Komparativní Analýza Případů Participativního Rozpočtování Na Území Hl

Univerzita Karlova Fakulta sociálních věd Institut politologických studií

Komparativní analýza případů participativního rozpočtování na území hl. m. Prahy

Jméno: Tomáš Fiala

Studijní program: Politologie a mezinárodní vztahy

Vedoucí práce: Mgr. Dušan Brabec

Rok obhajoby: 2021

Prohlášení

1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu.

2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu.

3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne: 1.5.2020 Tomáš Fiala Bibliografický záznam

Fiala, Tomáš. Komparativní analýza případů participativního rozpočtování na území hl. m. Prahy. Praha, 2021. 46 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut Politologie. Katedra Politologie. Vedoucí diplomové práce Mgr. Dušan Brabec.

Rozsah práce: 64 755 znaků včetně mezer

Title / název práce v anglickém jazyce

Comparative Analysis of Cases of Particiaptory Budgeting in Prague

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá implementací projektů participativního rozpočtování v pražských městských částech v rozpětí let 2014 až 2019. V práci je analyzováno 6 efektů tohoto fenoménu – účast v hlasování o něm, objem alokovaných financí, podíl financí na výdajích, účast v komunálních volbách, účast ve volbách do Poslanecké sněmovny a podíl charakteru jednotlivých projektů. Hlavním předmětem a přínosem práce je komparativní složka a pokus o odpověď na otázku, zdali má zavedení participativního rozpočtu nějaký pozitivní efekt na volební účast.

Annotation

This bachelor thesis addresses the implementation of participatory budgeting projects in Prague municipalities from 2014 to 2019. Analysis focuses on six aspects of this phenomenon – participation in voting for projects, volume of allocated funds, share of these funds in expenditures, participation in municipal elections, participation in elections to the Chamber of Deputies and the share of nature of individual projects. The main subject and benefit of this thesis is the comparative component itself and furthermore the attempt to answer the question whether the introduction of a participatory budgeting has any positive effect on any general election turnout.

Klíčová slova participativní rozpočet, municipalita, Praha, komparativní analýza, participace, přímá demokracie, městská část

Keywords participatory budgeting, minicipality, Prague, comparative analysis, participation, direct democracy, municipality

Poděkování

Rád bych tímto poděkoval panu Mgr. Dušanovi Brabci za jeho odborné a důsledné vedení při zpracovávání této práce, za rychlou a nápomocnou odezvu a za poskytnutí části měřených dat. OBSAH

1. Úvod ...... 3

2. Teoretická část práce ...... 3

2.1. Historická geneze ...... 4

2.2. Snahy o normativní popis „vstupů“ a „výstupů“ fenoménu ...... 6

2.3. PB v českém prostředí ...... 10

2.4. Charakter Prahy a jejích projektů PB – otázka městského prostředí? ...... 13

2.5. Výzkumné otázky a hypotézy, potenciální přínosy práce pro českou diskuzi o PB . 14

3. Metodologické přístupy a postupy a použitá data ...... 14

3.1. Kvantitativní analýza ...... 14

3.2. Kvalitativní analýza ...... 16

4. Analýza empirických dat – virtuální skupiny, průměrné hodnoty ...... 19

5. Obecné trendy proměnných v čase ...... 22

5.1. První ročník projektů ...... 22

5.2. Finanční stránka projektů PB ...... 23

5.2.1. Objem alokovaných financí (OF) ...... 23

5.2.2. Zhodnocení OF ...... 23

5.2.3. Podíl financí na výdajovém rozpočtu (PP) ...... 24

5.2.4. Zhodnocení PP – srovnatelný finanční ukazatel ...... 25

5.3. Volební chování ...... 25

5.3.1. Účast v rozhodování (ÚvR) ...... 25

5.3.2. Zhodnocení ÚvR ...... 26

5.3.3. Volební účast v komunálních volbách (ÚvK) ...... 27

5.3.4. Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny (ÚvP) ...... 28

5.3.5. Zhodnocení volebního chování ve srovnání s ÚvR ...... 29

6. Kvalitativní měření – charakter vítězných projektů ...... 31

6.1. Srovnání ročních trendů ChP ...... 31

1 6.2. Zhodnocení kvalitativního měřítka ...... 34

7. Závěr a shrnutí výsledků ...... 34

8. Prameny a literatura ...... 38

8.1. Teoretická část práce (abecedně dle autorů) ...... 38

8.2. Zdroje dat o participativním rozpočtování (dle městských částí) ...... 39

8.2.1. Praha 3 ...... 39

8.2.2. Praha 5 ...... 39

8.2.3. Praha 5 – Slivenec ...... 40

8.2.4. Praha 6 ...... 41

8.2.5. Praha 6 – Suchdol ...... 41

8.2.6. Praha 7 ...... 42

8.2.7. Praha 8 ...... 42

8.2.8. Praha 10 ...... 43

8.2.9. Praha 11 ...... 43

8.2.10. Praha 14 ...... 44

8.2.11. Praha 15 ...... 44

8.2.12. Praha 16 – Zbraslav ...... 44

8.2.13. Praha 20 – Horní Počernice ...... 45

8.2.14. Praha 22 – Kolovraty ...... 45

2 1. Úvod Participativní rozpočtování je fenomén, který se v České republice začal nejvíce prosazovat od poloviny předešlého desetiletí. Tato práce si za cíl vytyčila jeho srovnání napříč městskými částmi Hlavního města Prahy, a právě komparativní složka této práce má být jejím hlavním přínosem.

V teoretické části práce bude nejprve nastíněn historický vývoj participativního rozpočtování ve světě. Po této genezi budou představeny jednotlivé přístupy rámcování fenoménu a skrze jejich představení bude určeno, zdali se projekty v České republice k některému pojetí přiklánějí více a jestli vůbec splňují daná kritéria pro jejich zařazení mezi ostatní projekty napříč světem. V další části této teoretické podkapitoly budou představeny práce, které se českým prostředím již zabývaly a ze kterých bude práce čerpat svou hypotézu v propojení zavedení participativního rozpočtu a zvýšené volební účasti. Na závěr teoretické kapitoly bude uveden celkový náhled na Prahu coby na jedinečný případ v Česku, který má svou historickou a socio-geografickou specifičnost a stejně tak oproti ostatním větším městům specifickou historii občanské participace.

Z metodologické kapitoly vyplynou definice proměnných, na jejichž základě proběhne následné srovnání – kromě jasných faktorů srovnání z finanční oblasti a volební účasti bude definována proměnná vycházející z kvalitativní analýzy vítězných projektů v rámci jednotlivých participativních rozpočtů.

Poté bude následovat samotná komparace, kdy jako první budou představeny městské části z hlediska své lidnatosti a následně budou na základě předem definovaných faktorů vzájemně srovnávány v čase.

V závěru práce se představí výsledky srovnání a bude prokázána pravdivost či nepravdivost hypotézy. Zároveň bude mít závěr práce ambice sloužit jako odrazový můstek pro případný další kvalitativní výzkum participativního rozpočtování.

2. Teoretická část práce Pro tuto práci je třeba teoreticky nastínit krátkou genezi fenoménu participativního rozpočtování (dále v textu jako „PB“ nebo také „participatory budgeting“) a následně i již vypracované analýzy PB v evropském, konkrétně českém prostoru, jejich kontext a přínosnost pro v této práci zkoumané městské části hlavního města, u kterých bude nejprve zkoumán převažující charakter jejich zvažovaných projektů (rozdělených do dvou specifických

3 kategorií). V práci bude také snaha diskutovat potenciál všeobecné přínosnosti projektu PB pro komunální fungování státní správy.

Ještě, než se pustíme do analýzy českých případů PB, uvedeme nejprve konceptuální rámec participativního rozpočtování, se kterým bude v práci nakládáno, a jeho historickou genezi. Nejprve bude zmíněná krátká „exkurze“ do vývoje šíření tohoto fenoménu ve světě a geneze jeho hlavních cílů v daných světových regionech. Poté budou jako příklad uvedeny studie, které se zabývaly uspořádáním normativních kritérií pro PB. Na závěr bude představeny české případy PB, a především pokusy o jejich analýzu a analýzu českého prostředí od jiných autorů.

2.1.Historická geneze Participativní rozpočtování lze poprvé nalézt v rámci široce pojatého programu v Brazílii na konci osmdesátých let, který měl za cíl prohloubit demokratické fungování země a zefektivnit její fungování na lokální úrovni. První případ se odehrál v municipalitě Porto Alegre, v hlavním městě nejjižnějšího státu Rio Grande do Sul. Na základě prvních svobodných komunálních voleb od pádu vojenské junty se v roce 1985 sdružily organizace jednotlivých sousedství a iniciovaly předvolební debaty s potenciálními kandidáty na starostu města. Jednou z důležitých otázek byla otázka přístupu široké veřejnosti k fiskální politice a k obecným financím vůbec. Projekt na částečnou participace uspěl až v následujících volbách, kdy vítězný kandidát hned po svém zvolení v roce 1988 započal proces příprav na první PB v dějinách, které se nakonec uskutečnilo v roce 1990 a 1991 (Ganuza, 2020, s. 3).

E. Ganuzza a G. Baiochci tvrdí, že když se prezentuje historická geneze PB, tak se tento první případ uvádí jednoduše schématem – sociální hnutí představila návrh, nakloněná strana jej prosadila, a nakonec se díky této souhře zadařilo projekt uskutečnit (Ganuza, 2020, s. 3) (uvádí to tak například i Sintomer et al. (2013, s. 25)). Ve své práci ovšem podotýkají, že cesta za implementací nebyla tak schematicky jednoduchá a poukazují na opomíjená fakta – za prvé to nebyla ve výsledku sociální hnutí, která se dostala do participace, ale individuální občané a za druhé zmiňují fakt, že PB byl projekt, který se ujal za podpory celostátních administrativních reforem v Brazílii, ne pouze jako samostatných zcela osamocený a osamoceně prosazený projekt (Ganuza, 2020, s. 3).

Lze ovšem říci, že hlavním bodem nově zavedené praxe měla být určitá „racionalizace participace (Ganuza, 2020, s. 6)“. PB zavedl do veřejné rozpravy nové postupy a výrazně zkrátil proces přechodu občanského návrhu do praxe skrze volené orgány – stal se tedy nástrojem,

4 který měl ambice stát se nedílnou součástí představ o ideální občanské společnosti. Stalo se tak ovšem na základě jasných a technicky proveditelných požadavků a projektů – PB tak dal občanům možnost své požadavky formulovat takovým způsobem, který umožnil projekty sjednotit do srovnatelné formy a tím napomoci občanům k jejich lepší formulaci (Ganuza, 2020, s. 6). Bylo tak možné učinit ovšem za pochopení limitů takového nového druhu participace – nejvíce na limity nastavené pro dané rozpočtování (omezující například počet projektů, nejčastěji ovšem finance). Největším problémem Porta Alegra se stal ve výsledku vznik nového politického boje, kdy se proti sobě stavěly dvě doktríny, vzájemně propojené – PB coby nástroj společenského upokojení a ukojení „touhy veřejnosti“ po transparentní kontrole financí a proti zároveň PB coby nástroj pro udržení nedostatečné debaty o celkovém financování (ne pouze „shora“ uděleného rozpočtu) a vynucení určitého způsobu fungování občanské společnosti a hnutí za sociální změny (Ganuzza a Baiocchi, 2020, s. 7). Dle autorů Ganuzza a Baiochciho lze tedy PB v Porto Alegre označit za druh nástroje „demokratizace shora,“ který neměl přesáhnout hranice své původně vymezené působnosti (Ganuzza a Baiocchi, 2020, s. 7). Tento přístup se ovšem ukázala jako krátkozraký, podíváme-li se retrospektivně na další vývoj šíření tohoto fenoménu ve světě.

Po Brazílii, která se potýkala se silnou občanskou nedůvěrou, se s PB začala seznamovat první evropská města. V polovině devadesátých let získal PB pozornost mezinárodních organizací a otázka zefektivnění veřejné správy a většího zapojení občanů ve schvalovacích procesech rezonovala Evropou. V roce 1996 byl na setkání OSN v otázkách lidských sídlišť (UNITED NATIONS CONFERENCE ON HUMAN SETTLEMENTS) zařazen projekt PB jako tehdejší nelepší nová praktika v rámci komunálního života v pojetí konečného prohlášení výsledků schůze se lze ovšem dočíst, že PB se nemá zavést jako druh administrativní reformy a zefektivňování, nýbrž má sám sloužit jako „podnět zdola,“ který má sám dostatečnou kapacitu změnit a zefektivnit schvalovací procesy a zvýšit politickou důvěru. Oproti Brazilskému případu, kde se reformy rozpočtů a administrativy jevily jako podmínka pro zavádění, se zde, ve zprávě OSN, objevuje zefektivnění veřejného financování jako jeden z hlavních efektů PB (UNITED NATIONS CONFERENCE ON HUMAN SETTLEMENTS (HABITAT II), 2021, s. 37, odstavec „a“). PB v Evropě rovněž ztratil svůj silný sociální vyrovnávací aspekt a stal se pouze nástrojem zefektivňování. V Evropě měl mít PB tedy podobu prohlubování občanské participace a přiblížení fiskální politiky občanům za cílem větší legitimity demokratických vlád – první legislativní změny, které zavádění PB v určitých mezích umožňovaly, proběhly ve Velké Británii v roce 2000 a v průběhu roků následovaly i další země západní a nově i střední

5 a východní Evropy. Jednotlivé Evropské případy PB se od sebe ve své podstatně zásadně odlišují – kromě odlišných legislativních podmínek se musí v případě komparace počítat i s odlišnou národní historií občanské participace a občanské společnosti vůbec – v Británii lze například sledovat návaznost na občanské spolky, které často operovaly s menšími rozpočty a měly silný sociálně-občanský charakter, naproti tomu Španělské projekty byly finančně náročnější a zaměřovaly se na městský rozvoj. Tyto rozdíly jasně poukazují na fakt, že již při svém počátku v Brazílii bylo na PB nahlíženo jako na neutrální „plastický“ apolitický projekt, který vychází ze svého institucionalizovaného rámce (ať už jakéhokoliv) (Ganuza, 2020, s. 8).

