PRO CES 2010
Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Šumperk – AKTUALIZACE 2010
Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s.r.o. 1. 12. 2010
Tuto studii zpracovala spole čnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava I Č: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].
Autorský kolektiv: • Andrea Hrušková – sociální politika v rozvojových strategiích, komunitní rozvoj • Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky • Aleš Hruška – organizace terénního pr ůzkumu • Mgr. David Rucki - GIS a aktualizace datového modelu • Bc. Jakub Calábek – GIS a tvorba mapových výstup ů • Ing. Šárka Hájková. – environmentální pilí ř • Ing. Marcella Šimí čková, CsC. – dopravní infrastruktura • Ing. Hana Buká čková - sociodemografický a ekonomický pilí ř • Ing. Ivana Foldynová – sociodemografický pilíř • Ing. arch. Jaroslav Sedlecký ( číslo autorizace ČKA 59) – problémy k řešení v rámci ÚPD
PRO CES
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. www.rozvoj-obce.cz Obsah Úvod...... 5 1 Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa...... 6 1.1 Související legislativa...... 6 1.2 Hruškova metoda...... 8 1.3 Metodika pro SWOT analýzu ...... 13 1.4 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek...... 13 1.5 Aktualizace problém ů k řešení ...... 14 2 Popis území a širší vztahy...... 15 2.1 Stru čná charakteristika území...... 15 Širší vztahy a nad řazené dokumenty ...... 17 3 Environmentální pilí ř...... 22 3.1 Horninové prost ředí a geologie ...... 22 3.2 Vodní režim...... 29 3.3 Hygiena životního prost ředí...... 34 3.4 Ochrana p řírody, krajiny a památek ...... 40 3.5 Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa...... 49 4 Sociální pilí ř...... 53 4.1 Technická infrastruktura...... 53 4.2 Dopravní infrastruktura...... 61 4.3 Sociodemografické podmínky ...... 75 4.4 Bydlení...... 90 4.5 Rekreace ...... 96 5 Ekonomický pilí ř ...... 102 5.1 Regionální ekonomika...... 102 5.2 Trh práce ...... 105 5.3 Da ňová výt ěžnost ...... 114 6 Souhrn a vyváženost pilí řů ...... 118 6.1 Environmentální pilí ř ...... 118 6.2 Sociální pilí ř ...... 119 6.3 Ekonomický pilí ř...... 120 6.4 Vyváženost pilí řů ...... 122 7 Problémy k řešení ...... 127 7.1 Problémy k řešení v rámci ÚPD ...... 127 7.2 Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady...... 129 7.3 Vzájemné st řety zám ěrů na provedení zm ěn v území...... 130
- 3 - PRO CES
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. www.rozvoj-obce.cz
7.4 St řety zám ěrů na provedení zm ěn v území s limity využití území...... 131 Použité zkratky...... 133 Seznam zdroj ů a použitá literatura ...... 134 Přílohy...... 135
- 4 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Úvod V sou časné dob ě v rámci p řechodu industriální spole čnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a r ůstu regionálních disparit. Toto vede k prom ěně stávajících sociálních struktur a zp ůsob ů práce, což vyvolává úpadek tradi čních oblastí ekonomiky a tradi čních profesí. Akté ři regionálního rozvoje nejsou tak jako d říve spjati s prostorem, ve kterém p ůsobí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti ve řejné správy regulovat procesy v území. Tato skute čnost zesiluje tlak na management obcí p ři plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní ve řejné správy a ve řejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zam ěř it se na komunikaci s ve řejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského ú řadu, rozvinout komunikaci s ú řady obcí ve správním obvodu ORP. Zpr ůhledn ěním socioekonomických a environmentálních proces ů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURÚ), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvo ření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti spole čnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zam ěř ena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prost řednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informa čního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit sm ěř ování zm ěn v prost ředí a hledá možné zp ůsoby, jak podpo řit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy t ěchto zm ěn. Klí čovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prost ředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURÚ nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným zp ůsobem strukturovány a vizualizovány. Na základ ě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávn ěnou ned ůvěru. RURÚ lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/region ů v četn ě tvorby komunitních plán ů rozvoje sociálních služeb, p řípadn ě jejich aktualizace. Je zde možnost ušet řit finan ční prost ředky a p řitom pln ě využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejn ě jako managementu firmy, jsou pot řebné aktuální podklady, což práv ě RURÚ může poskytovat. Ve využití RURÚ je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostrann ě jako práce územních plánova čů , která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvo řit p ři zpracování komunika ční platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a p řípadn ě dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odbor ů budou podílet již na zpracování, tak lze p ředpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šet ření, že respondenti (v tomto p řípad ě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak p ři dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace.
- 5 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
1 Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa
1.1 Související legislativa Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURU) vychází ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu “ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a „ Vyhlášky o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti “ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška ÚAP . Udržitelný rozvoj území „spo čívá ve vyváženém vztahu podmínek pro p říznivé p řírodní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). Územn ě analytické podklady jsou rozd ělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje územ, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limit ů využití území, výkres zám ěrů na provedení zm ěn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjišt ění vyplývající z pr ůzkum ů území a další dostupné informace, nap říklad statistické údaje; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška ÚAP ( část 2, § 4) definuje následovn ě: a) zjišt ění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, p říležitostí a hrozeb v tematickém člen ění zejména na horninové prost ředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prost ředí, ochranu p řírody a krajiny, zem ědělský půdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa, ve řejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodá řské podmínky; záv ěrem t ěchto tematických zjišt ění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území, b) ur čení problém ů k řešení v územn ě plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné st řety zám ěrů na provedení zm ěn v území a st řety t ěchto zám ěrů s limity využití území, ohrožení území nap říklad povodn ěmi a jinými rizikovými p řírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problém ů k řešení v územn ě plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres"). Podobn ěji procesy zpracování RURÚ mapuje schéma uvedené na další stránce.
- 6 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Vlastní Další údaje o území Údaje o území poskytované ze pr ůzkumy ČSÚ, MF, ú řady zákona Dot. šet ření, práce a další ÚAP ÚPD rozhovory Aktualizace
ů Výkres hodnot Výkres limit Aktuální datový model Výkres zám ěrů na provedení zm ěn
Rozbor udržitelného rozvoje území
Popis ú zemí
Témata Témata Témata pilí ře: pilí ře: pilí ře: Ve řejná dopravní Hospodá řské Horninové prost. podmínky a geologie a technická Pr infrastruktura ů b ě
Výstupy: Vodní režim PROCESžný Socio-demograf. SWOT analýza podmínky Hygiena životního prost ředí Problémy k řešení Bydlení Ochrana p řírody a krajiny Rekreace a cestovní ruch
ě ě ů ř Zem d l. p dní fond a pozemky
Výstupy
ř č ě ur ené k pln ní SWOT analýza funkcí lesa
ř Problémy k řešení mentální pilí mentální Výstupy: n SWOT analýza Ekonomický pilí Ekonomický Enviro Sociální pilí Sociální Problémy k řešení
Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátor ů
Identifikace problém ů a návrh jejich řešení
Výkres problém ů k řešení v ÚPD
- 7 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
1.2 Hruškova metoda Hruškova metoda rovn ěž zapracovává níže uvedené dokumenty UUR a metodických doporu čení MMR : ► „Metodika pro postup ú řad ů územního plánování a krajských ú řad ů p ři po řizování územn ě analytických podklad ů pro správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností a pro území kraje“ , zve řejn ěná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto dika_UAP_20070809.pdf ) ► „Metodická pom ůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“ , zve řejn ěná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444 ) ► Metodické sd ělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územn ě analytických podklad ů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a- metodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU )
Zdroj: Maier, 2009, str. 14.
Dále p ři konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobn ěji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél „Železné opony“ tj. referen čních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou
- 8 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. hranici 111. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957. U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbáln ě popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro m ěř ení byla použita 5 bodová škála:-2 až +2. Podobn ě i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body 222. K daným podtémat ům, pokud to bylo možné, byly p řid ěleny indikátory. Následn ě místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhad ů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.
Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace
Geologicky stabilní území (stabilní podloží Geologicky Geologicky nestabilní pro zakládání staveb); stabilní území území; velký rozsah Minimální rozsah vhodné pro poddolovaného území; 1 sesuvných a zakládání velký podíl území s poddolovaných území; staveb radonovým rizikem
edía geologie území bez radonového ř rizika
Omezený výskyt Ložiska ložisek nerostných Významný výskyt Horninovéprost nerostných surovin, ložiska 1 nerostných surovin surovin nerostných surovin v chrán ěných oblastech
111 Celý název projektu IRON CURTAIN: „ Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies .” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/ ). Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources " klí čová aktivita 5.5 " New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas ”. 222 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá v ětšina klí čových faktor ů je hodnocena pozitivn ě a žádný není výrazn ě negativní; v p řípad ě multikriteriální analýzy je sou čet hodnotících vah všech prvk ů výrazn ě pozitivní a nevyskytují se výrazn ě negativní váhová hodnocení; dobrý = p řevažuje pozitivní hodnocení klí čových faktor ů a nevyskytují se výrazn ě negativní hodnocení; v p řípad ě multikriteriální analýzy je sou čet hodnotících vah všech prvk ů pozitivní a nevyskytují se výrazn ě negativní váhová hodnocení; pr ůměrný = p řevažují pr ůměrná hodnocení klí čových faktor ů a nevyskytují se výrazn ě negativní ani extrémn ě pozitivní hodnocení; v p řípad ě multikriteriální analýzy je sou čet hodnotících vah všech prvk ů kolem nuly a nevyskytují se výrazn ě negativní ani výrazn ě pozitivní váhová hodnocení; slabý = p řevažují negativní hodnocení klí čových faktor ů a nanejvýše jen ojedin ěle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případ ě multikriteriální analýzy je sou čet hodnotících vah všech prvk ů záporný a nanejvýše jen ojedin ěle se vyskytují výrazn ě pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klí čových faktor ů negativní a v p řípad ě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze ozna čit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený – n ěkteré klí čové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní.
- 9 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace
Nedostatek vodních Dostatek vodních Výskyt zdroj ů a jejich špatná zdroj ů a jejich dobrá povrchových a kvalita, nedostate čná 1 kvalita, dostate čná podzemních ochrana vodních ochrana vodních zdroj ů vod zdroj ů zdroj ů
Velký rozsah Nízký rozsah záplavových oblastí, záplavových oblastí, Vodnírežim nízká reten ční Vysoká reten ční Záplavové schopnost krajiny, -1 schopnost krajiny, oblasti Absence Dostate čné protipovod ňových protipovod ňové opat ření opat ření
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), p řekro čení Absence výskytu imisních limit ů pro OZKO, nejsou
edí Kvalita ovzduší 1 ř ochranu zdraví lidí i překro čeny imisní pro ochranu limity ekosystém ů a vegetace
Staré zát ěže, Existence významných Absence výskytu kontaminované starých zát ěží a starých zát ěží,
Hygienaživotního prost plochy, kontaminovaných -1 hospodárné nakládání nakládání s ploch (nap ř. skládek), s odpady, vysoká odpadem nedostate čné míra separace odpadu, (skládky) recyklace odpadu,
Přírodní parky, Absence zvláš ť přírodní rezervace a Přírodní chrán ěných oblastí, památky; Existence prost ředí a jeho Omezený výskyt, 1 NATURA - EVL, pta čí ochrana absence ÚSES, lokalit rezervace, biosférická NATURA, rezervace; írodykrajiny a ř
Existence Vysoká rozmanitost Biodiverzita a devastovaných lokalit, přírodního prost ředí a ekologická Nízké hodnoty 1 krajiny; Vysoké Ochranap stabilita území koeficientu ekologické hodnoty koeficientu stability ekologické stability dní ní ní ů ě Vysoké úbytky orné Dobré podmínky pro Orná p ůda - půdy, vysoká míra zem ědělství; Minimální lskýp kvalita a zm ěna nerušení p ůd a 1 ě rozsah úbytk ů orné d rozlohy ekosystém ů ené k ené pln ě
funkcí lesa ů
č p dy, zem ědělskou výrobou ur fond fond pozemky a Zem
- 10 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace
Optimální hodnota Podpr ůměrný podíl Míra zalesn ění míry zalesn ění, lesních p ůd, nízká 2 a kvalita les ů stabilní rozloha, kvalita les ů vysoká kvalita les ů
Vybavenost obcí Nedostate čné pokrytí vysoký stupe ň pokrytí vodovodem, ve řejným vodovodem, území sídel ve řejnou vodovodní sítí, vysoký rozvodem malá míra plynofikace; 1 plynu a Energetická soustav stupe ň plynofikace, elektrické funguje nestabiln ě spolehliv ě fungující energie energetická soustava
Technická infrastruktura Zcela bezproblémové Kanaliza ční sí ť Nedostate čně pokrytí kanaliza ční sítí, a napojení obcí napojení kanalizace 0 případn ě lokálnímí na ČOV na ČOV čisti čkami
Nedostate čně Kvalitní dopravní vybudována silni ční a Dopravní infrastruktura železni ční obslužnost -1 (preference infrastruktura, území železni čních sítí), přetížení hlavních která není p řetížená silnic
Dopravní infrastruktura Dostupnost ORP ve řejnou Špatná dopravní Dobrá dopravní -1 linkovou dostupnost, dostupnost, dopravou
- 11 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace
Výskyt periferních Vyšší p řír ůstek, Demo-sociální území s velkým obyvatelstva, p říznivá situace a úbytkem obyvatelstva, věková struktura, 1 sídelní vznikající a rostoucí vysoký podíl obyvatel struktura enklávy sociálního žije v menších a vylou čení zejména st ředních m ěstech
Většinou dobrá Vybavenost Špatná dostupnost dostupnost školských ob čanskou školských a a zdravotnických infrastrukturou zdravotnických 0 za řízení a sociálních Socio-demograficképodmínky a lokální za řízení a sociálních služeb; Komunitní sociální politika služeb plánování
Obce bez nové Obce s vyšším Vývoj bytového výstavby bytového 1 nár ůstem bytového fondu fondu fondu
Bydlení Starý nekvalitní bytový Mladší nebo Stá ří a kvalita fond v nevyhovující 0 renovovaný bytový bytového fondu struktu ře fond,
Místa p řetížená a Vysoký rekrea ční Rekrea ční devastovaná masovou potenciál, rozmanitost potenciál a rekreací a cestovním 1 rekrea čních možností jeho využití ruchem, nízký v p řírod ě rekrea ční potenciál
Rekreace Velikost a Nedostatek Dostatek ubytovacích struktura ubyt. ubytovacích kapacit, kapacit v dostate čné -1 kapacit, Klesající míra kvalit ě, vyšší míra návšt ěvnost návšt ěvnost návšt ěvnosti,
Ekonomika závislá na Stabilní jednom výrobci nebo diverzifikovaná na jednom odv ětví, ekonomika, existence Regionální nerozvinutý sektor -1 malého a st ředního ekonomika malého a st ředního podnikání, vysoká podnikaní, nízká míra míra podnikatelských podnikatelské aktivity aktivity, sképodmínky ř
Snižující se po čet Dostate čný po čet pracovních míst, pracovních míst, nízká Hospodá rostoucí míra nezam ěstnanosti, Trh práce nezam ěstnanost, 1 nízký po čet nedostate čný po čet nezam ěstnaných na 1 volných pracovních pracovní místo míst
- 12 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Téma Nejhorší situace -2 -1 0 1 2 Nejlepší situace
Nízká da ňová Vyšší da ňová výt ěžnost, nízký výt ěžnost, možnost Da ňová ve řejný rozpo čet, -2 spolufinancovat výt ěžnost nedostate čná možnost rozvojové projekty s spolufinancovat ve řejných rozpo čtů rozvojové projekty
Přičemž na záv ěr expert provede zhodnocení celého tématu a zd ůvodn ění preferovaných jev ů podle jednotlivých obcí.
1.3 Metodika pro SWOT analýzu Rovn ěž p ři vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, p říležitosti, hrozby), p řičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnit řní vlastnosti území, p říležitosti a hrozby jsou dány vn ějšími vlivy na území . Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek m ěly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURÚ zpracovaného v roce 2008.
1.4 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Na základ ě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhad ů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohled ňující pr ůzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilí ře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. P ři tomto hodnocení je rovn ěž vhodné p řihlédnout k p říležitostem/hrozbám a trend ům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilí řích územního rozvoje je nutné zd ůvodnit, vhodné je uvést skute čnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené nap ř. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilí řů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se ur čí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilí ře udržitelného rozvoje území. Na základ ě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec za řadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území“. V kartogramu se užijí tabulkou doporu čené barvy, viz níže:
- 13 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Územní podmínky pro vyváženost vztahu ř územních podmínek kategorie pro p íznivé pro soudržnost ř č pro udržitelný rozvoj Vyjád ření v za řazení životní hospodá ský spole enství ř území kartogramu obce prost edí rozvoj obyvatel území dobrý špatný Z H S stav stav 1 + + + Z, H, S žádné 2a + + - Z, H S S 2b + - + Z, S H H 2c - + + H, S Z Z 3a + - - Z H, S H, S 3b - + - H Z, S Z, S 3c - - + S Z, H Z, H 4 - - - žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav
1.5 Aktualizace problém ů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétn ě. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problém ů, které byly identifikovány v p ředchozím po řízení ÚAP nebo v p ředchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjiš ťujeme tyto okruhy problém ů:
► Problémy, které již byly vy řešeny v období uplynulém mezi po řízením ÚAP, respektive p ředchozí úplnou aktualizací. Nap říklad se m ůže jednat o dopravní závady odstran ěné novým dopravním řešením. ► Problémy, které jsou úsp ěšn ě řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicit ě úplných aktualizací bude v ětšina dlouhodobých problém ů pat řit do této kategorie. ► Problémy, které p řetrvávají. ► Nov ě se objevivší problémy.
- 14 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
2 Popis území a širší vztahy
2.1 Stru čná charakteristika území Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Šumperk p ředstavuje jeden ze 13 správních obvod ů Olomouckého kraje. Řešené území se rozprostírá na severu kraje v okrese Šumperk. Je tvo řen 36 obcemi, z toho mají 2 obce status m ěsta – Hanušovice a Šumperk.
Obrázek č. 2.1.1: Mapa SO ORP Šumperk
- 15 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SO ORP Šumperk má rozlohou 857 km 2. Nejrozsáhlejší obcí je Lou čná nad Desnou zabírající tém ěř 9434 ha (11 % plochy ORP), dále mezi rozsáhlé obce pat ří Jind řichov, Malá Morava, Oskava a Staré M ěsto, které mají nad 5 000 ha. Naopak nejmén ě rozsáhlými obcemi jsou Bohutín (229 ha, 0,27 % plochy ORP) a Janoušov (305 ha, 0,36 % plochy ORP).
Tabulka č. 2.1.1: Vým ěra obcí SO ORP Šumperk Obec Vým ěra (ha) Vým ěra (%) Bludov 1667,68 1,95 Bohdíkov 2623,30 3,06 Bohutín 229,12 0,27 Branná 1456,61 1,70 Bratrušov 1159,84 1,35 Bušín 860,65 1,00 Dlouhomilov 1045,82 1,22 Dolní Studénky 849,58 0,99 Hanušovice 3679,97 4,29 Hrab ěšice 824,00 0,96 Hrabišín 1382,48 1,61 Chrome č 548,60 0,64 Jakubovice 790,80 0,92 Janoušov 305,59 0,36 Jind řichov 5165,88 6,03 Kop řivná 1182,22 1,38 Libina 2728,52 3,18 Lou čná nad Desnou 9433,96 11,00 Malá Morava 6826,42 7,96 Nový Malín 2731,42 3,19 Olšany 651,30 0,76 Oskava 5947,07 6,94 Petrov nad Desnou 1205,67 1,41 Písa řov 1886,31 2,20 Rapotín 1408,89 1,64 Rejchartice 679,52 0,79 Ruda nad Moravou 2499,09 2,91 Sobotín 3190,04 3,72 Staré M ěsto 8626,94 10,06 Sudkov 491,31 0,57 Šléglov 715,66 0,83 Šumperk 2790,79 3,26 Velké Losiny 4644,29 5,42 Verní řovice 3325,55 3,88 Vikantice 1007,69 1,18 Viký řovice 1174,05 1,37 Celkem za ORP 85736,64 100,00 Zdroj: ÚAP, 2010
- 16 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Širší vztahy a nad řazené dokumenty Základním výchozím dokumentem územního plánování je Politika územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro p ředpokládané rozvojové zám ěry s cílem zvyšovat jejich p řínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Politika územního rozvoje ČR s ohledem na jedine čnost charakteru území a struktury osídlení České republiky zohled ňuje požadavky na udržitelný rozvoj území a územní soudržnost, které pro Českou republiku vyplývají z členství v EU, z mezinárodních smluv, z členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy) a dalších mezinárodních dohod, smluv a úmluv, vztahujících se k územnímu rozvoji, ve kterých je Česká republika jednou ze smluvních stran). Politika územního rozvoje ČR bere v potaz i zám ěry obsažené v dokumentech územního rozvoje sousedních stát ů. Politika územního rozvoje ČR, jejíž text je dopln ěn pot řebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona člen ěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplat ňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané pot řeby rozvoje území státu, které od ůvod ňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do p ůsobnosti orgán ů kraj ů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o zm ěnách v nich;
► „Další úkoly pro územní plánování“.
Republikové priority Podle místních podmínek vytvá řet p ředpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitn ění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. P ři umís ťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek ú čelné, umís ťovat tato za řízení soub ěžn ě. (Viz také čl. 25 PÚR ČR 2006) Nep řípustné je vytvá ření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li sou částí transevropské silni ční sít ě, volit tak, aby byly v dostate čném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Vytvá řet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozši řováním a zkvalit ňováním dopravní infrastruktury s ohledem na pot řeby ve řejné dopravy a požadavky ochrany ve řejného zdraví, zejména uvnit ř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na zm ěny ve řejné dopravní infrastruktury a ve řejné dopravy. Vytvá řet podmínky pro zvyšování bezpe čnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpe čnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany p řed hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvá řet v území podmínky pro environmentáln ě šetrné formy dopravy (nap ř. železni ční, cyklistickou). Při územn ě plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvo ření výkonné sít ě osobní i nákladní železni ční, silni ční, vodní a letecké dopravy, v četn ě spojení m ěstských oblastí
- 17 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. s venkovskými oblastmi, stejn ě jako řešení p řeshrani ční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klí čovými p ředpoklady hospodá řského rozvoje ve všech regionech. (Viz také UAEU, část III. 4 čl. 20, 22)
Rozvojové oblasti Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z d ůvod ů soust řed ění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na zm ěny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvá řet, udržovat a koordinovat územní p řipravenost na zvýšené požadavky zm ěn v území a p ři respektování republikových priorit územního plánování umož ňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Rozvojové osy zahrnují obce, v nichž existují, nebo lze reáln ě o čekávat zvýšené požadavky na zm ěny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo p řipravované kapacitní silnice p ři spolup ůsobení rozvojové dynamiky příslušných center osídlení. V prostoru k řížení rozvojových os mohou být obce za řazeny do kterékoli z těchto rozvojových os. Do rozvojových os nejsou za řazovány obce, které jsou již sou částí rozvojových oblastí.
Kritéria a podmínky pro rozhodování o zm ěnách v území: Při rozhodování a posuzování zám ěrů na zm ěny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: ► rozvoj ve řejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu p ři sou časném zachování respektování hodnot území5), Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být p řevzaty do územn ě plánovací dokumentace kraj ů a obcí. ► Kraje v zásadách územního rozvoje dle pot řeby up řesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, p ři respektování důvod ů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodob ě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. problémy se zajišt ěním vyváženého vztahu p říznivého životního prost ředí, hospodá řského rozvoje a soudržnosti spole čenství obyvatel území (uvedené v důvodech vymezení). P řitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje.
Specifické oblasti Specifické oblasti zahrnují obce, ve kterých je dle zjišt ěných skute čností nejnaléhav ější pot řeba řešení problém ů z hlediska udržitelného rozvoje území. Ú čelem vymezení specifických oblastí je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné úst řední správní ú řady v rámci svých p ůsobností vytvá řely podmínky pro odstran ění problém ů s cílem umožnit udržitelný rozvoj území a to v souladu s cíli a úkoly územního plánování definovanými stavebním zákonem a p ři respektování republikových priorit územního plánování a ochrany přírodních, kulturních a civiliza čních hodnot území.
- 18 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Kritéria a podmínky pro rozhodování o zm ěnách v území: Při rozhodování a posuzování zám ěrů na zm ěny území ve všech specifických oblastech je nutno sledovat zejména: ► řešení stávajících st řet ů a p ředcházení potenciálním st řet ům r ůzných zájm ů ve využití území, ► ochranu specifických p řírodních, kulturních a civiliza čních hodnot území, ► využití specifického potenciálu oblasti k jejímu rozvoji, ► zkvalitn ění ve řejné, zejména dopravní a technické infrastruktury, ► posílení a stabilizaci sociáln ě ekonomického rozvoje, ► umís ťování investic d ůležitých pro rozvoj oblasti.
Úkoly územního plánování: ► kraje v zásadách územního rozvoje dle pot řeby up řesní vymezení specifických oblastí v rozlišení podle území jednotlivých obcí, p ři respektování důvod ů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování jednotlivých specifických oblastí; up řesn ěné specifické oblasti se mohou p řekrývat s up řesn ěnými rozvojovými oblastmi nebo osami pouze výjime čně a jen ve zvlášt ě od ůvodn ěných případech, ► příslušné kraje a obce postupují p ři po řizování územn ě plánovací dokumentace v souladu s kritérii a podmínkami pro rozhodování o zm ěnách v území, ► úkoly, stanovené pro jednotlivé specifické oblasti, musí být p řevzaty do územn ě plánovací dokumentace kraj ů a obcí.
Ve vztahu k řešenému území vymezuje PÚR ČR 2008 následující:
SOB3 Specifická oblast Jeseníky – Králický Sn ěžník Vymezení: Území obcí z ORP Bruntál (severní a jižní část), Jeseník (jižní část), Králíky, Krnov (severozápadní část), Rýma řov, Šumperk.
Obrázek č. 2.1.2: Specifické oblasti
Zdroj: PÚR ČR 2008
- 19 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Důvody vymezení:
► Pot řeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který pat ří k nejslabším v ČR a napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odv ětvími hospodá řství. Vzhledem k velkým zásobám d řeva a klimatickým podmínkám, nevhodným pro intenzivní zem ědělství, je pot řeba podpo řit p ředevším rozvoj lesního hospodá řství a zejména d řevozpracujícího pr ůmyslu. ► Pot řeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodn ě cenné a spole čensky atraktivní oblasti Jeseník ů, které jsou chrán ěnou krajinnou oblastí, pro rekreaci a láze ňství. ► Pot řeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území.
Kritéria a podmínky pro rozhodování o zm ěnách v území:
Při rozhodování a posuzování zám ěrů na zm ěny v území p řednostn ě sledovat: ► rozvoj rekreace a láze ňství, ► rozvoj ekologického zem ědělství a d řevozpracujícího pr ůmyslu, ► zlepšení dopravní dostupnosti území.
Úkoly pro územní plánování: V rámci územn ě plánovací činnosti kraje a koordinace územn ě plánovací činnosti obcí ► identifikovat hlavní póly a st řediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvá řet zde územní podmínky pro zkvalitn ění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a ob čanského vybavení, ► vytvá řet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a p řeshrani čních dopravních tah ů, zejména na Kladsko, ► vytvá řet územní podmínky pro rozvoj systému p ěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncep čního rozvoje systému dálkových tras, ► vytvá řet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, d řevozpracujícího pr ůmyslu a ekologického zem ědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity, ► vytvá řet územní podmínky pro zem ědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatrav ňování a pastviná řství, ► prov ěř it možnosti využití rekrea čního potenciálu horských masiv ů Jeseník ů a Kralického Sn ěžníku; do doby prov ěř ení je nutno zachovat stávající charakter a rozsah využití a limit ů tohoto území, ► řešit územní souvislosti napojení Jeseník ů sm ěrem na Ostravu.
Dále byly v rámci ZÚR OK vymezené na území SO ORP Šumperk (a dalších) vymezeny následující rozvojové oblasti nadregionálního významu:
RO 2 Šumperk-Záb řeh-Mohelnice; RO 2 je vymezena v rozsahu katastrálních území obcí Bludov, Šumperk, Leština, Lukavice, Post řelmov, Rájec, Záb řeh, Zvole, Mohelnice.
- 20 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Úkolem pro územní plánování obcí je na území SO ORP Šumperk zejména: ► řešit územní souvislosti silnice I/44; ► minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prost ředí, zejména ve vztahu k rekrea čnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména pr ůmyslových zón).
OR 2 Mohelnice – Záb řeh – Šumperk – Jeseník – Mikulovice - Polsko; Obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): B ělá pod Prad ědem, Lou čná nad Desnou, Nový Malín, Sobotín, Velké Losiny, Viký řovice. Úkolem pro územní plánování obcí je řešit územní souvislosti spojené s výstavbou silnice I/44. V rozvojových osách vytvá řet podmínky pro optimální dopravní a jiné propojení rozvojových oblastí, p řitom respektovat územní systémy ekologické stability, prostupnost krajiny a její rekrea ční využití.
- 21 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
3 Environmentální pilí ř
3.1 Horninové prost ředí a geologie Z geomorfologického pohledu tvo ří plošn ě nejrozsáhlejší část území Hanušovická vrchovina, která se rozkládá ve st řední části SO ORP. Tvo ří ji podcelky Branenská vrchovina, Šumperská kotlina, Úsovská vrchovina a Hrab ěšická hornatina. Do severní části území okrajov ě zasahují svým jižním výb ěžkem Rychlebské hory (podcelek Hornolipovská hornatina), na který navazuje geomorfologický celek Králický Sn ěžník. Ze západní a jihozápadní části sem zasahuje okrajov ě Záb řežská vrchovina (Drozdovská vrchovina) a Mohelnická brázda, do jižní části Hornomoravský úval (Uni čovská plošina). Východní nejvýše položenou část území správního obvodu tvo ří Hrubý Jeseník (Prad ědská a Keprnická hornatina. Hanušovická vrchovina je členitá vrchovina na severní Morav ě v Jesenické oblasti, která se člení na 4 podcelky: Úsovskou vrchovinu (Bradlo, 600 m. n. m), Hrab ěšickou hornatinu (Černé kamenný, 956 m. n. m.), Šumperskou kotlinu a Branenskou vrchovinu. Vypl ňuje prostor mezi Orlickými horami, Králickým Sn ěžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem. Na jihu p řechází v Hornomoravský úval a Nízký Jeseník. Nachází se p ři západní části úpatí Hrubého Jeseníku, p řevážn ě v Olomouckém kraji, menší část v kraji Pardubickém. Její rozloha je 793 km 2 a st řední nadmo řská výška 572,2 m. n. m. Reliéf je hluboko roz člen ěn za říznutými údolími vodních tok ů. V ětšina celku spadá do povodí Moravy, která tvo ří i osu celé vrchoviny. Poho řím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mo řem. Na vrcholech a na h řbetech jsou časté skalní útvary. P řevážn ě to jsou izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby. Nejv ětším bodem je Je řáb (1 003 m n. m), nacházející se v Je řábské vrchovin ě. Velká část Hanušovické vrchoviny nedosahuje 800 m n. m, pouze v Branenské vrchovin ě je více vyšších vrchol ů (krom ě Je řábu vrcholy Bouda 956 m n. m, Kamenec 914 m n. m a Čečel 839 m n. m). Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším poho řím v ČR a je dominantním poho řím severní Moravy. Pat ří ke krkonošsko-jesenické subprovincii, respektive k Sudetám, jako jejich nejvýchodn ější část. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutn ější poho ří Jesenické oblasti, ozna čované jako st řecha Moravy. V hlavních rysech se dnešní terén zformoval v mladších t řetihorách, jeho vývoj však i poté pokra čoval ve čtvrtohorách. Nejv ětší úlohy zde sehrály tektonické pohyby – zdvihy a poklesy jednotlivých ker a s nimi spjatá erozní činnost tekoucí vody i činnost ledovc ů. Hornatina se skládá z několika stup ňovit ě uspo řádaných ker se zbytky zarovnaného povrchu v nejvyšších částech. Nejvyšším vrcholem je Prad ěd (1492 m. n. m.), v celkovém po řadí tisícovek v naší republice je na pátém míst ě. Hrubý Jeseník má p řibližn ě kruhový tvar o pr ůměru 30 km a d ělí se na t ři podcelky. Od ostatních celk ů je odd ělen hlubokými zlomovými údolími významných moravských řek, jako je Branná, Desná apod. Vodní toky, které se za řezávaly do vyzdviženého horstva, nem ěly v mnoha p řípadech čas na vytvo ření rovnovážného profilu a tak n ěkteré p řekážky p řekonávají vodopády. Prad ědská hornatina s výškovou členitostí až 800 metr ů a st řední výškou 953 m n. m. má nejvyšší vrcholy v poho ří na celé Morav ě: Prad ěd (1492 m n. m.), Vysokou holi (1464 m n. m.) a Petrovy kameny (1438 m n. m.). Keprnická hornatina je již pon ěkud nižší (st řední výška 895,5 m n. m.), zato má ješt ě p řík řejší svahy. Její páte ří je h řbet, táhnoucí se od Červenohorského sedla po Šerák, s nejvyšším Keprníkem (1423 m n. m.). Podstatn ě nižších nadmo řských výšek dosahuje Medv ědská hornatina. Je nejnižším podcelkem Hrubého Jeseníku s nejvyšším bodem Medv ědí vrch (1216 m n. m.). St řední nadmo řská výška činí 815 m n. m. a výšková členitost se pohybuje v rozmezí 300-600 m. Výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje Jeseníků jsou táhlé a zaoblené h řbety se širokými sedly ( Červenohorské, Ramzovské, Videlské). Známé skály – Petrovy kameny, Vozka, Ob ří skály či vrchol Keprníku tvo řící již z dálky viditelné dominanty jsou výsledkem intenzivního mrazového zv ětrávání v předpoli ledovce v dobách ledových. Extrémn ě mrazivé
- 22 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. klima se podílelo nejen na t ěchto tzv. mrazových srubech, ale docházelo také k tvorb ě zajímavých terénních p ůdních tvar ů, jako jsou nap ř. kamenná mo ře. V souvislosti s geomorfologickým vývojem území a jeho tvá řností nelze opomenout existenci krasových jev ů, které se zde vyskytují v drobných čočkovitých polohách krystalických vápenc ů r ůzného stá ří a stupn ě metamorfózy. V uvedených horninách jsou vytvo řeny hojné podzemní dutiny s krápníky. Povrchové krasové jevy jsou mén ě časté a mnohdy bývají překryty vrstvou zv ětralin. Nej četn ější dob ře zkrasovat ělé vápencové horniny se vyskytují v zón ě Branné, zejména v její severní části, kde je vyvinut i kras povrchový, související s intenzivním podzemním odvod ňováním. Ve vápencovém lomu západn ě od Branné je těžbou otev řeno 5 krasových jeskyní se stalaktity a zóna krasových výv ěrů. U Ostružné byly zjišt ěny sutí zakryté ponory povod ňových vod a v těsné blízkosti ponory potoka Pingue. Krasové ponory byly nalezeny také u potoka na jihovýchodním svahu Ramzovského sedla. Rychlebské hory zasahují do území pouze okrajov ě ze severu v rámci svého podcelku Hornolipovská hornatina. Tvo ří přirozenou historickou hranici mezi Slezskem, Kladskem a Moravou – a tyto t ři zem ě se stýkají tém ěř p řesn ě na nejvyšším bod ě území, ho ře Smrku (1125 m. n. m.). Rychlebské hory mají st řední nadmo řskou výšku 644,7 m n. m. a tvo ří je soustava ker, pokleslých proti Hrubému Jeseníku a Králickému Sn ěžníku, avšak vyzdvižených nad nižší terén na severovýchod ě. Od Smrku k jihozápadu vybíhá horské pásmo ke Kladskému sedlu, kde hrani čí s masívem Králického Sn ěžníku. Nejvyšším podcelkem je Hornolipovská hornatina, která pokra čuje na polském území jako Góry Bialskie. Nejvýš položená je plošina kolem státní hranice s výškou p řes 1100 m. n. m. Vybíhá z ní n ěkolik rozsoch a h řbet, který tvo ří státní hranici s Polskem. Rychlebské hory sousedí na jihozápad ě s Králickým Sn ěžníkem, od kterého jej odd ěluje Kladské sedlo, na jihu s Hanušovickou vrchovinou, jež odd ělují níže položené plošiny táhnoucí se od Starého Města pod Sn ěžníkem sm ěrem na východ k Ramzové, na východ ě pak od Hrubého Jeseníku Ramzovské sedlo s údolím vedoucí p řes Lipovou a Jeseník. Záb řežská vrchovina svým podcelkem Drozdovská vrchovina zasahuje do jihozápadní části regionu. Drozdovská vrchovina p ředstavuje nejsevern ější a nejvyšší část Záb řežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou 714 m n. m.) je dána budínskou poruchou a na severu navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štít ů a jih Hanušovické vrchoviny. Králický Sn ěžník z geologického hlediska náleží ke krystaliniku tvo řenému rulami, ortorulami a jinými vrstevnatými metamorfity. Kolem toku Moravy p řevažuje svor. V krystalických vápencích a dolomitech v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras. Dále je na území vytvo řeno n ěkolik jesky ň, závrt ů, ponor ů a vyv ěra ček, hluboké škarpy a geologické varhany. Z úst řední vrcholové partie vybíhá n ěkolik h řbet ů d ělených na díl čí rozsochy. Dva z nich v severojižním sm ěru jsou odd ěleny údolím Moravy. P řevládá velmi členitý reliéf se svahy exponovanými na západ, jihozápad a jih, na moravské stran ě pak na východ, jihovýchod. Nadmo řská výška území se pohybuje od 700-1423 m n. m. (Králický Sn ěžník).
Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Šumperk byly vymezeny dobývací prostory, ložiska nerostných surovin a chrán ěná ložisková území. Jejich výskyt a rozsah na katastrálních územích jednotlivých obcí je vymezen v tabulkách A1, A2 a A3 v příloze. Podrobný p řehled ložisek nerostných surovin – t ěžených i net ěžených a velikost ploch jednotlivých ložisek udává tabulka A4 v příloze. Jedná se p ředevším o ložiska stavebního kamene (amfibolit, rula, pararula), vápence, wollastonitu, grafitu, cihlá řské suroviny a dalších. U části ložisek t ěžba probíhala v minulosti, u ostatních t ěžba ješt ě neza čala, nebo probíhá (Bludov – wollastonit, Hanušovice, Libina a Hrab ěšice – stavební kámen, Staré M ěsto – grafit). V ětšina ložisek má vymezeno chrán ěné ložiskové území s výjimkou ložisek v Hrab ěšicích, Libin ě, Hanušovicích a Novém Malín ě.
- 23 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Výskyt dobývacích prostor, ložisek nerostných surovin a chrán ěných ložiskových území na území ORP Šumperk ilustruje mapka níže.
Obrázek č. 3.1.1: Těžba nerostných surovin ORP Šumperk
- 24 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Sesuvná a poddolovaná území V území ORP Šumperk se nachází pom ěrn ě velké množství poddolovaných území, které mohou p ředstavovat omezení pro rozvoj obcí, v jejichž katastru se nachází. K nejv ětším pat ří poddolovaná území v obcích Staré M ěsto (235,77 ha), Šléglov (162,87 ha) a Verní řovice (168,86 ha). Poddolovaná území jsou v ětšinou lokalizována mimo zastav ěná území, pouze okrajov ě do n ěj zasahují (Verní řovice, Velké Vrbno). Sesuvných území je mnohem mén ě a malého rozsahu. Významn ější je pouze sesuvné území lokalizované v obci Lou čná nad Desnou o rozsahu 42,06 ha, které se nachází mimo zastav ěné území (došlo k jeho mírnému zv ětšení oproti roku 2008, kdy sesuvné území m ělo 41,2 ha) Přehled sesuvných a poddolovaných území v ORP Šumperk je v následující tabulce a mapce. (podrobn ější údaje jsou uvedeny v tabulce A5 v příloze.)
Tabulka č. 3.1.1: Poddolovaná (A061) a sesuvná (A062) území v ORP Šumperk Obec Vým ěra (ha) A061 - (ha) A061 - (%) A062 - (ha) A062 - (%) Bludov 1667.68 15.24 0.91 Bohdíkov 2623.30 Bohutín 229.12 11.61 5.07 Branná 1456.61 41.45 2.85 0.27 0.019 Bratrušov 1159.84 Bušín 860.65 7.55 0.88 Dlouhomilov 1045.82 Dolní Studénky 849.58 Hanušovice 3679.97 1.72 0.047 Hrab ěšice 824.00 Hrabišín 1382.48 0.54 0.04 Chrome č 548.60 Jakubovice 790.80 19.55 2.47 Janoušov 305.59 Jind řichov 5165.88 17.15 0.33 Kop řivná 1182.22 Libina 2728.52 Lou čná nad Desnou 9433.96 14.95 0.16 42.06 0.446 Malá Morava 6826.42 Nový Malín 2731.42 1.41 0.05 Olšany 651.30 Oskava 5947.07 12.11 0.20 Písa řov 1886.31 1.06 0.056 Rapotín 1408.89 Rejchartice 679.52 Ruda nad Moravou 2499.09 18.82 0.75 Sobotín 4395.71 41.21 0.94 Staré M ěsto 8626.94 235.77 2.73 Sudkov 491.31 Šléglov 715.66 162.87 22.76 Šumperk 2790.79 14.45 0.52
- 25 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Vým ěra (ha) A061 - (ha) A061 - (%) A062 - (ha) A062 - (%) Velké Losiny 4644.29 19.09 0.41 0.21 0.005 Verní řovice 3325.55 164.86 4.96 0.27 0.008 Vikantice 1007.69 22.26 2.21 Viký řovice 1174.05 Celkem za ORP 85736.64 820.88 0.96 45.60 0.053 Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
Obrázek č. 3.1.2: Sesuvná a poddolovaná území ORP Šumperk
- 26 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Indikátory Podtémata
Horninové Geologicky Ložiska Obec prost ředí a stabilní území nerostných Další jevy a komentá ře geologie vhodné pro surovin zakládání staveb
Bludov 2 1 2 Bohdíkov 2 1 2 Bohutín -2 -2 -2 Branná -1 0 -2 Bratrušov 0 2 -2 Bušín 0 1 -2 Dlouhomilov 0 1 -2 Dolní Studénky 0 1 -2 Hanušovice 2 1 2 Hrab ěšice 2 2 2 Hrabišín 0 1 -2 Chrome č 0 2 -2 Jakubovice -1 0 -2 Janoušov 0 2 -2 Jind řichov 0 1 -2 Kop řivná 0 2 -2 Libina 2 1 2 Lou čná nad Desnou 0 1 -2 Malá Morava 0 2 -2 Nový Malín 1 1 2 Olšany 0 2 -2 Oskava 1 1 1 Písa řov 0 1 -2 Rapotín 1 1 1 Rejchartice 0 2 -2 Ruda nad Moravou 1 1 1 Sobotín 0 1 -2 Staré M ěsto 1 0 2 Sudkov 0 2 -2 Šléglov 0 -2 2 Šumperk 1 0 1 Velké Losiny -1 0 -2 Verní řovice -2 -2 -2 Vikantice -1 0 -2 Viký řovice 2 2 1 Celkem za ORP 0 1 -1 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 27 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Výskyt stavebního kamene, vápence, grafitu a Existence starých ekologických zát ěží – omezení dalších nerostných surovin umož ňuje rozvoj území využití území. zejména dopravní infrastruktury. Rozvoj v ětšiny obcí není omezen výskytem Vyšší výskyt poddolovaných území v obcích sesuvných území. Šléglov, Verní řovice a Bohutín. Větší sesuvné území v obci Lou čná nad Desnou. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Revitalizace území narušených povrchovou t ěžbou. Narušení ekologické stability území v důsledku Nalezení vhodného využití asanovaných území. povrchové t ěžby v dalších lokalitách. Sanace starých ekologických zát ěží. Pomalé odstra ňování starých ekologických zát ěží.
Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezená ložiska, dobývací prostory a chrán ěná ložisková území p ředstavují územní limity, jež je t řeba zohled ňovat p ředevším p ři vymezování zastav ěných území a koridor ů dopravní a technické infrastruktury. Ačkoliv t ěžba nerostných surovin má zpravidla dopady lokálního charakteru, zahrnuje zejména narušení vodního režimu v území, nevratné zábory p ůdy, hlu čnost, prašnost a zvýšení intenzity silni ční p řepravy na místních komunikacích. Je třeba v ÚPD vytvá řet územní podmínky pro minimalizaci t ěchto vliv ů p ři sou časném respektování pot řeby dostate čného množství surovin na trhu.
