Strategie rozvoje obce Horka nad Moravou

Jana Špundová

Bakaláøská práce 2008

ABSTRAKT

ématem této bakaláøské práce je Strategie rozvoje obce Horka nad Moravou. V é T teoretick èásti jsou uvedeny základní pojmy programu rozvoje, pùso ány obce, strat bnost obce, org e- é plánování a analýza SWOT. gick é èásti je provedena nejprv ákladní charakteristika obce ých V praktick e z a rozbor jednotliv žek, dále je zpracována analýza SWOT a následuje stanovení strategických cílù. V závì- slo áce jsou é by mìly pomoci zlepšit stávající stav nìkterých íst ru pr navrhnuty projekty, kter m ílem této práce bylo popsat souèasný socioekonomický stav území, navrhnout v obci. C ø šení a možné podmínky pro ekonomický rozvoj obce. e

íèová slova: obec, program rozvoje ob ýza, strategické cíle, katalog Kl ce, SWOT anal

ABSTRACT

A topic of this bachelor work is Strategy of development of Horka nad Moravou town. There are basic terms from development sphere, town field action, town bodies, strategic planning and SWOT analysis mentioned in the theoretical part.

A practical part is focused on primary characteristic of town, also analysis of particular units is mentioned with SWOT analysis followed by setting main strategic points. At the very end of work are suggested ideas, which could improve present condition of certain places in town. The aim of this work was to describe actual economical and social state of urban area, propose possible solutions and chances to economical development.

Keywords: town, city, plan of town development, SWOT analysis, strategic points, projects catalogue

áda bych zde podìkovala vedoucímu mé bakaláøské práce panu RNDr. Oldøichu Hájkovi R é rady a pøipomínky, které mi poskytl pøi zpracování této práce. za jeho odborn é bych chtìla podìkovat zamìstnancùm Obecního úøadu v øed Tak Horce nad Moravou, p e- ším paní In ì Hladišové, za její øi poskytování informací. v g. Martin ochotu p

OBSAH

ÚVOD ...... 9

I TEORETICKÁ ÈÁST ...... 10

1 ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ POZNATKY K PROGRAMU ROZVOJE

OBCÍ A MÌST...... 11

1.1 CHARAKTERISTIKA STRATEGIE ROZVOJE ...... 11 Ú 1.2 KOLY STRATEGIE ROZVOJE ...... 12 2 ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ POJMY ...... 14

2.1 LEGISLATIVA ...... 14 Í ZÁKLADNÍCH P Ù 2.2 VYMEZEN OJM ...... 14 II PRAKTICKÁ ÈÁST ...... 22

3 POLOHA A VNÌJŠÍ VZTAHY ...... 23

ÁKLAD Í INFORMACE O OBCI 3.1 Z N ...... 23 3.2 PØÍRODNÍ ZDROJE ...... 25 4 HISTORIE ...... 26

5 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ ...... 28

Ý VÝVOJ OB 5.1 DEMOGRAFICK YVATELSTVA ...... 28

5.2 SKLADBA OBYVATELSTVA ...... 28 ÌKOVÉ SLOŽENÍ OBYVAT 5.3 V ELSTVA ...... 28 Í 5.4 BYDLEN ...... 29 6 TRH PRÁCE ...... 30

Á AKTIVITA 6.1 EKONOMICK ...... 30 ÌSTNANOST 6.2 NEZAM ...... 31 7 INFRASTRUKTURA ...... 32

ÈANSKÉ VYBAVENÍ 7.1 OB ...... 32 ÁLNÍ SFÉRA 7.2 SOCI ...... 36 Á INFRASTRUKT 7.3 TECHNICK URA ...... 37

7.4 DOPRAVA ...... 39 8 HOSPODAØENÍ A ROZPOÈET OBCE ...... 40

ÈET 8.1 ROZPO ...... 40

8.2 FONDY ...... 42 ÈET OBCE NA ROK 8.3 ROZPO 2008 ...... 43

9 PRÙMYSL A STAVEBNICTVÍ ...... 44

ØEHLED NEJVÝZNAMNÌJŠÍCH FIREM A ŽIVNOSTNÍKÙ V 9.1 P OBCI ...... 44 10 ZEMÌDÌLSTVÍ ...... 46

11 ŽIVOTNÍ PROSTØEDÍ ...... 48

É Í 11.1 CHKO LITOVELSK POMORAV ...... 48

11.2 FAUNA V OBCI ...... 49 ŽIVOTNÍHO PROSTØ Í 11.3 OCHRANA ED ...... 49 12 KULTURA A PAMÁTKY ...... 50

ÁTKY 12.1 PAM ...... 50

12.2 KULTURA A TRADICE ...... 52 13 CESTOVNÍ RUCH A REKREACE ...... 54

13.1 SPORTY ...... 54 ÁNÍ V 13.2 UBYTOV OBCI ...... 55 ÝLETY DO BLÍ ÉHO OKOLÍ 13.3 TIPY NA V ZK ...... 55 14 SWOT ANALÝZA ...... 56

É STRÁNKY 14.1 SILN ...... 56 É STRÁNKY 14.2 SLAB ...... 56 14.3 PØÍLEŽITOSTI ...... 57 ŽENÍ 14.4 OHRO ...... 57 15 STRATEGICKÉ CÍLE ROZVOJE OBCE ...... 59

ÍL È ÁØSKÝ ROZVOJ C .1.: HOSPOD ...... 59 ÍL È Á INFRASTRUKT C .2.: TECHNICK URA ...... 59 ÍL È É ZDROJE C .3.: LIDSK ...... 60 ÍL È ŽITELNÝ ROZ ÍHO RUCHU C .4.: TRVALE UDR VOJ CESTOVN ...... 61 ÍL È Ž Í PROSTØEDÍ C .5.: IVOTN ...... 62 16 KATALOG PROJEKTÙ ...... 63

Í CHODBY ZÁKLADNÍ ŠK 16.1 REKONSTRUKCE SPOJOVAC OLY ...... 63 ÝSTAVBA KANALIZACE V ÈE 16.2 V ULICI P.BEZRU ...... 63 ÚDRŽBA KRAJI ÁTEK 16.3 OBNOVA A NY A PAM ...... 64 ÌTSKÝCH HØIŠ• 16.4 PROJEKT REVITALIZACE D ...... 64 ÝSTAVBA CYKLOSTEZKY – 16.5 V OLOMOUC HORKA NAD MORAVOU ...... 65 ZÁVÌR ...... 66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 68

SEZNAM OBRÁZKÙ ...... 70

SEZNAM TABULEK ...... 71

SEZNAM GRAFÙ ...... 72

SEZNAM PØÍLOH ...... 73

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 9

ÚVOD

éma své bakaláøské práce jsem si vybrala „Strategii rozvoje obce Horka nad Mor Jako t a- “. Dùvodem proè jsem si toto téma zvolila je, že v éto obc ím již od svého nar vou t i bydl o- í, zajímám se o její aktivity a mám k í ízký vztah. áci jsem zí zen n bl Podklady pro mou pr s- áv øevážnì z ých stránek, knižních publikací a na Obecním úøadu Horky k ala p internetov nad Moravou. ílem této práce je charakterizovat jednotlivé oblasti z é analýzy C hlediska socioekonomick ím základì sta žnosti dalšího rozvoje obce s í specifické rysy a na jej novit mo ohledem na jej é historií a postavením této obce. dan é èásti se budu podrobnì ývat pojmem „program rozvoje“, jeho smyslem, V teoretick ji zab úkoly. Dále struè ì íši legislativu týka ící se oblasti regionální polit charakteristikou a n pop j i- ákladní teoretické pojmy, které s touto problematikou úzce souvisí a které jsem po ky a z u- žila ve své práci.

á èást bude zamìø í socioekonomické analýzy dù žitých oblastí Praktick ena na proveden le ího vývoje obce, na j ímž základì ím formou SWOT analýzy vnitø í silné dosavadn ej stanov n é stránky, øíležitosti a ohrožení, které plynou z vnì šího okolí a slab p j obce. Takto vypraco- á analýza bude podkladem pro stanovení strategických cílù ým navrhnu je van , ke kter dnot- á opatø í. Posl ím bodem práce bude vytvoøen ù. liv en edn katalog projekt

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 10

I. TEORETICKÁ ÈÁST

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 11

1 ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ POZNATKY K PROGRAMU ROZVOJE OBCÍ A MÌST

ávrh programu rozvoje se vìtšinou zpracovává na podnìt orgánu státní správy, sdružení N í a regionální samosprávy. Zamìøení a s ývají je žada obc truktura programu vypl dnak z po v- ù žadatele, jednak z øístupù k ální politice, bìžných v é unii, a k aplikace p region Evropsk ár ò z øíslušné legislativy. z ove p ýsledný materiál by mìl umožnit, aby pro akceleraci podnikání a usmìrnìní vývoje osí V d- í pøíznivým smìrem byly vhodnou aktivizací vytvoøeny pøedpoklady a mož len nosti regio- álního a lokálního rozvoje. Materiál by mìl souèasnì umožnit, aby byl budoucí rozvoj n ání a osídlení v ì ohleduplnìjší ke kvalitám životního prostøedí. Zároveò b podnik podstat y ìl respekt žitelného rozvoje. m ovat principy trvale udr ým obsahem skýtá obcím rámcové pøedstavy o hlavních smìrech rozvoje reg Strategie sv i- èástí. Tím vytváøí i reálnìjší prostor pro jejich vlastní úvahy a projekty, tvoøící onu a jeho ých možností a potøeb jako celku mùže být i program rozvoje obce. Specifikace rozvojov ým pøedpokladem pro úèelové sdružování obcí do dobrovolných svazkù, s ílem vhodn c øešit problémy a úkoly nadmístního charakteru. [1]

1.1 Charakteristika strategie rozvoje

í uz øený, jednoúèelový dokument. Jeho udržování v žitném stavu Program rozvoje nen av u èívá v ém sledování a vyhodnocování. ákla ì zjištìných výsl ù pak musí spo trval Na z d edk ýt aktualizován. Aktualizace by mìla být provádìna alespoò jedenkrát za rok a pøi zjištìní b ážných rozdílù ìn, které ovlivní budoucí vývoj nepr ì. Dalším povinným z v nebo zm odlen ání o období dalšího roku. Tím jeho platnost potrvá ve stále ste krokem je jeho dopracov j- ém období. Dùvodem tohoto post štìní plynulosti roz øípadì, n upu je zaji voje obce a to i v p že øi vol ách dojde øadác ù ke zmìnám. ší rok by program mìl bý p b v h zastupitel O dal t do- án nejpozdìji v ím rozpoètu bìžného roku pracov souvislosti s vyhodnocen . [2]

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 12

1.2 Úkoly strategie rozvoje

Úkolem strategie rozvoje obce je: è é zájmy obce, jejich obyvat ých subjektù ▪ definovat spole n el a podnikatelsk , ístní pø ì è ých zájmù ▪ definovat m edpoklady realizace t chto spole n , územnì – é a sociálnì – é podmínky pro ro ▪ optimalizovat technick psychologick zvoj í a podnikání v obci, bydlen ádání veø ých investic v obci z h územního a funkè ího ▪ koordinovat vynakl ejn lediska n ámì ù ø ám rozvoje privátního sektoru, vzhledem k z r m a pot eb úè ìžných veø ých výdajù ájmu vytváø í st ích ▪ koordinovat elnou alokaci b ejn v z en abiln ínek pro bydlení a podnikání, podm é zámì áø é, ekologické a ální politiky o ▪ definovat dlouhodob ry hospod sk soci bce, ì í sounáležitosti k obci a odpovì í rozvoj u místních posilovat v dom dnosti za jej ù obyvatel a podnikatel .

ì žit jako podklad pø ším pro Program rozvoje obce by m l slou edev : ání konkrétních podnikatelských a dalších investiè ích ámì ù ých ▪ zpracov n z r realizovan

v obci, ání obecního rozpoè ▪ sestavov tu, áce na novelizaci územního plánu obce nebo pøípadné vypracování územního ▪ pr ánu obce, pl ání regionálních plánù ù ▪ posuzov a program z hlediska obce, ì ý vstup obce na kapitálový trh. ▪ zodpov dn

í vycházet z úèelu, úkolu a využití. V é øadì jde o analýzu Struktura programu mus jeho prv ìjších a vnitøních podmínek dosavadního vývoje obce a pak o definování rozvojových vn šancí obce a jejích slabých stránek. Za další by mìly být na základì výsledkù analytickýc h

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 13

í definovány strategické smìry a cíle rozvoje obce a formulován návrh opatøení hodnocen žení. Na závìr m í být navržen katalog pr ù ých pro naplnìní k jejich dosa us ojekt nezbytn ídajících definovaným cílùm rozv žené pr strategie a odpov oje. Teprve pak se mohou navr o- øení stát hlavním nástrojem realiz jekty a opat ace strategie rozvoje obce. [3]

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 14

2 ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ POJMY

2.1 Legislativa

ákladní systémový, legislativní a institucionální rámec regionální politiky È é Z v esk repub- ø ákonù ø ých v souvislosti se z ádì ím lice byl vytvo en v roce 2000 souborem z , p ijat av n kraj- ého zøízení v È ální politiku jsou v tomto smyslu klíè é: zákon è sk R. Pro region ov . 129/2000 ích (krajské zøízení), zákon è ì ì šení nì ých ákonù Sb., o kraj . 132/2000 Sb., o zm n a zru kter z ících se zákonem o kra ích, zákonem o obcích, zá ích úø souvisej j konem o okresn adech a ákonem o hlavním mì ì ákon è ø ální z st Praze a z . 248/2000 Sb., o podpo e region ho rozvoje. ì ákonù ù žitým pro regionální rozvoj v È áleží ještì ákon è K t mto z m, d le R, n z . 128/2000 ích (obecní zøízení Sb., o obc ). ého zabezpeè í regionální politiky je klíè ým dokumentem Strat V oblasti programov en ov e- ální È álena vlá è í vlády È gie region ho rozvoje R. Byla schv dou 14. ervence 2000 (usnesen R è ýzu regionálního ro È é . 713/2000 Sb.). Tento dokument obsahuje anal zvoje R v minul m í, vymezení silných a slabých stránek álního rozvoje, strategii šího regi obdob region dal o- álního È n rozvoje R apod. [3]

2.2 Vymezení základních pojmù

Regionální politika

ální politiku mùžeme definovat jako soubor cílù, opatøení a nástrojù, které vedou Region ke žování pøíliš velkých sociálních a ekonomických disparit mezi jednotl ými regiony. sni iv ím hlavním úkolem je korigovat ve sféøe prostorové alokace ek ých zdrojù ì- Jej onomick n é ù ù í tržního mechanismu, které jsou pro spoleè ø é a m kter d sledky p soben nost nep ijateln o- ším období vést k neúplnému využívání d ých zdrojù èívá zejména v hou v dal ostupn . Spo ø áø ého a sociálního rozvoje zaostávajících regionu pomocí finanè ích podpo e hospod sk n ì ání, rekvalifikace a další opatø í í ke snižování rozdílu. [4 podpor, vzd l en vedouc ] Obec