Lze říci, že v průběhu času se měřítka, která určovala existenci PB v dané oblasti, rapidně měnila a vždy především reflektovala podmínky daných regionů, či celých států. Studie od G. Allegrettiho a C. Herzberga z roku 2004 se zabývá komparací implementací PB v Evropě a poukazuje na zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy již v době, kdy se tento fenomén jako takový v Evropě teprve začínal narůstat obliby. Především poukazují na zásadní rozdíl mezi cíli implementace PB v Latinské Americe (tedy ve svém pomyslném rodišti) a v Evropě, kde se navíc určitá forma komunální participace již nacházela a měla v menších i větších městech svou tradici. Ve své práci poukazují na rozdílné „kořeny,“ skrze které se PB začal v Evropě prosazovat a také především na rozdílné pole působnosti PB ve veřejném prostoru – v Evropě, na rozdíl od Latinské Ameriky, kde PB působil jako nástroj obnovy důvěry veřejnosti v politické procesy v daných zemích, se ujal role stále častějšího trendu decentralizace moci a změny veřejného zájmu ohledně působení lokálních problémů na více „globální proudy“ (citace). Na rozdíl od dříve zmíněných autorů, Allegretti s Herzbergem se domnívají, že neexistuje žádná jednotná kvalifikace kritérií pro PB (samozřejmě mimo úplně nejzákladnější teoretický rámec) a odkazují ne neexistenci „prvotního modelu,“ pouze na jakési „rodiny experimentů“ (Allegreti a Herzberg, 2004, s. 3). Nezahazují ovšem ideu, kde PB funguje jako výsledek vytváření prostoru pro skutečně rovné možnosti občanské participace pro všechny – z tohoto pohledu je tedy PB spíše jakýmsi „místem ideálních podmínek,“ ve kterých dochází k vyvažování sociálních nerovností způsobených tržní společností a redistribuci společných financi do nezvýhodněných oblastí života.

2.2.Snahy o normativní popis „vstupů“ a „výstupů“ fenoménu Brian Wampler ve studii editované Awarem Shahem z roku 2007 pod záštitou Světové banky uvádí následující komplexní měřítka, dle kterých se dá určit obecnější specifika PB, která, jak sám autor uvádí, ovšem nelze aplikovat vždy a všude ve stejné míře:

6 • potřeba rozdělení dané municipality do jednotlivých regionů, skrze které se uskutečňují jednání a následné rozdělování prostředků • setkávání s občany jsou danou municipalitou konána aktivně v průběhu celého roku a jejich programem je projednávání různorodých aspektů – od samotného přímého představování jednotlivých „policies“ až po strohé informování občanů • existence určitého „indexu kvality života“ v rámci municipality, který má sloužit municipalitě jako hlavní východisko při rozdělování prostředků mezi jednotlivé regiony • veřejná rozprava a vyjednávání ohledně financí se odehrává jak mezi samotnými participanty na rozpočtu, tak i mezi nimi a samotným vedením municipality • volení představitelé vždy osobně zkontrolují předpřipravené projekty a ohodnotí jejich sociální přínos před finálním hlasováním • volení představitelé mají poslední slovo ve volbě vítězných projektů, výsledky hlasování musí být vždy zveřejněny • existuje volená „kontrolní rada,“ kdy každý z regionů vyšle do zastupitelstva své zástupce, kteří dohlížejí na dodržování závazků z PB • výše zmínění delegáti se podílejí na hlasováním o výši financí pro PB na každý rok a schvalují ho dříve, než samotné zastupitelstvo • každoročně je vydáván almanach, který zaznamenává veškeré nakládání s participativním rozpočtem a veškeré výdaje na něj • na konečnou implementaci projektů dohlížejí výše zmínění regionální delegáti (Shah, 2007, s. 26)

Participativní rozpočtování (tedy PB) lze nejobecněji charakterizovat jako prostředek poskytování nástrojů občanům dané obce pro spoluvytváření fiskální politiky a přímé alokace vymezených prostředků. Dále funguje jako prostředek agregace společných zájmů daných komunit v komunální úrovni a zároveň jako prostředek komunikace mezi nimi – tyto požadavky jsou následně přijaty a projednávány příslušným zastupitelstvem. V prvním kritériu se tedy jedná o prostředek horizontálního propojení mezi občany – místo, aby každý občan (či oddělená skupina) prosazoval/a svůj daný požadavek samostatně, bez kooperace s ostatními, funguje PB jako platforma umožňující širší porozumění a diskuzi ohledně požadavků v rámci

7 komunálního a komunitního života1. Takto široká definice je ovšem nedostačující a je třeba ji doplnit o další kritéria, která PB lépe oddělí od jiných komunálních projektů. Dle kolektivu autorů, pod vedením Y. Sintomera, se jedná o pět kritérií. První z nich je diskuze s participací občanů ohledně finančního zatížení a horních limitů v rámci celého rozpočtu, dalším je nutnost zapojení volených orgánů na komunální úrovni (v protikladu vůči tzv. „sousedským iniciativám“ v jednotlivých čtvrtí bez samostatné volené reprezentace), následuje kritérium periodicity – tedy pravidelného opakování PB, dále pak existence určitých nástrojů či mechanismů, které by umožňovaly občanům se hromadně účastnit veřejné rozpravy, ovšem ne způsobem, který by jednotlivé občany od sebe odděloval či využíval již stávající možnost – zásadním je vznik nového systému (přizvání občanů na projednávání rozpočtu, nebo posílání dotazníků k rozpočtu tedy není splněním tohoto kritéria). Posledním kritériem by mělo být dodržování odpovědnosti za občany zvolená rozhodnutí a že jejich přání je skutečně naplňováno. Tato kritéria se ovšem při pozdějším téměř „masovém“ šíření tohoto fenoménu ukázala být jako často nenaplňovaná a s vědomím autorů těchto kritérií pracují i ostatní teoretici na takové definici, který by více reflektovala současné poměry (mimo jiné například i na poměry PB v České republice).

V oblasti participace je také důležité zmínit pokusy o nejen normativní vymezení kritérií fenoménu, ale také pokus o formulaci normativních výsledků – jinak řečeno: jestli participativní rozpočtování pomáhá v obecné rovině k dosažení normativních demokratických hodnot. Již u samotných formulací specifik PB se předem zmiňovaní autoři nezabývali pouze vstupy ale i výstupy. Někteří autoři (jako například následně představený Sintomer), jak již bylo naznačeno v předchozích odstavcích, neshledávají výstupy PB jako něco univerzálně aplikovatelného na každý případ, což vychází ze samotné podstaty PB, která je silně vázána na prostředí – jiný výstup bude mít PB v západní Evropě, jiný v bývalém východním bloku

1 Viz tabulka „Tradiční participace vs. PB“ (Sintomer, 2013, s. 10)

8 a jiný v afrických státech. Již v samotném místě počátku PB v Jižní Americe je zmiňována problematika a dichotomie názorů u zastánců PB po 30 letech fungování ve vesměs demokratickém prostředí. Shodují se ovšem na tom, že některé efekty jsou univerzální v celém regionu – především efekt zvýšení zájmu o lokální problémy, zvýšení transparence veřejných financí a otevření se dialogu o projektech širší veřejnosti (Sintomer, 2013, s. 39). Uvádí se také možnost přímého srovnání ukazatelů vnímání korupce, na které má PB z dlouhodobého hlediska pozitivní vliv (Zamboni v Sintomer, 2013, s. 39), stejně tak na redukci klientelismu a redistribuce bohatství mezi sociálně slabší vrstvy (Sintomer, 2013, s. 39). V evropském a severoamerickém měřítku se lze na první pohled domnívat, že nelze zmiňovat stejné výstupy jako u Latinské Ameriky – odlišný historický vývoj a diametrálně odlišná politická situace vytvářejí pro PB takové podmínky, které již předem cíleně mění cíle projektů. Rozdíly mezi regionem Latinské Ameriky a Severní Ameriky a Evropy byly již zmíněný dříve – největším rozdílem byl fakt, že PB v Evropě nebyl primárně určen pro vyrovnání sociální nerovnosti – tuto úlohu již dříve plnily v těchto regionech jiné společenské projekty, navíc částky, které byly pro PB vyhrazeny, byly poměrově výrazně nižší. Sociální aspekt se ovšem zachoval, a to v rozměru většího občanského zrovnoprávnění (Sintomer, 2013, s. 53). Dalším výstupem PB v těchto oblastech byla modernizace místní správy a její komunikace vůči občanům – nejčastěji formou online zpřístupňování informací o rozpočtu, jednání zastupitelstva apod. Tyto aspekty jsou některými případy uváděny také jako možné pozitivní vlivy na prohlubování občanského typu společnosti v zemích, kde je již demokracie zakořeněná, na rozdíl od Jižní Ameriky, ovšem tento fakt je dlouhodobě zkoumán a neexistuje na něm ucelená shoda (Sintomer, 2013, s. 54). Co se týče regionů v Asii a Africe, lze vzhledem k zaměření práce pouze krátce zmínit jejich zajímavou kombinaci obou převládajících regionálních faktorů – tedy sociálního a transparentního z Brazílie a modernizačního z Evropy a Severní Ameriky.

Tématem normativních výstupů se samostatně zabývá článek Doralyn Rossmann a Elisabeth A. Shanahan (2012), ve kterém autorky hledají odpovědi na tři otázky: jakým způsobem interperutjí volení zástupci své povinnosti a odpovědnost, jaký je jejich názor na přínosy a bariéry pro PB a do jaké hloubky jsou tyto cíle naplňovány. K odlišnému závěru došli autoři Giovanni Allegreti a Carsten Herzberg (Allegreti a Herzberg, 2004, s. 17), kteří přímo odkazovali na srovnání faktorů latinskoamerické a evropské zkušenosti a dospěli k závěru, že výsledný efekt je podmíněn následujícími faktory: politickou vůli prosadit projekt PB, množstvmí organizací se schopností sebeorganizace, koherence a dostatečné upřesnění designu organizačních prvků procesu rozhodování o projektu PB a nakonec finanční

9 a administrativní schopnosti stávajících autorit tento druh participace podpořit. Tyto čtyři faktory jsou v různých zemích různě zdůrazňovány, pro úspěšný průběh PB však musí mezi nimi existovat jistá rovnováha. Převaha určitých prvků ovšem zásadně ovlivňuje výsledky participace. Obě tyto studie se ovšem opíraly o způsob analýzy zavádění PB „shora.“

Obecně ovšem existuje shoda na výsledných faktorech, které jsou v akademickém prostředí debat o PB nejčastěji diskutovány. Dobře je shrnuje opět Brian Wampler (2012, S. 2- 7). Nejprve uvádí klíčové pilíře PB: aktivní občanská participace („voice“), zvýšená autorita občanů a občanství („vote“), relokace prostředků („social justice“), zvýšení transparentnosti („oversight“). Tyto pilíře byly zmíněny již v předchozích odstavcích a poukazují tak na shodu napříč debatami. Z těchto pilířů následně odvozuje výsledné vlivy: zesílení legitimity demokracie, sociální spravedlnosti a posílení občanské společnosti (Wampler, 2012, s. 8-12). Nicméně i tyto výstupy, které se mohou zdát na první pohled jako jasné a samozřejmé, budou muset čelit výzvám budoucnosti, které ji nastolí současné globální trendy v odvětví občanské participace, jako jsou proměny politického spektra (nástup populismu, proměny přístupů k participaci jednotlivých stran) a proměny občanské společnosti jako takové.

Z předchozí odstavců vyplývá, že snahy o jednotné pojmenování fenoménu PB skrze normativní kategorie je obtížnou disciplínou, která je často ovlivněna regionem, na který se studie zaměřuje a dobou, ve které daná studie vzniká. V této práci tudíž musíme brát tento fakt v úvahu a pracovat s takovým rámcem PB, který bude především reflektovat české reálie druhé poloviny druhého desetiletí a reálie hlavního města.

