Ústav Geologických Věd EVA ŠVECOVÁ CHARAKTERISTIKA VULKANICKÝCH SKEL Z KARPAT a JEJICH VYUŢÍVÁNÍ V PRAVĚKU Diplomová Práce

MASARYKOVA UNIVERZITA

Přírodovědecká fakulta

Ústav geologických věd

EVA ŠVECOVÁ

CHARAKTERISTIKA VULKANICKÝCH SKEL Z KARPAT A JEJICH VYUŢÍVÁNÍ V PRAVĚKU

Diplomová práce

práce vznikla v rámci MSM0021622427

Vedoucí práce: prof. RNDr. Antonín Přichystal, CSc.

Brno 2011

Jméno a příjmení autora: Eva Švecová Název diplomové práce: Charakteristika vulkanických skel z Karpat a jejich vyuţívání v pravěku Název v angličtině: Characterization of volcanic glasses from the Carpathians and their utilization in the prehistory Studijní program: Magisterský Studijní obor: Geologie Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Antonín Přichystal, Csc. Rok obhajoby: 2011 Anotace

Diplomová práce seznamuje s hlavními zdroji vulkanických skel v části Karpat, které pokrývají Slovensko, sv. Maďarsko a Zakarpatskou Ukrajinu. Z archeologického hlediska je z vulkanických skel nejdůleţitější obsidián. Práce je především zaměřena na mineralogicko- petrografickou charakteristiku obsidiánů ze zdrojových lokalit na jv. Slovensku, v sv. Maďarsku a na Zakarpatské Ukrajině. Popsány jsou rovněţ artefakty obsidiánů z archeologických nalezišť na jv. Slovensku a zdroj perlitu ze stř. Slovenska. Obsidiány z jv. Slovenska, sv. Maďarska a ze Zakarpatské Ukrajiny byly spolu s vybranými lokalitami artefaktů z jv. Slovenska podrobeny geochemické analýze. Na základě těchto analýz bylo moţno jednotlivé zdroje od sebe odlišit a tím prokázat, ţe artefakty ze slovenských archeologických nalezišť odpovídají zdroji na Slovensku. Laserová ablace byla provedena na 4 artefaktech z jiţní Moravy pro zjištění jejich provenience. Porovnáním výsledků z laserové ablace s geochemickými analýzami vzorků bylo zjištěno, ţe artefakty z jiţní Moravy jsou geochemickým sloţením podobné slovenskému zdroji.

Annotation

The thesis presents the main sources of volcanic glasses in the parts of Carpathian Mountains that cover Slovakia, north-east Hungary, and Transcarpathian Ukraine. Obsidian is the most important volcanic glass from the archaeological point of view. The work is mainly focused on the mineralogical-petrographical characterization of obsidians from the source locations in south- east Slovakia, north-east Hungary, and Transcarpathian Ukraine. There are also described obsidian artifacts from archaeological locations in south-east Slovakia and perlite source from central Slovakia. The obsidians from south-east Slovakia, north-east Hungary, and from Transcarpathian Ukraine together with chosen locations of artifacts from south-east Slovakia were put to geochemical analysis. Based on the analyses, it was possible to differentiate the individual sources from each other and thus to show that the artifacts from Slovak archaeological locations correspond to a source in Slovakia. A laser ablation was performed on 4 artifacts from southern Moravia to investigate their provenance. By comparing the results from the laser ablation with geochemical analyses of samples, it was found that the artifacts from southern Moravia have a geochemical composition similar to the Slovak source.

Klíčová slova: obsidián, perlit, Tokajsko-zemplínské vrchy, Zemplínské vrchy, geochemická analýza, laserová ablace, obsidiánový artefakt Key words: obsidian, perlite, Tokaj-Zemplin Mts., Zemplin Hills, geochemical analysis, laser ablation, obsidian artifact

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a ostatní prameny, které jsem pouţila do této práce, řádně cituji a uvádím v seznamu literatury. Souhlasím se zapůjčováním diplomové práce.

…………………………………… Eva Švecová

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych tímto poděkovala všem, kteří mi pomohli při tvorbě této práce. Především bych chtěla poděkovat vedoucímu prof. RNDr. A. Přichystalovi, CSc. za cenné rady a připomínky. Dále děkuji RNDr. Vladimíru Herberovi, CSc. za pomoc při vyhledání literatury. Mgr. Petru Gadasovi děkuji za ochotu a veškerou pomoc. Mgr. Lukášovi Krmíčkovi bych ráda poděkovala za cenné informace a pomoc při zpracování dat. Mgr. Vladimírovi Hrazdilovi děkuji za dodání artefaktů a pomoc v terénu. Také bych ráda poděkovala Mgr. T. Vaculovičovi, Ph.D. za provedené analýzy. Paní L. Plchové děkuji za umoţnění zhotovení fotografií při studiu vzorků. Za rychlé zhotovení výbrusů a nábrusu děkuji panu J. Povolnému. Na závěr bych chtěla poděkovat své rodině za pomoc a velkou podporu.

OBSAH

1. ÚVOD………………………………………………………………………………………….8 2. GEOMORFOLOGIE VULKANICKÝCH POHOŘÍ S VÝSKYTY PŘÍRODNÍCH SKEL………………………………………………………………………………………...... 9 3. GEOLOGICKÝ PŘEHLED VÝSKYTŮ VULKANICKÝCH SKEL V KARPATECH...... 11 3.1. Geologie výskytů vulkanických skel na Slovensku...... 11 3.1.1. Východní Slovensko...... 11 3.1.2. Střední Slovensko...... 13 3.2. Geologie výskytů vulkanických skel sv. Maďarska v Tokajsko-zemplínských vrších.....14 3.2.1. Pálháza...... 14 3.2.2. Telkibánye...... 15 3.2.3. Tokaj-Lebuj...... 16 3.3. Geologie výskytů vulkanických skel sv. Maďarska v pohoří Mátra...... 17 3.4. Geologie výskytů vulkanických skel na Zakarpatské Ukrajině...... 18 3.4.1. Beregovo...... 18 3.4.2. Mukačevo...... 19 3.4.3. Chust...... 19 4. PŘEHLED VYUŢÍVÁNÍ OBSIDIÁNŮ V PRAVĚKU V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH...... 20 4.1. Obsidián jako štípaná industrie na Slovensku...... 20 4.2. Artefakty obsidiánu v sv. Maďarsku...... 21 4.3. Artefakty obsidiánu na Zakarpatské Ukrajině...... 22 4.4. Obsidiánové artefakty v Rumunsku...... 22 5. METODIKA...... 24 6. VÝSLEDKY VÝZKUMU...... 26 6.1. Terénní výzkum na lokalitách s výskyty obsidiánu...... 26 6.1.1. Zdrojové lokality...... 26 6.1.2. Archeologická naleziště...... 27 6.2. Makroskopický a mikroskopický výzkum...... 28 6.3. Studium geochemického sloţení...... 40 6.4. Studium artefaktů pomocí laserové ablace (La-ICP-MS)...... 45 7. DISKUZE...... 48 8. ZÁVĚR...... 51 9. SEZNAM LITERATURY...... 52 PŘÍLOHY

1. ÚVOD

Diplomová práce se soustřeďuje na zdroje vulkanických skel v Karpatech na Slovensku, v sv. Maďarsku a na Zakarpatské Ukrajině. Jedná se především o obsidián, který měl velký význam jako štípaná industrie v pravěku. Významným primárním zdrojem je oblast Viniček na jv. Slovensku. Další zdroje byly nalezeny v sv. Maďarsku a na Zakarpatské Ukrajině. V této práci jsou uvedeny lokality Olaszliszka, Erdőbénye a Mád v sv. Maďarsku a lokalita Rokosovo na Zakarpatské Ukrajině. Přehled studia karpatského obsidiánu je obsaţen např. v práci Biró (2004). Zdroje obsidiánu ve střední Evropě jsou zde uvedeny jako jediné v Karpatech. V této diplomové práci je studium zaměřeno na výzkum obsidiánů ze zdrojových oblastí v Karpatech a určení provenience artefaktů obsidiánů z jv. Slovenska a jiţní Moravy. Součástí práce bylo zjistit, zda se nevyskytují zdroje obsidiánu v oblasti Rumunska. V novější literatuře (např. Dobrescu 2007) se zdroje obsidiánu nepotvrdily a je uveden pouze výskyt loţisek perlitů. Dalším cílem práce byla mineralogicko-petrografická charakteristika vzorků ve výše jmenovaných oblastech. Následně byly vzorky ze zdrojových oblastí a artefaktů z archeologických slovenských lokalit podrobeny geochemické analýze. Poslední část byla věnována určení provenience artefaktů z lokalit Holásky, Střelice a Uherského Brodu pomocí laserové ablace. Diplomová práce vznikla v rámci MSM0021622427 (Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních struktur pravěku aţ vrcholného středověku).

2. GEOMORFOLOGIE VULKANICKÝCH POHOŘÍ S VÝSKYTY PŘÍRODNÍCH SKEL

Zemplínské vrchy jv. Slovenska Zemplínské vrchy tvoří východní výběţek Matransko-slanské podsoustavy vnitřních Západních Karpat (Mištera et al. 1985). Vyzvednutá hrásť Zemplínských vrchů je oddělena od pohoří v Maďarsku Roňavskou bránou. Reliéf je rovinný aţ vrchovinný s vrchem Rozhľadnou (470 m) (Plesník a kol. 1989). Vrchy patří do území Zemplína, nacházejícího se v nejvýchodnější části Slovenska. Území je ohraničeno na severu hranicemi s Polskem a na jihu s Maďarskem. V oblasti Zemplínských vrchů se rozprostírá jiţní Zemplín. Do oblasti nazývané Tokaj, nacházející se na jihozápadních výběţcích Zemplínských vrchů patří na slovenském území obce Tŕňa, Čerhov, Černochov, Slovenské Nové Mesto, Bara a Viničky (Dţuppa 2008).

Slanské vrchy v. Slovenska Slanské vrchy tvoří východní výběţek Matransko-slanské podsoustavy vnitřních Západních Karpat s nejvyšším vrchem Šimonky (1092 m) (Mištera et al. 1985). Vrchy se rozdělují na horské skupiny, které jsou odděleny sedly. Jednotlivé skupiny představují jednu nebo několik rozrušených vrstevných sopek různého stáří. Na okrajích vrchů vystupují starší, velmi erodované sopky (Lukniš, Plesník 1961). Na západní straně Slanských vrchů se rozkládá morfologicky vyšší část Košické kotliny, která se nazývá Toryská pahorkatina. S Východoslovenskou níţinou (Podslanská pahorkatina) sousedí na východní straně. Vrchy ohraničuje na severovýchodě a severu Beskydské předhůří, které zastupují Záhradnianská brázda a Hanušovská pahorkatina (Harčár et al. 1998).

Štiavnické vrchy stř. Slovenska Štiavnické vrchy tvoří největší pohoří Slovenského středohoří, které patří do Vnitřních Karpat. Vrchy mají sloţitou stavbu s výraznou kernou morfostrukturou. Starší směr systému zlomů je SV-JZ, mladší směr S-J (Mištera et al. 1985). Štiavnické vrchy se sklánějí na jihu k Ipeľské pahorkatině, na východě jsou ohraničeny Krupinskou Výšinou a Pliešovskou kotlinou, na západě a na severu říčním údolí Hronu. Horské pásmo představující silně zbrázděnou vysočinu je rozdělené do tří horských skupin. Na západě se táhne dlouhý hřbet podél řeky Hronu dosahující k vrchu Paradajs (942 m). Ve středu se nachází vrch Sitno (1011m), nejvyšší bod oblasti (Demek, Střída et al. 1971).

Tokajsko - zemplínské vrchy sv. Maďarska Nejvyšší vrchol Tokajsko-zemplínských vrchů (maďarsky Tokaji-hegység nebo Zempléni- hegység) Velký Milíč (896 m) se nachází na hranici Maďarska se Slovenskem (Zoltán 1998). Tyto vrchy se nacházejí v nejsevernější části severního středohoří a zároveň patří do vnitřních vulkanických pásem Karpat na maďarském území. Probíhají mezi údolím Hornádu a Bodrogu nejprve JZ-SV směru a následně pokračují od maďarsko-slovenské hranice v severní linii. Na maďarském území mají vrchy délku zhruba 70 km s šířku aţ 30 km. Průměrná výška vrchů činí 400-500 m. Vulkanický okraj Tokajsko-zemplínských vrchů vznikal podél širokého systému puklin při severním okraji roviny. Vrchy jsou ohraničeny na západním a východním okraji v širokém pruhu od níţších okrajových zón (Pécsi, Sárfalvi 1962).

Mátra Mátra je nejvyšší částí severního středohoří a zároveň nejvyšším pohoří v Maďarsku s vrcholem Kékes (1015 m). Pohoří, skládající se z mladých vulkanických hornin, je ze všech stran ostře odděleno od niţšího okolí. Na západě tvoří hranici mezi Mátrou a Cserhát údolí Zagyva. Na východě je Mátra oddělena od pohoří Bükk údolím Trna. Jiţní strana má mírně svaţující svahy. Hřeben Mátry je zhruba Z-V směru, délky 50 km a dosahuje výšky průměrně 700 m. Od města Gyöngyös rozděluje potok Nagypatak (Velký potok) s hřebenem pohoří morfologicky do dvou základních skupin na západní a východní Mátru. Nejčastěji se uvádí dělení na západní, střední a východní Mátru (Pécsi, Sárfalvi 1962).

Vihorlat-Gutinský hřbet Zakarpatské Ukrajiny V jihozápadní části Zakarpatské Ukrajiny se nachází oblast Potiské (Zakarpatské) níţiny. Tato níţina je výběţkem Panonské pánve, která je na severu a východě ohraničena vulkanickým (Vihorlatsko-Gutinským) hřbetem. Vulkanický hřbet je mohutný val, který tvoří vulkanické horniny. Hřbet má délku 125 km, šířku 8 aţ 20 km a dosahuje výšky 800 aţ 1000 m. Nejvyšším vrcholem je Buţora (1081 m). Hřbet tvoří samostatné skupiny Východního Vihorlatu. Do skupiny se zařazují Chustské vrchy, které se nacházejí mezi městy Chust, Iršava a Dovhe. Jejich nejvyšším vrcholem je Tupý (878 m) (Brandos, Kleslo a kol. 2007).

3. GEOLOGICKÝ PŘEHLED VÝSKYTŮ VULKANICKÝCH

SKEL V KARPATECH

3.1 GEOLOGIE VÝSKYTŮ VULKANICKÝCH SKEL NA SLOVENSKU

První zmínka o obsidiánu na dnešním Slovensku pochází od německého autora Johanna Ehrenreich von Fichtela (Janšák 1935). V ryolitových tufech po okraji zemplínského ostrova, Slanských a Štiavnických vrších je hojný výskyt vulkanických skel. Na Slovensku jsou výskyty těchto skel a větších loţisek při osadě Viničky v Zemplínských vrších a při osadě Byšta ve Slanských vrších. Dále v oblasti Štiavnických vrchů při Lehôtke u Hliníka nad Hronom, při Opatovej a Hornej Štubni (Šalát, Ončáková 1964).

3.1.1 Východní Slovensko

Zemplínské vrchy Zemplínské vrchy jsou v geologické literatuře rozšířeně označovány jako zemplínský ostrov. Jedná se o sloţitou hrást budovanou v podloţí především permokarbonem s krystalinikem a v nadloţí zbytky mezozoika. Zemplínský mladopaleozoický sled je o velké mocnosti. Široké stratigrafické rozpětí ryolito-dacitového vulkanismu, které má explozivní charakter se projevuje v menším rozsahu ve stefanu a spodním i svrchním permu (Maheľ 1986). Metodou fission track byly stanoveno stáří obsidiánů ze zdrojových lokalit v Zemplínských vrších na přibliţně 15 Ma (Oddone et al. 1999). V oblasti Zemplínských vrchů se nacházejí 4 primární zdroje obsidiánu. Jedná se o lokality Viničky, Malou Baru, Velkou Baru (kóta Piliš) a Stredu nad Bodrogom. Z těchto lokalit jsou uváděny obsidiány malých velikostí, šedočerné aţ černé barvy a bez přítomnosti povrchové skulptury (Kaminská, Ďuďa 1985). Při osadě Viničky na jiţní straně zemplínského ostrova (obr.1) je nejbohatší primární zdroj obsidiánů. Dále se zde vyskytují perlity a černé vulkanické sklo bez lesku. Je také uváděn výskyt vulkanického skla na úpatí kopce Baba sloţeného z ryolitů v oblasti blízko hradskej Slovenského Nového Mesta u Stredy nad Bodrogom (Šalát, Ončáková 1964). V lomu blízko Stredy nad Bodrogom mohou být sesbírána pouze milimetrová zrna skla v perlitu - marekanity (Oddone et al. 1999).

Obr.1. Výřez z geologické mapy SR 1:50 000, list 38 - 34 (http://www.geology.sk), upravila E. Švecová.

Slanské vrchy V mladších třetihorách došlo v oblasti Košické kotliny a Slanských vrchů k obnovení vulkanické činnosti. V různých fázích vulkanické činnosti pronikly na povrch andezity a ryolity. Slanské vrchy se skládají z ryolitů a hlavně andezitů. Ryolit převládá v jiţní části, ve střední části se při ryolitu objevuje andezit. V severní části se výhradně vyskytuje andezit. Centrální hřbet se skládá z andezitů, na jeho stranách se nacházejí andezitové tufy a tufity (Ďurček 1964). Vulkanická skla při osadě Byšta ve Slanských vrších (obr.2) se nacházejí na úpatí hřebene Háršaš, kóty 621, který je tvořen z ryodacitu (Šalát, Ončáková 1964). Obsidiány v těchto vrších nebyly nalezeny v původní poloze, jedná se o artefakty (Kaminská, Ďuďa 1985). Nejvíce jsou zde rozšířeny perlity (Šalát, Ončáková 1964). Všechny výskyty obsidiánu se nacházejí v Zemplínských vrších na východním Slovensku (Kraus in Illášová et al. 2006).

Obr.2. Výřez z geologické mapy Sr 1:50 000, list 38 - 31 (http://www.geology.sk).

3.1.2 Střední Slovensko

Štiavnické vrchy V západní části neovulkanického areálu v oblasti se nachází rozsáhlý štiavnický stratovulkán. Charakteristický je vývoj kaldery, diferencovaných subvulkanických a intravulkanických intruzivních komplexů a v konečném období vznik hrástě. Relikty stratovulkánu tvoří spodní stratovulkanickou stavbu (Konečný et al. 2001 b). Vývoj stratovulkánu probíhal v pěti etapách (raný baden aţ raný pannon). V první etapě docházelo k budování rozsáhlého andezitového stratovulkánu. V druhé etapě došlo k denudaci vulkánu a k současnému umístění subvulkanického intruzivního komplexu dioritu, granodioritu a granodioritových porfyrů. Třetí etapa se vyznačuje subsidencí kaldery a jejím plnění diferencovanými andezity. Současně docházelo k umístění křemen-dioritových porfyrových loţních ţil a příkopů. Při čtvrté fázi dochází k obnovení explozivní a efuzivní aktivity méně diferencovaných andezitů. V poslední etapě bylo zvedání hrástě doprovázeno ryolitovým vulkanismem ve střední části kaldery a epitermální mineralizací (Konečný, Lexa 2001). V oblasti středního Slovenska se nacházejí převáţně smolky, pemzy a perlity (Šalát, Ončáková 1964). Lajčáková (1980) informuje, ţe v této oblasti převaţují perlity a ţe se zde výskyt obsidiánu nepotvrdil (Kaminská, Ďuďa 1985). V Lehôtke pod Brehmi (obr.3) jsou v zrnitém rozpadavém matrixu neuspořádaně uloţeny úlomky perlitických, sklovitých ryolitů. Mohutné bloky sklovitého ryolitu (15 - 20 m) představující části rozrušených ryolitových těles se nacházejí v neuspořádaných brekciích (Konečný et al. 2001 a). Na lokalitě Szabova skála se při okraji protruze nachází pásmo sklovitého ryolitu-perlitického ryolitu, resp. obsidiánu (Konečný et al. 2001 a). Vulkanická oblast středního Slovenska je badenského aţ panonského stáří (16,5- 8,5 Ma) (Konečný et al. 2001 b).

Obr.3. Výřez z geologické mapy Sr 1:50 000, list 36 - 31 (http://www.geology.sk).

3.2 GEOLOGIE VÝSKYTŮ VULKANICKÝCH SKEL SV. MAĎARSKA V TOKAJSKO- ZEMPLÍNSKÝCH VRŠÍCH

Tokajsko-zemplínské vrchy, utvářející severovýchodní část vulkanického oblouku severní oblasti Maďarska, byly vyvinuty následkem vulkanické činnosti, která probíhala během středního a pozdního miocénu asi před 9 - 15 miliony let. Ryolitové, andezitové a dacitové horniny byly formovány během dřívějších submarinních a následujících kontinentálních erupcí. Vulkanická centra souvisela s tektonickými liniemi. Lávové proudy a pyroklastické úlomky, odvozené z vulkanických explozí (tuf, aglomerát), byly naskládány na sobě, nicméně pyroklastika byla uloţena do sedimentárních vrstev okolního mělkého moře. Vulkanické erupce byly doprovázeny intenzivní postvulkanickou aktivitou (Budai, Gyalog 2010). Z dříve prozkoumaných karpatských zdrojů v oblasti Tokajsko-zemplínských vrchů pocházejí analyzované obsidiány z lokalit Tolcsva, Erdöbénye, Mád. V oblasti Tokaj Lebuj se nachází perlit (Elekes 2001). Existují pouze pozůstatky původních zdrojů, které byly vhodné pro výrobu nástrojů. Většina těchto pozůstatků byly rozpoznány ve vinohradech velkých ryolitových oblastí západně od Tolcsvy v Tokajsko-zemplínských vrších. Obsidián byl také nalezen z oblasti menších ryolitových těles v Kakashegy blízko Mádu (Oddone et al. 1999). Ve vesnici Kisgyőr je ryolitický popelový proud tufu. Zde se nacházejí pemzovité fragmenty hrubé 1 - 5 cm (okolo 20 procent) a černý perlitický ryolit (10 - 15 procent). V oblasti Szerencs - Mád byl perlit tvořen v souvislosti s kyselým vulkanismem Tokajsko-zemplínských vrchů (Pantó 1968).

