VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A BANKOVNÍ INSTITUT AMBIS, a.s.

Studijní program: Regionální rozvoj Studijní obor: Management rozvoje měst a regionů

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MOŽNOSTI ROZVOJE OBCE

Autor: Marcela Dudysová

Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. René Wokoun, CSc.

2018

Poděkování Děkuji vedoucímu práce panu prof. RNDr. Renému Wokounovi, CSc. za pozornost, kterou věnoval mé práci a za jeho odborné rady při vypracování této bakalářské práce.

P r o h l a š u j i,

že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačila v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Praze, dne 26. 7. 2018 Podpis studenta

OBSAH: SEZNAM ZKRATEK………………………………………………………………… 5 ÚVOD………………………………………………………………………………….6 1. OBEC JAKO ROZVOJOVÝ CELEK………………………………………………8 1.1 Aktéři rozvoje obce………………………………………………………………8 1.1.2 Kategorizace aktérů rozvoje………………………………………………….8 DÍLČÍ ZÁVĚR……………………………………………………………..10 1.2 Nástroje rozvoje………………………………………………………………...10 1.2.1 Strategické plánování……………………………………………………….11 DÍLČÍ ZÁVĚR………………………………………………………………14 1.2.2 Územní plánování…………………………………………………………...14 1.3 Obec jako základní územní samosprávný celek ………………………………..15 2. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA OBCE BENECKO……………..19 2.1 Historie obce a vývoj hospodářství……………………………………………..19 2.2 Administrativní a sídelní struktura……………………………………………...20 2.3 Obyvatelstvo……………………………………………………………………22 2.4 Hospodaření obce Benecko…………………………………………………….25 2.5 Občanská vybavenost…………………………………………………………..27 2.5.1 Školství……………………………………………………………………..27 2.5.2 Zdravotnictví a sociální služby……………………………………………..28 2.5.3 Obchod a služby……………………………………………………………28 2.6 Sport, kultura a památky ……………………………………………………….29 2.7 Cestovní ruch…………………………………………………………………...31 2.7.1 Letní turistika……………………………………………………………….32 2.7.2 Zimní turistika………………………………………………………………32 2.8 Zemědělství a lesnictví………………………………………………………….33 DÍLČÍ ZÁVĚR……………………………………………………………….34 2.9 Životní prostředí a ochrana přírody a krajiny…………………………………...35 2.9.1 Přírodní podmínky………………………………………………………….35 2.9.2 Životní prostředí……………………………………………………………36 2.9.3 Ochrana přírody a krajiny…………………………………………………..36 2.10 Doprava……………………………………………………………………….40 2.11 Technická infrastruktura………………………………………………………41

2.11.1 Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod…………………………..41 DÍLČÍ ZÁVĚR…………………………………………………………….41 2.11.2 Zásobování elektrickou energií, plynem, radiokomunikace a telekomunikace..42 DÍLČÍ ZÁVĚR…………………………………………………………….42 2.11.3 Odpadové hospodářství………………………………………………………..43 3. DOSTUPNOST JEDNOTLIVÝCH ÚŘADŮ ZAJIŠŤUJÍCÍCH SPRÁVNÍ SLUŽBY PRO OBČANY OBCE BENECKO…………………………………………………………….44 4. MOŽNOSTI ROZVOJE OBCE BENECKO…………………………………………...49 SHRNUTÍ………………………………………………………………….54 4.1 Možnosti rozvoje obce Benecko v rámci cestovního ruchu………………………….54 DÍLČÍ ZÁVĚR……………………………………………………………..58 4.2 Průzkum spokojenosti obyvatel obce Benecko s kvalitou života v obci……………..58 SHRNUTÍ………………………………………………………………… ..65 DÍLČÍ ZÁVĚR……………………………………………………………..67 ZÁVĚR…………………………………………………………………………………….68 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………………………...70 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………………………82

Seznam zkratek

ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DPS Dům s pečovatelskou službou DSO Dobrovolný svazek obcí EFRED Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EVL Evropsky významná lokalita HSK Benecko Hančův sportovní klub Benecko KRNAP Krkonošský národní park MŠ Mateřská škola ORP Obec s rozšířenou působností OÚ Obecní úřad PO Ptačí oblast ŠVP Školní vzdělávací program ÚAP Územně analytické podklady ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚPP Územně plánovací podklady ÚSES Územní systém ekologické stability VHS Vodohospodářské sdružení Turnov ZPF Zemědělský půdní fond ZŠ Základní škola

5

ÚVOD

Vzhledem k tomu, že každý z nás je občanem nějaké obce, každého z nás se tedy dotýkají problémy, které daná obec řeší. Rozvoj obce můžeme chápat jako proces, při kterém dochází k zlepšování původního stavu obce do lepší podoby. Proto je důležité, aby občané dění v obci sledovali a aktivně se na něm podíleli. Neméně důležité ale je, aby obec při plánování a realizaci svého rozvoje brala ohled na potřeby svých občanů a potřeby podnikatelských subjektů. Právě vzájemná symbióza všech těchto tří typů aktérů rozvoje je dobrým předpokladem pro vyvážený a udržitelný rozvoj sídla a jeho okolí.

Cílem bakalářské práce je zpracovat možnosti rozvoje obce Benecko.

Bakalářská práce vychází z odborných publikací, autorských článků, dostupných pramenů publikovaných na internetu, ze zápisů veřejného zasedání obecního zastupitelstva a zápisů zasedání rady obce a z interních dokumentů obce Benecko. Za účelem doplnění některých informací byly provedeny řízené rozhovory se starostou obce Benecko, zaměstnanci obce a představiteli místních spolků, sdružení, popř. firem. Rozhovory vycházeli z aktuální situace a nebyly vázány pevnou strukturou. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je rešerší odborné literatury, která se vztahuje k v průběhu práce analyzovaným problémům. Blíže jsou zde popsány termíny: aktéři rozvoje, nástroje rozvoje, strategické plánování, program rozvoje, územní plánování a obec, ve smyslu základního územního samosprávného celku. Druhá kapitola se zabývá socioekonomickou charakteristikou obce Benecko. Je zde blíže popsána historie obce, vývoj hospodářství, administrativní a sídelní struktura, obyvatelstvo obce, hospodaření obce, občanská vybavenost, kultura a sport, cestovní ruch, zemědělství a lesnictví, životní prostředí a ochrana přírody, doprava a technická infrastruktura. Třetí kapitola popisuje aktivity obce Benecko s ohledem na samostatnou a přenesenou působnost a dále se zabývá analýzou dostupnosti jednotlivých úřadů zajišťujících správní služby pro občany obce Benecko. Čtvrtá a tedy i poslední kapitola je zaměřena na možnosti rozvoje obce Benecko z pohledu strategických dokumentů vztahujících se k území obce Benecko. Obsahuje komparaci návrhu deseti nejvýznamnějších problémů obce s aktuálním stavem a detailněji

6 jsou zde popsány možnosti rozvoje v rámci cestovního ruchu. Kapitola obsahuje i kvalitativní průzkum spokojenosti obyvatel obce Benecko s kvalitou života v obci. Nevýhodou této metody je, jednak její časová náročnost, jednak menší počet respondentů oproti kvantitativní metodě dotazníku. Kvalitativní šetření formou řízených rozhovorů zde bylo zvoleno za účelem získání co možná nejvíce názorů občanů obce k dané problematice, což by v případě dotazníkového šetření nebylo možné. Do závěru práce budou zakomponovány postřehy, návrhy a případná doporučení vhodná pro další rozvoj vybrané obce.

7

1. Obec jako základní rozvojový celek Rozvoj obce je dlouhodobým procesem, kdy dochází k vyváženému a udržitelnému zlepšování sídla a jeho okolí. Je podmíněn promyšleným koncepčním přístupem. Oblasti rozvojových aktivit obce můžeme rozlišit na tři základní:

 Vytváření prostředí pro rozvoj občanských aktivit (vliv nepřímý) - podporuje zapojení občanů do dění v obci - průběžně informuje občany o dění v obci - pro činnost neziskových organizací vytváří hmotné zabezpečení  Vytváření prostředí pro rozvoj ekonomických aktivit (vliv nepřímý) - propaguje prostory pro podnikání dle svých možností - zapojuje místní podnikatele do dění v obci  Zajištění podmínek pro podnikání a lepší život obyvatel prostřednictvím investiční aktivity např. infrastruktura (přímý vliv) - buduje inženýrské sítě v obci - buduje zařízení pro volnočasové aktivity - vymezuje příslušný prostor v územním plánu pro jednotlivé aktivity v katastru obce (Wokoun a kol., 2008, s. 13-20)

1.1 Aktéři rozvoje obce

V nejširším slova smyslu můžeme chápat aktéry rozvoje obce jako veškeré formalizované instituce či jednotlivce, kteří svými aktivitami nějakým způsobem vstupují do dění v obci. Zapojení aktérů do dění v obci přináší nové impulsy pro nové ekonomické aktivity, což může vést mimo jiné k tvorbě nových pracovních míst. Klíčovou příležitostí pro zlepšení vlastní situace se stává spolupráce jednotlivých aktérů. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 172-183)

1.1.2 Kategorizace aktérů rozvoje

Základním dělením aktérů lokálního rozvoje je dělení podle jejich hierarchického postavení, s ohledem na správní organizaci území. Podle tohoto členění se aktéři mohou dělit na aktéry s lokální působností, aktéry s regionální působností a aktéry s působností národní. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 172-183)

8

Podle typu sektoru, který představují, rozlišujeme aktéry z oblasti: veřejný sektor, podnikatelský sektor a neziskový sektor. Do oblasti veřejného sektoru patří zejména subjekty státní správy a samosprávy. Typické pro ně je, že se na vytváření podmínek a přípravě vhodného prostředí pro samotný rozvoj podílí přímo i nepřímo. Veřejný sektor je financován z veřejných financí, řízen a spravován veřejnou správou, podléhá veřejné kontrole a rozhoduje se o něm veřejnou volbou. Na lokální úrovni představují aktéry v oblasti veřejné správy především jednotlivé obce a svazky obcí. Základem rozvoje každého regionu je efektivní fungování podnikatelských subjektů. Jejich nejdůležitější úlohou je přínos finančního kapitálu v území a tvorba pracovních příležitostí pro místní občany. Podnikatelskými subjekty jsou na venkově zemědělské podniky, lesní a vodohospodářské podniky, samostatně hospodařící rolníci, ale i průmyslové podniky a různá zájmová uskupení či malí podnikatelé z různých oborů. Vzhledem k dopravní dostupnosti trhů a pracovních sil závisí vznik nových podnikatelských subjektů zejména na poloze obce, velkou roli hraje i volba oboru podnikání a kulturní a sociální prostředí. Pro rozvoj obce jsou důležité jednak vztahy mezi podnikateli a obcí, jednak jejich spolupráce se zájmovými podnikatelskými institucemi. Zajištění vhodné zasíťované plochy, kvalitní infrastruktura v obci a dostatek kvalifikovaných pracovních sil jsou možnosti, jak podnítit zájem podnikatelských subjektů, o rozvíjení své podnikatelské činnosti na daném území. Středobodem dění v obci jsou jeho občané, resp. obyvatelé. Dá se říct, že obec je taková, jak moc se její obyvatelé zapojují do života obce. Obyvatelé formují, ať už přímo či nepřímo, své představy o rozvoji obce prostřednictvím zastupitelstva. Vzdělání, věk, pohlaví, profese, zájmy a aktivita obyvatelstva, se přímo promítají do požadavků na zajištění veřejných služeb, do realizace finančních aktivit a vytváření dalších podmínek pro život v obci. Důležitým faktorem je vzájemná soudržnost mezi obyvateli, ze které vychází společné řešení problémů nebo realizace rozvojových aktivit. Základem občanské společnosti jsou místní spolky a neziskové organizace, které na základě dobrovolné činnosti rozvíjí řadu oblastí obce. Obyvatelé je mohou založit, nebo se mohou do jejich činností zapojit. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 172-183) Na rozdíl od soukromé sféry není cílem aktérů neziskového sektoru zisk ve finančním vyjádření, ale přímé dosažení užitku a oproti veřejné správě jsou jednotliví aktéři neziskového sektoru úžeji zaměřeni. Může se jednat o různé rozvojové, zájmové a sportovní organizace nebo i o různé nadace. Za účelem znásobení pozitivních účinků více typů subjektů pomocí vzájemné kooperace se v poslední době výše pospané sektory začínají prolínat. Forma spolupráce soukromého a veřejného sektoru může být založená na vzájemném porozumění, důvěře a slovní dohodě případných partnerů, nebo může mít naopak formálně stanovenou

9 podobu. V rozvoji obce má velký význam zapojení občanů. Přímá vazba občanů je pro dobře fungující obec nezbytná. Obec by měla vedle zajištění základních hmotných podmínek pro život v obci, vytvářet zázemí pro aktivní podílení se občanů na dění v obci a vytvářet prostor pro realizaci zájmů. Jedním z hlavních předpokladů spoluúčasti občanů na veřejném dění je jejich informovanost. Občany je možné informovat prostřednictvím obecního zpravodaje, na plakátovacích plochách, na úřední desce, prostřednictvím internetu apod. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 124-126)

Dílčí závěr Spolupráce všech tří výše zmíněných sektorů má velký význam v rozvoji obce. Velký vliv na harmonickou spolupráci aktérů rozvoje, a to obzvláště u malých obcí, kde každý každého velmi dobře zná, mají mezilidské vztahy. Jedním ze způsobů vedoucím k zlepšení mezilidských vztahů v obci je podpora společenských akcí. Dochází zde k setkávání občanů s aktéry napříč sektory a k jejich vzájemnému bližšímu poznání a tím i k obrušování hran a budování dobrých vztahů.

1.2 Nástroje rozvoje

Nástroji v kontextu územního rozvoje rozumíme všechny prostředky, které napomáhají k dosažení rozvojových cílů daného území. Na nástroje rozvoje území existuje řada dílčích pohledů, základní klasifikace dle charakteru nástrojů je ale obecně přijímána. Koncept lokálního rozvoje venkova obsahuje oblasti přesahující rámec klasické regionální politiky. Následující klasifikace odráží cíle a možnosti směřování rozvoje venkova pro iniciaci a realizaci rozvojových aktivit a detailně rozvíjí nástroje nefinanční povahy. Oproti hlavním typům nástrojů regionální politiky se finanční nástroje soustřeďují do specifického systému financování zemědělské činnosti a dotací. (Wokoun, Mates a Kadeřábková, 2011, s. 100-105)

Dle Kadeřábkové a Pekové (2012, s. 124) můžeme nástroje rozvoje rozlišit na:

 administrativní, jako je např. legislativa, organizační normy, závazné procedury apod.  koncepční nástroje, které vytváří rámec pro uplatnění ostatních nástrojů – např. územně plánovací dokumenty, strategie, politické deklarace, programy, plány  institucionální – mezi které patří regionální management a instituce

10

 věcné – např. poskytnutí služeb, prostor, poradenství nebo infrastruktura  sociálně- psychologické – např. komunikace, motivace a vzdělání  nástroje finanční, kterými jsou dotace, granty a systémy finančních podpor

Stěžejními nástroji rozvoje jsou nástroje koncepční, protože vytvářejí rámec pro uplatnění ostatních nástrojů. Při plánování územního rozvoje se uplatňují dva základní nástroje: strategické plánování a plánování územní. Každý z těchto přístupů má své slabé i silné stránky. Mezi těmito dvěma přístupy je vztah symbiózy. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 124)

1.2.1 Strategické plánování

Podle A. Chandlera je strategie definována jako „určení základních dlouhodobých cílů subjektu, způsobu jejich dosažení a alokace zdrojů nezbytných pro uskutečnění těchto cílů.“ (Wokoun, a kol., 2008, s. 429) Zpracováním a uplatňováním kvalitních územních plánů a strategických rozvojových koncepcí pro střednědobé a dlouhodobé plánování lze propojit sociální a ekonomický růst s důrazem na kvalitu životního prostředí. Pro tvorbu strategických plánů je typický komunitní způsob zpracování, který napomáhá širšímu zapojování regionálních aktérů do tvorby strategií, a to na různých území tvorby a s různou intenzitou. Cílem strategických plánů je, aby byly reálným účelným dokumentem, který vychází ze skutečných představ, potřeb a vizí. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 125) Významným předpokladem při realizaci strategického plánování je schopnost vytvořit dlouhodobé perspektivy, vize a priority rozvoje území. Při koncipování rozvojových programů jsou rovněž důležité postoje a názory občanů k budoucí podobě a vývoji jejich obce. Proces strategického řízení, strategický management, je složitým interaktivním procesem, který klade velké nároky na všechny své aktéry. Od deklarace záměru po jeho realizaci zahrnuje proces strategického řízení velké množství vzájemně provázaných aktivit. (Wokoun, a kol., 2008, s. 429-430) Výchozí poznatkovou základnu, která umožňuje pochopení problémů strategie, je strategická analýza. Analýza přistupuje k hodnocení výchozích podmínek daného území. Analýza obcí hodnotí finanční, ekonomické, kulturní, sociální a politické ukazatele dané oblasti. Nejčastější metodou, která se využívá pro analýzu stávajícího stavu je metoda SWOT. Tato metoda se v evropských podmínkách často užívá při regionálním plánování v oblasti státní správy a samosprávy. Na základě definování silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb hodnotí možnosti rozvoje daného území. Podstatou SWOT analýzy je u zkoumaného

11

území odhalit vnitřní silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby, které na něj působí zvenčí. Podstata této metody spočívá v akceptaci siných stránek a omezování stránek slabých, a tím zvýšení pravděpodobnosti realizace příležitostí a omezení dopadu hrozeb. U této metody jde tedy především o formulačně jednoduché, jasně pojmenované přednosti a slabiny, ze kterých vyplývají pozitivní a negativní výsledky určitého procesu budoucího vývoje. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 124) Klíčovou fází procesu strategického plánování je strategický výběr, který se většinou skládá z následujících kroků: rozlišování základních znaků – kde jsme a kam se chceme dostat; vytváření formování a hledání možných variant, cest k dosažení cíle strategie; zhodnocení těchto variant a stanovení strategie cílů. Implementace neboli realizace strategie se snaží o převod strategie do praxe. Za tímto účelem musí srozumitelně stanovit úkoly, které je třeba provést, odpovědnost jednotlivých organizačních útvarů, změny v organizační struktuře a činnosti regionu, které jsou nezbytné pro realizaci strategie apod. (Wokoun a kol., 2008, s. 431) Na podnět regionální samosprávy, orgánů státní správy a sdružení obcí čí místní samosprávy se zpracovává program rozvoje. Jeho zaměření a struktura vyplívají především z požadavků zadavatele, ale i z aplikace běžných přístupů k regionální politice Evropské unie a z příslušné legislativy. (Wokoun a kol., 2008, s. 447) Při zpracování programu rozvoje se vychází jednak ze správních regionů, jako jsou kraje, okresy, sdružení okresů případně sdružení obcí, jednak je možné účelově vymezit regiony na základě řešení společných problémů, bez přímé vazby na správní hranici. (Kolektiv autorů, 2008, s. 181)

 Program rozvoje regionu

„Cílem programu rozvoje regionu je diagnostikovat území, identifikovat rozvojové předpoklady a problémy, vypracovat strategii regionálního a municipálního rozvoje regionu a poskytnout náměty na projekty k podpoře hospodářského a sociálního rozvoje regionu a jeho částí (mikroregionů a rozvojových center), včetně přiměřeného stanovení priorit prostorového rozvoje socioekonomických aktivit nadmístního, příp. nadregionálního významu v určitých časových horizontech.“(Kolektiv autorů, 2008, s. 180) Program rozvoje regionu se skládá ze dvou hlavních částí. V první části jsou uvedeny podrobné analýzy území jako: socioekonomická analýza, SWOT analýza apod. Druhá část se

12 zabývá rozvojovými předpoklady, problémy rozvoje a strategií rozvoje, kde jsou vymezeny cíle, priority, aktivity nebo případně náměty na projekty. (Wokoun a kol., 2008, s. 451) Úkolem programu regionu jako strategického dokumentu je sloužit pro následnou tvorbu programů mikroregionů, jednotlivých obcí a měst, koncepcí rozvoje funkčních systémů, jako např. infrastruktury, životního prostředí, bydlení; územních plánů velkých územních celků a sídelních útvarů a dalších strategických, plánovacích a regulačních podkladů. (Wokoun a kol., 2008, s. 450)

 Program rozvoje obce

Program rozvoje obce je základním plánovacím dokumentem. Je zakotven v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších předpisů 1 . Jedná se o střednědobý až dlouhodobý dokument, sloužící jako hlavní nástroj rozvoje obce. Svým obsahem formuluje rámcové představy o hlavních oblastech rozvoje obce, koordinuje soukromé a veřejné aktivity ekonomického, sociálního, demografického, kulturního a ekologického charakteru na území obce. Jeho cílem je organizace všeobecného rozvoje obce tak, aby obec prosperovala jako celek. (Kolektiv autorů, 2008, s. 196) Program rozvoje umožňuje zvolit voleným orgánům takovou strategii, díky které by došlo k zlepšení úrovně jejího územně samosprávného celku i všech subjektů lokalizovaných na jeho území. Program rozvoje jednak shromažďuje všechny důležité informace o subjektu a umožňuje tak komplexní pohled na řízení rozvoje, jednak zajišťuje větší efektivnost využívání zdrojů potřebných k vlastnímu rozvoji, což přispívá k lepšímu hospodaření s již zmíněnými zdroji. (Wokoun, Mates a Kadeřábková, 2011, s. 225) Z právního hlediska není program rozvoje obecně závazným předpisem. Vyjádřené záměry a navržené postupy jejich realizace jsou závazné pouze pro pořizovatele tohoto dokumentu, pro ostatní právnické a fyzické osoby, které se účastní činností v dané obci, je program závazný v takové míře, kterou si určí sami. (Wokoun a kol., 2008, s. 455) Stejně jako u programu rozvoje regionu musí struktura programu obce vycházet z jeho účelu, úkolů a využití. Na prvním místě je analýza vnějších a vnitřních stránek dosavadního vývoje, na druhém definování jejich silných a slabých stránek. Na základě výsledků těchto analýz jsou definovány cíle a priority rozvoje obce a návrh opatření k jejich dosažení a v

1 Dále z. č. 128/2000 Sb o obcích 13 závěru je navržen katalog projektů odpovídající definovaným cílům rozvoje. (Wokoun, a kol., 2008, s. 456-457)

Dílčí závěr

Vzhledem k svému komplexnímu pohledu na obec jako na fungující celek je Program rozvoje obce nejdůležitějším obecním dokumentem, který každá obec nejenže má, ale také ho pravidelně aktualizuje. Ne všechny obce tak ale činí. Je sice pravda, že některé obce, obzvláště ty malé, jsou součástí různých svazků obcí, které často mají zpracován pro své území program rozvoje, ale komplexní pohled na dané území konkrétní obce může odhalit některé její slabé stránky, na které by se jinak v širším kontextu většího území nepřišlo.