2.3.PB v českém prostředí V Českém prostředí se skutečný PB objevil poprvé v roce 2014 v pražské části Praha 7. Mezi lety 2012 a 2014 se sice objevily 4 případy pokusu o jistou formu participace tohoto druhu, nicméně dle měřítek je nelze nazvat plnohodnotnými PB – projekty byly předem schválené zastupitelstvem a neexistovala možnost veřejné diskuze o nich. Jednalo se o první případ, který lze zpětně považovat za splňující určitá kritéria pro PB v evropském prostoru (lze na něj v omezené míře aplikovat kritéria od Sintomera z roku 20082), který ovšem při jeho založení doprovázely problémy nízké publicity v rámci městské části a z toho i výsledná marginální účast. Stejně tak zpočátku ztěžovala tomuto projektu situaci tehdejší celopražská

2 V porovnání s revidovanou verzí z roku 2013 lze uvést článek z roku 2008, SINTOMER, YVES, CARSTEN HERZBERG a ANJA RÖCKE, 2008. Participatory Budgeting in Europe: Potentials and Challenges. International Journal of Urban and Regional Research [online]. 32(1), 164-178 [cit. 2021-02-02]. ISSN 03091317. Dostupné z: doi:10.1111/j.1468-2427.2008.00777.x

10 reprezentace, která ve své nejednotnosti a (cituji tehdejšího primátora Tomáš Hudečka) „pravicovosti“ neplánovala celopražskou podporu jednotlivým komunálním částem. Komunální část Prahy 7 se tedy rozhodla v tomto projektu dále nepokračovat. Pozdější nové zastoupení se již stavělo k tomuto projektu otevřeněji a doslova rok po roce měnilo svůj přístup k financování vítězných projektů – respektive k jejich částečné podpoře, která měla za cíl povzbudit městské části k implementaci PB do svého fiskálního plánu. V průběhu pěti let se tak rozšířil projekt do několika dalších městských částí, které si jej udržují dodnes a nastavili tak parametry nového celoměstského trendu.

Co ovšem v průběhu let od prvního marginálního hlasování o PB následovalo mimo Pražské prostředí stojí také za zmínku. Ačkoliv Praha a její okolí měly mezi lety 2014-2018 největší počet úspěšně vedených projektů, mimopražské obce nezůstaly pozadu a z 40 municipalit jich téměř polovina byla v mimopražských oblastech.

Ponecháme-li na chvíli stranou hlavní město, které je často považováno za určitý „mikrokosmos“ v rámci komunální politiky v České republice, projekt PB měl v jistém ohledu silnější ohlas právě v obcích mimo oblast největších městských aglomerací – tento trend lze odvodit na základě výsledků z výzkumu Mgr. Dušana Brabce (Brabec, 2019a). Z rejstříku obcí, které zavedly na svém území PB a z rejstříku zastoupení podílu objemu financí vyhrazených pro PB v rámci celého rozpočtu obce vyplývá, že jsou to jsou sice nejčastěji pražské oblasti, které mají tendenci udělovat projektu v průměru největší finanční podporu. Dle průzkumu Mgr. Dušana Brabce ovšem vyplývá, že právě v menších obcích měl projekt PB možný větší efekt větší aktivizace občanů v účasti na volbách. Praha, coby tradičně oblast s nejvyšší volební účastí, naopak zůstala na stejné úrovni. Na toto téma, tedy korelaci volební účasti s účastí na PB, se zabývaly v českém prostředí kromě výše zmíněného Mgr. Brabce i například Soňa Kukučková a Eduard Bakoš (2019) z brněnské Masarykovy univerzity. V českém prostředí je tedy záhodno zmínit důraz na roli občanské aktivizace, spíše než na zvyšování objemu alokovaných financí – průměrný PB v České republice se skládal ani ne z 0,5 % celkového rozpočtu obce a trend zvyšování prostředků je v posledních letech velmi nejistý (Brabec, 2019a, s. 96) a pokud nějaký, tak řádově velmi nízký (mimo jiné ovlivněný i daňovými změnami v České republice a poklesu příjmů krajů a municipalit).

Obecně lze na Českou republiku také nahlížet jako na jeden z příkladů implementace PB v regionu střední a východní Evropy. V souhrnných publikacích, které se zabývají komparací PB v tomto prostoru sice Česká republika chybí, nicméně prvky, které jsou v nich probírány jako pro region typické, lze nalézt i v českých příkladech – především, co se týče

11 výchozích kritérií, které slouží následně i jako kategorie v metodách analýzy (viz Föschler in Shah, 2007, s. 129; viz Markowska-bzducha, 2016, s.129). Oproti zemím v západní Evropě, které byly již zmíněny v minulé kapitole, jsou post-komunistické země konfrontovány s odlišnými podmínkami nejen co do historického kontextu, ale co do role občanské společnosti a občanského a sociálního aktivismu. Klíčovými prvky k pochopení role PB v české republice je i pochopení politické kultury (která je v oblasti střední Evropy částečně sdílená), které se mimo jiné zakládá i nedůvěře vůči voleným institucím a nedůvěře vůči společenské participaci analýzy (Föschler in Shah, 2007, s. 129). Charakter PB v českém prostředí lze určitým způsobem odkázat na regionální specifika.

Charakter PB v českém prostředí lze pospat několika „proměnnými“, které vycházejí jednak z evropského prostředí (které bylo zmíněno dříve) a jednak z přímé historické zkušenosti s komunistickým režimem a následnou demokratickou a ekonomickou tranzicí.

Mgr. Dušan Brabec ve své práci reflektuje aplikaci kritérií PB na případy v České republice. Uvádí, že nelze považovat projekty před rokem 2014 za PB, jelikož dle jím vybraných kritérií z práce Sintomera a kolektivu z roku 2008 nesplňují požadavek na projednávání projektů občany – obce, které se snažily o hlasování před rokem 2014 (Nelahozeves, Pržno, Příbor and Třanovice), předkládaly svým občanům předem schválené návrhy podle daných kritérií (Brabec, 2019a, s. 93). Po roce 2014, kdy se uskutečnil první PB projekt s iniciativou občanů, se již začaly ve většině objevovat projekty, které měly přímo za cíl podpořit občanské projekty, které vycházely „zdola,“ přímo od občanů či občanských spolků. Tento způsob občanské participace v rámci PB ovšem i mimo ČR nastavuje zrcadlo komunálnímu prostředí, jelikož projekty, které se do hlasování dostanou, vychází čistě z občanské iniciativy a odráží tak síly a tendence, které v dané komunitě převládají. Vyvstává tedy otázka, jaký typ projektů se nejčastěji do hlasování dostává a jak jeho charakter ovlivňuje samotnou participaci. Existují již práce, které se zabývají povahou plebiscitů v České republice 3 samotnou povahou projektů v PB se ovšem zatím žádná práce nezabývala.

Pro projekty v České republice může také jako nástroj pomoci jejich implementace sloužit web „Participativní rozpočet“ (https://www.participativni-rozpocet.cz)

3 Např. BRABEC, Dušan, 2019. Development and trends of the general referendum law proposals in the Czech Republic. Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska, sectio K – Politologia [online]. 25(2), 99-115 [cit. 2021-03-15]. ISSN 14289512. Dostupné z: doi:10.17951/k.2018.25.2.99-115

12 pod akademickou odbornou záštitou Visegrád Fund a neziskové organizace Agora, která nabízí přímo vypracované brožury s metodikou a mapuje od roku 2014 fungování projektů.

2.4.Charakter Prahy a jejích projektů PB – otázka městského prostředí? Pražské projekty lze označit za PB, jelikož u všech lze aplikovat základních 5 pravidel odvozených od Y. Sintomera (2016, s. 11).

Přirozeně se při práci, která se bude zabývat pouze městskými částmi Prahy, objeví otázky, zdali je namístě zasadit Prahu do celorepublikového kontextu rozvoje popularity PB, nebo jako specifickou oblast, která se svým pojetím liší. Pokud nahlédneme na „tvrdá data,“ která uvádí finanční náklady uvolněné částky v přepočtu na občana dané oblasti, tak pražské části vychází jako ty, které byly spíše finančně štědřejší, ve srovnání s menšími obcemi, co se do podílu uvolňovaných prostředků z rozpočtu týče (minimálně lze Pražské části označit za ty, které jsou v dlouhodobém trendu na vyšším místě v žebříčku.)4

Nicméně téma, které bude pro tuto práci zásadní, je charakter jednotlivých projektů. Praha nemá žádnou formu celopražského hlasování a projekty PB se čistě odvozují z iniciativy městských částí. Jsou to vesměs městské části, které jsou silně urbanizovaného charakteru a napojené na ekonomický a lidský potenciál celé Prahy a její aglomerace. V tomto měřítku lze do srovnání s Prahou uvést například Brno, kde ovšem dochází k opačnému trendu – místo delegace participace do jednotlivých částí existuje jednotný ucelený portál pro podávání návrhů pro celé město, stejně jako tomu je u menších obcích, s výjimkou Ostravy, která byla ovšem (minimálně do roku 2020) rozdělena pouze do 3 větších celků, které PB umožňovaly – na rozdíl od Prahy, která je mnohem více místně „roztříštěna.“ Praha tak získává zcela specifickou roli, kdy v rámci jednoho města vzniká nezávisle na sobě celá řada projektů bez vzájemné koordinace. Otázka tedy neleží ani tak na prostředí, kdy srovnáváme velké město a menší obec, jak dokazuje Brno s Ostravou, ale na tom, zdali Praha zcela nevybočuje svým městským rozdělením, které vycházelo z historických proměn hlavního města. I tento argument ovšem naráží na fakt, že i Brno a Ostrava zažily v posledním století rapidní rozvoj a změny v komunálním řízení. Další možnou odpovědí je již dříve okrajově zmíněný vývoj projektu v Praze, kdy PB čelilo rozporuplným a stále se měnícím reakcím z celopražského magistrátu

4 Za rok 2019:Participativhttps://www.participativni-rozpocet.cz/blog/2020/02/07/participativni-rozpocty-v- ceske-republice-v-roce-2019/ní rozpočty v České republice v roce 2019 - Participativní rozpočet Agora (participativni-rozpocet.cz) Za rok 2018: Participativhttps://www.participativni-rozpocet.cz/blog/2019/03/11/participativni-rozpocty-v- ceske-republice-v-roce-2018/ní rozpočty v České republice v roce 2018 - Participativní rozpočet Agora (participativni-rozpocet.cz)

13 (Vojtíšková, 2016). Nejpravděpodobnější odpovědí na otázku výjimečnosti pražské „roztříštěnosti“ je také počet obyvatel jednotlivých částí, který značně převyšuje průměrnou obci, která PB implementovala a spíše poukazuje na Brno jako na zvláštní jev na scéně přímé participace. Tato práce si ovšem neklade za cíl vysvětlení tohoto konkrétního fenoménu, pouze by mohla nabídnout jeho další zkoumání skrze své výsledky.

2.5.Výzkumné otázky a hypotézy, potenciální přínosy práce pro českou diskuzi o PB Práce svým zpracováním bude očekávat potvrzení či vyvrácení hypotézy, zdali má založení participativních rozpočtů v Praze vliv na volební účast dle teorie participace, uvedené např. v práci Ing. Soňi Kukučkové, Ph.D. a Ing. Eduarda Bakoše, Ph.D (Kukučková a Bakoš, 2019).

Mimo to, dalším hlavním přínosem práce by měla být i komparativní složka, která pomůže odpovědět na výzkumnou otázku, jak jednotlivé městské části zvládly svůj projekt PB zpracovat, zdali občané projevili relevantní zájem o přímou participaci a zdali existuje trend v projektech, které tímto způsobem navrhují, a zdali se implementace PB promítla i do jiných než komunálních ukazatelů – konkrétně s volební účastí, toto komparativní srovnání bude následně konfrontováno s výsledky prací, které se již tímto tématem zabývali, jak bylo zmíněno v přechozích kapitolách.

3. Metodologické přístupy a postupy a použitá data Bakalářská práce se bude zabývat implementací fenoménu participativního rozpočtování v praxi na příkladech všech pražských městských částí, které daný projekt od roku 2014.

