Gastronomie V Irské Republice

Gastronomie v Irské republice

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená závěrečná práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním závěrečné práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou závěrečnou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé závěrečné práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé závěrečné práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své závěrečné práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

......

Podpis

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé závěrečné práce, RNDr. Milanu Kameníkovi, za cenné rady a připomínky, za věnovaný čas a motivující nadšení.

Díky patří i mé rodině za hmotnou i morální podporu, přátelům jak v České republice, tak v Irsku za trpělivost, povzbuzení a inspiraci a nakonec i všem respondentům mých dotazníků, kteří se to sice nikdy nedozví, ale jejichž ochota pomoci byla pro napsání této práce nesmírně důležitá.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Gastronomie v Irské republice

Bakalářská práce

Autorka: Jitka Masopustová

Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník

Jihlava 2017

MASOPUSTOVÁ, Jitka: Gastronomie v Irské republice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2017.

Tato závěrečná práce je zaměřena na předpoklady cestovního ruchu v Irské republice, z nichž se soustředí zejména na irskou gastronomii. Cílem práce je stručná charakteristika předpokladů cestovního ruchu Irské republiky a analýza znalosti a zájmu zahraničních turistů o irskou gastronomii. Závěrečná práce je rozdělena na tři části: první představuje předpoklady cestovního ruchu v Irsku, v druhé části je popsán příjezdový cestovní ruch Irska, irská gastronomie a výsledky analýzy znalosti a zájmu zahraničních turistů o ni, třetí část obsahuje návrh využití získaných poznatků ve formě jednoduchého informačního a propagačního materiálu.

Klíčová slova: Irská gastronomie. Irská republika. Předpoklady cestovního ruchu. Příjezdový cestovní ruch.

Abstract

MASOPUSTOVÁ, Jitka: Gastronomy in the Republic of Ireland. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Milan Kameník. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2017.

This bachelor thesis focuses on conditions for tourism in the Republic of Ireland, especially on the Irish gastronomy. The aim of this thesis is a brief characteristic of conditions for tourism in the Republic of Ireland and an analysis of a knowledge and an interest in the Irish gastronomy among foreign visitors. The thesis is divided into three parts: the first one presents conditions for tourism in Ireland, the second part describes an inbound tourism and the Irish gastronomy together with analysis’ results and the third part contains a proposal of a gained knowledge application in a form of a simple informational and promotional material.

Keywords: Conditions for tourism. Inbound tourism. Irish gastronomy. The Republic of Ireland.

Předmluva

Hlavním motivem k navržení tématu analýzy předpokladů cestovního ruchu v Irské republice byla především skutečnost, že jsem svou závěrečnou práci chtěla zaměřit čistě na cestovní ruch, tak jak ho vidí turisté. Irsko je samozřejmě všeobecně známé jako destinace poznávacích zájezdů pro svou úžasnou přírodu a bohatou historii a kulturu s mnoha nádhernými památkami, ale jedna oblast, která všechny tyto aspekty zahrnuje, pozornosti stále poněkud uniká. Irská gastronomie. Ta se tedy stala stěžejním tématem mé práce.

Co se týká informačních materiálů, existuje velké množství tištěných i elektronických zdrojů jak v angličtině, tak v češtině. Ovšem pokud potenciální turista nehledá vyloženě irskou gastronomii, velmi těžko na ni mezi vším ostatním narazí. V tvorbě této práce byla pro mě velmi užitečná i osobní zkušenost, kterou jsem získala při čtyřměsíčním pobytu v Irsku. Získala jsem tak potřebné podklady pro analýzu zájmu a znalostí irské gastronomie zahraničními návštěvníky a mohla jsem irskou gastronomii a mnoho dalšího také sama zažít a vyzkoušet.

Teoretická část mé závěrečné práce se věnuje stručné charakteristice předpokladů cestovního ruchu Irské republiky podle funkčně-chorologického přístupu, čímž je dle mého názoru dosažena přehlednost a úplnost charakteristiky. V praktické části představuji irskou gastronomii a fakta o příjezdovém cestovním ruchu spolu s výsledky vlastního dotazníkového šetření. Výstupem práce je návrh jednoduché formy propagace různých aspektů irské gastronomie.

Tato práce je primárně určena českým turistům a cestovním kancelářím jako přehledný zdroj informací a doporučení, což vyplývá z použitého jazyka práce a drobných srovnání s Českou republikou, avšak v pojetí jsem se snažila takto se nezaměřovat. Věřím, že v překladu by tato práce mohla být určena jakémukoliv národu. Dále by pak mohla posloužit také irské organizaci pro cestovní ruch Fáilte Ireland jako materiál k dalšímu rozvinutí jejich již tak kvalitních služeb.

Závěrem bych chtěla ještě jednou poděkovat vedoucímu mé práce, RNDr. Milanu Kameníkovi, za přínosné rady, odborné vedení a věnovaný čas, a také rodině a všem přátelům, kteří mi pomohli v pochopení této krásné země a v realizaci mých plánů.

Obsah

Úvod ...... 15

Teoretická část ...... 16

1 Základní charakteristika Irské republiky ...... 16

2 Lokalizační předpoklady...... 17

2.1 Přírodní předpoklady ...... 17

2.1.1 Pobřeží ...... 17

2.1.2 Povrch ...... 17

2.1.3 Klima ...... 18

2.1.4 Vodstvo ...... 19

2.1.5 Biosféra ...... 19

2.1.6 Ochrana přírody ...... 20

2.2 Kulturně správní předpoklady ...... 23

2.2.1 Historie ...... 23

2.2.2 Památky ...... 26

2.2.3 Dublin ...... 28

3 Selektivní předpoklady ...... 31

3.1 Demografická charakteristika ...... 31

3.2 Politická charakteristika ...... 32

3.3 Ekonomická charakteristika ...... 33

3.4 Kulturní charakteristika ...... 35

4 Realizační předpoklady...... 38

4.1 Doprava ...... 38

4.2 Materiálně technická základna ...... 39

4.3 Organizace CR ...... 40

Praktická část ...... 42

5 Cestovní ruch ...... 42

6 Gastronomie v Irské republice ...... 46

6.1 Historie irské gastronomie ...... 46

6.2 Irská kuchyně dnes ...... 47

6.3 Irské nápoje ...... 49

6.4 Porovnání s britskou kuchyní ...... 53

7 Irská gastronomie v cestovním ruchu – vlastní výzkum ...... 55

7.1 Otázka č. 1 ...... 57

7.2 Otázka č. 2 ...... 59

7.3 Otázka č. 3 ...... 61

7.4 Otázka č. 4 ...... 63

7.5 Otázka č. 5 ...... 64

7.6 Otázka č. 6 ...... 66

7.7 Otázka č. 7 ...... 67

7.8 Otázka č. 8 ...... 68

7.9 Shrnutí vlastního výzkumu ...... 70

Aplikační část ...... 71

8 Návrh letáku irské gastronomie...... 71

Závěr ...... 73

Použité zdroje ...... 74

Doprovodný materiál

Seznam tabulek

Tabulka 1 - Přehled národních parků podle roku vyhlášení [7] ...... 20

Tabulka 2 - 10 nejnavštěvovanějších zpoplatněných památek a atrakcí za rok 2015 [23] ...... 42

Tabulka 3 - 10 nejnavštěvovanějších nezpoplatněných památek a atrakcí za rok 2015 [24] ...... 43

Tabulka 4 - Celkový přehled původu zahraničních návštěvníků [18] ...... 44

Tabulka 5 - Přehled národnostního složení vzorku respondentů ...... 55

Seznam grafů

Graf 1 – Průměrné měsíční teploty a počet hodin slunečního svitu v Dublinu [Gerard- Sharp a Perry, 2007, str. 49 a 51] ...... 18

Graf 2 - Věková pyramida obyvatelstva Irska [1] ...... 31

Graf 3 - Soběstačnost Irska ve vybraných potravinách [17] ...... 34

Graf 4 - Exportované potraviny [17] ...... 34

Graf 5 – Hlavní důvody k návštěvě Irska v roce 2015 [18] ...... 45

Graf 6 – Podíl prvních a opakovaných návštěv Irska v roce 2015 [18] ...... 45

Graf 7 - Věkové rozložení návštěvníků za rok 2015 [18] ...... 45

Graf 8 - Charakteristika návštěvníků podle skupiny cestujících [18] ...... 45

Graf 9 - Genderové složení vzorku respondentů ...... 56

Graf 10 - Věkové složení vzorku respondentů ...... 56

Graf 11 – Celkové výsledky otázky č. 1 ...... 57

Graf 12 - Odpovědi respondentů z Velké Británie na otázku č. 1 ...... 58

Graf 13 - Celkové výsledky otázky č. 2 ...... 59

Graf 14 - Odpovědi respondentů z Velké Británie na otázku č. 2 ...... 60

Graf 15 - Zkušenost s irskou kuchyní ...... 61

Graf 16 - Ochutnané irské pokrmy ...... 61

Graf 17 - Spokojenost s ochutnaným jídlem ...... 62

Graf 18 - Ochota irské pokrmy ochutnat ...... 62

Graf 19 - Celkový výsledek otázky č. 4 ...... 63

Graf 20 - Zkušenost s irskou kuchyní při první a při opakované návštěvě Irska ...... 63

Graf 21 – Celkový výsledek otázky č. 5 ...... 64

Graf 22 – Gastronomické zážitky uvedené dotazovanými ...... 64

Graf 23 - Důvody k zvolení záporných odpovědí ...... 65

Graf 24 - Preference způsobu stravování ...... 66

Graf 25 - Jiný uvedený způsob stravování ...... 66

Graf 26 – Vnímání irské gastronomie jako typické pro Irsko ...... 67

Graf 27 - Jedinečné aspekty irské gastronomie ...... 67

Graf 28 – Výsledek preference dotazovaných ze zemí mimo Velkou Británii ...... 68

Graf 29 - Důvody volby irské, skotské nebo anglické kuchyně ...... 68

Graf 30 - Důvody k nezvolení žádné z uvedených kuchyní ...... 69

Graf 31 - Preference dotazovaných z Velké Británie ...... 69

Graf 32 - Důvody k zvolení dané kuchyně uvedené respondenty z Velké Británie ...... 69

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Mapa Irského ostrova [37] ...... 16

Obrázek 2 - Mohérové útesy [38] ...... 17

Obrázek 3 – Papuchalk [39] ...... 19

Obrázek 4 – Most na řece Dunloe [40] ...... 21

Obrázek 5 - Glendalough Upper Lake [41] ...... 22

Obrázek 6 - Dolmen Poulnabrone [42] ...... 22

Obrázek 7 - Rock of Cashel [43] ...... 23

Obrázek 8 - Katedrála Christ Church v Dublinu ...... 24

Obrázek 9 - Custom House ...... 25

Obrázek 10 - Hrobka Newgrange [44] ...... 26

Obrázek 11 - Stavby na Skellig Michael [45] ...... 27

Obrázek 12 – Claddaghský prsten [46] ...... 28

Obrázek 13 - Ha'penny Bridge v Dublinu ...... 28

Obrázek 14 – Zvonice Trinity College ...... 29

Obrázek 15 - Hospoda v Temple Bar ...... 29

Obrázek 16 - Marino Casino [47] ...... 30

Obrázek 17 - Irská vlajka [48] ...... 32

Obrázek 18 -Irský státní znak [49] ...... 33

Obrázek 19 - Keltský kříž [50] ...... 36

Obrázek 20 - Glen Hansard a Markéta Irglová ve filmu Once [51] ...... 36

Obrázek 21 - Irský hurling [52] ...... 37

Obrázek 22 - Adare Manor Hotel [53] ...... 39

Obrázek 23 - Irské hovězí dušené s Guinnessem [54] ...... 47

Obrázek 24 - Losos na medu a pepři ...... 48

Obrázek 25 - Reklamní plakát na Guinness z 30. let [55] ...... 49

Obrázek 26 - Logo na zdi Guinness Storehouse ...... 50

Obrázek 27 - Výrobní proces Guinnessu [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 98-9] ...... 50

Obrázek 28 - Whiskey Jameson [33] ...... 51

Obrázek 29 - Výrobní proces whiskey Jameson [33] ...... 52

Obrázek 30 - Cider Bulmers [56] ...... 52

Obrázek 31 - Anglická snídaně [57] ...... 53

Obrázek 32 - Skotský haggis [58] ...... 53

Obrázek 33 - Vnější strana ukázkového letáku ...... 71

Obrázek 34 - Vnitřní strana ukázkového letáku ...... 72

Není-li uveden zdroj, je obsah vlastním dílem autorky.

Seznam zkratek angl. - anglicky

B&B – bed and breakfast, typ ubytovacího zařízení

CZK – česká koruna

EU – Evropská unie

EUR – euro

HDP – hrubý domácí produkt

IRA – Irská republikánská armáda

ITAA – Asociace irských cestovních kanceláří a agentur

ITIC – Konfederace průmyslu cestovního ruchu v Irsku

ITOA – Sdružení příjezdových touroperátorů v Irsku

NATO – Severoatlantická aliance

NP – národní park

OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSN – Organizace spojených národů

UNESCO – Organizace OSN pro vědu, výchovu a kulturu

UTC – koordinovaný světový čas

Úvod

Irský ostrov – země na okraji Evropy a dlouhý čas i na okraji veškerého zájmu nabízí dnes neocenitelné přírodní krásy a svéráznou kulturu v dobře rozvinutém cestovním ruchu, přičemž se nejedná o masový turismus. Stále zelená, jemně melancholická, působivá krajina, dědictví Keltů a starých křesťanů, útlak a boj za svobodu – to si pravděpodobně člověk představí, když se řekne Irsko. Avšak jedna z nejdůležitějších oblastí cestování a lidského života vůbec se stále zdá jaksi často opomíjená. Irská gastronomie představuje jedinečnou tradici, kterou by návštěvníci toužící poznat tuto zajímavou kulturu měli zažít. Irská whiskey, pivo Guinness a typické irské hospody jsou v dnešním světě asi dostatečně známé, avšak tradiční irské pokrmy a další výborné potraviny, které Irsko nabízí? Svátek sv. Patrika se zelenými nápoji a pokrmy také snad všichni znají, ale co ty další gastronomické události a možnosti? Mají o toto zahraniční turisté vůbec zájem? Vnímají irskou gastronomii jako unikátní nebo se pro ně moc neliší od např. skotské či anglické? To jsou otázky, na něž tato práce hledá odpovědi.

Závěrečná práce je rozdělena na tři části. Teoretická část se věnuje stručnému charakterizování předpokladů cestovního ruchu Irské republiky podle funkčně- chorologického členění. Cílem této části je seznámení se s Irskem a skutečnostmi, které utvářejí a ovlivňují irskou gastronomii přehledným způsobem. Tradiční irská gastronomie je pak představena v praktické části práce. Zde jsou také uvedena fakta o příjezdovém cestovním ruchu. Z těchto dvou oblastí vychází dotazníkové šetření, jehož cílem je analýza znalosti a zájmu zahraničních návštěvníků o irskou gastronomii, její zhodnocení pro cestovní ruch a získání poznatků pro její další rozvoj. V aplikační části je navržena možná forma jednoduché propagace známých i méně známých aspektů irské gastronomie vycházející z vědomostí získaných studiem literatury a elektronických zdrojů, z vlastní zkušenosti a z výsledků dotazníkového šetření.

Teoretická část

1 Základní charakteristika Irské republiky

Poloha: Irský ostrov je jedním z Britských ostrovů. Od Walesu ho dělí v nejširším místě 210 km Irského moře, na jihu Svatojiřský průliv a Keltské moře, od Skotska na severu zhruba 30 km Severního průlivu. Ze západu je ostrov omýván Atlantským oceánem. Irská republika zabírá asi 85 % ostrova, zbylých 15 % tvoří Severní Irsko – součást Velké Británie, která je tak jediným sousedem Irské republiky. [Geografie Evropy, 2011, str. 81]

Rozloha: 70 273 km2 (ČR: 78 866 km2)

Počet obyvatel: 4 952 473 (ČR: 10 644 842, údaje z července 2016) [1]

Oficiální jazyky: angličtina, irština

Státní zřízení: parlamentní republika [2]

Hlavní město: Dublin (1 169 mil. obyvatel v celé metropoli, údaj z roku 2015) [1]

Správní členění: Irský ostrov se historicky dělí na 4 provincie: Munster, Obrázek 1 - Mapa Irského ostrova [37] Leinster, Connaught a Ulster. Vyššími správními celky jsou kraje (8), nižšími hrabství (26, většinou shodné s okresy – 29, samostatnými jsou města Dublin, Cork, Galway, Limerick a Waterford). Šest z devíti hrabství Ulsteru tvoří Severní Irsko.