- 28 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
3.2 Vodní režim Území SO ORP Šumperk spadá do povodí řeky Moravy. Mezi hlavní vodní toky tohoto území pat ří řeky Morava, Oskava, Desná, Branná a Krupá. Územím protéká také řada dalších drobných tok ů a nachází se zde i velký po čet vodních ploch menších rozm ěrů. K těm větším a významn ějším pat ří vodní nádrž Dlouhé Strán ě, Hanušovice nebo Nové Losiny. Rovn ěž se zde vyskytuje řada zdroj ů podzemních vod a vodní ekosystémy. Na území SO ORP Šumperk jsou vyhlášeny chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod CHOPAV. Jedná se o CHOPAV Jeseníky (obce Hrab ěšice, Lou čná nad Desnou, Nový Malín, Sobotín, Velké Losiny, Verní řovice, Branná a Jind řichov), dále CHOPAV Žamberk- Králíky (obce Hanušovice, Malá Morava, Staré M ěsto, Šléglov, Vikantice, Branná a Jind řichov) a dále je to CHOPAV Kvartér řeky Moravy (obce Bludov, Bohutín, Dolní Studénky, Chrome č, Olšany, Ruda nad Moravou, Sudkov a Šumperk).
Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod CHOPAV (jev A045) a výskyt vodních nádrží (A048) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci ORP Šumperk uvádí následující tabulka.
Tabulka č. 3.2.1: CHOPAV (A045) a vodní nádrže (A048) na území jednotlivých obcí ORP Šumperk Obec A045 - (ha) A045 - (%) A048 (ha) Bludov 1663.96 99.77683 Bohdíkov 878.73 33.49712 Bohutín 159.23 69.49581 Branná 2211.83 151.8481 Nové Losiny 1.53 Bratrušov 0.82 0.070873 Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky 171.33 20.16673 Hanušovice 3547.86 96.41027 Hanušovice 270.79 Hrab ěšice 581.76 70.60194 Hrabišín Chrome č 525.60 95.80673 Jakubovice Janoušov Hanušovice 97.67 Jind řichov 4399.79 85.17006 Nové Losiny 82.24 Kop řivná 629.28 53.22909 Libina Dlouhé strán ě Lou čná nad Desnou 8445.77 89.52516 - dolní nádrž 11.10 - horní nádrž 13.85 Malá Morava 4589.46 67.23077 Hanušovice 156.19 Nový Malín 1098.58 40.22014 Olšany 82.67 12.69349 Oskava 3639.64 61.20049
- 29 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec A045 - (ha) A045 - (%) A048 (ha) Písa řov 96.57 5.119695 Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou 405.58 16.22919 Sobotín 2565.03 58.35296 Staré M ěsto 8626.74 99.99763 Hanušovice 97.18 Sudkov 136.43 27.76815 Šléglov 715.66 100 Šumperk 235.11 8.424436 Velké Losiny 654.88 14.10083 Verní řovice 3325.55 100 Nové Losiny 42.03 Vikantice 1582.84 157.0761 Viký řovice Celkem za ORP 50970.71 59.45 762.59 Zdroj: ÚAP Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín. Vzhledem k bohatosti území na vodní zdroje je zna čná část území ORP Šumperk za řazena mezi chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod (CHOPAV). Pro takto vymezené území je prioritní podporovat a vytvá řet územní opat ření, která povedou ke zvýšení reten čních schopností území, s cílem zabezpe čit ochranu zdroj ů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí pot řeby kraje. Celková rozloha chrán ěných oblastí p řirozené akumulace vod činí 50 970,71 ha, což p ředstavuje 59,45 % území.
Záplavová území Vzhledem k extenzívnímu zp ůsobu hospoda ření a nevhodným zásah ům do území v minulých desetiletích, dochází opakovan ě k záplavám v četn ě zastav ěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. P řehled záplavových území v ORP Šumperk uvádí následující mapka a tabulka.
- 30 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 3.2.1: Záplavová území ORP Šumperk
Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – p ětiletá voda Kategorie Plocha (ha) plocha (%) Q100 2756.97 3.22 Q20 1526.60 1.78 Q5 883.93 1.03
- 31 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Na území ORP Šumperk byla vymezena záplavová území na katastrálním území 22 obcí z celkového po čtu 36 v celkové rozloze 4167,5 ha, což p ředstavuje cca 6 % celkové vým ěry území. Rozsah ploch záplavových území (A050), území zvláštní povodn ě pod vodním dílem (A053) a objekty/za řízení protipovod ňové ochrany (A054) v jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulkách A 10, A 11 a A 12 v příloze. Jako reakce na povodn ě z minulých let bylo na území ORP Šumperk vymezeno celkem 10 reten čních ploch – suchých nádrží, kde je umožn ěno v případ ě povodní rozlití vody do krajiny mimo zastav ěné území. Tyto suché nádrže se vyskytují na území těchto obcí: Branná, Dlouhomilov, Hrabišín, Libina, Lou čná nad Desnou, Malá Morava, Sobotín, Staré Město a Velké Losiny.
Indikátory Podtéma Výskyt povrchových a Obec Vodní režim Záplavové Další jevy a podzemních zdroj ů vod a oblasti komentá ře jejich ochrana Bludov 0 2 -2 Bohdíkov -1 1 -2 Bohutín 0 2 -1 Branná 0 2 -1 Bratrušov 1 0 2 Bušín 0 -2 2 Dlouhomilov 0 -2 2 Dolní Studénky -1 1 -2 Hanušovice 0 2 -1 Hrab ěšice 2 2 2 Hrabišín 0 -2 2 Chrome č 0 2 -2 Jakubovice 0 -2 2 Janoušov 0 -2 2 Jind řichov 0 2 -1 Kop řivná 1 2 0 Libina 0 -2 2 Lou čná nad Desnou 0 2 -1 Malá Morava 0 2 -1 Nový Malín 0 1 -1 Olšany 0 0 -1 Oskava 2 2 2 Písa řov 1 0 2 Rapotín -2 -2 -2 Rejchartice 0 -2 2 Ruda nad Moravou 0 0 -1 Sobotín 0 2 -1 Staré M ěsto 2 2 2 Sudkov -1 1 -2 Šléglov 2 2 2 Šumperk -1 0 -2 Velké Losiny -1 0 -2 Verní řovice 0 2 -1 Vikantice 0 2 -1 Viký řovice -2 -2 -2 Celkem za ORP 0 1 -1 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 32 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostate čný výskyt zdroj ů povrchových vod. Opakované záplavy zastav ěných území. Klesající reten ční schopnost území v důsledku vodní Relativn ě rozsáhlé území vymezené jako CHOPAV . eroze, zhoršování odtokových pom ěrů. Minimální rozsah plochy se svažitou ornou p ůdou se Velké množství orné p ůdy na sklonitých pozemcích zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za v obcích Libina, Ruda nad Moravou, Nový Malín, přívalových srážek a vzniku lokálních povodní Hrabišín, Oskava, Dlouhomilov, Šumperk, Velké v obcích Branná, Hrab ěšice, Chrome č, Olšany, Losiny , Písa řov, Sobotín, Bludov, Bušín a Staré Verní řovice, Vikantice, Rapotín, Viký řovice a Lou čná Město. nad Desnou. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Další pokles reten ční schopnosti území v důsledku Revitalizace vodních tok ů, úpravy ke zvýšení vodní eroze území. Rizika lokálních povodní reten ční a akumula ční schopnosti území. v obcích s velkým podílem sklonitých p ůd. Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území Povolení výstavby v územích ohrožených povodní. a zlepšení jeho reten ční a akumula ční schopnosti. Možnost čerpání financí ze zdroj ů státního rozpo čtu Staré ekologické zát ěže (skládky) mohou mít a fond ů EU na realizaci protipovod ňových opat ření negativní vliv na kvalitu podzemních i povrchových v krajin ě a zajišt ění čišt ění odpadních vod a vod. zásobování pitnou vodou.
Problémy k řešení v rámci územního plánování Je nezbytné p ři po řizování všech stup ňů ÚPD a jejích zm ěn vytvá řet územní podmínky ke zvyšování vodního potenciálu území a omezování dopad ů klimatických zm ěn, v četn ě rozsahu povodní, revitalizací vodních tok ů, posilováním reten ční a akumula ční kapacity území, lokalizací protipovod ňových opat ření v krajin ě a obnovou nebo budováním nových drobných nádrží k zadržování vody v území.
- 33 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
3.3 Hygiena životního prost ředí Předm ětem hodnocení hygieny životního prost ředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prost ředí v daném území, p řípadn ě negativních faktor ů, které ovliv ňují nebo mohou ovliv ňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystém ů v území. Mezi hlavní charakteristiky pat ří p ředevším zdroje zne čiš ťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení p ůd ve form ě starých zát ěží a kontaminovaných ploch, produkce a zp ůsob nakládání s odpady, p řípadn ě další faktory s možnými negativními dopady na životní prost ředí.
Kvalita ovzduší Ovzduší na území SO ORP Šumperk lze hodnotit jako dobré. Dle posledních údaj ů ČHMÚ nedocházelo v roce 2008 na daném území k překra čování imisních limit ů, výjimkou je překra čování imisních limit ů p řízemního ozónu O 3 na celém území ORP, což platí i pro většinu ČR území a p řekro čení imisního limitu PM10 a benzopyrenu v obci Šumperk. V roce 2008 byla na území ORP Šumperk vymezena jediná OZKO – oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, p řekro čení PM10 a benzopyrenu pro obec Šumperk. V roce 2006 byl p řekro čen limit PM10 v obcích Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Bratrušov, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hrabišín, Chrome č, Libina, Nový Malín, Olšany, Oskava, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sudkov a Šumperk.
Staré zát ěže a kontaminované plochy Mén ě p říznivá situace je z hlediska výskytu starých zát ěží a kontaminovaných ploch. A čkoliv nepat ří z hlediska rozsahu a rizik pro prost ředí k nejzávažn ějším, na území 29 obcí se nachází celkem 69 starých ekologických zát ěží, v ětšinou skládek. Jejich p řehled uvádí následující tabulka a mapka níže.
Tabulka č. 3.3.1: Staré ekologické zát ěže Obec Název Typ Po čet Bludov skládka dle ČGS SK 1 Bohdíkov Raškov Dv ůr KO 1 Bohdíkov skládka dle ČGS SK 2 Bohutín skládka dle ČGS SK 2 Branná Branná KO 1 Branná Branná - lom u k řižovatky KO 1 Branná skládka dle ČGS SK 2 Bratrušov skládka dle ČGS SK 2 Dlouhomilov skládka dle ČGS SK 1 Dlouhomilov skládka TKO SK 1 Hanušovice Holba KO 1 Hanušovice Uhelné sklady obchod s palivem KO 1 Chrome č V Drážkách KO 1 Jakubovice Jakubovice KO 1 Janoušov Janoušov KO 1 Janoušov skládka dle ČGS SK 1 Jind řichov Olšanské papírny a.s. Habartic KO 1 Jind řichov Olšanské papírny a.s. Jind řich KO 1 Jind řichov skládka dle ČGS SK 3
- 34 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Název Typ Po čet Jind řichov u řeky Branné KO 1 Jind řichov u silnice do Žib řidovic KO 1 Kop řivná skládka dle ČGS SK 1 Libina Ob ědné KO 1 Libina skládka dle ČGS SK 2 Lou čná nad Desnou Pod zámkem KO 1 Lou čná nad Desnou skládka dle ČGS SK 1 Lou čná nad Desnou VELAMOS a.s. Lou čná nad Desnou KO 1 Lou čná nad Desnou VELAMOS a.s. Rejhotice KO 1 Nový Malín Cihelna KO 1 Nový Malín skládka dle ČGS SK 3 Olšany skládka dle ČGS SK 1 Oskava Dolní Žleb KO 1 Oskava Oskava-Třemešek KO 1 Oskava skládka dle ČGS SK 3 Písa řov skládka dle ČGS SK 1 Písa řov Zašív KO 1 Rapotín Rapotín skládka po SA KO 1 Rapotín Rejchartice KO 1 Rapotín skládka dle ČGS SK 2 Rejchartice skládka dle ČGS SK 1 Ruda nad Moravou Hrabenov KO 1 Sobotín skládka dle ČGS SK 1 Sobotín skládka TKO SK 1 Sobotín VELAMOS-skládka Sobotín KO 1 Sobotín VELAMOS - areál Sobotín KO 1 Staré M ěsto Hajmrlov KO 1 Staré M ěsto skládka dle ČGS SK 1 Sudkov Za olším KO 1 Šumperk skládka dle ČGS SK 1 Šumperk SMP, a.s., Žerotínova 3 KO 1 Šumperk Šumperk - Bratrušov KO 1 Šumperk Šumperk - Severomoravská kasárna KO 1 Šumperk Uhelné sklady obchod s palivem KO 1 Velké Losiny skládka dle ČGS SK 1 Velké Losiny VELAMOS - skládka Maršíkov KO 1 Vikantice Sklad Cd kal ů SK 1 Viký řovice Benzina s.r.o. DSPHM Viký řovic KO 1 Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
- 35 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 3.3.1: Hygiena životního prost ředí v ORP Šumperk
Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který m ůže ovlivnit hygienu prost ředí je oblast tvorby a zp ůsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci p ůvodc ů odpad ů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodá řství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodá řství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sb ěru odpad ů jako p ředpokladu jejich dalšího využití.
- 36 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
K dalším cíl ům pat ří i zp ůsob likvidace biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Na území SO ORP Šumperk je zatím v ětšina odpadu ve form ě sm ěsného (net říd ěného) odpadu ukládána na skládky. K dalším negativním faktor ům pat ří radonové riziko (zastav ěné území s vysokým rizikem výskytu radonu). Na území SO ORP Šumperk se vyskytují oblasti spadající do nízké, přechodné, st řední i vysoké kategorie radonového rizika. Vysoké riziko je lokalizováno místn ě v obcích Bludov, Olšany, Šumperk, Bohdíkov, Hanušovice, Staré M ěsto, Lou čná nad Desnou a Verní řovice. Zvýšené riziko pronikání radonu je podél tektonických jev ů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://www.geology.cz. Na území ORP Šumperk se nachází ve řejné letišt ě pro vnitrostátní p řepravu s travnatým povrchem a neve řejné letišt ě pro Leteckou záchrannou službu v Šumperku. Významný negativní vliv obou letiš ť na hygienu životního prost ředí není dle zp ůsobu jejich využití předpokládán.
- 37 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Indikátory Podtémata
Hygiena Staré zát ěže, Obec životního Kvalita kontaminované plochy, Ostatní rizika a prost ředí ovzduší nakládání s odpadem komentá ře (skládky)
Bludov 0 1 -1 Bohdíkov -1 1 -2 Bohutín 0 1 -1 Branná -1 1 -2 Bratrušov 0 1 -1 Bušín 1 1 2 Dlouhomilov 0 1 -1 Dolní Studénky 1 1 2 Hanušovice 0 1 -1 Hrab ěšice 1 1 2 Hrabišín 1 1 2 Chrome č 0 1 -1 Jakubovice 0 1 -1 Janoušov 0 1 -1 Jind řichov -1 1 -2 Kop řivná 0 1 -1 Libina -1 1 -2 Lou čná nad Desnou -1 1 -2 Malá Morava 1 1 2 Nový Malín -1 1 -2 Olšany 0 1 -1 Oskava -1 1 -2 Písa řov 0 1 -1 Rapotín -1 1 -2 Rejchartice 0 1 -1 Ruda nad Moravou 0 1 -1 Sobotín -1 1 -2 Staré M ěsto 0 1 -1 Sudkov 0 1 -1 Šléglov 1 1 2 Šumperk -2 -2 -2 Velké Losiny 0 1 -1 Verní řovice 1 1 2 Vikantice 0 1 -1 Viký řovice 0 1 -1 Celkem za ORP 0 1 -1 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 38 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na území ORP prakticky nedochází k překra čování imisních limit ů látek zne čiš ťujících ovzduší (s Většina biologicky rozložitelného odpadu je výjimkou p řízemního ozonu a prachových částic ukládána na skládky PM10 a benzopyrenu v obci Šumperk). V obcích jsou zavedeny systémy separovaného Velký po čet lokalit evidovaných jako stará sb ěru pro základní druhy odpad ů ekologická zát ěž. Na 100 % území je p řekra čován cílový imisní limit pro p řízemní ozon pro ochranu zdraví i limity na V obcích Rapotín a Bludov se nachází za řízení pro ochranu ekosystém ů a vegetace. P řekra čování zpracování bioodpadu. imisního limitu PM10 a benzopyrenu v obci Šumperk. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu (obce Bludov, Olšany, Šumperk,
Bohdíkov, Hanušovice, Staré M ěsto, Lou čná nad Desnou a Verní řovice). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí Sanace starých ekologických zát ěží – možnost starých ekologických zát ěží v důsledku jejich využití prost ředk ů z EU. ne řešení. Využívání dostupných ekologických technologií v pr ůmyslu, p ři vytáp ění v domácnostech. D ůsledné Nár ůst lokálního zne čišt ění ovzduší z malých zdroj ů uplat ňování zásad správné zem ědělské praxe a v důsledku spalování paliv nízké kvality. využívání obnovitelných zdroj ů energie.
Problémy k řešení v rámci územního plánování
Je nutné dále v rámci po řizování ÚPD a jejích zm ěn vytvá řet podmínky pro asanaci starých zát ěží a kontaminovaných ploch a pro optimalizaci nakládání s odpady (separaci, využívání, likvidaci) na území kraje vymezením nových ploch vhodných pro umíst ění bioplynových stanic a za řízení pro kompostování tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší citliv ě vyhodnocovat vznik nových pr ůmyslových zón, nebo p řípadné rozší ření stávajících. Vymezovat plochy pro bydlení mimo oblasti se zvýšeným radonovým rizikem. Podporovat územní pot řeby výstavby obchvat ů obcí a modernizace komunikací za ú čelem snížení imisní a hlukové zát ěže obytných částí území.
- 39 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
3.4 Ochrana p řírody, krajiny a památek Území SO ORP Šumperk lze charakterizovat jako harmonické a ekologicky stabilní území, v němž se nachází řada p řírodních hodnot. Na území SO ORP Šumperk byla vymezena řada zvláš ť chrán ěných území a obecn ě chrán ěných území p řírody a krajiny a jsou zde vymezeny i oblasti NATURA 2000. V podstat ě se zde nachází všechny druhy chrán ěných území krom ě národního parku (o vyhlášení národního parku Jeseníky se vede v posledních letech diskuze mezi odborníky i mezi širokou ve řejností). Mnohé z nich se vzájemn ě p řekrývají. Mezi velkoplošná zvlášt ě chrán ěná území pat ří chrán ěná krajinná oblast Jeseníky o celkové rozloze 74 000 ha. Na území ORP je také vymezena pta čí oblast Jeseníky o rozloze 52 204 ha (v podstat ě odpovídá CHKO, ale je menší) a pta čí oblast Králický Sn ěžník o rozloze 30 180 ha. Dále se v území vyskytuje celkem 20 evropsky významných lokalit, 4 národní p řírodní rezervace, 8 p řírodních rezervací, 4 p řírodní památky. Podrobný p řehled zvláš ť chrán ěných a obecn ě chrán ěných území p řírody, jejich výskyt, rozsah a podíl na celkové výměř e území jsou uvedeny v tabulkách A 13 až A 21 v příloze.
Tabulka č. 3.4.1: Vým ěra CHKO v četn ě zón (A026), NPR (A027) a PR (A028) v četn ě ochranného pásma na území ORP Šumperk A026 - A026 - A027 - A027 - A028 - A028 - Obec Vým ěra (ha) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) Bludov 1667.68 Bohdíkov 2623.3 58.89 2.24 Bohutín 229.12 Branná 1456.61 760.14 52.19 9.08 0.62 Bratrušov 1159.84 Bušín 860.65 Dlouhomilov 1045.82 Dolní Studénky 849.58 Hanušovice 3679.97 Hrab ěšice 824 583.33 70.79 Hrabišín 1382.48 Chrome č 548.6 Jakubovice 790.8 Janoušov 305.59 Jind řichov 5165.88 2096.80 40.59 81.05 1.57 35.88 0.69 Kop řivná 1182.22 Libina 2728.52 Lou čná nad Desnou 9433.96 8451.56 89.59 833.17 8.83 42.48 0.45 Malá Morava 6826.42 401.90 5.89 Nový Malín 2731.42 1104.87 40.45 Olšany 651.3 Oskava 5947.07 3649.86 61.37 20.92 0.35 Písa řov 1886.31 Rapotín 1408.89 Rejchartice 679.52 Ruda nad Moravou 2499.09
- 40 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
A026 - A026 - A027 - A027 - A028 - A028 - Obec Vým ěra (ha) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) Sobotín 4395.71 2569.14 58.45 153.05 3.48 0.40 0.01 Staré M ěsto 8626.94 138.93 1.61 Sudkov 491.31 Šléglov 715.66 Šumperk 2790.79 Velké Losiny 4644.29 644.34 13.87 Verní řovice 3325.55 3325.55 100.00 0.20 0.01 375.67 11.30 Vikantice 1007.69 6.23 0.62 Viký řovice 1174.05 Celkem za ORP 85736.64 23191.82 27.05 1608.30 1.88 543.31 0.63 Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
Tabulka č. 3.4.2: Vým ěra evropsky významné lokality NATURA (A034) a NATURA - pta čí oblast (A035) Obec Vým ěra (ha) A034 - (ha) A034 - (%) A035 - (ha) A035 - (%) Bludov 1667.68 3.95 0.24 Bohdíkov 2623.3 709.51 27.05 228.67 8.72 Bohutín 229.12 Branná 1456.61 0.68 0.05 229.04 15.72 Bratrušov 1159.84 126.43 10.90 Bušín 860.65 Dlouhomilov 1045.82 Dolní Studénky 849.58 Hanušovice 3679.97 114.03 3.10 3089.68 83.96 Hrab ěšice 824 Hrabišín 1382.48 Chrome č 548.6 2.24 0.41 Jakubovice 790.8 28.28 3.58 Janoušov 305.59 Jind řichov 5165.88 94.60 1.83 1556.99 30.14 Kop řivná 1182.22 949.56 80.32 Libina 2728.52 0.05 0.00 Lou čná nad Desnou 9433.96 3320.45 35.20 4529.35 48.01 Malá Morava 6826.42 408.85 5.99 4991.15 73.12 Nový Malín 2731.42 22.07 0.81 Olšany 651.3 Oskava 5947.07 702.08 11.81 2.19 0.04 Písa řov 1886.31 1233.39 65.39 Rapotín 1408.89 Rejchartice 679.52 Ruda nad Moravou 2499.09 18.87 0.76 Sobotín 4395.71 292.64 6.66 1641.99 37.35
- 41 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Vým ěra (ha) A034 - (ha) A034 - (%) A035 - (ha) A035 - (%) Staré M ěsto 8626.94 254.24 2.95 3165.34 36.69 Sudkov 491.31 Šléglov 715.66 524.12 73.24 Šumperk 2790.79 Velké Losiny 4644.29 2.60 0.06 113.60 2.45 Verní řovice 3325.55 743.87 22.37 2186.46 65.75 Vikantice 1007.69 1001.77 99.41 Viký řovice 1174.05 Celkem za ORP 85736.64 6690.73 7.80 25598.02 29.86 Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
Zvláš ť chrán ěná území a p řírodní památky Z hlediska plošného zastoupení chrán ěných území se SO ORP Šumperk jeví jako území s velmi vysokým zastoupením zvlášt ě chrán ěných území, která tvo ří tém ěř polovinu jeho plochy (48,5 %). Na území ORP Šumperk se nachází řada zvláš ť chrán ěných lokalit, jež zahrnují chrán ěnou krajinnou oblast, národní p řírodní rezervace, p řírodní rezervace, národní přírodní památky, p řírodní památky. Mnohé z nich se územn ě p řekrývají. Velmi vysoký podíl chrán ěných území mají obce Verní řovice, Vikantice, Lou čná nad Desnou, Hanušovice, Kop řivná, Malá Morava, Šléglov, Hrab ěšice, Branná, Písa řov, Jind řichov, Oskava, Sobotín, Nový Malín, Staré M ěsto a Bohdíkov. Na druhou stranu 14 obcí nemá v území žádné chrán ěné území (Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hrabišín, Chrome č, Janoušov, Libina, Olšany, Rapotín, Rejchartice, Sudkov, Šumperk a Viký řovice.
Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se po čítá jako podíl vým ěr druh ů pozemk ů v daném území. V čitateli tohoto podílu je sou čet vým ěr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sad ů, trvalých travních porost ů, lesní p ůdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je sou čet vým ěr orné půdy, zastav ěných ploch a ostatních ploch. (Metodika podle ÚAP.) Rozlišujeme krajinu zcela přem ěněnou člov ěkem (KES do 0,3 území nestabilní – obec Chrome č, KES 0,4-0,8 území málo stabilní – obce Bludov, Libina, Šumperk), krajinu intermediální (KES 0,9-2,9 obce Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hrabišín, Jakubovice, Janoušov, Nový Malín, Písa řov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sudkov, Velké Losiny, Viký řovice), krajinu relativn ě přírodní (KES 3,0-6,2 území stabilní – obce Bohdíkov, Branná, Bratrušov, Hanušovice, Jind řichov, Kop řivná, Olšany, Rejchartice, Sobotín, KES nad 6,2 území relativn ě p řírodní – obce Hrab ěšice, Lou čná nad Desnou, Malá Morava, Oskava, Staré M ěsto, Šléglov, Verní řovice, Vikantice).
- 42 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 3.4.3: Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Šumperk Koeficient ekologické stability Obec 2000 2008 2010 Bludov 0,57 ,66 ,66 Bohdíkov 4,59 5,38 5,38 Bohutín 1,41 2,83 2,83 Branná 2,55 4,59 4,59 Bratrušov 3,51 5,64 5,66 Bušín 2,01 2,76 2,77 Dlouhomilov 1,67 2,52 2,52 Dolní Studénky 1,05 1,32 1,32 Hanušovice 1,90 3,05 3,05 Hrab ěšice 6,18 7,38 7,38 Hrabišín 0,53 0,93 0,93 Chrome č 0,19 0,19 0,19 Jakubovice 1,67 2,36 2,36 Janoušov 0,99 1,55 1,55 Jind řichov 4,13 5,79 5,83 Kop řivná 2,99 5,24 5,25 Libina 0,51 0,62 0,62 Lou čná nad Desnou 19,06 20,16 20,18 Malá Morava 4,82 7,05 7,05 Nový Malín 0,85 1,25 1,25 Olšany 2,80 4,23 4,28 Oskava 5,83 8,32 8,57 Písa řov 1,10 1,51 1,48 Rapotín 0,83 0,96 0,96 Rejchartice 2,60 4,30 4,30 Ruda nad Moravou 1,71 2,67 2,67 Sobotín 3,80 5,79 5,79 Staré M ěsto 8,71 13,21 13,22 Sudkov 0,84 0,92 0,91 Šléglov 3,94 12,06 12,05 Šumperk 0,72 0,82 0,82 Velké Losiny 2,02 2,71 2,71 Verní řovice 37,02 39,49 39,47 Vikantice 5,25 13,37 13,39 Viký řovice 1,04 1,23 1,23 SO ORP Šumperk 2,74 3,62 3,63 Zdroj dat: ČSÚ, M ěstská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
- 43 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 3.4.1: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Šumperk
Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v kartogramu uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
- 44 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 3.4.2: Zvláš ť chrán ěná území v ORP Šumperk
Obecn ě chrán ěná území p řírody a krajiny - ÚSES V rámci obecn ě chrán ěných území p řírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Jsou zde vymezeny 3 nadregionální biokoridory a biocentra a regionální biokoridory a biocentra, p řírodní parky, lokality s výskytem chrán ěných rostlin a živo čich ů a prvky soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a pta čí oblast).
- 45 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 3.4.3: Územní systém ekologické stability v ORP Šumperk
Významnou sou částí soustavy ochrany p řírody jsou vymezená rozsáhlá území CHOPAV, jež významn ě p řispívají k zachování a ochran ě ekosystém ů v daném území a omezování negativních vliv ů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole č. 2. Ochrana ze zákona se rovn ěž vztahuje k lesním porost ům a ZPF.
- 46 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Indikátory Podtémata Ochrana Biodiverzita a Obec přírody a Přírodní prost ředí Další jevy a ekologická krajiny a jeho ochrana komentá ře stabilita území
Bludov -1 -2 -1 Bohdíkov 1 2 1 Bohutín -1 -2 0 Branná 1 2 1 Bratrušov 1 0 1 Bušín -1 -2 0 Dlouhomilov -1 -2 0 Dolní Studénky -1 -2 0 Hanušovice 1 2 0 Hrab ěšice 2 2 2 Hrabišín -1 -2 0 Chrome č -2 -2 -2 Jakubovice 0 -1 0 Janoušov -1 -2 0 Jind řichov 1 2 1 Kop řivná 1 2 1 Libina -1 -2 -1 Lou čná nad Desnou 2 2 2 Malá Morava 2 2 2 Nový Malín 1 2 0 Olšany 0 -2 1 Oskava 2 2 2 Písa řov 1 2 0 Rapotín -1 -2 0 Rejchartice 0 -2 1 Ruda nad Moravou -1 -2 0 Sobotín 1 2 1 Staré M ěsto 2 2 2 Sudkov -1 -2 0 Šléglov 2 2 2 Šumperk -2 -2 -1 Velké Losiny 1 1 0 Verní řovice 2 2 2 Vikantice 2 2 2 Viký řovice -1 -2 0 Celkem za ORP 0 0 1 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 47 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoké koeficienty ekologické stability v obcích Verní řovice, Vikantice, Lou čná nad Desnou, Nízký koeficient ekologické stability v obci Chromeč. Hrab ěšice, Malá Morava, Oskava, Staré M ěsto a Šléglov. Výskyt a ochrana řady vzácných a chrán ěných druh ů živo čich ů a rostlin (národní p řírodní památky Existence nefunk čních prvk ů ÚSES, jejich pomalá a rezervace, lokality EVL a pta čí oblast jako realizace. sou část NATURA 2000, další prvky ÚSES – biocentra, biokoridory) Existence rozsáhlých území chrán ěných n ějakou formou ochrany p řírody a krajiny (48,5% území). Obce Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Velmi vysoký podíl chrán ěných území mají obce Hrabišín, Chrome č, Janoušov, Libina, Olšany, Verní řovice, Vikantice, Lou čná nad Desnou, Rapotín, Rejchartice, Sudkov, Šumperk a Viký řovice Hanušovice, Kop řivná, Malá Morava, Šléglov, nemají žádné chrán ěné území. Hrab ěšice, Branná, Písa řov, Jind řichov, Oskava, Sobotín, Nový Malín, Staré M ěsto a Bohdíkov. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Jednozna čné vymezení chrán ěných území v území Urbanizace, fragmentace volné krajiny liniovými a v ÚPD jednotlivých obcí. dopravními stavbami. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Nevhodn ě nastavená dota ční politika, zejména nefunk čních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho v oblasti zem ědělství. fungování. Povolování výstavby ve volné krajin ě (mimo Zlepšování pé če o zvlášt ě chrán ěná území v četn ě zastav ěná území obcí), degradace krajinného rázu zlepšení systému monitorování území. výstavbou nevhodných staveb. Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci st řet ů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území.
Problémy k řešení v rámci územního plánování
Plánovaný rozvoj území (v rámci vymezené nadmístní rozvojové osy) je zpravidla podmín ěn zkvalitn ěním, p řípadn ě dopln ěním chyb ějící infrastruktury a je provázen rozvojem ekonomických aktivit a nároky na rozši řování zastav ěného území. P ři po řizovánízm ěn ÚPD, které tímto mohou být vyvolány, je t řeba dbát na minimalizaci negativních dopad ů rozvoje území na ekologicky cenné lokality a chrán ěné hodnoty krajinného rázu. V ÚPD vytvá řet územní podmínky pro zachování a rozši řování rozptýlené zelen ě v krajin ě.
- 48 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
3.5 Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa V řadě ekonomicky vysp ělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodob ě k poklesu podílu zem ědělské p ůdy na jejich území. V ČR je ochrana p ůdy legislativn ě zakotvena v zákon ě č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zem ědělského p ůdního fondu, zejména bonitn ě nejcenn ější p ůdy. P řesto lze dlouhodob ě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby ( často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem p ředevším dopravní infrastruktury. Ochrana a zp ůsob využívání lesních porost ů je zakotvena v tzv. lesním zákon ě (zákon č. 289/1995 Sb., ve zn ění následujících p ředpis ů), který lesy člení do t ří základních kategorií. Podle p řevažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního ur čení a lesy hospodá řské.
Zem ědělský p ůdní fond Na správním území ORP Šumperk zem ědělství výrazn ě ovliv ňuje charakter krajiny, má vliv na zachování venkovského prostoru, využívání p ůdy a tvorbu krajiny. Jeho charakter je dán horským až velehorským charakterem území v oblasti Hrubého Jeseníku a Králického Sn ěžníku. Podíl orné p ůdy na celkové vým ěř e území ORP a jeho vývoj proto pat ří k významným charakteristikám. Celková vým ěra orné p ůdy za ORP činí 12274 ha, což představuje 14,3 % plochy území. Pro srovnání pr ůměr Olomouckého kraje činí 39,6 % plochy území. V posledních 10 letech došlo k úbytku orné p ůdy o 404,8 ha, což činí 3,2 % plochy celého území. Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 již není tak výrazný. Úbytek orné p ůdy činí 8,9 ha což je pouhých 0,1 % plochy území (výjimkou je obec Písa řov, kde došlo k mírnému nár ůstu podílu orné p ůdy). P řehled rozlohy orné p ůdy a vývoj její zm ěny v letech 2000 až 2010 a 2008 až 2010 poskytují tabulky A 22 a A 23 v příloze.
Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Šumperk p ředstavují jeho významný p řírodní zdroj. Lesy na území SO ORP Šumperk jsou za řazeny dle Oblastních plán ů rozvoje lesa do čty ř p řírodních lesních oblastí: PLO27 Hrubý Jeseník, PLO28 P ředho ří Hrubého Jeseníku, PLO29 Nízký Jeseník a PLO34 Hornomoravský úval. Ve srovnání s pr ůměrnou lesnatostí Olomouckého kraje (34,8 %), pat ří jeho lesnatost k nadpr ůměrným (55,1 % území). Lesnatost v rámci území kolísá od 4,1 % v obci Chrome č po 89,2 % v obci Lou čná nad Desnou. Mezi lety 2000 až 2010 došlo k mírnému p řír ůstku lesnatosti ve v ětšin ě obcí (celkem p řibylo 258,5 ha lesa, což činí 0,6 % území), pouze v obci Nový Malín byl p řír ůstek výrazn ější (266,1 ha lesa, což činí 38 % území). Naopak v obcích Lou čná nad Desnou, Olšany, Oskava, Sobotín, Sudkov a Verní řovice došlo k mírnému úbytku lesnatosti. Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 je minimální, celkov ě p řibylo v ORP 25,6 ha (z toho 18,3 ha v obci Oskava) lesa což činí 0,1 % území. Přehled lesnatosti a její vývoj v letech 2000 až 2010 poskytují tabulky A 24 a A 25 v příloze. Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, §6 se lesy rozd ělují do t ří kategorií: lesy hospodá řské, lesy ochranné a lesy zvláštního ur čení. Ačkoliv lesní porosty na území ORP Šumperk p řevážn ě spadají do kategorie les ů hospodá řských, významná je i jejich funkce ochranná a zejména mimoproduk ční u les ů zvláštního ur čení (viz následující tabulka a mapka).
- 49 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 3.5.1: Funkce les ů a jejich plocha v ORP Šumperk Funkce lesa Plocha (ha) Podíl z vým ěry ORP (%) Hospodá řský 36992.80 43.15 Ochranný 3796.99 4.43 Zvláštní ur čení 6409.59 7.48 Lesy celkem 47199.39 55.05 Zdroj: ÚAP, 2010
Obrázek č. 3.5.1: Lesy v ORP Šumperk
- 50 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Indikátory Podtémata Zem ědělský p ůdní fond Orná p ůda - Obec a pozemky ur čené k Míra zalesn ění Další jevy a kvalita a zm ěna pln ění funkcí lesa a kvalita les ů komentá ře rozlohy
Bludov -1 -2 0 Bohdíkov 2 0 2 Bohutín 0 0 0 Branná 2 0 2 Bratrušov 2 0 2 Bušín 2 0 2 Dlouhomilov 1 0 1 Dolní Studénky 0 -1 1 Hanušovice 1 0 1 Hrab ěšice 2 0 2 Hrabišín 0 0 0 Chrome č -1 0 -2 Jakubovice 0 -1 2 Janoušov 1 0 1 Jind řichov 2 0 2 Kop řivná 1 0 1 Libina 0 0 0 Lou čná nad Desnou 0 -2 2 Malá Morava 2 0 2 Nový Malín 0 -2 2 Olšany 0 -2 1 Oskava 0 -2 2 Písa řov 2 2 1 Rapotín 1 0 1 Rejchartice 0 -1 1 Ruda nad Moravou 1 0 1 Sobotín 0 -1 2 Staré M ěsto 2 0 2 Sudkov 0 0 0 Šléglov 1 0 1 Šumperk 0 -1 0 Velké Losiny 1 -1 2 Verní řovice 2 0 2 Vikantice 0 0 0 Viký řovice 0 -1 1 Celkem ORP 1 0 1 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 51 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nadpr ůměrn ě vysoký podíl lesní p ůdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými Velmi nízký podíl lesní p ůdy v obci Chrome č (4,1%). i ekologickými funkcemi zejména v obcích Lou čná nad Desnou a Verní řovice. Úbytek zem ědělské p ůdy v letech 2000 až 2010 je Úbytek zem ědělské p ůdy v letech 2000 až 2010 je nižší, než je pr ůměr ČR. V obci Nový Malín nejvýznamn ější v obcích Bludov, Hrabišín, Olšany, přír ůstek 148 ha orné p ůdy Oskava a Sobotín. Nevhodná druhová skladba lesních porost ů. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Ekonomická závislost na lese v obcích s nadpr ůměrnou lesnatostí (Velké Losiny, Zlepšování skladby lesních porost ů p ři Verní řovice, Verní řovice, Sobotín, Staré M ěsto, obnov ě/zakládání nových porost ů (zejména v obci Oskava, Nový Malín, Lou čná nad Desnou, Chrome č). Jind řichov, Hrab ěšice, Branná, Bratrušov, Bušín, Bohdíkov). Podpora ekologického zem ědělství zejména v mén ě Zábor zem ědělské p ůdy. příznivých oblastech. Budování za řízení pro rozvoj rekrea čních aktivit – Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými mimoproduk čními funkcemi.
Problémy k řešení v rámci územního plánování
Při vymezování a zp řes ňování koridor ů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury je nutné minimalizovat zásahy do lesních porost ů a zábory zem ědělské p ůdy v rámci ÚPD. Využívat stávajících ploch, které jsou ze ZPF vyjmuty. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti s plánovanou zástavbou a rozvojem rekrea čních a dalších aktivit.
- 52 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
4 Sociální pilí ř
4.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je p ředevším d ůležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Šumperk v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpe čeno odpovídající napojení (obyvatelstva, pr ůmyslových a zemědělských podnik ů nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sít ě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvo řit podmínky pro zajišt ění žádoucí úrovn ě technické infrastruktury SO ORP Šumperk. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme p ředevším napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Obrázek č. 4.1.1: Kanaliza ční, plynová a vodovodní sí ť v SO ORP Šumperk pro rok 2010
- 53 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Zásobování vodou Zásobování obyvatel vodou je jak z ve řejných vodovod ů, tak i individuáln ě z domovních studní a vrt ů. V SO ORP Šumperk je 32 obcí s vodovodní sítí. Zbylé 4 obce navedenu vodovodní sí ť nemají. Jedná se o obce Sudkov, Šléglov, Verní řovice a Vikantice. Obce Bratrušov, Bušín a Rejchatice navedený vodovod mají, ale jsou v soukromém majetku a ne v majetku obce. Na základ ě dotazníkového pr ůzkumu bylo zjišt ěno následující pokrytí obcí vodovodem: Bohdíkov (tém ěř 100 %), Bohutín (100 %), Branná (98 %), Dlouhomilov (100 %), Dolní Studénky (100 %), Hanušovice (90 %), Hrab ěšice (100 %), Hrabišín (90 %), Chrome č (95 %), Jakubovice (100 %), Janoušov (100 %), Jind řichov (70 – 85 %), Kop řivná (75 %), Libina (80 %), Lou čná nad Desnou (85 %), Malá Morava (70 %), Nový Malín (100 %), Olšany (95 %), Oskava (80 %), Petrov nad Desnou (80 %), Písa řov (90 %), Rapotín (80 %), Ruda nad Moravou (100 %), Sobotín (tém ěř 100 %), Velké Losiny (60 %), Viký řovice (100 %). U obcí Bludov, Staré M ěsto a Šumperk není znám p řesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve zna čné části území pokryté. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čišt ění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čišt ění odvád ěných odpadních vod mají pouze n ěkteré obce a to v r ůzném stupni. Jejich p řehled poskytuje následující obrázek.
- 54 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 4.1.2: Kanalizace v SO ORP Šumperk pro rok 2010
- 55 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Kanaliza ční sí ť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částe čně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Deš ťové vody jsou odvád ěny systémem p říkop ů, struh a propustk ů. V SO ORP Šumperk, které mají ČOV jsou obce Bludov (1 ČOV), Bohutín (1 ČOV), Branná (1 ČOV), Jind řichov (3 ČOV), Libina (1 ČOV), Staré M ěsto (1 ČOV), Šumperk (1 ČOV, další ČOV mají v plánu vybudovat), Velké Losiny (2 ČOV – na map ě je znázorn ěna pouze 1 hlavní). Obec Oskava má napojenu kanalizaci na ČOV v Libin ě a obec Petrov nad Desnou a Viký řovice na ČOV v Šumperku. Na základ ě dotazníkového pr ůzkumu bylo zjišt ěno, že existuje řada obcí, které mají v budoucnu v plánu vybudovat vlastní ČOV. Mezi n ě pat ří obec Bohdíkov, Chrome č, Lou čná nad Desnou a Nový Malín. Jednotná kanalizace je v obcích Bludov, Bohutín, Branná, Dolní Studénky, Hanušovice, Chrome č, Jind řichov, Libina, Lou čná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Oskava, Petrov nad Desnou, Písa řov, Rapotín, Sobotín, Staré M ěsto, Šumperk, Viký řovice a Ruda nad Moravou. Dále mají kanalizaci také obce Sudkov a Verní řovice, ale není znám typ kanalizace. V rámci SO ORP Šumperk je 13 obcí bez kanalizace. Obce Bratrušov, Bohdíkov, Dlouhomilov, Hrab ěšice a Hrabišín mají však v budoucnu v plánu ji vybudovat. Další obce, které nemají kanalizaci a nemají v plánu ji do budoucna vybudovat, pat ří obec Bušín, Jakubovice, Janoušov, Kop řivná, Malá Morava, Rejchatice, Šléglov a Vikantice.
Zásobování plynem V rámci SO ORP Šumperk je plynem zásobováno 19 obcí z 36 obcí . Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, pat ří obce Bohutín, Dolní Studénky, Lou čná nad Desnou, Nový Malín, Ruda nad Moravou, Šumperk, Vikýřovice. Petrov nad Desnou a Oskava jsou pokryty z 80 % a Velké Losiny z 85 %. Obce, jež mají pokryto mén ě než 70 %, jsou Hanušovice, Jind řichov, Rapotín, Sobotín. Olšany mají 100 % p řípojky, využíváno je však pouhých 15 %. Některé obce jsou napojeny, ale neví, jaké procento domácností je pokryto plynofikací. Mezi tyto obce se řadí Bludov, Bohdíkov, Bušín a Libina. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 17. Konkrétn ě se jedná o obec Bratrušov, Braná, Dlouhomilov, Hrab ěšice, Chrome č, Jakubovice, Janoušov, Malá Morava, Staré Město, Sudkov, Šléglov, Vikantice a Verní řovice. Obce Hrabišín, Kop řivná, Písa řov a Rejchatice také plynofikaci zavedenou nemají, i když p řes jejich území vede. Od roku 2008 nedošlo v obcích SO ORP Šumperk k žádným zm ěnám co se rozší ření či úbytku plynofikace tý če.
Zásobování teplem V ORP Šumperk zajiš ťuje spole čnost SATEZA a. s. zásobování teplem ve m ěst ě Šumperk, Lou čná nad Desnou a Velké Losiny. Centrální zásobování tepla (CZT) tvo ří v Šumperku 14 blokových kotelen a 13,6 km primární teplovodní sít ě. Vedle uvedených blokových kotelen zajiš ťuje SATEZA a.s. výrobu a provoz domovních kotelen v objektech pr ůmyslu, služeb, ú řad ů a škol r ůzného typu. V obci Velké Losiny se jedná o provoz dvou zdroj ů CZT pro bytovou zástavbu. Tato firma rozvádí teplo do necelých 6 000 byt ů.
