Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy
Magisterská diplomová práce
2010 Bc. Karel Jung
Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy
Management v kultuře
Bc. Karel Jung
Varhany v děkanství vranovském
(historie, popis, dispozice, současný stav a finanční zabezpečení péče o varhanní fond)
Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D.
2010
1
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Podpis autora práce
2
Na tomto místě bych chtěl zvláště poděkovat Mgr. Vladimíru Maňasovi, Ph.D. za četné rady, cenné připomínky a vedení magisterské diplomové práce.
Tato práce by nemohla vzniknout bez velké ochoty a podpory ze strany duchovních správců jednotlivých farností, kostelníků, varhaníků a technických administrátorů, kteří mi ochotně umožnili přístup k nástrojům a poskytli dostupné informace a prameny. Děkuji také všem organologům a dalším odborníkům, kteří mi poskytli cenné konzultace, rady a pomoc. Poděkování patří také všem členům mé rodiny za jejich podporu během celého studia.
3 OBSAH
1 ÚVOD ………………………………………………………………….....6 2 STAV BÁDÁNÍ ………………………………………………………...... 8 2.1 Vymezení rozsahu sledovaného teritoria…………………………..9 2.2 Historická problematika vranovského děkanství………………..10 2.3 Stav bádání o varhanách v děkanství vranovském …………...... 16 3 DOKUMENTAČNÍ ČÁST ………………………………………….....18 3.1 Bezkov (něm. Weskau)………………………………………….....19 3.2 Bítov (něm. Vöttau )…………………………………………….....21 3.2.1 Kaple Nanebevzetí Panny Marie na hradě Bítově ….………………....22 3.2.2 Kostel sv. Václava ……………………………………………………….23 3.3 Blížkovice (něm. Lispitz)……………………………………….....26 3.4 Citonice (něm. Edmitz)…………………………………………….29 3.5 Horní Břečkov (něm. Ober Fröschau)………………………….32 3.6 Hostim (něm. Hösting)…………………………………………….36 3.7 Chvalatice (něm. Chwallatitz)…………………………………….39 3.8 Jevišovice (něm. Jaispitz)…………………………………………41 3.9 Korolupy (něm. Kurlupp)………………………………………...46 3.10 Lančov (něm. Landschau)………………………………………48 3.11 Lesná (něm. Liliendorf)………………………………………… 50 3.12 Lubnice (něm. Hafnerluden)……………………………………52 3.13 Lukov (něm. Luggau)……………….…………………………..54 3.14 Mašovice (něm. Gross Maispitz)………………………………..57 3.15 Milíčovice (něm. Milleschitz)…………………………………….59 3.16 Olbramkostel (něm. Wolframskirchen)………………………..61 3.17 Pavlice (něm. Pavlitz)……………………………………………64 3.18 Plenkovice (něm. Plenkowitz)……………………………………66 3.19 Stálky (něm. Stallek)……………………………………………..67 3.20 Starý Petřín (něm. Alt – Petrein)………………………………..69 3.21 Šafov (něm. Schaffa)……………………………………………...71 3.22 Štítary (něm. Schiltern)…………………………………………..73 3.23 Šumná (něm. Schönwald)………………………………………...76 3.24 Vranov nad Dyjí (něm. Frain)…………………………………...78 3.24.1 Kaple Nejsvětější Trojice na zámku Vranov nad Dyjí.…………….80 3.24.2 Kostel Nanebevzetí Panny Marie……………………………………82 3.25 Vratěnín (něm. Frattig)…………………………………………..87 3.26 Interpretace zjištěných dat……………………………………….90 4 ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA OBNOVU VARHANNÍHO FONDU V DĚKANSTVÍ VRANOVSKÉM………....95 4.1 Fundraising v neziskových organizacích (teoretické ukotvení)…..96 4.1.1 Fundraising jako získávání prostředků a hledání zdrojů……………..96 4.1.2 Zdroje financování………………………………………………………..96 4.1.3 Základní kameny fundraisingu…………………………………………..98
4 4.1.4 Fundraiser………………………………………………………………..100 4.1.5 Fundraising jako plánovaný proces…………………………………….101 4.1.6 Metody fundraisingu……………………………………………………..102 4.2 Získávání finančních prostředků v římskokatolické církvi………105 4.2.1 Zdroje příjmů financování v římskokatolické církvi…………………..105 4.2.2 Příjmy římskokatolické církve…………………………………………..106 4.3 Získávání finančních prostředků na opravy sakrálních objektů a obnovu varhan ve vranovském děkanství…………………………112 4.3.1 Dotace z veřejných zdrojů na opravy sakrálních objektů ve vranovském děkanství……………………………………………….113 4.3.2 Grant z Finančního mechanismu EHP a Finančního mechanismu Norska (tzv. Norských fondů) na záchranu varhan a obnovu interiéru kostela ve Vranově nad Dyjí…………………………………116 4.4 Zkušenosti se získáváním financí na obnovu varhanního fondu ve vranovském děkanství……………………………………………122 4.4.1 Zkušenosti se zdroji financování na obnovu varhan ve vranovském děkanství………………………………………………………………….123 4.4.2 Zkušenosti s využíváním metod získávání financí ve vranovském děkanství na obnovu varhan…………………………………………….127 4.4.3. Zkušenosti s personálním zabezpečením pro získávání financí na obnovu varhan………………………………………………………..128 4.4.4 Zkušenosti se získáváním financí na obnovu varhan v Olbramkostele a Lančově……………………………………………...129 4.4.5 Zkušenosti s projektem Tóny baroka - záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí……………………………………………..130 4.4.6 Nástin možností získávání financí pro další péči o varhanní fond ve vranovském děkanství………………………………………………...134 5 ZÁVĚR……………………………………………………………………141 6 RESUMÉ………………………………………………………………….143 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………………146 8 PŘÍLOHY……………………………………………………………...... 162
5 1 ÚVOD
Varhany tvoří velmi významnou součást národního kulturního dědictví. Vzhledem ke zvukové bohatosti bývají řazeny na přední místo mezi hudebními nástroji.1
Mnoho zajímavých varhanních nástrojů se nachází také v příhraniční oblasti kolem Znojma. Předkládaná diplomová práce se bude zabývat varhanami ve vranovském děkanství, protože otázka stavu nástrojů v této oblasti je velmi zajímavá a protože většina varhan z tohoto regionu dosud nebyla zdokumentována.
Cílem práce bude podat stručný přehled o varhanách v děkanství vranovském, shromáždit dosavadní zkušenosti osob zabývajících se získáváním financí na péči o varhanní fond v tomto regionu a nastínit možnosti finančního zabezpečení další obnovy těchto nástrojů v dokumentovaném děkanství. Diplomová práce bude zaměřena na historii, popis, dispozici varhan, provedené opravy či přestavby a způsob jejich financování včetně popisu současného stavu nástrojů v uvedeném území. Bude se rovněž zabývat konkrétními zkušenostmi osob zainteresovaných na financování péče o varhanní fond ve vranovském děkanství a pokusí se nastínit možnosti získávání financí na péči o varhanní fond v daném regionu.
Nejprve se bude předložená práce věnovat rozsahu a historické problematice vranovského děkanství a stavu bádání o varhanách v daném území. Pro popis dosavadního stavu bádání o varhanách v tomto regionu bude rozhodující Sehnalova dvoudílná publikace Barokní varhanářství na Moravě,2 která se však zabývá pouze některými barokními nástroji.
Další část diplomové práce bude zaměřena na dokumentaci varhan ve vranovském děkanství, která bude provedena v souladu s danými směrnicemi3 pro popis varhan. Vedle informací o historii obce a kostela budou uvedeny dostupné údaje o nedochovaných nástrojích. Pak se bude práce věnovat evidovaným dochovaným nástrojům, dostupným informacím o jejich autorovi, roku vzniku, o důležitých zásazích do varhan, o přestavbách či provedených opravách a jejich finančním zabezpečení. Kromě popisu nástroje a jeho dispozice bude popsán současný stav a využití varhan včetně problematiky doporučené péče o tyto nástroje.
V poslední části práce bude pozornost věnována nejprve fundraisingu, jeho zdrojům, základním zásadám, metodám a otázkám personálního zabezpečení získávání financí
1 KOUKAL, P. a kol. Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana. 1. vydání. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2006, s. 8 a s.12. 2 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl I. díl. Varhanáři. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2003. SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl2. Varhany. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2004. 3 SEHNAL, J. a kol. Směrnice pro dokumentaci varhan v českých zemích. Brno: Česká hudební společnost Brno, 1986. 6 v neziskových organizacích. Pak bude následovat pasáž o získávání finančních prostředků v římskokatolické církvi, o zdrojích příjmů a jednotlivých příjmech této církve. Následně budou poskytnuty dostupné informace ohledně financování oprav sakrálních objektů a obnovy varhan ve vranovském děkanství. Poté budou shromážděny zkušenosti osob zainteresovaných na financování péče o varhanní fond v daném území a na základě nich se práce pokusí nastínit také možnosti pro získávání financí na další obnovu varhanního fondu ve vranovském děkanství.
7 2 STAV BÁDÁNÍ
Nejprve bude užitečné vymezit rozsah dokumentovaného území a zabývat se problematikou církevního uspořádání na jihozápadní Moravě, kde se vranovské děkanství nachází. Poté bude vhodné zaměřit se na vznik tohoto děkanství a na jeho vývoj v historii. Dále bude tato kapitola věnována stavu bádání o varhanách ve vranovském děkanství a jednotlivým pramenům, které byly základním zdrojem informací o dosavadním stavu bádání o varhanách v uvedeném území.
8 2.1 Vymezení rozsahu sledovaného teritoria
Jihozápadní Morava patří po stránce církevního uspořádání římskokatolické církve v rámci moravské církevní provincie4 do diecéze5 brněnské. Brněnská diecéze vznikla v roce 1777 a vnitřně se dělila na arcikněžství, děkanství6 a farnosti.7 Brněnská diecéze se rozkládá mezi 48° 40'–49° 39' severní šířky a mezi 32° 51'–34° 53' východní délky. Správu diecéze vede biskup. Diecézi tvořilo sedm arcikněžství (brněnské, boskovské, jaroměřické, jihlavské, mikulovské, slavkovské, znojemské).8 V rámci členění této diecéze tedy náleželo vranovské děkanství k Arcikněžství Znojmo.9 Znojemské arcikněžství na jihu brněnské diecéze v rámci svého obvodu zaujímalo děkanáty hostěradský, vranovský, jevišovský, olbramovský, vranovský a znojemský.10
Zdroj: HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., 730 s. mapka č. 35, Děkanství vranovské.
4[online] rok neuveden [cit. 10. 9. 2010]. Dostupné z
2.2 Historická problematika vranovského děkanství Tato kapitola se nebude zabývat celou historií vranovského děkanství, ale soustředí se hlavně na jeho vznik, rozsah a restrukturalizace pro roce 1900. Bude vhodné zaměřit se také na otázku vývoje národnostní skladby obyvatelstva daného regionu po roce 1900, která předznamenala další osudy celého vranovského děkanství, jak jeho obyvatel a rozvoje tohoto regionu, tak i stav sakrálních památek a varhan v daném území ve dvacátém století. Děkanství vranovské vzniklo v roce 1778 ubráním několika far děkanství znojemskému. Vranovské děkanství hraničilo na severu s děkanstvím jevišovským, na východě se znojemským, na západě s jemnickým a na jihu s diecézí svatohipolytskou v Rakousích. V roce 1893 mělo vranovské děkanství dvanáct far, šestadvacet svatyní a třináct kněží ustanovených v duchovní správě.13 Územím vranovského děkanství protéká řeka Dyje, do které se u Bítova vlévá Želetavka. Toto děkanství se vyznačuje překrásnou přírodou, zvláště v okolí Vranova a Bítova. Hrudička uvádí 11 518 obyvatel české a německé národnosti, kteří se živili hospodářstvím, řemesly, povoznictví a dělnickou prací a bydleli v pěti městysích a dvaceti sedmi vesnicích. Jednotlivé patronáty byly následující: v Bítově dědicové hraběte Otakara Dauna, ve Vranově, Lukově, Šafově a Štítarech hraběnka Luitgarda Stadnická, ve Stálkách Emanuel Collalto, v Olbramkostele město Znojmo, ve Chvalaticích, Lančově a Horním Břečkově matice náboženská a ve Starém Petříně matice studijní.14 Podle Hrudičky se kolem roku 1900 bylo vranovské děkanství podle počtu věřících (11 569 katolíků) nejmenším děkanstvím v rámci brněnské diecéze. V průměru připadalo na jednu farnost tohoto děkanství 964 katolíků.15
11 Tamtéž, s. 23. 12 PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS, J. a kol. Akademický slovník cizích slov. 1.vydání. Praha: Academia, 2000, s. 148. 13 Tamtéž, s. 668. 14 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 669–681. 15 Tamtéž, s. 10. 10 Podle Topografie diecese brněnské v roce 1893 náleželo do vranovského děkanství dvanáct farností: Bítov, Horní Břečkov, Chvalatice, Korolupy, Lančov, Lukov, Olbramkostel, Starý Petřín, Stálky, Šafov, Štítary a Vranov.16 Také ze seznamu farních úřadů z roku 1949 uvedených v Historickém místopise Moravy a Slezska vyplývá, že k děkanství vranovskému příslušelo těchto dvanáct stejných farností: Bítov, Horní Břečkov, Chvalatice, Korolupy, Lančov, Lukov, Olbramkostel, Starý Petřín, Stálky, Šafov, Štítary, Vranov.17 V pozdější době došlo v brněnské diecézi k restrukturalizacím jednotlivých děkanství. Podle Katalogu brněnské diecéze ke dni 1. 10. 1998 patřilo do vranovského děkanství následujících sedmnáct farností: Bítov, Blížkovice, Chvalatice, Citonice, Horní Břečkov, Korolupy, Lančov, Lubnice, Lukov u Znojma, Mašovice, Olbramkostel, Stálky, Starý Petřín, Šafov, Štítary na Moravě, Vranov nad Dyjí a Vratěnín.18 Poslední restrukturalizace děkanství v brněnské diecézi proběhla k datu 1. 7. 1999, při níž došlo k dalšímu slučování děkanství. V úpravách a reorganizacích jednotlivých děkanství došlo k tomu, že z původních dvanácti farností v roce 1893 a 1949 se vranovské děkanství rozrostlo o některé farnosti z bývalého děkanství jevišovského (Blížkovice, Hostim, Jevišovic a Pavlice), jemnického (Lubnice a Vratěnín) a znojemského (Citonice a Mašovice) na celkový počet dvacet farností.19 Podle Katalogu brněnské diecéze20 k 1. 11. 2007 patří tedy k vranovskému děkanství těchto dvacet farností: Bítov, Blížkovice, Chvalatice, Citonice, Horní Břečkov, Hostim, Jevišovice, Korolupy, Lančov, Lubnice, Lukov u Znojma, Mašovice, Olbramkostel, Pavlice, Stálky, Starý Petřín, Šafov, Štítary na Moravě, Vranov nad Dyjí a Vratěnín.21
16 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 669–681. 17 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Vydání první. Ostrava: Profil, 1984, Příloha 9. Seznam farních úřadů 1949. 18 Katalog brněnské diecéze, proměnná část. Vydání neuvedeno. Brno: Biskupství brněnské, 1998, s. 39–40. 19 Telefonické sdělení pracovníka Biskupství brněnského Gerbricha. 20 Katalog brněnské diecéze, neproměnná část. Op. cit., s. 34 a 39–40. 21 Tamtéž, s. 34 a 39–40. 11 Děkanství vranovské:
Zdroj: Děkanství vranovské22 [online] 2005 [cit. 10. 9. 2010]. Dostupné z
(stav k 1. 11. 2007)
Pro účely předkládané diplomové práce tedy bude děkanství vranovské představovat výše uvedených dvacet farností, které k tomuto děkanství patřily i v roce 2010 a které jsou výše uvedeny dle podkladů23 brněnského biskupství. V rámci farností daného děkanství bude v této práci věnována pozornost také dalším přifařeným obcím se sakrálními objekty, kde se nacházejí varhany: Bezkov, Lesná, Milíčovice, Šumná a Plenkovice. Diplomová práce se v dokumentovaném regionu nebude zabývat obcemi se sakrálními objekty bez varhan. Pro osudy vranovského děkanství ve dvacátem století se důležitou jeví také otázka vývoje národnostní skladby obyvatel tohoto děkanství po roce 1900, kterou na srovnání počtu obyvatel české a německé národnosti v letech 1900 a 1930 dokumentuje následující tabulka.
22 Děkanství vranovské. [online] 2005 [cit. 10. 9. 2010]. Dostupné z
Lukov 10 462 32 402
Mašovice 510 4 528 0
Milíčovice 3 317 107 207 Olbramkostel 99,2% 0,6% Pavlice 663 1 693 6
Plenkovice 382 0 434 0
Stálky 30 446 58 386
Starý Petřín 18 281 29 240
Šafov 15 918 234 441
Štítary 30 1249 125 999
Šumná 489 111
Vranov nad Dyjí 54 1002 561 1023
Vratěnín 7 521 127 375 Zdroj:24 Upraveno dle Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 1. vydání. Praha: Český statistický úřad, 2006 a Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Vydání první. Ostrava: Profil, 1984 a Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek XII. Vydání první. Ostrava: Profil, 1990.
24 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 1. vydání. Praha: Český statistický úřad, 2006.a Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Vydání první. Ostrava: Profil, 1984. a Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek XII. Vydání první. Ostrava: Profil, 1990. 13 V dokumentovaném území žilo do roku 1918 převážně německé obyvatelstvo, a od roku 1918 výrazná většina občanů německé národnosti a jen malá menšina Čechů.25 Ve vranovském děkanství před druhou světovou válkou bylo sice devět čistě českých vesnic (Bezkov, Bítov, Blížkovice, Citonice, Hostim, Jevišovic, Mašovice, Pavlice, Plenkovice), ale převážná část (celkem šestnáct) bylo německých vesnic s českou menšinou (Horní Břečkov, Chvalatice, Korolupy, Lančov, Lukov, Milíčovice, Stálky, Starý Petřín, Šafov, Štítary, Vranov nad Dyjí a Vratěnín). Po druhé světové válce vysídlila československá vláda většinu německého obyvatelstva regionu.26 Odsun německých občanů po roce 1945 se projevil v národnostní skladbě obyvatelstva27 ve vranovském děkanství. Vztah nově příchozích občanů ke krajině i k sakrálním památkám nebyl již tak intenzivní jako u původních odsunutých obyvatel, což mělo za následek nejen nedostatečné udržování a chátrání mnoha sakrálních památek i varhanních nástrojů v děkanství vranovském. Podle Nadlera28 přispělo vyhnání Němců ke kulturní devastaci a vedlo k zanedbání či zničení četných varhan. V současné době sídlí děkan vranovského děkanství ve farnosti Znojmo-Svatý Mikuláš.29 Sídlem Děkanství vranovského je římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí a zdejší farní tým (zvaný FATYM30) se dlouhodobě snaží postupně opravovat jednotlivé církevní objekty a napomoci tomu, aby sloužily nejen věřícím, ale také široké veřejnosti.31 Podle Grmely lze ve vranovském regionu obdivovat značnou uměleckou hodnotu zdejších sakrálních památek, ať už se jedná o původně románský kostel ve Vranově nad Dyjí,
25 Proměnu národnostní skladby obyvatelstva v soudním okrese lze ilustrovat na příkladu Vranova nad Dyjí, kde v roce 1900 žilo 1002 obyvatel německé národnosti a 54 Čechů, v roce 1930 celkem 1023 obyvatel německé národnosti a 561 Čechů a v roce 1950 zde žilo 938 obyvatel, o jejichž národnosti Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960 informace neuvádí. Viz Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Vydání první. Ostrava: Profil, 1984, s. 101. 26 PAUKERT, J., JANÍČEK , In KUSÁK, D. Vranov. 1. vydání. Praha: Pressfoto, 1988, nestránkováno. 27 Proměna počtu obyvatel související s odsunem Němců je patrná i z výrazného poklesu počtu obyvatel a domů v roce 1950 v porovnání s rokem 1930. Např. Vranov nad Dyjí měl v roce 1930 celkem 1676 obyvatel a 285 domů, zatímco v roce 1950 zde žilo jen 938 obyvatel v 264 domech. Šafov v roce 1930 obývalo 772 občanů v 214 domech, ale v roce 1950 zde žilo jen 354 lidí v 124 domech. V podobném poměru poklesl počet obyvatel v dalších obcích s německou většinou ve vranovském děkanátu. Viz Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 1. vydání. Praha: Český statistický úřad, 2006, s. 644–648. 28 NADLER, H. Die Böhmischen Länder als Orgellandschaft.(Musik und Instrument). Praha: Editio Bärenreiter, 2005, s. 7. 29 Děkanství vranovské. [online] 2005 [cit.10. 9. 2010]. Dostupné z <:http://www.biskupstvi.cz/ >. 30 V současné době zde působí 3 kněží, jáhen a laičtí spolupracovníci. Tento farní tým (FATYM) se stará o devět farností v okolí Vranova, kromě pastorace ve svěřených farnostech se zaměřuje se i na některé netradiční způsoby pastorace - například pořádání pěších poutí (na Velehrad, do Kostelního Vydří, Hlubokých Mašůvek nebo v roce 2004 do Říma). Dále zabezpečuje organizování lidových misií nejen v oblasti děkanství, ale i celé Moravy. Viz Tóny baroka-obnova interiéru kostela. Žádost o grant. Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. Únor 2008, s. 3. 31 Tóny baroka-obnova interiéru kostela. Žádost o grant. Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. Únor 2008, s. 3. 14 nebo o kostely v Lančově, Starém Petříně, Šafově, Stálkách, Horním Břečkově či Štítarech.32 Také z hlediska varhan je právě vranovské děkanství zajímavou, ojedinělou a unikátní lokalitou, kde je na relativně malém prostoru soustředěno poměrně velké množství historických, vzácných a zajímavých nástrojů.33 Jak se uvádí v jednom z dokumentů vranovské farnosti34, ani přes vynakládané prostředky se nedaří napravit situaci, která vznikla díky velkému investičnímu dluhu vytvořenému na církevních památkách v minulých desetiletích. Tuto zanedbanost ještě prohloubil vliv polohy u státní hranice s Rakouskem, neboť pohraničí bylo v minulém režimu kontrolovanou nárazníkovou zónou a investice byly směrovány spíše do vnitrozemí. Další komplikace dané situace ve vranovském děkanství vyplývají z historicky založené neukotvenosti obyvatelstva po druhé světové válce, které obtížně navazovalo na místní tradice a obtížně se ztotožňovalo s historií a na ni vázanými památkami. Vranovský region dodnes překonává toto historické dědictví. Díky kombinaci nízkého počtu obyvatel, špatné polohy v dopravní síti a nízké podnikatelské atraktivity patří k hospodářsky slabým územím v České republice s vysokou nezaměstnaností a s ní spojenými negativními jevy. Za rozvojový prvek lze pokládat cestovní ruch ve vazbě na zámek Vranov nad Dyjí, vranovskou přehradu a národní park Podyjí. S cestovním ruchem souvisí pro místní obyvatele i bohatší nabídka kultury, zatím jen v letní turistické sezóně.35 V současné době se v mnoha farnostech tohoto děkanství snaží jak o opravu sakrálních památek, tak i o obnovu varhan. Tato snaha je však značně limitována nedostatkem finančních prostředků na opravy, proto se předložená diplomová práce vedle dokumentace varhan ve vymezeném území pokusí shromáždit zkušenosti s financováním péče o varhanní fond v daném regionu a nastínit některé možnosti získávání finančních prostředků na obnovu varhan ve vranovském děkanství.
32GRMELA, V. Kostely a kaple na Vranovsku. Vydání neuvedeno. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004, s. 5. 33 Osobní sdělení faráře P. Máši. 34 Tóny baroka–obnova interiéru kostela. Žádost o grant Op. cit., s. 4. 35 Tamtéž. 15 2.3 Stav bádání o varhanách v děkanství vranovském
O varhanách ve vranovském děkanství doposud neexistuje ucelená publikace, která by mapovala aktuální situaci jednotlivých nástrojů. Neexistence odborné práce zabývající se nástroji v daném regionu by mohla vést k tomu, že by některé nástroje mohly uniknout pozornosti odborníků. O některých vybraných varhanách vranovského děkanství se zmiňuje pouze Sehnal ve své publikaci Barokní varhanářství na Moravě. 36 Z pětadvaceti obcí děkanství vranovského, ve kterých se nacházejí varhany, jsou podchyceny a popsány Sehnalem37 nástroje jen v šesti z nich, a sice pouze barokní varhany v zámecké kapli ve Vranově nad Dyjí, v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí, v kostele sv. Maří Magdaleny v Lančově, v kostele sv. Josefa v Jevišovicích, v kapli Nanebevzetí Panny Marie na hradě Bítově a v kostele sv. Jakuba Většího ve Vratěníně. V dalších obcích, kde je kostel s varhanami, zatím popisy varhan zpracovány nejsou. Existují jen částečné údaje o autorovi a vzniku nástroje, které Sehnal38 uvádí u následujících nástrojů, nacházejících se v kostele sv. Václava v Bítově, v Lukově, v Mašovicích a kusé údaje o varhanách v Horním Břečkově, ve Chvalaticích, Štítarech a Starém Petříně. Na území děkanství vranovského se nalézají varhany, které byly uznány hodnými ochrany již v roce 1917. Podle Sehnala,39 který se odvolává na prameny v Österreichisches Staatsarchiv, existují pro brněnskou diecézi dva německé seznamy, které jsou datovány 22. 10. 1917 a 19. 12. 1917 a které podávají návrh na ochranu vybraných varhan, avšak neuvádějí bližší informace o jednotlivých nástrojích. Z varhan ve vranovském děkanství byly na prvním seznamu40 navrženy k ochraně nástroje v těchto lokalitách: Bítov, Horní Břečkov, Jevišovice, Vranov nad Dyjí a Vratěnín. Z vybraných nástrojů uvedených ve zmiňovaném seznamu pak byl podle Sehnala neznámou osobou vytipován menší počet varhan, mezi nimiž se objevují i varhany z Bítova bez bližšího určení. Není jasné, zda se jednalo o nástroj z později přehradou zatopeného kostela sv. Václava (o kterém se Sehnalovi nepodařilo nic bližšího zjistit) nebo v kapli hradu Bítova.41
36 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl I.Varhanáři. Op. cit. SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl2. Varhany. Op. cit. 37 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Op. cit., s. 161 a s. 247–248. 38 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl I. díl. Varhanáři. Op. cit. SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl2. Varhany. Op. cit. 39 Österreichisches Staatsarchiv dle SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2004, s. 134–135. 40 Tamtéž, s. 134–135. 41 Tamtéž, s. 134–135. 16 Ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 196542 jsou evidovány varhany z devíti farností vranovského děkanátu: z Horního Břečkova (ev. č. 004598), Jevišovic (ev. č. 004788), Korolup (ev. č. 004816), Olbramkostela (ev. č. 005013), Starého Petřína (ev. č. 005151), Šafova (ev. č. 005184), Štítar (ev. č . 005220), Vranova nad Dyjí (ev. č . 005361) a Vratěnína (ev. č . 005385). Předložená práce vycházela především ze Sehnalovy publikace Barokní varhanářství na Moravě43, která však ve sledovaném regionu popisuje podrobněji jen některé - především barokní varhany. Dalším zdrojem informací o dochovaných či nedochovaných varhanách daného regionu byly dostupné dokumentační listy o varhanách z hudebního oddělení Moravského zemského muzea Brno uložené v depozitáři v Jevišovicích, dále archivní materiály nacházející se na jednotlivých farních úřadech, farní kroniky, inventáře, kostelní účty a obecní kroniky uložené ve Státním okresním archivu Znojmo a archivní materiály v Moravském zemském archivu v Brně. Rovněž byly využity dostupné evidenční karty movitých kulturních památek a spisová dokumentace v Národním památkovém ústavu v Brně a Fond bývalého památkového úřadu v Národním památkovém ústavu Brno. Po vymezení sledovaného území vranovského děkanství, popisu jeho historické problematiky a stavu bádání o varhanách v daném regionu bude předložená práce v následující části zaměřena na dokumentaci varhan v děkanství vranovském.
42 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno:Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 43 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl I. Varhanáři. Op. cit. a SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl2. Varhany. Op. cit 17 3 DOKUMENTAČNÍ ČÁST
V dokumentační části bude pro shromáždění údajů o jednotlivých varhanách vranovského děkanství používán způsob, který byl uveden i v autorově bakalářské práci.44 Nejprve jsou uvedeny stručné údaje o historii dané obce a kostela a dostupné údaje o nedochovaných varhanách. Dále jsou poskytnuty informace o dochovaném nástroji – kromě autora, roku stavby varhan a údajů o provedených přestavbách a zásazích do nástroje a jejich financování je nástroj popsán v souladu se směrnicí45 pro katalogizaci varhan (počet manuálů, počet rejstříků, hrací a rejstříková traktura, vzdušnice, umístění hracího stolu, tónové rozsahy manuálů a pedálů, výčet spojek a dalších pomocných zařízení). Poté je uvedena rejstříková dispozice a popis současného stavu daného nástroje. Fotodokumentace jednotlivých nástrojů vranovského děkanství se nachází na přiloženém CD. Dokumentační část by měla pomoci nalézt odpovědi na otázky, které si autor práce v této souvislosti kladl. Které varhany ve vranovském děkanství jsou historicky a zvukově cenné? Které nástroje tohoto regionu by si zasloužily památkovou ochranu? Jaký je aktuální stav těchto varhan? Které z těchto varhan by potřebovaly obnovu? Protože se předkládaná práce zabývá varhanami ve vranovském děkanství, bude se zabývat také přifařenými obcemi s kostely a kaplemi, v nichž se nacházejí varhany a které jsou ve vlastnictví římskokatolické církve. Kromě výše uvedených dvaceti obcí (viz kapitola 2.2) se tedy bude zabývat ještě obcemi Bezkov (přifařen k Mašovicím), Lesná a Milíčovice (přifařeny k Hornímu Břečkovu), Šumná (přifařena ke Štítarům) a Plenkovice (přifařeny k Olbramkostelu). Tato diplomová práce se nebude zabývat obcemi vymezeného území se sakrálními objekty bez varhan. Pozornost bude zaměřena také na dva nástroje mimo sakrální objekty tohoto regionu, a sice v kapli na zámku ve Vranově a v kapli na hradě Bítově. Jednotlivé vesnice vranovského děkanství jsou v této práci uváděny v abecedním pořadí v souladu s Katalogem brněnské diecéze46.
44 JUNG, K. Varhany v bývalém soudním okrese Jaroslavice. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2008. 45 SEHNAL, J. a kol. Směrnice pro dokumentaci varhan v českých zemích. Op. cit., 1986. 46 Katalog brněnské diecéze, proměnná část. Op. cit., s. 39–40. 18 3.1 Bezkov (něm. Weskau)
Ves řádkového typu leží v širokém mělkém údolí Gránického potoka, levobřežního přítoku Dyje. Samek píše, že Bezkov se poprvé připomíná v roce 1252 v majetku křižovníků na Hradišti sv. Hypolita u Znojma, k jejich panství náležel do zrušení patrimoniální správy.47
Podle Peřinky byla kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie postavena v roce 1855. Kaple má jeden oltář a dva nepatrné zvonky.48
K přístavbě sakristie došlo v roce 1900. V roce 1910 odkázala v poslední vůli Marie Molíková 400 Kč na nový oltář do kaple. V roce 1913 byla kaple opravena a vymalována, pořízena nová věž a do kaple postaven nový oltář od firmy A. Kreutze z Moravských Budějovic.49
Historický místopis uvádí, že před druhou světovou válkou byl Bezkov čistě českou obcí (v roce 1900 zde žilo 288 Čechů a sedm Němců, v roce 1930 již zde bylo 274 Čechů a žádný Němec).50 Bezkov je přifařen k římskokatolické farnosti Mašovice.51
Evidované nedochované nástroje V dostupných pramenech nebyly nalezeny žádné záznamy o nedochovaných varhanách v Bezkově. Dochované nástroje
Na štítku na hracím stole na varhanách v Mašovicích je uvedeno, že varhany v Bezkově postavil znojemský varhanář Franz Kurka nákladem 400 zlatých.
Podle Pamětní knihy byly varhany v kapli v Bezkově koupeny ve Znojmě v roce 1888 během působení učitele Málka z Mašovic a na jejich úhradu uspořádali místní farníci sbírku po vsi.52 Popis varhan
Jednomanuálové varhany s mechanickou trakturou, zásuvkovou vzdušnicí mají pět rejstříků a soustavně zapojený pedál (spojka). Rozsah manuálu činí C–f3, rozsah pedálu C–f. Volný hrací stůl je umístěn před korpusem varhan a je součástí parapetu kruchty. Třídílná
47 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. 1. vydání. Praha: Academia, 1999, s. 42. 48 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Znojemský kraj. Znojemský okres. Brno: Musejní spolek, 1904, s. 513. 49 [online] rok neuveden [cit. 15. 9. 2010]. Dostupné z
Manuál Pedál
Copula 8´ Spojka
Principál 4´
Flétna 4´
Dolce 4´
Superoktáva 2´
Současný stav
Varhany jsou velmi rozladěné a napadené červotočem. Potřebovaly by ošetřit proti červotoči, vyčistit a naladit. Pravidelně se na ně hrává při bohoslužbách.
20 3.2 Bítov (něm. Vöttau )
Bítov je městečko lokačního typu nad levým břehem vranovské vodní nádrže. Vzniklo náhradou za stejnojmenné sídlo zaniklé pod hladinu přehrady. Podle Hosáka počátky původního starého Bítova rozkládajícího se v údolí u pravého břehu Želetavky souvisejí s dějinami stejnojmenného hradu, v roce 1790 městečko vyhořelo.53 Starý Bítov zanikl počátkem třicátých let 20. století vzedmutím hladiny Dyje přehrazené zdí u Vranova.54 Během budování údolní přehrady bylo vystavěno nové městečko Bítov, kam byli místní obyvatelé přestěhováni. 55
Jak je uvedeno ve Slovníku české hudební kultury, Bítov poutal v období romantismu zájem různých umělců (od konce 19. století zde trávil dovolenou skladatel V. Novák, přičemž jeho díla Svatební košile, Pan a Podzimní symfonie jsou inspirována bítovským prostředím).56
Historie Bítova je spojena s historií stejnojmenného hradu. Jak uvádí Samek, hrad Bítov vznikl v první polovině 13. století. Rozkládá se skalnatém ostrohu obtékaném Želetavkou při jejím ústí do Dyje. V roce 1307 získal Bítov Raimund z Lichtenburka. V majetku rodu Lichtenburků byl Bítov do roku 1576, kdy přešel do rukou Strejnovů ze Švarcenavy, od těch jej v roce 1617 převzali Jankovští z Vlašimě. Daunové vlastnili hrad Bítov od roku 1755 do roku 1904.57
Podle Hrudičky se na hradě Bítov nachází krásná a veliká kaple Nanebevzetí Panny Marie, která svým původem sahá do 14. století a do nynější podoby byla upravena v letech 1840–1845 hrabětem Daunem.58 Samek píše, že v retabulu novogotického hlavního oltáře Kaple Nanebevzetí Panny Marie na hradě Bítově je obraz Nanebevzetí Panny Marie od A. Zieglera z poloviny 19. století a dále je zde volně umístěna dřevořezba sedící Madony s dítětem z druhé čtvrtiny 14. století.59 Hrudička uvádí, že farní kostel sv. Václava v roce 1790 vyhořel a pozdějšími opravami se velmi změnil, přesto se zachovala románská okna a klenba kostelní lodi.60 Na věži se podle Wolného nacházel jeden zvon.61 Tento románský kostel s karnerem byl zatopen
53 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. 2.vydání. Praha: Academia, 1938, s. 178. 54 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. .A–I. Op. cit., s. 57. 55 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. Op. cit., s. 178. 56 Slovník české hudební kultury. 1. vydání . Praha: Hudební nakladatelství Editio Supraphon Praha, 1997, s. 1008. 57 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Op. cit., s. 58. 58 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské . Op. cit., s. 670. 59SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. .A–I. Op. cit., s. 42. 60 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 671. 61 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Brünn: Selbstverlag, 1861, s. 209. 21 ve třicátých letech 20. století spolu s celou vsí a teprve v roce 1954 záměrně zničen.62 U Kacetla se nachází zmínka o tom, že v červenci 1934 byla zahájena stavba kostela v novém Bítově.63 Jak uvádí Samek, dnešní kostel sv. Václava byl vystavěn náhradou za románský kostel téhož zasvěcení. Je to orientovaná podélná jednolodní plochostropá stavba s odsazeným kněžištěm, s lodí obdélníkového půdorysu a s hranolovitou zvonicí. Zařízení kostela je převážně barokní, přenesené ze zatopeného kostela. Je zde obraz Smrt sv. Václava, zn. Caspar D. pinxit 1691, dále obraz sv. Trojice, dřevořezby sv. Jana Křtitele, Floriána, Kateřiny, Barbory, archanděla Michaela a andílků. Ve zvonici se nachází jeden zvon z roku 1790.64 Podle údajů uvedených Mlezivou tvořili v Bítově v roce 1930 z celkového počtu 402 obyvatel občané české národnosti 93 %.65 Lze tedy říci, že se jednalo o českou vesnici.
3.2.1 Kaple Nanebevzetí Panny Marie na hradě Bítově Evidované nedochované nástroje V dostupných pramenech nebyly nalezeny žádné záznamy o nedochovaných varhanách. Dochované nástroje
Wolný66 píše, že tyto jednomanuálové varhany s dvanácti rejstříky, pedálem a harmonikou postavil Christoph Erler. Podle Sehnala se jednalo o opusové číslo 55.67 Uvedené údaje potvrzuje i nápis na štítku nad manuálem varhan: „Christoph Erler, Orgelbauer in Wien den 15. August 1845. 55. Orgelwerk.“ Farní kronika zmiňuje opravu těchto varhan v roce 1912 za 100 K, kterou provedl Jan Votruba, varhanář v počátkách a kterou hradil tehdejší kněz.68
Popis varhan
Jednomanuálové varhany mají mechanickou trakturu, zásuvkovou vzdušnici, dvanáct rejstříků, rozsah manuálu C–f3 a pedál C–h. Hrací stůl je umístěn před korpusem varhan těsně za parapetem kruchty. Varhany nemají ventilátor a zajímavé je ruční plnění měchu vzduchem taháním za dva provazy. Barva klávesnice je obrácená a táhla rejstříků umístěná
62 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. .A–I. Op.cit., s. 57. 63 KACETL, J. Historie komunikační sítě na katastrálním území Bítova v 19. a 20. století. In Ročenka Státního okresního Archivu ve Znojmě 2003. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, Státní archiv Znojmo, 2004, s. 67. 64 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. .A–I. Op. cit., s. 57. 65 MLEZIVA, Š. Historický lexikon městysů a měst. Vydání první. Praha: Baset, 2006, s. 79. 66 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 210. 67 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl1.Varhanáři. Op cit., s. 53. 68 Farní kronika II Bítov na FÚ Starý Petřín, s. 145. 22 po stranách hracího stolu jsou čtyřhranného průřezu. Třídílná skříň varhan postavená v pseudogotickém slohu se zeleným mramorováním a zlacenými řezbami se nachází uprostřed kůru. Dle Sehnala69 stojí harmonika na samostatné vzdušnici, umístěné ve spodní části hřídelové desky, ze které k ní vedou samostatné abstrakty.
Sehnal uvádí dispozici:70
Manuál Pedál Coppel 8´(dřevo kryt) Prinzipalbass 8´ Gamba 8´(nepůvodní hlas Octavbass 4´ asi místo Kvinty 2 2/3´) Faggot 16´ Gemshorn 8´(C-H dřevo, dále kov, kónický) Prinzipal 4´ Flauta 4´(dřevo, kryt) Octava 2´ Quinta 1 1/3´ Mixtura 1 1/3´ 3x Harmonika 8´
Současný stav
Varhany jsou navrženy k restaurování.71 Restaurování doporučuje i organolog Národního památkového ústavu v Praze.72
3.2.2 Kostel sv. Václava
Evidované nedochované nástroje v původním zatopeném kostele sv. Václava
Zápis ve farní kronice z roku 1901 zmiňuje stavbu varhan v Bítově v roce 1777 varhanářem Komorníkem z Dačic.73 V letech 1837, 1838 a 1841 je v inventáři kostela kromě varhan s pedálem uváděn také starý positiv a dalších devět hudebních nástrojů.74 Podle farní kroniky byly v roce 1849 varhany pozměněny a rozšířeny varhanářem Erlerem z Vídně.75 Wolný76 uvádí, že zdejší varhany byly v roce 1850 vylepšeny vídeňským mistrem Ch. Erlerem, kterému za to zdejší farář Josef Hranač vyplatil 116 zl.
