Možnosti Řešení Zabezpečování Služeb V Malých Obcích

EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA

Možnosti řešení zabezpečování služeb v malých obcích

Diplomová práce

DANIEL CEPR

Vedoucí práce: Ing. Michal Struk, Ph.D.

Katedra regionální ekonomie a správy Program Regionální rozvoj a správa Brno 2021

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZABEZPEČOVÁNÍ SLUŽEB V MALÝCH OBCÍCH

Bibliografický záznam

Autor: Daniel Cepr Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita Katedra regionální ekonomie a správy Název práce: Možnosti řešení zabezpečování služeb v malých obcích Studijní program: Regionální rozvoj a správa Vedoucí práce: Ing. Michal Struk, Ph.D. Rok: 2021 Počet stran: 77 Klíčová slova: malé obce, poskytování služeb, problémy malých obcí

2 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZABEZPEČOVÁNÍ SLUŽEB V MALÝCH OBCÍCH

Bibliographic record

Author: Daniel Cepr Faculty of Economics and Administration Masaryk University Department of Regional Economics and Administration Title of Thesis: POSSIBILITIES OF SOLUTIONS FOR SECOURING SERVICES IN SMALL MUNICIPALITIES Degree Programme: Regional Development and Administration Supervisor: Ing. Michal Struk, Ph.D. Year: 2021 Number of Pages: 77 Keywords: small municipalities, securing services, problems of small municipalities

3 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZABEZPEČOVÁNÍ SLUŽEB V MALÝCH OBCÍCH

Anotace

Tato diplomová práce bude mít za cíl navrhnout možnosti řešení problému malých obcí (do 500 obyvatel) v okrese Humenné se zabezpečováním služeb (zejména komerčních) a tím, jak je v dané obci udržet. Dále bude poukázáno na to, jak tyto obce zabezpečují svoji obslužnost nad rámec zákonných povinností a jak se s tím vyrovnávají. Zkoumány budou také problémy a potenciální hrozby malých obcí, to, jak jim čelí a jak se s nimi vyrovnávají.

4 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZABEZPEČOVÁNÍ SLUŽEB V MALÝCH OBCÍCH

Abstract

This diploma thesis will aim to propose solutions to the problems of small municipalities (up to 500 inhabitants) in the Humenné district with the provision of services (especially commercial ones) and how to keep them inside. Further, it will be shown how these municipalities secure their administration beyond legal obligations and how they deal with it. Problems and future potential threats of small municipalities will be also examined, how they face them and how to deal with those problems.

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZABEZPEČOVÁNÍ SLUŽEB V MALÝCH OBCÍCH

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Možnosti řešení zabezpečování služeb v malých obcích vypracoval samostatně pod vedením Ing.Michala Struka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně 13. května 2021 ...... Daniel Cepr

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZABEZPEČOVÁNÍ SLUŽEB V MALÝCH OBCÍCH

Poděkování

Rád bych poděkoval především svému vedoucímu práce – panu Strukovi za jeho skvělý přístup, pevné nervy s mojí osobou, komunikativnost a rychlé reagování a také za cenné připomínky k práci. Nikdy jsem neměl lepšího školitele! Dále bych rád poděkoval své paní, která mě přivedla k nápadu na toto téma diplomové práce, za její podporu při psaní, stejně jako své rodině a psíkovi (Nebojte, už se Vám všem pokusím věnovat daleko více, když už je po všem!). V neposlední řadě bych rád poděkoval svým přátelům a studentům i personálu z koleje Klácelova, kteří tam vytvářejí tak skvělou atmosféru, že se člověk cítí jako doma a je v naprosté duševní pohodě.

OBSAH

Obsah

Seznam Grafů 13

Seznam obrázků 15

Seznam pojmů a zkratek 16

Úvod 17

1 Malé obce a venkov 19 1.1 Úkoly obcí ...... 19 1.2 Proměna venkova v průběhu posledních dekád ...... 21 1.3 Problémy malých obcí ...... 25 1.4 Možnosti navýšení úspor v obecních rozpočtech ...... 31

2 Malé obce v okrese Humenné 34 2.1 Výběr zkoumané oblasti ...... 34 2.2 Vývojové socio-demografické trendy ...... 36

3 Příklady konkrétních problémů zkoumané oblasti 44 3.1 Nejčastější problémy obcí ...... 44 3.2 Možnosti řešení identifikovaných problémů ...... 56

Závěr 67

Použité zdroje 69

Seznam příloh 74

ÚVOD

Seznam Grafů

Název grafu strana

Graf č. 1: Podíl Slovenských výrobků na domácím trhu 23

Graf č. 2 : Změny v počtech obyvatel ve zkoumané oblasti v letech 1995-2019 37

Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel v malých obcích okresu Humenné v letech 1995- 38 2019

Graf č. 4: Procentuální změny počtu obyvatel v obcích za období 1995-2019 39

Graf č. 5: Vývoj počtu dětí do 15 let věku v letech 1996-2019 40

Graf č. 6: Vývoj počtu dětí do 15 let věku ve vybraných obcích v letech 1996-2019 40

Graf č. 7: Srovnání věkových skupin v letech 1996 a 2019 41

Graf č. 8 : Vývoj čistých příjmů na člena domácnosti v Prešově v € 43

Graf č. 9 : Míra nezaměstnanosti v okrese Humenné v letech 2001-2019 43

45 Graf č. 10 : Nejčastější problémy obcí

45 Graf č. 11 : Zastoupení služeb v obcích 48 Graf č. 12: Pracovní příležitosti v obcích

Graf č. 13 : Odhad průměrných mezd v obcích 49

Graf č. 14: Výdaje obcí na samosprávu 50

Graf č. 15 : Výdaje obcí na SS v přenesené působnosti 51

51 Graf č. 16: Nejnákladnější položky v rozpočtu obcí

52 Graf č. 17: Možnosti dlouhodobého bydlení v obcích

13 ÚVOD

Graf č. 18 : Hodnocení stavu komunikací v obci a okolí 53

55 Graf č. 19 : Investiční projekty obcí za posledních 10 let

56 Graf č. 20 : Investiční projekty obcí do budoucna

Graf č. 21 : Názor vedení obcí na slučování obcí 60

63 Graf č. 22 : Možnosti krátkodobého ubytování a stravování v obcích

Graf č. 23 : Možnosti pro cestovní ruch v obcích 64

14 ÚVOD

Seznam obrázků

Název obrázku Strana

Obrázek č. 1: Formy meziobecní spolupráce na Slovensku 32

Obrázek č. 2 : Priority politiky soudržnosti 2021-2027 33

Obrázek č. 3 : Počet obyvatel v obcích Slovenské republiky z roku 35 2011

Obrázek č. 4 : Mapa okresu Humenné – počet obyvatel v obcích 36 (2011)

Obrázek č. 5 : Příklady odlehlých obcí na sever od Humenného 47

Obrázek č. 6 : Obce a jejich okolí s nejhorším stavem komunikací 54

Obrázek č. 7 : Příklad chybějící pozemní komunikace 57

Obrázek č. 8 : Příklady možností sloučení obcí 61

66 Obrázek č. 9: Způsob řešení nedostatečného signálu v obcích kolem Ruské Poruby

15 ÚVOD

Seznam pojmů a zkratek

ČOV – Čistička odpadních vod DPH – Daň z přidané hodnoty DVS – Deník veřejné správy EU – Evropská unie JZD – Jednotné zemědělské družstvo MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MU – Masarykova univerzita NP – Národní park OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OÚ – Obecní úřad SK – Slovensko SMS – Sdružení místních samospráv SR – Slovenská republika SS – Státní správa TASR – Tisková agentura Slovenské republiky VS – Veřejná správa VŠE – Vysoká škola ekonomická

16 ÚVOD

Úvod

Malé obce jsou uchovatelé hodnot a lidových tradic, synonyma k poctivosti a opravdovosti, centra chataření a chalupaření. Místa lidských kořenů, kde většinou vládne laskavost, přátelskost, klid a lidská blízkost. Jsou to místa kam většina lidí z měst utíká před každodenní realitou a stresem.

Mnoho takovýchto malých obcí ovšem řeší nejrůznější problémy, a to zejména finanční, demografické, vyšší nezaměstnanost související s nedostatkem pracovních míst a dostupnost veřejných služeb.

Kvůli nízkému počtu obyvatel je totiž téměř nemožné zajistit některé služby, které jsou ve větších obcích považovány dnes již téměř za samozřejmost – např. bankomat, obchod, lékárnu, školu apod. nebo je na svém území dlouhodobě udržet.

Stárnoucí obyvatelé v těchto obcích (zejména v okrajových sídlech) jsou přitom často odkázáni výlučně na služby, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti jejich obce, případně okolních obcí. S problémem stárnoucí populace v těchto obcích souvisí také záporná vnitřní migrace obyvatel – především mladší generace ať už z důvodu studia, nedostatku pracovních příležitostí, nízkého platového ohodnocení v daném regionu apod.

Pro malé obce je obecně prakticky nemožné zaměstnat většinu obyvatel v místě jejich bydliště a ani to není jejich cílem. Nedostatek volných pracovních pozic v blízkém okolí takovýchto obcí ovšem vede v lepším případě k dojíždění za prací (často i desítky kilometrů daleko) a v horším případě k již zmiňovanému stěhování do sídel s vyšší nabídkou práce nebo do jejich blízkosti, rostoucí suburbanizaci a vylidňování některých venkovských sídel – zejména těch odlehlých. Příklad takovéhoto „městečka duchů“ můžeme najít například v obci Milovice u Prahy1.

Další problém vzniká při zabezpečování obslužnosti obce. Většina peněz z rozpočtu bývá totiž často vynaložena na zabezpečení základních zákonem daných úkonů. Pokud jsou tedy příjmy obce nízké, nemůže zajistit nic jiného nad rámec svých povinností a nemá tedy prostor na další rozvoj, přilákání nových obyvatel a zabezpečení veřejných statků, které jsou běžně financovány právě z rozpočtu obce a

1 Obec Milovice nyní prochází obrovskou rekonstrukcí a postupně se sem lidé vrací. Původně tu přebývali hlavně Sovětští vojáci, po kterých zůstala obec vylidněná.

17 ÚVOD jejích příspěvkových organizací. Není proto výjimkou, že v některých obcích chybí peníze na pokrytí výdajů za věci, které většině lidí přijdou samozřejmé. Mezi tyto výdaje řadíme např. výdaje za veřejné osvětlení, veřejnou komunikaci, platy nebo provoz školy apod., i když by to bylo společensky velmi přínosné.

V některých případech může být problém i nekompetentnost vedení obce a nízké zkušenosti s její správou, kterou, v případě těch nejmenších obcí, dělá často jen starosta (a ani ne na plný úvazek), případně účetní. V jiných případech je obec nucena outsourcovat služby, k jejichž pokrytí nemá dostatečné personální zdroje. Dobrý příklad nekompetentnosti své nové starostky můžeme najít na počátku roku 2019 v obci Fekišovce (přibližně 300 obyvatel), kdy se kvůli jejímu nedůstojnému jednání, které bylo místy dokonce v rozporu se zákonem, 4 z 5 obecních zastupitelů v krátké době vzdali svého mandátu.

Na stránkách této diplomové práce bude poukázáno na to, jak takovéto obce z předem vybraného regionu Humenné na Slovensku zabezpečují svoji obslužnost nad rámec zákonných povinností. Blíže budou zkoumány konkrétní místní problémy těchto obcí a také jejich potenciální hrozby. Zanalyzovány budou především opakovaně uváděné problémy, to, jak jim územní jednotky čelí a bude provedeno srovnání se zahraničními zkušenostmi.

Jak nejlépe mohou malé obce využít svůj potenciál a konkurenční výhodu? Májí tyto obce ještě šanci nebo je jich většina definitivně odsouzena k zániku? Co se musí stát pro to, aby se těmto obcím začalo lépe dařit ať už populačně, finančně nebo jednoduše z hlediska variability nabízených služeb? Dokážou pro to něco udělat obce samotné nebo musí přijít zásah v podobě nějaké pomoci zvenčí? Na tyto otázky se v průběhu výzkumu budu snažit najít odpověď. Přínos malých obcí může totiž být větší, než se na první pohled zdá.

Konkrétní data budou získána online pomocí dotazníkového šetření a také formou řízených rozhovorů se zástupci vybraných obcí na východě Slovenska.

18 MALÉ OBCE A VENKOV

1 Malé obce a venkov

Před přistoupením k vytyčení problémové oblasti a představením konkrétních informací, budou v této kapitole obecně vytyčeny některé pojmy, na které bude navázáno v další části práce.

1.1 Úkoly obcí

Veřejnou správu můžeme zjednodušeně definovat jako správu veřejných věcí ve veřejném zájmu. Dle Nunvářové (2014) lze pojem chápat buď jako soustavu institucí vykonávajících veřejnou správu nebo jako činnost zaměřenu k zabezpečování veřejných potřeb na úrovni státní správy a územní samosprávy. Na Slovensku, na rozdíl od České republiky, je aplikován tzv. Duální (oddělený model), který se vyznačuje oddělením státní správy od samosprávy (Papcunová, 2020).

Jak u nás, tak na Slovensku existuje dvoustupňový systém územní samosprávy, který dělí území na vyšší územní samosprávní celky – kraje, a základní samosprávní celky – obce.

