Díl čí materiál pro p řípravu MRS MAS ORLICKO Téma: obce a m ěsta na území MAS ORLICKO

Základní informace:

Předmětem této díl čí části je identifikace stávajícího stavu obcí a m ěst v území MAS ORLICKO. Popsání jejich stavu a rozvojových pot řeb (rozvojovými pot řebami se rozumí jak pot řeby rozvoje území novými aktivitami/službami, tak pot řeba zachování ur čitého stavu území, nebo odstran ění vybraných charakteristik území). Nalezení spole čných charakteristik celého, nebo vybraných částí území.

Uvedené informace vycházejí z: - provedených osobních pohovor ů se starosty obcí a m ěst území MAS Orlicko - statistických a dalších ve řejn ě dostupných dat (ČSÚ, MPSV) - anketní šet ření obyvatel obcí (odevzdáno 2063 anketních lístk ů) - projektových zám ěrů obcí (odevzdáno 83 projektových zám ěrů)

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ MAS ORLICKO (2014-2020)

Po čet obcí: 57 (z toho 7 m ěst, 2 m ěstysi) Velikost rozlohy: 77 860, 56 ha (k 1. 1. 2012) Po čet obyvatel: 87 340 (k 1. 1. 2012 ) Hustota zalidn ění: 112,2 (ob. / km 2)

Administrativní člen ění NUTS a LAU:

NUTS 1: ČR NUTS 2: Severovýchod NUTS 3: Pardubický kraj LAU 1: Ústí nad Orlicí

Přítomné mikroregiony:

Sdružení obcí Orlicko Rozvoj regionu obcí Pod Zemskou branou Region Orlicko-Třebovsko Dobrovolný svazek obcí Pod Bukovou horou Svazek obcí Podchlumí

ANALYTICKÁ ČÁST

I. Analýza stávající situace

I. 1. Obyvatelstvo

Popula ční vývoj území MAS Orlicko probíhal od roku 1991 ve 4 vlnách. Období let 1991 až 1999 a 2008 až 2009 znamenalo navyšování po čtu obyvatel, a to zejména díky p řevaze po čtu narozených nad zem řelými, a také v menší mí ře díky pozitivnímu migra čnímu saldu. Ve zbylých dvou časových úsecích, které lze ztotožnit s horšími hospodá řskými výsledky celé ČR, po čet obyvatel klesá, a to p ředevším zásluhou emigrace mimo území MAS Orlicko.

Z hlediska predikce budoucího vývoje (a i po proložení lineárního trendu v obr. naho ře) lze i nadále o čekávat mírný pokles po čtu obyvatel. Tento vývoj bude zcela jist ě negativně ovliv ňován jednak obecnými trendy ve spole čnosti (nízká úhrnná plodnost žen, r ůst po čtu „singles“, mnohem nižším po čtem potenciálních matek v příslušných v ěkových kohortách), tak i p řípadnou emigrací z důvodu nespokojenosti s místními podmínkami. Naopak v případ ě vytvo ření optimální životních podmínek m ůže být území MAS Orlicko atraktivní nejen pro sou časné rezidenty (kte ří neodejdou), ale i pro imigranty z oblastí vn ě řešené území.

Odliv obyvatel neprobíhá paušáln ě, ale selektivn ě. Charakteristický je pro obce v příhrani čí (akcentovaný je odliv p ředevším mladých a perspektivních lidí). Typické je také rychlé stárnutí populace. Mezi roky 2004 až 2012 vzrostl pr ůměrný v ěk obyvatel území MAS Orlicko z 37,9 na 39,7 rok ů ( ČR 40,9, PK 40,6) a index stá ří ze 106,4 na 125,9 ( ČR 109,6, PK 109,2) což znamená, že na 4 obyvatele ve v ěku do 15 let p řipadá 5 ob čan ů na 65 let. Problematický je zejména dramatický úbytek osob do 15 let v ěku (ze 17 844 na 13 187)!

Pr ůměrný Index stá ří Obec Obec věk (2012) (2012) Píse čná 36,0 České 44,7 Sudislav nad Orlicí 36,1 Píse čná 55,8 České Libchavy 36,5 Semanín 58,5 Semanín 36,7 Dolní Morava 58,8 37,5 Libchavy 62,4 MAS Orlicko 39,7 MAS Orlicko 125,9 Ústí nad Orlicí 41,9 Mladkov 130,2 Těchonín 42,3 Pastviny 134,0 Řet ůvka 42,4 Brandýs nad Orlicí 134,4 Horní He řmanice 42,7 Horní He řmanice 144,6 Brandýs nad Orlicí 43,0 Řet ůvka 150,0

Vzd ělanostní struktura je vzhledem k hierarchicky vyšším územním celk ům srovnatelná. Jediný a to pom ěrn ě zásadní je rozdíl v po čtu vysokoškolsky vzd ělaných. To se projevuje i z hlediska časové perspektivy, kdy mezi roky 2001 a 2011 došlo ke zvýšení po čtu vysokoškolsky vzd ělaných o 2,6 % ( ČR 3,6 %, PK 2,9 %).

