1 Obec Horka Nad Moravou

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií

Diplomová práce Ing. et Bc. Jitka Štip čáková

Dějiny školství v Horce nad Moravou

Olomouc 2014 vedoucí práce: PhDr. Jitka Plischke, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a že jsem použila jen uvedených pramen ů a literatury.

V Olomouci dne 20. června 2014 …………………………………

Děkuji paní PhDr. Jitce Plischke, Ph.D. za její cenné rady, trp ělivost a pochopení p ři zpracovávání mé práce.

Anotace Diplomová práce se zabývá historickým vývojem vzd ělávací instituce v obci Horka nad Moravou. P řibližuje historii obce samotné, první zmínku o ní a její následný vývoj až do sou časnosti, jakými obdobími prošla, jaké velké zm ěny nastaly a jak se s nimi obec vypo řádala. Dále je práce zam ěř ena na zkoumání konkrétní historie vzd ělávání v obci Horka nad Moravou. Tedy kdy vznikla první škola, či další třída, kdo se tam u čil a za jakým ú čelem. Od t ěchto prvních zmínek se práce dosp ěla k historii sou časné základní školy. V další kapitole je zmín ěna i historie ostatních vzd ělávacích institucí v Horce nad Moravou a jejich vývoj. Jedná se o gymnázium a VOŠ.

Klí čová slova historie školy, Horka nad Moravou, mate řská škola, základní škola, školní rada, podu čitel, industriální výuka, školní divadlo, rakouská válka, školní slavnosti

Annotation The thesis deals with the historical development of educational institutions in the village Horka nad Moravou. The work traces the history of the village itself, the first mention of it, and its development until these days. What are the seasons passed, what major changes have occurred and how they coped with those changes. The diploma thesis is focused on examining the specific history of education in the village Horka nad Moravou. When the first school class appeared, who was studying there and for what purpose. From these early references the thesis focused to the history of current elementary school. In the next chapter were also mentioned other educational institutions in Horka nad Moravou and their development. It is the gymnasium and colleges.

Key words school history, Horka nad Moravou, nursery school, elementary school, school board, lower-teacher, industrial training, school theater, the Austrian war, school celebrations

Obsah

Úvod ...... 8

1 Obec Horka nad Moravou ...... 10

1.1 Historie obce Horka nad Moravou ...... 11

1.1.1 Vývoj názvu obce ...... 11

1.1.2 První písemné zmínky ...... 12

1.1.3 Rozvoj samostatné obce a jejího zázemí ...... 13

1.1.4 Vývoj obce v číslech ...... 15

1.2 Významné osobnosti ...... 16

1.3 Horka ve vztahu k okolí ...... 17

1.4 Obecní symboly ...... 19

1.4.1 Pe čeť ...... 19

1.4.2 Obecní znak ...... 20

1.4.3 Obecní erb ...... 20

1.4.4 Obecní prapor ...... 21

2 Historie školství v Horce nad Moravou v meznících školy ...... 22

2.1 Od první zmínky do roku 1872 ...... 22

2.2 Období 1873 – 1913 ...... 24

2.2.1 Vývoj školy ...... 24

2.2.2 Návšt ěvnost školy ...... 27

2.2.3 Důležité události ...... 28

2.2.4 Personální zm ěny ...... 29

2.2.5 Školní slavnosti ...... 32

2.3 Období 1914 – 1917 ...... 33

2.3.1 Vývoj školy ...... 33

2.3.2 Návšt ěvnost školy ...... 35

2.3.3 Důležité události ...... 35

2.3.4 Personální zm ěny ...... 36

2.3.5 Školní slavnosti ...... 36

2.4 Období 1918 - 1938 ...... 37

2.4.1 Vývoj školy ...... 37

2.4.2 Návšt ěvnost školy ...... 41

2.4.3 Důležité události ...... 41

2.4.4 Personální zm ěny ...... 44

2.4.5 Školní slavnosti ...... 44

2.5 Období 1939 – 1962 ...... 46

2.5.1 Vývoj školy ...... 47

2.5.2 Důležité události ...... 48

2.5.3 Personální zm ěny ...... 49

2.5.4 Školní slavnosti ...... 49

2.6 Období 1963 – 1988 ...... 50

2.6.1 Vývoj školy ...... 50

2.6.2 Návštěvnost školy ...... 52

2.6.3 Důležité události ...... 53

2.6.4 Personální zm ěny ...... 53

2.6.5 Školní slavnosti ...... 54

2.7 Období po roce 1989 ...... 54

2.7.1 Vývoj školy ...... 54

2.7.2 Návšt ěvnost školy ...... 56

2.7.3 Důležité události ...... 57

3 Další vzd ělávací instituce v Horce nad Moravou ...... 58

3.1.1 St řední škola v Horce nad Moravou ...... 58

3.1.2 Montessori vzd ělávání v Horce nad Moravou ...... 58

4 Záv ěr ...... 59

Literatura ...... 61

Seznam zkratek ...... 62

Seznam tabulek ...... 63

Úvod

Historie je d ůležitou sou částí každé budoucnosti. Z historie je nutné čerpat vhodné poznatky a pou čit se z nich. Ty dobré následovat, ale ty špatné rad ěji neopakovat. Je také důležité pou čit se z okolností, které nebylo možné zm ěnit, a pozorovat jak obtížné bylo se jim p řizp ůsobit. Historie odpovídá na otázky, kde jsme byli, kde jsme te ď a umož ňuje se od t ěchto pevných stavebních kamen ů odrazit a vykro čit sm ěrem, kam se chceme dostat. Pro spole čnost je d ůležité v ědět, co bylo, navázat na to dobré, co z ůstalo, a hlavn ě pou čit se z již vykonaných chyb.

Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem vzd ělávání v obci Horka nad Moravou od zahájení vyu čování až po sou časnost. Zmi ňuje jednotlivé historické události a jejich vliv na samotný vzd ělávací proces. Cílem, kterého chce práce dosáhnout, je tedy vytvo řit souhrn podložených informací o historickém vývoji vzd ělávací instituce na území obce. K tomu poslouží popisná metoda. K získání relevantních informací jako zdroj posloužily historické kroniky, historicky místn ě popisné publikace a v neposlední řad ě pro dokreslení doby také rozhovory s pam ětníky obce. Je nutné přiznat, že n ěkteré informace se z různých zdroj ů lišily. Nicmén ě pro práci bylo pot řeba zvolit jedinou informaci, a proto se užila informace, která byla potvrzena ješt ě z jiného zdroje. Nejv ětší obtíží bylo získat n ěkteré výpisky z kronik uložených v Zemském archivu v Olomouci.

Úvodní část práce popisuje vývoj obce samotné, od jejího vzniku až po sou časnost. Zmi ňuje historii obce Horky nad Moravou, vývoj jejího názvu, první písemné zmínky, rozvoj obce jako samostatné územní i správní jednotky. V další části jsou zmín ěny významné osobnosti, které obec Horku nad Moravou proslavili, či z ní pocházejí. Je t řeba také upozornit na kapitolu, která p řibližuje obec Horku nad Moravou ve vztahu k jejímu okolí. V neposlední řad ě jsou v této části práce uvedeny i obecní symboly, kterými se Horka nad Moravou vyzna čuje. Jedná se zejména o obecní pe čeť, znak, obecní erb a prapor.

Druhá část práce se zam ěř uje na historii školství v obci Horka nad Moravou. Mapuje první zmínky o vzd ělávání na tomto území až po sou časnost. Jednotlivé kapitoly jsou d ěleny dle zásadních milník ů této vzd ělávací instituce. U každé kapitoly jsou potom popsány jak obecný vývoj školy, tak také její návšt ěvnost, d ůležité události, významné personální zm ěny v této vzd ělávací instituci a v neposlední řad ě i školní slavnosti.

Na záv ěr práce jsou uvedeny i specifika této základní školy, nap říklad, že část školy byla pronajata st řední i vyšší odborné škole, či nový trend výuky na základní škole v oblasti alternativního vzd ělávání, a to Montessori t řídy.

1 Obec Horka nad Moravou Obec Horku nad Moravou hledejme v historické části české zem ě - na Morav ě. Nachází se v Olomouckém kraji asi 6 kilometr ů severozápadn ě od m ěsta Olomouc. Na jejím území žije dnes asi 2300 obyvatel a rozkládá se na 2000 hektarech p ůdy. Leží v nadmo řské výšce 222 m n. m. Obec se historicky skládá ze dvou částí, a to z Horky a Sedliska. V obci se v sou časné dob ě nachází mate řská škola, základní škola. Zdravotní pé či zde zajištují praktický léka ř, zubní ordinace, d ětská léka řka a lékárna. Nedaleko centra obce se ty čí dominanta obce, a to kostel sv. Mikuláše. Pro sportovní vyžití ob čan ů je možné využít fotbalový stadion FK Autodemont a multifunk ční h řišt ě TJ Sokol. Pro dopravu mohou ob čané využít Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje ve form ě m ěstské hromadné dopravy m ěsta Olomouc, a to pravidelných linek č. 18 a 20. Tra ť železnice probíhá jihozápadním okrajem obce, kde je umíst ěna i železni ční zastávka. Obec leží na okraji jižního cípu Chrán ěné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. V obci probíhá cyklistická stezka, která je také branou do CHKO Litovelské Pomoraví. Taktéž zde nalezneme výchozí bod Nau čné stezky této CHKO. „P římo v jižní části katastru Horky se nachází chrán ěná p řírodní rezervace Plané lou čky o rozloze 19 ha, slatinné louky s tůněmi a odpovídající kv ětenou a živo čišstvem. U rybník ů v Sedlisku za číná přírodní památka Častava o rozloze 7 ha, kterou tvo ří vodní rameno potoka s výskytem vzácných organism ů na rozmezí mezi klidnou a tekoucí vodou. Severn ě od Horky v lužních lesích je chrán ěná p řírodní památka – zbytek slatinné louky Dalibo ř o rozloze 3 ha a potom také p řírodní rezervace Panenský les o rozloze16 ha.“ 1 Obcí prochází plynovod, vodovod, kanalizace a telefonní linky. Horka nad Moravou je členem Svazu m ěst a obcí, MAS Moravská cesta a je sou částí mikroregionu Olomoucko. Obec je p řihlášena do Programu obnovy venkova.

1 BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 10. 10

1.1 Historie obce Horka nad Moravou

„Nejstarším d ůkazem prav ěkého osídlení dnešní Horky nad Moravou je n ěkolik zlomk ů ze silnost ěnných nádob datovaných do období eneolitu – pozdní doby kamenné (konec 4. a 3. tisíciletí p ř. n. l.), nalezených v roce 1981. Další osídlení dokládá nález hrobu, objevený v roce 1933, který se hlásí k tzv. kultu ře zvoncovitých pohár ů (od 1900 p ř. n. l.).“ 2 První zmínka o obci se datuje 1000 let p ř. n. l., kdy bylo na stejném míst ě založeno poh řebišt ě na Ora čín ě. Na za čátku 20. století zde bylo, jako d ůkaz, nalezeno n ěkolik set tzv. popelnicových hrob ů.

1.1.1 Vývoj názvu obce V roce 1250 n. l je písemn ě doložena zmínka o horeckém mlýn ě a také o horecké osobnosti Parduse z Horky. V návaznosti na to je roku 1271 uvedena první písemná latinská zmínka o vsi zvané Horka. „Pod tímto názvem se ozna čovala od r. 1437, krátce také jako Horká (1850 – 1880), v r. 1920 byl zaveden ú řední název Horka nad Moravou. N ěmecké názvy byly následující: Horka (1440,1920), Hurcken (1592), Horkau (1716,1846), Horka an der March (1939 - 1945).“ 3 U části obce Sedlisko, ozna čující osídlené místo, bylo až do roku 1924 ozna čováno též jako Sedleyssek (1676), Sedlejsko (1751,1885), Sedliš ťka (1885), německým názvem Sedlisk a podobn ě. „Jméno obce, je odvozeno v podob ě zdrobn ěliny od podstatného jména hora. Ves Horka vznikla v hanácké rovin ě a k pojmenování mohlo dojít snad jen proto, že byla založena na nepatrn ě vyšší části terénu v niv ě řeky Moravy, a to v případ ě vlastní Horky i její pozd ější osady Sedliska.“ 4 Další bližší charakteristika obce byla vyzna čena v roce 1924 ú ředním p řívlastkem „nad Moravou“, aby tak byla odlišena od ostatních lokalit a obcí tohoto jména.

2BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 13. 3 SPÁ ČIL, V. a kol. Pe četi a znaky m ěst, m ěste ček a obcí olomouckého okresu. Olomouc 1985. 1. vyd. vydala Edi ční rada M ěstNV. S. 88. 4 BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001., S. 7. 11

„Části obce se nazývali V kašníku, V zá řečí, V dole, Na hrázi, Okroužek, Na vinici, Újezd, Za humny, Kradlov.“ 5 Některá z místních ozna čení se užívají dodnes.

1.1.2 První písemné zmínky Nejstarší d ějiny dnešní Horky nad Moravou doložené písemnými prameny jsou neodmysliteln ě spojeny s rodem vladyk ů Horeckých z Horky. Nejstarší uvád ěný p ředek je Jan 6 z Horky, který se zú častnil v roce 1158 spolu s králem Vladislavem obléhání Milána. Jakýsi Fabeš z Horky prý m ěl o necelé století pozd ěji hájit Olomouc proti nájezdu Tatar ů. Prokazateln ě nejstarším známým p ředkem vladyk ů z Horky byl Pardus z Horky žijící ve 2. polovin ě 13. století. V publikaci D ějiny m ěsta Olomouce Nešpor uvádí: „Území m ěstské tím bylo sceleno a m ělo týž rozsah jako dnešní vnit řní m ěsto s jedinou výjimkou: B ělidla (Sokolská t řída) byla dána teprve r. 1271 od Parduse z Horky do emfyteutického 7 nájmu fojtu olomouckému Friedrichovi.“ 8 „Víme o n ěm bezpe čně, že ve své záv ěti z roku 1271 odkázal nedalekému premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce deset h řiven st říbra, šest koní a h říb ě k rozší ření klášterní kaple P. Marie s tím, aby v této kapli byl pochován on sám i „kosti jeho p ředk ů“. Rok 1271 je zárove ň první písemnou zmínkou o Horce, i když vesnice sama existovala nepochybn ě již dávno p řed tímto datem.“ 9 Dle Hosáka byl nejznám ějším z rodu z Horky Pardus 10 , ale až o 150 let pozd ěji: „Nejznám ější z rodu byl však husitský hejtman Pardus z Horky, za n ěhož Horka byla pevnou baštou husit ů. Odtud, pak z hradu Hlubokého u Hlubo čku, z Dolan, z Citova a z Tova čova škodili husité olomouckým měšťák ům a m ěsto Olomouc bylo t ěmito tvrzemi sev řeno v pevném kruhu.“ … „Roku 1437 p řepadl m ěsto Litovel husitský hejtman Pardus z Horky a zmocnil se ho až na několik pevných míst.“ 11 V roce 1406 byl v Horce vystav ěn hrad p řebudováním p ůvodní tvrze, jako rodové sídlo. Jeho existenci potvrzuje také L. Hosák ve své publikaci Z minulosti olomouckého kraje 12

5 SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. I vydání. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. S. 66. 6 Srov. BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 14. 7 Emfyteuze = d ědi čný nájem, feudální forma d ědi čného nájmu půdy, a to bu ď na delší dobu, nebo navždy. 8 NEŠPOR, V. Dějiny m ěsta Olomouce. Votobia Olomouc 1998. 2. vydání, ISBN 80-7198-343-8. P ůvodní vydání 1936. S. 31. 9 BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 14. 10 Srov. HOSÁK, L. Historický místopis zem ě Moravskoslezské . Praha, 2004. S. 474. 11 HOSÁK, L. Z minulosti olomouckého kraje . Krajské nakladatelství Olomouc, Olomouc, 1956. S. 31. 12 Tamtéž 12 takto: „P řechod p řes řeku Moravu u Chomoutova st řehl hrad Horka, dob ře zpevn ěný okolními rybníky. Po Horce psal se již v 13. století feudální rod, u n ěhož byla obvyklá jména Pardus, Tvrdiš a Sudomír.“ V 16. století byly v okolí vesnice velké rybníky. Horka tak pat řila rodu z Horky až do 14. února 1533. Tehdy jej tento rod „prodal za 8100 zlatých purkmistrovi a rad ě m ěsta Olomouce. Ob ě strany se zárove ň dohodly na zp ůsobu placení a brat ři Hore čtí z Horky se zavázali, že nechají vložit tento prodej do zemských desk.“ 13 Což se o rok pozd ěji stalo. Od roku 1535 tak pat ří Horka m ěstu Olomouci, která ji koupila. O 60 let pozd ěji byl zbo řen místní hrad. V roce 1534 nalezneme první písemnou zmínku o Sedlisku.

