Vývoj Spádovosti Za Službami Ve Vybraném Regionu

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

VÝVOJ SPÁDOVOSTI ZA SLUŽBAMI

VE VYBRANÉM REGIONU

Development of travels to services in selected region Diplomová práce

Vedoucí práce: Autor: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Bc. Kateřina Doležalová

Brno, 2017

Jméno a příjmení autora: Bc. Kateřina Doležalová Název diplomové práce: Vývoj spádovosti za službami ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Development of travels to services in selected region Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2017

Anotace Předmětem této diplomové práce je analýza obslužných procesů na nadlokální a mikroregionální úrovni v okrese Havlíčkův Brod. Zkoumaný region zahrnuje 120 obcí, které spadají do území 3 obcí s rozšířenou působností. Zkoumané byly obslužné procesy v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. Z výsledků dotazníkového šetření byly vymezeny parciální regiony a následně komplexní obslužný region. Srovnáním výsledků s obdobným výzkumem z 80. let 20. století byly identifikovány základní územní změny ve spádovosti.

Annotation The aim of this diploma thesis is to analyze processes at the above-local and micro-regional levels in Havlíčkův Brod district. The area of research includes 120 municipalities which belong to 3 municipalities with extended power. This analysis is focused on health care, education, retailing and services. Based on the questionnaire survey, partial regions and then complex servicing region were defined. In comparison to similar survey done in 1980s, changes in travels to services were identified.

Klíčová slova Region, spádovost za službami, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby, dotazníkové šetření, Havlíčkův Brod

Key words Region, travel to services, health care, education, retailing, services, questionnaire survey, Havlíčkův Brod

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Akademický rok: 2016/2017

Studentka: Bc. Kateřina Doležalová

Obor: Regionální rozvoj a správa

Název práce: Vývoj spádovosti za službami ve vybraném regionu

Název práce anglicky: Development of travels to services in selected region

Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb.

Cíl práce: Cílem práce je vymezení komplexních obslužných regionů

na vybraném území, včetně vymezení parciálních mikroregionů

a identifikace základních územních změn ve spádovosti.

Základem bude analýza mikroregionálních obslužných procesů

(školství, zdravotnictví, maloobchod a služby).

Zde je nezbytné vlastní anketární šetření.

Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací.

Rozsah grafických prací: nespecifikováno.

Rozsah práce bez příloh: 60 – 80 stran

Literatura: MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami - Pojezdki na učebu i k centram obsluživanija - Commuting to Schools and Services. In Atlas obyvatelstva ČSSR - Atlas naselenija ČSSR - Population Atlas of the ČSSR. Brno - Praha: Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987. TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 9788073801144. HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice : transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Univerzita Karlova, 2005. 147 s. ISBN 808674602X. MARYÁŠ, Jaroslav. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61-81. ISSN 0375-6122. MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.]. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1989. KUNC, Josef, Jaroslav MARYÁŠ, Petr TONEV, Bohumil FRANTÁL, Tadeusz SIWEK, Marián HALÁS, Pavel KLAPKA, Zdeněk SZCZYRBA a Veronika ZUSKÁČOVÁ. Časoprostorové modely nákupního chování české populace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 194 s. ISBN 978-80-210-6020-3.

Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Pracoviště vedoucího práce: Katedra regionální ekonomie a správy Datum zadání práce: 26. 2. 2016

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

V Brně 26. 2. 2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami ve vybraném regionu zpracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 12. května 2017 ______vlastnoruční podpis autora

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své diplomové práce RNDr. Jaroslavu Maryáši, CSc. za jeho vstřícnost, kritické připomínky i cenné rady. Především děkuji za čas, který mi vždy ochotně věnoval. Mé poděkování patří také rodině, která mě po celou dobu studia vždy podporovala.

Obsah Úvod ...... 9

1 Teoretická východiska ...... 11

1.1 Region ...... 11

1.2 Dělení regionů ...... 11

1.2.1 Homogenní regiony ...... 12

1.2.2 Nodální regiony ...... 12

1.3 Sociálněgeografický region ...... 12

1.4 Hierarchie regionů ...... 13

1.4.1 Subregiony ...... 13

1.4.2 Mikroregiony ...... 14

1.4.3 Mezoregiony ...... 14

1.4.4 Makroregion ...... 14

1.5 Ukazatel komplexního regionálního významu ...... 14

1.6 Metodika výběru středisek ...... 15

1.6.1 Výběr středisek na základě statických charakteristik ...... 15

1.6.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik ...... 16

1.6.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti ...... 17

1.7 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek ...... 18

1.7.1 Vymezení sfér vlivu pomocí interakčních modelů ...... 18

1.7.2 Vymezení sfér vlivu pomocí anketárního šetření ...... 19

2 Metodika výzkumu ...... 22

2.1 Metody sběru dat ...... 22

2.2 Dotazník...... 22

2.3 Vlastní výzkum ...... 24

3 Charakteristika okresu Havlíčkův Brod ...... 26

4 Obslužné regiony okresu Havlíčkův Brod ...... 28

4.1 Zdravotnický region ...... 28

4.1.1 Nadlokální zdravotnický region ...... 29

4.1.2 Mikroregionální zdravotnický region ...... 34

4.2 Školský region ...... 38

4.2.1 Nadlokální školský region ...... 38

4.2.2 Mikroregionální školský region ...... 43

4.3 Region maloobchodu a služeb ...... 46

4.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb ...... 49

4.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... 53

4.4 Komplexní obslužný region...... 57

4.4.1 Nadlokální komplexní region ...... 57

4.4.2 Mikroregionální komplexní region ...... 61

4.5 Komparace výsledků ...... 64

Závěr ...... 65

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 68

SEZNAM TABULEK ...... 70

SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 71

SEZNAM PŘÍLOH ...... 72

Úvod

Celá Česká republika tvoří jeden makroregion. Tento makroregion se dále člení podle hierarchické úrovně na menší regiony, až se dostaneme na základní územní jednotky. Základní územní jednotkou je dle Ústavy České republiky obec. K 1. lednu 2016 v České republice existovalo 6 258 obcí, z toho 5 569 obcí jsou obce s maximálně dvěma tisíci obyvateli, což je téměř 90 % obcí. V malé obci není možné uspokojit veškeré potřeby lidského života. Lidé si vybírali, vybírají a lze předpokládat, že stále budou vybírat, kde budou své potřeby uspokojovat. Proto je dojížďka za uspokojováním svých potřeb, nebo také dojížďka za službami, stále aktuální téma.

Cílem této diplomové práce je analyzovat procesy obslužné spádovosti v okrese Havlíčkův Brod a následně vymezit parciální obslužné regiony, komplexní obslužný region a následně identifikovat základní změny ve spádovosti. Okres Havlíčkův Brod zahrnuje 120 obcí, které spadají pod 3 obce s rozšířenou působností (Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou, Chotěboř). V tomto regionu bude zkoumána dojížďka za zdravotnictvím, školstvím, maloobchodem a službami. Potřebná data k praktické části budou získána formou dotazníkového šetření.

Práce se skládá ze dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části bude vymezen pojem region, dělení regionů a hierarchické členění. Dále bude popsána metodika, která bude využita pro zpracování praktické části. V teoretické části bude popsána i metodika výzkumu, metody sběru dat. Na závěr teoretické části bude stručně představen okres Havlíčkův Brod.

Praktická část bude věnována vyhodnocení výzkumu. Z dat získaných dotazníkovým šetřením přes zástupce obecních úřadů v okrese Havlíčkův Brod budou určena nadlokální a mikroregionální střediska a jejich sféry vlivu v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. Následně budou vymezeny parciální obslužné regiony na nadlokální a mikroregionální úrovni ve všech třech oblastech. Každý parciální region bude přehledně zaznamenán do kartogramu. Další částí bude vymezení komplexního obslužného regionu vycházejícího ze všech oblastí, tedy zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Komplexní region bude také vymezen na nadlokální a mikroregionální úrovni a následně přehledně graficky zaznamenán v kartogramu.

Poslední částí bude srovnání zjištěných výsledků s výsledky totožného výzkumu z 80. let 20. století. Budou identifikovány a popsány případné změny.

1 Teoretická východiska

1.1 Region

Pojem region je používán v mnoha oborech činnosti. Původně patřil mezi základní koncepty v geografii, ale později byl přejat i do jiných vědních oborů, například do regionální vědy či prostorové ekonomie. Tento pojem se vyvinul z latinského slova „regio“, což lze přeložit jako království, případně krajina či politické území (Toušek a kol., 2008).

Český statistický úřad (2012) definuje region jako „území s více či méně přesně vyznačenými hranicemi, které často slouží jako správní jednotka nižší, než je úroveň národního státu.“ Každý region má své specifické rysy, tvořené krajinou, podnebím, jazykem, etnickým původem či společně sdílenou historií (ČSÚ, 2012).

Toušek ve své knize Ekonomická a sociální geografie definuje region jako „více či méně omezený složitý dynamický prostorový systém, který vznikl na základě interakce přírodních a sociálně ekonomických jevů a procesů a vykazuje určitý typ organizační jednotky, která jej odlišuje od ostatních regionů“ (Toušek a kol, 2008, s. 373).

Anděl (1996) přijímá definici regionu jako „složitý dynamický prostorový systém, který se formuje na zemském povrchu na základě určitých znaků, které jej odlišují od okolí. “Dále uvádí, že některé regiony nemusejí být založeny na základě vnitřních podobných znaků, ale mohou být založeny na základě vztahů, které je propojují s dalšími částmi. Jedná se například o velká města, která nabízejí služby a pracovní příležitosti v zázemí, která města obklopují. (Anděl, 1996, s.5 - 7).

1.2 Dělení regionů

Regiony je možné dělit podle různých kritérií, ať už podle odvětvového hlediska (fyzicko- geografický, sociálněgeografický, komplexní geografický), podle metodologického hlediska (nástroj geografického výzkumu, objekt geografického výzkumu, nástroj managementu území), podle taxonomického hlediska (individuální, typologické). Nejdůležitější dělení regionů je však podle hlediska formy: - homogenní regiony, - nodální (neboli heterogenní) regiony (Toušek a kol, 2008).

1.2.1 Homogenní regiony

Jak uvádí Žítek homogenní regiony „mají stejný charakter v celém území, jsou vymezené na základě prioritní koncentrace jednoho nebo určité kombinace odvětví“ (Žítek, 2004, s. 63). Pro tento typ regionů je typická vnitřní stejnorodost, neboli homogenita, a současně odlišnost od dalších regionů (Anděl, 1996). Pro potřeby koordinace regionální politiky a vypracování strategie evropského regionálního plánování bylo potřeba všechny země rozčlenit na samostatné celky, které mají stejnorodé znaky. V rámci tohoto členění vznikly typy regionu: venkovské, městské, příhraniční, horské, hospodářsky slabé, strukturálně postižené a pobřežní oblasti a ostrovy (Žítek, 2004).

1.2.2 Nodální regiony

Nodální, či funkční regiony se vymezují na základě vztahů v území. Skládají se z jádra (nodus, středisko) a jeho zázemí, které je organizované kolem jádra. V podstatě se jedná o centrum a jeho spádové území, ve kterém jsou sledovány pohyby osob, služeb či zboží. S nodálními regiony se nejčastěji setkáme v humánní geografii, například dojížďka do škol či do práce, ale lze je nalézt i ve fyzické geografii (Toušek a kol., 2008).

1.3 Sociálněgeografický region

Hampl definuje sociálněgeografický region jako „komplex rozmanitých sociálně- geografických jevů integrovaných jejich vzájemnými vztahy“(Hampl, 1987, s. 130). Jedná se o tzv. organické územní celky, které jsou tvořeny souborem sociálněgeografických prvků a jejich vztahů. Důležité jsou právě vztahy mezi příslušnými prvky a dílčími funkčními systémy, neboť právě tyto vztahy mají rozhodující integrační úlohu. Díky vymezení rozsahu sociálněgeografických regionů lze popsat význam samotných středisek. V případě kombinace s dalšími ukazateli (např. komplexní funkční velikost) lze určit i její funkční specializaci a předpoklady pro její další rozvoj (Hampl, 1987).

Jak Hampl uvádí, k určování sociálněgeografických regionů jsou hlavním hlediskem vzájemné vztahy, označované jako funkční hledisko. Lze rozlišit velké množství vztahů, resp. regionálních procesů, jejichž významovost není rovnocenná. Je přirozené, že při zvětšování regionů dochází k posilování jejich soběstačnosti, což vyjadřuje souvislost mezi velikostí a vztahovou uzavřeností regionů a uplatňuje dominantní význam řádovostní diferenciace. 12

Východiskem celé regionalizace je tedy určení řádovosti úrovní sociálněgeografické regionální organizace (Hampl, 1987).

1.4 Hierarchie regionů

Dle dojížďkových procesů (pracovní a školská dojížďka) Hampl stanovil výchozí zásady sociogeografické regionalizace: - Prvotním úkolem je vymezit mikroregiony 1. stupně, které jsou stavební jednotkou celého regionálního systému. Kritériem pro jejich vymezení je směr pracovní vyjížďky z jednotlivých obcí do střediskových obcí. Školská dojížďka zde nebyla sledovaná, vzhledem ke smíšenosti vztahů k různým stupňům škol. Pro stanovení nejnižší sociogeografické jednotky je základním kritériem pracovní dojížďka, neboť je v rámci mikroregionu relativně uzavřená.

- U vyšších hierarchických úrovní jsou hodnoceny vztahy mezi středisky, na základě pracovní a školské dojížďky. Pro seskupování mikroregionů 1. stupně do vyšších celků je hlavním kritériem nejsilnější směr celkové vyjížďky z nižších středisek do center silnějších. Výsledkem je vícestupňová hierarchie středisek a regionů. Proto je nutné je dále rozlišit na jednotlivé hierarchické úrovně (mikroregiony 2. stupně, mezoregiony a mikroregiony).

- Na závěr Hampl zmiňuje dvě obecné zásady, a to požadavek územní celistvosti vymezovaných regionů (vyloučení enkláv) a dostatečné velikosti, jak celého regionu, tak samotného zázemí střediska (Hampl, 2005).

