Poptávka Po Alternativních Formách Ubytování Mezi Mládeží V České Republice

Poptávka po alternativních formách ubytování mezi mládeží v České republice

Diplomová práce

Bc. Karolína Vovsová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.

katedra hotelnictví

Oblast vzdělávání č. 5: Ekonomické obory

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství

Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislava Belešová, PhD.

Datum odevzdání diplomové práce: 2017-05-04

E-mail: [email protected]

Praha 2017

Master´s Dissertation

Demand for Alternative Forms of Accommodation on Youth Market in the Czech Republic

Bc. Karolína Vovsová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Department of Hospitality Management

Field of Education No. 5: Economic Sectors

Major: Hotel and Spa Management

Thesis Advisor: Ing. Stanislava Belešová, PhD.

Date of Submission: 2017-05-04

E-mail: [email protected]

Prague 2017

P r o h l a š u j i,

že jsem diplomovou práci na téma Poptávka po alternativních formách ubytování mezi mládeží v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů. Svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

………….…………………………………….. Bc. Karolína Vovsová

V Praze dne 4. 5. 2017

Abstrakt

VOVSOVÁ, Karolína. Poptávka po alternativních formách ubytování mezi mládeží v České republice. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2017. 75 stran.

Tato diplomová práce je zaměřena na poptávku po alternativních zdrojích ubytování mezi mládeží v České republice. Cílem práce je analýza poptávky mládeže v České republice po sdílené ekonomice a následné navrhnutí hoteliérům, co udělat pro oslovení více klientů ze segmentu české mládeže. Teoretická část uvádí čtenáře do problematiky sdílené ekonomiky: uvádí její SWOT analýzu, seznamuje s tím, jak sdílená ekonomika funguje, jaké jsou její platformy a na jakém principu jednotlivé platformy fungují. Dále je zde vymezen a vysvětlen pojem poptávka, a ze sociologického hlediska jsou zde vytyčeny generace 21. století s hlavním zaměřením na dnešní mládež, tedy generaci Y. Jsou zde zdůrazněny specifika a odlišnosti dnešní mládeže a také to, proč je sdílená ekonomika určena především této generaci. Analytická část začíná analýzou trendů v ekonomice, které jsou dále aplikovatelné na sdílenou ekonomiku. Je zde vysvětleno proč má sdílená ekonomika potenciál být úspěšnou i do budoucna. Dále navazuje vlastní výzkum, který probíhal pomocí dotazníků, a který poukazuje na využití sdílené ekonomiky mezi mládeží v České republice, a dále se zabývá hlavními ultimáty sdílení. O spotřebním chování respondentů jsme se dozvěděli, že hlavně studenti znají a využívají sdílenou ekonomiku a že cestují především na krátké vzdálenosti s preferencí České republiky. Pro doplnění a porovnání je zde uveden i výzkum, jenž byl proveden mezi americkými millennials. Ten je následně určen pro komparaci s vlastním dotazníkem. Návrhová část prezentuje mé vlastní poznatky a subjektivní úsudky dle fungování dnešního hotelnictví. Je zde rozpracován podnět pro české hoteliéry, a to jakými způsoby oslovit mládež, která by standardně preferovala sdílené ubytování v důsledcích různých demotivačních aspektů nabídky hotelů. Hoteliérům je navrženo zlepšení komunikace s hostem od prvního kontaktu a také optimalizování designu hotelu pro dnešní mládež. Díky těmto změnám by mělo být pro hotel jednodušší oslovit i nový segment mládeže, který se momentálně stává velmi silným hráčem na trhu cestovního ruchu.

Klíčová slova: Airbnb, ekonomika, mládež, nevyužitá aktiva, poptávka, sdílená ekonomika, ubytování

Abstract

VOVSOVÁ, Karolína. Demand for Alternative Forms of Accommodation on Youth Market in the Czech Republic. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2017. 75 pages.

This thesis is focused on the demand for alternative forms of accommodation among the youth in the Czech Republic. The aim of the paper is the analysis of the demand for shared economy by young people in the Czech Republic and a follow-up suggestion to the hotel managers what to do in order to address more clients among young Czech people. The theoretical part introduces the issue of shared economy: there is its SWOT analysis, it describes how shared economy works, what its platforms are and what principle the individual platforms work on. Moreover, the term 'demand' is specified and explained here and the generations of 21th century, namely the present young generation Y, are characterised here from the sociological point of view. The paper includes the particularities and distinction of today´s youth as well as the reasons why shared economy is aimed at young people in particular. The analytical part begins with the trends in economy which can be further applied to shared economy. It also includes an explanation why shared economy has the potential to be successful in future, too. Further on, there is the actual research consisting in questionnaires and focusing on how shared economy is used by the youth in the Czech Republic. We have learned about the consumer behaviour of respondents that namely students know and make use of shared economy and that they travel on shorter distances preferably in the Czech Republic. To complete and compare this data, another research conducted among American millennials is cited to be compared later to the author´s questionnaire. The suggested part presents the author´s own knowledge and subjective findings about the current running of hotels. It includes suggestions for Czech hotel owners and managers as how to address young people who would typically prefer shared accommodation as a result of various demotivating aspects of hotels´ offer. It also includes suggestions for the hotel managers to improve communication with guests from the first contact as well as the optimization of the hotel design for the present day youth. Thanks to these changes, it should be easier for hotels to address also the new segment of the youth that is currently gaining a very strong role on the travel market.

Key words: accommodation, Airbnb, demand, economy, sharing economy, unutilized assets, youth

Obsah

Úvod ...... 10 1. Teoreticko-metodologická část ...... 13 1.1 Sdílená ekonomika ...... 13 1.2 Alternativní druhy ubytování ...... 16 1.2.1 SWOT analýza alternativních zdrojů ubytování ...... 17 1.2.2 Za peníze ...... 19 1.2.3 Zdarma výměnou za ...... 21 a) hlídání ...... 21 b) poznání nových lidí, nové kultury...... 22 c) váš domov ...... 24 d) práci a speciálně vytčené skupiny ...... 25 1.3 Poptávka ...... 27 1.4 Mládež a problematika generačních rozdílů ze sociologického hlediska ...... 31 1.4.1 Charakteristika mládeže v České republice ve 20. a 21. století ...... 31 2. Analytická část ...... 37 2.1 Trendy v ekonomice ...... 37 2.2 Názor politických představitelů na sdílenou ekonomiku...... 42 2.3 Průzkum ...... 44 3. Návrhová část ...... 58 3.1 Návrh pro hotely ...... 58 Závěr ...... 68 Literatura ...... 71

Seznam ilustrací, tabulek a grafů

Obrázek 1: Snižování potřeby vlastnit Obrázek 2: Platformy naskrz odvětvími Obrázek 3: Zchátralý pivovar v Chýnově Obrázek 4: Airbnb – úvodní stránka Obrázek 5: Booking – úvodní stránka Obrázek 6: Airbnb a Booking v telefonu

Tabulka 1: SWOT analýza alternativních forem ubytování Tabulka 2 : Nejčastěji navštěvované země II Tabulka 3 : Znalost pojmu sdílená ekonomika v kontextu s ubytováním Tabulka 4 : Vztah ke sdílené ekonomice Tabulka 5: Kde je respondenty sdílená ekonomika nejčastěji využívána Tabulka 6: Ultimáta sdílené ekonomiky Tabulka 7: Legenda k Tabulce 6 Tabulka 8 : Vztah ke sdílené ekonomice Tabulka 9: Legalizace sdílené ekonomiky Tabulka 10: Vyjádření k jednotlivým výrokům

Graf 1: Nejčastěji navštěvované země I Graf 2 : Platformy sdílené ekonomiky

Seznam zkratek

DVTV Audiovizuální zpravodajský a publicistický projekt moderátorské dvojice Martina Veselovského a Daniely Drtinové GDS Globální distribuční systémy P2P Peer-to-peer PwC Síť společností PricewaterhouseCoopers International Limited

Úvod

Diplomovou práci na téma poptávka po alternativních formách ubytování mezi mládeží v České republice jsem si vybrala hlavně z důvodu, že sama do této věkové skupiny spadám a že tato problematika je stále aktuálnější. Dotýká se nás všech, jen se o ní zatím málo mluví. Myslím si, že spousta lidí v mém věku, tedy ve věku millennials, ani neví, co to sdílená ekonomika je, a tak bych chtěla prostřednictvím této práce i jim tuto problematiku přiblížit. Ubytování přes sdílenou ekonomiku jsem již sama v minulosti využila se samými skvělými zkušenostmi. Úplně první zmínku o sdílené ekonomice jsem zaslechla v Americe v roce 2014, kdy mi kamarád řekl, že spal u cizího pána zdarma na gauči. V tu chvíli jsem si myslela, že se zbláznil. Poprvé jsem se o tuto problematiku začala více zajímat na svém studijním pobytu v Dánsku v roce 2016, kde to bylo i ve škole četně probírané téma. Momentálně spravuji 2 byty v Praze, které jsou pronajímány právě přes Airbnb, do budoucna chci tuto platformu využít i pro vlastní přivýdělek. Jedním z mých velkých koníčků je právě cestování a skutečnost, že přitom mohu velmi jednoduše potkat spoustu zajímavých lidí a seznámit se s novou kulturou. Zároveň mi tato forma ubytování sníží i náklady na cesty, a mohu si tak více vychutnat místní atmosféru a dovolit si návštěvu více míst.

Hlavním cílem této práce je charakterizovat a analyzovat sdílenou ekonomiku, a to především na území České republiky. Dále analyzovat poptávku po sdílené ekonomice mezi českou mládeží a vyhodnotit závěry a návrhy využití pro obor v hotelnictví v České republice.

První část mé práce se zabývá charakteristikou sdílené ekonomiky. Tím, proč vlastně sdílená ekonomika tak dobře funguje a co jsou její hlavní pilíře. Je vysvětleno, co v kontextu se sdílenou ekonomikou znamená snížená potřeba vlastnit a také jsou uvedeny jako příklad platformy určené ke sdílení i v jiných odvětvích. Dále je znázorněna SWOT analýza sdílené ekonomiky, kde jsou probrány silné a slabé stránky, ale také příležitosti a hrozby sdílené ekonomiky, alternativních zdrojů ubytování. Po vysvětlení toho, co to

10 vlastně sdílená ekonomika je, následuje její kategorizace do mnou určených podskupin, kterými jsou ubytování za peníze, ubytování zdarma výměnou za – hlídání, poznání nového, váš domov a za práci. Dále také ubytování pro speciálně vytčené skupiny. V charakteristice jednotlivých platforem se zabývám především tím, na jakém principu dané platformy fungují a které další platformy jsou jim v jejich způsobu používání a funkčnosti nejbližší. Snažila jsem se najít co nejvíce platforem fungujících na stejném principu, ale věřím, že jich existuje i víc, které mohou být konkrétněji zaměřené na daný stát či kontinent a jsou pro cizince téměř nedostupné, nebo existují pouze v místním jazyce. Charakteristice největší platformy na trhu (Airbnb) jsem se věnovala o něco hlouběji než dalším. U všech platforem je vysvětleno, na jakém principu fungují a co se očekává od hosta i od hostitele. Další kapitola se zabývá charakteristikou poptávky a tím, jak ji správně využít pro marketingové účely. Je zde také rozepsaná nezbytná segmentace trhu a spotřební chování uživatelů sdílené ekonomiky. Další kapitola je zaměřena na charakteristiku české mládeže a problematiku generačních rozdílů. Jsou zde zmíněny charakteristiky předcházejících generací v České republice a jejich rozdílnost v porovnání s dnešní mládeží. Poslední kapitola této části je věnována cestovatelským vzorům dnešní mládeže.

Analytická část je uvedena pomocí trendů v tradiční ekonomice, tyto trendy jsou zde jmenovány a aplikovány na sdílenou ekonomiku. Na těchto trendech se ukazuje, že tradiční a sdílená ekonomika má mnoho společného, jen je nezbytné přijmout nové trendy a efektivně využívat moderní technologie. Dále jsou zde zpracovány aktuální názory politiků na sdílenou ekonomiku. Další část je věnována samotnému výzkumu.

Pro realizaci výzkumu bylo použito dotazníkové šetření, osobní strukturované rozhovory, komparace a analýza. Cílem je zjistit poptávku po alternativních zdrojích ubytování a to u mládeže v České republice. Ve výzkumu byli respondenti dotazováni pomocí dotazníku. Výzkum byl určen pouze pro generaci Y. Respondenti byli dotazováni na to, zda využívají sdílenou ekonomiku a do jakých zemí především cestují. Dále bylo zjišťováno, jaké platformy využívají, jaké znají a ve kterých jsou respondenti registrováni, a v jakých zemích je využívají. Dále byla zpracována ultimáta sdílené ekonomiky, a to pomocí pilotního výzkumu, který byl proveden, před samotnou tvorbou dotazníku, za pomoci

11 názorů 30-ti lidí. Ptala jsem se na pět pozitivních a pět negativních věcí ohledně sdílené ekonomiky a jejich odpovědi jsem následně zpracovala a zařadila do dotazníku. Pro komparaci s Českou republikou byly dále zpracovány výsledky dvou amerických výzkumů, které byly prováděny na mládeži obdobně jako v České republice.

V návrhové části je navrhnuto hoteliérům, co udělat pro to, aby i oni byli schopní efektivněji oslovit mladou klientelu. V návrhové části se zabývám tím, jak by měl hotel pro mládež vypadat, aby byli motivovaní do něj přijet, a následně se v něm cítili komfortně a speciálně. Zákazníky je ovšem potřeba umět oslovit v online podobě, a také zaujmout na první pohled, je zde tedy dále navrženo, jak optimalizovat GDS, a aplikace pro mobilní telefony.

Byly stanoveny následující hypotézy: H1: 50 % a více české mládeže preferuje domácí cestovní ruch před výjezdovým. H2: Více než polovina české mládeže si myslí, že komunikace při ubytování, přes sdílenou ekonomiku, s druhou stranou je extrémně náročná.

1. Teoreticko-metodologická část

1.1 Sdílená ekonomika

Pojem sdílená ekonomika je převzatý z anglického „sharing economy“. Správně by se měl v češtině používat termín „spoluspotřebitelství“, ale vzhledem k jeho složitosti a délce se dává přednost používání termínu sdílená ekonomika. Ve zvažování tohoto modelu podnikání se jedná o model, který je postaven především na sdílení majetku, ale dále i na jeho pronájmu či výměnách. Termín „sharing economy“ se začal objevovat na začátku 21. století. Vzrůst sdílené ekonomiky je způsoben především omezenými zdroji, sníženou potřebou vlastnit, ale hlavně díky velkému rozmachu moderních informačních technologií. V dnešní době je již velmi důležité se i sdílenou ekonomikou zabývat, protože se v ní točí peníze, a má tak nemalý vliv na celkovou ekonomiku států (ekonomikaonline). Podílí se nejen na změně přemýšlení společnosti, ale i ekonomiky jako takové. Je třeba si uvědomit, že sdílená ekonomika zvažuje spoustu věcí jinak, než jsme byli dodnes zvyklí. Uvedu několik příkladů: Zde se již nekalkuluje, z čeho bych mohl vytěžit, sdílená ekonomika přemýšlí o něco odlišněji. Z JÁ se tedy stává MY, z VLASTNĚNÍ se stává něco PŘÍSTUPNÉHO pro všechny, z KONKURENCE se stává SPOLUPRÁCE, z velkých PODNIKŮ se stávají jednotliví LIDÉ, místo REKLAMY je zde uplatňována KOMUNITA a POVĚST a konečně z modelu B2B (business businessu) se stává model C2C (zákazník zákazníkovi). (Evropská koalice pro sdílenou ekonomiku – prezentace, 2014)

„Sdílená ekonomika představuje hodnotu nedostatečně využitých aktiv a jejich zpřístupnění online komunitě, což vede ke snížení potřeby tyto aktiva vlastnit.“ (Stephany, 2015, s. 9)

Tato Stephanyho definice má pět stěžejních částí (slov) a těmi jsou: hodnota, nedostatečně využitá aktiva, online přístupnost, komunita, snížená potřeba vlastnění. Pro úplné pochopení celého konceptu sdílené ekonomiky si dále tato stěžejní slova vysvětlíme a ujasníme si, jak spolupracují.