ákladní znaky obce, charakteristiku a zásady správy obce stanovuje zá è Z kon . 1/1993 Sb., ústavní zákon. Tyto základní zásady jsou pak podrobnì ány v zá ì è ji specifikov kon . ích. Území Èeské republiky se è í na obce, které jsou zák ím 128/2000 Sb., o obc len ladn i územními samosprávnými celky. Obec je územní spoleèenství obè ù é má právo na an , kter

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 15

ávu. Obce jsou veø ávní korporace (právnické osoby), které vystupují v á samospr ejnopr pr v- ích vzt ích svým jménem a nesou odpovìdnost, kt á vyplývá z tìchto vztahù ždá n az er . Ka í svùj majetek, se kterým hospodaøí a je nositelem veøejných úkolù obec vlastn . To zname- á, že peè šestr ý rozvoj svého úz í a o potøeby svých obèanù. Pøi plnì í ých n uje o v ann em n sv úko ù chrání veøejný zájem, který je vyjádø ý v zákonech a jiných právní ø l en ch p edpisech. ždá obec má svù ázev, znak a vlajku. [3 Ka j n ] è í tím že mají své Obce se vyzna uj : území – á své katastrální území, na k ém se rozkládá. Obec je rozdì a) obec m ter lena na vni- í èást – án – èena k obývání a vnìjší èást – án – trn intravil ur extravil tady jsou pozemky, ìdìlská pù zem da, lesy. obèany – é osoby, které jsou státními obèany ÈR a jsou v obci pø áš b) fyzick ihl eny k trva- é è é se podílejí na záležitostech obce. Mohou to být také prá é l mu pobytu. Ob an vnick nebo é osoby sídlící na území obce. fyzick funkce – ává funkci státní a funkci samosprávnou. Státní funkce je na ob c) obec vykon ec ø á, tzn. že obec vykonává státní správu v r á è p enesen ozsahu, kterou stanovuje z kon . ích. Samosprávní funkce spoèívá v tom, že obec spravuje sama s 128/2000 Sb., o obc ebe, áležitosti obèanù a to prostø ím zvolených orgánu. [4 z ednictv ] Mìsto

ìsto je sídlo nezemìdìlského charakteru, s urè ými specifickými znaky, která se od ve M it n- ých ídel liší pøedevším svými funkcemi. Ve mìstì é seskupení obyvatel, jso kovsk s je velk u ù á ý í i nevýrobní pracovištì, výstavné i ménì ýstavné budovy. Vedle érá tam r zn v robn v sv z- é zamìstnanecké struktury se mìsto vyznaèuje diferencov ým využitím zemìdì ím. n an lstv ší možnost spoleèenských stykù než na ve ì ší a šestrannìjší Je tam vet nkov , lep v uspokojo- á í po ø žbami nejrùznìjšího druhu. Spol è ý, politický, ekonomický i í v n t eb slu e ensk kulturn ži živìjší, než na venkovì ì ùže stát obec, která má mini álnì vot je tam . M stem se m m 3000 í Pøe é snìmovny po vyjádø í vlády. obyvatel, pokud tak stanov dseda poslaneck en [3] Region

á se o území s více nebo ménì pøesnì vyznaèenými hranicemi, které è ží j Jedn asto slou ako á í jednotka nižší než je úroveò árodního státu. V ekonomické terminol ží án spr vn n ogii pou v ž dlouhou dobu. Všeobecnì pø á def í d øesnì ji ijateln inice tohoto slova nen osud p vymezena

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 16

álních p ích používá tento termín v rù ém smyslu. Mùžeme však a proto se v region rac zn ápat jako komplex vznikající regionální diferenciací krajinné sféry. Velm pojem region ch i ù žitou vlastností regionu ákladì š d le je jejich struktura. Na z struktury jsou zpravidla rozli o- ány ák í typy geografických regi ù í regiony, které se vyzn è í v dva z ladn on , a to homogenn a uj í svých vlastností a n í regiony, které se vyznaè í nestejnor í stejnorodost ehomogenn uj odost ých vlastností, ale zato funkèní jednotností. Region mùžem ì sv e taky rozd lit na makroregi- územní celky, on, mikroregion a mezoregion. Mikroregiony lze charakterizovat jako v je- ž rámci jsou relativnì uzavøeny nejintenzivnìjší regionální procesy, tj. pø ším jich edev do- ížï í a za základními druhy služeb. Mají ì šší integritu ìchto ù j ka za prac relativn nejvy t celk ámci regionální struktury È žujeme celou È v r R. Za makroregion pova R. Mezoregion je áhlá územní j íž integrita je už èásteènì ázána na prostorové vztahy rozs ednotka, jej v obyva- telstva. [3] Mikroregion

územní cel ž rámci jsou relativnì uzavøeny nejintenzivnì ší regi Mikroregion je ek, v jeho j o- ální øedevším dojížï í a za základními druhy služeb. Role mikroreg n procesy, p ka za prac i- èívá ve vytváøení spoleè ých aktivit, p í, které umožòují è onu spo ensk rojektu a strategi len- ým ì ù ím zachovat a rozvíjet živo í podmínky jejich obyvatel. [3 sk m st m a obc tn ] Starosta

ává a øídí zasedání jak zastu í v Zastupuje obec navenek, svol pitelstva, tak rady obce, stoj èele obecního úø ává tajemníka obce. Pokud tajemník není, vykonává adu. Jmenuje a odvol ìdný zastupitelstvu, které ho mùže odvolat. V ø é ù- jeho funkci starosta. Je odpov p enesen p ìdný krajskému úøadu, který jej ale nemùže odvolat. Je zastupován í sobnosti je odpov m s- tostarostou. [3] Zastupitelstvo obce

í zastupitelstvo je kolegiální orgán a èlenové jsou voleni. Poèet èlenù í í Obecn jeho se odv j è území obce. Zast ì é od po tu obyvatel a velikosti upitelstvo rozhoduje pouze ve v cech, kter í do samostatné pùsobnosti obce. V pøenesené pùsobnosti mùže rozhodovat jen te spadaj h- í zákon o obcích ø áštní zákon. Schází se dle potøeby, nejménì dy, pokud to stanov pop . zvl øi mìsíce. Jeho zasedání jsou veø á a pr ání zastupitelstva musí ale jednou za t ejn ogram jedn ýt zveøejnìn na úø í desce. Zastupitelstvo ášeníschopné, pokud je pøítomna al b edn je usn e- ò èní vì šin èlenù a k pøijetí rozhodnutí, usnesení èi pøi volbì á na spo nadpolovi t a je nutn d-

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 17

èní vìtšina všech èlenù. Pokud se nesejde po dobu 6 mìsícù, je rozpuštì polovi no. Pokud è èlenù íce jak jednu polovinu, je é tuto situaci ohlásit na krajském úø klesne po et o v nutn a- øí napø. vydávání obecnì ávazných vyhlášek, schvalování du. K jeho pravomocem pat z územního plá ètu, závìreèného úètu apod. [3 nu, rozpo ] Rada obce

ýkonným ánem v oblasti samostatné pùsobnosti a v oblasti pø é Rada obce je v org enesen ù í zákon. Není vytváø šude, jen tam, kde má p sobnosti rozhoduje, pokud tak stanov ena v ò 15 èlenù. V obcích, kde není zøízena, vykonává její pravom zastupitelstvo obce alespo oce í i odvolává zastupite starosta, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu. Radu obce vol lstvo. øí ji starosta, místost í èlenové. Poèet èlenù je minimálnì ál ì Tvo arosta a ostatn 5 a maxim n ání rady jsou neveøejná ø í rozhodnutí nebo usnesení je nutná èní 11. Zased . K p ijet nadpolovi ìtšina všech èlenù. Zabezpeèuje hospodaøení obce, plní úkoly vùè ávnickým os ám v i pr ob øízených zastu á á naøízení obce, zøizuje a øídí komise rady atd. [3 z pitelstvem, vyd v ] Hospodaøení obce

èlánku 101, odst. 3, zákona è. 1/1993 Sb., ústavní zákon, mùže každá obec v È Dle R vlast- øit dle svého rozpoètu. Hospodaø í obce blíže specifikují § – nit majetek a hospoda en 38 45, ákona è ích. í být využíván úèelnì a hospodárnì, z . 128/2000 Sb., o obc Majetek obce mus í být chránìn pø škozením, ím a zneužitím. Obec musí peè á- mus ed po odcizen ovat o zachov í a rozvoj svého majetku a je povi ést evidenci svého maje n nna v tku. ámì ì ý majetek musí být 15 dnù Z r obce prodat, darovat, pronajmout nebo sm nit nemovit øed rozhodnutím zveøejnìn na úøední desce obecního úø ždá obec je povinna dá p adu. Ka t øezkoumat své hospodaøení za uplynulý kalendáøní rok. Pokud má obec ménì p jak 5000 ádí toto pø ání krajský úøad nebo nezávislý aud øípadì že má obyvatel prov ezkoum itor. V p , íce jak 5000 obyvatel, pøezkoumává hospodaøení nezá ý auditor. [4 obec v visl ] Rozpoèet obce

èet územního celku spoleènì s mimorozpoètovými fondy tvoøí finanè í sy ém, kt ý Rozpo n st er ílnou souèástí celkového finanèního systému v pøíslušné zemi. Územní rozpoè í je ned ty obc èástí rozpoè é soust ání územního rozpoètu a hospodaø í jsou sou tov avy. Sestavov en podle ìho v prùbìhu rozpoètového období je v ÈR ze zá é, ale vytváø í mimoro n kona povinn en z- è ých ù žívání je v prav ánù územní samosprávy. po tov fond a jejich vyu omoci org

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 18

í, obsah a funkce rozpoè územních samosprávných celkù á- Tvorbu, postaven tu upravuje z è. 250/2000 Sb., o rozpoè ých pravidlech územních rozpoètù kon tov . èet je základem finanèního h ø í nejenom obcí, a ù a má nì á- Rozpo ospoda en le i kraj kolik z ích kladn charakteristik: • rozpoèet je decentralizovaný penìžní fond, který j øen, rozdì án a používán e tvo lov na ávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence, principu nen • rozpoè é jso ány pøíjmy a výd è é období, et je bilance, ve kter u bilancov aje za ur it • je to také án, podle kterého se v rozpoètovém období hospodaøí, pl • rozpoè žíván k realizaci municipální politiky, volebního programu, álních et je vyu lok ájmu a preferencí obyvatelstva daného území. z èe áøen, rozdì án a používán na základe nenávratného, neekv Rozpo t obce je vytv lov ivalent- ího ého zpùsobu financování. Rozpoè é období na úrovni územní sam n a nedobrovoln tov o- ávy é s rozpoètovým obdobím celé rozpoètové soustavy. V È é republice á spr je shodn esk trv è é období jeden rok a ten ý s kalendáø ím rokem. Rozpoè ý rozpo tov to rok je shodn n tov pro- šak delší a zpravidl á asi 1,5 až 2 roky. Proces zahrnuje è í ces je v a trv innosti od sestaven á è álení a realizaci bìhem ro è ého období, až po ùbìž n vrhu rozpo tu, jeho schv zpo tov pr nou a áslednou ko ì í. n ntrolu jeho pln n èení rozpoè ého období je sestavo ána bilance skuteèného plnìní pøíjmù ýd Po skon tov v a v a- ù è ývá závìreèný úèet obce a je pø ádán zast j rozpo tu. Tato bilance se naz edkl upitelstvu ke álení. O plnìní rozpoètu by mì ýt info ána také veø žné zaji schv la b rmov ejnost, toto je mo stit øejnìním na úø í desce obce, na jednání ístním è ý zve edn zastupitelstva nebo v m asopise, kter ší informovanost obèanù ává. obec pro lep vyd ílem hospodaø í obce v dlouhodobém ho ìlo být, aby rozpoè C en rizontu by m et byl vyrovna- ý øebytkový. Dlouhodobì pøebytkový rozpoè žné využít ke splácení využí- n nebo p et je mo ých ávratných pøíjmù ání investic v budoucnu. V pøípadì že je ro van n nebo na financov , z- èet ì ý, je nutné analyzovat pøíè é ýt po dlouhodob schodkov iny schodkovosti, kter mohou b øí špatném hospodaøení. [4 nap klad ve ] Státní správa

átní správa, jako nedílná souèást veø é správy, je odvozena od podstaty, poslání a p St ejn o- í átu, existuje na mocenském základì átní správa umožò staven st . St uje prakticky realizovat

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 19

átní moc v j ích rù ých formách, je jedním z druhù ýkonné è átu. Státní sprá- st ej zn v innosti st è í podzákonnou, provádì í a naø í. Je ve svých základech ohraniè á- va je innost c izovac ena z ými se ovšem pouze neøídí, ale které také provádí. Hlavní oblastí è á í kony, kter innosti st tn ávy je jednání vùè átù ávní è ùè ým a právnickým os spr i adres m spr innosti, tzn. v i fyzick o- ám. átní správy je stát, orgány státní správy, jež vykonávají veškerou aktivitu b Subjektem st énem státu, dále pak veø ávní ko ány a jiné subjekty, ž byl jm ejnopr rporace, jejich org jim ý átní správy svìøen. [4 v kon st ] Samospráva

áva je správa, která je oddì átní správy a tvoøí jakýsi její protipól. Sa Samospr lena od st ma áva è í smìø ící k dosažení vytyè ého cíle, kterou ovšem vykoná í subjekt spr je innost uj en vaj y šné od státu, ted ým postavením, mající ko í chara odli y subjekty se samostatn rporativn kter, ž jsou zámì ì é povahy. Jsou nazývány veø ávními korporac je rn decentralizovan ejnopr emi. ávné subjekty mají samy jak rozhodovací tak vý øídí se vlastní- Samospr konnou pravomoc, é é provádí) í v právních vztazích zcela samosta ì mi normami (kter tak a navenek vystupuj tn . [4] Samostatná pùsobnost obce

ù ì ákladních funkè ích skupin. Samostatnou pù í P sobnost obce lze rozd lit do dvou z n sobnost í se oznaè í rozhodování obecních orgánù ých záležitostech. Druhou, obc uje vlastn o sv énì ù žitou skupinu tvoøí pø á pù ýkonu státní správy v rozsahu st nem d le enesen sobnost v a- ého ákonem. V oblasti samostatné pù úø áležitosti, kt é noven z sobnosti obce ad spravuje z er ájmu obce a jejích obè ù ání rozpoè ø í s majetkem, jsou v z an : sestavov tu obce, hospoda en ání, provádì í a kontrola rozvoje územního obvodu obce, uplatnì í ìkterých schvalov n n n ístních poplatkù ávání vyhlášek souv ících se samostatnou pù m a jejich sazeb, vyd isej sob- í, ø ání místních orgánu a jiné èinnosti. [4 nost volba a z izov ] Pøenesená pùsobnost obce

ø é pù ýkonu státní správy provádì é územní samosprávou patøí è Do p enesen sobnosti v n in- é jsou zabezpeè ány sociálním odborem, odborem právním a pø ým, nosti, kter ov estupkov živnostenským úø ání ve správním øízení, ve í matriky, á- adem a matrikou: rozhodov den ukl á í pokut za pø ákladì øíslušných zákonù ávání o è ých prù ù d n estupky na z p , vyd b ansk kaz a ích pasù í registru silniè ích vozidel, vydávání ø è ých prù ù cestovn , veden n idi sk kaz , povolo- ání ých, vázaných i koncesovaných živností. Pø ýkonu samos é pù v voln i v tatn sobnosti jsou