Právě obce, o které především v této práci půjde, se snaží zajistit kvalitní správu věcí veřejných směrem k zabezpečování zájmů a potřeb svých občanů. Mají tak širokou škálu úkolů a povinností, které musí plnit, aby zabezpečovali svůj bezproblémový chod, a to jak v rámci samostatné, tak přenesené působnosti. Dle Ministerstva pro místní rozvoj (2010) mezi hlavní úkoly patří:

 Výkon státní správy v přenesené působnosti, jejíž rozsah je určený zákony a jejíž náklady má financovat stát. Obec tak jedná ve jménu státu a na jeho zodpovědnost a to vydáním tzv. nařízení obce nebo správním rozhodnutím. V praxi bohužel platí, že příspěvek státu na výkon SS většinou nepokrývá všechny náklady s ní spojené, což je dlouhodobý problém jak v Čechách, tak i na Slovensku. V praxi se jedná hlavně o výkon rozhodovacích činností, který je tak přiblížen co nejblíže k občanům. Např. evidence obyvatel, regionální školství, vydávání stavebního povolení apod. (Rok v obci, 2020).  Zajištění chodu obce, tedy:  Péče o majetek, jehož vlastnictví umožňuje dle Papcunové (2020) např. pozitivně ovlivňovat další rozvoj obce, výkon kompetencí v rámci samostatné a přenesené působnosti, zajistit příjmy do rozpočtu apod. Majetkem obce rozumíme především:

19 MALÉ OBCE A VENKOV

 Věci v jejím vlastnictví  Majetková práva Tato obecní aktiva mohou být využita na:  Výkon samosprávy: obecní úřad, obecní policie, školní zařízení, pozemky, sportoviště apod.  Veřejné účely: kulturní domy, místní komunikace, chodníky, kanalizace, ČOV apod.  Podnikatelskou činnost: pozemky, budovy, stavby, speciální počítačové programy apod. Obce mohou s majetkem disponovat a to následujícími způsoby:  Prodej  Pronájem  Svěření do správy  Vložení do obchodní společnosti  Založení neziskové organizace  Podnikání  Ručení  Fungování orgánů obce – dle DVS (2011):2  Starosta –stará se o správní věci obce  Zastupitelstvo – rozhoduje o konkrétních otázkách týkajících se života v obci (vypsány v zákoně),  Rada – není zakotvena v zákoně jako výkonný orgán, tak jako v ČR; poradní orgán starosty, (pouze, pokud ji zřídí zastupitelstvo)  Výbory, komise a zvláštní orgány obce – stálé nebo dočasné (pouze, pokud je zřídí zastupitelstvo)  Zajištění veřejných služeb – dle Papcunové (2020)  Základní služby:  základní školní docházka (přímo v obci nebo v rámci školního obvodu)  veřejné osvětlení  péče o veřejné prostranství, místní komunikace a zeleň  služby v rámci odpadového hospodářství atd.  Doplňkové:  Sociální – domov důchodců, dům smutku/naděje, jídelna pro seniory...

2 Tedy hlavně starosty a zastupitelstva. Tyto 2 orgány obce jsou souvztažné a jejich úkoly jsou rozděleny a zákonem konkretizovány.

20 MALÉ OBCE A VENKOV

 Kulturní – kulturní dům, kulturní program obce (oslava výročí, folklorní festival, živá hudba apod.)...  Sportovní – sportovní zařízení a hřiště, různé sportovní dny a soutěže...  Rozvoj obce – dle Papcunové (2020)  Zajištění podmínek pro život obyvatel a podnikání:  vytvoření územního plánu  budování inženýrských sítí (elektřina, plyn, voda, kanalizace apod.)  oprava a modernizace místních komunikací  zařízení pro volnočasové aktivity apod.  Vytvoření prostředí pro rozvoj občanských aktivit:  informování občanů o dění v obci  zapojení občanů do těchto aktivit  podpora těchto aktivit a zapojení občanů  Vytvoření podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit:  podpora místních podnikatelů a jejich zapojení do dění v obci

1.2 Proměna venkova v průběhu posledních dekád

Slovenský venkov procházel do počátku 90. let poměrně značnou přestavbou. Od roku 1990, začal upadat agrární sektor, který vytvářel většinu pracovních příležitostí na venkově a zemědělská družstva navíc v obcích podporovala rozvoj občanské a technické vybavenosti, nehledě na potravinovou soběstačnost celého Slovenska (Mach, 2017). Se zánikem těchto družstev přišel pochopitelně masivní zánik pracovních příležitostí, hlavně v oblastech méně rozvinutých regionů, zejména na východním Slovensku. Dle Macha (2017): „Tehdy v agrárním sektoru pracovalo více než 360 000 pracovníků. V současnosti v tomto sektoru pracuje jen asi 55 000 lidí.“

Tento zánik JZD úzce souvisí s privatizací a přechodem k tržnímu hospodářství. Navrácení majetku původním vlastníkům a vypořádání majetkových práv tak, aby měl tento majetek ještě nějaký rozvojový potenciál, bylo leckdy složité a problémové a často to tak znemožňovalo zamýšlené investiční projekty (Hrdina, 2010). Některé podniky procházely postupnou restrukturalizací a jiné postupně chátraly a vznikaly brownfieldy, které by v současnosti mohly být revitalizovány. Mezi investory je ale, bohužel, stále atraktivnější výstavba na tzv. greenfields, jejichž výstavba je stojí méně než obnova brownfields a jsou zde vyjasněna vlastnická práva.

21 MALÉ OBCE A VENKOV

Vyšší nezaměstnanost v důsledku zrušení pracovních pozic ale nezpůsobil pouze zánik JZD. V době industrializace se (zejména na území východního Slovenska) budovaly výrobní komplexy, které byly často tvořeny pouze jednou velkou firmou, která vytvářela pracovní příležitosti pro většinu obyvatel v příslušném okresu. Tyto podniky se bohužel ukázaly jako méně přispůsobivé na události po roce 1989, což vedlo k jejich zániku a také vyšší nezaměstnanosti na území, kde tyto podniky působily (Hrdina 2010).

Ze začátku nového tisíciletí byly vynakládány snahy o oživení venkova pomocí čerpání financí z eurofondů. Venkov začal být vyhledávaným místem pro chataření a chalupaření a rekreaci obecně. Později se objevují snahy o péči o životní prostředí a udržitelnost jak pro cestovní ruch, tak pro zemědělství, které začíná být více ekologické (Žoncová, Dubcová 2015).

Hrdina (2010) pokukazuje na změnu vývoje osídlení ze začátku 90. let minulého století. V tomto období se, díky suburbanizačnímu efektu, začaly mírně populačně zvětšovat malé obce, situované v blízkosti větších měst. Tato města mají poměrně konstantní počet obyvatel, ale počet obyvatel v malých venkovských obcích (do 1000 obyv.) zažívá kontinuální pokles již od roku 1950.

Buchta (2017) poukazuje na velký počet malých obcí do 1 000 obyvatel (více než 66 %) a obcí do 500 obyvatel (téměř 40 %). Dále poukazuje na problém vylidňování venkova (hlavně malých obcí v odlehlých oblastech, ale také jako celku) a stárnutí tamější populace. Zlom v pozitivním přirozeném růstu obyvatel nastal dle Hrdiny (2010) po roce 1989, kdy se tento dřívější pozitivní růst změnil na negativní a populace začala stárnout.

Program rozvoje venkova na Slovensku v minulém období, tedy 2014-2020, předvídal 2 možnosti řešení této problematiky a to: buď postupné vylidňování těchto obcí nebo jejich postupné oživování resp. integrace do větších celků.

Předsedkyně slovenského Venkovského parlamentu Mária Behanová (2017) komentuje pracovní mobilitu na venkově jako ekonomicky žádoucí, ale doplňuje, že ji provázejí i negativní sociální vlivy spojené s pozdějšími příjezdy z práce (nebo jen o víkendech) a kratším časem stráveném s rodinou.

Halgašová a Blaas (2017) poukazují na dlouhodobý úpadek potravinářského průmyslu, kvůli zániku JZD a také zvyšující se zahraniční konkurenci, která souvisí

22 MALÉ OBCE A VENKOV se vstupem Slovenska do EU v roce 2004, a v neposlední řadě import surovin i přes výrazné domácí přebytky. Halgašová (2017) doplňuje také to, že v důsledku vyšší DPH, která se začala snižovat až v posledních letech, než mají okolní státy se snižuje podíl slovenských výrobků na domácím trhu – viz. graf č.1.

Graf č. 1: Podíl Slovenských výrobků na domácím trhu

Zdroj: Mach F., Blaas G., Buchta S., Behanovská M., Halgašová J., Juhászová J., Šifel L., Šebo E., Lysák L., Mach F., Kerekeš J., Tlčik V., Nebusová Z., Baco P., Jankovič J., Mičúnek R., Sodoma V., Artim J., Mesároš V., Chovan V., Bencová K., Jakubec V., Cifra Š. Premeny slovenského vidieka, trendy ďalšieho vývoja v agrorezorte a na vidieku. Kam kráčaš agrokomplex? [Internet]. [Modra]: Slovenský zväz vidieckej turistiky a agroturistiky ve spolupráci s Neziskovou organizáciou rozvoja vidieckej turistiky, 16. 5. 2017. [cit. 14.1.2021]; Dostupné z: https://www.literarny-tyzdennik.sk/products/seminar- premeny-slovenskeho-vidieka-trendy-dalsieho-vyvoja-v-agrorezorte-a-na-vidieku/

Klesající podíl domácích potravin na obchodních pultech negativně ovlivňuje lokální produkci potravin. Vezmeme-li v potaz, že většina zemědělství není situována ve velkých městech, ale dále od nich, vychází zákonitě, že zemědělství je situováno spíše ve venkovských oblastech. Každý zahraniční produkt takto vytlačuje domácí produkty, jejichž prodej by mohl být zdrojem zisku těchto venkovských oblastí. Měl by tedy stát chránit tato lokální odvětví na úkor zahraničního obchodu? Vyplatil by se v této oblasti protekcionismus a bylo by to vůbec schůdné řešení? Vzhledem k nižším platům na venkově by se nejspíš muselo přistoupit i k nějaké formě státní dotace pro podniky zabývající se rostlinnou a živočišnou výrobou, neboť produkty od lokálních výrobců jsou leckdy i několikrát dražší, než ty zahraniční a spotřebitel s nižšími příjmy si pravděpodobně zvolí buď levnější zahraniční variantu nebo sáhne po produktu od velkého tuzemského producenta, který bude s nejvyšší pravděpodobností také levnější. Podpora státu by tedy mohla

23 MALÉ OBCE A VENKOV být využita buď na chod podnikání nebo jako kompenzace za to, že výrobci sníží cenu za své produkty. Otázkou ale zůstává, zda se takováto podpora makroekonomicky vyplatí.

Venkov prodělal během posledních několika dekád výše zmíněné působivé změny a s tím souvisejí některá specifika, která se k venkovu nyní pojí. Současný vývoj venkova provází v současnosti několik základních trendů, mezi které dle Buchty (2017) patří např.:  Vylidňování venkova – úbytek obyvatelstva, především v malých obcích v okrajových regionech, spojený se stárnutím obyvatel a nedostatkem pracovních příležitostí, který může v některých případech vést až k zániku obcí (především severovýchod Slovenska)  Stárnutí obyvatel – nejvyšší procento seniorů se nachází v obcích do 500 obyvatel  Nižší porodnost ve venkovských oblastech – přímo souvisí s vylidňováním venkova a starší populací, která je mimo reprodukční věk  Stagnující úroveň lidského kapitálu a slábnutí sociálního kapitálu – migrace kulturní elity do větších územních sídel  Suburbanizace – stěhování lidí do menších sídel v okolí měst, ale ponechání si trvalého bydliště ve městě, což ubírá těmto menším obcím daňové výnosy  Stále těžší podmínky pro výkon správy – nedostatek financí a profesionálů  Nízký počet zaměstnavatelů – málo pracovních příležitostí a jejich rychlý úbytek, nízká mzda, vyšší dlouhodobá nezaměstnanost  Vyšší nezaměstnanost venkova – souvisí s nízkým počtem zaměstnavatelů, lidé tak často musí do práce dojíždět, což může být obtížné zejména pro starší generaci těsně před důchodovým věkem, kteří se často musí spoléhat pouze na spoje hromadné dopravy, jejichž četnost je leckdy nedostatečná  Nižší dopravní obslužnost – méně spojů veřejné dopravy, pro dopravce není efektivní posilňovat spoje jen pro několik lidí, i když by to mohlo mít pro tamější společnost celkově pozitivní dopad  Nesoběstačnost obcí (pouze v některých případech)

24 MALÉ OBCE A VENKOV

1.3 Problémy malých obcí

Každá obec na světě čelí dennodenně svým problémům a vedení obcí se je snaží zvládnout dle svých nejlepších schopností a dovedností. Oproti větším sídlům mají však zejména malé obce horší postavení při jejich řešení, zejména kvůli své velikosti, rozpočtovému omezení atd.

Malé obce tvoří největší podíl sídelní struktury jak na Slovensku, tak v České republice a řešení těchto potíží je pro většinu z nich nad jejich síly nebo „běh na dlouhou trať“. Pokud se zamyslíme a použijeme dostupné zdroje, pak můžeme (pro větší přehlednost) tyto problémy rozdělit do několika základních kategorií:

1.3.1 Personální problém a vylidňování venkova Většina malých obcí se v této době potýká s klesajícím počtem obyvatel, což se některým venkovským obcím může stát v příštích pár desetiletích osudné. Kuczabski a Michalski (2013) poukazují na soustavný pokles porodnosti v zemích bývalého východního bloku, který trvá již několik let. Tento úbytek může být vysvětlen tzv. 2. demografickým přechodem3, který v 2. polovině 20. století postihl celou střední a východní Evropu. Populace stárne a nedochází k její obnově, zvláště v okrajových regionech s vysokým věkovým průměrem. Situaci rovněž negativně ovlivňují horší ekonomické podmínky, zánik některých pracovních pozic a s tím související vyšší nezaměstnanost. I z tohoto důvodu dochází k záporné migraci (hlavně mladší generace) do sídel (nebo jejich okolí) s větší variabilitou a množstvím pracovních příležitostí, vyššími příjmy a větším komfortem a kvalitou života. Jako příklad takto negativně ovlivněných zemí lze uvést např. Ukrajinu, Slovensko a také Českou republiku.

Viñas (2019) dodává, že snižující se počet obyvatel na venkově souvisí také s geografickou polohou obce. Okrajové nebo těžko přístupné obce čelí skutečné populační katastrofě – např. horské oblasti Kantábrie ve Španělsku.

Nedostatečné kvalitní personální zastoupení obcí je rovněž velice závažné, neboť to může negativně ovlivnit chod obce a život v ní. „Malým obcím chybí profesionálové.“ Takto komentuje situaci doc. Daniel Münich (2016). Komplikace dle něho představují např. nejednoznačnost právního systému nebo obrovský rozsah

3 2. demografický přechod se konal mezi lety 1965-1985 a vyznačoval se velkým poklesem porodnosti, při stejné mortalitě obyvatel.

25 MALÉ OBCE A VENKOV povinností, které vedení obce má. V důsledku těchto a mnohých dalších obtíží dochází k vyprazdňování obecních kas a napínání jejich rozpočtů. Peníze, které by tak mohly být využité směrem k občanům a rozvoji obce se musí složitě shánět přes dotace, do kterých člověk bez předchozích zkušeností jednoduše „nevidí“ a které mají ve většině případů nevyzpytatelný výsledek.

