Strategický plán rozvoje města Chebu

Město Cheb

▪ Zadavatel: Město Cheb ▪ Zpracovatel: Berman Group ▪ Datum verze: 10/2009

Úvod

Dostává se Vám do rukou Strategický plán rozvoje města Cheb, klíčový střednědobý dokument, který orientuje další vývoj města zejména v oblasti hospodářské a sociální. Vychází z dohody rozhodujících představitelů života města (nejen z veřejného sektoru) o strategické vizi a prioritních oblastech rozvoje. Zahrnuje obecné střednědobé záměry (programy) rozvoje města, ale i konkrétní cíle (projekty), jejichž realizace přispěje k naplnění daných záměrů a dosažení strategické vize.

Práce na tvorbě strategického plánu rozvoje města byly zahájeny v červnu 2006. Starosta města oslovil 43 nejvýznamnějších představitelů institucí a subjektů, které nejvíce ovlivňují dění ve městě a jejichž rozhodování nebo každodenní výkon práce má dopad na další rozvoj města, a požádal je o spolupráci v rámci Komise pro strategický rozvoj (dále jen Komise). Úkolem Komise bylo vytvořit ve strukturovaném procesu strategický plán rozvoje města. Komise se sešla celkem pětkrát . Plán byl vypracován ve spolupráci s poradenskou firmou Berman Group, která byla vybrána na základě veřejné soutěže.

V první, analytické, fázi projektu byl zpracován Profil města , který souhrnně charakterizuje dosavadní vývoj a současný stav města ve všech základních sociálněekonomických souvislostech. Profil představuje souhrn informací o historii a současném obrazu města z pohledu administrativního, demografického, občanského, ekonomického a územnětechnického a je dokumentem účelově vypracovaným jako výchozí poznatková základna pro Strategický plán rozvoje města. Profil je přiložen k tomuto dokumentu jako Příloha 1 .

V červenci a srpnu 2006 byl mezi 46 významnými podnikatelskými subjekty a zaměstnavateli občanů Chebu proveden Průzkum podnikatelského prostředí – Příloha 2 . Průzkum je analytický materiál založený na pohovorech konzultantů, členů Komise pro strategický rozvoj a vedoucích představitelů města s podnikateli a investory, kteří zaměstnávají ve městě lidi a realizují zde své investice. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, jaký je postoj podnikatelů k městu Cheb, které problémy považují za nejzávažnější a jaké jsou jejich plány do budoucna.

Pomocí této základní báze znalostí společně s výstupy z diskuse mezi zástupci veřejného a soukromého sektoru definovali členové Komise pro strategický rozvoj na své schůzi 9. září 2006 tři prioritní rozvojové oblasti plánu A. “ Kvalita života a fyzické prostředí “; B. “ Podnikatelské prostředí “ a C. “ Doprava a technická infrastruktura “.

V další fázi pracovní skupina, složená z významných představitelů veřejného a soukromého sektoru ve městě, zformulovala na základě zpracovaných dokumentů a vlastních názorů na budoucnost města Strategickou vizi města Cheb. Vize je jednoduchý a výstižný text, který naznačuje, jakým směrem se bude město v příštích letech rozvíjet. Tento text je mottem celého strategického plánu.

Úvod 2 Analytická fáze procesu byla uzavřena na konci září 2006, kdy pracovní skupina vypracovala analýzu SWOT pro každou prioritní oblast samostatně – Příloha 3 . Jedná se o vnitřní charakteristiky města Cheb rozdělené na silné a slabé stránky a znaky a tendence vnějšího prostředí, které mohou bezprostředně nebo v blízké budoucnosti ovlivnit další vývoj města a představují z tohoto pohledu pro Cheb příležitosti nebo naopak hrozby. Na počátku října 2006 se Komise rozdělila do tří pracovních skupin – Příloha 4 , aby pro každou prioritní oblast provedly analýzu současného stavu a dosáhly konsensu o tom, jaké kroky musí jednotliví aktéři (samospráva, podniky, vzdělávací a další instituce) učinit, aby nastalo v těchto oblastech zlepšení. Pracovní skupiny byly složeny z členů Komise, pracovníků Městského úřadu, zástupců různých úřadů a institucí, kteří jako specialisté poskytli potřebné znalosti a zkušenosti.

Pracovní skupiny se v období od října do prosince 2006 sešly celkem čtyřikrát a výstupem jejich práce byly “Akční plány“. Akční plány jsou jádrem Strategického plánu města, jsou sestaveny pro každou prioritní oblast samostatně pomocí dlouhodobých záměrů a opatření neboli projektů, kterými má být záměrů dosaženo. Ke každému definovanému opatření/projektu jsou uvedeny detailní informace nutné pro jejich realizaci – výstupy, zodpovědnost, termín realizace, finance apod.

Strategický plán rozvoje města Cheb byl projednán a schválen Komisí pro strategický rozvoj na 5. jednání dne 18. prosince 2006.

Všechny dokumenty, které byly v průběhu procesu zpracování Strategického plánu rozvoje města Cheb vytvořeny, jsou prezentovány na internetových stránkách https://cheb.certicon.cz .

Úspěch realizace bude záviset na aktivitě a spolupráci jednak členů Komise pro strategický rozvoj a jednak na ostatních, kteří se budou podílet na realizaci Akčních plánů jednotlivých prioritních oblastí. Komise pro strategický rozvoj doporučila, aby řízením realizace plánu byl pověřen Řídící a monitorovací výbor realizace, ve kterém jsou zastoupeny všechny důležité osoby, které se podílejí na tvorbě strategického plánu jak z veřejného, tak soukromého sektoru.

