MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodov ědecká fakulta Geografický ústav

Eva LELIGDONOVÁ

REGIONÁLN Ě GEOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP PELH ŘIMOV

Bakalá řská práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín V ěžník, CSc.

Brno 2009

Jméno a p říjmení autora: Eva LELIGDONOVÁ

Název bakalá řské práce: Regionáln ě geografická analýza správního obvodu ORP Pelh řimov Název v angli čtin ě: The regional geographical analysis of district of administration Pelh řimov Studijní obor (sm ěr): Geografie (sm ěr Humánní geografie)

Vedoucí bakalá řské práce: doc. RNDr. Antonín V ěžník, CSc.

Rok obhajoby: 2009

Anotace:

Cílem této bakalá řské práce je regionáln ě geografická analýza správního obvodu ORP Pelh řimov. Z po čátku jsou popsány fyzicko-geografické charakteristiky jako geomorfologická charakteristika, geologické pom ěry, klima, p ůdní pokryv a biota. Dále následuje sociáln ě-ekonomická analýza daného regionu. V této části je vysv ětlen vývoj po čtu obyvatel a osídlení, struktura a pohyb obyvatel, popsáno je také zem ědělství, pr ůmysl a doprava. Sou částí práce bylo také pom ěrn ě rozsáhlé anketní šet ření, které je vyhodnoceno v poslední části bakalá řské práce Anketní šet ření zkoumalo hlavn ě zp ůsoby financování jednotlivých projekt ů v obcích, spolupráci mezi obcemi a vztah obcí k Evropské unii.

Annotation:

The aim of this bachelor thesis is to accomplish a regional-geographic analysis of a district of administration Pelh řimov. At the beginning we describe physical-geographic characteristics such as geomorfological characteristics, geological terms, climate, soil types and biota. Next comes a social-economic analysis of the district. We describe the evolution of number of inhabitants and settlement, structure and migration of inhabitants, then agriculture, industry and traffic. A part of the thesis was devoted to a wide quesionnaire investigation, which is interpreted in the last part of the thesis. Questionnaire investigation was focused mainly on means of funding the projects in municipalities, the cooperation between them and the relations between municipalities and European Union.

Klí čová slova: regionáln ě geografická analýza, obec s rozší řenou p ůsobností, Pelh řimov, anketní šet ření, strukturální fondy

Key words: regional geographic analysis, municipality with extended competence, Pelh řimov, quesionnaire investigation, Structural Funds

Masarykova univerzita

Přírodov ědecká fakulta

ZADÁNÍ BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE

Student: Eva Leligdonová

Studijní program: Geografie a kartografie

Studijní obor: Geografie

Ředitel Geografického ústavu P řF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU ur čuje bakalá řskou práci s tématem:

Regionáln ě geografická analýza správního obvodu ORP Pelh řimov

The regional geographical analysis of district of administration Pelh řimov

Zásady pro vypracování:

Úvodem práce zpracujte literární rešerši ke studované problematice, zpracujte p řehled použitých metod a analyzujte zdroje dat, Hlavním cílem bude zpracování regionální geografické analýzy modelového území. Pozornost bude v ěnována jak FG, tak SEG pom ěrům. Základem práce bude vyhodnocení sou časného stavu a studium dalších možností rozvoje regionu, p ředevším pak využití strukturálních fond ů EU. Jako zdroj poznatk ů bude sloužit p ředevším anketní šet ření provedené v jednotlivých obcích regionu. Rozsah grafických prací: podle pot řeby Rozsah pr ůvodní zprávy: cca 30-40 stran

Seznam odborné literatury: Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013. Praha: Ministerstvo zem ědělství ČR, 2007. 321 s. Bi čík,I. a kol.: Rozvoj povodí Kocáby. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta přírodov ědecká, 2001. 87. s. ISBN 80-238-7322-9. Binek, J. a kol.: Venkovský prostor a jeho oživení. 1. vyd. Brno: Georgtown, 2006. 145 s. ISBN 80-251-19-5. Kollár, D., Spišiak, P.: Vztah obyvatelstva ku vlastnej obci a ku skúmanému okoliu. Tren čín: STU Ź, 1994. 34 s.

Vedoucí bakalá řské práce : doc. RNDr. Antonín V ěžník, CSc.

Datum zadání bakalá řské práce : červenec 2008

ě Datum odevzdání bakalá řské práce : do 15. kv tna 2009

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě pod vedením doc. RNDr. Antonína V ěžníka, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brn ě dne ______vlastnoru ční podpis autora

Ráda bych na tomto míst ě pod ěkovala panu doc. RNDr. Antonínu V ěžníkovi, CSc za odbornou pomoc, poskytnuté informace a veškerý čas, který mi v ěnoval p ři mé práci. OBSAH

1 Úvod ...... 8 1.1 Cíl práce ...... 8 1.2 Zkoumané území ...... 8 2 Rešerše literatury ...... 9 2.1 Literatura odborná ...... 9 2.2 Literatura regionální ...... 9 3 Metodika zpracování ...... 11 4 Poloha a základní charakteristiky ...... 12 5 Fyzicko – geografická charakteristika ...... 14 5.1 Topografický popis ...... 14 5.2 Geomorfologická charakteristika ...... 14 5.3 Geologické pom ěry ...... 14 5.4 Klima ...... 15 5.5 Hydrologie ...... 15 5.6 P ůdní pokryv ...... 16 5.7 Biota ...... 17 6 Sociáln ě – ekonomická charakteristika ...... 18 6.1 Obyvatelstvo a osídlení ...... 18 6.1.1Stru čná historie správního obvodu ORP Pelh řimov ...... 18 6.1.2 Vývoj populace a její četnost ...... 19 6.1.3 Sídelní struktura ...... 21 6.1.4 Struktura obyvatel ...... 21 6.1.5 Pohyb obyvatel ...... 24 6.1.6 Zam ěstnanost ...... 25 6.2 Zem ědělství ...... 27 6.3 Pr ůmysl ...... 28 6.4 Doprava ...... 30 7 Výsledky anketního šet ření ...... 32 7.1 Analýza dotazník ů ...... 32 7.2 P řehled spolk ů činných ve zkoumané oblasti ...... 38 7.3 Analýza čerpaných fond ů Evropské unie ...... 40 8 Záv ěr ...... 43 9 Seznam použité literatury ...... 45 10 Seznam p říloh ...... 48

1 ÚVOD

1.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalá řské práce bylo zpracování regionáln ě geografické analýzy správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností (dále jen ORP) Pelh řimov. Pro lepší p ředstavu čtená ře o vymezeném území jsou zpo čátku popsány fyzicko- geografické a sociáln ě-ekonomické charakteristiky. V případ ě fyzicko-geografické sféry je práce zam ěř ena na geomorfologickou charakteristiku, geologické pom ěry, klima, p ůdní pokryv a biotu. Sociáln ě-ekonomická analýza daného regionu popisuje vývoj po čtu obyvatel a osídlení, strukturu a pohyb obyvatel, v neposlední řad ě také zem ědělství, pr ůmysl a dopravu. Součástí bakalá řské práce je anketní šet ření s vybranými zastupiteli obcí. Šet ření je zam ěř eno p ředevším na možnosti rozvoje jednotlivých obcí dotacemi ze strukturálních fond ů Evropské unie a jiných rozvojových strategií. Poslední kapitola zahrnuje zhodnocení anketního šet ření, p řehled svazk ů obcí a jiných sdružení p ůsobících ve zkoumané oblasti a analýzu fond ů Evropské unie.

1.2 Zkoumané území Zkoumaným územím bakalá řské práce je správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Pelh řimov. Správní obvod ORP Pelh řimov vznikl 1.1.2003, má celkovou rozlohu 82 747 a po čet obyvatel byl k 31.12. 2007 45 664. Správní obvod zabírá v ětšinu plochy bývalého okresu Pelh řimov, který se rozd ělil na t ři správní obvody: ORP Pelh řimov, ORP Humpolec a ORP Pacov. Správní obvod ORP Pelh řimov lze také rozd ělit na t ři správní obvody obce s pov ěř eným obecním ú řadem (dále jen SO POÚ) a to SO POÚ Pelh řimov, SO POÚ Kamenice nad Lipou a SO POÚ Po čátky. V příloze č. 1 je vid ět poloha správního obvodu ORP Pelh řimov v rámci České republiky. Oblast se nachází v západní části kraje Vyso čina. Nejsevern ěji z celého správního obvodu sahá katastr obce K řešín a nejjižn ěji katastr obce Po čátky. Za nejzápadn ější obec lze ozna čit obec Hojovice a nejvýchodn ěji najdeme katastr obce Nový Rychnov. Nejmenší území podle rozlohy spadá pod obec Jankov (169 ha), která má i nejmén ě obyvatel a to pouhých 38. Naopak nejv ětší, co do rozlohy i po čtu obyvatel je centrum správního obvodu m ěsto Pelh řimov s rozlohou 9527 ha a 16610 obyvateli.

8 2 REŠERŠE LITERATURY Literaturu týkající regionáln ě geografické analýzy lze rozd ělit do dvou oblastí a to na literaturu odbornou, která se zabývá venkovským prostorem a regionální politikou a na literaturu, která se zabývá vymezeným územím.

2.1 Literatura odborná Problematiku venkova zkoumá ve své práci Venkovský prostor a jeho oživení J. Binek a kol. (2007). Tato publikace je dle mého názoru velice dob ře zpracovaná jak pro ve řejnost odbornou, tak pro širší ve řejnost. Všechny použité termíny jsou zde vysv ětleny teoreticky i prakticky na konkrétních p říkladech. Kolektiv autor ů v publikaci nejprve popisuje venkovský region z hlediska historie, lidských zdroj ů, místního hospodá řství a následn ě se zabývá možnostmi rozvoje tohoto prostoru. Z regionálního hlediska se publikace zam ěř uje na NUTS II Jihovýchod. Vztah člov ěka k vlastní obci a k území, ve kterém žije, popisuje slovenská publikace od P. Spišiaka a D. Kollára Vz ťah obyvatel´s tva ku vlastnej obci a ku skúmanému okoliu vydaná v roce 1995. Publikace se zabývá výzkumem regionu, ležícího v severovýchodní části Bílých Karpat. Jsou zde shrnuty informace o studované oblasti a analyzovány výsledky anketního šet ření mezi místními obyvateli. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 vydaný Ministerstvem zem ědělství ČR se v ěnuje p ředevším problém ům venkovských region ů České republiky a snaží se najít řešení pro jejich p řirozený rozvoj. Jsou zde popsány možnosti řešení rozvojových strategií, zejména čerpání dotací z Evropské unie. Analýzou konkrétního venkovského území se snaží navrhnout možnosti rozvoje I. Bi čík a kol. v knize Rozvoj povodí Kocáby (2001).

2.2 Literatura regionální (Pelhřimovsko) Jako hlavní zdroj mi posloužila kniha Pelh řimovsko ve druhém tisíciletí sepsaná kolektivem autor ů a vydaný Okresním ú řadem Pelh řimov a Okresním muzeem Pelh řimov v roce 2000. Kniha využívá již d říve vydané publikace a shrnuje jak fyzicko-geografické pom ěry, tak informace o historii území, obyvatelstvu, zem ědělství, pr ůmyslu, cestovním ruchu a dalších charakteristikách Pelh řimovska. Fyzicko-geografické charakteristiky jsou p řevzaty hlavn ě od odborných autor ů jako je J. Demek, E. Quitt, M. Tomášek a další. Historii Pelh řimovska se v ěnuje mnoho autor ů, ale hlavn ě J. Dobiáš ve svém díle Historie královského m ěsta Pelh řimova a jeho okolí (1927 – 1970). O vývoji po čtu obyvatel nalezneme nejpodrobn ější informace v Retrospektivním lexikonu obcí ČSSR, který zpracoval V. Davídek a kol. v roce 1970, a který je voln ě ke stažení na internetových stránkách Českého statistického ú řadu.

9 Další použitou publikací je Vyso čina, Tematický atlas, který vydal Krajský ú řad kraje Vyso čina ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Auto ři jsou V. Toušek, M. Fňukal, P. Kladivo, A. Létal a M. Jurek. Toto pom ěrn ě rozsáhlé mapové dílo analyzuje jak fyzickou, tak socioekonomickou sféru kraje Vyso čina. V ětšina map je dopln ěna grafy a srovnáními s celorepublikovým pr ůměrem dané charakteristiky.

10 3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ Základní metodou zpracování této práce je regionálně-geografická analýza správního obvodu ORP Pelh řimov. Analýza vychází ze statistických dat, informací v knižních publikacích, internetových zdrojích a z vlastního anketního šet ření ve vybraných obcích správního obvodu ORP Pelh řimov. Prvním krokem bylo shromážd ění literatury, mapových děl, odborných a statistických publikací vztahujících se ke zkoumanému území a jednotlivým charakteristikám. Popis fyzicko-geografické sféry byl sestaven p řevážn ě na základ ě mapových d ěl a jejich popisu, nap ř. Geomorfologické člen ění ČSSR (Demek, J., 1971), Mapa klimatických oblastí ČSSR (Quitt, E., 1965), Geologická mapa ČSSR (Svoboda, J., 1990), Hydrologické pom ěry ČSSR (1965) a další. Pro socioekonomické charakteristiky byla využita zejména data Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ). K popisu vývoje po čtu obyvatel a osídlení jsem použila regionální publikace, popisující historii Pelh řimovska. V hodnocení dlouhodobého vývoje po čtu obyvatel regionu od roku 1869 byl použit bazický index. Bazický index je výsledkem podílu po čtu obyvatel ve zkoumaném roce a po čtu obyvatel v roce 1869, vynásobený 100, který udává stav po čtu obyvatel oproti roku 1869 v procentech. K získání dat posloužil Retrospektivní lexikon obcí, který je voln ě p řístupný na stránkách ČSÚ. Struktura obyvatel podle v ěku je popsána indexem v ěku. Tento index je vypo čítán jako podíl po čtu obyvatel starších 65 let (postproduktivní složka obyvatelstva) a obyvatel ve v ěku 0 až 14 (p ředproduktivní složka obyvatelstva). Tento index vyjad řuje v procentech, která složka obyvatel v populaci p řevažuje nad složkou druhou. Velice cenným a často používaným zdrojem byly výsledky S čítání lid ů, dom ů a byt ů k roku 2001. Pro záv ěrečnou kapitolu bylo provedeno anketní šet ření v jedenácti náhodn ě vybraných obcích pat řících do správního obvodu ORP Pelh řimov. Celý dotazník je uvedený v příloze. Informace získané z anketního šet ření jsou dopln ěné daty z internetových zdroj ů o strukturálních fondech Evropské unie, svazcích obcí a místních ak čních skupinách. Text byl zpracován v programu Microsoft Word, tabulky a grafy v programu Microsoft Excel a mapové p řílohy v programu Arc Map.