1.1.3 Rozvoj samostatné obce a jejího zázemí Roku 1753 byl dle kronik postaven na míst ě p ůvodního hradu kostel sv. Mikuláše. Dodnes se tato část obce nazývá jako „Podhradí“. „ Římskokatolický farní ú řad je v míst ě doposud. Obyvatelé obce byli vždy české národnosti a do r. 1920 vesm ěs římskokatolického vyznání, v r. 1921 se hlásilo k československé církvi 19 % obyvatelstva.“ 14 V roce 1850 se Horka nad Moravou stala samostatnou obcí, která pat řila do Olomouckého okresu. V letech 1854 – 1908 pat řil horecký mlýn rodin ě Siegl ů, potom p řešel do majetku Rolnických družstevních závod ů. Rok 1914 p řinesl do obce elektrický proud, a to alespo ň částe čně, když byla z řízena vodní elektrárna ve zdejším mlýn ě. Poté byl modernizován a r. 1922 p ři n ěm byla vybudována i družstevní pekárna. Všeobecná elektrifikace byla v obci provedena v r. 1920. V roce 1938 byla provedena d ůkladná rekonstrukce celého mlýna. Národní zpráva mlýna byla zavedena 24. 2. 1948. „Sokol byl v Horce založen r. 1905 p řetvo řením t ělovýchovného spolku „Horymír“, který vznikl v roce 1872. Podobn ě se utvo řil i odbor Národní jednoty (založený 1909), a to ze čtená řsko-pěveckého spolku “Slavomír“, založeného roku 1892. Jednota Orla vznikla v r. 1920.“ 15 Roku 1883 byly položeny základy železni ční dopravy v obci.

13 Srov. BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 18. 14 SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. I vydání. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. S. 68. 15 SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. I vydání. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. 13

Následující rok byl založen v obci Sbor dobrovolných hasi čů . V r. 1913 zde m ěl sídlo konzumní spolek pro Horku a okolí. Rolnická záložna vznikla v r. 1872, od r. 1949 zm ěněna v záložnu – kampeli čku. Roku 1916 byla v obci další významná skute čnost pro její rozvoj, a to založení obecní knihovny. Od roku 1920 se obec pyšnila vlastní četnickou stanicí a fungující poštou v obci. Kronika obce se soustavn ě vede od r. 1923. Farní kroniky pro obec Horka se za čaly vést až od roku 1850. Nalezneme zmínky o první farní matrice, která byla vedena od roku 1698, kterou se snažil první sv ětský kn ěží v Horce Fr. Brand po mniších zachránit tím, „že ji celou p řepsal, a č byla psána inkoustem nadmíru bledým, na papí ře vetchém“ 16 a trvalo mu to více než 6 let. Při oslavách 50. výro čí vzniku Sokola v obci, na po čest zakladatele Sokola, byl v obci Horka nad Moravou roku 1922 postaven Tyrš ův pomník, a to nedaleko práv ě železni ční stanice. Ten byl za okupace N ěmci zni čen. Zlomovým datem pro vývoj obce je také 8. kv ěten 1945, kdy obec byla kolem 17 hodiny osvobozena Rudou armádou od n ěmecké okupace v 10ti hodinovém boji 17 . Na tuto památku a na památku padlým sov ětským voják ům byl ve st ředu obce, v blízkosti obecního ú řadu, odhalen r. 1946 pomník. Od roku 1950 je v obci sídlo matri čního obvodu. V roce 1955 bylo v obci založeno družstvo. 1963 zahájila provoz nová budova základní školy. Tato je využívána dodnes. Od roku 1984 sídlí v nové budov ě také mate řská školka. Ta se nachází nedaleko sou časné budovy školy. „V lomu na jihozápad ě od obce se v r. 1920 t ěžil stavební kámen, v r. 1935 zde byl jeden výrobce cementového zboží. Roku 1956 byly v provozu 2 pískovny, provozovna Lidového družstva d řevozpracujícího a 2 provozovny Lidového družstva oděvního.“ 18 V obci bylo v 80. letech postaveno kamenné nákupní st ředisko. Také se zde nacházelo místní kino. Koncem devadesátých let postihla obec velká povode ň. Byla zaplavena cca polovina dom ů. Obec poté postihla ješt ě jedna menší povode ň.

16 BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 36. 17 Srov. SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. I vydání. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. S. 68. 18 SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. I vydání. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. S. 68. 14

Na p řelomu tisíciletí, tedy v roce 1999, obec získala z rukou p ředsedy Poslanecké sn ěmovny Parlamentu České republiky obecní symboly – znak a prapor obce.

1.1.4 Vývoj obce v číslech Níže je uvedeno několik statistických údaj ů z vývoje obce v číslech. Rozloha obce se za sto let skoro jednou tak znásobila. V roce 1900 činila rozloha obce 1216 ha, v roce 2014 už obec zabírala 2000 ha.

Tab. 1.: Katastr obce v ha (vlastní zpracování) Rok 1900 19 1921 1930 1955 2014 20 Po čet 1216 1210 1212 1212 2000

O rozvoji obce sv ědčí i nár ůst po čtu dom ů v obci. Za posledních 200 let je v Horce nad Moravou šestinásobn ě více dom ů (viz Tab. 2) a trojnásobn ě více obyvatel, než tomu bylo v roce 1849 (viz Tab. 3).

Tab. 2.: Po čet dom ů (vlastní zpracování)

Rok 1834 21 1880 1900 1921 1930 1946 1955 1970 1991 2001 22 2014 Počet 149 194 227 253 346 416 465 512 565 633 715

Tab. 3.: Po čet obyvatel (vlastní zpracování)

Rok 1849 23 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1946 1950 1970 1991 2001 24 2014 Počet 818 1196 1300 1427 1406 1524 1494 1837 1919 1884 2174 2045 2053 2300

Pro názornou p ředstavu o vývoji po čtu obyvatel následuje Graf 1. Jak z grafu vyplývá, po čet obyvatel v Horce nad Moravou stále roste. Jedná se moderní progresivní obec ve strategickém umíst ění vzhledem k Olomouci, kde jsou pracovní a nákupní možnosti a výborná dostupnost.

19 SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. I vydání. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. S. 157. 20 Horka nad Moravou [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: www.horka.cz 21 SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. I vydání. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. S. 159. 22 BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 77. 23 SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. I vydání. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. S. 161. 24 BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 77. 15

Vývoj počtu obyvatel obce Horky nad Moravou v jednotlivých letech

2500

2000

1500

1000 Počet osob Počet obyvatel Počet

500

0 1849 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1946 1950 1970 1991 2001 2014 Rok

Graf: Vývoj po čtu obyvatel obce Horky nad Moravou v jednotlivých letech (vlastní zpracování)

Jak z grafu vyplývá, po čet obyvatel v Horce nad Moravou stále roste.

1.2 Významné osobnosti

Ač je Horka nad Moravou menší obcí, jejími rodáky jsou i významné osobnosti české zem ě. Níže n ěkteré z 19. a 20. století zmíníme. Mezi ty zapamatování hodné pat ří jist ě následující osobnosti. 25 V obci se narodil PhDr. František Machát (1876 – 1935), ředitel dív čího gymnasia Elišky Krásnohorské v Praze, geograf a kartograf, st ředoškolský profesor. Mezi další pat řil JUDr. Eugen Dosoudil (1889 – 1942), který psal spisy z oboru zem ěpis, také p ůsobil jako vysoký ú ředník státních drah v Plzni a zem řel v nacistickém v ězení. Ladislav Hertl (1872 – 1944) byl ředitelem družstevních mléka řských podnik ů v Praze. Adolf Gottwald (1878 – 1920), jazykov ědec a p řekladatel z francouzštiny. Dále Miloš Hor čička (nar. 1890), ú ředník, p řekladatel a autor povídek. Florián Berka (1887 – 1942) byl činný v domácím odboji. Josef Albrecht (1915-1940) se zapsal do horecké historie jako letec, zahynul v letecké bitv ě o Anglii.

25 SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. I vydání. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. S. 69. Srov. také BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 57. 16

Rudolf Doležal (1916 - 2002) byl olomoucký akademický socha ř a medailér, autor mnoha pomník ů a soch ve ve řejném prostoru mnoha moravských m ěst a obcí. 26 Bed řich Havlík (nar. 1936), známý hudebník a violoncellista. Vojt ěch Sm ěšný (nar. 1939) proslul jako výtvarník a grafik. Lenka Koloušková byla juniorská mistryn ě Evropy z roku 1985, ú častnice olympiády v Soulu (1988) a v Barcelon ě (1992) ve st řelb ě na pohyblivý ter č. Ladislav Benýšek je člen hokejové reprezentace ČR v letech 1999 a 2000 získal titul mistr ů sv ěta, v sou časné dob ě je hrá čem NHL. Adam Bartel je mistr ČR z roku 2000 v bojovém um ění karate.

1.3 Horka ve vztahu k okolí

„… Jakmile trochu pominuly nepokoje vále čné, snaží se m ěsto uspo řádati dv ůr v Horce, rozpušt ěný r. 1605, byl r. 1636 znovu vystav ěn a p řipojeno k němu šest nov ě skoupených lán ů selské p ůdy…“ 27 Takto bychom mohli za čít již v historii sledovat, že obec byla vždy územím nezávislým a o svoji samosprávu vždy pe čovala. Horka nad Moravou pat ří ve 3. tisíciletí spíše k zem ědělsky orientované obci. Část obyvatelstva dojíždí do krajského m ěsta Olomouce za prací, nicmén ě v souvislosti s polohou obce uprost řed úrodné Hané je polovina obyvatelstva činná práv ě v zem ědělské výrob ě. V obci stále nalezneme sídlo JZD Un čovice, jehož součástí je JZD Horka. Toto ve v ětšin ě p řípad ů obd ělává okolní pole v souladu s regionální i státní politikou zem ědělství celé zem ě. V obci je také velká kovovýroba, stola řství a montážní linky pro zna čku VW. Obec je členem MAS Moravská cesta, což je místní ak ční skupina Moravská cesta (Litovelsko – Pomoraví), o. s. 28 Tento subjekt vznikl v roce 2005 jako místní partnerství podnikatel ů, obcí a neziskových organizací. Obec Horka má zde nezastupitelné místo, a ť jako brána do CHKO Litovelské Pomoraví pro cyklisty či chodce, nebo v nezastupitelném míst ě pro uv ědom ění si možnosti soužití s přírodou, environmentálním vzd ěláváním a osv ětou prost řednictvím ekologického centra Slu ňákov, které v obci p ůsobí od roku 1991. Obecn ě prosp ěšná spole čnost

26 RUDOLF DOLEŽAL [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Dole%C5%BEal 27 NEŠPOR, V. Dějiny m ěsta Olomouce. Votobia Olomouc 1998. 2. vydání, ISBN 80-7198-343-8. P ůvodní vydání 1936. S. 155. 28 Srov. MAS. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.moravska-cesta.cz/podporene- projekty.do 17

Slu ňákov – centrum ekologických aktivit m ěsta Olomouce byla založena Statutárním městem Olomouc v listopadu roku 2006 29 . Své aktivity začínala v budov ě mate řské školy v Horce nad Moravou. Nyní má na území obce postaven nízkoenergetický d ům obklopený 15 hektary p řírody, kterou se snaží prom ěnit z p ůvodního pole v návšt ěvnickou expozici o p řírod ě Litovelského Pomoraví. Činnost byla vždy velice úzce propojena s odborem životního prost ředí Magistrátu m ěsta Olomouce. Ekologické centrum Slu ňákov realizuje řadu projekt ů jak pro d ěti, celé školy, tak pro širokou ve řejnost. Na své aktivity láká široký okruh ú častník ů a zvyšuje tak atraktivitu a návšt ěvnost samotné obce. Horka je také sou částí tzv. mikroregionu Olomoucko. Mikroregion Olomoucko tvo ří město Olomouc a 25 okolních obcí, jejichž vlastní život je významn ě ovliv ňován m ěstem. Zatímco m ěsto znamená pro obyvatele obcí pracovní p říležitosti, odbornou léka řskou pé či, st řední a vyšší vzd ělání, široké spektrum služeb a částe čně i kulturní a sportovní vyžití, obce naopak nabízejí obyvatel ům Olomouce sportovní, rekrea ční a další volno časové p říležitosti a v neposlední řad ě i pozemky p řipravované pro individuální výstavbu, p řípadn ě plochy a objekty pro podnikání. 30 Obce a m ěsto spolupracují na pln ění strategického plánu ekonomického rozvoje tak, aby byla posílena konkurenceschopnost mikroregionu Olomoucko v rámci celé České republiky. Podpora je v rámci tohoto projektu zam ěř ena na aktivity z oblasti budování a rekonstrukce a opravy infrastruktury obecního majetku, s cílem zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech, zlepšit jejich dostupnost a zvýšit jejich atraktivitu. Obec má aktivn ě činné organizace, p ředevším to je Sbor dobrovolných hasi čů Horka, sportovní organizace – fotbalové kluby FK Autodemont, TJ Sokol, Klub házenká řů , Klub důchodc ů nebo zájmová organizace chovatel ů). Na území obce se každoro čně koná řada kulturních, spole čenských a sportovních akcí, nap ř. ko ňský parkur, mezinárodní sout ěže westernového ježd ění na koních, chovatelské p řehlídky ps ů, sout ěže pro lovecké psy apod., plesy, seniorské plesy, tematické výstavy a další.

29 Srov. Ekologické centrum Slu ňákov [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.slunakov.cz/index.php?2-1009x009 30 Mikroregion Olomoucko [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/podnikatel/profil-mesta-a-informace-pro-investory/mikroregion-olomoucko 18

1.4 Obecní symboly

Všechny symboly – pe čeť, znak i vlajka, symbolizují samostatnost obce Horka nad Moravou a její nezávislost. Ze všech je patrné, že navazují na historii obce od jejího po čátku.

1.4.1 Pe čeť Dochovaly se dv ě verze obecní pe četi. 31 „Starší otisk je doložen z r. 1749. a je jedna z nejv ětších, a to o rozm ěru 36 x 35 mm.“ 32 Je oválného tvaru o rozm ěrech 36 x 35 mm. V pe četním poli je v elipsovitém štítku postava sv. Mikuláše v biskupské mit ře na hlav ě, držící v pravé ruce biskupskou berlu a v levé ruce palmovou ratolest. U jeho levé nohy je koš. Nad štítkem je letopo čet 1669. Legenda je bohužel ne čitelná. Otisk mladší pe četi se dochoval z r. 1787, ale nese letopo čet 1772. Je kruhového tvaru o pr ůměru 28 mm. V pe četním poli, odd ěleném od legendy bodovcem, je op ět postava sv. Mikuláše v mit ře, s berlou v pravé ruce a plným košem dar ů v levé ruce. Legenda zní: PECZET . OBECZNI . DIEDINI . HORKI . 1772. V druhé polovin ě 19. století používala obec nápisového razítka. 33

31 Srov. SPÁ ČIL, V. a kol. Pe četi a znaky m ěst, m ěste ček a obcí olomouckého okresu. Olomouc 1985. 1. vyd. vydala Edi ční rada M ěstNV. S. 88. 32 SPÁ ČIL, V. a kol. Pe četi a znaky m ěst, m ěste ček a obcí olomouckého okresu. Olomouc 1985. 1. vyd. vydala Edi ční rada M ěstNV. S. 21. 33 SPÁ ČIL, V. a kol. Pe četi a znaky m ěst, m ěste ček a obcí olomouckého okresu. Olomouc 1985. 1. vyd. vydala Edi ční rada M ěstNV. S. 21. 19

1.4.2 Obecní znak Nový obecní znak obce schválil Parlament ČR v kv ětnu 1999. Jeho návrh byl sv ěř en známému heraldikovi Ji římu Loudovi. Ten vycházel z erbu vladyk ů z Horky, jejichž symbolem byl modrý štít se st říbrnou zdí, zakon čenou naho ře cimbu řím, nad nímž se vzpíná k ůň – jednorožec. Zm ěnil však modrou barvu pole na zelenou a nad kosmou kvádrovou zdí a cimbu řím vzty čil uprost řed zlatou biskupskou berlu, čímž m ěl být vedle zelených les ů Pomoraví a polí Hané p řipomenut p ůvodní znak s biskupem Mikulášem. Uvedené zobrazení bylo použito i pro obecní prapor.34 Oficiální popis obecního znaku: 35 V zeleném štítu st říbrná kosmá hradební ze ď s cimbu řím, nad níž je vzty čena zlatá berla se st říbrným sudariem, zakon čeným zlatými třásn ěmi.