69 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 200. 70 Tamtéž, s. 200. 71 Osobní sdělení kastelána hradu Bítov Bindera. 72 E-mailové sdělení organologa NPÚ ú.p. Praha Koukala ze dne 26. 10. 2010. 73 Farní kronika II Bítov na FÚ Starý Petřín, s. 141. 74 MZA Brno. Velkostatek Bítov. F–38, kr. 8230, Bg. Kostelní účty, číslo strany neuvedeno. 23 V kronice se uvádí, že v roce 1865 tyto varhany naladil varhanář rytíř František Pistrich a v listopadu téhož roku je znovu opravil, opatřil novými měchy a naladil varhanář Jan Zachystal z Třebíče.77 Farní kronika Bítova zmiňuje úplnou restauraci kostela v roce 1872 včetně pozlacení oltáře, kazatelny, křtitelnice a varhan znojemským pozlacovačem Ant. Juncknikelem. Farní kostel přispěl k této opravě celkem 510 zl., a sice z fondu hlavního oltáře 265 zl. a ze stříbrného fondu 245 zl.78 Další oprava varhan v kostele sv. Václava proběhla v roce 1912 nákladem 20 K, který byl uhrazen z příjmů kostela. Opravu provedl Jan Votruba, varhanář v Počátkách.79 Podle záznamu ve farní kronice byla poslední mše svatá v kostele sv. Václava ve starém Bítově sloužena 7. října 1934.80 Na seznamu národního památkového ústavu81 byly sice kromě oltáře, obrazů a dalšího inventáře určeny k přemístění před zatopením kostela ve starém Bítově také zdejší varhany a památkáři upozorňovali na nutnost bezpečného uložení mobiliáře (mezi jiným jmenovali i varhany). Přestože byl podle kroniky82 do nově vystavěného kostela přestěhován jak oltář i další inventář, původní varhany zřejmě přesunuty nebyly, neboť v novém kostele postavil varhany Josef Petřík v roce 1935. Původní varhany z roku 1777 byly i s lavicemi pravděpodobně zatopeny a, jak uvádí záznam v národním památkovém ústavu83, v roce 1954 zřejmě vyhozeny do povětří. Dochované nástroje – kostel sv. Václava – nový Bítov Varhany v kostele sv. Václava v novém Bítově postavil podle štítku na hracím stole Josef Petřík v roce 1935. Zápis ve farní kronice říká, že stavba těchto varhan84 stála 32 660 K.85
75 Farní kronika II Bítov na FÚ Starý Petřín, s. 141. 76 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 209. 77 Farní kronika II Bítov na FÚ Starý Petřín, s. 141. 78 Protocolum domesticum Parochie Vöttoviensis na FÚ Starý Petřín, s. 49. 79 Farní kronika II Bítov na FÚ Starý Petřín, s. 145. 80 Od 7. 10. 1934 se mše konaly v hradní kapli na Bítově. Viz Farní kronika II Bítov na FÚ Starý Petřín, nečíslováno 81 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Fond bývalého památkového úřadu. karton 2, č. 369, Přemístění kostela a fary v Bítově. Nestránkováno. 82Farní kronika II Bítov na FÚ Starý Petřín, s. nečíslováno. 83 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Fond bývalého památkového úřadu. karton 2, č. 893. Kostel v zatopené obci Bítov. Nestránkováno. Výpis z ex.č.j.856/53 ze dne 18.5.1953 - Želetava, Mariánský sloup. 84 V protokolní knize je zápis o stanovení rozpočtu na rok 1938, který určuje varhaníkovi roční plat 600 Kč a je povinen za tento obnos hrát o nedělích , svátcích a požehnáních. Plat varhaníka byl v roce 1946 zvýšen na 1800 Kč a šlapače varhan na 225 Kč. V roce 1947 činil plat varhaníka 1600 Kč a šlapače varhan 525 Kč. Viz Protokolní kniha konkurenčního výboru FÚ Bítov, uložena na FÚ Starý Petřín, nečíslováno. 85 Farní kronika II Bítov na FÚ Starý Petřín, nečíslováno. 24 V roce 2007 provedl varhanář Richard Stehlík generální opravu tohoto nástroje, která stála 110 000 Kč.86 Dle sdělení místního faráře v roce 2009 varhanář Stehlík znovu opravil varhany v kostele v Bítově nákladem 10 000 Kč, neboť při bouřce natekla voda do varhan.87 Popis varhan Jednomanuálové varhany mají pneumatickou trakturu s výpustkovou vzdušnicí, deset rejstříků, tři spojky a čtyři pevné kolektivy s vypínačem. Rozsah manuálu činí C–f3 a pedálu C–d1. Volný hrací stůl je umístěn před korpusem varhan.
Manuál Pedál Spojky Pevné kolektivy Principál 8´ Subbas 16´ Sp. Pedál P Gamba 8´ Octavbas 8´ Oct. Sp. 16 Mf Salicionál 8´ Cello 8´ Oct. Sp. 4´ F Kryt 8´ Pleno Roh 4´ Flétna lesní 4´ Mixtura 2 2/3´
Současný stav Varhany jsou v poměrně dobrém stavu po generální opravě. Dle sdělení místní varhanice88 jsou úmyslně odstaveny spojky 16´a 8´, neboť nestačí kapacita ventilátoru.
86 Telefonické sdělení varhanáře Stehlíka. 87 Osobní sdělení faráře P. Plíška. 88 Osobní sdělení varhanice Holíkové. 25 3.3 Blížkovice (něm. Lispitz)
Nekuda píše, že obec Blížkovice leží 6 km severovýchodně od Moravských Budějovic, původně se jednalo o dvě samostatné místní obce – městys a ves, které byly sloučeny v roce 1919.89
Samek uvádí, že Blížkovice se rozkládají na mírně zvlněném území při Syrovickém potoku. Poprvé se připomínají v roce 1349. Před rokem 1459 je získali Lichtenburkové, kteří je roku 1581 prodali městu Znojmu.90
Podle údajů uváděných Mlezivou lze říci, že Blížkovice byly i před druhou světovou válkou českou vesnicí. V roce 1930 zde žilo 99,2 % Čechů a 0,8 % Němců.91
Samek popisuje kostel sv. Bartoloměje v Blížkovicích jako orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětiboce uzavřeným kněžištěm se sakristií, kněžištěm a oratoří. Kostel má románské jádro z doby kolem roku 1200. Kněžiště se sakristií a kostnicí bylo přistavěno v prvním čtvrtletí 14. století. V letech 1670 a 1687 kostel údajně vyhořel. Zařízení kostela je novogotické. Na hlavním oltáři se nachází obraz sv. Bartoloměje z roku 1883, pozdně renesanční křtitelnice s dřevořezbou Kristova křtu z 18. století.92
Nekuda poznamenává, že z kůru kostela v Blížkovicích pochází vzácná sbírka hudebnin, jejíž podstatná část byla vytvořena během 18. století kantorskou rodinou Krimerů a která je cenným dokumentem hudby pěstované na kůru venkovského kostela.93
Evidované nedochované nástroje Zápis v kronice z roku 1730 zaznamenává pořízení nových varhan za 200 zl.94 Podle dalšího záznamu ve farní kronice z roku 1879 byly varhany několikrát opravovány, jednu z těchto oprav provedl varhanář Josef Holada. Ten přišel v adventu roku 1878 do Blížkovic a ubytoval se na faře, kde dostával také stravu. Jeho varhanářská práce trvala od začátku adventu až do svátků velikonočních, kdy se na varhany poprvé hrálo. Oprava varhan stála 85 zl. a po jejím dokončení se varhanáři nechtělo odejít, a proto se s povolením pana faráře dal do práce truhlářské a řezbářské. Kronika dále uvádí, že varhany byly opět naladěny, opraveny a obnoveny v roce 1892.95
89 NEKUDA, V. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Vydání neuvedeno. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, s. 528–529. 90 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Op. cit., s. 67. 91 MLEZIVA, Š. Historický lexikon městysů a měst. Op. cit., s. 83. 92 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Op. cit., s. 67. 93 NEKUDA, V. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Op. cit. s. 407. 94 Farní kronika Blížkovic na FÚ Moravské Budějovice od roku cca 1680, nestránkováno. 95 Tamtéž. 26 Dochované nástroje Podle údajů na internetových stránkách farnosti Blížkovice měly být roku 1892 pořízeny nové pneumatické varhany.96 O stavbě uvedených nových varhan nenašel autor této práce ve farní kronice žádný zápis. Jediná zmínka o autorovi a roku stavby těchto varhan pochází od Hrudičky, který v Topografii diecese brněnské z roku 1908 uvádí: „Letos provedena důkladná oprava kostela nákladem farníků (…varhany od Mölzera v K. Hoře).97 Kronika také zmiňuje pořízení motoru s ventilátorem v roce 1931, vyčištění píšťal a naladění varhan firmou Rieger z Krnova nákladem konkurenčního výboru, přičemž 4 400 K stál motor s ventilátorem a 2 500 K oprava varhan. O pravidelných opravách varhan hovoří další zápis z roku 1933, podle kterého byly varhany opravovány a prohlíženy každého půl roku a to zejména na podzim firmou Rieger z Krnova za paušál 240 K.98 Podle farní kroniky provedl Karel Zadák rekonstrukci varhan v letech 1977-1979 z důvodu častých poruch varhan a jejich každoročních oprav. Jak dále uvádí farní kronika: „Byl pořízen nový hrací stůl nákladem 30 000 Kčs a s pracemi dobrovolných pomocníků v ceně 40 000 Kč. Tím vlastně máme varhany téměř nové. Je to jiná soustava (výpustková) na rozdíl od dřívější soustavy ( tlakové), která stále zlobila.“99 Uvedený varhanář připevnil na štítek na hracím stole cedulku: „Karel Zadák – člen kruhu umělců při svazu českých skladatelů a umělců, Brno 25. OPUS 7.“ Zápis z farní kroniky z roku 2000 hovoří o plánované opravě v hodnotě 50 000 Kč.100 Jak vyplývá z podkladů Národního památkového ústavu, v září 2008 podala Římskokatolická farnost Blížkovice žádost o zahájení řízení na restaurátorské práce, jejichž součástí by mělo být i čištění a ladění varhan. Řízení bylo přerušeno požadavkem Národního památkového ústavu o doplnění nedostačujících podkladů.101 Popis varhan V Blížkovicích se nacházejí dvoumanuálové varhany s pneumatickou trakturou, výpustkovou vzdušnicí, dvanácti rejstříky, osmi spojkami, čtyřmi pevnými kolektivy, řadou volných kombinací, crescendovým válcem, nožním vypínačem crescenda a tremolem. Volný hrací stůl je umístěn před korpusem varhan v parapetu kruchty. Skříň varhan stojí uprostřed kůru a je opatřena hnědým olejovým nátěrem.
96 Římskokatolická farnost Blížkovice. [online] 2008 [cit. 27. 10. 2010]. Dostupné z http://farnostblizkovice.wz.cz/historie.html >. 97 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 645. 98 Farní kronika Blížkovic na FÚ Moravské Budějovice od roku cca 1680, nestránkováno. 99 Farní kronika Blížkovic na FÚ Moravské Budějovice od roku 1947, nestránkováno. 100 Tamtéž. 101 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Blížkovice.Farní kostel sv. Bartoloměje. 40712/7. 6294. Nestránkováno. 27 I. manuál II. manuál Pedál Principál 8´ Vox coelestis 8´ Subbas 16´ Kryt 8´ Principál 4´ Octavbas 8´ Salicionál 8´ Flétna trubicová 4´ Octava 4´ Flétna lesní 2´ Super octava 2´ Mixtura 3 x 1 1/3´
Spojky Pevné kolektivy Pomocná zařízení II-I 16´ Mf Volné kombinace II-I 8´ F Vypínač vol. kombinací II-I 4´ Pleno Rejstříkové crescendo I-I 4´ Tuti Vypínač crescenda I- pedál Tremolo II- pedál Spojka 8´
Současný stav Varhany jsou v hratelném stavu, nehrají pouze dva tóny v subbasu a v prvním manuálu cis3. Rovněž potřebují vyčistit, naladit a odstranit drobné závady.
28 3.4 Citonice (něm. Edmitz)
Citonice leží 6 km od Znojma.102 Jak píše Samek, ves typu návesní silnicovky se rozkládá v mírně svažitém terénu nad údolím Gránického potoka, se poprvé se připomíná k roku 1252, kdy patřila křižovníkům na Hradišti sv. Hypolita a od roku 1348 drželo Citonice město Znojmo až do zrušení patrimoniální správy.103
Podle Samka byla k pozdně baroknímu kostelu sv. Jana a Pavla z let 1768-1769 přistavěna v roce 1824 věž a v roce 1870 sakristie. Kostel je podélná jednolodní stavba zbudovaná v ose jih-sever, s odsazeným půlkruhově ukončeným kněžištěm. Nad rokokovým hlavním oltářem visí obraz duchovních patronů kostela. V kostele se nachází klasicistní přízední kazatelna a kamenná křtitelnice kalichového tvaru. Zvon na věži pochází z roku 1847.104
Podle Hrudičky opravy kostela sv. Jana a Pavla proběhly v letech 1900 a 1904.105 Historický místopis zmiňuje Citonice jako čistě českou obec (v roce 1900 zde žilo 456 Čechů a devět Němců, v roce1930 zde bydleli jen obyvatelé české národnosti.).106
Evidované nedochované nástroje Podle inventáře fary a kostela z roku 1769 se na kůru kostela v Citonicích nacházel malý starý positiv.107 Jak uvádí Peřinka, varhany byly koupeny v roce 1869 za 580 zl.108 V kostelních účtech je záznam o opravě těchto varhan v roce 1897 a další opravě roku 1903, kdy byla provedena oprava měchu u starých varhan v hodnotě 5 K 60 hal. a v témže roce byly staré varhany odneseny na faru.109
Dochované nástroje Podle štítku na hracím stole postavil dvoumanuálové pneumatické varhany v Citonicích Antonín Mölzer z Kutné Hory v roce 1903.
V kostelních účtech je uvedeno, že pořízení nových varhan stálo celkem 2 102 K 28 hal., přičemž stavitel varhan dostal z této částky 2 000 K, přičemž stavba varhan byla z velké části hrazena „z kapitálu na stavbu nových varhan odkázaného per
102 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 683. 103 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. .A–I. p. cit., s. 339–340. 104 Tamtéž, s. 339–340. 105 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 684. 106 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Op. cit. , s. 57. 107 SOA Znojmo. Farní úřad Citonice. F – 67, Kr. 74 Inventarium. 108 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 162. 109 SOA Znojmo., Farní úřad Citonice. F– 67, Kr. č. 82. Kostelní účty. Kirchen Rechnungen für Edmitz.1888– 1907, s. 154, 168 a 183. 29 2084 K 70 hal.“110 V zadní části varhan je tabulka z nápisem: „Věnoval Jan Herzig L. P. 1903.“
Jak vyplývá ze záznamů v inventáři fary a kostela, v první světové válce byly z varhan odebrány cínové píšťaly, které roku 1926 ještě stále nebyly nahrazeny a varhany tedy ještě stále nebyly opraveny. Podle zmíněného inventáře kostela existoval v Citonicích Varhanový fond, na němž činil vklad ve spořitelně k 1. 12. 1926 částku 532, 50 Kč.111
V roce 1957 opravil zdejší varhany dle nápisu na tabulce Jan Hubený, stavitel varhan z Protivína. Celková oprava stroje stála 3200 Kč, dodání ventilátoru 3 800 Kč a tlumící kryt na ventilátor 300 Kč.112
Oprava byla financována také z darů farníků, v archivním fondu farního úřadu se dochoval seznam všech dárců a výše daru, kterými přispěli ve čtyřech uspořádaných sbírkách. První veřejná sbírka činila 498 Kč, druhá 125 Kč, třetí 160 Kč a na Bílou sobotu se na varhany vybralo 392 Kč.113
Popis varhan
Jedná se o dvoumanuálové varhany s pneumatickou trakturou, kuželkovou vzdušnicí, osmi rejstříky, dvěma spojkami, dvěma pevnými kolektivy, dodaným tremolem, rozsahem manuálu C–f3 a pedálu C–d1. Samostatný hrací stůl je vbudován do parapetu kruchty.
Horní manuál Dolní manuál Pedál Principál flete 8‘ Principál 8‘ Subbas 16‘ Salicionál 8‘ Gamba 8‘ Kryt 8‘ Oktava 4‘ Mixtura 2‘ Spojky Pevné kolektivy Pomocná zařízení Manuálová spojka Forte Tremolo Pedálová spojka Pleno
110 SOA Znojmo., Farní úřad Citonice. F–67, Kr. 82. Kostelní účty .Kirchen Rechnungen für Edmitz.1888– 1907, s. 183. 111 SOA Znojmo. Farní úřad Citonice. F–67, Kr. 77. Inventář kostela a fary v Citonicích . Stav 1. prosince 1926. 112 SOA Znojmo, Farní úřad Citonice. F–67. Karton 6. Oprava varhan. 113 SOA Znojmo, Farní úřad Citonice. F–67. Karton 3. Přehled příspěvků na opravu varhan. 30 Současný stav Podle vyjádření organologické komise Biskupství brněnského ze dne 24. 2. 2006 jsou tyto varhany v zuboženém stavu. Lze jen velmi těžko najít píšťalu, která by se bezproblémově ozývala. Celý nástroj je katastrofálně napaden červotočem. Komise doporučuje varhany odstranit a postavit varhany nové.114
114 Návrh organologické komise ze dne 24. 2. 2006. Interní materiál Biskupství brněnského. 31 3.10 Horní Břečkov (něm. Ober Fröschau)
Vesnice Horní Břečkov leží 4 km od Vranova.115 Rozkládá se u Klaperova potoka, levobřežního přítoku Dyje s přízemní podélně řazenou zástavbou a poprvé se připomíná v roce 1323 jako součást do té doby zeměpanského Vranova, kam náležel až do zrušení patrimoniální správy.116
Samek uvádí, že kostel sv. Klimenta je orientovaná podélná jednolodní stavba, která se skládá z trojboce uzavřeného útvaru, k němu na bocích přiléhá kaple a sakristie. V západní lodi je dřevěná hudební kruchta. Ve sloupovém retabulu hlavního oltáře je zasazen obraz Glorifikace sv. Klementa z roku 1870 od Josefa Winterhaltera. Další obraz sv. Linharta pochází z poloviny 18. století.117
Zápis v národním památkovém ústavu říká, že podle ústního tradování byl kostel sv. Klimenta v Horním Břečkově řazen k dvanácti nejstarším jihomoravským kostelům.118 Původně prý na místě kostela stála kaple zvaná Zwölferin, která byla roku 1748 přestavěna nákladem vranovské hraběnky Althanové, přičemž při přestavbě byl v kostelní zdi objeven kámen s vytesaným letopočtem 1198 a natřený červenou hlinkou.119
Podle Hrudičky byl tento kostel opravován v roce 1748 a v roce 1831.120 Další opravu roku 1859 zmiňuje Wolný121 a o opravě kostela v roce 1898 píše Hrudička122.
Jak se uvádí v Historickém místopisu, před druhou světovou válkou byl Horní Břečkov německou obcí s českou menšinou (v roce 1900 zde žilo 327 Němců a žádný Čech, v roce 1930 vzrostl počet Čechů na 31 Čechů a počet Němců na 338).123
Evidované nedochované nástroje V dostupných zdrojích nebyla nalezena žádná zmínka o nedochovaných varhanách v Horním Břečkově. Dochované nástroje Zdejší varhany byly 22. 10. 1917 navrženy k ochraně na seznamu varhan v brněnské diecézi.124 Ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 1965125 jsou evidovány i varhany z Horního Břečkova pod ev. č. 004598.
115 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 671. 116 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Op. cit., s. 514. 117 Tamtéž, s. 514. 118 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Horní Břečkov. Farní kostel sv. Klimenta. 6312. Nestránkováno. 119[online] rok neuveden [cit. 3. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.hornibreckov.cz/o-obci/historie/,> . 120 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 671. 121 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 194. 122 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 671. 123 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Op. cit., s. 67. 32 Podle Sehnala zdejší varhany postavil asi Ignác Florián Casparides.126 Tyto dvoumanuálové varhany s dvanácti rejstříky pocházejí z doby kolem poloviny 18. století.127 Z evidenčního listu movité kulturní památky v národním památkovém ústavu vyplývá, že prospekt varhan vznikl koncem roku 1750, positiv v 19. století.128 Samek uvádí, že v Horním Břečkově se nachází zdobení píšťal pěti výstupky typické pro práci I. F. Casparida. Varhanní skříň s prořezávanými křídly pochází z třetí čtvrtiny 18. století, positiv asi z roku 1847.129 Jak píše Sehnal, v roce 1811 tento nástroj opravoval Ignaz Reinold za 220 zl.130 Podle Mühlbergera byl nástroj v roce 1811 přestavěn a rozšířen za 220 zl. a další oprava proběhla v roce 1833 nákladem 60 zl.131 U Wolného se nachází zmínka, že varhany byly v roce 1847 zvětšeny za 360 zl.132 O další opravě varhan v roce 1864 se zmiňuje Peřinka133 a Mühlberger134 uvádí, že tuto opravu provedl znojemský varhanář Benedikt Latzl za 282.zl. Podle štítků v pozitivu varhany opravoval roku 1898 Antonín Plachý ze Salzburgu a v roce 1958 Jan Hubený z Protivína. Z nápisu na štítku dále vyplývá, že ventilátor dodal v roce 1975 blíže neuvedený varhanář z Brna Bohunic. Farní kronika se zmiňuje o opravě zdejších varhan v roce 1967. Další oprava proběhla v roce 1983.135 Popis varhan Dvoumanuálové varhany disponují mechanickou trakturou, zásuvkovou vzdušnicí, krátkou oktávou, dvanácti rejstříky a rozsahem manuálu C-c3 a pedálu C-a. Varhany mají takzvanou háčkovou manuálovou spojku, kterou se vysunuje horní manuál nad první. Hrací stůl je součástí positivu umístěného v parapetu kruchty. Hlavní skříň varhan se nachází hned za hracím stolem.Varhany mají nové štítky a novou klávesnici. Jak je uvedeno v národním památkovém ústavu v evidenci ústředního seznamu kulturních movitých památek, dřevěné části těchto varhan jsou šedě natřeny, ozdoby zlaceny. Skříňový trojdílný prospekt má mohutně vyloženou římsu. Varhanní skříň je zdobena
124 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 134. 125 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 126 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 48. 127 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 12. 128 Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo.Horní Břečkov. ev.č. 004598 NPÚ, ú.o.p.Brno. 129 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. .A–I. Op. cit., s. 514. 130 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 99. 131 MÜHLBERGER, F. Die Pharre Ober-Fröschau zur Zeit der Kaiserjubiläums 1898. Ober-Fröschau: Selbstverlag des Verfassers, 1898, s. 9–10. 132 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Op. cit., s. 194. 133 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Znojemský kraj. Vranovský okres. Brno: Musejní spolek, 1906, s. 110. 134 MÜHLBERGER, F. Die Pharre Ober–Fröschau zur Zeit der Kaiserjubiläums 1898. Op. cit., s. 9–10. 135 Farní kronika Horní Břečkov na FÚ Přímětice, nestránkováno. 33 rokokovým řezaným dekorem rozvilinovým a páskovým. Novější varhanní positiv byl vbudován do zábradlí kruchty.136 Záznam Národního památkového ústavu Brno z roku 2003 uvádí následující popis stavu nástroje: „Varhany jsou velmi zanedbané, v katastrofálním stavu, hrají velmi špatně. Stále pěkné jsou obě kopuly v positivu. Ve varhanách je hodně červotoče a také dispozice byla asi narušena. Červotoč pracuje ve varhanách nerušeně.Podle zmíněné zprávy z roku 1974 byly zdobené píšťaly i v hlavním stroji. Dnes jsou jen v positivu. V hlavním stroji jsou sice píšťaly, ale nezdobené. Zdobení Principálu 2´ odpovídá Floriánu Ignáci Casparidovi. Nejstarší nástroj (dnes hlavní stroj) měl jen 6 rejstříků, které byly rozmístěny po třech po stranách manuálu, který byl vestavěn do prospektové stěny varhan. Zalepené otvory jsou dosud dobře patrné a nad nimi dokonce zalepené štítky s nápisy. Kdy došlo k přístavbě positivu v zábradlí není známo. Přitom byl vestavěný hrací stůl zrušen a postaven dnešní nový, spojený s positivem v zábradlí. Nejpravděpodobnější se zdá, že nástroj byl přestavěn na dvoumanuálový s pedálem ještě za života Floriána I. Casparida (v šedesátých letech) nebo za jeho znojemského nástupce Silberbauera. Je nápadné, že positiv má jen 3 hlasy s Principálem 2´.Varhany mají přetahovací manuálovou spojku, která je kupodivu dodnes funkční. Dnešní špinavě šedý, namodralý nátěr varhanní skříně je ošklivý a jistě není původní. Je pravděpodobné, že pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy byly mnohé varhany natřeny tmavými barvami.“ 137
Hlavní stroj Positiv Pedál Spojky Flauta 8´ Copula major 8´ Subbas 16´ Háčková spojka Principal 8´ Copula minor 4´ Oktavbas 8´ Oktava 4´ ? Principál 2´ Flauta 4 Oktava 2´ Kvinta 1 1/2´ Mixtura 3x
136 Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Horní Břečkov. ev.č. 004598 NPÚ, ú.o.p. Brno. 137 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Horní Břečkov. Farní kostel sv. Klimenta. 6312., Doplněk ke zprávě z 21. 9. 1974 , č.j. 7129/2003/Ga /09 ze dne 27. 5. 2003. Nestránkováno. 34 Současný stav Doposud se bohužel nic nezměnilo k lepšímu na katastrofálním stavu těchto varhan, jak je výše popsán odborníky z národního památkového ústavu138 z roku 2003. Na positiv se sice dá ještě hrát, ale nástroj je ve zuboženém stavu. Mnoho píšťal z hlavního stroje chybí (celá Mixtura) a další jsou poškozené. Všude je velké množství prachu a hodně červotoče. Nástroj je ovšem velmi cenný (tón píšťal je pěkný) a potřeboval by restaurování. Na varhany se již delší dobu nehraje.
138 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Horní Břečkov. Farní kostel sv. Klimenta. 6312., Doplněk ke zprávě z. 21. 9. 1974 , č.j.7129/2003/Ga /09 ze dne 27. 5. 2003. Nestránkováno. 35 3.11 Hostim (něm. Hösting)
Podle Samka se toto městečko hromadného typu rozkládá u Nedveky, levobřežního přítoku Jevišovky. Hostim se poprvé připomíná v roce 1325 ve jméně místního vladyky. Náležela k nedalekému hradu Bukovině a po jeho rozboření převzala funkci správního centra panství, které do roku 1563 patřilo Lichtenburkům, pak Václavu Hodickému z Hodic, později Jiříkovi Valeckému z Mírova, Kateřině Zelené z Říčan, provdané za Josefa Šlejnice ze Šlejnic.139
Hosák uvádí, že Hostim byla v roce 1665 povýšena na městečko. Podle uvedeného autora Hostim roku 1785 vyhořela.140
Samek píše, že kostel sv. Františka Serafínského se připomíná již roku 1357. Podle nápisu na desce jej vystavěl v roce 1569 J. Valečský z Mírova. V roce 1727 byl kostel zvětšen a v první polovině 19. století přistavěna klasicistní předsíň. Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm, hranolovitou věží a s lodí obdélníkového půdorysu a bočními kaplemi.V západní části lodi se nachází dřevěná hudební kruchta z doby po roce 1830. V kostele je zděné sloupové retabulum hlavního oltáře, které pochází z doby barokizace kostela, s obrazem Stigmatizace sv. Františka z Assisi a v čelech bočních kaplí oltáře z třetí čtvrtiny 18. století, obraz sv. Immaculaty z poloviny 19. století a obraz sv. Anny.141
Podle Nekudy patří mezi památkově chráněné objekty v obci například pozdně barokní zámek s renesančním jádrem na místě tvrze ze 14. století, sýpka na návrší za obcí z 18. století a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.142
Jak uvádí Historický místopis, Hostim byla původně česká obec s německou menšinou. V roce 1900 zde žilo 717 Čechů a čtyřicet dva Němců, roku 1930 klesl počet českých obyvatel na 655 a počet německých obyvatel na dvanáct.143
Evidované nedochované nástroje Záznam ve farní kronice hovoří o nových varhanách z roku 1763.144 Oprava těchto varhan v roce 1791 stála 20 zl.145 Podle Sehnala původní varhany přestavěl po roce
139 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Op. cit., s. 534–535. 140 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. Op. cit., s. 160. 141 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Op. cit., s. 535. 142 NEKUDA, V. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Op. cit. s. 580. 143 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek XII. Op. cit., s. 142. 144 Protocolum domesticum Hostim na FÚ Pavlice, s. 115. 145 Tamtéž, s. 132. 36 1830 František Svítil starší, varhanář samouk z Nového Města na Moravě.146 V kronice lze nalézt zápis o další opravě varhan, která se uskutečnila v roce 1841.147 Dochované nástroje O pořízení nových varhan během oprav kostela, které probíhaly v roce 1903 a 1905, se zmiňuje Hrudička.148 Podle farní kroniky postavil nové varhany v roce 1906 nákladem kostelního výboru za 2600 K Antonín Mölzer z Kutné Hory.149 Jak se píše ve farní kronice, v roce 1934 opravila varhany firma Rieger za 1589 Kč a další opravu varhan provedl v roce 1936 varhanář Žloudek z Kutné Hory za 1030 Kč. Později však varhany přestávaly fungovat, proto nacvičil v roce 1946 zdejší farář s místními ochotníky divadelní představení, které vyneslo 5000 Kč na účel pořízení varhan nových. V roce 1948 pak byla provedena firmou Hlaváček z Brna oprava stávajících varhan nákladem 43 630 Kč. Sbírka farníků vynesla 30 000 Kč, zbývající částka byla na žádost farního úřadu uhrazena ministerstvem školství a osvěty.150 Podle záznamů v národním památkovém ústavu neměl tento v roce 1981 zásadní připomínky k plánovaným opravám, tj. k uvedení mechanismu do původního stavu. NPÚ doporučil, aby vnějšek varhan (hlavně skříň) byl ponechán bez zásahu, pouze bylo možno uvažovat o změně barevnosti dřevěného kůru.151 Jak uvádí kronika, tato zamýšlená oprava se uskutečnila v roce 1984, provedl ji Karel Zadák z Brna nákladem 135 000 Kčs. 152 Na štítku varhan na hracím stole je uveden Karel Zadák z Brna OPUS 20.
Popis varhan Jedná se o jednomanuálové varhany s pneumatickou trakturou, kuželkovou vzdušnicí, devíti rejstříky, třemi spojkami, třemi pevnými kolektivy, rejstříkovým crescendem (válec), řadou volných kombinací a tremolem.
146SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 123–124. 147 Protocolum domesticum Hostim na FÚ Pavlice, s. 137. 148 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 647. 149 Protocolum domesticum Hostim na FÚ Pavlice, s. 192. 150 Tamtéž, s. 208 a s. 212. 151 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Hostim. Farní kostel sv. Františka Serafínského. č. 6269 Nestránkováno. 152 Protocolum domesticum Hostim na FÚ Pavlice, s. 218. 37 Manuál Pedál Principál 8´ Subbas 16´ Kryt 8´ Cello 8´ Salicionál 8´ Oktáva 4´ Flétna 4´ Superoktáva 2´ Mixtura 1 1/3´
Spojky Pevné kolektivy Pomocná zařízení Spojka 16´ Forte Volné kombinace Spojka 4´ Pleno Rejstříkové crescendo Spojka I-P 8 Tuti Tremolo
Nožní vypínač crescenda
Současný stav
Varhany v Hostimi potřebují pouze naladit a opravit mechanickou závadu nehrajícího Principálu.
38 3.12 Chvalatice (něm. Chwallatitz)
Chvalatice leží 13 km západně od Vranova.153 Jak píše Samek, tato vesnice řádkového typu nad levým břehem Vranovské vodní nádrže vznikla v neznámé době, poprvé se připomíná roku 1497 na panství hradu Bítova, kam náležela až do zrušení patrimoniální správy, a v letech 1498–1617 patřily Chvalatice k Bítovu.154
Kostel nalezení sv. Kříže byl vystavěn údajně roku 1750.155 Podle Samka je tato jednotná podélná sálová stavba zbudována přibližně podél severo-jižní osy s trojbokým uzávěrem a s hranolovitou věží a zařízení kostela obsahuje tepanou monstranci paprskového typu z první poloviny 18. století.156
Jak se uvádí v Heismatskunde, věž byla postavena v roce 1770 a z roku 1835 pochází nový oltářní obraz, přičemž nahradil dřívější obraz od Winterhaltera.157 Podle Hrudičky byl kostel s jedním oltářem opraven v roce 1889.158 Wolný píše, že kostel ve Chvalaticích měl dva zvony.159
Jak vyplývá z údajů v Historickém místopisu, dříve byly Chvalatice německou obcí s českou menšinou, kde v roce 1900 žilo 119 Čechů a 570 Němců, v roce 1930 klesl počet Čechů na třicet jedna a počet Němců na 337.160
Evidované nedochované nástroje Jak uvádí Sehnal, původně se ve Chvalaticích nacházel positiv postavený v roce 1778 Josefem Silberbauerem, avšak Benedikt Latzl tento nástroj v roce 1852 přestěhoval do Lančova.161 Dochované nástroje Podle štítku na hracím stole postavil varhany ve Chvalaticích v roce 1852 znojemský varhanář Benedikt Latzl. Pamětní kniha uvádí vyčištění a opravu varhan v roce 1875.162 Ve farní kronice je zápis z roku 1922 o vyčištění varhan varhanářem Kurkou ze Znojma.163
153 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 672. 154 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. .A–I. Op. cit., s. 588. 155 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. Op. cit., s.178. 156 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. .A–I. Op. cit., s. 588. 157 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 1. Znaim: Verlag des Znaimer Landlehrervereines, 1898, s. 9. 158 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 673. 159 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. IV. Band. Op. cit., s. 223. 160 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 121. 161 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 81 a 115. 162 SOA Znojmo. Farní úřad Chvalatice. K–I 609. Pamětní kniha, s. 133. 163 Haus-Protokoll Chvallatitz, na FÚ Starý Petřín, nestránkováno. 39
Popis varhan Jednomanuálové varhany mají mechanickou trakturu a zásuvkovou vzdušnici, osm rejstříků a krátkou oktávu. Rozsah manuálu činí C–c3 a pedálu C–a. Skříň se dvěma věžemi zdobí parapet kruchty a hrací stůl je umístěný v zadní části skříně varhan, s níž tvoří jeden celek.
Sehnal popisuje, že základní zdobení u zdejších varhan mělo podobu křížků vymezených pěti výstupky (typ A).164 Prospekt však zdobí výstupky typu A i typu B. Podle záznamů národního památkového ústavu bylo v roce 1983 na varhanách a na oltáři nově provedeno ozdobné mramorování.165
Manuál Pedál Gamba 8´ Subbas 16´ Coppel major 8´ Octavbas 8´ Principal 4´ Flauta 4´ Octava 2´ Mixtura 1 1/3´
Současný stav Na varhany se již dlouhou dobu nehraje a v současnosti jsou téměř nehratelné. Varhany ohrožuje velké množství prachu a červotoče. Mnohé píšťaly jsou pomačkané, mnoho tónů nehraje a jsou velmi rozladěné. Navíc je zde velmi hlučný ventilátor. Varhany potřebují restaurovat.
164 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 161. 165Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Fond bývalého památkového úřadu. karton 29 složka 26, č. 2272, Chvalatice-farní kostel. Nestránkováno. 40 3.13 Jevišovice (něm. Jaispitz)
Podle Samka se městečko Jevišovice rozkládá na svahu nad řekou Jevišovkou, na které byla v letech 1894–1897 vybudována první moravská přehrada. Jevišovice se poprvé připomínaly roku 1289 u Bočka a Kuny z Kunštátu, v majetku tohoto rodu zůstaly až do roku 1647. Představovaly centrum panství, které roce 1649 koupil Ludvík Raduit de Souches, roku 1743 Jan Ugarte a roku 1897 Robert Biedermann z Turony. 166
Hrudička uvádí, že Jevišovice náležely ve 13. století řádu templářů, v roce 1398 již byly městečkem nachází a se zde také starý a nový zámek.167 Na počátku 15. století vlastnil Jevišovice známý loupežný rytíř Hynek Suchý Čert z Jevišovic.168
Podle Samka byl nový zámek nedaleko středu města v 19. století označován jako letní rezidence a vznikl koncem 19. století přestavbou barokního letohrádku. Zámek obklopuje rozlehlý park.169
Jak dále píše Samek, farní kostel sv. Josefa se nachází na místě předchozího kostela, který býval zasvěcen sv. Mikuláši. Nový farní kostel byl postaven mezi lety 1823–1830. Klasicistní kostel sv. Josefa je podélná jednolodní stavba s odsazeným půlkruhově uzavřeným kněžištěm. Převážně historicko romantické zařízení kostela pochází z doby stavby chrámu.170
Podle Peřinky je v kostele hlavní oltář sv. Josefa a dva postranní oltáře Panny Marie a sv. Aloise. Nacházejí se zde rovněž tři zvony, které pocházejí z roku 1830, 1871 a 1889).171
V Historickém místopise je uvedeno, že před druhou světovou válkou byly Jevišovice téměř čistě české městečko, kde v roce 1900 žilo 1207 Čechů a žádný Němec a roku 1930 zde bylo 1053 Čechů a šest Němců.172
Evidované nedochované nástroje
Sehnal zmiňuje positiv postavený v roce 1704.173 Tentýž autor uvádí opravu positivu v roce 1774 za 15 zl. Johanem Komorníkem, varhanářem v Rouchovanech.174 Zápis v kronice
166 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. 1. vydání. Praha: Academia, 1999, s. 64. 167 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 649. 168 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. Op. cit., s. 100. 169 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 64. 170 Tamtéž, s. 65. 171 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. Op. cit., s. 252–254. 172 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 67. 173 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 19. 174 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl1. Varhanáři. Op. cit., s. 77. 41 z roku 1823 říká, že 30. července byly ze starého farního kostela odvezeny do kanceláře tři oltáře a varhany.175 Dochované nástroje Tyto varhany jsou evidovány ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 1965176 pod ev. č. 004788. Sehnal uvádí, že varhany postavil původně pro kostel sv. Petra a Pavla v Brně v roce 1748 nebo 1749 Antonín Richter za 260 zl. Tento nástroj opravoval v letech 1762 a 1769 Jan Výmola, v roce 1786 Mikuláš František Sieber, roku 1792 David Výmola a roku 1799 Klaudius Staudinger. Sehnal poznamenává, že do Jevišovic byly prodány roku 1829 za 280 zl.177
Podle záznamu ve farní kronice Jevišovic byly varhany zakoupeny na základě inzerátu v brněnskému tisku Intelligenz-Blatt ze soboty 17. května 1829 V. 136, kde se oznamovalo: Prodej: dobré použitelné varhany v Brně. V reakci na tento inzerát jevišovická vrchnost zakoupila v červnu 1830 z kapitulního dómu v Brně varhany. Cena těchto varhan byla původně 1000 zl. vídeňské měny, avšak nakonec byly koupeny za výhodnou cenu 700 zl. Varhanář Anton Pollak z Letkovic u Ivančic je podle smlouvy sestavil a naladil za 200 zlatých. Varhany tedy celkově stály 900 zlatých vídeňské měny, což byla opravdu výhodná koupě. V roce 1835 byly varhany ozdobeny mramorováním. Zdobení ušlechtilým zlatem stálo 18 zlatých.178
Sehnal píše, že opravu varhan v Jevišovicích provedl v roce 1829 Johann Wagner truhlářský tovaryš a varhanář.179
175 SOA Znojmo. Farní úřad Jevišovice. F–13. K–I–448. Geschichte der neu erbauten PfarrKirche zu Jaispitz., str. 11. 176 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek.Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 177 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 177. 178 SOA Znojmo. Farní úřad Jevišovice. F–13. K–I–448. Geschichte der neu erbauten PfarrKirche zu Jaispitz., str. 30–31. 179 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl1.Varhanáři. Op. cit., s. 135. 42 Ve farní kronice z roku 1829 je zaznamenána tato dispozice:180 Manuál Pedál Principal Portun Bass Copula major Octav Bass Copula minor Quinta Octava Fugara Nassata Mixtura
Jak popisuje kronika, dne 9. července 1861 se opakovalo neštěstí z 9. listopadu 1841, kdy opět blesk uhodil do věže a způsobil škody na střeše, kůru a poškodil i varhany.181 Následnou opravu varhan provedl František Pistrich v roce 1861.182 Jak se zmiňuje dokumentační karta Moravského zemského muzea, nápis ve varhanách uvádí, že tento nástroj opravil v roce 1892 Franz Kurka.183
Jak poznamenává Sehnal, podle kartotéky varhan v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea Brno měly ještě ve třicátých letech 20. století varhany v Jevišovicích tuto dispozici:184
Manuál Pedál
Salicional 8´ Quinta 2 2/3´ Subbas 16´
Copula maior 8´ Octava 2´ Octavbas 8´
Principal 4´ Quinta 1 1/3´
Copula minor 4´ Mixtura 1´
Sehnal uvádí, že zajímavostí těchto varhan jsou hrající zdobené píšťaly nacházející se i po stranách skříně, což budí dojem, jakoby původně stály v místech, kde na ně byl možný pohled i z boku. Během druhé světové války byly romantizovány některým brněnským
180SOA Znojmo. Farní úřad Jevišovice. F–13. K–I–448. Geschichte der neu erbauten PfarrKirche zu Jaispitz., str. 31. 181 Tamtéž, s. 33. 182 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl1.Varhanáři. Op. cit., s. 95. 183 Moravské zemské muzeum Brno, oddělení dějin hudby, depozitář Jevišovice. Dokumentace varhan, 491–522, č. 495 Jevišovice. Nestránkováno. 184 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 177. 43 varhanářem, který dosadil novou Gambu 8´a také vyměnil řadu píšťal v Salicionálu, Kvintě a Mixtuře, čímž nástroj silně poškodil po zvukové stránce.185
Jak vyplývá z údajů ve farní kronice, Sehnalem výše zmiňovanou romantizující opravu provedl v letech 1944–1946 Josef Hlaváček, stavitel varhan z Brna Židenic. Zatímco její rozpočet činil 17 194 K, závěrečný účet z 16. 6. 1946 dosáhl celkové ceny 53 693 K. Generální oprava spočívala v opravě dřevěných píšťal, bronzování píšťal, byla instalována nová manuálová a pedálová klávesnice i nový měch značky Pneuma. Dále byl instalován nový rejstřík Gamba 8‘, Salicionál 8‘a také nový ventilátor a vzduchové vedení.186
Z dokumentačního listu uloženého v Moravského zemského muzeu je zřejmé, že v červenci 1973 provedl opravu varhan v Jevišovicích Miroslav Zadák s Janem Sedláčkem.187
Ze všech výše uvedených záznamů o zásazích do varhan v Jevišovicích lze usoudit, že nástroj v Jevišovicích prodělal ve své historii velmi zásadní změny, které ovlivnily jeho stav i zvukovou stránku.