Měna: do roku 2002 irská libra, nyní euro (1 EUR = 27 CZK, údaj České národní banky ke dni 14. října 2016)

Časové pásmo: UTC 0 (o hodinu méně než v ČR) [2]

2 Lokalizační předpoklady

2.1 Přírodní předpoklady

2.1.1 Pobřeží

Irsku náleží 1 448 km [1] velmi členitého pobřeží s mnoha poloostrovy, mysy, zálivy a útesy zejména na západní straně, kde je pobřeží modelováno drsnými vlivy Atlantského oceánu. V hrabství Clare se nachází slavné Mohérové útesy, jejichž kolmé stěny dosahují výšky průměrně 200 m nad mořskou hladinou. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 184] Na severu v hrabství Donegal se k modelaci oceánem přidává i působení mrazu a vytváří tak velmi působivé pobřeží. Hrabství Kerry na jihozápadě ostrova nabízí Obrázek 2 - Mohérové útesy [38] panoramatickou projížďku po malebném pobřeží pod názvem Ring of Kerry. Kolem Irska se prostírají šelfová moře zřídkakdy hlubší než 100 m a s mnoha pevninskými ostrovy, např. Aranskými, Blasketskými nebo Skellig, dále třeba ostrov Tory, Aranmore, Achill nebo Clare. [Geografie Evropy, 2011, str. 81] Příliv dosahuje výšky průměrně 4 m, na západním pobřeží i přes 6 m. [3] Významnými přístavy jsou Dublin a blízký Dun Laoghaire, Rosslare poblíž Waterfordu a Cork. Téměř celé pobřeží je poseto malými rybářskými vesničkami, ačkoliv jejich význam v dnešním rybolovu je zanedbatelný. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 362]

2.1.2 Povrch

Většina ostrova byla vytvarována v prvohorním období kaledonským vrásněním stejně jako Skotsko, jižní část pak vrásněním hercynským podobně jako Wales. Podklad tvoří především usazeniny – břidlice, vápence a pískovce. Reliéf byl modelován také čtvrtohorními pevninskými ledovci. Vznikla tak mnohá údolí i pár fjordů a jezer, v centrální nížině zůstaly morénové nánosy písků a jílů a bludné balvany. Tuto část tvoří v podstatě velká vápencová deska vystupující mnohdy až na povrch, kde vznikají krasové jevy, závrty a jeskyně. Zajímavým úkazem je také měsíční krajina v oblasti Burren 17 na západě země. Centrální nížina (Shannonská pánev) nemá dobré odvodňování, nalezneme zde proto mnoho podmáčených půd a rašelinišť a jen velmi málo orné půdy. Nížiny se směrem k pobřeží zvedají v pahorkatiny a vrchoviny s vřesovišti, až v nízká pohoří. Nejvyšším bodem je hora Carrauntoohill s 1 041 m nad mořem v jihozápadním pohoří Macgillycuddy's Reeks. Dalšími hornatými celky jsou např. Wicklow Mountains jižně od Dublinu nebo Derryveagh Mountains na severu v hrabství Donegal. Mimo tyto oblasti se ale nadmořská výška pohybuje kolem 120 m. [1] Úrodné půdy se nacházejí při východním a jižním pobřeží, podél hraniční řeky Foyle a řeky Nore. [Geografie Evropy, 2011, str. 81–2]

2.1.3 Klima

Irsko leží v mírném podnebném pásmu s výraznou oceanitou klimatu. Převažující západní proudění od Atlantského oceánu přináší mnoho oblačnosti a srážek téměř ve stejném množství po celý rok, o něco více v zimních měsících, kdy se může objevit i sněžení. To je ale celkem vzácné, průměrně sněží pouze 3 dny v roce v množství pouhých 2 až 5 cm. Více a déle se sníh vyskytuje v severní části a centrálních nížinách, nejvíce pak na vrcholcích Wicklow Mountains, kde může ležet až 30 dní. Roční úhrn srážek se pohybuje od 750 přes 2 000 mm na západní návětrné straně ostrova, kde prší mezi 200 až 250 dny v roce. Vítr a přeháňky jsou na denním pořádku, počasí se mění velmi rychle, ale např. bouřky jsou zde velmi vzácné, neboť teploty i v létě zřídka výrazně překročí 20 °C. Průměrná červencová teplota je 15 °C a lednová 5 °C. Přesto je klima Irska teplejší než jinde ve stejné zeměpisné šířce, a to díky působení teplého Severoatlantského proudu. Nejslunečnějšími měsíci jsou květen a červen s průměrně 5 až 6 hodinami svitu. V prosinci bývá slunečního svitu 1 až 2 hodiny. Zajímavostí bylo v březnu roku 1995 tornádo nedaleko Dublinu o rychlosti Graf 1 – Průměrné měsíční teploty a počet větru až 360 km/h, které poničilo několik hodin slunečního svitu v Dublinu [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 49 domů. [Geografie Evropy, 2011, str. 84][4] a 51] 18

2.1.4 Vodstvo

O vodu v Irsku není nouze, některé oblasti jsou ale téměř bezodtoké, a tak zde nalezneme mnoho bažin a mokřadů, slatin a rašelinišť. Řeky pramení v Centrální nížině, jsou krátké a nepříliš hluboké, na horním toku klidné, pak ale musí překonat okrajová pohoří a mění se v rychlé horské říčky. Nejdelší řekou je s 368 km Shannon, která protéká od severu středem ostrova a estuárem (ústím nálevkovitého tvaru) dlouhým 100 km se vlévá do Atlantského oceánu nedaleko města Limerick. Dříve tvořila významnou vodní cestu mezi východním a západním pobřežím, neboť je kanály Grand a Royal spojena s Dublinem, jehož středem protéká řeka Liffey. Z dalších můžeme jmenovat řeku Boyne, Nore, Moy, Suir, Lee nebo Slaney. Tok řek musí být kvůli častým záplavám regulován přehradami (s hydroelektrárnami), jako je Inniscarra a Carrigadrohid na řece Lee nebo Poulaphouca a Golden Falls na řece Liffey. [5] Většina z množství irských jezer je ledovcového nebo tektonicko-ledovcového původu. Na řece Shannon se nachází jezera Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Dalšími většími jezery jsou Lough Mask, Lough Conn, Lough Corrib nebo Killarneyská jezera. Mnoho menších jezer se časem mění v rašeliniště. Vodní plochy zaujímají asi 2 % povrchu. [1] Povrchové zdroje tvoří 20 až 25 % veškeré pitné vody, v některých hrabstvích až 50 %. [6] Irsko není právě geologicky aktivní oblastí. Zaznamenáno je jen 29 termálních pramenů s teplotou nejvýše 20 °C, které mají pouze lokální význam. [Geografie Evropy, 2011, str. 83-4]

2.1.5 Biosféra

Původní listnaté a smíšené lesy mírného pásu zaujímají už jen asi 11 % krajiny, typickými dřevinami jsou dub, buk, borovice a bříza. Kvůli vápencovému podloží a ostrovní poloze je flóra poněkud chudší, daří se zde zejména různým druhům trav, ostřici, rákosí, vřesům a stálezeleným křoviskům. Výrazným rysem krajiny jsou četná rašeliniště (pokrývají až 15 % krajiny) přecházející Obrázek 3 – Papuchalk [39] ve vyšších polohách ve vřesoviště. V mokřadech najdeme např. vachtu trojlistou nebo lobelku, na skalnatém pobřeží pak třeba kakost krvavý, trávničku přímořskou, dryádku osmiplátečnou nebo silenku. Vlivem Severoatlantského proudu je podnebí jihozápadu ostrova téměř subtropické.

Na poloostrově Dingle se vyskytují např. vavříny, myrty nebo planiky, které jsou běžné ve Středomoří. Zemědělsky využíváno je asi 66 % krajiny a to především jako pastviny, orná půda zabírá pouze 15 %. Pěstuje se zde nejvíce ječmen, pšenice, oves a brambory. Na pastvinách zahlédneme hlavně skot a ovce. Irsko je především rájem všemožných druhů vodních ptáků, jako je potápka roháč, volavka, na mořských útesech hnízdí terejové, rybáci, alky a také papuchalkové. V moři se vyskytuje tuleň kuželozobý, množství sleďů, makrel, tresek, sardinek, platýsů, krevet a krabů. Řeky jsou bohaté na pstruhy a lososy. S příchodem člověka vymizely populace bobrů, divokých koček, vlků a medvědů, a naopak byli zavedeni jeleni. Vůbec se zde nevyskytují hadi. Irové si potrpí na dostihové koně a lovecké psy – známými jsou např. irský setr či vlkodav. Čistá, divoká příroda je zajisté jedním z největších lákadel pro turisty, Irové se proto o ni dobře starají. Závažnějším dlouhodobým problémem je znečištění vod (především jezer) zemědělskými hnojivy. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 18-9][Geografie Evropy, 2011, str. 85][1]

2.1.6 Ochrana přírody

Irsko vyhlásilo již 6 národních parků, 76 přírodních rezervací, 12 lesoparků a nespočet jinak chráněných maloplošných lokalit. Těmi jsou oblasti přírodního dědictví, oblasti speciální ochrany a speciální oblasti zachování – tyto dvě patří pod program EU Natura 2000. Jedná se hlavně o hnízdiště ptáků, lokality s výskytem ohrožených druhů, rašeliniště, písečné duny a další oblasti zvláštních ekosystémů s významnou biodiverzitou. V těchto oblastech je omezena nebo úplně vyloučena zemědělská činnost, stavy některých druhů zvířat jsou pečlivě sledovány, případně regulovány a turismus zde podléhá jistým pravidlům, vzhledem ke stupni ochrany. [7]

Tabulka 1 - Přehled národních parků podle roku vyhlášení [7] Národní park Hrabství Rozloha v km2 Rok vyhlášení Killarney Kerry 105 1932 Connemara Galway 30 1980 Glenveagh Donegal 57 1984 Wicklow Mountains Wicklow 170 1991 The Burren Clare 15 1991 Ballycroy Mayo 110 1998

NP Killarney

Prvním národním parkem Irska byla vyhlášena oblast hor a jezer blízko města Killarney na jihozápadě země. Nalézá se zde nejvyšší hora Carrantoohill, jezera Lough Leane, Muckross Lake a Upper Lake pod lesnatými svahy pohoří McGillycuddy's Reeks. V centru parku Obrázek 4 – Most na řece Dunloe [40] turisté navštěvují Muckross House and Gardens, hrad ze 14. století, Killarney House či Knockreer House. Známý je také ledovcem modelovaný průsmyk Gap of Dunloe, kudy protéká řeka Dunloe se sítí jezírek. Do Muckross Lake spadá také 18 m vysoký vodopád Torc. V roce 1981 byla tato oblast vyhlášena také Biosférickou rezervací UNESCO. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 162- 3][7]

NP Connemara

Tento národní park na západě země v sobě shrnuje malebné scény hor, rašelinišť, lesů a pastvin. Některé vrcholy, jmenovitě Benbaun, Bencullagh či Benbrack, jsou součástí pohoří zvaného Twelve Bens nebo Twelve Pins. Tato oblast je domovem polodivokého connemarského poníka. Z opuštěných horských stezek schází turisté proměnlivou krajinou na pobřeží plné mysů a zátok, ostrovů, písečných pláží a rybářských vesniček. Connemara je velice inspirativní místo, kde Irové spatřují své kořeny. Dříve velká část území patřila pod panství Kylemore Abbey a soukromému vlastníku Richardu Martinovi, dnes je park plně vlastněn a spravován státem. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 208-9][7]

NP Glenveagh

Na severu země v hrabství Donegal v srdci pohoří Derryveagh byl roku 1984 založen národní park Glenveagh. Tento park se pyšní divokou krásou odlehlých údolí, čistými jezery, vodopády a doubravami na svazích hor. V centru u jezera Lough Veagh se nachází zámek z 19. století Glenveagh Castle s rozlehlými zahradami, které tvoří kontrast k pustým vřesovištím kolem. V parku žije největší stádo jelenů v zemi. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 224-5][7]

NP Wicklow Mountains

Se svými 170 km2 rozlohy je tento národní park největším v Irsku. Nalezneme ho pár kilometrů jižně od Dublinu, je také jediným parkem na východě země. Lesnaté svahy zaoblených hor s mnoha říčkami spadají do rašelinišť a bažin pokrytých mlhami. Nejvyšším vrcholkem pohoří Wicklow je Lugnaquilla s 925 m nad mořem. Krajina je Obrázek 5 - Glendalough Upper Lake [41] vhodná pro pěší turistiku, jen počasí se zde může velmi rychle měnit. Návštěvníci nejčastěji míří do údolí Glendalough, kde se nachází rozvaliny středověkého kláštera sv. Kevina, dále do vesničky Avoca nebo k panským sídlům Russborough či Powerscourt s nádhernými zahradami. Nedaleko odtud se nachází nejvyšší vodopád Irska též zvaný Powerscourt. Řeka Dargle zde padá z výšky 130 m. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 138-9][7]

NP Burren

Nejmenší národní park a geopark Irska v hrabství Clare nese často přízvisko „měsíční krajina“. Vápencové podloží zde vystupuje na povrch a vytváří tak oblast bohatou na krasové jevy, avšak jinak zcela pustou. Vápencové chodníky a škrapová pole byla modelována působením ledovce. Obrázek 6 - Dolmen Poulnabrone [42] V puklinách se zde daří druhům středomořských i vysokohorských rostlin zároveň. Turloughs jsou mělká, v létě vysychající jezera. Cromwellův pozorovatel tuto oblast v 17. století popsal slovy: „Je to divoká země, která neposkytuje ani dost vody na utopení člověka, ani žádný strom na oběšení, ani dostatek půdy na pohřbení.“ Na druhou stranu u slavného dolmenu Poulnabrone bylo před asi 3 000 lety pohřbeno 30 lidí. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 186-7][7]

NP Ballycroy

Posledním vyhlášeným parkem je Ballycroy v hrabství Mayo. Tento park zahrnuje pohoří Nephin Beg a na západě bažinu Owenduff, což je jeden z mála dosud neporušených aktivních bažinných systému v západní Evropě. Alpinský typ vřesovišť a luk, říček a jezer je domovem vydry říční či grónských bílých hus a celá oblast spadá do systému ochrany přírody Natura 2000. [7]

2.2 Kulturně správní předpoklady

2.2.1 Historie

Díky poměrně izolované poloze na okraji Evropy bylo Irsko osídleno pravěkými lovci- sběrači až zhruba před 9 500 lety. Ve 4. tisíciletí před Kristem se zde usadili jako zemědělci a pastevci. Už z této doby se dochovaly některé kamenné zídky oddělující pole a pastviny, také megalitické hrobky jako je Newgrange severně od Dublinu, dolmeny na různých místech Irska či crannogy – osady na ostrovech uprostřed jezer. Tyto památky zde tedy byly ještě před příchodem Keltů ve 3. století před Kristem.

Kelti přišli z Británie a Francie a s nimi přišla do Irska doba železná. Tehdy se Irsko rozdělilo na 4 historické provincie a více než 100 kmenových království bojujících o titul velekrále, který však nikdy Irsko nesjednotil. Důležité postavení v tehdejší společnosti měli druidové, kteří působili jako kněží, učitelé, léčitelé a zákonopravci. Nejstarším irským písmem byly oghamy – zářezy podobného systému jako Morseova abeceda.

Z Británie, kam v té době sahalo římské impérium, začali přicházet křesťanští misionáři. V 5. století jím byl i slavný sv. Patrik, který se stal i prvním irským biskupem a podle legendy vyhnal z Irska všechny hady. Po celé zemi začaly vznikat kláštery jako Glendalough, Clonmacnoise či Rock of Cashel, které byly centry Obrázek 7 - Rock of Cashel [43] obchodu a latinské učenosti. Irské křesťanství si zakomponovalo do svého učení i mnohé pohanské prvky, např. keltské kříže, sv. Brigid (původně bohyně plodnosti) a její svátek na 1. února se zapalováním ohňů (stejně jako pohanský svátek Imbolc). Do této doby se

23 datuje vznik slavného Evangeliáře z Kellsu – nádherně iluminovaného rukopisu dnes uchovávaného v univerzitě Trinity College v Dublinu.

Od 8. století podnikali nájezdy do Irska Vikingové. Na pobřeží si pak zakládali i osady, ze kterých vznikla třeba města Dublin, Waterford, Cork či Limerick. Odsud začali ovládat větší okolí. Irskému velekráli Brianu Ború se podařilo v bitvě u Clontarfu roku 1014 Vikingy porazit, sám ale také padl a Irsko se tak znovu ponořilo do bojů o moc. Vikingové se smísili s domácím obyvatelstvem, jejich přínosem však byly nové zemědělské metody, nová měna či hygienické návyky.

V roce 1169 si Dermot McMurrough, král Leinsteru, na pomoc v bojích o nadvládu pozval anglonormanské šlechtice v čele s Richardem de Clare, přezdívaným Strongbow. Angličané si ale vzali víc, než jim bylo přislíbeno, rychle dosáhli mnoha vítězství a Jindřich II. se prohlásil „pánem Irska“.

Obrázek 8 - Katedrála Christ Church Angličané zakládali mohutné hrady, např. v Dublinu Carrickfergus nebo Trim, jako opěrné body své moci. V té době vznikaly také gotické katedrály jako Christ Church a katedrála sv. Patrika v Dublinu. Irsko se začalo dělit na hrabství, byla zaveden nový soudní systém a první irský parlament. Postupně moc anglického krále slábla a odpor anglických šlechticů dosahoval pomalu stejné intenzity jako odpor irského obyvatelstva, od kterého přejímali jak jazyk, tak i zvyky.

V 16. století se Jindřich VIII. prohlásil hlavou protestantské církve a také „králem Irska“, rušil mnohé katolické kláštery a tradice. Odpor anglických šlechticů i vzkříšených irských rodů (např. O’Neillových) byl obrovský. Protestantství se za Tudorovců a Stuartovců prosadilo vojenskou cestou a tvrdou kolonizací hlavně za krutých tažení Olivera Cromwella. Alžběta I. nechala v Dublinu založit protestantskou univerzitu Trinity College. Většina obyvatelstva ale setrvala v katolickém vyznání, a proto uvítali krále Jakuba II. na anglickém trůnu. Do Irska také uprchl, když byl sesazen, a roku 1690 zde v bitvě na řece Boyne podlehl Vilému Oranžskému. Většina půdy pak připadla protestantským statkářům.

