Masarykova univerzita

Právnická fakulta – Právo a právní věda

Ústav práva a technologií

DIPLOMOVÁ PRÁCE

LICENCE CREATIVE COMMONS V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU

LUCIE STRAKOVÁ

2014 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Licence Creative Commons v českém právním řádu“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

Lucie Straková Tímto děkuji Matěji Myškovi nejen za odborné vedení této práce a podnětné konzultace, ale také za uvedení do svě­ ta Creative Commons a možnost spolupracovat na tomto projektu. Zároveň děkuji za inspirativní prostředí a dis­ kuze celému týmu lidí, kteří se podílejí na české verzi Creative Commons.

Mockrát děkuji také mým blízkým, kteří mi byli při zpracovávání diplomové práce velkou oporou. Moje podě­ kování patří především Janu Roseckému za motivaci a entusiasmus, Zuzaně Krejsové za podporu v každém okamžiku a Petru Černému za otázky k zamyšlení.

Velmi děkuji mé rodině za pomoc a pochopení během celého studia. Abstrakt

Diplomová práce se zaměřuje na právní analýzu veřejných licencí Creative Commons s důrazem na nejnovější verzi 4.0. V první části uvádí čtenáře do problematiky Creative Commons a zmiňuje důležité momenty pro jejich utváření. Další část rozebírá právní úpravu veřejných licencí v ČR a zkoumá změny, které přinesl Nový občanský zákoník a představuje i aktuální tendence na poli unijního autorského práva. Třetí část se soustředí na novinky, které odlišují verzi 4.0 od předešlých verzí licencí Creative Commons. Poslední kapitola věnuje pozornost aktuálním problémům týkajícím se Creative Commons. Abstract

The thesis focuses on the legal analysis of the Creative Commons public licenses, mainly with respect to the latest version 4.0. The first part aims to introduce Creative Commons, noting the key events in the pro ­ cess of their creation. Next chapter focuses on the legal regime of public licenses in the Czech Republic, ana­ lyzing the changes inferred by the New Civil Code and introducing recent trends in the field of author's rights within the European Union. The third part is devoted to the news and updates distinguishing CC 4.0 from the previous versions. The last chapter deals with current problems related to Creative Commons.

Klíčová slova

Autorské právo ■ Creative Commons ■ Veřejná licence ■ Nový občanský zákoník ■ BY-NC-SA ■ Verze 4.0 ■ Kolektivní správa ■ Kritika Creative Commons Key words

Copyright law ■ Creative Commons ■ Public licence ■ New Civil Code ■ BY-NC-SA ■ Version 4.0 ■ Collective rights management ■ Creative Commons criticism Seznam zkratek

AutZ, autorský zákon Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) AGBG Všeobecný zákoník občanský (1811) CC Creative Commons ČR Česká republika CTEA Sonny Bono Copyright Term Extension Act DILIA Divadelní, literární, audiovizuální agentura EU Evropská unie FSFE Free Software Foundation Europe GNU GPL GNU General Public Licence – GNU's Not Unix General Public Licence ICT informační a komunikační technologie KS kolektivní správce NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník OA Open Access ObchZ, obchodní zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ORDP Open Research Data Pilot OSA Ochranný svaz autorský OSPNK Občanské sdružení pro nezávislou kulturu OZ Zákon č. 40/1964Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů URI Uniform Resource Identifier TASL /NAZL (Title, Author, Source, License)/(Název, Autor, Zdroj, Licence)

Seznam tabulek a obrázků

Obrázek 1 Upstream a downstream procesy (s. 60)

Tabulka 1 Srovnání úpravy znaků veřejné licence dle AutZ a NOZ (s. 27)

Tabulka 2 Typy licencí Creative Commons (s. 36) Obsah

Úvod...... 6 Kapitola 1 Úvodní exkurz do problematiky licencí Creative Commons...... 9 1.1 Historické milníky na cestě ke Creative Commons...... 9 1.2 Přehled vývoje projektu Creative Commons...... 11 1.3 Shrnutí kapitoly...... 20 Kapitola 2 Právní úprava veřejných licencí...... 21 2.1 Právní úprava v ČR do 31. 12. 2013...... 22 2.2 Právní úprava v ČR od 1. 1. 2014...... 24 2.3 Srovnání úpravy veřejných licencí dle AutZ a NOZ ...... 26 2.4 Licenční smlouva v evropském prostředí...... 27 2.5 Shrnutí kapitoly...... 33 Kapitola 3 Creative Commons verze 4.0...... 34 3.1 Podoba CC, jejich systém a prvky...... 34 3.2 Novinky ve verzi 4.0...... 38 3.3 CC 4.0 – český překlad...... 47 3.4 Shrnutí kapitoly...... 49 Kapitola 4 Aktuální otázky související s Creative Commons...... 50 4.1 Souhlas, nebo licenční závazek...... 50 4.2 Open Access a Horizont 2020...... 53 4.3 ShareAlike a Licence zpracovatele...... 57 4.4. CC a kolektivní správa...... 61 4.5 Vymahatelnost CC...... 68 4.6 Pokrok, nebo příliš ambiciózní koncept?...... 71 4.7 Shrnutí kapitoly...... 75 Závěr...... 78 Seznam použité literatury...... 81 ÚVOD

„We are what we share“

Úvod

Autorské dílo tvoří nedílnou součást lidského života. Jsme prakticky neustále v kontaktu s výsledky tvůrčí lid­ ské činnosti a tento fakt se ještě znásobil okamžikem vzniku internetu. V jeho prostředí se můžeme denně se­ tkávat s tisíci autorských děl, avšak většina z nás si jen málokdy uvědomí, že přístup k těmto dílům není auto­ matický, nepřemýšlí nad tím, co si autor přál uživatelům předat a za jakých podmínek tak chtěl učinit. Vní­ mání autorských děl utváří lidské osobnosti, působí na ně, určitým způsobem je obohacuje. Přestože se mohou vyskytnout i situace, kdy nebudeme některé z děl vnímat pozitivně, autor se o vznik díla zasadil svou vlastní, jedinečnou činností, což mu dává unikátní pozici v systému autorského práva.

Tato práce se bude zabývat licencemi Creative Commons, které si i přes relativně krátkou dobu po­ užívání dokázaly najít pevné místo v autorskoprávní společnosti. Řešené téma je neustále se vyvíjející, přiná­ šející nové otázky a výzvy. Přestože organizace Creative Commons vznikla ve Spojených státech amerických, v dnešní době není v žádném případě jejich působiště omezeno na jeden kontinent. V prosinci roku 2013 byla vydána nová verze CC s číslem 4.0. Tato verze není přizpůsobována právní úpravě jednotlivých zemí, je pouze překládána. To je způsobeno právě skutečností, že licence CC se vyvíjí a stává se globálnější, snaží se eliminovat co nejvíce odlišností jednotlivých právních řádů, aby se jednotlivé verze nelišily jinak, než jazy­ kově. I přes tuto snahu souvisí s tímto institutem řada otázek, které se tato práce pokusí vyjasnit.

Doposud nejkomplexnějším dílem a výchozí monografií pro zkoumání Creative Commons v čes­ kém prostředí je diplomová práce Petra Jansy Právní aspekty implementace projektu Creative Commons v České republice.1 Cenným zdrojem je taktéž příručka Veřejné licence v České republice.2 Tištěné literatury na toto téma nenalezneme mnoho, což je také důvodem, proč většina zdrojů použitých v této práci jsou prameny

1 JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. 2 MYŠKA, Matěj, Libor KYNCL, Radim POLČÁK. Veřejné licence v České republice. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012, 130 s. ISBN 978-80-263-0343-5. Dostupné z: http://is.muni.cz/www/102870/Prirucka.pdf

6 ÚVOD elektronické. Největším zdrojem informací v této oblasti jsou bezpochyby, kromě samotných textů li­ cenčních podmínek, internetové stránky creativecommons.org.3

Struktura práce se sestává ze čtyř kapitol. Ke zvolenému tématu je přistupováno od historie a mo­ tivace vzniku organizace Creative Commons přes předchozí a aktuální právní úpravu, dále rozebírá aktuální verzi licenčních podmínek CC a to, jak se liší od verze předcházející, a v poslední části se zabývá několika vy­ branými tématy, které s institutem CC bezprostředně souvisí.

První kapitola představuje historické milníky, které vedly ke vzniku veřejných licencí a Creative Commons a seznamuje čtenáře s okolnostmi, které tento vznik doprovázely. Taktéž se zamýšlí nad charakte­ rem informací, jak jsou tyto vnímány a jaké jsou jejich vlastnosti v digitálním prostoru, či v jakém vztahu jsou Creative Commons k autorskému právu.

Druhá kapitola se zabývá právní úpravou veřejných licencí, mezi něž Creative Commons patří. Nejprve představuje úpravu, která platila do konce roku 2013, přičemž se soustředí na náležitosti, které pro licenční smlouvu autorský zákon předepisuje. V další části je analyzována úprava podle Nového občanského zákoníku. Tyto úpravy jsou dále porovnávány a pomocí přehledné tabulky jsou analyzovány změny. V druhé polovině kapitoly se text soustředí na iniciativy Evropské unie, zaměřuje se především na snahu o revizi právní úpravy evropského autorského práva a dotazníkové šetření, které bylo podniknuto za účelem zjištění názorů zainteresovaných osob.

Třetí kapitola pojednává o vlastní podobě licencí Creative Commons, přičemž nejprve stručně představuje licenční prvky a základní typy licencí a dále zkoumá novou verzi licence CC BY-NC-SA 4.0 In­ ternational, případně ji srovnává s předchozí verzí této licence, 3.0 Unported. Představuje cíle, které si nová verze vytyčila a také pojednává o změnách, které oproti dřívějšku přináší. V další části je představen proces, kterým předkládaná národní verze prochází a jsou zmíněny některé překážky se kterými se v průběhu setkal překladatelský tým.

Čtvrtá kapitola se zabývá šesti vybranými problematickými oblastmi. Zkoumá, zda mohou být au­ torská práva poskytována pouhým souhlasem, jakým způsobem se Creative Commons angažuje v oblasti vědy a výzkumu a jak se bude podílet na novém rámcovém programu Evropské unie s názvem Horizont 2020. Dále se podrobněji zaměřuje na licenční prvek ShareAlike a povinnosti, které z této doložky plynou pro zpracovatele licencovaného díla. Pojednává taktéž o vztahu Creative Commons a kolektivní správy a zmiňuje nedávné rozsudky, které mohou mít na jejich interakci vliv. Poté hovoří o problematice vymaha­

3 Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://creativecommons.org/

7 ÚVOD telnosti CC v souvislosti s belgickým rozsudkem Lichôdmapwa v. L'asbl Festival de Théâtre de Spa4 Na závěr představuje některé z kritických pohledů na Creative Commons.

Diplomová práce je členěna do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole je použita především metoda analyticko-desktiptivní, kdy jsou analyzovány jednotlivé kroky, které vedly ke vzniku organizace Creative Commons. K tomu je využito ponejvíce odborných publikací, a to především zahraničních. Druhá kapitola práce využívá z velké části metody historicko-komparativní, kdy srovnává nejprve právní úpravu licenčních smluv do 31. 12. 2013 s nově účinnou úpravou od 1. 1. 2014, v další části kapitoly je pak využito metody analyticko-deskriptivní, kdy jsou zkoumány změny připravované v oblasti autorského práva Evropskou unií a jsou využívány české i evropské právní předpisy a odpovídající literatura. Ve třetí kapitole je využíváno pře­ devším metody komparace, kdy je zkoumána nová verze CC 4.0 a verze předešlé, je využito taktéž metody empirické, neboť je čerpáno z vlastních zkušeností autorky s českým překladem licence CC 4.0. Poslední kapitola využívá metod indukce a dedukce, kdy využívá poznatků z předchozích kapitol. Pro zpracování jsou používány především texty licenčních podmínek, české právní předpisy a odborná literatura.

4 ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ BELGIE V NIVELLES ze dne 26. října 2010. Lichôdmapwa proti L'asbl Festival de Théâtre de Spa. Věc 09-1684-A. 2010. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/images/f/f6/2010-10-26A%27cisiontrib.-Nivelles- Lichodmapwa.pdf

8 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS

Kapitola 1 Úvodní exkurz do problematiky licencí Creative Commons

V první kapitole bude stručně pojednáno o historii autorského práva a zmíněny zásadní okamžiky pro jeho utváření, pro ilustraci skutečností, které předcházely vzniku licencí Creative Commons a jim podobných. Bu­ dou představeny veřejné licence a blíže nahlédnuto na důvody vzniku Creative Commons. Text se zamyslí nad délkou ochrany autorských děl a nad tím, co se vlastně snaží ochránit.

Dále bude pojednáno o motivaci cílů, kterých se organizace Creative Commons společně se svými pobočkami a spolupracovníky v jednotlivých státech snaží dosáhnout, a co je motivuje k těmto činům. Závěr kapitoly se soustředí na výzvy, které jsou v dnešní době oblasti autorského práva předkládány.

1.1 Historické milníky na cestě ke Creative Commons

Licence Creative Commons jsou stále poměrně velmi novou záležitostí, novým způsobem, jakým lze upravovat autorská práva k dílům. Nebyly ovšem vystavěny na zelené louce, jejich vzniku předcházelo stvo­ ření mnoha institutů, které je ovlivnily a možná i jistým způsobem předurčily. Na rozdíl od předchozích dvou set let, kdy se autorské právo formovalo především jako velmi protekcionistické vzhledem k autorovi a nepo­ čítalo s možností šíření děl pro duševní obohacení komunit, rychlejší difuzi vědomostí a vůbec počítačovou a internetovou tvorbou, jsou Creative Commons nástrojem, díky kterému má autor větší možnost ovliv­ ňovat, komu a za jakých podmínek dílo poskytne. Tato autorova volnost s sebou ale nese za prvé důsledky v podobě nutnosti využívaným prostředkům rozumět a umět je používat, a za druhé nezbytnosti efektivní spolupráce mezi tvůrci licencí a zákonodárci jednotlivých států.

První známky ochrany autorského práva lze spatřovat již v okamžicích, kdy pravěcí lidé malovali na stěny jeskyní a zanechávali u těchto obrazů jakýsi symbol, kterým označovali svůj výtvor. 5 Vývoj celé ob­ lasti práva duševního vlastnictví nabral na otáčkách až ve chvíli, kdy byl vynalezen knihtisk, který zpřístupnil umění i nižším vrstvám. Knihtisk se v průběhu druhé poloviny 15. století rozšířil po většině Evropy a rychle

5 KNAP, Karel, Jan KŘÍŽ, Milena OPLTOVÁ a Michal RŮŽIČKA. Práva k nehmotným statkům. 1.vyd. Praha: Codex, 1994, 245 s. ISBN 80-901-1853-4. s. 14.

9 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS se stal “privilegovaným řemeslem”, tedy takovým, k jehož vykonávání byl třeba souhlas panovníka. Jednalo se o počátky práva vydavatelského, avšak ještě staletí zbývala k vydání zákona, který by se zabýval právem auto­ ra.6

Prvním takovým je Statute of Anne, vydaný v roce 1710 britskou královnou Annou, přestože jeho primárním cílem nebyla ochrana autorských práv, ale spíše cenzura, neboť ukládal vydavateli povinnost na každou knihu získat královské povolení.7 Na území České republiky pak byla poprvé v roce 1811 upravena v rakouském Všeobecném zákoníku občanském (AGBG) nakladatelská smlouva.8 Císařský patent č. 992 z roku 1846 chránil určitá autorská díla před veřejnou produkcí a rozmnožováním. 9 Snaha o zkvalitnění ochrany autorských práv také za hranicemi států byla nejprve naplňována dvoustrannými smlouvami, až ko­ nečně v roce 1886 došlo k podepsání Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl. Tou je vázána většina států světa a přináší autorům jednotný minimální standard ochrany ve všech smluvních státech,10 při­ čemž autorskoprávní vztahy se podle Bernské úmluvy řídí právem státu, pro jehož území jsou uplatňovány(dle zásady teritoriality).11

Ve Spojených státech amerických navázala legislativa na výše zmíněný Statute of Anne a vytvořila a v roce 1790 vydala první zákon skutečně se zabývající autorským právem – Copyright Act, který chránil dílo po 14 let a dával autorovi možnost prodloužení o dalších 14 let.12 Po několika novelizacích určoval Copyright Act v roce 1976 ochranu díla na dobu 50 let po autorově smrti, což stále nebyla nejpřísnější lhů­ ta,13 neboť v roce 1998 byl vydán Sonny Bono Copyright Term Extension Act, který stanovuje dobu ochrany díla na 70 let po autorově úmrtí.14

6 TELEC, Ivo. Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 344 s. ISBN 80-210-0885-7. s. 72. 7 TALLMO, Karl-Erik. The Statute of Anne, 1710. The History of Copyright [online]. [2005] [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.copyrighthistory.com/anne.html 8 TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Přehled práva duševního vlastnictví: Česká právní ochrana. 2., upr. vyd. Brno: Doplněk, 2006, 114 s. ISBN 978-80-7239-198-1. s. 22. 9 HARTMANOVÁ, Dagmar. Kolektivní správa autorských práv a práv souvisejících s právem autorským: historicko-teoretická studie, výklad platné právní úpravy včetně porovnání s právní úpravou vybraných evropských zemí, soutěžně právní aspekty kolektivní správy. Praha: Linde, 2000, 143 s. ISBN 80-720-1218-5. s. 12. 10 VINOPAL, Vilém. Analýza českého autorského práva v kontextu společenských změn: Vývoj od poloviny 20. století do současnosti. Brno, 2010. 60 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/170025/pravf_m/text_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra občanského práva. s. 19. 11 ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo : zákon, komentáře, vzory a judikatura. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 196 s. ISBN 80-251-1090-7. str. 21. 12 LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-03-02]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free- culture.cc/freeculture.pdf. s. 133. 13 Copyright Act of 1790. United States Copyright Office [online]. 1790, 2002 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.copyright.gov/history/1790act.pdf 14 COPYRIGHT TERM EXTENSION. United States Copyright Office [online]. 1998, 2002 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:http://www.copyright.gov/legislation/s505.pdf

10 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS

1.2 Přehled vývoje projektu Creative Commons

Autorské právo, jak jej známe dnes, má velmi odlišné cíle než v dřívějších dobách - těmi byly spíše cenzura či mravnost - a odměna autora častokrát nepřicházela v úvahu, umělci museli být dotováni mecenáši a příznivci jejich práce.15 Vývoj vedl ke vzniku dalších zákonů, úmluv, nařízení a dalších předpisů, jejichž cílem je ochra­ na oprávněných zájmů autora – výsledků jeho literární, umělecké či vědecké tvůrčí činnosti v rovině osobnostních a majetkových práv. Nejdůležitějším institutem autorského práva je dílo, které autorský zákon definuje jako „jedinečný výsledek autorovy tvůrčí činnosti, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě“.16 Je zřejmé, že autorské právo původně vzniklo s cílem chránit díla v tzv. analogové - nedigitální podobě, elektronické publikování nebylo zatím známé. Autorské právo bylo taktéž především prostředkem k získání finančního prospěchu z autorské produkce,17 nástrojem, pomocí něhož se autoři mohli uplatnit na volném trhu, nabízet svůj výrobek, svoji službu.

Přestože se za dobu své existence muselo autorské právo neustále vyrovnávat s technologickým pokrokem a novými možnostmi šíření nebo zachycení děl, obrovský rozvoj informačních technologií a vznik internetu přinesly do světa šíření informací naprosto nové, přímo převratné skutečnosti, za které lze označit např. možnost vyrábět kopie díla bez dodatečných výdajů, přičemž tyto kopie jsou naprosto stejné jako origi­ nál. Společně s výhodami se však objevily i další skutečnosti – např. se stalo takřka nemožným stáhnout dílo z oběhu, pokud bylo jednou umístěno na internet.18 Vzhledem k tomuto pokroku bylo nutno držet krok i v oblasti ochrany práv a zájmů autora. Aby toho bylo možno dosáhnout, vyvíjí se dnes autorské právo velkou rychlostí.19 Jednou ze zásadních změn je vznik nových typů ochrany a úpravy majetkových práv auto­ ra. Mezi tyto patří právě vznik institutu veřejných licencí, o němž bude pojednáno v následujícím pododdílu, a na něj bezprostředně navazující pojem licence Creative Commons.

15 Blíže k tomuto TELEC, Ivo. Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 344 s. ISBN 80-210- 0885-7. 16 § 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2013-11-11] 17 MYŠKA, Matěj, Libor KYNCL, Radim POLČÁK. Veřejné licence v České republice. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012, 130 s. ISBN 978-80-263-0343-5. s. 10. 18 SAMUELSON, Pamela a Randall DAVIS. The Digital Dilemma: A Perspective on Intellectual Property in the Information Age. In: Information Technology Law [online]. 2000 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://bthukuku.bilgi.edu.tr/documents/digital_dilemma.pdf 19 Srov. TELEC, Ivo. Poznámky k internetu a proměnám práva. Právní rozhledy [online]. 2013, č. 12 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgnpxa4s7gezf643uojptinby&groupIndex=8&rowIndex=0&conversationId=185068 Ivo Telec považuje vznik internetu za jednu z mnoha technologických záležitostí, se kterými se právo musí během své existence setkávat, zatímco základní principy, kterými se právo řídí, jsou stále stejné. Jako vlivnou instituci však považuje internet ve vztahu k morálce, a tím pádem ve vztahu veřejnosti k subjektivním právům.

11 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS

1.2.1 Veřejné licence

Oddíl Veřejné licence představuje východiska, na základě kterých se veřejné licence rozšířily. Přestože byly využívány již dříve (především v oblasti počítačového softwaru) nabyly v oblasti literárních, hudebních, vizuálních a podobných děl na důležitosti až postupem času. Je zde pojednáno taktéž o tom, jak jsou veřejné licence definovány.

Vymezení veřejných licencí

Cílem veřejných licencí je umožnit poskytnout dílo neurčitému počtu uživatelů bez nároku na finanční od­ měnu a zároveň jim umožňují poskytované dílo šířit dále. Jejich typickou charakteristikou je, že se pohybují mezi hranicemi spektra označovanými jako all rights reserved (všechna práva vyhrazena) na jedné straně a no rights reserved (žádná práva vyhrazena) na straně druhé.20

Obecně přijímanou definici21 obsahuje práce Petra Jansy, který ji pomocí zkoumání společných prvků různých veřejných licencí vymezil jako:

„Nevýhradní bezúplatnou licenci poskytovanou autorem po celou dobu ochrany díla neurčitému okruhu osob, která opravňuje nabyvatele dílo dále šířit a kterou konkludentně získá každý, kdo dílo v souladu s licencí užívá.“22

Veřejné licence se v České republice začaly ve větší míře projevovat od roku 2008, kdy byla pode­ psána smlouva o spolupráci s organizací Creative Commons a byly započaty snahy o vytvoření české verze. 23 Nejdříve byly využívány spíše ve spojitosti s počítačovým softwarem (licence GNU),24 až později se rozšířily na literární, hudební a podobná díla.25 I přes rozvoj používání veřejných licencí nejsou doposud v českém právním řádu zakotveny jako konkrétní závazkový typ, o jejich právní úpravě bude pojednáno v Kapitole 2.

20 LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-03-02]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free- culture.cc/freeculture.pdf. s. 181. 21 Tuto definici uvádí např.: GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons a česká legislativa [online]. [2009] [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/konference/ccaceskalegislativa.pdf nebo MYŠKA, Matěj. Vybrané aspekty licenční smlouvy v novém občanském zákoníku. In: Revue pro právo a technologie[online]. 2012 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/17196. s. 10. 22 JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. s. 28. 23 Smlouva o spolupráci s organizací Creative Commons podepsána. Creative commons [online]. 2008 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/2008/06/17/smlouva-o-spolupraci-s-organizaci-creative-commons-podepsana/ 24 Více viz GNU Operating System [online]. © 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.gnu.org/licenses/licenses.html 25 MAREK, Jiří. Veřejné licence v akademické praxi. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. s. 36.

12 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS

1.2.2 Okolnosti vzniku Creative Commons

Lawrence Lessig uvádí, že změnu, kterou do autorského práva přinesl internet, můžeme rozlišit zejména při rozdělení kultury na tzv. komerční a nekomerční. Komerční kulturu představují ta díla, která byla vytvořena za účelem prodeje, případně jsou po svém vzniku prodána. Díla, která tato kritéria nesplňují, představují neko­ merční kulturu, která původně, co se týče vzniku a distribuce, nebyla přímým objektem práva.26 Běžné činnosti, jakou může být např. vyprávění pohádek, se právo nedotýkalo až do doby rozvoje internetu, jenž se najednou stal prostorem, ve kterém existují vedle sebe komerční i nekomerční kultura, přičemž obě mohou být kontrolovány a regulovány.27

Doba, po kterou jsou dnes autorská díla chráněna (70 let po autorově smrti),28 je nejdelší v celé his­ torii.29 S přísnější úpravou autorského práva souvisí častější vyhledávání a postihování tzv. pirátství. Základní myšlenkou postihování pirátství je:

„Creative work has value; whenever I use, or take, or build upon the creative work of others, I am taking from them something of value. Whenever I take something of value from someone else, I should have their permission. The taking of something of value from someone else without permission is wrong. It is a form of piracy.“30

Což, volně přeloženo, vyjadřuje, že kdykoliv používáme něčí kreativní práci, stavíme na ní, bereme si něco z její hodnoty, kterou každá taková práce má, měli bychom mít svolení jejího autora. Užívání hodnoty cizí práce bez jeho svolení je špatné, je formou pirátství.

Dnešní úprava autorského práva je taková, že kdykoliv je vyjádřeno nové autorské dílo, je automa­ ticky chráněno autorským právem, neexistuje žádná povinnost ho registrovat,31 na rozdíl od práv průmys­ lového vlastnictví.32 Autorovi přísluší výhradní právo nakládat nejen s dílem, ale i s každou kopií a odvo­

26 To platí o systému amerického práva. V roce 1953 byl v tehdejší Československé republice vydán nový autorský zákon č. 35/1965 Sb., který poprvé nepožaduje zachycení díla v hmotné podobě, autorské právo k dílu vzniká okamžikem jeho vyjádření v podobě vnímatelné smysly (§ 14). KNAP, Karel. Autorské právo. Praha: Orbis, 1960. s. 89. 27 LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-03-02]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free- culture.cc/freeculture.pdf. s. 7-8. 28 § 27 odst. 1 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 29 Diskuze na téma délky ochrany autorských práv je v současnosti aktuální otázkou i ve veřejné konzultaci přezkumu evropského autorského práva (Oddíl E). Více k tomuto viz oddíl 2.4.2 Revize právní úpravy evropského autorského práva. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commisson [online]. 2013 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/docs/consultation-document_en.pdf 30 LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-03-02]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free- culture.cc/freeculture.pdf. s. 18. 31 § 9 odst. 1 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 32 Např. § 11 zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích stanovuje, že výlučné právo využívat vynález, dát souhlas k jeho využívání nebo patent převést, má majitel patentu. Patenty uděluje původci vynálezu nebo jeho právnímu nástupci (§ 8) Úřad patentového vlastnictví (§ 2). § 2,8,11 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-03-04].

13 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS zeným dílem, tedy nejen právo k tvorbě původní, ale stejně tak k většině další tvorby tímto dílem inspi­ rované. Tato skutečnost se stává předmětem mnoha debat po celém světě a právě možnost kontrolovat, co se s dílem děje na internetu, je výraznou a diskutovanou změnou oproti dřívějším cílům a motivacím autorské­ ho práva, které se dříve stavěním na něčí práci, či jejím přetvořením nezabývalo. 33 V některých odvětvích lid­ ské činnosti je stále naprosto normální a přirozené čerpat ze závěrů a výsledků práce někoho jiného, v pří­ rodních vědách nebo podobných sférách by to ani jinak nešlo, vývoj by se neuvěřitelně zpomalil a zkompli­ koval.34 Na tomto místě vyvstává otázka: kde končí hranice majetkových a osobnostních práv autora a kde za­ číná svobodná kultura? Nebo by tato měla úplně vymizet a práva autora být ceněna nade vše?35

V českém právním prostředí existují subjektivní práva duševního vlastnictví, která mají absolutní povahu a vznikají bez ohledu na vůli autora,36 a zároveň nehmotné věci, kterým zákon absolutní majetková práva nepřiznává, jedná se např. o tradiční vědění, know-how nebo doménová jména – tedy taktéž různé druhy informací. Držitelem je v těchto případech osoba, která věc využívá pro sebe a celkově se chová tak, jako by k dané věci absolutní majetkové právo měla a její držba nemohla být rušena. Tato držba je zákonem chráněna i přesto, že se nejedná o absolutní majetková práva.37

Samotná informace, jakožto základní stavební kámen informační společnosti,38 bývá vnímána i jako prostředek k vytváření hodnotové lidské společnosti,39 především díky faktu, že důsledkem výměny informa­

Podobně např. § 3-10 zákona č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-03-04]. Blíže k tomuto např. Průmyslová práva. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. © 2008 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava.htm nebo TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Přehled práva duševního vlastnictví: Česká právní ochrana. 2., upr. vyd. Brno: Doplněk, 2006, 114 s. ISBN 978-80-7239-198-1. s. 52-66. 33 LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-03-02]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free- culture.cc/freeculture.pdf. s. 116-130. 34 Schwab přímo hovoří o skutečnosti, že v technologických oblastech je v dlouhém období inovace jedinou možností, jak lze zvýšit lidskou životní úroveň. SCHWAB, Klaus. The global competitiveness report 2010-2011. Geneva: World Economic Forum, 2010. ISBN 978-929-5044-876. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2010-11.pdf. s. 8. 35 Blíže k tomuto LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-03-02]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free-culture.cc/freeculture.pdf. 36 TELEC, Ivo. Souhlas, nebo licenční závazek?. Právní rozhledy [online]. 2013, 13-14 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgnpxa4s7gezv6mjul5zxi4s7gq2to&groupIndex=12&rowIndex=0&conversationId=638707 37 Zároveň je vhodné si uvědomit, že v těchto případech je možné, aby k jedné (shodné) věci vykonávalo držbu více osob, a to i na sobě nezávislých. TELEC, Ivo. Držba informací. Právní rozhledy [online]. 2014, č. 4 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgrpxa4s7grpxg5dsl4ytcni&groupIndex=2&rowIndex=0&conversationId=638707 Srov. § 987 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-04-16]. 38 ZLATUŠKA, Jiří. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 1998, č. 4, s. 1-6 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/122.html 39 K tomuto více viz WEBSTER, Frank. Theories of the information society [online]. 3rd ed. New York: Routledge, 2006, p. cm. [cit. 2014-06-28]. ISBN 04-154-0632-3. Dostupné z: http://cryptome.org/2013/01/aaron-swartz/Information-Society-Theories.pdf. s. 21-25.

14 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS cí dochází k utváření tendencí k etickému chování. Případně přímo jako tzv. nositelka života 40, tedy institut, který pomáhá životu se vyvíjet a přizpůsobovat novým skutečnostem a situacím.41 Jak moc by měly být infor­ mace šířeny?42 Informace jsou prostředkem k utváření informované společnosti, společnosti s neomezenou možností informaci vytvářet, šířit nebo zpracovávat.43 To vede ke zjištění, že abychom mohli využívat těchto možností a nepřímo tak vyvářet dokonalou informační společnost44, používáme právě informační techno­ logie, které tyto úkony neodmyslitelně provázejí i přes mnohdy značnou snahu komunikační metody a kaná­ ly omezit.45

Tendence se šířit je přirozenou vlastností informace, což (v době rozvoje informačních a komuni­ kačních technologií – dále jen ICT) zakládá otázky, zda je možno realizovat vlastnická práva k informaci, jaký je charakter vlastnického vztahu vzhledem k ní a jaký je vhodný způsob ochrany vlastnictví takové infor­ mace. Radim Polčák uvádí, že pokud by měla být informace skutečným předmětem vlastnického práva, mu­ sela by mít její ochrana vlastnosti absolutních práv ius possidendi, ius disponendi a ius abutendi, tedy právo ji kontrolovat, disponovat s ní, případně ji zničit. Splnění těchto bodů je problematické už z hlediska nehmotné podstaty informace (pokud není zachycena na některém z nosičů), neboť pomocí ICT lze informaci lehce a neomezeně šířit, kopírovat, atp., vzniká tedy řada instancí jedné informace a právo ji kontrolovat se tak stává značně obtížným.46

V souvislosti s restriktivní ochranou autorských práv je občas používáno slovo krádež, avšak s tímto obratem se můžeme setkat spíše v neodborné literatuře, neboť je možno nalézt značný rozdíl mezi zcizením cizí věci a zásahem do ius possidendi informace.47 V případě krádeže byl majitel o věc ochuzen, jeho majetek se prokazatelně zmenšil. To v případě vytvářené nelegálních kopií zjevně neplatí, jelikož majetek majitele se nijak nezměnil.48 Druhou stranou mince je v tomto případě motivace těch, kteří díla vytvářejí. Pokud by ne­

40 Pojem 'nositelka života' pochází z oblasti kybernetiky. POLČÁK, Radim. Právo a evropská informační společnost. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 202 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 344. ISBN 978-802-1048-850. [cit. 2014-03-04] Dostupné z: http://www.polcak.com/polcak-pravo_a_evropska_informacni_spolecnost.pdf . s. 95. 41 Tamtéž. s. 94-96. 42 O neomezeném šíření informací pojednává i článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, který zní: „Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ Čl. 19, Všeobecná deklarace lidských práv. Valné shromáždění Organizace spojených národů. 1948. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-03-05]. 43 POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012, 388 s. Téma (Auditorium). ISBN 978-80-87284-22-3. s. 278-281. 44 Společnost s plnou mírou vnitřní informovanosti. Tamtéž. s. 279. 45 Viz restriktivní snahy v Číně či na Kubě. Tamtéž. 281-284. 46 POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012, 388 s. Téma (Auditorium). ISBN 978-80-87284-22-3. s. 306-307. 47 Tamtéž. s. 306-308. 48 LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-03-02]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free- culture.cc/freeculture.pdf. s. 84-85.