Ze záznamů v národním památkovém ústavu vyplývá, že v období po roce 1948 varhany postupně ztrácely svou původní podobu a kvůli neodůvodněným hrubým zásahům se dochovalo jen nepatrné torzo původních píšťal. Podle popisu stavu těchto varhan z roku 2007 existuje již jen torzo původního nástroje, jehož zvuk nemá k původním varhanám téměř žádný vztah. V roce 2007 proto varhanář - restaurátor Michek nabídl unikátní řešení a vlastník varhan získal souhlas použít k obnově jevišovického nástroje píšťalový fond Jana Výmoly z roku 1763, uchovávaný ve sbírkách Moravského zemského muzea. Šlo by o kvalitní píšťaly varhanáře, který pochází ze stejné varhanářské školy a který byl pravděpodobně žákem Antonína Richtera. Z hlediska památkové péče by byla navržená koncepce přijatelná, před realizací však by bylo nutno ještě provést restaurátorský a srovnávací průzkum.188
Souhlas s provedením restaurování varhanního nástroje bez skříně získal od národního památkového ústavu varhanář-restaurátor Dalibor Michek v roce 2007.189 K realizaci plánovaného restaurování však zatím nedošlo.
185 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 177. 186SOA Znojmo.Farní úřad Jevišovice. F-13, inv.č. 138, kr. 5. Nestránkováno. 187 Moravské zemské muzeum Brno, oddělení dějin hudby, depozitář Jevišovice. Dokumentace varhan, 491–522, č. 495 Jevišovice. Nestránkováno. 188 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Jevišovice. Farní kostel sv. Josefa . č. 6438. č.j. 7969 z 29. 6. 2007. Nestránkováno. 189 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Jevišovice. Farní kostel sv. Josefa . č. 6438. Rozhodnutí 264 / 2007, č.j. 7890 z 27. 6. 2007. Nestránkováno. 44 Popis varhan Varhany s mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí disponují jedním manuálem, pedálem, deseti rejstříky, chromatizovanou oktávou a rozsahem manuálu E–c3 a pedálu E–a.
Hrací stůl je vestaven v zadní části korpusu varhan. Rejstříková táhla kulatého průřezu jsou umístěna po obou stranách klaviatury. Rejstříkové štítky i klávesnice jsou nové. Nachází se zde zdobení píšťal typu C. Ke spodní oktávě manuálu je zavěšený pedál, což funguje jako spojka se všemi rejstříky manuálu.
Podle dokumentačních listů jsou spodní tóny rejstříku Flöte 8´ napevno spojeny se všemi rejstříky manuálu.190
Podle záznamu v národním památkovém ústavu je dřevo skříní mramorované a ornamentální řezby zlacené. Trojdílná skříň s převýšenou přední částí má na boku křídla ornamentálně řezaná s motivem mřížky a ornamentálního dračího rokaje.191
V roce 2010 měly tyto varhany následující dispozici:
Manuál Pedál Gamba 8´ Subbas 16´ Salicional 8´ Octavbas 8´ Copula maior 8´ Principal 4´ Copula minor 4´ Quinta 2 2/3´ Octava 2´ Mixtura 2 2/3´
Současný stav Varhany jsou velmi poškozené hlavně po zvukové stránce a jsou navrženy k restaurování. Předběžný odhad nákladů na restaurování činí cca 1,5 mil.Kč.192 Na nástroj se pravidelně hraje při bohoslužbách.
190 Moravské zemské muzeum Brno, oddělení dějin hudby, depozitář Jevišovice. Dokumentace varhan, 491–522, č. 495 Jevišovice. Nestránkováno. 191 Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo.ev.č. 004816 NPÚ, ú.o.p.Brno. 192 Osobní sdělení hudebního historika Malého. 45 3.14 Korolupy (něm. Kurlupp)
Korolupy leží 19 km od Vranova.193 Nekuda uvádí, že se připomínají k roku 1373 a v roce 1498 potvrdil Vladislav II. Korolupům privilegia.194
Podle Samka vesnice představuje sídliště návesního typu. Korolupy vznikly v neznámé době, v roce 1487 patřily k hradu Frejštejnu. Roku 1564 náležely k uherčickému panství, s nímž sdílely jeho další osudy.195
Jak dále uvádí Samek, kostel sv. Vavřince, pocházející z let 1797-1798, je orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm. Zařízení převážně z poloviny 19. století doplňují jednotlivosti ze zrušeného kláštera augustiniánů ve Vratěníně. Na věži se nachází zvon z roku 1799. Ve vsi se nalézá také klasicistní kaple z poloviny 19. století.196
Podle Heimatskunde došlo k přistavení sakristie v roce 1853.197 Hrudička zmiňuje opravy kostela z roku 1896.198
Jak uvádí Historický místopis Moravy a Slezska, Korolupy byly dříve německá obec se silnou českou menšinou. V roce 1900 zde žilo čtyřicet devět Čechů a 325 Němců. Roku 1930 již vzrostl počet Čechů na 164, zatímco počet Němců klesl na 255.199
Evidované nedochované nástroje V dostupných zdrojích nebyla nalezena žádná zmínka o nedochovaných varhanách v Korolupech. Dochované nástroje Ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 1965200 jsou evidovány varhany z Korolup pod ev. č. 004816. Varhany postavil dle štítku na hracím stole novojíčínský varhanář Karel Neusser kolem roku 1900. Tento nástroj naladil v roce 1990 varhanář Richard Stehlík.201 Podle sdělení místního varhaníka opravovala varhany v roce 2000 varhanářská firma z Brna.202
193 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 671. 194 NEKUDA, V. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Op. cit., s. 743. 195 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 167. 196 Tamtéž, s. 167. 197 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I. historischer Theil. Heft 1. Op. cit., s. 15. 198 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 672. 199 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek XII. Op. cit., s. 177. 200 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 201 Telefonické sdělení varhanáře Stehlíka. 202 Osobní sdělení varhaníka Vyskota. 46 Popis varhan Tyto jednomanuálové varhany s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí disponují sedmi rejstříky, dvěma pevnými kolektivy, rozsahem manuálu C–f3 a pedálu C–c1. Podle záznamu v národním památkovém ústavu pochází mramorovaná skříň z první poloviny 19. století, má plochou hlavu v šedavých odstínech, architektonické články v oranžových tónech a zlacené ornamentální řezby. Stůl je zabudován do parapetu kruchty a členěn na čelní straně čtyřmi pilastry, mezi nimiž se nacházejí tři obdélné půlkruhem zakončené vpadliny. Skříň stojí na dvou hranolových pilířích, nesoucích římsu na zdvojených konsolách se středním trojúhelníkovým tympanonem. Převýšenou střední část plochého varhanního prospektu zakončuje rozeklaný fronton. Na bočních křídlech se nacházejí ozdobné kuželky a plameny. Pozdně empirový prospekt varhan je členěn čtyřmi kanelovanými pilastry a kompositní hlavicí.203
Manuál Pedál Pevné kolektivy Principál 8´ Subbas 16´ Mf Gedekt 8´ Cello 8´ F Salicionál 8´ Oktava 4´ Mixtur 2x
Současný stav Varhany potřebují naladit. Pěkný tón má rejstřík Gedekt 8´. Na nástroj se hraje pravidelně při bohoslužbách .
203 Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Korolupy. ev.č. 004816NPÚ, ú.o.p.Brno. 47 3.10 Lančov (něm. Landschau)
Vesnice Lančov leží 7 km severozápadně od Vranova.204 Samek uvádí, že tato ves řádkového typu se rozkládá u pramene bezejmenného přítoku Dyje a že se Lančov připomíná v roce 1323 jako součást vranovského panství, k němuž patřil až do zrušení patrimoniální správy.205
Jak dále píše Samek, kostel sv. Maří Magdaleny, který je pozdně románský z první poloviny 13. století, byl v roce 1657 úplně pobořen, opraven v roce 1695 a v roce 1750 byla provedena zděná nástavba. K vybudování nové sakristie došlo v roce 1855 a roku 1872 byla přistavena kaple Božího hrobu a patrně i nově zřízena hudební kruchta. Kostel sv. Maří Magdaleny je orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazenou apsidou. Nachází se zde obraz Maří Magdaleny od Josefa Altmanna z roku 1763. Zvon ve věži s reliéfem sv. Petra pochází z roku 1717 od neznámého zvonaře ze Znojma.206
V Historickém místopise je uvedeno, že Lančov byl dříve německá obec s českou menšinou (v roce 1900 zde žilo devět Čechů a 420 Němců, roku 1930 již dvacet osm Čechů a 413 Němců).207 Evidované nedochované nástroje V dostupných zdrojích nebyla nalezena žádná zmínka o nedochovaných varhanách v Lančově. Dochované nástroje
Heimatskunde uvádí, že zdejší varhany byly pořízeny v roce 1852.208 Ve farní kronice Lančova jsou evidovány mezi třinácti nástroji na kůru také varhany z roku 1852.209 Podle Sehnala se jednalo původně o positiv postavený v roce 1778 Josefem Silberbauerem pro Chvalatice a v roce 1852 byl tento nástroj z Chvalatic přestěhován do Lančova varhanářem Benediktem Latzlem.210
Sehnal zmiňuje Silberbauerovy varhany se základním zdobením typu B se čtyřmi výstupky. Právě v Lančově se podle Sehnala jednalo o případ, kdy byl k positivu (asi kolem roku 1790) později přistaven pedál, a proto k němu byla pořízena i lavice pro hráče.211
204 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit, s. 674. 205 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 308. 206 Tamtéž, s. 308–309. 207 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek IX. Op. cit., s. 122. 208 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 2. Op. cit., s. 42. 209 Farní kronika Lančov na FÚ ve Vranově nad Dyjí, s. 59. 210 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 115 a s. 81. 211 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 89 a s. 148. 48 Podle vyjádření varhanáře – restaurátora Michka jsou některé píšťaly tordované.212 Sehnal se domnívá, že zdobení píšťal ve tvaru křížku naznačuje, že by tyto píšťaly mohly pocházet z dílny Ignáce Floriána Casparida, tedy z doby před rokem 1773.213
Farní kronika se zmiňuje o opravě varhan znojemským varhanářem Franzem Kurkou v roce 1920. Další opravu varhan včetně naladění provedl roku 1958 Jaroslav Hubený z Protivína za 2300 Kč.214
Další zápis v kronice říká, že v roce 2006 byl nástroj v Lančově rozebrán varhanáři Urbánkem a Michkem, kteří se domnívají, že vedle varhan v kostele sv. Václava ve Znojmě - Louce lze varhany v Lančově počítat k nejstarším varhanám v regionu. Kupodivu však dosud nebyly zapsány mezi památkově chráněné nástroje.215
Zkušenosti a obtíže se zajišťováním financí na plánované restaurování nástroje v Lančově budou podrobněji popsány v kapitole 4.4.4 této diplomové práce.
Popis varhan
Jednomanuálové varhany se sedmi rejstříky mají mechanickou trakturu a zásuvkovou vzdušnici.Varhany disponují krátkou oktávou v manuálu i v pedálu. Klaviatura má hnědou barvu a rozsah manuálu činí C–c3 v manuálu a v pedálu C–a. Varhanní skříň je mramorovaná do žlutých tónů.
Sehnal uvádí následující dispozici:216
Manuál Pedál Kopula maior 8´ Principálbas 8´dřevo, otevř. Kopula minor 4´ Oktávbas 4´dřevo, otevř. Principál 2´ Kvinta 1 1/3´ Superoktáva 1´
Současný stav
Varhany byly určeny k restaurování, nyní jsou rozebrané a některé opravené díly jsou již dovezeny zpět na kůru. Další práce jsou zatím pozastaveny z důvodu nedostatku finančních prostředků.
212 Osobní sdělení varhanáře-restaurátora Michka. 213 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 161. 214 Farní kronika Lančov na FÚ ve Vranově nad Dyjí, s. 66 a s. 222. 215 Tamtéž, s. 66 a s. 233. 216 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 161. 49 3.17 Lesná (něm. Liliendorf)
Podle Samka je Lesná, která byla založena v roce 1794, ves typu návesní silnicovky a leží na místě původně vymýceného lesa patřícího k panství ve Vranově nad Dyjí. Původní pojmenování získala po tehdejší vranovské vrchnosti (Lilienbornové), přičemž k Vranovu patřila až do zrušení patrimoniální správy. Na východním okraji obce se nachází větrný mlýn holandského typu z první poloviny 19. století, ze kterého se dochoval pouze kuželový plášť.217
Samek píše, že kaple sv. Terezie, pocházející z let 1867–1868, je nenáročnou historicky eklektickou sálovou stavbou, která má trojboký přístřešek a hranolovitou zvonici.218 Mühlbereger se zmiňuje, že stavba kaple stála celkem 6061 zl.219
Peřinka uvádí, že kaple byla vysvěcena 2. září 1868. Oltářní obraz sv. Terezie maloval Josef Doré, ředitel keramické továrny ve Vranově nad Dyjí. Vranovská vrchnost darovala obci zvon v roce 1799.220
Podle Historického místopisu byla Lesná dříve německou obcí s českou menšinou (v roce 1900 zde žilo dvanáct Čechů a 370 Němců, v roce 1930 již zde bylo napočítáno osmdesát pět Čechů a 255 Němců).221 Jak se uvádí v katalogu brněnské diecéze, Lesná je přifařena k Římskokatolické farnosti Horní Břečkov.222
Nedochované nástroje V dostupných zdrojích nejsou žádné zmínky o nedochovaných nástrojích v Lesné. Dochované nástroje Varhany v kapli sv. Terezie byly postaveny zásluhou faráře Mühlbergera.223 Peřinka224 uvádí, že zdejší varhany byly pořízeny roku 1894. Podle obecní kroniky se tak stalo při příležitosti oslav 100. výročí založení obce.225 K vysvěcení nových kostelních varhan v kostele sv. Terezie došlo 24. 7. 1894.226 Podle Mühlbergera stály varhany 1 100 zl.227
217 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 329. 218 Tamtéž, s. 329. 219 MÜHLBERGER, F. Die Pharre Ober-Fröschau zur Zeit der Kaiserjubiläums 1898, Op. cit., s. 31. 220 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 133. 221 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 123. 222 Katalog brněnské diecéze, neproměnná část. Op. cit, s. 103. 223 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 1. Op. cit., s. 16. 224 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 133. 225 SOA Znojmo. Kronika obce Lesná. K–I 118, s. 2. 226 SOA Znojmo. GedenkBuch der Gemeinde Liliendorf. K–I 425, s. 38–39. 227 MÜHLBERGER, F. Die Pharre Ober-Fröschau zur Zeit der Kaiserjubiläums 1898. Op. cit., s. 31. 50 Podle štítku na hracím stole postavila tyto varhany firma Matt. Maurachers Söhne. Tato rakouská varhanářská rodina Mauracherů228 působila v Salcburku, St. Florianu a Grazu. Mühlberger uvádí, že stavitelem byl konkrétně Hans Mauracher a že jednalo se o velmi pěkný nástroj s šesti rejstříky a pevným kolektivem, jehož zvuk a plnost byly vynikající. 229 Popis varhan Jednomanuálové varhany disponují mechanickou trakturou, kuželkovou vzdušnicí, pěti rejstříky, jednou spojkou a pevným kolektivem. Manuál má rozsah C–f3 a pedál C–d1. Skříň varhan je opatřena světlým mramorováním, které výtvarně ladí s hlavním oltářem. Volný hrací stůl se nachází před korpusem varhan a tvoří součást parapetu kruchty. Varhany nemají ventilátor. Manuál Pedál Spojka Pevný kolektiv Principál 8´ Violon 16´ pedál copel Forte Gedakt 8´ Salicionál 8´ Octave 4´
Současný stav
Varhany jsou čisté a bez červotoče, potřebují pouze seřídit klávesnici a naladit. Nástroj je tak rozladěný, že není možné posoudit dříve vychvalovanou krásu jeho zvuku. Na varhany se hraje jen občas.
228[online] rok neuveden [cit. 19. 9. 2010]. Dostupné z
Podle Samka je Lubnice vesnice typu návesní silnicovky ležící na svazích nad údolím Želetavky. Lubnice se připomíná již roku 1348. Původně tvořila samostatný statek připojovaný k okolním panstvím. Roku 1628 byla Lubnice natrvalo připojena k bítovskému panství a patřila k němu až do zrušení patrimoniální správy.230
Samek píše, že kostel sv. Jiří byl vybudován asi roku 1718. V roce 1787 shořela střecha věže, která byla roku 1790 obnovena. Kostel je podélná sálová stavba a jeho zařízení pochází z druhé čtvrtiny 18. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Jiří uprostřed sloupového retabula má v nástavci obraz sv. Trojice a znak pánů z Vlašimi.231
Podle Wolného se v kostele nacházejí tři oltáře.232 Hrudička zmiňuje opravu kostela v roce 1867.233 K dalším památkám v obci patří podle Nekudy234 barokní budova fary.
Jak uvádí Historický místopis, Lubnice byla dříve německou obcí, po roce 1918 se silnou českou menšinou (v roce 1900 zde žilo sedm Čechů a 275 Němců, v roce 1930 vzrostl počet Čechů na devadesát jedna a poklesl počet Němců na 205).235
Evidované nedochované nástroje Podle dostupných archivních záznamů se v roce 1829 na kůru nacházely varhany s pedálem a šesti rejstříky.236 Dochované nástroje Ze záznamů v kronice obce vyplývá, že jednomanuálové varhany postavil počátkem února 1925 Johann Neusser mladší z Nového Jičína. Nové varhany stály celkem 30 682,90 Kč, přičemž sestavení varhan činilo 29 447,40 Kč, nádražní poplatek za odvoz 903,60 Kč, nádražní poplatek za vrácení bedny 46,90 Kč a přeprava 285 Kč. Podle kroniky byla stavba varhan financována následovně: částkou 2000 Kč přispěl majitel statku Emanuel Collalto, částkou 10 000 Kč se podílel patronátní úřad v Bítově a zbytek, tj. 18 682 Kč darovala obec Lubnice. Dne 15. 3. 1926 slavnostně vysvětil varhany farář Johann Kružík.237
230 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 420. 231 Tamtéž, s. 420. 232 WOLNÝ, G. Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch. III. Band. Brünn: Selbstverlag, 1860, s. 561. 233 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 307–308. 234 NEKUDA, V. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Op. cit.s. 761. 235 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek XII. Op. cit., s. 180. 236 MZA Brno. Velkostatek Bítov. F–38, kr 82,19,Bg. Kostelní účty, číslo strany neuvedeno. 237 SOA Znojmo. Kronika obce Lubnice. K–I–1. Gedenkbuch der Gemeinde Hafnerluden, s. 108–109. 52 Jak říkají nápisy na desce ve skříni varhan, generální opravu provedla firma Jan Mudroch z Tišnova v době od 13. do 18. listopadu 1945. Později nástroj opravovali bratři Stanislav a Karel Zadákovi. Další nápis říká, že v letech 1956 a 1961 varhany opravil varhanář František Čálek z Kutné Hory.
Zápis v kronice farnosti Lubnice z roku 1985 uvádí, že na podzim byla provedena generální oprava varhan varhanářem Hegerem z Hořovic.238 V dokumentaci varhan z roku 1988 je poznámka o nehrajícím rejstříku Cello 8´, kde nelze potvrdit, že se jedná o rejstřík pedálový.239
Na štítku ve skříni varhan je uvedeno, že v době 2. 8. – 8. 8. 1991 provedl čistění skříně, prohlédnutí traktury, ladění a nátěr karbolinem Martin Bejček (dokumentátor varhan) za pomoci dobrovolníků z židenické farnosti.
Popis varhan
Jednomanuálové varhany mají pneumatickou trakturu, kuželkovou vzdušnici, sedm rejstříků, tři spojky, dva pevné kolektivy s vypínačem a doplněným tremolem. Rozsah manuálu činí C–f3, pedálu C–c1. Mramorovaná novorenesanční skříň varhan zdobená čtyřmi sloupy a klenutou římsou umístěná v parapetu kruchty představuje vkusný protějšek hlavního oltáře. Hrací stůl je vestaven v zadní části korpusu varhan.
Manuál Pedál Spojky
Principál 8´ Subbas 16´ Pedál manual coppel Salicionál 8´ Cello 8´ Superoctav coppel Burdon 8´ Suboctav coppel Octav 4´ Mixtur 2´
Pevné kolektivy Pomocná zařízení Mf Trempko
Současný stav Varhany jsou téměř bez červotoče a také píšťaly nejsou poškozeny. Velmi hlučný ventilátor, který byl k varhanám nainstalován, není schopný dostatečně zásobovat měch vzduchem a je zbytečný, protože se stejně musí šlapat. Varhany potřebují přeladit, opravit měch a provést údržbu. Již deset let se na ně vůbec nehraje.
238 Farní kronika Lubnice na FÚ Starý Petřín, nestránkováno. 239 Moravské zemské muzeum Brno, oddělení dějin hudby, depozitář Jevišovice. Dokumentace varhan, 1217– 1237, č. 1226. Lubnice. Nestránkováno. 53 3.19 Lukov (něm. Luggau)
Lukov leží 15 km od Vranova.240 Jak píše Samek, Lukov je městečko na půdorysu řádkové vsi, které se poprvé připomíná roku 1284 a na městečko byl povýšen mezi lety
1549–1560.241 Hosák uvádí, že v roce 1446 patřil Lukov k Novému Hrádku, roku 1568 k Vranovu a od roku 1600 opět k Novému Hrádku.242
Podle Samka byl kostel sv. Jiljí postaven v roce 1749 a k jeho úpravám došlo v letech 1829 a 1931. Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba. Na zdi kostela visí obraz sv. Jiří od Josefa Winterhaldera ml. z doby kolem roku 1780.243 V kostele se nachází hlavní oltář sv. Jiljí.244 Podle Heimatskunde jsou boční oltáře věnovány Matce Boží a sv. Jáchymovi a Anně.245 Hrudička píše, že oprava kostela byla provedena v roce 1870.246 Peřinka připomíná čtyři zvony na věži kostela.247 Jak je uvedeno v Historickém místopise, před druhou světovou válkou byl Lukov německou obcí s českou menšinou (v roce 1900 zde žilo deset Čechů a 462 Němců, v roce 1930 vzrostl počet Čechů na třicet dva a počet Němců klesl na 402).248 Evidované nedochované nástroje Zápis ve farní kronice říká, že nepotřebný positiv byl nahrazen v roce 1841 novými varhanami.249 Dochované nástroje
Sehnal uvádí údaj o stavbě zdejších jednomanuálových varhan s deseti rejstříky v roce 1841.250 Jak se píše ve farní kronice Lukova, v červenci 1841 postavil zdejší varhany Ignác Reinold za 300 zl., přičemž 60 zl. přispěl patron kostela. Zbývající částku a také stravu pro mistra varhanáře a jeho tovaryše po dobu stavby poskytli farníci. 251 Podle farní kroniky byly nové varhany pořízeny ze sbírek farníků.252 Jiný zápis v kronice říká,
240 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 675. 241 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 435. 242 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. Op. cit., s. 180. 243 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 435. 244 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 675. 245 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I. historischer Theil. Heft 1. Op. cit., s. 22. 246 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 675. 247 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit, s. 135. 248 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 123. 249 Farní kronika Lukov na FÚ Přímětice, s. 117. 250 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 24. 251 Farní kronika Lukov na FÚ Přímětice, s. 117. 252 SOA Znojmo. Farní úřad Lukov. F–50 , event.č. 1519. Inventář, s. 3. 54 že roku 1848 akademický malíř František Vaníček z Brna nově vyzdobil a pozlatil uvedené varhany, což bylo opět z části hrazeno ze sbírek mezi farníky.253
Ve farní kronice je rovněž uvedeno, že v roce 1878 byly varhany na kůru důkladně obnoveny a Benedikt Latzl k nim pořídil nový měch za 130 zl. Od farníků místních i z přilehlých obcí se vybralo 46 zl., farář věnoval 10 zl. a 30 zl. bylo uhrazeno z kostelní pokladny. Tehdy zde vznikl spor o uhrazení varhan, neboť varhanář požadoval uhradit dodatečné náklady 20 zl. za opravu poškozené podlahy. Jelikož starosta J. Horror ani Jakub Stroh nechtěli nic zaplatit, spokojil se nakonec varhanář s 10 zl., které mu zaplatil zdejší kněz.254
Podle dalšího zápisu ve farní kronice došlo mezi roky 1967–1983 k opravě varhan a byl k nim pořízen motor.255 Z interního materiálu biskupství brněnského vyplývá, že v roce 2002 podal návrh na generální opravu varhan v Lukově varhanář Stehlík s odhadem ceny na 50 000 Kč a nabídl záruku na dva roky ode dne předání opraveného nástroje.256 Žádosti bylo vyhověno dne 19. 3. 2003, oprava začala koncem dubna téhož roku a trvala necelé tři měsíce.257
Popis varhan Jednomanuálové varhany s pedálem mají mechanickou trakturu, zásuvkovou vzdušnici, deset rejstříků, krátkou oktávu a rozsah manuálu C–c3 a pedálu C–a. Hrací stůl je součástí zadní strany korpusu. Pedálové píšťaly se nacházejí v otevřené skříni na pravé straně kůru. Štítky rejstříků jsou nové.
Šedě mramorovaná skříň se zašlými zlacenými ozdobami a se dvěma věžemi na kraji byla vbudována do parapetu kruchty a ozdobena dvěma hrajícími anděly a králem Davidem hrajícím na harfu. Klávesy mají obrácenou barvu a jsou zdobeny takzvanými vlaštovčími křídly. Sehnal258 uvádí, že na varhanách Ignáce Reinolda z roku 1841 v Lukově se lze naposledy mezi znojemskými varhanáři 19. století setkat s takzvanými vlaštovčími křídly259 na klávesách.
253 Farní kronika Lukov na FÚ Přímětice, s. 117. 254 Farní kronika Lukov na FÚ Přímětice, s. 138–139. 255 Tamtéž, s. 192. 256 Návrh na generální opravu varhan v Lukově ze den 30. 4. 2002.Interní materiál Biskupství brněnského. 257 Žádost o povolení varhanářských prací ze dne 19. 3. 2003. Interní materiál Biskupství brněnského. 258 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 92. 259 V 18. století se často lze setkat s klávesami, jejichž čela jsou vydlabána do tvaru připomínajícího vlaštovčí křídla.Tato dekorace byla tak běžná, že její nepřítomnost naznačuje , že původní klaviatura byla vyměněna, což se v minulosti stávalo dosti často. U znojemských varhanářů přežíval tento způsob zdobení kláves až do poloviny 19. století, čehož dokladem jsou i varhany v Lukově. Viz SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 89. 55
Manuál Pedál
Copula 8´ Subbas 16´ Principál 4´ Octavbas 8´ Flauta 4´ Quintbas 6´ Quint 3´ Violonbas 4´ Octav 2´ Mixtura 1 1/3´
Současný stav Varhany mají překrásný zvuk a jsou poměrně v dobrém stavu. Zásahy varhanářů do těchto varhan nebyly dle názoru autora této práce tak velké jako u jiných nástrojů. Na varhany se pravidelně hraje při bohoslužbách.
56 3.20 Mašovice (něm. Gross Maispitz)
Mašovice jsou vzdáleny 6 km od Znojma.260 Podle Samka tato ves typu návesní silnicovky leží při bezejmenném levobřežním přítoku Dyje.261 Hosák poznamenává, že Mašovice se uvádějí k roku 1046, kdy je kníže Břetislav daroval staroboleslavské kapitule.262 Samek píše, že náležely k majetku oslavanského kláštera a roku 1259 je získali křižovníci s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma, kam patřily až do zrušení patrimoniální správy. 263 Hosák dále uvádí, že roku 1220 a 1335 je v Mašovicích zmiňována fara.264
Podle Samka se kostel sv. Jana Křtitele s gotickým jádrem poprvé připomíná roku 1335. Ve druhé polovině 17. století byl tento kostel přestavěn. Původně plochostropý chrám zaklenul zednický mistr Johann Georg Hauck v letech 1750–1751. Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba s lodí obdélníkového půdorysu. V západní části lodi se nachází hudební kruchta, jejíž čelo nesou hranolovité pilíře. Na hlavním oltáři se nachází obraz
sv. Jana Křtitele od Franze Antona Maulbertsche z roku 1778. Zvon na věži pochází z roku 1624.265
Jak píše Peřinka, v roce 1836 a 1853 byly provedeny opravy kostela v Mašovicích.266
Podle Wolného má kostel sv. Jana Křtitele tři oltáře.267
Z údajů uvedených v Historickém místopise vyplývá, že Mašovice byly před druhou světovou válkou čistě českou vesnicí.268
Evidované nedochované nástroje V dostupných zdrojích nebyla nalezena žádná zmínka o nedochovaných varhanách v Mašovicích.
Dochované nástroje Tyto varhany postavil v roce 1867 znojemský varhanář Benedikt Latzl.269 Nápis ve skříni uvádí ladění varhanářem Kurkou v roce 1895 s poznámkou, že tento varhanář
260 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Vydání neuvedeno. Op. cit., s. 695. 261 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 460. 262 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 99. 263 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 460. 264 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 99. 265 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 460. 266 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 358. 267 WOLNÝ, G. Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch. III. Band. Op. cit., s. 477. 268 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 123. 269 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 81. 57 postavil také varhany v Bezkově za 400 zl. Podle nápisu ve varhanách, který učinil Jan Málek v roce 1898, mají varhany 487 píšťal. Další nápis ve skříni zmiňuje opravu z roku 1958, kterou provedl Jaroslav Hubený, stavitel varhan z Protivína. Dle ústního sdělení P. Hudce270 byly varhany opraveny, vyčištěny a naladěny roku 2002 a tato oprava v hodnotě 30 000 Kč byla uhrazena ze sbírek věřících.
Popis varhan
Jedná se o jednomanuálové varhany s pedálem, mechanickou trakturou, zásuvkovou vzdušnicí, deseti rejstříky a rozsahem manuálu C–c3 a pedálu C–a. Volný hrací stůl stojí uprostřed kůru před korpusem varhan. Skříň varhan se třemi věžemi má žlutý nátěr s náznaky mramorování. Prospektové píšťaly varhan jsou zdobeny pěti výstupky (typ A).
V dokumentaci varhan v Moravském zemském muzeu se nachází zmínka z roku 1989 o hezky intonovaném a silném pedálu. Dále byla ve zmíněné dokumentaci učiněna poznámka o tom, že varhany byly napadeny červotočem a že štítky táhel jsou již druhé.271
Manuál Pedál Copula 8´ Subbas 16´ Portun flöte 8´ Principalbas 16´ Principal 4´ Octavbas 4´ Fugara 4´ Octava 4´ Quinta 2 2/3´ Mixtura 3x 1 1/3´
Současný stav Bylo zjištěno, že při malování kostela po provedené generální opravě nebyly varhany řádně zakryty a ve skříni je proto opět velký nános prachu. Ve varhanách se nachází červotoč. Poslední oprava varhan pravděpodobně tento nástroj zvukově velmi poškodila. Varhany potřebují restaurovat.
270 Osobní sdělení faráře P. Hudce. 271 Moravské zemské muzeum Brno, oddělení dějin hudby, depozitář Jevišovice. Dokumentace varhan, 1021–1051, č. 1046 Mašovice. Nestránkováno. 58 3.21 Milíčovice (něm. Milleschitz)
Podle Samka jsou Milíčovice ves typu návesní silnicovky a rozkládají se na jednom z posledních výběžků Českomoravské vrchoviny. Milíčovice se připomínají již roku 1349. Původně náležely k Šenkenberku, od roku 1568 pak k Vranovu, kam patřily do zrušení patrimoniální správy.272
Peřinka uvádí, že filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie byl zbudován v letech 1760–1762 a v roce 1860 byl zvětšen, zvýšen a opatřen nábytkem.273 Podle Hrudičky byl kostel opraven v roce 1870.274
Samek popisuje kostel Nanebevzetí Panny Marie jako orientovanou podélnou jednolodní stavbu s hranolovitou zvonicí a dřevěnou hudební kruchtou. Kromě raně barokního oltáře je v tomto chrámu volně umístěna pozdně gotická dřevořezba Madony s dítětem, která pochází z doby kolem roku 1500. 275
Jak je uvedeno v Historickém místopise, před druhou světovou válkou byly Milíčovice německou obcí s českou menšinou (v roce 1900 zde žili jen tři Češi a 317 Němců, zatímco roku 1930 již zde bylo 107 Čechů a 207 Němců).276
Milíčovice jsou přifařeny k Římskokatolické farnosti Lukov.277 Evidované nedochované nástroje
Sehnal připomíná positiv od Ignáce Floriána Casparida postavený v roce 1763 za 50 zl.278 Zápis v kronice o rekonstrukci kostela z roku 1855 říká, že zevní stavba, stejně jako celé vnitřní vybavení s obnovou positivu stály obec 1176 zl. rakouské měny.279 Wolný 280 uvádí, že ještě v roce 1860 byl na kůru v Milíčovicích varhanní positiv.
Dochované nástroje Podle Sehnala281 se v Milíčovicích se nachází Strommerův nástroj z roku 1902 s pěti rejstříky. Tuto skutečnost potvrzuje štítek na hracím stole, podle kterého postavil varhany Franz Strommer, varhanář z Vídně v roce 1902. Další cedulka na hlavní skříni, která nese
272 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 509. 273 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Znojemský kraj. Vranovský okres. Op. cit., s. 145–146. 274 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 675–676. 275 SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Op. cit., s. 509. 276 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 124. 277 Katalog brněnské diecéze, neproměnná část. Op. cit., s. 148. 278 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 48. 279 SOA Znojmo. Gedenkbuch der Gemeinde Milleschitz. 1934 –1936. K–I 226., str. 11. 280 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 198. 281 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 123. 59 nápis: „Von Heinrich u. Maria Zellner und anderen Wolthältern gewidmet 1902“, připomíná štědré dárce, díky jejichž darům mohly být tyto varhany pořízeny. V kronice obce Milíčovice je uvedeno, že tyto varhany stály 1 600 K a byly financovány z příspěvků kostelní nadace a z příspěvku ve výši 600 K od manželů Heinricha a Marie Zellner.282 Popis varhan Jednomanuálové varhany disponují mechanickou trakturou, zásuvkovou vzdušnicí s pěti rejstříky, jedním pevným kolektivem, nožní spojkou a rozsahem manuálu C–f3 a pedálu C–h. Varhany nemají ventilátor. Třídílná skříň varhan je opatřena dvoubarevným mramorovaným nátěrem a s parapetem kruchty tvoří jeden výtvarný celek. Hrací stůl je vestavěn v zadní části korpusu varhan.
Manuál Pedál Spojky Pevné kolektivy Viola 8´ Subbas 16´ M/P Forte Waldflöte 8´ Principál 4´ Prog. harm. 2´
Současný stav Varhany by bylo třeba vyčistit, ošetřit proti červotoči, opravit mechanické závady traktury, přeladit a opravit poškozenou klávesnici. Na tento nástroj se hrává nepravidelně.
282 SOA Znojmo. Gedenkbuch der Gemeinde Milleschitz. 1934–1936. K–I 226, str. 21. 60 3.22 Olbramkostel (něm. Wolframskirchen)
Hrudička uvádí, že Olbramkostel, vzdálený od Vranova 11 km, je stará osada, která byla později povýšena na proboštství pod patronátem probošta vyšehradského a pak samého krále.283 Brandl se zmiňuje, že proboštství zde bylo až do roku 1526.284
Podle Hosáka se v Olbramkostele již na počátku 13. století připomínal kostel. V roce 1515 patřilo zboží olbramkostelské k panství královského města Znojma. Roku 1538 byla ves povýšena na městečko. Fara byla roku 1600 luterská, později zanikla a obnovena byla v roce 1652. Za třicetileté války městečko velmi utrpělo.285
Hrudička se domnívá, že loď barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Olbramkostele byla patrně přistavena později.286 Podle Peřinky má tento chrám čtyři oltáře (hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie, poboční oltáře sv. Rodiny, sv. Anny a sv. Isidora) a poboční kaple sv. Isidora byla vybudována v roce 1719.287 Wolný píše, že na věži kostela se nacházely čtyři zvony.288
Podle údajů, které uvádí Mleziva, lze říci, že Olbramkostel byl čistě českou vesnicí, neboť v roce 1930 zde žilo více než 99 % Čechů a necelé jedno procento občanů německé národnosti.289
Evidované nedochované nástroje Wolný290 poznamenává, že varhany ve zdejším kostele byly postaveny v roce 1719 za působení faráře Janouška. Tentýž rok stavby varhan uvádí i Sehnal ve svém přehledu varhan postavených na Moravě v letech 1600–1848.291 Dochované nástroje Ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 1965292 jsou evidovány varhany z Olbramkostela pod ev. č. 005013. Sehnal píše, že varhany v kostele Panny Marie Nanebevzaté v Olbramkostele postavil Josef Silberbauer.293 Sehnal neuvádí rok stavby, ale zmiňuje opravu tohoto nástroje v roce 1848 Ignácem Reinoldem.294
283 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 676. 284 BRANDL, V. Kniha pro každého Moravana. 2. rozmnožené vydání. Brno, Matice Moravská, 1892, s. 348. 285 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 91. 286 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 676–677. 287 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI.. Op. cit., s. 403–404. 288 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 216. 289 MLEZIVA, Š. Historický lexikon městysů a měst. Op. cit., s. 518. 290 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 216. 291 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 21. 292 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 61 Podle záznamů v národním památkovém ústavu se v roce 1972 uvažovalo o odstranění hracího stolu od varhan, které byly tehdy ve zcela desolátním stavu, a proto měla být v kostele instalována nová soustava dvoumanuálových elektrofonických varhan., přičemž stará hrací skříň měla být ponechána.295 V roce 2003 byly plánovány opravy tohoto nástroje v Olbramkostele, jak vyplývá z návrhu rozpočtu zamýšlených oprav od varhanáře Bohumila Žloudka296 a od varhanářů J. Poukara a J. Eliáše.297 Generální opravu varhan v Olbramkostele nakonec provedli v letech 2005–2006 varhanáři Josef Poukar z České Třebové a Jan Eliáš z Broumova celkovým nákladem 392 700 Kč. Jak se uvádí v zápise o kolaudaci: „Práce neměly povahu plného restaurování. Cílem byla perfektní konzervace a petrifikace a uvést varhany do funkčního stavu beze změny dispozice. Pokračování restaurování je kdykoliv možné.“ 298 Podrobnosti o zkušenostech se získáváním financí na zmíněnou opravu varhan v roce 2006 a údaje o zdrojích a způsobech financování této opravy budou uvedeny v kapitole 4.4.4 předložené diplomové práce. Popis varhan Jedná se o jednomanuálové varhany s mechanickou trakturou, zásuvkovou vzdušnicí, osmi rejstříky, krátkou oktávou a rozsahem manuálu C–c3 a pedálu C–a. Hrací stůl se nachází před korpusem varhan. Klaviatura i štítky rejstříků jsou novější. Jak vyplývá ze zápisu o kolaudaci varhan „obě kopuly nejsou původní, byly dosazeny někdy po r. 1900, asi s novým hracím stolem. Z těchto důvodů není jejich ozev ideální.“ 299 Podle záznamu v ústředním seznamu kulturních movitých památek má varhanní prospekt v Olbramkostele bohatě profilovanou římsu. Po stranách skříně pocházející ze třetí čtvrtiny 18. století jsou umístěna křídla s rokajovým ornamentem. Nad střední částí prospektu se nalézá soška krále Davida hrajícího na harfu a po stranách zdobí prospekt dekorativní vázy s festony.300
293 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 115. 294 Tamtéž, s. 99. 295 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Olbramkostel . Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. č. 6619 č.j. 6434 ze dne 19. 9. 1972. Nestránkováno 296 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Olbramkostel . Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. č. 6619 Návrh a nabídka na restaurování varhan – Bohumil Žloudek č.j. 1386/2003 ze dne 1. 10. 2003. Nestránkováno 297 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Olbramkostel . Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. č. 6619 Návrh a nabídka na restaurování varhan č.j. neuvedeno ze dne 15. 6. 2003. Nestránkováno 298Zápis o kolaudaci. Interní materiál Biskupství brněnského, ze dne 23. 6. 2006. 299 Tamtéž. 300 Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Olbramkostel. ev.č. 005013. NPÚ, ú.o.p. Brno. 62 Manuál Pedál Copel 8´ Principalbas 8´ Copel 4´ Octavbas 4´ Dolce 4´ Octav 4´ Principal 2´ Mixtur 3x
Současný stav Důležitá Copula 8´je silně rozladěná. Varhany potřebují přeladit.