Katolíci se stali obyvateli „druhé kategorie“. Nesměli volit, zastávat vysoké úřady nebo kupovat půdu. Na druhé straně protestantská šlechta si na svých panstvích budovala Obrázek 9 - Custom House velkolepá přepychová sídla gregoriánské éry jako Powerscourt nebo Russborough v okolí Dublinu. Dále vznikaly státní budovy jako např. celní úřad Custom House nebo soudní dvůr Four Courts v Dublinu. Situace Irů se ale postupně zlepšovala. Roku 1782 získal Irský parlament nezávislost, čímž se Irsko stalo de facto samostatné, s Británií sdílelo pouze panovníka. I to ale vyvolávalo nesouhlas a po několika povstání byl parlament donucen sám sebe rozpustit.

V 19. století přišel kvůli naprosté neúrodě brambor Velký hladomor. Mnoho lidí na následky zemřelo, mnoho emigrovalo do Británie a Ameriky a počet obyvatelstva se z 8 milionů snížil na polovinu. Do toho se stále ozývaly hlasy za zrovnoprávnění katolíků (manifestace Daniela O’Connella) a za nezávislost na Británii (politika Charlese Parnella). V USA se Irové z chudinských čtvrtí začali zvedat mezi bohaté občany a lobbovali za podporu Irského revolučního bratrství feniánů. Návrhy na autonomii Irska byly ale odmítány.

Zrodila se strana Sinn Féin a neúspěšné Velikonoční povstání roku 1916 přineslo další podporu v boji za nezávislost. Roku 1922 se 26 hrabství jižního Irska odtrhlo a anglo – irskou dohodou byl vyhlášen Svobodný irský stát a Severní Irsko jako součást Velké Británie. Vypukla občanská válka mezi stoupenci a odpůrci této dohody. Tím byl i první irský ministerský předseda a posléze prezident Eamon de Valera. Irsko deklarovalo úplnou nezávislost na Británii a za 2. světové války neutralitu, modernizovalo se a roku 1973 vstoupilo do Evropského hospodářského společenství (později EU). Kdežto v Severním Irsku probíhaly bombové útoky a přestřelky se stoupenci IRA, kteří oznámili konec ozbrojených akcí až v roce 2005, kdy bylo samostatné Irsko již dávno zakresleno na mapě Evropy. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 31-47][Moody a Martin, 1996][Pritchard a Blake, 2014]

2.2.2 Památky

V Irsku je zaznamenáno přes 38 000 tzv. chráněných struktur, které zahrnují budovy, místa a památky zvláštního architektonického, uměleckého, historického, kulturního, vědeckého, sociálního či technického významu. Déle jsou chráněna archeologická naleziště nebo vnitrozemské vodní cesty a podobně. Památky mohou být chráněny jako národní nebo lokální. Národní památkový ústav The Heritage Council ve spolupráci s neziskovou organizací An Taisce a více jak 80 dalšími regionálními i celorepublikovými organizacemi zajišťuje památkovou péči v Irsku velmi dobře. Irové si svých kořenů a historie velmi váží. Dvě místa jsou dokonce zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. [8]

Brú na Bóinne

Jednou z těchto památek je oblast údolí řeky Boyne asi 8 km od města Drogheda. Jedná se o archeologické naleziště s třemi megalitickými chodbovými hrobkami Newgrange, Dowth a Knowth. Nalezeno zde bylo více než 90 dalších památek, přes 50 dokumentů popisujících mimo jiné i náboženské praktiky tehdejších obyvatel (mnohé dokumenty ale dosud nebyly rozluštěny) a nespočet uměleckých i každodenních předmětů. Koncentrace těchto nálezů vedla v roce 1993 k zapsání na Seznam UNESCO.

Dowth je přístupný pouze archeologům a u Knowthu si návštěvník může prohlédnout také pouze venkovní zdobené kameny. Newgrange je turistům přístupný organizovanou prohlídkou z infocentra. Tato hrobka byla postavena kolem roku 3 200 před Kristem, podle keltských tradic tam pak Obrázek 10 - Hrobka Newgrange [44] odpočívali legendární králové Tary. Nedotčena zůstala do roku 1699. Newgrange má průměr 85 m a výšku 11 m, vnější kruhovou zeď tvoří 97 masivních kamenných bloků a bílých kamenů dopravených z oblasti Wicklow. Chodba dlouhá 19 m vede k hrobce s třemi výklenky. V 60. letech archeologové zjistili, že v den zimního slunovratu proniknout dovnitř sluneční paprsky a zalijí hrobku světlem. Kelti věřili, že na těchto paprscích odlétají duše mrtvých a jejich ostatky se proto pak mohly odnést a nahradit dalšími. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 244-7][Pritchard a Blake, 2014, str. 12-3][9]

Skellig Michael

Druhou památkou UNESCO jsou od roku 1996 ostrovy Skellig (Great Skellig čili Skellig Michael a Little Skellig), které ční z Atlantského oceánu asi 12 km od jihozápadního poloostrova Ivereagh. Na pustý ostrov o rozloze asi 17 hektarů se v 6. století uchýlili asketičtí mniši a na převisu 218 m nad mořem si vybudovali Obrázek 11 - Stavby na Skellig Michael [45] klášter a 6 cel ve tvaru včelího úlu z nasucho kladených kamenů. Mniši byli soběstační, obchodovali s pobřežními osadami a městy a ve 12. století se přesunuli do kláštera v Ballinskelligs. Obyvateli ostrovů jsou dnes tisíce mořských ptáků např. buřňáků nebo papuchalků, terejů či rybáků, kolem ostrovů je možné spatřit delfíny, tuleně i žraloky.

Stavby, které odolaly nepřízni počasí, a jejich spirituální odkaz, naprostá odloučenost a křik ptáků vytváří magickou atmosféru místa, které George Bernard Shaw v roce 1910 popsal jako „úžasné, nemožné, šílené místo z říše snů“. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 164-5][9]

Z významným památkám, které ještě nebyly zmíněny, patří v jihovýchodním Irsku centrum městečka Kildare s katedrálou sv. Brigid, panské sídlo v palladiánském stylu Castletown House nebo středověké město Kilkenny, které bývalo hlavním městem Irska, a zdejší hrad byl po 500 let sídlem rodu Butlerů. Pochází odsud i známá značka irského piva Kilkenny. Město Waterford proslulo svými sklárnami a jeho přístav patří k nejrušnějším v Irsku.

V jihozápadní části ostrova objeví turisté Bantry House. Působivé interiéry konkurují překrásným italským zahradám kolem domu. Zřícenina hradu Blarney láká turisty kouzelným kamenem Blarney Stone, který přináší štěstí. Město Kinsale proslulo každoročním festivalem dobrého jídla, hospůdkami a vinárnami. Město Cork si návštěvníci Irska nenechávají ujít. Nachází se zde katedrála sv. Finbarra, hrad Blackrock a Barryscourt, mnohé příklady gregoriánské éry a každý rok se tu koná slavný jazzový festival.

Od severu přitéká řeka Shannon do vikingského města Limerick s hradem krále Jana a katedrálou sv. Marie. Bunratty Castle je strážní hrad z 15. století a sídlo rodu O’Brienů. Jeho interiér se od 17. století prakticky nezměnil, byl pouze pečlivě zrekonstruován.

Dále na sever se nachází město a přístav Galway. Je to centrum irsky hovořícího obyvatelstva, slavného motivu claddaghských prstenů, najdeme zde hrad Lynchů, univerzitu či katedrálu sv. Mikuláše. Jezero Lough Corrib je rájem sportovních rybářů. Tři Aranské ostrovy podávají důkaz o houževnatosti jejich obyvatel čelících dosti extrémním Obrázek 12 – Claddaghský podmínkám a odloučení od dění v Irsku. prsten [46] Nejsevernějšími hrabstvími jsou Sligo a Donegal. Zde se nachází poloostrov Inishowen se starými hrady a pevnostmi. Lissadell House je neoklasicistní sídlo rodu Gore-Boothů, kteří zde sídlí dodnes. Hrabství Sligo se také nazývá krajem W. B. Yeatse, slavného irského básníka. Inspirací mu zde byla např. hora Ben Bulben modelovaná ledovcem, ostrůvek Innisfree na jezeře Lough Gill či vodopád Glencar Lough. Město a přístav Sligo je centrem umění. [Gerard-Sharp a Perry, 2007]

2.2.3 Dublin

Jméno Dublin je odvozeno od irského pojmenování první vikingské osady An Dubh Linn, v překladu „černé jezero“. Mnohokrát se také setkáte se starším irským názvem Baile Átha Cliath, což v překladu znamená „město vrbového brodu“. Přímo ve městě žije asi půl milionu obyvatel, v celé aglomeraci o rozloze asi 115 km2 žije zhruba 1,2 milionu lidí. Město je rozděleno napůl řekou Liffey, přes kterou vede 14 mostů, než vyústí do Irského moře. O’Connell Bridge spojuje severní centrum města s jižním – O’Connell Street a College Green s navazující Dame Street. Velmi známý je také pěší Ha’penny Bridge, na kterém se od roku 1816 až do 1919 vybíralo mýtné půl penny. Dublin je vitální metropolí s řadou nádherných budov, restaurací a Obrázek 13 - Ha'penny Bridge v Dublinu hospůdek, se vzkvétající ekonomikou a

28 kulturou. Jižní část města byla odnepaměti tou bohatší a i dnes je zde centrum obchodu a více turistických zajímavostí než v severní části. [10]

Na College Green blízko řeky stojí Bank of Ireland, klasicistní budova původně postavena v 18. století jako sídlo parlamentu. Naproti se nachází slavná Trinity College, kterou založila roku 1592 královna Alžběta I. Tato protestantská Dublinská univerzita začala katolíky přijímat až v roce 1970. Návštěvníky nejvíce láká Stará knihovna a Evangeliář z Kellsu. V gregoriánské části se nachází původně šlechtický palác Leinster House, kde sídlí Parlament, dále Národní knihovna, Národní muzeum, které uchovává kolekci irského zlata z doby bronzové, sponu z Tary a další artefakty keltské, vikingské i Obrázek 14 – Zvonice křesťanské doby. V Přírodovědeckém muzeu si návštěvník může Trinity College prohlédnout kostru vymřelého veledaňka. Národní galerie se pyšní jak irskými malíři, tak např. obrazy od Goyi, Vermeera, El Greka či Moneta. Na 9 hektarech se prostírá park St Stephen’s Green.

Na jihozápadě se rozkládala první vikingská osada. O Vikinzích a Normanech vypráví muzeum Dublinia spojené mostem se sousední anglikánskou gotickou katedrálou Christ Church. Dublinský hrad ze 13. století byl po požáru roku 1684 přestavěn do dnešní podoby. Za prohlídku stojí Trůnní sál nebo Síň sv. Patrika či neogotická Královská kaple. Katedrála sv. Patrika byla na rozdíl od Christ Church spíše lidová. Mezi řekou a Dame Street se nachází čtvrť Temple Bar s hospůdkami, kde hraje nepřetržitě živá hudba, neobvyklými prodejnami, pouličními umělci, galeriemi a restauracemi. Dále na západ stojí nejnavštěvovanější místo v Dublinu Guinness Storehouse ve tvaru pintové sklenice tohoto piva, které návštěvníky Obrázek 15 - Hospoda v Temple Bar seznamuje nejen s výrobním procesem Guinnessu. Ještě dále na západ se nachází věznice Kilmainham Gaol a Národní galerie moderního umění.

Za řekou leží jeden z největších městských parků na světě – Phoenix park. Nachází se zde 3. nejstarší zoo na světě založená roku 1830, Wellingtonův památník, sídlo prezidenta nebo Papežský kříž na místě, kde roku 1979 sloužil Jan Pavel II. mši pro milion lidí. Směrem zpět do města se nachází Old Jameson Distillery, kde je možno se seznámit s výrobou irské whiskey Jameson. Na O’Connell Street s jejími mnoha sochami stojí i Monument světla, ocelový pomník nového milénia vysoký 120 m, a budova Hlavní pošty. Severně se nachází Muzeum dublinských spisovatelů a Centrum Jamese Joyce. [Gerard- Sharp a Perry, 2007, str. 54-103][11]

Mimo severní centrum stojí Marino Casino, krásný příklad palladiánského stylu 18. století. V Národní botanické zahradě roste přes 20 000 druhů flóry včetně 30 m vysoké sekvoje. Za výlet stojí i poloostrov Howth se svými útesy nebo hrad Malahide s překrásnými zahradami, který byl sídlem

Obrázek 16 - Marino Casino [47] rodu Talbotů více jak 600 let.

V Dublinu se asi nejživěji slaví národní svátek sv. Patrika 17. března. Zelená barva, rudé plnovousy, vlajky a trojlístky zaplaví ulice, koná se velký průvod městem a mnoho dalších akcí. Do stadionu Croke Park přicházejí fanoušci fotbalu a irského pozemního hokeje. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 48-51, 95-103]

3 Selektivní předpoklady

3.1 Demografická charakteristika

Irové patří k bílé rase. První obyvatelé přišli na ostrov z Pyrenejského poloostrova, další vlnou byli Keltové (Gaelové) a Anglonormani. Většina obyvatelstva dnes má gaelský původ a keltské tradice tvoří velkou část irské národní identity. Evropský populační boom v 18. a 19. století byl v Irsku dramaticky změněn Velkým irským hladomorem v polovině 19. století. Z více jak 8 milionů obyvatel se Irsko dostalo na necelé 4 miliony v důsledku velké úmrtnosti a masivní emigrace. Ta pak i nadále pokračovala a po občanské válce v roce 1926 se Irsko dostalo na své minimum necelých 3 milionů obyvatel. Od té doby populace i díky zlepšující se ekonomice a s tím související imigrací vzrůstala. [Gerard- Sharp a Perry, 2007, str. 31-47] Dnes žije v Irsku necelých 5 milionů obyvatel, 88 % tvoří Irové, ostatních 12 % nejvíce Poláci, Britové, Lotyši, Litevci, Rumuni, Nigerijci a Indové. Populace je i nadále mírně vzrůstající. [12]

Irové nejčastěji emigrovali do USA. Prvními emigranty byli katolíci hledající náboženskou rovnoprávnost. Největší vlna emigrace proběhla ve 40. letech 19. století, v období Velkého hladomoru, kdy se Irové snažili uniknout beznadějným podmínkám své země. Ve velkých městech blízko přístavů vznikaly chudinské irské čtvrti, v USA žilo více Irů než v Irsku. Američané na ně zahlíželi jako na zdroje nepokojů, na negramotné sedláky, opilce a všeobecně přítěž pro společnost. Avšak Irové se postupně vypracovávali až do významných politických pozic, odkud doufali pomoci své rodné zemi. Irského původu byl např. prezident John F. Kennedy i bývalý prezident Barack Obama. [Minčičová, 2013, str. 7-10] K irskému původu se při sčítání v roce 2012 přihlásilo více než 34 milionů obyvatel USA. Největší procento nahlásil stát Massachusetts – v Bostonu se k irskému původu hlásilo 24,1 % obyvatel. [13] Američané s irským původem se velmi často vydávají do Irska takříkajíc poznat své kořeny nebo navštívit či hledat příbuzné.