Obce potřebují všestranně talentované a schopné lidi do svých vedení, neboť zkušenější a kvalifikovanější vedení obce (ačkoliv to nemusí platit na 100 %) je schopno lépe zabezpečovat jejich chod a rozvoj a poskytovat kvalitní služby občanům.

1.3.2 Infrastrukturní a občanská vybavenost Hustá silniční síť a dobrý stav dopravní infrastruktury je klíčový pro rozvojové aktivity obcí, přilákání investorů a cestovní ruch. Nyní neberme v potaz pouze místní komunikace, jejichž stav má na starosti samotná obec a na jejichž opravy tak často nejsou v obecních rozpočtech úspory. Silnice II. a III. tříd, které mají spojovat obce a okresy jsou často v dezolátním stavu. Pro stát přitom oprava nebo vylepšení právě těchto pozemních komunikací nebývá prioritní, a proto na jejich opravy nevyčleňuje dostatečné množství peněz.

Neudržované silnice a díry v nich zasypané pouze štěrkem? I takto bohužel vypadají některé úseky na silnici z Humenného směrem k obci Závada. Problém je to přitom především pro obyvatele těch obcí, jimiž tato komunikace (nebo mnohé podobné) prochází. Pokud totiž zanedbáme existenci železniční dopravy, která stejně není ve většině zkoumaných malých obcí dostupná, vyjde nám, že tato cesta je jedinou možností, jak se dostat z místa bydliště do práce a center občanské vybavenosti a zpět. Nevyhovující stav, úzká vozovka a špatná dopravní dostupnost, nedostatek zastávek hromadné dopravy a nízká frekvence spojů (zejména o víkendech) navíc ve velké míře negativně ovlivňují rozhodnutí investorů, což v konečném důsledku přispívá k vyšší nezaměstnanosti nejen okrajových regionů.

Kromě špatné dopravní infrastruktury trpí obce také nedostatečnou technickou vybaveností. Technickou infrastrukturou rozumíme především stavby a sítě, které zlepšují kvalitu života v obci. Jedná se např. o: kanalizaci, vodovody, čističku odpadních vod, elektrické vedení atd. Obecně lze říci, že stav této infrastruktury koreluje s velikostí obce a její vzdáleností od města (Řežuchová, 2008). Pokud tedy bydlíte v menší obci poblíž většího sídla, existuje vysoká pravděpodobnost, že v obci

26 MALÉ OBCE A VENKOV naleznete veškerou potřebnou infrastrukturu. Jestliže se ale vydáte do odlehlejší obce, pravděpodobně tam vybavenost, na kterou jste zvyklí z domova, nenajdete.

Kromě slabší infrastruktury nedisponují menší odlehlé obce ani odpovídající občanskou vybaveností. Starost o veřejné prostranství a občanskou vybavenost, která je esenciální pro zvýšení kvality života, zejména v malých obcích, je tedy dalším příkladem problému, který obce řeší. Obyvatele těchto obcí musí proto dojíždět do takových obcí, které touto vybaveností disponují, což může, v některých případech, být pouze na několika místech v okrese. Obce mohou nejčastěji zřizovat instituce jako: vzdělávací zařízení, knihovny, zařízení pro zdravotní služby, sociální zařízení, městskou policii, kulturní středisko apod. Obecně lze ale říci, že vzhledem k napnutému rozpočtu si malé obce většinu těchto služeb nemohou dovolit svým občanům zprostředkovávat. Obce do 500 obyvatel totiž těžko zřídí městskou policii, neboť to bude nákladné a neefektivní, nezřídí školu nebo školku, protože nebude mít ve většině případů dostatek dětí (a to ani z vedlejších obcí), zejména v dlouhodobém horizontu a pravděpodobně nesežene pedagogický personál tak kvalitní jako ve větších sídlech.

Vzhledem ke stárnutí obyvatel venkovských oblastí je pro obec asi přínosné zřídit něco na způsob centra pro seniory, které by se určitě uživilo a zařídit alespoň mobilní lékařské služby (i kdyby měly být dostupné jen párkrát do týdne). Většina obcí také buduje tzv. domy smutku někde rovněž známé jako „domy naděje“.4

I u těch, pro obec nejvhodnějších, projektů ale přetrvává problém s nedostatkem financí. Proto většina obcí zřizuje pouze ta zařízení a služby, která jsou nezbytně potřeba.

1.3.3 Ekonomické Možnosti všech ekonomických subjektů jsou ohraničené jejich rozpočtovým omezením a u malých obcí tomu není jinak. Konkrétní čísla demonstruji na ukázce rozpočtu obce Ruská Poruba (viz. příloha č. 1.), jejíž rozpočet na rok 2020 činil po úpravách v přepočtu asi 2,2 mil. Kč na zhruba 200 obyvatel, kteří se v obci běžně zdržují většinu roku5. Po zjištění, že výdaje na zákonodárné a výkonné orgány a platy

4 Dům smutku/naděje je místo, kam se dá uložit zemřelá osoba do doby pohřbu a kam se může chodit modlit nebožtíkova rodina. V češtině pravděpodobně neexistuje synonymum pro tento výraz. 5 Počet obyvatel s trvalým bydlištěm v této obci je zhruba 230.

27 MALÉ OBCE A VENKOV zaměstnanců obecního úřadu tvořily více než 3/4 rozpočtu, vyplývá, že na vlastní rozvoj a ostatní výdaje zůstává obci na celý rok asi 700 000 Kč, což je necelých 300 kč na hlavu na měsíc. Na rozvojové aktivity celé obce, kde žije několik desítek lidí, je tedy měsíčně použito zhruba tolik finančních prostředků, kolik má přibližně k dispozici (s nějakou odchylkou) běžná rodina střední třídy v Praze, potažmo v Brně.

Problémem tedy zůstává nedostatek peněz v obecních pokladnách, protože veškerý rozpočet padne na výplaty a v lepším případě na zajištění alespoň některých veřejných služeb. S tím souvisí nedostatečný objem volných prostředků na opravy nebo realizaci větších investičních projektů jako oprava chodníků nebo místních pozemních komunikací, výstavba kanalizace apod. Na realizaci těchto projektů mohou obce zažádat o přidělení dotace, které pro ně mají velký význam, ale kvůli vysokému počtu žadatelů to nejsou peníze, na které se dá 100% spolehnout. Tyto dotace jsou navíc vázané na spoluúčast z obecního rozpočtu.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že díky fiskální decentralizaci a změnám ve financování obcí z roku 2004 (které jsou popsány níže) došlo ke zlepšení ve financování obcí, menším obcím chybí peníze i nadále.

Papcunová (2020) popisuje průběh fiskální decentralizace ve 2 etapách, ve kterých se zásadně změnilo financování územních samosprávních celků.  1. etapa: o Změna státních dotací na výkon samosprávy z účelových na neúčelové → vyšší autonomie samospráv při rozhodování s finančními prostředky  2.etapa: o Daň z příjmu fyzických osob se stává jedinou podílovou daní. V současnosti dělena v poměru 70 % místní samospráva, 30 % vyšší územní celek (stát nedostává nic). o Určení přerozdělovacích kritérií pro každou obec: . Počet obyvatel v důchodovém věku . Počet dětí v předškolním a školním věku . Počet obyvatel s trvalým pobytem v obci . Velikost obce

Obecně tedy i nadále platí, čím více obyvatel, tím více obdržených finančních prostředků.

28 MALÉ OBCE A VENKOV

1.3.4 Neefektivita poskytovaných služeb Radiměřský (2016) poukazuje na nízkou kvalitu služeb a jejich vysoké náklady v malých obcích. Podobný postoj zaujímá také ekonomka OECD Zuzana Šmídová. Polde Šmídové (2016) tkví problém v neefektivnosti poskytovaných služeb a jejich kvalitě. Poukazuje na příklady z Dánska nebo Norska, kde se aktivně přistupuje ke konsolidaci obcí na nižší počet, čímž se ruší některé náklady na správu obcí a vedení obcí tak může lépe zajišťovat služby pro svoje obyvatele. V Česku a na Slovensku se ovšem drtivá většina obcí slučovat nechce, ani kvůli snížení nákladů na platy a odvody některých svých zaměstnanců. Nově vzniklá obec by přitom získala nejen vyšší daňové příjmy, ale také by mohla poskytovat větší množství služeb. Odpůrci ovšem argumentují tím, že větší politickou odpovědností, kontrolou a nižší anonymitou bude disponovat spíše vyšší počet malých obcí. Obce se tudíž většinově přiklánějí k různým formám meziobecní spolupráce a ponechávají si svoji vlastní nezávislost.

Na toto tvrzení navazuje Libor Dušek z VŠE (2016), který hovoří o neefektivnosti veřejných služeb, které jsou často využívány jen několika málo desítkami občanů, a jejich nabídce, která není nijak rozmanitá. Pro obec je navíc extrémně obtížné tyto služby udržet na svém území. V malých obcích se často nenacházejí služby, které jsou v těch větších brány již téměř jako samozřejmost, neboť je obec nedokáže poskytovat nebo se to soukromím poskytovatelům jednoduše nevyplatí. Jako příklad můžeme uvést: bankomat, poštu, školu, obchod, kroužky pro děti apod.

Počet obyvatel je tedy jedním ze základních prvků této problematiky. Dalším takovým prvkem, jak uvádí pro TASR (2020) mluvčí Ministerstva vnitra SR Michaela Paulenová, je způsob nastavení financování samospráv. Část příjmů obcí je totiž vázána právě na počet obyvatel a často se proto stává, že malým obcím chybí finanční prostředky. Paulenová přímo podotýká: „Většina příjmů se využije na chod obce, administrativu a mzdy a nezbývají peníze na služby, které by měla obec zabezpečovat.“

1.3.5 Dostupnost služeb v okrajových regionech Dostupnost služeb v okrajových regionech je nízká a jejich rozmanitost je spíše skromná. V periferních regionech není dostatečně rozvinutý trh a proto je zde nižší produktivita obchodů (Öner, 2016). Dalším důvodem je nízký a stále klesající počet obyvatel a jeho stárnutí, tzn. snižující se možnosti odbytu. Vybavenost okrajových obcí službami je také značně ovlivněna i pracovní dojížďkou (Tonev a kol., 2018).

29 MALÉ OBCE A VENKOV

Nedostatečná dostupnost maloobchodu a služeb je přitom globální problém téměř všude na světě, jak ve svých pracích poukazují např. již zmíněný Öner (2016) na příkladu Švédska, Schiffling a kol. (2015) představují situaci ve Skotsku nebo Van Leeuwen a Rietveld (2011) ve studii o Anglii, Francii, Nizozemsku, Polsku a Portugalsku. Důkaz o tom, že situace je obdobná i u našich sousedů na Slovensku podávají např. Križan a kol. (2014).

„Firmy poskytující komerční služby (maloobchod, finančnictví ad.) precizně volí lokace pro své podnikání. V tomto směru pro ně venkovský prostor není příliš zajímavý.“ (Kunc a kol., 2013). Toto zjištění nás samozřejmě příliš nepřekvapí, neboť komerčním firmám jde o maximalizaci zisku, přičemž většího zisku snáze dosáhnou ve větších územních sídlech než v malých obcích. Z odlehlých obcí (zejména v okrajových regionech) se takto ale ztrácí i provozovny posledních komerčních služeb jako obchod s potravinami (Karlsson, 2012). Právě tyto obchody jsou zvláště pro malé obce extrémně důležité hned z několika důvodů: Zaprvé starší generace, nejvíce zastoupena právě v těchto obcích, již nemusí mít ani dostatek sil ani možností nakoupit si základní potravy jinde než v místě svého bydliště. Zadruhé je, dle Bailey (2010), nepravděpodobné, že by se noví obyvatelé (a to zejména mladé rodiny s dětmi) chtěli přestěhovat na místo, kde si není možné nakoupit potraviny. Jedná se tedy o jednu z možných překážek při snaze přilákat do obce nové obyvatele.

Podobně jako maloobchody jsou v takovýchto obcích zasaženy hospody, pro které je situace extrémně nepříznivá (zvláště v aktuální době koronaviru). Ačkoliv se v každé obci najdou obyvatelé, kteří toto místo navštěvují, tak jich často není tolik, aby se majiteli vyplatilo hospodu držet v chodu (Váchalová, 2010). Hospoda je přitom, ze sociálního hlediska, velmi důležité místo, kde se obyvatelé schází, probírají místní události a dění v obci a plánují či organizují akce, které se mají v obci konat (Zemánek, 2003).

Ostatní služby, dle Kunce a kol. (2013) se již na území venkovských obcí v okrajových regionech nevyskytují nějaký čas nebo postupně toto prostředí opustí. Pravdou je, že v menších obcích již dnes jen výjimečně nalezneme: školy, školky nebo pošty, o obchodech nemluvě. Dle Kunce a kol. (2013) přitom platí, že: „Služby a obchod jsou nedílnou součástí každodenního života obyvatel venkovského prostoru.“ Rozdíly mezi městy a venkovem se tak čím dál tím více prohlubují a dochází k nerovnováze.

Tímto problémem samozřejmě netrpí všechny malé obce, ale zejména ty, které jsou situované v okrajových regionech. Malé obce v blízkosti většího sídla, které

30 MALÉ OBCE A VENKOV disponuje dobrou občanskou vybaveností bude tyto služby buď čerpat tam, jelikož jsou pro ně dobře dostupné nebo bude lépe zvládat zajistit tyto služby na svém území.

1.4 Možnosti navýšení úspor v obecních rozpočtech

Možností navýšení prostředků na bankovních účtech měst a obcí je několik. Když ovšem pomineme navýšení příjmů z důvodu legislativních změn a přerozdělování daní a budeme zanedbávat možnost zvýšení příjmů obcí pomocí zvýšení místních daní a poplatků, dostáváme se k zajímavým možnostem obcí, jak snížit svoji výdajovou stránku. Možností je hned několik.

Obce ke snížení svých výdajů často spolupracují - velmi často se proto v praxi přistupuje k určité formě meziobecní spolupráce, která může být velmi variabilní.

Podle Hyánka (2017) můžeme tento pojem definovat jako sdílení informací, zdrojů, společných aktivit a organizací s cílem dosažení takového výstupu, jaký by aktéři nebyli schopni dosáhnout samostatně. Búšik (2012) definuje pojem jako hledání řešení na bázi dohody 2 nebo více stran, které mezi sebou spolupracují. Tato dohoda pak obsahuje a blíže specifikuje společné cíle, zájmy jednotlivých partnerů a možnosti řešení vedoucí k profitu všech stran. Navrhuje se přitom řešení takových problémů, které jednotlivý partneři nejsou schopni vyřešit samostatně nebo s vynaložením velkých nákladů.

