Kladrubské Polabí

KLADRUBSKÉ POLABÍ

Návrh krajinné památkové zóny

Zpracovali:

New Visit s. r. o. Ing. et Ing. Tomáš Jiránek Bc. Kateřina Cápová Ing. Kateřina Ludvíková

Krajský úřad Pardubického kraje Mgr. Michal Drkula

Magistrát města Pardubice Ing. Jaroslav Trojan

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích Ing.arch. Jan Kadlec Ing. arch. Eliška Racková Ing. arch. Jitka Svobodová

Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze Ing. Božena Pacáková Ing. arch. Alena Krusová, CSc. Ing. Svatava Podrazilová

září 2012

1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

a) Název: Kladrubské Polabí - krajinná památková zóna b) Název obecního/městského úřadu (abecedně): Obecní úřad Břehy (k.ú.Břehy), Bahníkova 8, Břehy, 535 01 Obecní úřad Hlavečník (k.ú. Hlavečník), Hlavičník 28, 533 15 Obecní úřad Kladruby nad Labem ( k.ú. Kladruby nad Labem, Komárov u Přelouče a Kolesa), Kladruby nad Labem 75, 533 14 Obecní úřad Kojice (k.ú. Kojice), Kojice 53, 533 12 Obecní úřad Labské Chrčice (k.ú. Labské Chrčice), Labské Chrčice 41, 281 26 Městský úřad Přelouč ( k.ú. Přelouč a Lhota pod Přeloučí), Československé armády 1665, 535 33 Přelouč Obecní úřad Řečany nad Labem (k.ú. Řečany nad Labem a Labětín), 1. máje 66, 533 13 Řečany Obecní úřad Trnávka (k.ú. Trnávka ), Trnávka 2, 569 41 Obecní úřad Selmice (k.ú. Selmice), Selmice 28, 535 01 Obecní úřad Semín (k.ú. Semín), Semín 138, 535 01 Obecní úřad Sopřeč (k.ú. Sopřeč), Sopřeč 100, 533 16 Obecní úřad Strašov (k.ú. Strašov), Strašov 93, 533 16 c) Orgány státní správy: Krajský úřad: Krajský úřad Pardubického kraje v Pardubicích, Komenského náměstí 125, 530 02 Pardubice

Obecní úřad s rozšířenou působností: Městský úřad Přelouč, Československé armády 1665, 535 33 Přelouč

Výkon státní správy na základě veřejnoprávní smlouvy: Magistrát města Pardubice, Perštýnské náměstí 1, 430 02 Pardubice – Staré Město

2 d) Charakteristika a popis území:

Krajina Kladrubského Polabí zahrnuje rovinaté až mírně zvlněné území na toku řeky Labe v prostoru mezi Přeloučí na východě a Labskými Chrčicemi na západě. Je součástí širšího územního celku tzv. Východního Polabí, které ve směru východním sahá dále až do prostoru Pardubic, Lázní Bohdaneč a Opatovic a na západě zahrnuje i Týnec nad Labem a jeho okolí. Na území Kladrubského Polabí hraje významnou roli přírodní podstata území i výsledky záměrné kultivace a exploatace, které formovaly zdejší krajinu v průběhu staletí. V charakteru zóny mají určující význam dva unikátní způsoby využití přirozeného potenciálu krajiny a její kultivace. Ve východní třetině zóny se jedná o formace se závěrečným úsekem Opatovického kanálu, ve střední a západní třetině jde o rozsáhlý areál hřebčína v Kladrubech nad Labem a k němu přiléhající krajinné zázemí. Formace se závěrečným úsekem Opatovického kanálu souvisejí s velkolepým hospodářským programem Viléma z Pernštejna, který se jako majitel Pardubského panství rozhodl močálovité plochy nezpůsobilé k zemědělskému využívání přeměnit na přelomu 15. a 16. století v rozsáhlou rybniční oblast. Za účelem napájení rybníků dal v letech 1498-1514 postavit tzv. Opatovický kanál. Na území krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí leží poslední část Opatovického kanálu včetně jeho zpětného zaústění do Labe jižně od obce Semín. Území obsahuje i významné dobové dílo tzv. Semínský aquaduk, což je technické zařízení, které Opatovický kanál mimoúrovňově převádí přes Sopřečský potok. Součástí Opatovického kanálu se později stala též odbočka v Semíně, která tvoří jeho západní větev. Vznikla za účelem přívodu vody do důmyslné sítě zavlažovacích a odvodňovacích kanálů areálu hřebčína v Kladrubech nad Labem. Tato závěrečná hydrotechnická součást Opatovického kanálu byla budována ve druhé polovině 19. století a dobudována na počátku 20. století. Komplex hřebčína ve střední a západní třetině navržené památkové zóny Kladrubské Polabí se rozkládá na území, které bylo k výchově koní využíváno již v 15. století za Viléma z Pernštejna. Po prodeji Pardubského panství české komoře v roce 1560 se toto území vyvíjelo samostatně a téměř kontinuálně bylo využíváno pro chov koní. Zařízení pro chov ušlechtilých hřebců zde založil císař Maxmilián II. v roce 1536. Posléze v roce 1579 mu císař Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Na začátku sedmileté války (1756 – 1763) došlo k vážnému poškození areálu hřebčína. V roce 1770 císař Josef II. rozhodl o jeho obnově. V této souvislosti byl též komplex rozšířen o tzv. Josefův dvůr. Největší rozmach je zaznamenán následně po roce 1820 za císaře Františka I. (II.). Tato etapa zahrnovala kromě klasicistní přestavby starších objektů a výstavby nových včetně tzv. Františkova dvora, též velkorysé řešení krajinné kompozice. Jejím ústředním bodem se stala brána do středního dvora stájí, ze které se rozbíhají hlavní osy krajinného konceptu. Jedná se o symbolicky významné místo v něm se kříží dennodenní cesta hřebců s dennodenní cestou klisen při jejich putování ze stájí na pastviny.

Ve smyslu tří hlavních kategorií kulturní krajiny definovaných Výborem světového dědictví spadá krajinná památková zóna Kladrubské Polabí do prvních dvou kategorií z nichž první představuje krajinu zřetelně a záměrně komponovanou a vytvořenou člověkem a druhá kategorie pak organicky vyvinutou krajinu.

Podstatná část území památkové zóny se rozkládá severně od řeky Labe. Symbolický vstup do zóny od východu, tedy ve směru toku Labe, představuje březová alej z obce Břehy. Od ní směrem k Semínu pokračuje rovinná zemědělská krajina jejíž členění z části překrývají porosty. Plochy rýsující dna zaniklých rybníků, potoky a kanály uchovávají historickou informaci o existenci složitějšího vodního díla. Původní síť potoků a kanálů zčásti zanikla nebo

3 se modifikovala na systém pro přísun vody k pohonu technických zařízení a závlahám luk a polí. Dochovanou součástí této sítě je Kladrubský náhon z roku 1792, který odebírá vodu z Opatovického kanálu. V obou případech jde o významná historická vodní díla s určujícím vlivem na funkčnost širokého území. Opatovický kanál leží z větší části mimo území zóny. Na území zóny u Semína se však nachází jeho důležitá součást, a to Semínský aquadukt, který je jedním z dokladů důmyslných konstrukcí na Opatovickém kanálu, s jejichž pomocí se řešilo mimoúrovňové míjení vodních toků. Semínský aquadukt převádí Opatovický kanál přes Strašovský potok. Jihozápadně od Semína leží starý úsek Opatovického kanálu, který na sklonku 19. století nahradila nová spojnice zaústěná do Labe přímo pod Semínem. V obci Semín je kostel sv. Jana Křtitele, dřevěná zvonice a zámek později pivovar. V severní části Semína se nachází písečná duna zvaná Semínský přesyp. Jedná se nejen o úkaz vátých písků, ale i doklad písčitých půd Kladrubska. Masív lesa severně od Semína je členěn charakteristickým pěstebním rastrem. Charakter jižní části první (východní) třetiny zóny určuje tok řeky Labe s meandrujícími tzv. odstavenými rameny a porostním doprovodem.