V evropském srovnání je irská populace jedna z nejmladších. Střední věk se Graf 2 - Věková pyramida obyvatelstva Irska [1]

31 pohybuje okolo 36 let (v ČR 41 let). Asi 66 % obyvatel se nalézá v kategorii 15 – 64 let. Mírně v populaci převažují ženy nad muži. Průměrná délka života je u žen 83 let a u mužů 78 let. Průměrný věk matek je 30 let a většina z nich má dvě děti. Irsko je jedna ze tří zemí EU (s Polskem a Maltou), kde jsou zakázány potraty (povoleny pouze v případě ohrožení života matky). Ve městech žije asi 63 % obyvatel, přičemž míra urbanizace je stále pozitivní. [1]

Oficiálními jazyky je angličtina a irština (gaelština). Ta patří do starých keltských jazyků a aktivně ji používá pouze několik desítek tisíc obyvatel žijících na západním pobřeží v tzv. Gaeltachtech. Základy ale ovládá více než 35 % obyvatel, znalost irštiny je povinná ve státní správě, vyučuje se jako druhý jazyk ve školách. Většina značení v zemi je dvoujazyčná. [14]

Z náboženství převládá křesťanství a to římsko-katolická církev s 84 % věřících. Asi 3 % se hlásí k anglikánství (Church of Ireland). Jen asi 6 % populace jsou ateisté, dále vlivem imigrace stoupá počet hinduistů a muslimů. [1]

3.2 Politická charakteristika

Po dlouhých bojích za svobodu se Irsko v roce 1937 stalo samostatnou republikou v čele s prezidentem. Ten je volen přímou volbou na maximálně dvě 7letá funkční období. V současnosti je prezidentem Michael D. Higgins, který

Obrázek 17 - Irská vlajka [48] v roce 2011 nahradil Mary McAleeseovou. Další volby se budou konat v roce 2018 a znovuzvolení Michaela Higginse není vůbec jisté vzhledem k jeho věku (nyní 75 let). [1]

Dvoukomorový parlament se nazývá Oireachtas. Horní komorou je Senát (Seanad Éireann) s 60 členy volenými různými metodami na 5 let – 43 členů je voleno nepřímou volbou různých skupin, 11 je jmenováno premiérem a 6 absolventy Dublinské univerzity a Irské národní univerzity. Dolní komorou je Poslanecká sněmovna (Dáil Éireann) se 166 členy volenými poměrným volebním systémem také na 5 let občany staršími 18 let. Výkonnou moc představuje premiér (Taoiseach), kterého jmenuje na návrh Sněmovny prezident, a jeho Kabinet ministrů. Současným premiérem je i po patových volbách v únoru 2016 Enda Kenny ze strany Fine Gael. Dalšími silnými stranami jsou středopravá Fianna Fáil a levicově nacionalistická Sinn Féin. Jejich neustálým sporem je rozdělení

Irska a Severního Irska. [1] Po brexitu je toto téma ještě ožehavější, neboť Severní Irsko se přiklonilo k setrvání v EU, což poskytlo další argument pro sjednocení ostrova. Na hranici by se měly správně zavést celní kontroly, ale obě země zatím udržují volný pohyb osob i zboží. Britové jsou v Irsku druhou největší menšinou, stejně tak v Británii žije početná komunita Irů, obě země jsou silně hospodářsky propojené, takže hodlají i nadále spolupracovat (mimo jiné tedy i kvůli zachování míru v Severním Irsku). [15]

Soudní soustavu tvoří Nejvyšší soud s 12 členy navrhovanými vládou a jmenovanými prezidentem. Předseda je zvolen na 7leté funkční období, jinak mohou být soudci ve funkci až do 70 let. Dále je zde Vrchní soud, Odvolací soud, Obvodní a Okresní soudy a Trestní soudy.[1]

V roce 1973 se Irsko připojilo k Evropskému společenství (dnes EU) a občané tak mají právo volit 11 členů Evropského parlamentu. Irsko nepatří do Schengenského prostoru, proto jsou celní a imigrační kontroly při cestě do této země trochu přísnější, občané zemí mimo EU samozřejmě potřebují vízum. Irsko je členem OSN a zakládajícím členem OECD a Rady Evropy. Kvůli irské politice neutrality ale není členem NATO. [1]

Na irské vlajce jsou tři svislé pruhy zelené, bílé a oranžové barvy. Národními barvami jsou zelená a modrá, v národním znaku má Irsko zlatou harfu na modrém poli. Dalším symbolem je trojlístek. Irskou hymnou je Píseň vojáka (The Soldier’s Song, irsky Amhrán na bhFiann) od Peadara Kearneye a Patricka Heeneyho z roku 1907. [1]

Obrázek 18 -Irský státní znak [49] 3.3 Ekonomická charakteristika

Irsko bývalo jednou z nejchudších zemí západní Evropy s vysokou mírou emigrace. V 80. letech přivedla ekonomická krize Irsko k zahájení velkých reforem. Liberální ekonomická politika (především výrazné snížení daní) vedlo k celkové prosperitě a státu se začalo přezdívat „keltský tygr“. V roce 2002 bylo Irsko jednou z 12 zemí, které zavedly euro v běžném peněžním styku. Avšak celosvětová krize v roce 2009 zemi velmi poznamenala stejně jako zbytek Evropy. Nejvýznamnějším odvětvím průmyslu bylo tehdy stavebnictví, které během krize naprosto uvázlo. Irsku se ale podařilo situaci stabilizovat (také díky nízké dani z příjmů právnických osob 12,5 %, která přilákala

33 zahraniční firmy) a v roce 2015 dosáhlo opět nejvyššího růstu HDP v EU (7,8 %) a skončilo na 9. místě světového žebříčku. [1][2]

Nejvíce HDP tvoří sektor služeb se 73.5 % (zaměstnává 84 % ekonomicky aktivního obyvatelstva), dále průmysl s 25 % (11 %) a pak zemědělství s 1,5 % (5 %). Míra nezaměstnanosti je 7,9 % (v ČR 5,3 %, údaj ze srpna 2016). [1] Irsko se pohybuje v první dvacítce zemí s nejvyšším indexem lidského rozvoje a životní úrovně, ačkoliv asi 15 % obyvatelstva žije pod oficiální úrovní chudoby. Medián čisté měsíční mzdy byl €17 977 v roce 2014 a jako oficiální hranice chudoby se považuje 60 % této částky, tedy €10 786. Přitom minimální mzda činí pouhých €1 546 (asi 41 740 Kč). [12] Několik průměrných cen:

o Nájem v bytě s jednou ložnicí v centru města: €1 068 o Nájem v bytě s jednou ložnicí mimo centrum: €882 o Oběd v nedrahé restauraci: €14 o Pinta piva v restauraci: €5 o Litr nafty: €1,14 o Krabička cigaret: €10,50 o Nové auto od: €20 000 [16]

Graf 3 - Soběstačnost Irska ve vybraných potravinách [17]

Ačkoliv orná půda zabírá pouze 15 % země Graf 4 - Exportované potraviny [17] (v ČR 41 %), je Irsko v rostlinné produkci víceméně soběstačné. Úrodné půdy se nacházejí zejména při východním pobřeží a kolem řeky Foyle, Nore a Barrow. Nejvíce se pěstuje ječmen, pšenice a oves, dále luštěniny a brambory. Kolem 50 % země zabírají pastviny, kde se pase nejčastěji skot a již asi o polovinu méně ovce. Pastviny většinou oddělují zídky z nasucho kladených kamenů,

34 které tak vytváří typický rys irského venkova. V produkci masa a mléčných výrobků je Irsko více než soběstačné – v exportu potravin zaujímají 30 % mléčné výrobky, 22 % hovězí maso a 12 % nápoje (pivovar Guinness je 6. největší na světě). Do Velké Británie putuje 41 % tohoto exportu, do zbytku Evropy dalších 31 %. [17]

Irsko nemá moc bohaté nerostné zdroje. Těží se zde především olovo a zinek, stříbro, měď (oblasti Wicklow a Galway), stavební materiály a rašelina, která je významným topným materiálem v celorepublikovém měřítku. Na západě ostrova je možné ještě vidět případy tradičního dobývání pro domácí spotřebu. [Geografie Evropy, 2011, str. 83] V průmyslu významně vede odvětví farmaceutické a chemické, dále potravinářské, elektronické (především výpočetní technika) a kovozpracující (např. výroba lékařských přístrojů). V zahraničním obchodu převažuje export nad importem. Vyváží se hlavně stroje a zařízení, počítače a další elektronika, lékařské přístroje, léky a chemikálie a potravinářské produkty a to zejména do USA, Británie, Belgie, Německa, Švýcarska, Nizozemí a Francie. Do země se dováží především zařízení pro zpracování dat, ropa a ropné produkty, textil a oblečení opět ze stejných zemí, poslední zmíněné samozřejmě z Asie. Import v oblasti potravinářství dosahuje pouze 10 % a největší položkou je ovoce a zelenina. [1][12]

Největší část sektoru služeb představuje finanční a bankovní odvětví. V Irsku působí 5 bank: Bank of Ireland, AIB, Ulster Bank, National Irish Bank a Permanent tsb. Styčný bod pro finanční sektor přadstavuje Mezinárodní centrum finančních služeb založené roku 1987 v Dublinu. Dalšími odvětvími jsou informační a komunikační, administrativní, obchodní, ubytovací a stravovací. Velmi významnou roli hraje v ekonomice cestovní ruch, v němž je přímo zaměstnáno zhruba 7 % veškerého ekonomicky aktivního obyvatelstva. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 378-9][12][18]

Elektřina se generuje ze 71 % v tepelných elektrárnách, z obnovitelných zdrojů pochází 25,7 %, přičemž 2,7 % elektřiny se generuje v hydroelektrárnách (údaje z roku 2012). Irsko nemá žádnou jadernou elektrárnu. [1]

3.4 Kulturní charakteristika

Když se řekne Irsko, většina lidí si smaragdový ostrov s domky s doškovými střechami a stáda ovcí, melancholickou krajinu a uhánějící mraky. A je to skutečně tak. Taková krajina inspirovala mnohé spisovatele a hudebníky a i obyčejní lidé mají ke svému

ostrovu velmi silný vztah. Staré pohanské a keltské tradice se stále objevují a proplétají s křesťanskými. Irská kultura je skutečně nezaměnitelná, veselá a přívětivá navzdory historii plné útlaku a bojů za svobodu.

Náboženství má stále velmi silný vliv na běh života. Katolická církev spravuje většinu škol, některé nemocnice a sociální služby. Konzervatismus se odráží v pohledu na rozvod, potraty či homosexualitu. Jak ale bylo již řečeno, pohanské tradice stále Obrázek 19 - Keltský kříž přežívají v podobě keltských křížů, skákání přes ohně [50] o svátcích a v pověstech o leprikónech, vílách a dalších bytostech a vůbec ve všudypřítomném gaelském jazyku. Irové samozřejmě milují zábavu, jejich humor je možná více o ironii a sebekritice než o čem jiném, ale takové škádlení si neberou k srdci, hlavně ať je legrace. [19]

Celonárodní vášní je hudba, jako jediný stát na světě mají hudební nástroj i ve znaku – harfu. Slavným slepým harfistou byl Turlough O’Carolan, jehož některé melodie přežily dodnes. K tradičním nástrojům patří housle, dudy, flétny, melodeon, bodhrán (bubínek) a dnes i španělská kytara. Irská hudba je nezaměnitelná, je slyšet v každé hospůdce i na ulicích. Slavnými současnými hudebníky jsou Enya, Damien Rice, Glen Hansard (s Markétou Irglovou natočili film Once v dublinských ulicích, ze kterého se stal i velmi úspěšný muzikál), skupiny Cranberries či U2. K irské hudbě patří tanec sean- nós, ze kterého se vyvinul moderní irský step, jenž je k vidění na podiích celého světa. V Irsku je oblíbený Obrázek 20 - Glen Hansard a Markéta Irglová ve filmu Once [51] i jazz, swing a blues – Jazzový festival v Corku je velkou událostí. Z Irska pocházejí velikáni literatury, jako byl W. B. Yeats, G. B. Shaw, Samuel Beckett, Oscar Wilde, James Joyce, Jonathan Swift, Bram Stoker a mnozí další. Natáčely se zde scény z filmů Statečné srdce s Melem Gibsonem nebo Zachraňte vojína Ryana od Stevena Spielberga. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 22-5]

Ze sportů mají Irové nejradši gaelský fotbal a pozemní hokej zvaný hurling. Oblíbené je i rugby a koňské dostihy i derby chrtů. Galwayský dostihový týden nebo Dublin Horse Show patří k předním společenským událostem. Země je příhodná pro milovníky golfu a třeba také rybaření. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 28-9] Obrázek 21 - Irský hurling [52]

Irové jsou přátelští a otevření. Při seznámení podávají ruku a dívají se do očí. Bílé květiny jsou považovány za smuteční, takže se běžně nedávají. Stejně tak lilie, ty jsou určeny pouze pro náboženské účely. Při pozvání k někomu domů je očekávána dochvilnost a vhodné je přinést malý dárek, např. láhev vína nebo bonboniéru. Atmosféra u stolu bývá zdvořilá ale uvolněná, po jídle se sluší nabídnout pomoc s uklizením. Při obchodním jednání mají Irové radši přátelské vztahy, úsměv a užívání křestních jmen. Dávají přednost skromnosti a spíše vyrovnanosti postavení než vztahům nadřízený – podřízený. Irové volí zdvořilost nebo humor před přímou negativní reakcí. [19]

Na závěr doporučení co koupit jako suvenýr nebo dárek z Irska. Kromě mnoha prodejen poněkud kýčovitých suvenýrů s trojlístky a ovcemi se dají nalézt i obchůdky s tradičními řemeslnými výrobky jako jsou tvídové čepice, aranské svetry a šály, waterfordské sklo nebo porcelán Royal Tara China. Tyto jsou samozřejmě dražší, ale kvalitní. Oblíbené jsou předměty s keltskými ornamenty nebo s motivem Guinnessu, kameny pro štěstí z Connemary nebo Blarney a claddaghské prsteny. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 356- 7]

4 Realizační předpoklady

4.1 Doprava

Pro Irsko jakožto pro ostrov jsou samozřejmě nejvýznamnějšími druhy dopravy letecká a lodní, což ovšem znamená větší náklady. V Irsku se nachází 40 letišť (počítají-li se i malá místní), z nichž největšími jsou Dublin, Cork, Shannon. Mezi Dublinem a Prahou létá denně přímo irská národní společnost Aer Lingus, dále nízkonákladová Ryanair a česká národní společnost ČSA. Jiné společnosti mívají lety s přestupem ve Velké Británii.

Dublin a přilehlý Dun Laoghaire je největším přístavem Irska jak pro cargo, tak pro trajektovou dopravu. Nejvyužívanější linkou je Dublin – Liverpool nebo Holyhead či Douglas společností Irish Ferries nebo Stena Line. Do Corku se plaví trajekty ze Swansea a významná je také linka do přístavu Rosslare u Wexfordu z francouzského Cherbourg. [20] Ve vnitrozemí bylo vybudováno i několik kanálů a vodních cest využívající splavné řeky pro dopravu materiálu, dnes ale slouží hlavně rekreačním účelům. Na systém Erne v Severním Irsku navazuje cesta Shannon Erne. V Termonbarry se pak může pokračovat stále po Shannonu nebo po kanálu Royal do Dublinu. Mezi řekou Shannon a Dublinem funguje ještě kanál Grand vedoucí přes městečko Tullamore. Ten je napojen i na řeku Barrow, po které se dříve dovážel ječmen pro pivovar Guinness v Dublinu. [22]

Irsko disponuje celkem dobrou železniční sítí s 3 237 km železnice, která ale nevede na severozápad země. Spojení zajišťuje společnost Irish Rail (Iarnród Éireann), vlaky jsou rychlé, spolehlivé a pohodlné, i když trochu dražší než autobusy. V Dublinu jsou dvě hlavní nádraží: Connolly Station a Heuston Station. Po pobřeží kolem Dublinu jezdí vlaky DART (Dublin Area Rapid Transit) mezi Greystones a Malahide/Howth. Dvě linky železnice Luas vedou skrz Dublin od východu na západ (červená) a od středu na jih (zelená).

Silniční síť čítá 96 000 km a vede všude. Pravidelnou autobusovou dopravu v zemi zajišťuje společnost Bus Éireann. Dále je možno využít služby soukromých dopravců jako Citylink, Bus Nestor nebo JJ Kavanagh. Hlavní autobusové nádraží Busáras v Dublinu se nachází poblíž Connolly Station. Po Dublinu jezdí mnoho linek dvoupatrových autobusů společnosti Dublin Bus (Bus Átha Cliath), jejíž zelené autobusy pod názvem Airlink zajišťují také dopravu na letiště. Nejpohodlnější je samozřejmě si půjčit auto. Působí zde všechny velké půjčovny aut jako např. Hertz nebo Budget, 38 věkovou hranicí je 23 – 70 let. Jezdí se zde vlevo a rychlosti jsou značeny oficiálně v mílích, ačkoliv vzdálenosti už v kilometrech. Stav hlavních silnic je vesměs dobrý. Na venkově v úzkých serpentinách může dopravu zdržet traktor nebo stádo ovcí. [Gerard- Sharp a Perry, 2007, str. 382-93][1][20]

4.2 Materiálně technická základna

Irové jsou celkově velmi pohostinní, pokud se jim vychází vstříc dobrým vychováním. I ve velkých řetězových hotelech nebude personál odosobněný. Zařízení typu B&B jsou zde velmi běžná, mnoho Irů pronajímá jednu nebo i více ložnic ve svém vlastním domě, což je samozřejmě naprosto jiná zkušenost než v hotelu. Ty fungují i v některých panských sídlech z 18. století, hradech nebo viktoriánských městských domech.

V takových jsou provozovány samozřejmě ty nejluxusnější drahé hotely nabízející nespočet doplňkových aktivit jako např. golf či jachting, rybaření, jízdu na koni nebo i hon na lišky. Ubytovat se takto je možné na Bantry House, Waterford Castle, Adare Manor nebo Ashford

Castle. Moderní hotely a hotelové řetězce nabízejí Obrázek 22 - Adare Manor Hotel [53] často wellness či SPA, pokud jsou ještě na pobřeží tak výbornou kuchyni s výběrem mořských specialit. Přímo v Dublinu působí hotelové řetězce Jurys Inns, Hilton, Best Western, Clarion, Radisson BLU nebo Intercontinental. Dále také Holiday Inn, Travelodge nebo Great National Hotels. [21]

Penziony a B&B se nacházejí jak ve větších městech tak vesničkách a tím se Irsko velmi pyšní. Irish Hotels Federation nebo Town and Country Homes Association vydávají užitečnou brožuru se seznamem takových zařízení splňujících očekávanou kvalitu služeb. Tradiční je i ubytování na farmách, které je ideální pro výlety do okolní krajiny. Organizace Rent an Irish Cottage nabízí možnost pronajmout si i typický domek nebo z druhé strany přes Elegant Ireland venkovské sídlo nebo hrad. Zcela jiná zkušenost je ubytování v rodinách. Organizace Hidden Ireland nabízí ubytování ve venkovských rodinných domech, kde se ovšem nedají očekávat žádné hotelové služby ani přístup. Ve všech těchto zařízeních je doporučeno zarezervovat si ubytování předem, ceny

39 zahrnují daň a služby, ve většině případů standardně snídani. Spropitné všeobecně ani ve velkých hotelech není očekáváno za normální služby, jinak 10 % je běžná částka.

