1

NOVÉ OBJEVY

NOVÉ TAJEMSTVÍ AMFIPOLE: TOTO MAUZOLEUM Z DOBY ALEXANDRA VELIKÉHO SKRÝVÁ COSI VÍC. SPECIALISTÉ DOŠLI K TOMUTO OBJEVU DÍKY GEOFYZIKÁLNÍMU PRŮZKUMU POHŘEBNÍHO KOMPLEXU. 2

Archeologové z Laboratoře aplikované geofyziky Aristotelovy univerzity v Soluni (Thessaloniki, Θεσσαλονίκη) soudí, že zřejmě zjistili přítomnost další prostory v mohyle v Kastě (Amfipolis, Řecko), jak informuje řecký portál „Protothema“.

Výsledky geofyzikálního průzkumu, který prováděli, ukazují, že se tato prostora nachází na západní straně mohyly. Profesor Gregoris Tsokas, ředitel Laboratoře aplikované geofyziky, řekl: „vytvořili jsme trojrozměrnou mapu rozložení odporů a mohli jsme tak vidět, že je zde něco dalšího“. Tato prostora, kterou „je třeba prozkoumat“, se nachází asi o dva metry hlouběji a mohla by být „druhou pohřební komorou“, mnohem menší než ta, která je již vykopána, řekl Tsokas.

Komplex hrobky v Amfipoli byl objeven roku 2012. O dva roky archeologové otevřeli její vstup a zahájili komplexní geofyzikální průzkum mohyly v Kastě. Od té doby se archeologové prokopali do nitra hrobky a odhalili její vstup a tři prostory, z nichž poslední byla pohřební komorou s ostatky pěti osob. Výsledky výzkumu prokázaly, že Mauzoleum bylo budováno v poslední čtvrtině 4. stol. př. Kr., tedy v posledních létech vlády Alexandra Makedonského a v bouřlivé době po jeho smrti.

(Nuevo secreto de Anfípolis: este mausoleo de la época de Alejandro Magno esconde algo más, v: „La túnica de Neso“, Departamento de Latín IES La Senda Quart de Poblet, blog Dominga Valleja Sanze z 29.11. 2016, https://latunicadeneso.wordpress.com/2016/11/29/nuevo-secreto-de-anfipolis-este-mausoleo-de-la-epoca-de- alejandro-magno-esconde-algo-mas/, přel. fjh; předkládané texty jsou nekomerčním studijním materiálem Centro di Storia della Chiesa Carlo-Simone e Versilia Dublanc při Římskokatolické farnosti v Nové Bystřici, Vídeňská 8, 378 33 Nová Bystřice, zaměřeným k rozšíření obzorů účastníků jeho přednáškových programů, křesťanských pedagogů, studentů a zájemců o církevní dějiny. Autorská práva náleží autorům samým či svrchu uvedeným institucím, nakladatelstvím a redakcím).

„ThemaNews.com“ (Protothema)“ z 24.11. 2016

http://en.protothema.gr/new-monument-believed-to-be-below-casta-macedonian-tomb-complex/

New monument believed to be below Amphipolis Tomb complex. It is smaller in size than original Tomb found.

Archaeologists believe they night have detected a second monument at the Casta Hill in Amphipolis, in the Macedonian tomb complex, after the results of geophysical prospecting, carried out by the Applied Geophysics Lab of the Aristotle University of Macedonia, revealed a structure 3 two meters deep on the west side of the hill. The director of the Lab, professor Grigoris Tsokas said that „targets“ had been detected west of the monument that warranted a closer examination. „We have the distribution of resistance in a 3-dimensional depiction, and we can see that there is something there. We are speculating that is a second monument, a lot smaller (than the one already found), at a depth of about two metres, which must be explored“, he stressed. Tsokas added that there had been a full geophysical prospecting of the Casta Hill where a buried valley had been found. „The geophysical study of Casta was assigned to our Lab in 2014 and the University fully funded the project. We have already explored the hill and are processing the data collected, a difficult task due to the sheer volume, while there have been findings that warrant archaeological certification, which is why we are trying to find funds to continue“, the professor underlined. He added that a piece of coal find unearthed at the foundations of the monument revealed the monument was dated to around 300BC.