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 20

é úrovni, zatímco pø ýkonu pø é pù é orgány obce i kraje na stejn i v enesen sobnosti jsou krajsk ùè ánù í o úloze odv ích orgánù v i org m obc bvykle v olac . [4] Socioekonomická analýza

ím faktografickým materiálem pro všechny d ší kroky procesu zpr Je podkladem a hlavn al a- ání ískané pø ání situaè í analýzy cov strategie rozvoje obce. Fakta a poznatky z i zpracov n ýchodiskem a hlavním podkladem pro zpracování SWOT analý á í obce jsou v zy. Posuzov n území by mì ýt proto založeno na komplexním pøístupu se zamìø ím na jeho øedchá- lo b en p ící ývoj a souè é informace je vhodné strukturovat do kap zej v asnou situaci. Analytick itol. [3] SWOT analýza

ýza je dù žitou souèástí programových dokumentù á se o metodu regi SWOT anal le . Jedn o- álního á je v evropských podmínkách bìžnì žívána v oblasti státní správy n rozvoje, kter pou ávy pø álním plánování. Její podstatou je odhalení a vzájemné poro ání a samospr i region vn ø ích silných a slabých stránek zkoumaného objektu a pøíl žitostí a hrozeb, které na nì vnit n e j ù í zvenèí. Smysl této analý í v akceptování silných stránek a odstraò ání strá- p sob zy tkv ov ých, èímž se zvyšuje pravdì í realizace pøíležitostí a omezuje se nek slab podobnost budouc žení. Jejím úkolem je analyz è è ávanou budoucí situaci, èit dopad ohro ovat sou asnou a o ek ur ì ít ø žení stanovených cílù sm r rozvoje a naj prost edky pro dosa . [3] Územní plán

Územní plán obce ukládá závazná pravidla a zásady pro uspoøádání a využití celého sprá v- ího území obce. Územní plán obce neø ší otázky urè é èásti území, ale ø ší celé území. n e it e Územní plán obce stano vuje:

▪ urbanistickou koncepci obce, øádání funkè ích ploch a podmínky využití tì ▪ uspo n chto ploch, é území obce, ▪ vymezuje zastaviteln ásady uspoøádání dopravního, technického a obè ého vybavení území, ▪ z ansk žití území, ▪ limity vyu ø ì ìšné stav ▪ plochy pro ve ejn prosp by.

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 21

Územní plán je základní koncepè í územnì ánovací dokumentace pro usmì ò ání a n pl r ov ého území obce, nejen doposud zastaveného. Zahrnuje i území, kt é koordinaci rozvoje cel er ì ù áno jako nezastavì é a nemì ì é stavební è í. Územní plá by m lo z stat zachov n n n innost n è ì í správního území obce na plochy s rozdí ým funkè ím využitím. obce navrhuje len n ln n è é plochy území jsou rezervovány pro budoucí využití nebo jsou územním plánem Ur it ob- è é plochy chránì žádoucím zmì ám. [5] ce ur it ny proti ne n Strategické vize

ávnì ýst žnì á souhrnná strategická vize obce è ì ýznamnì Spr a v i formulovan i m sta v ovliv- ò ìø í strategie rozvoje a její budoucí výsledky uplatnì é v praxi. Je pø uje zam en n itom vhod- é života regionu, na které musí být soustø ì í pozornost. Vize by n vymezit oblasti ed na hlavn ì ého chce obec è ì è ém horizontu poø é m la charakterizovat stav, kter i m sto v asov izovan áhnout. [3 strategie rozvoje dos ] Strategické cíle

ø í smì é ukazatele pro rozvoj regionu a informace o stavu, kterého by mì ý P edstavuj rn lo b t ženo. Strategické cíle se odvozují od vize regionu o jeho budoucím vývoji a SWOT dosa ýzy. Cíle by mì žívat silné stránky a eliminovat slabé stránky mì ále by mì anal ly vyu sta, d ly žívat pøíležitosti rozvoje a reagovat na ohrožení rozvoje. Strategické cíle rozvoje vyu obce è ì í být v soul ými cíli strat i m sta mus adu se strategick egie rozvoje kraje. [3]

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 22

II. PRAKTICKÁ ÈÁST

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 23

3 POLOHA A VNÌJŠÍ VZTAHY

3.1 Základní informace o obci

ází v ém kraji ápadnì od kra Obec Horka nad Moravou se nach Olomouck , 5 km severo-z j- ého mìsta Olomouce a 12 ýchodnì od mìsta Litovel ální výmìrou sk km v . Se svou katastr øí mezi støednì velké obce v Èeské republice ádá se v ácké nížinì a 1189 ha, pat . Rozkl han ánìné krajinné oblasti Li é Pomoraví. øská výška obce je 222 na okraji Chr tovelsk Nadmo í s ìstem Ol øelov, Chomo m.n.m. Obec Horka nad Moravou soused m omouc a obcemi K u- ò. tov a Skrbe

Obr. 1. Orientaèní mapa [10]

Peèe• obce – áše s ì, s é obsahuje postavu sv.Mikul biskupskou mitrou na hlav berlou v prav í v é ruce. Nese letopoèet 1669. a palmovou ratolest lev Znak obce – ází z ù z á zelené p á Vych erbu vladyk Horky, m ole a nad kosmou kv drovou í s øím èí upros øed bi á berla, èímž má být v ých lesù Pom zd cimbu se ty t skupsk edle zelen o- í a polí Hané pøipome ùvodní znak s ášem. Znak schválil Parl rav nut p biskupem Mikul a- ÈR v ìtnu 1999 dle návrhu heraldika J.Loudy. Znak získala obec spolu s ment kv praporem.

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 24

Tab. 1. Základní informace o obci [10]

status: obec NUTS 5 (obec): CZ0712 502545 kraj (NUTS 3): ý (CZ071) Olomouck okres (NUTS 4): Olomouc (CZ0712) obec s rozšíøenou pùsobností: Olomouc povìøená obec: Olomouc historická zemì: Morava katastrální výmìra: ² 11,93 km obyvatel: 2261 zemìpisná šíøka: ° 38’ 21’’ 49 zemìpisná délka: ° 12’ 32’’ 17 nadmoøská výška: 220 m PSÈ: 783 35 základní sídelní jednotky: 2 místní èásti: 1 katastrální území: 1 adresa obecního úøadu: ám. í 46/31 n Osvobozen 78335

Horka nad Moravou starosta / starostka: øich Nykl Old Oficiální web: http://www.horka.cz E-mailová adresa: [email protected]

Obr. 2. Znak obce z roku 1999 [10]

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 25

3.2 Pøírodní zdroje

Geologie

ází v ém kraji, poblíž mìsta Olomouce. Obec Horka nad Moravou se nach Olomouck Olo- ý kraj má rozlohu 490 áleží do nìj 393 obcí. Na geologické stavbì severo mouck 123 ha a n - ápadní èástí kraje ílí øedevším pùvodní podloží, ted z , a tedy i Horky nad Moravou, se pod p y éna kameninové, pøípadnì pískové a jílovité podloží s øekryté vrs zejm naplaveninami, p t- í hnìdo až èernozemì na západní stranì obce. íl od mnoha víceménì vou kvalitn Na rozd ích podob katastru ý v ùbìhu staletí mìnil. Bylo to zpùsobeno nejen stabiln , se horeck pr øírodní ìlými zákroky do vodních tokù, vysušováním rybníkù a ými zápl p mi, ale i um velk a- é se zde projevují po abnormá ích srážkách (povodnì 1997). vami, kter ln Klimatologie

í obce lze charakterizovat jako podnebí mírného pásu mírnì kontinentální. Vzhl Podneb e- é nadmoøské výšce spadá do mírnì chladné klimatické oblasti. dem ke sv Srážkové pomìry

Území lze pøiøadit støednì ý typ roèního chodu srážek s ích mìsí- -evropsk maximem v letn ích a minimem v ì. c zim Hydrologické pomìry

í protéká øeka Èa á se vlévá do Moravy a je ìlena ì ramena. Vo Obc stava, kter rozd na dv da í se vlévá do Dunaje a dál Èerného moøe. V èásti obce Sedlisko se n ází dva ry z n e do ach b- íky v ývalých pískovnách a malý obnovený rybník Èundrlák. Ned n b aleko obce je soustava èních vodních ploch Podìbrady, které jsou pozùstatkem masivní tìžby písku po roce rekrea 1950. Podzemní vody

ùsledku geologické stavby bohatá na zdroje podzemních vod. Prameny se nev Obec je v d y- èují kolísavou vydatností. zna

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 26

4 HISTORIE

ýznamnou zmínku øipomíná rok 1437, kdy dìdicem velkého majetku v V o Horce p Horce áš z ého husitskéh áleèníka Jana Parduse z se stal Mikul Horky, bratr proslul o v Horky. Roku èást Sedlisko álovského mìsta Olomouce. 1535 se vesnice Horka a , staly majetkem kr áø, purkmistr, 3 konšelé, hajný, porybný, míto vybíral še ýø V roce 1710 zde byl rycht nk . áni byli též dva tzv. kostelní otcové. T í samosprávy s ými Jmenov ento model obecn mal úpravami vydržel až do poloviny 19. stol. Hlavním zdrojem pøíjmù obyv atel bylo tehdy ìdìlství, chov dobytka a rybáøství. V é kováø, mlynáø a hostinec. zem obci byl tak í druhé poloviny 19.stol. se zvedl poèet oby ì spoleènì se Sedliskem V rozmez vatel v lokalit émìø 1/3 é poèet domù, který v áhl èísla 240 o t oproti roku 1830. Rostl tak roce 1900 dos í zaèínají v ùsobit první prùmyslové podniky oproti roku 1830 (91). Koncem stolet Horce p . èné louky byly postupnì roz ìlovány ým zemì ìlcùm, èímž ímto zpù- Spole d jednotliv d bylo t úrodnìno asi 150ha pùdy. V šlo ke stavbì silnice mezi Horkou a sobem z roce 1884 do èímž se zlepšily podmínky k ání mezi tìmito vesnicemi. Vedle z Chomoutovem, cestov e- ì ìlství a rybáøství rostl v èet malýc živnostníkù a øemeslníkù. V m d obci i po h roce 1885 zde ýn, pìt øezníkù, tøi kamnáøi, dva kováøi, stolaø, obuvník, krupaø, zelináø, drùbežník a byl ml ètyøi hostince.

ým pøínosem pro Horku železnièní lokální tratì Velk byla stavba z Olomouce do Litovle a Èervenky a na d ìjova. Horecké nádraží bylo otevøeno ruhou stranu do Kostelce a Prost í. v roce 1883 spolu s trat øádnou zmìnou v ální struktuøe obce bylo založení a zprovoznìní Mora ých Mimo soci vsk železáren v ím Øepèínì v že pro nì byla právì Horka j ím sousedn roce 1907, proto edn žších a nejdùležitìjších zdrojù nových pracovních sil. V éž post z nejbli roce 1901 byla t a- í požární zbrojnice a zakoupena první ruèní støíkaèka. vena prvn žena škola, která byla jednotøídní a stav žákù se pohyboval v í Roku 1803 byla zalo rozmez ž však mìla škola 183 žákù z í. 100-120. V roce 1856 u toho 127 z Horky a zbytek z okol šlo k álním zmìnám, že poèet žákù stále rostl, d šlo k øístavbì a V roce 1880 do radik proto o p šíøení školy. V øistaveny další dvì uèebny, protože poèet žákù dosah roz roce 1905 byly p o- ž 268 žákù. val 220 a v roce 1913 ji

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 27

ìji íky stálému nárùstu obyvatelstva, pøedevším kvùli zvyšování zamìs O 50 let pozd se d t- ùmyslových podnicích Olomouce, musela reorganizovat národní a støední škola nanosti v pr že vznikla jedna tzv. osmiletá ákladní škola. Stavba nové školní budovy byla v Horce tak, z ájena v èena v ábavní vyž í obèanù bylo v zah roce 1961 a dokon roce 1963. Pro z it Horce øízeno v é bylo v øestìhováno do nových z roce 1950 kino, kter roce 1956 nahrazeno a p ázel obèasník Horecký zpravodaj. prostor. Pro informovanost obyvatel vych é revoluci 1989 se i v život kompletnì zmìnil. Zaèalo období zmìn a to Po sametov Horce ìtvích zemìdìlské, tak prùmyslové výroby. Struktura obce se zaèala od základù jak v odv ìnit díky možnosti soukromého podnikání. V è é dobì se obec sklá á ze dvou sp m sou asn d o- ých èástí, vlastní Horky a Sedliska. Podnikání a prùmyslová výr øedí do obou jen oba se soust èástí zhruba rovnomìrnì.

Obr. 3. Pohlednice Horky nad Moravou z roku 1939 [8]

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 28

5 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ

5.1 Demografický vývoj obyvatelstva

èet obyvatel v ènì ìnil. Nejvìtší pøírùstek byl p Po Horce nad Moravou se v historii zna m a- ý v í 1950 – ètu obyvatel promítnul prùmyslový rozvoj Ol trn obdob 1965 , kdy se do po o- ìchto letech se obyvatelé zabývali neje í v ìdìlství a èásteènì mouce. V t nom prac zem ùmyslu, ale je to období obrovského prùmysl ého rozvoje Olomouce a rùstu poètu v pr ov ìstnancù zejména v ých železárnách. zam Moravsk

5.2 Skladba obyvatelstva

ích ukazatelù zabývajících se strukturou obyvatelstva je èet obyvatel. Jeden z hlavn po èiní ý poèet ìlí a 383 V Horce nad Moravou celkov 2261 obyvatel. Z toho 1878 jsou dosp ìtí. èasná ídá vývoji osídlení v Èeské republ d Sou struktura obyvatelstva odpov ice. V obci èasný trend poklesu obyvatelstva, který je zpùsoben zejména ekon se tak projevuje sou o- ými podmínkami v èním vývojem a nedostatkem pracovních pøíležitostí. mick obci, popula Tab. 2. Poèetní a vìková struktura obyvatelstva k 31.12.2007 [17]

Dospìlí Dìti Celkem ži ženy ži ženy mu mu èet ìk èet ìk èet ìk èet ìk èet ìk po v po v po v po v po v 905 45,37 973 47,59 211 8,40 172 8,18 2261 40,05

5.3 Vìkové složení obyvatelstva

íže uvedeného grafu lze konstatovat, že nejvíce obyvatel obce se nachází Z n ím vìku. Jedná se zejména o rozmezí 19 ý poèet èiní 1402 v produktivn -60 let, kdy celkov obyvatel.