Nejlevnějším typem ubytování jsou hostely a kempy. An Óige je Irská asociace mládežnických ubytoven, která spolupracuje s Mezinárodní federací IYHF. K vybavení patří samozřejmě pouze postel, společná hygienická zařízení a kuchyňky. Kempy mohou mít od 1 po 4 hvězdičky udělené Irskou turistickou radou Fáilte Ireland, což závisí na rozsahu poskytovaných služeb. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 288-93]

Stravování v Irsku je kapitola sama pro sebe. V restauracích luxusních hotelů nabízejí např. stylový odpolední čaj za €40, ve větších městech fungují zařízení všech možných zahraničních kuchyní, rychlá občerstvení jak místní, tak mezinárodně známých řetězců. Všudypřítomné jsou samozřejmě irské hospůdky, alespoň jednu májí i v té nejmenší vesničce. Kavárny jsou na každém rohu, zastoupení mají i řetězce jako Starbucks, ale mnohem lepší je irský Butlers Chocolate Café. Téměř všude je dnes možno zaplatit kreditní kartou, na venkově se ale doporučuje mít připravenou hotovost. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 320-1]

4.3 Organizace CR

Hlavní organizací v cestovním ruchu je Irská turistická rada Fáilte Ireland, jejímž úkolem je podpora a rozvoj tohoto pro ekonomiku značně důležitého odvětví. Spolupracuje s mnoha místními i mezinárodními organizacemi a spravuje celou síť turistických informačních center. Stará se také o marketing destinace (např. stránkami http://www.discoverireland.ie/), klasifikaci ubytovacích a stravovacích zařízení, vytváří školící a vzdělávací programy pro pracovníky v CR i veřejnost a publikuje různé informace a statistiky CR.

ITOA je sdružení příjezdových touroperátorů v Irsku, které vytváří programy a itineráře pro zahraniční turisty a pro kongresový cestovní ruch. Zajišťují dopravu a ubytování, výlety a doplňkový program ve spolupráci s místními subjekty a více než 4 000 zahraničními partnery.

ITAA (Irish Travel Agents Association) sdružuje víc jak 100 členů, kteří se tak zavazují dodržovat kodex této asociace na oplátku za výhody a sdílení informací. Asociace byla založena roku 1971 a sdružuje pouze aktivní cestovní kanceláře a agentury.

Z příjezdových cestovních kanceláří a agentur můžeme jmenovat například Abbey Tours, Celtic Horizon Tours, A Touch of Ireland nebo Hello Ireland Tours. Na výjezdový cestovní ruch se specializují Joe Walsh Tours, Sunway, Falcon Holidays nebo Cassidy Travel. Působí zde i velcí zahraniční operátoři jako je Thomas Cook.

ITIC (Irish Tourist Industry Confederation), založena roku 1984, se zabývá především průzkumy v cestovním ruchu a vztahy s veřejností. Mnohá její doporučení byla zahrnuta v Národním rozvojovém plánu 2007 – 2013.

I v Irsku se samozřejmě prosazuje ekologicky šetrný cestovní ruch. Organizace EcoTourism Ireland se specializuje na pomoc zařízením v cestovním ruchu s minimalizací dopadů na životní prostředí a udržitelnost rozvoje. Tato organizace zajišťuje ekolabeling jak zařízení tak různých služeb a programů. [Duba, 2014, str. 32- 40]

Praktická část

5 Cestovní ruch

Pro rok 2015 byl odhadovaný příjem z příjezdového turismu €6 miliard, což byl nárůst o 16 % oproti roku 2014. S domácím cestovním ruchem se výdaje měly vyšplhat na €7,5 miliard. A tyto odhady se podle předběžné zprávy Fáilte Ireland ukázaly být správné. Podle průzkumů utratí zahraniční návštěvník asi €70 denně. Nejvíce peněz se generuje v oblasti Dublinu, kam podle statistik zavítá každý druhý návštěvník, a na jihozápadě a západě země, a to za jídlo a pití a ubytování.

V celkovém pohledu není na návštěvnosti znát žádná sezónnost. Od května do září 2015 přijelo do Irska 52 % návštěvníků. Na tento ukazatel může mít vliv kongresový cestovní ruch nebo i poměrně mírné podnebné podmínky bez větších extrémů. Nicméně mnoho památek mívá od listopadu do února zavřeno. V Dublinu bývají památky otevřeny celoročně, ačkoliv se zlepšujícím se počasím je v ulicích znát příliv turistů. [18]

Toto je podle Fáilte Ireland 10 nejnavštěvovanějších památek a atrakcí, kde se platí vstupné:

Tabulka 2 - 10 nejnavštěvovanějších zpoplatněných památek a atrakcí za rok 2015 [23] Název Hrabství Počet návštěvníků za rok 2015 Guinness Storehouse Dublin 1 498 124 Infocentrum Mohérové útesy Clare 1 251 574 Dublinská ZOO Dublin 1 105 005 Dublinský Aquapark Dublin 991 554 Evangeliář z Kellsu Dublin 767 996 Tayto Park Meath 750 000 Katedrála sv. Patrika Dublin 532 042 Fota Wildlife Park Cork 436 386 Hrad Blarney Cork 400 000 Hrad Bunratty Clare 341 685

Dalšími pak jsou věznice Kilmainham Gaol, Rock of Cashel, Kylemore Abbey, Castletown House, hrad Kilkenny, Old Jameson Distillery, Powerscourt House nebo

Dublinský hrad. Opravdu mnoho z těch nejnavštěvovanějších památek se nachází v Dublinu nebo v okolí. [23] Toto je top 10 památek, které mají vstup zdarma:

Tabulka 3 - 10 nejnavštěvovanějších nezpoplatněných památek a atrakcí za rok 2015 [24] Název Hrabství Počet návštěvníků za rok 2015 Národní galerie Dublin 718 637 Národní botanická zahrada Dublin 553 348 Národní muzeum moderního umění Dublin 485 702 Národní muzeum Dublin 457 057 Doneraile Wildlife Park Cork 432 180 Farmleigh Dublin 410 076 Science Gallery v Trinity College Dublin 409 891 Muzeum ikon stříbrného plátna Kildare 350 000 v Newbridge Knihovna Chestera Beattyho Dublin 343 929 Přírodovědné muzeum Dublin 320 528

Dále je možno jmenovat Muzeum užitého umění Collina Barracka, Holy Cross Abbey v Tipperary, NP Connemara, Galerii Hugh Lanea v Dublinu a útesy Sliabh Liag v Donegalu. Opět je vidět vysoká návštěvnost Dublinu. [24]

Podle průzkumů Fáilte Ireland jsou hlavními důvody k návštěvě Irska přátelští a pohostinní lidé, nádherné scenérie, bezpečnost destinace, zajímavá historie a kultura, nedotčená příroda, neuspěchaný způsob života a dobrá vybavenost pro cestovní ruch. Ukazuje se také, že ve všech těchto faktorech bývají návštěvníci více než spokojeni. Informace většinou získávají na internetu a od příbuzných a známých, ještě také z průvodců. Pouhých 16 % turistů přijíždí do Irska v rámci zájezdu zahraniční cestovní kanceláře. [18]

Síť turistických informačních center je velmi rozsáhlá a návštěvníci zde naleznou spousty letáčků a brožur s nabídkou fakultativních výletů a aktivit v okolí, např. z Dublinu se mohou podívat při celodenním výletu na Mohérové útesy za €45 - 50, do Corku, na hrad Blarney a klášter Cashel za €55 a do nejbližší destinace Wicklow Mountains za €30. Po Dublinu se konají různé pěší prohlídky např. Po stopách Jamese Joyce nebo strašidelná The Gravedigger Ghost Tour s vyprávěním historek z temné stránky Dublinu.

Na venkově je nejoblíbenější činností turistů hiking a cross country walking, ježdění na kole, které se dají půjčit takřka všude, golf, rybaření a ježdění na koni. [18]

Ze statistik Fáilte Ireland vyplývá toto složení zahraničních návštěvníků:

Tabulka 4 - Celkový přehled původu zahraničních návštěvníků [18] Oblast původu Počet za rok 2015 Podíl v procentech Velká Británie (zahrnuje i 4 838 000 51 % Severní Irsko) Evropa 2 880 000 30 % o Německo 609 000 21 % o Francie 471 000 16 % o Španělsko 322 000 11 % o Itálie 304 000 10 % o Nizozemí 174 000 7 % o Polsko 161 000 6 % o Belgie 121 000 4 % o Švýcarsko 105 000 4 % o Dánsko 66 000 2 % o Švédsko 64 000 2 % o Norsko 58 000 2 % o Rakousko 53 000 2 % o Ostatní 373 000 13 % USA 1 129 000 12 % Kanada 165 000 2 % Austrálie, Nový Zéland, Oceánie 205 000 2 % Ostatní 312 000 3 % CELKOVÝ POČET 9 528 000

Do Skotska, jakožto nejbližší a nejpodobnější destinace zavítalo za rok 2015 zhruba 2 600 000 návštěvníků, dále do Walesu asi 970 000 a do Anglie (mimo Londýn) 15 200 000. [25]

Průměrná doba pobytu návštěvníků v Irsku je 6 – 7 nocí. Turisté z Austrálie, Nového Zélandu a podobně vzdálených zemí zde stráví průměrně 14 nocí, z Evropy se zdrží nejdéle Němci a to 10 nocí, Britové v průměru jen 4 noci. [12]

V roce 2015 byla v 50 % případů hlavním důvodem k návštěvě Irska dovolená. Turisté Graf 6 – Hlavní důvody k návštěvě Irska přijíždějí nejvíce z kontinentální Evropy, Velké v roce 2015 [18] Británie a Severní Ameriky. Navštívit přátele nebo příbuzné přijíždí většinou obyvatelé Velké Británie. Ti jsou také největší skupinou, která do Irska jezdí pracovně. Do skupiny ostatních důvodů je možno zařadit např. studium nebo praktické stáže či nakupování. [18] Pro porovnání – do Velké Británie jezdí za dovolenou 38 % návštěvníků, za přáteli či rodinou 29 % a za prací Graf 5 – Podíl prvních a opakovaných návštěv Irska v roce 2015 [18] 25 %. [25]

Ze statistiky Fáilte Ireland vyplývá, že 61 % návštěvníků za rok 2015 přijelo do Irska poprvé, 37 % již tuto zemi v minulosti navštívilo a 2 % tvořili Irové, kteří např. žijí v zahraničí a jezdí navštívit rodinu.

Věkové rozložení návštěvníků není výrazně Graf 7 - Věkové rozložení návštěvníků vyhraněné. Do Irska přijíždějí téměř vyrovnaně za rok 2015 [18] jak lidé mladší 35 let tak starší.

Co se týká skupin, ve kterých lidé v roce 2015 cestovali, nejčastějším případem byla dvojice nebo pár. Návštěvníků, kteří přicestovali sami, byla asi pětina, rodiny tvořily nejmenší část průzkumu. [18]

Graf 8 - Charakteristika návštěvníků podle skupiny cestujících [18]

6 Gastronomie v Irské republice

„Gastronomie je obor, který studuje vztah kultury a potravy v určitém historickém období. Výraz vznikl spojením řeckých slov gastros – žaludek – a nomos – znalost či pravidlo. V užším slova smyslu jde o kuchařské a kulinářské umění – jde o vztah mezi přípravou jídel, servírováním a konzumací.“ [26]

Toto je asi nejvýstižnější definice gastronomie – nejde pouze o přípravu pokrmu, jeho chuť, vůni, vzhled, ale jde také o jeho historický význam v určité kultuře, o atmosféru místa, kde je podáván, o způsob, jakým je konzumován, o zážitek nejen těla ale i ducha. V mnoha pramenech je gastronomie přirovnávána k hudbě a stejně jako hudba určité země či národa může i jeho gastronomie mít typický a nezaměnitelný charakter. Dle názoru autorky dokáže gastronomický zážitek výrazně ovlivnit zkušenost z návštěvy daného místa. Spokojený zákazník je takový, který dostal víc, než očekával. Od irské gastronomie, zdá se, návštěvníci příliš neočekávají. Bývají tedy příjemně překvapeni a více než spokojeni. Irská gastronomie totiž odráží všechno, za čím turisté do Irska přijíždějí – přírodu, historii, kulturu a uvolněnou přátelskou atmosféru beze spěchu všedního života.

6.1 Historie irské gastronomie

Nejstarší historie irské gastronomie je velmi podobná zbytku střední a severní Evropy. Na místech vykácených lesů se objevila pole ječmene a ovsa v jednopolním systému, na pastvinách domestikovaný skot a ovce, u domů prasata, drůbež a zahrady se zeleninou. Mléčné výrobky, maso, obilné produkty a několik druhů zeleniny tvořily hlavní díl stravy od pravěkých časů až do zavedení brambor v 17. století. Vařilo se především na horkých kamenech a v kotlíkách, takže úprava jídla byla stále stejná – dušené maso nebo plody moře se zeleninou a bylinkami, polévky, osolené pečené maso nebo ryby polévané medem a tmavý chléb. Za pochoutku byl pokládán např. pečený ježek, jezevec, tuleň nebo sviňucha. Krev skotu se sbírala na výrobu jelit (angl. black pudding). Při hostinách se pila medovina, pivo (bez chmelu) nebo trnkové víno a později dovážené révové víno. Pohostinnost byla samozřejmostí. Irové trávili i obyčejné večery při společném hodování, zpívání a vyprávění příběhů. Od 12. století se situace začala zhoršovat. Anglonormané zabrali půdu a Irové se stali pouhými nájemníky, byla zavedena různá omezení lovu zvěře a ryb. V 16. století dorazily do Evropy brambory a v 17. století již na nich Irové záviseli,

46 ač se jim to nelíbilo. Z 1 milionu obyvatel se populace rozrostla na 8 milionů v 19. století. Značně se zvýšila cena obilovin a dobytku, neboť jejich produkce a chov ustoupily bramborám, které tvořily neodmyslitelnou část téměř každého jídla. V roce 1739 extrémně chladné počasí způsobilo neúrodu brambor a první velký hladomor v Irsku. Příčinou druhého hladomoru v roce 1845 byla bramborová plíseň a následkem byla vysoká úmrtnost a masivní emigrace především do USA. [27] Američané dnes za typické irské jídlo považují solené hovězí se zelím, což byla zřejmě varianta chudých emigrantů na domácí slaninu se zelím. V USA se snad víc než kde jinde (včetně Irska) slaví svátek sv. Patrika 17. března. Průvody, irské tance a písně, zelené pokrmy a nápoje zaplaví ulice. Hitem je zelené pivo, což rodilí Irové naprosto odsuzují. [28]

6.2 Irská kuchyně dnes

Irská kuchyně byla výrazně ovlivněna především tou britskou, např. národním pitím není slavný Guinness ale čaj s mlékem, tradiční irská snídaně zahrnuje slaninu, párečky či klobásky, vejce a smažená rajčata stejně jako anglická a ryba s hranolky je k dostání naprosto samozřejmě všude. Až v 60. a 70. letech 20. století začaly Obrázek 23 - Irské hovězí dušené do Irska výrazněji pronikat vlivy dalších s Guinnessem [54] evropských kuchyní, obchody začaly nabízet stále více zahraničních potravin. V 90. letech došlo k velkému nárůstu počtu restaurací s mezinárodní kuchyní a s rychlým občerstvením. Irské tradiční kuchyni se ale stále daří dobře. Irské pokrmy jsou k dostání jak v luxusních restauracích, tak v četných hospůdkách po celé zemi, ačkoliv doma si je Irové už moc nevaří. Jídla bývají sytá, servírovaná v celkem velkých porcích, nechybí brambory (v jakékoliv úpravě) a většinou ani tmavý chléb. Ingredience bývají pěstované lokálně a organicky, zvířata jsou chována extenzivně bez antibiotik a hormonů, ryby a plody moře pocházejí z čistých vod. Opět se začínají vzmáhat trhy, kde jsou k dostání různé druhy domácího pečiva a sýrů, masa a masných výrobků, zeleniny, ovoce, marmelád atd. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 320-3][29]

K tradičním pokrmům patří:

Irské dušené (Irish stew) – skopová krkovička, brambory, mrkev, cibule, případně další zelenina se společně pomalu vaří několik hodin s petrželkou, tymiánem či rozmarýnem, místo skopového se používá i hovězí, oblíbenou variantou je také Guinness stew.

Colcannon – vařené zelí smíchané s bramborovou kaší a cibulkou.

Coddle (Dublin coddle) – směs uzenek, slaniny, brambor a cibule dušená v šunkovém vývaru s bylinkami.

Pastýřský nákyp (shepherd’s pie) – skopové nebo hovězí mleté maso s mrkví a další zeleninou a vrstvou bramborové kaše navrchu zapečené v troubě.

Champ – šťouchané brambory s cibulkou. Dulse champ obsahuje ještě červenou mořskou řasu.

Boxty – placky ze směsi mouky, másla, podmáslí a brambor.

Chléb se sodou bikarbonou (soda bread) – tmavší, hutný, nekynutý chléb.

Barm brack – bochánky se sušeným ovocem a aromatickým kořením, které se tradičně pečou a konzumují v předvečer a o svátku Všech svatých 1. listopadu. Podle zvyku se do každého má zapéct kousek látky, mince nebo prsten. Nálezce látky čeká finanční nejistota, mince znamená naopak blahobyt a prsten lásku.

Vepřové nožičky (cruibins nebo crubeens) – vařené vepřové nožičky marinované nebo obalované a smažené.