15 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS měli umělci v autorském právu určitou záruku, že pokud se jejich dílo bude líbit, dostanou za něj zaplaceno, budou i nadále tvořit? Někteří umělci49 mluví o faktu, že jejich nelegálně stažená, „upirátěná“ díla nezpůsobi­ la menší zájem o nákup legálních kopií, naopak vedla ke zvýšení prodeje, neboť stažené kopie udělaly dílu větší reklamu, než by sám umělec byl schopen.50 Tento předpoklad potvrdila i studie Aguiara a Martense: na základě zkoumaného vzorku 16 000 evropských posluchačů digitální hudby na internetu vyšlo najevo, že neoprávněné stahování skutečně přispívá, přestože jen malým dílem, ke zvyšování zisků prodejců hudby. 51 Jak bylo zmíněno výše, šíření je přirozenou vlastností informace a i když budou tomuto procesu předkládány překážky, není možno udržovat takový stav dlouhodobě. Zároveň je však přirozené, že tvůrci jsou za přínos svých děl nějakým způsobem odměňováni.52 Lessig jako řešení této situace nabízí úpravu v podobě tzv. Eld­ redova zákona.53 Podle něho by dílo nebylo od počátku svého vzniku chráněno autorským právem, vznik copyrightu by byl vázán na registraci a nízký poplatek. Pokud by autor dílo do padesáti let po jeho publi­ kování zaregistroval, existovalo by v režimu autorského práva, v opačném případě by se stalo dílem volným.54

Creative Commons poskytují jistou nadstavbu k autorskému právu. Hranice licence CC lze na­ stavit dle potřeb a přání autora, který může profitovat např. z bezplatné reklamy jeho díla. Zároveň tento koncept poskytuje přidanou hodnotu pro čtenáře, který se může rozmyslet, zda si přeje získat placenou verzi nebo dílo např. využít k další tvorbě (pokud to typ licence umožňuje).55

Polčák hovoří o skutečnosti, že „krádež“ duševního vlastnictví, aplikovaná na hmotnou věc, by musela vypadat tak, že „zloděj“ by si kradenou věc od vlastníka musel s jeho svolením okopírovat, přičemž dodává, že zlodějem v tomto případě není ten, kdo věc kopíruje, ale ten, kdo k němu svolil. POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012, 388 s. Téma (Auditorium). ISBN 978-80-87284-22-3. s. 308. 49 Např. zde: Autoři. Pirátská strana [online]. © 2014 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.pirati.cz/autori 50 Tamtéž. 51 AGUIAR, Luis a Bertin MARTENS. INSTITUTE FOR PROSPECTIVE TECHNOLOGICAL STUDIES. Digital Music Consumption on the Internet: Evidence from Clickstream Data. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2013. ISBN 978-92-79-28901-9. [cit. 2014-03-06] Dostupné z: http://ftp.jrc.es/EURdoc/JRC79605.pdfhttp://ftp.jrc.es/EURdoc/JRC79605.pdf 52 POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012, 388 s. Téma (Auditorium). ISBN 978-80-87284-22-3. s. 311-312. 53 Název zákona je odvozen od jména programátora Erica Eldreda. Eldred vytvářel elektronickou knihovnu z volných děl, když americký Kongres v roce 1998 prostřednictvím zákona Sonny Bono Copyright Term Extension Act (CTEA) prodloužil dobu majetkové ochrany o dvacet let proti dřívější úpravě, což zabránilo v zařazení plánovaných děl do knihovny. Eldred společně s Lessigem podali k federálnímu obvodmínu soudu ve Washingtonu, D. C. a namítali protiústavnost CTEA. Prvostupňový i odvolací soud žalobu odmítl a toto stanovisko bylo nakonec potvrzeno i Nejvyšším soudem. V návaznosti na tento případ navrhl Lessig zmiňovaný Eldredův zákon. LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-03-02]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free-culture.cc/freeculture.pdf. s. 213-247. 54 Tamtéž. s. 248-249. 55 Tamtéž. s. 282-286.

16 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS

1.2.3 Vznik Creative Commons

Jak bylo uvedeno výše, vznik internetu a možnost vytvářet nekonečně mnoho kopií prakticky bez jakýchkoli nákladů byl pro autorské právo převratným momentem. To, že každá kopie díla, která vznikne, je okamžitě objektem ochrany autorského práva, komplikovalo sdílení např. takových výtvorů, které neměly sloužit auto­ rovi k výdělku, ale měly pobavit či nějakým způsobem zaujmout jeho přátele a známé - kteří ovšem shlédnu­ tím tohoto díla porušovali zákon, neboť jim autorem nebyla poskytnuta práva prostřednictvím licenční smlouvy, ani se nejednalo o některý ze způsobů volného užití či zákonné licence.56

S cílem zjednodušit a maximalizovat sdílení, digitální kreativitu a inovace57 byla v roce 2001 ve Spo­ jených státech amerických založena nezisková organizace Creative Commons,58 která poprvé v prosinci roku 2002 představila k užívání veřejnosti sadu licencí Creative Commons – verzi 1.0.59 Tyto licence byly inspi­ rovány licencemi GNU General Public Licence od společnosti Free Software Foundation, které ale byly vy­ tvořeny především pro počítačový software.60 Během prvního roku od vydání byly licence Creative Com­ mons použity na přibližně 1 milion děl a do roku 2009 se toto číslo zvedlo na 350 milionů.61 Jako jednu z hlavních licencí (společně s GNU Free Documentation Licence62) používá CC od roku 2009 Wikipedia, otevřená encyklopedie (jedná se o licenci Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported),63 pod li­ cencí CC je možné zveřejňovat videa i na YouTube64 a licenci CC podléhá například i web Celní správy Čes­ ké republiky65 nebo Agrární komory ČR66.67 Organizace Creative Commons má dnes přes 100 poboček ve více než 70 státech, které společně pracují na zavádění CC do jednotlivých právních řádů.68

56 Blíže k tomuto § 30 AutZ, ve znění pozdějších předpisů, nebo TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 401 a násl. 57 History. Creative commons [online]. [2002] [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about/history 58 About. Creative commons [online]. [2002] [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about 59 History. Creative commons [online]. [2002] [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about/history 60 Blíže k tomuto Free Software Foundation [online]. © 2004-2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.fsf.org/ nebo Licenses. GNU Operating System [online]. © 2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.gnu.org/licenses/licenses.html 61 History. Creative commons [online]. [2002] [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about/history 62 Blíže k tomuto GNU Free Documentation License. GNU Operating System [online]. © 2012 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html 63 Wikipedia:About. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-11- 15]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About Různé typy licencí budou představeny v kapitole 3.1.Podoba CC, jejich systém a prvky. 64 Creative Commons. YouTube [online]. [2009] [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.youtube.com/yt/copyright/cs/creative-commons.html 65 Celní správa České republiky [online]. © 2009 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/Stranky/default.aspx 66 Agrární komora České republiky [online]. © 2010-2011 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.agrocr.cz/ 67 I přes uvedení licenční značky v zápatí stránek však není jasné, co je pod použitou licencí vystaveno. Více o četnosti chyb v licencování webových stránek viz Brief internet survey – data and methodology. Is.muni.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://is.muni.cz/www/134449/CCAnnex.pdf 68 CC Affiliate Network. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/CC_Affiliate_Network

17 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS

Organizace v rámci své filozofie zdůrazňuje, že Creative Commons nejsou rebelským výstřelkem pro obhájení internetových pirátů,69 právo se nijak nesnaží obejít nebo odmítat, naopak se snaží najít cesty a způsoby, jak přiblížit autorské právo veřejnosti a vypořádat se s určitou omezeností, ztuhlostí dosavadních norem.70 Jedním z hlavních cílů organizace Creative Commons je, aby se jejich licence staly snadným ná­ strojem pro udělení práv případným zájemcům o poskytovaná autorská díla.71 V českém právu je způsobem, jakým lze vykonávat autorská práva k dílu osobou odlišnou od autora, využití tzv. licenční smlouvy. Jedná se o dvoustrannou či vícestrannou dohodu, kterou autor díla dává nabyvateli licence právo užívat některá či všechna majetková práva k dílu příslušející.72 Dříve bylo standardem uzavírat licenční smlouvy výhradní,73,74 tedy takové, kdy autor dává nabyvateli práva k výkonu majetkového užití díla a zároveň se i zavazuje těmito způsoby sám dále dílo nevyužívat.75 Naproti tomu, Creative Commons jsou licencí s neurčitým počtem pří­ jemců, kterým je poskytována určitá suma práv k dílu, kterou se autor rozhodl poskytnout a zbývající práva mu zůstávají vyhrazena.76 Z tohoto uspořádání vyplývá i jedna ze základních charakteristik CC a to: „Some Rights Reserved“, čili v překladu „Některá práva vyhrazena“.77 Toto sousloví vyjadřuje, že přestože za dílo poskytnuté pod licencí Creative Commons není účtována ani očekávána žádná hmotná odměna, nese využití takového díla s sebou nejen práva, ale i povinnosti, a to v podobě nutnosti vždy uvést autora a fakultativně

69 IURIDICUM REMEDIUM, o.s. The Power of Open: Licence Creative Commons ve světě a v České republice [online]. 2012 [cit. 2014- 02-03]. Dostupné z: http://thepowerofopen.org. s. 3-7. 70 MYŠKA, Matěj, Libor KYNCL, Radim POLČÁK a Jaromír ŠAVELKA. Veřejné licence v České republice [online]. 2012 [cit. 2014- 02-02]. ISBN 978-80-263-0344-2. Dostupné z: http://is.muni.cz/www/102870/Prirucka.pdf. s. 29. 71 About. Creative commons [online]. [2002] [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about 72 MYŠKA, Matěj, Libor KYNCL, Radim POLČÁK a Jaromír ŠAVELKA. Veřejné licence v České republice [online]. 2012 [cit. 2014- 02-02]. ISBN 978-80-263-0344-2. Dostupné z: http://is.muni.cz/www/102870/Prirucka.pdf. s. 17-18. 73 Výhradní licenční smlouvy jsou samozřejmě uzavírány i nadále, autorčinou snahou je upozornit na skutečnost, že tento způsob dominoval, zatímco dnes jsou ve stále větší míře využívány alternativní způsoby. 74 Podle Slovníku českého práva se licence v oblasti autorského práva dělí nejen na výhradní a nevýhradní, ale i tzv. licence sólové, tj. takové, kdy poskytovatel licence dílo nadále využívat může, avšak nesmí poskytoval licenci dalším osobám. MADAR, Zdeněk. Slovník českého práva: Licence. 3. rozš. a podstatně přeprac. vyd. Praha: Linde, 2002. ISBN 80-7201-377-7. s. 635. Tůma dělí licence podle jejich výhradnosti na nevýhradní (poskytovatel může licenci poskytnout dalším osobám a taktéž ji může užívat sám), výhradní licence výlučné (poskytovatel nesmí poskytnout licenci dalším osobám ani ji sám užívat) a výhradní licence omezené (poskytovatel nesmí poskytnou licenci dalším osobám, ale může ji užívat sám). TŮMA, Pavel. Licenční vztahy v autorském právu. Brno, 2006. Disertační práce. Masarykova univerzita s. 62, srov. taktéž TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 586-588. Prováděcí řád k Singapurské smlouvě o známkovém právu (které však není Česká republika smluvní stranou) ve svém textu definuje rozdíly mezi licencí výhradní, výlučnou a nevýlučnou následovně: „"Výlučná licence" je licence, která je udělena pouze jednomu nabyvateli a která majiteli zakazuje používání známky a udělování licencí jiným osobám; "nevýlučná licence" je licence, která majiteli nezakazuje používání známky ani udělování licencí jiným osobám; "výhradní licence" je licence, která se uděluje pouze jednomu nabyvateli a která zakazuje majiteli udělovat licence jiným osobám, ale povoluje mu užívat ochrannou zámku“ . Mezinárodní smlouvy spravované WIPO. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/pravni- predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html 75 MYŠKA, Matěj, Libor KYNCL, Radim POLČÁK a Jaromír ŠAVELKA. Veřejné licence v České republice [online]. 2012 [cit. 2014- 02-02]. ISBN 978-80-263-0344-2. Dostupné z: http://is.muni.cz/www/102870/Prirucka.pdf. s. 18. 76 About. Creative commons [online]. [2002] [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about 77 Some Rights Reserved. Creative commons [online]. 2009 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://creativecommons.org/tag/some- rights-reserved

18 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS

(dle rozhodnutí autora) zachovat licenci, nevyužívat komerčně a nezasahovat do díla, případně kombinace těchto atributů.78

CC se snaží zprostředkovat snadnější cesty, které budou i pro veřejnost, která se v normách au­ torského práva příliš neorientuje, dostupné a bezproblémově využitelné a umožní šíření nových myšlenek vstříc širokému množství příjemců. Ačkoliv CC kladou na nabyvatele povinnost respektovat maximálně (pouze) čtyři povinnosti, to, v čem spočívají hlavní překážky v jejich užívání zdá se je, že stále jenom malá část potenciálních uživatelů rozumí jejich systému a možnostem. Případně se tito potýkají s pochybnostmi, zda se nejedná o obcházení autorského zákona a zda je tato licenční smlouva v souladu s právem nebo jaké jsou v případě použití licence CC vztahy s kolektivními správci.

Jessica Litman79 se např. domnívá, že běžná americká veřejnost si představuje autorské právo násle­ dovně: autor vytvoří dílo, pokud si obzvlášť přeje, může požádat o copyright k dílu. Aby tohoto dosáhl, zašle žádost do Washingtonu, kde dílo přezkoumají, zda je dostatečně kvalitní, originální a není plagiátem a pokud dílo naplní tyto požadavky, zašlou úředníci autorovi copyright a tehdy bude mít autor své dílo opatřené copyrightem.80 Autorka této práce se na základě zkušenosti domnívá, že přestože je systém evropského a čes­ kého práva od amerického odlišný, situace se nebude příliš odchylovat od zmíněného pozorování. Jedním z důvodů těchto představ může být, že jazyk užívaný v právu je komplikovaný, jedná se o právníky užívaný typ určitého kódu, jehož významem si neprávník nemusí být jist. Četba právního textu vyžaduje kompetent­ ního čtenáře.81,82

Creative Commons a podobné licence vzešly z myšlenky, že pro společnost je často užitečnější a prospěšnější sdílet informace, kulturu, vědomosti, než dávat přednost soukromému vlastnictví děl nesou­ cích tyto kvality. Dosavadní úprava autorského práva je příliš restriktivní, než aby toto snadno umožňovala. 83 Problémem není samotná existence autorského zákona, ale stále se zpřísňující regulace a narůstání kontroly,

78 Typy CC licencí. Creative commons: Česká republika [online]. 2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/zakladni-informace-o-cc/typy-cc-licenci/ 79 Profesorka na Columbia Law School. 80 LITMAN, Jessica;. Copyright as myth. University of Pittsburgh Law Review [online]. 1991-1992, č. 235 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://heinonline.org/HOL/LandingPage?handle=hein.journals/upitt53&div=12&id=&page= 81 Kompetentní čtenář rozezná kontext skrývající se v právním textu a je schopen mu porozumět. MYŠKA, Matěj, Terezie SMEJKALOVÁ, Jaromír ŠAVELKA a Martin ŠKOP. Creative Commons and Grand Challenge to Make Legal Language Simple. In: (EDS)., Monica Palmirani ... [et al.]). Al approaches to the complexity of legal systems models and ethical challenges for legal systems, legal language and legal ontologies, argumentation and software agents. Berlin: Springer, 2012, s. 271-285. ISBN 9783642357312. s. 273-277. 82 Kent Anderson má za to, že i licence Creative Commons přinášející pouze další stupeň legalese – jazyka typického pro právníky, a to přesto (či právě proto), že se snaží přiblížit licence veřejnosti prostřednictvím „human readable“ verzí. ANDERSON, Kent. Does Creative Commons Make Sense?. In: The scholarly kitchen [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://scholarlykitchen.sspnet.org/2014/04/02/does-creative-commons-make-sense/ 83 LESSIG, Lawrence. The future of ideas: the fate of the commons in a connected world. New York: Vintage Books, 2001, xxiv, 352 s. ISBN 03-755-0578-4. s. 13-14.

19 KAPITOLA 1 ÚVODNÍ EXKURZ DO PROBLEMATIKY LICENCÍ CREATIVE COMMONS ať už se jedná o prodlužování doby ochrany (viz podkapitola 1.1Historické milníky na cestě ke Creative Com­ mons) či s rozvojem digitálních technologií úměrně se zvětšující oblast, která autorskému právu podléhá. 84 V ideálním případě bude vývoj autorského práva reflektovat vývoj technologií a vzrůstající počet možností užívání děl podobnou rychlostí, jakou se budou tyto skutečnosti stávat aktuálními. Pokud bude autorské právo v budoucnosti rigidní a neschopné přizpůsobit se vývoji společnosti, povede taková situace, dle názoru autorky, ke stále větším problémům a případně prohloubení „krize autorského práva“, tedy situaci, kdy au­ torské právo nedokáže zpracovávat jemu předkládané fundamentální výzvy.85

1.3 Shrnutí kapitoly

Kapitola představuje základní skutečnosti, které byly důležité pro vznik licencí Creative Commons. V první části je nahlédnuto do historie autorského práva, další část je věnována okolnostem, které přímo souvisí s li­ cencemi CC a utvářely jejich cestu. Kapitola v kostce přibližuje atmosféru, za níž Creative Commons vznikly. Dále jsou zmíněny skutečnosti, které vedly k založení organizace Creative Commons a zároveň jaké jsou její cíle, její motivace. Poslední část se zabývá několika základními fakty, která jsou důležitá pro představu o li­ cencích CC a zmiňuje i obecné problémy s jejich využitím.

Smyslem kapitoly bylo uvést čtenáře do oblasti autorského práva, která se nyní dynamicky vyvíjí, především vzhledem k masovému používání informačních technologií a snadnému šíření vědomostních a kulturních děl pomocí internetu. S tím úzce souvisí vznik nových typů úpravy autorských práv, veřejných li­ cencí, z nichž jedním jsou právě licence Creative Commons, které, přestože jsou zřejmě nejznámější ve­ řejnou licencí, však prozatím nejsou institutem, který by byl natolik zažitý, aby byl bezproblémový a naprosto srozumitelný i pro běžného uživatele. Jejich pozice v českém právním řádu bude předmětem zkoumání násle­ dujících kapitol této práce.

84 LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-04-26]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free- culture.cc/freeculture.pdf. s. 170-172. 85 Podobně i KOŠČÍK, Michal a Jaromír ŠAVELKA. Dangers of Over-Enthusiasm in Licensing under Creative Commons. Masaryk University Journal of Law and Technology. 2013, roč. 7, č. 2. ISSN: 1802-5943 nebo LOUČKA, Martin. Vztah kolektivní správy a licence Creative Commons 4.0. Brno, 2014. Studentská vědecká a odborná činnost 2013/2014. Masarykova univerzita.

20 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ

Kapitola 2 Právní úprava veřejných licencí

Jazykovým výkladem slova licence dojdeme k poznání, že pochází z latinského slova licentia, znamenajícího 'svoboda' nebo 'volnost', případně taktéž z latinského licere, 'dovolit'.86 V právním významu je licence vnímá­ na především jako prostředek udělení souhlasu či povolení k využívání nehmotného statku, a to bez převe­ dení vlastnických práv, pouze udělením souhlasu k jejich užívání. Je třeba dávat pozor na nepřesné rozli­ šování mezi výrazy 'licence' a 'koncese.' V případě koncese87 se totiž jedná o veřejnoprávní povolení, indivi­ duální správní akt.88

V oblasti práva duševního vlastnictví jsou rozlišovány tři základní druhy licencí. Jedná se o licence smluvní, tedy takové, které jsou udělovány dobrovolně, za možnou úplatu; licence zákonné, jejichž obsah je stanoven zákonodárcem a umožňuje komukoli využívat díla způsobem v zákoně uvedeným, i přes vůli auto­ ra; a licence nucené, se kterými se lze setkat spíše výjimečně, a to většinou v průmyslových právech. Veřejné li­ cence patří svou povahou do kategorie licence smluvních,89 jejich volba, případně konkrétní znění, záleží na vůli smluvních stran.

Kapitola se zabývá především skutečností, jakým způsobem veřejné licence, jak byly definovány v Kapitole 1, zapadají do českého právního systému. Zjišťuje, jak jsou atributy veřejné licence upraveny nyní a jak tomu bylo za předešlé právní úpravy, a tyto dvě zkoumání srovnává. Dále se dotýká oblasti komunitární­ ho práva, popisuje, jakým způsobem je zde licencování upraveno, jaké jsou snahy Evropské unie v oblasti au­ torského práva a jaké směrnice jsou pro něj v současné době relevantní.

2.1 Právní úprava v ČR do 31. 12. 2013

V době před účinností NOZ byla právní úprava týkající se licenčních smluv obsažena ve dvou předpisech: autorský zákon a obchodní zákoník, přičemž subsidiárně se uplatní normy civilního práva. V obchodním zá­

86 Licence. Oxford Dictionaries [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/licence?q=licence 87 Viz např. terminologie živnostenského zákona:§ 26 a násl. zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-02-02]. 88 TELEC, Ivo. Přehled práva duševního vlastnictví: Lidskoprávní základy, Licenční smlouva. 2., upr. vyd. Brno: Doplněk, 2007, 199 s. ISBN 978-80-7239-206-3. s. 99. 89 Tamtéž. s. 100.

21 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ koníku obsahovaly § 508-515 licenční smlouvy k dílům průmyslového vlastnictví90 a licenční smlouvy týkající se ustanovení autorských práv bylo možné nalézt v paragrafech 46-57 autorského zákona.91 Vzhledem k tomu, že předměty průmyslového vlastnictví cílem této práce nejsou, nebudou dále rozebírány.

Pojem veřejných licencí,92 mezi které jsou řazeny i CC,93 není českému právu znám, což ovšem ne­ představuje překážku pro jejich platnost a vymahatelnost.94 Po přijetí novely autorského zákona č. 216/2006 byl otevřen veřejným licencím právní prostor, neboť ustanovení § 46 AutZ přibyly odstavce 5 a 6,95 které svým textem počítají s možností užívaní licencí typu Creative Commons. Jejich obsahem je, že licenční smlouva může být uzavřena i s neurčitým okruhem osob (nabyvatel práv nemusí být tedy předem znám a zá­ roveň jich může být neomezený počet) a smlouva může být uzavřena uskutečněním nějakého úkonu (ta­ kovým úkonem je zejména přijetí či poskytnutí plnění) a to bez informování navrhovatele.96

2.1.1 Licenční smlouva podle autorského zákona97

Autorský zákon licenční smlouvu definoval jako jeden z projevů obsahu práva dílo užít,98 tj. výlučné právo au­ tora na poskytnutí povolení k užití díla osobě od autora odlišné (společně s právem užití díla autorem samým),99 tato práva se řadí do souboru majetkových práv100 autora.101 Majetkových práv se není možné

90 § 508-515 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 179/2013 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-02-08]. 91 § 46-57 AutZ, ve znění zákona č. 156/2013 Sb. 92 Termín 'veřejná licence' pochází z původního anglického výrazu 'free license'. Přesný překlad do českého jazyka by mohl být zavádějící kvůli dvojímu výkladu slova volný, tj. ve smyslu svobodný, případně zadarmo, proto je používán výše zmíněný termín. MYŠKA, Matěj, Libor KYNCL, Radim POLČÁK a Jaromír ŠAVELKA. Veřejné licence v České republice [online]. 2012 [cit. 2014- 02-02]. ISBN 978-80-263-0344-2. Dostupné z: http://is.muni.cz/www/102870/Prirucka.pdf. s. 29. 93 Společně s např. GNU-GPL, Creative Archives, Open Data Commons. 94 MYŠKA, Matěj, Libor KYNCL, Radim POLČÁK a Jaromír ŠAVELKA. Veřejné licence v České republice [online]. 2012 [cit. 2014- 02-02]. ISBN 978-80-263-0344-2. Dostupné z: http://is.muni.cz/www/102870/Prirucka.pdf. s. 30. 95 § 46 AutZ, ve znění zákona č. 216/2006 Sb. Srov. § 46 AutZ, ve znění zákona č. 61/2006 Sb. 96 § 46 AutZ, ve znění zákona č. 216/2006 Sb. 97 Ve znění zákona č. 156/2013 Sb., tj. před účinností NOZ. 98 Předchůdce autorského zákona č. 121/2000 Sb., zákon 35/1965 Sb., ještě neznal označení 'licenční smlouva', tento zákon upravoval pouze skutečnost, že autor může převést právo dílo užít. § 19 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-02-13]. 99 TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 195. 100 Mezi majetková práva autora dále patří: právo rozmnožování, rozšiřování, pronájem, půjčování, vystavování a sdělování veřejnosti. § 18-23 AutZ, ve znění zákona č. 156/2013 Sb. 101 TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 191-192.

22 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ vzdát ani je převést na jinou osobu,102 avšak jak bylo zmíněno výše, je možné udělit další osobě práva k jejich výkonu. Licenční smlouva je typickým prostředkem,103 jakým lze tato práva poskytnout.104

AutZ stanovoval pro typovou licenční smlouvu několik podstatných náležitostí,105 jejichž sjednání je obligatorní a nedostatek těchto náležitostí následovala absolutní neplatnost takové smlouvy podle § 39 ob­ čanského zákoníku.106,107 Jedná se o: určení díla, projev vůle poskytnout nabyvateli licenci k užití díla a ujednání o odměně.108

Dílo, které je předmětem licenční smlouvy, musí být náležitě určeno (obvykle uvedením jeho auto­ ra, spoluautora, názvu, bližšího určení obsahu, rozsahu, vlastností díla, ISBN apod.) a osoba, která ho posky­ tuje, musí být oprávněna k jeho poskytnutí. Není nezbytné, aby dílo již objektivně existovalo.109

Projev vůle převést majetková práva k dílu musí korespondovat s autorovým závazkem poskytnout licenci k užití díla. Nejedná se o zcizení těchto práv.110 S tím souvisí i dispozitivní ustanovení § 46 odst. 3 AutZ, které stanoví, že pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, je nabyvatelovým právem i povinností převe­ dené právo využít v rozsahu, v jakém licence vymezuje.111

Ujednání o odměně by mělo být, pokud není stanoveno jinak, taktéž součástí licenční smlouvy, buď formou uvedení výše odměny či alespoň stanovením způsobu určení její výše. Licenční smlouva však nemusí být úplatná, pokud tak smluvní strany určí.112

Vedle podstatných obsahových náležitostí se mohou v licenční smlouvě objevit i vedlejší náležitosti (poskytnutí třetí osobě, ujednání určitých užití díla, ukončení smlouvy, zhotovování rozmnoženin apod.).113

102 § 19 AutZ, ve znění zákona č. 156/2013 Sb. 103 TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 476. 104 Existuje taktéž mimosmluvní oprávnění k užití díla, viz § 29 a násl. AutZ, ve znění zákona č. 156/2013 Sb. 105 V Přehledu práva duševního vlastnictví hovoří Telec taktéž o třech podstatných obsahových náležitostech. Jedná se o způsob užití (omezená či neomezená licence ve způsobech užití), rozsah užití (omezený či neomezený časem, místem nebo množstvím) a odměnu, případně ujednání o bezúplatnosti. TELEC, Ivo. Přehled práva duševního vlastnictví: Lidskoprávní základy. Licenční smlouva. 2., upr. vyd. Brno: Doplněk, 2007, 199 s. ISBN 978-80-7239-206-3. s. 134-135. 106 § 39 ObčZ, ve znění pozdějších předpisů. 107 V případě nedostatku podstatných náležitostí může smlouva stále naplnit znaky atypické smlouvy. 108 TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 563-564. 109 TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 564. 110 Tamtéž. 111 § 46 odst. 3 AutZ, ve znění zákona č. 156/2013 Sb. 112 Tamtéž. § 46, 49. 113 Tamtéž. § 46 a násl.

23 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ

2.2 Právní úprava v ČR od 1. 1. 2014

Nový občanský zákoník114 se snaží svou podobou shromáždit veškeré oblasti civilního práva, do té doby roz­ tříštěné do několika předpisů, do jednoho kodexu. Nyní, v době účinnosti NOZ, je právní úprava licen­ cování, dříve rozdělená do dvou hlavních zákonů (autorská práva v AutZ,115 průmyslová práva v ObchZ116), svedena do tohoto jediného předpisu, přičemž většina ustanovení odpovídá právě dřívějším ustanovením au­ torského zákona.117 Nový občanský zákoník starou úpravu příliš nemění, spíše třídí její systém a doplňuje obecná ustanovení.118

2.2.1 Licenční smlouva podle NOZ

Oddíl 5 Dílu druhého, Hlavy druhé, Části čtvrté Nového občanského zákoníku, který je určen licenčním smlouvám, je rozdělen do čtyř Pododdílů. První pododdíl pojednává o základních ustanoveních týkajících se licencí a vymezuje důležité pojmy, druhý pododdíl, pro tuto práci nejzajímavější, se podrobněji zabývá licen­ cemi pro díla z oblasti autorského práva. Třetí pododdíl se zaměřuje na ustanovení ohledně licenční smlouvy nakladatelské a čtvrtý, poslední pododdíl, hovoří o zvláštních ustanoveních týkajících se autorského a data­ bázového práva.119

Licenční smlouva je nadále institutem, jehož obsahem je udělování jistých majetkových oprávnění v oblasti práva duševního vlastnictví poskytovatelem nabyvateli.120 § 2371 pak konkretizuje toto oprávnění jako výkon práva užít předmětné autorské dílo, které poskytuje autor díla nabyvateli,121 tedy stejně, jako tomu bylo v AutZ do 31. 12. 2013.

114 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-02- 14]. 115 § 46 a násl. AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 116 § 508ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 117 PIŠTEJOVÁ, Ľuboslava. Licenční smlouva podle nového občanského zákoníku. Nový občanský zákoník [online]. 2013 [cit. 2014- 02-08]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/licencni-smlouva-podle-noveho-obcanskeho- zakoniku/ 118 Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku. Nový občanský zákoník [online]. 2011 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf. s. 515. 119 § 2358-2389 NOZ. 120 § 2358 NOZ. 121 § 2371 NOZ.

24 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ

U licenční smlouvy hovoříme většinou o dvoustranném kontraktu122, kde subjekty jsou smluvní strany – tedy autor a nabyvatel licence.123 Objektem smlouvy jsou práva a povinnosti ze smlouvy vyplývající. Základní práva a povinnosti jsou následující: na straně autora je to povinnost poskytnutí oprávnění k užití au­ torského díla a právo na uvedení autorství a nesnižování hodnoty díla. Na straně nabyvatele pak povinnost dílo užít a poskytnout odměnu, není-li stanoveno jinak.124 Objektem licenční smlouvy mohou být všechna autorská díla, tedy taková, která představují jedinečnou autorskou tvůrčí činnost a je možno je objektivně vnímat.125 Ke vzniku smlouvy dochází akceptováním nabídky, přičemž návrh může být učiněn vzhledem k neurčitému počtu osob a o jeho přijetí se bude jednat i v případě, že bude proveden nějaký úkon, kterým typicky bude poskytnutí nebo přijetí plnění.126 V případě sjednávání licence výhradní či zapisované do ve­ řejného seznamu je nutné, aby licenční smlouva byla v písemné formě.127

Nový občanský zákoník obsahuje také ustanovení, jejichž obsah byl využíván již v době účinnosti předchozí právní úpravy, avšak nebylo jasné, zda je tento postup správný.128 Jedná se za prvé o možnost ur­ čovat obsah smlouvy odkazem na licenční podmínky, které jsou buď veřejně dostupné nebo smluvním stranám známé,129 za druhé je možné podat návrh, který bude určen nespecifickému počtu osob a který může být přijat bez vyrozumění navrhovatele (tj. provedením jistého úkonu, typicky přijetím či poskytnutím plně­ ní) a který má stanovenou dobu, po kterou ho lze přijmout a během které ho zároveň nelze odvolat.130

2.3 Srovnání úpravy veřejných licencí dle AutZ131 a NOZ

Definice veřejné licence byla uvedena v pododdílu 1.2.1. V následující podkapitole bude rozebráno, jakým způsobem byly jednotlivé definiční znaky upraveny před 31. 12. 2013 a po tomto datu, a to především pro

122 Srov. TELEC, Ivo. Souhlas, nebo licenční závazek?. Právní rozhledy [online]. 2013, č. 13-14 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgnpxa4s7gezv6mjul5zxi4s7gq2to&groupIndex=12&rowIndex=0&conversationId=638707 a HUSOVEC, Martin. Souhlas, nebo licenční závazek?. REVUE PRO PRÁVO A TECHNOLOGIE[online]. 2013, č. 8 [cit. 2014-04- 20]. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/25809 Více viz podkapitola 4.1 Souhlas, nebo licenční závazek. 123 Mezi subjekty licenční smlouvy se mohou objevit i další, např. zprostředkovatel. 124 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Jana SVEJKOVSKÁ. Nový občanský zákoník: srovnání nové a současné úpravy občanského práva. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xiv, 792 s. ISBN 978-80-7400-423-0. s. 526-534. 125 § 2 odst. 1 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 126 § 2373 NOZ. 127 § 2358 NOZ. 128 PIŠTEJOVÁ, Ľuboslava. Licenční smlouva podle nového občanského zákoníku. Nový občanský zákoník [online]. 2013 [cit. 2014- 02-08]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/licencni-smlouva-podle-noveho-obcanskeho- zakoniku/ 129 § 2373 NOZ. 130 § 2373 odst. 2 a 3 NOZ. 131 Ve znění zákona č. 156/2013 Sb., tj. před účinností NOZ.

25 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ prezentaci skutečností, jakým způsobem se právní úprava změnila či nezměnila a zda s jednotlivými znaky pracuje. V tabulce na následující straně jsou uvedeny definiční znaky veřejné licence, jak je ve své práci po­ psal Petr Jansa.132

Tabulka 1: Srovnání úpravy znaků veřejné licence dle AutZ a NOZ

Pozn. AutZ § Pozn. NOZ §

Pokud zákon Nevýhradní ✓ § 47 č. 106/1999 Sb. ✓ § 2360 nestanoví jinak133 Nutnost sjednat Nutnost sjednat Bezúplatná § 49/2 b) § 2366/1 b) ve smlouvě ✓ ve smlouvě ✓

Nutnost sjednat Poskytovaná po celou Nutnost sjednat § 50/3 b) § 2376/3 b) ve smlouvě dobu ochrany díla ✓ ve smlouvě ✓

Neurčitý okruh osob ✓ § 46/5 ✓ § 2373/1

Nutnost sjednat Nabyvatelé mohou Nutnost sjednat § 48/1 § 2363 ve smlouvě dále šířit ✓ ve smlouvě ✓

Dle obsahu návrhu, Dle obsahu návrhu, Konkludentní získání ✓ § 46/6 zavedené praxe či ✓ § 2373/2 zavedené praxe či zvyklostí zvyklostí

Vlastní zpracování dle § 47-50 AutZ134 a § 2360-2376 NOZ.135 Z Tabulky 1 vyplývá, že právní úprava se nijak zásadně nezměnila, neboť se všemi uvedenými znaky AutZ i NOZ pracují a tedy zároveň dokazují výše uvedené tvrzení (oddíl 2.1.2), že veřejné licence jsou plně platné i vymahatelné. Nutno podotknout, že NOZ paragrafy uspořádává přehledněji, což pro čtenáře zna­ mená lepší orientaci v předpisu, kdy např. některé paragrafy plné mnoha odstavců byly rozděleny či zkráceny (např. § 49 Odměna AutZ,136 nyní § 2366 NOZ).137

132 Znaky veřejné licence podle definice Petra Jansy. Viz JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. s. 28. 133 Konkrétně § 14a odst. 3, 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 15. 02. 2014]. 134 § 47-50 AutZ, ve znění zákona č. 156/2013 Sb. 135 § 2360-2376 NOZ. 136 § 49 AutZ, ve znění zákona č. 156/2013 Sb. 137 § 2366 NOZ.

