SOUBORNÉ INFORMACE

Ročník 2003

Informace o regionech, městech a obcích Praha Počet výtisků: 80 říjen 2003 Kód publikace: 13-1120-03 Č.j.: 1099/2003

Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Praha 9

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace hl. m. Praha Ředitel: Ing. Jiří Ročovský

Kontaktní osoba: PhDr. Eva Vojtová Telefon: 236003935 E-mail: [email protected]

Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha

2003 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ:

www.czso.cz

Population and Housing Census 2001 – 9

Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the District (i.e. Prague 9) and its smaller territorial units. Comparisons with preceding censuses where possible.

ISBN 80-250-0446-5

© Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha, 2003

2 SLDB 2001 – PRAHA 9 PŘEDMLUVA

Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v mediích způsobila hlavně to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů, zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tematicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tématických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání ve správním obvodu hl. m. Prahy v tom vymezení, které platilo v době SLDB 2001, s přihlédnutím k rozdílnostem ve vývoji jednotlivých městských částí, které do tohoto správního obvodu náležely. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace je doplněna grafy a kartogramy, které podávají srovnání vývoje jednotlivých územních celků, a to jak uvnitř Prahy, tak v mezioblastním srovnání. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce i v delším časovém období. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí jsou vydávány za všechny okresy České republiky. Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje (v Praze za hl. m. Prahu), ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby.

SLDB 2001 – PRAHA 9 3 Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje – „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – – PRAHA 9“ a původu statistických dat v publikaci otištěných.

Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky.

Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů).

Publikované údaje jsou definitivní.

4 SLDB 2001 – PRAHA 9 OBSAH Předmluva...... 3 Metodické vysvětlivky ...... 11 Jak se dělí Praha? ...... 16 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 ve správním obvodu Praha 9...... 21 Mapa městských částí hlavního města Prahy s vyznačením správního obvodu Praha 9...... 22

1 Charakteristika...... 23 1.1 Městská část Praha 9 ...... 23 1.2 Městská část Praha-Čakovice...... 25 1.3 Městská část Praha-Kbely...... 27 1.4 Městská část Praha-Letňany...... 28 1.5 Městská část Praha-...... 29 1.6 Městská část Praha-Vinoř ...... 30

2 Obyvatelstvo...... 31 2.1 Obyvatelstvo - městská část Praha 9...... 31 2.1.1 Vývoj počtu obyvatel...... 31 2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 33 2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 34 2.1.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 35 2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 35 2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 35 2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 36 2.1.8 Shrnutí ...... 37 2.2 Obyvatelstvo - městská část Praha-Čakovice...... 38 2.2.1 Vývoj počtu obyvatel...... 38 2.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 39 2.2.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 40 2.2.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 40 2.2.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 41 2.2.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 41 2.2.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 42 2.2.8 Shrnutí ...... 43 2.3 Obyvatelstvo - městská část Praha-Kbely...... 43 2.3.1 Vývoj počtu obyvatel...... 43 2.3.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 45 2.3.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 45 2.3.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 45 2.3.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 46 2.3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 46 2.3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 47 2.3.8 Shrnutí ...... 48 2.4 Obyvatelstvo - městská část Praha-Letňany...... 48 2.4.1 Vývoj počtu obyvatel...... 48 2.4.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 49 2.4.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 50 2.4.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 50 2.4.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 51 2.4.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 51 2.4.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 51 2.4.8 Shrnutí ...... 52 2.5 Obyvatelstvo - městská část Praha-Satalice...... 52 2.5.1 Vývoj počtu obyvatel...... 52 2.5.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 54 2.5.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 54 2.5.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 55 2.5.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 55 2.5.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 55 2.5.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 56 2.5.8 Shrnutí ...... 57 2.6 Obyvatelstvo - městská část Praha-Vinoř ...... 57

SLDB 2001 – PRAHA 9 5 2.6.1 Vývoj počtu obyvatel...... 57 2.6.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku...... 59 2.6.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 59 2.6.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 59 2.6.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 60 2.6.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 60 2.6.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 61 2.6.8 Shrnutí ...... 62

3 Ekonomická aktivita obyvatelstva ...... 62 3.1 Ekonomická aktivita - městská část Praha 9 ...... 62 3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity ...... 62 3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 63 3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 64 3.1.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví...... 65 3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ...... 66 3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 67 3.1.7 Shrnutí ...... 68 3.2 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Čakovice ...... 68 3.2.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity ...... 68 3.2.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 69 3.2.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 70 3.2.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví...... 71 3.2.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ...... 72 3.2.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 73 3.2.7 Shrnutí ...... 73 3.3 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Kbely...... 73 3.3.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity ...... 73 3.3.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 74 3.3.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 75 3.3.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví...... 76 3.3.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ...... 77 3.3.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 78 3.3.7 Shrnutí ...... 78 3.4 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Letňany...... 79 3.4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity ...... 79 3.4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 80 3.4.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 80 3.4.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví...... 81 3.4.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ...... 82 3.4.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 83 3.4.7 Shrnutí ...... 84 3.5 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Satalice ...... 84 3.5.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity ...... 84 3.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 85 3.5.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 86 3.5.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví...... 87 3.5.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ...... 88 3.5.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 89 3.5.7 Shrnutí ...... 89 3.6 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Vinoř ...... 89 3.6.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity ...... 89 3.6.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 90 3.6.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 91 3.6.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví...... 92 3.6.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ...... 93 3.6.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 94 3.6.7 Shrnutí ...... 95

4 Domácnosti...... 95 4.1 Domácnosti - městská část Praha 9 ...... 95 4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 95 4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 96 4.1.3 Cenzové domácnosti ...... 97

6 SLDB 2001 – PRAHA 9 4.1.4 Vybavení domácností ...... 98 4.1.5 Shrnutí ...... 99 4.2 Domácnosti - městská část Praha-Čakovice...... 99 4.2.1 Vývoj počtu a struktury domácností ...... 99 4.2.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 100 4.2.3 Cenzové domácnosti ...... 101 4.2.4 Vybavení domácností ...... 102 4.2.5 Shrnutí ...... 103 4.3 Domácnosti - městská část Praha-Kbely ...... 103 4.3.1 Vývoj počtu a struktury domácností ...... 103 4.3.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 104 4.3.3 Cenzové domácnosti ...... 104 4.3.4 Vybavení domácností ...... 106 4.3.5 Shrnutí ...... 107 4.4 Domácnosti - městská část Praha-Letňany...... 107 4.4.1 Vývoj počtu a struktury domácností ...... 107 4.4.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 108 4.4.3 Cenzové domácnosti ...... 108 4.4.4 Vybavení domácností ...... 110 4.4.5 Shrnutí ...... 110 4.5 Domácnosti - městská část Praha-Satalice...... 111 4.5.1 Vývoj počtu a struktury domácností ...... 111 4.5.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 112 4.5.3 Cenzové domácnosti ...... 112 4.5.4 Vybavení domácností ...... 113 4.5.5 Shrnutí ...... 114 4.6 Domácnosti - městská část Praha-Vinoř ...... 114 4.6.1 Vývoj počtu a struktury domácností ...... 114 4.6.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 115 4.6.3 Cenzové domácnosti ...... 116 4.6.4 Vybavení domácností ...... 117 4.6.5 Shrnutí ...... 118

5 Domy a byty...... 118 5.1 Domy a byty - městská část Praha 9...... 119 5.1.1 Domovní fond ...... 119 5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 121 5.1.3 Bytový fond ...... 123 5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 125 5.1.5 Úroveň bydlení ...... 127 5.1.6 Shrnutí ...... 127 5.2 Domy a byty - městská část Praha 9...... 128 5.2.1 Domovní fond ...... 128 5.2.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 129 5.2.3 Bytový fond ...... 130 5.2.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 132 5.2.5 Úroveň bydlení ...... 134 5.2.6 Shrnutí ...... 134 5.3 Domy a byty - městská část Praha 9...... 134 5.3.1 Domovní fond ...... 134 5.3.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 136 5.3.3 Bytový fond ...... 137 5.3.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 139 5.3.5 Úroveň bydlení ...... 140 5.3.6 Shrnutí ...... 141 5.4 Domy a byty - městská část Praha 9...... 141 5.4.1 Domovní fond ...... 141 5.4.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 142 5.4.3 Bytový fond ...... 143 5.4.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 145 5.4.5 Úroveň bydlení ...... 147 5.4.6 Shrnutí ...... 147 5.5 Domy a byty - městská část Praha 9...... 147

SLDB 2001 – PRAHA 9 7 5.5.1 Domovní fond...... 147 5.5.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 148 5.5.3 Bytový fond ...... 149 5.5.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ...... 150 5.5.5 Úroveň bydlení...... 151 5.5.6 Shrnutí ...... 152 5.6 Domy a byty - městská část Praha 9 ...... 152 5.6.1 Domovní fond...... 152 5.6.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 153 5.6.3 Bytový fond ...... 154 5.6.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ...... 156 5.6.5 Úroveň bydlení...... 157 5.6.6 Shrnutí ...... 158

6 Závěr...... 158

Přílohová část

Seznam tabulek

A. 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 ...... 162 A. 2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví ...... 164 A. 3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví .... 165 A. 4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin ...... 165 A. 5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku...... 166 A. 6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin ...... 167 A. 7. Obyvatelstvo podle národnosti ...... 168 A. 8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání...... 169 A. 9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví ...... 170 A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání ...... 171 A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin ..... 172 A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu...... 173 A.13. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí 1) A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví...... 174 A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví...... 175 A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti...... 176 A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání...... 177 A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví...... 178 A.19. Ekonomicky aktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin...... 179 A.20. Ekonomicky neaktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin...... 180 A.21. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin 1) A.22. Základní údaje o domácnostech...... 180 A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti ...... 181 A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti...... 181 A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti ...... 182 A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti...... 183 A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy ...... 184 A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti...... 184 A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností ...... 185 A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností...... 186 A.31. Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí 1) A.32. Domovní a bytový fond ...... 187 A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu...... 187 A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví ...... 188 A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí ...... 188 A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví...... 189 A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení...... 190 A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu...... 191 A.39. Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí 1) A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu...... 192

8 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ...... 193 A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení...... 194 A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení ...... 195 A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení...... 196 A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu ...... 197 A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti...... 198 A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m2 na osobu...... 199 A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě...... 200 A.49. Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí 1) A.50. Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí 1) A.51. Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí 1)

B. 1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí ...... 201 B. 2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí ...... 201 B. 3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí ...... 201 B. 4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí ...... 202 B. 5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí ...... 202 B. 6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí ...... 202 B. 7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí...... 203 B. 8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí...... 203 B. 9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí ...... 203 B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí...... 204 B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí...... 204 B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí...... 204 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí ...... 205

C. 1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ...... 206

D. Základní údaje o Hl. m. Praze D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin...... 208 D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin...... 208 D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání...... 209 D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti...... 209 D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání...... 209 D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů ...... 210 D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti...... 210 D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu...... 210 D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu.211 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti...... 212 D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů...... 212

E. 1. Vybrané údaje podle krajů a okresů...... 213 E. 2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů ...... 215 E. 2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí...... 224 E. 3. Vybrané údaje o České republice ...... 248

Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu ...... 249 2. Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze ...... 250 3. Složení obyvatel podle národností ...... 250 4. Složení obyvatel podle věku v letech 1991 a 2001 ...... 251 5. Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ...... 251 6. Složení obyvatel podle náboženského vyznání ...... 252 7. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu a ČR...253 8. Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání v letech 1991 a 2001..253 9. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu a ČR ...... 254

SLDB 2001 – PRAHA 9 9 10. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ...... 254 11. Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ...... 255 12. Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin...... 255 13. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu a ČR ...... 256 14. Struktura domácností ve správním obvodu a ČR...... 257 15. Struktura domácností v letech 1991 až 2001 ...... 257 16. Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v letech 1991 a 2001 ...... 258 17. Trvale obydlené domy v letech 1991 a 2001...... 258 18. Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ...... 259 19. Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze ...... 259 20. Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu a ČR ...... 260 21. Bytový fond podle jednotlivých typů domů v letech 1991 a 2001...... 260 22. Byty podle kategorie a velikosti ...... 261

Seznam kartogramů 1. Vývoj obyvatelstva v letech 1991 – 2001 ...... 262 2. Podíl obyvatel ve věku 60 a více let ...... 262 3. Podíl věřícího obyvatelstva...... 263 4. Průměrné stáří domovního fondu ...... 263 5. Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001...... 264 6. Podíl neobydlených bytů...... 264

1) tabulka se v Praze nezpracovává

10 SLDB 2001 – PRAHA 9 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí.

Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém

SLDB 2001 – PRAHA 9 11 prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně.

Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě.

12 SLDB 2001 – PRAHA 9 Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 - 25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list.

Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci - samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi 2. bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu, 3. ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník -

SLDB 2001 – PRAHA 9 13 kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů.

Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt - obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu - byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m2. V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti - obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami.

SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva.

14 SLDB 2001 – PRAHA 9 Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 - rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt. Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 - 7,9 m2. Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4 - 7,9 m2). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt /byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu - rodinný dům - se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970).

SLDB 2001 – PRAHA 9 15 Jak se dělí Praha?

Hlavní město Praha je vymezeno jako obec, jako kraj a současně i jako celek sestávající se z jednotlivých městských částí. Praha se v průběhu staletí územně vyvíjela a měnilo se i její vnitřní uspořádání. Z historického hlediska lze za počátek považovat 2. polovinu 9. století, kdy byl založen Pražský hrad a pod jeho ochranou se začala rozvíjet samostatná podhradní osídlení. Z nich se postupně vyvinula samostatná města pražská - Staré Město (již před rokem 1280 nazývané hlavním městem Českého království), Malá Strana, Nové Město a Hradčany. K jejich sjednocení došlo v roce 1784. K připojení dalších okolních měst docházelo v letech 1850 , 1883 Vyšehrad, 1884 Holešovice - Bubny a 1901 Libeň. Zákonem z roku 1920 (s účinností od roku 1922) byl vytvořen první rozsáhlý městský celek nazývaný Velká Praha. Tehdy bylo s dosavadní Prahou, kterou tvořilo osm čtvrtí, spojeno dalších 38 obcí nebo jejich částí. Od té doby byly pražské části tradičně číslovány římskými číslicemi. V době vzniku Velké Prahy to bylo devatenáct pražských částí.

1922 – městské části Praha I. – XIX. Praha I.- Staré Město Praha II. - Nové Město Praha III. - Malá Strana Praha IV. - Hradčany Praha V.- Josefov Praha VI. - Vyšehrad Praha VII.- Holešovice - Bubny Praha VIII. - Libeň, k níž byla připojena území Střížkova, Kobylis, Troji a Bohnic Praha IX. - Vysočany, Prosek a Hloubětín Praha X. - Karlín Praha XI. - Žižkov, Hrdlořezy a Malešice Praha XII. - Královské Praha XIII. - Vršovice, Záběhlice, Hostivař a Strašnice Praha XIV.- , , Pankrác, Krč Praha XV. - Podolí, Braník, Hodkovičky a Zátiší Praha XVI. - Smíchov, Radlice, Hlubočepy a Malá Chuchle Praha XVII. - Košíře, a Praha XVIII. - Břevnov, Střešovice a Praha XIX. - , Bubeneč, , a Veleslavín

Základem tohoto vnitřního uspořádání Prahy byla katastrální území, která ve své podstatě zůstala bází územního dělení až do současnosti. Kromě územního členění bylo hlavní město prakticky bezprostředně po vzniku Velké Prahy rozděleno i administrativně. Nařízením z roku 1923 bylo ustaveno 13 správních obvodů. Toto první správní členění zcela respektovalo územní rozdělení právě podle katastrálních území.

1923 – správní obvody Praha 1 – 13 Praha I. až VII. – Praha 1 Dále již správní členění kopírovalo členění územní. Toto rozdělení trvalo čtvrt století. Modifikováno bylo v roce 1947, kdy bylo poprvé překročeno respektování dělení podle celých katastrálních území.

1947 – správní obvody Praha 1 – 14 Od Prahy XIII. respektive od správního obvodu Praha 7 byly odděleny Strašnice, Hostivař a část Záběhlic, která spadala do Zahradního Města. Z těchto území byla vytvořena Praha XX. a správní obvod Praha 14. Pouhé dva roky po té, v roce 1949, bylo zcela zrušeno dosavadní tradiční dělení Prahy a provedeno nové správní uspořádání do 16 správních obvodů. Tradiční označení částí Prahy římskými číslicemi bylo zrušeno, celé hlavní město bylo rozděleno jen do správních obvodů a územní rozdělení podle celistvých katastrálních celků nebylo již důsledně respektováno. Ze 46 katastrálních území jich bylo 15 rozděleno mezi dva nebo tři správní obvody.

16 SLDB 2001 – PRAHA 9 1949 – správní obvody Praha 1 – 16 Toto členění do 16 celků trvalo jedno desetiletí. V roce 1960 schválilo Národní shromáždění zákon o nové územní organizaci státu, podle níž se Praha stala samostatným krajem. Současně bylo také provedeno nové správní uspořádání uvnitř města. Počet správních obvodů byl zredukován na 10. V tomto roce se Praha poprvé po 38 letech též mírně rozrostla.

1960 – správní obvody Praha 1 – 10 Byla přičleněna Ruzyň, Čimice a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území. Nové vymezení správních obvodů mírně snížilo počet dělených katastrálních celků z 15 na 12, ale připojením nových částí katastrů mimopražských se tradiční územní dělení opět zkomplikovalo. Základní administrativní dělení na 10 obvodů trvalo v takto stanovené podobě celých 30 let až do roku 1990. Ke změnám v tomto dlouhém období docházelo ovšem také, a to ke změnám územním. Především 2x došlo k připojení okolních obcí k hlavnímu městu.

V roce 1968 bylo připojeno 21 obcí ze Středočeského kraje, což reprezentovalo 112 km2 a 67 280 obyvatel. V roce 1974 to bylo 30 obcí, což bylo 199 km2 a 61 128 obyvatel. Kromě těchto podstatných územních změn ještě došlo k vytvoření dvou nových katastrálních území (Černý Most a Kamýk) a připojení části území letiště. Tato přičleňovaná území byla přiřazována podle umístění k existujícím správním obvodům, vždy po celých katastrálních územích. Nedocházelo tedy k dalším dělením tradičně utvořených územních celků.

K velmi významné změně došlo v roce 1990, kdy bylo zcela přetvořeno vnitřní uspořádání města. Základní členění města vyplývá ze zákona o hlavním městě Praze a ze Statutu hlavního města Prahy. Podle těchto právních předpisů byla Praha v roce 1990 rozdělena na městské části.

1990 – 56 městských částí

Každá městská část je samostatným celkem se svými vlastními volenými orgány a vlastním úřadem městské části. Názvy městských částí obsahují kromě slovního spojení „městská část“ vždy název „Praha“ a buď číslo nebo název, který navazuje na název daného území. V době, kdy toto uspořádání nabylo účinnosti (24.11.1990) bylo v hlavním městě 56 městských částí, z nichž deset bylo označeno číslem (Praha 1 až Praha 10) a ostatních čtyřicet šest názvem. Na deset městských částí označených čísly byla přenesena působnost ve výkonu některých složitějších agend státní správy z obvodních úřadů a tyto městské části se staly i sídlem správního obvodu. Z toho ovšem nevyplývá, že by ta městská část, která je sídlem správního obvodu, byla ostatním městským částem, které do tohoto obvodu spadají, nějak nadřízena. Správní obvod je jen administrativně vymezené území.

První změna vnitřního uspořádání po roce 1990 proběhla v roce 1992, kdy z části katastrálního území , které dosud patřilo do MČ Praha 7, byla vytvořena samostatná Městská část a počet MČ stoupl na 57.

1992 – 57 městských částí

Jednotlivé městské části od počátku byly co do velikosti velmi různorodé. Jejich sdružování do správních obvodů jako vyšších administrativních celků, velikostně srovnatelnějších, se jevilo jako funkční i pro výkon dalších administrativních agend, nejen státní správy. Ovšem s nárůstem počtu obyvatel zejména v okrajových sídlištních celcích bylo dosavadní správní dělení na 10 obvodů poněkud neproporcionální. Do všech okrajových správních obvodů spadalo více než třikrát více obyvatel než do nejmenší centrální Prahy 1 a největší správní obvod Praha 4 zajišťoval správu pro více než 300 tisíc obyvatel. Ve vymezení samostatných městských částí nedošlo již k žádným změnám. Pouze v roce 1992 došlo k několika drobným úpravám hranic mezi městskými částmi a změně názvů pěti městských částí z názvu slovního na číselný. Číselně tedy byly označeny městské části Praha 1 až 15. Úpravy si vyžádalo i správní rozdělení, které se uskutečnilo na základě vyhlášky č. 38/1994. Městské části s číselným označením byly pověřeny přenesenou působností výkonu 15 správních obvodů.

SLDB 2001 – PRAHA 9 17 1994 – správní obvody Praha 1 – 15

Praha 1 – MČ Praha 1 Praha 2 – MČ Praha 2 Praha 3 – MČ Praha 3 Praha 4 – MČ Praha 4 Praha 5 – MČ Praha 5, MČ Praha-, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-, MČ Praha-Radotín, MČ Praha-, MČ Praha- Praha 6 – MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha- Praha 7 – MČ Praha 7, MČ Praha-Troja Praha 8 – MČ Praha 8, MČ Praha-Čakovice, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves Praha 9 – MČ Praha 9, MČ Praha-Letňany, MČ Praha-Kbely, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice Praha 10 – MČ Praha 10 Praha 11 – MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice Praha 12 – MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš, MČ Praha- Praha 13 – MČ Praha 13, MČ Praha-Zličín, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha-Řepy Praha 14 – MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice, MČ Praha-Horní Počernice, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Újezd nad Lesy, MČ Praha-Koloděje Praha 15 – MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-, MČ Praha-Uhříněves, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-, MČ Praha-

Správní agenda tím byla rozdělena podle počtu obyvatel rovnoměrněji. Základně ale v tomto roce šlo především o oddělení velkých sídlištních celků od centrálních obvodů. I přes tento zásah stále ještě centrální Praha 1 byla nejmenším správním obvodem s jednou městskou částí a sotva třetinou obyvatel než Praha 4, byť i tento správní obvod představoval jen jednu MČ. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 2001, kdy od 1.7. byl výkon přenesené působnosti dále rozdělen na 22 správních obvodů. V souvislosti s tím byl u dalších 7 městských částí změněn název z jmenovitého označení na označení číselné.

2001 – správní obvody Praha 1 – 22

Praha 1 – MČ Praha 1 Praha 2 – MČ Praha 2 Praha 3 – MČ Praha 3 Praha 4 – MČ Praha 4, MČ Praha-Kunratice Praha 5 – MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, Praha 6 – MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol Praha 7 – MČ Praha 7, MČ Praha-Troja Praha 8 – MČ Praha 8, MČ Praha-Čakovice, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves Praha 9 – MČ Praha 9 Praha 10 – MČ Praha 10 Praha 11 – MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice Praha 12 – MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš Praha 13 – MČ Praha 13, MČ Praha-Řeporyje, Praha 14 – MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice Praha 15 – MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, Praha 16 – MČ Praha 16, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence Praha 17 – MČ Praha 17, MČ Praha-Zličín Praha 18 – MČ Praha 18 Praha 19 – MČ Praha 19, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice Praha 20 – MČ Praha 20 Praha 21 – MČ Praha 21, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Koloděje Praha 22 – MČ Praha 22, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice

18 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tímto rozhodnutím došlo k novému přenesení složitějších agend státní správy na více městských částí. Podstatný je ovšem v současnosti ten fakt, že od roku 1990 trvá prakticky beze změn rozdělení na samostatné městské části.

Administrativní sdružování městských částí hlavního města Prahy podle značně proměnných správních obvodů má vliv i na používané statistické číselníky. Základem zůstává, že statistické zjišťování a v návaznosti na ně i standardní tabulkové výstupy se řídí stavem v daném roce platným. SLDB 2001, které proběhlo k datu 1. 3. 2001 bylo organizováno v tehdy platném rozdělení do 15 správních obvodů a veškeré standardně zpracované výstupy jsou vyhotoveny právě v tomto členění. Nicméně data právě ze SLDB jsou v databázích k dispozici ve velmi podrobném územním detailu, takže v případě zájmu lze zpracovat výstupy i v jiných územních tříděních.

Základní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou prezentovány v členění podle správních obvodů Praha 1 – 15 a podle 57 městských částí.

Publikace zpracované ČSÚ, Krajskou reprezentací hl. m. Praha, které dostáváte do ruky obsahují velmi podrobné informace o správních celcích platných k datu SLDB 2001, a to zejména v přílohové části. Dále jsou zde základní data za celé hlavní město, srovnání v rámci Prahy i celé ČR a některé údaje i za základní sídelní jednotky (v Praze urbanistické obvody). Část textová komentuje standardně dostupné informace o jednotlivých městských částech, které do toho kterého správního obvodu tehdy spadaly. Domníváme se, že orientování se právě na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené součásti hlavního města je pro prezentování výsledků cenzů nejpřínosnější. Tento přístup s sebou ovšem nese také jistá úskalí. Jedná se především o hodnocení výsledků za malé městské části, kde je při analýze poněkud omezen obecně používaný statistický model zevšeobecnění, založený na zákonitostech velkých čísel.

Tyto publikace by měly sloužit mimo jiné také jako přehled o tom, jaká data jsou v rámci sčítání zjišťována a jaké informace lze ze sčítání získat případně i v jiném územním členění.

SLDB 2001 – PRAHA 9 19

20 SLDB 2001 – PRAHA 9

SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA

VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001

V PRAZE 9

SLDB 2001 – PRAHA 9 21

MĚSTSKÉ ČÁSTI HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY S VYZNAČENÍM SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 9

Březiněves Dolní Chabry Ďáblice Čakovice Suchdol

Lysolaje PRAHA 8 Letňany Vinoř Přední Kopanina PRAHA 9 Nebušice Troja Praha 8 Kbely Satalice PRAHA 7 PRAHA 6 Praha 7 Praha 9 Horní Počernice Praha 6 Praha 14 PRAHA 1 Praha 1 PRAHA 3 PRAHA 14 Řepy Praha 3 Zličín Dolní PRAHA 2 Počernice Klánovice Praha 2 PRAHA 10 Běchovice PRAHA 13 Praha 10 Štěrboholy Praha 13 Praha 5 Újezd nad Lesy Dolní Dubeč Měcholupy Koloděje Řeporyje PRAHA 5 PRAHA 4 Praha 15 Praha 4 Praha 11 PRAHA 15 Slivenec Petrovice Velká PRAHA 11 Uhříněves Královice Chuchle Kunratice Lochkov Újezd Křeslice Šeberov PRAHA 12 Benice Nedvězí Radotín Kolovraty Libuš Praha 12 Zbraslav Lipence HRANICE 15 SPRÁVNÍCH OBVODŮ (platných k 1.3.2001) hranice 57 městských částí správní obvod Praha 9

22 SLDB 2001 – PRAHA 9 1 CHARAKTERISTIKA

Správní obvod Praha 9

Správní obvod Praha 9 se v době Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 skládal ze šesti městských částí - Prahy 9, Čakovic, Kbel, Letňan, Satalic a Vinoře. V době tohoto cenzu byl se 70 301 obyvateli na devátém místě, rozlohou 4 454 ha na pátém a hustotou obyvatelstva 1 578 obyvatel na km2 až na dvanáctém místě mezi 15 pražskými správními obvody. Ve správním členění hlavního města docházelo během uplynulých 12 let k proměnám. K vytvoření tohoto celku došlo v roce 1994, kdy se od podstatně většího obvodu Praha 9 oddělily městské části Praha 14, Běchovice, Dolní Počernice, Horní Počernice, Klánovice, Koloděje a Újezd nad Lesy a vytvořily společně správní obvod Praha 14. Od 1. 7. 2001 byla Praha na základě usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy rozdělena na 22 správních obvodů. MČ Praha 9 zůstala ve správním obvodě Praha 9 jako jediná, MČ Praha-Letňany se stala jedinou MČ správního obvodu Praha 18 a ostatní městské části (Čakovice, Kbely, Satalice a Vinoř) přešly do správního obvodu Praha 19 - Kbely. V době Sčítání lidu, domů a bytů 2001 do správního obvodu Praha 9 tedy spadaly následující městské části:

1.1 Městská část Praha 9

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha 9

katastrální území

Střížkov Střížkov- Střížkov- (část) východ Lovosická Libeň Prosek A B A (část) Nový C Nový Střížkov Starý Prosek A Vysočany A Prosek Libeň (část) Prosek- Vysočany- Nad (část) Nový Na Střížkov B východ garáže Klíčovem vyhlídce Hloubětín (část) Nad Krocínkou Hrdlořezy (část) Krocínka Pod Prosekem Klíčov Malešice Pod Klíčovem (část)

Podvinní Staré Vysočany- Na Pod Vysočany průmyslový Balabence Harfou obvod U U svobodárny hloubětínské Libeň- vozovny průmyslový obvod A B Na Harfě Vysočany-jih Hloubětín- Nové průmyslový hranice katastrálních území Vysočany obvod hranice urbanistických obvodů Nad libeňským nádražím Hloubětín- název urbanistického obvodu jih C

Hrdlořezy- Hrdlořezy- západ východ Za horou A

Tábor-západ Tábor- Tábor- střed B střed A 00,40,81,2 1,6 2,0km Tábor- střed C

Počátky vzniku této městské části sahají do roku 1922, kdy podle zákona č. 144/1920 Sb. byla k 1. 1. 1922 vytvořena Velká Praha - k dosavadním osmi pražským čtvrtím bylo připojeno 38 obcí nebo jejich částí. Z budoucí městské části Praha 9 to byly: Vysočany, Prosek, Střížkov, Hloubětín a Malešice. V současnosti městská část Praha 9 zahrnuje katastrální území Prosek a části KÚ Hloubětína, Hrdlořez, Libně, Malešic, Střížkova a Vysočan a celkem se skládá z 39 urbanistických obvodů.

SLDB 2001 – PRAHA 9 23 Část katastrálního území Vysočany zaujímá 43,9% rozlohy celé městské části a je tady největší. Počtem obyvatel je ale až na třetím místě mezi KÚ a jejich částmi, tvořícími MČ Praha 9. Nejzalidněnější jsou oblasti v okolí Harfy, Starých a Nových Vysočan a Krocínky, kde převažuje zástavba činžovních domů a hustota obyvatelstva zde až několikanásobně převyšuje průměr celé městské části. Jen malá část Vysočan (6%) se nachází v městské části Praha 3. V ostatních lokalitách, kde bývaly soustředěny velké průmyslové podniky, bydlí na území o rozloze 119 ha pouhých 494 obyvatel. V 90. letech 20. století došlo k ukončení nebo omezení průmyslové činnosti, v současné době probíhá výstavba jak obytných, tak administrativních budov v okolí vysočanské radnice - sídla Úřadu městské části Praha 9. Celá část KÚ Vysočan s 1 406 obyvateli na km2 patří ke středně zalidněným oblastem hlavního města. Část katastrálního území Hrdlořezy má při druhé největší rozloze nejmenší hustotu z celé městské části, 187 obyvatel na km2. Bytová zástavba je zde soustředěna do jednoho urbanistického obvodu - Hrdlořezy-východ, s 342 obyvateli na 82 ha. Zbytek území tvoří z velké části zahrádkářské osady. Významnou institucí v Hrdlořezích v MČ Praha 9 je Střední policejní škola při MV ČR. Zanedbatelné území Hrdlořez je v MČ Praha 10. Dalším katastrálním územím je Prosek. Jako jediný se rozkládá celým svým územím v městské části Praha 9. Počtem obyvatel je na prvním, hustotou 9 103 obyvatel na km2 na druhém místě v rámci této městské části. Je to zásluhou rozsáhlé sídlištní výstavby v 60. letech 20. století, kdy vzniklo sídliště Severní Město. V letech 1965 až 66 byla mezi Prosekem a centrem Vysočan vystavěna estakáda pro rychlé dopravní spojení a začala se pomalu rýsovat ta tvář Proseka, jak ji známe dnes. V současné době je Prosek vyhledávané sídliště, se vzrostlou zelení v Parku přátelství, dobrým dopravním spojením s vnitřní Prahou a množstvím velkých nákupních center. Část katastrálního území Libně má třetí největší hustotu (5 296 obyvatel na km2). Nejvíce obydlené je zde území se zástavbou činžovních domů, které přiléhají z obou stran k Sokolovské ulici v těsném sousedství Vysočan, kde žije na území 36 ha 6 924 obyvatel. Málo obydlené je území s bývalou průmyslovou zástavbou, kam patří i Libeňské nádraží. Ze 362 obyvatel části katastrálního území Hloubětín žije 300 lidí v jednom urbanistickém obvodu Za horou na rozloze 27 ha. Zbývající území má převážně průmyslový nebo rekreační charakter. Bezkonkurenčně nejvíce osídlená je část katastrálního území Střížkov (10 704 obyvatel na km2). Důvodem této vysoké zalidněnosti je opět sídlištní zástavba. Z katastrálního území Malešic je jen nepatrná část v Praze 9 (jeden UO s rozlohou necelého hektaru a 29 obyvateli). Jinak se Malešice rozkládají na území městské části Praha 10.

Tab.1.1.1 Katastrální území MČ Praha 9

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001

Hloubětín (část) 5 129 372 362 281 Hrdlořezy (část) 4 196 488 366 187 Libeň (část) 5 136 7 335 7 203 5 296 Malešice (část) 1 0- 29x Prosek 6 168 16 372 15 293 9 103 Střížkov (část) 4 99 11 940 10 597 10 704 Vysočany (část) 14 570 8 197 8 013 1 406 MČ Praha 9 celkem 39 1 298 44 704 41 863 3 225

O území dnešní městské části pochází nejstarší písemná zmínka z roku 1115, kdy Vladislav I. daroval vinici pod Prosekem kladrubskému klášteru, Hloubětín je poprvé zmiňován roku 1207, kdy osada náležela řádu německých rytířů. Původní název Hloupětín byl v roce 1907 na žádost obyvatel změněn na Hloubětín. I s dalšími osadami se setkáváme v první polovině 13. století. V písemnostech z roku 1230 se dozvídáme, že Střížkov náležel svatojiřským jeptiškám. První písemná zmínka o Vysočanech, jejichž název pochází od názvu obyvatel, kteří žili na vysoko položeném místě, pochází z roku 1239 v listině kladrubského kláštera. Ves Malešice byla poprvé připomínána r. 1309, první písemná zmínka o Libni pochází sice až z roku 1363, ale podle archeologických nálezů bylo toto území osídleno již velmi dávno. První písemný zápis o Hrdlořezích pochází z roku 1395, kdy byly připojeny k hloubětínské farnosti. Osady měly nejdříve venkovský charakter. Libeň byla obklopena vinicemi založenými Karlem IV. a jejich názvy se zachovaly dodnes (např. Balabenka) a Vysočany byly ještě na počátku 19. století vesnicí s mnoha zahradami a polnostmi. Jak dokládá městský znak Vysočan, které byly r. 1902 povýšeny na město, i zde byly kdysi rozsáhlé vinice. Na znaku jsou tři zelené pahorky s vinnou révou a hrozny.

24 SLDB 2001 – PRAHA 9 Rozmáhající se průmyslové podnikání čtvrť proměnilo. Koncem 16. století vznikla v Libni papírna Hanuše Freye, a to předznamenalo průmyslový charakter osady. V 19. století nastalo horlivé zakládání továrních a průmyslových podniků. Roku 1871 vznikla v Libni První českomoravská strojírna. Ta v roce 1921 splynula s vysočanskou Kolbenovou továrnou, založenou v roce 1896, na Českomoravská Kolben a od roku 1927 ještě s karlínskou Daňkovou strojírnou na Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Libeň byla na město povýšena v roce 1898 a roku 1901 připojena k Praze. Ostatní obce byly připojeny k Velké Praze roku 1922. Střížkov měl v této době pouhých 35 popisných čísel. Následkem průmyslového rozvoje Vysočan a Libně se začal začátkem dvacátého století Prosek zaplňovat nevzhlednými domky pro vysočanské a libeňské dělníky a stal se periferní dělnickou kolonií. Zlom v charakteru nastal v druhé polovině šedesátých let dvacátého století již zmíněnou výstavbou sídliště Severní Město. Na území Proseka je chráněný krajinný útvar Prosecké skály, který se rozkládá na 2,33 ha a zasahuje i do KÚ Libeň. Městská část Praha 9 je spojena s centrem a ostatními částmi hlavního města trasou metra B a dále tramvajovými i autobusovými linkami. Na pražské integrované dopravě se zde podílejí i železniční spoje. MČ Praha 9 má na jihu společnou hranici s městskými částmi Praha 3 a Praha 10, na západě s MČ Praha 8. Severní hranici tvoří s městskými částmi Praha-Letňany a Praha-Kbely a na východě s MČ Praha 14. Rozkládá se na území 1 298 ha (mezi 57 městskými částmi hlavního města je rozlohou na 10. místě) s maximální nadmořskou výškou 297 m n. m. a minimální 195 m n. m.. Ke středu města je vzdálena 6 km. Počtem obyvatel 41 863 se řadí na jedenácté, hustotou 3 225 obyvatel na km2 na dvanácté místo mezi všemi městskými částmi.

1.2 Městská část Praha-Čakovice

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Čakovice

katastrální území

Třeboradice

Třeboradice- Miškovice sever Čakovice Třeboradice- západ Třeboradice- jihozápad Třeboradice- střed

Čakovice- Miškovice sever Na zlatém U Miškovického Čakovice- mlýna průmyslový Čakovice- obvod střed Čakovice- západ Čakovice- jih hranice katastrálních území Čakovice- hranice urbanistických obvodů východ název urbanistického obvodu

Letňany- sever C 00,51,0 1,5 2,0 2,5 km

Městskou část Praha-Čakovice tvoř tří katastrální území: Čakovice, Miškovice a Třeboradice. Součástí hlavního města se staly v roce 1968, kdy byly připojeny spolu s dalšími obcemi Středočeského kraje a staly se součástí devátého pražského obvodu. Rozlohou, počtem obyvatel a především hustotou obyvatel na km2 dominuje celé městské části katastrální území Čakovice. Jsou zde obydleny jen dva urbanistické obvody, a to Čakovice - střed a Čakovice - jih,

SLDB 2001 – PRAHA 9 25 které z obou stran přiléhají k Cukrovarské ulici a mají hustotu 3 014 obyvatel na km2. Z celkové rozlohy 383 ha je 207 ha zemědělské půdy. Do roku 1990 byla v Čakovicích dominantní průmyslová výroba. Působily zde podniky ZPA Čakovice, Cukrovar Čakovice, Masokombinát Čakovice, Teplárna Třeboradice a Avia Letňany, která je sice na území Čakovic pouze částečně, ale je s vývojem obce bezprostředně spjata.Po roce 1990 ovšem průmysl v této oblasti upadá. Podniky masokombinát Čakovice, cukrovar Čakovice a ZPA Čakovice ukončily svou činnost. Objekty v areálech ZPA a cukrovaru jsou většinou pronajímány. Areál masokombinátu byl prodán firmě Globus, k.s., která zde má centrálu a obchodní centrum. Naopak novým přírůstkem čakovického průmyslu je v 2. polovině 90. let vystavěná provozovna firmy Calofrig Borovany, která zde vyrábí v moderním závodě suché maltové směsi. Tím opět částečně roste nákladní železniční doprava vypravovaná z území Čakovic, která byla téměř zastavena při poklesu výroby v Avii, Letově a cukrovaru. Katastrální území Miškovice tvoří z 84% zemědělská půda. Zabydlen je jeden urbanistický obvod s rozlohou 32 ha, kde mimo několik panelových domů lidé žijí v rodinných domcích a jejich nová výstavba přináší i nárůst počtu obyvatel (o 340 víc mezi SLDB 1991 a 2001). Obyvatelstvo katastrálního území Třeboradic je opět soustředěno v jednom urbanistickém obvodu, kde na 29 ha žilo téměř 670 obyvatel. Ostatní území je tvořeno zemědělskou půdou a ostatními plochami zanedbatelné rozlohy.

Tab.1.2.1 Katastrální území MČ Praha-Čakovice

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001

Čakovice 7 383 4 250 4 023 1 050 Miškovice 3 266 636 976 367 Třeboradice 4 369 675 682 185 MČ Praha-Čakovice celkem 14 1 0185 561 5 681 558

Nejstarší písemnou zprávu o Čakovicích nalézáme v zakládací listině vyšehradské kapituly, datované rokem 1088. Původní název Čachovice nebo Čechovice je odvozen z osobního jména Čach nebo Čech. Začátkem 17. století měla obec necelou stovku obyvatel, koncem 18. století žilo v Čakovicích asi 150 obyvatel. V roce 1842 došlo v obci k velkému požáru, při kterém shořela v obci asi polovina domů. Nové domy potom mohly být stavěny podél silnice v jedné přímce a vznikly tak dnešní ulice - hlavní ulice Cukrovarská, potom ulice Dr. Marodyho a Ostravická. V roce 1851 zahájil výrobu cukrovar a v roce 1872 byl zahájen provoz na České severní dráze z Prahy do Turnova, která vedla přes Čakovice. To vedlo k expanzi nejen cukrovaru, ale celé obce. Název obce Miškovice vznikl pravděpodobně z osobního jména Myška - ves lidí Myškových. První zmínka o Miškovicích je teprve z roku 1420, kdy Myškovice byly v držení světských osob - Pražanů. Nejstarší zpráva, v níž se setkáváme se jménem vsi Třeboradice pochází z nekrologia kláštera premonstrátek v Doksanech z 12. století. V Třeboradicích bydlel dědeček Antonína Dvořáka a pověst sem klade narození kněžny Ludmily z rodu Pšovanů. V hranicích této městské části (v KÚ Třeboradice) leží nejsevernější bod nejen správního obvodu, ale celého hl. m. Prahy (50°11‘ severní šířky). Maximální výška nad mořem je 267 m, minimální 225 m nad mořem, vzdálenost od středu Prahy je 10 km. S počtem 5 681 obyvatel patří Čakovice na 24. místo, rozlohou 1 018 ha na 10. místo a hustotou 558 obyvatel na km2 na 28. místo mezi ostatními městskými částmi.

26 SLDB 2001 – PRAHA 9 1.3 Městská část Praha-Kbely

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Kbely

Za Dolejším Letňany- dvorem sever B Kbely- západ Kbely- sever Kbely- průmyslový obvod

Kbely- Kbely-jih Novákova Kbely- východ hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu K Letňanům

00,40,81,2 1,6 2,0 km

Pozn. na území MČ Praha-Kbely se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ

Městská část Praha-Kbely je tvořena jedním katastrálním územím Kbely, k hlavnímu městu Praze byla připojena v roce 1968. Z devíti kbelských urbanistických obvodů jsou čtyři obytné a na rozloze 181 ha žije 4 575 lidí. 220 ha činí zemědělská půda, která je hlavně v oblasti směrem k Vinoři a Satalicím. Velká plocha území je tvořena letištěm, jehož součástí je i Vojenské historické muzeum Kbely s expozicí letectví a na dalším území jsou průmyslové objekty.

Tab.1.3.1 Katastrální území MČ Praha-Kbely

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001

Kbely 9 598 4 669 4 592 768 MČ Praha-Kbely celkem 9 598 4 669 4 592 768

Název obce pochází od slova kbel - dřevěný škopek, kbelík nebo stavidlo rybníka. První historická zmínka o Kbelích je z roku 1130, kdy zde kníže Soběslav daroval jedno popluží vyšehradské kapitole. V roce 1680 vymřela téměř celá ves na mor. Větší rozvoj obce přišel až začátkem 20. století, kdy bylo ve Kbelích vybudováno první pražské civilní letiště. Kbely byly i místem počátku našeho rozhlasu. Odtud byly v květnu 1923 z primitivních podmínek vysílány první rozhlasové vlny. Hranice mají Kbely společné se šesti městskými částmi - z jihovýchodu s Prahou 14, jihozápadu s Prahou 9, ze západu s Letňany, severozápadní hranice je společná s Čakovicemi, severovýchodní s Vinoří a východní se Satalicemi. Počtem obyvatel jsou na 28. místě, rozlohou na 31. a hustotou obyvatelstva na 23. místě

SLDB 2001 – PRAHA 9 27 mezi 57 městskými částmi. Nevyšší bod ve Kbelích je položen 287 m n. m., nejnižší 250 m n. m. a jsou 10 km vzdáleny od středu města.

1.4 Městská část Praha-Letňany

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Letňany

00,40,81,2 1,6 2,0 km

Letňany- průmyslový obvod

Staré Letňany Letňany- sever A Nové Letňany- Letňany západ Letov

Střížkov- Lovosická B K Vysočanům

Nový Prosek B hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

Pozn. na území MČ Praha-Letňany se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ

Městskou část Praha-Letňany tvoří jedno katastrální území Letňany. Charakter zástavby této městské části vychází z jejího vývoje. Jsou zde 3 obydlené urbanistické obvody (Nový Prosek B a Staré Letňany se zástavbou rodinných domků, kde na území 40 ha je 3 563 lidí a Nové Letňany s panelovými bytovými domy a 10 582 obyvateli na rozloze 60 ha). Potom jsou zde dva typicky průmyslové obvody (Letňany-průmyslový obvod a Letov). V 90. letech dvacátého století, kdy nastal úpadek leteckých továren, došlo k rozvoji v oblasti služeb vybudováním Pražského výstavního areálu, obchodního areálu Tesco a moderního plaveckého bazénu.

Tab.1.4.1 Katastrální území MČ Praha-Letňany

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001

Letňany 956114 432 14 275 2 545 MČ Praha-Letňany celkem 956114 432 14 275 2 545

První písemná zmínka pochází z roku 1347. Zdejší statek střídal často majitele, v roce 1631 byl jeho vlastníkem dokonce Albrecht z Valdštejna. Letňany se roku 1850 staly samostatnou obcí. Letiště, vzniklé v sousedních Kbelích v roce 1919, mělo velký význam na rozvoj Letňan, kdy se původně zemědělská obec začala měnit na průmyslovou.

28 SLDB 2001 – PRAHA 9 Letňany sousedí na jihu s MČ Praha 9, na severu s Čakovicemi, východní hranici má společnou se Kbely, západní s Ďáblicemi a malou částí s MČ Praha 8. Počtem obyvatel se řadí na 17. místo, rozlohou na 35. a hustotou obyvatel na 16. místo mezi ostatními městskými částmi. Jsou vzdáleny 8 km od středu Prahy, nejvyšší bod leží 287 m a nejnižší 252 m nad mořem.

1.5 Městská část Praha-Satalice

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Satalice

hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

Satalice-sever

Satalice

Satalice-východ A

Satalice-pod tratí

00,30,60,91,2 1,5 km

Pozn. na území MČ Praha-Satalice se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ

Městská část Praha-Satalice se rozkládá na území jednoho katastrálního území Satalice. Z celkové plochy Satalic zabírá téměř 73% zemědělská půda. Obydlené území je převážně zastavěno rodinnými domky, kde na ploše 68 ha žije 1 245 obyvatel.

Tab.1.5.1 Katastrální území MČ Praha-Satalice

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001

Satalice 4 380 1 395 1 348 355 MČ Praha-Satalice celkem 4 380 1 395 1 348 355

První historická zmínka o Satalicích pochází z roku 1347. Původní název Sotalice byl snad odvozen od slova sotati - udeřit, uhodit. V 18. století zde byla založena na 16 ha Satalická bažantnice. Dnes je to státní přírodní rezervace, kde najdeme kromě starých stromů i vzácné druhy hmyzu a četná ptačí hnízdiště.

SLDB 2001 – PRAHA 9 29 Jižní hranice mají Satalice společné s MČ Praha 14, jihovýchodní s Horními Počernicemi, na západě hraničí s Kbely, na severu s Vinoří a krátkou hranici na severovýchodě mají společnou s Radonicemi z okresu Praha - východ. Rozlohou, počtem a hustotou obyvatelstva jsou ze všech městských částí devátého obvodu nejmenší (z celé Prahy jsou obyvatelstvem čtyřicáté páté, rozlohou čtyřicáté čtvrté a hustotou obyvatelstva třicáté čtvrté). Maximální nadmořská výška je 287 m a minimální 256 m nad mořem, tedy s jen malým výškovým rozdílem. Do středu města je 11 km.

1.6 Městská část Praha-Vinoř

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Vinoř

hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

Na Dlouhých Vinoř

Na hradišti

00,51,0 1,5 2,0 2,5 km

Pozn. na území MČ Praha-Vinoř se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ

Městská část Praha-Vinoř má také jen jedno katastrální území a pouze tři urbanistické obvody, z nichž dva jsou zemědělského charakteru (v jednom z nich zaujímá velkou plochu areál přírodní rezervace Vinořský park), třetí je obytný s 2 512 obyvateli na území 200 ha. Je zde patrný velký nárůst obyvatelstva proti sčítání v roce 1991, a to o 37%.

Tab.1.6.1.1 Katastrální území MČ Praha-Vinoř

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001

Vinoř 3 599 1 851 2 542 424 MČ Praha-Vinoř celkem 3 599 1 851 2 542 424

30 SLDB 2001 – PRAHA 9 Vinoř je jedna z nejstarších obcí celho obvodu, je připomínána již koncem 11. století. Jméno poukazuje na pěstování vína. Do Vinoře se sbíhá osm silnic ze sousedních míst, což vypovídá o někdejším významu obce. Nejvýznamnější vinořskou stavbou je zámek z počátku 18. století, který dostal dnešní podobu v letech 1769 až 1774. Další pamětihodností je Ctěnický háj se zámkem, ve kterém je umístěna sbírka historických kočárů. Vinoř na jihu sousedí se Satalicemi, jihozápadně hraničí se Kbely, severozápadně s Čakovicemi a severovýchodní hranici tvoří část hranice hl. m. Prahy s okresem Praha - východ. Je na 31. místě v počtu obyvatel, rozlohou na 30. a hustotou obyvatelstva na 33. místě mezi ostatními městskými částmi. Vzdálenost od středu města má 12 km, nejvýše položený bod je 272 m, nejnižší 225 m n. m..

2 OBYVATELSTVO

Ačkoli v metodických základech jednotlivých cenzů je zachovávána kontinuita, dochází i přesto k určitým metodickým posunům. Ve výsledcích sčítání 2001 byli do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a zahrnuti jen do dočasně přítomného obyvatelstva.

2.1 Obyvatelstvo - městská část Praha 9

2.1.1 Vývoj počtu obyvatel

K 1.3.2001 měla tato městská část 41 863 obyvatel, z toho bylo 19 795 mužů a 22 068 žen. Trvalý pobyt mělo 41 108 osob a žilo zde 755 cizinců s dlouhodobým pobytem. Dále bylo v MČ Praha 9 sečteno 596 osob s krátkodobým pobytem.

Graf 2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 9

60 000

50 000

40 000

30 000 et obyvatelet č

Po 20 000

10 000

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Na rozdíl od historických centrálních částí města, kde docházelo od začátku 20. století k trvalému úbytku bydlících obyvatel, je v MČ Praha 9 patrný značný rozvoj sídlištní výstavby v 60. a 70. letech. V té době zde mezi sčítáními 1961 a 1980 došlo k nárůstu počtu obyvatel o více než 19 tisíc. V dalších obdobích již dochází k poklesu počtu obyvatel.

SLDB 2001 – PRAHA 9 31 Tab.2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 9

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenu v %

1961 35 574 x x 1970 44 908 9 334 26,2 1980 55 002 10 094 22,5 1991 44 704 -10 298 -18,7 2001 41 863 -2 841 -6,4

Pokles počtu obyvatel je zvlášť patrný v zástavbě panelových domů, kde se projevila snaha změnit styl bydlení a obyvatelé se stěhují do jiných lokalit a jiného typu domů a bytů. K úbytku počtu obyvatel došlo v MČ Praha 9 prakticky ve všech katastrálních územích, i když v libeňském a vysočanském katastru se projevila nová výstavba bytových domů na území dvou urbanistických obvodů (Na Balabence a Staré Vysočany) přírůstkem 936 obyvatel.

Tab.2.1.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha 9

Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

U hloubětínské vozovny 32 7 - -7 Hloubětín-jih C 5 - - - Hloubětín-průmyslový obvod 37 25 50 25 Za horou A 27 326 300 -26 Tábor-střed B 28 14 12-2 Hloubětín (část) 5 UO 129 372 362 -10 Hrdlořezy-východ 82 427 347 -80 Tábor-západ 18682 Hrdlořezy-západ 57 107-3 Tábor-střed A 39 45 4 -41 Hrdlořezy (část) 4 UO 196 488 366 -122 Libeň-průmyslový obvod A 56 78 80 2 U svobodárny 20 3 821 3 300 -521 Na Balabence 183 174 3 624 450 Podvinní 33 129 84 -45 Nový Střížkov B 9 133 115-18 Libeň (část) 5 UO 136 7 335 7 203 -132 Tábor-střed C 0 - 29 29 Malešice (část) 1 UO 0 - 29 29 Nad Krocínkou 28 1 608 1 774 166 Prosek-východ 1665-1 Nový Prosek A 60 8 760 7 531 -1 229 Na vyhlídce 24 378 330 -48 Starý Prosek 40 5 620 5 378 -242 Střížkov-východ B 0 - 275 275 Prosek 6 UO 168 16 372 15 293 -1 079 Nový Střížkov A 15 1 868 1 661 -207 Střížkov-východ A 24 3 961 3 486 -475 Střížkov-Lovosická A 60 6 111 5 315 -796 Střížkov-Lovosická C 0 - 135 135 Střížkov (část) 4 UO 99 11 940 10 597 -1 343

32 SLDB 2001 – PRAHA 9 dokončení

Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Klíčov 91 28 68 40 Vysočany-průmyslový obvod 90 5 15 10 Pod Klíčovem 24 6 18 12 Krocínka 24 878 839 -39 Nad Klíčovem 48 - - - Vysočany-jih 78 236 44 -192 Na Harfě 4 644 537 -107 Staré Vysočany 50 4 100 4 586 486 Nad libeňským nádražím 55 348 299 -49 Libeň-průmyslový obvod B 20 37 41 4 Pod Harfou 1372-5 Nové Vysočany 25 1 887 1 557 -330 Pod Prosekem 26 20 5 -15 Vysočany-garáže 22 1 2 1 Vysočany (část) 14 UO 570 8 197 8 013-184 MČ Praha 9 celkem 39 UO 1 298 44 704 41 863 -2 841

V celkovém úbytku obyvatel se v Libni a Vysočanech tato skutečnost odrazila nižším procentem, než v ostatních katastrálních územích. Nejvyšší úbytek byl zaznamenám v KÚ Střížkov (11,2%) a Prosek (6,6%) a nejnižší právě v Libni (1,8%) a ve Vysočanech (2,2%).

Tab.2.1.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha 9

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 731 726 5 3 818 2 205 1 613 1 618 1993 744 746 -2 3 178 2 529 649 647 1994 380 552 -172 1 352 1 483 -131 -303 1995 421 619-198 2 504 1 576 928 730 1996 218 482 -264 1 5211 460 61 -203 1997 340 554 -214 1 392 1 436 -44 -258 1998 376 493 -117 1 432 1 518 -86 -203 1999 354 503 -149 1 972 1 670 302 153 2000 370 531 -161 1 317 1 347 -30 -191 2001 401 510-109 1 698 1 964 -266 -375

Současná demografická situace je charakterizována nízkou porodností jak v celé republice, tak i v hlavním městě Praze. To má za následek úbytek obyvatel přirozenou měnou. V posledních letech sice v MČ Praha 9 mírně stoupl počet narozených dětí, ale stále je nižší, než počet zemřelých. V saldu migrace se projevuje bytová výstavba v některých lokalitách zároveň se změnou funkce některých domů k jiným účelům než obytným, a tak zde dochází jak k přírůstku, tak úbytku obyvatel stěhováním.

2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Tak jako ve většině městských částí i v MČ Praha 9 převažuje počet žen nad mužskou populací. K 1.3.2001 ženy tvořily 52,7% celkového počtu obyvatel a na tisíc mužů připadalo 1 115 žen. Zvýšená feminita populace souvisí s věkovou strukturou. Tam, kde je v průměru starší obyvatelstvo, je feminita vyšší, což souvisí se skutečností, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. Proti minulému sčítání podíl žen poklesl o 0,4%.

SLDB 2001 – PRAHA 9 33 Tab.2.1.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha 9

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 60 60 0-14 15-59 0-14 15-59 mužů a více a více

1991 celkem 44 704 21 048 23 656 3 120 14 244 3 684 2 934 15 096 5 626 1 124 v % 100,0 47,1 52,9 14,8 67,7 17,5 12,4 63,8 23,8 x 2001 celkem 41 863 19 795 22 068 2 692 13 027 4 076 2 576 13 913 5 579 1 115 v % 100,0 47,3 52,7 13,6 65,8 20,6 11,7 63,0 25,3 x

V mladších věkových kategoriích je převaha mužské populace. Mezi obyvatelstvem MČ Praha 9 ve věku do 14 let chlapci představovali podíl 51,1% (v Praze celkem byl podíl chlapců v této věkové kategorii 51,4%). Mírná převaha mužů zde trvá zhruba až do 44 let věku. V dalších věkových skupinách již stále výrazněji převažují ženy, takže v celé skupině obyvatel v produktivním věku 15 - 59 let bylo žen o 3,3% více než mužů. Ve skupině nad 60 let tvoří ženy v MČ Praha 9 již 57,8% obyvatel daného věku. Věková skladba obyvatel je významným demografickým ukazatelem, který se i v MČ Praha 9 neustále zhoršuje. Nízký podíl dětské složky populace, který je zde pod celopražským průměrem, průběžně klesá. Obyvatelstvo 0 - 14letých představuje 12,6% z úhrnu obyvatel, oproti situaci v roce 1991 poklesl jeho podíl o 0,9 procentních bodů, v absolutním počtu to byl úbytek 786 dětí. Podíl obyvatelstva v produktivním věku se snížil z 65,6 na 64,4%, v absolutních číslech se jedná o úbytek 2 400 osob. Počet i podíl obyvatel v nejstarší věkové kategorii se zde také změnil. Početně přibylo obyvatelstvo starší 60 let oproti roku 1991 o 345 osob, procentní nárůst byl z 20,8% v roce 1991 na 23,1% o deset let později. V třídění podle pětiletých věkových skupin jsou zde nejpočetnější skupinou obyvatelé ve věku 55 - 59 let (10,7% populace), jež počítáme mezi populačně silné poválečné ročníky, Dále jsou to lidé lidé ve věku 25 - 29 let (10,2%), což jsou osoby narozené v sedmdesátých letech 20.století, což jsou právě děti zmíněné početné poválečné populace, kdy byla přirozená populační vlna ještě umocněna systémem populačních opatření. Vysoké zastoupení obyvatel tohoto věku je všeobecným jevem a podílově jejich zastoupení v MČ Praha 9 odpovídá celopražskému průměru. Průměrný věk obyvatel této městské části činil v době SLDB 42,5 roků, u mužů to bylo 40,6 a u žen dokonce 44,1 roků, tedy vyšší, než v Praze celkem.

2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva

Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství.

Tab.2.1.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha 9

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 17 103 4 789 9 594 1 927 566 227 28,0 56,111,3 3,3 Ženy 19 462 3 852 9 594 2 887 2 980 149 19,8 49,3 14,8 15,3 Celkem 36 565 8 64119 188 4 814 3 546 376 23,6 52,5 13,2 9,7

V roce 1991 zde žilo 38 650 obyvatel starších 15 let. Tento počet poklesl do roku 2001 o více než 6,1% na 36 565. Z toho bylo v roce 1991 ženatých a vdaných 56,2%, v roce 2001 se stav mužů a žen žijících v manželství snížil na 52,5%. Výrazná převaha žen mezi ovdovělými vyplývá ze skutečnosti, že u žen je stále vyšší střední délka života a dále i tím, že podle tradice jsou častěji uzavírána manželství, kdy je žena mladší než muž a je větší pravděpodobnost, že svého muže přežije. Celkově bylo v MČ Praha 9 jen 3,3% vdovců a 15,3% vdov.

34 SLDB 2001 – PRAHA 9 2.1.4 Národnostní složení a státní občanství

Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle svého přesvědčení. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská. Také romští občané měli možnost se přihlásit k této národnosti. Národnostní složení místních populací je významnější v regionech, které svou polohou a dalšími podmínkami implikují různorodost stávající populace. V Praze se tato různost stále ještě projevuje minimálně. K určitým posunům oproti roku 1991 přece jen došlo. Určitý pokles zastoupení obyvatel české národnosti v Praze 9 lze vysvětlit pravděpodobně tím, že výrazně stoupl počet osob, u nichž nebyla národnost zjištěna a většina těchto osob je zpravidla národnosti české. Oproti roku 1991 i v rámci Prahy mírně poklesl podíl obyvatel hlásících se k moravské národnosti (mnohem významněji se to projevilo v moravských krajích), jejíž deklarace při SLDB 1991 byla spíše emotivně ovlivněna momentální situací ve společnosti. Poklesl i podíl osob slovenské národnosti, ale vzhledem k devíti letům trvání rozdělení obou států lze tento pokles chápat jako minimální. Již při cenzu v roce 1991 vzbudila značnou pozornost skutečnost, že k romské národnosti se přihlásilo jen velmi málo našich spoluobčanů. Při SLDB 2001 se v MČ Praha 9 k této národnosti přihlásilo jen 21 obyvatel (v roce 1991 to bylo 167 obyvatel).

Tab.2.1.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha 9

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 44 704 100,0 41 863 100,0 v tom národnost: česká 42 616 95,3 39 181 93,6 moravská 263 0,6 74 0,2 slezská 100,030,0 slovenská 974 2,2 669 1,6 romská 167 0,4 21 0,1 polská 51 0,1 68 0,2 německá 40 0,1 53 0,1 ukrajinská 58 0,1 243 0,6 ostatní 5251) 1,2 849 2,0 nezjištěno - - 702 1,7

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Nejvíce bylo pochopitelně obyvatel s českou národností, z ostatních národností hranici jednoho procenta překročili jen občané národnosti slovenské. Bylo zde sečteno 1 124 osob s cizí státní příslušností, z toho jich bylo 755 s dlouhodobým a 369 s trvalým pobytem.

2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou v tomto ohledu máme o obyvatelích MČ Praha 9 je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 25 280 rodilých Pražanů, což bylo 60,4% ze všech obyvatel. Vyšší podíl rodilých Pražanů je mezi muži než mezi ženami, mužů bylo 62,7% a žen 58,3%.

2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

SLDB 2001 – PRAHA 9 35 Tab.2.1.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha 9

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 44 704 21 048 23 656 41 863 19 795 22 068 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 16 120 6 668 9 452 10 474 4 295 6 179 36,1 31,7 40,0 25,0 21,7 28,0 v tom církve: římskokatolická 13 461 5 612 7 849 7 792 3 136 4 656 83,5 84,2 83,0 74,4 73,0 75,4 čs. husitská 1 132 418714581 206 375 7,0 6,3 7,6 5,5 4,8 6,1 evangelické 1 137 468 669 585 241 344 7,1 7,0 7,1 5,6 5,6 5,6 pravoslavná 78 32 46 211 90 121 0,5 0,5 0,5 2,0 2,1 2,0 ostatní 312 138 174 1 305 622 683 1,9 2,11,8 12,5 14,5 11,1 bez vyznání 21 306 10 670 10 636 28 196 13 878 14 318 47,7 50,7 45,0 67,4 70,1 64,9 nezjištěno 7 278 3 710 3 568 3 193 1 622 1 57116,3 17,6 15,1 7,6 8,2 7,1

Většina obyvatel MČ Praha 9 se deklarovala jako bez náboženského vyznání. Podíl lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 značně zvýšil. Nárůst byl v MČ Praha 9 o 19,3 procentních bodů. Tento jev se projevil všeobecně nejen v celém hlavním městě, ale i u populace celé republiky. Trvale jsou mezi věřícími silněji zastoupeny ženy, těch bylo v této městské části 28% ze všech žen, podíl věřících mužů byl o více než 6 procentních bodů nižší. Tato skutečnost je také ovlivněna tím, že se ženy dožívají vyššího věku, takže mezi nimi jsou početnější starší věkové kategorie, u nichž je náboženské vyznání častější než u mladších věkových skupin. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V MČ Praha 9 bylo 74,4% věřících římskokatolického vyznání, téměř pětina z celkového počtu obyvatel. Ostatní církve byly zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 ovšem značně vzrostl počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Všeobecně také poklesl počet těch, kteří na tuto otázku odmítli odpovědět. V MČ Praha 9 to bylo 7,6% populace zatímco před 10 lety to bylo 16,3%. Celkově lze říci, že v roce 1991 byla odpověď na tuto otázku více ovlivněna tehdejší situací v měnící se společnosti. Při posledním cenzu na ni občané reagovali patrně méně emotivně a zjištěný stav více odpovídá reálnému přesvědčení.

2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze v této komplexnosti a velmi podrobném územním členění získat jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.1.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha 9

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 9 224 6 058 12 701 5 784 11 536 6 773 v % 23,8 29,1 32,7 27,8 29,7 32,6 2001 počet 5 178 3 479 12 091 5 63112 899 7 625 v % 14,117,8 33,0 28,9 35,2 39,1

36 SLDB 2001 – PRAHA 9 dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 4 587 1 791 765 401 38 650 20 722 v % 11,9 8,6 2,0 1,9 100,0 100,0 2001 počet 5 789 2 483 638 274 36 595 19 492 v % 15,8 12,7 1,7 1,4 100,0 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha 9, tak jako i v celém hlavním městě, je střední s maturitou. Poněkud jiná situace byla v roce 1991, kdy v MČ Praha 9 byla nejpočetnější skupina obyvatel s učňovským a středním vzděláním bez maturity a středoškoláci byli na místě druhém. Podíl osob s vyšším stupněm vzdělání se mezi cenzy zvyšuje, nárůst počtu středoškoláků činí 5,8 a vysokoškoláků 4 procentní body. Z celkového počtu osob se středním vzděláním bylo 59,1% žen. Naproti tomu klesají podíly obyvatel s nižším vzděláním, nejvýznamněji poklesl počet obyvatel se vzděláním základním. V roce 1991 z celkového počtu obyvatel starších patnácti let byla téměř čtvrtina se základním vzděláním, za deset let se tento počet snížil na 14,1%. Téměř na stejné úrovni zůstal počet obyvatel s učňovským a středním vzděláním bez maturity a nedošlo k zásadnímu rozdílu v zastoupení mužů a žen.

Graf 2.1.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 a více let v MČ Praha 9

20 MČ Praha 9 Hl. m. Praha 18,8

15 16,0 15,8

10

% 11,4

5

0 1991 2001 Rok

V MČ Praha 9 bylo v roce 2001 vysokoškolsky vzděláno 15,8% obyvatel, proti minulému cenzu počet takto vzdělaných obyvatel stoupl o 4,4 procentní body. Více zde bylo vysokoškoláků mužů (57,1%) než žen (42,9%), ale oproti roku 1991 se tento rozdíl snížil - v tomto roce byla převaha mužů výraznější (61% vysokoškoláků a 39% vysokoškolaček). Městská část Praha 9 patří mezi městské části s průměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Je nižší než celopražský průměr a mezi 57 městskými částmi je tento podíl dvacátý osmý.

2.1.8 Shrnutí

Počet obyvatel MČ Praha 9 od roku 1980 klesá, tempo poklesu se mezi posledními dvěma sčítáními poněkud zpomalilo. Věková struktura populace se do určité míry v posledních deseti letech proměnila. Podíl mužů v produktivním věku se snížil o dva procentní body, žen v produktivním věku bylo méně o necelý procentní bod. Poklesl i podíl dětské složky, ale na druhé straně se zvýšil podíl nejstarších vrstev populace. Počet osob, které se deklarovaly jako bez vyznání, zde oproti cenzu v roce 1991 vzrostl zhruba stejně výrazně jako v celopražském úhrnu. Je zde o 0,5 procentního bodu vyšší podíl věřících než v hlavním městě celkem a podíl věřících v MČ Praha 9 je 23. mezi ostatními městskými částmi. Roste podíl obyvatel s vyšším vzděláním, více než polovina obyvatel 15letých a starších (51%) zde má maturitu nebo vysokoškolský diplom.

SLDB 2001 – PRAHA 9 37 2.2 Obyvatelstvo - městská část Praha-Čakovice

2.2.1 Vývoj počtu obyvatel

K 1.3.2001 měla tato městská část 5 681 obyvatel, z toho bylo 2 725 mužů a 2 956 žen. Trvalý pobyt mělo 5 628 osob a žilo zde 53 cizinců s dlouhodobým pobytem.

Graf 2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Čakovice

8 000

7 000

6 000

5 000

4 000 et obyvatelet č 3 000 Po

2 000

1 000

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Počet obyvatel v Čakovicích měl až do doby připojení obce k hlavnímu městu v roce 1968 stoupající tendenci. V dalších obdobích docházelo k jeho poklesu, ovšem v posledním desetiletí byl zaznamenán mírný nárůst (o 2,2%).

Tab.2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Čakovice

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %

1961 6 868 x x 1970 7 041173 2,5 1980 6 282 -759 -10,8 1991 5 561 -721 -11,5 2001 5 681120 2,2

Ke zvýšení počtu obyvatel došlo v této městské části díky rozsáhlé výstavbě rodinných domků v katastrálním území Miškovice koncem devadesátých let 20. století.

38 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.2.2.1.2 Změny počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Čakovice

Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Letňany-sever C 23 - - - Čakovice-západ 87 18 17-1 Čakovice-průmyslový obvod 21 9 134 Čakovice-sever 45 16 15-1 Čakovice-střed 53 1 999 1 829 -170 Čakovice-jih 79 2 208 2 149 -59 Čakovice-východ 75 - - - Čakovice 7 UO 383 4 250 4 023 -227 U Miškovického mlýna 161 - - - Miškovice 32 636 976 340 Na zlatém 73 - - - Miškovice 3 UO 266 636 976 340 Třeboradice-jihozápad 180 - - - Třeboradice-západ 20 - - - Třeboradice-sever 140 8 135 Třeboradice-střed 29 667 669 2 Třeboradice 4 UO 369 675 682 7 MČ Praha-Čakovice celkem 14 UO 1 0185 561 5 681120

V samotném katastrálním území Čakovic byl zaznamenán úbytek lidí, v urbanistickém obvodu Čakovice- střed to bylo o 6,5% oproti SLDB 1991. Nárůst obyvatel v Miškovicích činil 53,5%.

Tab.2.2.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Čakovice

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 58 77 -19 241179 62 43 1993 58 76 -18 186 155 3113 1994 52 85 -33 167 123 44 11 1995 56 78 -22 172 1135937 1996 38 66 -28 122 106 16-12 1997 52 73 -21 160 107 53 32 1998 49 79 -30 147 134 13-17 1999 49 69 -20 176 128 48 28 2000 64 71 -7 137 98 39 32 2001 48 58 -10 233 256 -23 -33

Veškeré přírůstky obyvatel byly díky migraci, kdy počet přistěhovalých každoročně převyšoval počet vystěhovalých.

2.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

I v městské části Praha-Čakovice převažuje počet žen nad mužskou populací. K 1.3.2001 ženy tvořily 52% celkového počtu obyvatel a na tisíc mužů připadalo 1 085 žen.

SLDB 2001 – PRAHA 9 39 Tab.2.2.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Čakovice

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 60 60 0-14 15-59 0-14 15-59 mužů a více a více

1991 celkem 5 561 2 640 2 921 457 1 648 535 494 1 641 786 1 106 v % 100,0 47,5 52,5 17,3 62,4 20,3 16,9 56,2 26,9 x 2001 celkem 5 681 2 725 2 956 402 1 839 484 436 1 822 698 1 085 v % 100,0 48,0 52,0 14,8 67,5 17,8 14,7 61,6 23,6 x

Celkové zastoupení obyvatel v nejmladší věkové skupině v této městské části pokleslo ze 17,1% v roce 1991 na 14,8%, ale je vyšší než v Praze celkem (13,4%). Podíl obyvatel v produktivním věku se proti minulému cenzu zvýšil z 59,1% na 64,4%, ale je zde naopak o 1,4 procentního bodu nižší, než v celé Praze. Snížilo se zastoupení obyvatel starších šedesáti let a je v podstatě shodné s celopražským průměrem. Průměrný věk 40,3 let byl v MČ Čakovice v roce 2001 o 0,8 roku nižší než v celém hlavním městě.

2.2.3 Rodinný stav obyvatelstva

Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství.

Tab.2.2.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Čakovice

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 2 323 659 1 342 21881 23 28,4 57,8 9,4 3,5 Ženy 2 520 480 1 326 275 422 17 19,0 52,6 10,9 16,7 Celkem 4 843 1 139 2 668 493 503 40 23,5 55,110,2 10,4

V roce 1991 zde žilo 4 610 obyvatel starších 15 let. Z toho bylo ženatých a vdaných 62,5%, v roce 2001 se podíl mužů a žen žijících v manželství snížil na 55,1%. Výrazná převaha žen mezi ovdovělými vyplývá ze skutečnosti, že u žen je stále vyšší střední délka života a dále i tím, že podle tradice jsou častěji uzavírána manželství, kdy je žena mladší než muž a je větší pravděpodobnost, že svého muže přežije. Celkově bylo v Praze-Čakovicích 3,5% vdovců a 16,7% vdov.

2.2.4 Národnostní složení a státní občanství

Také v městské části Praha-Čakovice bylo nejvíce obyvatel české národnosti, i když proti roku 1991 tento podíl vzhledem k ostatním národnostem nepatrně poklesl. Poklesl i podíl obyvatel hlásících se k moravské a slovenské národnosti. Přesto zastoupení osob slovenské národnosti zůstalo v této městské části druhé nejvyšší s 2,2% z celkového počtu obyvatel. Při cenzu v roce 1991 se k romské národnosti přihlásilo jen 10 občanů MČ Praha-Čakovic, při SLDB 2001 se k této národnosti nepřihlásil nikdo.

40 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.2.2.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Čakovice

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 5 561100,0 5 681100,0 v tom národnost: česká 5 307 95,4 5 389 94,9 moravská 20 0,4 4 0,1 slovenská 181 3,3 1182,1 romská 10 0,2 - - polská 11 0,2 9 0,2 německá 5 0,1 80,1 ruská - - 100,2 ukrajinská 6 0,1100,2 ostatní 211) 0,4 46 0,8 nezjištěno - - 87 1,5

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Bylo zde sečteno 5 610 občanů se státním občanstvím České republiky, cizinců bylo 53 s dlouhodobým a 18 s trvalým pobytem

2.2.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou v tomto ohledu máme o obyvatelích Prahy- Čakovic je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 3 602 rodilých Pražanů, což bylo 63,4% ze všech obyvatel. Vyšší podíl rodilých Pražanů je mezi muži než u žen, mužů bylo 64,7% a žen 62,2%.

2.2.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Občané na tuto otázku nemuseli odpovídat. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

Tab.2.2.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Čakovice

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 5 561 2 640 2 921 5 681 2 725 2 956 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 1 810 775 1 035 1 209 523 686 32,5 29,4 35,4 21,3 19,2 23,2 v tom církve: římskokatolická 1 554 683 871 906 384 522 85,9 88,1 84,2 74,9 73,4 76,1 čs. husitská 91 24 67 47 10375,03,1 6,5 3,9 1,9 5,4 evangelické 133 53 80 66 27 39 7,3 6,8 7,7 5,5 5,2 5,7 pravoslavná 8 3 5 12 7 5 0,4 0,4 0,5 1,0 1,3 0,7 ostatní 24 12 12 188 95 93 1,3 1,5 1,2 15,6 18,2 13,6 bez vyznání 2 765 1 362 1 403 4 026 1 974 2 052 49,7 51,6 48,0 70,9 72,4 69,4 nezjištěno 986 503 483 446 228 218 17,7 19,116,57,98,47,4

Většina obyvatel městské části Čakovice (70,9%) se deklarovala jako bez vyznání, což je o 3,6 procentního bodu více, než v Praze celkem. Při SLDB 1991 se k této skupině přihlásilo necelých 50%. Mezi věřícími je více žen než mužů. Nejsilněji je zastoupena církev římskokatolická, ze všech věřících občanů se zde hlásí

SLDB 2001 – PRAHA 9 41 k této církvi 74,9%, v celém hlavním městě je to 71,9%. Ostatní církve jsou zastoupeny minimálně a mezi věřícími těchto církví jsou převažují muži. Snížil se počet osob, které odmítli na otázku týkající se náboženství odpovědět.

2.2.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze v této komplexnosti a velmi podrobném územním členění získat jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva od věku 15ti let.

Tab.2.2.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončení vzdělání v MČ Praha-Čakovice

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 1 416 946 1 746 747 1 111 593 v % 30,7 39,0 37,9 30,8 24,1 24,4 2001 počet 975 6711 925 829 1 453 814 v % 20,1 26,6 39,7 32,9 30,0 32,3

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 256 93 81 48 4 6102 427 v % 5,6 3,8 1,8 2,0 100,0 100,0 2001 počet 400 163 90 43 4 843 2 520 v % 8,3 6,5 1,9 1,7 100,0 100,0

Nejčastějším typem vzdělání zde bylo učňovské a střední bez maturity, a to v tomto i předchozím cenzu. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u mužů. Druhým nejčastějším vzděláním je v Čakovicích střední s maturitou a vyšší odborné, takto jsou častěji vzdělány ženy a je zde zaznamenán poměrně vysoký nárůst z 24,4 na 32,3%.

