Univerzita Hradec Králové Fakulta Informatiky a Managementu

Univerzita Hradec Králové

Fakulta informatiky a managementu

Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu ve Dvoře Králové nad Labem a jeho okolí

Bakalářská práce

Autor: Nicole Valentine

Studijní obor: Management cestovního ruchu

Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Kacetl, Ph.D.

Hradec Králové duben 2015

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové dne 1. dubna 2015 ……………………………… Nicole Valentine

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu práce Mgr. Jaroslavu Kacetlovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi pomohli při vypracování této bakalářské práce. Zároveň bych také chtěla poděkovat všem institucím, které mi poskytly potřebné informace. Jmenovitě PhDr. Evě Ďurišové z Geografického ústavu SAV za oskenování vybraných textů Geografického časopisu, dále Bc. Veronice Krejčí, asistentce ředitele Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje, za její cenné rady v oblasti vodních ploch a v neposlední řadě také Mgr. Filipu Krausovi z odboru informatiky Měú Dvůr Králové nad Labem za poskytnutí důležitých geografických údajů, jeho pomoc a ochotu.

Anotace

Tato bakalářská práce si klade za cíl zhodnocení potenciálu cestovního ruchu ve Dvoře Králové nad Labem a jeho okolí. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, které otevírají diskuzi potenciálu pro další rozvoj cestovního ruchu v obecné rovině. Na základě studia a analýzy textů zabývajících se zhodnocením potenciálu cestovního ruchu, byla vytvořena kvantitativní metoda pro klasifikaci potenciálu cestovního ruchu v daném území, pomocí předpokladů cestovního ruchu, které zahrnují lokalizační, realizační i selektivní předpoklady. Dílčím cílem této práce je syntéza a zhodnocení všech těchto předpokladů cestovního ruchu, přičemž největší důraz je kladen na komplexní zhodnocení lokalizačních předpokladů.

Klíčová slova: cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, zhodnocení, lokalizační předpoklady, realizační předpoklady, selektivní předpoklady

Annotation

Title: Assessment of Tourism Potential in Dvůr Králové nad Labem and the Surrounding Area

This bachelor thesis aims to assess the tourism potential in Dvůr Králové nad Labem and the surrounding area. The theoretical part defines the basic concepts that open discussion of the tourism potential for futher development in general. A quantitative method for classification of the tourism potential in the given area was created on the basis of the study and text analysis that deal with the assessment of tourism potential. It has been done by using tourism prerequisites, which involve localization, realization and selective prerequisites. The synthesis and the evaluation of tourism prerequisites is a partial goal of this thesis, whereas the greatest emphasis is placed on the comprehensive assessment of localization prerequisites.

Keywords: tourism, tourism potential, localization prerequisites, realization prerequisites, selective prerequisites, assessment

Obsah

1. ÚVOD ...... 1

1.1. Důvod výběru tématu práce ...... 1

1.2. Cíl práce ...... 2

2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA ...... 3

2.1. Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu ...... 3

2.1.1. Lokalizační předpoklady ...... 5

2.1.2. Realizační předpoklady ...... 6

2.1.3. Selektivní předpoklady ...... 6

3. METODICKÝ POSTUP...... 7

3.1. Širší výzkumné cíle ...... 7

3.2. Výzkumné otázky ...... 7

3.3. Pracovní hypotézy ...... 8

3.4. Ověřování hypotéz ...... 8

4. LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ...... 9

4.1. Přírodní předpoklady ...... 9

4.1.1. Reliéf ...... 10

4.1.2. Klima ...... 12

4.1.3. Vodstvo ...... 13

4.1.4. Flóra a fauna ...... 15

4.1.5. Krajinný pokryv ...... 16

4.1.6. Přírodní potenciál ...... 17

4.2. Kulturně-historické předpoklady ...... 18

4.2.1. Kulturně-historické památky ...... 19

4.2.2. Kulturní zařízení ...... 21

4.2.3. Společenské akce ...... 22

4.2.4. Kulturně-historický potenciál ...... 23

4.3. Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů ...... 24

5. REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ...... 26

5.1. Komunikační předpoklady ...... 26

5.2. Materiálně-technická základna ...... 27

5.2.1. Ubytovací a stravovací zařízení ...... 28

5.2.2. Zábavní, dopravní a ostatní zařízení ...... 28

5.3. Celkové hodnocení realizačních předpokladů ...... 29

6. SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY ...... 31

7. SPOLUPRÁCE OBCÍ ...... 32

8. HODNOCENÍ CELKOVÉHO POTENCIÁLU CR ...... 33

8.1. Zpracování výsledků ...... 33

8.2. Shrnutí a diskuze výsledků ...... 34

9. ZÁVĚR ...... 36

10. SEZNAM ZDROJŮ ...... 37

11. PŘÍLOHY ...... 44

11.1. Příloha č. 1 – Seznam tabulek ...... 44

11.2. Příloha č. 2 – Seznam grafů ...... 45

11.3. Příloha č. 3 – Seznam obrázků ...... 45

11.4. Příloha č. 4. – Seznam použitých zkratek ...... 45

11.5. Příloha č. 5 – Zadání práce ...... 46

1. ÚVOD

1.1. Důvod výběru tématu práce

„S krajinami je to jako s lidmi, nikdy je úplně nepoznáme. Každý člověk a každá krajina mohou za určitých okolností projít všemi fázemi, od té nejubožejší ošklivosti až po tu nejvznešenější krásu.“ (Christian Morgenstern)

Problematika zhodnocení potenciálu určité destinace je ve společnosti nesourodě sestaveným a pro zpracování bakalářské práce poměrně zajímavým tématem. Potenciál jako takový je vnímán mnoha autory z různých hledisek. Dle autorky představuje potenciál cestovního ruchu především schopnost, která přitahuje určitý počet návštěvníků do dané oblasti a podporuje tak souběžně i rozvoj cestovního ruchu, který je v současnosti nezbytnou součástí při plánování územního rozvoje jednotlivých regionů.

Hodnota potenciálu je relativní. Jeho převážná část zahrnuje četnost atraktivit v určité lokalitě, avšak nepostradatelnou součástí ovlivňující cestovní ruch jsou složitě zaznamenatelné sociologické jevy jako například tradice, národní cítění, módnost, atp. V České republice se oblasti s vysokým či dokonce nejvyšším potenciálem cestovního ruchu nacházejí v příhraničních horských pásmech a také v místech s vysokou koncentrací významných kulturně-historických památek.

Tato práce je zaměřena na město Dvůr Králové nad Labem a jeho okolí. Město Dvůr Králové nad Labem nacházející se v srdci královéhradeckého kraje je současně největším městem mikroregionu Podzvičinsko. Město samotné je proslulé především díky ZOO s unikátním safari. Je však také známé z učebnic historie a literatury díky rukopisu Královédvorskému, který v místním kostele „nalezl“ Václav Hanka. Důležitou kulturně- historickou součástí je pochopitelně Hospital Kuks, který nechal postavit hrabě Špork, nacházející se ve stejnojmenné obci nedaleko Dvora Králové. Práce zahrnuje z hlediska cestovního ruchu oblasti mnohem méně významné nacházející se na J a V od Dvora Králové nad Labem.

Celé hodnocené území je vymezeno pomocí administrativního celku správní oblast obce s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem, které zahrnuje celé užší zázemí města Dvůr Králové nad Labem. Tento celek se skládá z 28 obcí (viz Obr. 1 níže).

Obr. 1 Správní obvod obce s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem. Zdroj: Český statistický úřad (2013a)

1.2. Cíl práce

Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení a určení potenciálu cestovního ruchu ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem (SO ORP Dvůr Králové nad Labem). Podstatným dílčím cílem, bez kterého by hodnocení potenciálu nebylo možné, je komplexní zhodnocení předpokladů cestovního ruchu v dané lokalitě. Největší důraz je kladen zejména na hodnocení lokalizačních a poté na hodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu, tedy na složky, které stimulují budoucí možný rozvoj příjezdového cestovního ruchu, ať na národní, vnitrostátní či zahraniční úrovni. Selektivním předpokladům je věnována celá kapitola, avšak jejich hodnocení je spíše doplňkové, neboť se na daném území nevyskytují zvláštní okolnosti výrazně ovlivňující rozvoj cestovního ruchu.

Úvodní část práce zahrnuje teoretická východiska a také metodický postup, o jehož základ se autorka opírá v praktické části práce. Praktická část je rozdělena do několika větších oddílů podle členění předpokladů cestovního ruchu. Nedílnou součástí je i kapitola hodnotící celkový potenciál cestovního ruchu, kterou lze společně s kapitolou hodnotící lokalizační předpoklady cestovního ruchu a závěrečným hodnocením potenciálu cestovního ruchu v daném regionu označit za stěžejní části práce. Další součástí jsou přílohy, obsahující seznam obrázků, grafů a tabulek, které doplňují text práce samotné.

Neopomenutelným bodem je také přínos práce, který autorka vidí zejména v objektivním zjištění a určení potenciálu cestovního ruchu regionu, které by mohlo být aktivem pro strategický rozvoj SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Představitelé měst by poté mohli soustředit svou pozornost na oblasti s vyšším či vysokým potenciálem a zároveň i na způsob, jak jej znásobit.

2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2.1. Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu

Potenciál cestovního ruchu je zpracován několika autory a to především formou studií a článků v odborné literatuře. Ze starších prací lze jmenovat Nosková (1970), Mariot (1983), z novějších Bína (2002), Novotná (2005), Vystoupil (2007), Gúčik (2010), Pásková (2014) a další. Přístupy jednotlivých autorů se v některých bodech shodují a současně se i v jistých skutečnostech rozcházejí. Hlavním problémem je vymezení a chápání pojmu potenciál.

Mariot (1969, s. 58) chápe potenciál jako způsobilost či schopnost krajiny z hlediska komplexního hodnocení jejích předpokladů. Mariot (1983, s. 82) tyto předpoklady rozlišuje podle funkčně-chronologického členění na lokalizační předpoklady, realizační předpoklady a selektivní předpoklady cestovního ruchu, zobrazené včetně dalšího dělení na schématu níže (Obr. 2). Konečným hodnocením a syntézou těchto předpokladů je tedy dle Mariota (1971, s. 248) vyjádřen přirozený potenciál krajiny pro cestovní ruch.

Z členění těchto předpokladů cestovního ruchu vychází rovněž i Bína (2002), který vysvětluje termín potenciál CR jako komplexní zhodnocení lokalizačních podmínek CR. Tyto podmínky Bína (2002, s. 3) rozčleňuje na homogenní aktivity CR jako např.: horolezectví, vodní turistika, sjezdové lyžování atp. Na základě tohoto členění rozděluje

potenciál na dílčí složky, kterým je přiřazen určitý počet bodů na základě toho, je-li možné v dané krajině provozovat jednotlivé aktivity CR.

Bína (2002, s. 2) se zaměřuje na hodnocení potenciálu CR na úrovni větších územních jednotek – obcí, do jejíchž mapových zobrazení jsou poté promítnuty výsledky hodnocení pomocí kartogramů. Vepřek (2002, s. 18) stejně jako Bína (2002) se zabývá většími územními celky, ty však rozděluje do pravidelných obrazců – čtverců, jimiž je vymezené území pokryto a následně hodnoceno z hlediska přírodních podmínek (klima, terén, geomorfologické podmínky, přírodní atraktivity atp.) a urbanistických podmínek (ubytovací kapacity, občanská využitelnost území zařízeními využitelnými pro CR, dopravní podmínky atp.). K výslednému hodnocení potenciálu CR využívá Bína (2002) i Vepřek (2002) názorů expertů, kteří se vyjadřují ke kvantifikaci podmínek, díky níž jsou poté oba autoři schopni obstojně zhodnotit celkový potenciál vymezené oblasti.

Novotná (2005, s. 18, 19) pro hodnocení potenciálu CR kombinuje delfskou metodu s použitím geografického informačního systému (GIS), který využívá digitálních mapových vrstev ke zpracování digitálních map a podává tak kvalitní a relativně přesné informace. Novotná (2005, s. 17) vychází taktéž z funkčně-chronologického členění dle Mariota (1983), zaměřuje však svou pozornost nejen na lokalizační předpoklady CR, ale současně i na realizační předpoklady CR, na nichž dle autorky závisí možnosti využití území pro cestovní ruch.

Gúčik (2010, s. 167) nahlíží na potenciál cestovního ruchu z hlediska nabídky cestovního ruchu, kterou dělí na primární nabídku a z ní vycházející sekundární nabídku. Primární nabídku (Gúčik, 2010, s. 169) tvoří přírodní, kulturně-historické (antropogenní) faktory a organizované akce. Tato nabídka jak autor dodává, hraje důležitou roli z hlediska motivace potencionálního zákazníka. Sekundární nabídka je (Gúčik, 2010, s. 172) interpretována jako prostředek k dosažení primární nabídky a tvoří ji tři faktory, a to suprastruktura CR, infrastruktura CR a všeobecná infrastruktura.

Potenciál CR, existuje-li na určitém území nějaký, je do značné míry ovlivněn řízením cestovního ruchu čili destinačním managementem. Ten pomocí produktů CR, které vytváří, napomáhá aktivovat potenciál CR, přesněji jeho primární nabídku čili lokalizační předpoklady pomocí sekundární nabídky neboli realizačních předpokladů. Důležitým procesem, kterého DM využívá je (Koncepce, 2013, s. 38) síťování (networking), které je v regionech s rozvinutým systémem řízení cestovního ruchu považováno za klíčový prvek

aktivace potenciálu CR dané destinace. Právě síťování a spolupráce subjektů CR (podnikatelé, obce, správy CHKO a NP, atd.) pomáhá (Koncepce, 2013, s. 38) odstraňovat existující bariéry cestovního ruchu, které snižují konkurenceschopnost destinací.

Všechny výše zvolené přístupy autorů pro hodnocení potenciálu CR se v určitých bodech shodují. Odlišnosti u jednotlivých přístupů vznikají v důsledku změny seskupení či změny názvu v terminologii jako např.: předpoklady CR, jichž užívá Mariot (1983) a podmínky CR, které jsou zvoleny Bínou (2002). Všechny přístupy výše zmíněných autorů mají své přednosti i nedostatky, avšak jako nejvhodněji zvolené se autorce jeví kombinace hodnocení potenciálu CR založené na kvantifikaci lokalizačních podmínek potenciálu, jíž použil Bína (2002), a hodnocení pomocí geografického informačního systému (GIS), jehož využila Novotná (2005).

Obr. 2 Schéma předpokladů cestovního ruchu. Zdroj: Pásková (2014, s. 187)

2.1.1. Lokalizační předpoklady

U hodnocení lokalizačních předpokladů se autoři značně liší. Dle Mariota (1971, s. 248) a Bíny (2002, s. 2) je hodnocení lokalizačních předpokladů určeno na základě charakteristiky krajiny a jejího rekreačního využití, neboť tyto podmínky (Bína, 2002, s. 2) umožňují územní rozvoj aktivit cestovního ruchu, díky nimž mohou vznikat (Vystoupil et

al., 2007, s. 41) jednotlivé formy CR (např.: poznávací CR, rekreační CR, welness atp.) tedy místa, kde dochází ke značné koncentraci návštěvnosti. Přičemž jedním z negativních faktorů snižující úroveň potenciálu může být vyšší koncentrace aktivit CR samotná. S tímto hlediskem bezpochyby souvisí koncept únosné kapacity území, jelikož (Pásková, 2014, s. 167) nadměrná koncentrace cestovního ruchu neboli překročení této kapacity únosnosti, je často příčinou nežádoucích změn, které snižují potenciál CR a současně poškozují krajinu.

Při standardním dělení lokalizačních předpokladů má skupina, jež tvoří přírodní předpoklady, dle Mariota (1971, s. 248) relativně trvalý charakter, zatímco druhá skupina tvořená kulturně-historickými předpoklady je výsledkem intenzivního antropogenního vlivu a působení člověka, jež mají větší dispozice k jakékoliv změně. Bína (2010, s. 2) naopak vidí určitou stálost či fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky, v kulturně- historických podmínkách, přestože stupeň časové neměnnosti a stability je značnější u podmínek přírodních.

Bína (2002, s. 2) společně s Novotnou (2005, s. 22) definují lokalizační předpoklady jako určitou schopnost krajiny poskytovat hodnoty vhodné pro segmenty či aktivity CR. Tyto hodnoty jsou vyjádřené buď atraktivitou přírody a krajiny (přírodní předpoklady), nebo kulturními hodnotami (antropogenní předpoklady) a v nejlepším případě oběma současně.

2.1.2. Realizační předpoklady

Realizační předpoklady (Mariot, 1971, s. 250) umožňují uskutečnění cestovního ruchu a zároveň zabezpečují podílení se na něm. S Mariotovým (1971, s. 250) rozčleněním těchto předpokladů na komunikační předpoklady a materiálně-technickou základnu (kapacitní předpoklady) se shodují téměř všichni výše vybraní autoři.

Z širšího teritoriálního hlediska jak doplňuje Mariot (1971, s. 251) je možno nahlížet na realizační předpoklady jako na prvek, který má schopnost propojit lokalizační a selektivní předpoklady cestovního ruchu. Realizační předpoklady tedy umožňují realizovat zájem účastníků cestovního ruchu na území s vhodnými aktivitami cestovního ruchu.

2.1.3. Selektivní předpoklady

Selektivními předpoklady se z výše uvedených autorů zabývá nejvíce Mariot (1971, s. 249), interpretuje je jako způsobilost společnosti podílet se na cestovním ruchu. Do této

skupiny řadí proto autor právě takové činitele, které dokáží vytipovat potencionálního návštěvníka a současně četnost jeho participace na cestovním ruchu. Selektivní předpoklady, jak dále doplňuje Vystoupil et al. (2007, s. 35), ovlivňují poptávku po cestovním ruchu a vytváří tudíž jakýsi protipól k lokalizačním předpokladům.

