UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI 3ěÍRODOVċDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Martina ŠKÝVAROVÁ

SociálnČ geografická studie mČsta KopĜivnice

BakaláĜská práce

Vedoucí bakaláĜské práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

Olomouc 2015 Bibliografický záznam

Autor (osobní þíslo): Martina Škývarová (R12197) Studijní obor: Regionální geografie

Název práce: SociálnČ geografická studie mČsta KopĜivnice Title of thesis: Socio-geographical study of KopĜivnice

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Rozsah práce: 55 stran, 10 vázaných pĜíloh

Abstrakt: 3Ĝedkládaná práce se vČnuje sociálnČ geografické analýze PČsta KopĜivnice. První dílþí þástí je historie mČsta úzce související s jeho dalším rozvojem. Práce dále pojednává o vývoji poþtu obyvatel a jeho pĜtþinách vývoje promítajících se na pohybu obyvatelstva. PĜedmČtem byla také analýza zmČn na trhu práce a ekonomiky mČsta po roce 1989. Poslední dílþí þást je vČnována problémĤm, se kterými se mČsto potýká, doplnČná o dotazníkové šetĜení.

Klíþová slova: sociálnČ geografická, studie, KopĜivnice, Tatra, obyvatelstvo, trh práce, problémy mČsta

Abstract: Presented thesis is focused on social-geographical analysis of town KopĜivnice. History of the town is described in first part, which reflects its further development and related population movement. One of the goals was analysis of labour market, economic and social situation and changes after 1989. The last part is focused on certain difficulties which affected the town. That part is accompanied by questionnaire survey.

Keywords: socio-geographical, study, KopĜivnice, Tatra, population, labour market, difficulties of the town Prohlášení

Prohlašuji, že jsem danou bakaláĜskou práci vypracovala samostatnČ pod vedením doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a že veškerou literaturu a zdroje, použité ke zpracování jsem ĜádnČ ocitovala a uvedla v seznamu použité literatury.

V Olomouci dne ……………………………

Martina Škývarová PodČkování

Ráda bych podČkovala panu doc. RNDr. Václavu Touškovi CSc. za jeho ochotu, vstĜícnost, cenné rady, kritické poznámky a veškerý mČ vČnovaný þas pĜi vypracovávání SĜedložené práce.

OBSAH

1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE ...... 8 2 REŠERŠE LITERATURY A ZVOLENÁ METODIKA ...... 9 2.1 Literatura ...... 9 2.2 Použitá data a metodika...... 9 3 HISTORIE MċSTA S DģRAZEM NA VÝVOJ PODNIKU TATRA ...... 13 3.1 Šostýn, KopĜivnické fojtství ...... 13 3.3 Továrna na hlinČné zboží ...... 13 3.4 Vozovka Tatra ...... 14 3.5 Pováleþný vývoj s dĤrazem na podnik Tatra...... 16 4 OBYVATELSTVO ...... 18 4.1 Vývoj poþtu obyvatel v letech 1869–2011 ...... 18 4.2 PĜirozená mČna obyvatelstva a migraþní saldo v letech 1991–2013 ...... 20 4.2.1 Prostorová analýza migrace ...... 24 4.3 Struktura obyvatelstva ...... 31 4.3.1 Dle pohlaví a vČku ...... 31 4.3.1.1 PrĤPČrný vČk obyvatel ...... 33 4.3.2 Dle nejvyššího dosaženého vzdČlání ...... 33 5 EKONOMIKA MċSTA A JEJÍ ZMċNY PO ROCE 1989 ...... 35 5.1 Malé a stĜední podniky ...... 39 6 SITUACE NA TRHU PRÁCE ...... 40 6.1 Vývoj nezamČstnanosti a tvorba volných pracovních míst ...... 40 6.2 Dojížćka za prací ...... 42 6.3 Rizikové skupiny obyvatelstva z hlediska jejich uplatnitelnosti na trhu práce ..... 43 7 HLAVNÍ PROBLÉMY MċSTA SOUVISEJÍCÍ S JEHO DALŠÍM ROZVOJEM .... 45 7.1 Názor radnice ...... 45 7.2 Názory obþanĤ ...... 46 8 ZÁVċR ...... 48 9 SUMMARY ...... 50 10 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA ...... 51 3ěÍLOHY ...... 55 1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE

KopĜivnice se nachází v Beskydském pĜedhĤĜí a je obklopena na jihozápadČ Bílou horou (557 m n. m.) a na jihovýchodČ ýerveným kamenem (690 m n. m.). Z poþátku výluþQČ zemČGČlská obec, se od poloviny 19. století mČnila na obec prĤmyslovou s mimoĜádnČ rychlým rĤstem poþtu obyvatel. Jak uvádí K. Kuþa (1996), „KopĜivnice se nevyvíjela jako mČsto. NámČstí nebylo nikdy dotvoĜeno ve skuteþQČ reprezentativní centrum a ani nikde jinde nevznikala klasická bloková zástavba.“ Až ke konci 19. století vstoupila do zástavby organizovanost. Na tomto kvapném rĤstu vyrostla KopĜivnice do dnešní podoby.

Hlavním cílem práce bylo zpracovat sociálnČ geografickou studii mČsta KopĜivnice, která by mohla být souþástí pĜípadné hlubší analýzy obce a jejího zázemí. Práce by rovnČž mohla posloužit k využití zastupitelstvem mČsta pro nový strategický plán. Motivací pro volbu tohoto tématu bylo místo bydlištČ autorky, která z KopĜivnice pochází.

Zpracování studie bylo podmínČno splnČním dílþích cílĤ. Prvním dílþím krokem bylo shrnutí historie mČsta s dĤrazem na vývoj podniku Tatra a uvedení do poþátku vývoje obce, silnČ ovlivnČným rozšiĜováním a úspČchy „Tatrovky“. Druhým cílem bylo analyzovat vývoj poþtu obyvatel ve mČstČ od roku 1869, kdy se na našem území uskuteþnilo první sþítání lidu. V období let 1991–2013 byl položen dĤraz nejen na vývoj poþtu obyvatel ale i na pĜtþiny jeho vývoje promítající se do pohybu obyvatelstva (pĜirozená mČna, migrace). V uvedeném období je vČnována pozornost také zmČQČ ve struktuĜe obyvatel. DĤraz mČl být kladen zejména na strukturu dle pohlaví, vČku, a nejvyššího dosaženého vzdČlání. Protože mČsto KopĜivnice v posledních letech ztrácí obyvatelstvo prostĜednictvím migrace, cílem bylo vyhodnotit také smČr stČhování. 7Ĝetím cílem bylo zhodnotit zmČny na trhu práce po roce 1989. Pozornost se mČla zamČĜit na vývoj nezamČstnanosti, dojížćku do zamČstnání, ekonomickou strukturu obyvatel a odvČtvovou strukturu nejvČtších zamČstnavatelĤ. Posledním cílem práce bylo zjistit aktuální problémy, se kterými se KopĜivnice potýká a které jsou v souþasné dobČ hlavními tématy nejen obyvatel ale i vedení mČsta. Jeho souþástí bylo uskuteþQČní dotazníkového šetĜení za úþelem analýzy problémĤ mČsta a vhled do situace umožnil Ĝízený rozhovor se souþasným starostou.

8 2 REŠERŠE LITERATURY A ZVOLENÁ METODIKA

2.1 Literatura

Literární prameny o mČstČ KopĜivnice byly studovány v mČstské knihovnČ v KopĜivnici. NejvČtším pĜínosem byly získané poznatky z regionálnČ-geografické a vlastivČdné literatury. PĜedevším šlo o publikaci „Stará KopĜivnice v dokumentech a fotografiích“ (1998) od J. Tichánka, dále „KopĜivnice a její život v minulosti“ (1998) od E. Hanzelky. „K dČjinám Tatry KopĜivnice III“ (1975) od M. Klose je publikace, která posloužila k získání nČkterých dat vypovídajících o velikosti výroby podniku. Velmi cenným materiálem byla „3. Úplná aktualizace ÚzemnČ analytických podkladĤ ORP KopĜivnice 2014“ z MÚ KopĜivnice, která obsahuje Ĝadu analýz, a volební programy politických stran a hnutí kandidujících do zastupitelstva mČsta v roce 2015.

Cenné informace o mČstČ KopĜivnici poskytla monografie K. Kuþi „MČsta a mČsteþka v ýechách a na MoravČ“ (1996) a také studie „Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, svazek 14.“ (1994) od kolektivu historikĤ Univerzity Palackého v Olomouci, Bartoše, Schulze a Trapla.

Pro zpracování bakaláĜské práce vhodnČ posloužily vysokoškolské uþebnice. Protože podstatná þást práce je vČnována problematice obyvatel mČsta, bylo nutné se opĜít o literaturu vztahující se k demografii, z nichž asi nejlépe je zpracována uþebnice „Základy demografie“ (1986) od kolektivu autorĤ Pavlíka, RychtaĜíkové a Šubrtové. KromČ této publikace byly využity i geografické uþebnice, zejména „Ekonomická a sociální geografie“ (2008) od Touška, Kunce a Vystoupila.

Text ovlivnila také diplomová práce „ZnevýhodnČné skupiny obyvatelstva na trhu práce v SR a ýR (s dĤrazem na oblast Prešovského kraje)“ (2013) od A. Bodnárové.

2.2 Použitá data a metodika

Údaje o vývoji poþtu obyvatel byly pĜevzaty z „Historického lexikonu obcí ýeské republiky 1869–2005“ (2006) od Škrabala, RĤžkové a kol., a z „Databáze demografických údajĤ za obce ýR“ (2015) z ýSÚ. Jelikož byly v roce 1980 ke KopĜivnici pĜipojeny obce Mniší, Vlþovice a Lubina, vyskytují se v tabulce kategorie poþet obyvatel ke dni sþítání a poþet obyvatel v souþasném administrativním vymezení,

9 zahrnující dnes místní þásti obce. Hodnocení vývoje poþtu obyvatel se opírá o analýzu bazických a ĜetČzových indexĤ poþítaných z poþtu obyvatel v souþasném územním vymezení. Bazické indexy vztahující se k jednotlivým sþítáním byly odvozeny od poþtu obyvatel v roce 1869 (= 100 %), ĜetČzové indexy porovnávají vývoj poþtu obyvatel pĜi Vþítání se sþítáním pĜedchozím (= 100 %).

Data o pohybu obyvatel v letech 1991–2013 byla pĜevzata z výše uvedené Databáze ýSÚ. Analýza pohybu obyvatel byla realizována za 4 pČtiletá období (1991–1995, 1996–2000, 2001–2005, 2006–2010) a tĜíleté období 2011–2013. Pro uvedené þasové úseky byly vypoþítány absolutní hodnoty narozených, zemĜelých, SĜistČhovalých, vystČhovalých, migraþního salda, pĜirozeného a celkového pĜírĤstku a prĤPČrné roþní hrubé míry (na 1 000 obyvatel stĜedního stavu). KonkrétnČ šlo o rubou míru porodnosti, úmrtnosti, pĜirozené mČny, migraþního salda a celkového SĜírĤstku. Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti byla porovnávána s celorepublikovým prĤPČrem a absolutní a relativní hodnoty migraþního salda srovnávány s okolními PČsty Nový Jiþín a Frenštát pod RadhoštČm. Výsledky analýz jsou vyjádĜeny tabulkovČ a graficky. Pro v úvodu zmínČnou migraci byla zajištČna anonymizovaná databáze ýSÚ o vnitĜní a zahraniþní migraci v letech 1991–2010, která obsahuje údaje o každém migrantovi (osobČ, která se stČhovala), vþetnČ smČru jeho stČhování (odkud kam). Pro toto období byla provedena analýza smČru migrace (do a z obce), a byly vypoþítány hodnoty migraþního salda a migraþního objemu, vþetnČ jejich hrubých mČr (na 1 000 obyvatel stĜedního stavu) využitých pro mapové zpracování.

Údaje o struktuĜe obyvatel z hlediska vČku a pohlaví byla pĜevzata z dokumentĤ „Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001, okres Nový Jiþín“ a tabulek definitivních výsledkĤ „Sþítání lidu domĤ a bytĤ 2011“ z ýSÚ. Pro roky 1991, 2001 a 2011 byly vypoþítány absolutní hodnoty vČkové struktury obyvatel. Pro sestrojení vČkové pyramidy bylo poþítáno s vČkovým podílem mužĤ a žen (na 1 000 obyvatel celkového poþtu). Dalším ukazatelem, který se vztahuje k vČkové struktuĜe obyvatel je index stáĜí, poþítán jako podíl obyvatel ve vČku 60 let a více k poþtu obyvatel ve vČku 0–14 let. Hodnocení struktury obyvatelstva dle pohlaví se opírá o index maskulinity, vztahující se k poþtu mužĤ pĜipadajících na 100 žen v dané vČkové skupinČ. Absolutní hodnoty obyvatelstva dle nejvyššího dosaženého vzdČlání byly zpracovány pro roky 2001 a 2011 a vzájemnČ porovnávány. V kategorii nejvyšší dosažené vzdČlání bylo uvažováno i s nezjištČnými hodnotami. Skupina základní a bez vzdČlání zahrnuje poþet obyvatel se základním

10 vzdČláním vþetnČ neukonþeného a bez vzdČlání, skupina stĜedoškolského vzdČlání bez maturity je souþtem vyuþených bez maturity a stĜední odbornou školou bez maturity. Skupina stĜedoškolsky vzdČlaných s maturitou zahrnuje všechny maturitní stupnČ vzdČlání vþetnČ nástavbového a vyššího odborného. V kategorii vysokoškolsky vzdČlaných byl zapoþítán i poþet obyvatel vČnující se vČdecké pĜípravČ.

Data o ekonomické struktuĜe obyvatel mČsta, získaná ze „Sþítání lidu domĤ a bytĤ 2001“ (2003) ýSÚ, a „Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2011“ z ýSÚ nejsou jednotná. Proto bylo pro roky 1991 a 2001 uvažováno s podílem ekonomicky aktivních v jednotlivých sektorech národního hospodáĜství, v roce 2011 s podílem ekonomicky aktivních, zamČstnaných v sektorech ekonomiky. Všechny skupiny uvažují hodnoty nezjištČných.