Graf 2.2.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 a více let v MČ Praha-Čakovice

20 MČ Praha Čakovice Hl. m. Praha 18,8 15 16,0

10 %

8,3 5 5,6

0 1991 2001 Rok

42 SLDB 2001 – PRAHA 9 S 8,3% vysokoškoláků patří Čakovice k městským částem s nejmenším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a jsou o 12,4 procentních bodů pod celopražským průměrem. Ovšem podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se zde proti roku 1991 zvýšil z 5,6 na 8,3%. Mužů vysokoškoláků bylo v roce 2001 v Čakovicích o 18,5% více, než žen. Příznivě se vyvíjel podíl obyvatel, kteří dosáhli jen základního vzdělání, případně ani základní vzdělání neukončili. Tady došlo mezi cenzy ke snížení podílu v celé populaci o téměř 10 a u žen dokonce o 12,4 procentních bodů

2.2.8 Shrnutí

V posledních deseti letech se v MČ Praha-Čakovice zvýšil počet obyvatel. Poměr zastoupení mužů a žen zůstal za toto období prakticky stejný, zvýšil se podíl osob v produktivním věku. Zvýšil se počet obyvatel, kteří se nehlásí k žádné církvi nebo náboženskému vyznání. I když Čakovice se neřadí k městským částem s vysokým zastoupením osob s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním, úroveň vzdělání se zvyšuje.

2.3 Obyvatelstvo - městská část Praha-Kbely

2.3.1 Vývoj počtu obyvatel

Ke dni 1.3.2001 měla městská část Praha-Kbely 4 592 obyvatel, z toho bylo 2 191 mužů a 2 401 žen. Trvalý pobyt zde mělo 4 477 osob a žilo zde 115 cizinců s dlouhodobým pobytem. Bylo zde dále sečteno 5 osob s krátkodobým pobytem.

Graf 2 3 1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Kbely

8 000

7 000

6 000

5 000

4 000 et obyvatelet č 3 000 Po

2 000

1 000

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Počet obyvatel v městské části Praha-Kbely zaznamenal v období po vzniku Velké Prahy v roce 1922 velký (více než trojnásobný) nárůst i když obec Kbely byla připojena k hlavnímu městu až v roce 1968. V období po připojení k Praze zde začal počet obyvatel klesat a mezi roky 1970 až 1991 došlo k úbytku 2 260 osob, tedy téměř o 34%.

SLDB 2001 – PRAHA 9 43 Tab.2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Kbely

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %

1961 6 929 x x 1970 6 698 -231 -3,3 1980 5 688 -1 010 -15,1 1991 4 669 -1 019 -17,9 2001 4 592 -77 -1,6

V posledním desetiletí se však snižování počtu obyvatel značně zpomalilo. Z více než dvou tisíc obyvatel, které ubyly v období mezi roky 1970 - 1991, se úbytek snížil na pouhých 77 osob v období od sčítání 1991 do sčítání v roce 2001.

Tab.2.3.1.2 Změny počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kbely

Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Kbely-Novákova 49 228 219-9 K Letňanům 235 - - - Letňany-sever B 36 - - - Za Dolejším dvorem 83 1 43 Kbely-sever 402 2582 199 -59 Kbely-západ 25 654 640 -14 Kbely-průmyslový obvod 36 74 - -74 Kbely-jih 67 1 439 1 51778 Kbely-východ 27 15 13-2 Kbely 9 UO 598 4 669 4 592 -77 MČ Praha-Kbely celkem 9 UO 598 4 669 4 592 -77

V jednotlivých urbanistických obvodech k velkým změnám mezi posledními dvěma cenzy nedošlo, pouze v UO Kbely-průmyslový obvod při posledním sčítání nebyla žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, i když v roce 1991 zde žilo 74 lidí. Zde došlo pravděpodobně ke změně funkce obytných domů na jiné účely a tím k přesídlení obyvatel do jiné lokality.

Tab.2.3.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Kbely

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 50 60 -10 100 130 -30 -40 1993 34 63 -29 148 153 -5 -34 1994 25 72 -47 138 128 10 -37 1995 55 60 -5 120 83 37 32 1996 32 63 -31 116 124 -8 -39 1997 24 64 -40 154 121 33 -7 1998 39 66 -27 113 145 -32 -59 1999 32 64 -32 183 11271 39 2000 43 59 -16 132 1311-15 2001 48 56 -8 180 192 -12 -20

44 SLDB 2001 – PRAHA 9 V této městské části docházelo každoročně k úbytku obyvatel přirozenou měnou, a tak i když kladná salda migrace převažovala nad zápornými, celkově zde obyvatel ubylo.

2.3.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

V Praze-Kbelích se převaha ženské populace nad mužskou během deseti let o půl procentního bodu zvýšila a složení populace podle pohlaví odpovídá situaci v celé Praze.

Tab.2.3.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Kbely

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 60 60 0-14 15-59 0-14 15-59 mužů a více a více

1991 celkem 4 669 2 252 2 417 399 1 337 516 355 1 395 667 1 073 v % 100,0 48,2 51,8 17,7 59,4 22,9 14,7 57,7 27,6 x 2001 celkem 4 592 2 191 2 401 310 1 400 481 289 1 402 710 1 096 v % 100,0 47,7 52,3 14,1 63,9 22,0 12,0 58,4 29,6 x

V nejmladší věkové skupině došlo k poklesu počtu osob z 16,1% v roce 1991 na 13% v roce 2002, což je o 0,4 procentního bodu méně než v průměru hlavního města. Skupina obyvatel v produktivním věku naopak vzrostla z 58,5 na 61%, ovšem v celopražské populaci je toto procento vyšší (65,8). v Kbelích bylo v době sčítání 25,9% osob v poproduktivním věku, o 5,1 procentního bodu více než mezi Pražany celkem a průměrný věk zde činil 42,6 roku.

2.3.3 Rodinný stav obyvatelstva

Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství.

Tab.2.3.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Kbely

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 1 881 518 1 120 160 73 10 27,5 59,5 8,5 3,9 Ženy 2 112 392 1 147 193 370 10 18,6 54,3 9,117,5 Celkem 3 993 910 2 267 353 443 20 22,8 56,8 8,8 11,1

Ve srovnání s celopražskými údaji je ve Kbelích o 5,3 procentního bodu vyšší podíl lidí žijících v manželství. Ovdovělých je zde o 2 procentní body více a naopak rozvedených o 3,2 procentní body méně než v Praze celkem. Nižší je i podíl svobodných. I v této městské části je značná převaha ovdovělých žen nad muži vdovci.

2.3.4 Národnostní složení a státní občanství

V městské části Praha-Kbely byla pochopitelně nejvíce zastoupena česká národnost, proti minulému cenzu je tento podíl trochu nižší, poklesl i podíl obyvatel národnosti moravské a slovenské. Na druhé straně zde došlo k nárůstu počtu osob ukrajinské národnosti.

SLDB 2001 – PRAHA 9 45 Tab.2.3.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Kbely

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 4 669 100,0 4 592 100,0 v tom národnost: česká 4 495 96,3 4 282 93,2 moravská 49 1,0 150,3 slovenská 99 2,1 70 1,5 romská 4 0,1 - - polská 5 0,1 70,2 ruská - - 120,3 ukrajinská 3 0,1 78 1,7 vietnamská - - 9 0,2 ostatní 141) 0,3 33 0,7 nezjištěno - - 86 1,9

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Ve Kbelích bylo sečteno 4 454 občanů s českým občanstvím, 115 cizinců s dlouhodobým a 23 cizinců s trvalým pobytem.

2.3.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Z výsledků sčítání 2001 víme, že v Praze-Kbelích v roce 2001 bydlelo 2 814 rodilých Pražanů, což bylo 61,3% ze všech obyvatel. Vyšší podíl je mezi muži než u žen, mužů bylo 65,1% a žen 57,8%.

2.3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se od roku 1950 poprvé zjišťovalo při SLDB 1991. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze tedy provést základní srovnání.

Tab.2.3.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Kbely

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 4 669 2 252 2 417 4 592 2 191 2 401100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 1 469 619 850 1 027 402 625 31,5 27,5 35,2 22,4 18,3 26,0 v tom církve: římskokatolická 1 268 544 724 744 287 457 86,3 87,9 85,2 72,4 71,4 73,1 čs. husitská 97 34 63 61 20 41 6,6 5,5 7,4 5,9 5,0 6,6 evangelické 84 33 51 34 19 155,75,36,03,34,72,4 pravoslavná 5 2 3 166100,30,30,41,6 1,5 1,6 ostatní 1569172 70 102 1,0 1,0 1,116,7 17,4 16,3 bez vyznání 2 409 1 225 1 184 3 223 1 645 1 578 51,6 54,4 49,0 70,2 75,1 65,7 nezjištěno 791 408 383 342 144 198 16,9 18,115,8 7,4 6,6 8,2

Většina obyvatel (70,2%) se deklarovala jako bez vyznání, v této skupině bylo více mužů. V roce 1991 zde bylo bez vyznání jen něco málo nad polovinu osob. Mezi věřícími, kterých je žen o 7,7 procentního bodu více než mužů, je nejvíce zastoupena příslušnost k církvi římskokatolické, těchto osob je 16,2% z celkového

46 SLDB 2001 – PRAHA 9 počtu obyvatel. Je zde vyšší podíl zastoupení obyvatel hlásící se k pravoslavné církvi než v celém hlavním městě (1,6% Kbely, 0,5% hl. m. Praha), což odpovídá i vyššímu procentu občanů ukrajinské národnosti ve Kbelích (1,7%) než v Praze (0,4%). Snížil se počet osob, které na otázku neodpověděli.

2.3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Významnou součástí SLDB je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se získává pouze ze sčítání. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.3.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončení vzdělání v MČ Praha-Kbely

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 1 042 735 1 366 630 1 096 547 v % 26,6 35,6 34,9 30,6 28,0 26,5 2001 počet 718515 1 409 663 1 344 723 v % 18,0 24,4 35,3 31,4 33,7 34,2

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 36111850323 9152 062 v % 9,2 5,7 1,3 1,6 100,0 100,0 2001 počet 479 193 43 183 9932 112 v % 12,0 9,11,1 0,9 100,0 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli této městské je stejně jako v roce 1991 učňovské a střední bez maturity, ženské populaci převažuje střední a vyšší odborné vzdělání s maturitou. Značně zde poklesl podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním.

Graf 2.3.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 a více let v MČ Praha-Kbely

20 MČ Praha Kbely Hl. m. Praha 18,8 15 16,0

10 12,0 % 9,2

5

0 1991 2001 Rok

Zvýšilo se zde zastoupení vysokoškoláků, i když stále je tento podíl pod celopražským průměrem.

SLDB 2001 – PRAHA 9 47 2.3.8 Shrnutí

V městské části Praha-Kbely dochází k úbytku obyvatel, v posledním desetiletí se úbytek snižuje. Snížil se počet dětí do 15ti let, naopak se zvýšil počet lidí v produktivním věku. V MČ Praha-Kbely je vyšší podíl lidí žijících v manželství, než činí celopražský průměr. Zvýšil se počet obyvatel ukrajinské národnosti a jejich podíl je zde dokonce vyšší, než podíl obyvatel národnosti slovenské. Celkově se zvýšila vzdělanostní úroveň obyvatel.

2.4 Obyvatelstvo - městská část Praha-Letňany

2.4.1 Vývoj počtu obyvatel

Ke dni SLDB 2001 měla městská část Praha-Letňany 14 275 obyvatel. Žilo zde 7 084 mužů a 7 191 žen, z toho bylo 14 094 osob s trvalým pobytem a 181 cizinců žijících zde dlouhodobě. V Letňanech byly sečteny jen 2 osoby s krátkodobým pobytem.

Graf 2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Letňany

16 000

14 000

12 000

10 000

8 000 et obyvatelet č 6 000 Po

4 000

2 000

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

V této městské části byl zaznamenán největší přírůstek obyvatel v době po připojení k hlavnímu městu v roce 1968 a vzrůstající tendence pokračovala hlavně zásluhou sídlištní výstavby až do začátku devadesátých let minulého století.

Tab.2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Letňany

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %

1961 2 550 x x 1970 3 619 1 069 41,9 1980 10 666 7 047 194,7 199114 432 3 766 35,3 200114 275 -157 -1,1

Nejvíce obyvatel přibylo mezi roky 1970 až 1980, kdy se počet obyvatel téměř zdvojnásobil. Teprve v posledním desetiletí se počet obyvatel mírně snížil.

48 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.2.4.1.2 Změny počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Letňany

Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Nový Prosek B 3 75 69 -6 K Vysočanům 118 - - - Střížkov-Lovosická B 0 - - - Letňany-západ 120 - - - Letov 51 52217 Staré Letňany 37 2 855 3 494 639 Letňany-sever A 76 7 11 4 Letňany-průmyslový obvod 96 97 97 - Nové Letňany 60 11 393 10 582 -811 Letňany 9 UO 56114 432 14 275 -157 MČ Praha-Letňany celkem 9 UO 56114 432 14 275 -157

Největší úbytek byl zaznamenán v urbanistickém obvodu Nové Letňany (o 7,2% méně než při minulém sčítání), na území s převažující zástavbou panelových domů. Naopak k velkému nárůstu obyvatel došlo v UO Staré Letňany.

Tab.2.4.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Letňany

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 140 72 68 373 347 26 94 1993 145 76 69 656 357 299 368 1994 112 70 42 308 347 -39 3 1995 113 79 34 296 366 -70 -36 1996 98 93 5 325 335 -10 -5 1997 98 8117 353 428 -75 -58 1998 82 82 - 300 359 -59 -59 1999 101 87 14 386 514-128 -114 2000 93 99 -6 379 411 -32 -38 2001118 85 33 348 465 -117 -84

V MČ Praha-Letňany převažoval v posledních deseti letech přirozený přírůstek nad úbytkem. Pouze v roce 1998 se zde narodilo stejně osob jako zemřelo a v roce 2000 bylo zemřelých o 6 více. Celkový úbytek byl způsoben nepříznivým saldem migrace, které bylo až na roky 1992 a 1993 záporné.

2.4.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Téměř vyrovnaný podíl mužské a ženské populace při SLDB 1991, kdy rozdíl činil pouhých 0,2 procentního bodu, se ve prospěch žen zvýšil o 0,6 procentního bodu v roce 2001 a bylo zde jen o107 žen více než mužů.

Tab.2.4.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Letňany

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 60 60 0-14 15-59 0-14 15-59 mužů a více a více

1991 celkem 14 432 7 200 7 232 1 897 4 740 563 1 737 4 824 6711 004 v % 100,0 49,9 50,1 26,3 65,8 7,8 24,0 66,7 9,3 x 2001 celkem 14 275 7 084 7 1911 029 5 198 857 935 5 248 1 008 1 015 v % 100,0 49,6 50,4 14,5 73,4 12,113,0 73,0 14,0 x

SLDB 2001 – PRAHA 9 49 K podstatnému úbytku obyvatelstva došlo v nejmladší věkové skupině do 14 let, z 25,2% v roce 1991 na 13,8% v tomto cenzu. Naopak se zvýšilo zastoupení osob v produktivním (z 66,3% na 73,2%) a poproduktivním věku (z 8,6% na 13,1%). Průměrný věk v Letňanech byl 37,8 let, obyvatelé jsou zde o 3,3 roků mladší než v celopražském průměru.

2.4.3 Rodinný stav obyvatelstva

Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství.

Tab.2.4.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Letňany

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 6 055 1 9133 312 646 132 52 31,6 54,7 10,7 2,2 Ženy 6 256 1 531 3 298 844 543 40 24,5 52,7 13,5 8,7 Celkem 12 311 3 444 6 610 1 490 675 92 28,0 53,7 12,1 5,5

Z 10 798 obyvatel starších 15 let v roce 1991 bylo 66,1% ženatých nebo vdaných, v roce 2001 poklesl podíl osob žijících v manželství na 53,7%. Počet ovdovělých žen i zde převažuje nad muži - vdovci, a to o 5,5%.

2.4.4 Národnostní složení a státní občanství

V městské části Praha-Letňany se nejvíce obyvatel přihlásilo k české národnosti, proti minulému cenzu je tento podíl nepatrně nižší, poněkud více poklesl i podíl obyvatel národnosti moravské, slezské a slovenské. Na druhé straně zde došlo k nárůstu počtu osob ukrajinské národnosti. K romské národnosti se přihlásili jen dvě osoby oproti 45 v roce 1991.

Tab.2.4.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Letňany

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 14 432 100,0 14 275 100,0 v tom národnost: česká 13 560 94,0 13 306 93,2 moravská 168 1,2 48 0,3 slezská 7 0,0 2 0,0 slovenská 459 3,2 289 2,0 romská 45 0,3 2 0,0 polská 58 0,4 70 0,5 německá 130,1 20 0,1 ruská - - 23 0,2 ukrajinská 23 0,2 43 0,3 vietnamská - - 83 0,6 ostatní 991) 0,7 111 0,8 nezjištěno - - 278 1,9

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Zvýšil se zde podíl obyvatel ostatních národností i osob, které na tuto otázku neodpověděli. Žilo zde 13 976 obyvatel se státním občanstvím České republiky a 246 cizinců s trvalým pobytem.

50 SLDB 2001 – PRAHA 9 2.4.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. V městské části Praze-Letňanech v roce 2001 bydlelo 8 293 rodilých Pražanů, což bylo 58,1% ze všech obyvatel. Vyšší podíl je mezi muži než u žen, mužů bylo 60% a žen 56,2%.

2.4.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se od roku 1950 poprvé zjišťovalo při SLDB 1991. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze tedy provést základní srovnání.

Tab.2.4.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Letňany

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 14 432 7 200 7 232 14 275 7 084 7 191100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 3 284 1 489 1 795 2 430 1 0711 359 22,8 20,7 24,8 17,0 15,118,9 v tom církve: římskokatolická 2 886 1 3211 565 1 798 782 1 016 87,9 88,7 87,2 74,0 73,0 74,8 čs. husitská 129 53 76 96 37 59 3,9 3,6 4,2 4,0 3,5 4,3 evangelické 198 77 121105 45 60 6,0 5,2 6,7 4,3 4,2 4,4 pravoslavná 20 10 103616 20 0,6 0,7 0,6 1,5 1,5 1,5 ostatní 51 28 23 395 191 204 1,6 1,9 1,3 16,3 17,8 15,0 bez vyznání 8 591 4 402 4 189 10 847 5 488 5 359 59,5 61,1 57,9 76,0 77,5 74,5 nezjištěno 2 557 1 309 1 248 998 525 473 17,7 18,2 17,37,07,46,6

Podíl osob, které se přihlásili ke skupině bez vyznání vzrostl za deset let o 16,5 procentního bodu. Mezi věřícími bylo nejvíce římských katolíků a mezi muži a ženami nejsou v zastoupení příslušníků jednotlivých církví velké rozdíly. Zvýšil se tak, jako v celé Praze počet osob, hlásících se k ostatním, blíže neurčeným církvím.

2.4.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze v této komplexnosti a velmi podrobném územním členění získat jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.4.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončení vzdělání v MČ Praha-Letňany

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 2 517 1 581 4 030 1 730 2 9511 681 v % 23,3 28,8 37,3 31,5 27,3 30,6 2001 počet 2 084 1 331 4 416 1 871 4 156 2 364 v % 16,9 21,3 35,9 29,9 33,8 37,8

SLDB 2001 – PRAHA 9 51 dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 1 188 444 1125910 798 5 495 v % 11,0 8,11,0 1,1100,0 100,0 2001 počet 1 421 586 234 104 12 311 6 256 v % 11,5 9,4 1,9 1,7 100,0 100,0

Nejčastějším typem vzdělání v MČ Praha-Letňany bylo stejně jako v roce 1991 učňovské a střední bez maturity. Ženy dosáhly ve větším procentu vzdělání středního s maturitou a vyššího odborného, ženy nad muži převažují i ve skupině osob se základním a neukončeným vzděláním.

Graf 2.4.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku15 a více let v MČ Praha-Letňany

20 MČ Praha Letňany Hl. m. Praha 18,8 15 16,0

10 11,5 % 11,0

5

0 1991 2001 Rok

V celopražském průměru patří Letňany mezi městské části s nižším podílem vysokoškoláků. Vysokoškolsky vzdělaných je zde více mužů než žen.

2.4.8 Shrnutí

Počet obyvatel se proti cenzu 1991 snížil jen minimálně. Je zde jen velmi malá převaha ženské populace. Zvýšil se zde počet obyvatel v produktivním i poproduktivním věku, ubylo dětí do 15 let. Snížil se počet osob hlásících se k náboženství. V průměru přibylo lidí s vyšším školním vzděláním a je zde podstatně méně osob se základním a neukončeným vzděláním než v roce 1991.

2.5 Obyvatelstvo - městská část Praha-Satalice

2.5.1 Vývoj počtu obyvatel

Ke dni 1.3.2001 měla městská část Praha-Satalice 1 348 obyvatel, z toho bylo 647 mužů a 701 žen. 1 314 osob zde mělo trvalý pobyt a žilo zde 11 cizinců s dlouhodobým pobytem. Dále byly v MČ Praha-Satalice sečteny 4 osoby s krátkodobým pobytem.

52 SLDB 2001 – PRAHA 9 Graf 2 5 1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Satalice

2 000

1 800

1 600

1 400

1 200

1 000 et obyvatelet

č 800 Po 600

400

200

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Stoupající trend počtu obyvatel ustal v šedesátých letech dvacátého století, v dalších obdobích již docházelo ke snižování počtu obyvatel.

Tab.2.5.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Satalice

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %

19611 754 x x 1970 1 655 -99 -5,6 1980 1 545 -110 -6,6 19911 395 -150 -9,7 20011 348 -47 -3,4

V MČ Praha-Satalice došlo největšímu úbytku obyvatel v období 1980 až 1991, v následujícím desetiletí se úbytek lidí zpomalil.

Tab.2.5.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Satalice

Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Satalice 68 1 304 1 245 -59 Satalice-sever 98 - - - Satalice-pod tratí 54 86 100 14 Satalice-východ A 16053-2 Satalice 4 UO 380 1 395 1 348 -47 MČ Praha-Satalice celkem 4 UO 380 1 395 1 348 -47

Většina obyvatel Satalic je soustředěna v centrálním urbanistickém obvodu této městské části, kde byl zaznamenán i největší úbytek. Naopak v UO Satalice-pod tratí se počet obyvatel zvýšil o 14 osob.

SLDB 2001 – PRAHA 9 53 Tab.2.5.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Satalice

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 14 19 -5 28 23 5 - 1993 13 18 -5 38 60 -22 -27 1994 4 17-13 31 22 9 -4 1995 8 18-10 22 38 -16 -26 1996 11 19 -8 39 26 135 1997 16 17-1 35 24 11 10 1998 1524-9 21 27 -6 -15 1999 15 12 3 25 34 -9 -6 2000 9 12 -3 28 30 -2 -5 200116 17-1 38 51 -13 -14

V jednotlivých letech docházelo většinou k ubývání obyvatel, a to jak přirozenou měnou, tak stěhováním. Větší úbytek byl zaznamenán vyšším počtem zemřelých než narozených, saldo migrace bylo v některých letech i kladné.

2.5.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

V městské části Praha-Satalice se zůstalo procentuální zastoupení mužů a žen při obou cenzech stejné. Mužská populace činila 48% a ženská 52%. Tento podíl se příliš neliší od celopražských výsledků.

Tab.2.5.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Satalice

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 60 60 0-14 15-59 0-14 15-59 mužů a více a více

1991 celkem 1 395 670 725 135 415 120 129 419 177 1 082 v % 100,0 48,0 52,0 20,1 61,9 17,9 17,8 57,8 24,4 x 2001 celkem 1 348 647 701 91 445 111 105 424 172 1 083 v % 100,0 48,0 52,0 14,1 68,8 17,2 15,0 60,5 24,5 x

Mezi sčítáními 1991 a 2001 nebyl pokles podílu dětské složky v populaci tak výrazný jako v některých jiných městských částech, z 18,9% se snížil na 14,5%. Velké rozdíly nejsou ani u obyvatel v produktivním a poproduktivním věku, nárůst skupiny ve věku 15 - 59 let činil 4,7 procentního bodu, obyvatel šedesátiletých a starších naopak o 0,3 procentního bodu ubylo. Větší rozdíly byly u všech věkových skupin v mužské části populace. Průměrný věk satalických občanů byl 41,3 let, jen nepatrně vyšší, než v hlavním městě.

2.5.3 Rodinný stav obyvatelstva

Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství. V městské části Praha-Satalice se snížil podíl osob žijících v manželství (65,2% z populace starší 15 let v roce 1991 na 56,8% v roce 2001), ale i tak zůstal vyšší, než v celém hlavním městě, kde činil 51,5%. Více se tento podíl snížil u mužů - z 69,7 na 59,5%, než u žen, kde došlo k poklesu podílu vdaných žen o 6,9 procentního bodu.

54 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.2.5.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Satalice

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 556 152 331 54 18 1 27,3 59,5 9,7 3,2 Ženy 596 110 323 55 106 2 18,5 54,2 9,2 17,8 Celkem 1 152 262 654 109 124 3 22,7 56,8 9,5 10,8

Je zde nižší podíl svobodných i rozvedených než v celé Praze, je zde vyšší zastoupení ovdovělých. Žen vdov je v této městské části o 3,3 procentního bodu více než v hlavním městě.

2.5.4 Národnostní složení a státní občanství

Také v městské části Praha-Satalice se nejvíce obyvatel přihlásilo k české národnosti, proti minulému cenzu je tento podíl jen nepatrně nižší. Z ostatních národností hranici jednoho procenta překračuje jen obyvatelstvo národnosti slovenské, i když jejich počet proti minulému cenzu poklesl téměř na polovinu.

Tab.2.5.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Satalice

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 1 395 100,0 1 348 100,0 v tom národnost: česká 1 318 94,5 1 276 94,7 moravská 60,4 1 0,1 slovenská 40 2,9 211,6 polská 4 0,3 3 0,2 ukrajinská 2 0,1 60,4 vietnamská - - 11 0,8 ostatní 251) 1,8 24 1,8 nezjištěno - - 6 0,4

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Osob s cizí státní příslušností bylo sečteno 44, z toho jich bylo 34 s dlouhodobým a 10 s trvalým pobytem.

2.5.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. V městské části Praze-Satalicích v době SLDB 2001 bydlelo 910 rodilých Pražanů, což bylo 67,5% ze všech obyvatel. Vyšší podíl je mezi muži (70,4%) než u žen (64,3%).

2.5.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Občané na tuto otázku nemuseli odpovídat. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. V této městské části také došlo k nárůstu počtu osob, které se deklarovaly jako bez vyznání, ale toto zvýšení není tak velké, jako v celém hlavním městě, kde se podíl osob bez vyznání mezi cenzy zvýšil o 17,8 procentních bodů.

SLDB 2001 – PRAHA 9 55 Tab.2.5.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Satalice

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 1 395 670 725 1 348 647 701100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 520 221 299 342 140 202 37,3 33,0 41,2 25,4 21,6 28,8 v tom církve: římskokatolická 455 193 262 265 98 167 87,5 87,3 87,6 77,5 70,0 82,7 čs. husitská 26 9 179545,04,1 5,7 2,6 3,6 2,0 evangelické 34 16 182311 126,57,26,06,77,95,9 pravoslavná 2 11 9 7 20,40,50,32,65,01,0 ostatní 3 2 1 36 19 170,60,90,310,5 13,6 8,4 bez vyznání 796 408 388 878 448 430 57,1 60,9 53,5 65,1 69,2 61,3 nezjištěno 79 41 38 128 59 69 5,7 6,1 5,2 9,5 9,1 9,8

Mezi věřícími byla nejsilněji zastoupena příslušnost k římskokatolické církvi, podíl žen je vyšší, než podíl mužů. U ostatních církví je vyšší zastoupení mužské populace.

2.5.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Informace o vzdělanosti populace je možné získat pouze při sčítání. Tyto údaje se sledují u obyvatelstva ve věku 15 a více let.

Tab.2.5.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončení vzdělání v MČ Praha-Satalice

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 386 254 406 172 261139 v % 34,1 42,6 35,9 28,9 23,1 23,3 2001 počet 248 171 418 187 356 185 v % 21,5 28,7 36,3 31,4 30,9 31,0

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 78 31 - - 1 131 596 v % 6,9 5,2 - - 100,0 100,0 2001 počet 116471461 152 596 v % 10,1 7,9 1,2 1,0 100,0 100,0

V Satalicích bylo nejčastějším vzděláním učňovské a střední bez maturity. Tento stupeň vzdělání byl nejsilněji zastoupen i v roce 1991, v ženské populaci byl v době minulého sčítání nejvyšší podíl se základním a neukončeným vzděláním.

56 SLDB 2001 – PRAHA 9 Graf 2.5.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 a více let v MČ Praha-Satalice

20 MČ Praha Satalice Hl. m. Praha 18,8 15 16,0

10 % 10,1

5 6,9

0 1991 2001 Rok

Satalice patří mezi městské části s nižším podílem vysokoškoláků a nižší podíl takto vzdělaných obyvatel má jen šest městských částí. V posledním desetiletí je však patrné zvýšení tohoto podílu.

2.5.8 Shrnutí

V městské části Praha-Satalice dochází od sedmdesátých let 20. století ke snižování počtu obyvatel. K většímu úbytku dochází přirozenou měnou. Poměr podílů mužské a ženské populace se zde oproti SLDB 1991 nezměnil. Muži převažují nad ženami ve skupině produktivních osob, ženy jsou silněji zastoupeny ve věku poproduktivním. Satalice patří k městským částem s vyšším podílem věřících.

2.6 Obyvatelstvo - městská část Praha-Vinoř

2.6.1 Vývoj počtu obyvatel

Městská část Praha-Vinoř ke měla dni sčítání 2 542 obyvatel, z toho bylo 1 235 mužů a 1 307 žen. Trvalý pobyt zde mělo 2 505 osob a žilo zde 37 cizinců s dlouhodobým pobytem. Dále byly ve Vinoři sečteny 42 osoby s krátkodobým pobytem.

Graf 2.6.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Vinoř

3 000

2 500

2 000

1 500 et obyvatelet č

Po 1 000

500

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

SLDB 2001 – PRAHA 9 57 V dlouhodobém přehledu počtu obyvatel Vinoře byl zaznamenán nárůst ve třicátých letech minulého století, v dalších obdobích k velkým změnám nedocházelo. Až v posledním desetiletí počet obyvatel výrazně stoupl.

Tab.2.6.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Vinoř

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %

19611 907 x x 1970 1 894 -13 -0,7 1980 1 959 65 3,4 19911 851 -108 -5,5 2001 2 542 691 37,3

Tento nárůst je důsledkem výstavby jak bytových, tak rodinných domů právě v období mezi sčítáními 1991 a 2001.

Tab.2.6.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Vinoř

Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Vinoř 200 1 8132 512 699 Na Dlouhých 236 38 30 -8 Na hradišti 163 - - - Vinoř 3 UO 599 1 851 2 542 691 MČ Praha-Vinoř celkem 3 UO 599 1 851 2 542 691

Téměř všechno obyvatelstvo Vinoře žije v jednom urbanistickém obvodu, kde byl zaznamenám velký přírůstek za posledních 10 let.

Tab.2.6.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Vinoř

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 23 16 7 52 37 1522 1993 17 18-1 49 63 -14 -15 1994 12 16 -4 50 34 16 12 1995 6 20 -14 330 36 294 280 1996 26 188211 53 158 166 1997 22 166101 56 45 51 1998 28 35 -7 110555548 1999 28 15 1380483245 2000 40 18225356-3 19 2001 29 21 8 112793341

K celkovému nárůstu počtu obyvatel docházelo hlavně díky kladnému saldu migrace v roce 1995 a 1996, v posledních letech byl zaznamenán přírůstek i přirozenou měnou.

58 SLDB 2001 – PRAHA 9 2.6.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

I když v Praze-Vinoři vzrostl počet obyvatel mezi posledními dvěma cenzy o 37,3%, zůstal zde zachován poměr zastoupení mužské a ženské populace téměř nezměněn. Jen nepatrně se zvýšilo procento mužské populace, ale přesto žen je zde o 2,8% více.

Tab.2.6.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Vinoř

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 60 60 0-14 15-59 0-14 15-59 mužů a více a více

1991 celkem 1 851 893 958 177 560 156 198 555 205 1 073 v % 100,0 48,2 51,8 19,8 62,7 17,5 20,7 57,9 21,4 x 2001 celkem 2 542 1 235 1 307 227 850 158 213 868 226 1 058 v % 100,0 48,6 51,4 18,4 68,8 12,8 16,3 66,4 17,3 x

Dětská složka obyvatel ve Vinoři poklesla tak jako v ostatních částech Prahy, ale zastoupení dětí do 14 let zde zůstalo poměrně vysoké. V roce 1991 to bylo 20,3%, o deset let později 17,3% těchto osob. Zvýšilo se zastoupení obyvatel v produktivním věku o 7,3 procentního bodu, podíl obyvatel v poproduktivním věku, který v roce 1991 činil 19,5%, se při SLDB 2001 snížil na 15,1%. Vinoř patří k „mladým“ městským částem s průměrným věkem 37,1 let. V Praze celkem činí průměrný věk 41,1 let.

2.6.3 Rodinný stav obyvatelstva

Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství.

Tab.2.6.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Vinoř

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 1 008 257 638 89 19 5 25,5 63,3 8,8 1,9 Ženy 1 094 238 638 86 126 6 21,8 58,3 7,9 11,5 Celkem 2 102 495 1 276 175 145 11 23,5 60,7 8,3 6,9

V souladu s celkovým přírůstkem počtu obyvatel se v MČ Praha-Vinoř zvýšil od roku 1991 i počet lidí žijících v manželství (z 979 na 1 276), ovšem podíl ženatých a vdaných na populaci starší 15 let se o 5,6 procentních bodů snížil. Tento jev je znatelný nejen v Praze. Mladí lidé uzavírají manželství v pozdějším věku a všeobecně se zvyšuje podíl svobodných. I zde je více žen - vdov než ovdovělých mužů, ale procento tohoto typu rodinného stavu je nižší, než v hlavním městě. Také podíl rozvedených nedosahuje celopražského průměru.

2.6.4 Národnostní složení a státní občanství

Také v Praze-Vinoři byla nejvíce obyvatel české národnosti, proti roku 1991 tento podíl poklesl o 3,3 procentního bodu. Procento obyvatel hlásících se k moravské národnosti bylo velice nízké již při cenzu 1991 a podíl se zvýšil jen nepatrně. V téměř stejném podílu zůstalo zastoupení obyvatel slovenské národnosti. K romské národnosti se v obou cenzech nepřihlásil žádný občan Vinoře.

SLDB 2001 – PRAHA 9 59 Tab.2.6.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Vinoř

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 1 851100,0 2 542 100,0 v tom národnost: česká 1 803 97,4 2 393 94,1 moravská 40,2 100,4 slovenská 311,7 40 1,6 ruská - - 6 0,2 ukrajinská 1 0,1 90,4 ostatní 121) 0,6 34 1,3 nezjištěno - - 50 2,0

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Při SLDB 2001 bylo ve Vinoři 2 495 obyvatel se státním občanstvím České republiky, 47 obyvatel mělo občanství jiné. Žilo zde 10 cizinců s trvalým pobytem.

2.6.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. V městské části Praze-Vinoři v roce 2001 bydlelo 1 435 rodilých Pražanů, což bylo 56,3% ze všech obyvatel. Podíl těchto mužů je jen nepatrně vyšší než žen.

2.6.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se od roku 1950 poprvé zjišťovalo při SLDB 1991. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze tedy provést základní srovnání.

Tab.2.6.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Vinoř

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 1 851 893 958 2 542 1 235 1 307 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 588 241 347 536 221 31531,8 27,0 36,2 21,117,9 24,1 v tom církve: římskokatolická 521 217 304 426 175 251 88,6 90,0 87,6 79,5 79,2 79,7 čs. husitská 43 1627237167,36,67,84,33,25,1 evangelické 22 7 15 9 5 4 3,7 2,9 4,3 1,7 2,3 1,3 pravoslavná - - - 5 1 4 - - - 0,9 0,5 1,3 ostatní 2 1173 33 40 0,3 0,4 0,3 13,6 14,9 12,7 bez vyznání 922 473 449 1 749 883 866 49,8 53,0 46,9 68,8 71,5 66,3 nezjištěno 341179 162 257 131126 18,4 20,0 16,9 10,110,6 9,6

V roce 2001 se 68,8% obyvatel MČ Praha-Vinoř deklarovala bez náboženského vyznání, zhruba polovina obyvatel bez vyznání zde byla zjištěna již při cenzu 1991. Podíl lidí bez vyznání se tedy ve srovnání se situací v roce 1991 i zde zvýšil. K příslušnosti k církvi se zde přihlásilo 21,1% občanů, což je méně než v Praze celkem. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy. Převážná část věřících, 79,5%, se přihlásilo k církvi římskokatolické. Další silněji zastoupenou církví je církev československá husitská s 4,3% věřících. Oproti roku 1991 se i v této

60 SLDB 2001 – PRAHA 9 městské části značně zvýšil počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Všeobecně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha-Vinoř to bylo 10,1% populace, zatímco před 10 lety to bylo cca 18,4%.

2.6.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.6.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Vinoř

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 453 300 594 247 301170 v % 30,7 39,5 40,2 32,5 20,4 22,4 2001 počet 390 261 693 300 624 381 v % 18,6 23,9 33,0 27,4 29,7 34,8

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 121 39741 476 760 v % 8,2 5,1 0,5 0,5 100,0 100,0 2001 počet 365 134 30 182 102 1 094 v % 17,4 12,2 1,4 1,6 100,0 100,0

I v městské části Praha-Vinoř bylo mezi obyvateli nejčastější vzdělání učňovské a střední bez maturity. Stejná situace zde byla i v roce 1991. V ženské populaci převažuje střední a vyšší odborné vzdělání s maturitou, před deseti lety u žen značně převládalo základní a neukončené školní vzdělání.

Graf 2.6.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Vinoř

20 MČ Praha Vinoř Hl. m. Praha 18,8 17,4 15 16,0

10 %

8,2 5

0 1991 2001 Rok

SLDB 2001 – PRAHA 9 61 V Praze-Vinoři bylo v roce 2001 vysokoškolsky vzděláno 17,4% obyvatel, proti minulému cenzu počet takto vzdělaných obyvatel stoupl o 9,2 procentní body. Více zde bylo vysokoškoláků mužů (63,3%) než žen (36,7%), ale oproti roku 1991 se tento rozdíl snížil - v tomto roce byla převaha mužů výraznější (67,8% vysokoškoláků a 32,2% vysokoškolaček). Městská část Praha-Vinoř patří mezi městské části s průměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Je nepatrně nižší, než celopražský průměr a mezi 57 městskými částmi je tento podíl dvacátý.

2.6.8 Shrnutí

V posledním desetiletí počet obyvatel MČ Praha-Vinoř vzrostl o 37,3% a k nárůstu zde došlo převážně díky kladnému saldu migrace. I když zde došlo k poklesu dětské složky, je tato věková skupina vzhledem k jiným městským částem silněji zastoupena. Žije zde jen 15,1% občanů v poproduktivním věku, průměrný věk obyvatel činí 37,1 let. Tak jako v celé Praze se ve Vinoři snížil počet lidí hlásících se k nějakému náboženskému vyznání. Celkově se zlepšila vzdělanostní struktura vinořských obyvatel. Vzrostl zde podíl osob se středním a vyšším odborným vzdělání s maturitou z 20,4% v roce 1991 na 29,7% v roce 2001, u žen to bylo ještě o 3,1 procentního bodu více.

3 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA

Základní vysvětlení rozdílů v metodice a pojmech při zjišťování. Při analýze struktury obyvatel podle ekonomické aktivity je třeba zohlednit metodické posuny oproti předcházejícím cenzům a některé skutečnosti, které byly v tomto ohledu významné pro SLDB 2001. Je třeba si uvědomit, že předchozí sčítání od konce 2. světové války vycházela z jiných společensko ekonomických předpokladů, což se nejvíce odrazilo právě v kapitole o ekonomické aktivitě obyvatel. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28, respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních. Také při zařazení vojáků v základní, náhradní nebo civilní službě došlo ke změnám. V roce 1991 byli zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby). Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie „samostatně činní“, ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Také v zařazení ekonomicky aktivních do jednotlivých odvětví je třeba při srovnání s minulými cenzy dát pozor na posuny, ke kterým v metodice došlo. Významným aspektem je i v této oblasti započtení cizinců s dlouhodobým pobytem. Nově, oproti sčítání 1991, byla zařazena i otázka na druhé, případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout nový rozměr socio-ekonomického chování obyvatel.

3.1 Ekonomická aktivita - městská část Praha 9

3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci se v Praze 9 oproti cenzu v roce 1991 snížilo o 2,3%. Zde se odráží skutečnost, že v této městské části žije zvýšený podíl osob ve věku nad 60 let. I když v celém hlavním městě naopak došlo k nárůstu ekonomicky aktivních obyvatel (z 53,5% na 54,3%), v městské části Praha 9 byl v roce 2001 podíl těchto lidí o 0,9 procentního bodu vyšší než v hl. m. Praze.

62 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.3.1.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha 9

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel v příslušném roce 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 25 698 23 111 10 846 57,5 55,2 49,1 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 22 129 19 580 8 842 49,5 46,8 40,1 pracující důchodci 1 788 1 509 845 4,0 3,6 3,8 ženy na mateřské dovolené 1 1144124122,51,0 1,9 nezaměstnaní 667 1 387 639 1,5 3,3 2,9 Ekonomicky neaktivní 19 006 18 330 11 058 42,5 43,8 50,1 z toho: nepracující důchodci 9 307 10 024 6 480 20,8 23,9 29,4 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 471 382 - 1,11,7 žáci, studenti, učni 6 998 5 059 2 514 15,7 12,111,4 osoby v domácnosti 434 599 599 1,0 1,4 2,7 ostatní závislé osoby 2 267 2 177 1 083 5,1 5,2 4,9 Nezjištěná ekonomická aktivita - 422 164 - 1,0 0,7 Celkový počet obyvatel 44 704 41 863 22 068 100,0 100,0 100,0

Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha 9 představovala 84,7% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl se oproti roku 1991 snížil, tehdy to bylo 86,1%. Snížil se i podíl pracujících důchodců, ti v roce 1991 představovali 7,0% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 jen 6,5%. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malou část. Srovnání s předchozím cenzem není vhodné, protože došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha 9 představovali nezaměstnaní 6% ze všech ekonomicky aktivních, v Praze celkem to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je problematické, protože na počátku roku 1991, nedlouho po změně ekonomického systému, byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, pomocí této kategorie se měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace se lehce zvýšil. Zatímco v roce 1991 to bylo 42,5% obyvatel této městské části, v roce 2001 podíl ekonomicky neaktivních činil 43,8%. Nejpočetnější skupinou při cenzu v roce 1991 i v roce 2001 jsou nepracující důchodci, kteří tvoří přibližně polovinu všeho neaktivního obyvatelstva a jejich podíl v roce 1991 byl 49% a při cenzu 2001 ze zvýšil na 54,7%. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých v roce 2001 bylo 27,6%. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těchto v Praze 9 bylo 2 177. Toto složení ekonomicky neaktivních odpovídá v podstatě i celopražskému průměru. Zvýšil se i počet osob v domácnosti. Nemusí se jednat již pouze o ženy, protože v posledních letech jsou dány legislativní předpoklady k tomu, aby v tomto postavení byli i muži. Stále se tato možnost v praxi projevuje jen minimálně a v MČ Praze 9 nebyl zjištěn žádný muž v tomto postavení (v celé Praze to bylo 6 mužů). V roce 1991 v MČ Praha 4 bylo v domácnosti 1,8% z celkového počtu žen a v roce 2001 tento podíl stoupl na 2,7%. Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (sem patří osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která zde v roce 1991 nebyla zastoupena, se v roce 2001 podílela na osobách ekonomicky neaktivních 2,6%.

3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva v MČ Praha 9 podle pohlaví došlo také k určitým posunům. Zatímco v roce 1991 představovaly ženy téměř polovinu všech ekonomicky aktivních (49,3%), v roce 2001 klesl tento podíl na 46,%. Struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové složení obyvatel. Proti roku 1991 došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými věkovými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. V roce 2001 více než 70% ekonomicky aktivních MČ Praha 9 jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná je situace i v celém hlavním městě.

SLDB 2001 – PRAHA 9 63 Tab.3.1.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha 9

Celkem Muži Ženy Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 10,110,0 10,2 25 - 34 29,4 30,2 28,4 35 - 44 17,6 18,117,0 45 - 54 23,6 20,4 27,2 55 - 59 12,7 13,4 11,9 60 - 64 4,2 4,8 3,4 65 a více včetně nezjištěno 2,5 3,11,9

V zastoupení jednotlivých věkových skupin není mezi ženami a muži podstatný rozdíl. U obou pohlaví byla nejsilnější věková skupina 25 - 34 let, podíl mužů byl poněkud vyšší. Následovala skupina ve věku 45 - 54 let, přičemž dominance žen v této věkové skupině byla zřetelnější. Mezi ekonomicky aktivní jsou zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha 9 jich bylo sečteno 1 387, z toho 748 mužů a 639 žen.

3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity

Celková intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) dosáhla v MČ Praha 9 počtu 632 osob, byla tedy vyšší, než celopražský průměr (627). Ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace.

Tab.3.1.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 9

Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 36 595 17 103 19 492 z toho: 15 - 24 535 566 503 25 - 34 890 958 820 35 - 44 914 957 867 45 - 54 901 924 883 55 - 59 657 836 515 60 - 64 358 457 266 65 a více 83 136 49 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 632 717 556

Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 25 - 34 let, kde je na 1 000 mužů 958 ekonomicky aktivních a u žen je na 1 000 žen nejvíce ve skupině 45 - 54 let, a to 883 ekonomicky aktivních. Celkově v populaci nad 15 let v tomto ukazateli převažují muži (717) nad ženami (556).

64 SLDB 2001 – PRAHA 9 Graf 3.1.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 9

100 95,8 95,7 92,4 90 Muž i 83,6 80 86,7 88,3 Ženy 82,0 70 Celkem 56,6 60 50,3

% 50 51,5 45,7 40 30 20 26,6 13,6 10 4,9 0 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Rapidní pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem je normálním jevem a byl zaznamenán u obou pohlaví přibližně od 55 let věku přičemž u žen je pokles daleko patrnější. Při porovnání tohoto ukazatele s předchozím cenzem 1991 je pozorováno zvýšení zvláště v kategorii nad 55 let, a to v celé populaci. Projevilo se zde prodloužení věkové hranice odchodu do starobního důchodu, ale i zájem ve vyšším věku uplatnit své možnosti a schopnosti při aktivním zaměstnání.

3.1.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v MČ Praha 9 obdobná jako rozložení pro Prahu celkem. Jen v celém hlavním městě pracuje nejvíce lidí v obchodu a opravách spotřebního zboží a na druhém místě v oblasti průmyslu V MČ Praha 9 je toto pořadí obrácené. Další nejsilněji zastoupená odvětví jsou činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky, včetně vědy a výzkumu a školství, zdravotnictví a sociální činnosti.

Tab.3.1.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha 9

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,4 0,5 0,4 Průmysl celkem 13,5 15,8 10,9 Stavebnictví 9,7 15,6 3,0 Obchod a opravy spotřebního zboží 12,6 11,9 13,3 Pohostinství a ubytování 4,9 4,5 5,2 Doprava, pošty a telekomunikace 8,9 11,0 6,4 Peněžnictví a pojišťovnictví 4,7 2,8 6,8 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 11,3 11,7 10,9 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 6,2 4,9 7,7 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 11,0 5,117,6 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 8,5 7,6 9,5 Nezjištěné odvětví 8,4 8,5 8,3

V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Muži v MČ Praze 9 byli nejčastěji zaměstnáni v odvětví stavebnictví a průmyslu. Ženy v MČ Praha 9 byly nejčastěji zaměstnány, tak jako i v celé Praze, ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. Druhým, nejsilněji u žen obsazeným odvětvím, byl v Praze 9 obchod a opravy spotřebního zboží.

SLDB 2001 – PRAHA 9 65 Graf 3.1.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha 9

3200 Ženy Muž i 2400 Rovné zastoupení et

č 1600 Po

800

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví č ebního zboží ů ř Pr innosti Nezjišt č služby zabezpe rybolov ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinstvíubytování a ejná správa,ejná soc. obrana, ř lství, myslivost alesnictví a Pen ě d Ve Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, ě pro podniky, výzkum avývoj Ostatní ve Doprava, poštya telekomunikace innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, v oblasti innost Zem Obchod opravy a spot Č

Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha 9 vcelku stabilní obvyklé rozdělení. Ženským odvětvím je školství, zdravotnictví a sociální služby, kde ze všech zde pracujících osob bylo 75,4% žen. Feminizace tohoto odvětví se zde projevila ještě silněji než v celopražském údaji, kde to bylo 74,8%. V MČ Praha 9 pracovalo více žen než mužů ještě v peněžnictví a pojišťovnictví (68,1%), ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (58%), v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách (52,5) a v pohostinství a ubytování (50,5%). Ve všech ostatních odvětvích byla převaha mužů. Nejvýraznějším mužským odvětvím je v MČ Praha 9 stavebnictví, muži zde představovali 85,7%. Tato skutečnost platí zcela všeobecně nejen pro Prahu. Také i v dřívějších obdobích převaha mužů ve stavebnictví byla, ale v posledních letech se ještě zvýšila, v roce 1991 se pohybovala v Praze kolem 74%, v roce 2001 to bylo více než 83%. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných již rovnoměrnější. Srovnání s předchozími cenzy je v tomto směru velmi problematické, a to nejen v důsledku významných společensko sociálních proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých proměn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU.

3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v MČ Praha 9 odpovídá základnímu rozdělení platnému i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné, následují zaměstnavatelé a zanedbatelnou skupinou, tak jako v celé Praze, jsou členové družstev. I procentuální zastoupení jednotlivých kategorií v této městské části kopíruje celopražské hodnoty. Je zde pouze snížený podíl OSVČ (v Praze celkem 16,0%) a naopak zvýšený podíl zaměstnanců (v Praze celkem 74,3%).

66 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.3.1.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha 9

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 23 111 12 265 10 846 46,9 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 745 536 209 28,1 3,2 4,4 1,9 zaměstnanci 17 672 8 765 8 907 50,4 76,5 71,5 82,1 samostatně činní 3 335 2 286 1 049 31,5 14,4 18,6 9,7 členové družstev 29 17 1241,4 0,1 0,1 0,1 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 1 330 661 669 50,3 5,8 5,4 6,2

Míra zastoupení jednotlivých kategorií se podle pohlaví liší. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení v MČ Praha 9 stejné jako v celém hlavním městě U mužů byla nejsilnější skupina zaměstnavatelů ve věku 25 - 34 let (27,2%), žen zaměstnavatelek bylo nejvíc ve skupině 45 - 54 let, a to 29,2%. Nejvyšší podíl osob samostatně činných byl u mužů i žen ve věkové skupině 25 - 34 let, u mužů to bylo 29,5% a u žen 29,8%.

Tab.3.1.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha 9

z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15 - 24 1 230 1 102 11 13912 888 125 65 25 - 34 3 703 3 085 146 38 2 703 2 503 674 313 35 - 44 2 218 1 843 136 47 1 429 1 452 537 241 45 - 54 2 498 2 948 131 611 738 2 494 516 262 55 - 59 1 644 1 288 72 35 1 260 1 092 261117 60 - 64 594 371 22 124643109435 65 + 378 209 183259168 79 16

I v největší skupině ekonomicky aktivních, tedy v postavení zaměstnanců, převažuje v mužské populaci v MČ Praha 9 věk mezi 25 - 34 lety (30,8% mužů zaměstnanců bylo v tomto věku). Žen zaměstnankyň je téměř stejné zastoupení ve věkových skupinách 25 - 34 let (28,1%) a 45 - 54 let (28,0%).

3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol

V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Dojížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející. Byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky a byl sledován i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech. Ze základních údajů vidíme, že v městské části Praha 9 má pracoviště mimo své bydliště 84,4% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 18,3% navštěvuje pracoviště, které se nachází na území správního obvodu Praha 9. Dalších 73,5% osob má pracoviště na území hlavního města a jen 4,7% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků 71% dojíždí za zaměstnáním mimo Prahu denně.

SLDB 2001 – PRAHA 9 67 Tab.3.1.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha 9

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 10 262 9 253 19 515 100,0 4 966 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 9 1 576 1 996 3 572 18,3 2 577 51,9 v rámci hl. m. Prahy 7 587 6 764 14 351 73,5 2 136 43,0 do ostatních krajů 594 3169104,7181 3,6 Vyjíždějící mimo Prahu denně 423 223 646 3,3 89 1,8

Speciálně v Praze (i některých dalších velkých městech) byla sledována dojížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na základě těchto údajů byly zpracovány studie o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu budeme informovat v specializované publikaci.

3.1.7 Shrnutí

V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. V městské části Praha 9 se snížil podíl ekonomicky aktivních osob z 57,2% v roce 1991 na 55,2% v cenzu o deset let později. Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku. Z odvětvové příslušnosti ekonomicky aktivních osob bydlících v MČ Praha 9 vidíme, že je zde vyšší zastoupení v odvětví průmyslu, a to především v mužské části populace. Dále je u mužů nejsilněji zastoupeno stavebnictví, ženy nejčastěji pracují v odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti. Nově zavedená kategorie ekonomicky aktivních podle postavení v zaměstnání bude základem pro srovnání v dalších letech.

3.2 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Čakovice

3.2.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci se v MČ Praha-Čakovice oproti cenzu v roce 1991 téměř nezměnilo, i když v celém hlavním městě došlo k nárůstu ekonomicky aktivních obyvatel (z 53,5% na 54,3%), v městské části Praha-Čakovice byl v roce 2001 podíl těchto lidí o 0,5 procentního bodu nižší než v hl. m. Praze. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Čakovice představovala 86,3% ze všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 vzrostl, tehdy to bylo 83,4%. Snížil se však podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 10,5% z ekonomicky aktivních, v roce 2001 již jen 3,7%. Tato skutečnost souvisí jednak se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%). V MČ Praha-Čakovice se projevil i úbytek obyvatel ve věku nad 60 let. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které však představují jen malý podíl. Vzhledem ke změnám v identifikaci této kategorie ve srovnání s minulým cenzem je i porovnání výsledků mírně problematické. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Čakovice představovali nezaměstnaní 6,3% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti nepřesné, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti.

68 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.3.2.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Čakovice

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel v příslušném roce 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 3 000 3 054 1 375 53,9 53,8 46,5 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 2 501 2 636 1 133 45,0 46,4 38,3 pracující důchodci 315 113555,72,01,9 ženy na mateřské dovolené 133 91 91 2,4 1,6 3,1 nezaměstnaní 51193 87 0,9 3,4 2,9 Ekonomicky neaktivní 2 561 2 575 1 562 46,1 45,3 52,8 z toho: nepracující důchodci 1 230 1 290 830 22,1 22,7 28,1 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 36 30 - 0,6 1,0 žáci, studenti, učni 989 810 434 17,8 14,3 14,7 osoby v domácnosti 44 89 89 0,8 1,6 3,0 ostatní závislé osoby 298 350 179 5,4 6,2 6,1 Nezjištěná ekonomická aktivita - 52 19- 0,90,6 Celkový počet obyvatel 5 561 5 681 2 956 100,0 100,0 100,0

Jelikož se nezměnil podíl ekonomicky aktivního, nezměnil se podstatně ani podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace. Zatímco v roce 1991 to bylo 46,1% obyvatel této městské části, v roce 2001 bylo ekonomicky neaktivních 45,3%. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří tvoří polovinu ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je necelá třetina. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo v Čakovicích, tedy 13,6% ze všech ekonomicky neaktivních.Ve srovnání s rokem 1991 poklesl v MČ Praha- Čakovice hlavně podíl kategorie žáci, studenti, učni, naopak se zvýšil podíl osob v domácnosti i ostatních závislých osob (děti do 6 let). Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 byla v Praze zcela výjimečnou a v MČ Praha-Čakovice nebyla žádná taková osoba, v roce 2001 se vyskytla v nepatrném zastoupení, ze všech ekonomicky neaktivních to bylo 1,4%.

3.2.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva v MČ Praha-Čakovice podle pohlaví došlo také k určitým posunům. Zatímco v roce 1991 představovaly ženy 47,3 ekonomicky aktivních, v roce 2001 klesl tento podíl na 45%. Struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové složení obyvatel. Proti roku 1991 došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými věkovými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. V roce 2001 více než 74,6% ekonomicky aktivních MČ Praha-Čakovice jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná je situace i v celém hlavním městě.

Tab.3.2.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Čakovice

Celkem Muži Ženy Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 13,6 13,0 14,4 25 - 34 28,4 28,9 27,7 35 - 44 19,0 18,8 19,2 45 - 54 27,3 24,7 30,5 55 - 59 8,3 10,2 6,0 60 - 64 2,0 2,7 1,1 65 a více včetně nezjištěno 1,5 1,8 1,2

SLDB 2001 – PRAHA 9 69 V zastoupení jednotlivých věkových skupin je mezi ženami a muži rozdíl v nejsilnější skupině - u mužů to byla skupina 25 - 34letých, nejvíce žen bylo ve věku 45 - 54 let. U mužů následovala skupina ve věku 45 - 54, u žen naopak 25 - 34 let. Třetí nejvyšší podíl byl u obou pohlaví ve skupině 35 - 44 let. Mezi ekonomicky aktivní jsou zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha-Čakovice jich bylo sečteno 193, z toho 106 mužů a 87 žen.

3.2.3 Intenzita ekonomické aktivity

Celková intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) dosáhla v MČ Praha-Čakovice počtu 631 osob, byla tedy vyšší, než celopražský průměr (627). Ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace.

Tab.3.2.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Čakovice

Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 4 843 2 323 2 520 z toho: 15 - 24 548 601 500 25 - 34 904 970 832 35 - 44 922 946 895 45 - 54 913 950 880 55 - 59 628 830 416 60 - 64 250 402 117 65 a více 48 79 28 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 631 723 546

Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 25 - 34 let, kde je na 1 000 mužů 970 a u žen ve věku 35 - 44 let (na 1 000 žen 895 ekonomicky aktivních). Celkově v populaci nad 15 let v tomto ukazateli převažují muži (723) nad ženami (546).

Graf 3.2.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Čakovice

97,0 94,6 100 95,0 90 Muž i 89,5 80 88,0 83,0 Ženy 83,2 70 Celkem 60,1 60

% 50 50,0 40,2 40 41,6 30 20 7,9 10 11,7 0 2,8 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem je normálním jevem a byl zaznamenán u obou pohlaví přibližně od 55 let věku přičemž u žen je pokles mnohem výraznější. Při porovnání tohoto ukazatele s předchozím cenzem 1991 je pozorováno zvýšení zvláště v kategorii nad 55 let, a to v celé populaci. Projevilo se zde prodloužení věkové hranice odchodu do starobního důchodu, ale i zájem ve vyšším věku uplatnit své možnosti a schopnosti při aktivním zaměstnání.

70 SLDB 2001 – PRAHA 9 3.2.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v MČ Praha-Čakovice odlišná od rozložení v Praze celkem. V celém hlavním městě pracuje nejvíce lidí v obchodu a opravách spotřebního zboží, na druhém místě v oblasti průmyslu a potom jsou to činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky, včetně vědy a výzkumu a školství, zdravotnictví a sociální činnosti. Mezi těmito odvětvími nejsou v celopražském průměru velké procentuální rozdíly (od 12,8 do 11,8%).

Tab.3.2.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Čakovice

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,5 0,5 0,4 Průmysl celkem 20,5 22,9 17,6 Stavebnictví 7,4 11,8 2,1 Obchod a opravy spotřebního zboží 16,2 14,9 17,8 Pohostinství a ubytování 5,2 4,6 6,0 Doprava, pošty a telekomunikace 8,3 11,5 4,4 Peněžnictví a pojišťovnictví 2,7 1,5 4,1 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 8,4 8,8 8,0 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 5,0 5,2 4,9 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 8,7 3,3 15,3 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 6,5 6,3 6,7 Nezjištěné odvětví 10,6 8,8 12,8

V MČ Praha-Čakovice je dominantním odvětvím průmysl s 20,5%, u mužů tento podíl činí dokonce 22,9%. Další nejsilněji zastoupené odvětví je obchod a opravy spotřebního zboží. V mužské části populace ještě hranici deseti procent překračuje stavebnictví a doprava, pošty a komunikace.

Graf 3.2.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Čakovice

Ženy 600 Muž i 500 Rovné zastoupení 400 et č 300 Po

200

100

0 tví ě ovnictví ť né odv ení ě mysl celkem mysl Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní žnictví a pojiš ř ě Pohostinství a ubytování ejná správa,ejná obrana, soc. lství, myslivosta lesnictví a ř Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální pro podniky, výzkum a vývoj a výzkum podniky, pro Doprava, pošty a telekomunikace a pošty Doprava, Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, v oblasti innost Zem Obchodopravy a spot Č

SLDB 2001 – PRAHA 9 71 Ženy jsou v Čakovicích nejčastěji zaměstnány v obchodu a opravách spotřebního zboží, potom v průmyslu a vysoký podíl je i ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech. Pokud jde o podíly mužů a žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha-Čakovice vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen je především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (79,2%), tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo ještě hlavně v peněžnictví a pojišťovnictví. Nejvýrazněji mužským odvětvím je i zde stavebnictví, kde muži představovali 87,2% zaměstnanců a oblast dopravy, pošt a telekomunikací (76,3%).

3.2.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Rozložení struktury ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v městské části Praha-Čakovice odpovídá základnímu rozdělení platnému i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné a následují zaměstnavatelé. I procentuální zastoupení jednotlivých kategorií v této městské části kopíruje celopražské hodnoty. Je zde pouze nepatrně snížený podíl OSVČ (v Praze celkem 16,0%) a naopak zvýšený podíl zaměstnanců (v Praze celkem 74,3%).

Tab.3.2.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Čakovice

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 3 054 1 679 1 375 45,0 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 109 87 22 20,2 3,6 5,2 1,6 zaměstnanci 2 278 1 179 1 099 48,2 74,6 70,2 79,9 samostatně činní 460 333 127 27,6 15,119,8 9,2 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 207 80 127 61,4 6,8 4,8 9,2

Míra zastoupení jednotlivých kategorií se podle pohlaví liší. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení v MČ Praha-Čakovice stejné jako v celém hlavním městě Třídění postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že postavení zaměstnavatel se nejčastěji v Čakovicích vyskytuje u mužů ve věku 45 - 54 let (6,5% ekonomicky aktivních mužů této věkové skupiny), zaměstnavatelek bylo nejvíc ve skupině 35 - 44 let, a to 2,7% z ekonomicky aktivních žen této věkové skupiny. Nejvyšší podíl osob samostatně činných byl u mužů ve věku 25 - 34 let (33% samostatně činných), žen ve věkové skupině 45 - 54 let (30,7% samostatně činných).

Tab.3.2.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Čakovice

z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15 - 24 218 198 4 1170 159 21 6 25 - 34 485 381 25 5 330 293 11035 35 - 44 315 264 177218 207 69 38 45 - 54 415419 27 6 283 345 87 39 55 - 59 171 82 8 3 122 69 34 6 60 - 64 45 152- 341292 65 + 30 164- 221431

V největší skupině ekonomicky aktivních, tedy v postavení zaměstnanců, převažuje v mužské populaci v Čakovicích věk mezi 25 - 34 lety (28% mužů zaměstnanců bylo v tomto věku) a dále věk 45 - 54 let (24%) mužů zaměstnanců bylo v tomto věku). Žen zaměstnankyň je nejvíce ve věkové skupině 45 - 54 let (31,4%).

72 SLDB 2001 – PRAHA 9 3.2.6 Vyjížďka za prací a do škol

V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Dojížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející. Byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky a byl sledován i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech.

Tab.3.2.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Čakovice

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 1 372 1 150 2 522 100,0 783 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 9 472 493 965 38,3 519 66,3 v rámci hl. m. Prahy 723 579 1 302 51,6 233 29,8 do ostatních krajů131 56 187 7,4 27 3,4 Vyjíždějící mimo Prahu denně103 47 150 5,9 12 1,5

Z výše uvedených údajů je patrné, že v MČ Praha-Čakovice má pracoviště mimo své bydliště 82,6% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel jen 38,3% dojíždí na pracoviště, nacházející se na území správního obvodu Praha 9, dalších 51,6% osob má pracoviště na území hlavního města a 7,4% pracuje mimo Prahu, přičemž 80,2% z nich vyjíždí mimo Prahu denně. Při sčítání 2001 byla v Praze (i některých dalších městech ČR) sledována vyjížďka i v menším územním detailu, tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě.

3.2.7 Shrnutí

V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. Jednou z nejvýznamnějších změn je patrně pokles intenzity ekonomické aktivity u osob produktivního věku. K poklesu došlo zejména u ženské části populace. Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku. Z odvětvové příslušnosti ekonomicky aktivních osob bydlících v MČ Praha-Čakovice vidíme, že je zde výrazně vyšší zastoupení v odvětví průmyslu a v oblasti obchodu a opravách spotřebního zboží. U mužů je nejsilnější zastoupení stejné jako v celé populaci Čakovic, ženy nejčastěji pracují v oblasti obchodu a opravách spotřebního zboží, dále v průmyslu a jako v celé Praze v odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti. Nově zavedená kategorie ekonomicky aktivních podle postavení v zaměstnání bude základem pro srovnání v dalších letech.

3.3 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Kbely

3.3.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Procentuální zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci MČ Praha-Kbely oproti sčítání v roce 1991 snížilo o 1,4 procentního bodu. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části 53,8% a vykazoval hodnotu nepatrně vyšší, než celopražský údaj (53,5%), v roce 2001 se jednalo o 51,4%, přičemž odpovídající údaj pro Prahu narostl na 54,3%. V absolutních číslech se jednalo o úbytek 151 ekonomicky aktivních osob.

SLDB 2001 – PRAHA 9 73 Tab.3.3.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Kbely

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel v příslušném roce 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 2 513 2 362 1 079 53,8 51,4 44,9 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 2 037 2 038 901 43,6 44,4 37,5 pracující důchodci 343 148 70 7,3 3,2 2,9 ženy na mateřské dovolené 100 40 40 2,1 0,9 1,7 nezaměstnaní 33 120 58 0,7 2,6 2,4 Ekonomicky neaktivní 2 156 2 205 1 310 46,2 48,0 54,6 z toho: nepracující důchodci 1 120 1 207 771 24,0 26,3 32,1 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 52 44 - 1,11,8 žáci, studenti, učni 726 634 312 15,5 13,8 13,0 osoby v domácnosti 47 59 59 1,0 1,3 2,5 ostatní závislé osoby 263 253 124 5,6 5,5 5,2 Nezjištěná ekonomická aktivita - 25 12- 0,50,5 Celkový počet obyvatel 4 669 4 592 2 401100,0 100,0 100,0

Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Kbely představovala 86,3% ze všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 mírně vzrostl, tehdy to bylo 81,1%. Snížil se však podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 13,6% z ekonomicky aktivních, v roce 2001 již jen 6,3%. Tato skutečnost souvisí se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%). Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které však představují jen velmi malý podíl. Vzhledem ke změnám v identifikaci této kategorie ve srovnání s minulým cenzem je i porovnání výsledků mírně problematické. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Kbely představovali nezaměstnaní 5,1% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti nepřesné, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Zatímco v roce 1991 bylo v této městské části 46,2% ekonomicky neaktivních obyvatel, v roce 2001 to bylo 48%. Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří tvoří více než polovinu ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je téměř 29%. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch zde bylo 253, tedy 11,5% ze všech ekonomicky neaktivních. V kategorii ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 v této městské části nebyla vůbec zastoupena, bylo v roce 2001 zjištěno 52 lidí, tedy 2,3%. Počet osob v domácnosti se zvýšil o 12 osob a byly to zde pouze ženy.

3.3.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva úzce souvisí s jeho věkovým složením. Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva v MČ Praha-Kbely podle pohlaví došlo k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 47% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 činil tento podíl již jen 45,7%. Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních v MČ Praha-Kbely jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Zastoupení v jednotlivých věkových skupinách je mezi muži a ženami rozdílné, i když v nejpočetnějších skupinách je pořadí stejné. Skupina 45 - 54 let byla celkově nejsilnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních. U této skupiny je ale zřetelný dominující podíl zastoupení žen této věkové kategorie.

74 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.3.3.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Kbely

Celkem Muži Ženy Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 12,0 12,4 11,6 25 - 34 24,3 23,8 24,9 35 - 44 22,7 22,5 22,9 45 - 54 26,5 24,2 29,4 55 - 59 8,9 10,8 6,6 60 - 64 2,3 1,8 2,9 65 a více včetně nezjištěno 3,3 4,5 1,8

Mezi ekonomicky aktivní jsou nyní zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha-Kbely jich podle SLDB 2001 bylo 120, z toho 62 mužů a 58 žen. Počtem nejvíce nezaměstnaných bylo ve věku 25 - 34 let, a to 40 osob.

3.3.3 Intenzita ekonomické aktivity

V roce 2001 dosáhla intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) v MČ Praha-Kbely v průměru hodnoty 592, tedy pod celopražským průměrem (627). Ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace.

Tab.3.3.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Kbely

Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 3 993 1 881 2 112 z toho: 15 - 24 481 525 434 25 - 34 900 981 823 35 - 44 921 960 879 45 - 54 926 945 908 55 - 59 669 885 452 60 - 64 274 307 254 65 a více 77 141 32 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 592 682 511

Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 25 - 34 let, kde je na 1 000 mužů 981 ekonomicky aktivních, u žen to byla skupina 45 - 54letých, zde na 1 000 žen bylo 908 ekonomicky aktivních.

SLDB 2001 – PRAHA 9 75 Graf 3.3.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Kbely

98,1 96,0 100 94,5 90 Muž i 88,5 87,9 90,8 Ženy 80 82,3 70 Celkem 60 52,5

% 50 43,4 40 45,2 30 30,7 20 25,4 14,1 10 3,2 0 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Rapidní pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem je normálním jevem a byl zaznamenán u obou pohlaví ca od 55 let věku, přičemž zvláště u žen k dochází poklesu míry ekonomické aktivity dříve než u mužů.

3.3.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v MČ Praha-Kbely se od rozložení pro Prahu celkem liší. Výrazně nejvíce lidí z této MČ totiž pracuje v průmyslu, dále v odvětví obchodu a potom v dopravě, poštách a komunikacích.

Tab.3.3.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Kbely

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,5 0,7 0,3 Průmysl celkem 21,0 21,1 20,9 Stavebnictví 7,3 11,1 2,7 Obchod a opravy spotřebního zboží 13,5 14,112,7 Pohostinství a ubytování 3,2 3,3 3,2 Doprava, pošty a telekomunikace 10,2 14,0 5,7 Peněžnictví a pojišťovnictví 3,6 2,2 5,2 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 9,9 10,2 9,5 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 7,8 6,9 8,8 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 8,3 1,9 15,8 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7,4 6,5 8,4 Nezjištěné odvětví 7,5 7,9 7,0

V rozdělení podle pohlaví jsou však v zastoupení jednotlivých odvětví v MČ Praha-Kbely rozdíly. V mužské populaci je nejčastější odvětví stejné jako u ekonomicky aktivních celkem. Ženy jsou zde nejčastěji také zaměstnány v průmyslu, potom ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech a na třetím místě je odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží.

76 SLDB 2001 – PRAHA 9 Graf 3.3.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Kbely

500 Ženy Muž i 400 Rovné zastoupení

300 et č

Po 200

100

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, lství, myslivost alesnictví a ř Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, pro podniky, výzkum avývoj Doprava, pošty a telekomunikace a pošty Doprava, Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, vinnost oblasti Zem Obchod opravy a spot Č

Pokud jde o podíly mužů a žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha-Kbely vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, ve Kbelích to bylo 87,2%, tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo ještě hlavně v peněžnictví a pojišťovnictví (66,7%), jen málo překročila hranici 50% odvětví ostatní veřejné, sociální a osobní služby a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení. Ve všech ostatních odvětvích ekonomické činnosti zde byla převaha mužů. Nejvýrazněji mužským odvětvím je stavebnictví, kde muži představovali 83,1% zaměstnanců. Tato skutečnost platí zcela všeobecně nejen pro Prahu. Také v dřívějších obdobích byla převaha mužů ve stavebnictví, ale v posledních letech se ještě zvýšila.

3.3.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání obyvatelstva MČ odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. V relativním zastoupení a ve srovnání s celopražskými údaji je zde stejný podíl osob samostatně činných (16%) a téměř stejný podíl zaměstnavatelů (4,1%). V Praze úhrnem jsou 4% zaměstnavatelů. Míra zastoupení jednotlivých kategorií se podle pohlaví liší. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení v MČ Praha-Kbely stejné jako v celém hlavním městě Třídění postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že postavení zaměstnavatel se poněkud častěji vyskytuje u osob středního věku. U mužů byla nejsilnější skupina zaměstnavatelů ve věku 45 - 54 let (8,1% ekonomicky aktivních mužů této skupiny), žen zaměstnavatelek bylo nejvíc ve skupině 35 - 44 let, a to 4% z ekonomicky aktivních žen této skupiny.

SLDB 2001 – PRAHA 9 77 Tab.3.3.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Kbely

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 2 362 1 283 1 079 45,7 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 96 72 24 25,0 4,1 5,6 2,2 zaměstnanci 1 778 900 878 49,4 75,3 70,1 81,4 samostatně činní 379 26111831,116,0 20,3 10,9 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 109 50 59 54,1 4,6 3,9 5,5

Nejvyšší podíl osob samostatně činných byl u mužů ve skupině 35 - 44 let (28% ekonomicky aktivních mužů této skupiny), žen ve věkové skupině 45 - 54 let (11% ekonomicky aktivních žen této skupiny). V největší skupině ekonomicky aktivních, tedy v postavení zaměstnanců, převažuje v mužské i ženské populaci v Praze-Kbelích věk mezi 45 - 54 lety (25% mužů zaměstnanců 29,8% žen zaměstnankyň bylo v tomto věku).

3.3.6 Vyjížďka za prací a do škol

V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Dojížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející. Byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky a byl sledován i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech.

Tab.3.3.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Kbely

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 1 084 907 1 991100,0 626 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 9 366 380 746 37,5 403 64,4 v rámci hl. m. Prahy 623 490 1 113 55,9 207 33,1 do ostatních krajů 64 32 96 4,8 12 1,9 Vyjíždějící mimo Prahu denně 49 26 75 3,8 6 1,0

Ze základních údajů vidíme, že v městské části Praha-Kbely má pracoviště mimo své bydliště 84,3% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 37,5% navštěvuje pracoviště, které se nachází na území obvodu Praha 9. Dalších 55,9% osob má pracoviště na území hlavního města a jen necelých 5% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků více než tři čtvrtiny dojíždí mimo Prahu denně.

3.3.7 Shrnutí

Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Kbely oproti sčítání v roce 1991 pokleslo o 1,4 procentního bodu, což ve výsledku znamená 51,4% podíl z veškerého obyvatelstva a je pod celopražským průměrem. Snížil se počet pracujících důchodců i žen na mateřské dovolené, počet zaměstnaných osob se prakticky nezměnil. Přes 73,5% ekonomicky aktivních v MČ Praha-Kbely jsou lidé mezi 25 a 54 lety. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 - 54 let. Ve skupině 25 - 34 let je nejvyšší (7%) podíl nezaměstnaných ze všech ekonomicky aktivních osob tohoto věku. Intenzita ekonomické aktivity má v MČ Praha-Kbely v průměru hodnotu 592, což je méně, než celopražský průměr. Výrazně nejvíce lidí z této městské části, a to v mužské i ženské části populace, pracuje v průmyslu.

78 SLDB 2001 – PRAHA 9 Pracoviště mimo své bydliště má z MČ Praha-Kbely 84,3% ekonomicky aktivních osob a 37,5% z nich dojíždí na pracoviště v rámci správního obvodu Praha 9.

3.4 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Letňany

3.4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Procentuální zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Letňany se oproti sčítání v roce 1991, kdy již bylo velmi vysoké, ještě zvýšilo. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části 58,1% a byl o 4,6 procentního bodu vyšší, než celopražský údaj, v roce 2001 se jednalo o 60,8% obyvatelstva Letňan, přičemž odpovídající údaj pro Prahu byl nižší již o 5,5 procentního bodu. Podíl ekonomicky aktivních v této městské části se tak dostal na první místo pomyslného žebříčku před ostatní městské části hl. m. Prahy.

