Edita Gruberová Návraty Helmutha Rillinga Vídeňská Státní Opera SYMFONICKÝ ORCHESTR HL
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
HUDEBNÍ ROZHLEDY 04 2006 | ročník 59 | cena 40 Kč Edita Gruberová návraty Helmutha Rillinga Vídeňská státní opera SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK DUBEN 2006 4. a 5. 4. 2006 | út a st 14. 4. 2006 | pá Smetanova síň Obecního domu v 19.30 hodin Kostel sv. Šimona a Judy v 19.30 hodin SYMFONICKÝ ORCHESTR A. VIVALDI: HL. M. PRAHY FOK JUDITA TRIUMPHANS – ORATORIUM Dirigent: KOMORNÍ ORCHESTR PRAŽSKÝCH PETR ALTRICHTER SYMFONIKŮ Sólista: Dirigent: JAROMÍR KLEPÁČ | klavír ALBERTO ZEDDA L. Fišer, F. Liszt, F. M. Bartholdy PRAŽSKÝ KOMORNÍ SBOR Sbormistr: Josef Pančík 7. 4. 2006 | pá Sólisté: Smetanova síň Obecního domu v 17.00 hodin MARIANNA PIZZOLATO, AGATA BIENKOWSKA, ALEŠ BÁRTA | varhany MARTA BEŇAČKOVÁ, JANA SÝKOROVÁ, J. S. Bach, F. Liszt, B. Martinů, MARIA HAAN P. Eben, M. Sokola 20. 4. 2006 | čt 8. 4. 2006 | so Klášter sv. Anežky České v 19.30 hodin Dvořákova síň Rudolfina v 19.30 hodin PAVEL ERET, VĚRA ERETOVÁ ZUZANA PAULECHOVÁ houslové duo MARIÁN LAPŠANSKÝ W. A. Mozart, E. Ysaÿe, H. Tamaki, klavírní duo A. Honegger, P. de Sarasate W. A. Mozart, G. Bizet, W. Lutoslawski, Úvodní přednáška: Monika Sybolová: V. Hynais S. Rachmaninov, M. Infante – Podobizna paní Hrušové s dcerami (1896) 11. 4. 2006 | út 25. a 26. 4. 2006 | út a st Kostel sv. Šimona a Judy v 19.30 hodin Smetanova síň Obecního domu v 19.30 hodin PRAGA CAMERATA SYMFONICKÝ ORCHESTR Dirigent: PAVEL HŮLA HL. M. PRAHY FOK Sólista: Dirigent: VÁCLAV HUDEČEK | housle JIŘÍ KOUT W. A. Mozart Sólisté: ADAM SKOUMAL | klavír BIRGIT REMMERT | mezzosoprán 11. 4. 2006 | út JOHN DASZAK | tenor Smetanova síň Obecního domu v 19.30 hodin W. A. Mozart, G. Mahler G. ROSSINI: PETITE MESSE SOLENNELLE SYMFONICKÝ ORCHESTR PRODEJ VSTUPENEK: HL. M. PRAHY FOK Pokladna FOK, U Obecního domu 2 Po – pá: 10.00 – 18.00 hodin Dirigent: ALBERTO ZEDDA Sólisté: MEDIÁLNÍ PARTNEŘI FOK: MARIA HAAN, MARIANNA PIZZOLATO, DAVID ALEGRET, PETER MIKULÁŠ ČESKÝ NÁRODNÍ SBOR Sbormistr: Josef Pančík obsah Edita Gruberová, narozená ve slovenské Rači, žijící však již ROZHOVORy pětatřicet let v Rakousku, dnes stojí na jedné z nejvyšších příček 3 · Edita Gruberová – fenomén vokálního umění pěveckého umění. Zasloužil se o to nejen její výsostný talent, cí- 5 · Pražská konzervatoř a ředitel Pavel Trojan levědomá píle, nadšení a láska k hudbě a divadlu, ale také racio- 8 · Návraty Helmutha Rillinga nální rozvažování. Takzvané hranice oboru totiž pěvkyně vždy rozšiřovala velmi obezřetně a přes některé lákavé nabídky je UDÁLOSTI nikdy nepřekročila. Ve Vídeňské státní opeře debutovala v roce 10 · Fiore s Beňačkovou na Žofíně 1970 a okamžitě byla kritiky ohodnocena jako nejlepší zpěvačka večera. Letos si ale přijdou na své konečně i návštěvníci Pražské- FESTIVALY, KONCERTY ho jara, kde 27. května vystoupí ve Dvořákově síni a za doprovodu svého manžela Friedricha Haidera představí písně W. A. Mozar- 11 · Hořínkova úspěšná premiéra ta, F. Schuberta, J. Brahmse a R. Strausse. → strana 3 11 · Bravo Jiřímu Koutovi i orchestru 13 · Dvě světové premiéry s Pražskou komorní fi lharmonií Helmuth Rilling, letos v květnu třiasedmdesátiletý, si vysloužil 15 · 