63 3.17 Pavlice (něm. Pavlitz)
Pavlice leží 7 km od Jevišovic.301 Podle Hosáka patřily v roce 1252 k Hradišti sv. Hypolita, v roce 1498 k bítovskému panství, roku 1628 náležely k Jevišovicím a fara byla zřízena v roce 1887.302
Jak píše Peřinka, v roce 1649 vystavěl generál Radouit de Souches v Pavlicích špitál s domácí kaplí. Ta byla v roce 1670 stržena a na jejím místě byla zbudována nová, kde byly od roku 1672 slouženy mše. V roce 1829 majitel rozšířil kapli, čímž vznikl dnešní kostel sv. Filipa a Jakuba, který byl uvnitř opraven roku 1856.303 Podle Hrudičky byl kostel, který má dva oltáře a tři zvony, opraven v roce 1904 nákladem konkurenčního výboru.304 Jak je uvedeno v Historickém místopise, Pavlice byly v minulosti čistě českou obcí. V roce 1900 zde žilo 663 Čechů a jen jeden Němec, v roce 1930 vzrostl počet obyvatel české národnosti na 693 a počet obyvatel německé národnosti vzrostl na šest.305 Evidované nedochované nástroje Farní kronika zmiňuje opravu varhan v letech 1804 a 1821. Další opravu provedl v roce 1877 varhanář Holada. Zápis z roku 1896 říká, že varhany byly zcela rozladěny a rušily pobožnost. Proto je tehdy naladil a opravil varhanář Kurka ze Znojma a tato oprava stála 47 zlatých.306 Podle zápisu o prohlídce varhan organologická komise v roce 1995 došla k názoru, že varhany v Pavlicích byly v tak špatném stavu, že nedoporučila jejich další opravu. Komise proto navrhla pořídit nový nástroj.307 Dochované nástroje Nynější varhany postavila v roce 1996 firma Varhany pod opusovým číslem 102. V zápise o převzetí varhan ze dne 22. 4. 1996 se píše, že jsou dobře zhotovené a po zvukové stránce vyhovující jak pro liturgický provoz, tak i pro případné koncertní využití. Firma poskytla záruku na bezvadnou funkci varhan pět let ode dne převzetí nástroje.308
301 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 651. 302 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 101. 303 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 416. 304 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 651. 305 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 80. 306 Protocolum domesticum Pavlitz na FÚ Pavlice, s. 81–87. 307 Zápis o prohlídce varhan ze dne 21.10. 1995.Interní materiál Biskupství brněnského. 308 Tamtéž.
64 Popis nástroje Jednomanuálové varhany s mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí disponují šesti rejstříky a nožní pedálovou spojkou. Rozsah manuálu je C–g3 a pedálu C–f1. Hrací stůl tvoří součást přední strany korpusu varhan a varhaník sedí zády k oltáři. Varhany stojí po straně západního okna na levé straně kůru. Skříň varhan je zhotovena ze světlého přírodního dřeva.
Manuál Pedál Spojky
Kryt 8´ Subbas 16´ M/P
Flétna trubicová 4´
Principál 2´
Kvinta 1 1/3´
Mixtura 3x 1´
Současný stav Varhany v Pavlicích jsou v dobrém stavu. Hraje se na ně pravidelně při bohoslužbách a při příležitostných koncertech.
65 3.18 Plenkovice (něm. Plenkowitz)
Prastará osada Plenkovice leží 8 km severozápadně od Znojma a rozkládá se v údolí Plenkovického potoka.309
Hosák uvádí, že k roku 1353 se připomíná tvrz a ves Plenkovice. V roce 1493 je zmiňována fara, která později zanikla. Od poloviny 16. století patřily Plenkovice ke královskému městu Znojmu.310
Podle Hrudičky je kostel v Plenkovicích zasvěcen sv. Vavřinci, tato barokní stavba má dva oltáře a na věži dva zvony.311 V letech 1989–1990 proběhla oprava fasády kostela a 312 tehdy byla také obnovena dvě románská okna. V současnosti jsou Plenkovice přifařeny k římskokatolické farnosti Olbramkostel.313
Evidované nedochované nástroje Podle dochovaného štítku postavil varhany Josef Hubička z Prahy v roce 1904 pod opusovým číslem 41. Dochované nástroje Z Hubičkova nástroje v kostele v Plenkovicích dodnes existuje skříň i hrací stůl. Jak vyplývá z údajů uvedených na štítku na hracím stole, nové varhany do původní skříně postavil v roce 2000 Karel Zadák pod opusovým číslem 48. Popis varhan Jednomanuálové varhany postavené v původní Hubičkově skříni disponují pneumatickou trakturou s kuželkovou vzdušnicí, pěti rejstříky, tremolem, rozsahem manuálu C–f3 a pedálu C–a. Hrací stůl stojí na boční straně skříně. Třídílná skříň varhan je umístěna za parapetem kruchty a má světlý žlutohnědý mramorovaný nátěr. Manuál Pedál Pomocná zařízení Principál 8´ Cello 8´ Tremolo Kryt 8´ Roh 4´ Flétna 2´
Současný stav Varhany jsou v dobrém stavu a hraje se na ně pravidelně při bohoslužbách.
309 Obec Plenkovice. [online] 2007 [cit. 10. 12. 2010] Dostupné z http://www.plenkovice.cz/index.php?ID=22>. 310 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 92. 311 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 677. 312 Obec Plenkovice. [online] 2007 [cit. 10. 12. 2010] Dostupné z http://www.plenkovice.cz/index.php?ID=22>. 313 Katalog brněnské diecéze, neproměnná část. Op. cit., s. 169. 66 3.19 Stálky (něm. Stallek)
Vesnice Stálky leží 10 km jihozápadně od Vranova nad Dyjí.314 Hosák uvádí, že kostel je připomínán již v roce 1391, v roce 1487 patřily Stálky k Frejštejnu a v roce 1564 k Uherčicím.315
Hrudička píše, že farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v roce 1631. V roce 1902 a 1903 byl celý kostel opraven a opatřen novým oltářem.316 Podle Peřinky se v kostele nachází velký obraz Nejsvětější Trojice a menší obraz Nanebevzetí Panny Marie. Hlavní oltář i obrazy byly obnoveny v letech 1715 a 1769. Kostel byl původně v gotickém slohu, který však byl pozdějšími opravami a přestavbami setřen.317 Heimatskunde poznamenává, že boční oltáře pocházejí z let 1882 a 1884.318 Wolný319 připomíná tři zvony na věži kostela. Jak se uvádí Historickém místopisu, Stálky byly dříve německou obcí s českou menšinou (v roce 1900 zde žilo třicet Čechů a 446 Němců, v roce 1930 stoupl počet Čechů na padesát osm a počet obyvatel německé národnosti klesl na 386).320 Evidované nedochované nástroje Zápis v pamětní knize uvádí, že varhany do zdejšího kostela byly pořízeny již roku 1699.321 Také u Wolného322 i v Heimatskunde323 se píše, že varhany do kostela obstaral farář Josef Huber v roce 1699. Sehnal324 uvádí, že kostel ve Stálkách byl v letech 1804–1855 celkem pětadvacetkrát postižen krupobitím nebo ohněm, a proto byly varhany postavené v roce 1699 již zcela nepoužitelné. Z toho důvodu v roce 1823 postavil nové varhany ve Stálkách varhanář Mathias Metall z Hornu se synem Franzem.325
314 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 123–124. 315 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 176. 316 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 673. 317 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 123 - 124. 318 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 2. Op. cit., s. 51. 319 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 206. 320 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 127. 321 Farní kronika Stálky na FÚ Vranov nad Dyjí, nestránkováno. 322 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 206. 323 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 2. Op. cit., s. 52. 324 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 28. 325 Tamtéž, s. 83. 67 Dochované nástroje V Heimatskunde326 i v obecní kronice327 se uvádí, že nové varhany s jedenácti rejstříky byly pořízeny v roce 1872 za 1050 zl. firmou Mathias Metall und Sohn. Jak se píše v Heimatskunde, zajímavostí varhan je lomená oktáva pouze v pedálu. 328 Dle záznamu ve farní kronice tyto varhany již v roce 1888 a v roce 1893 vyžadovaly dosti nákladných oprav.329 Proto v září 1888 a také v roce 1893 tyto varhany jejich stavitel vyčištil, opravil a naladil.330 Přesto podle Heimatskunde již v roce 1893 zněly mnohé píšťaly jen s obtížemi a některé nezněly vůbec.331 Popis varhan Jednomanuálové varhany s mechanickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí byly postaveny ve starší skříni bývalých varhan. Varhany disponují jedenácti rejstříky, jednou spojkou a dvěma pevnými nožními kolektivy. Rozsah manuálu je C–d3 a pedálu C–a. Varhany nemají ventilátor. Chromatická spodní oktáva pedálu je nepůvodní. Samostatný hrací stůl stojí před korpusem varhan v zábradlí kruchty. Třídílná skříň varhan s nejvyšší prostřední částí se nachází uprostřed kůru, má mramorovaný nátěr a zdobení se zlatými řezbami. Manuál Pedál Spojka Pevné kolektivy Principal 8´ Subbas 16´ Coplung Forte Flöte 8´ Violon 8´ Tuti Gamba 8´ Octavbas 4´ Salicionál 8´ Fugara 4´ Octav 4´ Octav 2´ Mixtur 11/3´
Současný stav Varhany potřebují hlavně seřídit, vyčistit, ošetřit proti červotoči a přeladit. Z tónů nehraje g2 a d3 a v pedálnici je utržena klávesa malého a. Podle názoru varhanáře-restaurátora Michka332 se jedná o nádherný romantický nástroj, který je zcela bez údržby (napadané zbytky cigaret a mrtvých ptáků) a téměř nedotčený, v autentickém stavu s velmi krásným tónem jednotlivých rejstříků.
326 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 2. Op. cit., s. 52. 327 SOA Znojmo. Gedenkbuch der Gemeinde Stalle. K–I 210, s. 106. 328 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 2. Op. cit., s. 52. 329 Farní kronika Stálky na FÚ Vranov nad Dyjí, nestránkováno. 330 SOA Znojmo. Gedenkbuch der Gemeinde Stalle. K–I 210, s. 106. 331 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 2. Op. cit., s. 52. 332 Osobní sdělení varhanáře-restaurátora Michka. 68 3.21 Starý Petřín (něm. Alt – Petrein)
Vesnice Starý Petřín se nachází v údolí 2 km západně od Vranova.333 Podle Hosáka v letech 1323–1568 patřil Starý Petřín k Vranovu, zdejší fara se připomínala již v 16. století, avšak později zanikla a nová fara byla postavena v roce 1870.334
Podle Peřinky je farní kostel zasvěcen Stětí sv. Jana. Tento kostel náleží ke dvanácti nejstarším jihomoravským kostelům, takzvaným Zwölferin. V roce 1552 se zmiňuje zdejší patronát. Nynější kostel byl přestavěn roku 1806 a v roce 1885 byl uvnitř vyzdoben.335
Jak uvádí Hrudička, kostel Stětí sv. Jana má tři oltáře a dva zvony a byl obnoven v letech 1884 a 1901. Za zmínku stojí starobylý obraz sv. Vendelína a obraz Panny Marie dobré rady.336
Podle Historického místopisu byl Starý Petřín dříve německou obcí s českou menšinou, neboť v roce 1900 zde žilo osmnáct Čechů a 281 Němců, v roce 1930 pak vzrostl počet Čechů na dvacet devět a počet obyvatel německé národnosti klesl na 240).337
Evidované nedochované nástroje
Jak vyplývá z údajů v Heimatskunde, před rokem 1832 zde zřejmě byl positiv, neboť po roce 1832 získala kaple ve Frejštejně (Podhradí) positiv údajně z kostela ze Starého Petřína.338
Dochované nástroje Ve státním seznamu movitých kulturních památek z r. 1965339 jsou evidovány varhany Starého Petřína s ev. č. 005151 . Sehnal340 uvádí, že při stavbě varhan ve Starém Petříně roku 1847 Ignáci Reinoldovi pomáhal Benedikt Latzl. Stavbu varhan znojemským varhanářem Ignácem Reinoldem, která stála 324 zl., zmiňuje také farní kronika Starého Petřína.341 Podle Sehnala měly tyto varhany osm rejstříků.342 Jak uvádí Wolný343, věnoval patron na stavbu varhan 324 zl.
333 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 677. 334 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 181. 335 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI.. Op. cit., s. 152. 336 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 678. 337 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 127. 338 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 2. Op. cit., s. 38. 339 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno:Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 340 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 81. 341 Farní kronika Starý Petřín na FÚ Starý Petřín, s. 12. 342 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 99. 343 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 226. 69 Zápis ve farní kronice zmiňuje opravu varhan a výměnu měchu, kterou provedl v roce 1903 varhanář Kurka a která stála 450 K.344 Podle farní kroniky tento nástroj v roce 1958 opravil a vyladil Jaroslav Hubený z Protivína, což stálo 2000 Kč. Zmíněný varhanář tehdy také dodal k varhanám ventilátor v ceně 2500 Kč. Uvedené náklady byly uhrazeny ze sbírek a darů farníků ze Starého Petřína i Jazovic.345 Popis varhan Jednomanuálové varhany disponují osmi rejstříky, mechanickou trakturou, zásuvkovou vzdušnicí, krátkou oktávou s rozsahem manuálu C–c3 a pedálu C–a. Barva kláves varhan je převrácená a klávesy jsou zdobeny vlaštovčími křídly. Sehnal346 popisuje, že základní zdobení u zdejších varhan mělo podobu křížků vymezených pěti výstupky (typ A). Dle záznamu v národním památkovém ústavu je varhanní skříň se dvěma převýšenými bočními křídly a s nižší střední částí zabudována do střední části kuželkové balustrády kruchty a je opatřena olejovým nátěrem. Olejový nátěr by bylo vhodné odstranit a nahradit mramorováním.347
Manuál Pedál Hoboj 8´ Subbas 16´ Principal 4´ Octavbas 8´ Flöte 4´ Quinta ? Octava 2´ Mixtura 11/3´
Současný stav Varhany jsou rozladěné (nejvíce kvinta a hoboj), a v pedálu nehraje mnoho tónů. Celý nástroj je napaden červotočem. Po zvukové stránce jsou tyto varhany neodbornými zásahy znehodnoceny a potřebují restaurovat.
344 Farní kronika Starý Petřín na FÚ Starý Petřín, s. 24. 345 Farní kronika Starý Petřín na FÚ Starý Petřín, nečíslováno. 346 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 89. 347 Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo.Starý Petřín. ev.č. 005151 NPÚ,ú.o.p.Brno. 70 3.2 1 Šafov (něm. Schaffa)
Městys a farnost Šafov leží 10 km od Vranova.348 Hosák píše, že v letech 1323–1568 patřil k Vranovu, Ferdinand I. povýšil Šafov roku 1540 na městečko a dále tento autor poznamenává, že na sklonku 18. století zde byla většina obyvatelstva židovského vyznání.349
Peřinka uvádí, že farní kostel sv. Bartoloměje pochází z roku 1735, byl několikrát opravován, takže podle zmíněného autora náležel ve své době k nejpěknějším a nejprostrannějším kostelům ve vranovském okrese.350
Barokní kostel se třemi oltáři byl v roce 1844 důkladně opraven. Podle Hrudičky se zde nachází cenný obraz sv. Vendelína a na věži tři zvony. 351 Z údajů uvedených v Historickém místopise vyplývá, že byl Šafov dříve německou obcí s českou menšinou a se značným počtem Židů. V roce 1900 zde žilo patnáct Čechů a 918 Němců, v roce 1930 vzrostl počet obyvatel české národnosti na 234 a klesl počet německých obyvatel na 441352
Evidované nedochované nástroje
U Wolného353 se nachází zmínka o jednomanuálových varhanách na kůru kostela. Dochované nástroje Ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 1965354 jsou evidovány varhany ze Šafova pod ev. č. 005184. Podle farní kroniky varhany přestavěl v roce 1870 znojemský varhanář Benedikt Latzl za 300 zl.355 V kronice se dále píše, že za odvoz varhanáře zpět do Znojma byly Antonu Marklovi vyplaceny 4 zl.356 Úpravu těchto varhan nákladem 900 K provedl v květnu roku 1910 varhanář Josef Votruba z Počátek, který dodal nový rejstřík Gamba.357 Popis nástroje Jedná se o dvoumanuálové varhany s mechanickou trakturou, zásuvkovou vzdušnicí, dvanácti rejstříky, krátkou oktávou a rozsahem manuálu C–c3 a pedálu C–a. Hlavní skříň varhan stojí hned za parapetem kruchty a hrací stůl tvoří součást zadní části korpusu varhan.
348 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 678. 349 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 180. 350 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 157–158. 351 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 679. 352 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek IX. Op. cit., s. 128. 353 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 201. 354 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno:Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 355 Hausprotocoll der Pfarre Schaffa na FÚ Vranov nad Dyjí, s. 70–71. 356 Tamtéž, s. 70–71. 357 Tamtéž, s. 94. 71 Druhá skříň s pedálem se nachází za lavicí hracího stolu. Horní manuál je hlavní a dolní manuál byl přistaven. Varhany nemají ventilátor. Měch se šlapadlem se nachází pod západním oknem kůru. Jak vyplývá ze záznamů národního památkového ústavu, dřevěná skříň z druhé poloviny 18. století je opatřena nevhodným žlutohnědo olejovým nátěrem a dřevěná balustráda je natřena světlehnědým nátěrem. Za varhanní skříní se nachází další skříň s dřevěnými píšťalami. Skříň má obdélný tvar se střední převýšenou částí a s dvěma bočními nižšími křídly. Balustráda je zdobena čtyřbokými masivními kuželkami.358
II. Manuál I. Manuál Pedál Copel major 8´ Copel major 8´ Subbas 16´ Gamba 8´ Copel minor 4´ Principal Bass 8´ Principal 4´ Octav Bass 4´ Octav 2´ Quintmajor 3´ Quintdecima 1 1/3´ Mixtur 11/3´
Současný stav Varhany jsou v žalostném stavu a dá se na ně hrát jen s velkými obtížemi. Dolní manuál nehraje vůbec, chybí mnoho píšťal ve vyšších hlasech, všude je mnoho prachu a červotoče. Na varhany se v současné době nehraje. Varhaník používá při bohoslužbách harmonium umístěné na kůru nebo keyboard před oltářem. Varhany potřebují restaurovat.
358 Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Šafov. ev. č. 005184 NPÚ, ú.o.p.Brno. 72 3.22 Štítary (něm. Schiltern)
Městys Štítary je vzdálený 6 km od Vranova.359
Jak píše Hosák, Karel IV. povýšil Štítary roku 1346 na městečko. Vladislav II. jim v roce 1496 potvrdil priviligeia. V roce 1349 patřily Štítary k Cornštejnu a v letech
1498–1520 k Bítovu. V letech 1520–1568 náležely Štítary ke Vranovu a od roku 1600 k Novému Hrádku.360
Peřinka uvádí, že farní kostel je zasvěcen sv. Jiří. Věž je od kostela oddělena. Největší rozšíření a přístavba zdejšího chrámu proběhly v roce 1706, kdy byl kostel po zásahu bleskem úplně vypálen. Věž byla opravována také v roce 1795.361 Podle Hrudičky pochází nynější podoba kostela z počátku 18. století.362 Heimatskunde uvádí, že kromě hlavního oltáře sv. Jiří z roku 1893 se ve zdejším kostele nacházejí také tři boční oltáře.363 V Historickém místopise lze nalézt údaje o tom, že Štítary byly dříve německou obcí s českou menšinou. Zatímco v roce 1900 zde žilo třicet Čechů a 1249 Němců, v roce 1930 se počet počet Čechů zvýšil na 125 a počet obyvatel německé národnosti poklesl na 999.364
Evidované nedochované nástroje
Sehnal zmiňuje varhany postavené v letech 1786–1787 za 180 zl. varhanářem Josefem Horákem starším z Dačic. V roce 1790 naladil tyto varhany za 22 zl. Josef Silberbauer, který je opravoval také v roce 1802, kdy tato oprava stála 14 zl. Další opravu provedl v roce 1835 Ignác Reinold nákladem 25 zl.365 Z kostelních účtů kostela ve Štítarech vyplývá, že v roce 1823 se na kůru nacházely varhany s pedálem.366 U Wolného367 lze nalézt zmínku o varhanách s pedálem, které byly na kůru ještě po roce 1850. Dochované nástroje Ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 1965368 jsou evidovány varhany ze Štítar pod ev. č . 005220.
359 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 679. 360 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 180. 361 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 165. 362 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 680. 363 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 1. Op. cit., s. 33. 364 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 121. 365 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 68, 99 a 115. 366 MZA Brno. Velkostatek Vranov nad Dyjí. F–97, event.č. 1691. Kostelní účty – Štítary 1727–1848, nestránkováno. 367 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 203. 73 Podle Sehnala postavil zdejší jednomanuálové varhany Benedikt Latzl v roce 1883.369 V obecní kronice je uvedeno, že měly čtrnáct rejstříků.370 Heimatskunde371 zmiňuje pořizovací cena varhan 1600 zl., která byla uhrazena z dobrovolných darů zdejších obyvatel.372 O tom, jak se místní farníci podíleli na financování opravy varhan svědčí nedatovaný přehled příspěvků na opravu varhan ve znojemském okresním archivu, podle kterého se tehdy vybralo 118 K od dvaceti čtyř dárců.373
Sehnal374 píše, že tvarované prospektové píšťaly jsou ve Štítarech doloženy v roce 1700. Tento autor dále poznamenává: „píšťaly ukradené z positivu v kapli Panny Marie Bolestné v Čížově u Horního Břečkova a použité pro druhý manuál ve Štítarech. Snad pocházejí od Ignáce Floriána Casparida.“375
Popis varhan
Dvoumanuálové varhany disponují mechanickou trakturou, sedmnácti rejstříky, dvěma spojkami, tremolem, rozsahem manuálu C–c3 a pedálu E–a. Spodní oktáva manuálu je chromatická a spodní oktáva pedálu je zchromatizována od tónu E. Na stavu varhan se podepsalo velké množství různých úprav: velmi amatérsky a nevkusně vestavěný druhý manuál, doplnění dřívější krátké oktávy na chromatickou a mnoho dalších úprav. Ve Štítarech se ve druhém manuálu nacházejí tordované píšťaly a píšťaly se třemi výstupky (typ D). Podle záznamu v národním památkovém ústavu je dřevěná skříň varhan, která pochází z počátku 19. století, zabudována do parapetu kruchty. Prospekt má barokizující jednoduchý tvar a zašlé zlacení řezeb.376
368 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno:Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 369 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 82. 370 SOA Znojmo. Kronika obce Štítary.K–I 449, nestránkováno. 371 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 1. Op. cit., s. 33. 372 Tamtéž, s. 33. 373 SOA Znojmo. Farní úřad Štítary. F–71, kr. 3.Přehled příspěvků na opravu varhan. Nedatováno. 374 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 88. 375 Tamtéž, s. 88. 376 Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Štítary. ev.č. 005220 NPÚ, ú.o.p. Brno 74
I. Manuál II. Manuál Pedál Principál 8´ Copula major 8´ Subbas 16´ Flétna Portunová 8´ Copula minor 4´ Octavbas 8´ Quintadena 8´ Principal 2´ Violonbas 8´ Fugara 4´ Superoctava 4´ Dulciana 4´ Octava 4´ Quinta 3´ Superoctava 2´ Quinta minor 1 1/3´ Mixtura 1 1/3´
Spojky Pomocná zařízení Pedálová spojka Tremolo Manuálová spojka Spojky a pomocná zařízení jsou nepůvodní.
Současný stav Druhý vestavěný manuál nehraje vůbec a v prvním manuálu je nefunkční principál. Nehrají některé tóny jak v manuálu, tak v pedálu a varhany jsou rozladěné. Také prachu a červotoče se nachází v nástroji požehnaně. Podle tvrzení varhanáře-restaurátora Michka377 je původní píšťalový fond zachovalý, ale varhany potřebují restaurovat.
377 Osobní sdělení varhanáře-restaurátora Michka. 75 3.23 Šumná (něm. Schönwald)
Šumná leží 5 km severovýchodně od Vranova.378 Podle Hosáka byla tato vesnice založena roku 1798 na místě vykáceného lesa.379 Jak píše Peřinka, založil ji advokát Josef Hiltgartner, rytíř z Lilienbornu, který je také zakladatelem Lesné (Liliendorfu).380 V roce 1874 byla v Šumné postavena zděná zvonice.381 Peřinka uvádí, že Šumná je přifařena do Štítar.382
Znojemský deník napsal, že kostel Svatého Ducha v Šumné byl postaven v letech 2005–2008, stavba chrámu tedy trvala tři roky a stála přes šest miliónů korun. Kostel se nachází v historickém prostředí obce a je postavený na obdélníkovém půdorysu s věží, hlavní lodí a apsidovým závěrem. Hlavním prostorem je obdélná zaklenutá loď s kněžištěm. Architektura kostela vychází ze starých raně křesťanských podélných sakrálních staveb a přepisuje je pro potřeby současné liturgie.383
Základní kámen požehnal v roce 1997 v Praze papež Jan Pavel II. Dne 24. 10. 2005 byla zahájena stavba kostela v Šumné a 2. 10. 2007 farář Máša požehnal nový kříž na věži tohoto kostela. Do paty kříže byly uloženy dokumenty pro příští generace. Nový kostel Svatého Ducha v Šumné byl vysvěcen 14. září 2008.384
Jak uvedl tiskový mluvčí, architektem kostela byl Marek Štěpán z Brna, který již navrhl několik zdařilých kostelů na severní Moravě a stal se také architektem Pražského hradu. Jeho projekt kostela na Šumné je velmi zdařilý, architektonicky vyvážený a vhodně zapadající do okolní zástavby. Kostel je projektován pro padesát sedících a padesát stojících návštěvníků. Součástí kostela je i suterénní klubovna, která umožní různá setkání. Stavba navozuje dojem jak klasického, tak i moderně pojatého kostela. Svou zvláštní působivou roli zde sehrávají pískovcové prvky a klenba presbytáře.385
Podle mluvčího pro svěcení kostela v Šumné je výrazný podíl na financování kostela třeba přičíst dotacím, a to ve výši 1 600 000 Kč386 z Jihomoravského kraje a 1 500 000 Kč z Ministerstva kultury. Zbylou část financí se postupně podařilo sehnat díky darům věřících a různých dobrodinců.387
378 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 176. 379 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 181. 380 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 176. 381 [online] 2006 [cit. 20. 9. 2010]. Dostupné z < http://obecsumna.blog.cz/0605/historie-sumne >. 382 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 176. 383 Šumenský kostel uspěl v Praze. [online] 2010 [cit. 26. 11. 2010]. Dostupné z < http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/sumensky-kostel-uspel-v-praze20101124.html>. 384[online] 2007 [cit. 22. 9. 2010]. Dostupné z < http://obecsumna.blog.cz/0710/kostel-v-sumne >. 385[online] 2008 [cit. 22. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=tiskovy- mluvci-pro-sveceni-kostela-na-sumne-zakladni-informace&cisloclanku=2008080017>. 386[online] rok neuveden [cit. 7. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.kr- jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=19&TypeID=1>. 76 Ve znojemském deníku byla uvedena zpráva, že v listopadu roku 2010 získal kostel v Šumné cenu Klubu za starou Prahu. Porota na tomto kostele vyzdvihla jeho umístění a . zároveň ocenila to, že moderní budova odkazuje jemnými prvky na historickou architekturu – románský sloh.388
Dochované nástroje V novém kostele Svatého Ducha jsou dočasně umístěny digitální elektronické dvoumanuálové varhany, dar od farníka Pavla Lukeše. Do tohoto kostela by však bylo potřeba pořídit nové píšťalové varhany, které by odpovídaly danému prostoru nového chrámu.
387[online] 2008 [cit. 22. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=tiskovy- mluvci-pro-sveceni-kostela-na-sumne-zakladni-informace&cisloclanku=2008080017>. 388 Šumenský kostel uspěl v Praze. [online] 2010 [cit. 26. 11. 2010]. Dostupné z < http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/sumensky-kostel-uspel-v-praze20101124.html>. 77 3.25 Vranov nad Dyjí (něm. Frain)
Jak uvádí Peřinka, městečko Vranov leží po obou březích Dyje v malebné krajině
20 km od Znojma. Na náměstí stojí sousoší z roku 1716 na památku morové nákazy v roce 1680.389
Podle Hosáka se Vranov se připomíná již v roce 1100, vranovský hrad byl zeměpanským majetkem a roku 1323 byl dán do zástavy Jindřichu z Lipé.390 Hrudička píše, že vranovský hrad byl ve druhé polovině 15. století v držení pánů z Lichtenburka na Bítově a pak přecházel na různé pány (Pernštejny, z Lomnice, na Krajíře, Dietrichsteiny, Althany).391 Paukert poznamenává, že určujícím rodem v historii Vranova byli Althanové.392 Později majitelé zámku z rodu Althanů393 panství pro úpadek svého jmění prodali, roku 1799 se dostalo do majetku hrabat z Mniszku a po nich přešel vranovský zámek na rod Stadnických.394 Koncem 17. století došlo na Vranově k výstavbě moderního barokního zámku.395 Majitel Michal Jan II. z Althanu přestavěl dosavadní sídlo velkým nákladem na reprezentativní zámek, kde překrásný Sál předků zbudoval v letech 1685–1693 vídeňský stavitel Fischer z Erlacha.396 S historií hradu a zámku je spjat vznik a vývoj obce a později městečka. Roku 1799 byla založena proslulá manufaktura na výrobu kameniny. V průběhu 19. století, kdy panství vlastnily polské hraběcí rodiny Mniszků a Stadnických, byl vybudován rozsáhlý přírodně-krajinářský park.397 Podle Slovníku české hudební kultury byl hudební život obce Vranov soustředěn kolem vranovského kostela, kde v 17. a 18. století působila kantorská rodina Schwarzů. Kromě toho zde vyvíjelo činnost také německé náboženské bratrstvo literátského typu a církevní hudba se v kostele na ranově rozvíjela i v 19. století.398 Janská píše, že při kostele
389 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 35. 390 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s. 179. 391 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. cit., s. 680–681. 392 PAUKERT, J. Státní zámek Vranov nad Dyjí. Op. cit., nestránkováno. 393 Althanové byli starým šlechtickým rodem dovozujícím svůj původ až do r. 333 n.l. Janíček, K. Ohlédnutí za životem Volfa Dětřicha z Althanu (1575–1621) In Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1995. Znojmo: Státní okresní archiv ve Znojmě, 1996, s. 9. 394 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op cit , s. 680–681. 395 PAUKERT, J. Vranov – Bítov. Vydání neuvedeno. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1967, nestránkováno. 396 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 37. 397 [online] rok neuveden [cit. 7. 10. 2010]. Dostupné z < http://www.ouvranov.cz/historie.htm >. 398 Slovník české hudební kultury. Op. cit., s. 1008. 78 existovalo Bratrstvo sv. Josefa, které mělo dnes už neznámé poslání, avšak podílelo se na organizaci a průběhu místního církevního života.399 Jak uvádí Slovník české hudební kultury, daleko bohatší kulturní život se však v minulosti odehrával na zámku ve Vranově. Po roce 1702 zde působila zámecká kapela a hudba se provozovala v 18. a 19. století také v zámecké kapli. Z podnětu rodu Mniszků se na přelomu 18. a 19. století konaly na zámku takzvané růžové slavnosti spojené s hudbou a divadlem. V knihovně zámku se nacházela sbírka hudebnin. Na zámku byla provozována komorní a salónní hudba.400 Podle Janské byl vranovský zámek významným centrem hudby a divadla, kde probíhal čilý kulturní život zvláště v letech 1680–1793 za Althanů – milovníků a mecenášů umění a také za dalších majitelů Mnizsků až do roku 1876.401
Vranov se nachází v mimořádně cenném přírodním prostředí Národního parku Podyjí. Jako východisko turistického ruchu souvisejícího s vranovskou přehradou je od osmdesátých let dvacátého století také místem letních hudebních a divadelních akcí.402 Například 28. 7. 2008 se v Sále předků na zámku ve Vranově nad Dyjí uskutečnila repríza znovuobjevené a rekonstruované Vivaldiho opery Argippo.403
Kaple Nejsvětější Trojice na zámku je barokního slohu, pochází z 18. století, má tři oltáře a krásné fresky na klenbě.404
Kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází asi z poloviny 15. století a ještě starší je sakristie, v níž se nachází kamenná křtitelnice románského slohu.405
Barokní přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie byla ukončena kolem roku 1720. Barokní oltář pochází z let 1720–1730. Hlavní oltář doplňují sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Heřmana Josefa a další bohatá výzdoba. Boční oltáře sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa a sv. Barbory. V blízkosti kostela se nalézá románský karner zasvěcený sv. Ondřeji.406
399 JANSKÁ, P. Hudební kultura na zámku ve Vranově nad Dyjí v 17. a 18. století. In Jižní Morava. Ročník 24, svazek 27. Mikulov: 1988, s. 39–45. 400 Slovník české hudební kultury. Op. cit., s. 1008. 401 JANSKÁ, P. Hudební kultura na zámku ve Vranově nad Dyjí v 17. a 18. století. In Jižní Morava. Ročník 24, svazek 27. Mikulov: 1988, s. 39–45. 402 Slovník české hudební kultury. Op. cit., s. 1008. 403[ Online] 2007 [cit. 3.12. 2010]. Dostupné z
K dalším cenným stavbám městečka Vranov nad Dyjí patří barokní a klasicistní mlýn s dochovaným mlýnským náhonem a kamenným jezem na řece Dyji.411
Podle údajů v Historickém místopisu byl Vranov dříve německým městečkem se silnou českou menšinou. V roce 1900 zde žilo pouze padesát čtyři Čechů a 1002 německých obyvatel. V roce 1930 již zde bylo napočítáno 561 Čechů a 1023 Němců.412
3.24.1 Kaple Nejsvětější Trojice na zámku Vranov nad Dyjí Evidované nedochované nástroje Podle Sehnala byly v roce 1787 varhany ze zámecké kaple z Vranova nad Dyjí prodány do Křoví.413 Dochované nástroje
Sehnal se domnívá, že podle bohaté akantové výzdoby pochází nástroj v zámecké kapli z doby kolem roku 1720 a že podle zdobení prospektových píšťal by mohl být stavitelem Václav nebo Ignác Florián Casparides.414 Na Casparidese Sehnal usuzuje podle základního zdobení u zdejších varhan, které mělo podobu křížků vymezených pěti výstupky (typ A).415 Podle zmíněného autora měl positiv osm rejstříků.416
407 PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Op. cit., s. 35. 408 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op cit , s. 681. 409 Tóny baroka-obnova interiéru kostela. Žádost o grant. Op. cit., s. 1. 410 [online] rok neuveden [cit. 7. 10. 2010]. Dostupné z http://prosle-poptavky.abc.cz/poptavka/189340- tony- baroka-obnova-interieru-kostela/. 411 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Vranov nad Dyjí. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie.r. č. 6905.č.j. neuvedeno, Vyjádření podle ustanovení § 32 zákona 20/1987 o státní památkové péči ve znění platných předpisů, ze dne 8.9.2008. Nestránkováno 412 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek IX. Op. cit., s. 116. 413 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 30. 414 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 154. 415 Tamtéž, s. 89 a s. 154. 416 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 48. 80 Sehnal popisuje, že základní zdobení u zdejších varhan mělo podobu křížků vymezených pěti výstupky (typ A) a domnívá se, že stavitelem mohl snad být I. F. Casparides.417
Podle osobního sdělení kastelána Janíčka byl positiv opraven a restaurován v polovině 70. let 20. století varhanářskou firmou ORGANA Kutná Hora.418
Popis varhan
Positiv disponuje mechanickou trakturou, zásuvkovou vzdušnicí, krátkou oktávou, hnědou barvou klávesnice s rozsahem C–c3. Klávesnici zdobí takzvaná vlaštovčí křídla. Prospekt positivu tvoří pěti polí s velkým množstvím zlacených řezeb.
Sehnal uvádí dispozici dle názvů na papírových štítcích s doplněním skutečného stavu v závorkách:419
Portuna 8´ (Copula maior 8´)
Principal 4´
Floete 4´(dnes nový úzký kovový hlas 4´původně asi ´Kvinta 2 2/3)
Cuppila 4´ (Copula minor 4´)
Octav 2´
Quinta (1 1/3´)
Quinta (ve skutečnosti Superoktáva 1´)
Mixtura (3x 1/2´).
Sehnal dále píše, že měchy jsou umístěny v portamentu a ovládají se šlapací pákou po levé straně hráče. Píšťalový stroj byl v minulosti obnoven neznámým varhanářem, ale dispozice s výjimkou sporného smykavého hlasu, označeného nesprávně Floete 4´zůstala zřejmě původní.420
Současný stav
Podle názoru organologa národního památkového ústavu Praha je zapotřebí tento cenný varhanní positiv restaurovat.421
417 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 89 a s. 154. 418 Osobní sdělení kastelána zámku Vranov nad Dyjí Janíčka. 419 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 154. 420 Tamtéž, s. 154. 421 Emailové sdělení organologa NPÚ ú. p. Praha Koukala ze dne 26.10.2010. 81 3.24.2 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Evidované nedochované nástroje O nedochovaných nástrojích v kostele Nanebevzetí Panny Marie nebyly v dostupných pramenech nalezeny žádné informace.
Dochované nástroje Ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 1965422 jsou evidovány varhany z Vranova nad Dyjí pod ev. č. 005361.
Sehnal uvádí, že varhany postavil podle nápisu na válečníku v roce 1778 Josef Silberbauer za 600 zl. 423 O tom svědčí mimo jiné i nápis na hřídelnici.424 Z kostelních účtů vranovského zámku vyplývá, že v roce 1778 bylo vyplaceno znojemskému varhanáři na účet nových varhan 50 zl., 80 zl., 20 zl. a 300 zl.425 Nátěr a zlacení v ceně sedmdesáti zlatých uhradil tehdejší farář Josef Fischer a učitel Johann Karl Schwarz z vlastních prostředků.426
V Heimatskunde je uvedeno, že tyto varhany pořídil hrabě Michael Johann z Althanu.427 Wolný428 zmiňuje, že se na kůru kostela v roce 1844 vedle varhan nacházelo mnoho dalších hudebních nástrojů.