11 4 POLOHA A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY Správní obvod ORP Pelh řimov zabírá v ětšinu okresu Pelh řimov a nachází se v západní části kraje Vyso čina. Ve správním obvodu najdeme t ři obce se statutem obce s pov ěř eným obecním úřadem: Pelh řimov, Kamenici nad Lipou a Po čátky. Mapy správního obvodu v rámci České republiky a jednotlivých obcí náležících do správního obvodu jsou k nahlédnutí v příloze. Do správního obvodu ORP Pelh řimov spadá 71 obcí.

Tab. 1 Seznam obcí náležejících k správnímu obvodu ORP Pelh řimov hustota zalidn ění Obec po čet obyvatel rozloha (ha) (obyv./ km²) Arneštovice 87 542 16,1 Bácovice 54 472 11,4 Bělá 49 331 14,8 Bohdalín 213 773 27,6 Bo řetice 70 358 19,6 Bo řetín 107 481 22,2 Božejov 677 932 72,6 Častrov 536 3 580 15,0 Čelistná 104 309 33,7 Černov 115 261 44,1 Černovice 1852 3 654 50,7 Červená Řečice 989 2 646 37,4 Čížkov 118 303 38,9 Dehtá ře 101 796 12,7 Dobrá Voda 197 841 23,4 Dubovice 61 304 20,1 Hojovice 69 576 12,0 Horní Cerekev 1930 3 199 60,3 Horní Ves 322 924 34,8 Ho řepník 633 1 364 46,4 Chýstovice 37 519 7,1 Chyšná 99 283 35,0 Jankov 38 169 22,5 Kamenice nad Lipou 4110 3 153 130,4 Koj čice 306 598 51,2 Košetice 727 1 292 56,3 Krasíkovice 118 222 53,2 Křeč 229 1 040 22,0 Křelovice 341 1 537 22,2 Křešín 153 1 109 13,8 Leskovice 98 350 28,0 Lhota-Vlasenice 94 705 13,3 Libkova Voda 233 741 31,4 Lidma ň 278 1 305 21,3 Litohoš ť 58 350 16,6 Martinice u Onšova 49 469 10,4 Mezná 117 824 14,2 Mnich 379 1 969 19,2

12 Morave č 206 901 22,9 Nová Buková 94 516 18,2 Nová Cerekev 1090 3 519 31,0 Nový Rychnov 956 3 102 30,8 Olešná 527 1 274 41,4 Ond řejov 145 456 31,8 Onšov 242 999 24,2 Pavlov 137 174 78,7 Pelh řimov 16610 9 527 174,3 Po čátky 2687 3 084 87,1 Polesí 78 470 16,6 Prose č pod K řemešníkem 87 533 16,3 Putimov 261 322 81,1 Rodinov 213 608 35,0 Rovná 66 431 15,3 Rynárec 602 598 100,7 Stoj čín 119 387 30,7 St řítež 97 1 277 7,6 St řítež pod K řemešníkem 42 375 11,2 Svépravice 114 515 22,1 Těmice 406 2 859 14,2 Ústrašín 214 702 30,5 Út ěchovice 69 624 11,1 Út ěchovi čky 72 406 17,7 Včelni čka 187 395 47,3 Velký Rybník 168 628 26,8 Veselá 219 869 25,2 Vokov 67 266 25,2 Vyskytná 686 1 469 46,7 Zachotín 234 1 004 23,3 Zají čkov 213 454 46,9 Žirov 64 282 22,7 Žirovnice 3110 4 440 70,0 ORP Pelh řimov 45664 82 747 34,7 Pramen: ČSÚ Malý lexikon obcí 2008

Celý správní obvod se rozkládá na ploše 82 747 ha a zabírá 12% rozlohy kraje Vyso čina. Po čet obyvatel správního obvodu je 45 664 a hustota zalidn ění činí 34,7 obyvatel/km². Nejv ětší obcí dle rozlohy i po čtu obyvatel je m ěsto Pelh řimov, které je centrem celého správního obvodu.

13 5 FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY

5.1 Topografický popis Správní obvod ORP Pelh řimov (dále jen Pelh řimovsko) tvo ří mírn ě zvln ěná Křemešnická vrchovina o pr ůměrné nadmo řské výšce 550 – 600 m n. m. Tato vrchovina je roz člen ěna údolími potok ů a řek Hejlovky, Trnavy, Želivky a Jihlavy. Vzhledem k tomu, že územím prochází hlavní evropské rozvodí, sklání se georeliéf mírn ě k severozápadu (kde tvo ří plošiny) a jihovýchodu, do oblasti neogenních jezerních sediment ů. Nejvyšším vrcholem Pelh řimovska je K řemešník (765m), dále zde najdeme nap říklad vrchol Troják (704m), Varta (624m) a Čertova skála (604m). Hlavní vodní tepnou je řeka Želivka, která protéká ve sm ěru jih – sever. V údolích najdeme mnoho rybník ů, které dokreslují ráz terénu. (JIRK Ů, M. 1999)

5.2 Geomorfologická charakteristika Z geomorfologického hlediska pat ří Pelh řimovsko pod K řemešnickou vrchovinu, která je západní částí Českomoravské vrchoviny. K řemešnickou vrchovinu tvo ří čty ři podcelky. Pacovská pahorkatina, jejíž část na Pelh řimovsko zasahuje na jihozápad ě. Jind řichohradecká pahorkatina, jejíž malou část najdeme u m ěst Po čátky a Žirovnice na jihu správního obvodu. Humpolecká vrchovina, která se nachází p řevážn ě ve správním obvodu m ěsta Humpolec, ale svou východní částí zasahuje i do Pelh řimovska. Humpolecká vrchovina je nejvyšší podcelek K řemešnické vrchoviny a nachází se v ní vrch Křemešník. Mezi Pacovskou pahorkatinu a Hupoleckou vrchovinu se na severu vkli ňuje Želivská pahorkatina. Tvo ří ji rozsáhlé plošiny, ze kterých vystupují vyvýšeniny tvrdších hornin. (DEMEK, J. 1967) Nejnižšími oblastmi protékají řeky Hejlovka, Trnava a Želivka. Ty vytvá řejí místy hluboké erozní svahy.

5.3 Geologické pom ěry Správní obvod ORP Pelh řimov leží z regionáln ě geologického hlediska v moldanubiku, konkrétn ě v jeho st řední části – českém moldanubiku. Nejrozší řen ější horninou jsou r ůzné typy rul. Vystupují zde p ředevším ruly s biotitem, plagioklasem a sillimanitem. Ruly jsou v různém stupni migmatitizované, často p řecházejí až do migmatit ů. Na východ ě, jihu a severovýchod ě se objevují také žuly tzv. centrálního moldanubického plutonu: jedná se nej čast ěji o mrákotínský typ žuly (dvojslídný, s muskovitem a biotitem). Pro Pelh řimovsko je typická p řítomnost dvou typ ů zrudn ění: polymetalických žil (s olovem, zinkem a st říbrem) a k řemenných žil se zlatem. T ěžba barevných kov ů a st říbra měla v ětšinou charakter pr ůzkumných prací, v ětšího rozsahu dosáhla pouze v tzv.pelh řimovském rudním revíru, kde bylo nalezeno n ěkolik vysokoteplotních

14 hydrotermálních žil, které byly s přestávkami t ěženy pravd ěpodobn ě již od 13. století. Poslední pr ůzkumné práce na dole Václav u Prose če pod K řemešníkem prob ěhly v roce 1950. Z minerálů rudných žil se objevuje p ředevším pyrit, sfalerit, galenit, pyrhotin, chalkopyrit, tetraedrit a arzenopyrit, mén ě je zastoupen k řemen a uhli čitany (dolomit, siderit, kalcit). (SVOBODA, J., 1990)

5.4 Klima Podle Atlasu podnebí Československé republiky (19) pat ří v ětšina Pelh řimovska do mírn ě teplé oblasti. Nejteplejší oblast (MT7) najdeme na severním okraji správního obvodu u Košetic a Ho řepníka. Tato oblast se vyzna čuje hlavn ě menším po čtem mrazových dn ů a dn ů se sn ěhovou pokrývkou. Mírn ě teplá oblast MT5, která pokrývá v ětšinu Pelh řimovska, má pr ůměrnou červencovou teplotu 16 - 17°C a pr ůměrnou lednovou teplotu -4 - -5°C. Výše položené oblasti v jižní a východní části Pelh řimovska se nachází v mírn ě teplé oblasti MT3, která má vyšší po čet dn ů mrazových. Okolí K řemešníku pat ří pod chladnou oblast CH7. (QUITT, E., 1967)

Tab. 2 Vybrané charakteristiky klimatických oblastí vyskytujících se v SO ORP Pelh řimov

Klimatické oblasti Klimatické charakteristiky CH7 MT3 MT5 MT7 Po čet letních dn ů 10 - 30 20 - 30 30 – 40 30 - 40 Po čet mrazových dn ů 140 -160 130 -160 130 – 140 110 - 130 Pr ůměrná teplota v lednu [°C] 1 1 1 1 Pr ůměrná teplota v červenci [°C] 15 - 16 16 - 17 16 – 17 16 - 17 Srážkový úhrn ve vegeta čním období [mm] 500 - 600 350 - 450 350 – 450 400 - 450 Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 100 - 120 60 - 100 60 – 100 60 - 80 Po čet dn ů jasných 40 - 50 40 - 50 50 – 60 40 - 50 Pramen: QUITT E., 1971

Český hydrometeorologický ústav realizuje m ěř ení klimatologických charakteristik na profesionální stanici Košetice.

5.5 Hydrologie Pelh řimovsko je z hydrologického hlediska významné zejména tím, že jeho územím prochází hlavní evropská rozvodnice, odd ělující úmo ří Severního a Černého mo ře. Rozvodnice prochází východní částí území a zjednodušen ě ji lze prezentovat jako spojnici obcí Sázava, Čejkov, Nová Buková a B ělá. Na východ od rozvodnice pat ří všechny vodní toky do povodí horního toku řeky Jihlavy a p řes Svratku, Dyji, Moravu a Dunaj sm ěř ují jejich vody do Černého mo ře.

15 Řeka Jihlava se dotýká Pelh řimovska pouze v jihovýchodní části, protéká Horní Cerekví. Z jejích p řítok ů jsou významn ější Hrani ční potok, potok Rohozná a Pstruhovec. Naprostá v ětšina území správního obvodu ORP Pelh řimov spadá do úmo ří Severního mo ře, kam se vody z tohoto území dostanou p řes Vltavu a Labe. Povodí Vltavy na území okresu lze dále rozd ělit podle p říslušnosti do povodí jejích p římých p řítok ů (tok ů t řetího řádu) do dvou částí. Celá centrální a severní část Pelh řimovska spadá do povodí Sázavy, oblast Kamenicka, Žirovnicka a Černovicka je sou částí povodí Lužnice. Více než 90% oblasti pat řící do povodí Sázavy je odvod ňováno levostranným p řítokem Želivkou. Želivka, která má plochu povodí 1189 km² a délku toku 93,6 km, pramení u obce Vlásenice-Drbohlavy a p řed Sedlickou p řehradou se nazývá Hejlovka. Z pravostranných přítok ů Želivky je na Pelh řimovsku významná p ředevším B ělá (131 km², 20,1 km). Zprava se do ní vlévá Nemojovský potok a Olešná, z levostranných p řítok ů B ělé je významn ější Vlásenický potok. Zleva se na horním toku do Želivky vlévá Cerekvický potok. Nejvýznamn ějším levostranným p řítokem Želivky je Trnava (320 km², 46,2 km). Do povodí Nežárky odvádí vodu z jihu území řeky Kamenice a Žirovnice. Z velmi malého území na jihozápad ě Pelh řimovska pat ří do povodí dolní Lužnice Černovický potok a Dírenský potok. (Hydrologické pom ěry ČSSR, 1965)