1.4.1 Subregiony

Subregiony jsou relativně nekomplexní územní celky, kde nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel. Jsou zde uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a základními službami. Výraznější neuzavřenost je zvláště u pracovních vztahů, které jsou na této úrovni uzavřeny pouze výjimečně. Subregiony je možné přirovnat ke spádovým územním střediskům osídlení místního významu. V případě subregionů se může jednat o základní administrativní jednotky (Hampl, 1987).

1.4.2 Mikroregiony

Mikroregiony lze chápat jako územní celky, kde jsou poměrně uzavřeny nejintenzivnější regionální procesy jako je dojížďka za prací či za základními druhy služeb. Z důvodu rozdílnosti míry uzavřenosti hlavních procesů a rozsahu mikroregionu rozlišujeme na území České republiky dvě úrovně – mikroregiony 1. a 2. stupně (Hampl, 1987)

Mikroregiony 1. stupně je možné přirovnat ke spádovým územním střediskům osídlení obvodního významu (Hampl, 1987). Tato úroveň mikroregionu byla vymezena především jako region dojížďky za prací, případně upravena podle dojížďky do škol. Požadovaná velikost byla stanovena na 15 tisíc obyvatel v rámci celého regionu a 5 tisíc obyvatel v rámci zázemí (Hampl, 2005).

Mikroregiony 2. stupně lze přirovnat k okresům (Hampl, 1987). Stanovení této úrovně bylo založeno na velikosti populace, počet obyvatel regionu alespoň 40 tisíc. Jednoznačně byla určena také ta střediska, která byla nadřazena mikroregionu 1. stupně. Současně však byla vyloučena střediska se silnými dojížďkovými vztahy k významnějším centrům (Hampl, 2005).

1.4.3 Mezoregiony

Mezoregiony jsou územně rozsáhlé jednotky, kde prostorové vztahy obyvatelstva jsou vázány jen částečně. Z prostorových vztahů má význam akorát nedenní dojížďka za prací, která je označována za přechodnou migraci, dojížďka do vyšších školských zařízení, jako jsou vysoké školy či odborné střední školy, a dojížďka za vybranými vyššími druhy občanské vybavenosti. Na této hierarchické úrovni mají velký význam vztahy k výrobním službám, což jsou vztahy mezi podniky a institucemi. V mezoregionech nezajišťuje integritu pouze jedno centrum, ale celý systém silných vzájemně propojených středisek (Hampl, 1987).

1.4.4 Makroregion

Makroregion je nejvyšším hierarchickým celkem a Hampl za něj označuje celou Českou republiku. Přičemž Prahu lze jednoznačně určit jako markoregionální centrum (Hampl, 1987).

1.5 Ukazatel komplexního regionálního významu

Výše byly dle Hampla charakterizovány čtyři hierarchické úrovně regionů. Nicméně se jedná o parciální regiony, které nevystihují celkový regionální význam středisek. Hampl proto

14 vytvořil souhrnný ukazatel regionálního významu středisek, označovaný jako „komplexní regionální význam“. Tento ukazatel zahrnuje všechny hierarchické úrovně středisek a současně intenzitu vazeb a jeho zázemí. V závislosti na zvyšování velikosti regionu (zvyšování hierarchické úrovně) se snižuje intenzita vazeb. K poklesu vazeb tedy dochází od mikroregionů 2. stupně, neboť v mikroregionech 1. stupně jsou uzavřeny nejvýznamnější regionální procesy. Zjednodušeně jsou tyto skutečnosti vyjádřeny pomocí „vah“ pro přiřazování obyvatelstva k jednotlivým střediskům i nestřediskům: - 40 % je přiřazeno podle místa trvalého bydliště; - 30 % je přiřazeno k příslušným střediskům mikroregiony 1. stupně; - 15 % k příslušným střediskům mikroregiony 2. stupně; - 10 % k příslušným střediskům mezoregionů; - 5 % k makroregionálnímu centru, tj. Praze. Součet uvedených počtů vyjadřuje komplexní význam střediska, tj. počet komplexně vázaného obyvatelstva k tomuto středisku (Hampl, 2005)

1.6 Metodika výběru středisek

Při výběru středisek obslužné sféry lze použít metodický přístup podle Dicksona a Smailese, podle kterého jsou vymezena obslužná střediska a hodnocena jejich hierarchická úroveň. Můžeme použít následující dvě metody: - výběr středisek na základě statických charakteristik (vymezení dle údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení služeb v sídlech), - výběr středisek na základě dynamických charakteristik (vymezení dle velikosti obsluhovaného území, tedy obslužných procesů mezi sídly).

První metoda (dle statických charakteristik) využívá běžně zjišťovaná data statistických úřadů nebo různé resortní soupisy, druhá zmiňovaná metoda (dle dynamických charakteristik) využívá data o spádovosti obyvatel za obslužným vybavením sídel (Maryáš, 1983, s. 61).

1.6.1 Výběr středisek na základě statických charakteristik

Tato metoda vychází z teorie centrálních míst, vypracovanou W. Christallerem. Střediska lze vymezit podle: - druhů funkcí sídla, - přebytku významnosti sídla, - komplexnějších ukazatelů.

Podle druhů funkcí sídla jsou střediska vymezována podle druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech nebo podle specializovaných druhů zařízení. Na základě zkušenosti byla zjištěna závislost počtu druhů zařízení obslužné sféry v sídle na počtu obyvatel. Tato metoda má však omezení, která vyplývají z toho, že bere v úvahu jenom potenciální možnost sídla být střediskem. Pomocí této metody tedy nezjistíme, zda sídlo opravdu funguje jako středisko i pro své zázemí.

Při vymezení středisek dle přebytku významnosti sídla se zjišťuje „zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele, než by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat“ (Maryáš, 1983, s. 64). V podstatě se zjišťuje určitý přesah významnosti střediska. K určení střediskovosti se využívají tyto ukazatele: - počet obslužných zařízení, - kapacita obslužných zařízení, - využití obslužných zařízení.

Data o počtu obslužných zařízení jsou při hodnocení středisek dle přebytku významnosti nejméně vhodná, neboť se jedná pouze o orientační ukazatel, jehož využití je velice variabilní mezi jednotlivými druhy zařízení i mezi zařízeními totožných služeb. Naopak posledně jmenovaný ukazatel, tj. využití obslužných zařízení, se považuje za nejvhodnější, protože využívá údaje z realizovaného obratu.

Poslední metoda využívající komplexnějších ukazatelů je považována za nejvhodnější. Tato metoda hodnotí střediska podle kombinace výše uvedených metodických přístupů nebo komplexnějšími matematickými indexy (Maryáš, 1983, s. 61 – 68).

1.6.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik

Tato metoda se používá k určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a k zjištění intenzity vztahu střediska a jeho zázemí. Hlavním zdrojem dat k určování středisek na základě dynamických charakteristik je anketární šetření, přičemž za nejvhodnější je považováno šetření přímo v domácnostech, kdy je možné využít hned několika forem jako je rozesílání dotazníků poštou, interwiev, případně prostřednictvím škol, kdy odpovídají rodiče dětí. Použití této metody u většího území je náročné, proto lze použít náhradní anketární šetření, které bylo využito i v praktické části této práce. V případě náhradního anketárního šetření

16 se oslovují zástupci obecních úřadů, tj. starostové, místostarostové, tajemníci, případně učitelé škol. Sice mohou být výsledky tohoto šetření považovány za zkreslené, ale odpovídají realitě mnohem více, než v případě použití statických metod (Maryáš, 1983, s.6).

1.6.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti

Tento postup vychází z výzkumné práce J. Maryáše z roku 1988 a je stěžejní pro tuto diplomovou práci. Maryáš uvádí, že primárním úkolem při rozboru anketárního šetření je určení úrovně, od které se uplatňuje regionální působnost obcí jakožto středisek základní obslužné úrovně. Na základní obslužné úrovni jsou uzavřeny nejdůležitější a nejfrekventovanější obslužné procesy, které se projevují na vyšší než lokální hierarchické úrovni. Podle odborné literatury (tuzemská Hampl et. al., 1978 a zahraniční Berry, 1967), která se touto problematikou zabývá, lze konstatovat, že za služby určující tyto procesy jsou dojížďka za nákupy různého průmyslového zboží a dojížďka za komunálními službami.

K určení hierarchické úrovně pro jednotlivé uzavřené procesy je potřeba určit vzdušnou vzdálenost do hlavních (převážných) cílů. A následně určit i vzdušnou vzdálenost do všech ostatních uváděných cílů.

U hlavních cílů je 90 % cest za nákupy běžného textilu a obuvi realizováno do vzdálenosti 11 km a u nákupů speciálního výběrového zboží do 20 km. V případě nákupu potravin je 90 % cílů uskutečněno do vzdálenosti 0 km, neboť se tyto nákupy uskutečňují z velké části na lokální úrovni (v místě bydliště). V případě všech uváděných cílů (zde hodnotíme převážný, částečný i výjimečný cíl) se 90 % cest uskutečňuje do vzdálenosti 38 km, zatímco u ostatních obslužných procesů se pohybuje mezi 16 a 24 km (Maryáš, 1988, s. 17 - 19).

Na základě rozdílů ve vzdálenosti cest do hlavních cílů vymezil Maryáš tři základní nadlokální obslužné procesy: - dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, - dojížďka za nákupy běžného průmyslového zboží, knih, nábytku a léků, - dojížďka za běžnými službami a speciálními službami (Maryáš, 1988, s. 17 – 19).

Z teoretických prací v geografii maloobchodu a služeb lze stanovit, že středisko na vyšší obslužné úrovni je současně střediskem na všech nižších obslužných úrovních. Proto musí být středisko nadlokální úrovně cílem dojížďky pro všechny procesy nižší úrovně.

Přijatelnou podmínkou je, pokud byla obec uvedena jako hlavní cíl dojížďky, ve výše uvedených obslužných procesech, alespoň jednou další obcí. Pro zvýšení objektivnosti bylo potřeba podmínku rozšířit na základě obslužné regionální působnosti. Obec tedy mohla být obslužným střediskem, když byla uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky alespoň jedním nestřediskovým sídlem trvalého významu. V zázemí velkých měst byla podmínka zpřísněna – obec mohla být obslužným střediskem, pokud byla jednoznačným cílem alespoň pro tři obce nebo sídla trvalého významu“ (Maryáš, 1988, s. 23).

1.7 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek

K vymezení sfér vlivu středisek jsou nejčastěji využívány dva metodické přístupy. Tyto metodické přístupy jsou založeny na využití interakčních modelů nebo anketárního šetření.

1.7.1 Vymezení sfér vlivu pomocí interakčních modelů

Nejčastěji používané modely zabývající se vymezením sfér vlivu obslužných středisek jsou gravitační modely a modely mezilehlých příležitostí (Maryáš, 1983)

1.7.1.1 Gravitační modely

Gravitační modely byly nejdříve používaný typ interakčních modelů, který se rozvinul na základě Newtonova gravitačního zákona. Zpočátku byly využívány pouze pro demografické výzkumy, až od 30. let 20. století byly využity i k vymezování spádových území obslužných středisek. Původní vyjádření gravitačního modelu: „interakce mezi dvěma středisky (zónami) koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s počtem obyvatel těchto středisek (zón) a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi“ (Maryáš, 1983, s. 69).

K nejznámějším gravitačním modelům je Reillyho zákon maloobchodní gravitace, který patří mezi gravitační modely bez omezení, a Huffův model, který patří mezi modely s omezením.

Reillyho zákon maloobchodní gravitace tvrdí, že „v normálních podmínkách dvě města, která jsou středisky maloobchodu, přitahují nakupující z okolních sídel přímo úměrně síle počtu obyvatel těchto měst a nepřímo úměrně síle vzdálenosti každého z těchto měst k okolním sídlům.“ Nicméně tento model nezahrnuje všechny aspekty, které ovlivňují rozdělení výdajů obyvatel menšího sídla mezi střediska (Maryáš, 1983, s. 75 – 76).

Huffův model je gravitační model s omezením a používá se, když není některá z proměnných dána a je nutné ji nahradit zástupnou proměnou. Huffův model umožňuje rozdělit spádová území mezi více středisek. Na základě tohoto modelu lze zjistit, jaký je podíl cest za nákupy z určitého sídla do všech středisek zkoumané oblasti. Podíl následně určí pravděpodobnost, zda bude dané středisko vybráno jako cíl nákupů obyvateli sídla (Maryáš, 2004).

1.7.1.2 Modely mezilehlých příležitostí

Oproti gravitačním modelům neměří modely mezilehlých příležitostí rozdělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenost, ale používá pojem mezilehlých (možných) příležitostí. Maryášova původní definice: „počet cest do cílového sídla je přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu mezilehlých intervenujících příležitostí.“ V tomto modelu se předpokládá, že konzument vezme v úvahu každou příležitost, které dosáhne, pokud lze předpokládat, že uspokojí jeho potřeby. V současnosti se tento model využívá spíše při vymezování nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích (Maryáš, 1983, s. 75 – 76).

1.7.2 Vymezení sfér vlivu pomocí anketárního šetření

K zjištění spádovosti za službami pomocí anketárního šetření lze využít dva způsoby: - anketa ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska, - anketa ve všech sídlech zkoumané oblasti.

Anketární šetření ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska, které je prováděno ve všech sídlech oblasti, jelikož je obtížné stanovit kritéria, kterými se určuje rozsah spádového území, ale také intenzita vztahu středisko-zázemí, je sice vhodnějším způsobem, nicméně je velice náročný a finančně nákladný. U většiny případů totiž není ani možné provést šetření u minimálního reprezentativního vzorku obyvatelstva (1 – 2 %) zkoumané oblasti. Proto Maryáš navrhuje použití náhradního šetření a to anketární šetření přes soustavu obecních úřadů (Maryáš, 1983, s. 76).

Maryáš ve své práci Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu z roku 1988 vymezil sféry vlivu obslužných středisek z dat, získaných pomocí anketárního šetření. Vykazované směry spádu kategorizoval podle intenzity spádu do tří typů: - převážný spád, označovaný také jako hlavní 10 bodů, - částečný spád 5 bodů, - výjimečný spád 1 bod.

Postup výpočtu Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij, která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu:

= × 100 × kde: Tij bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j PCij počet cílů v tomto typu PTj součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.

