řory objevila s knihou v ruče nebo s ka vou Žjistila jsem, z e kvantitativne je to ner es itelny proble m. Pokud u sebe nema beletrii, tak se o ní alespon zmí ní , pokud ani to ne, ma v rukou uč ebniči nebo je zabrana do uč ení /doma čí čh u kolu . V pr í pade ka vy ji pak ma buď na stole nebo v ruče, objednanou, nebo o ní mluví . Prohlas uji tedy, z e kvantitativní č a rkova ní vy skytu s rekvizitou není u Řory s knihami ani s ka vou vhodny pr í stup. 119 Nutno uznat, z e obe čhte ly jí t na Harvard, kam siče byla Řory pr ijata a Paris ne, ale obe nakoneč vystudovaly Yale

101 s Řory, Šookie flirtovala s by valy m kolegou čoz sama označ ila za neve ru), impulzivní sex (Lorelai ve stejny več er kdy se rozes la s Lukem, Logan o den dí ku vzda ní po domne le m rozčhodu s Řory), zmla čení auta (Luke)120, ukradena jačhta (Řory). Ža kaz dou takovou akči ale vz dy pr is el pro postavu trest. Ž a dna čhyba, kterou postavy ude laly, nebyla nepotresta na, ať uz s lo o soud, poličii, odsouzení obyvateli Štars Hollow nebo vlastní vy č itky sve domí . Jelikoz ani podle osob, se ktery mi jsem vedla rozhovory, není v seria lu z a dna vyloz ene za porna postava, nepokla da m za moz ne , aby diva k pr evzal negativní vlastnost.

Na za klade analy zy te čhto ota zek si mohu by t jista tí m, z e identifikače s fikč ní postavou probí ha . Gilmorova děvčata vytva r ejí idea lní prostr edí pro identifikači. Jednotlive postavy jsou vykresleny takovy m zpu sobem, z e si diva k mu z e by t jisty , nebo mu z e by t alespon pr esve dč eny , z e by mohl takove ho č love ka skuteč ne potkat. Dí ky tomu, z e se seria lem stra vili dlouhou dobu – ať uz beru v potaz opakovane sledova ní , nebo z e se diva k seria lu „drz í“ od doby sve puberty, mají k ne mu komplexní vztah. Po opakovane m shle dnutí pak zač í nají seria l vní mat kritičky, čoz napoma ha realističke mu obrazu postav a sve ta – ve skuteč ne m sve te nič není č ernobí le .

Ota zkou zu sta va , zda se jedna o identifikači ve domou nebo neve domou. Bohuz el není v my čh sila čh zjistit, zda si jednotliví respondenti uve domovali pr ebí ra ní projevu č i vlastností postav do čhví le, nez jsem se jičh na to zeptala, a oni o tom museli pr emy s let. I pr esto respondenti uva de li, z e ne ktere rysy pr evzali a byli sčhopni spečifikovat jake .

Pr i popisu jednotlivy čh čharakteru /situačí z a dny z respondentu neuvedl jedinou za pornou vlastnost, a to ani v pr ípade , kdy popisovali Emily jako

120 V epizode Š04E17 „Holky v bikinách, kluci v obrátce“ Luke zavolal Lorelai, z e potr ebuje vyzvednout na poličejní staniči, jelikoz zmla til auto (tedy da val ra ny otevr enou dlaní do kapoty a kopal do pneumatik) potenčia lní ho milenče jeho manz elky. Autu se fyzičky nestala z a dna s koda.

102

„bosorku“ nebo kdyz o Řory r ekli, z e je „blba .“ Ž toho vyply va , z e ač koli se prvopla nove nejedna o seria l, ktery by byl vytvor eny pro pozitivní ovlivn ova ní (jak o tom mluví Giles121), tak pr esne takovy efekt Gilmorova de vč ata mají .

121 Giles, David (2012): Psychologie médií. Praha: Grada, s. 49.

103

6. Závěr

Do sve ho vy zkumu jsem vstupovala s dve ma ota zkami – je moz na identifikače s fikč ní postavou, a existuje č eske fanous ek seria lu Gilmorova děvčata?

K zodpove zení te čhto ota zek jsem vyuz ila dva zpu soby vy zkumu – kvantitativní a kvalitativní . Pro uskuteč ne ní kvantitativní č a sti jsem vytvor ila dotazní k. Ten byl zver ejne n skrze fačebookove stra nky EDNA.čz ve strategičky vybrane m datu, ktere bylo stejne i pro vypus te ní novy čh dí lu – 26. 11. 2016. Dí ky te to taktiče jsem zí skala s irokou paletu odpove dí . Na za ve r dotazní ku jsem z a dala osoby o „pr ihla s ení se“ do druhe a tr etí fa ze vy zkumu. U druhe etapy jsem se inspirovala stylem vy zkumu Jačkie Štačey. Navrhla jsem moz nost, z e by respondenti sepsali u vahu nad Gilmorovými děvčaty. Ve tr etí fa zi se pak jednalo o za jem o osobní rozhovor. Celkem jsem zí skala 711 odpove dí , z ničhz 678 bylo vyuz itelny čh pro dals í vy zkum, osm u vah bez zadane osnovy a vedla jsem jedena čt osobní čh rozhovoru .

Ve sve m vy zkumu jsem proka zala existenči č eske ho fanous ka Gilmorových děvčat. Od zač a tku pra če jsem pr edpokla dala, z e to nebudou fanous či ve smyslu, jak je čha pe Henry Jenkins v Textual Poachers – nebudou sbí rat pr edme ty spojene se seria lem, ani se nebudou u č astnit diskusí na fanous kovsky čh fo rečh. Te čhto debat se fanous či ani nemohli u č astnit, a to ze dvou du vodu . Ten první vytyč ila Jana Gločarova – premie rove dí ly zahranič ní čh seria lu obečne se vysí lají ve vs ední den kolem druhe hodiny ranní str edoevropske ho č asu. Pokud tedy fanous ek nema moz nost sledovat novou epizodu v noči na plačene televizi, pak nez se na ne j podíva , je na fo rečh rozebra n jiz do nejmens í ho detailu. Druhy m du vodem pak je, z e Gilmorova děvčata jsou jiz „stary m seria lem.“ Jeho z ivot probí hal v letečh 2000–2007. (Do tohoto vy č tu zahrnuji „jen“ 1. – 7. se rii, jelikoz pr i vypln ova ní dotazní ku nebylo pravde podobne , z e by respondenti nove dí ly jiz vide li.) V te čhto letečh ale č esky fanous ek neme l pr í stup na internet, natoz pove domí o tom,

104 z e ne jaka fo ra mohla existovat.

C es tí fanous či Gilmorových děvčat čí lene nesbí rají z a dne produkty spojene se seria lem. Žjistila jsem, z e jediny „pr edme t“, ktery mají vs ičhni, je seria l staz eny nebo pr í stupny na ne ktere m uloz is ti. To znamena , z e si je mohou kdykoli pr ehra t. Pr i sledova ní je du lez ity i č esky dabing, ktery vs ičhni respondenti, s nimiz jsem osobne hovor ila, obdivují . Šhodují se, z e č eske zne ní je skve le a počtive zpračova no, a ve ts ina zpoví dany čh respondentu se shodla i na tom, z e pr i sledova ní novy čh dí lu jim angličke hlasy zne ly divne . Pr eči jen mají dabing jiz dlouho zaz ity . U respondentu se za projev fanous kovství da označ it i zpu sob, jaky m o seria lu mluví . Napr í č lety sledova ní se u fanous ku vyvinul nejen velmi pozitivní vztah ke Gilmorovým děvčatům, ale take „kritičke oko“. Fanous či si uve domují , z e z ivot ve Štars Hollow je kra sny , plny sousedske pomoči a skve ly čh vztahu mezi obyvateli. Ža roven si uve domují , z e Štars Hollow je pravde podobne , az utopičke me sto, kde by nezvla dli z í t. Bavilo by je sledovat mí stní komunitu, ale nedoka zali by se do ní sami zar adit. Fanous či by si pr a li navs tívit nata č ečí lokače – ať uz sta le stojí čí kulisy v Los Angeles, nebo rea lna mí sta, ktera slouz ila jako pr edloha, tedy New York, Washington Depot a čely sta t Connečtičut. Bohuz el, te to na vs te ve bra ní vzda lenost a take finanč ní i č asova za te z takove ho vy letu. Fanous či se da le snaz ili sledovat odkazy na filmy, seria ly, knihy i hudbu. Pokud ne ktere mu odkazu nerozume li, pak se buď snaz ili dovzde lat, nebo takovou informači ignorovali. Tyto poznatky znamenají , z e č esky fanous ek siče není učhopitelny ve smyslu Jenkinsova aktivní ho fanous ka, ale i pr esto jsem proka zala, z e skuteč ne existuje a ma sve vlastní zpu soby projevu.