Platformy sdílené ekonomiky vytváří vzájemnou ekonomickou hodnotu. Běžně jsou to výdělečné stránky s internetovou reklamou, anebo mají potenciál být výdělečné. Občas je onen výdělek vedlejší, nebo slouží pouze pro udržitelnost servisu. Občas se sdílená ekonomika mění v „charitu“, kdy se lidé zbavují věcí, které již více nepotřebují. Za tyto dary pak dostávají kredity na platformách sdílené ekonomiky. (Stephany, 2015, s. 9) Tato hodnota sdílené ekonomiky je poněkud jiná než hodnota ekonomiky. Nefigurují zde totiž v dominantní pozici peníze, ale spíše pocit naplnění a sebeuspokojení a seberealizace. (Evropská koalice pro sdílenou ekonomiku – prezentace, 2014) Ve sdílené ekonomice mohou být aktiva téměř cokoliv. Od jachet, přes oblečení pro děti až po domácí mazlíčky.

Anglický startup BorrowMyDoggy spojuje vlastníky psů a lidi, kteří mají psi rádi, ale svého nemají. Vlastníci psů si tak mohou odpočinout od nepřetržitého hlídání jejich mazlíčka a milovníci psů se zase mohou těšit z jeho hlídání. Hodnota nevyužitého majetku je tak ve využívání nevyužité kapacity u již existujících aktiv1. (Stephany, 2015, s. 10) „Sdílená ekonomika pomáhá využít nenaplněné možnosti, jako jsou například prázdná místa v autě nebo prázdný byt na víkend.“ (www.blablacar.cz) [cit. 2017-04-16]. Pro zvýšení využitelnosti těchto aktiv je potřeba, aby byla přístupná. „Sdílení“ v kontextu sdílená ekonomika je vlastně zkratka pro „zpřístupnění“, proces, který nastane, jakmile jsou aktiva zveřejněna online. Zpřístupnit může znamenat prodávat, například přes peer-to- peer (P2P)2. To může znamenat i pronájem bytu přes Airbnb nebo swapping. Na Swapzu můžete najít i výměny typu: DJ nabízí hraní na Vaší party zdarma výměnou za servis jeho dodávky. (Stephany, 2015, s. 10) Díky pokroku v technologiích, ale také díky velkému rozmachu sociálních sítí byl zaznamenán i nový větší rozměr sdílené ekonomiky. Lidé si tak osvojili nové komunikační kanály a sítě, což se projevilo i na sdílení. Díky těmto aspektům zároveň vzrostla i komunita uživatelů. Nebýt mobilů, počítačů a neustálého připojení na internet, lidé by se jen těžko dostávali mimo tradiční okruh lidí, ve kterém se doposud pohybovali. (www.blablacar.cz) [cit. 2017-04-16] Zpřístupnit nevyužitá aktiva

1V originálu: Idling capacity: určená poměrem jmenovité kapacity k jeho skutečnému využití, vyjádřeno v procentech. (www.businessdictionary.com) 2Peer-to-peer = klient klientovi; Peer to peer (P2P) pojem pochází z IT prostředí. Je to jeden z decentralizovaných vyhledávačů na internetu. Je to model, který nerozlišuje servery a klienty. Každý počítač je serverem i klientem zároveň. Může tedy data jak přijímat, tak i sdílet. Tím pádem je možné prohledávat data všech uzlů v síti. Tato vlastnost dramaticky zvyšuje objem prohledávaných dat, což má za následek pokles rychlosti vyhledávání. Je to decentralizovaný model (nemá žádnou centrální část). (Bureš, 2005, s. 74) 14 ovšem nestačí. Dalším krokem je zaměření se na komunitu. Komunita znamená více než jenom nabídka a poptávka. V úspěšném byznysu sdílené ekonomiky členové komunity spolupracují nad rámec své transakční potřeby, důvěřují si. Často jsou tyto skupiny založeny na stejných zájmech jedinců. (Stephany, 2015, s. 11) Po první zkušenosti se sdílenou ekonomikou se většinou lidé přestanou bát neznámého a chtějí vyzkoušet i další formy či druhy sdílení. (www.blablacar.cz) [cit. 2017-04-16] Když lidé zjistí, že dané aktivum existuje v dané komunitě, je přístupné ke sdílení, sníží se tak potřeba jeho vlastnění. Jeden velký následek takovýchto byznys modelů je ten, že zboží se stane službou. Arun Sundararajan, profesor na univerzitě v New Yorku, řekl: „Sdílená ekonomika může vytvořit řadu nových obchodních modelů zajišťujících poskytování služeb ve velmi různorodých odvětvích, jakými jsou například ubytování, přeprava, péče o domácnost, oblékání atd.“ (Stephany, 2015, s. 12)

Celý výše popsaný koloběh sdílené ekonomiky a jeho fungování lze zakreslit do jednoduchého cyklu, který využívá pět základních pilířů pro základní fungování sdílení. Celý tento systém se odvolává na sníženou potřebu vlastnictví a vše, co je potřeba k tomu, aby tento koloběh mohl fungovat a být realizován.

Obrázek 1: Snižování potřeby vlastnit

AKTIVA

zvýšení využití

POHODLÍ INTERNET snížená potřeba vlastnit dělá je přístupnými

HODNOTA KOMUNITA udržována v komunitě sdílí aktiva

Zdroj: Vlastní zpracování dle Stephany, 2015.

Sdílená ekonomika je dnes uplatňována v rozdílných odvětvích: ubytování (Couchsurfing, Airbnb, OneFineSta aj.), financování (Kickstarter, Kiva, FundingCircle, AngelLis aj.), platformy poskytující službu (TradeSchool, TimesFree, Taskrabbit, Hand aj.), ale i ve spoustě dalších. (Sundararajan, 2016, s. 38–43) Zabývat se celkovou problematikou sdílené ekonomiky by zabralo několik set stran. Vybrala jsem proto pro ilustraci nejzajímavější a nejrelevantnější platformy sdílení v rámci naší problematiky. Je nutné také poznamenat, že ne všechny níže zmíněné platformy fungují i v České republice, ale fungují spíše v celosvětovém měřítku. Leadry ve využívání sdílené ekonomiky jsou Američané. V České republice jsou z níže jmenovaných nejvíce zastoupeny a nejhojněji využívány: Airbnb, Couchsurfing, Uber a Blablacar. Z log vyobrazených níže můžeme vidět jejich nápaditost a to, jak i podle loga lze poznat, že toto je nové, a cílené na mladé lidi. Loga mají osobitého ducha, a to je to, na co dnešní mládež slyší.

Obrázek 2: Platformy naskrz vybranými odvětvími

JÍDLO

UBYTOVÁNÍ

DOPRAVA

RŮZNÁ ODVĚTVÍ

Zdroj: Vlastní zpracování dle Sundararajan, 2015.

V České republice není sdílení velmi rozšířeno, jako například v USA či ve Velké Británii, ale z množství existujících a fungujících platforem můžeme vidět, že je to problematika, se kterou je potřeba do budoucna počítat. V mé práci se dále budu zaměřovat pouze na odvětví ubytování.

1.2 Alternativní druhy ubytování

Jako nejznámější druh alternativního ubytování je v dnešní době velmi probíraná sdílená ekonomika, které se budeme nadále podrobněji věnovat. Ráda bych zde ale zmínila i tradiční formu alternativního ubytování. Tímto druhem ubytování může být například

16 stanování pod Eiffelovou věží v Paříži, kde žádný zákon neupravuje zákaz o stanování na trávnících kolem věže, a tak, když si tam ustelete, nikdo vás nemá právo vykázat. Otázka bezpečnosti je už věc druhá. (www.greatbigscaryworld.com) [cit. 2017-03-18] Samozřejmě i přespávání na jakýchkoliv jiných místech, ať už ve stanu nebo pod „širákem“, může být bráno jako tradiční alternativní druh ubytování. Obecně by se dalo říci, že přenocování, které je neplacené a neoficiální, by se mohlo zařadit právě mezi výše zmíněné tradiční formy alternativního ubytování.

1.2.1 SWOT analýza alternativních zdrojů ubytování

SWOT analýza je analytická technika, která se používá pro zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů, ovlivňujících úspěšnost organizace. Nejčastěji se používá jako analýza pro zhodnocení situace ve strategickém řízení a marketingu. SWOT je akronym, který se skládá z počátečních písmen anglických názvů faktorů. Těmito faktory jsou Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Autorem této analýzy je Albert Humphrey, který ji vytvořil v 60. letech 20. Století. (www.managementmania.cz) [cit. 2017-04-08]

Alternativními zdroji ubytování rozumíme ubytování, které je nabízeno jinými než tradičními formami v netradičních „ubytovacích zařízeních“. Těmito netradičními ubytovacími zařízeními rozumíme například dům, který hostitel nabídne k pronájmu na časový úsek, kdy majitelé nejsou doma a potřebují, aby se o dům někdo staral. Této formě se říká „housesitting“. Jako další příklad můžeme uvést volný pokoj v bytě, který majitel pronajme na dobu určitou přes danou platformu. Jinou formou je také možnost si mezi sebou své byty či domy prohodit. Sdílet lze i volný gauč v bytě výměnou pouze za sdílení zkušeností a zážitků. (www.gohobo.co) [cit. 2017-04-08]

Tabulka 1: SWOT analýza alternativních forem ubytování

Silné stránky Slabé stránky 1. Důvěra. Sociální integrace, víte, s kým 1. Realizace sdílené ekonomiky může být máte co do činění. ztížena či znemožněna únavnou komunikací 2. Vlastníci objektů mohou zpeněžit mezi hostem a hostitelem. nevyužitá aktiva. 2. Není k dispozici 24 hodinová služba, 3. Cestovatelé mohou cestovat za nižší obslužnost (ztracené klíče = problém). náklady, než které by vynaložili při pobytu 3. Cestovatelé nemívají přesné informace o v hotelích. tom, jaké přesné vybavení jim bude 4. Sdílená ekonomika propojuje komunitu poskytnuto (špatné polštáře, zvířecí chlupy- podobně smýšlejících lidí. alergie). 5. Sdílená ekonomika se prezentuje jako 4. Sdílená ekonomika nejspíš nikdy nebude šetrná k životnímu prostředí. velmi úspěšná mimo hustě obydlená města. 6. Tradiční poskytovatelé ubytování mají 5. Cestovatelé/hostitelé někdy chtějí být nízkou konkurenceschopnost. pouze sami se sebou a nesdílet pocity 7. Není potřeba žádné hotovosti (snížení s někým cizím. rizika krádeže či podvodu). 6. Počet zodpovězených dotazů na straně 8. Všichni účastníci sdílené ekonomiky jsou hostitele může být malý; majitel motivováni chovat se zodpovědně a čestně nemovitosti/hostitel může poskytnout (špatné hodnocení, menší šance najít ubytování, aniž by se aktivně staral. v budoucnu hostitele/hosta). 7. Lidská práva (minimální mzda, zdraví a 9. Ovlivňuje lokální ekonomiku způsoby, bezpečnost na pracovišti či v ubytování, jakými jiné internetové společnosti ochrana spotřebitele či privátnost sdílených nemohou. dat). Příležitosti Hrozby 1. Velká část populace ještě sdílenou 1. Důvěra a bezpečí jsou bezúhonné, ekonomiku nezačala používat (baby- jakýkoliv větší trestný čin anebo nehoda by boomers, náctiletí) mohla způsobit velké problémy. 2. Teenageři jsou velmi mobilní a 2. Nadměrná regulace místními úřady či orientovaní na společnost, je velmi vládou. pravděpodobné, že přijmou koncept sdílené 3. Úřady mají „hluboko do kapes“, a tak ekonomiky, až dospějí. nechtějí chránit sdílení trhu (tradiční 3. Více služeb „zarezervuj okamžitě“, aby se poskytovatelé ubytování X sdílená zlepšila realizace sdílené ekonomiky a ekonomika). celková zkušenost s ní. 4. Zlepšováním ekonomiky tento trend 4. Potencionální partnerství se silnými pomalu odeznívá a novodobí cestovatelé se značkami (Delta Airlines spolupracuje vrací zpět k běžné spotřebě. s Airbnb3) Zdroj: Vlastní zpracování dle Piper Jaffray Investment Research, 2013.

3Limitovaná nabídka: obdržte 3 míle do vašeho věrnostního konta za každý $1 zaplacený na Airbnb. Plus noví členové Airbnb obdrží 2 000 bonusových mílí do svého věrnostního programu za jejich první potvrzený pobyt. (www.deltaairbnb.com) [cit. 2017-03-18] 18

Neexistuje žádná oficiální kategorizace alternativních zdrojů ubytování, a tak jsem si ji sama kategorizovala dle následujících tří aspektů: ubytování za peníze, ubytování zdarma (výměnou za…) a ubytování zdarma pro speciálně vytčené skupiny. Takto budu schopna obsáhnout celé téma alternativních zdrojů ubytování.

1.2.2 Za peníze

Airbnb Airbnb nabízí ubytování v soukromí. Původní myšlenka byla nabízet přes tuto platformu pouze volný pokoj ve svém bytě, a vydělat si tak nějaké peníze za nevyužitý prostor. Dnes už spousta hostitelů vzalo tuto platformu jako podnikatelskou příležitost, a tak přes ní pronajímají i celé byty či domy. Jelikož je Airbnb nejrozšířenější platforma sdílené ekonomiky (alternativního ubytování), ráda bych se jí věnovala o něco podrobněji než dalším.

Zakladateli Airbnb jsou tři Američané Joe Gebbia, Brian Chesky a Nathan Blecharczyk. Jsou autory průkopnické služby, kterou začali nabízet ze svého bytu v San Franciscu a která se zanedlouho rozšířila na 3 000 000 nabídek ve více než 191 zemích. Tato skutečnost měla za následek vznik nových ekonomik pro tisíce lidí z celého světa. Tato společnost poskytuje lidem zajímavé a jedinečné způsoby cestování, díky nimž mění celé životy lidí, kteří jsou součástí této komunity. (www.airbnb.cz) [cit. 2017-03-14]

Historie V roce 2007, když se v San Francisku měla konat designová konference, byly všechny hotely plně rezervovány. Dva spolubydlící (Gebbia a Chesky) měli problém s placením drahého nájmu, a tak je napadlo pronajmout tři nafukovací matrace u nich doma v obýváku a nabídnout hostům snídani. Další den vytvořili jednoduchou internetovou stránku airbedandbreakfast.com a dostali odpovědi. Díky této zkušenosti začali objíždět všelijaké festivaly a výstavy po celé Americe a snažili se získat co nejvíce zájemců na svůj seznam hostitelů, ale také se snažili dostat do podvědomí cestovatelů, aby tuto možnost ubytování začali využívat. Následně oslovili svého přítele (Nathan Blecharczyk –

19 programátor). V roce 2008 našli perfektní příležitost většího rozšíření jejich podnikání. V Denveru se konalo velké shromáždění a bylo očekáváno kolem 80 000 lidí. Díky nedostatku hotelových pokojů na velkých akcích se jim opravdu dařilo. Byli nuceni zavést poplatky 15 % (3 % pro hostitele, 12 % pro hosta). Za dobu existence Airbnb se už vyskytlo několik případů, kdy dům byl zničen hostem. Na základě příběhu zveřejněného na blogu jedné hostitelky se nechala společnost pojistit nejprve na 500 000 dolarů, posléze na částku 1 milion dolarů. Také byla zavedena 24/7 zákaznická linka. (www.telegraph.co.uk) [cit. 2017-03-14]

Jak to celé funguje? Pro využívání platformy je nutná registrace. Registraci lze provést pomocí propojení s Facebookem, anebo si můžete vytvořit nový profil, který po Vás bude vyžadovat e- mailové potvrzení totožnosti. Registrace je bezplatná. Při registraci si vytvoříte profil, kde upřesníte, zda chcete hostit nebo být hostem, popřípadě vyplníte veškeré podrobnosti o Vámi nabízeném bytě či o sobě. Čím více informací udáte, tím lépe pro Vás i pro druhou stranu. Platba vždy probíhá předem na účet (podmínka pro uskutečnění rezervace). Při používání této platformy jsou hostu i hostitelovi účtovány následující poplatky. Poplatky jsou účtovány za každou potvrzenou registraci, a to díky tomu, že veškeré platby jsou prováděny přes Airbnb „účet“, který následně přeposílá pokrácenou částku druhé straně. Servisní poplatky pro hosty se pohybují mezi 6–12 % (vyšší i nižší v závislosti na konkrétní rezervaci). Zpravidla čím vyšší je mezisoučet, tím nižší je procento. I hostitelé však platí servisní poplatky, které pomáhají platformě s pokrytím nákladů na zpracování plateb. Tyto poplatky se většinou pohybují kolem 4 % z placené částky. Při zrušení rezervace či nezrealizování pobytu se vrací maximálně 50 % ze zaplacené částky. Před samotnou rezervací existuje možnost vyměnit si s druhou stranou další informace, které nebyly na profilech vypsány, či se pouze o určitých věcech ujistit. Následně si můžete přes platformu psát až do samotného příjezdu nebo si vyměnit telefonní čísla. Airbnb, tak jako všechny ostatní platformy pro sdílení, funguje na základě recenzí. Každý účastník ubytování je tedy notifikován a vybízen k tomu napsat na druhou stranu recenzi o spokojenosti s hostitelem či s hostem. Další budoucí hostitelé či hosté se pak mohou na tyto recenze podívat a na jejich základě si vybrat či nevybrat dané ubytovaní či hosta (Airbnb, vlastní zkušenost, Petr Fichtner).