Údaje o charakteristikách nezamČstnanosti byly pĜevzaty z „Portálu MPSV“ (2015). KonkrétnČ šlo o poþet uchazeþĤ o zamČstnání, volná pracovní místa, poþet uchazeþĤ pĜipadajících na jedno pracovní místo, míra nezamČstnanosti, resp. podíl nezamČstnaných osob v období 2001–2011. Zde je nutno poznamenat, že došlo v roce 2005 ke zmČQČ metodiky ukazatele registrované nezamČstnanosti, a pĜechodu na nový ukazatel podíl nezamČstnaných osob. Ten je poþítán jako podíl dosažitelných uchazeþĤ ve vČku 15–64 let ke všem obyvatelĤm v tomto vČku, zatímco míra registrované nezamČstnanosti byla poþítána jen k ekonomicky aktivním. Míra nezamČstnanosti, resp. podíl nezamČstnaných osob byl srovnáván s mČsty Frenštát pod RadhoštČm a Nový Jiþín, dále s údaji za okres Nový Jiþín a s prĤPČrnými hodnotami za ýeskou republiku.

Analýza dojížćky do zamČstnání (z a do obce) byla zpracována na základČ publikace „Dojížćka do zamČstnání a škol“ k 1. 3. 2001 (2003) z ýSÚ.

Zhodnocení rizikových skupin obyvatelstva z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce se opírá o data „Gis prostorové analýzy“ k 3. 12. 2014 z ÚĜadu práce ýR a údaje o struktuĜe uchazeþĤ „portálu MPSV“ k 31. 12. 2014 (2015). Vymezení jednotlivých skupin bylo konfrontováno s metodikou výše uvedené diplomové práce, ve které autorka klade dĤraz i na legislativu. Osoby se znevýhodnČným uplatnČním na trhu práce byly srovnávány s prĤPČrem ýeské republiky a zvlášĢ bylo srovnáno zastoupení žen v jednotlivých skupinách.

11 Souþástí práce bylo i krátké dotazníkové šetĜení, ve kterém se autorka tázala na GĤležitost Ĝešení problémĤ mČsta, z velké þásti uvedených ve volebních programech stran a hnutí komunálních voleb 2015. Hodnocení bylo uvádČno prostĜednictvím známek 1–5 dle dĤležitosti a priority Ĝešení daného problému. ýíslo 1 bylo interpretováno jako nejvČtší priorita, vysoká dĤležitost, þíslo 5 charakterizovalo nejmenší prioritu, nejnižší dĤležitost. ŠetĜení bylo uskuteþQČno na zaþátku dubna 2015, a provedeno online formou Google formuláĜĤ. Na dotazník odpovČGČlo 58 respondentĤ. První þást dotazníku se skládá z identifikaþních údajĤ jako je pohlaví, vČk, stupeĖ dosaženého vzdČlání a délka trvalého bydlištČ v KopĜivnici. Na tyto údaje nebyl pĜi hodnocení brán zĜetel. Hlavní þástí dotazníku je 15 tvrzení/problémĤ, které mČli respondenti ohodnotit známkami dle dĤležitosti Ĝešení. U všech tvrzení byla vyhodnocena výsledná známka priority s využitím aritmetického prĤPČru. Finální hodnota je tedy výsledek podílu souþtu všech ohodnocení daného tvrzení k poþtu dotazovaných, resp. 58. ýím je hodnota nižší, tím vČtší váhu dávají respondenti danému problému.

Tab. 1: Struktura respondentĤ dle pohlaví a vČku v roce 2015

Pohlaví 9Čk Údaj Žena Muž 15–29 30–44 45–59 60 a více Abs. 39 19 32 9 9 8 Podíl dotazovaných [%] 67,2 32,8 55,2 15,5 15,5 13,8 (Zdroj: Dotazníkové šetĜení)

Tab. 2: VzdČlanostní struktura respondentĤ a délka jejich trvalého bydlištČ v KopĜivnici v roce 2015

VzdČlání Délka trvalého bydlištČ [rok] ZŠ SŠ VŠ 14 a ménČ 15–24 25–34 35–50 51 a více Abs. 2 36 20 6 28 5 7 12 Podíl [%] 3,4 62,1 34,5 10,3 48,3 8,6 12,1 20,7 VysvČtlivky: Abs. - absolutní poþet (Zdroj: Dotazníkové šetĜení)

Vkládané mapy byly tvoĜeny z vrstev základních sídelních jednotek a obcí databáze „Arcýr 500“ spoleþnosti Arcdata Praha, dat Sþítání lidu a webových mapových služeb geoportálu ýÚZK.

12 3 HISTORIE MċSTA S DģRAZEM NA VÝVOJ PODNIKU TATRA

3.1 Šostýn, KopĜivnické fojtství

Podle pramenĤ oblast, kde se KopĜivnice nachází, byla osídlena už v dobČ bronzové, a to sídly lidu popelnicových polí u Šutyrovy studánky na svahu ýerveného kamene. „Poþátky dČjin mČsta KopĜivnice úzce souvisejí s osudy hradu Šostýna. Jeho pozĤstatky se nacházejí 1,5 km jihovýchodnČ od stĜedu mČsta“ (Tichánek, 1989, s. 3) a dá se Ĝíci, že KopĜivnice byla už mezi lety 1280–1290 jeho podhradím.

Z roku 1347 pochází první písemná zmínka o hradu Šostýn jež byl v držení mnoha panovníkĤ. „Dvacátá léta 15. století jsou zĜejmČ posledním obdobím trvání hradu. VČtšina badatelĤ se shoduje v názoru, že Šostýn byl zniþen za husitských událostí na severní MoravČ a poté zĤstal opuštČn“ (Tichánek, 1989, s. 7). V 19. století se dostal Šostýn do vlastnictví kopĜivnickému zemanovi Ignáci Raškovi, za první republiky náležel obci a po r. 1945 jej dostal do správy stát.

V 17. století si KopĜivniþané vydobyli snížení robotních povinností a obdrželi obecní peþHĢ s nápisem Obecz Koprziwnicze. V roce 1755 koupil kopĜivnické fojtství Tomáš Šustala (zámožný sedlák z Drnholce), jehož nabytý majetek pozdČji pĜevzal pravnuk Ignác Šustala (nar. 1822), který se stal nejvČtší osobností poþetné rodiny, a pozdČji zakladatelem prĤmyslu v KopĜivnici.

3.3 Továrna na hlinČné zboží

Významnou osobností KopĜivnice byl vedle Ignáce Šustaly, Ignác Raška. Spolu s odborníkem na keramiku Janem Bartlem zaþali v roce 1813 sériovČ vyrábČt talíĜe, mísy, vázy, džbány a hrníþky (Tichánek, 1998, s. 26). PozdČji byla výroba obohacena o bílou kameninu – majoliku; fajáns. V roce 1829 þítá KopĜivnice 929 obyvatel. Ve druhé polovinČ 19. století þinila roþní výroba 120 000 kusĤ keramických výrobkĤ. Dopravní situace nejen pro výrobu keramiþky se „zlepšila po roce 1847 zprovoznČním Severní Ferdinandovy dráhy z VídnČ do Ostravy“ (Tichánek 1998, s. 26), odkud se pak ze Studénky dovážela hlína povozy. V roce 1855 byla výroba rozšíĜena o kachle a dlaždice. Adolf Raška nechal zĜídit poštu, v roce 1868 založil samostatnou faru, a o pČt let pozdČji byl zvolen starostou. Po jeho smrti, poslední majitel keramiþky,

13 Adolf Raška mladší, pozvedl ještČ v 90. letech výrobu o šamotové (žáruvzdorné) kachle a kamna.

V prĤEČhu obou válek byla omezena výroba i poþet zamČstnancĤ a produkce byla soustĜedČna výhradnČ na výrobu kachlí. V 60. letech, jako u jiných malých továren, navzdory kvalitČ výrobkĤ se zaþalo uvažovat o jejím zrušení a tak byly po 149 letech, roku 1962 „Moravské keramické závody - závod 05 KopĜivnice“ zlikvidovány.

3.4 Vozovka Tatra

Mezitím, vstupuje þtrnáctiletý Ignác Šustala v roce 1836 do uþení v Místku a na Hukvaldy, odkud zamíĜil do VídnČ ke koþárnickému Ĝemeslu a po nabytých zkušenostech se vrátil v roce 1850 do KopĜivnice a zahájil spolu se dvČma pracovníky výrobu bryþek a koþárĤ ve stodole fojtství. To je poþátek výroby budoucího podniku TATRA (Tichánek 1991, s. 7) a ukonþení ryze zemČGČlského rázu vsi. V roce 1858 se Ignác spojil se synem Jana Rašky, Adolfem a úþetním Karlem Moslerem za úþelem získání finanþního kapitálu pro další výrobu a vznikla, už v továrních budovách, spoleþnost Schustala & Company in Nesselsdorf. „V létech 1870–1880 již þinila roþní produkce 1 200 povozĤ“ (Tichánek, 1998, s. 32). Vývoz byl orientován do Pruska, na Balkán a do Ruska. Spoleþnost potĜebovala sklady a filiálky, první byla zĜízena v Polské RatiboĜi, další ve Vídni a ve Wroclavi.

V roce 1881 byla zĜízena železniþní traĢ ze Štramberka pĜes KopĜivnici do Studénky, „sloužící pro dopravu cementu do ostravské prĤmyslové aglomerace“ (Kuþa, s. 68, 1998). Ignác Šustala musel na novou železnici reagovat, a pĜestože nemČl s vagóny žádné zkušenosti, zahájil v roce 1882 jejich výrobu (Hanzelka, 1998 s. 31) a zaþal tak novou éru spoleþnosti. Na další rozšíĜení prostor nemČl Šustala dostatek kapitálu, a proto pĜijal nabídku Davida Gutmanna, pĜevedení spoleþnosti na akciovou.

V roce 1905 zamČstnávala továrna 2 500 pracovníkĤ a roþQČ bylo vyrobeno kolem 1 500 nákladních a 500 osobních vagónĤ (Hanzelka, 1998 s. 32). Po koupi patentĤ a motorĤ Karla Benze byl sestrojen první koþárový automobil Präsident (Hanzelka, 1998 s. 32). V této dobČ konþí éra koþárovky. V roce 1896 byl postaven tovární hotel. Na poþátku roku 1900 byla postavena obecná škola a mČãĢanské školy, pro dČlníky roku 1906 dČlnická kolonie a také kasárna, þímž KopĜivnice postupnČ

14 ztrácela vesnický ráz. To vedlo k povýšení KopĜivnice roku 1910 s 4 072 obyvateli na PČstys.

Za první svČtové války byla v továrnČ zvýšena a produkce nákladních aut pro vojenské úþely. V KopĜivnici bylo také bČhem války mnoho vojenských zajatcĤ (i ItalĤ), kteĜí v továrnČ pracovali. Co se týþe KopĜivniþanĤ samotných, byli proti QČmeckým oslavám a BlumentagĤm imunní a ignorovali je.

Váleþná orientace na nákladní vozidla vedla roku 1919 k jízdním zkouškám nákladních vozidel na Slovensku ve Vysokých Tatrách, odkud také vznikl nový název spoleþnosti „ZÁVODY Tatra a.s.“. Vtomto roce Tatra zamČstnávala kolem 3 300 pracovníkĤ. PozdČji byla Tatra pĜipojena k Ringhofferovu koncernu v Praze a pĜejmenována na „Tatra Ringhoffer a.s.“ (Tichánek (1998, s. 34). RovnČž ve 30. letech se zaþal vyrábČt proslulý koncept osobního automobilu, zvaný Hadimrška, a byl sestrojen osobní vagón Slovenská strela. Vlak dosahoval na trase z Prahy do Bratislavy až 130 km/h.

10. 10. 1938 byla KopĜivnice obsazena nČmeckou armádou a nesla název Nesselsdorf. NČmecký zábor mČl velmi negativní vliv na automobilku v podobČ reorganizace výroby, zmČny ve vedení a pĜizpĤsobení výroby váleþným úþelĤm. To zpĤsobilo markantní pokles produkce automobilĤ na hodnotu 1 400 odpovídající roku 1925.

5000 4500 4000 3500 Ĥ l i

b 3000 o

m 2500 o t u

a 2000 t e

þ 1500 o p 1000 500 0

rok Celkem Nákladní Osobní

Obr. 1: Produkce kopĜivnické automobilky v letech 1898–1943 (Zdroj: NORSKÝ D. (1975): K dČjinám Tatry KopĜivnice)

15 6. 5. 1945 vstoupily do KopĜivnice oddíly SovČtské armády, v Ĝíjnu byl závod Tatry znárodnČn a produkce se soustĜedila výhradnČ na nákladní vozidla.

Rok 1948 je pro KopĜivnici zvláštČ významný, protože obec s 5 369 obyvateli byla povýšena na mČsto. V této dobČ byla otevĜena 1. strojnická škola, Mistrovská škola strojnická, a pozdČji v roce 1953 StĜední prĤmyslová škola strojnická, jejíž tradice SĜetrvává dodnes.

3.5 Pováleþný vývoj s dĤrazem na podnik Tatra

Po roce 1945 zmČnila ráz mČsta hromadná bytová výstavba sídlištního charakteru. Poþet obyvatel v roce 1961 se vyšplhal na 7 216 .

Výroba osobních automobilĤ se pĜesunula do závodu v PĜíboĜe, kde fungovala do konce 20. století. Produkce vagónky se v KopĜivnici v roce 1950 zastavila a fungovala už jen ve Studénce. Pro dopravu vyrobených nákladních automobilĤ byl roku 1958 založen dopravní závod. Následovala výstavba dodnes funkþního polygonu v továrním areálu Tatry v roce 1968. Na to, roku 1971 rozhodlo RVHP o orientaci výroby na tČžká nákladní vozidla.