2011 MAS Orlicko (%) PK (%) ČR (%) Bez vzd ělání 0,4 0,4 0,5 ZŠ 19,3 17,9 17,6 SŠ (bez maturity) 36,1 36,6 33,0 SŠ (s maturitou) 27,2 26,9 27,1 Nástavba 3,1 2,8 2,8 VOŠ 1,4 1,4 1,3 VŠ 8,8 9,9 12,5 (v tabulce chybí osoby, u kterých nebylo vzd ělání zjišt ěno)

Obce a m ěsta v regionu ( Červená Voda, Česká T řebová, Dolní Dobrou č, Jamné nad Orlicí, Kameni čná, Klášterec nad Orlicí, , , Líšnice, Lukavice, Mladkov, Neko ř, Petrovice, , , T řebovice, Ústí nad Orlicí, Verm ěř ovice, Žamberk) pracují či připravují rozsáhlejší lokality pro novou výstavbu – zasí ťované inženýrskými sít ěmi s přívodnými komunikacemi – tak, aby své sou časné obyvatele udrželi či p řilákali nové. Zabrán ění snižování po čtu obyvatel v obcích, i vzhledem k nastavení rozpo čtového ur čení daní, je jednou z hlavních priorit.

Z odpovědí anketární šet ření se nejeví p řílišná preference podpory starších ob čan ů, sociální pé če hendikepovaných (dovoz stravy, hygienická pé če, aktiviza ční programy). Jde až o 10. nejvíce preferovaná oblast – 24,1 % dotázaných.

Naopak z hlediska v ěku jsou mnohem více up řednost ňováni mladí lidé, mladé rodiny a jejich pot řeby zam ěstnání a bydlení 3. nejvíce preferovaná oblast – 33,4 % dotázaných.

Dílší záv ěry – 1) pomalé snižování po čtu obyvatel 2) významné celkové stárnutí populace 3) odliv „chytrých hlav“ (zejména z obcí v příhraní čí) 4) zvyšování po čtu senior ů a nutnost rozši řování pé če o n ě 5) snižování po čtu žák ů ve školách – a) nutnost doplácení rozdíl ů mezi optimální kapacitou a skute čným po čtem žák ů, b) rušení škol a centralizace vzd ělávání 6) st řední až nízká preference dotázaných podporovat starší ob čany a hendicapované 7) vysoká preference dotázaných podporovat mladé lidi a mladé rodiny

I. 2. Geografická poloha a geografické charakteristiky

Území MAS Orlicko je situováno v severovýchodním cípu Pardubického kraje a jeho severovýchodní okraj v délce 34 km tvo ří hranici ČR s Polskou republikou. S tou je propojen jedním silni čním p řechodem Dolní Lipka – Boboszow, železni čním p řechodem Dolní Lipka – Miedzylesie a 3 p řechody pro p ěší Petrovi čky – Kamienczyk, Horní Morava – Jodlów, Králický Sn ěžník – Snieznik.

Geomorfologicky je území MAS Orlicko tvo řeno dv ěma soustavami – Krkonošsko- jesenickou (na východ ě) a Českou tabulí (na západ ě). Výrazná krajinná rozhraní tvo ří skladebn ě nižší celky – Svitavská pahorkatina, Podorlickou pahorkatina, Orlické hory, Kladská kotlina, Hanušovická vrchovina, Kralický Sněžník.

Nejvýrazn ější geomorfologické elementy - hřeben Orlických hor s nejvyšším vrcholem Suchý Vrch (995 m n. m.), Králický Sn ěžník se stejnojmenným vrcholem (1424 m n. m.), vysoce relativn ě členitá Svitavská pahorkatina - Kozlovský kopec (601 m n. m.), Andrl ův chlum (559 m n. m.) – jsou svou stavbou vhodné k využití pro cestovní ruch (zejména lyža řské areály, rozhledy do okolí). Vyvýšenina Mariánské hory (491 m n. m.) u Horní Čermné má navíc charakter poutního místa.

Hydrologicky spadá území do úmo ří t ří mo ří – Černého mo ře, Severního mo ře a Baltského mo ře. Fenoménem a osou celého území MAS Orlicko jsou toky Divoké a Tiché Orlice. Divoká Orlice napájí svými vodami v území nejv ětší vodní plochu – údolní nádrž Pastvinská přehrada (110 ha), která je významnou rekrea ční plochou. Hluboká údolí řek, říček a potok ů dotvá ří podhorský charakter území a zhoršují kompaktnost a provázanost celého územního systému. V řešeném území je jímána kvalitní podzemní pitná voda ze t ří křídových hydrogeologických struktur – Ústecká synklinála, Kyšperska synklinála a Kralický prolom.

Většina území pat ři po klimatické stránce do mírn ě teplé oblasti, severní a severovýchodní část do oblasti chladné. V závislosti na nadmořské výšce se ve vyšších polohách objevuje sníh od poloviny října. Po čet dn ů sn ěhové pokrývky se pohybuje v nižších polohách od 50 - 70 dn ů, ve vyšších polohách do 120 – 140 dn ů. Kvalita ovzduší je dobrá.

Životní prost ředí v území MAS Orlicko je pozoruhodné svou krajinnou pestrostí a jen málo narušeným p řírodním charakterem. Významný je pro území vysoký podíl lesních ploch 38,2 % ( ČR 33,7, PK 11,6) zejména jehli čnatých monokultur. Dokladem vyváženosti krajiny se zachovanými p řírodními strukturami je i vysoká hodnota koeficientu ekologické stability 1,94 ( ČR 1,62, PK 1,21).