Dle webu chcidoameriky.cz je možné využít tři typy rezervací: . společný pokoj – obdoba hostelu, kdy sdílíte pokoj buď s majitelem, nebo s jinými hosty; . soukromý pokoj – obdoba hotelu či pensionu, kdy máte k dispozici vlastní pokoj, ale v domě se nachází buď jiní hosté, anebo majitel; . celý dům/byt – pronájem celé nemovitosti jednomu zájemci.

Další platformy poskytující alternativní druhy ubytování, fungující na podobném principu jako nejznámější Airbnb: Misterbnb, Evergreenclub.com, Homeaway, Vacation rentals, VRBO, Flipkey, Housetrip, 9flats.

1.2.3 Zdarma výměnou za a) hlídání

Trustedhousesitters Tato platforma funguje hlavně v USA (celkem 130 zemí). Je zaměřená na potenciální hosty, kteří mají rádi zvířata a jsou schopni se o ně během svého pobytu postarat. Dále však i na lidi, kteří pouze chtějí cestovat s minimálními náklady a nevadí jim postarat se o byt, zatímco je majitel někde jinde. Tato platforma umožňuje lépe bydlet jako místní s minimálními náklady. Jejich slogan zní: „pomáháme milovníkům domácích mazlíčků cestovat.“ (www.trustedhousesitters.com) [cit. 2017-03-14]

Jak to celé funguje? Je zde také potřebná registrace jako u všech ostatních. Čím více o sobě napíšete, tím lépe. Zde se ovšem platí registrační poplatek, který se liší a pohybuje se od 20 až do 60 dolarů (různé platformy, různé ceny). (www.nomadicmatt.com) [cit. 2017-04-09] Následně se platí necelých 10 dolarů měsíční poplatek. (www.trustedhousesitters.com) [cit. 2017-03- 14] Profily zde mají založené hlavně lidé, kteří hodně cestují a potřebují, aby se jim někdo staral o dům, a na druhou stranu lidé, kteří chtějí cestovat s minimálními náklady a žít někde i po delší dobu a nemít žádné starosti s placením nájmu atd. Nabídky se pohybují od jednodenního hlídání domu až po několikaměsíční housesitting. Zde je extrémně

21 důležité mít recenze, což může být ze začátku obtížnější, proto je dobré začít u známých a kamarádů a požádat je o kladnou recenzi na váš profil. Každá další kladná recenze vede k další ,,práci“ a často k další kladné recenzi. Po vybrání majitele domu jste stejně jako u Airbnb propojeni a můžete se sblížit a domluvit se na podrobnostech. Vzhledem k tomu, že se zde často jedná o velmi prestižní byty či domy, které máte zdarma jen pro sebe, je tato platforma trochu podobná výběrovému řízení pro získání práce. Je proto potřeba při zájmu o hlídání domu pravidelně kontrolovat e-mail a v případě schválení hostitelem hlídání domu potvrdit v co nejkratším čase (také mít co nejvíce kladných recenzí). Hostitel by se měl na svého „hlídače domu“ co nejlépe připravit, a to sepsáním podrobného manuálu o tom, jak to v domě funguje, co je povoleno, co je zakázáno, co je potřeba dělat a co nedělat. (www.nomadicmatt.com) [cit. 2017-04-09]

Další platformy: housesitting, mindmyhouse.com, housecares.com, caretaker.org

b) poznání nových lidí, nové kultury

CouchSurfing Projekt CouchSurfing je v současnosti největší internetová služba „bezplatného ubytování“. (www.wikipedia.org) [cit. 2017-03-12] Pojem bezplatný je velmi zavádějící. Ano, neplatí se zde penězi, ale tím, že sdílíte sami sebe. Sdílíte svoji kulturu, zkušenosti, osobnost nebo třeba kuchařské umění. (Vinš, 2017) Zde najdete lidi, se kterými chcete trávit svůj volný čas v dané destinaci. Poskytovatel je vám ochoten pomoci s místy, které můžete navštívit, a vy mu na oplátku například uvaříte něco z vaší národní kuchyně. Na této platformě je určitá komunita lidí, která stojí o to se seznámit s novými lidmi a s novou kulturou. Bohužel zde naleznete i spoustu lidí, kteří pořád toto nechápou a berou to opravdu jenom jako zdroj ubytování zdarma a z toho následně pramení negativní zkušenosti téměř všech uživatelů, protože platforma následně nesplňuje svůj účel. Jedná se o sociální síť a váš profil bývá často propojen s Facebookem. (Voráčková, 2017)

Jak to celé funguje? Členové této platformy si domlouvají ubytování a setkání skrze webové stránky. Veškerá komunikace je kvůli bezpečnosti archivována. Každý člen si vyplní profil, nahraje své fotografie, popřípadě i fotografie místa, které nabízí. Systém vám umožní vytvořit přátelství, které musí být potvrzeno oběma stranami. Po absolvování ubytování obě strany vyplní recenzi, která se následně zobrazuje na jejich profilech a další cestovatelé si tak mohou ověřit, zda je bezpečné a pro ně vhodné se ubytovat u daného člena. Ověření lze získat i pomocí zaslání příspěvku platební kartou, kde se jméno na platební kartě musí shodovat se jménem uvedeným v profilu, anebo se také lze nechat ověřit pomocí zaslání dopisu s kódem, který následně zadáte do systému.

Členové mohou později v systému přidávat důvěru (vouching) pro určitou osobu. (www.wikipedia.org) [cit. 2017-03-12]

Způsoby hledání hostitele: . Public trip – Cestovatel si na zeď svého profilu vytvoří oznámení o tom, kam a v jakém termínu jedete. Na základě tohoto oznámení hostitelé mohou nabídnout ubytování nebo dají doporučení, kam se jít podívat nebo jaké eventy můžete navštívit. Hostitelé zde ubytovávají většinou na poslední chvíli, zrovna mají volný gauč a chtějí někomu pomoci, tak si ze seznamu public tripů vyberou člověka, který jim nejvíce vyhovuje a kterého by rádi ubytovali. (Paleta, 2017) . Oslovení jednotlivých členů – Písemné kontaktování lidí, kteří v daný termín nabízejí ubytování v dané destinaci. Cestovatel může oslovit neomezený počet hostitelů a pak už jen stačí čekat na přijetí rezervace/rezervací. (Paleta, 2017) . Hangouts – Tato aplikace seznamuje couchsurfery, kteří se vyskytují zrovna v okolí a nechtějí přímo u někoho bydlet, ale jenom s někým strávit svůj volný čas. Je velmi časté, pokud si obě strany vyhovují, že je i následně nabídnuto ubytování, a to v případě, že nemáte kde zůstat. (www.support.couchsurfing.org) [cit. 2017-03- 13]

Další platformy: Hospitalityclub.org, Bewelcome.org, Servas, Globalfreeloaders.com, Nightswapping.com

23 c) váš domov

Výměna domovů je dalším druhem sdílené ekonomiky. V angličtině je znám jako „home exchange“ nebo také jako „house swapping“. Je to způsob ubytování, kdy obě strany souhlasí s výměnou svých domovů. Všechny níže zmíněné domény fungují na podobném principu, kdy obě strany mají na daných stránkách založené profily a dle vyhledávané destinace se domluví s druhou stranou na výměně domovů na jimi smluvenou dobu. Tento druh výměny jsme mohli názorně vidět ve známém americkém filmu Prázdniny (v originálu The Holiday). Tento druh sdílení nabízí nespočetné variace druhů ubytování. Od klasických domů a bytů přes prázdninové chaty až po ubytování na lodi či v obytném přívěsu. Délka pobytu je velmi variabilní. Jedná se o výměny od setrvání pouze na víkend až po výměny trvající i rok. Výměna může probíhat souběžně nebo nesouběžně. Vše záleží na domluvě dvou daných stran. (www.homeexchange.com) [cit. 2017-03-14]

Historie Organizovaná výměna domovů poprvé vznikla v roce 1953 organizací Intervac International na popud evropských učitelů, kteří měli spoustu volného času a hledali, jak cestovat do zahraničí co nejekonomičtější cestou. Ten samý rok učitel David Ostroff vytvořil síť pro výměnu domovů, která se jmenovala „Vacation Exchange Club“ (dnes HomeLink). (www.homeexchange.com) [cit. 2017-03-14] Na začátku samozřejmě celý systém nemohl fungovat v online podobě, a tak byly tištěny roční katalogy, kde byly všechny nabízené domovy uvedeny. S rozmachem internetu se v roce 1990 zvýšila i dostupnost výměny domovů. V roce 1992 se pan Ed Kushins na základě kladné zkušenosti rozhodl nabídnout firmě pro výměnu domovů, že jim zdarma bude dělat marketing. Firma neměla zájem, a tak si vytvořil vlastní seznam zájemců o tyto služby. Členové platili roční poplatek a díky tomu mohl v roce 1995 přesunout celou firmu do online podoby, která se v dnešní době jmenuje homeexchange.org. (www.nytimes.com) [cit. 2017-03-13]

Jak to celé funguje? Před samotnou registrací je vhodné si zjistit, zda daná doména či samotný systém home exchange nabízí ubytovací prostory v místech, které budete chtít v budoucnu navštívit. Registrace je v tomto případě povinná pro všechny, kteří budou chtít v budoucnu výměnu

24 domovů využívat. Také musíte nabízet k pronájmu svůj vlastní domov. Cena za registraci je různá, pohybuje se v rozmezí 0 až 500 dolarů ročně, avšak většina z nich stojí 100 dolarů ročně. (www.huffingtonpost.com) [cit. 2017-03-12]

Po registraci si každý z členů vytvoří vlastní profil a popis domova, který nabízí k výměně. Popis domova by měl být pokud možno co nejvíce podrobný a neměl by obsahovat pouze popis samotného bytu či domu, ale i místa, kde se nachází, a toho, co se dá v okolí dělat. Samozřejmě by v profilu neměly chybět ani fotografie. Pro realizaci samotné výměny pak už jen stačí stanovit si veškerá požadovaná kritéria a vybrat si vhodné místo pro pobyt. V případě, že si dvě strany navzájem vyhovují, je jim umožněno spolu komunikovat zatím bez poskytnutí osobních údajů druhé straně. V případě domluvy záleží už jen na nich, zda si vymění osobní údaje a dohodnou se na výměně domovů.

Před samotnou výměnou většinou obě strany perfektně připraví svůj domov na příjezd toho druhého (úklid, opravení nefunkčních zařízení, zanechání potřebných informací pro člověka, který nezná okolí, a také poskytnutí důležitých čísel). Při samotném průběhu výměny je důležité chovat se k vyměněnému domovu se stejným respektem, jako by to byl domov vlastní. Je důležité dodržovat spoustu specifických pravidel, které byly předem sjednány, a ten zbytek je už na selském rozumu. Používání specifických zařízení, jako je například auto, kolo, sportovní vybavení atd., je zařazeno do smlouvy výměny. (www.independenttraveler.com) [cit. 2017-03-12]

Další platformy: homeexchange, Home base hollidays, stay4free, love home swap, home for exchange, guest to guest, homeswaphollidays, switchhouses.eu, swapyourhome.net

d) práci a speciálně vytčené skupiny

Tyto platformy ubytování jsou spíše jakási forma dobrovolnictví. Můžeme najít spoustu platforem, kde se nabízí ubytování výměnou za to, že budete v daném místě pomáhat, s čím je potřeba, bez nároku na finanční odměnu. Majitelé se vám poté odvděčí jídlem a ubytováním zdarma. (www.workaway.info) [cit. 2017-03-24] Pracovní doba je odlišná. Nebývá však běžně 8 hodin denně jako při standardním zaměstnání, ale například pouze

25 kolem 4 hodin denně s volnými víkendy. Mohou se využít nabídky z farem, měst, ale pracovat můžete třeba i jako učitel/ka. Práce nebývá nikterak fyzicky ani psychicky náročná, je však důležité vybrat si činnost, která vás bude bavit a pro niž budete dostatečně kompetentní. Destinace, kde je tato forma ubytování nejvíce rozšířená, jsou Nový Zéland, Austrálie a USA. Výběr následně probíhá podobně jako u pracovního pohovoru. Hostitel má na svém profilu vyznačen počet volných míst, a když se přihlásí noví členové, je nejdůležitější, aby zkontroloval jejich kompetence pro výkon dané činnosti, kterou bude dělat pro ubytování zdarma. (www.helpstay.com) [cit. 2017-04-10] Toto ovšem není to jediné, co dostanete. Dále získáte cenné zkušenosti, naučíte se spoustu nových věcí a činností, najdete nové přátele, hlouběji poznáte místní kulturu a zvyky a jiné. (www.workaway.info) [cit. 2017-03-24]

Další platformy: helpstay.com, wwoof.net, workaway.info, helpx.net, workinghollidaystarter.com, worldbackpackers.com

Platforma womenwelcomewomen slouží pouze pro ženy, které chtějí cestovat, poznat nové přítelkyně a zároveň na cestování ušetřit. Platí se zde pouze registrační poplatek, následně vše funguje zdarma. (www.womenwelcomewomen.uk) [cit. 2017-03-14] Platforma lghei se soustředí na gaye a lesby, kteří si chtějí vytvořit nové přátele, jež jsou stejně orientovaní. (www.lghei.org) [2017-03-14] Další platforma warmshowers je celosvětový systém soustředící se na bezplatné ubytování pro cykloturisty. (www.warmshowers.org) [2017-03-14] I spisovatelé mají své stránky, kde se mohou navzájem inspirovat či scházet. Tato platforma se jmenuje hostwriter a spojuje autory z celého světa. Jste-li jedním z nich, můžete zde najít další spisovatele pro inspiraci, domluvit se s někým na spoluautorství nebo přespat u někoho, kdo má stejné zájmy. (www.hostwriter.org) [2017-03-21] V neposlední řadě existuje platforma trustroots, která sdružuje především nezávislé sólo cestovatele či stopaře a jejím hlavním účelem je si navzájem pomáhat při cestování. (www.trustroots.org) [2017-03-21]

1.3 Poptávka

„Poptávka trhu je celkové množství určitých produktů, které si může koupit určitá skupina zákazníků v konkrétní oblasti, v určité době, v daném tržním prostředí a marketingovém programu.“ (Kotler, 2001, s. 134)

Poptávka je spolu s dalšími kategoriemi nezbytnou součástí tržního mechanismu. Těmito dalšími kategoriemi máme na mysli tržní subjekty, nabídku, poptávku, tržní cenu a tržní konkurenci. Podíváme-li se na poptávku z pohledu ekonomické teorie, definovali bychom ji jako závislost mezi dvěma proměnnými, a tím myslíme cenu a požadované množství. Tento vztah je nepřímo úměrný a bývá uplatňován u většiny zboží i služeb. Korelaci vztahu zboží a ceny lze vyjádřit jak tabulkou, tak i grafem nebo rovnicí. V ekonomii se poptávka značí písmenem D (z anglického slova demand). (Vlček, 2009, s. 66–69)