Velký odbČr vozidel na východní trh se zastavil po roce 1989 a Tatra byla zprivatizována. Obrovský šok a pokles rĤstu celé firmy odstartoval rok 1991 a zakázka s 2 429 nákladními vozy pro Libyjskou spoleþnost Diamoil. „Na uvedený kontrakt byl a. s. Tatra poskytnut Komerþní bankou a. s. úvČr ve výši 2,7 mld. Kþ. DĤvodem odstoupení od tohoto rozsáhlého obchodního pĜípadu ze strany a. s. Tatra byla skuteþnost, že firma Diamoil nebyla schopna, jak se pozdČji ukázalo, dodržet své platební závazky“ (Klaus, 1995). Malá þást automobilĤ se rozprodala pod cenou a Tatra nebyla schopna splácet úvČry bankám a subdodavatelĤm, a poradit si s tak obrovskými zásobami novČ vyrobených automobilĤ. DĤsledkem tohoto neseriózního jednání obchodního partnera byl samozĜejmČ pokles prodeje a snižování stavĤ. V roce 1992 ztratila Tatra i svou þást výroby v Bánovcích nad Bebravou a ýadci. Po neúspČšném kontraktu s Libyí, dostala Tatra zakázku pro Spojené Arabské Emiráty, která ale nepĜinesla výrazné oživení. Spoleþnost byla do roku 1996 vedena americkými pracovníky, které najal stát, aby ji znovu postavili na nohy. V roce 2002 byl prodán 41% podíl spoleþnosti Terex Corporation a nejvíce vozĤ, 1 313 z 1 678, míĜilo na východní trh do Indie (Výroþní zpráva Tatra a. s., 2002). Tento trend vydržel až do roku

16 2004, aþkoliv se odbyt do Indie snižoval. V roce 2005 vlastnila spoleþnost Terex Corporation už 81 % celkového podílu a ze všech 1 309 vozĤ bylo vedle indického odbČratele vyvezeno 284 automobilĤ i do Ruska (Výroþní zpráva Tatra a. s., 2005). V roce 2009 kupují podíly Tatry spoleþnosti Black River (51 %), a Tatra Holdings (40 %) (Výroþní zpráva tatra a. s., 2009). O rok pozdČji Tatra prodala celkem 1 300 kusĤ nákladních vozĤ a zamČstnávala 1 104 zamČstnancĤ. TatĜe se nedaĜilo, a jak je výše uvedeno v þíslech, prodej neustále klesal, což vedlo k uvalení exekuce na Tatru firmou Composite Com, jíž automobilka dlužila.

15. 3. 2013 vydražila Tatru za 176 milionĤ korun spoleþnost Tatra Trucks, dĜíve Truck Development (HN, 2013). V tomto vlastnictví þeských akcionáĜĤ, vyrábČla v þervenci roku 2013 4 automobily dennČ, pouze s jednosmČnným provozem. „TrpČlivou prací a seriózním jednáním se nám postupnČ daĜí získat dĤYČru bank, pojišĢoven a subdodavatelĤ, kteĜí velmi citlivČ reagují na každou zprávu z Tatry (..)“ (Strouhal, IDnes, 2013). V tomto roce Tatra prodala pouze 760 vozĤ, armádního typu a hasiþské vozy. V srpnu roku 2014, podepsala firma DAF Trucks s Tatra Trucks smlouvu o dodávce motorĤ normy EURO 6. (KopĜivnické noviny, 2014). V roce 2014 zamČstnávala 845 pracovníkĤ.

16500 15000 13500 12000 10500 9000 7500 6000 4500 3000 1500 0 1947 1958 1969 1972 1977 1982 1987 1992 1993 1997 2002 2004 2005 2009 2010 2013 2014 poþet zamČstnancĤ

Obr. 2: Poþet zamČstnancĤ KopĜivnického závodu Tatra v letech 1947–2014, k 31.12. (Zdroj: Statistická roþenka n. p. Tatra, Výroþní zpráva Tatra a.s., rozbory hospodaĜení)

17 4 OBYVATELSTVO

4.1 Vývoj poþtu obyvatel v letech 1869–2011

Vývoj poþtu obyvatel lze rozdČlit do dvou etap. První etapa je þasovČ zasazena do období pĜed první svČtovou válkou, mezi léta 1890–1921. Hodnoty ĜetČzového indexu v roce 1900 dosáhly prvního maxima 138,5 %, a poþet obyvatel mezi lety 1890 a 1900 vzrostl o necelých 1 500 obyvatel, rozdíl mezi lety 1900 a 1910 pak þinil 1 087 obyvatel. DĤležitým poznatkem je, že v období pĜed a v prĤEČhu druhé svČtové války v letech 1930–1950 poþet obyvatel v KopĜivnici neklesl, jak tomu bylo ve vČtšinČ ostatních mČst ýeské republiky. Druhá etapa nárĤstu poþtu obyvatel po druhé svČtové válce je charakterizována obdobím 1951–1991. Hodnoty ĜetČzového indexu dosáhly v roce 1980 absolutního maxima 147,4 %. V témže roce se oproti roku 1970 zvýšila velikost populace mČsta KopĜivnice o 6 127 obyvatel. Poþet obyvatel se tak bČhem 41 let od roku 1950 zvýšil 3 krát. Rostoucí trend ale zakonþil rok 1991. BČhem 10 let klesl poþet obyvatel pod hranici 24 000. V roce 2010 klesl poþet obyvatel pod hranici 23 000 a z dat o sþítání lidu z roku 2011 mČla KopĜivnice 22 174 obyvatel. Tato zmČna nastala v dĤsledku tržních nezdarĤ automobilky a rostoucí suburbanizace.

25000 22000 19000 16000 13000 10000 7000 4000 1000 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 rok poþet obyvatel k datu sþítání poþet obyvatel v souþasném územním vymezení Obr. 3: Vývoj poþtu obyvatel v KopĜivnici v letech 1869–2011 (Zdroj: Historický lexikon obcí ýeské republiky 1869–2005)

18 Tab. 3: Vývoj poþtu obyvatel v KopĜivnici v letech 1869–2011

Poþet obyvatel Index [%] Rok v souþasném ke dni sþítání územním bazický ĜetČzový vymezení 1869 1 324 3 090 100 100 1880 1 508 3 193 103,3 103,3 1890 2 102 3 833 124,0 120,0 1900 3 319 5 309 171,8 138,5 1910 4 072 6 396 207,0 120,5 1921 4 730 7 071 228,8 110,6 1930 4 759 7 276 235,5 102,9 1950 5 542 7 829 253,4 107,6 1961 7 216 9 689 313,6 123,8 1970 10 538 12 917 418,0 133,3 1980 19 044 19 044 616,3 147,4 1991 24 102 24 102 780,0 126,6 2001 23 747 23 747 768,5 98,5 2011 22 899 22 899 741,1 96,4 (Zdroj: Historický lexikon obcí ýeské republiky 1869–2005)

25 500

25 000

24 500

24 000

23 500

23 000

22 500

22 000

21 500

21 000

Obr. 4: Poþet obyvatel v KopĜivnici v letech 1989–2013, k 31. 12. (Zdroj: ýSÚ, Databáze demografických údajĤ za obce ýR)

19 Tab. 4: Struktura obyvatel dle národnosti v KopĜivnici v letech 1880–1930

Národnost Rok þeská QČmecká jiná celkem 1880 1 445 60 3 1 508 1900 2 843 385 91 3 319 1910 2 984 969 119 4 072 1921 3 706 697 327 4 730 1930 3 968 622 169 4 759 (Zdroj: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960)

KopĜivnice je obec, která patĜila do pátého pásma Sudet, tedy oblasti s nČmeckou vČtšinou, aþkoliv nČmeckou vČtšinu mČly pouze okresy Fulnek, Odry a Vítkov. V roce 1900 se nČmecká národnost v KopĜivnici vyšplhala na 11,6 %, o deset let pozdČji na 23,8 % a v roce 1930 bylo evidováno 13,1 %.

4.2 PĜirozená mČna obyvatelstva a migraþní saldo v letech 1991–2013

Z absolutních údajĤ tab. 5 vyplývá, že pouze na poþátku 90. let mČlo mČsto KopĜivnice kladný pĜírĤstek obyvatelstva. Od období 1996–2000 mĤžeme hovoĜit o celkovém úbytku obyvatelstva, na kterém má významný podíl zejména migrace.

Tab. 5: Pohyb obyvatelstva v KopĜivnici v letech 1991–2013, absolutní údaje

3Ĝirozený pĜírĤstek Migraþní saldo Celkový Období narození zemĜelí celkem pĜistČhovalí vystČhovalí celkem SĜírĤstek 1991–1995 1 698 804 894 2 327 2 900 -573 321 1996–2000 1 170 749 421 1 634 2 211 -577 -156 2001–2005 1 199 856 343 1 728 2 506 -778 -435 2006–2010 1 282 855 427 1 885 2 673 -788 -361 2011–2013 656 523 133 1 095 1 515 -420 -287 Celkem 6 005 3 787 2 218 8 669 11 805 -3 136 -918 (Zdroj: ýSÚ, Databáze demografických údajĤ za obce ýR)

20 Tab. 6: Pohyb obyvatelstva v KopĜivnici v letech 1991–2013, relativní údaje

Hrubé míry [‰] Období SĜirozená migraþní celkový porodnost úmrtnost PČna saldo SĜírĤstek 1991–1995 14,0 6,6 7,4 -4,7 2,6 1996–2000 9,6 6,2 3,5 -4,7 -1,3 2001–2005 10,2 7,3 2,9 -6,6 -3,7 2006–2010 11,1 7,4 3,7 -6,8 -3,1 2011–2013 9,6 7,7 1,9 -6,2 -4,2 (Zdroj: ýSÚ, Databáze demografických údajĤ za obce ýR)

450

400

350

300

250

200

150

100

Narození ZemĜelí Obr. 5: PĜirozený pĜírĤstek obyvatelstva v KopĜivnici v období 1991–2013 (Zdroj: ýSÚ, Databáze demografických údajĤ za obce ýR)

18 17 16 15 14 13

‰ 12 11 10 9 8

KopĜivnice ýeská republika Obr. 6: Hrubá míra porodnosti v KopĜivnici a ýeské republice v období 1991–2013 (Zdroj: ýSÚ, Databáze demografických údajĤ za obce ýR)

3Ĝirozený pĜírĤstek v KopĜivnici, jak vyplývá z obr. 5, oproti roku 1991 výraznČ poklesl, a v souþasnosti má klesající tendenci. Velké výkyvy má porodnost, která je

21 v porovnání s prĤPČrem za celou ýeskou republiku vyšší až do roku 2005. Hrubá míra porodnosti v první polovinČ 90. let þiní v KopĜivnici 14 ‰, zatímco prĤPČr za ýR þiní 11,1 ‰, postupnČ se rozdíly stírají, až se role v letech 2011–2013 otoþí a hrubá míra porodnosti za KopĜivnici þiní o necelý 1% bod ménČ než ýR.

13

12

11

10

9

‰ 8

7

6

5

ýeská republika KopĜivnice Obr. 7: Hrubá míra úmrtnosti v KopĜivnici a ýeské republice v období 1991– 2013 (Zdroj: ýSÚ, Databáze demografických údajĤ za obce ýR)

Stejná slova se ale nedají použít o úmrtnosti, kde je na tom KopĜivnice výraznČ lépe než celorepublikový prĤPČr. Celková pĜirozená mČna obyvatel má klesající tendenci podobnČ jako v mnoha jiných obcích ýeské republiky.

650

550

450

350

250

3ĜistČhovalí VystČhovalí Obr. 8: Migraþní saldo obyvatelstva v KopĜivnici v období 1991–2013 (Zdroj: ýSÚ, Databáze demografických údajĤ za obce ýR)

22 Jak je výše uvedeno, a vyplývá z obr. 8, KopĜivnice ve sledovaném období výraznČ ztrácela na obyvatelstvu prostĜednictvím migrace.

Tab. 7. Migraþní saldo a hrubá míra migraþního salda obyvatel KopĜivnice, Nového Jiþína a Frenštátu pod RadhoštČm v letech 1991–2013

Frenštát pod KopĜivnice Nový Jiþín Období RadhoštČm absolutnČ [‰] absolutnČ [‰] absolutnČ [‰] 1991–1995 -573 -4,7 378 2,7 368 6,5 1996–2000 -577 -4,7 -171 -1,3 138 2,4 2001–2005 -778 -6,6 -608 -4,6 -53 -0,9 2006–2010 -788 -6,8 -734 -5,6 -97 -1,7 2011–2013 -420 -6,2 -219 -3,1 -40 -1,2 Celkem -3 136 -29,1 -1 354 -11,9 316,0 5,0 (Zdroj: ýSÚ, Databáze demografických údajĤ za obce ýR)

Hrubá míra migraþního salda (HMMS) pro KopĜivnici je ve všech obdobích záporná a v porovnání s obcemi Frenštát pod RadhoštČm a Nový Jiþín velmi nízká. V dobČ ekonomické krize, která je charakterizována obdobím 2006–2010, byla hodnota migraþního salda ve FrenštátČ o 5,1‰ bodĤ slabší než v KopĜivnici. Hodnoty migraþního salda v Novém JiþínČ se v posledních obdobích více pĜibližují tČm pro KopĜivnici. V období 2011–2013 jsou všechny hodnoty záporné a ve srovnání s obČma PČsty je v KopĜivnici hodnota migraþního salda nejmenší. Ve velké míĜe se zde projevuje suburbanizace a ménČ také migrace absolventĤ kvĤli neadekvátnímu platovému ohodnocení a pracovním pĜíležitostem.

23 4.2.1 Prostorová analýza migrace

Z prostorové analýzy migrace vyplynulo, že mČsto KopĜivnice ztratilo bČhem 20 let od roku 1991 témČĜ 3 000 obyvatel. Ztráta byla vyhodnocena zejména ve prospČch obcí okresu Nový Jiþín (-1 904), ostatních krajĤýeské republiky (-1 018), a témČĜ 200 obyvatel ku prospČchu ostatních okresĤ Moravskoslezského kraje.