3. METODICKÝ POSTUP

3.1. Širší výzkumné cíle

Pro zpracování témata této kvalifikační práce vycházela autorka z dostupné literatury, veškerých relevantních informačních zdrojů a uplatnila různé kvantifikační metody spojené s geografickým výzkumem a hodnocením potenciálu CR. Vzhledem k tomu, že se práce věnuje hodnocení potenciálu cestovního ruchu v SO ORP Dvůr Králové nad Labem, čerpala autorka informace především z webových stránek, návštěv příslušných úřadů a redakcí či kontaktem s jejich zaměstnanci. Tato data byla doplněna studiem literárních a statistických materiálů. Mezi nejdůležitější patřily ČSÚ, NPÚ ČR a AOPK ČR. Dále byla využita data od regionálních institucí a organizací, jako např. MěÚ Dvůr Králové nad Labem či sdružení Podzvičinsko. Cílem této práce je dokázat dle věrohodných knižních a internetových zdrojů, že SO ORP Dvůr Králové nad Labem disponuje vhodným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu.

3.2. Výzkumné otázky

Autorka stanovila konkrétní výzkumné otázky a pracovní hypotézy, závislé zejména na dílčích složkách lokalizačních předpokladů, a to v závislosti na znalosti obecných charakteristik zkoumaného celku SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

VO1: Které z obcí SO ORP Dvůr Králové nad Labem je na základě reliéfu, respektive počtu proveditelných rekreačních aktivit, možno označit jako místa s vysokým přírodním potenciálem?

VO2: Je vzhledem ke klimatu SO ORP Dvůr Králové nad Labem vhodnějším místem pro letní či zimní rekreaci?

VO3: Která z obcí SO ORP Dvůr Králové nad Labem disponuje z hlediska vodstva vhodným potenciálem pro rekreaci u vody?

VO4: Do jaké obce zájmového území je soustředěno nejvíce kulturně-historických atraktivit?

VO5: Kolik atraktivit celkově bude v SO ORP Dvůr Králové nad Labem v rámci kulturně- historických předpokladů hodnoceno ve významu celostátním až mezinárodním?

3.3. Pracovní hypotézy

H1: „Za základě počtu proveditelných rekreačních aktivit lze označit jako místo s vysokým přírodním potenciálem město Dvůr Králové na Labem.“

H2: „Oblast ORP Dvůr Králové nad Labem je z hlediska klimatu vhodnějším místem pro letní rekreaci.“

H3: „Vhodným potenciálem pro rekreaci u vody disponuje pouze obec Velký Vřešťov.“

H4: „Nejvíce kulturně-historických atraktivit je soustředěno do obce Kuks.“

H5: „V obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem bude v rámci kulturně-historických předpokladů hodnocena ve významu mezinárodním až celostátním pouze jedna atraktivita, a to ZOO Dvůr Králové.“

3.4. Ověřování hypotéz

Jedním z hlavních problémů geografie cestovního ruchu je diferencovanost metodicko-teoretické základny, která připouští značnou míru subjektivity autorů. Pojmy jako potenciál cestovního ruchu a předpoklady cestovního ruchu jsou často zaměňovány či brány za totožné, hlavně z důvodu rozdílného vymezení a chápání pojmu potenciál cestovního ruchu. Zelenka a Pásková (2012, s. 433) definují potenciál cestovního ruchu jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů CR, oceněných na základě bodovací škály, sníženou o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje CR, a to zejména špatný stav složek životního prostředí a konfliktní land-use daného území. Tato definice se pro autorku stala výchozím bodem, dle kterého poté postupovala při psaní této práce.

V této práci rozdělila autorka předpoklady CR dle funkčně-chronologického členění na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady cestovního ruchu. Pro hodnocení lokalizačních předpokladů byla využita bodová stupnice, tvořená čtyřmi stupni, které odpovídají úrovni jednotlivých atraktivit CR. První stupeň označuje lokální úroveň, zahrnuje 8

atraktivity CR nepřevyšující svým významem hranice daného území, je autorkou ohodnocen jedním bodem. Druhý stupeň představuje regionální úroveň, kterou autorka ohodnotila třemi body. Tento stupeň zahrnuje atraktivity CR spojené s doprovodnými službami a pravidelnou roční návštěvností. Třetím stupněm jsou atraktivity nadregionální úrovně, hodnoceny pěti body. Tyto atraktivity označují místa s větší koncentrací služeb CR, přitahují návštěvníky ze vzdálenějších oblastí státu či dokonce z ciziny. Posledním, čtvrtým stupněm jsou označeny atraktivity celostátní až mezinárodního úrovně, hodnoceny sedmi body. Mezi tyto atraktivity patří přírodní atraktivity a kulturní památky, jež přitahují vyšší počty návštěvníků ze zahraničí a tvoří převážný zdroj financí vymezeného území.

Hodnocení některých přírodních předpokladů bylo mírně upraveno, kvůli odlišnému charakteru. V takovém případě autorka popsala jejich hodnocení do dané podkapitoly. Hodnocení atraktivit bylo sníženo o zápornou hodnotu negativních faktorů, jež tlumí či zastavují rozvoj atraktivit v oblasti cestovního ruchu. Bodovému snížení jsou věnovány samostatné kapitoly. Mezi značně zřetelné negativní faktory byly zařazeny především stav životního prostředí, stav a využití historických památek a materiálně-technické základny. Autorka obvykle odečetla jeden bod či ponížila hodnocení o jeden stupeň v případě značného a dlouhodobého poškození krajiny, historických památek i kulturních zařízení. Hodnocení potenciálu CR bylo aplikováno na území jednotlivých obcí a poté komplexně zhodnoceno v samostatné kapitole. V případě realizačních předpokladů byla také využita čtyřbodová stupnice, pro hodnocení selektivních předpokladů však autorka využila především slovního ohodnocení.

4. LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY

4.1. Přírodní předpoklady

Přírodní předpoklady mají relativně stacionární charakter. Tyto předpoklady územně vytváří určité formy cestovního ruchu, které jsou spojené s rajonizací a geografickým vymezením cestovního ruchu. (Vystoupil, 2006, s. 92) Jednotlivé přírodní zvláštnosti se stávají hlavními atraktivitami a činí danou oblast přitažlivější pro potencionálního návštěvníka. Mezi hlavní prvky přírodních předpokladů patří dle Mariotova (1983, s. 94) členění reliéf, klima, vodstvo, flóra, fauna a krajinný pokryv.

4.1.1. Reliéf

Reliéf vytváří dle Hraly (1997, s. 16, 17) jakousi základnu všech povrchových forem přírodního prostředí a je jedním z nejdůležitějších přírodním předpokladů, které mají vliv na atraktivnost dané oblasti pro cestovní ruch. Morfologické uspořádání krajiny tedy představuje různorodé využití pro cestovní ruch a s ním spojenou rekreaci.

Důležitým faktorem vzhledem k reliéfu je nadmořská výška, která určuje celkový ráz krajiny a tedy i aktivit. S narůstající nadmořskou výškou zpravidla stoupá i atraktivnost oblasti. Nadmořská výška SO ORP Dvůr Králové nad Labem se pohybuje v rozmezí 260 – 490 m n. m., přičemž postupně narůstá směrem z jihu na sever. V obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem, které se nacházejí na jihu a jihovýchodě, je naměřena průměrná nadmořská výška 300 m n. m., v centrální části se pohybuje mírně nad 300 m n. m. V obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem při severním a severozápadním okraji je nadmořská výška nejvyšší a v některých místech dokonce překračuje 500 m n. m. (Kábrt, 2014, s. 7), (ČÚZK, 2010) Spolu s klimatem umožňuje nadmořská výška území výskyt jak zimních, tak letních rekreačních aktivit.

Pro rozvoj cestovního ruchu a jeho různých forem mají společně s nadmořskou výškou velký význam také relativní výšková členitost a střední úhel sklonu území. Hodnocení těchto charakteristik na daném území vychází ze spojení hodnocení reliéfu dle Mariota (1983) a Bíny (2002), díky čemuž došlo k rozšíření některých územních aktivit. Upravené hodnocení je zobrazeno v Tab. 1. Charakteristiky reliéfu (Tab. 2 viz přílohy) byly vytvořeny pro jednotlivé obce oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem, což mělo v některých případech za následek zkreslení převládajícího typu reliéfu. V oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem se jedná o obce zejména při Z až SZ okraji území, kde reliéf prudce stoupá. Počet aktivit, které je možné v dané oblasti provozovat, byl určen pro každou obec celkovým počtem bodů.

U reliéfu je však nutné rozlišit také jeho kontrastní formy, které Mariot (1983, s. 98) člení do tří skupin, přičemž první je bodová, která obsahuje výrazné vrcholy, jeskyně, vodopády a další přírodní útvary. Druhá je liniová, do níž patří údolí, lesy, meandry řek, vrcholy a skály. Třetí je plošná, jíž tvoří skalní města, krasové reliéfy atp. Hodnocení těchto forem bylo provedeno pomocí bodové stupnice uvedené v metodice. Nejvýznamnější geomorfologické atraktivity oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem jsou uvedeny

v následujícím textu. Kromě Zvičiny1 a Skrýší byly všechny objekty ohodnoceny jedním bodem jako atraktivita lokálního významu.

Zvičina (671 m n. m.), jak vysvětlují Demek a Mackovčin (2006, s. 522), je nejvyšším vrcholem Zvičinsko-kocléřovského hřbetu, který se současně nachází ve Zvičinském hřbetu. Autoři dále doplňují, že se jedná především o oblast, jež se vyskytuje na staropaleozoických až mladopaleozoických drobách a arkózových pískovcích, na příkrém SV zlomovém svahu (25-35°). Zvičina se nachází na SZ okraji SO ORP Dvůr Králové nad Labem v katastru obce Třebihošť. Na vrcholu se nachází poutní kostelík Jana Nepomuckého z roku 1766 a turistická Raisova chata vystavěná roku 1904 na místě původního hostince. (Pilous, Grund, 2005, s. 88) Terén je v letním období vhodný pro pěší turistiku, cykloturistiku a paragliding, současně je však v zimním období vhodným místem pro sjezdové či běžecké lyžování. Vrchol Zvičina (Rybář, 1989, s. 355) je významným vyhlídkovým místem, ze kterého je možno shlédnout Krkonoše, Orlické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Českomoravskou vrchovinu a Českou tabuli.

Skrýše jsou puklinové (pseudokrasové) jeskyně, které se nacházejí jižně od Bílé Třemešné, vznikly v pískovcích svrchnokřídového stáří na příkrém SV svahu výrazného Libotovského hřbetu pod vrcholem Dehtovská horka. Celý prostor má délku 28,5 m a přesahuje výšku 6 m. V letech 1626 až 1628 se zde před svým odchodem do exilu skrýval Jan Amos Komenský, právě díky tomu mají dnes jeskyně tento název. (Rybář, 1989, s. 276)

Slučí kameny, jak popisuje Rybář (1989, s. 280), jsou výrazné pískovcové skalní útvary v Kocléřovském hřbetu, které se nacházejí nedaleko osady Hájemství v obci Vítězná. Tato vrcholová skála (Mackovčin, Sedláček, Faltysová, 2002, s. 403) je tvořena z cenomanských kvádrových křemenných pískovců, které tvoří na příkrých úpatních svazích balvanové haldy zalesněné převážně borovými porosty.

Čertovy hrady jsou přírodní památkou, která (Rybář, 1989, s. 49) se nachází poblíž obce Lipnice, jež je součástí Dvora Králové nad Labem. Jedná se o balvanová moře peruckých a korycanských pískovců se smíšeným lesem a starými buky. Je možno zde shlédnout pískovcové skalní útvary, skalní balvany a balvanová moře svrchnokřídových pískovců. Oblast o rozloze 1,89 ha na spodním SZ okraji ji uzavírají skalní bloky

1 Vrch Zvičina byl hodnocen v kategorii rozhledna v rámci realizačních předpokladů. 11

a balvanovité sutě, jež jsou vysoké až sedm metrů a jsou vzájemně oddělené puklinovými skalními bránami nebo trhlinami. (Mackovčin, Sedláček, Faltysová, 2002, s. 228)

Tab. 1 Vhodnost reliéfu pro rekreační aktivity.

Relativní výšková členitost reliéfu (m) 0-30 31-100 101-180 181-310 311-470 nad 470 c), d), e), f), g), c), d), e), f), g), a), c), d), f), 0-6 h), i), j), m), n), h), i), j), m), n), h), i), j), m), o), p) o), p) n), p)

a), c), d), f), a), c), d), e) f), a), c), f), 6,1-10 h), i), j), m), h), m), n), p) l), p) n), p)

a), b), c), l), a), b), c), a), b), c), 10,1-14 m), p) l), p) l), p) a), b), c), 14,1-19 a), b), l), p) b), l) l), p)

Střední úhelStřední sklonu (°) 19,1-29 k) k) nad 29 k) Legenda: a) pěší turistika a nordická chůze, b) sjezdové lyžování a sáňkování, c) běžecké lyžování, d) hipoturistika, e) mototuristika, f) cykloturistika, g) in-line, h) venkovská turistika, i) vodní sporty, j) rybolov, k) horolezectví, l) závěsné létání, m) lov, n) chataření, o) dendroturistika, p) pasivní odpočinek

Zdroj: upraveno podle Mariot (1983, s. 97), Bína (2002, s. 2)

4.1.2. Klima

Klima je neodmyslitelnou součástí při realizaci a rozmístění cestovního ruchu. Koncepce optimálního klimatu cestovního ruchu je relativní. V závislosti na teplotě, vlhkosti vzduchu, množství srážek, délce slunečního svitu atp. vytváří tito činitelé společně s reliéfem a jeho lokací klimatické hodnoty (Hrala, 1997, s. 13), které činí určitou oblast pro cestovní ruch více či méně přitažlivější.

Pro hodnocení klimatu SO ORP Dvůr Králové nad Labem využila autorka Quittovy klimatické klasifikace (Tolasz, 2007, s. 233). Na základě tohoto členění patří SO ORP Dvůr Králové nad Labem převážně do mírně teplé klimatické oblasti (Obr. 3 v příloze). Chladnější oblast MT2 a MT3 (Mackovič, Kábrt, 2012, s. 10) na SZ přechází postupně přes Zvičinsko- kocléřovský hřbet v teplejší oblasti MT7 a MT9, jež propojuje Libotovský hřbet s oblastí MT11, na níž navazuje teplá podoblast T2, která se nachází JZ od zájmového území. Charakteristika skupiny, kterou tvoří oblasti MT7, MT9 a MT11, je velmi podobná. Oblasti MT2 a MT3 se pochopitelně v některých aspektech odlišují. Zvolené klimatické 12

charakteristiky zájmového území jsou uvedeny v příloze (Tab. 3). Hodnocení obcí SO ORP Dvůr Králové nad Labem bylo provedeno podle bodové stupnice, která je podmíněna Mariotovým (1983, s. 102) klasifikačním systémem klimatických charakteristik (Tab. 4). Hodnoty označené za nevhodné byly klasifikovány nula body, na zbylé hodnoty byl aplikován čtyřstupňový bodový systém vycházející z metodického postupu, tedy 1, 3, 5 a 7 bodů.

Tab. 4 Hodnocení klimatických charakteristik.

Vhodnost pro letní rekreaci počet dní za rok velmi nevhodné nízká střední vysoká vysoká letní dny pod 20 20 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 65 nad 65 s teplotou 10 °C a více pod 60 60 - 80 81 - 100 101 - 130 131 - 150 nad 150 se srážkami nad 1 mm (průměrný) nad 180 165 - 180 145 - 164 125 - 144 100 - 124 pod 100 Vhodnost pro zimní rekreaci počet dní za rok velmi nevhodné nízká střední vysoká vysoká ledové dny pod 65 65 - 74 75 - 84 85 - 104 105 - 145 nad 145 se sněhovou pokrývkou pod 60 60 - 80 80 - 100 100 - 120 120 - 160 nad 160

Zdroj: zpracováno podle Mariot (1983, s. 102)

Po provedení syntézy (Tab. 5 v příloze) z hodnot Quittovy klasifikace klimatu a Mariotova klasifikačního systému klimatických změn a její následné aplikace na obce zájmového území, vyplývá, že SO ORP Dvůr Králové nad Labem je vzhledem ke klimatu vhodnější místem především pro letní rekreaci a turistiku. Ve spojení s charakteristikami reliéfu, však autorka nevylučuje ani výskyt zimních aktivit, a to kromě běžeckého lyžování, které je v zimním období možné téměř po celé oblasti, i sjezdové lyžování a sáňkování v Z až SZ oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

4.1.3. Vodstvo

Podobně jako reliéf a klima, patří i vodstvo k nejvýznamnějším přírodním předpokladům CR. Rozčleňuje se na vody povrchové a podpovrchové. I když jsou oba typy pro cestovní ruch atraktivní, v oblasti podpovrchových vod (Hrala, 1997, s. 14) hrají důležitou roli místa s výskytem termálních pramenů či minerálních pramenů s léčivými účinky. Lázeňská střediska (Hrala, 1997, s. 14), která vznikla na místech s těmito přednostmi, vytvářejí zpravidla větší předpoklady pro střediskovou koncentraci cestovního 13

ruchu. Nejbližší lázně dříve celostátního významu jsou Lázně Velichovky (Plecháček, 2014), které nevyužívají minerálních vod, ale husté rašelinné hmoty zvané peloid. Tyto lázně však nespadají do zájmové oblasti.

Na ploše zájmového území se nachází tři rozdílné hydrologické celky, jimiž, jak osvětluje Mackovič et al. (2008, s. 64), jsou královédvorská synklinála, hořicko-miletínská křída a permokarbon podkrkonošské pánve. V kombinaci s reliéfem, který (Demek, Mackovčin, 2006, s. 522) leží na cenomanských pískovcích, arkózách, křídových a ojediněle na karbonských sedimentech, vytváří tyto celky přírodní drenáže podzemních vod, které jsou v současné době využívány (Královéhradecký kraj, 2012, s. 1, 2) jako záložní zdroje pitné vody. Značná část této oblasti spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída.