1.2.2 Územní plánování

Prostřednictvím územního plánování regulují obce funkční využití pozemků a koordinují potřeby a zájmy obyvatel s možnostmi rozvoje daného území. V českém kontextu je využití územního plánování více vnímáno jako nástroj technického charakteru, než jako nástroj určující atraktivitu jednotlivých území. Územní plánování bývá spojováno s potřebami koordinace soukromých a veřejných zájmů v území. Aby došlo k efektivnímu využití územního plánování pro potřebu organizace prostoru a koordinace rozvoje území, jsou nezbytné dostatečné záruky práv vlastníků a uživatelů nemovitostí i účasti veřejnosti na procesu přípravy a schvalování plánu. Po roce 1990 se podstatně zlepšila možnost občanských iniciativ a občanů vstupovat do procesu tvorby územního plánu během veřejného projednávání dokumentace. Při tvorbě územního plánu je třeba brát v úvahu, že se připravuje s výhledem aspoň na 10 let. Za tuto dobu se mohou představy o rozvoji obce změnit. Občané si ale mnohdy plně neuvědomují spoluzodpovědnost, kterou mají za výsledný dokument, a neprojevují zájem do tohoto procesu vstoupit. Oproti občanům se častěji zapojují do procesu tvorby územního plánu občanské iniciativy, které více připomínkují jednotlivé rozvojové projekty a návrhy. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 103-107) Podle A. Navrátilové je územní plán „soustavná činnost, která usměrňuje rozvoj území tak, aby nedocházelo ke konfliktům a disproporcím a aby byly v území hájeny a koordinovány zájmy veřejné i soukromé. Územní plánování soustavně a komplexně řeší využití území, stanoví zásady jeho organizace, tj. rozmístění jednotlivých činností a jejich vzájemných vazeb, dopravní dostupnosti a provozní návaznosti jednotlivých funkcí.“

14

(Kadeřábková a Peková, 2012, s. 104) Územní plánování a následné vytváření územních plánů obcí zpracovává zákon č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Jako hlavní úlohu územního plánování vidí v posuzování a zajišťování stavu území s přihlédnutím na jeho přírodní kulturní a civilizační hodnoty. Stanovuje koncepci územního rozvoje, a to včetně koncepce urbanistické, kdy je ale nutné brát ohled na podmínky a hodnoty území. Územní plán dále posuzuje a prověřuje zájem na provedení změn v území s ohledem na životní prostředí, veřejné zdraví apod. Neméně důležitým úkolem územního plánování je vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Toto vyhodnocení se zpracovává dle zákona 183/2006 Sb. ve znění zákona 68/2007 Sb. a zároveň naplňuje požadavky českého i evropského práva na posuzování vlivů na životní prostředí a Natura 2000. Jde tedy o takové vytvoření koncepce rozvoje území obce, které spočívá ve vyváženosti podmínek pro hospodářský rozvoj, příznivé životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel území, tj. příznivé sociální podmínky. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 103-107)

1.3 Obec jako základní územní samosprávný celek

Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je obec definována jako základní samosprávné společenství občanů. Výsledkem probíhající decentralizace kompetencí a odpovědnosti za zabezpečování různých druhů veřejných statků pro obyvatelstvo ze státu na územní samosprávu se stává postavení obce stále významnější. V rámci České republiky má obec postavení územního samosprávného společenství, nestátního subjektu. Tvoří ji obyvatelstvo, které společně užívá vymezené území, tj. katastrální území, v hranicích obce, a které má dle ústavy právo na samosprávu. (Průcha, 2016, s. 80-81) Občané se mohou podílet na řízení obce buď nepřímo prostřednictvím volených zástupců, kteří jsou ve veřejných komunálních volbách zvoleni do zastupitelstva obce, nebo přímo, aktivní účastí na veřejných schůzích obce, na veřejných zasedáních zastupitelstva obce aj. K nejdůležitějším otázkám rozvoje obce se mohou občané vyjadřovat prostřednictvím místního referenda, které se koná buď v celé obci, nebo jen v určité její části na návrh potřebného počtu občanů. (Peková, 2011, s. 340-341) Pro obec, jako základní samosprávný celek, je rozhodující plnění samosprávné funkce v rámci tzv. samostatné působnosti, kdy obec je:

15

 Veřejnoprávní korporací tedy společenstvím občanů s trvalým pobytem a firem se sídlem na území obce. Je jí zákonem svěřeno zabezpečování některých úkolů veřejné správy v zájmu jejích subjektů a záležitostí, které jsou v zájmu jejích občanů.

 Reprezentantem veřejných zájmů, tedy zájmů občanů a ostatních subjektů. Rozhoduje- li o záležitostech místního veřejného zájmu někdo jiný než obec, je obec v řadě případů ze zákona účastníkem příslušného řízení nebo má právo vyjádřit se k připravovanému rozhodnutí.  Samostatným ekonomickým subjektem, tvz. právnickou osobou. Vystupuje svým vlastním jménem, může vstupovat do právních vztahů, nese však také právní odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí. (Průcha, 2016, s. 81-82)

Obec pečuje o potřeby svých občanů, které jsou ve veřejném zájmu a o všestranný rozvoj svého území. Vytváří podmínky pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů v oblasti ochrany a zlepšování zdraví, výchovy a vzdělávání, dopravy, bydlení, celkového kulturního rozvoje apod. Pro své občany tedy zabezpečuje veřejné služby. Za tímto účelem může zřizovat neziskové a příspěvkové organizace a obecně prospěšné společnosti. Veřejné statky může zajišťovat i prostřednictvím veřejných zakázek u soukromých firem aj. Obec má vlastní majetek, se kterým hospodaří dle vlastního rozpočtu. V rámci svých podnikatelských aktivit může obec zakládat obecní podniky, vkládat svůj majetek do společných podniků zakládaných společně s jinými obcemi nebo se soukromým sektorem, a deleguje své zástupce do statutárních orgánů svých podniků. Obec má určitou finanční suverenitu vymezenou zákony o rozpočtových pravidlech. Jako nestátní subjekt má právo hospodařit podle vlastního rozpočtu. Schvaluje územní plán obce. Zde by měla jasně vymezit funkční zóny, čímž z dlouhodobého hlediska ovlivňuje ekonomický rozvoj daného území. Dále obec schvaluje plán rozvoje obce a tím rozhoduje o směrech dlouhodobého sociálně- ekonomického rozvoje obce. V mezích zákona je obec nositel veřejné moci. V rámci samostatné působnosti upravuje veřejné záležitosti veřejně platnými vyhláškami, které však musí být v souladu s platnými zákony, dále pak může zřídit obecní policii. (Hendrych, 2012, s. 161-164) Působností územních samosprávných celků rozumíme právně vymezený obsah a rozsah činností, ve kterých obce, kraje a hlavní město Praha realizuje svá práva a povinnosti. Úkoly, které mají řešit ve svém územním obvodu územní samosprávné celky, jsou vymezeny zákony o územních samosprávných celcích a některými dalšími zákony. Tyto zákony jim

16 současně stanoví právní prostředky k plnění těchto úkolů. Samostatná působnost obce je dána čl. 101 Ústavy. Obec jako územní společenství občanů má právo samostatně rozhodovat v mnoha oblastech veřejné správy – a to ve věcech územní samosprávy. V samostatné působnosti spravují obce své záležitosti samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, vlastními silami a prostředky. Volené zastupitelstvo obce svěřuje svým rozhodnutím vlastní realizaci svým výkonným orgánům na obecním úřadu. Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů, pokud nejsou svěřeny jinému územnímu samosprávnému celku, nebo pokud nejde o přenesenou působnost. (Hendrych, 2012, s. 147-151) Přenesená působnost obce je výkon státní správy prostřednictvím obce a je určena ve speciálních zákonech. Vykonávají ji výkonné orgány obcí, které jsou v této činnosti podřízeny a kontrolovány orgány státní správy. Při jejím výkonu se obec řídí právním řádem, usnesením vlády a směrnicemi ústředních správních orgánů. Mluvíme zde o nepřímé státní správě, kdy stát zákonem přenáší část svých úkolů na nestátní subjekt, v tomto případě na obec, s cílem přiblížit výkon státní moci občanům. (Hendrych, 2011, s. 154) Každá obec je spravována svými orgány. Orgány obcí rozhodují o zabezpečování úkolů, které se týkají obce, resp. jejich občanů, včetně zabezpečování veřejných statků. Můžeme je rozčlenit na volené, výkonné, poradní a kontrolní. Voleným orgánem a zároveň nejvyšším samosprávným orgánem je zastupitelstvo obce, k výkonným orgánům patří starosta, rada obce a obecní úřad. Výbory a komise jsou orgány kontrolní a poradní a jsou zřizovány jako orgány zastupitelstva a rady obce. (Horník a Kuš, 2016, s. 66-67) Menší obce se často sdružují do větších celků, jako jsou mikroregiony, též svazky obcí popř. dobrovolné svazky obcí, za účelem dosažení společného cíle. Jedná se o specifickou spolupráci mezi obcemi. Členem DSO2 se má možnost stát jakákoliv obec, a to za účelem ochrany a prosazování společných zájmů. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 23) DSO jsou právnickými osobami a jsou zakládány vždy ke konkrétnímu účelu na základě písemné zakladatelské smlouvy zúčastněnými obcemi. DSO hospodaří dle svého rozpočtu. Hospodaření DSO musí přezkoumat příslušný krajský úřad nebo auditor. Jde o spolupráci v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultuře, při správě majetku, bytového fondu, při údržbě komunikací, veřejné zeleně, při ochraně životního prostředí, při zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, svozu a likvidaci komunálního odpadu, při výstavbě a

2 Dobrovolný svazek obcí 17

údržbě místních komunikací, při provozování zařízení ve vlastnictví obce a v neposlední řadě při územním rozvoji apod. (Peková, 2011, s. 359-361) Malé obce se staví k vytváření DSO velmi obezřetně. Obávají se, že přílišná úzká spolupráce by mohla omezit jejich autonomii, proto vytvářejí tyto svazky většinou na základě konkrétních projektů. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 23-24) S cílem zrychlit a zkvalitnit sociálně-ekonomický rozvoj na svém území může obec spolupracovat i s jinými subjekty, např. s místními podnikateli – za účelem vytvoření nových pracovních míst a tím snížení nezaměstnanosti v obci, dále může spolupracovat s neziskovými organizacemi, místními akčními skupinami aj. K aktivitám místních akčních skupin se mohou zapojit i místní podnikatelé, případně i občané. Cílem aktivit místních akčních skupin je zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Spolupráce na lokální úrovni je podporována z rozpočtových Programů rozvoje venkova a spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova -EFRED3. V ČR je zprostředkovatelem získání finanční podpory z EFRED Státní zemědělský intervenční fond. Cílem spolupráce obcí s jinými subjekty na svém území je udržitelný rozvoj v obcích, tzv. Místní agenda 21. Dle charakteru místních podmínek se součástí Agendy 21 stává péče o krajinu, péče o památky, obnovování kulturních tradic, rozvoj kulturního a společenského života v obci, v regionu, využití spolupráce různých profesních skupin obyvatel, podpora podnikatelských aktivit a využití místních zdrojů. Cílem aktivit je dobrá kvalita života obyvatel, respektování sociálních aspektů, péče o kvalitu životního prostředí a v neposlední řadě udržitelný sociálně- ekonomický rozvoj. (Peková, 2011, s. 361-363)

3 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 18

2. Socioekonomická charakteristika Obce Benecko 2.1 Historie obce a vývoj hospodářství

Nejstarší částí obce Benecko je vesnice Horní Štěpanice. Podle první písemné zmínky zde stál hrad Štěpanice založený Valdštejny a již v roce 1254 zde vládl Jindřich Jan z Valdštejna. V době svého vzniku tvořil hrad Štěpanice jádro rozsáhlého štěpanického panství. Za fungování hradu měly Horní Štěpanice statut městečka, o který přišly s odchodem majitelů hradu v roce 1524. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 30) Hlavním zdrojem obživy místních lidí byla z počátku práce v lese spolu s rolnictvím. Po vymýcení lesa se na jeho místě postavily roubené chalupy a obdělávala se zde pole. Významný vliv na osídlení obce měla nejen těžba zlata, ale především těžba železa. Staré historické listiny zmiňují existenci hamru v Dolních Štěpanicích roku 1429 a v první písemné zprávě o Benecku z roku 1628 se uvádí hamr pustý. (FLOUSEK, 2007 s. 451; Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 30) Původní obyvatelé obce Benecko byli především drobní chalupníci, dřevaři, přadláci, tkalci a později i perlaři a korálkáři. Významnou změnu nejen v životě obce, ale následně i ve struktuře obyvatelstva způsobila turistika a zimní sporty. Dosud nejchudší ves Benecko se díky své vysoké poloze začala prudce rozvíjet. Východiskem lyžařských výprav do celých Krkonoš se stala v Benecku zakoupená chalupa Českého SKI klubu. Od roku 1892 vyrábí sekerník Vondrák v Dolních Štěpanicích bukové lyže pro hraběcí hajné. Zároveň přijíždějí do Benecka Norští instruktoři. Hrabě Harrach dává postavit hotel Zlatá vyhlídka a rozhlednu a restauraci na vrcholku Žalého. Se stoupajícím zájmem o horskou turistiku zde začaly vznikat první ubytovny a hotely. (Obec Benecko, 2016; Benecko – nejvýše položená krkonošská ves, 2017) Během dvacátých a třicátých let 20. st. se některé chalupy změnily na boudy, penziony nebo dokonce i hotely. Tento slibný vývoj byl přerušen okupací českého pohraničí, kdy hotely a ubytovny obsadil hitlerjugend, aby sem nastěhoval uprchlíky z německých vybombardovaných měst. Po válce se vývoj pomalu ubíral podobnou cestou jako před válkou až do roku 1948, kdy se díky nastalým politickým změnám z penzionů a hotelů staly rekreační objekty ROH a podnikové chaty. (Benecko – nejvýše položená krkonošská ves, 2017)

19

Po roce 1989 docházelo v restitucích k navrácení majetku původním vlastníkům a k postupnému rozvoji v cestovním ruchu nejenom díky nově vznikajícím ubytovacím zařízení, ale i díky rozšíření služeb pro turisty. (Obec Benecko, 2016)

2.2 Administrativní a sídelní struktura Obec Benecko vznikla sloučením obcí Benecko, Horních Štěpanice, Dolní Štěpanice a Mrklov v roce 1960. Nachází se na úbočí hory Žalý v západní části Krkonoš v nadmořské výšce 440-1036 m. n. m. Ze dvou třetin leží ve 3. Zóně Krkonošského národního parku, z jedné třetiny v jeho ochranném pásmu. (Obec Benecko, 2016) Obec Benecko je obcí I. stupně. Z hlediska administrativní a správní identifikace spadá do NUTS 2 Severozápad, NUTS 3 Liberecký kraj, NUTS 4 okres a do správního obvodu ORP . Jejími sousedními obcemi v rámci Libereckého kraje jsou Vítkovice v Krkonoších, Víchová nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Horní Branná a město Jilemnice. Nejsilnější vazby má na město Jilemnice a dále pak na město Vrchlabí, které leží v sousedním Královéhradeckém kraji. Obec je tvořena 8 částmi: jedná se o 4 vesnice: Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice a Mrklov, a o 4 osady: Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí a Žalý. Správní území obce Benecko tvoří čtyři katastrální území: Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice a Mrklov, o celkové výměře 1653 ha. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 38) Území obce je z funkčního hlediska různorodé. Najdeme zde rozvolněnou zástavbu, hustě obydlené oblasti, veřejné infrastruktury, oblast veřejné zeleně, lesy, zemědělský půdní fond, prostor pro občanskou vybavenost a hřbitov. V místní části Benecko je urbanisticko- architektonická koncepce dána historickým vývojem typickým pro horské osídlení. Původně se zde vyskytovali převážně drobné roubené hospodářské usedlosti, které byly postupně rekonstruovány a nahrazovány zděnými objekty. Turistický a rekreační potenciál se projevil intenzivní výstavbou nejen rodinných, ale i kapacitních objektů – horských hotelů. V poslední době došlo k rozvoji ubytování formou penzionů a ubytování v soukromí, a také prostřednictvím bytových domů. Zástavba Dolních Štěpanic probíhala podél vody a její charakter je silně ovlivněn morfologií terénu (údolí ve tvaru U) a zároveň se zde projevuje vliv blízkosti města Jilemnice. Převažující charakter nové výstavby je trvalé bydlení. Staré původní objekty většinou slouží k rekreaci. Horní Štěpanice reprezentuje poměrně hustá zástavba. Častá je zde lidová architektura roubených staveb pojizerského typu. Fara, areál kostela a bývalá škola má statut památkové rezervace. U Mrklova charakterizuje urbanisticko-

20 architektonický výraz sídla rozptýlená zástavba, která se formuje s ohledem na konfiguraci terénu do dvou úrovní. Kompaktnější výstavbu tvoří původní zástavba v severní části vesnice, která je situovaná podél potoka, zatím co novodobá výstavba rodinných domů ve východní části obce a na náhorní plošině má charakter rozptýlené zástavby. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 38-39) Na základě demografických a společenských změn po roce 1945, došlo k poklesu obyvatelstva, čehož následkem se stal vysoký podíl starých a opuštěných nemovitostí. Původní bytový fond se tak začal často využívat pro rekreační funkce a jeho část se přeměnila na individuální a dočasné bydlení. (Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí 2007-2013, 2007 s. 29) Podle SLBD 2011 se nachází v obci Benecko 587 domů, z toho 567 rodinných domů a 5 bytových domů. 264 domů je neobydlených, 322 obydlených – z toho 307 rodinných domů a 4 bytové domy. Z hlediska bytového fondu je na území obce Benecka 720 bytů celkem, z toho 386 obydlených, 334 neobydlených a z toho sloužících k rekreaci 270. Koncem roku 2012 nabyl účinnosti nový územní plán obce Benecko. Urbanistická koncepce územního plánu obce zachovává původní obraz osídlení, kdy dochází ke střídání soustředěné zástavby s zástavbou rozvolněnou. Stabilizovány a dále rozvíjeny jsou především funkce bydlení, rodinná rekreace, občanské vybavení a zemědělská výroba. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 38) Obrázek č. 1: Území obce Benecko

Zdroj: www.mapy.cz 2017

21

2.3 Obyvatelstvo

Od roku 1900 dochází v dlouhodobém horizontu ke snižování počtu obyvatel obce. V 50. letech 20. st. Došlo k největšímu propadu. Do té doby nejlidnatější části obce Mrklov a Dolní Štěpanice přišli o část svých obyvatel a nejlidnatější částí obce se tak stalo Benecko. K mírnému nárůstu počtu obyvatel došlo v devadesátých létech minulého století. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 48; Obec Benecko, 2016)

Obrázek č. 2: Vývoj počtu obyvatel obce Benecko v letech 2007-2016

1140 1130 1120 1110 1100 1090

Počet obyvatel 1080 1070 1060 1050 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 roky

Zdroj: zpracováno autorkou podle (ČSÚ, 2017)

Aktuální počet trvale žijících obyvatel v obci Benecko je k 1.1.2018 1069 a již po několik desetiletí zůstává podobný, bez většího nárůstu, ani propadu. Průměrný věk činí 43,1. Zatím co v roce 2016 byl přirozený přírůstek o něco málo vyšší, než úbytek a stejně tak bylo kladné migrační saldo, v roce 2017 nastal mírný pokles obyvatel. (ČSÚ, 2017)

22

Obrázek č. 3: Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel obce Benecko v letech 2007-2016

25 20 15 10 5 0 -5 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 -10 -15 -20 -25

přirozený stěhováním celkový

Zdroj: zpracováno autorkou podle (ČSÚ, 2017)

Obrázek č. 4: Počet obyvatel obce Benecko k 31.12.2016

800

700

600

500 celkem 400 muži 300 ženy 200

100

0 0-14 15-64 65 a více

Zdroj: zpracováno autorkou podle (ČSÚ, 2017)

Jak ukazuje graf výše, poměr mužů a žen v obci Benecko je téměř vyrovnaný. Ve věku 0-14 převažují ženy, 15-65 muži a po 65 opět ženy. Podle ČSÚ bylo k 31. 12. 2017 mužů ve věku nad 15 let 444, chlapců do 15 let 67, žen nad 15 let 405 a dívek do 15 let 68. Co se týče rodinného stavu je 43% obyvatel Benecka vdaných/ženatých, 41% svobodných, 9% ovdovělých a pouze 7% rozvedených. (ČSÚ, 2018)

23

Obrázek č. 5: Rodinný stav obyvatel obce Benecko k 31.12.2016

9% 7%

svobodní 41% ženatí, vdané rozvedení ovdovělí

43%

Zdroj: zpracováno autorkou podle (ČSÚ, 2017)

Obrázek č. 6: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel obce Benecko ve věku 15 a více let

0% bez vzdělání 1% 7% základní vč. neukončeného 20% 8% 1% střední vč. vyučení (bez 2% maturity) úplné střední (s maturitou)

nástavbové studium

vyšší odborné vzdělání 24% vysokoškolské

37% bakalářské

magisterské

Zdroj: zpracováno autorkou podle (ČSÚ, 2017)

Co se týče vzdělanostní struktury obyvatelstva obce Benecko největší podíl tj. 37% má nejvyšší ukončené vzdělání vyučení bez maturity, 24% má vzdělání úplné střední

24 s maturitou, 20% základní. Zbylých 19% tvoří vyšší odborné vzdělání, nástavbové studium a vysokoškolské vzdělání. Tento relativně nízký počet lidí vyššího vzdělání je způsoben převážně tím, že dochází často k vystěhování mladých lidí po ukončení vzdělání do větších měst. Jedním z důvodů je i malá nabídka pracovních míst a nutnost dojíždět za prací do větších měst. Podle SLBD z roku 2011 vyjíždělo z obce celkem 281 občanů. Z toho do škol 118 občanů a to 10 v rámci obce a 108 mimo obec. 163 obyvatel vyjíždělo za prací, z toho 25 v rámci obce a 74 do jiné obce nebo okresu, 61 do jiného kraje a 3 do zahraničí. Podíl vyjíždějících do zaměstnání mimo obec tedy činil necelých 30%.