Tab. 8: Celková migrace obyvatel KopĜivnice v období 1991–2010

Území 3ĜistČhovalí VystČhovalí Migraþní saldo Obce okresu nový Jiþín 3 814 5 718 -1 904 Ostatní okresy Moravskoslezského kraje 1 475 1 651 -176 Ostatní kraje ýR 1 468 2 486 -1 018 Zahraniþí 675 410 265 Celkem 7 432 10 265 -2 833 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

Tab. 9: VnitĜní migrace obyvatelstva KopĜivnice v rámci okresu Nový Jiþín v pČtiletých obdobích 1991–2010

Období 3ĜistČhovalí VystČhovalí Migraþní saldo Migraþní objem 1991–1995 1 139 1 700 -561 2 839 1996–2000 774 1 232 -458 2 006 2001–2005 925 1 292 -367 2 217 2006–2010 976 1 494 -518 2 470 Celkem 3 814 5 718 -1 904 9 532 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

Maximum migraþního objemu a nejmenší migraþní saldo na poþátku 90. let nebylo dál pĜekroþeno. NejvČtší hodnota migraþního salda v letech 2001–2005 byla pravdČpodobnČ zpĤsobena poþáteþním rozvojem prĤmyslového parku a vzhledem k záporným hodnotám hovoĜíme o þisté emigraci.

24 Tab. 10: VnitĜní migrace obyvatelstva KopĜivnice s obcemi okresu Nový Jiþín v období let 1991–2010

Obec 3ĜistČhovalí VystČhovalí Migraþní saldo 3Ĝíbor 627 912 -285 Štramberk 566 837 -271 Závišice 86 289 -203 Ženklava 132 307 -175 Lichnov 67 220 -153 Nový Jiþín 667 813 -146 Frenštát pod RadhoštČm 250 395 -145 Tichá 53 170 -117 VeĜovice 104 208 -104 Rybí 73 162 -89 . . . . Bílovec 66 59 7 Fulnek 65 58 7 Suchdol nad Odrou 32 24 8 Trnávka 16 6 10 Studénka 198 162 36 Celkem všechny obce okresu 3 814 5 718 -1 904 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

Z tab. 10 a obr. 9 lze pozorovat proces suburbanizace. Obce Závišice, Štramberk, Ženklava, Lichnov a Tichá jsou právČ tČmi, kde je soustĜedČna nejvČtší HMMS. Co se týká absolutních hodnot migraþního salda nejvíce obyvatel (285) se odstČhovalo bČhem posledních 20 let do obce PĜíbor. Naopak tČmi, na kterých KopĜivnice získala, jsou obce Trnávka, Mošnov, Studénka nebo Suchdol nad Odrou. Jedná se o obce ponČkud vzdálenČjší KopĜivnici a hodnoty migraþního salda jsou velmi malé. Vyskytly se také obce jako Bítov, Vrchy, HeĜmanice u Oder, LubomČĜ a Vražné, ve kterých byla zaznamenána nulová hodnota HMMS. Buć došlo k rovné výmČQČ migrantĤ a emigrantĤ, nebo mezi tČmito obcemi a mČstem KopĜivnice nebyl zaznamenán žádný migraþní pohyb jako u obcí HeĜmanice u Oder, Vražné a LubomČĜ.

25 Obr. 9: Hrubá míra migraþního salda KopĜivnice v obcích okresu Nový Jiþín v období let 1991–2010 [‰] (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno; ýSÚ, Databáze demografických údajĤ za obce ýR; ArcýR 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

NejvČtší hrubá míra migraþního objemu (HMMO), pĜepoþtená na 1 000 obyvatel stĜedního stavu je zaznamenána u obcí Závišice, Štramberk a Ženklava. Projevuje se zde geografická blízkost k obci KopĜivnice, která dokonale koresponduje s procesem suburbanizace. NejvČtší absolutní hodnoty migraþního objemu z posledních 20 let náleží obcím s vČtším poþtem obyvatel než výše uvedené, jako je PĜíbor (1 539) nebo Nový Jiþín (1 480).

26 Obr. 10: Migraþní objem KopĜivnice v obcích okresu Nový Jiþín v období let 1991–2010 [‰] (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno, ArcýR 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

Tab. 11: VnitĜní migrace obyvatelstva KopĜivnice s okresy Moravskoslezského kraje v pČtiletých obdobích 1991–2010

Období 3ĜistČhovalí VystČhovalí Migraþní saldo Migraþní objem 1991–1995 1 634 2 242 -608 3 876 1995–2000 1 130 1 564 -434 2 694 2001–2005 1 220 1 632 -412 2 852 2006–2010 1 305 1 931 -626 3 236 Celkem 5 289 7 369 -2 080 12 658 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

27 Tab. 12: VnitĜní migrace obyvatelstva KopĜivnice s okresy Moravskoslezského kraje v období let 1991–2010

Okres 3ĜistČhovalí VystČhovalí Migraþní saldo Bruntál 91 88 3 Frýdek-Místek 547 683 -136 Karviná 228 163 65 Nový Jiþín 3 814 5 718 -1 904 Opava 133 151 -18 Ostrava-mČsto 476 566 -90 Celkem 5 289 7 369 -2 080 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

Migrace mezi okresy Moravskoslezského kraje za pČtiletá období se podobá trendu mezi obcemi. BČhem dvaceti sledovaných let, se KopĜivniþané, mimo okres Nový Jiþín, nejvíce stČhovali do okresĤ Frýdek-Místek a Ostrava-mČsto. Naopak þistou imigraci má strukturálnČ postižený okres Karviná a hospodáĜsky slabý okres Bruntál.

Tab. 13: VnitĜní migrace obyvatelstva KopĜivnice s kraji ýR v pČtiletých obdobích 1991–2010

Období 3ĜistČhovalí VystČhovalí Migraþní saldo Migraþní objem 1991–1995 2 074 2 846 -772 4 920 1996–2000 1 460 2 179 -719 3 639 2001–2005 1 573 2 274 -701 3 847 2006–2010 1 650 2 556 -906 4 206 Celkem 6 757 9 855 -3 098 16 612 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

28 Tab. 14: VnitĜní migrace obyvatelstva KopĜivnice s kraji ýR v období let 1991–2010

Kraj 3ĜistČhovalí VystČhovalí Migraþní saldo Moravskoslezský 5 289 7 369 -2 080 Hlavní mČsto Praha 81 314 -233 Jihomoravský 202 378 -176 StĜedoþeský 76 242 -166 Zlínský 471 581 -110 Olomoucký 304 390 -86 Ústecký 66 125 -59 Pardubický 57 103 -46 Královéhradecký 36 73 -37 Vysoþina 39 74 -35 PlzeĖský 26 55 -29 Jihoþeský 44 68 -24 Liberecký 39 53 -14 Karlovarský 27 30 -3 Celkem 6 757 9 855 -3 098 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

Hned po Moravskoslezském kraji má nejnižší migraþní saldo Hlavní mČsto Praha. Jihomoravský kraj je na tĜetím poĜadí, dále kraj Zlínský. Okres Brno-mČsto má migraþní saldo -88 obyvatel, což je pátá nejnižší hodnota u okresĤ a Vsetín -82, tedy šestá nejnižší hodnota.

Tab. 15: Zahraniþní migrace obyvatelstva KopĜivnice v pČtiletých obdobích 1991–2010

Období 3ĜistČhovalí VystČhovalí Migraþní saldo Migraþní objem 1991–1995 191 29 162 220 1996–2000 166 32 134 198 2001–2005 151 232 -81 383 2006–2010 167 117 50 284 Celkem 675 410 265 1 085 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

Odlišný trend vývoje je zaznamenán u zahraniþní migrace. MČsto touto migrací získávalo, aþkoliv je nutno poznamenat, že poþet vystČhovalých mĤže být podhodnocen z hlediska þastého neuvedení zmČny pobytu obþanem.

29 Tab. 16: Poþet pĜistČhovalých ze zemČ do KopĜivnice v období let 1991–2010

ZemČ 1991–2010 ZemČ 1991–2010 Vietnam 276 1Čmecko 9 Slovensko 184 Rusko 9 Maćarsko 46 Spojené státy Americké 7 Neurþeno 34 Kanada 5 Ukrajina 18 Bulharsko 3 ZemČ bývalé Jugoslávie 18 Kuba 3 Polsko 11 Rakousko 2 Celkem 675 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

NejvČtší poþet pĜistČhovalých tvoĜí zejména obyvatelé z Vietnamu, Slovenska, Maćarska a Ukrajiny. Z údajĤ o vystČhovalých, které mohou být stejnČ jako o pĜistČhovalých þásteþQČ zkreslené, se jedná mimo Slovensko o Spojené státy Americké, Vietnam, Kanadu, Švýcarsko nebo NČmecko.

Tab. 17: Poþet vystČhovalých z KopĜivnice do zemČ v období let 1991–2010

ZemČ 1991–2010 ZemČ 1991–2010 Slovensko 161 Spojené království 6 Neurþené zemČ 99 ZemČ bývalé Jugoslávie 6 Spojené státy 21 Maćarsko 4 Vietnam 16 Rakousko 3 Indie 15 Itálie 2 Kanada 13 Alžírsko 1 Ukrajina 12 Bulharsko 1 Švýcarsko 10 Moldavsko 1 1Čmecko 7 Polsko 1 Súdán 7 Celkem 410 (Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

30 4.3 Struktura obyvatelstva

4.3.1 Dle pohlaví a vČku

75 a více 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49

k 40 - 44 Č v 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 -14 5 - 9 0 - 4 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 podíl na obyvatelstvu (‰) muži ženy Obr. 11: VČková pyramida obyvatelstva KopĜivnice v roce 1991 (Zdroj: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001 okres Nový Jiþín, ýSÚ)

75 a více 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49

k 40 - 44 Č v 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 -14 5 - 9 0 - 4 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 podíl na obyvatelstvu (‰) muži ženy Obr. 12: VČková pyramida obyvatelstva KopĜivnice v roce 2001 (Zdroj: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001 okres Nový Jiþín, ýSÚ)

31 75 a více 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49

k 40 - 44 Č v 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 -14 5 - 9 0 - 4 -45 -40 -35 -30 -25 -20 -15 -10 -5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 podíl na obyvatelstvu (‰) muži ženy Obr. 13: VČková pyramida obyvatelstva KopĜivnice v roce 2011 (Zdroj: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2011, ýSÚ)

Z pĜiložených grafĤ sestrojených lze dle Sundbärgovy klasifikace charakterizovat uplynulých 20 let jako pĜechod od stacionárního typu vČkové struktury k regresivní. VČková pyramida v roce 1991 má tvar spíše progresivního typu, „pro který je charakteristický vysoký podíl dČtí (…), malý podíl starých jedincĤ a relativnČ nízká nadČje na dožití“ (Pavlík 1986, s. 18). Zastoupení dČtské a postreprodukþní složky je v tomto roce v pomČru 26 % ku 18 %.

V roce 2001 má pyramida tvar regresivní. DČtská vČková skupina se zmenšila o více než 1 500 dČtí, toĢ dĤsledek snížení úhrnné plodnosti. Zaþíná se projevovat období tzv. Husákových dČtí. Kohorta 25–29 let je v grafu nejpoþetnČjší. To je ukázka toho, že i v KopĜivnici systém výhodných novomanželských pĤMþek, nového bydlení v podobČ panelových domĤ a zvýšených pĜídavkĤ na dČti splnil na poþátku 70. let 20. století svĤj cíl. Postreprodukþní skupina nad 50 let byla navýšena o 7% bodĤ.

StejnČ jako v roce 2001 se snížil celkový poþet obyvatel KopĜivnice, nesl se i rok 2011 ve stejném duchu. Tato vČková pyramida je rovnČž regresivního charakteru doložena znaþQČ transparentními þísly. 15% dČtská složka nenahrazuje plnČ obyvatelstvo v reprodukþním vČku (51 %), je nižší než 33% postreprodukþní složka a celkový poþet populace se dlouhodobČ snižuje.

32 Obecným trendem indexu maskulinity je vČtší poþet narozených chlapcĤ, než dívek. Ani KopĜivnice není výjimkou, v roce 2011 þinil 109,8 % ve vČku 0–4 let. ObecnČ se udává, že od 45tého roku života se index maskulinity snižuje kvĤli vyšší úmrtnosti mužĤ nebo vnČjší migraci závisející na ekonomickém rozvoji. V posledních 20 letech se v KopĜivnici index láme kolem 55tého roku života a v prĤPČru þiní 96,5 %. Tento ukazatel ale mohl vypadat pĜed rokem 1989 podstatnČ jinak vzhledem k ekonomické situaci, kterou do té doby výraznČ ovlivĖovala Tatra a muži tak mohli v dĤsledku této situace z mČsta KopĜivnice emigrovat.

Tab. 18: Vývoj vČkové struktury podle ekonomické aktivity a index stáĜí obyvatelstva KopĜivnice v letech 1991–2011

Poþet obyvatel Podíl obyvatelstva Index Rok 0–14 15–64 65 + 0–14 15–64 65 + stáĜí 1991 6 309 16 114 1 679 26,2 66,9 7,0 38,7 2001 4 742 16 964 2 041 20,0 71,4 8,6 62,4 2011 3 358 15 895 2 875 15,1 71,7 13,0 131,9 (Zdroj: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001 okres Nový Jiþín, ýSÚ; Sþítání lidu, dmu a bytĤ 2011)

KopĜivnice potvrzuje trend vyspČlých zemí. Stárnutí obyvatelstva, pokles SĜedproduktivní složky a nejmenší rozdíl zaznamenala složka produktivních.