3.1.Kvantitativní analýza V práci budou analyzovány 4 aspekty tohoto fenoménu a 2 možné efekty: počet zúčastněných voličů v rámci volby projektů, zvyšování následných alokovaných financí v jednotlivých ročnících, charakter jednotlivých předkládaných projektů, a volební účast v komunálních a celostátních volbách do Poslanecké sněmovny. Půjde o konkrétní dostupné kvantitativní ukazatele (viz níže) tak i jeden čistě kvalitativní ukazatel, a to charakter jednotlivých vítězných projektů, které budou pro účely práce rozděleny do dvou kategorií – kreativní a udržovací. Komparativní analýza proběhne skrze porovnání následujících proměnných:

14 Tab. 1 – Názvy proměnných

Účast ve hlasování o rozpočtu v procentech z celkového počtu obyvatel ÚvR nad 18 let v daném roce Objem alokovaných financí OF Podíl obnosu pro participativní rozpočet vůči plánovaným výdajům PP v procentech Podíl charakteru jednotlivých vítězných projektů ChP-U/ChP-K Účast v komunálních volbách v procentech (2010,2014,2018) ÚvK Účast v celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v procentech ÚvP (2010, 2013, 2017)

Zdrojem kvantitativních i kvalitativních dat budou samotné weby daných projektů PB a dále pak data z Českého statistického úřadu v případě dat o volbách a počtu obyvatel (dat z roku 2019). Do počtu obyvatel budou započítání pouze obyvatelé nad 18 let z důvodu relevance dosaženého poměru – i když není ideální a všeříkající a nezohledňuje specifika zabezpečení hlasování jednotlivých městských částí, tak dojde alespoň k redukci případné chyby, která by mohla vzniknout při započítávání nezletilých do statistiky. V rámci analýzy bude pracováno s daty o volební účasti, kde je k datu zpracování této práce věková hranice 18 let – tudíž je namístě srovnat poměr hlasování právě s touto věkovou skupinou, i když je v některých případech hlasování o rozpočtu technicky možné, aby se hlasování účastnili i nezletilí – data budou z posledního roku, ze kterého jsou data určena ČSÚ jako spolehlivá – tedy z roku 2014.

15 3.2.Kvalitativní analýza Kvalitativní složka analýzy může napomoci podrobnějšímu zkoumání projektů PB, kdy dle předem určeného kritéria může jejich charakter představovat přání občanů v udržovacím či kreativním smyslu. Budeme-li vycházet z předpokladu, že udržovací projekty budou spíše prosazovány v oblasti s horší údržbou veřejných prostor a kreativní projekty v oblasti, kde je prostor natolik dobře udržován, že již není třeba dodatečně požadovat jeho nápravu, dojdeme k závěru, že z výsledného poměru lze dojít k hodnocení úrovně správy veřejného majetku. Zároveň lze vzájemným srovnáním poměrů jednotlivých ročníků v rámci jedné městské části zjistit, jakým způsobem, a jestli vůbec, měl projekt PB vliv na vylepšení údržby – tedy pokud se meziročně snížil počet udržovacích projektů.

Toto předjímání, kdy udržovací projekt je reflexí špatné majetku městské části, může být vnímáno jako velmi zjednodušené, a navíc jako nedůsledné, kdy udržovací projekty mohou být cílem vylepšení stavu majetku, který ani není ve správě městské části. V tomto případě ovšem vycházejme z předpokladu, kdy městská část, ve své ideální roli coby správce majetku v dané oblasti, má splňovat funkci zprostředkovatele, který dokáže buď daný nedostatek sám napravit nebo případně zprávu o nedostatku odeslat a urgovat u příslušné zodpovědné osoby či organizace – občané by se tedy měly v ideálním případě na městskou část obracet přímo a bez tvorby projektů do PB.

Pokud ovšem opustíme hodnocení údržby veřejného prostoru, může nám toto srovnávání poměrů také poukázat na postupný růst zájmu občanů o své okolí – kreativní projekty ze své podstaty potřebují pro své úspěšné naplnění větší projektové zázemí. Větší podíl kreativních projektů tedy může v tomto případě znamenat větší ochotu podílet se na tvorbě nového veřejného prostoru a tím pádem i větší míru občanské participace. Vítězství projektu v hlasování by navíc mělo potvrdit jeho potřebnost ze strany občanů. Vyšší míra kreativních projektů by tím pádem byla i meřítkem úspěšnosti PB, kdy jedním z jeho hlavních cílů je právě zvýšení zájmu o participaci.

Charakter jednotlivých projektů bude určen na základě přiřčení jednoho ze dvou druhů – udržovací nebo kreativní.

Udržovacími (ChP-U) projekty budou v práci označovány takové projekty, které se ve své podstatě budou opírat o již existující prostor, část městského mobiliáře, obecně o obcí spravovaný majetek a snažit se ho například zmodernizovat, upravit jeho charakter za účelem

16 vylepšení jeho funkčnosti (ne změnu funkce) či zvýšit bezpečnost v okolí daného místa či dopravní tepny.

Kreativní (ChP-K) projekty budou takové projekty, které se budou samy opírat o novou myšlenku zasazenou do v té době prázdné lokality, o vytvoření nových hřišť (ne jejich oprav), obohacení městského mobiliáře o nové prvky, změnu charakteru nevyužívaného pozemku. Do této kategorie budou také spadat projekty, které zahrnují pořádání společenských událostí.

Jako jasný příklad dělení projektů budou nyní uveden vítězné projekty z roku 2020 z M.Č. Praha 5 a jejich rozdělení s odkazem na stránky o hlasování, na kterých si může každý přečíst popis jednotlivých projektů5:

1. Singletrack Motol – kreativní Projekt jasně navrhuje zavedení nového prvku do krajiny. 2. Květinové louky a loučky pro Prahu 5 – kreativní I když by mohlo jít o jistou formu „udržovaní“ veřejné zeleně, květinové paloučky na těchto místech nikdy nebyly, a tudíž jde o nový prvek. 3. Retence dešťové vody a park Hennerova – kreativní Jedná se opět o celkovou proměnu veřejného prostoru. 4. Workout hřiště Motol – kreativní Nový prvek v bývalém území kempu, jde tedy o změnu charakteru území. 5. První parkourové hřiště na území MČ Praha 5 – kreativní Čistě kreativní projekt, navíc bez jasného umístění v krajině obce. 6. Doplnění městských hřišť v Motole – udržovací Obnova stávajícího mobiliáře na zavedených hřištích. 7. Veřejný prostor stanice Šmukýřka – udržovací Jedná se o kultivaci stávajícího prostoru a mobiliáře, ne o změnu charakteru. 8. Zastínění dětského hřiště Hamsíkova – udržovací Stejný případ jako u čísla 6. 9. Lavička pro seniory k odpočinku v kopci – kreativní Lavička nebyla dříve na chodníku přítomna.

5 Výsledky | Participativní rozpočet Prahy 5 | D21 https://vote.d21.me/vote/Praha5ParticipativniRozpocet/results.me

10. Discgolfové hřiště na okraji Prokopského údolí – kreativní Stejné jako u č. 1 11. Zpevnění vyšlapané stezky mezi ulicemi U Tyršovy školy a Radlická – udržovací 12. Lavička ve vnitrobloku Dreyerova/Pražského/Renoirova u dětského hřiště – udržovací Již zde dříve lavička stála a byla zakomponována do prostoru. 13. Buďánka – Maják změn – kreativní Stejné jako č. 1 14. Dětská lanovka a nevyužitou plochu původního hřiště na Barrandově – udržovací Jedná se o vložení nového mobiliáře do již stávajícího prostoru využívaného jako dětské hřiště.

Z tohoto seznamu vítězných projektů by potenciální ukazatel ChP měl hodnotu 8K:6U – tedy 8 kreativních projektů ku 6 udržovacím. Počet vítězných projektů se v každé městské části liší, proto bude ve výsledku uváděn právě poměr počtu dle jejich charakteru. U projektů, které jsou hraniční, bude bod přidělen za tu kategorii, ke které více inklinuje na základě dostupného popisu projektu. Projekty, které budou rozsahem zasahovat do obou kategorií, obdrží bod v každé kategorii.

Již před samotnou analýzou všech projektů zmíněných nadále v práci lze namítnout, že taková kategorizace má své nedostatky a že u některých projektů je toto dichotomické rozdělení na pouze určené dvě podkategorie silně problematické, protože není například zohledněná historie daného místa, realističnost daného projektu (pokud nedochází k „před-schvalování“), která může zvýhodňovat počet kreativních projektů. Tato práce nemá za cíl plně obsáhnout a popsat komplexnost každé městské části a není proto v jejích silách dokonale projekty „roztřídit“ a každý z nich podrobně reflektovat. Takovýto druh rozdělení bude v práci sloužit přínosem kvalitativního měřítka, jelikož z tohoto ohledu zůstávají české PB opomíjeny. Výčet projektů následně může posloužit jako dobrý ukazatel rozvinutosti dané oblasti v městské údržbě a pomůže poukázat na to, jakým způsobem občané chtějí dané oblasti častěji revitalizovat.

Nakonec se práce uchýlí ke srovnání městských částí v rámci vlivu na volební účast dle teorie participace, uvedené např. v již dříve v textu zmíněné práci Ing. Soňi Kukučkové, Ph.D. a Ing. Eduarda Bakoše, Ph.D (Kukučková a Bakoš, 2019).

18 4. Analýza empirických dat – virtuální skupiny, průměrné hodnoty Budeme-li se postupně zabývat srovnáváním jednotlivých parametrů, tak je třeba nejprve poukázat na obecné trendy, které vystupují z data setu – jejich výčtem a analýzou se tak poukáže na případné odchylky.

Pro přehledné srovnání městských částí by bylo na místě nejprve uvést srovnání městských částí z hlediska počtu zletilých obyvatel (viz Obrázek 1). Toto srovnání je důležité z hlediska následného porovnávání částí mezi sebou z hlediska absolutních hodnot. Městské části, které PB zavedly, jsou z hlediska počtu obyvatel velmi různorodé. Při jejich srovnání se během analýzy dat ukázalo jako záhodné rozdělení do 4 virtuálních skupin – městské části s počtem obyvatel do 12 380 Horních Počernic, dále pak skupina s počtem od 12 381 až 40 000 obyvatel, poté skupina s 40 001 až 70 000 obyvatel a konečně skupina v rozmezí 70 001 až do 90 000 obyvatel. Vytvoření těchto virtuálních skupin pomůže v následné analýze absolutních čísel alokovaných financí OF, počtu a podílů charakteru projektů ChP ve smysluplném srovnávání srovnatelně velkých městských částí. Zároveň tyto virtuální skupiny poslouží jako strohý ukazatel samotné velikosti městských částí. Nakonec poslouží tyto skupiny jako dobrý srovnávací ukazatel v závěrečném srovnání.

Obrázek 1 - Graf počtu zletilých obyvatel s virtuálními skupinami 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000

Počet zletilých Početzletilých obyvatel 0

Městské části

19 Pro srovnání by také bylo vhodné uvést časové rozmezí většiny srovnání a uvést, které městské části se časově vymykají. Většina projektů zasahuje časově do rozmezí let 2017–2019 s výjimkami v Praze 3, Praze, 7, Praze 10 a Praze 16 – Zbraslav, které se začaly konat již v letech 2014–2016. Pro větší přehlednost a snadnější čitelnost bude uváděno srovnávání v letech 2016–2019 a zbylé městské části budou v případě vymykání se z výsledných trendů doplněny dodatečně v textu.

Na závěr je pro analýzu příhodné srovnání velikosti jednotlivých výdajových rozpočtů. V tomto případě se bude jednat o průměr výdajů za dobu trvání projektu PB. Podobně jako srovnání počtu zletilých obyvatel je i srovnání objemu výdajových rozpočtů dobrým obecným srovnáním velikosti městských částí, v tom to případě jejich ročních rozpočtů (viz Obrázek 2). Aplikujeme-li na tento graf virtuální skupiny z Obrázku 1, tak se pořadí jednotlivých virtuálních skupin lehce změní – Praha 6 a Praha 10 objemem svých výdajů spadají do nižší kategorie, zatímco Praha 8 výrazně převyšuje všechny ostatní městské části. Na tento „ne-souměr“ bude odkazováno i v dalších kapitolách.

Obrázek 2 - Graf průměrných rozpočtů na výdaje po dobu trvání PB 000,00

Kč2 500 000 000,00 369

983 500,00

Kč2 000 000 000,00 Kč1

449,50

833,33

330

336

000,00

169

252 112

Kč1 500 000 000,00 841

061

Kč1

000,00

Kč1

Kč978

100,00 477

Kč1 000 000 000,00 000,00

800,00

439

166

433,33

333,33

383

Kč572

766,67

666,67

546

Kč364

745 491

Kč500 000 000,00 746

Kč264

Kč209

Kč85

Kč56

Kč31 Kč29

Kč- Průměrný Průměrný objem rozpočtu v konání letech PB

Městské části

20 Předchozí graf (Obrázek 2) vypovídá o v celku logickém trendu, kdy větší městské části pro svůj větší výdajový rozpočet vkládají do PB větší objem financí než menší městské části – kromě vybočující Prahy 6 kopíruje pořadí skupin městských částí pořadí dle zletilých občanů. Následující tabulka bude proto srovnávat průměrný podíl vymezených financí v rámci celého rozpočtu (viz Obrázek 3).

Obrázek 3 - Graf průměrného podílů výdajů na PB

1,80%

1,60% 1,54%

konání konání 1,40% ´

1,20% 1,02% 1,00% 0,77% 0,80% 0,64% 0,68% 0,69% 0,56% 0,60% 0,46% 0,41% 0,40% 0,25% 0,26% 0,20% 0,09% 0,02% 0,00%

Průměrný Průměrný podíl na PB výdajovém rozpočtu letech v Městské části

Při tomto srovnání je jasný trend opačný – většina obcí s nižším počtem obyvatel vynakládá větší části svých rozpočtů na projekt PB. Při průměru všech městských částí, který činí 0,57 % výdajů, se přes tento podíl dostaly nejčastěji městské části ze skupiny s nejmenším počtem obyvatel, spolu s Prahou 6, Prahou 5 a Prahou 14.