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 29

Vìkové složení obyvatelstva

ži 250 mu ženy 200 vìk 150

100 50 0 ženy ži do 6 mu 19-30 41-50 61-70 81-90 poèet obyvatel

Graf. 1. Vìkové složení obyvatelstva k 31.12.2007 [17]

5.4 Bydlení

ým charakterem osídlení souvisí samozøejmì vìtší poèet domù než bytù. Obec S vesnick á zpracován územní án obce, èímž je tímto rozdìlena na nìkolik zón s ùznou možností m pl r ýstavby. Nejvíce domù a bytù je soustøedìno do støedu obce, kde jsou také nejvíce rozší- v ø žby obèanùm. Zde se nachází také byty, které jsou ve vlastnictví obce, což v šní eny slu dne ì èi í 138 všech bytù a momentálnì probíhají jednání o prodeji bytù nájemníkùm do dob n ího vlastnictví. S ýstavbou nových bytù se zatím nepoèítá, i když zájemcù je stále osobn v í výstavba bytových jednotek byla dokonèena v øedán dost. Posledn roce 1999, kdy byl p žívání obecní dùm s ými jednotkami. k u 15-ti bytov ìhla první etapa prodeje pozemkù ke stavbì rodinných domù v èástech V roce 2002 prob ìtšina z ìná a trvale obydlená. Druhá etapa pr Na vinici a Sedlisko. Dnes je v nich zastav o- ích pozemkù probìhla na deje obecn podzim 2005, kdy se jednalo o lokality Na vinici. á tøetí etapa v ì mezi Horkou a rekr èním územím Podìbrady, V budoucnu se chyst lokalit ea ž 20 nových rodinných domù. kde by mohlo vzniknout a èasné dobì je v ý poèet domù (vè.panelákù) 684, z èeh ž 48 je jich ne V sou obci celkov o o- ých. bydlen

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 30

6 TRH PRÁCE

6.1 Ekonomická aktivita

èasné dobì 1080 ekonomicky aktivních obyvatel a tento trend se již nìkolik V obci je v sou ìnil. ází se zde málo pracovních pøíležitostí a obèané tak musí dojíždìt za let nezm Nach í do Olomouce a ích mìst. To je také jedním z ích dùv ù, proè se lidé prac okoln hlavn od ále stìhují jinam. Obèané Horky hledají práci zejména v z obce neust okrese Olomouc a ích mikroregionech. okoln

Zamìstnanost obyvatel obce dle odvìtví

4% 2% 3% 6% 2% 21% 2%

11%

49%

šty,komunikace í Doprava,po Obchod,prodej,opravy mot.vozidel,pohostinstv í ùmysl Stavebnictv Pr á povolání øejná správa Svobodn Ve ìdìlství,lesnictví,rybolov Školství a zdravotnictví Zem øejné a sociální služby Ve

Graf. 2. Zamìstnanost obyvatel obce dle odvìtví [12]

èané Horky nejèastìji pracují v árním sektoru – ùmysl í Ob sekund pr 49 % a stavebnictv ší oblast nejvìtšího zastoupení má obchod, prodej motorových vozidel a poho 11%. Dal s- í, jež èiní árním sektoru – ìdìlství, í, rybolov pracuje a tinstv 21 %. V prim zem lesnictv si 6 í odvìtví jako doprava, veøejná správa, sociální služby nebo svobodná povolání %. Ostatn ám dává dohromady 13 %. n

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 31

6.2 Nezamìstnanost

ání s ìstnaností í špatnì. Ovšem je zajímavé, že ve Ve srovn nezam v okrese na tom obec nen ání s ími obcemi je na tom Horka nad Moravou ènì se Skrbení ùøe, srovn okoln spole nejh øitom napøíklad í do Olomouce je v í zdaleka nejlepší. p spojen n

Nezamìstnanost v okolních obcích k 31.12.2007 (v %)

5,6 5,4 5,2 5 4,8 4,6 4,4 4,2 øelov ò øíkazy Horka n./M. K Skrbe P

Graf. 3. Nezamìstnanost v okolních obcích (v %) [18]

á é množství živnostníku. Nejèastìji jsou zde živno V obci podnik nemal zastoupeny sti jako: íøství, kadeønictví, opravárenské služby, služby topení, voda, øíve tvoøilo mal plyn, aj. D èást pracovních pøíležitostí také zemìdìlské odvìtví, to ale èastné dobì ále velkou v sou st íce ustupuje. V ích letech ùžeme do nezamìstnaných osob zaøadit èerstvé abso v posledn m l- øedních škol a odborných uèiliš•. ých škol se na míøe nezamìs venty st Absolventi vysok t- ílí jen málo, nebo• vìtšinou odjíždìjí í do velkých mìst neb nanosti pod za prac o do zahra- èí. ni Tab. 3. Míra nezamìstnanosti v mikroregionech [18]

název mikroregionu poèet obyvatel míra nezamìstnanosti Olomoucko 149 036 10,50% Šternbersko 23 515 12,50% Unièovsko 21 125 17,20% Senicko 8 186 11,50% Litovelsko 19 369 13,40% Bouzovsko 1 478 15,80%

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 32

7 INFRASTRUKTURA

7.1 Obèanské vybavení

Školství

ází mateøská a základní škola a k øipojená školní jídelna. V obci se nach tomu p ákladní škola Z ím osídlením Horky bylo potøeba vybudovat školu, kde by íhala výuka org S rostouc prob a- ì. První škola v ško nizovan Horce nad Moravou vznikla v roce 1790, kdy byla postavena l- í budova u kostela. Novì vystavenou školu navštìvovali žáci z n Horky, Sedliska a Cho- ùvodu stále rostoucího poètu žákù bylo potøeba mn ìtší kapacity a moutova. Z d ohem v ì dokonèila a pøedala do užívání nová pavilónová škola, která i v roce 1963 se slavnostn øes malé technické úpravy funguje dodnes. p á škola právní subjektivitu a je øízena obcí jako pøíspìvková organ Od roku 2001 m izace. èní rozpoèet na školy je 2 è. Do rozpoètu je tøeba zah áklady Ro provoz 300 000,- K rnout n øinu, platy, celkovou údržbu. Poslední vìtší investièní akcí ve škole byla na otop, elekt úpr álního zaøízení. Kvùli vysokým nákladùm byla tato akce rozdìlena na etapy po ava soci ávì odráží nedostatkovost ro ètu, kdy na jednotlivých úpravách se pavilonech. Zde se pr zpo ènì podíleli i podnikatelské subjekty v ý náklad rekonstrukce si vyžádal finan Horce. Celkov è. Na této èástce se podíleli dárci celkovou sumou 150 è. 350 000,- K 000,- K

Vývoj poètu žákù na základní škole

375

350

325

300

275

250 1992/93 1994/95 1996/97 1998/99 2000/01 2002/03 2004/05 2006/07 èet žákù po 354 328 315 311 302 300 297 285 èet žákù po

Graf. 4. Vývoj poètu žákù na základní škole [15]

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 33

èet dìtí, které navštìvují základní školu se stále snižuje, což má spojitost s ízkou p Po n o- í v ích obcích a také tím, že se hodnì mladých lidí s ìhuje za prací do rodnost Horce a okoln t ìtších mìst. Podle výhledu na rok 2009 by mìlo školu navštìvovat v v tomto roce jen 240 ìtí. d øi stále se snižujícímu poètu žákù má škola dobrou perspektivu, protože je v èasné I p sou ì spádovou školou pro žáky z ích vesnic jako js øelov, Sk ò a Chomoutov. dob okoln ou K rbe

Obr. 4. Pavilónová základní škola [8]

øská škola Mate øská škola je stejnì jako základní škola pøíspìvkovou organizací. Roèní rozpoèet je Mate è. štìvuje ji roènì 40 dìtí z í í. Pro svou kval 400 000,- K Nav Horky a okoln ch obc itu je vy- ávána rodièi i ze sousedních obcí (Køelov, Skrbeò). Pøednost však sam øejmì mají hled oz ìti z ž rodièe jsou zamìstnáni. Ve škole jsou dìti rozdìleny do d Horky nad Moravou, jejich øíd nezávisle na vìku. Je tím docíleno, že ší pomáhají mladším a mladší dìti se dvou t star í od koho uèit. Mateøská škola pracuje podle rámcového vzdìlávacího programu, který maj ìti pø školu, tak pro bìžný praktický život. d ipravuje jak pro

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 34

Zdravotnictví

ákladním službám zde patøí zdravotnictví. Obe á vybudováno zdravotní støedisko, K z c nem ází se zde jednotlivé ordinace, k é jsou ve vlastnictví lékaøe á ale nach ter nebo je m ájmu. V éž lékárna. v pron obci je t zubní ordinace – á MUDr. Lea Kopeck praktický lékaø pro dìti a dorost – á á MUDr. Zdena Konr dov praktický lékaø pro dospìlé – ílá MUDr. Eva B lékárna – òka Temlíková Mgr. Zde ávì zajištìní základní péèe s sebou nese znaèné finanèní nároky. Horka není pøíliš velkou Pr í a zejména mladí lidé mají svého lékaøe v í i ì jedná o obc Olomouci, proto se nyn ntenzivn žnosti dotace ordinací z ího rozpoètu tak, aby jejich služby zùstaly zachovány. mo obecn ž se Horka nad Moravou nachází v ízkosti Olomouce, nebylo nutné øešit otázku Jeliko bl ékaøská pohotovost sídlí v á. pohotovosti. L Olomouci a je proto pro obec dostupn ékárna byla vybudována v èasné dobì je velmi využívána zejmé L roce 2002 a v sou na star- šími lidmi, kteøí tak nemusí cestovat za léky do mìsta. Její služby velice vy žívají i obèané u ích vesnic. z okoln Obecní úøad a zastupitelstvo

èele obce sto í uvolnìný starosta a místostarosta. Jedenáctièlenné zastupitelstvo se schází V j ìsíènì na veøejném zasedání, kterému pøedchází pøípravné z ání. zpravidla 1 x m ased Tab. 4. Zastupitelstvo obce [10]

Starosta obce Oldøich Nykl 1.místostarosta Josef Koloušek 2.místostarosta, výbor bezpeènostní Milan Vysloužil Finanèní výbor Ing. Ivana Bartelová Kontrolní výbor Ing. Ivo Machar Poøádkový výbor Petr Konrád Bytový výbor Karel Dohnal Sociální a kulturní výbor Vladimír Hladiš Výbor pro životní prostøedí Josef Svozil Sportovní výbor Vlastimil Sedláèek Èlen zastupitelstva Milan Tisoò

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 35

ále zøídila jednotlivé komise Rada obce d : Komise bytová a sociální – éèe o staré a sociálnì potøebné obèany, sociálnì právní ▪ p ìtí, rozhodování øidìlování obecních bytù ochrana d o p . Komise sportu a cestovního ruchu – øádání závodù v ìtském motokrosu, péèe o ▪ po d í kluby v øádání zájezdù pro dìti ze základní školy sportovn obci, po . Komise kulturní – ávání obèasníku Horecký zpravodaj, základní informace o dì í ▪ vyd n ím úøadì v obci a na obecn . Sbor pro obèanské záležitosti – ítání nových obèánkù, osobní gratulace obè ùm ▪ v an ších 70 øi kulatém životním jubileu, zlaté svatby atd. star -ti let p øísluší k ému okresu a tedy veškeré povìøené úøady (stavební úøad Obec p Olomouck , fi- è í úøad) se nacházejí v èany obce snadná vzhl nan n Olomouci. Jejich dostupnost je pro ob e- ým možnostem dopravy (viz kapitola doprava). dem k dobr Úøední dny jsou na obecním úøadì v ìlí a støedu od 7.00 do 17.00hodin a v úterý od pond úøední dny striktnì nedodržují a tak je obèanùm ot 7.00 do 14.30 hodin. Na obci se ale e- øen úøad všech pìt pracovních dní v ýdnu a ti pak mají možnost vyøídit své záležitosti v t kdykoliv. šta Po èástí obecního úøadu v èka Èeské pošty. Její úøední hodiny jsou: po á Sou Horce je i pobo -p èce je možno vyøídit veškeré listovní a p ìžní služby. od 7.00 do 16.30 hodin. Na pobo en Maloobchodní sí• a služby

íky své rozloze je maloobchodní sí• v ìrnì dobøe zastoupená. Sortiment zboží D obci pom í samozøejmì tak bohatý jako v øesto se zde nachází celkem 4 nen supermarketech, ale i p ápoji, 2 ovoce a zeleniny, 1 veèerka, 2 o ìvy, 1 prù- obchody s potravinami a n bchody s od é zboží, 1 trafika. Základní služby jsou opravny, holièství, k ønictví. Obèané exi myslov ade s- ù vítají i pøesto, že jsou zde vyšší ceny produktù. tenci obchod Informaèní centrum

èany Horky, ale i pro turisty funguje v èní centrum. N á Nejen pro ob Horce Informa em šem formu urèité instituce, ale funguje jako èást obecního úøadu. Vidím to jako velký ov že ne vždy mají úøedníci èas šeteèné otázky turistù. nedostatek, proto na v

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 36

žby informaèního centra Slu : Informace o kulturních památkách. ▪ Informace o službách v obci. ▪ Prodej suvenýrù, map, pohlednic, prùvodcù. ▪ Informace o kulturních a spoleèenských akcích v obci. ▪ Informace o cyklostezkách v okolí obce. ▪ Knihovna

ází v žívá ji asi 350 ètenáøù, kteøí si mohou vybí Knihovna se nach centru obce a vyu rat ího fondu, který obsahuje více než 11 ù. K ý z knihovn 000 dokument dispozici je i souborn Èeská národní bibliografie, kterou vy áøí Národní katalog knihoven okresu Olomouc a tv øejnosti zde slouží i poèítaè, který mohou obèané vy žívat pro služby Intern knihovna. Ve u e- èasnosti je cena Internetu pro veøejnost 0,80 è za minutu a pro èleny knihovny tu. V sou K è/hod. 30 K

7.2 Sociální sféra

éèe o staré a osamocené obèany patøí ším úkolùm obce. Jak už bylo výše uv P k dal edeno ální komise, která se snaží pøinášet podnìty v éèi o nì. Na sociální p v obci pracuje soci p o- á obec vyèlenìnou èástku 50 è z ètu. Obèané kteøí už nemohou zùstat moc m 000,-K rozpo írají z ìkolika domovù ùchodcù, které se nachází v doma si vyb n d Olomouci nebo Litovli èasné dobì je v Domovì dùchodcù v Olomouci – Chválkovicích ístìno11 mís (v sou um t- ích obèanù a v Penzionu v Litovli – n 4). šivých povodních byl v án nový obecní dùm s ými je Po pusto Horce vybudov 15-ti bytov d- ístìny pøednostnì rodiny, které byly ženy ztrá í díky notkami, kam byly um posti tou obydl ím v èena v è. povodn roce 1997. Novostavba byla dokon roce 1999 za 20 000 000,-K ální oblasti pro starší obèany také patøí nabídka èinností a programù, které jsou p Do soci ro ì poøádány. V ì pracuje Klub seniorù, který èasto poøádá právì tyto kulturní a n obci aktivn èenské akce. Na sportovní tradici navazují také horecké Sokolky svým pravidelným spole èením pro dùchodce, kde èasto pøednáší Mudr. J. Voèková o pøípadných zdra ích cvi votn ížích a jejich prevenci v í stárnutí. pot obdob