Na území regionu se nachází Národní p řírodní rezervace Králický Sn ěžník (ochranné pásmo 1371,2 ha). P ředm ětem ochrany je více typ ů biotop ů - subalpínské vegetace, silikátové sut ě a skály, jeskyn ě nep řístupné ve řejnosti, vrchovišt ě, rašelinné smr činy, horské smr činy a acidofilní bu činy. Pouze částe čně do území zasahuje Chrán ěná krajinná oblast Orlické hory (587 ha v obci Klášterec nad Orlicí). V oblasti MAS Orlicko se dále nacházejí čty ři P řírodní parky Orlice, Buková hora – Suchý vrch, Je řáb a Kralický Sn ěžník, tři Přírodní rezervace Hemže – Mýtkov, Sutice, Zemská brána a také čty ři P řírodní památky Čenkovi čka, Hradní kopec Litice, Letohradská bažantnice, Údolí Záhorského potoka . Lokality Natura2000 jsou v území zastoupeny Pta čí oblastí Králický Sn ěžník a Evropsky významnými lokalitami Králický Sn ěžník, Tichá Orlice, Psí kuchyn ě, Brandýs, Litice, Vad ětín – Lanšperk.

Na podkladu pohovoru se starosty byly v území identifikovány n ěkteré ekologické zát ěže. Především jsou to skládky tuhého komunálního odpadu v obcích České Libchavy a Třebovice, zasypaná bývalá místa t ěžby v Klášterci nad Orlicí a Letohradu, úložišt ě kontaminované zeminy v Přívratu a úložišt ě nespecifikovaných látek v Lichkov ě.

I p řes výše zmín ěné nedostatky 35% starost ů obcí uvádí, že práv ě okolní p řírodní hodnoty, klid, atmosféra a možnost trávení volného času v přírod ě jsou tím nejdominantn ějším specifikem obce, potažmo celého regionu.

Díl čí záv ěry - 1) krajinná i druhová pestrost regionu 2) relativní nenarušenost životního prost ředí činností člov ěka 3) vysoká ekologická stabilita území 4) vysoký podíl území s různým druhem ochrany 5) kvalitní p ředpoklady pro aktivní trávení volného času v přírod ě 6) nezanedbatelný výskyt míst s ekologickou zát ěží

I. 3. Dopravní dostupnost a infrastruktura obcí a m ěst + pot řeby obcí a m ěst

Území MAS Orlicko vhodn ě protínají t ři komunikace 1. t řídy – I/11, I/14, I/43, které jsou dopln ěny osmi komunikacemi 2. t řídy. Vše ve vlastnictví Pardubického kraje. Komunika ční systém dopl ňuje, krom ě silnic 3. t řídy, systém místních komunikací. Dohromady bylo v území identifikováno 1001 km místních komunikací r ůzné kvality (zpevn ěných i nezpevn ěných). Místní komunikace jsou v ětšinou v dobrém resp. vyhovujícím stavu. Obce České Libchavy, Jehn ědí, Libchavy, a Šedivec mají komunikace ve výborném stavu. Naopak obce Hnátnice, Horní Čermná, Dolní Čermná a Dlouhá T řebová ozna čily stav komunikací jako nevyhovující. Pro investice je navrhováno:

° rekonstrukce 22 – 27 % celkové délky místních komunikací (k dispozici 8 projektových zám ěrů) ° obnova 20 – 25 most ů a mostk ů se zábradlími (k dispozici 3 projektové zám ěry) ° výstavba 10 – 12 km zcela nových komunikací

Sí ť chodník ů je zastoupena pov ětšinou pouze v popula čně v ětších obcích. V 15 obcích nejsou chodníky p řítomny v ůbec. Celková délka chodník ů se pohybuje okolo 138 km. Obecn ě lze konstatovat, že jejich stav je o n ěco málo lepší než stav místních komunikací. Jako nevyhovující byl shledán pouze v obci Horní Čermná. Pro investice je navrhováno:

° rekonstrukce a úprava k bezbariérovosti u 9 – 12% chodník ů (k dispozici 1 projektový zám ěr) ° výstavba 15 km nových chodník ů (okolo frekventovaných silni čních tras, centra obcí, k obchodu, k zastávkám, v místních částech obcí)

Vodovodní sí ť je ve v ětšin ě obcí spravována spole čností VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Investice ze strany obcí nejsou proto nutné, a pokud ano, tak pouze v drobném rozsahu. Obce Hnátnice, Mladkov, Výprachtice a Vod ěrady trpí nedostatkem vody v letních m ěsících. V obci Orli čky není vodovod p řítomný v ůbec. Pro investice je navrhováno:

° výstavba nového vodovodu v obci Orli čky ° 3 – 5 nových hloubkových vrt ů jako zdroj nové vody ° malé opravy a rozší ření vodovodní sít ě, revitalizace vodních ploch a nádrží do 10 mil. Kč (k dispozici 3 projektové zám ěry)

Kanaliza ční sí ť s odpadní vodou čišt ěnou skrze čistírnu odpadních vod je p řítomna v 33 obcích. Z odkanalizovaných obcí se odvádí odpadní vody v pr ůměru 42 %. Zde se významn ě projevuje rozt říšt ěnost celého sídelního systému (57 obcí a v nich 124 místních částí), kdy většinou pouze centrální obec je odkanalizována. P řístupy k výstavb ě kanalizace v neodkanalizovaných obcích jsou zdrženlivé. N ěkteré nejmenší obce její výstavbu zcela vylu čují. Celková velikost investic u zmapovaných a finan čně odhadnutých projekt ů čítá 0,5 mld. K č. K dispozici 2 projektové zám ěry.

Významn ě je také o čekáván p říliv finan čních prostředk ů do p řípravy lokalit pro výstavbu nových rodinných dom ů (minimáln ě v 18 obcích). K dispozici 1 projektový zám ěr.