3.2.1 Pálháza Pálháza se nachází na severovýchodě Tokajsko-zemplínských vrchů (obr.4) a jedná se o komplex subvulkanického tělesa ryolitových kryptodómů, dómů a intruzí. Studovaná souvislá série ryolitových dómů a kryptodómů intrudovala do miocenních mořských jemnozrnných siliciklastických sedimentů (Németh et al. 2006). Devitrifikované, tzv. pórovité perlity se také vyskytují v perlitovém tělese (Pantó 1968). V Pálháze se nachází jeden z největších ryolitových perlitových lomů v Evropě (Németh et al. 2008). Velký lom na severovýchodní straně Tokajsko-zemplínských vrchů zobrazuje trojrozměrný pohled na nejméně 200 m silnou sérii komplexu ryolitových kryptodómů, částečně intrudovaných do nezpevněných mořských sedimentů. Jednotlivé kryptodómy jsou v příčném řezu čočkovitého tvaru. Mnoho okrajů ryolitových kryptodómů má silně perlitickou mikrostrukturu (Németh et al. 2006). Lom na severním svahu kopce Gyöngykö v okolí Pálházy zobrazuje perlitickou část komplexu dómů ryolitového intruzivního a extruzivního lávového

14 proudu, který pronikl spodním sarmatským mělkomořským jílem a jílovou jednotkou (Németh et al. 2008).

3.2.2 Telkibánye Okruh studované oblasti je zhruba 70 km² v severozápadní části Tokajsko-zemplínských vrchů mezi Telkibányí a Hollóházou (obr.4). Vulkanické a subvulkanické masy (400 - 600 m) miocenních vulkanických center skládajících se z andezitových a ryolitových hornin se nacházejí podél severojiţní osy Hollóházy. Na severu a zejména na jihu je centrum vrchu Kánya obklopeno ryolitovými pemzovitými lávovými formacemi. Svahy údolí Ósva jihovýchodně od Telkibánye jsou sloţené z obrovských mas fluidálního ryolitu. Šedý vláknitý fluidálni ryolit je nejvíce rozmanitou horninou oblasti pohoří. Charakteristické je zvláštní střídání skvrn o milimetrové aţ centimetrové velikosti a pásků šedočerné perlitické sklovité fáze s nedostatkem volatilních látek s růţově zbarvenou fází bohatou na volatilní látky (Kozák 1994). Hornina konsolidovaná primárně jako obsidián se změnila v průběhu času následkem hydratace na perlit. Růţový perlit s fluidální strukturou se vyskytuje ve středu perlitového tělesa a lomu. Směrem k okraji odkryvu se hustý perlit mění do růţového typu s šedými perlitovými pásky. Následující pemzová struktura postupně dominuje jako čistá pemza a granulární perlit s pemzovým tmelem tvořeným marekanitem. Společně s pemzovou mikrostrukturou se blízko okrajů vyskytuje v příměsi brekciovitá struktura ve formě pemzové brekcie, perlitické pemzové brekcie a brekciovitého perlitu (Pantó 1968). Obsidián z Telkibánye je převáţně perlitický (Williams-Thorpe et al. 1984). Z rozmanitých hmot perlitu se mohou rozeznávat primární typy (ryolitové, kompaktní, brekciové, pemzové perlity) a sekundární typy (podobné obsidiánu, perlit a přechodný typ perlitů). V okolí Kőgátbérc se nacházejí načervenalé ţíly ryolitového (sférolitického) typu perlitu (Kozák 1994). Nejrozsáhlejší souvislá ryolitová vulkanická oblast Nagybózsva-Senyővölgy je v severní části vrchů mezi Pálházou a Hollóházou. Mnoho druhů perlitů se objevuje v odkryvech. V odkryvu se vyskytuje šedočerný perlit, devitrifikovaný sférolitický perlit a perlitová brekcie jako šedý perlit v červeném tmelu (Pantó 1968). V Sátor-Krakó, oblasti Abaújszántó se nacházejí odkryvy, zobrazující kyselý lávový proud základu, z kterého mohou být studovány pouze spodní sklovité a ryolitové zóny. Od skalního podloţí byly vyvinuty plochy zón přes perlitové typy k ryolitům (Szepesi 2008).

Obr.4. Výřez z geologické mapy Maďarska 1:100 000, list 109 (http://www.mafi.hu), upravila E. Švecová.

3.2.3 Tokaj - Lebuj V oblasti Tokaj-Lebuj (obr.5) se nachází perlitový odkryv. Tento úsek také zaujal J. Szaba, prvního slavného maďarského badatele tohoto pohoří, který provedl analýzu různých typů (Pantó 1968). Těleso perlitu se skládá z několika typů horniny v závislosti na podmínce chlazení, umístění a nepravidelné distribuci volatilních látek. Ve spodní části východního svahu začíná odkryv šedým, ryolitickým a sférolitickým perlitem, který zobrazuje variace litofýz. To je dále ostře ohraničeno perlitovou brekcií s červenou základní hmotou. V této hmotě se vyskytuje šedý perlit jako šmouhy a je pokryt vrstvou marekanitického perlitu (Pantó 1968). V případě dómů v oblasti Lebuj a Dereszla se sklovitá lávovitá tělesa vyvinula na spodních, denudovaných ryolitických plochách. Proměnlivě oxidované marekanitické perlity byly vytvořeny postgenetickou hydratací vnějších sklovitých partií (Szepesi 2008). Perlitům v Tokaji v rámci petrogenetického systému odpovídají dva hlavní typy. Prvním typem jsou perlity bohatší na volatilní látky, související s aktivitou pyroklastik, které mají nazelenalou nebo někdy naţloutlou barvu a jsou také obvykle navíc ovlivněné zeolitickou devitrifikací. Druhým typem jsou hlavní perlitové extruze obvykle šedé (černé) barvy odvozené od taveniny s niţším obsahem volatilních látek související s lávovou aktivitou (Ilkey-Perlaki 1987).

Obr.5. Výřez z geologické mapy Maďarska 1:100 000, list 89 (http://www.mafi.hu), upravila E. Švecová.

3.3 GEOLOGIE VÝSKYTŮ VULKANICKÝCH SKEL SV. MAĎARSKA V POHOŘÍ MÁTRA

Morfologicky polokruhovitý, podkovovitý tvar západní části pohoří Mátry (příloha I - obr.6) byl tvořen na pozůstatcích kaldery 15 - 16 miliónů let starého, středně miocenního stratovulkánu. Převáţná část pohoří Mátry je tvořena produkty andezitového stratovulkánu. Tyto vrstvy, které jsou výsledkem opakovaně vracejících se lávových proudů, tufů, aglomerátů a hyaloklastit- brekciových vrstev, jsou několik stovek metrů silné. Horninový materiál vrchů Világos je tvořen andezitem pozdního miocénního stáří (12 - 13 miliónů let staré) a je charakterizován spojováním do sloupců následkem chlazení. To představuje výplň sopouchu vulkanického jícnu (andezit z Kékes), který byl zvětráván následkem eroze (Budai, Gyalog 2010). Ryolitový komplex výchozu vulkanického masivu Kishégy byl vytvořen během miocenního vulkanismu oblasti pohoří Mátra. Obsahuje pemzu (mocnost nejméně 27 m) a skupiny perlitu ve spodní části, pokrytou vrstvou sférolitických, felzitických typů ryolitu a ryolitu s litofýzami. Různé druhy skelných a felzitických hornin odráţejí nehomogenní distribuci vodní páry v lávě a případně místní rozdíly v poměru chlazení a tuhnutí (Oetvoes 1961). V Mátře Lőrinci, Mulató - hegy (subvulkanický kryptodóm) kvůli podílu odkrytých sklovitých a ryolitových facií, přítomnosti devitrifikace na přední straně spodní části a ve svrchní části partií, můţe být mělký subvulkanický charakter zachovalý na rozdíl od původního lávového proudu. K/Ar radiometrické datování horniny ověřilo mladší věk (14,8 ± 0,5 Ma) neţ ryolitová formace Gyöngyössolymos (15,9 ± 0,5 Ma) (Szepesi 2008).

3.4 GEOLOGIE OBLASTÍ VÝSKYTŮ VULKANICKÝCH SKEL NA ZAKARPATSKÉ UKRAJINĚ

Vnitřní okrajové vulkanické pásmo se skládá ze sérií polygenních vulkánů formovaných ve středním pliocénu, které jsou převáţně sloţeny z andezitů a andezitových bazaltů. Vznikaly zde vysoké kuţelovité vulkány stratovulkánového typu (Földvary 1988). Pásmo je sloţené z miocenních subsekventních vulkanitů (lávové proudy a pyroklastika) a dále převáţně z andezitů, andezitových tufů a ryolitů (výchoz v oblasti Szinyák). Tufy převládají mezi jiţními členy vulkanických sérií (Borló, Nagyszölös). K jednotlivým oblastem pásma vulkanických kuţelů patří oblast Vihorlat, Szinyák (Kéklö) s větším zastoupením andezitových lávových proudů neţ pyroklastik. Oblast se nachází mezi Uţhorodem a Mukačevem. Další oblastí je Borló a Velikij Šolles (Nagyszölös) sloţený převáţně z andezitových pyroklastických hornin v místě severně od Nagyszölös. Beregovská pahorkatina (Beregszász) představuje jihozápadní okraj vnitřní deprese. Vulkanická aktivita dosáhla vrcholu ve spodním sarmatu (Földvary 1988). V Zakarpatské oblasti se nachází sedm perlitových loţisek, z nichţ nejperspektivnější jsou loţiska v okolí Beregova, Mukačeva a Chustu. Perlity jsou vázané na určitá místa vulkanických těles dómů, proudů a pní (Šalát, Ončáková 1964).

3.4.1 Beregovo Beregovská pahorkatina (Berehovské chlmohorie) vystupuje jako nízké pahorky (chlmy 367 m vysoké) uprostřed čopské níţiny na severním okraji Panonské pánve. Sloţena je především z ryolitů a jejich tufů (Šalát, Ončáková 1964). Výskyty perlitů a obsidiánů z neovulkanitů se nacházejí mezi Beregovem a Chustu na území Beregovské pahorkatiny. Perlity a obsidiány se nacházejí na lokalitách např. Varna, Velikaja, Čepka, Šarok, Ardov, Kerek. Výchozy perlitů dosahují délky aţ 1 km a šířky 50 - 200 m i více, v blízkosti vesnice Zatyšnja tvoří příkrovy na území přes 1 km² (Kameneckij 1963). V blízkém okolí Beregova jsou loţiska perlitů Kerekská, Zatyšnianská, Ardovská, Muţijevská, Šinojská, Varnovská, Pelikánská a Chaješská. U Muţijeva vystupují sklovité odrůdy ryolitů ve větším mnoţství. Hornina černá, sklovitější s perlitickou strukturou je v místě začínajícího lávového proudu dál od centra kupy. Tento lávový proud se nachází 5 km východně od Beregova v obci Muţijevo a je 20 m mocný (Šalát, Ončáková 1964). Kolem města Beregovo (obr.7) se nachází seskupení dacitových a ryolitových dómů. Seskupení dómů kolem Beregova by mohlo být interpretované jako komplex dómů související s utvářením kaldery (Pécskay et al. 2000).

3.4.2 Mukačevo Ve Vihorlatském pohoří severně od Mukačeva (obr.7) se nachází při obci Gercovce a Viznica loţiska perlitů. Vulkanická skla zde vystupují ve spojitosti s proudy vytékajícími z ryolitických dómů. Nejvíce zájmu je o loţisko Gercovce. Spodní část lávového proudu je zde budovaná z perlitu o mocnosti 10 m. Perlit přechází ve vyšších částech v devitrifikovaný ryolit (Šalát, Ončáková 1964). Na území Gercovce-Fedelešovce se nacházejí tři typy obsidiánu, které pokrývají plochu zhruba 6 km². Prvním typem je narůţovělý obsidián, druhým obsidián černé barvy se sférolity a třetím typem černý, který má fluidální stavbu. Dominujícím je první typ, zbývající dva byly nalezeny pouze v suti. Podle výsledků silikátové analýzy se jedná o ryolitový obsidián (Bobrievič 1952).

3.4.3 Chust Severozápadně od města Chust (obr.7) mezi řekami Borţava a Ríká se vyskytují sklovité horniny kyselého sloţení, které budují hřbet Velikij Šolles. V masivu Velikij Šolles, vzdáleného 12 km od Chustu se odhadují zásoby perlitů a obsidiánů kolem 4 milionů m³. Ryolity růţové, šedomodré barvy s výraznou fluidální strukturou zde převládají a vytvářejí skupinu dómů a pní bez lávových proudů. Brekciovité polohy sloţené z černých úlomků obsidiánu a perlitu o rozměru 0,5 m tmelené hmotou z rozloţeného ryolitu se vyskytují na okraji pní. Severně od obce Rokosovo a na hoře Sedlo je nejdůleţitější loţisko perlitů (Šalát, Ončáková 1964). Obsidián z oblasti Rokosova je sloţením velmi odlišný od dosud známých karpatských obsidiánů (Kasztovszky, Biró 2004).

Obr.7. Topografická mapa s vyznačenými výskyty vulkanických skel (http://www.maps.google.cz), upravila E. Švecová.

4. PŘEHLED VYUŢÍVÁNÍ OBSIDIÁNU V PRAVĚKU V

JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH

4.1 OBSIDIÁN JAKO ŠTÍPANÁ INDUSTRIE NA SLOVENSKU

První pouţívání obsidiánu v paleolitických kulturách východního Slovenska bylo zaznamenáno v průběhu starého aurignacienu během interstadiálu W 1/2. Obsidián byl nalezen na lokalitě Barca II. (Kaminská, Ďuďa 1985). Počet i druh nástrojů z obsidiánu se zvyšuje během středního aurignacienu ve stadiálu W 2. Lokalitou je Barca I., na lokalitě Kechnec byl obsidián v tomto období méně zastoupen. V hornopotiské skupině aurignacienu na Východoslovenské níţině (Tibava v podhůří Vihorlatu) byl obsidián více pouţíván. V gravettské kultuře na konci mladého paleolitu byl obsidián nejvíce zuţitkován (Kaminská, Ďuďa 1985). Mezi gravettské lokality patří např. Kašov, Cejkov, Hrčeľ (Janšák 1935). Lokalita Kašov I. poskytuje svojí stratigrafií záznam pro kulturní vývoj závěru mladého paleolitu v okolí Zemplínských vrchů. Nálezy obsidiánu jsou hlavně v západní a jihozápadní části naleziště, na ostatním prostoru jsou zastoupeny minimálně (Novák 2006). Krátkodobé výzkumy se prováděly také Nad baňou a v Pivničkách (Kaminská, Ďuďa 1985). V poloze Pivničky se na výrobu nástrojů kromě jiných surovin pouţíval obsidián. Nejvíce je vyrobeno jader (Kaminská 1991). Dalšími gravettskými lokalitami s převahou obsidiánu jsou např. Kysta (Bánesz 1980) a Velatoch. Lokalitami v Košické kotlině z období gravettinu jsou Košice-Barca-Světlá III. (Kaminská, Ďuďa 1985). Nálezy z epigravettských lokalit na konci W 3 jsou v povodí Ipľa na jiţním Slovensku. V závěrečné fázi paleolitu Bánesz (1962) upozornil na výskyt obsidiánu pod Vysokými Tatrami. Nálezy obsidiánu se dají těţko blíţe kulturně zařadit. Mezi nimi jsou také obsidiány zařazené od konce paleolitu po eneolit (Kaminská, Ďuďa 1985). Památek z mezolitu je na Slovensku poměrně málo. Industrie vyrobená z obsidiánu v období mezolitu byla nalezena v Košické kotlině na lokalitě Košice-Barca I. (Kaminská, Ďuďa 1985). Obsidián byl základní surovinou k výrobě nástrojů v neolitických osadách rané fáze kultury východoslovenské lineární keramiky. V místech na Východoslovenské rovině je podíl obsidiánu více neţ 80 % (Moravany; Slavkovce, Zaluţice a Zbudza). Důleţitý význam v rozšíření obsidiánu podél řek mělo povodí Tisy. Zde byly některé osady (150 km od loţisek) s podílem obsidiánu více neţ 90 % (Kaczanowska et al. 2008). V pozdní fázi vývoje lineárního komplexu bylo vyuţívání a obchodování s obsidiánem spojené s bukovohorskou kulturou. Směrem na jih hrála důleţitou roli v obsidiánovém rozšíření cesta podél Bodrogu a Tisy (Kaczanowska et al.

2008). Dvě nová naleziště ve Slavkovcích a Zaluţanech (okres Prešov a Michalovce) na východním Slovensku reprezentují pravděpodobně nejstarší kulturu s lineární keramikou (Starnini 1994). V okrese Trebišov se na neolitické lokalitě při Kašově nachází poloha Čepegov I., kde byla zjištěna neolitická dílna na výrobu nástrojů a polotovarů z obsidiánu. Datování keramikou byla zařazena do stupně A-B bukovohorské kultury. Zde byly vyráběny nástroje z obsidiánu místního původu (Bánesz 1991). Ve Stredě nad Bodrogom byl obsidián méně často zpracován na místě. Místní obsidiánové zpracování v oblasti Košice-Červený rak (kultura krišská - Körös) hraje menší roli a je nahrazeno dováţenými produkty. V oblastech kultury východní lineární keramiky (Čečejovce, popřípadě Barca III.) byla veškerá kamenná industrie zahrnující obsidián zpracována na místě. Štípaná industrie z Košic-Červený rak se podobá Čečejovské a je zde podobný podíl obsidiánu (Košice-Červený rak 29,3 %, Čečejovce 32,7 %) (Kaminská et al. 2008). K výrobě štípané industrie na lokalitě Hrčel dominuje obsidián jako základní surovina.Vyuţívali ho lidé skupiny Tiszapolgár-Czöszhalom-Oborín (konec neolitu). Zdá se, ţe byly vyuţívány nejbliţší zdroje, vzdálené několik km od osady (Kaminská, Pelisiak 1991).

4.2 ARTEFAKTY OBSIDIÁNU V SV. MAĎARSKU

Vrch Bodrogkeresztur-Henye je jedním z klasických míst maďarského svrchního paleolitu patřícího ke gravettienskému komplexu. Pouţíván byl zde také místní a slovenský obsidián (Elekes 2001). Obsidián byl základní surovinou ve střední neolitické oblasti Velké maďarské níţiny Alföldu. Převaha obsidiánu je pozorována z nalezišť Méhtelek, Mezőkövesd (z celkového sloţení kolem 80 % obsidiánu). Role obsidiánu je významná zejména v prostorech východně od Dunaje. Zdá se, ţe oblast západně od Dunaje byla také bohatá na obsidián. Od Zadunají v období klasického komplexu lineární páskové keramiky obsidián téměř úplně chybí. Během pozdního neolitu dochází k dramatickým změnám v distribuci obsidiánu. V oblasti Alföld, která byla obsidiánem dříve dobře zásobená se obsidián vyskytuje vzácně. V místech tiské kultury je obsidián poměrně vzácný - pod 20 % ve srovnání s 40 % a více během středního neolitu. Ve stejné době jsou okrajové oblasti lengyelské kultury v sv. Maďarsku bohaté na obsidián. Distribučními centry jsou Aszód, Kolary, Zengővárkony a Csabdi. V prostoru komplexu Herpály-Csőszhalom-Oborín je role obsidiánu také důleţitá. Od eneolitu se zdá, ţe centrum obsidiánové distribuce bylo posunuté více na východ (Biró 1998). Mezolitická místa v údolí Tisy (Barca I., Ciumești II. a pravděpodobně Hugyaj /Érpatak) a snad i kultura Kamenitsa-Barane můţe být spojená s nejranější lineární keramikou oblasti Alföld (Szatmár II.). Povrchové nálezy v místě Jásztelek

I.ukazují úzký vztah s nejranější středoevropskou (Zadunajská oblast) lineární keramikou reprezentovanou místem Budapest-Aranyhegyi út (Kertész 2002). Nalezišťe Méhtelek-Nádas v oblasti Velké maďarské níţiny rané neolitické krišské kultury (Körös) se skládá z vysokého mnoţství štípaných artefaktů získaných hlavně z obsidiánu a limnosilicitu. Obsidián je v Méhtelek-Nádas nejběţnější surovinou. Ze zdroje Karpaty 2 (Erdőbénye) je přítomno velmi nízké procento obsidiánu. Preferovanou surovinou je obsidián, který má primární zdroj v Tokajsko-zemplínských vrších zhruba 770 km od Méhtelek. Obsidiánové artefakty z naleziště Tiszacsege pocházejí ze zdroje Karpaty 1 (Starnini 1994).

4.3. ARTEFAKTY OBSIDIÁNU NA ZAKARPATSKÉ UKRAJINĚ

Na Zakarpatské Ukrajině blízko vesnic Rokosovo a Malyj Rakovets byly vyuţívány místní obsidiánové zdroje během spodního, středního a svrchního paleolitu. V paleolitickém seskupení Malyj Rakovets a jeho okolí převládají vulkanické horniny jako andezit a obsidián (Ryzhov et al. 2005). Sedimenty sekvencí pleistocenních hlín a pohřbených půd mindel-risského věku oblasti Zavadovka byly odhaleny Zh.N. Matviishinem v nejniţší studované části oblasti. Pohřbené půdy zahrnovaly několik horizontů reprezentovaných vzácnými zejména obsidiánovými artefakty (Stepanchuk et al. 2009). V blízkém okolí Mukačeva byly nalezeny obsidiánové artefakty v hojném mnoţství. Obsidiánové nálezy byly také zjištěny na horském hřbetě Zahať, který se nachází 20 km od Mukačeva směrem na jihovýchod (Janšák 1935).