V teoretičko-metodologičke kapitole jsem uka zala, z e proble mem identifikače se zaby vají vy zkumní či napr í č psyčhologií , gender studies i filmovou ve dou.

105

Šhodují se, z e identifikače je moz na , a to jak s z ivy m č love kem, tak s fikč ní postavou. Řozdí ly vidí pouze v tom, jak k identifikači pr istupovat. Psyčhologie a gender studies ji vidí jako pročes uč ení , ktery probí ha u kaz de ho č love k napr í č čely m z ivotem. De ti z poč a tku pr ebí rají vzorče čhova ní od svy čh rodič u . V pru be hu dospíva ní pak odvračejí pozornost od rodiny a hledají nove vzory v osoba čh ve sve m okolí , č i ve filmečh, seria lečh a kniha čh. Filmova ve da nad identifikačí uvaz uje ve smyslu, zda je vu beč moz ne , aby se diva k mohl s fikč ní postavou identifikovat, a jaky m zpu sobem pak takovy pročes probí ha . První praktičky vy zkum byl proveden dí ky Payne Fund Študies, kdy se vy zkumní či snaz ili zjistit, zda jsou de ti ovlivn ova ny tí m, čo sledují na projekč ní m pla tne .

Identifikači s fikč ní postavou r es il Christian Metz, podle ne hoz se diva k nejen mu z e s osobou promí tanou na pla tno identifikovat, ale za roven tomu napoma ha i atmosfe ra v sa le (tma, zrak upr eny na pla tno). Du lez ity vy zkum zame r eny na identifikači provedla Jačkie Štačey – poz a dala fanynky hve zd, aby jí napsaly o sve m vztahu ke slavny m filmovy m osobnostem. Na za klade jejičh psany čh vy pove dí pak zjis ťovala, jaka je mí ra identifikače s hve zdou, jak probí ha a jaky ma vliv na dopisovatelky.

Murray Šmith a Alex Neill zjistili, z e pročes identifikače mezi diva kem a fikč ní postavou je zaloz eny na empatii a sympatii – aby byla moz na , musí by t skuteč ny č love k sčhopny včí tit se do osoby na pla tne , ale za roven by se mu takova osoba me la lí bit i fyzičky. Neill ale za roven zjis ťuje, z e aby byla identifikače moz na , musí diva k čha pat danou postavu jako rea lnou, nebo alespon ve r it, z e by bylo moz ne takovou osobu skuteč ne potkat.

Ve sve m vy zkumu jsem zjistila, z e u fanous ku probí ha forma identifikače zaloz ena na sympatii a empatii. Řespondenti uka zali, z e se u ničh napr í č lety vyví jelo preferenč ní sledova ní dí lč í čh de jovy čh linií . To ovlivn oval jejičh ve k – ve čhví li, kdy respondenti pročha zeli pubertou, čoz bylo ve ts inou období první ho setka ní se seria lem, zame r ovali se pr edevs í m na Řory. Ta jim byla

106 ve kove velmi blí zka a r es ila podobne ve či, jako respondenti. V pozde js í m ve ku zame r ili sve pohledy na Lorelai. Šeria l jako takovy siče sledoval sedm let z ivota Řory, ale nebyl aktua lní . Řespondenti rostli a vyví jeli se, zatí mčo postavy se vyjadr ovaly sta le stejne , ať uz se respondenti na seria l dívali kdykoli. Jakmile odrostli proble mu m Řory, hledali v de ji dals í moz ne r es ení proble mu , starostí i čhova ní . To nalezli u Lorelai.

Kdyz respondenti odpoví dali na ota zky v 5. okruhu, r í kali, z e jim jsou nejbliz s í Lorelai, Řory a Luke. Pr i zdu vodn ova ní , proč zvolili pra ve je, popisovali jejičh čharakterove vlastnosti a du lez ite čhví le č i akče, dí ky nimz je obdivují . V te čhto odpove dí čh se ukazovalo, z e respondenti čí tí k te mto postava m silne sympatie. Ža roven zpu sob, jaky m o ničh mluvili, ukazoval, z e o te čhto – byť fikč ní čh – osoba čh pr emy s lejí jako o skuteč ny čh, tedy potenčia lne rea lny čh lidečh. Kdyz na mu j popud pak pr emy s leli o zme na čh, ktere na sobe pozorují , pak tyto zme ny korespondovaly s tí m, čo respondenti obdivovali na svy čh oblí beny čh postava čh. Štejne tak se upí nali k touze by t jako konkre tní osoba – pr esne ji respondentky se č asto vyslovovaly, z e by čhte li by t stejne dobrou matkou jako Lorelai, a mí t stejne dobry vztah se svou budoučí dčerou, pokud to bude dčera.

V te to diplomove pra či jsem tedy proka zala, z e Gilmorova děvčata mají svou fanous kovskou za kladnu, ktera se projevuje svy m spečifičky m zpu sobem, a za roven zde probí ha identifikače s fikč ní postavou.

V tuto čhví li zby va uz jen zodpove de t jednu ota zku. Proč jsou Gilmorova děvčata tak oblí bena ? Štaly se souč a stí z ivota fanous ku , obračí se k nim, kdyz je jim smutno. Gilmorova de vč ata, ať uz Lorelai, Řory nebo Emily, nabí zejí moz nost sledovat tr i generače z en, nabí zí alternativy r es ení proble mu , ale hlavne nabí zejí svy m fanous ku m humor podpor eny ryčhlou mluvou a ka vou, dí ky č emuz se č love k sledují čí jejičh z ivot nikdy nečí tí m sa m. Kdyz je potr ebujeme, jsou tu pro na s.

107

7. Summary

My thesis aimed to analyse Czečh fans of the television series Gilmore girls. Airing between the years 2000–2007 in UŠA, Gilmore girls fočuses on the lives of two protagonists, single mother Lorelai and her 16 years old daughter Řory who live in Štars Hollow. Main fočus of the series are relationships in family and the small town. Judging on my own experienče with the show, I began to wonder whether there is any fan čommunity dedičated to the series. If so, how is their fan attačhment demonstrated? Are they čollečtors, do they write fanfičtion, or čan we label them as mere followers in Henry Jenkins’ člassifičation? Whičh elements of the fičtion world they adapted into their daily lives, if any?

To answer these questions I used two methods – qualitative and quantitative. For quantitative part I used an online questionnaire. This form has reačhed total of 3894 people, and 678 filled out the form. At the end of questionnaire I asked respondents for their email address in čase they would like to write an essay about Gilmore girls for the sečond part of my researčh, or to partičipate in dialogue in person for the third part of my researčh. Within this part of my researčh I interviewed 11 people. These respondents did not know my questions before interview, so they čould not have prepared their answers. I worked with all these responses ačross my thesis.

Czečh fan of Gilmore girls is not aiming for offičial or unoffičial merčhandise – this person does not buy t-shirts, čups or any other items with logo of the series. The only „thing“ fans often own is their favourite serial downloaded or available on external sourčes like hard drive, čloud or Netflix. He or she does not even talk on forums about Gilmore girls. This point has two reasons – first, in the time of premiered broadčasting in Czečh republič (in years 2002–2008) only a few people had internet aččess. And sečond – even if fans would like to talk about Gilmore girls on the internet it would not be possible,

108 bečause new episodes were aired at about 3 a.m. čentral European time, when most of the people are asleep. Czečh fan defines himself or herself as a person, who spent a lot of time with the series – fans watčh Gilmore girls series repeatedly sinče the time they watčhed it for the first time. They use Gilmore girls series as a sourče of good mood and a way to forget their troubles. They don’t just watčh it, they think about the plače, where the series take plače – Štars Hollow – and people there. Most of Czečh fans I have talked would like to visit shooting ločations in Los Angeles, but čurrently is sučh a trip impossible mainly for finančial reasons and lačk of free time.

One of the methodologičal perspečtives employed in my thesis was Jačkie Štačey’s differentiation between „Cinematič identifičatory fantasies“ (fans wished to behave like the star) and „Extra-činematič indetifičatory pračtičes“ (fans had the same hairčut, člothes, perfume…). While I outlined some of the pračtičes in the paragraph above (like visits of shooting ločations), I identified some of the fantasies as well. Řespondents said they just do not repeatedly watčh Gilmore girls, they prefer some narrative lines, as well as they čhange their preferenčes for čertain čharačters. As I said before, respondents watčhed Gilmore girls for the first time in years 2002–2008 and they were mostly teenagers. At the beginning respondents were watčhing Řory’s line, bečause she was in same or similar age. After years of watčhing respondents grew up but Řory did not. Šhe will always be 16-22 years old. Šo respondents replačed Řory’s story for Lorelai’s. Řespondents found adviče in Řory and Lorelai’s life. In one part of question-form I asked people whičh čharačter they like the most. Řespondents’ answers were mostly Lorelai, Řory and Luke and reasons were čharačter’s qualities and important ačtions.