Součet hodnot vij byl pro každou obec roven 100 % u každého obslužného procesu j. Dále byl každému obslužnému procesu podle významu, resp. frekvence využívání, přiřazen koeficient kj. Celkový relativní význam cvi cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven: ∑ × = × 100 ∑ ∑ × opět platí, že v každé obci je součet cvi= 100 %.

Dle Maryáše, při vymezování sfér vlivu bylo hlavním problémem ohodnotit jednotlivé obslužné procesy nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a tím i určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Maryáš uvádí, že „vycházeli jsme především z počtu uváděných cílů v ČSSR, při předpokladu, že nejvíce „cílových“ obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších resp. současně nejfrekventovanějších obslužných procesů“ (Maryáš, 1988, s. 34).

Na základě analýzy převážných (též hlavních) cílů Maryáš rozlišil čtyři podskupiny základních obslužných procesů nelokální úrovně a k dalšímu hodnocení byl těmto podskupinám přiřazen rozdílný koeficient, který byl stanoven podle poměrů počtu hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce

20 za speciálními službami, kde byl nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nelokální úrovně. Byly určeny tyto poměry: speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboří : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0.

Koeficienty byly stanoveny takto: koeficient 1 nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží, koeficient 2 nákupy léků, koeficient 3 nákupy běžného průmyslového zboží, koeficient 4 nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby.

„K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazeny na základě převažujícího spádu – kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska.“ Obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Jejich počet obyvatel byl při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů (sfér vlivu obslužných středisek) rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska (Maryáš, 1988, s. 35 - 36). Tento uvedený postup je následně využit v praktické části pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek.

2 Metodika výzkumu

K zjištění spádovosti za službami bylo nutné pomocí výzkumu získat primární data, která byla následně určena k dalšímu zpracování. Primární data jsou data získaná vlastním výzkumem, nebyla doposud známa či publikována. Oproti sekundárním datům, data převzata z jiných zdrojů, mají značné výhody a to aktuálnost a konkrétnost. Nicméně získání primárních dat někdy může být zdlouhavý a nákladný proces (Kozel, 2011).

Primární data mohou být získána pomocí kvantitativního nebo kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum se zaměřuje na větší počet subjektů a sleduje jevy, jako rozsah výskytu, frekvenci či intenzitu jevů. Oproti tomu kvalitativní výzkum sleduje, zda opravdu jev existuje, případně jaké jsou jeho vlastnosti či jaké jsou faktory, které jej ovlivňují nebo s nimi souvisejí (Surynek, 2001).

2.1 Metody sběru dat

K získání primárních dat výzkumu lze využít tří základních metod, a to pozorování, experiment a dotazování. Pozorování dle Kotlera je „shromažďování primárních údajů pozorováním příslušných osob, jejich jednání a situaci“ (Kotler, 2007, s. 410). Jednoduše řečeno se jedná o metodu, při které není nutná ochota respondentů spolupracovat. Pozorování může probíhat za účasti pozorovatele mezi pozorovanými nebo bez účasti, tedy prostřednictvím techniky (Hague, 2003). Další metodou je experiment, při kterém výzkumník pozoruje a vyhodnocuje chování a reakce v přirozených nebo uměle vytvořených (laboratorních podmínkách). Při experimentu výzkumník aktivně vstupuje do zkoumaných skutečností, s cílem získat co nejvíce informací (Surynek, 2001). Poslední a současně nejčastěji využívanou metodou je dotazování. Tato metoda je založena na kontaktu mezi respondentem (dotazovaným) a výzkumníkem, který může být osobní, formou individuálního rozhovoru, nebo neosobní zprostředkování kontaktu, dotazníkem (Hague, 2003).

2.2 Dotazník

Dotazník může být chápán jako forma řízeného rozhovoru, ale respondenti jsou dotazováni a odpovídají písemnou formou. Dotazník obsahuje strukturovaný sled otázek, kterými jsou zjišťovány a zaznamenávány názory a fakta. Každý dotazník funguje ve čtyřech rozměrech: - získání informací od respondentů, 22

- poskytnutí struktury rozhovoru (všem respondentům jsou položeny stejné otázky), - zajištění jednotného formuláře pro zápis informací, - ulehčení zpracování dat (Hague, 2003).

Existují tři typy dotazníků: strukturovaný, polostrukturovaný, nestrukturovaný. Strukturovaný dotazník se využívá při dotazování velkého vzorku respondentů a lze očekávat velké množství přesných odpovědí. Polostrukturovaný dotazník je využíván v případě, že předem není možné odhadnout odpovědi a je potřeba odpovědi uchovat. Nestrukturovaný dotazník je využíván v hloubkových rozhovorech nebo diskusních skupinách, kde předem nejsou úplně jisté možné odpovědi (Hague, 2003).

Prostřednictvím dotazníků bývají data získávána čtyřmi způsoby: osobní dotazování, telefonní dotazování, písemné dotazování a pomocí internetu. Při osobním dotazování tazatel a respondent komunikují z očí do očí. Hlavní výhodou tohoto způsobu je přímá zpětná vazba respondenta. Nevýhodou jsou vysoké časové a finanční náklady. Jak již název napovídá, další způsob je prostřednictvím telefonu. Tento způsob však má značná úskalí, především v tom, že mnoho lidí telefonní výzkum odmítne, případně nechtějí o osobních záležitostech hovořit po telefonu. Při osobním i telefonním dotazování je důležitá osoba tazatele, která může odpovědi respondenta ovlivnit. Při písemném dotazování je dotazník nejčastěji rozesílán poštou. Tato metoda je však finančně nákladná a má nízkou flexibilitu a malou návratnost. V současné době je značně rozšířeno dotazování prostřednictvím internetu. U tohoto způsobu je možné využít rozesílání dotazníků elektronickou poštou nebo online vyplňováním na určitých webových stránkách. Poslední a nejmladší způsob dotazování je nejméně finančně a časově náročný. Respondent zodpovídá dotazník v anonymním prostředí, což může vést k upřímnějším, pravdivějším odpovědím než u osobního dotazování. Možnou nevýhodou je nemožnost postihnout celou škálu respondentů, neboť i v dnešní době jsou stále osoby, které počítače a internet nevyužívají. Při písemném dotazování a dotazování pomocí internetu osoba tazatele nijak nemůže ovlivnit odpovědi respondenta (Kozel, 2001).

2.3 Vlastní výzkum

V předchozí části byly popsány výzkumné metody, možnosti získání dat i dotazníkové šetření. Nyní bude představen postup při vlastním výzkumu.

Tématem této diplomové práce je spádovost za službami ve vybraném regionu. Za účelem sběru dat ve zkoumaném území byl vytvořen dotazník, ve kterém řada otázek vycházela z dotazníku, který byl použit při dotazníkovém šetření o spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností realizovaný ve spolupráci s Geografickým ústavem ČSAV a SAV. Obdobný dotazník byl zvolen, aby byla možnost následného porovnání výsledků z dřívějšího a současného šetření.

Dotazník byl s průvodním dopisem (viz příloha) rozeslán pomocí elektronické pošty všem obcím okresu Havlíčkův Brod. Průvodní dopis obsahoval informace o mé osobě, zdůvodnění proč je dotazník zasílán a žádost o jeho vyplnění. Současně zde byly uvedeny kontakty, kam vyplněný dotazník zaslat zpět, případně kam se obrátit s dotazy na vyplňování dotazníku.

Samotný dotazník byl zpracován do tabulky, obsahoval 27 otázek a rozdělen do tří skupin: - zdravotnictví, - školství, - maloobchod a služby.

V části zdravotnictví byla zjišťována dojížďka: - k praktickému lékaři, - k dětskému lékaři, - ke stomatologovi, - ke gynekologovi, - ke specialistovi, - na pohotovost a - do nemocnice.

V části školství byla zjišťována dojížďka do škol a školských zařízení, konkrétně: - mateřská škola, - 1. stupeň základní školy,

- 2. stupeň základní školy, - střední škola, gymnázia a odborná učiliště, - vysoká škola a - vyšší odborná škola.

Část maloobchod a služby byla nejrozsáhlejší částí, ve které se zjišťovala jak dojížďka obyvatel k obvyklým nákupům potravin, drogerie, oděvům a obuvi či lékům, tak méně častým nákupům elektroniky, nábytku, knih či jinému speciálnímu zboží. I otázky na služby byly rozděleny na obvyklé, často využívané služby kadeřnictví, čistírny a ty méně časté, speciální jako oprava hodinek nebo služby fotografů. Dotazovány byly i služby sportovních, kulturních zábavných zařízení, divadel, kin či pohostinských zařízení. V neposlední řadě také služby finančních institucí, jako jsou banky, pojišťovny.

Postup při sběru dat Jak již bylo výše zmíněno, dotazník byl společně s průvodním dopisem a instrukcemi k vyplnění rozeslán prostřednictvím elektronické pošty všem obcím okresu Havlíčkův Brod. E-mailové adresy byly získány z oficiálních webových stránek obcí. V první fázi, v říjnu 2016, byl dotazník zaslán všem obcím. Návratnost zde byla přibližně 25 %. V druhé fázi, na přelomu měsíců leden a únor 2017, byl dotazník zaslán obcím, které v první fázi dotazník nezaslaly. Nicméně dotazníků se moc nevrátilo, proto byly na začátku března rozeslány znovu a to dvakrát s týdenním rozestupem. Tentokrát byly rozeslány i na e-mailové adresy starostů, místostarostů či úředníků obecních úřadů. Po čtyřech rozesláních byla návratnost dotazníků 65 %. Ve třetí fázi, koncem března, bylo na obecní úřady v úředních hodinách zavoláno a požádáno o vyplnění dotazníku. Takto byla získána data ze zbývajících obcí.

3 Charakteristika okresu Havlíčkův Brod

Okres Havlíčkův Brod se nachází v severní části Kraje Vysočina. V rámci Kraje Vysočina sousedí na jihovýchodě s okresem Žďár nad Sázavou, na jihu s okresem Jihlava a na jihozápadě s okresem Pelhřimov. Na severozápadě hraničí se Středočeským krajem, konkrétně okres Kutná Hora a kousek i Benešov a na severovýchodě hraničí s Pardubickým krajem, okresem Chrudim.

S rozlohou 1 265 km2 je druhým nejmenším okresem v kraji Vysočina, menší už je jen okres Jihlava. Dle ČSÚ k 1. lednu 2017 žilo na území 93 443 obyvatel, což na celkovém počtu obyvatel v kraji je necelá pětina. Okresu Havlíčkův Brod je charakteristická rozdrobená sídelní struktura.

V okrese Havlíčkův Brod se nachází 120 obcí, z tohoto počtu je 8 měst. Okres je členěn do třech správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Havlíčkův Brod, Chotěboř, Světlá nad Sázavou). Nachází se zde 6 obcí s pověřeným obecním úřadem (Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Přibyslav, Světlá nad Sázavou). Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod je celkem 57 obcí, v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Chotěboř 31 obcí a v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou celkem 32 obcí. Největším městem okresu je město Havlíčkův Brod s 22 604 obyvateli.

Okres Havlíčkův Brod má ucelenou silniční síť. Z těch nejvýznamnějších prochází okresem dálnice D1. Okresem procházejí také tři silniční tahy silnice I. třídy. Na území okresu je možné nalézt 3 veřejná vnitrostátní letiště, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Přibyslav, nicméně všechna slouží převážně k sportovním účelům (ČSÚ, 2017).

Tabulka 1 Počet obcí a obyvatel dle velikostních skupin obcí v okrese Havlíčkův Brod

Velikostní Počet skupina obcí (dle Podíl Počet obcí Podíl obyvatel počtu obyvatel) do 199 6455 6,91 % 53 44,17 % 200 – 499 9322 9,98 % 31 25,83 % 500 – 999 15073 16,13 % 22 18,33 % 1000 - 1999 9398 10,06 % 7 5,83 % 2000 – 4999 9702 10,38 % 3 2,50 % 5000 - 9999 20889 22,35 % 3 2,50 % 10000 a více 22604 24,19 % 1 0,83 % celkem 93443 100,00 % 120 100,00 %

Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní

Obrázek 1 Administrativní rozdělení okresu Havlíčkův Brod

Zdroj:ČSÚ

4 Obslužné regiony okresu Havlíčkův Brod

Hlavním cílem této diplomové práce je vymezit parciální obslužné regiony a komplexní obslužný region na základě analýzy procesů obslužné spádovosti okresu Havlíčkův Brod. Na základě analýzy dat z náhradního dotazníkového šetření budou podle hierarchické úrovně vymezena nadlokální a mikroregionální obslužná střediska a sféry jejich vlivu v oblasti zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb.

U všech obslužných regionů budou určena střediska na základě údajů získaných z dotazníkového šetření a podle vybavenosti obcí konkrétními zařízeními. V první části bude vymezen zdravotnický region, v další části region školství a v poslední části region maloobchodu a služeb. Po vyhodnocení dat bude u každé části vytvořen kartogram, k přehlednému grafickému vyjádření zjištěných skutečností. Po vymezení parciálních obslužných regionů ve všech oblastech bude pro ucelený pohled na tuto problematiku vymezen i tzv. komplexní obslužný region.

4.1 Zdravotnický region

Zdravotnické regiony byly vymezeny na základě údajů o vybavenosti jednotlivých obcí zdravotnickými zařízeními a z výsledků dotazníkového šetření. Údaje o vybavenosti obcí zdravotnickými zařízeními byly zjištěny z Národního registru poskytovatelů zdravotnických služeb, na webových stránkách kraje Vysočina a dále jednotlivých obcí.

Zdravotnické regiony byly vymezeny na nadlokální a mikroregionální úrovni. Do nadlokálních procesů je zahrnuta návštěva praktického lékaře, pediatra, stomatologa a gynekologa. Obec lze považovat za středisko na nadlokální úrovni v případě, že zde působí nejméně tři ze čtyř uvedených dojížděk. Na mikroregionální úrovni byla stanovena podmínka působnosti specializovaných lékařů nebo poliklinika. Za mikroregionální středisko lze považovat obec, která splňovala podmínku alespoň čtyř specializovaných lékařů a zároveň musela být střediskem na nadlokální úrovni. V dotazníkovém šetření byla zkoumána také dojížďka do nemocnic a na pohotovost. Jelikož tato dojížďka má nadlokální i mikroregionální přesah, tak se mezi tyto procesy neřadí.