4.4. OBSIDIÁNOVÉ ARTEFAKTY V RUMUNSKU

Obsidiánové nástroje na území Rumunska byly nejdříve nalezeny na stanicích aurignacienu v severozápadní části země. V dalších regionech byly produkovány později v gravettienu. Jednou z aurignacienských lokalit je Remetea Şomoş I, kde byly pouţívány obsidiánové nástroje. Obsidián je převáţně černý, ale jsou zde také šedé kusy. Nikde v Rumunsku nebyla obsidiánová loţiska během geologických a archeologických průzkumů nalezena, zjištěna byla pouze loţiska perlitu (Dobrescu 2007). Obsidiánové neolitické nástroje v Transylvánii byly objeveny hlavně ve třech regionech. Na severozápadě v městě Oradea, v centru Kluţ a na jihozápadě v městě Banát (Constantinescu et al. 2002). V Transylvánii bylo nalezeno velmi málo archeologických obsidiánových artefaktů. Studie na transylvánských archeologických obsidiánech nalezených v různých lokalitách přisuzovaly tyto

22 obsidiány k jednomu ze dvou zdrojů Tokajsko-zemplínských vrchů (Bugoi et al. 2004). Někteří vědci (Comsa, 1976; Păunescu, 2001) uvaţovali o přírodním výskytu obsidiánu v Rumunsku v oblasti Maramureš blízko maďarských a ukrajinských zdrojů (Crandell 2008). Dodnes nebyly geologické zdroje v Apusenském pohoří nalezeny, proto tedy veškeré obsidiány musí být povaţované za donesený materiál. Předpokládá se, ţe většina obsidiánových artefaktů nalezených v Limbě jsou z maďarských a slovenských zdrojových oblastí (Crandell 2008). Obsidiánové artefakty byly charakterizovány ze sedmi míst oblasti Criș (neolitický komplex) přisuzované k různým obdobím. Jsou to Miercurea Sibiului-Petriș (Sibiu), Șeușa-La Cărarea Morii (Alba Iulia), Limba Bordane (Alba Iulia), Dudeștii Vechi (Timișoara), Leț (Cluj) a Seimi Cărămidărie (Maramureš). Malé mnoţství obsidiánových artefaktů je známé z míst Banát a Transylvánie. V těchto místech byly artefakty zřídka uţívané pro zpracování a ukazují, ţe oba zdroje Karpaty 1 (východní Slovensko) a Karpaty 2 E (Mád v Maďarsku) byly vyuţívané ve velmi malém mnoţství (Biagi et al. 2007). Mnoho obsidiánových artefaktů pochází ze seskupení Toarte Pastilate doby bronzové. V seskupeních kultury Petrești je nejběţnější surovinou pouţitou pro štípání nástrojů obsidián ze zdroje Karpaty 1. Obsidiány byly přinesené do jeskyně jako valouny, které byly redukované na jádra a následně štípané do nástrojů, jak signalizuje vysoké mnoţství střepů. Obsidián je vţdy typu Karpaty 1 (východní Slovensko). Tento typ obsidiánu je dobře známý pro jeho dálkovou distribuci (Biagi, Voytek 2006).

5. METODIKA

V rámci terénní etapy bylo navštíveno 6 lokalit s výskyty obsidiánů. Na jv. Slovensku byly odebrány vzorky obsidiánů ze zdrojové lokality Viničky a z blízkých archeologických nalezišť Kašov, Cejkov a Zemplín. Odebírání vzorků obsidiánu dále proběhlo v oblasti sv. Maďarska na lokalitách Olaszliszka a Erdőbénye, kde se obsidián nachází jako zdrojová surovina. Na lokalitách byla zhotovena fotodokumentace. Mgr. Vladimírem Hrazdilem byly dodány vzorky obsidiánových artefaktů z jv. Slovenska (lokality Hraň-léčebný ústav, Hraň-vrch Sárča, Čakanovce u Herlan, Slivník u Kuzmic, Slančik a Viničky-Babský potok). Prof. A. Přichystalem byl zapůjčen vzorek perlitu ze Szabovy skály na středním Slovensku a vzorky obsidiánu ze zdrojových lokalit Mádu v sv. Maďarsku a Rokosova na Zakarpatské Ukrajině. Mgr. Petrem Gadasem byl dodán obsidiánový artefakt z Holásek. Vzorky dalších artefaktů z jiţní Moravy (Střelice, Uherský Brod a Holásky) byly zapůjčeny prof. A. Přichystalem. Laboratorní etapa zahrnovala prohlédnutí vzorků pod stereoskopickým a polarizačním mikroskopem včetně vytvoření fotodokumentace. Barva jednotlivých vzorků byla popsána podle Munsellovy barevné škály. Z obsidiánových surovin a artefaktů bylo zhotoveno 10 leštěných výbrusů, které byly popsány pod mikroskopem Nikon JAPAN. Fotodokumentace vzorků a výbrusů byla zhotovena pomocí digitálního fotoaparátu Olympus-Camedia C-5060 ZOOM. Pět leštěných výbrusů z obsidiánů zdrojových lokalit bylo podrobeno studiu mikrochemismu jednotlivých minerálních fází s vyuţitím elektronového mikroanalyzátoru CAMECA SX100 na pracovišti Ústavu geologických věd, PřF MU (operátor Mgr. P. Gadas). Studium mikrochemismu proběhlo za analytických podmínek urychlovacího napětí 15 keV s proudem 10 - 20 nA a šířkou svazku 1 - 5 μm. Zkratky minerálů byly pouţity podle Kretze (1983). Při analýzách byly stanoveny následující standardy: ţivce - Na (albit), Si, Al, K (sanidin), Sr ( SrSO4), Ba (baryt), P (fluorapatit), Cl (NaCl), Ca (titanit, grossular), Fe (andradit), Pb (PbS). Pyroxeny, amfiboly - Na (albit), Si (wollastonit), Al, Ca (grossular), Si, Al, K (sanidin), Mg (Mg, MgO, pyrop), K (sanidin), Cr (chromit), P (fluorapatit), Ca, Ti ( titanit), Fe (almandin), Mn (spessartin), Ni (Ni), Cl (NaCl), Zn (gahnit), Ba (benitoit), F /topaz), V (vanadinit). Slídy - Na na albitu, Si, Al, K (sanidin), Mg (MgO, MgAl2O4), Ba (benitoit), V (V), Cr (chromit), Ca (andradit, grossular), Ti (titanit), Si, Fe (almandin), Mn (spessartin), V (vanadinit), Zn (gahnit), Ni (Ni), Cl (NaCl), F (topaz), P (fluorapatit). Spinelidy - Fe (hematit), Ni (Ni), V (V), Mn

(rhodonit), Ti (TiO), Al, Mg (MgAl2O4), Zn (gahnit), Si (sanidin), Cr (chromit), Ca (andradit).

Apatit - Mn (spessartin), Fe (almandin), P, Ca (fluorapatit), Ce (CeAl2), Na (albit), Si (sanidin),

Ba (baryt), U (U), Th (brabantit), Sr, S (SrSO4), Y (YAG), Cl (vanadinit), As (InAs), Mg

(MgAl2O4), La (LaB6), Cu (lammerite), Pr (PrF3), Nd (NdF3), Pb (PbS). Ilmenit - Mg (olivín), Si, Ti, Ca (titanit), Al (sanidin), Zr (zirkon), Y (YGI), Sn (Sn), Cr (chromit), Fe (almandin), Mn

(spessartin), W (W), Nb (columbit), Pb (PbS), U (U), Sc (ScVO4), Ta (Cr2Ta2O6), Zn (gahnit), Ni (Ni). Zirkon - Na (albit), Si, Ti (titanit), Zr (zirkon), Hf (Hf), Y (YAG), Al (sanidin), P

(fluorapatit), Th (ThO2), U (U), Fe (andradit), Mn (rhodonit), As (InAs), F (topaz), Nb ( columbit), Bi (Bi), Sc (ScVO4), Cl (vanadinit), W (W), Yb (YbPO4). K vyhodnocení výsledků minerálů z elektronového mikroanalyzátoru a vytvoření grafů byly vyuţity programy FormCalc 0,6 beta a Microsoft Excel. Vzorky ze zdrojových oblastí byly spolu s vybranými vzorky z lokalit artefaktů podrceny v čelisťovém drtiči a na práškovou frakci v achátovém mlýnku Retsch PM100. Následně byly tyto frakce po 15 g zaslány na chemickou analýzu do AcmeLabs (Acme Analytical Laboratories Ltd.) v Kanadě. Metodou ICP-ES byly analyzovány SiO2, Al2O3, Fe2O3, MgO, CaO, Na2O, K2O,

TiO2, P2O5, MnO, Cr2O3, Ba, Be, Ni, Sc, Mo, Cu, Pb, Zn, As, Cd, Sb, Bi, Ag, Au, Hg, Tl, Se. Metodou ICP-MS byly analyzovány Co, Cs, Ga, Hf, Nb, Rb, Sn, Sr, Ta, Th, Tl, U, V, W, Zr, Y, La, Ce, Pr, Nd, Sm, Eu, Gd, Tb, Dy, Ho, Er, Tm, Yb, Lu a REE. K vyhodnocení dat a vytvoření diskriminačních diagramů byl pouţit program GCDkit 2.3. Vzorky artefaktů obsidiánu z Holásek, Střelic, Uherského Brodu byly analyzovány pomocí laserové ablace s hmotnostní spektrometrií v indukčně vázaném plazmatu (La-ICP-MS). Mapovanými izotopy byly 7Li, 9Be, 23Na, 26Mg, 27Al, 28Si, 31P, 39K, 43Ca, 45Sc, 47Ti, 51V, 53Cr, 55Mn, 56Fe, 59Co, 63Cu, 66Zn, 69Ga, 74Ge, 85Rb, 88Sr, 89Y, 90Zr, 93Nb, 118Sn, 133Cs, 137Ba, 139La, 140Ce, 141Pr, 146Nd, 147Sm, 153Eu, 157Gd, 159Tb, 163Dy, 165Ho, 166Er, 169Tm, 172Yb, 175Lu, 178Hf, 181Ta, 182W, 204Pb, 206Pb, 207Pb, 208Pb, 232Th a 238U. Pro studium chemického sloţení pomocí LA- ICP-MS byly vyuţity přístroje sestavy laserové ablace UP213 (New Wave, USA) a ICP-MS spektrometru Agilent 7500 CE (Agilent, Japonsko). Měření byla uskutečněna při vlnové délce 213 nm, velikosti laserového ablačního kráteru 55 µm a opakovací frekvence 10 Hz. Analýzy byly provedeny v Univerzitním kampusu Bohunice (analytik Mgr. T. Vaculovič Ph.D.). V programu GCDkit 2.3 byla data vyhodnocena a vynesena do diskriminačních diagramů.

6. VÝSLEDKY VÝZKUMU

6.1.TERÉNNÍ VÝZKUM NA LOKALITÁCH S VÝSKYTY OBSIDIÁNU

6.1.1 Zdrojové lokality

Viničky (jihovýchodní Slovensko) Byl prohlédnut přírodní zdroj obsidiánu v severní části katastru obce Viničky s výskyty vulkanických skel ve vinohradech, nacházejících se ve východní části (obr.9). Obsidiány jsou na této lokalitě rovnoměrně rozšířeny po celé ploše a jejich výskyt je poměrně hojný. Nezvětralé obsidiány černé barvy s povrchem bez skulptury se zde nacházejí v povrchových částech půdy a jejich velikost je kolem 3 cm. V menším mnoţství se v půdě vyskytují také perlity. Na této lokalitě se ve sklepě Tokajské společnosti Viničky s.r.o. nacházejí střídající se polohy hornin tvořené obsidiánem s okolním perlitem v tufech (obr.10, příloha II. - obr. 11,12). Na stěnách a stropu je hojné zastoupení obsidiánů a perlitů.

Obr. 9. Lokalita Viničky. Obr. 10. Obsidián s perlitem v tufech.

Olaszliszka (severovýchodní Maďarsko) Lokalita se nachází na dolním konci obce Olaszliszka. V prostoru polí po pravé straně ve vzdálenosti zhruba 178 m od obce (obr.13) byly nalezeny obsidiánové kusy v povrchových částech půdy. Výskyt je poměrně hojný a rovnoměrný po celé ploše. Obsidián je zde převládající surovinou. Kusy obsidiánu mají šedočernou aţ tmavě šedou barvu. Povrch je skulptovaný s výrazným páskováním a objevují se také nepravidelné jamky. Projevem zvětrávání je husté zbrázdění a rýhovaní na povrchu. Obsidiány dosahují velikosti okolo 4 cm aţ 9 cm. K laboratornímu zkoumání byly odebrány vzorky.

Erdőbénye (severovýchodní Maďarsko) Zkoumaná lokalita (obr.14) se nachází v severovýchodní části od obce Erdőbénye vzdálená do 1,2 km. Obsidiány jako převládající surovina lze najít v povrchových částech půdy. Výskyt obsidiánu není aţ tak hojný. Obsidiány mají černou barvu s povrchem, který jeví znaky zvětrávání, projevující se matnějším leskem a povrchovou tmavě šedou barvou. Obsidiány jsou zaobleného tvaru velikosti okolo 2 cm. V místě se vyskytují v malém mnoţství silicity. V zářezu cesty v blízkosti vinohradů byly obsidiánové úlomky nalezeny v minimálním mnoţství. K laboratornímu výzkumu byly odebrány vzorky.

Obr. 13. Lokalita Olaszliszka. Obr. 14. Lokalita Erdöbénye.

6.1.2 Archeologická naleziště

Cejkov (jihovýchodní Slovensko) Archeologická lokalita (obr.15) se nachází v severní části od obce Viničky asi 800 m. Obsidiány jako artefakty převládají. Vyskytují se zde valouny, úlomky, jádra a jejich odštěpky. Čepele s menšími úlomky jsou nejpočetnějším materiálem. Obsidiány jsou rozptýleny v povrchových částech půdy rovnoměrně po celé ploše pole. Nacházejí se zde větší čepele aţ do 10 cm, škrabadla s odštípnutou hranou na jedné straně, opracovaná a nevytěţená jádra z obsidiánu. Vytěţená jádra jsou zde vyjímkou. Valouny mají odštípnutou hranu (kulatý miskovitý odštěp způsobený tlakem). Artefakty mají barvu černou, na okrajích prosvítají do tmavě šedé a na jejich povrchu se vyskytuje skulptura. Důkazem pro zvětrávání jsou jamky mikroskopických velikostí, jinak se sklo jeví jako lesklé s hladkým povrchem. V malém mnoţství se vyskytují artefakty silicitů.

Kašov (jihovýchodní Slovensko) Archeologické naleziště (obr.16) se nachází na poli jiţně od obce Kašov ve vzdálenosti asi 500 m. Obsidiánové artefakty lze nalézt v ornici a jsou rozptýleny rovnoměrně po celé ploše s relativně větším zastoupením směrem na západ. V určitých místech se zde vyskytují také oválené a skulptované suroviny o velikosti aţ do 10 cm. Převáţně se vyskytují větší kusy suroviny a odštěpky spolu s jádry. Časté jsou čepele, mikročepele a nepravidelné úlomky. Sklo je černé s hladkým, lesklým povrchem prosvítajícím na okrajích do šedočerné. Na povrchu se vyskytuje skulptura, artefakty nejeví větší známky zvětrávání. Časté jsou úlomky skla, ojediněle se vyskytují artefakty silicitů.

Obr. 15. Lokalita Cejkov. Obr. 16. Lokalita Kašov.

Zemplín (jihovýchodní Slovensko) Lokalita (obr.17) se nachází severně od obce Zemplín ve vzdálenosti 2,9 km u cesty mezi Cejkovem a Brehovem naproti areálu bývalého JZD. Obsidiánové kusy se nacházejí v ornici ve značném mnoţství a jsou rozptýlené rovnoměrně po celé ploše. Vyskytují se zde např. čepele a škrabadla. Čepele jsou vyrobeny i ze silicitů. Obsidiány mají šedočernou barvu s lesklým aţ matnějším povrchem. Patrné jsou především vetší kusy s nápadným silně zvětralým povrchem. Zvětrávání se projevuje drsným povrchem, matnějším leskem, přítomností viditelných jamek a méně početných pravidelnějších rýh. Méně se vyskytují také jádra. Ojediněle byly nalezeny nástroje ze silicitů.

6.2. MAKROSKOPICKÝ A MIKROSKOPICKÝ VÝZKUM

Viničky (jihovýchodní Slovensko) - vzorek suroviny obsidiánu - výbrus 15/10 Makroskopicky je obsidián černé barvy (Black N1), má lasturnatý lom a skelný lesk. Sklo je neprůsvitné s kompaktní (masivní), proudovitou (fluidální) strukturou. Povrch je hladký, rovný

28 bez známek skulptury. Obsidiány jsou polyedrického tvaru s velikostí do 4 aţ 5 cm (obr.18). Průměrná magnetická susceptibilita obsidiánu je 0,11 × 10-3 SI. Mikroskopicky má sklo sklovitou (hyalinní) mikrostrukturu s nevýraznou fluidální stavbou. Sklo je homogenní. Mikrolitů je poměrně málo a jsou méně výrazné. Z hlavních minerálů je zastoupen plagioklas, biotit a ortopyroxen. Akcesorické minerály tvoří apatit, ilmenit, magnetit a automorfní zirkon. Plagioklasy jsou hypautomorfní do velikosti aţ 0,55 mm. Biotit laločnatého tvaru je okolo 0,25 mm (příloha II. - obr. 20) a podélného tvaru do velikost 0,5 mm (obr.19). Ve výbrusu se v malé míře na okrajích nacházejí vzduchové pórovité bubliny velikosti 0,25 mm aţ 0,4 mm (příloha II. - obr. 21). Ve skle jsou hojně zastoupeny trichity, které obtékají minerály a také sekundární sférolit.

Obr. 18. Obsidián z Viniček. Obr. 19. Hypautomorfní biotit, PPL.

Studium na mikrosondě V rámci jednoho výbrusu se z 8 analyzovaných ţivců nacházejí 2 K-ţivce a 6 plagioklasů.

Draselný ţivec (obr. 23) spadá v ternárním diagramu An-Ab-Or do pole sanidinu (An 5,2).

Přechodným ţivcem je anortoklas (An 14,6). Plagioklasy spadají do pole oligoklasu (An 16,4 - 27,1), andezínu (An 36,5) a bytownitu (71,5) (obr. 24). Hypautomorfní plagioklas dosahuje velikosti okolo 200 μm (obr. 22). Analyzovaný pyroxen patří sloţením do podskupiny Mg-Fe pyroxenů

(ortopyroxeny) - enstatitu (En 52,73). Okraje enstatitu mají vyšší podíl Fe. Slída ze vzorku je podle hodnoty relativní hořečnatosti biotit (mg # = 0,37, Si = 5,929 apfu). Ve skle se nachází biotit délky do 50 µm a tloušťky 2 - 3 µm. Automorfní zirkon s apatitem je do velikosti 10 µm. Obsah Hf v zirkonu je 0,96 ppm. Ve skle se nachází Ti magnetit s odmíšeným ilmenitem.

Obr. 22. Hypautomorfní plagioklas, BSE foto. Obr. 23. Draselný ţivec, BSE foto.

Ab An

Obr. 24. Analýzy ţivců v obsidiánu z Viniček v ternárním diagramu An-Ab-Or.

Olaszliszka (severovýchodní Maďarsko) - vzorek suroviny obsidiánu - PS 7, výbrus 19/10

Makroskopicky má obsidián šedočernou barvu (Grayish black N2) aţ tmavě šedou (Dark gray

N3) (obr. 25). Lesk je matnější. Sklo je neprůsvitné s kompaktní (masivní) a proudovitou (fluidální) strukturou. Povrch je zbrázděný, nerovný s výraznou povrchovou skulpturou a jeví také známky zvětrávání. Na povrchu se vyskytují pravidelné, rovnoběţné rýhy a hojně jsou zastoupeny i jamky a vyhloubeniny. Obsidiány jsou větších kusů okolo 4 cm aţ do 9 cm. Průměrná magnetická susceptibilita obsidiánu je 0,13 × 10-3 SI. Mikroskopicky má obsidián sklovitou (hyalinní) mikrostrukturu, výrazné je střídání tmavších a světlejších pásků (příloha II. - obr. 26) a fluidální stavba. Ve světlejších páscích jsou hustě zastoupeny trichity, zatímco v tmavších páscích je častější zastoupení plagioklasů. Páskování se nachází v celém výbrusu. Mezi hlavní minerály patří plagioklas, biotit, pyroxen. Akcesorické minerály tvoří apatit, chalkopyrit, opakní ilmenit, izometrická zrna magnetitu a automorfní zirkon. Největší zastoupení tvoří plagioklasy. Jejich omezení je hypautomorfní a jsou velikosti

30 do 1,5 mm. Ojediněle se vyskytují i homogenní, tabulkovitá, automorfní zrna vyrostlic velikosti do 0,3 mm. Biotit se vyskytuje do 2 mm (příloha II. - obr. 28), ojediněle jsou přítomna homogenní zrna velikosti do 0,3 mm s bazální štěpností a laločnatými okraji, které mohou poukazovat na rozpouštění. Xenolit ve skle obsahuje ilmenit a sklo s odmíšeninami, které má jiné sloţení neţ převládající sklo. Xenolit s ortopyroxenem a plagioklasem se vyskytuje do velikosti okolo 1 mm (obr. 27). Ve skle je minimum pórů a vzduchových bublin.

Obr. 25. Obsidián z lokality Olaszliszka. Obr. 26. Plagioklas, fluidální stavba s výrazným

páskováním, PPL. Studium na mikrosondě V rámci jednoho výbrusu spadá 1 ţivec do pole oligoklasu (An 25), 4 ţivce do pole andezínu

(An 31,3 - 38,4) a 1 ţivec do pole labradoritu (An 55,4) (obr. 31). Ve skle se nachází hypautomorfně omezené plagioklasy do 180 µm. V hypautomorfně omezené vyrostlici plagioklasu (aţ 1500 µm) se nachází Ti magnetit, který v sobě uzavírá odmíšené lamely ilmenitu (50 µm) (obr. 29). Ojediněle se vyskytují i tabulkovité, automorfně omezené plagioklasy velikosti 300 µm. Pyroxeny se vyskytují jako tence sloupečkovité aţ jehlicovité krystaly, které jsou subparalelně orientované a tak zvýrazňují fluidální stavbu. Krystaly pyroxenů jsou dlouhé do 10 µm a tloušťky kolem 1 µm. Analyzovaný pyroxen spadá do podskupiny Mg-Fe pyroxeny

(ortopyroxeny) - ferosilitu (En 38,23). Slída je podle hodnoty relativní hořečnatosti biotit (mg #= 0,36, Si = 5,495 apfu). Obsah Al v tetraedrické pozici je 2,505. Biotit má zvýšený obsah TiO2 (5,23 hm. %, 0,609 apfu). Ojediněle se vyskytuje homogenní biotit do velikosti 300 µm s bazální štěpností a laločnatými okraji. Zirkon tvoří vyrostlice velikosti do 53 µm (obr. 30). Automorfně zonální vyrostlice zirkonu velikosti 40 µm v sobě uzavírá inkluze apatitu. Apatit tvoří ojediněle homogenní vyrostlice velikosti 40 µm. Chalkopyrit tvoří lištu o velikosti 50 µm a vyskytuje se ojediněle. Obsah Ti v magnetitu je podle EDX analýzy nízký. Xenolit o sloţení plagioklasu, ortopyroxenu a skla s odmíšeninami, které má jiné sloţení neţ převládající sklo je velikosti do 1500 µm. Jako izometrická zrna se ve skle nacházejí mikrolity magnetitu o velikosti 2 aţ 3 µm.

Obr. 29. Hypautomorfní plagioklas s Ti Obr. 30. Automorfní zirkon, foto BSE. magnetitem a ilmenitem, foto BSE.