- 56 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Zásobování elektrickou energií Ve v ětšin ě obcí v rámci SO ORP Šumperk se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, pouze obce Branná uvedla 98 % bezproblémovost a Libina 80 %. Stávající vedení elektriza ční soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku.
Obrázek č. 4.1.3: Vedení elektriza ční soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Šumperk pro rok 2010
- 57 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 4.1.1: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Vodovod Kanalizace El. Vedení Plynovod Obec Hodnocení (km) (km) (km) (km) Bludov A A A A 2 Bohdíkov A N A A 1 Bohutín A A A A 2 Branná A A A N 1 Bratrušov A N A N 0 Bušín A N A A 1 Dlouhomilov A N A N 0 Dolní Studénky A A A A 2 Hanušovice A A A A 2 Hrab ěšice A N A N 0 Hrabišín A N A N 0 Chrome č A A A N 1 Jakubovice A N A N 0 Janoušov A N A N 0 Jind řichov A A A A 2 Kop řivná A N A N 0 Libina A A A A 2 Lou čná nad Desnou A A A A 2 Malá Morava A N A N 0 Nový Malín A A A A 2 Olšany A A A A 2 Oskava A A A A 2 Petrov nad Desnou A A A A 2 Písa řov A A A N 1 Rapotín A A A A 2 Rejchartice A N A N 0 Ruda nad Moravou A A A A 2 Sobotín A A A A 2 Staré M ěsto A A A N 1 Sudkov N A A N 0 Šléglov N N A N -1 Šumperk A A A A 2 Velké Losiny A A A A 2 Verní řovice N A A N 0 Vikantice N N A N -1 Viký řovice A A A A 2 Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Olomouckého kraje 2010 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro ve řejnou pot řebu - stoková sí ť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a deš ťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)
- 58 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Indikátory Podtéma
Ve řejná Vybavenost obcí č ť Další jevy a Obec technická vodovodem, Kanaliza ní sí a komentá ře infrastruktura rozvodem plynu napojení obcí na a elektrické ČOV energie Bludov 2 2 2 Bohdíkov 0 2 -2 Bohutín 2 2 2 Branná 1 1 2 Bratrušov 0 1 -2 Bušín 0 2 -2 Dlouhomilov 0 1 -2 Dolní Studénky 1 2 1 Hanušovice 1 2 1 Hrab ěšice 0 1 -2 Hrabišín 0 1 -2 Chrome č 1 1 1 Jakubovice 0 1 -2 Janoušov 0 1 -2 Jind řichov 2 2 2 Kop řivná 0 1 -2 Libina 2 2 2 Lou čná nad Desnou 1 2 1 Malá Morava 0 1 -2 Nový Malín 1 2 1 Olšany 1 2 1 Oskava 2 2 2 Písa řov 0 0 1 Rapotín 1 2 1 Rejchartice 0 1 -2 Ruda nad Moravou 1 2 1 Sobotín 1 2 1 Staré M ěsto 1 1 2 Sudkov 0 -1 1 Šléglov -1 -1 -2 Šumperk 2 2 2 Velké Losiny 2 2 2 Verní řovice 0 -1 1 Vikantice -1 -1 -2 Viký řovice 2 2 2 SO ORP Šumperk 1 2 1 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 59 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostate čná p řenosová kapacita produktovodu - Absence vodovodu v obci Sudkov, Šléglov, elektrické sít ě, plynovod ů v SO ORP Šumperk. Verní řovice a Vikantice. Absence jednotné kanalizace v obci Bratrušov, Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti Bohdíkov, Bušín, Dlouhomilov, Hrab ěšice, Hrabišín, napájecích bod ů dostate čně zásobováno elektrickou Jakubovice, Janoušov, Kop řivná, Malá Morava, energií. Rejchatice, Šléglov a Vikantice. Nedostate čná sí ť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV, Dolní Studénky, Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí SO Hanušovice, Chrome č, Lou čná nad Desnou, Nový ORP Šumperk. Malín, Olšany, Písa řov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Sudkov a Verní řovice. Problematická situace v odkanalizování a v čišt ění
odpadních vod. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO ORP Nedostate čné tempo budování a intenzifikace Šumperk, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích kanaliza čních systém ů a ČOV bude mít negativní i zne čišt ění prost ředí, které zp ůsobuje nevhodn ě vliv na čistotu vodních tok ů a kvalitu ostatních fungující a chyb ějící infrastruktura. složek životního prost ředí. Plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s ČOV v Zhoršující se stav vodovod ů a kanalizací obcích, které dosud nejsou na sít ě napojeny. Využití dotací z program ů EU na výstavbu a Nep říznivým jevem je v souvislosti se zdražováním rekonstrukci ve řejné infrastruktury a zlepšení energií návrat řady domácností k tuhým paliv ům obslužnosti ve řejnou hromadnou dopravou Nerovnováha finan čních zdroj ů a výdaj ů na
infrastrukturu a obsluhu.
Problémy k řešení v rámci územn ě plánovací dokumentace
V rámci technické infrastruktury je nutná aktualizace územních plán ů v obcích, které ještě nemají vy řešeno čišt ění odpadních vod (vymezení ploch pro vybudování ČOV nebo p řipojení kanaliza čních sítí na již vybudované ČOV) v obci Dolní Studénky, Hanušovice, Chrome č, Lou čná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Písa řov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Sudkov a Verní řovice. Nutné je také v ÚPD zohlednit pot řebu modernizace a dobudování kanaliza čních sítí v obci Bratrušov, Bohdíkov, Bušín, Dlouhomilov, Hrab ěšice, Hrabišín, Jakubovice, Janoušov, Kop řivná, Malá Morava, Rejchatice, Šléglov a Vikantice a napojení obce Sudkov, Šléglov, Verní řovice a Vikantice na vodovod.
- 60 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
4.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozší řenou působností Šumperk byla řada materiál ů a dokument ů, p ředevším Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008), Koncepce rozvoje silni ční sít ě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013 (2006), Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Šumperk (2008), Územn ě analytické podklady Olomouckého kraje (2008), dále podklady a data SŽDC a ŘSD ČR, atd. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem ZÚR Olomouckého kraje, který zp řes ňuje vymezení ploch a koridor ů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridor ů krajského (nadmístního) významu, ovliv ňujících území více obcí, v četn ě ploch a koridor ů ve řejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.
Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Územím správního obvodu ORP Šumperk neprochází žádný z vymezených koridor ů.
Silni ční doprava Dopravní obsluze území, zajiš ťované silni čními vozidly, jinými vozidly spl ňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží sí ť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy d ělí na dálnice a silnice I. t řídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. t řídy, které jsou v majetku kraj ů, místní komunikace I., II., III. a IV. t řídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a ú čelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob.
Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Šumperk neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silni ční sít ě na řešeném území jsou silnice I. a II. třídy, kterou dále dopl ňují silnice III. třídy a místní komunikace. Základem silni ční sít ě na území SO ORP je silnice I. t řídy I/44, jež napojuje silni ční sí ť na hlavní silni ční tah I/35 (R35) a sm ěř uje severovýchodním sm ěrem dále na Polsko (hrani ční přechod Mikulovice). Další významnou komunikací pro dané území je silnice I/11, jež probíhá územím ve sm ěru východ-západ a propojuje sledované území a ORP Šumperk s významnými sídly sousedních kraj ů. Páte řní komunika ční sí ť zachycuje následující obrázek.
- 61 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 4.2.1: Páte řní komunikace na území SO ORP Šumperk
Zdroj: ŘSD ČR, Silni ční a dálni ční sí ť ČR, stav k 1. 1. 2010 (vý řez)
Silnice I. t řídy Páte řní komunikace silni ční sít ě na území SO ORP Šumperk tvo ří výše uvedené silnice I. třídy. Jejich pr ůběh je následující: ► I/44 Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice – státní hranice ČR/Polsko, ► I/11 Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Mosty u Jablunkova – státní hranice ČR/Slovensko. Silnice I/44 byla vymezena jako tah mezinárodního a celostátního významu. Silnice I/11 byla za řazena mezi významné tahy nadregionálního významu. Základ silni ční sít ě tvo ří silnice II. třídy a na n ě navazující sí ť silnic III. třídy, jež zajiš ťují dopravní obslužnost území. Silnice II. třídy byly dále rozd ěleny na tahy krajského významu a dopl ňkové tahy krajského významu. Základní kostru, tvo řenou silnicemi I. a II. t řídy, dopl ňují silnice III. třídy. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých je uveden v tabulce B 3 v příloze. Silni ční sí ť na území SO ORP znázor ňuje následující obrázek.
- 62 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 4.2.2: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Šumperk
- 63 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Silnice II. třídy
Základem komunika čního systému v území SO ORP Šumperk jsou silnice II. třídy, jež zajiš ťují p ředevším dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Šumperk a POU Hanušovice. Na jejím správním území se nacházejí následující silnice II. třídy: ► II/312 (hranice kraje) – Hanušovice, ► II/369 Hanušovice – Olšany – I/11 – Chrome č – (II/315) – I/57, ► II/370 (II/315) – Dlouhomilov – Hrabišín – II/446, ► II/446 (st. hranice) – Staré M ěsto – Hanušovice – Bartušov – Šumperk – Hrabišín – Libina – (hranice SO ORP). Tento základní systém je dále dopln ěn pom ěrn ě hustou sítí silnic III. třídy, které zajiš ťují zp řístupn ění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunika ční systém. Hustota silni ční sít ě a její rozložení na území ORP Šumperk jsou relativn ě dobré. Problémem je její technický stav, jenž zdaleka neodpovídá současným nárok ům. Podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci.
Zatížení silni ční sít ě Dopravní zatížení silniční sít ě na území ORP Šumperk dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - ro ční pr ůměr denních intenzit, který zohled ňuje variace hodnot intenzity v pr ůběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v pr ůběhu roku. Přehled vytíženosti hlavních komunikací na území SO ORP Šumperk v roce 2005 podává následující obrázek.
Obrázek č. 4.2.3: Intenzita dopravy na vybraných komunikacích SO ORP Šumperk
Zdroj: ŘSD ČR Skute čné hodnoty nap říklad v pracovních dnech (kup ř. v kv ětnu) budou vyšší než pr ůměrné hodnoty, a to dle zpracovatel ů až o 10-15 %. Intenzita provozu se rovn ěž výrazn ě m ění v pr ůběhu dne.
- 64 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Jak vyplývá z obrázku, nejvyšší hodnoty RPDI byly zjišt ěny na silnici I/11 na p říjezdu do města Šumperk (kde se silnice I/44 napojuje na I/11). Ačkoliv dopravní zatížení na ostatních silnicích II. a III. třídy je relativn ě nízké, i zde již existovaly úseky s nadm ěrnou intenzitou provozu vzhledem ke stavu komunikací. Nep říznivá situace byla rovn ěž zjišt ěna na pr ůjezdu městem Šumperk, což vyplývá i z obrázku B 2 v příloze. Tento všeobecný trend nár ůstu intenzity dopravy pokra čuje – stávající intenzity budou s nejv ětší pravd ěpodobností vyšší. Postupné zkvalitn ění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru.
Rozvoj silni ční sít ě na území ORP Šumperk
Koridory a plochy dopravní infrastruktury PÚR ČR vymezuje rozvojový zám ěr kapacitní dopravní cesty S1 (u n ěhož budou parametry teprve stanoveny), jehož koridor byl vymezen následovn ě: S1 Mohelnice–Mikulovice–hranice ČR/Polsko
Obrázek č. 4.2.4: Koridory dálnic, rychlostních a kapacitních silnic - zám ěry
Zdroj: PÚR ČR, 2008 Důvodem vymezení koridoru kapacitní silnice S1 je zlepšení dostupnosti Jesenicka především za hlavním h řebenem Hrubého Jeseníku (SOB3) a dostupnosti Hrubého Jeseníku jako významného centra cestovního ruchu a rekreace. Plochy a koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu Na území ORP Šumperk se realizace st ěžejních staveb (Post řelmov-Šumperk a Šumperk- Petrov nad Desnou) p ředpokládá v období 2014-2017. V plánovaných trasách bude krom ě přeložek realizováno n ěkolik obchvat ů, MÚK a p řivad ěčů . Navazující stavba Petrov nad Desnou-Kouty nad Desnou zajistí i napojení n ěkterých obcí na hlavní komunikaci. Realizace úsek ů I/44 v trase Mohelnice – Kouty nad Desnou je prioritou OK jako předpoklad rozvoje
- 65 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Jesenicka. Sou časn ě výrazn ě p řisp ějí ke zvýšení kvality silni ční sít ě na území ORP Šumperk a omezení negativních dopad ů snížením intenzity dopravy na pr ůtazích m ěst a obcí. 333 V rámci Zásad územního rozvoje OK byly vymezeny koridory pro záměry ve řejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují stavby nových úsek ů a přeložky i řešení dopravních závad a homogenizaci silni čních úsek ů na řešeném území. Stavby v uvedených koridorech byly za řazeny mezi stavby ve řejn ě prosp ěšné (VPS).
Tabulka č. 4.2.1: Ve řejn ě prosp ěšné stavby na území SO ORP Šumperk Stavby ve vymezených plochách a koridorech dopravní infrastruktury Ozna čení Popis ve řejn ě prosp ěšné stavby Dotčené obce - katastrální území stavby I/11 Bukovice u Písa řova, Olšany nad Písa řov, Jakubovice u Šumperka, Bušín, D2 Rudou, p řeložka Olšany nad Rudou I/44 Lou čná nad Desnou, lokalita Kouty D5 Lou čná nad Desnou nad Desnou, výstavba nového tahu D10 II/446 Libina, p řeložka Libina II/446, II/370 D. Libina, rekonstrukce D11 Libina křižovatky, p řeložka I/44 Šumperk, napojení na stávající sil. D15 Dolní Studénky, Šumperk I/44 D46 I/11 Sobotín, p řeložka Sobotín Zám ěry p řevzaté bez v ěcné zm ěny z platného ÚP VÚC je dle odst. 2 §187 zákona
č.183/2006 Sb. Bušín, Olšany nad Moravou, Chrome č, D02 I/11 Bukovice – Post řelmov Post řelmov Lukavice na Morav ě, Vlachov, Slavo ňov u I/44 Mohelnice– Petrov nad Desnou Lukavice, Zvole u Záb řehu, Post řelmov, D03 včetn ě k řižovatek, napojení Šumperku a Bludov, Dolní Studénky, Sudkov, Nový Malín, Rapotína, k řiž. u Petrova Šumperk, Viký řovice, Petrov n/D I/44 Petrov nad Desnou - Kouty nad Petrov nad Desnou, Velké Losiny, Filipová, D04 Desnou, v četn ě napojení Velkých Losin Lou čná nad Desnou, Kociánov, Rejhotice a Lou čné nad Desnou D08 II/369 Branná – Ostružná, p řeložka Branná u Šumperka, Ostružná Hanušovice, Hyn čice nad Moravou, Pot ůč ník, D09 II/369 Hanušovice – Jind řichov Ple če, Pusté Žib řidovice Zdroj: ZÚR Olomouckého kraje, 2008 ZÚR OK dále vymezují plochy a koridory, ve kterých se ukládá prov ěř it zm ěny jejich využití územní studii jako podmínky pro rozhodování o zm ěnách ve využití území. Z výše uvedených staveb ukládají ZÚR up řesnit územní studii vymezení ploch a koridor ů pro realizaci dopravní stavbu homogenizace a modernizace tahu II/369 pro dot čené území Hanušovice. Sou časn ě ukládají nepovolovat zm ěny v koridoru, které znemožní provedení modernizace tahu II/369. Zám ěry na zm ěny v území SO ORP Šumperk znázor ňuje obrázek B 2 v příloze.
333 Viz RURÚ SO ORP Šumperk, 2008
- 66 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Silnice II. a III. t řídy Rozvoj silni ční sít ě v majetku OK – silnic II. a III. třídy – je zam ěř en na rekonstrukci a modernizaci celé řady komunikací, řešení pr ůtah ů m ěsty a obcemi budováním p řeložek a obchvat ů a p řípadné řešení n ěkterých výhledových napojení v souvislosti s postupující realizací staveb na páte řních komunikacích. Návrh oprav a rekonstrukcí na silnicích II. a III. třídy je zachycen v obrázku B 3 v příloze. Vzhledem k tomu, že s výjimkou již modernizovaných částí silni ční sít ě je sou časný technický stav p řevážné v ětšiny silnic II. a III. třídy v ČR i v OK nevyhovující, postupná realizace nezbytných rekonstrukcí bude závislá na finan čních možnostech OK a dalších možnostech financování.
Dostupnost ORP Šumperk Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou linkovou dopravou bylo provedeno na základ ě zjišt ění po čtu spoj ů z jednotlivých obcí do Šumperka ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových interval ů podle ú čelu – možnosti dojíž ďky za prací, dojíž ďky do škol a na ú řady. Po čty zjišt ěných spoj ů v uvedených časových intervalech z jednotlivých obcí do sídla ORP Šumperk a jejich hodnocení uvádí následující tabulka.
Tabulka č. 4.2.2: Dostupnost ORP Šumperk Po čet spojení Po čet spojení Po čet spojení Po čet spojení Obec na 6 na 8 na 14 celkem Bludov 10 6 9 25 Bohdíkov 2 0 1 3 Bohutín 1 0 3 4 Branná 0 0 0 0 Bratrušov 1 0 1 2 Bušín 1 0 1 2 Dlouhomilov 1 0 0 1 Dolní Studénky 4 4 3 11 Hanušovice 0 0 1 1 Hrab ěšice 0 0 0 0 Hrabišín 2 0 1 3 Chrome č 4 1 2 7 Jakubovice 0 0 0 0 Janoušov 0 0 0 0 Jind řichov 0 0 1 1 Kop řivná 2 0 0 2 Libina 3 0 0 3 Lou čná nad Desnou 0 0 0 0 Malá Morava 0 0 0 0 Nový Malín 6 4 2 12 Olšany 2 2 2 6 Oskava 0 0 0 0 Petrov nad Desnou 2 2 2 6 Písařov 0 0 0 0 Rapotín 6 4 2 12 Rejchartice 0 0 0 0
- 67 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Po čet spojení Po čet spojení Po čet spojení Po čet spojení Obec na 6 na 8 na 14 celkem Ruda nad Moravou 3 3 1 7 Sobotín 2 1 2 5 Staré M ěsto 0 0 0 0 Sudkov 5 2 1 8 Šléglov 0 0 0 0 Velké Losiny 3 0 0 3 Verní řovice 0 0 1 1 Viký řovice 3 4 4 11 Sou čet 63 33 40 - Zdroj: www.idos.cz Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z kv ětna 2010. Aby spojení mohlo být uvedeno, doba dojezdu musí být kratší než 90 minut a dorazit do cíle nejd říve hodinu p řed uvedenou hodinou. Škála: -2…..0 spoj ů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje Jak vyplývá z uvedené tabulky, po čet spoj ů do Šumperka lze hodnotit jako uspokojivý pouze u obcí Bludov, Bohdíkov, Bohumín, Dolní Studénky, Hrabiš ť, Chrome č, Nový Malín, Olšany, Petrov nad Desnou, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Sudkov, Velké Losiny a Viký řovice. Naopak u obcí Branná, Hrab ěšice, Jakubovice, Janoušov, Lou čná nad Desnou, Malá Morava, Oskava, Písa řov, Rejchartice, Staré M ěsto a Šlégov nebyl nalezen žádný vhodný spoj. Časovou náro čnost (pr ůměrné doby cesty do sídla ORP) dle obcí v daných intervalech a vyhodnocení četnosti spojení pro dané intervaly uvádí tabulky B 4 a B 5 v příloze.
Parkování Vzhledem k předpokládanému nár ůstu dopravní intenzity a rozvoji individuální automobilové dopravy, se projevuje pot řeba rozší řit kapacity garáží a odstavných stání jak v ORP Šumperk, tak v některých dalších sídlech i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu.
Hrani ční p řechody
Na správním území ORP Šumperk se nenacházejí silni ční hrani ční p řechody.
Železni ční doprava
Koridory železni ční sít ě Územím SO ORP Šumperk neprochází žádný z vymezených tranzitních železni čních koridor ů.
Železni ční doprava na území ORP Šumperk Základní železni ční sí ť na území ORP Šumperk je tvo řena úseky následujících celostátních drah, na n ěž navazují dráhy regionální.
- 68 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Územím ORP Šumperk jsou vedeny následující celostátní dráhy: ► tra ť č. 290 - Olomouc – Šumperk ► tra ť č. 291 - Záb řeh na Morav ě – Šumperk, ► tra ť č. 292 - Šumperk – Jeseník – Krnov. Tyto celostátní dráhy jsou sou částí základní železni ční sít ě OK (u nichž je možná modernizace s územními dopady). Na zajišt ění obslužnosti území se dále podílejí regionální dráhy: ► tra ť č. 025 - Dolní Lipka – Hanušovice, ► tra ť č. 293 - Šumperk – Kouty na Desnou, Petrov nad Desnou – Sobotín, ► tra ť č. 294 – Hanušovice – Staré M ěsto pod Sn ěžníkem. Jejich pr ůběh v území je znázorn ěn v následujícím obrázku.
Obrázek č. 4.2.5: Železni ční sí ť v ORP Šumperk
Zdroj: www.cd.cz , vlastní úprava Délku železni čních tratí na území jednotlivých obcí udává tabulka B 6 v příloze.
Železni ční zastávky a stanice Bezprost řední obsluha území je zajiš ťována prost řednictvím železni čních zastávek nebo stanic, jež umož ňují napojení obcí na železni ční dopravu.
- 69 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 4.2.3: Dopravní obslužnost území železni ční dopravou Tra ť číslo Stanice/ zastávky 290 Šumperk, Nový Malín, Hrabišín, Libina 291 Šumperk, Bludov Šumperk, Bludov, Bludov lázn ě, Bohutín, Bratrušov, Ruda nad Moravou, Komnatka, 292 Raškov, Hanušovice Holba, Hanušovice, Pot ůč ník, Jind řichov na Morav ě, Nové Losiny Branná Šumperk, Viký řovice u penzionu, Viký řovice, Viký řovice-Lesní, Rapotín zastávka Rapotín, 293 Velké Losiny zastávka, Velké Losiny, Lou čná nad Desnou-Filipová, Lou čná nad Desnou, Lou čná nad Desnou-Rejhotice, Petrov na Desnou, Sobotín 294 Hanušovice, Vysoké Žib řidovice, Chrastina, Staré M ěsto p.S. 025 Hanušovice, Vlaské, Podlesí Zdroj: SŽDC, státní organizace, ČD, a.s. Z hlediska dostupnosti ORP Šumperk plní obslužnou funkci území všechny železni ční trat ě, vzhledem k tomu, že jsou propojeny. Z celkového po čtu 36 obcí železni ční dráha zajiš ťuje dostupnost ORP Šumperk pro 17 obcí (a řady jejich částí), což znamená cca 47 % obcí. Zhruba polovina území není na železni ční sí ť p římo napojena, z hlediska obslužnosti území plní železnice ve srovnání s autobusovou dopravou omezenou úlohu. Řad ě obcí a ORP Šumperk umož ňuje železni ční doprava dostupnost významných center v regionu i krajského města. Na území SO ORP Šumperk se dále nacházejí vle čky a dv ě lanové dráhy. Jejich vymezení a délky uvádí tabulky B 7 a B8 v příloze.
Rozvoj železni ční sít ě na území ORP Koncepce rozvoje železni ční sít ě na území ORP Šumperk je sou částí koncepce rozvoje dopravní infrastruktury a v rámci Zásad územního rozvoje OK byly za řazeny mezi trat ě, které by m ěly být elektrizovány jednak tzv. ostatní celostátní trat ě č. 290, 291 a 292, ale i regionální tra ť č. 293 - Šumperk – Kouty na Desnou.
Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta.
Letecká doprava Na území ORP Šumperk se nachází ve řejné letišt ě pro vnitrostátní p řepravu a neve řejné vrtulníkové letišt ě pro Leteckou záchrannou službu v Šumperku.
- 70 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Turistické trasy, cyklostezky Na území SO ORP Šumperk se v sou časnosti nachází cca 401,4 km cyklotras. Jejich délky, na území jednotlivých obcí, uvádí následující tabulka.
Tabulka č. 4.2.4: Cyklostezky na území SO ORP Šumperk
Obec Cyklostezky (km) Obec Cyklostezky (km)
Bludov 6.40 Malá Morava 31.24 Bohdíkov 9.06 Nový Malín 1.34 Bohutín 3.20 Olšany 1.78 Branná 5.71 Oskava 12.34 Bratrušov Písa řov 9.50 Bušín 0.48 Rapotín 12.02 Dlouhomilov Rejchartice 1.06 Dolní Studénky 7.55 Ruda nad Moravou 8.10 Hanušovice 10.84 Sobotín 10.33 Hrab ěšice Staré M ěsto 25.93 Hrabišín Sudkov 5.72 Chrome č 5.50 Šléglov 2.15 Jakubovice 3.48 Šumperk 12.77 Janoušov 4.09 Velké Losiny 34.29 Jind řichov 16.39 Verní řovice 29.06 Kop řivná Vikantice 5.11 Libina 3.32 Viký řovice 5.14 Lou čná nad Desnou 117.50 Celkem z ORP 401.40 Zdroj: ÚAP, 2010, 2010 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín. V rámci ZÚR OK jsou definovány cyklistické trasy pouze vymezenými koridory. Na území SO ORP se jedná o následující cyklistické trasy II.t řídy s nadregionálním významem: ► č. 53 Píse čná – Jeseník – Hanušovice, ► č. 51 Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel – Olomouc, ► č. 52 Hanušovice – Králíky – Mladkov. Vymezené trasy ZÚR OK ukládají v rámci ÚP respektovat. Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení n ěkterých úsek ů po silnicích nižších t říd a rovn ěž omezená prostupnost n ěkterých oblastí.
- 71 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Indikátory Podtémata Další jevy a komentá ře Dopravní Dopravní Dostupnost Obec Silnice Silnice Železnice infrastruktura obslužnost ORP I.t ř. II.t ř. (st./zast.) území Šumperk Bludov 2 2 2 A Z Bohdíkov 0 -1 1 B Bohutín 2 2 2 A Z Branná 0 2 -2 B Z Bratrušov 1 2 0 B Z Bušín 0 0 0 A Dlouhomilov -1 -1 -1 B Dolní Studénky 1 0 2 A B Hanušovice -1 -1 -1 B Hrab ěšice -2 -2 -2 Hrabišín 2 2 1 B Z Chrome č 1 0 2 A Jakubovice -1 0 -2 A Janoušov -2 -2 -2 Jind řichov 1 2 -1 B Z Kop řivná -1 -1 0 B Libina 2 2 1 B Z Lou čná nad Desnou 1 2 -2 A Z Malá Morava -2 -1 -2 B Nový Malín 2 2 2 B Z Olšany 1 0 2 A B Oskava -2 -2 -2 Písa řov 1 0 2 A Rapotín 0 2 -2 A Z Rejchartice 0 -2 2 Ruda nad Moravou 1 2 -2 B Z Sobotín 2 2 2 A Z Staré M ěsto 2 2 2 B Z Sudkov -1 0 -2 A Šléglov -2 -2 -2 Šumperk 2 2 - A B Z Velké Losiny 2 2 1 A Z Verní řovice -2 -2 -1 Vikantice 1 -1 2 B Viký řovice 2 2 1 A Z SO ORP celkem 0 0 0 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory. Vysv ětlivky: Dopravní obslužnost 2Z+S (dva a více druh ů komunikací) 1 Z – železni ční zastávka/stanice 0 A – napojení obce na silnici I.t řídy -1….B – napojení obce na silnici II.t řídy -2 C – pouze silnice III.t řídy
- 72 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případ ě území ORP Šumperk zvoleno, zda je obslužnost jednotlivých obcí založena na silnicích I., II. a/nebo III. třídy, p řípadn ě na železnici. Hodnocení dopravní obslužnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Šumperk ve řejnou hromadnou dopravou. Hodnocení dostupnosti je založeno na četnosti spoj ů ve vybraných intervalech do Šumperka pro jednotlivé obce autobusovou p řepravou a napojení obce na železni ční sí ť.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Zastaralost železni čních tratí na území ORP Relativn ě vysoká hustota železni ční a silni ční sít ě (omezené rychlosti, zastaralý vozový park). Velký na území ORP. po čet dopravních závad (úrov ňové k řížení silnic I. a II. třídy s železni čními trat ěmi). Převažující podíl silnic II. a III. t řídy ve stávající Existence celostátních a regionálních železni čních silni ční síti, špatný technický stav stávající silni ční tratí v četn ě napojení na železni ční tranzitní koridor. sít ě, dlouhodob ě nedostate čná údržba a opravy. Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace Absence obchvat ů m ěst a obcí p ři relativn ě vysoké dopravní infrastruktury na území ORP Šumperk na a výhledov ě rostoucí automobilové doprav ě. úrovni kraje. Rozložení silni ční sít ě umož ňuje relativn ě dobrou Absence dálnice a rychlostní silnice. dostupnost okresního m ěsta Šumperk. Výhledov ě zlepšení dostupnosti území a rozvoj Vzhledem k velikosti území SO ORP zhoršená cestovního ruchu v souvislosti realizací dostupnost obce s rozší řenou p ůsobností pro řadu rekonstrukce I/44 a I/11. obcí zejména v odlehlých částech. Omezené možnosti využití železni ční dopravy pro
cca 50% obcí na sledovaném území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zpožd ění /odkládání/ realizace zám ěrů v rozvoji Rekonstrukce silnic I. a II. t řídy – p ředpoklad pro (rekonstrukci) pozemních komunikací z důvodu rozvoj domácího i p řeshrani čního cestovního ruchu. nedostatku finan čních prost ředk ů. Elektrizace tra ťových úsek ů celostátních tratí Neprosazení návrhu na elektrizaci vybraných č. 290, 291, 292 a regionální trat ě č. 293. železni čních tratí a/nebo odkládání jeho realizace. Zkvalitn ění železni ční p řepravy. Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace silni ční sít ě, budování obchvat ů a p řeložek, snížení Odkládání realizace výstavby/rekonstrukce intenzity dopravy ve m ěstech a obcích, snižování páte řních komunikací I/44 a I/11. zne čišt ění ovzduší a hluku. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitn ě i Realizace plánovaných oprav a údržby silnic II. a III. technicky nevyhovujících) silnicích – riziko r ůstu tříd – zlepšení kvality dopravní obslužnosti území. po čtu dopravních nehod. Omezená dopravní obslužnost ve řejnou hromadnou Možnost využití prost ředk ů z fond ů EU na dopravou – nár ůst individuálního automobilismu spolufinancování dopravní infrastruktury. s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystém ů. Rozši řování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními d ůsledky na fungování dopravy ve m ěstech/obcích.
- 73 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Problémy k řešení v rámci územního plánování ZÚR OK ukládá akceptovat na území kraje a dot čených obcí silni ční tahy základní sít ě. Na území SO ORP se jedná o následující. ► 1. Tah mezinárodního a celostátního významu, který tvo ří silnice I/44 Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice – státní hranice. ► 2. Významné tahy nadregionálního významu, (které tvo ří silnice I. t řídy a vybrané silnice II. t řídy), mezi n ěž byly zařazeny: - silnice I/11 (Hradec Králové) – Post řelmov – Šumperk – (Bruntál – Ostrava – Mosty u J. – státní hranice); - silnice II/369 Lipová Lázn ě – Ruda nad Moravou. ZÚR OK dále ukládá hájit na území obcí koridory pro následující návrhy na dostavbu a modernizaci komunika čních tah ů mezinárodního a celostátního významu . Na území SO ORP Šumperk sem byly za řazeny pro zajišt ění dopravní obsluhy území okresu Jeseník návrhy p řeložek: ► silnice I/44 v úseku Mohelnice - Šumperk - Petrov nad Desnou jako čty řpruhové komunikace s výjimkou realizovaného úseku Lukavice - Záb řeh – Post řelmov ► silnice I/44 v úseku Petrov nad Desnou - Jeseník - Mikulovice - státní hranice návrh přeložky jako dvoupruhové komunikace, (vč. tunelového úseku pod Červenohorským sedlem a K řížovým vrchem /Jeseník/); ZÚR OK ukládá hájit koridory pro následující návrhy p řeložek na tazích nadregionálního významu: ► silnice I/11 – Jakubovice, Olšany nad Moravou, Bohutín, Sobotín; ► silnice II/369 – Ruda na Morav ě, Hanušovice, Ostružná; Rovn ěž dle PÚR ČR 2008 trvá požadavek stabilizovat v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty S2 v trase Mohelnice – Mikulovice – hranice ČR do konce roku 2008. (Dle PÚR mají do konce roku 2008 MD, Olomoucký kraj a MŽP ČR prov ěř it v dané trase možnost vymezení koridoru pro vybudování kapacitní dopravní cesty.)
- 74 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
4.3 Sociodemografické podmínky
Demografický vývoj K 1. 1. 2010 žilo v České republice 10 506 813 obyvatel, z toho v Olomouckém kraji trvale bydlelo 642 041 obyvatel. Olomoucký kraj je složen z 313 601 muž ů a 328 440 žen. Olomoucký kraj se řadí na 6. místo v po čtu obyvatel (po hlavním m ěst ě Praha, St ředo českém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Ústeckém kraji) v rámci České republiky. Od roku 2000 do roku 2010 došlo ke snížení po čtu obyvatel (o 4 316 obyvatel). Nejlidnat ějším SO ORP (po Olomouci) je Prost ějov (99 019 obyvatel), P řerov (84 186 obyvatel) a dále následuje Šumperk se 72 078 obyvateli (4. místo v Olomouckém kraji). Z krátkodobého hlediska se po čet obyvatel v Olomouckém kraji pozvolna zvyšuje, v relativním vyjád ření po čet obyvatel stagnuje. Bližší informace uvádí tabulka B 10 v příloze. V jednotlivých SO ORP Olomouckého kraje došlo k výrazným zm ěnám po čtu obyvatel, které byly zp ůsobeny p ředevším migra čním pohybem obyvatelstva. Pro vzájemné srovnání SO ORP je nutné použít relativní zm ěny po čtu obyvatel, tj. zm ěny nam ěř ené v procentech. K výrazn ějším úbytk ům obyvatel došlo v SO ORP Konice (o 4,5 %), Jeseník (o 3,3 %), Šternberk (o 2,6 %) a Šumperk (o 2,4 %). Na druhou stranu nejv ětší nár ůst obyvatel nastal v SO ORP Litovel (o 1,7 %), Olomouc (o 1,4 %), Prost ějov (o 0,6 %). Jedná se SO ORP s dobrým napojením na silni ční sí ť ČR. V roce 2000 SO ORP Šumperk evidoval 73 876 trvale bydlících osob. V roce 2010 po čet obyvatel byl 72 078 osob. Za sledované období došlo ke snížení po čtu obyvatel o 2,4 % (o 1798 osob). Za poslední dva sledované roky v SO ORP Šumperk došlo k poklesu o 0,1 % (o 104 osob).
Tabulka č. 4.3.1: Po čet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety 2000 – 2010 Rok Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 SO ORP 2000 2010 Absolutn ě Relativn ě (%) Hranice 35083 34703 -380 -1,1 Jeseník 42677 41255 -1422 -3,3 Konice 11725 11195 -530 -4,5 Lipník nad Be čvou 15648 15435 -213 -1,4 Litovel 23307 23697 390 1,7 Mohelnice 18866 18736 -130 -0,7 Olomouc 159094 161262 2168 1,4 Prost ějov 98391 99019 628 0,6 Přerov 85936 84186 -1750 -2,0 Šternberk 24515 23889 -626 -2,6 Šumperk 73876 72078 -1798 -2,4 Uni čov 23134 22995 -139 -0,6 Záb řeh 34105 33591 -514 -1,5 Olomoucký kraj 646357 642041 -4316 -0,7 Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní zm ěna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100
Následující grafy ukazují, jak se po čet obyvatel SO ORP Šumperk vyvíjel od roku 1971 do roku 2010. Zatímco první graf ukazuje vývoj po čtu obyvatel, druhý graf zachycuje vývoj
- 75 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. hrubých m ěr p řirozeného p řír ůstku, migra čního salda a celkového p řír ůstku, které vývoj po čtu obyvatel vysv ětlují. Od 70. let docházelo k výrazn ějšímu p říbytku obyvatel v SO ORP Šumperk, což bylo zp ůsobeno pronatalitní politikou státu. Od 80. let populace vícemén ě stagnovala. Nejvíce obyvatel m ěl SO ORP Šumperk v 90. letech. Od roku 2000 do roku 2010 došlo k poklesu obyvatel z po čtu 73 876 na 72 078 osob.
Obrázek č. 4.3.1: Vývoj po čtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Šumperk mezi lety 1971-2010
Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva.
Hrubá míra p řirozeného p řír ůstku SO ORP Šumperk v 70. letech dosahovala 15 ‰, na konci 70. let došlo k poklesu a následné stagnaci na p řelomu 80. a 90. let. V polovin ě 90. let dosahovala záporných hodnot, což znamená, že po čet zem řelých osob p řevažoval nad po čtem narozených osob. V sou časné dob ě dochází k návratu do kladných hodnot. Hrubá míra migra čního salda se pohybovala v 70. a 80. letech v záporných hodnotách (výjimka v roce 1973), což znamená, že po čet vyst ěhovaných osob p řevažuje nad p řist ěhovanými. Od roku 1990 došlo k překlenutí do kladných hodnot, které byly koncem 90. let vyst řídány op ět zápornými hodnotami. Hrubá míra celkového p řír ůstku znázor ňuje sou čet p ředchozích dvou měr. Její vývoj je podobný s vývojem hrubé míry p řirozeného p řír ůstku.
- 76 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 4.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Šumperk
Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva. Pozn.: Hrubá míra p řirozeného p řír ůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migra čního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového p řír ůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je st řední stav obyvatelstva vypo čítaný jako pr ůměr po čtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.
V roce 2000 SO ORP Šumperk m ělo 73 876 obyvatel. V roce 2010 poklesl stav obyvatel o 1 798 na 72 078 osob. Nejv ětší obcí SO ORP Šumperk je m ěsto Šumperk s 27 492 obyvateli (k 1. 1. 2010). Šumperk zaznamenal nejv ětší absolutní pokles obyvatel (o 2 346 osob) od roku 2000. Dále se jedná spíše o menší obce. Nejlidnat ějšími obcemi SO ORP Šumperk jsou Libina, Hanušovice, Bludov a Nový Malín (všechny nad 3 000 obyvatel). Mezi nejmenší obce se řadí Šléglov, Janoušov a Vikantice, jejichž po čty obyvatel se pohybují do 100 obyvatel. K nejv ětšímu relativnímu nár ůstu populace došlo v obcích Nový Malín (o 48,8 %), Hrab ěšice (o 32,6 %) a Rejchartice (o 28,9 %). K výraznému relativnímu poklesu po čtu obyvatel došlo v obcích Branná (o 27,3 %), Oskava (o 16, 4 %) a Vikantice (o 14,4 %). V roce 2008 bylo evidováno 72 182 obyvatel za celý SO ORP Šumperk, do roku 2010 došlo k poklesu o 104 osob (o 0,1 %) na 72 078 obyvatel. K nejv ětšímu absolutnímu nár ůstu po čtu obyvatel došlo v obcích Nový Malín (o 164 osob), Viký řovice (o 107 osob) a Ruda nad Moravou (o 82 osob). K nejv ětšímu relativnímu nár ůstu došlo v obcích Nový Malín (o 5,5 %), Viký řovice (o 5 %) a Janoušov (o 4,1 %). Nejv ětší absolutní pokles zaznamenaly obce Šumperk (o 454 osob), Staré M ěsto (o 76 osob) a Jind řichov (o 39 osob). Největší relativní pokles byl evidován v obcích Šléglov (o 5,9 %), Vikantice (o 4,3 %) a Staré M ěsto (o 3,9 %). Stejné po čty obyvatel za oba sledované roky byly nam ěř eny v obcích Bohutín a Kop řivná.
- 77 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 4.3.2: Po čet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Šumperk mezi lety 2008- 2010 Rok Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Obec 2008 2010 Absolutn ě Relativn ě (%) Bludov 3139 3181 42 1,3 Bohdíkov 1431 1415 -16 -1,1 Bohutín 809 809 0 0 Branná 296 290 -6 -2 Bratrušov 574 573 -1 -0,2 Bušín 421 431 10 2,4 Dlouhomilov 476 489 13 2,7 Dolní Studénky 1313 1307 -6 -0,5 Hanušovice 3438 3448 10 0,3 Hrab ěšice 124 126 2 1,6 Hrabišín 862 865 3 0,3 Chrome č 586 583 -3 -0,5 Jakubovice 192 195 3 1,6 Janoušov 49 51 2 4,1 Jind řichov 1411 1372 -39 -2,8 Kop řivná 290 290 0 0 Libina 3489 3506 17 0,5 Lou čná nad Desnou 1842 1809 -33 -1,8 Malá Morava 568 580 12 2,1 Nový Malín 3008 3172 164 5,5 Olšany 1086 1111 25 2,3 Oskava 1420 1410 -10 -0,7 Písa řov 704 711 7 1 Rapotín 3196 3252 56 1,8 Rejchartice 190 192 2 1,1 Ruda nad Moravou 2569 2651 82 3,2 Sobotín 2386 2416 30 1,3 Staré M ěsto 1955 1879 -76 -3,9 Sudkov 1174 1156 -18 -1,5 Šléglov 34 32 -2 -5,9 Šumperk 27946 27492 -454 -1,6 Velké Losiny 2783 2765 -18 -0,6 Verní řovice 199 194 -5 -2,5 Vikantice 93 89 -4 -4,3 Viký řovice 2129 2236 107 5 SO ORP Šumperk 72182 72078 -104 -0,1 Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: relativní zm ěna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100 K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín. Obec Petrov nad Desnou má kolem 1240 obyvatel.
Po čet obyvatel je ovlivn ěn vývojem p řirozeného p řír ůstku a migrací. P řirozený p řír ůstek je rozdíl mezi po čtem narozených osob a po čtem zem řelých za dané období (zpravidla 1 rok). Migra ční saldo je rozdíl mezi p řist ěhovalými a vyst ěhovalými osobami.
- 78 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Přirozený p řír ůstek SO ORP Šumperk v posledních letech dosahoval kladných hodnot (116). Migra ční saldo SO ORP Šumperk se pohybovalo v záporných hodnotách (- 220). Celkový přír ůstek, který vzniká sou čtem t ěchto hodnot, byl negativní, tj. po čet obyvatel v SO ORP Šumperk klesá z důvodu migra čního pohybu obyvatel. Nejvyšší zm ěny zaznamenal Šumperk, ze kterého se lidé nejvíce odst ěhovávají. Nejvíce osob vymírá v obci Sobotín.