Tabulka 2 Zdravotnická zařízení v okrese Havlíčkův Brod

Zdravotnické zařízení Počet Praktický lékař 66 Pediatrie 24 Stomatologie 59 Gynekologie 14 Speciální lékař 86 Zdravotnické středisko, poliklinika 4 Pohotovost 2 Záchranná služba 5 Nemocnice 1

Zdroj: Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, zpracování vlastní

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro vymezení sfér vlivu bylo provedeno podle metodiky, která je podrobněji popsána v kapitole 1.7.2. Při vyhodnocování zdravotnictví se počítají pouze relativní význam všech uvedených cílů (převážný, částečný, výjimečný) v daném procesu. Hodnota relativního významu byla určena podle toho, kolik cílů bylo obcí uvedeno. Po sečtení relativních významů byly obce přiřazeny ke spádovému středisku. Pokud obec uvedla u obslužných procesů pouze jeden cíl, byla k danému středisku automaticky přiřazena. Pokud obec uvedla více než jeden cíl, byla přiřazována podle převažujícího spádu, kdy celkový relativný význam druhého nejsilnějšího střediska nesměl přesáhnout více než dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Pokud obce neměli převažující spád k jednomu středisku, byly označeny jako oscilační.

4.1.1 Nadlokální zdravotnický region

Jak již bylo uvedeno, na nadlokální úrovni zdravotnického regionu byla hodnocena dojížďka za praktickým lékařem, pediatrem, stomatologem a gynekologem. Za nadlokální středisko lze považovat obec, kde působí alespoň 3 ze čtyř výše zmíněných druhů lékařů.

Mezi odpověďmi v dotaznících byly uvedeny i obce, které se nacházejí mimo zkoumané území, proto budou stanovena i nadlokální střediska mimo zkoumané území. Celkem bylo určeno 20 obcí, které splňují podmínku nadlokálního střediska, z toho 6 obcí mimo okres Havlíčkův Brod. Obce splňující podmínku nadlokálního střediska ve vybraném území: 29

Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Krucemburk, Ledeč nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou, Maleč, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Vilémov, Ždírec nad Doubravou. Mimo vybrané území: Čáslav, Hlinsko, Humpolec, Jihlava, Polná, Třemošnice.

Největší spádovou oblastí na nadlokální úrovni se stal Havlíčkův Brod, pod který spadá 33 obcí. Druhým největším střediskem je město Chotěboř s 19 spádovými obcemi a třetím největším střediskem je město Ledeč nad Sázavou s 15 spádovými obcemi. Obce Krucemburk, Lipnice nad Doubravou a Ždírec nad Dobravou označily samy sebe za středisko, ale žádné jiné obce k nim převážný spád nemají. U několika obcí nebylo možné určit hlavní spád, proto byly označeny za oscilační mezi dvěma středisky. Soupis středisek s jejich spádovými obcemi je uveden níže.

Golčův Jeníkov: Golčův Jeníkov, Chrtnič, Podmoky, Skryje; Havlíčkova Borová: Havlíčkova Borová, Oudoleň; Havlíčkův Brod: Bartoušov, Břevnice, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Havlíčkův Brod, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Kámen, Knyk, Kochánov, Kojetín, Krásná Hora, Krátká Ves, Květinov, Kyjov, Lípa, Lučice, Michalovice, Modlíkov, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešná, Pohled, Radostín, Skuhrov, Tis, Úhořikla, Úsobí, Veselý Žďár, Věž, Vysoká, Ždírec; Chotěboř: Bězděkov, Borek, Čachotín, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Lány, Libice nad Doubravou, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Podmoklany, Sedletín, Slavětín, Sloupno, Uhelná Příbram, Vepříkov, Víska; Ledeč: Bělá, Bojiště, Číhošť, Hněvkovice, Horní Paseka, Chřenovice, Jedlá, Kozlov, Kožlí, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Ostrov, Pavlov, Prosíčka, Vilémovice;Maleč: Čečkovice, Klokočov, Maleč; Přibyslav: Olešenka, Přibyslav, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole; Světlá nad Sázavou: Dolní Město, Druhanov, Kunemil, Nová Ves u Světlé, Ovesná Lhota, Pohleď, Příseka, Sázavka, Služátky, Světlá nad Sázavou, Vlkanov; Vilémov: Heřmanice, Kraborovice, Vilémov;Ždírec nad Doubravou: Ždírec nad Doubravou; Lipnice nad Sázavou: Lipnice nad Sázavou; Krucemburk: Krucemburk; Polná: Věžnice; Humpolec: Boňkov;

Habry – Havlíčkův Brod: Bačkov, Habry, Leškovice, Rybníček; Havlíčkův Brod – Humpolec: Herálec; Ledeč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou: Hradec, Nová Ves u Leštiny, Trpišovice; Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod: Kamenná Lhota, Kouty, Leština u Světlé; Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou: Malčín; Chotěboř – Havlíčkův Brod:

Rozsochatec; Chotěboř – Maleč: Rušínov; Havlíčkův Brod – Jihlava: Skorkov, Slavníč, Štoky; Ždírec nad Doubravou – Chotěboř: Slavíkov, Sobíňov; Šlapanov – Havlíčkův Brod: Šlapanov; Golčův Jeníkov – Třemošnice: Zvěstovice

Tabulka 3 Střediska nadlokálního zdravotnického regionu

Počet Počet Podíl Podíl Středisko spádových spádových (v %) (v %) obcí obyvatel Havlíčkův Brod 33 27,50 35 464 37,95 Chotěboř 19 15,83 13 692 14,65 Krucembrurk 1 0,83 1 555 1,66 Ledeč nad Sázavou 15 12,50 8 553 9,15 Lipnice nad Sázavou 1 0,83 633 0,68 Maleč 3 2,50 880 0,94 Přibyslav 4 3,33 4 794 5,13 Světlá nad Sázavou 11 9,17 9 421 10,08 Vilémov 3 2,50 1 129 1,21 Ždírec nad Doubravou 1 0,83 3 109 3,33 Polná 1 0,83 410 0,44 Golčův Jeníkov 4 3,33 3 208 3,43 Havlíčkova Borová 2 1,67 1 298 1,39 Humpolec 1 0,83 68 0,07 Oscilační 21 17,50 9 229 9,88 Celkem 120 100,00 93 443 100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

Z tabulky č. 3 je patrné, že Havlíčkův Brod je co do počtu spádových obcí i obyvatel jednoznačně nejvýznamnějším střediskem. Nutno dodat, že v údajích je vždy započteno i středisko samo. Havlíčkův Brod měl k 1. lednu 2017 celkem 22 604 obyvatel. Avšak i po odečtení počtu obyvatel samotného střediska zůstane Havlíčkův Brod nejvýznamnějším zdravotnickým střediskem, který je hlavním cílem pro téměř 38 % obyvatelstva okresu. Na druhém místě je Chotěboř, třetí pak Světlá nad Sázavou. K položce oscilační jsou zařazeny všechny obce, u kterých nebylo možné určit převážný spád právě k jednomu

31 středisku. Takových obcí je celkem 21, což ve vyjádření podílu na spádovém obyvatelstvu je necelých 10 %.

Obrázek 2 Nadlokální zdravotnický region

Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní

4.1.2 Mikroregionální zdravotnický region

Obec je považována za mikroregionální zdravotnické středisko, pokud splňuje podmínku být nadlokálním zdravotnickým střediskem a současně se zde nachází alespoň 4 lékaři specialisté nebo se zde nachází poliklinika.

Z výsledků dotazníkového šetření a dle informací z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb bylo zjištěno, že se v okrese nachází 4 zdravotnická střediska na mikroregionální úrovni, a to Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou. Mimo zkoumané území splňuje podmínky celkem 6 středisek, které byly dle výsledků analýzy dat cílem dojížďky několika oscilačních obcí. Jedná se o Jihlavu, Humpolec, Čáslav, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Hlinsko.

Středisko Čáslav sice nesplnilo podmínku být nadlokálním střediskem, nicméně spád do tohoto střediska vykazují obce, které leží poblíž hranic s okresem Kutná Hora. Proto bylo ověřeno, zda toto místo splňuje podmínky být nadlokálním i mikroregionálním střediskem. Stejně tak v případě Jihlava, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Hlinsko, které byly zmíněny jako jeden z cílů u několika oscilujících obcí. Kromě Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb bylo možné tato střediska ověřit i v již obhájených diplomových prací E. Šilhánkové (2014) – Jihlava, O. Srba (2013) – Chrudim a V. Jiráskové (2012) – Žďár nad Sázavou.

Při vyhodnocování sfér vlivu mikroregionálních středisek byl využit stejný postup jak u nadlokálních středisek. Tedy byly vypočteny relativní významy u všech uvedených cílů a dle výsledků hodnot byla obec přiřazena ke spádovému mikroregionálnímu středisku. Pokud obec uvedla pouze jeden cíl, byla ke středisku přiřazena automatiky. Pokud však uvedla více cílů, byla ke středisku přiřazena podle převažujícího spádu, ovšem celkový relativní spád druhého nejsilnějšího střediska nesměl přesáhnout dvě třetiny prvního nejsilnějšího střediska. Jinak byla obec označena za oscilující mezi dvěma středisky.

Nejvýraznější mikroregionální spádovost je do střediska Havlíčkův Brod. V dotazníkovém šetření označilo Havlíčkův Brod jako převažující spád celkem 56 obcí. Druhým nejsilnějším střediskem se stala Chotěboř s 10 spádujícími obcemi. V rámci zkoumaného území byly za mikroregionální střediska označeny ještě Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou, do kterých spáduje celkem 5, respektive 2 obce. Do střediska Čáslav, které je mimo 34 zkoumané území, spadají dvě obce. Velký počet obcí byl označen, jako oscilují, a to mezi středisky Havlíčkův Brod, Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, Hlinsko, Čáslav, Humpolec, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Nové město na Moravě. Podrobný soupis středisek a spádových obcí je uveden níže.

Havlíčkův Brod: Bačkov, Bartoušov, Bezděkov, Bojiště, Břevnice, Čečkovice, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Druhanov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Horní Krupá, Horní Paseka, Hurtova Lhota, Chrtníč, Jilem, Kámen, Kamenná Lhota, Knyk, Kouty, Kožlí, Krásná Hora, Kunemil, Květinov, Leškovice, Libice, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Maleč, Michalovice, Modlíkov, Okrouhlice, Olešná, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Pohled, Pohleď, Přibyslav, Radostín, Rybníček, Sázavka, Skuhrov, Služátky, Střibrné Hory, Šlapanov, Tis, Trpišovice, Vlkovanov, Vysoká, Ždírec; Chotěboř: Borek, Čachotín, Chotěboř, Klokočov, Lány, Rušinov, Sedletín, Uhelná Příbram, Vepříkov, Víska; Ledeč nad Sázavou: Číhošť, Kozlov, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Prosíčka; Světlá nad Sázavou: Příseka, Světlá nad Sázavou; Čáslav: Golčův Jeníkov, Skryje

Havlíčkův Brod – Ledeč nad Sázavou: Bělá, Hněvkovice, Chřenovice, Jedlá, Ostrov; Havlíčkův Brod – Jihlava: Boňkov, Hradec, Kochánov, Kyjov, Okrouhlička, Skorkov, Slavníč, Štoky, Úhořilka, Úsobí, Veselý Žďár, Věžnice; Chotěboř – Havlíčkův Brod: Dolní Sokolovec, Heřmanice, Jeřišno, Jitkov, Kojetín, Krátká Ves, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Oudoleň, Rozsochatec, Slavětín, Sloupno, Sobíňov, Vilémov, Ždírec nad Doubravou; Havlíčkův Brod – Humpolec: Herálec, Věž; Chotěboř – Čáslav: Kraborovice; Chotěboř- Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou: Krucembruk; Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou: Leština u Světlé, Nová Ves u Leštiny; Havlíčkův Brod – Světlá: Malčín, Nová Ves u Světlé; Havlíčkův Brod – Čáslav: Podmoky, Zvěstovice; Chotěboř – Hlinsko: Slavíkov; Havlíčkův Brod – Jihlava – Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě: Olešenka

Tabulka 4 Střediska mikroregionálního zdravotnického regionu

Počet Počet Podíl Podíl Středisko spádových spádových (v %) (v %) obcí obyvatel Havlíčkův Brod 57 47,50 47 746 51,10 Chotěboř 10 8,33 11 254 12,04 Ledeč nad Sázavou 5 4,17 5 856 6,27 Světlá nad Sázavou 2 1,67 6 940 7,43 Čáslav 2 1,67 2 785 2,98 Oscilační 44 36,67 18 862 20,19 Celkem 120 100,00 93 443 100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

I v případě mikroregionálního zdravotnického regionu je Havlíčkův Brod nejvýznamnějším střediskem. Z podílu všech obcí v okrese obsluhuje necelou polovinu, avšak ve vyjádření spádového obyvatelstva lehce polovinu přesahuje. Z výsledků je patrné, že velká část obcí nebyla schopna uvést jedno hlavní středisko, proto byla označena za oscilační. Domnívám se, že je to způsobeno hlavně tím, že lidé často neváhají navštívit odborné lékaře i ve vzdálenějších místech.

Obrázek 3 Mikroregionální zdravotnický region

Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní

4.2 Školský region

Školské regiony byly vymezeny na základě údajů o vybavenosti jednotlivých obcí školskými zařízeními a z výsledků dotazníkového šetření. Údaje o vybavenosti obcí školskými zařízeními byly zjištěny z Rejstříku škol a školských zařízení.