Ab An Obr. 31. Analýzy ţivců v obsidiánu z Olaszliszky v ternárním diagramu An-Ab-Or.

Erdőbénye (severovýchodní Maďarsko) - vzorek suroviny obsidiánu - PS 8, výbrus 18/10

Makroskopicky má obsidián černou barvu (Black N1) (obr. 32). Lesk je skelný. Sklo je neprůsvitné s kompaktní (masivní) a proudovitou (fluidální) strukturou. Projevem zvětrávání je drsný povrch. Na povrchu se nevyskytují jamky a rýhy. Velikosti jsou tyto obsidiány pouze do 2 cm. Průměrná magnetická susceptibilita obsidiánu je 0,09 × 10-3 SI. Mikroskopicky má sklo sklovitou (hyalinní) mikrostrukturu s výraznou fluidální stavbou, která se projevuje kolem vyrostlic orientací pyroxenových jehlic. Sklo je homogenní s páskováním. Střídají se tmavší pásky se světlejšími, mezi nimi je nevýrazná hranice. Ve skle se hojně vyskytují vláskovité a tyčinkovité trichity. Hlavní minerály tvoří plagioklas, biotit, ortopyroxen. Akcesorické minerály tvoří magnetit a automorfní zirkon. Plagioklasy jsou hypautomorfně omezeny velikosti do 0,15 mm a tvoří také vyrostlice. Hypautomorfní plagioklas s K ţivcem, ortopyroxenem a magnetitem je velikosti do 1,5 mm (obr. 33, příloha II. - 34). Biotity se vyskytují o velikosti 0,5 mm (příloha II. - obr. 35). Ve skle je moţné vidět také kostrovitý biotit, který ukazuje na rychlé zchlazení.

Obr. 32. Obsidián z lokality Erdőbénye. Obr. 33. Hypautomorfní plagioklas s K ţivcem, ortopyroxenem a magnetitem, PPL.

Studium na mikrosondě

V rámci jednoho výbrusu z 5 ţivců spadají 3 plagioklasy do pole oligoklasu (An 23,1 - 23,7) a 1 plagioklas má bazičtější jádro - andezín (An 33,2) a kyselejší okraj - oligoklas (An26,1) (obr. 38). Vyrostlice plagioklasu o velikosti 2,25 mm v sobě uzavírá K ţivec a magnetit, ortopyroxen.

Analyzované 2 pyroxeny spadají do pole pigeonitu (En 25,96 - 26,28) a 1 plagioklas do pole ferosilitu (En 27,28) (obr. 39). Slídy podle hodnoty relativní hořečnatosti odpovídají sloţením annitům (mg# od 0,25 - 0,26). Tabulkovitý biotit je velikosti do 30 µm. Vyrostlice biotitu s uzavřeným Ti magnetitem, zirkonem, K ţivcem a plagioklasem (bazičtější jádro, kyselejší okraj) je do velikosti 600 µm (obr. 36). V okolí biotitu se nachází automorfní inkluze apatitu od 20 µm do 50 µm. Ve skle jsou zaoblené vyrostlice apatitu okolo 50 µm. Automorfně zonální zaoblené zrno zirkonu je velikosti do 30 µm (obr. 37). Mikrolity tvoří jehlicovité amfiboly nebo pyroxeny a automorfní magnetity.

Obr. 36. Biotit, K ţivec, plagioklas, zirkon Obr. 37. Automorfně zonální zirkon, foto BSE. magnetit, inkluze apatitu, foto BSE.

Or Wo

w o-rich

diopside hedenbergite

augite

pigeonite

enstatite ferrosilite Ab An En Fs Obr. 38. Analýzy ţivců v obsidiánu z Erdőbénye Obr. 39. Analýzy pyroxenů v obsidiánu z v ternárním diagramu An-Ab-An. Erdőbénye v ternárním diagramu En-Wo-Fs.

Mád (severovýchodní Maďarsko) - vzorek suroviny obsidiánu - PS 9, výbrus 9/09

Makroskopicky je obsidián černé barvy (Black N1) (obr. 40). Lesk je skelný. Sklo je neprůsvitné s kompaktní (masivní) a proudovitou (fluidální) strukturou. Přítomen je drsný povrch s mírnými projevy skulptury. Na povrchu se vyskytují malé jamky. Velikost obsidiánu je do 3,5 cm. Průměrná magnetická susceptibilita obsidiánu je 0,20 × 10-3 SI. Mikroskopicky má sklo sklovitou (hyalinní) mikrostrukturu s méně výraznou fluidální stavbou. Ve skle jsou hojně zastoupeny vláskovité a tyčinkovité trichity. Minerálů je ve skle poměrně málo. Hlavní minerály tvoří plagioklas, biotit, ortoproxen a olivín. Akcesorickými minerály jsou apatit, ilmenit a zirkon. Hypautomorfní plagioklas je do velikosti 0,15 mm (příloha II. - obr. 42, 43). Biotit je do velikosti 0,1 mm (obr. 41).

Obr. 40. Obsidián z lokality Mád. Obr. 41. Biotit, PPL.

Studium na mikrosondě V rámci jednoho výbrusu ze 3 analyzovaných ţivců spadá 1 plagioklas do pole oligoklasu

(An 27,5) a 2 plagioklasy do pole andezínu (An 32,9 - 34,7) (obr. 46). Automorfně omezené zrno

34 plagiokasu je do velikosti 50 µm. Analyzované 3 pyroxeny patři do podskupiny Mg - Fe pyroxenů (ortopyroxeny) - 2 pyroxeny jsou ferosilit (En 38,4 – 40,11) a 1 pyroxen je pigeonit (En

39,53) (obr. 47). Ferosilit velikosti 450 µm v sobě uzavírá ilmenit (do 100 µm) a zirkon velikosti kolem 75 µm (obr. 45). Ve skle se nacházejí chloritizované slídy - hydrobiotit aţ vermikulit (hodnota obsahu Si). Analyzovaná slída= biotit (mg# = 0,47; Si 5,34 apfu). Slída zvýšený obsah TiO2 (3,0 hm.%; 0,34 apfu). Obsahy Cr2O3 pod mezí detekce. Slída má dominantní OH skupinu (3,81 apfu) s mírným zastoupením F (0,34 hm.%; 0,16 apfu). Zaoblené zrno apatitu je do velikosti kolem 30 µm (obr. 44). Ve skle se nachází olivín a mikrolity pyroxenu.

Obr. 44. Automorfně zonální apatit, foto BSE. Obr. 45. Ortopyroxen se zirkonem a ilmenitem, foto BSE. Or Wo

w o-rich

diopside hedenbergite

augite

pigeonite

enstatite ferrosilite Ab An En Fs Obr. 46. Analýzy ţivců v obsidiánu z Mádu v Obr. 47. Analýzy pyroxenů v obsidiánu z Mádu ternárním diagramu An-Ab-Or. v ternárním diagramu En-Wo-Fs.

Rokosovo (Zakarpatská Ukrajina) - vzorek suroviny obsidiánu - PS 10, výbrus 10/09

Makroskopicky je obsidián černé barvy (Black N1) (obr. 48). Lesk má skelný. Sklo je neprůsvitné s kompaktní (masivní) a proudovitou (fluidální) strukturou. Povrch je hladký, rovný s výraznou skulpturou. Průměrná magnetická susceptibilita obsidiánu je 0,50 × 10-3 SI.

Mikroskopicky má sklo sklovitou (hyalinní) mikrostrukturu s fluidální stavbou a jemným páskováním, kdy se střídají tmavší pásky se světlejšími. Na některých místech převládají tmavší partie. Hlavní minerály tvoří plagioklas, biotit, kliopyroxen, ortopyroxen. Plagioklasy převládají nad ostatními minerály. Plagioklasy jsou hypautomorfní do velikosti 0,6 mm, hypautomorfní vyrostlice mají velikost do 1,6 mm s okolním tmavším sklem (obr. 50). Ortopyroxen se zirkonem je do velikosti 1 mm (obr. 49). Biotit se nachází velikosti okolo 0,15 mm (obr. 51). Amfibolitové mikrolity jsou rozptýleny v celém skle. Mezi akcesorické minerály patří ilmenit a zirkon. Je zde minimum pórů.

Obr. 48. Obsidián z lokality Rokosovo. Obr. 49. Ortopyroxen se zirkonem, PPL.

Studium na mikrosondě V rámci jednoho výbrusu z 1 analyzovaného ţivce spadá vnější okraj plagioklasu do pole andezínu (An 42,2), vnitřní okraj do pole labradoritu (An52,8) a střed plagioklasu do pole bytownitu (An78,9). Další 3 plagioklasy spadají do pole labradoritu (An 51,1 - 66,5) (obr. 54). Plagioklas s bazičtějším středem a kyselejším okrajem o velikosti do 500 µm v sobě uzavírá klinopyroxen (30 µm) a ilmenit do 150 µm. Ve skle se vyskytuje automorfní plagioklas s bazičtějším středem a kyselejším okrajem (do 170 µm) a hypautomorfní vyrostlice plagioklasu (do 1 mm). Hypautomorfní vyrostlice plagioklasu (obr. 52) do velikosti 300 µm srůstá s ortopyroxenem (okolo 200 µm) (obr. 53). Ze 3 analyzovaných pyroxenů spadá 1 do podskupiny Ca pyroxenů - augitu (En 35,4) a 2 do podskupiny Mg - Fe pyroxenů - ferosilitu (En

39,1 - 40,76) (obr. 55). Ferosilit o velikosti 1125 µm v sobě uzavírá zirkon (okolo 130 µm). Slídy jsou chloritizované - hydrobiotit aţ vermikulit (hodnota obsahu Si). Ve skle se vyskytuje augit (75 µm). Tři analyzované amfiboly patři do skupiny Ca amfibolů - 1 edenit a 2 pargasity. V celém skle se nachází mikrolity amfibolu.

Obr. 52. Hypautomorfní plagioklas s Obr. 53. Hypautomorfní plagioklas s ilmenitem a klinopyroxenem, foto BSE. ortopyroxenem, foto BSE.

Or Wo

w o-rich

diopside hedenbergite

augite

pigeonite

enstatite ferrosilite Ab An En Fs Obr. 54. Analýzy ţivců v obsidiánu z Rokosova Obr. 55. Analýzy pyroxenů v obsidiánu v v ternárním diagramu An-Ab-Or. ternárním diagramu En-Wo-Fs.

Szabova skála (střední Slovensko) - vzorek perlitu - PS 6, výbrus 45/09

Makroskopicky je perlit (příloha II. - obr. 56) tmavě šedé barvy (Dark gray N3). Lesk je matný. Sklo je neprůsvitné s kompaktní (masivní) strukturou. Povrch je hladký, rovný bez skulptury. Mikroskopicky má sklo sklovitou (hyalinní) a perlitickou mikrostrukturu. Objevuje se zde kuličkovitá (perlitická) odlučnost. Hlavní minerály tvoří plagioklas a biotit. Vyrostlice automorfních plagioklasů jsou do velikosti 0,9 mm, hypautomorfně omezené do velikosti 1,7 mm (příloha II. - obr. 57). Vyskytuje se tabulkovitý biotit, hypautomorfně omezený je do velikosti 1,4 mm (příloha II. - obr. 58, 59).

Cejkov (jihovýchodní Slovensko) - artefakt obsidiánu - PS 2, výbrus 16/10 Makroskopicky je sklo černé barvy (Black N1), na okrajích prosvítá do šedočerné (Grayish black N2) (příloha II. - obr. 60). Sklo má lasturnatý lom. Povrch je rovný, hladký bez přítomnosti opracovaných ploch, výrazná skulptura se vyskytuje také. Mikroskopicky se jedná o sklovitou (hyalinní) mikrostrukturu s nevýraznou fluidální stavbou. Ve skle je malé mnoţství minerálů. Hlavní minerály tvoří plagioklas a biotit. Plagioklasy převládají, jejich velikost se pohybuje do 0,15 mm, hypautomorfní jsou velikosti okolo 0,4 mm (příloha II. - obr. 62, 63). Biotit protáhlého tvaru dosahuje velikosti do 1,4 mm (příloha II. - obr. 61). Akcesorickým minerálem je magnetit. Přítomny jsou vláskovité trichity.

Kašov (jihovýchodní Slovensko) - artefakt obsidiánu - PS 1, výbrus 14/10 Makroskopicky je sklo černé barvy (Black N1), na okrajích prosvítá do šedočerné (Grayish black N2) (příloha II. - obr. 64). Sklo má skelný lesk a lasturnatý lom. Povrch je hladký, rovný s povrchovou skulpturou. Mikroskopicky má sklo sklovitou (hyalinní) mikrostrukturu s nevýraznou fluidální stavbou (příloha II. - obr. 66, 67). Ve výbrusu se nachází velmi malé mnoţství minerálů. Mezi hlavní minerály patří plagioklas a biotit. Nejhojnější jsou hypautomorfní plagioklasy, které jsou do velikosti 0,15 mm. Biotit je velikosti do 0,05 mm (příloha II. - obr. 65).

Viničky - Babský potok (jihovýchodní Slovensko) - artefakt obsidiánu PS 3, 12/10 Makroskopicky je obsidián černé barvy (Black N1), na okrajích prosvítá do šedočerné (Grayish black N2) (příloha II. - obr. 68). Sklo má skelný lesk a lasturnatý lom. Povrch je hladký, rovný s odštěpenými plochami. Na povrchu se nevyskytuje skulptura. Mikroskopicky je mikrostruktura sklovitá (hyalinní) s nevýraznou fluidální stavbou. Ve výbrusu je velmi malé mnoţství minerálů. Hlavní minerály tvoří plagioklas a biotit. Hypautomorfní plagioklas tvoří vyrostlice do velikosti 0,6 mm (příloha II. - obr. 70, 71). Biotit je velikosti do 0,15 mm (příloha II. - obr. 69).

Zemplín (jihovýchodní Slovensko) - artefakt obsidiánu - PS 5, výbrus 17/10

Makroskopicky je sklo šedočerné (Grayish black N2) (příloha II. - obr. 72). Sklo má skelný aţ matnější lesk v důsledku zvětrávání. Povrch je drsný se známkami zvětrávání, projevující se také přítomností drobných jamek.

Mikroskopicky má sklo sklovitou (hyalinní) mikrostrukturu, fluidální stavba je nevýrazná (příloha II. - obr. 74, 75). Hlavní minerály tvoří plagioklas a biotit. Hypautomorfní plagioklas je do velikosti 0,5 mm (příloha II. - obr. 73), biotit do 0,15 mm.

Popis artefaktů z archeologických nalezišť na jiţní Moravě

Studium na mikrosondě V artefaktu označeném Holásky 1 je sklo homogenní. Dva plagioklasy spadají do pole oligoklasu (An 20,3 - 21,6) a 1 do pole labradoritu (An 65,2) (obr. 82). Plagioklasy tvoří malé tabulky do 50 µm a hypautomorfní plagioklasy jsou do velikosti 100 μm (příloha II. - obr. 76). Plagioklas s bazičtějším středem (více Ca) je velikosti do 100 µm. Magnetit s nizkým obsahem Ti tvoří hypautomorfní aţ xenomorfní krystaly o velikosti aţ 30 µm. Ve vzorku artefaktu označeného Holásky 2 se nacházejí automorfní, tabulkovité mikrolity plagioklasů do 30 µm. V artefaktu spadá 1 plagioklas do pole oligoklasu (An 24,1) a 1 do pole labradoritu (An 64,1) (obr. 82). Ţivce se vyskytují ojediněle. Zonální plagioklas (aţ kostrovitý vývoj) má bazičtější střed (více Ca) a je do velikoti 150 µm, v něm se nalézá klinopyroxen a Ti magnetit (příloha II. - obr. 77). Ve skle je pyroxen podobný augitu (neanalyzované ED spektrum) a olivín. Automorfní Ti magnetit tvoří vyrostlice a mikrolity ve skle o velikosti aţ 20 µm. Není zde fluidální stavba. V artefaktu ze Střelic je sklo nehomogenní a vyskytují se v něm nepravidelné smouhy bohaté mikrolity. Mezi nimi se vyskytují oblasti bez mikrolitů. Samotné sklo je homogenní. Dva plagioklasy spadají do pole oligoklasu (An 19,9 - 23,5) (obr. 82). Ţivce jsou ojedinělé a tvoří tabulkovité krystaly. Hypautomorfní plagioklas je do velikosti 100 μm (přílohy II. - obr. 78). Jehličky ve skle do 1 µm jsou velmi jemné a proto nelze určit EDX analýza. Dle tvaru se dá předpokládat, ţe se jedná nejspíše o pyroxeny. Ve skle se vyskytuje magnetit a zirkon s obsahem Hf 0,98. V artefaktu z Uherského Brodu je sklo homogenní s velkým mnoţstvím mikrolitů, které jsou rovnoměrně distribuované. Ve skle se nacházejí tabulkovité plagioklasy a heterogenní plagioklasy, které se nedají změřit, dále biotit a akcesorie magnetit (obr. 79). Plagioklasy spadají do pole oligoklasu (An 22,2 - 22,6) (obr. 82). Slídy jsou roztroušeny všude ve skle. Slída je podle hodnoty relativní hořečnatosti biotit (mg# = 0,34,Si 5,597 apfu). Obsah Al v tetraedrické pozici je 2,403. Z mikrolitů se ve skle nacházejí xenomorfní magnetity laločnatého tvaru .Dále se zde nacházejí sférolity s radiálně paprsčitou stavbou.

Ab An Obr. 82. Analýzy ţivců v obsidiánových artefaktech z jiţní Moravy v ternárním diagramu An-Ab-Or.

6.3. STUDIUM GEOCHEMICKÉHO SLOŢENÍ

Podle Le Base et al. (1986) se v TAS diagramu zobrazují vulkanická skla v poli subalkalických ryolitů (dělící linie podle Irvina, Baragara 1971) (obr. 83).

R1 R2 plot De la Roche et al. 1980

TAS (Le Bas et al. 1986) 3000

Ultrabasic Basic Intermediate Acid 15

Alkaline Phonolite 2500

ankaratrite Foidite Tephri- picritic rock Trachyte phonolite Trachydacite nephelinite basanite

2000 tholeiite 10

Phono- basalt O 2 tephrite Trachy- tephrite alkali basalt

K andesite Rhyolite O 1500 hawaiite andesi- 2 Basaltic lati- a Tephrite phono-tephrite basalt N trachy-

Basanite basalt = 6Ca =+ 6Ca 2Mg + Al andesite 2 andesite

R mugearite Trachy- lati- basalt latite 5 andesite 1000 phonolite dacite quartz rhyodacite trachy- latite

Dacite phonolite

Basalt Basaltic andesite Andesite rhyolite 500 trachyte quartz trachyte

Subalkaline/Tholeiitic alkali rhyolite

Picrobasalt

0 0 40 50 60 70 80 -1000 0 1000 2000 3000

SiO2 R1= 4Si - 11(Na + K) - 2(Fe + Ti) Obr. 83. TAS diagram (Le Bas et al. 1986) Obr. 84. Vulkanická skla v diagramu R1-R2 se vzorky vulkanických skel (dělící linie (De la Roche et al. 1980). podle Irvina, Baragara 1971).

V diagramu R2 - R1 (De la Roche et al. 1980) spadá obsidián z Rokosova do pole ryodacitu. Ostatní studované vzorky spadají do pole ryolitu (obr. 84). V diagramu SiO2 - K2O (Peccerillo, Taylor 1976) spadají studovaná vulkanická skla do pole vysokodraselné vápenato-alkalické série. Vzorek perlitu zasahuje do pole šošonitové série (obr. 85). Podle diagramu A/CNK-A/NK (Shand 1943) se obsidiány a perlit řadí mezi peraluminické horniny (obr. 86). V diagramech se jednotlivé vzorky promítají do pole aktivního kontinentálního okraje (obr. 87).

A/CNK-A/NK plot (Shand 1943)

SiO2 K2O plot Peccerillo and Taylor 1976

7 7

6 Metaluminous Peraluminous

100.00

5 5

WPB 20 Shoshonite Series OceanicACM Arcs WPVZ

High-K calc-alkaline 4 4

10.00 Series

A/NK

1.00 Th/Ta Calc-alkaline

Series 10

2 0.10

MORB 5

1 1 Tholeiite Series

0 Peralkaline

0.01

0 0 45 50 55 60 65 70 75 0.01 0.10 1.00 10.00 100.00 0 0.6 1 0.8 2 1.0 3 1.2 4 1.4 5 1.6 6 1.8 2.0 SiO 2 A/CNK Ta/Yb Ta Obr. 85. Pozice vulkanických skel v diagramu Obr. 86. Pozice obsidiánu a perlitu v diagramu SiO2 - K2O podle Peccerillo, Taylora (1976). A/CNK-A/NK podle Shanda (1943).

5 30

25 Oceanic Arcs

4 Active Continental Margins

Th/Hf Th/Ta

15 Active Continental Margins 2

Within Plate 10

Volcanic Zones 1

5 Within Plate Volcanic Zones 0 0 MORB

0.0 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0 10 20 30 40 Ta/Hf Yb Obr. 87. Diagramy s obsidiány a perlitem pro zjištění geotektonické pozice podle Schandla, Gortona (2002).

V diagramu podle Boyntona (1984) byly porovnávány prvky vzácných zemin (REE) obsidiánů ze zdrojových oblastí a artefaktů z archeologických lokalit na Slovensku s jejich obsahy v chondritu. Obsidiány z maďarských zdrojů mají vyšší nabohacení o LREE neţ obsidiány ze Slovenska a obsidián z Rokosova. U LREE je křivka strmější. O HREE jsou maďarské a slovenské obsidiány obohaceny stejnoměrně. Niţší zastoupení HREE má obsidián z Rokosova. U HREE má křivka plochý průběh. Z diagramu je patrné mírné nabohacení vzorků o Yb, Lu. Obsidiány vykazují negativní Eu anomálii, která je výraznější u obsidiánu ze Slovenska. Hodnota negativní Eu anomálie v obsidiánu z Viniček je Eu/Eu*=0,27. Obsidián z Rokosova vykazuje mírnou negativní Eu anomálii (Eu/Eu*= 0,74) (obr. 88). Obsidiány ze zdrojů spolu s obsidiány ze slovenských archeologických nalezišt jsou dále v diagramu porovnávány s hodnotami podle práce Williams-Thorpe et al. (1984). Obsidiány ze Slovenska se

41 svým průběhem normalizovaných křivek navzájem velmi podobají (obr. 89). Lze je dobře odlišit

od maďarských obsidiánů a také obsidiánu z Rokosova.

1000

100

Sample/ REESample/ chondrite 1 La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu

Obr. 88. Porovnání REE obsidiánů s jejich obsahy v chondritu podle Boyntona (1984).