5.6 Půdní pokryv Půdní pom ěry jsou ovlivn ěné vzájemn ě propojenými p ůdotvornými faktory a podmínkami. Mezi p ůdotvorné faktory řadíme substrát, podnebí, podzemní vodu, biologické faktory a vliv člov ěka. K půdotvorným podmínkám pat ří reliéf a stá ří p ůdy. Na území správního obvodu ORP Pelh řimov výrazn ě p řevažují hn ědé p ůdy, které vznikaly postupným zv ětráváním na podklad ě rulové, částe čně žulové horniny. P ůdy na tomto území mají v ětšinou slab ě kyselou až kyselou reakci. Tyto reakce jsou nevýhodné pro tvorbu a obsah kvalitního humusu, a tím je negativn ě ovlivn ěna úrodnost p ůd. Pro zem ědělské využití musí být vápn ěny a hnojeny. Schopnost horniny zv ětrávat ur čuje hloubku a zrnitostní složení p ůdy. P ůdy na Pelh řimovsku jsou p řevážn ě m ělké a velmi skeletovité s vrstvou ornice 18 – 25 cm hlubokou. Zv ětraliny rul a žul mají v ětšinou lehký nebo st ředn ě t ěžký, dob ře propustný substrát, se schopností zadržet srážkovou vodu a využít ji pro zásobení vegetace. V údolích podél vodních tok ů dochází, vzhledem k dostatku srážek a vodnatosti tok ů, k zamok řování p ůdy. S tím souvisejí glejové procesy v půdě. Díky výše uvedenému lehkému či st ředn ě t ěžkému dob ře propustnému substrátu v ětšiny p ůd je na Pelh řimovsku vým ěra zamok řených p ůd ve srovnání s okolními oblastmi nejmenší Z celkové vým ěry správního obvodu ORP je 80,6% p ůd klasifikováno jako hn ědé p ůdy (v četn ě p ůd kyselých), 17,2% p řipadá na p ůdy glejové či oglejené. Zastoupení ostatních půdních typ ů je zanedbatelné. (TOMÁŠEK, M., 1995) Nadmo řská výška a p ůdní typy ur čují charakter zem ědělské výroby. Zem ědělská p ůda na Pelh řimovsku je řazena do výrobní oblasti bramborá řské. Subtyp bramborá řské-žitný

16 převláda na severu území s nižší nadmo řskou výškou, ve výše položené jižní části okresu se hospoda ří v subtypu bramborá řsko-ovesném. (KV ĚTO Ň, P., 1997)

5.7 Biota Pro Pelh řimovsko jsou typické m ělké kotliny obklopené zalesn ěnými vrchy. Současný charakter vegetace je ovliv ňován intenzivním zem ědělským a lesnickým hospoda řením. Výsledkem vývoje je i sou časná skladba lesních porost ů, kde stromové patro tvo ří převážn ě smrk, v menší mí ře borovice. V těchto monokulturních lesích je velice chudé bylinné patro tvo řené zejména bor ůvkou, metli čkou k řivolakou, ost řicí kulkonosou, bikou chlupatou, pstro čkem dvoulistým nebo š ťavelem kyselým. Typickými lesními stanovišti jsou porosty v okolí potok ů. Ve vyšších polohách roste papradka sami čí nebo kozlík léka řský. V nižších polohách se zachovala spole čenstva poto čních niv s pestrou d řevinnou skladbou (dub, jasan, buk, smrk, jedle). Nejzajímav ějšími částmi území z pohledu rostlinstva jsou místa s porosty vodních a vlhkomilných rostlin. P řevládá zde rákos, t řtiny, ost řice, orobince, ale i ďáblík bahenní, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá a jiné druhy, v ětšinou vážn ě ohrožené. Spole čenstva luk a pastvin jsou ovlivn ěna kosením a pastvou. K nejvýznamn ějším zde rostoucím bylinám pat ří hore ček český, řazený mezi kriticky ohrožené druhy mizející v celé Evrop ě. (ČÁBERA, A., 1969) Pro charakter zdejší fauny je p řízna čná p řevaha lesních a chladnomilných druh ů. Ostatní druhy jsou zastoupeny pouze ojedin ěle. Z ohrožených savc ů byl prokázán výskyt vydry říční, netopýra velkého, plše lískového a koncem devadesátých let byl zaznamenán i ojedin ělý výskyt rysa ostrovida. Z vzácného ptactva se zde vyskytuje nap říklad výr velký, moták pochop nebo čáp černý. Ve vlh čích oblastech se vyskytuje mnoho plaz ů a obojživelníku, jako zmije obecná, užovka obojková, rosni čka zelená či čolek velký. Výskyt hmyzu a bezobratlých živo čich ů byl zkoumán pouze v některých řádech, za zmínku stojí perlorodka říční, která se na Pelh řimovsku zachovala ve dvou lokalitách.

17 6 SOCIÁLN Ě – EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA

6.1 Obyvatelstvo a osídlení

6.1.1 Stru čná historie správního obvodu ORP Pelh řimov Osídlování dnešního Pelh řimovska byl dlouhodobý proces, který za čal již v prehistorické dob ě a ve druhé polovin ě 12. století vstoupil do své vrcholné fáze. Původní řídké osídlení soust řed ěné hlavn ě v severní části území se rozší řilo a rovnom ěrn ě pokrylo celé území. Za čala se objevovat sídla vesnického a pozd ěji i m ěstského typu. Z prostorového hlediska m ůžeme osídlované území rozd ělit na dv ě části. V první, ležící na sever a východ od vrchu K řemešník a evropského rozvodí, za čala kolonizace dříve a také probíhala rychleji. Centrem osídlování byla p ředevším obec Červená Řečice. Druhá oblast, rozkládající se na jih a západ od pomyslné hranice, byla osídlena z velké části až ve druhé koloniza ční etap ě. Východiskem koloniza čního proudu zde byly především jižn ěji položené oblasti kolem Jind řichova Hradce a Tel če. Osídlování probíhalo v obou částech proti proudu vodních tok ů. (DOBIÁŠ, J., 1970) O pr ůběhu kolonizace informovala tzv. rynárecká listina, vydaná v roce 1203 pražským biskupem Danielem II. pro fará ře v obci Rynárec. Vymezovala obvod jeho farnosti a přitom poprvé pojmenovala asi t řiadvacet osad ležících na jih od Pelh řimova. Ve 13. a 14. století za čaly ze starších osad nebo „na zelené louce“ vznikat centra m ěstského nebo alespo ň tržního charakteru. V 15. století se na Pelh řimovsku dotvá řela struktura šlechtických statk ů a panství. Nejvýznamn ější bylo na severu panství řečické, roku 1454 rozd ělené na část řečickou a pelh řimovskou. M ěsta získala b ěhem husitství i po n ěm řadu výsad i majetku. Všeobecn ě se v nich za čaly volit m ěstské rady a vést m ěstské knihy. (POLESNÝ, K., WIRTH Z., 1911) Po bitv ě na Bílé ho ře byla na Pelh řimovsku konfiskována více než polovina panství. Jednalo se p ředevším o rozsáhlé majetky šlechtic ů, kte ří se v nějaké form ě p řipojili k odboji. Po t řicetileté válce pokra čoval zánik menších šlechtických statk ů. Panství se scelovala a jejich hranice stabilizovaly. Obyvatelstvo si v období 18. a první poloviny 19. století udržovalo vesm ěs český kulturní ráz i jazyk. Pouze v některých m ěstech (Pelh řimov, Horní Cerekev) byla jako druhá řeč používána n ěmčina. V druhé polovin ě 19. století bylo Pelh řimovsko ušet řeno dramatických politických událostí, p řesto pat řila tato doba v dějinách regionu k nejd ůležit ějším. Práv ě tehdy byly položeny základy moderní spole čnosti. Vznikaly pr ůmyslové podniky, rozvíjelo se školství, zdravotnictví, sociální služby a hlavn ě železni ční doprava, což zm ěnilo životní podmínky obyvatel Pelh řimovska. Proces industrializace m ěl však také negativní dopad, nebo ť jeho dynamika se nemohla vyrovnat rozvinut ějším pr ůmyslovým oblastem. Zdejší region se tak dostával v rámci Čech na ekonomickou periferii. Do první sv ětové války narukovala v letech 1914 – 1918 p řibližn ě třetina všech dosp ělých muž ů z Pelh řimovska. Vále čné ztráty byly t ěžké (více než 1000

18 voják ů). V zázemí panoval p ředevším nedostatek potravin, který v posledních letech války vyústil v hladové bou ře v Pelh řimov ě i okolních obcích. Druhá sv ětová válka Pelh řimovsko n ějak zvláš ť nezasáhla, nejv ětší hrozbou bylo hromadné zatýkání a popravování osob na po čátku války a zejména po atentátu na Reinharda Heydricha. V posledních m ěsících války tvo řilo území sou část ústupového prostoru n ěmecké armády, a proto m ělo zvláštní strategický význam. V zájmu udržení pr ůchodnosti komunikací německé velení p řistoupilo k nejtvrdším opat řením (vypálení obce Leskovice 5. – 6. kv ětna 1945). (KAMENÍK, V., 1999) V povále čných letech zasáhly Pelh řimovsko represe, zahájené v únoru 1948, které byly zam ěř eny proti majitel ům v ětších podnik ů, statká řů m a p ředstavitel ům nekomunistické inteligence. Od po čátku padesátých let byla zavedena tvrdá opat ření proti zem ědělc ům, která skon čila až vyst ěhováním nejv ětších zem ědělc ů (tzv. kulak ů) z obcí a konfiskací jejich majetku. Důsledky politiky komunistické strany z let 1948 – 1953 byly i v tomto kraji katastrofální: zem ědělství bylo rozvráceno, zásobování obyvatelstva odpovídalo povále čnému stavu, stagnovala pr ůmyslová výroba i stavebnictví, p řestal být vydáván regionální tisk a činnost ve řejných spolk ů a institucí byla zastavena. Po roce 1989 se znovu obnovila komunální samospráva a soukromé podnikání, což mělo pro vývoj oblasti obrovský význam.

6.1.2 Vývoj populace a její četnost Kolik žilo na Pelh řimovsku lidí v nejstarších dobách, m ůžeme jen odhadovat, protože dochované písemné prameny pocházejí od konce 14. století. Hustota obyvatel na km² byla dlouho nízká. Pr ůměrná hustota obyvatel v této oblasti se pro polovinu 11. století odhaduje na 1 – 2 osoby na km², pro dobu na p řelomu 12. a 13. století na 5 – 15 osob na km² a pro přelom 14. a 15. století na 25 – 35 osob na km². (BOHÁ Č, Z., 1987). Během 15. století nastala popula ční recese. Po čet obyvatel klesl asi o jednu čtvrtinu vlivem válek a s nimi souvisejících hladomor ů, epidemií a snížení natality. V 16. století byla naopak demografická situace mnohem p řízniv ější. Po čet sídel i po čet dom ů v jednotlivých m ěstech i vsích se op ět zvyšoval, stejn ě tak tomu bylo i s obyvateli. V 17. století došlo k mnoha velkým výkyv ům v po čtu sídel i obyvatel. V dob ě t řicetileté války bylo zni čeno mnoho usedlostí. Nejzni čen ějšími m ěsty byly Pelh řimov (v roce 1646 vyho řel), Černovice, Horní Cerekev a Nová Cerekev. Od poloviny 17. století za čal vzestupný demografický vývoj, který s drobnými výkyvy pokra čoval až do roku 1680. V tomto roce postihla Pelh řimovsko jedna z nejt ěžších morových epidemií. Po četní ztráty na obyvatelstvu se odhadují na 15 až 25 %. Nicmén ě na celkovém popula čním trendu se tento fakt výrazn ě neprojevil a pro po čátek 18. století byl zjišt ěn na Pelh řimovsku nový nár ůst. Tento trend neovlivnily ani dv ě epidemie cholery v letech 1850 a 1866. Naopak v roce 1869 dosáhlo Pelh řimovsko v po čtu obyvatel dosavadního vrcholu. Tímto rokem však nastal v popula čním vývoji zlom. Po čet obyvatel za čal klesat. Sv ůj podíl na tomto stavu m ěla migrace do vysp ělejších oblastí zem ě a vyst ěhovalectví do Ameriky, ve kterém Pelh řimovsko zaujímalo p řední místo v celých Čechách. ( ČÁŇOVÁ, E., 1973)

19 V roce 1910 dosáhl po čet obyvatel správního obvodu svého historického maxima, ale první sv ětová válka spolu s odvody muž ů na frontu, s hladem, nemocemi a poklesem porodnosti vyvolala nový úbytek, který se nepoda řilo p řekonat ani roku 1921. Pokles pokra čoval i po druhé sv ětové válce a byl umocn ěn mimo jiné i odsunem n ěmecké menšiny, která zde p ředstavovala asi 0,2 % obyvatel. Od té doby se depopula ční trend zastavil. Vládní opat ření na podporu s ňate čnosti a porodnosti ze sedmdesátých let p řinesla jistý malý pr ůlom, ale po op ětovném zhoršení ekonomické situace se pokles po čtu obyvatel ješt ě urychlil. (MAUR, E., 1998)

Vývoj po čtu obyvatel správního obvodu ORP Pelh řimov

70000

60000

50000

40000

30000

20000

10000

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2007 rok

Obr. 1 Vývoj po čtu obyvatel správního obvodu ORP Pelh řimov v letech 1869 až 2007 Pramen: ČSÚ Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, 2007

Jak ukazuje graf vývoj po čtu obyvatel správního obvodu ORP Pelh řimov se od roku 1869 až do roku 1921 pohyboval kolem 60 000 obyvatel. V mezivále čném období za čal klesat (v roce 1930 pouze 56 700 obyvatel) a b ěhem druhé sv ětové války klesl o dalších 10 000 obyvatel na 45 775. Od druhé poloviny 20. století až do roku 2007 kolísá okolo 45 000 obyvatel.

20 Tab. 3 Bazický index vývoje obyvatelstva správního obvodu ORP Pelh řimov v letech 1869 až 2007 rok po čet obyvatel bazický index 1869 60983 100,0 1880 62414 102,3 1890 62517 102,5 1900 61064 100,1 1910 62292 102,1 1921 60965 99,9 1930 56708 92,9 1950 45775 75,1 1961 46013 75,5 1970 45174 74,1 1980 46698 76,6 1991 45567 76,4 2001 45726 74,9 2007 45664 74,9 Pramen: ČSÚ Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, 2007

6.1.3 Sídelní struktura Jak jsem již uvedla v po čátku mé práce Pelh řimovsko lze ozna čit za venkovský region, což potvrzuje i tabulka č. 2, kde jsou obce rozd ěleny do kategorií podle po čtu obyvatel. Tabulka potvrzuje fakt, že v regionu se nachází nejvíc obcí, ve kterých žije mén ě než 200 obyvatel. Druhou nejpo četn ější skupinou jsou obce, které mají od 200 do 499 obyvatel. V kategorii od 5000 do 19 999 najdeme pouze město Pelh řimov.