Úvod 3 Strategický plán rozvoje města Chebu

Strategická vize

Cheb je rozvinutým a dále rostoucím euroregionálním centrem, vizuálně atraktivním a pozitivně vnímaným otevřeným a živým městem se zdravým životním prostředím, které s vědomím svých historických tradic poskytuje příležitosti a funkční zázemí pro podnikání, rozvoj cestovního ruchu, vzdělávání a kvalitní život občanů všech věkových i národnostních skupin.

Strategickou vizi nelze chápat bez souvislostí a potřebného výkladu jednotlivých slovních spojení. Návrh znění vize vznikl u kulatého stolu z diskuse členů Komise pro strategický rozvoj města Chebu. Následující komentář je vhodné považovat za nedílnou součást strategické vize rozvoje města Chebu.

Když se řekne „Cheb“. Vize není formulována izolovaně pouze pro samotné město, ale pro celé území spadající pod jeho správu. Tato území se liší z hlediska funkčního vztahu k samotnému městu a hlavně svými specifickými potřebami pro další rozvoj. Město Cheb bude při dalším rozvoji konkrétního území vycházet z jeho specifikace a odlišnosti od ostatních území i vůči území vlastního města.

Rozvinuté a rostoucí město. Růstová ambice Chebu je vytvořit podmínky pro výrazné zvýšení počtu obyvatel v příštích dvaceti letech. Pouhou extrapolací posledního vývoje dojdeme k odhadu 38 tisíc obyvatel v roce 2026. Lze předpokládat změnu struktury obyvatelstva směrem k větší národnostní diversifikaci, celkové stárnutí obyvatelstva a z toho vyplývající požadavky na služby a zázemí ve městě. Město Cheb si je těchto tendencí vědomo a jedním z úkolů strategického plánu je vytvářet pro tyto změny předpoklady a optimální podmínky, včetně infrastruktury, dopravy, pracovních příležitostí a zlepšujících se podmínek kvality života.

Euroregionální centrum. Rozvoj města bude doprovázen potřebou výrazněji komunikovat a koordinovat postup s bezprostředním i širším okolím města Chebu. Cheb má ambici ještě více posílit svou roli regionálního centra nejen v rámci Karlovarského kraje a směrem do České republiky, ale zejména roli centra s přeshraničním významem směrem do Bavorska a Saska. Intenzivní komunikace a spolupráce s Františkovými Lázněmi se jeví jako přirozená cesta k vytvoření funkčního a významově silnějšího celku. Není otázkou, jestli k odstranění posledních bariér volnému pohybu na státní hranici dojde letos nebo za pět let, ale jde o to, jak je Cheb (a jeho obyvatelé) připraven na svou roli v širším euroregionu. Strategický plán rozvoje města bude vytvářet také podmínky pro funkční růst významu města a jeho předpoklady pro jeho roli centra širšího přeshraničního území.

Vizuálně atraktivní město. Staré centrum města Chebu je vizuálně atraktivní a představuje pro město velmi cennou historickou hodnotu. Na jedné straně mohou být obyvatelé města na místo, ve

Strategická vize 4 Strategický plán rozvoje města Chebu kterém žijí, právem hrdí, pomáhá v nich utvářet pocit sounáležitosti s městem a přispívá k zdravému patriotismu, který se přenese i do jejich chování k městu a přístupu k vytváření jeho pozitivního obrazu navenek. Na druhé straně fyzický vzhled umocňuje pozitivní dojem, který z města mají jeho návštěvníci, ať už jsou to turisté, partneři místních podniků a institucí nebo lidé, kteří zde žijí přechodně (studenti, zaměstnanci apod.). Nevzhledné části města mají právě opačný dopad a snižují dříve zmíněnou hodnotu. Město bude i na základě svého strategického plánu pokračovat v regeneraci fyzického vzhledu dalších částí Chebu, bude odstraňovat a měnit prvky a objekty, které je hyzdí, a působit na majitele objektů a nájemce prostor, aby alespoň v jejich viditelných částech zajistili dostatečně reprezentativní vzhled.

Pozitivně vnímané město. Obraz města navenek není vytvářen jen fyzickým vzhledem a chováním jeho obyvatel a organizací. Image města vytváří sdělovací prostředky a jeho reprezentanti. Pokud investice do reality rozvoje města nebudou adekvátně doplněny i snahou o jeho pozitivní prezentaci, může být přínos z realizovaných projektů a iniciativ nižší. Dlouhodobým cílem rozvoje a aspirací tohoto strategického plánu je změnit mentální asociaci města Chebu s negativními nebo negativně vnímanými jevy jako například prostituce, kriminalita, šedá ekonomika, nákupní turistika za levným ale nekvalitním, pašovaným nebo falsifikovaným zbožím apod. Tohoto cíle nelze dosáhnout, pokud se zároveň nebudou zlepšovat skutečné parametry kvality života ve městě, nebude růst vzdělanost a bude opomíjen duchovní rozměr rozvoje, který je dán zejména zlepšujícími se mezilidskými vztahy, růstem úcty k hodnotám a vztahu ke svému okolí. Pozitivní vnímání města neznamená mlčet o negativních jevech, které město zatěžují a jistě v určité míře budou město zatěžovat i v budoucnu. Jde o to mít takovou strategii prezentace města, aby dobré věci, které se budou ve městě dít, jednoznačně převážily nad těmi negativními. Znamená to tedy, otevřít možnosti pro takové vztahy ve městě, které budou pronikavě svědčit o pozitivní síle života.