Tab.3.4.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Letňany

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel v příslušném roce 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 8 391 8 679 4 088 58,1 60,8 56,8 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 7 462 7 644 3 551 51,7 53,5 49,4 pracující důchodci 325 297 143 2,3 2,1 2,0 ženy na mateřské dovolené 471 87 87 3,3 0,6 1,2 nezaměstnaní 133 564 265 0,9 4,0 3,7 Ekonomicky neaktivní 6 041 5 451 3 041 41,9 38,2 42,3 z toho: nepracující důchodci 1 317 2 074 1 277 9,114,5 17,8 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 142 121 - 1,0 1,7 žáci, studenti, učni 3 526 2 473 1 187 24,4 17,3 16,5 osoby v domácnosti 91163 163 0,6 1,1 2,3 ostatní závislé osoby 1 107 599 293 7,7 4,2 4,1 Nezjištěná ekonomická aktivita - 145 62 - 1,0 0,9 Celkový počet obyvatel 14 432 14 275 7 191100,0 100,0 100,0

Velkou většinu v části ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Podíl této skupiny pracujících v MČ Praha-Letňany představoval 88,1% ze všech ekonomicky aktivních, oproti roku 1991 mírně klesl, tehdy to bylo 88,9%. Snížil se i podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 3,9% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 již jen 3,4%. Tato skutečnost souvisí se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v minulém menzu 7% pracujících důchodců ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%). Mezi ekonomicky aktivní se započítávají také ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malý podíl a srovnání s předchozím cenzem není vhodné, protože došlo ke změnám v identifikaci této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Letňany představovali nezaměstnaní 6,5% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti problematické, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Úměrně nárůstu podílu ekonomicky aktivního poklesl podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Přibližně 42% podíl neaktivního obyvatelstva v roce 1991 poklesl na 38,2% v roce 2001. Struktura těchto obyvatel je poněkud odlišná od cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou studenti včetně žáků základních škol, kterých je 45,4% z ekonomicky neaktivních. Následují nepracující důchodci, kteří tvoří 38% této části

SLDB 2001 – PRAHA 9 79 obyvatelstva. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo v MČ 11% ze všech ekonomicky neaktivních. Ve srovnání s rokem 1991 poklesl v MČ Praha-Letňany podíl kategorie žáci,studenti, učni (těch bylo 58,4%), naopak vzrostl podíl pracujících důchodců (z 21,8%). Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 nebyla v Letňanech vůbec zastoupena, tvořila jen malou skupinu obyvatelstva (1%).

3.4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva úzce souvisí s věkovým složením populace. Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo i v MČ Praha-Letňany k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 48,9% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 činil tento podíl již jen 47,1%. Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních jsou v MČ Praha-Letňany lidé mezi 25 a 54 lety věku.

Tab.3.4.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Letňany

Celkem Muži Ženy Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 15,3 15,6 15,0 25 - 34 19,9 20,4 19,2 35 - 44 23,0 21,3 24,9 45 - 54 31,2 29,4 33,2 55 - 59 7,5 9,0 5,7 60 - 64 1,9 2,5 1,3 65 a více včetně nezjištěno 1,2 1,7 0,6

V pořadí zastoupení jednotlivých věkových skupin není mezi muži a ženami rozdíl. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 - 54 let. Mezi ekonomicky aktivní jsou nyní zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu městské části Praha-Letňany jich podle SLDB 2001 bylo celkem 564, z toho 299 mužů a 265 žen. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl ve věku 25 - 34 let, a to 22,5% ze všech nezaměstnaných (7,4% aktivních osob tohoto věku).

3.4.3 Intenzita ekonomické aktivity

V roce 2001 dosáhla intenzita ekonomické aktivity (podíl osob ekonomicky aktivních na 1 000 osob starších 15 let) v MČ Praha-Letňany v průměru hodnoty 705, tedy vysoko nad celopražským průměrem (627). V celé populaci ekonomicky aktivních byla nejvyšší hodnota zjištěna ve věkové skupině 45 - 54letých.

Tab.3.4.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Letňany

Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 12 311 6 055 6 256 z toho: 15 - 24 531 553 508 25 - 34 891 962 819 35 - 44 925 959 895 45 - 54 927 945 910 55 - 59 697 867 519 60 - 64 285 414 169 65 a více 81137 34 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 705 758 653

80 SLDB 2001 – PRAHA 9 V mužské populaci byla nejvyšší ekonomická aktivita ve věkové skupině 25 - 34 let, kde na 1 000 mužů bylo 962 ekonomicky aktivních. Na pomyslném prvním místě v ženské populaci byla věková skupina 45 - 54 let, zde to bylo 910 ekonomicky aktivních na 1 000 žen.

Graf 3.4.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Letňany

100 96,2 95,9 94,5 90 Muž i 86,7 89,5 91,0 Ženy 80 81,9 70 Celkem 55,3 60 50,8

% 50 51,9 40 41,4 30 20 16,9 13,7 10 0 3,4 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem byl zaznamenán u obou pohlaví kolem 55 let věku, přičemž opět u žen je tento pokles daleko patrnější.

3.4.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v MČ Praha-Kbely se od rozložení pro Prahu celkem liší. Výrazně nejvíce lidí z této MČ totiž pracuje v průmyslu, dále v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží a potom v činnosti v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky, výzkum a vývoj.

Tab.3.4.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Letňany

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,5 0,7 0,3 Průmysl celkem 23,2 28,4 17,4 Stavebnictví 6,0 9,2 2,3 Obchod a opravy spotřebního zboží 14,2 13,4 15,2 Pohostinství a ubytování 4,3 3,8 4,9 Doprava, pošty a telekomunikace 8,1 9,5 6,5 Peněžnictví a pojišťovnictví 4,5 2,9 6,3 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 9,0 8,6 9,5 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 5,7 5,2 6,3 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 8,5 3,114,7 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7,8 7,3 8,4 Nezjištěné odvětví 8,1 8,0 8,3

V rozdělení podle pohlaví nejsou v zastoupení jednotlivých odvětví velké rozdíly. Muži i ženy z MČ Praha- Letňany byli nejčastěji zaměstnáni v průmyslu. Muži byli dále nejvíce zaměstnáni v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží a v dopravě, poštách a komunikacích. Ženy jsou zde nejčastěji po průmyslu zaměstnány v odvětví obchodu, dále ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech.

SLDB 2001 – PRAHA 9 81 Graf 3.4.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Letňany

2000 Ženy Muž i Rovné zastoupení 1500 et č 1000 Po

500

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, lství, myslivost alesnictví a ř Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, pro podniky, výzkum avývoj Doprava, pošty a telekomunikace a pošty Doprava, Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, vinnost oblasti Zem Obchod opravy a spot Č

Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha-Letňany vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (81%), tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo ještě hlavně v peněžnictví, nevýznamně ve veřejné správě. Nejvýrazněji mužským odvětvím je i zde stavebnictví, kde muži představovali 81,9% zaměstnanců a průmyslu (64,7%). V ostatních odvětvích je rozdělení dle pohlaví zaměstnaných již rovnoměrnější. Porovnání těchto ukazatelů s předchozími cenzy by bylo v tomto směru velmi problematické, a to nejen v důsledku významných sociálně-ekonomických proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU.

3.4.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v této MČ odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. V relativním zastoupení a ve srovnání s celopražskými údaji je zde nižší podíl osob samostatně činných (11,3%), i podíl zaměstnavatelů (2,3%). V Praze úhrnem je 16% samostatně výdělečně činných a 4% zaměstnavatelů. Míra zastoupení jednotlivých kategorií se podle pohlaví liší. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení v MČ Praha-Letňany stejné jako v celém hlavním městě

82 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.3.4.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Letňany

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 8 679 4 591 4 088 47,1100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 202 145 57 28,2 2,3 3,2 1,4 zaměstnanci 7 063 3 583 3 480 49,3 81,4 78,0 85,1 samostatně činní 977 641 336 34,4 11,3 14,0 8,2 členové družstev 5 2 3 60,0 0,1 0,0 0,1 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 432 220 212 49,1 5,0 4,8 5,2

Třídění postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že postavení zaměstnavatel se poněkud častěji vyskytuje u osob středního věku. U obou pohlaví byla nejsilnější skupina zaměstnavatelů ve věku 35 - 44 let. Nejvyšší podíl osob samostatně činných byl u mužů i žen také ve věkové skupině 35 - 44 let.

Tab.3.4.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Letňany

z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15 - 24 718613735635125930 25 - 34 938 785 34 8 714 644 153 92 35 - 44 977 1 0194224720861186 101 45 - 54 1 352 1 358 45 18 1 082 1 192 185 88 55 - 59 412 235 13 3 346 208 36 14 60 - 64 115523 09344138 65 + 79 26 1165 1993

V největší skupině ekonomicky aktivních, tedy v postavení zaměstnanců, převažuje v populaci v MČ Praha- Letňany věk mezi 45 - 54 lety (30,2% mužů a 34,3% žen zaměstnanců bylo v tomto věku).

3.4.6 Vyjížďka za prací a do škol

V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a škol. Všechny osoby, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy je v jiném domě než jsou hlášeny k trvalému pobytu, jsou považovány za osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Ze základních údajů vidíme, že v městské části Praha-Letňany má pracoviště mimo své bydliště 85,9% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 358% navštěvuje pracoviště, které se nachází ve správním obvodu Praha 9. Dalších 56,8% osob má pracoviště na území hlavního města a jen necelých 6% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků více tři čtvrtiny dojíždí mimo Prahu denně.

SLDB 2001 – PRAHA 9 83 Tab.3.4.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Letňany

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 3 918 3 535 7 453 100,0 2 404 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 9 1 312 1 355 2 667 35,8 1 516 63,1 v rámci hl. m. Prahy 2 202 2 028 4 230 56,8 790 32,9 do ostatních krajů 320 122 442 5,9 80 3,3 Vyjíždějící mimo Prahu denně 235 97 332 4,5 33 1,4

Speciálně v Praze (i některých dalších velkých městech) byla sledována dojížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na základě těchto údajů byly zpracovány studie o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu budeme informovat v specializované publikaci.

3.4.7 Shrnutí

Procentuální zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci MČ Praha-Letňany oproti sčítání 1991 zvýšilo. Poněkud se snížil podíl pracujících důchodců. Věková kategorie 45 - 54 let byla výrazně nejsilnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních. V nejpočetnějších věkových skupinách ekonomicky aktivních je nepatrná převaha ženské části populace. Nejvyšší podíl nezaměstnaných (5,8%) z ekonomicky aktivních osob daného věku je mezi osobami 45 - 54letými. V MČ Praha-Letňany je 705 ekonomicky aktivních osob v přepočtu na 1 000 osob starších 15 let, tedy podstatně více než celopražský průměr. Výrazně nejvíce lidí z této MČ pracuje v odvětví průmyslu a potom v obchodu a opravách spotřebního zboží. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců. Nejvyšší zastoupení zaměstnanců je ve věkové skupině 45-54 let, což představuje 32,2% ze všech zaměstnanců. Z ekonomicky aktivních obyvatel 35,8% má pracoviště na území správního obvodu Praha 9.

3.5 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Satalice

3.5.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci se v MČ Praha-Satalice oproti cenzu v roce 1991 snížilo. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části 53,8%, a vykazoval hodnotu nevýrazně vyšší než byl celopražský údaj (53,5%). Podle cenzu 2001 to bylo již 51,8%, tedy údaj pod celopražským průměrem, který činí 54,3%. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Satalice představovala 84,7% ze všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 mírně vzrostl, tehdy to bylo 83,6%. Snížil se však podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 9,5% z ekonomicky aktivních, v roce 2001 již jen 5,2%. Tato skutečnost především souvisí se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%), protože v MČ Praha-Satalice byl úbytek obyvatel ve věku nad 60 let nepatrný. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které však představují jen velmi malý podíl. Vzhledem ke změnám v identifikaci této kategorie ve srovnání s minulým cenzem je i porovnání výsledků mírně problematické. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Satalice představovali nezaměstnaní 4,2% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti nepřesné, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti.

84 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.3.5.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Satalice

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel v příslušném roce 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 751 698 303 53,8 51,8 43,2 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 628 591 242 45,0 43,8 34,5 pracující důchodci 71 36 20 5,1 2,7 2,9 ženy na mateřské dovolené 42 17 173,01,3 2,4 nezaměstnaní 104721 0,7 3,5 3,0 Ekonomicky neaktivní 644 647 397 46,2 48,0 56,6 z toho: nepracující důchodci 294 318 208 21,1 23,6 29,7 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 8 7 - 0,6 1,0 žáci, studenti, učni 247 215 110 17,7 15,9 15,7 osoby v domácnosti 8 29 29 0,6 2,2 4,1 ostatní závislé osoby 95 77 43 6,8 5,7 6,1 Nezjištěná ekonomická aktivita - 3 1 - 0,2 0,1 Celkový počet obyvatel 1 395 1 348 701100,0 100,0 100,0

Jelikož se nezměnil podíl ekonomicky aktivního, nezměnil se tudíž ani podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace. Zatímco v roce 1991 to bylo 47,7% obyvatel této městské části, v roce 2001 prakticky shodných 47,6%. Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří tvoří necelou polovinu ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je zhruba třetina. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo v MČ 161, tedy 13,6% ze všech ekonomicky neaktivních.Ve srovnání s rokem 1991 poklesl v MČ Praha-Satalice hlavně podíl kategorie žáci, studenti, učni, naopak se zvýšil podíl osob v domácnosti i ostatních závislých osob (děti do 6 let). Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 byla zcela výjimečnou, početně vzrostla, ale stále jde o velmi malou skupinu (1,0%) populace.

3.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva úzce souvisí s věkovým složením populace. Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo i v MČ Praha-Satalice k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 48,5% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 činil tento podíl již jen 43,4%. Přes tři čtvrtiny ekonomicky aktivních (75,8%) jsou i v MČ Praha-Satalice lidé mezi 25 a 54 lety. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 - 54 let, následovala skupina 25 - 34letých.

Tab.3.5.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Satalice

Celkem Muži Ženy Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 11,5 11,111,9 25 - 34 23,6 23,8 23,4 35 - 44 20,6 19,5 22,1 45 - 54 31,5 30,6 32,7 55 - 59 8,3 10,1 5,9 60 - 64 2,4 2,3 2,6 65 a více včetně nezjištěno 2,0 2,5 1,3

SLDB 2001 – PRAHA 9 85 V zastoupení jednotlivých věkových skupin není mezi muži a ženami podstatný rozdíl. V nejpočetnější věkové skupině ekonomicky aktivních však poněkud převažuje ženská část populace. Mezi ekonomicky aktivní jsou nyní zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha-Satalice jich podle SLDB 2001 bylo celkem 47, z toho 26 mužů a 21 žen. Počtem nejvíce nezaměstnaných bylo ve věku 25 - 34 let, a to 14 osob a ve věkově skupině 15 - 24 let, kde to bylo 13 nezaměstnaných osob.

3.5.3 Intenzita ekonomické aktivity

V roce 2001 dosáhla intenzita ekonomické aktivity (podíl osob ekonomicky aktivních na 1 000 osob starších 15 let) v MČ Praha-Satalice v průměru hodnoty 606, tedy hodně pod celopražským průměrem (627). Ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace.

Tab.3.5.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Satalice

Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 1 152 556 596 z toho: 15 - 24 447 478 414 25 - 34 892 979 798 35 - 44 906 951 859 45 - 54 894 968 818 55 - 59 580 784 367 60 - 64 266 281 250 65 a více 64 127 29 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 606 710 508

V celé populaci je nejvyšší míra ekonomické aktivity ve věku 35 - 44 let, kde je v přepočtu na 1 000 obyvatel 906 ekonomicky aktivních. U mužů je to ve skupině 25 - 34 let (979 na 1 000 mužů), a u žen ve skupině 35 - 44 let je 859 ekonomicky aktivních na 1 000 žen.

Graf 3.5.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Satalice

97,9 96,8 100 95,1 90 Muž i 80 85,9 Ženy 79,8 81,8 78,4 70 Celkem 60 47,8

% 50 40 41,4 36,7 30 28,1 20 25,0 10 12,7 0 2,9 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem byl zaznamenán u obou pohlaví kolem 55 let věku, přičemž opět u žen je pokles daleko patrnější než u mužů.

86 SLDB 2001 – PRAHA 9 3.5.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Výrazně nejvíce lidí z MČ Praha-Satalice pracuje v odvětví průmyslu, dále v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží, potom v dopravě, poštách a telekomunikacích a v odvětví stavebnictví.

Tab.3.5.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Satalice

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,6 0,8 0,3 Průmysl celkem 21,5 22,8 19,8 Stavebnictví 10,3 12,9 6,9 Obchod a opravy spotřebního zboží 13,6 13,4 13,9 Pohostinství a ubytování 3,9 3,3 4,6 Doprava, pošty a telekomunikace 10,5 12,2 8,3 Peněžnictví a pojišťovnictví 2,4 1,8 3,3 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 6,7 8,1 5,0 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 4,2 5,1 3,0 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 9,2 2,5 17,8 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 6,0 5,6 6,6 Nezjištěné odvětví 11,2 11,6 10,6

V rozdělení podle pohlaví je u mužů i žen nejvyšší zastoupení v odvětví průmyslu. Dále byli muži z MČ Praha-Satalice nejčastěji zaměstnáni v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží, třetím nejčastějším odvětvím bylo stavebnictví.

Graf 3.5.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Satalice

150 Ženy Muž i 120 Rovné zastoupení

90 et č

Po 60

30

0 tví ě ovnictví ť né odv ení ě mysl celkem mysl Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní žnictví a pojiš ř ě Pohostinství a ubytování ejná správa, obrana, soc. obrana, správa, ejná lství, myslivosta lesnictví a ř Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální pro podniky, výzkum a vývoj a výzkum podniky, pro Doprava, pošty a telekomunikace a pošty Doprava, Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, v oblasti innost Zem Obchodopravy a spot Č

SLDB 2001 – PRAHA 9 87 Ženy z MČ Praha-Satalice byly po nejčastějším zaměstnání v průmyslu na druhém místě zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních službách a třetím nejčastěji obsazeným odvětvím je zde všeobecně u žen frekventovaný obchod a opravy spotřebního zboží. Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví je v MČ Praha-Satalice vcelku stabilně obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, v Satalicích to bylo 84,4%, tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo z MČ Praha-Satalice ještě hlavně v peněžnictví a pojišťovnictví (58,8%), a jen o necelá 2% bylo zaměstnáno více žen než mužů v pohostinství. Ve všech ostatních odvětvích zde byla převaha mužů. Nejvýrazněji mužským odvětvím je i v Praze-Satalice stavebnictví, muži zde představovali 70,8% zaměstnanců. Tato skutečnost platí zcela všeobecně nejen pro Prahu. Také v dřívějších obdobích byla převaha mužů ve stavebnictví, ale v posledních letech se ještě zvýšila. V roce 1991 se pohybovala v Praze celkem kolem 74%, v roce 2001 to bylo více než 83%. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných již rovnoměrnější.

3.5.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v MČ Praha- Satalice odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné (17,3%), následují zaměstnavatelé se 4,7%. V relativním zastoupení je situace v této městské části podobná s celopražskými údaji. V Praze úhrnem je samostatně činných 16% a 4% zaměstnavatelů.

Tab.3.5.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Satalice

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 698 395 303 43,4 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 33 24 9 27,3 4,7 6,1 3,0 zaměstnanci 482 254 228 47,3 69,1 64,3 75,2 samostatně činní 121 87 34 28,117,3 22,0 11,2 členové družstev 3 - 3 100,0 0,4 - 1,0 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 59 30 29 49,2 8,5 7,6 9,6

V třídění podle pohlaví je mezi muži větší podíl samostatně činných i zaměstnavatelů, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje častější výskyt zaměstnavatelů mezi osobami ve věku 55 - 59 let. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců.

Tab.3.5.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Satalice

z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15 - 24 44 36 - - 26 28 7 4 25 - 34 94 71 - - 64 50 23 10 35 - 44 77 67 3 2 50 54 174 45 - 54 121 99 6 1 72 75 28 12 55 - 59 40 18 144291273 60 - 64 9 8 1 27721 65 + 10 4 - - 6 2 3 -

88 SLDB 2001 – PRAHA 9 Zvýšené zastoupení zaměstnanců je u mužů ve věkových skupinách 45 - 54 a 25 - 34 let, žen je ve skupině 45 - 54letých ještě vyšší zastoupení než mužů. Žen - zaměstnankyň je dále nejvíce ve skupině 35 - 44 let. I samostatně činných je v této městské části nejvíce u obou pohlaví ve věku 45 - 54 let, následuje skupina 25 - 34letých.

3.5.6 Vyjížďka za prací a do škol

V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a škol. Všechny osoby, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy je v jiném domě než jsou hlášeny k trvalému pobytu, jsou považovány za osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech.

Tab.3.5.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Satalice

Zaměstnaní Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 301 242 543 100,0 211 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 9 95 114 209 38,5 120 56,9 v rámci hl. m. Prahy 165 114 279 51,4 77 36,5 do ostatních krajů 29 11 40 7,4 104,7 Vyjíždějící mimo Prahu denně 22 8 30 5,5 4 1,9

Z výše uvedených údajů je patrné že v MČ Praha-Satalice má pracoviště mimo své bydliště 77,8% ekonomicky aktivních osob. Mezi muži je to 76,2% z ekonomicky aktivních mužů, u žen činí tento podíl dokonce 79,9%. Z těchto obyvatel 38,5% vyjíždí na pracoviště, nacházející se na území správního obvodu Praha 9.. Dalších 51,4% osob má pracoviště na území hlavního města a 7,5% pracuje mimo Prahu, většina z nich vyjíždí mimo Prahu denně. Žáci a studenti mají místo školy prakticky všichni mimo své trvalé bydliště. Mimo Prahu dojíždí 4,7% studentů a jen necelá 2% z nich jezdí denně. Při sčítání 2001 byla v Praze (i některých dalších městech ČR) sledována vyjížďka i v menším územním detailu, tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě.

3.5.7 Shrnutí

V této oblasti se nejvýrazněji projevily sociálně ekonomické změny, ke kterým došlo v uplynulém desetiletí. Jednou z nejvýznamnějších změn je patrně pokles intenzity ekonomické aktivity u osob produktivního věku. Zatímco zákonem podepřená nutnost být v pracovním poměru udržovala v minulosti intenzitu ekonomické aktivity u obyvatel ve věku mezi 25 až 54 lety věku kolem 100%, v roce 2001 byla v MČ Praha 9 zhruba 90%. K poklesu došlo zejména u ženské části populace. Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku. Z ekonomicky aktivních obyvatel, bydlících na území MČ Praha-Satalice je jich nejvíce zaměstnáno v odvětví průmyslu, a to i v ženské části populace. Se 6,7% nezaměstnaných z ekonomicky aktivních osob zaujímá městská část Praha-Satalice druhé místo s nejvyšší nezaměstnaností hned za MČ Praha 3.

3.6 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Vinoř

3.6.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Procentuální zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci MČ Praha-Vinoř oproti sčítání v roce 1991 prakticky nezměnilo. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části 55,5% a vykazoval hodnotu vyšší, než celopražský údaj (53,5%), v roce 2001 se jednalo o 55,2%, přičemž odpovídající údaj pro Prahu narostl na 54,3%. V absolutních číslech se jednalo o přírůstek 374 ekonomicky aktivních osob.

SLDB 2001 – PRAHA 9 89 Tab.3.6.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Vinoř

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel v příslušném roce 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 1 028 1 402 641 55,5 55,2 49,0 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 854 1 233 536 46,1 48,5 41,0 pracující důchodci 99 49 27 5,3 1,9 2,1 ženy na mateřské dovolené 53 30 30 2,9 1,2 2,3 nezaměstnaní 22 79 40 1,2 3,1 3,1 Ekonomicky neaktivní 823 1 122 657 44,5 44,1 50,3 z toho: nepracující důchodci 325 410 263 17,6 16,1 20,1 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 27 24 - 1,11,8 žáci, studenti, učni 370 442 223 20,0 17,4 17,1 osoby v domácnosti 1263630,62,54,8 ostatní závislé osoby 116 180 84 6,3 7,1 6,4 Nezjištěná ekonomická aktivita - 189- 0,70,7 Celkový počet obyvatel 1 851 2 542 1 307 100,0 100,0 100,0

Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Vinoř představovala 87,9% ze všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 poněkud vzrostl, tehdy to bylo 83,9%. Snížil se však podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 9,6% z ekonomicky aktivních, v roce 2001 již jen 3,5%. Tato skutečnost souvisí jednak se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%), v MČ Praha-Vinoř se projevil i procentuální úbytek obyvatel ve věku nad 60 let. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které však představují jen velmi malý podíl. Vzhledem ke změnám v identifikaci této kategorie ve srovnání s minulým cenzem je i porovnání výsledků mírně problematické. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Vinoř představovali nezaměstnaní 5,6% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti nepřesné, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace ze změnil jen nepatrně. Zatímco v roce 1991 to bylo 44,5% obyvatel této městské části, v roce 2001 téměř shodných 44,1%. Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou studenti včetně žáků základních škol (39,4% z ekonomicky neaktivních), následují nepracující důchodci (36,5% z ekonomicky neaktivních). Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let. Těch bylo v městské části Praha-Vinoř 180, tedy 16% ze všech ekonomicky neaktivních. Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 byla zcela výjimečnou a zde žádná taková osoba nežila, tvořila při SLDB 2001 velmi malou skupinu (1,1%) populace.

3.6.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

V roce 1991 představovaly ženy 48,6% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 činil tento podíl již jen 45,7%. Více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních v MČ Praha-Vinoř jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace je i v celém hlavním městě. Nejpočetnějšími desetiletými věkovými skupinami ekonomicky aktivních byli v roce 2001 občané ve věku 25 - 34 a 45 - 54 lety s téměř stejným zastoupením.

90 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.3.6.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Vinoř

Celkem Muži Ženy Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 12,4 10,115,1 25 - 34 26,5 26,8 26,1 35 - 44 24,8 25,5 24,0 45 - 54 26,6 25,0 28,5 55 - 59 6,3 8,3 3,9 60 - 64 2,2 3,0 1,2 65 a více včetně nezjištěno 1,2 1,3 1,1

V zastoupení dle pohlaví a věkových skupin převažuje podíl ženské složky v nejpočetnější věkové skupině 45 - 54 let, ale hlavně v nejmladší kategorii 15 - 24 let. Mezi ekonomicky aktivní jsou nyní zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha-Vinoř jich podle SLDB 2001 bylo 79, z toho 39 mužů a 40 žen. Počtem nejvíce nezaměstnaných bylo ve věku 15 - 24 let. Podíl nezaměstnaných ve věku od 15 do 24 let dosahuje 17,8% ze všech ekonomicky aktivních osob tohoto věku.

3.6.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob, přepočtených na 1 000 osob starších 15 let) má v MČ Praha-Vinoř v průměru hodnotu 667, tedy vysoko nad celopražským číslem (627). Téměř ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace.

Tab.3.6.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Vinoř

Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 2 102 1 008 1 094 z toho: 15 - 24 473 458 485 25 - 34 851 976 736 35 - 44 928 960 890 45 - 54 930 960 901 55 - 59 638 863 385 60 - 64 348 535 174 65 a více 58 87 39 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 667 755 586

Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity je u mužů ve věkové skupině 25 - 34 let, kde pouze pět mužů není ekonomicky aktivních a v přepočet na 1 000 mužů této věkové skupiny činí 976. U žen je nejvyšší míra ekonomické aktivity ve věkovém pásmu 45 - 54 let. Zde je teoreticky na 1 000 žen nad 15 let věku 901 ekonomicky aktivních.

SLDB 2001 – PRAHA 9 91 Graf 3.6.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Vinoř

100 97,6 96,0 96,0 90 Muž i 89,0 90,1 86,3 80 Ženy 70 73,6 Celkem 60 45,8 53,5 % 50 48,5 40 30 38,5 20 8,7 10 17,4 0 3,9 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem je normálním jevem a byl zaznamenán u obou pohlaví přibližně od 55 let věku. Tento pokles je daleko patrnější v ženské části populace.

3.6.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

V této městské části je nejvíce ekonomicky aktivních osob zaměstnáno v odvětví průmyslu, následoval obchod a opravy spotřebního zboží. Vyšší měrou byli obyvatelé Vinoře ještě zaměstnáni v oblasti veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení.

Tab.3.6.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Vinoř

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 1,4 2,0 0,8 Průmysl celkem 17,0 17,3 16,7 Stavebnictví 6,1 9,9 1,7 Obchod a opravy spotřebního zboží 15,7 15,4 16,1 Pohostinství a ubytování 2,11,8 2,3 Doprava, pošty a telekomunikace 7,6 9,7 5,1 Peněžnictví a pojišťovnictví 5,2 3,7 7,0 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 7,5 6,8 8,3 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 12,0 14,3 9,2 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 9,2 2,9 16,7 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 5,8 5,1 6,6 Nezjištěné odvětví 10,3 11,0 9,5

V rozdělení podle pohlaví nejsou v zastoupení jednotlivých odvětví značné rozdíly. V odvětví průmyslu byli v MČ Praha-Vinoř nejčastěji zaměstnáni muži i ženy. Obyvatelky Vinoře byly stejnou měrou zaměstnány i ve školství, zdravotnictví, sociálních činnostech. U mužů bylo druhé nejčastější odvětví obchod a opravy spotřebního zboží a potom odvětví veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení. Toto odvětví bylo třetí nejčastější i v ženské části populace.

92 SLDB 2001 – PRAHA 9 Graf 3.6.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Vinoř

250 Ženy Muž i 200 Rovné zastoupení

150 et č

Po 100

50

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví č ebního zboží ů ř Pr innosti Nezjišt č služby zabezpe rybolov ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, ř lství, myslivost alesnictví a Pen ě d Ve Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, ě pro podniky, výzkum avývoj Ostatní ve Doprava, poštya telekomunikace innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, vinnost oblasti Zem Obchod opravy a spot Č

Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha-Vinoř vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, ve Vinoři to bylo 82,9%, tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo ještě hlavně v peněžnictví a pojišťovnictví (61,6%) a hranici 50% ještě ženy překročily v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách, pohostinství a ubytování a v činnostech v oblasti nemovitostí, službách pro podniky, výzkum a vývoj. V ostatních odvětvích byli dominantní muži a tak jako v celé Praze byla tato převaha nejzřetelnější ve stavebnictví. Ze všech zaměstnanců tohoto oboru městské části Praha-Vinoř bylo 87,2% mužů.

3.6.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání obyvatelstva MČ odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. Ve srovnání s celopražskými údaji je zde vyšší podíl zastoupení osob samostatně činných, zaměstnavatelů naopak nižší. V Praze úhrnem je samostatně činných 16% a 4% zaměstnavatelů.

Tab.3.6.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Vinoř

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 1 402 761 641 45,7 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 50 39 11 22,0 3,6 5,11,7 zaměstnanci 1 017 502 515 50,6 72,5 66,0 80,3 samostatně činní 238 168 70 29,4 17,0 22,110,9 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 97 52 45 46,4 6,9 6,8 7,0

SLDB 2001 – PRAHA 9 93 V třídění podle pohlaví je mezi muži větší podíl zaměstnavatelů i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje četnější výskyt zaměstnavatelů mezi osobami středního věku, shodně po 30% zaměstnavatelů je ve věku 35 - 44 a 45 - 54 let. Ve věku 35 - 44 let byl též nejvyšší podíl osob samostatně činných (31,1%). Podle pohlaví se nacházelo kolem 29,2% samostatně činných mužů a 35,7% těchto žen právě v tomto věku. Stejné procento samostatně činných žen bylo i ve skupině 45 - 54letých.

Tab.3.6.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Vinoř

z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15 - 24 77 97 - - 48 81105 25 - 34 204 167 103145 136 45 12 35 - 44 194 154 105122 1164925 45 - 54 190 183 132123 149 44 25 55 - 59 63 25 2 1 44 2114 1 60 - 64 23 8 3 - 12661 65 + 1071 - 8 6 - 1

Naprostá většina ekonomicky aktivních je v postavení zaměstnanců. Zde převládá skupina ve věku 25 - 34 let (27,6%). Zvýšené zastoupení zaměstnanců mužů je ve věkové skupině 25 - 34 let, žen v postavení zaměstnanec je nejvíce ve věku 45 - 54 let. Tyto skupiny zaujímají v rozdělení podle pohlaví po 28,9 procentech.

3.6.6 Vyjížďka za prací a do škol

V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a škol. Všechny osoby, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy je v jiném domě než jsou hlášeny k trvalému pobytu, jsou považovány za osoby vyjíždějící, respektive vycházející za prací a za studiem. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi takzvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou ještě zpracovány ve specializovaných výstupech.

Tab.3.6.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Vinoř

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 634 544 1 178 100,0 434 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 9 199 209 408 34,6 271 62,4 v rámci hl. m. Prahy 317 289 606 51,4 144 33,2 do ostatních krajů 75 30 105 8,9 133,0 Vyjíždějící mimo Prahu denně 67 28 95 8,1 8 1,8

Z výše uvedených údajů je patrné že v MČ Praha-Vinoř má pracoviště mimo své bydliště 84% ekonomicky aktivních osob, u žen je tento podíl pouze nepatrně vyšší. Ze všech ekonomicky aktivních obyvatel jen 29,1% dojíždí na pracoviště, nacházející se na území správního obvodu Praha 9. Dalších 43,2% ekonomicky aktivních osob má pracoviště na území hlavního města a 7,5% pracuje mimo Prahu, přičemž 90,5% z nich vyjíždí mimo Prahu denně. Žáci a studenti mají místo školy prakticky všichni mimo své trvalé bydliště. a přes polovina z nich navštěvuje školu ve stejném správním obvodu. Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města. Mimo Prahu dojíždí 3% studentů a přes polovinu z nich denně.

94 SLDB 2001 – PRAHA 9 Při sčítání 2001 byla v Praze (i některých dalších městech ČR) sledována vyjížďka i v menším územním detailu, tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě.

3.6.7 Shrnutí

Podíl ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel se v průběhu posledních 10 let prakticky nezměnil. Rapidně se snížil se počet pracujících důchodců. Věková kategorie 45 - 54 let byla nejsilnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních s většinovým podílem žen. V MČ Praha-Vinoř je 667 ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let, tedy více, než celopražský průměr. Nejvíce lidí z této MČ pracuje v odvětví průmyslu, dále v obchodu a desetiprocentní hranici překračuje ještě odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců. Nejvyšší zastoupení zaměstnanců je ve věkové skupině 25-34 let, což představuje 29,6% ze všech zaměstnanců. Téměř 30% z ekonomicky aktivních obyvatel má pracoviště na území správního obvodu Praha 9.

4 DOMÁCNOSTI

Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o počtu, struktuře, velikosti a vybavení domácností a způsobu soužití rodin, které není možno získat jiným způsobem než právě z cenzu vždy jednou za deset let. Využití těchto číselných údajů je nezbytné nejen pro sociologická, demografická a další zkoumání, ale jsou i základem k optimalizaci zásahů a opatření v oblasti populační, zdravotní a sociální politiky. Při sčítáních lidu, domů a bytů jsou získány a zpracovány charakteristiky 3 kategorií domácností. Jsou to: domácnosti bytové - BD všechny osoby trvale bydlící v bytě tvoří bytovou domácnost, domácnosti hospodařící - HD osoby, které prohlásily, že společně hospodaří tvoří hospodařící domácnost, domácnosti cenzové - CD rodinné či nerodinné jednotky konstruované podle zápisu vztahů v bytových respektive hospodařících domácnostech. Podrobněji je definice domácností uvedena v metodických vysvětlivkách

4.1 Domácnosti - městská část Praha 9

4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností

V městské části Praha 9 se během let 1991 až 2001 nevýrazně snížil počet bytových a cenzových domácností. U hospodařících domácností došlo k nepatrnému nárůstu. Úbytek domácností byl ve dvou uvedených kategoriích podílově daleko nižší, než úbytek obyvatel. Bytových domácností oproti roku 1991 ubylo 1,3%, zatímco úbytek obyvatelstva činil 6,4%. Úbytek cenzových (0,9%) a nárůst hospodařících domácností (0,3%) je nevýznamný. Došlo k mírnému poklesu průměrného počtu členů těchto typů domácností, což souvisí s menší obsazeností bytů. Hlavně u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin, vzrostl podíl těch, kde hospodaří pouze jedna rodina, případně nerodinná jednotka. V roce 2001 v MČ Praha 9 téměř 100% hospodařících domácností tvořila samostatná cenzová domácnost. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jak při cenzu 1991, tak i v roce 2001 představovaly většinu úplné rodiny, i když je patrný nárůst domácností jednotlivců. Tato situace je typická i v celé Praze, v hlavním městě stále ještě převládají domácnosti úplných rodin. Počet těchto rodin v MČ Praha 9 poklesl o 12,7% a počet úplných rodin se závislými dětmi o 33,3%.

SLDB 2001 – PRAHA 9 95 Tab.4.1.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha 9

Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 19 426 19 168 100,0 100,0 2,29 2,16 v tom: s 1 CD 17 803 17 651 91,6 92,1 2,192,05 se 2 a více CD 1 623 1 517 8,4 7,9 3,38 3,50 Hospodařící domácnosti celkem 20 905 20 958 100,0 100,0 2,142,00 v tom: s 1 CD 20 584 20 878 98,5 99,6 2,12 1,99 se 2 a více CD 321 80 1,5 0,4 3,26 4,49 Cenzové domácnosti celkem 21 231 21 039 100,0 100,0 2,11 1,99 v tom: úplné rodiny 10 080 8 795 47,5 41,8 2,87 2,80 bez závislých dětí 5 561 5 782 26,2 27,5 2,28 2,34 se závislými dětmi 4 5193 01321,3 14,3 3,60 3,66 neúplné rodiny 3 408 3 12116,114,8 2,32 2,34 bez závislých dětí 1 395 1 4176,66,72,11 2,17 se závislými dětmi 2 013 1 704 9,5 8,1 2,47 2,48 vícečlenné nerodinné domácnosti 104 756 0,5 3,6 2,03 2,09 domácnosti jednotlivců 7 639 8 367 36,0 39,8 1,00 1,00

Snížil se počet neúplných rodin se závislými dětmi. Naopak narostly domácnosti jednotlivců jak početně, tak podílem v rámci cenzových domácností. Výrazný je nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně pouze hospodaří. Nárůst tohoto typu domácností je v MČ Praha 9 nad úroveň celopražského průměru. V tomto jevu se odrazily určité změny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun, oproti roku 1991 došlo ke změně posuzování soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti došlo u všech typů domácností k celkovému zmenšení, tedy průměrný počet členů je o něco nižší. Stále je však v průměru kolem dvou členů na 1 domácnost. Ve 34% bytů bydlí jen jedna osoba, dalších 33,5% obývají dvě osoby a jen necelá 3% obývá pět či více osob. U hospodařících domácností je dominance domácností jednotlivců nejvýraznější, jejich podíl tvoří 40% všech hospodařících domácností. Podíl domácností s více členy trvale klesá.

Tab.4.1.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha 9

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 29,3 32,8 21,113,6 3,2 2001 34,0 33,5 18,8 10,9 2,8 Hospodařící domácnosti 1991 34,9 32,119,4 11,8 1,8 2001 39,9 32,8 16,9 9,0 1,3 Cenzové domácnosti 1991 36,0 32,2 19,0 11,3 1,6 2001 39,8 33,3 17,0 8,7 1,2

Velikost domácností v MČ Praha 9 se co do počtu členů neustále zmenšuje, nejvýznamněji se na tom podílí trvalý nárůst zastoupení domácností jednotlivců. Podíl cenzových domácností jednotlivců je v této městské části nad celopražským průměrem.

96 SLDB 2001 – PRAHA 9 4.1.3 Cenzové domácnosti

Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části.

Graf 4.1.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha 9 a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha 9

27,5 14,3 6,7 8,1 3,6 39,8

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

V MČ Praha 9 jsou nejčastějším typem cenzových domácností úplné rodiny s podílem o málo nižším, než činí celopražský průměr (v MČ Praha 9 to je 41,8%, v Praze celkem 43,2%). Nad celopražským údajem je v MČ Praha 9 podíl úplných rodin se závislými dětmi. Pro hodnocení sociální situace je ovšem podstatné právě složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, až již závislým či dospělým). Úplné rodiny v roce 2001 představovaly v MČ Praha 9 většinu, což bylo 73,8% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými i neúplnými) představují výraznou většinu rodiny bez závislých dětí, kterých je 60,4%. Rodin se závislými dětmi bylo v roce 2001 zbývajících 39,6%. Při minulém cenzu v roce 1991 byla situace nepatrně odlišná. Rodin bez závislých dětí bylo 51,6%, zbytek (48,4%) tvořily rodiny se závislými dětmi. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí.

Tab.4.1.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha 9

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 10 080 8 795 3 408 3 121 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 5 561 5 782 1 395 1 417 podíl v % 55,2 65,7 40,9 45,4 s 1 dítětem počet 2 745 1 593 1 534 1 218 podíl v % 27,2 18,1 45,0 39,0 se 2 dětmi počet 1 600 1 273 412 425 podíl v % 15,9 14,5 12,113,6 se třemi a více dětmi počet 174 147 67 61 podíl v % 1,7 1,7 2,0 2,0

Mezi domácnostmi s dětmi dominují rodiny s jedním závislým dítětem, kterých bylo 59,6% ze všech rodinných domácností s dětmi. Od roku 1991 se nejvýrazněji snížil počet úplných rodin s jedním dítětem,

SLDB 2001 – PRAHA 9 97 který v MČ Praha 9 poklesl o 42%. Počet úplných rodin se 2 dětmi klesl o 20,4%. I v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu a mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější ty s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha 9 necelých 15%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. V Praze úhrnem to bylo 16%. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější, než bez závislých dětí, v MČ Praha 9 pak představovaly téměř 55% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou také trvale nejčastější rodiny s 1 dítětem. Ve srovnání s rokem 1991 došlo i zde k úbytku, ale procentuálně bylo toto snížení méně výrazné, než u rodin úplných. Počet neúplných rodin s 1 dítětem poklesl o 20,6%, se 2 dětmi došlo k nárůstu o 3%. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, což souvisí s celou řadou demografických jevů, které jsou v posledních letech pozorovány. Jde především o prudký pokles porodnosti, posunutí věku maximální natality do vyšších věkových kategorií žen, ale i pokles sňatečnosti. Z údajů získaných při SLDB můžeme také posoudit, jak domácnosti bydlí. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha 9 bydlí naprostá většina rodin se závislými dětmi (85%) samostatně v bytě. Dále jich 42,5% bydlí v bytě nájemním a co do velikosti jsou to většinou byty dvoupokojové (32,5%) nebo třípokojové (48,2%). V Praze celkem zaznamenáváme vyšší podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším členění cenzových domácností převažují však již výrazně domácnosti jednotlivců. Velký podíl domácností jednotlivců je typický pro velkoměstské osídlení.

Tab.4.1.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha 9

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 7 639 100,0 8 367 100,0 v tom: bydlící samostatně 6 482 84,9 6 568 78,5 spolubydlící s jinou CD 1 013 13,3 1 610 19,2 podnájemníci 144 1,9 189 2,3

Složení domácností jednotlivců se ale v průběhu desetiletí mezi cenzy poněkud proměnilo. Pouze nepatrně se zvýšil počet domácností se samostatně bydlící osobou, podíl se snížil. Výrazně se zvýšil počet i podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou cenzovou domácností, což může v praxi zahrnovat případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte, až po rozvedené, společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Případy tzv. podnájemníků jsou počtem zanedbatelné. Mezi 57 městskými částmi je MČ Praha 9 podílem 39,8% domácností jednotlivců na sedmém místě pomyslného pořadí.

4.1.4 Vybavení domácností

Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. V každém sčítání dochází k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon , a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.

98 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.4.1.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha 9

z toho podíl domácností vybavených

osobním osobním Bytové telefonem automobilem počítačem možností domác- plná užívat nosti z toho vybave- pevnou rekreační celkem z toho pevnou pouze s připoje- nost celkem linkou celkem objekt 2 a více linkou mobilním ním na i mobilním internet

MČ Praha 9 19 168 8 593 874 9 737 1 077 6 357 3 348 1 580 7 372 1 427

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha 9 v % 100,0 44,8 4,6 50,8 5,6 33,2 17,5 8,2 38,5 7,4 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavenost domácností v MČ Praha 9 v porovnání s hl. m. Prahou vyznívá spíše v neprospěch MČ. Je patrné, že ve všech ukazatelích kromě vybavení jen pevnou telefonní linkou nebo jen mobilním telefonem, je MČ pod celopražským průměrem. Možnost užívání rekreačního objektu je v MČ Praha 9 i Praze na stejné úrovni. 7,4%. domácností bydlících v MČ Praha 9 je současně vybavena automobilem, telefonem, počítačem i možností využívat rekreační objekt. Porovnávat vybavenost se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost v desetiletém intervalu vzrostla, a to i u rekreačních objektů. V roce 1991 v MČ Praha 9 využívalo rekreační objekt 29,2% domácností oproti 38,5% v roce 2001 a v Praze úhrnem 28% oproti 38,5%. Je patrné, že nárůst takto vybavených domácností v MČ je prakticky shodný s nárůstem v celopražském měřítku. Na počátku devadesátých let existovala spíše hypotéza o utlumení tzv. chalupářského zájmu u obyvatel českých velkoměst, ale z údajů SLDB 2001 vidíme, že vyjížďky za rekreací do venkovských chat a chalup pokračují a vybavenost použitelným objektem u pražské populace roste.

4.1.5 Shrnutí

V MČ Praha 9 se během let 1991 až 2001 nevýrazně snížil počet bytových a cenzových domácností. K nepatrnému nárůstu došlo u domácností hospodařících. Ve všech typech domácností poklesl průměrný počet členů, domácnosti a rodiny se zmenšují. Základním trendem je nárůst podílu domácností jednotlivců, ve 34% bytů v MČ Praha 9 bydlí jen jeden člověk. V MČ Praha 9 jsou nejčastějším typem cenzových domácností úplné rodiny a mezi rodinnými domácnostmi představují výraznou většinu rodiny bez závislých dětí, kterých je 60,4% mezi rodinnými domácnostmi úhrnem. Také hospodařící domácnosti se osamostatňují, společné hospodaření dvou či více cenzových domácností je zde výjimkou. Ve všech sledovaných ukazatelích vybavenosti domácností kromě vybavení jen pevnou telefonní linkou nebo jen mobilním telefonem je MČ Praha 9 těsně pod celopražským průměrem nebo na stejné úrovni. V ekvivalentech z minulého sčítání se však vybavenost domácností během 10 let podstatně zlepšila.

4.2 Domácnosti - městská část Praha-Čakovice

4.2.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Počet domácností všech kategorií se v MČ Praha-Čakovice během posledních 10 let nevýrazně zvýšil. Tento nárůst souvisí jednak s přírůstkem obyvatel, hlavně ale s přírůstkem domů a bytů v této městské části. Nejvyšší je přírůstek u hospodařících, cca 8,2% ze stavu roku 1991, při 2,2% přírůstku obyvatel. Právě u bytových domácností připadl nárůst hlavně na domácnosti, které zahrnují více jak 1 cenzovou domácnost.

SLDB 2001 – PRAHA 9 99 Tab.4.2.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Čakovice

Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 2 1162 198 100,0 100,0 2,61 2,57 v tom: s 1 CD 1 854 1 904 87,6 86,6 2,41 2,33 se 2 a více CD 262 294 12,4 13,4 4,05 4,08 Hospodařící domácnosti celkem 2 355 2 512 100,0 100,0 2,36 2,27 v tom: s 1 CD 2 307 2 493 98,0 99,2 2,33 2,25 se 2 a více CD 48 19 2,0 0,8 3,50 4,99 Cenzové domácnosti celkem 2 403 2 531100,0 100,0 2,31 2,25 v tom: úplné rodiny 1 375 1 261 57,2 49,8 3,00 2,98 bez závislých dětí 728 749 30,3 29,6 2,34 2,43 se závislými dětmi 647 512 26,9 20,2 3,74 3,78 neúplné rodiny 281 377 11,7 14,9 2,36 2,46 bez závislých dětí 110 155 4,6 6,1 2,06 2,23 se závislými dětmi 171 222 7,1 8,8 2,54 2,62 vícečlenné nerodinné domácnosti 13 108 0,5 4,3 2,08 2,09 domácnosti jednotlivců 734 785 30,5 31,0 1,00 1,00

Stejně, jako v celopražském průměru, tvoří zde téměř 100% hospodařících domácností samostatná cenzová domácnost. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny, nárůst podílu domácností jednotlivců, obvyklý u velkých městských částí, se zde vůbec neprojevil. Od roku 1991 došlo však k úbytku úplných rodin, hlavně na úkor domácností s neúplnými rodinami. V MČ Praha-Čakovice byl zaznamenán nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností, což jsou společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vztahy, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun. Proti roku 1991 došlo ke změně v posouzení soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.2.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií celkově k nepatrnému snížení, tedy průměrný počet členů je nižší. I tak se pohybuje výrazně nad 2 členy na domácnost. Zvýšení průměrných údajů připadá hlavně na podíl domácností se 2 členy (ke zvýšení došlo i u domácností jednotlivců), podíl domácností se 3 a více členy oproti roku 1991 klesl. U všech kategorií domácností zůstávají dvoučlenné domácnosti nejčastějším typem, ve 24% bytů v MČ Praha-Čakovice bydlí však jen jeden člověk. U hospodařících domácností vzrostl podíl jednočlenných domácností na více než 31%.

Tab.4.2.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Čakovice

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 23,7 28,3 20,9 19,1 7,9 2001 24,1 30,8 20,7 16,6 7,8 Hospodařící domácnosti 1991 28,9 30,9 20,0 16,6 3,6 2001 31,3 32,3 19,4 13,9 3,2 Cenzové domácnosti 1991 30,5 30,8 19,2 16,4 3,1 2001 31,0 33,0 19,8 13,6 2,6

100 SLDB 2001 – PRAHA 9 Velikost domácností v městské části Praha-Čakovice se během posledního období co do počtu členů spíše zvětšovala. Podíl cenzových domácností jednotlivců je v MČ Praha-Čakovice pod úrovní celopražského průměru.

4.2.3 Cenzové domácnosti

Nejčastějším typem cenzových domácností v MČ Praha-Čakovice jsou úplné rodiny, se 49,8% vysoko nad podílem v hl. m. Praze.

Graf 4.2.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Čakovice a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Čakovice

29,6 20,2 6,1 8,8 4,3 31,0

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Nad celopražským údajem je v MČ Praha-Čakovice i podíl úplných rodin bez i se závislými dětmi. Podíl domácností jednotlivců je naopak pod celopražským průměrem. Složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým), je významné pro hodnocení sociální situace v městské části. Úplné rodiny představovaly v roce 2001 v městské části Praha-Čakovice cca 77% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými a neúplnými) jsou četnější rodiny bez závislých dětí s 55,2% podílu, zbývajících 44,8% náleží rodinám s dětmi závislými. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí.

Tab.4.2.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Čakovice

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 1 375 1 261 281 377 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 728 749 110 155 podíl v % 52,9 59,4 39,1 41,1 s 1 dítětem počet 313 254 109 135 podíl v % 22,8 20,1 38,8 35,8 se 2 dětmi počet 291 223 57 74 podíl v % 21,2 17,7 20,3 19,6 se třemi a více dětmi počet 43 35 5 13 podíl v % 3,1 2,8 1,8 3,4

SLDB 2001 – PRAHA 9 101 Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 53% ze všech rodinných domácnosti s dětmi. Od roku 1991 se celkově snížil počet domácností v kategorii se dvěma a třemi dětmi. I v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu, mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější rodiny s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha-Čakovice necelých 15%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější než bez závislých dětí, v městské části Praha-Čakovice představovaly 58,9% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou trvale nejčastěji zastoupeny rodiny s 1 dítětem, ve srovnání s rokem 1991 právě zde došlo k výraznému přírůstku, počet neúplných rodin s 1 dítětem vzrostl absolutně o 26, relativně o 24 procentních bodů. Co se týká úrovně bydlení rodin se závislými dětmi, v MČ Praha-Čakovice bydlí velká většina rodin se závislými dětmi (73%) samostatně v bytě. Dále jich 43% bydlí v bytě ve vlastním domě a 25% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to hlavně byty třípokojové (44%) nebo čtyřpokojové (28%). V Praze celkem zaznamenáváme podstatně vyšší podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším rozčlenění cenzových domácností převažují domácnosti jednotlivců nad úplnými rodinami bez závislých dětí a tvoří významnou součást cenzových domácností.

Tab.4.2.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Čakovice

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 734 100,0 785 100,0 v tom: bydlící samostatně 580 79,0 531 67,6 spolubydlící s jinou CD 140 19,1 228 29,0 podnájemníci 14 1,9 26 3,3

Složení domácností jednotlivců se ale v průběhu desetiletí mezi cenzy poněkud změnilo. Snížil se počet i podíl domácností jednotlivců (samostatně bydlící osoba), zvýšil se ale podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou cenzovou domácností. Zde se v praxi jedná např. o případy dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, osamělého samostatně hospodařícího rodiče, bydlícího s rodinou dítěte nebo rozvedené, společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Mezi 57 pražskými městskými částmi jsou Čakovice svým podílem 31% domácností jednotlivců až hluboko v druhé polovině pomyslného pořadí.

4.2.4 Vybavení domácností

Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností a jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon , a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.

102 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.4.2.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Čakovice

z toho podíl domácností vybavených

osobním osobním Bytové telefonem automobilem počítačem možností domác- plná užívat nosti z toho vybave- pevnou rekreační celkem z toho pevnou pouze s připoje- nost celkem linkou celkem objekt 2 a více linkou mobilním ním na i mobilním internet MČ Praha- Čakovice 2 198 1 166 169 984 185 670 413 197 606 147

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha- Čakovice v % 100,0 53,0 7,7 44,8 8,4 30,5 18,8 9,0 27,6 6,7 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Z přehledu je patrné, že vybavenost domácností v MČ Čakovice v porovnání s hl m. Prahou vyznívá ve většině sledovaných ukazatelů ve prospěch městské části. Nad celopražským průměrem je hlavně vybavení osobním automobilem (i dvěma a více) a dále pouze mobilním telefonem. Porovnávat vybavenost se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost domácností se během desetiletého intervalu podstatně zlepšila.

4.2.5 Shrnutí

Počet všech kategorií domácností se v MČ Praha-Čakovice během posledních 10 let nevýrazně zvýšil. Tento nárůst souvisí jednak s přírůstkem obyvatel, ale i s přírůstkem domů a bytů v této městské části. U všech typů domácností se snížil průměrný počet členů. Charakteristickým rysem byl nárůst podílu cenzových domácností s neúplnými rodinami. Ve 24% bytů v MČ Praha-Čakovice bydlí jen jedna osoba. Nejčastějším typem cenzových domácností této městské části jsou úplné rodiny, se 49,8% vysoko nad podílem hl. m. Prahy. Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s jedním závislým dítětem, kterých bylo 53% ze všech rodinných domácností s dětmi. Ve většině sledovaných ukazatelů vybavenosti domácností je MČ pod celopražským průměrem.

4.3 Domácnosti – městská část Praha-Kbely

4.3.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Pokud mluvíme o změnách v MČ Praha-Kbely co do počtu domácností v porovnání se SLDB 1991, pak u domácností bytových došlo k úbytku o 33 domácností, u domácností hospodařících byl nárůst 28 domácností, u cenzových byl přírůstek pouze 3 domácnosti. V souvislosti s 1,7% úbytkem obyvatel to znamená, že došlo ke snížení průměrného počtu členů domácností, tedy menší obsazenosti bytů. V rámci bytových domácností připadl minimální nárůst na domácnosti, které zahrnují 1 cenzovou domácnost. Hospodařící domácnosti, stejně, jako v celopražském průměru, tvoří více než z 99% samostatná cenzová domácnost.

SLDB 2001 – PRAHA 9 103 Tab.4.3.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Kbely

Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 1 795 1 762 100,0 100,0 2,58 2,47 v tom: s 1 CD 1 582 1 585 88,1 90,0 2,37 2,29 se 2 a více CD 213 177 11,9 10,0 4,174,04 Hospodařící domácnosti celkem 1 987 2 015 100,0 100,0 2,33 2,25 v tom: s 1 CD 1 946 1 999 97,9 99,2 2,31 2,22 se 2 a více CD 41162,1 0,8 3,66 5,18 Cenzové domácnosti celkem 2 029 2 032 100,0 100,0 2,28 2,23 v tom: úplné rodiny 1 207 1 027 59,5 50,5 2,87 2,94 bez závislých dětí 706 639 34,8 31,4 2,28 2,40 se závislými dětmi 501 388 24,7 19,1 3,70 3,82 neúplné rodiny 257 257 12,7 12,6 2,33 2,49 bez závislých dětí 116 97 5,7 4,8 2,09 2,26 se závislými dětmi 141160 6,9 7,9 2,52 2,63 vícečlenné nerodinné domácnosti 8 108 0,4 5,3 2,25 2,17 domácnosti jednotlivců 557 640 27,5 31,5 1,00 1,00

Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny. V této městské části byl zaznamenán nárůst podílu domácností jednotlivců, byl zde i přírůstek počtu vícečlenných nerodinných domácností (jsou společná soužití lidí bez přímých rodinných vztahů, kteří jsou spjati jinými příbuzenskými i nepříbuzenskými vztahy, ale hlavně společně hospodaří). V tomto jevu se odrazily určité formy životního stylu, částečně se zde projevil i metodický posun. Proti roku 1991 došlo ke změně v posouzení soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.3.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií spíše k mírnému zmenšení, průměrný počet členů se snížil. Došlo hlavně k navýšení podílu domácností s jedním členem. Dvoučlenné domácnosti zůstaly nejčastějším typem ve všech třech kategoriích domácností, jejich podíl se ovšem oproti roku 1991 snížil.

Tab.4.3.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Kbely

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 21,1 34,0 20,117,4 7,3 2001 26,2 31,8 20,4 14,9 6,7 Hospodařící domácnosti 1991 26,0 35,8 20,3 15,0 2,9 2001 31,8 32,9 19,2 12,8 3,4 Cenzové domácnosti 1991 27,5 35,9 19,9 14,4 2,3 2001 31,5 33,5 19,6 12,7 2,8

Podíl cenzových domácností jednotlivců je v MČ Praha-Kbely pod úrovní celopražského průměru.

4.3.3 Cenzové domácnosti

Úplné rodiny jsou nejčastějším typem cenzových domácností v MČ Praha-Kbely. S 50,5% jsou vysoko nad podílem v hl. m. Praze.

104 SLDB 2001 – PRAHA 9 Graf 4.3.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Kbely a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Kbely

31,4 19,1 4,8 7,9 5,3 31,5

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Nad celopražským údajem jsou podíly úplných rodin bez i se závislými dětmi, naopak podíl domácností jednotlivců je pod celopražským průměrem. Složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým), je významné pro hodnocení sociální situace v městské části. Úplné rodiny představovaly v MČ Praha-Kbely v roce 2001 asi 80% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými a neúplnými) jsou četnější rodiny bez závislých dětí s 57,3% podílu, zbývajících 42,7% náleží rodinám s dětmi závislými. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí.

Tab.4.3.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Kbely

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 1 207 1 027 257 257 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 706 639 11697 podíl v % 58,5 62,2 45,1 37,7 s 1 dítětem počet 258 191 90 95 podíl v % 21,4 18,6 35,0 37,0 se 2 dětmi počet 222 171 44 61 podíl v % 18,4 16,7 17,1 23,7 se třemi a více dětmi počet 21 26 7 4 podíl v % 1,7 2,5 2,7 1,6

Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s 1 závislými dítětem, kterých bylo 52,2% ze všech rodinných domácnosti s dětmi. Od roku 1991 se v obou kategoriích (s 1 dítětem i se 2 dětmi) počet domácností snížil. Jako v MČ Praha-Kbely i v celopražské průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu. Mezi rodinami s dětmi jsou též v Praze celkem nejčastější rodiny s 1 dítětem. Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha-Kbely necelých 13%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější než bez závislých dětí, v MČ Praha-Kbely představovaly 62,2% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou i zde nejčastěji zastoupeny rodiny s 1 dítětem. V MČ Praha-Kbely bydlí velká většina rodin se závislými dětmi (79,6%) samostatně v bytě. V bytě ve vlastním domě jich bydlí 49,5% a dalších 23,8% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to hlavně byty třípokojové (34,9%) nebo čtyřpokojové a větší (30,7%). V Praze celkem byl zaznamenán podstatně vyšší

SLDB 2001 – PRAHA 9 105 podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se dvěma pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším rozčlenění cenzových domácností jsou domácnosti jednotlivců podílem hned za úplnými rodinami, tvoří zde tedy významnou část cenzových domácností.

Tab.4.3.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Kbely

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 557 100,0 640 100,0 v tom: bydlící samostatně 437 78,5 481 75,2 spolubydlící s jinou CD 108 19,4 143 22,3 podnájemníci 122,2 162,5

Oproti roku 1991 se počet i podíl domácností jednotlivců celkově v MČ Praha-Kbely zvýšil. Zvýšil se sice počet, ale snížil podíl domácností jednotlivců - samostatně bydlících osob, zvýšil se počet i podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou CD. Tato kategorie zahrnuje v praxi případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte, až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Případy tzv. podnájemníků jsou počtem zanedbatelné. Mezi 57 městskými částmi je MČ Praha-Kbely svým podílem 31,5% v rámci cenzových domácností na 17. místě pomyslného žebříčku těchto domácností.

4.3.4 Vybavení domácností

Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo též zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.

Tab.4.3.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Kbely

z toho podíl domácností vybavených

osobním osobním Bytové telefonem automobilem počítačem možností domác- plná užívat nosti z toho vybave- pevnou rekreační celkem z toho pevnou pouze s připoje- nost celkem linkou celkem objekt 2 a více linkou mobilním ním na i mobilním internet MČ Praha- Kbely 1 762 981157 868 114551 333 163 531122

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha- Kbely v % 100,0 55,7 8,9 49,3 6,5 31,3 18,9 9,3 30,1 6,9 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Kbely v porovnání s hl m. Prahou vyznívá v polovině sledovaných ukazatelů ve prospěch průměru této městské části, druhá polovina je pod celopražským průměrem. Nad průměrem hl. m. Prahy je vybavení bytových domácností osobním automobilem, a to i dvěma a více, pevnou telefonní linkou i mobilním telefonem. Vybavenost domácností se ve srovnatelných údajích během desetiletého období podstatně vylepšila.

106 SLDB 2001 – PRAHA 9 4.3.5 Shrnutí

V MČ Praha-Kbely došlo v počtu domácností v porovnání se SLDB 1991 jen k nevýrazným změnám. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny. Byl zaznamenán nárůst počtu domácností jednotlivců i přírůstek počtu vícečlenných nerodinných domácností. Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií spíše k mírnému zmenšení, průměrný počet členů se snížil. Mezi rodinnými domácnostmi jsou častější rodiny bez závislých dětí a mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější rodiny s jedním dítětem. V MČ Praha-Kbely bydlí 79,6% rodin se závislými dětmi samostatně v bytě. V polovině sledovaných ukazatelů vybavenosti domácností je MČ Praha-Kbely nad celopražským průměrem, nižší je hlavně možnost využití rekreačního objektu, což je vzhledem k poloze městské části pochopitelné.

4.4 Domácnosti – městská část Praha-Letňany

4.4.1 Vývoj počtu a struktury domácností

V MČ Praha-Letňany se během let 1991 až 2001 počet všech tří základních kategorií domácností zvýšil. Přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 6,1%. Počet hospodařících domácností se zvýšil o 10,9% a cenzových o 10,6%. Z toho vyplývá, že domácnosti se zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje.

Tab.4.4.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Letňany

Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 5 129 5 441100,0 100,0 2,81 2,60 v tom: s 1 CD 4 804 4 922 93,7 90,5 2,75 2,46 se 2 a více CD 325 519 6,3 9,5 3,70 3,88 Hospodařící domácnosti celkem 5 437 6 027 100,0 100,02,652,36 v tom: s 1 CD 5 386 5 985 99,1 99,32,652,34 se 2 a více CD 51 42 0,9 0,7 3,44 4,93 Cenzové domácnosti celkem 5 488 6 069 100,0 100,02,632,35 v tom: úplné rodiny 3 467 3 102 63,2 51,1 3,25 3,09 bez závislých dětí 1 158 1 704 21,1 28,1 2,25 2,53 se závislými dětmi 2 309 1 398 42,1 23,03,753,78 neúplné rodiny 778 1 064 14,2 17,52,452,41 bez závislých dětí 205 456 3,7 7,5 2,06 2,25 se závislými dětmi 573 608 10,4 10,02,592,54 vícečlenné nerodinné domácnosti 11 152 0,2 2,5 2,00 2,16 domácnosti jednotlivců1 232 1 751 22,4 28,9 1,00 1,00

Hlavně u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin, vzrostl podíl těch, kde hospodaří pouze jedna rodinná, případně nerodinná jednotka. V roce 2001 v MČ Praha-Letňany téměř 100% hospodařících domácností tvořila samostatná cenzová domácnost. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jak při cenzu 1991, tak i v roce 2001 představovaly většinu úplné rodiny, i když je patrný nárůst podílu domácností jednotlivců. Tato situace je typická i v celopražském měřítku, v Praze stále ještě převládají domácnosti úplných rodin. Počet úplných rodin v MČ Praha-Letňany poklesl o 10,5% a počet úplných rodin se závislými dětmi o 39,5%. Poklesly i počty neúplných rodin se závislými dětmi. Naopak narostly domácností jednotlivců jak početně, tak podílem v rámci cenzových domácností. To, co patrně nejvíce zarazí, je nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně pouze hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický

SLDB 2001 – PRAHA 9 107 posun. Proti roku 1991 došlo ke změně posuzování soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.4.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií k celkovému zmenšení, tedy průměrný počet členů je o něco nižší. Stále se však v průměru pohybuje 2 až 2,5 člena na 1 domácnost. Toto zmenšení průměrných údajů však větší měrou připadá na zvýšení podílu domácností jednotlivců. Trend ve složení domácností podle počtu členů je charakterizován nárůstem podílu hlavně jednočlenných, méně i dvoučlenných domácností, a to u všech kategorií. U bytových domácností zůstávají dvoučlenné domácnosti nejčastější kategorií, ve 22,4% bytů v MČ Praha-Letňany bydlí jen jeden člověk. Klesají podíly domácností s více než třemi osobami. Podobná situace s obdobnými změnami byla také u cenzových domácností.

Tab.4.4.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Letňany

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 199117,5 24,4 24,9 27,2 5,9 2001 22,4 28,8 23,6 19,8 5,5 Hospodařící domácnosti 1991 21,7 25,1 24,2 24,6 4,4 2001 29,1 29,6 21,8 16,6 2,9 Cenzové domácnosti 1991 22,4 25,3 23,9 24,1 4,3 2001 28,9 30,2 22,116,4 2,5

Velikost domácností v MČ Praha-Letňany se co do počtu členů neustále zmenšuje a nejvýznamněji se na tom podílel nárůst v zastoupení domácností jednotlivců.

4.4.3 Cenzové domácnosti

Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části.

Graf 4.4.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Letňany a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Letňany

28,1 23,0 7,5 10,0 2,5 28,9

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

108 SLDB 2001 – PRAHA 9 V MČ Praha-Letňany jsou nejčastějším typem cenzových domácností úplné rodiny, jejich podíl 51% převyšuje celopražský průměr (43,2%). Nad celopražským údajem je v Praze-Letňanech podíl úplných rodin bez závislých dětí i podíl rodin se závislými dětmi. Pro hodnocení sociální situace je ovšem podstatné právě složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). Úplné rodiny v roce 2001 představovaly v této městské části většinu, což v roce 2001 bylo 74,5% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými i neúplnými) představují většinu rodiny bez závislých dětí, kterých je 51,8%. Rodin se závislými dětmi bylo v roce 2001 zbývajících 48,2%. Při minulém cenzu v roce 1991 byla situace v MČ Praha-Letňany právě opačná, a to ve prospěch rodin se závislými dětmi, kterých bylo 67,9% ze všech rodinných domácností. Pro sociální situaci je také podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí.

Tab.4.4.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Letňany

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 3 467 3 102 778 1 064 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 1 158 1 704 205 456 podíl v % 33,4 54,9 26,3 42,9 s 1 dítětem počet 1 019 704 349 419 podíl v % 29,4 22,7 44,9 39,4 se 2 dětmi počet 1 130 620 203 165 podíl v % 32,6 20,0 26,115,5 se třemi a více dětmi počet 160 74 21 24 podíl v % 4,6 2,4 2,7 2,3

Mezi domácnostmi s dětmi dominují rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 56% ze všech rodinných domácností s dětmi. Od roku 1991 se nejvýrazněji snížil počet úplných rodin se 3 a více dětmi, který v MČ Praha-Letňany poklesl o 53,8%, počet úplných rodin s jedním dítětem klesl o 31%. I v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu a i mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější ty s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha-Letňany 17,5%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější než bez závislých dětí. U neúplných rodin s dětmi jsou také trvale nejčastější rodiny s jedním dítětem. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, což souvisí s celou řadou demografických jevů, které jsou v posledních letech pozorovány. Jde především o prudký pokles porodnosti, posunutí věku maximální natality do vyšších věkových kategorií žen, ale i pokles sňatečnosti. Z údajů získaných při SLDB můžeme také posoudit, jak domácnosti bydlí. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha-Letňany bydlí naprostá většina rodin se závislými dětmi (83,6%) samostatně v bytě. Dále jich 67,1% bydlí v bytě nájemním a co do velikosti jsou to byty dvoupokojové (23,3%) nebo třípokojové (59,9%). V Praze celkem zaznamenáváme podíl rodin v nájemních bytech 46%, v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším členění cenzových domácností vidíme jejich složení.

Tab.4.4.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Letňany

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 1 232 100,0 1 751100,0 v tom: bydlící samostatně1 014 82,3 1 224 69,9 spolubydlící s jinou CD 183 14,9 488 27,9 podnájemníci 35 2,8 39 2,2

SLDB 2001 – PRAHA 9 109 Jednotlivci bydlící samostatně tvoří největší skupinu. Nejvýrazněji se zvýšil podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou cenzovou domácností, což může zahrnovat v praxi případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte, až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Počet těchto domácností se zvýšil více než 2,5krát. Případy tzv. podnájemníků nejsou příliš početné, nebyly ani v roce 1991. Z hlediska procentního zastoupení představují mezi domácnostmi jednotlivců minimum. Mezi 57 pražskými městskými částmi je MČ Praha- Letňany svým podílem 28,9% domácností jednotlivců na 31. místě pomyslného pořadí.

4.4.4 Vybavení domácností

Již tradičně je součástí cenzů zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. V každém sčítání dochází k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.

Tab.4.4.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Letňany

z toho podíl domácností vybavených

osobním osobním Bytové telefonem automobilem počítačem možností domác- plná užívat nosti z toho vybave- pevnou rekreační celkem z toho pevnou pouze s připoje- nost celkem linkou celkem objekt 2 a více linkou mobilním ním na i mobilním internet MČ Praha- Letňany 5 441 2 919 385 2 476 388 1 934 1 207 702 1 912517

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha- Letňany v % 100,0 53,6 7,1 45,5 7,1 35,5 22,2 12,9 35,1 9,5 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavenost domácností v MČ Praha-Letňany v porovnání s hl. m. Prahou vyznívá z poloviny v neprospěch této městské části, z poloviny v neprospěch hlavního města. MČ Praha-Letňany je pod celopražským průměrem ve vybavení pevnou telefonní linkou i pevnou linkou a mobilním telefonem současně, nepatrně je zde nižší vybavení počítačem (ale větší procento je jich s připojením na internet), a možnost užívat rekreační objekt. Vyšší je v Letňanech vybavenost automobilem, a to i dvěma a více. Porovnávat vybavenost se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost v desetiletém intervalu nepatrně vzrostla u automobilů, k většímu nárůstu došlo u rekreačních objektů (o 11,8 procentního bodu). Je patrné, že nárůst domácností s možností využívání rekreační objekt je zde prakticky shodný s nárůstem v celopražském měřítku. Na počátku devadesátých let existovala spíše hypotéza o utlumení tzv. chalupářského zájmu u obyvatel českých velkoměst, ale z údajů SLDB 2001 vidíme, že vyjížďky za rekreací do venkovských chat a chalup pokračují a vybavenost použitelným objektem u pražské populace roste. Naopak se o téměř 8 procentních bodů v této městské části snížil počet bytů s pevnou telefonní linkou.

4.4.5 Shrnutí

V MČ Praha-Letňany se během let 1991 až 2001 zvýšil počet všech tří základních kategorií domácností. Ve všech typech domácností poklesl průměrný počet členů, domácnosti a rodiny se zmenšují. Základním trendem je nárůst podílu domácností jednotlivců, ve 32,2% bytů v MČ Praha-Letňany bydlí jen jeden člověk.

110 SLDB 2001 – PRAHA 9 Nejčastějším typem cenzových domácností jsou úplné rodiny a mezi rodinnými domácnostmi představují většinu rodiny bez závislých dětí, kterých je 51,8% mezi rodinnými domácnostmi úhrnem. Také hospodařící domácnosti se ještě dále osamostatňují, společné hospodaření dvou či více cenzových domácností je zde výjimkou. Ve sledovaných ukazatelích vybavenosti domácností je MČ Praha-Letňany částečně pod a částečně nad celopražským průměrem. V ekvivalentech z minulého sčítání se však vybavenost domácností během 10 let podstatně zlepšila.

4.5 Domácnosti - městská část Praha-Satalice

4.5.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Pokud lze v MČ Praha-Satalice mluvit o změnách v počtu domácností v porovnání se SLDB 1991, pak tedy jen o úbytku 17 bytových a 4 cenzových domácností a o přírůstku 6 hospodařících domácností. Vzhledem ke snižování průměrného počtu členů domácnosti je možno usuzovat o zmenšování velikostí domácností, tedy menší obsazenosti bytů.

Tab.4.5.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Satalice

Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 514 497 100,0 100,0 2,71 2,63 v tom: s 1 CD 448 432 87,2 86,9 2,49 2,37 se 2 a více CD 66 65 12,8 13,1 4,21 4,38 Hospodařící domácnosti celkem 578 584 100,0 100,0 2,41 2,32 v tom: s 1 CD 565 581 97,8 99,5 2,39 2,30 se 2 a více CD 13 3 2,2 0,5 3,46 4,48 Cenzové domácnosti celkem 591 587 100,0 100,02,362,30 v tom: úplné rodiny 354 296 59,9 50,4 3,08 3,12 bez závislých dětí 167 168 28,3 28,6 2,25 2,51 se závislými dětmi 187 128 31,6 21,8 3,83 3,92 neúplné rodiny 44 85 7,4 14,52,482,46 bez závislých dětí 18 39 3,0 6,6 2,28 2,21 se závislými dětmi 26 46 4,4 7,8 2,62 2,68 vícečlenné nerodinné domácnosti 2 9 0,3 1,5 2,00 2,44 domácnosti jednotlivců191197 32,3 33,6 1,00 1,00

V rámci bytových domácností připadl úbytek převážně na domácnosti, které zahrnují 1 cenzovou domácnost. Hospodařící domácnosti, stejně jako v celopražském průměru, tvoří z 99% samostatná cenzová domácnost. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny. U domácností jednotlivců byl zaznamenán nepatrný nárůst. Počet domácností s úplnými rodinami v MČ Praha-Satalice poklesl, a to i podílem v rámci cenzových domácností. I v této městské části byl zaznamenán nevýznamný nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností, což jsou společná soužití lidí bez přímých rodinných vztahů, jsou spjati jinými příbuzenskými i nepříbuzenskými vztahy, ale hlavně společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun. Proti roku 1991 došlo ke změně v posouzení soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

SLDB 2001 – PRAHA 9 111 4.5.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií spíše k celkovému zmenšení, průměrný počet členů se snížil. I tak se pohybuje nad 2 členy na domácnost. Snížení průměrných čísel souvisí hlavně se snížením podílu domácností se 4 členy. V roce 2001 jsou zde nejčastější domácnosti s jedním členem. U všech tří typů domácností narostl podíl jednotlivců, kteří hospodaří sami.

Tab.4.5.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Satalice

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 25,7 22,8 20,4 20,6 10,5 2001 26,6 25,8 21,3 15,5 10,9 Hospodařící domácnosti 1991 31,0 25,8 19,9 18,7 4,7 2001 33,7 26,4 21,4 13,7 4,8 Cenzové domácnosti 1991 32,3 26,6 19,3 17,4 4,4 2001 33,6 27,1 21,5 13,3 4,6

Podíl cenzových domácností jednotlivců je v městské části Praha-Satalice pod úrovní celopražského průměru (v celém hlavním městě to je 36,8%).

4.5.3 Cenzové domácnosti

Úplné rodiny jsou nejčastějším typem cenzových domácností v MČ Praha-Satalice. S 50,4% jsou nad podílem v hl. m. Praze (43,2%).