Tabulka č. 4.3.3: Vliv p řirozené m ěny a migrace na po čet obyvatel v obcích SO ORP Šumperk za období 2008 – 2009 Přirozený Migra ční Obec Narození Zem řelí Přist ěhovalí Vyst ěhovalí přír ůstek saldo Bludov 70 57 13 127 98 29 Bohdíkov 29 26 3 52 71 -19 Bohutín 25 15 10 38 48 -10 Branná 6 1 5 9 20 -11 Bratrušov 15 23 -8 37 30 7 Bušín 16 10 6 17 13 4 Dlouhomilov 9 11 -2 25 10 15 Dolní Studénky 21 17 4 52 62 -10 Hanušovice 80 52 28 169 187 -18 Hrab ěšice 1 4 -3 14 9 5 Hrabišín 18 15 3 36 36 0 Chrome č 8 13 -5 29 27 2 Jakubovice 5 1 4 7 8 -1 Janoušov 1 0 1 1 0 1 Jind řichov 26 28 -2 41 78 -37 Kop řivná 7 11 -4 34 30 4 Libina 76 71 5 115 103 12 Lou čná nad 36 30 6 45 84 -39 Desnou Malá Morava 5 7 -2 41 27 14 Nový Malín 87 55 32 235 103 132 Olšany 26 23 3 69 47 22 Oskava 16 23 -7 54 57 -3 Písa řov 19 12 7 34 34 0 Rapotín 76 52 24 211 179 32 Rejchartice 2 4 -2 11 7 4 Ruda nad 53 51 2 150 70 80 Moravou Sobotín 64 99 -35 217 152 65 Staré M ěsto 44 42 2 31 109 -78 Sudkov 22 25 -3 63 78 -15 Šléglov 1 3 -2 2 2 0 Šumperk 595 565 30 869 1353 -484 Velké Losiny 52 60 -8 123 133 -10 Verní řovice 1 2 -1 4 8 -4 Vikantice 0 1 -1 2 5 -3 Viký řovice 47 34 13 208 114 94 SO ORP 1559 1443 116 3172 3392 -220 Šumperk Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva, ro ční údaje. Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
- 79 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Věková struktura Věková struktura obyvatelstva p ředstavuje jednu ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a nazna čujících možné budoucí sociální hrozby a problémy. V následujících tabulkách je znázorn ění problematiky v ěkové struktury obyvatel Olomouckého kraje a SO ORP Šumperk vyjád řeno dle v ěkových skupin a indexu stá ří za roky 2000 a 2010. V ěk je rozd ělen do 3 kategorií, a to: do 14 let (p ředproduktivní obyvatelstvo), 15 - 64 let (produktivní obyvatelstvo), nad 65 let (poproduktivní obyvatelstvo). Věkové skupiny jsou vyjád řeny v procentech. V roce 2010 v Olomouckém kraji žije 14,2 % osob ve v ěku do 14 let (v roce 2000 16,9 %), 70,3 % tvo ří v ěkovou kategorii 15 až 64 let (v roce 2000 69,5 %) a 15,5 % je ve v ěku nad 65 let (v roce 2000 13,6 %). Dochází k poklesu u první v ěkové kategorie a nár ůstu dvou dalších kategorií. V sou časné dob ě v Olomouckém kraji má nejmladší obyvatele SO ORP Hranice, Šumperk. Obyvatel v produktivním v ěku je nejvíce v SO ORP Jeseník a Šternberk (nad 71 % obyvatel). Nejstarší obyvatele v Olomouckém kraji mají SO ORP Konice a Přerov (nad 16 % obyvatel v ěku nad 65 let). SO ORP Šumperk dosahuje podobných hodnot v ěkové struktury jako Olomoucký kraj. Pr ůměrný v ěk Olomouckého kraje k 31. 12. 2009 je 40,7 let. Jako hlavní indikátor pro jednotlivé SO ORP byl zvolen index stá ří. Jedná se o ukazatel, který vyjad řuje podíl poproduktivní složky obyvatelstva, tj. ve v ěku 65 a více let, na složce předproduktivní, tj. obyvatelstvo ve v ěku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Pr ůměrný index stá ří za Olomoucký kraj v roce 2000 dosahoval hodnoty 80. Nejstarší obyvatelstvo bylo evidováno v SO ORP Konice s indexem stá ří 95 a Prost ějov (91). Nejvyšší podíl osob v produktivním v ěku, m ěl SO ORP Jeseník 70,4 %. Nejmladší obyvatelstvo bylo v SO ORP Hranice (18,5 %). Ve srovnání s rokem 2000 je z následující tabulky patrné výrazné stárnutí obyvatelstva kraje. Index stá ří v roce 2010 v SO ORP Olomouckého kraje dosahuje hodnoty 109, tzn., že na jedno dít ě p řipadá 1,1 osob starších 65 let. Obyvatelé v produktivním v ěku se pohybují okolo 70 % v celém Olomouckém kraji. Nejvyšší index stá ří je v SO ORP P řerov (123) a Konice (121). Nejnižší index stá ří, za ob ě sledovaná období, je v SO ORP Jeseník a Hranice. Sledovaný SO ORP Šumperk m ěl za rok 2000 index stá ří hodnotu 76 a v roce 2010 dosahoval hodnoty 106.
Tabulka č. 4.3.4: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index SO ORP stá ří v stá ří v <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+ 2000 2010 Hranice 18,5 69,0 12,5 14,9 70,6 14,5 67,5 97,6 Jeseník 17,9 70,4 11,7 14,2 71,7 14,1 65,1 99,8 Konice 17,0 66,8 16,1 13,8 69,4 16,8 94,8 121,1 Lipník nad 18,0 68,3 13,7 14,4 70,5 15,2 76,4 105,3 Be čvou Litovel 16,8 69,0 14,2 14,4 70,1 15,5 84,7 107,9 Mohelnice 17,8 69,7 12,5 13,9 71,0 15,0 70,3 107,9 Olomouc 16,4 69,7 13,9 14,1 70,4 15,5 85,1 110,0 Prost ějov 16,2 69,0 14,8 14,3 69,5 16,2 91,3 112,9 Přerov 16,5 69,7 13,9 13,5 69,9 16,6 84,0 122,9 Šternberk 17,2 70,1 12,7 14,3 71,3 14,4 74,0 100,4 Šumperk 17,2 69,7 13,1 14,4 70,3 15,3 76,4 106,4 Uni čov 17,7 70,1 12,3 14,2 70,8 15,0 69,2 105,4 Záb řeh 18,1 69,4 12,5 14,4 70,6 15,1 69,1 104,7 Olomoucký 16,9 69,5 13,6 14,2 70,3 15,5 80,0 109,4 kraj Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: index stá ří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100
- 80 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
V roce 2000 index stá ří SO ORP Šumperk dosahoval hodnoty 80. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v obcích Janoušov (229) a Šléglov (300), které pat ří mezi nejmenší obce ORP Šumperk (do 50 obyvatel). V sou časné dob ě Šumperk pat ří k SO ORP s relativn ě mladým obyvatelstvem, index stá ří zde pr ůměrn ě dosahuje hodnoty 106. Na jedno dít ě tedy p řipadá 1,1 osoba nad 65 let. V SO ORP je 14,4 % v předproduktivním v ěku (v roce 2000 17,2 %), 70,3 % v produktivním v ěku (v roce 2000 69,7 %) a 15,3 % v poproduktivním věku (v roce 2000 13,1 %). Nejvyšší index stá ří je ve Vikanticích (186) a v Dlouhomilov ě (167). Nejnižší index stá ří je v obcích Rejchartice (27) a Nový Malín (45). Nap říklad obce Jakubovice, Libina a Šléglov vykazují stejné hodnoty v předproduktivní a poproduktivní složce populace.
Tabulka č. 4.3.5: Věková struktura obcí SO ORP Šumperk k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index Obec stá ří v stá ří v <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+ 2000 2010 Bludov 15,7 71,3 13,0 14,3 70,8 14,9 82,9 104,6 Bohdíkov 18,1 67,8 14,2 15,7 70,0 14,3 78,4 91,0 Bohutín 15,0 75,7 9,3 13,7 73,7 12,6 62,1 91,9 Branná 20,8 66,9 12,3 14,8 73,4 11,7 59,0 79,1 Bratrušov 16,9 68,9 14,2 15,9 70,9 13,3 84,2 83,5 Bušín 17,1 70,2 12,7 15,5 66,6 17,9 74,0 114,9 Dlouhomilov 15,3 66,2 18,5 12,3 67,3 20,4 121,1 166,7 Dolní 15,2 66,6 18,2 14,1 68,9 17,0 119,5 120,7 Studénky Hanušovice 19,3 70,4 10,3 14,9 71,9 13,2 53,4 88,7 Hrab ěšice 15,8 72,6 11,6 18,3 72,2 9,5 73,3 52,2 Hrabišín 16,5 70,0 13,5 14,3 73,1 12,6 81,9 87,9 Chrome č 15,3 70,6 14,1 16,0 69,5 14,6 92,1 91,4 Jakubovice 19,0 64,1 16,8 17,4 65,1 17,4 88,6 100,0 Janoušov 12,1 60,3 27,6 17,6 58,8 23,5 228,6 133,3 Jind řichov 21,2 65,2 13,6 15,8 69,2 14,9 64,3 94,5 Kop řivná 17,7 68,0 14,3 14,8 75,9 9,3 80,7 62,8 Libina 16,7 68,4 14,9 14,8 70,4 14,8 89,2 99,8 Lou čná nad 18,6 70,0 11,5 13,5 70,7 15,8 61,6 116,3 Desnou Malá 20,1 71,4 8,5 15,2 73,1 11,7 42,4 77,3 Morava Nový Malín 19,4 71,0 9,6 19,4 71,9 8,8 49,3 45,3 Olšany 21,3 68,0 10,7 14,9 70,7 14,5 50,4 97,6 Oskava 17,6 69,5 12,9 15,6 69,4 15,0 73,4 96,4 Písa řov 21,1 66,1 12,9 14,6 68,9 16,5 61,2 112,5 Rapotín 16,6 73,0 10,4 16,3 71,6 12,1 62,9 74,7 Rejchartice 17,4 72,5 10,1 23,4 70,3 6,3 57,7 26,7 Ruda nad 16,2 68,6 15,2 16,1 69,3 14,5 93,6 90,0 Moravou Sobotín 15,0 69,6 15,4 14,9 69,8 15,3 102,9 102,8 Staré M ěsto 20,3 69,8 9,9 14,6 71,3 14,1 48,6 96,4 Sudkov 19,3 69,4 11,3 14,8 71,5 13,8 58,6 93,0 Šléglov 8,0 68,0 24,0 9,4 81,3 9,4 300,0 100,0 Šumperk 16,4 69,8 13,7 13,1 69,4 17,5 83,7 133,9 Velké Losiny 16,8 70,4 12,8 12,5 71,2 16,2 75,8 129,8
- 81 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) Index Index Obec stá ří v stá ří v <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+ 2000 2010 Verní řovice 17,8 66,1 16,1 11,9 71,1 17,0 90,3 143,5 Vikantice 17,3 71,2 11,5 7,9 77,5 14,6 66,7 185,7 Viký řovice 18,5 69,6 11,9 16,1 71,0 12,9 64,1 80,3 SO ORP 17,2 69,7 13,1 14,4 70,3 15,3 76,4 106,4 Šumperk Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva. Pozn.: index stá ří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
Školství
V SO ORP Šumperk se nachází 33 mate řských škol a 34 základních škol. SO ORP Šumperk má celkem 36 obcí, z toho ve 13 obcích chybí mate řská škola (Branná, Dlouhomilov, Hrab ěšice, Chrome č, Jakubovice, Janoušov, Kopřivná, Písa řov, Rejchartice, Sobotín, Šléglov, Verní řovice, Vikantice) a ve 13 obcích se nevyskytuje základní škola (Branná, Dlouhomilov, Hrab ěšice, Chrome č, Jakubovice, Janoušov, Kop řivná, Malá Morava, Písa řov, Rejchartice, Verní řovice a Vikantice). 11 obcí nemá ve svém katastru žádné školské za řízení. V Šumperku se dále nachází Základní um ělecká škola, Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, St řední odborná škola železni ční, stavební a památkové pé če a St řední odborné u čilišt ě, St řední odborná škola, Vyšší odborná škola a St řední pr ůmyslová škola, St řední zdravotnická škola, St řední škola, Základní škola a Mate řská škola, Základní a st řední škola Pomn ěnka o.p.s., Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola a st řední škola, St řední odborná škola a St řední odborná škola a St řední odborné u čilišt ě.
Tabulka č. 4.3.6: Sí ť základních a mate řských škol v obcích SO ORP Šumperk Obec Mate řská škola (po čet d ětí) Základní škola (po čet d ětí) Základní škola a Mate řská škola p ři Základní škola a Mate řská škola p ři lázních, Bludov (9) lázních, Bludov (135) Bludov Mate řská škola Bludov, p řísp ěvková Základní škola Karla staršího ze Žerotína organizace (92) Bludov (750) Základní škola a Mate řská škola Základní škola a Mate řská škola Bohdíkov Bohdíkov, p řísp ěvková organizace (54) Bohdíkov, p řísp ěvková organizace (80) Mate řská škola Bohutín, p řísp ěvková Základní škola Bohutín, p řísp ěvková Bohutín organizace (60) organizace (96) Branná ne ne Základní škola a Mate řská škola Základní škola a Mate řská škola Bratrušov Bratrušov, p řísp ěvková organizace (22) Bratrušov, p řísp ěvková organizace (48) Základní škola a Mate řská škola Bušín, Základní škola a Mate řská škola Bušín, Bušín přísp ěvková organizace (30) přísp ěvková organizace (40) Dlouhomilov ne ne Mate řská škola Dolní Studénky, Dolní přísp ěvková organizace (40) Základní škola a Mate řská škola Dolní Studénky Základní škola a Mate řská škola Dolní Studénky, p řísp ěvková organizace (42) Studénky, p řísp ěvková organizace (25) Základní škola a Mate řská škola Základní škola a Mate řská škola Hanušovice Hanušovice (100) Hanušovice (650) Hrab ěšice ne ne Základní škola a Mate řská škola Hrabišín, Základní škola a Mate řská škola Hrabišín, Hrabišín přísp ěvková organizace (50) přísp ěvková organizace (300) Chrome č ne ne
- 82 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Mate řská škola (po čet d ětí) Základní škola (po čet d ětí) Jakubovice ne ne Janoušov ne ne Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mate řská škola Jind řichov Jind řichov, p řísp ěvková organizace (42) Jind řichov, p řísp ěvková organizace (150) Kop řivná ne ne Mate řská škola Libina, p řísp ěvková Základní škola Libina, p řísp ěvková Libina organizace (110) organizace (458) Loučná nad Mate řská škola Lou čná nad Desnou, Základní škola Lou čná nad Desnou (270) Desnou přísp ěvková organizace (90) Mate řská škola Malá Morava, Malá Morava ne přísp ěvková organizace (25) Základní škola a Mate řská škola Nový Základní škola a Mate řská škola Nový Nový Malín Malín, p řísp ěvková organizace (133) Malín, p řísp ěvková organizace (330) Základní škola a mate řská škola Olšany Základní škola a mate řská škola Olšany Olšany (30) (65) Základní škola a mate řská škola Oskava, Základní škola a mate řská škola Oskava, Oskava přísp ěvková organizace (60) přísp ěvková organizace (225) Petrov nad Základní škola a Mate řská škola Údolí Základní škola a Mate řská škola Údolí Desnou * Desné (2 mate řské školy) Desné Písa řov ne ne Základní škola a Mate řská škola Údolí Základní škola a Mate řská škola Údolí Rapotín Desné Desné Rejchartice ne ne Mate řská škola Ruda nad Moravou, Základní škola Ruda nad Moravou (480) Ruda nad přísp ěvková organizace (75) Moravou Základní škola a Mate řská škola Základní škola a Mate řská škola Hrabenov, p řísp ěvková organizace (25) Hrabenov, p řísp ěvková organizace (60) Základní škola a Mate řská škola Údolí Sobotín ne Desné Základní škola a Mate řská škola Staré Základní škola a Mate řská škola Staré Staré M ěsto Město (86) Město (400) Mate řská škola Sudkov, p řísp ěvková Základní škola Sudkov, p řísp ěvková organizace (55) organizace (210) Sudkov Základní a Mate řská škola Kolšov, Základní a Mate řská škola Kolšov, přísp ěvková organizace (30) přísp ěvková organizace (75) Šléglov ne ne St řední škola, Základní škola a Mate řská St řední škola, Základní škola a Mate řská škola Šumperk (50) škola Šumperk (241) Základní škola pro žáky se specifickými Základní škola pro žáky se specifickými poruchami u čení a mate řská škola poruchami u čení a mate řská škola logopedická Schola Viva, o.p.s. (20) logopedická Schola Viva, o.p.s. (150) Mate řská škola Sluní čko, p řísp ěvková Základní škola a st řední škola Pomn ěnka organizace (365) o.p.s. (47) Šumperk Výchovný ústav, d ětský domov se školou, Mate řská škola Veselá školka Šumperk, základní škola a st řední škola (32) přísp ěvková organizace (270) Základní škola Šumperk (550) Základní škola Šumperk (830) Základní škola Šumperk (900) Mate řská škola Pohádka, p řísp ěvková Základní škola Šumperk (780) organizace (205) Základní škola Šumperk (750) Základní škola a Mate řská škola p ři Základní škola a Mate řská škola p ři lázních, Velké Losiny (15) lázních, Velké Losiny (90) Velké Losiny Základní škola a mate řská škola Velké Základní škola a mateřská škola Velké Losiny (100) Losiny (400)
- 83 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Mate řská škola (po čet d ětí) Základní škola (po čet d ětí) Verní řovice ne ne Vikantice ne ne Základní škola a Mate řská škola Základní škola a Mate řská škola Viký řovice Viký řovice, p řísp ěvková organizace (68) Viký řovice, p řísp ěvková organizace (100) Zdroj dat: MŠMT, Rejst řík škol a školských za řízení, k 26. srpnu 2010 Pozn.: * u nov ě vzniklé obce Petrov nad Desnou byla data po řízena telefonicky. Pozn.: obce Sobotín, Rapotín a Petrov nad Desnou tvo ří Svazek obcí Údolí Desné, jejichž školy jsou sou částí Základní školy a mate řské školy Údolí Desné, které mají kapacitu 180 žák ů MŠa 696 žák ů ZS.
Zdravotnická za řízení a za řízení sociální pé če Zdravotnická za řízení se nacházejí ve 21 obcích, jedná se p ředevším o praktické léka ře jak pro dosp ělé, tak pro d ěti a dorost, a o stomatology. Výrazn ě více zdravotnických za řízení je koncentrováno v obcích Hanušovice, Libina, Ruda nad Moravou a Šumperk. V obci Šumperk se nachází nemocni ční za řízení. V 15 obcích (Bohdíkov, Branná, Bratrušov, Hrab ěšice, Jakubovice, Janoušov, Kop řivná, Malá Morava, Písa řov, Rejchartice, Sudkov, Šléglov, Verní řovice, Vikantice, Viký řovice) se žádné zdravotnické za řízení nenachází. Šumperk má na období 2007 – 2015 vytvo řené Komunitní plánování sociálních služeb. Posláním komunitního plánování je vytvá ření fungujícího systému sociálních služeb, který zjistí stav poskytování sociálních služeb v SO ORP Šumperk a zárove ň pot řeb, které nejsou napln ěny. Pracovními skupinami jsou senio ři; osoby se zdravotním postižením; d ěti, mládež a rodina; osoby v krizi a sociáln ě vylou čení. M ěsto Šumperk se v roce 2004 aktivn ě zapojilo do ú časti na komunitním plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji.
Tabulka č. 4.3.7: Sí ť zdravotnických za řízení, léka řských služeb a služeb sociální pé če v SO ORP Šumperk Obec Léka řské a zdravotnické služby Sociální služby a pé če 1 samostatná ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 2 samostatné ordinace praktického léka ře Bludov ne pro d ěti a dorost 1 samostatná ordinace praktického léka ře stomatologa Bohdíkov ne ne 1 detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře pro dosp ělé Bohutín ne 1 detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost Branná ne ne Bratrušov ne ne 1 samostatná ordinace praktického léka ře Bušín ne pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné Dlouhomilov ne ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné Dolní Studénky ne ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost 2 samostatné ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře pro dosp ělé Hanušovice ne 1 samostatná ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost 1 samostatná ordinace praktického léka ře stomatologa
- 84 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Léka řské a zdravotnické služby Sociální služby a pé če Hrab ěšice ne ne 1 detašované pracovišt ě samostatné Hrabišín ne ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné Chrome č ne ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost Jakubovice ne ne Janoušov ne ne 1 detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné Jind řichov ne ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost 1 samostatná ordinace praktického léka ře stomatologa Kop řivná ne ne 1 samostatná ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 2 detašovaná pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 samostatná ordinace praktického léka ře Libina Domov d ůchodc ů pro d ěti a dorost 1 samostatná ordinace praktického léka ře stomatologa 1 detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře stomatologa 1 detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře pro dosp ělé Lou čná nad Desnou ne 1 detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost Malá Morava ne ne 1 samostatná ordinace praktického léka ře LANO pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné Nový Malín ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost Na dobré cest ě 1 samostatná ordinace praktického léka ře stomatologa 1 detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné Olšany Domov Paprsek ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost 1 samostatná ordinace praktického léka ře stomatologa 1 samostatná ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné Oskava ne ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost 1 samostatná ordinace praktického léka ře stomatologa Písa řov ne ne 1 samostatná ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře pro dosp ělé Rapotín ne 1 samostatná ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost 1 samostatná ordinace praktického léka ře stomatologa
- 85 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Léka řské a zdravotnické služby Sociální služby a pé če Rejchartice ne ne 2 samostatné ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 samostatná ordinace praktického léka ře Ruda nad Moravou ne pro d ěti a dorost 2 samostatné ordinace praktického léka ře stomatologa 1 samostatná ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 detašované pracovišt ě samostatné Sobotín Diakonie ČCE ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost 2 detašovaná pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře stomatologa 1 samostatná ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 1 samostatná ordinace praktického léka ře Staré M ěsto ne pro d ěti a dorost 1 samostatná ordinace praktického léka ře stomatologa Sudkov ne ne Šléglov ne ne Šumperk 1 nemocnice Armáda spásy ČR 22 samostatných ordinací praktického léka ře Centrum pro zdravotn ě pro dosp ělé postižené Olomouckého kraje 6 detašovaných pracoviš ť samostatné Dětský klí č ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 7 samostatné ordinace praktického léka ře Domov d ůchodc ů pro d ěti a dorost Charita Ob čanské sdružení ON Ź – pomoc a poradenství pro ženy a dívky PONTIS – denní stacioná ře „Denní centrum pro dosp ělé Matýsek“; pe čovatelská služba „Domy s pe čovatelskou službou, St ředisko osobní hygieny“; azylové domy „D ům pro osam ělé rodi če s dětmi v tísni“; odborné sociální poradenství „Informa ční st ředisko pro seniory a ZP, 22 samostatných ordinací praktického léka ře Půjčovna kompenza čních stomatologa pom ůcek“; kontaktní centrum „Kontaktní centrum KRÉDO“; krizová pomoc „Krizový byt pro ženy“; nízkoprahové za řízení pro d ěti a mládež „Nízkoprahový klub pro d ěti a mládež RACHOT; sociáln ě aktiviza ční služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením „Spole čenské st ředisko Sever“ Poradenské centrum soc. služeb Olomouckého kraje – poradna pro rodinu Šumperk
- 86 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Léka řské a zdravotnické služby Sociální služby a pé če RES - SEF Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Sociální služby – chrán ění bydlení; pe čovatelská služba Spole čně - JEKHETANE Spole čnost pro podporu lidi s mentálním postižením v ČR – centra denních služeb; podpora samostatného 2 detašovaná pracovišt ě samostatné bydlení; sociální rehabilitace ř ordinace praktického léka e stomatologa Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Tyflocentrum Olomouc – regionální st ředisko Šumperk APLA – Olomoucký kraj Asociace rodi čů a p řátel zdravotn ě postižených d ětí v ČR – klub čty řlístek Centrum pro rodinu Šumperk Dětské centrum Pavu činka Svaz diabetik ů 1 samostatná ordinace praktického léka ře Poradenské centrum pro dosp ělé sociálních služeb 1 samostatná ordinace praktického léka ře Olomouckého kraje – Velké Losiny pro d ěti a dorost poradna pro rodinu Šumperk Ob čanské sdružení ON Ź – 1 samostatná ordinace praktického léka ře pomoc a poradenství pro stomatologa ženy a dívky Verní řovice ne ne Vikantice ne ne Dětské centrum – Ústav Viký řovice ne sociální pé če pro mládež Zdroj dat: MŠMT, výpis z rejst říku škol a školských za řízení k 1. 9. 2010. MPSV, výpis z registru poskytovatel ů sociálních služeb, k 21. 9. 2010. Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín. V obci Petrov n. D. je detašované pracovišt ě samostatné ordinace praktického léka ře stomatologa, který ordinuje 1x v týdnu.
Ve řejný a kulturní život obcí Z hlediska vybavení území SO ORP Šumperk zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je možné konstatovat, že sportovní za řízení jsou koncentrována převážn ě ve v ětších obcích. V této lokalit ě se nachází hojný po čet turistických tras, běžeckých tratí a cyklostezek. M ěsto Šumperk p ředstavuje také kulturní a volno časové centrum SO ORP Šumperk, které je plné kulturních zařízení (divadla, kina, knihovny, kostely, muzea atd.) a sportoviš ť (plavecké bazény, venkovní koupališt ě, minigolf, tenisové kurty, hřišt ě na r ůzné mí čové hry, zimní stadion, sjezdovky, d ětská h řišt ě, fitness centra, horolezecké st ěny atd.). Šumperku se říká „brána Jeseník ů“, v nedalekém okolí jsou lyža řská st řediska nap ř. v Branné, Starém M ěst ě, Lou čné nad Desnou, Ruda nad Moravou. Z dotazníkového pr ůzkumu lze spolkový život a ve řejné d ění v řešené lokalit ě celkov ě považovat za pestrý. Lidé v SO ORP Šumperk jsou spíše aktivní, tzn., že rádi organizují spole čenské akce a ú častní se jich, horší je to s jejich ú častí na zasedání zastupitelstva, která je malá. Spíše pasivní ob čané se nacházejí v obcích, kde je výrazn ě více starších
- 87 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. obyvatel. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, nap ř. dobrovolných hasi čů , fotbalist ů, t ělovýchovných jednot, svazu žen, d ůchodc ů apod. Mezi kulturní st řediska SO ORP Šumperk pat ří galerie a muzea (Galerie Šumperka, Vlastiv ědné muzeum), kulturní domy, divadlo v Šumperku a kino Oko v Šumperku, mnoho diskoték a klub ů pro mladé lidi, knihoven a klub ů a st ředisek pro seniory.
Indikátory Podtémata Vybavenost Socio- Demo-sociální ob čanskou Obec demografické situace a Další jevy a infrastrukturou a podmínky sídelní komentá ře lokální sociální struktura politika Bludov 0 -1 1 Bohdíkov 1 1 0 Bohutín 0 -1 1 Branná -1 0 -2 Bratrušov 1 2 0 Bušín 1 0 1 Dlouhomilov 0 0 0 Dolní Studénky 1 0 1 Hanušovice 1 0 1 Hrab ěšice 0 2 -2 Hrabišín 2 2 1 Chrome č 1 1 0 Jakubovice -1 1 -2 Janoušov -2 -2 -2 Jind řichov 0 -1 1 Kop řivná -1 0 -2 Libina 2 1 2 Lou čná nad Desnou -1 -2 1 Malá Morava -1 0 -1 Nový Malín 2 2 2 Olšany 1 -1 2 Oskava 0 -1 1 Písa řov -2 -2 -2 Rapotín 2 2 1 Rejchartice 0 2 -2 Ruda nad Moravou 2 2 1 Sobotín 0 -1 1 Staré M ěsto 0 -1 1 Sudkov -1 -1 0 Šléglov -1 1 -2 Šumperk 0 -2 2 Velké Losiny 0 -2 2 Verní řovice -1 0 -2 Vikantice -2 -2 -2 Viký řovice 2 2 1 SO ORP Šumperk 0 -1 1 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 88 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Výrazný r ůst po čtu obyvatel v obcích Nový Malín, Výrazný pokles po čtu obyvatel v obcích Šumperk, Hrab ěšice, Rejchartice (vliv kladného p řirozeného Branná, Oskava, Vikantice (vliv záporného přír ůstku a migrace). přirozeného p řír ůstku a migrace). Nízký index stá ří v obcích Rejchartice, Nový Malín, Vysoký index stá ří v obci Vikantice. Hrab ěšice. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY č č ů č Pokra ování procesu stárnutí. Je nutné zajistit pé i R st po tu obyvatel vlivem suburbanizace. o seniory, jak terénní, tak residen ční. Zav ření školských za řízení kv ůli nedostate čnému po čtu žák ů.
Problémy k řešení v rámci územního plánování
S ohledem na o čekávaný demografický vývoj je nutné p řipravovat v ÚPD územní podmínky pro umíst ění dom ů s pe čovatelskou službou a dalších za řízení pro seniory. Dále je t řeba vytvá řet územní podmínky pro koncep ční, nenahodilý rozvoj bydlení všech věkových a sociálních skupin obyvatel, urbanisticky komponovaný s ohledem k pot řebám obce i okolní nezastav ěné krajiny. V rámci nové ÚPD dále podpo řit rozvoj vybavenosti ob čanskou infrastrukturou p ředevším v oblasti volno časových aktivit. Základním principem p ři p říprav ě ÚPD je odstra ňování prostorových bariér pro lepší dostupnost obyvatel p ředevším v kontextu stárnutí obyvatelstva.
- 89 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
4.4 Bydlení
Bydlení je základní pot řebou člov ěka, jejíž uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších životn ě d ůležitých pot řeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v život ě jednotlivc ů, tak v rámci celé spole čnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i zna čný vliv na hospodá řský rozvoj a politickou stabilitu zem ě. Je též ur čující pro rozvoj sídel a popula ční vývoj. P ři řešení problematiky bydlení ve m ěst ě jsou významnými složkami strategické dokumenty (plán rozvoje, ak ční plány, atd.) a územn ě plánovací dokumenty. Detailní šet ření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového s čítání lidí, dom ů a byt ů v ČR. Je při n ěm také zjiš ťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je provád ěno jedenkrát za deset let, naposledy prob ěhlo v roce 2001, další prob ěhne v roce 2011.
Bytový fond V roce 2001 měl Olomoucký kraj 259 240 byt ů. Nejv ětší po čet byt ů byl v SO ORP Olomouc (65 303 byt ů) a v Prost ějov (41 362 byt ů). Sledovaný SO ORP Šumperk evidoval 28 731 byt ů, tzn. 4. místo v Olomouckém kraji. SO ORP Šumperk obsahuje 11 % bytového fondu Olomouckého kraje. V období 2001 - 2009 byly zaznamenány zm ěny v Olomouckém kraji o 14 357 byt ů (o 5,54 %) a v SO ORP Šumperk o 588 byt ů (o 2 %). Nejv ětší nár ůst bytového fondu byl nam ěř en v SO ORP Olomouc (o 5 270 byt ů = 8 %), naopak k nejmenšímu nár ůstu bytového fondu došlo v SO ORP Konice (o 178 byt ů = 3,4 %).
Tabulka č. 4.4.1: Bytový fond obcí v SO ORP Šumperk v období 2001-2009 ORP Olomouckého kraje Po čet byt ů (SLDB) Nár ůst byt ů za období 2001-2009 Nár ůst (%) Hranice 13783 627 4,549082 Jeseník 16164 755 4,670874 Konice 5240 178 3,396947 Lipník nad Be čvou 6044 234 3,871608 Litovel 9302 652 7,009245 Mohelnice 7390 328 4,438430 Olomouc 65303 5270 8,070073 Prost ějov 41362 2831 6,844447 Přerov 34905 1338 3,833262 Šternberk 9089 445 4,896028 Šumperk 28731 588 2,04657 Uni čov 8802 472 5,362418 Záb řeh 13125 639 4,868571 Olomoucký kraj 259240 14357 5,538111 Zdroj: ČSÚ, SLDB, M ěstská a obecní statistika, k 31. 12. 2009.
SO ORP Šumperk v roce 2001 m ěl 28 731 byt ů. Do roku 2009 došlo k 2 % nár ůstu byt ů (o 588 byt ů). K nejv ětšímu absolutnímu nár ůstu byt ů za sledované období nastalo v obcích Šumperk (o 141 byt ů), Rapotín (o 74 byt ů), Nový Malín (o 66 byt ů) a Hanušovice (o 55 byt ů). Nár ůst nebyl zaznamenán v obcích Janoušov, Rejchartice, Šléglov a Vikantice. K nejv ětšímu relativnímu nár ůstu došlo v obcích Nový Malín (o 9 %), Rapotín (o 7 %), Viký řovice (o 6 %) a Hrab ěšice (o 6 %).
- 90 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 4.4.2: Bytový fond obcí v SO ORP Šumperk v období 2001-2009 Nár ůst byt ů za Obec Po čet byt ů (SLDB) Nár ůst (%) období 2001-2009 Bludov 1208 19 1,57 Bohdíkov 565 8 1,42 Bohutín 309 2 0,65 Branná 168 2 1,19 Bratrušov 213 5 2,35 Bušín 202 1 0,50 Dlouhomilov 214 1 0,47 Dolní Studénky 465 7 1,51 Hanušovice 1352 55 4,07 Hrab ěšice 36 2 5,56 Hrabišín 323 8 2,48 Chrome č 226 4 1,77 Jakubovice 117 2 1,71 Janoušov 33 0 0,00 Jind řichov 581 21 3,61 Kop řivná 106 2 1,89 Libina 1285 8 0,62 Lou čná nad Desnou 770 14 1,82 Malá Morava 258 12 4,65 Nový Malín 733 66 9,00 Olšany 423 5 1,18 Oskava 649 8 1,23 Písa řov 330 1 0,30 Rapotín 1046 74 7,07 Rejchartice 59 0 0,00 Ruda nad Moravou 1124 12 1,07 Sobotín 864 7 0,81 Staré M ěsto 808 34 4,21 Sudkov 479 10 2,09 Šléglov 15 0 0,00 Šumperk 11856 141 1,19 Velké Losiny 1091 15 1,37 Vernířovice 97 1 1,03 Vikantice 37 0 0,00 Viký řovice 689 41 5,95 SO ORP Šumperk 28731 588 2,05 Olomoucký kraj 259 240 14 357 5,54 Zdroj: ČSÚ, SLDB, M ěstská a obecní statistika, k 31. 12. 2009. Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
Olomoucký kraj zaznamenal v období 2001 - 2009 nár ůst bytové výstavby o 14 357 byt ů (o 5,5 %), v SO ORP Šumperk došlo ke zvýšení byt ů o 588 byt ů, což je 4 % z Olomouckého kraje. Výstavba je nejvíce realizována v obcích Nový Malín, Rapotín, Viký řovice. Výstavba není realizována v obcích Janoušov, Rejchartice, Šléglov a Vikantice.
- 91 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Stá ří domovního fondu
V Olomouckém kraji bylo v roce 2001 evidováno 109 334 dom ů. Podíl dom ů postavených do roku 1919 činil 17,0 %, v období let 1920 až 1940 činil 17,8 %. Nejv ětší zastoupení, až 40,5 %, mají domy postavené v období let 1946 až 1980. Domy postavené mezi lety 1981 až 2001 zaujímají 24,7 % podíl domovního fondu. Nejv ětší zastoupení dom ů postavených v každém období se nachází v SO ORP Olomouc a Prostějov. Naopak nejmenší zastoupení starých dom ů postavených do roku 1919 a 1945 vykazují správní obvody ORP Lipník nad Be čvou, Konice, Mohelnice a Uni čov. Výrazný rozvoj výstavby dom ů nastal v letech 1946 – 2001 v celém Olomouckém kraji, p ředevším v SO ORP Prost ějov, Olomouc, P řerov a Šumperk. Naopak k nejmén ě výraznému nár ůstu došlo v SO ORP Konice, Šternberk, Lipník nad Be čvou a Mohelnice. Podíl dom ů postavených v jednotlivých obdobích je ukázán v následující tabulce.
Tabulka č. 4.4.3: Stá ří domovního fondu v SO ORP Olomouckého kraje v relativním vyjád ření (v %) Domy postavené v období let SO ORP do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001 Hranice 16,1 15,6 42,6 25,7 Jeseník 20,5 24,4 31,3 23,9 Konice 18,1 12,4 45,7 23,9 Lipník nad Be čvou 16,8 17,1 39,1 27,1 Litovel 20,2 12,8 42,1 25,0 Mohelnice 20,4 13,5 39,2 26,8 Olomouc 16,7 20,1 38,2 25,0 Prost ějov 16,0 17,7 43,4 23,0 Přerov 13,0 16,1 43,4 27,4 Šternberk 23,7 17,0 35,4 23,9 Šumperk 18,5 20,4 38,3 22,8 Uni čov 18,0 15,2 41,3 25,6 Záb řeh 13,6 14,4 46,9 25,1 Olomoucký kraj 17,0 17,8 40,5 24,7 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
V SO ORP Šumperk bylo v roce 2001 evidováno 11 726 dom ů, což p ředstavuje 11 % domovního fondu celého Olomouckého kraje. V krajském srovnání vykazuje sledovaný SO ORP Šumperk zastoupení dom ů vystavených do roku 1919 (18,5 %), v letech 1920 – 1945 (20,4 %), v letech 1946 až 1980 (38,3 %) a od roku 1981 do roku 2001 (22,8 %). Nejv ětší zastoupení dom ů postavených do roku 1919 se nachází v obci Malá Morava (40,4 %), Hrab ěšice (40 %), Kop řivná (34,7 %). Naopak nejmenší zastoupení starých dom ů vykazují obce Viký řovice (9,2 %) a Janoušov (9,5 %). Výrazné zastoupení dom ů postavených v období 1920 – 1945 bylo v obcích Šléglov (60 %), Branná (42,3 %), Kop řivná (34,7 %), v letech 1946 – 1980 byl nejv ětší podíl domovní výstavby v obcích Chrome č (54,7 %), Bohutín (54,2 %) a Bludov (52,3 %). Nejvíce novostaveb mezi roky 1981 až 2001 bylo postaveno v obcích Verní řovice (36,2 %), Rapotín (33,2 %) a Viký řovice (32,9 %).
- 92 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 4.4.4: Stá ří domovního fondu v obcích SO ORP Šumperk v relativním vyjád ření (v %) Domy postavené v období let Obec do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001 Bludov 10,1 13,4 52,3 24,2 Bohdíkov 21,3 17,5 41,8 19,4 Bohutín 10,4 11,1 54,2 24,3 Branná 29,6 42,3 16,9 11,3 Bratrušov 17,5 31,8 26,6 24,0 Bušín 11,2 12,9 50,0 25,9 Dlouhomilov 26,7 10,0 46,0 17,3 Dolní Studénky 16,8 11,1 52,1 19,9 Hanušovice 17,7 31,7 30,4 20,3 Hrab ěšice 40,0 12,0 36,0 12,0 Hrabišín 24,3 14,9 37,8 23,0 Chrome č 14,7 10,0 54,7 20,7 Jakubovice 23,6 9,1 50,9 16,4 Janoušov 9,5 23,8 38,1 28,6 Jind řichov 16,8 33,6 34,5 15,0 Kop řivná 34,7 34,7 22,2 8,3 Libina 25,2 21,2 32,9 20,7 Lou čná nad Desnou 23,2 20,6 31,2 24,9 Malá Morava 40,4 15,4 28,7 15,4 Nový Malín 19,0 15,7 32,7 32,5 Olšany 15,1 20,9 46,5 17,4 Oskava 24,1 22,6 35,6 17,7 Písa řov 22,5 20,3 39,0 18,1 Rapotín 10,0 22,9 33,9 33,2 Rejchartice 29,7 18,9 37,8 13,5 Ruda nad Moravou 19,2 16,6 40,3 23,8 Sobotín 25,0 16,6 34,2 24,2 Staré M ěsto 21,7 15,5 35,1 27,7 Sudkov 19,4 9,1 47,5 24,0 Šléglov 20,0 60,0 10,0 10,0 Šumperk 15,7 26,7 39,6 18,0 Velké Losiny 21,7 19,9 30,2 28,2 Verní řovice 22,4 20,7 20,7 36,2 Vikantice 11,1 33,3 38,9 16,7 Viký řovice 9,2 19,0 38,9 32,9 SO ORP Šumperk 18,5 20,4 38,3 22,8 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
- 93 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Indikátory Podtéma Stá ří a kvalita Obec Bydlení Vývoj bytového Další jevy a bytového fondu k fondu komentá ře 2001 Bludov 0 -2 2 Bohdíkov -2 -2 -1 Bohutín 0 -2 2 Branná -2 -2 -2 Bratrušov -1 -1 -1 Bušín 0 -2 2 Dlouhomilov -1 -2 0 Dolní Studénky -1 -2 1 Hanušovice -1 -1 -1 Hrab ěšice -1 0 -2 Hrabišín -1 -1 0 Chrome č -2 -2 1 Jakubovice -1 -2 1 Janoušov 0 -2 2 Jind řichov -1 -1 -2 Kop řivná -2 -2 -2 Libina -2 -2 -2 Lou čná nad -1 -2 0 Desnou Malá Morava -1 -1 -2 Nový Malín 2 2 2 Olšany -2 -2 1 Oskava -2 -2 -1 Písa řov -2 -2 -1 Rapotín 1 1 2 Rejchartice -2 -2 -1 Ruda nad Moravou -1 -2 0 Sobotín -1 -2 0 Staré M ěsto 0 -1 1 Sudkov 0 -1 1 Šléglov -2 -2 -2 Šumperk -2 -2 -1 Velké Losiny -1 -2 1 Verní řovice 0 -2 2 Vikantice -2 -2 -1 Viký řovice 1 0 2 SO ORP Šumperk -1 -2 0 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 94 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativní nár ůst bytového fondu v obcích Nový Podpr ůměrný nár ůst bytového fondu ve srovnání Malín, Rapotín, Viký řovice, Hrab ěšice. Absolutní s krajským pr ůměrem. SO ORP Šumperk je ORP růst bytového fondu v obcích Šumperk, Rapotín, s nejmenším po čtem novostaveb v Olomouckém Nový Malín, Hanušovice. kraji. Stagnace bytové výstavby v obcích Janoušov, Nejvíce novostaveb mezi roky 1981 až 2001 bylo Rejchartice, Šléglov, Vikantice. Nízký r ůst bytového postaveno v obcích Verní řovice, Rapotín fondu byl nam ěř en v obcích v obcích Bohutín, a Viký řovice. Bušín, Dlouhomilov, Libina, Písa řov, Sobotín (pod 1 % zm ěny bytové výstavby). Vysoké zastoupení dom ů vystav ěných do roku
1919 v obcích Malá Morava, Hrab ěšice. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Pozemky ve vlastnictví soukromník ů nebo Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. pozemkového fondu (špatn ě se získávají). Odkoupení stavebních parcel od pozemkového Nedostate čná podpora obecní a individuální bytové fondu. výstavby. V řad ě obcí se provádí zasí ťování pozemk ů. Stárnutí bytového fondu.
Problémy k řešení v rámci územního plánování
V oblasti bydlení je t řeba p řipravit územní studii pro zvýšení kvality bytového fondu a zasí ťování pozemk ů (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu. V bilancích inženýrské infrastruktury, které jsou sou částí ÚPD, je t řeba vzít v úvahu p ředpokládaný rozvoj individuálního bydlení.
- 95 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
4.5 Rekreace Rekreace ozna čuje čas nebo aktivitu, kterou lidé v ěnují aktivnímu nebo pasivnímu odpo činku, p ři n ěmž regenerují t ělo nebo mysl. Rekreace je n ěkdy považována také za synonymum pro oddech nebo osv ěžení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umož ňující realizaci zálib a zájm ů, kultivaci vlastních tvo řivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn p řechodných pobyt ů osob (turist ů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.
Rekrea ční potenciál regionu Z hlediska cestovního ruchu SO ORP Šumperk zaujímá velmi atraktivní polohu. Do SO ORP Šumperk spadá poho ří Jeseníky (p ředevším Červenohorské sedlo, Ramzová, Kralický Sn ěžník). Oblast poskytuje veškeré p ředpoklady pro aktivní trávení volného času v každém ro čním období, zejména v zimních m ěsících. V této lokalit ě se nachází hojný po čet turistických tras, b ěžeckých tratí a cyklostezek. M ěsto Šumperk p ředstavuje také kulturní a volno časové centrum SO ORP Šumperk, které je plné kulturních za řízení (divadla, kina, knihovny, kostely, muzea atd.) a sportoviš ť (plavecké bazény, venkovní koupališt ě, minigolf, tenisové kurty, h řišt ě na r ůzné mí čové hry, zimní stadion, sjezdovky atd.). Pro turisty jsou velkým lákadlem na zajímavé výlety hrady a zámky v SO ORP Šumperk, nap ř. zámky Velké Losiny, Bludov, T řemešek (Dolní Studénky), Lou čná nad Desnou, Ruda nad Moravou, Sobotín; hrad Hanušovice, dále pak z říceniny hrad ů Bludov, Kolštejn (Branná), Hanušovice, Ple če (Jind řichov), Rabštejn (Oskava), renesan ční tvrz Viký řovice, tvrz Bohdíkov, sakrální památky v Malé Morav ě a ve Starém M ěst ě atd.