1.4.3 Obecní erb Dle pov ěsti získali Hore ční tento erb za dobývání m ěst a hrad ů, kde museli zdolávat vysoké zdi. Erb je d ůkazem state čnosti Pardus ů.36

34 BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 12. 35 http://www.encyklopediecr.eu/cz/e-shop/c24078/horka-nad-moravou.html 36 BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001. S. 12. 20

1.4.4 Obecní prapor Prapor – Zeleno-bíle kosmo zubat ě d ělený list se šesti kosodélníkovými zuby vysokými jednu osminu ší řky listu a sedmi stejnými mezerami. Z prost řední mezery vyr ůstá žlutá berla závitem k žerdi s bílým sudariem zakon čeným žlutými t řásn ěmi. Horní okraj zub ů protíná žer ďový okraj listu v první čtvrtin ě, vlající okraj ve čtvrté čtvrtin ě.37

37 SPÁ ČIL, V. a kol. Pe četi a znaky m ěst, m ěste ček a obcí olomouckého okresu. Olomouc 1985. 1. vyd. vydala Edi ční rada M ěstNV. S. 21. 21

2 Historie školství v Horce nad Moravou v meznících školy

Vzd ělávání a výchova mají v obci dlouhé ko řeny, což dokazují kroniky a v ní uvedené sv ědectví pam ětník ů.

2.1 Od první zmínky do roku 1872

První zmínka o horecké škole a jejích u čitelích pochází z roku 1662, kde se pouze uvádí, že škola v obci chybí a vyu čuje se v soukromém dom ě. Co se platu u čitele tý če, má být z části od obce a z části z kostela, kde p ůsobí u čitel jako varhaník, za poh řby a k řty. Bylo zcela b ěžným jevem, že obecní u čitelé plnili funkce zvoník ů, varhaník ů, kostelník ů, obecních písa řů a že odm ěnu dostávali velmi nízkou pen ěžní odm ěnu nebo naturálie. 38 Pravidelné vyu čování bylo zahájeno až v roce 1742 u čitelem Augustinem Zahradou. První samostatná budova školy byla postavena až v roce 1790 a navšt ěvovali ji žáci nejen z Horky, ale i ze Sedliska a Chomoutova. V roce 1843 tuto školu navšt ěvovalo již 141 dětí. Vyu čování probíhalo česky, u čilo se celodenn ě. Krom ě b ěžného vyu čování probíhala také opakovací „ned ělní“ škola, p řičemž výuka byla rozd ělena na sudé a liché týdny, kdy jeden týden ji navšt ěvovala d ěvčata a další týden jen chlapci. 39

První školní kronika horecké školy, která se dochovala, byla založena roku 1878 Rudolfem Koblížkem, nadu čitelem v Horce. „Pon ěvadž do roku 1864 nebylo uchováno žádných informací o škole, vynaložil jsem všecku péči, abych aspo ň z ústního podání získal n ějakých zpráv. Zprávy ty byly však nepatrné jenom a nesoucí se ke stavu školy zevn ějšímu, o stavu vnit řním ani od osob ve farnosti nebylo lze dopíditi se v ětší ur čitosti.“ 40 O založení horecké školy, není žádného pam ětníka, jen nejstarší dochovalá matrika uvádí rok 1807, kdy byl nejstarším u čitelem pan Valentín Mrlí ček. Kronika byla velmi podrobná a uvád ěla i takové podrobnosti, že pan nadu čitel Mrlí ček „nosil vlas sv ůj v jednom pletenci a jak dále se o n ěm praví, konával cesty do chrámu Pán ě vždy

38 Srov. VESELÁ, Zdenka. Vývoj české školy a u čitelského vzd ělání. 1. vyd. Brno: Masarykova univ., 1992. 147 s. ISBN 80-210-0458-4. 39 Srov. BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001.90 s. ISBN 80-85973-87-1. 40 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 22 s obnaženou hlavou, což se jeho velké bohabojnosti p řičítalo“ 41 . Pan nadu čitel zem řel v roce 1819 ve v ěku 73 let. V roce 1792 zem řel panu Mrlí čkovi 17 letý syn, lze tedy předpokládat, že již delší období před tímto rokem v Horce p ůsobil. Po smrti Valentína Mrlí čka p ůsobil Horce Pelh řím Vaboušek, který do té doby zastával místo podu čitele pod zem řelým Mrlí čkem. Škola byla v té dob ě pod duchovní správou. Školní zkoušky se konaly každoro čně v přítomnosti důstojného pana probošta od sv. Mo řice, d ěkana olomouckého d ěkanství. Toto d ěkanství ale trvalo pouze do roku 1864, kdy bylo zrušeno. Venkovské fary byly p řid ěleny k sousednímu d ěkanství. Fara i horecká škola byly p řid ěleny k děkanství Chotinskému. „Visitoři, jenž školu horeckou visitovali, byli: Baron Rolsberg p ůsobil od roku 1790 – 1794 Baron Buol p ůsobil od roku 1794 – 1813 Hrab ě Szturay p ůsobil od roku 1814 – 1826 Baron Zinnenburg p ůsobil od roku 1826 – 1828 Baron Someau p ůsobil od roku 1828 – 1832 Baron Šrenk p ůsobil od roku 1832 – 1837 Hrab ě Schaafgotsch p ůsobil od roku 1837 – 1839 Hrab ě Szapary p ůsobil od roku 1839 – 1841 a kone čně Rytí ř Unkhrechtsberg p ůsobil od roku 1841 – 1863“ 42

V roce 1819 se stal Pelh řím Vaboušek samostatným u čitelem a poté, co zde p ůsobil 29 let, byl ran ěn mrtvicí a zem řel dne 31. prosince 1848 v 63 letech. Po jeho smrti se ve škole vyst řídalo n ěkolik u čitel ů, p řičemž nejdéle tam p ůsobil Josef Dosoudil, který zem řel v roce 1861. Po jeho smrti nastalo provizorium, které plnil jeho syn Jan Dosoudil až do roku 1862. Až do roku 1872 byla horecká škola jednot řídní (183 žák ů). Po reorganizaci dle po čtu žák ů se stala škola trojt řídní. P řidružené byly obce Chomoutov (v té dob ě Chomútov) a Sedlejska (nyní místní část Horky Sedlisko). Škola byla pod patronátem náboženského fondu a dostávalo se „u čiteli platu (služného) od obce horecké ve výši 18 zlatých 10 krejcar ů, od obce Chomoutovské 14 zlatých a od obce Sedlejské 11 zlatých a 53 krejcar ů,

41 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 42 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 23 což celkem činilo 43 zlatých a 63 krejcar ů.“ 43 V následujících letech byl již plat u čitele vyplácen pravideln ě berním ú řadem. Mimo to, dostával každý u čitel až do roku 1871 každoro čně „sypaného“ p ět m ěř ic žita, dv ě a p ůl m ěř ice pšenice a dv ě a p ůl m ěř ice stravy (hráchu, čočky, jáhle, krup – jak kdo čeho dal) a na Št ěpána koledy po dvou krejcarech od každého usedlíka a o Velikonocích po dvou vejcích od usedlík ů. Na topení bylo u čiteli p řid ěleno dvanáct sáh ů d řeva. Za pomoc p ři k řtu dostal u čitel po šesti krejcarech. 44

Roku 1866 bylo vyu čování ukon čeno v červnu kv ůli válce s Pruskem a nový školní rok byl zahájen teprve v říjnu kv ůli chole ře. První školní knihovna byla založena roku 1868. Byly zakoupeny mapky Moravy a Slezska, t řicet obraz ů Starého zákona, šestnáct tabulek pro vyu čování mluvnice, několik tabulek jedovatých rostlin a n ěkolik dalších pom ůcek pro vyu čování přírodov ědy. 45

2.2 Období 1873 – 1913

Toto období je pro vyu čování v Horce nad Moravou velmi významné. V roce 1873 se otev řela nová, prostorná školní budova.

2.2.1 Vývoj školy První školní budova sloužila svým ú čel ům až do roku 1873, kdy byla vystav ěna nová prostorná budova pln ě vyhovující pro školu se t řemi t řídami. Dne 23. listopadu 1873 byla vysv ěcena a hned od 24. listopadu se zde zahájilo vyu čování. Téhož roku se odtrhl Chomoutov, který si postavil vlastní školu a m ěl i vlastního u čitele. Školní rok 1882 – 1883 byl poslední rok, kdy v Horce p ůsobili pouze dva u čitelé. Místní školní rada uznala, že po čet školních d ětí p řesahuje sílu dvou u čitel ů, a tak vytvo řila místo pro t řetí sílu, a to podu čitele. K tomuto místu se nabízel plat 300 zlatých, se samostatným bytem. 46

43 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 44 Srov. Tamtéž 45 Srov. Tamtéž. 46 Srov. Tamtéž. 24

Okna na školní budov ě byla po 15 letech provozu zna čně sešlá, a tak školní rada schválila objednání nových oken do u čitelova bytu a do jedné ze t říd. Každý p říští rok se m ěla nová okna objednat vždy do jedné t řídy. V srpnu 1901 byly postaveny nové záchody p ři školní budov ě a v měsíci listopadu byly postaveny budovy hospodá řské, a to prádelna a dva chlévy, to vše k užívání učitel ů. Dalších oprav a úprav bylo zahájeno až v roce 1907, kdy se zapo čalo s přístavbou a přestavbou obecné školy ve školní zahrádce. V témže roce byla p řestavba a p řístavba školy dokon čena. Všechna okna a dve ře ve škole byly nat řeny, dve ře opat řeny klikami a zámky. Další dvě nové t řídy a dva nové byty pro u čitele byly slavnostn ě vysv ěceny. 47

Od školního roku 1909 – 1910 se vyu čovalo ve 4 t řídách, p řičemž škola byla stále trojt řídní, ale ve 3. t říd ě byla výuka rozd ělena na dv ě skupiny. Na základ ě této skute čnosti bylo schváleno rozší ření trojt řídní školy na čty řtřídní a byl p řijat další u čitel. V kv ětnu toho roku ovšem onemocn ěl u čitel Antonín Rozehnal, následkem toho jsou tak dv ě t řídy slou čeny v jednu. I další u čitelé postupn ě dlouhodob ě onemocn ěli a proto vyu čování probíhalo za náro čných podmínek, kdy t řídy byly neustále p řeskupovány.

Každým rokem byla ve škole provedena školní inspekce. Výsledek byl p řevážn ě uspokojivý až na otázku docházky žák ů do školy. Od té doby o prázdninách uskute čň oval řídící školy v Horce osobní poch ůzku od domu k domu, aby se sám přesv ědčil o po čtu školních d ětí místních i cizích, které zde bydlí. Také povzbuzoval rodi če nebo p ěstouny dětí, aby posílali d ěti pravideln ě do školy. Za čátek školního roku byl vždy ohlašován p ři mši svaté, p ři níž také pan fará ř apeloval na rodi če, aby své d ěti do školy posílali. Řeč velebného pána na obyvatele vždy velmi zap ůsobila, a tak na zahájení školní docházky se dostavili všichni. V zimních m ěsících byla návšt ěva školy tak pravidelná, že mnozí žáci nem ěli v lavicích pro sebe dost místa a museli sed ět i na stupni. Vyu čování bylo velmi náro čné, v lavici pro 5 žák ů jich sedávalo až 9. Od jara ale docházka povolila. Dokonce i inspekce z okresní školní rady toto místní školní rad ě vytýkala. Na vysv ětlení byli informováni, že se v ětšinou jedná o velmi chudé

47 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 25 rodiny, kterým je jedno, že dostanou pokutu nebo že mohou být dokonce uv ězn ěni. P řesto okresní školní rada na udání tohoto stavu trvala. 48 Ve škole chyb ělo od po čátku mnoho vyu čovacích pom ůcek. Od školního roku 1877 - 1878 se poda řilo zajistit 100 kus ů rozličných nerost ů, hláskovací tabule na st ěnu, mapu Moravy a Slezska, 10 kus ů záclon z tkané látky. Koupeny byly také nové míry a váhy. Knihovna byla rozší řena na 168 kus ů knih pro školní mládež. V dalších letech byly zakoupeny mapy Moravy a Evropy, Loš ťákovo po čítadlo a Janského obrazy. V červnu roku 1902 byl pov ěšen na chodbu obraz „Varuj se první sklenice“ nákladem jubilejní jednoty lidumil ů na Morav ě. 49

„V srpnu 1884 vz ňal se zhoubný požár v jednom z domk ů blíže školy a 6 domk ů a v ěžka na kostele mu za ob ěť padly. Škola našt ěstí díky u čitel ům odolala, když s vlastním nasazením hasili jiskry na st řeše školy.“ 50

V Horce od roku 1885 p ůsobila Rolnická záložna. Školní kronika uvádí, že náklady na ukon čení školního roku a drobné dárky byly částe čně financovány ze školního rozpo čtu a částe čně práv ě ze záložny. Během školního roku 1889 - 1890 za čaly řádit nemoci a to tentokrát osýpky a neštovice. Vzhledem k tomu bylo zrušeno řádné vyu čování na celý jeden m ěsíc. Místní omladina darovala pro školní rok 1897-1898 34 školních knih pro chudé žáky, také z plesu v Sedlisku byla v ěnována část výt ěžku na chudé žáky. Ze svatebních veselek vzrostly podpory pro chudé žáky vydražením n ěkterých svatebních dar ů. Obce Horka se Sedliskem a Chomoutovem usilovaly o to, aby bylo zavedeno industriální vyu čování v obou obecných školách jak v Horce, tak i v Chomoutov ě. Ob čané Horky se Sedliskem opat řili pro industriální u čitelku p řim ěř ený slušný byt a ob čané Chomoutova zase pot řebný otop. 51

Dalšími událostmi v život ě školy byla ucelená statistika o zameškaných hodinách a prosp ěchu žák ů. Také od roku 1905 se Horka m ůže t ěšit z prvního horeckého kaplana.

48 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 49 Srov. Tamtéž. 50 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 51 Srov. Tamtéž. 26

Vítanou zm ěnou v tomto období byl také fakt, že byl u čitel ům p řiznán jednorázový tzv. drahotní p říplatek v každém pololetí.

2.2.2 Návšt ěvnost školy Ve školním roce 1877-78 bylo zapsáno celkem 184 žáků, z toho 91 v první t říd ě a 93 ve druhé t říd ě. Ve školním roce 1878 – 1879 bylo pro první t řídu zapsáno 105 a pro druhou třídu bylo zapsáno 85 žák ů. Celkem 190 d ětí. V katalogu pro rok 1879 – 1880 bylo zapsáno 203 žák ů, z nichž pravideln ě docházelo 195 žák ů. Na za čátku roku 1880 - 1881 bylo v katalogu zapsáno 198 žák ů. V roce 1883 – 1884 bylo v Horce školou povinných žák ů 254, a sice z Horky 197 a ze Sedliska 57. Návšt ěva školy byla velmi prom ěnlivá kv ůli vypuknutí nakažlivé nemoci neštovic, z tohoto d ůvodu byla celá škola šest týdn ů uzav řena. Tato p řestávka negativn ě ovlivnila u čební výsledky všech t říd. 52

Ve školním roce 1885 – 1886 navšt ěvovalo školu 195 žák ů z Horky, p řičemž 15 žák ů ukon čilo docházku dosažením 14 roku v ěku. Ze Sedliska navšt ěvovalo školu 57 žák ů a 3 žáci ukon čili školu dosažením 14 let v ěku. V následujícím školním roce 1886 – 1887 horeckou školu navšt ěvovalo 251 žák ů. V novém školním roce 1888 – 1889 bylo zapsáno celkem 254 žák ů. A to 89 do první t řídy, 93 do druhé t řídy a 72 do t řetí t řídy. Ve školním roce 1892 – 1893 bylo v první t říd ě 84 žák ů, ve druhé 76 a ve t řetí 88 žák ů. V roce 1897 – 1898 bylo do školy zapsáno 224 žák ů, z čehož bylo 107 chlapc ů a 116 děvčat.