Tab. 4 Rozd ělení obcí do velikostních skupin podle po čtu obyvatel k 31.12.2007 Podíl ve Podíl obyvatel správním Po čet ve správním Po čet obcí obvodu [%] obyvatel obvodu [%] celkem ve správním obvodu 71 100,0 45726 100,0 0 - 199 38 53,5 4227 9,2 200 - 499 17 23,9 4412 9,6 500 - 999 9 12,7 5611 12,3 1 000 - 4 999 6 8,5 14905 32,6 5 000 - 19 999 1 1,4 16590 36,3 20 000 - 49 999 - - - - 50 000 + - - - - Pramen: Malý lexikon obcí 2008

6.1.4 Struktura obyvatel Strukturu obyvatel určitého regionu lze popsat n ěkolika charakteristikami. Já jsem jako nejd ůležit ější vybrala v ěk, vzd ělání, náboženství a ekonomickou strukturu.

21 Věk Stárnutí obyvatel je typické pro celou Českou republiku a výjimkou není ani správní obvod ORP Pelh řimov. Jak m ůžeme vid ět v tabulce, pr ůměrný v ěk se na Pelh řimovsku zvýšil od roku 1998 do roku 2007 z 38,2 na 40,6. Stejn ě rychle roste i index stá ří, který vyjad řuje kolik obyvatel postproduktivního v ěku (v ěk 65 a více) žije v dané oblasti více než obyvatel v ěku p ředproduktivního (0-14 let). Pokud je index 100%, jsou po čty obou skupin v regionu tém ěř vyrovnané, pokud index přesahuje 100%, žije v populaci více starších lidí a pokud je naopak mén ě než 100%, žije zde více d ětí a dospívajících než lidí starší 65 let. Ve správním obvodu ORP Pelh řimov od roku 1998 index stá ří pom ěrn ě rychle stoupal a v roce 2007 se zastavil až na 107,2%.

Tab. 5 Vývoj struktury obyvatel SO ORP Pelh řimov podle v ěku v letech 1998 až 2007 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Obyvatel celkem 46 397 46 257 46 222 45 586 45 574 45 562 45 395 45 420 45 530 45 664 Věk: 0 - 14 7 944 7 746 7 564 7 417 7 265 7 127 7 010 6 829 6 698 6 598

15 – 64 31 880 31 898 31 969 31 456 31 555 31 639 31 607 31 760 31 898 32 034

65 + 6 573 6 613 6 689 6 713 6 754 6 796 6 778 6 831 6 934 7 032 Pr ůměrný v ěk 38,2 38,5 38,8 39,0 39,3 39,6 39,8 40,1 40,3 40,6 Index stá ří (65+ / 0 -14 v %) 82,7 85,4 88,4 90,5 93,0 95,4 96,7 100,0 103,5 107,2 Pramen: ČSÚ Malý lexikon obcí ČR 2008

Vývoj pr ůměrného v ěku obyvatel správního obvodu ORP Pelh řimov v letech 1998 až 2007

41,0

40,5

40,0

39,5

k 39,0 ě v 38,5

38,0

37,5

37,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok

Obr. 2 Vývoj pr ůměrného v ěku obyvatel správního obvodu ORP Pelh řimov v letech 1998 až 2007 Pramen: ČSÚ Malý lexikon obcí 2008

22 Vzd ělání: Tab. 4 Struktura obyvatel SO ORP Pelhřimov podle nejvyššího dosaženého vzd ělání v roce 2001 ukazuje, že nejv ětší podíl obyvatel (41,1%) jsou vyu čení a lidé se st ředním vzd ěláním bez maturity, následují lidé s úplným st ředním vzd ěláním s maturitou (24,0%) a pom ěrn ě velký podíl je také obyvatel se základním nebo neukon čeným vzd ěláním (23,9%). Tato struktura je typická pro v ětšinu venkovských region ů České republiky. Vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzd ěláním se objevuje p ředevším ve m ěstech. Nejvíce vysokoškolák ů vykazuje dlouhodob ě m ěsto Pelh řimov a nejmén ě naopak obce s nízkým po čtem obyvatel.

Tab. 6 Struktura obyvatel SO ORP Pelh řimov podle nejvyššího dosaženého vzd ělání v roce 2001 ORP Pelh řimov kraj Vyso čina Česká republika % z % z % z absolutní celkového absolutní celkového absolutní celkového po čet po čtu 15+ po čet po čtu 15+ po čet po čtu 15+ Obyvatelstvo 15+ 45664 100 429483 100,0 8575198 100,0 bez vzd ělání 228 0,5 1509 0,4 37932 0,4 základní v č. Neukon čeného 10914 23,9 103731 24,2 1975109 23,0 vyu čení a st řední odborné bez maturity 18768 41,1 174353 40,6 3255400 38,0 úplné st řední odborné s maturitou 10959 24 103897 24,2 2134917 24,9 vyšší odborné a nástavbové 1553 3,4 13669 3,2 296254 3,5 Vysokoškolské 2786 6,1 28830 6,7 762459 8,9 Nezjišt ěno 457 1,0 3494 0,8 113127 1,3 Pramen: ČSÚ S čítaní lidu, dom ů a byt ů 2001

Náboženství: Náboženská struktura správního obvodu ORP Pelh řimov se vyzna čuje pom ěrn ě vysokým po čtem v ěř ících (46,2%), z nichž má jasnou p řevahu církev římskokatolická (42,3%). Druhou nejsiln ější náboženskou skupinou jsou obyvatelé hlásící se k českobratrské církvi evangelické, kte ří mají zastoupení zejména v oblasti Hornocerekvicka. Ve srovnání s daty za kraj Vyso čina se náboženská struktura nijak neliší. Pom ěrn ě velké rozdíly nalezneme při srovnání správního obvodu s Českou republikou, které se vyzna čují hlavn ě v podílu věř ících na celkovém po čtu obyvatel. Tento podíl je za Českou republiku pouze 32,1% a za správní obvod ORP Pelh řimov 46,2%.

23 Tab. 7 Struktura obyvatel SO ORP Pelh řimov dle náboženského vyznání obyvatel v roce 2001

ORP Pelh řimov kraj Vyso čina Česká republika % z % z % z celkového celkového celkového absolutní po čtu absolutní po čtu absolutní po čtu po čet obyvatel po čet obyvatel po čet obyvatel celkem 45664 100 519211 100,0 10230060 100 věř ící 21097 46,2 240669 46,4 3288088 32,1 církev římskokatolická 19316 42,3 217251 41,8 2740780 26,8 církev československá husitská 137 0,3 2244 0,4 99103 1,0 českobratrská církev evangelická 502 1,1 8596 1,7 117212 1,1 pravoslavná církev 46 0,1 416 0,1 22968 0,2 sv ědkové Jehovovi 46 0,1 786 0,2 23162 0,2 nezjišt ěné vyznání 6439 14,1 63895 12,3 901981 8,8 Pramen: ČSÚ S čítaní lidu, dom ů a byt ů 2001

6.1.5 Pohyb obyvatel Po čet obyvatel správního obvodu ORP Pelh řimov se od roku 1950 pohybuje okolo 45 000. Jak m ůžeme vid ět v tabulce a grafu, v posledním desetiletí se p řirozený p řír ůstek pohyboval v záporných hodnotách, až v roce 2006 vystoupl na 32 obyvatel, ale v roce 2007 již klesl na - 48 obyvatel. Naopak mechanický p řír ůstek byl vesm ěs kladný a nejvyšší hodnoty dosáhl práv ě v roce 2007. Celkový p řír ůstek se v roce 2005 ze záporných hodnot zm ěnil v hodnoty kladné a od té doby stále roste.

Tab. 8 Pohyb obyvatel správního obvodu ORP Pelh řimov k 31.12. 2007

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Narození 438 410 428 385 422 407 424 408 456 419 Zem řelí 431 497 474 486 502 500 509 506 424 467 Přirozený p řír ůstek 7 -87 -46 -101 -80 -93 -85 -98 32 -48 Přist ěhovalí 418 474 461 456 645 688 623 723 797 1 057 Vyst ěhovalí 530 527 450 534 577 607 705 600 719 709 Mechanický p řír ůstek -112 -53 11 -78 68 81 -82 123 78 348 Celkový p řír ůstek -105 -140 -35 -179 -12 -12 -167 25 110 300 Pramen: ČSÚ Malý lexikon obcí 2008

24 Vývoj celkového p řír ůstku obyvatel správního obvodu ORP Pelh řimov

400 300 200

přír ůstek 100 0 -100 -200 -300 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok

Obr. 3 Vývoj celkového p řír ůstku obyvatel správního obvodu ORP Pelh řimov v letech 1998 až 2007 Pramen: ČSÚ S čítaní lidu, dom ů a byt ů 2001

6.1.6 Zam ěstnanost Struktura obyvatel podle zam ěstnanosti v jednotlivých hospodá řských odv ětvích se na Pelh řimovsku vyzna čuje převahou sekundéru, hlavn ě pr ůmyslu, ve kterém je zam ěstnáno 34,1% ekonomicky aktivních obyvatel. Ihned za ním následuje teriér s 30,1% a primér zastupuje 12,3% ekonomicky aktivních obyvatel. Ačkoliv je podíl zam ěstnaných v zem ědělství, lesnictví a rybolovu nejnižší (12,3%) stále p řesahuje krajský (9,7%) i celorepublikový (4,4%) pr ůměr. Míra registrované nezam ěstnanosti byla k 31.12. 2007 3,6%.

Tab. 9 Zam ěstnanost dle odv ětví v SO ORP Pelh řimov v roce 2001

ORP Pelh řimov kraj Vyso čina Česká republika % z % z % z absolutní celkového absolutní celkového absolutní celkového po čet po čtu EA po čet po čtu EA po čet po čtu EA ekonomicky aktivní 22832 100 256686 100,0 5253400 100,0 zem ědělství, lesnictví, rybolov 5617 12,3 24837 9,7 230475 4,4 pr ůmysl 15571 34,1 92276 35,9 1525837 29,0 stavebnictví 3607 7,9 21468 8,4 454835 8,7 obchod, opravy motorových vozidel 3973 8,7 21573 8,4 555913 10,6 doprava, pošty a telekomunikace 2420 5,3 13571 5,3 350916 6,7 ve řejná správa, obrana, sociální zabezpe čení 2283 5,0 13621 5,3 322008 6,1 školství, zdravotnictví, sociální činnost 5343 11,7 28029 10,9 570450 10,9 Pramen: ČSÚ S čítaní lidu, dom ů a byt ů 2001

25 Struktura obyvatel podle zam ěstnanosti v jednotlivých odv ětvých správního obvodu ORP Pelh řimov v roce 2001

45 40 35 30 25 % 20 15 10 5 0 primér sekundér terciér odv ětví

Obr. 4 Zam ěstnanost dle odv ětví správního obvodu ORP Pelh řimov v roce 2001 Pramen: ČSÚ S čítaní lidu, dom ů a byt ů 2001

Zam ěstnanost dle odv ětví správního obvodu ORP Pelh řimov v roce 2001

14% 14% zem ědělství, lesnictví, rybolov

6% pr ůmysl

stavebnictví 6% obchod, opravy motor. Vozidel

doprava, pošty a 10% telekomunikace ve řejná správa, obrana, soc. 41% zabezpe čení školství, zdravotnictví, č 9% veterinární a soc. innost

Obr. 5 Zam ěstnanost dle odv ětví správního obvodu ORP Pelh řimov v roce 2001 Pramen: ČSÚ S čítaní lidu, dom ů a byt ů 2001