Mezi významné vodní toky (Mackovič et al., 2008, s. 70), které protínají SO ORP Dvůr Králové nad Labem patří Labe, Borovnický, Brusnický a Kocbeřský potok, dále Netřeba, Trotina a Drahyně. Tyto vodní toky (CENIA, 2010-2014) slouží převážně jako rybné vody. Obce, jejichž území tyto toky křižují, byly hodnoceny v charakteristikách reliéfu. Oba hlavní toky, za něž jsou považovány Labe a Trotina, jsou sjízdné, avšak plavba po Trotině (CZeCOT, 2002-2015), která je sjízdná od Jeřiček, je proveditelná pouze krátce z jara nebo po vydatných deštích. Po Labi (Jančar, 2004, s. 50, 51) je možné započít plavbu z města Hostinné nebo od přehrady Les Království následně přes území hraběte Šporka, Kuks až do Jaroměře.

Les Království je národní kulturní památkou a jedinou vodní nádrží a současně elektrárnou význačného regionálního charakteru, která se nachází v zájmovém území. Přehrada (Hainall, 2013) je dlouhá cca 7,5 km a běžně zadržuje 1,5 milionu metrů krychlových, její maximální kapacita však dosahuje 7,5 milionu metrů krychlových. Účel přehrady je především ochranný, tj. zachycování velké vody. Dalšími důležitými úkoly jsou výroba elektrické energie a zajištění průtoku Labe při nízkých stavech vody. Pro cestovní ruch má tato atraktivita také svůj účel v podobě rekreace, sportovního rybolovu či sjezdu, avšak mimo ochranné pásmo vodního díla. (Povodí Labe, 2009)

Kromě umělé vodní nádrže je ve vymezené oblasti (Mackovič et al., 2008, s. 64) registrováno sedm rybníků (Tab. 6), jejichž vodní plocha dosahuje alespoň 2 a více hektarů. Nejvýznamnější lokalitu spojenou s rekreací u vody představuje Velkovřešťovský rybník hodnocený jako atraktivita regionálního významu. V nedaleké blízkosti se nachází turisty

často vyhledávaný kemp a přírodní rezervace Vřešťovská bažantnice. Přestože přírodní koupaliště Lanžov nedisponuje rozsáhlými vodními plochami, nachází se v atraktivním okolí, kde se v letním období konají pravidelné menší koncerty či představení, a proto bylo také ohodnoceno jako atraktivita regionálního významu. (Staněk, 1975, s. 202, 259) Rybníky Dubina, Rabiš a Vlčkovický rybník byly ohodnoceny pouze jedním bodem tedy jako atraktivita lokální úrovně. Zbylé rybníky byly hodnoceny nula body vzhledem k nulovým podmínkám rekreačního zázemí, špatné informovanosti a využitelnosti vodních ploch a stejně tak jejich blízkého okolí. (Velký Vřešťov, 2012)

Tab. 6 Významné vodní plochy v SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

výměra v název rekreační zázemí obec body ha Dubina ano 4,1 Bílá Třemešná 1 Rabiš ano 7,0 Kohoutov 1 Ježkův r. ne 5,7 Choustníkovo Hradiště 0 Stachův r. ne 2,6 Choustníkovo Hradiště 0 Vlčkovický r. ano 2,5 Vlčkovice v Podkrkonoší 1 Velkovřešťovský r. ano 26,0 Velký Vřešťov 3 Velký r. ne 2,5 Lanžov 0 Les Království ano 84,9 Bílá Třemešná 5 Lanžovské koupaliště ano (přírodní koupaliště) pod 2 Lanžov 3

Zdroj: zpracováno podle Mackovič et al. (2008, s. 64), ČÚZK (2010)

4.1.4. Flóra a fauna

Většina významného rostlinstva a živočišstva se obvykle nachází v rámci velkoplošných či v případě SO ORP Dvůr Králové nad Labem maloplošných chráněných územních celků (Tab. 7). Lesní porosty jsou soustředěny do několika větších komplexů. Největší lesní komplex tvořený převážně buko-jedlovými lesy, je situován na severu území, provázející Kocléřovský hřbet. Ve střední části území je další lesní komplex pokrývající Zvičinský a Libotovský hřbet, tvořeny z velké části bukovými lesy, poté jedlemi a borovými doubravami. Nejjižnější části zájmového území se objevují lužní lesy, dubohabřiny a lipové doubravy. (Mackovčin, Sedláček, Faltysová, 2002, s. 225)

Mezi vzácné rostliny, (Mackovčin, Sedláček, Faltysová, 2002, s. 224) nacházející se v blízkosti Velkého Vřešťova a Hustířanského lesa (PP), patří teplomilné orchideje např.: střevíčník pantoflíček, vstavač nachový a další zajímavé druhy rostlin. Z říše zvířat je v dané

oblasti, zejména nedaleko Bílé Třemešné (Michálek, 2006, s. 229), významný výskyt netopýrů např.: vrápenec malý, netopýr řasnatý a běžnější typy jako jsou netopýr velký a netopýr ušatý. Na celém území je registrováno (AOPK ČR, 2015) několik desítek památných stromů, jejichž stáří se pohybuje mezi dvěma sty až třemi sty lety. Památné stromy byly hodnocené v rámci charakteristik reliéfu.

Další význačné druhy rostlin a živočichů se nacházejí v přírodní rezervaci Vřešťovská bažantnice. Jak popisuje Šejvlová et al. (2014, s. 15), jedná se o maloplošné zvláště chráněné území (MZCHÚ) s ložiskem peloidů s artéskými vývěry vody a staletou lípou nedaleko hájovny. Lužní lesy se rozkládají v nejníže položených místech rezervace, v nivě Trotiny. Na sušších okrajích jsou vyvinuta společenstva dubohabřin, kde rostou ze známějších rostlin orlíček obecný, lýkovec jedovatý, konvalinka vonná, lilie zlatohlávek, prvosenka jarní a další. Tato oblast je domovem slepýše křehkého, hnízdí zde běžné druhy jako např.: holub hřivnáč, hrdlička divoká, puštík obecný, strakapoud velký. U řeky Trotiny se často objevuje užovka obojková a ledňáček říční, který do těchto míst přilétá za potravou. (Mackovčin, Sedláček, Faltysová, 2002, s. 230,231)

Tab. 7 MZCHÚ a Evropsky významné lokality v SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

název statut obce hodnocení Skrýše EVL Bílá Třemešná 2 Čertovi hrady PP Dvůr Králové nad Labem 1 Slučí kameny PP Vítězná 1 Hustířanský les PP, EVL Vilantice (část) 1 Kalské údolí PP Horní Brusnice (část) 1 Vřešťovská bažantnice PR Velký Vřešťov 5

Zdroj: převzato z AOPK ČR (2015)

4.1.5. Krajinný pokryv

Krajinný pokryv je důležitým prvkem zejména z hlediska využitelných ploch, jež jsou vhodnými prostředky pro další rozvoj cestovního ruchu. Autorka použila jednoduchou metodu, která využívá tzv. potenciální rekreační plochy (PRP). Jedná se o součet ploch všech rekreačně využitelných území v jednotlivých obcích, (kterými jsou lesní půdy, luka a pastviny, sady, zahrady a vodní plochy) vydělený celkovou výměrou obce. Tento vzniklý podíl potenciálních rekreačních ploch vyjádřený v procentech je uváděn v pěti odlišných intervalech. (Vystoupil, 2006, s. 10)

Pomocí dat shromážděných z ČSÚ (2013b) vytvořila autorka celkový přehled PRP v obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem, který je uveden v příloze (Tab. 8). Body byly přiděleny čtyřem intervalům, a to podle používaného klíče 1, 3, 5 a 7 bodů. Z tabulky vyplývá, že velmi vysoký podíl (7-5 b.) potenciálních rekreačních ploch mají spíše obce při S a SZ okraji SO ORP Dvůr Králové nad Labem, což je zapříčiněno především zdvihajícím se reliéfem.

Důležitým ukazatelem pro určení tohoto podílu je také vysoké procento lesní složky, která je v zájmovém území zastoupena více než 500 hektary. Podíl lesa z celkové výměry bývá označován jako lesnatost, jež je z velké části tvořena lesy obcí Nemojov (72,4%) a Mostek (70,9%), které odpovídají s výjimkou Borovničky rekreačním plochám s nejvyšším podílem potenciálu (Graf 1 v příloze), které byly hodnoceny sedmi body. Tyto a obce s vyšším podílem PRP (hodnoceny pěti body) dle Vystoupila (2006, s, 10) odpovídají oblastem s příznivými přírodními podmínkami určující další rozvoj cestovního ruchu.

4.1.6. Přírodní potenciál

V této podkapitole se autorka zaměřila na činitele, které znehodnocují přírodní předpoklady CR v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Mezi klíčové činitele patří kvalita ovzduší, vodstva a především kvalita životního prostředí a land use daného území. V případě kvality ovzduší patří SO ORP Dvůr Králové nad Labem mezi ty oblasti, které nemají se znečištěním ovzduší problémy zásadního charakteru. Rozšířené zdroje znečištění jsou způsobeny mobilními zdroji (REZZO4). V zájmové oblasti (Mackovič, Kábrt, 2012, s. 23) je největším zdrojem znečištění, který je současně zařazen do Národního programu snižování emisí ČR, Teplárna Dvůr Králové nad Labem, ta však není jediným zdrojem z nečištění, a proto bylo tomuto městu počítáno pouze 80 % bodů, které získalo za charakteristiky klimatu.

Kvalita vody v dané oblasti je (primárně) sledována KHS Královéhradeckého kraje, v jehožpůsobnosti se nacházejí dvě monitorované oblasti se zhoršenou kvalitou vody, a to Oborský rybník v Jinolicích (JC) a vodní nádrž Rozkoš na Náchodsku. (KHS Královéhradeckého kraje, 2014) Tyto útvary však nespadají do SO ORP Dvůr Králové nad

Labem, a proto nebyly z hlediska kvality vodstva, do něhož autorka zahrnula rybníky, přehradní nádrže a přírodní koupaliště2, odečítány žádné body.

Pro zjištění kvality životního prostředí v zájmovém území využila autorka hodnot koeficientu ekologické stability (KES), jenž udává podíl ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí. (ČSÚ, 2013b) Stejně tak jako u potenciálních rekreačních ploch zde hraje poměrně důležitou roli podíl lesní složky, jejíž vyšší koncentrace v daném územním celku značí vyšší KES. Redukce bodů v rámci životního prostředí byla proto realizována společně s analýzou PRP, ve které jsou tyto jevy z velké části postihnuty. Nízká hodnota KES a PRP tedy vypovídá o převažujícím podílu orné půdy a zastavěných ploch nad podílem rekreačně využitelných území. Přestože zastavěné plochy mohou být z velké části zastavěny právě rekreačními zařízeními, synergický vliv obou těchto prvků potlačuje další rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti, a proto bylo obcím s nejnižšími hodnotami (tj. poslední interval) počítáno pouze 75 % bodů, které získaly za charakteristiky reliéfu. Zbylé obce získaly bodové ohodnocení podle používaného klíče. Celkové hodnocení přírodního potenciálu vykresluje Tab. 9 v příloze.

4.2. Kulturně-historické předpoklady

Chod cestovního ruchu úzce souvisí s návštěvností měst, zejména z důvodu bohaté nabídky kulturně-historických, architektonických a stavebních památek, které dle Vystoupila (2006, s. 72) vytvářejí přirozená centra obchodu, kultury a stejně tak služeb. Kulturně-historické předpoklady byly vytvořeny na základě antropogenního působení na krajinu. Mariot (1983, s. 124) i Vystoupil et al. (2007, s. 16) se shodují, že ve srovnání s liniově a areálově rozmístěnými aktivitami přírodních předpokladů, je pro kulturně- historické předpoklady příznačné bodové rozmístění, jež úzce souvisí s texturou sídelní sítě. Tyto předpoklady je možné rozdělit do několika různých skupin. Podle Vystoupila et al. (2007, s. 16) rozčlenila autorka tyto předpoklady do tří skupin na kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce.

2 Jedná se v o všechny objekty, jimiž protéká nebo do nichž vtéká přírodní voda. 18

4.2.1. Kulturně-historické památky

Tato skupina památek, do které je možno zařadit (Toušek, Kunc, Vystoupil, 2008, s. 311) architektonické objekty, sakrální stavby, technické památky, vojenské památky a objekty lidové architektury, má významný vliv na migrační pohyb návštěvníků ve sféře mezinárodního i domácího cestovního ruchu. U některých z těchto památek je značně obtížné určit jejich význam, který je definován nejen historickými a kulturními hodnotami, ale také sociologickými jevy3 jako jsou například národní cítění, tradice, módnost atp. Při hodnocení kulturně-historických památek byl primárním kritériem stupeň ochrany památkových objektů a sekundárně také návštěvnost těchto památek. Na území SO ORP Dvůr Králové nad Labem je evidováno (NPÚ, 2003-2015) celkem 193 objektů, z nichž žádný není zařazen v seznamu světového dědictví UNESCO (Atlas Česka, 2007-2015). Z tohoto důvodu využila autorka při hodnocení pouze tří ze čtyř stupňů z používaného klíče, tedy 1, 3 a 5. V závislosti na rozmístění, významnosti a četnosti daných památek byly jednotlivým obcím v SO ORP Dvůr Králové nad Labem přiděleny body podle čtyřstupňového intervalu uvedeného v Tab. 10 v příloze. Nejvýznamnější z těchto památek (klasifikované jako atraktivity nadregionální a regionální úrovně) jsou popsány v následujícím textu.

Na JV okraji zájmového území se rozkládá obec Kuks, ve které se nachází velkolepý architektonický komplex, který vznikl na počátku 18. století za hraběte Františka Antonína Šporka. Tato v minulosti nevelká osada, kterou hrabě Špork zdědil po svém otci a díky přítomnosti léčivých pramenů přeměnil v lázně a zámek, se stala luxusním zařízením, které ve své době překonalo vše, co bylo známé. (Prošek, 1977, s. 11) Během dvaceti let vznikly zásluhou hraběte Šporka (Hospital Kuks, 2015a) další významné stavby jako např.: špitál, závodiště, řada domů pro hosty, divadlo, hostince, hospodářské budovy, stavení pro služebnictvo a posledním přírůstkem byl tzv. Dům filosofů s rozsáhlou knihovnou. V současnosti celému údolí vévodí monumentální Hospital Kuks s chrámem Nejsvětější Trojice, který byl původně určen (Prošek, 1977, s. 12) pro vysloužilé vojáky, invalidy a zestárlé poddané.

Do tohoto kraje pozval hrabě Špork (Prošek, 1977, s. 12) slavného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, jenž zde v průběhu tří etap dal se svou dílnou vzniknout sériím

3 Ukázkovým příkladem mohou být sakrální památky a poutní místa, jejichž význam se v rámci cestovního ruchu snižuje úměrně s počtem věřících. 19

mnoha soch. Prvním požadavkem hraběte Šporka (Prošek, 1977, s. 12) směřovaným k Braunovi a jeho dílně byla sochařská výzdoba terasy, kterou tvořilo osm soch Blahoslavenství (Obr. 4 přílohy). V pořadí druhým avšak v Kuksu nejznámějším dílem je soubor (Kaše, Kotlík, 1999, s. 16) dvanácti soch Ctností a Neřestí, jejichž pojetí se v dnešní době, jak vysvětluje Cílek (in JAKLOVÁ, 2011), značně liší od pojetí tehdejšího, pro které bylo kupříkladu ctností umění, vybrat si přátele.

V Novém lese severně od obce Hřibojedy se nachází Betlém postavený Matyášem Bernardem Braunem a jeho žáky v letech 1726 až 1733. Značná část těchto plastik je autochtonní, tedy vytesaná přímo do pískovcových skal, které jsou pro tento kraj charakteristické. Kvůli sporu hraběte Šporka s jezuity byl Braun donucen vytvořit tato díla ve dvou etapách. (Blažíček, Rokyta, 1963, s. 10) Do první patří reliéf Zjevení sv. Huberta a socha sv. Maří Magdalény, Poustevníka Juana Garina, Krista a Samaritánky u studny Jákobovy, Jana Křtitele a socha Poustevníka Onufria. Do druhé etapy jsou poté zařazeny reliéfy Narození Páně a Klanění Tří králů. (Prošek, 1977, s. 17, 19) I přes značné působení přírodních a také antropogenních činitelů, je dle Cílka (2007, s. 68) Braunův Betlém místem rozmanitých příběhů, které v interakci se stále se proměňující přírodou vytváří jakýsi fenomén, jenž je, jak dodává Kaše (in JAKLOVÁ, 2011) ukázkou moderního myšlení v dávno zasutých dobách. Od roku 2001 je Braunův Betlém (NPÚ, 2003-2015) vyhlášen národní kulturní památkou, nicméně i přesto stále patří mezi nejohroženější památky světa, a proto také usiluje o zapsání (Hospital Kuks, 2015b) do seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

V údolí Labe v obci Bílá Třemešná (Staněk, 1975, s. 146) se nachází přehrada Les Království, jejíž součástí je vodní elektrárna a domek hrázného připomínající kamenný hrad s cimbuřím. Tento objekt postavený v letech 1910 až 1919 patří dodnes k nejstarším českým přehradám. Hlavním účelem této přehradní nádrže bylo především zadržování vod, poté regulace hladiny Labe a tudíž ochrana území nacházejícího se pod přehradou před ničivými následky povodní. Tato rozsáhlá stavba postavená z královédvorského pískovce je ve vlastnictví státního podniku Povodí Labe. (Valešová, 2011) Pro své architektonické a technické kvality je celý tento objekt zařazen mezi národní technické památky a v roce 2010 (NPÚ, 2003-2015) byl prohlášen národní kulturní památkou.