4.3.1.1 PrĤPČrný vČk obyvatel

KopĜivnice je velice mladé mČsto. PrĤPČrný vČk za rok 2001 þinil 35,0 let. Jestliže vezmeme v úvahu mČsta s pĜibližnČ stejným poþtem obyvatel, je hodnota KopĜivnice výraznČ nižší. NapĜíklad Nový Jiþín mČl hodnotu prĤPČrného vČku 37,2 let, ještČ vČtší hodnotu mČlo mČsto Krnov, 38,1 let. I v porovnání s mČstem Bruntál mČla obec KopĜivnice nižší hodnotu prĤPČrného vČku, i když jen o 0,2 let. Nic se na postavení nezmČnilo ani v roce 2011. PrĤPČrný vČk obyvatel mČsta KopĜivnice se sice výšil na 39,4 let, ale stále bylo mČsto KopĜivnice v porovnání s výše uvedenými obcemi Moravskoslezského kraje tím nejmladším.

4.3.2 Dle nejvyššího dosaženého vzdČlání

PodobnČ jako KopĜivnice, má i celý Moravskoslezský kraj nejvíce osob se stĜedoškolským vzdČláním bez maturity, aþkoli je v obou sledovaných územních jednotkách pozorovatelný klesající trend. Naopak v obou územních jednotkách pĜibývá vzdČlaných s maturitou a vysokoškolsky vzdČlaní. Toto bezesporu podpoĜila výstavba

33 prĤmyslového parku, který s sebou pĜinesl mnoho pracovních míst i pro kvalifikovanou pracovní sílu. Z hlediska KopĜivnice je nejvČtší podíl obyvatel s vysokoškolským vzdČláním koncentrován do základních sídelních jednotek Vlþovice, Paseky, 9ČWĜkovice, Sýkorec, KopĜivnice jih II a Zahradní þtvrĢ, tedy mimo centrum a sídelní jednotky pĜevážnČ zástavby rodinných domĤ.

Tab. 19: Nejvyšší dosažené vzdČlání obyvatel KopĜivnice v roce 2001 a 2011

Nejvyšší dosažené vzdČlání 2001 2011 Základní a bez vzdČlání 4 035 3 253 StĜedoškolské bez maturity 7 724 6 947 StĜedoškolské s maturitou 5 746 6 041 Vysokoškolské 1 501 1 909 (Zdroj: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001 okres Nový Jiþín, Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2011, ýSÚ)

34 5 EKONOMIKA MċSTA A JEJÍ ZMċNY PO ROCE 1989

Transformace ekonomiky KopĜivnice mČla zvláštní prĤEČh. Do roku 1989 byla Tatra jediným velkým podnikem národního hospodáĜství v KopĜivnici. Po privatizaci podniku, jehož vývoj byl popsán v kapitole 3, došlo k úbytku poþtu pracovníkĤ v prĤmyslu a nárĤstu poþtu pracujících ve službách. Ovšem opČtovný nárĤst pracujících v prĤmyslu podmínila výstavba prĤmyslového parku v roce 1999, pĜijímající zahraniþní investory. Ekonomická struktura mČsta byla tedy prĤmyslová do roku 1989, v roce 1991, kdy v prĤmyslu ještČ stále pracovaly ¾ obyvatelstva KopĜivnice, v roce 2001, kdy se podíl snížil na 51 %, a i v roce 2011, kdy þinil podíl ekonomicky aktivních, zamČstnaných v prĤmyslu 52,1 %. Lze pozorovat sice odliv pracujících v prĤmyslu po roce 1989, ale ekonomická struktura obyvatelstva je výraznČ prĤmyslovČ orientovaná i v souþasnosti a stabilizovaná na podílu vyšším 50 %.

3,3 1,4 Primér Primér 18,6 2,6 Sekundér Sekundér (prĤmysl) 43,4 (prĤmysl) Sekundér 51,1 Sekundér (stavebnictví) (stavebnictví) 75,4 Terciér Terciér

4,1 Obr. 14: Podíl ekonomicky aktivních Obr. 15: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel KopĜivnice v sektorech obyvatel KopĜivnice v sektorech ekonomiky k 3. 3. 1991 [%] ekonomiky k 1. 3. 2001 [%] (Zdroj: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1991) (Zdroj: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001)

35 0,8

Primér

43,6 Sekundér (prĤmysl) 52,1 Sekundér (stavebnictví) Terciér

3,6 Obr. 16: Podíl ekonomicky aktivních zamČstnaných obyvatel KopĜivnice v sektorech ekonomiky k 26. 3. 2011 [%] (Zdroj: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2011)

NejvČtší podíl zamČstnaných v prĤmyslu je koncentrován v sídelní jednotce Horeþková (ubytovny), dále v jednotkách sídlišĢ hromadného bydlení jako je KopĜivnice-sever, dále Pod Bílou horou I a II na západČ mČsta a Mniší. NejvČtší podíl zamČstnaných ve službách, tedy v terciéru, bydlí na západČ mČsta v sídelní jednotce Bílá hora a na Severo-západČ obce v PinkavČ.

Problémem pro udržení ekonomické stability území je tedy jednostranné zamČĜení prĤmyslových podnikĤ na automobilový prĤmysl a strojírenství. „Zásah krize již v minulých letech pocítil celý region a její dopady se mĤžou v budoucnu opakovat“ (3.ÚA ÚAP ORP KopĜivnice, 2014, s. 272). Ty nejvČtší plochy vymezené pro výrobu a podnikání v ORP KopĜivnice se nachází právČ v KopĜivnici a MošnovČ. Pro zahraniþní investory se zde nachází relativnČ levná pracovní síla a tradice výroby. Také geografická dostupnost je jedním z aspektĤ zejména pro automobilové výrobní spoleþnosti v blízkosti KopĜivnice, napĜ. Hyundai Motor Europe v Nošovicích, Tatra Trucks v KopĜivnici, nebo FIAT S.p.A. v Bialsko-Biale (ÚAP ORP KopĜivnice 2014).

Dnes stále ještČ pozorujeme slabou diferenciaci ekonomiky. Podle ÚAP ORP KopĜivnice 2014, je ale KopĜivnice místem s prĤPČrnou podnikatelskou aktivitou, která má mírnČ rostoucí tendenci.

36 Tab. 20: 10 nejvČtších zamČstnavatelĤ v prĤmyslu v KopĜivnici ke konci roku 2013

Poþet Název podniku 3ĜedmČt podnikání zamČstnancĤ 2013 výroba polohovadel sedadel a uzamykacích Brose CZ spol. s r.o. systémĤ pro automobilový prĤmysl 2 300 TATRA, a.s. výroba nákladních vozidel 1 071 Dura Automotive Systems CZ, s.r.o. výroba a vývoj souþástí pro automobilový prĤmysl 755 výroba náĜadí, výliskĤ a svaĜencĤ pro Tawesco s.r.o. automobilový prĤmysl 720 Tafonco a.s. slévárenství 400 Erich Jaeger, s.r.o. kabeláž pro automobilový prĤmysl 278 Bang&Olufsen s.r.o. výroba audiovizuální techniky 280 BIKE FUN International s.r.o. vývoj, výroba a montáž jízdních kol 246 Taforge a.s. kovárenství 215 CIREX CZ s.r.o. slévárenství 143 1) VysvČtlivky: barevnČ oznaþené podniky se nacházejí v areálu Tatry (Zdroj: webový portál podniku, HBI)

NejvČtším souþasným kopĜivnickým zamČstnavatelem nejsou firmy v areálu Tatry, nýbrž zahraniþní spoleþnosti v prĤmyslovém parku, uvedené v tab. 20. NČmecká firma Brose vyrábí komponenty pro spoleþnosti GM, Daimler, Volvo nebo Audi. Spoleþnost Dura má vþetnČ KopĜivnice v ýR 3 lokace a mezi zákazníky patĜí GM, VW Group, Ford, Opel a další (Autanasbavi.cz, 2008). Erich Jaeger má stejnČ jako Brose v KopĜivnici jedinou þeskou alokaci. Dánská spoleþnost Bang&Olufsen, která zatím nevyrábí nikde jinde než v Dánsku a v KopĜivnici, se zabývá výrobou luxusní elektroniky (Kubátová, 2004). Nizozemská firma Cirex vyrábí odlitky do motorĤ vozidel, pro výrobu v potravináĜském i petrochemickém prĤmyslu, pro zemČGČlské stroje, nebo dopravní techniku (Cirex, 2014). DĤkaz, že je o pozemky v prĤmyslovém parku stále zájem svČGþí i þerstvá smlouva zástupcĤ mČsta s chemicko-farmaceutickou spoleþností HACVIA, která loni v Ĝíjnu v zónČ koupila pĤlhektarový pozemek, a postaví tak první halu na výrobu a vývoj léþiv mezi automobilovými firmami (PetĜtþková, 2014). AktuálnČ je v prĤmyslovém parku volných 6–7 ha. Firma Tawesco je bývalou náĜDćovnou Tatry, dnes dceĜinou spoleþností Promet Group. Tafonco a Taforge rovnČž spadaly pod Tatru, dnes jsou jejími dceĜinými spoleþnostmi.

37 Obr. 17: PrĤmyslové areály v KopĜivnici k roku 2015 (Zdroj: Moravskoslezský kraj; Katastrální mapy; ýUZK; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

Obr. 18: Firmy s nejvČtším poþtem zamČstnancĤ v prĤmyslovém parku a areálu Tatry k roku 2013 (Zdroj: Moravskoslezský kraj; Katastrální mapy; ýUZK; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

38 Do podnikĤ služeb je zaĜazen MČstský úĜad se 175 zamČstnanci (k roku 2013), Thérapon 98, což je podnik místní polikliniky se 132 zamČstnanci a mČstská firma Slumeko, se 79 zamČstnanci, která podniká v oblasti všech technických služeb, zahrnující þinnosti v oblasti komunikací, veĜejné zelenČ, veĜejného osvČtlení, odpadĤ, KĜbitovnictví, a odtahové služby. Výjimkou v podnikatelské aktivitČ, ale spadající do odvČtví vzdČlávání je pĜíspČvková organizace Vyšší odborná škola, StĜední odborná škola a StĜední odborné uþilištČ, KopĜivnice, jejíž þinnost zaþala v roce 1948 založením Mistrovské školy strojnické v návaznosti na podnik Tatra. Na poþátku 90. let byla SĜipojena obchodní akademie, pozdČji vyšší odborná škola. VzdČlání je zamČĜeno na strojírenství, ekonomiku a management.

5.1 Malé a stĜední podniky

První spoleþnost, která stojí za zmínku je rodinná firma Vágner - výroba nábytku, jež vznikla v roce 1940 ve Vlþovicích a tam pĤsobí dodnes. Dalším podnikem je farmaceutická spoleþnost Favea, která byla založena v roce 1994. Zabývá se klinickými studiemi, výzkumem, vývojem a výrobou produktĤ napomáhajících ke zlepšení péþe o zdraví. Na kontČ má jedno ocenČní ministerstva prĤmyslu Inovace roku 2001 za „zvýšení biologické dostupnosti polyfenolĤ“ (Favea, 2015). OpČt v jiném odvČtví podniká firma Hellstein s r.o., „spolupracující s nČmeckou spoleþností Stähler GmbH. Hellstein se zabývá vývojem systému biologického þištČní odpadních vod ponornými aerotory“ (Chobot, s. 196, 2008). Podnik, který vznikl v roce 1958 pĜi TatĜe je Talosa s r.o. Tehdy pouze jako dceĜiná spoleþnost Tatry s funkcí dopravního závodu, dnes samostatný podnik, zabývající se výrobou speciálních dílĤ Tater pro Rallye Dakar, prototypových dílĤ, servisem a renovací vozidel Tatra (Talosa, 2015).

39 6 SITUACE NA TRHU PRÁCE

6.1 Vývoj nezamČstnanosti a tvorba volných pracovních míst

Míra nezamČstnanosti v okrese Nový Jiþín v 90. letech výraznČ mČnila své postavení mezi ostatními okresy a nutno poznamenat, že se pohybovala v první þtvrtinČ nejvyšších hodnot všech okresĤ ýeské republiky. V roce 1991 þinila míra nezamČstnanosti za okres 6,9 % a byla na 12. místČ. Vyšší hodnoty zastupovaly okresy jako napĜ. Tachov nebo PĜíbram. V roce 1992 se vyhoupla na 8. nejvyšší hodnotu s 4,9 %. V roce 1993 míra nezamČstnanosti za Novojiþínský okres þinila 7,8 %, a o rok podČji, mČla nejvyšší míru nezamČstnanosti ze všech okresĤýeské republiky (7,5 %). To se ale v roce 1995 a 1996 výraznČ zmČnilo na 6. a pozdČji na 13. nejvyšší hodnotu nezamČstnanosti 5,6 %. Do konce 90. let se míra nezamČstnanosti nadále zvyšovala. K roku 2011 þinila míra nezamČstnanosti v KopĜivnici 8,3 %, což je o 0,3% body ménČ než celorepublikový prĤPČr.

Tab. 21: Situace na trhu práce v KopĜivnici v letech 2001–2011, prosinec

Uchazeþi Volná pracovní Míra Poþet uchazeþĤ na Rok celkem místa nezamČstnanosti 1 pracovní místo 2001 1 312 . 10,9 . 2002 1 493 . 12,4 . 2003 1 782 . 14,4 . 2004 1 638 . 13,3 . 2005 1 385 47 11,2 29,5 2006 1 052 421 8,5 2,5 2007 578 246 4,7 2,3 2008 715 63 5,8 11,3 2009 1 816 12 14,7 151,3 2010 1 348 43 10,9 31,3 2011 1 023 56 8,3 18,3 1) VysvČtlivky: Od roku 2005 se zmČnila metodika výpoþtu míry nezamČstnanosti. (Zdroj: Portál MPSV, statistiky nezamČstnanosti)

Poþet uchazeþĤ o zamČstnání se od roku 2003 snižoval. DĤvodem mĤže být tehdejší rozvoj prĤmyslové zóny v KopĜivnici, jejíž firmy do roku 2007 úspČšnČ nabíraly zamČstnance. V roce 2009 se výraznČ projevila ekonomická krize. PĜedevším je to znát na poþtu uchazeþĤ o 1 pracovní míso, kterých v uvedeném roce bylo 151,3.