U Kladrub nad Labem začíná jádrové území památkové zóny. Tvoří je krajina hřebčína, která je unikátním příkladem formování a využívání odvíjejícího se od chovu koní. Táhne se od obce na západ a představuje podstatnou část střední a západní třetiny zóny. Jedná se v převážné míře o areál Hřebčína Kladruby nad Labem, který byl prohlášen za národní kulturní památku. Výchozím bodem urbanistického rozvrhu a krajinné kompozice areálu je těžiště významově spjaté s ideou zachování ušlechtilého plemene starokladrubských koní. Tímto kompozičním a symbolickým těžištěm je vjezd na ose hlavních stájí starokladrubského kmenového stáda umístěný v bráně z velkého nádvoří do středního dvora. Kolem velkého nádvoří jsou organizovány jak hlavní stájové objekty plemenných hřebců a klisen, mezi něž je vložena sýpka, tak zámek a kostel sv. Václava a Leopolda a bytové objekty. Součástí kladrubského významového centra je též hřbitovní kostel sv. Kříže. Navrhovaná památková zóna obsahuje dodnes zachovanou komunikační síť. Osa symetrie hlavních kladrubských stájových objektů směřuje do Řečan. Vedena je Řečanskou alejí (silnice do Řečan oboustranně lemovaná stromořadími). Jako hlavní osa krajinné kompozice je vnímána alejová osa, která z velkého nádvoří směřuje na západ ke dvoru Františkov a pokračuje ve směru západním ještě i za ním. Alej původně Františka I. dnes Selmická prochází pásmem výběhů a pastvin členěným pravidelným rastrem zdůrazněným vegetačními pásy. Dvůr Františkov je součástí obce Selmice, ve které se nachází kostel sv. Vavřince a t.zv. Starý kštít což jsou pozůstatky někdejšího selmického hřebčína. Staršího původu než dvůr Františkov je dvůr Josefov obklopený poli, loukami a extenzivními ovocnými sady jižně od obce Kladruby nad Labem. Severně od pásma výběhů a pastvin se zvedá masív někdejšího Císařského lesa členěný mohutným tzv. Heranovým průsekem a charakteristickým pěstebním rastrem i stezkami. Charakter jižního pásu střední a západní třetiny zóny opět určuje tok řeky Labe s meandrujícími odstavenými rameny a porostním doprovodem lužního charakteru. Západně od Řečanské aleje na pravém břehu Labe je krajinářský park zvaný Mošnice, jehož podstatu ale tvoří renesanční pastevní les. Dále na západ běží pole a louky u Selmic a louky s parkově komponovanými porosty Na Jitrech. Proces kultivace a využívání území související s hřebčínem se odehrával na území rozsahem přesahujícím areál národní kulturní památky hřebčín v Kladrubech nad Labem. V zájmu celistvosti je do krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí zahrnuto území s významnými stopami a indiciemi tohoto procesu, a to v krajinném kontextu sledujícím, uchovávajícím a dokumentujícím vztahové poměry i funkční logiku.

4 Z hlediska sídelní struktury vykazuje území navrhované krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí kvality historicky utvářené kulturní krajiny v níž existuje mezi přírodními podmínkami a vývojem osídlení úzká souvislost. Jedná se bez nadsázky o kulturní krajinu, která je typickým představitelem kombinovaného díla přírody a člověka. Toto dílo vznikalo kontinuálně po staletí. Do vývoje osídlení, charakteru výstavby i formování krajiny a jejího obrazu se zde promítala hospodářská racionalita, avšak se smyslem pro komponování, které bylo účelné a zároveň organické a estetické.

Vyhlášením krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí se má zabránit nežádoucímu rozvoji území jehož významnou součástí je státní zařízení ručící za chov a udržení jedinečného plemene starokladubských běloušů a zároveň vytvořit podmínky pro uchování celistvosti zdejšího krajinného prostředí a jeho základních estetických kvalit včetně pohledových vazeb.