Otevřené a živé město. Konverzní charakter této strategické vize je dán zejména tím, že Cheb vidí svou budoucnost jako středně velké město s některými metropolitními rysy. Již dnes je městem, ve kterém se intenzivněji než v jiných českých městech učí spolu žít, vycházet a spolupracovat různé skupiny obyvatelstva. Tento trend otevírání se města novým vlivům bude pokračovat a jeho výsledkem by mělo být kvalitní soužití, které městu přináší i konkurenční výhodu. Živé město tvoří „živí“ lidé, kteří vědí nebo v něm mají příležitost poznat, že kvalita života se odvíjí také od kvality jejich vzájemných vztahů. Město je živé, pokud v něm lidé mají důvod, aby se vzájemně setkávali, protože je tato setkání obohacují a protože tato setkání tvoří život komunity, ve které nejsou lidé uzavřeni sobě navzájem. V takovém prostředí pak roste i důvěra k vzájemnému doplňování mezi různými skupinami obyvatel, pochopení a přijetí odlišností „těch druhých“ a tedy i schopnost navázat s nimi vztahy. Město je živé, pokud v něm žijí aktivní lidé, pokud se v něm pořád něco děje , pokud po běžných uzavíracích hodinách mají jeho obyvatelé důvod přijít do centra za zábavou a kulturou a nemusejí se bát o svou bezpečnost. A konečně město je živé, pokud jeho obyvatelé netráví volný čas převážně nakupováním v supermarketech (tržnicích) a doma (např. u televizních obrazovek), ale také sportem, kulturou, společenským a „venkovním“ životem.

Strategická vize 5 Strategický plán rozvoje města Chebu

Město se zdravým životním prostředím. Zdravé životní prostředí je důležitým prvkem funkčního zázemí města. V rámci tvorby strategického plánu i při jeho realizaci bude se všemi složkami přírodního i umělého životního prostředí zacházeno tak, aby se neustále zvyšovala jejich kvalita i kvalita celku a to z hlediska působení na zdraví člověka a současně z hlediska zachování přírodního bohatství.

Město příležitostí s funkčním zázemím. Tento prvek strategické vize vystihuje roli města jako místa, ve kterém mají různé skupiny lidí možnost plně se realizovat. Především to znamená pracovní uplatnění, možnost dosažení / rozšiřování kvalitního vzdělání, které odpovídá moderní době, potřebám podnikatelského sektoru a je dostupné různým věkovým skupinám a nejen lidem z Chebu ale i studentům z blízkého a dalekého (Evropa) okolí a v neposlední řadě možnost pořízení kvalitního bydlení. Podnikatelům bude město nabízet prostředí, ve kterém mohou rozvíjet své aktivity, návratně investovat a vytvářet nová kvalitní pracovní místa, zejména v oborech lehké výroby a služeb s vyšší přidanou hodnotu, které jsou orientovány na vnější trhy. Turistům bude město ve spolupráci se svým okolím nabízet takové produkty, služby a zážitky, které zvýší jejich motivaci, zůstat zde déle, utratit více, přijet znovu a častěji a také pozitivně referovat o městě a jeho okolí jako o turistickém cíli. Termín funkční zázemí představuje kvalitní a dostupnou infrastrukturu, dobrý dopravní systém odpovídající zvyšující se motorizaci obyvatelstva, nárůstu podnikatelských aktivit a rozšiřující se množině důvodů k návštěvě města Chebu a jeho okolí, ať už jsou turistické, vzdělanostní, správní, obchodní nebo jiné.

Strategická vize 6 Strategický plán rozvoje města Chebu

Mapa Strategického plánu rozvoje města

Strategická vize (rok 2025) Cheb je rozvinutým a dále rostoucím euroregionálním centrem, vizuálně atraktivním a pozitivně vnímaným otevřeným a živým městem se zdravým životním prostředím, které s vědomím svých historických tradic poskytuje příležitosti a funkční zázemí pro podnikání, rozvoj cestovního ruchu, vzdělávání a kvalitní život občanů všech věkových i národnostních skupin.

Prioritní oblasti a globální cíle A. Kvalita života / fyzické prostřed í B. Podnikatelské prostředí C. Doprava / infrastruktura Vytvářet kvalitní prostředí pro život ve Vytvořit ve městě příznivé Zajistit kvalitní, dobře napojený městě s různorodou nabídkou podnikatelské prostředí, které bude dopravní systém a funkční příležitostí pro aktivní trávení volného podněcovat vznik nových a rozvoj infrastrukturu odpovídající potřebám času a pro odpočinek, rozvoj dobrých stávajících firem, které budou ve rostoucího euroregionálního centra mezilidských vztahů a zlepšování městě investovat, zaměstnávat pro jeho podniky a instituce, image města navenek. obyvatele a dále diversifikovat jeho obyvatele i návštěvníky. ekonomiku směrem k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou.