2.4 Hospodaření obce Benecko Rozpočet obce Benecko na rok 2018 vychází z hospodaření obce v roce 2017 a ze střednědobého výhledu obce, který je schválen zastupitelstvem obce na roky 2008-2021. Rozpočet je sestaven jako přebytkový s tím, že rozdíl mezi příjmy a výdaji je určen ke splácení úvěru. Celkové příjmy rozpočtu na rok 2018 činí 28 mil. Kč a celkové výdaje 27 mil. A to včetně příspěvku VHS na stavbu nové kanalizace v Dolních Štěpanicích ve výši 4 mil. Přijaté úvěry na rok 2018 jsou 4 mil a financování 5 mil. (Zápis veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko, č. 21, 2017)

Tabulka č. 1: Rozvaha obce Benecko v letech 2015 - 2017 rok 2015 rok 2016 rok 2017 Aktiva celkem 116 772 584,45 117 936 889,67 108 998 944,96 Stálá aktiva 95 408 009,06 94 678 394,99 92 738 349,49 Dlouhodobý nehmotný majetek 855 667,00 810 159,00 764 651,00 Dlouhodobý hmotný majetek 61 251 152,51 62 407 580,77 63 496 425,47 Dlouhodobý finanční majetek 33 301 189,55 31 460 655,22 28 477 273,02 Oběžná aktiva 21 364 575,39 23 258 494,68 16 260 595,47 Zásoby 237 054,00 221 341,00 219 089,00 Krátkodobé pohledávky 15 866 275,03 16 395 330,296 8 009 823,46 Finanční majetek 5 261 246,36 641 823,39 8 031 683,01 Pasiva celkem 116 772 584,45 117 936 889,67 108 998 944,96 Vlastní zdroje 77 703 259,70 83 618 625,42 84 318 828,82 Jmění účetní jednotky a upravující položky 66 231 445,87 66 963 029,03 66 709 759,29

25

Výsledek hospodaření 11 471 813,83 16 655 596,39 17 609 069,53 Cizí zdroje 39 069 324,75 34 318 264,25 24 608 116,14 Dlouhodobé závazky 35 359 919,08 30 526 919,08 20 924 000,00 Krátkodobé závazky 3 709 405,67 3 791 345,17 3 756 116,14 Zdroj: zpracováno autorkou podle (OÚ Benecko 2018)

Na základě každoročně sestavované rozvahy je možné dokumentovat a analyzovat hospodářskou a zejména finanční pozici obce z hlediska stavu majetku a zdrojů. Z pohledu účetnictví tvoří majetek obce zejména stálá aktiva, které se ve sledovaném období udržují vzhledem k celkovým aktivům bez většího rozdílu. Největší část stálých aktiv tvoří především dlouhodobý hmotný majetek, který zahrnuje převážně budovy, pozemky a zařízení. Zbytek tvoří dlouhodobý finanční majetek a dlouhodobý nehmotný majetek. Dlouhodobý hmotný majetek obce Benecko je tvořen především objekty občanské vybavenosti včetně pozemků. V roce 2017 činily pozemky4 12 377 692,44 Kč a stavby 49 474 570,18 Kč. Jedná se především o budovu Domu služeb, 2 budovy ZŠ, budovu MŠ, 2 budovy bývalých ZŠ (dnes Dům s pečovatelskou službou a obecní byty), budovu vleku, Kapličku sv. Huberta, zříceninu Štěpanického hradu, dílny, hřbitov, obecní cesty a obecní veřejné osvětlení aj. Finanční majetek tvoří zejména dlouhodobé půjčky (26 394 800 Kč). Oběžná aktiva obsahují především prostředky rozpočtového hospodaření, pohledávky a finanční majetek. Pasiva obce slouží jako krytí aktiv a tvoří zejména vlastní zdroje. Dalším zdrojem krytí jsou dlouhodobé závazky tedy převážně dlouhodobé úvěry v hodnotě 20 924 000 Kč, a krátkodobé závazky. (Rozvaha obce Benecko, 2017) Obec Benecko je vlastníkem Střediska služeb Benecko, s.r.o. Tuto společnost obec založila v roce 1999 za účelem převzetí lyžařských vleků Kejnos, Liška a dílen od dřívějšího nájemce zpět na obec. V roce 2006 došlo k vybudování lanové dráhy Kejnos včetně kompletní změny trasy sjezdařské dráhy, vybudování nočního osvětlení a zasněžování, k nákupu sněžné rolby a tím k rozšíření a zkvalitnění celého Lyžařského areálu Benecko, kterého jsou tyto vleky součástí. Hlavní činností Střediska služeb je provozování lyžařského areálu a údržba obecních cest v zimním období a péče o obecní majetek a poskytování služeb obci, jako je úklid obce, péče o veřejnou zeleň, opravy cest, údržba hřbitovů, údržba obecních budov, dopravní značení, turistické trasy, drobné zednické a stavební práce apod. Středisko služeb má 5 stálých zaměstnanců a v zimním období se jejich počet navýší o 12 sezonních

4 Pro lepší přehled majetku obce jsou v příloze uvedeny dva grafy: Druhy pozemků ve vlastnictví obce Benecko a Porovnání členění zemědělské půdy ve vlastnictví obce Benecko dle jednotlivých katastrálních území 26 zaměstnanců, jako jsou vlekaři, lanovkáři, rolbaři, pokladní a obsluha zasněžování. Za pozemky na sjezdovce, nakladač, objekt dílen a technologii vleku Liška odvádí středisko služeb nájemné do obecní pokladny. Ke konci roku 2014 činila tato částka přes 15,5 mil. Kč, a kromě toho byl do střediska služeb pořízen majetek v hodnotě 70 mil. Kč. (Ekonom obce Benecko, 2017; Slovo starosty, 2015b s. 3-4)

2.5 Občanská vybavenost Občanská vybavenost zahrnuje služby a aktivity, které přispívají k celkové kvalitě života občanů, a které pomáhají občanům obce k uspokojování svých potřeb.

2.5.1 Školství Významným ukazatelem charakterizujícím občanskou vybavenost dané obce je kvalita a hustota školské sítě a institucí zaměřených na zájmovou činnost. Obec Beneko je zřizovatelem mateřské a základní školy. Na rozdíl od okolních obcí zde nedošlo ke sloučení mateřské a základní školy v jeden právní subjekt a obě školy jsou tak nadále samostatnými právními subjekty. (Ekonom obce Benecko, 2017) Mateřská škola Benecko, příspěvková organizace, sídlí v části obce Benecko a je jednotřídní s kapacitou 20 dětí. (Školní vzdělávací program, 2015) Základní škola Benecko, příspěvková organizace, je malotřídní škola pro žáky 1. - 5. ročníku. Výchovně vzdělávací proces probíhá ve dvou budovách, které jsou od sebe vzdáleny 7 km. Vzhledem k rozsáhlému území obce musí mnozí žáci do školy dojíždět. Ředitelství školy sídlí na Benecku č. p. 150 (2 třídy) a odloučené pracoviště v Dolních Štěpanicích č. p. 87. (2 třídy). (Školní vzdělávací program, 2013) Vzhledem k umístění MŠ a ZŠ Benecko mají významné místo v ŠVP5 obou škol pohybové aktivity. V případě MŠ se jedná o lyžování, turistiku a plavání. Tyto aktivity se po přechodu dětí do ZŠ rozšiřují o bruslení a jízdu na kole. (Školní vzdělávací program, 2013; Školní vzdělávací program, 2015) V druhém stupni ZŠ mají děti možnost pokračovat v ZŠ v Jilemnici, která je pro obec Benecko spádová. Někteří z rodičů volí i ZŠ v okolních obcích, dle zájmové činnosti dětí, např. běžecké lyžování – ZŠ Jilemnice, sjezdové lyžování ZŠ Vrchlabí, popř. osmileté gymnázium Jilemnice. (Starosta, 2016)

5 Školní vzdělávací program 27

2.5.2 Zdravotnictví a sociální služby Vzhledem k velikosti obce zdravotní služby v obci Benecko chybí. Občané musí dojíždět buď do spádového města, kterým je Jilemnice, kde se nachází Masarykova městská nemocnice, zdravotní středisko a zubní středisko, nebo dojíždí do okolních měst jako např. Vrchlabí, Semily, aj. (Starosta, 2016) V části obce Mrklov se nachází Dům s pečovatelskou službou6, který byl vybudován na konci devadesátých let v budově bývalé školy a nachází se v něm 11 bytů. DPS je určen pro občany, jejichž stav je takový, že nepotřebují komplexní péči a zároveň dosáhli věku pro přiznání starobního důchodu nebo jim byl přiznán plný invalidní důchod. V minulosti zde fungovala pečovatelská služba, která působila především v DPS, ale i jako terénní pečovatelská služba. V roce 2007 došlo ke změně zákonů a bylo nutné řešit změny s tím související. Vzhledem k malému počtu uživatelů, cca 15 lidí, nastal problém službu zajistit tak, aby odpovídala novým podmínkám. Proto byla pečovatelská služba v obci zrušena. Zároveň byla uzavřena smlouva s Městským úřadem Vrchlabí, který až do současnosti pro obec Benecko terénní pečovatelskou službu zajišťuje. Pečovatelská služba poskytuje praní prádla, dovoz obědů, úklid u klientů, nákupy dle potřeby klientů apod. (Ekonom obce Benecko, 2017)

2.5.3 Obchod a služby V obci Benecko najdeme 2 obchody potravin (Benecko, Dolní Štěpanice), obchod se sportovním oblečením, obchod se sklem a upomínkovými předměty, menší hračkářství, Bowling bar, několik restaurací, kavárnu, subjekt zajišťující rozvoz obědů, hotely, penziony a ubytování v soukromí. V rámci různých podnikatelských subjektů se v obci nachází 4 půjčovny lyží, půjčovny kol, půjčovna koloběžek, fitcentra, wellness, sauny a bazény. Mezi další služby, které jsou v obci nabízeny, patří: kadeřnictví, kosmetika a masáže. Najdeme zde i autoopravnu a pneuservis. Dále jsou zde v provozu 3 veřejné knihovny, pošta a nově je centru obce k dispozici bankomat. V Horních Štěpanicích se nachází katolický kostel Nejsvětější trojice, katolický hřbitov a evangelický hřbitov. (Ekonom OÚ, 2017) V obci působí 3 sbory dobrovolných hasičů (Benecko, Horní Štěpanice a Dolní Štěpanice). Kromě svého základního poslání dobrovolní hasiči reprezentují obec v oblastních soutěžích a podílí se na kulturním životě v obci. Do roku 2011 měla obec Benecko 2 výjezdové jednotky hasičů, které byly v roce 2011 sloučeny do nově vzniklé výjezdové

6 Dále DPS 28 jednotky sídlící na Benecku. Obec Benecko nemá vlastní obecní policii. V posledních letech se díky cestovnímu ruchu zvýšila frekventovanost silniční dopravy v obci, kdy nezodpovědní nejen řidiči porušují povolenou rychlost, ale i parkují mimo označená parkoviště. Na základě těchto skutečností jedná obec Benecko s městskou policií Jilemnice, v současné době je věc ve stavu před podpisem smlouvy. Bezpečné podmínky pro návštěvníky lyžařského střediska vytváří horská služba. Přímo v obci se nachází stanice horské služby, která donedávna fungovala v zimní sezoně pouze o víkendech od 9-17 hod. Od zimní sezony 2017/2018 je pracovník horské služby k zastižení po celý týden a to včetně večerního lyžování. (Předseda HSK Benecko, 2017) O stav zvěře v lesích na území obce se starají 2 myslivecká sdružení. (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko, 2012 s. 52-63; Obec Benecko, 2016)

2.6 Sport, kultura a památky Na sportovních aktivitách v obci Benecko se už od svého vzniku v roce 1990 podílí Hančův sportovní klub Benecko, z.s.7. HSK Benecko je členem Svazu lyžařů ČR a Fotbalové asociace ČR. Jeho hlavní aktivitou je práce s mládeží (trénování mládeže, pořádání závodů apod.) a to především co se týče běžeckého lyžování a fotbalu. HSK také každoročně pořádá závody v běhu „Kalcouskej tumel“, kterých se mohou zúčastnit všechny věkové kategorie. Vzhledem k tomu, že spolek HSK je subjektem s hospodářsky výdělečnou činností (vlastní jeden z lyžařských vleků v obci), má možnost investovat nemalé finance nejen na fotbalisty, lyžaře, do rozvoje cyklistiky, ale často sponzoruje i místní mladé vrcholové sportovce v ostatních sportech. Dále se pak nemalou měrou podílí na údržbě a rekonstrukci sportovišť v obci. Nejen pro své členy pořádá ročně lyžařské zájezdy do Alp, popř. různé cyklistické výlety. Jedním z jeho posledních sportovně-kulturních projektů je série cyklistických výletů Labská stezka, kdy v několika etapách se projede celá Labská stezka od pramene Labe až do Hamburku. Každá etapa je s odvozem na začátek etapy a z cíle etapy domů. (předseda HSK Benecko, 2017; Hančův sportovní klub Benecko, 2017) Ze sportovních zařízení se v obci Benecko nachází kromě 15 sjezdových tratí, běžecké tratě, venkovní kluziště, hřiště na tenis, volejbal nohejbal, basket, fotbalové hřiště a několik dalších soukromých hřišť. (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko, 2012 s. 58) O kulturní život v obci se starají převážně sbory dobrovolných hasičů, které pořádají různé akce, jako jsou hasičské bály nebo různá venkovní sousedská posezení jako např. pouť

7 Dále HSK Benecko 29 v Benecku, pouť v Horních Štěpanicích, dřevosochání, pálení čarodějnic apod. Na kulturním životě obce se dále podílí i HSK Benecko, který každoročně pořádá ples a výlet do Prahy s návštěvou divadla. Do kulturního života v obci se aktivně zapojují i někteří občané a podnikatelé. Za zmínku stojí především již několikátý rok pořádaný pohádkový les, kostelní pěvecký sbor působící po mnoho let v Horních Štěpanicích, nebo různé večery s živou hudbou. (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko, 2012 s. 52-63) Ke kulturním zařízením v obci patří především Sokolovna v Dolních Štěpanicích se 150 místy, kde se pořádají některé z plesů, jinak za účelem konání plesu bývá pronajímán sál v Hotelu Kubát, na Benecku. Nemalou měrou se na kulturním životě v obci podílí i obecní knihovny. (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko, 2012 s. 58) V obci Benecko se nachází Vesnická památková rezervace Horní Štěpanice, vyhlášená nařízením vlády č. 127/1995 Sb. Ministerstva kultury ČR. Podmínky pro zabezpečení péče a ochrany o památkovou rezervaci jako celek se vztahují i na nemovitosti, které se vyskytují na území rezervace, ale nejsou prohlášené za kulturní památky. V důsledku toho se veškerá činnost v rámci památkové rezervace řídí s ohledem na tento status. Hlavním smyslem je jednak zachování půdorysné i hmotné zástavby jednak zachování jednotlivých kulturních památek. Případná nová výstavba se musí vždy plně podřídit vztahu k typické okolní zástavbě a ke kulturním památkám. (Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, 2016 s. 119) Mezi nemovitými kulturními památkami obce Benecko jsou pamětní deska spisovatele Josefa Šíra umístěná na Jindrově skále, venkovská usedlost Benecko č.p. 67, pamětní deska Jana Buchara umístěná na škole v Dolních Štěpanicích, zřícenina Štěpanického hradu, kostel Nejsvětější Trojice v Horních Štěpanicích, fara a venkovské usedlosti Horní Štěpanice č. p. 3, 9, 17 a 35. S obcí Horní Štěpanice souvisejí ještě další dvě šlechtická sídla. Jedním z nich je Štěpanický dvůr, ležící na jižním konci vesnice. Díky své poloze tvořil předsunuté opevnění nedalekého Štěpanického hradu. V letech 1557-1574 byl renesančním sídlem Zdeňka z Valdštějna. Z původního dvora se dochovalo klenuté goticko-renesanční sklepení, které je veřejnosti nepřístupné. (FLOUSEK, 2007 s. 545; Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, 2016 s. 119) Severozápadně od Horních Štěpanic nad hlubokým údolím Jizerky se nacházel takzvaný Rychlovský hrádek, sloužící jako ochrana přilehlé obchodní stezky vedoucí do Slezka, ve spojitosti s kutáním drahých kovů. Dodnes je tato lokalita známá pod názvem Hradiště. Hrádek pocházel z 13. st. a stál na extrémně kolmém svahu. Jeho hlavním pozůstatkem je zahloubený čelní podkovový příkop. (FLOUSEK, 2007 s. 545)

30

Mezi další stavby, které stojí za zmínku, patří především kamenná novogotická rozhledna z roku 1892, které se nachází na hřebenu předního Žalého, a roubené domy na Rychlově. Dále pak čtyři kapličky, několik božích muk a několik křížků lemujících cesty. (FLOUSEK, 2007 s. 579)

2.7 Cestovní ruch

Kdysi zapomenutá horská ves Benecko se dnes v rámci České republiky řadí mezi významná střediska cestovního ruchu. Především patří mezi tradiční střediska zimních sportů, ale přírodní atraktivita a klidný charakter přináší velký potenciál využití i mimo zimní sezónu. Základním zdrojem a předpokladem cestovního ruchu je unikátní poloha obce, tedy její umístění na hranici Krkonošského národního parku, snadná dostupnost vrcholových partií Krkonoš, příznivý reliéf a na české podmínky poměrně vysoká nadmořská výška (v průměru 850 m. n. m.). Velkou výhodou obce je, že jak její centrum, tak i většina lyžařského areálu je orientovaná jihozápadním směrem, díky tomu jsou jeho svahy celý den prosluněné, a zároveň okrajová poloha obce v rámci Krkonoš přináší krásné výhledy do kraje. (Analýza cestovného ruchu na Benecku a okolí 2007, s. 19) Podporou rozvoje cestovního ruchu v obci se zabývá Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu na Benecku a okolí, z.s. (členové jsou místní podnikatelé v cestovním ruchu, HSK Benecko a Obec Benecko) převážně ve spolupráci s Místní akční skupinou Krkonoše, z.s. a s Dobrovolným svazkem obcí Krkonoše. (Analýza cestovného ruchu na Benecku a okolí, 2007 s. 12) Dle Analýzy cestovného ruchu na Benecku a okolí (2017, s. 41) se v obci nachází 126 ubytovacích zařízení s 2350 lůžky. tato ubytovací zařízení jsou členěna do 5 standardizovaných kategorií: apartmány, ubytování v soukromí, penziony hotely a objekty individuální rekreace. Z hlediska nabídky ubytovacích kapacit patří Benecko jako celek mezi významná střediska cestovního ruchu, místní část Benecko se blíží dokonce k hyperturistickým střediskům. Další zvyšování ubytovacích kapacit se proto jeví jako nežádoucí. (Analýza cestovného ruchu na Benecku a okolí, 2007 s. 21) Významnou institucí v oblasti cestovního ruchu v obci bylo soukromé Informační centrum Flora. IC Flora bylo součástí sítě IC v ČR a bylo vedeno a financováno soukromou osobou a poskytovalo komplexní informační služby pro cestovní ruch na Benecku a v okolí. V roce 2005 bylo oceněno ve 4. ročníku soutěže Náš kraj 3. místem za turistický produkt

31

Krkonošské turistické linky. Před ukončením své činnosti bylo nabídnuto obci Benecko, aby Infocentrum převzala, ta ale tuto možnost nevyužila, a proto bylo zhruba před třemi lety zrušeno. (Analýza cestovného ruchu na Benecku a okolí 2007, s. 31; Starosta, 2016)

2.7.1 Letní turistika Od roku 2004 projíždějí pravidelně během letní sezóny, červen až září, několikrát denně územím obce Benecko linky Krkonošských cyklobusů. Tato služba je zajišťována v rámci dotační politiky Libereckého a Královéhradeckého kraje svazkem měst a obcí Krkonoše. Poměrně široká síť linek pomáhá přiblížit cyklisty k jednotlivým cílům jejich cesty. Na Benecku a jeho okolí se nachází poměrně bohatá síť cyklotras, která je vedena jak územím Krkonošského národního parku, tak krkonošským podhůřím. (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko, 2012 s. 47) Územím Benecka prochází množství, Klubem turistů vyznačených turistických tras. Síť turistických tras vede napříč celým pohořím Krkonoše, včetně podhůří a napojuje se na sousední Polské území. Nejvýznamnější trasou vedoucí přes obec Benecko je Bucharova cesta, která byla vystavěna Klubem Českých turistů na popud učitele z Dolních Štěpanic Jana Buchara za podpory hraběte Jana Harracha. Trasa je v celé délce značená červeně, začíná na Jilemnickém náměstí a končí u pramenu Labe. (Wikipedia, 2018) Další možnosti vyžití v obci Benecko jsou geocatching, inlinová stezka, koloběžková dráha, vyjížďky na koních, golf, paintball nebo bowling. Rodiny s dětmi mohou navštívit tubing, jízdu na horských kárách, dětské ZOO hřiště a Lufťákovu stezku. (Benecko – vzdušné lázně v Krkonoších, 2018)

2.7.2 Zimní turistika V horní části obce Benecko se nachází mnoho upravovaných běžeckých tratí, které jsou napojeny na síť běžeckých tratí vedoucích celým pohořím. Mezi oficiálně značené trasy, které procházejí územím obce, patří Trasa 02 Přes Rovinku s délkou 14 km a Trasa 03 Žalská o délce 6 km. (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko, 2012 s. 48) Příznivci sjezdového lyžování mohou vyžít Skiareál Benecko, který nabízí 4sedačkovou lanovku, 12 vleků, 2 dětské pásy a 2 snowtubingové dráhy, 15 sjezdových tratí (dle náročnosti od začátečníků, po pokročilé). Rodiny s dětmi mohou využít 2 dětské parky a pro náročnější klientelu jsou k dipozici 2 snowparky. (Benecko-vzdušné lázně v Krkonoších, 2018)

32

2.8 Zemědělství a lesnictví

Území obce Benecko se nachází na rozmezí Železnobrodského a Krkonošského biokoridoru. Vyskytuje se zde 7 biochor, které náleží do čtyř vegetačních stupňů, a to bukového 0,44%, jedlobukového 47,66%, smrkovobukového 44,26% a bukosmrkového 7,64%. Rozložení pozemků určených k plnění funkcí lesa a zemědělského půdního fondu (ZPF) je v území již po řadu let stabilizované. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 20) Podle ČSÚ tvořila v roce 2016 zemědělská půda z celkové výměry obce 1654 ha se svými 882 ha více jak 50 %, a z toho s 742,88 ha zaujímal největší podíl trvalý travní porost. Zemědělskou půdu dále tvoří 127,21 ha orné půdy, 8,99 ha zahrada a 3,02 ha ovocný sad. V obci se nenachází žádné chmelnice ani vinice. Lesní pozemky zabírají 646 ha, zastavěná plocha a nádvoří 19,68 ha, vodní plocha 8,76 ha a ostatní plocha 96,44 ha. (ČSÚ, 2016)

Obrázek č. 7 : Obec Benecko – druhy pozemků v ha ke dni 31. 12. 2016

0% 0% Orná půda 1% 1% 6% 8% Zahrada

Ovocný sad

Trvalý travní porost 39% Lesní pozemek 45%

Vodní plocha

Zastavěná plocha a nádvoří

Zdroj: zpracováno autorkou podle (ČSÚ, 2016)

Mezi hlavní půdní jednotky na území obce Benecko patří hnědé půdy kyselé a hnědé půdy podzolové. Dále se zde vyskytují mělké hnědé půdy na všech horninách, svažité půdy, nivní půdy, hluboké strže nad 3 m hloubky aj. (LOSÍK, 2010 s. 18)

33

Zemědělská výroba v obci Benecko je založena na historické tradici. V minulosti téměř všichni obyvatelé obce měli vlastní hospodářství. V minulém režimu, kdy byla většina soukromých pozemků zabrána státem, vznikl Státní statek Vysoké nad Jizerou, který měl svoji pobočku v Mrklově, kde se specializoval na chov hovězího dobytka a obhospodařoval tak velké plochy ze ZPF. Po revoluci přešel do soukromého vlastnictví pod názvem Statek Benecko s.r.o. V současné době obhospodařuje 315 ha, z toho 94 orné půdy, 60 ha pastvin a 161 trvalých travních porostů. Téměř 97 % jimi obhospodařované půdy je pronajaté od soukromých vlastníků jen pouhá 3 % vlastní. Statek Benecko s.r.o. se orientuje jak na živočišnou výrobu, tak na výrobu rostlinnou. Velká část orné půdy se nachází mezi Mrklovem a osadou Žalý, další orná půda je mezi Beneckem a Horními Štěpanicemi a na dolním Benecku. Z obilí se zde pěstuje především ječmen (triticale jarní i ozimý), pšenice ozimá a oves. Dále se zde pěstují jetelotrávy a jednoleté směsky obilí s hrachem. V oblasti živočišné výroby se Statek Benecko s.r.o. zabývá chovem 300 kusů jalovic českého strakatého plemene, které nakupuje od Zemědělského družstva Horal Vysoké nad Jizerou, cca 1 a ½ roku chová a 7 měsíců březí prodává zpět ZD Horal, případné přebytky převážně do Turecka, do zemí bývalé Jugoslávie a Polska. (Jednatelka Statku Benecko s.r.o., 2017)

Dílčí závěr Kromě Statku Benecko s.r.o. se na území obce Benecko zabývá zemědělskou výrobou několik místních soukromých zemědělců. Jde převážně o chov krav bez tržní produkce mléka a chov ovcí. V posledních letech ale není příliš velký zájem ze strany vlastníků pozemků o zemědělskou činnost. Proto se Statek Benecko s.r.o., který obhospodařuje více jak 1/3 zemědělské půdy obce, stává významným subjektem této oblasti.