Graf 4.5.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Satalice a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Satalice

28,6 21,8 6,6 7,8 1,5 33,6

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Nad celopražským údajem jsou podíly úplných rodin bez i se závislými dětmi, podíl domácností jednotlivců je mírně podprůměrný. Složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým), je významné pro hodnocení sociální situace v městské části. Úplné rodiny představovaly v Satalicích v roce 2001 asi 78% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými a neúplnými) jsou četnější rodiny bez závislých dětí s 54,3% podílu, zbývajících 45,7% náleží rodinám s dětmi závislými. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí.

112 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.4.5.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Satalice

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 354 296 44 85 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 167 168 1839 podíl v % 47,2 56,8 40,9 45,9 s 1 dítětem počet 86 68 1625 podíl v % 24,3 23,0 36,4 29,4 se 2 dětmi počet 88 45 1020 podíl v % 24,9 15,2 22,7 23,5 se třemi a více dětmi počet 13 15 - 1 podíl v % 3,7 5,1 - 1,2

Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 53,4% ze všech rodinných domácností s dětmi. Od roku 1991 se trochu výrazněji snížil počet domácností pouze v kategorii se dvěma dětmi. I v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu, mezi rodinami s dětmi jsou též nejčastější rodiny s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha-Satalice necelých 15%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější, než bez závislých dětí, v Satalicích představovaly 54,1% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou i zde nejčastěji zastoupeny rodiny s 1 dítětem. V MČ Praha-Satalice bydlí velká většina rodin se závislými dětmi (73,7%) samostatně v bytě. 66,7% jich bydlí v bytě ve vlastním domě a 18,7% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to hlavně byty čtyřpokojové a větší (45,6%) nebo třípokojové (34%). V Praze celkem byl zaznamenán podstatně vyšší podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším rozčlenění cenzových domácností jsou domácnosti jednotlivců podílem hned za úplnými rodinami, tvoří zde tedy významnou část cenzových domácností.

Tab.4.5.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Satalice

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 191100,0 197 100,0 v tom: bydlící samostatně149 78,0 139 70,6 spolubydlící s jinou CD 39 20,4 58 29,4 podnájemníci 3 1,6 - -

Oproti roku 1991 se v MČ Praha-Satalice počet i podíl domácností jednotlivců celkově nepatrně zvýšil. Snížil se podíl i počet domácností jednotlivců - samostatně bydlící osoba, zvýšil se ale podíl i počet domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou cenzovou domácností. Tato kategorie zahrnuje v praxi případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte, až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Počet tzv. podnájemníků, který je v rámci Prahy zanedbatelným číslem byl v Satalicích v roce 2001 nulový. Mezi 57 městskými částmi je tato městská část svým podílem 33,6% v rámci cenzových domácností na 15. místě pomyslného žebříčku.

4.5.4 Vybavení domácností

Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon, a to

SLDB 2001 – PRAHA 9 113 jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo též zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.

Tab.4.5.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Satalice

z toho podíl domácností vybavených

osobním osobním Bytové telefonem automobilem počítačem možností domác- plná užívat nosti z toho vybave- pevnou rekreační celkem z toho pevnou pouze s připoje- nost celkem linkou celkem objekt 2 a více linkou mobilním ním na i mobilním internet MČ Praha- Satalice 497 269 60 259 21138 96 46 104 28

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha- Satalice v % 100,0 54,112,1 52,1 4,2 27,8 19,3 9,3 20,9 5,6 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Satalice v porovnání s hl m. Prahou vyznívá v nepatrné většině sledovaných ukazatelů ve prospěch průměru hlavního města. Nad celopražským průměrem je zde hlavně vybavení osobním automobilem, a to i dvěma a více. Nadprůměrné je ještě vybavení pevnou telefonní linkou. I zde se však vybavenost domácností ve srovnatelných údajích během desetiletého období podstatně vylepšila a například v ukazateli „možnost užívat rekreační objekt“, jehož podíl je v Satalicích hluboko pod podílem v celé Praze, došlo proti roku 1991 k nárůstu o 12,7 procentního bodu.

4.5.5 Shrnutí

V MČ Praha-Satalice došlo v počtu domácností v porovnání se SLDB 1991 pouze k nepatrným změnám. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny, hned za nimi jsou v pořadí domácností jednotlivců. U všech typů domácností se nepatrně snížil průměrný počet členů na domácnost. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem jsou četnější rodiny bez závislých dětí a mezi rodinami s dětmi jsou nejčastějším typem rodiny s jedním dítětem. V MČ Praha-Satalice bydlí 73,7% rodin se závislými dětmi ve vlastním domě. Ve většině sledovaných ukazatelů vybavenosti domácností je městská část Praha-Satalice pod celopražským průměrem, nižší je hlavně možnost využití rekreačního objektu, což je vzhledem k poloze Satalic pochopitelné .

4.6 Domácnosti - městská část Praha-Vinoř

4.6.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Počet domácností všech kategorií se v MČ Praha-Vinoř během posledních 10 let zvýšil. Tento nárůst souvisí jednak s přírůstkem obyvatel, ale i s přírůstkem domů a bytů v této městské části. Nejvyšší je přírůstek u hospodařících domácností (41,4% ze stavu roku 1991), při 37,3% přírůstku obyvatel. Hodnoty průměrného počtu členů domácností se spíše snižují, což se projevuje v menší obsazenosti bytů.

114 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.4.6.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Vinoř

Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 651 916 100,0 100,02,832,77 v tom: s 1 CD 568 807 87,3 88,1 2,63 2,59 se 2 a více CD 83 109 12,7 11,9 4,20 4,09 Hospodařící domácnosti celkem 729 1 031100,0 100,02,542,48 v tom: s 1 CD 718 1 024 98,5 99,3 2,53 2,46 se 2 a více CD 11 7 1,5 0,7 3,00 5,04 Cenzové domácnosti celkem 740 1 038 100,0 100,02,502,46 v tom: úplné rodiny 465 590 62,8 56,8 3,11 3,21 bez závislých dětí 215 287 29,1 27,6 2,31 2,55 se závislými dětmi 250 303 33,8 29,2 3,80 3,84 neúplné rodiny 8113110,9 12,62,562,45 bez závislých dětí 24 45 3,2 4,3 2,00 2,22 se závislými dětmi 57 86 7,7 8,3 2,79 2,56 vícečlenné nerodinné domácnosti 5 190,71,8 2,00 2,26 domácnosti jednotlivců189 298 25,5 28,7 1,00 1,00

U bytových domácností připadl nárůst hlavně na domácnosti, které zahrnují více jak 1 cenzovou domácnost. Stejně, jako v celopražském průměru, tvoří zde téměř 100% hospodařících domácností samostatná cenzová domácnost. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny, projevil se zde i nárůst podílu domácností jednotlivců, který bývá obvyklejší u velkých městských částí. Počet domácností s úplnými rodinami sice v této městské části narostl o 26,9%, podílem v rámci cenzových domácností však došlo k úbytku, hlavně na úkor domácností s neúplnými rodinami. Byl zaznamenán i nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností, což jsou společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vztahy, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun. Proti roku 1991 došlo ke změně v posouzení soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.6.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií k celkovému zmenšení, tedy průměrný počet členů je o něco nižší. Stále se však pohybuje výrazně nad 2 členy na domácnost. Toto zmenšení průměrných údajů však větší měrou připadá právě na zvýšení podílu domácností jednotlivců. Podíl domácností se dvěma a čtyřmi členy oproti roku 1991 klesl.

Tab.4.6.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Vinoř

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 199119,2 26,6 18,0 27,0 9,2 2001 22,4 23,0 22,9 22,6 9,1 Hospodařící domácnosti 1991 24,0 28,5 21,1 22,5 3,8 2001 28,9 25,6 21,4 19,2 4,8 Cenzové domácnosti 1991 25,5 28,4 20,5 21,8 3,8 2001 28,7 26,2 21,7 19,0 4,4

SLDB 2001 – PRAHA 9 115 U hospodařících a cenzových domácností jsou nejčastější kategorií domácnosti jednočlenné. U bytových domácností se jedná o domácnosti dvoučlenné. Ve 22,4% bytů v MČ Praha-Vinoř bydlí jen jeden člověk. U hospodařících domácností narostl podíl jednočlenných domácností na téměř 29%, k nárůstu podílu došlo i u 5 a vícečlenných domácností. Velikost domácností v této městské části se během posledního období co do počtu členů spíše zmenšovala. Podíl cenzových domácností jednotlivců je v MČ Praha-Vinoř pod úroveň celopražského průměru.

4.6.3 Cenzové domácnosti

Nejčastějším typem cenzových domácností v městské části Praha-Vinoř jsou úplné rodiny s 56,8% vysoko nad podílem v hl. m. Praze.

Graf 4.6.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Vinoř a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Vinoř

27,6 29,2 4,3 8,3 1,8 28,7

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Nad celopražským údajem je v MČ Praha-Vinoř podíl úplných rodin bez i se závislými dětmi, snižující se podíl domácností jednotlivců je naopak výrazně podprůměrný. Složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým), je významné pro hodnocení sociální situace v městské části. Úplné rodiny představovaly v roce 2001 v MČ Praha-Vinoř 81,8% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými a neúplnými) jsou četnější rodiny se závislými dětmi s 54% podílu, zbývajících 46% náleží rodinám bez závislých dětí. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí.

Tab.4.6.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Vinoř

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 465 590 81131 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 215 287 24 45 podíl v % 46,2 48,6 29,6 34,4 s 1 dítětem počet 117 145 31 56 podíl v % 25,2 24,6 38,3 42,7 se 2 dětmi počet 119 135 23 24 podíl v % 25,6 22,9 28,4 18,3 se třemi a více dětmi počet 14233 6 podíl v % 3,0 3,9 3,7 4,6

116 SLDB 2001 – PRAHA 9 Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 51,2% ze všech rodinných domácností s dětmi. Od roku 1991 se počet domácností nesnížil v žádné kategorii se závislými dětmi. Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil ve Vinoři 12,6%, v této kategorii je také více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější než bez závislých dětí, ve Vinoři představovaly 65,6% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou trvale nejčastěji zastoupeny rodiny s 1 dítětem. Ve srovnání s rokem 1991 právě zde došlo k výraznému přírůstku, počet neúplných rodin s 1 dítětem vzrostl absolutně o 25, relativně o 80 procentních bodů. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, ve Vinoři se to ale zatím nijak zvláště neprojevilo. Co se týká úrovně bydlení rodin se závislými dětmi, potom v MČ Praha-Vinoř je jich velká většina (86%) samostatně v bytě. Dále jich 50% bydlí v bytě ve vlastním domě a 21% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to hlavně byty čtyřpokojové a větší (46%) nebo třípokojové (34%). V Praze celkem zaznamenáváme podstatně vyšší podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. Ani v detailnějším rozčlenění cenzových domácností nepřevažují domácnosti jednotlivců nad úplnými rodinami se závislými dětmi, tvoří však významnou část cenzových domácností.

Tab.4.6.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Vinoř

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 189 100,0 298 100,0 v tom: bydlící samostatně142 75,1 207 69,5 spolubydlící s jinou CD 43 22,8 90 30,2 podnájemníci 4 2,110,3

Složení domácností jednotlivců se ale v průběhu desetiletí mezi cenzy poněkud změnilo. Zvýšil se počet, ale snížilo podíl domácností jednotlivců - samostatně bydlící osoba, zvýšil počet i podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou CD. Zde se v praxi jedná např. o případy dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, osamělého samostatně hospodařícího rodiče, bydlícího s rodinou dítěte nebo rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Případy tzv. podnájemníků jsou počtem zanedbatelné. Mezi 57 městskými částmi je Vinoř svým podílem 28,7% domácností jednotlivců až hluboko na 33. místě pomyslného pořadí.

4.6.4 Vybavení domácností

Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.

SLDB 2001 – PRAHA 9 117 Tab.4.6.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Vinoř

z toho podíl domácností vybavených

osobním osobním Bytové telefonem automobilem počítačem možností domác- plná užívat nosti z toho vybave- pevnou rekreační celkem z toho pevnou pouze s připoje- nost celkem linkou celkem objekt 2 a více linkou mobilním ním na i mobilním internet MČ Praha- Vinoř 916571 97 400 36 376 235 115 187 64

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha- Vinoř v % 100,0 62,3 10,6 43,7 3,9 41,0 25,7 12,6 20,4 7,0 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Z přehledu je patrné, že vybavenost domácností v MČ Praha-Vinoř v porovnání s hl m. Prahou vyznívá ve většině sledovaných ukazatelů ve prospěch této městské části. Pod celopražským průměrem je hlavně využívání rekreačního objektu a vybavení domácností telefonní linkou nebo mobilním telefonem. Také méně bytových domácností je současně vybaveno automobilem, telefonem, počítačem i možností užívat rekreační objekt. Porovnávat vybavenost se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost domácností se během desetiletého intervalu podstatně zlepšila. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán ve vybavení pevnou telefonní linkou, v roce 1991 bylo takto vybaveno pouze 12,8% bytových domácností.

4.6.5 Shrnutí

Počet všech kategorií domácností se v MČ Praha-Vinoř během posledních 10 let zvýšil. Hodnoty průměrného počtu obyvatel domácností se spíše snížily - menší obsazenost bytů. Charakteristickým rysem byl nárůst podílu cenzových domácností s neúplnými rodinami a domácnosti jednotlivců Ve 22,4% bytů v MČ Vinoř bydlí jedna osoba. Nejčastějším typem cenzových domácností jsou úplné rodiny s 56,8% vysoko nad podílem hl. m. Prahy. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem jsou četnější rodiny se závislými dětmi s 54% podílu a mezi rodinami s dětmi jsou nejčetnější rodiny s jedním dítětem. Ve většině sledovaných ukazatelů vybavenosti domácností je tato městská část nad celopražským průměrem.

5 DOMY A BYTY

V kapitole domy a byty je třeba zdůraznit metodická vymezení, která jsou v této oblasti zvláště důležitá pro správné vysvětlení zjištěných skutečností a jejich srovnání s předchozími cenzy.

Domy - mezi domy podléhající sčítání jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení, to znamená objekty, ve kterých se nachází byt (byty) nebo ubytovací zařízení bez bytu pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro postižené, kláštery atd.). Sčítání nepodléhají domy, kde nebyl sečten žádný byt nebo žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Tyto objekty nejsou ve sčítání zařazeny ani jako neobydlené. Provozní, administrativní a ostatní budovy, nemocnice, hotely a podobně, pokud se v nich nenacházel byt nebo osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem se ve výsledcích sčítání neobjevují. Druhy domů - rodinné domy (maximálně 3 byty, 2 nadzemní podlaží, včetně rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu), - bytové domy (více bytů a slouží ve většině své plochy k bydlení), - ostatní budovy (ve většině slouží k jinému účelu, ale nachází se zde byt nebo byty).

118 SLDB 2001 – PRAHA 9 Domy z hlediska obydlenosti dělíme na - obydlené - byla zde sečtena alespoň 1 osoba hlášená k trvalému nebo dlouhodobému pobytu - neobydlené - dům určený k bydlení (alespoň 1 byt nebo ubytovací zařízení), kde nebyla sečtena žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy - jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty), ale žádná trvale či dlouhodobě hlášená osoba. Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn nesprávným zařazováním rodinných domů při sčítání 1991 do rekreačních objektů (i když nebyly vyčleněny z domovního fondu) a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce.

Byty - vymezení bytu je dáno kolaudací prostorové jednotky určené k bydlení Obdobně jako u domů i u bytů je jeho obydlenost při hodnocení v rámci sčítání určena tím, je li v daném bytě hlášena minimálně 1 osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Pokud tak není, je tento byt chápán jako neobydlený. V souvislosti s tímto metodickým postulátem se poměrně značně zvýšil počet neobydlených bytů, které však nejsou prázdné, ale jsou pouze přechodně obydlené. Obývá je dočasně přítomná osoba (osoby), které jsou k trvalému pobytu hlášeny jinde. Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu - v roce 2001 byly do obytné plochy bytu zahrnuty i místnosti s plochou 4 - 7,9 m2, které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Ve srovnání s rokem 1991 nejsou také plně srovnatelné z důvodu metodických změn údaje o převládajícím způsobu vytápění bytů - v roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení (v předchozím sčítání převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do etážového topení). Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty. Sem zahrnujeme - nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. - rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků) Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie „osoby v zařízeních“.

5.1 Domy a byty - městská část Praha 9

5.1.1 Domovní fond

Podle výsledků SLDB bylo v městské části Praha 9 sečteno 2 078 domů určených k bydlení a z toho 1 948 jich bylo trvale obydlených a 130 neobydlených. V této městské části trvale tvoří většinu obydleného domovního fondu bytové domy. Je to téměř 50% domů s byty. V nich se v roce 2001 nacházelo 93,11% ze všech bytů městské části Praha 9. Dalších 45,5% domovního fondu tvoří rodinné domy se 6% bytů z bytového fondu této městské části. Zbytek, 4,8% domů, tvoří tzv. ostatní budovy, ve kterých je 0,9%bytů. Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této městské části hlavního města a v průběhu posledních let se měnilo minimálně.

SLDB 2001 – PRAHA 9 119 Tab.5.1.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha 9

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 2 095 1 983 948 47,8 950 47,9 85 4,3 1125,3 2001 2 078 1 948 887 45,5 968 49,7 93 4,8 130 6,3 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 -17 -35 -61 x 18x 8x 18x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby, snížil o 35 domů. U rodinných domů činil úbytek 61, u domů bytových naopak přibylo 18 domů, ostatních došlo také k nárůstu, a to o 8. Lze předpokládat, že zde došlo k určitým přesunům. U některých rodinných domů byla, byť i při zachování dílčího využití k bydlení, přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou (např. v původně rodinném domě byl zachován jeden byt, ale ve většině domu byl zřízen penzion nebo kancelářské prostory), čímž došlo k přírůstku domů označených jako ostatní. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek (urbanistických obvodů) dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.

Tab.5.1.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha 9

Počet domů k 1.3.2001 Přírůstek/ Počet trvale úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu domů trvale celkem rodinných bytových domů k 3.3.1991 obydlených domů domů 1991 - 2001 domů

U hloubětínské vozovny 1 - - - - -1 Hloubětín-jih C - 1 - 1 - - Hloubětín-prům. obvod 4 3 3 - 2 -1 Za horou A 87 67 57 63 - -30 Tábor-střed B 5 6 5 4 1 - Hloubětín (část) 5 UO 97 77 65 68 3 -32 Hrdlořezy-východ 108 90 80 84 5 -28 Tábor-západ 2 2 2 - - - Hrdlořezy-západ 11 1 - 1 - Tábor-střed A 11 1 1 1 - -10 Hrdlořezy (část) 4 UO 122 94 84 85 6 -38 Libeň-prům. obvod A 2 2 2 - 1 - U svobodárny 114 109 108 1102 -6 Na Balabence 69 82 82 1 80 13 Podvinní 9 9 8 1 6-1 Nový Střížkov B 37 38 36 37 1 -1 Libeň (část) 5 UO 231 240 236 40 190 5 Tábor-střed C - 9 9 5 1 9 Malešice (část) 1 UO - 9 9 5 1 9 Nad Krocínkou 147 166 154 98 66 7 Prosek-východ 2 111- -1 Nový Prosek A 292 315281170 138 -11 Na vyhlídce 77 82 73 72 7 -4 Starý Prosek 117 119 1176105 - Střížkov-východ B - 9 9 - 8 9 Prosek 6 UO 635 692 635 347 324 -

120 SLDB 2001 – PRAHA 9 dokončení

Počet domů k 1.3.2001 Přírůstek/ Počet trvale úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu domů trvale celkem rodinných bytových domů k 3.3.1991 obydlených domů domů 1991 - 2001 domů

Nový Střížkov A 225 252 224 21427-1 Střížkov-východ A 75 78 78 1 74 3 Střížkov-Lovosická A 120 120 119- 111 -1 Střížkov-Lovosická C - 2 2 - 2 2 Střížkov (část) 4 UO 420 452 423 2152143 Klíčov 6 10 1055 4 Vysočany-prům. obvod 1 541 - 3 Pod Klíčovem 4 5 5 2 - 1 Krocínka 168 178 172 163 154 Nad Klíčovem ------Vysočany-jih 22 9 9 2 3 -13 Na Harfě 25 25 25 - 25 - Staré Vysočany 121146 146 13 126 25 Nad libeňským nádražím 16 15 15 111 -1 Libeň-prům. obvod B 2 3 3 - 11 Pod Harfou 2 - - - - -2 Nové Vysočany 106 114 104 57 48 -2 Pod Prosekem 4 3 2 3 - -2 Vysočany-garáže 11 1 - - - Vysočany (část) 14 UO 478 514 496 247 234 18 MČ Praha 9 celkem 39 UO 1 983 2 078 1 948 1 007 972 -35

V městské části Praha 9 ubylo celkem 35 trvale obydlených domů. Nárůst domů v některém katastru byl kompenzován úbytkem v katastru jiném. Největší úbytek byl zaznamenán na katastrálním území Hrdlořezy v UO Hrdlořezy-východ (28 domů), v celém hrdlořezském katastru došlo k úbytku o 40,4%, což je 38 domů. Další úbytek byl zaznamenán v KÚ Hloubětín. V dalších katastrálních územích ke snížení počtu domů nedošlo. Naopak ve Vysočanech přibylo 25 domů novou výstavbou v urbanistickém obvodu Staré Vysočany.

5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Ke změnám v základních charakteristikách domovního fondu v MČ Praha 9 dochází jen minimálně. V této městské části převládá výstavba z let 1946 - 1980, kdy bylo postaveno 37% domů. Z tohoto množství bylo 15,1% rodinných domů. V letech 1920 - 1945 bylo postaveno 35,2% domů, z nichž 72% bylo rodinných. Pouze 13% domů bylo postaveno za posledních 20 let (1981 - 2001). Stáří domů odpovídá také stavební materiál. Převážná většina domů (55,5%) byla postavena z cihel, resp. tvárnic či cihlových bloků. 26,6 domů je panelových. Z tohoto množství bylo 94% domů bytových. 61,4% rodinných domů byly domy s jedním bytem. V domech bytových bylo 93,1% bytů, z nichž 97,1% jsou byty 1. kategorie. V základním technickém vybavení také nedošlo k podstatným změnám. Připojení na kanalizační síť mělo 86,4% domů, u bytových to bylo téměř 100%. Na vodovodní řad bylo napojeno 92,6% domů, plynovou přípojku mělo v době sčítání 77,6% domů. Ústředním topením bylo vytápěno 68,4% domů. Podstatný rozdíl je v typu využitého paliva. Klesl počet domů, kde bylo ústřední topení s kotlem na pevná paliva, naopak se zvýšil počet těch, kde energie využívaná k vytápění byl plyn. Průměrné stáří trvale obydlených bytů v MČ Praha 9 bylo v době sčítání 50 roků. K významným změnám došlo v domovním fondu v rozdělení podle vlastnictví.

SLDB 2001 – PRAHA 9 121 Tab.5.1.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha 9

Počet domů Podíl v % z toho z toho celkem rodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy

Trvale obydlené domy 1 948 887 968 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 953 847 96 48,9 95,5 9,9 obec, stát 262 5 208 13,4 0,6 21,5 stavební bytové družstvo 330 - 330 16,9 - 34,1 ostatní vlastníci a nezjištěno 403 35 334 20,7 3,9 34,5

Většinu domů podléhajících sčítání v roce 2001 vlastnily v MČ Praha 9 soukromé fyzické osoby. U rodinných domů je to prakticky jediný druh vlastnictví (95,5%), bytové domy byly ve vlastnictví soukromých fyzických osob jen v necelých 10%. V tomto typu domů převažovala kategorie ostatní vlastníci a nezjištěno. Probíhající privatizace ve prospěch uživatelů bytů se odráží ve dvou položkách - právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků. Tímto typem vlastnictví jsou především označeny domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů. Právě tyto domy jsou zahrnuty do skupiny ostatních vlastníků.

Graf 5.1.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha 9 a v Hl. m. Praze

100

80

60 % 40

20

0 MČ Praha 9 Hl.m. Praha MČ Praha 9 Hl.m. Praha

rodinné domy bytové domy

soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno

Stejně jako v Praze celkem, i v MČ Praha 9 je největším vlastníkem domů soukromá fyzická osoba (v MČ to bylo 48,9%, v Praze celkem 63,2%). Toto srovnání je uváděno pouze pro ilustraci, protože mezi jednotlivými městskými částmi jsou velké rozdíly v podílech rodinných a bytových domů. V městských částech, kde je vyšší zastoupení rodinných domů, je pak i vyšší podíl domů ve vlastnictví soukromých fyzických osob.

Tab.5.1.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha 9

Počet Podíl v % Průměrný počet bytů v roce 2001 domů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 1 948 19 168 100,0 100,0 100,0 100,09,759,84 z toho: rodinné domy 887 1 159 47,8 45,5 6,4 6,0 1,30 1,31 bytové domy 968 17 839 47,9 49,7 92,6 93,118,83 18,43

122 SLDB 2001 – PRAHA 9 Naprostá většina bytů se v MČ Praha 9, tak jako i v celém hlavním městě, nachází v domech bytových. Od roku 1991 se mírně zvýšil průměrný počet bytů na 1 dům. Průměrný počet bytů připadající v této městské části na 1 bytový dům je vyšší, než činí celopražský průměr.

5.1.3 Bytový fond

Kompletní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů, velikosti bytů a úrovni bydlení lze zatím získat výhradně ze sčítání. V MČ Praha 9 bylo v roce 2001 sečteno 19 168 trvale obydlených bytů a 1 786 bytů neobydlených. Naprostá většina bytů v MČ Praha 9 se nachází v bytových domech, v roce 2001 to bylo 93,1% všech obydlených bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů mírně zvýšil o 5,1 procentních bodů. V porovnání s předchozím sčítáním se naopak mírně snížil počet trvale obydlených bytů.

Tab.5.1.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha 9

trvale obydlené neobydlené v trvale Byty v rodinných v bytových v ostatních v neobyd- obydle- celkem celkem domech domech domech celkem lených ných domech počet v % počet v % počet v % domech 199119 942 19 328 1 230 6,4 17 890 92,6 208 1,1 614 . . 2001 20 954 19 168 1 159 6,0 17 839 93,1170 0,9 1 786 1 587 199 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 1 012-160 -71 x -51 x -38 x 1 172 x x v % 5,1 -0,8 -5,8 x -0,3 x -18,3 x 190,9 x x

Neobvykle výrazně vzrostl v devadesátých letech počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány za neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba. Ovšem to neznamená, že je tento byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. V předchozím sociálním systému byla tato situace naprosto vyloučena, neobydlené byty byly skutečně neobsazené nebo z různých důvodů neobyvatelné. Srovnání s minulým cenzem není tedy přesné.

Tab.5.1.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha 9 a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha MČ Praha 9 celkem počet podíl počet podíl bytů v % bytů v % Neobydlené byty 1 587 100,0 46 366 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 736 46,4 19 594 42,3 slouží k rekreaci 5 0,3 105 0,2 přestavba bytu 65 4,1 2 998 6,5 nezpůsobilý k bydlení 28 1,8 1 189 2,6 jiný důvod vč. nezjištěno 753 47,4 22 480 48,5

Podle toho, co bylo zjištěno při sčítání 2001 v MČ Praha 9 bylo 46,4% neobydlených bytů obydleno přechodně. Malé množství bytů bylo neobydleno z důvodu přestavby bytu nebo byt dosud nebyl zkolaudován po přestavbě. U dalších 47,4% bytů nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. Lze předpokládat, že u části jde také o přechodně obydlené byty, kde se však nepodařilo zastihnout jejich uživatele a vyplnit tedy potřebné údaje. Mezi těmito neobydlenými byty je další část bytů skutečně volná a je nabízena k pronajmutí. Celkově bylo v této městské části 8,3% neobydlených bytů. V absolutním počtu to bylo 1 587 bytů a téměř u 50% z nich nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. V Praze celkem bylo 9,5% neobydlených bytů. I v celém

SLDB 2001 – PRAHA 9 123 hlavním městě je jedním z největších důvodů neobydlenosti právě přechodné bydlení. Ještě větší podíl bytů v Praze celkem je také neobydlen z jiných či nezjištěných důvodů.

Graf 5.1.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha 9 a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha

48,5% 42,3% obydleny přechodně 47,4% 46,4% slouží k rekreaci MČ Praha 9 přestavba bytu 1,8% 0,3% nezpůsobilé k bydlení 4,1% ostatní důvody

0,2% 6,5% 2,6%

Pokud srovnáme MČ Praha 9 s hlavním městem, vidíme, že podíl přechodně obydlených bytů je zde vyšší, než v Praze celkem. Z ostatních důvodů zde bylo neobydleno 47,4% bytů, což je naopak o něco méně, než činí celopražský průměr. Jak se měnil bytový fond v podrobném členění nám ukatuje následující přehled.

Tab.5.1.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha 9

Počet bytů v trvale obydlených domech Přírůstek/ Počet trvale k 1.3.2001 úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu bytů bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- obydlených ných 1991 - 2001 U hloubětínské vozovny 4 - - - -4 Hloubětín-jih C - - - - - Hloubětín-průmyslový obvod 11 7 7 - -4 Za horou A 91 70 67 3 -24 Tábor-střed B 6 5 5 - -1 Hloubětín (část) 5 UO 112 82 79 3 -33 Hrdlořezy-východ 179 125 1187-61 Tábor-západ 2 2 2 - - Hrdlořezy-západ 2 2 2 - - Tábor-střed A 1822- -16 Hrdlořezy (část) 4 UO 201131124 7 -77 Libeň-průmyslový obvod A 43 41 40 1 -3 U svobodárny 1 869 1 887 1 693 194 -176 Na Balabence 1 372 1 665 1 549 116 177 Podvinní 56 50 37 13-19 Nový Střížkov B 60 57 52 5 -8 Libeň (část) 5 UO 3 400 3 700 3 371 329 -29

124 SLDB 2001 – PRAHA 9 dokončení

Počet bytů v trvale obydlených domech Přírůstek/ Počet trvale k 1.3.2001 úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu bytů bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- obydlených ných 1991 - 2001 Tábor-střed C - 15 12312 Malešice (část) 1 UO - 15 12312 Nad Krocínkou 612 799 745 54 133 Prosek-východ 2 2 2 - - Nový Prosek A 3 387 3 428 3 264 164 -123 Na vyhlídce 184 166 15115 -33 Starý Prosek 2 475 2 681 2 521160 46 Střížkov-východ B - 137 124 13 124 Prosek 6 UO 6 660 7 213 6 807 406 147 Nový Střížkov A 802 820 775 45 -27 Střížkov-východ A 1 638 1 710 1 580 130 -58 Střížkov-Lovosická A 2 673 2 632 2 515 117-158 Střížkov-Lovosická C - 64 64 - 64 Střížkov (část) 4 UO 5 113 5 226 4 934 292 -179 Klíčov 123027315 Vysočany-průmyslový obvod 111- - Pod Klíčovem 4 4 4 - - Krocínka 350 373 345 28 -5 Nad Klíčovem - - - - - Vysočany-jih 103 2118 3 -85 Na Harfě 305 313 268 45 -37 Staré Vysočany 2 049 2 668 2 306 362 257 Nad libeňským nádražím 164 148 132 16 -32 Libeň-průmyslový obvod B 15 16 15 1 - Pod Harfou 3 - - - -3 Nové Vysočany 829 811 722 89 -107 Pod Prosekem 6 2 2 - -4 Vysočany-garáže 111- - Vysočany (část) 14 UO 3 842 4 388 3 841 547 -1 MČ Praha 9 celkem 39 UO 19 328 20 755 19 168 1 587 -160

Počtem nejvyšší úbytek (179 bytů) byl zaznamenán na KÚ Střížkov, ale k celkovému počtu trvale obydlených bytů je to zanedbatelné procento. Procentuálně největší úbytek (38,3%) byl v oblasti Hrdlořez. Je zřejmé, že zde docházelo častěji k proměně využití bytového fondu ke komerčním účelům.

5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu v MČ Praha 9 se odvíjí hlavně od stáří domovního fondu. Nejvíce bytů se nachází právě v domech postavených v letech 1946 - 1980, a to 66,7% bytů. Z tohoto množství je 99% bytů I. kategorie. Pouze 2,9% bytů je v domech postavených do roku 1919. V domech novějších, postavených za posledních 20 let před SLDB 2001, je 9,6% bytu. Co se týká technického vybavení bytů, docházelo k dalšímu zlepšování. Vybavení vlastním záchodem a koupelnou se již téměř přiblížilo ke 100% (vlastní WC 98,9%, vlastní koupelna nebo sprchový kout 98%). Ostatní technické vybavení jako vodovod a kanalizace bylo již v roce 1991 téměř stoprocentní. I při cenzu v roce 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.

SLDB 2001 – PRAHA 9 125 Tab.5.1.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha 9

Počet bytů Počet bytů z toho v roce 2001 podíl v % 1991 Podíl 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 19 328 100,0 19 168 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 14 792 76,5 18 489 96,5 97,1 86,8 90,0 II. kategorie 3 696 19,1 4132,21,8 7,6 4,7 III. kategorie 494 2,6 105 0,5 0,4 3,11,2 IV. kategorie 346 1,8 27 0,1 0,1 0,9 0,6

U charakteristiky trvale obydlených bytů v této městské části došlo k výraznému zlepšení. Především zmizela většina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. a IV. kategorie. Tehdy to bylo celkem 4,3% bytů, v roce 2001 již jen 0,7% bytů. Zmizela ale také naprostá většina bytů II. kategorie, kterých v roce 1991 bylo 19,1% a v roce 2001 již jen 2,2%. V MČ Praha 9 je 96,5% bytů I. kategorie. Ve srovnání s celopražským průměrem je zde toto procento vyšší. Ve velikostním rozložení došlo také ke změnám. Celkově se průměrná velikost bytu v MČ Praha 9 mírně zvýšila. V roce 1991 připadalo na 1 byt 34,3 m2, roce 2001 již 36,5 m2 obytné plochy. Ve srovnání s celou Prahou byla ale v MČ Praha 9 průměrná plocha bytu menší (v Praze celkem to bylo 43 m2). Ke změnám došlo i v počtu obytných místností. Snížil se počet nejmenších bytů a vzrostl počet vícepokojových bytů.

Graf 5.1.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha 9

1 40%

30%

20%

5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

Nejčastějším typem bytu byly byty třípokojové (35,8% a dvoupokojové (35,%). Na třetím místě byly byty jednopokojové. Do této kategorie se počítají i garsoniéry, tzv. obytné kuchyně a podobně.

126 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab. 5.1.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha 9

1991 2001 počet podíl v % počet podíl v %

Byty celkem 19 328 100,0 19 168 100,0 z toho: 1 obytná místnost 5 781 29,9 4 724 24,6 2 pokoje 6 532 33,8 6 830 35,6 3 pokoje 6 477 33,5 6 863 35,8 4 pokoje 4102,1 453 2,4 5 pokojů a více 128 0,7 162 0,8

Za posledních deset let došlo ve struktuře bytů podle počtu obytných místností k určitému zlepšení. Pokleslo zastoupení bytů jen s jednou obytnou místností a naopak narostl podíl i počet bytů dvou a vícepokojových. Celkově se průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt od roku 1991 mírně zvýšil z 2,16 na 2,19 v roce 2001. Velmi důležitou charakteristikou je právní důvod užívání. Naprostá většina bytů v MČ Praha 9 byla v roce 2001 nájemních. 38,8% ze všech trvale obydlených bytů. Byt ve vlastním domě užívalo 5% vlastníků, z těch bylo 95% v rodinných domech. 14% bytů bylo v osobním vlastnictví, 25,1% bylo družstevních. V Praze celkem jsou také nejčastější byty nájemní (57,2%).

5.1.5 Úroveň bydlení

Vzájemná provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech, která je právě ve výsledcích sčítání lidu, domů a bytů, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha 9 postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel této městské části má pro sebe jednu obytnou místnost. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 16,8 m2.

Tab.5.1.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha 9

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha na na obytné plocha 1 osobu 1 obytnou místnosti 2 v m2 v m místnost Domy úhrnem 1991 34,3 2,16 14,5 1,10 2001 36,5 2,19 16,8 0,99 Index 2001/1991 106,4 101,4 115,9 90,0

Ve srovnání s hl. m. Prahou je MČ Praha 9 pod celopražským průměrem. Obytná plocha připadající na 1 byt v této městské části je 36,5 m2, v celé Praze 43 m2, obytná plocha na 1 osobu je zde 16,8 m2, v hlavním městě je průměr 18,3 m2. Nepatrně lepší je situace v ukazateli počet osob na 1 obytnou místnost (v MČ Praha 9 to je 0,99, v Praze celkem 1,0). Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván jednou osobou v jedné místnosti, z nich 93,3% v domech bytových. Pokud jde o rodinné složení, je většina bytů obývána jen jednou cenzovou domácností.

5.1.6 Shrnutí

Počet domů podléhající SLDB 2001 se od roku 1991 snížil. V MČ Praha 9 je ze sčítaných domů větší podíl domů bytových, v nichž se nachází i převážná většina bytů. Největší podíl domů v této MČ vlastnily soukromé fyzické osoby. Oproti roku 1991 se mírně zvýšil průměrný počet bytů na 1 dům. V období 1991 -

SLDB 2001 – PRAHA 9 127 2001 se také zvýšil počet bytů celkem. Neobvykle výrazně vzrostl počet bytů, které jsou označovány za neobydlené. Podle zjišťování ze sčítání bylo nejvíce tzv. neobydlených bytů obydleno přechodně. Stáří domovního a bytového fondu na sebe navazuje. Nejvíce bytů je v domech postavených v letech 1946 - 1980. Výrazně se zlepšila úroveň bydlení. Převážná většina bytů jsou byty I. kategorie, nejčastějším typem bytu je jednopokojový. Naprostá většina bytů v roce 2001 byla nájemních.

5.2 Domy a byty - městská část Praha-Čakovice

5.2.1 Domovní fond

Podle výsledů SLDB 2001 bylo v MČ Praha-Čakovice sečteno 1 099 domů určených k bydlení a z toho jich 1 020 trvale obydlených. 79 domů bylo neobydlených. V této městské části většinu domovního fondu tvoří rodinné domy, je to přes 85% domů s byty. Podíl bytů v těchto domech činí 49%.. Bytových domů je 13,6%, pouze 1,3% jsou domy ostatní, v nichž se nacházejí byty. Složení obytného domovního fondu je dáno charakterem zástavby této městské části.

Tab.5.2.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Čakovice

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 19911 130 1 037 854 82,4 172 16,6 11 1,1 93 8,2 20011 099 1 020 868 85,1139 13,6 13 1,3 79 7,2 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 -31 -17 14x -33 x 2x -14 x

Za desetileté období mezi sčítáními se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášení osoby, snížil o 31. Ubylo 17 trvale obydlených domů. U rodinných domů byl nárůst 14 staveb, o 33 se snížil počet domů bytových. Počet ostatních domů vzrostl o 2 domy. Většina úbytku bytových domů souvisí s využitím těchto objektů pro jiné účely. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek - urbanistických obvodů - dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.

Tab.5.2.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Čakovice

Počet domů k 1.3.2001 Přírůstek/ Počet trvale úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu domů trvale celkem rodinných bytových domů k 3.3.1991 obydlených domů domů 1991 - 2001 domů

Letňany-sever C ------Čakovice-západ 7 10810- 1 Čakovice-prům. obvod 2 4 4 3 - 2 Čakovice-sever 3 3 3 1 2- Čakovice-střed 457 485 442 445 35 -15 Čakovice-jih 233 237 228 142 85 -5 Čakovice-východ ------Čakovice 7 UO 702 739 685 601122 -17 U Miškovického mlýna ------Miškovice 133 146 136 129 173 Na zlatém ------Miškovice 3 UO 133 146 136 129 173

128 SLDB 2001 – PRAHA 9 dokončení

Počet domů k 1.3.2001 Přírůstek/ Počet trvale úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu domů trvale celkem rodinných bytových domů k 3.3.1991 obydlených domů domů 1991 - 2001 domů

Třeboradice-jihozápad ------Třeboradice-západ ------Třeboradice-sever 3 5 4 5 - 1 Třeboradice-střed 199 209 195 206 1 -4 Třeboradice 4 UO 202 214 199 211 1 -3 MČ Praha -Čakovice celkem 14 UO 1 037 1 099 1 020 941140 -17

Městskou část Praha-Čakovice tvoří tři katastrální území - Čakovice, Miškovice a Třeboradice. Zásadní úbytek domů byl na území Čakovic, a to u domů bytových. U těchto domů byla pravděpodobně přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou (např. v původně bytovém domě byl zachován jeden nebo dva byty, ale ve většině domu byl zřízen např. penzion nebo kancelářské prostory).

5.2.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Pokud jde o stáří domovního fondu v této městské části, většina domů je postavena v letech 1946 - 1980, dále pak větší množství v rozmezí let 1920 - 1945. Celkem bylo letech 1920 - 1980 postaveno 750 domů, z velké části rodinných. Z tohoto období pochází 120 domů bytových z celkového počtu 140 bytových domů městské části. V posledním desetiletí před SLDB bylo postaveno 87 domů, z toho 81 rodinných domů a 4 domy bytové. Průměrné stáří trvale obydlených domů v MČ Praha-Čakovice bylo 50,5 roků. Stáří domů odpovídá také stavební materiál. Převážná většina domů je postavena z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků. Celkem u 30 domů je stavebním materiálem stěnový panel. Z tohoto materiálu bylo postaveno 8 rodinných domů a 22 domů bytových. Připojení na vodovodní řad má 91,6% domů, přípoj na kanalizační síť je u 59,1% domů. Ústředním topením bylo vybaveno 75,4% domů. K výrazným změnám v domovním fondu došlo v rozdělení podle vlastnictví.

Tab.5.2.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Čakovice

Počet domů Podíl v % z toho z toho celkem rodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy

Trvale obydlené domy 1 020 868 139 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 856 842 12 83,9 97,0 8,6 obec, stát 61 8 49 6,0 0,9 35,3 stavební bytové družstvo 20 - 20 2,0 - 14,4 ostatní vlastníci a nezjištěno 83 18588,1 2,1 41,7

Většinu domů podléhajících sčítání v roce 2001 vlastnily soukromé fyzické osoby (83,9%) a to díky převažujícímu typu domů v této městské části, domů rodinných. Těch patřilo soukromým fyzickým osobám 97%. U bytových domů převažovala kategorie ostatní vlastníci a nezjištěno. Probíhající privatizace ve prospěch uživatelů bytů se odráží ve dvou položkách - právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků. Tímto typem vlastnictví jsou především označeny domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů. Právě tyto domy jsou zahrnuty do skupiny ostatních vlastníků.

SLDB 2001 – PRAHA 9 129 Graf 5.2.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Čakovice a v Hl. m. Praze

100

80

60 % 40

20

0 MČ Pr aha Hl.m. Praha MČ Pr aha Hl.m. Praha Čakovice Čakovice

rodinné domy bytové domy

soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno Stejně jako v Praze celkem, i v MČ Praha-Čakovice je největším vlastníkem domů soukromá fyzická osoba (v MČ to bylo 83,9%9%, v Praze celkem 63,2%). Rozdíl i v relativním porovnání s celopražským průměrem z hlediska vlastnictví je dán již převažujícím podílem rodinných domů nad bytovými a tedy hlediskem vlastnictví domů.

Tab.5.2.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Čakovice

Počet Podíl v % Průměrný počet bytů na 1 v roce 2001 domů bytů dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 1 020 2 198 100,0 100,0 100,0 100,02,042,15 z toho: rodinné domy 868 1 076 82,4 85,1 49,6 49,0 1,23 1,24 bytové domy 139 1 109 16,6 13,6 49,7 50,5 6,11 7,98

Rozložení bytů v domech v městské části Praha-Čakovice je téměř rovnoměrné. 50,5% bytů se nachází v domech bytových, 49% bytů je v domech rodinných. Od roku 1991 se průměrný počet bytů na jeden dům zvýšil.

5.2.3 Bytový fond

Komplexní informace o bytovém fondu, obydlenosti, velikosti bytu a úrovni bydlení lze zatím získat výhradně ze sčítání. V městské části Praha-Čakovice bylo v roce 2001 sečteno 2 198 trvale obydlených bytů a 181 neobydlených.

Tab.5.2.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Čakovice

trvale obydlené neobydlené v trvale Byty v rodinných v bytových v ostatních v neobyd- obydle- celkem celkem domech domech domech celkem lených ných domech počet v % počet v % počet v % domech 1991 2 230 2 116 1 050 49,6 1 051 49,7 150,7 114 . . 2001 2 379 2 198 1 076 49,0 1 109 50,5 130,6 181 95 86 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 149 82 26 x 58 x -2 x 67 x x v % 6,7 3,9 2,5 x 5,5 x -13,3 x 58,8 x x

130 SLDB 2001 – PRAHA 9 V bytových domech je pouze o 1,5% více bytů, než v domech rodinných. Oproti roku 1991 se počet trvale obydlených bytů zvýšil o 82 bytů. Poměrně výrazně vzrostl v devadesátých letech počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB 2001 označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu hlášena žádná osoba. To ovšem neznamená, že je byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. Při předchozím cenzu byt označený jako neobydlený, byl skutečně neobsazený nebo neobyvatelný. Není tedy možné srovnání. Bylo zjištěno, že téměř 34% neobydlených bytů bylo obydleno přechodně. U 35,8% bytů nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. Mezi neobydlenými byty je část bytů skutečně volná a nabízená k pronajmutí.

Tab.5.2.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Čakovice a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha MČ Praha-Čakovice celkem počet počet podíl v % podíl v % bytů bytů Neobydlené byty 95 100,0 46 366 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 32 33,7 19 594 42,3 slouží k rekreaci - - 105 0,2 přestavba bytu 23 24,2 2 998 6,5 nezpůsobilý k bydlení 6 6,3 1 189 2,6 jiný důvod vč. nezjištěno 34 35,8 22 480 48,5

Ve srovnání s hlavní městem je struktura neobydlenosti bytů v MČ Praha Čakovice poněkud rozdílná. U bytů obydlených přechodně a z jiného důvodu včetně nezjištěno je podíl těchto bytů v celopražském měřítku vyšší. U bytů, kde probíhá přestavba, je v hlavním městě podíl několikanásobně nižší, než v Praze- Čakovicích.

Graf 5.2.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Čakovice a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha

48,5% 42,3% obydleny přechodně 35,8% 33,7% slouží k rekreaci MČ Praha-Čakovice přestavba bytu 6,3% nezpůsobilé k bydlení 24,2% ostatní důvody

0,2% 6,5% 2,6%

V této městské části bylo v trvale obydlených domech 4,3% neobsazených bytů, v absolutním počtu to bylo 95 bytů a u téměř 36% z nich nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. V Praze celkem bylo 9,5% neobydlených bytů a z toho u 48,5% nebyl důvod neobydlenosti zjištěn. Jak se změnil bytový fond v podrobném členění nám ukazuje následující přehled.

SLDB 2001 – PRAHA 9 131 Tab.5.2.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Čakovice

Počet bytů v trvale obydlených domech Přírůstek/ Počet trvale k 1.3.2001 úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu bytů bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- obydlených ných 1991 - 2001 Letňany-sever C - - - - - Čakovice-západ 8 9 9 - 1 Čakovice-průmyslový obvod 3 5 5 - 2 Čakovice-sever 9 1091 0 Čakovice-střed 745 741 715 26 -30 Čakovice-jih 887 948 893 55 6 Čakovice-východ - - - - - Čakovice 7 UO 1 652 1 713 1 631 82 -21 U Miškovického mlýna - - - - - Miškovice 214 337 329 8 115 Na zlatém - - - - - Miškovice 3 UO 214 337 329 8 115 Třeboradice-jihozápad - - - - - Třeboradice-západ - - - - - Třeboradice-sever 4 4 4 - - Třeboradice-střed 246 239 234 5 -12 Třeboradice 4 UO 250 243 238 5 -12 MČ Praha-Čakovice celkem 14 UO 2 116 2 293 2 198 95 82

Na katastrálním územní Miškovice přibylo 115 bytů, což je při počtu 976 obyvatel poměrně značný přírůstek. Je zde návaznost na novou výstavbu rodinných domů.

5.2.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu v MČ Praha-Čakovice se odvíjí hlavně od stáří fondu domovního. Nejvíce bytů se nachází právě v domech postavených v letech 1946 - 1980, a to 59,1% bytů. Z tohoto množství je 96,5% bytů I. kategorie. V domech postavených do roku 1919 je 7,1% bytů. V domech nejnovějších, postavených za posledních 20 let před SLDB 2001, je 11,3% bytů. Co se týká technického vybavení bytů v této městské části, je standardní. Vybavení vlastní koupelnou a záchodem se přiblížilo téměř 100% (vlastní WC má 96,2%, vlastní koupelnu nebo sprchový kout 96,8% bytů). Do 99% bytu je zaveden vodovodní řad, přípojku na veřejnou kanalizační síť má 77,2% bytů. 21,9% bytů má vlastní žumpu nebo jímku. I v roce 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými klasifikacemi bytů.

Tab.5.2.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Čakovice

Počet bytů Počet bytů z toho v roce 2001 podíl v % 1991 Podíl 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 2 116 100,0 2 198 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 1 453 68,7 1 989 90,5 94,8 86,2 76,9 II. kategorie 490 23,2 140 6,4 3,2 9,6 15,4 III. kategorie 53 2,5 311,4 0,5 2,3 - IV. kategorie 120 5,7 11 0,5 0,5 0,6 -

132 SLDB 2001 – PRAHA 9 U charakteristiky trvale obydlených bytů v této městské části, tak jako ve většině jiných městských částí, došlo k výraznému zlepšení. Především zmizela většina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. a IV. kategorie. Tehdy to bylo 8,2%, v roce 2001 již jen 1,9%. Znatelně ubylo bytů II. kategorie, z 23,2% v roce 1991 na 6,4% v roce 2001. V MČ Praha-Čakovice je 90,5% bytů I. kategorie. Došlo také ke změnám ve velikostním rozložení bytů. Celková velikost bytu se v MČ Praha-Čakovice oproti roku 1991 zvýšila. V roce 1991 připadalo na 1 byt 45,8 m2 obytné plochy, při cenzu 2001 to bylo již 50,1 m2. Ve srovnání s celopražským průměrem zde byla obytná plocha na jeden byt větší (v Praze celkem 43 m2). Ke změnám došlo i v počtu obytných místností. Snížil se počet nejmenších bytů a vzrostl počet vícepokojových.

Graf 5.2.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Čakovice

1 50%

40%

30%

20% 5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

Nejčastějším typem bytu byly třípokojové, kterých bylo 59,3% v domech bytových. Další místo zaujímaly byty dvoupokojové, kterých bylo více také v bytových domech. Vícepokojové byty (čtyř a pětipokojové) převládaly v rodinných domech.

Tab. 5.2.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Čakovice

1991 2001 počet podíl v % počet podíl v %

Byty celkem 2 116 100,0 2 198 100,0 z toho: 1 obytná místnost 293 13,8 25111,4 2 pokoje 687 32,5 677 30,8 3 pokoje 771 36,4 831 37,8 4 pokoje 23110,9 26111,9 5 pokojů a více 134 6,3 151 6,9

Za posledních deset let došlo ve struktuře bytů podle počtu obytných místností k určitému zlepšení. Pokleslo zastoupení bytů s jednou a se dvěma obytnými místnostmi, zvýšil se podíl bytů tří a vícepokojových. Celkově se průměrný počet obytných místností připadajících na jeden byt zvýšil z 2,66 v roce 1991 na 2,75 v roce 2001. Velmi důležitou charakteristikou je právní důvod užívání. Naprostá většina bytů v MČ Praha-Čakovice byly byty ve vlastním domě. Z celkového počtu 915 jich 902 bylo v rodinných domech. Jen 567 bytů (25,8%) bylo nájemních, z nich 519 v domech bytových. V Praze celkem jsou nejčastější byty nájemní (57,2%).

SLDB 2001 – PRAHA 9 133 5.2.5 Úroveň bydlení

Provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěním o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení v městské části Praha-Čakovice se postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na osobu, počet osob na obytnou místnost se snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel této městské části má pro sebe o něco více, než 1 obytnou místnost. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 19,2 m2.

Tab.5.2.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Čakovice

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha na na obytné plocha 1 osobu 1 obytnou místnosti 2 v m2 v m místnost Domy úhrnem 1991 45,8 2,66 17,5 0,98 2001 50,1 2,75 19,2 0,95 Index 2001/1991 109,4 103,4 109,7 96,9

Ve srovnání s hlavní městem je MČ Praha-Čakovice nad celopražským průměrem. Obytná plocha na 1 byt v Praze-Čakovicích je 50,1 m2, v Praze celkem 43 m2. Vyšší je i obytná plocha na osobu (zde 19,3 m2, v Praze celkem 18,3 m2). I hodnota ukazatele počet osob na obytnou místnost je ve prospěch městské části, v MČ Praha-Čakovice 0,95, v Praze celkem 1,0. Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván dvěma osobami. Nejvíce jich bydlí ve dvoupokojových a třípokojových bytech. 55,4% těchto bytů je v domech bytových. Pokud jde o rodinné složení, je většina bytů obývána jednou cenzovou domácností.

5.2.6 Shrnutí

V MČ Praha-Čakovice bylo v roce 2001 sečteno 1 099 domů určených k bydlení, 1 020 z nich bylo obydleno trvale a 79 jich bylo neobydlených. Naprostou většinu (85%) obydleného domovního fondu tvoří rodinné domy, v kterých bylo zaznamenáno 49% bytového fondu, 50,5% bytů bylo v domech bytových. 68,2% všech domů bylo postaveno v letech 1920 - 1980, za poslední desetileté období zde bylo postaveno 87 domů, z nich bylo 93,1% rodinných. V MČ Praha-Čakovice bylo v roce 2001 sečteno 2 379 všech bytů celkem, 2 198 jich bylo trvale obydlených a 181 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 6,7 procentních bodů, trvale obydlených však již jen o 3,9%. V MČ Praha-Čakovice bylo 90,5% bytů I. kategorie. Průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Čakovice zvýšila na 50,1 m2, ve srovnání s celopražským údaji jsou to hodnoty nadprůměrné (Praha- 43m2). Daleko nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností je v MČ Praha-Čakovice byt třípokojový, stejně jako při minulém cenzu. Snížil se však podíl jednopokojových a dvoupokojových bytů při zvýšení zastoupení bytů čtyř a vícepokojových. Z hlediska právního důvodu užívání bytu byla čtvrtina obydlených bytů v MČ-Praha-Čakovice pronajímána, z toho bylo 91,5% v domech bytových. Úroveň bydlení se zde dále zlepšuje a v některých parametrech je nad celopražským průměrem.

5.3 Domy a byty - městská část Praha-Kbely

5.3.1 Domovní fond

Z výsledků SLDB 2001 víme, že v MČ Praha-Kbely bylo sečteno 869 domů určených k bydlení, z toho jich bylo 813 obydleno trvale a 56 neobydlených. V MČ Praha-Kbely tvoří výraznou většinu (81,8%) obydleného domovního fondu rodinné domy, pouze 15,7% domy bytové. Ostatní domy s byty nebo sečtenými obyvateli s trvalým pobytem tvoří 2,5%, čili

134 SLDB 2001 – PRAHA 9 zanedbatelný podíl. V bytových domech bylo 50,9% bytů a v rodinných domech se v roce 2001 nacházelo 48,1% ze všech bytů této městské části. Nepatrný zbytek 1% bytů připadá na domy ostatní.

Tab.5.3.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Kbely

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 932 872 732 83,9 13115,0 9 1,0 60 6,4 2001 869 813 665 81,8 128 15,7 20 2,5 56 6,4 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 -63 -59 -67 x -3 x 11 x -4 x

Během deseti let od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby, snížil o 63 domů. U trvale obydlených domů byl úbytek 59 domů. Snížil se o 4 domy i počet domů neobydlených. Celkově se snížil počet domů rodinných (o 67 domů) i bytových (o 3 domy). U domů ostatních došlo k nárůstu o 11 domů. Pravděpodobně u některých rodinných domů byla přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou (např. v původně rodinném domě byl zachován jeden nebo dva byty, ale ve většině domu byl zřízen penzion nebo kancelářské prostory), čímž došlo k přírůstku domů označených jako ostatní. Situaci v nejpodrobnějším detailu dokumentuje rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek - urbanistických obvodů.

Tab.5.3.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kbely

Počet domů k 1.3.2001 Přírůstek/ Počet trvale úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu domů trvale celkem rodinných bytových domů k 3.3.1991 obydlených domů domů 1991 - 2001 domů

Kbely-Novákova 42 39 39 31 8-3 K Letňanům ------Letňany-sever B ------Za Dolejším dvorem 1 2 1 2- - Kbely-sever 308 254 242 156 93 -66 Kbely-západ 175 197 186 193 111 Kbely-průmyslový obvod 5 - - - - -5 Kbely-jih 336 372 340 321 29 4 Kbely-východ 5 5 5 5 - - Kbely 9 UO 872 869 813 708 131 -59 MČ Praha-Kbely celkem 9 UO 872 869 813 708 131 -59

Městská část Praha-Kbely leží na jednom katastrálním území Kbely s devíti urbanistickými obvody. Na celém tomto území došlo k úbytku 59 trvale obydlených domů. Největší úbytek byl zaznamenán v urbanistickém obvodu Kbely-sever. Zde se pravděpodobně projevila metodická změna oproti cenzu v roce 1991, kdy se jako trvale obydlený sečetl i takový objekt, který měl jen evidenční číslo, ale byla v něm hlášena k trvalému pobytu alespoň jedna osoba, tedy i např. rekreační chata. V SLDB 2001 nebyly tyto objekty do sčítání domů zahrnuty a osoby v nich žijící byly sečteny jako osoby bydlící mimo byty.

SLDB 2001 – PRAHA 9 135 5.3.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Největší výstavba v MČ Praha-Kbely probíhala v letech 1920 - 1945, kdy zde bylo postaveno 309 domů, tj. 35,6% všech domů (296 rodinných) a dále pak v letech 1946 - 1980, to bylo postaveno 291 domů (180 rodinných). Průměrné stáří trvale obydlených domů této městské části bylo 49,2 roků a tomuto stáří odpovídá také stavební materiál nosných zdi domů. Tím jsou ve většině případů cihly, tvárnice nebo cihlové bloky. Pouze 4 domy jsou postaveny ze stěnových panelů, z toho jsou 3 rodinné. Základní technické vybavení v městské části Praha-Kbely je standardní. V převážné většině domů je napojení na kanalizační síť i vodovodní řad. Plynové přípojky využívají více jak tři čtvrtiny domů. 75,6% domů je vybaveno ústředním topením. K významným změnám došlo v rozdělení podle vlastnictví.

Tab.5.3.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Kbely

Počet domů Podíl v % z toho z toho celkem bytové celkem rodinné bytové rodinné domy domy domy domy

Trvale obydlené domy 813 665 128 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 666 654 7 81,9 98,3 5,5 obec, stát 61155 7,5 0,2 43,0 stavební bytové družstvo ------ostatní vlastníci a nezjištěno 86 106610,6 1,5 51,6

Většinu domů podléhajících sčítání v MČ Praha-Kbely vlastnily soukromé fyzické osoby. Z rodinných domů, kde je tento typ vlastnictví nejčastější, to bylo 98,3%. Ze 128 bytových domů bylo 43% ve vlastnictví obce nebo státu, více než polovina připadla na ostatní nebo nezjištěné vlastníky. Do této skupiny jsou zahrnuty převážně právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků.

Graf 5.3.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Kbely a v Hl. m. Praze

100

80

60 % 40

20

0 MČ Praha-Kbely Hl.m. Praha MČ Praha-Kbely Hl.m. Praha

rodinné domy bytové domy

soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno

Stejně jako v Praze-Kbelích, tak i v Praze celkem je největším vlastníkem domů soukromá fyzická osoba (v městské části 81,9%, v hlavním městě 63,2%). Rozdíl v porovnání s celopražským průměrem z hlediska vlastnictví, je dán poměrem v podílu rodinných a bytových domů a tedy z hlediska vlastnictví domů, poněkud odlišným charakterem MČ Praha-Kbely oproti hlavnímu městu.

136 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.5.3.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Kbely

Počet Podíl v % Průměrný počet bytů v roce 2001 domů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 813 1 762 100,0 100,0 100,0 100,02,062,17 z toho: rodinné domy 665 847 83,9 81,8 50,2 48,11,23 1,27 bytové domy 128 897 15,0 15,7 49,1 50,96,737,01

Podíl bytů v domech rodinných a bytových téměř stejný. Od roku 1991 se zvýšil průměrný počet bytů na jeden dům.

5.3.3 Bytový fond

Komplexní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů a úrovni bytů lze získat pouze ze sčítání. V MČ Praha-Kbely v roce 1991 bylo 1 762 trvale obydlených a 149 neobydlených bytů. Mírnou početní převahu mají byty v domech bytových. Oproti roku 1991 se celkový počet bytů sice zvýšil o 53, ale snížil se o 33 počet trvale obydlených bytů.

Tab.5.3.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Kbely

trvale obydlené neobydlené v trvale Byty v rodinných v bytových v ostatních v neobyd- obydle- celkem celkem domech domech domech celkem lených ných domech počet v % počet v % počet v % domech 19911 858 1 795 901 50,2 882 49,112 0,7 63 . . 20011 911 1 762 847 48,1 897 50,9 18 1,0 149 69 80 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 53 -33 -54 x 15 x 6 x 86 x x v % 2,9 -1,8 -6,0 x 1,7 x 50,0 x 136,5 x x

Za desetiletí mezi sčítáními vzrostl počet neobydlených bytů. Jsou to byty, ve kterých není přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu, ale neznamená to, že byt je prázdný. Při minulém cenzu v roce 1991 byly neobydlení byty skutečně neobsazené, proto srovnání není možné. V roce 2001 bylo v MČ Praha-Kbely 149 nebydlených bytů, z nich bylo 69 v trvale obydlených domech.

Tab.5.3.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Kbely a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha MČ Praha-Kbely celkem počet počet podíl v % podíl v % bytů bytů Neobydlené byty 69 100,0 46 366 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně17 24,6 19 594 42,3 slouží k rekreaci - - 105 0,2 přestavba bytu 3 4,3 2 998 6,5 nezpůsobilý k bydlení - - 1 189 2,6 jiný důvod vč. nezjištěno 49 71,0 22 480 48,5

V roce 2001 bylo v městské části Praha-Kbely zjištěno, že 24,6% neobydlených bytů bylo obydleno přechodně a jen 4,3% bylo neobydleno z důvodů přestavby. U dalších 71% nebyl přímo zjištěn důvod

SLDB 2001 – PRAHA 9 137 neobydlenosti. Lze předpokládat, že u části jde také o přechodně obydlené byty, kde se však nepodařilo zastihnout jejich uživatele a vyplnit tedy potřebné údaje. Je také možné, že část těchto bytů je skutečně volná a je nabízena k pronajmutí.

Graf 5.3.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Kbely a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha

48,5% 24,6% 42,3% obydleny přechodně MČ Praha-Kbely slouží k rekreaci 71,0% 4,3% přestavba bytu nezpůsobilé k bydlení ostatní důvody

0,2% 6,5% 2,6%

Pokud porovnáme tuto městskou část s hl. m. Prahou, vidíme, že podíl přechodně obydlených bytů je v MČ Praha-Kbely podstatně nižší, než v Praze celkem. Z ostatních či nezjištěných důvodů zde bylo neobydleno 71% bytů (absolutní počet byl 49 bytů), což je naopak vyšší podíl, než v celopražském průměru. Jak se bytový fond měnil nám v podrobném členění ukazuje následující přehled.

Tab.5.3.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kbely

Počet bytů v trvale obydlených domech Přírůstek/ Počet trvale k 1.3.2001 úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu bytů bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- obydlených ných 1991 - 2001 Kbely-Novákova 86 81 81 - -5 K Letňanům - - - - - Letňany-sever B - - - - - Za Dolejším dvorem 111- - Kbely-sever 915 928 879 49 -36 Kbely-západ 213 228 221 78 Kbely-průmyslový obvod 27 - - - -27 Kbely-jih 547 587 574 1327 Kbely-východ 6 6 6 - - Kbely 9 UO 1 795 1 8311 762 69 -33 MČ Praha-Kbely celkem 9 UO 1 795 1 8311 762 69 -33

Stejně jako u domů zde byl nejvyšší úbytek v UO Kbely-sever. V dalším urbanistickém obvodu Kbely- průmyslový obvod, kde došlo ke změně funkce všech 5 domů na jinou než obytnou a nebyl zde tedy oproti minulému cenzu v roce 2001 sečten z původních 27 ani jeden byt.

138 SLDB 2001 – PRAHA 9 5.3.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu se většinou odvíjí hlavně od stáří fondu domovního. Nejvíce bytů se nachází v domech postavených v letech 1946 - 1980, a to 58,4% všech trvale obydlených bytů. Z tohoto množství je 97% bytů I. kategorie. Pouze 3,5% bytů se nachází v domech postavených do roku 1919. V domech novějších, postavených za posledních 20 let před SLDB 2001 je 13,2% bytů. Co se týká technického vybavení bytů, dochází neustále ke zlepšování. Vybavení vlastním záchodem a koupelnou se již téměř přiblížilo ke 100% (vlastní WC 96,3%, vlastní koupelna nebo sprchový kout 96%). Ostatní technické vybavení jako vodovod a kanalizace bylo také téměř stoprocentní. I v roce 2001 se zjišťovala celková úroveň bydlení pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.

Tab.5.3.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Kbely

Počet bytů Počet bytů z toho v roce 2001 podíl v % 1991 Podíl 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 1 795 100,0 1 762 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 1 356 75,5 1 629 92,5 97,2 87,6 83,3 II. kategorie 306 17,0 69 3,9 1,7 6,4 - III. kategorie 40 2,2 34 1,9 0,3 3,7 - IV. kategorie 93 5,2 120,70,30,811,1

U charakteristiky trvale obydlených domů v této městské části došlo k výraznému zlepšení. Bytů III. a IV. kategorie bylo již v roce 1991 malé množství, přesto se jejich počet ještě snížil. Tyto typy bytů téměř vymizely. Na minimální hodnotu ubylo i bytů II. kategorie, kterých v roce 1991 bylo 17%, v roce 2001 již jen 3,9%. V MČ Praha-Kbely je 92,5% bytů I. kategorie, ve srovnání s Prahou celkem (88,5% bytů I. kategorie) je toto procento v městské části vyšší. Ve velikostním rozložení došlo také ke změnám. Celkově se průměrná velikost bytu v MČ Praha-Kbely mírně zvýšila. V roce 1991 připadalo na 1 byt 46,5 m2, v roce 2001 to bylo 50,6 m2 obytné plochy. Ve srovnání s celopražským průměrem zde byla průměrná plocha bytu větší (Praha celkem 43 m2). Ke změnám došlo i v počtu obytných místností. Snížil se počet nejmenších bytů a vzrostl počet vícepokojových bytů.

Graf 5.3.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Kbely

1 50%

40%

30%

20% 5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

SLDB 2001 – PRAHA 9 139 Nejčastějším typem bytu byly byty dvoupokojové (38,5%) a třípokojové (32,4%). O jeden procentní bod poklesl za desetileté období mezi cenzy počet bytů s jednou obytnou místností. Do této kategorie se počítají i garsoniéry, tzv. obytné kuchyně a podobně.

Tab. 5.3.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Kbely

1991 2001 počet podíl v % počet podíl v %

Byty celkem 1 795 100,0 1 762 100,0 z toho: 1 obytná místnost 18110,1160 9,1 2 pokoje 741 41,3 679 38,5 3 pokoje 582 32,4 571 32,4 4 pokoje 182 10,1197 11,2 5 pokojů a více 109 6,1133 7,5

Za posledních deset let došlo ve struktuře bytů podle počtu obytných místností k určitému zlepšení. Pokleslo zastoupení bytů s jednou a se dvěma obytnými místnostmi a naopak vzrostl podíl i počet čtyř a vícepokojových bytů. Celkově se průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt od roku 1991 zvýšil z 2,63 v roce 1991 na 2,73 v roce 2001. Důležitou charakteristikou bytu je právní důvod jeho užívání. Naprostá většina bytů v MČ Praha-Kbely byly byty ve vlastním domě. Z celkového počtu 737 jich bylo 724 v rodinných domech. 27,4% bytů bylo nájemních, 456 z nich (94,4%) bylo v domech bytových. V Praze celkem jsou nejčastější domy nájemní.

5.3.5 Úroveň bydlení

Informace o domovním a zejména bytovém fondu spolu se zjištěním o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení v městské části Praha-Kbely se zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel této městské části má pro sebe více než jednu obytnou místnost. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 30,3 m2.

Tab.5.3.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Kbely

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha na na obytné plocha 1 osobu 1 obytnou místnosti 2 v m2 v m místnost Domy úhrnem 1991 46,5 2,63 18,0 0,98 2001 50,6 2,73 20,3 0,92 Index 2001/1991 108,8 103,8 112,8 93,9

Ve srovnání s celopražským průměrem je MČ Praha-Kbely nad tímto průměrem. Obytná plocha na 1 byt v městské části je 50,6 m2, v Praze celkem 43 m2. Vyšší je i obytná plocha na osobu (MČ Praha-Kbely 20,3 m2, Praha celkem 18,3 m2), naopak je zde nižší hodnota ukazatele počtu osob na 1 obytnou místnost, v MČ je to 0,92, v Praze celkem 1,0). Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván dvěma osobami, je to 31,8% ze všech bytů. Z bytů obývaných dvěma osobami je pak 59,1% bytů v domech bytových a z těchto bytů 98,2% jsou byty I. kategorie. Pokud jde o rodinné složení, je většina bytů obývána jen jednou cenzovou domácností.

140 SLDB 2001 – PRAHA 9 5.3.6 Shrnutí

V MČ Praha-Kbely bylo v roce 2001 sečteno 869 domů určených k bydlení, přičemž 813 z nich bylo obydleno trvale a 56 jich bylo neobydlených. Výraznou většinu (81,8%) obydleného domovního fondu zde tvoří rodinné domy, domy bytové tvoří 15,7% a ostatní domy 2,5%. V bytových domech bylo sečteno 50,9%, v rodinných domech potom 48,1% bytového fondu. 67,2% rodinných domů bylo postaveno v letech 1920 - 1980, za poslední desetileté období zde přibylo 86 nově postavených rodinných domů. V MČ Praha-Kbely bylo sečteno 1 911 bytů celkem, 1 762 z nich bylo trvale obydlených a 149 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů tedy zvýšil o 2,9%, počet trvale obydlených se o 1,8% snížil. Je zde 92,5% bytů I. kategorie, průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Kbely zvýšila na 50,6 m2, ve srovnání s celopražským údaji jsou to hodnoty nadprůměrné. Byt dvoupokojový byl nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností, ale zvyšuje se podíl bytů vícepokojových. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo ve vlastním domě užíváno 41,8% obydlených bytů, 27,4% bytů v městské části je nájemních.

5.4 Domy a byty - městská část Praha-Letňany

5.4.1 Domovní fond

Z výsledků 2001 víme, že v městské části Praha-Letňany bylo sečteno 586 domů určených k bydlení a z toho jich 570 bylo trvale obydlených a 16 neobydlených. Bytový fond v MČ Praha-Letňany tvoří 51,4% domů bytových, 46,7% domy rodinné. Ostatní domy s byty nebo sečtenými obyvateli s trvalým pobytem tvoří 1,9%. V bytových domech se v roce 2001 nacházelo 93,7% bytů, v domech rodinných pouze 6,1% bytů.

Tab.5.4.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Letňany

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 584 547 252 46,1 286 52,3 9 1,6 37 6,3 2001 586 570 266 46,7 293 51,4 11 1,9 162,7 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 22314x 7x 2x -21 x

Během deseti let od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby, zvýšil o 2 domy. U trvale obydlených domů byl nárůst 23 domů, z toho bylo14 rodinných a 7 bytových. Přibyly také 2 domy ostatní. Oproti jiným městským částem, kde byl většinou zaznamenán nárůst neobydlených domů, v MČ Praha-Letňany došlo k úbytku těchto domů, a to o 21. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních celků (urbanistických obvodů) dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.

SLDB 2001 – PRAHA 9 141 Tab.5.4.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Letňany

Počet domů k 1.3.2001 Přírůstek/ Počet trvale úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu domů trvale celkem rodinných bytových domů k 3.3.1991 obydlených domů domů 1991 - 2001 domů

Nový Prosek B 24 26 23 26 - -1 K Vysočanům ------Střížkov-Lovosická B ------Letňany-západ ------Letov 1 22- 11 Staré Letňany 287 313 304 21495 17 Letňany-sever A 4 4 3 4 - -1 Letňany-prům. obvod 31 37 34 37 - 3 Nové Letňany 200 204 204 - 197 4 Letňany 9 UO 547 586 570 281 293 23 MČ Praha-Letňany celkem 9 UO 547 586 570 281 293 23

Městská část Praha-Letňany leží na jednom katastrálním území Letňany, které se skládá z 9 urbanistických obvodů. V celém KÚ došlo k nárůstu 23 trvale obydlených domů, nejvyšší přírůstek byl v UO Staré Letňany, tedy centrální části území. Jedná se o výstavbu domů rodinných i bytových.

5.4.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

V městské části Praha-Letňany převládá výstavba domů z let 1946 - 1980, kdy bylo postaveno 48,1% všech domů. Je zde ovšem rozdíl v převažujícím období výstavby domů rodinných - těch bylo více než 40% postaveno v letech 1920 - 1945 a domů bytových, kterých v letech 1946 - 1980 přibylo 67,8%. Průměrné staří bytových domů (28,4 roků) současně s tím, že v této městské části byl od roku 1970 do roku 1980 zaznamenán nárůst obyvatelstva o více než 7 000 svědčí o sídlištní výstavbě v urbanistickém obvodu Nové Letňany. Průměrné stáří všech trvale obydlených domů městské části bylo v době sčítání 39 let. Stáří domů odpovídá také stavební materiál. Přiměřené množství domů (32,3%), které odpovídá sídlištní výstavbě, je postaveno ze stěnových panelů. Z tohoto množství je téměř 100% domů bytových. Více než u 55% všech domů jsou jako stavební materiál použity cihly, tvárnice nebo cihlové bloky. Největší počet domů je s 12ti a více byty - domy bytové, dále následují domy s jedním bytem - domy rodinné. V bytových domech bylo 93,7% letňanských bytů, z nich bylo 98,4% I. kategorie. V základním technické vybavení nedošlo k podstatným změnám. Připojení na kanalizační síť mělo 93,5% domů, na vodovodní řad jich bylo napojeno 97%. Plynovou přípojkou bylo v době sčítání vybaveno 70% a ústřední topení mělo 84% domů. Podstatný rozdíl je v typu využitého paliva. Klesl počet domů, kde bylo ústřední topení na pevná paliva, naopak se zvýšil počet těch, kde energií používanou k vytápění byl plyn. K významným změnám v domovním fondu došlo v rozdělení podle vlastnictví.

Tab.5.4.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Letňany

Počet domů Podíl v % z toho z toho celkem rodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy

Trvale obydlené domy 570 266 293 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 262 260 2 46,0 97,7 0,7 obec, stát 74 4 64 13,0 1,5 21,8 stavební bytové družstvo 28 - 28 4,9 - 9,6 ostatní vlastníci a nezjištěno 206 2 199 36,1 0,8 67,9

142 SLDB 2001 – PRAHA 9 Většinu domů podléhajících SLDB 2001 v MČ Praha-Letňany vlastnily soukromé fyzické osoby. Z 99,2% to byly rodinné domy, kde je to prakticky jediný druh vlastnictví. U kategorie bytových domů převažovala skupina ostatní vlastníci a nezjištěno (96,6% bytových domů). Probíhající privatizace ve prospěch uživatelů bytů se odráží ve dvou polohách - právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků. Tímto typem vlastnictví jsou především označeny domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů a právě tyto domy jsou zahrnuty do skupiny ostatních vlastníků.

Graf 5.4.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Letňany a v Hl. m. Praze

100

80

60 % 40

20

0 MČ Praha- Hl.m. Praha MČ Praha- Hl.m. Praha Letňany Letňany

rodinné domy bytové domy

soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno

V MČ Praha-Letňany je velký rozdíl ve vlastnictví rodinných a bytových domů. Nejvyšší podíl všech trvale obydlených domů má sice, tak jako v hl. městě, soukromá fyzická osoba (v MČ to bylo 46%, v Praze celkem 63,2% domů). Ovšem u bytových domů, kde největším vlastníkem jsou ostatní a nezjištění vlastníci, je v městské části Praha-Letňany podíl těchto domů více než dvojnásobný, než celopražský průměr (67,9% v Letňanech, 36,3% v hl. městě). Naopak zde téměř chybí soukromé vlastnictví bytových domů, i když v celé Praze 24,5% bytových domů vlastní právě soukromá fyzická osoba.