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 37

7.3 Technická infrastruktura

Plynofikace

ájena v øelomu roku 1992/93 a byla dokonèena v Plynofikace obce byla zah roce na p roce èní akci øes státní dotaci m ít obec 1994. Jednalo se o velkou investi , na kterou si i p usela vz úvìr 6 è, který je však již splacen. V èasné dobì je v ých 000 000,- K sou obci 513 plynov øípojek. Plynofikace byla v ána v élce 8,271 élka pøípojek k í p obci vybudov d km a d hlavn øízena regulaèní stanice a odtud p èuje støednì trase je 1,21 km. V Horce je z okra -tlakovou ítí DN 160 do sousední Skrbenì. Plynofikaèní sí• není v èasnosti v s sou majetku obce. Ta ji é plyná é a.s. za 14 è, která je zároveò prodala v roce 2003 Severomoravsk rensk 614 000,-K ím provozovatelem. jej Kanalizace a èistírna odpadních vod

ází jedna centrální èistièka odpadních vod. Ta byla vybudována v V obci se nach letech – ákladem 21 è. Pro tak velkou investièní akci žád 1997 1999 n 256 785,-K ala obec dotace životního prostøedí. I tak si obec musela vzít úvìr v é výši od Ministerstva celkov è. 12 000 000,-K ýše splátek èiní roènì 1 è. Kapacita ÈOV je 3000 ekvivalentních ob V 200 000,-K yvatel. èasné dobì se vedou jednání o pøipojení èásti obce Chomoutov (její sat í èásti) na V sou elitn øipojení k ÈOV. Došlo by tak k ìní kapacity èistiè ších 400 ekvivalentních p napln ky o dal obyvatel. Vodovodní øád

á svùj vlastní zdroj pitné vody øipojena na veøejnou Obec nem . V roce 1993 byla p vodo- í sí• mìsta Olomouce. vodn Chodníky

íky jsou vybudovány pøes obec v élce asi 1,2 òském roce byl d èe Chodn d km. V lo okon n ík v èásti Sedlisko. Plánuje se výstavba nového chodníku, který by spojoval èást Se chodn d- ý by zajistil zejména vìtší bezpeènost dìtí vr ících se ze školy. lisko s Horkou a kter acej

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 38

Telekomunikace a televize

øi veøejné telefonní automaty pro é Èeským telefonem a.s. a jsou zde V obci jsou t vozovan øístupné GSM sítì Vodafone, T é pokrytí všech sítí je asi 99% na c p -mobil a O2. Celkov e- ém území obce. l á televize v í. Po celém území je možno sledovat programy ÈT1, ÈT2, Kabelov obci nen žnos í získání kabelové televize je projednání o z í kab Nova a Prima. Jednou z mo t aveden e- é televize s èností Elektronika spol.s r.o., nebo ná ího zaøí- lov olomouckou spole kup vlastn í od spoleènosti Kabel plus a.s. zen Odpadové hospodáøství

øináší všem obèanùm a obcím v Èes é republice nemálo starostí. Ná- Likvidace odpadu p k ím z ýznamných položek, které každoroènì zatìžují ro klady na svoz odpadu jsou jedn v z- èet. Už šestým rokem funguje v øídìného odpadu. Svoz provádí olomoucké po obci svoz t é služby a.s. Technick Tab. 5. Poplatky za odvoz odpadu [10]

Obèané žijící na svozovém místì trvale starší 15 let 400,-Kè Dìti trvale žijící na svozovém místì 6 – 15 let 200,-Kè Studenti 200,-Kè Obèané žijící mimo svozová místa 150,-Kè Dìti do 6 let a obèané starší 80 let jsou od poplatku osvobození

Tab. 6. Celkové náklady za odvoz odpadu [10]

Celkové náklady na odvoz odpadu 679 000,-Kè Vybere se od: a) obèanù 482 000,-Kè b) podnikatelù 35 470,-Kè c) Eko-kom 99 000,-Kè

ému spoleènosti Eko á obci dává pøíspìvek podle Obec je zapojena do syst -Koma.s., kter žství vytøídìného odpadu. Tyto peníze jsou pak zpìtnì použity na nákup kontejnerù, mno úklid atd. át roènì probí á v ého a nebe èného odpadu. Dvakr h obci svoz velkoobjemov zpe

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 39

Ostatní technické vybavení obce

èka Policie Èeské republiky. K é vybavenosti hasiè- V obci se nevyskytuje pobo technick é ých hasièù patøí hydrant a požární nádrž. Strojové vyb í èí á dva sk ho sboru dobrovoln aven t žární automobily T po -138. žel se zde kromì pošty nevyskytuje žádný bankovní ústav. Nejbližší bankomat Èeské Bohu øitelny a.s. a Komerèní banky a.s. je buï v Štìpánovì. Existenci ba spo Olomouci nebo n- ì uvítali nejen obèané, ale i turisté komatu by jist .

7.4 Doprava

í sí• v ìrnì dobrá. Mùžeme zde najít silnièní, autobusové i vl é Dopravn obci je pom akov í. spojen Silnièní spojení – á silnièní spojení s í po státní silnici E átní obec m Olomouc -446 a po st silnici E-635. Autobusové spojení – á se o linky è. 20 è.18, tyto linky obcí projíždí a spojují ji tak jedn a í a s ími vesnicemi (Skrbeò, Chomoutov). Autobusovou d š•uje s Olomouc okoln opravu zaji ý Dopravní podnik a.s. Protože je Horka nad Moravou s í, je nu olomouck amostatnou obc t- é dané linky dotovat z ího rozp ètu roèní èástkou 800 è. Poèet zastávek n obecn o 000,-K údržbu a poøádek na zastávkách se stará obec spolu s øejnì prospìšnými v obci je 5. O ve íky, které obec zamìstnává za podpory úøadu práce. pracovn Vlakové spojení – ží na trase – • è. obec Horka nad Moravou le Olomouc Kostelec, je to tra Železnièní tra• tedy obcí prochází a je zde situována pouze jedna zastá 275. vka.

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 40

8 HOSPODAØENÍ A ROZPOÈET OBCE

8.1 Rozpoèet

ákladní územnì ávní jednotka hospodaøí podle schválenéh ètu, Obec jako z -samospr o rozpo ý øipravuje ždy øi pøípravì rozpoètu spolupracují zá kter se p v na podzim. P stupci obce èním výborem a èné schválení íhá v é, s finan radou obce. Kone prob zastupitelstvu pot co je álen státní rozpoèet. Pøed schválením rozpoètu v í být rozpoèet uv schv zastupitelstvu mus e- øejnìn úøední de ù í být umožnìn èanùm seznámit se s ím na sce po dobu 15 dn a mus o ob n a ádøit se k ìmu. Pokud by zastupite èet schválit v øedešlém roce, vyj n lstvo nestihlo rozpo p øí obec podle rozpoètového pro í možné é inve hospoda vizoria, ale takto nen realizovat nov s- è ím vždy schvalován v øedešlého tice. Rozpo et obce Horka nad Moravou byl zat prosinci p é provádí úpravy na základì rozpoètových opatøení, které dostává roku. Zastupitelstvo tak ého kraje. Jedná se o schválení í, které pøicházejí v ùbìhu roku a obec od Olomouck dotac pr ìtš ázané pøesným úèelem použití v inou jsou v . øíjmovou èást tvoøí: P Daòové pøíjmy ì sdílené – ø. DPH a danì výluèné – ò z í, daò (dan nap da nemovitost øíjmù za obec), místní poplatky z p . Nedaòové pøíjmy øíjmy z í èinnosti, pøijaté vrátky transferù a ostat í pøíjmy (p vlastn n èního vypoøádání pøedchozích øíjmy z álového majetku a ostatní z finan let, p prodeje nekapit òové pøíjmy, pøijaté splátky prostøedkù …) neda , . Kapitálové pøíjmy í (z akci , z prodeje majetku). Pøijaté dotace ýkon správy, na mzdy do školství, na l èní dot (na v es, na volby, investi a- …) ce, . ýdajovou èást tvoøí: V Bìžné výdaje èní výdaje na platy, neinvestièní nákupy a související výd (neinvesti aje, ne- èní transfery podnikatelským subjektùm …) investi , . Kapitálové výdaje èní nákupy a související výdaje, ákup akcií a majetk ých (investi n ov í ù, investièní transfery, investièní pùjèené prostøedky, pod l ...).

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 41

Financování: ání z ání ze zahranièí, opravné položky (financov tuzemska, financov ìžním operacím). k pen

Tab. 7. Rozpoèet 2007 – pøíjmy [10] oddíl pol. druh pøíjmu rozpoèet ò z pøíjmù fyzických osob ze záv. èinnosti è 0 1111 Da 2 700 000,00 K ò z pøíjmù fyzických osob ze SVÈ è 0 1112 Da 750 000,00 K ò z pøíjmù fyzických osob z kapit. výnosù è 0 1113 Da 170 000,00 K ò z pøíjmù právnických è 0 1121 Da osob 3 400 000,00 K ò z pøidané hodnoty è 0 1211 Da 5 400 000,00 K álního odpadu è 0 1337 Poplatek za likvidaci komun 590 000,00 K ù è 0 1341 Poplatek ze ps 13 000,00 K žívání veøejného prostranství è 0 1343 Poplatek za u 6 000,00 K ání výherních hracích pø. è 0 1347 Poplatek za provozov 40 000,00 K ávní poplatky è 0 1361 Spr 100 000,00 K ò z nemovitosti è 0 1511 Da 1 000 000,00 K èní pøij.dotace ze SR è 0 4112 Neinvesti 608 175,00 K èní pøij.dotace od obcí è 0 4121 Neinvesti 225 000,00 K øevod do soc. fon è 0 4131 P du 65 000,00 K øíjmy z pronájmu pozemkù è 1019 2131 P 70 000,00 K èné è 2321 2111 Sto 700 000,00 K È é è 3314 2111 innosti knihovnick 2 000,00 K é hospodáøství ájem, služby è 3612 2132 Bytov - n 335 000,00 K øíjmy z pronájmu ost. nemovitostí è 3613 2132 P 146 000,00 K ájem hrobù è 3632 2111 Pron 100 000,00 K ìr a svoz komunálních odpadù è 3722 Sb 226 000,00 K È ístní správy è 6171 innost m 20 000,00 K øíjmy z úrokù è 6310 2141 P 100 000,00 K øevod z roku 2006 è P 9 206 566,00 K CELKOVÉ PØÍJMY 25 972 741,00 Kè

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 42

Tab. 8. Rozpoèet 2007- výdaje [10] oddíl pol. popis rozpoèet è 2212 Silnice 50 000,00 K ýdaje na dopravní územní obslužnost è 2221 5193 V 800 000,00 K ádìní a èištìní odpadních vod è 2321 Odv 750 000,00 K ádìní a èištìní odpad.vod (ÈOV) è 2329 Odv -provoz 1 350 000,00 K ákladní škola è 3113 Z 3 985 000,00 K Èinnosti knihovnické è 3314 50 000,00 K øízení,zachování a obnova památek è 3326 Po 40 000,00 K í nál. kultury, írkví è 3399 Ostatn c 120 000,00 K í tìlovýchovná èinnost è 3419 Ostatn 610 000,00 K é hospodáøství è 3612 Bytov 500 000,00 K øejné osvìtlení è 3631 Ve 550 000,00 K øebnictví è 3632 Poh 30 000,00 K Územní plán è 3635 6119 50 000,00 K ální služby a územní rozvoj è 3639 Komun 3 300 000,00 K ìr a svoz komunálních odpadù è 3722 Sb 1 170 000,00 K éèe o vzhled obcí a veøejnou zeleò è 3745 P 100 000,00 K ù è 4319 Klub senior 30 000,00 K èovatel. služb è 4349 Doplatky pe y 25 000,00 K žární á èást è 5512 Po ochrana - dobrovoln 575 000,00 K í è 6112 Zastupitelstvo obc 900 000,00 K Èinnost místní správy è 6171 4 100 000,00 K é pøíjmy a výdaje z fin.operací è 6310 Obecn 263 000,00 K øevod do sociálního fondu è 6330 5342 P 65 000,00 K átky pùjèek celkem è 8124 Spl 1 515 600,00 K øevod do pøíštího roku/ è 6409 5901 Rezervy /p 5 044 141,00 K CELKOVÉ VÝDAJE 25 972 741,00 Kè

8.2 Fondy

Povodòový fond oprav

ákladì poskytnutí návratné finanèní výpomoci Ministers Vznikl v roce 1997 na z tvem pro ístní rozvoj na dobu 10 let, tj. do roku 2007. Byl urèen pøedevším na opravy budov a bytù m škozených povodní. Návratná finanèní výpomoc èinila 2 è. Poskytování pù po 270 000,-K j- èek (výše pùjèky, doby splácení, úrok) je upraveno vyhláškou obce. Z ùjèeno fondu bylo p ùm Horky celkem 4 è. od roku 1997 obyvatel 720 000,-K

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 43

Sociální fond

ální fond je tvoøen pøídìlem z ých mezd pracovníkù a je urèen zamìstna ùm jako Soci hrub nc øíspìvky na rodinné a dìtské rekreace, stravování, kulturní a sportovní èinnosti, pùjèky, p øi životních a pracovních výroèích, ošatné a ochranné pomù dary p cky.

Kompletní rozvaha za rok 2007 je uvedena jako PØÍLOHA P I.

8.3 Rozpoèet obce na rok 2008

Tab. 9. Rozpoèet obce na rok 2008 [10]

Pøíjmy: øíjmy: è P 19 322 175,- K øevod z è P roku 2007: 11 895 000,- K Celkem: 31 217 175,- Kè Výdaje: ýdaje: è V 29 701 575,- K átky z úvìrù: è Spl 1 151 600 ,- K Celkem: 31 217 175,- Kè

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 44

9 PRÙMYSL A STAVEBNICTVÍ

9.1 Pøehled nejvýznamnìjších firem a živnostníkù v obci

Autodemont – karosáøské díly » Firma vznikla v roce 1991 v Topolanech u Olomouce. Do øesídlila v ídlem firmy se stal bývalý dùm Osvìtové b Horky p roce 1993. S esedy. Firma ána aktivním podnikáním manželù Sedláèkových v ýroby a prodeje byla vybudov oblasti v áøských ílù na vozy Škoda. K ùvodnímu zamìøení, které stále zùstává nosným pr karos d p v- é èinnosti, se postupnì pøidávali další. V ýrobní kem podnikatelsk roce 1996 firma kupuje v í haly v ích na Moravì a rozjíž í velkovýrobu karosáøských dílù a skladovac Hranic d ím v ím a ve vlastních prostorách. Poèet zamìstnancù se zvyšuje z s vlastn ybaven 12 na 41, ìtšina je zamìstnána ve výrobní lince v ích. Své výrobky vyváží do Polska, kdy v Hranic ïarska a na Slovensko. Autodemont je významným zdrojem pracovních pøíležitostí Ma ìstnává 24 místních obèanù. v Horce nad Moravou, zam Delta army s.r.o. » ý opravárenský podnik 013, který se zabýval opravami radiol Vojensk o- èní techniky, zabezpeèovacími systémy a diagnostickými radiostimulátory, byl v ka roce án soukromé firmì Delta army s.r.o ì se podaøilo restru ýrobu 1997 prod .. Firm kturalizovat v žet stávající prvky, ovšem za cenu velkého snížení stavù pr ích míst. Pøed touto a udr acovn ìnou v ìm bylo zamìstnáno 380 osob, z øí èet jejich zm n toho 170 p mo z Horky. Dnes je po ìstnancù 31, z álnì investuje do oprav ých prostor a zam toho 14 z obce. Firma moment sv ý park. Nevyužité prostory jsou pronajímány rùzným soukromým firmám, inovuje vozov – í a zemìdìlské techn jako je AGC autoskla s.r.o., PC skonto s.r.o., Opravy a prodej lesn i- ìk, Autodopr ky Pavel Van ava Michalec. AGC autoskla s.r.o. » ích firem na trhu s ými skly v ÈR. Je jednou z hlavn automobilov ábí, pouze prodává a zastupuje pøední svìtové a domácí vý Tato skla nevyr robce. Prioritou é ovládnutí trhu s ými skly v ÈR. M álnì za ìstnává 6 firmy je postupn automobilov oment m ístních obèanù. Celkovì má poboèka AGC v ìstnancù. Její investice jsou m Horce 11 zam ì do dopravních zaøízení, protože má velké skladové prostory. hlavn Kovoobrábìní Vraštil » ábìní Vraštil vznikla v á zá- Firma Kovoobr roce 1994, jako mal ènická f ým rozšiøováním výroby a investicemi do strojù a zaøízení se m me irma. Postupn o- ì rozrostla. V šní dobì ì zámeènické výroby a obrábìní pro soukromé firmy a hutn dne , krom ím hlavním zákazníkem Èeské dráhy. Díky rùstu zakázek firma rozšíøila osoby, jsou jej