Lesy obce Benecko pokrývají 39% z celkové plochy území a zabírají tak plochu 634,97 ha. Na území obce se vyskytují lesy ochranné, jedná se např. o lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, jako jsou skály a lesy zvláštního určení. Z lesů zvláštního určení se nachází na území národní přírodní rezervace 461,14 ha, lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou a vodoochrannou je 20,60 ha a lesů potřebných pro zachování biologické různorodosti je 123,73 ha. Oproti tomu lesy hospodářské zahrnují pouze 1,43 ha. Z výše uvedeného vyplývá, že díky vyhlášení kategorií lesů ochranných a lesů zvláštního určení plní lesy vedle dřevoprodukční funkce i funkci ekostabilizační, vodoochrannou a půdoochrannou. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 21)

34

2.9 Životní prostředí a ochrana přírody a krajiny 2.9.1 Přírodní podmínky

Dle Rozboru udržitelného rozvoje území (2010, s. 7) náleží obec Benecko do západosudetské oblasti Českého masivu, nižší jednotky krkonošsko-jizerského kristalinika. Své zastoupení zde mají různé typy přeměněných hornin hlavně fility ponikelské skupiny. V oblasti Zadního a Předního Žalého vystupují dvojslídné ruly svrchního proteozoika, které jsou známé jako „krkonošské ortoruly“. Kvartérní deleviální hlinitokamenité až kamenitohlinité sedimenty se vyskytují v údolích vodních toků. V katastru Horní Štěpanice se nachází ložisko nerostných surovin o ploše 8,65 ha se zásobami fluoru a barytu, které nejsou z tohoto ložiska těženy a územní plán ani do budoucna těžbu nenavrhuje. V katastru Dolních Štěpanic se nachází poddolované území, dvě staré štoly po těžbě radioaktivní suroviny - odval štoly č. 1 a štola č. 2., a dále tři sesuvná území. Z hlediska hodnocení výskytu radonového rizika v ORP Jilemnice se svými 8,6 % vykazuje obec Benecko vyšší stupeň radonového rizika a v rámci ORP Jilemnice je tak na 2. místě. Z tohoto důvodu je při výstavbě obytných objektů třeba zohledňovat zvláštní opatření. (Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, 2016 s. 8-10 ) Obec Benecko se nachází v povodí toku , resp. Horního Labe, a to hlavně jejího přítoku Jizerka, která pramení v prostoru Horních Míseček, protéká katastrem Dolní Štěpanice a po 21,3 km se vlévá do Jizery u Horní Sytové jako její levostranný přítok. Dalším tokem na území obce Benecko je potok Cedron s přítoky Žalský potok, Habánka, Pustý potok a Benecký potok. Některé úseky jsou částečně upraveny, ale většinou mají zdejší vodní toky přirozené koryto s břehovým porostem. Zejména v jižní části obce na řece Jizerce a potoku Cedronu dochází místně k rozlivům, záplavová území však nejsou stanovena. Podle Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území (2010, s. 8) jsou problémy způsobeny hlavně kvůli nedostatečné údržbě vodních toků, případně z malých kapacit mostních propustků a lávek. Dle ÚAP ORP Jilemnice se na území obce Benecko vyskytuje 33 vodních zdrojů. V části obce Štěpanická lhota se nachází vodní plocha bývalého koupaliště, v současné době sloužící jako nádrž pro zasněžování lyžařského areálu a zároveň zdroj požární vody. (Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, 2016 s. 10 ) Klimatické poměry území obce Benecko jsou určeny jeho nadmořskou výškou. Velká část obce, tedy nejvýše položené území, je součástí chladné oblasti regionu CH6.

35

Zbývající území obce se nachází v mírnějším, ale stále ještě chladném regionu CH7. Tyto klimatické oblasti způsobují chladné klima drsnějšího rázu doprovázené vysokými srážkami, velkým počtem mrazivých dnů za rok a vysokým počtem dnů se sněhovou pokrývkou. Počet letních dnů je zde 10-30, počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 °C je mezi 120 a 140, počet mrazivých dní 140 – 160. Srážkový úhrn za rok zde činí 1 000 až 1 200 mm v regionu CH6 a 850 – 1 000 v regionu CH7 a počet dnů se sněhovou pokrývkou činí mezi 120 a 140 pro region CH6 a mezi 100 a 120 pro region CH7. Vítr v této oblasti převažuje západní a severozápadní a dosahuje často vysoké rychlosti. (Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, 2016 s. 11 )

2.9.2 Životní prostředí

Údaje stavu ovzduší potřebné konkrétně pro obec Benecko nejsou k dispozici. Sledovány jsou pouze na celém území okresu Semily. V rámci celého Libereckého kraje stojí okres Semily na druhém místě s nejnižším množstvím emisí. Hlavním důvodem je částečná plynofikace území a nižší koncentrace průmyslových podniků v regionu. K většímu výskytu emisí dochází převážně v zimním období a to díky nárůstu automobilové dopravy a z využívání topenišť na tuhá paliva. (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko, 2012 s. 33) Zdroje hluku v obci Benecko je možné rozdělit do dvou skupin: hluky z pozemní dopravy a stacionární zdroje hluku. U hluku z pozemní dopravy jde převážně o hluk, týkající se veřejných komunikací, kterými jsou silnice III/28626 (Jilemncie – Benecko – Vrchlabí), silnice III/28624 (III/28626 – Mrklov – III/28626) a dále pak jednotlivé místní komunikace, parkoviště a odstavné plochy. Mezi stacionární zdroje hluku patří: vertikální doprava jako lyžařské vleky a lanovky – přejezd sedaček na sloupech, sněžná děla, sněžné rolby a skútry, hluk vyvolaný návštěvníky, hlasové projevy, reprodukovaná hudba u turniketů apod. dále pak zdroje hluku, které jsou součástí průmyslových areálů, zdroje hluku umístěné na objektech penzionů, obchodů, restaurací, zdroje hluku situované do průmyslových a zemědělských objektů apod. (LOSÍK, 2010 s. 45-47)

2.9.3 Ochrana přírody a krajiny Území obce Benecko je součástí biosférické rezervace UNESCO Krkonoš- Karkonosze, vyhlášené v roce 1992. Velká část území obce se nachází v ochranném pásmu KRNAP. Okrajové části Zákoutí, Rychlov a Levínek spolu s Horními Štěpanicemi a úbočím

36 obou Žalských vrchů Jsou součástí III. zóny KRNAP. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 18)

Obrázek č. 8 : Zónace Krkonošského národního parku

Zdroj: upraveno autorkou podle (www.krnap.cz, 2017)

Celé území obce Benecko leží na území Evropsky významné lokality CZ0524044 - Krkonoše a zároveň také v Ptačí oblasti CZ0521009 - Krkonoše. (LOSÍK, 2010 s. 6)

37

Obrázek č. 9 : Krkonošský národní park – území EVL a Ptačí oblasti

Zdroj: Územní plán Benecko – Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 (2017)

Při tvorbě nového územního plánu bylo v roce 2010 provedeno hodnocení vlivů na EVL a PO Krkonoše. V rámci ochrany PO Krkonoše jsou předmětem ochrany pro danou oblast především chřástal polní, datel černý, lejsek malý, sýc rousný a tetřívek obecný. Při hodnocení vlivů konceptu UP Benecko na předměty ochrany EVL Krkonoše se jednalo především o tyto předměty ochrany: druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského alpínského stupně, horské sečené louky, extenzivní sečené louky nížin a podhůří, bučiny, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, smrčiny a zvonek český. (LOSÍK, 2010 s. 6-9) Na území obce se vyskytují prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Koeficient ekologické stability pro katastrální území Benecka „je KES= 5,85 (2006) což značí území přírodě blízké krajiny s převahou ekostabilizačních krajinných struktur s nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem“ V rámci obcí ORP Jilemnice je tak obec Benecko na 3. místě. (Analýza cestovného ruchu na Benecku a okolí 2007, s. 6) Do území zasahuje ochranné pásmo biokoridoru K22 nadregionálního významu. Z prvků regionálního významu se zde vyskytuje biocentrum regionálního významu (1220) Řečiště Jizerky a biokoridor regionálního významu (RK 702, RK 703 a RK 706) Jizerka. Mezi prvky lokálního významu patří lokální biocentra vložená do RBK V Pasekách a Údolí u Křižlice, lokální biocentra U Levínek, Prachovice, Nad Bátovkou a Pod Jindrovou skálou a lokální biokoridory Podžaslko, Pod Beneckem, Levínek, Pod Jánským vrchem, Pod Terexem, Štěpanická Lhota, Cedron v Mrklově a Nad Dolními Štěpanicemi. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 23)

38

Významným krajinným prvkem na území obce Benecko je krasová jeskyně ve Štěpanické Lhotě a Cedron - potoční niva s výskytem bledule jarní. Mezi zájmová území ochrany přírody v ochranném pásmu KRNAP patří U Ručiček - slatina s ohroženými druhy rostlin, Údolí Levínek - údolí přítoku Jizery s výskytem populace bledule jarní a prvosenky vyšší, Pod Jánským vrchem – pramenná místa přítoku Jizery s výskytem populace prvosenky vyšší a bledule jarní. Údolí u Křižlice – vápencové skalnaté údolí Jizerky s bučinou a charakteristickou květenou, Nad Zlatou vyhlídkou – louky s hojným výskytem vstavačovitých rostlin, Prachovice – nad starým vápencovým lomem, Údolí Cedronu – s významnou početnou populací bledule jarní a dalších druhů rostlin příznačných pro potoční nivy, Slatina u Sovince – s řadou chráněných druhů rostlin, Dolní Štěpanice – botanicky bohatá lokalita na západním svahu Jizerky, Na Pile – bukové porosty a přilehlé louky s výskytem významných rostlinných druhů a bezobratlých živočichů, Louky nad Alfonskou – s významným výkytem rostlinných druhů, včetně chráněných hořečků, Jizerka – jediné naleziště mechorostů Amblyodon dealbatus P.B. v ČR, nad touto lokalitou se nachází průzkumové štoly, které jsou zimovištěm netopýrů. Na území obce se nachází 2 památné stromy. Jedná se o Ambrožův smrk s obvodem kmene 400 cm nacházející se na Benecku a smrk obvodem kmene 362 cm na Levínku. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 23- 27) Vegetace na území obce je převážně tvořena květnatými, klenovými a horskými bučinami, dále pak přirozenými smrčinami, subalpínskými vrchovišti a společenstvy. Kulturní smrčiny jsou v současnosti silně poškozené emisemi, ale některé louky mají stále vysokou hodnotu. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 33) Území obce Benecka se vyznačuje velkým zastoupením přírodních biotopů. Na řadě míst se zde vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin i živočichů. Ale vyskytují se zde i plochy s druhově chudými porosty vzniklé zatravněním bývalých polí a vegetace květnatých luk s výskytem širokého spektra druhů, které jsou typické pro sečené podhorské louky. Na květnatých dlouhodobě udržovaných loukách se vyskytují i některé zvláště chráněné druhy rostlin, jako je např. pětiprstka žežulek, vemeník dvoulistý a vemeník zelenavý. Na vlhčích místech se vyskytuje prstnatec májový a prstnatec Fuchsův. Okraje lesů hostí populace lilie zlatohlavé. V horní části Benecka byl zaznamenán výskyt silně ohrožených druhů rostlin, jako jsou zvonek český a všivec lesní a také se zde vyskytuje jestřábník oranžový, kýchavice bílá a škarda měkká čertkusolistá. (Koncept územního plánu Benecko, 2010 str. 33-34)

39

2.10 Doprava

Územím obce Benecko prochází silnice II. třídy č. 286, silnice III. třídy č. 28620, č. 28624 a č. 28626. dále pak síť místních komunikací. K parkování vozidel se využívá především parkovacích míst v rámci jednotlivých objektů nebo na vlastních pozemcích. V obci se nachází 13 uznaných soustředěných veřejných parkovišť s cca 1060 parkovacími místy. Největší kapacitu má centrální parkoviště v centru Benecka, dále parkoviště podél obou stran silnice nad Bellevue, parkoviště u lanovky nad horskou službou, dvě parkoviště u dolní stanice lanovky ve Lhotě Štěpanické, parkoviště u kostela Nejsvětější trojce v Horních Štěpanicích a parkoviště u bývalé hasičárny v Mrklově. (Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území, 2010 s. 14) V Dolních Štěpanicích veřejné parkoviště chybí, ale dle zápisu z 5. Veřejného zasedání obecního zastupitelstva se uvažuje o výstavbě několika parkovacích míst před školou. Železniční doprava v obci Benecko chybí. Nejbližší se nachází 2 km od okraje území na trati 042 Martinice v Krkonoších – se stanicemi Jilemnice a Hrabačov. Obec je plně založena na linkách autobusové dopravy na komunikacích II. a III. třídy se stabilizovanou sítí čtrnácti zastávek. V letní a zimní sezóně jsou linky posilovány sezónními spoji. (Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území, 2010 s. 13) Autobusová doprava je pro obec Benecko zajišťována v rámci Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje (IDOL). Liberecký kraj zajišťuje dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou a jejím následným propojením s veřejnou drážní osobní dopravou. Obec Benecko přispívá Libereckému kraji na zajištění dopravní obslužnosti ročně částkou ve výši 98 280 Kč. Počet spojů veřejné dopravy ve všední den je 37, v sobotu a neděli 15. (Smlouva o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje, 2017) Významnou součástí zejména v zimní sezóně je vertikální doprava, která plní sportovně rekreační funkci území. Je zastoupena 22 vleky a 2 lanovkami (lanovka Kejnos a lanovka Přední Žalý – Herlíkovice, u které se v obci Benecko nachází jen horní stanice). Nemotoristická doprava je tvořena 5 cyklotrasami po stávajících komunikacích, síť cyklostezek není zatím rozvinuta. (Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území, 2010 s. 13)

40

2.11 Technická infrastruktura 2.11.1 Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod

Pro veřejnou potřebu má obec realizován vodovod, kterým je zásobena necelá polovina trvale i přechodně bydlících obyvatel. Dále pak zde jsou malé místní vodovody, sloužící vždy jen pro několik objektů. V obci se nachází tyto vodní systémy a zdroje vody: vodovod Benecko s prameništěm Zátiší, vodovodní zdroj Bátovka, prameniště Pláňka, vodovod Lhota Štěpanická s prameništěm Lhota Štěpanická, vodovodní systém v Mrklově, vodovodní systém v Horních Štěpanicích, vodovod v Dolních Štěpanicích. Za účelem zasněžování sjezdových tratí dochází k odběrům vody z bývalého koupaliště ve Lhotě Štěpanické a z vodních toků. Místní vodní toky Jizerka a Cedron včetně vedlejších přítoků jsou zdrojem požární vody. Jako požární nádrž slouží rovněž bývalé koupaliště ve Lhotě Štěpanické. V místní části Lhota Štěpanická a Benecko je realizovaný celoplošný systém kanalizace. Jde o splaškovou kanalizaci, která je ukončena centrálními ČOV. Horní a Dolní Štěpanice a Mrklov nemají v současné době samostatný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou v těchto částech obce zneškodňovány v septicích s přepadem do povrchových vod, nebo v bezodtokových jímkách. (Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území, 2010 s. 15)

Dílčí závěr Od devadesátých let byly vodovody a kanalizace majetkem obce. Od roku 2005 spravovala vodovody a kanalizace společnost Hydria s.r.o., čehož důsledkem bylo značné navýšení ceny vodného a stočného. Od roku 2009, kdy společnost ukončila svou činnost, je vlastníkem vodárenské infrastruktury obce Benecko, tedy vodovodů, úpraven vody, kanalizací a ČOV, Vodohospodářské sdružení Turnov (VHS Turnov). Podle Plánu financování obnovy majetku vodovodů a kanalizací VHS Turnov se jedná se o majetek v hodnotě 88,76 mil Kč. V současné době činí vodné a stočné celkem 105,30 Kč s DPH za 1 m³, což je o necelou polovinu vyšší, oproti výši vodného a stočného v okolních obcích, které mají vodovody a kanalizace stále ve svém majetku. Podle Výroční zprávy VHS Turnov 2015 upřednostňovali v posledních letech zástupci obcí a měst výrazně vyšší zatížení ceny vodného a stočného a vyhýbali se tak spolufinancování potřebných aktivit z obecních rozpočtů. Investování do běžné obnovy majetku bylo tak ze strany obcí a měst minimální.

41

Vzhledem k aktuální vysoké ceně vodného a stočného se stále více diskutuje o možnosti zvýšení podílů obecních peněz, což by přineslo menší tlaky na navyšování ceny.

2.11.2 Zásobování elektrickou energií, plynem, radiokomunikace a telekomunikace V současné době je v obci Benecko rozvodný systém VN, který je provozován napětím 35 kV a odbočkami z vedení VN 583. Mimo zmíněné kmenové vedení a vedení přípojek k trafostanicím neprochází územím obce Benecko žádná další vedení VN. Výstavba lanovky Kejnos ve Lhotě Štěpanické si vyžádala u stanic TS 883, 251 a 519 kabelizaci systému. Zásobování území obce Benecko elektrickou energií je v současné době zajišťováno 25 stanicemi TS 35/04 kV a z tohoto počtu zásobují tři stanice podnikatelskou sféru. Maximální elektrický příkon území obce je odhadován ve výši 2300 kW. (Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území, 2010 s. 14) Územím obce Benecko prochází VTL plynovod DN 200, který vlastní VČP Net s.r.o. STL. Plynovod je zaveden v převážné části zástavby v částech Benecko, Horní a Dolní Štěpanice a Mrklov. Jednotlivé objekty jsou na něj napojeny přípojkami plynu, které jsou ukončené hlavním uzávěrem plynu na hranicích pozemků. Pro vytápění jednotlivých objektů je hlavním zdrojem plynový kotel, sloužící k ústřednímu vytápění, nebo kombinovaný s ohřevem TUV. (Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území, 2010 s. 15) Místní telefonní systém vykrývá kapacitně jak potřeby obyvatelstva, tak i potřeby podnikatelské sféry. V minulých letech byl rekonstruován v celém rozsahu a to včetně technologické části ústředen. Zároveň byla provedena úplná digitalizace telefonního zařízení. Dalšími radiokomunikačními službami, které jsou na území obec uplatněny, jsou sítě mobilních radiotelefonů, převážně Vodafon, T-mobile a O2 a systém vyhledávání osob. (Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území, 2010 s. 14)

Dílčí závěr Díky často se vyskytujícím silným větrům, padající větve a stromy i několikrát ročně poškozují elektrické vedení, důsledkem toho se obec nebo její části ocitají na několik hodin, nebo dokonce i na několik dní bez elektrického proudu. Tento fakt velice znepříjemňuje život nejen obyvatel obce, ale i zdejších podnikatelů. Podle zápisu z 13. a 15. zasedání (zastupitelstvo obce, 2016) jedná firma ČEZ o uložení 3 stožárových trafostanic a

42 souvisejícího elektrického vedení VN do země. V současné době se celý projekt řeší s vlastníky pozemků. Zda, či do jaké míry přinese jeho realizace spolehlivější zajištění dodávky elektrické energie, ukáže čas.