Systém ve řejného osv ětlení je většinou v dobrém stavu a v ětšina obcí ho pr ůběžn ě udržuje pomocí drobných úprav. Jako nevyhovující byl shledán v obcích Byst řec, Červená Voda (2/3), Dolní Čermná, Horní Čermná, Sopotnice a Verm ěř ovice. V obcích Klášterec nad Orlicí, Pastviny a Petrovice jsou opravy komplikovány tím, že sloupy, na kterých jsou p řid ělány lampy, nejsou ve vlastnictví obce. 22 obcí by rádo významn ěji investovalo rekonstrukce osv ětlení, 24 obcí by rádo p řestoupilo na úsporn ější systém svícení. V plánu je také výstavba 5 nov ě osázených úsek ů. Celkem k dispozici 6 projektových zám ěrů.

Z odpov ědí na anketní šet ření je z řejmá významná pot řeba investic práv ě do sítí - místních komunikací, chodník ů, vodovod ů, kanalizací, čisti ček, rozhlas ů. Jde o 2. nejvíce preferovanou oblast – 38,9 % dotázaných. Ve 20 obcích pat ří tato oblast mezi první dv ě nejvíce zmi ňované.

Stav místního rozhlasu a jeho p říslušenství je ve 29 obcích na výborné úrovni. Jako nevyhovující byl ozna čen v obcích Čenkovice, Kameni čná, P řívrat a Výprachtice. Pot řeba jeho obnovy však není velká, nebo ť obce p řecházejí na nové (efektivn ější) systémy informování ob čan ů. V 19 obcích je rozhlas nahrazen kombinací jiných medií – webových stránek, SMS systémem, „obecním zpravodajem“ či letáky. Pot řeba nového (bezdrátového) rozhlasu byla identifikována v 6 obcích, v obci Libchavy je t řeba vylepšit ovládací za řízení.

Z odpov ědí na anketní šet ření vyplývá kvalita informa čních prost ředk ů, pr ůměrná známka 2,0 (na škále 1-4). Významn ě horší informovanost je shledávána pouze v obci Byst řec.

Nejvýznamn ější investice jsou požadovány do obecních budov a sakrálních památek. Pro investice je navrhováno:

° oprava kulturních za řízení, spole čenských místností, kluboven, hasi čských zbrojnic, hospod a obchod ů (45x), (k dispozici 12 projektových zám ěrů) ° oprava školních objekt ů, jídelen, t ělocvi čen (49x), (k dispozici 4 projektové zám ěry) ° oprava obecních ú řad ů (27x), (k dispozici 1 projektový zám ěr) ° oprava bytových dom ů (16x) ° oprava technických prostor ů (6x) ° oprava památek - kostely, kapli čky, márnice, zídky, k řížky (28x), (k dispozici 2 projektové zám ěry)

V těchto akcích se také promítají návrhy na možné úspory energií. Zárove ň s těmito opravami by m ělo být realizováno:

° zateplování plášt ě budov (61x) ° vým ěna oken (36x) ° vým ěna topného systému (18x), (samostatn ě k dispozici 1 projektový zám ěr) ° vým ěna úsporných svítidel (3x), (samostatn ě k dispozici 1 projektový zám ěr)

V území bylo identifikováno navíc 9 lokalit, která jsou nebo se svým stavem blíží brownfieldu. Areály bývalé mlékárny v Dlouho ňovicích a Výprachticích, bývalá slévárna v Hnátnici, areál bývalé Tesly v Králíkách, areál Progressy v Sobkovicích, pr ůmyslový areál v Sopotnice, 2 objekty Perly v Ústí nad Orlicí, pr ůmyslový areál v České T řebové. V ětšina těchto areál ů bu ď není ve vlastnictví obcí a m ěst nebo jejich náprava je nad možnosti obcí.

Velmi významn ě jsou o čekávány také prost ředky do vylepšování vzhledu ve řejných prostranství:

° komplexní revitalizace st ředových ploch - nám ěstí, návsí spolu s opravami čekáren a vzniku parkovacích míst (31x) ° revitalizace zelených ploch, park ů, alejí (23x) V této oblasti je spole čně (propojování obou typ ů projekt ů) k dispozici 6 projektových zám ěrů.

Významná je také pot řeba investic do oprav a dopln ění prostor ů pro volno časové aktivity:

° obnova či vznik dětského h řišt ě (23x), (k dispozici 3 projektové zám ěry) ° obnova a vznik sportovních ploch – v četn ě multifunkčního h řišt ě s um ělým povrchem (22x), (k dispozici 11 projektových zám ěrů) ° dopln ění sportoviš ť (22x), (k dispozici 1 projektový zám ěr)

Z hlediska údržby ve řejného majetku a ve řejných prostranství, není v obcích a m ěstech přílišná ochota ke spole čnému nákupu komunální techniky. Tuto variantu p řipustily pouze 3 obce – Hejnice, Česká Rybná a Neko ř. Obce a m ěsta by si rad ěji po řídily či doplnily sv ůj strojový park další technikou:

° traktor, malotraktor (7x), (k dispozici 1 projektový zám ěr) ° multikára (3x), (k dispozici 2 projektové zám ěry) ° ostatní za řízení (16x) – p říkopové rameno, sn ěžná fréza, seka čky na trávu, radlice, zametací nástavce, (k dispozici 1 projektový zám ěr)