Galwayský losos – ryba špičkové kvality s máslovou řeřichovou omáčkou a šťouchanými brambory se zelím a petrželkou. Uzený losos nebo pstruh je velmi oblíbený potřený medem, s čerstvým pepřem a citronem. Obrázek 24 - Losos na medu a pepři Chowder – jako irské dušené ve smetanové omáčce, nejčastěji je ale maso nahrazeno kousky ryb a plody moře (seafood chowder).

Mezi irské domácí sýry patří Carrigaline s oříškovou příchutí z Corku, měkký Cashel Blue s modrou plísní, Cooleeny z Tipperary, krémový Durrus, Gubbeen s pronikavou, mléčnou chutí, Milleens s omyvatelnou kůrou a St Killian z Wexfordu.

Ryby a plody moře jsou hojně k dostání po celém Irsku. Humři, krevety, ústřice, slávky, hřebenatky, makrely, platýsi, sledě – to jsou jen některé z mnoha příkladů. Věhlasné jsou Ústřicové slavnosti v Baltimore koncem května, Galwayský ústřicový festival v září a zastoupení mají tyto potraviny i na Mezinárodním festivalu dobrého jídla v Kinsale v říjnu. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 48-51 a 320-3][30]

Vánočním jídlem je pečený krocan nebo tradičnější husa s kaštanovou, hrachovou či jinou nádivkou, pečené brambory a bramborová kaše s omáčkou, vařené kapustičky a další přílohy. Jako dezert je oblíbený vánoční puding s polevou z brandy nebo sherry nebo hutný ovocný vánoční bochánek. [31]

6.3 Irské nápoje

V souvislosti s Irskem si asi každý vybaví především černé pivo Guinness, irskou whiskey a možná ještě likér Baileys. Guinness Storehouse – budova ve tvaru pintové sklenice v blízkosti pivovaru St James´s Gate v Dublinu, kde se pivo skutečně vaří, je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí v Irsku. Obrázek 25 - Reklamní plakát na Guinness Uprostřed na dně této sklenice je zasazena z 30. let [55] původní smlouva z roku 1759 o pronájmu zchátralého pivovaru na 9 000 let za 45 liber ročně podepsaná Arthurem Guinnessem. Pivo tehdy v Irsku nebylo příliš populární, přednost byla dávána whiskey a doma pálenému ginu. Arthur začal vařit světlé pivo (angl. ale), ale v Londýně začalo být tou dobou oblíbené černé pivo zvané porter, tak Arthur přišel se svou vlastní recepturou černého piva a už v roce 1769 vyvezl první zásilku (6 sudů) do Anglie. V roce 1858 vyvážel dokonce až na Nový Zéland. Pivovar se rozšiřoval, inovoval, receptura se zdokonalovala, pod vedením absolventů z Oxfordu se experimentovalo s novými postupy. V roce 1929 začala slavná reklamní kampaň s exotickými zvířaty a slogany

„Guinness is Good for You“ a „My Goodness, My Guinness“ a černému pivu se začalo říkat stout. Roku 1959 se začal používat oxid uhličitý, takže po načepování vznikla jemná krémová pěna a obraz Guinnessu byl hotový. Pro zajímavost - Sir Hugh Beaver, který stál v čele pivovaru v 50. letech, byl prvním iniciátorem vydání Guinnessovy knihy rekordů.

Interaktivní muzeum Guinness Storehouse bylo otevřeno v roce 2000. Točitá cesta skrz 6 pater budovy provádí návštěvníky výrobním procesem Guinnessu, výrobou dřevěných sudů, reklamní kampaní, ochutnávkou, kolem několika barů a Obrázek 26 - Logo na zdi Guinness Storehouse restaurací až do 7. patra do Gravity Baru s 360° výhledem na Dublin. Guinness dnes nevaří pouze tmavý stout, ale také značku Golden Ale, ležák Hop House 13 nebo Blonde American. Toto pivo se dnes vaří ve 49 zemích světa (5 pivovarů patří Guinnessu – v Irsku, Malajsii, Nigérii, Ghaně a Kamerunu), je vyváženo do více než 150 zemí světa a denně se vypije přibližně 10 milionů půllitrů, nejvíce ve Velké Británii, Irsku, Nigérii, USA a Kamerunu. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 98-9][32]

Zde je zjednodušeně popsána tradiční výroba Guinnessu:

• Vločkovaný, pražený a sladovaný ječmen se Šrotovník semelou na šrot

• Ke šrotu se přidá horká voda z Wicklow Mountains, uvolňují Rmutovací se cukry, po scezení vzniká sladina a odpad (mláto) káď

Mladinová • Sladina se vaří s chmelem, po scezení vzniká mladina pánev • Mladina se ochladí, přidají se kvasinky, které přeměňují cukry na alkohol, směs kvasí 48 hodin, poté se kvasinky Kvasná káď odstředí

• Pivo dokvašuje až 10 dní, pak se stáčí do Nádrže plechových sudů

Obrázek 27 - Výrobní proces Guinnessu [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 98-9]

Kromě Guinnessu jsou známými irskými značkami piv Kilkenny, Smithwick´s, Harp (tyto 4 vlastní britská společnost Diageo), Murphy´s, Porterhouse, Beamish a O´Hara´s. Restaurace a hospůdky dávají často přednost malým místním pivovarům, kterých je v Irsku přes 50. A zatímco do země se importuje zhruba 1,2 milionu hektolitrů piva ročně, z Irska se vyváží téměř 4 miliony. [34]

Světový ohlas má samozřejmě i irská whiskey. Samotný výraz pochází z gaelštiny a znamená v překladu „živá voda“. Irská whiskey přežila Velký hladomor, prohibice a probojovala se na stejnou příčku se skotskou whisky. Na rozdíl od ní je totiž 3krát destilovaná a tedy jemnější a také bez podtónu kouře z rašeliny. Ze značek můžeme jmenovat Bushmills, Tullamore Dew, Dubliner, Kilbeggan, Midleton a samozřejmě Jameson. [Gerard-Sharp a Perry, 2007, str. 266]

Palírnu Old Jameson Distillery založil roku 1780 John Jameson, který se do Dublinu přistěhoval ze Skotska. Chtěl vyrábět mnohem jemnější whiskey, takže ji začal destilovat 3krát, trval na používání těch nejlepších surovin a sudů a jeho zaměstnanci měli nejlepší pracovní podmínky (např. i sklenku whiskey každý den) a platy ve městě. Palírna zůstala v rodině a v duchu rodinného motta „Sine Metu“ (z latiny „Beze strachu“) byl podnik rozvinut do světových měřítek. V 60. letech, po světových válkách a bojích Obrázek 28 - Whiskey Jameson za svobodu, byla palírna Old Jameson na svém dně. [33] Výroba byla přesunuta do Midletonu v hrabství Cork (na řeku Dungourney a blíž dodavatelům ječmene) a kromě sudů se začaly prodávat i lahve. Old Jameson Distillery v Dublinu dnes slouží jako interaktivní muzeum seznamující s historií a výrobou této whiskey a se závěrečnou ochutnávkou a porovnáním s americkou a skotskou whisky. [33]

Zde je stručný postup výroby whiskey Jameson:

• Ječmen se namočí a rozprostře, aby vyklíčil a vznikly potřebné Sladování enzymy, pak se suší horkým vzduchem • Sladovaný ječmen se sešrotuje s nesladovaným a odděleně také Mletí s kukuřicí z jihu Francie

• Šrot se smíchá s horkou vodou z řeky Dungourney, po čase se Rmutovací scedí a vznikne tzv. břečka a kukuřičná zápara kotel • Do břečky a zápary se přidají kvasnice a po 60 hodinách Kvasná vznikne tzv. výkvas s 8 % a s 15 % alkoholu káď • Výkvas se destiluje 3krát, pokaždé v jiném destilačním kotli až na 80 - 85 % alkoholu, kukuřičný výkvas se destiluje 3krát ve Destilace vysokých kolonách na 94 % alkoholu • Oba druhy se naředí vodou na 60 - 70 % alkoholu a uloží do dubových sudů od sherry, portského a bourbonu a nechají se Zrání zrát několik let (každý rok vyprchají asi 2 % alkoholu - říká se tomu andělská daň) • V nádrži se smíchají oba druhy, obsah alkoholu se sníží na 40 % Spojení objemových

Obrázek 29 - Výrobní proces whiskey Jameson [33]

Irská whiskey má ve světě stále větší ohlas a její vývoz stále narůstá, ačkoliv skotská whisky pořád kraluje. Asi 45 % whiskey se vyveze do USA, druhým největším konzumentem je Irsko a třetím Francie. [34] Populární lihovinou jsou také irské giny. The Exiles Irish Gin používá při výrobě např. i slavné trojlístky, dále zimolez, červený jetel, jeřabiny a myrtu. Dingle Original Gin používá 16 rostlin z oblasti Kerry, mimo jiné fuchsii, vřes a hloh. Známým irským likérem je Baileys. Vznikl teprve roku 1974 a připravuje se smícháním irské whiskey, smetany, kakaa, vanilky a karamelu.

Oblibě se těší nápoje z jablek, ať je to džus, mošt, jablečné brandy nebo především cider – tedy lehce alkoholický, ne tak sladký sycený nápoj, v hospodách točený do pint stejně jako pivo. Známými značkami jsou Bulmers (v zahraničí pod značkou Magners), Finnbarra Cider nebo Stonewell Cider. [30]

Obrázek 30 - Cider Bulmers [56]

6.4 Porovnání s britskou kuchyní

Stejně jako skoro ve všem ostatním anglická kuchyně odjakživa soupeřila s francouzskou, avšak na tomto poli vždy prohrávala. Říká se, že anglické počasí je skoro tak hrozné jako jídlo. Nebo obráceně. Anglická kuchyně je ale matkou té americké, kanadské, australské a novozélandské, takže dnes patří k nejrozšířenějším na světě. Díky římskému impériu, Normanům a pozdějšímu britskému impériu se do Británie dostala koření jako pepř, muškátový oříšek, šafrán, kari a zázvor.

Britové milují zvěřinu, nedají dopustit na jehněčí z Walesu či na skotského uzeného lososa a světově oceňované hovězí Angus nebo Highlands. Typická je pro Británii ryba s hranolky nebo sendviče, které se v mnoha obměnách dělají všude na světě. Tradicí (díky dovozu čajů z kolonií) se stal čaj o páté Obrázek 31 - Anglická snídaně [57] s koláčky, sendviči či tousty s marmeládami a džemy. Známou čajovou směsí je English Breakfast nebo Earl Grey. Pojmem se také stala anglická snídaně, která se skládá ze slaniny, vajíček, párků, rajčat, žampionů, fazolí a toustového chleba s máslem a džemem, ve Skotsku se ještě přidává black pudding (čili jelito).

Do dalších typických pokrmů je možno zařadit yorkshirský puding a hutný vánoční bochánek s kandovaným ovocem, hovězí Wellington (roštěná obalená v těstu a paštice), nedělní pečeni (s omáčkou a pečenými bramborami), klobásy s bramborovou kaší (angl. bangers and mash), slané masové koláče a nákypy (nejznámější je steak and kidney pie, tedy hovězí zapečené s ledvinkami, ale také pastýřský nákyp jako v Irsku), cornwallské pirohy a skotským národním jídlem je samozřejmě haggis, což jsou namleté ovčí vnitřnosti (srdce, plíce, játra) s lojem a ovesnými vločkami, to celé se vaří v ovčím žaludku a podává se se šťouchanými bramborami a dušenou zeleninou. [35] Do skotského vývaru se dává skopové maso, hrách, ječmen a zelenina. Cullen skink je opět polévka z uzené tresky, Obrázek 32 - Skotský haggis [58]

53 cibule, brambor a smetany. Skotským dezertem je cranachan (ovesné vločky máčené ve whisky s malinami a šlehačkou). [36]

Britská tmavá piva jsou sladší než ta irská a pivo všeobecně má méně bublinek než např. česká piva. Známějšími značkami jsou Harvey’s Blue Label, London Porter nebo Carling. Světově oblíbená je skotská whisky se značkami jako Johnnie Walker, Ballantine´s, William Grant’s a Label 5. Skoti také dávají přednost domácí oranžové sycené limonádě Irn-Bru před jakoukoliv jinou. Ze cidrů bývá jmenován Black Star, Strongbow, Carling a Orchard Thieves. [36]

Británie a Irsko mají dosti podobné přírodní podmínky a jejich historie byla dlouhý čas provázaná. Obě kuchyně užívají velice podobné ingredience, např. skopové, hovězí, masné výrobky, brambory, ryby atd. a jejich úpravu. Jídla obou zemí jsou velmi vydatná, tučná, v obou je oblíbené pivo a obě jsou domovem světově oceňované whiskey. Britská kuchyně byla na rozdíl od irské vystavena většímu vlivu kontinentálních kuchyní a také Dálného Východu. Některé suroviny jako čaj, pepř, chilli a další pronikly i do irské kuchyně, avšak Irové si je adaptovali tak, aby tradice jejich kuchyně zůstala nezměněna.

7 Irská gastronomie v cestovním ruchu – vlastní výzkum

Pro svůj výzkum znalosti a zájmu zahraničních návštěvníků o irskou gastronomii jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Základním souborem jsou všichni zahraniční návštěvníci (Tabulka 4), z nichž jsem podle procentuálního složení vytvořila vzorek 122 lidí – 63 žen a 59 mužů. (Kvůli zaokrouhlování na celé osoby došlo k drobným matematickým nesrovnalostem.) Výzkum probíhal v Dublinu od poloviny března do poloviny června. Náhodně oslovení lidé, kteří souhlasili s vyplněním dotazníku a potvrdili, že do Irska přijeli odjinud, poté vyplnili 8 otázek s otevřenými odpověďmi i s výběrem možnosti. Dotazníky byly k dispozici v angličtině, němčině a španělštině.

Tabulka 5 - Přehled národnostního složení vzorku respondentů Oblast původu Počet respondentů Podíl v procentech Velká Británie (zahrnuje i 61 51 % Severní Irsko) Evropa 38 30 % o Německo 8 21 % o Francie 6 16 % o Španělsko 4 11 % o Itálie 4 10 % o Nizozemí 2 7 % o Polsko 2 6 % o Belgie 2 4 % o Švýcarsko 1 4 % o Dánsko 1 2 % o Švédsko 1 2 % o Norsko 1 2 % o Rakousko 1 2 % o Ostatní 5 13 % USA 14 12 % Kanada 2 2 % Austrálie, Nový Zéland, Oceánie 3 2 % Ostatní 4 3 % CELKOVÝ POČET 122

Genderové složení vzorku zahraničních návštěvníků bylo skoro vyrovnané.

Graf 9 - Genderové složení vzorku respondentů

Ve věkovém složení vzorku do kategorie do 25 let spadá o 8 % více dotazovaných než je tomu ve statistice Fáilte Ireland za rok 2015. Nejfrekventovanější kategorií byl věk 26 – 40 let a nad 40 let se zařadilo 37 % respondentů.

Graf 10 - Věkové složení vzorku respondentů

7.1 Otázka č. 1

Co si představíte pod pojmem „irská kuchyně“? (Chuť, ingredience, zvláštnosti…, prosím maximálně 10 slov)

Tato otázka byla otevřená. Dotazovaný mohl napsat cokoliv, co se mu bezprostředně vybaví v souvislosti s irskou kuchyní. Pokud respondent uvedl již i konkrétní pokrm nebo nápoj, byl tento počítán až ve druhé otázce (a naopak). Otázka byla zaměřena na představu irské kuchyně v mysli návštěvníka.

Graf 11 – Celkové výsledky otázky č. 1

Nejčastěji se v odpovědích objevovalo pivo, brambory a whiskey (ta se často objevila až ve druhé otázce, ale např. vůbec ji neuvedli Španělové ani Italové). Dalšími favority v asociacích bylo skopové nebo jehněčí, ryby a plody moře, hovězí a zelenina. Několik respondentů popsalo irskou kuchyni jako těžkou nebo tučnou, jiní jako sytou, vydatnou s velkými porcemi, ostrou nebo kořeněnou, chutnou a jednoduchou. Několikrát se objevil názor, že irské jídlo je mix – směs všeho možného dohromady, což je celkem trefný popis irského dušeného nebo coddlu. Do kategorie „ostatní“ byly zařazeny asociace, které se objevily jen jednou nebo dvakrát. Bylo to: mléko, vepřové, přírodní produkty, zlepšení oproti minulosti, místní ingredience, hudba, ovesná kaše, česnek, polévky, rýže, šunka, jahody, zelené pokrmy a nápoje na sv. Patrika, smažené jídlo, nekořeněné, šťavnaté, domácí limonáda, jídlo bez chuti, burgery, milá a zdvořilá obsluha a typická atmosféra.

Graf 12 - Odpovědi respondentů z Velké Británie na otázku č. 1 Zde je ještě přehled odpovědí největší skupiny zahraničních návštěvníků – Britů. První trojice zůstává stejná, whiskey se ale posunula na první místo. Opět byly zahrnuty odpovědi, které uvedli alespoň 3 respondenti. Britové např. vůbec neuvedli vejce, slaninu nebo fazole, ani že by irská kuchyně byla těžká nebo tučná.