2.11.3 Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je řešeno v souladu s Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje. V obci Benecko je zajištěn sběr a třídění odpadů. Jednou do roka zde probíhá sběr železného šrotu a nebezpečného odpadu. V Dolních Štěpanicích se nachází sběrný dvůr. Na základě rozhovoru se zaměstnanci obce Benecko bylo zjištěno, že obec nemá místní poplatek za komunální odpad, ale pro směsný odpad si občasné kupují známku v hodnotě 64 Kč, kterou nalepí na popelnici, která je následně vyvezena. Obdobně je možné zakoupit speciální pytle na směsný odpad. Svoz směsného odpadu probíhá jedenkrát týdně. Na tříděný odpad (plasty, kov, papír) se prodávají speciální pytle v hodnotě 10 Kč, které občané umístí na některé z pěti míst k tomu určených. K likvidaci bioodpadu slouží 3 kompostéry. (Ekonom, 2017)

43

3. Aktivity obce Benecko a dostupnost jednotlivých úřadů zajišťujících správní služby pro občany obce Benecko

Obec Benecko patří podle míry přenesené působnosti mezi obce I. typu, provádějící vidimaci a legalizaci a Czech POINT, a která spadá pod ORP Jilemnice. Mezi orgány obce Benecko patří patnáctičlenné zastupitelstvo obce, pětičlenná rada obce, starosta a Obecní úřad Benecko8. Z orgánů zastupitelstva a rady zřizuje obec Benecko pouze kontrolní a finanční výbor. OÚ Benecko se nachází v místní části obce Benecko, v centru, v Domě služeb č.p. 190, kde je zároveň umístěna i jedna z obecních knihoven a pošta. OÚ má 4 zaměstnance: referent OÚ, účetní ekonom, starosta a obsluha sběrného dvora. (Ekonom, 2017) Obec Benecko stejně tak jako i ostatní obce ČR má povinnost hospodařit s obecním majetkem, který může nakupovat, prodávat, likvidovat nebo pronajímat; a hospodařit s finančními prostředky skládajícími se z daňových, nedaňových a kapitálových příjmů a z dotací. Součástí příjmu obecního rozpočtu jsou místní poplatky, které zřizuje zastupitelstvo obce na základě vyhlášky. V současné době vybírá obec Benecko poplatky ze psů, z ubytovací kapacity a za rekreační pobyt. V minulosti vybírala poplatky ještě za užívání veřejného prostranství a za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných částí obce, ale vybírání těchto poplatků před časem zrušila. Vydávání občanských průkazů, cestovních dokladů a řidičských průkazů, stejně jako vedení evidenci vozidel zajišťuje pro obec Benecko ORP Jilemnice. V obci funguje pouze ohlašovna, která vede evidenci obyvatel s trvalým pobytem na území obce a zaznamenává změny, zrušení či ukončení trvalého pobytu přičemž využívá Registr obyvatel. Vydávání matričních dokladů, jako je rodný, oddací a úmrtní list aj. zajišťuje matrika ORP Jilemnice a vydávání živnostenských oprávnění apod. zajišťuje Odbor živnostenský ORP Jilemnice. Územních rozhodnutí, stavebních povolení, kolaudačních rozhodnutí, pořizování ÚPP a ÚPD apod. vydává ORP Jilemnice v rámci Stavebního úřadu a Úřadu stavebního plánování a stejně tak pořizuje územní plán v rámci přenesené působnosti. Rozhodnutí o pořízení, vydání a změny v územním plánu zajišťuje zastupitelstvo obce Benecko v rámci samostatné působnosti. Obec Benecko je zřizovatelem Mateřské školy Benecko, příspěvkové organizace a Základní školy Benecko, příspěvkové organizace, která zajišťuje povinnou školní docházku pro I. stupeň. Pro II. stupeň ZŠ je spádovým město Jilemnice.9 V rámci poskytování sociálních služeb provozuje obce Benecko Dům s pečovatelskou službou v Mrklově, terénní pečovatelskou službu zajišťuje Městský

8 Dále OÚ 9 Podrobněji kapitola 2.5.1 44

úřad Vrchlabí. 10 Ochranu životního prostředí v obci řeší Odbor životního prostředí ORP Jilemnice a správa KRNAP, která rovněž vydává povolení na kácení dřevin. Obec Benecko je vlastníkem a správcem místních komunikací, průběžně řeší jejich údržbu a opravy povrchu. Již po řadu let obec postupně vykupuje pozemky soukromých vlastníků, které se nachází pod místními komunikacemi a v současné době je tento proces téměř u konce. (Ekonom obce Benecko, 2017; Referent OÚ, 2017) Spádový Finanční úřad a kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR pro občany obce Benecko sídlí v Jilemnici, Katastrální úřad má pobočku v Semilech. (Finanční úřad, 2018; Úřad práce, 2018; Katastrální úřad, 2018)

Obrázek č.10 Dojížďka za úřady pro občany obce Benecko

Zdroj: zpracováno autorkou podle (www.mapy.cz, 2017)

10 Podrobněji kapitola 2.5.2 45

Tabulka č. 2 Úřady zajišťující správní služby pro občany obce Benecko

Jednotlivé aktivity Příslušnost Úřední hodiny Adresa k úřadům Evidence obyvatel Obecní úřad Benecko PO: 08:00 – 12:00 Benecko 190 13:00 – 17:00 512 37 ST: 08:00 – 12:00 Benecko 13:00 – 17:00 Občanské průkazy, cestovní doklady ORP Jilemnice PO: 08:00 – 11:30 Masarykovo Odbor správní 12:30 – 17:00 náměstí 81 ST: 08:00 – 11:30 514 01 12:30 – 17:00 Jilemnice PÁ: 08:00 – 11:30 12:30 – 17:00 Řidičské průkazy a evidence vozidel ORP Jilemnice PO: 08:00 – 11:30 Náměstí 3. května Odbor dopravy 12:30 – 17:00 čp. 228 ST: 08:00 – 11:30 514 01 12:30 – 17:00 Jilemnice PÁ: 08:00 – 11:30 12:30 – 17:00 Provádí územní řízení, vydává ORP Jilemnice PO: 08:00 – 11:30 Masarykovo rozhodnutí o umístění staveb, Odbor územního a 12:30 – 17:00 náměstí 81 povoluje stavební činnost, vydává stavebního řádu ST: 08:00 – 11:30 514 01 stavební povolení aj. 12:30 – 17:00 Jilemnice PÁ: 08:00 – 11:30 12:30 – 17:00 Vydává matriční doklady (rodný, ORP Jilemnice PO: 08:00 – 11:30 Masarykovo oddací, úmrtní list aj.) Odbor správní - 12:30 – 17:00 náměstí 82 Matrika ST: 08:00 – 11:30 514 01 Jilemnice 12:30 – 17:00 PÁ: 08:00 – 11:30 12:30 – 17:00 Vydává živnostenská oprávnění, ORP Jilemnice PO: 08:00 – 11:30 Náměstí 3.května vede živnostenský rejstřík, ukládá Odbor kanceláře 12:30 – 17:00 čp. 228 pokuty za porušení živnostenského tajemníka ST: 08:00 – 11:30 514 01 zákona aj. Živnostenské oddělení 12:30 – 17:00 Jilemnice

Řeší ochranu životního prostředí při Správa Krkonošského PO: 08:00 – 17:00 Dobrovského 3 tvorbě územního plánu národního parku ST: 08:00 – 17:00 543 01 Odbor státní správy Vrchlabí Vykonává státní správu na úseku ORP Jilemnice PO: 08:00 – 11:30 Náměstí 3.května lesního hospodářství, vodního Odbor životního 12:30 – 17:00 čp. 228 hospodářství, rybářství, odpadového prostředí ST: 08:00 – 11:30 514 01 hospodářství, ochrany ovzduší, 12:30 – 17:00 Jilemnice ochrany přírody a krajiny, myslivosti a ochrany zemědělského půdního fondu Vydávají lovecké a rybářské lístky Zajišťuje činnost v souladu se ORP Jilemnice PO: 08:00 – 11:30 Masarykovo zákonem č. 20/1987 Sb., o státní Odbor rozvoje, investic 12:30 – 17:00 náměstí 81 památkové péči a majetku ST: 08:00 – 11:30 514 01 Oddělení rozvoje a 12:30 – 17:00 Jilemnice investic Vydává povolení o kácení dřevin Správa Krkonošského PO: 08:00 – 17:00 Dobrovského 3 národního parku ST: 08:00 – 17:00 543 01 Odbor státní správy Vrchlabí Vybírá místní poplatky ze psů, Obecní úřad Benecko PO: 08:00 – 12:00 Benecko 190 z ubytovací kapacity a za rekreační 13:00 – 17:00 512 37 pobyt ST: 08:00 – 12:00 Benecko

46

13:00 – 17:00 Vidimace a legalizace Obecní úřad Benecko PO: 08:00 – 12:00 Benecko 190 13:00 – 17:00 512 37 ST: 08:00 – 12:00 Benecko 13:00 – 17:00 Czech POINT Obecní úřad Benecko PO: 08:00 – 12:00 Benecko 190 13:00 – 17:00 512 37 ST: 08:00 – 12:00 Benecko 13:00 – 17:00 Vykonává správu daní aj. Finanční úřad pro PO: 08:00 – 17:00 Jungmannova 151 Liberecký kraj ST: 08:00 – 17:00 514 01 Jilemnice Územní pracoviště v Jilemnici

Zprostředkování zaměstnání Úřad práce ČR PO: 08:00 – 12:00 Masarykovo Státní sociální podpora Kontaktní pracoviště v 13:00 – 17:00 náměstí 8 Hmotná nouze Jilemnici ÚT: 08:00 – 11:00 514 01 Soc. služby, přízp. na péči ST: 08:00 – 12:00 Jilemnice Dávky pro os. Se zdrav. post. 13:00 – 17:00 ČT: 08:00 – 11:00 PÁ: 08:00 – 11:00 jen příjem žádostí a pozvaní Polohové a geometrické definování Katastrální úřad pro PO: 08:00 – 17:00 Pekárenská 34 parcel, informace o parcelách, bytech Liberecký kraj, ST: 08:00 – 17:00 51301 Semily a nebytových prostorech, místní a Katastrální pracoviště pomístní názvosloví, informace o Semily právech k nemovitostem, informace o podrobném bodovém polohovém poli Zdroj: zpracováno autorkou podle (OÚ Benecko, 2017)

Z výše uvedeného textu vyplívá, že veškeré spádové úřady pro občany obce Benecko, které se nevyskytují přímo v obci, se nachází ve městech Jilemnice, Vrchlabí nebo Semily. Následně byla zjišťována dostupnost jednotlivých úřadů, a to jak z hlediska hromadné dopravy, tak autem. Názorný přehled jednotlivých aktivit, příslušnost k daným úřadům a úřední hodiny konkrétních úřadů jsou uvedeny v tabulce č. 2. Tabulka č. 3 uvádí výběr autobusových spojů vzhledem k úředním hodinám konkrétních úřadů. Jako výchozí zastávka byla zvolena „Benecko, Skalka“, která se nachází v centru obce. Na základě porovnání dat obou tabulek bylo zjištěno, že všechny uvedené úřady jsou dobře dostupné povětšinou několika spoji. Nejvíce spádových úřadů se nachází v Jilemnici, která je také pomocí hromadné dopravy nejlépe dostupná, kdy cesta autobusem trvá cca 30 min. Jedná se především o úřady, které vykonává ORP Jilemnice, dále se zde ještě nachází Finanční úřad a Úřad práce ČR. Všechna zmíněná pracoviště jsou umístěna v centru města, v dobré docházkové vzdálenosti od zastávek autobusové dopravy a v jejich blízkosti se nachází dostatek parkovacích míst.

47

Ve Vrchlabí sídlí Správa KRNAP, které je pro občany obce Benecko důležitá především kvůli vydání povolení o kácení dřevin. Z hlediska hromadné dopravy je město Vrchlabí celkem dobře dostupné. Cesta autobusem, včetně jednoho přestupu trvá v rozmezí 25 min až 1 hod. 15 min. v závislosti na navazujícím spoji. Docházková vzdálenost od zastávek hromadné dopravy činí cca 15-20 min. Parkování je možné v blízkosti budovy KRNAP. V okresním městě Semily se v současné době nachází pouze spádová pobočka Katastrálního úřadu. Oproti výše zmíněným městům je vzhledem k dvojnásobné vzdálenosti dostupnost časově náročnější. Cesta hromadnou dopravou včetně jednoho přestupu (Jilemnice, aut. nádr.) trvá cca půl druhé hodiny. Kompletní přehled dojížďky za úřady znázorňuje obr. č. 10. Přehled celkové vzdálenosti jednotlivých měst v km a jejich dojezdové vzdálenosti uvádí tabulka č. 4. U měst Jilemnice a Vrchlabí jsou vzdálenost i dojezdová vzdálenost velmi podobné. Jedná se řádově o cca 10km a cca 20 min jízdy. Vzdálenějším je okresní město Semily, kdy jde o cca 25 km a 41 min.

Tabulka č. 3 Autobusové spojení Benecko, Skalka – Jilemnice, aut. nádr. Jilemnice, aut. nádr. – Benecko, Skalka 6:57 – 7:18 11:40 – 12:00 7:50 – 8:28 13:40 – 14:00 12:00 – 14:38 14:40 – 15:15 16:10 – 16:30 17:20 – 17:55 Benecko, Skalka – Vrchlabí, aut. nádr. Vrchlabí, aut. nádr. – Benecko, Skalka (s přestupem Benecko, Mrklov, na Křižovkách) (s přestupem Benecko, Mrklov, na Křižovkách) 7:50 – 8:04, 8:07 – 8:17 10:50 – 11:10, 11:44 – 12:00 12:00 – 12:13, 12:14 – 12:24 14:40 – 14:51, 15:01 – 15:15 14:00 – 14:13, 15:07 – 15:17 15:23 – 15:42, 16:15 – 16:30 17:20 – 17:31, 17:40 – 17:55 Benecko,Skalka – Semily, aut. nádr. Semily, aut. nádr. Benecko (s přestupem Jilemnice, aut. nádr.) 7:50 – 8:28, 8:52 – 9:19 10:45- 11:13, 11:40 – 12:00 12:00- 12:38, 12:45 – 13:28 12:32 - 13:15,13:40 – 14:00 14:00- 14:38, 14:45 – 15:28 13:32- 14:12, 14:40 – 15:15 15:15 -15:34, 15:47- 16:13 16:32-17:15, 17:20 - 17:55 18:17-18:53, 19:04- 19:35 Zdroj: zpracováno autorkou podle (www.idos.cz, 2017)

Tabulka č.4 Spojení autem Trasa Vzdálenost Dojezdová vzdálenost Benecko - Jilemnice 9,3 km 19 min Benecko - Vrchlabí 10,4 km 18 min Benecko - Semily 25,6 km 41 min Zdroj: zpracováno autorkou podle (www.mapy.cz, 2017)

48

4. Možnosti rozvoje obce Benecko

Obec Benecko nemá zpracovaný svůj Program rozvoje. Možností rozvoje území obce Benecko se částečně zabývají dva strategické dokumenty: Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko 2012-2022, kterou si pro své území nechal zpracovat Jilemnicko - svazek obcí, a Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí 2007-2013 zpracovaná pro potřeby Sdružení cestovního ruchu na Benecku a okolí, z.s. Obec Benecko si každoročně zpracovává plán prací na konkrétní rok, který schvaluje zastupitelstvo obce. Jedná se především o údržbu a opravy obecního majetku. Velkou část tvoří opravy a údržba místních komunikací, včetně postupného asfaltování dosud nezpevněných obecních cest, oprava a postupné zateplení obecních budov, oprava popř. budování nových rozvodů kanalizace a vodovodů (ve spolupráci s VHS Turnov), opravy veřejného osvětlení popřípadě budování nového osvětlení ve vzdálenějších částech obce, nákup vybavení pro jednotky hasičů, opravy budov v lyžařském areálu, údržba lanovky, vleků a systému zasněžování, a v neposlední řadě ve spolupráci s HSK Benecko a Sdružením rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí budování a údržba turistických tras a cyklotras popř. účast na jiných projektech souvisejících s rozvojem cestovního ruchu a sportu a tělovýchovy. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Zápis veřejného zasedání obecního zastupitelstva, č. 4, 2015, č. 11, 2016, č. 16, 2017)

Vzhledem k narůstajícímu množství aktivit a následně stále významnějšímu čerpání podpory z dotačních zdrojů vznikla pro Jilemnicko – svazek obcí potřeba vytvořit Strategii rozvoje mikroregionu Jilemnicko 2012-2022. Společným cílem všech obcí svazku je řešení specifických problémů spádové oblasti Jilemnice. Nejrozsáhlejší část dokumentu je analýza současného stavu, která byla vypracována na základě shromáždění dostupných podkladů od členských obcí, statistik, tematických analýz zájmových subjektů, veřejných institucí a veřejně dostupných údajů z webových portálů. Po rozboru daného území následuje vytýčení deseti nejvýznamnějších problémů, se kterými se zástupci jednotlivých obcí při své práci potýkají. (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko 2012, s.7) „U obce Benecko se jedná o tyto problémy: špatný stav krajské silnice procházející obcí, špatný stav místních komunikací, chybějící vodovod a kanalizace v částech obce, havarijní stav některých soukromých objektů, neuklizené soukromé pozemky, zchátralé nebo chybějící veřejné osvětlení, náročná údržba obecních budov, malé zapojení občanů do společenského života v obci, problémy s KRNAP

49 při územním plánování, podfinancovaná jednotka požární ochrany v obci.“ (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko 2012, s. 67) Aby při stanovení strategických cílů mikroregionu bylo možné vycházet nejen z problematických oblastí, ale i z plánovaných záměrů jednotlivých obcí, byly na základě šetření shromážděny nejdůležitější projektové záměry obcí ve výhledu let 2012-2022. U obce Benecko se jedná o tyto projektové záměry: vybudování veřejného osvětlení v částech obce, úprava Domu služeb (přístavba Hasičárny, přestavba vnitřních prostor pro OÚ), Vybudování 4 obecních bytů ve stávajících objektech, opravy povrchu části místních komunikací, postupná modernizace lyžařského areálu, zateplení a rekonstrukce vytápění školních budov, vybudování vycházkových tras, cyklotras, in-line tras, pořízení vozidla požární ochrany pro výjezdovou jednotku hasičů. Následná návrhová část vychází z problémů jednotlivých obcí a uvádí strategické cíle a rozvojová opatření v duchu vize regionu: „Spokojení občané trvale žijící v atraktivním, prosperujícím a soběstačném regionu s kulturní krajinou a bohatými tradicemi.“ (Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko 2012, s. 72-73)

Vzhledem k tomu, že od roku 2012 uběhlo už šest let, je na místě, zmínit, co se od té doby v obci Benecko změnilo, jaké záměry byly již realizovány, a jestli byly odstraněny alespoň některé z výše jmenovaných problémů.

 Špatný stav krajské silnice Silnice vedoucí obcí Benecko je v majetku Libereckého kraje a již po řadu let je ve velmi špatném stavu, dle slov starosty obce, se vedlo více jak patnáct let jednáním s krajem o opravě této, pro obec Benecko, klíčové silnice. Vzhledem k tomu, že by se jednalo o finančně velice nákladnou akci (jednalo by se o smyčku od Dolních Štěpanic, přes Benecko, na Mrklov a z Mrklova zpět na Dolní Štěpanice) vedení Libereckého kraje celou akci neustále odkládalo. K budování nové silnice přispěla, kromě opakovaných jednání ze strany vedení obce, i iniciativa ze strany občanů, kteří podepsali v roce 2015 petici za zlepšení silnice na Benecko, kterou adresovali Hejtmanovi Libereckého kraje. V současné době je hotová první z tří plánovaných etap Prakovice – Benecko Hotel Diana (cca 40 mil.). Většina první etapy byla dokončena v roce 2016, až na některé vynechané úseky, kde nebyly dořešeny všechny náležitosti s majiteli pozemků ležících pod silnicí a některých propustků, tak aby se podařilo zavčas získat stavební povolení. Tyto úseky byly následně dokončeny v roce 2017. Jednalo se o velký projekt, kdy byla provedena lokální oprava porušených míst, zesílení vozovky, obnova brusné vrstvy, pročištění příkopů, nové propustky pod komunikací, nová svodidla aj.

50

Dále je v plánu oprava mostu v Prakovicích (2019), zpracovává se projekt na silnici Mrklov- Křižovky-Benecko (cca 60 mil.) a silnice v Dolních Štěpanicích se bude dělat po dokončení vodovodu a kanalizace (cca 20 mil.). (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících dokumentů: Zápis veřejného zasedání obecního zastupitelstva, č. 4, 2015, č. 5. 2015, č. 11, 2016; Slovo starosty, 2018b, s. 3-4, 2017f, s. 3-4, 2015a s. 3, 2017b s.4; Oprava silnice Benecko 2016c s. 4-5)  Špatný stav místních komunikací Na základě zápisů ze zasedání veřejného zastupitelstva a rady obce, popř. Plánu prací obce, bylo zjištěno, že obec Benecko se průběžně zabývá opravou obecních cest. Menší akce financuje ze svých zdrojů, větší akce financuje obec za pomoci dotací11. V posledních třech letech byly opraveny tyto obecní cesty: Horní Štěpanice – Zákoutí (získána dotace 1 mil. Kč), Benecko – cesta Braunovi, Kracíkovi, Štěpanická Lhota ke Strnádkovým, cesta na dolní Benecko, cesta na Zadní Žalý (ve spolupráci s KRNAP a Městem Vrchlabí), parkoviště u zříceniny Štěpanického hradu, sídliště pod Hančovou boudou, zpevnění štěrkové cesty na Vrších, nová cesta Mrklov – Hoření strana, Lhota Štěpanická cesta u Erlebachů, Dolní Benecko – Rychlov, cesta k Mladé frontě, cesta k Pušovým, cesta do Hample. V souvislosti s budováním kanalizace v Dolních Štěpanicích, která vede v krajské silnici, byly opraveny mostky a obecní cesty, tak aby zvládli větší dopravní zatížení vzniklé kvůli objízdné trase. U většiny zmiňovaných cest byly provedeny nové asfaltové povrchy, jiné byly opravené živičným recyklátem či kamennou drtí. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Zápis veřejného zasedání obecního zastupitelstva, č. 4 2015, č. 8, 2015, č.10, 2016, č. 11, 2016, č.18, 2017, č. 20, 2017; Slovo starosty, 2015f s. 3, 2016b s.3, 2016c s 3, 2016e s. 3-4, 2018a s.3, 2017f s.3, Zápis z obecní rady, 29.1.2018, 14.5.2018)  Chybějící vodovod a kanalizace Vodovody a kanalizace obce Benecko vlastní VHS Turnov12. Již po řadu let probíhají v obci opravy vodovodních řádů a postupná výstavba splaškové kanalizace. Největšími dvěma akcemi v posledních letech byla oprava vodojemu Pláňka a výstavba splaškové kanalizace pro Dolní Štěpanice. V roce 2015 se uskutečnila oprava vodojemu Pláňka v celkové hodnotě 3,9 mil. Kč, na které se obec Benecko podílela investiční dotací ve výši 500 tis. Kč. Vodojem je osazen čerpadly, kdy je možné pomocí výtlaku do vodojemu pod hotelem Kubát, zásobovat horní část obce. Tím se v této oblasti vyřešil úbytek vody v letních měsících, kdy musel být

11 Podrobněji viz. Příloha č. 3 Seznam dotací získaných obcí Benecko a ZŠ Benecko 12 Podrobněji viz. kapitola 2.11.1 Zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod

51 vodojem externě doplňován za pomocí dobrovolných hasičů. V roce 2016 se započala výstavba splaškové kanalizace v Dolních Štěpanicích, za účelem odvedení splaškových vod do ČOV v Hrabačově. Jedná se o největší stavbu v obci, která vzhledem k husté zástavbě, probíhá ve velmi stísněných podmínkách. Stavba probíhá ve 3 etapách a obec Benecko se na této akci podílí investiční dotací ve výši 10 mil. Kč. Souběžně s budováním splaškové kanalizace probíhá rekonstrukce vodovodu Bátovka – Jilemnice a s tím spojená výměna vodovodních řádů a přípojek v Dolních Štěpanicích. V současné době se připravuje vyřešení zásobování pitnou vodou v Mrklově – Hoření strana, oprava vodovodu v Hořeních Štěpanicích a na dolním Benecku. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Výroční správa za rok 2015, 2015, Zápis veřejného zasedání obecního zastupitelstva, č. 4 2015, č. 5 2015, č. 16 2017, Slovo starosty, 2018a, s. 3-4, 2015d s. 3)  Havarijní stav některých soukromých objektů Asi jako ve většině obcí i v obci Benecko se vyskytuje několik starých neudržovaných objektů. Zástupci obce sice apelují na vlastníky, aby se o svůj majetek staraly, ale jsou zde i případy, kdy se nedaří změnit věci k lepšímu. Jedním takovým příkladem je ruina bývalé hospody u Bubeníků v Mrklově. Obec sice podala ve věci špatného stavu domu podnět na příslušný stavební úřad, ten ale žádost odložil s tím, že budova není v havarijním stavu. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Zápis z obecní rady 16.8.2017, 16.10.2017)  Neuklizené soukromé pozemky Prostřednictvím místního zpravodaje starosta pravidelně apeluje na vlastníky nemovitostí na území obce, aby se pokusili, je-li toho třeba, o zvelebení svého majetku, a tím přispěli k vylepšení vzhledu celé obce. Dle jeho slov, i zdánlivé drobnosti dotvářejí celkový dojem obce. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Slovo starosty, 2015d, s.4, 2015e, s.3)  Zchátralé nebo chybějící veřejné osvětlení V posledních letech probíhají postupné opravy veřejného osvětlení a zároveň se začalo i s budováním osvětlení v částech obce, kde dosud chybělo. Proběhla rekonstrukce veřejného osvětlení včetně nových sloupů a svítidel v souvislosti s opravou krajské silnice na Benecku, dále se rekonstruovalo veřejné osvětlení na Rychlově, v horní části Benecka Sychrov – Žalý bylo vybudováno nové veřejné osvětlení aj. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Zápis veřejného zasedání obecního zastupitelstva, č.4, 2015; Slovo starosty 2015e, s. 4, 2017f, s 3-4)