In my thesis I proved Gilmore girls series have Czečh fans whičh čan be labelled as „followers”. However, as my researčh demonstrated, theirs is a spečifič following.

109

8. Bibliografie

8. 1. Literatura

BALON, Jan – HLADI K, Řadim: Prome ny studia kultury: projekt kultura lní čh studií . In. Š ubrt, Jir í : Soudobá sociologie IV (Aktuální a každodenní). Praha: Karolinum.

BAŘEŠ OVA , Marie. "Dnes uz jen pana Darčyho." Fanynky filmovy čh a televizní čh adaptačí Jane Austenove a jejičh kaz dodenní media lní z ivot [online]. Brno, 2011 [čit. 2019-04-14]. Dostupne z: . Diplomova pra če. Masarykova univerzita, Filozofička fakulta. Vedoučí pra če Pavel Škopal.

BEŘMAN, A. Š. (2015): The Gilmore Girls Companion. [b.m.]: BearManor Media.

CAŘŘOLL, Noël (1990): The philosophy of horror, or, Paradoxes of the heart. New York: Řoutledge.

COHEN, Jonathan (2001): Defining Identifičation: A Theoretičal Look at the Identifičation of Audienčes With Media Charačters. Mass Communication & society, 4, 3 (2001), s. 245-264.

CUŘŘAN, Daniel J. – ŘENŽETTI, Claire M. (2003): Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum.

C A P, Jan – MAŘEŠ , Jir í (2007): Psychologie pro učitele. Praha: Porta l.

DIŠMAN, Miroslav (2009): Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum.

GILES, David (2012): Psychologie médií. Praha: Grada.

GLOCAŘOVA , Jana (2016): Nemysli loka lne : Štrategie č eske ho media lní ho fanous ka. Cinepur: Časopis pro moderní cinefily. 22, 105 (2016), s. 74-77.

GRODAL, Torben Kragh (2002). Moving pictures: a new theory of film genres, feelings, and cognition. Repr. Oxford: Clarendon Press.

HANA KOVA , Petra (2001): Filmovy apara t. Cinepur: časopis o filmu. 10, 17 (2001), s.53.

HENDL, Jan (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál.

110

HOPKINŠ, Řobert (2010): Moving bečause Pičtures? Illusion and the Emotional Power of Film. Midwest Studies In Philosophy, 34, 1, (2010), s. 200- 218.

JENKINŠ, Henry (1992): "V me m ví kendove m sve te .": Jiny pohled na fandom. Cinepur: Časopis pro moderní cinefily. 22, 105 (2016), s. 56-61.

JENKINŠ, Henry – TULLOCH, John (1995): Ščienče Fičtion Audienčes. Watčhing Dočtor Who and Štar Trek. London – New York: Řoutledge.

JENKINŠ, Henry (2000): Řečeption Theory and Audienče Řesearčh: The Mystery of the Vampire’s kiss. In: Gledhill, Christine - Williams, Linda (eds.): Reinventing Film Studies. London: Arnold, s. 165-182.

JENKINŠ, Henry (2013): Textual Poachers. Television fans and participatory culture. New York: Řoutledge.

JEŘÁBEK, Hynek (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum.

KOKEŠ, Řadomír D. (2016): Světy na pokračování: rozbor možností seriálového vyprávění. Praha: Akropolis.

LOWŘY, Štephen (1991): Film – vní ma ní – subjekt. Teorie filmove ho diva ka. Iluminače, 5, 2 (1993), s. 71-82.

MAŘTIN, Kevin J. (2003): Family-Friendly Programming: Providing More Tools for Parents. Federal Communications Law Journal, 55, 3 (5/2003).

METŽ, Christian (1991): Imaginární signifikant: psychoanalýza a film. Praha: C esky filmovy u stav.

NEILL, Alex. Empatie a (filmová) fikče. Iluminace. 19, 2 (2007), s.5-24.

MAŘEŠ, Petr (1997): Citát a aluze ve filmu. Iluminace. 9, 2 (1997), s. 5-11.

OAKLEY, Ann (2000): Pohlaví, gender a společnost. Praha: Porta l.

PEŘEBINOŠŠOFF, Philippe, aj. (č2005): Programming for TV, radio, and the Internet: strategy, development, and evaluation. Amsterdam: Fočal Press,

SMITH, Murray (1995): Engaging characters: fiction, emotion, and the cinema. Oxford: Clarendon Press.

111

ŘOMAN, James W. (2005): From Daytime to Primetime: The History of American Television Programs. Westport: Greenwood Press.

ŠTACEY, Jačkie (1991): Feminine fasčinations. Forms of identifičation in star- audienče relations. In. Glendhill, Christine. Stardom : industry of desire. 1. London: Řoutledge, s. 141-163.

ŠTACEY, Jačkie (1994): Star Gazing. Hollywood cinema and female spectetorship. London: Řoutledge.

ŠTAIGEŘOVA , Janet (2000): Mody rečepče. In. Šzčzepanik, Petr (ed.): Nová filmová historie. Praha: Herman, s. 283-297.

ŠŽCŽEPANIK, Petr, ed. (2004): Nová filmová historie: antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann.

TEPPEŘ, Allegra (2015): Lizzie in Řeal Life: Šočial and Narrative Immersion Through Transmedia in The Lizzie Bennet Diaries. Film Matters, 6, 1 (2015), s. 45-51.

Týdeník Televize: časopis televizních diváků. Praha: TV Plus, 1992-. IŠŠN 1211-7625. Od č í sla 35 r. 2002 do č í sla č . 52 r. 2008

VANY ŠEK, Jir í (2016): Sny v šeru kina: poznámky k fenoménu filmové identifikace. Brno: JAMU. U vahy a na zory.

VÁGNEŘOVÁ, Marie (2000): Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál.

112

8. 2. Analyzovaný seriál

Gilmorova děvčata (Gilmore girls, USA, 2000–2007)

Režie: Jamie Babbit, Amy Sherman-Palladino, Chris Long, Lee Shallat, Kenny Ortega, Michael Katleman, Matthew Diamond ad. Námět: Amy Sherman- Palladino. Scénář: Amy Sherman-Palladino, Daniel Palladino, Rebecca Kirshner, John Stephens, David S. Rosenthal, Sheila R. Lawrence, Joan Binder Weiss ad. Produkce: Gavin Polone, Amy Sherman-Palladino, Patricia Fass Palmer, Helen Pai. Hrají: Lauren Graham (Lorelai Gilmore), Alexis Bledel (Rory Gilmore), Keiko Agena (Lane Kim), Scott Patterson (Luke Danes), Yanic Truesdale (Michel Gerard), Kelly Bishop (Emily Gilmore), Edward Herrmann (Richard Gilmore), Melissa McCarthy (Sookie St. James), Sean Gunn (Kikr Gleason), Liza Weil (Paris Geller), Liz Torres (slečna Patty), Jared Padalecki (Dean Forester), Matt Czuchry (Logan Huntzberger), Jackson Douglas (Jackson Belleville), Michael Winters (Taylor Doose), Sally Struthers (Babette Dell), Emily Kuroda (paní Kim), Todd Lowe (Žačk Van Gerbig), Milo Ventimiglia (Jess Mariano), David Sutcliffe (Christopher Hayden), Rose Abdoo (Gypsy), Danny Strong (Doyle McMaster), Rini Bell (Lulu), Tanc Sade (Finn), Scott Cohen (Max Medina), Wayne Wilcox (Marty), Gregg Henry (Mitchum Huntzberger) ad. Premiéra USA: 5 .10. 2000.

8. 3. Citované knihy a audiovizuální díla

1) audiovizuální díla:

Červený trpaslík (Red Dwarf, GB, 1988–2017) Dawsonův svět (Dawson’s Creek, UŠA, 1998–2003) Hra o trůny (Game of Thrones, UŠA/GB, 2011–2019) Jak jsem poznal vaši matku (How I Met Your Mother, UŠA, 2005–2014) Kdo přežije? (Survivor, UŠA, 2000–?) M*A*S*H (M*A*S*H, UŠA, 1972–1983) Přátelé (Friends, UŠA, 1994–2004) Sedmé nebe (7th Heaven, UŠA, 1996–2007) Simpsonovi (The Simpsons, UŠA, 1989–?) Teorie velkého třesku (The Big Bang Theory, UŠA, 2007–2019) u vodní zne lka Gilmore girls: Carole King – Where you lead zpe v: Carole King, Louise Goffin nazpíva no jako zne lka: 2000 text: Carole King, Toni Štern vyda no poprve 1971

113

2) knihy:

Faulkner, William – díla z okresu Yoknapatawpha Melville, Herman – Bílá velryba Proust, Marčel – Swanova láska Tolstoj, Lev Nikolajevič – Anna Karenina Toole, John Kennedy – Spolčení hlupců Twain, Mark – Dobrodruz ství Hučkleberryho Finna

8. 4. Orální prameny

Tereza W. – 28.8.2017 (Brno) Julie M. – 22.9.2017 (Praha) Karolína H. – 22.9.2017 (Praha) Irena T. – 22.9.2017 (Praha) Tomáš V. – 23.9.2017 (Praha) Radek M. – 20.10.2017 (Praha) Katka H. – 20.10.2017 (Praha) Marek Ř. – 21.10.2017 (Praha) Katka M. – 15.11.2017 (Jihlava) Bára K. – 15.11.2017 (Praha) Tomáš T. – 24.11.2017 (Brno)

Žáznamy rozhovorů a jejičh doslovné přepisy jsou uloženy v soukromé sbírče autorky.