Úroveň dlouhodobých záměrů a návrhů konkrétních opatření / proj ektů A.1 Identifikace občanů s B.1 Veřejno soukromé C.1 Vnitřně propojené město městem partnerství C.1.1 Přemostění Ohře: Zlatý Vrch A.1.1 Společné akce B.1.1 Komunikace s podnikateli – Pražská ulice A.1.2 Náš Cheb C.1.2 Dopravní zpřístupnění území B.2 Rozvoj cestovního ruchu kasáren A.2 Infrastruktura pro volný čas B.2.1 Destinační management C.1.3 Dopravní spojení Cheb – A.2.1 Studie využití levého břehu Podhrad Ohře B.3 Nemovitosti pro podnikání A.2.2 Využití prioritních rozvojových B.3.1 Rozšíření průmyslového C.2 Regionální dopravní vztahy ploch ve městě parku C.2.1 Cyklostezka a stezka pro pěší A.2.3 Prostor pro kulturní a B.3.2 Uvolnění rezervy pozemků, do FL spolkovou činnost – městský blokovaných pro využití C.2.2 Napojení pro cyklisty na reprezentativní sál SŽDC páteřní cyklostezku A.2.4 Využití areálu Františkán Karlovarského kraje A.2.5 Výstavba, zřizování a C.2.3 Napojení příměstských

modernizace sportovišť a rekreačních oblastí dětských hřišť C.2.4 Cykloturistická stezka Cheb Slapany –– Waldsassen A.3 Atraktivní centrum města A.3.1 Rekonstrukce pěší zóny C.3 Průjezdné město C.3.1 Doplňování technické A.4 Bytová výstavba infrastruktury v rámci MHD a A.4.1 Regenerace prostředí úprava MHD bytových domů a domovních traktů C.4 Parkování C.4.1 Parkování v centru města A.5 Cheb regionální centrum C.4.2 Parkování na sídlištích A.5.1 Regionální knihovna v Chebu A.5.2 Nadregionální vzdělávací C.5 Vnější dostupnost centrum C.5.1 Jihovýchodní obchvat C.5.2 Autobusový dopravní terminál A.6 Sociální služby a zdravotní péče C.6 Technická infrastruktura A.6.1 Zdravotní péče C.6.1 Kanalizace do okrajových částí města – rekreační oblasti C.6.2 Zajištění technické infrastruktury na pozemcích pro bytovou výstavbu C.6.3 Územní energetická koncepce

Mapa Strategického plánu rozvoje města 7 Strategický plán rozvoje Chebu

Akční plány

A. KVALITA ŽIVOTA A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ

Kvalita života ve městě je již podle svého názvu nejširší oblast, neboť představuje v podstatě hlavní smysl úsilí veřejné správy ve městě. V Chebu byl již zpracován komunitní plán, který má zásadní význam pro sociální oblast. Akční plán pro kvalitu života a fyzické prostředí ve městě se proto zabývá zejména otázkami vztahů mezi obyvateli, bezpečností, volným časem, kvalitou prostoru pro život v Chebu a v neposlední řadě i podmínkami pro bydlení.

Globální cíl prioritní oblasti A: Kvalita života / fyzické prostředí Vytvářet kvalitní prostředí pro život ve městě s různorodou nabídkou příležitostí pro aktivní trávení volného času a pro odpočinek, rozvoj dobrých mezilidských vztahů a zlepšování image města navenek.

A.1 Identifikace občanů s městem Zvýšit pocit sounáležitosti občanů s městem (zlepšit vztahy mezi lidmi) podpořením komunikace a spolupráce a organizace různých skupin ve městě a mezi občany.

Prvním záměrem v oblasti „Kvalita života“ je zajištění dobrých vztahů mezi lidmi a zvýšení pocitu sounáležitosti občanů s městem. Cheb je specifickým místem, kde se každodenně potkávají občané minimálně čtyř národností (české, vietnamské, romské a německé), a současně místem, jehož obyvatelé většinou nemají tak „hluboké kořeny“, jako je tomu v jiných městech v českém vnitrozemí. Smyslem realizace tohoto záměru je zlepšit obraz (image) města navenek i dovnitř, vytvořit nabídku aktivit, do jejichž realizace se občané Chebu budou zapojovat. Cheb při naplňování tohoto záměru využije svého jedinečného národnostního složení a bude stavět na své schopnosti fungovat jako multi etnické město, specificky bude podporováno zapojení dětí a bude využíváno svátků v průběhu celého roku, kdy mají lidé obecně vyšší zájem o své okolí.

A.1.1 Společné akce Město bude motivovat a podporovat pořádání kulturních, historických, sportovních, společenských a jiných volnočasových akcí, které budou sdružovat různé zájmové skupiny, etnika a posilovat nový vnitřní i vnější obraz města, který je v souladu se strategickou vizí.

Poznámka: Tato iniciativa bude na jedné straně podporovat stávající dobré akce (např. Valdštejnské dny) s dlouhodobým cílem vytvořit z nich hodnotné a úspěšné tradice, na straně druhé bude otevírat příležitosti pro akce nové (poutě, posvícení, vánoční akce). Preferovány budou akce, které vzniknou „zespoda“ iniciativou občanů, které budou sdružovat (budou partnersky organizovány) více různých etnik a zájmových skupin a budou přispívat k pozitivnímu obrazu města, oživení jeho centra apod. Této iniciativě bude přizpůsoben stávající grantový systém města.

Hlavní zodpovědnost: Doc. Dr. Ing. Miroslav Plevný, místostarosta odbor školství, tělovýchovy a kultury, oddělení tělovýchovy, kultury a cestovního ruchu Marcela Brabačová Spolupráce / partneři odbor sociálních věcí a zdravotnictví – Anna Doubková projektu: Infocentrum, Západočeské divadlo – Miloš Růžička, ředitel Dům dětí a mládeže SOVA komise rady Komise pro národnostní menšiny, Komise pro školství, tělovýchovu a kulturu Výbor pro národnostní menšiny při Karlovarském kraji Výstupy: ▪ systém podpory vybraných aktivit přizpůsobený požadovaným iniciativám ▪ projekty/akce připravené a realizované z vnějšku Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje OP LZZ, Priorita 3; ROP Severozápad, Priorita 4 Časování: r. 2007 2011

Akční plány 9 Strategický plán rozvoje Chebu

A.1.2 Náš Cheb Při městem organizovaných „viditelných“ projektech (typu rekonstrukce pěší zóny apod.) bude nedílnou součástí aktivit kampaň na zapojení vlastníků objektů a firem, občanů a jiných cílových skupin k finanční (příspěvek – například dlaždice na náměstí, péče o zeleň, dětská hřiště, schody na rozhlednu, novou sbírku v muzeu apod.) i nefinanční spoluúčasti. Iniciovat vznik centrální komerční zóny, zahájit pravidelnou komunikaci a spolupráci firem na náměstí a pěší zóně s cílem vytvořit atraktivní nabídku pro obyvatele a turisty.

Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil Spolupráce: odbor školství, tělovýchovy a kultury, oddělení tělovýchovy, kultury a cestovního ruchu Marcela Brabačová odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Okresní hospodářská komora Cheb – Mgr. Jan Mraček Výstupy: počet zapojených podnikatelů/občanů do jednotlivých projektů Finanční zdroje: rozpočet města finanční spoluúčast z vnějšku Časování: r. 2007 2011

A.2 Infrastruktura pro trávení volného času Zajistit v Chebu kvalitní a dostatečnou nabídku zařízení pro sport, kulturu a obecně trávení volného času.

Aktivní trávení volného času vede nejen ke zvýšení kvality života, zároveň plní (zejména u mládeže) významnou roli v prevenci kriminality. Vedle vlastní fyzické infrastruktury (objektů) pro volný čas je ovšem nutné nabídnout i náplň, u každého zařízení musí být znám provozovatel. Město bude podporovat sportovní, odpočinkové a kulturní aktivity rovnoměrně a stejným způsobem.

A.2.1 Studie využití levého břehu Ohře Zpracovat studii využití levého břehu Ohře jako centrální sportovněrekreační zóny (běh, inline bruslení, cyklistika, lanové centrum, procházky, atd.)

Hlavní zodpovědnost: Doc. Dr. Ing. Miroslav Plevný, místostarosta odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Výstupy: studie využití, příprava integrovaného projektu, který se stane součástí strategického plánu Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2008 2013

A.2.2 Využití prioritních rozvojových ploch ve městě Zmapovat rozvojové plochy ve městě, které by bylo možné využít nejen pro podnikání, identifikovat jejich majitele, připravit jejich regeneraci a uvést je do provozu. Součástí bude zpracování studií týkající se zejména: • Břehnická ulice, • Dyleňská ulice starý pivovar, • Areál bývalého skladu zeleniny, • Areál kasáren Zlatý vrch, • „Za Priorem“, • plocha po bývalém Rudolfinu, • plochy za TJ Lokomotiva, • a další.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Spolupráce: Stavební úřad – Ing. Martin Mašek Výstupy: ▪ identifikace “problémových“ ploch, objektů s návrhem využití – územně analytický podklad například pro územní plán (do r. 2008) ▪ soutěže na využití lokality, výběrové řízení ▪ konkrétní studie využití, urbanistické studie, regulační plán ▪ priorita projekt využití kasáren Zlatý vrch Finanční zdroje: rozpočet města soukromé zdroje Časování: r. 2007 2011

Akční plány 10 Strategický plán rozvoje Chebu

A.2.3 Prostor pro kulturní a spolkovou činnost – městský reprezentativní sál Identifikovat v Chebu objekt, který bude sloužit jako multifunkční kulturněspolečenské zařízení (klub pro mladé, kulturní dům, reprezentativní společenský sál atd.). Zmapovat poptávku pro jeho využití, rozhodnout o případné rekonstrukci, režimu provozu.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Výstupy: ▪ vytipovaný objekt pro kulturní centrum ▪ analýza poptávky ▪ projekt provozu kulturněspolečenského zařízení Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2007 analýza poptávky r. 2008 realizace Poznámka : Pracovní skupina navrhla možné lokality Kamenná ulice, “kulturní“ centrum na Zlatém vrchu, kasárna na Zlatém vrchu – areál v majetku města, hala Lokomotivy.

A.2.4 Využití areálu Františkán Zpracovat studii využití a realizovat navržené řešení tak, aby bylo v souladu se strategickou vizí rozvoje města.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer vybraný zpracovatel Výstupy: ▪ Františkánský klášter v majetku města ▪ studie využití areálu ▪ zrealizovaný projekt Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje – vhodné dotační programy Časování: r. 2007 2011

A.2.5 Výstavba, zřizování a modernizace sportovišť a dětských hřišť Město podpoří projekty na výstavbu a zřizování nových sportovišť nebo modernizaci stávajících sportovišť, a to i ze soukromých zdrojů: • fotbalový stadion, • dětské dopravní hřiště, • hřiště při mateřských, základních školách, • a další.

Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil, místostarosta odbor školství, tělovýchovy a kultury – Mgr. Zbyněk Syrovátka Spolupráce: mateřské, základní školy Městská policie Dům dětí a mládeže SOVA Sportovní unie Výstupy: ▪ využitý fotbalový stadion ▪ moderní dopravní hřiště ▪ moderní školní hřiště ▪ moderní dětská hřiště apod. Finanční zdroje: rozpočet města částečně soukromé zdroje Časování: r. 2007 2011

A.3 Atraktivní centrum města Přetvořit centrum města (památkovou zónu) v atraktivní, živou a bezpečnou zónu.

Jedním z největších problémů města, který trápí jeho obyvatele a současně brání většímu rozmachu cestovního ruchu, je fyzický vzhled některých objektů a nežádoucí aktivity (herny, prostituce) na území pěší zóny. V rámci Městské památkové rezervace existují kompetence státních úřadů vyjadřovat se k estetickému vzhledu objektů a je to vynutitelné.