52

 Náročná údržba obecních budov Obec Benecko se průběžně zabývá opravou svého majetku. V posledních letech se uskutečnila oprava několika zastávek, z finančně náročnějších akcí stojí za zmínku zateplení, výměna oken a rekonstrukce kotelny budovy ZŠ v Dolních Štěpanicích (získána dotace v hodnotě 1593 444 Kč13), zateplení fasády, výměna oken a rekonstrukce kotelny v budově ZŠ na Benecku (získána dotace ve výši 1 929 922,53 Kč14) u obou budov školy došlo také k rekonstrukci tříd a sociálního zařízení, a dále se uskutečnila výměna oken a nátěr fasády budovy MŠ. Zateplení fasády a celkové opravy se dočkala také budova Hasičské zbrojnice v Dolních Štěpanicích, opravou prošla Sokolovna v Dolních Štěpanicích a opravami a změnou dispozic si prošel i Dům služeb na Benecku, kde zároveň došlo k přistavění a tím zvětšení stávajících prostor Hasičské zbrojnice. Mimo to průběžně probíhají různé drobné opravy na ostatních budovách v majetku obce. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Zápis veřejného zasedání obecního zastupitelstva, č. 4, 2015, č. 11, 2016, č. 18, 2017, 19,2017)  Malé zapojení občana do společenského života v obci V současné době je zapojení občanů do společenského života v obci dle mého názoru dostačující. Dle zápisů z Veřejných zasedání obecního zastupitelstva jsou pravidelně podávány různé podněty z řad občanů. Někteří dobrovolníci se podílejí na pořádání kulturních akcí v obci, např. pořádají drakiády, pohádkové lesy, doprovodných akcí u rozsvěcení Vánočního stromku apod. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Díky všem, 2016d, s. 12-16; Benecká drakiáda, 2016e s. 21-22; Milovská pouť,2016d, s. 17; Benecko dětem, 2016d, s. 12)  Problémy s KRNAP při územním plánování Neustálým problémem v oblasti územního plánování je konflikt mezi ochranou přírody a některými stavebními záměry. S tímto problémem se potýká jak řada soukromých vlastníků pozemků, tak i samotná obec. V případě obce Benecko se jedná v poslední době především o dva projekty. Jedním z nich je velký projekt, který se táhne více jak 15 let, kde se jedná o propojení lyžařského areálu Benecko s areálem Herlíkovice přes Žalý. Tento projekt jde v duchu momentálního trendu propojování lyžařských areálů a tím zajištění rozmanitějšího terénu pro lyžaře. Již několik let je na toto téma hotová studie, projekt ale opakovaně naráží na správu KRNAP, která ho opakovaně zamítá. Dalším a významnějším projektem je snaha obce zamezit úbytku trvale žijících obyvatel. Jedním z důvodů úbytku obyvatel jsou dle slov

13 Podrobněji viz. Příloha č. 3 Seznam dotací získaných obcí Benecko a ZŠ Benecko 14 Podrobněji viz. Příloha č. 3 Seznam dotací získaných obcí Benecko a ZŠ Benecko 53 starosty vysoké ceny stavebních pozemků v obci. O stavební pozemky a nemovitosti především v horní části obce je velký zájem ze strany investorů. Mladí lidé, kteří mají zájem o trvalý pobyt v obci a nemají stavební pozemek od rodičů, nemají šanci přeplatit bohaté zájemce. Vzhledem k tomu, že v současné době obec stavební pozemky téměř nemá, proběhla snaha ze strany obce o prosazení nových zastavitelných ploch na obecních pozemcích, pro případné zájemce o trvalé bydlení za přijatelnou cenu. Záměr ale narazil na ochranu přírody a do změny územního plánu neprošel. (Slovo starosty, 2017d, s.3)  Podfinancovaná jednotka požární ochrany V posledních letech se snaží obec více financovat jednotku požární ochrany. Důkazem toho jsou jednak opravy a modernizace hasičských zbrojnic, jednak pravidelný nákup ochranných prostředků PO, pořízení a opravy mobilních a přenosných radiostanic včetně příslušenství, a především nákup mobilní požární techniky – dopravního automobilu, vše za přispěním Fondu požární ochrany Libereckého kraje.15 (Starosta, 2016)

Shrnutí Z výše uvedeného textu vyplývá, že obec se intenzivně zabývá řešením většiny z uvedených problémů a zároveň, že většina z projektových záměrů je již splněna nebo v řešení. Projektový záměr vybudování veřejného osvětlení v částech obce, postupná modernizace lyžařského areálu a oprava povrchu místních komunikaci jsou postupně realizovány. Projektové záměry vybudování vycházkových tras, cyklotras a vybudování 4 obecních bytů ve stávajících objektech zatím realizovány nebyly. Projektové záměry pořízení vozidla požární ochrany a zateplení a rekonstrukce vytápění školních budov, vybudování in-line trasy a úprava Domu služeb jsou již hotovy. V posledních letech jedním z větších projektů byla přestavba Domu služeb. Podnětem pro ni bylo přestěhování Obecního úřadu Benecko ze Lhoty Štěpanické do prostor bývalé diskotéky, nacházející se v prvním patře Domu služeb. Obecní úřad se tím přestěhoval do centra místní části Benecko, kde je lépe dostupný většině občanů. Díky tomuto přesunu se uvolnily prostory původního sídla Obecního úřadu ve Lhotě Štěpanické a následně obec tento objekt poskytla k prodeji.

4.1 Možnosti rozvoje obce Benecko v rámci cestovního ruchu

Díky sílící konkurenci okolních, ale zejména i zahraničních regionů, v souvislosti se špatnou sněhovou situací po několik zimních sezón za sebou, došlo k odlivu některých skupin

15 Podrobněji viz. Příloha č. 3 Seznam dotací získaných obcí Benecko a ZŠ Benecko 54 turistů a tím i k nástupu krize v oblasti cestovního ruchu. Na základě této skutečnosti vzešla před 12 lety potřeba vytvoření účelného a efektivního způsobu propagace obce Benecko. Za tímto účelem vzniklo Sdružení cestovního ruchu na Benecku a okolí, z.s.16, které sdružuje fyzické a právnické osoby činné v cestovním ruchu, obec Benecko, HSK Benecko aj. a jehož cílem je udržení a rozvoj cestovního ruchu nejen na Benecku a v jeho okolí, ale i v turistickém regionu Krkonoše. Hlavními prioritami Sdružení cestovního ruchu jsou klidné, příjemné a čisté prostředí nejen pro aktivní turistiku, ale i pro odpočinek, letní i zimní aktivity šetrné k chráněné přírodě, spokojení turisté, kteří se sem budou rádi vracet, a samozřejmě efektivní využívání finančních prostředků. Základní image regionu jsou „Vzdušné lázně Benecko“, jde zde o myšlenku „čistý vzduch znamená zdraví život“ a obec Benecko díky své unikátní poloze (nadmořská výška cca 900 m. n. m., poloha na okraji KRNAP, a dostatečná vzdálenost od průmyslových oblastí), se nachází nad úrovní smogového mraku, což zaručuje čistý vzduch, více slunečných dnů v roce a krásné výhledy daleko do kraje. Tedy jde o image horského střediska s čistým prostředím a zejména s čistým vzduchem. Propagace regionu je zaměřena především na rodiny s dětmi a seniory. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: 11 let Sdružení cestovního ruchu na Benecku a okolí, 2017d, s.17; Jednatelka Sdružení cestovního ruchu, 2017; Benecko – vzdušné lázně v Krkonoších, 2018; Slovo starosty, 2017d s. 17) Motivačním impulsem pro vstup podnikatelů do Sdružení se stala KARTA HOSTA, tj. slevová karta, kterou mohli členové sdružení zdarma nabízet svým hostům a přednostní místo v rámci propagace turistického regionu. Prvním velkým projektem Sdružení cestovního ruchu byl provoz kamery s účastí v TV PANORAMA, na kterou byla získána dotace ve výši 1 mil. Kč. Po ukončení tohoto pětiletého závazku, který značně odčerpával finance Sdružení, tvořené převážně členskými příspěvky, bylo možné začít lépe využívat finanční zdroje. Dalšími zajímavými projekty podporovanými Sdružením cestovního ruchu bylo vytvoření informačního portálu a panoramatické mapy včetně kontaktů na své členy. (11 let Sdružení cestovního ruchu na Benecku a okolí, 2017d s.17-19) V srpnu 2007 si Sdružení cestovního ruchu nechalo vypracovat společností EnviConsult, s.r.o. Analýzu cestovního ruchu na Benecku a okolí jako podklad pro Strategii udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí 2007-2013. Analýza vychází z popisu zájmového území a zároveň respektuje cíle a doporučení koncepčních dokumentů vyšších územních celků týkajících se dané oblasti. Popisuje aktuální stav cestovního ruchu

16 Dále Sdružení cestovního ruchu 55 v obci, zabývá se analýzou nabídky a poptávky a analýzou konkurence v rámci Západních Krkonoš. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že obec Benecko patří mezi tradiční střediska zimních sportů. Hlavním potenciálem obce je její poloha, přírodní atraktivita, klidný charakter a relativně rozvinutá infrastruktura cestovního ruchu. Určité limity zde souvisí především s tím, že obec Benecko leží v ochranném pásmu popř. 3. zóně ochrany KRNAP, celé území leží v Biosférické rezervaci Krkonoše-Karkonosze, v EVL Krkonoše a v Ptačí oblasti Krkonoše. Navíc severovýchodní část obce leží v rámci ÚSES v ochranném pásmu biokoridoru neregionálního významu, podél řeky Jizerky se nachází biokoridor regionálního významu a biocentrum regionálního významu. Proto je třeba najít konsensus pro kvalitní rozvoj cestovního ruchu tak, aby nově vznikající prvky infrastruktury nenarušovali krajinný ráz daného chráněného území. Návštěvnost obce představuje cca 345 tis. přenocování za rok a je do jisté míry stabilizovaná. Nabídka ubytovacích kapacit je 2 350 lůžek, dá se předpokládat, že skutečná nabídka je ještě vyšší. Vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem ekonomických příjmů obyvatel obce Benecko představuje cestovní ruch, je o to důležitější zajištění pozitivního vývoje turistické destinace. Prozatím si Benecko neprošlo fází stagnace, cílem této strategie je, aby Benecko prošlo fází stagnace s co nejmenšími ztrátami, aby následně bylo schopno dosáhnout stabilizace a omlazení. Důležité je, aby obec Benecko nezačala zaostávat oproti sousedním konkurenčním střediskům, které jak ukázala analýza konkurence, zvyšují kvalitu a nabídku služeb investují do rozvoje a snaží se o promyšlený marketing. Toho obec Benecko dosáhne zachováním „genia loci“ stávajícího klidného charakteru, zaměří se na kvalitativní rozvoj cestovního ruchu a na rozvoj produktů a služeb za účelem zvýšení návštěvnosti mimo zimní sezónu. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Analýza cestovného ruchu na Benecku a okolí 2007, s. 50-65; Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí 2007-2013, 2007 s. 4) Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí obsahuje 5 hlavních priorit: „trvalá péče o místní přírodní a historické hodnoty, které jsou podmínkou pro udržitelný cestovní ruch, zvyšování kvality turistických služeb a infrastruktury Benecka a okolí, rozvíjení turistických atraktivit a příležitostí pro trávení volného času na Benecku a okolí, zavedení destinačního managementu turistického ruchu na Bencku a okolí a jeho institucionální zajištění, jednotná a atraktivní prezentace Benecka a okolí jako turistické destinace.“ (Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí 2007-2013, 2007 s. 9) Pro každou prioritu jsou navrženy 3 strategické cíle, pro každý z cílů jsou navrženy

56

2 až 5 opatření, které zároveň plní funkci akčního plánu pro dosažení cílového stavu. (Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí 2007-2013, 2007 s. 26) Podle jednatelky Sdružení cestovního ruchu se nejprve jeho činnost orientovala na propagaci obce Benecko jako rekreačního střediska. Za tímto účelem postupně vznikaly mapy běžeckých tratí, turistické mapy, cyklomapy, panoramatické mapy s kontakty na členy sdružení a další tvorba propagačních materiálů. V neposlední řadě vznikly webové stránky www.benecko.info.cz , které nejen informují o možnostech aktivit v obci a okolí, ale v současné době obsahují i poptávkový systém s kontakty na členy sdružení. Za podpory sdružení jsou v provozu 3 HD kamery a svou práci odvádí i Reklamní spoty vysílané na rádiu Impuls. Sdružení spolu s klubem HSK Benecko se starají o obnovu značení tras běžeckého lyžařského areálu a i některých turistických tras. (Jednatelka sdružení cestovního ruchu, 2017) Jedním z největších dosud realizovaných projektů Sdružení cestovního ruchu je Lufťákova stezka. Jedná se o více jak 2 km dlouhou stezku vedoucí po místní komunikaci, s 8 zataveními (mapa, lufťákova flotila, drž partu, bylo nás pět, koule v háji, lufťák hledá SuperStar, Jeden nestačí, Drevokocůr), plnými her a hádanek, určenou pro rodiny s dětmi a pro všechny co se rádi baví. Jedná se o zábavnou procházku na čerstvém vzduchu, kterou je možno zakončit na jednom ze čtyř výdejních míst, kde po zodpovězení kvízové otázky je možno obdržet certifikát a samolepku s lufťákem. (Jednatelka sdružení cestovního ruchu, 2017; Benecko-vzdušné lázně v Krkonoších, 2018) Obec Benecko spolu se Sdružením cestovního ruchu a s KRNAP se zasloužili vybudování in-line stezky. Stezka se vede lesem z Benecka na Rovinka, po komunikaci, kterou vlastní KRNAP. Při opravě jejího povrchu bylo nutné domluvit se Správou KRNAP, aby byl asfaltový povrch volen tak, aby vyhovoval pro daný účel. Navíc na jejím začátku byly za účelem přezouvání umístěny lavičky a věšáčky. (Jednatelka sdružení cestovního ruchu, 2017) Dalším větším projektem, na kterém se podílí Sdružení cestovního ruchu spolu s obcí Benecko je budování cyklostezky Singletrack. Cyklostezka by se měla nacházet v lesích mezi Beneckem a Rovinkami. Věc je zatím v jednání s příslušnými úřady a následně se bude podávat žádost o dotaci. V loňském roce se měla otvírat kratší dětská varianta, která bude vést v lese nad ZŠ Benecko, ale kvůli těžbě dřeva, kterou v místě provádí KRNAP, bylo její otevření odloženo po skončení prací. (Údaje převzaty a zpracovány podle následujících zdrojů: Zápis veřejného zasedání obecního zastupitelstva, č. 13, 2016; Zápis z obecní rady, 10. 1. 2018; Slovo starosty, 2017f s. 4; SS2015/3 s. 3)

57

Dle předsedy Sdružení cestovního ruchu se cíle stanovené Sdružením daří plnit. Především se podařilo udržet konkurenceschopnost areálu, a díky tomu místní podnikatelé přežili krizi. Výrazně se zvýšila návštěvnost regionu od jara do podzimu, neustále se zkvalitňující obsah webových stránek a až několikanásobně zvýšila jejich návštěvnost. Díky projektům podporovaným Sdružením se podařilo vytvořit povědomí o místním regionu, který je klidný a přívětivý a tím pádem vhodný pro mladé rodiny a seniory. (11 let Sdružení cestovního ruchu na Benecku a okolí, 2017d s.18)

Dílčí závěr: Z výše uvedeného textu vyplívá, že hlavním iniciátorem rozvoje cestovního ruchu v obci Benecko je Sdružení cestovního ruchu na Benecku a okolí, z.s., a to ať už se jedná o propagaci obce, nebo o realizaci různých projektů. Obec Benecko se spolupodílí na projektech týkajících se cestovního ruchu, některé dostane do správy (jako např. Lufťákovu stezku, kterou vybudovalo Sdružení cestovního ruchu, ale dále se o ni stará obec Benecko, která v případě potřeby provádí drobné opravy). (Jednatelka sdružení cestovního ruchu, 2017) Obec Benecko se částečně zapojuje do obnovy vycházkových tras v obci a jejím okolí, obnovuje jejich značení, jedná se zástupci KRNAP ohledně výběru vhodného mobiliáře (lavičky, informační tabule, odpočinková místa) apod. (Slovo starosty, 2017c s.3) V budoucnu by bylo vhodné větší zapojení a hlavně větší iniciativa ze strany obce Benecko v oblasti rozvoje cestovního ruchu.

4.2 Průzkum spokojenosti obyvatel obce Benecko s kvalitou života v obci

V červnu 2018 provedla autorka průzkum veřejného mínění formou řízených rozhovorů, který se týkal spokojenosti obyvatel obce Benecko s kvalitou života v obci. Nevýhodou této metody je, že je zde osloven menší počet respondentů, než by tomu bylo v případě dotazníkového šetření. Z důvodu, aby autorka zjistila co možná nejvíce názorů a postojů občanů obce Benecko k dané problematice, zvolila tuto časově náročnější metodu, která je pro potřeby této bakalářské práce vhodnější. Pro výběr respondentů využila autorka své znalosti občanů obce Benecko z doby, kdy zde působila několik let jako poštovní doručovatelka, a byla s nimi téměř v každodenním kontaktu. Na základě těchto zkušeností provedla autorka výběr respondentů, a zároveň se snažila dodržet objektivní kritéria, tak aby byl výběr respondentů aspoň kvazireprezentativní, ne-li reprezentativní. Při výběru

58 respondentů byl kladen důraz na to, aby měli stejné zastoupení muži a ženy, a aby zde byly zastoupeny různé věkové kategorie a různé profese. Respondenti byli vybíráni z různých částí obce, přičemž 4 byli z Benecka, 4 z Dolních Štěpanic, 3 z Horních Štěpanic a 3 Mrklova. Tabulka č. 5 znázorňuje jednotlivé respondenty. Každému respondentovi bylo přiděleno písmeno, pod kterým bude níže v textu pro větší přehlednost uváděn.

Tabulka č. 5 Seznam účastníků řízených rozhovorů Pohlaví Věk Profese Části obce A Žena 70 a více Důchodkyně Benecko B Žena 50-70 Pedagog Horní Štěpanice C Muž 50-70 Dělník Mrklov D Muž 18-35 Projektant Mrklov E Žena 18-35 Manažerka Mrklov F Žena 18-35 Mateřská dovolená Horní Štěpanice G Muž 35-50 Živnostník Horní Štěpanice H Žena 50-70 Prodavačka Dolní Štěpanice I Muž 50-70 Předseda HSK Benecko

J Žena 35-50 Jednatelka Sdružení cest. ruchu Benecko K Muž 35-50 Úředník Dolní štěpanice L Žena 50-70 Zaměstnanec OÚ Benecko M Žena 35-50 Obchodní referent Dolní Štěpanice N Muž 18-35 Student Dolní Štěpanice Zdroj: zpracováno autorkou na základě řízených rozhovorů 2018

Všem čtrnácti respondentům bylo položeno pět otevřených otázek, ve stejném pořadí, ke kterým se měli možnost vyjádřit. Tazatelka přistupovala k vedení rozhovoru jako nezávislá, nezúčastněná osoba. K odpovědím nebyli respondenti nikterak směřováni, nebyly jim uváděny žádné příklady, aby nedošlo k jejich ovlivnění. V případě neporozumění otázky jim byla krátce vysvětlena. Jednalo se o tyto otázky:  Jak jste spokojeni se svou obcí jako s místem, kde žijete?  Jaké jsou podle Vás silné stránky obce Benecko?  Co považujete za největší nedostatky obce Benecko?  Do čeho by se podle Vás nejdříve mělo investovat z veřejných prostředků?

59

 Jak by se podle Vás měla obec Benecko rozvíjet do budoucna?

Vzhledem k tomu že byly odpovědi respondentů často stejné, popř. podobné, budou v následujícím textu shrnuty ke konkrétním otázkám. Za každou odpovědí bude dle tabulky č. 5 uvedeno písmeno příslušného respondenta.