Dalším významným místem je město Dvůr Králové nad Labem, jehož centrum, jak dokládá Holubcová (2004, s. 4), bylo zapsáno jako městská památková zóna, v níž je

historické jádro pro své mimořádné kulturní hodnoty chráněno. Mezi významné památky se řadí kostel sv. Jana Křtitele, ve kterém byl objeven rukopis Královédvorský, dále Mariánské sousoší, barokní Kohoutův dvůr a pozůstatky městského opevnění včetně Šindelářské věže. Relativně novou obcí (Holubcová, 2004, s. 4), která byla v tomto regionu prohlášena za památkovou zónu, je obec Chotěborky (Vilantice), jež je ukázkou území s historickým prostředím obsahující dochované soubory lidové architektury.

4.2.2. Kulturní zařízení

Tyto komponenty komplexu kulturně-historických předpokladů jsou velmi pestré, v cestovním ruchu (Vystoupil, 2006, s. 16) zastávají nejen funkci poznávací, ale také společenskou, což odpovídá charakteru kulturních zařízení, tj. skanzeny, muzea a galerie, divadla, hvězdárny a planetária. Hodnocení atraktivit lokálního významu bylo podobně jako v případě kulturně-historických památek podmíněno čtyřstupňový intervalem závislým na četnosti daných atraktivit v jednotlivých obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem (viz Tab. 11 v příloze). Samostatnou a nejvýznamnější atraktivitou hodnocenou ve významu celostátním až mezinárodním byla pouze královédvorská ZOO.

Tato zoologická zahrada s unikátním safari je často vyhledávaným cílem domácích i zahraničních turistů. Zahrada byla oficiálně otevřena pro veřejnost v roce 1946. Od té doby se postupně rozrostla a začala se specializovat na chov africké zvěře, k čemuž v 70. letech 20. století bezpochyby přispěly velké africké expedice pod vedením ing. Josefa Vágnera. ZOO Dvůr Králové (Pecharová, 2011, s. 17) dnes zaujímá plochu 71 ha a chová 351 živočišných druhů, její poslání nicméně nespočívá pouze v exhibici exotických zvířat, ale také v zoologickém výzkumu, záchraně ohrožených druhů a jejich návratu do volné přírody. (ZOO Dvůr Králové, 2008a)

Muzea a galerie jsou nedílnou součástí kulturně-historických předpokladů. V zájmovém území se nachází celkem jedenáct těchto objektů, avšak všechny byly hodnoceny jako atraktivity lokální úrovně. Mezi nejznámější objekty patří muzeum (Královéhradecký kraj, 2000-2015) J. A. Komenského v Bílé Třemešné, muzea a galerie v Kuksu, Třebihošti a ve městě Dvůr Králové nad Labem, v němž se nedaleko zoologické zahrady nachází pravděpodobně nejvýznačnější z těchto galerií, která nese název Pravěk očima Zdeňka Buriana. Historie Burianových obrazů v ZOO Dvůr Králové sahá až do 70. let 20. století, kdy se tehdejší ředitel Josef Vágner rozhodl, že v prostorách zrekonstruované

Neumannovy vily vybuduje galerii obrazů znázorňující vývoj života na zemi. ZOO Dvůr Králové dnes vlastní sbírku 147 Burianových obrazů, která byla v roce 1998 prohlášena za kulturní památku. (ZOO Dvůr Králové, 2008b)

4.2.3. Společenské akce

Nehmotnou součástí kulturně-historických předpokladů jsou společenské akce, které zahrnují (Vystoupil et al., 2007, s. 16) vedle kulturních a sportovních akcí také výstavní a kongresové akce a v neposlední řadě také akce spojené s lidovými tradicemi. U hodnocení byl poté rozhodujícím kritériem pro zařazení dané obce do určité kategorie významnosti počet každoročně pořádaných akcí, v celkovém hodnocení opět podmíněný čtyřstupňovým intervalem. Tradiční společenské akce, z nichž vybrané jsou popsané níže, byly hodnoceny převážně jako atraktivity regionální či nadregionální úrovně. Pouze jedna z akcí byla hodnocena jako atraktivita nadnárodní úrovně, a to Královédvorský okruh o cenu Františka Šťastného. Výčet všech společenských akcí konaných v SO ORP Dvůr Králové nad Labem společně s přidělenými body je uveden v Tab. 12 v příloze.

Dny R. A. Dvorského (Hankův dům, 2014) je název swingového a jazzového festivalu, který pořádá Hankův dům vždy v druhé polovině března na počest významné osobnosti z dějin taneční hudby, která si zvolila jméno podle svého rodného města. R. A. Dvorský se do povědomí lidí zapsal nejen jako skvělý zpěvák, skladatel a herec, ale především jako frontman souboru Melody Boys, se kterým působil i několika filmech jako např.: Kristian, Revizor či U pokladny stál. (Česko-Slovenská filmová databáze, 2001-2015) V roce 2015 se konal již 21. ročník tohoto festivalu, který svým významem překročil hranice kraje (Hankův dům, 2014) a vydobyl si pevné postavení mezi festivaly tohoto žánru v ČR a byl proto klasifikován jako atraktivita nadregionálního významu.

Královédvorský okruh o cenu Františka Šťastného je rychlostní závod historických závodních motocyklů a sajdkár pořádaný na začátku července. V roce 1952 se započal vznik této soutěže díky iniciaci místních závodníků, kteří soutěžili a vyhrávali na okruzích po republice a chtěli své dovednosti prezentovat in a domácí půdě. Poté, co roku 1961 padl absolutní rychlostní rekord trati (109 km/h), byla tato soutěž přerušena po dobu dlouhých 35 let. Od roku 1997 byla však činnost závodů opět zahájena. Trať závodu je situována v severní částí města a vede po mírném jižním svahu, jehož stoupání a klesání dodává okruhu náročnost a atraktivitu. V závodním depu je navíc možné z blízka prozkoumat zaparkované

často unikátní závodní stroje a seznámit se s jezdci. (Oficiální stránky města Dvůr Králové nad Labem, 2010) Tato sportovní akce, jejímž pořadatelem je Old Racing Club, navazuje na závody, které se v ulicích města jezdily v padesátých letech. Každý rok se na ně sjíždí závodníci z celé Evropy, USA i Kanady a z toho důvodu byla ohodnocena sedmi body jako atraktivita nadnárodní úrovně. (Bartoš, 2008)

Lidová řemesla v Kohoutově patří mezi nejnavštěvovanější akce v trutnovském regionu. Každý rok ji navštíví více než šest tisíc návštěvníků. (Kohoutov, 2015) Mezi tradiční řemesla (Jasanská, 2012), která celou akci provází, patří nejen práce dráteníků, hrnčířů, košíkářů, kovářů, šperkařů a perníkářů, ale také knihařství, točení na kruhu nebo řezbářství. Tento bohatý program je pokaždé doprovázen různorodými koncerty. V roce 2014 (Pich, 2014) se konal jubilejní 20. ročník lidových řemesel, kterým prošlo dohromady více než devět tisíc domácích a překvapivě i zahraničních návštěvníků, kteří měli ohromný zájem o vše, co připomínalo staré časy.

4.2.4. Kulturně-historický potenciál

V této podkapitole se autorka opět zaměřila na činitele, které snižují hodnotu kulturně- historických předpokladů CR v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Z celého zájmového území byly však sníženy body pouze jediné atraktivitě, jíž je Braunův Betlém, který se nachází v katastrálním území obce Hřibojedy. Této národní kulturní památce byly odečteny body kvůli značnému poškození soch a reliéfů vnějšími vlivy. V kapitole kulturně-historické památky bylo poté obci Hřibojedy počítáno pouze 75% z celkového počtu bodů. Národní kulturní památce, Hospital Kuks, nebyly odečítání žádné body vzhledem k revitalizaci celé památky a jejího znovuotevření pro veřejnost (Revitalizace Kuks, 2015).

Nejvíce kulturně-historických atraktivit SO ORP Dvůr Králové nad Labem je soustředěno do obce Kuks a jejího nejbližšího okolí. Město Dvůr Králové nad Labem je však místem s největším potenciálem z hlediska kulturních zařízení a společenských akcí. Přestože je město Dvůr Králové nad Labem relativně velké sídlo, neexistují zde žádná vhodná místa pro pořádání konferencí či veletrhů. Z celé zájmové oblasti však město Dvůr Králové nad Labem patří mezi místa s vysokým kulturně-historickým potenciálem. Celkové bodové hodnocení zobrazuje Tab. 13 v příloze.

4.3. Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů

Obě skupiny lokalizačních předpokladů byly hodnoceny zvlášť, podle zpravidla stejné jednoduché bodové stupnice, jíž autorka detailně popsala v metodickém postupu. Společnou syntézou bodového hodnocení těchto dvou hlavních předpokladů vznikl grafový výstup (Graf 2 v příloze), jenž zobrazuje obce SO ORP Dvůr Králové nad Labem společně s hodnotami, které tyto obce v procesu klasifikace získaly. Celkové bodové hodnocení lokalizačních předpokladů ukazuje Tab. 14. Přírodní předpoklady byly hodnoceny v pěti kategoriích, jimiž byly reliéf, klima, vodstvo, flóra a fauna a v neposlední řadě také krajinný pokryv. Maximální bodový součet těchto předpokladů je 44 bodů. V případě reliéfu se jedná o součet všech možných aktivit CR (viz Tab. 1), které je možné v dané oblasti vykonávat. Z hlediska klimatu byly body přiděleny podle používaného klíče, ovšem až po určení vhodnosti dané destinace (a to pro letní rekreaci). V kategorii vodstva, krajinného pokryvu, flóry a fauny byly body přiděleny podle klasického postupu. Celkové hodnocení těchto předpokladů autorka rozdělila do čtyř intervalů podle přírodního potenciálu území na nízký (10 a méně b.), průměrný (11 – 19 b.), zvýšený (20 – 30 b.) a vysoký (nad 30 b.). Nízký ani vysoký přírodní potenciál nevykazuje žádná z obcí v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Obce s průměrným potenciálem jsou soustředěny převážně v jižní části zájmového území, které se vyznačuje vhodnými podmínkami pro zemědělství a současně nízkým podílem PRP a KES, který však ovlivňuje i obce při V a Z okraji SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Zvýšený přírodní potenciál je koncentrován na jihu regionu, což je oblast, která se vyznačuje vhodným potenciálem pro rekreaci u vody a současně místo, kde se nachází přírodní rezervace Vřešťovská bažantnice. Také při JV okraji je skupinka obcí se zvýšeným přírodním potenciálem. Obce v centrální a SZ části, v nichž se nachází přírodní atraktivity a MZCHÚ, dosahují rovněž zvýšeného přírodního potenciálu. Kulturně-historické předpoklady byly hodnoceny ve třech kategoriích, s maximálním bodovým součtem 33 bodů4. Jejich hodnocení je opět rozděleno, tentokrát ale do pěti intervalů podle kulturně-historického potenciálu území na nulový (0 b.), nízký (1 – 6 b.), průměrný (7 – 13 b.), zvýšený (14 – 24 b.) a vysoký (25 a více b.). Kulturně-historický potenciál destinace SO ORP Dvůr Králové nad Labem je poměrně nízký, což je způsobeno

4 Tento maximální bodový součet je závislý na fluktuaci počtu daných atraktivit, jejich zařazení do skupiny dle významnosti a jejich následného součtu. 24

špatnou zachovalostí většiny historických atraktivit. Do zvýšeného kulturně-historického potenciálu byla zařazena pouze obec Kuks, jejíž největší magnet je národní kulturní památka, Hospital Kuks. Vysoký kulturně-historický potenciál vykazuje pouze město Dvůr Králové nad Labem, které těží nejen z proslulé ZOO s unikátním safari, ale také z každoročně pořádaných společenských akcí. V závislosti na těchto faktech je nejvyšší celkový potenciál sledovaného území koncentrován ve městě Dvůr Králové nad Labem, které je ovlivněno zvýšeným přírodním potenciálem, ale též vysokým potenciálem kulturně- historickým.

Tab. 14 Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů CR.

přírodní potenciál kulturně-historický obec celkem (b.) (b.) potenciál (b.)

Bílá Třemešná 26 7 33 Bílé Poličany 18 2 20 Borovnice 17 1 18 Borovnička 20 0 20 Dolní Brusnice 19 3 22 Doubravice 11 2 13 Dubenec 11 1 12 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 20 33 53 Horní Brusnice 17 3 20 Hřibojedy 11,75 5,5 17,25 Choustníkovo Hradiště 18 1 19 Kocbeře 18 2 20 Kohoutov 19 6 25 Kuks 21 14 35 Lanžov 22 1 23 Libotov 11 1 12 Litíč 13 1 14 Mostek 22 2 24 Nemojov 20 1 21 Stanovice 21 1 22 Trotina 12,5 0 12,5 Třebihošť 15 3 18 Velký Vřešťov 29 1 30 Vilantice 14 4 18 Vítězná 18 1 19 Vlčkovice v Podkrkonoší 13,5 2 15,5 Zábřezí-Řečice 12,5 2 14,5 Zdobín 19 4 23 Zdroj: vlastní zpracování

5. REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY

„Realizační předpoklady umožňují svou existencí vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace.“ (Toušek, Kunc, Vystoupil, 2008, s. 315) Podle Mariota (1983, s. 190) jsou tyto předpoklady významnou složkou, která hraje důležitou roli v rozvoji cestovního ruchu, stejným dílem jako lokalizační a selektivní předpoklady. Mariot tyto předpoklady dále člení do dvou velkých podskupin na komunikační předpoklady a materiálně-technickou základnu. Hodnocení realizačních předpokladů CR bylo provedeno pomocí bodové stupnice (viz metodický postup), ve které byl kladen důraz na významné komunikační předpoklady, které procházejí SO ORP Dvůr Králové nad Labem a poté na lokality s koncentrací materiálně-technické základny. Celkové bodové hodnocení realizační předpokladů poskytuje Tab. 18 níže.

5.1. Komunikační předpoklady

Stěžejní úlohou komunikačních předpokladů je zajištění minimální časové ztráty, potřebné k překonání vzdálenosti mezi póly selektivních a póly lokalizačních předpokladů tedy, jak vysvětluje Mariot (1983, s. 190), mezi místem trvalého pobytu účastníků cestovního ruchu a místem, které chtějí navštívit. Tyto předpoklady jsou významným prvkem rozvoje území, které ovlivňují realizaci vazeb a spojení s jinými regiony. Komunikační předpoklady v SO ORP Dvůr Králové nad Labem byly hodnoceny z hlediska dostupnosti a propojenosti s ostatními obcemi a kraji. Základním typem dopravy dané destinace (Mackovič et al., 2008, s. 38) je doprava silniční, železniční a omezeně také letecká doprava.

V případě silniční dopravy (Kábrt, 2014, s. 67) tvoří hlavní páteřní osu zájmového území pouze jediná silnice I. třídy (I/37) ve směru Jaroměř – Trutnov, která je z hlediska polohy města Dvůr Králové nad Labem vedena pouze okrajově. Jak dále doplňuje Záleský (2015), jedná se o koridor rychlostní silnice R11, která má v budoucnu navázat na dálnici D11 a spojit se s polskou silnicí S3. Základní kostru dané destinace tvoří také šest silnic II. třídy, které zajišťují obsluhu většiny sídel v území. Obsluha silnic je dále doplněna sítí silnic III. třídy, které jsou vesměs ve špatném stavu vlivem stáří povrchů. Silnice II. třídy a značná část silnic III. třídy není přetížená dopravou, ale vlivem složitých terénních poměrů mají mnohdy nestandardní parametry s řadou neřešitelných dopravních závad. (Mackovič, Kábrt,

2012, s. 52) Všechny silnice jsou názorně zobrazeny v mapovém výřezu (Obr. 5 v příloze) silniční a dálniční sítě Královéhradeckého kraje. (Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2012) Důležitou součástí silniční dopravy v zájmovém území je síť autobusů, MHD a v období hlavní sezóny také cyklobusů v rámci mikroregionu Podzvičinsko. Nezanedbatelným faktem je, že některé z obcí SO ORP Dvůr Králové nad Labem leží na trase spojující Prahu a Krkonoše. (IDOS, 2015)

Železniční síť sledovaného území (Binko, 2006, s. 8) leží na tzv. severovýchodní ose, která spojuje Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj (Obr. 6 viz přílohy). Vlaky (R) mají na celé trase Liberec - Pardubice dlouhé 161 km pouze deset zastávek a jízda trvá dle jízdního řádu takřka tři hodiny. Na železniční trase jsou však řazeny také vlaky nižšího řádu (Sp a Os) nacházející se na trase Stará Paka – Jaroměř. Tyto vlaky mají v SO ORP Dvůr Králové nad Labem sedm zastávek, a to obce Borovnice, Borovnička, Mostek, Bílá Třemešná, městem Dvůr Králové nad Labem, vesnicí Žireč a obcí Kuks. S Obcemi v jižní části zájmového území železniční spojení neexistuje. (IDOS, 2015)

Důležitou součástí infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu jsou naučné stezky, ale také cyklostezky, jejichž význam v současné době neustále roste. Územím SO ORP Dvůr Králové nad Labem prochází podél řeky Labe významná cyklotrasa mezinárodního významu, Labská stezka (Obr. 7 viz přílohy), která je v ČR značená jako národní cyklotrasa č. 2. Tato stezka dlouhá 1330 km začíná v německém městě Cuxhaven a končí na české půdě u pramene Labe. (Oficiální cykloprůvodce Labská stezka, 2015, s. 97) Kromě Labské stezky se v rámci celého sledovaného území nachází několik cyklotras a cyklostezek spíše lokální úrovně. Mezi významnější naučné (cyklo)stezky v SO ORP Dvůr Králové nad Labem patří například Křížová cesta 21. století, neboli projekt nazvaný Příběh utrpení a nadějí člověka, což je novodobé pojetí 300 let staré myšlenky F. A. Šporka, která byla ztvárněna patnácti díly významných autorů. (CzechTourism, 2014) Celkové hodnocení infrastruktury ukazuje Tab. 15 v příloze.