114

8. 5. On-line zdroje

Agentura Erasmus

Click4survey

Crazy internet people

Česko-slovenská filmová databáze – Gilmore girls: A Year in the Life

Český statistický úřad – Štatistika rozs í r enosti poč í tač u a internetu 1989- 2016

Dabing forum

Edna facebook EDNA.cz

Fakulta informatiky, Masarykova univerzita - Historie internetu v C eske republiče

Internet Movie Database

Warner Bros

YouTube – Řory Gilmore and Mičhelle Obama

115

Příloha č. 1 – Plné znění dotazníku

Gilmore Girls - fanouškovský výzkum

Strana 1 - Uvítání

Krásný den přeji!

Děkuji, že jste si udělal/udělala čas na vyplnění tohoto dotazníku, který je jednou z částí výzkumu fanouškovské základny seriálu Gilmorova děvčata. Dotazník mohou vyplnit i osoby, které seriál rády nemají - jsou pro ně připraveny samostatné otázky.

Tento výzkum je vypracováván za účelem magisterské diplomové práce na Masarykově univerzitě v Brně, obor Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury. Veškeré informace zde poskytnuté budou STRIKTNĚ anonymní!

Dotazník se skládá z otázek otevřených, polootevřených a výběrových. Výběrové otázky jsou dvojího druhu - můžete vybrat pouze jednu odpověď (zaškrtáváte do koleček) nebo více jak jednu (zaškrtáváte do čtverečků).

Předem děkuji za Vaši spolupráci

Bc. Pavla Samseliová

Strana 2 - Základní data

Věk ......

Pohlaví ( ) muž ( ) žena

Nejvyšší dosažené ukončené vzdělání ( ) základní ( ) střední s výučním listem ( ) střední s maturitou ( ) vyšší odborné ( ) vysokoškolské

Strana 3 - Hlavní otázka

Máte rád/ráda seriál Gilmorova děvčata? ( ) ano ( ) ne

116

Strana 4 - Proč mám Gilmorova děvčata rád/ráda

Z jakého důvodu máte rád/ráda Gilmorova děvčata? [ ] jednoduchý děj [ ] mám pocit, že jsem součástí města [ ] poznávám se v postavě/postavách [ ] skvěle vykreslené postavy [ ] sleduji životy několika lidí a mohu s nimi prožívat štěstí i smutek [ ] styl humoru [ ] vlastní důvod/důvody:

Strana 5 - Formát a čas

Vzpomenete si, kdy jste poprvé viděl/viděla Gilmorova děvčata? ( ) nevím jistě, asi v rozmezí prvního uvedení na TV Nova (2001-2007) ( ) mezi lety 2008-2010 ( ) mezi lety 2011-2016 ( ) začal/začala jsem se dívat až po oznámení nové série

Jak jste se o Gilmorových děvčatech dozvěděl/dozvěděla? ( ) pustil/pustila jsem televizi, kde byl seriál aktuálně vysílán ( ) seriál mi byl doporučen přáteli ( ) nudil/nudila jsem se a zjišťoval/zjišťovala na internetu, jaký seriál jsem ještě neviděl/neviděla ( ) nevzpomínám si ( ) jinak:

V jakém formátu sledujete Gilmorova děvčata? Je možné vybrat více odpovědí [ ] originální DVD anglicky s anglickými titulky [ ] televizní vysílání [ ] stažený seriál s dabingem [ ] stažený seriál anglicky s anglickými titulky [ ] stažený seriál anglicky s českými titulky

117

Strana 6 - Subjektivní hodnocení

Napište, prosím, která/které z postav je/jsou Vám nejblíže, ať už svým charakterem či názory. Můžete svou volbu odůvodnit......

Ohodnoťte, prosím, jednotlivé postavy, které se vyskytují v Gilmorových děvčatech. Použijte hodnotící škálu ze základní školy (1-výborné, 5-zcela otřesné) nevím jistě, zda postavu 1 2 3 4 5 znám Anna Nardini ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) April Nardini ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Babette Dell ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Brian Fuller ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Christopher ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Hayden Dean Forester ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Doyl McMaster ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Emily Gilmore ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Gil ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Gypsy ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Jackson Belleville ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Jess Mariano ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) paní Kim ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Kirk ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Lane Kim ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Liz Danes ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Logan ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Huntzberger Lorelai Gilmore ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Luke Danes ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Lulu ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Marty ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Max Medina ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Michel Gerard ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Morey Dell ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Paris Geller ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) slečna Patty ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Richard Gilmore ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Rory Gilmore ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Sookie St. James ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Taylor Doose ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Tristan DuGray ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Zack Van Gerbin ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )

Chybí-li Vám v hodnocení nějaká postava, napište její jméno a hodnocení 1-5 (Otázka je NEPOVINNÁ.) ......

118

Zde můžete doplnit, dle jakých kritérií jste postavy hodnotili. (Otázka je NEPOVINNÁ.) ......

Která z postav je pro Vás morálním vzorem? V čem/proč? Můžete uvést více postav, ale ke každé napište důvod......

Strana 7 - Opakování a změny

Kolikrát jste viděl/viděla všech 7 sérií Gilmorových děvčat? ( ) ani jednou, některé díly jsem stále neviděl/neviděla ( ) 1x ( ) 2x ( ) 3x ( ) 4x ( ) 5x ( ) 6x ( ) 7x a více

Jaký je Váš nejoblíbenější díl? Je možné napsat buď ve formátu S__E__, nebo stručně popsat událost v daném díle......

Pozorujete na sobě nějakou změnu po zhlédnutí Gilmorových děvčat? ( ) ano ( ) ne

Jakou změnu na sobě pozorujete? [ ] žádnou, jelikož jsem na předchozí otázku odpověděl/odpověděla NE [ ] piji více kávy [ ] mluvím podstatně rychleji [ ] přejal/přejala jsem styl humoru [ ] přejal/přejala jsem styl jednání [ ] snažím se víc semknout rodinu [ ] plním si své sny, nic není nemožné [ ] sleduji podstatně víc filmů a seriálů [ ] čtu podstatně víc knih [ ] poslouchám víc různorodou muziku [ ] jiné:

Strana 8 - Všeobecný rozhled

Napište, prosím, alespoň 5, maximálně však 20 oblíbených seriálů, nebo seriálů, které jste schopný/schopná sledovat opakovaně......

119

Na jaké filmy se díváte? [ ] akční [ ] drama [ ] horror [ ] komedie [ ] romantické [ ] thriller [ ] na filmy se nedívám [ ] jiné:

Všiml/všimla jste si narážek na filmy, seriály a televizní show v Gilmorových děvčatech? ( ) ano ( ) ne

Sehnal/sehnala jste si některý z audiovizuálních titulů zmíněných v seriálu? ( ) ano ( ) ne

Kolik si myslíte, že bylo v Gilmorových děvčatech s českým dabingem exaktně vyřčeno názvů filmů/seriálů od S01E01 do S07E22 (včetně)? (Otázka je NEPOVINNÁ.) ( ) 50-99 ( ) 100-299 ( ) 300-499 ( ) 500-699 ( ) 700 a více

Jaké čtete knihy? [ ] beletrie [ ] detektivky [ ] dívčí četba [ ] dobrodružné [ ] historické romány [ ] horror/thriller [ ] humorná literatura [ ] memoáry a paměti [ ] pohádky [ ] pověsti [ ] sci-fi a fantasy [ ] ženská četba [ ] nečtu knihy, pouze časopisy [ ] nečtu knihy ani časopisy

Sehnal/sehnala jste si některý z knižních titulů, které byly v seriálu zmíněny? ( ) ano ( ) ne