Po počátečních spekulacích, že Mauzoleum v amfipolské Kastě mohlo být určeno přímo Alexandrovi Velikému (nesených nadšením z úspěšného objevu hrobky jeho otce, Filipa II. Makedonského, ve Vergině, a z její velkolepé pohřební výbavy), se došlo ke střízlivějšímu názoru, že zde zřejmě odpočívají jeho manželka a syn, zavraždění po jeho smrti Kassandrem, který se zmocnil vlády. Dnes se po dalších diskusích soudí, že si její zbudování objednal sám Alexandr pro svého druha z dětství, nejbližšího přítele a spolubojovníka Héfaistióna Amyntora, jenž zemřel v říjnu roku 324 př. Kr. v Ekbataně; k tomu srov.:

„ThemaNews.com“ (Protothema)“ z 1.10. 2015

http://en.protothema.gr/amphipolis-commissioned-by-alexander-the-great-for-hephaestion/

Amphipolis commissioned by Alexander the Great for Hephaestion. Critics state that the entire excavation wreaks of nationalism rather than true interest in archeology.

Archeologists have drawn conclusions regarding the Amphipolis Tomb. They state that it was commissioned and financed by Alexander the Great in honor of his beloved friend Hephaestion. It was designed by architect Dinokrates or Stesikrates and was constructed at the end of the 4th century BC by Antigonus I Monophthalmus.

The results are based on new finds after decoding three inscriptions found recently around the area where the Lion of Amphipolis was found, a few kilometers south of the tomb. 4

The new findings were presented at an event at the Aristotle University of Thessaloniki, titled „Searching Kasta Hill in Amphipolis 2012-2014“. This was the first open event in which the Amphipolis lead archeologist Katerina Peristeri spoke.

„The secret of the construction of the Amphipolis monument lies on the top of the monument where a wooden pole was placed to support the Lion“, said Michalis Lefantzis, the architect responsible for the excavation.

The complex inscriptions formed the name „Hephaestion“, meaning „I Antigonus received construction material for the erection of a monument in honor of Hephaestion…“.

Peristeri presented the finds so far and said that she has not shifted from her initial view that the memorial was constructed at the end of the 4th century BC.

Despite the fact that the amphitheatre of the university ceremony hall was packed however only a few archaeologists and university professors attended the event. Leaflets were flung at the entrance of the cermemony hall stating: „The Amphipolis carcass stinks of nationalism!“. The leaflets were signed by the so-called „autonomous historian-archaeologist group of Thessaloniki University“.

mohyla královského Mauzolea v Kastě u Amfipole v době archeologického výzkumu 5

před očima archeologů se vynořovala základna Mauzolea ve vší své kráse 6

tak mohutný tambur musel na vrcholu kuželového hliněného násypu něco nést, jak to později pod helénistickým vlivem převzala římská monumentální Mauzolea, například ono římské Augustovo, které zde vidíme v reknstrukci Jeana-Clauda Golvina 7

na vrcholu tohoto makedonského Mauzolea v Kastě u Amfipole stál 5, 20 m vysoký lev, který byl časem snesen a přenesen až za blízkou řeku Strymón - dnes je opět na svém původním místě 8 9

obrovské nadšení a očekávání mezinárodní vědecké obce vyvolalo odhalení vchodu do hrobky, jehož architráv nesl dvě proti sobě stojící, bezhlavé a původně okřídlené sfingy 10 11

při prokopávání vchodu byla hned za ním nalezena tato mramorová ženská hlava 12

jak se ukázalo, patřila pravé okřídlené sfinze 13 14 15

zjištěné stopy polychromie umožnnily rekonstruovat rusou barvu jejích vlasů 16

právě tato barva poukazuje na božský dotyk héróů (což by v případě, že hrobka byla skutečně budována Alexandrem Makedonským pro jeho hrdinského druha Héfaistióna, bylo více než na místě): i v mnohem pozdějším případě římského rodu Ahénobarbů z Gens Domitia, z nějž pocházel císař Nero, byly jejich typické zrzavé vlasy a vous považovány za důsledek toho, že se jejich prapředek Lucius Domitius, vracející se z polí, setkal s Božskými Blíženci Castorem a Polluxem (v řecké tradici Kastór a Pollydeukés), kteří mu nařídili, aby zvěstoval Senátu a římskému lidu vítězství, o němž ještě zpráva do Říma nedorazila (šlo o vítězství nad Etrusky v bitvě u Regillského jezera z let 499-496 př. Kr.) a na svědectví božského původu této zvěsti pohladili jeho vous, který okamžitě nabyl „bronzové“ barvy /srov. Andrea FREDIANI - Sara PROSSOMARITI, Le grandi famiglie di Roma antica. Storia e segreti, Řím, Newton Compton editori, 2014, ISBN 978-88-541-7156-5, kapitola Gens Domizia, s. 231/.