Co to je vytváření poptávky Je to aktivní aplikace velmi náročných psychologických postupů, které jsou zvoleny tak, aby vedly budoucího zákazníka k touze po daném produktu a k akci pro naplnění této touhy. Z důvodu oblíbenosti konzumace jsou lidé rádi za to, co pro ně daný prodejce dělá. Jejich reakcí je následně nákup jeho výrobků či služeb. Pro vytvoření poptávky je však nezbytné používání správných marketingových nástrojů, strategií a postupů. Při správném používání marketingových nástrojů je prodejce schopen vyvolat masovou poptávku po svých výrobcích či službách. Těmito důležitými nástroji a součástmi marketingu jsou reklama, propagace, publicita a soutěže. (Ott, 1995, s. 14–38)

Marketingová strategie Je to ucelený způsob organizace chování vůči zákazníkům, která zahrnuje orientaci na určité segmenty zákazníků, výběr marketingových nástrojů marketingového mixu, způsob komunikace atd. Marketingová strategie by měla být součástí celkové strategie firmy a měla by být přiměřeně upravována na základě výzkumu, SWOT analýzy a změn vnitřního i vnějšího prostředí týkajícího se dané organizace. (Zelenka, 2007, s. 15) Cílený marketing zahrnuje tři hlavní kroky: identifikaci a charakterizaci skupin zákazníků, jejichž potřeby a

27 přání jsou obdobné (tržní segmentace), volbu jednoho nebo několika tržních segmentů vhodných pro vstup, specifikaci klíčových vlastností produktu a jejich sdělení zákazníkům. (Kotler, 2011, s. 255)

Cílová skupina (anglicky target group, target audience) „je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.“ (Slovník pojmů) [cit. 2017-03-24]

Segmentace trhu Slouží pro identifikování takové skupiny zákazníků, jejichž přání a potřeby jsou do značné míry shodné. Při vyhledávání tržních segmentů na spotřebitelských trzích lze využít různé druhy segmentací. (Kotler, 2001, s. 25) Specifickým příkladem je segment trhu cestovního ruchu. Je to skupina zákazníků, která se dostatečně odlišuje od ostatních skupin potenciálních zákazníků. (Zelenka, 2007, s. 15)

Geografická segmentace rozděluje trh do jednotlivých geografických jednotek, kterými jsou státy, národy, regiony, města, sousedé atd. Je pouze na rozhodnutí daného podniku, zda bude působit pouze v jedné oblasti nebo ve více oblastech. Je ale potřeba věnovat pozornost místním zvykům, tradicím a potřebám. Různé regiony a oblasti mohou vyžadovat různá balení, komunikaci, ale také jiné marketingové úsilí. (Kotler, 2001, s. 262) V demografické segmentaci je trh a cílové skupiny rozdělován dle demografických proměnných, jako jsou věk, velikost rodiny, pohlaví, příjem, vzdělání, náboženství, generace, národnost a další. Demografické proměnné jsou často lehce měřitelné v porovnání s jinými proměnnými. (Kotler, 2001, s. 263) V psychografické segmentaci rozdělujeme zákazníky do skupin dle životního stylu nebo podle charakteru osobnosti.

Lidé v stejné skupině rozdělené dle demografického hlediska mohou mít velmi odlišné profily z psychografického hlediska. Lidé mají více životních stylů, než kolik je společenských vrstev. Při segmentaci je také nutné dbát na profily různých osobností a hodnoty, které se u jednotlivých zákazníků také velmi liší. (Kotler, 2001, s. 265). V případě behaviorální segmentace jsou zákazníci rozdělováni dle znalosti výrobku, postojů k němu či podle reakce na daný výrobek. Tato segmentace je jednou z nejsložitějších, a to hlavně

28 z důvodu, které je charakterizováno lidským chováním. Tato segmentace obsahuje následující fáze či stupně: příležitosti, užitky, uživatelský status, stupeň používání, status věrnosti, stupeň připravenosti ke koupi a postoj. (Kotler, 2001, s. 266) Jako poslední možnost segmentace je uváděna vícenásobná segmentace, která spočívá ve využívání současně několika proměnných pro lepší identifikaci malých a zároveň lépe definovaných skupin zákazníků. (Kotler, 2001, s. 270)

Spotřební chování Spotřební chování jsou psychické procesy, skrze které se projevují duševní vlastnosti, a jejich jednotlivá skladba vytváří charakter osobnosti. (Vysekalová, 2011, s. 26) Jedním z velmi důležitých faktorů sdílené ekonomiky je i to, jak se mění spotřební chování. Kvůli ekonomické krizi na počátku 21. století byla nastolena pochybovačnost vůči vlastnictví, ale i „utahování opasků“. V době, kdy bylo hospodářství velmi nestabilní, mnozí spotřebitelé (hlavně millennials) začali postupně znovu přemýšlet o sdílení, ale také začali uvažovat jinak o tom, co vlastně potřebují. (www.blablacar.cz) [cit. 2017-04-16] Existují různé typy spotřebitelů a lze je rozdělit do několika kategorií na základě různých kritérií. Základními přístupy k vytváření typologií jsou konstituční typologie (založeno na tělesné stavbě těla), typologie zaměřená na měření lability či stability člověka nebo extraverze a introverze (melancholik, flegmatik, sangvinik a cholerik), dále je lze rozdělit dle osobnostních vlastností (hodnotové systémy atd.), typologie založená na dimenzi přátelskosti nebo vůdcovství, založená na analýze životního stylu, vázaná na některé ze složek spotřebního a nákupního chování anebo také typologie, které vzniknou kombinováním výše zmíněného. (Vysekalová, 2011, s. 236)

Jako další segment zákazníků bychom mohli uvést segment takzvaných „singles“. Tento segment zmiňuji hlavně z důvodu další potenciální skupiny zákazníků pro sdílenou ekonomiku. Tato skupina preferuje cestování, při kterém vyhledávají i seznámení se s novými lidmi o něco více než lidé, kteří cestují ve dvou či po skupinách.

Slovo singles je převzato z angličtiny, kdy by v doslovném překladu znamenal jednotlivý, jediný, samotný či svobodný. Tito lidé jsou definovaní jako jedinci, kteří žijí osaměle, často s pravidelnými sexuálními kontakty, kteří jsou přesvědčeni o výhodách života bez závazků.

(Vysekalová, 2011, s. 262) Těmito životy bez závazků může být také myšleno využívání sdílené ekonomiky a spolu s tím snížená potřeba vlastnictví, jak již bylo zmíněno v první kapitole, která se věnovala charakteristice sdílené ekonomiky a snížení potřeby vlastnit jakákoliv aktiva (pozn. autora). Z pohledu psychoanalytického výkladu nám to říká, že jde o narcistně zahleděné jedince, kteří nechtějí mít odpovědnost a zbavují se jí a dále také nejsou schopni se omezovat. Těmito singles jsou nejčastěji označováni lidé, kteří doposud neuzavřeli manželství, anebo se jejich manželství rozpadlo. Často je to i mládež, lidé, kteří žijí bez partnera či osamělí lidé středního věku. Dle sociologického výzkumu Masarykovy univerzity v Brně byla vymezena i skupina lidí, kteří z nějakého důvodu nezapadají do standardní společnosti, a tím pádem se z nich také často stávají singles. Těmito skupinami jsou homosexuálové, členové a členky náboženských řádů, kněží, lidé, kteří byli vyloučeni ze zdravotních důvodů. Spotřebitelské typologie zatím se singles příliš nepočítají. Počet svobodných jedinců se neustále zvětšuje a je možné konstatovat, že stoupající trend stylu singles bude pokračovat. (Vysekalová, 2011, s. 262–265) Stejně tak, jako je možné predikovat, že bude nadále i stoupající trend sdílené ekonomiky. (pozn. autora)

Charakteristika uživatele sdílené ekonomiky Obecně řečeno, hostitelé sdílené ekonomiky jsou širokou škálou lidí, kteří bydlí na zajímavém místě a chtějí si vydělat nějaké peníze navíc či chtějí poznat nové lidi. Hosté sdílené ekonomiky jsou většinou lidé, pro které není hotel dostatečně záživný. Pokud bychom měli odpovědět na otázku, kdo jsou vlastně uživatelé sdílené ekonomiky, budeme muset jít až k samým kořenům a k původní myšlence Airbnb. Původním smyslem sdílení bylo nedostatek volných lůžek v dané destinaci, přemrštěné ceny za lůžka a extra místo v bytě či domě hostitele. V závislosti na názoru tázaného zlom mohl přijít buď v roce 2008 v Denveru na Demokratickém národním shromáždění (viz historie Airbnb) anebo v roce 2009 na SXSW festivalu v Austinu. Obě tyto události jsou notoricky známé pro splnění výše zmíněných požadavků. Vzniká tak z toho kombinace být schopen zařídit nocleh o 50– 75 % levněji než v hotelovém pokoji a zároveň obdržet 10–20 % z celkové výše nájmu za měsíc nebo z hypotéky. Právě tohle vytvoří neuvěřitelně široký vzorek lidí, který není jednoduché a téměř ani možné přesně definovat. (www.quora.com) [cit. 2017-03-26] Urbanizace tvoří základ pro rozvoj sdílené ekonomiky. Ve městech, kde je vysoká hustota spotřebitelů, je sdílení spojeno s omezeným prostorem. Městští spotřebitelé mají větší

30 příjem než lidé žijící mimo město a do jisté míry i schopnosti a vyšší dosažené vzdělání. To znamená, že urbanizace může mít za následek počet spotřebitelů na trhu. Předpokládá se, že v roce 2030 bude 70 % obyvatelstva městská. Města v Severní Americe a východní Evropě jsou pro Airbnb klíčová. Jedná se především o městský fenomén, ačkoliv i venkovské pronájmy jsou k dispozici. (www.euromonitor.com) [cit. 2017-03-28]

1.4 Mládež a problematika generačních rozdílů ze sociologického hlediska

Při zvažování generačních rozdílů se jedná především o osobnostní rozdíly a normy mezi poválečnou generací (baby-boomers), generací X, generací Y a nastupující generací Z. Jejich odlišné názory na získávání a sdílení znalostí, služeb či majetku vedou k různým pohledům na systém, což má za následek i jejich cestovatelské návyky. Hodnota zahrnuje ideály, které určují úsudek, rozhodnutí a akci. Zhodnocení a celkový pohled na cestování je určen jak generačními faktory, tak i jednoduše věkem. Chyby a neporozumění starší generace ve vztahu k mladší jsou způsobeny odlišnými hodnotami. Odlišné hodnoty pak mohou vést k mezigeneračním sporům často z důvodu různých pohledů na technologie, ale také odlišným vnímáním etických a sociálních pravidel. Při uvádění cestovního ruchu na trh přes internet je proto potřeba věnovat nebývalou pozornost definování cílové populace a je vhodné přizpůsobit použitelnost webových stránek. (Roblek et al., 2014, s. 378) Millenials jsou ti, kteří dosáhli ekonomického, politického a sociálního věku v době, kdy začalo nové milénium – 21. století. Od roku 2008 zažívají millenials ekonomickou krizi. Více než polovina z nich jsou spokojení se svými životy, 56 % z nich by na stupnici 0–10 zařadilo svůj život mezi 7–10. Na rozdíl od lidí, kteří se narodili po roce 1995, ti už tak spokojení se svými životy nejsou. Mladí lidé mají negativní vyhlídky pro budoucnost příštích generací. (www.pewresearch.org) [cit. 2017-03-20]

1.4.1 Charakteristika mládeže v České republice ve 20. a 21. století

V současné době máme v Evropě sedm žijících generací. Generaci bereme z hlediska sociologického pojetí, a myslíme tím skupinu populace, která se narodila v daném časovém období, které je vymezeno významnými událostmi. Těmito událostmi rozumíme

31 například války, příchod nových technologií (internet), politický systém a jiné významné faktory. V dnešní populaci můžeme určit sedm žijících generací. Těmito generacemi jsou generace hrdinů, generace budovatelů, Babyboomers, generace X, generace Y, generace Z a generace Alfa. Babyboomers, generace X a Y jsou ekonomicky aktivní. (Kubátová, 2013, s. 39)

Generace hrdinů je narozena mezi lety 1901 a 1924. Mládí této generace bylo velmi ovlivněno válkou a následně i světovou hospodářskou krizí. Dále také prožili druhou světovou válku a poválečného rozkvětu se dočkali, až když jim bylo přibližně 40 let. Lidé z této generace jsou často poznamenáni ztrátou svých blízkých ve válce, finančními nedostatky a obnovováním poškozené země. Pro tuto generaci je typická týmová práce, vynálezy, které mají za úkol zkvalitňovat životní úroveň. Není tedy divu, že si v seniorském věku zachovali svou vlastní charakteristiku, ale jejich vliv na širší veřejnost je již velmi nízký. České země byly až do roku 1918 součástí Rakousko-Uherska a právě změna státního uspořádání měla také velký dopad na mládí této generace. Díky velkému vlivu prezidenta T. G. Masaryka se sdílenými hodnotami staly čest a pracovitost. (Kubátová, 2013, s. 39) Generace budovatelů se narodila mezi roky 1925 a 1942. Dle data narození můžeme vidět, že jejich pracovní i osobní životy ovlivnila zejména světová hospodářská krize, ale také druhá světová válka (narozeni příliš pozdě na to býti válečnými hrdiny, ale příliš brzo nato býti zasaženi poválečnou bezstarostností a uvolněním). Mládí generace budovatelů bylo v českých zemích, ale i v okolních státech zasaženo nadvládou Adolfa Hitlera, u nás zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem, holocaustem, perzekucí a obecně hrůzami druhé světové války. (Kubátová, 2013, s. 39–40) Generace Babyboomers je narozena v letech 1943–1960. Nejvlivnějším faktorem pro charakteristiku této generace je konec druhé světové války. Ekonomická krize byla v tomto období vystřídána obnovou zničených zemí a vysokou zaměstnaností. V současnosti tato generace stále představuje velmi početnou a významnou skupinu populace, která má nemalý vliv na ekonomiky jednotlivých zemí. Zejména kvůli jejich početní převaze a celkové kupní síle se stále častěji na tuto skupinu zaměřuje trend marketing 57+. (Kubátová, 2013, s. 40) Tato generace se velmi odlišuje od předchozích dvou generací. Nikdy předtím nebyla mládež tak zhrzená a zklamaná. Nebyla mládež, která by byla tak zbavená víry, naděje a společného cíle. Nikdy předtím se neobjevilo tolik ztracených iluzí.