26. Smetanovské dny v Plzni titul „bachovský papež“. Nicméně je luterán, který svou hudební kariéru zahájil ve stuttgartském evangelickém kostele Gedächt- HORIZONT niskirche. V oboru duchovní hudby se stal světoznámým zejména 20 · Balkánská spojka Františka Uhlíře poté, co natočil dvě stovky Bachových duchovních kantát. Pra- ha tohoto výjimečného umělce a jeho proslulé hudební soubory DIVADLO – OPERA · BALET · MUZIKÁL Gächinger Kantorei a Bach-Collegium Stuttgart poznala popr- 23 · Jásot nad Jenůfou v Brně vé až v roce 1985 při bachovských oslavách. Od té doby hosto- 23 · Dvojitý ostravský Falstaff val v Čechách již několikrát, na jeho dosud poslední plánovanou 25 · Rendez-vous v Laterně magice návštěvu se však můžeme teprve těšit. 20. a 21. dubna provede s Českou fi lharmonií ve Dvořákově síni Mendelssohnova Eliáše. 28 · Fellini a Olbracht jako muzikáloví autoři → strana 8 ZAHRANIČÍ John Fiore okouzlil Prahu jako dirigent Wagnerova Ringu bě- 32 · Světová operní divadla hem loňského jara natolik, že rovněž jeho druhé hostování, při IV. Opera ve Vídni němž v krásné koncertní síni Paláce Žofín předvedl s orchestrem 35 · Ovace pro Lenárdovu Turandot Národního divadla a stále vynikající sólistkou Gabrielou Beňač- 36 · Bludný Holanďan v Mnichově kovou díla Hectora Berlioze a Richarda Strausse, bylo beznaděj- 37 · Oslava české hudby v Paříži a Dijonu ně vyprodané. Očekával se opět výkon, který se do dějin sezony zapíše zlatým písmem, což se nakonec přítomným posluchačům STUDIE, KOMENTÁŘE bezezbytku vyplnilo. Koncert byl setkáním se dvěma inspirativ- 42 · Zlatá éra české opery ními a inspirovanými umělci, kteří jsou ze skutečného, ne pou- IV. Aby se nezapomnělo – Jiří Joran ze mediálně nafouknutého velkého uměleckého světa. Byl lekcí 44 · Co snad nevíte o starší české hudbě interpretační pečlivosti, jaká především na našich operních jeviš- tích tolik chybí… → strana 10 IV. Polyfonie 46 · Když se řekne taneční technika Patrně prvním datovaným představením opery ve Vídni bylo v rámci svatebních oslav uvedení pastorální opery La caccia KNIHY v roce 1631, kdy se ve Vídni ženil hudbymilovný císař Ferdinand 52 · Vilém Petrželka: Z jeho životních osudů neznámých III. s Marií Annou Španělskou. Počátky známé Vídeňské státní a zapomínaných opery, která získala svůj dnešní název až po roce 1918 a v součas- 52 · Olga Erhartová: Mozart a Brno nosti patří k nejrenomovanějším operním domům světa, saha- jí ale teprve do roku 1863. Právě tehdy byl totiž k její divadelní SVĚT HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ budově položen na místě zbořených hradeb základní kámen a 54 · S Petrofem od kolébky o šest let později se c. k. Dvorní operní divadlo na Okružní třídě 56 · Pohled do světa houslařského řemesla v Čechách s 2300 místy v hledišti Mozartovým Donem Giovannim otevře- IV. Vladimír Pilař lo. K jeho základnímu repertoáru patřila zpočátku zejména díla Wagnerova a Verdiho, posléze se tu však hrál rovněž Dvořák či REVUE HUDEBNÍCH NOSIČŮ Smetana… → strana 32 60 · Od fi rmy k fi rmě 62 · Recenze CD editorial vážení a milí tenái, kulturní setkávání Prahy, Vídně a Bratislavy má již poměrně I naše dubnové číslo se tentokrát alespoň částečně pone- dlouhou tradici a mnoho nejrůznějších, více či méně znatel- se v duchu