1) Jak jste spokojeni se svou obcí jako s místem, kde žijete? - jsem spokojený/á, je to lepší, než to bývalo dříve A, D,H, I,J - jsem spokojený/á, jsem tu rád/a B,C,F,G,H,L,N,K,M - zvykl/a jsem si tu A,B,M - není tu takový nepořádek, jako v obcích v kraji B,F,G - nejsou tu líní lidé B,H - dobře se tu dýchá a je tu pěkný příroda B, E,F,H,I,K,M - hezké prostředí, hory, výhledy C, G,H,J,K,M - není to zanedbaná vesnice jako v kraji, jsou tu hotely, cestovní ruch na C,D,E,I dobré úrovni, prostě finance - v zimě je to tu super, ale jinak je tu hodně chladno, spíš ideální na E víkendy - v mezisezóně je tu klid K

2) Jaké jsou podle Vás silné stránky obce Benecko? - obec funguje dobře, dobrý starosta A,C,D,E,H,L - poloha v Krkonoších dobře využitelná k cestovnímu ruchu, oproti D,H,I,M vesnicím v kraji - dobře se o obec starají (např. Vítkovice mají stejné podmínky a to i C,D, F, G finanční, protože mají vleky, ale nic se tam neopravuje, škola je v hrozném stavu, oproti tomu tady proběhla rekonstrukce hasičáren, školy na Benecku, školy v Dolních Štěpanicích, školka je opravená, v Mrklově je předělaná bývalá škola na Dům s pečovatelskou službou, to ve Vítkovicích investují jen do techniky a pro lidi nic neřeší - volnost, vzdušnost, přírodní podmínky B,E,H,M - hezky situovaná obec B,H,I,M - solidní dostupnost do měst B,H,I

60

- pěkné výhledy B,C,H,I,M - čerstvý vzduch B,C, E,H,M - pěkné přírodní podmínky, vhodné pro děti – z čehož těží školy a školka B,C,M - je tu bezpečno, nekrade se tu – to se ale s odchodem některých lidí a B, F, G,H velkým turistickým ruchem může změnit - rozvinutá vodovodní síť včetně sběrných rezervoárů a posílení pramenů, C kanalizace - vycházejí vstříc, pokud si tu chce člověk postavit C - k místním se chovají dobře, chtějí, aby tu lidi zůstali C, D - obci se konečně podařilo zařídit opravu krajské silnice C,D,M - neplní jen rezidenční funkci jak je tomu často u vesnic v kraji, kde lidi D přijdou z práce, otevřou si pivo a lehnou si k televizi a nic nedělají, obec Benecko vytváří možnosti k podnikání a spousta obyvatel jde do toho a snaží se toho využít a posunout se dopředu - je tu živo oproti vesnicím v kraji (sportovní zázemí, vleky, turistický E,K,G,H,I,N ruch) - celkem vyhovující veřejná doprava B,H - dobře tu funguje obchod, který je v sezóně otevřeny i v neděli a o B,H svátcích - je tu MŠ, ZŠ, pošta, obchod, sportovní kroužky pro děti F,G - při zadávání veřejných zakázek obcí, nejprve osloví místní podnikatele G - obec přispívá svým občanům 50% z celkové částky celosezónní F,G,I permanentku do Lyžařského areálu - v obci je kostel G - nejsou tu problémové menšiny F,G,H,I - hlavní silnou stránkou je, že je tu skupina lidí, která se snaží Benecko J propagovat -další silnou stránkou, která souvisí s cestovním ruchem je, že je Benecko J kousek Prahy (jen asi 1,5 hod. cesty) - na základě sklonu a délky sjezdovek je Benecko vhodným střediskem J pro rodiny s dětmi - důležitá je finanční stránka, jsme stále levnější než okolní střediska, za to J jaké služby a v jaké kvalitě poskytujeme, bychom mohli klidně ve všech

61 sférách podražit - lidé tu táhnou za jeden provaz J - nově se podařilo zřídit na Benecku bankomat J - ve většině půjčoven, restauracích a obchodech se dá platit kartou J

3) Co považujete za největší nedostatky obce Benecko? - všechno dělají převážně pro turisty A, F, G,K - veliká obec, hodně rozčleněná, každá část má jiný charakter, což je B, D, F problém z hlediska hospodaření a přerozdělování peněz (rivalita mezi obyvateli jednotlivých částí) - často členové zastupitelstva z ostatních částí obce nepodporují B,D podnikatelské projekty Benecka a vzniká tu střet rekreační středisko x ostatní vesnice, a přitom cestovní ruch přináší finance, které se rozdělují pro všechny části (měli by být více nad věcí a uvažovat o problémech v globálu) - není zde charakter klasické vesnice (spíš rekreačního střediska) B,K,M - rušení nočního klidu převážně turisty a hotely a pensiony (hlasitá hudba B, C,K,M celou noc, ohňostroje skoro každý víkend) - nedodržování dopravních předpisů (rychlá jízda v obci porušování B, C, F,K,M dopravních značek jako zákaz vjezdu, zákaz stání) - v zimě se parkuje všude, parkoviště jsou prázdná, ale přitom silnice je B, C,F,K,M ucpaná a nedá se projet - všude je to zarostlé stromy a keři, dřív se lidé více staraly o své pozemky C,F,M a prořezávali nálet - nedostatečné veřejné osvětlení, často dlouho rozbité, v částech obce B,C chybí - volně se potulující psi B, C, F,G,K,M,N - neuklízení psích exkrementů B, C, F,G,M - boj o klientelu, každý chce „urvat“ co nejvíc D, F - obyvatelé si závidí a nejsou tak mezi nimi přátelské vztahy D, F - obec podporuje více podnikatele, než mladé lidi, kteří by tu zůstali D,K,M - chybí cyklostezky E,K,M - špatné silnice, sice se opravují, ale spousta by jich ještě opravit chtěla E, G,K,L,M

62

- chybí zde kvalitní restaurace, bar, diskotéka, kavárna, cukrárna (zázemí E,K,L,M,N co by nalákalo i lidi z okolí) - málo kulturních akcí B, E - chybí zde nějaké skupinové cvičení E,M - chybí celoročně otevřená dobrá hospoda B,L,M - krátká otvírací doba na poště B,M - po lesích i po silnici jezdí rychle motorkáři, čtyřkolky a sněžné skútry a B,F, G,M nikdo to neřeší - v centru obce nepořádek na některých soukromých pozemcích F,M - velká města jsou daleko (100 km a více) F,G - nejsou tu povolený ploty F,G - stále nedokončené opravy krajské silnice, která vede obcí a je F,J v dezolátním stavu - není tu moc sportovního vyžití mimo zimu L - téměř žádné kulturní vyžití L - chybí klub pro důchodce L - žádné vyžití pro teenagery L - mohlo by být více laviček a odpadkových košů K - nedostatek parkovacích míst K

4) Do čeho by se podle Vás nejdříve mělo investovat z veřejných prostředků? - měli by toho víc dělat pro děti, aby měli víc zábavy A, B,F - pořídit dětské hřiště pro své občany B,F,K,M - více akcí pro děti B,F,K,M - pořádné zasněžování na vleku Liška a výměna starého vleku za nový C, I,J, (což by přivádělo více peněz obci) - chybí tu sáňkařská dráha, nebo nějaký prostor určený k sáňkování C,K,M,N - je tu nedostatek veřejných WC C - nová větší nádrž pro zasněžování C - vybudování kanalizace na Dolním Benecku C,J - oprava obecních cest B, C,G,K - obec nemá sportovní halu, ta by přivedla další hosty (obzvláště B, D,H,I,L,K,M,N

63 v mimosezóně, kdy často prší) a sportovní vyžití by bylo dobré i pro místní - chybí pořádný domov důchodců, kde by se o člověka postaraly, kdyby D,M toho sám nebyl schopen - vytvořit lanové centrum v lese E - stezka korunami stromů E - více se starat o údržbu zeleně na veřejných prostranstvích a kolem B,F obecních budov, kolikrát tam dlouho stojí vysoká tráva - aktivně se podílet na pořízení singltreku popř. pantreku J - vybudovat chodníky, přechody pro chodce K - pořídit cyklostezky, pruh pro cyklisty K - zařídit bydlení pro mladé rodiny K,L

5) Jak by se podle Vás měla obec Benecko rozvíjet do budoucna? - více zaměřit na místní a ne dělat vše jen pro turisty A, D,I,L,K,M - povolovat více stavbu rodinných domů, orientovat se více na trvalé B,D,K,M bydlení a ne jen na rekreaci (lidi tu nechtějí zůstat, když nevidí perspektivu) - zaměřit se na pomoc při péči o staré lidi B,D,M - více se zaměřit na rodiny s dětmi, aby nedocházelo k vylidňování obce B, D,E, F,G - více se starat o své občany a jejich kulturní a sportovní vyžití (aby B,E,F,N nemuseli za vším dojíždět do okolních měst) - hlavně podporovat cestovní ruch (lanovky, vleky) a v létě turistiku a C,E cyklostezky - je potřeba obnovit běžecké tratě, pokácet stromy (na spoustu tratí se C,H,I nedostane rolba a nedají se tak upravit) - obnovit značení běžeckých tratí, je zde původní značení ve špatném C,H,I stavu, kdyby to tu lidi neznali, tak nevědí nic, navíc je třeba vybudovat nové zázemí - snížení rychlosti v okolí školy a školky na Benecku B, F,M - rozvíjet sportovní činnosti v obci, aktivně se zapojovat a nespoléhat I pouze na HSK Benecko

64

- vytvořit systém podpory sportu v obci a podpory spolkových činností, I začít investovat do sportu - zlepšit vyžití v létě, aby se prodloužila sezóna I - jednou z povinností obce je propagovat samu sebe a to obec nedělá, J naprosto v této věci spoléhá na Sdružení cestovního ruchu a přitom jeho úkolem je v prvé řadě propagovat svoje členy. Takže změnit by se mělo především to, aby obec Benecko začala sebe více propagovat - obec nemá vymyšlený způsob, jak udržet potomky stálých obyvatel. Ti K,M odchází nejen do větších měst, ale i do okolních vesnic (problém s bydlením, stavební pozemky, nedostatek obecních bytů) v posledních letech se sice postavilo hodně nových domů, ale převážně k podnikatelským účelům - zaměřit se více na místní. Turismus je rozvíjen až dost. Neustále se K,M apeluje na místní, aby nerušili návštěvníky, sekáním trávy, řezáním dřeva apod. x turisti si dělají, co chtějí, nedodržují rychlost, jezdí do zákazu vjezdu, neustále ruší noční klid, ať už jde o hlasitou hudbu nebo zábavní pyrotechniku apod. bez jakéhokoliv postihu. Pokud se nezmění přístup obce, z Benecka se stane v blízké době středisko turistů a občané zde nezbudou žádní.

Shrnutí Na otázku č. 1 „Jak jste spokojeni se svou obcí, jako s místem, kde žijete?“ odpověděli respondenti převážně kladně. Nejvíce preferovali přírodní podmínky, klid a čistý vzduch. Jedna z dotazovaných (žena, 18-35,manažerka) uvedla, že ji především vadí chladnější klima obce, proto považuje obec Benecko za vhodnější spíš k přechodnému bydlení, s využitím převážně v zimě popřípadě o víkendech. Na otázku č. 2 „Jaké jsou podle Vás silné stránky obce Benecko?“ uvedlo nejvíce respondentů, že obec funguje dobře, díky dobrému starostovi, a že je tu živo díky cestovnímu ruchu, líbí se jim především sportovní zázemí apod. Odpovědí na otázku č. 2 lze rozdělit dle jejich obsahu do tří oblastí. V první řadě se jedná, podobně jako u předchozí otázky o přírodní podmínky a polohu obce, dále občané často vyjadřují spokojenost s vybaveností obce a s hospodaření obecní samosprávy, kdy je respondenty především vyzdvihována podpora cestovního ruchu, a díky tomu následné investování obce do oprav obecního majetku (jak

65 budov, tak obecních cest). Zároveň hospodaření obce Benecko vyzdvihují oproti okolním střediskům nebo vesnicím v kraji. Poslední neméně důležitá zmiňovaná oblast se týká cestovního ruchu. Díky kterému je v obci živo, přináší finance, podnikatelské možnosti a v neposlední řadě sportovní a turistické zázemí, které mohou využívat i místní. Odpovědi na otázku č. 3 „Co považujete za největší nedostatky obce Benecko?“ se týkají především tématu porušování dopravních předpisů ze strany turistů, jako je nedodržování předepsané rychlosti, nerespektování zákazu vjezdu, parkování v zákazech stání, apod. S těmito odpověďmi úzce souvisí i názor, že obec dělá všechno převážně pro turisty a o místní obyvatele se stará až v druhé řadě. Dále jsou zde připomínky k volnému pohybu psů, neuklízení psích exkrementů a rušení nočního klidu v souvislosti s cestovním ruchem. Dále respondenti zmiňují málo sportovního vyžití mimo zimní sezónu, téměř žádné kulturní vyžití, nedostatečné veřejné osvětlení, neuklizené některé soukromé pozemky zarostlé stromy a keři z náletu, chybějící celoročně otevřenou hospodu apod. Jako negativní vidí respondenti, že se jedná o velkou členitou obec složenou z více vesnic s rozdílnými zájmy, díky tomu vzniká napjatá atmosféra nejen mezi občany jednotlivých částí obce, ale i v rámci veřejného zasedání obecního zastupitelstva. Na otázku č. 4 „Do čeho by se podle Vás mělo nejdříve investovat z veřejných prostředků?“ nejvíce respondentů odpovědělo, že obec nemá sportovní halu. Ta by přinesla nejen možnost sportovního vyžití pro místní, ale využití by měla i v rámci cestovního ruchu obzvláště v mimosezóně, kdy často prší. Dalším tématem, do kterého by měla obec investovat, se týká dětí místních obyvatel. Vítána by byla aktivní účast obce při pořádání akcí pro děti a pořízení obecního dětského hřiště. Další zmiňovanou oblastí je cestovní ruch, kde se případné návrhy týkaly jak zvelebení lyžařského areálu včetně vytvoření sáňkařské dráhy, tak především vybudováním zázemí pro sportovní aktivity mimo zimu, jako vytvořit v lese lanové centrum popř. stezku v korunách stromů, pořídit cyklostezky, pruh pro cyklisty, pořízení singltreku, pantreku apod. Mezi neméně důležitá témata patří i zřízení bydlení pro mladé rodiny a vybudování Domova důchodců. Odpovědi otázky č. 5 „Jak by se podle Vás měla obec Benecko rozvíjet do budoucna?“ je možné rozčlenit do několika směrů. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že by se obec Benecko měla více zaměřit na potřeby svých obyvatel a ne se zabývat především rozvojem cestovního ruchu, aby nedocházelo k vylidňování obce. Měla by se zaměřit na bydlení pro mladé lidi, vytvoření zázemí pro rodiny s dětmi více se starat o sportovní a kulturní vyžití a nenechávat vše jen na spolcích, zaměřit se na pomoc při péči o staré lidi, postavit se čelem k dodržování dopravních předpisů a dodržování nočního klidu a zákazu

66 volného pobíhání psů apod. Někteří z dotazovaných uvedli, že by se měla obec nadále zabývat rozvojem cestovního ruchu, rozvojem lyžařského areálu, aktivně se podílet na rekonstrukci běžeckého areálu, zlepšit letní vyžití, aby se prodloužila sezóna. Podle některých z dotazovaných by se obec měla aktivně podílet na své propagaci a aktivně se zapojovat v rámci sportovní činnosti v obci, začít investovat do sportu a nenechávat vše na Sdružení cestovního ruchu a HSK Benecko.

Počet odpovědí mužů a žen u všech zmíněných otázek je přibližně stejný. Na otázku týkající se silných stránek obce Benecko odpovídali převážně respondenti ve věku 50-70. Nejvíce nedostatků uvedli respondenti ve věku 18-35 a 35-50, do rozhovoru se nejméně zapojovala důchodkyně a student. Představitelé spolků, předseda HSK Benecko a jednatelka Sdružení cestovního ruchu, shodně kritizovali obec za nedostatečnou iniciativu a podporu v rámci sportovní činnosti a propagace obce, a zároveň za nedostatečnou finanční podporu obou spolků.

Dílčí závěr

Jak bylo uvedeno výše, jedna z nejvíce zmiňovaných odpovědí v souvislosti s nedostatky obce byla nedodržování dopravních předpisů v obci. Dle slov starosty pro obce Benecko je to velký problém vzhledem k tomu, že Benecko nemá obecní policii. V posledním roce probíhala dlouhá jednání s městem Vrchlabí a Jilemnice, zda by byly ochotni pro obec Benecko provozovat obecní policii. Město Vrchlabí tuto možnost zamítlo z nedostatku pracovních sil. S městem Jilemnice se vedla dlouhá jednání, na jejichž konci se dospělo k závěru, že na provozování obecní policie na Benecku prozatím nemá dostatečnou personální kapacitu. Od minulého roku se po neustálých upozorňováních ze stran obce konečně zvýšila aktivita policie ČR, která začala častěji projíždět obcí a udělovat příslušné finanční postihy.

67

ZÁVĚR

Obec Benecko se nachází uprostřed krásné přírody na okraji Krkonošského národního parku. Velká část obce je orientována jihozápadním směrem, což přináší množství slunných dnů. Velkou výhodou obce je její okrajová poloha v rámci Krkonoš, která umožňuje krásné výhledy daleko do kraje. Tato její unikátní poloha se stala základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, který má v obci dlouholetou tradici. Obec se skládá z 8 částí, které jsou svým charakterem značně různorodé. S ohledem na možnosti rozvoje, nese sebou tato skutečnost jisté výhody i nevýhody. Odlišnost jednotlivých částí přímo souvisí i s odlišností jejich potřeb. Aby mohlo v obci docházet k vyváženému a udržitelnému rozvoji, musí být na tuto skutečnost při strategickém plánování brán zřetel. Díky velkému počtu částí obce je celkový počet obyvatel roztroušen na poměrně velkém území, což sebou přináší mimo jiné i velké náklady obce na údržbu a obnovu místní infrastruktury. Jednou z výhod, která je dána různým charakterem místních částí, je možnost využití této skutečnosti při rozvoji cestovního ruchu. Jednou z možností by bylo vytvoření naučných stezek v jednotlivých částech obce, kde by byly uvedeny zajímavosti typické pro danou místní část, a následně propojit tyto naučné stezky sítí značených turistických cest, popř. cyklotras. Cílem této bakalářské práce bylo zpracovat možnosti obce Benecko. V úvodní části práce byla zpracována rešerše odborné literatury a charakteristika obce Benecko, které se staly podkladem pro praktickou část. Dílčím cílem bakalářské práce bylo podrobněji analyzovat aktivity obce včetně dostupnosti jednotlivých úřadů zajišťujících právní služby pro občany obce Benecko. O této problematice pojednává kapitola č. 3. Potřebné informace byly získány na základě řízených rozhovorů se zaměstnanci obecního úřadu a z dostupných pramenů publikovaných na internetu. Na základě analýzy výše zmiňované problematiky bylo zjištěno, že spádové úřady, které se nevyskytují přímo v obci Benecko, se nachází ve městech Jilemnice, Vrchlabí a Semily. Na základě komparace úředních hodin jednotlivých úřadů s autobusovými spoji bylo zjištěno, že všechny uvedené úřady jsou dobře dostupné povětšinou několika spoji hromadné dopravy. Možnostem rozvoje obce Benecko se podrobně věnuje kap. č. 4. Jedním z hlavních problémů obce Benecko je, že nemá zpracovaný svůj Program rozvoje. Částečně se rozvojem území obce zabývají dva strategické dokumenty, zpracované pro potřeby spolku regionálního

68 významu a místního sdružení. Jednou ročně zpracovává obec Benecko plán prací, který vychází jak z aktuální situace, tak i ze zmíněných strategických dokumentů. Přestože obec Benecko může při plánování rozvoje z těchto dvou strategických dokumentů vycházet, bylo by dobré, kdyby si vytvořila Program rozvoje obce. Zpracování komplexního pohledu na konkrétní potřeby obce, by mohlo odhalit některé její slabé stránky, na které by se jinak nepřišlo. Na základě strategie spolku obcí Jilemnicko bylo stanoveno deset nejvýznamnějších problémů obce Benecko. V práci byla provedena komparace těchto problémových bodů s aktuálním stavem. Bylo zjištěno, že se obec intenzivně zabývá řešením většiny uvedených problémů. Velká část záměrů byla již splněna nebo je v řešení. Dle charakteru záměrů se jedná především o opravy nebo údržbu obecního majetku. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že na rozvoji cestovního ruchu v obci se především podílí Sdružení cestovního ruchu na Benecku a okolí, z.s., které je v této věci hlavním iniciátorem. Obec se sice na projektech spolupodílí, ale pro rozvoj obce jako celku by bylo dobré, kdyby obec projevovala větší iniciativu a zapojení v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Průzkum spokojenosti obyvatel obce Benecko s kvalitou života v obci měl za cíl zjistit co možná nejvíce názorů a postojů občanů obce Benecko k dané problematice. Z uvedených odpovědí vyplynuli dva hlavní proudy, kdy jeden je pro cestovní ruch a druhý cestovní ruch vysloveně nezavrhuje, ale za velmi negativní vidí následky, které cestovní ruch sebou nese. Obec Benecko by se měla více zamyslet nad tím, jak se postavit k stále se rozvíjejícímu cestovnímu ruchu, aby nenarušoval život místních obyvatel. Především je nutné zajisti dodržování předpisů v obci. Argumentem ze strany obce na otázku proč nejsou v obci dodržovány předpisy, a to ať už šlo o rušení nočního klidu, volné pobíhání psů nebo nedodržování dopravních předpisů, bylo, že obec nemá obecní policii a proto nemá jak porušování předpisů vymáhat. Přestože v minulém roce probíhala dlouhá jednání obce s okolními městy, ohledně zajištění obecní policie pro obec Benecko, nakonec nebyla jednání úspěšná. Otázkou je, zda by tedy nebylo lepší, kdyby si obec zřídila obecní policii svoji vlastní. Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že obec Benecko přesunula některé ze svých povinností na spolky, akční skupiny popř. aktivní jednotlivce. Jedná se především o oblast, kultury a sportu. Větší podpora a aktivní přístup ze strany obce (např. při pořádání kulturních nebo sportovních akcí) by vedla k lepší soudržnosti obyvatel a tím i k zlepšení spolupráce mezi veřejným, podnikatelským a neziskovým sektorem.

69

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literatura:

FLOUSEK, Jiří, ed. Krkonoše: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2007. ISBN 978-80- 7340-104-7. 864 s.

HENDRYCH, Dušan a kol., 2012. Správní právo: Obecná část. 8. vydání, Praha: C. H. Beck, 826 s. ISBN 978-80-7179-254-3

HORNÍK, Jan a Petr KUŠ, 2016. Územní samospráva: přehledně a v příkladech. Praha: Institut pro veřejnou správu Praha: 124s. ISBN 978-80-86976-34-1.

KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Jitka PEKOVÁ, 2012. Územní samospráva – udržitelný rozvoj a finance. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer, 300 s. ISBN 978-80-7357-910-4.

KOLEKTIV AUTORŮ, 2008. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 5. rozšířené vydání Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 455 s. ISBN 9788073800864.

MACHÁČEK, Jaroslav, Petr TOTH a René WOKOUN, 2011. Regionální a municipální ekonomie. 1. vydání, Praha: Nakladatelství Oeconomica, 200 s. ISBN 978-245-1836-7.

PEKOVÁ, Jitka, 2011. Finance územní samosprávy: Teorie a praxe v ČR. 1. vydání, Praha: 1. vydání, Wolters Kluwer, 588s. ISBN 978-80-7357-614-1.

PETROVÁ, Helena, 2016. Finanční hospodaření územních samosprávných celků. 5. aktualizované vydání, Praha: Institut pro veřejnou správu Praha. 154 s. ISBN 978-80- 86976-35-8.

PRŮCHA, Petr, 2016. Základy správního práva. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 202 s. ISBN 978-80-210-8115-4

WOKOUN, René a kol., 2008. Regionální rozvoj: Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, a. s., 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0

WOKOUN, René, Pavel MATES A Jaroslava KADEŘÁBKOVÁ, 2011. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 474s. ISBN 978-80-7380-304-9.