Jak píše Sehnal, poprvé byly varhany ve vranovském kostele restaurovány a opatřeny novými zásobními měchy v roce 1882. Tyto práce provedl varhanář a přísežný znalec varhan Franz Kurka ze Znojma za 380 zl. Na opravu přispěla obec Vranov, farář Zástěra a nadučitel Fuchs.429
Podle nápisů na válečníku tento nástroj opravil varhanář Kurka ze Znojma v letech 1885 a 1916. Sehnal zmiňuje také další opravy z roku 1932, které provedl Wilhelm Brieger z Klosterneuburgu.430
422 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno:Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 423SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 244. 424 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Vranov nad Dyjí. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. r. č. 6905.č.j.302663/2008 ze dne 7.2.2008. Nestránkováno. 425 MZA Brno. Velkostatek Vranov. F–97, kart. 1694; 82. Freiner kirchen fundation und Rechnung., číslo strany neuvedeno. 426 SEHNAL, J. Galerie moravských varhan – Vranov n. Dyjí. In Vlastivědný věstník moravský. Ročník 25, 1973, sešit 1. Brno: Musejní spolek v Brně, s. 297. 427 Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 2. Op. cit., s. 21. 428 WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Op. cit., s. 189. 429 SEHNAL, J. Galerie moravských varhan – Vranov n. Dyjí. In Vlastivědný věstník moravský. Ročník 25, 1973, sešit 1. Brno: Musejní spolek v Brně, s. 297. 430 Tamtéž , s. 297. 82 Sehnal uvádí, že varhanář Kurka pak posunul hlavní korpus varhan více dopředu a přidal magacínový měch. Po druhé světové válce varhany opravovali různí neodborní varhanáři a právě oni měli patrně na svědomí zchromatizování pedálnice a Principál 4´ v positivu.431
Zápis ve farní kronice zmiňuje další opravu a naladění varhan v roce 1956 provedenou Josefem Petříkem v hodnotě 10 500 Kč.432 Z důvodu nedostatečné péče o tento nástroj v uplynulých desetiletích se dostaly varhany do zchátralého stavu (například působením červotoče), současně je to však uchránilo před neodbornými zásahy.
Jak uvedli Sehnal a Macek ve svém odborném posudku z roku 2008, varhany ve Vranově lze ze čtyř Silberbauerových nástrojů na území České republiky, které se dochovaly v původním stavu, považovat za nejvíce zachované, ale také nejvíce ohrožené, přičemž největší ohrožení představoval červotoč.433
Popis stavu varhan před restaurováním
Ze záznamu v národním památkovém ústavu vyplývá, že vzduchová soustava byla nepůvodní, podle nápisu v nástroji pochází od Franze Kurky. V době před restaurováním byl tlak vzduchu na hodnotě asi 80 mm vodního sloupce jako následek porouchané regulace.Výška ladění před restaurováním byla 440 Hz a intonace varhan byla částečně narušena. Převážná část varhan však zůstala v původní podobě. Menší část píšťalového fondu byla novější, některé dřevěné píšťaly (Flétna 8´) pocházely z relativně nedávné doby. Měchová soustava a část pedálového stroje (vzdušnice a traktura) byly nepůvodní.434
Sehnal a Macek ve svém odborném posudku o vranovských varhanách napsali: „Předností varhan z hudebního hlediska je především to, že mají dochován původní zvuk, protože jak vzdušnice, tak píšťaly i traktura je původní. Další předností je skutečnost, že i labia kovových píšťal nebyla v minulosti poškozena. Také skříň a hrací stůl je až na drobná poškození v původním stavu. Z toho důvodu varhany vzbudily velkou pozornost účastníků mezinárodního organologického sympozia Orgelrestaurierungen im Wandel der Zeit, které se konalo ve dnech 5.-8. října 2007. Účastníci…byli zvukem Silberbauerových
431 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 244. 432 Farní kronika Vranov nad Dyjí na FÚ Vranov nad Dyjí, s. 328. 433 SEHNAL, J. MACEK, P. Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí. Odborný posudek. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Ústav hudební vědy. ze dne 3. 1. 2008, s. 3. 434Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Vranov nad Dyjí. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. r. č. 6905.č.j.302663/2008 ze dne 7. 2. 2008. Nestránkováno. 83 varhan okouzleni přesto, že nástroj nebyl po dobu komunistické vlády udržován a je velmi zchátralý.“435
Podle Sehnala je hrací stůl spojen s positivem v zábradlí v jeden celek a jedno táhlo na hracím stroji bylo neobsazené. Zatímco v manuálech se nacházely ještě krátké oktávy, v pedálu o rozsahu C-f byla velká oktáva uspořádána chromaticky, i když měl pedál dvanáct tónů velké oktávy, které repetovaly. Pedálová klaviatura zřejmě nebyla původní, ale pocházela již z 19. století.436
Sehnal uvádí následující rejstříkovou dispozici v době před restaurováním podle nápisů na píšťalnici, nikoli podle chybných nápisů na manubriích:437
Hlavní stroj Positiv Pedál
Quintadena 8´(C-H dřevo) Kopula 8´ Subbas 16´
Flétna 8´dřevo, otevř. Principál 4´ Principálbas 8´
Principál 4´ Kopula 4´ Violonbas 4
Flétna špičatá 4´(kov) Oktáva 2´
Kvinta 2 2/3
Oktáva 2´
Kvinta 1 1/3´repet. na c2
Mixtura 1 3x (původně ) repet na c1 a c2.
Sehnal a Macek v roce 2008 doporučili restaurování varhan v kostele ve Vranově nad Dyjí, které mělo spočívat v „likvidaci červotoče a opravě jím způsobených škod, opravě kovových píšťal, výměně kožených částí místo starých zatvrdlých, výměně nepůvodních dřevěných píšťal ve Flétně 8‘ za kopie původní Copuly maior 8‘ podle vzoru jiných Silberbauerových varhan a v rekonstrukci původní vzduchové soustavy, pro kterou existují technické podklady. Pochopitelně musí být varhany intonovány a naladěny a zregulována jejich mechanika.“ 438
435 SEHNAL, J. MACEK, P. Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí. Odborný posudek. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Ústav hudební vědy. ze dne 3. 1. 2008, s. 2. 436 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 244. 437 Tamtéž, s. 244. 438 SEHNAL, J. MACEK, P. Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí. Odborný posudek. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Ústav hudební vědy. ze dne 3. 1. 2008, s. 3–4. 84 V roce 2009 bylo zahájeno restaurování tohoto nástroje varhanářem - restaurátorem Daliborem Michkem439, který byl nedávno přijat za člena Mezinárodní společnosti varhanářů440 (ISO) jako zatím jediný zástupce České republiky.
Jak se uvádí v restaurátorské zprávě, Michek provedl čištění, sejmutí nepůvodních nátěrů, fotografickou dokumentaci a především podrobný průzkum, na jehož základě byly restaurátorsky rekonstruovány pedálová vzdušnice a registratura, jakož i převážná část registratury hlavního stroje a vzduchovodů. Celý nástroj byl ošetřen proti dřevokaznému hmyzu, restaurovány manuálové klávesy a nepůvodní umělohmotné štítky byly nahrazeny papírovými, které odpovídají dobové praxi. Obnoven byl celý píšťalový fond, rejstříková a hrací traktura včetně vzdušnic a pořízení nového klínového měchu a nové pedálnice. Tlak vzduchu byl stanoven na čtyřicet pět milimetrů vodního sloupce. Výška ladění byla stanovena na a1 = 432 Hz.441
Restaurování varhan ve Vranově nad Dyjí bylo financováno z projektu „Tóny baroka – Záchrana varhan a výzdoby kostela“ (podrobněji viz kapitola 4. 3. 2)
Současný stav
Varhany jsou v současné době po právě dokončeném restaurování opět zkompletovány.
Současná dispozice po restaurování nástroje
Hlavní stroj Positiv Pedál
Flöte Copl maior Sub Bass
Quinta Dena Copl minor Principal Bass
Principal Principal Octav Bass
Spitzflöte Octava
Quinta
Octava
Quintdecima
Mixtura
439 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Vranov nad Dyjí. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. r. č. 6905.č.j. 2047/2008 ze dne 5. 3. 2008. Nestránkováno 440 Stýblová, B. Varhanářství v českých zemích II.IX. Dalibor Michek. Studénky. Hudební rozhledy 09/09. [online] 2009 [cit. 20. 9. 2010]. Dostupné z
K intonaci a zvuku restaurovaných varhan uvádí varhanář – restaurátor Michek: „Intonace byla vedena tak, aby píšťaly hrály co nejpřirozeněji vzhledem k jejich mensurám, výšce výřezů a tlaku vzduchu. Tuto cestu považuji za optimální vzhledem k povinnosti restaurátora přiblížit se co možná nejvíce původnímu zvuku a představě autora. Teprve po…restaurování mají tedy neobyčejně kvalitní vranovské píšťaly možnost znít asi tak, jak jejich mistr zamýšlel.“442
Podle Macka a Sehnala budou moci být restaurované varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí využívány nejen při bohoslužbách, ale i při varhanních koncertech. Tito autoři dále uvádějí: „Jako jeden z výjimečně dobrých varhanních nástrojů budou nepochybně lákat varhaníky jak z České republiky, tak ze zahraničí. Nástroj bude možné využít i pedagogicky, protože na něm bude možno prakticky předvádět styl varhanní hry 18. století.“443
442 MICHEK, D. Restaurátorská zpráva. Varhanní stroj Vranov nad Dyjí (Jihomoravský kraj) kostel Nanebevzetí Panny Marie. Studénky, září 2010. 443 SEHNAL, J. MACEK, P. Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí. Odborný posudek. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Ústav hudební vědy. ze dne 3. 1. 2008, s. 3. 86 3.2 5 Vratěnín (něm. Frattig)
Obec Vratěnín leží 13 km jižně od Jemnice a poprvé se připomíná roku 1251.444 Podle Hosáka patřil ve 13. století premonstrátům v Gerasu a roku 1325 povýšil král Vratěnín na městečko.445 Brandl píše, že v roce 1687 zde byl založen klášter augustiniánů-bosáků, který byl roku 1784 zrušen.446
Podle Nekudy postihly Vratěnín ničivé požáry v letech 1806, 1816 a 1817. Jak tento autor dále uvádí, v obci se nachází dvacet dva památkově chráněných objektů, proto byl Vratěnín v roce 1995 vyhlášen za vesnickou památkovou zónu.447
Hrudička uvádí, že farní kostel sv. Jakuba většího pochází z let 1771–1773. Nacházejí se zde čtyři oltáře s obrazy zhotovenými ve Vídni a na klenbě zdařilé fresky. Kostel byl opraven v roce 1875 a freskové malby obnovil malíř Čeněk Neumann z Telče nákladem
1280 K.448
V Historickém místopise je uvedeno, že Vratěnín byl německou obcí, po roce 1918 se silnou českou menšinou. V roce 1900 zde žilo 521 Němců a sedm Čechů. Roku 1930 stoupl počet Čechů na 127 a klesl počet německých obyvatel na 375.449
Evidované nedochované nástroje V dostupných pramenech nebyly nalezeny záznamy o nedochovaných varhanách v kostele ve Vratěníně.
Dochované nástroje
Ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 1965450 jsou evidovány varhany z Vratěnína pod ev. č . 005385. Podle Sehnala zdejší varhany postavili brzy po dostavbě kostela roku 1773 zřejmě Florián Ignác Casparides a Josef Silberbauer nákladem opata premonstrátů v Gerasu.451 Sehnal452 také uvádí, že podle nápisu ve skříni hlavního stroje roku 1777 opravoval tyto varhany Josef Silberbauer. Špatně čitelné nápisy o opravách tohoto nástroje ve skříni varhan
444 NEKUDA, V. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Op. cit., s. 528–529 445 HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. Op. cit., s.176. 446 BRANDL, V. Kniha pro každého Moravana. Op. cit., s. 347. 447 NEKUDA, V. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Op. cit., s. 810–817. 448 HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Op. ct., s. 314. 449 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek XII. Op. cit., s. 191. 450 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno:Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 451 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 240. 452 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Op. cit., s. 115. 87 udávají letopočty 1866, 1867 a 1870. Ve farní kronice je zmínka o opravě varhan z roku 1870 varhanářem z Hornu Mathiasem Mettalem za 120 zl.453
Sehnal píše, že podle nápisu ve skříni pozitivu opravoval tento nástroj v roce 1922 František Kurka.454 Další oprava proběhla podle farní kroniky v roce 1931.455 Z dalšího zápisu ve farní kronice je zřejmé, že v roce 1941 dodala nový motor firma Gregor Hradetzky z Kremže za 425 K.456
Sehnal se domnívá, že další opravy těchto varhan po druhé světové válce byly spíše na škodu a na stavu nástroje se podepsala řada nekvalifikovaných varhanářů, kteří například z neznámých důvodů zakryli píšťaly pedálu plotem z kulatých latěk či zalepili lakem víka ventilových komor positivu a proto se nedají odejmout.457
Podle sdělení místního kněze bylo po roce 1970 k varhanám dodáno tremolo a v roce 1972 natřel skříň varhan pan Kotýnek.458 To potvrzuje i zápis v nové farní kronice, kde je zápis o generální opravě celého kostela a o natření varhan v roce 1972.459
Jak se uvádí v záznamech národního památkového ústavu, v roce 2003 bylo zahájeno správní řízení o úpravách interiéru kostela a restaurování varhan.460
Popis varhan
Dvoumanuálové varhany disponují mechanickou trakturou, zásuvkovou vzdušnicí, čtrnácti rejstříky, krátkou oktávou, rozsahem manuálu C–c3 a pedálu C–a.
V evidenci movitých kulturních památek národního památkového ústavu se uvádí, že prospekt je dvoudílný s převýšenými bočními křídly zakončenými profilovanou římsou, na které stojí po jedné postavě troubícího andílka. Skříň zdobí rokajový a volutový dekor a zlacené a bronzované ornamentální řezby. Positiv byl zabudován do parapetu kruchty, má nižší střední část a převýšená boční křídla, na kterých stojí andílek bijící do dvou tympánů. Po stranách se nacházejí dekorativní rokajové vázy.461
Sehnal popisuje, že základní zdobení u zdejších varhan mělo podobu křížků vymezených pěti výstupky (typ A) a proto se domnívá , že tento nástroj postavil
453 Farní kronika na FÚ ve Vratěníně od roku 1801, s. 87. 454 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 240–242. 455 Geschichte der Pfarr zur Fratting na FÚ ve Vratěníně, s. 191. 456 Farní kronika Vratěnín na FÚ ve Vratěníně z roku 1801, s. 194 a s. 208. 457 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op. cit., s. 240 - 242. 458 Osobní sdělení faráře P. Bobka. 459 Farní kronika Vratěnín na FÚ ve Vratěníně od roku 1969, nečíslováno. 460 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Vratěnín . Farní kostel sv. Jakuba. č. 6922.č.j.16572 /2003/Ga ze dne 26. 11. 2003. Nečíslováno. 461 Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Vratěnín. ev.č. 005385 NPÚ, ú.o.p.Brno. 88 I. F. Casparides.462 Výstupky typu A jsou pouze u velkých píšťal prospektu a u menších se objevuje také typ zdobení B a C.
Současná dispozice odpovídá stavu z roku 1970, jak ji uvedl Sehnal463:
Hlavní stroj Positiv Pedál Flétna 8´ Copula 8´ Subbas 16´ Principál 4´ Copula 4´ Octávbas 8´dřevo, otevř. Flétna 4´ Principál 2´ Violon 4´, dřevo, otevř. Quinta 2 2/3´ Oktáva 1´ Oktáva 2´ Quindecima 1 1/3´ Mixtura 4x (1´?).
Současný stav U varhan se dá hrát pouze na positiv. Hlavní stroj téměř vůbec nehraje. Varhany potřebují restaurovat. Červotoč již není aktivní, poněvadž kostel byl dle sdělení místního faráře464 zaplynován. Tento kněz465 dále uvedl, že na opravě varhan ve Vratěníně mají zájem také bývalí správci Vratěnína premonstráti z Gerasu.
462 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op.cit., s. 89. 463 Tamtéž, s. 240. 464 Ústní sdělení faráře P. Bobka. 465 Ústní sdělení faráře P. Bobka. 89 3.26 Interpretace zjištěných dat
Tato kapitola bude zaměřena na hodnocení zjištěných údajů o varhanách ve vranovském děkanství, kde se nachází dvacet sedm varhan, z toho dvacet pět nástrojů v sakrálních objektech a dva nástroje v objektech pod správou Národního památkového ústavu – jeden v kapli na zámku ve Vranově nad Dyjí a jeden v kapli na hradě Bítov. Z celkového počtu dvaceti sedmi varhan bylo dvacet šest píšťalových a jeden digitální nástroj. V dokumentovaném děkanství nebyly nalezeny žádné třímanuálové a větší nástroje. Z dvaceti sedmi prohlédnutých varhan bylo sedm dvoumanuálových (z toho jedny digitální), devatenáct jednomanuálových nástrojů a jeden positiv.
• Traktura varhan Z hlediska traktury varhan bylo možno konstatovat, že nejvíce nástrojů (celkem devatenáct) mělo mechanickou trakturu (z nich šestnáct bylo se zásuvkovou vzdušnicí a tři s kuželkovou vzdušnicí). Nejméně varhan disponovalo pneumatickou trakturou (sedm varhan).
• Stáří varhan Podle stáří varhan lze varhany v děkanství Vranov nad Dyjí rozdělit následujícím způsobem:
Rozmezí let počet nástrojů
1701-1750 3 Jevišovice, Vranov - kaple, Horní Břečkov 1751-1800 4 Lančov, Olbramkostel, Vranov, Vratěnín 1801-1850 3 Bítov-kaple, Lukov, Starý Petřín 1851-1900 8 Bezkov, Chvalatice, Korolupy, Mašovice, Stálky, Šafov , Štítary, Lesná 1901-1950 4 Bítov kostel, Citonice, Lubnice, Milíčovice 1951-2000 4 Blížkovice, Hostim, Pavlice, Plenkovice 2001- 1 Šumná
Celkem varhan 27
Vznik dochovaných varhan ve vranovském děkanství lze datovat od začátku 18. století do konce 20. století. Před rokem 1900 vzniklo ve vranovském děkanství celkem 90 osmnáct nástrojů. Nejvíce nástrojů (osm varhan) vzniklo v druhé polovině 19. století. Čtyři nástroje byly postaveny v druhé polovině 18. století. Tři nástroje byly postaveny v první polovině 18. století. Nejnovější varhany vznikly v roce 1996 v Pavlicích. Do roku 1850 vzniklo ve vranovském děkanství deset nástrojů. Sehnal466 v případě moravského varhanářství rozšiřuje baroko až do 19. století. Zatímco v dějinách hudby končí baroko v první polovině 18. století, v historii varhan na Moravě tomu podle něj bylo jinak. Když se vychází z dispozičních zásad a konstrukce varhan, obě tato hlediska se od 17.století do poloviny 19. století téměř nezměnila, proto je podle Sehnala možné i varhany z první poloviny 19. století označovat za barokní. V té době se stavěly varhany s mechanickou trakturou a zásuvkovými vzdušnicemi.467
• Stavitelé varhan Z hlediska stavitelů varhan, varhanářů a varhanářských firem bylo zjištěno, že nejvíce varhan ve vranovském děkanství postavil Josef Silberbauer (tři nástroje) , I. F. Casparides (dva nástroje) a méně nástrojů postavil Benedikt Latzl (dva nástroje) a spoluautory dvou nástrojů byli Benedikt Latzl a Ignác Reinhold. U jednoho nástroje byli spoluautory I. F. Casparides a J. Silberbauer. Autorství varhan je nejasné u údajně Silberbauerových varhan v Lančově a nepodařilo se z dostupných pramenů určit ani původního stavitele varhan v Šafově (Benedikt Latzl varhany pouze přestavěl). Zde je potřeba provést další bádání, které by mohlo objasnit autorství u těchto vzácných nástrojů. Lze tedy konstatovat, že na malém prostoru vranovského děkanství se nachází celkem dvacet šest nástrojů od pestrého vzorku osmnácti růzých varhanářů a varhanářských firem, kteří zde působili mezi lety 1700–2000. (Viz příloha č. 1 Souhrnná tabulka). Ačkoli Sehnal468 uvádí, že se mu nepodařilo nic bližšího zjistit o varhanách v zatopeném kostele v Bítově, autorovi předkládané diplomové práce se podařilo dohledat v archivních materiálech některé bližší údaje o nedochovaných varhanách v tomto kostele (varhany roku 1777 postavil varhanář Komorník z Dačic, v roce 1849 je pozměnil a rozšířil CH. Erler, další opravy roku 1865, 1872 a 1912 – viz kapitola 3. 2 Bítov).
466SEHNAL J. In. SLIMÁČKOVÁ, J. Rozhovor s historikem Jiřím Sehnalem. Psáno pro časopis Harmonie 2004/12. [online] 2005 [cit. 21. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz- clanky/Rozhovor –s-historikem-Jirim-Sehnalem-08~leden~2005/>. 467 Tamtéž. 468 SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Op.cit., s. 135. 91 • Hledisko stavu varhan V nejlepším stavu jsou varhany v kostele ve Vranově nad Dyjí, Plenkovicích, Olbramkostele (potřebují naladit) a v Pavlicích. V uspokojivém stavu se nacházejí varhany v Blížkovicích, Hostimi, Korolupech, Lukově a Stálkách. V méně uspokojivém stavu jsou nástroje v Bezkově, Mašovicích, , Milíčovicích a Lesné. Ve špatném stavu jsou varhany ve Štítarech, Vratěníně, Starém Petříně (tyto tři nástroje jsou přitom památkově chráněny), Lubnici a v Jevišovicích. O žalostném stavu nástroje lze hovořit u varhan v Šafově, Horním Břečkově (oba nástroje jsou památkově chráněny) a ve Chvalaticích.
Podle názoru organologa národního památkového ústavu (NPÚ)469 restaurování potřebují oba nástroje pod správou NPÚ – v kapli zámku na Vranově a v kapli na hradě Bítově.
• Důležité zásahy do varhan – doposud provedené Ušetřeny neodborných zásahů zůstaly varhany ve Stálkách, podle názoru D. Michka470 jsou zcela nedotčeny v autentickém stavu. Rovněž v Lesné, Milíčovicích, Korolupech a v kostele na Bítově naštěstí nedošlo k žádným necitlivým zásahům. Menší zásahy do varhan byly provedeny v Lukově. Větší zásahy do jednotlivých nástrojů se uskutečnily v Horním Břečkově, Mašovicích, Šafově, Štítarech, Vratěníně a Chvalaticích. V Šafově a v Horním Břečkově chybí značné množství píšťal. Zásadní přestavby provedl Karel Zadák u varhan v Blížkovicích, Hostimi a Plenkovicích.
V Jevišovicích existuje již jen torzo původního nástroje, jehož zvuk nemá k původním varhanám téměř žádný vztah. Existuje návrh použít k obnově těchto varhan píšťalový fond Jana Výmoly z roku 1763, uchovávaný ve sbírkách Moravského zemského muzea.471
Na podzim v roce 2010 bylo dokončeno restaurování varhan ve Vranově nad Dyjí, které provedl varhanář - restaurátor Dalibor Michek.
• Hledisko památkové ochrany varhan Podle Sehnala s odvoláním na prameny v Österreichisches Staatsarchiv, se pro brněnskou diecézi zachovaly dva německé seznamy z roku 1917, které navrhují varhany k ochraně ve vytipovaných lokalitách, avšak bohužel neobsahují žádné bližší údaje o jednotlivých nástrojích. Na seznamu datovaném 22. 10. 1917 byly k ochraně byly navrženy
469 E-mailové sdělení organologa NPÚ ú.p. Praha Koukala ze dne 26. 10 2010. 470 Osobní sdělení varhanáře - restaurátora Michka. 471 Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Jevišovice. Farní kostel sv. Josefa . č. 6438. č.j. 7969 z 29.6.2007. Nestránkováno. 92 varhany v Bítově (kostel sv. Václava), v Horním Břečkově, Jevišovicích, Vranově nad Dyjí a Vratěníně.472 Ve státním seznamu movitých kulturních památek z roku 1965473 jsou evidovány varhany z devíti farností vranovského děkanství: z Horního Břečkova, Jevišovic, Korolup, Olbramkostela, Starého Petřína, Šafova, Štítar, Vranova nad Dyjí a Vratěnína. 474 Památkovou ochranu by si však zřejmě zasloužily i varhany v Mašovicích, Lančově, Stálkách, Lukově, Chvalaticích nebo Milíčovicích.
Podle názoru Michka dnes už „lze zachránit jenom nepatrný zlomek toho, co… předchozí generace varhanářů zanechaly. Mnohé skvostné nástroje, které by v kulturní zemi byly už dávno restaurovány a hýčkány a které jsou dnes na pokraji zkázy, už vlastně nemají šanci.“475
Lyko uvádí, že v souvislosti se změnou v oblasti evidence nástrojů lze za chráněnou kulturní památku považovat i varhany umístěné v památkově chráněných objektech, v nichž 476 jsou nedílnou součástí kulturní památky. To by se v případě vranovského děkanství mohlo týkat mnoha dalších nástrojů.
• Hledisko nutnosti restaurování varhan ve vranovském děkanství
Podle názoru organologa NPÚ Brno by bylo třeba restaurovat varhany v Horním Břečkově, Jevišovicích, Lančově, Mašovicích, Starém Petříně, Šafově, Štítarech a ve Vratěníně. Restaurovat by potřebovaly i oba nástroje pod správou národního památkového ústavu v kapli na hradě Bítově a v kapli na zámku ve Vranově.477
U památkově chráněných varhan lze v souladu s Koukalem rozlišovat péči o varhany, údržbu478 varhan a restaurování479 varhan.480
472 Österreichisches Staatsarchiv dle SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Op. cit., s. 134–135. 473 Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek. Brno:Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965. 474 Tamtéž. 475 MICHEK, D. In STÝBLOVÁ, B. Varhanářství v českých zemích II.IX.Dalibor Michek. Studénky. Hudební rozhledy 09/09. [online] 2009 [cit. 22. 9. 2010]. Dostupné z
476 LYKO, P. Památková péče ve vztahu k romantickým varhanám. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2006. NPÚ ú.o.p. v Olomouci, Olomouc: 2007, s. 53–59. 477 E-mailové sdělení organologa NPÚ ú.p. Praha Koukala ze dne 26. 10. 2010. 478 Údržba varhan představuje práce, jejichž cílem je i při dílčím narušení zachovat funkčnost hudební části nástroje, přičemž se nemění jeho posledně dochovaná konstrukční a zvuková podoba (vyčistění nástroje spojené s dílčí demontáží, naladění nástroje, nezbytná dílčí náhrada prasklých drátků a osíček mechanické traktury apod). KOUKAL, P. a kol. Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana. Op. cit., s. 13–15. 93 V dokumentační části této práce se potvrdila hypotéza, že ve vranovském děkanství se nachází množství cenných nástrojů. V dokumentovaném území se nalézá devět památkově chráněných nástrojů a další nástroje by si zasloužily památkovou ochranu také (například Lukov). Současně se také potvrdila hypotéza, že většina nástrojů tohoto regionu je ve špatném stavu a mnoho varhan ve vranovském děkanství potřebuje obnovu. Ve vranovském děkanství se nachází osmnáct nástrojů, které vznikly před rokem 1900.
Podle názoru varhanáře – restaurátora Michka, lze vranovské děkanství podobně jako celou oblast mezi Mikulovem a Telčí považovat z hlediska varhan za unikátní a významnou oblastí kterou lze přirovnat snad jen k východnímu Frísku v Německu. Na poměrně malé ploše je zde koncentrováno velké množství cenných až skvostných nástrojů.481
Většina varhan ve vranovském děkanství však až na několik výjimek potřebuje provést obnovu, která bude zřejmě poměrně nákladná. Proto se další část této diplomové práce zaměří na dosavadní způsoby financování péče o varhany, pokusí se zjistit zkušenosti lidí zabývajících se touto problematikou v daném regionu a nastínit možnosti získávání financí na obnovu varhan ve vranovském děkanství. Následující část práce bude hledat odpovědi na otázky: Jaké finanční zdroje a metody byly dosud využívány pro péči, údržbu a obnovu varhan ve vranovském děkanství? Jaké jsou dosavadní zkušenosti osob zainteresovaných na získávání financí na obnovu varhan ve vranovském děkanství? Jaké jsou další možnosti získávání financí na péči o varhanní fond v tomto regionu?
479 Restaurování v souladu je souhrnem specifických postupů, které svou technologií, technickým a uměleckořemeslným zpracováním spolu s hudebním a výtvarným cítěním a znalostí v minulosti používaných technik respektují technickou, zvukovou a výtvarnou strukturu originálu. Hudební a výtvarnou část varhan mohou restaurovat pouze osoby s příslušným povolením Ministerstva kultury ČR. Viz KOUKAL, P. a kol. Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana. Op. cit., s. 13–15. 480 KOUKAL, P. a kol. Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana. Op. cit., s. 13–15. 481 Osobní sdělení varhanáře-restaurátora Michka. 94 4 ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA OBNOVU VARHANNÍHO FONDU V DĚKANSTVÍ VRANOVSKÉM
Jak vyplynulo z výsledků uvedených v dokumentační části (viz kapitola 3.26), vlastníkem dvaceti čtyř nástrojů z celkového počtu dvaceti šesti píšťalových varhan ve vranovském děkanství je církev římskokatolická, respektive její právnické osoby. Církev římskokatolická patří mezi neziskové organizace,482 při získávání finančních prostředků se tedy řídí pravidly platnými obecně pro neziskové organizace. Na problematiku financování neziskových organizací je nutno pohlížet jako na problematiku typického vícezdrojového financování483.
Tato kapitola bude zaměřena na fundraising v neziskových organizacích, dále na problematiku získávání financí v římskokatolické církvi a financování oprav sakrálních objektů a obnovy varhan ve vranovském děkanství. Poté se bude zabývat dosavadními zkušenostmi se získáváním financí na péči o varhanní fond v daném regionu a posléze se pokusí nastínit možnosti financování obnovy varhan ve vranovském děkanství.
Systematická činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců, se nazývá fundraising.484
482 Nezisková organizace je organizace charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů. § 18. Odst. 7. Viz [online] 2010[cit. 9. 12. 2010]. Dostupné z
Podle Poláčkové slovo fundraising v doslovném překladu znamená zvyšování či budování fondu, resp. finančního obnosu, určeného k určitému cíli.485 Vedle definice fundraisingu, zdrojů financování a základních kamenů fundraisingu bude vhodné zaměřit se také na fundraisera a fundraising jako plánovaný proces včetně metod získávání financí.
4.1.1 Fundraising jako získávání prostředků a hledání zdrojů Rektořík definuje fundraising jako získávání prostředků a hledání zdrojů, které má pomoci především neziskovým organizacím a které zahrnuje různé metody a postupy pro získání finančních a jiných prostředků na činnost neziskových organizací.486 Podobně Smolíková označuje fundraising jako systematickou činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců.487 Ve shodě s dalšími autory488 lze fundraising považovat spíše za žádání o peníze a vyhledávání finančních zdrojů. Jedná se o činnost orientovanou na více na sobě nezávislých zdrojů, která vede ke vzbuzení důvěry, k systematickému a profesionálnímu získávání finančních prostředků a vyhledávání těchto zdrojů.489 Podle Smolíkové se fundraisingem zabývají hlavně nevládní neziskové organizace, rozpočtové nebo příspěvkové organizace, obce, mikroregiony, kraje, církve i podnikatelské subjekty poskytující veřejně prospěšnou činnost.490
4.1.2 Zdroje financování Ve shodě s Rektoříkem lze rozlišit čtyři hlavní skupiny zdrojů financování neziskových organizací:491 - členské příspěvky - příspěvky státního a územních rozpočtů, fondů a nadací - dary od občanů a firem - tržby z vlastní činnosti.
485 POLÁČKOVÁ, Z. Fundraisingové aktivity. 1. vydání. Praha: Portál, 2005, s. 11. 486 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2007, s. 93. 487 SMOLÍKOVÁ, M. ed. Management umění. Op. cit., s. 65. 488 ŠKARABELOVÁ, S., NESHYBOVÁ , J. REKTOŘÍK, J. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vydání. Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta, Brno, 2007, s. 179–181. 489 Tamtéž, s. 179–181. 490 SMOLÍKOVÁ, M. ed. Management umění. Op. cit., s. 65. 491 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op.cit., s. 93. 96 Tab. 2 Členění zdrojů financí na veřejné a neveřejné:492 Veřejné zdroje Neveřejné zdroje Stát a jeho instituce (resorty kultury, školství atd.) podnikatelské subjekty – obchodní a -dotace subvence, příspěvky,granty, stipendia průmyslové korporace (sponzoring,493reklama) nestátní – samospráva, kraje , obce regiony Nadace, fondy jiné: fondy, nadace veřejnoprávní instituce, individuální dárci, donátoři, mecenáši, partneři. občanská sdružení a další neziskové organizace, partnerství vlastní zdroje – tržby, poskytování služeb, doplňkový prodej, členské příspěvky,sbírky a charitativní akce. Půjčky.
Podrobněji se o některých zdrojích financí pro neziskové organizace zmiňuje Rektořík:494 Státní instituce a samospráva – nejdůležitějším zdrojem jsou jednotlivá resortní ministerstva, která mají grantové systémy. Některé typy organizací mají nárok na státní příspěvek ze zákona např. církve a náboženské společnosti, politické strany atd.495 Nadace, nadační fondy – vedle českých nadací je možno požádat i nadace zahraniční či ze zahraničních zdrojů zde založené.496 Podniky a podnikatelé – některé velké firmy si již vybudovaly grantový systém, kde je možné podat písemnou žádost o dotaci 497s popisem projektu, rozpočtem a posláním a cíli neziskové organizace. U malých firem a podnikatelů záleží na osobním jednání s nimi. Kromě financí mohou mnohdy poskytnout zdarma své služby nebo výrobky, což pro ně bývá jednodušší.498 Individuální dárci – členové organizace, dobrovolníci, příbuzní cílových skupin, lidé podobných zájmů, předplatitelé časopisu apod.499
492 ŠKARABELOVÁ, S. NESHYBOVÁ , J. REKTOŘÍK , J.: Ekonomika kultury a masmédií. Op.cit., s. 179–181. 493 Sponzoring není jen jednostranné odevzdání finančního obnosu, ale definuje se jako poskytování finančních a hmotných prostředků a služeb společností za určitých podmínek v rámci marketingových a komunikačních cílů těchto společností. Sponzorství je obchodní vztah mezi sponzorujícím a sponzorovaným, komunikační a marketingový nástroj jasného cíle a většinou propagačního a ekonomického záměru sponzora., který tak zvyšuje svoji známost a popularitu, zvýrazňuje image společnosti, získává nové zákazníky. Sponzor může být exkluzívní (výlučný), hlavní (generální) nebo dílčí. Viz ŠKARABELOVÁ, S. NESHYBOVÁ, J. REKTOŘÍK, J.Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 182. 494 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 94. 495 Tamtéž, s. 94. 496 Tamtéž, s. 94. 497 Dotace je finanční podpora a preferenční zásah do tržního mechanismu, výhoda a ochrana před konkurencí, jedná se o cílenou intervenci. Může být poskytována systematicky, pravidelně a kontinuálně nebo jednorázově. ŠKARABELOVÁ, S. NESHYBOVÁ, J. REKTOŘIK, J.Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 181. 498 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 94. 499 Dar je definován jako předání předmětu nebo finanční částky dárcem bez očekávání protihodnoty nebo protislužby. Hodnotu daru je možno odečíst od základu daně podle platných zákonů. Viz ŠKARABELOVÁ, S. NESHYBOVÁ , J. REKTOŘÍK, J.Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 179– 181. 97 Vlastní činnost – prodej vlastních výrobků (např. z chráněných dílen) nebo další hospodářská činnost (poradenství, kurzy), burzy, plesy, aukce, loterie a další akce. 500 Členské příspěvky– pravidelný, předem plánovaný zdroj příjmů u organizací konstituovaných na členském principu (občanská sdružení, politické strany i některé církve).501 Daňové úlevy – podle Skovajsy se jedná o příjmy nepodléhající dani z příjmů, dále příjmy osvobozené od daně z příjmů, příjmy podmíněně osvobozené, daň z příjmů nemusí organizace platit, pokud její čistý roční příjem nepřesáhne 300 000 Kč v jednom zdaňovacím období.502 Podle Skovajsy by jedním ze základních cílů mělo být zajištění vícezdrojového financování neziskových organizací, jež zaručuje jistou míru finanční nezávislosti a také větší finanční udržitelnost.503 (Někdy se hovoří o tom, že nejoptimálnější rozložení zdrojů financování neziskových organizací je jedna třetina zdrojů z veřejných rozpočtů, třetina od dárců a třetina z vlastních zdrojů.) Předpokladem pro úspěšné a efektivní získávání financí z různých zdrojů je dodržování určitých zásad fundraisingu.
4.1.3 Základní kameny fundraisingu V souladu s Ledvinovou lze za základní kameny fundraisingu považovat pozitivní myšlení, hledání podpory, motivy jednotlivých dárců, argumenty pro fundraising a hledání dárců.504 Pozitivní myšlení Organizace by měla být schopna přesvědčit veřejnost o své užitečnosti, o efektivnosti své práce a o tom, že vynaložené prostředky dává na potřebné akce. Přesvědčit druhé totiž může jen ten, kdo je sám přesvědčený. 505 Hledání podpory Ledvinová se domnívá, že aby mohla organizace někoho přesvědčit, že ji má podpořit, měla by na jeho žebříčku hodnot figurovat v předních řadách. Nezískává totiž peníze, ale člověka.506 Motivy jednotlivých dárců
500 ŠKARABELOVÁ, S. NESHYBOVÁ , J. REKTOŘÍK, J.Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 179– 181. 501 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 94. 502 SKOVAJSA, M. a kol. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. Op. cit.,s. 154. 503 Tamtéž, s. 163. 504 LEDVINOVÁ, J. Fundraising z místních zdrojů. Vydání neuvedeno. Baltimore: The John Hopkins University Institute for Policy Studies, 1997, s. 7–18 . 505 Tamtéž, s. 7–18 . 506 Tamtéž, s. 7–18 . 98 Podle Ledvinové507 mohou být důvody poskytnutí daru: pocit užitečnosti, radost z dávání, naplnění společných cílů, osobní uspokojení, chuť pomoci jiným, snaha vyřešit problém. Vedle toho Rektořík rozděluje motivy jednotlivých dárců do několika skupin, jež se mohou vyskytovat současně:508 marketingové účely, širší podnikové cíle, atmosféra altruismu ve vedení firmy, negativní motivy (praní špinavých peněz, snížení daňového základu, osobní prospěch a sláva, pocit moci, splnění povinnosti dávat - ze státních zdrojů).509 Argumenty pro fundraising Pro úspěšný fundraising je prvním krokem dobře definovat poslání své organizace:510 - PROČ organizace existuje, - CO jsou její cíle a čeho chce dosáhnout, - JAK těchto cílů hodlá dosáhnout, - KOMU bude činnost organizace sloužit, - PROČ by měl někdo ke splnění cílů organizace přispět. Hledání dárců Podle Ledvinové identifikace dárců jako součást fundraisingu výrazně zefektivňuje získávání financí.Tato autorka uvádí, že dárce lze rozdělit do následujících kategorií: 511 - nadace, - občanská sdružení, církve a další nevýdělečné organizace, - podnikatelé, podniky, obchodní společnosti, banky, - stát a státní správa, - individuální dárci, příznivci a členové, veřejnost. Rovněž je užitečné rozlišovat dárce podle toho, zda512 - jsou dárci potenciální, - dávají organizaci dar poprvé, - poskytli dar organizaci již v minulosti. Uvedené základní kameny fundraisingu by si měl osvojit ten, kdo získává finance pro organizaci – fundraiser.