tak vznikly i první trojrozměrné barevné rekonstrukce vstupu do hrobky

O tom, že je třeba opustit winckelmannovskou romantickou představu o zářivé bělosti mramoru antických soch, o jejich polychromii a sakrální roli barev, již dnes nelze ani v nejmenším pochybovat. Nedávno byly konečně vydány fragmenty vrcholného díla Porfýria z Týru (233 - asi 305 po Kr.) O sochách (Περὶ ἀγαλμάτων), v němž se tento mimořádně erudovaný pozdní pohanský myslitel, stíhaný křesťanskou nevolí do té míry, že byla většina rukopisů jeho díla spálena, snažil s oporou v tradici vysvětlit hluboký smysl barevnosti posvátných soch - které po jeho soudu nebylo možno považovat jen za pouhopouhé duchaprázdné „modly“, propadat ikonoklasmu a bezbřeze je ničit - spojený s těmi nejhlubšími theologickými a filozickými obsahy: srov. PORFYRIO, Sui simulacri, řecký text vydal a okomentoval Mino GABRIELE, překlad do italštiny Franco MALTOMINI, Milán, Adelphi Edizioni S.P.A. /= Piccola Biblioteca Adelphi , 626/, 2012, ISBN 978-88-459-2654-9, 287 stran, Úvod s. 11-62, Poznámky s. 109-287 (přiznávám se, že jakkoli jsem navyklý číst pečlivě poznámkové aparáty, s tak důkladnou a právě proto nesmírně cennou prací jsem se dosud nesetkal). Vzhledem k tomu, že bez znalosti Porfýria, a zvláště po umělecko-historickém přínosu nedávného augustovského výročí (2014), již dnes prakticky nelze dost dobře se k antickém sochařství kvalifikovaně vyslovovat, rozhodli jsme se vám časem jeho text a nové postřehy italských badatelů z Nové Bystřice zpřístupnit. 17

vstup do vnitřní části hrobky střeží dvě monumentální karytidy 18

za nimi se nachází poškozená mozaika, zobrazující Háda, unášejícího na voze do Podsvětí svou budoucí manželku Persefoné (i Persefoneia, lat. Proserpina), dceru Dia a Demétér (přinášíme vám první, ještě nekvalitní snímky, mozajce se ještě v našich dokumentech budeme samostatně věnovat) 19 20

postupně se začala objevovat grafická zobrazení hrobky a jejího umístění v obrovské mohyle 21

nyní již díky Prof. Gregorisi Tsokasovi a pečlivému geofyzikálnímu průzkumu celé mohyly víme, že tohle zdaleka není poslední překvapení, které ještě skrývá 22 23 24

Alexandr Veliký v čele makedonské jízdy v bitvě na řece Graníku, nejnovější kresba Radu Olteana

Alexandr a Héfaistión 25

Héfaistión, asi 320 př. Kr., Getty Museum, Malibu, Kalifornie 26

PŘÁTELÉ, naše dokumenty ve formátu pdf budeme do konce týdne ještě rozesílat mailem - dále je budete díky ušlechtilému přístupu Městské knihovny v Nové Bystřici nalézat a moci stahovat na jejích stránkách:

http://www.novabystrice.cz/mesicni-zpravodaj-novobystrickych-obcanu/ms-3168/p1=3168

otevřete-li rubriku PAULÁNI, objeví se:

„SOPHIA - vzdělávací program Slavatovské akademie Jindřichohradeckého vikariátu“ http://www.novabystrice.cz/sophie-vzdelavaci-program-slavatovske-akademie-jindrichohradeckeho- vikariatu/ms-8015/p1=8015

čím to, že se o tak významné skutečnosti dozvídáte až z Nové Bystřice? řekl bych rovněž: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci ukryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo!“ (Lk 10, 21)