5.2. Materiálně-technická základna

Materiálně-technická základna je dle shodných názorů Mariota (1983, s. 28), Vystoupila a Šauera (2006, s. 66), tvořena zařízeními, která umožňují nebo podporují cestovní ruch a jeho rozvoj. Podle Mariota (1983, s. 198) rozdělila autorka tato zařízení do dvou skupin, a to na ubytovací a stravovací zařízení, dopravní, zábavná a ostatní zařízení

materiálně-technické základny. SO ORP Dvůr Králové nad Labem je místem, ve kterém je do určité míry možné registrovat všechna z těchto typů zařízení.

5.2.1. Ubytovací a stravovací zařízení

V zájmové oblasti by registrováno celkem 49 hromadných ubytovacích zařízení. Hromadná ubytování jsou koncentrována do centrální a SZ části destinace, nejvíce do města Dvůr Králové nad Labem, tedy do nejatraktivnější oblasti celého území. Přestože jižní oblast SO ORP Dvůr Králové nad Labem je z části vybavena kempy, na více než 40% celého území se nenachází žádná ubytovací zařízení. (Kábrt, 2014, s. 89)

Největší koncentrace stravovacích zařízení je opět v centrální části území, kde nabízejí výraznější turistické vyžití. Nejvíce stravovacích zařízení se nachází ve městě Dvůr Králové nad Labem, které návštěvníkům nabízí škálu zařízení restauračního typu. Oproti tomu v jižní části území jsou soustředěna převážně stánková zařízení, která jsou zaměřena zejména na období letní sezóny. (Kábrt, 2014, s. 74), (Mapy Google, 2015) Dílčí hodnocení těchto zařízení je zobrazeno v Tab. 16 viz přílohy.

5.2.2. Zábavní, dopravní a ostatní zařízení

Tato skupina zařízení je velmi různorodá a spojuje zařízení různých typů, např.: sportovní zařízení, dětská hřiště, zábavní centra a mnoho dalších. Jak ukazuje grafové zobrazení (Graf 3 v příloze) zábavní a ostatní zařízení jsou nejvíce koncentrována v centrální a SZ části sledovaného území, především ve městě Dvůr Králové nad Labem. V tomto „hlavním“ městě patří mezi nejvýznamnější sportovní zařízení, které je třeba zmínit, Zimní stadion s občerstvením a bufetem, Tělocvičná jednotka SOKOL, královédvorská plovárna Tyršovo koupaliště a Letní stadion pod Hankovým domem. (TS Dvůr Králové n./L, 2011), (Tělocvičná jednotka SOKOL, 2002)

Dopravní zařízení, do kterých Mariot (1983, s. 209) řadí lanovky a lyžařské vleky, se nachází pouze v jediné z obcí SO ORP Dvůr Králové nad Labem, a tou je Třebihošť, kde se nachází nejvyšší vrch vymezeného regionu Zvičina (671 m n. m.). Sportovní areál Zvičina, který se rozkládá při severním svahu tohoto vrchu, nabízí návštěvníkům tři sjezdovky, všechny vybavené vleky. (Sportovní areál Zvičina, 2015)

Na vymezeném území se kromě Zvičiny nachází pouze jeden objekt, který je využíván jako rozhledna, a to kostel sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. (Lukášek, 2012, s. 4) Dílčí hodnocení zábavních, dopravních a ostatních zařízení je znázorňuje Tab. 17 v příloze.

5.3. Celkové hodnocení realizačních předpokladů

Úroveň dopravní infrastruktury v SO ORP Dvůr Králové nad Labem je celkově v přijatelném stavu. V rámci silniční dopravy byla silnice I. třídy klasifikována pouze ve smyslu regionální úrovně, z důvodu tangenciální polohy vůči městu Dvůr Králové nad Labem. Silnice II. třídy, které zajišťují obsluhu většiny sídel v území, byly hodnoceny také ve významu regionálním, avšak kvůli špatnému stavu vozovky v některých oblastech zájmového území, bylo těmto obcím počítáno pouze 80% z celkového počtu bodů. Silnice III. třídy byly z důvodu složitých terénních poměrů a mnoha neřešitelných případů dopravních závad klasifikovány nula body.

Z hlediska železniční sítě bylo město Dvůr Králové nad Labem, ve kterém jako jediném staví rychlík na trase Liberec – Pardubice, hodnoceno pěti body. Ostatní obce, kterými projíždí pouze vlaky nižšího řádu (na trase Stará Paka – Jaroměř), byly z hlediska dostupnosti a propojenosti hodnoceny ve významu lokálním.

Při hodnocení cyklotras, naučných stezek a cyklostezek byl brán zřetel především na Labskou stezku, která v SO ORP Dvůr Králové leží na trase Kuks – Hradec Králové a současně propojuje Českou republiku s Německem. Tato cyklotrasa v obci Kuks byla hodnocena sedmi body. Ostatní cyklotrasy, procházející téměř všemi obcemi5 byly hodnoceny ve významu lokálním.

Klasifikace materiálně-technické základny byla rozdělena do dvou velkých skupin, první je tvořena ubytovacími a stravovacími zařízeními, druhou tvoří zábavní, dopravní a ostatní zařízení. Obě tyto skupiny byly podmíněny čtyřstupňovým intervalem, závislým na počtu těchto objektů nacházejících se v dané obci zájmového území. Největší koncentrace materiálně-technické základny je registrována v „hlavním“ městě Dvůr Králové nad Labem, které díky vysokému počtu těchto zařízení nabízí návštěvníkům i místním širší možnosti výběru.

5 Kromě obce Trotina a obce Zdobín. 29

Realizační předpoklady byly poté hodnoceny ve třech kategoriích, s maximálním bodovým součtem 31 bodů. Jejich celkové hodnocení je rozděleno do pěti intervalů podle realizačního potenciálu destinace na, nulový (0 b.), nízký (1 – 5 b.), průměrný (6 – 11 b.), zvýšený (12 – 20 b.) a vysoký (nad 20 b.). Realizační potenciál oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem je poměrně nízký, což je způsobeno několika faktory. V případě infrastruktury se jedná o nevyhovující parametry a kvalitu silnic II. a III. třídy, ale také o doposud neexistující silniční napojení na víceproudé komunikace, což znamená širší využití nevyhovujících silnic III. třídy (i pro těžkou dopravu). Dalším faktorem je bezpochyby neexistence železniční sítě v obcích nacházející se v jižní části zájmového území. Do průměrného realizačního potenciálu, byly zařazeny tři obce, a to Kuks, Bílá Třemešná a Mostek, u kterých hraje důležitou roli přiměřená infrastruktura. Zvýšený realizační potenciál vykazuje město Dvůr Králové nad Labem, které je vybaveno v celku dobrou infrastrukturou a značnou koncentrací materiálně-technické základny.

Tab. 18 Celkové hodnocení realizačních předpokladů CR. zábavní, ubytovací a komunikační dopravní a celkem obec stravovací předpoklady ostatní bodů zařízení zařízení Bílá Třemešná 4,4 1 1 6,4 Bílé Poličany 3,4 1 1 5,4 Borovnice 2 1 1 4 Borovnička 2 1 0 3 Dolní Brusnice 3,4 1 1 5,4 Doubravice 3,4 1 1 5,4 Dubenec 1 1 1 3 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 13,4 4 2 19,4 Horní Brusnice 1 1 1 3 Hřibojedy 1 0 1 2 Choustníkovo Hradiště 3,4 1 1 5,4 Kocbeře 3,4 1 1 5,4 Kohoutov 1 1 0 2 Kuks 8 1 1 10 Lanžov 3,4 1 1 5,4 Libotov 1 0 1 2 Litíč 1 0 1 2 Mostek 4,4 1 1 6,4 Nemojov 3,4 1 1 5,4 Stanovice 1 1 0 2

Trotina 0 0 0 0 Třebihošť 1 0 1 2 Velký Vřešťov 3,4 1 1 5,4 Vilantice 3,4 0 1 4,4 Vítězná 1 1 1 3 Vlčkovice v Podkrkonoší 3,4 0 1 4,4 Zábřezí-Řečice 1 0 1 2 Zdobín 2,4 1 1 4,4

Zdroj: vlastní zpracování

6. SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY

Selektivní předpoklady dokumentují dle Mariota (1983, s. 144) způsobilost obyvatelstva podílet se na cestovním ruchu. V jejich rámci lze sledovat celou řadu předpokladů, které jsou dle Páskové (2014, s. 187) rozděleny do několika větších skupin na předpoklady politicko-administrativní, demografické, geografické, sociologické, ekologické a psychologické předpoklady cestovního ruchu. Hodnocení těchto předpokladů je však vhodnější pro větší územní celky, než je oblast SO ORP Dvůr Králové nad Labem, na kterou je zaměřena tato práce. Z toho důvodu bylo hodnocení selektivních předpokladů provedeno pouze slovně.

Hlavní demografické ukazatele v rámci celého zájmového území jsou velmi blízké průměrným hodnotám České republiky a vykazují i velmi podobné tendence. Populace postupně stárne, v roce 2000 byl průměrný věk v obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem 39,9 let, zatímco v roce 2007 se zvýšil na 40,5 let a v roce 2013 vystoupal dokonce až na 42,1 let (v ČR 40,3 v roce 2007 a 41,5 v roce 2013). Podíl mužů a žen byl v roce 2007 i v roce 2013 také podobný jako v celé ČR, tedy přibližně 51% mužů a 49% žen. Hustota obyvatel v SO ORP Dvůr Králové nad Labem odpovídá 64,6 obyv./km2, je tedy nižší, než průměrné hodnoty ČR6. (ČSÚ, 2015)

V celé oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem vychází průměrná míra zaměstnanosti za rok 2013 téměř 70%, přičemž průměrný stav registrované nezaměstnanosti (viz Tab. 19 v příloze) za rok 2013 vychází 9,8%, což se jeví jako výrazné zlepšení

6 Hustota obyvatel ČR je 133 obyv./km2. 31

v porovnání s rokem 2011, kdy průměrná míra nezaměstnanosti přesahovala 12%. (ČSÚ, 2015)

V roce 2012 byla míra EAO v SO ORP Dvůr Králové nad Labem pouhých 55,4%,byla tedy na nižší úrovni než EAO celého kraje (57,1%) a ČR (58,3%), a to především v závislosti na nižším podílu obyvatel v produktivním věku. (Kábrt, 2014, s. 90) V roce 2001 bylo v rámci celého SO ORP Dvůr Králové nad Labem registrováno celkem 11 897 EAO, z tohoto celku pracovalo pouze 5,5% v primárním ekonomickém sektoru. Nejvyšší podíl v tomto sektoru získaly obce při JV okraji a také obce v J části zájmového území. Většinový podíl EAO se nachází v rámci celé oblasti v sekundárním sektoru, v roce 2001 činil 53,5%. Nejvyšší podíl EAO v tomto sektoru měly obce v centrální, SZ a SV části. V terciálním ekonomickém sektoru (41%) měly poté nejvyšší podíl hlavně obce v centrální části vymezeného celku. Tyto údaje ukazují, že hlavní zaměření jednotlivých obcí v SO ORP Dvůr Králové nad Labem je orientované na průmysl a stavebnictví. Neméně důležitou součástí je také relativně velké zastoupení služeb. (Kábrt, 2014, s. 92)

Také ostatní selektivní předpoklady se nevyznačují markantními rozdíly od průměrných hodnot v celé ČR. Nejvýraznější selektivní předpoklady jsou soustředěny v centrální oblasti, tedy přesněji ve městě Dvůr Králové nad Labem, i když v menším měřítku než větší sídla Královéhradeckého kraje. Oproti malým obcím však nabízí větší možnost pracovních příležitostí, čehož využívá více než 50% obyvatel. Další výrazná koncentrace selektivních předpokladů je v SZ a SV oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem. (ČSÚ, 2015)

7. SPOLUPRÁCE OBCÍ

Spolupráce je významným vztahem ve všech oblastech lidské společnosti. Jak interpretuje Galvasová et al. (2007, s. 11), současné pojetí regionální politiky jako činnosti, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a zabezpečování jejich harmonického rozvoje, zdůrazňuje a dokonce i vyžaduje nutnost spolupráce. Fenomén spolupráce obcí, se tak dle Galvasové et al. (2007, s. 14) za určitých podmínek stává důležitým faktorem dalšího rozvoje CR, a to především díky faktu, kterým je synergický efekt. Na území SO ORP Dvůr Králové nad Labem se nachází nebo do určité části zasahuje celkem šest svazků obcí či mikroregionů jejich výčet poskytuje Tab. 20 v příloze. Nejvýznamnější z těchto mikroregionů jsou popsány níže.

Nejpočetnější skupinou působící v SO ORP Dvůr Králové nad Labem je Místní akční skupina (MAS), která vznikla v na území ČR již roce 2003 za účelem zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech prostřednictvím aktivní spolupráce občanů, obcí, podnikatelů a neziskových organizací. Tato skupina sdružuje v rámci vybraných mikroregionů (Královédvorsko, Brána do Českého ráje, Podchlumí, Království – Jestřebí hory a Hradecký venkov) 26 obcí zájmového území. (NS MAS ČR, 2015)

Sdružení Podzvičinsko je druhým velkým mikroregionem působící částečně v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tento mikroregion sdružuje ve vymezené destinaci 15 obcí. Byl založen v roce 2000 jako sdružení měst a obcí. Spolupráce se projevuje na základě pořádaných akcí, dostupnosti informačních cedulí a letáků, které informují návštěvníky o atraktivitách v dané oblasti. Mikroregion Podzvičinsko realizoval ve spolupráci s mikroregionem Podchlumí MAS a SMO Krkonoše mnoho projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu a zejména na rozvoj cykloturistiky jako např.: Krkonošské cyklobusy, Infrastruktura cyklodopravy v Podkrkonoší, aj. (Podzvičinsko, 2000-2015)

8. HODNOCENÍ CELKOVÉHO POTENCIÁLU CR

8.1. Zpracování výsledků

Celkového hodnocení potenciálu SO ORP Dvůr Králové nad Labem (viz Tab. 21 v příloze) bylo bodově hodnoceno ve dvou kategoriích, s maximálním bodovým součtem 108 bodů. Jejich hodnocení autorka rozdělila do čtyř intervalů podle syntézy lokalizačního a realizačního potenciálu na nízký (pod 20 b.), průměrný (20 – 39 b.), zvýšený (40 – 69 b.) a vysoký (nad 70 b.). S přihlédnutím k pouze slovně hodnoceným selektivním předpokladům cestovního ruchu lze konstatovat, že celkový potenciál SO ORP Dvůr Králové nad Labem je spíše průměrný. Z práce je patrné, že území SO ORP Dvůr Králové nad Labem by se z širšího hlediska potenciálu dalo rozdělit do tří celků, a to na centrální, severní a severozápadní, jižní a jihovýchodní celek. Centrální část zahrnuje kromě města Dvůr Králové nad Labem také obci Bílá Třemešná. Obce v severní části, která zahrnuje obce Vítězná, Kocbeře a severozápadní část území, do níž se řadí Borovnice, Borovnička, Mostek, Nemojov, Horní a Dolní Brusnice, jsou charakteristické vysokým potenciálem rekreačních ploch. Jižní a jihovýchodní část zahrnuje rekreační oblasti a kulturně-historické památky, v této části vynikají obce Kuks a Velký Vřešťov.

Centrální část je z hlediska cestovního ruchu nejvíce atraktivní a bezpochyby náleží do jedné z nejnavštěvovanějších turistických oblastí ČR. Vysoký potenciál z tohoto celku vykazuje pouze město Dvůr Králové nad Labem, které je poměrně pozitivně ovlivněno oběma hodnocenými složkami. Vysoce atraktivní nejen pro domácí, ale také pro zahraniční turisty je zejména ZOO Dvůr Králové, ale také každoročně pořádané akce, mezi nimiž nechybí ani akce mezinárodního charakteru.

Jižní oblast, která zahrnuje především obce Velký Vřešťov a Lanžov, je oblastí se zvýšeným přírodním potenciálem (viz Tab. 14). Kulturně-historický potenciál není v této části SO ORP Dvůr Králové nad Labem plně využit. Z toho důvodu je tato oblast z hlediska cestovního ruchu využitelná převážně v období letní sezóny, což zapříčiňuje občasnou přetíženost daného území. Z toho důvodu byla tato část v celkovém hodnocení klasifikována jako oblast s průměrným potenciálem. V jihovýchodní oblasti vykazuje zvýšený celkový potenciál pouze obec Kuks, která se vyznačuje uspokojivými lokalizačními předpoklady, z nich největší význam má převážně národní kulturní památka Hospital Kuks. Realizační předpoklady daného území jsou přijatelném stavu, avšak z hlediska selektivních předpokladů se obec vyznačuje poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti.

8.2. Shrnutí a diskuze výsledků

Práce se zabývá hodnocením potenciálu cestovního ruchu v turistické destinaci Dvůr Králové nad Labem a jeho okolí, které autorka územně vymezila pomocí správní oblasti obce s rozšířenou působností. Hodnoceny byly lokalizační, realizační a selektivní předpoklady cestovního ruchu. Hodnocení je založeno na bodovém systému, který navrhla autorka sama pomocí odborné literatury. Práce je doplněna tabulkami, grafy a mapovými přílohami.

V bakalářské práci zaměřené na zhodnocení oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem byly zkoumány výzkumné otázky (viz metodický postup) a k nim byly následně přiřazeny pracovní hypotézy.

Hypotéza 1, že na základě počtu proveditelných rekreačních aktivit lze označit jako místo s vysokým přírodním potenciálem město Dvůr Králové na Labem, byla potvrzena. Město Dvůr Králové nad Labem získalo v hodnocení za charakteristiky reliéfu, které byly utvářeny v závislosti na počtu rekreačních aktivit (viz Tab. 9), 12 z celkových 16 bodů.

Nicméně obce Borovnička, Kuks, Lanžov a Stanovice získaly 11 bodů, je tedy vhodné, je z hlediska těchto charakteristik také označit za místa s vysokým přírodním potenciálem.