Tab.5.4.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Letňany

Počet Podíl v % Průměrný počet bytů v roce 2001 domů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 570 5 441100,0 100,0 100,0 100,09,389,55 z toho: rodinné domy 266 330 46,1 46,7 5,9 6,11,211,24 bytové domy 293 5 099 52,3 51,4 93,8 93,7 16,82 17,40

Naprostá většina bytů v MČ Praha-Letňany (93,7%) se tak, jako v celém hlavní městě, nachází v domech bytových. Od roku 1991 se zvýšil průměrný počet bytů připadajících na 1 jeden bytový dům a je v této městské části vyšší, než v Praze celkem.

5.4.3 Bytový fond

Komplexní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů a úrovni bytů lze získat pouze ze sčítání. V MČ Praha-Letňany bylo v roce 2001 sečteno 5 610 bytů celkem, 5 441 jich bylo trvale obydlených a 169 neobydlených. Naprostá většina bytů se nachází v bytových domech, v roce 2001 to bylo 93,7% ze všech bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 8,7%, počet trvale obydlených pak o 6,1%.

SLDB 2001 – PRAHA 9 143 Tab.5.4.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Letňany

trvale obydlené neobydlené v trvale Byty v rodinných v bytových v ostatních v neobyd- obydle- celkem celkem domech domech domech celkem lených ných domech počet v % počet v % počet v % domech 1991 5 161 5 129 305 5,9 4 811 93,8 13 0,3 32 . . 2001 5 6105 441 330 6,1 5 099 93,7 120,2 169 15118 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 449 312 25 x 288 x -1 x 137 x x v % 8,7 6,1 8,2 x 6,0 x -7,7 x 428,1 x x

V devadesátých letech zde výrazně vzrostl počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu hlášena žádná osoba. To ovšem neznamená, že je byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. Při předchozím cenzu byt označený jako neobydlený, byl skutečně neobsazený nebo neobyvatelný. Není tedy možné srovnání.

Tab.5.4.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Letňany a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha MČ Praha-Letňany celkem počet počet podíl v % podíl v % bytů bytů Neobydlené byty 151100,0 46 366 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 82 54,3 19 594 42,3 slouží k rekreaci - - 105 0,2 přestavba bytu 7 4,6 2 998 6,5 nezpůsobilý k bydlení 3 2,0 1 189 2,6 jiný důvod vč. nezjištěno 59 39,1 22 480 48,5

Ve srovnání s hl. m. Prahou je v MČ Praha-Letňany struktura neobydlenosti bytů poněkud rozdílná. U přechodně obydlených bytů je podíl vyšší, než činí jejich celopražský průměr. U kategorie jiný důvod včetně nezjištěno je naopak vyšší celopražský podíl. V celém hlavním městě je také vyšší podíl bytů, ve kterých probíhá přestavba nebo jsou nezpůsobilé k bydlení.

Graf 5.4.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Letňany a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha

48,5% 42,3% 39,1% obydleny přechodně 54,3% slouží k rekreaci MČ Praha-Letňany přestavba bytu 2,0% nezpůsobilé k bydlení 4,6% ostatní důvody

0,2% 6,5% 2,6%

144 SLDB 2001 – PRAHA 9 V této městské části bylo v trvale obydlených domech 2,8% neobydlených bytů, v absolutním počtu to bylo 151 bytů a u téměř 40% z nich nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. V Praze celkem bylo 9,5% neobydlených bytů, důvod neobydlenosti nebyl zjištěn ve 48,5%. Jak se změnil bytový fond v podrobném členění nám ukazuje následující příklad.

Tab.5.4.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Letňany

Počet bytů v trvale obydlených domech Přírůstek/ Počet trvale k 1.3.2001 úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu bytů bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- obydlených ných 1991 - 2001 Nový Prosek B 2828262 -2 K Vysočanům - - - - - Střížkov-Lovosická B - - - - - Letňany-západ - - - - - Letov 4 4 3 1 -1 Staré Letňany 1 009 1 323 1 270 53 261 Letňany-sever A 4 3 3 - -1 Letňany-průmyslový obvod 36 41 40 1 4 Nové Letňany 4 048 4 193 4 099 94 51 Letňany 9 UO 5 129 5 592 5 441151 312 MČ Praha-Letňany celkem 9 UO 5 129 5 592 5 441151 312

Na katastrálním území Letňany došlo v UO Staré Letňany k nárůstu o 261 bytů, což souvisí s výstavbou domů v této lokalitě. Další větší změna se stala v UO Nové Letňany (přírůstek 51 bytů), i zde bylo zaznamenáno o 4 bytové domy více v roce 2001 než v roce 1991.

5.4.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu je v souladu s fondem domovním. Nejvíce bytů se nachází v domech postavených v letech 1971 - 1980 (v tomto období to bylo 46,3%) a potom v letech 1981 - 1990, kdy přibylo 29,1% z bytů této městské části. Zde je patrná již zmiňovaná sídlištní výstavba. V domech postavených do roku 1919 se nachází pouze 63 bytů (to je 1,2%) a v domech nejnovějších z let 1991 - 2001 je pouze 5,2 bytů. Co se týká technického vybavení bytů, je i v této městské části obvyklé. Vybavení vlastním záchodem a koupelnou se přiblížilo téměř ke 100%. Do 99,5% bytů je zaveden vodovodní řad a stejné množství bytů má přípoj na kanalizační síť. Pouze 25 bytů má napojení na žumpu nebo jímku, a to pouze v rodinných domech pocházejících pravděpodobně z dřívějšího období výstavby. I v roce 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.

Tab.5.4.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Letňany

Počet bytů Počet bytů z toho v roce 2001 podíl v % 1991 Podíl 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 5 129 100,0 5 441100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 4 899 95,5 5 325 97,9 98,4 89,4 100,0 II. kategorie 176 3,4 67 1,2 0,9 6,7 - III. kategorie 23 0,4 100,20,11,5 - IV. kategorie 31 0,6 100,20,20,3-

SLDB 2001 – PRAHA 9 145 Charakteristika bytů podle kategorie se v této městské části, tak jako ve většině jiných městských částech, výrazně zlepšila. Téměř úplně vymizely byty, které ještě v roce 1991 byly III. a IV. kategorie, u bytů postavených po roce 1971 nejsou byty těchto kategorií vůbec a ze všech trvale obydlených bytů zůstalo pouze 0,2% bytů III. a IV. kategorie. V roce 1991 zde bylo 3,4% bytů II. kategorie a o deset let později již jen 1,2%. V MČ Praha-Letňany je 97,9% bytů I. kategorie. Celková velikost bytů se v městské části oproti roku 1991 zvýšila. Tehdy připadalo na 1 byt 37,5 m2 obytné plochy, v roce 2001 to bylo 39,6 m2. Ovšem ve srovnání s celopražským průměrem, který činil 43 m2, zde byla obytná plocha na 1 byt menší. Ve srovnání bytů podle počtu obytných místností k podstatným změnám nedošlo.

Graf 5.4.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Letňany

1 50%

40%

30%

20% 5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

Nejčastějším typem bytu zde byly byty třípokojové, z nich bylo 95,6% v domech bytových. Další místo zaujímaly byty dvoupokojové, které byly většinou také v bytových domech. Byty pěti a vícepokojové byly naopak nejvíce zastoupeny v domech rodinných.

Tab. 5.4.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Letňany

1991 2001 počet podíl v % počet podíl v %

Byty celkem 5 129 100,0 5 441100,0 z toho: 1 obytná místnost 678 13,2 700 12,9 2 pokoje 1 721 33,6 1 837 33,8 3 pokoje 2 413 47,0 2 472 45,4 4 pokoje 271 5,3 337 6,2 5 pokojů a více 46 0,9 68 1,2

Celkově se průměrný počet obytných místností připadajících v MČ Praha-Letňany na 1 byt pouze nepatrně zvýšil, a to z 2,47 v roce 1991 na 2,49 obytných místností v roce 2001. Velmi důležitou charakteristikou je právní důvod užívání bytu. Naprostá většina bytů MČ Praha-Letňany (61,7%) jsou byty nájemní a z nich se 99,5% nachází v domech bytových. V celopražském měřítku je také nejvíce nájemních bytů, ale podíl tohoto důvodu užívání je nižší (47,2%). Pouze 5% bytů má právní důvod užívaní byt ve vlastním domě. Jsou to vesměs byty v domech rodinných.

146 SLDB 2001 – PRAHA 9 5.4.5 Úroveň bydlení

Souhrnné informace o domovním a zejména bytovém fondu spolu se zjištěním o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení v městské části Praha-Letňany se zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel této městské části má pro sebe téměř jednu obytnou místnost. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 15,2 m2.

Tab.5.4.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Letňany

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha na na obytné plocha 1 osobu 1 obytnou místnosti 2 v m2 v m místnost Domy úhrnem 1991 37,5 2,47 13,4 1,14 2001 39,6 2,49 15,2 1,04 Index 2001/1991 105,6 100,8 113,4 91,2

Ve srovnání s hlavním městem je MČ Praha-Letňany pod celopražským průměrem. Obytná plocha připadající na 1 byt je v této městské části o 3,4 m2 menší, než v celé Praze, nižší je i obytná plocha na osobu (v MČ Praha-Letňany 15,2 m2, v Praze celkem 18,3 m2), hůře jsou na tom Letňany i v ukazateli počet osob na 1 obytnou místnost s hodnotou 1,04, zatímco v hl. m. Praze je to 1,0. Při hodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván dvěma osobami. Nejvíce jich bydlí v bytových domech v bytech I. kategorie, a to ve dvou a třípokojových bytech. Co se týká rodinného složení, je většina bytů obývána jednou cenzovou domácností.

5.4.6 Shrnutí

V MČ Praha-Letňany bylo v roce 2001 sečteno 586 domů určených k bydlení, 570 z nich bylo obydleno trvale a 16 jich bylo neobydlených. Mírnou většinu (51,4%) obydleného domovního fondu tvoří bytové domy. V bytových domech bylo zaznamenáno i 93,7% bytového fondu. Více než 40% rodinných domů bylo postaveno v letech 1920 - 1945, nejvíce bytových domů vzniklo v období 1946 - 1980 (67,8%). V posledním desetiletém období zde bylo postaveno jen 50 domů, což je 8,5%. V MČ Praha-Letňany bylo v roce 2001 sečteno 5 610 všech bytů celkem, 5 441 jich bylo trvale obydlených a 169 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 8,7%, trvale obydlených o 6,1%. V MČ Praha-Letňany bylo 97,9% bytů I. kategorie. Průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Letňany zvýšila na 39,6 m2, ve srovnání s celopražským údaji je to hodnota podprůměrné (v Praze celkem to je 43m2). Nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností je v MČ Praha-Letňany byt třípokojový, stejně jako při minulém cenzu. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo pouze 5% obydlených bytů této městské části ve vlastním domě uživatelů, 61,7% bytů bylo nájemních. I když se úroveň bydlení dále zlepšuje zatím je pod celopražským průměrem.

5.5 Domy a byty - městská část Praha-Satalice

5.5.1 Domovní fond

V MČ Praha-Satalice bylo v roce 2001 sečteno 393 domů určených k bydlení, z toho 363 domů bylo obydleno trvale a 30 jich bylo neobydlených. V MČ Praha-Satalice, jako ve všech menších okrajových částech obvodu, tvoří výraznou většinu (92%) obydleného domovního fondu rodinné domy, domy bytové tvoří 3,6% a ostatní domy 4,4%. V rodinných domech se v roce 2001 nacházelo téměř 84% ze všech bytů této městské části, byla tam tedy soustředěna největší část bytového fondu.

SLDB 2001 – PRAHA 9 147 Tab.5.5.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Satalice

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 407 379 354 93,4 154,0 10 2,6 28 6,9 2001 393 363 334 92,0 133,6 16 4,4 30 7,6 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 -14 -16 -20 x -2 x 6 x 2 x

Za posledních deset let došlo k úbytku domů. Počet trvale obydlených rodinných domů se snížil o 20, bytové domy ubyly 2, naopak ostatních domů 6 přibylo. Byl zaznamenán nárůst o 2 neobydlené domy. Rozmístění domů a změny v jejich počtu v členění podle nejmenších územních jednotek - urbanistických obvodů, dokumentuje situaci v územním detailu.

Tab.5.5.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Satalice

Počet domů k 1.3.2001 Přírůstek/ Počet trvale z toho úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených trvale obydlených (část) obvodu domů celkem rodinných bytových obydlených domů k 3.3.1991 domů domů domů 1991 - 2001

Satalice 368 380 350 358 8 -18 Satalice-sever ------Satalice-pod tratí 9 12 1255 3 Satalice-východ A 2 111- -1 Satalice 4 UO 379 393 363 364 13-16 MČ Praha-Satalice celkem 4 UO 379 393 363 364 13-16

Domovní fond i jeho změny jsou zde soustředěny prakticky na území jednoho ze čtyř urbanistických obvodů, a to UO Satalice. U těchto domů byla pravděpodobně přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou např. byl v domě zřízen penzion.

5.5.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Pokud jde o stáří domovního fondu v této městské části, největší přírůstek byl zaznamenán v letech 1920 - 1980, kdy bylo postaveno 58% celkového počtu domů. Do roku 1919 bylo postaveno 45 domů, stejný počet jako za deset let mezi cenzy. Pouze 6 domů v této městské části je postaveno ze stěnových panelů, ostatní domy mají nosné zdi z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků. Co se týká technického vybavení, je 81,7% domů napojena na kanalizační síť, přípojku k vodovodnímu řadu má 91,9% domů a plyn je zaveden do 70,5% domů. Průměrné stáří trvale obydlených domů v Satalicích je 48,6 roků.

Tab.5.5.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Satalice

Počet domů Podíl v % z toho z toho celkem rodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy

Trvale obydlené domy 363 334 13 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 307 297 3 84,6 88,9 23,1 obec, stát 15754,1 2,1 38,5 ostatní vlastníci a nezjištěno 41 30 5 11,3 9,0 38,5

148 SLDB 2001 – PRAHA 9 Většinu domů podléhající sčítání vlastnily v MČ Praha-Satalice soukromé fyzické osoby. Pouze malá část domů je ve vlastnictví obce resp. státu. Domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů, patří většinou do kategorie ostatních vlastníků. V této kategorii bylo 11,3% domů. Porovnání městské části s celopražským průměrem z hlediska vlastnictví domů, nemá vzhledem k nízkým hodnotám počtu, zvláště bytových domů, dostatečnou vypovídací schopnost.

Tab.5.5.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Satalice

Počet Podíl v % Průměrný počet bytů v roce 2001 domů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 363 497 100,0 100,0 100,0 100,0 1,36 1,37 z toho: rodinné domy 334 416 93,4 92,0 84,2 83,7 1,22 1,25 bytové domy 13604,03,613,4 12,1 4,60 4,62

Vzhledem k převládajícímu podílu rodinných domů je v členění co do počtu bytů v MČ nejvíce obydlených domů s 1 bytem. U rodinných domů je to 67%, zbytek připadá na domy s 2 - 3 byty. Průměrný počet bytů na 1 dům zde v posledním období změnil jen minimálně.

5.5.3 Bytový fond

V roce 2001 bylo v MČ Praha-Satalice celkem sečteno 545 bytů, z nich 497 bylo trvale obydlených a 48 neobydlených. Od roku 1991 se zde celkový počet bytů snížil o pouhých 0,2%, snížil se i počet bytů trvale obydlených, a to o 3,3%.

Tab.5.5.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Satalice

trvale obydlené neobydlené v trvale Byty v rodinných v bytových v ostatních v neobyd- obydle- celkem celkem domech domech domech celkem lených ných domech počet v % počet v % počet v % domech 1991 546 514 433 84,2 69 13,4 12 2,3 32 . . 2001 545 497 416 60,0 60 12,1 21 4,2 48 1632 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 -1 -17 -17 x -9 x 9 x 16x x v % -0,2 -3,3 -3,9 x -13,0 x 75,0 x 50,0 x x

V devadesátých letech vzrostl počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB 2001 označeny za neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu hlášena žádná osoba, ale vždy to neznamená, že je tento byt prázdný. Z 18 neobydlených bytů v MČ Praha-Satalice, které se nacházely v trvale obydlených domech, byly 4 byty prázdné pro přestavbu nebo nezpůsobilost k bydlení, další byly neobydleny z jiného důvodu, nebo důvod nebyl zjištěn, případně byly obydleny jen přechodně. Podrobné změny v obydleném bytovém fondu v členění podle urbanistických obvodů znázorňuje následující tabulka.

SLDB 2001 – PRAHA 9 149 Tab.5.5.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Satalice

Počet bytů v trvale obydlených domech Přírůstek/ Počet trvale k 1.3.2001 úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu bytů bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- obydlených ných 1991 - 2001 Satalice 484 478 462 16 -22 Satalice-sever - - - - - Satalice-pod tratí 27 33 33 - 6 Satalice-východ A 3 2 2 - -1 Satalice 4 UO 514513 497 16-17 MČ Praha-Satalice celkem 4 UO 514513 497 16-17

Největší úbytek trvale obydlených bytů (22) byl zaznamenán v urbanistické obvodu Satalice, což navazuje na úbytek domů a pravděpodobnou přeměnu bytového fondu na komerční využití.

5.5.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu se odvíjí od stáří fondu domovního. V letech, kdy bylo postaveno nejvíce domů, přibylo zákonitě i nejvíce bytů. V letech 1920 - 1980 bylo postaveno 64,2% ze všech bytů této městské části. Základní technické vybavení je již téměř ve všech bytech - přípoj na veřejnou kanalizační síť má 88,1% bytů, vodovod v bytě 98%, vlastní splachovací záchod 95,6%, koupelnu či sprchovací kout má 93,2% bytů. 78% bytů je vytápěno ústředním topením. Dochází i k přeměně energie používané k vytápění. Ve většině bytů (67,4%) je využíván plyn. Celkovou úroveň technického vybavení dokumentuje zařazení bytů do jednotlivých kategorií.

Tab.5.5.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Satalice

Počet bytů Počet bytů z toho v roce 2001 podíl v % 1991 Podíl 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 514 100,0 497 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 310 60,3 425 85,5 75,0 88,9 47,6 II. kategorie 133 25,9 39 7,8 10,0 6,3 33,3 III. kategorie 41 8,0 153,010,0 2,2 - IV. kategorie 30 5,8 11 2,2 1,7 1,9 9,5

I v této městské části došlo k výraznému zlepšení vybavenosti bytů. Vymizela většina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. a IV. kategorie. Největší úbytek, o 18 procentních bodů, byl však zaznamenána u bytů II. kategorie. Naopak se zvýšil podíl bytů I. kategorie z 60,% na 85,5%. Došlo také ke změnám ve velikostním rozložení bytů. Celkově se průměrná velikost bytu od roku 1991, kdy v MČ Praha-Satalice připadalo na jeden byt 52,2 m2, zvýšila na 59 m2 obytné plochy v roce 2001. Ve srovnání s celopražským průměrem byla v MČ Praha-Satalice průměrná plocha bytu o 16 m2 větší. V této městské části nedošlo mezi cenzy k výrazným změnám v počtu obytných místnost v jednotlivých bytech.

150 SLDB 2001 – PRAHA 9 Graf 5.5.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Satalice

1 40%

30%

20%

5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

Nejvyšší zastoupení v městské části Praha-Satalice měly při SLDB 2001 byty se třemi obytnými místnostmi. V rodinných domech to bylo 34,3% bytů, v domech bytových 40%.

Tab.5.5.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Satalice

1991 2001 počet podíl v % počet podíl v %

Byty celkem 514 100,0 497 100,0 z toho: 1 obytná místnost 38 7,4 63 12,7 2 pokoje 126 24,5 103 20,7 3 pokoje 174 33,9 171 34,4 4 pokoje 123 23,9 102 20,5 5 pokojů a více 53 10,3 54 10,9

Zastoupení vícepokojový bytů je pochopitelně také častější v domech rodinných. Čtyřpokojových bytů zde bylo 23,4% a pěti a vícepokojových bytů 12,8%. V domech bytových je druhým nejčastějším typem dvoupokojový byt (23,3%). Právní důvod užívání bytu je další důležitou charakteristikou. V Satalicích bylo 63,2% bytů užíváno ve vlastním bytě. Další větší skupinou byly byty nájemní. Těch bylo 21,3% ze všech trvale obydlených bytů.

5.5.5 Úroveň bydlení

Některé základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Satalice zlepšily, u jiných došlo oproti úrovni před deseti lety k mírnému zhoršení. V přepočtu na 1 byt zvýšila velikost průměrné obytné plochy, naopak se nepatrně snížila hodnota ukazatele počtu obytných místností. V přepočtu na bydlící obyvatele přibylo 2,8 m2 obytné plochy a počet osob na 1 obytnou místnost se v podstatě nezměnil.

SLDB 2001 – PRAHA 9 151 Tab.5.5.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Satalice

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha na na obytné plocha 1 osobu 1 obytnou místnosti 2 v m2 v m místnost Domy úhrnem 1991 52,2 3,08 19,3 0,88 2001 59,0 2,99 22,1 0,89 Index 2001/1991 113,0 97,1114,5 101,1

Ve srovnání s hlavním městem je MČ Praha-Satalice v těchto ukazatelích nad průměrem. V celé Praze je obytná plocha na 1 byt 43 m2, zde 59 m2. Vyšší je i obytná plocha na 1 osobu - v Satalicích 22,1 m2, v Praze celkem 18,3 m2. I v porovnání počtu osob na 1 obytnou místnost je situace s hodnotou 0,89 lepší, než v hlavním městě, kde to je 1,0. Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván jednou osobou a nejvíce těchto osob bydlí ve dvoupokojových bytech. Pokud jde o rodinné složení, většina bytů je obývána jednou cenzovou domácností.

5.5.6 Shrnutí

V MČ Praha-Satalice bylo při SLDB sečteno celkem 393 domů určených k bydlení, 363 z nich bylo obydleno trvale. Výrazný podíl (92%) obydleného domovního fondu zde tvoří domy rodinné, v nichž bylo sečteno 83,7% bytového fondu. Přes téměř 85% obydlených domů zde patří soukromým fyzickým osobám. V městské Praha-Satalice bylo sečteno 545 bytů, z nich 497 bylo trvale obydlených a 48 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů snížil o 0,2%. Je zde 85,5% bytů I. kategorie, průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Satalice zvýšila na 59 m2, ve srovnání s celopražským údaji je to hodnota nadprůměrná. Byt třípokojový byl nejčastějším typem bytu co do počtu obytných místností. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo ve vlastním domě užíváno 63,2% bytů, 21,3% bytů v Satalicích bylo nájemních. Všechny základní ukazatele ukazují na dobrou úroveň bydlení obyvatel této MČ.

5.6 Domy a byty - městská část Praha-Vinoř

5.6.1 Domovní fond

V MČ Praha-Vinoř bylo v roce 2001 sečteno 612 domů určených k bydlení, z toho 557 bylo obydleno trvale a 55 jich bylo neobydlených. V této městské části tvoří většinu obydleného domovního fondu rodinné domy. Je zde stabilně přes 90% trvale obydlených domů. Podíl vinořských bytů v těchto domech je téměř 67%. Asi 8% je zde domů bytových a jen 1,3% připadá na domy ostatní, v nichž se nacházejí byty. Složení obytného domovního fondu je dáno charakterem zástavby této městské části.

Tab.5.6.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Vinoř

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 563 498 461 92,6 34 6,8 3 0,6 65 11,5 2001 612 557 506 90,8 44 7,9 7 1,3 55 9,0 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 49 59 45 x 10x 4x -10 x

152 SLDB 2001 – PRAHA 9 Během desetiletého období mezi sčítáními se počet všech sečtených domů zvýšil o 49 domů, počet trvale obydlených dokonce vzrostl o 59. V tom byly hlavně rodinné domy (76,3%), ale i bytové (16,9) a ostatní (6,8). Naopak ubylo 10 domů neobydlených. Rozmístění sečtených domů v nejpodrobnějším detailu vidíme ve členění do urbanistických obvodů.

Tab.5.6.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Vinoř

Počet domů k 1.3.2001 Přírůstek/ Počet trvale úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu domů trvale celkem rodinných bytových domů k 3.3.1991 obydlených domů domů 1991 - 2001 domů

Vinoř 492 607 552 554 43 60 Na Dlouhých 6 5 5 4 1 -1 Na hradišti ------Vinoř 3 UO 498 612 557 558 44 59 MČ Praha-Vinoř celkem 3 UO 498 612 557 558 44 59

V městské části Praha-Vinoř je zastavěn prakticky jeden urbanistický obvod Vinoř, kde od SLDB 1991 přibylo 60 domů, a to jak rodinných, tak bytových.

5.6.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

V této městské části je většina domů postavena v letech 1946 - 1980. V tomto období bylo postaveno 41% všech domů v MČ Praha-Vinoř, z nichž bylo téměř 96,4% bylo domů rodinných. Stáří a typu domů odpovídá i materiál nosných zdí. Ve většině případů jsou to cihly, tvárnice nebo cihlové bloky. Pouze u 6,2% domů je stavebním materiálem stěnový panel. Z počtu těchto domů je více bytových. Více než 89% domů je připojeno na vodovodní řad, 75% domů má přípojku na kanalizační síť. Ústředním topením bylo vybaveno 76,3% domů. Průměrné stáří trvale obydlených domů v Praze-Vinoři bylo 40,2 roků. Převaha rodinných bytů v bytovém fondu se projevuje i v rozdělení podle typu vlastnictví.

Tab.5.6.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Vinoř

Počet domů Podíl v % z toho z toho celkem rodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy

Trvale obydlené domy 557 506 44 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 493 484 7 88,5 95,7 15,9 obec, stát 23 2 194,1 0,4 43,2 ostatní vlastníci a nezjištěno 41 20 18 7,4 4,0 40,9

Většinu domů podléhajících sčítání v roce 2001 vlastnily v této městské části soukromé fyzické osoby (80,6%). Z tohoto množství téměř většinu tvořily domy rodinné, u kterých je to převažující druh vlastnictví. Pouze 3,8% vlastní obec, resp. stát a 6,2% domů je zahrnuto do skupiny ostatních a nezjištěných vlastníků. Domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů, patří právě do skupiny vlastníků.

SLDB 2001 – PRAHA 9 153 Graf 5.6.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Vinoř a v Hl. m. Praze

100

80

60 % 40

20

0 MČ Praha-Vinoř Hl.m. Praha MČ Praha-Vinoř Hl.m. Praha

rodinné domy bytové domy

soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno

Grafické znázornění je uváděno pouze pro ilustraci, protože v městské části je mnohem menší podíl bytových domů než v hl. m. Praze a srovnání není možné. V celém domovním fondu je ve Vinoři i celé Praze největším vlastníkem soukromá fyzická osoba. Zde to bylo 80,6%, v Praze 63,2%).

Tab.5.6.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Vinoř

Počet Podíl v % Průměrný počet bytů v roce 2001 domů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 557 916 100,0 100,0 100,0 100,0 1,311,64 z toho: rodinné domy 506 611 92,6 90,8 83,9 66,7 1,18 1,21 bytové domy 44 298 6,8 7,9 15,7 32,5 3,00 6,77

Co do velikostní struktury trvale obydlených domů, bylo v roce 2001 nejvíce těch s jedním bytem. Souvisí to pochopitelně s vysokým podílem rodinných domů. Těchto domů má 77,9% právě jeden byt a ve 22,1% jsou dva až tři byty. Průměrný počet bytů na 1 rodinný dům se od roku 1991 zvýšil jen mírně, u bytových domů byl tento nárůst výraznější.

5.6.3 Bytový fond

Ucelené informace o bytovém fondu, o obydlenosti a velikosti bytů a úrovni bydlení lze získat pouze ze sčítání. V MČ Praha-Vinoř bylo v roce 2001 sečteno 916 trvale obydlených a 125 neobydlených bytů. Většina bytů se nachází v domech rodinných, v roce 2001 to bylo 66,7% ze všech bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů značně zvýšil, a to o 45,6,%, počet trvale obydlených pak o 40,7%.

154 SLDB 2001 – PRAHA 9 Tab.5.6.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Vinoř

trvale obydlené neobydlené v trvale Byty v rodinných v bytových v ostatních v neobyd- obydle- celkem celkem domech domech domech celkem lených ných domech počet v % počet v % počet v % domech 1991 715651 546 83,9 102 15,7 3 0,5 64 . . 20011 041 916611 66,7 298 32,5 7 0,8 125 66 59 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 326 265 65 x 196 x 4 x 61 x x v % 45,6 40,7 11,9 x 192,2 x 133,3 x 95,3 x x

Velký nárůst byl zaznamenán i u domů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu hlášena žádná osoba.

Tab.5.6.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Vinoř a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha MČ Praha-Vinoř celkem počet počet podíl v % podíl v % bytů bytů Neobydlené byty 66 100,0 46 366 100,0 v tom z důvodu: obydlen přechodně 41 62,119 594 42,3 slouží k rekreaci - - 105 0,2 přestavba bytu 4 6,1 2 998 6,5 nezpůsobilý k bydlení 2 3,0 1 189 2,6 jiný důvod vč. nezjištěno 19 28,8 22 480 48,5

Bylo zjištěno, že nejvíce neobydlených bytů v trvale obydlených domech bylo obydleno přechodně. Na dalším místě jsou byty, kde nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. Mezi nimi je část bytů skutečně volná a je nabízena k pronajmutí.

Graf 5.6.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Vinoř a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha

48,5% 28,8% 42,3% obydleny přechodně MČ Praha-Vinoř slouží k rekreaci 62,1% 3,0% přestavba bytu 6,1% nezpůsobilé k bydlení ostatní důvody

0,2% 6,5% 2,6%

SLDB 2001 – PRAHA 9 155 V této městské části bylo v trvale obydlených domech 7,2% neobydlených bytů. U 28,8% nebyl zjištěn důvod neobydlenosti bytu, v celopražském měřítku nebyl tento důvod zjištěn u 48,5%. Ve Vinoři bylo z neobydlených bytu obydleno přechodně 62,1%, v Praze celkem 42,3% bytů. Jak se změnil bytový fond za posledních 10 let v podrobném členění vidíme v následujícím přehledu.

Tab.5.6.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Vinoř

Počet bytů v trvale obydlených domech Přírůstek/ Počet trvale k 1.3.2001 úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených z toho obydlených (část) obvodu bytů bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- obydlených ných 1991 - 2001 Vinoř 638 972 906 66 268 Na Dlouhých 13 10 10- -3 Na hradišti - - - - - Vinoř 3 UO 651 982 916 66 265 MČ Praha-Vinoř celkem 3 UO 651 982 916 66 265

Vysoký nárůst bytů této městské části je, tak jako u domů, zaznamenán v UO Vinoř. Část nových bytů je situována v rodinných domech, většina v domech bytových.

5.6.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu v MČ Praha-Vinoř kopíruje stáří domovního fondu. Nejvíce bytů, stejně jako domů, se nachází v domech postavených v letech 1946 - 1980 (je to 35,8% bytů). Téměř stejné množství bytů, které bylo vystaveno za více než 30 let, zde přibylo v posledním desetiletí 1991 - 2001, a to 32,9% bytů. Většina těchto nejnovějších bytů je v domech bytových a jsou to byty I. kategorie. Technické vybavení bytů této městské části je na velmi dobré úrovni. Vybavení záchodem a koupelnou se přibližuje ke 100% (vlastní WC 96,7%, vlastní koupelna nebo sprchový kout 96,8% bytů). Vodovod je zaveden do 98,3% bytů, 87% bytů je připojeno na veřejnou kanalizační síť. Ještě 11% bytů má vlastní žumpu nebo jímku. 84,3 bytu je vytápěno ústředním nebo etážovým topením. Téměř vymizelo vytápění pevnými palivy, převládá topení plynové nebo elektrické. Celková úroveň technického vybavení bytů je rozděluje do jednotlivých kategorií.

Tab.5.6.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Vinoř

Počet bytů Počet bytů z toho v roce 2001 podíl v % 1991 Podíl 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 651100,0 916 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 395 60,7 81689,1 90,6 88,5 71,4 II. kategorie 188 28,9 63 6,9 6,4 7,2 - III. kategorie 37 5,7 9 1,0 0,3 1,3 - IV. kategorie 31 4,8 11 1,2 1,0 1,114,3

Úroveň technického vybavení bytů podle jednotlivých kategorií bytů se, tak jako v celém hlavním městě, zlepšila. Na minimum se snížil počet bytů III. a IV. kategorie (z 10,5% těchto bytů v roce 1991 na 2,2% při SLDB 2001), o 22 procentních bodů je méně bytů II. kategorie. V I. kategorii je 89,1% bytů této městské části. Ve velikostním rozložení bytů také došlo ke změnám. Celkově se zvýšila průměrná velikost bytu. V roce 1991 připadalo na 1 byt 54,1 m2, v roce 2001 57,1 m2 obytné plochy. Ve srovnání s Prahou celkem je zde průměrná obytná plocha větší.

156 SLDB 2001 – PRAHA 9 Graf 5.6.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Vinoř

1 40%

30%

20%

5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

Nejčastějším typem bytu byl byt se třemi místnostmi (32,3% bytů), z toho jich 62,5% bylo v rodinných domech. Dalším nejčastějším typem jsou byty se dvěma místnostmi a následují byty s místnostmi čtyřmi.

Tab.5.6.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Vinoř

1991 2001 počet podíl v % počet podíl v %

Byty celkem 651100,0 916 100,0 z toho: 1 obytná místnost 43 6,6 43 4,7 2 pokoje 178 27,3 239 26,1 3 pokoje 194 29,8 296 32,3 4 pokoje 123 18,9 177 19,3 5 pokojů a více 113 17,4 143 15,6

Za uplynulých deset let došlo u struktury bytů podle počtu obytných místností ke změnám. Došlo k poklesu zastoupení bytů s jednou i se dvěma místnostmi, vícepokojových bytů přibylo. Celkově se zvýšil průměrný počet místností připadajících na 1 byt. Od roku 1991 se tento průměr v MČ Praha-Vinoř zvýšil z 3,08 na 3,22 v roce 2001 Důležitou charakteristikou je právní důvod užívání bytu. Téměř 57% bytů jsou byty ve vlastním domě a z nich je 99% v domech rodinných. Dalších 20% činí byty nájemní, z 86,9% jsou v domech bytových.

5.6.5 Úroveň bydlení

Provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu spolu se zjištěním o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení se v městské části Praha-Vinoř postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se snižuje. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 20,2 m2.

SLDB 2001 – PRAHA 9 157 Tab.5.6.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Vinoř

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha na na obytné plocha 1 osobu 1 obytnou místnosti 2 v m2 v m místnost Domy úhrnem 1991 54,1 3,08 19,1 0,89 2001 57,1 3,22 20,2 0,88 Index 2001/1991 105,5 104,5 105,8 98,9

Ve srovnání s celopražskými údaji je v MČ Praha-Vinoř větší průměrná obytná plocha na 1 byt (ve Vinoři 57,1 m2, v hl. m. Praze 43 m2). Vyšší je zde i průměrný počet obytných místností na 1 byt (3,22 v městské části, 2,37 v celém městě). Lepší je i ukazatel počet osob na 1 obytnou místnost, když v MČ Praha-Vinoř je to 0,88 a v Praze celkem 1,0. Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo a v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je zde obýván dvěma osobami, 68,7% jich je v rodinných domech. 87,6% těchto dvoučlenných domácností v rodinných domech obývá byt I. kategorie. Většina bytů je obývána jen jednou cenzovou domácností.

5.6.6 Shrnutí

V MČ Praha-Vinoř bylo v roce 2001 sečteno 612 domů určených k bydlení, 557 z nich bylo obydleno trvale a 55 jich bylo neobydlených. Naprostou většinu (více než 90%) obydleného domovního fondu tvoří rodinné domy. V rodinných domech bylo zaznamenáno i 67% bytového fondu. 41% domů bylo postaveno v letech 1946 - 1980. V MČ Praha-Vinoř bylo v roce 2001 sečteno 1 041 bytů celkem, 916 jich bylo trvale obydlených a 125 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 45,6%, trvale obydlených o 40,7%. V MČ Praha-Vinoř bylo 89,1% bytů I. kategorie. Průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Vinoř zvýšila na 57,1 m2, ve srovnání s celopražským údaji je to hodnota nadprůměrná (Praha - 43m2). Nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností je v MČ Praha-Vinoř byt třípokojový, stejně jako při minulém cenzu, ale jejich podíly se změnily ve prospěch třípokojových. Z hlediska právního důvodu užívání bytu 57% uživatelů bytů bydlelo ve vlastním domě. Úroveň bydlení se dále zlepšuje a v některých parametrech je vysoko nad celopražským průměrem.

6 ZÁVĚR

Informace ze SLDB o stavu i struktuře obyvatelstva, jeho ekonomické aktivitě, úrovni bydlení, ale i struktuře a vybavení domácností byly v dosavadní části publikace zaměřeny hlavně na jednotlivé městské části správního obvodu Praha 9. Právě orientace na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené samosprávní celky hlavního města jsou zřejmě pro prezentaci výsledků veřejnosti nejpřínosnější. U městských částí obvodu, které mají menší počet obyvatelstva, samozřejmě i s rizikem omezení vypovídací schopnosti obecně používaného statistického modelu zevšeobecnění, postaveném na zákonitostech velkých čísel. Ještě tedy alespoň v závěru předkládáme stručný pohled na celý správní obvod z hlediska stavu a změn událostí, jež jsou předmětem sčítání lidu domů a bytů. Správní obvod Praha 9, byl v době SLDB 2001 administrativně tvořený z již zmiňovaných 6 městských částí (Praha 9, Praha-Čakovice, Praha-Kbely, Praha-Letňany, Praha-Satalice a Praha-Vinoř). Tyto městské části jsou sice odlišné počtem obyvatelstva i rozdílným dlouhodobým vývojem kdysi samostatných obcí, ale svým nejbližším sousedstvím a náležitostí k jednomu správnímu obvodu se vzájemně ovlivňovaly.

· V rámci obvodu dochází do 80. let 20. století k poměrně vysokému přírůstku obyvatel, v průměru kolem 20% za desetileté období. Je to ovlivněno hlavně sídlištní výstavbou v některých lokalitách MČ Praha 9 a v MČ Praha-Letňany. V menších městských částech naopak obyvatel přibývá, hlavně převažujícím vlivem kladného salda migrace, souvisejícího s novou zástavbou. · Populace obvodu, vlivem poklesu dětské složky a nárůstu podílu nejstarší skupiny obyvatelstva, poměrně výrazně stárne. Věkový průměr 41,1 let je stejný, jako v celopražském průměru, „nejmladším“ obyvatelstvem obvodu je osídleno území MČ Praha-Vinoř s věkovým průměrem 37,1 let. Jako ve většině pražských obvodů je i zde výrazná převaha ženské části populace.

158 SLDB 2001 – PRAHA 9 · Mírně přes polovinu obyvatel odpovídajícího věku žije v manželském svazku. Z hlediska národnostního složení obývají území obvodu z 93,6% Češi, druhou skupinou, která přesahuje hranici jednoho procenta, jsou obyvatelé národnosti slovenské, k národnosti romské se přihlásily necelé tři setiny obyvatel obvodu. Přes 22,8% obyvatelstva se přihlásilo k náboženskému vyznání, z toho 74,5% k církvi římskokatolické. Jako v celé Praze a ČR, roste i zde úroveň vzdělání obyvatelstva. Výrazně se snížil počet obyvatel se základním a neukončeným vzděláním, nejčastějším typem je učňovské a střední odborné vzdělání bez maturity a střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je již skoro 14,1%, oproti 10,9% v roce 1991. · Podíl ekonomicky aktivních osob z obyvatel obvodu se od minulého cenzu 1991 mírně snížil z 57% na 55,9% v roce 2001. Intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) dosáhla v obvodu Praha 9 hodnoty 644 přičemž ekvivalent v celopražském vyjádření je 627. Z městských částí obvodu je tento ukazatel daleko nejvyšší v Letňanech se 705 body. Nejnižší intenzita ekonomické aktivity je v MČ Kbely (592). V rámci ekonomicky aktivních bylo v obvodu Praha 9 zaznamenáno i 6,1% nezaměstnaných. · Největší část této skupiny obyvatelstva je zaměstnána v průmyslu, prioritou zaměstnání žen je i zde velmi frekventované školství a zdravotnictví. Pracoviště přímo na uzemí obvodu Praha 9 mělo 21,8% ekonomicky aktivních, dalších 55,7% ekonomicky aktivních bylo zaměstnáno na území hl. m. Prahy. · V návaznosti na změny v populační struktuře se proměňovalo i složení domácností. Nejvýraznějším rysem byl další nárůst v zastoupení domácností jednotlivců, které představovaly v roce 2001 již 36,2% ze všech cenzových domácností. Právě zde se uplatňuje dominantní vliv MČ Praha 9, protože i když se počty domácností jednotlivců zvýšily ve všech městských částech obvodu, pohybují se jejich podíly okolo 30%. · Mírný nárůst počtu bytových domácností souvisel hlavně s nárůstem počtu bytů v obvodu. V rámci hospodařících domácností klesl podíl společně hospodařících domácností, kde jsou zastoupeny dvě nebo více domácnosti cenzové. Výrazně také poklesl počet i podíl domácností se závislými dětmi, klesá i průměrný počet dětí připadajících na rodinu. Z rodin s dětmi jsou daleko nejčastější rodiny s jedním dítětem. · Úplné rodiny, a to rodiny bez závislých dětí, byly tedy v roce 2001 nečastějším typem rodinných domácností obvodu, ještě v roce 1991 to však byly rodiny s dětmi. I když se z hlediska vybavení a rekreačních možností domácností situace od roku 1991 neustále zlepšuje, lze z tohoto pohledu o obvodu Praha 9 říci, že je spíše mírně pod celopražským průměrem. · Proti stavu v roce 1991 došlo celkově v obvodu pouze k mírnému snížení počtu domů celkem, úbytek trvale obydlených domů byl ještě zanedbatelnější. Naopak přibylo o 6,2% všech bytů, nárůst počtu trvale obydlených bytů však tak výrazný nebyl (jen o 1,5%). Na přírůstku se podílely městské části Praha-Letňany a Praha-Vinoř výstavbou bytových domů. · Všechny charakteristiky úrovně bydlení se od posledního sčítání zlepšily, tyto změny se projevily hlavně v menších částech obvodu, kde jsou v domovním fondu větším podílem zastoupeny rodinné domy. Z 36,2 na 39,9 m2 se v obvodu zvýšila průměrná obytná plocha na byt (celopražský průměr je 43 m2), zvýšil se i počet obytných místností připadajících na 1 byt, takže v průměru na jednoho obyvatele bytu připadala v roce 2001 již více než jedna obytná místnost. Ve správním obvodu je 95,6% bytů zařazeno do I. kategorie, což je vyšší hodnota než činí za celé hlavní město. Bytů II. kategorie je jen 2,6%, byty zařazené do III. a IV. kategorie prakticky vymizely. · Ve správním obvodu bylo v bytových domech již pouze 46,4% bytů nájemních, což signalizuje postupující privatizaci domovního fondu v majetku městských částí. Nadále roste průměrná velikost bytů, výrazně poklesl podíl bytů s 1 obytnou místností. Technické vybavení domů i bytů je zde na velmi dobré úrovni a stále se zlepšuje. Ve srovnání s hodnotami za celé hlavní město, je ve správním obvodu téměř stejný podíl domů, připojených na kanalizační síť a vodovodní řad, podíl domů a bytů vytápěných ústředním topením je v obvodu vyšší než v celé Praze. Naopak podprůměrný je zde podíl domů, vybavených přípojkou na plyn.

Množství dalších informací, týkajících se SLDB 2001 hlavně ve vztahu ke správnímu obvodu Praha 9, lze nalézt v tabulkové a grafické příloze v následující části publikace.

SLDB 2001 – PRAHA 9 159

160 SLDB 2001 – PRAHA 9

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

TABULKOVÉ A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001

Popis tabulek:

Tabulky A…. - Údaje za správní obvod Praha 9 Tabulky B…. - Údaje za správní obvod Praha 9 a jeho městské části Tabulka C.1. - Vybrané údaje za MČ, ÚTJ a ZSJ v rámci správního obvodu Praha 9 Tabulky D…. - Vybrané údaje za hl. m. Prahu Tabulka E.1. - Vybrané údaje za kraje a okresy ČR Tabulka E.2a - Vybrané údaje za 22 pražských správních obvodů (platnost od 1. 7. 2001) Tabulka E.2b - Vybrané údaje za 57 pražských městských částí Tabulka E.3 - Vybrané údaje o České republice

SLDB 2001 – PRAHA 9 161 A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001

Rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 Území, struktura osídlení podle stavu v příslušném roce Rozloha (ha) 1 596 4 642 10 690 10 750 4 454 Počet obcí 11111 z toho se statutem města 11111 podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Podíl počtu obyvatel v obcích (v %): do 199 obyvatel - ---- s 200 - 999 obyvateli - ---- s 1 000 - 4 999 obyvateli - ---- s 5 000 a více obyvateli 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí 6 1321 22 14 Počet základních sídelních jednotek . . . 143 79 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 632 1 686 1 119 1 132 1 578 Obyvatelstvo Obyvatelstvo celkem 55 582 65 81581 142 72 612 70 301 muži 26 927 31 611 38 905 34 703 33 677 ženy 28 655 34 204 42 237 37 909 36 624 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 let 22,3 18,4 23,5 16,6 13,2 15 - 59 let 3) 64,3 60,7 58,0 64,6 66,1 60 a více let včetně nezjištěného věku 3) 13,4 20,9 18,5 18,9 20,7 Průměrný věk .... 41,1 Podíl obyvatel vybraných národností (v %): česká . 96,6 96,0 95,2 93,6 moravská . 1) . 1) . 1) 0,7 0,2 slezská . 1) . 1) . 1) 0,0 0,0 slovenská . 2,4 2,9 2,5 1,7 polská . 0,1 0,2 0,2 0,2 německá . 0,1 0,1 0,1 0,1 romská . 2) . 2) . 2) 0,3 0,0 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): věřící celkem . . . 32,8 22,8 bez vyznání . . . 50,7 69,6 nezjištěno ... 16,6 7,6 Podíl obyv. ve věku 15 a více let podle ukonč. vzdělání (v %): základní (včetně neukončeného) . 42,8 . 24,8 15,7 střední odborné bez maturity (včetně vyučených) . 32,8 . 34,4 34,4 úplné střední s maturitou . 17,7 . 28,2 34,2 vysokoškolské . 5,7 . 10,9 13,1

Ekonomicky aktivní celkem . 36 381 45 294 41 381 39 306 muži . 19 375 22 999 21 140 20 974 z toho pracující důchodci . . . 1 390 992 ženy . 17 006 22 295 20 24118 332 z toho pracující důchodci . . . 1 5511 160

1) ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české 2) ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 nebyla romská národnost zjišťována samostatně 3) rok 1970 a 1980 nepřepočten na metodiku roku 2001

162 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 dokončení Rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 Domácnosti Bytové domácnosti 17 758 22 972 29 570 29 533 29 982 Hospodařící domácnosti . 24 985 . 31 885 33 127 Cenzové domácnosti 20 066 25 651 33 006 32 375 33 296 podíl jednotlivých typů cenzových domácností (v %): 4) úplné rodiny s dětmi ... 26,317,2 úplné rodiny bez dětí . . . 25,9 28,0 neúplné rodiny s dětmi . . . 9,2 8,5 neúplné rodiny bez dětí . . . 5,8 6,6 domácnosti jednotlivců .21,5 27,2 32,5 36,2 Průměrný počet členů cenzové domácnosti . . . 2,23 2,10 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 113 112 112 110 111 Domy Domy úhrnem . 5 582 . 5 711 5 637 trvale obydlené 5 248 5 332 5 594 5 3165 271 z toho rodinné 3 302 . . 3 601 3 526 neobydlené . 250 . 395 366 z toho sloužící k rekreaci . . . 13 19 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě .... 75,6 veřejným vodovodem .... 94,5 přípojkou na kanalizaci .... 85,4 Byty Byty úhrnem . 23 434 . 30 554 32 440 trvale obydlené 17 758 22 972 29 570 29 533 29 982 neobydlené . 462 . 1 021 2 458 z toho: obydlené přechodně .... 1 019 sloužící k rekreaci . . . 1324 nezpůsobilé k bydlení .... 135 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 3,132,842,742,452,31 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) . 1,511,311,08 0,99 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 8,7 11,112,3 14,8 17,1 Obytná plocha v m2 na 1 byt 27,3 31,6 33,9 36,2 39,9 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt . 1,88 2,09 2,27 2,36

4) v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk

SLDB 2001 – PRAHA 9 163 A.2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví

Obyvatelstvo s trvalým/dlouhodobým pobytem v tom druh pobytu celkem přítomný dočasně nepřítomný

Obyvatelstvo celkem Celkem 70 301 62 942 7 359 z toho: České republiky 68 578 61 408 7 170 z toho s dvojím občanstvím 206 148 58 Slovenské republiky 214 202 12 Polské republiky 123 1158 Spolkové republiky Německo 27 198 Rakouské republiky 5 2 3 Maďarské republiky 2 2 - Ukrajiny 384 351 33 Ruské federace 177 162 15 ostatních evropských států 258 223 35 Spojených států amerických 34 33 1 Čínské lidové republiky 115 104 11 Vietnamské socialistické republiky 167 146 21 ostatních států 208 166 42 Muži Celkem 33 677 29 710 3 967 z toho: České republiky 32 758 28 894 3 864 z toho s dvojím občanstvím 103 73 30 Slovenské republiky 111 104 7 Polské republiky 49 46 3 Spolkové republiky Německo 17 11 6 Rakouské republiky 2 11 Maďarské republiky - - - Ukrajiny 180 165 15 Ruské federace 76 70 6 ostatních evropských států 164 145 19 Spojených států amerických 23 23 - Čínské lidové republiky 64 56 8 Vietnamské socialistické republiky 96 87 9 ostatních států 132 103 29 Ženy Celkem 36 624 33 232 3 392 z toho: České republiky 35 820 32 514 3 306 z toho s dvojím občanstvím 103 75 28 Slovenské republiky 103 98 5 Polské republiky 74 69 5 Spolkové republiky Německo 1082 Rakouské republiky 3 1 2 Maďarské republiky 2 2 - Ukrajiny 204 186 18 Ruské federace 101 92 9 ostatních evropských států 94 78 16 Spojených států amerických 11 10 1 Čínské lidové republiky 51 48 3 Vietnamské socialistické republiky 71 59 12 ostatních států 76 63 13

164 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví

Bydliště matky v době narození v ČR v zahraničí Obyvatelstvo v tom z toho ve celkem v obci v jiném okrese nezjištěno celkem v jiné obci celkem Slovenské trvalého okresu stejného v jiném republice pobytu kraje kraji Obyvatelstvo celkem Celkem 70 301 64 832 42 334 - - 22 498 3 794 2 0611 675 0 - 14 9 305 8 962 8 288 - - 674 158 33 185 15 - 29 15 362 14 548 11 695 - - 2 853 501189 313 30 - 44 13 524 12 087 7 193 - - 4 894 989 454 448 45 - 59 17 550 16 192 9 425 - - 6 767 981 599 377 60 a více 14 429 13 003 5 703 - - 7 300 1 163 786 263 nezjištěno 131 40 30 - - 102- 89 Muži Celkem 33 677 30 998 21 019- - 9 9791 781 916 898 0 - 144 751 4 588 4 250 - - 338 78 1285 15 - 29 7 733 7 312 6 050 - - 1 262 254 89 167 30 - 44 6 876 6 093 3 796 - - 2 297 515 203 268 45 - 59 8 150 7 480 4 498 - - 2 982 451 276 219 60 a více 6 089 5 501 2 406 - - 3 095 482 336 106 nezjištěno 78 24 19- - 5 1 -53 Ženy Celkem 36 624 33 834 21 315- - 12 5192 013 1 145 777 0 - 14 4 554 4 374 4 038 - - 336 80 21100 15 - 29 7 629 7 236 5 645 - - 1 591 247 100 146 30 - 44 6 648 5 994 3 397 - - 2 597 474 251180 45 - 59 9 400 8 712 4 927 - - 3 785 530 323 158 60 a více 8 340 7 502 3 297 - - 4 205 681 450 157 nezjištěno 53 16 11 -- 51 -36

A.4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin

1991 2001 celkem v tom celkem v tom počet v % muži ženy počet v % muži ženy

Počet obyvatel celkem 72 612 100,0 34 703 37 909 70 301100,0 33 677 36 624 v tom ve věku: 0 - 4 3 489 4,8 1 839 1 650 2 683 3,8 1 316 1 367 5 - 9 3 447 4,7 1 716 1 731 3 186 4,5 1 659 1 527 10 - 14 5 096 7,0 2 630 2 466 3 436 4,9 1 776 1 660 15 - 19 6 305 8,7 3 294 3 011 3 434 4,9 1 692 1 742 20 - 24 5 042 6,9 2 583 2 459 5 330 7,6 2 706 2 624 25 - 29 4 373 6,0 2 229 2 144 6 598 9,4 3 335 3 263 30 - 34 3 7135,11 824 1 889 5 179 7,4 2 622 2 557 35 - 39 5 031 6,9 2 420 2 611 4 541 6,5 2 353 2 188 40 - 44 6 756 9,3 3 088 3 668 3 804 5,4 1 9011 903 45 - 49 6 995 9,6 3 269 3 726 4 893 7,0 2 342 2 551 50 - 54 4 475 6,2 2 255 2 220 6 309 9,0 2 880 3 429 55 - 59 4 184 5,8 1 982 2 202 6 348 9,0 2 928 3 420 60 - 64 4 2135,81 996 2 217 3 870 5,5 1 840 2 030 65 - 69 3 8145,31 628 2 186 3 353 4,8 1 510 1 843 70 - 74 1 944 2,7 752 1 192 3 1164,41 3711 745 75 - 79 1) 3 735 5,11 198 2 537 2 356 3,4 882 1 474 80 - 84 .... 9501,4 302 648 85 - 89 .... 5900,8137 453 90 - 94 .... 173 0,2 43 130 95 a více . . . . 21 0,0 4 17 nezjištěno.... 131 0,27853 Průměrný věk.x..41,1 x 39,6 42,6

1) u okresů s územní změnou 75 a více

SLDB 2001 – PRAHA 9 165 A.5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku

Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy

Obyvatelstvo celkem 70 301 33 677 36 624 0 562 267 295 511 129 548 581 1 546 279 267 52 1 238 541 697 2 530 271 259 53 1 356 640 716 3 535 259 276 54 1 517 664 853 4510 240 270 55 1 341 581 760 5 565 302 263 56 1 370 614 756 6 544 291 253 57 1 465 641 824 7 667 360 307 58 1 184 585 599 8 728 366 362 59 988 507 481 9 682 340 342 60 912 466 446 10 697 363 334 61 813 374 439 11 697 354 343 62 728 336 392 12 728 370 358 63 705 326 379 13 646 336 31064712 338 374 14 668 353 315 65 660 309 351 15 658 325 333 66 639 282 357 16 685 349 336 67 690 317 373 17 700 331 369 68 704 304 400 18 677 324 353 69 660 298 362 19714 363 351 70 680 306 374 20 854 432 422 71 624 274 350 211 041 552 489 72 640 279 361 22 1 052 530 522 73 615 274 341 23 1 166 606 560 74 557 238 319 24 1 217 586 631 75 497 203 294 25 1 330 672 658 76 533 205 328 26 1 394 705 689 77 491193 298 27 1 423 697 726 78 396 132 264 28 1 285 638 647 79 439 149 290 29 1 166 623 543 80 321113 208 30 1 151 587 564 81 276 80 196 311 055 537 51882 131 37 94 32 1 000 493 507 83 1124369 33 1 021 517 504 84 1102981 34 952 488 464 85 11521 94 35 1 055 518 537 86 151 37 114 36 1 018 549 469 87 140 39 101 37 925 489 436 88 107 22 85 38 797 418 379 89 77 1859 39 746 379 367 90 59 1544 40 782 389 393 91 44 1232 41 673 330 343 92 31 823 42 733 386 347 93 25 5 20 43 779 364 41594 14311 44 837 432 405 95 5 1 4 45 901 452 449 96 8 2 6 46 929 449 480 97 3 - 3 47 1 004 498 506 98 3 - 3 48 1 023 471 552 99 11- 49 1 036 472 564 100 a více 1 - 1 50 1 069 487 582 nezjištěno 131 78 53

166 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin

1991 2001 ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno vdané vdané Obyvatelstvo celkem Obyv. ve věku 15 a více let . 36 015 ...14 921 32 663 7 434 5 436 542 v tom: . . . . 15 - 19.179 . . . 3 393 18- - 23 20 - 24 . 1 883 . . . 4 651 591 47 2 39 25 - 29 . 3 006 . . . 3 439 2 699 405 7 48 30 - 34 . 2 741 ...1 180 3 200 724 1857 35 - 39 . 3 848 . . . 606 3 118721 37 59 40 - 44 . 5 223 . . . 382 2 592 753 42 35 45 - 49 . 5 461 . . . 325 3 3911 012 11748 50 - 54 . 3 418. . . 281 4 503 1 183 294 48 55 - 59 . 3 101 ... 187 4 609 1 047 460 45 60 - 64 . 2 987 . . . 146 2 656 524 526 18 65 - 69 . 2 217 . . . 94 2 164 372 709 14 70 - 74 . 919. . . 851 774 304 939 14 75 - 79 1) . 1 032 . . . 63 980 218 1 080 15 80 a více..... 54338123 1 203 16 nezjištěno..... 3530 1 263 Muži Muži ve věku 15 a více let . 17 955 . . . 8 288 16 337 3 094 889 318 v tom: .... 15 - 19 .41 ...1 674 5 -- 13 20 - 24 . 693 . . . 2 499 167 11 - 29 25 - 29 . 1 401 . . . 2 065 1 085 151 - 34 30 - 34 . 1 299 . . . 737 1 520 330 2 33 35 - 39 . 1 820 . . . 388 1 571 348 6 40 40 - 44 . 2 405 . . . 237 1 283 352 3 26 45 - 49 . 2 649 . . . 208 1 639 446 1930 50 - 54 . 1 853 . . . 170 2 137 507 40 26 55 - 59 . 1 624 . . . 94 2 299 429 82 24 60 - 64 . 1 642 . . . 77 1 483 188 84 8 65 - 69 . 1 290 . . . 43 1 198 147 1184 70 - 74 . 552 . . . 35 1 076 99 157 4 75 - 79 1) . 686 . . . 24 61856179 5 80 a více..... 15241 30 199 1 nezjištěno..... 2215- - 41 Ženy Ženy ve věku 15 a více let . 18 060 . . . 6 633 16 326 4 340 4 547 224 v tom: .... 15 - 19.138 . . . 1 719 13- - 10 20 - 24 . 1 190 . . . 2 152 424 36 2 10 25 - 29 . 1 605 . . . 1 374 1 614 254 7 14 30 - 34 . 1 442 . . . 443 1 680 394 1624 35 - 39 . 2 028 . . . 218 1 547 373 3119 40 - 44 .2 818. . . 145 1 309 401 39 9 45 - 49 .2 812. . . 117 1 752 566 98 18 50 - 54 . 1 565 . . . 111 2 366 676 254 22 55 - 59 . 1 477 . . . 93 2 310618 378 21 60 - 64 . 1 345 . . . 69 1 173 336 442 10 65 - 69 . 927 . . . 51 966 225 59110 70 - 74 . 367 . . . 50 698 205 782 10 75 - 79 1) . 346 . . . 39 362 162 90110 80 a více..... 3997931 004 15 nezjištěno..... 13 15 1 222

1) věk 75 a více

SLDB 2001 – PRAHA 9 167 A.7. Obyvatelstvo podle národnosti

1970 1980 1991 2001 počet v % počet v % počet v % počet v %

Obyvatelstvo celkem 65 815 100,0 81 142 100,0 72 612 100,0 70 301100,0 v tom národnost: česká 1) 63 587 96,6 77 868 96,0 69 099 95,2 65 827 93,6 moravská 1) .... 5100,7152 0,2 slezská 1) .... 180,070,0 slovenská 1 565 2,4 2 341 2,9 1 784 2,5 1 207 1,7 romská 2) .... 2290,3230,0 polská 40 0,1126 0,2 130 0,2 160 0,2 německá 52 0,1 71 0,1 61 0,1 84 0,1 ruská 3) ...... 2450,3 ukrajinská 2) .... 930,1 389 0,6 řecká 3) ...... 180,0 maďarská 87 0,1139 0,2 149 0,2 120 0,2 rumunská 3) ...... 100,0 vietnamská 3) ...... 170 0,2 ostatní 1) 484 0,7 597 0,7 539 0,7 680 1,0 nezjištěno 3) ...... 1 209 1,7

1) ve sčítání 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české 2) ve sčítání 1970 a 1980 nebyla romská a ukrajinská národnost samostatně zjišťována 3) ve sčítání 1970, 1980 a 1991 je ruská, řecká, rumunská, vietnamská národnost a nezjištěno v rámci ostatní národnosti

168 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání

1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy

Obyvatelstvo celkem 72 612 34 703 37 909 70 301 33 677 36 624 v tom: věřící 23 79110 013 13 778 16 018 6 652 9 366 z toho: Apoštolská církev (letniční hnutí) ... 51 4 Bratrská jednota baptistů ... 16610 Církev Adventistů sedmého dne ... 27918 Církev bratrská . . . 77 35 42 Církev československá husitská 1 518 554 964 807 285 522 Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) ... 963 Církev řeckokatolická 66 29 37 78 33 45 Církev římskokatolická 20 145 8 570 11 575 11 931 4 862 7 069 Českobratrská církev evangelická 1) 1 608 654 954 819 346 473 Evangelická církev augsburského vyznání v ČR ... 3511 24 Evangelická církev metodistická ... 21 9 12 Federace židovských obcí v ČR ... 2211 11 Jednota bratrská ... 1358 Křesťanské sbory . . . 60 28 32 Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR ... 321 Náboženská společnost českých unitářů ... 523 Náboženská společnost Svědkové Jehovovi ... 121 54 67 Novoapoštolská církev v ČR ... 1 - 1 Pravoslavná církev v českých zemích 1134865289127 162 Slezská církev evangelická augsburského vyznání ... 321 Starokatolická církev v ČR ... 1266 Církev sjednocení (moonisté) ...--- Scientologická církev ... 1 - 1 Křesťanská společenství . . . 69 27 42 Anglikánská církev ... 945 islám ... 574017 buddhismus ... 684721 hinduismus ... 752 hnutí Hare Kršna ... 61 5 ostatní a nepřesně určené 2) 341158 183 1 447 688 759 podíl věřícího obyvatelstva v % 332936232026 bez vyznání 36 789 18 540 18 249 48 919 24 316 24 603 nezjištěno 12 032 6 150 5 882 5 364 2 709 2 655

1) v roce 1991 evangelické církve celkem 2) v roce 1991 zahrnuje i církve, které se v roce 2001 zjišťovaly samostatně

SLDB 2001 – PRAHA 9 169 A.9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví

z toho

ů no ě ící eských ěř č V dkové Celkem ě Církev Nezjišt Církev zemích Bez vyznání Jehovovi Sv sl. husitská eskobratrská č Pravoslavná sedmého dne ímskokatolická Č církev evangel. ř církev v Církev Adventist Náboženská spol. Obyvatelstvo celkem Celkem 70 30116 018 11 931 807 819289121 27 48 919 5 364 0 - 14 9 305 811 571 6232814 - 7 569 925 15 - 19 3 434 3102005 13 1521 2 883 241 20 - 24 5 330 582 364 8 162410 2 4 395 353 25 - 29 6 598 860 534 1243321245 251 487 30 - 34 5 179 728 428 21 30 38 13 2 4 050 401 35 - 39 4 541 607 382 6 24 29 9 2 3 547 387 40 - 44 3 804 601 386 11 132010- 2 891 312 45 - 49 4 893 745 525 27 32 26 8 1 3 791 357 50 - 54 6 309 1 430 1 114497011 8 4 4 352 527 55 - 59 6 348 2 126 1 691 111 132 148-3 712 510 60 - 64 3 870 1 732 1 382 104 109 12921 874 264 65 - 69 3 353 1 7011 377 130 84 16841 480 172 70 - 74 3 116 1 553 1 232 124 92 9 6 11 423 140 75 - 79 2 356 1 259 971121 78 8 1 2 1 000 97 80 a více 1 734 970 773 72 59 7 3 2 661 103 nezjištěno 131 3 1 - 1 --- 4088 Muži Celkem 33 677 6 652 4 862 285 346 127 54 9 24 316 2 709 0 - 144 751 4102894 13 14 8 - 3 872 469 15 - 19 1 692 135 94 2 6 5 - - 1 444 113 20 - 24 2 706 2811742710 8 - 2 254 171 25 - 29 3 335 426 253 2 23 16332 639270 30 - 34 2 622 380 223 11 16 1841 2 031 211 35 - 39 2 353 323 198 2 13 13521 816 214 40 - 44 1 901 314 19698108-1 415 172 45 - 49 2 342 318207 11 18 155-1 831 193 50 - 54 2 880 561 426 19 28 3 2 - 2 075 244 55 - 59 2 928 860 683 41 51 65-1 813 255 60 - 64 1 840 733 598 34 48 4 4 2 974 133 65 - 69 1 510 686 553 49 38 6 11737 87 70 - 74 1 371 589 468 46 39 11- 720 62 75 - 79 882 394 31033233-- 45434 80 a více 486 241190 20 143-- 217 28 nezjištěno 78 1 -- 1 --- 2453 Ženy Celkem 36 624 9 366 7 069 522 473 162 67 18 24 603 2 655 0 - 14 4 554 401 282 2 10 14 6 - 3 697 456 15 - 19 1 742 175 1063710211 439 128 20 - 24 2 624 3011906914222 141 182 25 - 29 3 263 434 28110201691 2 612 217 30 - 34 2 557 348 205 10 14209 1 2 019 190 35 - 39 2 188 284 184 4 11 164-1 731 173 40 - 44 1 903 287 19025102-1 476 140 45 - 49 2 551 427 318 16 14 11 3 11 960 164 50 - 54 3 429 869 688 30 42 8 6 4 2 277 283 55 - 59 3 420 1 266 1 0087081 83-1 899 255 60 - 64 2 030 999 784 70 61 8 5 - 900 131 65 - 69 1 843 1 01582481 46 107374385 70 - 74 1 745 964 764 78 53 8 5 1 703 78 75 - 79 1 474 865 661 88 55 5 1 2 546 63 80 a více 1 248 729 583 52 45 4 3 2 444 75 nezjištěno 53 2 1 ----- 16 35

170 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy Počet Obyvatelstvo celkem 60 580 28 518 32 062 60 996 28 926 32 070 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 15 038 5 164 9 874 9 593 3 165 6 428 vyučení bez maturity 16 812 10 359 6 453 10 854 6 395 4 459 střední odborné bez maturity 4 0311 174 2 857 10 098 5 076 5 022 vyučení s maturitou ... 1 018 690 328 úplné střední všeobecné s maturitou 3 644 1 265 2 379 4 079 1 344 2 735 úplné střední odborné s maturitou 1) 13 280 5 921 7 359 12 879 5 563 7 316 nástavbové studium ... 1 674 564 1 110 vyšší odborné 169 89 80 1 182 579 603 vysokoškolské 6 591 4 075 2 516 7 996 4 502 3 494 v tom: univerzitní 2 513 1 037 1 476 2 657 1 011 1 646 technické 2 280 1 904 376 2 463 2 027 436 ekonomické 1 063 587 476 1 620 808 812 zemědělské a veterinární 308 198 110 232 139 93 umělecké . . . 202 107 95 ostatní 427 349 78 822 410412 z toho bakalářské . . . 453 222 231 vědecká příprava . . . 574 462 112 bez vzdělání 74 20 54 106 51 55 nezjištěno 941 451 490 943 535 408 v % Obyvatelstvo celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 24,8 18,1 30,8 15,7 10,9 20,0 vyučení bez maturity 27,8 36,3 20,117,8 22,113,9 střední odborné bez maturity 6,7 4,1 8,9 16,6 17,5 15,7 vyučení s maturitou ... 1,7 2,4 1,0 úplné střední všeobecné s maturitou 6,0 4,4 7,4 6,7 4,6 8,5 úplné střední odborné s maturitou 1) 21,9 20,8 23,0 21,119,2 22,8 nástavbové studium ... 2,71,9 3,5 vyšší odborné 0,3 0,3 0,2 1,9 2,0 1,9 vysokoškolské 10,9 14,3 7,8 13,115,6 10,9 v tom: univerzitní 38,1 25,4 58,7 33,2 22,5 47,1 technické 34,6 46,7 14,9 30,8 45,0 12,5 ekonomické 16,114,4 18,9 20,3 17,9 23,2 zemědělské a veterinární 4,7 4,9 4,4 2,9 3,1 2,7 umělecké ... 2,5 2,4 2,7 ostatní 6,5 8,6 3,110,3 9,111,8 z toho bakalářské . . . 0,7 0,8 0,7 vědecká příprava ... 0,91,6 0,3 bez vzdělání 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2 0,2 nezjištěno 1,6 1,6 1,5 1,5 1,8 1,3

1) ve sčítání r. 1991 včetně vyučení s maturitou

SLDB 2001 – PRAHA 9 171 A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin

Nejvyšší ukončené vzdělání ední eného lání no ř ední č ě ř ě Celkem . a st . a č maturity základní nezjišt s maturitou maturitou s odborné bez bez vzd úplné st . nástavbového . neukon vyšší odborné vysokoškolské vyu č č v v

Obyvatelstvo celkem Celkem 60 996 9 593 20 952 19 650 1 182 8 570 106 943 15 - 193 4342 812 252 298 - - 2 70 20 - 24 5 330 406 1 443 3 001173 215 1280 25 - 29 6 598 347 2 337 2 666 110 1 039 1089 30 - 34 5 179 263 1 684 2 050 69 1 022 6 85 35 - 39 4 541 302 1 447 1 669 52 964 1097 40 - 44 3 804 2911 300 1 213508631374 45 - 49 4 893 564 1 842 1 529 51 828 9 70 50 - 54 6 309 643 2 638 2 059 98 804 6 61 55 - 59 6 348 745 2 336 2 133 121 960 4 49 60 - 64 3 870 5611 342 1 116 141 673 9 28 65 - 69 3 353 7011 254 757 1164869 30 70 - 74 3 116 656 1 399 543 98 391 425 75 - 79 2 356 654 978 403 59 231 427 80 a více 1 734 646 694 205 44 86 8 51 nezjištěno 131 2 6 8- 8- 107 Muži Celkem 28 926 3 165 11 471 8 161 579 4 964 51 535 15 - 19 1 692 1 380 166 110- - 1 35 20 - 24 2 706 236 894 1 375 52 103 5 41 25 - 29 3 335 199 1 352 1 167 41 512856 30 - 34 2 622 133 998 881 26 536 2 46 35 - 39 2 353 151 903 706 25 503 6 59 40 - 44 1 901102 741 499 194826 52 45 - 49 2 342 152 1 054 575 174896 49 50 - 54 2 880 163 1 440 699 40 495 5 38 55 - 59 2 928 1511 402 761 64 516232 60 - 64 1 840 112 720 475 83 434 2 14 65 - 69 1 510 97 626 347 84 334 5 17 70 - 74 1 371119 573 292 69 309 - 9 75 - 79 882 107 361177 38 188 110 80 a více 486 62 236 93 21 60 2 12 nezjištěno 78 1 54- 3-65 Ženy Celkem 32 070 6 428 9 48111 489 603 3 606 55 408 15 - 19 1 742 1 432 86 188 - - 1 35 20 - 24 2 624 170 549 1 626 121112739 25 - 29 3 263 148 985 1 499 69 527 2 33 30 - 34 2 557 130 686 1 169 43 486 4 39 35 - 39 2 188 151 544 963 27 461 438 40 - 44 1 903 189 559 71431 381 722 45 - 49 2 551 412 788 954 34 339 3 21 50 - 54 3 429 480 1 198 1 360 58 309 1 23 55 - 59 3 420 594 934 1 372 57 444 2 17 60 - 64 2 030 449 622 641 58 239 7 14 65 - 69 1 843 604 628 41032152 4 13 70 - 74 1 745 537 826 251 29 82 4 16 75 - 79 1 474 547 617 226 21 43 3 17 80 a více 1 248 584 458 1122326639 nezjištěno 53 114- 5- 42

172 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu

z toho s počtem živě narozených dětí Ženy podle počtu narozených dětí v % Průměrný Ženy počet živě celkem 4 4 narozených 0 1 23 0 1 2 3 a více a více dětí Svobodné Celkem 6 633 4 900 440 86 16 7 73,9 6,6 1,3 0,2 0,1 0,1 v tom ve věku: 15 - 19 1 719 1 363 1221 - 79,3 0,7 0,1 0,1 -0,0 20 - 24 2 152 1 701 66 9 - - 79,0 3,1 0,4 - - 0,0 25 - 29 1 374 985 115254-71,7 8,4 1,8 0,3 - 0,2 30 - 34 443 279 83 22 2 1 63,0 18,7 5,0 0,5 0,2 0,4 35 - 39 218 132 47 10 3 - 60,6 21,6 4,6 1,4 - 0,4 40 - 44 145 86 31 6 1 2 59,3 21,4 4,1 0,7 1,4 0,4 45 - 49 11772264- 1 61,5 22,2 3,4 - 0,9 0,4 50 a více 452 280 59 8 4 3 61,9 13,11,8 0,9 0,7 0,3 nezjištěno 1321 - 1 - 15,4 7,7 - 7,7 - 1,0 Vdané Celkem 16 326 1 313 4 684 8 367 1 401 243 8,0 28,7 51,2 8,6 1,5 1,7 v tom ve věku: 15 - 19 13841 --61,5 30,8 7,7 - - 0,5 20 - 24 424 164 206 32 4 - 38,7 48,6 7,5 0,9 - 0,7 25 - 29 1 614410717 403 29 1 25,4 44,4 25,0 1,8 0,11,0 30 - 34 1 680 114614 809 112 10 6,8 36,5 48,2 6,7 0,6 1,6 35 - 39 1 547 52 419881148 21 3,4 27,1 56,9 9,6 1,4 1,8 40 - 44 1 309 45 302 788 130 23 3,4 23,1 60,2 9,9 1,8 1,8 45 - 49 1 752 84 344 1 087 184 30 4,8 19,6 62,0 10,5 1,7 1,9 50 a více 7 972 435 2 074 4 366 794 158 5,5 26,0 54,8 10,0 2,0 1,8 nezjištěno 15 1 4---6,726,7--- 0,8 Rozvedené Celkem 4 340 339 1 559 1 857 390 101 7,8 35,9 42,8 9,0 2,3 1,6 v tom ve věku: 15 - 19 ------20 - 24 36 16 1251 - 44,4 33,3 13,9 2,8 - 0,7 25 - 29 254 60 133 45 6 - 23,6 52,4 17,7 2,4 - 1,0 30 - 34 394 32 188 129 25 5 8,1 47,7 32,7 6,3 1,3 1,4 35 - 39 373 21159 151 33 2 5,6 42,6 40,5 8,8 0,5 1,6 40 - 44 401 22 134 185 44 12 5,5 33,4 46,111,0 3,0 1,7 45 - 49 566 33 153 3105012 5,8 27,0 54,8 8,8 2,11,8 50 a více 2 315 155 780 1 031 231 70 6,7 33,7 44,5 10,0 3,0 1,7 nezjištěno 1 -- 1 ----100,0 - - 2,0 Ovdovělé a s nezjištěným rodinným stavem Celkem 4 771 3611 299 2 054 575 212 7,6 27,2 43,112,1 4,4 1,8 v tom ve věku: 15 - 19 102----20,0----- 20 - 24 12 1 2---8,316,7 - - - 0,7 25 - 29 21 731 - - 33,3 14,3 4,8 - - 0,5 30 - 34 40 3 1351 - 7,5 32,5 12,5 2,5 - 1,2 35 - 39 50 116 22 - - 2,0 32,0 44,0 - - 1,5 40 - 44 48 4 8 20 6 2 8,3 16,7 41,7 12,5 4,2 1,9 45 - 49 116 7 29 56 13 1 6,0 25,0 48,3 11,2 0,9 1,7 50 a více 4 450 336 1 228 1 948 555 209 7,6 27,6 43,8 12,5 4,7 1,8 nezjištěno 24--2---- 8,3-- 2,0