Bylo by na místě vysvětlit absenci Prahy 7 v Obrázku 2 a 3 a její případnou absenci i v dalších grafech – jelikož není možné dohledat věrohodné informace o objemu alokovaných financí, a tudíž i jejich podílu na rozpočtu, tak Praha 7 automaticky vypadává z analýzy těchto ukazatelů. Její jednoroční konání je navíc při srovnání s ostatními městskými částmi spíše abnormalitou a její vliv je tak v celkové analýze zanedbatelný.

21 5. Obecné trendy proměnných v čase Při pokusu pojmenovat obecné trendy budou postupně srovnávány jednotlivé proměnné a zasazeny do časového vývoje. Tyto trendy nebudou ve svém zobrazení skrze grafy zobrazovat virtuální skupiny, ale jednotlivé ročníky.

5.1.První ročník projektů Prvním obecnějším specifikem je určení prvního ročníku PB v pražských městských částech. Většina městských části započala s projektem v roce 2017 a později – výjimku tvoří Praha 3, Praha 7, Praha 10 a Praha 16 Zbraslav. Praha 3 a Praha 16 – Zbraslav začaly s projektem již v roce 2016, Praha 10 již v roce 2015 (viz Obrázek 4). Praha 7 je, jak již bylo letmo zmíněno v teoretickém úvodu práce, je zvláštním případem nejen v pražském, ale i v celorepublikovém měřítku – jedná se o první a jediný případ PB v České republice z roku 2014.

Obrázek8 4 - Graf počtu započatých projektů v daném roce

Počet započatých Početzapočatých projektů 2

0 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Rok

22 5.2. Finanční stránka projektů PB 5.2.1. Objem alokovaných financí (OF) V proměnné, zabývající se objemem alokovaných financí OF, se jasně prokazuje trend stagnace, který narušuje pouze Praha 5, která objem financí v posledním zkoumaném ročníku násobně zvýšila (viz Obrázek 5). Tento faktor spíše poukazuje na finanční možnosti jednotlivých městských částí. V časovém rozmezí stojí za zmínku Praha 16 – Zbraslav, která také výrazně zasáhla do objemu financí ze 0,6 mil Kč na 1 mil Kč, jedná se tedy o téměř dvojnásobné navýšení.

Obrázek 5 - Graf objemu alokovaných financí OF v letch 2016-2019

16 15 2016 2017 2018 2019 14

12 10 1010 10

8 6 6 OF v mil. v OF mil. Kč 5 5 5 5 5 5 5 5 5 4,5 4 2 2

2 1 1 1 1

0,6 0,6 0,6 0,5

0,6 0,5

0,45 0,45

0,36

0,3 0,2

0 0 0 0 0 0 0 0 Pozastaven 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

MĚSTSKÁ ČÁST

5.2.2. Zhodnocení OF Při srovnání virtuálních skupin vychází z první skupiny nejmenších městských částí podobný výsledek – objem se pohybuje mezi půl milionem a 1 milionem korun, ze skupiny tudíž nevychází žádný speciální případ.

Ve druhé skupině je ovšem mezi Prahou 14 a Prahou 15 značný rozdíl – Zatímco 14. městská část do svého PB investovala 5 miliónů, Praha 15 pouze 200 tis. korun. Praha 15 tak ve svém prvním ročník oproti Praze 14 podcenila potenciál PB.

V druhé největší skupině existují výrazné rozdíly mezi třemi městskými částmi. Nejméně do svého PB vsadila Praha 3 se 2 miliony, následuje Praha 11 se 4 milióny a 6,5 miliony a zakončuje Praha 5 s 5, 10 a 15 miliony korun. Praha 3 tedy během svého již

23 ukončeného projektu po finanční stránce stagnovala, Praha 11 mírně svůj objem navyšovala, stejně tak činila Praha 5, která svůj objem dokonce navyšovala násobně a v roce 2019 převyšuje nejen městské části ze skupiny, ale i z celkového srovnání všech částí.

V poslední skupině největších městských částí jsou přítomné 2 stagnující částky – Praha 6 a Praha 10 mají 5 milionů a Praha 8 10 milionů korun. Jedná se tedy o násobný rozdíl Prahy 8 s dvojnásobným objemem.

5.2.3. Podíl financí na výdajovém rozpočtu (PP) Trend podílu na výdajových financí městských částí PP je pro každou městkou část různorodý (viz Obrázek 6). Vysvětlením těchto trendů je s největší pravděpodobností fakt, že každý rok se rozpočet na výdaje liší a souběžně s ním se mění i podíl financí na PB. Ačkoliv jsou vidět na Praze 5 a Praze 5 – Slivenci trendy růstu i poklesu, jsou ve své podstatě velmi marginální a nevykazují žádnou výraznou změnu v přístupu městských částí.

Obrázek 6 - Graf podílů financí na výdajovém rozpočtu PP v letech 2016-2019 2,50%

2,26% 2016 2017 2018 2019 2,22%

2,00%

1,68%

1,45% 1,42%

1,50% 1,41%

1,33%

1,28%

1,22%

1,21%

0,95%

0,93% 0,91%

1,00% 0,90%

0,86%

0,71%

0,68%

0,66%

0,59%

0,56%

0,53%

0,50%

0,48% 0,48%

0,50% 0,41%

0,38%

0,37%

0,19%

0,17%

0,08%

0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

MĚSTSKÁ ČÁST

24 5.2.4. Zhodnocení PP – srovnatelný finanční ukazatel Tato proměnná u jednotlivých případu PB nemění v čase svou hodnotu natolik výrazně, aby bylo možné spatřit potenciální trendy. Většina projektů ve svém procentuálním zastoupení na rozpočtu stagnuje, výjimkou je Praha 5, která výrazně zvyšuje svůj objem, a to se výrazným způsobem projevuje i na spjatém ukazateli.

Nicméně schopnost přímého srovnání skrze tuto proměnou umožňuje srovnání napříč všemi virtuálními skupinami. Na pomyslném chvostu se nachází Praha 3 s Prahou 15. Praha 3, jak již bylo opakovaně řečeno, svůj projekt již nadále neprovozuje a Praha 15 v roce 2019 debutovala, i tento důvod by však nemusel být hlavním problémem nízkého podílu, zvláštně, když se v analýze Praha 15 nachází vedle stejně početných městské částí Praha 14, která na projekt uvolňuje řádové vyšší částky.

Na nejvyšší příčce stojí městské částí z první skupiny, tedy městské části nejmenší, spolu s Prahou 14 a posledním ročníkem Prahy 5 – podíl těchto městských částí se pohybuje mezi 1,2 % a 2,3 %. Podíl zbytku městských částí se pohybuje mezi 0,5 % a 1 %. Ačkoliv jsou rozdíly často několikanásobné, jsou ve výsledku velmi marginální.

5.3.Volební chování 5.3.1. Účast v rozhodování (ÚvR) Při zobrazení všech dat týkajících se účasti ve hlasování ÚvR v časovém rozpětí od 2016 do 2019 (tedy v čase, kdy většina projektů byla aktivních) vyjde najevo trend stagnace zájmu o hlasování o rozpočtu (viz Obrázek 7). Ve většině případů jeví největší zájem o hlasování lidé v ročnících rok po zavedení projektu, následující poklesem zájmu v ročníku následujícím (nejčastěji tedy třetím), kdy procentuální zastoupení vydělené z počtu občanů nad 18 let dosahuje podobných hodnot jako při iniciačním projektu. Z tohoto trendu vybočují Praha 3 a Praha 22 – Kolovraty, které vykazují stagnaci zájmu (v případě Prahy 3) a lehké výkyvy s klesavou tendencí (v případě Prahy 22 – Kolovraty).

25 Obrázek 7 - Graf obecných trendů v účasti ve hlasování ÚvR mezi lety 2016 - 2019

20,00% 19,68%

2016 2017 2018 2019 15,17%

15,00% 14,82%

ÚvR

10,50%

10,40% 9,67%

10,00% 9,20%

8,68%

8,36%

8,19%

5,94%

5,64% 4,94%

5,00% 4,37%

3,94%

3,81%

3,69%

3,57%

3,36%

3,25%

2,92%

2,80%

2,76%

2,52%

2,41%

2,36%

1,91%

1,28%

1,22%

0,83%

0,61%

0,45%

0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Pozastaven 0,00%

MĚSTKÁ ČÁST 5.3.2. Zhodnocení ÚvR Tento ukazatel umožňuje přímé srovnání všech projektů. Bylo by možné tedy srovnat všechny městské části a jednoduše pomocí číselných dat určit úspěšnost.

V rámci srovnávání došlo k setkání projektů, které začaly v různých letech, ovšem s podobným trendem vývoje. Celkem ze srovnání vyšly tři skupiny s podobnými trendy – první skupina vykazuje trend postupného poklesu zájmu – jedná se o městské části z posledních dvou virtuálních nadskupin: Prahu 3, Prahu 10 a Prahu 8. Tato skupina se vyznačuje obdobností těchto dvou projektů městských částí – Praha 3 v roce 2018 svůj projekt PB ukončila a Praha 10 kvůli pandemické situaci svůj projekt pozastavila. Projekt PB Prahy 10 se zároveň od ostatních výrazně odlišuje svým „dvouletým“ zpracováním, kdy přihlašování projektů a hlasování o nich probíhá ve dvou různých letech – tento způsob může mít vliv na pokles zájmu, kdy prvotní nadšení vystřídá nezájem o rozhodování vlivem předělu mezi představením projektů a hlasování o nich. Dle čistého datového hodnocení se ovšem jedná o projekty v tomto ohledu neúspěšné.

Druhá skupina se vyznačuje strmým nárůstem zájmu v druhých ročnících v Praze 5 – Slivenci, Praze 6, Praze 6 – Suchdole a Praze 16 – Zbraslavi – tedy městské části ze skupiny

26 nejmenších městských částí, druhých největších a největších městských částí. Tento trend může poukazovat na zdařilo implementaci PB, který se podařilo po prvním ročníku dostatečně zpopularizovat. Tento trend se ovšem také vykazuje následným poklesem v případném třetím ročníku, který ovšem svou výslednou hladinou víceméně kopíruje výši zájmu z prvního ročníku. Praha Zbraslav navíc svým výsledkem ve druhém ročníku překonala řádově ostatní městské části i svůj první ročník. Jedná se tedy o projekty z tohoto hlediska úspěšné, jelikož prokázaly svůj potenciál zvýšení zájmu

Třetí a poslední skupina projevuje známky stagnace zájmu – jedná se o Prahu 11, Prahu 14 a Prahu 20 – Horní Počernice. Tyto projekty, i když existující pouze dva ročníky, na rozdíl od předchozí skupiny nevykazují zvýšení zájmu ve druhém ročníku a mají stagnující výši podílu občanů na rozhodování. Mají podobnou míru hlasování jako městské části s klesající tendencí na konci svého nepříznivého trendu – jedná se tudíž o projekty z tohoto hlediska neúspěšné.

Výjimku tvoří speciální případ Prahy 22 – Kolovrat, který vykazuje pokles ve druhém ročníku a návrat na hladinu svého prvního ročníku v ročníku třetím – tedy o opačný trend oproti druhé skupině. Navíc se jedná o městskou část s bezkonkurenčně nejvyšším zájmem o účast – stává se tedy „pomyslným“ vítězem této kategorie.

5.3.3. Volební účast v komunálních volbách (ÚvK) Při pohledu na srovnání posledních 3 komunálních voleb k roku 2019 jasně vyplývá tendence rostoucí účasti (viz Obrázek 8). Nejvyšším růstem se vyznačují městské části Praha 5 – Slivenec, Praha 6 – Suchdol, Praha 16 – Zbraslav a Praha 22 – Kolovraty. Tyto městské části jsou součástí první virtuální skupiny nejmenší městských částí, které se vyznačovaly stagnujícím zájmem o komunální volby, proto je na místě zvažovat korelaci mezi zavedením participativního rozpočtu a zvýšeným zájmem o komunální volby – je ovšem otázkou zdali se tento trend skutečně opírá o větší roli občanské participace, nebo o překonání trendu společenské nespokojenosti, který se projevil především ve volbách v roce 2014, kdy všechny městské části vykazují podobný pokles ve volební účasti (s výjimkami ve Zbraslavi a Kolovratech) Tento trend, spolu s trendem následného růstu v roce 2018 názorně ukazují lineární spojnice trendů v grafu (viz Obrázek 8). V dalších, větších, městských částech si lze všimnout pouze mírnějšího trendu růstu či trendu stagnace.