Během školního roku 1901 – 1902 z celkového po čtu žák ů 240 (120 dívek a 120 chlapc ů) přešli 2 žáci na st řední školu. Ve školní rok 1902 – 1903 chodilo do školy celkem 226 žák ů. Roku 1906 – 1907 bylo na škole celkový po čet 249 žák ů. Ve školním roce 1909 – 1910 se ve 4 t řídách vyu čovalo 258 žák ů. Pro školní rok 1910 – 1911 byly otev řeny také 4 t řídy a celkem je navšt ěvuje 273 žák ů. Žák ů pro následující školní rok 1911 – 1912 bylo 295 rozd ělených do 4 t říd. P ůsobili zde 4 t řídní u čitelé, 2 katecheti a u čitelka pro ru ční práce. Následující školní rok 1912 – 1913 navšt ěvovalo školu 261 žák ů. Školní rok 1913

52 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 27

– 1914 navšt ěvovalo školu 268 žák ů a učilo se ve 4 t řídách. První t řídu navšt ěvovalo 43 dětí, druhou 61, t řetí t řídu 75 a čtvrtou t řídu 78 d ětí. 53

2.2.3 Důležité události Dne 22. února 1877 „poctil svou vzácnou návšt ěvou velect ěný krajský zemský pan inspektor, doktor Alois Novák, s doprovázejícím jej milovaným a horlivým okresním školdozorcem naším panem Františkem Šmidem“. 54 Jediné, co tato inspekce našla v nepo řádku, byla práce zdejší místní školní rady. Ud ělila ji písemnou d ůtku a vyzvala ji k větší činnosti tak, aby žáci více navšt ěvovali školu. V roce 1879 – 1880 bylo nutné opravit prasklou ze ď školy. Její severní a západní st ěnou byly protaženy silné železné spony na t řech místech. D ůvodem tohoto stavu bylo pís čité podlaží budovy. V pr ůběhu roku 1885 – 1886 došlo dvakrát k velkému krupobití a tím velmi utrp ěla úroda v celém kraji. Zejména pro chudší rodiny to m ělo velmi výrazný dopad. Tyto chudší rodiny m ěli v ětšinou pozemky pouze v pronájmu a bez úrody m ěli problém, čím zaplatit jejich nájem, natož, jaké zásoby na zimu budou mít. Chudší rodiny se tak dostaly do ješt ě větší bídy. Z tohoto d ůvodu si hledali lidé stálejší nádenickou práci mimo d ům. Často oba rodi če d ěti doma nechávali samotné pod dohledem nejstarších sourozenc ů. Nejvíce žák ů zdejší školy bylo práv ě z této nejchudší vrstvy. Obec Horka se Sedliskem měla 110 nemajetných rodin. Nejv ětší pracovní možnost pro získání obživy jim byla poskytnuta v nedalekém hej čínském cukrovaru, nedaleko Olomouce. Tradi ční školní výlet se na konci školního roku nekonal, avšak žáci dostali p říslib, že se bude konat v pozd ější dob ě. Následné prázdniny byly velmi smutné. Kdykoliv n ěkterý z učitel ů vyšel na pole, slyšel jen b ědování a nářek rolník ů, čím budou živí, když není obilí. Nejciteln ější ránu utrp ěla část obyvatelstva nádeník ů, která nem ěla žádnou práci, protože zbývající část úrody byla pohodln ě obd ělávána pouze rodinou rolníka a nádeníka nebylo pot řeba. 55

V lednu 1889 zem řel korunní princ Rudolf. V Horce za n ěj byla sloužena slavnostní zádušní mše.

53 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 54 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 55 Srov. Tamtéž. 28

V roce 1890 řeka Morava dvakrát zaplavila pozemky na Trávníkách a v Podhradí, takže obyvatele Sedliska žili jako na ostrov ě. Další dešt ě přišly od 2. června do 15. června, tudíž úroda byla zaplavena a obživa pro chudé byla op ět zni čena. V souvislosti se záplavami v roce 1892 zažilo mnoho lidí op ět bídu. Byla zni čena úroda brambor, zelí a obilí. Docházka d ětí byla velmi nízká, mnoho rodin nem ělo ani na řádné ošacení d ětí a ani na pom ůcky, a tak je do školy neposílali. Rok 1893 byl pro rolníky na rozdíl od p ředchozího roku velmi suchý. Byla zde op ět obava o úrodu. Našt ěstí i velmi řídké dešt ě umožnily získat uspokojivou úrodu i pro chudé obyvatelstvo. 56

V roce 1902 obecní výbor Horky a Sedliska odsouhlasil zrušení poplatku za školu, čímž prokázal zdejší chudin ě velké dobrodiní. Stalo se tak na p řání císa ře Františka Josefa I., který si u p říležitosti výro čí 50 let panování p řál, aby obce prokázaly skutky dobro činné a lidumilné. 57 V roce 1906 se v obci ší řila epidemie spalni ček a škola tak byla na 9 dn ů uzav řena. Jako náhrada byly ur čeny 4 soboty a zbytek s přidáním hodiny u každého vyu čovacího dne. V roce 1906 – 1907 bylo znovu odsouhlaseno zrušení vybírání poplatku za školu.

2.2.4 Personální zm ěny Dne 1. prosince 1873 byl ustanoven František Navrátil druhým u čitelem v Horce se služným 500 zlatých a bytem o jednom pokoji. P ůsobil zde až do 26. prosince 1874, kdy byl p řeložen do Kr čman ě. Po jeho odchodu z ůstalo i p řes dvakrát vypsaný konkurz jeho místo 4 m ěsíce prázdné. Poté okresní školní rada ustanovila pana Martina Povolného za výpomocného u čitele, který dne 10. kv ětna za čal vyu čovat. Pan nadu čitel Kupka mu přenechal žáky druhé t řídy a sám vyu čoval t řídu první. Bohužel po 14 dnech pan podu čitel Povolný onemocn ěl na zán ět plic a nemohl vyu čovat. Proto Kupka za čal znovu vyu čovat ob ě t řídy, a to polodenním vyu čováním. Tak to probíhalo až do 19. června, kdy za čal pan podu čitel Povolný znovu vyu čovat. Na základ ě rozhodnutí okresní rady školní bylo za čátkem školního roku 1875 – 1876 zapo čato vyu čování v Horce ve 3 t řídách. Aby zde bylo možné vyu čovat, p řišel do Horky na místo dalšího u čitele František Neradil. Tento fungující systém ovšem nem ěl dlouhého trvání, jelikož obec Bolelouc si vystav ěla novou školu a z nedostatku u čitel ů tam byl přeložen u čitel Neradil. V důsledku toho bylo v Horce znovu vyu čováno pouze ve dvou

56 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 57 Srov. Tamtéž. 29 třídách. V tomto roce byly nadu čiteli Kupkovi uznány všechny jeho zásluhy a jeho plat se zvýšil na 800 zlatých ro čně. Ve školním roce 1876 - 1877 byl p řijat další řádný u čitel Rajmund Sigmund a tak horecká škola m ěla op ět t ři t řídy. Plat řádného u čitele Sigmunda byl 500 zlatých a plat pomocného u čitele Povolného 300 zlatých. V únoru 1876 onemocn ěl u čitel Kupka nevylé čitelnou nemocí a v kv ětnu 1877 zem řel, ve školním roce 1877 – 1878 tak byl na školu p řijat na místo nadu čitele pan Rudolf Koblížek. Vzhledem k dlouhodobé nemoci pana Kupky, byla škola op ět dvojt řídní (1877- 1878). Pan Koblížek p řijal tedy místo ve t řid ě po pomocném u čiteli Povolném a tento byl propušt ěn pro nadbyte čnost. Žáky 2. t řídy vyu čoval dle usnesení na u čitelské rad ě řídící učitel R. Koblížek po celý školní rok, žáky 1. t řídy u čitel Rajmund Sigmund. Pan podu čitel Sigmund byl jmenován řádným u čitelem a odst ěhoval se na nové p ůsobišt ě. Na jeho místo v Horce byl roku 1877 dosazen podu čitel Jan Filipec. V roce 1882 došlo op ět ke zm ěně u čitele. Místo podu čitele Filipce do Horky p řišel u čitel Leopold Dosoudil, rodák ze Sedlisek. Školní rok 1882 – 1883 byl poslední rok, kdy v Horce p ůsobili pouze dva u čitelé. Místní školní rada uznala, že po čet školních d ětí p řesahuje sílu dvou u čitel ů a tak vytvo řila místo pro t řetí sílu a to podu čitele. K tomuto místu se nabízel plat 300 zlatých, se samostatným bytem a pot řebným otopem. Do konkurzu se p řihlásil pouze jeden podu čitel a to pan Josef Dvo řák. Byl p řijat. 58

Další školní roky byly zapo čaty jako obvykle 1. zá ří mši svatou. U čilo se ve 3 t řídách a každá m ěla svého u čitele. To ovšem trvalo jen do doby, kdy v roce 1886 onemocn ěl učitel z Chomoutova. Jako jeho zástup byl ur čen jeden u čitel z Horky. Proto op ět řídící učitel v Horce za čal sám do časn ě vyu čovat dv ě t řídy. Pozd ěji u čitel z Chomoutova zem řel a tak nebyla nad ěje, že by se t řetí u čitel znovu vrátil do Horky. Našt ěstí v blízké obci byla školní docházka p řerušena z důvodu výstavby nové školy a tak Horka žádala školní radu o uvoln ěného u čitele pro výpomoc do Horky. Tak se také roku 1887 stalo. V dalším školním roce byl p ůvodní horecký u čitel p řeveden na stálé místo do Chomoutova a v Horce se uvolnilo místo jednoho podučitele. Byl tedy vypsán konkurz, kam se dva uchaze či p řihlásili, a jednoho okresní školní rada na volné místo dosadila. 59

58 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 59 Srov. Tamtéž. 30

V roce 1891 byl ro ční plat u čitele Šruba ře 300 zlatých. Plat u čitele Dosoudila, který v Horce p ůsobil již 10 let, byl i díky p říplatku na stá ří (50 zlatých) celkem 600 zlatých. Ve školním roce 1892 – 1893 došlo op ět k dlouhodobému onemocn ění jednoho u čitele. Jeho druhá t řída byla rozd ělena mezi první a t řetí t řídu. Ve t řídách bylo p řepln ěno, ale alespo ň se p ředešlo zkrácení vyu čovací doby, a mohlo se vyu čovat v běžném vyu čovacím rozsahu. Po návratu u čitele do práce bylo rozd ělení žák ů následující. V první t říd ě 84 žák ů, ve druhé 76 a ve t řetí 88 žák ů.60

Ve školním roce 1900 – 1901 žádal pan nadu čitel Koblížek o d ůchod a pro jeho pokro čilé stá ří mu bylo vyhov ěno. Za 47 letou službu dostal výslužné 3040 korun. Novým správcem školy byl ustanoven Leopold Dosoudil. Byla p řijata nová síla, a to Karla Tylová, která m ěla vyu čovat v Horce i Chomoutov ě industriální výuce. V Horce dívky ve 3 skupinách o 9 hodinách týdn ě (v první skupin ě 2 hodiny, druhé skupin ě 3 hodiny a ve třetí skupin ě 4 hodiny). V Chomoutov ě na jednot řídní škole v 1 skupin ě o 4 hodinách. Ro ční renumerací bylo 240 zlatých. Ve školním roce 1901 – 1902 byl vypsán konkurz na uvoln ěné místo nadu čitele Koblížka. V prvním konkurzu se p řihlásili pouze dva uchaze či. Jeden z nich byl místní u čitel Dosoudil, dalším uchaze čem byl správce školy ve Svésedlicích. Z neznámých důvod ů byl tento konkurz zrušen a vypsán jiný. Na ten se již přihlásilo 6 uchaze čů . Z neznámých důvod ů byl najednou tlak, aby místo nadu čitele bylo obsazeno ne zdejším u čitelem, ale někým dalším z okresu. V obci povstaly velké t řenice proti u čiteli Dosoudilovi. Od 1. listopadu 1901 byl zvolen nadu čitelem pan Antonín Puda, správce školy v Lutín ě – z kteréž se vyvázal. V tomto školním roce v Horce tedy vyu čovali – Antonín Puda, Leopold Dosoudil, Ferdinand Bok ůvka a ru ční práce industriální u čitelka Karolína Tylová. 61

Pan u čitel Dosoudil získal roku 1902 nárok na čtvrtý p říplatek na stá ří za vykonanou službu a celkov ě pobíral 2040 korun. Pan nadu čitel Puda za čal pobírat t řetí p říplatek pro stá ří a také funk ční p říplatek a jeho mzda činila 2080 korun. První zmínka o nemoci u čitele Bok ůvky je z roku 1902, kdy je dle léka řského vysv ědčení prokázáno, že trpí onemocn ěním nervovým a srde čním (neurosthemií).

60 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 61 Srov. Tamtéž. 31

V roce 1903 – 1904 byl velmi obm ěněn u čitelský sbor. Školním dekretem byl uvoln ěn Ferdinand Bok ůvka pro školu v Nelešovicích. Na dobu pot řeby byla do Horky p řid ělena prozatímní podu čitelka sl. Anastazie Rujzlová. V tomtéž roce je jmenován u čitel Leopold Dosoudil nadu čitelem ve čty řtřídní škole ve Chválkovicích, kam také odchází. Na jeho místo přichází prozatímní podu čitel pan Vilém Polášek. Výnosem školní rady je ale vzáp ětí p řevelen jinam a na jeho místo nastupuje pan u čitel Antonín Rozehnal. Od roku 1907 se panu nadu čiteli Pudovi p řid ěluje čtvrtý p říplatek na stá ří v obnosu 200 korun. Taktéž prozatímní industriální u čitelce se upravuje plat, a nalezneme zde první zmínku o penzijním fondu, kdy se jí z platu ode čítají 3 % pro tento fond. Od dubna 1911 onemocn ěl Antonín Rozehnal a obvodní léka ř ze Št ěpánova napsal, že trpí neurasthemismem následkem čehož nem ůže vyu čovat. Po m ěsíci lé čení byl op ět schopen vyu čovat. Ovšem již v červnu op ět onemocn ěl srde čními záchvaty. Od nového školního roku byl do Horky ustanoven nový u čitel Albín Neužil. 62

2.2.5 Školní slavnosti Školní roky jsou v ětšinou krom ě bohoslužeb ukon čeny výlety, a ť už do blízkého lesa, či někam dál. V roce 1884 byl školní rok ukon čen slavností ve škole a žáci dostali jídlo a pivo. V roce 1886 se výlet nekonal, ale žáci dostali p říslib, že se bude konat pozd ěji. Školní rok byl proto ukon čen jen bohoslužbou bez dalších slavností či dárk ů. Pro nedostatek milodar ů byl také školní rok 1889 ukon čen bohoslužbou a žádná další oslava se nekonala. V červenci roku 1905 podnikl u čitelský sbor s mládeží celodenní pou čnou, přírodov ědeckou vycházku do Mlad če. Laskavostí ob čan ů bylo vypraveno 5 žeb řinových voz ů, které ú častníky vycházky dovezli až do Sobá čova. Odtud pokra čovali p ěšky do Mlad če k prohlídce jeskyn ě s krápníky. Poté byli všichni ú častníci pod ěleni uzenkami, chlebem a pivem – to vše na ú čet místní školní rady. Zpáte ční cesta prob ěhla znovu pěšky do Sobá čova a povozy do Horky. Školní rok 1907 – 1908 byl ukon čen ned ělním výletem do blízkého lesa. Zde d ěti recitovali básn ě a zpívali, po ob čerstvení uzenkami, chlebem, pe čivem, cukrovinkami a pivem se vrátili zp ět do obce se svítícími lampiony a místní školní rada v ěnovala 25 korun pro chudší žáky. 63

62 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 63 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 32

Od roku 1879 se každoro čně konala slavnost na po čest výro čí manželství císa řských manžel ů a také se náležitým zp ůsobem slavily jmeniny císa řského páru. V kv ětnu 1880 se slavil s ňatek korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Št ěpánkou. Roku 1908 bylo slavnostn ě oslaveno 60. výro čí panování Jeho Veli čenstva císa ře a krále Františka Josefa Stromkovou školní slavností. U p říležitosti tohoto výro čí byla vysazena nová alej o 30 stromcích s ozna čením Alej císa ře Františka Josefa. Poté byla zazpívána první sloka rakouské hymny, p ředneseny básn ě a shromážd ění bylo rozpušt ěno. 64 Roku 1909 bylo sehráno školní váno ční p ředstavení ve prosp ěch nákupu školních pom ůcek. Potom byly d ěti obdarovány váno ční nadílkou sestávající z pe čiva, cukroví a mezi sto nejchudších d ětí byly rozd ěleny od ěvy. Výnos z představení byl 80 korun. 65

V říjnu 1910 se konala oslava 80. narozenin Jeho Veli čenstva císa ře. Na oslav ě byly předneseny básn ě vlasteneckého obsahu a zazpívána první sloka rakouské hymny. Dne 2. prosince 1911 byl k památnému dni Jeho veli čenstva konán slavnostní D ětský den. Pod heslem Jeho Veli čenstva císa ře pána „Vše pro dít ě“66 ve prosp ěch české zemské komise pro ochranu dítek a pé či o mládež v markrabství moravském v Ron ě. Slavnost se konala v přízemí školy s následujícím programem. V 7 h ráno probíhala bohoslužba, následovaná promluvou kaplana, po návratu na školu zp ěvy po t řídách a spole čně zap ěna rakouská hymna. Další d ětské dny se konaly ve školních letech 1912 – 1914. Na konci školního roku 1912 – 1913 bylo op ět sehráno divadlo ve prosp ěch školních pom ůcek. Čistý zisk činil 42 korun 47 halé řů .67

2.3 Období 1914 – 1917

Toto období bylo poznamenáno atentátem na následníka tr ůnu a jeho cho ť a následn ě vyhlášením války Sarajevu. Jednalo se o období nedostatku, chudoby a hladu.