SLDB 2001 – PRAHA 9 173 A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví

v tom z toho Ekono- zaměstnané osoby Ekono- ostatní Ne- micky micky nepra- s žáci, osoby zjištěná z toho neza- aktivní pracující ženy na neaktivní cující vlastním studenti, v domác- ekonom. celkem pracující městnaní celkem studenti mateřské celkem důchodci zdrojem učni nosti aktivita důchodci a učni dovolené obživy Obyvatelstvo celkem Celkem 39 306 36 9162 152 365 677 2 390 30 330 15 323 736 9 633 1 002 665 z toho: 15 - 19 447 329 - 74 5 118 2 952 1122 931 835 20 - 24 4 170 3 687 3 186 1194831 098 1991 9137562 25 - 29 5 891 5 489 11 91 305 402 632 53 238 104 237 75 30 - 34 4 596 4 336 13 14 184 260 499 48 192 - 259 84 35 - 39 4 108 3 899 7 - 52 209 343 61 94 - 188 90 40 - 44 3 556 3 356 14- 12200194 97 24 - 73 54 45 - 49 4 559 4 302 29 - - 257 270 174 23 - 73 64 50 - 54 5 651 5 332 24 - - 319612513 35 - 64 46 55 - 59 4 188 4 054 496 - - 134 2 122 2 082 16 - 24 38 60 - 64 1 294 1 287 785 - - 7 2 562 2 554 7 - 114 65 - 69 582 582 538 - - - 2 758 2 757 1 -- 13 70 a více 243 243 232 - - - 6 963 6 960 3 - - - Muži Celkem 20 974 19 694 992 185 - 1 280 12 305 5 494 128 4 853 - 398 z toho: 15 - 19 247 171 -33-761 428 - 6 1 422 - 17 20 - 24 2 199 1 904 2 92 - 295 477 8 19 450 - 30 25 - 29 3 189 2 977 5 52 - 212 101 32 1752- 45 30 - 34 2 540 2 420 6 8 - 120 36 23 13- - 46 35 - 39 2 254 2 149 5 - - 105 40 26 14- - 59 40 - 44 1 816 1 709 11 -- 107 52 4111-- 33 45 - 49 2 224 2 109 11 -- 115726012- - 46 50 - 54 2 662 2 533 14- - 129 190 175 15- - 28 55 - 59 2 469 2 356 74 - - 113 437 424 13- - 22 60 - 64 809 802 357 - - 7 1 024 1 0186-- 7 65 - 69 380 380 344 - - - 1 122 1 122 - - - 8 70 a více 173 173 163 - - - 2 566 2 564 2 - - - Ženy Celkem 18 332 17 222 1 160 180 677 1 110 18 025 9 829 608 4 780 1 002 267 z toho: 15 - 19 200 158 - 41 5421 524 1 6 1 509 8 18 20 - 24 1 9711 783 1 94 119 188 6211172 463 75 32 25 - 29 2 702 2 512 6 39 305 190 531 21 221 52 237 30 30 - 34 2 056 1 91676184 140 463 25 179 - 259 38 35 - 39 1 854 1 750 2 - 52 104 303 35 80 - 188 31 40 - 44 1 740 1 647 3 - 1293142 56 13- 7321 45 - 49 2 335 2 193 18- - 142 198 114 11 -7318 50 - 54 2 989 2 799 10- - 190 422 338 20 - 64 18 55 - 59 1 719 1 698 422 - - 211 685 1 658 3 - 24 16 60 - 64 485 485 428 - - - 1 538 1 536 1 - 1 7 65 - 69 202 202 194 - - - 1 636 1 635 1 -- 5 70 a více 70 70 69 - - - 4 397 4 396 1 ---

174 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví

v tom vyučení úplné vysokoškolské bez Ekonomicky základní a střední střední vzdělání aktivní vč. vyšší odborné s maturitou včetně celkem neukonč. odborné z toho bez včetně celkem nezjiště- vzdělání bakalářské maturity nástavb. ného

Ekonomicky aktivní Celkem 39 306 2 925 14 006 14 599 739 6 842 303 195 v tom: zaměstnavatelé 1 235 28 333 456 36 382 11 - zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 28 660 1 888 9 911 11 169 503 5 138 181 51 z toho nezaměstnaní 1 036 158 456 338 9 70 1 5 ostatní zaměstnanci 1 630 221 681 488 53 183 32 4 z toho nezaměstnaní 1122253303 3- 1 samostatně činní 5 510 262 2 186 1 946 108 982 64 26 členové produkčních družstev 39 8 21 721 -- z toho nezaměstnaní 3 1 -2---- pomáhající rodinní příslušníci 143 21 49 57 2 11 1 3 nezjištěno 2 089 497 825 476 35 145 14 111 Muži Celkem 20 974 1 221 8 837 6 432 342 4 020 155 122 v tom: zaměstnavatelé 903 16 266 335 23 263 5 - zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 14 326 696 5 974 4 485 209 2 935 88 27 z toho nezaměstnaní 504 77 248 139 5 33 - 2 ostatní zaměstnanci 857 90 403 21728116 163 z toho nezaměstnaní 62 1529 14 1 2- 1 samostatně činní 3 776 164 1 728 1 173 67 626 39 18 členové produkčních družstev 20 2 12411-- z toho nezaměstnaní 1 -- 1 ---- pomáhající rodinní příslušníci 35 9 168- 1 - 1 nezjištěno 1 057 244 438 210 1478773 Ženy Celkem 18 332 1 704 5 169 8 167 397 2 822 148 73 v tom: zaměstnavatelé 332 126712113 1196- zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 14 334 1 192 3 937 6 684 294 2 203 93 24 z toho nezaměstnaní 532 81 208 199 4 37 1 3 ostatní zaměstnanci 773 131 278 271 25 67 16 1 z toho nezaměstnaní 50 7 24 1621 -- samostatně činní 1 734 98 458 773 41 356 25 8 členové produkčních družstev 196 9 3 1 --- z toho nezaměstnaní 2 1 - 1 ---- pomáhající rodinní příslušníci 108 123349210 1 2 nezjištěno 1 032 253 387 266 21 67 7 38

SLDB 2001 – PRAHA 9 175 A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti

Ekonomicky aktivní Ekonomicky aktivní ve věku z toho ženy celkem15 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více počet v %

Celkem 39 306 18 332 46,6 10 508 8 704 8 115 9 839 2 119 Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství 1896433,95933424015 zemědělství, myslivost 1625735,25527373211 lesnictví, těžba dřeva 27725,946584 Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti 6 - - 2 1111 Průmysl celkem 6 643 2 527 38,0 1 3811 342 1 616 1 995 308 Dobývání nerostných surovin 16637,562341 dobývání uhlí a rašeliny 6 2 33,3 2 1 -21 dobývání ropy, zem. plynu, rud a nerostů10 4 40,0 4 1 32- Zpracovatelský průmysl 5 988 2 366 39,5 1 2711 245 1 477 1 713281 výroba potravin, nápojů a tabákový průmysl 1 054 545 51,7 360 253 224 187 30 textilní průmysl 152 107 70,4 51 37 32 28 4 oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin 1059489,5263223222 činění a úprava usní, výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi 32 19 59,4 125672 dřevařský a korkař. prům. kromě výr. nábytku 239 36 15,1 75 65 51 34 14 výroba vlákniny, papíru a lepenky 313 140 44,7 84 59 73 84 13 vydavatelství, tisk a reprodukce nahrávek 363 212 58,4 109 80 71 90 13 koksování, rafinerské zprac. ropy, výroba jaderných paliv, zprac. radioaktivních surovin 6 2 33,3 3 111- výroba chemických výrobků 330 192 58,2 71 82 69 88 20 výroba pryžových a plastových výrobků 45 12 26,7 8 14 1292 výroba ostat.nekovových minerál. výrobků 74 31 41,9 21 20 17 124 výroba kovů vč. hutního zpracování, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 474 11524,35794122 169 32 výroba strojů a zařízení pro další výrobu 905 230 25,4 111 151 215 367 60 výroba elektrických a optických přístrojů 379 12432,7636793140 16 výroba dopravních prostředků1 130 379 33,5 125 210391 359 45 ostatní zpracovatelský průmysl 387 128 33,1 95 75 77 11624 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 639 155 24,3 104 95 136 278 26 Stavebnictví 3 314 504 15,2 621 711 678 1 152 151 Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 5 271 2 594 49,2 1 790 1 375 1 116 876 113 prodej a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot 797 139 17,4 274 201178 120 24 velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu 1 480 694 46,9 463 421 309 253 34 maloobchod, opravy spotřebního zboží 2 994 1 761 58,8 1 053 753 629 503 55 Pohostinství a ubytování 1 791 91551,1 713 420 316 294 46 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 3 424 1 142 33,4 861 726 716 984 137 pozemní doprava, potrubní přeprava 1 782 328 18,4 366 375 398 571 72 vodní doprava 34 4 11,8 5 7 6 15 1 letecká doprava 269 86 32,0 56 38 65 92 18 vedlejší a pomocná činnost v dopravě, činnost cestovních kanceláří 329 189 57,4 11764636916 činnost poštovní a telekomunikační 1 010 535 53,0 317 242 184 237 30 Peněžnictví a pojišťovnictví 1 726 1 158 67,1 531 448 326 385 34 peněžnictví 1 418 969 68,3 453 374 268 296 25 pojišťovnictví a činnosti související 308 189 61,4 78 74 58 89 9 Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky,výzkum a vývoj 4 043 1 851 45,8 1 203 992 701 853 291 činnosti v oblasti nemovitostí 234 11950,96059395917 pronájem strojů přístrojů a zboží osobní potřeby a pro domácnosti 32 9 28,11571 9- zpracování dat a související činnosti 586 215 36,7 233 169 93 77 14 výzkum a vývoj 467 17437,3697380145 99 služby převážně pro podniky 2 724 1 334 49,0 826 684 488 563 161 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 2 470 1 322 53,5 515 453 571 766 164 Školství 1 878 1 433 76,3 241 393 409 573 261 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 2 054 1 623 79,0 485 392 458 556 163 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 3 138 1 620 51,6 871 704 604 711 246 Nezjištěno 3 359 1 579 47,0 1 235 714561 653 189

176 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání

Ekonomicky aktivní Z ekonomicky aktivních z toho ženy nezaměstnaní celkem počet v % počet v %

Celkem 39 306 18 332 47 2 390 6,1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2 650 81431 46 1,7 zákonodárci a vyšší státní úředníci 44 8 18- - vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů, politických, zájmových a odborových organizací 45 1636-- vedoucí a řídící pracovníci organizací, podniků, společností 2 561 790 31 46 1,8 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 4 997 2 527 51 76 1,5 vědci a odborníci ve fyzikálních oborech, architekti a techničtí inženýři (tvůrčí pracovníci) 1 402 325 23 18 1,3 vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech 500 297 59 3 0,6 odborní pedagogičtí pracovníci 1 094 789 72 15 1,4 ostatní vědci a odborní duševní pracovníci 2 0011 11656402,0 Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci 11 157 6 452 58 3192,9 technici ve fyzikálních, technických a příbuz. oborech 2 866 572 20 76 2,7 techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci 1 135 1 061 93 22 1,9 pedagogičtí pracovníci - vychovatelé, pedagogové pro předškolní výchovu, instruktoři a mistři odb. výchovy 228 197 86 104,4 jiní pomocní odborní pracovníci 6 928 4 622 67 211 3,0 Nižší administrativní pracovníci 3 386 2 470 73 166 4,9 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 2 269 1 547 68 121 5,3 úředníci ve službách a obchodě1 117 923 83 45 4,0 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 078 2 912 57 348 6,9 obsluhující pracovníci 2 658 1 323 50 161 6,1 prodavači, manekýni a předváděči zboží 2 420 1 589 66 187 7,7 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, les. a příb. oborech 121 49 40 6 5,0 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, v lesnictví, v rybářství a myslivosti - orientovaní na trh 1164741 65,2 pracovníci získávající obživu v zemědělství a rybářství (samozásobitelé) 5240-- Řemeslníci, kvalif. výrobci, zpracovatelé a opraváři 5 047 548 11 226 4,5 horníci při dobývání surovin a stavební dělníci 1 940 21194 4,8 kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci 2 402 184 8 91 3,8 výrobci a opraváři přesných přístrojů umělečtí řemeslníci, polygrafové 218 101 46 104,6 ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci 487 242 50 31 6,4 Obsluha strojů a zařízení 2 603 375 14 111 4,3 obsluha průmyslových zařízení 252 62 25 8 3,2 obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci 639 263 41 37 5,8 řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 1 712 50 3 66 3,9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 063 1 257 61122 5,9 pomocní a nekvalif. pracovníci zaměř. na prodej a služby 1 589 1 070 67 81 5,1 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 19316 1 5,3 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví a v dopravě 455 184 40 40 8,8 Příslušníci armády 2848341,4 Nezaměstnaní absolventi škol 149 52 35 149 100,0 Nezjištěné zaměstnání 1 771 868 49 817 46,1

SLDB 2001 – PRAHA 9 177 A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví

v tom věková skupina Celkem 15 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více nezjištěna Celkem Ekonomicky aktivní celkem 39 306 10 508 8 704 8 115 9 839 2 11921 v tom: zaměstnavatelé 1 235 170 319 349 324 73 - zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 28 660 7 733 6 132 5 960 7 543 1 277 15 ostatní zaměstnanci 1 630 463 257 232 306 372 - samostatně činní 5 510 1 155 1 5711 215 1 267 3011 členové produkčních družstev 39847173- pomáhající rodinní příslušníci 143 33 27 35 39 9 - nezjištěné postavení v zaměstnání 2 089 946 394 317 343 84 5 Muži Ekonomicky aktivní celkem 20 974 5 635 4 794 4 040 5 1311 362 12 v tom: zaměstnavatelé 903 127 249 246 225 56 - zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 14 326 3 954 3 169 2 670 3 7158126 ostatní zaměstnanci 857 253 128 132 130 214- samostatně činní 3 776 797 1 063 816 870 229 1 členové produkčních družstev 20 6 1 292- pomáhající rodinní příslušníci 35 163565- nezjištěné postavení v zaměstnání 1 057 482 181169 176 44 5 Ženy Ekonomicky aktivní celkem 18 332 4 873 3 910 4 075 4 708 757 9 v tom: zaměstnavatelé 332 43 70 103 99 17- zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 14 334 3 779 2 963 3 290 3 828 465 9 ostatní zaměstnanci 773 210 129 100 176 158 - samostatně činní 1 734 358 508 399 397 72 - členové produkčních družstev 1923581 - pomáhající rodinní příslušníci 108 172430334- nezjištěné postavení v zaměstnání 1 032 464 213 148 167 40 - na 1 000 obyvatel příslušné věkové skupiny Ekonomicky aktivní celkem 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 v tom: zaměstnavatelé 311637433334- zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 729 736 705 734 767 603 714 ostatní zaměstnanci 41 44 30 29 31176 - samostatně činní 140 110 180 150 129 142 48 členové produkčních družstev 110 1 2 1 - pomáhající rodinní příslušníci 433444- nezjištěné postavení v zaměstnání 53 90 45 39 35 40 238

178 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin

Ženy se Věk nejmladšího dítěte závislými 0 - 2 3 - 5 6 - 14 15 a více dětmi celkem vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní Ženy ekonomicky aktivní Ženy s dětmi celkem 6 656 647 103 709 188 2 356 794 1 387 472 z toho věk ženy: do 24 187 104 23 30 23 4 3 - - 25 - 29 960 293 37 249 66 189 125 - 1 30 - 34 1 454 179 28 276 69 637 248 6 11 35 - 44 2 667 67 14 148 26 1 290 349 551 222 45 a více 1 387 4 1 6 4 235 69 830 238 ženy s 1 dítětem 3 849 358 62 327 118 994 539 1 053 398 z toho věk ženy: do 24 157 86 18281933-- 25 - 29 653 172 24 161 47 140 108 - 1 30 - 34 681 80 159637271165 6 11 35 - 44 1 256 1654012 429 208 374 172 45 a více 1 101 4- 2 3 150 55 673 214 ženy se 2 dětmi 2 525 239 27 338 55 1 243 231 322 70 z toho věk ženy: do 24 27 155241 --- 25 - 29 287 111 1082194916- - 30 - 34 685 77 6 165 25 336 76 - - 35 - 44 1 254 36 6 85 7 776 126 171 47 45 a více 272 - - 4 - 8113 151 23 ženy se 3 a více dětmi 282 50 144415 11924124 z toho věk ženy: do 24 33------25 - 29 20 1036-- 1 -- 30 - 34 88 22 7 157307-- 35 - 44 157 153237851563 45 a více 14- 1 - 1 4 1 6 1 z toho nezaměstnané Ženy s dětmi celkem 411 10 3 87 33 147 61 47 23 z toho věk ženy: do 24 20 4 1 471 3- - 25 - 29 84 4 1 40 6 17 16- - 30 - 34 99 2 1 21124418- 1 35 - 44 142 - - 20 6 65 20 19 12 45 a více 66 - - 2 2 20 4 28 10 ženy s 1 dítětem 226 7 1 36 1468433819 z toho věk ženy: do 24 14 4- 3 4- 3- - 25 - 29 50 3 - 22 2 11 12- - 30 - 34 51 - 1 552613- 1 35 - 44 61 -- 622111138 45 a více 50 - - - 11042510 ženy se 2 dětmi 158 3 1 47 12681593 z toho věk ženy: do 24 6 - 113 1 --- 25 - 29 311- 17463-- 30 - 34 38 2 - 143154-- 35 - 44 68 - - 13236863 45 a více 15- - 2- 10- 3- ženy se 3 a více dětmi 27 - 1 4711 3- 1 z toho věk ženy: do 24 ------25 - 29 3 - 11-- 1 -- 30 - 34 10-- 2431 -- 35 - 44 13- - 1 281 - 1 45 a více 1 --- 1 ----

SLDB 2001 – PRAHA 9 179 A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin

Ženy se Věk nejmladšího dítěte závislými 0 - 2 3 - 5 6 - 14 15 a více dětmi celkem vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní Ženy s dětmi celkem 1 545 623 117 255 41 261 64 145 39 z toho věk ženy: do 24 132 80 30 139---- 25 - 29 415 257 35 77 11 24 11 -- 30 - 34 430 204 33 97 146615 1 - 35 - 44 368 79 19657136 22 30 10 45 a více 199 3 - 3 - 35 15 11429 ženy s 1 dítětem797294679227120 39 122 36 z toho věk ženy: do 24 109 65 24 128---- 25 - 29 240 145 20 42 7 179-- 30 - 34 154 7115237307 1 - 35 - 44 124 11 8 1454712 17 10 45 a více 170 2 - 1 -2611 104 26 ženy se 2 dětmi 61527437129 8 123 19223 z toho věk ženy: do 24 22 1561 ----- 25 - 29 159 106 9 31 472-- 30 - 34 224 103 15634345-- 35 - 44 185 50 7 32 - 75 9 12- 45 a více 25 - - 2 - 7 3 103 ženy se 3 a více dětmi 133 55 133461861 - z toho věk ženy: do 24 1 --- 1 ---- 25 - 29 16664----- 30 - 34 52 30 3 11 323-- 35 - 44 59 18419214 11- 45 a více 4 1 --- 21 --

A.22. Základní údaje o domácnostech

Domácnosti Průměrný počet Struktura domácností v % celkem členů domácnosti 1991 20011970 1980 1991 20011991 2001

Bytové domácnosti celkem 29 533 29 982 100,0 100,0 100,0 100,02,452,31 v tom: 1 cenzová domácnost 26 970 27 301 .. 91,3 91,1 .2,17 2 a více cenzových domácností 2 563 2 681 . . 8,7 8,9 . 3,75

Hospodařící domácnosti celkem 31 885 33 127 100,0 100,0 100,0 100,02,262,11 v tom: s 1 cenzovou domácností 31 402 32 960 . . 98,5 99,5 . 2,10 se 2 a více cenz. domácnostmi 483 167 . . 1,5 0,5 . 4,78

1) Cenzové domácnosti celkem 32 375 33 296 100,0 100,0 100,0 100,02,232,10 v tom: úplné rodiny 16 892 15 071 67,1 59,7 52,2 45,3 . 2,89 bez závislých dětí 8 385 9 329 . . 25,9 28,0 . 2,40 se závislými dětmi 8 507 5 742 . . 26,3 17,2 . 3,70 neúplné rodiny 4 833 5 035 10,2 11,5 14,9 15,1 .2,37 bez závislých dětí 1 862 2 209 . . 5,8 6,6 . 2,20 se závislými dětmi 2 971 2 826 . . 9,2 8,5 . 2,51 vícečlenné nerodinné domácnosti 143 1 152 1,11,6 0,4 3,5 . 2,11 domácnosti jednotlivců10 507 12 038 21,5 27,2 32,5 36,2 . 1,00 z toho bydlící samostatně 7 706 9 150 . . 23,8 27,5 . 1,00

1) v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk

180 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti

v tom počet členů domácnosti Průměrný Celkem 1 23456 a vícepočet členů

Cenzové domácnosti celkem 33 296 12 038 10 791 6 161 3 707 537 62 2,1 v tom: úplné rodiny 15 071 x 6 332 4 686 3 480 518552,9 bez závislých dětí 9 329 x 6 332 2 356 589 49 3 2,4 se závislými dětmi 5 742 x x 2 330 2 891 469 52 3,7 1 závislé dítě 2 955 x x 2 330 545 74 6 3,2 2 závislé děti 2 467 x x x 2 346 11294,1 3 a více závislých dětí320xxxx283375,2 neúplné rodiny 5 035 x 3 409 1 394 209 1672,4 bez závislých dětí 2 209 x 1 813361 33 2 - 2,2 se závislými dětmi 2 826 x 1 596 1 033 176 1472,5 1 závislé dítě1 948 x 1 596 317340 1 2,2 2 závislé děti 769 x x 716484 1 3,1 3 a více závislých dětí 109xxx941054,2 vícečlenné nerodinné domácnosti 1 152 x 1 050 81183- 2,1 domácnosti jednotlivců12 038 12 038 x x x x x 1,0

A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti

Cenzové domácnosti celkem v tom počet domácností bydlících v bytě počet v % 1 23 a více

Cenzové domácnosti celkem 32 949 100,0 27 301 4 852 796 v tom: úplné rodiny 14 971 45,4 13 369 1 437 165 bez závislých dětí 9 266 28,1 8 207 949 110 se závislými dětmi 5 705 17,3 5 162 488 55 1 závislé dítě 2 936 8,9 2 609 294 33 2 závislé děti 2 454 7,4 2 267 168 19 3 a více závislých dětí 315 1,0 286 26 3 neúplné rodiny 4 97115,1 3 823 1 010 138 bez závislých dětí 2 198 6,7 1 926 254 18 se závislými dětmi 2 773 8,4 1 897 756 120 1 závislé dítě1 911 5,8 1 294 529 88 2 závislé děti 757 2,3 536 193 28 3 a více závislých dětí 105 0,3 67 34 4 vícečlenné nerodinné domácnosti 1 142 3,5 1 052 81 9 domácnosti jednotlivců11 865 36,0 9 057 2 324 484 v tom bydlící: samostatně v bytě 9 057 27,5 9 057 x x jako spolubydlící 2 545 7,7 x 2 135 410 jako podnájemník 263 0,8 x 189 74

SLDB 2001 – PRAHA 9 181 A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti

Průměrný počet Domácnosti s počtem závislých dětí závislých dětí Celkem v rodinách v rodinách 0 1 2 3 4 a více celkem s dětmi

Cenzové domácnosti rodinné 2001 20 106 11 538 4 903 3 236 401 28 0,63 1,48 1991 21 725 10 369 6 645 4 185 462 64 0,77 1,47 rozdíl -1 619 1 169 -1 742 -949 -61 -36 -0,14 0,01 v % -7 11 -26 -23 -13 -56 x x v tom: úplné rodiny 15 071 9 329 2 955 2 467 301190,591,55 z toho s ekonomicky aktivní ženou 9 489 4 844 2 437 1 988 214 6 0,75 1,52 v % 63528281 71 32 x x neúplné rodiny 5 035 2 209 1 948 769 100 9 0,76 1,35

Cenzové rodinné domácnosti v čele s osobou ekonomicky aktivní 14 756 6 829 4 488 3 055 362 22 0,80 1,49 v tom: zaměstnanec 10 7145 133 3 204 2 129 235 130,771,47 zaměstnavatel 656 239 212 176 29 - 0,99 1,56 samostatně činný 2 5311 114761 585 69 2 0,85 1,52 člen produkčního družstva 15 12 11- 1 0,53 2,67 nezaměstnaný 549 213 208 103 20 5 0,911,48 ostatní ekonomicky aktivní a nezj. 291118 102 61 9 1 0,88 1,47 ekonomicky neaktivní 5 225 4 647 377 162 34 5 0,16 1,42 z toho nepracující důchodce 4 776 4 600 136 33 7 - 0,05 1,27 ekonomická aktivita nezjištěna 125 62 38 1951 0,76 1,51

182 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti

Vícečlenné z toho 1) Úplné Neúplné Domácnosti nerodinné ženatí, rodiny rodiny jednotlivců svobodní rozvedení ovdovělí domácnosti vdané

Cenzové domácnosti celkem 15 071 5 035 1 152 12 038 3 406 1 708 3 483 3 168 v tom podle věku osoby v čele domácnosti: 15 - 19 2 7 8 70 65 4 - - 20 - 24 128 143 104 728 638 66 16- 25 - 29 858 532 126 1 396 980 268 1164 30 - 34 1 270 631 61 982 475 255 2143 35 - 39 1 392 549 43 711 245 192 246 4 40 - 49 2 6511 198 86 1 377 345 294 667 31 50 - 59 4 233 1 194 98 2 205 281 382 1 163 327 60 - 69 2 600 400 1311 810 197 173 630 791 70 a více vč. nezj. věku 1 937 381 495 2 759 180 74 431 2 008

Cenzové domácnosti v čele s muži 15 071 875 461 5 5211 929 1 088 1 804 526 v tom podle věku muže: 15 - 192-633311-- 20 - 24 128 5 63 378 342 27 4 - 25 - 29 858 30 78 770 539 150 60 - 30 - 34 1 270 60 46 674 301187 162 1 35 - 39 1 392 74 33 537 165 158 193 2 40 - 49 2 651 240 68 911 223 202 448 8 50 - 59 4 233 298 511 020 163 217 555 50 60 - 69 2 600 101 26 575 101100 244 121 70 a více vč. nezj. věku 1 937 67 90 623 64 46 138 344

Cenzové domácnosti v čele se ženami 4 160 691 6 517 1 477 620 1 679 2 642 v tom podle věku ženy: 15 - 19 x 7 2 37 34 3 - - 20 - 24 x 138 41 350 296 39 12- 25 - 29 x 502 48 626 441118564 30 - 34 x 57115 308 174 68 52 2 35 - 39 x 475 10 174 80 34 53 2 40 - 49 x 958 18 466 122 92 21923 50 - 59 x 896 47 1 185 118 165 608 277 60 - 69 x 299 105 1 235 96 73 386 670 70 a více vč. nezj. věku x 314 405 2 136 116 28 293 1 664

1) bez jednotlivců s nezjištěným rodinným stavem

SLDB 2001 – PRAHA 9 183 A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy

Úplné rodiny s počtem závislých dětí Neúplné rodiny s počtem závislých dětí1)

0 1 2 3 a více 0 1 2 3 a více

Cenzové domácnosti rodinné 2001 9 329 2 955 2 467 320 2 209 1 948 769 109 1991 8 507 4 523 3 438 423 1 862 2 122 747 103 Cenzové domácnosti rodinné podle věku ženy: 15 - 1943---52- 20 - 24 159 142 26 3 - 120 22 1 25 - 29 388 525 323 25 - 395 126 11 30 - 34 133 502 711 102 2 377 21240 35 - 39 96 429 762 129 16 302 199 32 40 - 44 301 459 404 48 105 267 127 15 45 - 49 975 464 183 10 374 250 55 5 50 - 54 1 889 318 47 2 509 165 20 3 55 - 59 2 115 102 11 - 434 59 4 - 60 a více vč. nezjištěného věku 3 269 11 - 1 769 8 2 2

1) v neúplných rodinách, ve kterých je v čele domácnosti muž, se započítává věk muže

A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti

v tom s počtem domácností v bytě

1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností Celkem v tom s počtem obytných v tom s počtem obytných celkem místností bytu celkem místností bytu 1 2 3 4 a více 1 234 a více Cenzové domácnosti bydlící v bytech 32 949 27 301 5 644 9 562 10 061 2 034 5 648 614 1 670 2 426 938 v tom: úplné rodiny 14 97113 369 1 174 4 416 6 464 1 315 1 602 59 366 721 456 bez závislých dětí 9 266 8 207 811 3 058 3 733 605 1 059 35 274 485 265 se závislými dětmi 5 705 5 162 363 1 358 2 731 710 543 24 92 236 191 1 závislé dítě 2 936 2 609 220 782 1 279 328 327 1057147 113 2 závislé děti 2 454 2 267 130 515 1 295 327 1878307871 3 a více závisl. dětí 315 286 1361157 55 29 6 5 11 7

neúplné rodiny 4 971 3 823 573 1 397 1 582 2711 148 90 327 559 172 bez závislých dětí 2 198 1 926 263 730 821112 272 23 63 149 37 se závislými dětmi 2 773 1 897 310 667 761159 876 67 264 410 135 1 závislé dítě1 911 1 294 249 475 471 99 61741188 300 88 2 závislé děti 757 536 53 170 263 50 221 22 57 100 42 3 a více závisl. dětí 105 67 8 22 27 1038419 105 vícečlenné nerodinné domácnosti 1 142 1 052 311 447 239 55 90 10283418 domácnosti jednotlivců 11 865 9 057 3 586 3 302 1 776 393 2 808 455 949 1 112292 v tom bydlící: samostatně v bytě 9 057 9 057 3 586 3 302 1 776393xxxxx jako spolubydlící 2 545 x x x x x 2 545 397 862 1 025 261 jako podnájemník 263 x x x x x 263 58 87 87 31

184 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností

Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet počet v % 1 2 3 4 5 6 a více členů

Bytové domácnosti celkem 29 982 100,0 9 057 9 570 6 023 4 066 937 329 2,31 v tom: s 1 hospodařící domácností, kterou tvoří: 27 451 91,6 9 057 9 020 5 310 3 448 537 79 2,19 1 cenzová domácnost 27 301 91,1 9 057 9 020 5 310 3 376 486 52 2,17 2 a více cenzových domácností 150 0,5 xxx 7251 27 4,79 se 2 a více hospodařícími domácnostmi 2 531 8,4 x 550 713618 400 250 3,69 Hospodařící domácnosti celkem 33 127 100,0 12 038 10 557 6 079 3 771 593 89 2,11 v tom: tvořené 1 cenzovou domácností 32 960 99,5 12 038 10 557 6 079 3 690 536 60 2,10 úplné rodiny 14 885 44,9 x 6 225 4 624 3 465 517542,90 bez závislých dětí 9 186 27,7 x 6 225 2 322 587 49 3 2,40 se závislými dětmi 5 699 17,2 x 2 302 2 878 468 51 3,70 neúplné rodiny 4 889 14,8 x 3 285 1 375 207 16 6 2,38 bez závislých dětí 2 180 6,6 x 1 785 360 33 2 - 2,20 se závislými dětmi 2 709 8,2 x 1 500 1 015 174 14 6 2,53 vícečlenné nerodinné domácnosti 1 148 3,5 x 1 047 80 183-2,11 domácnosti jednotlivců 12 038 36,3 12 038 x x x x x 1,00 tvořené 2 cenzovými domácnostmi 165 0,5 x x x 81 57 27 4,74 rodina rodičů a rodina dětí 157 0,5 x x x 78 53 26 4,73 ostatní případy 8 0,0 x x x 3 4 1 4,88 tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi 2 0,0 x x x x x 2 8,50

SLDB 2001 – PRAHA 9 185 A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností

z toho bytové domácnosti vybavené osob. automobilem telefonem možností osobním počítačem Celkem pevnou užívat z toho z toho pevnou pouze celkem linkou rekreační celkem s připojením 2 a více linkou mobilním i mobilním objekt na internet

Bytové domácnosti celkem 29 982 14 499 1 742 14 724 1 82110 026 10 712 5 632 2 615 v tom:

v bytě 1 cenzová domácnost 27 30113 1511 483 13 429 1 656 9 081 9 795 5 138 2 405 s počtem osob 1 9 057 2 233 150 4 739 697 1 823 2 295 950 457 2 9 020 4 730 332 4 977 489 2 799 3 749 1 268 564 3 - 4 8 686 5 813 923 3 511 429 4 221 3 580 2 729 1 298 5 a více 538 375 78 202 41 238 171191 86 s počtem závislých dětí 1 3 903 2 303 303 1 480 264 1 8711 349 1 302 651 2 2 803 1 874 227 981143 1 486 1 065 1 133 525 3 a více 353 226 25 124 25 158 104 133 63

podle věku uživatele bytu do 29 2 695 1 103 99 777 433 1 126 704 571 316 30 - 39 4 364 2 335 250 1 472 364 2 047 1 224 1 237 654 40 - 49 4 390 2 520 375 1 723 283 1 911 1 523 1 370 639 50 - 59 6 503 3 735 515 3 325 259 2 342 2 823 1 292 580 60 a více 9 349 3 458 244 6 132 317 1 655 3 521 668 216

v bytě 2 a více cenzových domácností 2 6811 348 259 1 295 165 945 917 494 210 rodina rodičů a rodina dětí 432 305 83 209 14 193 187 91 36 jeden z rodičů a rodina dětí 1 185 604 90 553 80 439 399 248 97 ostatní případy 1 064 439 86 533 71 313331155 77 v tom s počtem osob v bytě: 2 - 4 1 953 869 126 984 133 620 656 318 129 5 a více 728 479 133 311 32 325 261176 81

186 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.32. Domovní a bytový fond

Byty v trvale obydlených Průměrný Domy Byty Neobyd- domech počet bytů v neobyd- lené v tom v tom na 1 trvale lených byty obydlený celkem trvale ne- celkem trvale ne- domech celkem obydlené obydlené obydlené obydlené dům

Domy celkem 2001 5 637 5 271 366 31 966 29 982 1 984 6 474 2 458 1991 5 711 5 316395.29 533. . . 1 021 rozdíl -74 -45 -29 x 449 x x x 1 437 v % -1,3 -0,8 -7,3 x 1,5 x x x 140,7 v tom: rodinné domy 2001 3 859 3 526 333 4 580 4 439 1411357 498 1991 3 927 3 601 326 . 4 465 . . . 356 rozdíl -68 -75 7 x -26 x x x 142 v % -1,7 -2,1 2,1 x -0,6 x x x 39,9

bytové domy 20011 593 1 585 8 27 129 25 302 1 827 17881 915 19911 600 1 588 12. 24 805. . . 652 rozdíl -7 -3 -4 x 497 x x x 1 263 v % -0,4 -0,2 -33,3 x 2,0 x x x 193,7

ostatní domy 2001185 160 25 257 24116 2 29 45 1991184 127 57 . 263 . . . 13 rozdíl 1 33 -32 x -22 x x x 32 v % 0,5 26,0 -56,1 x -8,4 x x x 246,2

A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu

v tom Domy celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy počet v % počet v % počet v % počet v %

Neobydlené domy 366 100 333 100 8 100 25 100 v tom z důvodu: dům obydlen přechodně 97 27 87 26 113936 změna uživatele 12311 3 113- - slouží k rekreaci 195196---- přestavba domu 48 134714- - 1 4 dosud neobydlen po kolaudaci 123103225- - pozůstalostní nebo soudní řízení 195196-- -- nezpůsobilý k bydlení 40 11 33 10338416 jiný důvod vč. nezjištěno 11933107 32 113 11 44

Neobydlené byty celkem 2 458 100 498 100 1 915 100 45 100 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně1 01941134 27 872 46 1329 změna uživatele 66 3 143472511 slouží k rekreaci 24 1 21 430-- přestavba bytu 156 6 66 13844613 dosud neobydlen po kolaudaci 110421 4895-- pozůstalostní nebo soudní řízení 106 4 30 6 76 4 - - nezpůsobilý k bydlení 1355469844511 jiný důvod vč. nezjištěno 842 34 166 33 660 34 1636

Neobydlené byty v trv. obydl. domech 1 984 100 141100 1 827 100 16 100 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 911 46 40 28 868 48 3 19 změna uživatele 50 3 11442531 slouží k rekreaci 5 0 2 1 30-- přestavba bytu 104 5 16 11 845425 dosud neobydlen po kolaudaci 78496694-- pozůstalostní nebo soudní řízení84486764-- nezpůsobilý k bydlení 41 2 139282-- jiný důvod vč. nezjištěno 711 36 52 37 655 36 4 25

SLDB 2001 – PRAHA 9 187 A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví

Trvale obydlené v tom domy celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy počet v % počet v % počet v % počet v %

Trvale obydlené domy 5 271100,0 3 526 100,0 1 585 100,0 160 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 3 537 67,1 3 384 96,0 127 8,0 26 16,3 obec, stát 496 9,4 27 0,8 400 25,2 69 43,1 stavební bytové družstvo 378 7,2 - - 378 23,8 - - zahraniční vlastník 4 0,110,0 2 0,110,6 právnická osoba založená za účelem privatizace domu 274 5,2 1 0,0 268 16,9 5 3,1 jiná právnická osoba 204 3,9 40 1,1125 7,9 39 24,4 kombinace vlastníků 324 6,1 44 1,2 276 17,4 4 2,5 nezjištěno 54 1,0 29 0,8 9 0,6 16 10,0

Trvale obydlené byty 29 982 100,0 4 439 100,0 25 302 100,0 241100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 5 520 18,4 4 254 95,8 1 236 4,9 30 12,4 obec, stát 6 51821,7 36 0,8 6 348 25,1134 55,6 stavební bytové družstvo 7 323 24,4 - - 7 323 28,9 - - zahraniční vlastník 34 0,110,0 21 0,1125,0 právnická osoba založená za účelem privatizace domu 4 023 13,4 1 0,0 4 015 15,9 7 2,9 jiná právnická osoba 2 583 8,6 46 1,0 2 496 9,9 4117,0 kombinace vlastníků 3 863 12,9 68 1,5 3 788 15,0 7 2,9 nezjištěno 118 0,4 33 0,7 75 0,3 104,1

A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí

Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce z toho celkem rodinné bytové do roku 1920 1946 1981 1991 ne- domy domy 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno

Trvale obydlené domy 5 271 3 526 1 585 397 1 691 2 122 415 546 100 v tom podle materiálu nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky 3 496 2 731 692 165 1 388 1 282 239 396 26 kámen 434023922--- kámen a cihly 585 509 60 187 271 75 10348 stěnové panely 819 35 748 - - 614 129 71 5 nepálené cihly 7 7 - 1 6---- dřevo 32 30 - - 4 1846- jiné kombinace materiálů a ostatní vč. nezjištěno 289 174 83 5 20 131 33 39 61

188 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví

Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce z toho celkem rodinné bytové do roku 1920 1946 1981 1991 ne- domy domy 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno

Trvale obydlené domy 5 271 3 526 1 585 397 1 691 2 122 415546100 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 3 537 3 384 127 3411 478 993 270 41441 obec, stát 496 27 400 177335117335 stavební bytové družstvo 378 - 378 - - 306 28 42 2 zahraniční vlastník 4 1 2 1 2--- 1 právnická osoba založená za účelem privatizace domu 274 1 268 4 31 226 10- 3 jiná právnická osoba 204 40 125 1827934818- kombinace vlastníků 324 44 276 1476151 42 39 2 nezjištěno 54299242-- 46

SLDB 2001 – PRAHA 9 189 A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení

Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce z toho celkem rodinné bytové do roku 1920 1946 1981 1991 ne- domy domy 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno

Trvale obydlené domy 5 271 3 526 1 585 397 1 691 2 122 415 546 100 s počtem bytů: 1 2 693 2 586 3 250 1 046 781 215 338 63 2 857 826 18 69 358 278 65 76 11 3 153 114341977385104 475-7491245243 5 - 9 341 -331 21 46 237 4 30 3 10 - 19 486 - 483 22 76 238 90 56 4 20 - 49 615- 615 7 70 480 26 27 5 50 a více 27 - 27 - 5 1453- s počtem nadzemních podlaží: 11 124 1 074 11 216 399 348 63 79 19 22 3652 193 116 117 976 749 207 298 18 3449199 221 22 139 213 1955 1 4350-34119 50 204 29 45 3 5 120 - 118 145427 1 21 3 6 - 8 643 - 639 2 64 455 78 38 6 9 - 12 127 - 123 - - 103 159- 13 a více 11 - 11 -- 92-- Technické vybavení trvale obydlených domů

vodovod: v domě - z veřejné sítě 4 979 3 257 1 579 349 1 592 2 045 403 531 59 v domě - domácí 229 223 5 36 91 73 12 152 vodovod mimo dům44-1 2 1 --- bez vodovodu 17 14- 9 5 3- - -

kanalizace: přípoj na kanalizační síť 4 503 2 806 1 561 307 1 428 1 887 364 481 36 domácí čistička odpadních vod 11 10 1 - 2324- žumpa, jímka 684 656 19 82 254 229 48 60 11 bez kanalizace a jímky 8 8 - 4 3 1 ---

plyn: z veřejné sítě 3 983 2 683 1 209 257 1 376 1 637 294 380 39 z domovního zásobníku 27 27 - 111 9 1 5- bez plynu 1 188 764 369 134 298 466 119 159 12

ústřední topení: dálkové topení 1 209 83 1 060 9 54 932 1178611 z toho na pevná paliva 398 27 347 4 19331 21185 bloková kotelna 76 10594 93812 11 2 z toho na pevná paliva 5 - 4 - 1 2 1 - 1 kotelna v domě 2 883 2 736 98 197 1 096 926 268 375 21 z toho na pevná paliva 221 211 7287483239 4 na plyn 2 401 2 275 87 154 943 763 204 324 13 bez dálkového a ústředního topení 984 608 355 173 502 213 17709

výtah:

výtah v domech se 4 a více nadzemními podlažími 736 - 725 2 14 569 95 49 7

190 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu

Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce do roku 1920 1946 1981 1991 ne- celkem v % 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno

Domy celkem 5 271 x 397 1 691 2 122 415 546 100 v % x 100,0 7,5 32,1 40,3 7,9 10,4 1,9 v nich trvale obydlené byty celkem 29 982 100,0 972 5 145 18 9172 671 2 004 273 v tom byty s počtem obytných místností 1 5 94119,8 354 2 363 2 667 183 311 63 2 10 365 34,6 295 1 413 7 575 505 478 99 3 11 204 37,4 181 743 7 902 1 573 753 52 4 1 527 5,1 70 364 519 309 248 17 5 a více 711 2,4 39 199 195 84 189 5 nezjištěno 234 0,8 33 63 59 172537 v tom: rodinné domy 3 526 x 317 1 445 1 018 276 408 62 v % x 100,0 9,0 41,0 28,9 7,8 11,6 1,8 v nich trvale obydlené byty celkem 4 439 100,0 4011 856 1 285 344 480 73 v tom byty s počtem obytných místností 1 335 7,5 49 196 52 4 25 9 2 1 184 26,7 126 561 361 57 59 20 3 1 346 30,3 122 552 441113 1108 4 858 19,3 60 339 245 89 1196 5 a více 645 14,5 34 194 178 78 158 3 nezjištěno 711,6 10 1483927 bytové domy 1 585 x 67 219 1 032 129 12117 v % x 100,0 4,2 13,8 65,1 8,1 7,6 1,1 v nich trvale obydlené byty celkem 25 302 100,0 553 3 239 17 497 2 320 1 508 185 v tom byty s počtem obytných místností 1 5 496 21,7 297 2 146 2 540 178 283 52 29 123 36,1163 833 7 188 448 41576 3 9 806 38,8 56 182 7 430 1 456 640 42 4 664 2,6 10 24 272 220 127 11 5 a více 63 0,2 5 5 176291 nezjištěno 1500,622495012 143 ostatní domy 160 x 13277210 1721 v % x 100,0 8,116,9 45,0 6,3 10,6 13,1 v nich trvale obydlené byty celkem 241100,0 1850135 7 16 15

SLDB 2001 – PRAHA 9 191 A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti

Trvale obydlené byty celkem v % v roce 2001 podle kategorie 1991 20011991 2001 I. II. III. IV. nezjištěno

Byty v domech postavených v období: do roku 1899 1) 600 251 2,0 0,8 170 42 18 129 1900 - 1919981 721 3,3 2,4 531 92 50 22 26 1920 - 1945 6 622 5 145 22,4 17,2 4 555 392 93 31 74 1946 - 1970 13 345 12 122 45,2 40,4 11 894 154 26 11 37 1971 - 1980 5 651 6 795 19,1 22,7 6 732 41 4- 18 1981 - 1990 2 334 2 671 7,9 8,9 2 624 27 3 - 17 1991 - 2001 . 2 004 . 6,7 1 950 29 6 4 15 nezjištěno . 273 . 0,9 217 144236 Podle velikosti bytu Byty v domech celkem 29 533 29 982 100,0 100,0 28 673 791 204 82 232 v tom: 1 obytná místnost 7 0145 941 23,7 19,8 5 498 274 96 34 39 2 pokoje 10 083 10 365 34,1 34,6 9 930 292 74 30 39 3 pokoje 10 513 11 204 35,6 37,4 11 012 149 21 6 16 4 pokoje 1 340 1 527 4,5 5,11 46839758 5 pokojů a více 583 711 2,0 2,4 682 21 4 1 3 nezjištěno - 234 - 0,8 83 1626127 v rodinných domech 4 465 4 439 100,0 100,0 3 882 337 1143967 v tom: 1 obytná místnost 426 335 9,5 7,5 246 49 30 8 2 2 pokoje 1 305 1 184 29,2 26,7 967 141 54 184 3 pokoje 1 347 1 346 30,2 30,3 1 224 92 1857 4 pokoje 824 858 18,5 19,3 805 33 7 5 8 5 pokojů a více 563 645 12,6 14,5 622 17411 nezjištěno - 71 - 1,6 1851 245 v bytových domech 24 805 25 302 100,0 100,0 24 586 437 88 37 154 v tom: 1 obytná místnost 6 453 5 496 26,0 21,7 5 155 218642435 2 pokoje 8 7159 123 35,1 36,1 8 912 147 20 9 35 3 pokoje 9 112 9 806 36,7 38,8 9 740 53 3 1 9 4 pokoje 506 664 2,1 2,6 658 6 - - - 5 pokojů a více 19630,1 0,2 57 4 - - 2 nezjištěno - 150 - 0,6 64 9 1 373 v ostatních domech 263 241100,0 100,0 205 172611 v tom: 1 obytná místnost 135 11051,345,6977222 2 pokoje 63 58 24,0 24,1 51 4- 3- 3 pokoje 54 52 20,5 21,6 48 4 - - - 4 pokoje 1053,82,1 5- - - - 5 pokojů a více 1 30,41,2 3 - - - - nezjištěno - 13 - 5,4 1 2- 1 9

1) ve sčítání 1991 včetně nezjištěného období

192 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu

Počet osob Obytná Obytné Obytná Cenzové Trvale Osoby Cenzové na obyt. plocha místnosti plocha na domác- obydlené bydlící domác- 1 trvale místnost v m2 8 m2 bytů nosti byty v bytech nosti obydlený 2 na a větší v tis. m2 8 m na 1 byt byt a větší 1 osobu

Byty v domech postavených v období: do roku 1899 251 601 595 11 281 2,39 1,0118,8 1,12 1900 - 19197211 584 1 378 27 783 2,20 1,15 17,3 1,09 1920 - 1945 5 145 10 870 9 952 200 5 667 2,11 1,09 18,4 1,10 1946 - 1970 12 122 26 532 27 753 443 13 264 2,190,9616,7 1,09 1971 - 1980 6 795 16 512 16 888 268 7 566 2,43 0,98 16,2 1,11 1981 - 1990 2 671 7 750 7 608 123 2 965 2,90 1,02 15,8 1,11 1991 - 2001 2 004 4 930 5 579 105 2 126 2,46 0,88 21,3 1,06 nezjištěno 273 569 51492972,081,11 16,3 1,09 Podle kategorie bytu

Byty v domech celkem 29 982 69 348 70 267 1 186 32 949 2,31 0,99 17,11,10 v tom: I. kategorie 28 673 66 790 67 984 1 142 31 5142,330,9817,11,10 II. kategorie 7911 608 1 577 30 871 2,03 1,02 18,6 1,10 III. kategorie 204 351 356 7 213 1,72 0,99 20,2 1,04 IV. kategorie 82 151137 3 90 1,84 1,10 17,3 1,10 nezjištěno 232 448 21342611,93 2,108,61,13

v rodinných domech 4 439 11 740 13 706 264 5 1132,640,8622,51,15 v tom: I. kategorie 3 882 10 536 12 480 241 4 498 2,71 0,84 22,8 1,16 II. kategorie 337 776 832 16 377 2,30 0,93 20,3 1,12 III. kategorie 114 222 241 5 122 1,95 0,92 21,6 1,07 IV. kategorie 39 74 84 2 44 1,90 0,88 21,8 1,13 nezjištěno 67 132 69 1 72 1,97 1,9110,0 1,07

v bytových domech 25 302 57 11556 141 914 27 566 2,26 1,02 16,0 1,09 v tom: I. kategorie 24 586 55 826 55 123 894 26 792 2,27 1,0116,0 1,09 II. kategorie 437 803 718 144771,84 1,12 16,9 1,09 III. kategorie 88 126 1132891,43 1,12 17,7 1,01 IV. kategorie 37 70 45 1 40 1,89 1,56 12,3 1,08 nezjištěno 154 290 142 3 168 1,88 2,04 8,7 1,09

v ostatních domech 241 493 420 8 270 2,05 1,17 16,4 1,12 Podle velikosti bytu

Byty v domech celkem 29 982 69 348 70 267 1 186 32 949 2,31 0,99 17,11,10 v tom: 1 obytná místnost 5 941 9 408 5 941130 6 258 1,58 1,58 13,8 1,05 2 pokoje 10 365 22 041 20 730 354 11 232 2,13 1,06 16,11,08 3 pokoje 11 204 30 196 33 612 527 12 487 2,70 0,90 17,4 1,11 4 pokoje 1 527 4 707 6 108 103 1 7863,080,7722,01,17 5 pokojů a více 711 2 549 3 876 71 9173,590,6628,01,29 nezjištěno 234 447 - - 269 1,91 x- 1,15

SLDB 2001 – PRAHA 9 193 A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení

Počet obytných Plocha bytů v tis. m2 Na jeden byt místností s plochou Průměrné počet stáří celková obytná obytných 8 m2 domů celková obytná 4 - 7,9 m2 plocha plocha místností a větší v letech v m2 v m2 s plochou 8 m2 a větší

Trvale obydlené byty celkem 20011 858 1 186 4 930 70 267 62,4 39,9 2,36 47,6 19911 727 1 068 . 67 172 58,5 36,2 2,27 . rozdíl 131118 x 3 095 3,9 3,7 0,09 x v % 7,6 11,0 x 4,6 6,7 10,1 4,1 x v tom: v rodinných domech 2001 397 264 808 13 706 90,9 60,4 3,1451,5 1991 350 237 . 13 363 78,4 53,1 2,99 . rozdíl 47 27 x 343 12,5 7,3 0,15x v % 13,5 11,4 x 2,6 16,0 13,8 4,9 x v bytových domech 20011 448 9144 08556 141 57,6 36,3 2,23 39,5 19911 365 823 . 53 341 55,0 33,2 2,15. rozdíl 83 91 x 2 800 2,6 3,1 0,08 x v % 6,111,0 x 5,2 4,7 9,4 3,8 x v ostatních domech 200112 8 37 420 54,2 35,5 1,84 43,4 199113 8 . 468 48,3 31,9 1,78 . rozdíl -0 -0 x -48 5,9 3,6 0,06 x v % -2,7 -3,4 x -10,3 12,2 11,3 3,5 x

194 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení

Trvale obydlené byty Podíl vybavených bytů v % z toho Obyvatelé 2001 celkem v rodinných v bytových v bytech 1991 z toho v domech celkem domech domech rodinných bytových

Úhrn trvale obydlených bytů 29 982 4 439 25 302 69 348 100,0 100,0 100,0 100,0

Plyn: zaveden do bytu 22 506 3 069 19 346 52 278 73,1 75,1 69,1 76,5 z toho ze sítě 22 496 3 059 19 346 52 248 73,1 75,0 68,9 76,5

Vodovod: v bytě 29 773 4 361 25 186 68 997 98,9 99,3 98,2 99,5 v domě mimo byt 42 1526640,70,1 0,3 0,1

Kanalizace: přípojka na kanalizační síť 28 969 3 564 25 182 66 741 92,0 96,6 80,3 99,5 domácí čistička odpadních vod 17 15243.0,1 0,3 0,0 žumpa, jímka 918 799 110 2 402 7,8 3,118,0 0,4

Teplá voda: ze zdroje mimo dům1) 19 547 11 19 424 45 451 . 65,2 0,2 76,8 elektrický ohřívač 4 803 2 687 2 057 11 412. 16,0 60,5 8,1 plynový ohřívač 3 9011 184 2 680 8 844 . 13,0 26,7 10,6 jiný nebo kombinovaný zdroj 1 001 321 672 2 396 . 3,3 7,2 2,7

Způsob vytápění: ústřední topení 24 047 3 145 20 737 57 259 72,9 80,2 70,8 82,0 z toho dálkové 18 977 79 18 784 44 246 . 63,3 1,8 74,2 etážové topení 1 164 456 686 2 841 8,1 3,9 10,3 2,7 kamna 4 230 634 3 556 8 096 18,9 14,114,3 14,1 Energie používaná k vytápění: uhlí 659 404 234 1 591 .2,29,1 0,9 dřevo 61 42 19 140 . 0,2 0,9 0,1 elektřina 1 263 610 636 2 844 . 4,2 13,7 2,5 plyn 7 870 3 231 4 565 18 054 . 26,2 72,8 18,0

Koupelna, sprchový kout: v bytě nebo v domě vlastní 29 332 4 191 24 923 68 264 95,1 97,8 94,4 98,5 v domě společná 111 66 41 201 0,6 0,4 1,5 0,2

Záchod: splachovací vlastní 29 507 4 209 25 075 68 473 96,8 98,4 94,8 99,1 splachovací společný 191 97 90 360 2,1 0,6 2,2 0,4 bez splachování 96 8112 176 1,1 0,3 1,8 0,0

1) v roce 1991 ze zdroje mimo byt

SLDB 2001 – PRAHA 9 195 A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení

Trvale obydlené byty z toho právní důvod užívání bytu ostatní byty členů ve vlastním v osobním nájemní byty členů celkem v % bezplatné družstva domě vlastnictví byty SBD užívání nájemců

Byty podle kategorie Počet bytů v domech celkem 29 982 x 3 714 3 884 410 12 140 5 441 3 187 podíl v % x 100,0 12,4 13,0 1,4 40,5 18,110,6 v tom kategorie bytu: I. kategorie 28 673 95,6 3 325 3 833 345 11 534 5 422 3 138 II. kategorie 791 2,6 233 31 47 388 1333 III. kategorie 204 0,7 85 11296-- IV. kategorie 82 0,3 33 1 338-- nezjištěno 232 0,8 38 18384616 Počet bytů v rodinných domech 4 439 x 3 628 1 394 2182- podíl v % x 100,0 81,7 0,0 8,9 4,9 0,0 - v tom kategorie bytu: I. kategorie 3 882 87,5 3 252 1 333 147 2 - II. kategorie 337 7,6 229 - 45 47 - - III. kategorie 1142,682- 12 14- - IV. kategorie 39 0,9 32 - 2 2 - - nezjištěno 67 1,5 33 - 2 8 - - Počet bytů v bytových domech 25 302 x 71 3 883 15 11 828 5 439 3 187 podíl v % x 100,0 0,3 15,3 0,1 46,7 21,5 12,6 v tom kategorie bytu: I. kategorie 24 586 97,2 60 3 832 11 11 308 5 420 3 138 II. kategorie 437 1,7 3 31 23311333 III. kategorie 88 0,3 3 1 -82-- IV. kategorie 37 0,111132 - - nezjištěno 154 0,6 4 18 1 75 6 16 Počet bytů v ostatních domech 241 x 15- 1 94 - - podíl v % x 100,0 6,2 - 0,4 39,0 - - Ukazatele úrovně bydlení v roce 2001 Počet osob bydlících v bytech 69 348 x 10 053 8 328 879 28 349 11 935 7 173 na 1 byt 2,31 x2,71 2,142,142,342,192,25 na 1 obytnou místnost 0,99 x 0,84 0,90 0,86 1,11 0,911,05 Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt 2,36 x 3,26 2,40 2,53 2,122,422,16 Počet cenzových domácností na 1 byt 1,10x 1,16 1,08 1,09 1,10 1,08 1,09 Obytná plocha v m2 na 1 byt 39,9 x 62,8 38,6 48,8 35,2 37,7 36,0 na 1 osobu 17,1 x 23,0 17,9 22,6 15,0 17,2 15,9 Ukazatele úrovně bydlení v roce 1991 Počet osob bydlících v bytech 72 224 x ...... na 1 byt 2,45 x ...... na 1 obytnou místnost 1,08x...... Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt 2,27 x ...... Počet cenzových domácností na 1 byt 1,10x...... Obytná plocha v m2 na 1 byt 36,2 x ...... na 1 osobu 14,8x......

196 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu

Uživatel bytu ekonomicky aktivní Trvale Uživatel bytu Ostatní z toho obydlené ekonomicky uživatelé byty celkem celkem zaměst- zaměst- samostatně neaktivní a nezjištěno nanci navatelé činní

Byty v domech celkem 29 982 19 509 14 729 831 3 217 10 139 334 v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 5 941 3 211 2 475 80 462 2 618 112 2 pokoje 10 365 6 161 4 739 204 978 4 11094 3 pokoje 11 204 8 310 6 302 387 1 390 2 811 83 4 pokoje 1 527 1 145 810932183775 5 pokojů a více 711 550 332 59 139 157 4 nezjištěno 234 132 71 8306636 Byty v rodinných domech 4 439 2 715 1 804 200 617 1 692 32 v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 335 165 118732168 2 2 pokoje 1 184 607 428 30 1165725 3 pokoje 1 346 832 564 48 196 5104 4 pokoje 858 589 387 61130 266 3 5 pokojů a více 645 488 291 53 129 154 3 nezjištěno 71 34 16 1142215 Byty v bytových domech 25 302 16 662 12 829 623 2 581 8 340 300 v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 5 496 3 015 2 335 73 425 2 372 109 2 pokoje 9 123 5 516 4 280 173 859 3 51889 3 pokoje 9 806 7 430 5 702 335 1 188 2 297 79 4 pokoje 664 552 420 32 87 1102 5 pokojů a více 63 59 40 5 9 3 1 nezjištěno 150 90 52 5 134020 Byty v domech celkem 29 982 19 509 14 729 831 3 217 10 139 334 v tom kategorie bytu: I. kategorie 28 673 18 859 14 278 8123 102 9 534 280 II. kategorie 791 421 299 1476359 11 III. kategorie 204 84 65 - 10 1182 IV. kategorie 82 30 1824484 nezjištěno 232 115 69 3 25 80 37 Byty podle právního důvodu užívání ve vlastním domě 3 714 2 323 1 546 180 530 1 371 20 v osobním vlastnictví 3 884 2 572 1 899 140 464 1 277 35 ostatní bezplatné užívání 410218 148 13491911 nájemní 12 140 7 973 6 228 238 1 145 4 016 151 členů staveb. bytového družstva 5 441 3 562 2 758 141 562 1 81762 členů družstva nájemců 3 187 2 133 1 623 88 347 1 028 26 ostatní vč. nezjištěného 1 206 728 527 31120 439 39 Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,31 2,55 2,52 2,78 2,69 1,86 1,79 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 0,99 1,04 1,03 0,97 1,05 0,87 1,01 Počet cenzových domácností na 1 byt 1,10 1,10 1,10 1,11 1,11 1,09 1,11 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 17,116,3 16,118,5 16,6 19,3 17,1 Obytná plocha v m2 na 1 byt 39,9 41,9 40,9 51,8 44,9 36,1 34,4 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,36 2,48 2,45 2,88 2,58 2,15 1,98

SLDB 2001 – PRAHA 9 197 A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti

Průměrná Byty celkem v tom velikost bytu Počet osob obytná na 1 obytnou plocha 1 obyt. počet pokojů místnost počet v % míst- na 1 osobu 2 2 8 m a více nost 234 5 a více v m

Bytové domácnosti celkem 29 982 100,0 5 94110 365 11 204 1 527 711 17,1 0,99 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností 27 301 91,1 5 644 9 562 10 0611 298 528 17,9 0,94 v tom: úplná rodina bez závislých dětí 8 207 27,4 811 3 058 3 733 423 149 17,1 0,96 úplná rodina se závislými dětmi 5 162 17,2 363 1 358 2 731 463 226 12,7 1,33 neúplná rodina 3 823 12,8 573 1 397 1 582 172 69 17,0 0,99 vícečlenná nerodinná domácnost 1 052 3,5 311 447 239 44 9 16,7 1,03 domácnost jednotlivce 9 057 30,2 3 586 3 302 1 776 196 75 32,0 0,54 se 2 cenzovými domácnostmi 2 426 8,1 279 746 1 019 200 163 12,6 1,35 v tom: 2 rodiny 623 2,1 22 127 287 86 97 11,3 1,53 rodina dětí a 1 z rodičů 1 172 3,9 98 368 547 96 55 12,4 1,36 2 domácnosti jednotlivců 550 1,8 151 223 153 133 17,3 0,98 ostatní případy 81 0,3 8 28 32 5 8 12,4 1,40 se 3 a více cenzovými domácnostmi 255 0,9 1857124 29 20 9,9 1,72 Bytové domácnosti v rodinných domech celkem 4 439 100,0 335 1 184 1 346 858 645 22,5 0,86 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností 3 839 86,5 313 1 080 1 189 723 468 24,4 0,79 v tom: úplná rodina bez závislých dětí 1 248 28,1 61 360 428 251137 23,3 0,82 úplná rodina se závislými dětmi 889 20,0 28 169 265 226 194 17,9 1,09 neúplná rodina 456 10,3 31124 142 88 64 24,0 0,80 vícečlenná nerodinná domácnost 1162,64383431 9 26,5 0,74 domácnost jednotlivce 1 130 25,5 189 389 320 127 64 47,4 0,41 se 2 cenzovými domácnostmi 532 12,0 21 88 142 118 160 16,4 1,16 v tom: 2 rodiny 2154,8420425395 15,11,26 rodina dětí a 1 z rodičů 234 5,3 6 48 72 54 54 17,11,12 2 domácnosti jednotlivců 58 1,3 11 16206323,90,81 ostatní případy 25 0,6 - 4 8 5 8 17,11,12 se 3 a více cenzovými domácnostmi 68 1,5 116 15 17 17 12,9 1,57 Bytové domácnosti v bytových domech celkem 25 302 100,0 5 496 9 123 9 806 664 63 16,0 1,02 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností 23 241 91,9 5 221 8 428 8 829 571 57 16,7 0,97 v tom: úplná rodina bez závislých dětí 6 906 27,3 730 2 683 3 291169 12 15,9 0,99 úplná rodina se závislými dětmi 4 236 16,7 328 1 181 2 447 236 30 11,6 1,40 neúplná rodina 3 345 13,2 538 1 259 1 437 84 5 16,0 1,02 vícečlenná nerodinná domácnost 934 3,7 307 407 205 13- 15,4 1,08 domácnost jednotlivce 7 820 30,9 3 318 2 898 1 449 69 10 29,9 0,57 se 2 cenzovými domácnostmi 1 881 7,4 258 654 872 81 3 11,3 1,43 v tom: 2 rodiny 404 1,6 18 106 244 32 2 9,0 1,75 rodina dětí a 1 z rodičů 933 3,7 92 319 472 42 111,11,45 2 domácnosti jednotlivců 488 1,9 140 205 132 7 - 16,5 1,00 ostatní případy 56 0,2 8 24 24 - - 10,0 1,61 se 3 a více cenzovými domácnostmi 180 0,7 1741105 123 8,7 1,77

198 SLDB 2001 – PRAHA 9 A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m2 na osobu

Trvale obydlené byty z toho v tom v rodinných domech v bytových domech se 2 a více se 2 a více se 2 a více celkem s 1 cenzovou s 1 cenzovou s 1 cenzovou cenzovými cenzovými cenzovými domácností domácností domácností domácnostmi domácnostmi domácnostmi

Byty celkem 29 982 27 301 2 681 3 839 600 23 241 2 061 v tom s počtem osob v bytě: 1 9 057 9 057 x 1 130 x 7 820 x 2 9 570 9 020 550 1 154 58 7 811 488 3 6 023 5 310713 784 107 4 492 596 4 4 066 3 376 690 610 143 2 744 545 5 937 486 451144 149 339 300 6 232 4119114 104 27 87 7 a více 97 11 86 3 39 8 45 Byty celkem podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 3 147 2 342 805 158 90 2 174 712 10,0 - 13,9 6 1185 227891 377 133 4 803 755 14,0 - 17,9 6 109 5 594 515514 155 5 023 357 18,0 - 21,9 4 513 4 306 207 516 88 3 760 116 22,0 - 25,9 2 894 2 773 121 432 52 2 31968 26,0 - 29,9 1 500 1 448 52 333 32 1 093 19 30,0 a více 5 467 5 403 64 1 443 45 3 934 19 nezjištěno 234 208 26 66 5 135 15 Struktura bytů v % Podle počtu osob v bytě: 1 30,2 33,2 x 29,4 x 33,6 x 231,9 33,0 20,5 30,1 9,7 33,6 23,7 320,119,4 26,6 20,4 17,8 19,3 28,9 4 13,6 12,4 25,7 15,9 23,8 11,8 26,4 53,11,8 16,8 3,8 24,8 1,5 14,6 60,80,27,1 0,4 17,3 0,1 4,2 7 a více 0,3 0,0 3,2 0,1 6,5 0,0 2,2 Podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 10,58,630,04,115,0 9,4 34,5 10,0 - 13,9 20,4 19,1 33,2 9,8 22,2 20,7 36,6 14,0 - 17,9 20,4 20,5 19,2 13,4 25,8 21,6 17,3 18,0 - 21,9 15,115,8 7,7 13,4 14,7 16,2 5,6 22,0 - 25,9 9,7 10,2 4,5 11,3 8,7 10,0 3,3 26,0 - 29,9 5,0 5,3 1,9 8,7 5,3 4,7 0,9 30,0 a více 18,2 19,8 2,4 37,6 7,5 16,9 0,9 nezjištěno 0,8 0,8 1,0 1,7 0,8 0,6 0,7

SLDB 2001 – PRAHA 9 199 A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě

v tom Byty celkem v rodinných v ostatních v bytových domech domech domech

1991 2001 1991 2001 1991 20011991 2001

Struktura bytů v % podle kategorie bytu: I. kategorie 78,6 95,6 60,9 87,5 81,6 97,2 89,7 85,1 II. kategorie 16,9 2,6 28,1 7,6 15,0 1,7 6,8 7,1 III. kategorie 2,3 0,7 5,1 2,6 1,8 0,3 1,1 0,8 IV. kategorie 2,2 0,3 6,0 0,9 1,5 0,1 2,3 2,5 nezjištěno - 0,8 - 1,5.0,6.4,6 Struktura bytů v % podle obytné plochy bytu: do 19,9 . 7,9 . 1,9 . 8,8 . 15,8 20,0 - 29,9 . 17,7 . 7,8 . 19,4 . 30,3 30,0 - 39,9 . 28,1 . 12,9.30,9. 13,3 40,0 - 49,9 . 26,5 . 17,0.28,3. 15,8 50,0 - 59,9 . 8,9 . 14,3.7,9. 11,6 60,0 - 69,9 . 4,1 . 13,3.2,5.2,1 70,0 - 79,9 . 2,4 . 10,3 . 1,1 . 1,7 80,0 - 99,9 . 2,2 . 11,8 . 0,5 . 3,3 100,0 - 119,9 . 0,9 . 5,2 . 0,1 .0,4 120,0 a více . 0,6 . 3,9 . 0,0 . 0,4 nezjištěno . 0,8 . 1,6.0,6.5,4 Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 byt celkem 2,45 2,31 2,66 2,64 2,41 2,26 2,172,05 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 2,17 . 2,36 . 2,14. 1,91 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 3,75 . 4,47 . 3,55 . 3,55 Počet osob na 1 obyt. místnost 8 m2 a více celkem 1,08 0,99 0,89 0,86 1,12 1,02 1,22 1,17 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 0,94 . 0,79 . 0,97 . 1,11 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 1,39 . 1,21 . 1,46 . 1,82 Počet obyt. místností 8 m2 a větších na 1 byt celkem 2,27 2,36 2,99 3,142,152,231,78 1,84 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 2,33 . 3,04 . 2,21 . 1,78 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 2,73 . 3,73 . 2,44 . 2,79 Obytná plocha v m2 na 1 byt celkem 36,2 39,9 53,1 60,4 33,2 36,3 31,9 35,5 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 39,2 . 58,7 . 36,1 . 34,6 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 46,5 . 71,8 . 39,2 . 48,7 Obytná plocha v m2 na 1 osobu celkem 14,8 17,119,9 22,5 13,8 16,0 14,7 16,4 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 17,9 . 24,4 . 16,7 . 17,6 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 12,3 . 15,9 . 11,0 . 9,6

200 SLDB 2001 – PRAHA 9 B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí

Počet trvale bydlících obyvatel z toho

narození cizinci Výměra dočasně v obci s dlouho- v ha 19611970 1980 1991 20011) nepřítom- součas- dobým ní ného pobytem bydliště

Okres Praha 9 4 454 55 582 65 81581 142 72 775 70 3011 170 7 359 42 334 Městská část Praha 9 1 298 35 574 44 908 55 002 44 867 41 863 751 4 913 25 280 Městská část Praha-Čakovice 1 0186 8687 041 6 282 5 561 5 681 53 5123 602 Městská část Praha 19-Kbely 598 6 929 6 698 5 688 4 669 4 592 115 357 2 814 Městská část Praha 18-Letňany 561 2 550 3 619 10 666 14 432 14 275 180 1 308 8 293 Městská část Praha-Satalice 380 1 754 1 655 1 545 1 395 1 348 34 65 910 Městská část Praha-Vinoř 599 1 907 1 894 1 959 1 851 2 542 37 204 1 435

1) včetně cizinců s dlouhodobým pobytem

B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí

Obyvatelstvo Věková skupina obyvatelstvo celkem z toho ženy Průměrný z toho celkem 60 a více 60 a více věk ženy 0 - 14 15 - 59 0 - 14 15 - 59 vč. nezj. vč. nezj. Okres Praha 9 70 301 36 624 9 305 46 436 14 560 4 554 23 677 8 393 41,1 Městská část Praha 9 41 863 22 068 5 268 26 940 9 655 2 576 13 913 5 579 42,5 Městská část Praha-Čakovice 5 681 2 956 838 3 6611 182 436 1 822 698 40,3 Městská část Praha 19-Kbely 4 592 2 401 599 2 802 1 191 289 1 402 710 42,6 Městská část Praha 18-Letňany 14 275 7 1911 964 10 446 1 865 935 5 248 1 008 37,8 Městská část Praha-Satalice 1 348 701196 869 283 105 424 172 41,3 Městská část Praha-Vinoř 2 542 1 307 440 1 718 384 213 868 226 37,1

B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí

Obyva- v tom národnost telstvo nezjiš- česká moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní celkem těná Okres Praha 9 70 301 65 827 152 7 1 207 23 160 84 1 632 1 209 Městská část Praha 9 41 863 39 181 74 3 669 21 68 53 1 092 702 Městská část Praha-Čakovice 5 681 5 389 4 - 118- 9 8 6687 Městská část Praha 19-Kbely 4 592 4 282 15 1 70 - 7 1130 86 Městská část Praha 18-Letňany 14 275 13 306 48 2 289 2 70 20 260 278 Městská část Praha-Satalice 1 348 1 276 1 -21 -31 40 6 Městská část Praha-Vinoř 2 542 2 393 10 1 40 - 3 1 44 50

SLDB 2001 – PRAHA 9 201 B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí

v tom z toho dkové no ě ě ící ěř celkem v Obyvatelstvo nezjišt Církev Církev bez vyznání nost Sv nost husitská Jehovovi č eskobratrská eských zemích Náboženská eskoslovenská ímskokatolická č Č ř č v církev evangelická církev Pravoslavná církev církev Pravoslavná spole Okres Praha 9 70 30116 018 11 931 807 819 289 121 48 9195 364 Městská část Praha 9 41 863 10 474 7 792 581 584 211 76 28 196 3 193 Městská část Praha-Čakovice 5 6811 209 906 37 66 12 11 4 026 446 Městská část Praha 19-Kbely 4 592 1 027 744 61 34 16 5 3 223 342 Městská část Praha 18-Letňany 14 275 2 430 1 798 96 103 36 28 10 847 998 Městská část Praha-Satalice 1 348 342 265 9 23 9 - 878 128 Městská část Praha-Vinoř 2 542 536 426 23 9 5 11 749 257

B.5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí

v tom nejvyšší ukončené vzdělání ené lání no č ední ě ř ě ení decké č ě Celkem ípravy ř . v vyu p základní ední odborné ední č nezjišt ř s maturitou v bez maturity bez vzd úplné st a nástavbové vyšší odborné vyšší a neukon vysokoškolské a st Okres Praha 9 60 996 9 593 20 952 17 976 2 856 8 570 106 943 Městská část Praha 9 36 595 5 178 12 09111 078 1 821 5 789 65 573 Městská část Praha-Čakovice 4 843 975 1 925 1 274 179 400 7 83 Městská část Praha 19-Kbely 3 993 718 1 409 1 166 178 479 9 34 Městská část Praha 18-Letňany 12 311 2 084 4 416 3 609 547 1 421 23 211 Městská část Praha-Satalice 1 152 248 418 308 48 116 113 Městská část Praha-Vinoř 2 102 390 693 541 83 365 1 29

B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí

v tom z toho

Ekonomicky z toho Ekonomicky žáci, aktivní neza- neaktivní nepracující zaměstnaní ženy na studenti celkem pracující městnaní celkem důchodci mateřské a učni důchodci dovolené Okres Praha 9 39 306 36 9162 152 677 2 390 30 330 15 323 9 633 Městská část Praha 9 23 111 21 724 1 509 412 1 387 18 330 10 024 5 059 Městská část Praha-Čakovice 3 054 2 86111391193 2 575 1 290 810 Městská část Praha 19-Kbely 2 362 2 242 148 40 120 2 205 1 207 634 Městská část Praha 18-Letňany 8 679 8 115 297 87 564 5 451 2 074 2 473 Městská část Praha-Satalice 698 651 36 17 47 647 318215 Městská část Praha-Vinoř1 402 1 323 49 30 79 1 122 410442

202 SLDB 2001 – PRAHA 9 B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí

v tom podle odvětví ekonomické činnosti Ekonomicky aktivní zemědělství, doprava, staveb- obchod ostatní nezjiš- z toho lesnictví průmysl telekomu- celkem nictví a opravy odvětví těno ženy a rybolov nikace Okres Praha 9 39 306 18 332 195 6 643 3 3145 271 3 424 17 100 3 359 Městská část Praha 9 23 111 10 846 102 3 119 2 239 2 908 2 049 10 762 1 932 Městská část Praha-Čakovice 3 054 1 375 14 626 227 495 253 1 116323 Městská část Praha 19-Kbely 2 362 1 079 12 497 172 318241 946 176 Městská část Praha 18-Letňany 8 679 4 088 43 2 012518 1 235 701 3 465 705 Městská část Praha-Satalice 698 303 4 150 72 95 73 226 78 Městská část Praha-Vinoř1 402 641 20 239 86 220 107 585 145

B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí

Pracující vyjíždějící Žáci, studenti a učni z toho denně z obce za prací vyjíždějící do škol v % v % s dobou cesty v % z z vyjíždě- ze žáků, celkem celkem celkem pracujících jících do 29 30 - 59 60 minut studentů celkem celkem minut minut a více a učňů Okres Praha 9 1 981 5,4 1 328 67,0 480 589 249 401 4,0 Městská část Praha 9 1 052 4,9 646 61,4 173 323 143 237 4,5 Městská část Praha-Čakovice 196 6,9 150 76,5 67 57 26 27 3,2 Městská část Praha 19-Kbely 108 4,9 75 69,4 39 24 10 142,2 Městská část Praha 18-Letňany 470 5,9 332 70,6 128 146 57 93 3,6 Městská část Praha-Satalice 42 6,5 30 71,4 17 11 2 125,4 Městská část Praha-Vinoř113 8,6 95 84,1 56 28 11 184,0

B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí

Trvale obydlené domy Neobydlené domy z toho průměrné z toho rodinné domy stáří 1970 1980 1991 2001 celkem sloužící domu k rekreaci počet v % v letech

Okres Praha 9 5 332 5 594 5 393 5 271 3 526 66,9 47,6 366 19 Městská část Praha 9 2 273 2 248 2 060 1 948 887 45,5 50,0 130 4 Městská část Praha-Čakovice 1 068 1 0911 037 1 020 868 85,1 50,5 79 6 Městská část Praha 19-Kbely 877 893 872 813 665 81,8 49,2 56 1 Městská část Praha 18-Letňany 382 492 547 570 266 46,7 39,0 16- Městská část Praha-Satalice 338 388 379 363 334 92,0 48,6 30 - Městská část Praha-Vinoř 394 482 498 557 506 90,8 40,2 55 8