Stejně jako u zdravotnického regionu, budou i u školství, stanoveny nadlokální a mikroregionální regiony. Za nadlokální středisko je určena obec, která je vybavena úplnou základní školou, tedy 1. – 9. třída. Úplná základní škola je zmíněna z důvodu, že v některých obcích se sice nachází základní škola, ale pouze s 1. stupněm, tj. 1. – 5. třída. Což znamená, že žáci musí na 2. stupeň základní školy dojíždět do jiných obcí. Na mikroregionální úrovni je hodnocena dojížďka na střední školy. Za mikroregionální středisko je tedy označena obec, která je vybavena střední školou – gymnáziem, střední odbornou školou, středním odborným učilištěm. Zároveň platí, že v obci musí být alespoň 2 druhy středních škol a současně musí splňovat podmínku nadlokálního střediska neboli přítomnost úplné základní školy. V dotazníkovém šetření byla zjišťována i dojížďka do vyšších odborných škol a vysokých škol, která však přesahují rámec mikroregionální úrovně, a nebudou dále hodnoceny.

Při vyhodnocování dotazníků a určení sfér vlivu obslužných středisek byla využita stejná metodika, jako u zdravotnického regionu, která je podrobněji popsána v kapitole 1.7.2. U všech uvedených cílů v daném obslužném procesu se počítá pouze relativní význam, přičemž při výpočtu záleží, kolik cílů je obcí uvedeno. Součtem relativních významů určíme, ke kterému spádovému středisku bude obec přiřazena. Pokud obec v dotazníku uvedla pouze jeden cíl, je k danému středisku automaticky přiřazena. Pokud uvedla více cílů, rozhoduje převažující spád. V případě, že celkový relativný význam druhého nejsilnějšího střediska přesahuje dvě třetiny celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska, je obec označena za oscilační. V případě školského regionu nebyly nutné další výpočty, protože hierarchie školství je stanovena vzdělávacím systémem České republiky.

4.2.1 Nadlokální školský region

Za nadlokální středisko lze označit obec, na jejímž území je úplná základní škola, tj. 1. – 9. třída. Na základě výsledků dotazníkového šetření bylo určeno několik obcí, které podmínku nadlokálního školského střediska splňují. Následně byly tyto obce na Rejstříku škol a školských zařízení ověřeny, zda skutečně úplnou základní školou disponují. Celkem podmínku nadlokálního školského střediska splňuje 22 obcí, z nichž 3 se nacházejí mimo 38 zkoumané území okresu Havlíčkův Brod. V rámci okresu se jedná o tyto obce: Česká Bělá, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Chotěboř, Kožlí, Krucemburk, Ledeč nad Sázavou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Maleč, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Vilémov, Ždírec nad Doubravou. Mimo zkoumané území byly uvedeny obce Humpolec, Polná, Větrný Jeníkov.

V případě nadlokálního školského regionu už není Havlíčkův Brod tak významným střediskem, co se počtu spádujících obcí týče. Nicméně i přesto je nejvýznamnějším střediskem, kam hlavní spád uvedlo 19 obcí. Druhým nejvýznamnějším střediskem je Ledeč nad Sázavou s 17 spádujícími obcemi. Víc než 10 spádujících obcí vykazují ještě nadlokální střediska Chotěboř a Světlá nad Sázavou, s 13 respektive 15 spádujícími obcemi. Obce Kožlí, Krucemburk a Šlapanov jsou středisky na nadlokální úrovni, nicméně žádné jiné obce pod ně nemají spád. U čtyř obcí nebyl určen převážný spád, proto byly označeny za oscilační. Jednalo se většinou především o obce na hranicích okresu. Podrobný soupis středisek s jejich spádovými obcemi je uveden níže.

Česká Bělá: Česká Bělá, Krátká Ves, Kojetín; Golčův Jeníkov: Golčův Jeníkov, Podmoky, Skryje, Zvěstovice; Habry: Bačkov, Habry, Chrtníč, Kámen, Leškovice, Rybníček, Tis; Havlíčkova Borová: Havlíčkova Borová, Jitkov, Oudoleň, Slavětín; Havlíčkův Brod: Bartoušov, Břevnice, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Havlíčkův Brod, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Knyk, Kyjov, Lučice, Michalovice, Okrouhlice, Olešná, Pohled, Radostín, Skuhrov, Veselý Žďár, Vysoká, Ždírec; Herálec: Boňkov, Herálec, Úhořilka, Úsobí; Chotěboř: Čachotín, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Jilem, Libice nad Doubravou, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Sedletín, Sloupno, Uhelná Příbram, Bezděkov, Rozsochatec, Vepříkov; Kožlí: Kožlí; Krucemburk: Krucembruk; Ledeč nad Sázavou: Bělá, Bojiště, Číhošt, Hvěvkovice, Horní Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Ostrov, Pavlov, Prosíčka, Vilémovice; Lípa: Kochánov, Květinov, Lípa; Lipnice nad Sázavou: Lipnice nad Sázavou, Krásná Hora; Maleč: Čečkovice, Jeřišno, Klokočov, Lány, Maleč, Rušinov, Víska; Přibyslav: Modlíkov, Olešenka, Přibyslav, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole; Světlá nad Sázavou: Dolní Město, Druhanov, Kunemil, Leština u Světlé, Malčín, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Ovesná Lhota, Pohleď, Příseka, Sázavaka, Služátky, Světlá, Vlkanov, Trpišovice; Šlapanov: Šlapanov; Štoky: Okrouhlička, Štoky; Vilémov: Borek, Heřmanice, Kraborovice, Vilémov; Ždírec nad Doubravou: Podmoklany, Slavíkov, Sobíňov, Ždírec nad Doubravou;

Herálec – Větrný Jeníkov: Skorkov, Slavníč; Humpolec – Havlíčkův Brod: Věž; Polná – Šlapanov: Věžnice

Tabulka 5 Střediska nadlokálního školského regionu

Počet Počet Podíl Podíl Středisko spádových spádových (v %) (v %) obcí obyvatel Česká Bělá 3 1,67 1 324 1,42 Golčův Jeníkov 4 3,33 2 981 3,19 Habry 7 5,00 2 414 2,58 Havlíčkova Borová 4 1,67 1 634 1,75 Havlíčkův Brod 19 11,67 29 761 31,85 Herálec 4 3,33 1 918 2,05 Chotěboř 13 6,67 13 084 14,00 Kožlí 1 0,83 796 0,85 Krucembruk 1 0,83 1 555 1,66 Ledeč nad Sázavou 17 12,50 8 438 9,03 Lípa 3 2,50 1 525 1,63 Lipnice nad Sázavou 2 0,83 1 156 1,24 Maleč 7 3,33 1 570 1,68 Přibyslav 5 4,17 4 970 5,32 Světlá nad Sázavou 15 9,17 10 511 11,25 Šlapanov 1 0,83 792 0,85 Štoky 2 0,83 2 143 2,29 Vilémov 4 1,67 1 255 1,34 Ždírec nad Doubravou 4 2,50 4 252 4,55 Oscilační 4 26,67 1 364 1,46 Celkem 120 100,00 93 443 100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

V případě školství na nadlokální úrovni již Havlíčkův Brod nemá tak dominantní postavení. Je to způsobeno velkým počtem obcí, které splňují podmínku být střediskem, tj. že úplná základní škola je ve více obcích. Pokud by se od počtu spádových obyvatel odečetl počet obyvatel Havlíčkova Brodu, zjistilo by se, že pod Havlíčkův Brod spadá přibližně 7100 obyvatel, což je v procentuálním vyjádření přibližně 7,5 %. Druhým nejvýznamnějším 40 střediskem je Chotěboř, pod kterou spadá 14 % obyvatelstva okresu, třetí Ledeč nad Sázavou s 9 % obyvatelstva.

Obrázek 4 Nadlokální školský region

Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní

4.2.2 Mikroregionální školský region

Na mikroregionální úrovni byla hodnocena dojížďka na gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Za mikroregionální školské středisko mohla být označena obec, která splňovala podmínku, že se zde nachází alespoň 2 typy uvedených středních škol a současně musí být střediskem na nadlokální úrovni. Pro ověření přítomnosti škol byl opět využit Rejstřík škol a školských zařízení. Po vyhodnocení dotazníkového šetření byly jako střediska určeny obce Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou v rámci zkoumaného regionu a mimo zkoumaný region obce Čáslav, Jihlava, Žďár nad Sázavou. Obce Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou jsou označena za střediska i přes to, že je tam podle Rejstříku škol a školských zařízení pouze jedna škola. Ovšem v těchto dvou případech se vždy jedná o několik škol (většinou gymnázium, učiliště, střední odborná škola), které byly v důsledku slučování školských zařízení sloučeny pod jedno vedení školského zařízení. Ale podmínku dvou a více druhů školských zařízení splňují.

V případě školství nebyla střediska Čáslav, Jihlava, Žďár nad Sázavou určena jako střediska na nadlokální úrovni. Proto bylo opět ověřeno, zda splňují podmínku být střediskem jak na nadlokální, tak i na mikroregionální úrovni.

Nejvýznamnějším mikroregionálním střediskem se stal Havlíčkův Brod, který označilo 33 obcí jako hlavní směr dojížďky. Druhým nejvýznamnějším střediskem je Chotěboř s celkem 30 spádujícími obcemi a třetí je Ledeč nad Sázavou s 18 spádujícími obcemi. Mimo zkoumané území uvedly 2 obce jako hlavní cíl dojížďky Čáslav. Celkem u 28 obcí nebylo možné určit převážný spád, proto byly označeny jako oscilační. Soupis mikroregionálních středisek s jejich spádovými obcemi je uveden níže.

Havlíčkův Brod: Bačkov, Bartoušov, Boňkov, Břevnice, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Habry, Havlíčkův Brod, Havlíčkova Borová, Herálec, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Chrtníč, Knyk, Kochánov, Krátká Ves, Květinov, Kyjov, Leškovice, Lípa, Nová Ves u Leštiny, Okrouhlice, Ovesná Lhota, Pohled, Přibyslav, Radostín, Rybníček, Skuhrov, Šlapanov, Tis, Vlkanov, Ždírec; Chotěboř: Bezděkov, Borek, Čachotín, Čečkovice, Dolní Sokolovec, Heřmanice, Chotěboř, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Kámen, Klokočov, Kojetín, Kraborovice, Lány, Libice nad Doubravou, Maleč, Michalovice, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Oudoleň, Rozsochatec, Rušinov, Sedletín, Slavíkov, Sobíňov, Uhelná Příbram, Vepříkov, Vilémov, Víska; Ledeč nad Sázavou: Bělá, Bojiště, Číhošť, Hněvkovice, Horní 43

Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Ostrov, Pavlov, Prosíčka, Vilémovice; Světlá nad Sázavou: Dolní Město, Druhanov, Krásná Hora, Kunemil, Leština u Světlé, Nová Ves u Světlé, Příseka, Sázavka, Světlá nad Sázavou; Čáslav: Golčův Jeníkov, Podmoky

Chotěboř – Žďár nad Sázavou: Krucembruk, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole; Hvlíčkův Brod – Ledeč nad Sázavou: Lipnice nad Sázavou, Pohleď; Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou: Lučice, Malčín, Služátky; Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou: Modlíkov; Havlíčkův Brod – Jihlava: Okrouhlička, Olešná, Skorkov, Slavníč, Štoky, Úhořilka, Úsobí, Veselý Žďár, Věž, Věžnice, Vysoká; Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod – Jihlava: Olešenka, Stříbrné Hory; Chotěboř – Čáslav: Podmoklany, Sloupno; Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou: Trpišovice; Čáslav – Havlíčkův Brod: Skryje, Zvěstovice; Chotěboř – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod: Slavětín

Tabulka 6 Střediska mikroregionálního školského regionu

Počet Počet Podíl Podíl Střediska spádových spádových (v %) (v %) obcí obyvatel Havlíčkův Brod 33 27,50 39 823 42,62 Chotěboř 30 25,00 17 672 18,91 Ledeč nad Sázavou 18 15,00 9 234 9,88 Světlá nad Sázavou 9 7,50 10 065 10,77 Čáslav 2 1,67 2 724 2,92 Oscilační 28 23,33 13 925 14,90 Celkem 120 100,00 93 443 100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

Z tabulky č. 6 je patrné, že v počtu spádových obcí, není mezi středisky Havlíčkův Brod a Chotěboř výrazný rozdíl. Pokud je však tato skutečnost vyjádřena v počtu spádového obyvatelstva, je Havlíčkův Brod ve výrazné přesile. I po odečtení počtu obyvatelstva střediska v obou případech (Havlíčkův Brod 22 604, Chotěboř 9 287) zjistíme, že Havlíčkův Brod obsluhuje více než dvojnásobek obyvatel co Chotěboř. V případě Ledče nad Sázavou a Světlé nad Sázavou již není spádovost tak významná, zřejmě z důvodu, že nabídka středoškolského vzdělání není tak pestrá a studenti často dojíždějí do vzdálenějších středisek. Tuto skutečnost dokládá i vysoký počet oscilačních obcí.

Obrázek 5 Mikroregionální školský region

Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní

4.3 Region maloobchodu a služeb

Region maloobchodu a služeb byl vymezen na nadlokální i mikroregionální úrovni. Regiony maloobchodu a služeb byly určeny na základě dojížďky za nákupy běžného denního zboží (potraviny, drogerie), nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřnictví, čistírna aj.), návštěva lékárny, nákup běžného průmyslového zboží (elektronika, domácí potřeby), nákupy knih, CD a DVD, nákupy nábytku, speciální služby (oprava hodinek, fotograf) a nákupy speciálního zboží (šperky, auta).

Před vymezováním regionů je nutné určit hierarchickou úroveň, na které jsou jednotlivé obslužné procesy relativně uzavřeny. Uzavřenost se určuje pomocí měření vzdušné vzdálenosti cest do všech hlavních (převážných) cílů, které obce uváděly. Následně se také měří vzdálenost do veškerých uváděných cílů u jednotlivých procesů, což zahrnuje i ty částečné a výjimečné. Měření bylo provedeno pomocí online map na stránkách www.mapy.cz. Pomocí online map byla zjištěna vzdušná vzdálenost mezi obcí a veškerými cíli, které obec uvedla. Uzavřenost obslužných procesů je stanovena podle vzdáleností, ve kterých se uskuteční 90 % cest. U každého procesu bylo odečteno 10 % nejvíce vychylujících se hodnot. Tímto postupem, provedeným u všech obcí, bylo zjištěno, kam směřuje 90 % cest dojížďky, jak dokládá následující tabulka.