Ubytovací kapacity Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Šumperk soust řed ěny p ředevším v místech s nejv ětším potenciálem cestovního ruchu, které jsou nejvíce vhodné pro samotnou rekreaci, a to ve m ěst ě Šumperk a dále v severní části území, kam turisté jezdí p ředevším v zimním období do lyža řských st ředisek. V roce 2008 bylo evidováno 106 ubytovacích za řízení v SO ORP Šumperk. Mezi časté typy ubytovacích za řízení v obcích SO ORP Šumperk pat ří turistické ubytovny, penziony a ostatní za řízení jinde nespecifikované. Velká část ubytovacích za řízení provozuje svoji činnost celoro čně, pouze v lét ě provozují své služby chatové osady a kempy. V SO ORP Šumperk se nej čast ěji vyskytují ubytovací za řízení s kapacitou v rozmezí od 11 do 50 pokoj ů. Ubytovací za řízení se nej čast ěji vyskytují v obcích Lou čná nad Desnou, Malá Morava, Sobotín, Staré M ěsto, Šumperk a Velké Losiny. P řehled ubytovacích za řízení je uveden v příloze B 11. V SO ORP Šumperk se nacházejí tyto ubytovací za řízení: hotely **** - *, penziony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní za řízení jinde nespecifikovaná. Ubytovací za řízení typu hotel *****, hotel garni **** - * se zde nevyskytují. Mezi nej čast ější ubytovací za řízení pat ří penziony, turistické ubytovny a ostatní za řízení jinde nespecifikovaná. V roce 2009 v SO ORP Šumperk bylo evidováno 100 ubytovacích za řízení (oproti roku p ředešlému došlo k poklesu o 6 ubytovacích za řízení). V různých obcích se nachází 5 hotel ů *, 2 hotely **, 8 hotel ů *** (p ředevším v Lou čné nad Desnou, Šumperku a Velkých Losinách). Hotel **** se nachází pouze ve Velkých Losinách. Na letní provoz je ur čeno 5 chatových osad a 1 kemp ve Velkých Losinách. Ostatních za řízení jinde nespecifikovaných je 24, p ředevším se nacházejí v obcích Lou čná nad Desnou, Staré M ěsto a Sobotín. 30 penzion ů má zastoupení hlavn ě v obcích Staré M ěsto, Lou čná nad Desnou a Malá Morava. Turistických ubytoven v této oblasti je 24 (Staré M ěsto a Lou čná nad Desnou).
- 96 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 4.5.1: Typy turistických za řízení v SO ORP Šumperk
5% 2% hotel * 8% 24% hotel ** 1% 5% hotel ***
1% hotel ****
chatová oblast
kemp 24% ostatní zařízení jinde 30% nespecikovaná penzion
Zdroj: ČSÚ, M ěstská a obecní statistika, k 31. 12. 2009
V roce 2000 bylo na území SO ORP Šumperk 90 ubytovacích za řízení. V roce 2009 došlo k nár ůstu o 10 ubytovacích za řízení a celkov ě jich tedy bylo 100. Nejv ětší po čet turistických za řízení se vyskytuje v obcích Staré M ěsto, Lou čná nad Desnou, Velké Losiny, Šumperk a Sobotín. Vysoká koncentrace ubytování je v těchto obcích soust řed ěna z důvodu zem ěpisné polohy – obce se nachází v blízkosti Jeseník ů, Kralického Sn ěžníku a Rychlebských hor.
Tabulka č. 4.5.1: Po čet ubytovacích za řízení v obcích SO ORP Šumperk v letech 2000 - 2009 Po čet ubytovacích za řízení Obec 2000 2009 Bludov 5 3 Branná 6 3 Hanušovice 3 4 Hrab ěšice 1 1 Janoušov 1 1 Jind řichov 3 4 Lou čná nad Desnou 13 20 Malá Morava 3 5 Nový Malín 1 1 Oskava 6 4 Rapotín 2 2 Ruda nad Moravou 2 2 Sobotín 8 6 Staré M ěsto 20 23 Šumperk 6 9 Velké Losiny 8 8 Verní řovice 1 3 Viký řovice 1 1 Celkem SO ORP 90 100 Zdroj: ČSÚ, M ěstská a obecní statistika, k 31. 12. danému roku. Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
- 97 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Za sledované období se po čet l ůžek snížil ze 4 912 na 4 837. Do tohoto výsledku se nezapo čítávají obce Hrab ěšice, Janoušov, Nový Malín, Rapotín, Ruda nad Moravou, Verní řovice, Viký řovice, které poskytly individuální data, která nebyla ov ěř ena, zda jsou platná. Výrazný nár ůst l ůžek zaznamenaly obce Lou čná nad Desnou (o 97), Malá Morava (o 112) a Staré M ěsto (o 256). Výrazný pokles l ůžek byl nam ěř en v obcích Sobotín (o 153), Šumperk (o 183) a Velké Losiny (o 175).
Obrázek č. 4.5.2: Vývoj po čtu l ůžek v obcích SO ORP Šumperk za období 2000-2009 1400 1200 1000 800 600 400 rok 2000 200 0 rok 2009
Zdroj: ČSÚ, M ěstská a obecní statistika, k 31. 12. danému roku.
Návšt ěvnost je veli čina, která vyjad řuje po čet osob, které za n ějaký časový úsek navštíví bu ďto n ějakou akci nebo i n ějaký objekt, m ěř í se nap ř. po čet p říjezd ů host ů a po čet přenocování. Přesn ější vypovídací schopnost mají výsledky za okresy. V roce 2000 byl nejv ětší po čet p říjezd ů host ů i po čet p řenocování nam ěř en v okrese Šumperk. V roce 2009 byl na druhém míst ě v po čtu p říjezd ů host ů, následoval za okresem Olomouc a v po čtu přenocování skon čil za okresem Jeseník. Ve všech okresech došlo ke snížení po čtu přenocování. Po čet p říjezd ů host ů se zvýšil v okresech Olomouc a P řerov, ve zbylých okresech došlo k jeho snížení. V Olomouckém kraji došlo ve sledovaném období ke snížení po čtu p říjezd ů host ů o 9 %, na sou časných 102 tisíc, dále se snížil po čet p řenocování o 33 % na 1 443 tisíc. V okresu Šumperk klesl po čet p říjezd ů host ů o 26 % na sou časných 102 tisíc a po čet p řenocování se snížil o 42 % na 392 tisíc. Okres Šumperk pat ří k okresu, kde došlo k nejvýrazn ějším zm ěnám ve sledovaném období.
Tabulka č. 4.5.2: Vývoj návšt ěvnosti v jednotlivých okresech Olomouckého kraje za období 2000 - 2009 Po čet p říjezd ů host ů Po čet p řenocování Rozdíl mezi lety 2009 Rozdíl mezi lety 2009 Rok Rok Okres a 2000 a 2000 Relativn ě Relativn ě 2000 2009 Absol. 2000 2009 Absol. (%) (%) Jeseník 121 525 83 751 -37 774 -31 627 380 466 622 -160 758 -26 Olomouc 65 872 106 614 40 742 62 246 294 218 423 -27 871 -11 Prost ějov 39 862 32 932 -6 930 -17 164 720 81 988 -82 732 -50 Přerov 51 127 51 676 549 11 424 824 283 57 -141 252 -33 Šumperk 138 174 102 227 -35 947 -26 675 975 392 445 -283 530 -42 Ol. kraj 416 560 377 200 -39 360 -9 2 139 193 1 443 050 -696 143 -33 Zdroj: ČSÚ, M ěstská a obecní statistika, k 31. 12. danému roku.
- 98 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek č. 4.5.3: Podíl ubytovacího za řízení na celkové návšt ěvnosti SO ORP Šumperk za rok 2009 (v %)
Hotel, motel, botel **** z toho rezidenti Hotel, motel, botel ***
Hotel, motel, botel * Počet přenocování Penzion
z toho rezidenti Kemp
Chatová osada
Počet příjezdů hostů Turistická ubytovna
Ostatní hromadná zařízení 0 20 40 60 80 100 jinde neuvedená
Zdroj: ČSÚ, M ěstská a obecní statistika, k 31. 12. 2009.
Olomoucký kraj má v sou časné dob ě k dispozici 338 ubytovacích za řízení s 19 127 l ůžky. V roce 2009 se celkov ě ubytovalo 377 200 host ů. V okrese Šumperk je evidováno 116 ubytovacích za řízení s 6 252 l ůžky. Tato za řízení navštívilo za rok 2009 102 227 osob. V SO ORP Šumperk se nachází 86 % ubytovacích za řízení ze všech za řízení v rámci okresu Šumperk, tj. 100 ubytovacích za řízení, které p ředstavují 4 837 l ůžek. Do t ěchto za řízení v SO ORP Šumperk zavítalo 83 996 návšt ěvník ů.
Tabulka č. 4.5.3: Srovnání po čtu za řízení a po čtu host ů v rámci r ůzných územních jednotek za rok 2009 Územní jednotka Po čet za řízení Po čet l ůžek Po čet host ů Olomoucký kraj 338 19 127 377 200 Okres Šumperk 116 6 252 102 227 ORP Šumperk 100 4 837 83 996 Zdroj: ČSÚ, M ěstská a obecní statistika.
V okrese Šumperk v roce 2009 bylo evidováno 116 ubytovacích za řízení. Nejvíce byly zastoupeny penziony (35), turistické ubytovny (27) a ostatní za řízení jinde nespecifikovaná (25). V SO ORP Šumperk se nachází 100 ubytovacích za řízení, z nichž nejvíce je 30 penzion ů, 24 turistických ubytoven a 24 ostatních za řízení jinde nespecifikovaných.
Tabulka č. 4.5.4: Srovnání kategorií ubytovacích za řízení v rámci r ůzných územních jednotek za rok 2009 Kategorie ubytovacího za řízení Okres Šumperk ORP Šumperk Hotel, motel, botel **** 1 1 Hotel, motel, botel *** 9 8 Hotel, motel, botel ** 2 2 Hotel, motel, botel * 6 5 Penzion 35 30 Kemp 3 1 Chatová osada 8 5 Turistická ubytovna 27 24 Ostatní hromadná za řízení jinde neuvedená 25 24 Celkem 116 100 Zdroj: ČSÚ, M ěstská a obecní statistika.
- 99 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Indikátory Podtéma
Rekrea ční Velikost a struktura Obec Rekreace Další jevy a potenciál a jeho ubyt. kapacit, komentá ře využití návšt ěvnost
Bludov 2 2 1 Bohdíkov 0 1 -2 Bohutín 0 0 -2 Branná 1 1 1 Bratrušov -1 0 -2 Bušín -1 0 -2 Dlouhomilov -1 0 -2 Dolní Studénky -1 0 -2 Hanušovice 1 1 1 Hrab ěšice 0 0 1 Hrabišín -1 0 -2 Chrome č -1 0 -2 Jakubovice -1 0 -2 Janoušov 0 0 1 Jind řichov 1 1 1 Kop řivná -1 0 -2 Libina -1 0 -2 Lou čná nad Desnou 2 2 2 Malá Morava 1 1 1 Nový Malín 0 0 1 Olšany -1 0 -2 Oskava 0 0 1 Písa řov -1 0 -2 Rapotín 0 0 1 Rejchartice -1 0 -2 Ruda nad Moravou 2 2 1 Sobotín 2 2 2 Staré M ěsto 2 2 2 Sudkov -1 0 -2 Šléglov -1 0 -2 Šumperk 2 2 2 Velké Losiny 2 2 2 Verní řovice 0 0 1 Vikantice 0 0 1 Viký řovice 0 0 1 SO ORP Šumperk 1 1 1 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 100 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostate čný po čet l ůžek v ubytovacích za řízeních. Klesající po čet p říjezd ů host ů a po čtu p řenocování. Vysoký potenciál v cestovním ruchu - horská oblast Nedostate čný po čet ubytovacích za řízení vyšších (Jeseníky), p říznivé životní prost ředí a čistota kategorií. ovzduší. Hojný po čet turistických tras. Kulturní d ědictví – mnoho hrad ů a zámk ů, nap ř. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zam ěř it se více na cestovní ruch. Zne čišt ění prost ředí, p řírodní katastrofa. Čerpání finan čních prost ředk ů z EU na regionální Krach velkých ubytovacích za řízení. rozvoj a cestovní ruch. Rozvoj agroturistiky. Klesající návšt ěvnost. Růst obliby aktivního trávení volného času a Možné negativní environmentální dopady zdravého životního stylu. v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Nedostatek vlastních prost ředk ů pro rozvoj kvality Rozvoj kvality ubytovacích za řízení. ubytovacích za řízení. Rozvoj dopl ňkové infrastruktury cestovního ruchu budování parkovacích míst, budování či modernizace sportovních , kulturních a spole čenských za řízení, turistické zna čeni, atd.).
Problémy k řešení v rámci územního plánování
Při aktualizaci ÚP je t řeba reflektovat také pot řebu za řízení pro aktivní trávení volného času, včetn ě nových ubytovacích kapacit a dopl ňkové infrastruktury cestovního ruchu (parkovacích míst, sportovnívch , kulturních, rekrea čních a spole čenských za řízení, atd.).
- 101 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
5 Ekonomický pilí ř
5.1 Regionální ekonomika
Nejvýznamn ější zam ěstnavatelé Mezi nejv ětší zam ěstnavatele SO ORP Šumperk pat ří EPCOS, PARS NOVA, PRAMET TOOLS, Šumperská nemocnice a CERAMTEC. Papírny v Olšanech v roce 2009 ukon čily svoji činnost. Republikov ě známé jsou pivovar Holba a PARS NOVA.
Tabulka č. 5.1.1: Přehled subjekt ů (právnických osob) se 100 a více zam ěstnanci, které mají úst ředí v obcích SO ORP Šumperk Po čet Obchodní jméno Sídlo Zam ěř ení spole čnosti zam ěstnanc ů EPCOS s.r.o. Šumperk 500 - 999 Prodej elektrotechnických sou částek. Modernizace a oprava elektrických PARS NOVA a.s. Šumperk 500 - 999 lokomotiv, motorových voz ů, tramvají, motorových lokomotiv, osobních voz ů. Výroba obráb ěcích nástroj ů osazených PRAMET TOOLS, s.r.o. Šumperk 500 - 999 slinutým karbidem. ŠUMPERSKÁ Šumperk 500 - 999 Léka řské za řízení ur čené k lé čení lidí. NEMOCNICE, a.s. Výroba speciální keramiky z karbidu křemíku pro ucpávky, p řístroje, CERAMTEC Czech Šumperk 250 - 499 chemickou výrobu, energetiku, Republic, s.r.o. automobilový pr ůmysl (kluzná t ěsn ění, ložiska, trysky, ho řáky, ventily). Výroba cigaretového a spot řebního OP PAPÍRNA, s.r.o. Olšany 250 - 499 papíru. Výroba díl ů pro automobilový a ZKL Hanušovice, a.s. Hanušovice 250 - 499 traktorový pr ůmysl. Výroba ložního, kuchy ňského a stolního SUMTEX CZ s.r.o. Šumperk 200 - 249 prádla. Lou čná nad VELOSTEEL TRADING, a.s 200 - 249 Výroba a prodej díl ů na jízdní kola. Desnou BPS BICYCLE Šumperk 100 - 199 Prodej a montáž jízdních kol. INDUSTRIAL, s.r.o. Výroba a montáž plastových a DOLS-VÝROBA DVE ŘÍ, hliníkových oken a dve ří, kompletní OKEN, LISTOVNÍCH Šumperk 100 - 199 řešení fasádních systém ů, domovních SCHRÁNEK, a.s. vchod ů. Výrobce vzduchových a plynových Velké dmychadel využívána k odsávání a KUBÍ ČEK VHS, s.r.o. 100 - 199 Losiny stla čování vzduchu, ho řlavých, výbušných a agresivních plyn ů a par Výroba a prodej teplom ěrů, termostat ů, tepelných pojistek, manometr ů a METRA Šumperk, s.r.o. Šumperk 100 - 199 elektronických rozd ělova čů topných náklad ů a vodom ěrů s rádiovým přenosem. PIVOVAR HOLBA, a.s. Hanušovice 100 - 199 Výroba tradi čního českého piva. Výroba hotelového nábytku pro interiéry hotel ů, penzion ů, lázní, apartmán ů, ubytoven, internát ů a kolejí, výroba PRO LEN, s.r.o. Šumperk 100 - 199 čaloun ěného nábytku, sedací soupravy, postele, matrace, pohovky, válendy, křesla a dopl ňky.
- 102 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Po čet Obchodní jméno Sídlo Zam ěř ení spole čnosti zam ěstnanc ů Velké Zakázková výroba a prodej loupaných STRONG WOOD, s.r.o. 100 - 199 Losiny dýh, p řekližek a štípaných šindel ů. Nabídka sva řování a barvení ocelových STS Šumperk, a.s. Viký řovice 100 - 199 konstrukcí, obráb ění p řevodovek a výroba díl ů do stroj ů a aut. Úprava a rozvod pitné a užitkové vody, ŠUMPERSKÁ PROVOZNÍ výstavba pozemních a inženýrských VODOHOSPODÁ ŘSKÁ Šumperk 100 - 199 staveb, instalatérské práce, pronájem SPOLE ČNOST, a.s. vlastních nemovitostí. Zdroj: Ústav územního rozvoje, 2008.
Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl po čtu podnikatelských subjekt ů k po čtu trvale bydlících obyvatel. Celková míra podnikatelské aktivity za rok 2005 dosahovala 173,8, v roce 2008 byla 172,2 a v roce 2010 činila 170,3. Nejv ětší míru podnikatelské aktivity evidovaly po celou sledovanou dobu SO ORP Jeseník (cca 230), Šumperk (183) a Olomouc (181). V roce 2005 nejmenší hodnotu míry podnikatelské aktivity byla zm ěř ena v obci Konice (140), v letech 2008 a 2010 byla evidována nejmenší míra podnikatelské aktivity v obci Uni čov. V mí ře podnikatelské aktivity nejvíce stagnoval SO ORP Olomouc.
Tabulka č. 5.1.2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Olomouckého kraje Míra podnikatelské aktivity [‰] SO ORP 2005 2008 2010 Hranice 171,4 170,9 162,7 Jeseník 232,0 226,5 223,6 Konice 140,0 151,4 146,1 Lipník nad Be čvou 157,9 160,5 160,9 Litovel 158,7 154,8 152,2 Mohelnice 154,8 151,0 151,7 Olomouc 181,4 181,0 181,3 Prost ějov 169,3 172,9 168,2 Přerov 154,9 152,0 151,6 Šternberk 159,1 158,1 154,6 Šumperk 188,2 183,7 183,0 Uni čov 156,8 144,9 142,6 Záb řeh 159,2 153,7 151,2 Olomoucký kraj 173,8 172,2 170,3 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjekt ů, B ěžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (po čet fyzických osob) / pop * 1000. pop je po čet obyvatel k 1. 1. daného roku
SO ORP Šumperk m ěl v roce 2005 míru podnikatelské aktivity 188,2, v roce 2008 klesla míra podnikatelské aktivity 183,7 a v roce 2010 byla nam ěř ena míra podnikatelské aktivity 183,0. Nejv ětší míru podnikatelské aktivity v roce 2005 m ěly obce Janoušov (224,5), Lou čná nad Desnou (214,5), naopak nejmenší míru podnikatelské aktivity nam ěř ila obce Jakubovice (71). V roce 2008 byla nejv ětší míra podnikatelské aktivity evidována v obcích Šléglov (264,7), Janoušov (244,9) a Branná (239,9). Nejmenší hodnota této míry byla nam ěř ena op ět v obci Jakubovice (88,5). V roce 2010 nejv ětší míra podnikatelské aktivity dosáhla v obcích Šléglov (354,8) a Vikantice (258,1), naopak nejmenší hodnota byla zm ěř ena op ět v obci Jakubovice (105,8). Nejvýrazn ější r ůst míry podnikatelské aktivity za celé období nastal v obcích Šléglov (o 142,7), Jakubovice (o 34,8). Nejvýrazn ější pokles míry podnikatelské
- 103 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. aktivity za celé sledované období vznikl v obci Hrabišín (o 55,6). Míra podnikatelské aktivity stagnovala v obcích Bludov a Oskava.
Tabulka č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Šumperk Míra podnikatelské aktivity [‰] Obec 2005 2008 2010 Bludov 175,4 176,2 175,3 Bohdíkov 161,6 157,2 152,8 Bohutín 140,7 145,9 145,5 Branná 209,9 239,9 215,8 Bratrušov 189,2 207,3 216,4 Bušín 106,8 121,1 114,2 Dlouhomilov 164,5 159,7 143,7 Dolní Studénky 162,6 153,1 157,6 Hanušovice 174,9 167,3 169,2 Hrab ěšice 133,9 137,1 139,3 Hrabišín 188,8 186,8 133,0 Chrome č 172,8 167,2 168,1 Jakubovice 71,0 88,5 105,8 Janoušov 224,5 244,9 204,1 Jind řichov 147,1 147,4 137,0 Kop řivná 103,3 106,9 128,5 Libina 156,4 152,8 149,9 Lou čná nad Desnou 214,5 217,2 216,0 Malá Morava 167,8 177,8 200,0 Nový Malín 181,8 176,9 185,6 Olšany 153,8 147,3 144,5 Oskava 201,2 202,1 200,1 Písa řov 124,3 119,3 112,1 Rapotín 166,4 164,6 162,6 Rejchartice 127,7 147,4 132,3 Ruda nad Moravou 161,2 160,0 156,7 Sobotín 179,6 179,0 176,5 Staré M ěsto 194,4 191,3 185,2 Sudkov 142,1 130,3 138,9 Šléglov 212,1 264,7 354,8 Šumperk 209,8 201,4 202,4 Velké Losiny 210,0 204,5 200,1 Verní řovice 187,9 221,1 206,0 Vikantice 208,8 225,8 258,1 Viký řovice 205,6 206,2 210,3 SO ORP Šumperk 188,2 183,7 183,0 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjekt ů, B ěžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (po čet fyzických osob) / pop * 1000. pop je po čet obyvatel k 1. 1. daného roku Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
- 104 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
5.2 Trh práce
Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zam ěstnavateli a nabídka je představována potenciálními zam ěstnanci.
Míra nezam ěstnanosti Míra nezam ěstnanosti ukazuje stav a vývoj nezam ěstnanosti. Míra nezam ěstnanosti je podíl nezam ěstnaných ke všem osobám schopných pracovat (tedy zam ěstnaných i nezam ěstnaných). Vyjad řuje se v procentech. Olomoucký kraj m ěl v roce 2005 míru nezam ěstnanosti 11,2 % (Šumperk 12,6 %), v roce 2006 10,0 % (Šumperk 11,2 %), v roce 2007 7,9 % (Šumperk 9,3 %), v roce 2008 6,5 % (Šumperk 8 %) a v roce 2009 10,5 % (Šumperk 12,4 %). Míra nezam ěstnanosti v SO ORP Šumperk je vyšší než míra nezam ěstnanosti v SO ORP Olomouckého kraje, od roku 2005 do roku 2008 klesala z hodnoty 12,6 % na hodnotu 8 %. V roce 2009 ale došlo ke zvýšení její míry o 4 %. Nejv ětší míru nezam ěstnanosti v SO ORP Olomouckého kraje m ěly po celou sledovanou dobu SO ORP Lipník nad Be čvou, Jeseník a v posledním roce Uni čov a Mohelnice. Naopak nejnižší míru nezam ěstnanosti vykazovaly SO ORP Olomouc, Prost ějov a v posledním roce Konice a Hranice.
Tabulka č. 5.2.1: Míra nezam ěstnanosti v SO ORP Olomouckého kraje Míra nezam ěstnanosti [%] SO ORP 2005 2006 2007 2008 2009 Hranice 10,4 9,0 7,7 6,2 8,9 Jeseník 16,2 14,7 12,1 10,0 12,4 Konice 10,9 9,6 7,1 5,8 9,9 Lipník nad Be čvou 15,2 14,4 12,3 10,5 13,5 Litovel 10,8 9,1 6,9 5,5 9,6 Mohelnice 11,0 9,5 7,3 6,4 14,7 Olomouc 8,9 7,9 5,9 5,0 8,3 Prost ějov 9,3 7,5 5,5 4,3 8,1 Přerov 12,6 12,1 9,9 7,8 11,1 Šternberk 12,5 11,1 8,6 7,4 12,5 Šumperk 12,6 11,2 9,3 8,0 12,4 Uni čov 13,8 12,0 9,2 7,9 18,8 Záb řeh 12,9 12,3 8,8 6,6 12,3 Olomoucký kraj 11,2 10,0 7,9 6,5 10,5 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, ro ční pr ůměry.
SO ORP Šumperk v roce 2005 dosahoval 12,6 % míru nezam ěstnanosti, v roce 2006 poklesla míra nezam ěstnanosti na 11,2 %, v roce 2007 činila 9,3 %, v roce 2008 dále klesla na hodnotu 8 % a v roce 2009 se zvýšila na 12,4 %, což je obdobná hodnota, která byla nam ěř ena v roce 2005. Nejvyšší míru nezam ěstnanosti vykazovaly obce Vikantice, Jind řichov a Kop řivná. Nejvyšší hodnotu zaznamenaly Vikantice v roce 2007, a to 34,1 %. Nejnižší míra nezam ěstnanosti byla nam ěř ena v obcích Bušín a Olšany. Nejnižší hodnotu 3,3 % nam ěř ily Olšany v roce 2008.
- 105 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 5.2.2: Míra nezam ěstnanosti v obcích SO ORP Šumperk Míra nezam ěstnanosti [%] Obec 2005 2006 2007 2008 2009 Bludov 10,0 8,9 8,1 6,1 10,2 Bohdíkov 10,6 10,5 9,5 8,0 12,1 Bohutín 10,7 8,8 7,8 7,0 8,7 Branná 24,5 22,7 19,7 13,0 16,7 Bratrušov 13,2 10,0 9,1 7,8 11,0 Bušín 8,1 6,9 6,1 4,7 7,3 Dlouhomilov 15,2 13,9 11,8 10,2 16,0 Dolní Studénky 10,5 8,6 7,8 6,9 9,5 Hanušovice 16,7 15,2 11,3 10,7 17,2 Hrab ěšice 12,0 12,3 10,0 11,0 17,2 Hrabišín 14,4 14,9 11,9 9,3 14,3 Chrome č 10,3 7,0 8,1 5,2 8,9 Jakubovice 32,3 26,1 12,2 14,0 19,7 Janoušov 26,3 27,2 24,6 18,1 15,9 Jind řichov 23,3 21,2 18,6 16,1 29,6 Kop řivná 31,7 26,8 18,8 15,5 22,6 Libina 17,9 14,3 11,6 9,8 17,8 Lou čná nad Desnou 10,3 9,2 6,5 5,4 8,8 Malá Morava 18,5 19,9 17,6 16,1 23,2 Nový Malín 14,4 13,6 11,3 10,8 14,2 Olšany 10,2 8,7 5,7 3,3 7,6 Oskava 13,1 12,1 10,1 9,8 15,2 Písa řov 13,2 10,7 9,4 7,7 9,2 Rapotín 13,2 10,4 8,4 7,7 16,0 Rejchartice 14,6 8,6 8,1 8,1 19,7 Ruda nad Moravou 9,8 9,9 9,0 7,4 10,7 Sobotín 13,1 10,9 9,0 7,9 14,5 Staré M ěsto 24,9 23,9 20,9 16,4 18,7 Sudkov 13,1 12,7 9,7 8,2 13,5 Šléglov 18,5 16,1 18,9 7,7 9,4 Šumperk 10,5 9,3 7,8 6,7 9,9 Velké Losiny 10,7 10,1 7,8 6,9 11,9 Verní řovice 13,4 12,3 8,1 7,8 17,5 Vikantice 34,1 27,4 34,1 30,6 31,6 Viký řovice 10,6 9,1 6,8 6,7 11,6 SO ORP Šumperk 12,6 11,2 9,3 8,0 12,4 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, ro ční pr ůměry. Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
Podíl nezam ěstnaných žen Nezam ěstnaná osoba je chápana jako osoba, která je bez práce, aktivn ě hledá práci a je připravena k nástupu do práce do 14 dn ů. V měř ítku celého Olomouckého kraje dosahoval podíl nezam ěstnaných žen za celé sledované období vyšších hodnot než u mužské složky populace. Od roku 2005 do roku 2008 se míra nezam ěstnanosti postupn ě zvyšovala, až
- 106 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. dosáhla hodnoty 55 %, v roce 2009 nastal obrat a došlo k poklesu na 48 %. Míra nezam ěstnanosti žen SO ORP Šumperk je vícemén ě shodná jak za celý Olomoucký kraj, ale za číná klesat už v roce 2008. Nejvyšší míru nezam ěstnanosti žen Olomouckého kraje za roky 2005 a 2006 vykazovaly SO ORP Hranice, Uni čov a Záb řeh, naopak nejnižší míru nezam ěstnanosti m ěly SO ORP Jeseník a Přerov. Nejvyšší míru nezam ěstnanosti za roky 2007 a 2008 m ěly SO ORP Konice (který zaznamenal stejnou hodnotu za tyto roky), Hranice a Prost ějov, nejnižší hodnoty byly nam ěř eny v SO ORP Mohelnice a Přerov. V roce 2009 byla dosažena nejvyšší míra nezam ěstnanosti v SO ORP Prost ějov a Konice, nejnižší míra nezam ěstnanosti byla nam ěř ena v SO ORP Uni čov, kdy byla zm ěř ena nejnižší hodnota (41 %) za celé sledované období v rámci Olomouckého kraje.
Tabulka č. 5.2.3: Podíl nezam ěstnaných žen z celku v SO ORP Olomouckého kraje Podíl nezam ěstnaných žen z celku [%] SO ORP 2005 2006 2007 2008 2009 Hranice 56 55 59,5 60,2 52,2 Jeseník 49,9 51,7 53,1 53 45,9 Konice 51,2 55,3 63,6 63,6 53,7 Lipník nad Be čvou 53,4 55 52,9 52,9 48,9 Litovel 54 54,3 57,3 56,9 45,9 Mohelnice 51,3 52,9 52,8 50,3 46,5 Olomouc 51,3 52,3 54 52,9 45,7 Prost ějov 51 54,6 59,3 61 55,2 Přerov 50,1 50,4 51,1 53,1 48,6 Šternberk 50,1 52,1 52,9 54,3 47,4 Šumperk 52,7 55,4 56,1 54,8 47,4 Uni čov 55,8 57,3 59,5 58,4 41,1 Záb řeh 55,5 56,9 58,9 58,1 49,1 Olomoucký kraj 51,9 53,4 55,2 55,1 48 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, ro ční pr ůměry.
V roce 2005 v SO ORP Šumperk dosahovala míra nezam ěstnanosti žen hodnoty 52,7 %, v roce 2006 byla 55,4 %, v roce 2007 činila 56,1 %, v roce 2007 klesla na 54,8 % a v roce 2009 poklesla na hodnotu 48 %. V obci Šléglov, v letech 2006 a 2009 dosahovala hodnot 100 %. Tento výsledek je zkreslen faktem, že v této obci žilo k 31. 12. 2009 jen 32 osob, což při 9,4 % nezam ěstnanosti jsou 2 osoby nezam ěstnané (ženy). Nejnižší hodnoty míry nezam ěstnanosti žen za roky 2005 a 2009 byly zaznamenány v obci Vemí řovice (21 %). V roce 2006 nejnižší hodnotu zaznamenala obec Kop řivná. V letech 2007 a 2008 dosáhla nejnižších hodnot obec Jakubovice (34 % a 35 %). Průměrnou nejnižší míru nezam ěstnanosti žen po celou dobu vykazovaly obce Branná, Kop řivná, kde nep řesáhly hodnotu 50 %. Pr ůměrnou nejvyšší míru nezam ěstnanosti žen představovaly obce Písa řov a Šléglov (nad 70 %). Nejvýrazn ější zm ěny byly zaznamenány v obci Hrab ěšice, kdy do roku 2007 dosahovaly nejnižších hodnot míry nezam ěstnanosti žen a od roku 2008 došlo k jejímu významnému vzestupu. K výrazné zm ěně došlo též v obci Vemí řovice, kde v roce 2005 nam ěř ily míru nezam ěstnanosti žen 21 %, v letech 2006 až 2008 zaznamenaly hodnotu nad 50 %, v roce 2009 došlo k výraznému poklesu op ět na hodnotu 21 %.
- 107 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezam ěstnaných žen z celku v obcích SO ORP Šumperk Podíl nezam ěstnaných žen z celku [%] Obec 2005 2006 2007 2008 2009 Bludov 53,0 57,3 55,0 53,7 42,1 Bohdíkov 50,5 56,5 56,1 53,9 42,9 Bohutín 58,8 50,1 52,9 59,9 52,1 Branná 42,7 48,2 40,4 43,9 37,1 Bratrušov 54,6 57,1 45,0 38,3 38,2 Bušín 63,6 60,4 69,1 72,6 56,1 Dlouhomilov 53,9 53,8 60,5 53,0 42,7 Dolní Studénky 51,5 50,4 62,2 51,9 50,4 Hanušovice 54,3 58,7 59,9 55,6 51,2 Hrab ěšice 37,3 44,2 38,2 65,6 56,9 Hrabišín 46,4 49,5 61,6 59,8 49,7 Chrome č 55,6 57,7 56,0 56,7 58,6 Jakubovice 43,8 52,6 34,2 35,4 50,3 Janoušov 51,3 50,6 70,7 66,1 75,1 Jind řichov 57,1 61,6 64,0 60,4 44,4 Kop řivná 47,3 40,3 45,5 49,6 42,4 Libina 56,9 59,8 56,0 53,3 44,5 Lou čná nad Desnou 55,2 58,9 63,0 57,5 44,8 Malá Morava 55,6 61,6 58,8 56,3 48,2 Nový Malín 52,2 56,0 58,3 58,8 46,7 Olšany 66,5 63,6 54,2 60,2 58,1 Oskava 53,5 52,7 61,0 55,7 46,7 Písa řov 70,5 70,2 70,0 72,3 65,8 Rapotín 56,8 60,0 60,8 57,9 47,3 Rejchartice 56,6 60,4 64,7 74,2 58,2 Ruda nad Moravou 59,0 59,8 57,4 53,5 48,7 Sobotín 56,6 58,2 61,8 60,8 48,1 Staré M ěsto 49,9 52,9 53,6 56,3 48,4 Sudkov 53,0 56,1 60,4 49,4 49,3 Šléglov 63,6 100,0 73,5 78,5 100,0 Šumperk 50,6 53,4 54,1 53,1 47,7 Velké Losiny 48,5 50,1 43,8 47,9 42,9 Verní řovice 21,3 54,7 50,7 50,0 21,0 Vikantice 40,7 50,7 55,8 49,3 38,9 Viký řovice 48,3 49,9 56,0 57,8 51,8 SO ORP Šumperk 52,7 55,4 56,1 54,8 47,4 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, ro ční pr ůměry. Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
Podíl nezam ěstnaných nad 12 m ěsíc ů Nezam ěstnanost se liší podle délky jejího trvání na krátkodobou (do 12 m ěsíc ů) a na dlouhodobou (nad 12 m ěsíc ů). Nezam ěstnanost nad 12 m ěsíc ů se nazývá též jako trvalá, která p řináší řadu dopad ů, jak na spole čnost, tak i na jedince. Dlouhodobá nezam ěstnanost
- 108 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. je zde vyjád řena jako podíl uchaze čů o zam ěstnání evidovaných déle než 12 m ěsíc ů na po čet uchaze čů celkem. Olomoucký kraj zaznamenal pokles podílu dlouhodob ě nezam ěstnaných osob ve sledovaném období, k výrazn ějšímu poklesu došlo v roce 2009, kdy byla nam ěř ena hodnota pod 20 %. Nejnižší hodnoty za sledované období byly nam ěř eny v SO ORP Litovel a Olomouc, naopak nejvíce dlouhodob ě nezam ěstnaných osob se vyskytovalo v SO ORP P řerov, Lipník nad Be čvou. V roce 2009 nejnižšího podílu dosáhl SO ORP Konice, kde dlouhodob ě nezam ěstnaní tvo řili 10 % z celkového po čtu nezam ěstnaných osob. SO ORP Šumperk dosahoval pr ůměrných hodnot. Zajímavostí je, že v roce 2006 došlo ke zvýšení podílu nezam ěstnaných, což se liší od celkového vývoje za Olomoucký kraj. P řesn ěji v SO ORP Šumperk byla nam ěř ena míra nezam ěstnanosti v roce 2005 45,5 %, v roce 2006 se zvýšila na 46,7 %, v roce 2007 klesla na 44,9 %, v roce 2008 se snížila na 40,1 % a v roce 2009 poklesla na 25,1 %.
Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezam ěstnaných nad 12 m ěsíc ů z celku v SO ORP Olomouckého kraje Podíl nezam ěstnaných nad 12 m ěsíc ů z celku [%] SO ORP 2005 2006 2007 2008 2009 Hranice 44,8 42 42,8 36,9 22,2 Jeseník 39,2 37,3 35,3 29,6 22 Konice 40,5 39,2 38,5 26,5 10 Lipník nad Be čvou 47,4 48,6 49,2 46,3 29,2 Litovel 31,9 29,7 26,2 19,9 12,1 Mohelnice 40,9 42,1 42 36 17 Olomouc 34,4 31,7 29 21,2 12,9 Prost ějov 44,5 39,8 40,2 31,7 14,7 Přerov 50,6 49,9 51,5 45,5 29,6 Šternberk 43,7 42 38,8 31,5 19 Šumperk 45,5 46,7 44,9 40,1 25,1 Uni čov 46 41,4 38,2 33,1 15,6 Záb řeh 43,9 45,2 43,9 34,7 18,8 Olomoucký kraj 42,5 41,1 40,2 33,5 19,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, ro ční pr ůměry.
V SO ORP Šumperk bylo nejvíce dlouhodob ě nezam ěstnaných osob (86 %) evidováno v obci Janoušov v roce 2008. Naopak obec Šléglov v roce 2009 nevykazovala dlouhodob ě nezam ěstnané osoby. Nejvyšší hodnoty za sledované hodnoty byly nam ěř eny v obcích Janoušov, Vikantice a Jind řichov. Za roky 2005 až 2009 nam ěř ily nejnižší hodnoty obce Chrome č, Olšany a Vemí řovice.
- 109 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezam ěstnaných nad 12 m ěsíc ů z celku v obcích SO ORP Šumperk Podíl nezam ěstnaných nad 12 m ěsíc ů z celku [%] SO ORP 2005 2006 2007 2008 2009 Bludov 42,0 45,0 43,0 44,0 26,2 Bohdíkov 38,5 41,6 45,8 49,2 30,0 Bohutín 42,2 44,2 42,5 41,6 33,4 Branná 59,9 50,8 52,0 51,1 24,7 Bratrušov 48,1 58,9 51,0 40,6 27,3 Bušín 28,4 48,2 32,9 26,5 18,1 Dlouhomilov 49,9 57,7 65,7 49,6 32,2 Dolní Studénky 42,9 41,7 42,0 39,5 24,8 Hanušovice 59,9 51,8 52,4 44,8 28,5 Hrab ěšice 40,3 30,9 52,6 39,4 31,6 Hrabišín 49,4 49,0 42,6 40,9 26,0 Chrome č 25,7 32,9 31,0 49,4 17,1 Jakubovice 46,2 55,2 52,8 35,4 23,4 Janoušov 55,5 84,0 72,1 86,1 34,2 Jind řichov 65,7 60,5 56,0 53,2 28,5 Kop řivná 65,8 69,3 46,8 34,0 27,1 Libina 38,7 50,6 44,9 41,4 21,1 Lou čná nad Desnou 38,2 42,2 38,8 31,9 19,3 Malá Morava 60,5 48,6 46,2 37,9 24,3 Nový Malín 45,1 42,2 44,2 40,1 27,1 Olšany 47,5 49,7 26,5 24,8 13,3 Oskava 38,9 44,9 45,2 37,9 30,6 Písa řov 44,0 49,4 35,4 38,3 29,0 Rapotín 41,9 44,7 40,8 35,5 18,3 Rejchartice 53,3 42,9 42,4 31,8 19,2 Ruda nad Moravou 44,6 41,6 46,4 44,2 27,9 Sobotín 42,3 45,7 42,7 36,0 21,9 Staré M ěsto 55,2 52,0 48,7 45,6 35,8 Sudkov 45,6 46,0 46,8 39,5 15,7 Šléglov 60,4 41,5 35,3 21,6 0,0 Šumperk 43,5 45,7 44,7 38,2 25,5 Velké Losiny 34,2 33,7 33,7 32,1 21,4 Verní řovice 26,0 18,0 32,5 32,5 12,7 Vikantice 74,4 56,5 55,2 47,4 36,5 Viký řovice 34,8 35,3 34,3 29,6 17,9 SO ORP Šumperk 45,5 46,7 44,9 40,1 25,1 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, ro ční pr ůměry. Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
- 110 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Po čet nezam ěstnaných na jedno volné pracovní místo Po čet nezam ěstnaných na jedno volné pracovní místo znamená, kolik osob se uchází o jedno volné pracovní místo, zna čí tedy zájem o volnou pracovní pozici. V Olomouckém kraji se hlásilo 12 osob na 1 volné pracovní místo v roce 2005, v roce 2006 bylo 8 zájemc ů o pracovní místo, v roce 2007 bylo 5 osob, v roce 2008 se hlásily 4 osoby a v roce 2009 mělo zájem 28 osob o volné pracovní místo. V roce 2005 bylo nejmén ě uchaze čů o volné pracovní místo v SO ORP Prost ějov (5 osob), nejvíce uchaze čů bylo v SO ORP Mohelnice (34 osob) a Šternberk (32 osob). V roce 2006 bylo nejvíce uchaze čů monitorováno v SO ORP Jeseník (16 osob) a nejmén ě v SO ORP Prost ějov ě (5 osob) a Uni čov ě (4 osoby). V roce 2007 bylo nejmén ě uchaze čů evidováno v SO ORP Uni čov (2 osoby) a nejvíce v SO ORP Jeseník (17 osob). V roce 2008 nejmenší podíl nezam ěstnaných osob op ět v SO ORP Uni čov (2 osoby) a nejvyšší po čet uchaze čů byl nam ěř en v SO ORP Konice a Šternberk (14 osob). V roce 2009 došlo k výraznému nár ůstu po čtu nezam ěstnaných osob, nejv ětší nár ůst evidovaly v SO ORP Uni čov a Konice, kde se vyskytlo p řes 100 zájemc ů o 1 volné pracovní místo, nejmenší vzr ůst zaznamenal SO ORP Šumperk (18 osob). Nejstabiln ější vývoj byl zaznamenán v SO ORP Hranice, Litovel, Olomouc a Šumperk.
Tabulka č. 5.2.7: Po čet nezam ěstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Olomouckého kraje Po čet nezam ěstnaných na 1 volné pracovní místo SO ORP 2005 2006 2007 2008 2009 Hranice 12,3 7,5 4,7 3,4 26,2 Jeseník 18,0 16,1 17,0 13,2 41,0 Konice 8,9 9,7 7,9 14,4 104,8 Lipník nad Be čvou 22,6 12,9 6,2 6,2 40,8 Litovel 20,1 9,2 6,2 6,0 22,4 Mohelnice 34,1 9,2 3,7 3,0 30,5 Olomouc 9,5 5,4 3,6 4,3 20,9 Prost ějov 5,0 4,5 3,1 3,0 37,9 Přerov 22,2 11,7 5,5 4,2 29,4 Šternberk 31,9 12,8 9,3 14,4 67,7 Šumperk 23,5 13,8 7,2 4,5 18,1 Uni čov 8,2 4,1 2,1 1,8 114,9 Záb řeh 15,8 10,8 5,5 4,0 31,2 Olomoucký kraj 12,0 7,8 4,8 4,3 28,4 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, ro ční pr ůměry.
Obsazená pracovní místa Po čet obsazených pracovních míst Olomouckého kraje se mezi lety 2006 až 2007 zvyšoval, poté v roce 2008 došlo ke snížení po čtu obsazených pracovních míst. Ve sledovaném období se pohyboval od 249 492 do 242 389, došlo tedy k poklesu o 2,85 %. Nejvíce obsazených pracovních míst bylo po celé sledované období v SO ORP Olomouc (nad 80 tisíc), Prost ějov, P řerov (ob ě nad 30 tisíc) a Šumperk (kolem 25 tisíc). Naopak nejmén ě obsazených pracovních míst se nachází v SO ORP Konice a Lipník nad Be čvou, kde se po čet obsazených pracovních míst pohyboval do 4 000. Převážn ě u v ětšiny SO ORP došlo k poklesu obsazenosti pracovních míst s výjimkou SO ORP Lipník nad Be čvou, Litovel a Olomouc, kde došlo k růstu. Výrazn ější pokles po čtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 až 2009 byl nam ěř en v SO ORP Konice (o 10 %) a Záb řeh (o 8 %).
- 111 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 5.2.8: Po čet obsazených pracovních míst v SO ORP Olomouckého kraje
Po čet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety 2006 SO ORP až 2009 v relativním vyjád ření [%] 2006 2007 2008 2009 Hranice 13816 14060 13737 13421 -2,86 Jeseník 12818 13325 12874 12049 -6,00 Konice 2390 2418 2304 2149 -10,08 Lipník nad Be čvou 3846 3973 3857 3965 3,09 Litovel 6507 6870 7182 6660 2,35 Mohelnice 8569 9390 9551 8028 -6,31 Olomouc 82447 88306 85915 83428 1,19 Prostějov 35291 35803 33514 32888 -6,81 Přerov 30989 32734 33050 30463 -1,70 Šternberk 7375 8451 7326 7154 -3,00 Šumperk 25968 25999 26733 24127 -7,09 Uni čov 8055 8773 8463 7581 -5,88 Záb řeh 11421 11208 11088 10476 -8,27 Olomoucký kraj 249492 261310 255594 242389 -2,85 Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. danému roku. Pozn.: Do po čtu zam ěstnanc ů nezahrnujte pouze zam ěstnance, kte ří jsou p říslušníky ve služebním pom ěru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.