V knize Poválečná mládež, která vyšla v roce 1952, jsou citovány výpovědi osmnáctiletých studentů; „Mladí lidé se dají těžko pohnout k aktivitě, očekávají pouze, že se jim něco nabídne, a sami nechtějí ničeho dosáhnout“; „Mládež všeobecně ztratila zájmy a stala se lenivou“; „Opovrhuji jakýmikoliv masovými projevy“. (pozn. autora: z výpovědí můžeme cítit, že sdílená ekonomika by v tuto dobu neměla šanci být úspěšná i v případě, že by již byly dostatečně vyvinuty informační technologie). (Fischer, 1956, s. 65–66) Pro oslovení této generace dnes obchodníci používají hlavně různá sdělení a symboly, a jak se ukázalo, na tuto generaci to funguje velmi optimisticky. (Kotler, 2010, s. 265)

Do generace X zařazujeme jedince, kteří byli narozeni mezi lety 1961 a 1981. Při porovnání této generace s ostatními zjistíme, že je více heterogenní, a to ve všech oblastech od víry přes sexuální orientaci až po etnickou příslušnost. Dále jsou také popisováni jako ambiciózní jednotlivci a individualisté. Jejich pohled na vědu byl ovlivněn hlavně tím, že vyrůstali v období, kdy se modernismus měnil na postmodernismus. Již zmiňovaná heterogenita se projevila v rozvoji mezinárodní spolupráce a také uvolněním celkové atmosféry společnosti, která byla dříve příliš svázána pravidly. Ovšem s těmito pozitivními dopady různorodosti přišly i negativní dopady, jako například zvyšující se rozvodovost, růst sebevražd nezletilé mládeže, ale i nárůst agresivních trestných činů. V ekonomickém sektoru klesla zaměstnanost. Dětství této generace také bylo velmi ovlivněno počátky televize, videí a počátky počítačů. Generace X je v současnosti ekonomicky nejaktivnější. (Kubátová, 2013, s. 41) Při oslovování této generace z marketingového úhlu pohledu musí být obchodník nebývale opatrný. Tato generace si vybudovala jistou nedůvěřivost vůči společnosti, vlezlé reklamě a podbízivému prodeji. Umí perfektně posoudit produkty a není jí cizí požadovat vrácení peněz v případě, že se cítí být podvedena reklamou. (Kotler, 2010, s. 265)

Generace Y je tvořena jedinci, kteří se narodili v letech 1982 až 1994. Tato generace se narodila rodičům v období relativního klidu a míru a jsou to plánované děti z předchozích 2 generací. Této generaci bylo od útlého dětství vštěpováno, že dosáhnou cokoliv, co si zamanou. Příznačný je pro generaci Y fakt, že během jejich dětství nedocházelo k téměř žádným významným tragickým událostem. V České republice došlo ke zrodu demokracie. 11. září roku 2001 došlo k význačnému zlomu a ve společnosti byla nastolena atmosféra

33 neustálého ohrožení. Je velmi pravděpodobné, že by charakter této společnosti byl odlišný nebýt této události. Mladí lidé z generace Y jsou především typičtí svým neustálým přístupem k technologiím, ke všem možným druhům médií, s čímž je spojena i vysoká informovanost o tom, co se aktuálně ve společnosti děje. Díky velkému množství informací, kterými je tato generace zahlcována, přijímá tragické zprávy o něco klidněji než starší generace. Asi nejsilnějším znakem této generace je nepřetržitý přístup k internetu a různým aplikacím, sociálním sítím, díky nimž mohou být v neustálém kontaktu a sdílet vše, co zažijí téměř s kýmkoliv na světě. Etnické a jazykové rozdíly ztrácejí na jejich důležitosti. Generace Y je momentálně nejvzdělanější generací, prognózy však říkají, že při nástupu generace Z a generace Alfa tuto pozici ztratí. Generace Y v současné době vstupuje na trh práce. Do organizací vnáší spoustu nových myšlenek, ale i přístupů, a to hlavně z důvodu, protože je mnohem flexibilnější než předchozí generace. Upřednostňují flexibilní pracovní dobu a možnost pracovat i mimo kancelář. (Kubátová, 2013, s. 41–48) V současné době u nás tato generace tvoří přibližně čtvrtinu obyvatelstva. Dle společensko-historického pozadí lze říci, že tato generace je první, která vyrůstala v relativně klidných podmínkách a její ekonomický význam bude vzrůstat. Výzkumy naznačují, že tato generace má nižší zájem o „tradiční“ kariéru a má zájem na sladění osobního života s pracovním prostředím. Nemají přesnou představu o tom, jak by jejich kariéra měla vypadat, ale na druhou stranu mají vyšší požadavky na zaměstnavatele. I tato generace je charakterizována několika specifickými vlastnostmi. Díky tomu, že vyrůstali obklopeni moderními technologiemi, jsou pro ně tyto technologie samozřejmostí a celý svět je tak pro ně dostupný „na jedno kliknutí“. Bývají to hýčkané děti milujících rodičů, které se narodily v klidné době a možná i díky tomu jsou mnohem sebevědomější, jsou zvyklé vyjadřovat svůj názor na služby i produkty, a diskutovat tak o nich na internetu, sdílet své názory. Velmi typická je pro tuto generaci i flexibilita, která se promítá do všech sfér života. Jako zákazníci vyžadují, aby zboží bylo dostupné kdekoliv a kdykoliv. Od předchozích generací se liší i tím, že jsou schopni dělat více věcí najednou, a to hlavně při využívání moderních technologií. Umí vnímat více podnětů naráz – poslouchat hudbu, prohlížet internetové stránky a zároveň diskutovat s přáteli. Z pohledu marketingu více vnímají vizuální podněty a preferují komplexní informace. Velmi důležité jsou v jejich životě i sociální vazby, které udržují hlavně díky internetu a sociálním sítím. Z pohledu ekologie jsou mnohem citlivější na problémy životního prostředí. Pro tuto generaci je i

34 velmi důležitá určitá loajalita oblíbeným firmám, kterou nadále sdílejí se svými vrstevníky. Se značkou není kupován pouze výrobek, ale celá image firmy. (Vysekalová, 2011, s. 261)

Generace Z jsou lidé narození mezi lety 1995 a 2010. V současnosti jsou lidé z populace Z ze sociologického hlediska stále dětmi. V rozvinutých zemích tyto děti vyrůstají v nebývalé jistotě, kterou je zahrnují jejich rodiče. Věkový rozdíl se mezi dítětem a rodičem oproti předchozí době zvýšil, a i díky tomu se děti rodí do dobře materiálně zajištěných rodin. Dle předpokladů je možné, že z hlediska vzdělávání tato generace předčí generaci Y. Je první generací, která nezná život bez všech vymožeností a technologií moderní doby, k nimž patří mobil, počítač, internet, bezdrátové připojení aj. Z toho dále vyplývá, že jsou velmi ovlivněni sociálními sítěmi a vším, co se v online světě děje. Generace Z je velmi sdílná, je pro ně už od útlého dětství přirozené sdílet, a tak nemají problém předat na sociálních sítích veškeré informace o své osobě, jediným tabu jsou peníze. Při srovnání této generace s předchozími můžeme říci, že generace Z je více konzumně zaměřená. Své peníze utrácí především za nejnovější trendy, je snadno manipulovatelná médii. Nestará se o názor celé společnosti a určitě ne o názor starších generací, nejdůležitější je pro ni názor jejich vrstevníků a přátel. Srovnáme-li generaci Z s předchozími generacemi, můžeme vidět nedostatek ambicí, které bohužel nezdědili po svých rodičích. Jejich primárním usuzováním je momentální potěšení a jejich chování může být často popisováno jako zkratkovité a netrpělivé. Z důvodu jejich ukojenosti v online prostředí nechtějí číst tištěné materiály (včetně knih) a jejich pozornost nevydrží být upřená na jednu věc příliš dlouho. (Kubátová, 2013, s. 49)

A nakonec nejmladší žijící generací je generace Alfa. Tvoří ji děti, které se narodily po roce 2010 (do roku 2024). Ze sociologického hlediska se o ní pomalu začíná diskutovat. Průkopník v této oblasti Mark McCrindle predikuje, že 1/3 žen z tohoto pokolení nebude mít potomky, a to hlavně z důvodu dlouhého studia a možných reprodukčních problémů. Tato generace bude vyrůstat v době obecného stárnutí populace (Babyboom). Na jejích bedrech bude hlavně péče o starší generaci, ale dá se předpovídat, že budou ještě více vzdělaní než generace Z. Jakožto děti starších zajištěných rodičů se dá říci, že budou tou nejvíce zajištěnou skupinou v historii. (Kubátová, 2013, s. 50)

Cestovatelské vzory Za první cestovatelské vzory této generace můžeme považovat i známé cestovatele, jako byl Hanzelka a Zikmund, kteří procestovali již před 70 lety Jižní Ameriku a Afriku. (zlin.idnes.cz) [cit. 2017-04-10] Současnými českými cestovatelskými vzory této generace budou nejvíce různí youtubeři, kteří se cestováním a tipům jak na to ve svých videích zabývají. Za zmínku stojí například Petra Voráčková, která má na YouTube kanál Restless Child, Kryštof Paleta se svým YouTube kanálem Cestology, Veronika Leroy nebo YouTube kanál Lukáše a Lindy (L&L). Tito youtubeři zpravidla mají i svůj profil na Instagramu, Snapchatu, Facebooku a vlastní blog, kde také sdílí svá videa a přidávají i něco navíc. Dalším vzorem mohou být též lidé žijící v zahraničí, kteří motivují své fanoušky k cestování snímky z nejkrásnějších pláží na světě. Takovým příkladem by mohli být Anie Songe a Lukáš z Bali či autoři Travel bible Matouš Vinš a Petr Novák, kteří spravují svůj stejnojmenný cestovatelský blog přímo z cest. Asi nejznámější je v České republice cestovatelský blog od Martiny Gebarovské dreamingandwandering.com anebo weefsworld.eu. V souvislosti se sdílením je také velký trend low-cost cestování, s nímž Vám mohou pomoci i vyhledávače levných letenek, jako jsou například levnocestovani.cz, cestujlevne.com nebo i původně český, dnes již celosvětově používaný kiwi.com. (rozhovor: Petra Voráčková)

2. Analytická část

2.1 Trendy v ekonomice

V analytické části jsem na základě následujících trendů, které identifikovala Fatih Popcornová, vyslovila vlastní hodnocení a závěry, které jsou dále aplikovatelné na sdílenou ekonomiku. Dále také na spotřební chování spotřebitelů. Na základě těchto trendů je i vysvětleno, proč je sdílená ekonomika úspěšná a proč si myslím, že má potenciál být úspěšná i do budoucna. (Kotler, 2011, s. 149) . Zakotvení: Tendence k využívání tradičních praktik, které podporují moderní životní styl. Tento trend vysvětluje širokou popularitu aromaterapie, meditace, jógy a východních náboženství. Tradiční praktikou by se v našem případě dalo nazývat právě ubytování. Ubytování a pohostinství má velmi hlubokou a bohatou historii. Z této tradice v dnešní době vychází i ony alternativní druhy ubytování. Můžeme zde vidět snahu o inovaci, ale zároveň se držíme tradice. Pojímáme onu tradiční věc moderně, a to tak, že se seznamujeme s novými lidmi, kulturami, životními styly, jídly atd. Dnes je moderní zkoušet nové věci, cestovat a potkávat nové lidi. . Životaschopnost: Touha po delším plnohodnotném životě, která vede k využívání vegetariánství, alternativní medicíny a dalších podpůrných technik. Marketéři by měli odpovědět nabídkou zdravých výrobků a zdraví upevňujících služeb. Nevím, zda vám sdílená ekonomika zajistí přímo delší život, ale rozhodně je zde snaha o jeho zplnohodnotnění, a to právě motivací k tomu poznávat nové lidi a nové pohledy na svět. Motivace cestovat za nižší náklady a vymanit se z každodenního života. To vše může každému pomoci k plnohodnotnějšímu životu. . Vyčerpání: Touha po změně životního stylu směrem k pomalejšímu, ale hodnotnějšímu tempu. Lze to doložit změnou kariéry osob, které náhle opouštějí hektické zaměstnání ve městě a znenadání se objevují ve Vermontu nebo Montaně, kde začínají provozovat malé penziony. Objevuje se u nich nostalgický návrat k maloměstským hodnotám. V případě, že bychom chtěli aplikovat hodnotnější, ale pomalejší tempo v kontextu s probíranou problematikou alternativního ubytování, mohli bychom to interpretovat jako ubytování, které nemusí být zprvu úplně jasné a ani nejsou známy jeho veškeré detaily, za to však

dostanu ve většině případů k mému výběru přidanou hodnotu. Když si objednáte ubytování přes sdílenou ekonomiku, konverzace a domlouvání o onom ubytování bývají často zdlouhavější a zprvu není vše úplně jasné (víme adresu, ale to je celé). Je tedy potřeba si vyměnit více zpráv (telefonní číslo, přesný čas příjezdu) na rozdíl od rezervačního systému v hotelu, kdy si zaškrtnete datum a pokoj, dostanete potvrzovací e-mail a už se nemusíte o nic starat. Za tento zdlouhavější krok však obdržíte hodnotnější odměnu, která spočívá v komunikaci s ubytovatelem, výměna názorů či zkušeností. Váš nový hostitel se vám bude více věnovat a chování je mnohem více personalizované oproti již zajetým manuálům oficiálních ubytovacích zařízení. Ve finále si člověk z pobytu u místního odveze ve většině případů více zkušeností a informací, než když se ubytuje v hotelu. Dále je tento způsob ubytování také jednou z mnoha variant, jak začít efektivně podnikat. V případě, že se nacházíte v turistickém městě, není problém pronajímat privátně, a stát se tak nezávislým na rozkazech šéfa. Zde je každý svým pánem a záleží na jednotlivci, jak hodně při svém podnikání získá. V případě, že peníze a změna zaměstnání není prioritou, naskytuje se zde i možnost, jak poznat spoustu nových lidí, kulturu, návyky bez nutnosti cestovat, a to pouze propůjčením volného lůžka. I poznávání nových lidí a osudů neskutečně dobije lidské „baterie“ a člověk může dostat nový elán do života. . Sdružování: Rostoucí touha být členem nějaké skupiny, poskytující jistotu v chaotickém a konfrontačně zaměřeném světě. Marketéři toho mohou využít nabídkou produktů, služeb a programů, které poskytnou uživatelům pocit sounáležitosti s nějakým celkem. Jako příklad lze uvést klan majitelů motorek Harley-Davidson. Pocit sdružování je jedním ze stěžejních důvodů, proč sdílená ekonomika velice dobře funguje. V dnešním životním tempu, jež se neustále zvyšuje, a při všech vymoženostech a možnostech, které se nám naskytují, má hodně lidí problém s vlastní identitou a určením toho, kam vlastně patří. Tento způsob jim pomáhá najít a sejít se s lidmi, s nimiž mají něco společného, zároveň je tato inspirace může podpořit při hledání vlastní identity a mladí, ale i starší lidé si uvědomí, co je v životě naplňuje a čím by chtěli trávit svůj čas. Výskyt platform určených pro specifické skupiny uživatelů je toho pouze důkazem. Alternativní formy ubytování vůbec sdružují všechny lidi, kteří mají zájem o cestování,

poznávání nových věcí a lidí, ale sdružují i lidi, kteří mají důvěru ve druhé a dokážou se spolehnout na reference bez jakýchkoliv pochybností. I kdyby měly být toto ty jediné sounáležitosti, které Vám sdílení poskytne, je již natolik silné, že dokáže spojit statisíce lidí po celém světě. . Předstírání mladšího věku: Tendence k mladistvějšímu dojmu a chování. Někteří lidé vynakládají mnoho peněz za mladistvě vyhlížející oblečení, barvení vlasů a plastické a kosmetické operace. Snaží se chovat rozverně, přestože to neodpovídá standardnímu chování jejich vrstevníků. Kupují si hračky pro dospělé, navštěvují kempy a usilují o dobrodružné dovolené. V dnešní době uvidět na ulici seniora, který vyťukává trasu do nejnovějšího iPhonu namísto použití papírové mapy, je celkem obvyklé. Vývoj se žene dopředu a i ti nejméně postižení technickým boomem se často snaží držet krok s dobou. Sdílená ekonomika je zaměřena hlavně na mládež, a to hlavně z důvodu jejich odvážnosti, nebojácnosti a umu pracovat s telefony a počítači. Ale ani starší hostitelé nebo hosté nejsou výjimkou. I oni mohou chytnout druhou mízu a chtít prožít nevšední dobrodružství ve formě toho, že půjdou do neznáma a ubytují se u 20letého studenta v centru New Yorku. Takových lidí v dnešní době přibývá, a to hlavně proto, že jsou inspirování mladšími generacemi a chtějí se jim vyrovnat. . Jedinečnost: Přání jednotlivců, aby byli považováni za výjimečné. Chtějí, aby jejich mimořádnost pramenila z vlastnictví něčeho nebo z osobních zážitků. Jedinečnost poskytuje marketérům marketingové příležitosti, protože vytváří poptávku po zakázkovém zboží, službách a zážitcích. Každý, kdo cestuje, má po návratu domů o čem vyprávět, je bohatší o mnoho nových zkušeností a zážitků, mezi svými přáteli je posléze mimořádnější a výjimečnější. O to více zážitků si člověk z cest přiveze, když pozná hlouběji místní kulturu a potká-li více lidí. Cítí se pak být mezi svými o to více výjimečný. Zároveň možnost vlastnit byt v centru Prahy a financovat hypotéku z tržeb získaných pomocí Airbnb a ze svých úspor neinvestovat jedinou korunu, to činí jedince zase o něco více odlišného a jedinečného. . Fantastické dobrodružství: Touha po citovém úniku z každodenní rutiny. Lidé ji uspokojí extrémními dovolenými a ochutnáváním exotických lahůdek. Pro marketéry je touha po dobrodružství příležitostí pro vytváření nových, fantasticky vypadajících produktů nebo pro exoticky laděnou modifikaci produktů stávajících.