26 6.2 Zem ědělství Zem ědělství pat řilo na Pelh řimovsku vždy k nejd ůležit ějším zdroj ům obživy obyvatelstva. Charakter zem ědělské výroby byl ovlivn ěn p ředevším p řírodními podmínkami regionu. Tato závislost byla v minulosti mnohem v ětší než dnes. Tereziánský katastr za řadil v polovin ě 18. století v ětšinu území správního obvodu ORP Pelh řimov k oblastem nejmén ě úrodným, ale vhodným k chovu dobytka. V rámci rozdělení Čech podle typu zem ědělské výroby náležel správní obvod k oblasti dobytká řsko-obilného typu (vyšší polohy) nebo extenzivn ě obilná řského typu (nižší polohy). Ani modernizace zem ědělské výroby v 19. a první polovin ě 20. století nemohly zásadn ě zm ěnit spíše extenzivní než intenzivní charakter zdejšího zem ědělství. Na výživ ě obyvatel se v minulosti na Pelh řimovsku významnou m ěrou podílely lušt ěniny, řepa a pohanka. Podíl t ěchto plodin však významn ě klesl na p řelomu 18. a 19. století, kdy e postupn ě nahradily brambory. D ůležité bylo p ěstování chmele užívaného v místních pivovarech. Poslední chmelnice se zde udržely do po čátku 19. století. Mezi nejvýznamn ější technické plodiny, p ěstované na Pelh řimovsku, pat řil len, který krom ě vlákna poskytoval i olej. (KODELOVÁ, O., 1982) Chov hospodá řských zví řat dlouho využíval – podobn ě jako jinde – extenzivní metodu pastvy. Základem byl od po čátku chov hov ězího dobytka. K výrazn ějšímu chovu vep řů došlo až ve druhé polovin ě 19. století. Významného rozsahu nabyl (hlavn ě v 16. – 18. století) chov ovcí, který ale po polovin ě 19. století rychle upadal. Struktura venkovské spole čnosti si na Pelh řimovsku dlouhodob ě uchovávala tradi ční rysy. Charakteristický byl p ředevším vliv nejv ětších hospodá řů , kte ří byli nejenom přirozenými autoritami kolektivu, ale m ěli i rozhodující spole čenský a hospodá řský vliv. Od po čátku 20, století se mezi zem ědělci prosadilo také družstevní hnutí. V letech 1902 – 1914 vznikla první lná řská, lihovarnická, pro pojišt ění dobytka, pozd ěji družstva skladištní. Období n ěmecké okupace se ve správním obvodu ORP Pelh řimov sice v zásad ě nedotklo majetkových pom ěrů v zem ědělství, p řineslo však do organizace výroby a obchodu n ěkteré prvky, které vyplývaly ze systému vále čného hospodá řství a které byly používány ješt ě v dob ě socializace v padesátých letech. Pat řily sem nap říklad regulace osevních plán ů, omezení nebo odstran ění volného obchodu se zem ědělskými produkty a další. Po únorovém p řevratu v roce 1948 byly na vesnice vysílány skupiny politických funkcioná řů , kte ří přesv ědčovali zem ědělce o výhodách vstupu do jednotných zem ědělských družstev (JZD). K masivnímu zakládání JZD došlo na Pelh řimovsku až v letech 1956 – 1959. Produktivita práce se ale zvyšovala pomalu, protože dlouhou dobu existoval direktivní systém ur čování dávek, p říd ěl stroj ů, krmiv a hnojiv. Kolektivizace m ěla za následek zp řetrhání mezilidských vztah ů na vesnici, devastaci p řírody i samotných vesnic, kde opušt ěná, vyrabovaná vesnická stavení hyzdila vzhled obcí. V roce 1960 byla zahájena další etapa ve vývoji JZD – nastal proces slu čování družstev do v ětších celk ů. Pole byla postupn ě scelena, meze rozorány a stav ěly se nové zem ědělské objekty. Na Pelh řimovsku se tyto zm ěny dotýkaly p ředevším místního bramborá řství. Brambory se p ěstovaly

27 v obrovské mí ře, ale ztrácely svoji bývalou kvalitu. Export brambor tak nakonec ustal a prudce se snížila i vým ěra p ůdy k jejich p ěstování. Kvalitativní i kvantitativní zm ěny v zem ědělství nastaly po roce 1989, postupn ě se za čaly urovnávat majetkoprávní vztahy k zem ědělské p ůdě a rozb ěhly se restitu ční procesy. Naše zem ědělské výrobky se v důsledku politických zm ěn ve východní Evrop ě přestaly na tamní trhy dovážet (nebo alespo ň ne v takové mí ře, jako tomu bylo p řed rokem 1989). Pozvolna dochází k poklesu objemu zem ědělské produkce (v letech 1990 – 1993 to bylo p řibližn ě o 20%), mnoho pracovních sil tak odchází z venkova do m ěst. I p řesto zůstává v této dob ě na Pelh řimovsku zam ěstnáno v zem ědělství mnohem více osob, než je celostátní pr ůměr. I když se plocha obd ělávané p ůdy zmenšuje, její rozloha z ůstává nadále zbyte čně velká. Vedle tradi ční plodin se na ní p ěstují i ty, pro n ěž nejsou v oblasti nejp říhodn ější podmínky (pšenice, sladovnický je čmen). Takové hospoda ření je nerentabilní. Ačkoliv došlo k navrácení velkého množství p ůdy do rukou malých a st ředních zem ědělc ů, mají stále na Pelh řimovsku významné postavení velké zem ědělské podniky. (Ministerstvo zem ědělství ČR)

6.3 Pr ůmysl Jak již bylo řečeno, Pelhřimovsko pat ří k pozd ěji osídlením oblastem České republiky, což mělo vliv i na následný rozvoj m ěst a pr ůmyslu. Větší rozvoj pr ůmyslu byl zaznamenán až ve druhé polovin ě 19. století, ale už dávno předtím se objevily první řemeslnické dílny. Rozdílnou strukturu m ěla řemeslná výroba na vesnicích a ve m ěstech. Na venkov ě pracovali zejména řemeslníci, kte ří zpracovávali zem ědělskou produkci a vyráb ěli nástroje a ná řadí. Ve m ěstech se objevují i řemesla vyráb ějící od ěvy, obuv, od ěvní dopl ňky, šperky, zbran ě, potraviná řská řemesla a řada dalších. Město Pelh řimov bylo st řediskem řemeslné výroby a obchodu. To s sebou p řinášelo nutnost dohledu nad kvalitou a množstvím vyrobeného zboží. Část t ěchto povinností převzala vrchnostenská a m ěstská správa, v ětší část však nesli sami řemeslníci, p řesn ěji řečeno řemeslnické organizace, které p ůvodn ě vznikaly jako podp ůrná a náboženská bratrstva a postupn ě se p řem ěnily v cechy. Nejstarším cechem v Pelh řimov ě byl cech ševcovský. Poté vznikalo mnoho dalších cech ů, z nichž každý m ěl sv ůj znak a hierarchii. Pozd ěji s dalším v ětším rozvojem pr ůmyslu se zdálo, že už je cechovní z řízení zastaralé. Roku 1859 byl vydán živnostenský řád a cechy byly zrušeny. Po získání práva va řit pivo byl v letech 1565 – 1577 založen spole čný obecní pivovar. V roce 1572 se m ěsto Pelh řimov vykoupilo z poddanství a v roce 1596 se stalo m ěstem královským, to umožnilo další rozvoj pr ůmyslu, do m ěsta p řišlo mnoho p řist ěhovalc ů. V předhusitské dob ě se na vrchu K řemešník dolovalo st říbro, ale ložiska se brzy vy čerpala a pokusy o jejich obnovu v 16. a 18. století nebyly úsp ěšné. V roce 1872 vznikla v Pelh řimov ě škrobárna. Roku 1872 založili brat ři Hermannové továrnu na perle ťové knoflíky, která ale pozd ěji výrobu v Pelh řimov ě ukon čila a p řesunula se do nedaleké Žirovnice. V roce 1882 zahájil

28 v Pelh řimov ě Josef Hrdina továrnu na výrobu rýžových kartá čů . Jeho po čin m ěl ne čekaný úsp ěch. Hrdina svými výrobky ovládl trhy v Rakousko-Uhersku. Výroba sukna se postupn ě transformovala na výrobu pletených výrobk ů. Mezi nejvýznamn ější pat řil závod Josefa Kou řimského, založený roku 1892, který se z původní domácké výroby pletených svetr ů vypracoval na obrovskou továrnu s vlastní elektrickou centrálou, barvírnou a přádelnou. První českou továrnu na dámské pun čochy, d ětské patentní pun čochy a pánské ponožky vlastnil Rudolf Kott. Roku 1894 založil Karel Hostomský podnik na výrobu cementového zboží. Již koncem 19. století se na Pelh řimovsku rozvíjí strojírenský pr ůmysl. V roce 1896 záme čník Jan Mat ějka otevírá opravárenskou dílnu, kde pozd ěji za čal sám vyráb ět i jednoduché zem ědělské stroje. Jsou to p ředevším řeza čky na úpravu krmení a stroje pro sklize ň píce. V roce 1900 byl m ěšťanský pivovar p řebudován na parostrojní, roku 1910 byla z řízena městská elektrárna. Po čátek 20. století p řinesl nová pr ůmyslová odv ětví. První sv ětová válka a následná hospodá řská krize ochromila další rozvoj hlavn ě strojírenského pr ůmyslu. Roku 1928 vznikla Pejclova mlékárna. (Řemesla a řemeslníci na Pelh řimovsku od st ředov ěku do poloviny 20. století, 1999) Díky nedostatku v ětších pr ůmyslových podnik ů se druhá sv ětová válka tém ěř nedotkla zdejšího pr ůmyslu. Jediný v ětší strojírenský podnik Mat ějkova strojírna se ubránil nátlaku nacist ů na zavedení zbrojního programu. Naopak v dob ě války byla k závodu ješt ě přistav ěna slévárna a lakovna. V roce 1945 neprob ěhla první vlna znárodn ění, ale řada továren byla majitel ům konfiskována na základ ě skute čné či údajné spolupráce s nacisty. V roce 1948 byla znárodn ěna Mat ějkova továrna a byla postupn ě za člen ěna do národního podniku AGROSTROJ. Z pleta řské továrny Kou řimský byl vytvo řen národní podnik Modeta Pelh řimov. Roku 1950 vznikl samostatný podnik Spojené kartá čovny se sídlem v Pelh řimov ě, sdružující kartá čnické závody Pelh řimov I a II, Pardubice, Nová Cerekve, Kolove č a Hejnice. (KUBÍ ČEK, H., 1994) V roce 1947 vzniklo družstvo DUP, které se p ůvodn ě zabývalo výrobou d řev ěných hra ček a d řev ěné galanterie, ale poklesem zájmu o tyto p ředm ěty došlo ke zm ěně výrobního programu. Družstvo za čalo vyráb ět kožené a koženkové neceséry a manikúry. V roce 1948 byla znárodn ěna také škrobárna a mlékárna (dostala se pod Jiho české mlékárny). Stavební firmy se slou čily a vznikl Okresní stavební podnik. Komunistická éra pom ěrn ě prosp ěla strojírenskému závodu AGROSTROJ, protože mohl t ěžit ze silné státní podpory t ěžkého pr ůmyslu. Dynamicky se rozvíjel a rozší řil o nové výrobní haly. Výrazn ě vzrostl export p ředevším do Polska, Ma ďarska a NDR. Za čínají se vyráb ět nové zem ědělské stroje. V roce 1980 se závod Pelh řimov spolu s dalšími pobo čkami stává sou částí státního koncernu AGROZET. V listopadu 1989 došlo k revoluci a komunistická nadvláda odešla z Československa, tím pádem docházelo op ět k obrovským zm ěnám v pr ůmyslu (transformace hospodá řství, privatizace atd.). P řišlo také mnoho nových podnik ů a investor ů.

29 Nejprve se budu v ěnovat zm ěnám ve stávajících pelh řimovských podnicích. Po rozpadu státního koncernu AGROZET byla v roce 1990 založena akciová spole čnost pod původním názvem Agrostroj Pelh řimov a.s. Na odbytové potíže zp ůsobené ztrátou východních trh ů zareagoval Agrostroj rozší řením vyráb ěného sortimentu. V roce 1998 došlo k restrukturalizaci podniku. Podnik vlastní jeden majitel, který investoval do výrobního vybavení a modernizaci technologií provázejí podstatné zm ěny ve vnit řní organizaci a snížení po čtu zam ěstnanc ů. Privatizace se dotkla i Spojených kartá čoven, které byly v roce 1991 p řem ěněny na akciovou spole čnost, a držitelem všech akcií se stal stát. V roce 1993 dochází v podniku k překupu akcií a v roce 1998 získávají majoritní podíl dva akcioná ři, čímž dochází ke stabilizaci vlastnických vztah ů. Po roce 1989 se také rozpadl státní podnik Jiho české mlékárny a v Pelh řimov ě op ět vznikl závod Madeta a.s.. V textilní spole čnosti Modeta Pelh řimov byl vlastníkem po revoluci stát a v roce 1992 došlo k privatizaci podniku. Firma se p řejmenovala na Alfatex Móda s.r.o.. Spole čnost měla ze za čátku mnoho problém ů, nejv ětším z nich byla ztráta odbytu, vzhledem k tomu, že p řed revolucí bylo 80% výroby exportováno do Sov ětského svazu., proto musela investovat do modernizace a nákupu pletací technologie a do rekonstrukce podniku. V podniku DUP družstvo Pelh řimov k privatizaci nedošlo. Naopak nastala modernizace výroby a v roce 2001 DUP odkoupilo od státu pelh řimovský pivovar, který dostává obchodní jméno POUTNÍK. I zde došlo k mnohým zm ěnám, byl zm ěněn marketing i technologický postup va ření piva. Po roce 1989 vznikala a stále vzniká řada menších či v ětších podnik ů a firem, které se zabývají bu ď v Pelh řimov ě tradi ční výrobou, nebo se objevují firmy s úpln ě novým výrobním programem. Mezi tyto nové podniky m ůžeme za řadit nap říklad pekárnu Adélka a.s., kterou založil v roce 1990 L. Teisler. Když v roce 1993 došlo k privatizaci Jiho českých pekáren, koupil majitel Adélky akcie bývalé pelh řimovské pekárny a došlo k rekonstrukci a rozší ření celého areálu pekárny. Další je nap ř. NEZA spol. s r.o., která se zabývá výrobou nerezových produkt ů pro gastronomii, zdravotnictví a stavebnictví. (KU ČA, K., 1999)

6.4 Doprava Na map ě dopravní sít ě správního obvodu ORP Pelh řimov vidíme, že se zde nachází pom ěrn ě malé množství silnic I. t řídy. Je to pouze mezinárodní silnice E 551, která prochází hlavním m ěstem a vede sm ěrem na Humpolec (dále na dálnici D1) a České Bud ějovice. Další silnicí I. t řídy je I/19, která spojuje Pelh řimov a Tábor a podle výsledk ů posledního s čítání dopravy je to nejvíce zatížená komunikace na Pelhřimovsku. Na silnice I. t řídy navazují v důležitých sm ěrech silnice II. t řídy. Nejdelší jsou logicky silnice III. třídy, které dopravní sí ť dopl ňují.