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 45

èet z ìstnancù na 26, z í hlavní inve èní akcí je výstavba nové vý- po am toho 8 z obce. Jej sti í h á si vyžádá investici cca 6 è. Firma hodlá dále rozvíjet svou èi robn aly, kter 000 000,-K n- áci se svými partnery. nost a spolupr LN – group s.r.o. » Firma LN– ùvodnì vz group p nikla jako prodejce a velkosklad alkoho- ých nápojù. Od této èinnosti postupem èasu upustila, zejména kvùli nast ící výsta lick upuj v- ì supermarketù. Firma se však dokázala pøeorientovat na jinou kom ìøení. b oditu a zam í náplní její èinnosti se stalo balení, Hlavn sklad a doprava cukru pro cukrovary. Firma jako á v ÈR (kromì velkých cukrovarù) vlastní linku na výr ého cukru. Souèa jedin obu kostkov s- ì pr árodní kamionovou dopravu. V ýhradním zástu n ovozuje i mezin roce 2002 se stala v p- áhradních sladid ÈR. Bohužel pro obec se firma pø cem a distributorem n el EQUAL pro e- ìhovala do Olomouce, kde vlastní provozní prostory. Do nových prostor pøešli i kmenový st ìs zam tnanci z Horky. PC skonto s.r.o. » ùvodním sídlem v øestìhovala do pronaj Tato firma s p Olomouci se p a- ých prostor v álu Delta army. Její hlavní èinností je prodej, opravy a rep ích t are ase osobn èítaèù. Problémem firmy je nedostatek kvalifikovaných pracovníkù. Z ùvodu po tohoto d ìstnává pouze 2 obèany z firma zam Horky nad Moravou. KDV s.r.o. » Je firmou vyrábìjící døevìná øe do domù a bytù. Své výrobky euro-okna a dve ádí sériovì i na zakázku. Na trhu pùsobí od roku 1995. Její prioritou je vyrábìt kvalitní prov ít dobré jméno. Zamìstnává 8 zamìstnancù, z ístní. Plánovanou i produkty a m toho 4 m n- í je výstavba a rozšíøení ávajících výrobních prostor. vestic st Stavební práce m. Stavarèík » Pùvodnì rodinný á stavební firma v podnik, jedin Horce nad ádìní rùzných staveb a stavebních úprav, zemní a výk Moravou, se specializuje na prov o- é práce. Firma disponuje vlastním strojovým vyb ím. V èasné dobì má 4 z pov aven sou a- ìs šechny z m tnance, v Horky nad Moravou.

ále v ùsobí firmy a živnostníci, kteøí i když nemají mnoho zamìstnancù pø ívají D obci p isp žeb. Najdeme zde nìkolik automechanických dílen, zámeèníkù, elektrikáøské k rozvoji slu áce, p øe atd. pr lyna

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 46

10 ZEMÌDÌLSTVÍ

ìdìlství bylo v ým osídlením a velkou rozlohou vždy dùležité, pøináš Zem obci s venkovsk e- živu pro obyvatele a pracovní místa. lo ob Tab. 10. Druhy pozemkù nacházející se v obci a jejím blízkém okolí (údaje v ha) [12]

Celková výmìra pozemku 1 194 á pùda Orn 562 Chmelnice - Vinice - Zahrady 38 é sady Ovocn - é travní porosty Trval 110 ìdìlská pùda Zem 710 í pùda Lesn 271 í plochy Vodn 93 ìné plochy Zastav 28 í plochy Ostatn 92

ž Horka nad Moravou je t í Hané, podmínky pro pìstování rùzných z Jeliko ypickou obc e- ì ìlských produktù tu jsou ideální. Na polích se zde pìstuje pøevážnì pšenice, kukuøice, m d èmen, ale i cukrová øepa, mrkev a mák. Z á skot, ovce a prasata, dnes je dobytka se tu chov šak už jen pro vlastní øebu obèanù. V í po rozpadu a krachu zemìdìlské- v pot obci podnikaj žstva dva samostatnì hospodaøící rolníci. ho dru

Skladba zemìdìlské pùdy v obci (%)

orná pùda 2 8 18 6 zahrady 5 trvalé travní porosty 16 zemìdìlská pùda lesní pùda vodní plochy 13 zastavìné plochy ostatní plochy 32

Graf. 5. Skladba zemìdìlské pùdy v obci (v %) [12]

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 47

øuje Zemìdìlské žstvo Unèovice. ZD Unèovice vzniklo dne Pozemky v obci obhospoda dru ídlí v – èovicích. V ùbìhu roku mívá až 250 zamìstnancù, což je 6.12. 1991 a s Litovli Un pr áno zejména nárùstem sezónních prací v ím období. ZD Unèovice se zabývá zejména d letn ìmito èinnostmi: t á výroba ko á se živoèišnou ▪ Rostlinn mbinovan

▪ Chov skotu ýroba krmiv ▪ V Èinnost v é výrobì ▪ rostlinn èní nákladní doprava ▪ Silni èovice obhospodaøuje vìtšinu ze zemìdìlské pùdy kolem Horky nad Mor ZD Un avou. í drobní rolníci v øí pouze na svých prostorách. Nemají žá é zamìs Ostatn obci hospoda dn t- nance.

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 48

11 ŽIVOTNÍ PROSTØEDÍ

ž bylo uvedeno, obec Horka nad Moravou se nachází na okraji CHKO Litove é Jak u lsk í a èásteènì do nìj zasahuje. Pomorav

11.1 CHKO Litovelské Pomoraví

é Pomoraví se rozkládá na pomìrnì velkém území od mìsta M CHKO Litovelsk ohelnice po ìkolik obcí, namátkou Støeò, Lhotu, Hynkov atd. a èásteènì i Horku Olomouc. Zahrnuje n ìtšinu území CHKO pokrývají lužní lesy, jejichž nutná existence se proj se Sedliskem. V e- éna pøi nièivých povodních v vila zejm roce 1997. øeny kvalit í cyklostezky, které návštìvníkùm usnadòují pohyb po V CHKO jsou vytvo n žòují její poznání v é své neporušené kráse. oblasti a umo cel

Obr. 5. Orientaèní mapa CHKO Litovelského Pomoraví [13]

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 49

11.2 Fauna v obci

íky tomu, že se obec rozkládá na okraji CHKO é Pomoraví, pøežívají v D Litovelsk katastru íøata, která potøebují k životu zdravé lesy a mokøadní prostory kolem øeky Mor obce i zv a- ù ptákù a asi 75 jich tu i hnízdí napø. chøástal polní, vy. Vyskytuje se zde asi 105 druh íèek lesní, sýkora úhelníèek, òadra. bramborn ko ùžeme se tu setkat s ými savci, k ámìjším patøí: veverka obecná, jelen evro M mnoh nejzn p- ý, srnec, liška, mývalovec kuní, jezevec. V øece Moravì našel své útoèištì bobr ameri sk c- ý. Za povšimnutí jistì stojí výskyt vydry øíèní, která se pomalu vrací é pøírody p k do voln o- él øeky Moravy. d ù se na území obce vyskytuje slepýš køehký, užovka obojková a zmije obecná, která Z plaz ì ohrožena. V øadách se výbornì daøí mnohým druhùm žab. je siln mok

11.3 Ochrana životního prostøedí

ìnou života spoleènosti souvisí i fakt, že horecká krajina zaniká. Hlavní dùv Se zm ody jsou í hospodáøství, turistika a lov. lesn èastìjší problémy ochrany pøírody jsou v ích tokù (správci tokù pr í Nej oblasti vodn osazuj – áøi usilují o uchování koryta blíže pøírodnímu sta šími velmi regulaci koryt ochran vu). Dal ávažnými problémy jsou hospodaøení v ích a stavební èinnost v ì (lidé èasto chtì- z les krajin í stavìt v øírodnì zachovalém prostøedí, èímž by hrubì narušili rovnováhu a èistý, pøíro j p d- í ráz krajiny). Pro r ává prioritním í ruch. Je dùležité, aby turisté, n ozvoj obce se st cestovn øí chtìjí poznat zdejší krásu, byli k øírodì ohleduplní, využívali znaèené turistické trasy kte p a cyklostezky.

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 50

12 KULTURA A PAMÁTKY

12.1 Památky

ìdomíme význam turistického ruchu pro obec, zjistíme, že památky v í Pokud si uv obci maj ároveò lákadlem pro turisty a tím i pøísunem nejen velkou historickou hodnotu, ale jsou z ìz do pokladnice obce. Ovšem ze staré zástavby se nedochovalo mnoho staveb, protože pen ìsném sousedství Olomouce, která však o své památky vždy peè žto Horka je v t ovala, kde íše rekonstruovalo a mìnilo. v Horce se sp Kostel a škola

ásnìjším a nejstarším stavbám, které se v øí kostel a stará šk K nejkr Horce dochovaly pat o- štì dlouho po tøicetileté válce zùstávaly okolnosti kolem horeckého kostela a fary n la. Je e- ìné. Kostel existoval již pøedtím, ale nedochovaly se žádné záznamy o stavbì, vyb vyjasn a- í atd. První nalezený záznam hovoøí o rekonstrukci roku 1659. Po ìl dva ven roce 1662 m øi oltáøe, dva støíbrné kalichy, køížek, monstranci, køt šest kastlí ì zvony, t itelnici a . Zpov d- ána v nice byla dobudov roce 1681. V roce 1784 se kostel rozrostl o faru. Byl postaven éna mís ími obyvateli a obyvateli Skrbenì a roku 1788 øistavìna vìž. Kostel po zejm tn byla p ých úpravách stále plní své služby pro vìøící. drobn

Obr. 6. Kostel a stará škola [8]

í známá zpráva o horecké škole a uèiteli pochází již z šak, Prvn roku 1662. Konstatuje se v že škola ve vsi chybí a katechismus vyuèují olomouètí jezuité. V é dobì se vyuèovalo pø t e- ážnì po domech. Budova školy byla pos ž v èování probíhalo èe v tavena a roce 1790. Vyu s-

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 51

øíjem uèitele tvoøil tehdy 120 zlatých. Je to budova na obrázku s é ky a p kostelem (na prav ì), dnes velmi zchátralá a nevyužitá stran . Požární zbrojnice

žen sbor dobrovolných hasièù, ž si vyžádalo post í p V roce 1884 byl v Horce zalo co aven o- žární zbrojnice. Ta však byla nìkolikrát bìhem své historie rekonstruována, takže ùvodní stavby se dochoval pouze tvar budovy pocházející z z p roku 1889. Jinak budova šla ko í rekonstrukcí v pro mpletn roce 2000. Pomník

ím z ù kulturnosti zdejších obyvatel je jejich snaha odvdìèit se tìm, kteøí se nì- Jedn aspekt ým zpùsobem zasloužili o život v álce byl v ém støedu obce jak Horce. Po 2. sv. v samotn án památník obìtem války, a• už samotným obyvatelùm Horky, nebo jejich osv vybudov o- ùm. Pomník je urèen obìtem 1. a 2.sv. války a byl postaven v boditel roce 1946. Budova obecního úøadu

ího úøadu spadá do období roku 1880 – Historie budovy obecn 1895, kdy v Horce a Sedlis- øibylo celkem 21 domù. Do té doby sídlil starosta a zastupitelstvo ve sta é budovì, ku p r á se bohužel do dnešních dnù nedochovala. kter

Obr. 7. Budova obecního úøadu [8]

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 52

Mlýn a elektrárna

í písemná zmínka o mlýnu v øík, Jakub, Vá Prvn Horce se datuje rokem 1535, kdy Ji clav a áš øi Hoøeèští z želi po ém otci ávo pouštìt vodu na mlýn. Od té Mikul , brat Horky, dr sv pr šel velkým vývojem, ovšem nejvìtší událostí bylo osazení mlý ínou v doby pro na turb roce ína plnì funkèní a dodává do elektrické sítì 180 ž 1910. Dodnes je tato turb kW energie, co í spotøebu asi 1300 øeby hnìdého uhlí tepelné elektrárny. nahrad t spot Pamìtní deska Josefu Albrechtovi

í: rotný, rodák z á na svém rodném domì Josef Albrecht, hodnost Horky nad Moravou m ìtní desku, která navždy pøipomíná jeho osobní hrdinství ve 2.svìtové válce. vystavenu pam øi havárii letounu RAF Wellington KX/H u Bentley Priory pøi návratu z áletu na Zahynul p n émy. Josef Albrecht je pohøben na høbitovì Pinner Harrow v Br Middlesexu a je vzpomenut èestné knize padlých v ì o Británii v ého panství. Spolu s ím v bitv kapli Westminstersk n á posádka letounu Wellington. zahynula cel

12.2 Kultura a tradice

ývá oznaèována za obec lidových umìlcù. Je známa svými písnìmi a Horka nad Moravou b é umìlecký øezbáø Jiøí Halouzka. Do horecké pøí ád za tanci. Obec proslavil tak rody jezdil r èinkem herec ý rodák. V èasné dobì Horka postrádá výra odpo Jan Kanyza, olomouck sou z- é umìlecké osobnosti a události. V ární tzv. Rùžová slavnost a n minulosti byla velmi popul žínky. V èasnosti je velkou kulturní akcí tzv. Myslivecký den poøádaný na Lovecké do sou ì v ásné øedí Litovelského P í. Akce je poøádána již dvanáctým rokem chat kr m prost omorav úèasti pøedních oso í Horky a ìší se velkému zájmu divákù. za bnost Olomouce a t Kino

ìlo v øe Horky neodmyslitelnou tradici. Bylo vybudováno v ích prost Kino m kultu obecn o- ách v ìtší návštìvnosti dosáhlo v ìlo 129 pøedstavení r roce 1966. Nejv roce 1979 , kdy m íce než 6000 divákù. Pøi Osvìtové besedì pùsobila v ì dechová a taneèní hudba, pro v kin øá í kurzy a besedy. Od roku 1985 však zájemcù o pøedstavení ubývalo, až po daly se hudebn šeno. V šní dobì jsou se ekonomicky provoz kina obci nevyplatil a v roce 1988 bylo zru dne žel nevyužity. jeho prostory bohu