Předmětem ochrany na území památkové zóny Kladrubské Polabí jsou zejména:

– typické půdorysné členění (osnova) pozemkového fondu (pastviny, louky, orná půda, lesy), prostorová skladba jednotlivých druhů pozemků (lesy versus pastviny, louky a pole), cestní a komunikační síť, – systém alejí a vegetačních pásů, stromů ve skupinách i solitérních a jejich prostorová a proporční účinnost, – vodní plochy a vodoteče včetně břehů a pobřežních porostů, – historický půdorys sídel a jemu odpovídající hmotová a prostorová skladba včetně výškové hladiny a pozice a rozsahu veřejných prostranství, – architektonické dominanty, siluety sídel v blízkých i vzdálených pohledech, – areál národní kulturní památky, kulturní památky a další historické architektonicky i technicky významné stavby včetně historických systémů vodního hospodářství, – vzájemné prostorové vztahy, – archeologické dědictví

e) Důvodová zpráva:

5 Účelem vyhlášení krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí je zvýšená ochrana kulturně-historických a přírodních hodnot specifické části krajiny na středním toku řeky Labe a jejich pokrytí v celé jejich územní a obsahové integritě. Podnětem k přípravě prohlášení krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí byla potřeba zajistit ochranu hodnot širšího krajinného prostředí a dochovaných vazeb s národní kulturní památkou Hřebčín Kladruby nad Labem. Další souvislostí je zařazení této národní kulturní památky na indikativní seznam statků pro budoucí Seznam světového dědictví UNESCO. Z potřeby chápat a chránit tento areál v širších územních, prostorových i obsahových souvislostech vyplynulo, že kulturně historické a přírodní hodnoty je třeba ošetřit prohlášením památkové zóny na celistvém území odpovídajícím významu v národním měřítku. K poznání kulturně historických a přírodních hodnot významně přispěl stavebně historický průzkum, který pro areál národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem zpracoval Národní památkový ústav v roce 2003, a to v kontextu širších územních vazeb a s deklarací potřeby ošetření hodnot v rámci plošné památkové ochrany. Potřebu ošetření kulturně historických a přírodních hodnot v rozsahu územní a obsahové integrity a udržitelného rozvoje území, navrhuje také Management Plan, který v roce 2010 zpracoval a v roce 2012 aktualizoval ateliér New Visit s. r. o. Proces kultivace a využívání související s hřebčínem se odehrával na území většího rozsahu, než přestavuje areál národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem. V zájmu celistvosti je do krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí zahrnuto území s významnými stopami a indiciemi uvedeného procesu. Do zóny jsou pojmuty lokality někdejších tzv. vrat a samot t.zn. strážních domků a dalších obytných a zemědělských objektů z nichž některé zůstaly mimo areál národní kulturní památky (Semínská vrata, Koleská vrata, samota Merenda). Součástí zóny se také stává celý Kladrubský náhon, historické technické dílo, které přivádí vodu na území hřebčína z dalšího technického díla, a to z Opatovického kanálu. Na území zóny leží starý úsek Opatovického kanálu i jeho nová spojnice s Labem a Semínský aquadukt, který mimoúrovňově převádí Opatovický kanál přes Strášovský potok a je dokladem důmyslných konstrukcí budovaných na Opatovickém kanálu. Součástí zóny se stávají zastavěná území především obec Kladruby nad Labem jejíž historie je bytostně spjata se založením a rozvojem hřebčína, obec Selmice s pozůstatky starého hospodářského stájového dvora zvaného Starý kštít i obec Semín na jejímž katastru leží historická technická díla. Do zóny jsou rovněž zahrnuty lesní komplexy, které tvoří širší prostředí hřebčína a v minulosti patřily k jeho funkčnímu a provoznímu zázemí. Stejně tak jsou do zóny začleněny lužní porosty provázející tok řeky Labe i meandry jeho odstavených ramen, které spolu s někdejším renesančním pastevním lesem později krajinářsky upraveným na park (Mošnice), zahrnutým do areálu národní kulturní památky, tvoří jižní konturu charakteristické krajiny kladrubského Polabí.