27 Obrázek 8 - Graf volební účast v komunálních volbách 2010, 2014, 2018

70,00%

65,00% 63,24% 60,70%

60,00% 59,65%

56,64%

55,08% 54,06%

55,00% 53,49%

52,40%

52,08%

51,60%

51,08%

50,52%

50,15%

49,86% 49,28%

50,00% 48,89%

45,79%

45,22%

44,43%

44,35%

44,20%

43,93%

43,74%

43,65% 43,42%

45,00% 43,01%

42,66%

42,18%

41,45%

41,22%

41,17%

ÚvK

40,52%

39,43% 39,13%

40,00% 38,40%

36,12%

35,85%

35,58% 34,60%

35,00% 33,70%

32,68% 30,28% 30,00%

25,00% 2010 2014 2018 Lineární (2010) Lineární (2014) Lineární (2018) MĚSTSKÁ ČÁST

5.3.4. Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny (ÚvP) Při analýze údajů o účasti do poslanecké sněmovny lze dojít k odlišným závěrům od voleb komunálních. V posledních třech volbách lze vypozorovat trend poklesu a následného růstu na přechozí úroveň, ve většině případů však došlo k poklesu pod úroveň z roku 2010 – toto názorně ukazují lineární spojnice trendů jednotlivých let v grafu (viz Obrázek 9). Největší nárůst lze sledovat na Praze 7, která ovšem v roce svého debakl s projektem PB zaznamenala i největší pokles. Pomyslnými „premianty“ jsou opět městské části z první virtuální skupiny, tedy ze skupiny s nejmenším počtem obyvatel, Praha 6 – Suchdol, Praha 20 – Horní Počernice a Praha 22 – Kolovraty, kde došlo k opaku od globálního trendu, a to k nárůstu volební účasti. U zbytku této virtuální skupiny sice k růstu nedošlo, ale na rozdíl od větších městských částí nedošlo ani k výraznému poklesu.

Označení rostoucího trendu u menších městských částí ovšem nelze plně označit za korelaci, neboť ve většině z nich započal projekt právě v roce 2017. V tomto bodě vyvstává

28 trochu odlišná otázka potenciálního výzkumu a to, jestli začátek projektu PB a hlasování o něm souvisí s nárůstem volební účasti, pokud se oba fenomény konají v jednom roce.

Obrázek 9 - Graf volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny 2010, 2013, 2017

80,00%

76,72%

75,02% 73,98%

75,00% 73,64%

73,57%

73,25%

73,18%

71,63%

71,06%

71,03%

70,80%

70,73%

70,36%

69,68%

69,33% 69,26%

70,00% 69,18%

68,40%

68,06%

67,76%

67,07%

66,72%

66,22% 66,22% 66,22%

65,90%

65,77%

65,72%

65,54%

65,38%

65,25% 64,41%

65,00% 64,23%

63,48%

63,29%

63,08%

62,55%

62,14%

61,95% 59,60%

60,00% 58,79%

57,84% ÚvP

55,00%

50,00%

2010 2013 2017 Lineární (2010) Lineární (2013) Lineární (2017) MĚSTSKÁ ČÁST

5.3.5. Zhodnocení volebního chování ve srovnání s ÚvR Pokud vezmeme v potaz skupiny městských částí s největší účastí na rozhodování o PB – tedy Slivenec, Suchdol, Zbraslav a Kolovraty – bude se jednat o městské části čistě z první virtuální skupiny nejmenších částí. V této skupině se také nejvíce projevuje stoupající tendence zájmu o komunální volby – z grafu vycházejí tyto městské části jako ty s nejvýraznějším růstem (viz Obrázek 8). U voleb do Poslanecké sněmovny vycházejí opět tyto městské části jako nadprůměrné, ovšem s menší odchylkou od ostatních městských částí. Bylo by proto možné tvrdit, že menší městské části dokázaly pomocí projektu PB, do kterého zároveň vložily největší podíl svého rozpočtu, zvýšit zájem o participaci na volbách. Co ovšem toto tvrzení narušuje je výjimka Horních Počernic, které se svou jednoroční a velmi nízkou účastí v řádech desetin procent v hlasování o PB stále dokázaly udržet v poměru vysoká čísla v účasti ve volbách (jak komunálních, tak parlamentních) a být s ostatními částmi ve skupině srovnatelná.

29 Ostatní městské části neprokazují výrazné trendy uvnitř virtuálních skupin. Účast v PB je napříč nimi srovnatelná od 2 do 5 %, navíc vykazuje oproti nejmenším městských částem nejméně výrazné nárůsty a poklesy. Trend účasti v čase je napříč městskými částmi srovnatelný jak v roce 2010 (tedy v roce, který předchází většinu projektů o více než 6 let, a navíc v roce konání obou voleb) tak v roce 2013 a 2017 (s výjimkou Prahy 7). Především mezi volbami v letech 2010 a 2018 u komunálních voleb a mezi volbami v letech 2010 a 2017 u parlamentních voleb si lze všimnout vysoké míry podobnosti spojnic trendů – pro zvýraznění podobnosti jsou užity již zmíněné lineární spojnice. U komunálních voleb vidět rozdíl mezi spojnicemi trendů již o něco výrazněji, navíc se růst projevuje napříč všemi městskými částmi (viz Obrázek 8).

30 6. Kvalitativní měření – charakter vítězných projektů

6.1.Srovnání ročních trendů ChP Při srovnání jednotlivých ročníků ChP dojdeme k následujícímu výsledku:

• Praha 3: ChP 2016 = 5K/4U, ChP 2017 = 4K/2U • Praha 5: ChP 2017 = 2K/4U, ChP 2018 = 4K/3U, ChP 2019 = 4K/6U • Praha 5 – Slivenec: ChP 2017 = 3K/2U, ChP 2018 = 1K/3U, ChP 2019 = 0K/3U • Praha 6: ChP 2017 = 10K/2U, ChP 2018 = 6K/5U, ChP 2019 = 5K/4U • Praha 6 – Suchdol: ChP 2017 = 4K/0U, ChP 2018 = 3K/0U, ChP 2019 = 4K/1U • Praha 7: ChP 2014 = 0K/1U • Praha 8: ChP 2017 = 12K/8U, ChP 2018 = 11K/2U • Praha 10: ChP 2015 = nedostupné informace, ChP 2016 = 5K/3U, ChP 2017 = 6K/3U, ChP 2018 = 6K/2U, ChP 2019 = 7K/1U • Praha 11: ChP 2018 = 5K/4U, ChP 2019 = 8K/3U • Praha 14: ChP 2018 = 5K/4U, ChP 2019 = 9K/3U • Praha 15: ChP 2019 = 4K/0U • Praha 16 – Zbraslav: ChP 2016 = 1K/3U, ChP 2017 = 4K/1U, ChP 2018 = 4K/1U • Praha 20 – Horní Počernice: ChP 2017 = nedostupné informace, ChP 2018 = 1K/0U • Praha 22 – Kolovraty: ChP 2017 = 1K/1U, ChP 2018 = 2K/0U, ChP 2019 = 1K/1U

Největší podíl kreativních projektů v roce 2016 Praha 3 s Prahou 10, které ovšem vykazovaly podobné počty projektů udržovacích (viz Obrázek 10).

31 Obrázek 10 - Graf podílů projketů městských částí v roce 2016 5

4 Praha 3

3 U

- Zbraslav Praha 10

ChP ChP 2

0 0 1 2 3 4 5 6 ChP - K

Virtuální skupiny:

V roce 2017 lze u třech již zavedených PB sledovat pokles celkového počtu projektů – nejvíce na úkor právě projektů udržovacích (viz Obrázek 11). U nově zavedených PB lze poté sledovat větší tendenci pro převahu kreativních projektů u menších městských částí a na Praze 6. Praha 5 vstupuje do projektu PB s převahou udržovacích projektů, a Praha 8 obecně jak počtem, tak rovností poměru převyšuje ostatní městské části.

Obrázek 11 - Graf podílů projketů městských částí v roceChU 2017

8 Praha 8

U -

4 Praha 5 ChP ChP 3 Praha 10 Slivenec Praha 3 2 Praha 6 Zbraslav 1 Kolovraty Suchdol 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 ChP - K Virtuální skupiny:

32 V roce 2018 mírně poklesl počet projektů u menších městských částí a lze také vysledovat mírný nárůst podílu udržovacích projektů, mimo Zbraslav, která výrazně zvýšila počet svých projektů, a to většinou ve prospěch kreativních (viz Obrázek 12). Praha 11 vstupuje do PB s mírnou převahou kreativních projektů, Praha 14 vstupuje s výraznou převahou kreativních projektů. Praha 5 získává převahu kreativních projektů a Praha 8 si i nadále drží početní převahu, nicméně s výraznou nadpoloviční většinou kreativních projektů.

Obrázek 12 - Graf podílů projketů městských částí v roce 2018 6 Praha 6 5 Praha 11 4

U Slivenec Praha 5 Praha 14 - 3

ChP ChP Praha 10 Praha 8 Zbraslav 2

Kolovraty 1 Horní Počernice Suchdol 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ChP - K Virtuální skupiny:

Obrázek 13 - Graf podílů projketů městských částí v roce 2019 7 Praha 5 6

5 Praha 6

U 4 - Slivenec Praha 11 Praha 14

3 ChP ChP

2 Kolovraty Suchdol Praha 10 1 Praha 15

0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ChP - K

Virtuální skupiny:

33 Závěrečný rok 2019 vykazuje trendy na obě strany charakterů projektů (viz Obrázek 13). Slivenec získal opět převahu udržovacích projektů, Kolovraty se drží na přesném pomyslném „ekvilibriu,“ Suchdol si i nadále drží převahu projektů kreativních. Všechny ostatní větší městské části vykazují rovnost či převahu kreativních projektů, s výjimkou Prahy 5.

6.2.Zhodnocení kvalitativního měřítka Při meziročním srovnání poměru projektů nevychází mezi městskými částmi žádná „stálice“ ani jednoho charakteru, pouze městské části, kde jeden charakter projektů převažuje nad druhým pouze mírně. Pokud si do grafů vložíme pomyslnou přímku souměrnosti, která by určovala převahu charakteru, na její straně u udržovacích projektů by se nacházela menšina městských částí.

Čtyřletým pozorováním lze usoudit rozdílné tendence v každé z městských částí, které se neřídí určenými virtuálními skupinami – Praha 5 a Praha 5 – Slivenec jsou jedinými částmi, které se postupem času pohybovaly směrem k převaze udržovacích projektů a svou velikostí nejsou srovnatelné. Obecné trendy u jednotlivých městských části jsou ovšem nečitelné.

Z celkového srovnání lze vyvodit fakt, že většina městských částí si drží převahu kreativních projektů a že potřeba předkládání udržovacích návrhů není vázána čistě jen na stáří probíhajícího projekt PB – nelze říci, že s časem fungování PB by se počet udržovacích projektů redukoval. Z grafů obecně vyplývá, že většina pražských městských částí vcházela do projektu PB s poměrně dobrým stavem obecního majetku (budeme-li považovat fakt z metodologické části práce o reflexi potřeby městské údržby za směr platný).

7. Závěr a shrnutí výsledků Práce se věnovala fenoménu participativního rozpočtování v kontextu jeho implementace v pražských městských částech mezi lety 2015 až 2019 (s výjimkou Prahy 7 a jejího ojedinělého projektu z roku 2014). Ze samotné teoretické části vyplývá, že participativní rozpočet jako takový má i do budoucna potenciál na poli projektů vybízejících ke zvyšování míry občanské participace. V českém prostředí se i přes své neúspěšné počátky implementoval do řady municipalit a dle některých akademických prací mělo jejich zavedení určitý vliv na obecnou volební účast v komunálních a poslaneckých volbách. Praha je svým charakterem městských částí specifickým případem nejen mezi ostatními municipalitami, ale i mezi ostatními většími městy které systém městských částí mají také, především kvůli svému historickému kontextu a řádově vyššímu počtu obyvatel.

34 Akademické práce, které se tématem participativního rozpočtu v českém prostředí již zabývaly, nejčastěji uváděly podobná srovnání efektů a faktorů, jako tomu bylo v této práci – tedy srovnání účasti v hlasování o projektech s účastí ve volbách a v případě práce od Mgr. Brabce došlo i k přidání finanční složky srovnání. Tato práce se ovšem zaměřila pouze na pražské městské části a zároveň přidala své vlastní kvalitativní měřítko, které mělo ze své podstaty přidat další komparativní přínos a to vliv participativního rozpočtu na stav veřejného majetku – samotná komparace následně ukázala podobnosti a rozdíly mezi jednotlivými pracemi a vyvrátila hypotézu o přímé propojenosti participativního rozpočtování a nárůstu volební účasti a, jak bude řečeno v dalších odstavcích, vyvrátila i propojenost vyřčenou u definice kvalitativního měřítka.

V analýze proběhlo porovnání případů a vyhodnocení kvantitativních a kvalitativních měřítek dle absolutních čísel a procentuálního zastoupení, z čehož vznikly dílčí výsledky jednotlivých kategorií. Mluvit ovšem o skutečných „vítězích“ v jednotlivých kategoriích a nadále za úspěšnou městskou část určit tu s největším počtem „bodů“ není v tomto druhu analýzy možné ani žádoucí. Lze ovšem zmínit obecné závěry z dílčích závěrů vyplývající.