Forem meziobecní spolupráce je na Slovensku hned několik a jsou přehledně zpracovány v následujícím obrázku č. 1. Nejčastěji jsou ovšem implementovány tyto formy:  Smlouvy mezi obcemi  Dobrovolný svazek obcí  Místní akční skupina  Společný outsourcing

31 MALÉ OBCE A VENKOV

Obrázek č. 1: Formy meziobecní spolupráce na Slovensku

Zdroj: GALVASOVÁ, I. a kol. 2007. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vydání. Brno: Georgetown, 2007. 140 s. ISBN 80-251-20-9.

Další možností je tzv. Outsourcing. Tento pojem je dle Dombergera (1998) definován jako určitý druh dělby práce, kdy se na některé činnosti najme externí organizace, která poskytne kýžené statky a služby namísto „domácí organizace“. Obecně platí, že se outsourcují takové statky či služby, které jsou příliš nákladné (peněžně, personálně nebo časově) a vzniklá úspora je poté věnována jiným, leckdy důležitějším aktivitám. V oblasti správy obce může jít např. o činnosti jako: svoz odpadů, správa IT, úklid apod.

Nezanedbatelným zdrojem peněz k pokrytí některých projektů mohou být také fondy EU. V každém programovém období je několik výzev, které mají za úkol pomoc při financování projektů malých obcí. V nadcházejícím programovém období 2021- 2027 bude dle MMR (2020) na 5 hlavních cílů v oblasti priorit politiky soudržnosti vyčleněno zhruba 21 mld. eur, což může pro leckteré obce znamenat velkou příležitost k uskutečnění projektů, které by nezvládly financovat z vlastních zdrojů.

32 MALÉ OBCE A VENKOV

Obrázek č. 2 : Priority politiky soudržnosti 2021-2027

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj. Priority politiky soudržnosti 2021–2027: Pět cílů hlavní investiční politiky EU. [Internet]. [Praha]: Ministerstvo pro místní rozvoj. [2020] [cit. 2.12.2020]. [5 p.] Dostupné z: https://www.dotaceeu.cz/getmedia/2caca91a-2182-473b-872d- 96268f55b46f/Cile-politiky-soudrznosti-a-tematicke-tabulky.pdf.aspx?ext=.pdf

33 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ

2 Malé obce v okrese Humenné

Oblast, kterou se na stránkách této diplomové práce budu zabývat se nachází u našich východních sousedů, konkrétně v okrese Humenné v Prešovském kraji na východě Slovenska.

2.1 Výběr zkoumané oblasti

Tato oblast mi přišla zajímavá hned z několika důvodů: Zaprvé se zde nachází velká hustota malých obcí na jednom místě, což jednak usnadní práci na řízených rozhovorech a jednak zde budou patrnější některé společné problémy těchto obcí. Zadruhé vyšší nezaměstnanost a nižší průměrná mzda. Oba tyto ukazatele patří k dlouhodobě nejvyšším na Slovensku, což může indikovat také horší podmínky pro obecní rozvoj a nižší množství peněz v obecních pokladnách. Zatřetí relativní znalost místního prostředí a tamějších obyvatel, a tudíž jednodušší přístup k potřebným informacím.

Konkrétně budou zkoumány malé obce do 500 obyvatel, přičemž pro určení této hranice bylo přistoupeno hned z několika důvodů. Zaprvé legislativní důvod. Dle zákona o „Obecnom zriadení“ (2020) se za obec považuje: „Samostatný územní samosprávní a správní celek sdružující osoby, které mají na jejím území trvalý pobyt.“ Slovenská legislativní úprava se od té české neliší nijak propastně. Jak zákon o „Obecnom zriadení“ (2020), tak Zákon o obcích (2020) dále popisují, že jde o právnickou osobu, která má právo samostatně hospodařit s vlastním majetkem, stará se o rozvoj svého území a potřeby občanů a je zodpovědná za ochranu veřejného zájmu.6

Zajímavý je ovšem rozdíl v minimálním počtu obyvatel. Zatímco dle platných českých zákonů může být obec vyhlášena za město při dosažení hranice 3 000 obyvatel, na Slovensku je nutná hranice 5 000 obyvatel.7

6 Veřejný zájem je ve slovenské legislativě definován ve čl. 3 ods. 2 Ústavního zákona č. 357/2004 Z.z. jako: „Takový zájem, který přináší majetkový nebo jiný prospěch všem nebo mnohým občanům.“ 7 Počet obyvatel není jediné určující kritérium, ale pro představení rozdílů bylo nejsnáze uchopitelné.

34 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ

Podle posledního celoplošného sčítání obyvatel, které proběhlo v roce 20118 se na Slovensku nachází, v 8 krajích a 79 okresech, 2 890 obcí, z nichž jen 141 má statut města. Zbylých 2749 obcí (včetně 3 vojenských újezdů) má statut tzv. „venkovských obcí“. Venkovské obce tak tvoří naprostou většinu obcí na Slovensku. 9

Obrázek č. 3: Počet obyvatel v obcích Slovenské republiky z roku 2011

Zdroj: Sčítanie obyvateľov, domov a bytov - Trenčiansky kraj: Slovnská republika [Internet]. [Slovensko]: Vladimír Bačík; c2016-2021. POČET OBYVATEĽOV V OBCIACH SLOVENSKEJ REPUBLIKY (ÚDAJ ZO SODB 2011); 4.3.2021 [cit. 4.3.2021]; [about 2 screens]. Dostupné z: http://www.sodbtn.sk/obce/obce_ob1.php

V okrese Humenné se nachází 61 obcí a 1 vojenský újezd a z toho pouze samotné Humenné má statut města. Ostatní obce jsou brány jako venkovské. Nemohl jsem tedy vzít všechny obce a výběr očistit o města, neboť by to k ničemu nevedlo.

Druhým důvodem tohoto výběru byla hustota osídlení obcí v okrese Humenné, kterou můžeme detailněji vidět na obrázku č. 4 níže.

8 Poslední sčítání proběhlo v roce 2021, ale výsledky nebyly odhaleny v takovém předstihu, aby mohly být implementovány do této práce. 9 Tato data je, vzhledem k tomu, že další sčítání obyvatel má na Slovensku proběhnout v roce 2021, potřeba brát s jistou rezervou.

35 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ

Obrázek č. 4: Mapa okresu Humenné – počet obyvatel v obcích (2011)

Zdroj: vlastní zpracování

Z této mapy vyplývá, že největší zastoupení (téměř 60 %) mají v tomto okrese obce do 500 obyvatel, kterých se v okrese v současnosti nachází 36, a jejichž seznam je přiložen v příloze č. 2. 10

2.2 Vývojové socio-demografické trendy

Nyní budou prezentována konkrétní získaná data ze zkoumané oblasti, která byla získána z dostupných databází na webových stránkách slovenského statistického úřadu.

10 Jen pro představu se na Slovensku nachází přesně 1 145 obcí s počtem obyvatel pod 500, což je téměř 40 % ze všech slovenských obcí.

36 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ

2.2.1 Počet obyvatel a jejich věková struktura Hned na začátku této části je třeba poukázat na problém dlouhodobého poklesu obyvatel v posledních 24 letech, který je dobře viditelný z grafu č. 2. Počet obyvatel klesl za sledované období z celkového počtu 10 642 na 9 690, tedy o téměř 10 %.

Graf č. 2 : Změny v počtech obyvatel ve zkoumané oblasti v letech 1995-2019 Celkový počet obyvatel ve zkoumané oblasti v letech 1995-2019 10800 10600 10400 10200 10000 9800 9600 9400 9200 9000 8800 1995 2000 2005 2010 2015 2019

Zdroj: vlastní zpracování

Detailnější informace o růstu nebo poklesu obyvatel v jednotlivých zkoumaných obcí se nacházejí v grafu č. 3. Zajímavé je zjištění, že ne ve všech obcích počet obyvatel klesá. V obcích Adidovce, Gruzovce nebo Jankovce žil ve sledovaném období téměř konstantní počet obyvatel a v obcích Karná nebo Vyšný Hrušov má tamější populace dokonce stoupavou tendenci. Tyto tendence jsou ovšem pouze ojedinělé a je možné je zaznamenat pouze ve větších obcích ze zkoumané oblasti, které se svojí populací blíží horní stanovené hranici počtu obyvatel, které byla určena při výběru zkoumané oblasti. Počet obyvatel v naprosté většině ostatních obcí buď klesá nebo je (alespoň prozatím) konstantní.

37 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ

Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel v malých obcích okresu Humenné v letech 1995-2019 Vývoj počtu obyvatel v letech 1995-2019

Adidovce Baškovce, okres Humenné Černina Dedačov Gruzovce Hrubov Hudcovce Jabloň Jankovce Karná Lieskovec, okres Humenné Lukačovce Maškovce Nechválova Polianka Nižná Jablonka Nižná Sitnica Nižné Ladičkovce Pakostov Porúbka, okres Humenné Prituľany Rohožník, okres Humenné Rokytov pri Humennom Rovné, okres Humenné Ruská Kajňa Ruská Poruba Slovenské Krivé Sopkovce Turcovce Veľopolie Víťazovce Vyšná Jablonka Vyšná Sitnica Vyšné Ladičkovce Vyšný Hrušov Závada, okres Humenné Zubné 0 100 200 300 400 500 600

1995 2000 2005 2010 2015 2019

Zdroj: vlastní zpracování

Tento graf je dále dokreslen grafem č. 4, který udává procentuální změnu počtu obyvatel oproti roku 1995. Z grafu je zřetelné, že největší procentuální nárůst (asi 15 %) za sledované období zaznamenaly obce Černina a Jabloň. Pozitivní populační

38 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ růst zaznamenávají ke konci roku 2019 také obce Pakostov, Sopkovce, Vyšná Sitnica a Vyšné Ladičkovce (jednotky %). Počet obyvatel ve všech ostatních obcích bohužel klesá. Největší pokles zaznamenaly obce Nižné Ladičkovce a Hrubov, kde počet obyvatel klest téměř o polovinu a nejhůře takto postiženou obcí je obec Rovné, kde počet obyvatel klesl o více než 61 %.

Graf č. 4: Procentuální změny počtu obyvatel v obcích za období 1995-2019 Procentuální změny počtu obyvatel za období 1995-2019 600 40.00%

500 20.00% 0.00% 400 -20.00% 300 -40.00% 200 -60.00%

100 -80.00%

0 -100.00%

Karná

Zubné

Jabloň

Hrubov

Černina

Dedačov

Jankovce

Pakostov

Turcovce

Adidovce

Gruzovce

Sopkovce

Prituľany

Veľopolie

Hudcovce

Maškovce

Víťazovce

Lukačovce

Ruská Kajňa Ruská

Nižná Sitnica Nižná

Vyšná Sitnica Vyšná

Vyšný Hrušov Vyšný Poruba Ruská

Nižná Jablonka Nižná

Vyšná Jablonka Vyšná

Slovenské Krivé Slovenské

Nižné Ladičkovce Nižné

Vyšné Ladičkovce Vyšné

Nechválova Polianka Nechválova

Rovné, okres Humenné okres Rovné,

Závada, okres Humenné okres Závada,

Rokytov pri pri Humennom Rokytov

Porúbka, okres Humenné okres Porúbka,

Baškovce, okres Humenné okres Baškovce,

Rohožník, okres Humenné okres Rohožník, Lieskovec, okres Humenné okres Lieskovec,

1995 2019 2015 2010 2005 2000

Zdroj: vlastní zpracování

Další problém nalezneme, pokud se zaměříme blíže na věkovou strukturu obyvatel, kde budeme čelit několika zajímavým zjištěním. Pokud si totiž rozdělíme zkoumanou populaci do několika skupin, zjistíme např., že počet dětí do 15 let se za zkoumanou dobu snížil téměř na polovinu a to z 2 220 na 1 170 – viz. graf č. 5.

39 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ

Graf č. 5: Vývoj počtu dětí do 15 let věku v letech 1996-2019 Počet dětí do 15 let věku 2500

2000

1500

1000

500

0 1996 2000 2005 2010 2015 2019

Zdroj: vlastní zpracování

V některých obcích byl propad vyšší, než v jiných. Graf č. 6 demonstruje obce, ve kterých byl propad nejcitelnější a to více než 50 %. Např. obec Ruská Poruba zaznamenala jeden z největších propadů vůbec. Oproti 49 dětem na začátku zkoumaného období, jich v obci žije nyní ani ne čtvrtina. Podobně je na tom rovněž obec Vyšné Ladičkovce. V obcích Nižná Sitnica a Pakostov můžeme oproti tomu pozorovat velké absolutní propady – v Pakostově je nyní o 88 dětí méně, v Nižné Sitnici o 73.

Graf č. 6: Vývoj počtu dětí do 15 let věku ve vybraných obcích v letech 1996-2019 Počet dětí do 15 let ve vybraných obcích 160 140 120 100 80 60 40 20 0

1996 2000 2005 2010 2015 2019

Zdroj: vlastní zpracování

40 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ

Největší složka obyvatel je tvořena občany ve věku od 15 do 63 let, tedy obyvateli, kteří ještě dle slovenské legislativy nedosáhli důchodového věku. Jejich počet se za sledovanou dobu příliš nezměnil. Aktuálně jich na území zkoumaných obcí žije 6 549. Počet lidí v důchodovém věku se rovněž velmi nezměnil a aktuálně jich tak v obcích trvale žije 1 763.

K zajímavějšímu výsledku ovšem dojdeme při rozdělení této skupiny na obyvatele do 50 let a nad 50 let. Zjistíme tak, že věkový segment 15-49 let klesl přibližně o 5 % a segment starších obyvatel 50-63 let vzrostl o 16 %. Věková pyramida tamějších obyvatel se tak stává čím dál tím regresivnější, což by mohlo mít v příštích několika letech (nebo potažmo desetiletích) velmi neblahé následky pro další chod a fungování těchto obcí a v extrémním případě by to dokonce mohlo znamenat jejich postupný zánik.

Graf č. 7: Srovnání věkových skupin v letech 1996 a 2019

Zdroj: vlastní zpracování

2.2.2 Příjmy domácností a nezaměstnanost Příčin poklesu osob s trvalým pobytem na tomto území může být hned několik. Za jednu z těch nejdůležitějších považuji výši příjmů domácností. Průměr čistých peněžních příjmů je na východním Slovensku nejnižší v celé zemi – a to pouze 445,62 eur měsíčně na osobu (tedy jen o málo víc než 11 000 kč). V Prešovském kraji je tento příjem vůbec nejnižší na celém Slovensku, což z něho dělá s 425,18 eury měsíčně (asi 10 500 kč) na osobu nejchudší kraj na Slovensku. Postupný vývoj těchto

41 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ příjmů domácností na území Prešovského kraje za posledních 20 let je zobrazen v grafu č. 8.