7.2 Otázka č. 2

Znáte konkrétně nějaké irské pokrmy nebo nápoje? (Prosím vyjmenujte maximálně 10)

Tato otázka byla již specifičtější. Zhruba 2/3 všech dotazovaných uvedlo Guinness, což jen dokazuje, jak je tento nápoj pro Irsko typický a jak prosperuje. Z dalších nápojů se objevila irská káva, tedy káva s irskou whiskey, z těch pak Jameson a Tullamore Dew, dále likér Baileys, pivo Kilkenny, Smithwick´s, Murphy´s a Beamish a cider Bulmers. Irské dušené zvítězilo mezi pokrmy – uvedla ho zhruba polovina dotazovaných. Dále Irsku respondenti přisoudili rybu s hranolky (nejčastěji dotazovaní z USA a Francie) a tmavý chléb se sodou bikarbonou, coddle atd. Pouze jeden dotazovaný zde uvedl boxty nebo hovězí steak.

Graf 13 - Celkové výsledky otázky č. 2

Zde jsou opět uvedeny odpovědi respondentů z Velké Británie. Rybu s hranolky uvedli pouze 3 dotazovaní z 61 celkem. Britové ji samozřejmě považují za typickou pro svou vlastní kuchyni.

Graf 14 - Odpovědi respondentů z Velké Británie na otázku č. 2 Tyto otázky odhalily, které pokrmy a nápoje jsou populární a dostatečně známé, a které k tomu mají v rámci irské kuchyně možnost za předpokladu dobré propagace.

7.3 Otázka č. 3

Ochutnal/a jste už někdy nějaký typický irský pokrm?

Třetí otázka byla zaměřena už na konkrétní zkušenost s irskou kuchyní a byla také komplexnější. Pokud dotazovaný odpověděl kladně, měl také uvést, o jaký se jednalo, a jestli mu chutnal. Pokud dotazovaný odpověděl záporně nebo si nebyl jistý, měl uvést, jestli by chtěl nějaký ochutnat nebo ne.

Ze 122 dotazovaných 69 % již nějaký pokrm ochutnalo, 20 % ještě ne a 11 % respondentů si nebylo jistých. Z grafu je patrné, že s irskou kuchyní mají o trochu víc zkušeností muži než ženy.

Graf 15 - Zkušenost s irskou kuchyní

Graf 16 - Ochutnané irské pokrmy

Graf 14 ukazuje, které irské pokrmy dotazovaní již ochutnali. Opět vede irské dušené, coddle a chowder jako asi všeobecně nejvíce dostupné možnosti irské kuchyně. Další je v řadě ryba s hranolky, kterou ale neuvedl nikdo z Velké Británie.

Spokojených s jídlem bylo 85 % dotázaných, 7 % spokojených nebylo a 8 % patrně irskou kuchyni ochutnalo několikrát a ne vždy byli spokojení.

Graf 17 - Spokojenost s ochutnaným jídlem

Z těch, kteří ještě žádný irský pokrm neochutnali nebo si nebyli jistí, 87 % odpovědělo, že by nějaký chtěli ochutnat a zbylých 13 % zvolilo možnost „nevím“. Možnost „ne“ nezvolil nikdo.

Graf 18 - Ochota irské pokrmy ochutnat

7.4 Otázka č. 4

Je toto Vaše první návštěva Irska?

Vzorek zahraničních návštěvníků zkoumaný tímto dotazníkem se od oficiální statistiky Fáilte Ireland pro rok 2015 v Grafu 6 liší v kategorii prvních návštěv zhruba o 14 %.

Graf 19 - Celkový výsledek otázky č. 4 Graf 18 ukazuje, že při první návštěvě neměla s irskou kuchyní ještě žádnou zkušenost jen zhruba 1/3 respondentů. Při opakované návštěvě byl tento jev ještě mizivější – pouze 4 z 30 dotazovaných.

Graf 20 - Zkušenost s irskou kuchyní při první a při opakované návštěvě Irska

7.5 Otázka č. 5

Je nějaký irský gastronomický zážitek součástí Vaší návštěvy Irska?

Pokud dotazovaný odpověděl kladně, měl zároveň uvést jaký konkrétně má na mysli. Pokud byla jeho odpověď záporná nebo pokud nevěděl, měl uvést důvod.

Nějaký zážitek spojený s irskou gastronomií byl součástí návštěvy 77 % dotazovaných, 7 % uvedlo odpověď „ne“ a zbylých 16 % nevědělo. Odpovědi byly mezi ženami a muži vyrovnané. Z 30 respondentů, jejichž návštěva Irska byla opakovaná, 23 zvolilo možnost „ano“ a zároveň již ochutnali nějaký irský pokrm.

Graf 21 – Celkový výsledek otázky č. 5

Graf 22 – Gastronomické zážitky uvedené dotazovanými

Nejvíce uváděné bylo interaktivní muzeum Guinness Storehouse a to především mezi respondenty, kteří byli v Irsku poprvé. Dále 22 dotazovaných uvedlo, že se chtějí seznámit s tradičními irskými pokrmy a nápoji, pak také navštívit pro Irsko tak typické hospody, např. ve čtvrti Temple Bar. Do Old Jameson Distillery zavítalo nebo to mělo v plánu 8 respondentů, dalších 7 do Muzea irské whiskey. Ochutnávkou piv, whiskey nebo cidrů byla míněna organizovaná událost, která je součástí např. „Whiskey and beer tour in hidden Dublin pubs“. Howth je poloostrov severně od Dublinu vyhlášený rybími pokrmy a plody moře. Dále 3 respondenti uvedli jako zážitek Keltskou noc, kterou pořádají některé hotely. Jedná se o tříchodovou večeři většinou z irské kuchyně následovanou představením irského tance a hudby. Odpolední čaj nabízejí také hotely, nebývá to ale levná záležitost, jak by se mohlo zdát. Leo Burdock´s je slavná prodejna ryb s hranolky v Dublinu. V Ballymaloe je restaurace oceněná Michelinskou hvězdičkou a kuchařská škola, která pořádá také kurzy pro laiky např. i z tradiční irské kuchyně. Queen of Tarts je slavné pekařství a cukrářství v Dublinu.

Z respondentů, kteří uvedli důvod k záporné odpovědi, 6 ohodnotilo irskou gastronomii jako nezajímavou a 1 uvedl, že mu irská kuchyně nechutná. Odpověď „nevím“ volili dotazovaní, kteří jako důvod uvedli, že jsou v Irsku teprve první den.

Graf 23 - Důvody k zvolení záporných odpovědí

7.6 Otázka č. 6

Při této návštěvě Irska se stravujete nebo plánujete se stravovat převážně:

Ve známých řetězcích, V lokálních restauracích a zařízení, Jinak.

Tato otázka byla zaměřena preferenci dotazovaných buď stravovat se v mezinárodních řetězcích, které znají, nebo zkoušet nová místa, lokální restaurace atd. Na výběr byla ještě možnost „jinak“, při jejímž zvolení měl dotazovaný svou odpověď ještě specifikovat.

Lokální restaurace a stravovacích zařízení zvolilo zhruba 83 % respondentů, což je rozhodně pozitivní výsledek. Pouhých 12 dotazovaných preferovalo stravování ve známých řetězcích a 15 uvedlo jiný způsob.

Graf 24 - Preference způsobu stravování

Nejčastější varianta stravování u přátel byla uvedena pouze respondenty z Velké Británie. Dále bylo uvedeno stravování u příbuzných, v rámci zájezdu (tedy plánované cestovní kanceláří), 1 respondent si vařil sám a 3 uvedli stravování v místní rodině, u které bydlí.

Graf 25 - Jiný uvedený způsob stravování

7.7 Otázka č. 7

Myslíte si, že irské restaurace a stravovací zvyky jsou něčím typické, jedinečné? Pokud ano, čím?

Tato otázka byla zaměřena na prostředí a kulturu irské gastronomie, zda je zahraničními návštěvníky vnímána jako typická pro Irsko.

Stále většina (62 % dotazovaných) vnímala prostředí irské gastronomie jako jedinečné. Ale už celá čtvrtina dotazovaných na ní nic zvláštního neshledala. Dotazovaní z Velké Británie, nejpodobnějšího souseda, měli v této věci stejný názor jako Graf 26 – Vnímání irské gastronomie jako typické respondenti z jiných zemí. pro Irsko

Graf 27 - Jedinečné aspekty irské gastronomie

Dotazovaní nejčastěji jako typický rys uvedli živou hudbu v restauracích a hospodách, dále že jak obsluha, tak hosté bývají milí a zdvořilí, prostředí oplývá skvělou atmosférou. Několik respondentů uvedlo jako jedinečný aspekt tradiční irskou kuchyni, jiní uvedli typický vzhled restaurací a hospod, že se hodně konzumuje alkohol (především pivo). Do ostatních bylo zařazeno např. podávání sendviče k polévce, že je jídlo zdravé, pýcha Irů na místní piva a cidry a dlouhá historie a bohatá kultura irské kuchyně.

7.8 Otázka č. 8

Irská, skotská a anglická kuchyně jsou vnímány velmi podobně. Kterou byste preferoval/a a proč?

Poslední otázka se věnovala porovnání irské kuchyně se skotskou a anglickou, konkrétně které by dotazovaný dal přednost a proč. Odpovědi respondentů z Velké Británie bylo nutné oddělit do samostatných grafů.

Graf 28 – Výsledek preference dotazovaných ze zemí mimo Velkou Británii Z respondentů ze zemí mimo Velkou Británii by si 49 % vybralo irskou kuchyni a 24 % žádnou z nich. Až potom přichází na řadu anglická a skotská. Zde jsou důvody volby:

Graf 29 - Důvody volby irské, skotské nebo anglické kuchyně

A zde jsou důvody uvedené, pokud respondent nevybral žádnou z nabízených možností. V tomto grafu bylo možné zahrnout i Brity, neboť čísla jsou zanedbatelná.

Graf 30 - Důvody k nezvolení žádné z uvedených kuchyní U dotazovaných z Velké Británie se docela výrazně projevil patriotismus na preferenci vlastní kuchyně.

Graf 31 - Preference dotazovaných z Velké Británie

Graf 32 - Důvody k zvolení dané kuchyně uvedené respondenty z Velké Británie

7.9 Shrnutí vlastního výzkumu

Vzorek respondentů odpovídal složením statistice zahraničních návštěvníků Irska podle Fáilte Ireland, obě pohlaví byla zastoupena téměř stejnoměrně, objevily se názory všech věkových kategorií a byla zastoupena skupina první i opakované návštěvy v přiměřeném množství. Věřím, že výsledky tohoto výzkumu jsou podobné skutečnosti.

Irská kuchyně byla celkově hodnocena pozitivně. Obrázek irské gastronomie v myslích dotazovaných byl příjemný, většinou identifikovaný jako jedinečný. Mnohé irské nápoje a pokrmy jsou návštěvníkům dobře známé a většina už nějaké ochutnala a byla s jejich kvalitou a zážitkem spokojena. A pokud zatím neměli možnost, potvrdili, že by ji rádi využili. Dosti známé je pivo Guinness a irská whiskey, z pokrmů irské dušené, coddle či pastýřský nákyp. Jako méně známé se ukázaly další značky irských piv, cidrů a dalších nápojů, pak také ryby a plody moře, sladké zákusky, sýry či marmelády. Gastronomický zážitek mělo v úmyslu do své návštěvy zahrnout 77 % respondentů, přičemž ale většinou neměli na mysli žádnou konkrétní možnost kromě Guinness Storehouse. Další konkrétní zážitky jako např. Keltská noc, návštěva Howthu nebo trhů byly uvedeny jen menšinově. Účast na gastronomickém festivalu nebyla uvedena vůbec. Naprostá většina dávala přednost místním restauracím a zařízením před dobře známými řetězci občerstvení, což je pro irskou gastronomii rozhodně pozitivní jev. Prostředí irské gastronomie bylo hodnoceno většinou jako jedinečné a s pozitivními rysy, jako je např. hudba, charakter lidí, vzhled a jiné. Ze srovnání se skotskou a anglickou kuchyní vyšla irská nejlépe z pohledu návštěvníků ze zemí mimo Velkou Británii. Ti samozřejmě více preferovali vlastní kuchyně, avšak většinou z patriotických důvodů.

Negativní reakce na irskou gastronomii byly spojené především s její neznámostí, objevil se i názor o nedostatečné vizuální prezentaci, a také že je irská kuchyně těžká, tučná či nezajímavá. Samozřejmě v této oblasti má každý své subjektivní postoje a preference. Ochutnat irskou kuchyni by mělo být otázkou volby každého dle svého uvážení. V tom mohou napomoci informační a propagační materiály – seznámení se s širokou nabídkou dostupných možností, ze kterých si něco vybere snad každý.

Aplikační část

8 Návrh letáku irské gastronomie

Irsko není typickou pobytovou destinací, ale především poznávací. To dle mého názoru přitahuje určitý typ lidí – zvídavé s respektem k přírodě, historii a kultuře místa. Irsko je také ekonomicky vyspělou zemí s dobře zavedeným a propagovaným cestovním ruchem a s ním spojenými službami. Přesto se vždy najde možnost ke zlepšení a tím je např. komplexnější propagace typické irské kuchyně, protože zájem o ni tady je. Fáilte Ireland vydává brožuru s doporučenými restauracemi a stravovacími zařízeními. K dispozici by měl tedy ještě být materiál s doporučením co ochutnat. Takto by např. mohl vypadat leták o irské gastronomii, který by mohl být umístěn v turistických infocentrech. Pro větší autentičnost byl leták navržen v angličtině. Vytištěný leták je přiložen k této práci jako doplňkový materiál. Zde je náhled pro představu:

Obrázek 33 - Vnější strana ukázkového letáku

Obrázek 34 - Vnitřní strana ukázkového letáku

Zdroje použité k výrobě letáku: [Gerard-Sharp a Perry, 2007][54][59 – 79]

V letáku jsem se snažila mezi tradičně známými možnostmi propagovat i ty méně známé, jako jsou výborné ryby a plody moře a s nimi spojené gastronomické festivaly, kvalitní irské sýry a vynikající sladké zákusky nebo např. i Keltskou noc, při které je tradiční gastronomie spojena s hudbou a tancem.

Tento způsob propagace je více zaměřen na individuální cestovatele, neboť v rámci zájezdů cestovních kanceláří do Irska přijíždí pouhých 16 % návštěvníků. [18] Ale i pro ně může tento jednoduchý leták představovat užitečný materiál.

Závěr

Prvním cílem závěrečné práce byla stručná charakteristika předpokladů cestovního ruchu Irské republiky jako komplexní rámec pro pozdější zaměření na irskou gastronomii v cestovním ruchu. Druhým cílem byla analýza znalosti a zájmu zahraničních turistů o irskou gastronomii spolu s fakty o příjezdovém cestovním ruchu, na základě kterých byla navržena jednoduchá forma informačního materiálu o irské gastronomii.

Prvního cíle bylo dosaženo za užití funkčně-chorologického členění. Byla tak získána ucelená, přehledná charakteristika, která může posloužit především českým turistům a cestovním kancelářím jako zdroj informací a doporučení. Pro splnění druhého cíle bylo užito dotazníkové šetření vzorku zahraničních návštěvníků v Dublinu. Výsledky šetření poskytly odpovědi na otázky, které se objevily v úvodu práce. Z šetření vyplývá, že dobře známé jsou především irské nápoje, jako je pivo Guinness či irská whiskey (např. Jameson), dále z pokrmů hlavně irské dušené nebo coddle, avšak mnoho dalších nápojů a tradičních jídel a potravin do podvědomí návštěvníků výrazně neproniklo. Jako gastronomický zážitek byla nejčastěji uváděna návštěva muzea Guinness Storehouse a poznání tradiční irské kuchyně a hospod, jiné zážitky byly uvedeny jen sporadicky. Nicméně z šetření vyplývá, že naprostá většina zahraničních návštěvníků Irska má zájem poznat a zažít irskou gastronomii jako součást své návštěvy, vnímají ji pozitivně jako přiměřeně atraktivní, jedinečnou a z větší části odlišnou od anglické a skotské kuchyně.

Na základě těchto poznatků byl navržen jednoduchý informační materiál ve formě letáku s předpokládaným umístěním v turistických informačních centrech v Irsku. Mezi typickými gastronomickými volbami v něm byly uvedeny i jiné možnosti. Zejména týkající se ryb a plodů moře, jichž má Irsko bohaté zdroje a např. pro českého turistu jsou velmi cizokrajné a lákavé. Takovýchto letáků by mohlo být navrženo víc třeba se zaměřením na ovocné produkty (marmelády, cidry, zákusky), bramborové speciality, sladké výrobky nebo pouze na zážitky jako např. ochutnávky, bankety, trhy atd. Pro irskou organizaci Fáilte Ireland by toto mohl být podnět k rozvinutí již velmi kvalitních služeb o něco nového.

Použité zdroje

Tištěné zdroje

DUBA, Tomáš. Cestovní ruch v Irské republice. Jihlava, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná.

GERARD-SHARP, Lisa a Tim PERRY. Irsko. Vyd. 3., (rozš.). Přeložila Lenka SVOBODOVÁ, přeložil Josef KOVAL. V Praze: Ikar, 2007. Společník cestovatele. ISBN 978-80-249-0843-4.

MINČIČOVÁ, Petra. Irská komunita v USA a události v Irsku v letech 1916–1922. Praha, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce PhDr. Zuzana Kasáková, Ph.D.

MOODY, T. W. a F. X. MARTIN. Dějiny Irska. Přeložila Milena PELLAROVÁ. Praha: Lidové noviny, 1996. Dějiny států. ISBN 80-7106-151-4.

PRITCHARD, David a Liam BLAKE. Ireland: People and Landscape. Kilcoole: Real Ireland Design, 2014. ISBN 0946887-323.