SO ORP Šumperk v roce 2006 m ěl 25 968 obsazených pracovních míst, v roce 2007 bylo 25 999 obsazených pracovních míst, v roce 2008 vykazoval 26 733 obsazených pracovních míst a v roce 2009 bylo obsazených 24 127 pracovních míst. Od roku 2006 do roku 2009 došlo k poklesu o 7,09 % v po čtu obsazenosti pracovních míst. Nejvíce obsazených pracovních míst vykazují obce Šumperk (kolem 16 tisíc) a Hanušovice (kolem 1 tisíce), naopak nejmén ě míst mají menší obce Šléglov, Janoušov, Kop řivná, Jakubovice, Rejchartice a Vikantice, kde se po čet míst pohybuje kolem 10, u t ěchto obcí je relativní vyjád ření rozdílu mezi lety 2006 až 2009 zkreslující, což je zp ůsobené práv ě menším po čtem obsazených pracovních míst. Výrazn ější relativní r ůst obsazených pracovních míst byl nam ěř en v obcích Bludov a Nový Malín, naopak výrazn ější relativní pokles obsazených pracovních míst nastal v obcích Lou čná, Rapotín a Velké Losiny.
- 112 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 5.2.9: Po čet obsazených pracovních míst v SO ORP Šumperk
Rozdíl mezi lety 2006 Po čet obsazených pracovních míst Obec až 2009
2006 2007 2008 2009 Absol. Rel. (%) Bludov 632 648 674 726 94 14,87 Bohdíkov 278 306 193 260 -18 -6,47 Bohutín 44 51 41 30 -14 -31,82 Branná 55 57 50 40 -15 -27,27 Bratrušov 21 21 29 22 1 4,76 Bušín 43 45 42 38 -5 -11,63 Dlouhomilov 27 31 35 36 9 33,33 Dolní Studénky 65 59 59 49 -16 -24,62 Hanušovice 1 233 1 413 1 316 1102 -131 -10,62 Hrab ěšice 22 12 14 15 -7 -31,82 Hrabišín 120 117 121 85 -35 -29,17 Chrome č 152 210 121 190 38 25,00 Jakubovice 15 14 10 12 -3 -20,00 Janoušov 5 3 2 11 6 120,00 Jind řichov 355 346 92 108 -247 -69,58 Kop řivná 9 9 15 13 4 44,44 Libina 622 558 642 522 -100 -16,08 Lou čná nad Desnou 837 747 662 594 -243 -29,03 Malá Morava 132 95 102 87 -45 -34,09 Nový Malín 248 246 283 290 42 16,94 Olšany 669 669 713 716 47 7,03 Oskava 341 305 273 296 -45 -13,20 Písa řov 98 92 107 101 3 3,06 Rapotín 942 989 825 578 -364 -38,64 Rejchartice 12 17 18 13 1 8,33 Ruda nad Moravou 431 436 448 442 11 2,55 Sobotín 539 448 542 475 -64 -11,87 Staré M ěsto 356 396 363 333 -23 -6,46 Sudkov 194 201 182 139 -55 -28,35 Šléglov 3 4 7 6 3 100,00 Šumperk 16 226 16 332 17 461 15769 -457 -2,82 Velké Losiny 842 745 851 614 -228 -27,08 Verní řovice 22 25 19 13 -9 -40,91 Vikantice 15 10 12 10 -5 -33,33 Viký řovice 363 342 409 392 29 7,99 SO ORP Šumperk 25 968 25 999 26 733 24 127 -1841 -7,09 Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. danému roku. Pozn.: Do po čtu zam ěstnanc ů nezahrnujte pouze zam ěstnance, kte ří jsou p říslušníky ve služebním pom ěru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. * jedná se o orienta ční hodnotu. K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín .
- 113 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
5.3 Da ňová výt ěžnost Da ňová výt ěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpo čtového ur čení daní. Výt ěžnost je pak ovlivn ěna p ředevším velikostní kategorií, do níž je obec za řazena v závislosti na po čtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivn ěných územím p říslušné obce. Rozhodující úlohu v da ňových p říjmech obcí hrají dan ě z příjm ů právnických osob, dan ě z příjm ů fyzických osob, da ň z přidané hodnoty a da ň z nemovitostí. Da ňová výt ěžnost Olomouckého kraje byla v roce 2008 6 310 130 K č a v roce 2009 se snížila o 860 038 K č, a tedy dosahovala výše 5 450 093 K č. Pr ůměrná da ňová výt ěžnost Olomouckého kraje za rok 2008 činila 9 830 K č na obyvatele. V roce 2009 pr ůměrná da ňová výt ěžnost obcí Olomouckého kraje dosáhla 8 490 K č na obyvatele. Došlo tedy ke snížení o 1 340 K č. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, tento pokles byl zp ůsoben p ředevším snížením da ňových odvod ů z příjm ů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. Výrazn ě nadpr ůměrnou da ňovou výt ěžnost na obyvatele v Olomouckém kraji má SO ORP Olomouc (9 300 K č). Pr ůměrnou da ňovou výt ěžnost dosahují SO ORP P řerov a Prost ějov. Výrazn ě podpr ůměrnou da ňovou výt ěžnost na obyvatele Olomouckého kraje má SO ORP Konice (7 250 K č). Sledovaný SO ORP Šumperk evidoval v roce 2008 daňovou výt ěžnost 659 534 K č, následný rok došlo k poklesu o 76 655 K č na hodnotu 582 879 K č. Da ňová výt ěžnost na obyvatele činila v roce 2008 9 140 K č, v roce 2009 byla snížena na 8 090 K č. Pokles byl o 1 050 K č.
Tabulka č. 5.3.1: Da ňová výt ěžnost SO ORP Olomouckého kraje v letech 2008 a 2009 Da ňová výt ěžnost (v tis. K č) Da ňová výt ěžnost na obyvatele (v tis. K č) SO ORP 2008 2009 Rozdíl 2008 2009 Rozdíl Hranice 333743 299510 -34233 9,58 8,63 -0,95 Jeseník 380558 336275 -44283 9,19 8,15 -1,04 Konice 91712 81113 -10599 8,12 7,25 -0,87 Lipník nad Be čvou 134536 121881 -12655 8,70 7,90 -0,81 Litovel 220232 196120 -24112 9,32 8,28 -1,05 Mohelnice 167749 152156 -15594 8,96 8,12 -0,84 Olomouc 1768619 1499906 -268712 11,00 9,30 -1,70 Prost ějov 953569 829412 -124157 9,65 8,38 -1,27 Přerov 828193 720731 -107462 9,81 8,56 -1,25 Šternberk 236106 194930 -41176 9,87 8,16 -1,71 Šumperk 659534 582879 -76655 9,14 8,09 -1,05 Uni čov 213125 184815 -28310 9,24 8,04 -1,20 Záb řeh 322455 250366 -72089 9,60 7,45 -2,14 Olomoucký kraj 6310130 5450093 -860038 9,83 8,49 -1,34 Zdroj: MF ČR, Bilance p říjmů a výdaj ů obcí
Pr ůměrná da ňová výt ěžnost SO ORP Šumperk v roce 2009 byla 8 090 Kč na obyvatele. Nadpr ůměrnou da ňovou výt ěžnost na obyvatele p řitom zaznamenaly obce Šléglov (17 920 Kč), Verní řovice, Malá Morava, Vikantice, kde hodnoty neklesly pod 11 000 Kč, naopak nejnižší hodnoty da ňové výt ěžnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Bohutín, Dolní Studénky, Sudkov s da ňovou výt ěžností kolem 6 500 K č. U většiny obcí došlo v období 2008 až 2009 k poklesu da ňové výt ěžnosti, krom ě obcí Bludov (r ůst o 1 260 K č) a Dlouhomilov (stagnace). K výrazn ějšímu poklesu da ňové výt ěžnosti na obyvatele evidovaly obce Viký řovice (o 2 180 K č), Chrome č (o 2 090 K č) a Šléglov (o 2 050 K č).
- 114 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka č. 5.3.2: Da ňová výt ěžnost obcí v SO ORP Šumperk Da ňová výt ěžnost na obyvatele Da ňová výt ěžnost (v tis. K č) Obec (v tis. K č) 2008 2009 Rozdíl 2008 2009 Rozdíl Bludov 28233,66 32483,21 4249,55 8,95 10,21 1,26 Bohdíkov 11876,33 10395,44 -1480,89 8,29 7,35 -0,94 Bohutín 5601,71 4902,4 -699,31 6,91 6,06 -0,85 Branná 2930,8 2755,28 -175,52 10,04 9,50 -0,54 Bratrušov 4460,34 3929,63 -530,71 7,78 6,86 -0,92 Bušín 3730,14 3214,45 -515,69 8,69 7,46 -1,23 Dlouhomilov 3733,1 3748,69 15,59 7,67 7,67 0,00 Dolní Studénky 9688,42 8458,88 -1229,54 7,34 6,47 -0,87 Hanušovice 28691,14 25412,07 -3279,07 8,33 7,37 -0,96 Hrab ěšice 1242,8 1201,55 -41,25 10,19 9,54 -0,65 Hrabišín 6859,49 6051,86 -807,63 7,93 7,00 -0,93 Chrome č 5198,86 3979,03 -1219,83 8,92 6,83 -2,09 Jakubovice 1659,68 1505,62 -154,06 8,78 7,72 -1,06 Janoušov 480,81 431,38 -49,43 9,81 8,46 -1,35 Jind řichov 13814,13 11474,08 -2340,05 9,85 8,36 -1,49 Kop řivná 2506,38 2232,42 -273,96 8,7 7,70 -1,00 Libina 27945,85 24912,31 -3033,54 8,01 7,11 -0,90 Lou čná nad 20214,38 17562,96 -2651,42 11,03 9,71 -1,32 Desnou Malá Morava 7667,04 6842,79 -824,25 13,57 11,8 -1,77 Nový Malín 24729,84 23820,77 -909,07 7,94 7,51 -0,43 Olšany 9078,52 8377,27 -701,25 8,2 7,54 -0,66 Oskava 14486,2 14253,24 -232,96 10,21 10,11 -0,10 Písa řov 5995,17 5216,05 -779,12 8,61 7,34 -1,27 Rapotín 24452,76 22541,7 -1911,06 7,5 6,93 -0,57 Rejchartice 1600,11 1405,65 -194,46 8,47 7,32 -1,15 Ruda nad 20668,57 18131,62 -2536,95 7,96 6,84 -1,12 Moravou Sobotín 19880,15 17141,41 -2738,74 8,43 7,09 -1,34 Staré M ěsto 19843,38 17611,92 -2231,46 10,38 9,37 -1,01 Sudkov 8657,56 7559,83 -1097,73 7,47 6,54 -0,93 Šléglov 619,02 573,41 -45,61 19,97 17,92 -2,05 Šumperk 275632,9 235860,2 -39772,7 9,93 8,58 -1,35 Velké Losiny 23766,39 19903,84 -3862,55 8,48 7,20 -1,28 Verní řovice 3008,18 2762,71 -245,47 15,12 14,24 -0,88 Vikantice 1109,24 1022,51 -86,73 11,93 11,49 -0,44 Viký řovice 19471,03 15202,84 -4268,19 8,98 6,80 -2,18 SO ORP 659534,1 582879 -76655 9,14 8,09 -1,05 Šumperk Zdroj: MF ČR, Bilance p říjm ů a výdaj ů obcí Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
- 115 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Indikátory Podtéma Hospodá řské Obec Regionální Da ňová Další jevy a podmínky Trh práce ekonomika výt ěžnost komentá ře
Bludov 1 1 1 2 Bohdíkov -1 -1 0 -1 Bohutín -2 -2 2 -2 Branná 0 0 -2 1 Bratrušov 0 1 0 -2 Bušín -1 -2 2 -1 Dlouhomilov -1 0 -2 -1 Dolní Studénky -2 -2 1 -2 Hanušovice -1 -1 -2 -1 Hrab ěšice -2 -2 -2 1 Hrabišín -1 -2 -1 -1 Chrome č 1 1 2 -2 Jakubovice -2 -2 -2 -1 Janoušov 0 2 -1 0 Jind řichov -2 -2 -2 0 Kop řivná -1 0 -2 -1 Libina -2 -2 -2 -1 Lou čná nad Desnou 1 0 2 1 Malá Morava -1 -1 -2 2 Nový Malín -1 1 -1 -1 Olšany -1 -1 2 -1 Oskava 0 0 -1 2 Písa řov -1 -1 1 -1 Rapotín -2 -2 -2 -2 Rejchartice -1 -1 -2 -1 Ruda nad Moravou -1 -1 1 -2 Sobotín -1 -1 -1 -1 Staré M ěsto -1 -1 -2 1 Sudkov -2 -2 -1 -2 Šléglov 2 2 1 2 Šumperk 1 1 1 0 Velké Losiny -1 -1 0 -1 Verní řovice -1 -1 -2 2 Vikantice 0 0 -2 2 Viký řovice 0 2 0 -2 SO ORP Šumperk 0 -1 0 0 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 116 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nezam ěstnanost je vyšší než krajský pr ůměr. Nižší míra nezam ěstnanosti je v obcích Olšany, Vysoká míra nezam ěstnanosti v obcích Vikantice, Lou čná nad Desnou, Chrome č, Bušín a Bohutín. Jind řichov a Kop řivná. Po čet dlouhodob ě nezam ěstnaných je vyšší než Nižší podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných v obcích pr ůměr v kraji. Vysoký po čet dlouhodob ě Chrome č, Olšany, a Vikantice. nezam ěstnaných v obcích Janoušov, Jind řichov, Vikantice. Míra podnikatelské aktivity je vyšší než krajský pr ůměr (SO ORP Šumperk je na 3. míst ě v kraji). Vyšší míra podnikatelské aktivity byla Nízká míra podnikatelské aktivity byla nam ěř ena nam ěř ena v obcích Šléglov, Vikantice, Viký řovice, v obcích Jakubovice, Kop řivniá, Bušín. Lou čná nad Desnou, Branná, Bratrušov, Janoušov, Oskava, Šumperk, Velké Losiny a Verní řovice. Da ňová výt ěžnost je nižší než udává pr ůměr Nadpr ůměrná da ňová výt ěžnost v obcích Šléglov, Olomouckého kraje. Podpr ůměrná da ňová Verní řovice, Malá Morava a Vikantice. výtěžnost v obcích Bohutín, Dolní Studénka a Sudkov. Velké firmy sídlící v obcích Šumperk, Hanušovice a
Velké Losiny. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Ukon čení činnosti n ěkolika významných Možnost rozvoje cestovního ruchu. zam ěstnavatel ů by m ěla za následek zvýšení míry nezam ěstnanosti. Blízkost měst Jeseník, Rýma řov, Záb řeh, Nár ůst po čtu dlouhodob ě nezam ěstnaných - Lanškroun, Mohelniceva dalších v ětších m ěst pro postupná ztráta lidského kapitálu. zajišt ění dalších pracovních p říležitostí. Možnost p říchodu nového investora.
Problémy k řešení v rámci územn ě plánovací dokumentace
V rámci ekonomického pilí ře je t řeba využít ÚPD k vymezení vhodných ploch a pozemk ů pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Šumperk, Hanušovice, Velké Losiny, Lou čná nad Desnou a ploch vhodných pro rozvoj podnikání.
Je také nutné zam ěř it se při po řizování zm ěn v ÚPD na nalezení nové funkce nevyužitých nebo nevhodn ě užívaných objekt ů v území přednostn ě pro pot řeby rozvoje podnikatelských aktivit.
- 117 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
6 Souhrn a vyváženost pilí řů
6.1 Environmentální pilí ř
Horninové prost ředí a geologie Na území SO ORP Šumperk se nachází řada ložisek nerostných surovin. V sou časnosti probíhá t ěžba pouze na n ěkolika lokalitách. Jedná se zejména o ložiska stavebního kamene, wollastonitu a grafitu. T ěžba nerostných surovin má p řevážně lokální a regionální význam. Poddolovaná území se na území SO ORP Šumperk vyskytují p řevážn ě jako poz ůstatek historické d ůlní činnosti omezeného rozsahu. Pouze v obcích Šléglov, Bohutín a Verní řovice tvo ří významn ější podíl na území t ěchto obcí. Jediné v ětší sesuvné území na území Lou čné nad Desnou leží mimo zastav ěné území, ostatní mají minimální rozsah. Rovn ěž je zde omezený výskyt hald a odval ů jako poz ůstatek d ůlní činnosti, který nep ředstavuje zásadní problém.
Vodní režim Území SO ORP Šumperk spadá do povodí horního toku Moravy. Vyskytují se zde v ětší i drobné vodní toky a vodní objekty a je relativn ě bohaté na zdroje povrchových a podzemních vod. To je d ůvodem, že podstatná část území je vymezena jako chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod (CHOPAV). Opakující se záplavy sv ědčí o omezené reten ční a akumula ční kapacit ě území v důsledku zp ůsobu jeho využívání v uplynulých desetiletích (odvád ění a zatrub ňování v rámci meliora čních opat ření, nap řimování vodních tok ů apod.).
Hygiena životního prost ředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Šumperk se řadí k nejlepším jak v rámci, tak i v celorepublikovém srovnání. Jedinou látkou, u níž dochází k překra čování limit ů na celém území ORP, jsou koncentrace p řízemního ozonu, což je celorepublikový problém. V obci Šumperk dochází k překra čování imisního limitu pro PM10 (prachové částice typické pro městské aglomerace). V ostatních oblastech už situace zdaleka není tak p říznivá. V oblasti využívání a likvidace odpad ů vykazuje ORP podpr ůměrnou míru separace, podstatná část v podob ě sm ěsného komunálního odpadu kon čí na skládkách. Další rizika jsou spojena s existencí lokalit se zvýšeným rizikem výskytu radonu.
Ochrana p řírody, kultury a památek Území SO ORP Šumperk se řadí k harmonickým a ekologicky stabilním oblastem. Skoro poloviny území (48,5%) pat ří mezi chrán ěná území. K ochran ě a stabilit ě území dále p řispívá i skute čnost, že na 59,45 % území SO ORP je vymezena CHOPAV a 55,1 % území je pokryto lesními porosty (viz kap.5). Tyto skute čnosti významn ě p řispívají také k relativn ě vysokým hodnotám koeficientu ekologické stability (KES), jež byly řad ě obcí p řiřazeny.
Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa Zem ědělská a lesní p ůda na území SO ORP Šumperk plní p ředevším významné hospodá řské funkce. Podíl orné p ůdy na daném území činí 14, 30%, což je pod pr ůměrem Olomouckého kraje (39,6%). V pr ůběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Lesní porosty plní nejen významné hospodá řské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoproduk ční funkce. Podíl lesní p ůdy na celkové vým ěř e území je nadpr ůměrný (55,1 %), pr ůměr Olomouckého kraje činí 34,8 %. Její rozloha v uplynulých letech mírn ě vzrostla.
- 118 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
6.2 Sociální pilí ř
Technická infrastruktura V SO ORP Šumperk je 32 obcí s vodovodní sítí. Zbylé 4 obce navedenu vodovodní sí ť nemají. Jedná se o obce Sudkov, Šléglov, Verní řovice a Vikantice. V SO ORP Šumperk, které mají ČOV jsou obce Bludov (1 ČOV), Bohutín (1 ČOV), Branná (1 ČOV), Jindřichov (3 ČOV), Libina (1 ČOV), Staré M ěsto (1 ČOV), Šumperk (1 ČOV, další ČOV mají v plánu vybudovat), Velké Losiny (2 ČOV). Obec Oskava má napojenu kanalizaci na ČOV v Libin ě, obec Petrov nad Desnou a Viký řovice mají kanalizaci napojenu na ČOV v Šumperku. Řada obcí má v budoucnu v plánu vybudovat vlastní ČOV. Mezi n ě pat ří obec Bohdíkov, Chrome č, Lou čná nad Desnou a Nový Malín. Jednotná kanalizace je v obcích Bludov, Bohutín, Branná, Dolní Studénky, Hanušovice, Chrome č, Jind řichov, Libina, Lou čná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Oskava, Petrov nad Desnou, Písa řov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré M ěsto, Šumperk a Viký řovice. Dále mají kanalizaci také obce Sudkov a Verní řovice, ale není znám typ kanalizace. V rámci SO ORP Šumperk je zbylých 13 obcí bez kanalizace z toho obec Bušín, Jakubovice, Janoušov, Kop řivná, Malá Morava, Rejchatice, Šléglov a Vikantice nemají v plánu ji ani do budoucna vybudovat. V rámci SO ORP Šumperk je plynem zásobováno 19 obcí z 36 obcí . Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, pat ří obce Bohutín, Dolní Studénky, Lou čná nad Desnou, Nový Malín, Ruda nad Moravou, Šumperk a Viký řovice. Petrov nad Desnou a Oskava jsou pokryty z 80 % a Velké Losiny z 85 %. Obce, jež mají pokryto mén ě než 70 %, jsou Hanušovice, Jind řichov, Rapotín, Sobotín. Olšany mají 100 % p řípojky, využíváno je však pouhých 15 %. N ěkteré obce jsou napojeny, ale neví, jaké procento domácností je pokryto plynofikací. Mezi tyto obce se řadí Bludov, Bohdíkov, Bušín a Libina. V ORP Šumperk zajiš ťuje spole čnost SATEZA a. s. zásobování teplem ve m ěst ě Šumperk, Lou čná nad Desnou a Velké Losiny. Ve v ětšin ě obcí v rámci SO ORP Šumperk se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, pouze obce Branná uvedla 98 % bezproblémovost a Libina 80 %.
Dopravní infrastruktura Na území SO ORP Šumperk se nenachází žádná dálnice. Páte řní komunikace p ředstavují silnice I. třídy č. I/44 a I/11. Výhledov ě zlepšení dostupnosti území a rozvoj cestovního ruchu je závislé na realizací rekonstrukce I/44, jež by zajistila kvalitní dostupnost území a jeho propojení na sousední Polsko a silnice I/11, jež je d ůležitým propojením území a ORP Šumperka s významnými sídly v sousedních krajích. Základem silni ční sít ě SO ORP Šumperk jsou silnice I. třídy a silnice II. třídy, dopln ěné silnicemi III. třídy. Délka silni ční sít ě celkem činí cca 532 km, z toho silnice I. t řídy činí 21,9 %, silnice II. třídy 21,6 % a více než 50 % (56,5 %) tvo ří silnice III. třídy. Silni ční sí ť na území kraje sice zajiš ťuje v sou časnosti dostupnost sídel, její kvalita však neodpovídá rostoucím nárok ům na kapacitu osobní a nákladní p řepravy. V rámci stávající silni ční sít ě jsou hlavními problémy významné dopravní závady, jež by m ěly být postupn ě odstra ňovány s postupnou rekonstrukcí a homogenizací (nevyhovující technické parametry, špatná kvalita vozovek a zna čné množství dopravních závad). Intenzity dopravy byly vzhledem ke stávajícímu stavu silni ční sít ě již v dob ě jejich zjiš ťování (2005) relativn ě vysoké. Zejména v pr ůtazích m ěstem Šumperk, ale i v dalších obcích je doprava spojena s řadou negativních dopad ů. Trend ve vývoji intenzity dopravy je trvale rostoucí. Na území ORP Šumperk je železni ční doprava p římo dostupná pro 16 z 35 hodnocených obcí, což p ředstavuje cca 46% obcí (45,7%), navíc jsou zastávky i v řad ě jejich částí. Jak
- 119 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o. vyplývá z tabulky v příloze, celkový po čet železni čních stanic a zastávek na území ORP činí 34. Pro p říslušné obce a jejich části je tak zajišt ěna relativn ě dobrá dostupnost ORP Šumperk železni ční dopravou. Územím SO ORP Šumperk procházejí t ři celostátní trat ě a t ři trat ě regionální. V ětšina z nich je zastaralých ve špatném technickém stavu. Optimalizace a elektrizace se p ředpokládá v roce pouze u celostátních drah a trat ě č. 293 (Šumperk-Kouty nad Desnou). Významným rizikovým faktorem je k řížení komunikací s dráhou, jež se vyskytuje v 17 p řípadech. Pom ěrn ě hust ě je území protkáno sítí cyklostezek a turistických tras. Cyklostezky jsou vymezeny na území p řevážné v ětšiny obcí v celkové délce cca 401,4 km.
Sociodemografické podmínky V SO ORP Šumperk klesá po čet obyvatel. Mezi nejlidnat ější obce pat ří Šumperk, Libina, Hanušovice, Bludov a Nový Malín. Nejmén ě obyvatel mají obce Šléglov, Janoušov a Vikantice. K výraznému r ůstu po čtu obyvatel došlo v obcích Nový Malín, Hrab ěšice a Rejchartice, naopak výrazný pokles obyvatel byl zaznamenán v obcích Branná, Oskava, Vikantice. Výrazný p řirozený p řír ůstek nastal v obcích Nový Malín, Hanušovice a Rapotín. Negativní p řirozený p řír ůstek byl nam ěř en nap říklad v obcích Šumperk, Sobotín, Oskava. Výrazný p říliv migrant ů byl nam ěř en v obcích Nový Malín, Ruda nad Moravou, naopak k odlivu obyvatel z důvodu migrace došlo v obcích Šumperk, Staré M ěsto, Lou čná nad Desnou a Jind řichov. Vysoký index stá ří byl nam ěř en v obci Vikantice, naopak nízký index stá ří byl zm ěř en v obcích Rejchartice, Nový Malín a Hrab ěšice.
Bydlení V SO ORP Šumperk bylo v roce 2001 evidováno 11 726 dom ů, což p ředstavuje 11 % domovního fondu celého Olomouckého kraje. V krajském srovnání vykazuje sledovaný SO ORP Šumperk zastoupení dom ů vystavených do roku 1919 (18,5 %), v letech 1920 – 1945 (20,4 %), v letech 1946 až 1980 (38,3 %) a od roku 1981 do roku 2001 (22,8 %). V SO ORP Šumperk došlo k 2% nár ůstu bytovému fondu. Nejv ětší absolutní nár ůst bytů byl zaznamenán v obcích Šumperk, Rapotín, Nový Malín a Hanušovice. K relativnímu nár ůstu byt ů došlo v obcích Nový Malín, Rapotín, Viký řovice a Hrab ěšice. Výstavba není realizována v obcích Janoušov, Rejchartice, Šléglov a Vikantice. Dostatek stavebních parcel se nachází v obcích Dolní Studénky, Jakubovice, Oskava, Ruda nad Moravou, naopak nedostatek ploch pro výstavbu je v obcích Branná, Hrab ěšice, Jind řichov, Kop řivná, Libina a Šléglov.
Rekreace SO ORP Šumperk zaujímá z hlediska potenciálu cestovního ruchu velmi atraktivní polohu. Do SO ORP Šumperk spadá poho ří Jeseníky, které vybízí k aktivnímu trávení volného času. V SO ORP Šumperk se nachází řada kulturních, p řírodních a historických atraktivit. Po čet ubytovacích kapacit se dlouhodob ě rozrostl, ale v posledních letech klesá. V SO ORP Šumperk se nejvíce nachází ubytovací za řízení typu turistických ubytoven, penzion ů a ostatních za řízení jinde nespecifikovaných. Ubytovací za řízení se nejvíce vyskytují v obcích Lou čná nad Desnou, Malá Morava, Sobotín, Staré M ěsto, Šumperk a Velké Losiny. Za sledované období došlo v SO ORP Šumperk k poklesu po čtu l ůžek, po čtu p říjezd ů host ů a výrazný pokles v po čtu p řenocování.
6.3 Ekonomický pilí ř Míra podnikatelské aktivity SO ORP Šumperk je nadprůměrná v rámci Olomouckého kraje (3. místo v kraji). V roce 2010 nejv ětší míra podnikatelské aktivity byla dosažena v obcích Šléglov, Vikantice, Viký řovice, Lou čná nad Desnou, Branná, Bratrušov, Janoušov, Oskava, Šumperk, Velké Losiny a Verní řovice, naopak nejmenší hodnota byla zm ěř ena op ět v obcích Jakubovice, Kop řivná, Bušín. Míra nezam ěstnanosti je vyšší než pr ůměrná krajská úrove ň.
- 120 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Nejv ětší mírou nezam ěstnanosti SO ORP Šumperk byly postiženy obce Vikantice, Jind řichov a Kop řivná, naopak nejnižší míru nezam ěstnanosti nam ěř ily ve sledovaném období obce Olšany, Lou čná nad Desnou, Chrome č, Bušín, Bohutín. Dlouhodobá nezam ěstnanost je nadpr ůměrná v rámci Olomouckého kraje. Nejmén ě dlouhodob ě nezam ěstnaných bylo v obcích Chrome č, Olšany, Verní řovice, naopak nejvíce dlouhodob ě nezam ěstnaných je v obcích Janoušov, Jind řichov, Vikantice. Da ňová výt ěžnost se snižuje a je nad krajským pr ůměrem. Nadpr ůměrnou da ňovou výt ěžnost na obyvatele p řitom zaznamenaly obce Šléglov, Verní řovice, Malá Morava naopak nejnižší hodnoty da ňové výt ěžnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Bohutín, Dolní Studénky a Sudkov.
- 121 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Vyváženost pilí řů Vyváženost pilí řů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat roz člen ěné do třech pilí řů . Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, p řičemž hospodá řské podmínky jsou nahrazené t řemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a da ňová výt ěžnost území. Hodnocení obcí dle indikátor ů
- 122 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Vysv ětlivky: 7 – Ve řejná dopravní infrastruktura 1 – Horninové prost ředí a geologie 8 – Socio-demografické podmínky 2 – Vodní režim 9 – Bydlení 3 – Hygiena životního prost ředí 10 – Rekreace 4 – Ochrana p řírody a krajiny 11 – Regionální ekonomika 5 – Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené 12 – Trh práce k pln ění funkcí lesa 13 – Da ňová výt ěžnost 6 – Ve řejná technická infrastruktura Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 123 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Na základ ě hodnocení jednotlivých témat byly po čítány pr ůměry za pilí ř pro každou obec. Pokud hodnocení za pilí ř bylo stejné nebo vyšší než je pr ůměr ORP, byl pilí ř v dané obci považován jako p říznivý. Dle metodického doporu čení MMR byl na základ ě t ěchto výsledk ů vypracován níže uvedený kartogram. Zd ůvodn ění je uvedeno vždy p ři rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D.
Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 124 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Územní podmínky Pro Vyváženost vztahu ř územních podmínek Kategorie Pro p íznivé Pro soudržnost ř č pro udržitelný rozvoj Vyjád ření v za řazení životní hospodá ský spole enství ř území kartogramu obce prost edí rozvoj obyvatel území dobrý špatný Z H S stav stav 1 + + + Z, H, S žádné 2a + + - Z, H S S 2b + - + Z, S H H 2c - + + H, S Z Z 3a + - - Z H, S H, S 3b - + - H Z, S Z, S 3c - - + S Z, H Z, H 4 - - - žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav
Environmentální Kategorie Obec Hospodá řský pilí ř Sociální pilí ř pilí ř za řazení obce Bludov - + + 2c Bohdíkov + - - 3a Bohutín - - + 3c Branná - + - 3b Bratrušov + + - 2a Bušín + + - 2a Dlouhomilov - - - 4 Dolní Studénky - - + 3c Hanušovice + - + 2b Hrab ěšice + - - 3a Hrabišín - - + 3c Chrome č - + - 3b Jakubovice - - - 4 Janoušov - + - 3b Jind řichov + - + 2b Kop řivná + - - 3a Libina - - + 3c Lou čná nad Desnou - + + 2c Malá Morava + + - 2a Nový Malín - + + 2c Olšany - + - 3b Oskava + + - 2a Písa řov + + - 2a
- 125 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Environmentální Kategorie Obec Hospodá řský pilí ř Sociální pilí ř pilí ř za řazení obce Rapotín - - + 3c Rejchartice - - - 4 Ruda nad Moravou - - + 3c Sobotín - - + 3c Staré M ěsto + - + 2b Sudkov - - - 4 Šléglov + + - 2a Šumperk - + + 2c Velké Losiny - - + 3c Verní řovice + + - 2a Vikantice - + - 3b Viký řovice - + + 2c Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
- 126 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
7 Problémy k řešení
7.1 Problémy k řešení v rámci ÚPD
Environmentální pilí ř Vymezená ložiska, dobývací prostory a chrán ěná ložisková území p ředstavují územní limity, jež je t řeba zohled ňovat p ředevším p ři vymezování zastav ěných území a koridor ů dopravní a technické infrastruktury. Ačkoliv t ěžba nerostných surovin má zpravidla dopady lokálního charakteru, zahrnuje zejména narušení vodního režimu v území, nevratné zábory p ůdy, hlu čnost, prašnost a zvýšení intenzity silni ční p řepravy na místních komunikacích. Je t řeba v ÚPD vytvá řet územní podmínky pro minimalizaci t ěchto vliv ů při sou časném respektování pot řeby dostate čného množství surovin na trhu. Je nezbytné p ři po řizování všech stup ňů ÚPD a jejích zm ěn vytvá řet územní podmínky ke zvyšování vodního potenciálu území a omezování dopad ů klimatických zm ěn, v četn ě rozsahu povodní, revitalizací vodních tok ů, posilováním reten ční a akumula ční kapacity území, lokalizací protipovod ňových opat ření v krajin ě a obnovou nebo budováním nových drobných nádrží k zadržování vody v území.
Je nutné dále v rámci po řizování ÚPD a jejích zm ěn vytvá řet podmínky pro asanaci starých zát ěží a kontaminovaných ploch a pro optimalizaci nakládání s odpady (separaci, využívání, likvidaci) na území kraje vymezením nových ploch vhodných pro umíst ění bioplynových stanic a za řízení pro kompostování tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší citliv ě vyhodnocovat vznik nových pr ůmyslových zón, nebo p řípadné rozší ření stávajících. Vymezovat plochy pro bydlení mimo oblasti se zvýšeným radonovým rizikem. Podporovat územní pot řeby výstavby obchvat ů obcí a modernizace komunikací za ú čelem snížení imisní a hlukové zát ěže obytných částí území.
Plánovaný rozvoj území (v rámci vymezené nadmístní rozvojové osy) je zpravidla podmín ěn zkvalitn ěním, p řípadn ě dopln ěním chyb ějící infrastruktury a je provázen rozvojem ekonomických aktivit a nároky na rozši řování zastav ěného území. P ři po řizovánízm ěn ÚPD, které tímto mohou být vyvolány, je t řeba dbát na minimalizaci negativních dopad ů rozvoje území na ekologicky cenné lokality a chrán ěné hodnoty krajinného rázu. V ÚPD vytvá řet územní podmínky pro zachování a rozši řování rozptýlené zelen ě v krajin ě.
Při vymezování a zp řes ňování koridor ů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury je nutné minimalizovat zásahy do lesních porost ů a zábory zem ědělské p ůdy v rámci ÚPD. Využívat stávajících ploch, které jsou ze ZPF vyjmuty. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti s plánovanou zástavbou a rozvojem rekrea čních a dalších aktivit.
Sociální pilí ř
V rámci technické infrastruktury je nutná aktualizace územních plán ů v obcích, které ješt ě nemají vy řešeno čišt ění odpadních vod (vymezení ploch pro vybudování ČOV nebo p řipojení kanaliza čních sítí na již vybudované ČOV) v obci Dolní Studénky, Hanušovice, Chrome č, Lou čná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Písa řov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Sudkov a Verní řovice. Nutné je také v ÚPD zohlednit pot řebu modernizace a dobudování kanaliza čních sítí v obci Bratrušov, Bohdíkov, Bušín, Dlouhomilov, Hrab ěšice, Hrabišín,
- 127 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Jakubovice, Janoušov, Kop řivná, Malá Morava, Rejchatice, Šléglov a Vikantice a napojení obce Sudkov, Šléglov, Verní řovice a Vikantice na vodovod.
ZÚR OK ukládá akceptovat na území kraje a dot čených obcí silni ční tahy základní sít ě. Na území SO ORP se jedná o následující. 1. Tah mezinárodního a celostátního významu, který tvo ří silnice I/44 Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice – státní hranice. 2. Významné tahy nadregionálního významu, (které tvo ří silnice I. t řídy a vybrané silnice II. třídy), mezi n ěž byly za řazeny: silnice I/11 (Hradec Králové) – Post řelmov – Šumperk – (Bruntál – Ostrava – Mosty u J. – státní hranice) a silnice II/369 Lipová Lázn ě – Ruda nad Moravou. ZÚR OK dále ukládá hájit na území obcí koridory pro následující návrhy na dostavbu a modernizaci komunika čních tah ů mezinárodního a celostátního významu. Na území SO ORP Šumperk sem byly za řazeny pro zajišt ění dopravní obsluhy území okresu Jeseník návrhy p řeložek: silnice I/44 v úseku Mohelnice - Šumperk - Petrov nad Desnou jako čty řpruhové komunikace s výjimkou realizovaného úseku Lukavice - Záb řeh – Post řelmov a silnice I/44 v úseku Petrov nad Desnou - Jeseník - Mikulovice - státní hranice návrh přeložky jako dvoupruhové komunikace, (v č. tunelového úseku pod Červenohorským sedlem a K řížovým vrchem /Jeseník/). ZÚR OK ukládá hájit koridory pro následující návrhy p řeložek na tazích nadregionálního významu: silnice I/11 – Jakubovice, Olšany nad Moravou, Bohutín, Sobotín a silnice II/369 – Ruda na Morav ě, Hanušovice, Ostružná. Rovn ěž dle PÚR ČR 2008 trvá požadavek stabilizovat v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty S2 v trase Mohelnice – Mikulovice – hranice ČR do konce roku 2008. (Dle PÚR mají do konce roku 2008 MD, Olomoucký kraj a MŽP ČR prov ěř it v dané trase možnost vymezení koridoru pro vybudování kapacitní dopravní cesty.)
S ohledem na o čekávaný demografický vývoj je nutné p řipravovat v ÚPD územní podmínky pro umístění dom ů s pe čovatelskou službou a dalších za řízení pro seniory. Dále je t řeba vytvá řet územní podmínky pro koncep ční, nenahodilý rozvoj bydlení všech v ěkových a sociálních skupin obyvatel, urbanisticky komponovaný s ohledem k pot řebám obce i okolní nezastav ěné krajiny. V rámci nové ÚPD dále podpo řit rozvoj vybavenosti ob čanskou infrastrukturou p ředevším v oblasti volno časových aktivit. Základním principem p ři p říprav ě ÚPD je odstra ňování prostorových bariér pro lepší dostupnost obyvatel p ředevším v kontextu stárnutí obyvatelstva.
V oblasti bydlení je t řeba připravit územní studii pro zvýšení kvality bytového fondu a zasí ťování pozemk ů (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu. V bilancích inženýrské infrastruktury, které jsou sou částí ÚPD, je t řeba vzít v úvahu p ředpokládaný rozvoj individuálního bydlení.
Při aktualizaci ÚP je t řeba reflektovat také pot řebu za řízení pro aktivní trávení volného času, včetn ě nových ubytovacích kapacit a dopl ňkové infrastruktury cestovního ruchu (parkovacích míst, sportovnívch , kulturních, rekrea čních a spole čenských za řízení, atd.).
Ekonomický pilí ř
V rámci ekonomického pilí ře je t řeba využít ÚPD k vymezení vhodných ploch a pozemk ů pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Šumperk, Hanušovice, Velké Losiny, Lou čná nad Desnou a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Je také nutné zam ěř it se při po řizování zm ěn v ÚPD na nalezení nové funkce nevyužitých nebo nevhodn ě užívaných objekt ů v území přednostn ě pro pot řeby rozvoje podnikatelských aktivit.
- 128 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
7.2 Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady
Urbanistické závady Po čet Název Kód % Výpis obcí obcí Bušín, Hanušovice, Jind řichov, Libina, Lou čná n. Desnou, Nový Zastav ěné území zasahuje do sZUoVZ 13 37,14 Malín, Písa řov, Rapotín, Runa n. ochranného pásma vodního zdroje Moravou, Sobotín, Sta řé M ěsto, Šumperk, Viký řovice Hanušovice, Jind řichov, Lou čná n. Zastav ěné území zasahuje do Desnou, Malá Morava, Rapotín, sZUoZQ 10 28,57 záplavového území Q100 Ruda n Mor avou, Sobotín, Šumperk, Verní řovice, Viký řovice Bludov, Chrome č, Lou čná n. Silnice I. t řídy prochází záplavovým sS1-ZQ 7 20 Desnou, Rapotín, Sobotín, Šumperk, územím Q100 Viký řovice Bohdíko v, Branná, Hanušovice, Silnice II. t řídy prochází záplavovým sS2-ZQ 8 22,85 Jind řichov, Malá Morava, Ruda n. územím Q100 Moravou, Šumperk, Vikantice
Dopravních závady Po čet Název Kód % Výpis obcí obcí Silnice II. t řídy k řižuje úrov ňov ě Branná, Hanušovice, Hrabišín, sS2xZE 5 14,28 železni ční tra ť Jind řichov, Šumperk Silnice I. t řídy k řižuje úrov ňov ě Bludov, Lou čná n. Desnou, Rapotín, sS1xZE 5 14,28 železni ční tra ť Sobotín, Velké Losiny
Hygienické závady Po čet Název Kód % Výpis obcí obcí Bušín, Lou čná n. Desnou, Písa řov, Silnice I. t řídy zat ěžuje exhalacemi sS1_ZU 8 22,85 Rapotín, Sobotín, Šumperk, Velké zastav ěné území Losiny, Viký řovice Bohdíkov, Dolní Studénky, Silnice II. t řídy zat ěžuje exhalacemi Hanušovice, Jind řichov, Libina, Malá sS2_ZU 10 28,57 zastav ěné území Morava, Nový Malín, Ruda n. Moravou, Staré M ěsto, Šumperk Silnice II. t řídy prochází ochranným sS2-VZ 2 5,71 Bohdíkov, Kop řivná, pásmem vodního zdroje Silnice I. t řídy prochází ochranným sS1-VZ 2 5,71 Bušín, Lou čná n. Desnou pásmem vodního zdroje
- 129 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Environmentální závady Po čet Název Kód % Výpis obcí obcí Silnice I. t řídy k řižuje nadregionální sS1xNK 1 2,85 Lou čná n. Desnou biokoridor Silnice II. t řídy prochází pta čí oblastí Hanušovice, Kop řivná, Malá Morava, sS2-P2 4 11,42 NATURA 2000 Sta řé M ěsto Silnice I. t řídy prochází pta čí oblastí sS1-P2 2 5,71 Písa řov, Sobotín NATURA 2000
7.3 Vzájemné st řety zám ěrů na provedení zm ěn v území
St řety se zám ěry dopravními
Po čet Název Kód % Výpis obcí obcí Návrh zastavitelného území je v nZUxzS1 2 5,71 Viký řovice, Šumperk konfliktu s zám ěrem silnice I. t řídy Návrh zastavitelného území je v nZUxzS2 1 2,85 Libina konfliktu s zám ěrem silnice II. t řídy
St řety se zám ěry technické infrastruktury Žádné st řety nebyly nalezeny
St řety se zám ěry ochrany p řírody Žádné st řety nebyly nalezeny
- 130 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
7.4 St řety zám ěrů na provedení zm ěn v území s limity využití území
St řety urbanistických zám ěrů s limity využití území Po čet Název Kód % Výpis obcí obcí Hanušovice, Jind řichov, Lou čná nad Návrh zastavitelného území zasahuje Desnou, Malá Morava, Sobotín, nZUoLE 8 22,85 do lesa Staré M ěsto p. Kralickým Sn ěžníkem, Šumperk, Velké Losiny Hanušovice, Jind řichov, Lou čná n. Návrh zastavitelného území zasahuje Desnou, Nový Malín, Rapotín, Ruda nZUoZQ 10 28,57 do záplavového území Q100 n. M., Sobotín, Šumperk, Verní řovice, Viký řovice Hanušovice, Jind řichov, Malá Návrh zastavitelného území zasahuje nZUoP2 7 20 Morava, Písa řov, Sobotín, Staré do pta čí oblasti NATURA 2000 Město, Verní řovice Návrh zastavitelného území zasahuje nZUoNK 2 5,71 Sobotín, Verní řovice do nadregionálního biokoridoru Návrh zastavitelného území zasahuje Jind řichov, Nový Malín, Šumperk, do ochranného pásma vodního nZUoVZ 4 11,42 Viký řovice zdroje Zám ěr zastavitelného území Hanušovice, Jind řichov, Malá zasahuje do pta čí oblasti NATURA zZUoP2 7 20 Morava, Písa řov, Sobotín, Staré 2000 Město, Verní řovice Návrh zastavitelného území zasahuje nZUoPP 1 2,85 Bušín do p řírodního parku Návrh zastavitelného území zasahuje nZUoLU 1 2,85 Nový Malín do chrán ěného ložiskového území Návrh zastavitelného území zasahuje nZUoLO 1 2,85 Nový Malín do ložiska nerostných surovin Návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky významné lokality nZUoE2 1 2,85 Hanušovice NATURA 2000
St řety dopravních zám ěrů s limity využití území Po čet Název Kód % Výpis obcí obcí Zám ěr silnice I. t řídy k řižuje zS1xNK 1 2,85 Lou čná n. Desnou nadregionální biokoridor Zám ěr silnice I. t řídy prochází Lou čná n. Desnou, Písa řov, Sobotín, zS1-ZU 5 14,28 zastav ěným územím Šumperk, Viký řovice Jakubovice, Lou čná n. Desnou, Zám ěr silnice I. t řídy prochází lesem zS1-LE 7 20 Olšany, Sobotín, Šumperk, Velké Losiny, Viký řovice Zám ěr silnice II. t řídy prochází zS2-ZU 3 8,57 Hanušovice, Jind řichov, Libina zastav ěným územím Zám ěr silnice II. t řídy prochází zS2-ZQ 2 5,71 Hanušovice, Jind řichov
- 131 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Po čet Název Kód % Výpis obcí obcí záplovovým územím Q100 Branná, Hanušovice, Jind řichov, Zám ěr silnice II. t řídy prochází lesem zS2-LE 4 11,42 Libina Zám ěr silnice I. t řídy prochází Dolní Studénky, Šumperk, zS1-VZ 3 8,57 ochranným pásmem vodního zdroje Viký řovice Bludov, Bohutín, Dolní Studénky, Zám ěr silnice I. t řídy prochází Chrome č, Lou čná n. Desnou, zS1-ZQ 11 31,42 záplavovým územím Q100 Olšany, Sobotín, Sudkov, Šumperk, Velké Losiny, Viký řovice Zám ěr silnice I. t řídy prochází zS1-PP 3 8,57 Bušín, Olšany, Písa řov přírodním parkem
St řety technických zám ěrů s limity využití území Žádné st řety nebyly nalezeny
- 132 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Použité zkratky BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad CZT Centrální zásobování teplem ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický ú řad DP Dobývací prostor EO Ekvivalentní obyvatel p ředstavuje zne čišt ění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chrán ěná krajinná oblast CHLÚ Chrán ěné ložiskové území CHOPAV Chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod IAD Individuální automobilová doprava KES Koeficient ekologické stability LNS Ložisko nerostných surovin LPF Lesní p ůdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního ur čení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZCHÚ Maloplošn ě zvlášt ě chrán ěná území MŽP Ministerstvo životního prost ředí NATURA Soustava chrán ěných území a stanoviš ť evropského významu NP Národní park NPP Národní p řírodní památka NPR Národní p řírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor OK Olomoucký kraj ORP Obec s rozší řenou p ůsobností OV Odpadní vody PO Pta čí oblast POU Obec s pov ěř eným obecním ú řadem PPam Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností ÚP Územní plán ÚPD Územn ě plánovací dokumentace VLD Ve řejná linková doprava VTL Vysokotlak (ozna čení tlakové úrovn ě do 4 MPa) VÚC Velký územní celek VVTL Velmi vysoký tlak (ozna čení tlakové úrovn ě nad 4 MPa) ZÚR Zásady územního rozvoje
- 133 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Seznam zdroj ů a použitá literatura
ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, M ěstská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 Koncepce rozvoje silni ční sít ě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013 (2006) Maier, 2009 „Metodická pom ůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“ , zve řejn ěná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444 ) Malý lexikon obcí ČR 2007 Metodické sd ělení 2009 „ Metodické sd ělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územn ě analytických podklad ů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Metodicke- sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU ) Metodika 2007 „Metodika pro postup ú řad ů územního plánování a krajských ú řad ů p ři po řizování územn ě analytických podklad ů pro správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností a pro území kraje“ , zve řejn ěná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_U AP_20070809.pdf ) MŠMT, Rejst řík škol a školských za řízení MPSV, Rejst řík sociálních služeb Politika územního rozvoje České republiky 2008 , Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Šumperk (2008) Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) TVRDÝ, L.; LEV, G.; KO ŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena 3.5.11.2004. Leoben: University of Leoben, 2004. (dostupné na http://www.accendo.cz/index.php?stranka=5), Územn ě analytické podklady správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Šumperk , Územn ě analytické podklady Olomouckého kraje (2008) Územní energetická koncepce Olomouckého kraje Vyhláška UAP „ Vyhlášky o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) http://www.kr-olomoucky.cz .