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 53

Muzeum

á vlastní muzeum. Jediným èásteèným muzeem v ýn Horka nad Moravou nem obci je ml árnou v ých rukou p. Zindráka, který nepra ì umožòuje prohlídku s elektr soukrom videln é ýna a technické památky – èní elektrárny z í obyvatelé Ho sv ho ml funk roku 1910. Mnoz r- øispìli do muzea v ých Pøíkazích. Jedná se o tzv. Mora ý skanzen, kde jsou ky p nedalek vsk ì klasických hanáckých obydlí vystaveny též zemìdìls é nástroje a stroje, které vy krom k u- žívali íci k áci na poli. Jedná se o stálou expozici. roln pr

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 54

13 CESTOVNÍ RUCH A REKREACE

íky pøírodním krásám a blízkosti žních lesù a CHKO Lit é Horka nad Moravou je d lu ovelsk í tradièní a vyhledávanou turistickou oblas í zejména pro obyvatele okolních mìst Pomorav t é sem pøijíždìjí zejména za poznáním pøí èinkem a Olomouce a Litovle. Turist rody, odpo ábavou. A• už se jedná o turistiku, v étì cy ì zejména ìžecké lyžaø- z l kloturistiku a v zim b é sporty. Turistická návštìvnost je zde pøevážnì cel èní se silnìjší letní a zimní sezó- sk oro ì malá ubyt í kapacita a neexistence doplòkových nou. Nedostatkem pro obec je hlavn ovac én, sauna) atd. Do budoucna by se tento problém mìl stát hlavní prioritou obce. aktivit (baz

13.1 Sporty

Turistika

ìší turistik P a èené turistické trasy zavedou návštìvníky do typické krajiny lužních lesù s Vyzna loukami a ými zákoutími øeky Moravy, mohou projít Panenským lesem a navštívit pøírodní malebn ìbrady. Èastým cílem turistù a návštìvníkù Panenského lesa je Lovecká jezera Pod chata, á se stala oblíbeným výletním místem. kter

Cykloturistika í dobou se kromì pìší turistiky rozvíjí i cykloturistika . Zdejší krajina nabízí mnoho Posledn žností cyklovýletù, mezi kterými si jistì vyberou zaèínající i zkušení cy é. Cílem mo klist áce v ámci regionu, vytváøení projektù na ce rozvoje turismu je spolupr r lkovou propagaci áci mezi jednotlivými obcemi (právì napøíklad v ì cyklostezek). regionu a na spolupr tvorb èeno asi 20 ých t Kolem obce a v CHKO je vyzna km cykloturistick ras. Zimní sporty

íky zimních sportù se v ýtá pouze jedna pøílež Pro milovn Horce nad Moravou nask itost a ìžecké lyžování v žních lesích a CHKO. Tato skuteènost je dána zejména geogr tou je b lu a- á leží ì. Jinak není nabídka zi ích sportù prakticky fickou polohou Horky, kter na rovin mn žá á, snad kromì bruslení na zamrzlých obecních rybnících a ve støedisku Podìbrady. dn

Ostatní aktivity

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 55

ávštìvníci obce mohou v ích mìsících využít ke koupání pøírodní koupalištì P N letn o- ìbr é je v žností aktivnì odpoèívat je také pronájem konì i d ady, kter katastru obce. Mo é chatì, nebo využití tamních sportoviš•. V žné si z s instruktorem na Loveck obci je mo a- át tenis, fotbal, volejbal a minigolf. hr

13.2 Ubytování v obci

ází 2 ubytovací zaøízení: V Horce nad Moravou se nach  Lovecká chata Horka nad Moravou

á chata íbeným ýletní ístem í, s Loveck Horka nad Moravou je obl v m m se stylovou restaurac žností ubytování, zázemím pro nejrùznìjší setkání a spoleèenské akce (semináøe, por mo a- í soustøedìní...) a širokou nabídkou volnoèasových akt ých, dy, sportovn ivit - mysliveck ých, ých, lanových. í blízké okolí skýtá ve øadu možností loveck outdoorov Jej lkou ímu odpoèinku. Mùžete se zde projet na koni, zkusit své schopnosti a odvahu k aktivn ém centru, zahrát si minigolf, petanque, paintball, kop èi beach voleyball, z v lanov anou a- øílet si z èi z èi motor é ètyøkolce nebo si jen tak vyjít st luku brokovnice, projet se na kole ov é okolní pøírody. á chata má ce í kapacitu 45 osob. Nabí- do kouzeln Loveck lkovou ubytovac í ubytování ve 2 a 3 lùžk ých pokojích. z ov  Penzion Horka

ál í ubytování ti, kdo hledají ubytování na svých pr ích V Penzionu Horka najdou ide n acovn ách, rekreaèních toulkách, výletech a trasách. Kapacita penzionu je 12 osob cest ubytova- ých v šesti dvoulùžkových pokojích ám Penzionu Horka patøí n typu standard. Ke specialit øíklad žnost zahra ího posezení s grilováním nap mo dn .

13.3 Tipy na výlety do blízkého okolí

 í chrám Navštívení Panny Marie, ý Kopeèek Poutn ZOO Olomouc, Svat (15 km)  áznì Slatinice (15 km) L  Šternberk (18 km) Hrad  é architektury Pøíkazy (10 km) Expozice lidov

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 56

14 SWOT ANALÝZA

14.1 Silné stránky

á poloha – ízkost Olomouce ▪ geografick bl , á infrastruktura ▪ technick , í dostupnost a napojení na dálnièní sí• ▪ dopravn , žbami ▪ kvalita a vybavenost slu , ákladní školy ▪ existence z , ètu ▪ vyrovnanost rozpo , ízká zadluženost obce ▪ n , álé investice do rozvoje obce a údržby o ího majetku ▪ st becn , šší pøíjmy ze sdílených daní, danì z í ▪ vy nemovitost , žnost pùjèek sociálnì slabším obyvatelùm ▪ mo , á kvalita životního prostøedí ▪ velmi dobr , é množství pøíležitostí pro turistiku v ích mìsících ▪ velk letn . ùležitìjších silných strá žuji geografickou polohu obce. Tìsná blí Za jednu z nejd nek pova z- ìsta Olomouce je nejvìtší ýhodou. Lidé tak mohou bez problému dojíž ìt do práce kost m v d škol. Do obce jezdí mìstská hromadná doprava témìø celý den ve velmi krátkých nebo do èasových intervalech.

14.2 Slabé stránky

ích pøíležitostí ▪ nedostatek pracovn , ìjící katastrální a finanèní úøad ▪ chyb , špatné možnosti pro malé podnikatele ùsobené nízkou kupní silou obyvatel ▪ , zp , ící režim pro hospodáøské èinnosti na území CHKO ▪ limituj , èná propagace v ámci celé republik èí ▪ nedostate r y a zahrani , ích a stravovacích zaøízení ▪ nedostatek ubytovac ,

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 57

ímavých kulturních, technických a pøírodních památek ▪ nedostatek zaj , ího vyžití pro mladé lidi ▪ nedostatek kulturn . ž nìkolik let snaží o øilákání turistù šem podle mého ná í øád Obec se ji p , ov zoru se j to po øí. V ím okolí se nachází pouze 2 ubytovací zaøízení. Také zde nejsou žádná neda obci a jej øízení pro sportovní aktivity a trávení volného èasu turistù, jako napø. bazén, ten ý za isov kurt, posilovna, bowling atd.

14.3 Pøíležitosti

ÈR do EU a tím ìní bariér pro turisty ze zemí EU ▪ vstup i odstran , í poptávka v árodním, národním i regionálním trhu po aktivním odp ▪ rostouc mezin o- èi žení sezónnosti nku (cykloturistika, agroturistika), prodlu , žnost èerpání finanèních prostøedkù z árodních a mezinárodních fondù ▪ mo n , ých a støedních firem ▪ rozvoj drobn , údržby a oprav majetku obce pøíležitostí pro stavební firmy ▪ investice do , ýstavbu nových bytù ovlivní vìkovou strukturu obce ▪ snaha o v . øíležitost vidím rostoucí zájem o turistiku a cykloturistiku. Ve slabých á Jako velkou p str n- ách jsem uvádìla ned ích zaøízení. Tím, že se zvyšuje zájem o sportovní k ostatek sportovn í trávení volného èasu, by mohla obec výstavbou nìjakého sportovištì pø aktivity a aktivn i- ìt k ì obce a pøilákání nových návštìvníkù. sp atraktivit

14.4 Ohrožení

ílný pohled na priority území ze strany místních orgánù a ze str ▪ rozd rozvoje any CHKO, ílící pozice konkurenèních regionù v ▪ s tuzemsku, øíliv pracovních sil ze Slovenska a ostatních zemí ▪ p , áøská recese, snižování koupìschopnosti tuzemského obyvatelstva ▪ hospod , øíp é propouštìní podnikù v ízkém okolí ▪ p adn obci a bl , á podnikatelská úspìšnost ▪ mal ,

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 58

ý rùst poètu bytù, ▪ pomal ìhování mladých lidí do okolních mìst ▪ st , ùst zájmu obèanù o aktivní dovolenou v èí ▪ r zahrani . ízkost s í je velkou výhodou, ale zároveò ohrožením. øedevším mladí lidé èím Bl Olomouc P ál tím ménì zùstávají žít v ìji se stìhují do sousedního mìsta. d obci a rad Tento odchod ùže mít za násle žování poètu obyvatel šení hospodáø ého rùstu obce. m dek sni a zhor sk

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 59

15 STRATEGICKÉ CÍLE ROZVOJE OBCE

ý rozvoj obce ání, lidských zdrojù, cestovního r Snaha o celkov v oblastech podnik uchu ím z ích cílù je pøedevším šení pøitažlivosti pro turisty. ì pøispí- apod. Jedn hlavn zlep Aktivn š•ování celkové spokojenosti obèanù v ávislosti na principu udržitelného rozvoje vat k zaji z šech sledov ých oblastech. ve v an

Cíl è.1.: Hospodáøský rozvoj

í trendy ekonomického rozvoje. Zlepšit region vhodný pro z èní Nastartovat pozitivn ahrani é, støední i velké podnikání. Podporovat tradièní výrobu obce. investory. Podporovat mal áce s áø í nových pracovních pøíležitostí. Spolupr podnikateli a vytv en Priorita 1: Podpora malého a støedního podnikání

øit nabídku vhodných podnikatelských prostor ▪ Vytvo . ù, rozvíjení malého a støedního podnikaní a zajištìní pomoci pøi pr ▪ Podpora projekt e- ìchto projektù zentaci t . Priorita 2: Podpora zamìstnanosti místních obyvatel

øit program na podporu zamìstnanosti rizikových skupin obyvatelstva ▪ Vytvo . áci vzdìlávacích a rekvalifikaèních agentur se školami v náva ▪ Podporovat spolupr z- ývoj trhu práce v nosti na v obci. é poradenství pro o èany obce v ì ávních vztazích ▪ Bezplatn b pracovn -pr . íst veøejnì prospìšných prací ▪ Podpora vzniku m .

Cíl è.2.: Technická infrastruktura

ákladním pøedpokladem pro pøilákání nových investorù do Kvalita infrastruktury je z obce. áním infrastrukt ìlo hlavnì pøispìt k její stabilizaci ùležité je Budov ury by se m . Velmi d ìní regionální silnièní dopravy. zkvalitn Priorita 1: Zvyšování kvality místních dopravních komunikací

í tranzitní dopravy mìstem ▪ Omezen . ístních komunikací ▪ Opravy m .

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 60

í režim s ílem zvýšení b ènosti v ì ▪ Optimalizovat dopravn c ezpe doprav . émové køižovatky ▪ Rekonstruovat probl . Priorita 2: Cyklostezky

í• cyklostezek v øedpokladem pro bezpeèný pohyb cyklistù. Je vhodné je také S obci je p øíjezdech do mìsta, kde se docílí bezpeènosti cyklistù pøijíždìjících do ob budovat na p ce za í èi vzdìláním. Cyklostezky ve mìstì jsou í pro obyvatele, kteøí se dopravují za prac motivac í, aby užili k øírodì šetrný dopravní prostøedek, tedy kolo èi koleèkové brusle, èímž prac p é ulehèí dopravì. tak øipravit a realizovat výstavbu cyklostezky O – – ò ▪ P lomouc Horka Skrbe . ání bezpeèné sítì cyklostezek v ▪ Vybudov obci.

Cíl è.3.: Lidské zdroje

øit v obci podmínky a pøedpoklady pro spokojený život obyvatel. Pokusit se zlepšit Vytvo ý vývoj. Podporovat aktivní trávení volného èasu obèanù všech vìkových k demografick a- í a vytváøet prostøedí pro zdravý životní styl. tegori Priorita 1: Rozvoj bydlení

ést regeneraci obecních domù, které nejsou urèené k ▪ Prov privatizaci. øejné prostranství v ých souborech ▪ Obnovit ve obytn . øipravit lokality pro výstavbu bytových domù ▪ P . ýstavbu rodinných domù ▪ Podporovat v . Priorita 2: Zabezpeèení podmínek ve školství, zdravotnictví a sociální péèi

èování v øských a základních škol ▪ Pokra rekonstrukci mate . øit modernizaci technického vybavení uèeben ▪ Podpo . álních služ èany ákladì komunitního plá ▪ Zajistit dostupnost soci eb pro ob na z nu. ékaøskou pohotovostní službu a lékárenskou pohotovostní službu ▪ Podporovat l . é organizace v ální oblasti ▪ Podporovat neziskov soci .

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 61

Priorita 3: Podpora a rozvoj kultury a sportu

èovat v ém provádìní obno ích zaøízení ▪ Pokra postupn vy a rozvoje sportovn . áce ob ých organizací vìnující ím aktivitám ▪ Spolupr ce a neziskov ch se kulturn . ání obnovy a výstavby høiš• pro pøedškolní dìti ▪ Podporov .

Cíl è.4.: Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu

ího ruchu by se mìl stát vìtší prioritou obce. Dùležité je posílení o í a Sektor cestovn bchodn é funkce – š•, kulturních a ubytovacích zaøízení. Cestovní ruch patøí turistick rozvoj sportovi í a nejvíce konkurenèní prostøedí, které je závislé na inovaci a pø mezi nejrychleji rostouc i- ùsobování s ým podmínkám. zp e nov Priorita 1: Vytvoøit v obci kvalitní zázemí pro návštìvníky

é budou obec navštìvovat a utrácet své finance, pokud v ìm budou mít co vidìt, co Turist n žít, co nového ochutnat, co nového nauèit, nìco pìkného si odvézt jako vzpomínku. za øení strategie cestovního ruchu ▪ Vytvo . áce veøejného, soukromého a neziskového sektoru na pøípravì projektù z ▪ Spolupr a- ìøené na cestovní ruch m . ù zamìøených na rozvoj cestovního ruchu a atraktivním trávení vo ▪ Podpora projekt l- ého èasu n . ést analýzu ubytovacích ích zaøízení, vèetnì návrhu na zlepšení stavu ▪ Prov a stravovac ìchto nabízených kapacit t . Priorita 2: Propagace obce

èních materiálù do stánkù a do schránek obyvatel ▪ Distribuce propaga . ích regionù ▪ Prosadit se v konkurenci ostatn . í úèast obce na veletrzích ího ruchu a hledání dalších forem oslovení ▪ Aktivn cestovn ávštìvníkù n . øipravit ucelenou nabídku programù akcí – é balíèky, které osloví cílové ▪ P produktov skupiny.