Zdá se, že na prahu nového tisíciletí bude touha po dobrodružství sílit. Vezmeme-li v potaz, v kolika odvětvích sdílená ekonomika funguje, můžeme vidět, že celou dovolenou si můžeme naplánovat pouze pomocí sdílení. Díky spolujízdě na BlaBlacar se dostanu za poloviční cenu přímo do centra Londýna. V Londýně si najdu ubytování přes Couchsurfing či Airbnb. Ve městě si po večerním posezení zavolám Uber a druhý den se půjdu najíst k místním přes Eatwith. Za pouhé dva dny jsem schopna poznat minimálně čtyři nové tamní lidi a mohu si s nimi povídat, ušetřit, získat nové zkušenosti, zlepšit si cizí jazyk atd. Toto je únik z každodenní rutiny, toto je ochutnávání místního jídla, toto je dobrodružství. . Mnoho rolí: Zoufalý stav lidí, kteří musejí zastávat mnoho zodpovědných rolí. Tito „štvanci“ se snaží šetřit čas tím, že používají faxy, mobilní telefony, surfují po internetu a jedí v samoobslužných restauracích. Marketéři mohou na potřebu těchto lidí reagovat vytvářením komplexních marketingových podniků služeb. I tento faktor (zvýšená frekvence používání nejnovějších IT technologií) velmi pomohl k nebývalému vzrůstu používání sdílené ekonomiky. Lidé mohou být v kontaktu s kýmkoliv na světě, v podstatě kdykoliv a kdekoliv se jim zachce. Pomocí všelijakých aplikací jsou neustále v obraze, vědí o tom, co se kdy, kde a jak děje. Vytváření komplexních služeb již zastává i sdílená ekonomika. V souvislosti s četností možností použití sdílené ekonomiky téměř v jakémkoliv odvětví můžeme vidět, že i komplexnost je zde zastoupena. Dalším důkazem je například poskytnutí průvodcovské služby hostu za cenu, jakou on sám nabídne (sandemans či free city tours). . Požitek z revolty: Pocit pýchy a požitku z rebelie proti sebekontrole a sebeomezování. Lidé jsou přesyceni zdravotními poučkami a doporučeními z počátku devadesátých let. Na truc začali znovu konzumovat více červeného masa, tuků a cukrů. Revoltu můžeme v našem případě vidět ve snaze žít si svůj život tak, jak každý uzná za vhodné. Sdílená ekonomika v tomto ohledu umožňuje velkou svobodu a i možnosti cestovat za minimální či nižší náklady. Zároveň zde můžeme vnímat touhu poznávat nové lidi a novou kulturu a nebrat přitom ohledy na barvu pleti či na vyznání druhé strany. I v tomto spatřuji revoltu, porušování pravidel, která byla v minulosti nastavena, a určitou míru svobody vlastního

myšlení a hodnocení jedinců, ale i celé společnosti. Nikdo neříká, kdo jaký je, pomocí sdílené ekonomiky na to každý může přijít sám. . S.O.S. ochraňujeme naši společnost: Rostoucí počet lidí usiluje o dosažení větší sociální zodpovědnosti společnosti za prostředí, vzdělání a etiku. Marketéři by měli v tomto směru vyvíjet úsilí pro vytváření sociálně zodpovědného marketingu. Sociální zodpovědnost společnosti za prostředí jsme mohli vidět v části, kde tématem byla nevyužitá aktiva. I tímto způsobem se dá šetřit životní spotřeba, a regulovat tak potřeba vlastnit další a další aktiva. Pod termínem vzdělání se mohou rozumět i již zmiňované zkušenosti a poznatky spojené s cestováním a poznáváním nových kultur. . Dopřát si: Čas od času mají lidé touhu dopřát si něco výjimečného a dosáhnout tím jistého emočního uspokojení. Může nastat situace, že zákazník celý týden zdravě jí, ale v neděli si chce dopřát pořádnou porci výborné zmrzliny nebo šťavnatý biftek v luxusní restauraci. Lidé si mohou dopřát luxusní ubytování v excelentních hotelích, ale po nějakém čase je i toto omrzí a budou chtít více lidského přístupu, a budou tak vyhledávat i jiné formy ubytování pro své cesty. Tento způsob jim zajistí více adrenalinu a nejistoty při jejich cestování. I toto může být motivací a jistou změnou, která je dalším aspektem pro využívání sdílené ekonomiky. . Být ostražitý: Netolerance vůči zmetkovým výrobkům a ubohým službám. Tito zákazníci vyžadují, aby si firmy byly plně vědomy své zodpovědnosti za jakost nabízených výrobků a služeb. V opačném případě jsou tito zákazníci připravení firmy bojkotovat a zveřejňovat jejich praktiky. Ve sdílení je důvěra a tolerance založena na kladných recenzích. Nemáte-li kladné recenze, ve většině případů jste bez šance. Uděláte-li jednou přešlap, může vám to být odpuštěno, ale pokud je těch omylů více, máte smůlu. Ve sdílení je tedy nutné poskytovat dobré služby a za ně budete následně odměněni kladnými recenzemi. V případě, že uděláte velkou chybu, může vás druhá strana nahlásit na centrálu platformy a váš profil bude kompletně smazán. Je tedy velmi důležité poskytovat perfektní služby a na recenzích si zakládat.

2.2 Názor politických představitelů na sdílenou ekonomiku

Sdílená ekonomika se již stává velmi diskutovaným tématem i mezi politiky. Dne 21. 4. 2017 vyšel na DVTV rozhovor s vládním koordinátorem digitální agendy ČR a státním tajemníkem pro evropské záležitosti Tomášem Prouzou na téma, kde končí sdílení a začíná podnikání. V rozhovoru bylo zmíněno, že téměř všichni politici mají problém s využíváním moderních technologií. Pan Prouza si je jistý, že žádný ministr nikdy nejel Uberem či se neubytoval v bytě nabízeném přes Airbnb. Takže nerozumí tomu, jak mladí lidé v dnešní době žijí, za to však rozumí tomu, jak tento boom ničí stávající business modely. Také konstatoval, že zvýšené nebezpečí terorismu kvůli Airbnb nehrozí, i když není pro tuto platformu stanovena ohlašovací povinnost, protože terorista se úplně stejně jednoduše může s falešným průkazem ubytovat i v hotelu. Dále bylo také zmíněno, že regulace v tomto ohledu by byla zbytečná, a to z důvodu, že lidé si stejně vždycky najdou cestu, jak tyto regulace obejít. Je nutné si položit otázku, zda právě moderní technologie a platby přes internet nejsou právě to, co umožní transakce kontrolovat lépe než stávající nastavený model a platby v hotovosti, které jsou jen těžko kontrolovatelné. Stát by měl spíše přemýšlet nad tím, jak moderní technologie využít, a ne nad tím, jak je potlačovat. Například v Estonsku je funkčnost Uberu nastavená tak, že všechny transakce taxikářů jdou i přes tamní Ministerstvo financí, a stát tak může perfektně kontrolovat to, kolik si jaký taxikář vydělal. To by měla být ta správná cesta a měla by být využita namísto jejího zakazování. (www.video.aktualne.cz) [cit. 2017-04-21]

Česká pirátská strana zpracovala vizi změn pro sdílenou ekonomiku, která zahrnuje následující body: (praha.pirati.cz, 2017) . jasně definovat postavení podnikatele (profesionála) na platformě; . stejná férová pravidla pro profesionály bez ohledu na platformu; . aktualizovat pravidla pro profesionály; . neprofesionálové musí mít možnost poskytovat příležitostné služby; . lepší informování uživatelů a poskytovatelů; . platformy i poskytovatelé služeb, kteří je využívají, musí platit daně.

Airbnb a i jiné platformy původně zastávají názor pronajmout nevyužité stávající aktivum. Dle mého názoru v případě, že jedinec vezme tuto platformu jako podnikatelskou příležitost a přepronajímá byty či si kupuje nové za účelem dále je pronajímat, měla by se na tohoto jedince vztahovat pravidla jako pro ostatní podnikatele. Strana pirátů definuje příjem profesionála z platformy jako jedince, který utrží více než 10 000 Kč měsíčně nebo více než 60 000 Kč ročně. Souhlasím s tím, že by zákonem neměli být postiženi lidé, kteří pouze pronajímají své nevyužité aktivum (1 pokoj ve svém bytě). Ostatní lidé, kteří berou sdílení jako business a mají jej jako svůj hlavní příjem, by měli být i z ohledu fair-play vázaní stejnými pravidly jako ostatní „businessmani“. Vzhledem k tomu, že tento svět funguje především v digitální podobě, v digitálních komunikacích a v online světě, není potřeba na rozdíl od jiných podnikatelů (hoteliérů) upozorňovat na umístění jednotlivých bytů, apartmánů či pronajímaných pokojů. Je dostačující, když dané 2 strany (ale i stát) vědí, kde se ono místo nachází, a stačí adresa. Airbnb nefunguje pro walk-in hosty, není tak potřeba umisťování cedulí a banerů před vchod do dané jednotky. Pravidla by tak neměla být úplně stejná, ale poupravená skutečnosti, že v tomto světě se dá většina věcí vyřešit online na rozdíl od jejich fyzické podoby. Podobné je to i s povinnou evidencí elektronických tržeb. V případě, že by stát byl schopen kontrolovat tok peněz v daných platformách, nebylo by tak pro ně nutné zavádět onu povinnost evidování tržeb, protože by vše bylo dohledatelné na účtu Airbnb. Lidé, kteří se sdílením neživí, by neměli být příliš postiženi regulacemi kvůli demotivaci této příležitostné aktivity. Jelikož se jedná o činnost vykonávanou na území České republiky, měli by jak poskytovatelé, tak i platforma platit daň z poskytování služeb stejně jako všichni ostatní.

V prvním kroku bude extrémně důležité určit jasná pravidla pro ty, koho se budou týkat. Stanovit to, kdo následuje původní myšlenku sdílené ekonomiky, a to, kdo si na této myšlence vydělává na živobytí. Následně pak vytyčit pravidla, ale taková, aby to veškeré poskytovatele nedemotivovalo v jejich činnosti, protože jsme v době 21. století a k tomu moderní technologie a jejich co největší používání samozřejmě patří.

Nejvíce slyšet v souvislosti se sdílenou ekonomikou je momentálně pražská primátorka Adriana Krnáčová. Právě ona se nejvíce obává zvýšeného nebezpečí terorismu. Dle mého názoru tato obava není oprávněná, protože „kdo chce, cestu si vždycky najde“. Nemyslím

43 si tedy, že by ohlašovací povinnost snížila nebezpečí teroristického útoku v Praze, ale i přesto se domnívám, že by měla být povinná pro všechny poskytovatele profesionály. Co se týče zavádění poplatků, které jsou povinné pro hotely a jiná tradiční ubytovací zařízení, naprosto souhlasím, a to se rčením, že by měli být definováni lidé, kteří mají sdílenou ekonomiku pouze jako přivýdělek za účelem financování vlastního bydlení, a ti, kteří ve sdílení podnikají. Lepší informovanost o druhé straně a záruky o uskutečnění bydlení dle mého názoru nejsou na místě. V případě Airbnb se platby provádí předem, a tak není nezbytné, aby zde byly jiné záruky. V případě, že host nedorazí, peníze mu nebudou vráceny a v případě, že ubytovatel neubytuje hosta, dostane velmi špatnou recenzi, a dokonce může být nahlášen zákazníkem na centrálu Airbnb. Když se nedostaví do 60 minut do místa určení, Airbnb najde zákazníkovi nové ubytování co nejblíže a v co nejpodobnější kvalitě a ubytovatel nedostane peníze za hosta, a navíc mu bude muset nové ubytování uhradit v plné výši.

2.3 Průzkum

Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit poptávku po alternativních zdrojích ubytování, a to u české mládeže. Vedlejším cílem bylo dopátrat se, do jakých zemí Češi nejčastěji cestují, a to dále se zaměřením na jejich status. Cílem bylo také se informovat, jaké platformy dotazovaní znají, které již využili a ve kterých jsou registrováni. Poslední částí bylo zjistit hlavní ultimáta sdílené ekonomiky, a jaké aspekty ovlivňují uživatele, když sdílenou ekonomiku používají. Průzkum probíhal pomocí elektronického dotazníku a byl vytvořen pomocí Google formulářů. Tento způsob jsem zvolila i v souvislosti s tématem práce, protože lidé používající sdílenou ekonomiku jsou neustále on-line. Tradiční oslovování pomocí vytištěného dotazníku by bylo vhodnější pro jinou skupinu respondentů. Jednalo se o kvantitativní průzkum. K průzkumu se přihlásilo 97 respondentů, celkem jsem oslovila kolem 200 respondentů, avšak pouze polovina z nich byla ochotná dotazník vyplnit. Oslovování probíhalo pomocí sociálních sítí, ale i pomocí e-mailu. Doba sběru dat byla od listopadu roku 2016 do dubna 2017. Dotazníkovému šetření předcházel pilotní průzkum, a to za pomoci 30 lidí, kteří byli dotázáni na ultimáta sdílené ekonomiky a měli za úkol napsat 5 kladů a 5 záporů sdílené ekonomiky v kontextu s ubytováním. Tento

44 pilotní průzkum, probíhal v listopadu roku 2016. Následně jsem vyhodnotila jejich odpovědi, a ty nejčastější jsem zařadila jako otázky do poslední části mého průzkumu. Bylo sledováno, zda jsou lidé v požadované věkové skupině (narození mezi 1980–2000). Snažila jsem se zaměřit pouze na ty lidi, kteří věkově patří do zkoumané skupiny. Nedopatřením se sem dostali i dva lidé z jiné věkové skupiny, které jsem ze zpracovávání výsledků vyřadila. Zároveň jsem usilovala o získání podobného počtu mužů a žen, aby průzkum nebyl „genderově“ zaměřen. Bylo osloveno 64 % žen a 36 % mužů. Největší počet respondentů uvedl, že jsou studenti. Druhý největší počet respondentů byli pracující na plný úvazek. Nikdo neudal nezaměstnanost jako jeho statut. Dále tedy pokračovala více než polovina z dotázaných. Drtivá většina udala, že jsou pouze uživateli sdílené ekonomiky. Nejzásadnější v průzkumu byla poslední část dotazníku, která byla vytvořena pomocí pilotního výzkumu. Výsledky z tohoto průzkumu jsem následně vyhodnotila a nejčastější odpovědi jsem zařadila jako otázky do poslední části svého průzkumu. Respondenti měli poté za úkol ukázat na škále od 1 do 4, kde se pohybují jejich zkušenosti ohledně sdílené ekonomiky. Jako poslední bylo zpracování vlastního názoru na sdílenou ekonomiku, jemuž se budu věnovat na konci vyhodnocení dotazníků.

Otázku, do jakých zemí nejčastěji cestujete, jsem zařadila záměrně, a to hlavně z důvodu, abych zjistila, zda respondenti preferují domácí cestovní ruch před výjezdem do zahraničí. Ukázalo se, že Češi často preferují cestování po České republice (19% respondentů) před zahraničím. Jako další nejčastěji navštěvovaný stát bylo Německo a poté Chorvatsko, Itálie, Rakousko, Slovensko a Španělsko. Některé země získaly pod 5 %, a proto jsem se rozhodla je zde nezmiňovat a nezařadit je do žebříčku.

Ráda bych však zmínila i státy, které z daného výběru zemí EU nezazněly ani jednou. Těmi jsou Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko. Ty vyšly z našeho průzkumu jako nejméně atraktivní a nejméně navštěvované země z EU.

V následující otázce jsem se ptala na další navštěvované státy (i mimo EU) a znovu byla nejčastější odpověď Česká republika. Další zmíněné země byly téměř totožné s otázkou předchozí, z čehož lze usoudit preference o cestování po EU před cestováním na delší vzdálenosti.

Graf 1: Nejčastěji navštěvované země I

Česká republika 20 % 19 % Německo Chorvatsko 5 % Itálie 17 % Rakousko 9 % Slovensko Španělsko 9 % 12 % Ostatní země celkem 10 %

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017.