26 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ

V poznámkách Tabulky 1 je v několika případech uvedeno, že zmiňovaný atribut se aplikuje, pokud je sjednán ve smlouvě. To koresponduje se zásadou neformálnosti, která až na výjimky ovládá licenční právo, a která klade důraz na vůli stran smlouvu sjednávajících.138 Tato skutečnost smluvní strany nijak neomezuje, naopak podporuje jejich smluvní volnost a vychází vstříc sjednávání zkoumaného institutu veřejné licence.

Jedinou změnou, kterou lze pozorovat, je přítomnost poznámky v případě atributu „Nevýhradní“ u autorského zákona, která se u NOZ již nevyskytuje. V tomto případě je odkazováno na zákon o svobodném přístupu k informacím,139 který umožňuje udělení pouze licence nevýhradní. Pouze pokud je poskytnutí li­ cence výhradní v souladu s nezbytným veřejným zájmem, lze tuto poskytnout140 (§ 14a odst. 4).141 Poznámka se tedy týká licencí výhradních, které nejsou dále předmětem zkoumání této práce, 142 avšak přesto je vhodné zmínit, že absence poznámky nikterak nenarušuje ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť tento je lex specialis k NOZ – jeho ustanovení se tedy použijí přednostně.

Je vhodné zmínit, že je třeba dávat pozor na dobu poskytování licence. Pokud nebude ve smlouvě sjednána délka časového trvání licence,143 podle § 2376 odst. 3 b) NOZ je poskytování licence, pokud není smluvně upraveno, omezeno horním limitem jednoho roku.

2.4 Licenční smlouva v evropském prostředí

Evropská komise se snaží již několik let o reformu norem evropského autorského práva. Jistého úspěchu bylo dosaženo na poli softwarového práva, neboť pro tuto oblast byla vytvořena tzv. 'Veřejná licence Evropské unie'.144 Avšak ve sféře smluvního licenčního práva či autorského práva nebyl zatím zaznamenán výraznější pokrok. Jedním z pokusů byla snaha o přistoupení k mezinárodní dohodě známé jako ACTA (Anti-Counter­

138 TELEC, Ivo. Přehled práva duševního vlastnictví: Lidskoprávní základy, Licenční smlouva. 2., upr. vyd. Brno: Doplněk, 2007, 199 s. ISBN 978-80-7239-206-3. s. 132. 139 Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-01-03]. 140 CHALOUPKOVÁ, Helena a Petr HOLÝ. Autorský zákon: komentář. 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xii, 477 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-432-2. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? ocumentId=nnptembrgjpwe2ztfzzwexzsgaydaxzrgiyv64dggq3q&conversationId=4931386. s. 92-93. 141 § 14a odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-01-03]. 142 CRHÁKOVÁ, Eva. Licencování informací veřejného sektoru. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Matěj Myška. 143 V případě CC je doba trvání licence upravena článkem 6, který stanovuje, že licence je poskytována po dobu, kdy trvají danou licencí poskytována práva, případně do porušení ustanovení licence. Článek 6 CC BY-NC-SA 4.0 International. 144 Více viz Open-Source Software: European Union Public Licence. European Commission [online]. © 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: https://joinup.ec.europa.eu/software/page/eupl

27 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ feiting Trade Agreement),145 která však byla po protestech veřejnosti odmítnuta poslanci Evropského parla­ mentu, a nebyla tedy ratifikována.146

2.4.1 Licence pro Evropu

V současné době vede Evropská unie diskuzi o přezkumu evropských norem autorského práva. Tato inicia­ tiva navazuje na zatím relativně neúspěšný projekt Licence pro Evropu,147 jehož cílem bylo usnadnění po­ hybu digitálního obsahu a získávání dat v prostoru států Evropské unie.148 V listopadu 2013 bylo zjištěno, že většina zúčastněných stran se nemůže shodnout na realizaci norem autorského práva EU a na použitelných postupech vhodných pro digitální společnost a projekt byl ukončen bez očekávaných výsledků.149

Účastníci projektu byli přizváni k participaci na čtyřech pracovních skupinách (Přeshraniční pří­ stup, Obsah vytvářený uživateli a licencování v malém měřítku, Dostupnost audiovizuálního dědictví a Text a dolování dat).150 Ve skupině zabývající se uživatelským obsahem se na průzkumu podílela i organizace Creative Commons.151 Výstupem téměř ročního snažení projektu se stal dokument Ten pledges to bring more content online, což je formulace postupů a cílů, jakým způsobem zpřístupnit využívání digitálního prostoru ev­ ropskou veřejností. Mezi body dokumentu patří např. snazší licencování hudby, větší množství kulturního fil­ mového dědictví on-line, vývoj přeshraničního přístupu k předplatnému atp.152 Tyto body jsou však for­ mulovány spíše obecně, nepřinášejí žádná konkrétní řešení, ani možné způsoby provedení.

145 Anti-Counterfeiting Trade Agreement. European Union [online]. 2011 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/may/tradoc_147937.pdf 146 Fundamental Cultural Rights Must be at the Heart of Copyright Reform in Europe!. La Quadrature du Net [online]. 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.laquadrature.net/en/fundamental-cultural-rights-must-be-at-the-heart-of-copyright- reform-in-europe 147 Projekt Licence pro Evropu byl zahájen v únoru roku 2013 v návaznosti na debatu 'Obsah jednotného digitálního trhu' v prosinci 2012. Cílem je odstranit praktické překážky obíhání obsahu v současném digitálním prostředí, např. snazší licencování hudby, více filmového kultury on-line, snadný přístup k elektronickým knihám atp. Viz Licences for Europe. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/licences-for- europe-dialogue/en/content/about-site 148 Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/docs/consultation-document_en.pdf 149 Failure of "Licenses for Europe" Underlines the Need for Reform of the EU Copyright Framework. La Quadrature du Net[online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.laquadrature.net/en/failure-of-licenses-for-europe-underlines-the-need-for- reform-of-the-eu-copyright-framework 150 Licences for Europe: Working groups. European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/licences-for-europe-dialogue/en/content/working-groups 151 Licences for Europe: Working Group 2 - User-Generated Content and small-scale licensing.European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/licences-for-europe-dialogue/sites/licences-for-europe- dialogue/files/131213_wg2-list-of-participants.pdf 152 Licences for Europe: Ten pledges to bring more content online. European Commission[online]. 2013 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/copyright/docs/licences-for-europe/131113_ten-pledges_en.pdf

28 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ

Pět zúčastněných skupin (Centrum Cyfrowe, EDRI, Kennisland, Modern Poland Foundation a La Quadrature du Net) zveřejnilo po ukončení projektu dopis Evropské komisi, ve kterém ji vyzývají, aby podnikla nutný krok ve věci modernizace evropského autorského práva a neztrácela čas dalšími diskusemi, zda takové opatření je, či není nutné. 153 Projekt obdržel více rozporuplných reakcí. Např. organizace LIBER Europe154 odstoupila z účastenství pro výrazný nesouhlas se snahou dodatečně licencovat dolování dat, tedy zvyšovat překážky pro volný pohyb dat – tj. přesně opačný vývoj, nežli byl na počátku v pracovních skupi­ nách zamýšlen. LIBER rovněž poukazuje na skutečnost, že zatímco na jedné straně se v rámci rámcového programu Evropské komise realizuje projekt Horizont 2020155, který se snaží o usnadnění přístupu k infor­ macím z vědeckých výzkumů, na straně druhé se formuje iniciativa zavedení dvojího licencování dat.156

2.4.2 Revize právní úpravy evropského autorského práva

Evropská komise zveřejnila v prosinci 2013 dokument, ke kterému bylo možné se vyjádřit do 5. března 2014 z pozice zainteresované strany, tj. jak autorů, výkonných umělců nebo distributorů, tak i spotřebitelů a uživa­ telů, případně kolektivních správců, veřejných orgánů atd.157 Cílem shromažďování těchto postřehů je získat pohled na přezkum pravidel evropského autorského práva.158 Po ukončení shromažďování připomínek bu­ dou výsledky zveřejněny a započne další fáze aktualizování evropských norem v oblasti autorského práva za účelem zvýšení jejich účinnosti a efektivity.159 V současné době bylo sesbíráno přes 11 000 zpráv odpoví­ dajících na otázky dotazníku, případně se samostatně vyjadřující k tématu.160 Dotazník na 36 stranách před­ stavuje problematiku a zároveň pokládá celkem 80 otázek rozdělených do osmi tématických oddílů, není

153 Failure Of “Licenses For Europe”. EDRi: Protecting Digital Freedom [online]. 2013 [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://edri.org/failure-of-licenses-for-europe/ Srov. vyjádření Evropské komice k závěrům projektu. VASSILIOU, Androulla. Licences for Europe: fostering access and distribution of culture in the digital era. European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-13-918_en.htm 154 LIBER je nevládní organizace, která vznikla pod záštitou Rady Evropy. Její náplní práce je prosazování zájmů vědeckých a odborných knihoven. LIBER: Re-inventing the Library for the Future [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://libereurope.eu/ 155 Více o Horizontu 2020 v pododdílu 4.2. Open Access a Horizont 2020 této práce. 156 “Licences for Europe – A Stakeholder Dialogue” text and data mining for scientific research purposes working group. LIBER [online]. 2013 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://libereurope.eu/licences-for-europe-a-stakeholder-dialogue- text-and-data-mining-for-scientific-research-purposes-working-group/ 157 Problematika zmiňované veřejné konzultace je rozebíráná i na webových stránkách Creative Commons Paulem Kellerem. Viz KELLER, Paul. European Commission announces public consultation on the review of EU copyright rules. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://creativecommons.org/weblog/entry/41118#more-41118 158 Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commission: Public Consultation on the review of the EU copyright rules [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright- rules/index_en.htm 159 Copyright – Commission launches public consultation. European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-13-1213_en.htm?locale=en 160 Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/index_en.htm

29 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ však nutné odpovědět na všechny, daný subjekt si sám vybírá, k čemu se vyjádří.161 Na následujících řádcích bude nahlédnuto na zajímavé části podání organizace Creative Commons, případně dalších nevládních or­ ganizací vyjadřujících se k tématu.

Mnoho reakcí obdržela zejména otázka 11, jejímž obsahem bylo, zda by měl odkaz, který vede k dílu chráněnému autorským právem být také chráněn autorským právem, případně za jakých okolností. CC striktně odmítá tuto možnost s tím, že sdílení odkazů je základní operací internetu, pokud by byla tato ome­ zena, byl by narušen samotný tok informací.162 S tímto názorem souhlasí i Free Software Foundation Europe (FSFE),163 která uvedla, že takové omezení by bylo velkým břemenem pro svobodu projevu jak pro uživatele, tak pro držitele práv a internetové vydavatele, což by vedlo k vysokým omezením využitelnosti digitálního prostoru a ztrátám možnosti přístupu k množství děl.164,165 Otázka odkazování je aktuální i v rozhodovací činnosti Soudního dvora. 13. února 2014 byl vydán rozsudek v případu Svensson, kdy soud judikoval, že po­ skytnutí odkazu je sdělováním veřejnosti pouze v případě, že splňuje obě kritéria, tedy prvek sdělování a prvek (nové) veřejnosti, přičemž nezáleží na tom, zda je sdělováno základním či embedded166 odkazem.167 CC by se zřejmě spíše ztotožnila s názorem European Copyright Society,168 která se domnívá, že pokud ne­ dochází k přímému přenosu díla, nejedná se o sdělování veřejnosti a stejně jako kanadský Nejvyšší soud169 podotýká, že v případě odkazu neexistuje kontrola ani nad obsahem díla ani nad tím, zda se tento dostane ke konzumentům.170 V českém prostředí se k této oblasti vztahuje tzv. „případ libereckého piráta“, kdy byl

161 Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/docs/consultation-document_en.pdf 162 CREATIVE COMMONS. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. In: European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2013/copyright/other- stakeholders_en.zip. s. 2-3. 163 Free Software Foundation Europe [online]. © 2001-2014 [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: https://fsfe.org/about/about.en.html 164 FREE SOFTWARE FOUNDATION EUROPE. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. In: European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2013/copyright/users_en.zip. s. 2. 165 Podobný názor prezentuje ve svém podání i Česká pirátská strana, přičemž doplňuje, že nelegálním by nemělo být ani základní odkazování, ani poskytování embedded linků. Přirovnává zákaz odkazování k nemožnosti zveřejnění programu kina, kdy v tomto případě také není jasné, zda film je, nebo není promítaný legálně. ČESKÁ PIRÁTSKÁ STRANA. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. In:European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2013/copyright/other-stakeholders_en.zip. s. 14. 166 Embedded odkaz se od hypertextového odkazu liší tím, že uživatele neodvádí dále z místa přístupu. 167 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu) ze dne 13. února 2014. Nils Svensson, Sten Sjögren, Madelaine Sahlman, Pia Gadd proti Retriever Sverige AB. Věc C-466/12. In: InfoCuria - Case-law of the Court of Justice. 2014. Dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf? text=&docid=147847&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=202818 168 Skupina, která vznikla v roce 2002 s cílem sdružovat nezávislé kritické myšlení v oblasti evropského autorského práva. European Copyright Society. Instituut voor Informatierecht [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.ivir.nl/nieuws/ECS_EC_consultation_copyright.pdf 169 Viz ROZSUDEK NEJVYŠŠÍHO SOUDU KANADY ze dne 19. října 2011. Wayne Crookes and West Coast Title Search Ltd. proti Jon Newton. Věc 2011 SCC 47. 2011. Judgments of the Supreme Court of Canada [online]. 2011 [cit. 2014-06-03 ]. Dostupné z: http://scc-csc.lexum.com/scc-csc/scc-csc/en/item/7963/index.do 170 EUROPEAN COPYRIGHT SOCIETY. Opinion on The Reference to the CJEU in Case C- 466/12 Svensson. Instituut voor Informatierecht [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://www.ivir.nl/news/European_Copyright_Society_Opinion_on_Svensson.pdf

30 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ ovšem obžalovaný odsouzen za zpřístupňování nelegálních kopií děl pomocí embedded linků, jejichž použití posoudil soud jako sdělování veřejnosti.171 Nutno podotknout, že tento rozsudek byl vynesen (a potvrzen) před rozhodnutím Soudního dvora v případě Svensson. Další vývoj v této oblasti bude zajímavé sledovat s přihlédnutím k rozsudkům Soudního dvora ve věcech C-279/13 C More Entertainment 172 a C-348/13 BestWater173.

Ohledně registračního systému děl na evropské úrovni (ot. 15-18) má CC za to, že by byl pro auto­ ry i uživatele přínosný. Přestože by byl poměrně administrativně a finančně náročný, poskytoval by rovný přístup k informacím o ochraně vztahující se na díla a podmínkách jejich užití. Systém by měl fungovat na zá­ kladě registrace díla, pokud by autor z nějakého důvodu dílo nezaregistroval, ztrácel by např. právo na vymá ­ hání jeho ochrany.174 European Copyright Society uvádí, že absence registrace díla by nevedla k neexistenci autorství, ale právě k nemožnosti nárokovat toto právo proti narušiteli.175 Výhodou takových pravidel by mohla být absence nechtěné majetkové ochrany díla s důrazem na neexistenci automatické kolektivní správy a tedy i usnadnění vystavení děl pod licencemi typu Creative Commons. V návaznosti na možnost existence registru děl zmiňuje CC (ot. 59) problematické až nemožné užití děl, která vznikly upravením dalších, pokud je autorskoprávní statut upravovaného díla nejasný. Možným řešením by bylo opatřování děl metadaty ve strojově čitelném formátu, jako je tomu u licencí CC.176

Další značně diskutovanou je otázka 20, která se dotazuje na vhodnou délku ochrany děl.177 Není však překvapivé, že organizace zabývající se liberalizací internetu na straně jedné prosazují ve svých podáních zkrácení délky ochrany a subjekty, jejichž cílem je ochrana majetkových práv autora, budou obhajovat úpravu dosavadní, či i prodloužení doby ochrany.178

171 USNESENÍ NEJVYŠŠÍHO SOUDU ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 8 Tdo 137/2013-43. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 2014-06-03 ]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/763AE1D4853A3985C1257B5C004F46EE? openDocument&Highlight=0,odkazu,na,audiovizu%C3%A1ln%C3%AD,d%C3%ADlo 172 ŽÁDOST O ROZHODNUTÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE PODANÁ HÖGSTA DOMSTOLEN ze dne 22. května 2013. C More Entertainment AB proti Linus Sandberg. Věc C-279/13. In: InfoCuria - Case-law of the Court of Justice [online]. 2014 [cit. 2014-06- 03 ]. Dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf text=&docid=139178&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=602098 173 Tamtéž. 174 CREATIVE COMMONS. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. In: European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2013/copyright/other- stakeholders_en.zip. s. 3-5. 175 European Copyright Society: Answer to the EC Consultation on the review of the EU copyright rules. Instituut voor Informatierecht [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://www.ivir.nl/nieuws/ECS_EC_consultation_copyright.pdf 176 CREATIVE COMMONS. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. In: European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2013/copyright/other- stakeholders_en.zip. s. 19-20. 177 Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/docs/consultation-document_en.pdf 178 Zkrácení podporuje např. CC, Česká pirátská strana, Ústřední knihovna Univerzity Karlovy v Praze, atd. Viz Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/index_en.htm

31 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ

V neposlední řadě je vhodné zmínit, že na mnoha místech svého podání zdůrazňuje CC nutnost podpory autorů, kteří chtějí svoje dílo určit jako public domain,179 tedy dílo, které je vystaveno tak, jako kdyby jeho ochrana vypršela, resp. vůbec neexistovala, jedná se o variantu „žádná práva vyhrazena“. V rámci CC pak tyto charakteristiky splňuje licence CC0. Nejmarkantnějším rozdílem mezi klasickými licencemi CC a licencí CC0 pak je, že nemusí být uveden autor.180 Na mnoha místech Evropy (včetně ČR) není v současné době možné této licence v plném rozsahu využít, pokud však Evropská komise vezme tyto návrhy v úvahu, může­ me se s ní v budoucnu setkávat častěji.

Bude zajímavé zkoumat výstupy, které z posouzení vyjádření k přezkumu evropských autorských práv vzniknou. Významná změna v oblasti evropského autorského práva může být očekávána v budoucnu, pakliže se podaří nalézt vhodný kompromis mezi orgány Evropské unie a zainteresovanými stranami.

2.5 Shrnutí kapitoly

Před účinností Nového občanského zákoníku byla úprava licencování rozdělena do dvou předpisů. V au­ torském zákoně bylo možno najít úpravu licenčních smluv k autorským dílům a v obchodním zákoníku ustanovení průmyslových práv. Nyní je úprava svedena do jednoho předpisu. Tato skutečnost zajisté přispívá k snazší orientaci v dané problematice, ačkoliv např. definice základních pojmů nalezneme stále v AutZ.181

Přestože, jak bylo zjištěno v této kapitole, se právní úprava licenční smlouvy nezměnila nijak výraz­ ným způsobem, je třeba přihlédnout i k tomu, že NOZ může ovlivňovat další oblasti právních vztahů, které s licenční smlouvou mohou souviset. Takovým je např. nová úprava věci nehmotné (§ 489 NOZ), neboť věc je nově definována jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Pojem tedy zahrnuje nejen věci v hma­ tatelném smyslu (cihla), ale také práva, služby nebo nehmotné statky.182 Podle nové úpravy jsou práva du­ ševního vlastnictví řazena k věcem nehmotným movitým.183 S tím tedy souvisí otázka, jak práva duševního vlastnictví ovlivní § 1011 NOZ184 či zda bude duševní vlastnictví vyloučeno z množiny nehmotných věcí.185

179 CREATIVE COMMONS. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. In: European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2013/copyright/other- stakeholders_en.zip. s. 4, 5, 21, 25. 180 CC0 FAQ. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/CC0_FAQ 181 Např. § 2, 5 apod. AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 182 STUNA, Stanislav a Jiří Švestka. K pojmu věc v právním smyslu v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy. [online ]. 2011, č. 10, s. 366 [cit. 2014-06-10]. https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgfpxa4s7geyf643uojptgnrw&groupIndex=0&rowIndex=0&conversationId=1999749 183 § 498 odst. 2 NOZ. 184 „Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.“ § 1011 NOZ. 185 K této problematice podrobněji TELEC, Ivo. Duševní vlastnictví a jeho vliv na věc v právním smyslu. Právní rozhledy. 2011, č. 12, 444 a násl.

32 KAPITOLA 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH LICENCÍ

Dá se očekávat, že na evropské úrovni bude tato oblast autorského a licenčního práva více regle­ mentována. Přestože několik předchozích pokusů bylo ne zrovna úspěšných (ACTA, Licence pro Evropu), v průběhu první poloviny roku 2014 proběhl sběr vyjádření zainteresovaných subjektů k budoucí úpravě ev­ ropského autorského práva. Některé položené otázky v současné době skutečně hýbou světem právní úpravy digitálního prostoru (embedded link)186 a bude velmi zajímavé sledovat budoucí vývoj této diskuze, zejména jakým způsobem do ní zasáhnou organizace jako Creative Commons nebo Free Software Foundation.

186 V České republice se jedná o tzv. „případ libereckého piráta“. K této kauze více viz MYŠKA, Matěj. Odkaz není zločin? Embedding, užití díla a trestný čin porušování autorského práva.Revue pro právo a technologie [online]. 2013, č. 7, s. 42-44 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:http://revue.law.muni.cz/dokumenty/23776

33 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0

Kapitola 3 Creative Commons verze 4.0

Třetí kapitola nejprve v nutném rozsahu rozebere vlastní stavbu licencí Creative Commons a představí, jaké kombinace licenčních prvků vytvářejí samotných šest základních typů licencí CC. V dalších částech se zaměří již na samotnou novou verzi CC 4.0 BY-SA-NC International a bude se soustředit především na nové institu­ ty, které ve srovnání s předchozí CC 3.0 BY-SA-NC Unported přináší.

Opomenuta nebude ani česká verze této licence - CC 4.0 BY-SA-NC Mezinárodní. Jak bude v kapi­ tole objasněno, jednou ze změn je, že licence nejsou portovány, ale „pouze“ překládány, proto jsou jejich ná­ zvy označeny v anglické verzi „International“ a ve verzi české „Mezinárodní“.

3.1 Podoba CC, jejich systém a prvky

Licence Creative Commons si kladou za cíl poskytnout autorům jistou nadstavbu tradičních institutů ochra­ ny autorských práv a to tak, aby bylo možno zvolit licenci, která nejpřesněji naplňuje autorovy záměry. Všechny poskytované typy licencí mají několik společných specifik. Mezi tato spadá jejich bezúplatnost, dále povinnost uživatele vždy uvést jméno nebo pseudonym autora (autorů), název díla (za předpokladu, že exis­ tuje) – toto už však ve verzi 4.0 není nutné, internetový odkaz na použitou CC licenci a také způsob úpravy díla v případě, že se jedná o šíření upravené verze. Odlišují se pak tím, že obsahují různé kombinace oprávně­ ní nebo omezení nabyvatele CC licence. Licence Creative Commons mají šest základních druhů, v nichž se kombinují jednotlivé licenční prvky.

Mezi opravňující prvky patří právo používat a šířit dílo v původní podobě, případně ho zařadit do díla souborného (Share), a právo dílo upravovat, měnit nebo doplňovat (Remix).187 Druhou skupinu li­ cenčních prvků tvoří prvky omezující. Prvním z nich je nutnost uvést autora, která se uplatňuje vždy (Attribution, zkratka BY), dále prvek, který omezuje možnost vystavení upraveného díla pouze pod shodnou nebo slučitelnou licencí (ShareAlike, zkratka SA), může být stanovena nemožnost veškerého upravování díla (NoDerivatives, zkratka ND), případně zakázáno komerční využití (NonCommercial, zkratka NC).188 Tyto

187 About The Licenses. Creative Commons [online]. [2014] [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://creativecommons.org/licenses/ 188 Tamtéž.

34 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 licenční prvky se v licencích Creative Commons kombinují a vytvářejí tak celkem šest používaných druhů189 licencí, které se odlišují množstvím práv a povinností, které nesou.190

Tabulka 2: Typy licencí Creative Commons

Zkratka České označení licence Právo dílo Právo dílo Povinnost Povinnost Povinnost Povinnost šířit upravovat uvést autora zachovat nezasahovat neužívat dílo licenci do díla komerčně BY Uveďte autora ✓ ✓ ✓

Uveďte autora- BY-SA Zachovejte licenci ✓ ✓ ✓ ✓ Uveďte autora- BY-ND Nezasahujte do ✓ ✓ ✓ díla Uveďte autora- BY-NC Neužívejte ✓ ✓ ✓ ✓ komerčně Uveďte autora- BY-NC- Neužívejte SA komerčně- ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ Zachovejte licenci Uveďte autora- Neužívejte BY-NC- komerčně- ✓ ✓ ✓ ✓ ND Nezasahujte do díla

Vlastní zpracování dle www.creativecommons.org,191 www.creativecommons.cz192 a Petra Jansy 193

Mimo licence uvedené v Tabulce 2, existují ještě dva nástroje, pomocí nichž je možno určit nebo označit dílo jako dílo volné. Jedná se o licenci CC0194 a dále o tzv. Public Domain Mark.195 Prostřednictvím

189 Logicky jsou vyloučeny licence, které by si odporovaly výběrem licenčních prvků. Některé licence, které organizace Creative Commons taktéž vydala, už nejsou dále ve výběrů licencí (http://creativecommons.org/choose/) nabízeny. Je to zejména proto, že po daném typu licence byla malá poptávka, nebyl kompatibilní s jinými CC licencemi nebo nenaplňoval zcela hodnoty považované organizací za důležité. Retired Legal Tools. Creative commons [online]. [2014] [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://creativecommons.org/retiredlicenses 190 About The Licenses. Creative Commons [online]. [2014] [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://creativecommons.org/licenses/ 191 About The Licenses. Creative Commons [online]. [2014] [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://creativecommons.org/licenses/ 192 Licenční prvky. Creative commons [online]. © 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/zakladni- informace-o-cc/licencni-prvky/ 193 JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. s. 7-9. 194 Více viz CC0. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/CC0 195 Více viz About the Public Domain Mark — “No Known Copyright”. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about/pdm

35 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 licence CC0 se autor díla dle jejího ustanovení otevřeně, trvale a bezpodmínečně vzdává všech autorských práv a práv s autorským právem souvisejících, včetně stávajících i budoucích nároků, na celém světě a po maximální možnou dobu, pro libovolný počet kopií, bez omezení účelu196 atd. Tuto licenci nelze v českém právním řádu bezezbytku využít, neboť jak bylo uvedeno výše, jejím záměrem je, že jejím prostřednictvím se autor vzdává všech autorských práv. Dle § 11 odst. 4 AutZ197 se autor, který je občanem České republiky,198 nemůže vzdát osobnostních práv k dílu ani je nikomu převést, zároveň není možné ani poskytnout dílo k účelům, které v době uzavření smlouvy nejsou známy.199 Této limitace, tj. pravděpodobné nemožnosti použití ve všech ju­ risdikcích, si je vědoma i samotná organizace Creative Commons a upozorňuje tak v části 3. Public License Fallback, že v případě nemožnosti jejího plného uplatnění se použije do maximálního možného rozsahu, kte­ rý národní právní řád umožňuje, přičemž neplatnosti částí této licence nezavdávají příčinu k jejímu celému zneplatnění.200 Public Domain Mark se oproti tomu používá pro označení děl, která již nadále nejsou předmětem ochrany autorského práva, účelem tohoto nástroje je udělat taková díla snadno vyhledatelnými a použitelnými pro ostatní.201 Typicky se tak bude jednat o díla, která jsou velmi stará.202

Specifikem CC licencí je, že se skládají ze tří tzv. vrstev. Každá z nich přibližuje nutné informace, které daná licence obsahuje, srozumitelně jedné ze tří skupin uživatelů. Zjednodušeně se dá říci, že se jedná o právníky, neprávníky a stroje. Smyslem tohoto uspořádání je vytvoření institutu, který nebude pouze právním dokumentem, ale bude zároveň srozumitelný autorům i nabyvatelům licence a navíc bude rozpo­ znatelný vyhledávacími programy a podobnými internetovými službami.203 V rámci těchto vrstev se jedná o Legal Code, tedy právní ujednání v plném znění, jimiž se bude daná licence řídit, dále Human Readable ne­ boli Commons Deed vrstvu, která ve zkráceném znění shrnuje důležité skutečnosti pro širší skupinu uživatelů, a dále poslední vrstva, Machine Readable neboli Digital Code, tedy metadata,204 která usnadňují rozpoznání li­

196 CC0 1.0 Universal - Legal Code: 2. Waiver. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z:http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/legalcode#languages 197 § 11 odst. 4 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 198 Tamtéž. § 107 odst. 1. 199 § 2372 odst. 1 NOZ. 200 CC0 1.0 Universal - Legal Code: 3. Public License Fallback. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/legalcode#languages 201 About the Public Domain Mark — “No Known Copyright”. Creative commons [online]. 2014 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about/pdm 202 Univerzita v Berkeley vydala příručku, která pomáhá s určením, zda se dané dílo (doba vzniku 1. 1. 1923 – 31. 12. 1977) nachází v kategorii Public Domain. Příručka: MANNAPPERUMA, Menesha A. a kolektiv. Is it in the Public Domain?. Berkeley Law [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.law.berkeley.edu/files/Final_PublicDomain_Handbook(5).pdf Grafický návod: MANNAPPERUMA, Menesha A. a kolektiv. Is it in the Public Domain?: FLOWCHARTS FOR EVALUATING THE COPYRIGHT STATUS OF A WORK CREATED IN THE UNITED STATES BETWEEN JANUARY 1, 1923 AND DECEMBER 31, 1977. Berkeley Law [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.law.berkeley.edu/files/Final_PublicDomain_Flowcharts(3).pdf 203 About The Licenses: Three “Layers” Of Licenses. Creative Commons [online]. [2014] [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://creativecommons.org/licenses/ 204 Tamtéž.

36 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 cence CC pro web, pomáhají propojit vystavené dílo s licenčním zněním a viditelně označují dílo, aby bylo zřejmé, že je vystaveno pod licencí Creative Commons.205

CC existují v různých verzích nejen v rámci specifik jednotlivých licencí, ale také v různých v čase se vyvíjejících verzích. Tyto časové verze pak mohou být buď licence mezinárodní206 nebo národní, tj. upravené tak, aby reflektovaly individualitu jednotlivých právních řádů a přitom plnily určenou funkci. Od roku 2002, kdy byla představena verze 1.0,207 pokročil tento vývoj až k dnes stále hojně používané verzi 3.0 (byla vydaná v roce 2007).208 V říjnu 2013 bylo vydáno finální znění verze 4.0, která nyní existuje jako licence obecná a probíhá její překlad (nikoliv portování) pro jednotlivé právní řády.209

O podobě licencí Creative Commons, licenčních prvcích, časových a národních verzích a příbuz­ ných tématech bylo zpracováno již mnoho prací, proto zde již nebudou blíže rozebírány. První, komplexněji se zabývající licencemi CC, byla diplomová práce Petra Jansy, ve které byly CC zkoumány v souvislosti s dalšími veřejnými licencemi (zejména jejich pozice vzhledem k českému právnímu řádu) a podrobně byly rozebrány licenční prvky.210 Na problémy definované v Jansově práci navázal dále např. Jiří Marek, který se zabýval kromě strukturou licencí i novými řešeními implementace CC do českého právního řádu a praktický­ mi problémy souvisejícími s jejich užíváním.211 Srozumitelně problematiku popisuje příručka Veřejné licence v České republice, přibližuje proces zpřístupnění díla pod některou z CC licencí i jednotlivá specifika cenčních prvků.212 Z cizojazyčné literatury zmiňme např. díla Lawrence Lessiga, disertační práci Prodromose Tsiavose, práce Pamely Samuelson nebo Ashley West213.

205 GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons a šedá literatura. In: Národní úložiště šedé literatury [online]. 2008 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/CC_text.pdf 206 Dřívější název těchto licencí, nyní (od verze 4.0) nazývaných International, tj. mezinárodní, byl Unported. Tyto licence tvoří základní verzi CC a jsou založené na mezinárodních smlouvách zabývajících se autorským právem. Tzv. porting spočívá v implementaci CC licencí do jednotlivých jurisdikcí, tedy jejich překlad do národního jazyka, přizpůsobení právním termínům atp. Aktuální verze 4.0 byla zpracována se zvláštním ohledem na to, aby pokryla co největší množství zvláštností, které mohou jednotlivé jurisdikce obsahovat, byla právně účinná všude a její porting byl tak co nejméně nutný. Porting Project. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Porting_Project 207 Mezi verzemi 1.0 a 3.0 byly vydány ještě verze 2.0 (2004) a 2.5 (2005). License Versions: License Versioning History. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/License_Versions 208 JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. s. 10-13. 209 Version 4. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Version_4 210 JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. 211 MAREK, Jiří. Veřejné licence v akademické praxi. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 38-47, 57 a násl. 212 MYŠKA, Matěj, Libor KYNCL, Radim POLČÁK. Veřejné licence v České republice. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012, 130 s. ISBN 978-80-263-0343-5. 213 Zejména LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control creativity. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. ISBN 15-942-0006-8.; TSIAVOS, Prodromos. Cultivating Creative Commons: From Creative Regulation to Regulatory Commons. London, 2007. Disertační práce. London School of Economics and Political Science.; SAMUELSON, Pamela a Randall DAVIS. The Digital Dilemma: A Perspective on Intellectual Property in the Information Age. In: Information Technology Law [online]. 2000 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://bthukuku.bilgi.edu.tr/documents/digital_dilemma.pdf ; WEST, Ashley. Little Victories: Promoting Artistic Progress Through the Enforcement of Creative Commons Attribution and Share-Alike Licenses. Florida State University Law Review. 2009,

37 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0

3.2 Novinky ve verzi 4.0

Pro srovnávání verzí licencí Creative Commons v podkapitolách 3.2 a 3.3 bude nahlíženo na licenci BY-NC- SA (Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Zachovejte licenci), která tvoří výchozí text všech CC licencí, ne­ boť pouze vypuštěním jistých částí této licence lze získat zbývající typy.