507 LEDVINOVÁ, J. Fundraising z místních zdrojů. Op. cit., 1997, s. 7–18 . 508 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., 2007, s. 97. 509 Tamtéž, s. 97. 510 LEDVINOVÁ, J. Fundraising z místních zdrojů. Op. cit., s. 13 . 511 Tamtéž, s. 15. 512 Tamtéž, s. 19. 99 4.1.4 Fundraiser Jak uvádí Smolíková, člověk, který se zabývá získáváním financí, bývá označován jako fundraiser a může být zaměstnancem dané organizace anebo spolupracovat externě. Protože však v praxi rozpočty neumožňují financovat samostatnou osobu, bývá fundraiserem často vedoucí projektu nebo ředitel organizace, který je zodpovědný za program i provoz organizace.513 Ledvinová píše, že fundraiser může být profesionál nebo ho lze hledat mezi dobrovolníky. Může jít o členy organizace, jejich kamarády, rodinné příslušníky, studenty, důchodce, cizince, vědce a různé odborníky či zajímavé osobnosti. Není nutné, aby fundreiser byl pouze odborník. Volba profesionála či dobrovolníka má své výhody i nevýhody. Může se stát, že co dokáže dobrovolník, profesionál někdy neumí a naopak. Dobrovolníci možná nebudou mít dostatek profesionálních znalostí z oboru, ale měli by mít vztah k organizaci, měli by cítit silnou potřebu osobně přispívat k jejímu rozvoji.514 Podle Kaisera515 by si měl fundraiser osvojit následující pravidla: 1. Skromnost a vděčnost 2. Umění naslouchat je klíčem k dobrému fundraisingu. 3. Dárcům by měl vždy předkládat nabídku více projektů. 4. Dokázat otevřeně říci, že nemá v nabídce projekt, který by dárce oslovil. 5. Dárci slyší na pozitivní informace. 6. Vést odlišným způsobem fundrasingovou kampaň zaměřenou na velké dárce a jinak kampaň zaměřenou na získání široké základny drobných přispěvatelů. 7. Dokázat pro každého dárce najít vhodného fundraisera. 8. Před započetím fundraisingových aktivit spustit kampaň, která je zviditelní. 9. Společenské události představují dobrou příležitost k nalákání nových dárců. 10. Dokázat vážit si každého potenciálního dárce. 11. Před žádostí o příspěvek získat přízeň dárce. 12. U všech dárců žádat o proporčně vyvážený příspěvek. 13. Nedopustit, aby se dárce fundraisera rychle zbavil. 14. Neztrácet mnoho času málo efektivními metodami získávání financí. 15. Být si vědom, že lidé více oceňují zážitky a zkušenosti než předměty 16. Při rozhovorech s dárci mluvit srozumitelně. 17. Získat detailní informace o hlavních dárcích.
513 SMOLÍKOVÁ, M. ed. Management umění. Op. cit., s. 65–66. 514 LEDVINOVÁ, J., PEŠTA, K. Základy fundraisingu. [online] 2002 [cit. 1. 12. 2010]. Dostupné z < http://www.fundraising.cz/knihovna/knihovna/knihy-v-elektronicke-podobe/zaklady-fundraisingu-kapitola-10>. 515 KAISER, M. Dvacet pravidel úspěšného fundraisingu. In SMOLÍKOVÁ, M. ed. Management umění. Op. cit., s. 69–71. 100 18. Pro firemní dárce mít připravený plán propagace. 19. Pamatovat, že z malých dárců se mohou časem stát velcí dárci. 20. Slovo rozvoj lze používat jako synonymum pro fundraising, protože fundraiser se snaží průběžně rozvíjet vztahy se svými dárci.
Pokud fundraiser uplatňuje uvedená pravidla, může být úspěšným při efektivním získávání finančních zdrojů. Ledvinová píše, že k tomu, aby se člověk mohl stát dobrým fundraiserem, potřebuje mít alespoň tyto základní předpoklady: především schopnost dobře komunikovat a ochotu jednat s lidmi o penězích, osobní kouzlo a důvěryhodné vystupování, měl by umět napsat dopis a projekt, profesionální rutině se může časem naučit. Fundraising je týmová 516 záležitost. Podle Ledvinové platí, že více lidí může požádat více dárců o více darů, větší okruh lidí má kontakty a známé mezi více lidmi a mezi více cílovými skupinami, z dnešních pomocníků se mohou v budoucnu stát vůdčí osobnosti. Toto vše pak může napomoci při získávání většího množství dárců.517 Jak uvádí Ledvinová, peníze neposkytuje organizace organizaci, ale člověk člověku. Správná komunikace a upřímné jednání může otevřít dveře všech dárců. Lze se ztotožnit s názorem této autorky, že fundraising je proces originální, živý a tvůrčí.518 Fundraising je však také seriózní činnost managementu, s plánováním, řadou technik, vyhodnocováním apod.519
4.1.5 Fundraising jako plánovaný proces Ve shodě s Rektoříkem lze získávání peněz považovat za dlouhodobý proces, který by měl začínat efektivním plánováním a končit podrobným zhodnocením. Při plánování fundraisingu je třeba dodržet doporučený postup:520 - definovat poslání organizace, - určit konkrétní a měřitelné cíle, - vypracovat realizační a časový plán aktivit a na základě toho zpracovat roční rozpočet, - ověřit, zda organizace skutečně reaguje na potřeby ve společnosti, - uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí,
516 LEDVINOVÁ, J., PEŠTA, K. Základy fundraisingu. [online] 2002 [cit. 1. 12. 2010]. Dostupné z < http://www.fundraising.cz/knihovna/knihovna/knihy-v-elektronicke-podobe/zaklady-fundraisingu-kapitola-10>. 517 Tamtéž. 518 LEDVINOVÁ, J. Fundraising z místních zdrojů. Op. cit., s. 5. 519ŠKARABELOVÁ, S. NESHYBOVÁ , J. REKTOŘÍK , J. Ekonomika kultury a masmédií Op. cit., s. 179–180. 520 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 96. 101 - vybrat pro danou situaci nejvhodnější fundraisingové metody, - sestavit seznam možných zdrojů, specifikovat okruh dárců, - požádat o dar, - informovat dárce o použití jeho daru, - snažit se o obnovení nebo zvýšení daru. Za jednu z důležitých fází celého procesu plánování fundraisingu lze považovat výběr vhodné metody získávání financí.
4.1.6 Metody fundraisingu Zvolení správné metody představuje další krok na cestě k úspěšnému žádání o příspěvek. Podle Rektoříka mezi hlavní způsoby fundraisingu patří: přímý poštovní styk (hromadný adresný nebo neadresný dopis s vloženou obálkou pro odpověď nebo poštovní poukázkou), vyhlášení veřejné sbírky sdělovacími prostředky, benefiční akce, osobní dopis či telefonický rozhovor, písemná žádost o grant, fundraising ode dveří ke dveřím, osobní návštěva. 521 Ledvinová522 uvádí ještě některé další metody: reklama, členství, základní jmění, odkaz majetku, příspěvek od zaměstnanců, půjčky (času nebo financí), věcná podpora, reklamní brožura, sdílený marketing a obchodní vztahy. Hlavním metodám získávání financí bude nyní vhodné věnovat se podrobněji. U metody direct mail nebo-li přímého poštovního styku je kontakt navázán pomocí hromadného formálního adresného nebo neadresného dopisu s vloženou obálkou pro odpověď nebo poštovní poukázkou.523 Veřejná sbírka vyhlášená sdělovacími prostředky představuje výzvu předem neurčenému okruhu dárců. Je náročná na organizační přípravu, vyžaduje využití více prostředků propagace, propagaci silného motivu pro dárce, svědomitost pracovníků, dostatek financí a bezúhonnost organizace.524 U benefiční akce je klíčem k jejímu úspěchu výběr správné akce pro správné lidi, kteří podpoří organizaci. O úspěchu podle Ledvinové rozhoduje dobrý nápad a dobrý tým lidí k jeho realizaci. K výhodám benefiční akce patří reklama pro organizaci, spousta legrace, získání nových členů a příznivců, oslovení široké veřejnosti. Za nevýhodu lze považovat velké množství času na přípravu, zapojení mnoha lidí a zpočátku jen malý zisk. 525
521 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 96–97. 522 LEDVINOVÁ, J. Fundraising z místních zdrojů. Op. cit., s. 19. 523 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 96. 524 Tamtéž, s. 96. 525 LEDVINOVÁ, J. Fundraising z místních zdrojů. Op. cit., s. 23–25. 102 Osobní dopis či telefonický rozhovor předpokládá předcházející znalost dárce, který již dříve organizaci poskytl dar a nyní je o dar žádán opakovaně.526 Písemná žádost o grant patří k nejúčinnějším, ale k časově náročným způsobům získávání vyšších finančních částek. Skovajsa uvádí, že granty jsou účelové prostředky poskytované neziskovým organizacím na realizaci projektů, jež samy navrhují v rámci širšího zadání stanoveného poskytovatelem grantu. Pravidla pro udělení grantů je třeba důsledně dodržet, mít dobře napsanou žádost, přesně vyplnit předepsané formuláře a dodržet formální procedury. 527 Mezi typické náležitosti žádosti o grant patří:528 - průvodní dopis, - titulní list - kontaktní informace o organizaci, název projektu, a instituce, u níž se žádá o podporu, - stručné shrnutí, - zdůvodnění potřeby nebo účelnosti projektu a přehled cílů, jichž má být dosaženo, - popis hlavních aktivit projektu, - rozpočet a zdůvodnění požadovaných částek, - profil organizace a přehled jejích dosavadních výsledků, - závěrečný odstavec shrnující hlavní myšlenky projektu, - přílohy včetně doporučujících dopisů. Fundraising ode dveří ke dveřím je nevýhodný v tom, že při jeho realizaci dochází ke vstupování do soukromí případných dárců.529 Osobní návštěva představuje nejúčinnější i když časově nejnáročnější metodu fundraisingu. Využívá všech výhod osobní komunikace za předpokladu důkladné znalosti principu úspěšného vyjednávání a dostatku zkušeností.530 Jak již bylo uvedeno, pro zajištění fundraisingu mohou neziskové organizace získávat finance z veřejných či neveřejných zdrojů. Fundraiser by měl mít vhodné předpoklady a měl by se řídit určitými pravidly. Správná komunikace a upřímné jednání je předpokladem pro efektivní získávání financí. Úspěšný fundraising jako plánovaný proces předpokládá dodržování stanovených postupů. Mezi hlavní způsoby fundraisingu patří: direct mail, veřejná sbírka, benefiční akce, osobní dopis či telefonický rozhovor, písemná žádost o grant, fundraising ode dveří ke dveřím
526 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 96. 527 SKOVAJSA, M. a kol. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. Op. cit., s. 241–242. 528 Tamtéž, s. 241–242. 529 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 96. 530 LEDVINOVÁ, J. Fundraising z místních zdrojů. Op. cit., s. 20. 103 a osobní návštěva. Za nejúčinnější metodu lze považovat osobní návštěvu, nejnáročnější na přípravu je sepsání žádosti o grant a benefice. Tato práce je věnována varhanám ve vranovském děkanství a získávání finančních prostředků na jejich obnovu. Protože z dokumentační části vyplynulo, že s výjimkou dvou nástrojů se tyto varhany nacházejí v sakrálních objektech patřících římskokatolické církvi, bude vhodné zastavit se u financování této církve.
104 4.2 Získávání finančních prostředků v římskokatolické církvi
Obecně je o ekonomice církví a jimi zakládaných právnických osob531 známo velice málo.532 Tato část práce se nyní zaměří na hlavní zdroje příjmů římskokatolické církve a to na příspěvek od státu, na dotace a na vlastní příjmy církve. Kromě toho budou podrobněji zmíněny jednotlivé druhy příjmů římskokatolické církve, kterými jsou příspěvky fyzických a právnických osob, příjmy z prodeje a z pronájmu, úroky z vkladů, dary a dědictví, sbírky a příspěvky z části výtěžků podle zvláštního zákona, půjčky a úvěry, příjmy z podnikání a dotace.
4.2.1 Zdroje příjmů financování v římskokatolické církvi Podle Svobody a Rosenmayera financování církevních organizací v České republice má v současné době tři hlavní zdroje příjmů: příspěvek od státu, dotace a vlastní příjmy.533 Příspěvek od státu podle zákona č. 218/1949 o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Jak uvádí Škarabelová, Neshybová a Rektořík, současný způsob financování církví a náboženských společností se v České republice řídí zákonem č. 218/1949 Sb., podle kterého mají registrované církve nárok na podíl na státním rozpočtu na dotování vlastní náboženské činnosti. Římskokatolická církev je podobně jako další církve závislá na státním rozpočtu. V souladu s § 1 zákona č. 218/1949 Sb. poskytuje stát také římskokatolické církvi úhradu osobních požitků duchovních. Za účelem financování jsou v zákonech o státním rozpočtu každý rok schvalovány finanční prostředky na činnost registrovaných církví a náboženských společností v těchto ukazatelích: platy a pojistné duchovních, platy a pojistné administrativy, prostředky na věcné náklady církví a náboženských společností a prostředky na údržbu církevního majetku. Největší část poskytnutých částek pokrývají mzdy duchovních (78 %), dále se schodky rozpočtů základní administrativy církevních ústředí (14 %) a některé nejnaléhavější opravy církevních objektů.534
531 Církevní právnické osoby jsou zakládány církvemi a náboženskými společnostmi. Zákon stanovuje pouze pravidla jejich registrace v rejstříku.. Církevní právnické osoby lze rozdělit do 5 kategorií: základní územní jednotky (v případě římskokatolické církve jsou to farnosti, u jiných církví obce, sbory, misijní skupiny), vyšší organizační složky (v případě římskokatolické církve biskupství a arcibiskupství, jinde konference, církevní provincie), charity a diakonie se zabývají službou potřebným, církevní právnické osoby zřizované pro potřeby řeholního života – řeholní řády, jiné církevní právnické osoby – vzdělávací instituty církví, misijní společnosti, centra pro mládež a rodinu atd.). Viz SVOBODA, F. ROSENMAYER, T. Úvod do ekonomiky církevních organizací. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2004, s. 7. 532 SVOBODA, F. ROSENMAYER, T. Úvod do ekonomiky církevních organizací. Op. cit., s. 1. 533 Tamtéž, s. 8. 534 Prostředky na údržbu církevního majetku činily v ČR v roce 2002 a v roce 2003 shodnou částku 25 300 000 Kč, v roce 2004 poklesly na hodnotu 23 058 000 Kč a v roce 2005 vzrostly do výše 26 491 000 Kč. Viz ŠKARABELOVÁ, S. NESHYBOVÁ, J. REKTOŘÍK, J. Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 143–144. 105 Dotace církvím a náboženským společnostem, církevním právnickým osobám a církevním školám Podle Svobody a Rosenmayera nejzásadnější finanční částky získaly církve v uplynulých letech především z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na provoz církevních škol, dále z Ministerstva práce a sociálních věcí na zabezpečení sociální problematiky a z Ministerstva kultury na záchranu kulturních památek (například v roce 1999 poskytlo Ministerstvo kultury na účel záchrany kulturních památek 264 milionů Kč, v roce 2003 již jen 54 milionů Kč).535 Vlastní příjmy církví a náboženských společností pocházejí např. ze sbírek, darů či vlastní hospodářské činnosti (jedná se o výnosy z majetku jako je pronájem nebo podnikání). O výši těchto příjmů však dosud nebylo nic publikováno ani takové údaje nelze dohledat, proto Svoboda a Rosenmayer doporučují, aby se na tyto údaje zaměřil příští výzkum.536
Nyní bude vhodné ukázat, jak se k získávání financí pro římskokatolickou církev staví základní církevní dokumenty. Základní dokument Církve římskokatolické uvádí ke způsobu získávání financí: 537„Církev získává finanční prostředky pro svou činnost od státu a z dalších diversifikovaných zdrojů, které se liší podle druhu právnické osoby, která je získává. Církev je oprávněna využívat všech příjmů, které jí umožňují využívat platné právní předpisy, přičemž jde zejména o příjmy uvedené v § 27 odst. 4 zákona č. 3/2002 Sb.“ Následující část předkládané práce tedy bude věnována podrobnostem o příjmech římskokatolické církve.
4.2.2 Příjmy římskokatolické církve V souladu s § 27 zákona č. 3/2002 Sb. O svobodě náboženského vyznání a postavení náboženských církví a společností tvoří příjmy římskokatolické církve:538 - příspěvky fyzických a právnických osob, - příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku církví a náboženských společností, - úroky z vkladů, - dary a dědictví, - sbírky a příspěvky z části výtěžků podle zvláštního zákona,
535 SVOBODA, F. ROSENMAYER, T. Úvod do ekonomiky církevních organizací. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2004, s. 10. 536 Tamtéž, s. 11. 537 Církev římskokatolická: Základní dokument. [online] 2010 [cit. 18. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.cirkev.cz/res/data/016/001936.doc>. 538 [online] rok neuveden [cit. 19. 10. 2010]. Dostupné z < http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske- spolecnosti/registrace-a- evidence/zakon_o_cirkvich_a_nabozenskych_spolecnostech.doc >. 106 - půjčky a úvěry, - příjmy z podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, - dotace. K jednotlivým druhům příjmů římskokatolické církve lze uvést následující podrobnější údaje. Příspěvky fyzických a právnických osob Podle Rektoříka mohou příjmy římskokatolické církve pocházet z kostelních sbírek, z církevních úkonů a z příspěvků členů církve.539 Kostelní sbírky během obřadů nebo po jejich skončení jsou pravidelně pořádány římskokatolickou církví a spočívají v dobrovolných finančních příspěvcích jednotlivých návštěvníků bohoslužeb. Takto získané finanční částky slouží nejčastěji pro potřeby dané farnosti nebo na charitativní a dobročinné účely pro osoby potřebné jak v ČR tak i v zahraničí (například pomoc obětem katastrof a živelních pohrom). Svoboda a Rosenmayer uvádějí540, že se v posledních letech výnos sbírek v římskokatolické církvi blížil výši státních dotací na platy duchovních. Další formou příjmů jsou dobrovolné příspěvky za provedené služby kněží (svatba, pohřeb, zvonění, křest, za odslouženou mši). Příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku církví a náboženských společností - (příjmy z podnikání a jiné výdělečné činnosti) Zdrojem příjmů mohou být prodeje církevního majetku, zvláště se může jednat o budovy nebo o zemědělskou půdu příp. lesní pozemky. Církev může také získávat příjmy například z pronájmu budov, zemědělské půdy nebo lesů apod. Úroky z vkladů Jednotlivé farnosti mají své finanční prostředky uloženy u různých bankovních ústavů, které jim pravidelně připisují úroky z uložených vkladů. Dary a dědictví Církev římskokatolická může bezúplatně nabýt majetek z dědictví a z darů za předpokladů použití tohoto majetku a darů na financování své činnosti v rámci svého poslání.541 V souladu s § 20 odst. 8 Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů lze poskytnout církvi dar, který je odečitatelný od základu daně dárce (fyzické nebo právnické osoby).542
539 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 157. 540 SVOBODA, F. ROSENMAYER, T. Úvod do ekonomiky církevních organizací. Op. cit., s. 11. 541 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. Op. cit., s. 164. 542„Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu,30b) právnickým osobám, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, 14e) a to se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání …na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, … pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč.“ Viz Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů. § 18. Odst. 7. [online] 2010[cit. 9. 12. 2010]. Dostupné z
543 Zákon č. 117/2001 Sb. Zákon o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů.. [online] 2010[cit. 15. 10. 2010]. Dostupné z
548 SKOVAJSA, M. a kol. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. Op. cit., s. 223. 549 ŠKARABELOVÁ, S., NESHYBOVÁ, J. REKTOŘÍK , J. Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 179– 181. 550 Poškozené a zničené kaple v ČR. Dotace. [online] 2008 [cit. 3. 9. 2010]. Dostupné z
Jak již bylo výše uvedeno, římskokatolická církev je financována ze tří zdrojů, kterými jsou příspěvek od státu, dotace a vlastní příjmy. V souladu se zákonem č.3/2002 Sb.562 lze za příjmy římskokatolické církve pokládat příspěvky fyzických a právnických osob, příjmy z prodeje a z pronájmu, úroky z vkladů, dary a dědictví, sbírky a příspěvky z části výtěžků podle zvláštního zákona, půjčky a úvěry, příjmy z podnikání a dotace. V průběhu času se poměr mezi významností zdrojů financí i poměr jednotlivých druhů příjmů v římskokatolické církvi proměňuje. Podobně jako v celé kulturní oblasti i v církevních institucích je jedním ze strategických cílů pro další činnost vytváření dalších finančních zdrojů pro organizaci. Škarabelová, Neshybová a Rektořík se domnívají, že vzhledem k důsledkům ekonomické
556 Tamtéž. 557 Tamtéž. 558 Tamtéž. 559 Tamtéž. 560 Tamtéž. 561Na základě obou uvedených finančních mechanismů (FM) se státy EHP/ Norsko zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru (EHP), a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj. Oba finanční mechanismy jsou strukturované jako doplňkové, to znamená, že jsou určeny pouze k financování aktivit, pro které není možné využít jiný národní program nebo finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Viz [online] 2008 [cit. 1. 10. 2010]. Dostupné z
110 reality nelze očekávat zvýšení dotací veřejných rozpočtů do oblasti církví a na druhé straně lze předpokládat, že jak budou ekonomické potřeby církve narůstat, bude církev muset hledat cesty, jak doplnit příspěvky veřejných rozpočtů různými formami dodatečných finančních zdrojů.563 Zde se otevírá prostor pro hledání nových možností efektivního využití fundraisingu i v oblasti péče o varhanní fond ve vranovském děkanství. Další část této práce se pokusí zjistit, z jakých zdrojů farnosti tohoto děkanství v posledním desetiletí získávaly finanční prostředky na opravy sakrálních objektů a na údržbu, opravy, rekonstrukce a restaurování varhan.
563 ŠKARABELOVÁ, S., NESHYBOVÁ, J. REKTOŘÍK , J. Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 179– 180. 111 4.3 Získávání finančních prostředků na opravy sakrálních objektů a obnovu varhan ve vranovském děkanství
Jak již bylo uvedeno v dokumentační části (viz kapitola č. 3), ve vranovském děkanství se nalézá celkem dvacet sedm varhan. V sakrálních objektech se nachází dvacet pět nástrojů a dvoje varhany jsou umístěny ve světských objektech (kaple na hradě Bítově a kaple na zámku ve Vranově nad Dyjí).
Většina nástrojů z tohoto děkanství však s ohledem na dlouhodobé zanedbání pravidelné péče o varhany v uplynulých desetiletích potřebuje provést obnovu, která v mnoha případech bude poměrně nákladná. Proto je na místě zabývat se otázkou možného financování těchto oprav. Koukal píše:564 „Je pochopitelné, že zajistit podobné práce není v možnostech samotných farností: zde dosud vždy pomáhaly i veřejné prostředky z ministerských či krajských programů.“ 565 Správné fungování varhan záleží také na dobrém stavu celého chrámového prostoru. Údržba a opravy většiny kostelů ve vranovském děkanství byly v minulých desetiletích nedostatečná. V poslední době se na Vranovsku snaží jednotlivé farnosti mnohé chátrající sakrální památky opravit. Proto se následující část předkládané práce zaměří nejprve na získávání financí z veřejných zdrojů na opravy sakrálních objektů ve vranovském děkanství a poté na dosavadní financování obnovy varhan, konkrétně ve Vranově nad Dyjí. V letech 1999–2010 získaly církevní právnické osoby ve vranovském děkanství dotace a granty z různých veřejných zdrojů. Proto bude věnována pozornost poskytnutým dotacím z veřejných zdrojů (ministerstva a kraje) i zahraničním zdrojům, konkrétně tzv. Norským fondům.
564 KOUKAL, P. Varhanářství v českých zemích II.VIII. Varhany a jejich opravy. Hudební rozhledy 8/10. [online] 2010 [cit. 12. 10. 2010]. Dostupné z
112 4.3.1 Dotace z veřejných zdrojů na opravy sakrálních objektů ve vranovském děkanství Protože zchátralý a zanedbaný stav jednotlivých kostelů může mimo jiné ohrožovat i správnou funkci varhan, je jen prospěšné a chvályhodné, že se ve vranovském děkanství v posledním desetiletí začaly v hojnějším počtu provádět opravy jednotlivých sakrálních objektů. Na tyto opravy čerpaly jednotlivé farnosti tohoto regionu dotace z veřejných zdrojů, konkrétně z ministerstva kultury a z jihomoravského kraje. Na obnovu a opravy jednotlivých chrámů získaly farnosti ve vranovském děkanství z různých dotačních titulů ministerstva kultury a z ministerstva práce a sociálních věcí, jak to dokumentuje následující tabulka. Tab. 3 Dotace na opravy sakrálních objektů ve vranovském děkanství poskytnuté ministerstvem kultury a ministerstvem práce a sociálních věcí v letech 1999–2009. Název subjektu/ Zdroj – období Čerpaná Spotřeb Program, dotační titul dotace celkem poskytovatel částka Kč ovaná v Kč (v letech finančních částka 1999-2009) prostředků Kč ŘKF Blížkovice Ministerstvo kultury 2008 338000 338000 Podpora obnovy kulturních památek 338000 (státní rozpočet) prostř.obcí s rozšíř. působností ŘKF Citonice Ministerstvo kultury 2008 530000 530000 Havárie střech památek 530000 (státní rozpočet) ŘKF Hostim Ministerstvo kultury 2006,20 200000 200000 Havárie střech památek 650000 (státní rozpočet) 07,2008 Ministerstvo kultury 2007 250000 250000 Havárie střech památek (státní rozpočet Ministerstvo kultury 2008 200000 200000 Havárie střech památek (státní rozpočet) ŘKF Jevišovice Ministerstvo kultury 2000 67000 57000 Program regenerace městských 67000 (státní rozpočet) památkových zˇon a městských památkových rezervací ŘKF Olbramkostel Ministerstvo kultury 2001 250000 250000 Havarijní střešní program 450000 (státní rozpočet) Ministerstvo kultury 2002 200000 200000 Havarijní střešní program (státní rozpočet) ŘKF Pavlice Ministerstvo kultury 2008 500000 500000 Podpora obnovy kulturních památek 500000 (státní rozpočet) prostř.obcí s rozšíř. působností ŘKF Stálky Ministerstvo kultury 2006 100000 100000 Havárie střech památek 780000 (státní rozpočet) Ministerstvo kultury 2007 460000 460000 Havárie střech památek (státní rozpočet) Ministerstvo kultury 2008 220000 220000 Podpora obnovy kulturních památek (státní rozpočet) prostř.obcí s rozšíř. působností ŘKF Starý Petřín Ministerstvo kultury 2005 100000 100000 Havárie střech památek 360000 (státní rozpočet) Ministerstvo kultury 2006 70000 70000 Havárie střech památek (státní rozpočet) Ministerstvo kultury 2007 80000 80000 Havárie střech památek (státní rozpočet)
113 Název subjektu/ Zdroj – období Čerpaná Spotřeb Program, dotační titul dotace celkem poskytovatel částka Kč ovaná v Kč (v letech finančních částka 1999-2009) prostředků Kč Ministerstvo kultury 2008 90000 90000 Podpora obnovy kulturních památek (státní rozpočet) prostř.obcí s rozšíř. působností ŘKF Vranov nad Ministerstvo práce a 1999 281049 281049 Veřejně prospěšné práce,pracovní Dyjí sociálních věcí místa, praxe absolventů 1 403 890 Ministerstvo práce a 2000 274015 274015 Veřejně prospěšné práce sociálních věcí Ministerstvo práce a 2001 245781 245781 Veřejně prospěšné práce, sociálních věcí Ministerstvo práce a 2002 165716 165716 Veřejně prospěšné práce, Pracovní sociálních věcí místa Ministerstvo práce a 2003 52329 52329 Veřejně prospěšné práce, Pracovní sociálních věcí místa Ministerstvo kultury 2004 135000 135000 Péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny Ministerstvo kultury 2007 250000 250000 Havárie střech
ISPROFIN – 2006 1095000 0 Podpora reprodukce majetku církví a ministerstvo kultury náboženských organizací – alokace PSP(Pozn. nečerpáno – vráceno) ISPROFIN- vlastní 2006 452000 0 Podpora reprodukce majetku církví a zdroje příjemce náboženských organizací – alokace PSP ISPROFIN-jiné cizí 2006 405000 0 Podpora reprodukce majetku církví a zdroje tuzemské náboženských organizací – alokace PSP ŘKF Horní ministerstvo kultury 2007 130000 130000 Havárie střech památek Břečkov, obec Šumná 817 000 ministerstvo kultury 2008 390000 390000 Havárie střech památek
ministerstvo kultury 2008 97000 97000 Podpora obnovy kulturních památek prostř.obcí s rozšíř. působností ministerstvo kultury 2009 200000 200000 Havárie střech památek
ŘKF Vratěnín Ministerstvo práce a 1999 20207 20207 Veřejně prospěšné práce 122 348 sociálních věcí ministerstvo kultury 2003 80000 80000 Péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny Zdroj: CEDR – Centrální evidence dotací ze státního rozpočtu566(Upraveno)
Z výše uvedené tabulky je patrné, že nejúspěšnější v dokumentovaném regionu byla v získávání dotací z jednotlivých ministerstev farnost Vranov nad Dyjí, která v období
566 IS CEDR III. Příjemci pomoci. [online] rok neuveden [cit. 3. 9. 2010]. Dostupné z
2009 20 000 Restaurování sochy Rytíře na sloupu Obec Kravsko 2008 60 000 Stavební úpravy kaple Panny Marie v Kravsku 60 000 Obec Vranov nad Dyjí 2008 60 000 Oprava božích muk Vranov r. 1674 60 000
Zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=19&TypeID=1567 (Upraveno)
567 Jihomoravský kraj. Granty a dotace. [online] 2008 [cit. 7. 9. 2010]. Dostupné z
4.3.2 Grant z Finančního mechanismu EHP a Finančního mechanismu Norska ( z Norských fondů) na záchranu varhan a obnovu interiéru kostela ve Vranově nad Dyjí V letech 2009 a 2010 čerpala římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí finanční prostředky z grantu získaného z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Finančního mechanismu Norska (tzv. Norských fondů), který jí byl udělen na projekt Tóny baroka na záchranu varhan a obnovu interiéru kostela ve Vranově nad Dyjí. Nejprve tedy bude vhodné stručně se zmínit o finančním mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska a poté bude věnována pozornost projektu Tóny baroka.
Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru/Norska (tzv. Norské fondy) Jak uvádí Škarabelová, Neshybová a Rektořík568, státy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska se na základě finančních mechanismů zavázaly, že budou přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru a že budou poskytovat granty v osmi prioritních oblastech, k nimž patří také priorita Uchovávání evropského kulturního dědictví“ se zaměřením na: 569 − ochranu a obnovu nemovitého kulturního dědictví, − zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví, − obnovu historických městských území a historických území v regionech, − obnovu historického a kulturního dědictví v regionech,
568 ŠKARABELOVÁ, S., NESHYBOVÁ , J. REKTOŘÍK, J. Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 59–60. 569 Tamtéž, s. 59–60. 116 − odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích. Podrobné informace ohledně výše grantu z Norských fondů, financování projektu a rozdělování alokované částky bývají uveřejněny v příslušné výzvě. Výše grantové pomoci může činit 60 % nebo 85 % z celkových nákladů projektu (dalších 15 % musí být spolufinancováno ze státního, regionálních nebo místních rozpočtů).570 Dne 28. 7. 2010 byla podepsána Dohoda o Finančním mechanismu EHP a Finančním mechanismu Norska pro období 2009–2014, mezi Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Evropskou unií. Alokace pro Českou republiku v uvedeném období je celkem 131,80 milionů EUR, to je asi 3,27 miliard Kč.571 Pro období let 2009-2014 zatím nebyla vyhlášena výzva k předkládání návrhů projektů na získání grantů z tzv. Norských fondů. Avšak v rámci třetí výzvy k předkládání návrhů v období 2004-2009 se vranovské farnosti podařilo z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru/Norska (tzv. Norské fondy) získat unikátní grant na projekt Tóny baroka, zaměřený na restaurování varhan a na obnovu interiéru kostela ve Vranově nad Dyjí.
Projekt Tóny baroka - záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí
V dokumentační části této práce v kapitole 3.24.2 byly uvedeny údaje o vzácných Silberbauerových varhanách z roku 1778 ve Vranově nad Dyjí.
V roce 2008 vydal Národní památkový ústav ú.o.p. Brno souhlasné stanovisko s restaurováním varhan a obnovou interiéru kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí. Zmíněný památkový ústav také doporučil zařazení projektu Tóny baroka v rámci příslušných fondů Finančního mechanismu Evropského hospodářského mechanismu a Norského finančního mechanismu.572
Tento projekt s názvem „Tóny baroka - záchrana varhan a výzdoby kostela“ s číslem CZ0149 byl zařazen do prioritní oblasti č.1 Uchovávání evropského kulturního dědictví, podkapitoly 1.2. Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví.573
570 Pravidla a postupy pro implementaci Norského finančního mechanismu 2004–2009. [online] 2007 [cit. 1. 12. 2010]. Dostupné z
Žádost o grant na projekt Tóny baroka byla podána 29. 2. 2008. Žadatelem byla Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. 575 V souladu s údaji uvedenými v žádosti o grant lze říci: „Hlavními aktivitami projektu jsou restaurátorské práce na dřevěných a kamenných prvcích, obrazech a výzdobě interiéru, dále doplňkové stavební práce na rozvodu elektroinstalace a osvětlení a sanaci vnitřních omítek a štuků. Další aktivity zahrnují organizaci pětidenního workshopu k restaurátorským technikám a organizaci závěrečné dvou denní konference včetně sborníku k výsledkům projektu a předaným zkušenostem“576 V žádosti o grant577 se uvádí, že podle harmonogramu by projekt měl být zahájen v červenci 2009 a dokončen v září 2010, přičemž restaurátorské práce měly proběhnout v období od září 2009 do září 2010. Podle zjednodušené studie proveditelnosti578 by realizační fáze projektu měla trvat od července 2009 do října 2010. O celkových nákladech projektu Tóny baroka se v žádosti o grant uvádí: „Celkové oprávněné náklady projektu jsou vyčísleny ve výši 553 125 EUR, z toho 90 % (497 813 EUR) činí požadovaná dotace z FM EHP/Norska a 10 % (55 312 EUR) hradí žadatel prostřednictvím příspěvku partnera Biskupství brněnského. Vzhledem k finančním možnostem žadatele je požádáno o 10 % zálohu na krytí rozjezdových nákladů projektu. Projekt je koncipován jako víceetapový složený ze skupin aktivit. Provozní náklady (údržba) a další náklady zajišťující udržitelnost projektu jsou pak součástí běžného provozního rozpočtu žadatele.“579
574 Tóny baroka– obnova interiéru kostela. Žádost o grant. Op. cit., s. 1. 575 Ministerstvo financí. Udělené granty pro českou republiku. FM EHP/Norsko 2004–2009. [online] 2010 [cit. 3. 12. 2010]. Dostupné z
Tento projekt byl rozdělen na dvě veřejné zakázky:581 Tóny baroka – záchrana varhanního stroje a Tóny baroka – obnova interiéru kostela.
Tóny baroka – obnova interiéru kostela V případě obnovy interiéru kostela byly předmětem veřejné zakázky stavební práce spočívající v restaurátorských pracích na omítkách a štucích (figurální a nefigurální motivy) interiéru lodi a presbytáře, na nástěnných malbách presbytáře, na kamenných žebrech závěru presbytáře a na chórové přepážce ve vranovském kostele. Prvky, na kterých restaurátorské práce probíhaly, jsou evidovány jako movité kulturní památky, resp. součásti nemovité kulturní památky kostela Nanebevzetí Panny Marie jako celku. Součástí plnění v rámci předmětu veřejné zakázky byla i dodávka a instalace elektrických rozvodů a osvětlení v lodi, presbytáři a sakristii kostela.582
Tóny baroka – záchrana varhanního stroje V případě záchrany varhanního stroje byly předmětem veřejné zakázky služby spočívající v restaurátorských a záchranných pracích na varhanním stroji v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí.583 Za stěžejní část projektu lze označit restaurování unikátních barokních varhan z dílny Josefa Silberbauera z roku 1778. Součástí restauračních prací bylo i restaurování památkově
580 Tóny baroka - záchrana varhan a výzdoby kostela. Žádost o grant. Op. cit., s. 4.
581Veřejná zakázka - Tóny baroka – záchrana varhanního stroje. [online] 2010 [cit. 31. 10. 2010]. Dostupné z
582 Tamtéž . 583 Tamtéž . 119 chráněných prvků – malířské, dřevěné a sochařské výzdoby interiéru kostela, který je typickým představitelem venkovského baroka. Projekt by měl přispět nejen k záchraně skvostů českého kulturního dědictví, ale také k posílení kulturního a duchovního vyžití.584 Jak již bylo výše uvedeno, celková výše nákladů projektu Tóny baroka dosáhla 553 125 EUR.585 V podrobném rozpočtu byl uveden kurz 27,89 Kč za 1 EUR586 V průběhu čerpání grantu byly jednotlivé splátky vypláceny podle aktuálního kurzu Eura, takže vznikla kurzová ztráta.587 Následující tabulka podává přehled o nákladech na jednotlivé součásti interiéru kostela ve Vranově nad Dyjí v rámci projektu Tóny baroka – záchrana varhan a obnova interiéru kostela.
Tab. 5 Přehled nákladů projektu Tóny baroka (v €) – kostel Vranov nad Dyjí588 Jednotlivé části projektu náklady v eurech Hlavní oltář 131 651 Boční oltář sv. Barbory 49 429 Boční oltář sv. Josefa 46 547 Boční oltář sv. Jana Nepomuckého 9 515 Varhany 129 269 Interiér – štuky + elektroinstalace 119 125 Dvojice andělů v kněžišti 15 242 Obraz narození Krista 6 214 Obraz Navštívení Panny Marie 6 058 Svícny 5 862 Ostatní náklady - dřevěná architektura 6 742 Ostatní náklady - štafírování 2 176 celkem 553 125 Zdroj: Tóny baroka-záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí. Zjednodušená studie proveditelnosti. Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy,Brno, Únor 2008, s. 27.
Jak vyplývá z údajů v této tabulce, náklady na restaurování varhan ve Vranově na Dyjí by měly dosáhnout 129 269 EUR. Grant na projekt Tóny baroka záchrana varhan a výzdoby kostela byl v rámci příslušných fondů Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norského finančního mechanismu schválen 10. 2. 2009 a poté byl vranovské římskokatolické farnosti udělen grant ve výši 470 156 EUR.589 Původně požadovaná částka 497 813 Eur byla tedy snížena na 470 156 Eur. Důvodem ke snížení poskytnutého grantu z původně požadovaných 90 % celkových oprávněných nákladů na 85 % byla skutečnost, že žadatel Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí byl posuzován jako veřejný subjekt. Proto se následně musely hledat další možnosti dofinancování projektu Tóny baroka ve státním rozpočtu a u jihomoravského kraje.
584 [online] 2010 [cit. 3. 12. 2010]. Dostupné z
Jak se uvádí v příloze k žádosti o grant: „Cílem projektu je záchrana evropského kulturního dědictví a jeho využití pro kulturní a duchovní potřeby především místních obyvatel. Poptávka po výstupech projektu vychází z potřeby záchrany kulturní památky reprezentující tradiční hodnoty a místní historii a dále z možností využití výsledků projektu pro bohatší kulturní život v regionu.“590
V současné době v prosinci 2010 jsou prováděny dokončovací administrativní práce k vyúčtování celého projektu Tóny baroka – připravuje se závěrečná zpráva. Tyto závěrečné úkony by měly být dokončeny v dubnu 2011, proto není v tuto chvíli podat další podrobnější informace o tomto projektu.591
Nejen získání grantu z tzv. Norských fondů na realizací projektu Tóny baroka ve Vranově nad Dyjí, ale i dosavadní získávání finančních zdrojů na péči a obnovu v dalších farnostech vranovského děkanství mohou být zdrojem zkušeností, které by bylo možno v budoucnu využít při financování oprav a restaurování varhan v tomto regionu. Právě na dosavadní zkušenosti s financováním péče o varhanní fond ve vranovském děkanství bude zaměřena následující kapitola.
590 Tóny baroka– záchrana varhan a výzdoby kostela. Op. cit., s. 1. 591 Telefonické sdělení vedoucího manažera projektu Tóny baroka Presse. 121 4.4 Zkušenosti se získáváním financí na obnovu varhanního fondu ve vranovském děkanství
Ze závěrů uvedených v dokumentační části této práce vyplynulo, že ve vranovském děkanství se nacházejí mnohé vzácné varhany. Jak již bylo uvedeno, podle Michka se tento region se vyznačuje bohatstvím a unikátností varhanních nástrojů, srovnatelným snad jen s východním Frískem v Německu.592 Osoby zabývající se financováním na péči o varhanní fond v daném regionu mají množství zkušeností se získávání finančních prostředků veřejných i z neveřejných zdrojů jak na opravy sakrálních objektů tak na obnovu varhan v uvedeném území. V této kapitole budou popsány dosavadní zkušenosti osob zainteresovaných na získávání financí na obnovu varhan v dokumentovaném regionu a nastíněny možnosti získávání finančních prostředků na péči o varhanní fond ve vranovském děkanství. Rozhovory s osobami zabývajícími se péčí o varhanní fond ve vranovském děkanství a jejím finančním zabezpečením by měly přinést odpověď na související otázky a pomoci ověřit hypotézy týkající se okruhů problematiky financování obnovy varhan ve vranovském děkanství, zvláště pak: zdrojů financování, metod financování a personálního zabezpečení fundraisingu, zkušeností s financováním obnovy varhan v Olbramkostele a Lančově a zkušeností s čerpáním grantu z tzv. Norských fondů na projekt Tóny baroka ve Vranově nad Dyjí. Na základě takto shromážděných zkušeností bude možno nastínit některé další možnosti získávání financí pro péči o varhanní fond ve vranovském děkanství.