1000

100

Sample/ REESample/ chondrite 1

La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu

Obr. 89. Porovnání REE obsidiánů s hodnotami podle Williams-Thorpe et al. (1984) s jejich obsahy v chondritu podle Boyntona (1984).

Na základě stopových prvků obsidiánů normalizovaných jejich obsahy v průměrné kůře (Weaver, Tarney 1984) jsou obsidiány ochuzeny o Sr, P a Ti, naopak nabohacení je o U, Th a Tb (obr. 90). Obsahy Nb jsou nejniţší u vzorků obsidiánů ze slovenských lokalit (9,1-9,8 ppm). Vyšší obsah Nb mají vzorky obsidiánů z maďarských lokalit (11,2-13 ppm) a obsidián z oblasti Rokosova (11,8 ppm). Značné rozdíly jsou v obsahu Zr v jednotlivýchvzorcích. Obsidián z Rokosova má vyšší obsahy Zr (193,1 ppm) oproti např. vzorku z Viniček (71,2 ppm). Obsahy Zr v maďarských obsidiánech jsou také vyšší (131,3-162,7 ppm). Velký rozdíl v obsahu Sr je patrný u vzorku z Rokosova, který má 199 ppm, ostatní vzorky mají obsahy Sr od 60,3 ppm do 80,6 ppm.

0.1

Sample/ Average crust crust AverageSample/ 0.01 Rb Ba Th U K Nb Ta La Ce Sr Nd P Hf Zr Sm Ti Tb Y Tm Yb Obr. 90. Porovnání stopových prvků obsidiánů s jejich obsahy v průměrné kůře (Weaver, Tarney 1984).

V binárních diagramech spadají slovenské obsidiánové artefakty k slovenskému zdroji (obr. 91). V diagramu Rb/Zr vs. Sr/Zr je moţné vidět odlišné chování obsidiánu z Kašova, který se blíţí více k maďarskému zdroji. V ostatních diagramech se však tento obsidián zobrazuje v blízkosti obsidiánů ze slovenských lokalit. Ve všech diagramech byly vyneseny hodnoty novější literatury Rózsa et al. (2006) a v některých diagramech také hodnoty Karpaty1 - 2b podle práce Williams Thorpe et al. (1984). Odlišný trend vykazuje obsidián z Rokosova, který má jiné geochemické sloţení neţ ostatní obsidiány, to i v případě porovnání s hodnotami v literatuře.

3.5

3.0

2.5

2.0

1.5

1.0 5

0.2 0.4 0.6 0.8 1.0 2 3 4 5 6 7 8 9 Sr Zr Zr Y

180

160

140

120

100

5 60

100 200 300 400 500 600 700 160 180 200 220 240

Ba Rb

700

600

500

400

300

200 100

2 3 4 5 Hf

Obr. 91. Binární diagramy s vynesenými geochemickými analýzami vzorků spolu s hodnotami analýz obsidiánů v literatuře, Karpaty1 - 2b podle Williams-Thorpe (1984).

Z obsidiánů ze zdrojů, archeologické lokality Kašov na Slovensku a perlitu byl stanoven obsah vody (P. Kadlec). Podle výsledků je obsah vody obsidiánů v rozmezí 0,15 - 0,35 %, perlit má vyšší obsah vody - 2,60 % (obr. 92).

lokality Viničky - Kašov - artefakt Szabova skála - Rokosovo - obsidián, jv. obsidiánu, jv. perlit, stř. obsidián, Slovensko Slovensko Slovensko Zakarpatská

Ukrajina +H2O 0,26 % 0,08 % 2,60 % 0,18 % lokality - sv. Erdőbénye - Olaszliszka - Mád - Maďarsko obsidián obsidián obsidián +H2O 0,16 % 0,15 % 0,35 %

Obr. 92. Tabulka s naměřenými obsahy vod obsidiánů v jednotlivých oblastech.

6.4. STUDIUM ARTEFAKTŮ POMOCÍ LASEROVÉ ABLACE (LA-ICP-MS)

Ke studiu na laserové ablaci byly pouţity 4 vzorky artefaktů obsidiánu. Měření bylo provedeno přímo na ploše artefaktu a následně na zhotoveném leštěném nábrusu. Důvodem bylo zjištění rozdílu naměřených dat mezi analýzou přímo na ploše artefaktu a analýzou provedenou na nábrusu. Naměřená data byla následně porovnána. Z kaţdého vzorku bylo analyzováno 10 bodů na kaţdý prvek, hodnoty byly následně zprůměrovány. Hodnoty z měření laserové ablace na nábrusu byly vyneseny spolu s výsledky geochemických analýz v diagramech. Z diagramů pak bylo moţné určit provenienci artefaktů z Holásek, Střelic a Uherského Brodu. Pro porovnání bylo pouţito více diagramů. Vhodnými pro odlišení jednotlivých zdrojů se ukázaly diagramy např. Ba vs. Hf, Nb vs. Zr, Zr/Y vs. Rb/Sr. V diagramech se vybrané artefakty z jiţní Moravy nacházejí blízko slovenských lokalit. Odlišně se chová obsidián z Kašova v diagramu Y/Zr vs. Ba/Ce, kde se blíţí k maďarským zdrojům. Z ostatních diagramů je však patrné, ţe tento obsidián spadá do pole se slovenskými lokalitami, proto je moţné předpokládat původ tohoto vzorku ze slovenského zdroje. Obsidiány ze zdrojových oblastí a archeologických lokalit z jiţní Moravy a jv. Slovenska byly do diagramu vyneseny společně s hodnotami z práce Rózsa et al. (2006). Zcela odlišný chemický trend od ostaních vzorků vykazuje obsidián z Rokosova.

700

600

137

b 15

500

10 400

2 3 4 5 50 100 150 Hf178 Zr90

0.6

0.5

150

0.4

Y89/Zr90

100

0.3

0.2

50 0.1

8 9 10 11 12 400 500 600 700

Ba137/Ce140 Ba137

200

150

Zr90/Y89

100

2 50

400 500 600 700 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 3.5

Ba137 Rb85/Sr88

139

Zr90/Y89

2 15

2 4 6 8 10 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 Zr90/Y89 Y89/Sr88 Obr. 93. Binární diagramy s výsledky geochemických analýz spolu se vzorky analyzovanými pomocí laserové ablace. (legenda je platná pro všechny diagramy).

V diagramu podle Boyntona (1984) byly obsidiánové artefakty z jiţní Moravy porovnávány s obsidiány, na kterých byla provedena geochemická analýza. Z diagramu je patrná podobnost normalizovaných křivek artefaktů z jiţní Moravy se slovenskými obsidiány. Artefakty z jiţní Moravy mají niţší nabohacení o LREE a také HREE oproti ostatním vzorkům a také se u nich

projevuje negativní Eu anomálie (obr. 94).

1000

100

Sample/ REESample/ chondrite 1

La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu

Obr. 94. Porovnávání REE obsidiánů s jejich hodnotami v chondritu podle Boyntona (1984).

7. DISKUZE

Hlavní zdroje vulkanických skel v Karpatech se nacházejí v oblasti jv., stř. Slovenska, sv. Maďarska a na Zakarpatské Ukrajině (příloha I - obr. 6). V Rumunsku se nevyskytují ţádné zdroje obsidiánů, uvadí to ve své práci Dobrescu (2007). Ze 4 uváděných primárních zdrojů v jv. Slovensku oblasti Zemplínských vrchů v práci Kaminské, Ďuďi (1985) jsou nejbohatším zdrojem obsidiánu Viničky. Ve starší literatuře je uváděno (Šalát, Ončáková 1964), ţe při osadě Byšta ve Slanských vrších převládá perlit. Kraus (2006) se o výskytu obsidiánu v této oblasti nezmiňuje a uvádí primární zdroje pouze v Zemplínských vrších. V práci Šaláta, Ončákové (1964) je uvedeno, ţe na stř. Slovensku přavaţují smolky, pemzy a perlity. Podle novější literatury (Konečný et al. 2001 b) se v oblasti Szabova skála na stř. Slovensku vyskytuje perlitický ryolit. V oblasti sv. Maďarska uvádí Elekes (2001) analyzované obsidiány ze zdrojových lokalit Tolcsva, Erdöbénye, Mád. V práci Kasztovszky, Biró (2004) je na Zakarpatské Ukrajině uváděn zdroj obsidiánu v oblasti Rokosovo. Cílem diplomové práce byla mineralogicko-petrografická charakteristika obsidiánů ze zdrojů v Karpatech. Jednalo se o lokalitu Viničky na jv. Slovensku (oblast Zemplínských vrchů), lokality v sv. Maďarsku (oblast Tokajsko-zemplínských vrchů) a na Zakarpatské Ukrajině. Zdroje byly od sebe vzájemně odlišovány na základě makroskopického a mikroskopického popisu a geochemických analýz. Nedestruktivní cestou za pomoci metody laserové ablace byla určena provenience vybraných obsidiánových artefaktů z jiţní Moravy (Holásky, Střelice a Uherský Brod). Vzorky z maďarských zdrojů (Olaszliszka, Erdőbénye a Mád) byly makroskopicky odlišovány především na základě barvy, přítomnosti povrchové skulptury a velikosti. Odlišit tak lze slovenské zdroje od zdrojových lokalit v sv. Maďarsku a na Zakarpatské Ukrajině (Rokosovo). Obsidián z Viniček lze na základě barvy, povrchu, lesku a velikosti velmi dobře odlišit od obsidiánu z Olaszliszky v Tokajsko-zemplínských vrších. Nápadně se odlišují povrchem, kdy obsidián z Viniček má hladký, rovný povrch bez skulptace. Obsidián z Olaszliszky má výraznou povrchovou skulpturu s pravidelnými rýhami. Rýhy jsou patrné také ve výbrusu. Na to jiţ upozornil Janšák (1935,6), v jehoţ práci je obsidián z Olaszliszky makroskopicky popsán. Obsidián z Rokosova na Zakarpatské Ukrajině se dá od obsidiánových zdrojů na Slovensku také odlišit na základě výrazné povrchové skulptury. Mezi obsidiány z lokalit Mád a Erdőbénye nejsou rozdíly tak značné. Do makroskopického studia byl také zahrnut perlit, který lze odlišit od obsidiánů na základě barvy a matného lesku. Obsidiány

48 z archeologických lokalit jv. Slovenska Cejkov, Kašov, Viničky - Babský potok a Zemplín byly také makroskopicky popsány. Kromě obsidiánu z lokality Zemplín, obsidiány z výše uvedených archeologických nalezišť na okrajích prosvítají. Tím se liší od obsidiánů ze zdrojů v Tokajsko- zemplínských vrších a obsidiánu z Rokosova, které nejsou průsvitné. Mikroskopickým studiem obsidiánů z vybraných zdrojových lokalit a lokalit artefaktů se zabývali např. autoři Elekes (2001), Rózsa et al. (2003a), Rózsa et al. (2003b) a Rózsa et al. (2006). Podrobnější studium perlitů pod mikroskopem je obsaţeno v práci Pantó (1968). Jednotlivé lokality se od sebe vzájemně liší podílem mikrolitů a fluidální stavbou. V obsidiánu z Viniček na jv. Slovensku je fluidální stavba nevýrazná a je zde méně mikrolitů. Velmi odlišné jsou obsidiány oblasti sv. Maďarska z Erdőbénye a Olaszliszky, kde je výrazná fluidální stavba projevující se okolo vyrostlic. Z této oblasti se odlišuje od výše uvedených vzorků obsidián z Mádu, který je v tomto směru mikroskopicky nevýrazné stavby s menším zastoupením minerálních fází. Páskování se vyskytuje v obsidiánech z maďarských lokalit Erdőbénye a Olaszliszka a také v obsidiánu z Rokosova na Zakarpatské Ukrajině. Páskování se ve třech zmíněných lokalitách projevuje jako střídání světlejších a tmavších pásků. Z analýz ze studia vzorků na elektronovém mikroanalyzátoru většina ţivců z jednotlivých lokalit spadá do pole plagioklasu. Vyjímkou je obsidián z Viniček, v kterém se vyskytují také draselné ţivce. Ve vzorcích z Olaszliszky, Erdőbénye, Mádu a vzorku z Rokosova na Zakarpatské Ukrajině je zastoupen Mg-Fe pyroxen - ferosilit. V obsidiánech z Erdőbénye a Mádu se vyskytuje z této skupiny pyroxenů také pigeonit. Přítomen je také Ca pyroxen - augit ve vzorku z Rokosova a Mg-Fe pyroxen - enstatit ve vzorku z Viniček. Amfiboly (Ca amfiboly - edenit, pargasit) jsou zastoupeny pouze ve vzorku z Rokosova. Ze slíd se biotit nachází v obsidiánu z Viniček, Mádu a Olaszliszky. V obsidiánu z Erdőbénye se vyskytují annity. V Chloritizované slídy - hydrobiotit aţ vermikulit byly nalezeny v obsidiánech z Mádu a Rokosova. S výjimkou obsidiánu z Rokosova, který spadá do pole ryodacitu se ostatní obsidiány z výše uvedených zdrojů, archeologických nalezišť na Slovensku a zdroje perlitu na stř. Slovensku (Szabova skála) v TAS diagramu (Le Bas et al. 1986) zobrazují do pole subalkalických (vápenato-alkalických) ryolitů. S výjimkou vzorku perlitu, který spadá do šošonitové série, byly ostatní vzorky zařazeny do vysokodraselné vápenato-alkalické série v diagramu SiO2 - K2O (Peccerillo, Taylor 1976). Při porovnávání prvků vzácných zemin (REE) obsidiánů z jednotlivých lokalit s jejich obsahy v chondritu (Boyntona 1984) se ukazuje vyšší nabohacení o LREE u vzorků z maďarských lokalit neţ u ostatních obsidiánů. O HREE je více ochuzen obsidián z Rokosova. Nápadné je mírné nabohacení o Yb a Lu a negativní Eu anomálie, která se

49 méně projevuje u vzorku z Rokosova. Po srovnání výsledků geochemických analýz obsidiánů s hodnotami v práci Williams-Thorpe et al. (1984) se ukazuje nápadně shodný průběh normalizovaných křivek pro jednotlivé zdrojové oblasti. Obsidiány v diagramu pro porovnání stopových prvků s jejich obsahy v průměrné kůře (Weaver, Tarney 1984) vykazují ochuzení o P a Ti a obohacení o U, Th a Tb. Obsidiány V binárních diagramech byly porovnávány hodnoty geochemických analýz se starší literaturou (Williams-Thorpe et al. 1984) a novější literaturou (Rózsa et al. 2006). Ukazuje se, ţe hodnoty geochemických analýz obsidiánu uvedených v této práci (lokality ze všech tří zdrojových oblastí) se v diagramech blíţí hodnotám výše uvedené literatury. Diagramy naznačují blízkost obsidiánu ze slovenského zdroje s artefakty z Kašova, Cejkova, Hraně, Viniček (Babský potok) a Zemplína. Od ostatních obsidiánových zdrojů se v diagramech liší obsidián z Rokosova, který má jiné geochemické sloţení. Podobné chování obsidiánu z Rokosova je také popsáno v práci Kasztovszky, Biró (2004). Poslední část práce byla věnovaná studiu artefaktů z Holásek, Střelic a Uherského Brodu pomocí laserové ablace. Laserová ablace provedená přímo na ploše artefaktu a následně zhotoveném nábrusu ukázala rozdíly v obsahu prvků. Např. obsah Li u vzorku měřeného přímo na ploše artefaktu ze Střelic je 66,8 ppm oproti hodnotám z nábrusu 44,56 ppm. Větší rozdíly se ukazují u obsidiánového artefaktu z Holásek, kdy obsah Mg při měření přímo na ploše artefaktu je 823,68 ppm, zatímco v nábrusu je obsah Mg 346,93 ppm. Pro porovnání jednotlivých zdrojů s artefakty byly pouţity pouze hodnoty naměřené z nábrusu. Výsledky měření laserovou ablací na obsidiánových artefaktech z Holásek, Střelic a Uherského Brodu ukázaly, ţe tyto artefakty mají podobné chemické sloţení jako lokality na Slovensku. V diagramu Y/Zr vs. Ba/Ce se obsidiánový artefakt z Kašova na jv. Slovensku blíţí k vzorkům maďarských zdrojů. V ostatních diagramech však tento obsidián spadá do pole slovenských zdrojových a archeologických lokalit. Proto se dá předpokládat, ţe zdrojovou oblasti artefaktu je Slovensko. V diagramech lze opět vidět odlišné chování obsidiánu z Rokosova. Pro porovnání byly hodnoty z geochemických analýz a laserové ablace vyneseny do diagramů spolu s hodnotami v literatuře (Rózsa et al. 2006). Při porovnávání obsahu REE s jejich obsahy v chondritu (Boynton 1984) je opět vidět, ţe artefakty z jiţní Moravy se blíţí slovenskému zdroji a mají niţší nabohacení o LREE a HREE oproti ostatním vzorkům.

8. ZÁVĚR

Součástí diplomové práce je makroskopická a mikroskopická charakteristika obsidiánů ze zdrojových lokalit na jv. Slovensku, v sv. Maďarsku a na Zakarpatské Ukrajině a také artefaktů z jv. Slovenska. Pro porovnávání jednotlivých zdrojových lokalit s archeologickými lokalitami na jv. Slovensku byly vyneseny výsledky geochemických analýz do diskriminačních diagramů. Metodou laserové ablace byla zjištěna provenience na vybraných artefaktech z jiţní Moravy. Z makroskopického hlediska je moţné odlišit slovenské obsidiány od maďarských obsidiánů a obsidiánu ze Zakarpatské Ukrajiny. Na obsidiánech z Viniček na jv. Slovensku se nevyskytuje povrchová skulptura. Obsidiány z Olaszliszky v sv. Maďarsku a obsidián z Rokosova na Zakarpatské Ukrajině mají výraznou povrchovou skulpturu. Obsidián z Mádu a Erdőbénye v sv. Maďarsku se vyznačují drsným povrchem. Obsidián z Olaszliszky se odlišuje od obsidiánů z jednotlivých lokalit šedočernou aţ tmavě šedou barvou a výrazně zrýhovaným povrchem. Ze studia pod polarizačním mikroskopem je moţné odlišit zdroje na základě přítomnosti výrazné či méně výrazné fluidální stavby, páskování a mnoţství minerálních fází. V obsidiánu z Viniček na jv. Slovensku a Mádu v sv. Maďarsku je fluidální stavba nevýrazná s menším zastoupením mikrolitů. V obsidiánech z ostatních maďarských lokalit je výrazná fluidální stavba s páskováním. Fluidální stavba s páskováním se nachází také u vzorku z Rokosova na Zakarpatské Ukrajině. Hlavními minerály ve sklech jsou ţivce, pyroxeny, slídy. Akcesorie tvoří zirkon, apatit, ilmenit a magnetit. V obsidiánu z Viniček byly nalezeny plagioklasy (oligoklas - bytownit) a draselné ţivce (sanidin, anortoklas). V obsidiánech z maďarských zdrojů se vyskytují plagioklasy v rozsahu oligoklas - labradorit a v obsidiánu z Rokosova na Zakarpatské Ukrajině v rozsahu andezín - bytownit. Ve vzorku z Rokosova se nacházejí amfiboly - edenit, pargasit. Z pyroxenů je v obsidiánech zastoupen enstatit, ferosilit, augit a pigeonit. Ze slíd se objevuje biotit, annit a hydrobiotit aţ vermikulit Analyzované vzorky spadají do pole vysokodraselné vápenato-alkalické série. Jednotlivé lokality lze od sebe na základě geochemických analýz odlišit. Artefakty ze slovenských archeologických lokalit jsou sloţením podobné vzorku z Viniček. Nápádná shoda je vidět u normalizovaných křivek v diagramu Boyntona (1984). Na základě laserové ablace se prokázalo, ţe obsidiánové artefakty z jiţní Moravy jsou chemickým sloţením podobné slovenskému zdroji. Zcela odlišného sloţení je obsidián z Rokosova, který je v diagramech od ostatních zdrojů vzdálený.

10. SEZNAM LITERATURY

Bánesz, L. (1991): Neolitická dielňa na výrobu obsidiánovej industrie v Kašove. - In: Lamiová- Schmiedlová, M., Mačala, P. eds.: Východoslovenský pravek III. - C archeol. ústav SAV Nitra, 39-68. Košice.

Biagi, P., Gratuze, B., Boucetta, S. (2007): New data on the archaeological obsidians from the Banat and Transylvania (Romania). - Società Preistoria Protostoria Friuli-V.G., Trieste, Quaderno 12, 129-148.

Biagi, P., Voytek, B., A. (2006): Excavations at Peștera Ungurească (Caprelor) (Cheile Turzii, Petrești de Jos, Transylvania) 2003-2004: A preliminary report on the chipped stone assemblages from the Chalcolithic Toarte Pastilate (Bodrogkeresztúr) layers. - Analele Banatului XIV/1, 177- 202.

Biró K.T. (1998): Stones, Numbers-History? The Utilization of Lithic Raw Materials in the Middle and Late Neolithic of Hungary. - Journal of Anthropological Archaeology, 17, 1-18.

Biró, K.T. (2004): Carpathian obsidians: Myth and reality. - In: Pérez-Arantegui, J. ed.: 34th International Symposium on Archaeometry 3-7 May 2004, 267-277, Zaragoza, Spain.

Bobrievič, A. P. (1952): K mineralogii liparitovych obsidianov rajona Gercovce - Fedelešovce v Zakarpatie. - Mineralogičeskij sbornik Lvovskogo geologičeskogo otčestva No. Lvov, 6, 225- 228.

Boynton, W. V. (1984): Geochemistry of the rare earth elements: meteorite studies. - In: Henderson, P. ed.: Rare earth element geochemistry. - Elsevier, 63-114. Amsterdam.

Brandos, O., Kleslo, M. a kol. (2007): Ukrajinské Karpaty, Poloniny, Lesní Karpaty. Turistický a trekový průvodce. - SKY, 1-416. Ostrava.

Budai, T., Gyalog, L. (2010): Magyarország földtani atlasza országjáróknak 1:200 000 - Geological Map of Hungary for Tourists 1:200 000. - 1-276. Budapest.

Bugoi, R., Constantinescu, B., Neelmeijer, C., Constantin, F. (2004): The potential of external IBA and LA-ICP-MS for obsidian elemental characterization. - Nuclear Instruments and Methods in Physics Research B 226, 136-146.

Constantinescu, B., Bugoi, R., Sziki, G. (2002): Obsidian provenance studies of Transylvania's Neolithic tools using PIXE, Micro-PIXE, and XRF. - Nuclear Instruments and Methods in Physics Research B 189, 373-377.