40 Poþet uchazeþĤ o zamČstnání 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Obr 19: Vývoj poþtu uchazeþĤ o zamČstnání v KopĜivnici v letech 2001–2011 (Zdroj: Portál MPSV, statistiky nezamČstnanosti)

Tab. 22: Míra nezamČstnanosti v KopĜivnici, FrenštátČ pod RadhoštČm, Novém JiþínČ, okrese Nový Jiþín a ýeské republice v letech 2001–2011, prosinec

Míra nezamČstnanosti [%] Rok Frenštát pod okres Nový ýeská KopĜivnice Nový Jiþín RadhoštČm Jiþín republika 2001 10,9 10,4 12,7 12,8 8,9 2002 12,4 11,3 13,8 13,8 9,8 2003 14,4 11,2 14,0 14,7 10,3 2004 13,3 9,4 13,5 13,5 9,5 2005 1) 11,2 8,4 11,1 11,2 8,9 2006 8,5 7,1 9,3 9,1 7,7 2007 4,7 4,8 5,9 6,7 6,0 2008 5,8 5,3 6,8 7,0 6,0 2009 14,7 11,7 10,8 13,5 9,2 2010 10,9 9,5 9,6 12,8 9,6 2011 8,3 8,3 8,1 9,9 8,6 1) VysvČtlivky: Od roku 2005 se zmČnila metodika výpoþtu míry nezamČstnanosti. (Zdroj: Portál MPSV, statistiky nezamČstnanosti)

Na ukazateli míry nezamČstnanosti je znát jednostranné prĤmyslové zamČĜení PČsta zejména v letech krize. Rozdíl mezi lety 2008 a 2009 þiní pro KopĜivnici 8,9% bodĤ, zatímco pro okres Nový Jiþín 6,5% bodĤ. NárĤst v mČstČ Nový Jiþín není tak razantní, neboĢ jako okresní mČsto má mnoho administrativních funkcí a proto, navzdory prĤmyslovým podnikĤm zde umístČných, þiní rozdíl „jen“ 4% body. NejvČtší podíl nezamČstnaných je soustĜedČn do ZSJ Horeþková (40 %) a Tatra (33,3 %), které mají také nejvyšší podíl ekonomicky aktivních, ale naopak nejmenší poþet obyvatel celkem, pouhých 167 každá.

41 8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 7,4 7,2 ]

% 7,0 [ 6,8 6,6 6,4 6,2 6,0 EĜezen duben kvČten þerven þervenec srpen záĜí Ĝíjen listopad prosinec

KopĜivnice Frenštát pod RadhoštČm Nový Jiþín okres Nový Jiþín ýeská republika Obr. 20: Podíl nezamČstnaných osob ve vČku 15–64 let na obyvatelstvu v KopĜivnici, FrenštátČ pod RadhoštČm, Novém JiþínČ, okrese Nový Jiþín a ýeské republice v mČsících roku 2014 (Zdroj: Portál MPSV, statistiky nezamČstnanosti)

Ve sledovaných mČstech KopĜivnice, Frenštát pod RadhoštČm, Nový Jiþín, okres Nový Jiþín a v ýeské republice je patrný sezónní pokles podílu nezamČstnaných osob. Výjimkou je þervenec, kdy se podíl nezamČstnaných ve mČstČ a okrese Nový Jiþín zvýšil, což mĤže být dĤsledek pĜílivu absolventĤ škol. Tato hodnota v KopĜivnici a prĤPČrná hodnota za celou republiku v þervenci stagnuje, ve FrenštátČ pod RadhoštČm podíl nezamČstnaných dokonce klesl. Na konci roku se podíl nezamČstnaných osob zvyšuje v návaznosti na sezónnost prací.

6.2 Dojížćka za prací

Hlavním smČrem vyjížćky pracujících z KopĜivnice je Nový Jiþín. Tam dojíždí z KopĜivnice 28,2 % pracujících. V rámci okresu Nový Jiþín má KopĜivnice þtvrtý nejnižší podíl vyjíždČjících za prací, 35,5 %. Nižší hodnotu má pouze Nový Jiþín, Frenštát pod RadhoštČm a mČsto Odry, mající obdobnČ jako KopĜivnice na okraji obce výrobní areál pĜijímající nové investory. PrĤPČrná hodnota vyjíždČjících z obce bydlištČ za prací v Moravskoslezském kraji þiní 37,8 %, a prĤPČrná hodnota pro celou ýeskou republiku je 36,5 %.

Jak je výše uvedeno, nejvíce obyvatel (1 072) KopĜivnice vyjíždí za prací do Nového Jiþína. To þiní 40 % vyjížćky v rámci okresu a 28 % celkové vyjížćky

42 z KopĜivnice. Nový Jiþín plní funkci okresního mČsta, administrativního centra a rovnČž je zde koncentrován faktor výroby automobilového prĤmyslu a klobouþnického odvČtví s dlouholetou tradicí. Frenštát pod RadhoštČm je mČstem, kam míĜí za prací 14,8 % KopĜivniþanĤ. I zde je patrný vliv prĤmyslu, v tomto pĜípadČ výroba elektromotorĤ spoleþnosti Siemens. 10 % obyvatel dojíždČlo za prací do PĜíbora a 3,8 % do Štramberka. Do obcí celého okresu Nový Jiþín vyjíždí za prací pĜes 2 600 KopĜivniþanĤ, tedy 69 % všech vyjíždČjících. Do Ostravy míĜí za prací 8 % obyvatel KopĜivnice, a do Prahy 5 % ze všech vyjíždČjících. V roce 2001 vyjíždČlo za prací do zahraniþí 49 obyvatel KopĜivnice.

Poþet dojíždČjících do KopĜivnice je o 292 obyvatel menší než poþet vyjíždČjících. Podíl všech dojíždČjících za prací z okresu Nový Jiþín þiní 88 %. A nejpoþetnČjšími obcemi vyjížćky je PĜíbor s 647 obyvateli (18 %) a Štramberk, odkud za prací dojíždí 500 obyvatel (14 %).

6.3 Rizikové skupiny obyvatelstva z hlediska jejich uplatnitelnosti na trhu práce

Pro hodnocení uvedeného tématu bylo zvoleno 5 skupin uvedených v tab. 23, které byly vymezeny na základČ legislativy ýeské republiky, poté konfrontovány s dostupnými daty. Je nutností zmínit skupinu osob starších padesáti let, která rovnČž nabývá vlastností, z nichž vyplývá jejich rizikové postavení na trhu práce, bohužel, tato data nebyla k dispozici.

Tab. 23: Poþet a podíl zastoupení rizikových skupin obyvatelstva na poþtu všech uchazeþĤ pro KopĜivnici a ýeskou republiku k 31. 12. 2014

DlouhodobČ Osoby Pomocní a nezamČstnaní Základní stupeĖ Absolventi a zdravotnČ nekvalifikovaní (12 mČsícĤ vzdČlání mladiství Území postižené pracovníci a více) Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % KopĜivnice 511 44,13 305 26,34 146 12,61 139 12,00 54 4,66 KopĜivnice (ženy) 256 46,46 131 23,77 78 14,16 89 16,15 30 5,44 ýeská republika 237 165 43,76 165 307 30,50 61 146 11,28 144 251 26,62 38 290 5,36 ýeská republika (ženy) 124 229 46,19 81 758 30,40 30 824 11,46 75 174 27,95 20 557 5,52 VysvČtlivky: Abs. - absolutní poþet (Zdroj: Gis prostorová analýza; MPSV ýR)

43 Mezi nejrizikovČjší skupinu uchazeþĤ o zamČstnání (po ženách) jsou dlouhodobČ nezamČstnaní. Podobný podíl má KopĜivnice s ýeskou republikou, þili to není jen problém mČsta jako takového, nýbrž trend. Druhou rizikovou skupinou jsou uchazeþi se základním stupnČm vzdČlání, zahrnující bez vzdČlání a základní s praktickou školou. Tento podíl je ve mČstČ výraznČji nižší než prĤPČr republiky, a ještČ nižší u žen bydlících v KopĜivnici. DĤvodem mĤže být pĤsobnost místních stĜedních škol a uþilišĢ. 7Ĝetí nejrizikovČjší skupinou jsou OZP, aþkoliv žen je v této skupinČ zastoupeno ménČ než ve 4. kategorii. V hledání práce jsou OZP znevýhodnČni o další vlastnosti spojené s jejich handicapem, jako jsou þastČjší absence ze zdravotních dĤvodĤ, nižší výkonnost, popĜ. nutná úprava pracovištČ atd. V tomto pĜípadČ jsou schopny si lépe poradit s OZP ostatní mČsta republiky, neboĢ celorepublikový podíl þiní 11,28 %. Naopak o 0,61% bodĤ je v KopĜivnici ménČ nekvalifikovaných uchazeþĤ, pomocných pracovníkĤ. V této skupinČ je širší zastoupení žen než u OZP. Absolventi, resp. vysokoškolští absolventi a mladiství, tedy osoby mladší 18 let, mají nejmenší zastoupení v poþtu uchazeþĤ. ObČ skupiny mají podobné vlastnosti, jimi jsou nízký vČk, nezakoĜenČné pracovní návyky, nedostatek zkušeností i neochota uþit se novým vČcem þi pĜevzetí zodpovČdnosti za výsledky. Podíly se pohybují okolo 5 %, a je zde snaha problém s touto skupinou neustále snižovat.

44 7 HLAVNÍ PROBLÉMY MċSTA SOUVISEJÍCÍ S JEHO DALŠÍM ROZVOJEM

7.1 Názor radnice

KopĜivnice byla k 31. 12. 2013 zadluženou obcí ve výši 3 735 000 Kþ, to byl nejmenší schodek mezi pĜíjmy a výdaji obce od roku 2010. Z Ĝízeného rozhovoru se starostou mČsta KopĜivnice M. Kopeþným vyplynuly tyto závČry:

x Vysoké množství majetku, cca 1 mld. korun je v držbČ mČsta, a to nemá dostatek finanþních prostĜedkĤ na jejich údržbu. MČsto tak z velké þásti spoléhá na dotace, dle nichž se Ĝídí. NČkteré budovy, napĜ. Ringhofferova vila budou proto brzy SĜedmČtem poptávkového Ĝízení na majitele a privátního partnera mČsta. Brownfieldy v majetku Tatry jsou postupnČ mČstu odprodávány a poté modernizovány prostĜednictvím dotací, „jde o bČh na dlouhou traĢ“.

x Primárním pĜedmČtem Ĝešení po úspČšné revitalizaci vzdČlávacích zaĜízení je v dohledné dobČ funkþní a estetická stránka mČsta, rekonstrukce veĜejných budov PČstského úĜadu, promČna zázemí kulturního domu v námČstí, které nebylo nikdy v KopĜivnici dotvoĜeno, vypracování studie pro nevyhnutelnou rekonstrukci areálu PČstského koupalištČ, jež je hojnČ navštČvováno širokou veĜejností a nutná rekonstrukce jedné z páteĜních komunikací.

x Mezi další dĤležité faktory pĤsobící negativnČ na mČsto je migrace absolventĤ vysokých škol, kteĜí se po studiích velmi málo vracejí zpČt do pĤvodního mČsta bydlištČ. DĤvodem je zejména neodpovídající platové ohodnocení nejen v KopĜivnici ale i v celém Moravskoslezském kraji.

x 0Čsto dále þelí tlaku požadavkĤ obyvatel o zisk stavebních parcel pro individuální výstavbu rodinných domĤ. Problém je buć v soukromém vlastnictví zastavovacích ploch, které zvyšuje ceny pozemkĤ do neúmČrných hodnot, nebo v nedostateþném množství finanþních prostĜedkĤ na vybudování infrastruktury a zasíĢování území (pro plochu v LubinČ by to vyžadovalo pĜipojovací a odboþovací pruh na silnici 1. tĜídy R 48) a to buć mČstem nebo pĜípadným developerem.

45 7.2 Názory obþanĤ

Jak bylo uvedeno v metodice, pĜedmČtem dotazníkového šetĜení bylo vyhodnocení priorit Ĝešení 15 problémĤ mČsta. Do výbČru otázek/problémĤ, které obþané hodnotili, se promítly volební programy stran a hnutí komunálních voleb 2015, rozhovor se starostou mČsta a také vlastní názor autorky.