Hypotéza 2, v níž se autorka domnívala, že oblast SO ORP Dvůr Králové nad Labem je z hlediska klimatu vhodnějším místem pro letní rekreaci, byla potvrzena pomocí syntézy z hodnot Quittovy klasifikace klimatu a Mariotova klasifikačního systému klimatických změn, a její následné aplikace na obce zájmového území, které zobrazuje Tab. 5 v příloze. Do celkové hodnocení byly poté zahrnuty pouze hodnoty z letních charakteristik. Těmto klimatickým charakteristikám ohodnocených na úrovni nízké (11 a méně b.), střední (12 – 14 b.), vysoké (15 – 16 b.) a velmi vysoké (17 b.), byly přiděleny body podle používaného klíče, tedy 1, 3, 5 a 7.

Nebyla potvrzena hypotéza 3, že vhodným potenciálem pro rekreaci u vody disponuje pouze obec Velký Vřešťov. Podle dostupných informací a zpracovaných dat disponují vhodným potenciálem pro rekreaci u vody obce Bílá Třemešná, Velký Vřešťov a Lanžov.

Hypotéza 4, že nejvíce kulturně-historických památek je soustředěno do obce Kuks, byla potvrzena. V závislosti na četnosti daných památek přidělila autorka jednotlivým obcím v SO ORP Dvůr Králové nad Labem body podle čtyřstupňového intervalu uvedeného v Tab. 10 v příloze. Tyto vzniklé hodnoty (s přidělenou váhou) byly poté vynásobeny podle významnosti pouze pomocí tří ze čtyř stupňů z používaného klíče, tedy 1, 3 a 5. Čtvrtý stupeň hodnocení (7 b.) nebyl využit z důvodu nulového výskytu památek UNESCO.

Nebyla potvrzena hypotéza 5, v níž autorka tvrdila, že v obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem bude v rámci kulturně-historických předpokladů hodnocena ve významu celostátním až mezinárodním pouze jedna atraktivita, a to ZOO Dvůr Králové. Na základě dostupných informací a v souladu se zpracovanými daty, které byly opět podmíněny čtyřstupňovým intervalem (viz Tab. 22 a Tab. 11 v příloze) a poté vynásobeny příslušným čtyřstupňovým klíčem, který určoval významnost daných atraktivit, jsou v rámci kulturně- historických předpokladů klasifikovány ve významu celostátním až mezinárodním dvě atraktivity, a to ZOO Dvůr Králové a Královédvorský okruh o cenu Františka Šťastného.

Na základě těchto informací bylo dále zjištěno, že potenciál území je založen zejména na přírodních faktorech. Území je vhodné spíše pro letní rekreaci. Největší kulturně- historický potenciál vykazuje oproti ostatním obcím město Dvůr Králové nad Labem, a to v závislosti na vysokém podílu společenských akcí. Nemalých výsledků však dosahuje také obec Kuks. Centrální část území má celkově vysoký potenciál cestovního ruchu, který je

obstojně využíván. V celku nízké úrovně dosahuje stav historických památek, které by ke zvýšení svojí atraktivity vyžadovaly velké investice s nejistým výsledkem, neboť se často jedná o památky sakrálního charakteru.

Severo-západní a centrální část území je orientovaná na průmysl a stavebnictví, je to však také oblast s vysokým potenciálem rekreačních ploch. Jižní a jihovýchodní část území je více zemědělsky zaměřená a je zde malý počet ploch vhodných pro rozvoj cestovního ruchu. Z hlediska realizačních předpokladů je to celkově špatný stav silniční sítě v celé oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Vlivem neexistujícího silničního napojení na víceproudé komunikace jsou i pro těžkou dopravu využívány sinice nižších tříd, což ještě více zhoršuje stav infrastruktury. Stav turistických tras a cyklotras je však na velmi dobré úrovni stejně jako spolupráce obcí, a to především v rámci působnosti MAS a mikroregionu Podzvičinsko. V této oblasti obce SO ORP Dvůr Králové nad Labem plně využívají svůj potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu.

9. ZÁVĚR

Cílem této práce bylo určení a zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v turistické destinaci Dvůr Králové nad Labem a jeho okolí, které autorka územně vymezila pomocí správní oblasti obce s rozšířenou působností. Potenciál byl hodnocen s pomocí vlastní bodové stupnice a systému vycházejícího z dostupné literatury, která se tímto tématem zabývá. Tento navržený systém je vhodný pro podobně velká území se sídly od dvaceti do padesáti tisíc obyvatel. Celkový potenciál cestovního ruchu dané destinace byl poté zhodnocen v samostatné kapitole.

Hodnocení přineslo v podstatě očekávané výsledky. Bylo zjištěno, že zvýšený potenciál cestovního ruchu je koncentrován v centrální, severozápadní, jižní a jihovýchodní oblasti SO ORP Dvůr Králové nad Labem a jeho hlavním zdrojem jsou z velké části přírodní předpoklady. Nejvyšším potenciálem pro cestovní ruch disponuje město Dvůr Králové nad Labem, které kromě zvýšeného přírodního potenciálu dosáhlo současně také vysokého kulturně-historického potenciálu. Nejvýraznější atraktivitou SO ORP Dvůr Králové nad Labem je z hlediska přírodních předpokladů přehradní nádrž Les Království. Kulturně- historické atraktivity jsou soustředěny do města Dvůr Králové a obce Kuks, v ostatních částech zájmového území mají převážně malý význam. Dvůr Králové nad Labem netěží jen

z proslulé ZOO s unikátním safari, ale také z význačných každoročně pořádaných společenských akcí.

Větší část území SO ORP Dvůr Králové nad Labem má však průměrný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. V této části zkoumané oblasti je to zapříčiněno především velikostí daných obcí a vysokou hodnotou potenciálu rekreačních ploch s malým výskytem přírodních a kulturně-historických atraktivit. I přesto by tato část sledovaného území mohla svůj potenciál využívat více, alespoň v rámci spolupráce mikroregionů.

Centrální část území svůj potenciál pro cestovní ruch relativně intenzivně využívá a patří mezi významnější oblasti cestovního ruchu. Je zde soustředěna majoritní část materiálně-technické základny z celé zkoumané oblasti. V centrální, severozápadní a severovýchodní oblasti je vyšší koncentrace selektivních předpokladů, které jsou na uspokojující úrovni. Celkové výsledky tohoto bodového hodnocení potenciálu cestovního ruchu však ukazují, že celé území SO ORP Dvůr Králové nad Labem vykazuje pouze průměrný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu.

10. SEZNAM ZDROJŮ

[1] AOPK ČR [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/index.php [2] Atlas Česka: Památky UNESCO - Královéhradecký kraj [online]. 2007-2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/kralovehradecky-kraj/pamatky- unesco/ [3] BARTOŠ, Jan. Známému Královédvorskému okruhu hrozilo úplné zrušení. Hradecký deník [online]. 2008 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/znamemu-kralovedvorskemu-okruhu- hrozilo-uplne-zrus.html

[4] BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj. Brno: Ústav územního rozvoje, 2002, roč. 5, č. 1, str. 2 – 11. ISSN 1212-0855.

[5] BÍNA, Jan. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Ústav územního rozvoje [online]. Brno, 2010 [cit. 2015- 01-20]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR- text.pdf

[6] BINKO, Marek. Severovýchodní osa. ČD pro vás [online]. 2006, roč. 13, č. 10, 8 - 9 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.cd.cz/assets/tiskove-centrum/magaziny-a- periodika/cd-pro-vas/mag-10-2006.pdf

[7] BLAŽÍČEK, Oldřich J a Hugo ROKYTA. Kuks: Hospitál a Betlém. 2. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1963, 33 s.

[8] CÍLEK, Václav. Makom: kniha míst. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2007, 299 s. ISBN 978-807-3631-208. [9] České dráhy: Mapy železniční sítě [online]. 2009 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/mapa-site/mapa-zeleznicnich-trati/-5958 [10] Česko-Slovenská filmová databáze: R. A. Dvorský [online]. 2001-2015 [cit. 2015-04- 03]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/tvurce/28725-r-a-dvorsky/ [11] Český statistický úřad: SO ORP Dvůr Králové n. L. [online]. 2013a [cit. 2015-04- 13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xh/so_orp_dvur_kralove_n_l_

[12] ČSÚ: Veřejná databáze [online]. 2013b [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=UAP6020PU_OB1.32 &voa=tabulka&go_zobraz=1&verze=0 [13] ČSÚ: Veřejná databáze [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=19&vo=null&expand=1 [14] ČÚZK: Geoportál Zabaged [online]. 2010 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/(S(mw1gf5xihwtov4caprwflfll))/default.aspx?mode=TextMe ta&text=dSady_zabaged&side=zabaged&menu=24

[15] DEMEK, Jaromír a Peter MACKOVČIN. Zeměpisný lexikon ČR. Vyd. 2. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN 80-86064-99-9.

[16] Dny R. A. Dvorského. Hankův dům: Městské kulturní zařízení Dvůr Králové nad Labem [online]. 2014 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.hankuv- dum.cz/?ID=112

[17] GALVASOVÁ, Iva et al. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje [online]. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007, 140 s. [cit. 2015-04-11]. ISBN 80-251-20-9. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Spoluprace_obci.pdf [18] GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica: Dali-BB, 2010, 307 s. ISBN 978-808-9090-808. [19] HAINALL, David. Vydejte se na výlet k Lesu Království, nejkrásnější české přehradě. In: IDNES [online]. 2013 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/romanticka-prehrda-les-kralovstvi-u-dvora-kralove-fwc- /tipy-na-vylet.aspx?c=A131107_110732_po-cesku_hig

[20] HOLUBCOVÁ, Ivana. Státní památková péče ve Dvoře Králové nad Labem. Noviny královédvorské radnice [online]. 2004, roč. 10, č. 8, str. 4 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.mudk.cz/customers/dvurk/storage/dokumenty/12954492941.pdf

[21] Hospital Kuks: Založení Kuksu [online]. 2015a [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.hospital-kuks.cz/historie/zalozeni-kuksu/ [22] Hospital Kuks: Braunův Betlém [online]. 2015b [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.hospital-kuks.cz/braunuv-betlem/chronologicky-prehled/

[23] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 1997, 168 s. ISBN 80-859-7004-X.

[24] IDOS: Jízdní řády [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlaky/spojeni/

[25] JAKLOVÁ, Lenka. Deset zastavení na Kuksu. In: Český rozhlas: Dvojka [online]. 2011 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2469880

[26] JASANSKÁ, Miroslava. Lidová řemesla opět zaplní Kohoutov. Krkonošský deník: Kultura [online]. 2012 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://krkonossky.denik.cz/kultura_region/lidova-remesla-opet-zaplni-kohoutov- 20120809.html

[27] KÁBRT, Jan. Územně analytické podklady pro území ORP Dvůr Králové nad Labem: úplná aktualizace v roce 2014. In: Oficiální internetové stránky města Dvůr Králové nad Labem: Radnice [online]. 2014, 227 s. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.mudk.cz/customers/dvurk/ftp/File/podnikani/realizovane_projekty/uap/2 014/5203_uap_2014_PRURU_A_RURU.pdf

[28] KAŠE, Jiří a Petr KOTLÍK. Braunův Betlém: drama krajiny a umění v proměnách času. 1. vyd. Praha: Paseka, 1999, 281 s. ISBN 80-718-5233-3.

[29] KHS Královéhradeckého kraje: Koupací oblasti, koupaliště a nádrže ke koupání [online]. 2014 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.khshk.cz/articles.php?article_id=131

[30] Kohoutov: slavnosti lidových řemesel [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.kohoutov.cz/lidova_remesla/remesla.htm

[31] Královédvorský okruh o cenu Františka Šťastného. Oficiální stránky města Dvůr Králové nad Labem: Tradiční akce [online]. 2010 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.mudk.cz/cz/volny-cas-turistika/kultura/tradicni-akce/

[32] Krkonoše a Podkrkonoší. In: CzechTourism: Manuály [online]. 2014 [cit. 2015-04- 08]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/1e40bc85-629c-4aa5-b843- 97975fb7ab89/18_02_14_krkonose_podkrkonosi.pdf.aspx

[33] LUKÁŠEK, Josef. Rozhledny a vyhlídkové věže a místa dalekých rozhledů v Euroregionu Glacensis. In: Euroregion Glacensis [online]. 2012 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.euro-glacensis.cz/rozhledny-a-vyhlidkova-mista.html

[34] MACKOVČIN, Peter, Miroslav SEDLÁČEK a Helena FALTYSOVÁ. Chráněná území ČR V.: Královéhradecko. 1 vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002, 409 s. ISBN 80-860-6445-X. [35] MACKOVIČ, Vladimír et al. Územně analytické podklady pro území ORP Dvůr Králové nad Labem. In: Oficiální internetové stránky města Dvůr Králové nad Labem [online]. 2008, 151 s. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mudk.cz/customers/dvurk/ftp/File/podnikani/realizovane_projekty/uap/5 203_uap.pdf

[36] MACKOVIČ, Vladimír a KÁBRT. Územně analytické podklady pro území ORP Dvůr Králové nad Labem: úplná aktualizace v roce 2012. In: Oficiální internetové stránky města Dvůr Králové nad Labem [online]. 2012, 164 s. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mudk.cz/customers/dvurk/ftp/File/podnikani/realizovane_projekty/uap/U APaRURU_DK-textova_cast.pdf [37] Mapy Google [online]. 2015 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/

[38] MARIOT, Peter. Príspevok k metóde výskumu potencie krajiny z hľadiska cestovného ruchu.Geografický časopis: Teoretické rozhľady. 1969, roč. 21, č. 1, 57 – 71. ISSN 1335-1257.

[39] MARIOT, Peter. Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Geografický časopis. 1971, roč. 23, č. 3, 242 – 253. ISSN 1335-1257.

[40] MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Slovenskej akadémie vied, 1983, 249 s. [41] MICHÁLEK, Břeněk. Zimoviště netopýrů ve Skrýších u Bílé Třemešné. Vespertilio [online]. 2006, č. 9 - 10, 229 – 230. ISSN 1213-6123 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.ceson.org/vespertilio/9_10/Michlek.pdf

[42] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 - 2020 [online]. 2013, 136 s. [cit. 2015-01- 19]. ISBN 978-80-87147-40-5. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/01144b63- 0600-43c1-9bf5-cdd487c313fb/MMR-Cestovni-ruch-v-Ceske-republice.pdf

[43] Muzea a galerie: Krkonoše a Podkrkonoší. Královéhradecký kraj: Kultura a zábava [online]. 2000-2015 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.kralovehradeckyregion.cz/dr-cs/s-muzea-a-galerie/r-krkonose-a- podkrkonosi/#dr_view_style=full;skat=34;r=4;page=1

[44] Národní geoportál INSPIRE: Rybné vody. CENIA [online]. 2010-2014 [cit. 2015-04- 13]. Dostupné z:http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?action=georeports&task=110

[45] NOVOTNÁ, Marie. Ohodnocení geografického potenciálu pro cestovní ruch. In: Geografie, cestovní ruch a rekreace. Pavel Ptáček, Miloš Fňukal. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 15 – 26. ISBN 80-244-1221-7.

[46] NPÚ: MonumNet [online]. 2003-2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/monumnet.php

[47] NS MAS ČR: Územní působnost MAS [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akcni-skupiny/uzemni-pusobnost-mas/

[48] Oficiální cykloprůvodce Labská stezka. In: Labská stezka: Průvodci a mapy [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.labska-stezka.cz/LS/media/Labska- stezka/Publikace%20a%20tiskoviny/ERW_BR_Elberadweg_cz_2015_web.pdf

[49] PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, 335 s. ISBN 978-807-4353-291.

[50] PECHAROVÁ, Lenka. 134 výletů za zvířátky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 187 s. ISBN 978-80-247-3887-1.

[51] PICH, Jaroslav. Lidová řemesla stále žijí: V Kohoutově určitě. Krkonošský deník: Zprávy [online]. 2014 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/lidova-remesla-stale-ziji-v-kohoutove- urcite-20140812.html

[52] PILOUS, Vlastimil a Jiří GRUND. Východočeské hory: od Jizery po Tichou Orlici. Vyd. 1. Praha: Baset, 2005, 409 s. ISBN 978-807-3400-774.

[53] PLECHÁČEK, Václav. Lázně Velichovky před více než rokem zkrachovaly, teď se připravují na znovuotevření. Český rozhlas [online]. 2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/lazne-velichovky-pred- vice-nez-rokem-zkrachovaly-ted-se-pripravuji-na-znovuotevreni--1415909

[54] Podzvičinsko [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.podzvicinsko.cz/

[55] PROŠEK, Josef. Kuks. Praha: ČTK, 1977, 124 s.

[56] PRVK Královéhradeckého kraje. Královéhradecký kraj [online]. 2012, 5 s. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://mapy.kr- kralovehradecky.cz/vak/PDF/KARTY/41124.pdf

[57] Přehrada Les Království na Labi. Povodí Labe: Vodní díla [online]. 2009 [cit. 2015- 03-18]. Dostupné z: http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_leskralovstvi.pdf

[58] Revitalizace Kuks [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.revitalizacekuks.cz/zkus-kuks-1/ [59] RIS: Regionální Informační Servis [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs

[60] RYBÁŘ, Petr. Přírodou od Krkonoš po Vysočinu. Hradec Králové: Kruh, 1989, 391 s. ISBN 80-703-1024-3.

[61] Ředitelství silnic a dálnic: Soubor map krajů [online]. 2012 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/Mapy/Soubor-map---kraje

[62] Sportovní areál Zvičina: Lyžařské vleky a tratě [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.zvicina.info/lyzarske-vleky-lyzovani-na-zvicine-krkonose/

[63] STANĚK, Josef. Krkonoše a Podkrkonoší. 1. vyd. Praha: Olympia, 1975, 309 s.

[64] ŠEJVLOVÁ, Jana et al. Změna č. 1 Územního plánu Velký Vřešťov. In: Dvůr Králové nad Labem: Informační portál města [online]. 2014, 20 s. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.mudk.cz/customers/dvurk/storage/uredni- deska/1412236866.pdf

[65] Tělocvičná jednotka SOKOL: Dvůr Králové nad Labem [online]. 2002 [cit. 2015-04- 08]. Dostupné z: http://www.sokol-dk.cz/?page=archiv&name=20051031

[66] TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1.