Tabulka 7 Vzdušné vzdálenosti cílů 90 % cest za službami (v km)

Obslužný proces Hlavní cíl Veškeré cíle denní nákupy 2,05 9,74 nákupy běžného textilu, obuvi 10,05 15,07 běžné služby 7,04 11,16 návštěva lékárny 9,20 11,54 nákupy běžného průmyslového zboží 9,84 16,03 nákupy knih, CD a DVD 12,43 18,68 nákupy nábytku 15,20 27,22 speciální služby 12,32 18,45 nákupy speciálního zboží 13,83 31,74

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

Běžné denní nákupy nejsou zahrnuty do nadlokální úrovně, neboť většina obcí tyto nákupy provádí v rámci své obce, tedy na lokální úrovni. V rámci nadlokální úrovně byly hodnoceny nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby a návštěva lékárny. Zde se pohybuje vzdálenost od 7,04 – 10,05 km v případě hlavních cílů a 11,16 – 15,07 km v případě veškerých cílů. Na mikroregionální úrovni byly hodnoceny nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy knih, CD a DVD, nákupy nábytku, speciální služby a nákupy speciálního zboží. V případě mikroregionálních procesů se 90 % cest uskutečňuje ve vzdálenosti 9,84 – 15,20 km u hlavních cílů a 16,03 – 31,74 km u veškerých cílů.

Za středisko na nadlokální úrovni lze označit obec, ve které se, podle výsledků dotazníkového šetření, nachází alespoň dva obslužné procesy ze tří. Současně muselo být středisko uvedeno jako hlavní (převážný) cíl dojížďky alespoň jednou další obcí. Střediskem na mikroregionální úrovni lze označit obec, v níž se nachází alespoň tři z pěti obslužných procesů a současně musí být střediskem na nadlokální úrovni.

Následně bylo potřeba určit koeficienty významnosti jednotlivých obslužných procesů, které jsou nutné pro další výpočty při vymezení sfér vlivu obslužných středisek. Koeficienty byly určeny na základě počtu hlavních cílů, které obce v dotaznících uváděly u jednotlivých procesů. Hodnota koeficientu byla stanovena dle poměru hlavních cílů uvedených u jednotlivých procesů. Výchozím procesem byl stanoven ten s nejmenším počtem hlavních cílů a od něj se odvíjely poměrem další procesy. Tento způsob určení koeficientů vychází z metodiky Maryáše, kdy nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejfrekventovanějších obslužných procesů.

Tabulka 8 Počet hlavních cílů a koeficienty obslužných procesů

Počet hlavních Obslužný proces Koeficient cílů nákupy nábytku 8 1,0 nákupy knih, CD a DVD 10 1,3 nákupy běžného textilu, obuvi 10 1,3 nákupy speciálního zboží 11 1,4 speciální služby 12 1,5 nákupy běžného průmyslového zboží 13 1,6 návštěva lékárny 13 1,6 běžné služby 14 1,8

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

Poměry jednotlivých obslužných procesů jsou následující: nákupy nábytku : nákupy knih, CD a DVD : nákupy běžného textilu, obuvi : nákupy speciálního zboží : speciální služby : nákupy běžného promyslového zboží : návštěva lékárny : běžné služby = 1,0 : 1,3 : 1,3 : 1,4 : 1,5 : 1,6 : 1:6 : 1,8.

Hodnoty těchto koeficientů jsou důležité pro další výpočet spádovosti obslužných procesů. V oblasti maloobchodu a služeb není pevně dána hierarchie procesů, jako tomu je v případě školství a zdravotnictví. K určení spádovosti obslužných procesů proto bude využito obou vzorců, které jsou popsané v teoretické části (kapitola 1.7.2), kde je popsán i celý postup výpočtu.

Stejně jako v případě školství a zdravotnictví, i v oblasti maloobchodu a služeb se přiřazuje celkový relativný význam obce ke spádovým střediskům. Pokud obec uvedla jeden cíl, byla ke středisku přiřazena automaticky. V případě, že uvedla více než jeden cíl, tak se spádovost určí dle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nepřesahuje dvě třetiny celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Pokud celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska přesáhl dvě třetiny, byla obec označena za oscilační.

4.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb

K obslužným procesům na nadlokální úrovni patří nákupy textilu a obuvi, běžné služby a návštěva lékárny. Za nadlokální středisko je označena obec, která na svém území poskytuje alespoň dva procesy ze tří výše uvedených. Současně musela být označena jako hlavní cíl dojížďky alespoň jednou další obcí. Po vyhodnocení dotazníkového šetření byly za střediska maloobchodu a služeb určeny obce Habry, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Přibyslav, Ždírec nad Doubravou, Krucemburk, Polná, Humpolec, Golčův Jeníkov, Čáslav. Z uvedených středisek se tři nacházejí mimo zkoumané území, tj. Polná, Humpolec a Čáslav.

Nejvýznamnějším střediskem maloobchodu a služeb se stal Havlíčkův Brod. Jako hlavní cíl dojížďky jej označilo 43 obcí. Druhým nejvýznamnějším střediskem je Chotěboř, s celkem 26 spádovými obcemi. Třetím nejvýznamnějším střediskem je Ledeč nad Sázavou, pod kterou spadá 17 obcí. Obec Krucemburk byla označena za středisko, nicméně žádná další obec jej jako cíl hlavní dojížďky neuvedla. Krucemburk je obec ležící na hranicích okresů Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou. V diplomové práci V. Jiráskové (2012) zabývající se okresem Žďár nad Sázavou však Krucemburk jako středisko určen nebyl. I tak lze předpokládat, že je Krucemburk cílem dojížďky sousedních obcí z okresu Žďár nad Sázavou. Obec Polná leží mimo zkoumané území, v okrese Jihlava. Žádná jiná obec Polnou jako hlavní cíl dojížďky neuvedla, avšak i přes to byla označena jako středisko. V diplomové práci E. Šilhánkové (2014) je Polná také určená jako středisko, pod které spadá jedna obec. U pěti obcí nebylo možné určit převážný spád, proto byly označeny za oscilační. Níže jsou uvedena střediska s jejich spádovými obcemi.

Habry: Bačkov, Habry, Leškovice, Nová Ves u Leštiny, Rybníček; Havlíčkův Brod: Bartoušov, Boňkov, Břevnice, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Kámen, Knyk, Kochánov, Kojetín, Krásná Hora, Krátká Ves, Květinov, Kyjov, Kynice, Lípa, Lípnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Michalovice, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešná, Pohled, Radostín, Sázavka, Skuhrov, Služátky, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Úhořilka, Úsobí, Veselý Žďár, Věž, Vysoká, Ždírec; Ledeč nad Sázavou: Bělá, Bojiště, Číhošť, Hněvkovice, Horní Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kožlí, Ledeč nad Sázavou, Ostrov, Pavlov, Prosíčka, Vilémovice; Chotěboř: Bězděkov, Borek, Čachotín, Čečkovice, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Klokočov, Lány, Libice nad Doubravou, Maleč, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Oudoleň, Podmoklany, Rozsochatec, Rušinov, Sedletín, 49

Slavíkov, Sloupno, Sobíňov, Uhelná Příbram, Vepříkov, Víska; Světlá nad Sázavou: Druhanov, Kunemil, Nová Ves u Světlé, Ovesná Lhota, Pohleď, Příseka, Světlá nad Sázavou, Vlkanov; Přibyslav: Modlíkov, Olešenka, Přibyslav, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole; Ždírec nad Doubravou: Slavětín, Ždírec nad Doubravou; Krucemburk: Krucemburk; Polná: Věžnice; Humpolec: Skorkov, Slavníč; Golčův Jeníkov: Golčův Jeníkov, Kraborovice, Podmoky, Vilémov, Zvěstovice;

Světlá nad Sázavou – Havlíčkův Brod: Dolní Město, Leština u Světlé; Golčův Jeníkov – Chotěboř: Heřmanice; Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod: Chrtníč; Golčův Jeníkov – Čáslav: Skryje

Tabulka 9 Střediska nadlokálního regionu maloobchodu a služeb

Počet Počet Podíl Podíl Středisko spádových spádových (v %) (v %) obcí obyvatel Habry 5 4,17 1 676 1,79 Havlíčkův Brod 43 35,83 42 070 45,02 Ledeč nad Sázavou 17 14,17 9 152 9,79 Chotěboř 26 21,67 16 512 17,67 Světlá nad Sázavou 8 6,67 8 047 8,61 Přibyslav 5 4,17 4 970 5,32 Ždírec nad Doubravou 2 1,67 3 211 3,44 Krucemburk 1 0,83 1 555 1,66 Polná 1 0,83 410 0,44 Humpolec 2 1,67 142 0,15 Golčův Jeníkov 5 4,17 3 864 4,14 Oscilační 5 4,17 1 834 1,96 Celkem 120 100,00 93 443 100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

V případě maloobchodu a služeb je Havlíčkův Brod střediskem pro více než třetinu obcí v okrese, vyjádřeno v počtu obyvatelstva je to necelá polovina. I zde na to má vliv vysoký počet obyvatel Havlíčkova Brodu oproti ostatním obcím okresu. Druhým nejvýznamnějším

50 střediskem je Chotěboř, třetí Ledeč nad Sázavou. Polná je střediskem pro jedinou obec, a to Věžnici. Podílem na celku obyvatelstva však nedosahuje ani půl procenta. U této obce je zvláštní, že leží v okrese Havlíčkův Brod, nicméně spadá pod obec s rozšířenou působností Polná.

Obrázek 6 Nadlokální region maloobchodu a služeb

Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní

4.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb

K obslužným procesům na mikroregionální úrovni patří nákup běžného průmyslového zboží, nákupy knih, CD a DVD, nákupy nábytku, speciální služby a nákupy speciálního zboží. Za středisko na mikroregionální úrovni je označena obec, která poskytuje alespoň tři procesy ze čtyř výše uvedených. Současně musí být střediskem na nadlokální úrovni a musí být označena jako hlavní cíl dojížďky alespoň jednou další obcí, jako tomu bylo u středisek na nadlokální úrovni. Po vyhodnocení dotazníkového šetření byly za střediska maloobchodu a služeb na mikroregionální úrovni určeny obce Havlíčkův Brod, Ledeč nad Sázavou, Chotěboř, Golčův Jeníkov, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Humpolec, Pardubice, Světlá nad Sázavou. Obce Humpolec, Pardubice, Jihlava a Žďár nad Sázavou jsou mimo zkoumané území.

Nejvýznamnějším mikroregionálním střediskem maloobchodu a služeb je Havlíčkův Brod, pod který spadá více jak polovina obcí v okrese, konkrétně 57 obcí. Druhým nejvýznamnějším střediskem je Chotěboř s 25 spádovými obcemi a třetím nejvýznamnějším střediskem je Ledeč nad Sázavou s 16 spádovými obcemi. Světlá nad Sázavou je označena za středisko, nicméně žádná obec zde nevykazuje hlavní spád. Všechny obce (celkem 6) oscilují mezi Světlou nad Sázavou a Havlíčkovým Brodem. V případě Světlé nad Sázavou se tedy jedná o degenerované středisko. Jihlava byla označena za středisko i přes to, že v této práci nebyla určena jako středisko na nadlokální úrovni. V diplomové práci E. Šilhánkové (2014) nicméně podmínky pro splnění střediska splňovala. S přihlédnutím k výsledkům ze zmiňované diplomové práce jsem Jihlavu jako středisko ponechala. Stejný postup byl využit i v případě Žďáru nad Sázavou, kdy byly výsledky ověřeny v diplomové práci V. Jiráskové (2012). Níže jsou uvedena střediska a obce, které pod ně spadají.

Havlíčkův Brod: Bačkov, Bartoušov, Břevnice, Boňkov, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Kámen, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kraborovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Květinov, Kyjov, Leškovice, Leština u Světlé, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Michalovice, Nová Ves u Leštiny, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešná, Ovesná Lhota, Pavlov, Pohled, Pohleď, Rybníček, Sázavka, Skuhrov, Slavětín, Služátky, Stříbrné Hory, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Úhořilka, Úsobí, Veselý Žďár, Věž, Vilémovice, Vlkanov, Vysoká, Ždírec, Žižkovo Pole; Ledeč nad Sázavou: Bělá, Bojiště, Číhošt, Hněvkovice, Horní Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kynice, Ledeč 53 nad Sázavou, Ostrov, Prosíčka; Chotěboř: Bězděkov, Borek, Čečkovice, Dolní Sokolovec, Heřmanice, Chotěboř, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Klokočov, Lány, Libice nad Doubravou, Maleč, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Oudoleň, Podmoklany, Rozsochatec, Rušinov, Slavíkov, Sloupno, Sobíňov, Vepříkov, Vilémov, Víska; Golčův Jeníkov: Golčův Jeníkov, Chrtníč, Podmoky, Skryje, Zvěstovice; Jihlava: Věžnice; Žďár nad Sázavou: Olešenka, Krucemburk; Humpolec: Skorkov, Slavníč

Chotěboř – Pardubice: Ždírec nad Doubravou; Chotěboř – Havlíčkův Brod: Čachotín, Sedletín, Uhelná Příbram; Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou: Druhanov, Kunemil, Nová Ves u Světlé, Příseka, Radostín, Světlá nad Sázavou; Havlíčkův Brod – Jihlava: Modlíkov, Přibyslav

Tabulka 10 Střediska mikroregionálního regionu maloobchodu a služeb

Počet Počet Středisko spádových Podíl (v %) spádových Podíl (v %) obcí obyvatel Havlíčkův Brod 57 47,50 46 469 49,7 Ledeč nad Sázavou 16 13,33 8 853 9,5 Chotěboř 25 20,83 16 570 17,7 Golčův Jeníkov 5 4,17 3 100 3,3 Humpolec 2 1,67 142 0,2 Jihlava 1 0,83 410 0,4 Žďár nad Sázavou 2 1,67 1 740 1,9 Oscilační 12 10,00 16 159 17,3 Celkem 120 100,00 93 443 100,0

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

Na mikroregionální úrovni regionu maloobchodu a služeb je nejvýznamnějším střediskem Havlíčkův Brod, což dokazuje téměř poloviční podíl v počtu spádových obcí i obyvatel. Druhým nejvýznamnějším střediskem je Chotěboř, která obsluhuje necelých 18 % obyvatelstva okresu. Třetím nejvýznamnějším střediskem je Ledeč nad Sázavou, pod kterou spadá necelých 10 % obyvatelstva. Světlá nad Sázavou byla prozatím ve všech parciálních regionech jedním ze středisek, většinou tak čtvrtá ve významnosti. V tomto případě je však

54 degenerovaným střediskem a počet obcí a obyvatel, které pod ni částečně spadají je zahrnut v oscilační oblasti. Oscilující obce v tomto případě tvoří desetinu z celkového počtu obcí, ve vyjádření na podílu obyvatelstva je to 17, 3 %.