2.3.1 Vývoj školy Následník tr ůnu arcikníže František Ferdinand a jeho cho ť, paní vévodkyn ě Žofie z Hohenbergu se stali dne 28. června 1914 ob ětí vražedného atentátu v Sarajevu. Atentát v Sarajevu, jenž byl spáchán na následníka rakousko-uherského tr ůnu, byl záminkou

64 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 65 Srov. Tamtéž. 66 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 67 Srov. Tamtéž. 33 k vyhlášení války Srbsku Rakousko-Uherskem a je považován za jednu z p říčin první sv ětové války. 68 Následkem toho v říjnu 1914 p řijelo do Horky 950 muž ů d ělost řeleckého pluku a byli ubytováni po místních domech. Vojsko si vyžádalo n ěkteré školní místnosti ke svým účel ům jako kancelá ře a tak se muselo vyu čovat st řídav ě jen v ostatních t řídách. Vojsko bylo dovezeno zvláštním vlakem v 90 vagonech a vezli s sebou kon ě, d ěla, celý kancelá řský inventá ř - jako stoly, židle, lampy, jízdní kola, a vše co pat ří k pluku. Vojsko se sestávalo ze starších ro čník ů a v ůč i zdejším obyvatel ům se chovali velice slušn ě. Dne 20. prosince 1914 bylo vojsko p řeveleno do Berouna a tak opustilo Horku. Ješt ě p řed váno čními svátky byla vy čišt ěna a vydesinfikována školní budova, t řídy, záchody i chodby a po Novém roce nastalo pravideln ější vyu čování. 69

Výnosem z 22. prosince 1914 se zastavily dosavadní požitky u čitel ů a budoucí platy po čínaje 1. lednem 1915. Vzhledem k povolávání učitel ů do vojenské služby b ěhem roku 1914, byly t řídy r ůzn ě suplovány. Ve škole zbyly pouze 2 vyu čovací síly. Našt ěstí do t říd docházelo málo žák ů a tak byly slou čeny t řídy první s druhou a t řetí se čtvrtou. Ve školním roce 1915 – 1916 bylo vyu čováno jen 3 u čiteli ve 4 t řídách. P řičemž výuka ve druhé t říd ě byla kombinována všemi vyu čujícími. Dále vyu čovali katecheta ve všech třídách a samostatná u čitelka na ru ční práce. V roce 1917 bylo koncem listopadu přerušeno na pár dní vyu čování pro nedostatek topiva. 70

„Koncem listopadu 1917 pojednal ministr vyu čování ve výboru vyu čovacím o vlivu války na stav vyu čování a prohlásil ve shod ě s ministrem zem ěbrany, že všichni u čitelé t říd ěni do skupiny C (trvale neschopní ke služb ě na front ě a zp ůsobilí jen k pomocným službám) budou zprošt ěni, pokud jsou zp ůsobilí k učitelskému ú řadu.“ 71 Z výše uvedeného d ůvodu byl zprošt ěn služby Antonín Rozehnal a dne 3. ledna 1918 za čal znovu v Horce vyu čovat.

68 Atentát na Františka Ferdinanda d'Este [online]. MediaWiki: © 2014 [cit. 26.3.2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d'Este 69 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 70 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 71 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 34

V listopadu 1917 byly zemským zastupitelstvím schváleny nákupní, neboli „drahotní“ přísp ěvky u čitel ům. Pro celou zemi bylo ustanoveno 70 milion ů korun. 72

Dne 29. dubna 1918 p řišel z Olomouce do Horky d ělost řelecký pluk v po čtu 180 muž ů. Ve školním kabinetu si op ět z řídili svou vojenskou kancelá ř. Mužstvo chovalo se taktn ě a slušně a záhy zdomácn ělo.

2.3.2 Návšt ěvnost školy Ve školním roce 1915 – 1916 byl celkový po čet žák ů 269. Na za čátku školního roku 1916 – 1917 je celkový po čet žák ů 274 a výuka probíhá ve t řech t řídách. Pro školní rok 1917 – 1918 bylo do školy zapsáno 262 žák ů.

2.3.3 Důležité události Zásadní událostí byl atentát na následníka tr ůnu arcikníže František Ferdinand a jeho cho ť paní vévodkyn ě Žofie z Hohenbergu, kte ří se v červnu 1914 stali ob ětí vražedného atentátu v Sarajev ě. Následn ě byla Sarajevu vyhlášena válka. V rámci tohoto období probíhal žáky školy sb ěr snad čehokoliv, co se mohlo hodit pro vojenské ú čely, a to nap ř.: sbírka kov ů, sb ěr ostružinového a jahodového listí, vln ěné a kau čukové p ředm ěty, sbírka kovového ná řadí, na pomoc rakouskému Červenému k říži, sb ěr plátna a bavln ěných kus ů prádla, sbírky ve prosp ěch vdov a sirotk ů, sb ěr nepot řebného šatstva, sbírka na správu vále čných hrob ů, apod. 73

Další zásadní událostí byl 21. listopad 1916, kdy zesnul císa ř rakouský a král uherský František Josef I. Zem řel po krátkém nachlazení. Tr ůnu se dnem 21. listopadu ujal Karel František Josef, který p ůsobil jako císa ř Karel I a jako král uherský Karel IV. Dne 16. prosince 1917 navštívil císa ř Karel I. Olomouc u p říležitosti znovuvysv ěcení kostela

72 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 73 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 35

Marie Sn ěžné a h řbitova hrdin ů v Černoví ře. Byl p řivítán tisícihlavými zástupy moravského obyvatelstva. 74

2.3.4 Personální zm ěny V roce 1914 se z důvodu nedostatku prostor vyu čovalo polodenn ě. U čitel Jánošík byl přeložen a u čivo si rozebrali kolegové. Správce školy Puda vyu čoval: po čty, zem ěpisu a dějepisu, psaní a zp ěvu. Definitivní u čitel Antonín Rozehnal vyu čoval jazyku, přírodov ědě a kreslení. V únoru 1914 nastoupil Antonín Rozehnal vojenskou službu. Za něj p řichází František Král. Od dubna byl Antonín Rozehnal vojenské služby zprošt ěn a převzal výuku v Horce za kolegyni, která m ěla volno na vykonání definitivní zkoušky. Po jejím návratu p řevzal t řídu u čitele Krále, který m ěl také volno pro složení zkoušek. V kv ětnu byl povolán zp ět do vojenské služby a také Anna Čočková byla pozd ěji přeložena. Tak se na vyu čování v Horce op ět podílely pouze 2 síly. Ve školním roce 1915 – 1916 bylo vyu čováno 3 u čiteli ve 4 t řídách. P řičemž výuka ve druhé t říd ě byla kombinována všemi vyu čujícími. Dále vyu čoval katecheta ve všech třídách a ru ční práce samostatn ě. Na za čátku nového školního roku 1916 – 1917 probíhala výuka ve t řech t řídách. Vyu čovala Berta Janoušková, Antonín Puda a František Král. Dále katecheta a u čitelka pro ru ční práce. V listopadu u čitel Král nastoupil vojenskou službu. Školní rok 1917 – 1918 vyu čovali 262 žák ů t ři vyu čující: Berta Janoušková, Antonín Puda a zatímní u čitelka Božena Veselá. Jedna t řída byla suplována dle volného rozvrhu učitel ů. Katechismus vyu čoval pan fará ř a ru ční práce Karla Tylová. 75

2.3.5 Školní slavnosti Dětský den v letech 1915 – 1917 se konal ve prosp ěch sirotk ů po padlých vojínech a d ětí válkou jinak postižených. V roce 1918 bylo místo oslav žák ům ud ěleno volno. Od 1. července 1914 byla dle na řízení p ředsednictví moravského místodržitelství konána každoro ční bohoslužba u p říležitosti dobytí m ěsta Lvova a složení zbraní Černé Hory. Poté byla školní mládeži tato p říčina vysv ětlena a byla provolávána sláva Jeho Veli čenstvu a udatné II. armád ě.

74 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 75 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 36

V říjnu 1915 byly oslaveny jmeniny Jeho Veli čenstva císa ře obvyklým zp ůsobem – bohoslužbou, projevem, p řed říkáváním básní a zp ěvem první sloky rakouské hymny. Na památku byly podarovány vdovy a sirotci po hrdinech padlých v boji. Na základ ě výnosu zemské školní rady z roku 1916 se mají konat jarní slavnosti u příležitosti nástupu nového panovníka na tr ůn Jeho Veli čenstva císa ře Karla I. Byly na řízeny další oslavy, a to Oslava k dobytí Gorice a oslava jmenin Jeho Veli čenstva císa ře a krále Karla I. 76

2.4 Období 1918 - 1938

Rok 1918 zahajuje novou etapu českého národa, protože dnem 28. října 1918 vznikla samostatná Československá republika.

2.4.1 Vývoj školy Od školního roku 1918 bylo ustanoveno, že školní rok kon čí posledním dnem m ěsíce června, nikoliv v první polovin ě července jako tomu bylo doposud. Od roku 1919 je také ustanoven první školní den na 1. zá ří. Od roku 1923 navšt ěvovalo školu v Horce nad Moravou tolik žák ů, že zemská školní rada ustanovila tuto školu jako p ětit řídní. V následujících letech se škola rozši řovala a v roce 1926 už navšt ěvovalo školu 185 žák ů, taktéž byla do školy nov ě umíst ěna mate řská školka a tak z důvodu nedostatku tříd nem ěla 4. třída svou stabilní t řídu, ale využívala volných prostor v ostatních. Po jednáních se zastupitelstvem obce byla následující prázdniny mate řská školka p řemíst ěna do obecního domu a tak uvoln ěná u čebna mohla být využita znovu pro vyu čování. Zárove ň ve t říd ě prob ěhla rekonstrukce, byla položena nová podlaha, nový u čitelský stupe ň, opat řena nová tabule a st ůl a provedena výmalba. Následující školní rok m ěla každá t řída svou t řídu. Od roku 1930 znovu po čet žák ů přesáhl možnosti t říd a tak byly u činěny kroky pro povolení pobo čky čtvrté třídy. Následujícího školního roku bylo nutné žádat o pobočku nejen 4. ale i 1. t řídy. Situace se nezlepšila ani následující školní roky a tak od roku 1932 se škola stává šestit řídní s nárokem na nové u čitelské místo. 77

76 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 77 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 37

Přesto i v následujících letech kapacita t říd nebyla dosta čující a tak bylo znovu žádáno o pobo čku. Tuto pobo čku již nebylo možné umístit do budovy školy a tak našla svou t řídu v místnostech obecního ú řadu. V roce 1936 byly pro školu zakoupeny 2 telefony a umíst ěny v jednotlivých t řídách. Nedlouho po tom za čala škola usilovat o získání radiového za řízení. Výsledkem bylo objednání dodávky olomouckou firmou v rozsahu 1 p řijíma č, 5 reproduktor ů, 1 zesilova č a 1 mikrofon. Sou části dodávky byla i montáž jednotlivých reproduktorů do t říd. Investice činila 5-6 tis. K č. 78 Stavebními úpravami byly z řízeny šatny pro 3 t řídy. Roku 1937 byly odstran ěny d řev ěné schody a nahrazeny kamennými. Boky st ěn byly obloženy kachli čkami. K dalšímu rozvoji školy p řisp ěla obec tím, že ustanovila obecní pozemek pro školní zahradu a pokusné pole. Toto mělo vým ěru 900 m2. Správcem zahrady se stál řídící učitel. 79

Roku 1926 obdržela škola darem mapu zemských polokoulí od prof. dr. Macháta, zdejšího rodáka, ředitele dív čího reálného gymnázia Krásnohorská v Praze. Pro školu to byl významný okamžik a panu Machátovi vyjád řili velký dík. Další dar byl od firmy J. Schicht, akciová spole čnost v Ústí n/L., která roku 1927 darovala škole celkem 12 dějepisných obraz ů.

Na škole probíhaly pravidelné inspekce. Ve v ětšin ě p řípad ů byl stav shledán dobrým, školní docházka uspokojivá a celkový stav školy byl uznán dobrým. Taktéž u čitelský sbor byl pochválen, že své povinnosti koná dob ře. Pouze v roce 1926 byla škola napomenuta za ubohý stav a čistotu ve škole v ůbec. Bylo zmín ěno, že dlážka je plná prachu a nanošené hlíny na obuvi, který se všude ví ří. Taktéž bylo na zemi spoustu papírových a jiných odpadk ů. Do školy byly tedy po řízeny smetáky a lopatky. Na papír a odpadky byly po řízeny koše. Protože květiná če se na oknech neosv ědčily, byly z výt ěžku d ětského divadla po řízeny kv ětinové stolky. Sou časn ě byly třídy, chodby a byt pana řídícího vymalovány a dlážky napušt ěny olejem. 80

78 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 79 Srov. Tamtéž. 80 Srov. Tamtéž. 38

Od listopadu 1921 byla povolena Zemskou školní radou v souhlase s Moravským zemským výborem výuka náboženství československého. Výnosem okresního školního výboru v Olomouci ze dne 3.12 1921 se musí upravit nové rozvrhy hodin tak, aby v nich bylo pojato i náboženství československé, nejen římskokatolické jako doposud. 81

Dne 5. října 1926 byl v Olomouci z řízen Pedagogický seminá ř. Za poslucha če se přihlásili i zatímní řídící u čitel Josef Svozil a u čitel Konrád Sedlá ček. Byli p řijatí. Další kolo Pedagogického seminá ře bylo zahájeno v Olomouci 16. ledna 1929. Zú častnili se ho řídící u čitel Vysoudil a učitel Sedlá ček.

Zima roku 1929 byla neoby čejn ě krutá. Napadlo mnoho sn ěhu a pro velké záv ěje nejezdily ani vlaky pravideln ě. Byl nedostatek uhlí, škola tak nemohla být dostate čně vytáp ěna a děti byly často nemocné. Proto se od 18. února zastavila výuka na všech školách v olomouckém kraji. Tento stav trval do 28. února 1929. Pozd ěji toho roku se mezi žáky rozší řila epidemicky spála, a tak byla škola od 25. zá ří do 3. října zav řena. Roku 1930 vypukla spála znovu, ale již se nejednalo o epidemii a tak škola normáln ě fungovala. D ěti byly z toho d ůvodu n ěkolikrát prohlédnuty obvodním léka řem a školní budova byla řádn ě vydesinfikována. V červnu roku 1933 byly 7 leté a 14 leté děti očkovány proti neštovicím – a to s dobrým výsledkem. B ěhem roku se vyskytl jediný p řípad této nakažlivé nemoci. Na záškrt onemocn ěl jeden žák. Z na řízení ú řad ů prohlédl žactvo celé školy obvodní léka ř, který prohlásil zdravotní stav žactva za celkem dobrý. Bohužel už na ja ře roku 1934 se za čal nebezpe čně ší řit záškrt a tak byly preventivn ě bez výjimky očkovány d ěti od 2 do 10 let. Náklady hradil obecní ú řad. I následujícího roku, v červnu 1934 byly 7 leté a 14 leté d ěti o čkovány proti neštovicím. 82

Za spoluú časti správy školy a výboru rodi čovského sdružení byla roku 1932 provedena v obci sbírka potravin. Ob čané ob ětav ě darovali brambory, zelí, zeleninu, mouku, sádlo i lušt ěniny a peníze. Po vánocích, kdy bída za číná na ob čany opravdu doléhat, bylo zapo čato s va řením pro chudé d ěti nezam ěstnaných rodi čů . Va řily st řídav ě matky zmín ěných d ětí ve školní kuchy ňce. Jednalo se asi o 60 d ětí po celé t ři m ěsíce. T ři d ěti

81 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 82 Srov. Tamtéž 39 obdržely oble čení, n ěkolik r ůzné sou části prádla. I následující rok byla provedena tato sbírka, ale potraviny byly p římo rozdány rodi čů m, jelikož, po p ředchozích zkušenostech nevd ěku nem ěl nikdo zájem znovu va řit. Roku 1934 se za čala již po čátkem listopadu op ět ohlašovat velká zima a s ní bída, a tak byla v obci provedena sbírka potravin, odložených šat ů a pen ěžitá sbírka. Potraviny i šaty byly rozdány t ěm nejpot řebn ějším d ětem nezam ěstnaných rodi čů . Za peníze koupeny svetry a d ěvčat ům látka na košile. Šít ochotn ě pomáhaly matky školních d ětí. 83

Jedenkrát byla také obec uzav řena (roku 1938), protože se tu rozmohla dobyt čí nákaza slintavky a kulhavky. Z tohoto důvodu se ani nemohla konat tradi ční školní slavnost, a tak byla p řesunuta až na za čátek nového školního roku.

Každoro čně na ja ře zanedbává školu mnoho d ětí tím, že prodávají v Olomouci kv ětiny. Takoví žáci jsou mimo to ve velkém mravním nebezpe čí, nebo ť si zvykají na snadnost výd ělku, utrácení, toulání a podobn ě. Proto byly podány stížnosti k okresnímu školnímu výboru, okresnímu ú řadu, soudu mládeže a okresní pé či a mládež. Akce m ěla dobrý výsledek.

Dne 23. října 1926 byl zaveden tzv. Den spo řivosti. Až do tohoto roku nebylo st řádání mezi žactvem zavedeno. U čitelé promluvili ve svých t řídách o významu st řádání a vybídlo žactvo ke st řádání.