[67] TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978- 807-3801-144.

[68] Trotina: vodácká řeka. CZeCOT: turistický portál České republiky [online]. 2002- 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.czecot.cz/sport/13961_trotina- horineves#main_panel

[69] TS Dvůr Králové nad Labem: Sportoviště [online]. 2011 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://tsdvur.cz/pages/zimni-stadion

[70] VALEŠOVÁ, Petra. Nejkrásnější údolní přehrada v Čechách: Les království. In: Popelky.cz: originální internetový dámský deník se sobotní přílohou [online]. 2011 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.popelky.cz/cestovani/page_9.html

[71] Velký Vřešťov a Lanžov. Velký Vřešťov: Napsali o nás [online]. 2012 [cit. 2015-03- 18]. Dostupné z: http://www.velkyvrestov.cz/dokumenty/dokumenty/Z_tisku.pdf

[72] VEPŘEK, Karel. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu a jeho využití v územních plánech VÚC. Urbanismus a územní rozvoj. Brno: Ústav územního rozvoje, 2002, roč. 5, č. 1, 17 – 28. ISSN 1212-0855.

[73] VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1.

[74] VYSTOUPIL, Jiří et al. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 98 s. ISBN 978-802-1042-636.

[75] VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. ISBN 80-210-4205-2.

[76] ZÁLESKÝ, Petr. Stát mění názor, silnice R11 do Polska už není „zbytečná“. IDnes.cz: Hradecký kraj [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://hradec.idnes.cz/stavbu-silnice-r11-do-polska-chce-stat-urychlit-f4x-/hradec- zpravy.aspx?c=A150112_2130331_hradec-zpravy_kvi

[77] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80- 7201-880-2.

[78] ZOO Dvůr Králové: O zoo [online]. 2008a [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.zoodvurkralove.cz/cs/o-zoo/

[79] ZOO Dvůr Králové: Před návštěvou [online]. 2008b [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.zoodvurkralove.cz/cs/pred-navstevou/pavilony-a-expozice/pravek- ocima-zdenka-buriana/

11. PŘÍLOHY

11.1. Příloha č. 1 – Seznam tabulek

Tab. 1 Vhodnost reliéfu pro rekreační aktivity. Tab. 2 Geomorfologické charakteristiky území SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 3 Vybrané klimatické charakteristiky v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 4 Hodnocení klimatických charakteristik. Tab. 5 Syntéza Quittovy klasifikace klimatu a Mariotova klasifikačního systému klimatických změn v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 6 Významné vodní plochy v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 7 MZCHÚ a Evropsky významné lokality v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 8 Hodnocení krajinného pokryvu. Tab. 9 Celkové hodnocení přírodních předpokladů v zájmové oblasti. Tab. 10 Zhodnocení kulturně-historických památek v SO ORP Dvůr Králové n./ L. Tab. 11 Zhodnocení kulturních zařízení v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 12 Výčet a hodnocení společenských akcí v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 13 Celkové hodnocení kulturně-historických předpokladů v obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 14 Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů CR. Tab. 15 Zhodnocení komunikačních předpokladů v SO ORP Dvůr Králové n./L. Tab. 16 Zhodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení ve vymezené oblasti. Tab. 17 Zhodnocení zábavních, dopravních a ostatních zařízení v zájmové oblasti. Tab. 18 Celkové hodnocení realizačních předpokladů CR. Tab. 19 Míra registrované nezaměstnanosti v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 20 Celkový výčet mikroregionů působících v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 21 Celkového hodnocení potenciálu v obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Tab. 22 Podrobné hodnocení společenských akcí v SO ORP Dvůr Králové n./L.

11.2. Příloha č. 2 – Seznam grafů

Graf 1 Hodnoty potenciálu rekreačních ploch a podílu lesnatosti. Graf 2 Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů v SO ORP Dvůr Králové n./L. Graf 3 Koncentrace zábavních, dopravních a ostatních zařízení v SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

11.3. Příloha č. 3 – Seznam obrázků

Obr. 1 Správní obvod obce s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem. Obr. 2 Schéma předpokladů cestovního ruchu. Obr. 3 Klimatické poměry v obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Obr. 4 Osm soch Blahoslavenství na terase Hospitalu Kuks. Obr. 5 Silniční síť na území SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Obr. 6 Železniční síť sledovaného území jako spojnice Libereckého, Královéhradeckého a Libereckého kraje. Obr. 7 Úplná trasa Labské stezky.

11.4. Příloha č. 4. – Seznam použitých zkratek

AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR CR – cestovní ruch ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EAO – ekonomicky aktivní obyvatelstvo EVL – Evropsky významné lokality GIS – geografický informační systém H - hypotéza CHOPAV – Chráněné oblasti přirozené akumulace vod JC - Jičín JV - jihovýchod JZ - jihozápad

KES – koeficient ekologické stability KHS – Krajská hygienická stanice MAS – Místní akční skupina MěÚ – Městský úřad MT – mírně teplá (oblast) MZCHÚ – Maloplošné zvláště chráněné území NPÚ – Národní památkový ústav NS MAS – Národní síť Místních akčních skupin Os – osobní vlak PP – přírodní památka PRP – potenciál rekreačních ploch R - rychlík REZZO4 – mobilní zdroje znečišťování S – sever SAV – Slovenská akadémie vied SMO (Krkonoše) – svazek měst a obcí (Krkonoše) SO ORP – správní obvod obce s rozšířenou působností Sp – spěšný vlak SV – severovýchod SZ – severozápad T – teplá (oblast) V – východ VO – výzkumná otázka Z – západ

11.5. Příloha č. 5 – Zadání práce

Příloha č. 1

Tab. 2 Geomorfologické charakteristiky území SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

relativní min. výška max. výška průměrný počet obec výšková m n. m. m n. m. sklon bodů členitost 1. Bílá Třemešná 335 441 2,31 106 10 2. Bílé Poličany 290 361 3,13 71 10 3. Borovnice 465 542 2,88 77 11 4. Borovnička 462 523 2,45 61 10 5. Dolní Brusnice 360 558 4,83 198 9 6. Doubravice 365 458 3,52 93 8 7. Dubenec 290 394 1,75 104 8 8. Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 280 459 1,97 179 12 9. Horní Brusnice 371 585 4,35 214 8 10. Hřibojedy 370 426 1,94 75 9 11. Choustníkovo Hradiště 290 460 3,42 170 11 12. Kocbeře 420 579 2,63 159 10 13. Kohoutov 420 491 1,62 71 10 14. Kuks 306 390 2,47 84 10 15. Lanžov 280 366 4,7 86 11 16. Libotov 387 437 1,67 50 8 17. Litíč 320 337 0,87 17 8 18. Mostek 450 548 1,39 98 10 19. Nemojov 340 477 3,07 137 8 20. Stanovice 260 291 2,47 31 11 21. Trotina 380 422 2,03 42 10 22. Třebihošť 430 671 5,03 241 7 23. Velký Vřešťov 277 309 2,54 32 9 24. Vilantice 290 341 1,55 51 8 25. Vítězná 450 584 2,22 134 9 26. Vlčkovice v Podkrkonoší 317 342 0,48 25 10 27. Zábřezí-Řečice 390 448 2,64 58 10 28. Zdobín 400 466 1,95 66 8

Zdroj: zpracováno podle ČÚZK (2010)

Příloha č. 1

Tab. 3 Vybrané klimatické charakteristiky v SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

Klimatické charakteristiky mírně teplých oblastí parametr MT2 MT3 MT7 MT9 MT11 Počet letních dní 20 - 30 20 - 30 30 - 40 40 - 50 40 - 50 Počet dní s průměrnou teplotou 10° a více 140 - 160 120 - 140 140 - 160 140 - 160 140 - 160 Počet dní s mrazem 110 - 130 130 - 160 110 - 130 110 - 130 110 - 130 Počet lednových dní 40 - 50 40 - 50 40 - 50 30 - 40 30 - 40 Průměrná lednová teplota (°C) -3 - -4 -3 - -4 -2 - -3 -3 - -4 -2 - -3 Průměrná červencová teplota (°C) 16 - 17 16 - 17 16 - 17 17 - 18 17 - 18 Průměrná dubnová teplota (°C) 6 - 7 6 - 7 6 - 7 6 - 7 7 - 8 Průměrná říjnová teplota (°C) 6 - 7 6 - 7 7 - 8 7 - 8 7 - 8 Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více 120 - 130 110 - 120 100 - 120 100 - 120 90 - 100 Suma srážek ve vegetačním období (mm) 450 - 500 350 - 450 350 - 450 400 - 450 350 - 400 Suma srážek v zimním období (mm) 250 - 300 250 - 300 250 - 300 250 - 300 200 - 250 Počet dní se sněhovou přikrývkou 80 - 100 60 - 100 60 - 80 60 - 80 50 - 60 Počet zatažených dní 150 - 160 120 - 150 120 - 150 120 - 150 120 - 150 Počet jasných dní 40 - 50 40 - 50 40 - 50 40 - 50 40 - 50

Zdroj: převzato z Tolasz (2007, s. 233)

Tab. 5 Syntéza Quittovy klasifikace klimatu a Mariotova klasifikačního systému klimatických změn v SO ORP Dvůr Králové nad Labem. počet pouze klimatická obce a) b) c) d) e) bodů letní oblast celkem aktivity 1. Bílá Třemešná MT9 3 7 5 0 1 16 15 2. Bílé Poličany MT9 3 7 5 0 1 16 15 3. Borovnice MT2, MT3 1 5 4 0 3 13 10 4. Borovnička MT2, MT3, MT7 2 6 4 0 2 14 12 5. Dolní Brusnice MT7, MT9 3 7 5 0 1 16 15 6. Doubravice MT9 3 7 5 0 1 16 15 7. Dubenec MT9, MT11 3 7 6 0 0 16 16 8. Dvůr Králové nad Labem MT7, MT9, (ORP, POÚ) MT11 3 7 6 0 1 17 16 9. Horní Brusnice MT2, MT3, MT7 2 7 4 0 2 15 13 10. Hřibojedy MT9 3 7 5 0 1 16 15 11. Choustníkovo Hradiště MT7, MT9 3 7 5 0 1 16 15 12. Kocbeře MT3, MT7 2 6 5 0 2 15 13

Příloha č. 1

13. Kohoutov MT7 3 7 5 0 1 16 15 14. Kuks MT11 3 7 7 0 0 17 17 15. Lanžov MT9, MT11 3 7 6 0 0 16 16 16. Libotov MT9 3 7 5 0 1 16 15 17. Litíč MT11 3 7 7 0 0 17 17 18. Mostek MT7 3 7 5 0 1 16 15 19. Nemojov MT7 3 7 5 0 1 16 15 20. Stanovice MT11 3 7 7 0 0 17 17 21. Trotina MT9 3 7 5 0 1 16 15 22. Třebihošť MT7, MT9 3 7 5 0 1 16 15 23. Velký Vřešťov MT11 3 7 7 0 0 17 17 24. Vilantice MT11 3 7 7 0 0 17 17 25. Vítězná MT3, MT7 2 5 5 0 2 14 12 26. Vlčkovice v Podkrkonoší MT7, MT9, MT11 3 7 6 0 1 17 16 27. Zábřezí-Řečice MT9 3 7 5 0 1 16 15 28. Zdobín MT9 3 7 5 0 1 16 15 Legenda: a) počet letních dní, b) počet dní s průměrnou teplotou 10° a více, c) průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více, d) počet lednových dní, e) počet dní se sněhovou přikrývkou Zdroj: zpracováno podle Mariot (1983, s. 102), Tolasz (2007, s. 233)

Tab. 8 Hodnocení krajinného pokryvu. potenciál rekreační obec a) b) c) d) e) f) g) body plochy (%) Bílá Třemešná 257 110 53 15 28 463 992 46,7% 3 Bílé Poličany 162 85 15 0 3 265 537 49,3% 3 Borovnice 350 232 13 2 8 605 975 62,1% 5 Borovnička 296 135 14 1 4 450 579 77,7% 7 Dolní Brusnice 91 109 17 0 9 226 386 58,5% 5 Doubravice 94 47 32 2 2 177 566 31,3% 1 Dubenec 209 144 49 0 6 408 1214 33,6% 1 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 930 539 271 54 75 1869 3585 52,1% 3 Horní Brusnice 359 465 27 1 8 860 1409 61,0% 5 Hřibojedy 59 59 32 0 4 154 570 27,0% 1 Choustníkovo Hradiště 476 42 35 115 21 689 1250 55,1% 3 Kocbeře 699 36 21 0 5 761 1093 69,6% 5 Kohoutov 324 146 29 0 12 511 1080 47,3% 3 Kuks 183 44 21 0 3 251 482 52,1% 3 Lanžov 164 196 28 1 23 412 793 52,0% 3

III

Příloha č. 1

Libotov 51 35 11 0 1 98 425 23,1% 1 Litíč 59 75 16 5 4 159 452 35,2% 1 Mostek 944 199 41 0 14 1198 1331 90,0% 7 Nemojov 589 80 38 0 13 720 814 88,5% 7 Stanovice 62 32 5 0 6 105 272 38,6% 3 Trotina 16 17 11 0 0 44 158 27,8% 1 Třebihošť 565 172 36 0 3 776 1368 56,7% 3 Velký Vřešťov 335 132 12 0 38 517 850 60,8% 5 Vilantice 107 41 17 1 5 171 492 34,8% 1 Vítězná 1047 318 93 1 16 1475 2475 59,6% 5 Vlčkovice v Podkrkonoší 176 113 22 0 17 328 1181 27,8% 1 Zábřezí-Řečice 62 14 11 0 3 90 245 36,7% 1 Zdobín 135 8 6 0 2 151 210 71,9% 5 Legenda: a) lesní půdy, b) luka a pastviny, c) zahrady, d) sady, e) vodní plochy, f) celkem rekreačních ploch (ha), g) celková výměra (ha) Zdroj: zpracováno dle ČSÚ (2013b), Vystoupil (2006, s. 10)

Tab. 9 Celkové hodnocení přírodních předpokladů v zájmové oblasti.

flóra a krajinný reliéf klima* vodstvo celkem obec fauna pokryv (b.) (b.) (b.) bodů (b.) (b.) Bílá Třemešná 10 5 6 2 3 26 Bílé Poličany 10 5 0 0 3 18 Borovnice 11 1 0 0 5 17 Borovnička 10 3 0 0 7 20 Dolní Brusnice 9 5 0 0 5 19 Doubravice 8 5 0 0 -25% 11 Dubenec 8 5 0 0 -25% 11 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 12 5 (-20%) 0 1 3 20 Horní Brusnice 8 3 0 1 5 17 Hřibojedy 9 5 0 0 -25% 11,75 Choustníkovo Hradiště 10 5 0 0 3 18 Kocbeře 10 3 0 0 5 18 Kohoutov 10 5 1 0 3 19 Kuks 11 7 0 0 3 21 Lanžov 11 5 3 0 3 22 Libotov 8 5 0 0 -25% 11 Litíč 8 7 0 0 -25% 13 Mostek 10 5 0 0 7 22

Příloha č. 1

Nemojov 8 5 0 0 7 20 Stanovice 11 7 0 0 3 21 Trotina 10 5 0 0 -25% 12,5 Třebihošť 7 5 0 0 3 15 Velký Vřešťov 9 7 3 3 5 27 Vilantice 8 7 0 1 -25% 14 Vítězná 9 3 0 1 5 18 Vlčkovice v Podkrkonoší 10 5 1 0 -25% 13,5 Zábřezí-Řečice 10 5 0 0 -25% 12,5 Zdobín 9 5 0 0 5 19

Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 10 Zhodnocení kulturně-historických památek v SO ORP Dvůr Králové n./ L.

a) b) c) a) b) c) celkem obec body dle bodů počet počet počet významnosti Bílá Třemešná 1 0 5 5 0 1 6 Bílé Poličany 0 0 3 0 0 1 1 Borovnice 0 0 5 0 0 1 1 Borovnička 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Brusnice 0 0 3 0 0 1 1 Doubravice 0 0 6 0 0 1 1 Dubenec 0 0 5 0 0 1 1 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 0 1 60 0 3 4 7 Horní Brusnice 0 0 10 0 0 2 2 Hřibojedy 1 0 0 5 0 1 6 Choustníkovo Hradiště 0 0 6 0 0 1 1 Kocbeře 0 0 8 0 0 2 2 Kohoutov 0 0 7 0 0 2 2 Kuks 1 0 38 5 0 4 9 Lanžov 0 0 5 0 0 1 1 Libotov 0 0 1 0 0 1 1 Litíč 0 0 1 0 0 1 1 Mostek 0 0 4 0 0 1 1 Nemojov 0 0 0 0 0 0 0 Stanovice 0 0 4 0 0 1 1 Trotina 0 0 0 0 0 0 0

Příloha č. 1

Třebihošť 0 0 5 0 0 1 1 Velký Vřešťov 0 0 6 0 0 1 1 Vilantice 0 1 3 0 3 1 4 Vítězná 0 0 4 0 0 1 1 Vlčkovice v Podkrkonoší 0 0 3 0 0 1 1 Zábřezí-Řečice 0 0 1 0 0 1 1 Zdobín 0 0 0 0 0 0 0 Legenda: a) národní kulturní památka, b) městská památková (vesnická) zóna, c) kulturní památky lokálního významu Interval: (1-6)…1 b., (7-15)…2 b., (16-34)…3 b., (nad 34)…4 b.