Z důvodu, že drtivá většina dotazovaných byli studenti, můžeme i v následující kontingenční tabulce vidět převahu právě jejich odpovědí, které obsahovali 69,44% z celkového počtu respondentů. Druhými nejčastějšími respondenty byli pracující na plný úvazek. Z reakcí lze usuzovat, že většina respondentů preferuje cestování na kratší vzdálenosti. Ve vedení se ukázala Česká republika společně s Německem. Jako další byly velmi oblíbené destinace Čechů, a to Chorvatsko a Itálie.

Co se týká preferencí rozdělených dle statusů, jak u pracujících, tak i u studentů je uvedena jako nejoblíbenější destinace Česká republika. Preference se shodují i u cestování do Německa. Pracující na rozdíl od studentů upřednostňují cestování na Slovensko. A na druhou stranu studenti zvýhodňují na rozdíl od pracujících cestování do Chorvatska. Z tohoto průzkumu dále také vyšlo, že respondenti bez ohledu na to, zda pracují či studují, preferují cestování na kratší vzdálenosti, a to po Evropě.

Tabulka 2: Nejčastěji navštěvované země II Podnikám Pracuji Pracuji na Pracuji na Student Celkový (v %) brigádně plný úvazek poloviční (v %) součet (v %) (v %) úvazek (v %) (v %) Belgie 1,12 1,12 Česká 1,12 4,48 11,20 17,92 republika Chorvatsko 1,12 11,20 12,32 Itálie 3,36 6,72 10,08 Kypr 1,12 1,12 Litva 1,12 1,12 Malta 1,12 1,12 Německo 2,24 3,36 12,32 17,92 Nizozemsko 2,24 2,24 Polsko 1,12 1,12 Rakousko 2,24 5,60 7,84 Řecko 2,24 3,36 Slovensko 1,12 3,36 1,12 8,96 Spojené 1,12 2,24 4,48 7,84 království Španělsko 1,12 4,48 5,60 Celkový 6,72 1,12 21,28 1,12 69,44 100,00 součet Zdroj: Vlastní zpracování, 2017.

V Tabulce 3 nadpoloviční většina respondentů ví, co znamená pojem sdílená ekonomika. Celkem bylo zpracováno 95 odpovědí. V této tabulce vidíme, že 24 % respondentů nikdy tento pojem neslyšelo a 22 % přesně neví, co to sdílená ekonomika je. Ve znalosti sdílené ekonomiky zde převažují studenti, u kterých pouze 1/6 neví, co sdílená ekonomika znamená. 1/6 tento pojem už slyšela, ale nejsou si jistí, zda přesně ví, o co jde, zbylé 4/6 přesně ví, co to sdílená ekonomika je. Na rozdíl od pracujících, z nichž téměř polovina respondentů z této skupiny netuší, co si má pod tímto názvem představit. Dalo by se tedy říci, že studující mají větší povědomí o sdílené ekonomice než pracující. Vzhledem k tomu, že skupina studujících zde byla zastoupena z 69 %, celých 45 % z nich přesně vědělo, co sdílená ekonomika znamená, dalších 12 % tento pojem již slyšelo a pouze 12 % nevědělo, co to sdílená ekonomika je.

Tabulka 3: Znalost pojmu sdílená ekonomika v kontextu s ubytováním Ne – nevím, Ano – vím, Už jsem pojem sdílená Celkový co sdílená co sdílená ekonomika slyšel/a, součet ekonomika ekonomika ale nevím přesně, (v %) znamená (v %) znamená (v %) co to znamená (v %) Podnikám 1,05 4,20 1,05 6,30 Pracuji 1,05 1,05 brigádně Pracuji 9,45 6,30 6,30 22,05 na plný úvazek Pracuji na 1,05 1,05 poloviční úvazek Student 12,60 45,15 11,55 69,30 Celkový 24,15 55,65 19,95 100,00 součet Zdroj: Vlastní zpracování, 2017.

Graf 2 ukazuje, jaké platformy jsou mezi respondenty nejvíce známé, ve kterých jsou respondenti registrováni a které platformy již využili. Nejvíce respondentů slyšelo o platformě Airbnb, ta je i největší měrou využívána a je v ní registrováno nejvíce respondentů. Jako druhá nejznámější platforma je dle výzkumu Couchsurfing, o níž slyšelo 54 respondentů, ale je v ní registrováno a využívá ji podstatně méně uživatelů než u Airbnb. Jako třetí z doslechu nejznámější platforma z našeho průzkumu vyšla platforma Homeaway, o které slyšelo 21 respondentů. 50% respondentů nevyužilo ani není registrováno v žádné z platforem. Z tohoto důvodu v dalším vyplňování dotazníku pokračovali pouze ti, kteří mají se sdílenou ekonomikou zkušenosti. Jako další platformy zde byly zmíněny i Vacation rentals, VRBO a Flipkey. Někteří respondenti znali z doslechu i platformu Vacation rentals a VRBO. O platformě Flipkey slyšeli pouze 4 respondenti. Jeden respondent zná a využil i jinou zde neurčenou platformu.

Graf 2: Platformy sdílené ekonomiky

34 Airbnb 34 72

2 Home away 1 21

1 Vacation rentals 0 10

11 Couchsurfing 12 54

0 VRBO 1 7

3 Flipkey 1 4

53 Žádnou 52 10

1 Ostatní 1 1

0 10 20 30 40 50 60 70 80

Jsem registrován/a Využil/a jsem Slyšel/a jsem

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017.

Další průzkum už se týká pouze respondentů, kteří mají se sdílenou ekonomikou zkušenosti. Respondentů následně odpovídal pouze zlomek, a to 60 z původního počtu 97. Z kontingenční tabulky 4 vyplývá, že více než polovina respondentů aktivně používá sdílenou ekonomiku při svém cestování. Také můžeme vidět, že jsou to právě studenti, kteří sdílenou ekonomiku nejvíce využívají. Oni jsou i ti, kteří ubytování přes sdílenou ekonomiku nejvíce nabízejí. Pracující na plný úvazek využívají sdílenou ekonomiku jako druzí nejčastěji a nejméně často využívají sdílenou ekonomiku pracující na poloviční úvazek.

Tabulka 4: Vztah ke sdílené ekonomice Podnikám Pracuji na Pracuji na Student Celkový (v %) plný úvazek poloviční úvazek (v %) součet (v %) (v %) (v %) Obojí – 6,26 6,26 nabízím i využívám Poskytovatel 3,13 3,13 6,26 Uživatel 12,52 18,78 3,13 53,21 87,64 Celkový součet 12,52 21,91 3,13 62,60 100,00 Zdroj: Vlastní zpracování, 2017.

V následující Tabulce 5 můžeme porovnat, v jakých zemích je sdílená ekonomika nejvíce využívaná. Jako nejoblíbenější země pro ubytování se prostřednictvím sdílené ekonomiky se ukázala Velká Británie a Itálie. Jako nejčastěji navštěvovaná destinace z našeho výzkumu vyšla Česká republika společně s Evropou jako celkem a Chorvatskem. Z této tabulky také vyplývá, že nejčastěji sdílenou ekonomiku využívají právě studenti, a to především v Chorvatsku.

Tabulka 5: Cestovatelské destinace, ve kterých respondenti nejčastěji využívají alternativní ubytování Podnikám Pracuji Pracuji na Pracuji na Student Celkový (v %) brigádně plný úvazek poloviční (v %) součet (v %) (v %) úvazek (v %) (v %) Česká 2,77 5,54 8,31 republika Dánsko 5,54 5,54 Evropa 2,77 5,54 8,31 Chorvatsko 11,8 11,80 Itálie 11,8 11,80 Japonsko 2,77 2,77 Německo 2,77 2,77 Nizozemsko 5,54 5,54 Rakousko 2,77 2,77 Skotsko 2,77 2,77 Slovensko 2,77 2,77 Španělsko 2,77 2,77 Švýcarsko 2,77 2,77 5,54 USA 5,54 2,77 8,31 Velká 5,54 5,54 2,77 14,57 Británie

Všude 2,77 2,77 5,54 Celkový 11,80 2,77 19,39 2,77 63,71 100,00 součet Zdroj: Vlastní zpracování, 2017.

Z této části výzkumu vyplývá, že respondenti preferují cestování na kratší vzdálenosti, a to především po České republice a evropských zemích. Více než polovina respondentů byli studenti, takže jedním z faktorů se zdá být úspora financí při cestování a dále snaha poznávat nové lidi a kulturu. Jako nejznámější platforma mezi respondenty bylo Airbnb a následně platforma Couchsurfing. Největší povědomí o sdílené ekonomice mají studenti na rozdíl od pracujících, kteří často nevědí, co tento pojem znamená. Nejčastěji se pomocí sdílené ekonomiky ubytovávají studenti, kteří tuto službu i nejčastěji nabízejí. Cestování na dlouhé vzdálenosti či přes oceán se u respondentů neukázalo jako atraktivní.

Respondenti byli dotazováni na jejich názor na výhody a nevýhody ubytování formou sdílené ekonomiky měli za úkol na hodnotící škále vyznačit, do jaké míry souhlasí, či nesouhlasí s daným výrokem. V pravé části se nacházejí negativní výroky o sdílení, v levé části jejich pozitivní opaky.

V první otázce byli respondenti dotazováni na to, co si myslí o ceně v porovnání s kvalitou, kterou nabízejí hotely, a tím, co nabízí sdílená ekonomika. Více než polovina respondentů spíše souhlasí s tím, že při ubytování skrze sdílenou ekonomiku dostanou stejnou kvalitu za nižší cenu než v hotelu. Pouze pro 5 % respondentů cena při ubytování není rozhodující. 83 % respondentů věří, že recenze uváděné na platformách jsou objektivní, spolehlivé a dostatečně vypovídající. Pouze 17 % respondentů si nemyslí, že by recenze byly dostatečně vypovídající a spolehlivé. Pro 79 % je prostředí nabízené sdílenou ekonomikou dostatečně útulné a v bytech se cítí jako doma a vítaní. Pro 21 % dotazovaných je prostředí méně vyhovující a necítí se dostatečně útulně. Téměř všichni respondenti, a to 95 %, souhlasí s tím, že lokality, které jsou nabízeny skrze sdílenou ekonomiku, jsou velmi zajímavé a atraktivní a také, že se nabízené nemovitosti nacházejí v dobrých lokalitách. Jednoduchou komunikaci a jednoduché ubytování vnímá ve sdílené ekonomice 88 % uživatelů. Pro 92 % respondentů ubytování vždy dopadlo bez problémů a bez potřeby řešit s poskytovatelem či s danou platformou neočekávanou situaci. Pro 9 %

51 respondentů ubytování nedopadlo vždy bez problému, a museli tak hledat náhradní či jiné ubytování. Ve většině případů host věří, že může poskytovateli důvěřovat. Tuto důvěru v poskytovatele má 83 % respondentů. Pouze 17 % v poskytovatele nevěří a myslí si, že zde hrozí určité nebezpečí újmy. Dále 79 % respondentů věří, že se na poskytovatele může spolehnout. Žádný z respondentů si nemyslí, že by na poskytovatele nebylo v žádném případě spolehnutí. V 86 % případů se fotografie shodují s realitou. Co se týká nabízené kvality, 57 % respondentů má názor, že kvalita nabízená v hotelu je vyšší než kvalita ubytování nabízená skrze platformy sdílené ekonomiky.

Tabulka 6: Ultimáta sdílené ekonomiky 1 2 3 4 Nižší cena za stejnou 33 52 10 5 Cena pro mě není kvalitu jako u hotelu, cena rozhodující je pro mě rozhodující Recenze jsou objektivní, 32 51 15 2 Recenze nejsou spolehlivé a vypovídající dostatečně spolehlivé Cítím se "jako doma" 25 54 19 2 Prostředí je neútulné, cítím se nevítaný/á Dobré lokality, zajímavé 45 50 4 2 Špatné umístění, druhy ubytování ubytování není nikterak zajímavé Jednoduchá komunikace, 45 43 11 2 Složitá komunikace, pohodlné objednání nepohodlné Ubytování vždy dopadlo 42 50 7 2 Ubytování vždy bez problému nedopadlo, musel/a jsem shánět náhradní Důvěra v poskytovatele, 27 56 15 2 Nedůvěra bezpečné v poskytovatele, nebezpečné, nebezpečí újmy Na poskytovatele se mohu 26 53 22 0 Nemohu se spolehnout spolehnout na poskytovatele Fotografie se shodují 26 60 13 2 Fotografie se neshodují s realitou s realitou Kvalita je vyšší než 9 33 44 13 Kvalita je nižší než v hotelu v hotelu CELKEM 310% 502% 160% 32% Zdroj: Vlastní zpracování, 2017.

Tabulka 7: Legenda k Tabulce 6 1 Plně souhlasím s rčením 1. nejčastější odpověď na levé straně 2 Spíše souhlasím s rčením 2. nejčastější odpověď na levé straně 3 Spíše souhlasím s rčením 3. nejčastější odpověď na pravé straně 4 Plně souhlasím s rčením Nejméně častá odpověď na pravé straně Zdroj: Vlastní zpracování, 2017.

Respondenti také byli dotazováni na jejich osobní názor ohledně sdílené ekonomiky, nejprve bych ráda shrnula ty pozitivní a následně vyhodnotím a budu parafrázovat ty negativní.

Respondenti si myslí, že sdílení je boom a že by si ho měl každý vyzkoušet. Je to přínos pro společnost a zapojuje různé druhy lidí k cestování, dává jim větší možnost poznat danou kulturu a seznámit se s místními lidmi na rozdíl od tradičního cestování, kdy s místními téměř nepřijdete do styku. Je to ubytování za slušnou cenu a většinou nižší než u hotelů, díky tomu se dá z daného místa i více poznat. Prostředí bývá příjemnější a více osobní. Skvělé pro krátkodobé pobyty. Finanční výpomoc pro cestování jak ze strany hosta, tak i ze strany hostitele. Skvělé pro větší partu cestovatelů. Otevírají se nové inovativní možnosti cestování. Jeden příspěvek dokonce zněl, cituji: „Je to naprosto úžasná věc, bez které si nedovedu představit svůj moderní život“. Využití alternativních zdrojů. Výborná platforma, která je vhodná především pro studenty.

Na druhou stranu si myslí, že nemá do budoucna velkou perspektivu z důvodu plánovaných regulací. Je zde nižší spolehlivost na ubytovatele a na to, že ubytování se doopravdy uskuteční. Zorganizovat ubytování je náročnější a občas se vyskytne i náročnější komunikace s hostitelem. Méně vhodné pro dlouhodobější pronájmy. Je třeba být více obezřetný při výběru ubytování, ne všechny detaily mohou být hned na první pohled jasné, jako je tomu například u hotelů. Sdílená ekonomika má negativní vliv na rozvoj hotelnictví v globálním měřítku. Může to být neférové jednání z pohledů ostatních fungujících podnikatelů. Je zde absence vedlejších služeb, jako jsou například snídaně či

53 jiné doplňkové služby. Nebezpečné z pohledu sólo cestovatele. Je zde nabízeno méně soukromí v případě, že bydlíte u někoho a nemáte pro sebe celou nemovitost.

Spousta výroků se v hodnocení opakovala, a tak jsem se snažila z každého vybrat něco. Na názorech respondentů můžeme vidět, že i oni si uvědomují veškerá rizika a výhody cestování a ubytovávání se sdílením.

Dle výzkumu PwC, který byl proveden v USA, sdílená ekonomika prosperuje hlavně z důvodu unikátnějších zkušeností, lepších cen a širšího výběru druhů ubytování. Aspekt hygieny, bezpečnosti a nejisté kvality však stále odrazuje lidi z užívání sdílené ekonomiky a 34% dotazovaných tak stále preferuje zaběhlé a známé hotelové řetězce před Airbnb. (PwC, 2015, s. 23) [cit. 2017-04-02] Dle výzkumu provedeného v České republice jsou tyto motivy pro používání sdílené ekonomiky téměř stejné. Kvalita se ukázala jako nejistá při porovnání s hotelem. Bezpečnost a hygiena se nestaly v průzkumu prováděném v České republice důvodem pro nevyužívání sdílené ekonomiky. Z faktu, že 30 % respondentů ukončilo výzkum před samotným dotazováním na zkušenosti se sdílenou ekonomikou, lze usuzovat, že tito lidé preferují ubytování v hotelích, stejně jako to ukázal průzkum PwC v USA.