rakousko-česko-slovenských vztahů. Prostřednic- ných podob. Obě metropole nad Dunajem a metropole na tvím článku Vlasty Reittererové se v něm totiž blíže seznámí- Vltavě představovaly vždy tři živá kulturní centra, často až me s jednou z nejvýznamnějších pěvkyň současnosti, Editou neuvěřitelně propojená jemnou pavučinou hlubokých vzá- Gru berovou, která se českému publiku letos poprvé před- jemných vztahů. staví na Pražském jaru. Podobně jako Gabriela Beňačková, Pouze málokterá evropská země se může například prezento- jejíž mimořádné vystoupení pod taktovkou Johna Fioreho na vat tolika českými nebo počeštěnými zeměpisnými či jinými Žofíně refl ektuje v rubrice Události Josef Herman, pochází názvy jako právě Rakousko. Je to výsledek po staletí trvají- ze Slovenska, a podobně jako ona se před několika desítka- cího soužití českého a rakouského národa, po dlouhou dobu mi let prosadila – jak už to u nás i našich nejbližších sousedů dokonce v rámci jednoho státu. Na cestě vzájemného pozná- bývá zvykem – nejprve za hranicemi. A to právě konkrétně ve vání a obohacující kulturní výměny totiž Češi mnohá němec- Vídni. Vídeňská státní opera, jeden z nejprestižnějších oper- ká jména přizpůsobovali svému jazyku nebo je přímo překlá- ních domů v Evropě, je vůbec sama o sobě dost ojedinělým dali. Sám název Rakousko – v evropském kontextu napro- fenoménem. Její publikum dokáže být k sólistům naprosto sto ojedinělý – je odvozen z českého názvu Rakús, někdej- nesmlouvavé (vzpomeňme na rozhovor s Gabrielou Beňač- šího hradu a města Raabs ležícího na soutoku moravské a kovou v lednovém čísle HR), a tak, pokud se nestanete jeho rakou ské Dyje, neboť to bylo první větší město, s nímž se na- uctívanými miláčky požívajícími titulu „Liebling“ (a ani to ši předkové po přechodu zemské hranice setkávali. Podob- nevylučuje možnost naprostého propadnutí!), musíte ustát ným způsobem se zrodila jména Vídeň, Solnohrad neboli i velice ostré kritiky a odsudky. Na druhé straně nic vás tak Salcburk, Linec ad. Ve Vídni najdeme paláce stejných šlech- asi nemotivuje jako snaha se do zmíněné druhé „stigmatizo- tických rodů jako v Praze – Lobkowiczů, Schwarzenbergů, vané“ skupiny nedostat. A protože i dějiny tohoto operního Kinských či Harrachů, ale i budovu České dvorské kanceláře „svatostánku“ patří rozhodně k tomu, co bychom měli znát, a také kostel Panny Marie na břehu (Maria am Gestade), nesmí material o Vídeňské státní opeře chybět ani v našem jednu z nejvýznamnějších gotických staveb ve městě, jež bývá seriálu Světová operní divadla – a jak jinak, než opět z pera často nazývána Tschechische Nationalkirche. Vlasty Reittererové, která ve Vídni již několik let žije a tam- Podrobně mluvit o česko-slovenských kulturních vztazích by ní operu velmi dobře zná. K dalším nesporně zajímavým bylo více než nošením dříví do lesa, snad tedy postačí, když textům rozhodně patří i rozhovor s mezinárodně uznáva- zazní – alespoň ve výběru – jména Jana Kollára a Pavla Josefa ným dirigentem Helmuthem Rillingem, jehož Praha poprvé Šafaříka, působících v Praze, či slovenským folklórem okou- poznala v roce 1985, od té doby navštívil Čechy již několikrát zlené Boženy Němcové nebo Čecha Petera Jilemnic kého, a opět se na něho můžeme těšit 20. a 21. dubna, kdy uvede jenž se nakonec