Tab. 24: Výsledné hodnoty priorit Ĝešení jednotlivých problémĤ KopĜivnice k roku 2015

PrĤPČrná Bod Tvrzení/daný problém známka priority 1 Nedostateþná kapacita parkovacích míst a údržba chodníkĤ 1,90 2 Podpora malých podnikatelĤ jako protiklad k velkým ĜetČzcĤm 2,02 3 ěešení starých ekologických zátČží 2,17 ěešení stavu architektonicky cenných staveb (bývalý Závodní klub (vila 4 v sadu E. Beneše), Loutkové divadlo, ZŠ NámČstí) 2,22 5 Podpora regionálních výrobcĤ a poĜádání farmáĜských trhĤ 2,36 6 Regulace loterijních videoterminálĤ (automatĤ) 2,38 7 ěešení co s brownfieldy (staré nevyužitelné prostory v areálu Tatry) 2,38 ěešení stavu mČstských sportovišĢ (zimní stadion, letní koupalištČ, 8 házenkáĜské hĜištČ) 2,48 9 RozšíĜení kamerového systému v problémových oblastech 2,52 Podpora zvýšení podílu vysokoškolsky vzdČlaných obyvatel/odborníkĤ s 10 technickou specializací za úþelem zvýšení atraktivity mČsta pro investory 2,53 ěešení propojení cyklostezek smČrem na Frenštát pod RadhoštČm a Nový 11 Jiþín 2,59 12 Zvýšení nabídky volnoþasových aktivit pro mládež 2,60 ZefektivnČní práce mČstské policie prostĜednictvím þastČjších výjezdĤ do 13 terénu 2,71 14 Absence jeslí a nedostatek institucí pĜedškolního vzdČlávání 2,72 Nedostateþná kapacita ploch pro individuální výstavbu rodinných domĤ, 15 slabá podpora budování infrastruktury 3,07 (Zdroj: dotazníkové šetĜení, vlastní zpracování)

Z vyhodnocení celého dotazníkového šetĜení vyplynulo, že nejvČtším problémem je nedostateþná kapacita parkovacích míst a údržba chodníkĤ. Tento problém uvedlo jako prioritu þíslo 1 40 % dotazovaných. Parkování by se mČlo Ĝešit záchytným parkovištČm za sídlištČm Sever, neboĢ mezi panelovými bloky už nejsou prostory. Za v poĜadí druhý nejvČtší problém respondenti považují vysoké množství velkých ĜetČzcĤ, které pĜedstavují pro malé podnikatele tČžce zvladatelnou konkurenci. Další prioritou jsou ekologické zátČže. Obyvatelé KopĜivnice jsou si evidentnČ vČdomi jejich existence a nutnosti dokonþení sanaþních prací i u tČch ménČ vážných lokalit. K bodu 4, Ĝešení stavu esteticky a historicky cenných budov s prioritou 2,23 se váže

46 SĜíklad Ringhofferovy vily, jenž potvrzuje shodu obyvatel s vedením mČsta, které o tomto problému ví, a vila se brzy doþká poptávkového Ĝízení. Brownfieldy mají hodnotu priority 2,37 a jsou postupnČ modernizovány ve spolupráci mČsta s Tatrou. V nejednom volebním programu byla uvedena regulace loterijních videoterminálĤ, kterou uvedlo 33 % respondentĤ jako prioritu 1. Zatímco v jiných obcích okresu Nový Jiþín jsou herní automaty zakázány úplnČ, v KopĜivnici došlo pouze k územnímu a þasovému omezení jejich provozu. I mČstská sportovištČ jsou zejména pro respondenty mladší 60 let prioritou a mČsto už chystá studii rekonstrukce koupalištČ. RelativnČ vyrovnaná hodnota priority 2,73 je u bodu 14. Podle vedení mČsta je školek akorát pro žadatele, kteĜí pĜihlašovali dČti starší tĜí let. Zde mĤžeme Ĝíci, že došlo ke shodČ, protože problém je tedy pouze v pĜijetí dČtí mladších 3 let, napĜ. ve vČku 2,5 let apod. a o zĜízení jeslí se neuvažuje.

47 8 ZÁVċR

3ĜedmČtem uvedené práce je sociálnČ geografická studie mČsta KopĜivnice. Rozvoj mČsta KopĜivnice byl úzce spjat s prĤmyslovou výrobou, jejíž strĤjci byli Ignác Raška a Ignác Šustala. PĤvodní koþárovka se rozrĤstala o výrobu vagónĤ a na konci 19. století automobilĤ. Tím byl ovlivnČn i urbanistický rozvoj obce.

S prĤmyslovým rozvojem obce souvisí i rĤst obyvatelstva, který neklesl ani v období druhé svČtové války, jako tomu bylo u ostatních mČst republiky. Dramatický UĤst poþtu obyvatel se zastavil roku 1991. V témže roce se dostala do ekonomických nezdarĤ Tatra, která mČla bezesporu na zastavení poþtu obyvatel vliv. Od té doby velikost obyvatelstva mČsta KopĜivnice klesá. Jednou z pĜtþin poklesu poþtu obyvatel je SĜirozený pĜírĤstek, který se pĜi porovnání s ýeskou republikou snížil z nadprĤPČrné hodnoty pod celorepublikový prĤPČr. Spolu s narĤstajícím významem migrace, který je v souþasnosti nejvČtším problémem mČsta KopĜivnice tak dochází k pĜirozenému úbytku obyvatel. Z analýzy prostorové migrace vyplynulo, že mČsto KopĜivnice ztrácí obyvatelstvo zejména prostĜednictvím suburbanizace, protože 67 % celkové migrace z KopĜivnice bylo vyhodnoceno ve prospČch obcí okresu Nový Jiþín a nejvČtších hodnot hrubé míry migraþního salda nabývaly obce geograficky blízko KopĜivnice. Z hlediska prĤPČrného vČku obyvatel se KopĜivnice Ĝadí mezi ta nejmladší mČsta ýeské republiky.

Diverzifikace ekonomiky tvrdČ bojuje s prĤmyslovou tradicí. PrĤmyslová zóna SĜijímající investory od roku 1999 se úspČšnČ plní výrobními halami firem vyrábČjící souþásti do automobilĤ nadnárodních spoleþností, nebo luxusní audiovizuální elektroniku. PrĤmyslový park tak po nešĢastné situaci, do které se Tatra dostala, zmírnil ztrátu volných pracovních míst prostĜednictvím zahraniþního kapitálu. Firmy v areálu Tatry podnikají v automobilovém prĤmyslu, a také ve slévárenství. SpoleþQČ se spoleþnostmi v prĤmyslovém parku jsou nejvČtšími zamČstnavateli v KopĜivnici. To svČGþí i o tom, že i v souþasnosti je nadpoloviþní vČtšina obyvatel zamČstnaná v prĤmyslu což se mĤže pĜi krizi v tomto odvČtví negativnČ projevit. Dnes má mČsto KopĜivnice relativnČ nízkou míru nezamČstnanosti, protože s hodnotou 8,3 % k roku 2011 se pohybuje pod prĤPČrem za okres Nový Jiþín i ýeskou republiku. K úplné charakteristice ekonomické struktury obyvatelstva a trhu práce byla vyhodnocena i dojížćka obyvatel za prací. K roku 2001 z KopĜivnice vyjíždČlo za prací pĜes 3 800 obyvatel. 35,5% podíl vyjíždČjících z obce KopĜivnice je menší než prĤPČr

48 vyjíždČjících z obcí Moravskoslezského kraje i v celé ýeské republiky. NejþastČjším smČrem dojížćky z KopĜivnice je Nový Jiþín s 28 %, PĜíbor, Ostrava a Praha s 5 % celkové dojížćky.

Jako souþasné problémy, ve kterých obyvatelé obce a jeho vedení spatĜují priority Ĝešení, byla funkþní a vzhledová stránka centra mČsta, nedostatek finanþních prostĜedkĤ na rekonstrukci historicky cenných budov a sportovišĢ, která jsou navštČvována širokou veĜejností, kapacita parkovacích míst nejen na sídlištích a slabá podpora malých a stĜedních podnikatelĤ kontra velké ĜetČzce. Vzhledem k novému složení zastupitelstva, které nemá nouzi o velké množství názorĤ je však otázkou, kdy se potĜebných promČn obyvatelé KopĜivnice doþkají. Tyto problémy, v souþasnosti nevyužité, chátrající a esteticky nehodnotné prostory areálu Tatry a další jsou bezesporu WČmi dĤvody, proþ dochází k tak velké ztrátČ obyvatel migrací.

49 9 SUMMARY

The main subject of this thesis is social-geographical analysis of town KopĜivnice. The history of KopĜivnice is the key point to understand its development. With success and grow of Tatra truck company the number of population was increased, but that trend was negatively affected by economic changes in 1991. Since that time the number of population was decreased, it was particularly caused by sub-urbanization. KopĜivnice is considered as a one of the youngest towns in Czech republic. Growth of industry in KopĜivnice is now one major contributor of current situation and related problems with diversification of economy today. More than half of inhabitants still work in industry, which could have a negative impact when next crisis come. The actual unemployment rate is relatively low due to new job opportunities created in industry zone by foreign investments. But, there is a problem with people migration. Young people leave looking for new opportunity, competitive salary and also due to mentioned suburbanization. The one of major problems in KopĜivnice is a functional and visual aspect of the centre, amount of municipal property, reflecting shortage of financial resources for buildings reconstruction, missing parking places and support the small and medium enterprises.

50 10 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA

TištČná literatura a prameny

BARTOŠ, J., SCHULZ J., TRAPL M. (1994): Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Sv. 14. Okresy: Opava, Bílovec, Nový Jiþín. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-7067-583-7 HANZELKA, E. (1998): KopĜivnice a její život v minulosti/ z pozĤstalosti vlastivČdného pracovníka Emila Hanzelky. KopĜivnice: MČstský národní výbor. ISBN 80 90 0040-2-0. 100 s. TICHÁNEK, J. (1990): Fojtství v KopĜivnici. KopĜivnice: Tatra KopĜivnice. 34 s. TICHÁNEK, J. (1991): Historický kalendáĜ mČsta KopĜivnice. KopĜivnice: Muzeum Fojtství. 24 s. TICHÁNEK, J. (1989): Šostýn. KopĜivnice: MČstský národní výbor. 36 s. TICHÁNEK, J. (1998): Stará KopĜivnice v dokumentech a fotografiích. KopĜivnice: MČsto KopĜivnice. ISBN 80-238-3958-6. 253 s. KUýA, Karel (1996). MČsta a mČsteþka v ýechách, na MoravČ a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-85983-15-X TOUŠEK V., KUNC J., VYSTOUPIL J. (2008): Ekonomická a sociální geografie. PlzeĖ. Nakladatelství a vydavatelství Aleš ýenČk. ISBN 978-80-7380-114-4 PAVLÍK, Z. RYCHTAěÍKOVÁ, J. ŠUBRTOVÁ, A. (1986): Základy demografie. Praha. Academia. CHOBOT, K. (2008): Historie a souþasnost podnikání na Novojiþínsku. Žehušice. MČstské knihy. ISBN 978-80-86699-51-6 KLOS, M. (1975): K dČjinám Tatry KopĜivnice: Sborník pĜíspČvkĤ 3. KopĜivnice. N.p. Tatra KopĜivnice. 0Čsíþní výkazy správy a služeb zamČstnanosti Ministerstva práce a sociálních vČcí, Praha, 1990-1996 Statistická roþenka národního podniku TATRA (1946, 1969, 1972, 1977, 1982, 1987) Výroþní zpráva TATRA a.s. (1992, 1993, 1997, 2002, 2004, 2005, 209, 2010) Rozbory hospodaĜení 1958 ÒěAD PRÁCE ýR: Gis prostorová analýza, k 31. 12. 2014 CENTRUM REGIONÁLNÍHO ROZVOJE MASARYKOVY UNIVERZITY BRNO: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“ BODNÁROVÁ, A. (2013): ZnevýhodnČné skupiny obyvatelstva na trhu práce v SR a ýR (s dĤrazem na oblast Prešovského kraje) [Diplomová práce]. Brno. Masarykova univerzita v BrnČ. Rozhovor s ing. Miroslavem KOPEýNÝM, 16. 4. 2015 GEOPORTÁL ýÚZK: Prohlížecí služba WMS – Ortofoto ARCDATA PRAHA: ArcýR 500 ýESKÝ STATISTICKÝ ÚěAD: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2011

51 Internetové zdroje

5ģŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, J. (2006): Historický lexikon obcí ýeské republiky 1869–2005: Poþet obyvatel a domĤ podle obcí a þástí obcí v letech 1869-2001 podle správního þlenČní ýeské republiky k 1. 1. 2005. Praha: ýeský statistický úĜad. ISBN 80-250-1310-3 [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z:https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/ cf538eaa-7f70-49f6-8e76-dc88932650ef?version=1.0 ODBOR STAVEBNÍHO ěÁDU, ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PAMÁTKOVÉ PÉýE 0ċSTSKÉHO ÚěADU V KOPěIVNICI (2014): 3. Úplná aktualizace ÚzemnČ analytických podkladĤ ORP KopĜivnice 2014. [online] 2015 [cit. 2015-04-14]... Dostupné z: https://www.koprivnice.cz/urad/uzemni_plany/UAP/UAP_ORP_Koprivnice.pdf KOPěIVNICKÉ NOVINY (2014): DAF bude TatĜe dodávat motory normy Euro 6 pro evropský trh. roþ. 23, þ. 29. [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www. koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-noviny-koprivnice&tema=daf-bude-tatre-dodavat- motory-normy-euro-6-pro-evropsky-trh&clanek=18016 KOPěIVNICKÉ NOVINY (2014): Petr Rusek: Tatra se staví na vlastní nohy a plánuje dobrou budoucnost . roþ. 23, þ. 18. [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www. koprivnice.cz/index.php?tema=petr-rusek:-tatra-se-stavi-na-vlastni-nohy-a-planuje-dobrou- budoucnost&id=koprivnicke-noviny-koprivnice&clanek=17601 KOPěIVNICKÉ NOVINY (2010): Tatra nemá práci pro své zamČstnance, bude propouštČt. roþ. 19, þ. 32. [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/ index.php?tema=tatra-nema-praci-pro-sve-zamestnance-bude-propoustet&id=koprivnicke- noviny-koprivnice&clanek=11143 TATRA-CLUB.COM (2009): Nákladní a osobní vozy Tatra pro Libyi. [online] 2001-2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www.tatra-club.com/clanek/nakladni-a-osobni-vozy-tatra-pro- libyi-7 TATRA-CLUB.COM (2009): Okupace KopĜivnice pohledem neprofesionálního historika. [online] 2001-2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www.tatra- club.com/clanek/okupace-koprivnice-pohledem-neprofesionalniho-historika-22 ŠMÍD, P. (2003): Tatru ovládl americký Terex. HospodáĜské noviny [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-13330250-tatru-ovladl-americky-terex HORÁýEK, F. (2013): Tatra se pod novým majitelem vrátila k zisku. IDnes.cz/ekonomika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ tatra-pod-novym-majitelem-poprve-v-zisku-fpq-/eko-doprava.aspx?c=A130718_101625_eko- doprava_fih VLK, ýTK (2013): Poslal Tatru do exekuce, nyní se chce zbrojaĜ Strnad stát jejím spolumajitelem. HospodáĜské noviny [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://byznys. ihned.cz/c1-59658380-tatra-strnad-chce-byt-spolumajitelem KOPěIVNICE. OFICIÁLNÍ WEB MċSTA (2014): Finance: Rozpoþet [online]. [cit. 2015-04- 14]. Dostupné z:http://www.koprivnice.cz/index.php?id=finance-koprivnice SIEMENS: OdštČpný závod elektromotory Frenštát. [online]. 2014. vyd. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.cee.siemens.com/web/cz/cz/corporate/portal/home/o_nas/Pages/ profil_spolecnosti KOPěIVNICKÉ NOVINY (2014): Komunální volby 2014. roþ. 23, þ. 34. [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/mesto/koprivnicke_noviny/kopnoviny/ PDF/KN342014.pdf