U p říležitosti d ětského dne, je každoro čně provedena pen ěžitá sbírka ve prosp ěch okresní pé če o mládež. Tato pak věnovala pro chudé d ěti nezam ěstnaných rodi čů 300 K č, za n ěž dostalo se 12 žák ům obuvi.

Školní vyu čování bývalo ukončeno proslovy a rozdáním školních zpráv. Bývalo vzpomenuto památky Mistra Jana Husa, V ětšinou byly děti zárove ň pou čeny, jak se mají o prázdninách chovat. 84

83 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 84 Srov. Tamtéž. 40

2.4.2 Návšt ěvnost školy Kapacita školy se měnila každým rokem. Ve školním roce 1920 navšt ěvovalo školu 269 žák ů ve 4 t řídách. Od roku 1921 byly z řízeny pobo čky dvou t říd a tak bylo celkem t říd 6 pro 4 ro čníky. Naopak v roce 1925 po čet žák ů dramaticky klesl, a do školy docházelo jenom 184 žák ů, o dva roky pozd ěji 198, o další dva roky pozd ěji už 201 žák ů. Následující rok 224 žák ů. Rokem 1930 navšt ěvuje školu 235 žák ů, následující rok 242 žák ů. Od roku 1932 školu navšt ěvuje 270 žák ů rokem 1934 už 293 žák ů Od roku 1937 se vyu čuje v 7 t řídách, školu navšt ěvuje 301 žák ů a od tohoto školního roku jsou chudým d ětem rozdávány u čebnice. Stále se vyu čuje náboženství římskokatolické i československé. Ru čním pracím ženským se nevyu čuje. Teprve od 1. října 1928 ustanovena výpomocnou učitelkou ženských ru čních prací Milada Janošová. 85

2.4.3 Důležité události Během tohoto období se událo mnoho zm ěn, p ředevším politických. 28. října 1918 byl prohlášen samostatný Československý stát. V kronice školy byl k této události následující zápis: „Samostatný stát Československý vstoupil v život. Aby zachována byla souvislost dosavadního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu „Národní výbor“ jménem československého národa jako vykonavatel státní moci svrchovanosti na řizuje: Článek I – státní formu českoslovanského státu ur čí Národní shromážd ění ve srozum ění s československou Národní radou v Pa říži, jako orgánové jednomyslné v ůle národa. Než se tak stane, vykonává státní svrchovanost „Národní výbor“. Článek II –Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a na řízení z ůstávají prozatím v platnosti. Článek III – Všecky ú řady samosprávné, státní a župní, ústavy státní, zemské a okresní, župní a obecní jsou pod řízeny „Národnímu výboru“. Prozatím ú řadují a jednají dle dosud platných zákon ů a na řízení. Článek IV – Zákon tento nabývá platnosti dnešním dnem. Článek V – Předsednictvu Národního výboru se ukládá, aby tento zákon provedlo.

85 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 41

V Praze, dne 28. října 1918. Podepsán Antonín Švehla, Dr. Alois Rašín, Dr. Vávra Škrobar, Jan St říbrný, Dr. Frant. Soukup.„86

Po tomto oficiálním zápisu následoval subjektivní zápis pisatele: „Po t řistaletém útisku těžkém a trp ělivém čekání dochází dnes kone čně národ československý v řelého spln ění svých státoprávních tužeb, dostává se jemu vlastního samostatného státu, v němž by mohl pokojn ě a klidn ě žíti a pracovati na své zdravé budoucnosti. Lid český jest si v ědom své hluboké a neochv ějn ě vnit řní síly, on ví, že muselo k tomuto spravedlivému spln ění jeho požadavk ů dojíti, a nepot řebuje násilím nebo demonstrativním zp ůsobem provázeti tento dávno o čekávaný p řevrat.“ 87 Následovaly d ěkovné bohoslužby a po nich zpívaní národní hymny Kde domov m ůj. Po zbytek dne m ěli d ěti ve škole volno.

27. kv ětna 1920 konala se slavnostní volba prezidenta a prezident Masaryk byl jednomysln ě zvolen (284 hlas ů pro, 61 hlas ů pro druhého kandidáta, 60 lístk ů prázdných a 6 lístku rozt říšt ěně pro jiné kandidáty.) Taktéž t řetí volby, po ukon čení prvních dvou funk čních obdobích dopadly obdobn ě. „Dne 27. kv ětna 1927 konala se volba presidenta republiky české ve spole čné sch ůzi obou sn ěmoven Národního shromážd ění. Pro profesora T. G. Masaryka odevzdány z vládní v ětšiny 274 hlasy. Byl tedy 3/5 v ětšinou po třetí presidentem zvolen. P řání všech v ěrných Čech ů takto spln ěno. Touto volbou op ětn ě zd ůrazn ěno osvobozenecké dílo Masarykovo. Op ětné zvolení jeho nalezlo radostný ohlas u všech sp řátelených národ ů, hlavn ě Francouz ů a Jihoslovan ů.“ 88

Dne 1. b řezna 1919 byla v Horce vyhlášena sbírka drahých kovů pro základ státního pokladu republiky československé. Výsledek nebyl p říliš valný, vzhledem k předchozím vále čným lét ům a mnoha let ům chudoby.

Zápisy událostí v kronice jsou vždy velmi emotivní a uvád ějí mnoho detail ů: „Dne 9. října 1934 rozlétla se sv ětem smutná zpráva, že král bratrské Jugoslávie sjednotitel t ří kmen ů slovanských – Srb ů, Slovinc ů a Chorvat ů – tv ůrce mohutné říše slovanské, vzácný

86 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 87 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 88 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 42 přítel našeho národa, v ěrný spojenec sp řátelené Francie, v okamžiku, kdy vystoupil z lodi na náb řeží v Marseilli, aby za nadšených ovací v pr ůvodu pokra čoval. Jugoslávský král odebral se na radnici v Marseilli a aby pak dále pokra čoval v cest ě do Pa říže. Zazn ělo ze zástupu 20 ran z revolveru. Král zasažen t řemi ranami, krátce na to skonal. Brzy na to zem řel i ministr Barthou. Mrtvý král vrátil se na své lodi „Dubrovník“ do vlasti a za nezm ěrného zármutku svého národa uložen v mauzoleu královské rodiny. Až do dne poh řbu vlál na budov ě školní smute ční prapor. D ětem vyložen význam osobnosti královy pro Jugoslávii i pro mírovou politiku sv ětovou. Tudíž mu v ěč ná pam ěť .“ 89

Dalším emotivním zápisem je oznámeno následující: „Dne 14. zá ří 1937 zavládl smutek v celém národ ě, nebo ť zem řel pres. Osvoboditel T. G Masaryk. Žactvo v prvních hodinách vyslechlo posmrtnou vzpomínku a vzdalo čest zem řelému presidentu Osvoboditeli. Mnozí slzeli. Po desáté hodin ě opustili žáci školní budovu. Ve všech třídách byl obraz president ův zast řen černou rouškou. Po odchodu žák ů konal u čitelský sbor poradu za ú časti všech člen ů, na níž o díle velkého zem řelého – nesmrtelného přednášel řídící u čitel Josef Svozil. Pietní vzpomínka byla vykonána dne 17. zá ří. Jeho poslední cestu z Prahy do Lán sledovalo žactvo z rozhlasu. Obecní zastupitelstvo konalo slavnostní sch ůzi za p řítomnosti mnoha ob čan ů na uct ění památky presidenta Osvoboditele. Pietní řeč m ěl řídící u čitel Josef Svozil. Obecní zastupitelstvo uctilo památku presidenta Osvoboditele darem 500 K č ve prosp ěch chudých žák ů na školní pot řeby a zakoupením knih T. G. Masaryka pro obecní knihovnu.“ 90

28. zá ří 1929 oslavoval celý národ československý 1000cí výro čí smrti českého knížete sv. Václava a po zásluze byly ocen ěny jeho vlada řské činy. Na uct ění památky sv. Václava v ěnovala spo řitelna hlavního m ěsta Olomouce žák ům, kte ří ve školním roce 1929 - 1930 nastoupily do školy, vkladní knížku s vkladem 10 K č.

89 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 90 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 43

2.4.4 Personální zm ěny Od roku 1931 p řebírá zdejší farnost a výuku římskokatolického náboženství po Páteru Antonínu Mohaplovi, páter František Borgr. Náboženství českoslovanské vyu čuje duchovní správce v Nákle František Stárek.

Dne 29. ledna 1926 byl odeslán na trvalý odpo činek řídící u čitel Antonín Puda (působil zde od 1. listopadu 1901) Řízením školy je pov ěř en Josef Svozil. Pozd ěji byl konkurzním řízením, jehož se ú častnilo 10 osob, na zdejší školu p řid ělen za řídícího u čitele zdejší rodák František Vysoudil, který školu řídil až do roku 1936, kdy byl p řeložen na trvalý odpo činek. Správou školy byl pov ěř en Josef Svozil. Během kv ětna roku 1936 dostal Josef Svozil dlouhodobou dovolenou pro kr ční nemoc. Lé čil se pobytem u mo ře a projel Jadranské mo ře až po Albánii. Správu školy vedl u čitel Antonín Šuppler. 91

2.4.5 Školní slavnosti Školní výuka byla často zpest řena slavnostmi. V měsíci říjnu se slavilo výro čí vzniku samostatného Československa. Každoro čně se slavilo obdobn ě. Byly vyv ěšeny státní prapory, d ětem vyložen význam tohoto dne, žáci p řednesli vlastenecké básn ě a slavnost byla ukon čena ob ěma národními hymnami. U této p říležitosti se také za čal slavit d ětský den. Často se b ěhem t ěchto oslav konala pen ěžitá sbírka. V ětšinou pro zemskou pé či o mládež v Brn ě. Ú čelem sbírky bylo zmírn ění trpkého osudu dětí t ělesn ě i duševn ě strádajících, dále také ve prosp ěch sirotk ů, opušt ěných d ětí, slepých, hluchon ěmých, týraných a mravn ě ohrožených volajících o svá práva. 92

Při pátém výro čí samostatnosti byl v kronice uveden velmi emotivní zápis: „Když p řed pěti lety padla v prach potupná, otrocká pouta, tížící duševní i hmotný rozvoj našeho národa, všichni jsme jist ě pocítili „že stalo se n ěco nesmírn ě velikého a radostného…“. Vždy ť do té doby, každým rokem, vzpomínal náš lid jen Bílé hory, národního nešt ěstí a ponížení. Avšak p řišel 28. říjen, rázem zatla čil svým slavným, historickým významem truchlivé podzimní vzpomínky b ělohorské a stal se nejkrásn ějším svátkem radosti

91 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 92 Srov. Tamtéž. 44 a svobody obrozeného československého národa. Dnes je tomu p ět rok ů od toho slavného dne, kdy po t řistaleté moci poroby zasvitlo zase zlaté slunce svobody našemu národu. Převrat 28. října 1918 osvobodil politiky území československé, obklopené ze všech stran mo ření hospodá řského rozvratu a chaosu. Výro čí p ětileté naší samostatnosti vyložen význam toho dne školním d ětem, budova školní ozdobena praporem v barvách republiky československé. Odpoledne toho dne skonána p řednáška u lípy „Svobody“, v níž vyložen význam naši samostatnosti u čitelem Josefem Ko řínkem z Řep čína a odm ěněn potleskem obecenstva, jehož se p řičin ěním „Sokola“ velmi mnoho sešlo.“ 93

Při p říležitosti oslav d ětského dne, a také p ři p říležitosti výro čí samostatnosti, obdarovávala ob čanská spo řitelna hlavního m ěsta Olomouce žáky první t řídy vkladní knížkou s vkladem. Jako sou část tohoto aktu byl 31. říjen uvád ěn jako „Den spo řivosti“ a k dětem promluveno o spo řivosti a byli vybídnuti, aby úspory ukládaly do spořitelny. Spo řivost je základem blahobytu národního. Děti byly také každoro čně pou čeny o spo řivosti a její důležitosti pro jednotlivce i pro národní celek. V m ěsíci listopadu se slavil vzpomínkový den k Bílé ho ře a v prosinci se připomínal významný den sjednocení bratrské Jugoslávie. 94

Březen byl m ěsícem oslav narozenin prezidenta Masaryka. U této příležitosti popisují v kronice t ěch „bývalých pompésních, nucených a ponížených oslav absolutistických potentát ů, které nikdy nešly nám ze srdcí a které provázeny bývaly ned ůstojnými a otrockými ceremoniemi.“ 95 Dokud pan prezident žil, byly na jeho přání jeho narozeniny slaveny v prosté srde čnosti bez zjevných okázalostí. Prapory vyv ěšeny, jeho obrazy ozdobeny, t řídy ozdobeny. Dětem pov ěděno o život ě i o osvobozovacím díle pana presidenta a jeho p řátel a p řáno jemu dlouhých let, aby své dílo mohl š ťastn ě dokon čit. Oslava ukon čena hymnou.

93 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 94 Srov. Tamtéž 95 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 45

V pozd ějších letech byl 1. kv ětna slaven státní svátek „Práce“ a pozd ěji toho m ěsíce vzpomínáno narozenin pana presidenta Dr. Eduarda Beneše. 96

Žáci b ěhem června podnikali školní výlety spole čně se svými vyu čujícími. Byly to nap říklad výlety na Koší ř, do Brna na výstavu soudobé kultury, do Znojma, Lednice, křelovské cihelny, mlade čské jeskyn ě, hrad Bouzov, orlické hory, Tepenec, Jedová, Těšíkov, touškovské z řídlo, Plumlov, Úsov, Bradlo, do Prahy, Helfštýn, do Hranic, Teplic a Lipníka. výlet do lázní Luha čovice, do Mlad če, Buchlov a Velehrad a do Orlických hor. Krom ě toho navštívili žáci také olomoucké museum a výstavu legioná řskou v Olomouci. Školní rok býval zakon čen koncem června. Vzpomínalo se na osvoboditele pana presidenta T. G Masaryka a sv ětlé památky mistra Jana Husa, bojovníka a mu čedníka za pravdu a svobodu sv ědomí. Pak p řipomenuto d ětem, jak se mají chovat o prázdninách, rozdány školní zprávy, zazpívány národní hymny a d ěti propušt ěny na prázdniny. 97

Samoz řejm ě se b ěhem školních rok ů slavili i aktuální svátky, jako nap říklad 250 let od úmrtí Jana Amose Komenského, výro čí bitvy u Zborova, narozeniny hudebního skladatele Bed řicha Smetany a p ři této p říležitosti návšt ěva m ěstského divadla v Olomouci či vzpomínáno popravy českých pán ů p řed starom ěstskou radnicí v Praze. Během školních rok ů byly i pr ůběžn ě nacvi čovány žákovské divadla a ve řejn ě prezentovány. Takto získané pen ěžní prost ředky byly v ětšinou využity na zvelebení školy, váno ční nadílku a rozd ěleny mezi chudé a pot řebné. Na pot řebné se získávaly peníze i díky sbírkám, konaných v různém časovém období a s různým názvem. Mezi nové svátky se p řidal i „Den stromový“a to tak, aby za p řítomnosti a sou činnosti místní mládeže, u čitelstva i ob čanstva byl zasazen aspo ň jeden strom. 98

2.5 Období 1939 – 1962

St ěžejním bodem tohoto obdobní byla tak zvaná Dohoda o Mnichov ě v říjnu 1939. Po euforii nabyté svobody ji český národ op ět ztrácí a musí se podrobit nadvlád ě. Pravd ěpodobn ě z tohoto d ůvodu není od roku 1940 vedena školní kronika, ale pouze obecní.