Prvním trendem je stagnace zájmu o navyšování objemu financí na projekt PB. Tento trend vychází z výsledku srovnání podílů financí na celkovém rozpočtu (viz Obrázek 7). S výjimkou Prahy 5 žádná z městských částí v průběhu fungování PB neprojevila zvýšený zájem o navyšování rozpočtu PB a zůstala na úrovni z jeho začátku.

Další výsledkem srovnání je klesající účast v hlasování o rozpočtu (viz Obrázek 5). U většiny městských části se v tomto bodě objevil fenomén vysokého nárůstu zájmu ve druhém ročníku a opětovného poklesu na úroveň původní z prvního ročníku či poklesu pod ní. Lze tak položit otázku, zda zájem širší veřejnosti projekty PB již vyčerpaly a nemají tendenci svůj pomyslný „vrchol“ překonat. Trend dlouhodobého nezájmu o hlasování napovídá o potvrzení této domněnky, v tomto ohledu je ovšem na místě další výzkum.

Analýza finanční stránky projektů poukázala na řádově nízký zájem městských částí vložit do projektu výraznější složku svého rozpočtu – objem nikdy nepřesáhl 2 % celkových výdajů. Největší podíl financí pro PB měly městské části se skupiny částí s nejmenším počtem obyvatel – Kolovraty, Slivenec a Zbraslav, následované většinou městských části, které se podílem výdajů pohybovaly v rozmezí mezi 0,4 % do 0,7 %. Mezi městské části, které do projektu vynaložily nejmenší podíl peněz, patří části napříč ze všech velikostních skupin, včetně té s nejmenšími počty obyvatel. Lze tak vytvořit pouze částečně zobecňující pravidlo

35 pro městské části, kdy menší městské části mají tendenci přikládat PB větší finanční zátěž pro rozpočet s výjimkami v Horních Počernicích a Suchdole.

U růstu zájmu o volby vyšlo z výzkumu jako žádoucí rozdělit nárůst zájmu o volby komunální a o volby do Poslanecké sněmovny – růst v komunální oblasti byl znatelnější, což se shoduje s výsledky práce Ing. Soňi Kukučkové, Ph.D. a Ing. Eduarda Bakoše, Ph.D (Kukučková a Bakoš, 2019), ze které částečně vychází i hypotéza této práce, tudíž že zavedení PB má vliv na nárůst volební účasti.

Napříč všemi městskými částmi si lze všimnout poklesu zájmu o volby obecně v letech 2013 u poslaneckých a 2014 u komunálních voleb a nárůstu u voleb následujících – lze se tedy domnívat, že pokles je známkou projevu celospolečenského fenoménu. Za volby mající potenciál srovnání se tudíž prokázaly volby z let 2010 a 2018 u komunálních a z let 2010 a 2017 u poslaneckých voleb. U voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat návrat do téměř totožných hodnot a u komunálních jen lehký nárůst zájmu. Návaznost volebního zájmu na projekt PB se nicméně plně prokázat nepodařilo, a to ani v případě nejmenších městských částí, které byly zároveň těmi, které do PB vložily největší část svého výdajového rozpočtu a vykazovaly nejvyšší míru volební účasti. Tvrzení, že existuje propojenost mezi investicí do PB a navýšením volební účasti, se následně neprokázalo – ačkoliv skupina nejmenších městských částí vykazující největší zájem o hlasování o rozpočtu a vykazovala rovněž největší nárůst volební účasti, je i v této skupině případ, který do této kauzality nezapadá – Horní Počernice. Obyvatelé této městské části měli řádově nižší zájem o PB než obyvatelé ostatních srovnatelně velikých částí, stejně tak nevložilo do projektu PB srovnatelnou část rozpočtu, a přesto v tomto případě rostl zájem o volby srovnatelným způsobem. U lidnatějších městských částí se zájem o komunální volby projevil méně výrazně a zájem o volby do Poslanecké sněmovny vykazoval v některých případech i mírný pokles. Hypotéza nárůstu volební účasti se tudíž prokázala jako nepravdivá.

Kvalitativní stránka práce, která měla za cíl doplnit komparativní přínos práce, poukázala na různorodý zájem občanů o tvorbu kreativních projektů a udržování stavu veřejného majetku. U většiny městských části převažovalo množství kreativních projektů bez rozeznatelného trendu do budoucna – nelze tedy říci, že by zavedení PB mělo přímý vliv na vylepšení stavu prostor a objektů ve správě městské části. Převaha kreativních projektů ovšem poukázala na celkově dobrý stav veřejného majetku a na převažující snahu tvorby nových veřejných míst ze strany participujících občanů.

36 Komparativní analýza pražských projektů PB se ukázala jako dobrý nástroj ke srovnání přístupů k participaci ze strany městských částí. Zároveň nabídla možnosti budoucího výzkumu – například srovnání vlivu vnějšího zájmu ze strany obyvatel skrze účast v PB a vlivu vnitřního ze strany městské části skrze uvolněné množství financí na nárůst občanské participace a volební účasti.

Obecný trend poklesu zájmu o projekt PB se může v blízké budoucnosti prokázat sníženým zájmem městských částí tento projekt nově zavádět, nebo naopak zavádět nový druh participace například na setkávání s občany či vytváření portálů pro širší zapojení (příklady z Prahy 3 a Prahy 7, které projekt PB ukončily, ale udržují určité možnosti občanské participace)6.

Často zkoumaný efekt PB, tedy zvýšení volební účasti, se ovšem v pražském případě jevil jako nedostatečně průkazný. Příčinou mohlo být v úvodu zmíněné specifikum Prahy v celorepublikovém měřítku, především stránka rozdílnosti jednotlivých městských částí – od jejich umístění v rámci Prahy, po počet obyvatel. Právě rozdělení dle lidnatosti se ukázalo jako jeden z hlavních dělících parametrů, který nejvíce oddělil nejmenší městské části od zbytku. Otázkou tak zůstává, jak moc má na uchycení se projektu mezi širší veřejností vliv velikost obce a příslušnost k většímu správnímu celku.

6 Viz Participace | Praha 7, Téma měsíce | Praha 3

37 8. Prameny a literatura

8.1.Teoretická část práce (abecedně dle autorů)

• ALLEGRI, Giovanni a Carsten HERZBERG, 2004. Participatory budgets in Europe: Between efficiency and growing local democracy. T N I B R I E F I N G S E R I E S [online]. Amsterdam: TRANSNATIONAL INSTITUTE and the Centre for Democratic Policy-Making, 2004(5), 1-24 [cit. 2021-02-02]. Dostupné z: https://ecas.issuelab.org/resource/participatory-budgets-in-europe-between-efficiency- and-growing-local-democracy.html • BRABEC, Dušan, 2019a. Participatory Budgeting in the Czech Republic between 2014 and 2018. Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska, sectio K – Politologia [online]. 26(2), 91-101 [cit. 2021-04-06]. ISSN 1428-9512. Dostupné z: doi:10.17951/k.2019.26.2.91-101 • BRABEC, Dušan, 2019b. Development and trends of the general referendum law proposals in the Czech Republic. Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska, sectio K – Politologia [online]. 25(2), 99-115 [cit. 2020-05-12]. ISSN 14289512. Dostupné z: doi:10.17951/k.2018.25.2.99-115 • GANUZA, Ernesto a Gianpaolo BAIOCCHI, 2020. The Power of Ambiguity: How Participatory Budgeting Travels the Globe. Journal of Deliberative Democracy [online]. 8(2) [cit. 2021-01-27]. ISSN 2634-0488. Dostupné z: doi:10.16997/jdd.142 • KUKUČKOVÁ, Soňa a Eduard BAKOŠ, 2019. Does Participatory Budgeting Bolster Voter Turnout in Elections ? The Case of the Czech Republic. NISPAcee Journal of Public Administration and Policy [online]. 12(2), 109-129 [cit. 2020-05-12]. ISSN 1338-4309. Dostupné z: doi:10.2478/nispa-2019-0016 • PEIXOTO, Tiago, Fredrik M. SJOBERG a Jonathan MELLON, 2020. A Get-Out-the- Vote Experiment on the World’s Largest Participatory Budgeting Vote in Brazil. British Journal of Political Science [online]. 50(1), 381-389 [cit. 2020-05-12]. ISSN 0007- 1234. Dostupné z: doi:10.1017/S0007123417000412 • SHAH, Anwar, ed., 2007. Participatory Budgeting [online]. 1. Washington D.C.: World Bank Publications [cit. 2021-04-12]. ISBN 9780821369234. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?authtype=shib&custid=s1240919&direct=tru e&db=edsebk&AN=191390&site=eds-live&scope=site&lang=cs

38 • SINTOMER, Yves, Carsten HERZBERG, Giovanni ALLEGRETTI a Anja RÖCKE, 2013. Participatory Budgeting Worldwide – Updated Version [online]. Berlin: ENGAGEMENT GLOBAL gGmbH – Service für Entwicklungsinitiativen [cit. 2020- 06-27]. Dostupné z: https://estudogeral.uc.pt/bitstream/10316/42267/1/Participatory%20Budgeting%20Wo rldwide.pdf. Studie. • UNITED NATIONS CONFERENCE ON HUMAN SETTLEMENTS (HABITAT II): Final Report, 1996. In: UN. Istanbul (Turkey): UNITED NATIONS, 7.8.1996, s. 1-229. Dostupné také z: http://undocs.org/A/CONF.165/14

8.2.Zdroje dat o participativním rozpočtování (dle městských částí)

8.2.1. Praha 3

• Výsledky hlasování historicky prvního participativního rozpočtu Prahy 3, 2021. In: Městská část Praha 3 [online]. Praha: Městská část Praha 3, 3.10.2016 [cit. 2021- 04-12]. Dostupné z: https://www.praha3.cz/samosprava/dulezite-informace/vysledky- hlasovani-historicky-prvniho-participativniho-rozpoctu-prahy-3-n579445.htm • Výsledky hlasování druhého ročníku Participativního rozpočtu Prahy 3, 2021. In: Městská část Praha 3 [online]. Praha: Městská část Praha 3, 12.07.2017 [cit. 2021- 04-12]. Dostupné z: https://www.praha3.cz/radnicni-noviny/zpravy/vysledky- hlasovani-druheho-rocniku-participativniho-rozpoctu-prahy-3-n580279.htm • Rozpočet městské části Praha 3 na rok 2016, © 2021. In: Městská část Praha 3 [online]. Praha: Městská část Praha 3 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha3.cz/getFile/id:579260/Rozpo%C4%8Det%202016 • Usnesení č. 877: Rozpočet městské části Praha 3 na rok 2017, © 2021. In: Městská část Praha 3 [online]. Praha: Městská část Praha 3, 6.12.2016 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha3.cz/getFile/id:467334/Usnesen%C3%AD%20%C4%8D.877%20z de%20dne%2006.12.2016%20- %20Rozpo%C4%8Det%20m%C4%9Bstsk%C3%A9%20%C4%8D%C3%A1sti%20P raha%203%20na%20rok%202017

8.2.2. Praha 5

• Participativní rozpočet Prahy 5 2017, 2021. In: Vote.d21.me [online]. Praha: Institute H21 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://vote.d21.me/vote/NJ6FfSuhQ/results

39 • Participativní rozpočet Prahy 5 2018, 2021. In: Vote.d21.me [online]. Praha: Institute H21 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://vote.d21.me/vote/Ek32zpWz4/results • Participativní rozpočet Prahy 5 2019, 2021. In: Vote.d21.me [online]. Praha: Institute H21 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://vote.d21.me/vote/Praha5ParticipativniRozpocet2019/results • ŠTĚPÁNKOVÁ, Věra. Dotaz na participativní rozpočet z roku 2019 – nečitelný obrázek [elektronická pošta]. Message from: [email protected]. 2. března 2021 14:22 [cit. 2021-04-12]. Osobní komunikace. • Rozpočet 2017 - tabulky, © 2021. In: Městská část Praha 5 [online]. Praha: Městská část Praha 5 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha5.cz/rozpocet-2017/ • Schválený rozpočet roku – tabulky č. 1-15 2018, © 2021. In: Městská část Praha 5 [online]. Praha: Městská část Praha 5 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha5.cz/rozpocet-2018/ • Rozpočet 2019 – tabulky, © 2021. In: Městská část Praha 5 [online]. Praha: Městská část Praha 5 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha5.cz/rozpocet-2019/