52 ýESKÝ STATSTICKÝ ÚěAD (2003): Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001 okres Nový Jiþín, Moravskoslezský kraj [online]. Ostrava [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11288/18008983/13-812203.pdf/b59ae9f6-f31c-403e-8b6d- 058fc6f37630?version=1.0 ýESKÝ STATISTICKÝ ÚěAD (2003): Sþítání lidu, domĤ a bytĤ k 1.3.2001: Dojížćka do zamČstnání a škol, okres Nový Jiþín[online]. Praha [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11288/18008983/4130-03-8104.pdf/56874699-43c6-44ec- 8e3a-92f82308e6a5 ýESKÝ STATISTICKÝ ÚěAD (2014): Databáze demografických údajĤ za obce ýR: Územní zmČny, poþty obyvatel, narození, zemĜelí, stČhování (1971–2013) [online]. Praha, [cit. 2015-04- 14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11288/18008983/4130-03-8104.pdf/ 56874699-43c6-44ec-8e3a-92f82308e6a5 INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: Statistiky nezamČstnanosti z územního hlediska. [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: Struktura uchazeþĤ. [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: MČsíþní statistika nezamČstnanosti. [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem FAVEA: Klíþové okamžiky v životČ firmy FAVEA. [online]. 2009–2015 [cit. 2015-04- 15]. Dostupné z: http://www.favea.cz/stranky/historie-spolecnosti TALOSA S.R.O.: Vítejte v TALOSA s.r.o. [online]. 2011–2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.talosa.info/cz/ PETěËýKOVÁ, L. (2014): MČsto podepsalo smlouvu s novým investorem [online]. [cit. 2015- 04-15]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=mesto-podepsalo-smlouvu-s- novym-investorem&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1240 CIREX: Slévárna CIREX CZ. [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.cirex.cz/page/213/sl-v-rna-cirex-cz-kop-ivnice-esk-republika.html TATRA: DceĜiné spoleþnosti TATRA TRUCKS a.s. [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tatra-trucks-dnes/dcerine-spolecnosti/ BIKEFUN INTERNATIONAL: O BFI [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.bikefunint.com/cz/kdo-jsme KUBÁTOVÁ, Z. (2004): Bang & Olufsen zaþne vyrábČt v KopĜivnici IDnes.cz/ekonomika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/bang- olufsen-zacne-vyrabet-v-koprivnici-f0a-/ekoakcie.aspx?c=A040712_094327_ekoakcie_ven KOPěIVNICKÉ NOVINY (2005): Erich Jaeger v prĤmyslové zónČ už zhruba mČsíc naplno vyrábí. roþ. 14, þ. 25. [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-noviny-koprivnice&tema=erich-jaeger- v-prumyslove-zone-uz-zhruba-mesic-naplno-vyrabi&clanek=710 TAWESCO PROMET GROUP: Profil spoleþnosti. [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.tawesco.cz/profil-spolecnosti/ KOPěIVNICE. OFICIÁLNÍ WEB MċSTA (2014): AdresáĜ firem v KopĜivnici [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=adresar-firem- koprivnice&vyber=C AUTANASBAVI.CZ: (2008): BROSE CZ spol.s.r.o. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.autanasbavi.cz/zamestnavatel/22-brose-cz-spol-s-r-o/2 Moravskoslezský kraj; Katastrální mapy; Mapy.cz

53 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ: PrĤmyslový park KopĜivnice [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/podnikatel/prumyslovy-park-koprivnice -9864/

KATASTRÁLNÍ MAPY: Katastrální mapa obce KopĜivnice [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.katastralni-mapy.com/mapa-koprivnice-4565

54 3ěÍLOHY

3Ĝíloha 1: Dotazník

3Ĝíloha 2: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzdČláním v ZSJ v obci KopĜivnice k roku 2011

3Ĝíloha 3: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v ZSJ v obci KopĜivnice k roku 2011

3Ĝíloha 4: Podíl zamČstnaných obyvatel v odvČtví prĤmyslu v ZSJ v obci KopĜivnice k roku 2011

3Ĝíloha 5: Podíl zamČstnaných obyvatel ve službách v ZSJ v obci KopĜivnice k roku 2011

3Ĝíloha 6: Struktura obyvatelstva KopĜivnice dle pohlaví k roku 2011

3Ĝíloha 7: Struktura obyvatelstva KopĜivnice dle vČku k roku 2011

3Ĝíloha 8: Struktura obyvatelstva KopĜivnice dle nejvyššího dosaženého vzdČlání k roku 2011

3Ĝíloha 9: Struktura obyvatelstva KopĜivnice dle ekonomické aktivity k roku 2011

3Ĝíloha 10: Struktura zamČstnaných KopĜivnice dle jednotlivých sektorĤ k roku 2011

55 3Ĝíloha 1: Dotazník

V þem spatĜujete hlavní problémy mČsta KopĜivnice? VyplĖte prosím následující údaje (danou odpovČć zakroužkujte/barevnČ zvýraznČte): Pohlaví: žena muž 9Čk: 15-29 30-44 45-59 60 a více VzdČlání: základní stĜedoškolské vysokoškolské Délka trvalého bydlištČ v KopĜivnici: …

ZhodnoĢte následující tvrzení dle dĤležitosti z Vašeho pohledu; (1: NejvČtší priorita/Velmi dĤležité – 5: Nejmenší priorita/NejménČ GĤležité; oznaþte NĜížkem)

Tvrzení 1 2 3 4 5 1 ěešení stavu architektonicky cenných staveb (bývalý Závodní klub (vila v sadu E. Beneše), Loutkové divadlo, ZŠ NámČstí) 2 ěešení stavu mČstských sportovišĢ (zimní stadion, letní koupalištČ, házenkáĜské hĜištČ) 3 Absence jeslí a nedostatek institucí pĜedškolního vzdČlávání 4 Podpora zvýšení podílu vysokoškolsky vzdČlaných/odborníkĤ s technickou specializací za úþelem zvýšení atraktivity mČsta pro investory 5 Nedostateþná kapacita ploch pro individuální výstavbu rodinných domĤ, slabá podpora budování infrastruktury 6 Nedostateþná kapacita parkovacích míst a údržba chodníkĤ 7 RozšíĜení kamerového systému v problémových oblastech 8 Zvýšení nabídky volnoþasových aktivit pro mládež 9 ZefektivnČní práce mČstské policie prostĜednictvím þastČjších výjezdĤ do terénu 10 Podpora regionálních výrobcĤ a poĜádání farmáĜských trhĤ 11 Podpora malých podnikatelĤ jako protiklad k velkým ĜetČzcĤm 12 ěešení starých ekologických zátČží 13 Regulace loterijních video terminálĤ (automatĤ) 14 ěešení propojení cyklostezek smČrem na Frenštát pod RadhoštČm a Nový Jiþín 15 ěešení brownfieldĤ (staré nevyužitelné prostory areálu Tatry) 3Ĝíloha 2: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzdČláním v ZSJ v obci KopĜivnice k roku 2011 (Zdroj: SLBD 2011, ArcýR 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2) 3Ĝíloha 3: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v ZSJ v obci KopĜivnice k roku 2011 (Zdroj: SLBD 2011, ArcýR 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2) 3Ĝíloha 4: Podíl zamČstnaných obyvatel v odvČtví prĤmyslu v ZSJ v obci KopĜivnice k roku 2011 (Zdroj: SLBD 2011, ArcýR 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2) 3Ĝíloha 5: Podíl zamČstnaných obyvatel ve službách v ZSJ v obci KopĜivnice k roku 2011 (Zdroj: SLBD 2011, ArcýR 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2) 3Ĝíloha 6: Struktura obyvatelstva KopĜivnice dle pohlaví k roku 2011

Základní sídelní jednotka Celkem Muži Ženy KopĜivnice-sever 5 920 2 929 2 991 KopĜivnice-stĜed 3 209 1 538 1 671 KopĜivnice-jih I 3 189 1 493 1 696 KopĜivnice-jih II 651 313 338 Pod Bílou horou I 2 164 1 019 1 145 Pod Bílou horou II 2 002 975 1 027 Bílá hora 322 167 155 Kamenárka 388 197 191 Horeþková 167 86 81 Zahradní þtvrĢ 386 186 200 Tatra 167 126 41 Vlþovice 598 307 291 Mniší 717 340 377 9ČWĜkovice 613 307 306 Sýkorec 658 323 335 Drnholec 374 201 173 Luhy 236 112 124 Pinkavka 189 84 105 Paseky 224 108 116 (Zdroj: SLBD 2011, data za základní sídelní jednotky) 3Ĝíloha 7: Struktura obyvatelstva KopĜivnice dle vČku k roku 2011

Základní sídelní Ve vČku Celkem jednotka 0–14 15–64 65 a více nezjištČno KopĜivnice-sever 5 920 930 4 466 505 19 KopĜivnice-stĜed 3 209 477 2 292 435 5 KopĜivnice-jih I 3 189 505 2 319 359 6 KopĜivnice-jih II 651 78 447 124 2 Pod Bílou horou I 2 164 316 1 400 446 2 Pod Bílou horou II 2 002 301 1 444 254 3 Bílá hora 322 43 257 22 Kamenárka 388 44 295 48 1 Horeþková 167 23 126 18 Zahradní þtvrĢ 386 58 244 84 Tatra 167 13 152 1 1 Vlþovice 598 75 416 107 Mniší 717 119 497 101 9ČWĜkovice 613 97 431 83 2 Sýkorec 658 119 429 106 4 Drnholec 374 67 254 53 Luhy 236 21 163 52 Pinkavka 189 33 122 33 1 Paseky 224 39 141 44 (Zdroj: SLBD 2011, data za základní sídelní jednotky) 3Ĝíloha 8: Struktura obyvatelstva KopĜivnice dle nejvyššího dosaženého vzdČlání k roku 2011

VzdČlání Základní sídelní základní Celkem stĜedoškolské stĜedoškolské jednotka a bez vysokoškolské nezjištČno bez maturity s maturitou vzdČlání KopĜivnice-sever 5 920 912 1 929 1 552 397 186 KopĜivnice-stĜed 3 209 439 977 942 295 77 KopĜivnice-jih I 3 189 454 1 065 817 256 84 KopĜivnice-jih II 651 83 183 196 89 19 Pod Bílou horou I 2 164 365 653 560 165 103 Pod Bílou horou II 2 002 283 667 507 179 58 Bílá hora 322 32 46 122 72 7 Kamenárka 388 75 103 104 43 15 Horeþková 167 41 44 35 13 8 Zahradní þtvrĢ 386 47 74 142 53 12 Tatra 167 40 69 32 3 6 Vlþovice 598 68 186 179 77 12 Mniší 717 113 242 183 50 10 9ČWĜkovice 613 65 208 158 61 23 Sýkorec 658 79 190 195 55 20 Drnholec 374 38 121 111 30 6 Luhy 236 27 78 82 20 8 Pinkavka 189 18 58 62 12 6 Paseky 224 23 54 62 39 6 (Zdroj: SLBD 2011, data za základní sídelní jednotky) 3Ĝíloha 9: Struktura obyvatelstva KopĜivnice dle ekonomické aktivity k roku 2011

Základní sídelní Ekonomicky Míra Ekonomicky Celkem ZamČstnaní NezamČstnaní jednotka aktivní nezamČstnanosti neaktivní KopĜivnice-sever 5 920 3 158 2 858 300 9,5 2 491 KopĜivnice-stĜed 3 209 1 581 1 447 134 8,5 1 526 KopĜivnice-jih I 3 189 1 555 1 386 169 10,9 1 508 KopĜivnice-jih II 651 300 249 51 17,0 335 Pod Bílou horou I 2 164 953 868 85 8,9 1 077 Pod Bílou horou II 2 002 1 060 959 101 9,5 861 Bílá hora 322 175 164 11 6,3 137 Kamenárka 388 210 166 44 21,0 155 Horeþková 167 95 57 38 40,0 64 Zahradní þtvrĢ 386 159 145 14 8,8 212 Tatra 167 117 78 39 33,3 34 Vlþovice 598 293 279 14 4,8 289 Mniší 717 344 316 28 8,1 354 9ČWĜkovice 613 294 274 20 6,8 290 Sýkorec 658 316 292 24 7,6 326 Drnholec 374 181 168 13 7,2 189 Luhy 236 110 101 9 8,2 116 Pinkavka 189 85 80 5 5,9 99 Paseky 224 100 86 14 14,0 116 (Zdroj: SLBD 2011, data za základní sídelní jednotky) 3Ĝíloha 10: Struktura zamČstnaných KopĜivnice dle jednotlivých sektorĤ k roku 2011

Základní sídelní Celkem ZamČstnaní v sektorech jednotka zamČstnaní I. II. III. nezjištČno KopĜivnice-sever 2 858 7 1 493 1 008 350 KopĜivnice-stĜed 1 447 7 740 582 118 KopĜivnice-jih I 1 386 5 692 540 149 KopĜivnice-jih II 249 1 104 121 23 Pod Bílou horou I 868 7 447 308 106 Pod Bílou horou II 959 9 486 362 102 Bílá hora 164 0 50 104 10 Kamenárka 166 3 74 78 11 Horeþková 57 0 29 23 5 Zahradní þtvrĢ 145 2 64 66 13 Tatra 78 1 29 20 28 Vlþovice 279 5 136 113 25 Mniší 316 9 157 106 44 9ČWĜkovice 274 10 121 103 40 Sýkorec 292 2 129 136 25 Drnholec 168 3 87 71 7 Luhy 101 0 40 46 15 Pinkavka 80 0 30 40 10 Paseky 86 1 34 42 9 (Zdroj: SLBD 2011, data za základní sídelní jednotky)