Celek představovaný krajinnou památkovou zónou Kladrubské Polabí je cennou ukázkou kultivace a využívání území v dlouhodobém kontinuálním procesu a v krajinném kontextu sledujícím, uchovávajícím a dokumentujícím vztahové poměry i funkční logiku. Součástí krajinného celku je státní zařízení ručící za chov a udržení jedinečného plemene starokladubských běloušů. Zachování celistvosti a autenticity zdejšího krajinného prostředí vyžaduje na úseku památkové péče zvýšený metodický i správní dohled.

Navržené podmínky ochrany:

a) Při pořizování územně plánovací dokumentace a sestavování programů pozemkových úprav musí být posílen význam krajinné památkové zóny v kontextu k funkční,

6 prostorové a perspektivní struktuře celého území KPZ. Ve vztahu ke KPZ jako celku musí být respektován zejména celkový historický půdorys a skladba celého území se zvláštním zřetelem k sídlům, komunikační síti a pozemkové struktuře. Chráněny musí být panoramatické hodnoty, respektován a zhodnocován historický půdorys jednotlivých sídel a jemu odpovídající urbanistická skladba, soubory kulturních památek i ostatní hodnotné a tradiční objekty, prostory a plochy. Územně plánovací dokumentace a program pozemkových úprav musí být pro území KPZ důsledně koordinován. b) Při pořizování projektové dokumentace, při provádění staveb a změn staveb, zásazích do utváření terénu a porostní skladby, umísťování zařízení, odstraňování staveb a udržovacích pracích je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků a jejich uskupení na území KPZ oslabena nebo zásadním způsobem porušena krajinná kompozice, měřítko a panorama KPZ. Stavební úpravy je nutno provádět v souladu s historickými hodnotami KPZ. Veškeré úpravy prostorů a ploch, porostní složky (solitérní dřeviny a skupiny, aleje, stromořadí, liniové vegetační pásy), vodních ploch a vodotečí včetně jejich porostního doprovodu musí směřovat k jejich obnově, rehabilitaci, funkčnímu a estetickému zhodnocení v souladu s charakterem jednotlivých částí historického prostředí. c) Při nové výstavbě je třeba brát zřetel na historickou zástavbu, kompoziční vztahy, respektovat kulturní památky, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu, měřítko a charakter historického prostředí. Prostředí kulturních památek dotvářet přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby při respektování přírodně krajinářských kvalit území. Upřednostňovat výstavbu na místě objektů zaniklých. Při obnově a nové výstavbě přednostně používat tradiční a místně uplatňované historické stavební materiály. d) Na území KPZ nelze umísťovat stavby a zařízení, které by esteticky znehodnocovaly nebo svými důsledky jinak narušovaly území památkové zóny, dotčené nemovité kulturní památky a s nimi související kulturně-historické a přírodní hodnoty specifické části krajiny na středním toku řeky Labe. Jedná se zejména o stavby technické a stavby dopravní infrastruktury, jejichž provozem by mohlo dojít ke znečišťování ovzduší a vod, k úniku škodlivých látek, zvýšené hladině hluku, nežádoucím vibracím či zápachu. Nežádoucí jsou i veškeré druhy záření, hromadění odpadků a reklamy apod.

Další ustanovení : Stavební činnost na území KPZ může být prováděna jen po dohodě a se souhlasem příslušného orgánu státní památkové péče. Provádění staveb, změn staveb, terénních úprav, montáž a demontáž zařízení, úprava dřevin, odstraňování staveb a udržovací práce na nemovitostech podléhají předchozímu vydání závazného stanoviska příslušného orgánu státní památkové péče podle §14 odst.2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Zásadní změny ve způsobu obhospodařování a využití nemovitostí v ochranném pásmu, rovněž také změny v půdním a lesním hospodářství apod., které by se buď přímo, nebo ve svých důsledcích mohly projevit ve vzhledu a charakteru ochranného pásma je nutno projednat předem s orgánem státní památkové péče. Orgán státní památkové péče si vymiňuje účast při projednání lesních hospodářských plánů. Součástí péče o KPZ musí být všestranný průzkum a dokumentace, které provádějí odborné organizace státní památkové péče, popř. jiné odborné a vědecké organizace pro účely územně plánovací a projektové přípravy, např. stavebně historický, urbanistický, archeologický a památkový průzkum území a jednotlivých nemovitostí.