SLDB 2001 – PRAHA 9 203 B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí

Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho v rodinných z toho domech 1970 1980 1991 2001 celkem sloužící obydlené počet v % k rekreaci přechodně

Okres Praha 9 . 29 570 29 631 29 982 4 439 14,8 2 458 24 1 019 Městská část Praha 9 . 20 64119 426 19 168 1 159 6,0 1 786 9 780 Městská část Praha-Čakovice . 2 259 2 1162 198 1 076 49,0 181 657 Městská část Praha 19-Kbely . 1 965 1 795 1 762 847 48,1149 1 37 Městská část Praha 18-Letňany . 3 479 5 129 5 441 330 6,1169 - 83 Městská část Praha-Satalice . 568 514 497 416 83,7 48 - 9 Městská část Praha-Vinoř .658651 916611 66,7 125 8 53

B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí

Velikost bytu Byty v domech postavených v období s 1 se 4 a do roku se 2 se 3 1920 1946 1981 1991 obytnou více 1919 pokoji pokoji - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 místností pokoji vč. nezj. Okres Praha 9 5 94110 365 11 204 2 238 1 245 5 145 18 9172 671 2 004 Městská část Praha 9 4 724 6 830 6 863 615 726 3 825 12 785 745 1 087 Městská část Praha-Čakovice 251 677 831 412 196 455 1 298 118 131 Městská část Praha 19-Kbely 160 679 571 330 71 430 1 029 83 149 Městská část Praha 18-Letňany 700 1 837 2 472 405 100 149 3 325 1 584 283 Městská část Praha-Satalice 63 103 171156 66 167 152 59 53 Městská část Praha-Vinoř 43 239 296 320 86 119 328 82 301

B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí

Trvale obydlené byty vybavené Domácnosti Počet bytů koupelnou splacho- ústředním připojením se 2 a více vodo- nebo sprch. vacím nebo hospo- cenzo- na plyn bytové cenz. do- vodem koutem záchodem etážovým dařící vé ze sítě mácnostmi v bytě v bytě topením Okres Praha 9 29 773 22 496 29 247 29 273 25 211 29 982 32 781 32 949 2 681 Městská část Praha 9 19 066 16 083 18 747 18 843 15 312 19 168 20 761 20 842 1 517 Městská část Praha-Čakovice 2 171 795 2 104 2 070 1 9182 198 2 505 2 524 294 Městská část Praha 19-Kbely 1 737 1 399 1 673 1 654 1 548 1 762 1 943 1 959 177 Městská část Praha 18-Letňany 5 412 3 483 5 380 5 369 5 262 5 441 5 974 6 016519 Městská část Praha-Satalice 487 308 457 456 399 497 570 573 65 Městská část Praha-Vinoř 900 428 886 881 772 916 1 028 1 035 109

204 SLDB 2001 – PRAHA 9 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí

Plocha trvale Počet Na 1 trvale obydlený byt připadá obydlených bytů obytných Počet obytných 2 m2 v m místností osob místností cenzových obytné osob s plochou v bytech s plochou domácností 2 plochy celková obytná 8 a více m 8 a více m2

Okres Praha 9 1 857 596 1 185 748 70 267 69 348 39,9 2,36 2,311,10 Městská část Praha 9 1 101 125 693 950 41 672 41 392 36,5 2,192,16 1,09 Městská část Praha-Čakovice 164 877 108 833 5 977 5 658 50,1 2,75 2,57 1,15 Městská část Praha 19-Kbely 132 432 88 128 4 745 4 352 50,6 2,73 2,47 1,11 Městská část Praha 18-Letňany 338 022 214 489 13 507 14 093 39,6 2,49 2,59 1,11 Městská část Praha-Satalice 43 760 29 083 1 476 1 318 59,0 2,99 2,65 1,15 Městská část Praha-Vinoř 77 380 51 265 2 890 2 535 57,1 3,22 2,77 1,13

SLDB 2001 – PRAHA 9 205 C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ

Počet obyvatel Domy Byty Okres, Obyva- ve věku Ekonomic- z toho městská část, ÚTJ, telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 základní sídelní jednotka celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené

Praha 9 70 301 36 624 9 305 14 560 39 306 5 637 5 271 32 440 29 982 v tom: Městská část Praha 9 41 863 22 068 5 268 9 655 23 111 2 078 1 948 20 954 19 168 Střížkov 9 10 735 5 765 1 158 2 741 5 917 458 429 5 331 4 993 Nový Střížkov A 1 661 864 151 472 879 252 224 852 775 Střížkov-východ A 3 486 1 889 426 854 1 953 78 78 1 710 1 580 Střížkov-Lovosická A 5 3152 870548 1 351 2 941120 1192 6332 515 Střížkov-Lovosická C 13570642832 26464 Libeň 9 7 203 3 7811 125 1 731 3 734 240 236 3 704 3 371 Libeň-průmyslový obvod A 80 31 88492241 40 U svobodárny 3 300 1 762 384 950 1 691109 108 1 888 1 693 Na Balabence 3 624 1 875 712716 1 888 82 82 1 665 1 549 Podvinní 84 52 8 19509 851 37 Nový Střížkov B 1156113385638365952 Vysočany 9 8 0134 2241 176 1 641 4 379 514 496 4 460 3 841 Klíčov 68 27 1584110 103027 Vysočany-průmyslový obvod 154-- 15542 1 Pod Klíčovem 1873 111 554 4 Krocínka 839 451104 213 457 178 172 381 345 Nad Klíčovem ------Vysočany-jih 44 21 7825992118 Na Harfě 537 283 70 111 305 25 25 313 268 Staré Vysočany 4 586 2 423 734 895 2 464 146 146 2 668 2 306 Nad libeňským nádražím 299 141 25 58 187 15 15 148 132 Pod Harfou 2 - - - 2 - - - - Nové Vysočany 1 557 845 212 342 839 114 104 873 722 Libeň-průmyslový obvod B 41 20 5 4 28 3 3 16 15 Pod Prosekem 5 2 113323 2 Vysočany-garáže 2 - - - 2 111 1 Prosek 15 155 7 942 1 721 3 355 8 694 686 629 7 203 6 748 Nad Krocínkou 1 774 914 247 373 985 166 154 812 745 Prosek-východ 5 2 2 1 2 1122 Nový Prosek A 7 531 3 9167821 536 4 511 315281 3 462 3 264 Na vyhlídce 330 170 39 78 173 82 73 177 151 Starý Prosek 5 378 2 869 644 1 325 2 939 119 1172 6852 521 Střížkov-východ B 2 11- 1111 1 Střížkov-východ B 273 142 33 64 144 8 8 136 123 Hrdlořezy 9 366 179 44 84 181 94 84 143 124 Hrdlořezy-východ 347 170 41 81168 90 80 137 118 Tábor-střed A 4 1 -221122 Hrdlořezy-západ 7 3 - - 7 1122 Tábor-západ 8 5 3 1 4222 2 Hloubětín 9 362 162 40 99 188 77 65 98 79 U hloubětínské vozovny ------Hloubětín-průmyslový obvod 50 9 2 8 41 337 7 Za horou A 300 149 37 90 139 67 57 80 67 Tábor-střed B 12411865105 Hloubětín-jih C - - - - - 1 - 1 - Malešice 9 29 154 4189915 12 Tábor-střed C 29 154 4189915 12

206 SLDB 2001 – PRAHA 9 C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ dokončení Počet obyvatel Domy Byty Okres, Obyva- ve věku Ekonomic- z toho městská část, ÚTJ, telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 základní sídelní jednotka celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené Městská část Praha-Čakovice 5 681 2 956 838 1 182 3 054 1 099 1 020 2 379 2 198 Miškovice 976 509 209 99 543 146 136 347 329 U Miškovického mlýna ------Miškovice 976 509 209 99 543 146 136 347 329 Na zlatém ------Čakovice 4 023 2 105 530 935 2 147 739 685 1 774 1 631 Čakovice-západ 1771 3910811 9 Čakovice-průmyslový obvod 1352 1 94 45 5 Čakovice-sever 1553 111 33109 Čakovice-střed 1 829 939 225 403 1 001 485 442 786 715 Čakovice-jih 2 149 1 149 299 527 1 117 237 228 962 893 Čakovice-východ ------Letňany-sever C ------Třeboradice 682 342 99 148 364 214 199 258 238 Třeboradice-jihozápad ------Třeboradice-západ ------Třeboradice-sever 1361 275454 Třeboradice-střed 669 336 98 146 357 209 195 253 234 Městská část Praha-Kbely 4 592 2 401 599 1 191 2 362 869 813 1 911 1 762 Kbely 4 592 2 401 599 1 191 2 362 869 813 1 911 1 762 Kbely-Novákova 219 1162950127 39 39 81 81 K Letňanům ------Za Dolejším dvorem 4 3 1122 1 2 1 Kbely-sever 2 199 1 147 274 630 1 099 254 242 959 879 Kbely-západ 640 320 111 122 327 197 186 240 221 Kbely-průmyslový obvod ------Kbely-jih 1 517 806 184 383 804 372 340 623 574 Kbely-východ 139- 5 35 56 6 Letňany-sever B ------Městská část Praha-Letňany 14 275 7 1911 964 1 865 8 679 586 570 5 6105 441 Letňany 14 275 7 1911 964 1 865 8 679 586 570 5 6105 441 Nový Prosek B 69 38 7 23 38 26 23 31 26 K Vysočanům ------Letňany-západ ------Letov 22 3 3 1172 24 3 Staré Letňany 3 494 1 801 639 369 2 002 313 304 1 334 1 270 Letňany-sever A 11 6 1 -94343 Letňany-průmyslový obvod 97 5114 205437344440 Střížkov-Lovosická B ------Nové Letňany 10 582 5 292 1 300 1 452 6 559 204 204 4 193 4 099 Městská část Praha-Satalice 1 348 701196 283 698 393 363 545 497 Satalice 1 348 701196 283 698 393 363 545 497 Satalice 1 245 648 180 273 638 380 350 510 462 Satalice-sever ------Satalice-pod tratí 100 511685912 123333 Satalice-východ A 3 2 - 2 11 122 Městská část Praha-Vinoř 2 542 1 307 440 384 1 402 612 557 1 041 916 Vinoř 2 542 1 307 440 384 1 402 612 557 1 041 916 Vinoř 2 512 1 293 436 3811 382 607 552 1 031 906 Na Dlouhých 30 144 3205510 10 Na hradišti ------

SLDB 2001 – PRAHA 9 207 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha 1991 2001 obyvatelstvo celkem v tom obyvatelstvo celkem v tom počet v % muži ženy počet v % muži ženy

Obyvatelstvo celkem 1 214 174 100,0 570 247 643 927 1 169 106 100,0 554 382 614 724 v tom ve věku: 0 - 14 224 597 18,5 115 270 109 327 156 702 13,4 80 441 76 261 15 - 59 731 893 60,3 354 620 377 273 768 758 65,8 376 412 392 346 60 a více vč. nezj. věku 257 684 21,2 100 357 157 327 243 646 20,8 97 529 146 117 Obyvatelstvo podle věkových skupin 0 - 4 64 636 5,3 33 426 31 210 42 363 3,6 21 796 20 567 5 - 9 69 333 5,7 35 288 34 045 51 617 4,4 26 315 25 302 10 -14 90 628 7,5 46 556 44 072 62 722 5,4 32 330 30 392 15 - 19 89 871 7,4 45 779 44 092 69 009 5,9 35 007 34 002 20 - 24 70 047 5,8 34 391 35 656 93 454 8,0 47 426 46 028 25 - 29 77 040 6,3 37 213 39 827 96 872 8,3 48 480 48 392 30 - 34 73 667 6,1 35 628 38 039 76 718 6,6 37 843 38 875 35 - 39 96 844 8,0 46 596 50 248 78 874 6,7 38 827 40 047 40 - 44 106 769 8,8 51 433 55 336 73 085 6,3 35 521 37 564 45 - 49 93 677 7,7 45 353 48 324 93 500 8,0 44 725 48 775 50 - 54 61 025 5,0 29 366 31 659 101 050 8,6 47 776 53 274 55 - 59 62 953 5,2 28 861 34 092 86 196 7,4 40 807 45 389 60 - 64 71 296 5,9 31 849 39 447 53 770 4,6 24 952 28 818 65 - 69 70 590 5,8 29 542 41 048 52 032 4,5 22 420 29 612 70 - 74 37 591 3,114 441 23 150 53 644 4,6 21 826 31 818 75 - 79 39 827 3,3 13 560 26 267 45 775 3,9 16 664 29 111 80 - 84 26 389 2,2 8 025 18 364 19 3211,7 6 168 13 153 85 - 89 9 639 0,8 2 459 7 180 12 6911,1 3 421 9 270 90 - 94 2 099 0,2 433 1 666 4 146 0,4 973 3 173 95 a více 231 0,0 40 191 570 0,0 98 472 nezjištěno 22 0,0 8 14 1 697 0,11 007 690

Průměrný věk 38,8 x 36,8 40,7 41,1 x 39,2 42,8

D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha v tom podle rodinného stavu Celkem ženatí, svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno vdané

Obyvatelstvo celkem 1 169 106 422 768 521 520 121 456 92 344 11 018 v % 100,0 36,2 44,6 10,4 7,9 0,9 v tom: muži 554 382 225 647 260 389 48 106 14 495 5 745 v % 100,0 40,7 47,0 8,7 2,6 1,0 ženy 614 724 197 121 261 131 73 350 77 849 5 273 v % 100,0 32,1 42,5 11,9 12,7 0,9 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách 20 - 24 93 454 83 308 8 369 604 24 1 149 25 - 29 96 872 52 918 37 487 5 038 108 1 321 30 - 34 76 718 18 197 47 669 9 463 269 1 120 35 - 39 78 874 10 743 54 307 12 239 530 1 055 40 - 44 73 085 7 134 50 766 13 405 970 810 45 - 49 93 500 6 784 65 164 18 555 2 043 954 50 - 54 101 050 5 842 70 498 19 649 4 130 931 55 - 59 86 196 3 812 60 473 15 062 6 134 715 60 - 64 53 770 2 054 36 762 7 889 6 698 367 65 - 69 52 032 1 716 32 880 6 524 10 569 343 70 - 74 53 644 1 698 29 420 5 884 16 270 372 75 a více 82 503 3 066 27 080 7 053 44 549 755

208 SLDB 2001 – PRAHA 9 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy celkem v % muži ženy počet v % počet v %

Celkem 1 012 404 100,0 473 941 538 463 335 161100,0 299 944 100,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného 146 511 14,5 53 304 93 207 16 828 5,0 21 341 7,1 vyučení bez maturity 149 885 14,8 85 488 64 397 62 578 18,7 32 664 10,9 střední odborné bez maturity 142 144 14,0 66 561 75 583 54 133 16,2 38 25112,8 učební obor s maturitou 16 746 1,7 10 469 6 277 9 348 2,8 4 683 1,6 úplné střední všeobecné s mat. 77 699 7,7 27 274 50 425 16 696 5,0 27 757 9,3 úplné střední odborné s mat. 214 711 21,2 89 121125 590 70 870 21,1 90 111 30,0 nástavbové studium 29 722 2,9 9 589 20 133 7 7142,314 9135,0 vyšší odborné 22 993 2,3 10 582 12 411 6 440 1,9 7 655 2,6 vysokoškolské 174 347 17,2 97 925 76 422 79 382 23,7 58 543 19,5 z toho bakalářské 10 808 1,1 5 346 5 462 3 880 1,2 3 324 1,1 vědecká příprava 16 026 1,6 12 192 3 834 9 219 2,8 2 798 0,9 bez vzdělání 1 465 0,1 687 778 287 0,1185 0,1 nezjištěno 20 155 2,0 10 749 9 406 1 666 0,5 1 043 0,3

D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Město: hl. m. Praha v tom Struktura v % Podíl žen Celkem v odvětví muži ženy celkem muži ženy v %

Ekonomicky aktivní celkem 635 105 335 161 299 944 100,0 100,0 100,0 47,2 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov 3 657 2 185 1 472 0,6 0,7 0,5 40,3 průmysl 77 734 48 857 28 877 12,2 14,6 9,6 37,1 stavebnictví 52 167 43 394 8 773 8,2 12,9 2,9 16,8 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 81 109 41 543 39 566 12,8 12,4 13,2 48,8 pohostinství a ubytování 30 430 15 438 14 992 4,8 4,6 5,0 49,3 doprava, pošty a telekomunikace 54 459 36 279 18 180 8,6 10,8 6,1 33,4 peněžnictví a pojišťovnictví 29 024 10 113 18 911 4,6 3,0 6,3 65,2 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum 74 959 39 826 35 133 11,8 11,9 11,7 46,9 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení 46 323 22 477 23 846 7,3 6,7 8,0 51,5 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 74 900 18 856 56 044 11,8 5,6 18,7 74,8 ostatní veřejné a osobní služby 59 199 29 157 30 042 9,3 8,7 10,0 50,7 nezjištěné odvětví 51 144 27 036 24 108 8,1 8,1 8,0 47,1

D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Město: hl. m. Praha v tom Struktura v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v %

Ekonomicky aktivní celkem 635 105 335 161 299 944 47,2 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 25 833 18 690 7 143 27,7 4,1 5,6 2,4 zaměstnanci v prac. poměru 447 005 219 547 227 458 50,9 70,4 65,5 75,8 ostatní zaměstnanci 24 83112 132 12 699 51,1 3,9 3,6 4,2 samostatně činní 101 500 67 030 34 470 34,0 16,0 20,0 11,5 členové produkčních družstev 625 355 270 43,2 0,1 0,1 0,1 pomáhající rodinní příslušníci 2 610 732 1 878 72,0 0,4 0,2 0,6 nezjištěno 32 70116 675 16 026 49,0 5,1 5,0 5,3

SLDB 2001 – PRAHA 9 209 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: hl. m. Praha Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % 1 2 3 4 5 a více počet členů

Hospodařící domácnosti celkem 544 577 100,0 201 335 164 067 99 550 66 76112 864 2,13 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 541 394 99,4 201 335 164 067 99 550 65 259 11 183 2,12 2 a více cenzovými domácnostmi 3 183 0,6 x x x 1 502 1 681 4,82 Cenzové domácnosti celkem 547 811 100,0 201 335 168 581100 959 65 690 11 246 2,12 v tom: úplné rodiny 236 980 43,3 x 91 386 73 438 61 563 10 593 2,97 bez závislých dětí 136 524 24,9 x 91 386 34 675 9 606 857 2,41 se závislými dětmi 100 456 18,3 x x 38 763 51 957 9 736 3,73 neúplné rodiny 89 614 16,4 x 58 972 26 113 3 928 601 2,40 bez závislých dětí 37 453 6,8 x 30 426 6 428 554 45 2,20 se závislými dětmi 52 161 9,5 x 28 546 19 685 3 374 556 2,54 vícečlenné nerodinné domácnosti 19 882 3,6 x 18 223 1 408 199 52 2,10 domácnosti jednotlivců 201 335 36,8 201 335xxxx 1,00 z toho bydlící samostatně154 011 28,1154 011 xxxx 1,00

D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: hl. m. Praha Vybavení bytových domácností osob. automobilem telefonem osobním počítačem možností Celkem pevnou z toho z toho pevnou pouze využívat celkem linkou celkem s připojením 2 a více linkou mobilním rekr.objekt i mobilním na internet Bytové domácnosti celkem 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 191 213 112 463 55 194 v tom: v bytě 1 cenzová domácnost 452 850 216 417 27 452 221 744 22 424 162 657 174 656 102 474 50 453 s počtem osob 1153 036 38 281 2 676 81 965 10 249 33 093 41 679 18 143 9 411 2 141 265 70 569 5 639 78 057 5 964 46 830 61 394 23 833 10 776 3 - 4 148 317 100 549 17 672 58 142 5 702 77 334 67 388 55 875 27 904 5 a více 10 232 7 018 1 465 3 580 509 5 400 4 195 4 623 2 362 v bytě 2 a více cenzové domácnosti 44 090 22 481 4 725 20 1152 44217 412 16 557 9 989 4 741 s počtem osob v bytě 2 - 4 32 547 14 749 2 378 15 632 1 828 11 780 11 900 6 459 3 007 5 a více 11 543 7 732 2 347 4 483 614 5 632 4 657 3 530 1 734

D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Město: hl. m. Praha Domy v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní budovy

Trvale obydlené domy 82 160 50 258 29 659 2 243 Trvale obydlené byty 496 940 63 642 430 234 3 064 v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 64 735 5 121 58 775 839 1920 - 1945 123 529 26 443 96 484 602 1946 - 1970 98 732 9 288 89 060 384 1971 - 1990 169 000 14 300 154 094 606 1991 - 2001 34 658 7 527 26 699 432 nezjištěno 6 286 963 5 122 201 Průměrné stáří domů v letech 50,8 48,9 54,1 50,8 Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy 43,0 66,1 39,6 46,8 obytných místností s plochou 8 a více m2 2,37 3,35 2,22 2,28

210 SLDB 2001 – PRAHA 9 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: hl. m. Praha

Trvale obydlené byty v tom podle kategorie

počet v % I. II. III. IV. nezjištěno

Trvale obydlené byty celkem 496 940 100,0 467 367 18 052 5 015 1 204 5 302 v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 115 089 23,2 102 527 7 708 3 1137311 010 2 pokoje 157 036 31,6 149 0105 715 1 316 307 688 3 pokoje 167 036 33,6 163 147 3 055 322 96 416 4 a více pokojů 52 363 10,5 50 607 1 413 127 39 177 nezjištěno 5 416 1,1 2 076 161137 31 3 011 podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě 55 893 11,2 50 9123 340716 305 620 byt v osobním vlastnictví 54 796 11,0 53 661 773 40 11 311 jiné bezplatné užívání bytu 6 340 1,3 5 604 488 163 43 42 byt nájemní (vč. bytů LBD) 234 599 47,2 215 82111 771 3 755 743 2 509 byt člena stavebního bytového družstva 64 737 13,0 64 368 222 - - 147 byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace 60 646 12,2 59 785 579 61 7214 byt domovnický, služební 3 470 0,7 3 267 130 33 4 36 jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 16 459 3,3 13 949 749 247 911 423

Obyvatelstvo bydlící v bytech 1 157 802 100,0 1 101 082 36 907 8 482 2 091 9 240 v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 185 06116,0 165 654 12 228 4 584 1 1311 464 2 pokoje 331 556 28,6 315 209 12 027 2 489 596 1 235 3 pokoje 464 357 40,1 454 366 8 049 789 216937 4 a více pokojů166 972 14,4 161 718 4 295 382 89 488 nezjištěno 9 856 0,9 4 135 308 238 59 5 116 podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě152 079 13,1140 671 8 078 1 460 560 1 310 byt v osobním vlastnictví 116 556 10,1114 505 1 442 65 19525 jiné bezplatné užívání bytu 13 612 1,2 12 244 952 270 65 81 byt nájemní (vč. bytů LBD) 532 729 46,0 498 513 22 785 6 079 1 257 4 095 byt člena stavebního bytového družstva 153 987 13,3 153 169 548 - - 270 byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace 143 654 12,4 142 029 1 175 90 15345 byt domovnický, služební 9 155 0,8 8 711 31661 958 jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 36 030 3,1 31 240 1 611 457 166 2 556

SLDB 2001 – PRAHA 9 211 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: hl. m. Praha

Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty

počet v % počet v %

Veřejný vodovod 79 096 96,3 Vodovod v bytě 492 659 99,1 Přípojka na kanalizační síť 70 203 85,4 Plyn zaveden do bytu 367 164 73,9 Plyn ze sítě 65 467 79,7 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 241 092 48,5 Ústřední topení celkem 58 891 71,7 Způsob vytápění kotelna mimo dům 13 893 16,9 ústřední topení 327 278 65,9 kotelna v domě 44 998 54,8 etážové topení 45 799 9,2 kamna 111 826 22,5 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění1) 1 - 2 49 706 60,5 pevná paliva 12 082 2,4 3 - 4 4 786 5,8 elektřina 30 033 6,0 5 - 9 7 312 8,9 plyn 205 666 41,4 10 - 19 11 742 14,3 Koupelna (sprch. kout) v bytě 480 607 96,7 20 - 49 7 790 9,5 Splachovací záchod v bytě 478 552 96,3 50 a více 521 0,6 Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 37 672 7,6 Vlastník domu 20,0 - 39,9 194 875 39,2 fyzická osoba 55 781 67,9 40,0 - 49,9 121 983 24,5 obec, stát 8 630 10,5 50,0 - 59,9 58 655 11,8 stavební bytové družstvo 4 319 5,3 60,0 - 79,9 49 659 10,0 ostatní právnické osoby 7 454 9,1 80,0 - 99,9 17 068 3,4 kombinace vlastníků 4 988 6,1100,0 a více 11 611 2,3

1) bez dálkového vytápění

D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo Obyvatelstvo v domech v bytech

počet v % počet v %

Veřejný vodovod 1 157 089 99,1 Vodovod v bytě1 150 633 99,4 Přípojka na kanalizační síť1 124 825 96,3 Plyn zaveden do bytu 864 144 74,6 Plyn ze sítě 967 245 82,9 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 575 212 49,7 Ústřední topení celkem 833 826 71,4 Způsob vytápění kotelna mimo dům600 74351,5 ústřední topení 792 324 68,4 kotelna v domě 233 083 20,0 etážové topení 118 156 10,2 kamna 223 093 19,3 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění1) 1 - 2 164 987 14,1 pevná paliva 28 369 2,5 3 - 4 32 390 2,8 elektřina 65 451 5,7 5 - 9 110 565 9,5 plyn 470 007 40,6 10 - 19341 667 29,3 Koupelna (sprch. kout) v bytě1 129 723 97,6 20 - 49 433 034 37,1 Splachovací záchod v bytě1 123 660 97,1 50 a více 80 170 6,9 Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 55 091 4,8 Vlastník domu 20,0 - 39,9 373 944 32,3 fyzická osoba 309 159 26,5 40,0 - 49,9 322 107 27,8 obec, stát 297 264 25,5 50,0 - 59,9 161 59114,0 stavební bytové družstvo 171 35114,7 60,0 - 79,9 143 253 12,4 ostatní právnické osoby 241 128 20,7 80,0 - 99,9 53 056 4,6 kombinace vlastníků136 876 11,7 100,0 a více 38 902 3,4

1) bez dálkového vytápění

212 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů

Počet obyvatel Domy Byty Obyva- ve věku Ekonomic- z toho telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené

Česká republika 10 230 060 5 247 989 1 654 862 1 887 266 5 253 400 1 969 018 1 630 705 4 366 293 3 827 678 Hlavní město Praha 1 169 106 614 724 156 702 243 646 635 105 88 200 82 160 551 243 496 940 Středočeský kraj 1 122 473 572 646 179 109 211 436 584 628 307 120 239 553 498 271 413 060 Benešov 93 156 47 320 14 865 17 906 47 758 26 980 19 784 41 837 33 212 Beroun 75 684 38 532 11 926 14 573 39 443 21 289 16 873 33 399 27 799 Kladno 150 198 77 030 23 805 28 211 78 932 31 430 26 513 64 156 56 837 Kolín 95 700 49 062 14 692 19 135 49 342 28 857 22 173 43 893 35 853 Kutná Hora 73 628 37 544 11 870 14 474 36 553 22 296 16 566 33 683 26 830 Mělník 94 677 48 347 15 612 16 978 50 086 23 34118 342 41 539 35 230 Mladá Boleslav 114 325 57 944 18 305 20 271 61 621 27 323 21 380 50 286 42 153 Nymburk 84 132 43 253 13 153 16 620 43 495 27 017 20 616 39 265 31 506 Praha - východ 96 061 49 012 15 082 17 983 51 094 28 401 23 01741 347 34 698 Praha - západ 83 089 42 407 13 556 15 245 44 212 27 486 21 945 36 362 29 481 Příbram 107 739 54 67117 57119 754 54 911 26 261 20 087 47 788 39 708 Rakovník 54 084 27 524 8 672 10 286 27 18116 439 12 257 24 716 19 753 Jihočeský kraj 625 267 318 229 103 831113 080 320 546 147 970 111 544 279 892 231 281 České Budějovice 178 201 91 077 29 345 31 420 92 642 35 454 28 608 77 709 67 309 Český Krumlov 59 569 29 87110 697 8 814 32 105 11 692 9 579 24 846 21 405 Jindřichův Hradec 92 887 47 439 15 748 16 848 46 792 25 566 18 836 41 100 32 941 Písek 70 550 36 07111 293 14 048 35 638 18 63113 040 34 362 27 025 Prachatice 51 369 25 750 8 943 8 502 26 019 12 938 8 952 23 433 18 590 Strakonice 69 863 35 595 11 296 13 401 35 17118 863 13 622 32 525 25 887 Tábor 102 828 52 426 16 509 20 047 52 179 24 826 18 907 45 917 38 124 Plzeňský kraj 550 688 280 868 86 467 105 292 285 674 120 279 95 538 244 476 208 992 Domažlice 58 844 29 770 9 704 10 518 30 853 15 149 12 245 25 494 21 711 Klatovy 88 043 44 836 13 828 17 212 44 107 24 305 17 802 40 742 32 543 Plzeň - město 165 259 85 736 23 258 33 575 87 065 14 700 13 732 73 792 68 092 Plzeň - jih 68 100 34 300 10 830 13 564 34 492 21 784 16 641 31 376 25 181 Plzeň - sever 73 215 37 073 12 274 13 530 38 253 20 886 16 377 32 017 26 501 Rokycany 45 788 23 314 7 253 9 275 23 337 13 188 9 869 20 976 16 951 Tachov 51 439 25 839 9 320 7 618 27 567 10 267 8 872 20 079 18 013 Karlovarský kraj 304 343 155 132 50 970 50 856 162 347 39 866 35 666 125 486 115 913 Cheb 88 738 45 435 14 436 14 611 47 89112 24111 156 36 235 33 421 Karlovy Vary 121 998 62 493 19 339 22 357 65 156 16 697 14 645 51 206 46 871 Sokolov 93 607 47 204 17 195 13 888 49 300 10 928 9 865 38 045 35 621 Ústecký kraj 820 219418 420 138 864 137 184 426 599 124 567 105 241 358 491 321 928 Děčín 133 887 68 149 22 744 22 184 69 721 23 860 20 100 56 311 50 065 Chomutov 124 979 63 360 22 117 18 622 65 524 13 755 12 229 52 725 48 975 Litoměřice 114 259 57 959 18 551 20 634 58 751 27 274 21 699 50 228 43 000 Louny 86 020 43 677 14 642 14 874 44 51421 233 15 910 39 509 32 668 Most 117 196 59 930 20 20119 21961 331 9 390 8 553 51 217 47 910 Teplice 126 098 64 698 20 755 21 968 64 634 16 928 15 469 57 298 51 776 Ústí nad Labem 117 780 60 647 19 854 19 683 62 124 12 127 11 281 51 203 47 534

SLDB 2001 – PRAHA 9 213 E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů dokončení Počet obyvatel Domy Byty Obyva- ve věku Ekonomic- z toho telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené

Liberecký kraj 428 184 219 765 72 177 73 187 225 154 84 883 66 347 189 241161 830 Česká Lípa 105 669 53 732 19 311 15 159 56 035 18 963 15 085 43 923 38 598 Jablonec nad Nisou 88 154 45 712 14 276 15 456 45 650 16 217 12 934 39 677 34 259 Liberec 159 006 81 808 25 922 27 863 84 766 26 133 22 392 68 408 61 128 Semily 75 355 38 513 12 668 14 709 38 703 23 570 15 936 37 233 27 845 Královéhradecký kraj 550 724 282 593 89 738 105 075 279 064 128 770 101 662 241 699 204 529 Hradec Králové 160 558 82 861 24 803 32 099 82 294 31 270 26 032 67 963 60 031 Jičín 77 761 39 669 12 542 15 381 39 532 25 582 17 973 37 643 28 549 Náchod 112 714 58 013 19 248 21 395 56 281 26 91621 213 49 843 41 915 Rychnov nad Kněžnou 78 914 40 238 13 397 14 538 39 331 20 725 16 179 34 459 28 694 Trutnov 120 777 61 812 19 748 21 662 61 626 24 277 20 265 51 791 45 340 Pardubický kraj 508 281 259 346 85 559 94 242 255 709 118 714 96 680 213 069 182 943 Chrudim 105 240 53 569 18 119 20 006 51 391 28 801 22 319 44 688 36 929 Pardubice 160 987 82 823 24 828 31 846 83 116 30 529 25 903 68 192 60 596 Svitavy 102 667 52 052 17 925 17 993 51 025 26 579 21 638 42 221 35 846 Ústí nad Orlicí 139 387 70 902 24 687 24 397 70 177 32 805 26 820 57 968 49 572 Vysočina 519 211 262 700 89 728 95 737 256 686 129 165 103 556 212 687 179 784 Havlíčkův Brod 95 040 48 032 15 860 18 168 47 025 25 800 20 423 39 714 33 135 Jihlava 108 413 55 075 18 19119 861 55 767 22 723 19 214 43 790 38 566 Pelhřimov 72 984 37 00111 888 14 686 36 514 19 929 15 074 31 904 25 927 Třebíč117 367 59 426 20 843 21 099 57 704 29 357 24 162 47 016 40 292 Žďár nad Sázavou 125 407 63 166 22 946 21 923 59 676 31 356 24 683 50 263 41 864 Jihomoravský kraj 1 127 718 580 900 180 138 213 978 568 315 237 514 205 293 454 406 404 876 Blansko 107 702 54 916 17 945 20 379 52 779 27 409 22 536 43 069 37 094 Brno - město 376 172 197 992 54 008 77 289 194 436 37 051 34 359 165 366 151 724 Brno - venkov 159 169 81 158 26 341 30 665 78 292 43 822 37 998 61 550 54 331 Břeclav 124 274 63 348 20 828 21 098 63 325 34 095 29 960 46 276 41 263 Hodonín 159 886 81 434 26 698 28 683 78 470 40 060 34 869 58 154 51 797 Vyškov 86 467 44 033 14 466 16 178 43 848 25 044 20 447 35 305 29 993 Znojmo 114 048 58 019 19 852 19 686 57 165 30 033 25 124 44 686 38 674 Olomoucký kraj 639 369 328 350 105 384 116 270 324 278 126 825 110 568 257 457 230 561 Jeseník 42 41321 466 7 496 6 764 21 765 8 613 7 524 16 164 14 530 Olomouc 224 613 116 003 36 056 40 982 116 408 39 371 35 239 90 627 82 168 Prostějov 109 890 56 639 17 436 21 490 53 816 27 763 23 035 46 602 40 028 Přerov 135 886 69 841 22 737 24 962 68 625 25 949 22 800 54 732 49 534 Šumperk 126 567 64 401 21 659 22 072 63 664 25 129 21 970 49 332 44 301 Zlínský kraj 595 010 304 949 98 415 109 835 298 616 133 402 114 576 231 247 204 806 Kroměříž 108 053 55 548 17 716 20 108 53 587 26 663 22 712 43 722 38 234 Uherské Hradiště144 517 74 052 23 822 27 270 71 068 37 51331 989 54 790 47 902 Vsetín 147 064 74 969 25 376 25 580 73 991 29 770 25 039 56 836 50 212 Zlín 195 376 100 380 31 501 36 877 99 970 39 456 34 836 75 899 68 458 Moravskoslezský kraj 1 269 467 649 367 217 780 217 448 630 679 181 743 162 321 508 628 470 235 Bruntál 105 139 53 376 19 02116 026 53 298 19 65115 534 42 479 37 035 Frýdek - Místek 226 818 115 682 39 208 40 272 110 003 43 878 38 304 88 297 79 383 Karviná 279 436 142 203 48 044 47 101136 307 28 757 26 897 109 848 105 167 Nový Jičín 159 925 81 497 28 663 26 055 80 186 29 833 26 443 62 755 56 965 Opava 181 405 92 883 31 001 32 266 90 675 35 775 32 662 69 337 63 297 Ostrava - město 316 744 163 726 51 843 55 728 160 210 23 849 22 481135 912 128 388

214 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů

v tom správní obvody

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Hl.m. Praha Hl.m.

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 550 419 650 3 230 3 538 5 614 1 050 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 14674411 10 144 Počet základních sídelních jednotek 903 20 22 26 94 80 83 24 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 6 287 12 173 11 206 4 244 2 238 1 955 3 977 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 34 581 51 003 72 840 137 067 79 164 109 741 41 755 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -8 009 -10 870 -9 087 -9 962 526 -8 136 -5 274 v % -3,7 -18,8 -17,6 -11,1 -6,8 0,7 -6,9 -11,2 z toho ženy 614 724 18 343 27 261 39 095 72 801 41 724 58 259 22 347 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 11,2 11,6 12,112,3 14,9 12,0 12,0 15 - 59 65,8 66,0 64,8 63,5 60,9 66,4 60,5 64,3 60 a více vč. nezj. věku 20,8 22,8 23,6 24,4 26,8 18,7 27,5 23,7 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 43,0 43,0 42,9 43,6 39,8 43,8 42,8 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 90,4 92,2 93,7 93,7 92,4 92,1 93,4 moravské 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 slovenské 1,6 1,4 1,3 1,6 1,6 1,7 1,7 1,4 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 57,3 59,7 64,9 64,9 65,1 64,0 64,9 věřící 24,5 31,1 30,2 27,3 27,0 25,4 27,9 27,3 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 22,4 21,4 19,5 19,4 18,3 19,8 19,5 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,8 1,8 1,9 1,6 1,4 1,7 1,5 Církev čsl. husitská 1,5 1,8 2,0 1,8 2,11,4 1,7 2,0 nezjištěno 8,2 11,6 10,2 7,8 8,1 9,4 8,2 7,7 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 36,8 36,8 35,9 33,5 37,9 34,1 35,8 ženatí, vdané 44,6 39,4 40,8 40,7 45,6 43,1 46,0 40,4 rozvedení 10,4 11,9 12,0 12,4 10,6 10,3 9,4 12,5 ovdovělí 7,9 9,2 9,3 9,8 9,2 7,4 9,7 10,2 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,860,563,462,661,3 63,4 60,8 65,0 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 11,7 13,114,9 13,0 14,9 12,6 14,4 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 23,3 26,2 29,1 28,0 26,3 24,2 28,7 úplné střední s maturitou 30,5 30,3 30,2 30,1 30,8 30,2 30,6 30,3 vyšší odborné a nastavbové 5,2 6,0 5,9 5,2 5,7 5,4 5,5 5,4 vysokoškolské 18,8 24,2 21,118,3 20,6 20,6 25,2 18,9

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 9 215 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 1 v tom správní obvody

Praha 8Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 3 739 1 298 1 854 2 183 2 858 2 310 1 964 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 12796785 Počet základních sídelních jednotek 903 75 39 60 35 61 45 38 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 2 891 3 225 5 858 3 895 2 195 2 3711 962 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 108 107 41 863 108 609 85 020 62 721 54 767 38 529 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -9 622 -2 841 -12 146 -3 374 -3 997 16 66112 285 v % -3,7 -8,2 -6,4 -10,1 -3,8 -6,0 43,7 46,8 z toho ženy 614 724 56 741 22 068 58 508 44 036 32 192 28 233 19 718 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 12,2 12,6 11,112,6 13,5 20,7 19,4 15 - 59 65,8 67,7 64,4 59,5 73,8 73,4 70,7 67,0 60 a více vč. nezj. věku 20,8 20,1 23,1 29,4 13,7 13,1 8,5 13,6 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 41,6 42,5 44,9 38,9 38,0 33,7 35,7 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 93,8 93,6 94,7 93,3 93,5 90,4 92,4 moravské 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 slovenské 1,6 1,8 1,6 1,4 1,7 1,8 2,11,7 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 69,2 67,4 64,4 72,6 73,1 73,3 72,7 věřící 24,5 23,2 25,0 27,9 19,4 19,2 18,2 19,9 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 16,9 18,6 20,3 14,0 13,8 12,2 14,2 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,3 1,4 1,8 1,0 0,9 0,7 0,9 Církev čsl. husitská 1,5 1,4 1,4 2,0 1,0 1,0 0,6 0,8 nezjištěno 8,2 7,6 7,6 7,6 8,0 7,7 8,5 7,5 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 35,4 33,3 32,6 37,8 38,7 42,4 39,8 ženatí, vdané 44,6 45,2 45,8 44,7 46,0 46,0 44,1 44,7 rozvedení 10,4 10,8 11,5 11,3 10,0 9,4 8,9 9,5 ovdovělí 7,9 8,0 8,5 10,8 5,3 5,2 3,6 4,9 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 62,1 60,4 62,3 61,7 61,3 60,1 62,4 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 14,3 14,2 14,2 14,6 15,9 16,4 16,8 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 31,2 33,0 30,0 29,7 30,2 25,9 32,7 úplné střední s maturitou 30,5 30,8 30,3 30,2 31,5 31,2 30,4 30,1 vyšší odborné a nastavbové 5,2 5,2 5,0 5,6 5,0 4,7 4,8 4,1 vysokoškolské 18,8 16,9 15,8 18,3 17,3 16,2 20,114,1

1) narozen v hl. m. Praze

216 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 2 v tom správní obvody

Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 2 827 3 610 1 007 561 2 595 1 695 2 662 3 372 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 1467741 6 1 48 Počet základních sídelních jednotek 903 43 40 18930172024 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 1 326 520 2 610 2 545 546 769 453 215 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 37 49118 789 26 283 14 275 14 163 13 036 12 064 7 238 přírůstek proti roku 1991 -45 068 1 077 744 3 499 -157 687 874 1 345 709 v % -3,7 3,0 4,115,4 -1,1 5,1 7,2 12,5 10,9 z toho ženy 614 724 19 2179 615 13 504 7 191 7 365 6 661 6 125 3 720 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 15,8 15,8 17,6 13,8 14,6 17,4 15,3 15,9 15 - 59 65,8 71,4 65,3 71,8 73,2 63,9 68,0 68,1 65,9 60 a více vč. nezj. věku 20,8 12,8 19,0 10,5 13,1 21,5 14,6 16,6 18,2 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 37,3 39,5 35,5 37,8 40,6 36,9 38,7 39,3 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 94,2 93,6 91,0 93,2 94,2 95,5 94,7 94,7 moravské 0,2 0,2 0,3 0,3 0,3 0,2 0,4 0,2 0,1 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 slovenské 1,6 1,5 1,5 2,3 2,0 1,8 1,7 1,5 1,5 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 73,3 69,1 72,5 76,0 69,7 72,5 68,8 67,7 věřící 24,5 19,3 23,117,9 17,0 22,0 21,9 23,0 25,1 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 14,0 16,8 12,4 12,6 16,5 15,5 17,0 19,0 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,9 1,2 0,8 0,7 0,9 1,11,3 1,8 Církev čsl. husitská 1,5 1,0 2,1 0,7 0,7 0,9 1,1 0,9 1,2 nezjištěno 8,2 7,3 7,8 9,6 7,0 8,3 5,6 8,2 7,2 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 38,7 36,0 41,1 37,9 34,4 38,0 36,3 36,0 ženatí, vdané 44,6 46,6 48,1 44,0 46,3 48,5 48,9 50,3 47,7 rozvedení 10,4 9,1 7,8 9,3 10,4 8,0 7,1 6,7 7,2 ovdovělí 7,9 5,0 7,4 4,3 4,7 8,6 5,5 5,9 8,0 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 64,0 62,4 58,3 58,1 61,9 60,2 61,8 65,0 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 16,115,5 16,3 16,9 19,3 17,115,8 19,1 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 30,6 33,2 28,3 35,9 36,8 29,6 30,1 39,7 úplné střední s maturitou 30,5 31,6 29,9 30,9 29,3 27,2 33,3 31,5 24,5 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,4 4,9 4,7 4,4 4,0 4,3 4,8 3,3 vysokoškolské 18,8 15,7 14,9 17,111,5 11,2 13,7 15,6 10,2

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 9 217 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 3 v tom správní obvody

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 18 489 27 050 38 280 70 834 42 771 55 652 22 157 z toho: zaměstnaní 601 03117 609 25 607 35 598 67 228 40 370 53 237 20 676 nezaměstnaní 34 074 880 1 443 2 682 3 606 2 401 2 415 1 481 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 66,4 69,5 72,5 73,5 73,1 73,4 71,5 zaměstnavatelé 4,1 6,4 5,1 4,1 4,2 4,3 4,6 4,2 samostatně činní 16,0 20,6 18,5 16,6 16,9 16,7 17,0 17,1 Ekonomicky neaktivní 519 242 14 972 22 857 33 458 64 752 35 236 52 959 19 031 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 50,6 52,4 54,0 55,2 43,1 53,0 53,1 závislé osoby 50,2 47,0 45,4 43,6 42,5 54,5 44,8 44,6 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 53,5 53,0 52,6 51,7 54,0 50,7 53,1 muži 60,5 60,4 59,8 59,7 58,7 60,0 57,3 60,4 ženy 48,8 47,4 47,2 46,4 45,5 48,7 44,9 46,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,6 0,7 0,4 0,5 0,6 0,7 0,7 průmysl 12,2 9,7 10,7 10,5 11,2 10,9 9,5 11,5 stavebnictví 8,2 6,9 7,1 7,3 9,1 8,8 7,5 7,1 obchod a opravy 12,8 9,7 10,0 12,0 12,9 12,3 11,7 11,0 pohostinství a ubytování 4,8 5,5 5,1 5,4 4,5 5,1 4,6 5,3 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,6 4,3 4,1 4,2 4,0 4,4 4,3 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 47 035 19 429 Hospodařící domácnosti 544 577 16 955 25 380 37 823 67 898 36 679 51 334 20 963 Cenzové domácnosti 547 811 17 063 25 542 37 978 68 199 36 91251 639 21 053 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 35,1 36,3 34,8 41,5 41,8 43,7 36,0 bez závislých dětí 24,9 20,6 21,5 21,1 26,5 22,1 27,3 21,2 se závislými dětmi 18,3 14,5 14,8 13,7 14,9 19,7 16,4 14,7 neúplné rodiny 16,4 17,5 16,6 16,0 15,0 17,0 15,7 16,9 bez závislých dětí 6,8 8,4 7,4 6,9 6,5 6,7 7,1 7,7 se závislými dětmi 9,5 9,1 9,2 9,0 8,5 10,3 8,6 9,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 5,7 4,8 4,4 3,6 3,2 4,3 5,3 domácnosti jednotlivců 36,8 41,7 42,3 44,9 40,0 38,0 36,3 41,8 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,25 2,182,072,182,332,292,13 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 110 108 109 110 110 108 Domy Domy celkem 88 200 2 084 2 214 2 957 10 294 6 625 11 474 1 666 trvale obydlené domy 82 160 2 025 2 188 2 899 9 659 6 203 10 698 1 612 přírůstek proti roku 1991 3 183 -120 36 7 193 204 159 25 (v %) 4,0 -5,6 1,7 0,2 2,0 3,4 1,5 1,6 neobydlené domy 6 040 59 26 58 635 422 776 54 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 7,7 1,7 17,9 59,7 55,7 65,8 12,6 Průměrné stáří trvale obydlených domů 50,8 89,1 85,7 68,5 51,0 55,9 55,2 76,1 Podíl panelových domů (v %) 12,7 0,2 0,3 7,0 11,9 8,8 6,4 1,6 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 93,6 96,3 92,9 92,2 75,4 83,1 86,2 veřejným vodovodem 99,2 98,3 98,4 99,8 99,6 98,9 99,2 99,4 přípojkou na kanalizaci 85,4 97,5 97,8 99,1 90,0 88,0 89,0 96,0

218 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 4 v tom správní obvody

Praha 8Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 61 426 23 111 54 837 51 105 37 223 30 685 21 096 z toho: zaměstnaní 601 031 57 979 21 724 52 069 48 509 35 174 29 122 19 782 nezaměstnaní 34 074 3 447 1 3872 7682 5962 0491 563 1 314 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 76,4 76,5 74,9 76,9 75,2 75,8 74,9 zaměstnavatelé 4,1 3,6 3,2 4,0 3,6 3,7 3,9 3,4 samostatně činní 16,0 14,7 14,4 16,114,5 15,6 14,8 14,5 Ekonomicky neaktivní 519 242 45 709 18 330 52 783 32 960 24 830 23 224 16 942 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 50,0 54,7 59,8 38,2 35,3 22,4 33,3 závislé osoby 50,2 47,4 42,7 38,1 59,2 62,4 74,7 63,7 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 56,8 55,2 50,5 60,1 59,3 56,0 54,8 muži 60,563,262,057,964,863,659,959,0 ženy 48,8 51,0 49,1 44,2 55,7 55,3 52,3 50,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 průmysl 12,2 11,9 13,5 12,2 12,4 14,111,116,1 stavebnictví 8,2 8,5 9,7 8,3 8,2 8,9 7,8 7,8 obchod a opravy 12,8 13,3 12,6 13,0 14,6 13,0 13,6 13,5 pohostinství a ubytování 4,8 5,4 4,9 5,0 5,0 4,1 4,2 4,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,2 4,2 4,1 4,7 4,1 4,0 3,8 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 20 359 14 639 Hospodařící domácnosti 544 577 50 869 20 958 54 818 36 354 26 449 22 224 16 111 Cenzové domácnosti 547 811 51 276 21 039 55 036 36 620 26 629 22 367 16 259 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 43,2 41,8 39,8 48,9 50,1 50,2 49,7 bez závislých dětí 24,9 27,2 27,5 26,3 27,1 25,0 18,8 23,3 se závislými dětmi 18,3 16,0 14,3 13,4 21,8 25,0 31,4 26,4 neúplné rodiny 16,4 16,5 14,8 15,6 18,6 17,118,2 17,4 bez závislých dětí 6,8 7,4 6,7 7,2 7,7 6,5 5,1 5,7 se závislými dětmi 9,5 9,1 8,1 8,4 10,9 10,6 13,0 11,7 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 3,4 3,6 4,4 3,0 2,4 2,2 2,8 domácnosti jednotlivců 36,836,939,840,329,630,429,430,1 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,33 2,162,142,542,61 2,69 2,58 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 112 110 109 110 111 110 111 Domy Domy celkem 88 200 7 344 2 078 6 786 3 798 4 325 2 940 3 391 trvale obydlené domy 82 160 6 938 1 9486 4953 4984 0062 6353 127 přírůstek proti roku 1991 3 183 112 -35 -280 470 201 614341 (v %) 4,0 1,6 -1,8 -4,1 15,5 5,3 30,4 12,2 neobydlené domy 6 040 406 130 291 300 319 305 264 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 61,0 45,5 50,2 63,0 73,8 64,6 76,2 Průměrné stáří trvale obydlených domů 50,849,250,056,329,739,532,542,0 Podíl panelových domů (v %) 12,7 15,9 28,3 13,537,322,033,215,4 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 85,0 82,8 92,1 82,0 82,1 52,4 64,2 veřejným vodovodem 99,2 99,5 98,8 99,8 99,3 98,9 99,1 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 96,8 92,1 98,3 92,2 73,8 67,8 82,5

SLDB 2001 – PRAHA 9 219 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 5 v tom správní obvody

Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 21 594 10 174 14 878 8 679 7 5167 158 6 555 3 835 z toho: zaměstnaní 601 031 20 593 9 745 14 1128 115 7 077 6 783 6 277 3 645 nezaměstnaní 34 074 1 001 429 766 564 439 375 278 190 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 76,1 73,7 77,2 81,4 73,9 75,4 71,2 73,6 zaměstnavatelé 4,1 4,0 4,6 3,6 2,3 3,8 3,5 4,9 4,5 samostatně činní 16,0 15,0 16,7 13,5 11,3 15,9 14,7 18,0 15,5 Ekonomicky neaktivní 519 242 15 538 8 450 10 888 5 451 6 549 5 703 5 345 3 275 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 33,8 43,7 27,5 38,0 49,2 36,5 39,9 45,1 závislé osoby 50,2 63,8 53,8 70,2 59,3 48,9 61,0 57,4 52,7 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 57,6 54,1 56,6 60,8 53,1 54,9 54,3 53,0 muži 60,5 62,0 60,2 60,7 64,8 60,6 60,0 60,2 60,2 ženy 48,8 53,4 48,4 52,7 56,8 46,1 50,1 48,6 46,1 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,6 0,9 0,5 0,5 0,7 1,2 1,2 3,4 průmysl 12,2 17,3 15,3 11,2 23,2 20,114,6 14,8 16,2 stavebnictví 8,2 8,6 11,3 7,5 6,0 7,4 7,9 8,7 10,5 obchod a opravy 12,8 13,8 14,2 12,3 14,2 15,0 14,7 14,6 14,7 pohostinství a ubytování 4,8 4,0 4,5 5,2 4,3 3,9 3,2 3,4 4,3 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,1 5,1 4,8 5,4 6,0 5,2 5,4 7,8 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 14 339 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 4 279 2 642 Hospodařící domácnosti 544 577 15 778 7 956 10 808 6 027 6 142 5 183 4 838 3 030 Cenzové domácnosti 547 811 15 844 8 030 10 879 6 069 6 188 5 223 4 896 3 070 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 50,9 51,8 49,2 51,1 51,3 57,0 56,6 52,6 bez závislých dětí 24,9 24,8 28,3 20,9 28,1 29,8 27,8 30,7 29,3 se závislými dětmi 18,3 26,1 23,6 28,3 23,0 21,5 29,2 25,9 23,3 neúplné rodiny 16,4 17,2 14,8 17,7 17,5 13,7 15,5 15,8 15,7 bez závislých dětí 6,8 6,0 6,0 5,3 7,5 5,4 5,6 5,5 6,4 se závislými dětmi 9,5 11,3 8,8 12,4 10,0 8,3 9,9 10,3 9,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,0 2,5 2,7 2,5 3,9 1,8 1,8 2,6 domácnosti jednotlivců 36,8 29,9 30,8 30,3 28,9 31,0 25,8 25,8 29,0 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,61 2,64 2,67 2,59 2,58 2,84 2,78 2,71 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 110 114 111 112 115 115 114 116 Domy Domy celkem 88 200 3 355 3 990 1 564 586 2 973 2 279 3 407 2 070 trvale obydlené domy 82 160 3 068 3 564 1 454 570 2 753 2 074 2 958 1 788 přírůstek proti roku 1991 3 183 251141158 23 -33 -4 538 182 (v %) 4,0 8,9 4,112,2 4,2 -1,2 -0,2 22,2 11,3 neobydlené domy 6 040 287 426 110 16 220 205 449 282 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 78,8 88,0 64,9 46,7 86,2 90,3 94,4 92,3 Průměrné stáří trvale obydlených domů 50,8 38,1 48,0 35,1 39,0 47,8 46,3 35,9 47,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 18,5 4,4 28,9 33,2 2,8 7,0 4,2 2,4 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 86,0 42,6 72,2 71,6 72,3 69,5 77,8 64,3 veřejným vodovodem 99,2 99,1 99,1 98,8 99,6 98,6 98,7 98,1 98,9 přípojkou na kanalizaci 85,4 71,6 53,8 92,8 96,1 78,5 54,5 70,5 65,5

220 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 6 v tom správní obvody

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 17 505 26 625 38 726 70 139 38 569 52 447 21 666 z toho v rodinných domech 72 122 231 54 775 8 487 5 410 11 322 328 Trvale obydlené byty 496 940 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 47 035 19 429 přírůstek proti roku 19911 136 -2 537 -3 040 -2 876 -1 933 1 476 -2 165 -1 564 (v %) 0,2 -14,3 -11,6 -7,6 -3,0 4,6 -4,4 -7,5 z toho v rodinných domech 63 642 199 48 686 7 539 4 689 9 954 281 Neobydlené byty 54 303 2 341 3 497 3 683 7 634 4 903 5 4122 237 přechodně obydlené 21 646 657 1 317 1 466 3 446 1 667 1 856 711 sloužící k rekreaci 410312 13 1921 30 5 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 79,5 86,4 85,4 86,0 61,0 82,3 77,4 vodovodem v bytě 99,1 97,1 98,0 99,1 99,3 98,3 99,2 98,8 ústředním (etážovým) topením 65,9 56,5 43,7 47,3 73,7 64,1 73,4 44,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 91,4 92,5 94,9 98,0 93,1 97,8 94,4 splachovacím záchodem v bytě 97,7 92,4 95,1 96,7 98,6 94,3 98,2 95,9 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 84,6 87,3 91,3 95,7 88,1 94,8 89,1 II. kategorie 3,6 8,6 7,7 5,5 2,7 6,6 3,2 6,7 III. kategorie 1,0 2,6 2,0 1,6 0,6 2,9 0,8 1,9 IV. kategorie 0,2 0,4 0,3 0,4 0,1 0,6 0,2 0,4 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 2,5 2,1 2,7 10,7 12,4 18,1 2,2 v osobním vlastnictví 11,0 1,4 6,0 10,5 18,2 8,7 12,3 8,5 nájemní 47,2 86,3 81,3 69,2 34,8 59,9 45,9 75,3 členů staveb. bytového družstva 13,0 1,1 2,6 6,0 11,3 12,3 8,3 2,1 členů družstva nájemců12,2 3,2 4,6 8,119,6 0,9 7,8 7,8 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,25 2,182,072,182,332,292,13 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 1,03 1,05 1,11 0,98 0,99 0,97 1,13 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 22,1 20,8 18,0 18,2 19,2 19,8 19,0 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 51,6 46,6 37,4 39,6 44,8 45,4 40,6 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,27 2,12 1,87 2,23 2,35 2,36 1,89 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 37,6 36,4 36,1 41,7 40,1 42,5 36,2 2 a více osobními automobily 6,5 6,7 5,2 4,3 6,1 6,8 7,0 4,7 telefonem - pevná linka 48,7 45,6 47,7 49,1 50,5 45,9 51,8 49,7 mobilním telefonem 5,0 4,5 5,0 5,5 4,9 5,2 3,6 5,3 pevným i mobilním telefonem 36,2 37,7 35,2 32,5 34,9 36,9 36,1 33,2 osobním počítačem s napojením na internet 11,113,4 11,9 9,3 10,3 12,5 12,5 10,0 bez napojení na internet 11,5 11,5 11,4 9,5 10,8 11,8 11,6 10,7 vlastním rekreačním objektem 22,4 26,1 25,6 22,0 24,8 20,8 23,2 21,8 jinou možností rekreace 16,115,9 16,8 16,7 16,9 16,4 16,6 17,2

SLDB 2001 – PRAHA 9 221 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 7 v tom správní obvody

Praha 8Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 50 808 20 954 55 860 34 724 25 825 22 729 16 461 z toho v rodinných domech 72 122 6 128 1 352 4 727 2 901 3 913 2 390 3 285 Trvale obydlené byty 496 940 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 20 359 14 639 přírůstek proti roku 19911 136 -1 579 -160 -3 169 1 173 116 7 440 4 811 (v %) 0,2 -3,3 -0,8 -5,9 3,7 0,5 57,6 49,0 z toho v rodinných domech 63 642 5 477 1 159 4 263 2 529 3 508 2 027 2 919 Neobydlené byty 54 303 4 929 1 786 5 493 1 533 1 917 2 370 1 822 přechodně obydlené 21 646 1 888 780 2 342 7137711 274 893 sloužící k rekreaci 410269 917222529 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 68,1 83,9 90,2 68,2 70,4 45,0 45,5 vodovodem v bytě 99,1 99,5 99,5 99,7 99,5 99,5 99,5 99,2 ústředním (etážovým) topením 65,9 79,6 79,9 73,7 98,4 96,1 97,8 94,5 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 97,6 98,0 98,2 99,3 98,9 99,0 98,2 splachovacím záchodem v bytě 97,7 98,3 98,9 99,2 99,3 99,1 99,0 98,5 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 95,5 96,5 96,3 98,5 97,6 97,9 96,2 II. kategorie 3,6 2,9 2,2 2,8 0,7 1,4 1,1 2,1 III. kategorie 1,0 0,9 0,5 0,5 0,1 0,3 0,3 0,5 IV. kategorie 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 0,2 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 10,4 5,0 7,4 6,4 12,5 8,5 16,8 v osobním vlastnictví 11,0 10,5 14,0 13,9 10,112,0 9,9 9,9 nájemní 47,2 39,7 38,8 46,2 43,4 21,9 38,7 38,2 členů staveb. bytového družstva 13,0 14,7 25,111,6 24,0 17,1 28,7 19,6 členů družstva nájemců12,2 20,5 12,3 16,4 12,0 30,5 9,6 8,8 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,33 2,162,142,542,61 2,69 2,58 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,98 0,99 1,01 0,97 1,00 0,98 0,99 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 17,6 16,8 17,9 16,5 16,8 16,9 17,3 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 41,1 36,5 38,5 41,8 43,9 45,4 44,6 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,36 2,192,122,632,61 2,75 2,62 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 41,6 40,3 39,2 45,0 46,5 45,3 43,7 2 a více osobními automobily 6,5 6,3 4,6 5,2 7,7 8,6 6,5 6,5 telefonem - pevná linka 48,7 49,4 50,8 53,1 46,4 46,7 42,8 46,0 mobilním telefonem 5,0 5,3 5,6 4,7 4,5 4,6 5,0 7,2 pevným i mobilním telefonem 36,2 35,3 33,2 33,6 40,7 40,4 43,1 36,1 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 9,9 8,2 9,4 12,111,9 14,110,6 bez napojení na internet 11,5 10,9 9,2 9,9 13,6 14,7 15,0 11,4 vlastním rekreačním objektem 22,4 22,3 22,3 25,2 23,8 22,2 17,0 17,0 jinou možností rekreace 16,115,8 16,2 17,5 16,2 15,116,0 15,1

222 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů dokončení v tom správní obvody

Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 15 321 7 928 10 6185 610 5 876 4 943 4 889 3 020 z toho v rodinných domech 72 122 3 196 4 388 1 386 359 3 226 2 412 3 654 2 198 Trvale obydlené byty 496 940 14 339 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 4 279 2 642 přírůstek proti roku 19911 136 1 132 384 1 589 312 297 448 697 284 (v %) 0,2 8,6 5,8 19,3 6,1 5,9 10,9 19,5 12,0 z toho v rodinných domech 63 642 2 853 3 822 1 224 330 2 950 2 169 3 125 1 891 Neobydlené byty 54 303 982 906 815 169 503 383 610378 přechodně obydlené 21 646 396 320 51983156 116 174 101 sloužící k rekreaci 41022542 015 163724 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 77,0 22,5 42,3 64,0 54,7 32,7 74,0 51,1 vodovodem v bytě 99,1 99,6 98,6 99,3 99,5 98,5 98,8 98,2 98,0 ústředním (etážovým) topením 65,9 94,9 80,8 96,7 96,7 86,3 91,4 88,9 77,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 98,8 96,0 98,7 99,0 96,2 96,7 96,5 94,2 splachovacím záchodem v bytě 97,7 98,8 96,7 98,9 99,0 96,3 96,7 96,6 93,7 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 96,8 88,4 97,1 97,9 90,4 92,5 91,4 82,6 II. kategorie 3,6 2,0 8,0 1,4 1,2 5,8 4,4 5,3 11,3 III. kategorie 1,0 0,5 1,6 0,3 0,2 1,7 1,5 1,0 2,5 IV. kategorie 0,2 0,1 0,8 0,1 0,2 0,8 0,6 0,8 1,5 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 17,3 45,8 10,0 5,1 46,3 40,5 62,4 59,8 v osobním vlastnictví 11,0 8,4 5,0 4,4 12,7 9,3 6,7 2,1 2,6 nájemní 47,2 28,1 24,8 55,1 61,7 24,9 21,7 21,2 19,1 členů staveb. bytového družstva 13,0 30,7 6,5 22,6 9,1 2,6 4,3 3,6 3,4 členů družstva nájemců12,2 10,3 7,6 2,7 8,0 7,4 16,2 0,2 4,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,61 2,64 2,67 2,59 2,58 2,84 2,78 2,71 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,000,970,911,00 1,04 0,92 0,96 0,81 0,90 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 17,4 20,4 16,3 15,2 20,0 18,5 23,8 21,3 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 45,3 53,9 43,6 39,6 51,6 53,1 66,2 57,5 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,69 2,89 2,67 2,49 2,81 2,99 3,46 3,01 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 46,8 47,0 45,3 46,6 46,6 50,9 50,4 45,1 2 a více osobními automobily 6,5 8,7 9,7 7,2 7,1 9,0 10,3 13,5 12,5 telefonem - pevná linka 48,7 46,3 46,4 44,7 45,5 46,7 45,7 44,8 45,6 mobilním telefonem 5,0 4,6 5,9 4,6 7,1 6,6 5,9 5,9 7,2 pevným i mobilním telefonem 36,2 41,2 35,8 41,4 35,5 32,3 38,6 39,7 32,1 osobním počítačem s napojením na internet 11,112,4 11,6 13,7 9,3 9,9 12,115,0 10,2 bez napojení na internet 11,5 13,6 12,0 13,7 12,9 10,2 13,0 13,2 9,8 vlastním rekreačním objektem 22,4 21,7 14,2 18,6 20,115,2 17,3 14,7 12,3 jinou možností rekreace 16,115,8 10,8 15,0 15,0 11,4 11,3 9,6 8,4

SLDB 2001 – PRAHA 9 223 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí

v tom městské části

Praha - Praha - Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Lipence Lochkov Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 550 419 650 2 419 2 783 821 272 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 7 4 4 10811 Počet základních sídelních jednotek 903 20 22 26 81 71 34 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 6 287 12 173 11 206 5 440 2 773 186 214 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 34 581 51 003 72 840 131 597 77 170 1 531 582 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -8 009 -10 870 -9 087 -12 111 402 226 17 v % -3,7 -18,8 -17,6 -11,1 -8,4 0,5 17,3 3,0 z toho ženy 614 724 18 343 27 261 39 095 69 974 40 724 768 312 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 11,2 11,6 12,112,115,0 17,115,3 15 - 59 65,8 66,0 64,8 63,5 60,6 66,3 66,1 62,4 60 a více vč. nezj. věku 20,8 22,8 23,6 24,4 27,3 18,7 16,8 22,3 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 43,0 43,0 42,9 43,9 39,8 38,5 41,4 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 90,4 92,2 93,7 94,1 92,3 96,2 96,6 moravské 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 - 0,2 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 - - slovenské 1,6 1,4 1,3 1,6 1,4 1,7 0,5 1,7 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 57,3 59,7 64,9 64,9 65,0 68,8 68,4 věřící 24,5 31,1 30,2 27,3 27,0 25,5 21,0 22,5 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 22,4 21,4 19,5 19,4 18,4 15,7 19,4 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,8 1,8 1,9 1,6 1,4 0,5 0,5 Církev čsl. husitská 1,5 1,8 2,0 1,8 2,11,4 2,5 1,0 nezjištěno 8,2 11,6 10,2 7,8 8,1 9,4 10,3 9,1 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 36,8 36,8 35,9 33,2 38,0 36,2 35,2 ženatí, vdané 44,6 39,4 40,8 40,7 45,6 43,0 48,8 46,9 rozvedení 10,4 11,9 12,0 12,4 10,8 10,4 7,1 7,4 ovdovělí 7,9 9,2 9,3 9,8 9,4 7,4 6,9 10,5 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 60,5 63,4 62,6 61,2 63,1 74,7 73,2 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 11,7 13,114,9 13,0 14,8 17,9 23,3 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 23,3 26,2 29,1 28,0 26,0 39,7 41,2 úplné střední s maturitou 30,5 30,3 30,2 30,1 30,6 30,3 27,3 22,7 vyšší odborné a nastavbové 5,2 6,0 5,9 5,2 5,7 5,5 3,6 4,1 vysokoškolské 18,8 24,2 21,118,3 20,7 20,8 9,5 8,5

1) narozen v hl. m. Praze

224 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 1

Praha - Praha 16 - Praha - Praha - Praha - Praha - Velká Praha 6 Radotín Slivenec Zbraslav Lysolaje Nebušice Chuchle Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 929 755 603 985 4 094 248 368 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 22 2 911 Počet základních sídelních jednotek 903 10911 12634 4 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 763 264 290 796 2 466 327 618 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 7 089 1 994 1 749 7 838 100 945 810 2 276 přírůstek proti roku 1991 -45 068 36 124 157 308 -8 888 41 427 v % -3,7 0,5 6,6 9,9 4,1 -8,1 5,3 23,1 z toho ženy 614 724 3 652 1 000 881 4 002 53 788 422 1 155 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 16,5 13,4 13,7 15,3 11,6 14,9 19,7 15 - 59 65,8 63,7 67,0 64,4 66,9 60,3 64,1 63,7 60 a více vč. nezj. věku 20,8 19,8 19,6 22,0 17,7 28,1 21,0 16,6 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 39,5 40,8 41,4 39,1 44,1 40,6 37,8 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 93,3 95,6 91,0 93,7 92,3 93,6 80,5 moravské 0,2 0,3 0,2 0,3 0,4 0,2 - 0,1 slezské 0,0 - - 0,1 0,0 0,0 - - slovenské 1,6 1,3 1,2 1,5 1,9 1,8 2,4 0,8 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 70,7 70,0 64,0 68,8 64,1 58,4 62,0 věřící 24,5 22,5 21,1 28,7 22,9 28,0 28,5 27,2 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 16,116,5 21,7 16,5 20,0 20,7 17,1 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,4 0,5 1,0 1,2 1,7 1,7 0,7 Církev čsl. husitská 1,5 1,9 1,3 1,9 2,4 1,8 1,7 0,7 nezjištěno 8,2 6,8 8,9 7,3 8,3 8,0 13,110,7 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 35,7 35,6 35,1 36,6 34,0 34,9 37,1 ženatí, vdané 44,6 47,7 49,0 48,6 48,3 45,6 47,8 50,5 rozvedení 10,4 7,8 6,5 7,2 8,0 9,7 8,5 5,3 ovdovělí 7,9 7,9 8,7 8,3 6,6 9,9 8,0 6,6 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 61,8 72,6 64,4 59,2 60,5 66,1 61,9 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 15,4 19,6 13,6 15,112,5 16,4 13,3 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,6 37,4 31,5 30,6 23,8 30,5 33,3 úplné střední s maturitou 30,5 29,9 25,2 30,9 30,7 30,8 25,5 26,7 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,6 3,4 4,8 5,5 5,6 3,3 4,4 vysokoškolské 18,8 13,9 13,2 16,6 16,8 25,5 22,6 20,4

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 9 225 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 2

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Přední Praha 7 Praha 8 Březině- Suchdol Troja Ďáblice Kopanina ves Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 327 577 712 338 2 181 338 721 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 231 9 11 Počet základních sídelních jednotek 903 2 102045839 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 134 914 5 736 271 4 712 197 305 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 438 5 272 40 839 916 102 761 667 2 196 přírůstek proti roku 1991 -45 068 119 165 -5 385 111 -10 029 11083 v % -3,7 37,3 3,2 -11,6 13,8 -8,9 19,7 3,9 z toho ženy 614 724 217 2 677 21 892 455 54 018 342 1 113 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 20,3 14,112,0 13,3 12,0 15,9 15,6 15 - 59 65,8 66,0 63,6 64,3 65,5 67,9 67,8 62,2 60 a více vč. nezj. věku 20,8 13,7 22,3 23,7 21,2 20,116,3 22,2 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 35,9 41,4 42,8 41,0 41,7 38,1 40,9 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 84,5 92,9 93,6 87,0 93,7 95,8 94,3 moravské 0,2 - 0,1 0,2 - 0,2 - 0,2 slezské 0,0 - 0,0 0,0 - 0,0 - 0,1 slovenské 1,6 1,11,11,4 2,8 1,8 1,5 1,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 65,8 64,2 65,1 59,6 69,0 72,4 71,8 věřící 24,5 26,0 26,1 27,2 31,2 23,3 16,0 23,3 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 18,5 17,5 19,4 23,117,0 12,7 15,7 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,2 1,4 1,5 1,6 1,3 0,5 2,0 Církev čsl. husitská 1,5 0,5 1,4 2,0 0,9 1,4 0,9 1,7 nezjištěno 8,2 8,2 9,7 7,7 9,2 7,7 11,5 4,9 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 40,6 34,7 35,8 32,6 35,4 36,7 33,7 ženatí, vdané 44,6 46,8 50,8 40,1 52,6 44,9 52,0 51,4 rozvedení 10,4 6,6 5,7 12,7 6,0 11,1 5,9 6,5 ovdovělí 7,9 5,9 7,8 10,3 6,6 8,0 5,1 8,4 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 64,4 64,9 65,0 63,7 61,8 65,1 70,1 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 19,8 13,3 14,5 11,8 14,119,6 19,2 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,7 27,5 28,8 21,8 31,0 39,4 34,6 úplné střední s maturitou 30,5 25,8 29,4 30,3 28,2 30,8 27,1 30,1 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,6 4,2 5,4 5,7 5,2 2,5 4,2 vysokoškolské 18,8 14,9 23,4 18,7 28,6 17,2 10,9 11,6

1) narozen v hl. m. Praze

226 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 3

Praha - Praha - Praha 19 - Praha 18 - Praha - Praha - Dolní Praha 9 Čakovice Kbely Letňany Satalice Vinoř Chabry Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 499 1 298 1 018 598 561 380 599 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 731111 Počet základních sídelních jednotek 903 5 39 149943 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 498 3 225 558 768 2 545 355 424 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 2 483 41 863 5 681 4 592 14 275 1 348 2 542 přírůstek proti roku 1991 -45 068 214 -2 841 120 -77 -157 -47 691 v % -3,7 9,4 -6,4 2,2 -1,6 -1,1 -3,4 37,3 z toho ženy 614 724 1 268 22 068 2 956 2 401 7 191 7011 307 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 15,8 12,6 14,8 13,0 13,8 14,5 17,3 15 - 59 65,8 63,8 64,4 64,4 61,0 73,2 64,5 67,6 60 a více vč. nezj. věku 20,8 20,4 23,1 20,8 25,9 13,1 21,0 15,1 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 39,8 42,5 40,3 42,6 37,8 41,3 37,1 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 95,1 93,6 94,9 93,3 93,2 94,7 94,1 moravské 0,2 0,1 0,2 0,1 0,3 0,3 0,1 0,4 slezské 0,0 - 0,0 - 0,0 0,0 - 0,0 slovenské 1,6 0,8 1,6 2,11,5 2,0 1,6 1,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 74,0 67,4 70,9 70,2 76,0 65,1 68,8 věřící 24,5 22,4 25,0 21,3 22,4 17,0 25,4 21,1 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 17,2 18,6 16,0 16,2 12,6 19,7 16,8 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,7 1,4 1,2 0,7 0,7 1,7 0,4 Církev čsl. husitská 1,5 0,9 1,4 0,7 1,3 0,7 0,7 0,9 nezjištěno 8,2 3,6 7,6 7,9 7,5 7,0 9,5 10,1 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 36,4 33,3 34,8 32,9 37,9 34,0 36,8 ženatí, vdané 44,6 49,8 45,8 47,0 49,4 46,3 48,5 50,2 rozvedení 10,4 5,9 11,5 8,7 7,7 10,4 8,1 6,9 ovdovělí 7,9 7,7 8,5 8,9 9,7 4,7 9,2 5,7 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 68,5 60,4 63,4 61,3 58,1 67,5 56,5 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 14,7 14,2 20,118,0 16,9 21,5 18,6 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,7 33,0 39,8 35,3 35,9 36,3 33,0 úplné střední s maturitou 30,5 31,8 30,3 26,3 29,2 29,3 26,7 25,7 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,7 5,0 3,7 4,5 4,4 4,2 4,0 vysokoškolské 18,8 13,2 15,8 8,3 12,0 11,5 10,117,4

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 9 227 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 4

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 10 Praha 11 Praha 12 Šeberov Újezd Křeslice Kunratice Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 1 854 979 499 370 335 2 332 811 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 9 2 11251 Počet základních sídelních jednotek 903 60 226434213 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 5 858 8 299 329 483 102 2 352 674 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 108 609 81 245 1 644 1 788 343 54 856 5 470 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -12 146 -5 180 404 1 294 108 -4 984 2 149 v % -3,7 -10,1 -6,0 32,6 261,9 46,0 -8,3 64,7 z toho ženy 614 724 58 508 42 145 828 900 163 28 225 2 827 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 11,112,3 15,0 21,5 17,8 12,7 16,8 15 - 59 65,8 59,5 74,0 70,3 67,4 67,6 73,7 68,3 60 a více vč. nezj. věku 20,8 29,4 13,7 14,7 11,0 14,6 13,6 14,9 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 44,9 39,0 38,2 34,2 36,7 38,4 36,3 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 94,7 93,5 92,2 86,0 93,3 93,6 84,4 moravské 0,2 0,2 0,3 0,1 0,1 -0,20,2 slezské 0,0 0,0 0,0 - - - 0,0 - slovenské 1,6 1,4 1,7 1,2 1,6 1,5 1,9 6,7 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 64,4 72,9 65,3 69,0 65,0 73,0 65,5 věřící 24,5 27,9 19,4 23,7 18,9 23,0 19,2 27,2 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 20,3 13,9 18,3 14,0 19,5 13,9 19,6 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,8 1,0 0,8 0,7 0,0 1,0 1,3 Církev čsl. husitská 1,5 2,0 1,1 0,7 0,6 1,8 1,0 1,3 nezjištěno 8,2 7,6 7,8 11,0 12,112,0 7,9 7,2 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 32,6 37,7 36,4 40,2 35,3 38,5 41,2 ženatí, vdané 44,6 44,7 45,9 50,2 47,7 53,9 45,8 45,6 rozvedení 10,4 11,3 10,1 5,1 7,4 6,1 9,7 6,9 ovdovělí 7,9 10,8 5,4 7,1 3,6 3,2 5,4 5,5 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 62,3 61,6 66,8 60,6 69,1 61,3 64,1 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 14,2 14,5 16,4 14,119,5 15,8 10,9 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 30,0 29,7 35,9 24,0 39,7 30,4 26,6 úplné střední s maturitou 30,5 30,2 31,7 23,8 29,1 22,7 31,4 36,0 vyšší odborné a nastavbové 5,2 5,6 5,1 4,4 4,1 2,8 4,8 4,8 vysokoškolské 18,8 18,3 17,2 16,2 25,4 13,116,0 19,7