Obrázek 7 Mikroregionální region maloobchodu a služeb

Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní

4.4 Komplexní obslužný region

Komplexní obslužný region nabízí ucelený pohled na zkoumané parciální regiony v oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a služeb. V podstatě se jedná o shrnutí tří parciálních regionů do jednoho komplexního. I komplexní obslužný region byl vymezen na nadlokální a mikroregionální úrovni. Obec lze označit za komplexní středisko na nadlokální a mikroregionální úrovni pokud byla vymezena jako středisko alespoň ve dvou ze tří výše uvedených, již zkoumaných parciálních regionů.

Pokud byla obec přiřazena ke spádovému středisku ve všech zkoumaných oblastech (školství, zdravotnictví, maloobchod a služby) byla k tomuto středisku přiřazena automaticky. V případě, že měla obec v každé oblasti jiný spád, bylo potřeba určit převažující spád. V tomto případě byl každému obslužnému procesu přiřazen koeficient. Oblast školství měla koeficient 1, neboť v případě školství se jedná pouze o pohyb žáků a studentů. Oblast zdravotnictví a maloobchodu a služeb měla koeficient 2, neboť se jedná o pohyb (dojížďku) celého obyvatelstva ve zkoumaném území. Takto byl určen převažující spád a obec byla přiřazena ke konkrétnímu komplexnímu středisku. Pokud obec neměla převažující spád, byla označena jako oscilační.

4.4.1 Nadlokální komplexní region

Nadlokálním komplexním obslužným střediskem byla označena obec, která byla určena jako středisko alespoň ve dvou ze tří parciálních regionů, tedy v oblasti zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Tuto podmínku splnilo celkem 16 středisek: Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Krucemburk, Ledeč nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou, Maleč, Polná, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Vilémov, Ždírec nad Doubravou.

Nejvýznamnějším nadlokálním střediskem v rámci komplexním regionu je Havlíčkův Brod, pod který spadá celkem 34 obcí. Dalšími významnými středisky, pod která spadá více, než deset obcí jsou Chotěboř (19 obcí), Ledeč nad Sázavou (18 obcí) a Světlá nad Sázavou (13 obcí). U deseti obcí nebylo možné určit převážný spád pod jedno komplexní středisko, proto byly označeny za oscilační. Níže jsou uvedena střediska a jejich spádové obce.

Golčův Jeníkov: Golčův Jeníkov, Chrtníč, Podmoky, Skryje, Zvěstovice; Habry: Bačkov, Habry, Leškovice, Rybníček; Havlíčkova Borová: Havlíčkova Borová, Oudoleň; Havlíčkův 57

Brod: Bartoušov, Břevnice, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Havlíčkův Brod, Herálec, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Kámen, Knyk, Kochánov, Kojetín, Krásná Hora, Krátká Ves, Květinov, Kyjov, Lípa, Lučice, Michalovice, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešná, Pohled, Radostín, Skuhrov, Štoky, Tis, Úhořilka, Úsobí, Veselý Žďár, Věž, Vysoká, Ždírec; Chotěboř: Bezděkov, Borek, Čachotín, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Lány, Libice nad Doubravou, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Podmoklany, Rozsochatec, Sedletín, Sloupno, Uhelná Příbram, Vepříkov, Víska; Krucemburk: Krucemburk; Ledeč nad Sázavou: Bělá, Bojiště, Číhošt, Hněvkovice, Horní Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Ostrov, Pavlov, Prosíčka, Vilémovice; Lipnice nad Sázavou: Lipnice nad Sázavou; Maleč: Čečkovice, Klokočov, Maleč; Polná: Věžnice; Přibyslav: Modlíkov, Olešenka, Přibyslav, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole; Světlá nad Sázavou: Dolní Město, Druhanov, Kunemil, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Ovesná Lhota, Pohleď, Příseka, Sázavka, Služátky, Světlá nad Sázavou, Trpišovice, Vlkanov; Vilémov: Heřmanice, Kraborovice, Vilémov; Ždírec nad Doubravou: Ždírec nad Doubravou;

Havlíčkův Brod – Humpolec: Boňkov, Skorkov, Slavníč; Havlíčkův Brod – Šlapanov: Šlapanov; Chotěboř – Maleč: Rušinov; Světlá nad Sázavou – Havlíčkův Brod: Leština u Světlé, Malčín; Ždírec nad Doubravou – Chotěboř: Slavětín, Slavíkov, Sobíňov

Tabulka 11 Střediska nadlokálního komplexního regionu

Počet Počet Středisko spádových Podíl (v %) spádových Podíl (v %) obcí obyvatel Golčův Jeníkov 5 4,17 3 100 3,32 Habry 4 3,33 1553 1,66 Havlíčkova Borová 2 1,67 1 298 1,39 Havlíčkův Brod 34 28,33 38 680 41,39 Chotěboř 19 15,83 14 095 15,08 Krucemburk 1 0,83 1 555 1,66 Ledeč nad Sázavou 18 15,00 9 234 9,88 Lipnice nad Sázavou 1 0,83 633 0,68 Maleč 3 2,50 880 0,94 Polná 1 0,83 410 0,44 Přibyslav 5 4,17 4 970 5,32 Světlá nad Sázavou 13 10,83 9 713 10,39 Vilémov 3 2,50 1 129 1,21 Ždírec nad Sázavou 1 0,83 3 109 3,33 Oscilační 10 8,33 3 084 3,30 Celkem 120 100,00 93 443 100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

Dle očekávání z výsledků jednotlivých parciálních regionů je Havlíčkův Brod nejvýznamnějším komplexním regionem obslužnosti. Spadá pod něj téměř třetina obcí z okresu, což ve vyjádření v počtu obyvatel je 41,39 %. Druhé nejvýznamnější komplexní středisko je Chotěboř, která obsluhuje 15,08 % obyvatelstva a třetí je Ledeč nad Sázavou, která obsluhuje necelých 10 % obyvatelstva. Z celkového počtu obyvatel tvoří podíl 3,3 % obyvatelé obcí, u kterých nebylo možno určit jeden hlavní komplexní region obslužnosti.

Obrázek 8 Nadlokální komplexní region

Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní

4.4.2 Mikroregionální komplexní region

Komplexní obslužná střediska na mikroregionální úrovni byla určena stejným způsobem, jako ta nadlokální. Obec, která byla označena za středisko musela splnit podmínku, že byla určena jako středisko alespoň ve dvou ze tří obslužných regionů, tedy v oblasti zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Celkem bylo určeno 8 středisek: Havlíčkův Brod, Čáslav, Chotěboř, Jihlava, Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Žďár nad Sázavou, Humpolec. Z těchto osmi středisek jsou čtyři mimo zkoumané území, a to: Čáslav, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Humpolec.

Nejvýznamnějším komplexním střediskem na mikroregionální úrovni je Havlíčkův Brod, pod který spadá 58 obcí. Druhým nejvýznamnějším střediskem je Chotěboř, pod kterou spadá 30 obcí a třetí nejvýznamnější je Ledeč nad Sázavou, pod kterou spadá 16 obcí. Pod Jihlavu spadá pouze jedna obec, ale částečně pod ni spadají ještě dvě obce, které oscilují mezi více středisky. Humpolec splňuje podmínky střediska, avšak žádná obec pod něj nespadá. Je pouze jedním ze středisek u oscilačních obcí. Níže jsou uvedena střediska a obce, které pod ně spadají.

Čáslav: Golčův Jeníkov, Podmoky, Skryje; Havlíčkův Brod: Bačkov, Bartoušov, Boňkov, Břevnice, Česká Bělá, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Chrtníč, Kámen, Knyk, Kochánov, Krásná Hora, Krátká Ves, Květinov, Kyjov, Leškovice, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Michalovice, Modlíkov, Nová Ves u Leštiny, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešná, Ovesná Lhota, Pavlov, Pohled, Pohleď, Přibyslav, Radostín, Rybníček, Sázavka, Skuhrov, Slavětín, Služátky, Stříbrné Hory, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Úhořilka, Úsobí, Veselý Žďár, Věž, Vilémovice, Vlkanov, Vysoká, Ždírec, Žižkovo Pole; Chotěboř: Bezděkov, Borek, Čachotín, Čečkovice, Dolní Sokolovec, Heřmanice, Chotěboř, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Klokočov, Kraborovice, Lány, Libice nad Doubravou, Maleč, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Oudoleň, Podmoklany, Rozsochatec, Rušinov, Sedletín, Slavíkov, Sloupno, Sobíňov, Uhelná Příbram, Vepříkov, Vilémov, Víska, Ždírec nad Doubravou; Jihlava: Věžnice; Ledeč nad Sázavou: Bělá, Bojiště, Číhošt, Hněvkovice, Horní Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Ostrov, Prosíčka; Světlá nad Sázavou: Příseka, Světlá nad Sázavou; Žďár nad Sázavou: Krucemburk, Olešenka

Chotěboř – Havlíčkův Brod: Kojetín; Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou: Druhanov, Kunemil, Leština u Světlé, Nová Ves u Světlé; Havlíčkův Brod – Jihlava – Humpolec: Skorkov, Slavníč; Havlíčkův Brod – Čáslav – Golčův Jeníkov: Zvěstovice

Tabulka 12 Střediska mikroregionálního komplexního regionu

Počet Počet Středisko spádových Podíl (v %) spádových Podíl (v %) obcí obyvatel Čáslav 3 2,50 2 909 3,11 Havlíčkův Brod 58 48,33 50 075 53,59 Chotěboř 30 25,00 20 750 22,21 Jihlava 1 0,83 410 0,44 Ledeč nad Sázavou 16 13,33 8 853 9,47 Světlá nad Sázavou 2 1,67 6 940 7,43 Žďár nad Sázavou 2 1,67 1 740 1,86 Oscilační 8 6,67 1 766 1,89 Celkem 120 100,00 93 443 100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě výzkumu

Havlíčkův Brod, jakožto komplexní obslužné středisko na mikroregionální úrovni obsluhuje více než polovinu obyvatelstva okresu. Druhým nejvýznamnějším střediskem je Chotěboř, která obsluhuje 22,21 % obyvatelstva. Pod Ledeč nad Sázavou spadá 16 obcí, nicméně ve vyjádření podílu na celkovém počtu obyvatelstva okresu je to necelých 9,5 %. Jakožto komplexní region na mikroregionální úrovni již Světlá nad Sázavou není tak významným střediskem. Pokud by se z údajů v tabulce odečetlo obyvatelstvo Světlé nad Sázavou (6538) a tento počet byl vyjádřen procentuálním podílem, tak hlavní spád pod Světlou nad Sázavou má 0,43 % obyvatel okresu Havlíčkův Brod.

Obrázek 9 Mikroregionální komplexní region

Zdroj: ArcČR 500 3.2, ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2014; zpracování vlastní

4.5 Komparace výsledků

Závěrečná podkapitola praktické části je věnována komparaci výsledků provedeného výzkumu s výsledky obdobného výzkumu provedeného v 80. letech 20. století. Vzhledem k dostupnosti materiálů byla k porovnání použita mapa dojížďky v oblasti maloobchodu a služeb na mikroregionální úrovni (Maryáš, 1987). Výsledky obou šetření je možné porovnávat, neboť bylo využito stejné metodiky, kterou stanovil Maryáš, podrobněji popsané v teoretické části této práce. Při komparaci výsledku bylo nutné přihlédnout k mírně odlišnému administrativnímu členění, kdy dříve nebylo tolik obcí. Některé obce se osamostatnily.

Z původní mapy jsou zřejmá čtyři střediska, a to Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou. Mimo obce na severu okresu (okolo Golčova Jeníkova) pokrývají tyto střediska téměř celé území. Golčův Jeníkov a obce v okolí jsou značeny jako oscilační. Ze současného výzkumu byla určena totožná střediska – Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou. Navíc přibylo i středisko Golčův Jeníkov, které je hlavním cílem dojížďky pro několik obcí na severu okresu.

V původní mapě obec Věžnice, ležící na jihu okresu, vykazovala spád do střediska Polná. Ze současného šetření vyplývá, že Polná již nesplňuje podmínky mikroregionálního střediska a obec Věžnice tak spadá pod Jihlavu. Obec Herálec je v původní mapě značena jako oscilující mezi Humpolcem a Havlíčkovým Brodem. Pan starosta v dotazníku uvedl, že je obec stále částečně historicky napojena na Humpolec. Po vyhodnocení dotazníku však byla zařazena jako spádová obec k Havlíčkovu Brodu. Jako oscilační obce byly v původní mapě značeny i Havlíčkova Borová a Rozsochatec. V současném šetření je znát spád Havlíčkovy Borové k Havlíčkovu Brodu a Rozsochatce k Chotěboři. I obec Leština u Světlé je z původní oscilační obce, nyní spádovou obcí střediska Havlíčkův Brod.

Srovnáním obou map jako celku je patrné, že středisko Havlíčkův Brod roste, a to na úkor ostatních menších středisek. Z výsledků současného šetření je nutno zavést i degradovaná střediska, neboť Světlá nad Sázavou a několik jejich sousedních obcí uvádí částečný spád k Havlíčkovu Brodu.

Závěr

Tato diplomová práce se zabývala spádovostí za službami ve vybraném okrese, konkrétně v okrese Havlíčkův Brod. Tento okres je rozdělen na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností – Havlíčkův Brod, Chotěboř a Světlá nad Sázavou. Celkem se zde nachází 120 obcí, z nichž 8 je město a 8 městys.