Verze 3.0 a 4.0 od sebe dělí šest let (verze 3.0 byla vydána v únoru 2007, verze 4.0 v listopadu 2013)214, ve kterých se ukázalo, že přestože verze 3.0 byla významným krokem kupředu, má stále svoje limity a meze účinnosti.215 Jednalo se o první pokus vytvořit skutečně mezinárodní licenci a přestože existovala i Unported verze, někteří potenciální uživatelé se použití této CC licence vyhýbali, především z důvodu obav z interakce s národním právem.216 Verze 4.0 si dala za cíl vypořádat se s pěti hlavními tématy: • internacionalizace: zajistit, aby licence byly dobře pochopitelné a přijímané po celém světě, • interoperabilita: zlepšit kompatibilitu s dalšími licencemi, • dlouhá životnost: předvídat možné situace a problémy, aby nová verze licencí byla dlouhou dobu aktuální, • data, informace ve veřejném sektoru, věda, vzdělávání: určit a vyřešit možné problémy bránící ve využívání CC v těchto oblastech, • podpora dříve přijatých rámců: nezapomínat na potřeby komunity využívající předešlé verze licencí a přizpůsobit se jim.217

Součástí této iniciativy je také snaha vypořádat se s právy souvisejícími s právem autorským 218 a zvláštními právy pořizovatele databáze219 (v neportované verzi licencí 3.0 do té doby neřešenými).220 Hlavní změny

roč. 36, č. 4. 214 License Versions: License Versioning History. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/License_Versions 215 Více viz Version 3. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Version_3 216 Version 4. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Version_4 217 Copyright Experts Discuss CC License Version 4.0 at the Global Summit. Creative commons [online]. 2011 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://creativecommons.org/weblog/entry/29639 218 Mezi tzv. „related rights“ nebo „neighboring rights“ se řadí práva výkonných umělců, práva nahrávacích společností a práva vysílacích organizací. WORLD INTELLECTUAL PROPERTY ORGANIZATION. WIPO intellectual property handbook: policy, law and use. 2nd ed. Geneva: WIPO, 2004. ISBN 978-928-0512-915. s. 46. V Evropské Unii jsou tato práva upravena především ve směrnici o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2011 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://eur- lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32001L0029 219 Databázové právo je děleno na databázové právo autorské – k dílu soubornému (§2 odst. 2 AutZ) a zvláštní právo databázové sui generis dle § 88-94 AutZ, které je povahově samostatné a zabývá se zvláštními právy pořizovatele databáze. Zvláštní právo databázové sui generis vychází z unijní úpravy, konkrétně ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází. TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 50-51, 846-850. 220 Version 4. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Version_4 Více k tomuto: 4.0: Sui generis database rights. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/4.0/Sui_generis_database_rights

38 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 ve verzi 4.0 je možno rozdělit do šesti skupin. Jedná se o [1] snazší navigaci; [2] globálnější licenci; [3] práva mimo rozsah práva autorského; [4] zdravý rozum při uvádění autorství; [5] anonymita, pokud je požadová­ na; [6] třicet dní na nápravu porušení.221 Tyto novinky budou nyní postupně rozebrány.

3.2.1 Snazší navigace

Jedním z hesel verze 4.0 je „My pečujeme o detaily, takže Vy nemusíte.“222 Cílem je samozřejmě podpořit uží­ vání CC, čemuž je napomáháno propagací CC jakožto snadného a intuitivního nástroje, vhodného i pro vzdělávání, vládní organizace, databáze nebo PSI (Public Sector Information).223

Zkrácená znění licenčních podmínek jsou nyní na stránkách Creative Commons doplněna o množ­ ství pop-up (vyskakovacích) oken, která v případě potřeby dodatečně vysvětlují použité pojmy. Rozvíjejí tak definici pojmů jako je commercial purposes, technological measures apod., v případě, kdy ani tato definice ne­ stačí, lze se podrobněji informovat pomocí odkazu More info.224

Úplná znění licenčních podmínek jsou taktéž prezentována jako lépe uspořádaná a přehlednější. 225 Ačkoli se od verze 3.0 výrazně neliší, úvodní ustanoveni byla ve snaze o dobrou a snadnou pochopitelnost ve verzi 4.0 výrazně prodloužena.

Je patrné úsilí o vyloučení veškerých možných pochybností nebo domněnek ohledně možností, které používaná licence poskytuje. To vyplývá ostatně i z dodatku, že licence je dostupná „as-is“226, tedy tak jak je, bez jakýchkoli záruk za ni, případně za licencovaný materiál. Organizace se vzdává veškeré odpo­ vědnosti, ve verzi 4.0 je toto zdůrazněno souslovím „to the fullest extent possible“,227 tedy v co nejširší možné míře.228

221 PARK, Jane a Lubos VULKOV. Creative Commons V4.0 for Education (new). Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janeatcc/v40-for-education-final 222 Tamtéž. Překlad z angličtiny autorka. 223 Více viz např. What is PSI?. LAPSI 2.0 [online]. © 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.lapsi-project.eu/what 224 CC BY-NC-SA 4.0 International. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z:http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ 225 PARK, Jane a Lubos VULKOV. Creative Commons V4.0 for Education (new). Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janeatcc/v40-for-education-final 226 Termín „as-is“ pochází z obchodního prostředí, sděluje případnému kupci, že zboží je ke koupi tak, jak je, i s případnými vadami, za které prodávající nenese odpovědnost. Pokud kupující koupí, akceptuje zboží v současném stavu, i s možnými nedostatky a chybami, které v okamžiku koupě nemusí být zřejmé. As-is. In: US Legal Definitions [online]. © 2001-2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://definitions.uslegal.com/a/as-is/ Srov. Why "As Is" Really Isn't How It Is:... Berding Weil: Attorneys At Law [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.berding-weil.net/articles/why-as-is-really-isnt-how-it-is.php 227 Attribution 4.0 International. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode 228 Úvodní ustanovení CC BY-NC-SA 3.0 Unported. Úvodní ustanovení CC BY-NC-SA 4.0 International.

39 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0

Poměrně značná část licenčních podmínek je v obou zkoumaných verzích věnována definici důleži­ tých pojmů. Významná terminologie se v průběhu přechodu k verzi 4.0 změnila a rozšířila, pouze tři výrazy ve výčtu zůstaly stejné (License Elements, Licensor a You),229 což ovšem neznamená, že text licence je téměř kompletně jiný, jedná se spíše o snahu pojmy upřesnit a definovat lépe.

Dle názoru autorky nelze jednoznačně vyhodnotit vliv zmíněných úprav na celkovou srozumi­ telnost: jak verze 3.0 tak 4.0 jsou členěny do osmi sekcí, kdy v případě 4.0 některé z nich obsahují až čtyři úrovně (3.0 pracuje pouze se dvěma), což může být matoucí. Na druhou stranu toto detailnější dělení umožnilo vytvořit kratší, přehlednější celky, jimž odpovídající části jsou ve verzi 3.0 obsáhlejší a kompli­ kovanější (např. Attribution).230

3.2.2 Globálnější licence

Licence CC verze 4.0 se liší od předchozích významným změnou, kdy národní podoby licencí nejsou por­ továny (naroubovávány na právní řád), jsou pouze překládány.231 Přestože koncepce portovacího projektu byla velmi úspěšná, lidé v zemích, které se nezapojily, viděli nutnost portování jako překážku pro zapojení se do komunity CC. Proto, pro maximalizování dosahu CC, byla verze 4.0 vytvořena jako mezinárodní, což s sebou přineslo nutnost sepsat znění licenčních podmínek tak, aby bylo možné ho bez problémů použít ve většině jurisdikcí, a zároveň použít univerzálnější terminologii.232 Po překladu licencí do lokálních jazyků jsou tyto oficiálně schvalovány a vydávány, jsou tedy přesným ekvivalentem původní verze v anglickém jazy­ ce. Ve verzi 4.0 je tedy možné odkazovat na kteroukoliv oficiální jazykovou verzi, všechny mají stejný obsah a jsou si rovny.233,234

Proces překladu probíhá podle pravidel stanovených CC, dle dokumentu Legal Code Translation Policy, který vznikl pro aplikaci na verzi 4.0 v říjnu 2013. Upravuje sedm oblastí, kterými každý překlad musí projít. Jedná se o [1] zaslání návrhu projektu překladu regionálnímu koordinátorovi překladu; [2] přípravu návrhu překladu; [3] vyřešení právních otázek a obav, které v průběhu vyvstanou; [4] období veřejné

229 Článek 1/d, e, h CC BY-NC-SA 3.0 Unported. Článek 1/g, j, n CC BY-NC-SA 4.0 International. 230 Článek 4/d CC BY-NC-SA 3.0 Unported. Článekl 3/a CC BY-NC-SA 4.0 International. 231 Frequently Asked Questions: What should I know about differences between the international licenses and the ported licenses?. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions 232 GREEN, Cable. CC 4.0 for Educators. SlideShare [online]. 2013 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/cgreen/cc-40-for-educators 233 First CC0 official translation in Dutch. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://creativecommons.org/weblog/entry/42397 234 Jinými slovy, portované verze licencí si rovny nejsou, každá z nich má mírně odlišný obsah.

40 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 konzultace; [5] konečný, oficiální překlad; [6] překlad doplňkových materiálů; [7] zveřejnění oficiálního překladu. Překlady koordinuje právní tým CC, který se stará o to, aby překlady splňovaly všechny požadavky, aby nevznikaly duplicity překladů, přezkoumává je nebo navrhuje změny návrhu. Důležitou částí procesu jsou veřejné konzultace, jejichž cílem je co nejvyšší jazyková kvalita překladu.235

3.2.3 Práva mimo rozsah práva autorského

Licence CC 4.0 se vypořádává i s otázkami, které nejsou přímo obsahem autorského práva. Jedná se pře­ devším o zvláštní práva pořizovatele databáze a dále o osobnostní práva, jakým je např. právo na podobu nebo soukromí.236 Toto řešení je důležité především vzhledem k opětovnému užití díla licencovaného pod CC.237

Novinkou verze 4.0 je, že licencuje i zvláštní práva pořizovatele databáze,238 která nebyla v CC 3.0239 přímo upravena.240 V takovém případě tedy není nutné zkoumat, ve kterém právním řádu databáze vznikla a ve kterém je používána. Tato práva se vyskytují především v Evropské unii a několika dalších jurisdikcích, což je jeden z hlavních důvodů, proč s nimi nepracovaly dřívější verze licencí. Zvláštním právům pořizovatele databáze je v plném znění licenčních podmínek věnována sekce 4, která doplňuje, nikoliv nahrazuje, práva z licence vyplývající. Pro vyloučení pochybností stanovuje, že dle článku 2/a/1 (který upravuje rozsah posky­ tované licence)241 je nabyvatel licence oprávněn také různým způsobem nakládat s databází nebo jejími pod­ statnými částmi.242

Obecně vzhledem k licencování databází CC nedoporučuje, aby databáze určené k vědeckému nebo edukativnímu použití využívaly licence s prvky NC nebo ND a to ze zřejmých důvodů – omezení jejich využití. Pokud bude použit prvek NC, žádná z částí databáze nesmí být komerčně užívána, a to i v případě, že databáze je veřejně přístupná. Doporučovanou je naopak licence CC0, která maximalizuje způsoby

235 Legal Code Translation Policy. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Legal_Code_Translation_Policy 236 PARK, Jane a Lubos VULKOV. Creative Commons V4.0 for Education (new). Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janeatcc/v40-for-education-final 237 What’s New in 4.0. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z:http://creativecommons.org/version4 238 Český AutZ upravuje zvláštní právo pořizovatele databáze v § 88 a násl. Jedná se o právo na vytěžování nebo zužitkování celého obsahu databáze nebo jeho části a právo udělit oprávnění k výkonu tohoto práva jiné osobě. § 88 AutZ ve znění pozdějších předpisů. 239 Více k licencování zvláštních práv pořizovatele databáze pod licencí CC 3.0 viz On the treatment of the sui generis database rights in Version 3.0 of the Creative Commons licenses. Creative Commons [online]. 2007 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/images/f/f6/V3_Database_Rights.pdf 240 What’s New in 4.0. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z:http://creativecommons.org/version4 241 Článek 2/a/1 CC BY-NC-SA 4.0 International. 242 Oddíl 4 CC BY-NC-SA 4.0 International.

41 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 a možnosti práce s databází, což ovšem koliduje s možností uplatnění CC0 243 v některých právních řádech, např. v České republice.244

Druhým okruhem v oblasti práv, která nepatří do kategorie práv autorských (a tedy ve verzi 4.0 novinkou), jsou práva osobnostní. Tato práva v americkém právním systému téměř neexistují, jejich úprava je tedy taktéž krokem vpřed pro zvýšení použitelnosti Creative Commons v evropském právním prostoru. 245 Článek 2/b/1 stanoví, že poskytovatel se osobnostních práv vzdává v nejširším možném rozsahu, případně souhlasí s tím, že je nebude uplatňovat, v takovém rozsahu, aby umožnil vykonávat práva poskytovaná licen­ cí, ne však jinak. Mezi tyto patří např. právo na nedotknutelnost díla, právo na podobu nebo soukromí.246

Zde se může objevit kolize mezi osobnostními a majetkovými právy. Pokud je dílo poskytnuté pod licencí Creative Commons a je užito nevhodným či dehonestujícím způsobem, jak se bude moci poskytova­ tel proti takovému činu bránit? Pokud nabyvatel dílo užije způsobem snižujícím hodnotu díla (zásah do osobnostních práv),247 jedná se o jednorázový akt, což je značný rozdíl oproti skutečnosti, kdy bude toto dílo následně šířeno (zásah do majetkových práv).248 V prvním případě bude dle licence očekáváno, že poskytova­ tel dal k takovému jednání souhlas, kdy souhlas může být vždy odvolán, 249 případ druhý pak bude spadat pod udělenou licenci, kdy lze tedy dojít k závěru, že použitím CC 4.0 poskytovatel souhlasí i s dehonestujícím po­ užitím daného díla. Poskytovatel se v tom případě může bránit občanskoprávní cestou (§ 82 NOZ), kdy by se mohl domáhat upuštění od tohoto zásahu, případně odstranění jeho následků.250

Licence CC 4.0 tedy nově upravuje kromě majetkových autorských práv taktéž sui generis majet­ ková práva, tedy práva pořizovatele databáze, vytěžování a zužitkování. Osobnostní práva, která v americkém právním systému do autorských práv řazena nejsou, jsou řazena do kategorie práv, která mohou s licencí in­ teragovat a poskytovatel se jich buď zříká, nebo prohlašuje, že je nebude vynucovat.251 Na přehledném Ob­ rázku 1 jsou vyobrazena práva poskytována nejméně restriktivní licencí CC 4.0 BY tak, jak jsou identifiková­ na českým AutZ.

243 K možnosti použití licence CC0 v České republice viz podkapitola 3.1 Podoba CC, jejich systém a prvky. 244 Data. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Data#Can_databases_be_released_under_CC_licenses.3F 245 PARK, Jane a Lubos VULKOV. Creative Commons V4.0 for Education (new). Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janeatcc/v40-for-education-final 246 Článek 2/b/1 CC BY-NC-SA 4.0 International. 247 § 11 odst. 3 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 248 § 12 odst. 1 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 249 K tomuto viz podkapitola 4.1 Souhlas, nebo licenční závazek ;TELEC, Ivo. Souhlas, nebo licenční závazek?. Právní rozhledy [online]. 2013, 13-14 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgnpxa4s7gezv6mjul5zxi4s7gq2to&groupIndex=12&rowIndex=0&conversationId=638707 a HUSOVEC, Martin. Souhlas, nebo licenční závazek?. REVUE PRO PRÁVO A TECHNOLOGIE [online]. 2013, č. 8 [cit. 2014- 04-17]. Dostupné z:http://revue.law.muni.cz/dokumenty/25809 250 MYŠKA, Matěj. Creative Commons 4.0. Google Docs [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: https://docs.google.com/presentation/d/1gdxDLpMODMyVSLqewYnZHRdXHLCHsG9q5L1LSX3F8LA/edit#slide=id.p14 251 Článek 2/b/1 CC BY-NC-SA 4.0 International.

42 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0

3.2.4 Zdravý rozum při uvádění autorství

Verze 4.0 zpřesňuje a ujasňuje, jakým způsobem je vhodné uvádět autorství a jaké formy jsou dostačující. Jako pomůcka pro správné uvedení autora je představeno TASL (Title, Author, Source, License),252 v čes­ kém překladu tedy NAZL: • Název díla253 – pokud je známý, pokud není, není to překážkou pro správné uvedení autorství. • Autor díla – při uvádění jména autora je vhodné se řídit jeho přáním. Pokud autor nechce být uve­ den, neuvádět. • Zdroj – odkaz na dílo – obvykle se bude jednat o URL odkaz, ze kterého bylo k dílu přistoupeno. • Licence – název licence a odkaz na ni – nepostačuje uvést, že se jedná o licenci Creative Commons, je třeba uvést o kterou konkrétně a opět poskytnout k ní vedoucí URL odkaz.254 Nutno podotknout, že tento systém nebyl nově vytvořen pro verzi 4.0,255 avšak v rámci jejího uvedení bylo vhodné ujasnit, jaké způsoby uvádění autorství jsou vhodné a akceptovatelné.256

V každém úplném znění licenčních podmínek se nachází sekce zabývající se Uvedením autorství 257, kde lze nalézt přesné požadavky dané licence. V téže části je taktéž výslovně zmíněno, že splnit podmínky požadované čl. 3/a lze jakýmkoli rozumným, přiměřeným způsobem, vzhledem k tomu, na jakém médiu a ja­ kým způsobem je dílo sdíleno. Takovým způsobem se rozumí především uvedení hypertextového odkazu nebo URI (Uniform Resource Identifier), který vede na stránku s požadovanými informacemi. Mírně složi­ tější situace nastává v případě licencování upraveného díla.258 V takové situaci je nejjednodušší k atributům TASL přidat formulaci jako např. „Toto dílo je odvozeno od...“, případně, pokud dané dílo obsahuje více ta­

252 PARK, Jane a Lubos VULKOV. Creative Commons V4.0 for Education (new). Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janeatcc/v40-for-education-final 253 Název však není, oproti všem dřívějším verzím licencí povinný. License Versions: Title required. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/License_Versions#Requests_for_removal_of_attribution_contemplated 254 Best practices for attribution. Creative commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Best_practices_for_attribution 255 Jak se měnily požadavky na uvádění autorství spolu s různými verzemi licencí, lze nalézt v přehledné tabulce zde: License Versions: Detailed attribution comparison chart. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/License_Versions#Detailed_attribution_comparison_chart 256 PARK, Jane a Lubos VULKOV. Creative Commons V4.0 for Education (new). Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janeatcc/v40-for-education-final 257 Článek 3/a CC BY-NC-SA 4.0 International. 258 Best practices for attribution. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Best_practices_for_attribution

43 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 kových prací, pak „Toto dílo obsahuje materiál z následujícího seznamu...“,259 přičemž opět je možné využít odkazu.

Cílem této sekce změn je vyjasnit, že není třeba využívat vždy naprosto přesných a neměnných for­ mulací, ale při respektování ustanovení používané licence uvést informace za prvé tak, jak si přeje autor díla a za druhé srozumitelně v tom smyslu, aby budoucím uživatelům nebo nabyvatelům díla bylo jasné, z jakých děl dílo vzniklo, které části byly změněny apod.

3.2.5 Anonymita, pokud je požadována

Licence požaduje, aby bylo respektováno přání autora zůstat v anonymitě. Toto přání obnáší povinnost ne­ spojovat autorovo jméno žádným způsobem s dílem. Článek 3/a/3 umožňuje neuvádět nejenom jméno au­ tora, ale i další, jinak článkem 3/a/1 vyžadované povinnosti – za předpokladu, že je to možné a rozumné.260 I v předchozí verzi mohl autor požadovat neuvedení svého jména, pokud si nepřál být spojován s odvozeným dílem,261 ve verzi 4.0 je tato možnost ustanovena ještě explicitněji, přičemž je použitelná na všechna díla - jak na neupravená, tak odvozená díla i na doslovné přepisy (verbatim reproductions) 262. Toto neuvedení/od­ stranění však není automatické, autor musí kontaktovat osobu, která dílo užívá a požádat ji, aby jméno od­ stranila. Po této žádosti je uživatel (pokud je to možné) povinen ji respektovat. Je možné požadovat neuve­ dení jména např. při tvorbě odvozených děl z vydané prvotní verze (draft) díla, avšak v případě odvozování z dokončeného díla již bude uvedení autorova jména normálně vyžadováno.263

3.2.6 Třicet dní na nápravu porušení

Tato nová klauzule je reakcí na stížnosti mnoha uživatelů CC, kteří považovali okamžitou ztrátu licenčních oprávnění bez možnosti nápravy při porušení podmínek licence za příliš tvrdou.264 Prolamuje původně stano­

259 Australská pobočka Creative Commons vydala přehledný materiál, kde se lze inspirovat pro vhodné způsoby uvedení autorství. Materiál není vytvořen speciálně pro verzi 4.0, avšak jeho doporučení jsou stále platná. Viz Pooling Ideas: Attributing Creative Commons Materials. Creative Commons: Australia [online]. [2007] [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://creativecommons.org.au/materials/attribution.pdf Tabulka pro srovnání verze 3.0 a 4.0 zde: Attribution/marking Comparison of treatment between Version 3 and 4.0d4. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/images/3/32/Attribution_chart_ %28v3_v_d4%29_.pdf 260 Článek 3/a /3, 3/a/1CC BY-NC-SA 4.0 International. 261 Článek 4/d CC BY-NC-SA 3.0 Unported. 262 License Versions. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/License_Versions#Requests_for_removal_of_attribution_contemplated 263 PARK, Jane a Lubos VULKOV. Creative Commons V4.0 for Education (new). Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janeatcc/v40-for-education-final 264 GREEN, Cable. CC 4.0 for Educators. SlideShare [online]. 2013 [cit. 2014-06-10]. Dostupné

44 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 venou okamžitou ztrátu práv, pokud jsou porušeny licenční podmínky.265 Respektive, tento proces funguje tak, že pokud jsou porušeny licenční podmínky, ztráta práv udělených licencí nastává, avšak pokud je do tři­ ceti dnů od zjištění porušení (ať už tuto skutečnost zjistil nabyvatel sám, byla mu sdělena poskytovatelem, nebo i jinou osobou) stav napraven, proběhne obnovení licenčních oprávnění266 Pokud nabyvatel porušil li­ cenční podmínky ve verzi 3.0, ztratil práva k používání díla permanentně, tj. nebylo by možné, aby si dílo např. stáhl znovu, ale musel požádat poskytovatele licence, aby narušiteli speciálně znovu poskytl licenci. Ne­ existovalo žádné automatické obnovení licence.

Obnovení proběhne k datu, kdy bylo napraveno porušení licenčních podmínek, případně pokud poskytovatel licence vyslovil s obnovením souhlas.267 Tato obnovovací klauzule ve verzi 4.0 však nezaručuje, že narušitel nemůže být postihnut za porušení autorských práv v době, kdy nerespektoval ustanovení licen­ ce.268

3.2.7 Co se nezměnilo

Kromě nových a změněných prvků je zároveň třeba identifikovat i ty, které v nové verzi v porovnání s CC 3.0 zůstaly stejné. Jedná se především o definici prvku Neužívejte komerčně (NC), institut vyloučení podpory a použití prvku Zachovejte licenci (SA).

Neužívejte komerčně

Tento prvek býval „nejoblíbenější“, ale postupem času se frekvence jeho používání snižuje.269 Definice pojmu „nekomerční“ se ve verzi 4.0 i přes četné protesty270 nemění a jeho význam je stále: „nikoliv primárně zamýš­ lený nebo určený pro získání obchodního prospěchu či jiného peněžitého plnění“271. Stálým problémem je, jak roz­ lišit komerční a nekomerční užití. Mezi těmito neexistuje žádná pevná hranice, je zde tedy široký prostor pro

z:http://www.slideshare.net/cgreen/cc-40-for-educators 265 Článek 6/b CC BY-NC-SA 4.0 International. 266 How can I lose my rights under a Creative Commons license? If that happens, how do I get them back?. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#How_can_I_lose_my_rights_under_a_Creative_Commons_l icense.3F_If_that_happens.2C_how_do_I_get_them_back.3F 267 Článek 6/b/1.,2. CC BY-NC-SA 4.0 International. 268 How can I lose my rights under a Creative Commons license? If that happens, how do I get them back?. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#How_can_I_lose_my_rights_under_a_Creative_Commons_l icense.3F_If_that_happens.2C_how_do_I_get_them_back.3F 269 The definition and future of noncommercial. LINKSVAYER, Mike. SlideShare [online]. 2011 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/mlinksva/the-definition-and-future-of-noncommercial 270 The Case for Free Use: Reasons Not to Use a Creative Commons -NC License. MÖLLER, Erik.Freedomdefined [online]. 2007, 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://freedomdefined.org/Licenses/NC 271 Článek 1/k CC BY-NC-SA 4.0 Mezinárodní.

45 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 interpretaci. V kontextu českého práva je definice komerčního užití širší, než ta, používaná v licencích CC. 272 Zásadním rozlišujícím faktorem je v tomto případě účel, za jakým je dílo užíváno. Proto, pokud je užíváno za účelem nějakého peněžitého plnění, jedná se o komerční užití. Podnikatelé proto nemohou dílo licen­ cované pod licencí CC s prvkem NC využívat nikdy.273

Nemění se také nic na tom, že nekomerční použití nesouvisí s neúplatností licence.274 K problema­ tice ohledně licenčního prvku NC byla v roce 2013 pod záštitou Creative Commons Německo vydána pří­ ručka zabývající se nejčastějšími otázkami ohledně jeho použití.275

Vyloučení podpory

Klauzule, která vylučuje, aby bylo cokoliv v licenci vykládáno jako poskytovatelova podpora nebo schválení osoby nabyvatele či užití licencovaného díla nabyvatelem, existuje jak v předchozí verzi, tak ve verzi 4.0.276 Slouží k tomu, aby nikdo neměl důvod předpokládat, že poskytovatel licence nabyvatele sponzoruje, podpo­ ruje nebo je s ním nějakým dalším způsobem ve spojení. Toto ustanovení, společně s možností požádat o neuvádění autorství, zajišťuje, aby autor nebyl spojován se způsoby užití díla, se kterými nesouhlasí.277 Tou­ to klauzulí jsou tedy limitována práva nabyvatele, v případě nerespektování tohoto požadavku se může jednat o zásah do osobnostních práv autora.

Zachovejte licenci

Pravidla pro povinnost Zachovat licenci se rovněž nezměnila. Nutnost jednat podle prvku Zachovejte licenci (SA) se spouští v případě, kdy je šířeno odvozené nebo upravené dílo. Pokud je původní dílo šířeno pod li­ cencí BY-SA 4.0, i upravené dílo musí být šířeno pod stejnou licencí, eventuálně pod licencí novější nebo kompatibilní – tzv. Licencí zpracovatele (adapter's license).278 V případě, že licencované dílo (neupravené) je šířeno jako součást souborného díla, prvek SA není třeba dodržet.279 I přesto, že verze 4.0 nepřináší vzhledem

272 Telec a Tůma definují přímý nebo nepřímý, případně hospodářský prospěch jako: „jakýkoli prospěch jdoucí nad rámec osobní potřeby fyzické osoby, tzn. potřeby této osoby samotné a jejích blízkých (členů její rodiny a osobních přátel)“. TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 203. 273 „...za účelem dosažení zisku...“ § 420 NOZ. 274 Více o bezúplatnosti licence viz JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. s. 24-25, 34-36. 275 KLIMPEL, Paul. Free Knowledge based on Creative Commons licenses: Consequences, risks and side-effects of the license module “non-commercial use only – NC”. Lib Flow [online]. 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://libflow.com/d/cv0zdlzk/Free_Knowledge_based_on_Creative_Commons_Licenses_Consequences,_risks_and_side- effects_%E2%80%9Enon-commercial_use_only_%E2%80%93_NC%E2%80%9C_lice 276 Článek 4/c CC BY-NC-SA 3.0 Unported. Článek 2/a/6 CC BY-NC-SA 4.0 International. 277 PARK, Jane a Lubos VULKOV. Creative Commons V4.0 for Education (new). Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janeatcc/v40-for-education-final 278 Článek 3/b/1 CC BY-NC-SA 4.0 International. 279 Version 4: ShareAlike. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:

46 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 k prvku SA žádné výrazné změny, ohledně jeho používání existuje množství otázek. Více o SA v podkapitole 4.3 Licence zpracovatele.

3.3 CC 4.0 – český překlad

Velkou změnou proti dřívějším verzím licencí je v případě 4.0 skutečnost, že národní verze se neportují, nejsou tedy přizpůsobovány právním řádům jednotlivých zemí, jsou pouze překládány. Cílem je, aby licence byly globálnější, aby nebylo v případě každé jednotlivé národní verze třeba zkoumat specifické zákony dané země. Příprava textu licence byla proto konzultována s množstvím právníků z různých zemí, aby se termino­ logie stala celosvětově srozumitelnější a ustanovení licencí použitelnější i přes to, že nebude konkrétně při­ způsobeno danému právnímu řádu.280

V České republice281 se o překlad licence postaral tým Ústavu práva a technologií a tým Creative Commons CZ, kdy v čele projektu stojí jako legal lead Matěj Myška. Překlad plného a zkráceného znění li­ cenčních podmínek a formuláře pro výběr licence (na nichž se podílela i autorka této práce) probíhal od zve­ řejnění CC 4.0 International v anglickém jazyce (v listopadu 2013) až do konce května 2014. Po interních konzultacích a úpravách byl text licence 2. června zpřístupněn pro veřejné konzultace, které budou probíhat až do 20. července 2014,282 je tedy možné, že konečná verze bude mírně odlišná od podoby dostupné v době vzniku tohoto textu na adrese www.tiny.cc/cc4-cz-pd.283 Po ukončení sběru podnětů z veřejné konzultace budou tyto v průběhu července a srpna 2014 vyhodnoceny a bude zformulována konečná verze, která bude zaslána ke zpětnému zhodnocení ze strany vedení Creative Commons. V září by pak měla proběhnout finální konzultace, po které bude oficiální český překlad licence CC 4.0 Mezinárodní definitivně zveřejněn.284

Přestože, jak bylo zmíněno v předešlé podkapitole 3.2, u verze 4.0 nedochází k portování - „narou­ bování“ na český právní řád, ale pouze k jazykovému překladu, je třeba pracovat s aktuální právní termino­

http://wiki.creativecommons.org/Version_4#ShareAlike 280 Legal Code Translation Policy. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Legal_Code_Translation_Policy 281 Creative Commons byly v České republice přihlášeny Creative Commons Corporation již v roce 2004 a zapsány jako ochranná známka slovní i obrazová v roce 2006. CREATIVE COMMONS CORPORATION. Creative Commons [slovní ochranná známka]. 3723971. Uděleno 14.08.2006. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.OZS.det?pozk=274867&plan=cs; CREATIVE COMMONS CORPORATION. Cc creative commons [obrazová ochranná známka].3723947. Uděleno 14.08.2006. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.OZS.det?pozk=274858&plan=cs 282 MYŠKA, Matěj. Zahájeny veřejné konzultace překladu licence Creative Commons 4.0. In: Blog Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://ict-law.blogspot.cz/2014/06/zahajeny-verejne-konzultace- licence.html 283 TÝM CC CZ. CC BY SA NC - 4.0 International - česky - public draft. In: Google Docs [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1XFGY8iOBYEwvZQkEglSaTKetaIoOCKcMP2uvjlNzJM0/edit 284 TÝM CC CZ. CC BY SA NC - 4.0 International - česky - public draft. In: Google Docs [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1XFGY8iOBYEwvZQkEglSaTKetaIoOCKcMP2uvjlNzJM0/edit

47 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 logií a text licence vyjádřit ve srozumitelném českém jazyce. Licence CC 4.0 je prezentována jako srozumi­ telnější, obsahující univerzálnější terminologii,285 avšak tato snaha o univerzálnost vždy nepřispívá k snazšímu pochopení a vyjasnění nejasností.

Problémy, které s sebou nese nutnost pokud možno doslovného překladu, budou ilustrovány na následujícím příkladě. V článku 1/a uvádí licence CC 4.0 BY-NC-SA International, že licencovaný obsah může být translated, altered, arranged, transformed, or otherwise modified.286 Ve formuláři pro výběr licence a vysvětlivkách ke zkrácenému znění licenčních podmínek se pak objevují další pojmy jako např. build upon, adapt, remix nebo tweak.287 Český AutZ pojem odvozeného díla nijak nedefinuje, pouze v § 2 odst. 4 uvádí, že předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného.288 Překlad těchto pojmů tedy nemohl najít oporu v zákoně. V případě verze CC BY-NC-SA 3.0 Česko je zmiňována pouze možnost dílo zpracovat, změnit nebo jinak doplnit, případně spojit s dalším dílem.289 Pro vhodný překlad byly tyto pojmy konzultovány s rodilými mluvčími a odbornou literaturou. V interním procesu proběhlého překladu byly ter­ míny článku 1/a identifikovány jako přeložit, pozměnit, uspořádat, změnit nebo jinak upravit.290

Otázka ohledně správnosti překladu byla vznesena např. i k označení licenčních prvků. V původní anglické verzi licence jsou totiž tyto označovány popisně (NonCommercial) případně není možné roz­ hodnout, zda se jedná o popis či příkaz (ShareAlike). V české verzi jsou všechny prvky uvedeny v rozkazova­ cím způsobu (Uveďte autora, Zachovejte licenci), je sporné, zda se přiklonit k přesnějšímu překladu, nebo zachovat zažité pojmy, které vyjadřují pokyny autora. Překladatelský tým CC Česko se přiklání k zachování dosavadních pojmů, jejich význam není jiný, pouze v mírně odlišné formě a zachování může zabránit i zma­ tení, zda se jedná o stejné typ pokynů jako dříve. Změna se však možná odehraje v případě NonDerivatives, neboť dosavadní překlad Nezasahujte do díla nevyjadřuje přesně daný pokyn. Licence hovoří o zpracování obsahu (Adapted Material)291, nikoliv díla, novým překladem ND se tak může stát Nezpracovávejte.292

Protože se licence neportuje, je třeba kontrolovat, zda překlad nemění původní význam, zda je v souladu s českým právním řádem, případně, jak text v kontextu českého práva vykládat. Problémy, jako je

285 What’s New in 4.0: Increased readability. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://creativecommons.org/version4 286 Článek 1/a CC BY-NC-SA 4.0 International. 287 Choose. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://creativecommons.org/choose/; CC BY-NC-SA 4.0. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:http://creativecommons.org/licenses/by-nc- sa/4.0/ 288 § 2 odst. 4 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 289 Článek 1/c CC BY-NC-SA 3.0 Česko. 290 Článek 1/a CC BY-NC-SA 4.0 Mezinárodní. 291 Článek 1/a CC BY-NC-SA 4.0 International. 292 TÝM CC CZ. CC BY SA NC - 4.0 International - česky - public draft. In: Google Docs [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1XFGY8iOBYEwvZQkEglSaTKetaIoOCKcMP2uvjlNzJM0/edit

48 KAPITOLA 3 CREATIVE COMMONS VERZE 4.0 např. vztah české kolektivní správy a Creative Commons nebo zda se namísto licenční smlouvy nemůže jednat o institut souhlasu, budou rozebírány v další kapitole.