V oblasti nakládání s odpady dochází mezi starosty ke konsenzu, že jsou spokojeni s tím, jak lidé v obcích t řídí odpad, ale samoz řejm ě zde ješt ě jsou rezervy. Odpad je odvážen z území na skládky TKO v Českých Libchavách a T řebovicích. V obcích s velkým po čtem sezónn ě ubytovaných (Dolní Morava, Mladkov, Čenkovice, Pastviny) dochází k posilování svoz ů, případn ě k odvozu odpadu na zavolání. Obce se na svém území necht ějí p říliš poušt ět do zřizování sb ěrných dvor ů, které podléhají p řísné legislativ ě. Pro investice je navrhováno:

° rekonstrukce „sb ěrného místa“ (6x) ° výstavba či rekonstrukce sb ěrného dvora (4x), (k dispozici 1 projektový zám ěr) ° výstavba kompostárny (4x) ° vznik dot říďovací linky (1x) ° vznik spalovny (1x) ° navýšení po čtu kontejner ů (2x)

V území se osv ědčil systém sb ěru odpadu, který řízen za pomocí čárových kód ů. Obyvatelé jsou tak motivováni k větší mí ře t říd ění za cenu snížení poplatku pro p říští rok. Tento systém funguje v Letohrad ě, Mladkov ě, Orli čkách, Mistrovicích, Studeném, Jamném nad Orlicí, Byst řeci, Těchonín ě, Jablonném nad Orlicí, Horních He řmanicích, Horní Čermné, Verm ěř ovicích a Petrovicích. V rámci spolupráce obcí „Pod Bukovou horou“ se uvažuje o vzniku p řekladišt ě v obci Dolní Čermná, kde by docházelo ke kumulaci odpadu, který by byl dále p ředáván ve v ětších objemech na skládku do Českých Libchav, a tak došlo ke zvýšení benefit ů za vyt říd ěný odpad.

Z odpov ědí na anketní šet ření je práv ě podpora celková pé če o vzhled obce, obnova zne čišt ěných lokalit, úspora energií, zateplování budov, dostupnost p řírody a její pestrost, lepší t říd ění odpadu („zelená problematika“) až 7. nejvíce preferovanou oblastí – 32,2 % dotázaných.

V území bylo identifikováno p řibližn ě 105 obchod ů se smíšeným zbožím. Obchod chybí pouze v Horním T řeš ňovci. Ve m ěstech dominují supermarkety spolu s pobo čkami obchodního družstva Konzum, v obcích jsou to výhradn ě prodejny obchodního družstva Konzum, pouze v malé mí ře jsou obchody soukromé (i asijští prodejci). V 16 obcích se obec finan čně spolupodílí na provozu obchodu, a to bu ď p římo, nebo prost řednictvím sníženého (nulového) nájemné. Obchody s jinými druhy zboží jsou krom ě m ěst p řítomny v bývalých st řediskových obcích – lékárna, trafika, drogérie, domácí pot řeby, nábytek. V ostatních obcích jsou obchody p řidružené k místní výrobn ě či místnímu specifiku – pekárna, maso, v čela řské pot řeby, lyža řské pot řeby aj.

Z hlediska spokojenosti/nespokojenosti s nákupními možnostmi je to spíše otázka personálního (kvality jednotlivých prodejc ů) než strukturálního problému. V budoucnu má dojít výstavb ě supermarketu Lidl v Žamberku a Tesco v Letohrad ě. M ěsto Ústí nad Orlicí postrádá ve své nabídce „hobbymarket“.

Dostupnost internetového p řipojení a jeho pokrytí je ve všech obcích kvalitní.

Dopravní obslužnost obcí je dle provedených pohovorů dobrá (40 obcí a m ěst je se sou časným stavem spokojeno). Ve 21 obcích je krom ě autobusového spojení p řítomno i spojení železni ční. Nejv ětší problémy jsou spat řovány v přílišné frekvenci spoj ů (hromadné dopravní prost ředky tak jezdí prázdné), špatné návaznosti spoj ů v uzlových bodech (Lichkov, Letohrad, Žamberk, Jablonné, Ústí nad Orlicí, Vamberk), nezastavování sp ěšných vlak ů ve všech zastávkách na trati Ústí nad Orlicí – Lichkov, nezavedení malých autobus ů v obcích s mén ě cestujícími.

Z odpov ědí na anketní šet ření je dopravní obslužnost obcí druhou nejh ůř e hodnocenou oblastí – 2,5 (na škále 1-4). Nejhorší situace je spat řována v obcích Čenkovice, Česká Rybná, Orli čky, P řívrat, Sopotnice, Studené, T ěchonín. Navíc je v odpov ědích opakovan ě akcentovaný špatný stav železni ční trati č. 021 Letohrad – Týništ ě nad Orlicí.

V oblasti cestovního ruchu a jeho usm ěrňování je k dispozici 14 turistických informa čních center – Pastviny, Lichkov, Králíky, Čenkovice, Letohrad, Ústí nad Orlicí, Česká T řebová, Žamberk, Žampach, Jablonné nad Orlicí, Řet ůvka, České Petrovice, Červenovodské sedlo a Dolní Morava. Jejich umíst ění a podpora prakticky kopíruje obce s nejvýrazn ější soust řed ěností ubytovacích kapacit. Obcemi s více než 100 ubytovacími l ůžky jsou Čenkovice, Červená Voda, Česká T řebová, České Petrovice, Dolní Morava, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Králíky, Letohrad, Mladkov, Orli čky, Pastviny, Ústí nad Orlicí, Žamberk).