V rámci zpracovávání dokumentace varhan v děkanství vranovském a v rámci shromažďování informací o financování péče o varhanní fond v tomto regionu bylo osloveno bezmála dvacet osob, které jsou zainteresovány na získávání finančních prostředků pro obnovu varhan v této oblasti. Jednalo se například o duchovních správce jednotlivých farností tohoto děkanství, dále o technické administrátory děkanství vranovského, diecézního organologa, organologa Národního památkového ústavu ú. p. Praha, hudebního historika Moravského zemského muzea, varhanáře – restaurátora D. Michka, odborníka na moravské varhany prof. Sehnala, vedoucího manažera projektu Tóny baroka a další osoby.
Otázky související s problematikou financování péče o varhanní fond, na které hledal odpověď autor této práce během rozhovorů s osobami zainteresovanými na získávání financí pro obnovu varhan ve vranovském děkanství:
592 Osobní sdělení restaurátora-varhanáře Michka. 122 1. Z jakých zdrojů byla hrazena péče, údržba, opravy a restaurování varhan ve vranovském děkanství? 2. Byly ve vranovském děkanství hlavním finančním zdrojem pro péči a údržbu varhan vlastní příjmy farností? 3. Byly hlavním finančním zdrojem pro restaurování a rekonstrukce varhan ve vranovském děkanství dotace z veřejných zdrojů (z ministerstev, kraje a fondů)? 4. Jak se na obnově varhan ve vranovském děkanství podílely obce? 5. Jaké byly hlavní metody získávání financí při rekonstrukcích a restaurování varhan v tomto děkanství? 6. Jaké byly hlavní metody získávání financí pro běžnou péči o varhany v tomto děkanství? 7. Mohl by napomoci při získávání financí na péči o varhanní fond ve vranovském děkanství speciální dotační program na se zaměřením na obnovu varhan? 8. Vykonávali funkci fundraisera při financování obnovy varhan ve vranovském děkanství profesionálové?
Nyní tedy budou uvedeny zkušenosti dotázaných osob, které se zabývají získáváním financí na opravu a rekonstrukce varhan v tomto regionu i jejich případné náměty na možnosti financování péče o varhanní fond ve vranovském děkanství. Informace získané v rozhovorech s dotázanými osobami lze rozdělit do pěti oblastí: do první oblasti lze zařadit zkušenosti dotázaných osob s jednotlivými zdroji financí na obnovu varhan, pak následuje oblast dosavadních zkušeností s využíváním jednotlivých metod fundraisingu a okruh týkající se personálního zabezpečení fundraisingu. Následuje popis zkušeností s opravami varhan v Olbramkostele a v Lančově a poté souhrn dosavadních získaných zkušeností s projektem Tóny baroka ve Vranově nad Dyjí. V závěrečném okruhu pak bude uveden nástin možností finančního zabezpečení péče o varhanní fond ve vranovském děkanství tak, jak jej lze vyvodit z dosavadních zkušeností dotázaných osob a z jejich doporučujících názorů, námětů a nápadů a dalších možností na získávání financí na obnovu varhan v dokumentovaném území.
4.4.1 Zkušenosti se zdroji financování na obnovu varhan ve vranovském děkanství Osoby zainteresované na získávání financí na péči o varhanní fond varhan ve vranovském děkanství mají poměrně dost zkušeností se získáváním prostředků na opravu sakrálních objektů (viz kapitola 4.3) z veřejných zdrojů – z různých dotačních titulů ministerstev i jihomoravského kraje, z Finančního mechanismu Evropského hospodářského
123 prostoru/Norska, které budou moci dobře využít v dalších případných plánovaných projektech obnovy varhan ve vranovském regionu.
Hypotéza č.1: Při péči a obnově varhan ve vranovském děkanství jsou využívány různé veřejné i neveřejné zdroje financí. Z údajů shromážděných během rozhovorů s jednotlivými dotázanými osobami lze učinit závěr, že se tato hypotéza potvrdila a že při péči a obnově varhan ve vranovském děkanství byly využívány veřejné i neveřejné finanční zdroje. Jednalo se konkrétně o finanční prostředky z těchto veřejných zdrojů: z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru/Norska, z ministerstva kultury, z jihomoravského kraje a v malé míře z obcí. Nebyly využívány fondy EU. Z neveřejných zdrojů byly na péči a obnovu varhan v dokumentovaném děkanství využívány vlastní zdroje jednotlivých farností (z kostelních sbírek), dále dary (především od drobných dárců a v jednom případě sbírka po vesnici). Doposud málo byl využíván sponzoring firem. Využívání principu vícezdrojového financování při získávání financí na obnovu varhan ve vranovském děkanství je možno dokumentovat na příkladu restaurování varhan v Olbramkostele, Lančově a Vranově nad Dyjí. V roce 2006 proběhlo restaurování varhan v Olbramkostele nákladem 392 700 Kč, z toho 118 000 Kč přispěl krajský úřad, 10 000 Kč darovala obec Olbramkostel, částku 40 000 Kč darovalo zemědělské družstvo a částku 70 000 Kč vybrala farnost Olbramkostel při veřejné sbírce v obci.593 Náklady na právě dokončené restaurování varhan ve farním kostele ve Vranově nad Dyjí by měly dosáhnout asi 2,8 mil.Kč. Z této částky přispěly v rámci projektu Tóny baroka Norské fondy 85 %, 5 % ministerstvo kultury, 10 % jihomoravský kraj a 60 000 Kč biskupství brněnské.594 Probíhají přípravné práce na restaurování varhan v Lančově, kde bylo doposud proinvestováno 450 000 Kč (po 50 000 Kč pravidelně každý rok přispívá obec Lančov - v letech 2006–2010 darovala celkem 200 000 Kč). Dále se pro vytvoření vlastních zdrojů na obnovu těchto varhan pravidelně konají sbírky v kostele v Lančově za tímto účelem (v roce 2006 přispěla farnost 50 000 Kč, v dalších letech však o částky malé), částkou 23 000 Kč přispěli také bývalí rodáci z Lančova, odsunutí občané německé národnosti a jejich potomci.595
593 Osobní sdělení technického administrátora Muchy. 594 Osobní sdělení technického administrátora Buly. 595 Osobní sdělení technického administrátora Muchy. 124
Hypotéza č. 2: Hlavním finančním zdrojem pro běžnou péči a údržbu varhan ve vranovském děkanství byly vlastní příjmy farností. Při rozhovorech s osobami zainteresovanými na získávání finančních prostředků pro péči o varhanní fond ve vranovském děkanství se potvrdila hypotéza č. 2, že pro běžnou péči596, údržbu a drobné zásahy do varhan v tomto území byly hlavním zdrojem financí vlastní příjmy farností.
Péče o varhany je ve vranovském děkanství potřeba provádět pravidelně u všech nástrojů. Jak vyplývá z archivních záznamů, v některých farnostech byla tato péče prováděna pravidelně i v minulých dobách jen v několika málo farnostech (např. Citonice, Blížkovice), zatímco o většinu nástrojů v tomto děkanství v uplynulých desetiletích téměř nikdo pravidelně nepečoval. V současné době potřebují naladit téměř všechny varhany dokumentovaného regionu s výjimkou Vranova, Pavlic, Plenkovic a kostela sv. Václava v Bítově. Většina nástrojů v této oblasti také potřebuje učinit opatření pro zlikvidování červotoče, např. zaplynováním kostela. Proto by bylo vhodné, aby jednotlivé farnosti pravidelně vyčleňovaly ve svých rozpočtech finanční částky na péči o varhany.
Hypotéza č.3: Hlavním finančním zdrojem pro restaurování a rekonstrukce varhan ve vranovském děkanství byly dotace z veřejných zdrojů (ze státního rozpočtu, kraje a fondů).
Také předpoklad, že hlavním finančním zdrojem pro restaurování a rekonstrukce varhan ve vranovském děkanství dotace z veřejných zdrojů byl v rozhovorech s dotázanými osobami ověřen a potvrzen. Například u restaurování varhan ve Vranově nad Dyjí byly hlavními zdroji Norské fondy, dále ministerstvo kultury a jihomoravský kraj. V Olbramkostele při restaurování varhan přispěl jihomoravský kraj, obec Olbramkostel, zemědělské družstvo a zbývající částka se vybrala při sbírce v obci.
596 Péče o varhany je průběžně prováděná činnost nutná pro udržení řádné funkce nástroje, která nemění jeho posledně dochovanou konstrukční a zvukovou podobu (mazání motoru ventilátoru, udržování prostoru pod měchem a pedálovou klaviaturou v čistotě, mazání čepů šlapacích pák měchu,doregulování traktury, dílčí doladění píšťal, čistění přístupných míst prostoru ventilové komory, kontrola, zda se v dřevěných částech nástroje nevyskytuje červotoč).596 Péči o varhany provádí poučená osoba – varhaník, který by měl vést písemné záznamy o typu a způsobech prováděné péče (např .kdy a čím se mazalo) a v případě svého odchodu z funkce je předat svému nástupci. Viz KOUKAL, P. a kol. Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana. 1. vydání. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2006, s. 25. 125 V Lančově pravidelně od roku 2006 přispívá na přípravu restaurování obec a věřící farnosti z vlastních zdrojů z kostelních sbírkách. Jednorázově přispěli také odsunutí původní obyvatelé a nyní je potřeba zajistit další finance, nejlépe z některého dotačního programu. Jak již bylo uvedeno v interpretaci získaných údajů v dokumentační části (viz kapitola 3.26), ve vranovském děkanství bude ještě potřeba restaurovat varhany v Horním Břečkově, Jevišovicích, Lančově, Mašovicích, Starém Petříně, Šafově, Štítarech, Vratěníně, v kapli na hradě Bítově a v kapli na zámku Vranov nad Dyjí.
Organolog národního památkového ústavu uvedl, že situace v získávání dotací je každý rok odlišná. Například na obnovu varhan bylo v roce 2010 teoreticky možné získat finance z několika různých programů ministerstva kultury, ministerstva zemědělství, ministerstva pro místní rozvoj, přímou dotací ze státního rozpočtu, z různých programů krajského úřadu, přímou mimořádnou dotací z krajského úřadu, z Norských fondů (Norway Grants), z fondů EU pod různými programy atd. Jak to bude v dalších letech, zatím nikdo přesně neví, takže lze předpokládat, že zdroje financování se do budoucna budou nutně měnit rok od roku, podle momentálních podmínek.597
Hypotéza č. 4: Podíl obcí na obnově varhan ve vranovském děkanství byl doposud malý. Hypotéza, že podíl obcí na obnově varhan ve vranovském děkanství byl doposud malý, byla během rozhovorů s osobami zainteresovanými na získávání financí na péči o varhanní fond ve vranovském děkanství potvrzena. O podílu obcí na financování obnovy varhan v tomto děkanství se zatím s výjimkou Lančova a Olbramkostela a zanedbatelné částky ve Vranově nad Dyjí vůbec nedalo hovořit.
Hypotéza č. 5: Podle názoru dotázaných osob by při získávání financí na obnovu varhan ve vranovském děkanství mohl napomoci speciální dotační program. Předpoklad, že při získávání financí na obnovu varhan ve vranovském děkanství by mohl napomoci speciální dotační program se zaměřením na varhany, se v rámci uvedených rozhovorů potvrdil. Podle Svobody by ke zlepšení nynějšího stavu v získávání financí na obnovu varhan mohl pomoci speciální dotační program nebo systém státních příspěvků na opravy varhan
597 E-mailové sdělení organologa NPÚ ú.p. Praha Koukala ze dne 26. 10. 2010. 126 (podobně je tomu například v Nizozemí nebo ve Francii).598 Na tom se shodly i všechny dotázané osoby zainteresované na získávání finančních prostředků pro péči o varhanní fond ve vranovském děkanství. Podobný fond existuje také v Královehradeckém kraji pod Názvem KPG 042009 - Obnova historických varhan, což je dotační program na obnovu historických varhan bez rozdílu jejich umístění a bez ohledu na to, zda jsou či nejsou prohlášenou kulturní památkou. Z tohoto programu lze čerpat dotaci na obnovu varhan ve výši 100 000-500 000 Kč.599
Vedle zkušeností s jednotlivými zdroji financí byly shromážděny také zkušenosti dotázaných osob s metodami získávání financí na obnovu varhanního fondu ve vranovském děkanství.
4.4.2 Zkušenosti s využíváním metod získávání financí ve vranovském děkanství na obnovu varhan Hypotéza č. 6: Hlavní metodou získávání financí při rekonstrukcích a restaurování varhan v tomto děkanství byla žádost o grant. Jak vyplynulo z rozhovorů s dotázanými osobami, hlavním způsobem získávání financí na rekonstrukce a restaurování nástrojů v tomto děkanství byly ve shodě s vyslovenou hypotézou žádosti o dotace a granty. Dalšími metodami používanými při fundraisingu na obnovu varhanního fondu v daném regionu byly kostelní sbírka, osobní návštěva, veřejná sbírka v obci, málo se využíval telefonický rozhovor a osobní dopis. V případě restaurování varhan ve Vranově v rámci projektu Tóny baroka byla využita také půjčka. Pro získání financí na rekonstrukce a restaurování varhan v daném regionu doposud nebyla využívána metoda benefiční akce, odkaz majetku, věcná podpora, poštovní styk.
Hypotéza č. 7 Hlavní metodou získávání financí při běžné péči o varhany v tomto děkanství byly kostelní sbírky. Předpoklad, že hlavní metodou při získávání financí na běžnou péči o varhany ve vranovském děkanství byla kostelní sbírka, se v rozhovorech s dotázanými osobami
598SVOBODA, Š. In Koukal., P. Varhanářství v českých zemích II.VII. Organologové (Marek Čihař, Štěpán Svoboda). Hudební rozhledy 7/10. [online] 2007 [cit. 15. 11. 2010]. Dostupné z
Kromě zkušeností s jednotlivými zdroji a metodami získávání financí se lze zaměřit také na zkušenosti dotázaných osob s personálním zajištěním získávání financí na obnovu varhanního fondu v daném děkanství.
4.4.3. Zkušenosti s personálním zabezpečením pro získávání financí na obnovu varhan Hypotéza č. 8: V děkanství vranovském se získávání financí na obnovu varhan doposud nevěnovali profesionálové. Tato hypotéza nebyla zcela potvrzena, protože i když se dosud v drtivé většině získávání financí na péči o varhanní fond ve vranovském děkanství věnovali dobrovolníci, pouze v případě projektu Tóny baroka to byl profesionál - projektový manažer Biskupství brněnského, který v tomto projektu zastával funkci vedoucího manažera projektu. Při získávání financí obnovy dalších varhan v tomto regionu se doposud v různé míře angažovali: duchovní správci farností, několik málo dobrovolníků, nejvíce se pak získávání financí věnovali techničtí administrátoři dokumentovaného děkanství. Farnosti vranovského děkanství neměly profesionálního fundraisera, šlo o pracovníky jiných profesí a několik dobrovolníků. Přesto byl doposud do získávání financí na obnovu jednotlivých varhan ve vranovském děkanství vždy zapojen tým lidí. Jak vyplynulo z jednotlivých rozhovorů s osobami zabývajícími se financování péče o varhanní fond ve vranovském děkanství, doposud při získávání financí na restaurování a rekonstrukce varhan spolupracovali dotázaní kněží vranovského děkanátu s technickým administrátorem, s děkanem, spolupracovali také se správci a administrátory farností, s dobrovolníky mimo farnost. Techničtí administrátoři dokumentovaného děkanství spolupracovali s diecézním organologem a organologem národního památkového ústavu, s farníky a s děkanem. Profesionálním fundraiserem při dosavadním financování obnovy varhan ve vranovském děkanství byl pouze vedoucí manažer projektu Tóny baroka, který dokázal úspěšně zajistit grant z tzv. Norských fondů na záchranu varhan ve Vranově nad Dyjí. Také
600 Osobní sdělení faráře P. Plíška. 128 on však spolupracoval s celým realizačním týmem na úspěšném finančním zabezpečení obnovy tohoto nástroje i interiéru kostela.
Inspirativní podněty a myšlenky je možno hledat v již provedeném restaurování varhan v Olbramkostele a také v přípravné fázi projektu restaurování nástroje v Lančově.
4.4.6 Zkušenosti se získáváním financí na obnovu varhan v Olbramkostele a Lančově V Olbramkostele a Lančově mají pozitivní zkušenosti s postupným získáváním financí na opravu varhan z různých zdrojů a také s motivováním a zapojováním tamějších představitelů obcí, některých firem i místních komunit do financování obnovy varhan. Dle sdělení technického administrátora na generální opravu varhan v roce 2006 v Olbramkostele o celkovém nákladu 392 700 Kč přispěl krajský úřad zásadní částkou 118 000 Kč, částku 10 000 Kč poskytl obecní úřad Olbramkostel, 40 000Kč darovalo zemědělské družstvo a další podstatná částka se vybrala při sbírce v obci Olbramkostel.601 Veřejnou sbírku v obci Olbramkostel sbírku inicioval, organizoval a realizoval místní kostelník pan Kavan a při této sbírce mu pomáhal dobrovolník z řad farníků. Sbírka byla úspěšná, vynesla 70 000 Kč.602 Probíhají přípravné práce na restaurování varhan v Lančově, kde bylo doposud proinvestováno 450 00 Kč. Každý rok částkou 50 000 Kč přispívá obec Lančov, která tak v letech 2006-2010 darovala na tento účel celkem 200 000 Kč. Dále se pravidelně konají sbírky v kostele za tímto účelem (v roce 2006 přispěla farnost 50 000 Kč), 23 000 Kč přispěli také bývalí rodáci, odsunutí občané německé národnosti a jejich potomci.603
Jak se uvádí ve farní kronice, celkové náklady na opravu varhan v Lančově byly vyčísleny na 1 000 000 Kč, přičemž získat takovou částku ve zdejších podmínkách bude podle názoru správců farnosti trvat nejméně deset roků. Každý rok se konají kostelní sbírky, které však vydají spíše symbolickou částku. Lepší je to s každoročním darem z obce, který se pohybuje v řádech několika desítek tisíc, ale i tak zatím oprava moc nepokročila.604
601 Osobní sdělení technického administrátora Muchy. 602 Osobní sdělení faráře P. Dundy . 603Osobní sdělení technického administrátora Muchy. 604 Kronika farnosti Lančova na farním úřadě Vranov nad Dyjí, s. 229. 129 Poslední zápis ve farní kronice Lančova z roku 2008–2009 zmiňuje dary od obce, ale také fakt, že finance potřebné na opravu vzrostly na částku přesahující 1 000 000 Kč.605
Dle osobního sdělení kostelnice Holíkové byly poskytnuty na opravu těchto varhan i peníze od bývalých rodáků z Německa ve výši 23 000 Kč.606 V současnosti jsou přípravné práce na restaurování varhan v Lančově zastaveny a shánějí se další finance, je třeba získat ještě alespoň 750 000 Kč.607
Vedle Olbramkostela a Lančova může být pozitivním a úspěšným příkladem získávání financí n obnovu varhan projekt Tóny baroka zaměřený na záchranu varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí. Zatím zřejmě nejvíce zkušeností získaly osoby zabývající se získáváním financí ve vranovském děkanství během realizace právě dokončovaného projektu Tóny baroka, v rámci něhož byly restaurovány varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí.
4.4.7 Zkušenosti s projektem Tóny baroka - záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí Projekt Tóny baroka – záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí je podrobně popsán v kapitole 4.3.2. Získané zkušenosti osob zabývajících se získáváním financí v souvislosti s projektem Tóny baroka hovoří o velké náročnosti projektu: na získání financí formou žádostí o grant u tzv. Norských fondů, na úhradu povinného spolupodílu farnosti, na stálý časový tlak z důvodu omezené doby realizace projektu, na administrativní náročnost, na odborné nároky na realizační tým, na publicitu. Přesto však převažuje radost a dobrý pocit z toho, že se dobré dílo podařilo a povedlo se zachránit vzácné varhany ve Vranově nad Dyjí.
Podle technického administrátora byla cena restaurování varhan ve Vranově v rámci projektu Tóny baroka stanovena na 2,8 milionu Kč.608 V následující tabulce je uveden podrobný rozpočet nákladů na jednotlivé položky restaurátorských prací při obnově varhan ve Vranově nad Dyjí.
605 Kronika farnosti Lančova na farním úřadě Vranov nad Dyjí, s. 231. 606 Osobní sdělení kostelnice Holíkové. 607 Osobní sdělení technického administrátora .Muchy. 608 Osobní sdělení technického administrátora Buly. 130 Tab.6 Rozpočet nákladů na jednotlivé položky restaurátorských prací při obnově varhan ve Vranově nad Dyjí dle žádosti o grant z. roku 2008: 609 Varhany – jednotlivé položky Rozpočet v Kč Demontáž varhanního stroje – práce na skříni 240 000 Přípravné práce a dokumentace 120 000 Píštaly 320 000 Vzdušnice 320 000 Hrací traktura 240 000 Klaviatury 220 000 Registratura 70 000 Měchy 350 000 Vzduchovody 40 000 Ventilátor 70 000 Montáž 180 000 Intonace a ladění 280 000 Varhany zlacení 410 000 Varhany celkem 2 860 000 Štafírování varhanní skříně 165 000 Celkový rozpočet 3 025 000 Zdroj: Tóny baroka – záchrana varhan a výzdoby kostela. Příloha P2 Financování. k Žádosti o grant.. P2A Rozpočet projektu.Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. Únor 2008.
Celkový rozpočet na záchranu varhan ve Vranově nad Dyjí podle údajů v žádosti o grant na projekt Tóny baroka tak dosáhl částky 3 025 000 Kč.
Jednotlivé zdroje financování restaurování varhan ve Vranově nad Dyjí byly následující: Norské fondy přispěly 85 %, jihomoravský kraj cca 10 %, ministerstvo kultury cca 5 %, obec Vranov 5000 Kč a biskupství brněnské 60 000 Kč, vlastní zdroje farnosti ze sbírek od věřících v tomto případě tvořily poměrně zanedbatelnou částku.610
Financování projektu z veřejných zdrojů Tóny baroka bylo zdůvodněno jeho ekonomickými a celospolečenskými přínosy. Přestože náklady na jeho realizaci byly nemalé, byly zarámovány do širších souvislostí. Za hlavní přínos projektu lze považovat obnovu a záchranu významné kulturní památky a umožnění jejího využití.611 Pozitivní zkušeností projektu Tóny baroka byla vstřícnost a pomoc Jihomoravského kraje včetně hejtmana Michala Haška při zajištění povinného spolupodílu pro čerpání grantu z Norských fondů. Farní kronika Vranova popisuje zkušenosti se získáváním financí z Norských fondů na opravu kostela včetně varhan, které patří mezi dvacet nejcennějších nástrojů na Moravě. Díky Janu Pressovi se podařilo vypracovat projekt „Tóny baroka“. Velkou zátěž pro farnost představovalo získání požadovaného spolupodílu na celkových nákladech projektu.
609 Tóny baroka – záchrana varhan a výzdoby kostela. Příloha P2 Financování. k Žádosti o grant. P2A Rozpočet projektu. Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. Únor 2008. 610 Osobní sdělení technického administrátora Muchy. 611 Tóny baroka–záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí. Zjednodušená studie proveditelnosti. Reginální rozvojová agentura Jižní Moravy,Brno, Únor 2008, s. 32. 131 Spolupodíl farnosti Vranov nad Dyjí měl představovat 2,5 mil. Kč. Nakonec tuto částku schválil kraj za podpory hejtmana Michala Haška.612 Projektu Tóny baroka – záchrana varhan a výzdoby kostela byla přidělena účelová dotace z rozpočtu JMK.613 Podle sdělení vedoucího manažera projektu byl projekt Tóny baroka administrativně velmi náročný. Žádost o dotaci této úrovně vyžaduje podle jeho názoru profesionální nasazení. Jak se ukázalo na případu vranovské farnosti, není možné pro farnost tohoto typu zcela dostát vyžadovanému profesionálnímu nasazení, které přesahuje její možnosti. U podobných malých farností venkovského typu nelze v současné době ani předpokládat funkční management v takové míře, která je vyžadována u vysoké úrovně dotačního titulu, jaký představoval projekt Tóny baroka v rámci příslušných fondů finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu.614 Na vysokou administrativní náročnost při čerpání grantů z tzv. Norských fondů poukázaly rovněž téměř všechny dotázané osoby zainteresované na financování péče o varhany ve vranovském děkanství.Uvedená náročnost však plyne z toho, že pro poskytování grantů z tzv. Norských fondů jsou tyto administrativní náležitosti vyžadovány a jejich dodržení je podmínkou čerpání finančních prostředků. Jak se uvádí v žádosti o grant: „Součástí administrativních nákladů jsou náklady na 1 pracovníka jako administrátora projektu, náklady na vedení účetnictví projektu, náklady na povinnou publicitu a právní služby pro zajištění výběrových řízení. Dále jsou v projektu zahrnuty náklady na účast norského partnera na workshopu a závěrečné konferenci… Předpokládané práce kladou vysoké požadavky na odbornost a zvládnutí speciálních technologií, k čemuž je nutné přizpůsobit podmínky ve výběrovém řízení na dodavatele.“615 Z údajů uvedených v žádosti o grant dále vyplývá, že žadatel Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí měl malé zkušenosti s realizací podobných projektů. Dosud realizoval především drobné opravy církevních objektů či průběžné rekonstrukční práce podle podmínek a aktuálních potřeb bez nutnosti rozsáhlé administrace. Proto se v rámci partnerství angažovalo Biskupství brněnské, jež má bohaté zkušenosti jak s realizací tak i s řízením projektů s účastí veřejných zdrojů Evropské Unie i národních zdrojů. Prostřednictvím dalších partnerů pak byl garantován dohled nad odbornou úrovní realizovaných prací a navíc se zde
612Farní kronika Vranova nad Dyjí na FÚ Vranov nad Dyjí, s. 118. 613Usnesení č. 9/09/KK 01 z 1. zasedání Komise pro kulturu a památkovou péči Rady Jihomoravského kraje konaného dne 28. ledna 2009. [online] 2008 [cit. 25. 10. 2010]. Dostupné z< http://www.kr- jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=52576&TypeID=1>. 614 Telefonické sdělení vedoucího manažera projektu Tóny baroka Presse. 615 Tóny baroka– záchrana varhan a výzdoby kostela . Žádost o grant. Op. cit., s. 1. 132 angažoval Národní památkový ústav nad rámec svých povinností vyplývajících z legislativy v oblasti ochrany památek.616 Z podané žádosti o grant dále vyplývá, že Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí neměla zkušenost s realizací a administrací projektů financovaných na základě grantů, a proto si najala pro operativní řízení projektu administrátora. Pro předinvestiční, investiční a diseminační fázi byl vytvořen realizační tým s přesným vymezením kompetencí a odpovědností. Realizační tým zajišťoval všechny úkoly vyplývající z realizace projektu a byl složen z těchto pozic: vedoucí manažer projektu, administrátor projektu, ekonom projektu, stavební koordinátor a výbor partnerů.617 Vedoucím manažerem projektu byl projektový manažer Biskupství brněnského.618 Jak je uvedeno v žádosti o grant, projekt byl připraven na bázi širokého partnerství s cílem napomoci realizaci projektu prostřednictvím poskytnutí vzájemné pomoci v oblasti řízení projektů, financování a odborné garance a dohledu nad jednotlivými aktivitami projektu.619 Jednotlivými partnery projektu byli: Biskupství brněnské, Jihomoravský kraj, Městys Vranov nad Dyjí, Vitenskapsmuseet Trodheim, Norsko (Muzeum přírody a historie), Národní památkový ústav Praha.620 K zajištění publicity projektu Tóny baroka vypracoval vedoucí manažer projektu plán publicity, jehož cílem bylo zajistit informovanost o realizaci projektu, dále informovat o prostředcích Finančního mechanismu Evropského hospodářského společenství a zviditelnění dárců. Cílovými skupinami publicity byli návštěvníci kostela, obyvatelé města, lokální i regionální veřejná správa, partneři a odborná veřejnost. Publicita byla zajištěna prostřednictvím informační tabule, která bude po skončení stavebních prací nahrazena kovovou pamětní deskou, workshopem, závěrečnou konferencí, sborníkem z konference, tiskovou konferencí a informovaností v odborném tisku.621
Podle vedoucího manažera projektu skutečnost, že se podařilo realizovat tento projekt, získat tak vysokou dotaci a díky němu zachránit varhany v kostele ve Vranově nad Dyjí, lze hodnotit jako dosud nejunikátnější příležitost pro získání financí na restaurování varhan v e vranovském děkanství .622
616 Tóny baroka– záchrana varhan a výzdoby kostela. Žádost o grant.Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. Únor 2008, s. 15. 617 Tamtéž, s. 7. 618 Tóny baroka-záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí. Zjednodušená studie proveditelnosti. Reginální rozvojová agentura Jižní Moravy,Brno, Únor 2008, s. 23. 619 Tóny baroka– obnova interiéru kostela. Žádost o grant. Op. cit., s. 7. 620 Tóny baroka-záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí. Zjednodušená studie proveditelnosti. Reginální rozvojová agentura Jižní Moravy,Brno, Únor 2008, s. 7. 621 Tóny baroka– záchrana varhan a výzdoby kostela. Žádost o grant. Op. cit., s. 15. 622 Telefonické sdělení vedoucího manažera projektu Tóny baroka J. Presse. 133 Celkově lze souhlasit s názorem varhanáře restaurátora Michka, podle kterého je obnova varhan ve Vranově nad Dyjí velkým přínosem, vynaložené prostředky i úsilí byly podle něj investovány moudře a podařilo se tak zachránit krásný nástroj, jenž by bez restaurování dále jen živořil.623
Z výše uvedených zkušeností se získáváních financí v oblasti zdrojů, metod, personálního zabezpečení fundraisingu i ze zkušeností s restaurováním varhan v Olbramkostele a v Lančově stejně jako s projektem Tóny baroka ve Vranově nad Dyjí lze nyní stanovit nástin možností získávání financí na péči o varhanní fond ve vranovském děkanství, který vychází také z námětů dotázaných osob k dané problematice.
4.4.6 Nástin možností získávání financí pro další péči o varhanní fond ve vranovském děkanství Dotázané osoby zainteresované na získávání financí na péči o varhanní fond také uvedly své nápady, názory a náměty k tomu, co by mohlo napomoci při získávání finančních zdrojů na opravy a údržby varhan ve vranovském děkanství. Tyto náměty lze rozčlenit do tří okruhů, týkajících se zdrojů financování, metod získávání financí na obnovu varhan a personálního zabezpečení fundraisingu pro péči o varhanní fond ve vranovském děkanství.
Nástin možností týkajících se zdrojů financování oprav varhan v dokumentovaném regionu lze stručně shrnout takto: 1. Při plánování možných zdrojů financí na obnovu varhan je možné vycházet z dosavadních zkušeností se získáváním financí na obnovu varhan ve vranovském děkanství. Restaurování varhan ve vranovském děkanství by se v budoucnosti mohlo financovat na principu vícezdrojového financování s převahou veřejných zdrojů financí. Dotázaní techničtí administrátoři uvedli, že nejlepší zkušenosti se zdroji financí pro údržbu, restaurování a rekonstrukce varhan ve vranovském děkanství mají v případě krajského úřadu, ministerstva kultury, Norských fondů. Dotázaní kněží z tohoto regionu mají naopak nejlepší zkušenosti s vlastními zdroji církve z kostelních sbírek.
2. Pro efektivní vyhledávání zdrojů financí a pro zvýšení úspěšnosti případných žádostí o příspěvky z veřejných i neveřejných zdrojů je prvním předpokladem stanovení reálné výše
623 MICHEK, D. Restaurátorská zpráva. Varhanní stroj Vranov nad Dyjí (Jihomoravský kraj) kostel Nanebevzetí Panny Marie. Studénky: září 2010, s. 52. 134 potřebných nákladů na restaurování varhan. Odhadovat náklady na restaurování ostatních varhan ve vranovském děkanství v tuto chvíli zodpovědně nelze. Nejprve bude třeba provést odpovědný organologický a restaurátorský průzkum na základě něhož lze teprve stanovovat výši potřebných financí. Koukal v této souvislosti uvádí: „Kvalifikovaný odhad nelze provést bez organologického a restaurátorského průzkumu, neboť náklady na jednotlivé nástroje, respektive způsob a rozsah jejich obnovy se budou lišit. Dokud vlastník nemá k dispozici nezávislé odborné vyhodnocení stavu varhan (tj. od nezávislého organologa či z více informačních zdrojů – nestačí jeden varhanář), nemůže zodpovědně odhadovat náklady.“624
3. Techničtí administrátoři dokumentovaného děkanství počítají i v budoucnu při restaurování varhan s velkým podílem státního rozpočtu (asi jedna polovina), jihomoravského kraje (asi jedna třetina) a zbytek od obcí a z vlastních zdrojů (kostelní sbírky) či dalších neveřejných zdrojů (sponzoring firem, bývalí rodáci z odsunutých farností Vranovska a jejich potomci apod). Bylo by potěšitelné, kdyby se podařilo alespoň pro některé varhany opět získat grant od Norských fondů, který v případě restaurování varhan ve Vranově činil 85 % z celkové potřebné částky.
4. Podobně bude vhodné postupovat i v případě získávání financí na stavbu nových varhan ve vranovském děkanství, které by podle závěrů dokumentační části této práce bylo potřeba pořídit do Citonic a Šumné.
5. Bylo by vhodné pokusit se zainteresovat na financování péče o varhany původní odsunuté obyvatelstvo Vranovska.
6. Příliš mnoho peněz na obnovu varhan by paradoxně také nemuselo prospět z důvodu rizika kvapných a nekvalifikovaných zásahů.
7. Rovněž by bylo vhodné více spolupracovat, informovat a komunikovat s jednotlivými obecními úřady. Na příkladu obcí Lančov a Olbramkostel se ukazuje, že obec v případě opravdového zájmu může při financování obnovy varhan napomoci podstatným způsobem.
624 E-mailové sdělení organologa NPÚ ú.p. Praha Koukala ze dne 26.10. 2010. 135 8. Existují také rezervy ve využívání dotačních titulů z veřejných zdrojů (ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj,) a nadací (nadace ČSOB, nadace Občanského fóra, nadace VIA) a Česko-německý fond budoucnosti.
9. Další možnosti čerpání dotací na obnovu varhan z Norských fondů nelze v tuto chvíli odhadnout, protože se očekává vyhlášení výzvy pro období 2009-2014. Není jisté, zda bude opět prioritou uchovávání evropského kulturního dědictví.625
10. Ve vranovském děkanství by v získávání financí bylo možno navázat na dosavadní zkušenosti, kdy pro péči, údržbu a drobné zásahy do varhan ve vranovském děkanství byly hlavním zdrojem financí vlastní příjmy z kostelních sbírek.
11. Je vhodné začít s opravou, rekonstrukcí či restaurováním varhan i s minimální finanční částkou a postupně hledat další zdroje financování obnovy varhan.
12. Pro památkově chráněné varhany jsou finanční zdroje snadněji dostupné.626 Hlediskem ovlivňujícím získání dotací je skutečnost, zda se jedná o památkově chráněné varhany, kdy podle § 16 památkového zákona lze poskytnout Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky: 627 „1) Vlastníku kulturní památky může obec nebo kraj na jeho žádost poskytnout ze svých rozpočtových prostředků, jde-li o zvlášť odůvodněný případ, příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky za účelem jejího účinnějšího společenského uplatnění. Příspěvek může poskytnout i tehdy, nemůže-li vlastník kulturní památky uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. (2) V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu příspěvek ministerstvo kultury buď přímo, nebo prostřednictvím krajského úřadu, nebo prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností.628 Při získávání financí lze restaurování památkově chráněných
625 Telefonické sdělení vedoucího manažera projektu Tóny baroka Presse. 626 SVOBODA, Š. In Koukal., P. Varhanářství v českých zemích II.VII. Organologové (Marek Čihař, Štěpán Svoboda). Hudební rozhledy 7/10. [online] 2010 [cit. 15. 11. 2010]. Dostupné z
627 E-mailové sdělení organologa NPÚ ú.p. Praha Koukala ze dne 26. 10. 2010. 628 Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn. [online] 2008 [cit. 20. 11. 2010]. Dostupné z
13. Jak uvádí Škarabelová, Neshybová a Rektořík, ministerstvo kultury nabízí programy, které lze na úseku péče o kulturní památky (tedy i u památkově chráněných varhan) využít v rámci principu vícezdrojového financování, tj. sdružením financí ze strany státu, vlastníků kulturních památek, obcí, krajů a dalších domácích nebo zahraničních veřejných i soukromých zdrojů. Přitom tyto výdaje z ministerstva kultury mohou přinášet mnohé multiplikační efekty s příznivými dopady nejen na ochranu památkového fondu varhan, ale také do jiných oblastí – například do oblasti cestovního ruchu, rozvoje obcí nebo vzdělávání.630
Podle Koukala631 jsou varhany výjimečné tím, že podobně jako dobrý dům by měly sloužit nejen desetiletí, ale i staletí. Odborná péče o varhany, jejich udržování a opravování by neměly být jakýmsi luxusem, na který není dost peněz.632 Jak uvádí D. Michek, na Vranovsku se nachází cenné nástroje s malou šancí na přežití.633 Zajištění finančních zdrojů na jejich obnovu pokud možno co nejdříve může napomoci při záchraně varhan ve vranovském děkanství.
Kromě možností získávání financí v oblasti zdrojů lze nastínit také možnosti v oblasti metod získávání financí pro péči o varhanní fond ve vranovském děkanství.
629 E-mailové sdělení organologa NPÚ ú.p. Praha Koukala ze dne 26. 10. 2010. 630 ŠKARABELOVÁ, S., NESHYBOVÁ , J., REKTOŘÍK, J. Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 77. 631 KOUKAL, P. Varhanářství v českých zemích II.VIII. Varhany a jejich opravy. Hudební rozhledy 8/10. [online] 2010 [cit.12.10. 2010]. Dostupné z
1. Jednotlivé farnosti by mohly mít založeny tzv. varhanní fondy, kde by se průběžně shromažďovaly finanční prostředky na běžnou péči, údržbu i opravu varhan (podobně tomu bylo v historii například v Citonicích634).
2. Bylo by vhodné konat pravidelné kostelní sbírky na údržbu a péči o varhany.
3. V jednotlivých farnostech lze uspořádat benefiční akce (divadelní představení, koncerty atd.).
4. K propagaci varhan ve vranovském děkanství využít i pravidelné akce takzvané Noci kostelů.
5. V budoucnosti by se zde mohly konat například také koncerty žáků ZUŠ, studentů konzervatoří a vysokých uměleckých škol. Nové možnosti využití těchto varhan nabízí rozšiřující se Hudební festival Znojmo, který pořádá v rámci cyklu Tour de varhany koncerty i v dalších zajímavých lokalitách znojemského regionu.635
6. Kromě příležitostných koncertů je zajímavá myšlenka tzv. organoturistiky, kdy by byl v tomto regionu ubytovaným turistům k dispozici kvalitní varhaník, který by pro tyto zájemce pořádal série koncertů na vybraných varhanách. Mohlo by se například jednat o tři okruhy - Znojemsko, Vranovsko a rakouské příhraničí (Dolní Rakousko).636
7. V souvislosti s turistickým potenciálem vranovského regionu by bylo možné také navrhnout několik okruhů nové cyklotrasy Za varhanami Vranovska, kde by mohla být zájemcům v předem dohodnutých časech umožněna prohlídka kostela i varhan (např. po skončení bohoslužeb) během celého roku.
634 SOA Znojmo. Farní úřad Citonice. F–67, Kr. 77. Inventář kostela a fary v Citonicích . Stav 1. prosince 1926. 635 Hudební festival’10 Znojmo. Program. [online] 2010 [cit. 20. 9. 2010]. Dostupné z
9. Jak vyplynulo z rozhovorů s dotázanými osobami, při získávání financí na obnovu varhan ve vranovském děkanství doposud nebyly využívány např.: - veřejné sbírky vyhlášené sdělovacími prostředky - Akce „ Adoptuj si svou píšťalu“637 - Dražba, Aukce v rámci festivalu Hudba Znojmo638. - pro získání financí na rekonstrukce a restaurování varhany by bylo možno ještě využívat také metodu odkaz majetku, věcná podpora, poštovní styk nebo darů a dědictví.