V roce 2016 byl v USA proveden výzkum a výsledky byly následně zveřejněny na stránkách airbnbcitizen. Tento výzkum se zaměřil především na millennials. Výzkum se netýkal sdílené ekonomiky jako celku, ale pouze pro Airbnb. V tomto výzkumu bylo osloveno celkem 1 500 Američanů, z toho 1 000 millennials a 500 dospělých nad 35 let. Zjistilo se, že dva ze tří millennials i dospělých nad 35 let mají ke sdílené ekonomice příznivý vztah. Pouze jeden z deseti má k ní nepříznivý vztah. Výsledky jsou tedy podobné jako ve výzkumu prováděném v České republice, kde 60 % respondentů sdílenou ekonomiku aktivně využívá pro své ubytování při cestování, jak bylo uvedeno v Tabulce 4.

Tabulka 8: Vztah ke sdílené ekonomice Příznivý vztah Nepříznivý vztah Bez názoru 35+ 67 % 9 % 24 % Millennials 74 % 8 % 18 % Zdroj: Vlastní zpracování na základě David Binder Research, 2016.

I v USA je stále problém s legalizací sdílené ekonomiky, hlas lidu má ovšem v této zemi velkou sílu. V Tabulce 9 vidíme, že většina dotazovaných podporuje návrh, aby se Airbnb stalo legálním. Respondenti byli dotazováni, zda by jim nevadilo zlegalizování v místě jejich bydliště. 81 % millennials je pro zlegalizování sdílené ekonomiky, konkrétněji Airbnb. Jen málo z dotazovaných je proti její legalizaci. Lze usoudit, že respondenti, kteří jsou proti legalizaci sdílené ekonomiky, jsou ti, kteří ubytování pomocí Airbnb nabízí a právě těchto lidí by se nejvíce týkali změny v legislativě.

Tabulka 9: Legalizace sdílené ekonomiky Pro Proti Bez názoru 35+ 73 % 13 % 14 % Millennials 81 % 9 % 10 % Zdroj: Vlastní zpracování na základě David Binder Research, 2016.

Tabulka 10 ukazuje, že většina Američanů plně rozumí výhodám sdílené ekonomiky. Tři ze čtyř Američanů nad 35 let a více než 80 % millennials věří, že Airbnb dává možnost se setkat s novými lidmi z různých míst. Více než 3 ze 4 millennials vidí Airbnb jako důležitou inovaci, v tom jak lidé cestují. Také věří, že pomůže lidem ze střední třídy lépe financovat své domovy, a také, že přivede cestovatele do míst, která by jinak neměla šanci z turismu profitovat, sdílená ekonomika tedy přispívá k rozvoji či vytvoření destinací cestovního ruchu. Většina respondentů také věří, že Airbnb se stane důležitou součástí ekonomiky a že je důležité snižovat znečištění životního prostředí, k čemuž by i Airbnb mohlo dopomoci. V porovnání s výsledky výzkumu provedeného v České republice, Češi také plně rozumí výhodám, které sdílení nabízí. Češi jsou skeptičtí ohledně budoucnosti sdílené ekonomiky, a to hlavně z důvodu jejího plánovaného regulování po vzoru již regulovaných měst, kde byla sdílená ekonomika úplně zakázána. Čeští respondenti, stejně tak jako američtí, věří, že sdílená ekonomika nabízí lepší poznání místní kultury a seznámení se s novými lidmi.

Respondenti měli souhlasit či nesouhlasit s následujícími rčeními:

Tabulka 10: Vyjádření k jednotlivým výrokům 35+ Millennials Airbnb poskytuje možnost potkat se a poznat nové lidi 76 % 82 % z různých míst Airbnb je důležitá inovace v tom, jak lidé cestují 69 % 75 % Airbnb pomáhá lidem ze středních tříd dovolit si své 68 % 75 % domovy Airbnb dovede cestovatele do míst, které by jinak 68 % 74 % z turismu neprofitovaly Airbnb se během 5 let stane významnější složkou 62 % 68 % ekonomiky Je důležité cestovat způsoby, které neznečišťují životní 60 % 70 % prostředí, a tím dosáhneme i používání sdílených domů, jako to dělá například Airbnb Zdroj: Vlastní zpracování na základě David Binder Research, 2016.

Porovnání evropské a americké sdílené ekonomiky Při porovnávání evropské sdílené ekonomiky a americké je potřeba brát v potaz, že sdílená ekonomika se narodila právě v USA a má tam tedy i větší tradici. Dalo by se říci, že Američané budou ve sdílení alespoň o 10 let před Evropou. Jsou na sdílení už o něco více zvyklí. Další věc jsou i povahové vlastnosti Američanů. Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že jejich extrovertnost, přívětivost a smysl pro komunitu je opravdu mnohem typičtější, než je tomu u Evropanů. Můžeme tedy konstatovat, že sdílená ekonomika má větší potenciál prosperovat v amerických státech než ve státech evropských. Nasvědčuje tomu i fakt fungujících platforem sdílení po celé USA, o nichž běžný Evropan nemá ani ponětí, že existují, anebo že by vůbec mohly fungovat. V mém výzkumu byli dotazováni pouze millennials na rozdíl od amerického výzkumu, kde byla 1/3 dotazovaných i lidé ve věku 35 a více. Na otázku, zda víte, co je to sdílená ekonomika v kontextu s ubytováním, odpovědělo 22 % Čechů, že nevědí. V další konkrétnější otázce, kde již byly jednotlivé platformy vyjmenovány, téměř všichni znali minimálně jednu z nich. U Američanů je situace podobná ohledně znalosti sdílené ekonomiky. 74 % millennials má ke sdílené ekonomice kladný vztah, jen 8 % má vztah záporný. 18 % je v této otázce bez názoru, z čehož lze usoudit, že buď o sdílené ekonomice nikdy neslyšeli, nebo že jí nikdy nevyužili. Situace se tedy podobá té české. Co se týká výjezdového cestovního ruchu dle webu wanderingtrader.com, méně než 10 % Američanů kdy vycestovalo za hranice USA. Vím to i z vlastní zkušenosti. Při mém čtyřměsíčním pobytu v USA jsem se Američanů ptala, zda

56 někdy byli v Evropě nebo jinde v zahraničí, všichni mi odpověděli, že nikdy z USA nevycestovali. Situace tedy nasvědčuje tomu, že Američané hostí Američany, kdežto Evropané většinou hostí zahraniční klientelu. V USA tak nebývá jazyková bariéra mezi oběma stranami. Z mého průzkumu vyplývá, že největší procento respondentů preferuje domácí cestovní ruch před výjezdovým. Avšak v Evropě je situace velmi odlišná. Pro Evropana je mnohem jednodušší vycestovat do zahraničí než pro Američana, ať už to vezmeme z hlediska vzdálenosti, anebo pouze jako fakt, že my při odjezdu do zahraničí nemusíme letět přes oceán. Podíváme-li se na závěrečné tabulky obou výzkumů, můžeme konstatovat, že se názory na sdílenou ekonomiku u mládeže příliš neliší. Téměř všechny názory respondentů se shodují. Liší se pouze mínění ohledně bezpečnosti, které si myslím, je pochopitelné už jenom tím, že Česká republika byla za rok 2016 vyhlášena jako šestá nejbezpečnější země světa. Millennials po celém světě mají vesměs pozitivní vztah ke sdílení. Rozumí tomu, že je potřeba využívat dosud nevyužitá aktiva, a tomu, že je jednou z cest, která může dopomoci populaci posunout se zase o něco kupředu bez nutnosti vytváření nových technologií, ubytovacích kapacit atd. Dnešní doba a mladá generace má vysoký smysl pro ochranu životního prostředí, a tak si myslím, že i proto má sdílení velký potenciál prosperovat do budoucna.

3. Návrhová část

3.1 Návrh pro hotely

Hlavním cílem této části je shrnout to, v čem je sdílená ekonomika lepší a pro hosty lákavější než tradiční hotely. Tento úsek vyzdvihne lepší stránky sdílené ekonomiky a navrhne hoteliérům, co změnit nebo jakým směrem se ubírat v případě, že by chtěli oslovit i mládež, na kterou je sdílená ekonomika především zaměřena. Použiji zde poznatky jak z teoretické části mé práce, tak i z analytické. Chtěla bych zde navrhnout, jak od samého počátku zacházet s hostem (konkrétněji s mládeží), aby to bylo jeho požadavkům příjemné.

Stylizovat hotel do nového, mládeži přívětivého stylu O hotelích je všeobecně známo, že pokud si vyloženě nezakoupíte pokoj ve speciálním hotelu (např. boutique hotelu), bude Vám nabídnut „obyčejný pokoj“, většinou s postelí, skříní, televizí a ledničkou. Bílé stěny, „huňaté“ koberce na chodbách, recepční oblečena do kostýmku a další věci, které jsou samozřejmě při oslovování business či starší klientely v pořádku. Jestliže chce však hotel oslovit i mladší klientelu, je potřeba na to jít trochu jinak, a to už od počátku. V následujícím textu navrhnu, jak by měl takový hotel vypadat komplexně. Jednotlivé komponenty by však šly s trochou vkusu zavést i do již fungujících hotelů, které toho nechtějí moc měnit, a které budou zajímavé právě pro mládež, mají větší možnost tento další segment efektivně oslovit. Je také možné, že se tento nový redesign zalíbí i jiným hostům než právě mládeži. Hotel se zakomponováním netradičních prvků zviditelní a odliší od ostatních.

Dle průzkumu není nad to se kdekoliv na světě cítit jako doma, anebo se cítit dokonce lépe než doma. To je jedním z důvodů, proč millennials často preferují sdílenou ekonomiku před klasickým hotelem. Důvodem je právě pobyt u někoho doma. Na zdech visí zaprášené obrazy, všude po bytě jsou květiny a rozmístění nábytku má svůj smysl a je zde většinou zakomponován nějaký odkaz na minulost (odkryté pálené cihly). Proč by tedy hotely nemohly své pokoje vylepšit už takovými maličkostmi? Za stejnou cenu

58 nabídnout jen o něco více personalisované pokoje a pokoje, které nebudou naprosto stejné. Každý člověk je jiný, tak proč by v hotelu nemohl mít možnost vybrat si hned mezi několika druhy takových pokojů?

Následující část byla zpracována s pomocí architektky pro firmu Tétris Mgr. Lenky Mackové, s níž jsme společně vypracovali návrh pro to, jak by měl vypadat takový hotel, který právě bude odpovídat dnešním trendům a bude zpracován tak, aby oslovil především generaci Y.

Při bádání po tom, v jakém stylu by měl být zařízen, aby oslovil námi požadovanou klientelu, jsme nenašli jeden jednotný styl. Pro bližší vysvětlení použiji již známé architektonické styly, které ve finále můžeme nazývat jednotným neoficiálním názvem: HIPSTER styl. Tento styl, který by byl vhodný právě pro nalákání mládeže, zahrnuje prvky z různých architektonických stylů. Mám na mysli prvky z Art deco, industriálního stylu, tradičního architektonického stylu, vintage stylu nebo třeba i zakomponování prvků z architektury 30. let minulého století (dwellcandy). Ve finále člověk může použít prvky, které najde doma na půdě, ale je potřeba vhodně je zakomponovat do celkového interiéru.

„Alternativní zdroje ubytování“ – „alternativní“ – toto slovo vždy znamenalo odlišnost od ostatních, odlišnost od zaběhlého systému. V našem slova smyslu tomu už tak úplně není. Dle průzkumu a charakteristiky uživatelů je důležité si zapamatovat hotel a užít si pobyt, to je jedním z důvodů, proč jsme se rozhodli pro následující styl. Styl, který bude vhodný pro klientelu, která momentálně preferuje využívání sdílené ekonomiky.

Tento hotel by měl odkazovat na minulost budovy a tuto minulost ještě více podnítit. Jako případovou studii si vezměme nějaký objekt, který je postaven z pálených cihel a je minimálně 100 let starý, to je to, co dnešní mládež osloví, a co si zapamatují. Mohl by to být i bývalý pivovar v Chýnově, o němž se momentálně přemýšlí, co se s ním stane dál. Vezměme si tedy tuto budovu jako příklad a dále si řekněme, jaké stavební a designové úpravy bude potřeba provést pro dosažení našeho stylu.

Obrázek 3: Zchátralý pivovar v Chýnově

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017.

V první řadě je potřeba zakonzervovat vnější fasádu s důrazem na zachování původního vzhledu. Samozřejmě se musí opravit nezbytné a oku nelahodící aspekty. Tato konzervace slouží především jako utěsnění před vstupem vlhkosti do zdí a zabránění tak mrazu před dalším vnitřním roztahováním zdí zevnitř. Další oprava zevnějšku, která zde bude nutná, je i z důvodu tepelné izolace výměna oken, ale zase se zaměřením na původ. To znamená, nechat udělat repliky stávajících oken, aby vypadaly jako původní, avšak s novodobými izolačními vlastnostmi. Dalším krokem, co se týče vnější opravy, je kompletní oprava střechy, a to hlavně z důvodu izolačních vlastností budovy. Střecha je velmi důležitou částí objektu a je potřeba zavolat statika z důvodu přeměření její nosnosti, aby byla schopna unést těžší novodobé krytí. Co se týká vnitřních úprav, je nutné důkladné omytí stěny a také její zakonzervování, popřípadě natření. Pokud jsou podlahy v dobrém stavu, je vhodné jejich zachování, popřípadě výměna, avšak s jejich možným zakomponováním do budoucího interiéru, například vytvořit z nich dekoraci na zeď.

V redesignování interiéru je důležité použít moderní technologie v kombinaci s retro nábytkem a DIY výrobky. Interiér by měl být zajímavý a takový, aby šel za hranici toho, na co jsou lidé zvyklí. Pro další výzdobu stěn je možné oslovit například začínající umělce,

60 kteří svými projekty podpoří design daného místa. V tomto konkrétním případu by bylo vhodné odkázat se i na minulost budovy, a použít tak například výzdobu z odvětví pivovarnictví. Vhodná by byla kombinace surového železa, dřeva, přírodních materiálů, pálených cihel a betonu společně s vhodně zakomponovanými moderními prvky a materiály. Na druhou stranu je nutné tento „divoký“ styl podpořit i dobrými technologickými vymoženostmi. Těmito technikami mám na mysli především kvalitní a moderní sociální zázemí, samozřejmě v kombinaci s vintage stylem. Dále například na stropech umístěné sprinklery, které slouží jako prevence před požárem a zároveň i jako dekorace. Další důležitou kvalitní součástí je i dobrý spánek, který bude zajištěn matracemi a dostatečným zastíněním jednotlivých pokojů. Na nich by však měla být i kvalitní, bezchybně fungující sprcha s toaletou a umyvadlem. Pokoje by neměly být společné, ale soukromé, od dvoulůžka po čtyřlůžko. Pokoj by však pro ubytovaného v tomto konceptu neměl být tím jediným, co si ze svého pobytu zapamatuje, měl by to být celkový dojem z podniku.

Z hlediska personálu by bylo vhodnější zaměstnávat mladší personál, který si bude s cílovou skupinou lépe rozumět, nosit netradiční dresscode. Ten se může také stát dalším z aspektů, jenž utkví zákazníkovi v paměti. V tomto případě bych doporučila i neformální vztah mezi zaměstnancem a zákazníkem a podpořila bych i tykání při jednání na recepci, v restauraci atd. (v případě, že klientela bude generace Y).

Social-hub neboli společenská místnost je v podniku určeném pro mladé lidi též velmi důležitá. Mladí lidé se rádi scházejí a setkávají při svých cestách s novými lidmi. Je proto důležité vybudovat místo, kde se budou moci společně zabavit. Může to být i kavárna či restaurace anebo jenom místnost, kam provozovatel umístí různé aktivity, jako je například fotbálek nebo stolní tenis. Také by zde měl být prostor pro relaxaci, a to v podobě retro křesílek či pohovek.

Příklad: Fusion hotel je takový, po jehož vzoru by se i nadále měla ubírat tématika hotelů, které by chtěly oslovit mladší klientelu. Tento hotel nabízí výběr hned z několika druhů pokojů dle vašeho vkusu. Naleznete v něm jak moderní prvky, tak i retro kousky, které však

61 s ostatním n