Lépe placená práce a větší množství pracovních příležitostí se přitom nachází více ve městech, než v menších obcích. Jedním z hlavních důvodů snižující se populace ve zkoumaných obcích je proto bezpochyby jejich záporná migrace, s tím, že tento odliv obyvatel může být zapříčiněn finančními důvody.

Vezmeme-li v úvahu také to, že jediné město v tomto okresu je město Humenné, kde se centralizuje většina pracovních příležitostí v okrese, můžeme dostat další důvod a to neochotu dojíždět za prací (z nejvzdálenějších obcí i 45 minut a více).

Graf č. 8 : Vývoj čistých příjmů na člena domácnosti v Prešově v € Čisté příjmy na člena domácnosti v € 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

Zdroj: vlastní zpracování

Dalšími důvody mohou být např. nezaměstnanost, která je v Prešovském kraji nejvyšší na celém Slovensku. Je pravda, že v okrese Humenné za poslední 3 roky tento ukazatel značně poklesl, ale je třeba dodat, že od roku 2001 přesahoval, až na jedinou výjimku v roce 2007, hranici 10 % a maximální míry nezaměstnanosti bylo dosaženo v roce 2001, kdy tato míra činila téměř 25 % - podrobněji zachyceno v grafu č. 9.

Srovnáme-li klesající počet obyvatel ve zkoumaných obcích i v celém okrese za posledních 24 let a poměrně vysokou míru nezaměstnanosti, narazíme na to, že odliv obyvatel souvisí také s tímto ukazatelem. Míra nezaměstnanosti se sice za poslední

42 MALÉ OBCE V OKRESE HUMENNÉ

3 roky rapidně snížila, nicméně tento fakt může souviset právě s klesající a stárnoucí populací, která tak tento ukazatel tlačí směrem k nižším hodnotám.

Graf č. 9 : Míra nezaměstnanosti v okrese Humenné v letech 2001-2019 Míra nezaměstnanosti v okrese Humenné 25

Zdroj: vlastní zpracování

43 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

3 Příklady konkrétních problémů zkoumané oblasti

Nyní budou představeny konkrétní problémy obcí z okresu Humenné. Naneštěstí nebylo možné získat informace od všech obcí ze zkoumané oblasti, ale po téměř měsíčním urgování se podařilo získat větší část potřebných dat. Dotazník vyplnili zástupci celkem 20 z 36 zkoumaných obcí - návratnost byla tedy nakonec nad 55 %. S tímto počtem obcí tedy budu pracovat dále. Nejčastěji (asi v 90 % případů) odpovídali přímo starostové a starostky těchto obcí. Zbylé dotazníky zodpověděli administrativní pracovníci a zástupcové starostů a starostek. Počet vyplněných dotazníků je pro práci relativně dostačující. Přesto mě trochu mrzí, že některé obce reagovaly až po několikáté prosbě o poskytnutí údajů, jiné až po urgenci od mých přátel a jiné nereagovaly vůbec. Obce sice mají ze zákona povinnost poskytovat informace na vyžádání, ale je pravda, že ne na všechny otázky z dotazníku bylo vedení obcí povinno odpovídat. Přesto jsem doufal v lepší reakce a návratnost po opakovaných žádostech a prosbách.

Zajímavá je také výsledná korelace mezi počtem obyvatel v obci a vyplněním dotazníku. Až na výjimky totiž dotazník vyplnily téměř všechny obce, jejichž počet obyvatel se pohyboval přibližně v rozmezí 100-400. Odpovědi mimo tuto množinu byly spíše ojedinělé a dohromady byly jen asi 4.

3.1 Nejčastější problémy obcí

Nejčastější problémy zkoumaných obcí jsou vzestupně shrnuty v grafu č. 10 a budou podrobně popsány níže. Zajímavost a určitá rarita je, že vedení obce Jabloň (400 obyv.) uvedlo, že je bez závaznějších problémů, ze všech obcí to však uvedla jen tato.

44 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Graf č. 10 : Nejčastější problémy obcí Nejčastější problémy obcí

bez závažnějších problémů

slabá podpora státu samosprávám

absence základních služeb (obchod, pohostinství apod.)

odlehlost obce

nízké mzdy

nedostatek financí

klesající počet obyvatel a jeho stárnutí

nedostatek pracovních příležitostí

zanedbaná infrastruktura

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Zdroj: vlastní zpracování

3.1.1 Absence základních služeb Nedostatek základních služeb nebo jejich úplná absence je skutečným problémem odlehlých venkovských obcí a vlastně i celých těchto regionů, jak již bylo naznačeno v části 1.3 Problémy malých obcí. Na tento problém sice upozornila pouze obec Porúbka (240 obyv.), ale z grafu č. 11 vyplývá, že nedostatek služeb trápí nejen tuto obec, ve které je zajištěno pouze sportoviště.

Graf č. 11 : Zastoupení služeb v obcích ZASTOUPENÍ SLUŽEB V OBCÍCH

knihovnažádné obchod dům smutku domov pro seniory restaurace

školka hospoda

dětské hřiště škola pošta kulturní dům sportoviště

Zdroj: vlastní zpracování

45 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Například pro nás tak běžná věc jako obchod se nenachází v každé 3. obci. Tamější obyvatelé tedy nemají jinou možnost, než se vydat na nákup do některé z vedlejších obcí nebo se musí spoléhat na cizí pomoc, pokud jsou již v pokročilejším věku a cestovat nezvládají. Poměrně rozšířenou službou jsou sportoviště, která najdeme v polovině obcí, otázkou ale zůstává, v jakém jsou stavu a jaké sportovní vyžití poskytují.

Restauraci nebo jiné pohostinství nalezneme pouze v obci Veľopolie (360 obyv.) a hospodou disponuje pouze každá 3. obec, stejně jako kulturním domem nebo domem smutku.

Zajímavý je, poměrně vysoký počet mateřských škol, neboť se jich ve zkoumané oblasti nachází 8, tedy více než třetina obcí má svoji školku. Školu ale najdeme pouze v obcích Nižné Ladičkovce, Zubné a Vyšná Sitnica (nad 300 obyv.). Fungujících škol bylo však v této oblasti ještě před několika lety více – např. Ruská Poruba, Vyšná Sitnica apod. Nízký počet dětí v obcích ale zapříčinil jejich zavření a vzhledem k tomu, že počet dětí do 15 let má ve většině obcí spíše klesající tendenci – viz. graf č. 5, tak se opětovné otevření většiny těchto škol nejspíš v dohledné době konat nebude.

Méně často poskytovanými službami jsou např. pošta (pouze ve 4 obcích), knihovna (pouze ve 2 obcích) nebo domov pro seniory, který má sice v investičních plánech do budoucna více obcí, ale momentálně se nachází pouze v obci Nižná Sitnica (300 obyv.).

Nejlepší vybavenost službami se nachází v obcích Nižná Sitnica, Nižné Ladičkovce, Zubné, Vyšná Sitnica a Lukačovce (všechny přes 300 obyv.). Naopak nejhůře jsou na tom obce Dědačov (160 obyv.), Prituľany a Závada (pod 70 obyv.), jelikož se na jejich území nenacházejí žádné služby. Dalo by se tedy říci, že množství poskytovaných služeb pozitivně koreluje s počtem obyvatel.

3.1.2 Odlehlost obcí Odlehlost obcí je obecně závažný problém a takové obce lze nalézt po celém světě. Okres Humenné bohužel není výjimkou a velkou část obcí, které spadají do naší cílové skupiny (včetně těch, které dotazník nevyplnily) bych určil jako odlehlé. Mapu s vyznačenými obcemi můžeme vidět na obrázku č. 5, kde jsou vyznačeny odlehlé obce, které leží na sever od okresního města Humenné a kterých je valná většina.

46 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Obrázek č. 5 : Příklady odlehlých obcí na sever od Humenného

Zdroj: vlastní zpracování

Na jih od Humenného se nachází pouze obec Porúbka, to je ale způsobené velikostí a hranicemi tohoto okresu a také polohou okresního města. Velkou roli hraje také poloha dalších okresních měst na jihu a jihozápadě, kde se nacházejí 2 okresní města, která jsou od Humenného vzdálena do 15 km, a to Vranov nad Topľou a Strážské a relativně blízko na východ leží další okresní město Snina.

3.1.3 Nedostatek pracovních příležitostí a nízké mzdy Nedostatek pracovních příležitostí a nízká podpora zaměstnanosti v rámci celého okresu je problém, který vzpomenula téměř třetina obcí a je to problém velice závažný. Absence lukrativních pracovních příležitostí s dobrým platem je v těchto obcích spíše standardem. Nehledě na to, že tento problém rozhodně nepřitáhne nové obyvatele do obce, ale spíše naopak odradí ty stávající v obci zůstat. Problém se týká všech pracujících bez ohledu na věk, ale některé věkové skupiny zasahuje více.

Problém, totiž negativně působí zejména na mladé obyvatele, které v takovém sídle (regionu) nic nedrží a dá se to tedy považovat za jeden z důvodů odlivu mladší generace z tohoto území. Pracovní příležitosti ve zkoumaných obcích vykresluje graf č. 12.

47 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Graf č. 12: Pracovní příležitosti v obcích Pracovní příležitosti v obcích

ano pouze velmi omezené ne

Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu vyplývá, že obce nejsou schopny poskytnout svým obyvatelům větší množství práce, ale koneckonců to ani není jejich primárním úkolem. Pracovní příležitosti v obcích sice existují, ale pouze velmi omezené, jak uvádí 55 % obcí. Větší nabídka volných pracovních pozic se nachází spíše ve větší obcích.

Vážený průměr mezd se ve zkoumaném vzorku obcí pohybuje zhruba v rozmezí mezi 500-650 euro. Nejnižší odhad byl v obci Vyšné Ladičkovce (185 obyv.) a nejvyšší v obci Porúbka (240 obyv.). Vzhledem k tomu, že počet obyvatel v těchto 2 obcích je spíše průměrný (co se sledovaného vzorku týče), označil bych tyto odhady spíše za jakousi odchylku. Obec Porúbka může maximálně profitovat z relativní blízkosti od centra zaměstnanosti v Humenném, ale vzhledem k tomu, že většina obyvatel ze všech obcí je nucena dojíždět za prací právě sem nebo do Vranova nad Topľou, nezdá se mi to relevantní. Odhady mezd v jednotlivých obcích se nacházejí v grafu č. 13.

48 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Graf č. 13 : Odhad průměrných mezd v obcích Odhad průměrných mezd v obcích (v €)

5% 5%

20%

70%

301-450 451-600 601-750 751-900

Zdroj: vlastní zpracování

Nejvyšší průměrná mzda byla odhadnuta v obcích Lieskovec a Jabloň (asi 400 obyv.) a Adidovce a Jankovce (více než 200 obyv.).

3.1.4 Nedostatek financí Nedostatek financí trápí téměř všechny územní samosprávy po celém světě a i ve velkých obcích byste jen těžko našli takového zaměstnance OÚ, který by Vám řekl, že má obec dostatek peněz na všechny svoje aktivity. Zejména menší municipality řeší nedostatek finančních prostředků a v rozpočtech jim často zbývají peníze jen na běžný chod obce.

Pokud se bavíme o nedostatku finančních prostředků, je zajímavé rozdělit výdaje, které dávají obce na výkon samosprávy a výdaje, které musí vynaložit na výkon SS v přenesené působnosti. Na následujících grafech bude poukázáno, v jakém poměru rozdělují tyto výdaje konkrétní zkoumané obce.

49 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Graf č. 14: Výdaje obcí na samosprávu Část rozpočtu vydávaná na samosprávu dle obcí (v %)

5% 5% 10% 20%

20%

15% 5% 20%

20-30 30-40 40-50 50-60 60-70 70-80 80-90 90 a více

Zdroj: vlastní zpracování

Z následujícího grafu je zřejmé, že více než třetina obcí vydává na samosprávu přes 70 % svého rozpočtu. Přes polovinu rozpočtu potom musí vynaložit až 60 % obcí. Výsledky bohužel nejde generalizovat, neboť odpovědi obcí se různí. Nelze tedy říci, že malé obce vynaloží veškeré své finance na samosprávu nebo naopak, že větší obce vynaloží méně.

Zajímavější je následující graf, který podává informace o výdajích na SS v přenesené působnosti. Žádná z obcí na ni totiž nevynakládá více než 60 % z rozpočtu. Právě naopak jsou vyšší částky spíše výjimkou. Do třetiny celkových výdajů se vejdou téměř ¾ obcí.

50 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Graf č. 15 : Výdaje obcí na SS v přenesené působnosti Část rozpočtu vydávaná na SS v přenesené působnosti dle obcí (v %)

5% 5%

35% 20%

35%

do 20 20-30 30-40 40-50 50-60

Zdroj: vlastní zpracování

Pokud chceme konkrétnější údaje o nejnákladnějších položkách v obecních rozpočtech, nalezneme je v grafu č. 16.

Graf č. 16: Nejnákladnější položky v rozpočtu obcí Nejnákladnější položky v rozpočtu

kapitálové výdaje energie odpady mzdy a odvody samospráva rozvoj obce sociální práce školství investiční náklady výrobky a služby

Zdroj: vlastní zpracování

51 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Úplně nejnákladnější položkou jsou ve většině obcí mzdy a odvody zaměstnanců obce. V obcích Slovenské Krivé (120 obyv.) a Vyšné Ladičkovce (185 obyv.) přesahují 50 % výdajové části rozpočtu. V obci Jankovce pak 70 %. Pro konkrétní peněžní údaje jsem vybral obce Adidovce (210 obyv.), kde za loňský rok činily mzdy a odvody asi 58 000 euro z celkových 73 000 euro. Výdaje na mzdy tedy činily téměř 80 % výdajů obce při rovnovážném rozpočtu. V obci Zubné (350 obyv.) to na výdajích činilo asi 85 000 euro z celkových asi 220.000, čili necelou třetinu výdajů.

Dalšími náklady, které sice nejsou tak výrazné jako mzdy, ale vzpomenula je téměř polovina obcí jsou náklady na energie – většinou v rozmezí 1 100 – 3 000 euro. A čtvrtina obcí uvedla, že významné jsou pro ně také výdaje na odpadové hospodářství. V obci Dedačov např. 2 800 euro ročně, v obci Zubné asi 6 000 euro.