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 62

Cíl è.5.: Životní prostøedí

ýšení atraktivity obce by pøilákalo nové obyvatele a investory. Obec by ìla us Zv m ilovat o šení životního prostøedí (ovzduší, emise, hluk), zvýšit èistotu veøejných prostranství a zlep ýstavbu zelenì. ùležitý je trvale udržitelný rozvoj. podporovat v D Priorita 1: Eliminovat negativní vlivy na životní prostøedí a zdraví obèanù

é bariéry ▪ Budovat protihlukov . životního prostøedí (hluk, emise) ▪ Monitorovat parametry . òování jejich zdrojù ▪ Minimalizovat emise a odstra . Priorita 2: Ochrana životního prostøedí

øírody a krajiny ▪ Ochrana p . ální projekty ì životního prostøe í ▪ Infrastruktur k ochran d . žívání obnovitelných zdrojù energie ▪ Vyu . é výchovy ▪ Podpora ekologick .

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 63

16 KATALOG PROJEKTÙ

ž nemá obec vytvoøen katalog projektù, vytvoøila jsem pøehled základních pr ù, Jeliko ojekt é by mìli být v ány. S í chodby na základní škole a k kter budoucnu zrealizov rekonstrukc a- í se poèítá. Ostatní projekty jsou mnou navrhovány, které by pøispì nalizac ly nejen ke kom- ístních èanù, ale posloužily by i turistùm, kteøí obec každ ènì navštìvují. fortu m ob oro

16.1 Rekonstrukce spojovací chodby základní školy

Název projektu í chodby základní školy : Rekonstrukce spojovac Charakteristika ákladní škola Horka nad Moravou se skládá z ìkolika pavilonù, které : Z n ènou chodbou. èasné dobì nachází v nevyhovují- jsou propojeny spole Tato chodba se v sou ím stavu a chystá se její celková rekonstrukc ílem é ì šatny c e. C je tak vybudovat v chodb žáky v ì jednotlivých skøínìk é se zatím ve škole vù pro podob , kter bec nevyskytovaly. Zadavatel : Obec Horka nad Moravou Náklady è : 5,3 mil. K Pøedpokládaný termín realizace : 2008 Zpùsob financování èet obce školství, mládeže a tìlových : rozpo , Ministerstvo ovy Cílové skupiny ìti navštìvující místní základní školu : d

16.2 Výstavba kanalizace v ulici P.Bezruèe

Název projektu ýstavba kanalizace v èe : V ulici P.Bezru Charakteristika ána postupnì již nìko : Kanalizace je v obci budov lik let. Pro tento rok se èítá s ýstavbou v èe o celkové délce cca 350 m. po v ulici P.Bezru Zadavatel : Obec Horka nad Moravou Náklady è : 5 mil. K Pøedpokládaný termín realizace : 2008 Zpùsob financování èet obce : rozpo Cílové skupiny é obce, žijící v éto lokalitì : obyvatel t

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 64

16.3 Obnova a údržba krajiny a památek

Název projektu údržba krajiny a památek : Obnova a Charakteristika øení kvalitního životního prostøedí pro obyvatele mìsta a podpora : Vytvo ávání cestovního ruchu, prostøednictvím zvýšení atraktivity histor ých památek. pozn ick í é zvýšit úroveò technické infrastruktury v ím zvýšit i životní úroveò C lem je tak obci a t obyvatelstva. íjení kulturních a pøírodních památek a životního prostøedí, podp Podpora ochrany a rozv o- životního prostøedí, podpo ì, podpora tr èních aktivit ra iniciativ ochrany ra obnovy zelen adi žeb zamìøených na tradice. a slu Zadavatel : Obec Horka nad Moravou, Mikroregion Olomoucko Náklady è : 3 mil. K Pøedpokládaný termín realizace – : 2008 2009 Zpùsob financování átního fondu, Obecní úøad H : dotace ze st orka nad Moravou Cílové skupiny èané mìsta, návštìvníci, turisté : ob

16.4 Projekt revitalizace dìtských høiš•

Název projektu ìtských høiš• : Revitalizace d Charakteristika území obce se nachází nevyhovující poèet dìtských høiš• a spo : Na rtov- ích høiš• pro mládež. ím problémem je jejich nedostatek a nevyhovující stav, který n Prioritn ídá souèasným normám. Cílem je zlepšení možnosti trávení volného èasu dìtí a mlá- odpov že. ávení volného èasu a neorganiz ý sport, které budou de Zajistit dostatek ploch pro tr ovan ò í platné bezpeènostní pøedpisy, ale i sta øízení. spl ovat nejen nyn ndardy EU pro tento typ za á í projektu je r ávajících høiš•. N pln ekonstrukce st Zadavatel : Obec Horka nad Moravou Náklady è : 10 mil. K Pøedpokládaný termín realizace : 2008- 2010 Zpùsob financování èet obce : dotace EU, rozpo Cílové skupiny é obce éna dìti ádež : obyvatel , zejm a ml

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 65

16.5 Výstavba cyklostezky Olomouc – Horka nad Moravou

Název projektu ýstavba cyklostezky Olomouc : V - Horka nad Moravou Charakteristika Úsek ý 3 km í a Horkou nad Moravou émìø cel : dlouh mezi Olomouc je t o- ènì využíván cykli øí dojíždìjí do mìsta í. Jelikož je tato kom ì ro sty, kte za prac unikace hojn žívána také motoristy, stává se pro cykloturisty a pro pìší také více nebezpeènou. Tento vyu ém by mìlo vyøešit zbudování cyklostezky køižující již zmínìnou trasu. Podél cesty se probl ází lou áci s ìstem by se mìla pok øešit majetk é nach ky a pole. Obec ve spolupr m usit vy ov žít pro zbudování be èné cesty. vztahy a tuto lokalitu vyu zpe Zadavatel ìsto Olomouc : Obec Horka nad Moravou, m Náklady è : 3 mil. K Pøedpokládaný termín realizace – : 2008 2009 Zpùsob financování èet obce Horka nad Moravou, rozpoèet mìsta Olomouce, dot : rozpo a- ce z EU Cílové skupiny é obce a mìsta, turisté, cykloturisté : obyvatel

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 66

ZÁVÌR

áøská práce je rozdìlena na dvì hlavní èásti, a t Moje bakal o na teoretickou a praktickou. í èásti jsem se ìnovala vysvìtlení hlavních po ù, které se zde á se o V prvn v jm objevily. Jedn ýkající se programu rozvoje, samosta á øenesená pùsobnost obce, orgány o pojmy t tn a p bce, ìtlení termínu strategické plánování a re ální rozvoj a SWOT analý vysv gion za. èástí praktické èásti je socioekonomická analýza dosavadního rozvoje mìsta Sou ých kapitolách. v samostatn ìsto bojuje s úbytkem obyvatelstva. Mùžeme zde pozorovat celorepublikový trend, kdy M í ménì dìtí a obyvatelstvo árn úbytek obyvatelstva má é vliv nedosta se rod st e. Na tak tek ích pøíležitostí v ásledný odchod lidí za prací do okolních mìst a obcí. pracovn obci a n èanské vybavenosti je na tom obec dobøe. Má školní i pøedškolní zaøí í, Z hlediska ob zen á jsou na dobré úrovn žeb sociální péèe chybí mìstu domov dù ù a tak kter i. Ze slu chodc í starší lidé odcházet do Olomouce nebo Litovle. Bezpeènost obyvatel zajiš•uje musej ìstská pol ìsto nedisponuje s ým množstvím kultu ích a sportovních zaøíz M icie. M velk rn e- í, ale i pøesto se snaží p èasové aktivity svých obèanù a turistù. Každý rok n odporovat volno øá ány nejrùznìjší akce, které mají dlouholetou tradici. jsou zde po d á infrastruktura je v ící, je plnì zásobována plynovou i ele Technick obci vyhovuj ktrickou í. é je zøejmé, že musí ít ještì k ìkolika opravám, celkovým rekonstrukcím energi Tak doj n ým výstavbám, aby stav komunikací dosáhl takové úrovnì, která by byla vyh nebo i nov o- ící i v ásledujících letech a nemuselo docházet k èastým opr ám. vuj n av ìla do budoucna snažit být atrakti í pro oblast cestovního ruchu, ale také pro Obec by se m vn ého a støedního podnikání a usilovat o pøilákání nových zamìs ù. Mìl oblast mal tnavatel by ýt také kladen dùraz na lepší propagaci obce na internetových stránkách, v b tisku nebo ji- ých médií. n ím cíle práce øení SWOT analýzy, která by odhalila nejen silné a slabé Hlavn bylo vytvo ánky mìsta, ale také pøíležitosti a ohrožení, které mohou ovlivnit budoucí vývoj. Dùlež str i- ým faktem je, že nevyužité nebo špatnì vyhodnocené pøíležitosti se mohou stát pro mìsto t ì zpracované návrhy projektù mohou ohrožení zmìnit v pøí- hrozbou, nebo naopak kvalitn žitost nebo dokonce i v ánku. le silnou str

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 67

ílèím cílem se stalo i vyhodnocení strategických cílù, které by mìly v D budoucnu pomoci šit stávající situaci áøského rozvoje, technické infrastruktury, zlep a to jak v oblasti hospod ých zdrojù, cestovního ruchu, tak i ochrany životního prostøedí. Na tyto cíle, jako p lidsk o- í èást mé práce, navazuje katalog projektù. sledn øi zpracování této práce jsem získala ucelený pøehled o situaci v obci á ì P a na jeho z klad že Horka nad Moravou má dobré pøedpoklady pro budoucí rozvoj. Bude mohu konstatovat, áležet pouze na zástupcích mìsta, zda a jak efektivnì dokáží tento rozvojový potenciál z ásledujících letech využít. v n

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 68

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie:

ØÁBKOVÁ,J., MATES,P., WOKOUN,R. Úvod do regionálních vìd a [1] KADE øejné správy. 1.vyd. Plzeò: vydavatelství a nakladatelství Aleš È ìk, 2004. 447 ve en s. ISBN 80-86473-80-5. ØÍK,J., SELEŠOVSKÝ,J., Stra ìsta, obcí, regionù a jejich [2] REKTO tegie rozvoje m í. Brno: MU, 1999. ISBN 80 organizac -210-2126-8. Úvod do regionálních vìd a veøejné správy. Praha: IFEC, [3] WOKOUN,R. a kol. 2001. ISBN 80-86412-08-3. á encyklopedie regiona øejné [4] MATES,P., WOKOUN,R., a kolektiv. Mal listiky a ve ávy. spr PRAHA: PROSPEKTRUM spol. s.r.o., 2001. ISBN 80-7175-100-6. územnì plánovací dokumentace. [5] TUNKA,M. Obsah Praha: ABF, a.s., Nakladatel- í ARCH, 2003. ISBN 80 stv -86165-34-5. ÁŠ,Z., KOUØILOVÁ,J. ýkladový slovník regionální [6] WOKOUN,R., LUK 1.vyd. V ální politiky Evropské unie. Praha: IFCE, 2002. a struktur 165 s. ISBN 80-86412- 18-0. Á,S. 1.vyd. Teorie a praxe rozv ìst a obcí. Brno: Mas [7] HRABALOV oje m arykova univerzita, 2004. 93 s. ISBN 80-210-3356-8. Š,J. 1.vyd. Horka nad Moravou: od minulosti k souèasnosti. Horka nad [8] BARTO í úøad, 2001. 90 s. ISBN 80 Moravou: Obecn -85973-87-1. Èeská regionální politika v období vstupu do Evro é unie. [9] WOKOUN,R. 1.vyd. psk Praha: Oeconomica, 2003. 326 s. ISBN 80-245-0517-7.

Internetové zdroje:

ální stránky obce Horka nad Moravou [online]. [cit.2008 ý z [10] Ofici -3-16]. Dostupn WWW: . ý z [11] Autodemont Horka nad Moravou [online]. [cit.2008-1-12]. Dostupn WWW: .

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 69

øejná databáze ÈSÚ [online]. [cit. ý z [12] Ve 2008-3-16]. Dostupn WWW: . áva CHKO Litovelské Pomoraví [ ý z [13] Spr online]. [cit.2008-1-25]. Dostupn WWW: . Èeský statistický úøad [ ý z [14] online]. [cit.2008-3-7]. Dostupn WWW: . ákladní škola a mateøská škola Horka nad Mora [15] Z vou [online]. [cit.2008-2-24]. ý z Dostupn WWW: . èní server statutárního mìsta Olomouc [ ý [16] Informa online]. [cit.2008-5-6]. Dostupn z WWW: .

Podklady z obecního úøadu:

ìková struktura obyvatelstva [17] V ìstnanost ìstnanost [18] Zam a nezam obyvatel obce

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 70

SEZNAM OBRÁZKÙ

èní mapa. Obr. 1. Orienta ...... 23 Obr. 2. Znak obce z roku 1999...... 24 Obr. 3. Pohlednice Horky nad Moravou z roku 1939...... 27 ónová základní škola. Obr. 4. Pavil ...... 33 èní mapa CHKO Litovelského Pomoraví. Obr. 5. Orienta ...... 48 á škola. Obr. 6. Kostel a star ...... 50 ího úøadu. Obr. 7. Budova obecn ...... 51

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 71

SEZNAM TABULEK

ákladní informace o obci. Tab. 1. Z ...... 24 èetní a vìková struktura obyvatelstva k Tab. 2. Po 31.12.2007...... 28 íra nezamìstnanosti v Tab. 3. M mikroregionech...... 31 Tab. 4. Zastupitelstvo obce...... 34 Tab. 5. Poplatky za odvoz odpadu...... 38 é náklady za odvoz odpadu Tab. 6. Celkov ...... 38 èet 2007 – øíjmy. Tab. 7. Rozpo p ...... 41 èet 2007 ýdaje. Tab. 8. Rozpo - v ...... 42 èet obce na rok 2008. Tab. 9. Rozpo ...... 43 ù nacházející se v ím blízkém okolí (údaje v Tab. 10. Druhy pozemk obci a jej ha) ...... 46

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 72

SEZNAM GRAFÙ

ìkové složení obyvatelstva k Graf. 1. V 31.12.2007...... 29 ìstnanost obyvatel obce dle odvìtví. Graf. 2. Zam ...... 30 ìstnanost v ích obcích (v %). Graf. 3. Nezam okoln ...... 31 ývoj poètu žákù na základní škole. Graf. 4. V ...... 32 ìdìlské pùdy v Graf. 5. Skladba zem obci (v %)...... 46

UTB ve Zlínì, Fakulta managementu a ekonomiky 73

SEZNAM PØÍLOH

øíloha P I: Rozvaha - Bilance øíloha ýkaz zisku a ztráty P II: V øíloha øíloha úèetní závìrky P III: P

PØÍLOHA P I: ROZVAHA

PØÍLOHA P II: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

PØÍLOHA P III: PØÍLOHA ÚÈETNÍ ZÁVÌRKY