30 Železni ční doprava v regionu slouží p ředevším k přeprav ě náklad ů, v menší mí ře má význam i pro dopravu osob, p ředevším do zam ěstnání. Nejd ůležit ější tra ť z Horní Cerekve sm ěrem na Tábor prochází centrem správního obvodu. V jihozápadní části prochází Pelh řimovskem také úzkokolejná železnice, která vede z Jind řichova Hradce do Obratan ě.

Obr. 6 Dopravní sí ť správního obvodu ORP Pelh řimov

31 7 VÝSLEDKY ANKETNÍHO ŠET ŘENÍ

7.1 Analýza dotazník ů Sou částí bakalá řské práce bylo pom ěrn ě rozsáhlé anketní šet ření, které jsem provedla formou dotazník ů v těchto obcích: Božejov, Častrov, Kamenice nad Lipou, Kojčice, Košetice, Lidma ň, Morave č, Nová Cerekev, Pelh řimov, Ústrašín, Žirovnice. Obce byly vybrány čist ě náhodn ě, aby posloužily jako ur čitý vzorek pro vyhodnocování. Liší se polohou ve správním obvodu, po čtem obyvatel, vybaveností atd.

Tab. 10 Ob čanská vybavenost zkoumaných obcí

St řední Mate řská Základní škola nebo Zdravotní škola škola učilišt ě st ředisko Kanalizace Božejov X X X X Častrov X X X X Kamenice nad Lipou X X X X X Koj čice X X Košetice X X X X Lidma ň ve výstavb ě Morave č X Nová Cerekev X X X Pelh řimov X X X nemocnice X Ústrašín X Žirovnice X X X X Pramen: Vlastní anketní šet ření

Uvedené anketní šet ření budu pro v ětší p řehlednost zkoumat po jednotlivých otázkách. Originál dotazníku je pro ukázku v příloze.

Otázka č. 1: Jaké nástroje skute čně využíváte k rozvoji obce?

Všechny zkoumané obce mají zpracovaný (nebo práv ě p řipravují) územní plán. N ěkteré obce využívají Plán obnovy venkova, či strategie obce.

Otázka č. 2: Kdo a jak pe čuje o krajinu v katastru vaší obce?

O ve řejné prostory pe čují v ětšinou obce sami, n ěkteré si zjednávají specializované firmy. Větší m ěsta (Pelh řimov, Kamenice nad Lipou, Žirovnice) mají na tyto záležitosti ur čený odbor m ěstského ú řadu. O lesy a zem ědělskou p ůdu v katastru obcí se starají soukromí vlastníci nebo místní zem ědělská družstva. V menších obcích v ětšinou pomáhají také dobrovolníci jako myslivci, dobrovolní hasi či a další.

32

Otázka č. 3: Nacházejí se v katastru obce n ějaké brownfieldy?

Většina z dotázaných p ředstavitel ů obcí tvrdila, že v obci ani jejích částech se žádné brownfieldy nenacházejí. M ěstyse Božejov a Nová Cerekve tyto problémy nedávno vy řešily. Ze starého lihovaru v Božejov ě vznikl sb ěrný dv ůr a z bývalé školy v Nové Cerekvi se stal hostinec. V Pelh řimov ě se sice brownfieldy nacházejí, ale pat ří soukromým vlastník ům a m ěsto s nimi nem ůže tudíž nic d ělat. Velký projekt se ale uskute čnil v roce 2008, kdy se z rozestav ěného hotelu, kde p řebývali bezdomovci, za čal budovat moderní domov d ůchodc ů.

Otázka č. 4: Z jakých dota čních zdroj ů jste v letech 2004 – 2008 čerpali finan ční prost ředky?

Tab. 11 Dota ční zdroje zkoumaných obcí ve správním obvodu ORP Pelh řimov Dotace Státní Ministerstvo přímo z fond Ministerstvo Fond kraje Ministerstvo pro místní Evropské rozvoje Ministerstvo životního Vyso čina financí rozvoj unie bydlení zem ědělství prost ředí Božejov X X X X Častrov X X X X Kamenice nad Lipou X X X X Koj čice X X Košetice X X X Lidma ň X Morave č X X X X Nová Cerekev X X X Pelh řimov X X X X X X X Ústrašín X Žirovnice X X X X Pramen: Vlastní anketní šet ření

33 Ministerstvo životního prost ředí

Ministerstvo zem ědělství

Státní fond rozvoje bydlení

Dotace p římo z Evropské unie

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo financí

Fond kraje Vyso čina

0 2 4 6 8 10 12 po čet obcí

Obr. 7 Dota ční zdroje zkoumaných obcí ve správním obvodu ORP Pelh řimov Pramen: Vlastní anketní šet ření

Otázka č. 5: Je pro vaši obec vstup do Evropské unie plusem nebo mínusem

Tab. 12 Vyhodnocení otázky č. 5

samoz řejm ě spíše spíše plusem plusem nevím mínusem Božejov X Častrov X Kamenice nad Lipou X Koj čicie X Košetice X Lidma ň X Morave č X Nová Cerekev X Pelh řimov X Ústrašín X Žirovnice X Pramen: Vlastní anketní šet ření

34 spíše mínusem

nevím

spíše plusem

samoz řejm ě plusem

0 1 2 3 po čet obcí

Obr. 8 Grafické vyhodnocení otázky č. 5 Pramen: Vlastní anketní šet ření

Otázka č. 6: Kolik projekt ů se žádostí o dotace EU jste podávali v letech 2004 – 2008

Nadpolovi ční v ětšina obcí podávala jednu až t ři žádosti o dotace. Obce Častrov, Koj čice, Košetice, Lidma ň a Ústrašín nepodávaly žádné žádosti o dotace z fond ů Evropské unie.

Otázka č. 7: Kolik z těchto projekt ů bylo neinvesti čních?

40%

investi ční neinvesti ční 60%

Obr. 9 P řehled podílu investi čních a neinvesti čních dotací čerpaných zkoumanými obcemi Pramen: Vlastní anketní šet ření

35 Otázka č. 8: Kolik z těchto projekt ů bylo dota čně podpo řeno

zamítnuto

zatím nepodpo řeno

podpo řeno

0 1 2 3 4 5 6 7 8 po čet projekt ů

Obr. 10 P řehled úsp ěšnosti projekt ů žádající dotace z fond ů Evropské unie Pramen: Vlastní anketní šet ření

Otázka č. 9: Čeho se projekty týkaly

Projekty se v menších obcích týkaly v ětšinou revitalizací rybník ů, oprav komunikací a lesních cest. Ve m ěstech Pelh řimov a Kamenice nad Lipou byly vypracovány projekty na rekonstrukci a rozší ření sportovních areál ů. M ěsto Pelh řimov p řipravilo velký projekt v souvislosti se stavbou již zmi ňovaného Domova d ůchodc ů. Zajímavá je žádost o dotace městyse Nová Cerekev na vybudování kotelny na vytáp ění biomasou, která byla dota čně podpo řena a m ěstys již tímto zp ůsobem vytápí tém ěř polovinu dom ů.

Otázka č. 10: Jak vám vyhovuje systém dotací Evropské unie.

Při této otázce se shodli p ředstavitelé všech obcí na stejné odpov ědi: Systém dotací je podle nich velice administrativn ě náro čný a složitý. V ětšina obcí si na projekty musí shán ět specialisty, kterým mnohdy zaplatí více pen ěz, než od Evropské unie dostanou (samoz řejm ě pokud je jejich projekt nepodpo řen).

36 Otázka č. 11: Jste členy svazku obcí, místní ak ční skupiny (MAS) nebo jiných uskupení ve řejné správy

Tab.13 P říslušnost obcí k jednotlivým sdružením Sdružení Mikroregion mikroregionu Brána MAS Via Svazek obcí Mikroregion Pelh řimov Vyso činy Rustica o. s. Lípa Košeticko Božejov X Častrov X Kamenice nad Lipou X X Koj čice X Košetice X Lidma ň X Morave č X Nová Cerekev X X Pelh řimov X Ústrašín X Žirovnice X Pramen: Vlastní anketní šet ření

Otázka č. 12: Jaká je froma spolupráce s ostatními obcemi ve sdruženích

Podle odpov ědí dotázaných p ředstavitel ů obcí spolupráce spíše nefunguje. Chyba je podle nich hlavn ě v komunikaci mezi zástupci jednotlivých ćlen ů. Problém je hlavn ě v časové náro čnosti funkce starost ů (místostarost ů) a nedostatku času práv ě na zasedání sdružení. Ty se v ětšinou konají jednou za rok, ale podle dotázaných by to m ělo být mnohem čast ěji. Dle mého názoruje podle informací nalezených na internetu hlavním cílem t ěchto skupin spole čná propagace cestovních ruchu.

Otázka č. 13: Jaké jsou plány rozvoje obce do budoucna

Plány obcí do budoucna se liší podle jejich velikosti i vybavenosti. Nap říklad pro obec Častrov je prioritou vybudování čisti čky odpadních vod, pro Novou Cerekev dokon čení vytáp ění biomasou, pro obec Ústrašín udržet zdravý rozvoj obce p ři zachování p řirozeného zp ůsobu života na vesnici, v četn ě její samostatnosti. Téme ř ve všech obcích ale pot řebují jejich p ředstavitelé získat finan ční podporu na opravy komunikací a chodník ů, jejichž stav je v ětšinou velmi špatný.

37 7.2 Přehled spolk ů činných ve zkoumané oblasti

Sdružení mikroregionu Pelh řimov Region vznikl na základ ě Zakladatelské smlouvy dne 17. 2. 2000. Zakládajícími členy byly obce Koj čice, Vokov, Bácovice, Út ěchovi čky, Krasíkovice, Pavlov, Čížkov, Rynárec a Město Pelh řimov. V pr ůběhu t ří let se k mikroregionu p řidaly další členské obce: Červená Řečice, Dobrá Voda, K řelovice, Libkova Voda, Litohoš ť, Nová Buková, Nový Rychnov, Olešná, Putimov, Út ěchovice, Velký Rybník, Vyskytná, Zachotín, Zají čkov, Žirov, M ěstská správa les ů Pelh řimov spol. s r. o. a Poutní Hotel K řemešník spol. s r. o. Vstup nových člen ů je vždy podmín ěn přihláškou a souhlasem se Stanovami Sdružení mikroregionu Pelh řimov. Sdružení si klade za hlavní úkol své činnosti vzájemnou spolupráci p ři rozvoji celé oblasti, ale i jednotlivých obcí. Za pomoci RRA Vyso čina byl zpracován projekt „Strategie rozvoje mikroregionu Pelh řimov“ (2000; aktualizovaný v r. 2002), jehož sou částí je řešení technické a dopravní infrastruktury, podpora podnikání, rozvoj malého a st ředního podnikání, kvalita života, sociální rozvoj obcí, rozvoj cestovního ruchu a ochrana životního prost ředí. Dále byl v roce 2004 RRA Vyso čina vypracován projekt „Zpracování projektu a realizace cyklotrasy Pelhřimov - Červená Řečice (2003). Zástupci Sdružení mikroregionu Pelh řimov se pravideln ě setkávají na zasedáních valné hromady konaných dvakrát do roka, kde se spole čně v ěnují pln ění úkol ů a řešením problematiky, týkající se Sdružení mikroregionu Pelh řimov. (Sdružení mikroregionu Pelh řimov )

Mikroregion Brána Vyso činy Mikroregion Brána Vyso činy byl založen v roce 2000. Jedná se o sdružení právnických osob na Pelh řimovsku - 6 obcí a dv ě zem ědělská družstva, která se na území obcí nacházejí: M ěstys Božejov, m ěstys Nová Cerekev, obec Leskovice, obec Ústrašín, obec St řítež, Výrobn ě obchodní družstvo Nová Cerekev a Zem ědělské obchodní družstvo Božejov. Území mikroregionu se nachází jihozápadn ě od Pelh řimova, na rozloze 7680 ha a žije zde cca 2500 obyvatel, což zna čí cca 31 obyvatel na 1 km čtvere ční. Mikroregion byl založen za ú čelem bližší spolupráce obcí a dalších právnických osob, které spole čně řeší nap říklad dopravní obslužnost, školství, budování cyklostezek, údržbu krajiny i lesních porost ů. V území mikroregionu Brána Vyso činy se nachází množství architektonických památek. Nejv ětší p řitažlivost mikroregionu spo čívá hlavn ě v krásné p řírod ě, která je typická pro celou Českomoravskou vyso činu. Jedná se o oblast s velkým množstvím les ů a vodních ploch, které jsou vhodné pro pasivní i aktivní odpo činek. Terén je vhodný v zim ě pro b ěžky, v lét ě pro kolo. Mikroregion se rozkládá v nadmo řské výšce kolem 600 m n.m. Okrajem mikroregionem Brána Vyso činy prochází stezka „Greenway'' - řemesel a vyznání“, která vede z Tel če p řes Jind řich ův Hradec, Kamenici nad Lipou, Novou Cerekev, Morave č a dále na Pelh řimov. (Mikroregion Brána Vyso činy )

38 MAS Via Rustica Podn ět k založení sdružení Via rustica ve form ě tzv. „místní ak ční skupiny“ (MAS), tj. dobrovolného spole čenství subjekt ů s vyrovnaným zastoupením ve řejné, podnikatelské a ob čanské sféry, vzešel z úsp ěšn ě se vyvíjející spolupráce zástupc ů mikroregion ů Stražišt ě a Svidník a aktivních místních ob čan ů a ob čanských sdružení, institucí a podnikatel ů, kte ří se shodli na pot řeb ě spole čné snahy o všestranný dlouhodobý udržitelný rozvoj zájmového území. Po úvodních sch ůzkách iniciátor ů vzniku sdružení, které probíhaly zhruba od léta roku 2004, bylo Ministerstvem vnitra dne 13. prosince 2004 řádn ě zaregistrováno a ustavující valnou hromadou konanou dne 15. prosince 2004 v Pacov ě založeno sdružení Via rustica. Cílem sdružení je p řispívat k udržitelnému všestrannému rozvoji regionu a uchování jeho historických, kulturních a p řírodních hodnot a podporovat vzájemnou spolupráci ob čan ů a ob čanských sdružení, obcí, podnikatel ů a dalších subjekt ů z ve řejného i soukromého sektoru vedoucí k napl ňování tohoto cíle. (Via Rustica o.s. )