3.1.5 Klesající počet obyvatel a jeho stárnutí Klesající počet obyvatel právě v těchto obcích byl již nastíněn v dřívější části práce – viz. kapitola 2.2.1 Počet obyvatel a jejich věková struktura, a proto tu tento problém nebude opětovně rozebrán. Dodám snad jen to, že, podmínky pro příchod nových obyvatel do těchto obcí, alespoň co se týče dlouhodobého ubytování jsou příznivé, neboť (jak je vidět z následujícího grafu) se v téměř 3/5 obcí nacházejí objekty k pronájmu nebo koupy.

Graf č. 17: Možnosti dlouhodobého bydlení v obcích Možnosti dlouhodobého bydlení v obcích

ano ne

Zdroj: vlastní zpracování

52 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

3.1.6 Zanedbaná infrastruktura Zanedbanou infrastrukturou je myšlen stav komunikací a také stavby a sítě jako kanalizace, vodovod, ČOV apod. Stav komunikací, tak, jak je hodnotí zástupci obcí je naznačuje graf č. 18. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že např. cesta z Humenného směrem na Košarovce a Závadu, na které přímo leží (nebo se na ni napojuje) téměř třetina zkoumaných obcí je v některých úsecích v téměř dezolátním stavu a opravy jsou prováděny stylem, že se díry vysypou štěrkem nebo se ucpou nějakou směsí, která zřejmě není velmi kvalitní, neboť se díry na těch stejných místech objevují opakovaně.

Graf č. 18 : Hodnocení stavu komunikací v obci a okolí Stav komunikací v místě a okolí obce 14

0 dobrý průměrný mizerný

Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu jasně vyplývá, že většina obcí nepovažuje stav místních komunikací za dobrý. Více než čtvrtina respondentů jej dokonce považuje za nevyhovující a to obce: Nižné Ladičkovce, Gruzovce, Jankovce, Prituľany, Ruská Poruba a Závada. Jedná se hlavně o obce, které leží na silnicích 3. třídy a které navazují na silnice 2. třídy č. 554 a 559, jak je vidět z obrázku č. 6.

53 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Obrázek č. 6 : Obce a jejich okolí s nejhorším stavem komunikací

Zdroj: vlastní zpracování

Je ovšem potřeba říci, že obce se snaží o své místní komunikace aktivně starat. Téměř čtvrtina obcí totiž rekonstruovala nejen je, ale také chodníky v posledních 10 letech a necelá polovina obcí zařadila opravu místních komunikací za jednu ze svých budoucích priorit. Nové chodníky plánuje vystavět asi čtvrtina obcí.

To samé, i když v poněkud menším měřítku se obce snaží dělat se svojí technickou infrastrukturou, jak je vidět z grafů č. 19 a 20. Dle těchto grafů byly v posledních 10 letech vybudovány 2 nové vodovody a to v obcích Jabloň (400 obyv.) a Jankovce (270 obyv.), stejný počet kanalizací (obce Jabloň a Slovenské Krivé (120 obyv.)) a jedna ČOV rovněž v obci Jabloň.

Zbytek nedávných investičních projektů obcí z grafu č. 19 je spíše informativní, neboť se ve většině případů nejedná o infrastrukturu. Do této podkapitoly by mohlo spadat ještě např. vybudování veřejného osvětlení v dalších 4 obcích nebo výstavba autobusové zastávky ve dvou obcích.

54 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Graf č. 19 : Investiční projekty obcí za posledních 10 let Investiční projekty obcí za posledních 10 let

žádné investiční projekty pořízení bezdrátového rozhlasu vybudování vodovodu vybudování kanalizace vybudování COV výstavba autobusové zastávky sportovní areál úpravy parků a veř. prostranství výstavba chodníků rekonstrukce místních komunikací vybudování veřejného osvětlení pořízení kamerového systému výstavba domu smutku výstavba hřištěte úpravy hřbitova rekonstrukce dalších obecních budov rekonstrukce OÚ rekonstrukce kulturního domu 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Zdroj: vlastní zpracování

Podstatné jsou ovšem další investiční plány obcí v příštích letech. Pokud se zaměříme na investice do infrastruktury, zjistíme, že je jich opravdu hodně. 9 obcí plánuje rekonstrukci pozemních komunikací, 5 obcí stavbu obecního vodovodu a 2 další obce vybudování kanalizace.

Tyto a mnohé další projekty chtějí obce financovat pomocí dotací ze státního rozpočtu nebo úvěrů a menší projekty také svépomocí, přiřazením peněz z jejich rozpočtů. V neposlední řadě chtějí také čerpat peníze z eurofondů, které jim mohou realizaci větších investičních projektů velmi zjednodušit. Např. vedení obce Gruzovce (133 obyv.) plánuje financovat rekonstrukci silnic a dokončení rekonstrukce kulturního domu a výstavby oddychové zóny z vlastních zdrojů a při ostatních projektech jako: vybudování chodníků nebo rekonstrukce mostu či potoka plánuje využít vybrané fondy EU.

55 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Graf č. 20 : Investiční projekty obcí do budoucna Investiční projekty obcí do budoucna

výstavba parkovišť výstavba cyklotrasy pořízení kamerového systému obnova a modernizace parku oprava mostů výstavba chodníků výstavba domu pro seniory protipovodňová a vodozádržná opatření rekonstrukce a regulace potoka vybudování kanalizace výstavba vodovodu rekonstrukce dalších obecních budov vybudování dětského hřištěte modernizace a rekonstrukce hřištěte rekonstrukce kulturního domu rekonstrukce OÚ rekonstrukce silnic 0 2 4 6 8 10

Zdroj: vlastní zpracování

3.2 Možnosti řešení identifikovaných problémů

Nyní se pokusím navrhnou konkrétní způsoby řešení vybraných problémů, které byly naznačeny v předchozí části práce. Nejprve si je ale potřeba uvědomit, že ne všechny problémy, které tyto obce sužují, se dají nějak reálně ovlivnit (přinejmenším by to byla dlouhá, finančně náročná a společensky nevýhodná procedura, neboť by se čas i finance strávené při řešení těchto problémů daly využít lépe někde jinde).

3.2.1 Problém odlehlosti Začal bych problémem odlehlosti obcí, neboť velký počet sledovaných obcí odlehlý je. Teoretickým řešením by v tomto případě mohla být stavba nových pozemních komunikací. To by sice jistě nepomohlo všem obcím, ale některé obce by tak nemusely spoléhat na služby jediného města v okrese. Spousta obcí se totiž nachází v blízkosti jiných měst, které jsou sice v jiném okrese, ale při výstavbě nových silnic by paradoxně byla daleko blíže než Humenné. Jako příklad bych uvedl blízkost města Stropkov obcím Závada, Ruská Poruba, Rohožník a Prituľany – viz. obrázek č. 7.

56 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Obrázek č. 7 : Příklad chybějící pozemní komunikace

Zdroj: vlastní zpracování

Výše zmíněné obce by kvůli cestě do Stropkova musely využít buď silnice 2. třídy č. 554 nebo silnice 1. třídy č. 15. Pokud bychom vyjížděli z obce Ruská Poruba, tak by výsledná doba této asi 45 km dlouhé cesty byla vyšší nebo minimálně srovnatelná s cestou do Humenného (45-60 min.), kde se nachází administrativní centrum tohoto okresu. Pokud by ale došlo ke stavbě silnice 3. třídy z Ruské Poruby do obce Jakušovce (v mapě vyznačené červenou přímkou), ušetřili by tamější obyvatelé při cestě do Stropkova zhruba 25-30 min., neboť by cesta činila necelých 20 km a dala by se tak zvládnout za téměř poloviční dobu. Nehledě na to, že by z toho plynuly další výhody jako větší nabídka práce v okolí těchto obcí apod.

Problém by ovšem nastal při realizaci této stavby. 3 km nové komunikace by stály něco mezi 28 a 30 miliony Kč, což obce v žádném případě nedají dohromady.

57 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Musely by buď vsadit na pomoc od státu, který jim pravděpodobně takovou částku nepřispěje nebo se pokusit získat peníze z dotací EU.

Toto zmíněné řešení (jakkoliv kostrbaté) by v tomto případě mohlo pomoci. Problémy s polohou obcí ovšem ve většině případů vyřešit zkrátka nejdou.

3.2.2 Nedostatek pracovních příležitostí a nízké mzdy Nedostatek pracovních příležitostí v obci taktéž není něco, co by mohla obec vyřešit „pouhým mávnutím kouzelného proutku“. Primárním úkolem obcí navíc ani není poskytovat práci většině obyvatel. Tento problém souvisí s tím, že obce jsou situované v málo rozvinutém, dle některých starostů: „zapadlém regionu na východě státu“.

Tato oblast má přitom velký rozvojový potenciál. Kvůli vyšší nezaměstnanosti a již zmíněným nízkým mzdám by nově příchozí firma neměla problém se sháněním pracovní síly. Otázka zní, zda se v tomto území nachází taktéž vhodně kvalifikovaná pracovní síla. Vzhledem ke stárnoucí populaci a odlivu mladých lidí se pravděpodobně nabízejí hlavně investice s nižší přidanou hodnotou, spíše od menších nebo středních slovenských firem. Větší firmy budou pravděpodobně směřovat do méně rozvinutých zemí, kde budou mít nižší náklady. Z důvodu nedostatečné infrastruktury v obcích a jejich okolí, která je rozvěž důležitá pro úspěšnou investici se ale pravděpodobně ani malí a střední investoři do této části Prešovského kraje nejspíš příliš nepohrnou.

Problémem tedy i nadále zůstává, jak přilákat nové investory. Obce samotné na tento úkol totiž rozhodně nestačí. Jediné co mohou udělat je nekomplikovat vstup nového zaměstnavatele na své území. Různé investiční pobídky jsou ale v rukou státu.

3.2.3 Problémy související s velikostí obcí Malá velikost obcí s sebou přináší řadu negativních dopadů. Zejména bych zmínil nedostatek financí, klesající počet obyvatel, absenci základních služeb a zanedbanou infrastrukturu v obcích. Těmto problémům bych se rád v této části podrobněji věnoval a pokusil se nastínit nějaké možnosti řešení. Již zmíněné problémy spolu však souvisí a bylo by velmi složité hledat jednotlivá řešení zvlášť. Proto se je pokusím řešit komplexně.

58 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Začal bych nedostatkem financí v obcích, který vzniká z několika důvodů. Na prvním místě bych zmínil nižší daňové příjmy kvůli menší populační velikosti obcí. Se systémovým nastavením přerozdělování daňových příjmů ovšem obce nemohou nic dělat – jejich vedení může maximálně agitovat nebo podporovat ve volbách do národní rady takového kandidáta, který přislíbí změnu k lepšímu.

Potenciálním řešením by pro obce bylo přilákání nových obyvatel, čímž by se mohly rozrůst a získat vyšší daňové příjmy. Klesajícím počtem obyvatel v malých obcích se budu zabývat hned záhy.

Dalším důvodem nedostatku financí jsou vysoké výdaje na správu a mzdy v obcích, což byl ve většině sledovaných obcí nejvyšší výdaj vůbec. Obce by mohly snížit tento výdaj tím, že by se sloučily a tím ušetřily peníze na výplatách, protože vedení obce by bylo jen jedno.11 Dodatečné úspory by plynuly z vymizení nákladů na provoz a údržbu obecního úřadu atd.

Dobré příklady tohoto slučování v různých evropských zemích nalezneme dle Schnauberta (2016) např. v Dánsku, kde průměrná velikost obce po poslední reformě skončila na necelých 56 000 obyvatelích. Tato reforma tu navíc vedla k významné spolupráci regionálních a místních orgánů. V Nizozemí přinesly reformy o slučování obcí mimo zvýšení průměrné velikosti obce na více než 35 000 obyvatel také zavedení tzv. New Public Managementu nebo-li na služby orientované řízení VS s důrazem na vyšší odpovědnost orgánů VS směrem k občanům a snižování byrokracie.

Tyto reformy ale neprošly hladce všude. Dle Schnauberta (2016) se např. Finsko snažilo problém roztříštěnosti vyřešit nejdříve formou meziobecní spolupráce. To však dostatečně nenaplnilo očekávání tamější vlády a tak se později přistoupilo k dobrovolnému slučování obcí, což s sebou neslo další problémy, protože některé obce se sloučit odmítly.

Jiné státy jako např. Švýcarsko, Francie nebo Německo se vydaly cestou meziobecní spolupráce a od slučování obcí opustily (Schnaubert, 2016).

Na Slovensku jsou, podobně jako v České republice, podmínky pro slučování obcí definovány v zákoně o „Obecnom zriadení“. Bohužel tu ale také, podobně jako v ČR, panuje jakýsi odpor ke sloučení s jinou obcí a tak se často více využívá možnost

11 Plat starosty se pohybuje zhruba mezi 850-1200 eur

59 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI meziobecní spolupráce. Mezi zkoumanými obcemi to rovněž nabylo jinak, jak ukazuje graf č. 21.

Graf č. 21 : Názor vedení obcí na slučování obcí Názor na slučování obcí

5% 10% 5%

20%

60%

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Bez vyhraněného názoru

Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu jasně vyplývá, že ve valné většině obcí není vůle k případnému sloučení s jinou obcí. Pouze vedení 2 obcí z 20 (Slovenské Krivé a Jankovce) by bylo ochotné debatovat o spojení s jinou obcí. 12 obcí vyjádřilo striktní nesouhlas a našly se i starostové, kteří poznamenali, že netuší, jak by sloučení s jinou obcí pomohlo tamějším obyvatelům (potažmo obci jako celku).

Možnosti pro sloučení by tu přitom byly, jak budu demonstrovat na mapách dále. Např. Vzdálenost mezi obcí Prituľany a Závada je zhruba 8 km. To je poměrně dost, ale naštěstí leží v půlce této cesty obec Ruská Poruba. Pokud by se tyto obce dohodly, že se sloučí do jedné, měly by najednou okolo 350 obyvatel a mnohem více volných prostředků v rozpočtu. Podobně by mohly postupovat další malé obce jako Rohožník, Vyšná a Nižná Sitnica a Jankovce, které by takto vytvořily obci s počtem obyvatel téměř 1 000.

Obce by se pochopitelně nemusely spojovat pouze s jinými malými obcemi. Obce Karná a potažmo Lieskovec by se po vybudování silnice do Ohradzan mohly spojit právě se zmíněnými Ohradzanami, Víťazovcami a Slovenskou Volovou. Počet obyvatel by pak hodně přesáhl 1 500.