Akční plány 11 Strategický plán rozvoje Chebu

A.3.1 Rekonstrukce pěší zóny Pilotním projektem přeměny centra města bude rekonstrukce pěší zóny, který vytvoří podmínky pro další projekty týkající se změny vzhledu centra města (např. projekty A.3.1 a A.3.2).

Hlavní zodpovědnost: Doc. Dr. Ing. Miroslav Plevný, místostarosta odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Výstupy: zrekonstruovaná pěší zóna a přilehlé komunikace Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2007 2011

A.4 Bytová výstavba Zlepšit podmínky a vytvořit předpoklady pro výstavbu bytů a regeneraci domů, připravit a nabídnout další rozvojové plochy pro bydlení.

Demografická situace v Chebu je příznivá, nicméně přirozeným záměrem města je růst a poskytovat bydlení pro další obyvatele (a současně zabránit odchodu současných z města). Rovněž zaměstnavatelé poptávají větší mobilitu pracovní síly a podporují rozvoj bydlení. Městu se nedostává pozemků pro bydlení – pro rodinné domky jich ÚP předurčuje dostatečné množství, chybí však technická infrastruktura.

A.4.1 Regenerace prostředí bytových domů a domovních traktů Připravit, iniciovat přípravu projektů regenerace bytových domů, zajistit financování a postupně měnit (zlepšovat) tvář sídlišť ve městě.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor majetkoprávní – Ing. Jiří Trojánek odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Výstupy: projekt(y) komplexní revitalizace prostředí panelových sídlišť – prioritně zóna sídliště Zlatý vrch Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje Integrovaný OP, Priorita 5 Časování: r. 2007 2011

A.5 Cheb regionální centrum Podpořit udržení a rozvoj krajských (spádových) zařízení, které naplňují a posilují funkce města Chebu jako regionálního centra. Podpořit pozici města v rámci Karlovarského kraje a rozvíjet spolupráci mezi městy Cheb a Karlovy Vary.

Metropolitní role města spočívá i v tom, že poskytuje služby nejen svým obyvatelům, ale celému širokému okolí. Jakkoliv v řadě oblastí nemá místní správa přímé kompetence a není zřizovatelem, musí minimálně stanovit své priority v jednání s krajskými a národními institucemi. Město může vytvářet podmínky pro umístění těchto institucí.

A.5.1 Regionální knihovna v Chebu Připravit projekt rozvoje knihovny v Chebu s cílem zvýšit její regionální a přeshraniční význam, zapojit ji do realizace strategického plánu jako prostoru pro setkávání a komunikaci obyvatel z různých národnostních a věkových skupin.

Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil Spolupráce: odbor školství, tělovýchovy a kultury, oddělení tělovýchovy, kultury a CR – Marcela Brabačová Městská knihovna, p.o. Výstupy: nové/zrekonstruované prostory rozpočet města Finanční zdroje: externí zdroje – vhodné dotační programy Časování: r. 2008 2011

Akční plány 12 Strategický plán rozvoje Chebu

A.5.2 Nadregionální vzdělávací centrum Připravit a zrealizovat projekt vzniku euroregionálního vzdělávacího centra v Chebu ve vybrané specializaci, skupině oborů, ve kterých existují předpoklady úspěšného rozvoje v Chebu.

Hlavní zodpovědnost: odbor školství, tělovýchovy a kultury – Mgr. Zbyněk Syrovátka Spolupráce: Fakulta ekonomická, Západočeská univerzita střední školy Výstupy: nadregionální vzdělávací centrum Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Časování: r. 2008 2011

A.6 Sociální služby a zdravotní péče

A.6.1 Zdravotní péče Zajistit zdravotní péči v takové míře, kvalitě a dostupnosti, aby byly zajištěny potřeby obyvatel města a regionu. Zabezpečit nadále fungování chebské nemocnice jako základního pilíře v poskytování zdravotní péče. Rozsah této péče bude odpovídat modelu nemocnice druhého typu. Za účelem zajištění deklarovaných záměrů je nevyhnutelné zpracovat dokument o základní koncepci rozvoje zdravotní péče ve městě a regionu, kterou bude pověřena mimořádná pracovní skupina.

Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil, místostarosta Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Spolupráce / partneři Komise rady Sociální a zdravotní komise projektu: Česká lékařská komora Zdravotní záchranná služba Karlovarského kraje Karlovarská krajská nemocnice Ambulantní zdravotnická zařízení Výstupy: ▪ Koncepce rozvoje zdravotní péče v městě a regionu ▪ síť ambulantní péče ▪ síť přednemocniční neodkladné péče ▪ stabilizovaná a moderní nemocnice ▪ zařízení následné péče ▪ lékařská služba první pomoci prostředky zdravotních pojišťoven, ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje, Finanční zdroje: obcí, soukromé prostředky a jiné Časování: 12/2007 – Dokument o koncepci rozvoje zdravotní péče ve městě a regionu 2007 2011

Akční plány 13 Strategický plán rozvoje Chebu

B. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

Město Cheb hodlá reagovat na závěry průzkumu podnikatelského prostředí a vytvořit příznivé podmínky pro vznik a rozvoj podnikání v místě. Vědomo si svých možností a kompetencí se soustředí zejména na otázky vzájemné komunikace a spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Péči o přilákání nových investorů (naplnění průmyslové zóny) musí doplňovat minimálně stejně významná starost o existující podnikatele.