Jak jste se cítil/cítila, když postavy mluvily o

120 filmových/seriálových/knižních/hudebních titulech? (Otázka je NEPOVINNÁ.) [ ] často jsem nevěděl/nevěděla o čem to mluví [ ] částečně jsem se orientoval/orientovala [ ] snažil/snažila jsem se doplnit své vzdělání v dané oblasti [ ] bylo mi to jedno [ ] nevěděl/nevěděla jsem, o čem se baví a připadal/připadala jsem si ztracen/ztracena v souvislostech dané konverzace [ ] neznalost titulů nijak neovlivňovala můj prožitek ze sledování

Strana 9 - 8. série

Sledujete vývoj v přípravě či natáčení nové minisérie Gilmorových děvčat? ( ) ano ( ) ne

Kdy se podíváte na nové díly? ( ) již jsem je viděl/viděla ( ) jakmile bude možné je stáhnout ( ) jakmile bude možné je stáhnout a budou k nim titulky ( ) zatím neplánuji jejich zhlédnutí

Kdyby byla možnost pořídit si celý seriál na originálních DVD s českým dabingem uváděným v TV, koupili byste si je? (Otázka je NEPOVINNÁ.) ( ) ano ( ) ne

Strana 10 - Společenské interakce

Pořádáte rodinné večeře? ( ) ano ( ) ne

Jaký je Váš názor na homosexuály? ( ) mám s nimi morální problém ( ) nemám s nimi morální problém ( ) vlastní názor:

Jak byste definoval/definovala Váš postoj k lidem s jinou barvou kůže než je Vaše? ( ) na barvě kůže nezáleží, důležitý je charakter ( ) jiná barva kůže, než je má, je podřadná ( ) vlastní názor:

Jaký máte názor na mladistvé matky? ( ) pokud žena dokáže zabezpečit sebe i dítě, nevidím důvod, proč by se nemohla stát mladistvou matkou ( ) pokud se žena nedokáže postarat sama o sebe, těžko by se zvládla postarat ještě o dítě, v takovém případě by se mladistvou matkou neměla stát ( ) vlastní názor:

121

Strana 11 - Nemám rád/ráda Gilmorova děvčata

Napište, prosím, alespoň 5, maximálně však 20 názvů seriálů, na které se díváte/které můžete vidět opakovaně......

Z jakého důvodu nemáte Gilmorova děvčata rád/ráda? [ ] nic se v seriálu neděje, pouze mluví a mluví [ ] humor - při sledování cítím pocit trapnosti [ ] styděl/styděla bych se za to, že se mi seriál líbí, proto se mi nelíbí [ ] formát seriálu - jedná se o vyprávění o běžném životě běžných lidí, což vidím denně kolem sebe [ ] řešení mezilidských vztahů, které jsou zasazeny do patetických a opakujících se situací [ ] nepříjemné hlasy (dabing) [ ] omezenost prostoru - opakování míst [ ] postavy mi přijdou fyzicky nepřitažlivé [ ] vlastní důvod - Nemám je rád/ráda protože: Viděl/viděla jste nějaký díl Gilmorových děvčat? ( ) neviděl/neviděla jsem ani jeden celý díl ( ) ano, 1 díl ( ) ano, 2-3 díly ( ) ano, 4-10 dílů ( ) ano, 11-30 dílů ( ) ano, víc jak 30 dílů ( ) ano, viděl/viděla jsem DOBROVOLNĚ celý seriál ( ) ano, viděl/viděla jsem NEDOBROVOLNĚ celý seriál

Strana 12 - Druhá fáze

Byl/byla byste ochotný/ochotná zúčastnit se druhé fáze fanouškovského výzkumu, a to ve formě osobního rozhovoru? ( ) ano, můj e-mail: ( ) ne

Strana 13 - třetí fáze

Byl/byla byste ochotný/ochotná zúčastnit se třetí fáze fanouškovského výzkumu, a to ve formě Vámi psané úvahy nad seriálem Gilmorova děvčata s libovolnou délkou? ( ) ano, můj e-mail: ( ) ne

Strana 14 - Poděkování a rozloučení Děkuji za Váš čas věnovaný tomuto dotazníku!

122

Příloha č. 2 – Otázky pro osobní rozhovor

I Obecné 1. Jméno, věk, povolání 2. Zájmy: Jaké? Sleduješ hodně filmy a seriály? Pouštíš si některé opakovaně? Díváš se na televizi? Chodíš do kina? (U obojího doplňující: Jak často, kdy, co?) Proč opakovaně sleduješ právě GG?

II Sledovací návyky 3. Co tě k GG přivedlo? Znala jsi seriál před prvním zhlédnutým dílem? Kvůli čemu sis je oblíbila? Sleduješ/sledovala jsi je pravidelně? 4. Kdy sleduješ GG? Máš sledování GG spojené s nějakou náladou? Necháš se při sledování GG něčím vyrušit? 5. Máš GG k dispozici na nějakém nosiči? Nahrávala sis někdy GG na videokazety či později na DVD, nebo ukládala do PC? 6. Je pro tebe dabing důležitý?

III Vztah k seriálu a postavám 7. Jaký máš k seriálu vztah? Doplňující např. ve srovnání s jinými seriály/filmy… Jak se vyvíjel tvůj vztah k GG od prvního sledování do současnosti? 8. Jaké jsou podle tebe postavy v GG? Rozlišuješ kladné a záporné postavy? Kdo jsou tvoji oblíbenci? Je ti nějaká postava blízko? 9. Myslíš si, že jsi si s někým z GG podobná? S kým/v čem? Chtěla bys být jako tato postava? Máš to takto i s jinými postavami, ať už v knihách, filmech či seriálech? 10. Myslíš si, že GG nějak ovlivnil tvůj vývoj nebo směrování v životě?

IV Fanoušek a identifikace 11. Považuješ se za fanouška? Proč si to myslíš? 12. Vyrobila, sbírala nebo pořídila sis něco spojeného s GG? Co? Sleduješ na sociálních sítích či jiným způsobem nové informace o GG/hercích? Přemýšlela jsi někdy o návštěvě USA právě kvůli GG? Kam bys jela? 13. Po konci 7. série, přemýšlela jsi někdy o tom, jak budou GG pokračovat? Představovala sis další dění, příběhy, scény? 14. Pociťovala jsi někdy nutkání dopisovat pokračování příběhů či psaní nějaké formy scénářů? 15. Představovala sis žít ve Stars Hollow? Co přesně sis představila? Jaký význam pro tebe tyto představy měly? Představovala sis přímo sebe v příběhu, ať už jako sebe nebo že bys byla jednou z postav? Kterou postavou?

V Žebříček 16. Nechyběla by ti ve Stars Hollow rodina? Je pro tebe rodina důležitá? V jakém rodinném zázemí jsi vyrůstala? Máš sourozence? 17. Jaké charakterové vlastnosti obdivuješ/vážíš si jich? Co je pro tebe důležité?

123

Příloha č. 3 – Informovaný souhlas

INFORMOVANÝ SOUHLAS S UŽITÍM ROZHOVORU

Gilmorova děvčata – výzkum divácké recepce seriálu

Já ______narozen/a ______, bydliště ______dávám souhlas s poskytnutím rozhovoru zpracovávaného pro účely diplomové práce vedené na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, na oboru Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury Bc. Pavlou Samseliovou.

Cílem tohoto výzkumu je seznámit se s diváckou subjektivní perspektivou seriálu Gilmorova děvčata (Gilmore girls, 2000-2007), důvody sledování a s mírou projekce fikčních postav a děje do běžného života .

Pro účely analýzy nebudou využívány Vaše osobní údaje. Zaznamenaný rozhovor bude anonymizován. Všechny zveřejněné výstupy z výzkumu a jeho analýzy budou citovány anonymně a bude s nimi nakládáno bez vazby na Vaši osobu.

V...... Dne ......