- 134 - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Přílohy
Příloha A: Environmentální pilí ř
Horninotvorné prost ředí a geologie
Tabulka A 1: Výskyt a rozsah dobývacích prostor (A057), chrán ěných ložiskových území (A058) a ložisek nerostných surovin (A060) na území SO ORP Šumperk Obec Vým ěra (ha) A057 - (ha) A057 - (%) A058 - (ha) A058 - (%) A060 - (ha) A060 - (%) Bludov 1667.68 2.77 0.17 6.72 0.40 2.39 0.14 Bohdíkov 2623.30 9.67 0.37 36.85 1.40 6.18 0.24 Bohutín 229.12 Branná 1456.61 125.48 8.61 30.62 2.10 Bratrušov 1159.84 Bušín 860.65 Dlouhomilov 1045.82 Dolní Studénky 849.58 1.29 0.15 0.32 0.04 Hanušovice 3679.97 39.45 1.07 39.45 1.07 25.64 0.70 Hrab ěšice 824.00 9.52 1.15 9.53 1.16 15.01 1.82 Hrabišín 1382.48 Chrome č 548.60 Jakubovice 790.80 Janoušov 305.59 6.56 2.15 Jind řichov 5165.88 Kop řivná 1182.22 Libina 2728.52 14.94 0.55 7.71 0.28 Lou čná nad Desnou 9433.96 Malá Morava 6826.42 Nový Malín 2731.42 31.59 1.16 8.00 0.29 16.66 0.61 Olšany 651.30 Oskava 5947.07 94.17 1.58 9.96 0.17 Písa řov 1886.31 Rapotín 1408.89 109.45 7.77 61.95 4.40 Rejchartice 679.52 Ruda nad Moravou 2499.09 90.81 3.63 32.56 1.30 Sobotín 4395.71 Staré M ěsto 8626.94 32.50 0.38 180.89 2.10 5.32 0.06 Sudkov 491.31 Šléglov 715.66 3.40 0.47 Šumperk 2790.79 108.00 3.87 2.43 0.09 Velké Losiny 4644.29 Verní řovice 3325.55 Vikantice 1007.69 35.64 3.54 Viký řovice 1174.05 95.56 8.14 9.22 0.79 Celkem za ORP 85736.64 143.83 0.17 948.40 1.11 225.96 0.26 Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 2: A057 dobývací prostor Obec Lokalita Nerost Stav Plocha (ha) Bludov Bludov wollastonit těžené 2.77 Bohdíkov Dolní Bohdíkov vápenec k techn. zpracování 9.67 Hanušovice Hanušovice amfibolit, rula těžené 24.78 Hanušovice Hanušovice I ortorula 14.67 Libina Dolní Libina kámen - rula těžené 14.94 Nový Malín Mlado ňov rula 31.59 Staré M ěsto Velké Vrbno I - Konstantin grafit těžené 32.50 Hrab ěšice Krásné amfibolická rula těžené 9.52 Šléglov Šléglov I grafit 3.40 Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka A 3: A058 chrán ěné ložiskové území Obec Lokalita Surovina Plocha (ha) Bludov Bludov Wollastonit 6.72 Bohdíkov Dolní Bohdíkov I. Vápenec 0.07 Bohdíkov Dolní Bohdíkov Vápenec 36.76 Bohdíkov Št ědrákova Lhota Stavební kámen 0.02 Branná Branná I. Vápenec 125.48 Dolní Studénky Nový Malín Cihlá řská surovina 1.29 Hanušovice Hanušovice - Žleb Stavební kámen 24.78 Hanušovice Hanušovice Stavební kámen 14.67 Hrab ěšice Krásné Stavební kámen 9.53 Janoušov Št ědrákova Lhota Stavební kámen 6.56 Nový Malín Nový Malín Cihlá řská surovina 8.00 Oskava Oskava Polymetalické rudy 94.17 Rapotín Rapotín Cihlá řská surovina 105.10 Rapotín Šumperk Stavební kámen 4.35 Ruda nad Moravou Dolní Bohdíkov I. Vápenec 34.27 Ruda nad Moravou Št ědrákova Lhota Stavební kámen 56.54 Staré M ěsto Velké Vrbno II. Grafit 11.69 Staré M ěsto Velké Vrbno-Konstantin Grafit 169.20 Šumperk Šumperk Stavební kámen 108.00 Vikantice Branná I. Vápenec 35.64 Viký řovice Viký řovice Křemenné suroviny 95.56 Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 4: A060 ložisko nerostných surovin Plocha Obec Lokalita Nerost Druh T ěžby (ha) sou časná Bludov Bludov skarn,wollastonit 2.39 povrchová dřív ější Bohdíkov Dolní Bohdíkov krystalický vápenec,vápenec 6.18 povrchová Vikantice- dřív ější Branná krystalický vápenec,vápenec 30.62 Ramzová povrchová dřív ější Dolní Studénky Nový Malín hlína,sprašová hlína,spraš 0.32 povrchová dřív ější Hanušovice Hanušovice ortorula 11.41 povrchová Hanušovice- sou časná Hanušovice amfibolit,rula 14.23 Žleb povrchová Hrab ěšice Krásné amfibolit,rula dosud net ěženo 5.96 Krásné- sou časná Hrab ěšice pararula,rula 9.04 Hrab ěšice povrchová Libina Břevenec Au-ruda,št ěrkopísek dosud net ěženo 0.02 sou časná Libina Dolní Libina migmatit,rula 7.69 povrchová dřív ější Nový Malín Mlado ňov pararula 11.79 povrchová dřív ější Nový Malín Nový Malín hlína,sprašová hlína,spraš 4.87 povrchová břidlice,galenit,pyrit,Ag- Oskava Oskava dosud net ěženo 9.96 ruda,sfalerit,sirníky Rapotín Rapotín hlína dosud net ěženo 61.95 Ruda nad Hostice krystalický vápenec,vápenec dosud net ěženo 11.66 Moravou Ruda nad Št ědrákova granodiorit,k řemenný dřív ější 20.90 Moravou Lhota diorit,amfibolit,migmatit,rula povrchová Velké Vrbno- břidlice,dolomit,grafit,krystalický Staré M ěsto dosud net ěženo 4.69 Konstantin dolomit,rula Velké Vrbno- sou časná Staré M ěsto břidlice,grafit,rula 0.62 Lu ční hora 2 povrchová Šumperk- dřív ější Šumperk rula 2.43 Kokeš povrchová Krásné- Viký řovice pararula,rula dosud net ěženo 2.36 Hrab ěšice dřív ější Viký řovice Viký řovice křemenec,kvarcit 6.86 povrchová Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 5: Poddolovaná území (A061) Vým ěra Obec Lokalita Surovina Rozsah Projevy Rok Stá ří (ha) před i po Bludov Bludov 2 Kaolin ojedin ělá haldy+propadliny 1988 1945 15.24 Bludov BLUDOV 1 RUDY Bod RAŠKOV Bohdíkov RUDY DV ŮR Bod Fluorit- barytová Bohutín haldy+propadliny+ Bohutín surovina - systém 1988 n.Moravou otev řená ústí Měděná před i po ruda 1945 11.61 Branná u Branná Grafit ojedin ělá haldy 1988 Šumperka neznámé 8.95 Šleglov 2- haldy+propadliny+ před i po Branná Grafit systém 1988 Branná otev řená ústí 1945 13.10 Velké Vrbno haldy+propadliny+ před r. Branná Grafit systém 1988 4-Šleglov otev řená ústí 1945 3.63 Vikantice- haldy+propadliny+ do 19. Branná Grafit systém 1988 Branná otev řená ústí století 15.77 Železné před r. Bušín Bušín ojedin ělá drobné 1988 rudy 1945 7.55 Dlouhomilo DLOUHOMIL RUDY v OV bod DOL.STUDÉ Dolní NKY- RUDY Studénky TŘEMEŠEK bod Mlado ňov u Měděná před i po Hrabišín ojedin ělá 1988 Oskavy ruda 1945 0.54 Antimonov Jakubovice u á ruda - Jakubovice ojedin ělá drobné 1988 Šumperka Polymetalic před i po ké rudy 1945 19.55 Železné Habartice u Jind řichov rudy - ojedin ělá drobné 1988 do 19. Jind řichova Grafit století 8.72 Nové Losiny- Měděná do 19. Jind řichov ojedin ělá haldy+propadliny 1988 Františkov 2 ruda století 0.93 Železné Jind řichov Ple če rudy - ojedin ělá haldy 1988 do 19. Grafit století 7.50 NOVÉ LOSINY- Jind řichov RUDY FRANTIŠKO V 1 bod HORNÍ Libina NERUDY LIBINA bod Lou čná nad Železné před i po Rejhotice 1 ojedin ělá haldy+propadliny 1988 Desnou rudy 1945 6.14 Rejhotice 2- Lou čná nad Železné haldy+propadliny+ Mnišské systém 1988 před i po Desnou rudy otev řená ústí Jámy 1945 8.80 Lou čná nad KOCIÁNOV RUDY Desnou bod Mlado ňov u Měděná před i po Nový Malín ojedin ělá 1988 Oskavy ruda 1945 1.41
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Vým ěra Obec Lokalita Surovina Rozsah Projevy Rok Stá ří (ha) NOVÝ Nový Malín MALÍN- RUDY KOPKA bod Bed řichov u Železné do 19. Oskava ojedin ělá drobné 1988 Oskavy 1 rudy století 4.71 Polymetalic Bed řichov u ké rudy - Oskava ojedin ělá haldy+propadliny 1988 Oskavy 2 Zlatonosná do 19. ruda století 3.67 Bed řichov u Zlatonosná do 18. Oskava ojedin ělá drobné 1988 Oskavy 3 ruda století 3.73 BED ŘICHOV Oskava U OSKAVY RUDY 4-RABŠTEJN bod NOVÝ Oskava MALÍN- RUDY VOLY Ň bod Oskava TŘEMEŠEK RUDY bod Rapotín RAPOTÍN RUDY bod ŠUMPERK 2 Rapotín - NOVÉ RUDY DOMKY bod Měděná Ruda nad Ruda nad ruda - Moravou 1- ojedin ělá drobné 1988 Moravou Polymetalic před i po Žďárská hora ké rudy 1945 8.13 Ruda nad Ruda nad Železné před i po systém haldy+propadliny 1988 Moravou Moravou 2 rudy 1945 10.69 Bed řichov u Železné do 19. Sobotín ojedin ělá drobné 1988 Oskavy 1 rudy století 2.79 Rudoltice u Železné haldy+propadliny+ Sobotín Sobotína- systém 1988 do 19. rudy otev řená ústí Sklenný vrch století 17.26 Mastek - Sobotín 1- Sobotín Měděná ojedin ělá drobné 1988 do 19. Čapí vrch ruda století 7.62 Sobotín 2- Železné do 19. Sobotín ojedin ělá haldy+propadliny 1988 Smr čina rudy století 6.67 Sobotín 3- Polymetalic do 19. Sobotín ojedin ělá drobné 1988 Havraní vrch ké rudy století 6.87 Staré Antimonov Chrastice ojedin ělá 1996 Město á ruda po r. 1945 2.58 Staré Polymetalic do 18. Chrastice ojedin ělá drobné 1988 Město ké rudy století 7.30 Staré Malé Vrbno haldy+propadliny+ před i po Grafit systém 1988 Město 1-Barbora otev řená ústí 1945 7.89 Malé Vrbno Staré 2-Medv ědí Grafit ojedin ělá haldy+propadliny 1988 před r. Město Rokle 1945 5.75 Staré Pet říkov u před r. Grafit ojedin ělá drobné 1988 Město Branné 1 1945 1.40 St.M ěsto Antimonov Staré p.Kr.Sn ěž.1- á ruda - systém haldy+propadliny 1988 Město Hyn čice Polymetalic před i po p.Suš. ké rudy 1945 12.45 Staré Staré M ěsto haldy+propadliny+ před i po Grafit systém 1988 Město p.Kral.Sn ěž. otev řená ústí 1945 61.11
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Vým ěra Obec Lokalita Surovina Rozsah Projevy Rok Stá ří (ha) 4-Branná Staré M ěsto Staré Železné haldy+propadliny+ p.Kral.Sn ěž.3 systém 1988 před i po Město rudy otev řená ústí -Malé Vrbno 1945 9.20 Měděná Staré Staré M ěsto ruda - ojedin ělá 1990 Město p.Kral.Sn ěž.5 Polymetalic do 18. ké rudy století 6.13 Staré Velké Vrbno před r. Grafit systém haldy+propadliny 1988 Město 1 1945 22.29 Staré Velké Vrbno před i po Grafit systém haldy+propadliny 1988 Město 1-Paprsek 1945 20.33 Staré Velké Vrbno před i po Grafit systém haldy+propadliny 1988 Město 2 1945 38.90 Staré Velké Vrbno do 19. Grafit ojedin ělá haldy+propadliny 1988 Město 3-Pet říkov století 9.04 Staré Velké Vrbno haldy+propadliny+ před r. Grafit systém 1988 Město 4-Šleglov otev řená ústí 1945 13.69 Velké Vrbno Staré haldy+propadliny+ 5-Pet říkov u Grafit systém 1988 před r. Město otev řená ústí Branné 1945 9.29 Staré Velké Vrbno do 19. Grafit systém haldy+propadliny 1988 Město 6 století 8.42 STARÉ MĚSTO Staré P.KRÁL.SN Ě RUDY Město Ž.2- PINGENWAL D bod Staré ST ŘÍBRNICE RUDY Město bod Staré M ěsto haldy+propadliny+ Šléglov p.Kral.Sn ěž. Grafit systém 1988 před i po otev řená ústí 4-Branná 1945 30.80 do 19. Šléglov Šleglov 1 Grafit ojedin ělá haldy 1988 století 4.47 před r. Šléglov Šleglov 1 Grafit ojedin ělá haldy 1988 1945 3.42 haldy+propadliny+ před r. Šléglov Šleglov 2 Grafit systém 1988 otev řená ústí 1945 23.92 Šleglov 2- haldy+propadliny+ před i po Šléglov Grafit systém 1988 Branná otev řená ústí 1945 77.67 Velké Vrbno haldy+propadliny+ před r. Šléglov Grafit systém 1988 4-Šleglov otev řená ústí 1945 22.60 Železné do 19. Šumperk Šumperk 1 systém žádné 1988 rudy století 14.45 Velké Živcové před i po Maršíkov 1 ojedin ělá drobné 1988 Losiny suroviny 1945 10.10 Velké Živcové před i po Maršíkov 2 ojedin ělá haldy 1988 Losiny suroviny 1945 8.93 Velké Verní řovice u Železné před i po ojedin ělá drobné 1988 Losiny Sobotína 1 rudy 1945 0.06 Velké MARŠÍKOV 3 NERUDY Losiny bod Velké ŽÁROVÁ NERUDY Losiny bod Verní řovice Sobotín 3- Polymetalic ojedin ělá drobné 1988 do 19. 0.27
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Vým ěra Obec Lokalita Surovina Rozsah Projevy Rok Stá ří (ha) Havraní vrch ké rudy století Verní řovice u Železné haldy+propadliny+ Verní řovice ojedin ělá 2009 Sobotína rudy otev řená ústí neznámé 2.19 Verní řovice u Železné haldy+propadliny+ Verní řovice Sobotína- systém 1988 do 19. rudy otev řená ústí Sedm Dvor ů století 7.80 Verní řovice u Železné před i po Verní řovice ojedin ělá drobné 1988 Sobotína 1 rudy 1945 14.03 Verní řovice u Železné Verní řovice Sobotína 1- systém haldy+propadliny 1988 před i po rudy Švagrov 1945 62.73 Verní řovice u Železné haldy+propadliny+ před i po Verní řovice systém 1988 Sobotína 2 rudy otev řená ústí 1945 13.37 Verní řovice u Měděná Vernířovice Sobotína 2- systém drobné 1988 před i po ruda Merta 1945 7.58 Verní řovice u Železné Verní řovice Sobotína 3- ojedin ělá drobné 1988 do 19. rudy Homole století 6.98 Verní řovice u Železné do 19. Verní řovice systém haldy+propadliny 1988 Sobotína 4 rudy století 3.86 Verní řovice u Železné haldy+propadliny+ do 19. Verní řovice systém 2003 Sobotína 4 rudy otev řená ústí století 9.85 Verní řovice u Železné Verní řovice Sobotína 5- ojedin ělá haldy+propadliny 1988 do 19. rudy Kosa ře 1 století 6.08 Verní řovice u Železné haldy+propadliny+ Verní řovice Sobotína 6- systém 1988 před i po rudy otev řená ústí Kosa ře 2 1945 24.88 Verní řovice u Železné Verní řovice Sobotína 7- ojedin ělá haldy+propadliny 1988 do 19. rudy Špi čák století 5.23 VERNÍ ŘOVI CE U SOBOTÍNA Verní řovice RUDY 4- FRANT.MYS L bod Šleglov 2- haldy+propadliny+ před i po Vikantice Grafit systém 1988 Branná otev řená ústí 1945 0.72 Vikantice- haldy+propadliny+ do 19. Vikantice Grafit systém 1988 Branná otev řená ústí století 21.54 VIKANTICE- Vikantice NERUDY PEKLO bod Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 6: A062 sesuvné území a území jiných geologických rizik Obec Aktivita Klasifikace Plocha (ha) Bohutín P sesuv bod Branná A sesuv 0.27 Branná A odval bod Hanušovice A sesuv 1.72 Hanušovice A sesuv bod Hanušovice P sesuv bod Jind řichov P sesuv bod Lou čná nad Desnou A sesuv 41.44 Lou čná nad Desnou PT proud 0.62 Písa řov PT sesuv 1.06 Rapotín A sesuv bod Velké Losiny PT sesuv 0.21 Velké Losiny P sesuv bod Verní řovice PT proud 0.27 Verní řovice A sesuv bod Verní řovice P proud bod Vikantice A sesuv bod Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka A 7: A063 staré d ůlní dílo Obec Lokalita Surovina Rok zajist Typ Branná Branná Grafit 1996 bod Branná jáma Barbora Grafit 2008 bod Branná Vikantice Grafit 1998 bod Staré M ěsto Jáma Hresenberg Grafit 2004 bod Šléglov Šléglov Grafit 2001 bod Šléglov Šléglov b Grafit 2001 bod Verní řovice Homole - komín dobývky železné rudy 2008 bod Verní řovice Homole - štola 2 železné rudy 2008 bod Verní řovice Homole - štola 6 železné rudy 2008 bod Verní řovice Homole - úpadnice 1 železné rudy 2008 bod Verní řovice Homole - úpadnice 10 železné rudy 2008 bod Verní řovice Homole - úpadnice 11 železné rudy 2008 bod Verní řovice Homole - úpadnice 7 železné rudy 2008 bod Verní řovice Homole - úpadnice 8 železné rudy 2008 bod Verní řovice Homole - úpadnice 9 železné rudy 2008 bod Verní řovice Kosa ře - jáma 3 železné rudy bod Verní řovice Kosa ře - jáma 5 železné rudy 2008 bod Verní řovice Kosa ře - štola 6 železné rudy bod Vikantice pokles terénu nad štolou Franz Grafit bod Vikantice propad na štole Franz Grafit bod Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Vodní režim
Tabulka A 8: A045 chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod Obec Lokalita Plocha (ha) Bludov Kvartér řeky Moravy 1663.96 Bohdíkov Ramzovské nasunutí 878.73 Bohutín Kvartér řeky Moravy 154.25 Bohutín Ramzovské nasunutí 4.98 Branná Jeseníky 718.48 Branná Ramzovské nasunutí 755.22 Branná Žamberk-Králíky 738.13 Bratrušov Ramzovské nasunutí 0.82 Dolní Studénky Kvartér řeky Moravy 171.33 Hanušovice Ramzovské nasunutí 1190.96 Hanušovice Žamberk-Králíky 2356.91 Hrab ěšice Jeseníky 581.76 Chrome č Kvartér řeky Moravy 525.60 Jind řichov Jeseníky 2094.83 Jind řichov Ramzovské nasunutí 1099.43 Jind řichov Žamberk-Králíky 1205.53 Kop řivná Ramzovské nasunutí 629.28 Lou čná nad Desnou Jeseníky 8445.77 Malá Morava Žamberk-Králíky 4589.46 Nový Malín Jeseníky 1098.58 Olšany Kvartér řeky Moravy 4.76 Olšany Ramzovské nasunutí 77.92 Oskava Jeseníky 3639.64 Písa řov Žamberk-Králíky 96.57 Ruda nad Moravou Kvartér řeky Moravy 117.20 Ruda nad Moravou Ramzovské nasunutí 288.38 Sobotín Jeseníky 2565.03 Staré M ěsto Žamberk-Králíky 8626.74 Sudkov Kvartér řeky Moravy 136.43 Šléglov Žamberk-Králíky 715.66 Šumperk Kvartér řeky Moravy 235.11 Velké Losiny Jeseníky 642.93 Velké Losiny Ramzovské nasunutí 11.96 Verní řovice Jeseníky 3325.55 Vikantice Jeseníky 3.82 Vikantice Ramzovské nasunutí 577.63 Vikantice Žamberk-Králíky 1001.39 Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 9: A048 vodní nádrž Obec Název Plocha (ha) Branná NOVÉ LOSINY 1.53 Hanušovice HANUŠOVICE 209.91 Hanušovice HANUŠOVICE II 60.87 Jind řichov HANUŠOVICE 56.77 Jind řichov HANUŠOVICE II 30.90 Jind řichov NOVÉ LOSINY 82.24 Lou čná nad Desnou Dlouhé strán ě - dolní nádrž 11.10 Lou čná nad Desnou Dlouhé strán ě - horní nádrž 13.85 Malá Morava HANUŠOVICE 156.19 Staré M ěsto HANUŠOVICE 97.18 Vikantice NOVÉ LOSINY 42.03 celkem ORP 762.59 Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka A 10: A050 Záplavová území Obec Kategorie Plocha (ha) Bludov Q100 242.55 Bludov Q20 176.61 Bludov Q5 158.35 Bohdíkov Q100 227.28 Bohdíkov Q20 180.35 Bohdíkov Q5 87.10 Bohutín Q100 41.29 Bohutín Q20 34.47 Bohutín Q5 29.55 Branná Q100 46.43 Dolní Studénky Q100 182.54 Dolní Studénky Q20 145.91 Dolní Studénky Q5 109.53 Hanušovice Q100 73.12 Hanušovice Q20 24.04 Hanušovice Q5 10.94 Chrome č Q100 262.32 Chrome č Q20 174.04 Chrome č Q5 51.30 Jind řichov Q100 94.77 Kop řivná Q100 0.01 Kop řivná Q20 0.01 Lou čná nad Desnou Q100 102.44 Lou čná nad Desnou Q20 81.47 Lou čná nad Desnou Q5 55.25 Malá Morava Q100 49.10
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Kategorie Plocha (ha) Malá Morava Q20 21.55 Malá Morava Q5 6.52 Nový Malín Q100 16.30 Olšany Q100 52.18 Olšany Q20 41.69 Olšany Q5 34.97 Rapotín Q100 269.93 Rapotín Q20 147.72 Rapotín Q5 67.82 Ruda nad Moravou Q100 79.31 Ruda nad Moravou Q20 36.20 Ruda nad Moravou Q5 25.68 Sobotín Q100 77.10 Sobotín Q20 12.31 Sobotín Q5 7.41 Sudkov Q100 82.68 Sudkov Q20 72.42 Sudkov Q5 67.77 Šumperk Q100 540.56 Šumperk Q20 210.63 Šumperk Q5 77.83 Velké Losiny Q100 157.39 Velké Losiny Q20 86.40 Velké Losiny Q5 36.01 Verní řovice Q100 22.41 Vikantice Q100 16.04 Viký řovice Q100 121.20 Viký řovice Q20 80.78 Viký řovice Q5 57.89 Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 11: A053 území zvláštní povodn ě pod vodním dílem Obec Vodní dílo Plocha (ha) Bludov Dlouhé Strán ě - dolní 129.85 Bludov Dlouhé Strán ě - horní 92.96 Dolní Studénky Dlouhé Stráně - dolní 295.05 Dolní Studénky Dlouhé Strán ě - horní 263.87 Lou čná nad Desnou Dlouhé Strán ě - dolní 316.02 Lou čná nad Desnou Dlouhé Strán ě - horní 187.36 Nový Malín Dlouhé Strán ě - dolní 39.20 Nový Malín Dlouhé Strán ě - horní 18.98 Rapotín Dlouhé Strán ě - dolní 437.10 Rapotín Dlouhé Strán ě - horní 259.45 Sobotín Dlouhé Strán ě - dolní 33.02 Sobotín Dlouhé Strán ě - horní 19.21 Sudkov Dlouhé Strán ě - dolní 170.79 Sudkov Dlouhé Strán ě - horní 131.99 Šumperk Dlouhé Strán ě - dolní 599.99 Šumperk Dlouhé Strán ě - horní 424.95 Velké Losiny Dlouhé Strán ě - dolní 258.22 Velké Losiny Dlouhé Strán ě - horní 182.53 Viký řovice Dlouhé Strán ě - dolní 136.92 Viký řovice Dlouhé Strán ě - horní 86.32 Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka A 12: A054 objekt/za řízení protipovod ňové ochrany Obec Kategorie Délka (km) Bohdíkov HRA 1.044 Hanušovice HRA 2.414 Chrome č HRA 0.598 Ruda nad Moravou HRA 0.914 Šumperk HRA 0.460 Viký řovice HRA 0.156 Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Ochrana p řírody a krajiny
Tabulka A 13: A021 územní systém ekologické stability Obec Plocha (ha) Bludov 67.46 Bohdíkov 1195.44 Bohutín 20.80 Branná 88.57 Bratrušov 55.91 Bušín 14.94 Dlouhomilov 73.19 Dolní Studénky 50.88 Hanušovice 515.08 Hrab ěšice 23.22 Hrabišín 26.64 Chrome č 19.92 Jakubovice 25.12 Janoušov 4.87 Jind řichov 137.70 Kop řivná 388.38 Libina 134.87 Lou čná nad Desnou 2154.16 Malá Morava 1193.77 Nový Malín 297.92 Olšany 40.55 Oskava 375.05 Písa řov 132.23 Rapotín 110.21 Rejchartice 22.46 Ruda nad Moravou 214.17 Sobotín 380.50 Staré M ěsto 662.61 Sudkov 31.78 Šléglov 12.93 Šumperk 162.75 Velké Losiny 288.21 Verní řovice 33.61 Vikantice 30.04 Viký řovice 42.69 Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 14: A022 registrovaný významný krajinný prvek, pokud není vyjád řen jinou položkou Obec Lokalita Plocha (ha) Bludov Bludovská strá ň 42.60 Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka A 15: A026 chrán ěná krajinná oblast v četn ě zón Obec Název Zóna Plocha (ha) Branná Jeseníky I 30.89 Branná Jeseníky III 683.75 Branná Jeseníky IV 45.51 Hrab ěšice Jeseníky III 562.98 Hrab ěšice Jeseníky IV 20.36 Jind řichov Jeseníky I 123.17 Jind řichov Jeseníky II 505.25 Jind řichov Jeseníky III 1468.37 Lou čná nad Desnou Jeseníky I 1041.02 Lou čná nad Desnou Jeseníky II 3022.29 Lou čná nad Desnou Jeseníky III 4239.60 Lou čná nad Desnou Jeseníky IV 148.65 Nový Malín Jeseníky I 62.94 Nový Malín Jeseníky III 1027.28 Nový Malín Jeseníky IV 14.65 Oskava Jeseníky I 21.42 Oskava Jeseníky II 337.07 Oskava Jeseníky III 3239.46 Oskava Jeseníky IV 51.91 Sobotín Jeseníky I 158.07 Sobotín Jeseníky II 177.27 Sobotín Jeseníky III 2158.62 Sobotín Jeseníky IV 75.18 Velké Losiny Jeseníky III 637.22 Velké Losiny Jeseníky IV 7.12 Verní řovice Jeseníky I 136.33 Verní řovice Jeseníky II 973.10 Verní řovice Jeseníky III 2178.32 Verní řovice Jeseníky IV 37.81 Vikantice Jeseníky I 3.07 Vikantice Jeseníky III 3.16 Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 16: A027 národní p řírodní rezervace v četn ě ochranného pásma Obec Kategorie Název Typ OP Plocha (ha) Jind řichov NPR Šerák Keprník VYH 81.05 Lou čná nad Desnou NPR Prad ěd ZAK 832.34 Lou čná nad Desnou NPR Šerák Keprník VYH 0.83 Malá Morava NPR Králický Sn ěžník VYH 401.90 Sobotín NPR Rašeliništ ě Sk řítek ZAK 153.05 Staré M ěsto NPR Králický Sn ěžník VYH 138.93 Verní řovice NPR Prad ěd ZAK 0.20 Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka A 17: A028 p řírodní rezervace v četn ě ochranného pásma Obec Kategorie Název Typ OP Plocha (ha) Bohdíkov PR Na hadci ZAK 58.89 Branná PR Niva Branné VYH 9.08 Jind řichov PR Františkov ZAK 20.88 Jind řichov PR Pod Slune čnou strání ZAK 15.00 Lou čná nad Desnou PR Břidli čná VYH 10.94 Lou čná nad Desnou PR Bu čina pod Františkovou myslivnou ZAK 25.34 Lou čná nad Desnou PR Přemyslovské sedlo VYH 5.38 Lou čná nad Desnou PR Sn ěžná kotlina ZAK 0.82 Oskava PR Rabštejn ZAK 20.92 Sobotín PR Břidli čná VYH 0.40 Verní řovice PR Břidli čná VYH 375.67 Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka A 18: A030 p řírodní park Obec Lokalita Plocha (ha) Bohutín Březná 1.438143 Bušín Březná 365.753369 Chrome č Březná 23.245779 Jakubovice Březná 0.518282 Libina Sovinecko 0.395978 Olšany Březná 431.085773 Oskava Sovinecko 1022.733944 Písa řov Březná 52.440185 Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 19: A034 NATURA – evropsky významná lokalita Obec Lokalita plocha (ha) Bludov Horní Morava 3.95 Bohdíkov Hadce a bu činy u Raškova 709.18 Bohdíkov Štola Ma řka 0.32 Branná Branná hrad 0.68 Hanušovice Hadce a bu činy u Raškova 104.31 Hanušovice Hanušovice kostel 0.03 Hanušovice Poláchovy strán ě 6.38 Hanušovice Vý ří skály 3.31 Chrome č Horní Morava 2.24 Jind řichov Keprník 76.97 Jind řichov Pod Rudným vrchem 16.85 Jind řichov Ra činka 0.77 Libina Libina U Černušk ů 0.05 Lou čná nad Desnou Keprník 1300.69 Lou čná nad Desnou Prad ěd 2019.76 Malá Morava Králický Sn ěžník 408.85 Nový Malín Údolí Malínského potoka 22.07 Oskava Rabštejn 702.08 Ruda nad Moravou Hadce a bu činy u Raškova 2.61 Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou 0.24 Ruda nad Moravou Žďár 16.03 Sobotín Prad ěd 292.61 Sobotín Sobotín domov d ůchodc ů 0.02 Staré M ěsto Chrastický hadec 2.96 Staré M ěsto Králický Sn ěžník 145.46 Staré M ěsto Rychlebské hory Sokolský h řbet 105.82 Velké Losiny Ra činka 2.45 Velké Losiny Velké Losiny láze ňský d ům Eliška 0.15 Verní řovice Prad ěd 743.87 Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 20: A035 NATURA – pta čí oblast Obec Lokalita Plocha (ha) Bohdíkov Králický Sn ěžník 228.67 Branná Králický Sn ěžník 229.04 Bratrušov Králický Sn ěžník 126.43 Hanušovice Králický Sn ěžník 3089.68 Jakubovice Králický Sn ěžník 28.28 Jind řichov Jeseníky 337.40 Jind řichov Králický Sn ěžník 1219.60 Kop řivná Králický Sn ěžník 949.56 Lou čná nad Desnou Jeseníky 4529.35 Malá Morava Králický Sn ěžník 4991.15 Oskava Jeseníky 2.19 Písa řov Králický Sn ěžník 1233.39 Sobotín Jeseníky 1641.99 Staré M ěsto Králický Sn ěžník 3165.34 Šléglov Králický Sn ěžník 524.12 Velké Losiny Jeseníky 0.43 Velké Losiny Králický Sn ěžník 113.17 Verní řovice Jeseníky 2186.46 Vikantice Králický Sn ěžník 1001.77 Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka A 21: A036 lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů s národním významem Obec Taxon Plocha (ha) Bohdíkov Parnassius mnemosyne 63.97 Branná Parnassius mnemosyne 10.31 Kop řivná Parnassius mnemosyne 21.58 Lou čná nad Desnou Parnassius mnemosyne 5.19 Ruda nad Moravou Parnassius mnemosyne 14.23 Staré M ěsto Parnassius mnemosyne 10.98 Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa
Tabulka A 22: Rozloha orné p ůdy a její zm ěna v obcích SO ORP Šumperk v období 2000 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Zm ěna Obec 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Bludov 830,8 776,8 50 46,6 -54 -6,5 Bohdíkov 241,3 239,9 9,2 9,1 -1,4 -0,6 Bohutín 35,4 17,4 15,7 7,7 -18,1 -51 Branná 115,7 115,7 7,9 7,9 0 0 Bratrušov 102,5 99,3 8,9 8,6 -3,2 -3,1 Bušín 161 161 18,7 18,7 0 0 Dlouhomilov 247,2 238,5 23,7 22,9 -8,7 -3,5 Dolní Studénky 322,1 306,2 37,8 36 -16 -5 Hanušovice 567,6 568,3 15,4 15,4 0,6 0,1 Hrab ěšice 54 53,6 6,6 6,5 -0,4 -0,7 Hrabišín 646,9 602,6 46,8 43,5 -44,4 -6,9 Chrome č 425,2 424,3 77,6 77,4 -0,9 -0,2 Jakubovice 167,2 160,3 21,1 20,2 -6,9 -4,2 Janoušov 92,2 92,2 30,1 30,1 0 0 Jind řichov 500,5 486,5 9,7 9,4 -14 -2,8 Kop řivná 117,3 117,3 9,9 9,9 0 0 Libina 1375,5 1388,6 50,4 50,9 13,1 1 Lou čná nad Desnou 163,6 150,6 1,7 1,6 -13 -8 Malá Morava 527,6 522,8 7,7 7,7 -4,8 -0,9 Nový Malín 806,4 954,8 41,1 34,9 148,4 18,4 Olšany 47,6 42,8 7,3 6,6 -4,8 -10,1 Oskava 588,6 410,3 8,8 6,9 -178,3 -30,3 Písa řov 657,1 647,9 34,8 34,4 -9,1 -1,4 Rapotín 511,6 506,3 36,5 36,1 -5,3 -1 Rejchartice 97,6 96 14,3 14,1 -1,6 -1,7 Ruda nad Moravou 455,3 440,2 18,2 17,6 -15 -3,3 Sobotín 436,2 324,2 9,9 7,4 -112 -25,7 Staré M ěsto 12,4 12,3 0,1 0,1 0 -0,3 Sudkov 213,1 205,4 43,1 42 -7,7 -3,6 Šléglov 1,7 1,7 0,2 0,2 0 0 Šumperk 852,6 836,7 30,6 30 -15,9 -1,9 Velké Losiny 862,9 835,8 18,6 18 -27,1 -3,1 Verní řovice 18,6 17,9 0,6 0,5 -0,7 -3,9 Vikantice 1,9 1,9 0,2 0,2 0 0 Viký řovice 421,8 418,2 35,9 35,6 -3,6 -0,9 SO ORP Šumperk 12678,8 12274 14,8 14,3 -404,8 -3,2 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní zm ěna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 23: Rozloha orné p ůdy a její zm ěna v obcích SO ORP Šumperk v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Zm ěna Obec 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Bludov 777,6 776,8 46,6 46,6 -0,8 -0,1 Bohdíkov 240 239,9 9,1 9,1 0 0 Bohutín 17,4 17,4 7,7 7,7 0 0 Branná 115,7 115,7 7,9 7,9 0 0 Bratrušov 99,3 99,3 8,6 8,6 0 0 Bušín 161 161 18,7 18,7 0 0 Dlouhomilov 238,5 238,5 22,9 22,9 0 0 Dolní Studénky 306,3 306,2 36 36 -0,2 -0,1 Hanušovice 568,2 568,3 15,4 15,4 0,1 0 Hrab ěšice 53,6 53,6 6,5 6,5 0 0 Hrabišín 602,6 602,6 43,5 43,5 0 0 Chrome č 424,5 424,3 77,4 77,4 -0,2 0 Jakubovice 160,4 160,3 20,3 20,2 -0,1 -0,1 Janoušov 92,2 92,2 30,1 30,1 0 0 Jind řichov 486,3 486,5 9,4 9,4 0,1 0 Kop řivná 117,3 117,3 9,9 9,9 0 0 Libina 1388,6 1388,6 50,9 50,9 0 0 Lou čná nad Desnou 151,6 150,6 1,6 1,6 -1 -0,7 Malá Morava 522,8 522,8 7,7 7,7 0 0 Nový Malín 961,3 954,8 35,2 34,9 -6,5 -0,7 Olšany 44,1 42,8 6,8 6,6 -1,3 -2,9 Oskava 413,2 410,3 6,9 6,9 -2,9 -0,7 Písa řov 638,6 647,9 33,9 34,4 9,3 1,5 Rapotín 506,5 506,3 36,1 36,1 -0,2 0 Rejchartice 96,1 96 14,1 14,1 -0,1 -0,1 Ruda nad Moravou 440,4 440,2 17,6 17,6 -0,2 0 Sobotín 324,8 324,2 7,4 7,4 -0,6 -0,2 Staré M ěsto 12,3 12,3 0,1 0,1 0 0 Sudkov 205,4 205,4 42 42 0 0 Šléglov 1,7 1,7 0,2 0,2 0 0 Šumperk 839,1 836,7 30,1 30 -2,5 -0,3 Velké Losiny 837,1 835,8 18 18 -1,3 -0,2 Verní řovice 17,9 17,9 0,5 0,5 0 0 Vikantice 1,9 1,9 0,2 0,2 0 0 Viký řovice 418,8 418,2 35,6 35,6 -0,6 -0,1 SO ORP Šumperk 12282,9 12274 14,3 14,3 -8,9 -0,1 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 24: Rozloha lesní p ůdy a její zm ěna v obcích SO ORP Šumperk v období 2000 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Zm ěna Obec 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Bludov 373,2 393,7 22,5 23,6 20,5 5,5 Bohdíkov 1745 1749,6 66,5 66,7 4,6 0,3 Bohutín 57,9 57,9 25,7 25,7 0 0 Branná 664,5 686,9 45,6 47,2 22,4 3,4 Bratrušov 565,9 566,5 49 49,1 0,6 0,1 Bušín 415,6 417,3 48,4 48,6 1,7 0,4 Dlouhomilov 427,7 429,7 41 41,2 1,9 0,5 Dolní Studénky 325,1 325,5 38,1 38,2 0,5 0,1 Hanušovice 1556,4 1576,8 42,3 42,8 20,4 1,3 Hrab ěšice 588,1 593,4 71,5 72,1 5,4 0,9 Hrabišín 315,6 316,1 22,8 22,8 0,5 0,2 Chrome č 22,6 22,6 4,1 4,1 0 0 Jakubovice 372,6 374,6 47 47,3 2 0,5 Janoušov 101,6 102,4 33,2 33,4 0,8 0,7 Jind řichov 3115,9 3157,8 60,3 61,1 41,9 1,3 Kop řivná 525,3 526,2 44,3 44,4 0,9 0,2 Libina 480,8 484,6 17,6 17,8 3,8 0,8 Lou čná nad Desnou 8410,2 8407,4 89,2 89,2 -2,8 0 Malá Morava 3890,8 3958,2 57 58 67,4 1,7 Nový Malín 700,9 967 35,7 35,4 266,1 38 Olšany 287,3 287,2 44,4 44,3 -0,2 -0,1 Oskava 4873,6 4627,4 72,6 77,8 -246,2 -5,1 Písa řov 742,7 746 39,4 39,6 3,3 0,4 Rapotín 481,4 481,5 34,3 34,3 0,1 0 Rejchartice 295,8 295,9 43,5 43,5 0,1 0 Ruda nad Moravou 999,9 1001,7 40 40 1,8 0,2 Sobotín 2676 2675,5 60,8 60,8 -0,5 0 Staré M ěsto 5050,1 5082,9 58,5 58,9 32,8 0,6 Sudkov 136 135,9 27,5 27,8 -0,1 -0,1 Šléglov 217,5 220 30,3 30,7 2,5 1,2 Šumperk 728,9 730,7 26,1 26,2 1,8 0,2 Velké Losiny 2096,3 2099 45,1 45,1 2,6 0,1 Verní řovice 2952,6 2951,8 88,7 88,7 -0,8 0 Vikantice 331,4 333,3 33 33,2 1,8 0,6 Viký řovice 474,4 475,3 40,4 40,4 0,9 0,2 SO ORP Šumperk 46999,4 47257,9 54,8 55,1 258,5 0,6 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní zm ěna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka A 25: Rozloha lesní p ůdy a její zm ěna v obcích SO ORP Šumperk v období 2008 – 2010 Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Zm ěna Obec 2008 2010 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] Bludov 392,4 393,7 23,5 23,6 1,3 0,3 Bohdíkov 1749,6 1749,6 66,7 66,7 -0,1 0 Bohutín 57,9 57,9 25,7 25,7 0 0 Branná 687,1 686,9 47,2 47,2 -0,2 0 Bratrušov 566,6 566,5 49,1 49,1 0 0 Bušín 416,2 417,3 48,4 48,6 1,1 0,3 Dlouhomilov 429,6 429,7 41,2 41,2 0 0 Dolní Studénky 325,6 325,5 38,2 38,2 0 0 Hanušovice 1577 1576,8 42,8 42,8 -0,2 0 Hrab ěšice 593,4 593,4 72,1 72,1 0 0 Hrabišín 316,1 316,1 22,8 22,8 0 0 Chrome č 22,6 22,6 4,1 4,1 0 0 Jakubovice 374,6 374,6 47,3 47,3 0 0 Janoušov 102,4 102,4 33,4 33,4 0 0 Jind řichov 3158 3157,8 61,1 61,1 -0,2 0 Kop řivná 526,2 526,2 44,4 44,4 0 0 Libina 483 484,6 17,7 17,8 1,6 0,3 Lou čná nad Desnou 8407,7 8407,4 89,2 89,2 -0,3 0 Malá Morava 3957,8 3958,2 57,9 58 0,4 0 Nový Malín 967 967 35,4 35,4 0 0 Olšany 287,2 287,2 44,3 44,3 0 0 Oskava 4609,1 4627,4 77,5 77,8 18,3 0,4 Písa řov 744,8 746 39,5 39,6 1,2 0,2 Rapotín 481,5 481,5 34,3 34,3 0 0 Rejchartice 295,9 295,9 43,5 43,5 0 0 Ruda nad Moravou 1002,2 1001,7 40,1 40 -0,5 0 Sobotín 2675,5 2675,5 60,8 60,8 0 0 Staré M ěsto 5079,3 5082,9 58,8 58,9 3,6 0,1 Sudkov 135,9 135,9 27,8 27,8 0 0 Šléglov 220 220 30,7 30,7 0 0 Šumperk 730,7 730,7 26,2 26,2 -0,1 0 Velké Losiny 2098,9 2099 45,1 45,1 0 0 Verní řovice 2951,8 2951,8 88,7 88,7 0 0 Vikantice 333,6 333,3 33,2 33,2 -0,3 -0,1 Viký řovice 475,3 475,3 40,4 40,4 0 0 SO ORP Šumperk 47232,3 47257,9 55,1 55,1 25,6 0,1 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní zm ěna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Příloha B: Sociální pilí ř