3.4 Shrnutí kapitoly

Creative Commons ušly od vydání verze 3.0 v únoru 2007 do představení konečné podoby CC 4.0 v listopadu 2013 dlouhou cestu. V tomto mezidobí byla např. licence CC poprvé portována do českého právního prostředí, stejně jako do mnoha dalších.293 Existence šesti základních licencí se nezměnila, avšak li­ cenční prvky se stále vyvíjejí a upřesňuje se jejich obsah. Licenční podmínky CC 4.0 se už v žádném případě neomezují na svůj domácí, americký, trh, což se projevuje v mnoha aspektech. Tím výchozím je fakt, že nová verze není do národních jurisdikcí portována, je přizpůsobena co nejvíce jazykově i obsahově, aby byla použi­ telná jak v evropském právní prostoru, tak i na dalších kontinentech a to pouze její transformací do konkrét ­ ních jazykových mutací. V textu licenčních podmínek se tak objevují i instituty, které se v americkém právním systému prakticky nevyužívají, jedná se o zvláštní práva pořizovatele databáze a práva osobnostní. Jakým způsobem budou tato ustanovení fungovat, bude zjištěno teprve s postupem, až bude nová verze ve více jurisdikcích přeložena a schválena.

Licence CC 4.0 apeluje na zdravý rozum jejího uživatele a snaží se její použití co nejvíce zpříjemnit a usnadnit. Představuje pomůcku pro správné uvedení autora s akronymem TASL a zdůrazňuje také možnost autora distancovat se od zpracovaného díla, a to za prvé pomocí volby anonymity a za druhé prostřednictvím institutu vyloučení podpory.

Všechny tyto volby se samozřejmě bezprostředně promítají i do české verze licence CC 4.0, která je v době vzniku této práce v jednom ze závěrečných stádií procesu překladu. Ačkoliv není možné licenci por­ tovat, i překlad stanovuje překladatelskému týmu výzvy, se kterými je třeba se vypořádat. Na jedné straně se jedná o čistě jazykové problémy, neboť je třeba respektovat jak originální text licence, tak terminologie čes­ kého práva, na druhé straně jsou to otázky, které je nutné řešit v dlouhodobém horizontu, jako je např. dialog s českými kolektivními správci.

293 Více viz Jurisdiction Database. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Jurisdiction_Database

49 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

Kapitola 4 Aktuální otázky související s Creative Commons

Čtvrtá kapitola se soustředí na šest vybraných oblastí, jejichž úprava a řešení se přímo dotýká užívání Crea­ tive Commons. Ačkoliv obzvláště některými otázkami se zabývalo již více autorů (typicky kolektivní správa), snaží se tento text přinést nové pohledy a informace na danou oblast, a to především v rozsahu v předešlé kapitole zkoumané verze licence CC 4.0.

Kapitola zkoumá, zda je možné poskytovat autorská práva k dílu jiným způsobem nežli licenční smlouvou a zda by tento způsob byl na CC aplikovatelný, hovoří také o využití CC licencí v novém evrop­ ském rámcovém programu Horizont 2020. V dalších částech se soustředí na licenci autora upraveného díla (Licence zpracovatele) a vymahatelnost CC licencí. V poslední části je nahlédnuto na některé kritické názory na činnost organizace Creative Commons, její ideologii a otázky s tímto související.

4.1 Souhlas, nebo licenční závazek

Ukazuje se, že nelze nahlížet na nakládání s autorskými právy výhradně z jedné strany, neboť dle Iva Telce je možno s těmito právy disponovat nejen pomocí licenční smlouvy, ale také (pouhým) souhlasem.294 Ani v jednom z těchto případů licenčního návrhu nejsou porušována autorská práva, nejmarkantnějším rozdílem však mezi těmito instituty je, že v případě souhlasu nebude vznikat závazek, pouze okolnost vylučující pro­ tiprávnost a zároveň bude předcházeno deliktní odpovědnosti.295 Telec uvádí, že autor, jakožto původce jedi­ nečného projevu svých schopností, vlastností a dovedností, není povinen se podvolit roli „otroka společnosti, bezvýhradně plnícího „společenský zájem celku“296, má právo, stejně jako každý člověk, vykonávat jedno ze zá­

294 TELEC, Ivo. Souhlas, nebo licenční závazek?. Právní rozhledy [online]. 2013, 13-14 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgnpxa4s7gezv6mjul5zxi4s7gq2to&groupIndex=12&rowIndex=0&conversationId=638707 295 HUSOVEC, Martin. Souhlas, nebo licenční závazek?. REVUE PRO PRÁVO A TECHNOLOGIE[online]. 2013, č. 8 [cit. 2014-04- 17]. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/25809. s. 3. 296 TELEC, Ivo. Souhlas, nebo licenční závazek?. Právní rozhledy [online]. 2013, č. 13-14 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgnpxa4s7gezv6mjul5zxi4s7gq2to&groupIndex=12&rowIndex=0&conversationId=638707

50 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS kladních lidských práv – právo souhlasit. Kdykoli může souhlasit, aby s jeho dílem kdokoli nakládal, a to neo­ mezeně a zdarma.297

Souhlas je na rozdíl od licenční smlouvy jednostranným právním úkonem, kterým autor, případně jiný vlastník nebo vykonavatel práva, nikoho nezavazuje. Tímto svolením vyjadřuje svůj osobní zájem právo poskytnout, což může podmínit i splněním určitých podmínek298. Takovým souhlasem je tedy u jednání, kte­ ré by jinak bylo považováno za nelegální, vyloučena protiprávnost. Souhlas s sebou pak nese tento právní ná­ sledek, zároveň však může přinášet i určitou míru právního nebezpečí, neboť je z principu odvolatelný. 299 Od­ volání souhlasu by však mohlo vést k rozporu s dobrými mravy dle § 580 NOZ, neboť přestože souhlasem nevzniká smluvní závazek, může vzniknout závazek morální, kdy beneficienti souhlasu jeho odvolání mo­ rálně odsoudí. Toto autorovo chování, kdy nejprve souhlas udělil a poté odvolal, by také mohlo být vnímáno jako zneužití práva, přičemž jako takovému by se mu nedostalo právní ochrany (viz § 8 NOZ). 300 Husovec k tomuto namítá, že pokud by odvolání souhlasu bylo (ať už ze zákona, či morálními zvyklostmi) znemožně­ no, byl by postaven na stejnou úroveň se smluvním závazkem.301

Telec v souvislosti uvádí, že vyloučení protiprávnosti v podobě souhlasu by pro případ veřejných li­ cencí ve většině případů zcela postačovalo, neboť většinou není vůbec nutné majetek (tj. licenci) nabývat. 302 To ovšem v případě řady použití veřejných licencí v praxi není možné, neboť se nejedná pouze o souhlas s vy­ užitím díla, často s sebou nesou další povinnosti jako např. povinnost copyleftovou303 u prvku ShareAlike, např. u licence CC BY-SA304. Pokud je tato posuzována jako licenční smlouva, nikoli jako souhlas, bude ne­ dodržení této podmínky porušením smlouvy i autorského práva. Je rozdíl, zda je podmínka (či výhrada) pře­ kážkou přístupu k užití poskytovaného práva, nebo zda se jedná o povinnost, která má být vykonána až poté,

297 TELEC, Ivo. Souhlas, nebo licenční závazek?. Právní rozhledy [online]. 2013, č. 13-14 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgnpxa4s7gezv6mjul5zxi4s7gq2to&groupIndex=12&rowIndex=0&conversationId=638707 298 Husovec s označením „podmínka“ nesouhlasí, hovoří o podle něj vhodnějším termínu „výhrada“, který je neutrálnější a více odráží individuální povahu souhlasu. HUSOVEC, Martin. Souhlas, nebo licenční závazek?. REVUE PRO PRÁVO A TECHNOLOGIE[online]. 2013, č. 8 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/25809. s. 3. 299 TELEC, Ivo. Souhlas, nebo licenční závazek?. Právní rozhledy [online]. 2013, č. 13-14 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgnpxa4s7gezv6mjul5zxi4s7gq2to&groupIndex=12&rowIndex=0&conversationId=638707 300 Telec navrhuje, že nemožnost souhlas odvolat by mohla být buď stanovena zákonem, případně by se mohla stát součástí dobrých mravů. Tamtéž. 301 HUSOVEC, Martin. Souhlas, nebo licenční závazek?. REVUE PRO PRÁVO A TECHNOLOGIE [online]. 2013, č. 8 [cit. 2014-04- 20]. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/25809. s. 6. 302 Telec zde hovoří především v souvislosti s poskytováním volného přístupu k vědeckým a výzkumným informacím v souvislosti s režimem Open Access, k tomu viz poddodíl této práce 1.2.1 Veřejné licence. TELEC, Ivo. Souhlas, nebo licenční závazek?. Právní rozhledy [online]. 2013, č. 13-14 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgnpxa4s7gezv6mjul5zxi4s7gq2to&groupIndex=12&rowIndex=0&conversationId=638707 303 Copyleft – metoda šíření díla s požadavkem, aby všechny jeho modifikace a další verze byly šířeny pod stejnými podmínkami. Viz např. What is Copyleft?. GNU Operating System [online]. 1996, 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: https://www.gnu.org/copyleft/ 304 Viz podkapitola 3.1. Podoba CC, jejich systém a prvky.

51 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS co bude dané právo využito. V případě prvku ShareAlike se nabyvatel zavazuje něco konat, sdílet, jedině pod stejnou licencí. Takováto povinnost může být stěží uložena jednostranným konáním autora druhé straně ob­ čanskoprávního vztahu.305

Další otázkou k zamyšlení je, že pokud bychom uvažovali o navrhované vázanosti licencí Creative Commons pouze na souhlas jejich poskytovatele, mohla by odpadnout nemožnost plné aplikace CC licencí v části, kdy poskytovatel nabyvateli umožňuje vykonávat licencovaná práva ve všech možných podobách, které jsou známy nyní, či budou známy v budoucnu.306 NOZ neumožňuje poskytnout dílo k užití jiným způ­ sobem, než který je v době uzavření smlouvy znám.307 V tomto případě by bylo pro nabyvatele výhodnější, kdyby mu byl poskytnut pouhý souhlas s užíváním díla a mohl by tak s tímto nakládat libovolně i v případě nově vzniklých způsobů jeho užití – což ovšem s sebou nese nevýhody, které vyplývají z toho, že se nejedná o právní vztah.

Je pravděpodobné, že v některých případech by bylo snazší pohlížet na Creative Commons jako na souhlas, neboť v tom případě se lze např. vyhnout riziku, že zřízení práv nabyvateli bude považováno za rozmnožení jeho majetku a jako takové bude podléhat zdanění. Přestože je totiž nabývací cena licence u Creative Commons nulová, skutečná hodnota taková být nemusí (a pravděpodobně není). Dle zákona o oceňování majetku se však autorská majetková práva neoceňují,308 proto i za předpokladu snahy ocenit majetková práva dle vzorce v oceňovací vyhlášce,309 bychom nedisponovali použitelnými daty pro zjištění tohoto výpočtu.

Autorka práce se po uvážení výše uvedených skutečností přiklání k názoru Martina Husovce, že Creative Commons je možno považovat spíše za licenční smlouvy. Přestože některé oblasti by bylo možno upravit pouhým souhlasem, úprava neodvolatelnosti310 či ukládání povinností nabyvateli (prvek ShareAlike), by byly proveditelné tak složitě, že by se zcela vytrácela výhoda jednoduchosti souhlasu a naopak by se ob­ jevovaly další problémy. Diskuze na toto téma však není ani zdaleka u konce a konečný závěr lze pouze odha­ dovat.311

305 Ačkoliv Telec hovoří i o možnosti podmíněného souhlasu, kdy touto podmínkou by mohla být aplikace ShareAlike. TÝM CC CZ. CC BY SA NC - 4.0 International - česky - public draft. In: Google Docs [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1XFGY8iOBYEwvZQkEglSaTKetaIoOCKcMP2uvjlNzJM0/edit 306 Článek 2/a/4 CC BY-NC-SA 4.0 International. 307 § 2372 NOZ. 308 § 17 odst. 5 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) , ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-06-25]. 309 § 48 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2014-06-25]. 310 Článek 2/a/1 CC BY-NC-SA 4.0 International. 311 Viz diskuze na TÝM CC CZ. CC BY SA NC - 4.0 International - česky - public draft. In: Google Docs [online]. 2014 [cit. 2014-06- 08]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1XFGY8iOBYEwvZQkEglSaTKetaIoOCKcMP2uvjlNzJM0/edit

52 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

4.2 Open Access a Horizont 2020

Open Access312 (Otevřený přístup) je fenomén, která se snaží o bezplatné zpřístupnění informací ze všech možných oblastí. Licence Creative Commons představují prostředek, pomocí něhož lze realizovat cíle Otevřeného přístupu ve shodě s požadavky iniciativ, které položily základy v cestě tohoto režimu.313 Podkapi­ tola tento nejprve v krátkosti představí a dále se bude zabývat novým programem Horizont 2020, který v roce 2014 startuje na úrovni Evropské unie, a jehož cílem je investovat do nových výzkumných projektů. Tento program je zde zkoumán, protože výsledky výzkumů financovaných tímto programem jsou doporuče­ ny k vystavení právě pod licencí Creative Commons.

Open Access

Základní myšlenka této iniciativy byla vymezena v roce 2002 Budapešťskou iniciativou (Budapest Open Ac­ cess Initiative), ve které byly představeny východiska a směry, kterými by se mělo ubírat publikování v akade­ mickém světě.314 Hlavní myšlenkou obsaženou v Budapešťské iniciativě bylo, že literatura, která je vědci po­ skytována neomezeně široké vědecké obci i laické veřejnosti bez očekávání odměny (tak, že na uživatele nejsou kladena žádná omezení, jak literaturu užívat, kromě poskytnutí kontroly nad integritou autorské práce a právo na uvedení autora díla), by měla být na internetu dostupná kterémukoli zájemci bezplatně a bez ome­ zení.315 Dále identifikovala dvě stěžejní cesty k publikování v Open Access režimu, tzv. zlatou cestu a zelenou cestu. V případě zlaté cesty (Gold Open Access) se jedná o šíření myšlenek a poznatků prostřednictvím otevřených časopisů, kdy projdou recenzním procesem, v případě zelené cesty (Green Open Access) jde o auto-archivaci v otevřených repozitářích (bez existence recenzního procesu).316

V návaznosti na Budapešťskou iniciativu bylo dále vydáno Prohlášení z Bethesdy z roku 2003, které prezentovalo nutné kroky, které je třeba podniknout pro OA publikování317 a Berlínská deklarace (2003), vy­

312 Více viz Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 2013 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm 313 GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons a šedá literatura. In: Národní úložiště šedé literatury [online]. 2008 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/CC_text.pdf 314 Read the Budapest Open Access Initiative. Budapest Open Access Initiative [online]. 2002 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.budapestopenaccessinitiative.org/read 315 BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím: Úvod do problematiky. In: Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2009 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/628.html#back1 316 Read the Budapest Open Access Initiative. Budapest Open Access Initiative [online]. 2002 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.budapestopenaccessinitiative.org/read 317 Bethesda Statement on Open Access Publishing. Digital Access to Scholarship at Harvard[online]. 2003 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://dash.harvard.edu/bitstream/handle/1/4725199/suber_bethesda.htm?sequence=1

53 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS bízející výzkumníky a vědce k publikování v Open Access režimu. 318 Tyto tři základní dokumenty Open Access hnutí jsou často označovány jako BBB-iniciativy.319

Cíle hnutí Open Access byly shrnuty Jiřím Markem320. Je možno shrnout, že celkově se snaží pře­ devším o snadné a rychlé šíření vědeckého bádání a kreativních myšlenek, což se zdá být jako velmi logická snaha pro sdílení pokroku, který by vedl k dalším objevům a vynálezům. Dá se považovat za rozumné, aby existovala možnost spojovat akademickou a vědeckou obec s aplikační sférou, případně využívat vytvořené cesty taktéž pro šíření vědomostí mezi laiky.

I přes značné úsilí vědeckých a akademických institucí není přechod k publikování v režimu OA jednoduchou záležitostí. Problémy vyskytující se ve snaze zefektivnit Open Access publikaci se nacházejí nejen v rovině technologické, finanční či organizační, ale především i v rovině autorskoprávní.321 Problema­ tika copyrightu322, tedy ošetření majetkových a autorskoprávních otázek ve vztahu k danému dílu, je zde zá­ sadní. Časopisy nebo archivy, které jsou tvořeny v souladu s iniciativou Open Access, využívají často licence Creative Commons z důvodu jejich jednoduché aplikace.323

Horizont 2020

V roce 2014 startuje v Evropské unii v rámci desetileté strategie Evropa 2020,324 která propaguje vyšší investi­ ce do vědy a výzkumu, nový rámcový program325 Horizont 2020326 s rozpočtem 80 miliard eur.327 Program preferuje vydávání veškerých výstupů právě ve výše představeném režimu Open Access. Jedná se o specifický přístup k vědeckým informacím, jenž se soustředí především na publikování vědeckých informací v tzv. peer-

318 Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities. OPEN ACCESS [online]. 2003 [cit. 2014-02- 11]. Dostupné z: http://openaccess.mpg.de/286432/Berlin-Declaration 319 BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím: Úvod do problematiky. In: Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2009 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/628.html#back1 320 MAREK, Jiří. Veřejné licence v akademické praxi. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. s. 28. 321 BARTOŠEK, Miroslav. Open Access - otevřený přístup k vědeckým informacím: Úvod do problematiky. In: Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2009 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/628.html#back1 322 Přejato z angličtiny. Copyright. Merriam-Webster [online]. 2014 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.merriam- webster.com/dictionary/copyright 323 GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons a šedá literatura. In: Národní úložiště šedé literatury [online]. 2008 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/CC_text.pdf 324 Strategie Evropa 2020 usiluje o vytvoření a udržení ekonomiky, která bude podporovat zaměstnanost a sociální soudržnost. Více viz Cíle strategie Evropa 2020. Evropská komise [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_cs.htm 325 Rámcový program je nástroj, který je Evropskou unií od roku 1984 používán pro financování různých oblastí vývoje a výzkumu. Horizont 2020 bude již osmým rámcovým programem. Sedmý rámcový program (RP7). Evropská komise [online]. 2007 [cit. 2014- 04-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/research/fp7/pdf/fp7-brochure_cs.pdf 326 Více viz Horizon 2020 [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/ nebo např. Horizont 2020 [online]. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2013, 32 s. [cit. 2014-04-27]. ISBN 978-80-86794-43-3. Dostupné z: http://www.fp7.cz/files/svobodova/tcav_brozura_horizont_2020_internet_1.pdf 327 EU perspective on Open Access to research data (Horizon 2020) and links to the GEOSS Data Sharing Principles. RECODE Project [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://recodeproject.eu/wp-content/uploads/2014/01/Schouppe- RECODE-workshop-on-open-access-to-research-data.pdf

54 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS reviewed journal literature.328 Tento oddíl proto nejprve představí stručně historii a cíle této iniciativy329 a v druhé části se zaměří na proces, který Horizont 2020 předepisuje pro publikování výsledků výzkumů fi­ nancovaných z jeho fondů. Program sleduje tři hlavní priority:

1) Vynikající věda, která má přinášet a zvyšovat úroveň vědeckého bádání v Evropské unii a zá­ roveň zajistit její konkurenceschopnost v dlouhodobém horizontu.330 2) Vedoucí postavení evropského průmyslu, jejíž cílem je podporovat investice do vědy a výzkumu v oblastech jako je ICT, biotechnologie, nanotechnologie, inovace malého a středního podnikání apod.331 3) Společenské výzvy, tedy podpora cílů strategie Evropa 2020 a řešení globálních a spole­ čenských výzev, které v průběhu řešení programu vyvstanou.332 Specifikem tohoto programu je jeho datový management, tedy plán, jakým způsobem se bude za­ cházet s výzkumnými daty během jejich shromažďování, jak budou poté sdílena a uchovávána, která data bu­ dou publikována v režimu Open Access apod. Horizont 2020 podporuje a preferuje vydávání výsledků, které vzniknou díky podpoře z programu, v režimu Open Access, přičemž rozlišuje dvě oblasti publikování. 333 První z nich jsou recenzované vědecké publikace, které dle článku 29.2 Modelové grantové dohody musí být obligatorně publikovány v režimu OA.334 Druhou skupinou jsou při výzkumu získaná data, jejichž nutnost zveřejnění v OA závisí na skutečnosti, zda je daná oblast zkoumání součástí Open Research Data Pilot (ORDP).335 Tento program se snaží vylepšit a maximalizovat přístup k datům výzkumů, které budou prove­ deny za podpory Horizontu 2020. Pro roky 2014-2015 je do programu zapojeno sedm oblastí týkajících se jak technologií, tak životního prostředí nebo vývoje společnosti.336 Nezahrnuté oblasti se mohou ORDP účastnit dobrovolně.337 Povinnosti, které vyplývají z podílení se na Open Research Data Pilot se dělí na dva

328 Read the Budapest Open Access Initiative. Budapest Open Access Initiative [online]. 2002 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://www.budapestopenaccessinitiative.org/read 329 Více o Open Access viz MAREK, Jiří. Veřejné licence v akademické praxi. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 330 Excellent Science. Horizon 2020 [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/excellent-science 331 Industrial Leadership. Horizon 2020 [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/industrial-leadership 332 Societal Challenges. Horizon 2020 [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/societal-challenges 333 EU perspective on Open Access to research data (Horizon 2020) and links to the GEOSS Data Sharing Principles. RECODE Project [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://recodeproject.eu/wp-content/uploads/2014/01/Schouppe- RECODE-workshop-on-open-access-to-research-data.pdf 334 Čl. 29.2. Horizon 2020: Multi-beneficiary Annotated General Grant Agreement. Horizont 2020 [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/amga/h2020-amga_en.pdf . s. 188-189. 335 Čl. 29.3. Tamtéž. s. 189. 336 Více o oblastech zahrnutých v ORDP viz Horizon 2020: Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020. European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa-pilot-guide_en.pdf. s. 9 a násl. 337 EU perspective on Open Access to research data (Horizon 2020) and links to the GEOSS Data Sharing Principles. RECODE Project [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://recodeproject.eu/wp-content/uploads/2014/01/Schouppe- RECODE-workshop-on-open-access-to-research-data.pdf

55 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS kroky. Účastnící se projekty jsou povinny uložit výzkumná data nejlépe v repozitáři pro výzkumná data a umožnit třetím osobám k těmto datům přístup pod vhodnou licencí, výslovně doporučeny jsou CC-BY nebo CC0,338 které byly Evropskou komisí označeny jako vhodné nástroje pro to, aby poskytly otevřený pří­ stup k výzkumným datům v nejširším možném slova smyslu.339

Problémem se může stát použitelnost licence CC0. Pokud budou chtít účastníci programu využít pro publikaci výzkumných dat této licence, mohou se setkat s konfliktem s národními právními řády.340 Na­ příklad v České republice není vhodné tento nástroj používat, neboť jak bylo uvedeno v podkapitole 3.1, čes­ kým právem není dovoleno vzdát se všech autorských práv a práv s autorským právem souvisejících. Přestože Evropská komise chystá přezkum a případnou reformu evropských autorských práv,341 nezdá se být možné (už jen vzhledem ke skutečnosti, že Horizont 2020 startuje v letošním roce), aby byla přijata úprava, která by upravovala užití licence typu voluntary public domain – dobrovolné vystavení díla jako volné - vzdání se veš­ kerých autorských práv k němu. I přesto, že méně komplikovanou možností bude použití CC-BY, není využi­ tí CC0 nerealizovatelné z důvodu existence klauzule Public License Fallback, kterou se poskytovatel, v případě neplatnosti nebo neúčinnost CC0, zavazuje vykonávat práva, kterých se nemůže v daném právním řádu vzdát.342 Touto „záložní klauzulí“ se z CC0 stává licence, která umožňuje vzdát se práv v co největším rozsahu povoleném daným právním řádem, tedy CC-BY.

I přes tuto možnou komplikaci bude doporučení licencí CC (přestože jiné druhy licencí nejsou za­ kázány) pro využití v projektu Horizont 2020 s velkou pravděpodobností následováno, a tedy bude zna­ menat jejich velké rozšíření v evropském prostoru. Pravděpodobně je možné očekávat i větší soustředění soudů na tuto problematiku, což může přinést odpovědi v zatím nejasných otázkách typu vymahatelnosti nebo kompatibility licencí.

338 Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020.European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020- hi-oa-pilot-guide_en.pdf. s. 11. 339 Open access to publications and data in Horizon 2020: Frequently Asked Questions (FAQ). European Comission [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.iprhelpdesk.eu/sites/default/files/newsdocuments/Open_Access_in_H2020.pdf. s. 6. 340 About CC0 — “No Rights Reserved”. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://creativecommons.org/about/cc0 341 Viz oddíl 2.4.2Revize právní úpravy evropského autorského práva této práce. 342 CC0 1.0 Universal - Legal Code: 3. Public License Fallback. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/legalcode#languages

56 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

4.3 ShareAlike a Licence zpracovatele

Licenční prvek ShareAlike (Zachovejte licenci) se objevuje ve dvou ze šesti základních licencí Creative Com­ mons – CC BY-SA a restriktivnější CC BY-NC-SA. Plné znění licenčních podmínek v článku 3/b určuje, ja­ kým způsobem může nabyvatel šířit dílo, které vzniklo jeho zpracováním díla, ke kterému se vážou dané li­ cenční podmínky. Stanovuje, že takto vzniklé dílo lze šířit pouze pod licencí, která obsahuje buď stejné li­ cenční prvky jako licence zpracovávaného díla, případně se může jednat o licenci novější (v budoucnu to může být např. CC 5.0) a nebo lze použít licenci kompatibilní. Tato licence udělovaná k dílu vytvořenému nabyvatelem zpracováním obsahu licencovaného díla se nazývá Licence zpracovatele (Adapter's license).343

Výčet licencí, které jsou s CC s prvkem SA kompatibilní, není dlouhý, kvůli typickým vlastnostem ShareAlike licencí se jedná pouze o ty, které jsou výslovně ustanoveny.344 Licence, které splňují podmínky pro CC BY-SA 4.0, jsou pouze samotná CC BY-SA 4.0, případně její novější nebo portované verze (vzhle­ dem k tomu, že CC 4.0 se neportuje, tak spíše její překlady). Pro CC BY-NC-SA 4.0 jsou možnosti obdobné, tedy lze aplikovat opět CC BY-NC-SA 4.0, novější nebo oficiálně přeloženou verzi. Pro dřívější verze licence platí prakticky stejný mechanismus, kromě verze 1.0, která ještě kompatibilitu licencí neznala, proto je nutné použít jedině taktéž verzi 1.0.345 Nutno podotknout, že není možné tyto dvě licence, přestože obě obsahují prvek SA, mezi sebou zaměňovat. Licenci je třeba vnímat jako celek, tedy i s ostatními prvky, které obsahuje. Stejně tak nelze použít restriktivnější CC BY-NC-SA v případě, kdy zpracovávané dílo je licencováno pod CC BY-SA, ačkoliv by se mohlo zdát, že zpřísněním podmínek není možné nic porušit. Prvek SA vyjadřuje přání poskytovatele a podmínky, pod jakými lze dílo užít.346

Žádná licence mimo Creative Commons prozatím nesplnila kritéria procesu kompatibility, (avšak stejně tak dosud žádná nebyla označena za nekompatibilní). Taková licence musí mít především stejný účel, význam a účinky, jako licence CC, se kterou má být kompatibilní. Minimální kritéria slučitelnosti jsou násle­ dující: [1] Licence obsahuje SA mechanismus [2] Obsahuje mechanismus Uveďte autora [3] Licencuje au­ torská práva [4] V případě BY-SA neporušuje definici svobodného díla [5] V případě BY-NC-SA obsahuje nekomerční obsazení.347 Kritéria se tedy zdají být poměrně striktní. Již Petr Jansa ve své práci zmiňoval, že

343 Článek 3/b CC BY-NC-SA 4.0 International. 344 Compatibility. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/4.0/Compatibility 345 Compatible Licenses. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://creativecommons.org/compatiblelicenses 346 Tamtéž. 347 ShareAlike compatibility process and criteria. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/ShareAlike_compatibility_process_and_criteria

57 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS první možnou kompatibilní licencí s CC BY-SA by se mohla stát GNU Free Documentation License348, což by přineslo možnost kombinovat obsah wikipedie a díla chráněná touto licencí,349 avšak relevantní vy­ jednávání, která doposud proběhla, nebyla úspěšná.

V případě Licence zpracovatele, kdy zpracovávané dílo je licencováno pod licencí CC, která neob­ sahuje prvek SA, záleží vždy na konkrétní licenci. V případě CC BY lze jako Licenci zpracovatele užít kterou­ koli ze zbývajících pěti základních licencí, pro BY-NC je možno dílo licencovat pod CC, které rovněž ob­ sahují prvek Nekomerční. Pokud jde o CC BY-ND a CC BY-NC-ND, je logické, že vzhledem k faktu, že ob­ sahují prvek ND a zapovídají tedy zpracovávání díla, není třeba zkoumat, které licence jsou kompatibilní, za­ sahování do díla je zakázáno.350 Pokud jde o vytváření souborných děl (např. encyklopedie), je důležité rozli­ šovat, zda jde o dílo určené ke komerčnímu nebo nekomerčnímu užití. V nekomerčních souborných dílech lze užít díla licencována pod kteroukoli z CC licencí, v případě komerčních pak pouze díla vystavená pod li­ cencí neobsahující prvek NC.351

4.3.1 Upstream a downstream licence

Tzv. upstream a downstream licence vyjadřují vztahy mezi poskytovatelem (1)352 a nabyvatelem licence (2), nabyvatelem licence (2), který se zpracováním díla a jeho dalším šířením stává taktéž poskytovatelem (2), a dalším nabyvatelem (3), případně dalšími úrovněmi těchto vztahů. Pro lepší představu jsou tyto vztahy znázorněny na následujícím obrázku.

348 GNU Free Documentation License. GNU Operating System [online]. © 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.gnu.org/licenses/fdl.html 349 JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. s. 68. 350 Frequently Asked Questions: If I derive or adapt material offered under a Creative Commons license, which CC license(s) can I use?. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#Can_I_combine_two_different_Creative_Commons_licens ed_works.3F_Can_I_combine_a_Creative_Commons_licensed_work_with_another_non-CC_licensed_work.3F 351 Frequently Asked Questions:If I create a collection that includes a work offered under a CC license, which license(s) may I choose for the collection?. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#If_I_create_a_collection_that_includes_a_work_offered_und er_a_CC_license.2C_which_license.28s.29_may_I_choose_for_the_collection.3F 352 Čísla v závorkách vyjadřují, zda se jedná o stejnou osobu, či o někoho jiného. Osoba pod číslem (2) může být jak v pozici poskytovatele, tak nabyvatele.

58 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

Obrázek 1: Upstream a downstream procesy

Vlastní zpracování dle wiki.creativecommons.org/Version_4#ShareAlike 353

Meziúrovňové vztahy vykreslené na Obrázku 2 jsou zvláště důležité právě u licencí obsahujících prvek ShareAlike. V těchto případech jsou totiž downstream uživatelé povinni respektovat veškeré po­ vinnosti pocházející od upstream poskytovatelů,354 veškeré upstream licence platí i pro zpracované dílo. V případě verze 4.0 je tato skutečnost vytyčena jasněji než v předchozích verzích, kdy čl. 2/a/5 stanovuje, že kterýkoli příjemce licencovaného obsahu automaticky obdrží poskytovatelovu nabídku vykonávat licen­ covaná práva v souladu s poskytovanou licencí.355 Tento článek pracuje i s další úrovní, kdy poskytovatel (2) nabízí zpracované dílo pod Licencí zpracovatele, i tehdy budoucí nabyvatelé (3) automaticky dostávají tuto nabídku.356 Tento článek tak výrazně zjednodušuje práci s dílem vystaveným pod Licencí zpracovatele, kdy nabyvatel není nucen zkoumat všechny upstream licence, přestože je jasné, že zpracované dílo zahrnuje vždy více než jednu licenci.