7 Celé území je územím s archeologickými nálezy. Při veškerých výkopových pracích na území KPZ je třeba dbát příslušných právních předpisů. Pořizování projektových dokumentací by mělo být přednostně svěřeno autorizovaným architektům s kvalifikačním rámcem dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Krajský úřad Pardubického kraje následně vydá opatřením obecné povahy Plán ochrany KPZ Kladrubské Polabí.

Poznámka: Vyhlášení krajinné památkové zóny je v souladu se zájmy rozvoje regionu. Zatímco péče o území národní kulturní památky probíhá tradičním způsobem, rozvoj a udržitelnost v krajinné památkové zóně je možné řídit ve smyslu aktivní podpory služeb cestovního ruchu, agroturistiky, udržitelného zemědělství a služeb.

f) Popis hranice území Hranice KPZ je vedena co nejracionálněji tak, aby vymezila celistvé a z hlediska dochované krajiny charakteristické území, v jehož centru se nachází NKP Hřebčín Kladruby nad Labem, a aby nadbytečně nezasahovala do dalšího území. Je určena jednoznačně probíhajícími stabilizovanými liniemi, jakými jsou komunikace, vodoteče a vodní díla, částečně hranicemi katastrů obcí, hranicemi zástavby a obvodovou hranicí souvislého lesního komplexu. Ve směru hodinových ručiček je vedena následovně: Hranice KPZ začíná v obci Tetov na jižní straně silnice III. třídy vedoucí od západu z Hlavečníku do obce Tetov, v místě styku silnice s hranicí k.ú.Hlavečník. Jde po hranici k.ú. Hlavečník a Kolesa, čímž jižně obchází obec Tetov a pokračuje podél severní hranice lesa Soudník k východu. Hranice stále sledující les odbočí jižně od obce Kolesa na severovýchod až dojde k Strášovskému potoku jehož trasu proti jeho toku dále kopíruje. Po soutoku Strášovského potoka s Babidolským potokem východně od obce Komárov hranice vede opět po severním rozhraní lesa Podmokří. Přechází silnici Strašov – Semín a pokračuje po severovýchodní straně vodní nádrže. Dále po cestě na hranici lesa obchází z jihu obec Strašov, až se na napojí na silnici III. tř. 32722 (směr Přelouč). Podél ní pokračuje až na okraj lesa Soudný kde odbočuje opět k východu po hranici lesa, překračuje silnici III.třídy Sopřeč-Břehy a dále sleduje hranici lesa přičemž se stáčí k jihozápadu zpět k téže silnici, kterou překračuje a podél ní pokračuje k okraji obce Břehy. Zde se hranice KPZ stáčí k jihozápadu, sleduje jižní hranici lesního porostu, obchází výběžek zástavby obce, dále vede po vodoteči, kopíruje od východu slepé rameno Labe (lokalita V ostrovech). Zde se napojuje na břeh regulovaného toku Labe, které překračuje kolmo po produktovodu. Hranice se stáčí k západu, sleduje jižní okraj toku, přičemž kopíruje i mrtvé rameno Labe (lokalita Za strží, katastr Přelouč) a slepé rameno Votoka (katastr Labětín). Za ním se stáčí k jihozápadu podél cesty k Labětínu, obchází obec Labětín po severním okraji zástavby a navazuje na intravilán obce Řečany nad Labem. Tuto obec od severu a západu obchází až k silnici Řečany -Trnávka, po jejíž severní hranici vede na okraj obce Trnávka. Zde odbočuje k severu po hranici intravilánu přičemž sleduje Morašický potok. Jde až do středu toku Labe v lokalitě Trnov, kde se napojuje na hranici k.ú. Selmice. Vede dále po jižní hranici katastru Selmice, s výjimkou areálu přístavu, který obchází po jeho východní a severní hranici. Pokračuje k severovýchodu po hranici k.ú. Selmice a po jižním břehu Labe až k hranici Středočeského kraje, kterou sleduje směrem k severu skrze lokalitu Týnecké mokřiny až k Černé strouze, podél níž se uhýbá k severovýchodu až na okraj lesa Splavy, severně od obce Labské Chrčice na hranici katastru Hlavečník. Zde se lomí k severu po hranici katastru Hlavečník, jihozápadně od obce Hlavečník se zalamuje podél okraje lesa k