96 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 97 Srov. Tamtéž 98 Srov. Tamtéž 46

2.5.1 Vývoj školy Školní rok 1938 - 1939 za čal 1. zá ří 1938 tím, že nov ě ustanovený definitivní řídící u čitel Josef Zakopal uvítal žactvo nov ě zavedeným školním rozhlasem. V následujících dnech nabraly události velký obrat. „Po událostech mnichovských, jimiž byli jsme od západních spojenc ů zrazeni a Pohrani čí museli jsme vydat N ěmc ům, nastalo v obyvatelstvu strašné zd ěšení a v ření. Nejen v hostincích, ale i na ulicích bylo slyšeti plá č, k řik i nadávky. Pon ěvadž nikdo nev ěděl, jaké ukrutnosti na nás N ěmci chystali, brzy jednotlivci nebáli se ve řejn ě tvrditi, že n ěmecký po řádek bude lepší a obvi ňovali republikánskou vládu, ba dokonce presidenta, že svoji povinnost nekonali správn ě. Časem všichni poznali, jak krut ě se mýlili“. 99 Dne 30. 11. 1938 se stal presidentem zmenšené československé republiky Dr. Emil Hácha. Učitelé, zejména u čitelky, které byly vdané a zaopat řené byla zprošt ěny služby ve prosp ěch u čitelek, které pozbyly místa v Sudetském území, jež bylo obsazeno N ěmeckou říší v říjnu 1938. Dne 1. 3. 1939 prohlásilo se Slovensko samostatným státem. 15. 3. 1939 byl zbytek československé republiky obsazen N ěmci. Hitler se ubytoval na pražském hrad ě a 16. 3. 1939 prohlášen byl Protektorát Čechy a Morava za sou část říše Velkon ěmecké. Čeští lidé byli zatýkání a v ězn ěni. Všechna v ětší m ěsta byla obsazena n ěmeckým vojskem. Podle rozkazu ú řad ů byl dne 20. dubna 1939 vyv ěšen říšský a státní prapor. Ve t řídách byl zaveden pozdrav povstáním – beze slov. U čitelé byli p řid ěleni na výpomoc do obecní kancelá ře. Vypomáhali v zásobovacích a sociálních pracích. Josef Svozil a Jan Smi čka měli ve správ ě všechen hospodá řský život na statcích od 5 ha p ůdy výše. Jind řich Mezuliáník m ěl na starosti přid ělování poukaz ů na botky, textilie a gumové obru če. Dne 19. 12. 1939 byla provedena revize u čitelské knihovny a bylo vy řazeno 8 nevhodných knih. Nová revize dne 16. ledna 1940 vy řadila dalších 11 knih. 100

Nap ětí mezi obyvatelstvem je evidentní a pochopitelná. Kronika školy je v této části plná emotivní a velmi silných a nebojácných zápis ů: „Československá republika byla pro Němce vy řízena osamostatn ěním Slovenska a zřízením Protektorátu Čechy a Morava. Lid český byl držen a nejost řejšími prost ředky donucování ke spolupráci s Němci. A čkoliv

99 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 100 Srov. Tamtéž. 47 národ byl zpo čátku v rozvratu, nedovedli a ani necht ěli Němci získat si český lid, nýbrž pohr ůžkami, v ězn ěním, mu čením nejhorších pomyslitelných zp ůsob ů, vraždami a loupežemi troufali si zdolat českého ducha. Ob čanstvo i u čitelstvo bylo nuceno navenek jednati tak, aby nemohlo vzniknout podez ření, že jejich češství je ješt ě schopno života. Němci v plné jistot ě své v ěci vrhli se na Polsko, které lehce zdolávali až na Varšavu. Těžkou st řelbu od hranic Polska bylo u nás jasn ě slyšet. Když kone čně padla i Varšava, byly vyv ěšeny prapory na všech tém ěř budovách po dobu 10 dn ů“. 101

Ob čané se tedy m ěli p řed nastoleným režimem na pozoru, p řesto si svou hrdost zachovali: „28. říjen byl N ěmci pe čliv ě hlídán a kdo zpozoroval jen zdání n ějaké vzpomínky, uplatnili neprodlen ě svoje zp ůsoby. V Horce minul den 28. října 1939 klidn ě. P řece však chyb ělo více žák ů ve t řídách než jindy a n ěkte ří byli sváte čně oble čeni.“ 102

Dne 23. ledna 1940 byly knihy po t řetí prohlédnuty. Byla vy řazena jedna nevhodná kniha. Pro nedostatek topiva ve školním roce 1939 – 1940 byli žáci odeslání k domácímu u čení a do školy chodily pouze dvakrát týdne od 13h. Výro čí vyhlášení Protektorátu Čechy a Moravy 15. b řezna bylo na škole vzpomenuto přesn ě podle pokyn ů okresního školního výboru.

Přesto i b ěhem tohoto t ěžkého období dochází k rozvoji obce a školy. A to hlavn ě díky zvlášt ě významné stavb ě a p řestavb ě zdejšího družstevního mlýna, která byla opat řená nejmodern ějšími mlýnskými stroji nákladem asi 2 milion ů korun. Postupný rozkv ět mlýna napomáhá ke zlepšení školních pom ěrů a růstu školy.

2.5.2 Důležité události Od roku 1940 do roku 1963 nebyla vedena školní kronika. Dle obecní kroniky došlo 8. kv ětna 1945 k osvobození obce Rudou armádou. Dle zápisu v kronice to „byl boj veliký a mnoho stavení bylo zni čených“103 . Roku 1948 vnikl Ak ční výbor Národní fronty v čele KS Č (Komunistická strana československá) a vedle obecné (národní) školy byla z řízena

101 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 102 Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 103 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, Místní národní výbor Horka nad Moravou. O 1-103, i. č. 29, Pam ětní kniha obce Horky nad Moravou (Horky a Sedliska) 1924-1958.

48 i st řední (d říve m ěšťanská) škola. Pozd ěji byla roku 1953 škola zm ěněna na základní (osmiletou, pozd ěji devítiletou) školu. V roce 1955 bylo založeno Jednotné zem ědělské družstvo a 1956 u Horky dokon čena výstavba Vojenského opravárenského závodu. Kone čně roku 1958 byla ve vhodných prostorách z řízena mate řská škola. 104 Dalším velkým mezníkem byl rok 1963, kdy byla otev řena nová pavilonová budova školy. 105

2.5.3 Personální zm ěny Dne 31. b řezna odešel na odpo činek řídící u čitel Josef Zakopal. Dne 3. dubna 1939 zú častnili se členové učitelského sboru besedy na rozlou čenou s panem inspektorem Pelíškem, který donucen zm ěněnými pom ěry odešel do penze. Dne 1. července 1939 nastoupil službu na zdejší škole řídící u čitel Vojt ěch Losík. Školní rok byl zahájen 1. zá ří. Celkem 8 t říd a pon ěvadž je pouze 7 u čeben bylo v pátých t řídách vyu čováno polodenn ě st řídav ě. Celkem se ve školním ro če 1939 – 1940 vyu čovalo 261 žák ů. Římskokatolickému náboženství vyu čuje Stanislav Havlík. Československému náboženství vyu čuje Josef N ěme ček. 106

2.5.4 Školní slavnosti Dne 22. prosince 1938 byla váno ční besídka s nadílkou v sále hostince pana Šamánka. Nadílkou bylo pe čivo z družstevního mlýna, jižní ovoce a cukroví. 7. kv ětna 1939 byla školní besídka k oslav ě svátku matek. Následn ě potom 17. prosince byla žákovská besídka na sále p. Šamánka. Za velké ú časti rodi čů byli žáci pod ěleni uzenkou a dv ěma kusy pe čiva. Také rodi čovské sdružení rozd ělilo 52 žák ům látku na šaty, cvi čky a pun čochy. Vše v cen ě 2080 Korun. 107

104 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, Místní národní výbor Horka nad Moravou. O 1-103, i. č. 29, Pam ětní kniha obce Horky nad Moravou (Horky a Sedliska) 1924-1958. 105 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, Místní národní výbor Horka nad Moravou, O 1-103, i. č. 30, Pam ětní kniha obce Horky nad Moravou 1959-1984. 106 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 107 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940. 49

2.6 Období 1963 – 1988

Tento časový úsek za číná pro školu velmi významnou událostí. A tou je nová, moderní a vyhovující školní budova. Kone čně d ůstojné a pln ě vyhovující zázemí pro vzd ělávání

2.6.1 Vývoj školy Od roku 1963 byla v Horce nad Moravou otev řena nová školní budova, kam byla umíst ěna základní devítiletá škola. Jednalo se o p ět pavilon ů, ve t řech jsou t řídy, jeden je zam ěř ený na odborné u čebny a kabinety, v dalším je umíst ěná t ělocvi čna, ošet řovna, šatny a sprchy. Všechny pavilony až na ten úst řední nejsou podsklepeny, pouze v úst ředním je sklad uhlí. Prozatím chybí poslední pavilon, kde bude umíst ěna stravovna. K dispozici tedy bylo 18 t říd, t ři odborné pracovny, dílny, 8 kabinet ů, ředitelna se sborovnou, a klubovna pionýr ů. Škola byla vytáp ěná úst ředním topením. V chodu školy se nic nezm ěnilo. První školní den byli žáci p řivítáni na prostranství před školou, hlavn ě žáci prvních t říd. Poté se rozešli do t říd, kde prv ňáci m ěli nachystané všechny pom ůcky. Následoval proslov pana ředitele vysílaný interním školním rozhlasem. 108

Ve škole mohli žáci navšt ěvovat r ůzné zájmové kroužky, které byly pr ůběžn ě otevírány dle zájmu žák ů. Jednalo se o rozhlasový, turistický, lehkoatletický, rybá řský nebo fotografický. Také maňáskový kroužek. Gymnastika, tane ční, dopravní, motoristický, recita ční a požárnický kroužek. Výtvarný kroužek, košíková a st řelecký. Od školního roku 1967 byly sudé soboty zavedeny jako volné. Úvazky u čitel ů a výuka žák ů byly sníženy o 2 hodiny týdn ě. Byly ustanoveny p ředm ětové komise, jejichž činností bylo vypracovat ro ční plány činnosti. Na sch ůzích pedagogické rady podávali zprávy o činnosti a návrhy na opat ření ke zkvalitn ění práce. Výchova i vyu čování tak byly pod řízeny podrobnému plánování. 109

Od 15.1 1968 byla otev řena jídelna pro 120-150 žák ů v normální t říd ě pavilonu „B“.

108 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 109 Srov. Z historie horeckého školství [online]. ZŠ a MŠ Horka nad Moravou: © 2013 [cit. 20.3.2014]. Dostupné z: http://www.zshorka.cz/o-skole/historie/

Na základ ě plán ů vzd ělávání, navšt ěvovali žáci školy kurz plavání v Olomouci. Byly uskute čněny všechny plánované besedy, exkurze a školní výlety. Učitelé školy podporovaly žáky v dopisování se sov ětskými d ětmi. Výchovn ě bylo na žáky p ůsobeno ve všech vyu čovacích p ředm ětech. V českém jazyce byl provád ěn v ětný rozbor na větách s politickým obsahem. V matematice a chemii se na přístupných číslech žáci přesv ědčovali o p řednostech socialistických zemí p řed kapitalistickými. V hodinách ob čanské nauky se u čitelé zam ěř ili na využití všech významných výro čí. Učitelé si naplánovali ve svých úvazcích, že každý bude v ěnovat dv ě soboty práci se žáky a jednu sobotu v ěnuje výstavb ě pionýrské klubovny. Pln ění plán ů a závazk ů bylo kontrolováno tématickou inspekcí z řízenou jak intern ě školou, tak krajskou. Byl kladen i d ůraz na politické samovzd ělávání u čitel ů, které bylo prov ěř ováno pohovory. 110

Okolí i vybavení školy bylo pr ůběžn ě udržováno. Na pozemcích školy se p ěstovala zelenina a lé čivé rostliny. Byl vybudován skleník. Opravovaly se st řechy a udržovaly se nát ěry oken a dve ří. Pozd ěji probíhaly opravy budov a udržovací práce dle jejich aktuálního stavu a požadavk ů. Žáci jezdili pravideln ě na vyšet ření chrupu dvakrát ro čně. Během roku se uskute čnila branná cvi čení. Čtvrté t řídy se ú častnili plaveckého výcviku, sedmé. t řídy jezdily na lyža řský výcvik. 111

Významným pedagogickým krokem byla od roku 1980 nová koncepce vzd ělávání žák ů přecházející z prvního na druhý stupe ň. Byla snaha o nastavení vyu čovacích p ředm ětů tak, aby v prvním ro čníku vyššího stupn ě vyu čovalo žák ů co možná nejmén ě u čitel ů a umožnili jim tam p řirozený p řestup z prvního stupn ě na druhý. roku 1985 se upustilo od klasifikování žák ů prvních ro čník ů. V prvním pololetí nebyli klasifikováni v ůbec, na konci školního roku jen slovn ě. D ůvodem byla snaha o to, aby se mohly dostatečně zd ůraznit všechny pozitivní stránky osobnosti žáka. Vedlo to k větší motivaci ke školní práci. Také na škole vzniká logopedická pé če a jsou uznávány pot řeby žák ů trpícími dyslektickými a dysgrafickými poruchami 112

110 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 111 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 112 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 51

Jednotlivé školní roky byly ovliv ňovány i aktuálním politickým vývojem v zemi. Celý učitelský kolektiv se účastnil všech akcí konaných v rámci oslav v obci. Jednotlivé školní roky byly i ovliv ňovány volbami, přípravou a konáním celostátní spartakiády, oslavami výro čí osvobození vlasti Sov ětskou armádou, výro čí založení KS Č a dalšími slavnostmi, které byly koordinovány plánem akcí mezi ředitelstvím školy a Národní frontou. Všech významn ějších akcí ve škole se zú čast ňovali zástupci MNV, VOKS Č, VOZ, SSM a jiné. Spolupráce se všemi složkami byla velmi dobrá. 113

2.6.2 Návšt ěvnost školy Vyu čování bylo zahájeno 2. zá ří 1963 již v plném rozsahu v nových budovách. Díky dostate čné prostorové kapacit ě mohly být t řídy rozd ělené po optimálních skupinách a tak také vzd ělávání. V ětšina t říd je rozd ělená na skupiny „A“ a „B“. Jsou i výjimky, kdy t řída rozd ělená není, nebo naopak má ještě další skupinu „C“. 114

V roce 1963 nastoupilo 442 žák ů, a v následujících letech byly stavy žák ů dost obdobné. Od roku 1969 po čty žák ů klesly, a to na 397 žák ů a v následujících letech dokonce na 364 žák ů. Z Chomoutova se dochází 65 žák ů, ze Skrben ě 65 žák ů. Celkem p řespolních 126. Během roku 1977 – 1978 fungovalo na škole 14 t říd, na 1. stupni 6. t říd a na 2. stupni se vyu čovalo v 8 t řídách. Fungovalo zde i 1 odd ělení školní družiny. Celkem školu navšt ěvovalo 364 žák ů. Ve školním roce 1979 – 1980 navšt ěvovalo školu 380 žák ů. Na prvním stupni 190 žák ů, na druhém 190 žák ů. Školní rok 1980-1981 byl p řelomový v tom, že došlo ke zrušení školy v Chomoutov ě. Na horeckou školu byli p řeloženi žáci i u čitelé. Celkem tedy školu navšt ěvovalo 428 žák ů. Následující školní rok 1982 – 1983 navšt ěvovalo školu 452 žák ů, kdy od 1.9 1982 navšt ěvují všichni žáci obcí Skrben ě a Chomoutova horeckou školu. Školní rok 1985 – 1986 byl po čet žák ů 479 v 17 t řídách. Byly z řízeny 2 odd ělení školní družiny. Školní rok 1988 - 1989 bylo vyu čováno v 16 t řídách. Odd ělení školní družiny byli 3. Vyu čováno bylo pouze 8 ro čník ů. Celkem žák ů 449. 115

113 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 114 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 115 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 52

2.6.3 Důležité události Při škole fungovalo SRPŠ – Sdružení rodi čů a p řátel školy. Pod jejich patronátem byly uskute čněny 2 cykly rodi čovské akademie (p ři 1. a 9. t říd ě). 3 členské sch ůze s pohovorem rodi čů s vyu čujícími a pedagogickými referáty. Jinak byla činnost pedagog ů soust řed ěna do t řídních sch ůzek. Každý rok bylo oslaveno výro čí osvobození, na jejichž po čest se konaly t ělovýchovné akademie ve školní t ělocvi čně a byly instalovány výstavky. Byly p ředvedeny ukázky spartakiádních cvi čení. 1. máje se ú častnilo žactvo i u čitelé místního pr ůvodu vesnicí a jako diváci pr ůvodu v Olomouci. 8. kv ětna byl lampionový pr ůvod k památníku osvobození. Krom ě toho bývaly uskute čněny s pionýry besedy nad školní a obecní kronikou. Pro uchování významných okamžik ů života školy, po řizoval ředitel školy n ěkolik diapositiv ů z akcí, také n ěkterá zákoutí p řírody a to jak v letním, tak i zimním období. Žáci školy se ú častnili i brigád v JZD. 116

Byly podepsány 2 patronátní smlouvy s JZD a VOZ. Obě smlouvy byly b ěhem roku kontrolovány. Ob ě pln ěny beze zbytku. Zástupci po řádali besedy se žáky, dopl ňovali školní dílny a vybavenost v kroužcích. Sov ětští vojáci docházeli na besedy se žáky – besedy zprost ředkoval VOZ. D ěti si dopisují se sov ětskými žáky ve Volžském. 117

2.6.4 Personální změny Ředitelem základní devítileté školy a sou časn ě nové budovy byl soudruhu Jind řich Mezuliáník. Krom ě 15 t řídních u čitel ů, p ůsobil na škole i zástupce ředitele, dva neza řazení u čitelé a skupinový vedoucí pionýra. Další zam ěstnanci byli neu čitelského provozu. Pozd ěji se p řipojily i vychovatelky školních družin. Po čet t řídních u čitel ů je přizp ůsobován dle po čtu žák ů. Na školu p řichází i praktikanti z pedagogického institutu v Olomouci a také z Pedagogické fakulty Palackého univerzity v Olomouci. 118

116 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 117 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 118 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 53

2.6.5 Školní slavnosti V měsíci červnu se každoro čně konal d ětský den. Až na výjimky probíhal hraním her, předvád ěním nau čených vystoupení a celoro ční p řípravou v tělesné výchov ě. Někdy byl nahrazen nap říklad pionýrskou lehkoatletickou olympiádou. Každoro čně se konaly oslavy vzniku samostatného československého státu a také výro čí založení pionýrské organizace. K jubilejním výro čím vzniku samostatného československého státu byly pravideln ě vysazovány lípy. Mezi další pravideln ě slavené svátky pat ří Mezinárodní den žen. Mnohokrát se t ěchto akcí ú častnili i hosté z patronátních závod ů a p ředstavitelé obce. Od roku 1982, kdy prob ěhly oslavy 20tého výro čí nové školy, se konal i školní ples a dětský karneval. K významným událostem byly často instalovány i výstavky. Krom ě oslav svátk ů a akademií se konaly i olympiády (nap říklad český jazyk, ruský jazyk, matematika, fyzika, chemie, p řírodopis, výtvarná výchova, hudební výchova. Všech ostatních ve řejných oslav se ú častnili žáci se svými u čiteli a tvo řili tak jejich převážnou návšt ěvu. Tělesné klání se ale uskute čň ovalo i mezi jednotlivými školami, ne pouze uvnit ř. A tak oddíly po řádali nap říklad Jarní turnaj ve stolním tenisu, jehož se zú častnilo 85 žák ů z různých škol. I lehkoatletické utkání probíhá mezi žáky r ůzných škol. Stejn ě jako turnaje v házené a odbíjené. 119120

2.7 Období po roce 1989

Období po roce 1989 bylo nejen pro školní vývoj velmi bou řlivé. Československo op ět získalo zp ět svoji svobodu a zodpov ědnost samo za sebe. O této dramatické dob ě sv ědčí i velmi emotivní zápis ve školní kronice.