Ačkoliv byl licenční prvek SA uveden v oddílu 3.2.7 Co se nezměnilo, pravidlo, které zjednodušuje proces uvádění závazků následných uživatelů do souladu se závazky předchozími, je ve verzi 4.0 novinkou. Na druhou stranu dle vyjádření Creative Commons tímto způsobem uvažovalo mnoho uživatelů, proto je jeho formulování v licenci vlastně potvrzením dosavadní praxe. Rozsah prvku SA však zůstal stejný, z toho důvodu je považován za jeden z institutů, který se nezměnil.357

Je důležité zdůraznit, že se v případě dalšího poskytování licence k dílu, ať už s doložkou ShareAlike nebo bez ní, nejedná o sublicencování. V případě sublicencování totiž nabyvatel poskytuje s písemným sou­ hlasem autora díla část nebo celou původní licenci třetí osobě a sám se obvykle zdržuje dalšího užívání díla,

353 Version 4: ShareAlike. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Version_4#ShareAlike 354 WALSH, Kat. Draft 4 discussion period: license drafts and open issues. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://lists.ibiblio.org/pipermail/cc-licenses/2013-September/007418.html 355 Článek 2/a/5/A CC BY-NC-SA 4.0 International. 356 Článek 2/a/5/B CC BY-NC-SA 4.0 International. 357 Version 4: ShareAlike. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Version_4#ShareAlike

59 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS pokud není sjednáno jinak.358 V případě Creative Commons je poskytování podlicence přímo zapovězeno článkem 2/a/1.359 Rozdíl mezi podlicencí a Licencí zpracovatele činí rozlišení, od které osoby jsou derivová­ na práva plynoucí z licenční smlouvy. V případě podlicence jsou práva odvozována od předchozího nabyva­ tele, při poskytnutí licence CC lze uvažovat, že práva jsou odvozována vždy od autora díla, jak se domnívá Jansa.360 Tento názor je možno podpořit i čl. 2/a/5/A,361 který stanovuje, že každý nabyvatel (3) dostává na­ bídku od poskytovatele (1) k vykonávání licencovaných práv dle podmínek Licence zpracovatele – dle naše­ ho schématu osoby (2). Jedním ze způsobů, jakým Jansa nahlíží na osobu nabyvatele (2) je, že uvažuje jeho pozici jako institut tzv. posla.362 Posel vykonává vůli autora, nikoliv svoji, tím se odlišuje např. od zmocněn­ ce.363 Vzhledem k výše uvedenému ustanovení čl. 2/a/5/A364, které veškeré další nabídky k vykonávání licen­ covaných práv považuje za nabídku primárního poskytovatele (1), lze usuzovat, že nabyvatel (2) může sku­ tečně splňovat charakteristiky posla, který dále předkládá návrh poskytovatele (1) novým nabyvatelům (3).

Nabízí se otázka, jak se tato nabídka práv přicházející přímo od původního poskytovatele reálně promítne: Pokud poskytovatel (1) vystavil dílo pod licencí CC BY, nabízí tak nabyvatelům (2) možnost dílo užívat, sdílet atp. jak si budou přát, tak dlouho, dokud budou uvádět jeho autorství. Pokud následně tento nabyvatel (2) poskytne dílo nabyvateli (3) pod licencí CC BY-NC, nejedná se už o omezení, na které nabyvatel (2) neměl právo? Poskytovatel (1) v první řadě poskytuje právo k výkonu licencovaných práv, a to nabyvateli, respektive všem potenciálním nabyvatelům. Obsahem těchto práv je i možnost licencované dílo dále sdílet, přičemž jedinou podmínkou je uvést autorství. Proto má autorka za to, že článek 2/a/5365 tato práva neomezuje. Dalším argumentem je i skutečnost, že v případě řádného uvedení autorství366 nabyvatelem (2), může nabyvatel (3) přistoupit pomocí odkazu k původnímu dílu, a nabýt ho od původního poskytovate­ le za podmínek jím užité licence.

358 § 48 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 359 Článek 2/a/1 CC BY-NC-SA 4.0 International. 360 JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. s. 42. 361 Článek 2/a/5/A CC BY-NC-SA 4.0 International. 362 JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. s. 48. 363 Tamtéž. s. 46-48. 364 Článek 2/a/5/A CC BY-NC-SA 4.0 International. 365 Článek 2/a/5 CC BY-NC-SA 4.0 International. 366 Viz oddíl 3.2.4 Zdravý rozum při uvádění autorství.

60 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

4.4. CC a kolektivní správa

S ohledem na povahu licencí Creative Commons, tj. snahu organizace CC sdílet a šířit kreativitu a vědění prostřednictvím jimi vytvářených nástrojů, pomocí kterých mohou autoři svá díla za stanovených podmínek snadno šířit,367 je nutné zvážit jejich interakci a možnou koexistenci s institutem kolektivní správy.

Kolektivní správa se objevila poprvé jako prostředek ochrany oprávněných nároků autorů v 18. století, neboť pro tyto bylo užitečnější a ekonomičtější se sdružovat a správu těchto záležitostí vyko­ návat společně.368 Jejím účelem je v současnosti uplatňovat a ochraňovat majetková práva autorská a práva s autorským právem související a dále umožnit zpřístupnění předmětů těchto práv veřejnosti.369 Její původní výhody, které spočívaly právě v usnadnění a zjednodušení ochrany oprávněných nároků autorů, se však dnes začínají tříštit a jejich efektivita klesá. Skutečnost, že se kolektivní správa musí dnes potýkat s různými režimy výkonu majetkových práv, přičemž u jednoho díla se může jednat o několik oprávněných osob, dává tušit, že i kolektivní správa se bude muset přizpůsobit aktuálnímu vývoji a technologickým změnám působícím v ob­ lasti autorského práva.

V českém právním prostředí můžeme rozlišit tři kategorie370 kolektivní správy. Jedná se o:

• Kolektivní správu ze zákona, která je vymezena v § 96 AutZ, kdy kolektivně spravovanými právy pro všechny skupiny nositelů, tedy ať nezastupované i smluvně zastupované, jsou práva na odměnu za specifické užití předmětu ochrany,371 za pronájem originálu nebo rozmnoženiny předmětu ochrany372 a právo na užití předmětu ochrany kabelovým přenosem.373 Důvodem její existence je především skutečnost, že tato práva nelze spravovat jednotlivě. Jedinou překážkou pro obdržení odměny z této kategorie kolektivní správy je nutnost přihlášení se k evidenci u příslušného kolek­ tivního správce. V opačném případě nebude odměna obdržena.374

367 About. Creative commons [online]. 2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about 368 Více o historii kolektivní správy a jejím vývoji viz HARTMANOVÁ, Dagmar. Kolektivní správa autorských práv a práv souvisejících s právem autorským: historicko-teoretická studie: výklad platné právní úpravy včetně porovnání s právní úpravou vybraných evropských zemí, soutěžně právní aspekty kolektivní správy. Praha: Linde, 2000. ISBN 978-807-2012-183. s. 19-32 nebo ACHMEDOV, Boris. Principy a perspektivy hromadné správy autorských práv. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ivo Telec. 369 § 95 odst. 1 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 370 Viz MYŠKA, Matěj. Vybrané právní problémy licencí Creative Commons a kolektivní správy práv. Bude publikováno v: COFOLA 2014. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Spisy Právnické fakulty MU. s. 6-7. 371 § 95 odst. 1 písm. a) AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 372 Tamtéž. § 96 odst. 1 písm. b). 373 Tamtéž. § 96 odst. 1 písm. c). 374 MYŠKA, Matěj. Vybrané právní problémy licencí Creative Commons a kolektivní správy práv. Bude publikováno v: COFOLA 2014. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Spisy Právnické fakulty MU. s. 6.

61 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

• Rozšířenou kolektivní správu, konstruovanou jako fikci zákonného zastoupení,375 která vychází z možnosti nositele práv vyhradit si tuto pro sebe, kdy ovšem pasivní autor, který není smluvně za­ stoupen, bude i v těchto případech kolektivním správcem zastupován.376 Kolektivní či hromadnou smlouvu377 lze uzavřít podle § 100 odst. 1) písm. h) bodu 1. AutZ, 378 která bude opravňovat k výko­ nu práva předměty ochrany užít. Tuto licenci lze udělit k právům, která lze nalézt v § 101 odst. 9 AutZ, jedná se např. o provozování uměleckých výkonů ze zvukového záznamu vydaného k ob­ chodním účelům, rozhlasové nebo televizní vysílání určitého druhu děl nebo půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla s výjimkou počítačového programu.379 Aktivní nositel práv, který kolek­ tivním správcem není zastoupen, může vůči kolektivnímu správci (KS) i uživateli jednostranně vy­ loučit tento režim380 a správa těchto práv tak bude vyhrazena jemu.381

• Dobrovolnou kolektivní správu práv, kdy kolektivní správce zastupuje autora v míře s ním smluvně sjednaném,382 v rozsahu uděleném Ministerstvem kultury.383

4.4.1 Vyloučení účinků kolektivní správy

V licenčních podmínkách CC je pro kolektivní správu zásadním čl. 2/b/3, který zní:

„V maximálním možném rozsahu dovoleném účinnou právní úpravou se Poskytovatel vzdává veškerých práv na odměnu za Vaše vykonávání Licencovaných práv, ať už přímo či prostřednictvím kolektivního správce podle jakéhokoli dobrovolného, nebo zákonem stanoveného nebo povinného systému kolektivní správy, kterého lze nevyužít. Ve všech ostatních případech si Poskytovatel výslovně vyhrazuje právo takovou odměnu dostávat, a to i pokud je Licencovaný obsah užit jinak než pro Nekomerční účely.“384

375 ŠALOMOUN, Michal. Kolektivní správa – formace a deformace autorské vůle. Beck-online: Právní rozhledy [online]. 2004, č. 6 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam type=html&documentId=nrptembqgrpxa4s7gzpxg5dsl4zdaoa&groupIndex=6&rowIndex=0&conversationId=18992 376 ŠALOMOUN, Michal. Kolektivní správa – formace a deformace autorské vůle. Beck-online: Právní rozhledy [online]. 2004, č. 6 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam type=html&documentId=nrptembqgrpxa4s7gzpxg5dsl4zdaoa&groupIndex=6&rowIndex=0&conversationId=18992 377 Hromadné smlouvy disponují extenzivním účinkem, neboť jejich působené dosahuje i na ty nositele práv, kteří smluvně zastoupení nejsou – zde pak vzniká výše zmiňovaná fikce zastoupení. 378 § 101 odst. 1 písm. h) bod 1. AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 379 § 101 odst. 9 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 380 TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. s. 828. 381 Tento jednostranný úkon nelze uskutečnit v případě provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 101 odst. 9 písm d) AutZ). MYŠKA, Matěj. Vybrané právní problémy licencí Creative Commons a kolektivní správy práv. Bude publikováno v: COFOLA 2014. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Spisy Právnické fakulty MU. s. 6. 382 § 100 odst. 1 c) AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 383 Tamtéž. § 98 odst. 7 [cit. 2014-05-10]. 384 Článek 2/b/3 CC BY-NC-SA 4.0 Česko. In: https://docs.google.com/document/d/1XFGY8iOBYEwvZQkEglSaTKetaIoOCKcMP2uvjlNzJM0/edit#heading=h.49x2ik5 [cit. 2014-06-08].

62 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

Jakým způsobem naložit s tímto ustanovením v českém právním řádu? Pakliže se jedná o případ kolektivní správy práv, která je vykonávána ze zákona, autor se této nemůže platně vzdát, není tedy splněna podmínka „kterého lze nevyužít“. Práva podle § 96 AutZ385 jsou ze zákona povinně kolektivním správcem spravována, au­ tor se této správy nemůže platně vzdát. Tedy maximální možná míra, v jaké lze kolektivní správu nevyužít znamená, že tato autorova práva budou nadále spravována kolektivním správcem. V takovém případě bude aplikována druhá část článku 2/b/3, kdy poskytovatel v těchto případech (po přihlášení se k evidenci) odmě­ nu obdržet může. Je k zamyšlení, zda je morálně v pořádku, aby autor, který nejprve poskytne svoje dílo pod licencí CC, tedy k bezplatnému šíření, následně dostával odměny od kolektivního správce. V případě však, že si nebude přát nárok na odměny uplatnit, stačí, aby se jednoduše nepřihlásil u KS k evidenci.

Situace se stává komplikovanější v případě rozšířené kolektivní správy. Může být tento článek pova­ žován za vyloučení účinků rozšířené kolektivní správy? Jak bylo zmíněno výše, vyloučení musí být učiněno jednostranným úkonem jak vůči uživateli, tak vůči KS. Ve vztahu k uživateli je zřejmě možné tento článek po­ važovat za vyloučení, i vzhledem k tomu, že nabyvatel licenční podmínky přijímá tak jak jsou, avšak vůči ko­ lektivnímu správci stěží. Poněkud utopickým řešením by tak mohlo být vytvoření registru děl,386 který by evi­ doval, která díla byla poskytnuta pod licencí CC a jejichž autoři tak vyloučili účinky hromadných smluv vůči kolektivním správcům. Toto řešení s sebou nese úskalí v podobě značné finanční a administrativní zátěže subjektu, který by registr spravoval a otázku, kdo by jím měl vlastně být. V České republice spadá oblast au­ torského práva a kolektivní správy pod Ministerstvo kultury, avšak zmíněná náročnost registru a nedostatek motivace ministerstva nezavdává reálnou domněnku, že by se jeho správy ujalo. S tím souvisí i problematika financování. Na druhou stranu, pokud by byl v budoucnu vytvořen veřejný registr děl, k jehož existenci bylo možno se vyjádřit v dotazníku ohledně přezkumu evropského autorského práva Evropské komise,387 mohla by být jedna z jeho funkcí i informování o dílech vystavených pod CC a plnit tak funkci vyloučení kolektivní správy.

Pokud je autor zastupován KS v režimu dobrovolné kolektivní správy, záleží na tom, která díla byla k této správě svěřena.388 Pokud autor některé z děl kolektivnímu správci neohlásí, je jejich vykonavatelem stá­ le on sám. Matěj Myška hovoří o skutečnosti, že režim dobrovolné kolektivní správy by bylo ideální použít v případě, kdy dílo je vystaveno některou z licencí CC, avšak potenciálnímu nabyvateli nevyhovují její li­

385 § 96 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 386 Viz MYŠKA, Matěj. Vybrané právní problémy licencí Creative Commons a kolektivní správy práv. Bude publikováno v: COFOLA 2014. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Spisy Právnické fakulty MU. s. 9. 387 Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/docs/consultation-document_en.pdf 388 ŠALOMOUN, Michal. Kolektivní správa – formace a deformace autorské vůle. Beck-online: Právní rozhledy [online]. 2004, č. 6 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembqgrpxa4s7gzpxg5dsl4zdaoa&groupIndex=6&rowIndex=0&conversationId=18992

63 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS cenční prvky (např. SA) a chce proto s autorem uzavřít separátní licenci. V současné době však není tento režim kolektivními správci v zásadě umožněn.389,390

Česká pirátská strana se v únoru 2013 vyjadřovala k připravované novele autorského zákona, kdy navrhovala, aby byl do zákona vložen následující paragraf:

„Pokud nositel práv udělil bezúplatnou veřejnou licenci (§ 2373 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku), zastoupení kolektivním správcem ze zákona je přípustné pouze při udílení licence u povinně kolektivně spravovaných práv (§ 96). Projeví-li smluvně nezastupovaný nositel práv vůli vyloučit účinky hromadné smlouvy při poskytnutí bezúplatné licence, jsou účinky hromadné smlouvy v rozsahu poskytnuté licence vyloučeny vůči kolektivnímu správci v okamžiku, kdy se o poskytnutí této licence prokazatelně dozví.“391

Tato novela však v § 101a navrhovala, že v okamžiku, kdy smluvně nezastupovaný nositel práv poskytne bez­ úplatnou licenci, účinky rozšířené kolektivní správy budou vůči kolektivnímu správci vyloučeny v okamžiku, kdy se prokazatelně dozví o poskytnutí takové licence. V takovém případě by tedy nebylo nutno vylučovat účinky rozšířené kolektivní správy dvakrát – vůči uživateli a kolektivnímu správci, návrhem novely bylo přenést tuto oznamovací povinnost pouze na jedinou osobu – uživatele.392 Značný odpor Pirátské strany tak nebyl tentokrát namístě, neboť tímto ustanovením by se režim kolektivní správy ve vztahu k veřejným licen­ cím značně zjednodušil.

Nová směrnice zabývající se kolektivní správou č. 2014/26/EU,393 která se snaží o harmonizaci této oblasti mezi státy Evropské unie a stanovení požadavků, které zajistí vysokou úroveň kolektivní správy, 394 v čl. 5 odst. 3 stanoví:

389 MYŠKA, Matěj. Vybrané právní problémy licencí Creative Commons a kolektivní správy práv. Bude publikováno v: COFOLA 2014. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Spisy Právnické fakulty MU. s. 7-9. 390 Na stránkách Creative Commons CZ lze nalézt zápis z jednání s kolektivním správcem DILIA, kde jsou uvedeny v zásadě čtyři možné situace, které mohou mezi autorem a KS nastat. 1) Povinná kolektivní správa – je možné obdržet odměny i z děl poskytnutých pod CC (po přihlášení k evidenci). 2) Rozšířená kolektivní správa – pokud autor poskytne dílo pod licencí CC bez prvku NC, bude DILIA považovat tuto licenci za vyloučení účinků hromadné smlouvy, kdy účinky nastanou v okamžiku, kdy se o vyloučení KS dozví. 3) Dobrovolná kolektivní správa – smlouva o zastupování KS vylučuje, aby byla poskytnuta licence CC a naopak. 4) Agenturní služba – je možno v každém jednotlivém případě určit, zda bude použita licence CC či zastoupení KS. Je možná i situace, kdy bude poskytnuta licence CC s prvkem NC a v případě komerčního užití díla bude využito zastoupení KS . V tomto případě se ovšem již nejedná o kolektivní správu, ale o zprostředkování uzavření licenčních smlouvy, autor rozhoduje o každém díle jednotlivě a DILIA jedná v rámci rozsahu zmocnění daného autorem. Dilia. Creative Commons [online]. 2011 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/kolektivni-sprava/dilia/ . Autoři: Základní informace pro autory o kolektivní správě. DILIA [online]. [2013] [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/21-kolektivni-sprava-autori 391 MICHÁLEK, Jakub. Zásadní připomínky Pirátů k návrhu novely autorského zákona. ČESKÁ PIRÁTSKÁ STRANA. Pirátská strana [online]. 2013 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://www.pirati.cz/_media/rp/rp_41_2012.pdf. s. 9. 392 GRUBER, Lukáš. Stanovisko k novele autorského zákona ve vztahu k licencím Creative Commons. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-30]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/wp-content/uploads/Stanovisko_k_novele_Autorsk %C3%A9ho_z%C3%A1kona_ve_vztahu_k_licenc%C3%ADm_Creative_Commons.pdf 393 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014L0026&qid=1402315250051&from=EN 394 Tamtéž. s. 2. Důvody (8) a (9) [cit. 2014-06-09].

64 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

„Nositelé práv mají právo udělovat licence pro nekomerční užití jimi zvolených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany.“395 Existencí tohoto článku se dostáváme zpět k problematice duálního licencování. Pokud tato směrnice ve svém textu výslovně stanoví, že nositelé práv mohou udělovat licence k nekomerčnímu využití děl,396 zna­ mená to, že i přes dnes zřejmou neochotu kolektivních správců, kdy po uzavření smlouvy o zastupování s KS se autor zavazuje k neudělení souhlasu k užití děl třetí osobou, jinak se vystavuje riziku uložení pokuty, bude nutné toto stanovisko přehodnotit a nalézt řešení, jakým způsobem bude nositel práv moci toto svoje právo vykonávat.397 Kladným zjištěním budiž, že pro toto řešení se bude moci ČR inspirovat již realizovanými za­ hraničními projekty, kdy nositelé práv nyní mohou využívat jak kolektivní správy, tak licencí CC s licenčním prvkem NC.398

4.4.1 Kolektivní správa a rozhodovací praxe soudů

Přestože judikatura českých soudů není v této oblasti příliš početná, bylo již řešeno několik případů, z nichž nejznámější je, především díky medializaci Pirátskou stranou, rozsudek OSA v. Shangri-la,399 na němž byla založena kampaň „Hrajeme svobodnou hudbu!“400 Kauza OSA v. Shangri-la již byla podrobně rozebrána Fi­ lipem Horákem v jeho práci Veřejné licence a kolektivní správa autorských práv.401 Tyto spory vycházejí z principu tzv. potenciální recepce. Jejím argumentem, který vychází z rozsudku Soudního dvora EU SGAE v. Rafael Hoteles402 je, že stačí provozovat zařízení způsobilé k šíření autorskoprávního obsahu, pokud má ve­ řejnost (zákazníci) přístup k tomuto zařízení. I krajské soudy ČR se zabývaly touto otázkou a jejich rozsudky budou představeny v následujících řádcích.

395 Čl. 5 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014L0026&qid=1402315250051&from=EN 396 Tamtéž.[cit. 2014-06-09]. 397 Smlouva o zastupování autorských majetkových práv. Ochranný svaz autorský [online]. 2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://www.osa.cz/media/58474/smlouva__autor.pdf 398 Collecting Society Projects. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Collecting_Society_Projects 399 Více viz OSA versus Shangri-la. Pirátská strana [online]. 2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://www.pirati.cz/temata/shangri-la 400 Hrajeme svobodnou hudbu!. Pirátská strana [online]. 2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z:http://www.pirati.cz/hudba 401 HORÁK, Filip. Veřejné licence a kolektivní správa autorských práv. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita. s. 48-58. 402 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) ze dne 7. prosince 2006. SGAE proti Rafael Hoteles SA. Věc C-306/05. In: http://curia.europa.eu/juris/celex.jsf?celex=62005CJ0306&lang1=cs&lang2=SK&type=TXT&ancre=

65 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

Sdělování díla veřejnosti

V rozsudku Intergram v. Nůž – Knife – Messer, s.r.o.403 žádal žalobce, kolektivní správce Intergram, na žalovaném bezdůvodné obohacení s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení na základě tvrzení, že žalovaný provozoval ve svém skladě rozhlasový přijímač k veřejné produkci, přičemž neměl s žalobcem uzavřenou licenční smlouvu, která by ho k tomuto opravňovala. Žalovaný provozování přijímače pro ve­ řejnou produkci popřel a uvedl, že k němu neměly příchozí osoby přístup, ani ho nemohly slyšet, navíc pří­ stroj neprovozoval sám žalovaný, avšak jeho zaměstnankyně. Žalobu soud proto jako nedůvodnou zamítl.

Soud však zároveň judikoval, že „sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňu­ jícího nebo zajišťujícího takové sdělování“,404 což podepřel i argumentací Soudního dvora, který uvedl, že podobné situace je třeba posoudit vždy individuálně. Pojem veřejnost pak definoval jako „blíže neurčený po­ čet potencionálních posluchačů a dosti vysoký počet osob“ a pokud by některý ze zákazníků hudbu ze skladu za­ slechl, nejednalo by se přesto o veřejnost cílovou, ale veřejnost náhodně zachycenou. Proto ani kdyby byl provozovatelem rozhlasového přijímače žalovaný, o sdělování veřejnosti405 by se nejednalo. 406

Tento rozsudek je důležitý z hlediska potenciální recepce, neboť soud rozhodl, že nestačí pouhá přítomnost rozhlasového přijímače proto, aby byl provozovatel povinen hradit autorské poplatky. Na stranu druhou je nutno zmínit, že v této situaci byl přijímač nebyl umístěn tak, aby veřejnost mohla slyšet jeho pro­ dukci.

Ve věci Intergram v. René Vaněček407 žalobce požadoval bezdůvodné obohacení z důvodu veřejné produkce rádia ve své provozovně, která byla zjištěna kontrolorem. Soud rozhodl, že žalobce neunesl důkazní břemeno, když jeho jediným důkazem byla existence multifunkčního zařízení (zesilovač, rádio, CD pře­ hrávač) v provozovně žalovaného, kdy hosté podniku k tomuto neměli přístup. Kontrolor, který měl tuto skutečnost zjistit, se z jednání omluvil. Žalovaný uvedl, že rádio nebylo nikdy využíváno, v provozovně za­ řízení byla přehrávána pouze CD, k čemuž žalovaný obdržel souhlas od regionálních hudebních skupin. Žaloba proto byla zamítnuta.

403 ROZSUDEK KRAJSKÉHO SOUDU V HRADCI KRÁLOVÉ – POBOČKA V PARDUBICÍCH ze dne 6. září 2013. Intergram v. Nůž – Knife – Messer, s.r.o. Sp. zn. 50 EC 2/2013. 404 Tamtéž. 405 § 18 AutZ, ve znění pozdějších předpisů. 406 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) ze dne 15. března 2012. Società Consortile Fonografici (SCF) proti Marcu Del Corsovi, VěcC-135/10. 2012. Dostupné z:http://curia.europa.eu/juris/celex.jsf celex=62010CJ0135&lang1=en&lang2=CS&type=TXT&ancre= 407 ROZSUDEK KRAJSKÉHO SOUDU V ÚSTÍ NAD LABEM ze dne 16. prosince 2013. Intergram v. René Vaněček, sp. zn. 34 EC 29/2013. Dostupné z: http://www.pirati.cz/_media/intergram_rozsudek_ks.pdf

66 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

Pirátská strana považuje tento rozsudek za přelomový, s čímž Intergram (nikoliv překvapivě) ne­ souhlasí a považuje tento rozsudek pouze za důsledek nedostatečného množství důkazů.408 Nedá se proto platně předpokládat, že by tento rozsudek skutečně založil novou rozhodovací praxi ve prospěch šíření svo­ bodného hudby nebo celkově přehrávání hudby v prostorech přístupných veřejnosti. Soud nepotvrdil oprávněné užívání přehrávače, pouze stanovil, že nebylo zjištěno neoprávněné šíření hudby, avšak je možné, že k takovému rozhodnutí dospěl pouze pro nedostatek důkazů o opaku.

Výše uvedené rozsudky se nedotýkaly přímo veřejných licencí či Creative Commons, avšak jejich výsledky jsou důležité pro zjištění pohledu soudů na tuto problematiku. Z výše uvedeného rozsudku Inter­ gram v. Nůž – Knife – Messer, s.r.o se může zdát, že zásada potenciální recepce začíná opouštět svoje (dle ko­ lektivních správců)409 pevné místo v autorskoprávním prostředí. V tomto případě byl však rozhlasový přijí­ mač používán pouze pro zaměstnance podniku a veřejnost jeho produkci pravděpodobně nemohla neza­ slechnout. Jednalo se pouze o určení, zda náhodné zaslechnutí hudby ze skladu lze považovat za sdělování díla veřejnosti. V případě druhého rozsudku soud uvedl, že „bylo prokázáno, že k veřejné produkci prostřednic­ tvím rádia nedocházelo“, přestože přijímač jinak ke sdělování veřejnosti používán byl, což může znamenat krok od zásady potenciální recepce. Jedná se však zatím pouze o ojedinělý rozsudek, jehož výsledek byl z velké míry ovlivněn nedostatkem důkazů žalobce. Zda se bude rozhodovací praxe soudů nadále ubírat tím­ to směrem bude zajímavé sledovat - zejména v souvislosti s případem Shangri-la, obzvláště pokud se taktéž dočká soudního projednání.

4.4.2 Dotaz kolektivního správce OSA

Kolektivní správce OSA zaslal v nedávné době Občanskému sdružení pro nezávislou kulturu (dále jen OSPNK) dotaz ve znění: „V jakém rozsahu byla poskytnuta licence od Creative Commons? Můžete prosím doložit uzavřenou licenci?“410 OSPNK provozuje nezávislý prostor (bar) Echo, do kterého má přístup ve­ řejnost, a přeje si v něm reprodukovat svobodnou hudbu. S kolektivním správcem OSA nemají sjednanou li­ cenční smlouvu a nehradí žádné licenční poplatky. OSPNK již v minulosti KS OSA sdělil, že ve své provozně

408 MORÁVEK, Daniel. Restauratér pokořil Intergram, za pouštění svobodné hudby mu nemusí nic platit.Podnikatel.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/restaurater-pokoril-intergram-za-pousteni-svobodne-hudby-mu- nemusi-nic-platit/ 409 MORÁVEK, Daniel. Restauratér pokořil Intergram, za pouštění svobodné hudby mu nemusí nic platit.Podnikatel.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/restaurater-pokoril-intergram-za-pousteni-svobodne-hudby-mu- nemusi-nic-platit/ 410 KRÁL, Zbyněk. Dotaz na licenci CC. In: Dotazy svobodná díla [online]. 2014 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://dotazy.svobodna-dila.cz/dotazy_edit.php?id=21

67 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS užívá pouze svobodnou hudbu, která pochází od autorů kolektivním správcem nezastupovaných, kteří po­ skytli svoje díla k volnému šíření (včetně komerčního).

OSA se dotazuje, v jakém rozsahu byla licence od Creative Commons poskytnuta. V první řadě je nutno zdůraznit, že samotná organizace Creative Commons licenci k šíření hudby neposkytuje, CC vytvářejí licenční systém, který však je „pouhým“ zprostředkovatelem mezi autorem (či jiným vykonavatelem práv) a nabyvatelem. Autor díla využívá institutu licence Creative Commons, aby vystavil své dílo a nabyvatel může přijmout takto učiněnou veřejnou nabídku a tím uzavřít licenční smlouvu.

Nejlepším způsobem bude v odpovědi na takový dotaz KS OSA oznámit, že užívaná díla byla jejich autory (vykonavateli práv) poskytnuta pod licencí umožňující volné šíření a užívání, a k tomuto vyjádření připojit jejich seznam nejlépe s odkazy na internetové stránky, na kterých jsou díla pod danou licencí dostupná. Jak bylo uvedeno výše, problémem v této oblasti zůstává institut rozšířené kolektivní správy, neboť vyloučení účinků kolektivní správy vůči KS není možno po autorech užívaných děl rozumně požadovat. Pokud by však autor děl užívaných OSPNK působnost rozšířené kolektivní správy vůči OSA vyloučil, při­ čemž licence by umožňovala i komerční užití díla, mělo by být (dle názoru autorky) vše v pořádku. Ideálním případem by bylo vyjasnění situace s OSA podobně jako s DILIA, která poskytnutí licence Creative Com­ mons považuje za vyloučení účinků v okamžiku, kdy se o něm prokazatelně dozví od autora, jiného nositele práv nebo uživatele.411

4.5 Vymahatelnost CC

Právní vymahatelnost CC je, i přes jejich stále rozsáhlejší využívání, oblastí ne úplně jasnou. Na webových stránkách CC v sekci Frequently Asked Questions lze nalézt vyjádření, že CC byly vytvořeny jako soudně vy­ mahatelné, jak se již v několika případech v různých jurisdikcích potvrdilo, zároveň zatím nikdy nebylo roz­ hodnuto tak, že licence CC vymahatelné nejsou.412 Pokud dojde k porušení podmínek licence, je doporu­ čeno kontaktovat narušitele a zkusit se dohodnout na vyřešení situace, případně konzultovat situaci se svým právníkem.413 Z těchto odpovědí vyplývá, že organizace CC předpokládá vymahatelnost CC a počítá s ní, avšak nemá zájem aktivně se na řešení podobných situací podílet, na což upozorňuje často se vyskytujícím

411 Dilia. Creative Commons [online]. 2011 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/kolektivni-sprava/dilia/ 412 Frequently Asked Question: Are Creative Commons licenses enforceable in a court of law?. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#Are_Creative_Commons_licenses_enforceable_in_a_court_o f_law.3F 413 Tamtéž.

68 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS prohlášením „Creative Commons není advokátní kancelář, ani Vás nemůže zastupovat nebo Vám poskytovat právní rady...“414

V českém právním prostředí nebyl vynesen zatím ani jediný rozsudek, který by se problematiky CC dotýkal, při zkoumání názorů soudu se tak můžeme obrátit pouze na rozhodnutí cizích jurisdikcí. Často zmi­ ňovaným je holandský rozsudek Curry v. Audax z roku 2006,415 který se nejen jako první zabýval licencemi CC, ale také se pokusil vymezit rozsah využití v případě licence obsahující nekomerční prvek NC. Soud v tomto případě potvrdil, že dílo, zveřejněné na sociální síti pro sdílení fotografií Flickr pod licencí CC BY-N­ C-SA 2.0, nemůže být použito bez souhlasu autora v komerčním časopisu. Toto rozhodnutí je považováno za precedentní v otázce vymahatelnosti CC před soudem.416 Soud v tomto případě pracoval také s předpokla­ dem, že časopis má větší právní znalosti než-li obyčejný jednotlivec, Ashley West proto předkládá dohad, zda soudy budou tyto považovat za „méně odpovědné“ za porušení podmínek licence.417 Zároveň však dodává, že CC splňují rámec tzv. „contract-as-product“, tedy situaci, kdy podmínky použití a samotný produkt tvoří jedi­ nou jednotku a uživatelé obvykle znají, na základě jejího užívání418, podmínky licence.419 Což budou pravdě­ podobně předpokládat i soudy.

Novinkou v oblasti je rozsudek německého soudu sp. zn. 28 O 232/13 ze dne 5. března 2014,420 kdy rozhlasová stanice Deutschlandradio umístila na své webové stránky fotografii ze serveru Flickr, vysta­ venou pod licencí CC BY-NC, společně s uvedením jména autora, licence a odkazem na licenční podmínky. I přes uvedení těchto údajů požadoval fotograf 310 eur a náhradu nákladů řízení na základě skutečnosti, že stanice použila fotografii ke komerčním účelům v rozporu s podmínkami licence. Přestože se žalovaná bráni­ la tím, že webové stránky jsou zdarma, bez reklamy, bez sponzoringu, soud prohlásil, že se jedná o komerční užívání, kdy pod pojmem nekomerční má být rozuměno použití výhradně pro osobní potřebu. Soud tak

414 Tamtéž. Překlad z angličtiny autorka. 415 ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ HOLANDSKA V AMSTERDAMU ze dne 9. března 2006. Adam Curry c.s. proti Audax c.s. Věc 334492 / KG 06-176 SR. 2006. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/images/3/38/Curry-Audax-English.pdf 416 Curry v. Audax. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Curry_v._Audax 417 WEST, Ashley. Little Victories: Promoting Artistic Progress Through the Enforcement of Creative Commons Attribution and Share-Alike Licenses. Florida State University Law Review. 2009, roč. 36, č. 4. s. 918. 418 Tzv. constructive knowledge. 419 Více viz RADIN, Margaret Jane. Humans, Computers, and Binding Commitment. Indiana Law Journal [online]. 2000, č. 75 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: http://cyber.law.harvard.edu/ilaw/Contract/Radin_Full.html 420 ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ NĚMECKA V KÖLN ze dne 5. března 2014. Věc 28 O 232/13. 2014. Dostupné z: http://www.lhr-law.de/wp-content/uploads/2014/03/geschw%C3%A4rztes-Urteil-LG-K%C3%B6ln-2.pdf

69 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

žalobci přiznal náhradu škody.421 Stanice Deutschlandradio se proti rozsudku odvolala, je tedy možné, že ko­ nečný verdikt bude od rozsudku soudu prvního stupně odlišný.422

Velmi zajímavý rozsudek, který bude představen na následujících řádcích, byl vynesen v roce 2010 belgickým soudem v Nivelles. Rozsudek je zajímavý tím, že soud posuzoval porušení licenčních prvků BY, NC a ND v případě komerčního užití písně šířené prostřednictvím volně přístupného portálu s hudbou.