Crandell, O. N. (2008): Regarding the procurement of lithic materials at the Neolithic site at Limba (Alba Country, Romania): Sources of Lokal and Imported materials. - Proceedings of the International Conference, Sofia, 29-30.

De la Roche, H., Leterrier, J., Grandclaude, P., Marchal, M. (1980): A classification of volcanic and plutonic rocks using R1 - R2 diagram and major element analyses - its relationships with current nomenclature. - Chem. Geol., 29, 183-210. Amsterdam.

Demek, J., Střída, M. et al. (1971): The Geography of Czechoslovakia. - Academia, 1-330. Prague.

Dobrescu, R. (2007): Obsidianul din aşezările aurignaciene din Nord-Vestul României. - Studii de preistorie, IV, 17-31.

Dţuppa, M. (2008): Regionálna geografia Slovenska. - Technická univerzita v Košiciach, Ekonomická Fakulta, 1-157. Košice.

Ďurček, J. (1964): Slanské pohorie. - Šport, 1 - 196. Bratislava.

Elekes, Z. (2001): Ion Beam based Nuclear Microanalysis of geological and archeological Objects. - MS, PhD thesis. Faculty of Science, University of Debrecen.

Földvary, G. Z., (1988): Geology of the Carpathian Region. - World Scientific, 1-571. Singapore.

Harčár, J., Kandráčová, V., Matlovič, R., Michaeli, E. (1998): Prešov, Prešovský okres, Prešovský kraj. Geografické exkurzie. - Fakulta humanitných a prírodných vied Prešovskej univerzity, 1 - 195. Prešov.

Ilkey - Perlaki, E. (1987): Volcanic glass and its relation to Tertiary acid volcanism in the Tokaj Mountains. - In: Konta, J. ed.: Second International Conference on Natural Glasses, 111-119, Prague.

Janšák, Š. (1935): Praveké sídliská s obsidiánovou industriou na východnom Slovensku. Bratislava.

Kaczanowska, M., Kozłowski, Janusz, K. (2008): The Körös and the early Eastern Linear Culture in the northern part of the Carpathian basin: a view from the perspective of lithic industries. – In: Luca, S. A. ed.: Acta Terrae Septemcastrensis, Proceedings of the International Colloquium: The Carpathian Basin and its Role in the Neolithisation of the Balkan Peninsula, VII. 9-37, ISSN 1583-1817.

Kameneckij, S.P. (1963): Perlity. Svojstva, technologija i primenenije. - 1-280. Gosstrojizdat Moskva.

Kaminská, Ľ., (1991): Výsledky paleolitického bádania na východnom Slovensku za posledné desaťročie. - In: Lamiová-Schmiedlová, M., Mačala, P. eds.: Východoslovenský pravek III. - C archeol. ústav SAV Nitra, 9-25. Košice.

Kaminská, Ľ., Ďuďa, R. (1985): K otázke významu obsidiánovej suroviny v paleolite Slovenska. - Archeologické rozhledy XXXVII, 121-129. Praha.

Kaminská, Ľ., Kaczanowska, M., Kozlowski, J. K. (2008): Košice-Červený rak and the Körös / Eastern Linear Transition in the Hornád Basin (Eastern Slovakia). - Přehled výzkumů 49, 83- 91. Brno.

Kaminská, Ľ., Pelisiak, A. (1991): Štiepaná kamenná industria skupiny Tiszapolgár- Csöszhalom - Oborín z Hrčeľa. - In: Lamiová-Schmiedlová, M., Mačala, P. eds.: Východoslovenský pravek III. - C archeol. ústav SAV Nitra, 26-38. Košice.

Kasztovszky, Z., Biró, K. T. (2004): Fingerprinting Carpathian obsidians by PGAA: First Results on geological and archaeological specimens. - In: Pérez-Arantegui, J. ed.: 34th International Symposium on Archaeometry 3-7 May 2004, 301-308, Zaragoza, Spain.

Kertész, R. (2002): Mesolithic hunter-gatherers in the northwestern part of the Great Hungarian Plain. - Praehistoria, vol. 3, 281-304.

Konečný, V., Lexa, J. (2001): Stavba a vývoj štiavnického stratovulkánu. - Mineralia Slovaca, 3/33, 179-196. Bratislava.

Konečný, V., Lexa, J., Šimon, L. (2001 a): Sprievodca exkurzie zjazdu Slovenskej geologickej spoločnosti 2001. - Mineralia Slovaca, 3/33, 253-278. Bratislava.

Konečný, V., Lexa, J., Šimon, L., Dublan, L. (2001 b): Neogénny vulkanizmus stredného Slovenska. - Mineralia Slovaca, 3/33, 159-178. Bratislava.

Kozák, M. (1994): - Telkibánya környékének kőzetföldtani felépítése és fejlődéstörténete. Topographia Mineralogica Hungariae. - Vol. II., Miskolc, 45-80.

Kraus, I. (2006): Prírodné sklá a kremité hmoty: Základná charakteristika, klasifikácia a praktický význam. In: Illášová, Ľ, Sandanusová, A., Spišiak, J. (2006): Prírodné sklá a kremité hmoty - Význam a ich vyuţitie. Nitra.

Kretz, R. (1983): Symbols of rock-forming minerals. - American Mineralogist, 68, 277-279.

Le Bas, M. J., Le Maitre, R. W., Streckeisen, A., Zanettin, B. (1986): A chemical classification of volcanic rocks based on the total alkali-silica diagram. - J. Petrology, 27, 745- 750. Oxford.

Lukniš, M., Plesník, P. (1961): Níţiny, kotliny a pohoria Slovenska. - Osveta, 1-134. Bratislava.

Maheľ, M. (1986): Geologická stavba československých Karpat / Paleoalpínske jednotky 1. - Veda, 1-503. Bratislava.

Mištera, L., Bašovský, O., Demek, J. (1985): Geografie Československé socialistické republiky. - 1-385, SPN. Praha.

Németh, K., Pécskay, Z., Martin, U., Gméling, K., Molnár, F., Cronin, S. (2006): Peperites and soft sediment deformation textures of a shallow subaqueous Miocene rhyolitic cryptodome and dyke complex, Pálháza, Hungary. - In: Thomson. K., Petford, N. eds: Abstract Volume of the LASI II Physical geology of subvolcanic systems: Laccoliths, sills and dykes. - 37-40, Isle of Skye, UK.

Németh, K. Pécskay, Z., Martin, U., Gméling, K., Molnár, F., Cronin, S. J. (2008): Hyaloclastites, peperites and soft sediment deformation textures of a shallow subaqueous Miocene rhyolitic dome-cryptodome complex, Pálháza, Hungary. - In: Thomson, K., Petford, N. eds.: Structure and Emplacement of High-Level Magmatic Systems. - Geological Society Special Publication, 302, 63-86. London.

Novák, M. (2006): Priestorová analýza paleolitických sídlisk. Distribúcia artefaktov na gravettienskych sídliskách Pavlov a Kašov. - Přehledy výzkumů, Brno, 47, 49- 68.

Oddone, M., Márton, P., Bigazzi, G., Biró K.T. (1999): Chemical characterisations of Carpathian obsidian sources by instrumental and epithermal neutron activation analysis. - Journal of Radioanalytical and Nuclear Chemistry, Vol. 240, 147-153.

Oetvoes, E. G. (1961): Pumice and perlite in a rhyolite complex in Hungary. - Economic Geology, v. 56, 1112-1122.

Pantó, G. (1968): Cenozoic Volcanism in Hungary. - International Geological Congress, XXIIIrd session, Prague. - Guide to Excursion 40 C Hungary.

Peccerilo, R., Taylor, S. R. (1976): Geochemistry of Eocene calc-alkaline volcanic rocks from the Kastamonu area, northern Turkey. - Contrib. Mineral. Petrol., 58, 63-81. Berlin.

Pécsi, M., Sárfalvi B. (1962): Die geographie Ungarns. - Corvina Verlag, Budapest.

Pécskay, Z., Seghedi, I., Downes, H., Prychodko, M., Mackiv, B. (2000): K-Ar dating of Neogene calc-alkaline volcanic rocks from Transcarpathian Ukraine. - Geologica Carpathica, 51, 2, Bratislava, 83-89.

Plesník, P., Babiaková, Z., Bašovský, O., Krajčovičová, Ľ., Fusán, O., Hudák, J., Hvoţďarová, E., Korec, P., Lauko., V., Mičian, Ľ., Mládek, J., Otrubová, E., Peterka, V., Pisoň, Š., Povincová, E., Rajčáková, E., Roháč., J., Spišiak., P., Škvarček, A., Zatkalík, F., Zaťko, M., Ţudel, J. (1989): Malá slovenská vlastivěda. - Obzor, 1-400. Bratislava.

Přichystal, A. (2009): Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. - MS, monografie. PřF, MU Brno.

Rózsa, P., Elekes, Z., Szöőr, Gy., Simon, A., Simulák, J., Uzonyi, I., Kiss, Á.Z. (2003a): Phenocrysts in obsidian glasses. - J. Radioanal. Nucl. Chem., 256, 329-337.

Rózsa, P., Elekes, Z., Szöőr, Gy., Simon, A., Uzonyi, I., Kiss, Á. Z., Simulák, J. (2003b): Mapping minerals in obsidian glasses by using micro - PIXE technique. - Acta Mineralogica- Petrographica, Abstract Series 1, Szeged, 91.

Rózsa, P., Szöőr, G., Elekes, Z., Gratuze, B., Uzonyi, I., Kiss, A. Z. (2006): Comparative geochemical studies of obsidian samples from various localities. - Acta Geologica Hungarica, Vol. 49/1, 73-87.

Ryzhov, S., Stepanchuk, V., Sapozhnikov, I. (2005): Raw material provenance in the Paleolithic of Ukraine: state of problem, current approaches and first results. - Archeometriai Muhely 2005(4), 17- 25.

Shand, S. J. (1943): Eruptive Rocks. Their Genesis, Composition, Classification, and Their Relation to Ore-Deposits with a Chapter on Meteorite. New York.

Schandl, E. S., Gorton, M. P. (2002): Application of high field strength elements to discriminate tectonic settings in VMS environments. - Economic Geology 97, 629-642.

Starnini E. (1994): Typological and technological analysis of the Körös Culture stone assemblages of Méhtelek-Nádas and Tiszacsege (North East Hungary). - A preliminary report. Jósa András Múzeum Évkönyve, 101-110.

Stepanchuk, V., Ryzhov, S., Rekovets, L., Matviishina, Z. (2009): The Lower Palaeolithic of Ukraine: Current evidence. - Quaternary International XXX, 1-12.

Szepesi, J. (2008): Volcano-facies investigations on acid lava sequences, north-eastern Hungary. - MS, PhD thesis. Debreceni Egyetem, Természettudományi Doktori Tanács, Földtudományi Doktori Iskola. Debrecen.

Šalát, J., Ončáková, P. (1964): Perlity, ich výskyt, petrochémia a praktické pouţitie. - SAV, 1- 48. Bratislava.

Weaver, B., Tarney, J. (1984): Empirical approach to estimating the composition of the continental crust. - Nature, 310, 575-577. London.

Williams Thorpe, O., Warren, S. E., Nandris, J. G. (1984): The Distribution and Provenance of Archaeological Obsidian in Central and Eastern Europe. - J. Archeol. Science 11, 183-212.

Zoltán, P. (1998): A Tokaji-hegység geomorfológiai nagyformái. - Földrajzi Értesítő évf 1998/3 füzet, 379-393. Budapest. http://www.bgr.de/karten/igme5000/igme5000.htm - International Geological Map of Europe and Adjacent Areas (8.5.2010) na adrese: http://www.bgr.de/app/igme5000/igme_frames.php http://www.geology.sk - Státní geologický ústav Dionýza Štúra (20.2.2011) na adrese: http://mapserver.geology.sk:8080/gm50/mapviewer.jsf?width=688&height=339 http://www.mafi.hu - Geologická mapa Maďarska 1: 100 000 (16.10.2010) na adrese: http://www.mafi.hu/en/node/2010 http://www.maps.google.cz - Maps.google.cz (12.4.2011) na adrese: http://maps.google.cz/?ie=UTF8&ll=48.512966,23.093262&spn=1.073456,3.510132&t=p&z=8 &brcurrent=5,0,1

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I: Výřezy z geologických map PŘÍLOHA II: Fotodokumentace PŘÍLOHA III: Vstupní data a výsledky z mikrosondových analýz PŘÍLOHA IV: Vstupní data a výsledky geochemických analýz PŘÍLOHA V: Publikovaná geochemická data PŘÍLOHA VI: Výsledky laserové ablace

PŘÍLOHA I : Výřezy z geologických map

Obr.8 Výřez z geologické mapy Evropy 1:5 000 000 s vyznačenými výskyty vulkanických skel (http://www.bgr.de/karten/igme5000/igme5000.htm), upraveno podle přichystala (2009).

Přírodní výskyty vulkanických skel ve východní části střední Evropy: 1. - Viničky, Malá a Velká Bara, Streda nad Bodrogom, 2. - Erdőbénye - Ligetmajor, Erdőbénye - Aranyospatak, Tolcsva, 3. - Beregovská pahorkatina, 4. - okolí Chustu, 5. - Gercovce Fedelešovce, 6. - Hliník nad Hronom, 7. - Gyöngyössolymos - Kishegy. Převzato z práce Přichystala (2009).

Obr.6. Výřez z geologické mapy Maďarska 1:100 000, list 76, 77 (http://www.mafi.hu), upravila E. Švecová.

PŘÍLOHA II: Fotodokumentace

Obr.11. Obsidián s okolním perlitem.

Obr. 12. Obsidián s perlitem v tufech.

Obr.17. Lokalita Zemplín.

Obr.20. Biotit s laločnatým okrajem, PPL, Viničky. Obr.21. Hypautomorfní plagioklas, PPl, Viničky.

Obr. 27. Xenolit ortopyroxenu s plagioklasem, PPL, Obr. 28. Biotit, PPL, Olaszliszka. Olaszliszka.

Obr. 34. Hypautomorfní plagioklas s K-ţivcem, Obr. 35. Biotit, PPL, Erdőbénye. ortopyroxenem a magnetitem, XPL, Erdőbénye.

Obr. 42. Hypautomorfní plagioklas, PPL, Mád. Obr. 43. Hypautomorfní plagioklas, XPL, Mád.

Obr. 50. Hypautomorfní plagioklasy s okolním Obr. 51. Biotit základní hmotě, PPL, Rokosovo. tmavším sklem, PPL, Rokosovo.

Obr. 56. Perlit z lokality Szabova skála. Obr. 57. Hypautomorfní vyrostlice plagioklasu, PPL, perlit - Szabova skála.

Obr. 58. Tabulkovitá vyrostlice biotitu, PPL, Obr. 59. Tabulkovitá vyrostlice biotitu, XPL, perlit - Szabova skála. perlit - Szabova skála.

Obr. 60. Obsidián z lokality Cejkov. Obr. 61. Biotit s hypautomorfním plagioklasem, PPL, Cejkov.

Obr. 62. Hypautomorfní plagioklas, PPL, Cejkov. Obr. 63. Hypautomorfní plagioklas, XPL, Cejkov.

Obr. 64. Obsidián z lokality Kašov. Obr. 65. Biotit, PPL, Kašov.

Obr. 66. Mikrostruktura s nevýraznou Obr. 67. Mikrostruktura s nevýraznou fluidální stavbou, PPL, Kašov. fluidální stavbou, XPL, Kašov.

Obr. 68. Obsidián z lokality Viničky - Babský Obr. 69. Biotit s mikrolity magnetitu, PPL, potok. Viničky - Babský potok.

Obr. 70. Vyrostlice plagioklasu, PPL, Obr. 71. Vyrostlice plagioklasu, XPL, Viničky - Babský potok. Viničky - Babský potok.

Obr. 72. Obsidián z lokality Zemplín. Obr. 73. Hypautomorfní plagioklas, PPL, Zemplín.

Obr. 74. Mikrostruktura s nevýraznou fluidální Obr. 75. Mikrostruktura s nevýraznou fluidální stavbou, PPL, Zemplín. mavbou, XPL, Zemplín.

Obr. 76. Hypautomorfní plagioklas v artefaktu Obr. 77. Plagioklas, klinopyroxen, Ti magnetit v z Holásek (označeny Holásky 1), foto BSE. artefaktu z Holásek (označeny Holásky 2), foto BSE.

Obr. 78. Hypautomorfní plagioklas v artefaktu Obr. 79. Plagioklas, biotit a magnetit ve skle ze Střelic, foto BSE. artefaktu z Uherského Brodu, foto BSE.

PŘÍLOHA III: Vstupní data a výsledky z mikrosondových analýz

analýza lokalita Na2O SiO2 Al2O3 BaO P2O5 K2O CaO FeO SrO

37 / 1 Viničky 15/10 8.281 64.388 21.423 0.107 0.003 1.645 3.690 0.184 0.132

38 / 1 Viničky 15/10 8.080 66.161 20.583 0.138 0.000 1.604 3.234 0.213 0.122

44 / 1 Viničky 15/10 7.107 59.528 25.867 0.000 0.010 0.536 7.753 0.083 0.136

45 / 1 Viničky 15/10 6.903 65.331 21.551 0.026 0.012 0.899 5.049 0.211 0.163

46 / 1 Viničky 15/10 3.756 74.962 14.656 0.192 0.023 6.405 0.806 0.064 0.049

47 / 1 Viničky 15/10 4.740 80.957 12.131 0.000 0.014 1.088 1.695 0.104 0.038

49 / 1 Viničky 15/10 3.230 49.412 31.524 0.000 0.013 0.130 15.058 0.592 0.079 50 / 1 Viničky 15/10 7.631 64.412 22.133 0.067 0.021 1.248 4.518 0.212 0.096

Tab. 1. Analýzy ţivců obsidiánu (hm. %) z lokality Viničky.

analýza Ca Na K Ba Sr Fe Al Si P sum.kat sum.alk An Ab Or 37 / 1 . 0.176 0.714 0.093 0.002 0.003 0.007 1.122 2.862 0.000 4.979 0.983 17.9 72.6 9.5 38 / 1 . 0.153 0.691 0.090 0.002 0.003 0.008 1.070 2.919 0.000 4.936 0.934 16.4 74.0 9.6 44 / 1 . 0.368 0.611 0.030 0.000 0.003 0.003 1.351 2.638 0.000 5.004 1.009 36.5 60.6 3.0 45 / 1 . 0.238 0.589 0.050 0.000 0.004 0.008 1.118 2.876 0.000 4.883 0.877 27.1 67.2 5.7 46 / 1 . 0.037 0.316 0.354 0.003 0.001 0.002 0.748 3.248 0.001 4.710 0.707 5.2 44.7 50.1 47 / 1 . 0.076 0.386 0.058 0.000 0.001 0.004 0.600 3.398 0.000 4.523 0.520 14.6 74.2 11.2 49 / 1 . 0.740 0.287 0.008 0.000 0.002 0.023 1.704 2.266 0.001 5.031 1.035 71.5 27.7 0.8 50 / 1 . 0.214 0.653 0.070 0.001 0.002 0.008 1.151 2.842 0.001 4.942 0.937 22.8 69.7 7.5

Tab. 2. Analýzy ţivců obsidánu z lokality Viničky (přepočet na základ 8O).

analýza lokalita Na2O SiO2 Al2O3 BaO P2O5 K2O CaO FeO SrO

3 / 1 . Erdőbénye 7.060 58.902 24.842 0.032 0.054 0.609 6.708 0.435 0.121

4 / 1 . Erdőbénye 8.078 61.259 23.357 0.034 0.027 0.674 5.448 0.205 0.100

7 / 1 . Erdőbénye 8.084 61.600 22.336 0.174 0.017 0.790 4.663 0.166 0.092

9 / 1 . Erdőbéney 8.237 61.227 23.171 0.093 0.011 0.958 4.999 0.129 0.113

16 / 1 . Erdőbénye 7.882 62.308 22.550 0.159 0.010 0.733 4.633 0.194 0.114

Tab. 3. Analýza ţivců obsidiánu (hm. %) z lokality Erdőbénye.