Globální cíl prioritní oblasti B. Podnikatelské prostředí Vytvořit ve městě příznivé podnikatelské prostředí, které bude podněcovat vznik nových a rozvoj stávajících firem, které budou ve městě investovat, zaměstnávat obyvatele, a dále diverzifikovat jeho ekonomiku směrem k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou.

O dosažení tohoto globálního cíle v prioritní oblasti Podnikatelské prostředí bude město Cheb usilovat realizací následujících tří obecných záměrů a zejména projektů, které tyto záměry naplňují.

B.1 Veřejnosoukromé partnerství Zlepšit komunikaci a spolupráci mezi veřejnou sférou a podnikateli a zlepšit informovanost podnikatelů.

Město nemá příliš mnoho příležitostí, jak bezprostředně ovlivnit podmínky pro podnikání (finanční nástroje zadávání veřejných zakázek, podpora exportu), podniky poptávají především vstřícnost a ochotu veřejné správy pomoci, ocenily by snahu využívat místních firem a jejich zaměstnanců v Chebu při realizaci veřejných zakázek a neklást zbytečné překážky rozvoji. Podniky potřebují trvalý a systematický proces spolupráce, výměny informací, nikoliv pouze jednorázové akce.

B.1.1 Komunikace s podnikateli Zajistit informovanost místních podnikatelů i nově příchozích investorů o podmínkách podnikání v Chebu (hospodaření s majetkem, veřejné zakázky, kritéria možné podpory). Pověřit pracovníka zodpovědného za komunikaci s podnikateli/investory, včetně mapování jejich potřeb, aktivního marketingu a následné péče (aftercare). Zde se nejedná o mediální management, ale řízení vztahů s podniky, na úrovni velkých významných firem, by se měli angažovat osobně i členové vedení města na úrovni středních a malých firem, by se mělo jednat o odbornou agendu. Zvláštní pozornost by měla být věnována komunikaci s podnikateli v centru města za účelem jeho oživení.

Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil, místostarosta odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Spolupráce: CzechInvest Okresní hospodářská komora Cheb Výstupy: ▪ pracovník zodpovědný za komunikaci s podnikateli ▪ projekty společné propagace (partnerská města apod.) ▪ setkání s podnikateli Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2007 2011

B.2 Rozvoj cestovního ruchu Zvýšit zapojení města do rozvoje cestovního ruchu s využitím blízkosti lázní a turistického potenciálu starého města.

Rozvoj cestovního ruchu je zájmem téměř každého města, protože (alespoň zdánlivě) přináší do území nové zdroje („export realizovaný v místě“). Jedná se však o velmi konkurenční prostředí a úspěch (= přilákání nových návštěvníků, prodloužení doby jejich pobytu a zvýšení množství

Akční plány 14 Strategický plán rozvoje Chebu utracených peněz) není možný bez přípravy, investic a spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Cheb může nabídnout dvě přehradní nádrže, historické centrum a památky, blízkost lázní či hor

B.2.1 Destinační management Zavést aktivity společného marketingu města a jeho podniků v cestovním ruchu, pohostinství a ubytování jako turistické destinace. Asociovat podnikatele a ostatní aktéry v CR a vytvořit z nich trvalou pracovní skupinu/poradní orgán pro otázky rozvoje cestovního ruchu ve městě. Vytvářet v Chebu podmínky pro vznik a rozvoj jedinečných prvků atraktivních pro návštěvníky města.

Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil, místostarosta Spolupráce: odbor školství, tělovýchovy a kultury, oddělení tělovýchovy, kultury a cestovního ruchu Marcela Brabačová odbor investic – Ing. Karel Farář odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Okresní hospodářská komora Cheb – Mgr. Jan Mraček Infocentrum Výstupy: ▪ koncepce cestovního ruchu ▪ marketingová strategie ▪ produkty CR, např. jedinečnost starého Chebu, přehrada vhodná ke koupání, Park Egrensis apod. ▪ akreditace infrastruktury CR Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje ROP Severozápad, Priorita 4 Časování: r. 2007 – 2011

B.3 Nemovitosti pro podnikání Připravit dostatek rozvojových ploch pro zpracovatelský průmysl a navazující služby včetně logistiky (nejen na území města) a zlepšit poskytování služeb všem investorům.

Po zaplnění nové průmyslové zóny musí být město schopno nabízet další plochy pro podnikání, přednostně pokud se tím vyřeší i problém s některými nedostatečně využívanými starými areály. Vzhledem ke geografické poloze města je možné očekávat nárůst zájmu logistických firem o umístění v území. Současně není možno opomíjet stávající podnikatele ve městě.

B.3.1 Rozšíření průmyslového parku V první fázi ekonomicky vyhodnotit 1. etapu průmyslového parku (zaměstnanost, finanční přínosy, odvětvová struktura atd.) a až poté vyhodnotit potřebu rozšíření a případně rozšířit průmyslový park, plánovat jeho další rozvoj nebo identifikovat jinou rozvojovou plochu k podobným účelům, která bude sloužit jako rezerva do budoucna, a připravit se na její rozvoj.

Hlavní zodpovědnost: odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Spolupráce: CzechInvest Okresní hospodářská komora Cheb – Mgr. Jan Mraček Výstupy: ▪ rozhodnutí ze strany města o dalších investic do pozemků ▪ nové pozemky (5 a 6 ha) Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje Časování: r. 2007 2011

B.3.2 Uvolnění rezervy pozemků, blokovaných pro využití SŽDC Ve spolupráci se Správou železniční a dopravní cesty (ČD) zajistit odblokování územní rezervy a změnu územního plánu s cílem rozšířit podnikatelské plochy ve městě.