Aby bylo možné dosáhnout stanoveného cíle diplomové práce, bylo nutné provést dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření bylo provedeno emailem, později i telefonicky přes zástupce obecních úřadu jednotlivých obcí v regionu. Kontakty byly dohledány na oficiálních stránkách obcí. V dotazníkovém šetření byla zjišťována dojížďka obyvatelstva za zdravotnictvím, školstvím, maloobchodem a službami. Dotazníkové šetření probíhalo od konce října 2016 do března 2017, za tu dobu byla sesbírána všechna potřebná data k následné analýze.

Diplomová práce byla rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. Přičemž v teoretické části byly objasněny teoretické poznatky o regionech, jejich dělení a hierarchii, různé metodiky pro vymezení spádových středisek a jejich sfér vlivu. Následně byly popsány metody sběru dat a stručně charakterizován zkoumaný region.

Praktická část byla zaměřena na vyhodnocení dat z dotazníkového šetření, na jejichž základě byly stanoveny nadlokální a mikroregionální střediska v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. Po stanovení středisek byly vymezeny parciální obslužné regiony pro každou oblast a poté vyhodnocen i komplexní obslužný region, který slouží jako ucelený pohled na spádovost v okrese Havlíčkův Brod. Všechny zmíněné regiony obslužnosti byly přehledně graficky zaznamenány do kartogramů.

Jako první byla zkoumána oblast zdravotnictví. Na nadlokální úrovni bylo stanoveno celkem 20 obcí, které splnily podmínku nadlokálního střediska, 6 z nich bylo mimo okres Havlíčkův Brod. Jsou to obce: Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Krucemburk, Ledeč nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou, Maleč, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Vilémov, Ždírec nad Doubravou, Čáslav, Hlinsko, Humpolec, Jihlava, Polná, Třemošnice. Nejvýznamnějším střediskem s největší spádovou oblastí byl vyhodnocen Havlíčkův Brod s 33 spádovými obcemi. Na mikroregionální úrovni splnily 65 podmínky střediska 4 obce v okrese Havlíčkův Brod a 6 mimo zkoumaný region. Stejně jako na nadlokální úrovni byl i zde Havlíčkův Brod nejvýznamnějším střediskem.

Poté byla zkoumána oblast školství. Podmínku nadlokálního školského střediska splnilo 22 obcí, kde 3 z nich se nacházejí mimo okres Havlíčkův Brod. Jsou to obce: Česká Bělá, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Chotěboř, Kožlí, Krucemburk, Ledeč nad Sázavou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Maleč, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Vilémov, Ždírec nad Doubravou, Humpolec, Polná, Větrný Jeníkov. V případě školství byla spádovost více rozdělena mezi jednotlivá střediska, i přes to byl Havlíčkův Brod stanoven nejvýznamnějším střediskem s 19 spádovými obcemi. Na mikroregionální úrovni bylo určeno 7 středisek, 4 v okrese Havlíčkův Brod. Nejvýznamnějším mikroregionálním školským střediskem se stal opět Havlíčkův Brod.

Následně byla zkoumána oblast maloobchodu a služeb. V této oblasti byl použit odlišný postup než v případě školství a zdravotnictví. K určování obslužných středisek a vymezení jejich sfér vlivu bylo potřeba určit koeficienty významnosti. Na nadlokální úrovni splnilo podmínku střediska 11 obcí: Habry, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Přibyslav, Ždírec nad Doubravou, Krucemburk, Polná, Humpolec, Golčův Jeníkov a Čáslav. Nejvýznamnějším střediskem se stal Havlíčkův Brod. Spád za maloobchodem a službami zde mělo 43 obcí. Na mikroregionální úrovni splnilo podmínky střediska 9 obcí, z toho 4 ve zkoumaném regionu. Nejvýznamnějším mikroregionálním střediskem maloobchodu a služeb byl určen Havlíčkův Brod. Pod toto středisko má spád 57 obcí.

Po vymezení parciálních obslužných regionů byl určen i ten komplexní. Na nadlokální úrovni splnilo podmínku komplexního střediska 16 obcí: Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Krucemburk, Ledeč nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou, Maleč, Polná, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Vilémov a Ždírec nad Doubravou. Nejvýznamnějším komplexním regionem byl určen Havlíčkův Brod, pod který spadá 34 obcí. Komplexních středisek mikroregionální úrovně bylo 8, polovina z toho ve zkoumaném území. Nejvýznamnějším komplexním střediskem se opět stal Havlíčkův Brod, pod který spadá 58 obcí.

V závěru praktické části této diplomové práce byla provedena komparace výsledků s výsledky výzkumu totožného šetření z 80. let 20. století. Vzhledem k dostupnosti materiálu bylo

66 provedeno srovnání mikroregionálního regionu maloobchodu a služeb. Z výsledků byl patrný nárůst významu střediska Havlíčkův Brod na úkor ostatních středisek. Také Golčův Jeníkov významově v regionu vzrostl. Oproti původnímu stavu v 80. letech, kdy byl zaznamenán jako oscilační oblast, byl nyní určen jako další mikroregionální středisko v okrese Havlíčkův Brod.

Po vyhodnocení všech regionů (parciálních i komplexních) lze konstatovat, že Havlíčkův Brod je nejvýznamnějším městem v okrese. Dalším významným střediskem je Chotěboř, kterou následuje Ledeč nad Sázavou. Mimo několika obcí na hranicích okresů, které volí jako cíl dojížďky pro ně bližší střediska v jiném okrese, lze tvrdit, že má okres Havlíčkův Brod dostatečné zázemí, které je schopno uspokojit všechny potřeby svých obyvatel. Nicméně nelze popírat vliv středisek, které leží mimo okres, jako je Jihlava, Čáslav či Pardubice. Vzhledem k mobilitě obyvatelstva, která se neustále zvyšuje, jsou lidé ochotni k uspokojení svých potřeb dojíždět i do desítek, ne-li stovek, kilometrů vzdálených středisek. A lze předpokládat, že jejich vliv bude i nadále růst.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 1996. ISBN 80-7044-112-7. HAGUE, Paul N. Průzkum trhu: [příprava, výběr vhodných metod, provedení, interpretace získaných údajů]. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 9788072269174. HAMPL, Martin, Václav GARDAVSKÝ a Karel KÜHNL. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha: Polygrafie, n. p., 1987. ISBN 60-047-87. HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt pro Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu, 2005. ISBN 80-86746-02-x. JIRÁSKOVÁ, Veronika. Spádovost za službami v okresu Žďár nad Sázavou. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80- 247-1545-2. KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6. MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy geografického ústavu ČSAV. roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983. s. 61-76. ISSN 0375-6122. MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987. MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96 s. MARYÁŠ, J. - VYSTOUPIL, J. Ekonomická geografie. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 153 s. SRB, Ondřej. Spádovost za službami v okrese Chrudim. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. SURYNEK, Alois, Růžena KOMÁRKOVÁ a Eva KAŠPAROVÁ. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-038-4. ŠILHÁNKOVÁ, Eliška. Spádovost za službami ve vybraném regionu. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-114-4.

ŽÍTEK, Vladimír. Regionální ekonomie a politika: distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004. ISBN 80-210-3478-5.

SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ:

Havlíčkův Brod. In: Český statistický úřad [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11268/17895444/Havl%C3%AD%C4%8Dk%C5%AFv+Bro d.png/505a6c38-2569-48f4-903d-c7e4cb5b29e6?version=1.1&t=1478511398077

Charakteristika okresu Havlíčkův Brod. Český statistický úřad [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_havlickuv_brod

Specifikace regionů. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2017-03-31]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/specifikace_regionu

Rejstřík škol. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2017 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: https://profa.uiv.cz/rejskol/

Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb - Seznam zdravotnických zařízení. Koordinační středisko rezortních zdravotnických informačních systémů [online]. 2017 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: https://eregpublicsecure.ksrzis.cz/Registr/NRPZS/ZdravotnickeZarizeni

Mapy.cz [online]. 2017 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: www.mapy.cz

Města a obce online. Města a obce online - portál územní samosprávy [online]. 2017 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3601&vzhled=ul

A dále webové stránky jednotlivých obcí ve zkoumaném regionu.

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 Počet obcí a obyvatel dle velikostních skupin obcí v okrese Havlíčkův Brod ...... 27 Tabulka 2 Zdravotnická zařízení v okrese Havlíčkův Brod ...... 29 Tabulka 3 Střediska nadlokálního zdravotnického regionu ...... 31 Tabulka 4 Střediska mikroregionálního zdravotnického regionu ...... 36 Tabulka 5 Střediska nadlokálního školského regionu ...... 40 Tabulka 6 Střediska mikroregionálního školského regionu ...... 44 Tabulka 7 Vzdušné vzdálenosti cílů 90 % cest za službami (v km) ...... 46 Tabulka 8 Počet hlavních cílů a koeficienty obslužných procesů ...... 48 Tabulka 9 Střediska nadlokálního regionu maloobchodu a služeb ...... 50 Tabulka 10 Střediska mikroregionálního regionu maloobchodu a služeb ...... 54 Tabulka 11 Střediska nadlokálního komplexního regionu ...... 59 Tabulka 12 Střediska mikroregionálního komplexního regionu ...... 62

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Administrativní rozdělení okresu Havlíčkův Brod ...... 27 Obrázek 2 Nadlokální zdravotnický region ...... 33 Obrázek 3 Mikroregionální zdravotnický region ...... 37 Obrázek 4 Nadlokální školský region ...... 42 Obrázek 5 Mikroregionální školský region ...... 45 Obrázek 6 Nadlokální region maloobchodu a služeb ...... 52 Obrázek 7 Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... 56 Obrázek 8 Nadlokální komplexní region ...... 60 Obrázek 9 Mikroregionální komplexní region ...... 63

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Průvodní dopis

Příloha č. 2: Vzor dotazníku

Příloha č. 3: Seznam obcí v okrese Havlíčkův Brod

Příloha č. 1: Průvodní dopis

Vážená paní starostko, vážený pane starosto, jmenuji se Kateřina Doležalová a jsem studentkou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, oboru Regionální rozvoj a správa. V současnosti sbírám potřebná data ke zpracování své diplomové práce na téma „Spádovost za službami ve vybraném regionu“. Vaše obec je součástí vybraného regionu, okresu Havlíčkův Brod. Ráda bych Vás tímto požádala o vyplnění přiloženého dotazníku, který Vám zabere přibližně 10 minut Vašeho času. Předem děkuji za Vaši spolupráci a za Váš čas věnovaný tomuto dotazníku.

Bc. Kateřina Doležalová Email: [email protected] [email protected] Tel: 731 244 071

Příloha č. 2: Vzor dotazníku Pokyny k vyplnění: Do prázdných kolonek doplňte název obce, kam lidé směřují za danými službami (potřebami). - Sloupec převážně vyplňte pouze tehdy, jestliže občané Vaší obce uspokojují své potřeby právě v jedné obci, - Sloupce částečně a výjimečně vyplňte, pokud jsou cesty za službami rozdílné, pokud nelze určit jeden převažující směr (do těchto sloupců můžete napsat dvě nebo více obcí)

Dotazník vyplnil: Název obce: ZDRAVOTNICTVÍ

Obec, kde je daná služba navštěvována Zdravotnická zařízení Převážně Částečně Vyjímečně (pravidelně) (méně často) (zřídka) Praktický lékař

Dětský lékař

Stomatologie

Gynekologie

Specialista

Nemocnice

Pohotovost

ŠKOLSTVÍ Obec, kde je daná služba navštěvována Školská zařízení převážně částečně vyjímečně

Mateřská škola

Základní škola

(I. stupeň) Základní škola

(II. stupeň) Střední škola, gymnázium, učiliště

Vysoká škola

Vyšší odborná škola

MALOOBCHOD A SLUŽBY Obec, kde je daná služba navštěvována Zařízení, služba převážně částečně vyjímečně Nákupy běžného denního zboží (potraviny, drogerie) Nákupy běžného textilu, obuvi Běžné služby (kadeřnictví, čistírna, aj.) Návštěva lékárny Nákup průmyslového zboží (elektro, domácí potřeby) Nákup knih, CD a

DVD

Nákup nábytku Speciální služby (fotograf, oprava hodin, oprava elektroniky aj.) Nákup speciálního zboží (automobil, šperky) Návštěva divadla

Návštěva kina Návštěva zábavních zařízení (diskotéka, bowling, aj.) Návštěva sportovních zařízení (bazén, fitness) Návštěva pohostinských zařízení (restaurace, vinárny, kavárny) Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny)

Příloha č. 3: Seznam obcí v okrese Havlíčkův Brod Bačkov Kojetín Prosíčka Bartoušov Kouty Přibyslav Bělá Kozlov Příseka Bezděkov Kožlí Radostín Bojiště Kraborovice Rozsochatec Boňkov Krásná Hora Rušinov Borek Krátká Ves Rybníček Břevnice Krucemburk Sázavka Čachotín Kunemil Sedletín Čečkovice Květinov Skorkov Česká Bélá Kyjov Skryje Číhošt Kynice Skuhrov Dlouhá Ves Lány Slavětín Dolní Krupá Ledeč nad Sázavou Slavíkov Dolní Město Leškovice Slavníč Dolní Sokolovec Leština u Světlé Sloupno Druhanov Libice nad Doubravou Služátky Golčův Jeníkov Lípa Sobíňov Habry Lipnice nad Sázavou Stříbrné Hory Havlíčkova Borová Lučice Světlá nad Sázavou Havlíčkův Brod Malčín Šlapanov Herálec Maleč Štoky Heřmanice Michalovice Tis Hněvkovice Modlíkov Trpišovice Horní Krupá Nejepín Uhelná Příbram Horní Paseka Nová Ves u Chotěboře Úhořilka Hradec Nová Ves u Leštiny Úsobí Hurtova Lhota Nová Ves u Světlé Vepříkov Chotěboř Okrouhlice Veselý Žďár Chrtníč Okrouhlička Věž Chřenovice Olešenka Věžnice Jedlá Olešná Vilémov Jeřišno Ostrov Vilémovice Jilem Oudoleň Víska Jitkov Ovesná Lhota Vlkanov Kámen Pavlov Vysoká Kamenná Lhota Podmoklany Zvěstovice Klokočov Podmoky Ždírec Knyk Pohled Ždírec nad Doubravou Kochánov Pohleď Žižkovo Pole