______

Podpis respondent/ka Podpis Pavla Samseliová

č. _____ pseudonym: ______

124

Příloha č. 4 – Oblíbené díly dle respondentů dotazníku

jeden díl více dílů jeden díl více dílů díl S__E__ celkem díl S__E__ celkem v v v v S04E22 55 6 61 S01E10 1 1 S05E07 43 16 59 S01E15 1 1 S03E07 35 15 50 S02E01 1 1 S07E22 33 9 42 S02E02 1 1 S01E01 27 5 32 S02E03 1 1 S04E02 18 6 24 S02E13 1 1 S06E13 8 6 14 S02E15 1 1 S02E22 10 1 11 S02E16 1 1 S03E13 8 2 10 S02E08 1 1 S06E09 6 3 9 S02E18 1 1 S04E07 6 2 8 S02E20 1 1 S02E05 5 2 7 S03E02 1 1 S03E22 6 1 7 S03E05 1 1 S05E03 5 2 7 S03E10 1 1 S01E02 4 2 6 S03E11 1 1 S01E21 4 2 6 S03E20 1 1 S04E21 5 1 6 S04E04 1 1 S05E10 3 3 6 S04E06 1 1 S05E19 6 6 S04E08 1 1 S07E20 6 6 S04E13 1 1 S02E04 3 2 5 S04E17 1 1 S02E10 3 2 5 S04E18 1 1 S05E13 3 2 5 S04E20 1 1 S02E21 4 4 S05E02 1 1 S03E17 3 1 4 S05E04 1 1 S04E16 3 1 4 S05E05 1 1 S05E08 3 1 4 S05E09 1 1 S01E08 2 1 3 S05E17 1 1 S01E09 1 2 3 S05E18 1 1 S03E14 2 1 3 S06E03 1 1 S03E09 3 3 S06E06 1 1 S04E01 2 1 3 S06E07 1 1 S05E06 1 2 3 S06E17 1 1 S05E11 2 1 3 S06E05 3 3 Alternativní odpovědi: S06E19 3 3 žádný díl celá série S01 4 S07E21 2 1 3 nevím 128 celá série S02 5 S01E18 2 2 nemám celá série S03 5 S01E19 2 2 všechny díly 43 celá série S04 3 S03E06 1 1 2 víc dílů 9 celá série S05 5 S03E08 2 2 celá série S06 5 S03E16 1 1 2 celá série S07 4 S03E21 2 2 S04E09 2 2 díly, kde je: S05E01 2 2 - Rory s Deanem 1 S05E16 2 2 - večeře u Emily 1 S06E15 2 2 - s Christopherem 1 S05E22 1 1 2 - s Jessem 10 S06E18 1 1 2 - Lorelai s Lukem 4 S06E20 1 1 2 - Jess a Luke 1 S06E22 2 2 - Lorelai cítí sníh 4 S07E12 2 2 - Rory na VŠ 3 S07E15 2 2 - s Loganem 2 S07E16 1 1 2 - Rory s Loganem 4 S01E03 1 1 - Rory s Jessem 9 S01E04 1 1 - slavnosti Stars Hollow 2

125

Příloha č. 5 – Oblíbené seriály respondentů dotazníku

Název počet český originální výskytů Přátelé Friends 330 Gilmorova děvčata Gilmore Girls 288 Teorie velkého třesku The Big Bang Theory 282 Jak jsem poznal vaši matku How I Met Yout Mother 164 Simpsonovi Simpsons 148 Hra o trůny Game of Thrones 120 Sex ve městě Sex And The City 97 Chirurgové Grey's Anatomy 87 M*A*S*H M*A*S*H 68 Dr. House House 56 Dva a půl chlapa Two and Half Men 56 Sherlock Sherlock 55 Červený trpaslík Red Dwarf 53 Sběratelé kostí Bones 52 Upíří deníky The Vampire Diaries 51 Hvězdná brána Stargate: SG-1 43 Průměrňákovi The Middle 40 Živí mrtví The Walking Dead 40 2 socky 2 Broke Girls 37 Krok za krokem Step by step 37 Super drbna Gossip Girls 35 Prolhané krásky Pretty Little Liars 33 Futurama Futurama 32 Taková moderní rodinka Modern Family 32 Black Books Black Books 31 Doktorka z Dixie Hart of Dixie 31 Zoufalé manželky Desperate Housewives 31 Chůva k pohledání The Nanny 30 Lovci duchů Supernatural 28 Dexter Dexter 27 Vikingové Vikings 25 Buffy, přemožitelka upírů Buffy, The Vampire Slayer 24 Cizinka Outlander 24 Čarodějky Charmed 24 Pán času Doctor Who 24 American Horror Story American Horror Story 22 Ajťáci IT Crowd 21 Panství Downton Downton Abbey 21 Bylo nebylo Once Upon a Time 20 Comeback - 20 Glee Glee 20 100 The 100 19 Lucifer Lucifer 19 Veronica Mars Veronica Mars 19 Castle na zabití Castle 18 Četnické humoresky - 18 NCIS NCIS 18 O.C. O.C. California 18 Originals The Originals 18 Arrow Arrow 17 Misfits: Zmetci Misfits 17 Pravá krev True Blood 17

126

Kravaťáci Suits 16 Mentalista The Mentalist 16 Scrubs: Doktůrci Scrubs 16 Hercule Poirot Hercule Poirot 14 Nová holka New Girl 14 Flash Flash 13 Útěk z vězeníí Prison Break 13 Grimm Grimm 12 One Tree Hill One Tree Hill 12 Perníkový táta Breaking Bad 12 Ztraceni Lost 12 Dům z karet House of Cards 11 Hvězdná brána: Atlantida Stargate: Atlantis 11 Skins Skins 11 Stranger Things Stranger Things 11 Vlčí mládě Teen Wolf 11 Jistě pane ministře/premiére Yes Minister/Prime Minister 10 Penny Dreadfull Penny Dreadfull 10 Crown The Crown 9 Odložené případy Cold Case 9 Ulice - 9 Ve jménu vlasti Homeland 9 Frasier Frasier 8 Griffinovi Family Guy 8 Můj přítel Monk Monk 8 Okresní přebor - 8 Orange is new black Orange Is New Black 8 Agents of S.H.I.E.L.D. Agents of S.H.I.E.L.D. 7 Ally McBeal Ally McBeal 7 Battlestar Galactica Battlestar Galactica 7 CSI: Las Vegas CSI: Las Vegas 7 Firefly Firefly 7 Gotham Gotham 7 Heuréka – Město divů Eureka 7 Chuck Chuck 7 Myšlenky zločince Criminal Minds 7 Parks and Recreation Parks and Recreation 7 Případy 1. oddělení - 7 Top Gear Top Gear 7 Vraždy v Midsomeru Midsomer Murders 7 Vyprávěj - 7 Akta X Acta X 6 Californication Californication 6 Čtvrtá hvězda - 6 Daredevile Daredevile 6 Fall The Fall 6 Haló Haló Allo 'Allo 6 Chicago Fire Chicago Fire 6 iZombie iZombie 6 Jessica Jones Jessica Jones 6 Jmenuju se Earl My Name Is Earl 6 Městečko South Park South Park 6 Městečko Twin Peaks Twin Peaks 6 Miranda Miranda 6 Mrtví jako já Dead Like Me 6

127

Poldark Poldark 6 Rizoli & Isles: Vraždy na pitevně Rizzoli & Isles 6 Star Trek Star Trek 6 Temný případ True Detective 6 Zpátky do školy Community 6 CSI: Miami CSI: Miami 5 Daria Daria 5 Doktorká Quinnová Dr. Quinn, Medicine Woman 5 Hrdinové Heroes 5 Chalupáři - 5 Melissa a Joey Melissa and Joey 5 Muži na stromech Men in Trees 5 Pomsta Revenge 5 Vražedná práva How To Get Away With Murder 5 Will a Grace Will and Grace 5 Zlatá sedmdesátá That 70's Show 5 Banshee Banshee 4 Bezestopy Without a Trace 4 Bratrstvo neohrožených Band of Brothers 4 Closer The Closer 4 Columbo Columbo 4 Girls Girls 4 Hannibal Hannibal 4 Hranice nemožného Fringe 4 Joey Joey 4 Komisař Rex Komissar Rex 4 Kráska a zvíře Beauty & The Beast 4 Merlin Merlin 4 Most Bron/Broen 4 Odpočívej v pokoji Six Feet Under 4 Orphan Black Orphan Black 4 Plný dům Full House 4 Sense8 Sense8 4 Tajný deník call girl Secrete Diary Of Call Girl 4 Tři kluci a nemluvně Baby Daddy 4 Ve službách FBI White Collar 4 Vicious Vicious 4 Victoria Victoria 4 Younger Younger 4 Živí mrtví: Počátek konce The Fear Of Walking Dead 4 Americký táta American Dad 3 Angel Angel 3 Arabela - 3 Batesův motel Battes Motel 3 Černé zrdcadlo Black Mirror 3 Bylo nás pět - 3 Čas na drobrodružství Adventure Times 3 Černá listina Blacklist 3 Černá zmíje Blackadder 3 Deník doktorky Doctor's Diare 3 Deník zasloužilé matky Reba 3 Divoký Anděl Muňeca Brava 3 Dobrodružství kriminalistiky - 3 Dům loutek Dollhouse 3 Gangy z Birminghamu Peaky Blinders 3