Zdroj: upraveno dle NPÚ (2003-2015)

Tab. 11 Zhodnocení kulturních zařízení v SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

atraktivity atraktivity počet body dle mezinárodní celkem Obec lokální úrovně celkem intervalu úrovně bodů a) b) c) d) e) ZOO Bílá Třemešná 0 0 1 0 0 1 1 0 1 Bílé Poličany 0 0 1 0 0 1 1 0 1 Borovnice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Borovnička 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Brusnice 0 0 0 0 1 1 1 0 1 Doubravice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dubenec 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 1 1 1 2 1 6 1 7 8 Horní Brusnice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hřibojedy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Choustníkovo Hradiště 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Kocbeře 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Kohoutov 0 0 0 1 0 1 1 0 1 Kuks 0 0 2 1 0 3 1 0 1 Lanžov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Libotov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Litíč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Mostek 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Nemojov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Stanovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Trotina 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Příloha č. 1

Třebihošť 0 0 1 1 0 2 1 0 1 Velký Vřešťov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vilantice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vítězná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vlčkovice v Podkrkonoší 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zábřezí-Řečice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdobín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Legenda: a) divadlo, b) kino, c) muzeum, d) galerie, e) infocentra

Interval: (1-6)…1 b., (7-15)…2 b., (16-34)…3 b., (nad 34)…4 b.

Zdroj: zpracováno podle Královéhradecký kraj (2000-2015), RIS (2015)

Tab. 12 Výčet a hodnocení společenských akcí v SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

Společenská akce Město Body Dny R. A. Dvorského Dvůr Králové n./L. 5 Královédvorský majáles Dvůr Králové n./L. 3 Svatováclavské posvícení Dvůr Králové n./L. 3 Déká fest Dvůr Králové n./L. 1 Běh Safari Dvůr Králové n./L. 1 Pohádkový les Dvůr Králové n./L. 1 Královédvorské vánoce Dvůr Králové n./L. 3 Královédvorský okruh o cenu Františka Šťastného Dvůr Králové n./L. 7 Juniorfilm Dvůr Králové n./L. 1 Lidová řemesla Kohoutov Kohoutov 3 Běh naděje Dvůr Králové n./L. 1 Než vypustíme vodu z chladiče Dvůr Králové n./L. 3 Vítání jara na Kuksu Kuks 3 Tradiční pouť v Kuksu Kuks 1 Obsazení Kuksu Kuks 1 Theatrum Kuks Kuks 3 Vinobraní Kuks 3 Svatohubertské slavnosti Kuks 3 Vánoční trhy na Kuksu Kuks 3 Dvůr Králové n./L. 1 Neckyáda Stanovice 1 Svatoanenské zahradní slavnosti Dvůr Králové n./L. 1 Otevírání turistické sezóny na Zvičině Třebihošť 1 Jarmark lidových řemesel na Zdobíně Zdobín 3 In-line spanilá jízda Královédvorskem Dvůr Králové n./L. 1 VII

Příloha č. 1

Stanovice 1 Noc kostelů v Žirči Dvůr Králové n./L. 1 Noc kostelů na Zvičině Třebihošť 1 Královédvorské hudební léto Dvůr Králové n./L. 1 Safari pohár Dvůr Králové n./L. 3 Pivní slavnosti Dolní Brusnice 1 Pochod Podzimním Královédvorskem Dvůr Králové n./L. 1 Zavírání turistické sezóny na Zvičině Třebihošť 1 Svatomartinské hody Dolní Brusnice 1 Živý betlém Dolní Brusnice 1 Podharťská drakyáda Dvůr Králové n./L. 1 Den spolků Dvůr Králové n./L. 1

Zdroj: zpracováno podle Oficiální stránky města Dvůr Králové nad Labem (2010)

Tab. 13 Celkové hodnocení kulturně-historických předpokladů v obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

kulturně-historické kulturní společenské celkem obec památky zařízení akce bodů Bílá Třemešná 6 1 0 7 Bílé Poličany 1 1 0 2 Borovnice 1 0 0 1 Borovnička 0 0 0 0 Dolní Brusnice 1 1 1 3 Doubravice 1 0 0 1 Dubenec 1 0 0 1 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 7 8 17 32 Horní Brusnice 2 0 0 2 Hřibojedy 4,5 0 0 4,5 Choustníkovo Hradiště 1 0 0 1 Kocbeře 2 0 0 2 Kohoutov 2 1 3 6 Kuks 9 1 4 14 Lanžov 1 0 0 1 Libotov 1 0 0 1 Litíč 1 0 0 1 Mostek 1 0 0 1 Nemojov 0 0 0 0 Stanovice 0 0 1 1 Trotina 0 0 0 0 VIII

Příloha č. 1

Třebihošť 1 1 1 3 Velký Vřešťov 1 0 0 1 Vilantice 4 0 0 4 Vítězná 1 0 0 1 Vlčkovice v Podkrkonoší 1 0 0 1 Zábřezí-Řečice 1 0 0 1 Zdobín 0 0 3 3

Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 15 Zhodnocení komunikačních předpokladů v SO ORP Dvůr Králové n./L.

silniční železniční obec cyklotrasy celkem doprava doprava Bílá Třemešná 2,4 1 1 4,4 Bílé Poličany 2,4 0 1 3,4 Borovnice 0 1 1 2 Borovnička 0 1 1 2 Dolní Brusnice 2,4 0 1 3,4 Doubravice 2,4 0 1 3,4 Dubenec 0 0 1 1 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 5,4 7 1 13,4 Horní Brusnice 0 0 1 1 Hřibojedy 0 0 1 1 Choustníkovo Hradiště 2,4 0 1 3,4 Kocbeře 2,4 0 1 3,4 Kohoutov 0 0 1 1 Kuks 0 1 7 8 Lanžov 2,4 0 1 3,4 Libotov 0 0 1 1 Litíč 0 0 1 1 Mostek 2,4 1 1 4,4 Nemojov 2,4 0 1 3,4 Stanovice 0 0 1 1 Trotina 0 0 0 0 Třebihošť 0 0 1 1 Velký Vřešťov 2,4 0 1 3,4 Vilantice 2,4 0 1 3,4 Vítězná 0 0 1 1 Vlčkovice v Podkrkonoší 2,4 0 1 3,4 Zábřezí-Řečice 0 0 1 1 Zdobín 2,4 0 0 2,4

Zdroj: zpracováno podle Mackovič et al. (2008, s. 38), IDOS (2015)

Příloha č. 1

Tab. 16 Zhodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení ve vymezené oblasti.

ubytovací stravovací celkem celkem bodů obec kapacity a zařízení objektů dle intervalu penziony Bílá Třemešná 0 1 1 1 Bílé Poličany 0 1 1 1 Borovnice 2 1 3 1 Borovnička 1 1 2 1 Dolní Brusnice 2 1 3 1 Doubravice 0 1 1 1 Dubenec 1 1 2 1 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 22 21 43 4 Horní Brusnice 1 1 2 1 Hřibojedy 0 0 0 0 Choustníkovo Hradiště 2 3 5 1 Kocbeře 2 0 2 1 Kohoutov 2 1 3 1 Kuks 3 1 4 1 Lanžov 1 1 2 1 Libotov 0 0 0 0 Litíč 0 0 0 0 Mostek 4 2 6 1 Nemojov 1 1 2 1 Stanovice 1 0 1 1 Trotina 0 0 0 0 Třebihošť 0 0 0 0 Velký Vřešťov 1 1 2 1 Vilantice 0 0 0 0 Vítězná 3 0 3 1 Vlčkovice v Podkrkonoší 0 0 0 0 Zábřezí-Řečice 0 0 0 0 Zdobín 0 1 1 1 Interval: (1-6)…1 b., (7-15)…2 b., (16-34)…3 b., (nad 34)…4 b.

Zdroj: zpracováno podle Mapy Google (2015)

Příloha č. 1

Tab. 17 Zhodnocení zábavních, dopravních a ostatních zařízení v zájmové oblasti.

počet a) c) body dle obec b) d) e) f) objektů intervalu kryté venkovní Z L celkem Bílá Třemešná 0 0 1 0 0 2 0 0 3 1 Bílé Poličany 0 0 1 0 0 1 0 0 2 1 Borovnice 0 0 1 0 0 1 0 0 2 1 Borovnička 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Brusnice 0 0 1 0 0 1 0 0 2 1 Doubravice 0 0 1 0 0 1 0 0 2 1 Dubenec 0 0 0 0 0 2 0 0 2 1 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 1 1 5 1 1 5 1 0 15 2 Horní Brusnice 0 0 1 0 0 1 0 0 2 1 Hřibojedy 0 0 1 0 0 1 0 0 2 1 Choustníkovo Hradiště 0 0 0 0 0 2 0 0 2 1 Kocbeře 0 0 0 0 0 2 0 0 2 1 Kohoutov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Kuks 0 0 2 0 0 1 0 0 3 1 Lanžov 0 0 0 0 0 2 0 0 2 1 Libotov 0 0 0 0 0 2 0 0 2 1 Litíč 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 Mostek 0 0 1 0 1 1 0 0 3 1 Nemojov 0 0 1 0 0 2 0 0 3 1 Stanovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Trotina 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Třebihošť 0 1 0 0 0 1 1 1 4 1 Velký Vřešťov 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 Vilantice 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 Vítězná 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 Vlčkovice v Podkrkonoší 0 0 1 0 1 1 0 0 3 1 Zábřezí-Řečice 0 1 0 0 0 1 0 0 2 1 Zdobín 0 1 0 0 0 1 0 0 2 1 Legenda: a) koupaliště a nádrže, b) ostatní kulturní zařízení, c) stadiony, d) hřiště, e) rozhledny, f) lyžařské vleky

Zdroj: zpracováno podle RIS (2015), Lukášek (2012, s. 4)

Příloha č. 1

Tab. 19 Míra registrované nezaměstnanosti v SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

dosažitelní míra registrované EAO obec uchazeči nezaměstnanosti (%) 2011 2013 2011 2013 2011 2013 Bílá Třemešná 47 77 635 887 7,4 8,7 Bílé Poličany 6 8 79 93 7,6 8,6 Borovnice 30 24 216 260 13,9 9,2 Borovnička 11 16 95 129 11,6 12,4 Dolní Brusnice 27 23 166 269 16,3 8,6 Doubravice 18 22 160 244 11,3 9,0 Dubenec 41 51 336 495 12,2 10,3 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 771 971 8521 10610 9,0 9,2 Horní Brusnice 36 38 219 301 16,4 12,6 Hřibojedy 3 9 108 146 2,8 6,2 Choustníkovo Hradiště 38 40 310 396 12,3 10,1 Kocbeře 25 29 261 355 9,6 8,2 Kohoutov 16 16 98 166 16,3 9,6 Kuks 19 19 122 176 15,6 10,8 Lanžov 11 15 93 119 11,8 12,6 Libotov 12 9 88 136 13,6 6,6 Litíč 7 13 43 109 16,3 11,9 Mostek 79 83 717 832 11,0 10,0 Nemojov 25 35 254 458 9,8 7,6 Stanovice 5 4 44 45 11,4 8,9 Trotina 8 9 27 60 29,6 15,0 Třebihošť 15 20 183 276 8,2 7,2 Velký Vřešťov 12 18 93 158 12,9 11,4 Vilantice 6 12 84 124 7,1 9,7 Vítězná 105 117 604 941 17,4 12,4 Vlčkovice v Podkrkonoší 36 31 189 296 19,0 10,5 Zábřezí-Řečice 4 6 69 99 5,8 6,1 Zdobín 4 7 46 66 8,7 10,6 celkem 1417 1722 13860 18246 344,9 274,0 průměrné hodnoty 51 62 495 652 12,3 9,8

Zdroj: Kábrt (2014, s. 90), ČSÚ (2015)

XII

Příloha č. 1

Tab. 20 Celkový výčet mikroregionů působících v SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

obec a) b) c) d) e) f)

Bílá Třemešná Bílé Poličany Borovnice Borovnička Dolní Brusnice Doubravice Dubenec Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) Horní Brusnice Hřibojedy Choustníkovo Hradiště Kocbeře Kohoutov Kuks Lanžov Libotov Litíč Mostek Nemojov Stanovice Trotina Třebihošť Velký Vřešťov Vilantice Vítězná Vlčkovice v Podkrkonoší Zábřezí-Řečice Zdobín Legenda: a) Podzvičinsko, b) Územní působnost MAS, c) Hustířanka, d)Lázeňský mikroregion, e) Královská věnná města, f) Podkrkonoší

Zdroj: převzato z RIS (2015)

XIII

Příloha č. 1

Tab. 21 Celkového hodnocení potenciálu v obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

obec lokalizační realizační celkem bodů předpoklady předpoklady Bílá Třemešná 33 6,4 39,4 Bílé Poličany 20 5,4 25,4 Borovnice 19 4 23 Borovnička 20 3 23 Dolní Brusnice 22 5,4 27,4 Doubravice 13 5,4 18,4 Dubenec 12 3 15 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 52 19,4 71,4 Horní Brusnice 20 3 23 Hřibojedy 17,3 2 19,3 Choustníkovo Hradiště 19 5,4 24,4 Kocbeře 20 5,4 25,4 Kohoutov 25 2 27 Kuks 35 10 45 Lanžov 23 5,4 28,4 Libotov 12 2 14 Litíč 14 2 16 Mostek 24 6,4 30,4 Nemojov 21 5,4 26,4 Stanovice 22 2 24 Trotina 12 0 12,5 Třebihošť 18 2 20 Velký Vřešťov 30 5,4 35,4 Vilantice 18 4,4 22,4 Vítězná 19 3 22 Vlčkovice v Podkrkonoší 15,5 4,4 19,9 Zábřezí-Řečice 14,5 2 16,5 Zdobín 23 4,4 27,4

Zdroj: vlastní zpracování

XIV

Příloha č. 1

Tab. 22 Podrobné hodnocení společenských akcí v SO ORP Dvůr Králové n./L.

lokální regionální nadregionální mezinárodní celkem obec počet body počet body počet body počet body bodů Bílá Třemešná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Bílé Poličany 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Borovnice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Borovnička 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Brusnice 3 1 0 0 0 0 0 0 1 Doubravice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dubenec 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) 12 2 5 3 1 5 1 7 17 Horní Brusnice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hřibojedy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Choustníkovo Hradiště 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Kocbeře 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Kohoutov 0 0 1 3 0 0 0 0 3 Kuks 2 1 5 3 0 0 0 0 4 Lanžov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Libotov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Litíč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Mostek 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Nemojov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Stanovice 2 1 0 0 0 0 0 0 1 Trotina 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Třebihošť 3 1 0 0 0 0 0 0 1 Velký Vřešťov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vilantice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vítězná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vlčkovice v Podkrkonoší 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zábřezí-Řečice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdobín 0 0 1 3 0 0 0 0 3 Interval: (1-6)…1 b., (7-15)…2 b., (16-34)…3 b., (nad 34)…4 b.

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha č. 2

Hodnoty potenciálu rekreačních ploch a podílu lesnatosti v SO ORP Dvůr Králové nad Labem

Zdobín Zábřezí-Řečice Vlčkovice v Podkrkonoší Vítězná Vilantice Velký Vřešťov Třebihošť Trotina Stanovice Nemojov Mostek Litíč Libotov Lanžov Kuks Kohoutov Kocbeře Choustníkovo Hradiště Hřibojedy Horní Brusnice Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ) Dubenec Doubravice Dolní Brusnice Borovnička Borovnice Bílé Poličany Bílá Třemešná

0,0% 10,0%20,0%30,0%40,0%50,0%60,0%70,0%80,0%90,0%100,0%

lesnatost potenciál rekreační plochy (%)

Graf 1 Hodnoty potenciálu rekreačních ploch a podílu lesnatosti.

Zdroj: zpracováno dle ČSÚ (2013b)

XVI

Příloha č. 2

Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů

Zdobín

Zábřezí-Řečice

Vlčkovice v Podkrkonoší

Vítězná

Vilantice

Velký Vřešťov

Třebihošť

Trotina

Stanovice

Nemojov

Mostek

Litíč

Libotov

Lanžov

Kuks

Kohoutov

Kocbeře

Choustníkovo Hradiště

Hřibojedy

Horní Brusnice

Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ)

Dubenec

Doubravice

Dolní Brusnice

Borovnička

Borovnice

Bílé Poličany

Bílá Třemešná

0 10 20 30 40 50 60

celkem (b.) kulturně-historický potenciál (b.) přírodní potenciál (b.)

Graf 2 Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů v SO ORP Dvůr Králové n./L.

Zdroj: vlastní zpracování

XVII

Příloha č. 2

Koncentrace zábavních, dopravních a ostaních zařízení v SO ORP Dvůr Králové nad Labem

Zdobín; 2 Bílá Třemešná; 3

Zábřezí-Řečice; 2 Bílé Poličany; 2 Vlčkovice v Podkrkonoší; 3 Borovnice; 2 Vítězná; 1 Borovnička; 0 Vilantice; 1 Dolní Brusnice; 2 Velký Doubravice; 2 Vřešťov; 1

Dubenec; 2 Trotina; 0 Třebihošť; 4

Stanovice; 0

Nemojov; 3

Mostek; 3 Dvůr Králové nad Labem (ORP, POÚ); 15

Litíč; 1

Libotov; 2

Lanžov; 2 Kuks; 3

Horní Brusnice; 2 Kohoutov; 0 Kocbeře; 2 Choustníkovo Hřibojedy; 2 Hradiště; 2 Graf 3 Koncentrace zábavních, dopravních a ostatních zařízení v SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

Zdroj: upraveno podle RIS (2015)

XVIII

Příloha č. 3

Obr. 3 Klimatické poměry v obcích SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

Zdroj: převzato z Mackovič et al. (2008, s. 65)

Obr. 4 Osm soch Blahoslavenství na terase Hospitalu Kuks. Zdroj: převzato z Hospital Kuks (2015)

XIX

Příloha č. 3

Obr. 5 Silniční síť na území SO ORP Dvůr Králové nad Labem.

Zdroj: převzato z Ředitelství silnic a dálnic ČR (2012)

Obr. 6 Železniční síť sledovaného území jako spojnice Libereckého, Královéhradeckého a Libereckého kraje.

Zdroj: převzato z České dráhy (2009)

Příloha č. 3

Obr. 7 Úplná trasa Labské stezky.

Zdroj: převzato z Oficiální cykloprůvodce Labská stezka (2015, s. 3)

XXI

Příloha č. 5

XXII