Svazek obcí Lípa Svazek obcí Lípa vznikl ustavující valnou hromadou dne 5. 12. 2005 v Kamenici nad Lipou jako nástupce zájmového sdružení právnických osob Pelh řimovsko-jih. Hlavním cílem činnosti a p ředm ětem zájmu svazku je všestranný rozvoj regionu p ři vzájemné spolupráci všech zú častn ěných subjekt ů. Svazek obcí sdružuje 15 obcí a 4 m ěsta. Svazek sdružuje obce a m ěsta B ělá, Bohdalín, Bo řetín, Častrov, Černov, Horní Dubenky, Horní Ves, Lhota-Vlasenice, Mezná, Mnich, Polesí, Stoj čín, T ěmice, V čelni čka, Veselá, Horní Cerekev, Kamenice nad Lipou, Po čátky, Žirovnice čítající celkem 15 376 obyvatel (údaj k 1. 1. 2006). Rozloha zájmového území činí 297 km2 s hustotou osídlení 51,77 obyvatel/km2. Významným m ěstem regionu a sídlem Svazku obcí Lípa je Kamenice nad Lipou s osmi místními částmi, 4 116 trvale žijícími obyvateli a rozlohou 31,5 km2. Nejvýše položenou obcí regionu je obec B ělá (681 m n. m), nejníže leží Mnich (553 m n. m.). Nejv ětší katastrální rozlohu zaujímá m ěsto Žirovnice s 44,4 km2 (zahrnuje 6 místních částí). (Svazek obcí Lípa )

Mikroregion Ho řepnicko Dobrovolný svazek obcí Ho řepnický region vznikl v roce 10. 1. 2001. Jeho zakladateli a do této doby i členy jsou obce Arneštovice, Bo řetice, Rovná a Ho řepník (s místními částmi Březina a Mašovice). Mikroregion vznikl jako p řirozený celek spádového vnit řně konzistentního území. Členy spojují historické a kulturní tradice, ale také spole čné problémy. Hlavním p ředm ětem činnosti sdružení je zejména: rozvoj sociálního a ekonomického prost řední nebo doprava. Nejvýrazn ější aktivitou je p řírodní parket v Ho řepníku, který je provozován obcemi mikroregionu s výjimkou obce Rovná. Celkový po čet obyvatel se pohybuje okolo 860 a katastrální rozloha je 2 689 ha..

39 (Mikroregion Ho řepnicko )

Mikroregion Košeticko Mikroregion Košeticko vznikl 28. 12. 2001 transformací zájmového sdružení právnických osob „Prosp ěch“ na dobrovolný svazek p ěti samostatných obcí. Od 1. 1. 2007 p řistoupila obec Onšov. D ůvodem vzniku byla snaha o zlepšení spolupráce za ú čelem v ětšího rozvoje a prosperity obcí spádového území na samé severozápadní hranici kraje Vyso čina s krajem St ředo českým. Rozloha území mikroregionu je 4 670 ha a žijí zde 1 303 obyvatelé. Svazek sdružuje obce Košetice, Chyšnou, Chýstovice, K řešín, Martiniceu Onšova a Onšov. Nejv ětší obcí jsou Košetice, podle nichž nese mikroregion i název. (Mikroregion Košeticko )

7.3 Analýza čerpaných prost ředk ů z fond ů Evropské unie V sou časné dob ě jsou strukturální fondy tvo řeny t ěmito čty řmi fondy: a) Evropský sociální fond (ESF) Tento fond vznikl v roce 1958. Je p ředevším ur čen na: - odstran ění dlouhodobé nezam ěstnanosti - za čle ňování mladých lidí do aktivního života - zajišt ění rovnoprávných podmínek na trhu práce pro ženy - národností menšiny - pro problémové skupiny atd. b) Evropský zem ědělský záru ční a usm ěrňovací fond (EAGGF) Fond vznikl v roce 1958. Jsou z n ěj hrazeny projekty, které jsou zam ěř eny nap říklad na: - zvyšování konkurenceschopnosti odv ětví - zajišt ění zam ěstnanosti a rozvoje lidských zdroj ů - snižování rozdíl ů v sociálních podmínkách - zachování kulturní krajiny - ochranu a zlepšení životního prost ředí atd. c) Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Fond vznikl v roce 1974. Je ur čen k financování p ředevším zaostávajících region ů a je zam ěř en na tyto oblasti: - zdravotnictví - vzd ělání

40 d) Finan ční nástroj na usm ěrňování rybolovu (FIFG) Tento fond vznikl v roce 1993 a je nejmladším fondem. Je zam ěř en na restrukturalizaci rybá řství a prost ředí ur čeného pro chov a lov ryb atd.

Pomoc ze Strukturálních fond ů je realizována pomocí tzv. opera čních program ů: • Opera ční program Infrastruktura • Opera ční program Pr ůmysl a podnikání (OPPP) • Opera ční program Rozvoj lidských zdroj ů • Opera ční program Rozvoj venkova a multifunk ční zem ědělství • Spole čný regionální opera ční program

Program rozvoje venkova, který zajiš ťuje p ůsobení Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s na řízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do provád ěcí úrovn ě a zajiš ťuje tak jeho efektivní realizaci. Opat ření Programu rozvoje venkova p řisp ějí k napl ňování cíl ů Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech: • Spole čnost založená na znalostech • Vnit řní trh a podnikatelské prost ředí • Trh práce • Udržitelný rozvoj

Göteborgská konference se promítá v Programu p ři zavád ění opat ření k trvale udržitelným systém ům zem ědělského hospoda ření a podporou opat ření, která vytvá ří trvale udržitelná pracovní místa. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR p řisp ěje k dosažení cíl ů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prost ředí a snížení negativních vliv ů intenzivního zem ědělského hospoda ření. Program dále umožní vytvo řit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potraviná řských komoditách. Program bude také podporovat rozši řování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvá řet nová pracovní místa, snížit míru nezam ěstnanosti na venkov ě a posílit sounáležitost obyvatel na venkov ě. Program se vztahuje na území České republiky a ur čuje politiku rozvoje venkova ČR v období 2007 - 2013.

41 SAPARD nebo-li Speciální p ředvstupní program pro zem ědělství a rozvoj venkova je prvním dota čním programem Evropské unie. Česká republika mohla SAPARD využívat v časovém rozmezí let 2000 – 2006, maximáln ě však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Program SAPARD napomáhá kandidátským zemím p ři řešení konkrétních úkol ů, p ři zavád ění acquis communautaire vztahujícímu se ke spole čné zem ědělské politice (CAP), strukturálním zm ěnám v jednotlivých zem ědělských sektorech. Cílem programu je p řisp ět k zavád ění práva Evropského spole čenství v oblasti spole čné zem ědělské politiky, řešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými zm ěnami v sektoru zem ědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí. P řínosem SAPARDU je také možnost osvojit si náro čná pravidla strukturálních fond ů Evropské unie a princip ů programování, vybudování pot řebných institucí, p řipravení legislativního rámce a podmínek pro monitorování programu SAPARD v České republice. Přínosem dota čních podpor, které Česká republika získala v rámci programu SAPARD jsou zejména rekonstrukce a modernizace provoz ů živo čišné výroby, modernizace skladovacích technologií, pln ění hygienických a veterinárních standard ů, obnova vlastnických vztah ů a protierozní ochrana v rámci pozemkových úprav, rozvoj agroturistiky na venkov ě, pomoc p ři zachování kulturního d ědictví na českém venkově. (Fondy Evropské unie )

42 8 ZÁV ĚR

Hlavním cílem bakalá řské práce bylo zpracování regionáln ě geografické analýzy správního obvodu ORP Pelh řimov a studium dalších možností rozvoje regionu. Správní obvod ORP Pelh řimov se nachází na východním okraji kraje Vyso čina. K obvodu náleží 71 obcí. Ve v ětšin ě obcí žije mén ě než 199 obyvatel, což dává regionu venkovský ráz. Převážná část oblasti leží v Křemešnické vrchovin ě s nep říliš teplým podnebím a hn ědými lesními p ůdami, proto zde nejsou p říhodné podmínky pro zem ědělství. P ěstují se hlavn ě brambory, pícniny a je čmen. I p řes již zmín ěné nep říznivé podmínky je zde pom ěrn ě vysoký podíl orné p ůdy na ploše zem ědělské p ůdy (cca. 75%). Z pr ůmyslových odvětví je ve správním obvodu ORP Pelh řimov nejvíce rozší řený strojírenský a potraviná řský pr ůmysl. Co se týká obyvatelstva, tak jeho po čet se v celém správním obvodu pohybuje okolo 45 000 lidí. Nejvíce obyvatel žije ve m ěst ě Pelh řimov, naopak nejmén ě v obci Jankov. Ve vývoji let od roku 1869 do roku 2001 za čal p řibližn ě od dvacátých let 20. století r ůst po čet obyvatel ve m ěstech a naopak v menších okrajových obcích po čet obyvatel klesal. Lidé odcházeli (a stále odcházejí) do v ětších m ěst a obcí zejména za prací a za vidinou lepšího života. V náhodn ě vybraných jedenácti obcích náležících ke správnímu obvodu ORP Pelh řimov jsem provedla anketní šet ření. Vypracovala jsem dotazník, který obsahoval třináct otázek. V první části jsem zjiš ťovala obecné informace jako je po čet obyvatel, vybavenost obce a další. Ve druhé fázi jsem se pokoušela zjistit, jak je na tom zastupitelstvo obce s plánováním a financováním svých rozvojových projekt ů a jak vnímá vstup české republiky do Evropské unie. Poté jsem se zam ěř ila na konkrétní projekty na systém dotací Evropské unie. Nakonec jsem zanalyzovala zapojení obcí do svazk ů obcí, místních ak čních skupin a jiných uskupení ve řejné správy a ptala jsem se zastupitel ů na jejich názor ve funk čnosti t ěchto spolk ů. Díky tomuto šet ření jsem získala mnoho zajímavých informací. Co se týká dota čních zdroj ů v letech 2004 - 2008, tak všechny obce čerpaly finan ční prost ředky z Fondu kraje Vyso čina, sedm obcí také z program ů Ministerstva pro místní rozvoj, šest obcí žádalo o dotace přímo p řes programy vyhlášené Evropskou unií. Dále obce získávaly finance od Ministerstev zem ědělství, životního prost ředí a financí. Pom ěrn ě zajímavé odpov ědi jsem dostala na otázku, jestli je pro obec vstup do Evropské unie plusem nebo mínusem. Tři zastupitelé odpov ěděli bez váhání, že vstup je pro n ě samoz řejm ě plusem, dva ho hodnotili spíše kladn ě, pro t ři zastupitelé se nemohli rozhodnout, jestli p řevažují klady nebo zápory, tak použili odpov ěď nevím a t ři hodnotili vstup dokonce mínusem. Dotace, o které žádaly obce p římo Evropskou unii, byly v 60% investi ční a týkaly se většinou revitalizací místních vodních ploch, oprav komunikací a podobn ě. Představitelé obcí se shodli na odpov ědi na otázku, jestli jim vyhovuje systém dotací Evropské unie. Jednozna čná odpov ěď zn ěla, že systém je administrativn ě velice náro čný a složitý. Každá z dotázaných obcí je čelenem jednoho nebo více svazk ů obcí nebo místních ak čních skupin, ale zastupitelé se op ět shodli, že spolupráce mezi svazky spíše nefunguje.

43 Problém je prý hlavn ě v komunikaci mezi jednotlivými členy. Dle mého názoru by bylo pro obce jednodušší práv ě podávání žádostí o dotace Evropské unie p řed svazek obcí nebo místní ak ční skupinu. Pokud by necht ěly podávat obce žádost o dotace spole čně, mohly by alespo ň využít zkušenosti ostatních, nebo si nap říklad najmout specialistu p řes dotace pro celý svazek, což by bylo pro obce jist ě finan čně výhodn ější. Všichni p ředstavitelé obcí, s kterými jsem mluvila, s mým názorem souhlasí, ale jen dva za čali p řemýšlet, že to navrhnou na p říštím zasedání spolku.

44 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Knižní díla

[1] BI ČÍK, I. a kol.: Rozvoj povodí Kocáby . 1.vyd., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje P řírodov ědecké fakulty Univerzity Karlovy, 1997. 87 s. ISBN 8023873229.

[2] BINEK, J. a kol.: Venkovský prostor a jeho oživení . 1.vyd., Georgetown, Brno, 2007. 137 s. ISBN 80251195.

[3] ČÁBERA, A.: Fytogeografické studie kv ěteny Pelh řimovska . 1.vyd., Malý Budíkov, 1969. 691 s.

[4] ČÁŇOVÁ, E.: Prameny k vývoji migrací v Čechách (17. a 18. století). HD, 10, 1986. s.145-160.

[5] DEMEK, J. a kol.: Geomorfologie českých zemí . 1.vyd., ČSAV, Praha, 1965. 335 s.

[6] DOBIÁŠ, J.: Dějiny královského m ěsta Pelh řimova a jeho okolí. 1.vyd., Praha, 1927 – 1970.

[7] JIRK Ů, M.: Okres Pelh řimov. Pelh řimov, 1999.

[8] KAMENÍK, V.: Druhá sv ětová válka na okrese Pelh řimov. Vlastiv ědný sborník Pelh řimovska, č.10, 1999. s. 55 – 66.