V oblasti cestovního ruchu jsou požadovány investi ční prost ředky do: ° realizace nau čných stezek (3x), (k dispozici 2 projektové zám ěry) ° výstavba cyklostezek (5x), (k dispozici 3 projektové zám ěry) ° výstavba cykloodpo čívadla/odpo čívadla (2x) ° po řízení turistického zna čení (1x) ° po řízení informa čního kiosku (1x)

Z odpov ědí na anketní šet ření nepat ří celkov ě oblast cestovního ruchu mezi preferované - 24,3 % (až 9. nejvíce preferovaná oblast ), ovšem u mladých do 30 let tuto oblast preferuje 33,1 % dotázaných. Lokáln ě by však rádi významn ěji podpo řili oblast cestovního ruchu dotázaní z Čenkovic, Českých Petrovic a P řívratu.

Disponibilní finan ční prost ředky, které obce a m ěsta mohou voln ě investovat pro sv ůj rozvoj, se v pr ůměru pohybují mezi 20 – 30% jejich celkového ro čního rozpo čtu.

Z odpov ědí na anketní šet ření obecn ě o rozvoji vyplývá, že nejmén ě jsou dotázaní spokojeni s rozvojem obcí Brandýs nad Orlicí, Hnátnice, Králíky, Mladkov, Semanín, Ústí nad Orlicí a Žamberk.

I. 4. Školství a vzd ělávání

V území MAS Orlicko se v sou časnosti nachází vzd ělávací instituce:

Financované obcemi:

Mate řská škola: 60 (z toho 1x lesní školka Libchavy) Základní škola (1. stupe ň): 26 Základní škola (1. stupe ň + 2. stupe ň): 22 Základní um ělecké školy: 8

Financované Pardubickým krajem:

Speciální škola: 3 (Žamberk, Ústí nad Orlicí, Česká T řebová) Gymnázium: 3 (Ústí nad Orlicí, Česká T řebová, Žamberk) St řední škola: 7 (St řední škola technická Česká T řebová, Pr ůmyslová st řední škola Letohrad, St řední škola automobilní Ústí nad Orlicí, St řední odborné u čilišt ě opravárenské Králíky, St řední škola um ěleckopr ůmyslová Ústí nad Orlicí, St řední zdravotnická škola Ústí nad Orlicí, St řední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk)

Financované Pardubickým krajem + sponzory:

Dětský domov a výchovný ústav: 3 (Horní Čermná, Dolní Čermná, Králíky)

Financované MŠMT:

Vyšší odborná škola: 1 ( Česká T řebová – obory sociální práce, logistika management)

Vysoká škola: 1 (Univerzita Pardubice – Dopravní fakulta Jana Pernera – Dislokované pracovišt ě Česká T řebová)

Financované privátn ě:

Gymnázium: 1 (Letohrad) Instituce dalšího vzd ělávání : 14 ( Marlin s.r.o., Jazyková škola ÚO, Konero s.r.o., Mgr. Petr Borovi čka, SOŠ a SOU automobilní, Jan Ma čát - Kurzy a seminá ře – vše Ústí nad Orlicí, vzd ělávací centrum IdeaHELP – Žamberk, Kubasova chalupa (kou čink) – Sudislav nad Orlicí, Kou čink akademie, s.r.o. – Libchavy, Fidcon – Jablonné nad Orlicí, Akademie vzd ělávání v.o.s. – Horní T řeš ňovec, Centrum technického vzd ělávání, Dopravní vzd ělávací st ředisko, Svá řečská škola - vše Česká Třebová)

Vzd ělávací za řízení, jejichž z řizovatelé jsou obce, jsou pevn ě ukotvena ve vzd ělávacím systému a snahou všech starost ů je za každou je udržet. Obce vynakládají pr ůměrn ě 12 % ze svého rozpo čtu, aby zajistily pouze jejich provoz, a to i v případech významn ě podlimitního stavu po čtu žák ů.

Školky jsou z hlediska po čtu d ětí zapln ěné – 17 nadlimitní stav - MŠ v České T řebové, Dlouho ňovice, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Libchavy, Lukavice, Neko ř, Rybník, Semanín, Sopotnice, Výprachtice, Žamberk. V 1/4 zbylých MŠ je napln ěnost kapacity optimální, v posledních ½ mírn ě pod kapacitním optimem.

V případ ě ZŠ je situace stabilizovaná, ovšem horší. Nad limitem jsou pouze ZŠ Jehn ědí, ZŠ Dlouhá T řebová. V ½ je po čet žák ů optimální, ve druhé ½ se žák ů nedostává a mnohdy velmi významn ě. Problém je to zejména v obcích st řední velikostní kategorie se ZŠ (1. -9.) Kunvald, Horní Čermná, Sopotnice, Klášterec nad Orlicí.

Obec Líšnice si vypomáhá svozem d ětí z okolí (d říve tomu by tak i v případ ě obce Jehn ědí). Významným fenoménem je odvoz d ětí rodi či do jiné, v ětšinou m ěstské, školy, p řestože se škola v jejich domovské obci vyskytuje. To nejvíce poci ťují ZŠ v Rybníku, ZŠ v Sopotnici, ZŠ Dlouhá T řebová, ZŠ České Libchavy.