8 východu a jihu, obchází zemědělský areál tak, že sleduje cestu po jeho obvodu (lokalita Ve vrbinách) a napojuje se na vodoteč směřující k východu až na hranici k.ú. Kolesa. Podél této hranice se zalamuje k severu až k silnici na jihovýchodním okraji obce Hlavečník, tu překračuje a sleduje opět hranici lesa podél východního okraje obce až k silnici III. třídy 32717 směřující k obci Tetov, kde se hranice navrací do počátečního bodu. g) Mapa: viz samostatná příloha h) Výčet nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Kladruby nad Labem, k.ú Kladruby nad Labem:

č. r. - 38421/6-2100 socha Anděla Strážce č. r. - 16212/6-2096 areál hřebčína – část NKP č. r. - 100876 myslivna

Selmice, k.ú. Selmice

č. r. - 16212/6-2096 areál hřebčína – část NKP č. r. - 49639/6-6023 kostel sv. Vavřince

Semín, k.ú. Semín:

č. r. - 16212/6-2096 areál hřebčína – část NKP č. r. - 40176/6-2136 kostel sv. Jana Křtitele č. r. - 100590 zámek čp.1 s pivovarem (rodiště Josefa Gočára) č. r. - 25076/6-4411 vodní kanál Opatovický - část

Hlavečník, k.ú. Hlavečník:

č. r. - 16212/6-2096 areál hřebčína – část NKP

Břehy, k.ú. Břehy:

č. r. - 25076/6-4411 vodní kanál Opatovický – část

Labské Chrčice, k.ú. Labské Chrčice:

č. r. - 51114/6-6211 kovárna čp.46

Národní kulturní památka (NKP) Hřebčín Kladrub nad Labem – areál č.r. 16212 / 6 – 2096, k. ú. Kladruby nad Labem, Selmice, Semín, Hlavečník i) Významné objekty vhodné pro prohlášení za kulturní památku:

Kladruby nad Labem, k.ú Kladruby nad Labem:

č.p. 2 na parc. 35/2 č.p. 3 na parc. 35/1

9 j) Fotodokumentace: viz příloha k) Prameny a literatura: ČECHY společnou prací spisovatelův a umělců českých vedou Fr. Ad. Šubert a F. A. Borovský: Díl IV. Polabí.. Vydavatel a nakladatel J. Otto, Praha , rok vydání odhadován mezi lety 1819 – 1908

Jiránek, Tomáš a kolektiv New Visit s.r.o. Hradec Králové: Management Plan Národního hřebčína Kladruby nad Labem, New Visit s.r.o. 2010, aktualizované vydání 2012

Kroulík, Miroslav – Kučová – Věra, Hořín, Petr: Hřebčín v Kladrubech nad Labem a jeho krajina v mezinárodním kontextu. Vydal Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, Praha 2011. ISBN 978-80-87104-83-5. Zde uvedená literatura na str. 203, 204

NPÚ, ústřední pracoviště, oddělení stavebně historických průzkumů – Macek, Petr – Zahradník, Pavel – Kroulík, Miroslav – Beránek, Jan – Chotěborská, Lucie – Patrný, Michal: NKP Národní hřebčín Kladruby nad Labem – Standardní stavebně historický průzkum; textová část, plánová příloha, jednotlivé objekty, fotografická příloha. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, Praha 2001 – 2003

Trpáková, Ivana – Trpák, Pavel: Zpráva o průzkumu archivních pramenů v ČR pro areál NH Kladruby nad Labem. Kladruby nad Labem 2005

Fotodokumentace charakterizující řešené území

Starokladrubský kůň - kmenové stádo je nedílnou součástí národní kulturní památky