[9] KODELOVÁ,O.: Bramborářství a potraviná řský pr ůmysl na Českomoravské vyso čin ě v období 1880 – 1914. Hospodá řské d ějiny, ro č. 9, 1982. s. 247 – 281.

[10] KOLLÁR, D., SPIŠIAK, P.: Vz ťah obyvatel´stva ku vlastnej obci a ku skúmanému okoliu. 1.vyd., Bratislava, 1998.

[11] Kolektiv autor ů: Pelh řimovsko ve druhém tisíciletí. 1.vyd., Okresní ú řad Pelh řimov a Okresní muzeum Pelh řimov, 2000. 159 s. ISBN 80-238-6474-2.

[12] KV ĚTO Ň, P.: Zem ědělské p ůdy okresu . Postgraduální práce. 1.vyd., Výzkumný ústav meliorací a ochrany p ůdy, Praha, 1997.

[13] KUBÍ ČEK, H.: Z historie kartáčnického pr ůmyslu v Pelh řimov ě. Vlastiv ědný sborník Pelh řimovska, č.5, 1994. s. 57-72.

[14] KU ČA, K.: Města a m ěste čka v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku. Díl V. 1.vyd., Libri, Praha, 2000. ISBN 80-859-8316-8.

[15] MAUR, E. a kol.: Dějiny obyvatelstva českých zemí . 1.vyd., Praha, 1998.

45 [16] POLESNÝ, K., WIRTH, Z.: Pelh řimov. 1.vyd., Pelh řimov, 1911.

[17] Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 . Ministerstvo zem ědělství ČR, 2007, Praha. 321 s.

[18] Řemesla a řemeslníci na Pelh řimovsku do poloviny 20. století. 1.vyd., Státní okresní archiv, Pelh řimov, 1999.

[19] TOMÁŠEK, M.: Půdy České republiky . 4.vyd., Česká geologická služba, Praha, 2001. 67 s. ISBN 97-880-7075-6881.

Mapy a atlasy

[20] Hydrologické pom ěry ČSSR 1 : 200 000. 1.vyd., Úst řední správa geodézie a kartografie, Praha, 1965.

[21] QUITT, E.: Mapa klimatických oblastí ČSSR 1 : 500 000. 1.vyd., Kartografické nakladatelství pro geografický ústav ČSAV, Praha, 1965.

[22] SVOBODA, J.: Geologická mapa ČSSR 1 : 200 000. 2.vyd., Úst řední ústav geologický, Praha, 1990. ISBN 80-707-5039-1.

[23] TOUŠEK, V. a kol.: Vyso čina. Tematický atlas. 1.vyd., Krajský ú řad kraje Vyso čina ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, Jihlava, 2008. 35 s. ISBN 978-80-254-2080-5.

Statistické prameny

[24] DAVÍDEK, V. a kol.: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR . 1.vyd., Federativní statistický ú řad, Praha, 1978.

Internetové zdroje

[24] Český statistický ú řad [online]. Český statistický ú řad, Praha. Dostupné z

[25] Český statistický ú řad: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005. [online]. Český statistický ú řad, Praha. Dostupné z

[26] Český statistický ú řad: Malý lexikon obcí ČR 2008. [online]. Český statistický ú řad, Praha. Dostupné z

[27] Český statistický ú řad: S čítaní lidu, dom ů a byt ů 2001. [online]. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z

[28] Kraj Vyso čina: Analytické a statistické služby. [online]. Kraj Vyso čina, Jihlava. Dostupné z

46 [29] Centrální evidence dotací ze státního rozpo čtu. [online]. Ministerstvo financí, Praha. Dostupné z

[30] Fondy Evropské unie. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha. Dostupné z

[31] Ministerstvo financí ČR. [online]. Ministerstvo financí ČR. Praha. Dostupné z < http://www.mfcr.cz>.

[32] Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha. Dostupné z .

[33] Ministerstvo zem ědělství. [online]. Ministerstvo zem ědělství ČR. Praha. Dostupné z .

[34] Regionální informa ční servis. [online]. Centrum pro regionální rozvoj ČR, Praha. Dostupné z

47 10 SEZNAM P ŘÍLOH

Příl. 1: Správní obvod ORP Pelhřimov v rámci České republiky

Příl. 2: Obce náležící ke správnímu obvodu ORP Pelh řimov

Příl. 3: Vývoj po čtu obyvatel v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Pelh řimov od roku 1869 do 2001

Příl. 4: Pr ůměrný v ěk obyvatel v obcích náležících do správního obvodu ORP Pelh řimov k 1.1. 2008

Příl. 5: Dotazník s představiteli obcí, použitý v anketním šet ření

48 Příl.1

Obr. 1 Správní obvod ORP Pelh řimov v rámci České republiky Příl.2

Obr. 2 Obce správního obvodu ORP Pelh řimov Příl.3

Tab. 1 Vývoj po čtu obyvatel v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Pelh řimov od roku 1869 do 2001

název obce 1869 1900 1930 1950 1991 2001 Arneštovice 237 245 217 180 88 81 Bácovice 215 216 177 125 65 65 Bělá 215 202 170 133 44 47 Bohdalín 457 540 447 311 229 228 Bo řetice 187 187 162 120 85 70 Bo řetín 399 388 329 237 127 106 Božejov 768 702 647 519 652 654 Častrov 1777 1762 1514 1103 635 513 Čelistná 131 151 116 74 125 104 Černov 221 218 181 140 123 115 Černovice 3697 3529 3023 2549 1901 1846 Červená Řečice 2039 1873 1510 1210 1073 987 Čížkov 316 295 220 201 116 125 Dehtá ře 449 360 301 198 116 101 Dobrá Voda 485 432 410 288 254 214 Dubovice 144 146 137 98 61 63 Hojovice 525 439 355 277 87 87 Horní Cerekev 2716 2798 2652 2246 1877 1845 Horní Ves 633 653 645 485 382 359 Ho řepník 1551 1512 1227 906 613 631 Chýstovice 327 269 274 192 70 53 Chyšná 209 246 190 141 105 102 Jankov 164 141 158 96 41 38 Kamenice nad Lipou 3663 3265 2948 2958 4202 4220 Koj čice 357 422 336 258 263 280 Košetice 1257 1151 943 768 757 715 Krasíkovice 106 110 103 79 88 112 Křeč 735 610 525 390 249 247 Křelovice 892 898 900 635 387 350 Křešín 908 745 727 470 203 166 Leskovice 184 257 242 166 101 96 Lhota-Vlasenice 350 366 278 216 82 84 Libkova Voda 459 491 388 304 187 188 Lidma ň 995 914 733 436 278 285 Litohoš ť 189 202 176 104 80 51 Martinice u Onšova 220 207 162 124 62 53 Mezná 418 428 337 224 126 119 Mnich 1262 1399 1208 907 488 412 Morave č 510 551 497 342 212 193 Nová Buková 302 258 252 190 82 86 Nová Cerekev 2407 2344 2094 1730 1213 1183 Nový Rychnov 2079 1953 1590 1266 1014 957 Olešná 754 729 753 586 477 533 Ond řejov 211 204 217 175 133 125 Onšov 749 726 558 425 307 244 Pavlov 236 273 195 149 142 136 Pelh řimov 8387 8894 10259 9198 16480 16590 Po čátky 3717 3738 3228 2736 2856 2755 Polesí 270 307 260 190 104 85 Prose č pod Křemešníkem 322 268 262 175 75 78 Putimov 264 249 287 209 195 226 Rodinov 375 349 299 213 201 204 Rovná 258 194 216 150 70 72 Rynárec 414 410 383 368 464 498 Stoj čín 115 234 290 225 121 125 St řítež 541 555 459 311 120 107 St řítež pod Křemešníkem 205 225 207 151 56 42 Svépravice 358 332 285 190 123 124 Těmice 1269 1284 1175 816 432 401 Ústrašín 374 353 319 261 192 180 Út ěchovice 272 313 264 158 71 85 Út ěchovi čky 235 211 199 147 92 77 Včelni čka 380 573 349 298 186 196 Velký Rybník 307 309 270 175 181 165 Veselá 440 452 335 246 258 243 Vokov 143 160 152 115 51 68 Vyskytná 1037 995 903 702 622 621 Zachotín 425 420 412 303 227 221 Zají čkov 273 274 248 205 190 195 Žirov 297 250 192 148 71 62 Žirovnice 3200 3908 4231 3354 3127 3056 Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, Český statistický ú řad

Příl.4

Tab. 2 Pr ůměrný v ěk obyvatel v obcích náležících do správního obvodu ORP Pelh řimov k 31.12. 2007

Pr ůměrný v ěk Název obce celkem muži ženy Arneštovice 45,5 49,2 42,5 Bácovice 41,0 44,4 37,7 Bělá 41,1 39,2 42,9 Bohdalín 43,4 41,2 45,5 Bo řetice 43,9 42,7 45,5 Bo řetín 41,6 38,0 44,8 Božejov 39,8 38,5 41,3 Častrov 42,7 41,7 43,7 Čelistná 40,2 38,5 41,9 Černov 42,2 37,6 46,6 Černovice 40,4 38,7 42,2 Červená Řečice 43,2 41,7 44,6 Čížkov 39,8 39,3 40,4 Dehtá ře 39,9 38,7 41,2 Dobrá Voda 40,6 38,3 43,3 Dubovice 42,2 38,7 46,4 Hojovice 56,4 53,3 59,9 Horní Cerekev 39,7 38,6 40,7 Horní Ves 42,2 39,8 44,8 Ho řepník 39,8 38,6 41,0 Chýstovice 50,0 51,6 48,8 Chyšná 38,9 35,3 42,1 Jankov 43,1 36,1 52,6 Kamenice nad Lipou 40,2 38,4 42,0 Koj čice 36,5 36,2 36,9 Košetice 38,6 37,4 39,8 Krasíkovice 36,1 35,1 37,3 Křeč 42,9 40,2 45,8 Křelovice 43,0 42,7 43,4 Křešín 49,7 48,5 50,9 Leskovice 45,6 37,6 54,3 Lhota-Vlasenice 46,2 43,0 49,5 Libkova Voda 38,1 37,5 38,8 Lidma ň 39,9 37,5 45,0 Litohoš ť 42,5 41,3 44,2 Martinice u Onšova 39,8 39,2 40,3 Mezná 42,7 40,9 44,9 Mnich 43,0 41,9 44,3 Morave č 41,0 40,9 41,0 Nová Buková 40,6 42,3 39,3 Nová Cerekev 43,8 41,2 46,4 Nový Rychnov 40,5 39,0 42,0 Olešná 38,2 35,8 40,8 Ond řejov 40,9 40,0 42,1 Onšov 46,1 41,9 49,6 Pavlov 39,1 39,3 38,9 Pelh řimov 39,9 38,6 41,0 Po čátky 41,0 39,6 42,4 Polesí 45,1 38,3 52,7 Prose č pod K řemešníkem 45,7 42,5 49,4 Putimov 37,9 36,0 40,0 Rodinov 38,6 34,9 42,9 Rovná 39,1 36,9 40,6 Rynárec 36,2 35,6 36,8 Stoj čín 40,9 38,9 43,3 St řítež 46,7 45,8 47,7 St řítež pod K řemešníkem 48,0 41,9 54,7 Svépravice 43,0 39,1 47,2 Těmice 45,0 43,4 46,6 Ústrašín 41,2 39,3 43,1 Út ěchovice 39,8 33,3 48,2 Út ěchovi čky 44,7 39,8 50,6 Včelni čka 44,5 40,8 49,0 Velký Rybník 40,0 38,1 41,9 Veselá 42,9 44,4 41,6 Vokov 38,8 36,9 40,6 Vyskytná 38,5 38,3 38,6 Zachotín 41,0 39,7 42,3 Zají čkov 40,4 38,8 42,1 Žirov 47,7 47,2 48,1 Žirovnice 41,8 40,4 43,1 Pramen: Malý lexikon obcí 2008, Český statistický ú řad

Příl.5

DOTAZNÍK S PŘEDSTAVITELI OBCÍ

Název obce ……………………………………………………………………….……………..

Po čet obyvatel ……………………………………………………………….……….…………

Ob čanská vybavenost obce ……………………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………………..

Starosta: Uvoln ěný X Neuvoln ěný

______

Jaké nástroje skute čně využíváte k rozvoji obce (územní plán, strategie obce, finan ční podpora pro podnikatele,..) ……………………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………………...

Kdo a jak pe čuje o krajinu v katastru vaší obce ………………………………………………...

……………………………………………………………………………………….………….

Nacházejí se v katastru obce n ějaké brownfieldy (objekty, které chátrají, nap ř. bývalé zem ědělské či pr ůmyslové stavby atd.)...... ………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………..

Z jakých dota čních zdroj ů jste v letech 2004-2008 čerpali finan ční prost ředky ……………….

…………………………………………………………………………………………………...

Je pro vaši obec vstup do EU plusem nebo minusem …………………………………………..

…………………………………………………………………………………………………...

Kolik projekt ů se žádostí o dotace EU jste podávali v letech 2004-2008 ………………………

Kolik z těchto projekt ů bylo neinvesti čních ……………………………………………………

Kolik z těchto projekt ů bylo dota čně podpo řeno ………………………………………………. Čeho se projekty týkaly …………………………………………………………………………

Jak vám vyhovuje systém dotací EU …………………………………………………………...

…………………………………………………………………………………………………..

Jste členy svazku obcí, MAS nebo jiných uskupená ve řejné správy …………………………...

…………………………………………………………………………………………………..

Jaká je forma spolupráce se svazky obcí nebo sdruženími……………………………………

…………………………………………………………………………………………………..

Jaké jsou plány rozvoje obce do budoucna ……………………………………………………..

______

Dotazovaná osoba …………………………………

Datum ……………………………………………..