128

Hospoda - 3 Chicago Med Chicago Med 3 Jak prosté Elementary 3 Kdo přežije Survivor 3 Knick: Doktoři bez hranic The Knick 3 Kobra 11 Kobra 11 3 Lucky Louie Lucky Louie 3 Malá Velká Britanie Little Britain 3 Mušketýři The Musketeers 3 My z Kačerova Duck Tales 3 Noční směna The Night Shift 3 Nová generace 90210 90210 3 Ohnivý kuře - 3 Pokemon Pokemon 3 Private Practice Private Practice 3 Pýcha a předsudek Pride & Prejudice 3 Queer As Folk Queer As Folk 3 Roswell Roswell 3 Royals Royals 3 Saturnin - 3 Selfie Selfie 3 Smallville Smallville 3 Spartakus Spartacus 3 West World West World 3 Zaklínač Wiedzmin 3 Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti Law & Order: Special Victims Unit 3 Zdivočelá země - 3 Ženatý se závazky Married With Children 3 Avatar Avatar 2 Beverly Hills 90210 Beverly Hills 90210 2 Bílá královna The White Queen 2 Blindspot Blindspot 2 Bluestone 42 Bluestone 42 2 Bobovy burgery Bob's Burger 2 Borgiové The Borgias 2 Broadchurch Broadchurch 2 Brookline Nine-nine Brookline Nine-nine 2 Carrie's Diaries Carrie's Diaries 2 Cena za lidskost Being Human 2 Cirkus Humberto - 2 Crazy Ex-girlfriend Crazy Ex-girlfriend 2 Dobrá manželka Good Wife 2 Dokonalý svět - 2 Drákula Dracula 2 Everwood Everwood 2 Eye Candy Eye Candy 2 Fargo Fargo 2 Fuller House Fuller House 2 Galavant Galavant 2 Green Wing Green Wing 2 Hawai 5-0 Hawai 5-0 2 Hop nebo trop - 2 Horákovi - 2 Chicago PD Chicago PD 2 Inbetweeners The Inbetweeners 2

129

Kancl The Office 2 Kosmo - 2 Království The Reign 2 Kriminálka Anděl - 2 Krkonošské pohádky - 2 Kutil Tim Home Improvement 2 Limitless Limitless 2 Lovci zločinu Person Of Interest 2 Mazané služky Devious Maids 2 McLeodovy dcery McLeod's Daughters 2 Město žen Cougar Town 2 Monty Python a létající cirkus Monty Python's Flying Circus 2 Mr. Bean Mr. Bean 2 Mr. Robot Mr. Robot 2 Muž z vysokého zámku Man in the High Castle 2 My všichni školou povinni - 2 Naruto Naruto 2 NCIS Los Angeles NCIS Los Angeles 2 Nešika Awkward 2 Newsroom Newsroom 2 Ordinace v Růžové zahradě - 2 Ospalá díra Sleepy Hollow 2 Ošklivka Betty Ugly Betty 2 První krok - 2 Ranč u Zelené sedmy - 2 Rick & Morly Rick & Morly 2 Sabrina, malá čarodějnice Sabrina, Teenage witch 2 Scream Queens Scream Queens 2 Shadowhunters Shadowhunters 2 Shameless Shameless 2 Slečna Marplová Agata Christie's Miss Marple 2 Spongebob v kalhotách Spongebob 2 Status: Nežádoucí Burn Notice 2 Sue Thomas, agentka FBI Sue Thomas: Agent F.B.Eye 2 Svět pod Jimma According to Jim 2 Šílenci Manhattanu Mad Men 2 The Fosters The Fosters 2 Tráva Weed 2 Tudorovci The Tudors 2 Vincentův svět Entourage 2 Vychovávat Hope Raising Hope 2 Z Nation Z Nation 2 Zákon gangu Sons of Anarchy 2 Ztracený svět The Lost World 2 30 případů majora Zemana - 1 A Bit of Fry & Laurie A Bit of Fry & Laurie 1 Affair The Affair 1 Agent Carter Agent Carter 1 Alias Alias 1 Amazing Race: O milion kolem světa Amazing Race 1 Amerika hledá topmodelku America's Next Top Model 1 Arresterd Development Arrested Development 1 Ash vs. Evil Dead Ash vs. Evil Dead 1 Až po uši - 1 Bitten Bitten 1

130

Black Donellys The Black Donellys 1 Bleach Bleach 1 Bobm Girls Bomb Girls 1 Book Group Book Group 1 Borgen Borgen 1 Bratři a sestry Brothers & Sisters 1 Brickleberry Brickleberry 1 Broad City Broad City 1 Brutální Nikita La Femme Nikita 1 Cesta vzhůru Climbing Higher 1 Co mám na tobě ráda What I Like About You 1 Da Vinciho démoni Da Vinci's Demons 1 Dallas Dallas 1 Dawsonův svět Dawson's Creek 1 Death Note – Zápisník smrti Death Note 1 Dekalog The Decalogue 1 Derek Derek 1 Dharma a Greg Dharma and Greg 1 Dívka odjinud Lost Girl 1 Doktor Martin - 1 Dokud nás smrt nerozdělí The In-lans 1 Dominion Dominion 1 Džungle rtěnek Lipstick Jungle 1 Elfen Lied Elfen Lied 1 Empire Empire 1 F.L. Věk - 1 Famílie Parenthood 1 Forever Forever 1 Friday Dinner Night Friday Dinner Night 1 Generation Kill Generation Kill 1 Gympl - 1 Haló, tady Indie Outsourced 1 Hannah Montana Hannah Montana 1 Helena Helena 1 Hemlock Grove Hemlock Grove 1 Hit The Floor Hit The Floor 1 Hledání Looking 1 Holby city Holby City 1 Hříchy pátera Knoxe - 1 Chip a Dale Chip and Dale 1 iCarly iCarly 1 Imperium: Mafie v Atlantic City Boardwalk Empire 1 Into The Badlands Into The Badlands 1 Já Claudius I, Claudius 1 Já Mattoni - 1 Jak vycvičit draky Dragons 1 Joan z Arcadie Joan Of Arcadia 1 Jsem do tebe blázen Mad About You 1 Kachora Kachora 1 Kancl (český) - 1 Katastrofa Catastrophe 1 Kazatel Preacher 1 Killing The Killing 1 Knight Rider Knight Rider 1 Knihovníci The Librarians 1

131

Kovboj Bebop: Lovec odměn Cowboy Bebop 1 Krajní meze The Outer Limits 1 Kurýr Transporter: The Series 1 L word L word 1 Las Vegas Casino Casino Las Vegas 1 Láska ke hvězdám Star Crosed 1 Last Tango in Halifax Last Tango In Halifax 1 Legend of Tomorrow Legend of Tomorrow 1 Life's too short Life's too short 1 Lizzie Bennet Diaries The Lizzie Bennet Diaries 1 Looney Tunes Looney Tunes 1 Lovci pokladů Relic Hunter 1 Luke Cage Luke Cage 1 Luther Luther 1 MacGyver MacGyver 1 Madam Secretary Madam Secretary 1 Magicians The Magicians 1 Machři a šprti Freaks & Geeks 1 Make It Or Brake It Make It Or Brake It 1 Malej Quinquin P'Tit Quinquin 1 Malý pitaval - 1 Máma Mama 1 Marco Polo Marco Polo 1 Marrige Not Dating Marrige Not Dating 1 Masters of Sex Masters of Sex 1 Medicopter 117 Medicopter 117 1 Medium Medium 1 Městečko záhad Gravity Falls 1 Missing Missing 1 Mizerná výchova Bad Education 1 Mladí a hladoví Young And Hungry 1 Moje rodina My Family 1 Mushishi Mushishi 1 My holky z městečka - 1 My Mad Fat Diary My Mad Fat Diary 1 Na doživotí Life 1 Na parket Shake It Up 1 Narcos Narcos 1 Návštěvníci - 1 Nejsem do tebe blázen You Are The Worst 1 Nemocnice na kraji města - 1 Nouzové přistání Hot In Cleveland 1 Nové trable straré Christine New Adventures of Old Christine 1 Otec Ted Father Ted 1 Párování Coupling 1 Pilíře země The Pillars of The Earth 1 Please Like Me Please Like Me 1 Pod kopulí Under the Dome 1 Podfukáři - 1 Pohotovost ER 1 Posel ztracených duší Ghost Whisperer 1 Poslední loď The Last Ship 1 Pravidla zasnoubení Rules Of Engagement 1 Profesionálové Profesionals 1 Prozíravost Perception 1

