v okr. zbraslavském nelze přehlédnouti isr. rodiny Ke konci pak připomenouti jest, že nikoli zásluhou, M e n d l ů n a Z . (J. Mendl, kupec, Ludv k Mendl,. ran ale chápanou povinnost většina, rodin isr. na Z. jest hojič, Markus Mendl, koželuh a Sam. Mendl, nájemce uvědomen a smýšlen českého a demokratické repu blice věrného.

*) Die Angabe 1879. Encyclopaedia Judaica, Band III, Kol. 735, von Dr. S. H. Lieben ist nicht richtig.

Prameny: Židé. Zikm. Winter: I. d l. Kulturn obraz' českých měst, str. 6, 123, 171—211, 286, 332, 372, 536, 549?, 600, 604, 620, (733. "' Židé. Zikm. Winter: II. d l. Kulturn obraz českých měst, str. 48, 137, 149, 152, 163, 180, 183, 201, 205, 230, 232, 274; 295, 296, 379, .422, 426 443, 444, 454, 467, 489, 497, 498, 558, 616, 661, 664, 671, 702, 721, 762,773, 827, 829, 831, 842; 843; 862, 864, 865, 871, 875. Židé. B. B on dy, upravil Fr. Dvorský. Historie Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od r. 906 do r. 1620. Vydal ŘivnáČ 1906. Materiál: dějepisný, listinný, vypsán z kronik, Josef Fischl Karel Fuchs rejstř k věcný i osobn (domác ch i ciz ch), 1000 let nepřetržitě v Čechách, obchody, platy, obrana, pronásledován , stěhován , bully papežů 1247, 1272, 1422, 1447, 1540. Základn řád Židů mýta a posléz lidumilnost vynikaj c a dosud žij c ro v Čechách, „O chr anný li s t" od Přemysla Otty II. potvrz. dák zbraslavský, emert. řed. v deň. Bankvereinu, J. Václav. IV. r. 1300 (obnovil Karel IV., Václav IV.), souditi jen Mendel v Praze). král. ůř., 1500 sněm český, neutiskovati Židů, potvrdil Vladislav Z doby popřevratové vděčně vzpom ná se na pomn 1570, Ferdinand 1527, Maxmilián a Rudolf II. potvrdil svobodu žid. účastenstv při v tán a korunovaci králů. Pobrán knih žid. c ch padlých ve světové válce a za svobodu vlasti mrt 1324, synody žid. 1348, 1605, za Ferd. I. vypověz. Židů ze země, vých legionářů, a sice ze Z.: Robert Feder a v Štěcho špehy pro Turky, glejt na zůstav, v Č. 1546, 1000 jmen žid., též vic ch Rudolf Weigert. českými jmény.