60 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Obrázek č. 8 : Příklady možností sloučení obcí

Zdroj: vlastní zpracování

Vzhledem k již zmíněné averzi ke slučování obcí se nabízí varianta meziobecní spolupráce. Obce v této oblasti nejčastěji vytváří mikroregiony, aby mohly lépe dosahovat společných cílů. Nalezneme zde mikroregion Pčolinskej a Udavskej doliny, mikroregion Horná Oľka a mikroregion Ondávka.

Takovéto sloučení obcí by sice pomohlo obcím ušetřit značný finanční obnos a navíc by je to chránilo (alespoň po jistou dobu) před zánikem, ale jsou tu i stinné stránky. Toto řešení by zvýšilo místní nezaměstnanost v důsledku rušení pracovních pozic na úřadech zaniklých obcí. Pokud by se navíc neobjevily snahy o zamezení poklesu obyvatel v odlehlých venkovských obcích, bylo by toto řešení pouze polovičaté.

Klesající počet obyvatel, až na pár výjimek, trápí téměř každou zkoumanou obec. Řešení by mohlo poskytnout vedení obce tím, že se pokusí změnit svůj „image“ a odlišit se od ostatních obcí. Těchto odlišení může být celá řada. Za zmínku stojí např. příběh obce Kněžice (cca. 500 obyv., okres Nymburk, ČR), která se po roce 2006 změnila díky stavbě bioplynové stanice. Z omšelé obce se tak stala obcí energeticky samostatnou a za svůj vývoj získává různá ocenění. Projekt byl sice velmi nákladný, ale obci se vyplatil i vzhledem k tomu, že téměř 140 mil. Kč pokryla státní dotace. Obec tak získala zdroj tepla, příjem z prodeje energie a navíc nemusí budovat kanalizaci vzhledem k tomu, že se obsahy septiků vyvážení do bioplynové stanice jako palivo (Pecák, 2019).

61 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Jiné obce vsadily na finanční pobídky pro ty, kteří si v obci přihlásí trvalé bydliště. V obci Březolupy (1670 obyv., okres Uherské Hradiště, ČR)12 dostávají matky, které mají v obci trvalé bydliště, příspěvek 6 000 Kč za narozené dítě (Machů, 2019).

Další možnou alternativou, jak přilákat nové obyvatele, jsou nízké místní daně a poplatky (za psa, z nemovitosti apod.) a nízké ceny pozemků, které obce často nabízejí (pokud nějaké vlastní).

Překážkou, která brání růstu populace v malých obcích může být také absence základních služeb. Ačkoliv je zajímavé se zamyslet, co je příčina a co následek, protože se může zdát, že jde občas o začarovaný kruh. Osobně se ale domnívám, že je to až následek toho, že v obcích nežije dostatek obyvatel na to, aby bylo pro poskytovatele služeb výhodné zřizovat tyto služby na území malých „zastrčených“ obcí jen pro několik málo obyvatel, nemluvě o jejich udržení v dané lokalitě.

Některé z těchto služeb by přitom mohly být zřízené právě kvůli přilákání nových obyvatel do obcí, zvýšení financí v obecní pokladně a přilákání turistů, čímž by se zvedlo povědomí o obci. Služby jako: hospoda, restaurace nebo ubytovací služby by mohli pozitivně ovlivnit cestovní ruch v obci.

U těchto služeb bych se rád na chvíli zastavil. Společně s možností alespoň krátkodobého ubytování, které sice většina zkoumaných obcí nenabízí, ale které by se dalo v nějaké obecní budově zřídit (alespoň pro nějaký omezený počet osob), by spojení těchto služeb mohlo pozitivně ovlivnit cestovní ruch v obcích a přilákat turisty, kteří by v obcích nechali peníze. Ubytování i stravování však v současné době poskytuje pouze obec Veľopolie (360 obyv.) a ubytování pouze větší obce Lieskovec, Nižná Sitnica, (nad 300 obyv.) a obec Adidovce (nad 200 obyv.). Aktuální možnosti ubytování a stravování v obcích jsou shrnuty v grafu č. 22.

12 Březolupy jsou již sice větší obec, nicméně cílem bylo poukázat na různé možnosti, které obce mají k přilákání nových obyvatel a jejich udržení.

62 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Graf č. 22 : Možnosti krátkodobého ubytování a stravování v obcích MOŽNOSTI KRÁTKODOBÉHO UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ obojí pouze ubytování

pouze hospoda žádné bez možnosti stravování

Zdroj: vlastní zpracování

Další otázkou ovšem zůstávají možnosti cestovního ruchu v obcích a jejich okolí, které popisuje graf č. 23. Jako příklad (i když z jiného okresu, než je Humenné) si dovolím uvést situaci v obci Nová Sedlica (okres Snina, 250 obyv.), kde mají problém s turisty, kteří používají obec jako „jedno velké parkoviště“. Otriová (2021) poukazuje na to, že většina turistů zaparkuje kde se jim zlíbí a obec má pouze dodatečné náklady s úklidem po turistech. Problém je, že většina turistů míří z této obce dál do NP Poloniny nebo blízkého Polska a v obci nenechávají peníze. Starosta obce tvrdí, že obec by se v cestovním ruchu ráda angažovala, ale chybí jí na to prostředky. Celá situace nakonec vyústila ve vytvoření SMS parkovacího systému v obci, který má kompenzovat zvýšené výdaje na likvidaci odpadu a obci potenciálně přinést další úspory. Parkovné v obci je údajně cenově srovnatelné s parkovným v Tatrách.

63 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI

Graf č. 23 : Možnosti pro cestovní ruch v obcích MOŽNOSTI PRO CESTOVNÍ RUCH církevní památky

žádné cykloturistika

kulturní festivaly přírodní turistika památky Zdroj: vlastní zpracování

Téměř polovina obcí bohužel cestovní ruch příliš nepodporuje, neboť na to nemají finance. Jednotlivé obce potom předkládají různé možnosti vyžití v rámci cestovního ruchu. V obci Jabloň se dají navštívit církevní památky, v Nižné Sitnici mohou turisti využít trasu koňské turistiky vedoucí až do Polska nebo vidět mohyly z neolitu. Obcemi Porúbka, Vyšné Ladičkovce, Adidovce, Vyšný Hrušov, Zubné, Lukačovce, Lieskovec a Karná také vede jedna nebo i více cyklotras. Mimo cyklotras se zde nacházejí také turistické trasy. V některých obcích se dokonce objevují iniciativy pro přípravu a realizaci nových turistických cest, např. se mluví o trase po bývalé frontě z 1. světové války, která by mohla vést přes obce Ruská Poruba a Závada.13

Další možností je rekreace u vody. V blízkosti je vodní nádrž Domaša, která je i od „nejzastrčenějších“ obcí vzdálená zhruba 30-40 minut. Obcímsice většinou nepřinese přímý zisk, ale je vhodné ji také zmínit.

Aktivnější přístup k cestovnímu ruchu by tedy mohl zvýšit povědomí o obci, přilákat nové poskytovatele služeb, zvýšit příjmy v obecním rozpočtu a teoreticky přilákat nové obyvatele do obce. Důležitá je ale aktivní propagace a to nejen cestovního ruchu, ale i obce samotné. Problémem však je, že 20 % obcí, které

13 Zákulisní informace, projekt je prozatím „v plenkách“.

64 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI reagovaly na dotazníkové šetření nemá vlastní webové stránky, jejichž absenci považuji za obrovský nedostatek. Tyto obce jsou registrovány v internetových seznamech, takže se každý může dozvědět o jejich existenci, ale nemohou se takto aktivně propagovat na svých stránkách, ani poskytovat aktuální informace o dění v obci.

Situace se rozhodně nezlepší ani pokud nebude v obcích potřebná infrastruktura, alespoň na základní úrovni – silnice v rozumném stavu, vodovod, kanalizace, elektřina apod. Většinou jde však o velmi nákladné projekty, které se sice obce snaží nějakým způsobem financovat ze svých rozpočtů, což ale často nestačí a musí proto žádat o pomoc stát nebo soutěžit o přidělení finančních prostředků z EU. Proces žádání o přidělení takovéto dotace ovšem často bývá velmi složitý na což nemusí mít většina obcí dostatečné odborné kapacity. Existuje samozřejmě také možnost outsorcovat tuto činnost, ale problémem zůstává nedostatek finančních prostředků na zaplacení školených poradců.

Rád bych se ale podrobněji věnoval něčemu méně typickému, než běžnou dopravní a technickou infrastrukturou, která se ve zmíněných obcích postupně lepší. Ve zkoumaném vzorku obcí totiž nalezneme více než 1/5 takových, která funguje s méně než vyhovujícím signálem, což může mít fatální následky na jejich další vývoj. Tímto nedostatkem trpí např. obce: Ruská Poruba, Závada, Prituľany, Rohožník, Hrubov a mnohé další. Dalším problémem je nevyhovující rychlost a stabilita internetového připojení, která je ve výše zmíněných obcích taktéž velmi slabá.

Malé obce se v 99 % případů nemohou spolehnout na pomoc operátorů a to z toho důvodu, že se jim takováto investice jednoduše nevyplatí. Konkrétní příklad uvádí Salát (2020) v obci Čelistná na Pelhřimovsku. Mluvčí operátora O2 se k situaci v obci vyjádřil s tím, že ve valné většině případů v obcích s nízkým signálem neexistují stavby vhodné k umístění vysílače a bylo by tak nutné vybudovat úplně novou věž ke zvýšení signálu. Vzhledem k vysokým nákladům na toto řešení operátor zpravidla nepřistoupí a malé obce nemají na vybudování této infrastruktury, která stojí řádově miliony Kč, prostředky.

Řešením by mohlo být již zmíněné sloučení obcí, díky kterému by obce našly více peněz na výstavbu věže, která by mohla pomoci zlepšit kvalitu signálu a potažmo i internetu v celé lokalitě. Tato akce by navíc mohla motivovat operátory k tomu aby v lepším případě vybudovali potřebnou infrastrukturu neboť by získali větší počet klientů nebo k dohodě s obcemi o spoluúčasti na nákladech při realizaci

65 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ ZKOUMANÉ OBLASTI tohoto projektu. I po sloučení obcí by však nově vzniklá obec musela pravděpodobně žádat o státní dotaci nebo využít nějaký dostupný eurofond.

Příklad možného řešení pro podstatnou část obcí bez signálu (nebo se signálem na velmi mizerné úrovni) by bylo vybudování vysílače na vrcholku nejvyššího kopce v okolí, který se jmenuje Lipovica. Signál by se z tohoto místa mohl rozšířit i do vzdálenějších Prituľan, Rohožníka a teoreticky až do Vyšné Sitnice, kde je sice situace se signálem lepší, ale místy taktéž nedostatečná.

Obrázek č. 9: Způsob řešení nedostatečného signálu v obcích kolem Ruské Poruby

Zdroj: vlastní zpracování

Provedení přípravy projektu, vlastní stavby a vypořádání vlastnických práv by samozřejmě mohly být velice složité, ale realizace tohoto projektu by rozhodně hodně zkvalitnila život o těchto obcích.

66 ZÁVĚR

Závěr

Po proměně slovenského venkova, která začala již před 90. lety minulého století, nastalo pro malé a odlehlé obce v této oblasti úplně nové období a to období plné změn, na které se musejí adaptovat. Venkov, který byl kdysi živitelem státu a zaměstnával podstatnou část tamější populace, se stal místem k odpočinku, vyhledávanou oblastí 2. bydlení a místem, kam většina lidí utíká před každodenní rutinou a stresem.

Zánik pracovních pozic v zemědělství a krach velkých výrobních podniků měl velice negativní dopad především na menší odlehlé obce, kde bylo v těchto sektorech zaměstnáno nejvíce obyvatel. Odlehlost, již zmíněný nedostatek lukrativních pracovních příležitostí, nedostatečná podpora od státu a špatná finanční situace malých obcí je navíc příčinou postupného vylidňování těchto obcí. Vzhledem k odchodu mladých lidí do blízkosti sídel s větší nabídkou práce a služeb navíc dochází k postupnému stárnutí obyvatel venkova a vylidňování některých sídel. Malé obce tedy čelí celé řadě závažných problémů. Zmínit můžeme např. problémy ekonomické, infrastrukturní, personální, problém dostupnosti některých služeb, jejich neefektivitu apod.

V práci byla provedena případová studie, která zkoumala problémy malých obcí (do 500 obyvatel) s poskytováním služeb v okrese Humenné v Prešovském kraji na severovýchodě Slovenska. Získaná data poukazují na kontinuální proces úbytku obyvatel v těchto obcích a jeho postupnému stárnutí. Tento fenomén by se mohl dát vysvětlit např. výší příjmů domácností, které jsou v této lokalitě jedny z nejnižších na celém Slovensku nebo také nedostatkem dobře placených pracovních pozic. Úbytku obyvatel v malých obcích v tomto okrese nenahrává ani poměrně vysoká nezaměstnanost, která sice v posledních letech klesala, ale která ještě v roce 2016 činila něco přes 14 %.

Pomocí dotazníkového šetření, rozhovorů s vybranými zástupci obcí a některými místními obyvateli pak byly přiblíženy konkrétní problémy zkoumaných obcí. Mezi ty nejčastější patří např. zanedbaná infrastruktura, nedostatek pracovních příležitostí, klesající počet obyvatel a jeho stárnutí, nedostatek financí na rozvoj obce, nízké mzdy, odlehlost obcí nebo absence základních služeb.

Na vybrané problémy jsem se poté snažil najít nějaká relevantní řešení, která by obcím mohla pomoci vyřešit jejich problémy. Z kontextu problémů vyšlo, že malé

67 ZÁVĚR obce jako jednotlivci většinou nemohou své problémy vyřešit samotné. Jedním z nejschůdnějších řešení se nabízí tzv. slučování obcí, které by přineslo vyšší daňové příjmy a větší nezávislost na příspěvcích od státu a navíc by snížilo byrokratickou zátěž. Větší obce by tak mohly zajistit na svém území více služeb, vybudovat nebo zdokonalit místní infrastrukturu a zajistit lepší občanskou vybavenost a v neposlední řadě lépe organizovat svůj rozvoj.

Ke slučování obcí bohužel není většinou příznivě nakloněno ani vedení většiny obcí ani většina místních obyvatel a proto se v praxi spíše přistupuje ke snižování obecních výdajů pomocí určitých forem meziobecní spolupráce. Ke zvýšení svých příjmů tak, aby stačily na realizaci větších projektů se obce snaží rovněž využívat státní dotace. Dalším nezanedbatelným dodatečným příjmem obcí pro realizaci velkých investičních projektů jsou také fondy EU.