Kladruby nad Labem - stádo starokladrubských běloušů na stájovém dvoře Národního hřebčína, v pozadí zámek s kostelem sv. Václava

Kladruby nad Labem - stáje, průhled hlavní severojižní kompoziční osou dvora se sýpkou v pozadí

Kladruby nad Labem - stáje, průhled východozápadní osou stájového dvora

Kladruby nad Labem - zámek s přilehlým parkem

Kladruby nad Labem - kostel sv. Václava v areálu Národního hřebčína

Areál kladrubského hřebčína s dvorem Františkov, pastvinami a alejemi. Indikační skica stabilního katastru 1839.

Kladruby nad Labem - starokladrubští bělouši na cestě mezi pastvinami

Kladruby nad Labem - krajina s pastvinami, alejemi a vodotečí, doplněná barokní sochou sv. Jana Nepomuckého

Kladruby nad Labem - krajina s pastvinami kolem Selmické lipové aleje Františka I.

Kladruby nad Labem - pastvina s typickým oplocením a skupinami stromů

Selmice - vyústění osy aleje do dvora Františkov

Selmice - stájový dvůr Františkov, pohled od vsi

Mošnice - přírodně krajinářský parku se solitérními dřevinami

Mošnice - krajina přírodního parku s typickými solitérními duby

Mošnice - slepé rameno Labe

Polabská krajina okolí hřebčína s venkovskými sídly, na severu ohraničená hradbou lesů, na jihu přecházející v krajinu labských meandrů a slepých ramen. Druhé vojenské mapování 1836-1852

Břehy - březová alej k Semínu tvořící symbolickou bránu na východním okraji krajinné zóny

Semín - akvadukt, mimoúrovňové křížení Opatovického kanálu a Sopřečského potoka

Semín - zámek s pivovarem, částečně dochované zařízení, rodiště architekta Josefa Gočára

Semín - kostel sv. Jana Křtitele s polygonální zvonicí charakteristickou pro polabskou oblast

Semín - rybník ve vsi s mlýnem v pozadí

Kladruby nad Labem - Socha sv. Donáta na návsi, charakteristický barokní doplněk kulturní krajiny

Selmice - křižovatka alejí na okraji obce akcentovaná barokní sochou sv. Gottharda

Selmice - novogotický kostel sv. Vavřince, pohled z polí od jihovýchodu

Selmice - krajina kolem přístavu a Zelené jámy se solitérními stromy a vegetací sledující zaniklá říční ramena

Řečany nad Labem - slepé rameno Labe s místě zaniklého starého mostu severovýchodně od obce.

Řečany nad Labem - most na jižní hranici KPZ, vyústění řečanské aleje ve směru od Kladrub

Řečany nad Labem - ústí mostu se symbolickou branou Rečanské aleje ve směru na Kladruby

Řečany nad Labem - pohled na pravý břeh Labe s parkem Mošnice

Řečany nad Labem - pohled přes tok Labe k severu na krajinu KPZ

Labské Chrčice - zimní pohled přes rybníček ve stopě slepého ramene Labe

Labské Chrčice - venkovský dům s kovárnou, charakteristická zástavba jižní strany návsi staršího jádra vsi

Labské Chrčice - pohled od hranice KPZ přes labské mokřady

Kladruby nad Labem - Chaloupky, cesta lesním průsekem, charakteristická pro borové lesy na písčité půdě v okolí obce

Kladruby nad Labem - hájovna Na sklepích

Kladruby nad Labem - hájovna v lokalitě Chaloupky (Koleská vrata)

Strašov - panská hájovna Kinských na severním okraji lesního komplexu

30 Krajinná památková zóna Kladruby Návrh hranice krajinné památkové zóny 1:35 000 digitalizace IS NPÚ - IX.2012

Km Z 0 1,5 3 polohopisný obsah ZM ČR, © ČÚZK 2012 Krajinná památková zóna Kladruby Návrh hranice krajinné památkové zóny 1:35 000 digitalizace IS NPÚ - IX.2012

Km Z 0 1,5 3