Internetové zdroje: Benecko – nejvýše položená krkonnošká ves [Online] [Citace: 15. 11. 2017] Dostupné z: http://www.brezina.cz/trasy/benecko/index.htm

70

Benecko – vzdušné lázně v Krkonoších [Online] [Citace: 15. 5. 2018] Dostupné z :http://www.benecko.info/

Bucharova cesta. [Online] Wikipedia. [Citace: 1. 6. 2018] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharova_cesta

Český statistický úřad. Veřejná databáze: SLBD 2011 obec Benecko. [Online] [Citace: 20. 5. 2017] Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil- uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__576981#

Český statistický úřad. Veřejná databáze: vybrané údaje za obec Benecko. [Online] 2017. [Citace: 22. 5. 2017] Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil- uzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__576981#

Finanční úřad: Finanční pracoviště v Jilemnici. [Online] Jilemnice, 2018. [Citace: 15. 3. 2018] Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni- spravy/financni-urady/app/urad-kontakt/2605

Hančův sportovní klub Benecko. [Online] Benecko: oficiální stránky klubu, 2017. [Citace: 22. 5. 2017] Dostupné z: http://www.hskbenecko.cz/

Jilemnicko – svazek obcí. [Online] Oficiální stránky Jilemnicka, 2016. [Citace: 15. 10. 2016] Dostupné z: http://www.jilemnicko-so.cz/

Jízdní řády linek autobusů. [Online] Idos.cz, 2018. [Citace: 10. 2. 2018] Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/

Katastrální úřad pro Liberecký kraj: Katastrální pracoviště Semily. [Online] ČÚZK Semily, 2018 [Citace: 15. 3. 2018] Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Urady/Katastralni- urady/Katastralni-urady/Katastralni-urad-pro-Liberecky-kraj/Katastralni-pracoviste/KP- Semily/Katastralni-pracoviste-Semily.aspx

71

Koncept územního plánu Benecko: Posouzení konceptu Územního plánu Benecko z hlediska vlivů na životní prostředí. [Online] Hradec Králové: EMPLA AG, spol, s. r. o., 2010. [Citace: 1. 5. 2017] Dostupné z: http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah167_1.pdf&origin al=Hodnocen%C3%AD+NATURA+%C3%9AP+Benecko.pdf

Krkonoše – svazek měst a obcí. [Online] Vrchlabí: oficiální turistické stránky Krkonoš, 2017. [Citace: 13. 4. 2017] Dostupné z: https://www.vhsturnov.cz/ http://www.krkonose.eu/cs/smo- svazek

Liberecký kraj. [Online] : oficiální stránky kraje, 2017. [Citace: 15. 10. 2016] Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/

LOSÍK, Jan: Územní plán Benecko: Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000. [Online] Olomouc: Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území část B, 2010. [Citace: 4. 11. 2016] Dostupné z: http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah167_1.pdf&origin al=Hodnocen%C3%AD+NATURA+%C3%9AP+Benecko.pdf

Město Jilemnice. [Online] Jilemnice: oficiální stránka města, 2016. [Citace: 15. 10. 2016] Dostupné z: http://www.mestojilemnice.cz/cz/

Natura 2000: AOPK ČR. [Online] Natura2000, 2017. [Citace: 13. 6. 2017] Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000- design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000128311

Obec Benecko. [Online] Benecko: oficiální stránky obce, 2016. [Citace: 3. 10. 2016] Dostupné z: http://www.obecbenecko.cz/

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území. 4. úplná aktualizace, [Online] Jilemnice: Územně analytické podklady ORP Jilemnice, 2016. [Citace: 1. 6. 2017] Dostupné z: http://www.mestojilemnice.cz/cz/infoserver/odbory-uradu/odbor-uzemni-planovani-stavebni- urad/uzemni-planovani/uap-orp/

72

Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020. [Online] Liberec: Liberecký kraj, 2014. [Citace: 2. 6. 2017] Dostupné z: http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page1884/program- rozvoje-libereckeho-kraje-2014-2020

Rozbor udržitelného rozvoje území. 4. úplná aktualizace, [Online] Jilemnice: Územně analytické podklady ORP Jilemnice, 2016. [Citace: 10. 6. 2017] Dostupné z: http://www.mestojilemnice.cz/cz/infoserver/odbory-uradu/odbor-uzemni-planovani-stavebni- urad/uzemni-planovani/uap-orp/

Rozvaha. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2015. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah271_12.pdf&origi nal=Z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BD+%C3%BA%C4%8Det+2015+- +Rozvaha.pdf

Rozvaha. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2016. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah387_21.pdf&origi nal=03%20Z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BD%20%C3%BA%C4%8Det%20Obc e%20Benecko%202016%20-%20ROZVAHA.pdf

Rozvaha. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah504_29.pdf&origi nal=04%20N%C3%A1vrh%20z%C3%A1v%C4%9Br%C4%8Den%C3%A9ho%20%C3%B A%C4%8Dtu%20obce%20-%20Rozvaha%202017.pdf

Sdružení cestovního ruchu Benecko. [Online] Benecko: oficiální stránky, 2017. [Citace: 22. 6. 2017] Dostupné z: http://www.benecko.info/ Smlouva o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje. [Online] Liberec: Obec Benecko a Liberecký kraj, 2017. [Citace: 2. 5. 2017] Dostupné z: http://www.kraj- lbc.cz/vyhledavani/quickSearchInput:smlouvy/sent:1/showResults:yes/

Správa Krkonošského národního parku. [Online] KRNAP, 2017. [Citace: 10. 2. 2017] Dostupné z: http://www.krnap.cz/

73

Strategie rozvoje mikroregionu Jilemnicko. [Online] Jilemnice: Jilemnicko – svazek obcí, 2012.[Citace: 2. 11. 2016] Dostupné z: http://www.jilemnicko-so.cz/index.php?nid=4828&lid=cs&oid=636226

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí 2007 – 2013. [Online] Praha: EnviConsult, s.r.o., 2007. [Citace: 18. 6. 2017] Dostupné z: http://www.benecko.info/media/uploads/surcr-benecko-final.pdf

Úřad práce ČR: Kontaktní pracoviště Jilemnice. [Online] Jilemnice, 2018 [Citace: 15. 3. 2018] Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/jilemnice

Vodohospodářské sdružení Turnov. [Online] Turnov: oficiální stránky, 2017. [Citace: 15. 6. 2017] Dostupné z: https://www.vhsturnov.cz/

Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Benecko na udržitelný rozvoj území: část C, D, E, F. [Online] Hradec Králové: SURPMO, a.s., 2010. [Citace: 10. 11. 2016] Dostupné z: http://www.obecbenecko.cz/urad-2/uredni-deska/

Výroční zpráva za rok 2015. [Online] Turnov: Vodohospodářské sdružení Turnov, 2015. [Citace: 12. 3. 2017] Dostupné z: https://www.vhsturnov.cz/vyrocni_zpravy-p-8.html

Výroční zpráva za rok 2016. [Online] Turnov: Vodohospodářské sdružení Turnov, 2016. [Citace: 20. 6. 2017] Dostupné z: https://www.vhsturnov.cz/vyrocni_zpravy-p-8.html

Zákon č. 128/2000 Sb. o Obcích (obecním zřízení), dle posledních předpisů

Zápis z 2.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2014. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah382_18.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis%20z%C2%A018.OZ%2014.6.2017.pdf

Zápis z 3.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2015. [Citace: 2. 6. 2018]

74 http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah119_1.pdf&origin al=z%C3%A1pis+z+3.ve%C5%99ejn%C3%A9ho+zased%C3%A1n%C3%AD.pdf

Zápis z 4.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2015. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah120_1.pdf&origin al=Z%C3%A1pis+z+4%2COZ+24.2.pdf

Zápis z 5.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2015. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah122_1.pdf&origin al=z%C3%A1pis+5.OZ+28.4.pdf

Zápis z 6.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2015. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah121_1.pdf&origin al=Z%C3%A1pis+z+6.OZ+26.5.pdf

Zápis z 7.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2015. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah201_1.pdf&origin al=Z%C3%A1pis+z+7.OZ+30.6.pdf

Zápis z 8.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2015. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah211_1.pdf&origin al=Z%C3%A1pis+z+8+OZ.pdf Zápis z 9.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2015. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah235_2.pdf&origin al=Z%C3%A1pis+z+9.OZ+15.12.2015.pdf

Zápis z 10.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2016. [Citace: 2. 6. 2018]

75 http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah246_3.pdf&origin al=Z%C3%A1pis+z+10.OZ+23.2.2016.pdf

Zápis z 11.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2016. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah258_7.pdf&origin al=Z%C3%A1pis+z+11.OZ+12.4.2016.pdf

Zápis z 12.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2016. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah276_12.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis+z+12+OZdocx.pdf

Zápis z 13.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2016. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah288_12.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis+z+13.OZ+23.9.2016docx.pdf

Zápis z 14.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2016. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah382_18.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis%20z%C2%A018.OZ%2014.6.2017.pdf

Zápis z 15.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2016. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah317_15.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis++z++15.OZ+20.12.2016docx.pdf Zápis z 16.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah336_2.pdf&origin al=Z%C3%A1pis++z++16.OZ+22.2.2017docx.pdf

Zápis z 17.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018]

76 http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah361_18.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis++z++17.OZ+19.4.2017docx.pdf

Zápis z 18.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah382_18.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis%20z%C2%A018.OZ%2014.6.2017.pdf

Zápis z 19.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah400_19.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis%20%20z%20%2019.OZ%206.9.2017docx.pdf

Zápis z 20.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah427_21.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis%20%20z%20%2020%20OZ%208.11.2017.pdf

Zápis z 21.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah446_24.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis%20z%2021.OZ%2019.12.2017docx.pdf

Zápis z 22.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2018. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah468_24.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis%20%20z%20%2022%20OZ%2021.2.2018.pdf Zápis z 23.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2018. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah499_1.pdf&origin al=Z%C3%A1pis%20%20z%20%2023.OZ%209.5.2018.pdf

Zápis z 24.veřejného zasedání zastupitelstva obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2018. [Citace: 2. 6. 2018]

77 http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah525_28.pdf&origi nal=Z%C3%A1pis%20%20z%20%2024.OZ%2027.6.2018.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 24.7.2017 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah6_19.pdf&origina l=rada%20obce.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 16.8.2017 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah397_19.pdf&origi nal=z%C3%A1pis%20z%20rady.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 18.9.2017 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah418_21.pdf&origi nal=OR%2018.9.2017.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 16.10.2017 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah420_21.pdf&origi nal=OR%2016.10.2017.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 13.11.2017obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah435_24.pdf&origi nal=OR%2013.11.2017.pdf Zápis z obecní rady ze dne 27.11.2017obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah438_24.pdf&origi nal=OR%2027.11.2017.pdf Zápis z obecní rady ze dne 13.12.2017obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2017. [Citace: 2. 6. 2018]

78 http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah448_24.pdf&origi nal=OR%2013.12.2017.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 10.1.2018 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2018. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah461_24.pdf&origi nal=z%C3%A1pis%20obecn%C3%AD%20rady.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 29.1.2018 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2018. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/urad-2/uredni-deska/zapis-z-obecni-rady-z-2912018- 508.html?kshowback=

Zápis z obecní rady ze dne 12.2.2018 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2018. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah469_24.pdf&origi nal=z%C3%A1pis%20obecn%C3%AD%20rady.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 9.4.2018 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2018. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah493_25.pdf&origi nal=OR%209.4.2018.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 14.5.2018 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2018. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah519_28.pdf&origi nal=OR%2014.5.2018.pdf

Zápis z obecní rady ze dne 5.6.2018 obce Benecko. [Online] Benecko: Obec Benecko, 2018. [Citace: 2. 6. 2018] http://www.obecbenecko.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah514_26.pdf&origi nal=OR%205.6.2018.pdf ZŠ Benecko: Školní vzdělávací program. [Online] 2013. [Citace: 24. 3. 2018] Dostupné z: http://www.zsbenecko.cz/zs-benecko-informace-o-skole/zs-benecko-svp/

79

Dokumenty: Analýza cestovního ruchu na Benecku a okolí. Praha: EnviConsult, s.r.o., 2007. MŠ Benecko. Školní vzdělávací program. Benecko, 2015 Obecní úřad Benecko. Interní dokumenty. Benecko, 2017 ZŠ Benecko. Interní dokumenty. Benecko, 2017

Ústní sdělení: Jednatelka. Statek Benecko s.r.o. [řízený rozhovor ze dne 3. 2. 2017 ] Starosta. Obec Benecko. [řízený rozhovor ze dne 12. 4. 2016 ] Ekonom OÚ. Obec Benecko [řízený rozhovor ze dne 10. 5. 2017 ] Referent OÚ. Obec Benecko [řízený rozhovor ze dne 10. 5. 2017 ] Jednatelka. Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu na Benecku a okolí, z.s. [řízený rozhovor ze dne 8. 6. 2017 ] Předseda. Hančův sportovní klub Benecko. [řízený rozhovor ze dne 3. 6. 2017 ]

Články z časopisu: HANUŠOVÁ, Petra. Díky všem. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 4, s. 12-16. HANUŠOVÁ, Petra. Benecká drakiáda. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 5, s. 20-21. JEBAVÝ, Zdeněk. Slovo místostarosty. Posel zpod Žalého. 2017, XXVII., č. 1, s. 4. MASTNÍK, Vladimír. Oprava silnice Benecko, zpráva z Libereckého kraje. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 3, s. 4-5. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2015, XXV., č. 1, s. 3. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2015, XXV., č. 2, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2015, XXV., č. 3, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2015, XXV., č. 4, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2015, XXV., č. 5, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2015, XXV., č. 6, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 1, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 2, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 3, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 4, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 5, s. 3-4.

80

MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 6, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2017, XXVII., č. 1, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2017, XXVII., č. 2, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2017, XXVII., č. 3, s. 3. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2017, XXVII., č. 4, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2017, XXVII., č. 5, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2017, XXVII., č. 6, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2018, XXVIII., č. 1, s. 3-4. MEJSNAR, Jaroslav. Slovo starosty. Posel zpod Žalého. 2018, XXVIII., č. 2, s. 3-4. ŠÍROVÁ, Marie. Mrklovská pouť. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 4, s. 17. ŠKEŘÍK, Jaroslav. 11 let Sdružení cestovního ruchu na Benecku a okolí. Posel zpod Žalého. 2017, XXVII., č. 4, s. 17-19. ZVELEBILOVÁ, Eva. Benecko dětem. Posel zpod Žalého. 2016, XXVI., č. 4, s. 12.

81

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Druhy pozemků ve vlastnictví obce Benecko (graf)…………………………...…..I Příloha B: Porovnání členění zemědělské půdy ve vlastnictví obce Benecko dle jednotlivých katastrálních území (graf)……………………………………..…………………I Příloha C: Seznam dotací získaných obcí Benecko a ZŠ Benecko (tabulka)…………………II

82

Přílohy Příloha A: Druhy pozemků ve vlastnictví obce Benecko

Zemědělské pozemky: 40% Lesní pozemek Vodní plocha 51% Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha

8%

1% 0% Zdroj: zpracováno autorkou podle (OÚ Benecko, 2017)

Příloha B: Porovnání členění zemědělské půdy ve vlastnictví obce Benecko dle jednotlivých katastrálních území

Horní Štěpanice

Mrklov

Dolní Štěpanice

Benecko

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Orná půda Zahrada Ovocný sad Trvalý travní porost

Zdroj: zpracováno autorkou podle (OÚ Benecko, 2017)

I

Příloha C: Seznam dotací získaných obcí Benecko a ZŠ Benecko Oblast podpory Podpora rozvoje požární ochrany LK č. 157/2015 Program Podpora jednotek požární ochrany obcí LK č. 157/2015 Pořízení a opravy mobilních a přenosných radiostanic včetně Název Projektu příslušenství Název příjemce/IČ Obec Benecko, IČ:00275581 Forma podpory Investiční dotace Neinvestiční Celkové skutečně vynaložené - 65 378 Kč výdaje na projekt Celková výše dotace poskytnutá z 38 780 Kč, tj: 58,7% na celkových skutečných výdajích projektu programu Harmonogram projektu – zahájení 1.1.2015 – 31.12.2015 a ukončení Oblast podpory Fond požární ochrany Libereckého kraje Smlouva číslo: OLP/851/2012 Název Projektu Přístavba hasičské zbrojnice k Domu služeb na Benecku Název příjemce/IČ Obec Benecko, IČ:00275581 Neinvestice skutečně Forma podpory Investice plánované vynaložené Celkové skutečně vynaložené 1 593 320 Kč 1 682 675,05 Kč výdaje na projekt Výše příspěvku poskytnutá z fondu 796 660,- Kč, tj: 50% na celkových skutečných nákladech projektu požární ochrany Harmonogram projektu – zahájení 5/2012 - 11/2013 a ukončení Oblast podpory č.1 - Požární ochrana Program č. 1.1 - Podpora jednotek požární ochrany obcí Program Libereckého kraje Název Projektu Nákup ochranných prostředků PO Název příjemce/IČ Obec Benecko, IČ:00275581 Podíl na celkových způsobilých Forma dotace Výše finančních prostředků v Kč výdajích Celkové předpokládané způsobilé 84 605 100% výdaje projektu Celková výše dotace z rozpočtu Libereckého kraje (max. podíl 50 763 60% poskytovatele)

Vlastní zdroje příjemce (min. podíl příjemce) jedná se o jiné finanční 33 842 40% prostředky než z rozpočtu kraje.

Harmonogram projektu – zahájení 1.1.2016 - 31.12.2016 a ukončení Oblast podpory Podpora rozvoje požární ochrany LK Smlouva číslo: OLP/2266/2015

II

Název Projektu Nákup mobilní požární techniky - dopravní automobil Název příjemce/IČ Obec Benecko, IČ:00275581 Schválená výše dotace (v Kč) 275 000,- Kč Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci 247 500,-Kč poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt 692 713,-Kč (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení 1.1.2015 - 31.12.2015 a ukončení Oblast podpory Program podpory obcí ležících v regionech národních parků Smlouva číslo: 8491561 Název Projektu Oprava pěší cesty Horní Štěpanice - Zákoutí Název příjemce/IČ Obec Benecko, IČ:00275581 Schválená výše dotace (v Kč) 1 000 000 Kč Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci 900 000 Kč poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt 415 190 Kč (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení 1.5.2016 - 30.11.2016 a ukončení Oblast podpory Podpora poskytovatelů kulturních služeb Smlouva číslo: 99/MK-S 3334/2014 OULK Název Projektu Automatizace knihovnických činností v knihovně Benecko Název příjemce/IČ Obec Benecko, IČ:00275581 Schválená výše dotace (v Kč) 23 000 Kč Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci 11 606 Kč poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení V průběhu roku 2014 a ukončení Oblast podpory OP Životní prostředí Smlouva číslo: CZ.1.02/3.1.00/14.25132/14202993 Název Projektu Zateplení budovy základní školy na Benecku, čp.150 Název příjemce/IČ Obec Benecko, IČ:00275581 Schválená výše dotace (v Kč) 1 929 922,53 Kč Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci 227 049,72 Kč spoluúčast obce poskytnuté (v Kč)

III

Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt 2 270 497,10 Kč (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení 1.4.2015 - 30.11.2015 a ukončení Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s Oblast podpory rozšířenou působností Smlouva číslo: Příspěvek na obnovu nemovité kulturní památky - hrad Název Projektu Štěpanický, zřícenina. Název příjemce/IČ Obec Benecko, IČ:00275581 Schválená výše dotace (v Kč) 100 000,00 Kč Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt 334 390,00 Kč (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení V průběhu roku 2009 a ukončení Oblast podpory OP Životní prostředí Smlouva číslo: 2.3 - Udržitelné využívání zdrojů energie (FS) BENECKO - DOLNÍ ŠTĚPANICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA- zlepšení Název Projektu tepelně- technických parametrů obvodových konstrukcí Název příjemce/IČ Obec Benecko, IČ:00275581 Schválená výše dotace (v Kč) 1 593 444,00 Kč Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci 187 464,00 Kč Spoluúčast obce poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt 1 874 640,00 Kč (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení 31.7.2014 - 31.1.2015 a ukončení Oblast podpory Grant REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí Smlouva číslo: Název Projektu Školní arboretum a přírodní učebna ZŠ Benecko Název příjemce/IČ Základní škola Benecko, IČ:70983623 Schválená výše dotace (v Kč) Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt 78 271,00 Kč (v Kč)

IV

Harmonogram projektu – zahájení 1.4.2013 - 1.9.2014 a ukončení Oblast podpory Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Smlouva číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_022/0001919 Název Projektu Zlepšení kvality výuky na ZŠ Benecko Název příjemce/IČ Základní škola Benecko, příspěvková organizace IČ:70983623 Schválená výše dotace (v Kč) Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt 283 776,00 Kč (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení 1.10.2016 - 30.9.2018 a ukončení Oblast podpory Investice do rozvoje vzdělávání Smlouva číslo: 2549/21/7.1.4/2010 Název Projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání Název příjemce/IČ Základní škola Benecko, příspěvková organizace IČ:70983623 Schválená výše dotace (v Kč) Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt 479 349,00 Kč (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení 1.2.2011 - 31.7.2013 a ukončení Operační program Oblast podpory Vzdělávání pro konkurenceschopnost Smlouva číslo: Název Projektu Investice do rozvoje vzdělávání Název příjemce/IČ Základní škola Benecko, příspěvková organizace IČ:70983623 Schválená výše dotace (v Kč) Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt 378 980,00 Kč (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení Červenec - Prosinec 2015 a ukončení Oblast podpory Národní program Státního fondu ŽP Smlouva číslo: Název Projektu Poznáváme přírodu národních parků

V

Název příjemce/IČ Základní škola Benecko, příspěvková organizace IČ:70983623 Schválená výše dotace (v Kč) 177 142,00 Kč Finanční prostředky z rozpočtu poskytovatele doposud příjemci poskytnuté (v Kč) Celková výše způsobilých výdajů vynaložená příjemcem na projekt (v Kč) Harmonogram projektu – zahájení 9. 2014 - 10. 2015 a ukončení Zdroj: zpracováno autorkou podle (OÚ Benecko, 2017)

VI

Záznam o bakalářské práci

Jméno a příjmení bakaláře: Marcela Dudysová

Název práce CZ: Možnosti rozvoje obce Benecko

Název práce EN: Development possibilities of Benecko municipality

Studijní program: Regionální rozvoj Obor: Management rozvoje měst a regionů Rok obhajoby: 2018 Počet stran/Počet příloh: 82/3r Vedoucí práce: prof. RNDr. René Wokoun, CSc.

Anotace CZ: Cílem této bakalářské práce je zpracovat možnosti rozvoje obce Benecko. Úvodní část práce se skládá z rešerše odborné literatury a socioekonomické charakteristiky této obce. Práce obsahuje analýzu dostupnosti jednotlivých úřadů zajišťujících správní služby pro občany vybrané obce a komparaci návrhu deseti nejvýznamnějších problémů obce s aktuálním stavem. Tato práce také detailněji uvádí možnosti rozvoje obce v rámci cestovního ruchu. Hlavním přínosem práce je vyhodnocení kvalitativního průzkumu spokojenosti obyvatel obce Benecko s kvalitou života v obci.

Anotace EN: The purpose of this bachelor thesis is to process the possibilities of Benecko municipality development. The opening part of the thesis consists research of expert literature and socio- economic characteristics of this municipality. The thesis contains an analysis of the availability of individual offices ensuring administrative services for citizens of chosen municipality and comparsion of proposal ten most significant problems of the municipality with actual state. This thesis also gives more in detail possibilites of the municipality development within tourism. The main contribution of the thesis is the evaluation of qualitative research of the Benecko citizens contentment with the quality of life in this municipality.

Klíčová slova CZ: obec, regionální rozvoj, strategické plánování, aktéři rozvoje, program rozvoje obce, možnosti rozvoje obce, socioekonomická charakteristika, cestovní ruch

Klíčová slova EN: municipality, regional development, regional planning, actors of development, municipality development program, possibilities of municipality development, socio-economic characteristics, tourism

Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS, a.s., Nárožní 2600/9, Praha 5, 158 00

Signatura