4.5.1 Lichôdmapwa v. L'asbl Festival de Théâtre de Spa

Belgický soud prvního stupně v Nivelles vydal dne 26. října roku 2010 rozsudek ve věci hudební skupiny Li­ chôdmapwa proti divadelní společnosti Festival de Théâtre de Spa.423 Skupina Lichôdmapwa, která není za­ stupována ani jinak spjata s kolektivním správcem SABAM, belgickou společností autorů, skladatelů a vy­ davatelů,424 vydala v roce 2004 album, které obsahovalo píseň Aabatchouk, a které následně vystavila na webové stránce www.dogmazic.net pod licencí Creative Commons 2.5 BY-NC-ND. Žalovanou byla ne­ zisková organizace, která organizuje Festival de Théâtre de Spa a která si vybrala píseň Aabatchouk jako po ­ zadí pro svoji reklamu. Tuto uslyšeli i členové Lichôdmapwy a kontaktovali žalovanou pro smírné vyřešení situace, ke kterému však nedošlo.

Soud judikoval, že stěžovatelé, pokud nejsou zastoupeni kolektivním správcem, mohou volně určit podmínky, za kterých si přejí šířit své dílo. Licence CC 2.5, která byla použita, obsahovala licenční prvky Uveďte autora, Neužívejte komerčně a Nezasahujte do díla. 425 Stěžovatelé uvedli, že přestože ve vyhledávači svobodné hudby dogmazic.net byla licence jasně uvedena, žalovaná porušila všechny tři licenční podmínky, když použila skladbu bez uvedení autora, pro komerční účely a pozměněnou pro potřeby reklamy. Soud roz­ hodl, že stěžovatelé mají nárok na náhradu škody z titulu porušení autorských práv, a to nezávisle na tom, že jejich dílo je šířeno pod veřejnou licencí. Lichôdmapwa požadovala za toto porušení částku 10 380 eur, při­ čemž odmítla (výrazně nižší) náhrady dle tarifu kolektivního správce SABAM, což soud prohlásil za ne­

421 German Court Says Creative Commons 'Non-Commercial' Licenses Must Be Purely For Personal Use. Techdirt [online]. 2014 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: https://www.techdirt.com/articles/20140326/11405526695/german-court-says-creative- commons-non-commercial-licenses-must-be-purely-personal-use.shtml 422 Cologne District Court equates non-commercial use with private use under Creative Commons licences. European Audiovisual Observatory [online]. 2014 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: http://merlin.obs.coe.int/article.php?id=14679 423 ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ BELGIE V NIVELLES ze dne 26. října 2010. Lichôdmapwa proti L'asbl Festival de Théâtre de Spa. Věc 09-1684-A. 2010. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/images/f/f6/2010-10-26_A%27cision-trib.-Nivelles- Lichodmapwa.pdf 424 WHO ARE WE?. SABAM [online]. © 2011 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://www.sabam.be/en/sabam/who-are-we 425 CC BY-NC-ND 2.5 Generic - Legal Code. Creative Commons [online]. 2010 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.5/legalcode

70 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS konzistentní s nekomerční etikou, kterou stěžovatelé prosazují a určil, že stěžovatelům přísluší náhrada škody ve výši 1 500 eur za porušení jedné z podmínek, celkem tedy 4 500 eur a náklady řízení.

Důležitost tohoto rozsudku spočívá především ve skutečnosti, že belgický soud uznal platnost a vy­ mahatelnost CC licence a to ve vztahu hned ke třem jejím prvkům (BY, NC, ND). Otázka vymahatelnosti je po celou dobu existence Creative Commons jednou z nejzásadnějších, kterou si jak poskytovatelé, tak nabyvatelé licence pokládají.426 Přestože Creative Commons uvádějí, že licence vymahatelné jsou,427 tato skutečnost byla prozatím potvrzena jenom v několika málo jurisdikcích, není proto jisté, jak se zachovají další soudy. Žádná definitivní odpověď prozatím neexistuje, avšak dle zmiňovaných rozsudků se zdá, že soudy se přiklánějí k možnosti, že licence Creative Commons vymahatelné jsou.

4.6 Pokrok, nebo příliš ambiciózní koncept?

Ačkoliv tato práce více méně představuje Creative Commons jako projekt, který přináší nové, inovativní myšlenky do rigidního systému autorského práva a prezentuje jejich stále větší rozvoj a stále širší škálu oblas­ tí, do kterých zasahují, předešlé podkapitoly jasně ukazují, že spousta otázek není ani zdaleka vyjasněných a v budoucnu se bude třeba potýkat ještě se značným množstvím problémů. Tím, zda Creative Commons přináší více kladů než záporů, nebo naopak, se zabývalo již více autorů (viz níže). Jeden z odpůrců CC, John C. Dvorak, se dokonce vyjádřil následovně:

„Creative Commons actually seems to be a dangerous system with almost zero benefits to the public, copyright holders, or those of us who would like a return to a shorter-length copyright law.“428

Odpověď, že Creative Commons jsou reakcí na dnešní špatný systém autorského práva, je často takřka auto­ matická, neboť autorské právo je mnohdy interpretováno jako blokující kreativitu, zneužívající lidský kapitál, vykořisťující autory i uživatele, omezující volný přístup k tvorbě pomocí právních institutů, které jsou často nejedno­ značné, a navíc požadující uhrazení nákladů spojených se zajištěním licence, které mohou být velmi vysoké.429 Pro­

426 Viz např. DE LEEUW, Emerald. The Creative Commons License: Is Validity Enough? A Review of Liability and Enforceability in Creative Commons Licensing. In: Social Science Research Network [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.2328989 427 Frequently Asked Question: Are Creative Commons licenses enforceable in a court of law?. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#Are_Creative_Commons_licenses_enforceable_in_a_court_o f_law.3F 428 „Creative Commons se zdají být nebezpečným systémem s nulovými benefity pro veřejnost, držitele autorských práv nebo ty, kteří by se chtěli vrátit k autorskému právu s kratší délkou ochrany.“ DVORAK, John C. Creative Commons Humbug. PC Magazine [online]. 2005 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://www.pcmag.com/article2/0,2817,1838244,00.asp 429 BASHEER, Shamnad. SpicyIP Guest Series: Sudhir Syal on Creative Commons. Spicy IP [online]. 2007 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://spicyip.com/2007/10/spicyip-guest-series-sudhir-syal-on.html

71 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS to Creative Commons vytváří nástroj, který má přinést jak právní, tak technickou infrastrukturu, která umožní rozvoj kreativity a šíření vědomostí, to vše bez vysokých nákladů.430 Jsou licence CC skutečně cestou k tomuto cíli, nebo přinášejí více komplikací než užitku?

4.6.1 Vybrané kritické názory

Následující oddíl představuje některé kritické názory, které zaznívají na adresu Creative Commons. 431 Je vhodné podotknout, že v případě většiny zmiňovaných osobností se nejedná o odpůrce CC, často jsou to lidé, kteří se nějakým způsobem zasazují o fungování Creative Commons432 nebo je alespoň sami používají. Jejich myšlenky nejsou odsouzením projektu CC, pouze upozorňují na jisté limity nebo mezery, které mohou být považovány za překážku jejich užívání a dalšího vývoje.

Nedostatek ideologických základů

Benjamin Mako Hill se domnívá, že ačkoliv organizace Creative Commons deklaruje, že její základní myš­ lenky jsou inspirovány hnutím svobodného softwaru, negarantuje žádné svobody, práva nebo vlastnosti.433 Právě proto, že na začátku svého působení nevymezila žádnou etickou pozici, nedefinovala limity ani žádné pevné vlastnosti (jako to udělala např. Free Software Foundation), bývá organizace Creative Commons často kritizována. Někteří zastánci svobodného softwaru namítali, že CC svými licencemi a jejich licenčními prvky neposkytuje větší svobodu, naopak slouží jako překážka a ohraničují poskytování obsahu dalšími pravidly.434 Lze zjistit, že žádná uživatelská práva, tak jak je definuje např. vymezení svobodného softwaru, 435 Creative Commons negarantují, neboť používáním licenčních prvků jako je NonCommercial, který zakazuje

430 ELKIN-KOREN, Niva. Exploring Creative Commons: A skeptical view of a worthy pursuit. Kluwer Law International. 2006, č. 75. s. 2-5. 431 I Creative Commons shromažďují na svých stránkách přehled článků a prací, které se zabývají právě jejich kritikou. Scholarship and critique regarding Creative Commons: Criticisms of/Debate About Creative Commons & CC-related issues. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-29]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Scholarship_and_critique_regarding_Creative_Commons 432 Např. Niva Elkin-Koren je profesorkou na Haifa University v Izraeli a stojí v čele Centra práva a technologií, které zabezpečuje Creative Commons projekt. Aktivně se podílela např. na portování CC do Izraele. TSIAVOS, Prodromos. Cultivating Creative Commons: From Creative Regulation to Regulatory Commons. London, 2007. Disertační práce. London School of Economics and Political Science. s. 36. 433 HILL, Benjamin Mako. Towards a Standard of Freedom: Creative Commons and the Free Software Movement. Benjamin Mako Hill [online]. 2005 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://mako.cc/writing/toward_a_standard_of_freedom.html 434 BASHEER, Shamnad. SpicyIP Guest Series: Sudhir Syal on Creative Commons. Spicy IP [online]. 2007 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://spicyip.com/2007/10/spicyip-guest-series-sudhir-syal-on.html 435 Viz What is free software?: The Free Software Definition. GNU Operating System [online]. 1996, 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html

72 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS užití v některých případech, nebo NoDerivatives, zakazující zásahy do díla, je volnost nakládání s dílem vý­ razně omezena.436

Slovy Nivy Elkin-Koren můžeme shrnout, že nedostatek ideologických základů, které vedou k ne­ jasnosti elementárních pojmů, ústí v nejasné cíle a metody. Creative Commons chce podpořit autory ve volném nakládání s jejich díly, proto představuje množství nástrojů, ze kterých lze vybírat. Na druhé straně se zasazují o volný přístup k dílům a otevřenou informační společnost. Výsledkem absence jednotného programu nebo manifestu se tam může jevit jako ideologická zmatenost.437

Kultura povolení a pro-copyright postoj

Dle Sudhira Syala CC svojí činností narušují systém autorského práva a degradují celý mediální průmysl. Navíc namísto zjednodušování licencování vytvářejí množství licencí, které jsou ovšem s většinou médií ne­ slučitelné.438 B. M. Hill považuje název Creative Commons za zavádějící, neboť jejich pomocí dle něho žádné „commons“ nevzniká.439 Elkin-Koren definuje commons následovně:

„But what does a „commons“ mean? Strictly defined, a commons is a legal regime, in which „multiple owners are each endowed with the privilege to use a given resource, and no one has the right to exclude another.“440

Tedy volně přeloženo, jedná se o právní režim, ve kterém je více vlastníkům uděleno právo užívat nějaký zdroj a žádný z nich nemůže z tohoto užívání vyloučit jiného. Pokud tak uvažujeme tímto způsobem, existen­ ce nekompatibilních licencí způsobuje, že se o commons skutečně nejedná. Kupříkladu pokud dílo vystavíme pod licencí CC BY-NC-SA 4.0, zabraňujeme tak osobě, která by dílo chtěla využít ve své podnikatelské činnosti.

Užívání licencí již samo o sobě vyvolává představu „kultury povolení“. Autor si vybere práva, která si přeje poskytnout uživateli a tento uživatel před užitím díla nejprve zkoumá, zda jsou poskytovaná práva a případné povinnosti pro něho přijatelné. Není možné dílo užívat bez dalšího, jeho užití musí být povoleno, je svázáno určitými pravidly. Přestože však má Creative Commons podporu mnoha významných osobností i institucí, nevyužila možnosti podpořit sdílení obsahu více svobodného, volného, více common a tuto kulturu

436 HILL, Benjamin Mako. Towards a Standard of Freedom: Creative Commons and the Free Software Movement. Benjamin Mako Hill [online]. 2005 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://mako.cc/writing/toward_a_standard_of_freedom.html 437 ELKIN-KOREN, Niva. What Contracts Can't Do: The Limits of Private Ordering in Facilitating a Creative Commons. Fordham Law Review. 2005, č. 74. s. 23. 438 ELKIN-KOREN, Niva. What Contracts Can't Do: The Limits of Private Ordering in Facilitating a Creative Commons. Fordham Law Review. 2005, č. 74. s. 23. 439 HILL, Benjamin Mako. Towards a Standard of Freedom: Creative Commons and the Free Software Movement. Benjamin Mako Hill [online]. 2005 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://mako.cc/writing/toward_a_standard_of_freedom.html 440 ELKIN-KOREN, Niva. What Contracts Can't Do: The Limits of Private Ordering in Facilitating a Creative Commons. Fordham Law Review. 2005, č. 74. s. 5.

73 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS omezuje vytvářením různých kombinací restrikcí.441 Méně než pětina obrázků vystavených na síti Flickr umožňuje jejich volné upravování, což zapříčiňuje, že většina Creative Commons vlastně creative vůbec není.442 Z tohoto pohledu je nutno se zamyslet, zda toto je skutečně stav, kterého chtěl Lawrence Lessig, tak jak bylo představeno na začátku práce, dosáhnout.443

Elkin-Koren444 souhlasí s myšlenkou, že přestože původní vizí bylo vytvoření světa kreativního a svobodného myšlení, výsledek může být spíše opačný a inklinující k restrikcím, a to právě proto, že kteráko­ li z licencí (i ta s největším množstvím omezení) je dostupná prostřednictvím několika kroků na internetu. Dále dovozuje, že mnoho tvůrčího obsahu je v každém případě bez autorskoprávních omezení, proto CC pouze přidávají omezení, která předtím neexistovala.445 Domnívá se, že CC nerespektuje dichotomii mezi au­ torskoprávní ochranou a institutem public domain446 (volného díla). Jejich cílem není vytvářet volná díla (ve smyslu režimu bez výlučných vlastnických práv), neboť celý mechanismus Creative Commons závisí na existenci autorských práv majetkových, normativní rámec se tak snaží nahradit změnou společnosti.447

Pomáhají licence CC řešit problémy s autorským právem?

Článek Copycense448 se zamýšlí nad otázkou, zda jsou Creative Commons pro oblast autorského práva vů­ bec prospěšné, zda nejsou spíše jistou oponou, která skutečné problémy autorského práva pouze zakrývá. Po­ užívání CC licencí interpretuje pouze jako pózu, jak přesvědčit společnost, že osoba vystavující dílo pod Creative Commons má přehled o aktuálních trendech v oblasti duševního vlastnictví, že se zajímá o infor­ mační politiku. Copycense se domnívá, že CC je pouze módní vlnou, prostřednictvím které se společnost pouze vyhýbá diskuzi o důležitých problémech oblasti autorského práva.449 Také Elkin-Koren má za to, že snahou Creative Commons není zasadit se o legislativní změny v systému autorského práva, spíše se snaží

441 HILL, Benjamin Mako. Towards a Standard of Freedom: Creative Commons and the Free Software Movement. Benjamin Mako Hill [online]. 2005 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://mako.cc/writing/toward_a_standard_of_freedom.html 442 BOSWORTH, Alex. Creative Commons is Broken. Source Labs [online]. 2006 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.sourcelabs.com/blogs/ajb/2006/02/creative_commons_is_broken.html 443 Viz oddíl 1.2.3 Vznik Creative Commons. 444 Niva Elkin-Koren je profesorkou na Haifa University v Izraeli a stojí v čele Centra práva a technologií, které zabezpečuje Creative Commons projekt. Aktivně se podílela např. na portování CC do Izraele. TSIAVOS, Prodromos. Cultivating Creative Commons: From Creative Regulation to Regulatory Commons. London, 2007. Disertační práce. London School of Economics and Political Science. s. 36. 445 ELKIN-KOREN, Niva. What Contracts Can't Do: The Limits of Private Ordering in Facilitating a Creative Commons. Fordham Law Review. 2005, č. 74. s. 5, 28-30. 446 Více o public domain viz např. LITMAN, Jessica. The Public Domain. Emory Law Journal [online]. 1990, č. 39 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:http://law.duke.edu/pd/papers/litman_background.pdf 447 ELKIN-KOREN, Niva. What Contracts Can't Do: The Limits of Private Ordering in Facilitating a Creative Commons. Fordham Law Review. 2005, č. 74. s. 5-8. 448 Is Creative Commons Good for Copyright?. Copycense [online]. 2009 [cit. 2014-06-29]. Dostupné z:http://copycense.com/2009/08/31/is_creative_commons_good_for_copyright/#more-2661 449 Tamtéž.

74 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS přesvědčit držitele práv, aby tato vykovávali jiným způsobem než tomu tak bylo doposud. Snaží se přimět au­ tory, aby se svými právy zacházeli odlišně od způsobů vymezených tradičním autorským právem.450

4.6.2 Nebezpečnost CC?

Je tedy Creative Commons přebujelý projekt? Pravděpodobně můžeme říci, že ano, má velké cíle a entusias­ mus možná v některých případech předčil efektivitu a praktičnost. Výše identifikované problémy jsou větši­ nou ideologického rázu, což může být vnímáno jako (chybějící) základní stavební kámen pro hnutí, které se snaží změnit přístup společnosti k autorskému právu. Jsou však tyto překážky tak velké, aby zamezily reálné­ mu používání Creative Commons v čase, kdy se míra používání CC licencí bude stále zvyšovat (viz oddíl 4.2.2 Horizont 2020)? Jsou CC skutečně pro veřejnost i nositele práv nebezpečím, jak píše J. C. Dvorak, nebo přinášejí jako pilotní projekt možnost otestovat nové přístupy k autorskému právu?451

Andy Carvin v reakci na kritiku CC Alexe Boswortha452 píše, že je důležité, aby se lidé rozhodli, zda chtějí nebo nechtějí.453 Je důležité, aby se lidé rozhodli, zda chtějí nebo nechtějí publikovat své dílo na interne­ tu, používat licence Creative Commons, šířit svoje dílo pod určitou kombinací licenčních prvků. Myšlenkou Creative Commons je udělat internet svobodnější a volba je jedním ze základních atributů svobody – volba autora, zda chce využít institutů autorského práva nebo licencí CC, volba uživatele, zda chce užívat dílo za stanovených podmínek. Vyjasnění výše uvedených bodů bude platným příspěvkem do diskuze, do té doby však, dle názoru autorky, není třeba odsuzovat mechanismus CC jako nebezpečný proto, že je jiný, než na co byl svět autorského práva zvyklý před jeho příchodem.

4.7 Shrnutí kapitoly

Licence Creative Commons se postupem let staly platnou součástí licenčního práva. Jako každý velký projekt, mají své nadšené zastánce a zapřísáhlé odpůrce, ale také velkou skupinu osob mezi těmito extrémy. Osob, které kriticky nahlížejí na sporné nebo nejasné součásti, kterými CC disponují, ale zároveň oceňují prostředky, které jim Creative Commons mohou nabídnout.

450 ELKIN-KOREN, Niva. What Contracts Can't Do: The Limits of Private Ordering in Facilitating a Creative Commons. Fordham Law Review. 2005, č. 74. s. 20-22. 451 DVORAK, John C. Creative Commons Humbug. PC Magazine [online]. 2005 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/article2/0,2817,1838244,00.asp 452 BOSWORTH, Alex. Creative Commons is Broken. Source Labs [online]. 2006 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.sourcelabs.com/blogs/ajb/2006/02/creative_commons_is_broken.html 453 CARVIN, Andy. Is Creative Commons Broken? Hardly. Andy Carvin's Waste of Bandwidth [online]. 2006 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.andycarvin.com/?p=1078

75 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

V EU startující program Horizont 2020 je určen k podpoře vědy a výzkumu, jeho specifikem je, že doporučuje publikovat výsledky výzkumů pod licencemi CC, což pravděpodobně přinese rozvoj používání CC na poli vědy. I v České republice mají Creative Commons již delší dobu svoje místo, avšak stále vyvoláva­ jí mnoho otázek k diskuzi. Jednou z nich je, zda k poskytování takových práv, kdy vlastně nejde o převod majetkového prospěchu, nelze použít institut jednoho z esenciálních práv člověka, právo souhlasit, namísto licenční smlouvy. Problémem jednostranného úkonu souhlasu však je, že nemůže konstituovat povinnosti, li­ cenční prvek ShareAlike by pak buďto nemohl být používán, či by bylo k jeho použití nutno stále uzavírat li­ cenční smlouvu. Prvek ShareAlike však není jediným, který vyvolává diskuze. Také doložky NonCommercial nebo NonDerivatives454 jsou častým předmětem zamyšlení a mnohdy i nesouhlasu, kdy častými námitkami jsou především podpora omezování svobodné kultury, případně jejich nejednoznačnost, kdy zejména u prvku NC není vždy jasné, které použití lze označit za nekomerční.

Interakce mezi zastánci svobodného digitálního prostoru, z nichž nejvíce se v České republice anga­ žuje Pirátská strana, a kolektivními správci je nikdy nekončícím bojem. Důležitým krokem v budoucnosti bude harmonizace požadavků na instituce kolektivní správy na evropské úrovni podle požadavků nové směrnice z února roku 2014, a to zejména s důrazem 455 na možnost duálního licencování. Neméně zajímavé bude pozorovat, jak se s těmito požadavky vyrovná česká kolektivní správa, která prozatím podobnou činnost pokutuje. Diskuze s kolektivní správou se odehrává taktéž v souvislosti s institutem potenciální recepce. V prosinci 2013 byl však vydán rozsudek, který tuto zásadu neaplikoval a usoudil, že pokud zařízení není po­ užívání pro vysílání rádia, ani k němu nemají přístup veřejnosti, není provozovatel takového zařízení nucen uhradit KS náhradu škody. Ze strany kolektivních správců je vnímán jako nepodstatný, ale v budoucnosti se ukáže, zda byl první vlaštovkou v možnosti šíření hudby pod CC a podobnými licencemi bez nutnosti di­ alogu s KS odehrávajícího se před soudem.

Zajímavostí v činnosti soudů je rozhodnutí belgického soudu, jímž bylo potvrzeno porušení li­ cenčních prvků BY, NC a ND,456 který je tak společně s rozsudkem Curry v. Audax457 a rozsudku De­ utschlandradio458 jedním z mála, který přiznává poškozenému poskytovateli licence CC náhradu škody a po­ tvrzuje tak vymahatelnost licencí Creative Commons.

454 Stop the inclusion of proprietary licenses in Creative Commons 4.0. Free Culture Foundation[online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://freeculture.org/blog/2012/08/27/stop-the-inclusion-of-proprietary-licenses-in-creative-commons-4-0/ 455 Směrnice Evropskeho parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. unora 2014 o kolektivni spravě autorskeho prava a prav s nim souvisejicich a udělovani licenci pro vice uzemi k pravům k užiti hudebnich děl online na vnitřnim trhu In: EUR-Lex [pravni informačni system]. Uřad pro publikace Evropske unie [cit. 2014-06-09]. Dostupne z: http://eurlex.europa.eu/legalcontent/ CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014L0026&qid=1402315250051&from=EN 400 456 ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ BELGIE V NIVELLES ze dne 26. řijna 2010. Lichodmapwa proti L'asbl Festival de Theatre de Spa. Věc 09-1684-A. 2010. Dostupne z: http://wiki.creativecommons.org/images/f/f6/2010-10-26_A%27cisiontrib.- Nivelles- Lichodmapwa.pdf 457 ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ HOLANDSKA V AMSTERDAMU ze dne 9. března 2006. Adam Curry c.s. proti Audax c.s. Věc 334492 / KG 06-176 SR. 2006. Dostupne z: http://wiki.creativecommons.org/images/3/38/Curry-Audax-English.pdf

76 KAPITOLA 4 AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S CREATIVE COMMONS

Jak bylo zmíněno na začátku této podkapitoly, Creative Commons se setkává i s kritikou, která je v mnoha případech oprávněná. Organizace Creative Commons, kdy jedním z popudů jejího založení byla zkušenost Lawrence Lessiga s americkým autorskoprávním systémem a americkým soudnictvím v rámci pří­ padu Eldred (viz oddíl 1.2.1 Okolnosti vzniku Creative Commons) je obviňována z neexistence etického manifestu, nedeklarování konkrétních limitů a vlastností. Tato kritika představuje pouze jednu z oblastí. Je na zamyšlení interesovaných subjektů, zda Creative Commons pomáhají uvolnění internetového prostředí, nebo naopak přispívají ke vzniku kultury povolení. Důležitým prvkem v případě Creative Commons totiž je, že se nejedná o zákon, nejedná se o autoritu, jejíž pravidla je nutno respektovat. Dle autorky je funda­ mentálním kladem Creative Commons to, že přináší do světa autorského práva volbu, které lze využít nebo nevyužít dle preferencí daného subjektu.

458 ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ NĚMECKA V KOLN ze dne 5. března 2014. Věc 28 O 232/13. 2014. Dostupne z: http://www.lhr-law.de/wp-content/uploads/2014/03/geschw%C3%A4rztes-Urteil-LG-K%C3%B6ln-2.pdf

77 ZÁVĚR

Závěr

Častou domněnkou veřejnosti je, že licence Creative Commons jsou vhodné pouze pro amatéry, případně pro začínající autory. Tato představa se však začíná rozplývat, neboť zjišťujeme, že s Creative Commons se můžeme setkat jak na úrovni projektů Evropské unie, tak ve vědě a mnohých dalších oblastech lidské činnosti. Jak bylo zmíněno v úvodu práce, institut Creative Commons jsou živým organismem, který se neu­ stále vyvíjí, a to jak pomocí vlastních textů licenčních podmínek, tak díky judikatuře soudů. Tato práce se snažila pojmout problematiku Creative Commons tak, aby nejprve pojednala o obecných východiscích a teo­ retických konceptech a posléze se přesunula ke konkrétnějším problémům a zamyslela se nad jejich řešením.

Práce stanovila, že text bude rozdělen do čtyř tématických kapitol, kdy první kapitola pojedná o dů­ ležitých historických událostech, které měly vliv na formování autorského práva, představí významné okamžiky vzniku Creative Commons a zamyslí se nad charakterem informace, jakožto fundamentální jednotkou šíření. Tyto dílčí otázky byly rozebrány a byla tak stanovena historická a ideologická východiska pro další části práce.

Další kapitola se měla zabývat právní úpravou veřejných licencí. Kapitola byla rozčleněna do čtyř obsahových kapitol, kdy srovnala právní úpravu licenční smlouvy před a po účinnosti Nového občanského zákoníku. Dospěla k závěru, že právní úprava se příliš nezměnila, avšak její přenesení do NOZ přispívá k lepší orientaci a srozumitelnosti úpravy. Dále se zaměřila na autorské právo v evropském prostoru, přičemž zkou­ mala, jaké plány má Evropská unie s režimem autorského práva a dále analyzovala vybraná podání jednot­ livých zainteresovaných subjektů. Tato kapitola sloužila k identifikaci české i evropské právní úpravy a oče­ kávaných trendů jejího vývoje.

V další kapitole bylo přistoupeno k analýze samotných licencí Creative Commons a to především nejnovější verze 4.0. Pro uvedení do problematiky bylo krátce pojednáno o licenčních prvcích, jejichž kombi­ nace mohou licence obsahovat a které bylo pro lepší přehlednost sdruženy do tabulek. Tento úvod umožnil analýzu změn, které licence 4.0 přináší. Pro tuto analýzu byla použita licence CC BY-NC-SA 4.0, neboť tato obsahuje veškerá ustanovení, zbylé licence mohou vzniknout vyjmutím některých částí této. Tyto změny byly průběžně konzultovány s předchozí verzí licence. Pro představení procesu, jakým licence při překladu prochází, bylo nahlédnuto do zákulisí překladu české verze této licence, kdy bylo využito i osobních zku­

78 ZÁVĚR

šeností autorky z překladatelského týmu. Tato kapitola identifikovala změny, které verze 4.0 přináší, stejně tak jako pojednala o institutech, které zůstaly stejné.

Poslední kapitola hovoří o aktuálních otázkách a problémech, které se licencí Creative Commons bezprostředně dotýkají. Na počátku této kapitoly bylo uvažováno, zda mohou být autorská práva poskytnuta pouhým souhlasem. Po analýze tohoto problému bylo vydedukováno, že prvek ShareAlike konstituuje nabyvateli povinnost, což není v případě prostého souhlasu možné. Tento prvek by se tak buď nemohl použí­ vat vůbec, nebo i nadále ve formě licenčního závazku.

Další podkapitola se zaměřila na program Horizont 2020, který podporuje režim Open Access a preferuje publikování výsledků pod licencemi Creative Commons CC0 nebo CC BY. Bylo pojednáno o tom, zda nemohou tyto licence přinést neshody s některými právními řády jako např. v ČR a bylo vyvo­ zeno, že je možné použít obě licence z důvodu existence klauzule Public License Fallback. Přesto se jako méně rizikové zdá použití CC BY.

Třetí podkapitola se soustředila na prvek ShareAlike a Licenci zpracovatele. Byly identifikovány kompatibilní licence a představeny tzv. upstream a downstream procesy, které probíhají mezi poskytovate­ lem licence, jejím nabyvatelem, který se stává zpracovatele a dále dalšími případnými úrovněmi těchto relací.

Další podkapitola hovořila o vztahu CC a kolektivní správy. Na počátku vymezila režimy kolektivní správy, které můžeme najít v České republice a dále se zabývala vyloučením účinků kolektivní správy a roz­ hodovací praxí soudů. Bylo zjištěno, že vyloučit působnost kolektivní správy v případě zákonné a rozšíření správy je poměrně složité, avšak dle nové evropské směrnice o kolektivní správě budou moci uživatelé licen­ covat svoje díla zároveň i k nekomerčnímu užití. Česká kolektivní správa tak bude muset učinit určité změny, aby této směrnici dostála. Taktéž bylo uvažováno sdělování děl veřejnosti ve vztahu k tzv. potenciální recep­ ci, kdy byl zkoumán rozsudek, který může být začátkem změny posuzování zařízení pro sdělování děl ve­ řejnosti.

V poslední části bylo nahlédnuto na některé kritické názory, které jsou vzhledem k organizaci Crea­ tive Commons pronášeny. Tyto byly analyzovány a bylo zjištěno, že některé z těchto se zakládají na prav­ divých argumentech a jsou validními argumenty do diskuze. Také však bylo posouzeno, že většina těchto je spíše ideologické povahy a je na každém potenciálním uživateli CC zda s celým projektem souhlasí či ne. Podle toho si může vybrat, zda přistoupí na nastavené podmínky a bude institut používat.

Na závěr je třeba zmínit limity této práce. Komplexní zpracování celé problematiky Creative Com­ mons není samozřejmě v rozsahu diplomové práce možné. Práce se proto soustředila na časovou linii institu­ tu a zabývala se důležitými mezníky na této cestě, kdy jejím hlavním záměrem byl nástin současné pozice

79 ZÁVĚR

Creative Commons a identifikování problematických oblastí. Text průběžně odkazuje na zdroje, ze kterých je možné načerpat další informace. Z dalších otázek, které by mohly být v budoucnu zpracovány, je možno zmínit například problematiku CC a spotřebitele nebo daňové aspekty děl licencovaných pod Creative Com­ mons. Taktéž zmiňovaná diskuze ve věci souhlas, nebo licenční závazek ještě může přinést zajímavé pří­ spěvky do diskuze právní úpravy Creative Commons v českém právním řádu.

80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Seznam použité literatury

Monografie, publikace, sborníky

1) AGUIAR, Luis a Bertin MARTENS. INSTITUTE FOR PROSPECTIVE TECHNOLOGICAL STU­ DIES. Digital Music Consumption on the Internet: Evidence from Clickstream Data. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2013. ISBN 978-92-79-28901-9. Dostupné z: http://ftp.jrc.es/EURdoc/JR­ C79605.pdfhttp://ftp.jrc.es/EURdoc/JRC79605.pdf 2) HARTMANOVÁ, Dagmar. Kolektivní správa autorských práv a práv souvisejících s právem autorským: histo­ ricko-teoretická studie, výklad platné právní úpravy včetně porovnání s právní úpravou vybraných evropských zemí, soutěžně právní aspekty kolektivní správy. Praha: Linde, 2000, 143 s. ISBN 80-720-1218-5. 3) CHALOUPKOVÁ, Helena a Petr HOLÝ. Autorský zákon: komentář. 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xii, 477 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-432-2. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document- view.seam?documentId=nnptembrgjpwe2ztfzzwexzsgaydaxzrgiyv64dggq3q&conversationId=4931386 4) KNAP, Karel, Jan KŘÍŽ, Milena OPLTOVÁ a Michal RŮŽIČKA. Práva k nehmotným statkům. 1.vyd. Praha: Codex, 1994, 245 s. ISBN 80-901-1853-4 5) KNAP, Karel. Autorské právo. Praha: Orbis, 1960. 6) LESSIG, Lawrence. Free culture: how big media uses technology and the law to lock down culture and control crea­ tivity[online]. New York: Penguin Press, 2004, xvi, 345 p. [cit. 2014-03-02]. ISBN 15-942-0006-8. Dostupné z: http://www.free-culture.cc/freeculture.pdf. 7) LESSIG, Lawrence. The future of ideas: the fate of the commons in a connected world. New York: Vintage Books, 2001, xxiv, 352 s. ISBN 03-755-0578-4. 8) MADAR, Zdeněk. Slovník českého práva: Licence. 3. rozš. a podstatně přeprac. vyd. Praha: Linde, 2002. ISBN 80-7201-377-7 9) MYŠKA, Matěj, Libor KYNCL, Radim POLČÁK. Veřejné licence v České republice. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012, 130 s. ISBN 978-80-263-0343-5. Dostupné z: http://is.muni.cz/www/102870/Prirucka.pdf 10) MYŠKA, Matěj, Terezie SMEJKALOVÁ, Jaromír ŠAVELKA a Martin ŠKOP. Creative Commons and Grand Challenge to Make Legal Language Simple. In: (EDS)., Monica Palmirani ... [et al.]). Al approaches to the complexity of legal systems models and ethical challenges for legal systems, legal language and legal ontologies, argu­ mentation and software agents. Berlin: Springer, 2012, s. 271-285. ISBN 9783642357312. 11) MYŠKA, Matěj. Vybrané právní problémy licencí Creative Commons a kolektivní správy práv. Brno, 2014. 12) POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012, 388 s. Téma (Auditorium). ISBN 978- 80-87284-22-3. 13) POLČÁK, Radim. Právo a evropská informační společnost. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 202 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 344. ISBN 978-802-1048-850. Dostupné z: http://www.polcak.com/polcak-pravo_a_evropska_informacni_spolecnost.pd 14) SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Jana SVEJKOVSKÁ. Nový občanský zákoník: srovnání nové a současné úpravy ob­ čanského práva. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xiv, 792 s. ISBN 978-80-7400-423-0.