Sborník studentských prací: Geografie Evropy – Vybrané fyzicko-geografické jednotky. Brno: OPVK Inovace výuky geografických studijních oborů, 2011.

Elektronické zdroje

[1] The World Factbook: Ireland. Central Intelligence Agency [online]. Langley, USA, 2006 [cit. 2016-10-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the- world-factbook/geos/ei.html

[2] Teritoriální informace - země: Irsko. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. Praha, ČR: CzechTrade, 1997 [cit. 2016-10-14]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/irsko-zakladni-charakteristika- teritoria-18945.html

[3] Tides. The Irish Times [online]. Dublin, Irsko: The Irish Times, 2016 [cit. 2016-10- 15]. Dostupné z: http://www.irishtimes.com/weather/tides

[4] Climate of Ireland. Met Éireann: The Irish Meteorological Service Online [online]. Dublin, Irsko: Met Éireann, 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://www.met.ie/climate-ireland/climate-of-ireland.asp

[5] Hydroelectric Power Plants in Ireland. Power Plants Around The World [online]. Bethesda, USA: Industcards, 2000 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://www.industcards.com/hydro-ireland.htm

[6] Groundwater. Geological Survey of Ireland [online]. Dublin, Irsko: Department of Communications, Energy and Natural Resources, 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://www.gsi.ie/programmes/Groundwater/

[7] National Parks and Wildlife Service [online]. Dublin, Irsko: Department of Arts, Heritage, Regional, Rural and Gaeltacht Affairs, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: https://www.npws.ie/

[8] The Heritage Council [online]. Kilkenny, Irsko, 1995 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.heritagecouncil.ie/

[9] World Heritage Ireland [online]. Dublin, Irsko: Department of Arts, Heritage, Regional, Rural and Gaeltacht Affairs, 2010 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.worldheritageireland.ie/home/

[10] Dublin. Turistika.cz: Pro větší zážitek z cesty i výletu [online]. Hradec Králové, ČR: Turistika.cz, s. r. o., 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/dublin

[11] Dublin. CK Mundo: Cestujte s lidmi na stejné vlně [online]. Hradec Králové, ČR: CK Mundo, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/irsko/dublin

[12] Central Statistics Office: An Phríomh-Oifig Staidrimh [online]. Cork, Irsko: Central Statistics Office, 2014 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://www.cso.ie/en/

[13] Irové a Amerika. In: Bernard's [online]. Praha, ČR: Loužecký.cz, 2014 [cit. 2016- 10-20]. Dostupné z: http://www.bernards.cz/irove-a-amerika-id2014020009

[14] Irština a příbuzné gaelské jazyky. In: Jazyky.studium.práce: magazín o jazykovém vzdělávání, studiu, překladech, tlumočení a práci v zahraničí [online]. Praha, ČR:

Jazyky.com, 2010 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://www.jazyky.com/irstina-a- pribuzne-gaelske-jazyky/

[15] KLAPAL, Ondřej. Irsko je na brexit připravené, řekl premiér. Ve hře je i sjednocení se severem. In: Český rozhlas [online]. Praha, ČR: Český rozhlas, 2016 [cit. 2016- 10-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/svet/_zprava/irsko-je-na-brexit- pripravene-rekl-premier-ve-hre-je-i-sjednoceni-se-severem--1627326

[16] Cost of living in Ireland. NUMBEO [online]. Belgrade-Zvezdara, Srbsko: NUMBEO, 2009 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: https://www.numbeo.com/cost-of- living/country_result.jsp?country=Ireland

[17] Fact Sheet on Irish Agriculture – June 2016. Department of Agriculture, Food and the Marine [online]. Dublin, Irsko: Government of Ireland, 2016 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: https://www.agriculture.gov.ie/media/migration/publications/2016/June2016Facts heet010616.pdf

[18] Tourism Facts 2015: Preliminary [online]. Dublin, Irsko: Fáilte Ireland, 2016 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.failteireland.ie/FailteIreland/media/WebsiteStructure/Documents/3_R esearch_Insights/3_General_SurveysReports/Tourism-Facts-2015- Preliminary.pdf?ext=.pdf

[19] Ireland Guide: A Look at Irish Language, Culture, Customs and Etiquette. Commisceo Global [online]. Londýn, VB: Commisceo Global Consultancy Ltd, 2016 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.commisceo- global.com/country-guides/ireland-guide

[20] Irsko - základní informace. Světadíly.cz [online]. Praha, ČR: weto.cz webdesign, 2016 [cit. 2016-10-24]. Dostupné z: http://irsko.svetadily.cz/info/

[21] Hotel chains in Ireland. HOTELCHAINS [online]. HotelChains.com, 2015 [cit. 2016-10-24]. Dostupné z: http://www.hotelchains.com/en/ireland/

[22] Waterways Ireland: Uiscebhealaí Éireann [online]. Enniskillen, Irsko: Waterways Ireland, 2013 [cit. 2016-10-24]. Dostupné z: http://www.waterwaysireland.org/

[23] Fáilte Ireland’s visitors to top fee charging attractions 2015 [online]. Dublin, Irsko: Fáilte Ireland, 2016 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.failteireland.ie/Research-Insights/Activities/Failte-Irelands-visitors-to- top-fee-charging-attr.aspx

[24] Fáilte Ireland’s visitors to top free attractions 2015 [online]. Dublin, Irsko: Fáilte Ireland, 2016 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.failteireland.ie/Research- Insights/Activities/Failte-Irelands-visitors-to-top-free-attractions.aspx

[25] Inbound tourism performance. VisitBritain [online]. Londýn, VB: Department for Culture, Media & Sport, 2016 [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: https://www.visitbritain.org/inbound-tourism-performance

[26] Muzeum Gastronomie [online]. Praha, ČR, 2016 [cit. 2016-11-06]. Dostupné z: http://www.muzeumgastronomie.cz/cs

[27] LINNANE, John. A History of Irish Cuisine: Before and After the Potato. In: Ravensgard [online]. Dublin, Irsko: Ravensgard, 2000 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.ravensgard.org/prdunham/irishfood.html

[28] GRAY, Allison. Is Traditional Irish Food in America Accurate? In: PBS: Food [online]. Arlington, USA: PBS, 2013 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.pbs.org/food/features/traditional-irish-food-america-accurate/

[29] DUANE, Diane. What foods do Irish people eat? In: European Cuisines [online]. Dublin, Irsko: The Owl Springs Partnership, 2015 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.europeancuisines.com/What-Do-Irish-People-Eat

[30] MANGAN, Kathleen. Top 10 Ireland and Northern Ireland: Food and Drink. In: National Geographic[online]. Washington, USA: National Geographic Society, 2014 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.nationalgeographic.com/travel/top-10/ireland-food-and-drink/

[31] NOLAN, Katherine. Traditional Foods of Ireland. In: DoChara: Ireland from the Inside [online]. Kilkenny, Irsko: DoChara, 2014 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.dochara.com/the-irish/food-recipes/traditional-foods-of-ireland/

[32] Guinness: Made of More [online]. Dublin, Irsko: Guinness & Co., 2016 [cit. 2016- 11-08]. Dostupné z: https://www.guinness.com/en

[33] Jameson Irish Whiskey [online]. Dublin, Irsko: Irish Distillers Limited, 2016 [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: https://www.jamesonwhiskey.com/en/

[34] Drinks Industry Ireland [online]. Dublin, Irsko: Drinks Industry Ireland, 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.drinksindustryireland.ie/

[35] Anglická kuchyně. Restaurant - Guide [online]. Praha, ČR: Restaurant - Guide, 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.restaurant- guide.cz/kuchyne/anglicka-kuchyne.html

[36] Skotská kuchyně. CK Mundo [online]. Hradec Králové, ČR: CK Mundo, 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/skotsko/kuchyne

Elektronické zdroje obrázků

[37] Mapa Irského ostrova. Írsko: Joe77.webgarden.cz [online]. Webgarden, 2009 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://joe77.webgarden.cz/rubriky/irsko

[38] Mohérové útesy. ZSUZSA, Simonffy-T. Atlanti sziklafalak árnyékában. In: Kelta vándor [online]. Blog.hu, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://keltavandor.blog.hu/?token=a5fbca4cbdc1d0f0d4af7bfa33c3a0f3&page=2

[39] Papuchalk. Listarna: Shetlandy (02) Papuchalk bělobradý. Rajce.net [online]. MAFRA, a. s., Copyright©2005-2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://listarna.rajce.idnes.cz/Shetlandy_02_Papuchalk_belobrady/

[40] Most na řece Dunloe. Images of The Gap of Dunloe. The Dunloe [online]. Killarney, Irsko: P3 Technology, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.thedunloe.com/gallery

[41] Glendalough Upper Lake. ROONEY, Michael. Glendalough upper lake. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Glendalough_upper_lake.jpg

[42] Dolmen Poulnabrone. Beautiful Scenery Of Ireland Wallpapers. Amxxcs.ru [online]. amxxcs.ru, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://amxxcs.ru/w/452YnV2

[43] Rock of Cashel. Rock of Cashel, Ireland. Imgur.com [online]. Ohio, USA, 2009 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://imgur.com/gallery/fQmFsV0

[44] Hrobka Newgrange. Newgrange Tour. Beautiful Meath Tours [online]. Bascatti Ltd, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://beautifulmeath.com/newgrange-tour/

[45] Stavby na Skellig Michael. JJ ABRAMS SOUGHT THE AUTHENTICITY OF SKELLIG MICHAEL FOR STAR WARS – THE FORCE AWAKENS. In: Tourism Ireland: Marketing the island of Ireland overseas [online]. Dublin, Irsko: Strata3, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.multivu.com/players/uk/7722951-skellig-michael-as-a-location-for- star-wars/

[46] Claddaghský prsten. Ladies 10K/14K/18K White Gold Claddagh Ring. Glencara: Irish Jewelry since 1978 [online]. Galway, Irsko: Glencara Irish Jewelry, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.glencara.com/best- sellers/ladies-10k-14k-white-gold-claddagh-ring.html

[47] Marino Casino. Casino at Marino. Tourist in Dublin.com [online]. Dublin, Irsko: WordPress, 2012 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.touristindublin.com/casino-at-marino/

[48] Irská vlajka. Flag of Ireland. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_Ireland.svg

[49] Irský státní znak. SAKI, Setanta. Coat of arms of Ireland. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coat_of_arms_of_Ireland.svg

[50] Keltský kříž. Fun Facts About Ancient Celts. Texas Celtic Warehouse [online]. Texas, USA: Innovative Solutions, 2013 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://texascelticwarehouse.com/Fun-Facts-About-Ancient-Celts.html

[51] Glen Hansard a Markéta Irglová ve filmu Once. Album Once. Písničky s akordy [online]. Frendo s. r. o., ©2007-2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: https://pisnicky-akordy.cz/diskografie/glen-hansard-marketa-irglova/once

[52] Irský hurling. O´CONNELL, Jerome. Limerick's road to the All Ireland Minor Hurling Final. In: Limerick Leader [online]. Limerick, Irsko: Limerick Leader, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.limerickleader.ie/news/sport/214750/limerick-s-road-to-the-all- ireland-minor-hurling-final.html

[53] Adare Manor Hotel. RYAN, Ali. Cranberries singer Dolores O'Riordan 'hid out' in luxurious Adare Manor after arrest. In: GOSS.ie [online]. AS Goss Ireland Media LTD, 2014 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.goss.ie/cranberries-singer-dolores-oriordan-hid-out-in-the-luxurious- adare-manor-after-arrest/

[54] Irské hovězí dušené s Guinnessem. Guinness Beef Stew. Gimme some oven [online]. PURR, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.gimmesomeoven.com/wp- content/uploads/2015/03/guinnessbeefstew.jpg

[55] Reklamní plakát na Guinness z 30. let. Foodies of Posters Past. In: Vintage Poster Blog [online]. WordPress, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.postersplease.com/posterblog/?p=2873

[56] Cider Bulmers. Bulmers Summer sales down. In: Drinks Industry Ireland [online]. Dublin, Irsko: Drinks Industry Ireland, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.drinksindustryireland.ie/lad-market-up-1-but-bulmers-summer- sales-down/

[57] Anglická snídaně. Celebrate St George’s Day With A Very English Day Out In London. In: Into the Blue Travel Blog [online]. Ryanair Ltd, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://blog.ryanair.com/quirky-trips/celebrate-st- georges-day-with-a-very-english-day-out-in-london/

[58] Skotský haggis. CHORLEY, Matt. Haggis could solve the US obesity crisis, claims leading medic who says 'wholesome' Scottish delicacy is better than junk food. In: MailOnline [online]. Associated Newspapers Ltd, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11- 80

21]. Dostupné z: http://www.dailymail.co.uk/news/article-2913417/Haggis-solve- obesity-crisis-claims-leading-medic.html

[59] Zelené pozadí. Green Background Collection Img in High Definition. NICHEWALL [online]. Super Wallpaper, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11- 22]. Dostupné z: http://supersocl.com/green-background-collection-img-in-high- definition-33z.html

[60] Tác s plody moře. Rooney Fish: Quality Seafood [online]. Kilkeel, Severní Irsko: Rooney Fish Ltd., 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://www.rooneyfish.com/

[61] Coddle. Dublin Coddle. Georgina Campbell´s Ireland: Ireland’s Leading Independent Food & Hospitality Guide[online]. Georgina Campbell Guides 2016, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://www.ireland- guide.com/article/dublin-coddle-.8947.html

[62] Sladký dezert. Irish Coffee Cheesecake. Buttercream Blondie: Flirt with dessert [online]. Buttercream Blondie, 2014 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://buttercreamblondie.com/irish-coffee-cheesecake/

[63] Sklenka whiskey. OSBURN, Christopher. How to Properly Taste Bourbon. In: CRAVEONLINE.COM [online]. CRAVEONLINE MEDIA, LLC, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://www.craveonline.com/culture/797087-taste-bourbon-like-man

[64] Sklenice černého piva. Stout of the Irish. In: The Beer Chicks [online]. Santa Monica, USA: The Beer Chicks, 2012 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://thebeerchicks.com/2012/03/01/stout-of-the-irish-2/

[65] Sklenka Baileys. Recepty - Baileys. Labužník. cz: Domov gurmetů [online]. Labužník.cz, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://www.labuznik.cz/ingredience/baileys/

[66] Ochutnávka whiskey. Irish Whiskey Tasting. Irish Fest [online]. Weebly, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://www.materdeiirishfest.com/irish- whiskey-tasting.html

[67] Hospoda Temple Bar. 5 PLACES TO FIND GOOD PUBS IN IRELAND. In: The Irish Tourism Group [online]. WordPress, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://blog.irishtourism.com/author/admin/page/2/

[68] Seafood. Seafood and Music Festival at Port Canaveral Featuring Clint Black. In: Visit Port Canaveral [online]. Cove Merchants Association, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://visitportcanaveral.com/seafood-and-music- festival-at-port-canaveral-featuring-clint-black/

[69] Zelené zákusky. GODOY, Maria. The Dark History Of Green Food On St. Patrick's Day. In: NPR: The Salt [online]. NPR, 2014 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://www.npr.org/sections/thesalt/2014/03/17/290259538/the-dark-history-of- green-food-on-st-patricks-day

[70] Odpolední čaj. SINCLAIR, Hannah. 10 Best Places for Typically British Tea and Cake. In: GoEuro [online]. Berlín, Německo: GoEuro, 2016 [obrázek] [cit. 2016- 11-22]. Dostupné z: http://www.goeuro.co.uk/blog/afternoon-tea-destinations/

[71] Mapa Irska. Island of Ireland relief location map. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Island_of_Ireland_relief_location_map. png

[72] Irský losos. KISER, David. 8 Simple Summer Salmon Recipes. In: Mrs Green´s Natural Market [online]. Natural Markets Food Group, 2016 [obrázek] [cit. 2016- 11-22]. Dostupné z: http://mrsgreens.com/8-simple-summer-salmon-recipes/

[73] Seafood chowder. Irish seafood chowder recipe. In: Spearfishing Ireland [online]. Expose Design, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://spearfishing.ie/seafood-chowder-recipe/

[74] Boxty. Boxty or Traditional Irish Potato (Pan)cakes. In: Tine at Home [online]. Tine at Home, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: http://www.tineathome.com/boxty-or-traditional-irish-potato-pancakes/

[75] Baileys cheesecake. In: The Pool [online]. THE POOL (UK) LTD, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-22]. Dostupné z: https://www.the-pool.com/food- home/recipes/2015/52/baileys-cheesecake

[76] Irská snídaně. Don’t mess with our Full Irish. In: The Irish World [online]. Kent, VB: Think Agency - Website Designers Kent - Cloud Hosting, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://www.theirishworld.com/dont-mess-full-irish/

[77] Irské sýry. DOYLE, Jocelyn. FESTIVE TREATS: DESIGN YOUR PERFECT CHEESEBOARD. In: Totally Dublin [online]. Dublin, Irsko: TOTALLY PARTNER LTD, 2016 [obrázek] [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://totallydublin.ie/food-drink/festive-foodie-treats-design-perfect-cheesboad/

[78] Irské cidry. WILSON, John. Irish cider: how d’you like them apples? In: The Irish Times [online]. The Irish Times, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://www.irishtimes.com/life-and-style/food-and-drink/irish-cider-how-d-you- like-them-apples-1.2237695

[79] Keltská noc. Celtic Nights [online]. Dublin, Irsko: ARLINGTON HOTEL O’CONNELL BRIDGE, 2015 [obrázek] [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://celticnights.com/irish-dance-show-gallery/