Nástin možností v oblasti personálních otázek fundraisingu na obnovu varhanního fondu v daném děkanství:
1. Zapojit do získávání financí více osob z farnosti z řad dobrovolníků s organizačními schopnostmi a se znalostí místních poměrů.
2. Umožnit výměnu zkušeností z fundraisingu na opravu varhan v jiných farnostech naší republiky. 3. Zajištění vzdělávání lidí zabývajících se fundraisingem ve vranovském děkanství by mohlo napomoci efektivnějšímu získávání financí na obnovu varhan.
4. V případě větších projektů na obnovu varhan v tomto děkanství by bylo opět vhodné zapojit profesionálního fundraisera vzhledem k vysoké administrativní náročnosti při zpracovávání žádosti o grant nebo dotaci.
5. Využít dosavadních zkušeností vedoucího manažera projektu Tóny baroka.
6. Zainteresovat odborníky a informovat veřejnost o historické a unikátní zvukové hodnotě varhan ve vranovském děkanství. 7. Prostřednictvím organologů a dalších odborníků seznámit veřejnost s popisem stávajícího stavu varhan v tomto děkanství.
637 Jaký je způsob adoptování píšťal ve Vrchlabí? Pokud se dárce rozhodne pomoci částkou např. 300 Kč, můžete si vybrat píšťalu, popřípadě celý rejstřík odpovídající ceny. Má také možnost rozhodnout se podle tónu, který je mu sympatický nebo podle názvu rejstříku. Viz Jaký je způsob adoptování píšťal? [online] rok neuveden [cit. 30. 9. 2010]. Dostupné z< http://varhany.ergis.cz/index.php?lang=cz&menu=sbirka>. 638 15 července 2010 se na zámku v Uherčicích uskutečnil v rámci hudebního festivalu Hudba Znojmo 2010 koncert barokní hudby, kde jako sólistka vystoupila Pavlína Senič a Collegium Českých filharmoniků. Po koncertním zážitku následovala dražba vín, jejíž výtěžek bude věnován na památkovou obnovu zámku, konkrétně výměnu oken v prostorách, kde koncert probíhal. Viz Hudba na zámku v Uherčicích. [online] 2010 [cit. 10. 9. 2010]. Dostupné z <. http://www.zamek-uhercice.cz/index.php?ID=90>. 139 8. Bylo by vhodné více zapojit varhaníky vranovského děkanství do systematického vzdělávání, kde by byli poučeni o správné péči o varhany a o historické a cenné nástroje. Například ve Znojmě již několik let existují varhanické kurzy, které zájemcům umožňují seznámení se základy liturgie, organologie a také se základy péče a údržby varhan.
Výše uvedené inspirativní myšlenky, náměty a nápady týkající se možností zdrojů, metod a personálního zabezpečení fundraisingu obnovy varhan ve vranovském děkanství zazněly v průběhu rozhovorů autora předkládané práce i během jeho vzájemné telefonické a elektronické komunikace s osobami zainteresovanými na péči o varhanní fond ve vranovském děkanství a na získávání financí za tímto účelem.
Poslední část diplomové práce byla nejprve zaměřena na fundraising - zvláště na jeho definici, zdroje, hlavní zásady, personální zabezpečení a metody získávání financí. Poté byla věnována pozornost získávání financí v římskokatolické církvi, především zdrojům financí a jednotlivým druhům příjmů zmíněné církve. Následovaly informace o získávání finančních prostředků na opravy sakrálních objektů a obnovu varhan ve vranovském děkanství a informace o grantu z takzvaných Norských fondů na projekt Tóny baroka ve Vranově nad Dyjí. Dále byly shromážděny zkušenosti osob zabývajících se fundraisingem na obnovu varhan v tomto regionu s jednotlivými zdroji, metodami a personálním zabezpečením získávání financí na péči, opravy a restaurování nástrojů v dokumentovaném území. Nakonec byl předložen nástin možností dalšího financování péče o varhanní fond vranovského děkanství v oblasti zdrojů, metod a personálního zabezpečení.
140 5 ZÁVĚR
Varhany mají své trvalé místo na kůrech chrámů a tato část národního kulturního dědictví by neměla být zanedbávána.639
Cíle diplomové práce, jímž bylo podat stručný přehled o varhanách ve vranovském děkanství, zjistit dosavadní zkušenosti se získáváním financí na jejich péči a obnovu a nastínit možnosti finančního zabezpečení péče o varhanní fond v dokumentovaném děkanství, se podařilo dosáhnout. Tato práce předložila dokumentaci varhan ve vymezeném území, neboť většina nástrojů dosud nebyla popsána. Kromě shromáždění dostupných údajů o nedochovaných varhanách provedl autor práce evidenci dochovaných nástrojů, uvedl autora a rok stavby, údaje o provedených zásazích do varhan, popis nástroje, rejstříkovou dispozici a aktuální stav varhan.
Autor této práce zjistil původní dispozici Richterova nástroje v Jevišovicích. U všech nástrojů se podařilo určit stavitele a rok stavby s výjimkou Šafova, kde přetrvávají nejasnosti o původním staviteli varhan. Předmětem dalšího bádání by se mohlo stát ověření a upřesnění údajů a informací o autorovi varhan v Lančově, Šafově, v Horním Břečkově a v kapli na zámku Vranov nad Dyjí, u nichž jsou v literatuře doposud uváděny pravděpodobné a někdy i rozporné údaje o stavitelích těchto nástrojů.
Na základě dostupných informací byly v této práci shromážděny údaje o varhanách ve vranovském děkanství - o jejich vzniku, dispozici, o provedených zásazích, přestavbách a opravách a jejich finančním zabezpečení a současném stavu nástroje. Tyto údaje mohou sloužit jako podklad pro další péči o varhanní fond ve vranovském děkanství a napomoci při získávání financí na obnovu varhan v tomto regionu. K diplomové práci je přiloženo CD s pořízenou fotodokumentací nástrojů ve vranovském děkanství.
V dokumentační části byly o shromážděny informace o cenných varhanách ve vranovském děkanství, které by si zasloužily ochranu, avšak dosud nejsou památkově chráněny. Proto by bylo vhodné iniciovat a zahájit proces k vyhlášení za kulturní památku například u varhan v Mašovicích, Lančově, Lukově, Chvalaticích, Milíčovicích a Stálkách.
Bylo by třeba restaurovat varhany v Horním Břečkově, Jevišovicích, Lančově, Mašovicích, Starém Petříně, Šafově, Štítarech, ve Vratěníně, v kapli na hradě Bítově a v kapli
639 ROHÁČ, I. In KOUKAL, P. Varhanářství v českých zemích II.VI. Organ Service Roháč – Juráň, Olomouc: Hudební rozhledy 6/10. [online] 2010 [cit. 18. 9. 2010]. Dostupné z
141 na zámku ve Vranově nad Dyjí. Nové varhany by bylo potřeba pořídit do Citonic a také do Šumné, kde chybí odpovídající nástroj vhodný do nového kostela Svatého Ducha, neboť doposud je zde pouze digitální nástroj.
Nové informace a poznatky o údržbě, přestavbách a opravách varhan v tomto regionu včetně jejich financování by v budoucnu mohlo přinést další bádání v archivních fondech i ve farních kronikách, které nebyly autorovi této práce v době jejího zpracování přístupné, neboť mnohé archivní fondy dosud nebyly zpracovány. V této práci byly dále předloženy dostupné údaje o financování údržby, oprav a restaurování varhan v dokumentovaném regionu a dosavadní zkušenosti osob zainteresovaných na získávání financí pro obnovu varhan. Právě tyto zkušenosti by mohly posloužit jako inspirace pro nástin možností na získávání finančních zdrojů pro budoucí péči o varhany v tomto regionu, kde je množství zanedbaných varhan. Dosud byly hlavními zdroji financování oprav sakrálních objektů a obnovy varhan ve vranovském děkanství veřejné zdroje financí z dotací z ministerstva kultury, z dotací z jihomoravského kraje a grant z Norských fondů na projekt Tóny baroka – záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí. V práci byly shromážděny zkušenosti osob zainteresovaných na získávání financí na obnovu varhan v daném regionu, které dotázané osoby získaly v oblasti zdrojů, metod, personálního zabezpečení fundraisingu za daným účelem. Dále zde byly popsány jejich zkušenosti s obnovou varhan v Olbramkostele, Lančově a zkušenosti získané v rámci projektu Tóny baroka ve Vranově nad Dyjí. Z předložených zkušeností osob zabývajících se financováním péče o varhanní fond ve vranovském děkanství vyplynulo, že za tímto účelem byly využívány veřejné i neveřejné zdroje financí. Pro běžnou péči o varhany v daném regionu sloužily vlastní zdroje jednotlivých farností a nejdůležitější metodou byla kostelní sbírka. Za účelem restaurování a rekonstrukcí varhan v dokumentované oblasti byly nejvíce užívány veřejné zdroje (ministerstvo kultury, jihomoravský kraj a Norské fondy), přičemž hlavní metodou získávání financí byla žádost o grant. Fundraisingu na obnovu varhan ve vranovském děkanství se zatím věnoval profesionální fundraiser pouze v případě projektu Tóny baroka, v ostatních případech se jednalo o dobrovolníky a pracovníky jiných profesí. Bohatým zdrojem zkušeností byly také obnova varhan v Olbramkostele a Lančově a projekt Tóny baroka – záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí. Na základě uvedených zkušeností se práce pokusila nastínit další možnosti získávání financí na péči o varhanní fond ve vranovském děkanství v oblasti zdrojů, metod a personálního zabezpečení fundraisingu obnovy varhan v dokumentovaném území.
142 6 RESUMÉ
Diplomová práce Varhany v děkanství vranovském si kladla za cíl kromě dokumentace varhan ve vymezeném území soustředit dosavadní zkušenosti osob zainteresovaných na získávání financí pro péči a obnovu nástrojů v dokumentovaném regionu a také nastínit možnosti dalšího finančního zabezpečení péče o varhanní fond.Vedle vymezení rozsahu sledovaného území a stavu bádání o těchto varhanách v dokumentační části jsou v této práci shromážděny dostupné údaje o nedochovaných varhanách, u dochovaných nástrojů informace o autorovi a roku vzniku varhan, dispozice, popis, provedené opravy, zásahy a přestavby včetně jejich financování a současný stav.
Práce poskytuje dostupné údaje o financování péče a obnovy varhan v tomto regionu a dosavadní zkušenosti osob zabývajících se získáváním financí na péči o varhanní fond v daném děkanství. Dále jsou zde nastíněny možnosti získávání financí pro obnovu nástrojů ve vranovském děkanství, kde se nachází mnoho cenných, avšak neudržovaných a zanedbaných varhan. Předložené údaje se mohou stát podkladem pro další péči o varhanní fond v tomto regionu a nastiňují možnosti finančního zabezpečení obnovy těchto nástrojů při využívání principu vícezdrojového financování.
143 Zusammenfassung
Diese Diplomarbeit Orgeln in dem Frainer Dekanat hat sich Folgendes zum Ziel gesetzt: auβer der Dokumentation der Orgeln im genannten Gebiet die bisherigen Erfahrungen der Personen zu sammeln, die an der Finanzierung von Pflege und Rekonstruktion der Instrumente interessiert sind und sich damit beschäftigen, und weiter die Möglichkeiten zu entwerfen, wie man die zukünftige Finanzierung der Pflege des Orgelfonds gewährleisten kann. Im Dokumentationsteil wird das Gebiet abgegrenzt und der jetzige Forschungsstand zu diesem Thema beschrieben, weiter werden zugängliche Angaben über nicht mehr existierende Orgeln gesammelt. Bei den erhaltenen Instrumenten werden folgende Daten angegeben: Autor, Baujahr, Disposition, Beschreibung, durchgeführte Reparaturen, Rekonstruktionen einschlieβlich der Finanzierung, jetziger Stand.
Diese Arbeit stellt zur Verfügung erreichbare Angaben zur Finanzierung von der Pflege und Rekonstruktion der Orgeln und bisherige Erfahrungen der Personen, die sich mit der Finanzierung der Pflege des Orgelfonds beschäftigen. Im Frainer Dekanat befinden sich viele schätzbare aber zugleich auch ungepflegte und unterlassene Orgeln. Die vorliegenen Angaben können als Unterlage für weitere Orgelpflege benutzt werden und auβerdem zeigen sie auch die Möglichkeiten, wie man Rekonstruktionen von diesen Instrumenten mit Hilfe von mehreren Quellen finanzieren könnte. Die beigelegte CD mit Fotodokumentation ist ein Bestandteil von dieser Arbeit.
144 Summary
The diploma work The pipe organs in Vranov deanery aimed at documentation of pipe organs in the given region but also at concentrating knowledge up to now of people involved in fund-raising for maintenance and renovation of organs in the above mentioned region. The work also tries to outline possibilities of further financing of the organ care fund. Apart from demarcating the area studied, the work includes data about registered unsurvived instruments and also information about survived organs in the area – the information about the builder and the year of creation, description of the instrument, division disposition, all repairs and any interventions, current state and the problem of financing the care and the renovation. The work gives all obtainable information about financing the care and renovation of organs in the given region and also it submits experience up to now of people involved in fund-raising for renovation of organs in the given deanery. Further, there are possibilities of financing the care, maintenance and restoration of instruments in Vranov deanery outlined as there are many precious but un-cared for and neglected organs. The data submitted might become a source material for suggestions of further developing of the organ care fund in the region and it also outlines possibilities of financing the renovation of these instruments using the principle of multi-source financing. CD with photo documentation creates a part of the diploma work.
145 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Literatura:
1. BRANDL, V. Kniha pro každého Moravana. 2. rozmnožené vydání. Brno: Matice Moravská, 1892.
2. GRMELA, V. Kostely a kaple na Vranovsku. Vydání neuvedeno. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004.
3. Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 1. Znaim: Verlag des Znaimer Landlehrervereines, 1898.
4. Heimatskunde des politischen Bezirkes Znaim. I.historischer Theil. Heft 2. Znaim: Verlag des Znaimer Landlehrervereines, 1898.
5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 1. vydání. Praha: Český statistický úřad, 2006.
6. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek I. Vydání první. Ostrava: Profil, 1966.
7. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 –1960. Svazek IX. Vydání první. Ostrava: Profil, 1984.
8. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 –1960. Svazek XII. Vydání první. Ostrava: Profil, 1990.
9. HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. II: Znojemský kraj. 2.vydání. Praha: Academia, 1938.
10. HRUDIČKA, A. Topografie diecese brněnské. Vydání neuvedeno. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1908.
146 11. JANSKÁ, P. Hudební kultura na zámku ve Vranově nad Dyjí v 17. a 18. století. In Jižní Morava. Ročník 24, svazek 27. Mikulov, 1988.
12. JANÍČEK, K. Ohlédnutí za životem Volfa Dětřicha z Althanu (1575–1621) In Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1995. Znojmo: Státní okresní archiv ve Znojmě, 1996.
13. JANÍČEK, K., PAUKERT, J. Státní zámek Vranov nad Dyjí.Vydání neuvedeno. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1987.
14. JUNG, K. Varhany v bývalém soudním okrese Jaroslavice. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2008.
15. KACETL, J. Historie komunikační sítě na katastrálním území Bítova v 19. a 20. století. In Ročenka Státního okresního Archivu ve Znojmě 2003. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, Státní archiv Znojmo, 2004..
16. Katalog brněnské diecéze, neproměnná část. Vydání neuvedeno. Brno: Biskupství brněnské, 2007.
17. Katalog brněnské diecéze, proměnná část. Vydání neuvedeno. Brno: Biskupství brněnské, 1998.
18. KOUKAL, P. a kol. Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana. 1. vydání. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2006.
19. LEDVINOVÁ, J. Fundraising z místních zdrojů. Vydání neuvedeno. Baltimore: The John Hopkins University Institute for Policy Studies, 1997.
20. LYKO, P. Památková péče ve vztahu k romantickým varhanám. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2006. NPÚ ú.o.p. v Olomouci, Olomouc: 2007.
21. MLEZIVA, Š. Historický lexikon městysů a měst. Vydání první. Praha: Baset, 2006.
147 22. MÜHLBERGER, F. Die Pharre Ober-Fröschau zur Zeit der Kaiserjubiläums 1898. Ober-Fröschau, Selbstverlag des Berfassers, 1898.
23. NADLER, H. Die Böhmischen Länder als Orgellandschaft. (Musik und Instrument). Praha: Editio Bärenreiter, 2005.
24. NEKUDA, V. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Vydání neuvedeno. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997.
25. PAUKERT, J. Vranov – Bítov. Vydání neuvedeno. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1967.
26. PAUKERT, J. , JANÍČEK, K . In Kusák, D. Vranov. 1. vydání. Praha: Pressfoto, 1988.
27. PAUKERT, J. Státní zámek Vranov nad Dyjí. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1976.
28. PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Znojemský kraj. Znojemský okres. Brno: Musejní spolek, 1904 .
29. PEŘINKA, F. V. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl VI. Znojemský kraj. Vranovský okres. Brno: Musejní spolek, 1906.
30. PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS, J. a kol. Akademický slovník cizích slov. 1. vydání. Praha: Academia, 2000.
31. PETRŽELOVÁ, J. Encyklopedie ekonomických a právních pojmů pro školy i veřejnost. Praha: Linde, 2007.
32. POLÁČKOVÁ, Z. Fundraisingové aktivity. 1. vydání. Praha: Portál, 2005.
33. REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2007.
34. SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. 1. vydání. Praha: Academia, 1999.
148
35. SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. 1. vydání. Praha: Academia, 1999.
36. SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. díl. Varhanáři. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2003.
37. SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Vydání první. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2004.
38. SEHNAL, J. a kol. Směrnice pro dokumentaci varhan v českých zemích. Brno: Česká hudební společnost Brno, 1986.
39. SKOVAJSA, M.a kol. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. 1. Vydání. Praha: Portál, 2010.
40. Slovník české hudební kultury. 1. vydání . Praha: Hudební nakladatelství Editio Supraphon Praha, 1997.
41. Slovník ekonomie a sociálních věd. 1. vydání. Praha: E.W.A. Edition, s.r.o., 1995.
42. SMOLÍKOVÁ, M. ed. Management umění. 1. vydání. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2008.
43.SVOBODA, F. ROSENMAYER, T. Úvod do ekonomiky církevních organizací. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2004,
44. ŠKARABELOVÁ, S., NESHYBOVÁ, J. REKTOŘÍK, J.Ekonomika kultury a masmédií. 1. Vydání. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta, 2007.
45. WOLNY, G. Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch. III. Band. Znaimer Kreis. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1837.
149 46. WOLNÝ, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünner Diöcese. IV. Band. Brünn: Selbstverlag, 1861, s .210.
47. ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde, 1999.
Prameny:
1. Farní kronika II Bítov na FÚ Starý Petřín
2. Farní kronika Blížkovic na FÚ Moravské Budějovice od roku cca 1680.
3. Farní kronika Blížkovic na FÚ Moravské Budějovice od roku 1947.
4. Farní kronika Horní Břečkov od roku 1946.
5. Farní kronika Lančov na FÚ ve Vranově nad Dyjí.
6. Farní kronika Lubnice, na FÚ Starý Petřín.
7. Farní kronika Lukov na FÚ Přímětice.
8. Farní kronika Stálky na FÚ Vranov nad Dyjí, nestránkováno.
9. Farní kronika Starý Petřín na FÚ Starý Petřín.
10. Farní kronika Vratěnín na FÚ ve Vratěníně od roku 1969
11. Farní kronika Vratěnín na FÚ ve Vratěníně z roku 1801
12. Geschichte der Pfarr zur Fratting na FÚ ve Vratěníně,
13. Haus-Protokoll Chvallatitz na FÚ Starý Petřín.
14. Hausprotocoll der Pfarre Schaffa na FÚ Vranov nad Dyjí.
150
15. Kronika Vranov nad Dyjí na FÚ Vranov nad Dyjí.
16. MICHEK, D. Restaurátorská zpráva. Varhanní stroj Vranov nad Dyjí (Jihomoravský kraj) kostel Nanebevzetí Panny Marie. Studénky, září 2010, s. 52.
17. Moravské zemské muzeum Brno, oddělení dějin hudby, depozitář Jevišovice. Dokumentace varhan, 491-522, č. 495 Jevišovice.
18. Moravské zemské muzeum Brno, oddělení dějin hudby, depozitář Jevišovice. Dokumentace varhan, 1217–1237, č. 1226 Lubnice.
19. Moravské zemské muzeum Brno, oddělení dějin hudby, depozitář Jevišovice. Dokumentace varhan, 1021–1051, č. 1046 Mašovice.
20. MZA Brno. Velkostatek Bítov. F-38, kr 8219,Bg. Kostelní účty.
21. MZA Brno. Velkostatek Bítov. F-38, kr 8230, ,Bg. Kostelní účty.
22. MZA Brno. Velkostatek Vranov nad Dyjí. F-97, event.č. 1691. Kostelní účty – Štítary 1727-1848.
23. MZA Brno. Velkostatek Vranov. F-97, kart. 1694; 82. Freiner kirchen fundation.
24. Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Fond bývalého památkového úřadu. karton 2, č. 369, Přemístění kostela a fary v Bítově.
25. Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Fond bývalého památkového úřadu. karton 2, č. 893. Kostel v zatopené obci Bítov.
26. Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Fond bývalého památkového úřadu. karton 29 složka 26, č. 2272, Chvalatice-farní kostel.
151 27. Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Fond bývalého památkového úřadu. karton 52, P52/5. Zámek a hrad v Bítově. Nestránkováno.
28. Národní památkový ústav ú.o.p. Brno. Státní seznam movitých kulturních památek.Brno:Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1965.
29. Návrh organologické komise ze dne 24. 2. 2006. Interní materiál Biskupství brněnského.
30. Návrh na generální opravu varhan v Lukově ze den 30. 4. 2002.Interní materiál Biskupství brněnského.
31. Protocolum domesticum Hostim na FÚ Pavlice.
32. Protocolum domesticum Parochie Vöttoviensis 1766 na FÚ Starý Petřín.
33. Protocolum domesticum Pavlitz 1785 na FÚ Pavlice.
34. Protokolní kniha konkurenčního výboru FÚ Bítov, uložena na FÚ Starý Petřín.
35. SEHNAL, J. MACEK, P. Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí. Odborný posudek. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Ústav hudební vědy. ze dne 3. 1. 2008.
36. SOA Znojmo., Farní úřad Citonice. F – 67, Kr. č. 82. Kostelní účty. Kirchen Rechnungen für Edmitz.1888-1907.
37. SOA Znojmo. Farní úřad Citonice. F – 67, Kr. 77. Inventář kostela a fary v Citonicích . Stav 1. prosince 1926.
38. SOA Znojmo. Farní úřad Citonice. F – 67, Kr. 77. Inventář kostela a fary v Citonicích . Stav 1. prosince 1926.
39. SOA Znojmo, Farní úřad Citonice. F – 67. Karton 6. Oprava varhan.
40. SOA Znojmo, Farní úřad Citonice. F – 67. Karton 3. Přehled příspěvků na opravu varhan.
152
41. SOA Znojmo. Farní úřad Chvalatice. K – I 609. Pamětní kniha.
42. SOA Znojmo.Farní úřad Jevišovice. F-13, inv.č. 138, kr. 5.
43. SOA Znojmo. Farní úřad Jevišovice. F-13. K – I -448. Geschichte der neu erbauten PfarrKirche zu Jaispitz.
44. SOA Znojmo. Farní úřad Jevišovice. F-13. K – I -448. Geschichte der neu erbauten PfarrKirche zu Jaispitz.
45. SOA Znojmo. Kronika obce Lubnice. K-I-1. Gedenkbuch der Gemeinde Hafnerluden.
46. SOA Znojmo. Farní úřad Lukov. F.50 , ev.č. 1519. Inventář.
47. SOA Znojmo. Farní úřad Lukov. F-51, č. 11. KirchenRechnungsbuch., 1902-1942.
48. SOA Znojmo. Farní úřad Štítary. F-71, kr. 3.Přehled příspěvků na opravu varhan.
49. SOA Znojmo. Gedenkbuch der Gemeinde Milleschitz. 1934-1936. .K – I 226.
50. SOA Znojmo. Gedenkbuch der Gemeinde Stalle. K-I 210.
51. SOA Znojmo. GedenkBuch der Gemeinde Liliendorf. K–I 425.
52. SOA Znojmo. Kronika obce Lesná.K–I 118.
53. SOA Znojmo. Kronika obce Štítary.K-I 449.
54. SOA Znojmo.Pamětní kniha obce Bezkov, K-I498.
55. Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Blížkovice.Farní kostel sv. Bartoloměje. 40712/7. 6294.
153 56. Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Horní Břečkov. Farní kostel sv. Klimenta. 6312.
57. Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Hostim . Farní kostel sv. Františka Serafínského. č. 6269.
58. Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Jevišovice. Farní kostel sv. Josefa . č. 6438.
59. Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Olbramkostel . Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. č. 6619.
60. Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Vranov nad Dyjí. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. r. č. 6905.
61. Spisový archiv NPÚ, ú.o.p. Brno. Znojmo. Vratěnín . Farní kostel sv. Jakuba. č. 6922.
62. Tóny baroka- obnova interiéru kostela. Žádost o grant.Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. Únor 2008.
63. Tóny baroka – záchrana varhan a výzdoby kostela. Příloha P2 Financování. k Žádosti o grant. P2A Rozpočet projektu.Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. Únor 2008.
64. Tóny baroka-záchrana varhan a výzdoby kostela ve Vranově nad Dyjí. Zjednodušená studie proveditelnosti. Reginální rozvojová agentura Jižní Moravy,Brno, Únor 2008.
65. Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo.Horní Břečkov. ev.č. 004598 NPÚ, ú.o.p.Brno.
66. Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Korolupy. ev.č. 004816. NPÚ, ú.o.p.Brno.
67. Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Olbramkostel. ev. č. 005013. NPÚ, ú.o.p. Brno.
154 68. Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo.Starý Petřín. ev.č. 005151 NPÚ,ú.o.p.Brno.
69. Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Šafov. ev.č. 005184 NPÚ, ú.o.p.Brno.
70. Ústřední seznam kulturních památek movitých. Okres Znojmo. Štítary. ev.č. 005220 NPÚ, ú.o.p. Brno.
71. Zápis o kolaudaci. Interní materiál Biskupství brněnského, ze dne 23. 6. 2006.
72. Zápis o prohlídce varhan ze dne 21.10.1995.Interní materiál Biskupství brněnského.
73. Žádost o povolení varhanářských prací ze dne 19. 3. 2003. Interní materiál Biskupství brněnského.
Internetové on-line zdroje
1. Církev římskokatolická: Základní dokument. [online] 2010 [cit. 18. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.cirkev.cz/res/data/016/001936.doc>.
2. Děkanství vranovské. [online] 2005 [cit. 10. 9. 2010]. Dostupné z
3. < http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/sumensky-kostel-uspel-v- praze20101124.html>.
4. Hudba na zámku v Uherčicích. [online] 2010 [cit. 10. 9. 2010]. Dostupné z<. http://www.zamek-uhercice.cz/index.php?ID=90>.
5. Hudební festival’10 Znojmo. Program. [online] 2010 [cit. 20. 9. 2010]. Dostupné z
155 6. IS CEDR III. Příjemci pomoci. [online] rok neuveden [cit. 3. 9. 2010]. Dostupné z
7. Jaký je způsob adoptování píšťal? [online] rok neuveden [cit. 30. 9. 2010]. Dostupné z< http://varhany.ergis.cz/index.php?lang=cz&menu=sbirka>.
8. Jihomoravský kraj. Granty a dotace. [online] 2008 [cit. 7. 9. 2010]. Dostupné z
9. Královéhradecký kraj.Dotační program na obnovu historických varhan nez rozdílu jejich umístění a bez ohledu na to, zda jsou či nejsou prohlášenou kulturní památkou.
10. LEDVINOVÁ, J., PEŠTA, K. Základy fundraisingu. [online] 2002[cit. 1. 12. 2010]. Dostupné z
11. Ministerstvo financí. Finanční mechanismus EHP/Norska 2009-2014.[online] 2007 [cit. 3. 12. 2010]. Dostupné z
12. Ministerstvo financí. Udělené granty pro českou republiku. FM EHP/Norsko 2004-2009. [online] 2010 [cit. 3. 12. 2010]. Dostupné z
13. Obec Plenkovice. [online] 2007 [cit. 10. 12. 2010] Dostupné z http://www.plenkovice.cz/index.php?ID=22>.
14. [online] 2008 [cit. 10. 11. 2010]. Dostupné z< http://www.kr- kralovehradecky.cz/cz/templates/kpg042009---obnova-historickych-varhan-22002/>.
15. [online] rok neuveden [cit. 10. 9. 2010]. Dostupné z
156
17. [online] 2008 [cit.1.10.2010]. Dostupnéz
18. [online] rok neuveden [cit. 3. 9.2010]. Dostupné z < http://www.hornibreckov.cz/o- obci/historie/,> .
19. [online] rok neuveden [cit. 10. 9. 2010]. Dostupné z
20. [online] rok neuveden [cit. 19. 9.2010]. Dostupné z
21. [online] 2006 [cit. 20. 9.2010]. Dostupné z
22. [online] 2007 [cit. 22. 9. 2010]. Dostupné z < http://obecsumna.blog.cz/0710/kostel-v- sumne >.
23. [online] 2008 [cit. 22. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=tiskovy- mluvci-pro-sveceni-kostela-na- sumne-zakladni-informace&cisloclanku=2008080017>.
24. [online] rok neuveden [cit. 7. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.kr- jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=19&TypeID=1>.
25. [online] rok neuveden [cit. 7. 10. 2010]. Dostupné z < http://www.ouvranov.cz/historie.htm >.
26. [ Online] 2007 [cit. 3. 12. 2010]. Dostupné z
27. [online] rok neuveden [cit. 7. 10. 2010]. Dostupné z http://prosle- poptavky.abc.cz/poptavka/189340- tony-baroka-obnova-interieru-kostela/.
157 28. [online] 2002[cit. 1. 12. 2010]. Dostupné z < http://www.fundraising.cz/knihovna/knihovna/knihy-v-elektronicke-podobe/zaklady- fundraisingu-kapitola-10>.
29. [online] rok neuveden [cit. 19. 10. 2010]. Dostupné z < http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/registrace-a- evidence/zakon_o_cirkvich_a_nabozenskych_spolecnostech.doc >.
30.[online] 2010 [cit. 3. 12. 2010]. Dostupné z
31. Poškozené a zničené kaple v ČR. Dotace. [online] 2008 [cit. 3. 9. 2010]. Dostupné z
32. Pravidla a postupy pro implementaci Norského finančního mechanismu 2004-2009. [online] 2007 [cit. 1. 12. 2010]. Dostupné z
34. Šumenský kostel uspěl v Praze. [online] 2010 [cit. 26. 11. 2010]. Dostupné z
35. Usnesení č. 9/09/KK 01 z 1. zasedání Komise pro kulturu a památkovou péči Rady Jihomoravského kraje konaného dne 28. ledna 2009. [online] 2008 [cit. 25. 10. 2010]. Dostupné z< http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=52576&TypeID=1>.
36. Veřejná zakázka - Tóny baroka – záchrana varhanního stroje. [online] 2010 [cit. 31. 10. 2010]. Dostupné z
37. SOCHORA , P. Varhany na Zlínsku. Bakalářská práce. s. 95 – 96. [online] 2007 [cit. 25.5.2010] Dostupné z
158 Odborná periodika – on line
1. KOUKAL, P. Varhanářství v českých zemích II.VIII. Varhany a jejich opravy. Hudební rozhledy 8/10. [online] 2010 [cit.12.10. 2010]. Dostupné z
2. MICHEK, D. In STÝBLOVÁ, B. Varhanářství v českých zemích II.IX.Dalibor Michek. Studénky. Hudební rozhledy 09/09. [online] 2009 [cit. 22. 9. 2010]. Dostupné z
3. ROHÁČ, I. I. In KOUKAL, P. Varhanářství v českých zemích II.VI. Organ Service Roháč – Juráň, Olomouc. Hudební rozhledy 6/10. [online] 2010 [cit. 18. 9. 2010]. Dostupné z
4. SEHNAL, J. In. SLIMÁČKOVÁ, J. Rozhovor s historikem Jiřím Sehnalem. Psáno pro časopis Harmonie 2004/12. [online] 2005 [cit. 21. 9. 2010]. Dostupné z < http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Rozhovor –s-historikem-Jirim- Sehnalem-08~leden~2005/>.
5. STÝBLOVÁ, B. Varhanářství v českých zemích II.IX. Dalibor Michek. Studénky. Hudební rozhledy 09/09. [online] 2009 [cit. 20. 9. 2010]. Dostupné z
6. SVOBODA, Š. In Koukal., P. Varhanářství v českých zemích II.VII. Organologové (Marek Čihař, Štěpán Svoboda). Hudební rozhledy 7/10. [online] 2010 [cit. 15. 11. 2010]. Dostupné z
Odborná periodika
1. SEHNAL, J. Galerie moravských varhan – Vranov n. Dyjí. In Vlastivědný věstník moravský. Ročník 25, 1973, sešit 1. Brno: Musejní spolek v Brně.
159
Zákony
1. Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů. § 18. Odst. 7. [online] 2010[cit. 9. 12. 2010]. Dostupné z
2. Zákon č. 117/2001 Sb. Zákon o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů.. [online] 2010[cit. 15. 10. 2010]. Dostupné z
3. Zákon č. 3/2002 Sb. O církvích a náboženských společnostech. [online] 2003-2010[cit. 30. 10. 2010]. Dostupné z
4. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn . [online] 2008 [cit. 20. 11. 2010]. Dostupné z
Osobní, telefonická a e-mailová sdělení 1. E-mailové sdělení organologa NPÚ ú.p. Praha Koukala ze dne 26.10.2010. 2. Osobní sdělení diecézního organologa Múčky 3. Osobní sdělení faráře P.Bobka.. 4. Osobní sdělení faráře P. Dundy . 5. Osobní sdělení faráře P. Hudce. 6. Osobní sdělení faráře P. Máši. 7. Osobní sdělení faráře P. Plíška. 8. Osobní sdělení hudebního historika Malého. 9. Osobní sdělení kastelána hradu Bítov Bindera.
160 10. Osobní sdělení kastelána zámku Vranov nad Dyjí Janíčka. 11. Osobní sdělení kostelnice Holíkové. 12. Osobní sdělení technického administrátora Buly. 13. Osobní sdělení technického administrátora Muchy. 14. Osobní sdělení varhanáře - restaurátora Michka. 15. Osobní sdělení varhanice Holíkové. 16. Osobní sdělení varhaníka Vyskota. 17. Telefonické sdělení pracovníka Biskupství brněnského Gerbricha. 18. Telefonické sdělení varhanáře Stehlíka. 19. Telefonické sdělení vedoucího manažera projektu Tóny baroka Presse.
161 8 PŘÍLOHY
SEZNAM PŔÍLOH:
Příloha č. 1 Souhrnná tabulka640 - Dochované varhany v děkanství Vranov nad Dyjí.
Příloha č. 2 Svolení děkanství znojemského k dokumentaci varhan v děkanství vranovském.
640Typ tabulky převzat podle: SOCHORA , P. Varhany na Zlínsku. Bakalářská práce. s. 95 – 96. [online] 2007 [cit. 25.5.2010] Dostupné z
162
Příloha č. 1 – Souhrnná tabulka641 - Dochované varhany v děkanství Vranov nad Dyjí. Lokace Stavitel Rok Poč. P. Traktu Vzd Zajímavost Stav varhan Stav- man rej ra ušni by . . ce Bezkov A. Franz 1888 1 5 Mech. Zás. Pedál-jen spojka Potřebují ošetřit proti Kurka červotoči, naladit a seřídit Bítov-kostel Josef Petřík 1935 1 10 Pneum. Výp červotoč sv. Václava . Bítov-kostel Christoph 1850 1? Mech. Zás. Ve 30. letech sv. Václava Erler 20.století zatopený Opus 55 zatopeny přehradou Bítov-kaple Christoph 1845 1 12 Mech. Zás. Obrácená barva Nutno restaurovat Nanebevzetí Erler klávesnice -Památkově chráněny Panny Marie -harmonika Blížkovice Karel Zadák 1979 2 12 Pneum. Výp svou přestavbu Potřebují Opus 7 . (Fr. Mölzer ) vyčistit,naladit a seřídit v r. 1979 Karel Zadák označil jako opus 7 Citonice Antonín 1903 2 8 Pneum. Kuž. Katastrofální stav Mölzer Horní Ignác Florián Cca. 2 11 Mech. Zás. Zdobení typ A - Cenný nástroj, ve Břečkov Casparides 1750 špatném stavu, nutná (přestavba positi GO, nutno restaurovat I.Reinold v 19. - Památkově chráněny 1811,1847) st. Hostim Karel Zadák 1984 1 9 Pneum. Výp svou přestavbu Potřebují naladit a Opus 20 (An. Mölzer) seřídit v r. 1984 Karel Zadák označil jako opus 20 Chvalatice Benedikt 1852 1 8 Mech. Zás. Zdobení typ A i Varhany potřebují Latzl B restaurovat Jevišovice Antonín 1748 1 10 Mech. Zás Zdobení typ C Památkově chráněny Richter - potřebují restaurovat Korolupy Karel Cca 1 7 Pneum. Kuž. Památkově chráněny Neusser 1900 Lančov Josef 1778? 1 7 Mech. Zás. Hnědá V současné době Silberbauer klávesnice, probíhá restaurování tordované a zdobené píšťaly, možná Casparides Lesná Firma 1894 1 5 Mech. Kuž. Varhany potřebují Maurachers vyčistit, naladit a seřídit Mathias Söhne
641Typ tabulky převzat podle: SOCHORA , P. Varhany na Zlínsku. Bakalářská práce. s. 95 – 96. [online] 2007 [cit. 25.5.2010] Dostupné z
163 Lokace Stavitel Rok Poč. P. Traktu Vzd Zajímavost Stav varhan stavb man rej ra ušni y . . ce Lubnice Johan 1925 1 7 Pneum. Kuž. Varhany potřebují Neusser ml. opravit měch, naladit a seřídit Lokace Stavitel Rok Poč. Po Traktu Vzd Zajímavost Stav varhan stavb man č. ra ušni y . rej. ce Lukov Ignác 1841 1 10 Mech. Zás. Obrácená barva Varhany potřebují Reinold klávesnie naladit - zdobení tzv. - doporučuji odborný vlaštovčími organologický průzkum křídly Mašovice Benedikt 1867 1 10 Mech. Zás. Zdobení píšťal Varhany potřebují Latzl typ A restaurovat Milíčovice Franz 1902 1 5 Mech. Zás. Varhany potřebují Strommer vyčistit ,naladit, ošetřit proti červotoči a odstranit mechanické závady Olbramkostel Josef cca 1 7 Mech. Zás. Zdobená skříň Památkově chráněny Silberbauer 1870 -varhany jsou po restaurování -potřebují naladit Pavlice Firma 1996 1 6 Mech. Zás. Výborný stav Varhany Opus 102 Plenkovice Karel Zadák 1 5 Pneum. Kuž. svou přestavbu Varhany jsou v dobrém Opus 48 1904 (J. Hubička ) stavu 2000 v r. 1979 Karel Zadák označil jako opus 48 Stálky Mathias 1872 1 11 Mech. Kuž. Krásná Nástroj je nedotčený, - Mettal romantika červotoč, vyčištění, naladění Starý Petřín Ignác 1847 1 8 Mech. Zás Vlaštovčí křídla Památkově chráněny Reinold na klávesách -potřebují restaurovat Benedikt Latzl Šafov Benedikt 1870 2 12 Mech. Zás. Přestavba Památkově chráněny Latzl Benediktem Latzlem Štítary Benedikt 1883 2 17 Mech. Zás. U druhého Památkově chráněny Latzl manuálu píšťaly -potřebují restaurovat tordované a zdobení typ D Šumná Digitální elektronické varhany Vranov-kaple Václav nebo Kole 1 8 Mech. Zás. Hnědá kláves. Nutno restaurovat Panny Marie Ignác Florián m r. P - zdobení tzv. -Památkově chráněny Casparides 1720 vlaštovčími křídly Vranov- Josef 1778 2 15 Mech. Zás. Obrácená barva Památkově chráněny kostel Silberbauer klávesnie -výborný stav po Nanebevzetí restaurování Panny Marie Vratěnín Ignác Florián Po r. 2 14 Mech. Zás. Hnědá Památkově chráněny Casparides a 1773 klávesnice -potřebují restaurovat Josef Silberbauer
164 Použité zkratky: Mech. = mechanická, Poč. rej. = počet rejstříků, Poč.man. = počet manualů Kuž. = kuželková,Výp. = výpustková vzdušnice, Zás. = zásuvková vzdušnice, P= positiv
165 Příloha č. 2 Svolení děkanství znojemského k dokumentaci varhan v děkanství vranovském.
166