8.2.3. Praha 5 – Slivenec

• Informace o Participativním rozpočtu 2017 v MČ Praha – Slivenec, © 2010. In: Městská část Praha - Slivenec [online]. Praha: Městská část Praha - Slivenec [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha-slivenec.cz/mestska-cast-praha-slivenec/participativni- rozpocet/aktualne-2017/ • Hlasování 2018, © 2010. In: Městská část Praha - Slivenec [online]. Praha: Městská část Praha - Slivenec [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha- slivenec.cz/mestska-cast-praha-slivenec/participativni-rozpocet/hlasovani-2018/ • Hlasování 2019, © 2010. In: Městská část Praha - Slivenec [online]. Praha: Městská část Praha - Slivenec [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha- slivenec.cz/mestska-cast-praha-slivenec/participativni-rozpocet/hlasovani-2019/ • Návrh rozpočtu 2017 MČ Praha - Slivenec, © 2021. In: Městská část Praha Slivenec [online]. Praha: Městská část Praha Slivenec [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha-slivenec.cz/wp-content/uploads/2016/12/us_249-2016- p%C5%99%C3%ADloha.pdf • Rozpočet 2018 MČ Praha - Slivenec, © 2021. In: Městská část Praha Slivenec [online]. Praha: Městská část Praha Slivenec [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha- slivenec.cz/wp-content/uploads/2017/12/us_353-2017-p%C5%99%C3%ADloha1.pdf

40 • Návrh rozpočtu 2019 MČ Praha - Slivenec, © 2021. In: Městská část Praha Slivenec [online]. Praha: Městská část Praha Slivenec [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha-slivenec.cz/wp-content/uploads/2018/12/us_19-2018- p%C5%99%C3%ADloha-1.pdf

8.2.4. Praha 6

• MÁM NÁPAD PRO ŠESTKU, © 2021. In: Městská část Praha 6 [online]. Praha: Městská část Praha 6 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha6.cz/schvalene- napady • NÁPAD PRO ŠESTKU II., © 2021. In: Městská část Praha 6 [online]. Praha: Městská část Praha 6 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha6.cz/napadprosestkuii • NÁPAD PRO ŠESTKU III., © 2021. In: Městská část Praha 6 [online]. Praha: Městská část Praha 6 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha6.cz/napadprosestkuiii • Přehled výdajů MČ Praha 6 na rok 2017, © 2021. In: Městská část Praha 6 [online]. Praha: Městská část Praha 6 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha6.cz/vydaje2017 • Přehled výdajů MČ Praha 6 na rok 2018, © 2021. In: Městská část Praha 6 [online]. Městská část Praha 6 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha6.cz/vydaje- 2018 • Výdaje na rok 2019, © 2021. In: Městská část Praha 6 [online]. Praha: Městská část Praha 6 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha6.cz/vydaje-2019

8.2.5. Praha 6 – Suchdol

• Participativní rozpočet 2017, © 2021. In: Městská část Praha - Suchdol [online]. Praha: Městská část Praha - Suchdol [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha- suchdol.cz/mestska-cast-praha-suchdol/zijeme-zde-spolu/nas-rozpocet/nas-rozpocet- 2017/ • NÁŠ ROZPOČET 2018, © 2021. In: Městská část Praha - Suchdol [online]. Praha: Městská část Praha - Suchdol [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha- suchdol.cz/mestska-cast-praha-suchdol/zijeme-zde-spolu/nas-rozpocet/nas-rozpocet- 2018/ • NÁŠ ROZPOČET 2019, © 2021. In: Městská část Praha - Suchdol [online]. Praha: Městská část Praha - Suchdol [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha-

41 suchdol.cz/mestska-cast-praha-suchdol/zijeme-zde-spolu/nas-rozpocet/nas-rozpocet- 2019/ • Rozpočet MČ Praha-Suchdol na rok 2017, © 2021. In: Městská část Praha Suchdol [online]. Praha: Městská část Praha Suchdol [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha-suchdol.cz/wp-content/uploads/2019/04/170126_rozp_mc_2017.pdf • Rozpočet MČ Praha-Suchdol na rok 2018, © 2021. In: Městská část Praha Suchdol [online]. Praha: Městská část Praha Suchdol [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha-suchdol.cz/wp-content/uploads/2019/04/180125_rozpocet_mc_2018.pdf • Městská část Praha-Suchdol rozpočet po konsolidaci a závazné ukazatele rozpočtu na rok 2019, © 2021. In: Městská část Praha Suchdol [online]. Praha: Městská část Praha Suchdol [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha-suchdol.cz/wp- content/uploads/2019/04/rozpocet_mc_2019.pdf

8.2.6. Praha 7

• PRAŠIVKA, Jakub. Dotaz na dostupnost dat participativního rozpočtu [elektronická pošta]. Message to: [email protected]. 10. března 2021 15:50 [cit. 2021-04-12]. Osobní komunikace. • Participace, © 2021. Praha 7 [online]. Praha: Praha 7 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha7.cz/temata/participace/

8.2.7. Praha 8

• Moje Osmička – participativní rozpočet, © 2012-2019. In: Městská část Praha 8 [online]. Praha: Městská část Praha 8 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha8.cz/Moje-Osmicka-participativni-rozpocet.html • MOJE OSMIČKA, 2021. In: Vote.d21.me [online]. Praha: Institute H21 [cit. 2021-04- 12]. Dostupné z: https://vote.d21.me/vote/V1L327opX/results • Moje Osmička, © 2021. In: Moje Osmička [online]. Praha: Moje Osmička [cit. 2021- 04-12]. Dostupné z: https://urad.online/praha8/2018/mojeosmicka/ • Rozpočet 2017 – příloha č. 2 usnesení, © 2012-2019. In: Městská část Praha 8 [online]. Praha: Městská část Praha 8 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha8.cz/Rozpocet-mestske-casti-Praha-8-pro-rok-2017.html • Rozpočet 2018 – příloha č. 2 usnesení, © 2012-2019. In: Městská část Praha 8 [online]. Praha: Městská část Praha 8 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha8.cz/Rozpocet-mestske-casti-Praha-8-pro-rok-2018.html

42 8.2.8. Praha 10

• Moje stopa: Zanech stopu na mapě Prahy 10 [online], © 2021. Praha: Praha 10 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://mojestopa.cz/ • VÁVROVÁ, Kateřina. Dotaz na data týkající se participativního rozpočtu [elektronická pošta]. Message from: [email protected]. 10. března 2021 17:55 [cit. 2021-04-12]. Osobní komunikace. • Návrh rozpočtu MČ Praha 10 na rok 2015, © 2013-2021. In: Městská část Praha 10 [online]. Praha: Městská část Praha 10 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha10.cz/volene-organy/informace-o-jednani/usneseni-rady-a- zastupitelstva/agenttype/view/usneseni/36326/zastupitelstvo-3-1 • Návrh rozpočtu MČ Praha 10 na rok 2016, © 2013-2021. In: Městská část Praha 10 [online]. Praha: Městská část Praha 10 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha10.cz/volene-organy/informace-o-jednani/usneseni-rady-a- zastupitelstva/agenttype/view/usneseni/38852/zastupitelstvo-8-4 • Návrh rozpočtu MČ Praha 10 na rok 2017, © 2013-2021. In: Městská část Praha 10 [online]. Praha: Městská část Praha 10 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha10.cz/volene-organy/informace-o-jednani/usneseni-rady-a- zastupitelstva/agenttype/view/usneseni/40591/zastupitelstvo-14-2 • Návrh rozpočtu MČ Praha 10 na rok 2018, © 2013-2021. In: Městská část Praha 10 [online]. Praha: Městská část Praha 10 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://praha10.cz/volene-organy/informace-o-jednani/usneseni-rady-a- zastupitelstva/agenttype/view/usneseni/43061/zastupitelstvo-20-4

8.2.9. Praha 11

• Spolu za lepší 11: Právě Váš hlas rozhodne o budoucnosti naší městské části! [online], © 2021. Praha: Praha 11 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.participativni- rozpocet.cz/praha11/ • Tabulky hlavní činnosti MČ Praha 11 na rok 2018, © 2003-2010. In: Praha 11 [online]. Praha: Úřad MČ Praha 11 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha11.cz/cs/urad/rozpocet/rozpocet-na-rok-2018/schvaleny-rozpocet- mc-praha-11-na-rok-2018.html • Příloha č. 1 usnesení - rozpočet MČ Praha 11 na rok 2019, © 2003-2010. In: Praha 11 [online]. Praha: Úřad MČ Praha 11 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z:

43 https://www.praha11.cz/cs/urad/rozpocet/rozpocet-na-rok-2019/rozpocet-financni- plan-hospodarske-cinnosti-mc-praha-11-na-rok-2019-a-strednedoby-vyhled- rozpoctu.html

8.2.10. Praha 14

• Čtrnáctka podle vás: Hlasování, © 2021. In: Městská část Praha 14 [online]. Praha: Městská část Praha 14 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha14.cz/ctrnactka-podle-vas/hlasovani/ • Kompletní výsledky, © 2021. In: Městská část Praha 14 [online]. Praha: Městská část Praha 14 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha14.cz/zivot-na-praze-14/wp- content/uploads/sites/4/2016/01/V%C3%BDsledky-_-%C4%8Ctrn%C3%A1ctka- podle-v%C3%A1s-_-D21.me_.pdf • Schválený rozpočet na rok 2018, © 2021. In: Městská část Praha 14 [online]. Praha: Městská část Praha 14 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha14.cz/urad- mestske-casti/o-uradu-mc-p14/rozpocet/ • Důvodová zpráva k návrhu rozpočtu městské části Praha 14 na rok 2019, © 2021. In: Městská část Praha 14 [online]. Praha: Městská část Praha 14 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha14.cz/urad-mestske-casti/wp- content/uploads/sites/2/2014/04/1.-Schv%C3%A1len%C3%BD-rozpo%C4%8Det- M%C4%8C-Praha-14-na-rok-2019.pdf

8.2.11. Praha 15

• PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET, © 2021. In: Městská část Praha 15 Horní Měcholupy - Hostivař: Místní Agenda 21 a participativní rozpočet [online]. Městská část Praha 15 Horní Měcholupy - Hostivař [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha15.cz/participativni-rozpocet/ms-3047 • Návrh rozpočtu VHČ MČ Praha 15 na rok 2019, © 2021. In: Městská část Praha 15 Horní Měcholupy - Hostivař [online]. Praha: Městská část Praha 15 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.praha15.cz/assets/File.ashx?id_org=80115&id_dokumenty=1522

8.2.12. Praha 16 – Zbraslav

44 • USNESENÍ č. Z 9 74 16: Návrh rozpočtu MČ Praha - Zbraslav na rok 2016, © 2021. In: Městská část Praha-Zbraslav [online]. Praha: Městská část Praha-Zbraslav [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.mc- zbraslav.cz/assets/File.ashx?id_org=80134&id_dokumenty=2234 • NÁVRH ROZPOČTU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-ZBRASLAV PRO ROK 2017, © 2021. In: Městskáčást Praha-Zbraslav [online]. Praha: Městskáčást Praha-Zbraslav [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.mc- zbraslav.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=80134&id=10419&n=navrh%2Drozpoctu %2Dmestske%2Dcasti%2Dpraha%2Dzbraslav%2Dpro%2Drok%2D2017 • NÁVRH ROZPOČTU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-ZBRASLAV PRO ROK 2018, © 2021. In: Městská část Praha-Zbraslav [online]. Praha: Městská část Praha-Zbraslav [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.mc- zbraslav.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=80134&id=10510&n=navrh%2Drozpoctu %2Dmestske%2Dcasti%2Dpraha%2Dzbraslav%2Dpro%2Drok%2D2018&p1=1008

8.2.13. Praha 20 – Horní Počernice

• BRZKOVSKÁ, Monika. Participativní rozpočet MČ Praha 20 [elektronická pošta]. Message from: [email protected]. 3. března 2021 14:41 [cit. 2021-04- 12]. Osobní komunikace. • Příloha č. 1 - návrh rozpočtu na rok 2017, © 2021. In: Městská část Praha 20 Horní Počernice [online]. Praha: ÚMč Praha 20 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.pocernice.cz/app/uploads/2017/03/n%C3%A1vrh-rozpo%C4%8Dtu- z%C3%A1vazn%C3%A9-ukazatele-2017.pdf • Příloha č. 1 - návrh rozpočtu na rok 2018, © 2021. In: Městská část Praha 20 Horní Počernice [online]. Praha: ÚMč Praha 20 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.pocernice.cz/app/uploads/2018/05/2211.pdf

8.2.14. Praha 22 – Kolovraty

• PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET, © 2021. In: MČ Praha - Kolovraty: Oficiální web Kolovrat a Lipan [online]. Praha: Městská část Kolovraty [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: http://www.kolovraty.cz/participativni-rozpocet/ms-2077/p1=2077 • Rozpočet MČ Praha - Kolovraty na rok 2017 – rozpis, © 2021. In: MČ Praha - Kolovraty: Oficiální web Kolovrat a Lipan [online]. Praha: MČ Praha - Kolovraty [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: http://www.kolovraty.cz/2017/d-1698/p1=1031

45 • Rozpočet MČ Praha - Kolovraty na rok 2018, © 2021. In: MČ Praha - Kolovraty [online]. Praha: MČ Praha - Kolovraty [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: http://www.kolovraty.cz/2018/d-2145/p1=1031 • Rozpočet na rok 2019, © 2021. In: MČ Praha - Kolovraty [online]. Praha: MČ Praha - Kolovraty [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: http://www.kolovraty.cz/2019/d- 2644/p1=1031