Davle. Černolice, Češtin (okr. Klatovy), Davle, Holin, Hlubo čepy, Hýskov (okr. Beroun), Choteč, Chudobice (?), J. G. Sommer ve svém spise z r. 1849 „Das König Chuchle Malá, Kl nec, Kosoř, , , reich Böhmen" v 16. d le: Berauner Kreis, uvád počet Isr. nábož. obec v Davli je dnes odbočkou obce avšak byla tak nemajetná, že jej nemohla trvale usta Lety, Libuš (u Prahy), , , L šniee, Li žid. rodin takto: Buš, 1 žid. rodina, Č m, z 397 obyvatel žid. na Zbraslavi, avšak v r. 1880 byla konstituována noviti. Proto se scházeli zdejš a okoln Židé jen teň, , Moráň, („panstv Kazňov"), Mn šek, 5 žid. rod., Davle, z 517 obyv. 5 žid. rod., Hvozdnice, jako samostatná nábož. obec s prvn m stár. Mich. o vysokých svátc ch za účelem pobožnosti. Zákonem Modřany, Mokropce, H orn Ves, Nová Ves (okr. Dob 1 rodina, Kř žov 1 rod., Mn šek (panstv 3127 obyv.) S e i d l e m v čele. Předt m se zde ustavil spolek z 2L března 1890 byla D. připojena k žid. obci ř š), Ořech, Praha, Radot n, Roudnice, Řeporyje, Ěev 4 isr. rodiny, Äidka, z 313 1 žid. cod., Trnová, z 276 žid., který pak v důsledc ch zákona o žid. nábož. zbraslavské. nice, , Suchdol (u Prahy), Trnová, Třebotov, obyv. 4 žid. rod., Všenory, z 258 obyv. 11 žid. rod, obc ch zadal vlastn stanovy. Tato žid. obec soustře M stn kronika let válečných zaznamenává též ně Uherský Brod (Morava), Vrané, Všenory, Záběhlice, Vonoklasy, z 288 obyv. 18 žid. rod., Z. na panstv dila některé menš vůkoln obce, v nichž žil roztrou kolik jmen z obce D.; rovněž i několik žid. legio a posléz Zvol (okr. J lové), takže z obc těch 7, 9171 obyv. 10 žid. rodin a Z. sama z 1420 obyvatel šeně menš počet žid. rodin: Hvozdnice, Měchen ce, nářů; těch vzpomenuto v dějinách žid. obce na Z. jest 266 zápisů. 5 isr. rodin. — J. Liehmann, okresn tajemn k zbra Trnová, Kl nec, Slivenec, Záhořany, Lochkov a Vše Velikých zásluh o osudy českých vojáků za války nory; tyto obce tvoř s e v e r n obvod okresu, kdež narukovavš ch k pražskému pl. v Solnohrade z skal Ze zápisů těchto v přehledu obc i jmen rodin žid. slavský, v r. 1874 uvád ve statistickém výkazn ku to Davle, Sázava, Štěchovice, Slapy, Záhořany tvoř si rodák štěchovský MUDr. Art. A s c h e r m a n n , vycház najevo, že rodiny ty usazeny tehdy byly na z 21.532 obyvatel vyznán žid. 477 lid , tedy průměrně jej jižn obvod. Záhy po jej konstituci r. 1880 za který velmi obětavě pomáhal bezpočetným českým Zbraslavsku hlavně jako obch. a kupci i kramáři, zpro něco nad 2%, což je v ce o jednu polovinu procenta koupila žid. obec v D. malý domek, jejž přestavěla lidem ke s v o b o d ě. středkuj c nejen prodej dobytka a potravin a nápojů než obvyklý v Čechách na venkově průměr' v letech jaa modlitebnu. S počátku měla obec i svého rab na, / . i?. (lihovin), ale v době té hlavně i stř ž vlny, domác ho osmdesátých. plátna, koudele, lůj a kůže, jak to dokazovalo tehdy Statistiky ty souvis zřejmě se stanoven m zemského 31 živnost takových v okrese. — Pak nejv ce bylo zákona z 21. června 1877, kdy určeny obvody ž. o. řezn ků 8, pachtýřů statků 4, statkáři 3, sklenáři 2, s jedn m rb., a menš s učitelem náboženstv a vydržo vinopaln ci 2. Úředn ků byly též jen 2 př pady. ván modliteben „s jazykem v obci obvyklým", což ve Z. stalo se od r. 1896, kdy v modlitebně (čp. 155) za Zaj mavo ze srovnán jmen těchto rodů venkovských vedeno české vyučován náboženstv a úřadován . N. je, že asimilovala se tehdy z většiny něm. jmen též řa o. ž. ve Z. vytvořila se spojen m 3 dř vějš ch pohřeb da jmen úplně českých, jako: Bruml k, Czysař (Sli n ch spolků v Lochkově Slivenci, Kosoři Třebotově a venec), Klepetář (Radot n), Kohout — Skohut (Kun ve Všenorech. ratice), Král (Zbraslav), Pátek (Černolice), Rezek a Stránský (Vrané), Vocásek (Lahovice) a Suchář pa Davle s okol m zůstala samostatnou, pohřb vaj c na (Točná). Dobř š. Synagoga davelská v nynějš podobě pocház z let 1880. Z nejčelnějš ch rodů žid., rozš řených v několika obc ch okresu, byly rodiny: E k s t e i n (Lochkov, Sli K davelské obci, v n ž nejprve starostou byl M ch. venéc," Zbraslav), H a r t m a n a (Č sovice, Lipenec), SeidJ, nyn Ludv. Rezek, shromaž uj se též z osady J a k e r l e (Kosoř, Lipany, Lipenec), K ö n i g (Lipe Sázava a četněji z obc : Slapy, Štěchovice a Záhořany. nec, Zbraslav), R e z e k (Choteč, Slivenec, Trnová, Ve Z. ^ořad starostů n. o. ž. byl následuj c : Jos. Vrané,' Zbraslav), R i c h t e r {Lipenec, Lochkov), Priester, K. Steidler, K. Klein, Em. Rezek a nyn Ad. V e i n e r (Lochkov, Sidka, Zbraslav), W e i s s k o p f Weisskopf, současně též propagátor domácké výroby (Slivenec, Zbřaslat), U r b á c h (Černolice, Vrané, Vše a průmyslu košikářského na celém Zbraslavsku, ex nory) . portuj c ho do celé středn Evropy. Ze zasloužilých osobnost dř vějš ch časů (19. stol.)

Zbraslav S 312 Zbraslav 3 313