2.7.1 Vývoj školy Zápis školního roku 1989 – 1990 byl v kronice zapsán dvakrát. Ten první nebyl schválen pedagogickým sborem a zápis musel být p řepracován a zapsán znovu. Originální zápis byl plný optimismu a otev řeného myšlení s velkým vítáním nového režimu.

119 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990. 120 Srov. Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, Místní národní výbor Horka nad Moravou, O 1-103, i. č. 30, Pam ětní kniha obce Horky nad Moravou 1959-1984. 54

„Tento školní rok byl charakterizován jako vpravd ě revolu ční. Nejen ve školství nýbrž v celé spole čnosti. 17. listopadu 1989 – na Den studentstva byl oním dnem, který ud ělal te čku za socialistickým zp ůsobem života, komunismem. Vedení školy svolalo zvláštní porady (a n ěkolik jich bylo vzrušených, impulsivních, více či mén ě objektivních) a z pedagogického sboru se vy členily tyto skupiny: - skupina pedagogického sboru – Ob čanské fórum, - skupina nevyhran ěných člen ů pedagogického sboru - zůstaly členky pedagogického sboru – strani čky Agilní členky ob čanského fóra se zam ěř ily proti ředitelce Benýškové a řekly jí do o čí, spolu s dalšími členy sboru, že si p ředstavují v čele školy člov ěka s „ur čitými“ vlastnostmi a schopnostmi. Pozd ěji by n ěkterá tvrzení vzaly nejrad ěji zp ět. V návaznosti na toto se paní ředitelka rozhodla svou funkci od nového školního roku již nevykonávat. Pionýrská skupina pracuje dále, by ť v malém po čtu. Celkov ě se uvolnila káze ň žák ů. Pedagogi čtí pracovníci žák ům vysv ětlovali zm ěny dle dostupných informací v této vzrušené dob ě plné euforie. Nápl ň Ob čanské nauky, d ějepisu, zem ěpisu, vlastiv ědy, jazyka českého, jazyka ruského byly narušeny nebo nabyly charakteru úvah a r ůzných interpretací pedagogických pracovník ů. Základní školy se řídily „samy“, okresní orgány přestaly fungovat.“121

Opravený zápis v kronice z toho roku byl pon ěkud smí řliv ější a ne tak radikální. V úvodu bylo uvedeno, že v ětšina člen ů s původním zápisem nesouhlasí a p řeje si jeho zm ěnu. Jako neobjektivní a částe čně nepravdivé ozna čují pokles kázn ě a hodnocení vyu čovacích hodin v ob čanské nauce, českém jazyku a dalších. Také odmítli tvrzení, že nefungoval okresní školní odbor. Jako zcela nevhodné bylo písemné rozd ělení pedagog ů do sympatizujících či nesympatizujících skupin. 122

Tuto dobu prožívali i žáci z vyšších t říd. Sami si zdobili t řídy, p řinášeli portréty hlavních aktivist ů, výst řižky z novin a časopis ů. Všichni prožívali p řípravu prvních svobodných voleb. V závislosti na pád sov ětského nadvládí byly vydány nové metodické p říru čky, zrušena povinná výuka ruského jazyka. O výb ěru vyu čovaného jazyka rozhoduje ředitel školy. Na základní škole v Horce nad Moravou byla vyu čována ve skupinách angli čtina a němčina.

121 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1991 – sou časnost. 122 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1991 – sou časnost. 55

Od roku 1996 škola zahájila vzd ělávání dle u čebních plán ů. Od roku 1998 škola vyu čovala dle u čebních dokument ů zvláš ť pro první a druhý stupe ň. Dle nových p řístup ů zohled ňovaných 11 žák ů pro poruchy dysgrafie, dyslexie, dysortografie a jiné zdravotní potíže. 123

Školní budova podstoupila celkovou revitalizaci. Byly provedeny v ětší i menší opravy jak vnit řní, tak vn ější. Generální oprava rozvod ů, t ělocvi čny. Opraven nábytek, montovány žaluzie do oken, zateplení. Také se revitalizovalo venkovní h řišt ě. 124

Od listopadu roku 2005 je oficiální název školy: Základní škola a mate řská škola Horka nad Moravou, p řísp ěvková organizace.

Od školního roku 1997 – 1998 byly do školy zavedeny po číta če a výuka jejich obsluhy byly nabídnuty jako volitelné p ředm ěty. V roce 2009 byla poprvé otev řena t řída pracující na základ ě Montessori p řístupu a za čaly se zavád ět tyto metody do výuky. Od roku 2010 p ůsobí na škole v Horce asistent pedagoga a vznikla pozice koordinátora ŠVP (Školního vzd ělávacího plánu). 125

2.7.2 Návšt ěvnost školy Školní rok 1991 - 1992 je celkový po čet žák ů 384. vyu čovalo se v 17 t řídách, přičemž 9. třída byla pouze jedna. Nakonec nebyla otev řena, protože do 9 t řídy se p řihlásilo pouze 10 žák ů a tak byly p řeřazeni na školu v Olomouci. Po čet žák ů se postupn ě snižoval. Ve školním roce 1994 – 1995 školu navšt ěvovalo pouze 324 žák ů v 15 t řídách a 2 odd ěleních školní družiny. Od roku 1999 byly zavedeny povinné 9 t řídy, po čet žák ů byl 305 ve 13 t řídách. P řičemž z Horky docházelo 176 žák ů, ze Skrb ěně 65 a z Chomoutova 64 žák ů. Během následujících školních let žák ů stále ubývalo. Ve školním roce 2005 – 2006 docházelo do školy 295 žák ů. V roce 2008 – 2009 to bylo 250 žák ů. Školní rok 2011- 2012 navšt ěvovalo školu v Horce celkem 306 žák ů. 126

123 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1991 – sou časnost. 124 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1991 – sou časnost. 125 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1991 – sou časnost. 126 Srov. Tamtéž 56

2.7.3 Důležité události V roce 1997 postihly Moravu a tím i Horku a Chomoutov povodn ě. Bylo postiženo především sedlisko a celý Chomoutov. Povodn ě zasáhly asi 1/3 žák ů. 10 žák ů s rodi či přišlo o všechno. 4 žáci se museli odst ěhovat a další museli bydlet v náhradních bytech, případn ě u p říbuzných. Vzhledem k tomu, že žáci dostali u čebnice p řed prázdninami, bylo nutné znovu obstarat u čebnice pro 30 z nich. Ve škole i v mate řské škole bylo zřízeno humanitární st ředisko, byli zde ubytovaní postižení ob čané, p ředevším rodi če s dětmi a také vojáci z Chrudimi, kte ří pomáhali p ři demolicích a likvidacích povod ňových škod. Žáci z postižených oblastí byli o čkování proti žloutence. B ěhem celého roku byla u žák ů z povod ňové části v ětší absence. 127

V lednu 2007 se na škole za čal realizovat projekt NAŽIVO (Najdi si své místo v ŽIVOt ě cestou udržitelného rozvoje) Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a rozpo čtu ČR a ú častnili se ho u čitelé a žáci 2. stupn ě ZŠ. Pro projekt byla z řízena zvláštní administrace a zavedeno odd ělené ú četnictví. Podmínky pro realizaci projektu ustanovilo MŠMT ve spolupráci s EU. Délka trvání projektu je 18 m ěsíc ů. (z dotace se mohly nakoupit notebooky, dataprojektory, digitální fotoaparát, kamera, kopírka, flashdisky). I pro další období byl zvolen tento projekt. Nový cyklus tedy za čal b ěžet od roku 2009. 128

127 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1991 – sou časnost 128 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1991 – sou časnost 57

3 Další vzd ělávací instituce v Horce nad Moravou

3.1.1 St řední škola v Horce nad Moravou V roce 1994 pronajal Obecní ú řad jeden pavilon soukromému gymnáziu. Jednalo se o Soukromé gymnázium Olomouc, s. r. o., které ale setrvalo pouhé 3 roky. Od října 1997 je registrované jako Soukromá st řední odborná škola živnostenská P řerov, s.r.o. se sídlem v Přerov ě. 129

3.1.2 Montessori vzd ělávání v Horce nad Moravou Používání metod výchovy a vzd ělávání podle Marie Montessori za čalo na Základní škole a v Mate řské škole v Horce ve školním roce 2009 - 2010. P ředcházelo tomu mnoho příprav, nejen úprava t řídy, získání pom ůcek pro u čení, ale hlavn ě pedagogové museli absolvovat ke svému magisterskému vzd ělání ro ční kurz. 130

Ve školním roce 2013 – 2014 funguje na Základní škole pět montessori t říd, které navšt ěvuje celkem 87 žák ů.

V mate řské škole jsou ve školním roce 2013 – 2014 otev řeny 2 odd ělení pro každý ro čník.

129 Z historie horeckého školství [online]. ZŠ a MŠ Horka nad Moravou: © 2013 [cit. 20.3.2014]. Dostupné z: http://www.zshorka.cz/o-skole/historie/ 130 Srov. ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1991 – sou časnost.

4 Záv ěr

Předkládaná diplomová práce zpracovává p řehlednou formou historický vývoj vzd ělávání v obci Horka nad Moravou. V práci bylo použito p řevážn ě historické a popisné metody. Práce je mimo Úvod a Záv ěr člen ěna do tří kapitol, z nichž první pojednává o historii samotného místa p ředm ětu zkoumání, a to obce Horka nad Moravou. Od první zmínky o této obci p řes její r ůzné územní člen ění až po význam tohoto místa v sou časnosti. Sou částí této kapitoly jsou také informace o významných rodácích a p ředstavitelích obce. První kapitola se nezapomn ěla zmínit i o symbolech obce, jako jsou obecní pe čeť, prapor či erb a posloužila jako východisko pro ostatní části práce, které se blíže zabývají historií vzd ělávací instituce na tomto území. Vývoj a úrove ň každé obce poskytující možnosti vzd ělávání přímo ovliv ňují možnosti místních školských institucí v pozitivním i negativním smyslu. Druhá kapitola se věnuje historii školství v Horce nad Moravou v historických meznících školy. Tato obsáhlejší kapitola je z d ůvodu p řehlednosti člen ěna do šesti podkapitol, a to z časového hlediska. Mezníkem jsou zejména historické události českých zemí související s politickou a spole čenskou situací na ur čitém území. Třetí, poslední kapitola samotné práce, se zam ěř ila na ostatní vzd ělávání v obci. Tím, že se v obci nacházely i jiné instituce r ůzných stup ňů vzd ělávání než jen p ředškolní a základní, m ůžeme zd ůraznit význam této obce pro celý region. Mimo základní školu zde bylo možné v pár letech navšt ěvovat také soukromé gymnázium a vyšší odbornou školu. Jejich p ůsobení zde bylo ale relativn ě časov ě krátké. V sou časné dob ě se zde žádný vyšší stupe ň vzd ělání nevyskytuje. Za zmínku jist ě stojí, že práce se v této poslední kapitole také dotýká velkého trendu ve vzd ělávání, který je za řazen do klasického modelu školy v Horce, a to otev ření tzv. Montessori t říd. V sou časné dob ě jsou tak realizovány 1. – 4. t řída prvního stupn ě základní školy paraleln ě s klasickým vzd ělávacím programem. Jak je možné z práce vyvodit, vzd ělávací instituce v obci Horka nad Moravou m ěly a mají do sou časnosti velký vliv na vzd ělanost obyvatelstva v celém regionu. Základní škola je tzv. spádovou školou pro mnoho okolních vesnic, a navíc, také zde dojíždí n ěkolik žák ů ze samotného m ěsta Olomouc. V minulosti, kdy se v obci nacházelo i st řední vzd ělávání, měla samoz řejm ě Horka nezastupitelnou úlohu pro širší část obyvatelstva, nicmén ě jeho přemíst ění neubralo obci na prestiži.

Cílem celé práce tedy bylo podat p řehlednou formou historii školství v obci Horka nad Moravou. Cíl to nebyl jednoduchý, a to zejména z d ůvodu dostupnosti a p řim ěř enosti získávání relevantních informací, když i oficiální zdroje informací se v konkrétních údajích n ěkdy rozcházejí. V tomto p řípad ě byl brán jako sm ěrodatný takový údaj, který byl nalezen ve v ětším po čtu zdroj ů. Věř ím, že výše uvedený cíl se poda řilo touto diplomovou prací naplnit.

Literatura BARTOŠ, J., MÜLLER, K., KOVÁ ŘOVÁ, S. Horka nad Moravou. Od minulosti k sou časnosti. Olomouc, 2001.90 s. ISBN 80-85973-87-1.

HOSÁK, L. Z minulosti olomouckého kraje . Krajské nakladatelství Olomouc, Olomouc, 1956. 106 s.

HOSÁK, Ladislav. Historický místopis zem ě Moravskoslezské. Vyd. 2. Praha: Academia, 2004. xi, 1144 s. ISBN 80-200-1225-7.

NEŠPOR, V. Dějiny m ěsta Olomouce. Votobia Olomouc 1998. 2. vydání, ISBN 80-7198- 343-8. P ůvodní vydání 1936. 347 s.

SPÁ ČIL, V. Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960. Olomouc 1968. 1. vyd. Vydavatel Universita Palackého v Olomouci. 171 s.

SPÁ ČIL, V. a kol. Pe četi a znaky m ěst, m ěste ček a obcí olomouckého okresu. Olomouc 1985. 1. vyd. vydala Edi ční rada M ěstNV. 245 s.

VESELÁ, Zdenka. Vývoj české školy a u čitelského vzd ělání . 1. vyd. Brno: Masarykova univ., 1992. 147 s. ISBN 80-210-0458-4.

Internetové zdroje

Kroniky:

Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, O 5-34, Obecná škola v Horce nad Moravou 1878 – 1940.

Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, Místní národní výbor Horka nad Moravou. O 1-103, i. č. 29, Pam ětní kniha obce Horky nad Moravou (Horky a Sedliska) 1924-1958.

Zemský archiv v Opav ě – Státní okresní archiv Olomouc, Místní národní výbor Horka nad Moravou, O 1-103, i. č. 30, Pam ětní kniha obce Horky nad Moravou 1959-1984.

ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1963 – 1990.

ZŠ Horka nad Moravou, Školní kronika 1991 – sou časnost.

Seznam zkratek

EU Evropská Unie

JZD Jednotné zem ědělské družstvo

KS Č Komunistická strana Československa

MNV Místní národní výbor

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a t ělovýchovy

SRPŠ Sdružení rodi čů a p řátel školy

SSM Socialistický svaz mládeže

ŠVP Školní vzd ělávací plán

VOKS Č Vesnická organizace Komunistická strana Československa

VOZ Vojenský opravárenský závod

Seznam tabulek

Tab. 1.: Katastr obce v ha (vlastní zpracování) ……………………………………….. 15 Tab. 2.: Po čet dom ů (vlastní zpracování) ……………….…………………………….. 15 Tab. 3.: Po čet obyvatel (vlastní zpracování) ………………………………………….. 15