Technická infrastruktura
Tabulka B 1: Technická infrastruktura v SO ORP Šumperk Obec El. Vedeni (km) Vodovod (km) Kanalizace (km) Plynovod (km)
Bludov 24.178 45.005 21.001 30.186 Bohdíkov 14.261 21.597 17.908 15.815 Bohutín 5.294 4.699 2.962 4.118 Branná 21.157 4.364 3.059 Bratrušov 10.714 4.766 4.248 Bušín 4.119 29.280 3.763 5.087 Dlouhomilov 11.271 4.321 6.943 Dolní Studénky 23.434 37.210 10.405 14.764 Hanušovice 46.479 42.980 20.548 15.395 Hrab ěšice 4.280 5.526 Hrabišín 9.899 10.935 9.414 2.891 Chrome č 14.120 10.804 5.794 Jakubovice 4.642 3.607 3.566 Janoušov 0.639 1.705 1.179 Jind řichov 31.394 18.158 7.359 12.671 Kop řivná 14.938 2.785 1.579 0.904 Libina 33.765 29.166 23.201 25.475 Lou čná nad Desnou 52.491 33.996 19.132 28.619 Malá Morava 22.166 8.855 6.261 Nový Malín 17.002 31.485 18.139 26.972 Olšany 5.640 19.401 7.407 10.335 Oskava 24.229 14.866 13.034 10.043 Písa řov 7.856 9.019 4.836 0.729 Rapotín 9.770 54.106 23.965 35.354 Rejchartice 3.571 2.701 4.510 Ruda nad Moravou 14.542 38.722 21.642 23.020 Sobotín 36.930 44.175 26.873 20.557 Staré M ěsto 42.056 32.409 20.701 Sudkov 11.154 6.520 7.472 Šléglov 4.909 Šumperk 113.628 194.294 126.350 112.845 Velké Losiny 38.891 29.643 34.264 34.885 Verní řovice 8.381 4.459 Vikantice 10.495 Viký řovice 24.188 23.199 16.549 19.040 Celkem ORP 722.484 817.597 496.711 454.216 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka B 2: A068 vodovodní sí ť v četn ě ochranného pásma Obec Kategorie Délka (km) Bludov VRSV 5.878 Bohdíkov DVR 6.835 Bohdíkov VRSV 3.410 Bohutín DVR 0.412 Bohutín VRSV 0.444 Branná VRSV 1.813 Bratrušov VRSV 0.374 Bušín VRSV 0.835 Dlouhomilov VRSV 0.383 Dolní Studénky VRSV 1.034 Hanušovice DVR 3.325 Hanušovice VRSV 2.498 Hrab ěšice VRSV 0.491 Hrabišín VRSV 1.974 Chrome č DVR 2.253 Chrome č VRSV 4.811 Jakubovice VRSV 0.701 Jind řichov VRSV 2.162 Kop řivná VRSV 0.126 Libina VRSV 4.197 Lou čná nad Desnou VRSV 3.483 Malá Morava VRSV 0.638 Nový Malín VRSV 7.612 Olšany DVR 2.302 Olšany VRSV 2.055 Oskava VRSV 1.625 Písa řov VRSV 0.570 Rapotín VRSV 2.572 Ruda nad Moravou DVR 4.269 Ruda nad Moravou VRSV 3.787 Sobotín VRSV 3.883 Staré M ěsto VRSV 5.583 Sudkov VRSV 0.255 Šumperk MV 1.028 Šumperk VRSV 7.888 Velké Losiny VRSV 2.427 Viký řovice VRSV 0.683 Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Dopravní infrastruktura
Tabulka B 3: Délka silnic I., II. a III. t řídy na území SO ORP Šumperk Silnice Silnice Obec III. třídy II. třídy I. t řídy Obec III. t řídy II. t řídy I. t řídy (km) (km) (km) (km) (km) (km) Bludov 7.09 7.74 Malá Morava 29.68 7.63 Bohdíkov 5.39 8.25 Nový Malín 18.10 2.94 Bohutín 2.05 1.27 Olšany 2.27 1.20 4.43 Branná 1.10 7.30 Oskava 28.59 Bratrušov 1.95 4.35 Písa řov 9.11 6.05 Bušín 3.59 3.02 Rapotín 3.97 6.51 Dlouhomilov 5.14 2.10 Rejchartice 3.44 Dolní Studénky 6.24 0.39 3.29 Ruda nad Moravou 12.75 3.15 Hanušovice 11.45 19.45 Sobotín 8.79 25.71 Hrab ěšice 4.43 Staré M ěsto 17.58 15.78 Hrabišín 6.75 Sudkov 4.20 1.63 Chrome č 2.42 6.19 Šléglov 2.15 Jakubovice 7.01 5.31 Šumperk 13.40 5.84 7.29 Janoušov 3.57 Velké Losiny 20.80 9.72 Jind řichov 20.41 5.92 Verní řovice 4.10 Kop řivná 2.13 6.03 Vikantice 5.11 2.06 Libina 11.23 16.09 Viký řovice 7.13 4.79 Lou čná nad 7.77 23.58 Celkem 294.11 115.24 116.54 Desnou Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek B 1: Intenzity dopravy na území ORP Šumperk (2005)
Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek B 2: Zám ěry na provedení zm ěn v území
Zdroj: ÚAP OK, Výkres zám ěrů na provedení zm ěn v území, (vlastní úprava - vý řez)
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obrázek B 3: Návrh oprav a rekonstrukcí na silnicích II. a III. třídy
Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B 4: Dostupnost sídla ORP Šumperk a její hodnocení Po čet Po čet Po čet Po čet spojení Hodnota Obec spojení spojení na 8 spojení na 14 celkem indikátoru na 6 Bludov 10 6 9 25 2 Bohdíkov 2 0 1 3 1 Bohutín 1 0 3 4 2 Branná 0 0 0 0 -2 Bratrušov 1 0 1 2 0 Bušín 1 0 1 2 0 Dlouhomilov 1 0 0 1 -1 Dolní Studénky 4 4 3 11 2 Hanušovice 0 0 1 1 -1 Hrab ěšice 0 0 0 0 -2 Hrabišín 2 0 1 3 1 Chrome č 4 1 2 7 2 Jakubovice 0 0 0 0 -2 Janoušov 0 0 0 0 -2 Jind řichov 0 0 1 1 -1 Kop řivná 2 0 0 2 0 Libina 3 0 0 3 1 Lou čná nad Desnou 0 0 0 0 -2 Malá Morava 0 0 0 0 -2 Nový Malín 6 4 2 12 2 Olšany 2 2 2 6 2 Oskava 0 0 0 0 -2 Petrov nad Desnou 2 2 2 6 2 Písa řov 0 0 0 0 -2 Rapotín 6 4 2 12 2 Rejchartice 0 0 0 0 -2 Ruda nad Moravou 3 3 1 7 2
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Po čet Po čet Po čet Po čet spojení Hodnota Obec spojení spojení na 8 spojení na 14 celkem indikátoru na 6 Sobotín 2 1 2 5 2 Staré M ěsto 0 0 0 0 -2 Sudkov 5 2 1 8 2 Šléglov 0 0 0 0 -2 Velké Losiny 3 0 0 3 1 Verní řovice 0 0 1 1 -1 Viký řovice 3 4 4 11 2 Sou čet 63 33 40 - - Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín. Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z kv ětna 2010. Aby spojení mohlo být uvedeno, doba dojezdu musí být kratší než 90 minut a dorazit do cíle nejd říve hodinu p řed uvedenou hodinou. Škála: -2…..0 spoj ů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje
Tabulka B 5: Pr ůměrné doby cesty ve vymezených intervalech Obec Pr ůměrná doba cesty 6 Pr ůměrná doba cesty 8 Pr ůměrná doba cesty 14 Bludov 6,00 6,00 6,00 Bohdíkov 24,00 30,00 26,00 Bohutín 16,00 14,00 29,00 Branná 90,00 Bratrušov 12,00 9,00 13,00 Bušín 31,00 39,00 41,00 Dlouhomilov 34,00 20,00 37,00 Dolní Studénky 10,00 7,00 14,00 Hanušovice 38,00 19,00 35,00 Hrab ěšice 17,00 18,00 Hrabišín 13,00 11,00 13,00 Chrome č 18,00 20,00 21,00 Jakubovice 51,00 Janoušov 56,00 Jind řichov 77,00 85,00 47,00 Kop řivná 25,00 15,00 28,00 Libina 21,00 16,00 29,00 Lou čná nad 29,00 29,00 33,00 Desnou Malá Morava 59,00 Nový Malín 7,00 9,00 5,00 Olšany 25,00 32,00 33,00 Oskava 57,00 65,00 Petrov nad Desnou 9,00 13,00 15,00 Písa řov 72,00 Rapotín 7,00 5,00 17,00 Rejchartice 14,00 25,00 25,00 Ruda nad Moravou 22,00 22,00 19,00
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Obec Pr ůměrná doba cesty 6 Pr ůměrná doba cesty 8 Pr ůměrná doba cesty 14 Sobotín 14,00 9,00 22,00 Sudkov 14,00 20,00 16,00 Šléglov 90,00 Velké Losiny 20,00 14,00 16,00 Verní řovice 60,00 28,00 Viký řovice 3,00 4,00 7,00 Pr ůměr 24,30 21,08 29,27 Zdroj: www.idos.cz Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
Tabulka B 6: Železni ční dráha celostátní (A094) Obec Celostátní železnice (km) Obec Celostátní železnice (km)
Bludov 10.50 Malá Morava 9.42 Bohdíkov 7.89 Nový Malín 4.38 Bohutín 2.86 Olšany Branná 5.73 Oskava Bratrušov Písa řov Bušín Rapotín 2.38 Dlouhomilov Rejchartice Dolní Studénky Ruda nad Moravou 3.28 Hanušovice 12.92 Sobotín 5.56 Hrab ěšice Staré M ěsto 5.67 Hrabišín 4.09 Sudkov Chrome č 0.11 Šléglov Jakubovice Šumperk 9.93 Janoušov Velké Losiny 5.19 Jind řichov 5.04 Verní řovice Kop řivná 0.34 Vikantice 2.67 Libina 5.80 Viký řovice 5.32 Lou čná nad Desnou 6.22 Celkem z ORP 115.30 Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B 7: Vle čka v četn ě ochranného pásma Obec Délka (km) Bohdíkov 0.41 Hanušovice 0.23 Šumperk 0.69 Viký řovice 0.44 Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B 8: Lanová dráha v četn ě ochranného pásma Obec Název Délka (km) Lou čná nad Desnou Bělá pod Prad ědem - Červenohorské sedlo 0.005 Lou čná nad Desnou Kouty nad Desnou - Červenohorské sedlo 2.164 Zdroj: ÚAP, 2010
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka B 9: Letišt ě v četn ě ochranných pásem Obec Provoz Plocha (ha) Nový Malín VVNR 34.29 Zdroj: ÚAP, 2010
Sociodemografické podmínky
Tabulka B 10: Po čet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Šumperk mezi lety 2000-2010 Rok Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 Obec 2000 2010 Absolutn ě Relativn ě (%) Bludov 3207 3181 -26 -0,8 Bohdíkov 1411 1415 4 0,3 Bohutín 882 809 -73 -8,3 Branná 399 290 -109 -27,3 Bratrušov 562 573 11 2 Bušín 426 431 5 1,2 Dlouhomilov 465 489 24 5,2 Dolní Studénky 1282 1307 25 2 Hanušovice 3594 3448 -146 -4,1 Hrab ěšice 95 126 31 32,6 Hrabišín 838 865 27 3,2 Chrome č 582 583 1 0,2 Jakubovice 184 195 11 6 Janoušov 58 51 -7 -12,1 Jind řichov 1401 1372 -29 -2,1 Kop řivná 322 290 -32 -9,9 Libina 3487 3506 19 0,5 Lou čná nad Desnou 1965 1809 -156 -7,9 Malá Morava 588 580 -8 -1,4 Nový Malín 2132 3172 1040 48,8 Olšany 1156 1111 -45 -3,9 Oskava 1686 1410 -276 -16,4 Písa řov 722 711 -11 -1,5 Rapotín 2791 3252 461 16,5 Rejchartice 149 192 43 28,9 Ruda nad Moravou 2491 2651 160 6,4 Sobotín 2535 2416 -119 -4,7 Staré M ěsto 2153 1879 -274 -12,7 Sudkov 1229 1156 -73 -5,9 Šléglov 25 32 7 28 Šumperk 29838 27492 -2346 -7,9 Velké Losiny 2915 2765 -150 -5,1 Verní řovice 174 194 20 11,5 Vikantice 104 89 -15 -14,4 Viký řovice 2028 2236 208 10,3 SO ORP Šumperk 73876 72078 -1798 -2,4 Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: relativní zm ěna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Rekreace
Tabulka B 11: Přehled ubytovacích za řízení v obcích SO ORP Šumperk Po čet Sezónní Po čet míst pro Název Kategorie Obec provoz pokoj ů stany a karavany celoro ční 11 až HOTEL VL ČÍ D ŮL Hotel * žádné Bludov provoz 50 celoro ční 10 a HABERMANNOVA VILA Penzion žádné Bludov provoz mén ě Ostatní za řízení celoro ční 51 až STÁTNÍ LÉ ČEBNÉ LÁZN Ě jinde žádné Bludov provoz 100 nespecifikovaná Ostatní za řízení celoro ční 10 a RESTAURACE NA NOVÉ jinde žádné Bludov provoz mén ě nespecifikovaná letní i 10 a PENSION NA HÁJOVN Ě Penzion zimní žádné Branná mén ě provoz zimní 10 a PENZION SK ŘIVÁNKOVÁ Penzion žádné Branná provoz mén ě Turistická celoro ční 10 a TJ SOKOL žádné Branná ubytovna provoz mén ě letní i TURISTICKÁ UBYTOVNA Turistická 10 a zimní žádné Branná - CHATA BRANNÁ ubytovna mén ě provoz Ostatní za řízení CHATA POD celoro ční 10 a jinde žádné Branná OSTRUŽNÍKEM provoz mén ě nespecifikovaná celoro ční 10 a PENSION FORMANKA Penzion žádné Hanušovice provoz mén ě celoro ční 10 a MACOUNOVÁ EVA Penzion žádné Hanušovice provoz mén ě TURISTICKÁ UBYTOVNA Turistická celoro ční 10 a žádné Hanušovice NA HÁJENCE ubytovna provoz mén ě Ostatní za řízení TURISTICKÝ HOTEL celoro ční 11 až jinde žádné Hanušovice POTU ČNÍK provoz 50 nespecifikovaná Ostatní za řízení celoro ční 11 až OBCHODNÍ AKADEMIE jinde žádné Hanušovice provoz 50 nespecifikovaná Ostatní za řízení CHATA HRAB ĚŠICE celoro ční 10 a jinde žádné Hrab ěšice KLÁŠTER provoz mén ě nespecifikovaná celoro ční 11 až PENSION HORIZONT Penzion žádné Janoušov provoz 50 celoro ční 11 až HOTEL NA TROJCE Hotel ** žádné Jind řichov provoz 50 celoro ční 11 až PENSION LATER Penzion žádné Jind řichov provoz 50 letní i 10 a PENSION PEKA ŘOV Penzion zimní žádné Jind řichov mén ě provoz Ostatní za řízení CHALUPY DANIELA celoro ční 11 až jinde žádné Jind řichov TEREZA ALENA provoz 50 nespecifikovaná HOTEL DLOUHÉ STRÁN Ě celoro ční 101 a Hotel *** žádné Lou čná nad Desnou I. BUDOVA provoz více
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Po čet Sezónní Po čet míst pro Název Kategorie Obec provoz pokoj ů stany a karavany HOTEL DLOUHÉ STRÁN Ě celoro ční 101 a Hotel *** žádné Lou čná nad Desnou II. BUDOVA provoz více celoro ční 11 až HOTEL POD SEDLEM Hotel * žádné Lou čná nad Desnou provoz 50 celoro ční 11 až HOTEL OLD ŘICH MUSIL Hotel * žádné Lou čná nad Desnou provoz 50 celoro ční 11 až PENZION OÁZA Penzion žádné Lou čná nad Desnou provoz 50 celoro ční 10 a PENZION SLUNCE Penzion žádné Lou čná nad Desnou provoz mén ě celoro ční 10 a PENZION GÓL Penzion žádné Lou čná nad Desnou provoz mén ě celoro ční 10 a PENSION ZÁLESÍ Penzion žádné Lou čná nad Desnou provoz mén ě celoro ční 10 a REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO Chatová osada žádné Lou čná nad Desnou provoz mén ě Turistická celoro ční 11 až CHATA ŠVÝCÁRNA žádné Lou čná nad Desnou ubytovna provoz 50 Turistická celoro ční 10 a UBYTOVNA DIANA žádné Lou čná nad Desnou ubytovna provoz mén ě Turistická celoro ční 10 a UBYTOVNA VÝSLUNÍ žádné Lou čná nad Desnou ubytovna provoz mén ě Turistická celoro ční 11 až CHATA U PELIKÁNA žádné Lou čná nad Desnou ubytovna provoz 50 Turistická celoro ční 11 až PENZION ANNÍN žádné Lou čná nad Desnou ubytovna provoz 50 Turistická celoro ční 11 až CHATA SOKOLKA žádné Lou čná nad Desnou ubytovna provoz 50 Turistická celoro ční 10 a UBYTOVÁNÍ DOME ČEK žádné Lou čná nad Desnou ubytovna provoz mén ě Ostatní za řízení letní i CHATA FRANTIŠKOVA 10 a jinde zimní žádné Lou čná nad Desnou MYSLIVNA mén ě nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení celoro ční 10 a CHATA ZUZANA jinde žádné Lou čná nad Desnou provoz mén ě nespecifikovaná Ostatní za řízení celoro ční 10 a CHATA ELIŠKA jinde žádné Lou čná nad Desnou provoz mén ě nespecifikovaná Ostatní za řízení celoro ční 10 a RELAX CENTRUM jinde žádné Lou čná nad Desnou provoz mén ě nespecifikovaná letní i 10 a PENSION ZÁME ČEK Penzion zimní žádné Malá Morava mén ě provoz letní i 11 až PENSION SPORT Penzion zimní žádné Malá Morava 50 provoz letní i 10 a PENZION ZLATÝ POTOK Penzion zimní žádné Malá Morava mén ě provoz SEVEROMORAVSKÁ Turistická celoro ční 11 až žádné Malá Morava CHATA ubytovna provoz 50 PODNIKOVÁ REKREA ČNÍ Ostatní za řízení celoro ční 10 a žádné Malá Morava CHALUPA jinde provoz mén ě
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Po čet Sezónní Po čet míst pro Název Kategorie Obec provoz pokoj ů stany a karavany nespecifikovaná TURISTICKÁ ZÁKLADNA Turistická celoro ční 10 a 10 a Nový Malín KRÁSNÉ ubytovna provoz mén ě mén ě letní i 51 až HOTEL VÁCLAVOV Hotel *** zimní žádné Oskava 100 provoz celoro ční 11 až PENSION OSKAVA Penzion žádné Oskava provoz 50 REKREA ČNÍ AREÁL celoro ční 11 až Chatová osada žádné Oskava TŘEMEŠEK provoz 50 Ostatní za řízení DĚTSKÝ LETNÍ TÁBOR letní 10 a jinde žádné Oskava KRYSTAL provoz mén ě nespecifikovaná UBYTOVÁNÍ NA celoro ční 10 a Penzion žádné Rapotín DOMKÁCH provoz mén ě Ostatní za řízení REKREA ČNÍ KOMPLEX celoro ční 11 až 51 až jinde Rapotín LOSINKA provoz 50 100 nespecifikovaná letní 11 až AREÁL KOUPALIŠT Ě Chatová osada žádné Ruda nad Moravou provoz 50 Turistická celoro ční 10 a UBYTOVNA LESANKA žádné Ruda nad Moravou ubytovna provoz mén ě celoro ční 11 až HOTEL ZÁMEK SOBOTÍN Hotel ** žádné Sobotín provoz 50 celoro ční 11 až HOTEL MYSLIVNA Hotel * žádné Sobotín provoz 50 celoro ční 11 až PENSION DOLTE Penzion žádné Sobotín provoz 50 Turistická celoro ční 11 až ZTRACENKA s.r.o. žádné Sobotín ubytovna provoz 50 LOVECKÁ CHATA Turistická celoro ční 10 a žádné Sobotín KAMZÍK ubytovna provoz mén ě Ostatní za řízení MOTOREST MOTEL celoro ční 11 až jinde žádné Sobotín GARNI provoz 50 nespecifikovaná Ostatní za řízení celoro ční 10 a CHATKY RUDOLTICE jinde žádné Sobotín provoz mén ě nespecifikovaná Ostatní za řízení celoro ční 10 a CHATA KLEPÁ ČOV jinde žádné Sobotín provoz mén ě nespecifikovaná HORSKÝ HOTEL celoro ční 11 až Hotel ** žádné Staré M ěsto SN ĚŽENKA provoz 50 celoro ční 11 až CHATA PAPRSEK Hotel * žádné Staré M ěsto provoz 50 celoro ční 10 a PENSION Penzion žádné Staré M ěsto provoz mén ě celoro ční 11 až PENZION NÁRODNÍ D ŮM Penzion žádné Staré M ěsto provoz 50 celoro ční 11 až PENSION BALNEA Penzion žádné Staré M ěsto provoz 50 celoro ční 10 a PENSION NIKOL Penzion žádné Staré M ěsto provoz mén ě celoro ční 10 a PENSION U KAMP Ů Penzion žádné Staré M ěsto provoz mén ě
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Po čet Sezónní Po čet míst pro Název Kategorie Obec provoz pokoj ů stany a karavany REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO letní 11 až Chatová osada žádné Staré M ěsto KRUPÁ provoz 50 Turistická celoro ční 10 a CHATA žádné Staré M ěsto ubytovna provoz mén ě HORSKÁ CHATA Turistická celoro ční 11 až 11 až 50 Staré M ěsto OLŠANKA ubytovna provoz 50 letní i Turistická 11 až CHATA JUNIOR zimní žádné Staré M ěsto ubytovna 50 provoz letní i Turistická 11 až CHATA NÁVRŠÍ zimní žádné Staré M ěsto ubytovna 50 provoz Turistická celoro ční 10 a TURISTICKÁ UBYTOVNA žádné Staré M ěsto ubytovna provoz mén ě Turistická celoro ční 11 až CHATA KOKORY žádné Staré M ěsto ubytovna provoz 50 Turistická celoro ční 10 a CHATA U PROFESORA žádné Staré M ěsto ubytovna provoz mén ě letní i Turistická 11 až UBYTOVNA SPARTAK zimní žádné Staré M ěsto ubytovna 50 provoz Turistická celoro ční 11 až PAVLA ČUPKOVÁ žádné Staré M ěsto ubytovna provoz 50 Turistická zimní 10 a ŠÍMOVÁ MARIE žádné Staré M ěsto ubytovna provoz mén ě Ostatní za řízení BURIANOVÁ V ĚRA celoro ční 10 a jinde žádné Staré M ěsto UBYTOVACÍ SLUŽBY provoz mén ě nespecifikovaná Ostatní za řízení celoro ční 10 a REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO jinde žádné Staré M ěsto provoz mén ě nespecifikovaná Ostatní za řízení letní i 10 a CHATA SN ĚŽNÍK jinde zimní žádné Staré M ěsto mén ě nespecifikovaná provoz Ostatní za řízení ÚRZ MORAVA POLICIE celoro ční 11 až jinde žádné Staré M ěsto ČR provoz 50 nespecifikovaná celoro ční 11 až HOTEL HANSA Hotel *** žádné Šumperk provoz 50 celoro ční 11 až HOTEL SPORT Hotel *** žádné Šumperk provoz 50 celoro ční 11 až HOTEL KORUNA Hotel *** žádné Šumperk provoz 50 celoro ční 11 až HOTEL GRAND Hotel * žádné Šumperk provoz 50 celoro ční 10 a PENSION VILLA ANCORA Penzion žádné Šumperk provoz mén ě celoro ční 10 a PENZION POD HÁJEM Penzion žádné Šumperk provoz mén ě celoro ční 11 až PENZION G Penzion žádné Šumperk provoz 50 Ostatní za řízení letní i 11 až DOMOV MLÁDEŽE SZŠ jinde zimní žádné Šumperk 50 nespecifikovaná provoz CHATA KRÁLOVEC Ostatní za řízení celoro ční 10 a žádné Šumperk
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Po čet Sezónní Po čet míst pro Název Kategorie Obec provoz pokoj ů stany a karavany jinde provoz mén ě nespecifikovaná WELLNESS HOTEL celoro ční 51 až Hotel **** žádné Velké Losiny DIANA provoz 100 celoro ční 11 až HOTEL PRAD ĚD Hotel *** žádné Velké Losiny provoz 50 celoro ční 11 až HOTEL ŽEROTÍN Hotel *** žádné Velké Losiny provoz 50 celoro ční 11 až HOTEL REONEO Hotel *** žádné Velké Losiny provoz 50 letní i 11 až PENSION P ŘEROVKA Penzion zimní žádné Velké Losiny 50 provoz letní 10 a PENZION VAN ĚK Penzion žádné Velké Losiny provoz mén ě letní 10 a UBYTOVÁNÍ MLÝN Kemp 11 až 50 Velké Losiny provoz mén ě ELIŠKA, ŠÁRKA, Ostatní za řízení celoro ční 101 a CHALOUPKA, jinde žádné Velké Losiny provoz více BOŽENA,HORINKA nespecifikovaná Ostatní za řízení celoro ční 10 a UBYTOVÁNÍ NONSTOP jinde žádné Velké Losiny provoz mén ě nespecifikovaná celoro ční 10 a PENZION U ČAROD ĚJKY Penzion žádné Verní řovice provoz mén ě REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO letní 11 až Chatová osada žádné Verní řovice ŠVAGROV provoz 50 Ostatní za řízení celoro ční 10 a CHATA BRN ĚNKA jinde žádné Verní řovice provoz mén ě nespecifikovaná celoro ční 11 až PENZION U JIRSÁKA Penzion žádné Viký řovice provoz 50 Zdroj: ČSÚ, M ěstská a obecní statistika, k 31. 12. 2008. Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Příloha C: Ekonomický pilí ř
Tabulka C 1: Da ňová výt ěžnost SO ORP Olomouckého kraje Da ň z fyzických osob Da ň z právnických osob Da ň z p řidané hodnoty (v Da ň z nemovitosti Da ňová výt ěžnost Po čet obyvatel SO ORP (v tis. K č) vč. obce (v tis. K č) tis. K č) (v tis. K č) (v tis. K č) 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 Hranice 34823,00 34703,00 83907,93 74761,30 107222,29 75885,64 124128,71 118462,85 18483,73 30399,95 333742,66 299509,74 Jeseník 41404,00 41255,00 99254,67 88252,54 116295,75 82665,25 141872,04 141986,89 23135,96 23370,36 380558,42 336275,04 Konice 11297,00 11195,00 22800,10 20043,27 28060,27 20052,06 36799,32 35211,12 4052,18 5806,50 91711,87 81112,95 Lipník nad 15457,00 15435,00 34003,76 28466,79 40327,56 34054,77 51618,23 49470,93 8586,34 9888,18 134535,89 121880,67 Be čvou Litovel 23627,00 23697,00 54439,79 47251,28 69227,22 51218,82 79402,87 78741,25 17161,77 18908,27 220231,65 196119,62 Mohelnice 18727,00 18736,00 40023,92 36288,98 52936,00 41887,27 63478,20 62171,63 11310,95 11807,65 167749,07 152155,53 Olomouc 160720,00 161262,00 464582,31 372024,71 559747,14 399324,06 655959,79 635678,15 88329,34 92879,46 1768618,58 1499906,38 Prost ějov 98862,00 99019,00 252850,98 198782,16 288641,41 224175,44 359622,68 342825,61 52453,76 63628,36 953568,83 829411,57 Přerov 84442,00 84186,00 201839,56 172796,67 254177,78 187220,94 317088,85 307959,87 55087,27 52753,59 828193,46 720731,07 Šternberk 23921,00 23889,00 57056,22 47430,69 80294,67 52682,66 85424,86 81962,47 13330,01 12854,38 236105,76 194930,20 Šumperk 72189,00 72078,00 179624,24 153862,80 198545,70 149430,62 256237,73 246677,75 25126,42 32907,87 659534,09 582879,04 Uni čov 23071,00 22995,00 50590,13 42364,19 65059,84 44740,67 79689,11 77909,04 17786,07 19801,27 213125,15 184815,17 Záb řeh 33597,00 33591,00 74092,51 61049,03 123055,66 66850,62 112709,58 108583,64 12597,02 13882,40 322454,77 250365,69 Olomoucký kraj 642137,00 642041,00 1615066,12 1343374,41 1983591,29 1430188,82 2364031,97 2287641,20 347440,82 388888,24 6310130,20 5450092,67 Zdroj: MF.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka C 2: Da ňová výt ěžnost SO ORP Šumperk Da ň z fyzických osob Da ň z právnických osob Da ň z p řidané hodnoty Da ň z nemovitosti Da ňová výt ěžnost Po čet obyvatel Obec (v tis. K č) vč. obce (v tis. K č) (v tis. K č) (v tis. K č) (v tis. K č) 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 Bludov 3155 3181 9746,09 15408,92 7487,34 6109,74 9890,63 9768,08 1109,6 1196,47 28233,66 32483,21 Bohdíkov 1433 1415 3058,5 2605,34 3497,32 2453,07 4838,18 4749,45 482,33 587,58 11876,33 10395,44 Bohutín 811 809 1356,31 1224,6 1731,85 1207,65 2474,95 2321,79 38,6 148,36 5601,71 4902,4 Branná 292 290 763,36 807,44 796,51 563,45 1139,32 1132,73 231,61 251,66 2930,8 2755,28 Bratrušov 573 573 1098,89 971,16 1349,49 949,99 1934,93 1824,04 77,03 184,44 4460,34 3929,63 Bušín 429 431 955,13 745,68 1309,29 947,31 1411,15 1370,31 54,57 151,15 3730,14 3214,45 Dlouhomilov 487 489 869,9 1114,21 1123,79 806,54 1591,53 1589,56 147,88 238,38 3733,1 3748,69 Dolní Studénky 1320 1307 2393,22 2117,76 2886,5 2031,04 4132,72 3896,3 275,98 413,78 9688,42 8458,88 Hanušovice 3446 3448 8871,19 6676,77 7827,61 5708,4 11208,08 11065,93 784,26 1960,97 28691,14 25412,07 Hrab ěšice 122 126 276,38 403,28 368,25 257,88 509,05 401,32 89,12 139,07 1242,8 1201,55 Hrabišín 865 865 1562,77 1444,28 2178,66 1704,19 2857,43 2467,97 260,63 435,42 6859,49 6051,86 Chrome č 583 583 1715,57 1168,37 1293,83 902,48 1852,02 1559,06 337,44 349,12 5198,86 3979,03 Jakubovice 189 195 383,12 348,82 489,92 349,16 700,09 694,15 86,55 113,49 1659,68 1505,62 Janoušov 49 51 125,87 100,96 136,77 100,92 197,33 176,08 20,84 53,42 480,81 431,38 Jind řichov 1402 1372 3255,35 2651,07 4562,02 3065,38 5300,94 4888,16 695,82 869,47 13814,13 11474,08 Kop řivná 288 290 591,83 534,26 743,42 529,06 1070,06 1032,29 101,07 136,81 2506,38 2232,42 Libina 3490 3506 6467,95 5697,98 9079,17 6455,16 11173,74 10526,9 1224,99 2232,27 27945,85 24912,31 Lou čná nad 1833 1809 5218,14 4359,89 5165,15 3693,1 7440,39 7008,98 2390,7 2500,99 20214,38 17562,96 Desnou Malá Morava 565 580 1769,91 1607,91 2282,54 1528,82 3014,44 2978 600,15 728,06 7667,04 6842,79 Nový Malín 3114 3172 6293,91 5542,51 7848,44 6917,92 9679,36 9846,09 908,13 1514,25 24729,84 23820,77 Olšany 1107 1111 2512,68 2233,87 2915,1 1990,34 3405,26 3403,36 245,48 749,7 9078,52 8377,27 Oskava 1419 1410 3522,77 3035,63 4663,49 3005,57 5458,35 5403,87 841,59 2808,17 14486,2 14253,24 Písa řov 696 711 1392,05 1252,11 1978,26 1292,78 2472,61 2378,81 152,25 292,35 5995,17 5216,05 Rapotín 3259 3252 6548,13 5529,88 7383,02 6651,45 10008,29 9573,57 513,32 786,8 24452,76 22541,7 Rejchartice 189 192 407,21 367,81 471,74 337,09 679,6 637,51 41,56 63,24 1600,11 1405,65 Ruda nad 2598 2651 5053,6 4366,49 7028,13 4637,33 8312,89 7903,49 273,95 1224,31 20668,57 18131,62 Moravou Sobotín 2357 2416 4743,41 4333,51 6355,94 4369,3 8124,01 7564,07 656,79 874,53 19880,15 17141,41 Staré M ěsto 1911 1879 5409,06 4204,08 5651,25 4957,46 7624,75 7197,79 1158,32 1252,59 19843,38 17611,92 Sudkov 1159 1156 2123,68 1968,64 2541,85 1732,57 3636,34 3388,15 355,69 470,47 8657,56 7559,83 Šléglov 31 32 142,37 126,85 160,71 118,95 235,49 233,45 80,45 94,16 619,02 573,41 Šumperk 27754 27492 76220,39 60310,45 84439,63 65110,15 106099,7 103290,8 8873,24 7148,87 275632,9 235860,2
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Da ň z fyzických osob Da ň z právnických osob Da ň z p řidané hodnoty Da ň z nemovitosti Da ňová výt ěžnost Po čet obyvatel Obec (v tis. K č) vč. obce (v tis. K č) (v tis. K č) (v tis. K č) (v tis. K č) 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 2008 2009 Velké Losiny 2803 2765 6848,93 5359,9 6547,92 4635,62 9387,11 8700,22 982,43 1208,1 23766,39 19903,84 Verní řovice 199 194 699,63 687,77 835,72 626,37 1218,66 1160,96 254,17 287,61 3008,18 2762,71 Vikantice 93 89 255,37 237,3 313,78 235,22 456,95 448,7 83,14 101,29 1109,24 1022,51 Viký řovice 2168 2236 6971,57 4317,3 5101,29 3449,16 6701,43 6095,86 696,74 1340,52 19471,03 15202,84 SO ORP 72189 72078 179624,2 153862,8 198545,7 149430,6 256237,7 246677,8 25126,42 32907,87 659534,1 582879 Zdroj: MF. Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čných dat není obec Petrov n. D. v tabulce uvedena a je sou částí dat obce Sobotín.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Příloha D: Vyváženost pilí řů
Tabulka D 1: Vyhodnocení environmentálního pilí ře Zem ědělský p ůdní Horninové Hygiena Ochrana Vodní fond a pozemky Pr ůměr Obec prost ředí a životního přírody Vyhodnocení režim ur čené k pln ění za obce geologie prost ředí a krajiny funkcí lesa Bludov 2 0 0 -1 -1 0 - Bohdíkov 2 -1 -1 1 2 0,6 + Bohutín -2 0 0 -1 0 -0,6 - Branná -1 0 -1 1 2 0,2 - Bratrušov 0 1 0 1 2 0,8 + Bušín 0 0 1 -1 2 0,4 + Dlouhomilov 0 0 0 -1 1 0 - Dolní Studénky 0 -1 1 -1 0 -0,2 - Hanušovice 2 0 0 1 1 0,8 + Hrab ěšice 2 2 1 2 2 1,8 + Hrabišín 0 0 1 -1 0 0 - Chrome č 0 0 0 -2 -1 -0,6 - Jakubovice -1 0 0 0 0 -0,2 - Janoušov 0 0 0 -1 1 0 - Jind řichov 0 0 -1 1 2 0,4 + Kop řivná 0 1 0 1 1 0,6 + Libina 2 0 -1 -1 0 0 - Lou čná nad 0 0 -1 2 0 0,2 - Desnou Malá Morava 0 0 1 2 2 1 + Nový Malín 1 0 -1 1 0 0,2 - Olšany 0 0 0 0 0 0 - Oskava 1 2 -1 2 0 0,8 + Písa řov 0 1 0 1 2 0,8 + Rapotín 1 -2 -1 -1 1 -0,4 - Rejchartice 0 0 0 0 0 0 - Ruda nad 1 0 0 -1 1 0,2 - Moravou Sobotín 0 0 -1 1 0 0 - Staré M ěsto 1 2 0 2 2 1,4 + Sudkov 0 -1 0 -1 0 -0,4 - Šléglov 0 2 1 2 1 1,2 + Šumperk 1 -1 -2 -2 0 -0,8 - Velké Losiny -1 -1 0 1 1 0 - Verní řovice -2 0 1 2 2 0,6 + Vikantice -1 0 0 2 0 0,2 - Viký řovice 2 -2 0 -1 0 -0,2 - pr ůměr 0,25 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka D 2: Vyhodnocení sociálního pilí ře Ve řejná Ve řejná Socio- Pr ůměr Vyhodnoce Obec technická dopravní demografické Bydlení Rekreace za obce ní infrastruktura infrastruktura podmínky Bludov 2 2 0 0 2 1,2 + Bohdíkov 0 0 1 -2 0 -0,2 - Bohutín 2 2 0 0 0 0,8 + Branná 1 0 -1 -2 1 -0,2 - Bratrušov 0 1 1 -1 -1 0 - Bušín 0 0 1 0 -1 0 - Dlouhomilov 0 -1 0 -1 -1 -0,6 - Dolní Studénky 1 1 1 -1 -1 0,2 + Hanušovice 1 -1 1 -1 1 0,2 + Hrab ěšice 0 -2 0 -1 0 -0,6 - Hrabišín 0 2 2 -1 -1 0,4 + Chrome č 1 1 1 -2 -1 0 - Jakubovice 0 -1 -1 -1 -1 -0,8 - Janoušov 0 -2 -2 0 0 -0,8 - Jind řichov 2 1 0 -1 1 0,6 + Kop řivná 0 -1 -1 -2 -1 -1 - Libina 2 2 2 -2 -1 0,6 + Lou čná nad 1 1 -1 -1 2 0,4 + Desnou Malá Morava 0 -2 -1 -1 1 -0,6 - Nový Malín 1 2 2 2 0 1,4 + Olšany 1 1 1 -2 -1 0 - Oskava 2 -2 0 -2 0 -0,4 - Písa řov 0 1 -2 -2 -1 -0,8 - Rapotín 1 0 2 1 0 0,8 + Rejchartice 0 0 0 -2 -1 -0,6 - Ruda nad 1 1 2 -1 2 1 + Moravou Sobotín 1 2 0 -1 2 0,8 + Staré M ěsto 1 2 0 0 2 1 + Sudkov 0 -1 -1 0 -1 -0,6 - Šléglov -1 -2 -1 -2 -1 -1,4 - Šumperk 2 2 0 -2 2 0,8 + Velké Losiny 2 2 0 -1 2 1 + Verní řovice 0 -2 -1 0 0 -0,6 - Vikantice -1 1 -2 -2 0 -0,8 - Viký řovice 2 2 2 1 0 1,4 + pr ůměr 0,07 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a region ů, s. r. o.
Tabulka D 3: Vyhodnocení ekonomického pilí ře Regionální Da ňová Obec Trh práce Pr ůměr za obce Vyhodnocení ekonomika výt ěžnost Bludov 1 1 2 1,3 + Bohdíkov -1 0 -1 -0,7 - Bohutín -2 2 -2 -0,7 - Branná 0 -2 1 -0,3 + Bratrušov 1 0 -2 -0,3 + Bušín -2 2 -1 -0,3 + Dlouhomilov 0 -2 -1 -1,0 - Dolní Studénky -2 1 -2 -1,0 - Hanušovice -1 -2 -1 -1,3 - Hrab ěšice -2 -2 1 -1,0 - Hrabišín -2 -1 -1 -1,3 - Chrome č 1 2 -2 0,3 + Jakubovice -2 -2 -1 -1,7 - Janoušov 2 -1 0 0,3 + Jind řichov -2 -2 0 -1,3 - Kop řivná 0 -2 -1 -1,0 - Libina -2 -2 -1 -1,7 - Lou čná nad Desnou 0 2 1 1,0 + Malá Morava -1 -2 2 -0,3 + Nový Malín 1 -1 -1 -0,3 + Olšany -1 2 -1 0,0 + Oskava 0 -1 2 0,3 + Písa řov -1 1 -1 -0,3 + Rapotín -2 -2 -2 -2,0 - Rejchartice -1 -2 -1 -1,3 - Ruda nad Moravou -1 1 -2 -0,7 - Sobotín -1 -1 -1 -1,0 - Staré M ěsto -1 -2 1 -0,7 - Sudkov -2 -1 -2 -1,7 - Šléglov 2 1 2 1,7 + Šumperk 1 1 0 0,7 + Velké Losiny -1 0 -1 -0,7 - Verní řovice -1 -2 2 -0,3 + Vikantice 0 -2 2 0,0 + Viký řovice 2 0 -2 0,0 + pr ůměr -0,5 Pozn.: K 1. 1. 2010 vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín, z důvodu nedostate čného množství informací není obec Petrov n. D. hodnocena indikátory.