81 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

15) ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo : zákon, komentáře, vzory a judikatura. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 196 s. ISBN 80-251-1090-7 16) TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Přehled práva duševního vlastnictví: Česká právní ochrana. 2., upr. vyd. Brno: Do­ plněk, 2006, 114 s. ISBN 978-80-7239-198-1. 17) TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xviii, 971 s. ISBN 978- 80-7179-608-4. 18) TELEC, Ivo. Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 344 s. ISBN 80- 210-0885-7 19) TELEC, Ivo. Přehled práva duševního vlastnictví: Lidskoprávní základy, Licenční smlouva. 2., upr. vyd. Brno: Do­ plněk, 2007, 199 s. ISBN 978-80-7239-206-3. 20) WEBSTER, Frank. Theories of the information society. 3rd ed. New York: Routledge, 2006, p. cm. ISBN 04- 154-0632-3. Dostupné z: http://cryptome.org/2013/01/aaron-swartz/Information-Society-Theories.pdf. 21) WIENER, Norbert. Cybernetics or control and communication in the animal and the machine. Cambridge, Massachusetts: MIT Press, 1969. ISBN 978-026-2730-099. 22) WORLD INTELLECTUAL PROPERTY ORGANIZATION. WIPO intellectual property handbook: policy, law and use. 2nd ed. Geneva: WIPO, 2004. ISBN 978-928-0512-915.

Odborné články

1) BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím: Úvod do problematiky. In: Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2009 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/ar­ ticles/628.html#back1 2) ELKIN-KOREN, Niva. Exploring Creative Commons: A skeptical view of a worthy pursuit. Kluwer Law In­ ternational. 2006, č. 75. 3) ELKIN-KOREN, Niva. What Contracts Can't Do: The Limits of Private Ordering in Facilitating a Creative Commons. Fordham Law Review. 2005, č. 74. 4) GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons a jejich využití v OA. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2009, XX, č. 2 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/629.html 5) GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons a šedá literatura. In: Národní úložiště šedé literatury [online]. 2008 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/CC_text.pdf 6) GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons a česká legislativa [online]. [2009] [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/konference/ccaceskalegislativa.pdf 7) HUGENHOLTZ, BERNT. HARMONISATION OR UNIFICATION OF EUROPEAN UNION COPYRIGHT LAW. Monash University Law Review [online]. 2012, č. 1 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://www.austlii.edu.au/au/journals/MonashULawRw/2012/2.pdf 8) HUSOVEC, Martin. Souhlas, nebo licenční závazek?. REVUE PRO PRÁVO A TECHNOLOGIE[online]. 2013, č. 8 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/25809 9) IURIDICUM REMEDIUM, o.s. The Power of Open: Licence Creative Commons ve světě a v České republice [on­ line]. 2012 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://thepowerofopen.org 10) KLIMPEL, Paul. Free Knowledge based on Creative Commons liCenses: Consequences, risks and side-ef­ fects of the license module “non-commercial use only – NC”. Lib Flow [online]. 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://libflow.com/d/cv0zdlzk/Free_Knowledge_based_on_Creative_Commons_Licenses_Consequen ces,_risks_and_side-effects_%E2%80%9Enon-commercial_use_only_%E2%80%93_NC%E2%80%9C_lice

82 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

11) KOŠČÍK, Michal a Jaromír ŠAVELKA. Dangers of Over-Enthusiasm in Licensing under Creative Com­ mons. Masaryk University Journal of Law and Technology. 2013, roč. 7, č. 2. ISSN: 1802-5943 12) KRÁL, Zbyněk. Dotaz na licenci CC. In: Dotazy svobodná díla [online]. 2014 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://dotazy.svobodna-dila.cz/dotazy_edit.php?id=21 13) LITMAN, Jessica. The Public Domain. Emory Law Journal [online]. 1990, č. 39 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:http://law.duke.edu/pd/papers/litman_background.pdf 14) LITMAN, Jessica;. Copyright as myth. University of Pittsburgh Law Review [online]. 1991-1992, č. 235 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://heinonline.org/HOL/LandingPage? handle=hein.journals/upitt53&div=12&id=&page= 15) LOUČKA, Martin. Vztah kolektivní správy a licence Creative Commons 4.0. Brno, 2014. Studentská vědecká a odborná činnost 2013/2014. Masarykova univerzita. 16) MANNAPPERUMA, Menesha A. a kolektiv. Is it in the Public Domain?. Berkeley Law [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.law.berkeley.edu/files/Final_PublicDomain_Handbook(5).pdf 17) MANNAPPERUMA, Menesha A. a kolektiv. Is it in the Public Domain?: FLOWCHARTS FOR EVALUA­ TING THE COPYRIGHT STATUS OF A WORK CREATED IN THE UNITED STATES BETWEEN JANUARY 1, 1923 AND DECEMBER 31, 1977. Berkeley Law [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.law.berkeley.edu/files/Final_PublicDomain_Flowcharts(3).pdf 18) MYŠKA, Matěj. Odkaz není zločin? Embedding, užití díla a trestný čin porušování autorského práva. Revue pro právo a technologie [online]. 2013, č. 7, s. 42-44 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:http://revue.law.muni.cz/dokumenty/23776 19) MYŠKA, Matěj. Vybrané aspekty licenční smlouvy v novém občanském zákoníku. In: Revue pro právo a tech­ nologie[online]. 2012 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://revue.law.muni.cz/dokumenty/17196. 20) RADIN, Margaret Jane. Humans, Computers, and Binding Commitment. Indiana Law Journal [online]. 2000, č. 75 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: http://cyber.law.harvard.edu/ilaw/Contract/Radin_Full.html 21) SAMUELSON, Pamela a Randall DAVIS. The Digital Dilemma: A Perspective on Intellectual Property in the Information Age. In: Information Technology Law [online]. 2000 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://bthu­ kuku.bilgi.edu.tr/documents/digital_dilemma.pdf 22) STUNA, Stanislav a Jiří Švestka. K pojmu věc v právním smyslu v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy. [online ]. 2011, č. 10, s. 366 [cit. 2014-06-10]. https://www.beck-online.cz/bo/document- view.seam? type=html&documentId=nrptembrgfpxa4s7geyf643uojptgnrw&groupIndex=0&rowIndex=0&conversatio­ nId=1999749 23) ŠALOMOUN, Michal. Kolektivní správa – formace a deformace autorské vůle. Beck-online: Právní rozhle­ dy [online]. 2004, č. 6 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembqgrpxa4s7gzpxg5dsl4zdaoa&groupIndex=6&rowIndex=0&conversatio­ nId=18992 24) TELEC, Ivo. Držba informací. Právní rozhledy [online]. 2014, č. 4 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam? type=html&documentId=nrptembrgrpxa4s7grpxg5dsl4ytcni&groupIndex=2&rowIndex=0&conversationId =638707 25) TELEC, Ivo. Duševní vlastnictví a jeho vliv na věc v právním smyslu. Právní rozhledy. 2011, č. 12, 444 a násl. 26) TELEC, Ivo. Poznámky k internetu a proměnám práva. Právní rozhledy [online]. 2013, č. 12 [cit. 2014-04- 10]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?type=html&documentId=nrptem­ brgnpxa4s7gezf643uojptinby&groupIndex=8&rowIndex=0&conversationId=185068

83 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

27) TELEC, Ivo. Souhlas, nebo licenční závazek?. Právní rozhledy [online]. 2013, 13-14 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?type=html&documentId=nrptembrgn­ pxa4s7gezv6mjul5zxi4s7gq2to&groupIndex=12&rowIndex=0&conversationId=638707 28) WEST, Ashley. Little Victories: Promoting Artistic Progress Through the Enforcement of Creative Commons Attribution and Share-Alike Licenses. Florida State University Law Review. 2009, roč. 36, č. 4. 29) ZLATUŠKA, Jiří. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 1998, č. 4, s. 1-6 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/122.html

Kvalifikační práce

1) CRHÁKOVÁ, Eva. Licencování informací veřejného sektoru. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Matěj Myška.

2) HORÁK, Filip. Veřejné licence a kolektivní správa autorských práv. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 3) JANSA, Petr. Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“ v České republice. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. 4) MAREK, Jiří. Veřejné licence v akademické praxi. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.

5) TSIAVOS, Prodromos. Cultivating Creative Commons: From Creative Regulation to Regulatory Commons. Lon­ don, 2007. Disertační práce. London School of Economics and Political Science.

6) TŮMA, Pavel. Licenční vztahy v autorském právu. Brno, 2006. Disertační práce. Masarykova univerzita.

7) VINOPAL, Vilém. ANALÝZA ČESKÉHO AUTORSKÉHO PRÁVA V KONTEXTU SPOLEČENSKÝCH ZMĚN: VÝVOJ OD POLOVINY 20. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI. Brno, 2010. 60 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/170025/pravf_m/text_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra občanského práva.

Elektronické prameny

1) 4.0: Sui generis database rights. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/4.0/Sui_generis_database_rights 2) About CC0 — “No Rights Reserved”. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://creativecommons.org/about/cc0 3) About The Licenses. Creative Commons [online]. [2014] [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://creativecom­ mons.org/licenses/ 4) About The Licenses: Three “Layers” Of Licenses. Creative Commons [online]. [2014] [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://creativecommons.org/licenses/ 5) About the Public Domain Mark — “No Known Copyright”. Creative commons [online]. 2014 [cit. 2014-05- 12]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about/pdm 6) About. Creative commons [online]. [2002] [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about 7) Agrární komora České republiky [online]. © 2010-2011 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.agrocr.cz/ 8) ANDERSON, Kent. Does Creative Commons Make Sense?. In: The scholarly kitchen [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://scholarlykitchen.sspnet.org/2014/04/02/does-creative-commons-make- sense/

84 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

9) As-is. In: US Legal Definitions [online]. © 2001-2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://definiti­ ons.uslegal.com/a/as-is/ 10) Attribution 4.0 International. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://crea­ tivecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode 11) Attribution/marking Comparison of treatment between Version 3 and 4.0d4. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/images/3/32/Attribution_chart_ %28v3_v_d4%29_.pdf 12) Autorské právo. WikiSkripta [online]. 2009 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/WikiSkripta:Autorsk%C3%A9_pr%C3%A1vo 13) Autoři. Pirátská strana [online]. © 2014 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.pirati.cz/autori 14) Autoři: Základní informace pro autory o kolektivní správě. DILIA [online]. [2013] [cit. 2014-06-09]. Dostupné z:http://www.dilia.cz/index.php/21-kolektivni-sprava-autori 15) BASHEER, Shamnad. SpicyIP Guest Series: Sudhir Syal on Creative Commons. Spicy IP [online]. 2007 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://spicyip.com/2007/10/spicyip-guest-series-sudhir-syal-on.html 16) Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities. OPEN ACCESS [online]. 2003 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://openaccess.mpg.de/286432/Berlin-Declaration 17) Best practices for attribution. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Best_practices_for_attribution 18) Bethesda Statement on Open Access Publishing. Digital Access to Scholarship at Harvard[online]. 2003 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://dash.harvard.edu/bitstream/handle/1/4725199/suber_bethesda.htm? sequence=1 19) BOSWORTH, Alex. Creative Commons is Broken. Source Labs [online]. 2006 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.sourcelabs.com/blogs/ajb/2006/02/creative_commons_is_broken.html 20) Brief internet survey – data and methodology. Is.muni.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://is.muni.cz/www/134449/CCAnnex.pdf 21) CARVIN, Andy. Is Creative Commons Broken? Hardly. Andy Carvin's Waste of Bandwidth [online]. 2006 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.andycarvin.com/?p=1078 22) CC Affiliate Network. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://wiki.creative­ commons.org/CC_Affiliate_Network 23) CC BY-NC-ND 2.5 Generic. Creative Commons [online]. 2010 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://crea­ tivecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.5/legalcode 24) CC BY-NC-SA 4.0 International. In: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/legalcode 25) CC BY-NC-SA 4.0. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ 26) CC Global Summit 2011, Pt. III: Discussing the Non-commercial Module. Governance across borders [online]. 2011 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z:http://governancexborders.com/2011/09/17/cc-global-summit-2011- pt-iii-discussing-the-non-commmercial-module/ 27) CC0 1.0 Universal - Legal Code: 2. Waiver. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z:http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/legalcode#languages 28) CC0 1.0 Universal - Legal Code: 3. Public License Fallback. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06- 05]. Dostupné z:http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/legalcode#languages

85 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

29) CC0 1.0 Universal. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z:http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/legalcode#languages 30) CC0 FAQ. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/CC0_FAQ 31) CC0. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/CC0 32) CC0. Creative commons [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://creativecommons.org/choose/zero/?lang=cs 33) Celní správa České republiky [online]. © 2009 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/Stranky/default.aspx 34) Cíle strategie Evropa 2020. Evropská komise [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_cs.htm 35) Collecting Society Projects. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Collecting_Society_Projects 36) Cologne District Court equates non-commercial use with private use under Creative Commons licences. Eu­ ropean Audiovisual Observatory [online]. 2014 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z:http://merlin.obs.coe.int/article.php?id=14679 37) Compatibility. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/4.0/Compatibility 38) Compatible Licenses. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://creativecommons.org/compatiblelicenses 39) Copyright –Commission launches public consultation. European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-03- 01]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-13-1213_en.htm?locale=en 40) Copyright Experts Discuss CC License Version 4.0 at the Global Summit. Creative commons [online]. 2011 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://creativecommons.org/weblog/entry/29639 41) Copyright. Merriam-Webster [online]. 2014 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.­ com/dictionary/copyright 42) Creative Commons Corporation: Financial Statements. Ibiblio [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:http://ibiblio.org/cccr/docs/audit.pdf 43) Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://creativecommons.org/ 44) CREATIVE COMMONS. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. In:European Com­ mission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2013/copyright/other-stakeholders_en.zip 45) Creative Commons. YouTube [online]. [2009] [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.youtube.com/yt/copyright/cs/creative-commons.html 46) Curry v. Audax. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Curry_v._Audax 47) ČESKÁ PIRÁTSKÁ STRANA. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. In:European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2013/copyright/other-stakeholders_en.zip 48) Data. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Data#Can_databases_be_released_under_CC_licenses.3F

86 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

49) DE LEEUW, Emerald. The Creative Commons License: Is Validity Enough? A Review of Liability and Enfor­ ceability in Creative Commons Licensing. In: Social Science Research Network [online]. 2013 [cit. 2014-06- 15]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.2328989 50) Dilia. Creative Commons [online]. 2011 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/kolektivni-sprava/dilia/ . 51) Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku. Nový občanský zákoník [online]. 2011 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf 52) DVORAK, John C. Creative Commons Humbug. PC Magazine [online]. 2005 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://www.pcmag.com/article2/0,2817,1838244,00.asp 53) EU perspective on Open Access to research data (Horizon 2020) and links to the GEOSS Data Sharing Prin­ ciples.RECODE Project [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://recodeproject.eu/wp- content/uploads/2014/01/Schouppe-RECODE-workshop-on-open-access-to-research-data.pd 54) EUROPEAN COPYRIGHT SOCIETY. Opinion on The Reference to the CJEU in Case C- 466/12 Svens­ son. Instituut voor Informatierecht [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://www.ivir.nl/news/European_Copyright_Society_Opinion_on_Svensson.pdf 55) European Copyright Society. Instituut voor Informatierecht [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.ivir.nl/nieuws/ECS_EC_consultation_copyright.pdf 56) European Copyright Society: Answer to the EC Consultation on the review of the EU copyright rules. In­ stituut voor Informatierecht [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://www.ivir.nl/nieuws/ECS_EC_consultation_copyright.pdf 57) Excellent Science. Horizon 2020 [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/excellent-science 58) Failure of "Licenses for Europe" Underlines the Need for Reform of the EU Copyright Framework. La Quad­ rature du Net[online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.laquadrature.net/en/failure-of-licen­ ses-for-europe-underlines-the-need-for-reform-of-the-eu-copyright-framework 59) Failure Of “Licenses For Europe”. EDRi: Protecting Digital Freedom [online]. 2013 [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://edri.org/failure-of-licenses-for-europe/ 60) FENNER, Martin. Creative Commons for Science: Interview with Puneet Kishor. In: PLOS Tech [online]. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://blogs.plos.org/tech/creative-commons-for-science-interview- with-puneet-kishor/ 61) First CC0 official translation in Dutch. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://creativecommons.org/weblog/entry/42397 62) FREE SOFTWARE FOUNDATION EUROPE. Public Consultation on the review of the EU copyright rules. In:European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2013/copyright/users_en.zip 63) Free Software Foundation [online]. © 2004-2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.fsf.org/ 64) Frequently Asked Question: Are Creative Commons licenses enforceable in a court of law?. Creative Com­ mons [online]. 2014 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#Are_Creative_Commons_licenses_enfo rceable_in_a_court_of_law.3F 65) Frequently Asked Questions: If I derive or adapt material offered under a Creative Commons license, which CC license(s) can I use?. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#Can_I_combine_two_differe

87 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

nt_Creative_Commons_licensed_works.3F_Can_I_combine_a_Creative_Commons_licensed _work_with_another_non-CC_licensed_work.3F 66) Frequently Asked Questions: What should I know about differences between the international licenses and the ported licenses?. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions 67) Frequently Asked Questions:If I create a collection that includes a work offered under a CC license, which license(s) may I choose for the collection?. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#If_I_create_a_collection_that_includes_ a_work_offered_under_a_CC_license.2C_which_license.28s.29_may_I_choose_for_the_collection.3F 68) Fundamental Cultural Rights Must be at the Heart of Copyright Reform in Europe!. La Quadrature du Net [online]. 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.laquadrature.net/en/fundamental-cultu­ ral-rights-must-be-at-the-heart-of-copyright-reform-in-europe 69) German Court Says Creative Commons 'Non-Commercial' Licenses Must Be Purely For Personal Use. Tech­ dirt [online]. 2014 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: https://www.techdirt.com/articles/20140326/11405526695/german-court-says-creative-commons-non- commercial-licenses-must-be-purely-personal-use.shtml 70) GNU Free Documentation License. GNU Operating System [online]. © 2012 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html 71) GNU Operating System [online]. © 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.gnu.org/licenses/licen­ ses.html 72) GREEN, Cable. CC 4.0 for Educators. SlideShare [online]. 2013 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/cgreen/cc-40-for-educators 73) GRUBER, Lukáš. Stanovisko k novele autorského zákona ve vztahu k licencím Creative Commons. Creative Commons[online]. 2013 [cit. 2014-06-30]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/wp- content/uploads/Stanovisko_k_novele_Autorsk%C3%A9ho_z %C3%A1kona_ve_vztahu_k_licenc%C3%ADm_Creative_Commons.pdf 74) Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020. European Commis­ sion [online]. 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa- pilot-guide_en.pdf. 75) HILL, Benjamin Mako. Towards a Standard of Freedom: Creative Commons and the Free Software Move­ ment. Benjamin Mako Hill [online]. 2005 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://mako.cc/writing/toward_a_standard_of_freedom.html 76) History. Creative commons [online]. [2002] [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://creativecommons.org/about/history 77) Horizon 2020 [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/ 78) Horizon 2020: Multi-beneficiary Annotated General Grant Agreement. Horizont 2020 [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/amga/h2020-amga_en.pdf. 79) Horizont 2020 [online]. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2013, 32 s. [cit. 2014-04-27]. ISBN 978-80- 86794-43-3. Dostupné z: http://www.fp7.cz/files/svobodova/tcav_brozura_horizont_2020_internet_1.pdf 80) How can I lose my rights under a Creative Commons license? If that happens, how do I get them back?. Crea­ tive Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Frequently_Asked_Questions#How_can_I_lose_my_rights_under_a_ Creative_Commons_license.3F_If_that_happens.2C_how_do_I_get_them_back.3F

88 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

81) Hrajeme svobodnou hudbu!. Pirátská strana [online]. 2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z:http://www.pirati.cz/hudba 82) Choose. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://creativecommons.org/choose/ 83) Industrial Leadership. Horizon 2020 [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/industrial-leadership 84) Is Creative Commons Good for Copyright?. Copycense [online]. 2009 [cit. 2014-06-29]. Dostupné z:http://copycense.com/2009/08/31/is_creative_commons_good_for_copyright/#more-2661 85) Jamendo. Jamendo: The perfect link connecting music lovers, independent artists and affordable licensing [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:http://www.jamendo.com/en/welcome 86) Jiri Vondrasek. PeerJ [online]. 2012-2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: https://peerj.com/user/1156/ 87) Jurisdiction Database. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Jurisdiction_Database 88) KELLER, Paul. European Commission announces public consultation on the review of EU copyright rules. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://creativecommons.org/weblog/entry/41118#more-41118 89) KISHOR, Puneet. Precocious One Year Old Turning Academic Publishing On Its Head. Creative com­ mons [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://creativecommons.org/tag/science 90) Legal Code Translation Policy. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Legal_Code_Translation_Policy 91) LIBER: Re-inventing the Library for the Future [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://libereurope.eu/ 92) Licence. Oxford Dictionaries [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.­ com/definition/english/licence?q=licence 93) Licences for Europe – A Stakeholder Dialogue text and data mining for scientific research purposes working group. LIBER [online]. 2013 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://libereurope.eu/licences-for-europe-a- stakeholder-dialogue-text-and-data-mining-for-scientific-research-purposes-working-group/ 94) Licences for Europe. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://ec.eu­ ropa.eu/licences-for-europe-dialogue/en/content/about-site 95) Licences for Europe: Ten pledges to bring more content online. European Commission[online]. 2013 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/internal_market/copyright/docs/licences-for- europe/131113_ten-pledges_en.pdf 96) Licences for Europe: Working Group 2 - User-Generated Content and small-scale licensing.European Com­ mission [online]. 2013 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/licences-for-europe- dialogue/sites/licences-for-europe-dialogue/files/131213_wg2-list-of-participants.pdf 97) Licences for Europe: Working groups. European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/licences-for-europe-dialogue/en/content/working-groups 98) Licenční prvky. Creative commons [online]. © 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.creativecom­ mons.cz/zakladni-informace-o-cc/licencni-prvky/ 99) License Versions: Detailed attribution comparison chart. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/License_Versions#Detailed_attribution_comparison_chart 100) License Versions: License Versioning History. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/License_Versions

89 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

101) License Versions: Title required. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/License_Versions#Requests_for_removal_of_attribution_contemplate d 102) Licenses. GNU Operating System [online]. © 2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.gnu.org/licen­ ses/licenses.html 103) Mezinárodní smlouvy spravované WIPO. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlou­ vy-spravovane-wipo.html 104) MICHÁLEK, Jakub. Zásadní připomínky Pirátů k návrhu novely autorského zákona. ČESKÁ PIRÁTSKÁ STRANA. Pirátská strana [online]. 2013 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z:http://www.pirati.cz/_media/rp/rp_41_2012.pdf 105) MORÁVEK, Daniel. Restauratér pokořil Intergram, za pouštění svobodné hudby mu nemusí nic platit. Podni­ katel.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/clanky/restaurater-pokoril- intergram-za-pousteni-svobodne-hudby-mu-nemusi-nic-platit/ 106) MYŠKA, Matěj. Creative Commons 4.0. Google Docs [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: https://docs.google.com/presentation/d/1gdxDLpMODMyVSLqewYnZHRdXHLCHsG9q5L1LSX3F8­ LA/edit#slide=id.p14 107) MYŠKA, Matěj. Zahájeny veřejné konzultace překladu licence Creative Commons 4.0. In: Blog Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://ict- law.blogspot.cz/2014/06/zahajeny-verejne-konzultace-licence.html 108) Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 2013 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm 109) Open access to publications and data in Horizon 2020: Frequently Asked Questions (FAQ). European Comis­ sion [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://www.iprhelpdesk.eu/sites/default/files/newsdocuments/Open_Access_in_H2020.pdf. 110) Open-Source Software: European Union Public Licence. European Commission [online]. © 2014 [cit. 2014- 03-02]. Dostupné z: https://joinup.ec.europa.eu/software/page/eup 111) OSA versus Shangri-la. Pirátská strana [online]. 2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z:http://www.pirati.cz/temata/shangri-la 112) PARK, Jane a Lubos VULKOV. Creative Commons V4.0 for Education (new). Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janeatcc/v40-for-education-final 113) PIŠTEJOVÁ, Ľuboslava. Licenční smlouva podle nového občanského zákoníku. Nový občanský zákoník [onli­ ne]. 2013 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/li­ cencni-smlouva-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku/ 114) Pooling Ideas: Attributing Creative Commons Materials. Creative Commons: Australia [online]. [2007] [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://creativecommons.org.au/materials/attribution.pdf 115) Poplatky protipirátským organizacím. Pirátská strana [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.pirati.cz/faq/poplatky 116) Porting Project. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://wiki.creativecom­ mons.org/Porting_Project 117) Průmyslová práva. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. © 2008 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava.htm

90 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

118) Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commisson [online]. 2013 [cit. 2014- 06-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright- rules/docs/consultation-document_en.pdf 119) Public Consultation on the review of the EU copyright rules. European Commission: Public Consultation on the review of the EU copyright rules [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/index_en.htm 120) Read the Budapest Open Access Initiative. Budapest Open Access Initiative [online]. 2002 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.budapestopenaccessinitiative.org/read 121) Retired Legal Tools. Creative commons [online]. [2014] [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://creativecom­ mons.org/retiredlicenses 122) Science Commons: Projects. Science Commons [online]. [2005] [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://sciencecommons.org/projects/ 123) Science. Creative commons [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Science 124) Sedmý rámcový program (RP7). Evropská komise [online]. 2007 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/research/fp7/pdf/fp7-brochure_cs.pdf 125) ShareAlike compatibility process and criteria. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/ShareAlike_compatibility_process_and_criteria 126) SCHWAB, Klaus. The global competitiveness report 2010-2011. Geneva: World Economic Forum, 2010. ISBN 978-929-5044-876. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2010-11.pdf 127) Smlouva o spolupráci s organizací Creative Commons podepsána. Creative commons [online]. 2008 [cit. 2014- 03-22]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/2008/06/17/smlouva-o-spolupraci-s-organizaci- creative-commons-podepsana/ 128) Smlouva o zastupování autorských majetkových práv. Ochranný svaz autorský [online]. 2014 [cit. 2014-06- 09]. Dostupné z: http://www.osa.cz/media/58474/smlouva__autor.pdf 129) Societal Challenges. Horizon 2020 [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/societal-challenges 130) Some Rights Reserved. Creative commons [online]. 2009 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://creativecom­ mons.org/tag/some-rights-reserved 131) Stop the inclusion of proprietary licenses in Creative Commons 4.0. Free Culture Foundation[online]. 2012 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://freeculture.org/blog/2012/08/27/stop-the-inclusion-of-proprietary- licenses-in-creative-commons-4-0/ 132) Supporters. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z:http://creativecommons.org/supporters#foundationsupporters 133) SYAL, Sudhir. Creative Commons - Critiques. P2P Foundation [online]. 2012 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Creative_Commons_-_Critiques 134) TALLMO, Karl-Erik. The Statute of Anne, 1710. The History of Copyright [online]. [2005] [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.copyrighthistory.com/anne.html 135) The Case for Free Use: Reasons Not to Use a Creative Commons -NC License. MÖLLER, Erik.Freedomdefi­ ned [online]. 2007, 2013 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://freedomdefined.org/Licenses/NC 136) The definition and future of noncommercial. LINKSVAYER, Mike. SlideShare [online]. 2011 [cit. 2014-06- 11]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/mlinksva/the-definition-and-future-of-noncommercial

91 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

137) TÝM CC CZ. CC BY SA NC - 4.0 International - česky - public draft. In: Google Docs [online]. 2014 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1XFGY8iOBYEwvZQkEglSaTKetaIoO­ CKcMP2uvjlNzJM0/edit 138) Typy CC licencí. Creative commons: Česká republika [online]. 2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/zakladni-informace-o-cc/typy-cc-licenci/ 139) VASSILIOU, Androulla. Licences for Europe: fostering access and distribution of culture in the digital era. European Commission [online]. 2013 [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press- release_SPEECH-13-918_en.htm 140) Version 3. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Version_3 141) Version 4. Creative commons [online]. 2013 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/Version_4 142) Version 4: ShareAlike. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://wiki.creativecommons.org/Version_4#ShareAlike 143) WALSH, Kat. Draft 4 discussion period: license drafts and open issues. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://lists.ibiblio.org/pipermail/cc-licenses/2013-September/007418.html 144) What is Copyleft?. GNU Operating System [online]. 1996, 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: https://www.gnu.org/copyleft/ 145) What is free software?: The Free Software Definition. GNU Operating System [online]. 1996, 2014 [cit. 2014- 06-13]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html 146) What is PSI?. LAPSI 2.0 [online]. © 2010 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.lapsi-project.eu/what 147) What’s New in 4.0. Creative Commons [online]. 2014 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z:http://creativecommons.org/version4 148) What’s New in 4.0: Increased readability. Creative Commons [online]. 2013 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://creativecommons.org/version4 149) WHO ARE WE?. SABAM [online]. © 2011 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z:http://www.sabam.be/en/sabam/who-are-we 150) Why "As Is" Really Isn't How It Is:... Berding Weil: Attorneys At Law [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.berding-weil.net/articles/why-as-is-really-isnt-how-it-is.php 151) Wikipedia:About. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About

Zahraniční právní předpisy a dokumenty

• Copyright Act of 1790. United States Copyright Office [online]. 1790, 2002 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:http://www.copyright.gov/history/1790act.pdf • COPYRIGHT TERM EXTENSION. United States Copyright Office [online]. 1998, 2002 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z:http://www.copyright.gov/legislation/s505.pdf • Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) ze dne 15.4.1994 v Marrakeši, která byla publikována pod č. 191/1995 Sb. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting. • Všeobecná deklarace lidských práv. Valné shromáždění Organizace spojených národů. 1948. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting

92 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Právní předpisy a dokumenty EU

• Anti-Counterfeiting Trade Agreement. European Union [online]. 2011 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/may/tradoc_147937.pdf • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2011 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/ALL/?uri=CELEX:32001L0029 • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/? uri=CELEX:32014L0026&qid=1402315250051&from=EN

Právní předpisy ČR

• Předpis č. 133/1980 Sb., vyhláška ministra zahraničních věcí o Bernské úmluvě o ochraně literárních a umě­ leckých děl ze dne 9. září 1889, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2014-06-13. • Zákon č. 40/1964Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting • Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting • Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting • Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 179/2013 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting • Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting • Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační sys­ tém]. ATLAS consulting. • Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 61/2006 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační sys­ tém]. ATLAS consulting • Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační sys­ tém]. ATLAS consulting

93 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

• Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 156/2013 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační sys­ tém]. ATLAS consulting • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting

Soudní rozhodnutí ČR

• ROZSUDEK KRAJSKÉHO SOUDU V HRADCI KRÁLOVÉ – POBOČKA V PARDUBICÍCH ze dne 6. září 2013. Intergram v. Nůž – Knife – Messer, s.r.o. Sp. zn. 50 EC 2/2013. • ROZSUDEK KRAJSKÉHO SOUDU V ÚSTÍ NAD LABEM ze dne 16. prosince 2013. Intergram v. René Vaněček, Sp. zn. 34 EC 29/2013. Dostupné z: http://www.pirati.cz/_media/intergram_rozsudek_ks.pdf • USNESENÍ NEJVYŠŠÍHO SOUDU ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 8 Tdo 137/2013-43. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 2014-06-03 ]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/763AE1D4853A3985C1257B5C004F46E E?openDocument&Highlight=0,odkazu,na,audiovizu%C3%A1ln%C3%AD,d%C3%ADlo

Soudní rozhodnutí zahraniční

• ROZSUDEK NEJVYŠŠÍHO SOUDU KANADY ze dne 19. října 2011. Wayne Crookes and West Coast Title Search Ltd. proti Jon Newton. Věc 2011 SCC 47. 2011. Judgments of the Supreme Court of Canada [online] 2011 [cit. 2014-06-03 ]. Dostupné z: http://scc-csc.lexum.com/scc-csc/scc-csc/en/item/7963/index.do • ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ BELGIE V NIVELLES ze dne 26. října 2010. Lichôdmapwa proti L'asbl Festival de Théâtre de Spa. Věc 09-1684-A. 2010. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/images/f/f6/2010-10-26_A%27cision-trib.-Nivelles-Lichodmapwa.pdf • ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ HOLANDSKA V AMSTERDAMU ze dne 9. března 2006. Adam Curry c.s. proti Audax c.s. Věc 334492 / KG 06-176 SR. 2006. Dostupné z: http://wiki.creativecommons.org/images/3/38/Curry-Audax-English.pdf • ROZSUDEK SOUDU 1. STUPNĚ NĚMECKA V KÖLN ze dne 5. března 2014. Věc 28 O 232/13. 2014. Dostupné z: http://www.lhr-law.de/wp-content/uploads/2014/03/geschw%C3%A4rztes-Urteil-LG-K %C3%B6ln-2.pdf

Soudní rozhodnutí ESD

• ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu) ze dne 13. února 2014. Nils Svensson, Sten Sjögren, Madelaine Sahlman, Pia Gadd proti Retriever Sverige AB. Věc C-466/12. In: InfoCuria - Case-law of the Court of Justice. 2014. Dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf? text=&docid=147847&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=202818 • ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) ze dne 7. prosince 2006. SGAE proti Rafael Hoteles SA. Věc C-306/05. In: http://curia.europa.eu/juris/celex.jsf? celex=62005CJ0306&lang1=cs&lang2=SK&type=TXT&ancre= • ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) ze dne 15. března 2012. Società Consortile Fonografici (SCF) proti Marcu Del Corsovi, VěcC-135/10. 2012. Dostupné z:http://curia.europa.eu/juris/celex.jsf?ce­ lex=62010CJ0135&lang1=en&lang2=CS&type=TXT&ancre=

94 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

• ŽÁDOST O ROZHODNUTÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE PODANÁ BUNDESGERICHTSHOF ze dne 25. června 2013. BestWater International GmbH B proti Michael Mebes a Stefan Potsch. Věc C-348/13. In: Info­ Curia - Case-law of the Court of Justice. 2014. Dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/document/docu­ ment.jsf? text=&docid=143224&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=449285 • ŽÁDOST O ROZHODNUTÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE PODANÁ HÖGSTA DOMSTOLEN ze dne 22. května 2013. C More Entertainment AB proti Linus Sandberg. Věc C-279/13. In: InfoCuria - Case-law of the Court of Justice. 2014. Dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf? text=&docid=139178&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=602098

95