67 analýza Ca Na K Ba Sr Fe Al Si P sum.kat sum.alk An Ab Or

3 / 1 . 0.325 0.620 0.035 0.001 0.003 0.016 1.326 2.667 0.002 4.995 0.980 33.2 63.3 3.6

4 / 1 . 0.262 0.703 0.039 0.001 0.003 0.008 1.236 2.750 0.001 5.003 1.004 26.1 70.0 3.9

7 / 1 . 0.227 0.711 0.046 0.003 0.002 0.006 1.194 2.795 0.001 4.985 0.984 23.1 72.3 4.7

9 / 1 . 0.241 0.719 0.055 0.002 0.003 0.005 1.230 2.758 0.000 5.013 1.015 23.7 70.8 5.4

16 / 1 . 0.223 0.687 0.042 0.003 0.003 0.007 1.195 2.802 0.000 4.962 0.952 23.4 72.2 4.4

Tab. 4. Analýzy ţivců obsidiánu z lokality Erdőbénye (přepočet na na 8O).

analýza lokalita Na2O SiO2 Al2O3 BaO P2O5 K2O CaO FeO SrO

21 / 1 . Olaszliszka 4.875 53.812 28.584 0.000 0.005 0.329 11.450 0.388 0.122

25 / 1 . Olaszliszka 6.834 60.729 24.720 0.108 0.000 0.862 6.773 0.208 0.119

26 / 1 . Olaszliszka 7.103 58.574 26.445 0.000 0.030 0.414 8.135 0.180 0.124

27 / 1 . Olaszliszka 6.919 59.180 26.155 0.028 0.007 0.393 8.111 0.140 0.169

28 / 1 . Olaszliszka 6.672 62.829 23.505 0.040 0.029 0.955 6.021 0.254 0.138

30 / 1 . Olaszliszka 7.427 62.926 23.018 0.093 0.000 1.199 4.960 0.168 0.117

Tab. 5. Analýzy ţivců obsidiánu (hm. %) z lokality Olaszliszka.

analýza Ca Na K Ba Sr Fe Al Si P O sum.kat sum.alk An Ab Or 21 / 1 . 0.558 0.430 0.019 0.000 0.003 0.015 1.533 2.449 0.000 8 5.007 1.007 55.4 42.7 1.9 25 / 1 . 0.323 0.589 0.049 0.002 0.003 0.008 1.296 2.701 0.000 8 4.971 0.961 33.6 61.3 5.1 26 / 1 . 0.387 0.612 0.023 0.000 0.003 0.007 1.385 2.603 0.001 8 5.021 1.022 37.9 59.9 2.3 27 / 1 . 0.385 0.595 0.022 0.000 0.004 0.005 1.366 2.623 0.000 8 5.000 1.002 38.4 59.4 2.2 28 / 1 . 0.285 0.571 0.054 0.001 0.004 0.009 1.224 2.775 0.001 8 4.924 0.910 31.3 62.7 5.9 30 / 1 . 0.236 0.640 0.068 0.002 0.003 0.006 1.205 2.796 0.000 8 4.956 0.944 25.0 67.8 7.2

Tab. 6. Analýzy ţivců obsidiánu z lokality Olaszliszka (přepočet na 8O).

analýza Na2O SiO2 Al2O3 SrO BaO P2O5 Cl K2O CaO FeO PbO suma lokalita 5 / 1 . 7.004 60.044 24.902 0.126 0.059 0.002 0.007 0.865 7.266 0.232 0.056 100.562 MAD 6 / 1 . 7.533 62.681 23.250 0.110 0.138 0.014 0.013 1.301 5.737 0.275 0.025 101.077 MAD 7 / 1 . 7.294 60.950 24.719 0.118 0.052 0.020 0.000 0.797 6.952 0.216 0.000 101.118 MAD

Tab. 7. Analýzy ţivců v hm. % z lokality Mád.

analýza Ca Na K Ba Sr Cl Fe Al Si P O sum.kat sum.alk 5 / 1 . 0.347 0.605 0.049 0.001 0.003 0.001 0.009 1.308 2.676 0.000 8 4.999 1.001 6 / 1 . 0.272 0.645 0.073 0.002 0.003 0.001 0.010 1.210 2.769 0.001 8 4.986 0.990 7 / 1 . 0.329 0.625 0.045 0.001 0.003 0.000 0.008 1.288 2.695 0.001 8 4.995 0.999

analýza An Ab Or PbO 5 / 1 . 34.7 60.4 4.9 0.056 6 / 1 . 27.5 65.2 7.4 0.025 7 / 1 . 32.9 62.6 4.5 0.000

Tab. 8. Analýzy ţivců obsidiánu z lokality Mád (přepočet na 8O).

analýza Na2O SiO2 Al2O3 SrO BaO P2O5 Cl K2O CaO FeO PbO suma lokalita

17 / 1 . 5.463 55.821 27.985 0.107 0.002 0.014 0.017 0.361 10.786 0.199 0.000 100.754 Rokosovo

18 / 1 . 3.769 52.190 30.369 0.084 0.000 0.024 0.008 0.190 13.998 0.272 0.022 100.926 Rokosovo

20 / 1 . 5.145 55.153 28.609 0.049 0.011 0.000 0.008 0.278 11.851 0.321 0.004 101.431 Rokosovo

23 / 1 . 2.364 48.244 32.836 0.108 0.000 0.014 0.000 0.079 16.417 0.377 0.068 100.509 Rokosovo

24 / 1 . 5.348 55.033 28.031 0.090 0.000 0.000 0.001 0.267 11.194 0.286 0.000 100.250 Rokosovo

25 / 1 . 6.494 58.592 25.942 0.091 0.034 0.010 0.000 0.399 8.933 0.374 0.000 100.869 Rokosovo

Tab. 9. Analýzy ţivců obsidiánu (hm. %) z lokality Rokosovo.

analýza Ca Na K Ba Sr Cl Fe Al Si P sum.kat sum.alk 17 / 1 . 0.518 0.475 0.021 0.000 0.003 0.001 0.007 1.479 2.502 0.001 5.007 1.014 18 / 1 . 0.677 0.330 0.011 0.000 0.002 0.001 0.010 1.616 2.357 0.001 5.005 1.018 20 / 1 . 0.567 0.446 0.016 0.000 0.001 0.001 0.012 1.507 2.464 0.000 5.014 1.029 23 / 1 . 0.805 0.210 0.005 0.000 0.003 0.000 0.014 1.770 2.207 0.001 5.015 1.020 24 / 1 . 0.541 0.468 0.015 0.000 0.002 0.000 0.011 1.491 2.484 0.000 5.012 1.024 25 / 1 . 0.426 0.561 0.023 0.001 0.002 0.000 0.014 1.362 2.610 0.000 4.999 1.010

analýza An Ab Or PbO

17 / 1 . 51.1 46.8 2.1 0.000 18 / 1 . 66.5 32.4 1.1 0.022 20 / 1 . 55.1 43.3 1.6 0.004 23 / 1 . 78.9 20.6 0.5 0.068

24 / 1 . 52.8 45.7 1.5 0.000

25 / 1 . 42.2 55.5 2.3 0.000

Tab. 10. Analýzy ţivců obsidiánu z lokality Rokosovo (přepočet na 8O).

Viničky Erdőbénye Erdőbénye Erdőbénye Olaszliszka Mád Mád Mád 52/1 11/1 14/1 15/1 22/1 1/1 11/1 13/1

Na2O 0,769 0,156 0,086 1,008 0,451 0,065 0,094 0,013

SiO2 52,121 46,786 47,785 53,250 49,385 50,328 50,833 50,534

Al2O3 5,453 1,159 0,507 3,285 0,794 0,716 0,697 0,283

MgO 15,497 8,675 8,311 6,955 12,516 13,248 13,298 12,902

CaO 1,669 0,177 3,030 3,172 2,085 2,120 3,254 1,015

K2O 1,560 0,033 0,100 0,864 0,056 0,075 0,093 0,006

Cr2O3 0,025 0,000 0,006 0,032 0,004 0,034 0,031 0,000

BaO 0,065 0,000 0,012 0,022 0,004 0 0 0

TiO2 0,782 0,067 0,074 0,092 0,116 0,167 0,153 0,070

FeO 21,961 38,377 36,694 29,345 32,223 31,479 31,049 34,633

MnO 0,648 2,562 1,613 1,319 1,171 1,039 1,039 0,953

NiO 0,000 0,000 0,014 0,000 0,042 0,047 0,030 0,005

V2O3 0,047 0,010 0,011 0,000 0,004 0,044 0,031 0,036

Cl 0,036 0,002 0,000 0,009 0,037 0,004 0,007 0,003

ZnO 0,094 0,115 0,075 0,026 0,000 0,046 0,118 0,069

P2O5 0,065 0,000 0,002 0,034 0,591 0,053 0,000 0,000

F 0,297 0,000 0,000 0,000 0,000 0 0 0

Tab. 11. Analýzy pyroxenů obsidiánů (hm. %) z jednotlivých lokalit.

skupina analýza lokality název En Wo Fs Jd Quad Ae Q J Ca Na Mn Mg K Ba Mg - Fe 11 / 1 Erdőb. ferrosilite 27.28 0.4 72.31 0.7 98.6 0.7 0.026 1.835 0.008 0.013 0.091 0.541 0.002 0.000 Mg - Fe 14 / 1 Erdőb. pigeonite 25.96 6.82 67.22 0.46 99.27 0.27 0.014 1.908 0.135 0.007 0.057 0.514 0.005 0.000 Mg - Fe 15 / 1 Erdőb. pigeonite 26.28 8.63 65.09 9.22 90.78 0 0.152 1.497 0.133 0.076 0.044 0.405 0.043 0.000 Mg - Fe 22 / 1 Olasz. ferrosilite 38.23 4.59 57.19 2.7 96.43 0.87 0.07 1.89 0.089 0.035 0.039 0.742 0.003 0.000 Mg - Fe 52 / 1 Viničky enstatite 52.73 4.1 43.17 5.71 93.36 0.93 0.112 1.574 0.067 0.056 0.020 0.861 0.074 0.001

2+ 3+ analýza Fe Zn P Cl F Fe Cr Ti V Al.M1 Al.T Si O sum.kat NiO

11 / 1 1.286 0.004 0.000 0.000 0.000 0.057 0.000 0.002 0.000 0.015 0.042 1.958 6 4.019 0.000

14 / 1 1.259 0.002 0.000 0.000 0.000 0.015 0.000 0.002 0.000 0.009 0.016 1.984 6 4.005 0.014

15 / 1 0.959 0.001 0.001 0.001 0.000 0.000 0.001 0.003 0.000 0.151 0.000 2.081 6 3.899 0.000

22 / 1 1.059 0.000 0.020 0.002 0.000 0.012 0.000 0.003 0.000 0.000 0.037 1.963 6 4.004 0.042

Tab. 12. Analýzy pyroxenů obsidiánu z jednotlivých lokalit (přepočet na 6O).

skupina analýza lokalita název En Wo Fs Jd Quad Ae Q J Ca Na Mn Mg P K

Mg - Fe 1 / 1 Mád ferrosilite 40.11 4.62 55.26 0.52 99.48 0 0.01 1.912 0.090 0.005 0.035 0.781 0.002 0.004

Mg -Fe 11 / 1 Mád pigeonite 39.53 6.95 53.52 0.72 99.28 0 0.014 1.924 0.136 0.007 0.034 0.774 0.000 0.005

Mg - Fe 13 / 1 Mád ferrosilite 38.4 2.17 59.42 0.1 99.9 0 0.002 1.947 0.043 0.001 0.032 0.760 0.000 0.000

2+ 3+ analýza Fe Zn Ba Cl F Fe Cr Ti V Al.M1 Al.T Si O sum.kat NiO

1 / 1 . 1.041 0.001 0 0 0 0 0.001 0.005 0.001 0.023 0.010 1.990 6 3.989 0.047

11 / 1 . 1.014 0.003 0 0 0 0 0.001 0.004 0.001 0.018 0.014 1.986 6 3.997 0.030

13 / 1 . 1.144 0.002 0 0 0 0 0.000 0.002 0.001 0.009 0.004 1.996 6 3.994 0.005

Tab. 13. Analýzy pyroxenů z lokality Mád (přepočet na základ 6O).

analýz Na2O SiO2 Al2O3 MgO Cr2O3 P2O5 CaO K2O TiO2 FeO 19 / 1 . 0.027 50.378 0.631 13.202 0.000 0.000 1.090 0.000 0.102 34.172 21 / 1 . 0.276 47.672 5.111 11.947 0.000 0.053 19.701 0.028 1.348 13.163 27 / 1 . 1.728 44.628 10.235 12.760 0.015 0.064 11.043 0.496 2.067 14.920 32 / 1 . 2.042 41.980 12.129 12.607 0.006 0.039 11.360 0.612 2.763 14.246 33 / 1 . 1.943 42.172 12.179 12.031 0.019 0.023 11.053 0.622 2.148 16.181 34 / 1 . 0.000 51.033 0.354 14.000 0.033 0.000 1.093 0.000 0.099 33.686

analýza MnO NiO Cl ZnO BaO F V2O3 suma lokalita 19 / 1 . 1.079 0.000 0.007 0.027 0.060 0.000 0.000 100.775 Rokosovo 21 / 1 . 0.431 0.000 0.010 0.014 0.088 0.104 0.125 100.072 Rokosovo 27 / 1 . 0.226 0.000 0.032 0.079 0.087 0.167 0.119 98.665 Rokosovo 32 / 1 . 0.198 0.001 0.030 0.000 0.000 0.145 0.168 98.327 Rokosovo 33 / 1 . 0.222 0.003 0.057 0.055 0.000 0.134 0.106 98.948 Rokosovo 34 / 1 . 1.125 0.012 0.000 0.000 0.074 0.000 0.053 101.562 Rokosovo

Tab. 14. Analýzy pyroxenů obsidiánu (hm. %) z lokality Rokosovo.

skupina analýza název En Wo Fs Jd Quad Ae Q J Ca Na Mn Mg P K Mg - Fe 19 / 1 . ferrosilite 39.1 2.32 58.58 0.19 99.79 0.02 0.004 1.943 0.046 0.002 0.036 0.775 0.000 0.000 Ca 21 / 1 . augite 35.4 41.97 22.63 1.38 97.78 0.83 0.04 1.765 0.805 0.020 0.014 0.679 0.002 0.001 Mg - Fe 34 / 1 . ferrosilite 40.76 2.31 56.93 0 100 0 0 1.949 0.046 0.000 0.037 0.812 0.000 0.000

2+ 3+ analýza Fe Zn Ba Cl F Fe Cr Ti V Al.M1 Al.T Si O sum.kat NiO

19 / 1 . 1.122 0.001 0.001 0.000 0.000 0.003 0.000 0.003 0.000 0.012 0.017 1.983 6 4.001 0.000

21 / 1 . 0.281 0.000 0.001 0.001 0.013 0.139 0.000 0.039 0.004 0.048 0.182 1.818 6 4.047 0.000

34 / 1 . 1.091 0.000 0.001 0.000 0.000 0.006 0.001 0.003 0.002 0.003 0.013 1.987 6 4.002 0.012

Tab. 15. Analýzy pyroxenů obsidiánu z lokality Rokosovo (přepočet na 6O).

71 analýza Na2O SiO2 Al2O3 MgO Cr2O3 P2O5 CaO K2O TiO2 FeO

27 / 1 . 1.728 44.628 10.235 12.760 0.015 0.064 11.043 0.496 2.067 14.920

32 / 1 . 2.042 41.980 12.129 12.607 0.006 0.039 11.360 0.612 2.763 14.246

33 / 1 . 1.943 42.172 12.179 12.031 0.019 0.023 11.053 0.622 2.148 16.181

analýza MnO NiO Cl ZnO BaO F V2O3 suma lokalita

27 / 1 . 0.226 0.000 0.032 0.079 0.087 0.167 0.119 98.665 Rokosovo

32 / 1 . 0.198 0.001 0.030 0.000 0.000 0.145 0.168 98.327 Rokosovo

33 / 1 . 0.222 0.003 0.057 0.055 0.000 0.134 0.106 98.948 Rokosovo

Tab. 16. Analýzy amfibolů obsidiánu v hm. % z lokality Rokosovo.

2+ analýza skupina název K Na Ca.A Ca.B Mg.B Mg Mn Zn P Fe Ba

27 / 1 . CALCIC edenite 0.093 0.493 0.006 1.734 0.266 2.532 0.028 0.009 0.008 1.835 0.005

32 / 1 . CALCIC pargasite 0.116 0.586 0.047 1.756 0.244 2.540 0.025 0.000 0.005 1.765 0.000

33 / 1 . CALCIC pargasite 0.118 0.559 0.094 1.662 0.338 2.321 0.028 0.006 0.003 2.006 0.000

Asite. Bsite. Csite. 3+ analýza V Cr Fe Ti Al Al.T Si O Cl F OH sum sum sum NiO 27 / 1 . 0.014 0.002 0 0.229 0.338 1.436 6.564 22 0.008 0.078 1.914 0.592 2 5 0.000 32 / 1 . 0.020 0.001 0 0.308 0.336 1.781 6.219 22 0.008 0.068 1.924 0.749 2 5 0.001 33 / 1 . 0.013 0.002 0 0.240 0.381 1.747 6.253 22 0.014 0.063 1.923 0.771 2 5 0.003

+ 3+ 2+ analýza Ca.A Ca.B Na K Ti Fe2 Fe Mg Mg/(Mg+Fe ) Si Mn2+ Mn3+ Li

27 / 1 . 0.006 1.734 0.493 0.093 0.229 1.835 0 2.798 0.6039283 6.564 0.028 0 0

32 / 1 . 0.047 1.756 0.586 0.116 0.308 1.765 0 2.784 0.6120026 6.219 0.025 0 0

33 / 1 . 0.094 1.662 0.559 0.118 0.240 2.006 0 2.659 0.5699893 6.253 0.028 0 0

Tab. 17. Analýzy amfibolů z lokality Rokosovo (přepočet na základ 23O).

analýza lokalita Na2O SiO2 Al2O3 BaO P2O5 K2O CaO FeO SrO 8 / 1 . Holásky 2 7.95 63.59 22.65 0.11 0.01 0.48 4.76 0.19 0.10 9 / 1 . Holásky 1 3.92 52.03 29.39 0.01 0.02 0.18 13.9 0.76 0.08 17 / 1 . Střelice 7.64 66.91 20.34 0.09 0.01 0.66 3.62 0.17 0.11 19 / 1 . Střelice 7.97 63.68 22.83 0.09 0.01 0.52 4.63 0.17 0.08 27 / 1 . Uh. Brod 6.34 64.39 19.35 0.02 0.00 1.5 3.71 0.19 0.17 28 / 1 . Uh.Brod 6.91 66.98 18.1 0.07 0.04 0.42 3.69 0.16 0.13 52 / 1 . Holásky 1 7.77 63.20 21.52 0.09 0.00 0.62 4.6 0.18 0.07 53 / 1 . Holásky 1 7.59 65.25 21.52 0.18 0.00 0.66 3.71 0.14 0.08 54 / 1 . Holásky 1 3.73 50.58 29.28 0.00 0.00 0.20 13.11 0.60 0.13

Tab. 18. Analýzy ţivců ( hm. %) artefaktů obsidiánů z lokalit na jiţní Moravě.

analýza Ca Na K Ba Sr Fe Al Si P O An Ab Or lokalita 8 / 1 . 0.226 0.683 0.027 0.002 0.003 0.007 1.182 2.817 0.000 8 24.1 73.0 2.9 Holásky2 9 / 1 . 0.642 0.348 0.011 0.000 0.002 0.029 1.586 2.383 0.001 8 64.1 34.8 1.1 Holásky2 17 / 1 . 0.171 0.652 0.037 0.002 0.003 0.006 1.055 2.945 0.000 8 19.9 75.8 4.3 Strřelice 19 / 1 . 0.219 0.683 0.029 0.002 0.002 0.006 1.189 2.815 0.000 8 23.5 73.4 3.1 Střelice 27 / 1 . 0.183 0.565 0.062 0.000 0.005 0.007 1.048 2.960 0.000 8 22.6 69.8 7.7 Uh.Brod 28 / 1 . 0.179 0.605 0.024 0.001 0.003 0.006 0.959 3.027 0.002 8 22.2 74.9 3.0 Uh.Brod 52 / 1 . 0.197 0.681 0.036 0.002 0.002 0.007 1.147 2.857 0.000 8 21.6 74.5 3.9 Holásky1 53 / 1 . 0.176 0.652 0.037 0.003 0.002 0.005 1.124 2.891 0.000 8 20.3 75.4 4.3 Holásky1 54 / 1 . 0.656 0.338 0.012 0.000 0.004 0.023 1.612 2.362 0.000 8 65.2 33.6 1.2 Holásky1

Tab. 19. Analýzy ţivců artefaktů obsidiánů z archeologických lokalit na jiţní Moravě (přepočet na 8O).

analýza SiO2 Al2O3 MgO CaO BaO TiO2 FeO MnO NiO ZnO P2O5

6/1 36,59 0,05 32,78 0,15 0,01 0,04 29,1 0,56 0,01 0,04 0,25

Tab. 20. Analýza olivínu obsidiánového artefaktu v hm. % z lokality označené jako Holásky2.

analýza Si Al Mg Ca Ba Ti Fe Mn Ni Zn P 6/1 0,98 0 1,33 0,004 0,000 0,001 0,66 0,0129 0,000 0,000 0,003 forsterit

Tab. 21. Analýzy olivínu obsidiánového artefaktu z lokality označené jako Holásky 2 (přepočet na základ 4O).

lokalita MgO SiO2 Al2O3 FeO MnO WO3 V2O3 TiO2 Nb2O5 CaO Sc2O3

14/1 Mád 1,459 0,011 0,043 44,761 0,731 0,063 0,425 51,686 0,144 0,073 0,012

16/1 Rokosovo 1,308 0,007 0,112 46,611 0,719 0,105 0,172 48,832 0,032 0,046 0,026

26/1 Rokosovo 1,144 0,085 0,088 47,747 0,802 0,032 0,222 49,033 0,045 0,072 0

Tab. 22. Analýzy ilmenitu obsidiánů v hm. % z jednotlivých lokalit.

lokalita Mg Si Al Fe Mn W V Ti Nb Ca Sc

14/1 Mád 0,054 0,000 0,001 0,939 0,015 0,000 0,008 0,975 0,002 0,002 0,000

16/1 Rokosovo 0,049 0,000 0,003 0,991 0,015 0,001 0,003 0,934 0,000 0,001 0,000

26/1 Rokosovo 0,042 0,002 0,003 1,002 0,017 0,000 0,004 0,926 0,000 0,002 0

Tab. 23. Analýza ilmenitu obsidiánů z jednotlivých lokalit (přepočet na základ 3O).