Esenciální pro všechny malé obce ovšem bude i nadále aktivní přístup k problémům, snaha o odlišení se od ostatních obcí kvůli upoutání pozornosti nových potenciálních obyvatel nebo potažmo investorů a získání více peněz do obecního rozpočtu, např. aktivnějším přístupem k cestovnímu ruchu, propagací obce apod.

Ačkoliv se obce nepochybně snaží, tak bez pomoci státu v jakékoliv podobě to ve většině případů jednoduše nepůjde.

68 POUŽITÉ ZDROJE

Použité zdroje

BAILEY, Jon M. Rural grocery stores: Importance and challenges. Center for Rural Affairs Rural Research and Analysis Program. Published October, 2010.

BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., CHABIČOVSKÁ, K., HOLEČEK, J., GALVASOVÁ, I. Rozvojové možnosti obcí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2010. 52 s. ISBN 978-80-87147-29-0.

Buchta S. Premeny slovenského vidieka. [Internet]. [Modra (Slovensko)]: Slovenský zväz vidieckej turistiky a agroturistiky ve spolupráci s Neziskovou organizáciou rozvoja vidieckej turistiky; 16.5.2017 [cit. 20.1.2021]. 39 p. Dostupné z: https://www.avv.sk/wp-content/uploads/2018/08/5.Buchta- Premeny_prezentacia.pdf

BÚŠIK, J. Partnerství a regionální rozvoj na Slovensku. In: Sborník příspěvků Sborník příspěvků. (Valtice 20.-22.6.2012). Brno: Masarykova universita, 2012. 111 s. ISBN 978–80–210–5875–0.

DATAcube. [internet]. [Bratislava]: Štatistický úrad Slovenskej republiky; c2014- 2021. Demografia a sociálne štatistiky; 2020 [cit. 4.1.2021]; [about 1 screen]. Dostupné z: http://datacube.statistics.sk/

Deník veřejné správy. [Internet]. [Česká republika]: Triada, spol. s r. o.; c2021. Přímá volba starostů na Slovensku; 12.7.2011 [cit. 21.4.2021]; [about 2 screens]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6495773

DOMBERGER, Simon. The contracting organization: a strategic guide to outsourcing. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 1998, 229 s. ISBN 0198774575, str. 212.

GALVASOVÁ, I. a kol. 2007. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vydání. Brno: Georgetown, 2007. 140 s. ISBN 80-251-20-9.

Hrdina, Vojtech. Zmeny v osídlení/územný rozvoj na Slovensku po roku 1989. Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2010, 2010, 13(5), 148-156 [cit. 10.5.2021]. Dostupné z: https://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a- knihovna/casopis/2010/2010-05/16_zmeny.pdf

69 POUŽITÉ ZDROJE

HYÁNEK, V. a kol. 2017.Neziskové organizace ve veřejných službách. Brno: ESF MU a Centrum pro výzkum neziskového sektoru.292 s. . ISBN 978-80-210-4423-4.

KARLSSON, E. B. Retail in Rural Regions. Exploring ways to support rural shops. Centre for Retail Studies, Bifrost University, Iceland. Retrieved Mar, 2012, 15: 2014.

KRIŽAN, Frantisek; BILKOVÁ, Kristína; KITA, Pavol. Urban retail market in Bratislava (Slovakia): Consumers perception and classification of shopping centres. Management & Marketing, 2014, 9.4: 483.

KUCZABSKI, Aleksander a Tomasz MICHALSKI. THE PROCESS OF DEPOPULATION IN THE RURAL AREAS OF UKRAINE. Quaestiones Geographicae [online]. 2013, 32(4), 81-90 [cit. 2021-03-16]. ISSN 0137-477X. Dostupné z: doi:10.2478/quageo-2013-0035

Mach F., Blaas G., Buchta S., Behanovská M., Halgašová J., Juhászová J., Šifel L., Šebo E., Lysák L., Mach F., Kerekeš J., Tlčik V., Nebusová Z., Baco P., Jankovič J., Mičúnek R., Sodoma V., Artim J., Mesároš V., Chovan V., Bencová K., Jakubec V., Cifra Š. Premeny slovenského vidieka, trendy ďalšieho vývoja v agrorezorte a na vidieku. Kam kráčaš agrokomplex? [Internet]. [Modra (Slovensko)]: Slovenský zväz vidieckej turistiky a agroturistiky ve spolupráci s Neziskovou organizáciou rozvoja vidieckej turistiky, 16. 5. 2017. [cit. 14.1.2021]; Dostupné z: https://www.literarny- tyzdennik.sk/products/seminar-premeny-slovenskeho-vidieka-trendy-dalsieho- vyvoja-v-agrorezorte-a-na-vidieku/

Machů K. Malé obce chtějí více obyvatel. Na co lákají? Zlínský deník [internet]. 9.8.2019 [cit. 28.4.2021]. Dostupné z: https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/male- obce-chteji-vice-obyvatel-na-co-lakaji-80190809.html

Ministerstvo pro místní rozvoj. Priority politiky soudržnosti 2021–2027: Pět cílů hlavní investiční politiky EU. [Internet]. [Praha]: Ministerstvo pro místní rozvoj. [2020] [cit. 2.12.2020]. [5 p.] Dostupné z: https://www.dotaceeu.cz/getmedia/2caca91a-2182-473b-872d- 96268f55b46f/Cile-politiky-soudrznosti-a-tematicke-tabulky.pdf.aspx?ext=.pdf

Münich D., Outrata E., Šmídová Z., Dušek L., Radiměřský M., Zahradník P. Malé obce se nevyplácí. Těžko s tím však hnout. [Internet]. [Česká republika]: Jan Macháček, 20.10.2016 [cit. 15.2.2021]; Dostupné z: https://ceskapozice.lidovky.cz/debata- jana-machacka/male-obce-se-nevyplaci-tezko-s-tim-vsak- hnout.A161020_092404_machackova-debata_houd

70 POUŽITÉ ZDROJE

NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Moderní přístupy k řízení územní veřejné správy [online]. Brno, 2014 [cit. 2021-03-16]. Dostupné z: . Disertační práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Milan Viturka.

Otriová J. Starostu Novej Sedlice zlostia turisti. Malá obec zaviedla parkovné akoro ako v Tatrách. SME.sk [Internet]. 1.5.2021 [cit. 8.5.2021]; Dostupné z: https://hornyzemplin.korzar.sme.sk/c/22649752/starosta-novej-sedlice- kritizuje-turistov-zaviedli-sms-parkovne-a-ceny-ako-v-tatrach.html

ÖNER, Özge. Retail productivity: The effects of market size and regional hierarchy. Papers in Regional Science, 2016.

Papcunová V., Financovanie obcí a majetok obcí v Slovenskej republike. Brno. 2020. s 50.

Papcunová V. Obecný majetok – ekonomický nástroj rozvoja obcí [internet]. [Brno, (ČR)]: Masarykova Univerzita; 30.3.2020 [cit. 21.4.2021]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2020/MKR_FIUC/um/prednaska_majetok.pd f

Pecák Z. Fenomén: soběstačná obec Kněžice. Hospodářské Noviny [internet]. 4.12.2019 [cit. 28.4.2021]. Dostupné z: https://archiv.ihned.cz/c1-66688250- fenomen-sobestacna-obec-knezice

Rok v obci [Internet]. [Česká republika]: SMSČR; c2006-2021. Rukověď starosty – přenesená působnost obce; 30.9.2020 [cit. 20.4.2021]; [about 3 screens]. Dostupné z: http://www.rokvobci.cz/rukovet-starosty/detail/34--prenesena-pusobnost- obce/

ŘEŽUCHOVÁ, Veronika. Problémy malých obcí v ČR [online]. Brno, 2008 [cit. 2021- 03-16]. Dostupné z: . Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce David Špaček.

Salát O. Česko má jedno z nejlepších mobilních pokrytí v Evropě. Přesto jsou vesnice bez signálu. Český rozhlas. [internet]. 29.9.2020 [cit. 1.5.2021]. Dostupné z: https://vysocina.rozhlas.cz/cesko-ma-jedno-z-nejlepsich-mobilnich-pokryti-v- evrope-presto-jsou-vesnice-bez-8325558

71 POUŽITÉ ZDROJE

Sčítanie obyvateľov, domov a bytov - Trenčiansky kraj: Slovnská republika [Internet]. [Slovensko]: Vladimír Bačík; c2016-2021. POČET OBYVATEĽOV V OBCIACH SLOVENSKEJ REPUBLIKY (ÚDAJ ZO SODB 2011); 4.3.2021 [cit. 4.3.2021]; [about 2 screens]. Dostupné z: http://www.sodbtn.sk/obce/obce_ob1.php

SCHIFFLING, Sarah; KARAMPERIDIS, Stavros; NELSON, John D. Local shops vs. online retailers: competition or synergy?. Scottish Geographical Journal, 2015, 131.3-4: 220-227

SCHNAUBERT, Jan. Možnosti řešení velkého počtu malých obcí v ČR. [online]. Brno, 2016 [cit. 2021-05-03]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/jsvkl/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce David ŠPAČEK.

SZCZYRBA, Zdeněk, David FIEDOR and Josef KUNC. Služby ve venkovských regionech Česka – kvantitativní hodnocení změn v uplynulém transformačním období (příspěvek ke studiu venkova) (Services in the rural regions of Czechia – quantitative assessment of changes in the elapsed transformation period (contribution to the study of rural space)). In Viktorie Klímová, Vladimír Žítek. XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2013. p. 212-222. ISBN 978-80-210-6257-3. doi:10.5817/CZ.MUNI.P210-6257-2013-26.

Tlačová agentúra Slovenskej republiky. Najväčším problémom malých obcí je nedostatok peňazí. SME.sk [Internet]. 5.2.2020 [cit. 13.5.2021]; Dostupné z: https://ekonomika.sme.sk/c/22318395/najvacsim-problemom-malych-obci-je- nedostatok-penazi.html

TONEV, P., HALÁS, M., KLAPKA, P. Prostorová neurčitost funkčních regionů: porovnání pracovní dojížďky v letech 1991–2011. In XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018, pp. 285–292. ISBN 978-80-210-8969-3. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-37 285–292.

VÁCHALOVÁ, Hana. Rozvojový potenciál velmi malých obcí: na příkladu velmi malých obcí na Domažlicku. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a region. rozvoje. Vedoucí práce Perlín, Radim.

72 POUŽITÉ ZDROJE

VAN LEEUWEN, Eveline S.; RIETVELD, Piet. Spatial consumer behaviour in small and mediumsized towns. Regional Studies, 2011, 45.8: 1107-1119.

VIÑAS, Carmen Delgado. Depopulation Processes in European Rural Areas: A Case Study of Cantabria (Spain). European Countryside [online]. 2019, 11(3), 341-369 [cit. 2021-03-16]. ISSN 1803-8417. Dostupné z: doi:10.2478/euco-2019-0021

Zákon č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích (obecní zřízení) [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128

Zákon č. 369/1990 Zb., Zákon Slovenskej národnej rady o obecnom zriadení [online]. Dostupné z: https://www.zakonypreludi.sk/zz/1990-369

Zemánek L. (2003): Lokální kultura v životě našeho venkova- In: Jančák, V., Chromý, P., Marada, M. (a kol..): Geografie na cestách poznání. Sborník příspěvků. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Praha. s. 124–149. ISBN 80-86561-10-0

Žoncová M., Dubcová A. TRANSFORMÁCIA VIDIECKEJ KRAJINY NA SLOVENSKU. Geografická revue. 2015;11(2):13-24

73 POUŽITÉ ZDROJE

Seznam příloh

Příloha č. 1: Rozpočet obce Ruská Poruba

74 POUŽITÉ ZDROJE

75 POUŽITÉ ZDROJE

Příloha č. 2: Tabulka malých obcí v okrese Humenné Obec počet obyvatel % zastoupení v okrese

Vyšný Hrušov 493 0,8%

Hrubov 487 0,8%

Karná 461 0,7%

Lukačovce 459 0,7%

Lieskovec 445 0,7%

Pakostov 442 0,7%

Rovné 442 0,7%

Baškovce 413 0,7%

Hudcovce 412 0,7%

Jabloň 399 0,6%

Vyšná Sitnica 370 0,6%

Veľopolie 364 0,6%

Zubné 364 0,6%

Nižné Ladičkovce 346 0,6%

Nižná Sitnica 316 0,5%

Turcovce 300 0,5%

Víťazovce 299 0,5% Rokytov pri 282 0,5%

Humennom

Porúbka 271 0,4%

Jankovce 265 0,4%

Ruská Poruba 228 0,4%

Adidovce 211 0,3%

Vyšné Ladičkovce 191 0,3%

Nižná Jablonka 177 0,3%

Černina 176 0,3%

Dedačov 164 0,3%

Gruzovce 129 0,2%

Slovenské Krivé 123 0,2%

Ruská Kajňa 107 0,2%

Sopkovce 102 0,2% Nechválova 74 0,1%

Polianka

Závada 72 0,1%

Maškovce 60 0,1%

Vyšná Jablonka 54 0,1%

76 POUŽITÉ ZDROJE

Prituľany 51 0,1%

Rohožník 35 0,1% Zdroj: vlastní zpracování

Příloha č. 3: Otázky a témata z dotazníku poslaného zástupcům obcí 1 – Název obce 2 – Pozice respondent v samosprávě obce 3 – Reálný počet obyvatel žijících celoročně v obci 4 – Procentuální objem prostředků využívaný ročně na samosprávu obce 5 – Procentuální objem prostředků využívaný ročně na SS v přenesené působnosti obce 6 – Nejnákladnější výdajové položky rozpočtu a jejich přibližná cena 7 – Služby poskytované v obci 8 – Předchozí investiční projekty obce (za posledních 10 let) 9 – Investiční projekty plánované do budoucna 10 – Pracovní příležitosti v obci 11 – Stav komunikací v okolí obce 12 – Adekvátnost četnosti spojů hromadné dopravy do obce 13 – Odhad průměrná mzdy v obci 14 – Možnosti dlouhodobého bydlení v obci 15 – Možnosti pro cestovní ruch v obci a jejich podpora 16 – Možnosti krátkodobého ubytování a stravování 17 – Největší problém obce a jeho případné řešení 18 – Názor na sloučení s jinou obcí za předpokladu zlepšení životních podmínek v obci