Nejdražší provoz školních za řízení (vzhledem k celkové výši rozpo čtu obce) je v obcích st řední velikostní kategorie s MŠ a ZŠ (1. -9.) v Horní Čermné, Kunvaldu, Klášterci nad Orlicí, Dolní Dobrou či, Dolní Čermné, Brandýse nad Orlicí a Výprachticích (od 15 do 25%). Podobn ě jsou na tom i obce Jehn ědí, Horní T řeš ňovec a Česká Rybná.

V souvislosti práv ě s touto finan ční náro čností se ve st ředn ědobé perspektiv ě uvažuje v obcích DSO Pod Bukovou horou o centralizaci školního vzd ělávání (Horní Čermná, Dolní Čermná, Horní T řeš ňovec). Tyto obce také plánují dohromady vydat u čebnice, v nichž by hrála mnohem v ětší roli regionální/lokální tématika a žáci by tak získali intenzivn ější vztah k území, ve kterém žijí. V obci Semanín by bylo vhodné zavést speciální dou čovací programy pro u čebn ě slabší d ěti romských rodin.

V oblasti st ředního školství je podle rozhovor ů se starosty situace v po řádku. Z hlediska oborového složení existuje logické propojení mezi vzd ělávacím systémem a pracovním uplatn ěním. Problém je pouze u absolvent ů St řední školy um ěleckopr ůmyslové v Ústí nad Orlicí.

V sou časnosti dochází k rozsáhlé spolupráci a propaga ční kampani na podporu technických obor ů, s návazností na podnikovou praxi a následné pracovní uplatn ění. Takováto spolupráce probíhá se spole čnostmi OEZ, s.r.o., ISOLIT BRAVO Jablonné nad Orlicí, Bühler Žamberk, RIETER Ústí nad Orlicí, ZEZ Silko. Firma Contipro Dolní Dobrou č ve svém projektu FYBICH pro studenty gymnázií a st ředních škol organizuje 8x ro čně bloky p řednášek ve dvou sm ěrech – biologickém a chemicko-fyzikálním. Vybraným student ům je navíc umožn ěna výzkumná praxe v rámci holdingu.

Gymnázium v Králíkách tento rok definitivn ě zanikne.

Z odpov ědí na anketní šet ření vyplývá obecn ě spokojenost s úrovní školství, pr ůměrná známka 2,0 (na škále 1-4). Oblast podpory činnosti škol a školek, vzd ělávacích program ů pro d ěti, vzd ělávání pedagog ů, výchovy a aktivit ve družinách, rozvoje talentu a individuálního přístupu k dětem preferuje 33,4 % dotázaných (6. nejvíce preferovaná oblast ). Z hlediska obcí by tuto oblast nejvíce podpo řili obyvatelé České Rybné, Dlouhé T řebové, Dolní Dobrou če, Jehn ědí, Kunvaldu, T řebovice, Záchlumí. Navíc investice do vybavenosti obcí nap ř. i školy se jeví jako 5. nejvíce preferovaná oblast .

Díl čí záv ěry - 1) Finan ční náro čnost školních za řízení pro obce 2) P řepln ěnost MŠ 3) Nízký po čet žák ů v ZŠ, zejména v popula čně st ředn ě velkých a menších obcích 4) Problém odvozu d ětí rodi či do jiných škol 5) Pozitivní je vznik u čenice s regionální tématikou 6) Optimální oborové nastavení st ředních škol 7) Navázaní spolupráce mezi st ředními školami místními zam ěstnavateli 8) Pestrá nabídka mimoškolního vzd ělávání 9) Spokojenost dotázaných s fungováním školských za řízení 10) St řední až vysoká preference jejich podpory dotázanými v anket ě

I. 5. Spolkový život / regionální identita

Spolkový život je dle pohovor ů se starosty jednou z klíčových oblastí rozvoje, a to nejen pro obce, ale i pro m ěsta. Místní organizace, spolky či neziskové organizace plní v ětšinou nejen svou základní funkci (nap ř. SDH pomáhá p ři lokálních požárech), ale jsou stavebními kameny a hybnou silou p ři organizování místních kulturních a spole čenských akcích, brigádách

V území MAS Orlicko bylo identifikováno více než 520 spolk ů, místních a neziskových organizací (viz p říloha excel). Prakticky v každé z obcí funguje sdružení dobrovolných hasi čů , myslivecké sdružení a sportovní organizace. Velmi četné je pravidelné setkávání senior ů. 25 % p ředstavitel ů obcí uvedlo, že práv ě spolkový život, místní pospolitost a možnost kvalitního trávení volného času je nejvýznamn ější hodnotou práv ě jejich obce.

Problémy, které byly nej čast ěji v souvislosti se spolkovou činností zmi ňovány, jsou stárnoucí členská základna n ěkterých mén ě exponovaných organizací (nap ř. ČČ K, zahrádká ři), nízká kvalita materiálního vybavení a nedostate čné prostorové možnosti pro setkávání.

Z hlediska zájmu obyvatel o svou obec a práci pro ni, je situace dobrá. Zejména je tento jev patrný v obcích od 200 do 500 obyvatel. V 65 % obcí a m ěst je navíc zájem obyvatel kandidovat do místních zastupitelstev a intenzivn ěji proniknout do jejího vedení. Hojn ě se také lidé ú častní tradi čních místních spole čenských akcí (p řibližn ě z ¼). S účastí na ve řejných sch ůzích je to ovšem horší. Zú čast ňuje se jich v pr ůměru 8 obyvatel. Nejvíce lidé chodí diskutovat na zastupitelstvo v obci P řívrat a Vod ěrady.