Viničky Erdőbénye Erdőbénye Erdőbénye Olaszliszka Mád Uh.Brod 56 / 1 . 12 / 1 . 45 / 1 . 53 / 1 . 54 / 1 . 12 / 1 . 12 / 1 . SiO2 38,89 34,41 34,40 33,83 35,47 35,99 34,84 TiO2 1,72 4,83 4,49 4,28 5,23 3,00 1,17 Al2O3 14,27 13,60 13,18 13,71 13,72 18,46 13,73 FeO 24,65 28,93 28,85 29,47 25,01 20,60 28,19 MnO 0,23 0,28 0,28 0,14 0,14 0,13 0,24 MgO 8,10 5,38 5,58 5,25 7,88 10,22 7,85 CaO 0,04 0,00 0,00 0,05 0,00 0,00 0,01 Na2O 0,52 0,59 0,43 0,50 0,58 0,81 0,59 K2O 8,26 8,53 8,64 8,10 8,74 8,59 7,83 BaO 0,18 0,09 0,18 ZnO 0,11 0,11 0,11 F 1,01 0,37 0,40 1,74 0,92 0,34 1,91 Cl 0,23 0,36 0,31 0,30 0,36 0,12 0,19 Cr2O3 0 0,00 0,007 0,006 0,038 0,07 0,01 NiO 0,016 0,05 0,026 0,027 0 0,00 0,00 Li2O* 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 H2O* 3,40 3,52 3,48 2,82 3,34 3,85 2,78 O=F,Cl 0,48 0,23 0,24 0,80 0,47 0,17 0,85

Si 5,929 5,455 5,503 5,446 5,495 5,344 5,597 Al iv 2,071 2,541 2,486 2,554 2,505 2,656 2,403 Al vi 0,494 0,000 0,000 0,048 0,000 0,575 0,198 Ti 0,197 0,576 0,541 0,518 0,609 0,335 0,141 Cr 0,000 0,000 0,001 0,001 0,005 0,009 0,001 Fe 3,143 3,835 3,860 3,967 3,241 2,559 3,788 Mn 0,029 0,038 0,038 0,019 0,018 0,016 0,033 Mg 1,841 1,272 1,332 1,260 1,819 2,262 1,880 Zn 0,000 0,012 0,000 0,000 0,000 0,012 0,012 Sn 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Ga 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Ni 0,002 0,006 0,003 0,003 0,000 0,000 0,000 Cu 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Li* 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Ca 0,006 0,001 0,000 0,009 0,000 0,000 0,002 Na 0,153 0,181 0,132 0,156 0,173 0,232 0,184 K 1,607 1,724 1,764 1,663 1,727 1,627 1,605 Sr 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Ba 0,000 0,011 0,000 0,000 0,000 0,005 0,011 Rb 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Cs 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 OH* 3,456 3,720 3,715 3,034 3,456 3,811 2,978 F 0,485 0,184 0,202 0,885 0,451 0,159 0,971 Cl 0,059 0,096 0,083 0,081 0,093 0,029 0,052 Fe/Fe+Mg 0,631 0,751 0,744 0,759 0,640 0,531 0,668

Tab. 24. Analýzy slíd obsidiánů v hm. % a výsledky přepočtu slíd.

lokalita SiO2 ZrO2 HfO2 Y2O3 P2O5 CaO ThO2 UO2

36/1 Viničky 31,714 63,324 1,132 0,618 0,29 0,005 0,587 1,236

19/1 Erdőbénye 31,01 62,367 0,904 0,926 0,16 0,014 0,228 0,198

33/1 Olaszliszka 31,217 60,149 0,966 1,543 0,438 0,037 2,17 1,23 15/1 Mád 33,277 66,878 1,067 0,022 0,042 0,003 0,008 0,007 22/1 Rokosovo 31,981 61,557 1,164 1,025 0,259 0,06 1,767 1,466 15/1 Střelice 31,94 64,38 1,16 0,73 0,21 0,01 0,13 0,18

FeO MnO Bi2O3 Sc2O3 WO3 Yb2O3

36/1 Viničky 0,041 0 0 0,061 0,143 0,222

19/1 Erdőbénye 0,038 0,023 0,096 0,059 0,223 0,134

33/1 Olaszliszka 0,022 0,007 0,003 0,084 0,091 0,307

15/1 Mád 0,295 0 0,033 0,01 0 0

22/1 Rokosovo 0,873 0,012 0 0,067 0,207 0,204

15/1 Střelice 0,05 0 0 0,04 0,06 0,22

Tab. 25. Analýzy zirkonu obsidiánů v hm. % z jednotlivých lokalit.

lokalita Si Zr Hf Y P Ca Th U 36/1 Viničky 0,98 0,97 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 19/1 Erdőbénye 0,98 0,98 0,01 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 33/1 Olaszliszka 0,99 0,94 0,01 0,01 0,00 0,00 0,01 0,01 15/1 Mád 0,99 0,99 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 22/1 Rokosovo 0,99 0,94 0,01 0,01 0,00 0,00 0,01 0,01 15/1 Střelice 0,98 0,98 0,01 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00

Fe Mn Bi Sc W Yb suma

36/1 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,97

19/1 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,98

33/1 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,97

15/1 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2

22/1 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,99

15/1 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,98

Tab. 26. Analýzy zirkonu obsidiánů z jednotlivých lokalit (přepočet na základ 4O).

PŘÍLOHA IV: Vstupní data a výsledky geochemických analýz

SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Kašov 76,6 12,91 1,02 0,06 0,81 3,47 4,54 0,04 0,03 0,05 Cejkov 76,42 12,9 1,04 0,06 0,81 3,4 4,82 0,04 0,02 0,05 Viničky - Babský p. 76,5 12,91 1,06 0,06 0,8 3,5 4,68 0,04 0,03 0,05 Hraň 76,27 13,08 1,05 0,05 0,83 3,46 4,61 0,05 0,02 0,05 Zemplín 76,92 12,81 1,04 0,06 0,84 3,43 4,64 0,04 0,03 0,05 Szabova skála 71,64 13,15 1,72 0,32 1,39 2,8 5,34 0,21 0,05 0,04 Olaszliszka 74,72 13,26 1,61 0,11 1,06 3,65 4,76 0,1 0,02 0,04 Erdőbénye 75,03 13,09 1,5 0,09 1,02 3,69 4,72 0,09 0,02 0,04 Mád 73,56 13,54 1,9 0,18 1,2 3,56 4,83 0,16 0,03 0,04 Rokosovo 71,19 14,56 2,9 0,37 2,35 3,73 3,79 0,23 0,06 0,07 Viničky 75,89 13,22 0,98 0,07 0,82 0,05 0,05 prvek Sc Ba Be Co Cs Ga Hf Nb Rb Sn Sr Ta Th U Kašov 3 447 3 0,9 11 14,2 3,3 9,7 192,2 8 60,3 1,7 16,2 10 Cejkov 4 437 4 0,4 10,7 14,4 2,6 9,4 191,3 8 61,5 1,6 15,9 10,4 Viničky - Babský p. 3 416 4 0,4 11,2 14,3 3 9,5 195,5 8 62,6 1,7 17,1 10,2 Hraň 3 448 3 0,5 10,6 14,2 2,4 9,8 189,4 8 61,3 1,5 16 10,2 Zemplín 3 426 4 0,2 10,1 13,7 2,3 9,1 177 7 60,5 1,4 15,8 9,1 Szabova skála 2 690 2 2 26,7 13,6 4,2 22,3 188 3 142,2 1,8 23,8 6,7 Olaszliszka 4 632 3 0,6 8,3 16,3 4,1 12,3 189,2 5 72,4 1,1 22,2 5,4 Erdőbénye 4 630 3 0,5 8,5 16,7 4,4 13 191,5 5 74,3 1,1 22,6 5,7 Mád 4 599 3 2,4 8,6 16,1 4,6 11,2 197,5 6 80,6 1 21,1 5,6 Rokosovo 4 691 2 2,2 7,8 15,7 5,2 11,8 144,1 3 199 1 15,6 5 Viničky 478 2,8 9,7 191,1 72,9 1,5 17 9,9 prvek V W Zr Y La Ce Pr Nd Sm Eu Gd Tb Dy Kašov <8 3,2 92 29,7 24,8 50,4 5,64 20,2 4,23 0,3 3,94 0,76 4,82 Cejkov <8 2,9 61,3 30,1 24,8 52,7 5,72 19,7 4,15 0,33 4,03 0,78 4,86 Viničky - B.p. <8 3,1 64,9 29,7 25,1 51,4 5,75 20,3 4,18 0,31 3,94 0,77 4,84 Hraň <8 3,2 60,2 29,3 24,6 50,2 5,61 20,2 4,05 0,31 3,89 0,77 4,7 Zemplín <8 2,8 59,8 27,2 23,5 49,5 5,31 18,4 3,39 0,3 3,6 0,6 3,99 Szabova skála 13 2,7 159,7 15,4 36,7 66,2 6,41 20,9 2,98 0,54 2,35 0,38 2,45

Olaszliszka <8 2,1 131,3 27,9 33,5 68,6 7,32 25,9 4,55 0,48 4,33 0,72 4,58

Erdőbénye <8 2,2 132 28,1 32,6 67,1 7,38 26,1 4,67 0,46 4,37 0,71 4,62 Mád <8 2,5 162,7 29,4 34,6 70,3 7,68 28,2 4,78 0,46 4,46 0,74 4,91 Rokosovo 14 2,1 193,1 21,4 27,4 55,1 5,84 20 3,46 0,79 3,07 0,52 3,36 Viničky <5 71,2 33,7 25,8 49,1 6,05 21,5 4,27 0,37 4,07 0,81 4,58 prvek Ho Er Tm Yb Lu Kašov 1,02 2,97 0,47 3,16 0,48 Cejkov 0,99 2,93 0,47 3,1 0,47 Viničky - B.p. 0,99 3,01 0,47 3,12 0,46 Hraň - léčebný 1 2,98 0,47 3,15 0,48 ústav Zemplín 0,87 2,63 0,37 2,68 0,41 Szabova skála, 0,5 1,5 0,21 1,67 0,26 perlit Olaszliszka 0,91 2,74 0,38 2,82 0,44 Erdőbénye 0,95 2,81 0,4 2,87 0,43 Mád 0,99 2,93 0,4 2,92 0,45 Rokosovo 0,72 2,14 0,3 2,32 0,36 Tab. 1. Geochemická analýza obsidiánů (oxidy v hm. %, prvky v Viničky 0,89 2,99 0,43 2,96 0,45 ppm) z jednotlivých lokalit a perlitu (Szabova skála).

PŘÍLOHA V: Publikovaná geochemická data wt % 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

SiO2 74,15 74,60 74,93 72,98 75,16 74,24 75,78 76,36 TiO2 0,09 0,09 0,09 0,20 0,09 0,20 0,07 0,06 Al2O3 14,83 14,02 13,76 15,03 13,92 13,16 12,85 13,22 Fe2O3 1,39 1,29 1,39 1,79 1,39 1,78 1,20 1,19 MnO 0,04 0,04 0,04 0,04 0,04 0,03 0,02 0,04 MgO 0,07 0,06 0,07 0,16 0,07 0,13 0,03 0,06 CaO 1,36 1,24 1,24 1,43 0,99 1,26 0,67 0,95 Na2O 3,58 3,68 3,46 3,58 3,58 3,76 3,38 3,48 K2O 4,08 4,38 4,26 4,28 4,08 4,65 5,28 4,08 P2O5 0,05 0,07 0,04 0,05 0,04 0,04 0,08 0,04 H2O - 0,17 0,25 0,25 0,22 0,40 0,28 0,00 0,15 H2O + 0,00 0,13 0,33 0,06 0,12 0,35 0,56 0,29

Tab. 1 Obsahy hlavních oxidů v % obsidiánových vzorků určené La – ICP – MS Rózsa et al. (2006). 1. - Tolcsva, pohoří Tér (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko); 2. - Tolcsva (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko); 3. - Tolcsva, příkop Ciróka (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko); 4. - Erdőbénye (Tokajsko- zemplínské vrchy, Maďarsko); 5. - Sima (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko); 6. - Mád (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko; 7. - Tokaj - Lebuj (Tokajsko-zemplínské vrch, Maďarsko); 8. - Viničky (Zemplínské vrchy, Slovensko).

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Li 70 67 65 64 62 61 ND 72 B 60 54 56 69 55 62 ND 42 V 1,6 1,5 1,5 7,9 1,7 7,4 0,8 0,9 Cu 23,3 0,9 2,1 1,5 2,8 3,8 ND 1,0 Zn 52 43 48 41 48 43 48 27 As 7,5 6,7 7,3 10 6,7 9,5 ND 6,1 Rb 221 201 201 237 182 215 223 179 Sr 75 68 64 78 56 64 12 55 Y 34 28 27 32 25 23 26 20 Zr 138 135 114 179 103 137 86 52 Nb 19 16 17 15 15 13 11 11 Sb 0,4 0,5 1,8 0,6 0,3 0,7 ND 0,3 Cs 9,9 8,8 9,2 10,4 7,6 9,2 10,0 9,6 Ba 729 638 635 649 533 522 109 407 La 41 39 38 39 30 35 38 24 Ce 80,6 72,8 72,8 86,2 65,2 71,5 69,0 49,1 Pr 9,4 8,4 7,9 9,8 6,8 7,9 7,5 6,1 Nd 34,6 29,3 29,0 35,3 25,4 24,7 27,0 19,2 Sm 7,2 6,1 5,6 7,6 5,6 5,7 5,6 3,5 Eu 0,8 0,5 0,8 0,9 0,6 0,7 0,2 0,1 Gd 11,6 7,3 7,0 10,7 6,0 6,5 4,9 4,6 Tb 1,1 0,9 0,8 1,2 0,7 0,8 0,8 0,7

Dy 7,1 5,6 5,4 6,7 4,5 4,9 4,3 3,7 Ho 1,3 0,9 0,9 1,3 1,0 1,0 0,9 1,0 Er 4,4 3,6 3,2 4,0 2,7 3,2 2,6 1,8 Tm 0,6 0,5 0,4 0,5 0,3 0,4 0,4 0,4 Yb 3,7 2,9 3,3 4,2 3,0 2,9 2,7 2,2 Lu 0,7 0,6 0,5 0,7 0,5 0,5 0,4 ND Hf 5,3 5,4 4,2 5,6 3,4 5,0 3,4 1,4 Ta 1,9 1,3 1,3 1,4 1,5 1,2 1,0 1,7 Pb 36,4 29,4 2,8 35,8 34,2 22,0 33,0 29,3 Th 32,4 26,0 25,4 29,6 24,4 22,8 ND 16,0 U 7,1 5,9 6,0 7,4 5,4 5,7 5,2 8,5

Tab. 2 – Stopové prvky a vzácné zeminy (ppm) ve vzorcích obsidiánu určené La - ICP - MS Rózsa et al. (2006). 1. - Tolcsva, pohoří Tér (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko); 2. - Tolcsva (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko); 3. - Tolcsva, příkop Ciróka (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko); 4. - Erdőbénye (Tokajsko- zemplínské vrchy, Maďarsko); 5. - Sima (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko); 6. - Mád (Tokajsko-zemplínské vrchy, Maďarsko; 7. - Tokaj - Lebuj (Tokajsko-zemplínské vrch, Maďarsko); 8. - Viničky (Zemplínské vrchy, Slovensko).

oxidy SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O P2O5 MnO Viničky 74,59 13,44 0,58 0,34 1,42 3,15 3,95 0,17 0,03

Tab. 3. Zastoupení oxidů (v hm. %) v obsidiánu z Viniček podle Šaláta, Ončákové (1964). prvek Rb Cs Ba Se Co Hf Ta La Ce Sm Eu Tb Yb Th U Karpaty1 203 12,5 542 3,43 0,28 2,8 1,48 27,7 60 3,53 0,38 0,7 3,2 17,4 9,26 archeol.vzorky Karpaty1 171 10,7 529 3,61 0,44 2,67 1,15 29,1 68,7 2,88 0,44 0,92 2,5 17,6 7,97 geol.zdroje Karpaty2a 219 10,7 621 4,5 0,53 4,99 1,23 39,8 79,7 4,98 0,57 0,73 3,17 24,5 5,21 archeol.vzorky Karpaty2a 225 10,7 559 4,55 0,55 4,8 1,03 39,3 85,7 4,98 0,54 0,77 2,89 25,3 5,22 geol.zdroje Karpaty2b 209 10,6 672 5,11 1,45 5,46 0,89 44,3 85,9 5,76 0,63 0,72 3,34 25,7 6,21 archeol.vzorky Karpaty2b 223 11,1 462 5,36 1,46 5,29 1,04 45,6 88 5,58 0,62 0,76 3,09 26,3 4,7 geol.zdroje

Tab. 4. Stopové prvky a prvky vzácných zemin (v ppm) v obsidiánech ze Západních Karpat podle Williams-Thorpe et al. (1984).

PŘÍLOHA VI: Výsledky laserové ablace

ppm Li7 Be9 Na23 Mg26 Al27 Si28 P31 K39 Ca43 Sc45

Holásky 2 56,85 4,09 19996,59 346,93 65964,71 309692,1 28,35 17568,66 4619,75 7,79 Holásky 1 58,72 4,71 21308,53 263,41 65329,41 292254,54 27,10 15763,95 4183,90 7,95 Kozákov 3,32 37932,38 20088,60 90158,82 154590,33 67,22 9200,72 47332,57 7,69 tachylit Sasko 58,84 9,17 24562,36 208,04 66124 286640,70 23,86 16978,75 3931,69 6,11 smolek Uherský Brod 11285,29 359,14 64990,59 281370,68 23,85 21753,28 4294,32 7,61 Střelice 44,56 20963,30 396,28 66123,53 287556,08 25,65 14744,58 4789,32 7,38 ppm Ti47 V51 Mn55 Fe56 Zn66 Ga69 Ge74 Rb85 Sr88 Y89 Zr90 Holásky 2 208,96 0,38 323,43 6768,96 24,22 17,11 1,42 154,13 49,88 22,36 38,51 Holásky 1 189,14 0,22 329,60 5457,58 22,96 16,24 1,21 156,85 40,77 23,80 36,39 Kozákov 8816,19 173,71 1164,39 53594,75 83,35 28,23 1 56,36 1393,43 50,73 196,75 tachylit Sasko 321,08 0,51 379,20 9500,20 36,60 12,28 1,14 231,99 12,52 31,29 119,81 smolek Uherský Brod 225,43 0,70 271,77 6420,58 23,65 15,52 1,23 132,18 50,90 20,16 39,21 Střelice 251,28 0,55 295,96 6689,26 24,49 16,71 1,55 139,11 53,77 21,51 42,69 ppm Nb93 Sn118 Cs133 Ba137 La139 Ce140 Pr141 Nd146 Sm147 Eu153 Gd157

Holásky 2 7,91 17,99 9,16 372,33 18,9 39,9 3,96 15,15 3,18 0,325 3 Holásky 1 7,74 17,88 9,37 331,99 15,97 36,33 3,62 13,68 3,04 0,29 2,95 Kozákov 164,53 12,56 1 1034,77 107,55 186,92 17,53 64,53 9,63 2,81 7,72 tachylit Sasko 27,01 15,36 12,43 13,07 43,66 92,26 8,82 31,83 6,02 0,13 5,24 smolek Uherský Brod 7,44 17,97 7,52 363,56 19,32 43,24 4,17 16,02 3,38 0,32 2,97 Střelice 7,51 19,57 7,82 394,43 20,69 44,67 4,38 16,24 3,32 0,31 3,06 ppm Tb159 Dy163 Ho165 Er166 Tm169 Yb172 Lu175 Hf178 Ta181 W182 Pb204

Holásky 2 0,49 3,58 1 2,16 0,34 2,28 0,32 1,73 1 2,46 28,01 Holásky 1 0,53 3,38 1 2,32 0,36 2,31 0,33 1,57 1,32 2,41 31,97 Kozákov 1 5,15 1 2,54 0,37 2,33 0,34 3,51 8,54 2,88 15,19 tachylit Sasko 1 4,80 1 2,87 0,48 3,51 0,46 4,43 1,82 2,78 32,33 smolek Uherský Brod 0,45 3,31 0,61 2 0,34 2,06 0,29 1,55 1 2,31 34,86 Střelice 0,48 3,39 0,66 2,03 0,30 2,07 0,31 1,82 1 2 38,70 ppm Pb206 Pb207 Pb208 Th232 U238 Holásky 2 25,4 23,93 25,08 10,9 6,98 Holásky 1 25,00 23,97 24,18 10,20 7,30 Kozákov 7,62 6,91 7,22 15,59 4 tachylit Sasko 21,42 19,71 20,01 36,03 10,02 smolek Uherský Brod 24,51 22,91 21,99 11,16 5,61 Střelice 24,21 23,98 24,16 11,89 5,81

Tab. 1. Výsledky měření laserovou ablací na nábrusu (průměr z 10 naměřených hodnot na kaţdý prvek).

ppm Li7 Be9 Na23 Mg26 Al27 Si28 P31 K39 Ca43 Sc45

Holásky 2 46,96 3,06 20057,14 823,68 65975 300108,11 41,95 21446,40 5635,11 6,03 Holásky 1 59,77 4 23519,75 455,09 66124 307137,87 31,73 8191,23 5211,30 7,96 Kozákov 2,49 43604,15 26862,04 90180 187664,43 159,06 12623,38 63356,50 9,93 tachylit Sasko 81,84 6,56 28056,96 264,51 66124 291990,22 27,14 9038,48 4653,72 6,84 smolek Uherský Brod 22,27 3,55 5425,28 454,21 64991 305816,92 37,59 14802,94 5768,72 8,93 Střelice 66,68 3,32 23338,92 496,63 65912 312402,55 39,12 7643,27 5483,15 9,38 ppm Ti47 V51 Mn55 Fe56 Co59 Cu63 Zn66 Ga69 Ge74 Rb85 Holásky 2 258,79 1,55 324,42 13116,70 1,32 3 27,45 17,92 1,31 147,43 Holásky 1 249,84 2,65 339,35 5412,97 0,50 7,30 24,01 14,66 1,42 167,44 Kozákov 10513,37 217,30 1205,55 59763,05 22,14 86,26 110,36 32,37 1 64,55 tachylit Sasko 397,98 0,57 411,49 10524,41 0,32 10,13 38,22 12,87 1,42 263,63 smolek Uherský Brod 253,85 0,62 299,64 7159,69 0,27 3,91 22,78 16,00 1 154,14 Střelice 288,50 0,62 313,06 6045,45 0,22 4,84 21,95 16,57 1,34 153,86 ppm Sr88 Y89 Zr90 Nb93 Sn118 Cs133 Ba137 La139 Ce140 Pr141

Holásky 2 50,69 21,28 42,37 7,92 15,35 8,19 379,02 18,90 39,81 3,94 Holásky 1 42,88 22,66 37,51 7,90 16,10 10,00 363,72 16,87 36,26 3,81 Kozákov 1366,92 26,78 240,70 176,55 12,00 1 1022,26 114,59 202,24 19,35 tachylit Sasko 13,19 32,48 147,18 29,93 15,43 13,47 14,72 51,04 99,36 9,89 smolek Uherský Brod 59,61 20,40 43,41 7,44 15,81 7,58 403,18 20,46 42,19 4,37 Střelice 56,34 21,68 47,26 7,44 14,03 7,63 411,07 23,30 46,49 4,78 ppm Nd146 Sm147 Eu153 Gd157 Tb159 Dy163 Ho165 Er166 Tm169 Yb172

Holásky 2 13,88 2,99 0,33 3,04 0,51 3,25 0,69 2,06 0,35 2,27 Holásky 1 13,87 3,08 0,31 3,16 0,50 3,70 1 2,42 0,36 2,48 Kozákov 66,97 10,03 2,95 8,34 1 5,50 1 2,71 0,38 2,46 tachylit Sasko 34,58 6,96 0,10 6,01 1 5,51 1 3,36 0,52 3,69 smolek Uherský Brod 14,81 3,14 0,35 3,03 0,48 3,29 1 2 0,3 2 Střelice 16,61 3,52 0,40 3,47 0,53 3,46 1 2,14 0,32 2,28 ppm Lu175 Hf178 Ta181 W182 Pb204 Pb206 Pb207 Pb208 Th232 U238

Holásky 2 0,35 1,61 1,19 2,27 28,28 22,52 20,43 21,90 10,60 6,49 Holásky 1 0,36 1,75 1,32 2,68 30,50 24,19 21,66 21,26 9,76 7,12 Kozákov 0,36 3,81 9,23 3,43 13,27 8,78 7,70 8,28 15,61 4,46 tachylit Sasko 0,57 5,24 2 3,25 28,33 20,85 18,82 19,71 39,81 11,75 smolek Uherský Brod 0,30 1,58 1 2,14 26,64 22,49 20,34 20,86 11,13 6,29 Střelice 0,34 1,83 1 2,26 24,99 24,34 22,73 23,53 12,33 6,43

Tab. 2. Výsledky měření laserovou ablací přímo na ploše artefaktu (průměr z 10 naměřených hodnot na kaţdý prvek).