1) narozen v hl. m. Praze

228 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 5

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 17 - Praha 13 Praha 14 Běcho- Libuš Řeporyje Zličín Řepy vice Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 526 1 294 1 016681 326 1 388 683 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 2 4 4 3 1 4 1 Počet základních sídelních jednotek 903 193411 11 731 7 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 1 495 4 054 227 445 7 133 2 650 225 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 7 865 52 457 2 3103 031 23 252 36 778 1 538 přírůstek proti roku 1991 -45 068 987 16 540 121 -22 3 52112 314 -67 v % -3,7 14,4 46,1 5,5 -0,7 17,8 50,3 -4,2 z toho ženy 614 724 3 967 27 0811 152 1 544 11 960 18 831 800 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 18,7 21,0 15,114,2 18,119,7 14,6 15 - 59 65,8 71,1 70,9 67,4 70,0 72,1 67,2 63,2 60 a více vč. nezj. věku 20,8 10,2 8,2 17,4 15,8 9,8 13,2 22,2 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 35,2 33,4 39,8 38,4 35,1 35,4 41,2 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 92,9 90,2 94,5 93,8 90,7 92,2 94,0 moravské 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 0,3 0,2 - slezské 0,0 0,0 0,0 - - 0,0 0,0 - slovenské 1,6 1,4 2,2 1,11,4 2,4 1,8 1,2 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 74,2 73,5 69,6 73,2 72,4 72,9 66,1 věřící 24,5 19,5 17,9 25,2 18,117,9 19,5 24,3 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 13,5 11,9 19,5 13,5 12,3 13,9 16,1 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,9 0,7 0,4 0,7 0,9 0,9 1,8 Církev čsl. husitská 1,5 0,9 0,6 0,9 0,7 0,7 0,8 1,0 nezjištěno 8,2 6,3 8,6 5,2 8,7 9,7 7,6 9,6 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 40,2 42,7 34,9 37,3 41,7 40,1 32,3 ženatí, vdané 44,6 47,8 43,8 49,8 47,3 43,5 44,5 51,8 rozvedení 10,4 7,7 9,1 6,1 8,7 9,4 9,6 6,4 ovdovělí 7,9 3,8 3,4 8,6 5,6 4,1 4,8 9,0 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 61,6 59,5 72,0 62,4 57,8 61,8 66,8 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 17,0 16,3 18,3 15,5 16,4 16,8 17,4 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 29,4 25,3 38,7 35,5 27,3 32,6 37,6 úplné střední s maturitou 30,5 29,8 30,7 24,6 29,8 31,0 30,1 28,4 vyšší odborné a nastavbové 5,2 3,9 4,8 4,1 4,0 4,9 4,1 4,1 vysokoškolské 18,8 18,1 20,5 12,2 12,7 17,7 14,110,6

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 9 229 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 6

Praha - Praha 20 - Praha 21 - Praha - Praha - Praha - Dolní Horní Újezd nad Praha 15 Klánovice Koloděje Benice Počernice Počernice Lesy Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 576 1 695 590 375 1 014 1 025 277 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 111112 1 Počet základních sídelních jednotek 903 7 1753521 3 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 304 769 437 222 702 2 674 129 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 1 75113 036 2 578 832 7 116 27 410 358 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -29 874 239 204 969 -44 102 v % -3,7 -1,6 7,2 10,2 32,5 15,8 -0,2 39,8 z toho ženy 614 724 887 6 6611 339 421 3 565 14 081184 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 13,8 17,4 15,9 16,8 15,114,5 16,8 15 - 59 65,8 63,8 68,0 63,4 64,9 71,2 72,3 68,7 60 a více vč. nezj. věku 20,8 22,4 14,6 20,8 18,3 13,7 13,2 14,5 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 41,7 36,9 40,2 39,0 37,6 37,9 38,2 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 96,6 95,5 95,5 97,0 94,3 94,4 93,6 moravské 0,2 0,1 0,4 0,2 0,5 0,2 0,2 - slezské 0,0 0,1 0,0 - - 0,1 0,0 - slovenské 1,6 0,7 1,7 1,11,2 1,7 1,6 0,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 67,1 72,5 62,8 70,0 71,5 73,1 75,4 věřící 24,5 27,9 21,9 28,0 26,4 20,6 19,9 18,7 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 20,5 15,5 21,1 21,0 15,2 14,7 14,5 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,5 1,1 2,11,0 1,0 0,9 1,4 Církev čsl. husitská 1,5 0,9 1,11,2 0,5 0,8 1,0 0,0 nezjištěno 8,2 5,0 5,6 9,3 3,6 8,0 7,0 5,9 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 34,5 38,0 36,5 35,1 37,2 38,4 33,8 ženatí, vdané 44,6 50,7 48,9 49,4 52,3 50,2 46,2 55,3 rozvedení 10,4 6,5 7,1 6,5 5,8 6,9 9,6 4,2 ovdovělí 7,9 7,9 5,5 6,5 6,9 4,9 5,2 6,4 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 73,4 60,2 61,7 69,1 59,8 63,5 64,5 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 17,4 17,112,9 17,3 16,3 15,9 19,8 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,0 29,6 26,6 41,2 28,5 30,8 40,3 úplné střední s maturitou 30,5 29,6 33,3 31,9 25,7 32,7 31,9 22,8 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,4 4,3 6,7 3,2 4,5 4,6 2,4 vysokoškolské 18,8 13,5 13,7 19,0 12,0 15,9 15,2 12,8

1) narozen v hl. m. Praze

230 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 7

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 22 - Dolní Praha - Praha - Kolo- Králo- Petro- Štěrbo- Uhříně- Měcho- Dubeč Nedvězí vraty vice vice holy ves Hl.m. Praha lupy Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 476 850 648 496 381179 297 1 570 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 2211113 Počet základních sídelních jednotek 903 7 4 5 3 3 4 7 10 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 242 235 271 53 61 3 346 316 295 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 1 154 1 997 1 756 263 232 5 990 940 4 629 přírůstek proti roku 1991 -45 068 141154 305 -27 14 685 141 315 v % -3,7 13,9 8,4 21,0 -9,3 6,4 12,9 17,6 7,3 z toho ženy 614 724 574 1 015 900 129 121 3 080 467 2 386 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 14,115,6 17,3 8,7 10,8 22,2 14,6 16,0 15 - 59 65,8 67,7 67,0 65,0 70,7 72,8 69,6 69,6 65,4 60 a více vč. nezj. věku 20,8 18,2 17,4 17,7 20,5 16,4 8,2 15,9 18,6 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 40,1 38,9 38,1 43,2 40,2 33,3 39,3 39,5 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 90,7 95,7 94,8 93,9 93,1 93,6 90,9 94,8 moravské 0,2 0,1 0,2 0,2 - - 0,3 0,3 0,1 slezské 0,0 ------slovenské 1,6 2,0 1,11,2 3,4 0,4 1,3 2,11,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 71,1 71,7 69,7 61,2 62,1 75,3 73,7 67,0 věřící 24,5 25,0 23,5 24,5 30,0 24,114,0 21,5 25,6 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 12,7 16,4 18,6 21,7 15,5 10,116,2 19,4 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,8 1,4 1,3 1,9 0,9 0,7 1,0 2,0 Církev čsl. husitská 1,5 2,3 1,2 1,3 1,9 3,5 0,9 1,11,1 nezjištěno 8,2 4,0 4,8 5,8 8,8 13,8 10,6 4,8 7,4 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 35,1 36,3 36,7 35,4 35,3 41,8 35,3 36,0 ženatí, vdané 44,6 50,9 48,7 49,7 45,6 44,4 45,7 53,1 46,6 rozvedení 10,4 6,8 7,0 6,3 6,5 9,9 8,8 6,0 7,7 ovdovělí 7,9 6,9 7,2 7,0 12,2 9,9 3,0 5,6 8,2 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 67,7 72,1 64,7 65,4 61,6 62,1 67,8 65,3 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 17,5 17,6 16,8 24,6 21,3 16,117,7 19,4 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 35,9 38,4 38,0 47,5 36,2 25,9 28,4 40,1 úplné střední s maturitou 30,5 27,8 27,5 26,9 17,1 28,0 32,2 32,8 24,0 vyšší odborné a nastavbové 5,2 3,0 3,1 3,4 1,7 1,9 4,0 5,5 3,6 vysokoškolské 18,8 14,9 11,9 13,5 8,3 7,3 19,6 15,2 9,1

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 9 231 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 8 v tom městské části

Praha - Praha - Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Lipence Lochkov Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 18 489 27 050 38 280 68 057 41 680 807 311 z toho: zaměstnaní 601 03117 609 25 607 35 598 64 599 39 334 769 301 nezaměstnaní 34 074 880 1 443 2 682 3 458 2 346 38 10 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 66,4 69,5 72,5 73,9 73,2 66,7 76,5 zaměstnavatelé 4,1 6,4 5,1 4,1 4,1 4,3 5,8 4,5 samostatně činní 16,0 20,6 18,5 16,6 16,7 16,7 20,4 16,1 Ekonomicky neaktivní 519 242 14 972 22 857 33 458 62 106 34 336 709 271 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 50,6 52,4 54,0 56,2 42,9 41,9 49,4 závislé osoby 50,2 47,0 45,4 43,6 41,5 54,6 56,1 47,6 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 53,5 53,0 52,6 51,7 54,0 52,7 53,4 muži 60,5 60,4 59,8 59,7 58,7 59,9 57,4 60,7 ženy 48,8 47,4 47,2 46,4 45,6 48,7 48,0 47,1 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,6 0,7 0,4 0,5 0,5 1,7 2,3 průmysl 12,2 9,7 10,7 10,5 11,2 10,8 15,0 15,1 stavebnictví 8,2 6,9 7,1 7,3 9,1 8,7 13,9 12,2 obchod a opravy 12,8 9,7 10,0 12,0 12,8 12,3 17,8 15,4 pohostinství a ubytování 4,8 5,5 5,1 5,4 4,5 5,1 5,0 5,1 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,6 4,3 4,1 4,2 4,0 5,9 4,7 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 15 164 23 128 35 043 60 606 32 975 516213 Hospodařící domácnosti 544 577 16 955 25 380 37 823 65 630 35 874 621 246 Cenzové domácnosti 547 811 17 063 25 542 37 978 65 906 36 104 631 254 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 35,1 36,3 34,8 41,2 41,5 52,8 49,6 bez závislých dětí 24,9 20,6 21,5 21,1 26,6 21,9 29,0 31,9 se závislými dětmi 18,3 14,5 14,8 13,7 14,6 19,6 23,8 17,7 neúplné rodiny 16,4 17,5 16,6 16,0 15,0 16,9 17,6 18,5 bez závislých dětí 6,8 8,4 7,4 6,9 6,5 6,6 6,2 8,3 se závislými dětmi 9,5 9,1 9,2 9,0 8,4 10,3 11,4 10,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 5,7 4,8 4,4 3,6 3,2 2,1 3,5 domácnosti jednotlivců 36,8 41,7 42,3 44,9 40,2 38,3 27,6 28,3 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,25 2,182,072,162,322,872,70 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 110 108 109 109 122 119 Domy Domy celkem 88 200 2 084 2 214 2 957 9 070 5 909 531194 trvale obydlené domy 82 160 2 025 2 188 2 899 8 598 5 583 433 169 přírůstek proti roku 1991 3 183 -120 36 7 36 158 43 5 (v %) 4,0 -5,6 1,7 0,2 0,4 2,9 11,0 3,0 neobydlené domy 6 040 59 26 58 472 326 98 25 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 7,7 1,7 17,9 55,8 50,9 98,8 97,6 Průměrné stáří domu 50,8 89,1 85,7 68,5 53,1 57,9 42,5 48,8 Podíl panelových domů (v %) 12,7 0,2 0,3 7,0 12,8 9,7 1,4 0,0 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 93,6 96,3 92,9 94,0 83,2 37,9 4,1 veřejným vodovodem 99,2 98,3 98,4 99,8 99,6 99,0 97,0 99,4 přípojkou na kanalizaci 85,4 97,5 97,8 99,1 98,5 96,5 68,4 1,2

232 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 9

Praha - Praha 16 - Praha - Praha - Praha - Praha - Velká Praha 6 Radotín Slivenec Zbraslav Lysolaje Nebušice Chuchle Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 3 722 1 091 968 4 366 51 043 422 1 166 z toho: zaměstnaní 601 031 3 576 1 036 923 4 176 48 784 4011 118 nezaměstnaní 34 074 146 55 45 190 2 259 21 48 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 74,9 71,2 66,9 75,4 73,5 72,7 69,9 zaměstnavatelé 4,1 4,4 6,2 5,3 4,3 4,5 4,3 6,1 samostatně činní 16,0 16,118,118,9 16,0 17,115,4 16,8 Ekonomicky neaktivní 519 242 3 296 900 758 3 416 48 862 3811 088 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 44,2 47,2 49,5 41,8 53,9 42,0 33,3 závislé osoby 50,2 53,6 51,1 48,8 55,1 44,0 54,1 63,4 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 52,5 54,7 55,4 55,7 50,6 52,1 51,2 muži 60,5 59,3 61,8 61,4 61,3 57,2 59,3 60,0 ženy 48,8 46,1 47,7 49,4 50,3 44,7 45,5 42,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 2,6 1,5 1,0 0,7 1,4 1,0 průmysl 12,2 18,7 13,2 12,7 13,1 9,4 7,4 12,4 stavebnictví 8,2 11,3 11,4 8,111,4 7,4 8,1 9,5 obchod a opravy 12,8 14,4 12,2 13,6 13,5 11,6 13,5 14,3 pohostinství a ubytování 4,8 4,5 5,1 4,2 4,5 4,7 6,4 4,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 5,0 2,9 4,6 5,3 4,3 3,5 5,5 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 2 686 691 659 2 948 43 808 291 814 Hospodařící domácnosti 544 577 3 009 805 757 3 323 47 779 315891 Cenzové domácnosti 547 811 3 032 808 765 3 348 48 041 318 898 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 51,6 55,8 50,1 52,4 42,9 55,3 58,0 bez závislých dětí 24,9 27,1 30,8 30,7 28,3 27,1 31,1 28,1 se závislými dětmi 18,3 24,5 25,0 19,3 24,2 15,8 24,2 30,0 neúplné rodiny 16,4 14,5 17,7 12,8 14,8 15,7 16,7 14,9 bez závislých dětí 6,8 6,3 9,3 4,4 5,9 7,1 8,2 6,7 se závislými dětmi 9,5 8,1 8,48,49,08,68,58,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,9 0,9 2,5 2,2 4,4 3,5 1,6 domácnosti jednotlivců 36,8 31,0 25,6 34,6 30,5 37,0 24,5 25,5 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,61 2,85 2,55 2,65 2,26 2,76 2,79 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 117 116 114 110 109 110 Domy Domy celkem 88 200 1 368 7164581 439 9 027 224 753 trvale obydlené domy 82 160 1 254 620 410 1 298 8 553 198 639 přírůstek proti roku 1991 3 183 47 46 11 35 22 4 127 (v %) 4,0 3,9 8,0 2,8 2,8 0,3 2,1 24,8 neobydlené domy 6 040 1149648141 474 26 114 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 86,8 99,2 89,0 84,1 58,7 89,4 97,7 Průměrné stáří domu 50,8 48,9 37,9 54,6 46,9 57,6 54,8 34,8 Podíl panelových domů (v %) 12,7 4,0 1,0 2,7 7,0 7,3 0,0 2,2 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 26,2 5,0 62,4 58,8 89,8 85,9 69,8 veřejným vodovodem 99,2 99,5 98,4 98,5 99,5 99,1100,0 99,5 přípojkou na kanalizaci 85,4 38,7 11,1 83,9 60,8 95,9 29,8 64,8

SLDB 2001 – PRAHA 9 233 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 10

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Přední Praha 7 Praha 8 Březině- Suchdol Troja Ďáblice Kopanina ves Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 223 2 798 21 664 493 58 660 370 1 099 z toho: zaměstnaní 601 031 2152 719 20 208 468 55 335 359 1 042 nezaměstnaní 34 074 8 79 1 456 25 3 325 11 57 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 71,3 74,3 71,6 66,7 76,7 71,4 71,5 zaměstnavatelé 4,1 7,6 5,1 4,1 7,7 3,6 3,5 3,8 samostatně činní 16,0 17,9 15,2 17,0 19,114,5 22,7 20,4 Ekonomicky neaktivní 519 242 2142 414 18 635 396 43 136 296 1 096 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 30,4 46,5 53,3 42,9 50,2 42,9 47,6 závislé osoby 50,2 65,9 50,6 44,4 53,3 47,1 53,7 50,1 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 50,9 53,1 53,1 53,8 57,1 55,5 50,1 muži 60,5 55,7 57,6 60,4 61,4 63,5 66,5 57,2 ženy 48,8 46,1 48,7 46,7 46,2 51,3 45,0 43,0 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 2,7 1,2 0,6 2,4 0,5 1,9 1,6 průmysl 12,2 13,5 9,3 11,4 13,2 11,8 11,6 13,9 stavebnictví 8,2 12,1 7,8 7,0 9,5 8,4 13,5 10,7 obchod a opravy 12,8 15,7 13,0 11,0 8,9 13,114,3 16,4 pohostinství a ubytování 4,8 4,9 3,2 5,3 4,9 5,4 5,7 5,0 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 11,2 5,3 4,3 3,6 4,1 4,7 4,1 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 144 1 978 19 076 353 43 964 230 793 Hospodařící domácnosti 544 577 172 2 177 20 566 397 48 670 265 910 Cenzové domácnosti 547 811 176 2 206 20 643 410 49 059 267 917 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 51,7 54,4 35,7 51,2 42,7 56,6 56,2 bez závislých dětí 24,9 18,832,021,0 31,2 27,0 31,1 32,3 se závislými dětmi 18,3 33,0 22,3 14,6 20,0 15,7 25,5 23,9 neúplné rodiny 16,4 17,0 16,117,0 12,0 16,5 14,2 15,8 bez závislých dětí 6,8 4,5 6,9 7,8 2,9 7,4 5,6 6,5 se závislými dětmi 9,5 12,5 9,2 9,2 9,0 9,1 8,6 9,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,3 1,8 5,3 2,0 3,5 1,9 1,6 domácnosti jednotlivců 36,8 29,0 27,7 42,0 34,9 37,3 27,3 26,4 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,91 2,62 2,132,462,31 2,90 2,76 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 122 112 108 116 112 116 116 Domy Domy celkem 88 200 132 1 338 1 418 248 5 701 201 628 trvale obydlené domy 82 160 116 1 192 1 394 2185 465 185 572 přírůstek proti roku 1991 3 183 21 -15 4 21 28 41 8 (v %) 4,0 22,1 -1,2 0,3 10,7 0,5 28,5 1,4 neobydlené domy 6 040 16 146 24 30 236 1656 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 96,6 92,9 1,1 85,8 51,3 96,8 94,6 Průměrné stáří domu 50,8 40,4 50,6 79,5 54,3 50,3 32,6 50,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 0,9 3,5 1,2 4,119,7 1,11,9 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 7,8 49,3 89,9 62,8 85,0 85,4 85,1 veřejným vodovodem 99,2 99,1 99,2 99,7 97,7 99,6 98,9 99,5 přípojkou na kanalizaci 85,4 90,5 62,3 99,4 73,9 97,6 97,3 96,0

234 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 11

Praha - Praha - Praha 19 - Praha 18 - Praha - Praha - Dolní Praha 9 Čakovice Kbely Letňany Satalice Vinoř Chabry Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 1 297 23 111 3 054 2 362 8 679 698 1 402 z toho: zaměstnaní 601 0311 243 21 724 2 861 2 242 8 1156511 323 nezaměstnaní 34 074 54 1 387 193 120 564 47 79 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 70,9 76,5 74,6 75,3 81,4 69,1 72,5 zaměstnavatelé 4,1 5,83,23,64,1 2,3 4,7 3,6 samostatně činní 16,0 18,9 14,4 15,116,0 11,3 17,3 17,0 Ekonomicky neaktivní 519 242 1 18118 330 2 575 2 205 5 451 647 1 122 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 45,5 54,7 50,1 54,7 38,0 49,1 36,5 závislé osoby 50,2 52,5 42,7 48,5 42,9 59,3 49,6 61,1 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 52,2 55,2 53,8 51,4 60,8 51,8 55,2 muži 60,5 59,4 62,0 61,6 58,6 64,8 61,1 61,6 ženy 48,8 45,3 49,1 46,5 44,9 56,8 43,2 49,0 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,7 0,4 0,5 0,5 0,5 0,6 1,4 průmysl 12,2 12,113,520,521,0 23,2 21,5 17,1 stavebnictví 8,2 11,1 9,7 7,4 7,3 6,0 10,3 6,1 obchod a opravy 12,8 18,2 12,6 16,2 13,5 14,2 13,6 15,7 pohostinství a ubytování 4,8 5,3 4,9 5,2 3,2 4,3 3,9 2,1 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 5,3 4,2 6,5 4,3 5,4 6,1 7,9 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 892 19 168 2 198 1 762 5 441 497 916 Hospodařící domácnosti 544 577 1 024 20 958 2 5122 015 6 027 584 1 031 Cenzové domácnosti 547 811 1 033 21 039 2 531 2 032 6 069 587 1 038 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 54,2 41,8 49,8 50,5 51,1 50,4 56,8 bez závislých dětí 24,9 29,7 27,5 29,6 31,4 28,1 28,6 27,6 se závislými dětmi 18,3 24,5 14,3 20,2 19,1 23,0 21,8 29,2 neúplné rodiny 16,4 16,4 14,8 14,9 12,6 17,5 14,5 12,6 bez závislých dětí 6,8 6,5 6,7 6,1 4,87,56,64,3 se závislými dětmi 9,5 9,9 8,1 8,8 7,9 10,0 7,8 8,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 1,8 3,6 4,3 5,3 2,5 1,5 1,8 domácnosti jednotlivců 36,8 27,6 39,8 31,0 31,5 28,9 33,6 28,7 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,73 2,162,572,472,592,652,77 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 116 110 115 115 112 118 113 Domy Domy celkem 88 200 814 2 078 1 099 869 586 393 612 trvale obydlené domy 82 160 716 1 948 1 020 813 570 363 557 přírůstek proti roku 1991 3 183 35 -35 -17 -59 23 -16 59 (v %) 4,0 5,1 -1,8 -1,6 -6,8 4,2 -4,2 11,8 neobydlené domy 6 040 98 130 79 56 163055 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 98,7 45,5 85,1 81,8 46,7 92,0 90,8 Průměrné stáří domu 50,8 44,0 50,0 50,5 49,2 39,0 48,6 40,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 1,5 28,3 2,9 0,5 33,2 1,7 6,8 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 84,6 82,8 60,7 86,0 71,6 76,3 70,9 veřejným vodovodem 99,2 99,0 98,8 98,7 98,4 99,6 99,4 98,2 přípojkou na kanalizaci 85,4 91,1 92,1 63,7 89,7 96,1 88,4 82,6

SLDB 2001 – PRAHA 9 235 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 12

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 10PrahaPraha 11 12 Šeberov Újezd Křeslice Kunratice Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 54 837 49 025 927 955 198 32 769 2 777 z toho: zaměstnaní 601 031 52 069 46 515 877 927 190 30 951 2 629 nezaměstnaní 34 074 2 768 2 510502881 818 148 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 74,9 77,3 63,1 66,5 74,2 75,9 66,0 zaměstnavatelé 4,1 4,03,55,68,32,53,65,9 samostatně činní 16,0 16,114,2 24,2 20,7 16,7 15,1 20,8 Ekonomicky neaktivní 519 242 52 783 31 336 694 791139 21 498 2 646 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 59,8 38,6 39,2 25,3 30,9 36,7 31,6 závislé osoby 50,2 38,1 58,8 59,2 70,8 64,7 61,0 65,6 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 50,5 60,3 56,4 53,4 57,7 59,7 50,8 muži 60,5 57,9 65,1 62,3 57,3 63,9 64,1 58,5 ženy 48,8 44,2 56,0 50,6 49,6 50,9 55,6 43,5 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,5 1,0 1,3 3,0 0,5 1,3 průmysl 12,2 12,2 12,4 13,6 12,0 15,2 14,112,1 stavebnictví 8,2 8,3 8,1 9,2 10,9 11,6 8,4 9,1 obchod a opravy 12,8 13,0 14,4 18,5 20,112,112,9 15,7 pohostinství a ubytování 4,8 5,0 5,0 2,7 4,4 9,6 4,1 3,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,1 4,6 6,3 7,7 14,7 4,0 4,8 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 50 367 31 840 571 670 11021 168 1 899 Hospodařící domácnosti 544 577 54 818 34 844 657 733 120 23 373 2 268 Cenzové domácnosti 547 811 55 036 35 084 672 740 124 23 533 2 293 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 39,8 48,7 53,4 51,2 71,8 49,3 49,4 bez závislých dětí 24,9 26,3 27,2 27,8 21,1 35,5 25,4 25,9 se závislými dětmi 18,3 13,4 21,5 25,6 30,1 36,3 23,9 23,5 neúplné rodiny 16,4 15,6 18,7 14,9 18,0 9,7 17,3 15,0 bez závislých dětí 6,8 7,2 7,8 5,1 3,64,06,74,7 se závislými dětmi 9,5 8,4 10,8 9,8 14,3 5,6 10,6 10,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 4,4 3,0 2,8 2,0 0,0 2,5 2,0 domácnosti jednotlivců 36,8 40,3 29,6 28,9 28,8 18,5 30,9 33,5 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,142,532,862,653,11 2,58 2,66 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 109 110 118 110 113 111 121 Domy Domy celkem 88 200 6 786 2 770 554 359 1153 2221 224 trvale obydlené domy 82 160 6 495 2 629 472 302 95 3 017 1 061 přírůstek proti roku 1991 3 183 -280 182 112 153 23 72 157 (v %) 4,0 -4,1 7,4 31,1102,7 31,9 2,4 17,4 neobydlené domy 6 040 291141 82 57 20 205 163 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 50,2 53,3 94,9 86,4 96,8 69,2 91,0 Průměrné stáří domu 50,8 56,3 29,3 34,4 24,7 33,2 39,9 34,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 13,5 47,2 1,9 15,6 7,4 25,6 4,4 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 92,1 89,7 72,9 47,7 24,2 81,5 77,4 veřejným vodovodem 99,2 99,8 99,5 98,7 98,7 98,9 98,8 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 98,3 98,8 80,1 58,9 74,7 74,5 20,7

236 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 13

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 17 - Praha 13 Praha 14 Běcho- Libuš Řeporyje Zličín Řepy vice Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 4 454 29 419 1 266 1 72113 157 20 186 794 z toho: zaměstnaní 601 031 4 223 27 919 1 203 1 644 12 468 18 915 757 nezaměstnaní 34 074 2311 500 63 77 689 1 271 37 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 69,6 76,1 68,2 75,1 77,5 75,2 68,3 zaměstnavatelé 4,1 4,4 3,8 6,0 3,9 3,5 3,3 3,5 samostatně činní 16,0 19,6 14,6 20,0 15,6 13,2 14,3 19,6 Ekonomicky neaktivní 519 242 3 332 22 198 1 026 1 251 9 637 16 107 726 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 26,4 21,4 44,9 40,2 25,8 32,4 51,1 závislé osoby 50,2 71,4 75,7 52,9 57,4 71,8 64,6 44,8 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 56,6 56,1 54,8 56,8 56,6 54,9 51,6 muži 60,5 60,2 59,9 60,1 62,3 60,5 59,0 59,5 ženy 48,8 53,1 52,549,551,5 52,8 50,9 44,4 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,5 1,7 0,8 0,5 0,5 1,6 průmysl 12,2 14,0 11,0 12,6 11,0 11,2 16,115,5 stavebnictví 8,2 12,4 7,6 13,2 11,6 7,0 7,8 10,0 obchod a opravy 12,8 13,9 13,5 15,7 13,9 12,113,5 17,1 pohostinství a ubytování 4,8 4,0 4,3 3,6 4,8 5,3 4,5 3,9 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,5 4,0 5,6 8,2 4,4 3,8 4,0 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 2 740 19 5168431 100 8 703 13 994 560 Hospodařící domácnosti 544 577 3 076 21 261 963 1 251 9 557 15 394 652 Cenzové domácnosti 547 811 3 096 21 391 976 1 271 9 608 15 525 658 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 55,8 50,1 53,3 52,4 48,8 49,4 55,6 bez závislých dětí 24,9 22,4 18,3 29,5 29,7 19,8 22,8 32,8 se závislými dětmi 18,3 33,5 31,8 23,8 22,7 29,0 26,7 22,8 neúplné rodiny 16,4 16,0 18,3 15,3 17,2 17,8 17,6 14,0 bez závislých dětí 6,8 4,8 5,1 6,5 7,5 5,0 5,7 5,8 se závislými dětmi 9,5 11,113,2 8,8 9,8 12,7 11,9 8,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,1 2,23,72,82,72,92,1 domácnosti jednotlivců 36,8 26,1 29,4 27,8 27,5 30,7 30,1 28,3 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,85 2,68 2,72 2,73 2,66 2,58 2,72 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 110 116 116 110 111 118 Domy Domy celkem 88 200 1 103 2 215 725 4711 093 2 764 492 trvale obydlené domy 82 160 989 1 984 651 432 1 022 2 590 441 přírůstek proti roku 1991 3 183 129 558 56 11 147 359 -4 (v %) 4,0 15,0 39,1 9,4 2,6 16,8 16,1 -0,9 neobydlené domy 6 040 114231 74 39 71174 51 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 88,0 54,2 96,5 80,3 58,4 72,0 95,7 Průměrné stáří domu 50,8 38,1 27,8 47,0 38,5 33,7 40,9 45,9 Podíl panelových domů (v %) 12,7 11,0 43,9 0,5 13,4 35,4 18,11,1 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 84,0 68,0 4,9 65,0 75,2 64,9 76,0 veřejným vodovodem 99,2 99,1 99,3 98,5 98,4 99,0 99,3 96,8 přípojkou na kanalizaci 85,4 71,7 88,5 4,8 80,6 98,0 83,5 82,3

SLDB 2001 – PRAHA 9 237 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 14

Praha - Praha 20 - Praha 21 - Praha - Praha - Praha - Dolní Horní Újezd nad Praha 15 Klánovice Koloděje Benice Počernice Počernice Lesy Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 9107 158 1 294 441 4 026 16 006 198 z toho: zaměstnaní 601 031 867 6 783 1 239 427 3 854 15 230 192 nezaměstnaní 34 074 43 375 55 14 172 776 6 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 69,0 75,4 66,1 66,0 73,9 77,0 71,7 zaměstnavatelé 4,1 4,93,56,96,34,33,57,1 samostatně činní 16,0 18,9 14,7 21,1 20,4 16,3 14,4 16,2 Ekonomicky neaktivní 519 242 835 5 703 1 238 388 2 993 11 147 157 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 49,5 36,5 43,5 43,3 35,2 35,5 41,4 závislé osoby 50,2 47,5 61,0 54,0 54,9 62,1 62,2 56,1 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 52,0 54,9 50,2 53,0 56,6 58,4 55,3 muži 60,5 58,4 60,0 57,9 61,1 61,1 62,8 64,4 ženy 48,8 45,7 50,1 43,1 45,1 52,0 54,2 46,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 1,8 1,2 1,3 1,11,0 0,6 0,5 průmysl 12,2 16,5 14,6 12,8 16,8 15,2 17,9 21,7 stavebnictví 8,2 7,5 7,9 9,3 9,3 8,2 8,3 10,6 obchod a opravy 12,8 11,7 14,7 14,4 15,7 14,113,3 16,2 pohostinství a ubytování 4,8 3,6 3,2 4,3 3,9 3,0 4,0 2,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 3,6 5,2 4,7 5,6 5,8 4,116,7 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 645 4 560 919 296 2 504 10 691135 Hospodařící domácnosti 544 577 7175 183 1 049 325 2 812 11 713 147 Cenzové domácnosti 547 811 734 5 223 1 066 327 2 845 11 750 147 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 55,6 57,0 53,4 59,0 57,8 49,8 64,6 bez závislých dětí 24,9 33,9 27,8 30,9 32,7 29,9 25,3 36,1 se závislými dětmi 18,3 21,7 29,2 22,5 26,3 27,9 24,5 28,6 neúplné rodiny 16,4 14,0 15,5 16,5 14,7 16,117,7 6,8 bez závislých dětí 6,8 5,9 5,6 5,7 4,9 5,4 6,3 2,0 se závislými dětmi 9,5 8,2 9,9 10,8 9,8 10,7 11,4 4,8 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 1,9 1,8 2,2 2,8 1,4 2,1 2,7 domácnosti jednotlivců 36,8 28,5 25,8 28,0 23,5 24,7 30,4 25,9 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,67 2,84 2,76 2,79 2,81 2,56 2,65 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 114 115 116 110 114 110 109 Domy Domy celkem 88 200 627 2 279 799 313 1 803 1 651144 trvale obydlené domy 82 160 537 2 074 684 2711 562 1 553 113 přírůstek proti roku 1991 3 183 -18 -4 95 65 382 56 34 (v %) 4,0 -3,2 -0,2 16,1 31,6 32,4 3,7 43,0 neobydlené domy 6 040 90 205 11542241 98 31 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 96,8 90,3 92,8 98,2 94,0 65,5 97,3 Průměrné stáří domu 50,8 47,4 46,3 37,7 36,4 32,2 38,9 33,5 Podíl panelových domů (v %) 12,7 2,0 7,0 1,5 2,2 6,7 28,3 1,8 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 60,9 69,5 88,6 8,9 85,5 88,4 77,0 veřejným vodovodem 99,2 98,1 98,7 99,4 98,9 97,8 99,5 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 77,5 54,5 61,7 94,1 66,8 91,5 94,7

238 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 15

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 22 - Dolní Praha - Praha - Kolo- Králo- Petro- Štěrbo- Uhříně- Měcho- Dubeč Nedvězí vraty vice vice holy ves Hl m. Praha Hl m. lupy Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 636 1 111 924 156 131 3 320 521 2 426 z toho: zaměstnaní 601 031 622 1 046 882 152 125 3 190 505 2 294 nezaměstnaní 34 074 1465424 6130 16 132 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 69,5 70,8 68,2 82,7 69,5 76,9 63,5 75,5 zaměstnavatelé 4,1 7,2 5,4 6,5 1,9 6,9 4,5 8,4 3,5 samostatně činní 16,0 18,117,6 19,0 12,2 17,6 14,9 24,8 14,1 Ekonomicky neaktivní 519 242 514 870 818 106 92 2 588 4192 102 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 44,4 41,4 41,3 52,8 46,7 20,6 40,6 46,4 závislé osoby 50,2 52,5 56,8 56,0 46,2 53,3 76,9 55,1 51,5 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 55,1 55,6 52,6 59,3 56,5 55,4 55,4 52,4 muži 60,5 62,1 62,5 60,9 65,7 64,9 58,1 61,3 59,1 ženy 48,8 48,1 49,0 44,8 52,7 48,8 52,9 49,5 46,1 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,7 2,4 9,6 6,1 0,5 0,4 3,5 průmysl 12,2 14,6 20,7 14,9 16,7 18,3 14,3 14,8 16,1 stavebnictví 8,2 10,2 9,9 9,5 12,2 14,5 9,0 12,5 10,5 obchod a opravy 12,8 18,7 13,7 15,5 16,0 9,2 14,3 21,9 14,5 pohostinství a ubytování 4,8 4,4 5,2 4,2 4,5 7,6 3,6 4,2 4,3 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 2,9 4,0 8,0 8,6 13,6 4,5 2,4 6,6 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 408 698 605 105 82 2 2173251 715 Hospodařící domácnosti 544 577 474 798 688 118 103 2 4153781 974 Cenzové domácnosti 547 811 480 806 702 118 105 2 424 384 1 998 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 54,6 56,5 57,0 47,5 46,7 52,5 57,0 50,9 bez závislých dětí 24,9 28,8 30,4 28,6 29,7 29,5 18,6 31,0 29,1 se závislými dětmi 18,3 25,8 26,1 28,3 17,8 17,1 33,9 26,0 21,8 neúplné rodiny 16,4 15,6 13,3 15,115,3 13,3 17,6 13,3 16,8 bez závislých dětí 6,8 7,3 5,1 5,6 7,6 3,8 4,7 4,7 7,2 se závislými dětmi 9,5 8,3 8,2 9,5 7,6 9,5 12,9 8,6 9,6 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,3 3,5 2,6 2,5 4,8 0,9 1,3 2,6 domácnosti jednotlivců 36,8 27,5 26,8 25,4 34,7 35,2 29,0 28,4 29,8 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,83 2,86 2,90 2,47 2,83 2,70 2,89 2,65 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 118 115 116 112 128 109 118 117 Domy Domy celkem 88 200 374 620 634 102 77 383 327 1 113 trvale obydlené domy 82 160 330 549 539 83 63 354 282 990 přírůstek proti roku 1991 3 183 24 64 88 -1 -61 46 61 (v %) 4,0 7,8 13,2 19,5 -1,2 - 20,8 19,5 6,6 neobydlené domy 6 040 44 71 95 19 142945123 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 97,3 97,8 98,5 96,4 93,7 75,4 97,9 87,9 Průměrné stáří domu 50,8 42,7 40,6 37,2 57,2 54,4 32,5 31,0 52,8 Podíl panelových domů (v %) 12,7 1,8 3,6 1,7 0,0 0,0 25,4 4,6 3,2 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 93,6 75,4 69,8 2,4 3,2 88,7 80,9 69,0 veřejným vodovodem 99,2 99,4 97,3 98,3 100,0 98,4 99,2 99,6 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 44,8 10,6 82,9 89,2 87,3 93,2 85,5 49,4

SLDB 2001 – PRAHA 9 239 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 16 v tom městské části

Praha - Praha - Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Lipence Lochkov Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 17 505 26 625 38 726 67 532 37 770 638 245 z toho v rodinných domech 72 122 231 54 775 7 192 4 634 617229 Trvale obydlené byty 496 940 15 164 23 128 35 043 60 606 32 975 516213 přírůstek proti roku 19911 136 -2 537 -3 040 -2 876 -2 679 1 422 84 14 (v %) 0,2 -14,3 -11,6 -7,6 -4,2 4,5 19,4 7,0 z toho v rodinných domech 63 642 199 48 686 6 4174 019 503 200 Neobydlené byty 54 303 2 341 3 497 3 683 6 926 4 795 122 32 přechodně obydlené 21 646 657 1 317 1 466 3 2811 632 36 5 sloužící k rekreaci 410312 13 1582310 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 79,5 86,4 85,4 87,1 62,2 30,0 0,9 vodovodem v bytě 99,1 97,1 98,0 99,1 99,3 98,3 96,1 99,1 ústředním (etážovým) topením 65,9 56,5 43,7 47,3 73,1 63,9 72,7 75,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 91,4 92,5 94,9 98,0 93,1 91,3 93,9 splachovacím záchodem v bytě 97,7 92,4 95,1 96,7 98,7 94,3 91,9 93,0 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 84,6 87,3 91,3 95,8 88,3 77,5 77,9 II. kategorie 3,6 8,6 7,7 5,5 2,7 6,4 13,4 14,6 III. kategorie 1,0 2,6 2,0 1,6 0,5 3,0 3,5 4,2 IV. kategorie 0,2 0,4 0,3 0,4 0,1 0,6 3,5 2,8 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 2,5 2,1 2,7 9,4 10,9 79,7 78,4 v osobním vlastnictví 11,0 1,4 6,0 10,5 18,4 8,8 0,0 0,0 nájemní 47,2 86,3 81,3 69,2 35,3 61,0 5,4 8,5 členů staveb. bytového družstva 13,0 1,1 2,6 6,0 11,3 12,5 0,0 0,0 členů družstva nájemců12,2 3,2 4,6 8,1 20,2 0,9 0,0 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,25 2,182,072,162,322,872,70 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 1,03 1,05 1,11 0,98 1,00 0,85 0,90 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 22,1 20,8 18,0 18,0 19,1 23,2 21,5 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 51,6 46,6 37,4 39,4 45,2 67,5 58,4 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,27 2,12 1,87 2,23 2,37 3,42 3,01 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 37,6 36,4 36,1 41,4 39,9 52,1 44,6 2 a více osobními automobily 6,5 6,7 5,2 4,3 5,9 6,6 12,2 8,0 telefonem - pevná linka 48,7 45,6 47,7 49,1 50,9 45,8 43,2 50,7 mobilním telefonem 5,0 4,5 5,0 5,5 4,8 5,2 7,8 7,0 pevným i mobilním telefonem 36,2 37,7 35,2 32,5 34,7 36,9 33,3 29,6 osobním počítačem s napojením na internet 11,113,4 11,9 9,3 10,2 12,5 10,3 9,9 bez napojení na internet 11,5 11,5 11,4 9,5 10,8 11,7 11,0 10,3 vlastním rekreačním objektem 22,4 26,1 25,6 22,0 25,0 21,0 14,5 7,5 jinou možností rekreace 16,115,9 16,8 16,7 17,0 16,5 5,2 3,8

240 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 17

Praha - Praha 16 - Praha - Praha - Praha - Praha - Velká Praha 6 Radotín Slivenec Zbraslav Lysolaje Nebušice Chuchle Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 2 953 799 734 3 358 48 711 330 956 z toho v rodinných domech 72 122 1 460 776 537 1 545 8 437 262 890 Trvale obydlené byty 496 940 2 686 691 659 2 948 43 808 291 814 přírůstek proti roku 19911 136 27 54 40 219 -2 422 -10 158 (v %) 0,2 1,0 8,5 6,5 8,0 -5,2 -3,3 24,1 z toho v rodinných domech 63 642 1 305 670 479 1 335 7 433 233 757 Neobydlené byty 54 303 267 108 75 4104 90339 142 přechodně obydlené 21 646 107 35 25 147 1 704 8 46 sloužící k rekreaci 410913 1111723 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 12,7 1,9 43,2 26,9 85,1 81,1 55,3 vodovodem v bytě 99,1 99,1 98,1 97,9 98,8 99,2 99,3 99,1 ústředním (etážovým) topením 65,9 79,8 74,7 76,3 84,5 72,6 82,1 86,4 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 96,5 93,8 93,6 96,9 97,9 93,1 95,8 splachovacím záchodem v bytě 97,7 97,1 94,4 96,7 97,5 98,4 90,4 96,3 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 89,1 78,7 85,1 91,1 95,2 85,2 90,8 II. kategorie 3,6 8,115,2 10,8 5,9 2,9 8,9 6,0 III. kategorie 1,0 1,3 2,0 2,0 1,4 0,7 3,8 1,5 IV. kategorie 0,2 0,7 2,5 0,9 0,4 0,11,7 0,9 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 42,5 84,2 60,7 37,3 14,7 64,6 69,7 v osobním vlastnictví 11,0 7,1 0,0 0,9 5,3 13,0 0,7 0,0 nájemní 47,2 26,8 6,7 22,3 28,0 48,5 5,8 12,5 členů staveb. bytového družstva 13,0 11,3 0,0 2,1 4,6 8,2 17,2 2,8 členů družstva nájemců12,2 4,7 0,0 0,0 13,8 8,2 0,0 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,61 2,85 2,55 2,65 2,26 2,76 2,79 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,92 0,80 0,89 0,93 0,98 0,90 0,77 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 19,9 24,8 21,7 20,0 19,5 21,1 26,5 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 52,3 71,5 56,1 53,4 44,7 58,9 75,4 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,87 3,62 2,90 2,88 2,33 3,09 3,67 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 44,3 49,6 47,6 48,6 42,1 48,8 48,6 2 a více osobními automobily 6,5 9,0 14,3 10,5 9,8 6,7 10,0 15,2 telefonem - pevná linka 48,7 47,2 49,9 46,3 46,0 52,1 52,6 46,6 mobilním telefonem 5,0 5,0 3,2 6,8 6,1 3,5 4,8 4,3 pevným i mobilním telefonem 36,2 36,5 38,5 36,0 36,0 36,1 31,6 39,8 osobním počítačem s napojením na internet 11,112,0 14,5 11,2 11,7 12,3 13,4 22,2 bez napojení na internet 11,5 11,6 12,7 10,0 13,111,6 8,2 9,3 vlastním rekreačním objektem 22,4 12,8 12,9 16,115,4 23,8 12,7 12,3 jinou možností rekreace 16,111,3 8,8 9,112,116,9 11,7 9,6

SLDB 2001 – PRAHA 9 241 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 18

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Přední Praha 7 Praha 8 Březině- Suchdol Troja Ďáblice Kopanina ves Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 164 2 286 21 232 434 48 640 250 887 z toho v rodinných domech 72 122 160 1 573 27 301 4 191 225 717 Trvale obydlené byty 496 940 144 1 978 19 076 353 43 964 230 793 přírůstek proti roku 19911 136 35 74 -1 597 33 -1 658 48 - (v %) 0,2 32,1 3,9 -7,7 10,3 -3,6 26,4 - z toho v rodinných domech 63 642 140 1 391 20 261 3 753 206 651 Neobydlené byty 54 303 20 308 2 156 81 4 6762094 přechodně obydlené 21 646 7 91 665 46 1 811 11 33 sloužící k rekreaci 41008501406 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 2,8 38,6 78,0 44,5 67,8 72,6 72,0 vodovodem v bytě 99,1 98,6 99,0 98,8 98,3 99,6 98,7 98,4 ústředním (etážovým) topením 65,9 68,8 84,8 43,9 83,6 79,3 92,2 79,7 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 94,4 96,7 94,4 96,3 97,7 97,8 94,5 splachovacím záchodem v bytě 97,7 94,4 96,5 95,9 96,6 98,4 97,8 95,0 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 80,6 90,7 89,1 89,0 95,7 93,9 88,5 II. kategorie 3,6 14,6 5,8 6,7 6,8 2,8 3,0 6,2 III. kategorie 1,0 2,11,9 1,9 0,6 0,8 1,3 2,5 IV. kategorie 0,2 2,1 0,8 0,4 1,7 0,2 0,4 2,0 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 78,5 60,3 1,2 58,6 7,5 76,1 71,4 v osobním vlastnictví 11,0 0,0 3,2 8,5 7,4 10,9 0,9 0,3 nájemní 47,2 7,6 11,8 76,3 20,1 41,0 8,7 14,1 členů staveb. bytového družstva 13,0 0,0 11,6 2,2 0,3 15,3 0,9 0,4 členů družstva nájemců12,2 0,0 3,2 7,9 0,0 21,3 0,0 4,4 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,91 2,62 2,132,462,31 2,90 2,76 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,89 0,86 1,140,820,990,780,90 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 24,0 21,5 18,9 26,7 17,4 24,2 21,9 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 71,4 56,9 40,6 67,3 40,4 70,1 60,7 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,35 3,10 1,89 3,08 2,34 3,73 3,09 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 43,8 49,3 36,0 49,9 41,2 51,3 45,4 2 a více osobními automobily 6,5 18,1 8,7 4,5 14,2 6,114,3 11,9 telefonem - pevná linka 48,7 45,8 49,0 49,9 41,9 49,4 46,5 49,2 mobilním telefonem 5,0 3,5 5,5 5,3 5,4 5,4 7,4 3,4 pevným i mobilním telefonem 36,2 36,8 36,1 33,1 41,4 35,3 35,7 34,9 osobním počítačem s napojením na internet 11,118,8 13,5 9,8 22,1 9,8 13,5 11,7 bez napojení na internet 11,5 10,4 13,0 10,6 11,9 10,9 10,9 10,7 vlastním rekreačním objektem 22,4 5,6 18,4 21,9 16,4 22,6 13,0 15,8 jinou možností rekreace 16,1 3,5 12,9 17,3 13,9 16,0 12,2 10,2

242 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 19

Praha - Praha - Praha 19 - Praha 18 - Praha - Praha - Dolní Praha 9 Čakovice Kbely Letňany Satalice Vinoř Chabry Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 1 031 20 954 2 379 1 911 5 6105451 041 z toho v rodinných domech 72 122 995 1 352 1 179 910359460677 Trvale obydlené byty 496 940 892 19 168 2 198 1 762 5 441 497 916 přírůstek proti roku 19911 136 31 -160 82 -33 312-17 265 (v %) 0,2 3,6 -0,8 3,9 -1,8 6,1 -3,3 40,7 z toho v rodinných domech 63 642 867 1 159 1 076 847 330 416611 Neobydlené byty 54 303 139 1 786 181149 169 48 125 přechodně obydlené 21 646 33 780 57 37 83 9 53 sloužící k rekreaci 4106961 008 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 74,7 83,9 36,4 79,4 64,0 62,2 47,1 vodovodem v bytě 99,1 98,9 99,5 98,8 98,6 99,5 98,0 98,3 ústředním (etážovým) topením 65,9 87,6 79,9 87,3 87,9 96,7 80,3 84,3 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 95,6 98,0 96,8 95,9 99,0 93,2 96,8 splachovacím záchodem v bytě 97,7 95,5 98,9 96,2 96,3 99,0 95,6 96,7 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 91,4 96,5 90,5 92,5 97,9 85,5 89,1 II. kategorie 3,6 4,9 2,2 6,4 3,9 1,2 7,8 6,9 III. kategorie 1,0 2,8 0,5 1,4 1,9 0,2 3,0 1,0 IV. kategorie 0,2 0,6 0,1 0,5 0,7 0,2 2,2 1,2 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 82,5 5,0 41,6 41,8 5,1 63,2 56,9 v osobním vlastnictví 11,0 0,0 14,0 12,4 7,7 12,7 0,0 10,4 nájemní 47,2 4,4 38,8 25,8 27,4 61,7 21,3 20,0 členů staveb. bytového družstva 13,0 0,1 25,1 5,7 0,6 9,1 0,2 0,1 členů družstva nájemců12,2 0,4 12,3 6,114,8 8,0 0,0 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,73 2,162,572,472,592,652,77 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,85 0,99 0,95 0,92 1,04 0,89 0,88 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 22,4 16,8 19,2 20,3 15,2 22,1 20,2 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 61,8 36,5 50,1 50,7 39,6 59,0 57,1 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,22 2,192,752,732,492,993,22 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 53,1 40,3 45,4 46,8 46,6 42,1 51,7 2 a více osobními automobily 6,5 10,1 4,6 7,7 8,9 7,112,110,6 telefonem - pevná linka 48,7 50,8 50,8 44,8 49,3 45,5 52,1 43,7 mobilním telefonem 5,0 4,6 5,6 8,4 6,5 7,1 4,2 3,9 pevným i mobilním telefonem 36,2 34,9 33,2 30,5 31,3 35,5 27,8 41,0 osobním počítačem s napojením na internet 11,113,2 8,2 9,0 9,3 9,3 10,113,1 bez napojení na internet 11,5 10,8 9,2 9,8 9,6 12,9 9,3 12,6 vlastním rekreačním objektem 22,4 17,0 22,3 16,2 17,1 20,111,5 11,0 jinou možností rekreace 16,110,8 16,2 11,4 13,0 15,0 9,5 9,4

SLDB 2001 – PRAHA 9 243 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 20

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 10 Praha 11 Praha 12 Šeberov Újezd Křeslice Kunratice Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 55 860 33 013713 864 134 22 646 2 607 z toho v rodinných domech 72 122 4 727 1 840 593 341127 2 772 1 295 Trvale obydlené byty 496 940 50 367 31 840 571 670 11021 168 1 899 přírůstek proti roku 19911 136 -3 169 461164 521 27 -296 746 (v %) 0,2 -5,9 1,5 40,3 349,7 32,5 -1,4 64,7 z toho v rodinných domech 63 642 4 263 1 653 496 277 103 2 508 1 122 Neobydlené byty 54 303 5 493 1 173 142 194 24 1 478 708 přechodně obydlené 21 646 2 342 561 34 109 9 614 165 sloužící k rekreaci 4109951 2 194 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 90,2 69,4 64,6 20,7 14,5 71,5 48,8 vodovodem v bytě 99,1 99,7 99,6 97,7 98,5 97,3 99,6 98,7 ústředním (etážovým) topením 65,9 73,7 98,9 84,6 92,1 78,2 96,3 90,8 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 98,2 99,4 94,9 97,6 94,5 99,0 97,4 splachovacím záchodem v bytě 97,7 99,2 99,5 94,4 96,6 95,5 99,2 96,7 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 96,3 98,9 87,7 92,2 83,6 97,9 93,3 II. kategorie 3,6 2,8 0,5 7,4 4,5 11,8 1,3 3,5 III. kategorie 1,0 0,5 0,11,9 0,7 0,9 0,3 1,2 IV. kategorie 0,2 0,1 0,0 0,7 0,4 0,0 0,1 0,4 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 7,4 4,4 73,6 36,9 66,4 10,1 52,3 v osobním vlastnictví 11,0 13,9 10,4 7,7 0,1 0,0 12,1 9,6 nájemní 47,2 46,2 45,0 5,6 7,8 16,4 20,5 18,6 členů staveb. bytového družstva 13,0 11,6 24,1 0,2 44,6 0,0 18,8 11,0 členů družstva nájemců12,2 16,4 12,5 0,0 0,3 0,0 32,7 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,142,532,862,653,11 2,58 2,66 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 1,01 0,97 0,79 0,85 0,83 1,01 0,86 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 17,9 16,1 25,2 22,7 23,7 16,5 22,6 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 38,5 41,1 74,4 61,8 77,3 43,0 61,2 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,122,623,733,223,932,573,14 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 39,2 44,8 49,7 53,6 52,7 45,8 49,3 2 a více osobními automobily 6,5 5,2 7,4 16,3 12,113,6 8,3 13,0 telefonem - pevná linka 48,7 53,1 46,7 36,6 38,5 43,6 47,3 39,7 mobilním telefonem 5,0 4,7 4,5 7,2 3,0 6,4 4,6 9,4 pevným i mobilním telefonem 36,2 33,6 40,4 43,6 50,4 35,5 40,0 40,0 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 9,4 11,9 17,0 19,9 10,9 11,6 15,0 bez napojení na internet 11,5 9,9 13,7 12,8 14,5 10,0 14,4 12,2 vlastním rekreačním objektem 22,4 25,2 24,2 12,8 16,9 10,0 22,4 16,6 jinou možností rekreace 16,117,5 16,3 7,9 20,9 5,5 15,3 11,3

244 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 21

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 17 - Praha 13 Praha 14 Běcho- Libuš Řeporyje Zličín Řepy vice Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 3 179 21 765 964 1 191 9 427 15 698 625 z toho v rodinných domech 72 122 1 1411 518 872 470 916 2 607 546 Trvale obydlené byty 496 940 2 740 19 516 843 1 100 8 703 13 994 560 přírůstek proti roku 19911 136 4127 391 49 56 1 533 4 840 28 (v %) 0,2 17,7 61,0 6,2 5,4 21,4 52,9 5,3 z toho v rodinných domech 63 642 1 000 1 257 770 420 804 2 331 484 Neobydlené byty 54 303 439 2 249 121 91 724 1 704 65 přechodně obydlené 21 646 157 1 227 47 45 474 856 18 sloužící k rekreaci 410322320136 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 61,6 46,8 3,0 61,0 40,0 45,3 63,2 vodovodem v bytě 99,1 99,3 99,6 97,3 99,3 99,3 99,3 97,1 ústředním (etážovým) topením 65,9 94,3 98,7 76,9 92,5 97,2 95,3 79,1 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 98,0 99,3 93,6 98,2 98,7 98,5 95,0 splachovacím záchodem v bytě 97,7 97,7 99,3 90,2 98,4 99,0 98,8 94,6 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 95,4 98,7 80,3 93,3 97,6 97,0 85,5 II. kategorie 3,6 2,6 0,6 11,9 4,6 1,0 1,7 8,9 III. kategorie 1,0 1,0 0,2 4,4 0,8 0,2 0,4 1,3 IV. kategorie 0,2 0,3 0,0 2,7 0,5 0,0 0,11,6 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 31,6 5,5 76,9 30,8 7,4 13,9 69,6 v osobním vlastnictví 11,0 11,3 10,3 0,0 1,8 4,7 10,3 0,2 nájemní 47,2 32,8 40,0 9,1 38,7 57,2 39,7 14,5 členů staveb. bytového družstva 13,0 4,5 30,0 0,0 17,5 23,2 20,4 0,4 členů družstva nájemců12,2 13,3 10,0 0,0 1,6 2,8 9,2 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,85 2,68 2,72 2,73 2,66 2,58 2,72 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,95 0,98 0,87 0,96 1,00 0,99 0,85 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 18,8 16,7 22,8 18,9 16,0 17,0 22,3 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 53,9 45,0 62,5 52,0 43,1 44,5 61,9 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,03 2,75 3,162,852,682,623,25 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 51,5 45,3 45,4 48,5 44,9 43,7 49,5 2 a více osobními automobily 6,5 11,4 6,115,8 9,5 6,9 6,111,1 telefonem - pevná linka 48,7 42,6 42,7 45,9 47,4 44,4 45,6 51,3 mobilním telefonem 5,0 5,2 5,0 5,6 4,6 4,6 7,4 5,9 pevným i mobilním telefonem 36,2 43,8 43,4 35,8 39,2 41,6 36,3 32,0 osobním počítačem s napojením na internet 11,113,9 14,113,2 11,8 13,9 10,6 9,5 bez napojení na internet 11,5 16,9 15,2 10,9 12,113,9 11,5 10,9 vlastním rekreačním objektem 22,4 20,117,113,2 18,4 18,6 17,0 14,5 jinou možností rekreace 16,114,0 16,3 9,6 12,9 15,3 15,3 9,8

SLDB 2001 – PRAHA 9 245 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 22

Praha - Praha 20 - Praha 21 - Praha - Praha - Praha - Dolní Horní Újezd nad Praha 15 Klánovice Koloděje Benice Počernice Počernice Lesy Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 763 4 943 1 068 364 2 832 11 302 166 z toho v rodinných domech 72 122 678 2 412861 3311 916 1 401154 Trvale obydlené byty 496 940 645 4 560 919 296 2 504 10 691135 přírůstek proti roku 19911 136 -29 448 90 83 496 586 36 (v %) 0,2 -4,3 10,9 10,9 39,0 24,7 5,8 36,4 z toho v rodinných domech 63 642 588 2 169 726 286 1 629 1 252 125 Neobydlené byty 54 303 118 383 149 68 328 611 31 přechodně obydlené 21 646 37 1163717 102 262 9 sloužící k rekreaci 410 16 16 11 1 1953 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 49,6 32,7 72,7 6,1 84,9 78,2 72,6 vodovodem v bytě 99,1 97,2 98,8 99,2 98,6 98,0 99,8 98,5 ústředním (etážovým) topením 65,9 75,8 91,4 91,4 74,0 92,0 95,4 88,1 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 92,2 96,7 97,5 97,6 96,3 99,2 98,5 splachovacím záchodem v bytě 97,7 92,1 96,7 98,3 97,0 96,4 99,4 98,5 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 79,7 92,5 94,2 78,7 93,1 97,7 90,4 II. kategorie 3,6 11,3 4,4 4,4 18,9 3,3 1,5 8,1 III. kategorie 1,0 3,4 1,5 0,7 0,3 1,1 0,3 0,0 IV. kategorie 0,2 1,7 0,6 0,2 1,4 0,7 0,1 0,0 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 79,2 40,5 68,4 86,1 55,8 9,7 82,2 v osobním vlastnictví 11,0 0,6 6,7 0,1 0,7 3,4 10,9 0,0 nájemní 47,2 5,4 21,7 8,4 3,4 29,6 34,5 5,2 členů staveb. bytového družstva 13,0 4,2 4,3 12,7 0,0 1,3 30,5 0,7 členů družstva nájemců12,2 0,0 16,2 0,0 0,0 0,3 9,1 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,67 2,84 2,76 2,79 2,81 2,56 2,65 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,86 0,96 0,76 0,74 0,82 1,00 0,78 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 22,118,5 27,1 28,5 22,4 16,6 28,8 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 60,7 53,1 75,7 80,2 63,9 42,6 77,5 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,192,993,673,81 3,48 2,57 3,46 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 44,0 50,9 47,4 53,4 51,4 45,9 49,6 2 a více osobními automobily 6,5 14,4 10,3 15,3 14,9 13,2 8,0 18,5 telefonem - pevná linka 48,7 55,2 45,7 46,8 44,3 42,7 46,7 41,5 mobilním telefonem 5,0 3,6 5,9 5,0 7,8 6,0 4,6 8,1 pevným i mobilním telefonem 36,2 30,5 38,6 40,9 40,2 40,9 40,5 36,3 osobním počítačem s napojením na internet 11,111,5 12,118,9 14,2 14,9 11,6 9,6 bez napojení na internet 11,5 8,7 13,0 11,8 13,9 14,2 13,5 9,6 vlastním rekreačním objektem 22,4 15,2 17,3 13,7 10,8 15,5 22,8 11,1 jinou možností rekreace 16,1 9,9 11,3 7,7 9,110,3 16,4 4,4

246 SLDB 2001 – PRAHA 9 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí dokončení

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 22 - Dolní Praha - Praha - Kolo- Králo- Petro- Štěrbo- Uhříně- Měcho- Dubeč Nedvězí vraty vice vice holy ves Hl.m. Praha Hl.m. lupy Byty Byty celkem 551 243 466 779 717 131 96 2 401 373 1 910 z toho v rodinných domech 72 122 420 681 683 120 86 335 359 1 155 Trvale obydlené byty 496 940 408 698 605 105 82 2 2173251 715 přírůstek proti roku 19911 136 50 108 129 12 1 333 55 106 (v %) 0,2 14,0 18,3 27,112,9 1,2 17,7 20,4 6,6 z toho v rodinných domech 63 642 375 611 5799672301 314 1 019 Neobydlené byty 54 303 58 811122614 184 48 195 přechodně obydlené 21 646 192233 10388546 sloužící k rekreaci 410 11251 0 1 3 15 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 82,1 63,6 64,1 0,0 1,2 74,1 78,8 50,3 vodovodem v bytě 99,1 99,0 97,1 97,9 99,0 97,6 99,6 99,7 98,0 ústředním (etážovým) topením 65,9 88,7 85,0 76,0 70,5 59,8 97,6 88,3 78,7 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 96,3 95,0 95,5 92,4 93,9 99,3 96,9 93,5 splachovacím záchodem v bytě 97,7 95,3 91,1 94,7 91,4 95,1 99,4 97,5 93,1 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 91,2 85,4 85,3 61,0 72,0 98,1 91,4 82,8 II. kategorie 3,6 5,4 8,3 8,8 33,3 22,0 1,1 6,2 10,6 III. kategorie 1,0 2,2 3,0 1,7 1,0 4,9 0,11,2 3,0 IV. kategorie 0,2 0,0 1,11,5 3,8 1,2 0,0 1,2 1,5 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 80,1 78,8 80,5 71,4 72,0 12,4 86,8 49,4 v osobním vlastnictví 11,0 4,2 0,0 0,5 0,0 0,0 1,1 0,0 3,9 nájemní 47,2 4,7 11,5 5,0 19,0 19,5 10,4 3,7 25,2 členů staveb. bytového družstva 13,0 0,0 0,7 0,2 0,0 0,0 50,9 0,3 5,2 členů družstva nájemců12,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 22,8 0,0 6,2 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,83 2,86 2,90 2,47 2,83 2,70 2,89 2,65 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,000,820,850,850,860,870,960,760,94 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 24,6 22,0 22,5 22,3 22,8 16,6 25,8 20,1 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 69,8 63,8 66,9 55,4 64,6 45,2 74,7 54,1 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,46 3,41 3,51 2,89 3,26 2,82 3,78 2,88 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 49,8 50,0 47,3 43,8 37,8 48,6 52,6 44,4 2 a více osobními automobily 6,5 15,7 16,3 14,9 6,7 13,4 7,2 17,8 11,4 telefonem - pevná linka 48,7 43,6 49,3 41,7 48,6 43,9 43,8 47,4 47,2 mobilním telefonem 5,0 4,2 4,4 7,4 6,7 6,1 4,0 7,1 7,2 pevným i mobilním telefonem 36,2 41,4 36,8 37,0 24,8 36,6 46,2 39,7 30,2 osobním počítačem s napojením na internet 11,112,7 12,6 14,5 2,9 14,6 15,2 18,8 8,9 bez napojení na internet 11,5 11,8 10,9 13,7 4,8 12,2 15,3 12,9 8,6 vlastním rekreačním objektem 22,4 15,9 14,3 10,115,2 6,119,8 17,8 13,2 jinou možností rekreace 16,110,3 8,9 8,8 1,9 3,7 16,8 10,8 9,2

SLDB 2001 – PRAHA 9 247 E.3. Vybrané údaje o České republice

Rok sčítání 19611970 1980 1991 2001 Obyvatelstvo Obyvatelstvo celkem 9 571 531 9 807 697 10 291 927 10 302 215 10 230 060 muži 4 640 631 4 749 511 4 988 095 4 999 935 4 982 071 ženy 4 930 900 5 058 186 5 303 832 5 302 280 5 247 989 Podíl obyvatel ve věku v %: 0 - 14 25,4 21,2 23,4 21,0 16,2 15 - 59 59,7 60,4 59,6 61,1 65,4 60 a více vč. nezjištěného věku 14,9 18,4 17,0 17,9 18,4 Podíl obyvatel vybraných národnosti v %: česká 94,3 94,5 94,6 81,2 90,4 moravská . 1) . 1) . 1) 13,2 3,7 romská . 2) . 2) . 2) 0,3 0,1 slezská . 1) . 1) . 1) 0,4 0,1 slovenská 2,9 3,3 3,5 3,11,9 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání v %: bez vyznání . . . 39,9 59,0 věřících . . . 43,9 32,1 nezjištěno . . . 16,2 8,8 Podíl obyvatel patnáctiletých a starších s nejvyšším ukončeným vzděláním v %: vysokoškolským 2,2 3,4 5,0 7,2 8,9 úplným středním s maturitou 9,0 13,5 17,0 22,9 24,9 Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 4 695 264 4 983 767 5 363 945 5 421 102 5 253 400 z toho ženy 2 017 900 2 287 820 2 534 136 2 582 445 2 379 878 Ekonomicky neaktivní 4 876 267 4 823 930 4 927 982 4 881 113 4 976 660 z toho nepracující důchodci 1 165 234 1 720 004 1 763 5511 985 604 2 244 482 Domácnosti Hospodařící domácnosti . 3 365 407 3 790 977 3 983 858 4 216 085 z toho domácnosti s 1 členem . 668 589 897 447 1 047 2211 276 176 Průměrný počet členů hospodařící domácnosti . 2,89 2,70 2,57 2,41 Cenzové domácnosti 3 214 263 3 502 718 3 875 681 4 051 583 4 270 717 z toho: úplné rodiny 2 405 404 2 487 530 2 556 778 2 512 893 2 333 592 průměrný počet členů 3,41 3,30 3,27 3,21 3,12 neúplné rodiny 249 604 306 676 325 085 434 385 576 421 průměrný počet členů 2,55 2,51 2,49 2,44 2,46 domácnosti jednolivců 514 653 668 589 938 815 1 089 647 1 276 176 Domy, byty Domy celkem . 1 765 088 1 830 8911 868 5411 969 018 z toho trvale obydlené 1 615 958 1 627 663 1 634 304 1 597 076 1 630 705 Byty celkem . 3 216 631 3 781 411 4 077 193 4 366 293 trvale obydlené 2 845 145 3 088 841 3 494 846 3 705 681 3 827 678 z toho v rodinných domech 1 776 244 1 652 786 1 604 843 1 525 389 1 632 131 neobydlené . 127 790 286 565 371 512 538 615 z toho: obydlené přechodně ....117 247 sloužící k rekreaci . 26 105 108 867 129 199 175 225 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 3,31 3,152,902,762,64 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 10,5 12,4 14,5 16,6 18,6 Obytná plocha v m2 na 1 byt 35,3 39,1 42,7 45,9 49,5 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 1,77 2,102,41 2,66 2,69 Podíl trvale obydlených bytů vybavených v %: plynem 24,1 35,6 42,9 50,0 64,1 vodovodem v bytě 56,6 81,4 92,4 96,9 98,5 ústředním (etážovým) topením 8,9 31,9 58,4 77,6 81,7

1) v letech 1961, 1970 a 1980 byly tyto národnosti zahrnuty pod národnost českou 2) v letech 1961, 1970 a 1980 nebyla tato národnost samostatně zjišťována

248 SLDB 2001 – PRAHA 9

Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 9

Věk 95+ 94 Muži 92 Ženy 90 88 86 84 82 80 78 76 74 72 70 68 66 64 62 60 58 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 100200300400500600700800900 0 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900

Počet obyvatel

SLDB 2001 – PRAHA 9 249 Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 9 a hl. m. Praze Počet obyvatel

1 400 000

1 182 186 1 169 106 1 200 000 1 214 174 1 132 936 1 140 795 1 000 000

800 000

600 000

400 000

200 000 55 582 65 815 81 142 72 775 70 301

0 19611970 1980 1991 2001

obvod Praha 9 hl. m. Praha

Složení obyvatel podle národností ve správním obvodu Praha 9

moravská 0,22% česká slezská 93,64% 0,01% romská slovenská 0,03% 1,72% polská 0,23% německá 0,12% ruská nezjištěno 0,35% 1,72% ukrajinská ostatní 0,55% 2,85% řecká 0,03% maďarská 0,17% rumunská 0,01%

vietnamská 0,24%

zbývající 0,97%

250 SLDB 2001 – PRAHA 9

Složení obyvatel podle věku ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001

3. 3. 1991 1. 3. 2001

18,90% 16,50% 20,71% 13,24%

64,60% 66,05%

0 - 14 let 15 - 59 let 60 a více let

Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 9

1. 3. 2001

24,46% 0,89% 8,91%

12,19%

53,55%

svobodní ženatí/ vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno

SLDB 2001 – PRAHA 9 251

Složení obyvatel podle náboženského vyznání ve správním obvodu Praha 9

Apoštolská církev (letniční hnutí) 0,03% Bratrská jednota baptistů nezjištěno ČR 0,10%

8,82% Církev Adventistů sedmého dne OBVOD 0,17%

Církev bratrská 7,63% 0,48%

Církev Ježíše Krista Svatých 22,78% 69,59% bez vyznání posl. dnů (mormoni) 0,06% 59,04% Církev řeckokatolická 0,49%

věřící Evangelická církev 32,14% augsburského vyznání v ČR 0,22%

Evangelická církev metodistická 0,13% zbývající a nepřesně Federace židovských obcí Českobratrská církev určené 0,14% 9,03% evangelická Jednota bratrská 5,11% 0,08%

Křesťanské sbory 0,37%

Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR 0,02%

Náboženská společnost českých unitářů 0,03% Ostatní Náboženská společnost 6,33% Svědkové Jehovovi 0,76% Novoapoštolská církev v ČR 0,01%

Pravoslavná církev v českých zemích 1,80%

Slezská církev evangelická Církev římskokatolická Církev československá augsburského vyznání 82,99% 0,02% husitská 5,04% Starokatolická církev v ČR nebo G7 0,07% Církev sjednocení (moonisté) 0,00%

Scientologická církev 0,01%

Křesťanská společenství 0,43% Anglikánská církev 0,06% islám 0,36% buddhismus 0,42%

hinduismus 0,04%

hnutí Hare Kršna 0,04%

252 SLDB 2001 – PRAHA 9

Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu Praha 9 a ČR

16,53% 7,63% 3. 3. 1991 50,78% 69,59% 1. 3. 2001

ČR 22,78% ČR

16,17% 32,69% 8,82%

39,92% 32,14% 59,04% 43,91% bez vyznání věřící nezjištěno

Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001

ženy 1 200 muži

ženy 1 99 1 muži

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

základní a neukončené vzdělání vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské bez vzdělání a nezjištěno

SLDB 2001 – PRAHA 9 253

Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu Praha 9 a ČR

v %

14,00

12,00 13,11

10,80 10,00

8,00 8,51 7,16 5,70 6,00

4,00 3,42

2,00 obvod 0,00

1970 ČR 1991 2001

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 9

8 000

zaměstnavatelé, zam. pracující pracující ženy na mateřské neza- 7 000 osoby, samostat. činní důchodci studenti a učni dovolené městnaní

6 000

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0

9 9 9 9 9 9 1 2 3 4 5 6 5- 1 20-24 25- 30-34 35- 40-44 45- 50-54 55- 60-64 65- Věk

254 SLDB 2001 – PRAHA 9

Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 9

10 000

nepra- ostatní žáci, osoby 9 000 cující s vlastním studenti, v domác- důchodci zdrojem učni nosti 8 000 obživy

7 000

6 000

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0

9 4 4 4 4 4 1 2 3 4 5 6 5- 1 20- 25-29 30- 35-39 40- 45-49 50- 55-59 60- 65-69 Věk

Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin ve správním obvodu Praha 9 Věk

60-64

55-59

50-54

45-49

40-44

35-39

30-34

25-29

20-24

15-19 muži ženy

050100 150 200 250 300 350 Osoby

SLDB 2001 – PRAHA 9 255

Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu Praha 9 a ČR (ze zjištěných odvětví)

ČR G 11,45% F H 9,37% 4,07% E I 2,15% 7,23% J 2,24% K 5,65%

L D 6,63% 28,02% M 5,74% N C 6,01% 1,25% B A O 0,05% 4,69% 5,44% Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství (A) 0,53% Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání Ostatní veřejné, sociální a Rybolov, chov ryb, movitostí, služby pro osobní služby (O) přidružené činnosti (B) podniky, 8,73% 0,02% výzkum a vývoj (K) Dobývání nerostných surovin 11,25% (C) 0,04% Doprava, skladování, pošty a Výroba a rozvod elektřiny, telekomunikace (I) plynu a vody (E) 9,53% 1,78%

Pohostinství a ubytování (H) 4,98% Ostatní 29,96% Peněžnictví a pojišťovnictví (J) 4,80%

Obchod, opravy motorových Veřejná správa, obrana, soc. vozidel zabezpečení (L) a spotřebního zboží (G) Zpracovatelský průmysl (D) 6,87% 14,66% 16,66% Školství (M) 5,22% Stavebnictví (F) 9,22% Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (N) 5,71%

256 SLDB 2001 – PRAHA 9

Struktura domácností ve správním obvodu Praha 9 a ČR

Česká republika správ. obvod Praha 9

29,88% 36,15% 45,26%

1,98% 54,64% 3,46%

13,50%

15,12%

úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

Struktura domácností v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu Praha 9

3,46

45,26 15,12 36,15 2001

0,40

52,20 14,90 32,50 1991

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

SLDB 2001 – PRAHA 9 257

Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001

12 000

10 000

8 000

6 000 et rodinných domácností

č 4 000 Po

464 2 000 64

1991 0 401 28 2001 0 1 2 3 Počet závislých dětí 4 a více

Trvale obydlené domy Rok ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001

2001

rodinné domy bytové domy ostatní domy

1991

0 2 500 5 000 7 500

258 SLDB 2001 – PRAHA 9

Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ve správním obvodu Praha 9

jiný důvod vč. nezjištěno 34,3% nezpůsobilý k bydlení změna uživatele 5,5% 2,7%

slouží k rekreaci 1,0%

Ostatní dosud neobydlen po 12,4% kolaudaci přestavba bytu 4,5% 6,3%

pozůstalostní nebo soudní řízení 4,3%

byt obydlen přechodně 41,5%

Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 Rok ve správním obvodu Praha 9 a hl. m. Praze

5,27 2001

5,39 1991

5,59 1980

5,33 1970

0510 152025303540455055606570758085 Tisíce

hl. m. Praha obvod Praha 9

SLDB 2001 – PRAHA 9 259

Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 9 a ČR

4,00 3,37 3,18 3,50 2,94 2,78 2,67 3,00 2,50 obvod 2,00

Osoby ČR 1,50 3,13 2,84 2,74 2,45 1,00 2,31 0,50 0,00 19611970 1980 1991 2001 Rok

Bytový fond podle jednotlivých typů domů ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001

2001 4 439 25 302 241

1991 4 563 24 805 263

0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 Byty v trvale obydlených domech

rodinné domy bytové domy ostatní domy

260 SLDB 2001 – PRAHA 9

Byty podle kategorie a velikosti ve správním obvodu Praha 9

12 500 kategorie I. II. III. IV.

10 000

7 500

5 000

2 500

0 1 obytná 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a místnost více

SLDB 2001 – PRAHA 9 261

262 SLDB 2001 – PRAHA 9

SLDB 2001 – PRAHA 9 263

264 SLDB 2001 – PRAHA 9