Z odpov ědí na anketní šet ření je patrná spokojenost s možnostmi sportovního a kulturního vyžití v obcích. Přesto však podporu činnosti klub ů, spolk ů, sdružení v oblasti sportu, kultury, volného času pro d ěti, mládeže i dosp ělých preferuje 39,9 % dotázaných (nejvíce preferovaná oblast), u mladých do 30 let je to dokonce 45,2 %. Ve 24 obcích pat ří tato oblast mezi první dv ě nejvíce zmi ňované. Navíc investice do vybavenosti obcí nap ř. i kulturní a sportovní za řízení se jeví jako 5. nejvíce preferovaná oblast .

Díl čí záv ěry - 1) Široká nabídka organizovaných volno časových aktivit 2) Více než 520 organizací 3) Významné zapojení organizací do života obcí a m ěst 4) Ochota obyvatel kandidovat do místních samospráv 5) Slabá ú čast na ve řejných zasedáních 6) Chu ť místních obyvatel se spole čensky bavit 7) Nejvýše preferovaná oblast podpory dotázaných v anket ě

I. 6. Ekonomika a zam ěstnanost

Z hlediska lokální ekonomiky je d ůležitá komplementarita mezi m ěsty a okolními obcemi. Ve městech a přilehlých pr ůmyslových zónách se soust řeďuje v ětšina pracovních míst. V obcích jsou p řítomna p ředevším velká zem ědělská družstva – v území jich bylo identifikováno 17, soukromí zem ědělci, malé podniky a mikropodniky.

Dominantní z hlediska odv ětví se jeví výroba elektrotechnických za řízení a stroj ů (OEZ s.r.o., RIETER CZ s.r.o., B ŰHLER CZ s.r.o., ZEZ SILKO, s.r.o.), dopravních prost ředk ů a jejich příslušenství (SOR Libchavy s.r.o., CZ LOKO, a.s., VYSOKOZDVIŽNÉ VOZÍKY s.r.o., C.I.E.B. Kahovec s.r.o., OMB COMPOSITES EU a.s., AUTONEUM CZ s.r.o.), plastiká řství (FORMPLAST Purkert s.r.o., SOLEA CZ výrobní družstvo, TECHPLAST a.s.), domácích a provozních spot řebi čů (KORADO a.s., ISOLIT-BRAVO spol. s r.o., UNITA) a nanotechnologie (CONTIPRO GROUP s.r.o.). Na bohatou tradici textilního pr ůmyslu navazuje UOTEX s.r.o., INCOT spol. s r.o. v Králíkách a KÜMPERS TEXTIL s.r.o. v Těchonín ě.

V obcích popula čně menších je zastoupena prost řednictvím malých firem kovovýroba, kovoobráb ění, truhlá řství, nábytká řství.

Významní zam ěstnavatelé ve službách jsou p řítomni p ředevším v Ústí nad Orlicí (ú řady, sídlo obchodního družstva KONZUM, Orlickoústecká nemocnice a.s., ICOM Transport a.s.). Dále jsou to hotely Vista a Sn ěžník v obci Dolní Morava, Centrum biologické ochrany v Těchonín ě, Rehabilita ční ústav Brandýs nad Orlicí, Domov pod hradem Žampach, dopravní a logistické firmy Šmídl s.r.o. a Omniport spol. s r.o.

Míra nezam ěstnanosti v území MAS Orlicko dosahovala 8,7 % (ČR 8,5 %, PK 8,2 %) – pr ůměr za celý rok 2011, vždy sudé m ěsíce. Pro starosty není nezam ěstnanost významný problém. Příčiny nezam ěstnanosti nejsou strukturální, je to spíše o p řístupu jednotlivých lidí ve smyslu: „Ten kdo chce pracovat, ten si práci najde“. Nedostatek volných pracovních míst ovšem nutí obyvatele Králicka dojíždět za prací i na velké vzdálenosti, nap ř. až do Kvasin.

Z odpov ědí na anketní šet ření jednozna čně vyplývá, že 82,7 % ob čan ů shledává možnost pracovního uplatn ění v území za nedostate čnou. Zárove ň jsou s podmínkami pro podnikání v území MAS Orlicko spíše nespokojeni (nejh ůř e hodnocená oblast), pr ůměrná známka 2,8 (na škále 1-4). Vzniku nových míst a pomoc p ři zahájení a rozvoji podnikání by preferovalo 36,8% dotázaných (4. nejvíce preferovaná oblast) . Nejakutn ější je dle respondent ů tato pot řeba v obcích Brandýs nad Orlicí, Byst řec, Červená Voda, České Libchavy, Klášterec nad Orlicí, Králíky, Kunvald, Libchavy, Orli čky, T ěchonín, Ústí nad Orlicí, Výprachtice, Žamberk.

Díl čí záv ěry - 1) P řítomnost mezinárodn ě významných firem 2) Napjatá finan ční situace u velkých zem ědělských podnik ů 3) Vyšší míra nezam ěstnanosti 4) Malý po čet volných pracovních míst, zejména na Králicku 5) Významná sázka n ěkterých obcí na cestovní ruch 6) Nedostate čné možnost pracovních p říležitostí dle respondent ů 7) Velmi špatná vnímání podmínek pro podnikání dotázaných v anket ě 8) Vysoká preference respondent ů podpory vzniku nových pracovních míst a pomoci p ři zahájení podnikání

Dopln ění:

Spokojenost s jednotlivými oblastmi: VS – velmi spokojený, SS – spíše spokojený, SN – spíše nespokojený, VN-velmi nespokojený