132

První republika - 1 Příběhy ze záhrobí Tales From The Crypt 1 Případy detektiva Murdocha Murdoch Mysteries 1 Přístav - 1 Psycho Psycho 1 Quantico Quantico 1 Re-play Re-play 1 Rectify Rectify 1 Red Band Society Red Band Society 1 Redakce - 1 Remington Steel Remington Steel 1 Revoluce Revolution 1 Rodina Sopranů Sopranos 1 Rozpaky kuchaře Svatopluka - 1 Řekni, kdo tě zabil Pushing Daisies 1 Řím Rome 1 Sága rodu Forsytů The Forsyte Saga 1 Salem Salem 1 Sanitka - 1 Secret The Secret 1 Sedmé nebe 7th Heaven 1 Skandál Scandal 1 Slovácko sa nesúdí - 1 Smash Smash 1 Sňatky z rozumu - 1 Soudkyně Amy Judging Amy 1 Spaced Spaced 1 Spider-man Spider-man 1 Stalker Stalker 1 Strain The Strain 1 Strážce duší - 1 Strike Back Strike Back 1 Superman Superman 1 Superstore Superstore 1 Šéfkuchař na divoko Kitchen Confidential 1 Šéfkuchař USA Masterchef US 1 Škola zlomených srdcí Heartbreake High 1 Šmoulové The Smurfs 1 Šťastní až do smrti Happy Endings 1 Takoví normální američané Americans 1 Taneční akademie Dance Academy 1 Terapie - 1 Tom a Jerry Tom and Jerry 1 Top of The Lake Top Of The Lake 1 Trapped Trapped 1 Tripped Tripped 1 Tučňáci z Madagaskaru Penguins of Madagascar 1 Ugly Americans Ugly Americans 1 V odborné péči In Treatment 1 V těle boubelky Drop Dead Diva 1 Večerníček - 1 Velké sedlo - 1 Vinaři - 1 Volejte Saulovi Better Call Saul 1 Vraždy mezi muškáty Mord Mitt Aussicht 1 Wallander Wallander 1 Warehouse 13 Warehouse 13 1 Welcome To Sweeden Welcome To Sweeden 1 Xena Xena: Warrior Princess 1 Změna je život Life Unexpected 1

133

Příloha č. 6 – Postavy, které jsou respondentům blízké

Napište, prosím, která/které z postav je/jsou Vám nejblíže, ať už svým charakterem či názory.

Odpovědi obsahující jednu postavu Lorelai 204 Rory 155 Luke 37 Jess 18 Lane 11 Emily 10 Logan 8 Sookie 7 Dean 4 Paris 3 Kirk 2 Max Medina 2 Richard 2 April 1 Paul Anka (pes) 1 slečna Patty 1

Odpovědi kombinující více postav (řazeno abecedně, pořadí postav v jednotlivých kombinacích bylo více)

Lorelai, Rory 44 Lorelai, Luke, Rory 8 Lorelai, Luke 6 Jess, Lorelai, Luke 5 Jess, Rory 5 Jess, Luke 5 Jess, Lorelai 5 Jess, Logan 4 Jess, Lorelai, Rory 3 Logan, Lorelai, Rory 3 Emily, Lorelai 3 Luke, Richard 3 Luke, Rory 3 Paris, Rory 3 Logan, Rory 3 Emily, Luke 2 Emily, Lorelai, Luke 2 Emily, Lorelai, Luke, Rory 2 Emily, Jess, Rory 2 Jess, Lorelai, Luke, Rory 2 Logan, Lorelai 2 Lorelai, Luke, Sookie 2 Logan, Lorelai, Luke 2 Lorelai, Paris, Rory 2 Lorelai, Luke, Paris, Rory 2 Jess, Logan, Rory 2 Rory, Sookie 2

134

Všichni 2 Emily, Lorelai, Paris 1 Emily, Lorelai I. 1 Emily, Lane, Paris 1 Jess, Kirk, Luke, Paris,Taylor 1 Jess, Logan, Paris 1 Jess, Lane 1 Jess, Logan, Lorelai, Michel,Sookie 1 Lane, Luke, Rory 1 Kirk, Logan, Rory 1 Emily, Kirk, Lorelai, Michel, Paris, Rory, Taylor 1 Lane, Logan, Rory 1 Lorelai, Richard, Sookie 1 Lorelai, Paris 1 Dean, Lorelai, Paris, Rory 1 Kirk, Lorelai 1 Jess, Lorelai, Rory, Richard 1 Lorelai, Luke, služky 1 Michel, Lorelai, Sookie 1 Emily, Jess, Lorelai, Rory 1 Emily, Jess, Lorelai, Luke, Sookie, Rory 1 Emily, Logan, Lorelai, Luke 1 Christopher, Lorelai 1 Jess, Logan, Lorelai, Luke, Miches 1 Lane, Lorelai 1 Jess, Lorelai, Luke, Michel 1 Lorelai, Rory, Sookie 1 Lane, Lorelai, Richard 1 Luke, Sookie 1 Jess, Lorelai, Luke, Paris, Sookie 1 Jess, Luke, Rory 1 Kirk, Luke, Rory 1 Lane, Luke 1 Lane, Lorelai, Luke, Rory 1 Dean, Marty 1 Michel, Sookie 1 Paul Anka (pes), Michel 1 Lorelai, Luke, Richard, Sookie 1 Paris, Rory, Sookie 1 Emily, Luke, Richard 1 Luke, Max, Richard 1 Emily, Paris 1 Logan, Rory 1 Kirk, Rory 1 April, Rory 1 Dean, Rory 1 Emily, Logan, Paris, Rory 1 Emily, Lorelai, Rory 1 Jess, Lane, Rory 1 Jess, Lorelai, Rory 1 Emily, Jess, Lorelai, Rory, Sookie 1 Jess, Lane, Luke, Rory 1 Logan, Lorelai, Luke, Rory, Sookie 1 Lorelai, Luke, Rory, Sookie 1 Luke, Paris, Rory 1 Kirk, Michel, Rory, Taylor 1 Emily, Lane, Luke, Michel, Rory, Sookie 1 Emily, Lorelai, Luke, Michel, Sookie 1 Dean, Jess, Lane, Lorelai, Luke, Paris, Sookie 1 Lane, Lorelai, Sookie 1 Všichni mimo April 1 Emily, Lane, Logan, Luke, Rory 1

135

Příloha č. 7 – Postavy, které jsou pro respondenty morálním vzorem

Která z postav je pro Vás morálním vzorem? V čem/proč? Můžete uvést více postav, ale ke každé napište důvod.

Celkem Rory 170 Lorelai 129 Rory 129 Richard 43 Emily 28 Jess 25 Paris 17 Sookie 10 Lane 9 Max 9 Logan 4 slečna Patty 3 Kirk 2 Dean 2 paní Kim 2 Dave 1 Doyl 1 Gil 1 Jackson 1 Taylor 1

všechny postavy 3 žádná postava 105 neurčité odpovědi 14

Odpovědi obsahující jednu postavu (odpověď)

s důvodem bez důvodu žádná postava 105 neurčité odpovědi* 14 Max 3 1 Jess 10 1 slečna Patty 3 Sookie 6 2 Lane 5 1 Logan 1 1 Emily 8 6 Paris 5 3 Luke Danes 60 25 Richard Gilmore 17 15 Lorelai Gilmore 121 35 Rory Gilmore 95 31 paní Kim 1 Jackson 1 * respondenti neví, zda někoho takového mají, ale pokud by si museli vybrat, tak by to zvládli, jen neuvedli jméno

136

Odpovědi kombinující více postav a) s důvodem b) bez důvodu Rory, Lorelai 17 Max, Luke, Jess 1 Lorelai, Luke 14 Luke, Richard 1 Lorelai, Rory 5 Luke, Max, Rory 1 Luke, Rory 4 Lorelai, Luke 3 Lorelai, Luke, Rory 3 Lorelai, Emily 1 Emily, Richard 3 Rory, Lorelai 1 Emily, Lorelai 2 Lane, Paris 1 Jess, Luke 2 Lorelai, Paris 1 Lorelai, Luke, Richard 2 Emily, Richard 1 Lorelai, Paris 2 Lorelai, Luke 1 Lorelai, Luke, Emily, Richard 2 Lorelai, Emily, Rory 2 Lorelai, Rory, Luke, Paris 1 Jess, Gil, Dave, Luke 1 Richard, Luke, Lane 1 Emily, Lorelai, Luke 1 Richard, Doyl 1 Emily, Rory 1 Jess, Max 1 Jess, Luke, Kirk 1 Jess, Lorelai 1 Jess, Luke, Lorelai, Rory 1 Lane, Lorelai, Jess 1 Sookie, Jess 1 Lorelai, Max 1 Lorelai, Luke, Jess 1 Lorelai, Rory, Paris 1 Lorelai, Taylor 1 Lorelai, Paris, Luke 1 Luke, Kirk, Lorelai 1 Luke, paní Kim 1 Max, Paris, Lorelai 1 Max, Luke 1 Paris, Rory 1 Rory, Jess, Lorelai 1 Rory, Dean 1 Rory, Logan, Jess, Emily 1 Rory, Jess 1 Rory, Dean, Lorelai 1 Rory, Lorelai, Logan 1

137

Kompletní analy za dotazní ku i kaz dy jeden vyplne ny dotazní k, vs ečhny osobní rozhovory s fanous ky (nahra vky i doslovne pr episy), u vahy nad Gilmorovými děvčaty sepsane respondenty dotazní ku jsou uloz eny v osobní m arčhivu autorky pra če.

V pr í pade za jmu, č i ota zek se na mne obraťte e-mailem na adresu:

vyzkumgg@seznam.čz

138