Hlavní zodpovědnost: Doc. Dr. Ing. Miroslav Plevný, místostarosta Spolupráce: SŽDC odbor stavební – Ing. Martin Mašek odbor majetkoprávní – Ing. Pavol Vančo Výstupy: ▪ uvolnění rezervy v ÚP města Chebu ▪ výkup pozemků pro cyklostezku Cheb – Waldsassen ▪ příprava územního plánu Cheb Finanční zdroje:

Akční plány 15 Strategický plán rozvoje Chebu

Časování: r. 2007 zahájení

Akční plány 16 Strategický plán rozvoje Chebu

C. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Problematiku dopravy v Chebu řeší aktuální Generel dopravy, který detailně popisuje současnou situaci a navrhuje řešení, která mohou napomoci jejímu zlepšení. Zásadním problémem je zejména vysoká investiční náročnost souboru doporučovaných akcí, úkolem komise pro strategický rozvoj je proto doporučení priorit v každém z definovaných záměrů.

Globální cíl prioritní oblasti C: Doprava a technická infrastruktura Zajistit kvalitní, dobře napojený dopravní systém a funkční infrastrukturu odpovídající potřebám rostoucího euroregionálního centra pro jeho podniky a instituce, obyvatele i návštěvníky.

C.1 Vnitřně propojené město Dopravně propojit jednotlivé části města s centrem a navzájem.

Tento záměr se snaží řešit omezené spojení severní a jižní části města i napojení některých (rozvojových) území na centrum. Problém je často způsoben konfigurací terénu (řeka, údolí) a dalšími překážkami (železnice, dálnice). Tento záměr byl navržen i pracovní skupinou pro kvalitu života.

C.1.1 Přemostění Ohře: Zlatý vrch – Pražská ulice Zajistit další komunikační přemostění řeky Ohře – zajistit propojení Zlatého vrchu a Pražské ulice.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství – Martin Černík Výstupy: ▪ dokumentace pro územní řízení ▪ přemostění Ohře Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2009

C.1.2 Dopravní zpřístupnění území kasáren Napojit rozvojové území (kasárna) západně od Ašské ulice na komunikační síť. Řešit majetkový problém komunikace ulice Vodní je v cizím majetku.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy, oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství – Martin Černík Výstupy: ▪ dořešeny majetkové vztahy ▪ zpracovaná studie dopravního řešení, zpracovaná PD ▪ nové komunikace Finanční zdroje: rozpočet města spolufinancování Karlovarský kraj soukromé zdroje Časování: r. 2007 2009

C.1.3 Dopravní spojení Cheb Podhrad Zajistit komunikační propojení centra města s místní částí Podhrad (rekonstrukce ul. Podhradská, vybudování chodníků, veřejného osvětlení, cyklostezek) včetně spojení po obvodě jižní části města (Spáleniště – Podhrad). Připravit a vybudovat cyklistické propojení Háje – Podhrad.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství – Martin Černík Výstupy: ▪ dokumentace pro územní rozhodnutí ▪ zrealizované stavby Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2009

Akční plány 17 Strategický plán rozvoje Chebu

C.2 Regionální dopravní vztahy Dopravně napojit město na okolní obce (zejména na Františkovy Lázně).

Stejně jako propojení jednotlivých částí města je důležité i lepší spojení do okolních obcí, přičemž pohodlné napojení Chebu a Františkových Lázní pro pěší, bruslaře a cyklisty může mít velký význam pro rozvoj cestovního ruchu ve městě (cesty lázeňských hostů do Chebu) stejně jako pro zkvalitnění života místních obyvatel.

C.2.1 Cyklostezka a stezka pro pěší do FL Ve spolupráci s Františkovými Lázněmi připravit a zrealizovat projekt cyklostezky a stezky pro pěší mezi Františkovými Lázněmi a Chebem.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář odbor silničního hospodářství a dopravy – oddělení silniční dopravy a Spolupráce: silničního hospodářství – Martin Černík Výstupy: dohoda s městem FL o jejich územním plánu Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje – vhodné dotační programy Časování: r. 2011

C.2.2 Napojení pro cyklisty na páteřní cyklostezku Karlovarského kraje (Cheb – Karlovy Vary) Připravit a vybudovat napojení na páteřní cyklostezku, kterou bude budovat Karlovarský kraj.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy – oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství – Martin Černík odbor majetkoprávní – Ing. Pavol Vančo Výstupy: ▪ vyřešené majetkoprávní vztahy na trase cyklostezky ▪ vybudovaná cyklostezka po městě propojující cyklostezku směr Sokolov a cyklostezku směr Waldsassen Finanční zdroje: rozpočet města rozpočet Karlovarského kraje externí zdroje – SFDI, další vhodné dotační programy Časování: r. 2007 2009

C.2.3 Napojení příměstských rekreačních oblastí Připravit projekty zajištění dopravní dostupnosti rekreačních oblastí v blízkosti Chebu, jako první připravit projekt propojení Cheb Dřenice.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství – Martin Černík Výstupy: ▪ pilotní projekt vybudováno napojení Cheb – Dřenice ▪ navázat projektem Podhrad – Jesenice, Cheb – Skalka, Cheb Cetnov Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2008 2011

C.2.4 Cykloturistická stezka Cheb Slapany Waldsassen Připravit a zrealizovat projekt turistické stezky Slapany – Cheb – Waldsassen.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer odbor majetkoprávní – Ing. Pavol Vančo Výstupy: ▪ převod pozemků pod slapanskou tratí ▪ vybudována stezka Slapany – Cheb Waldsassen Finanční zdroje: rozpočet města rozpočet Karlovarského kraje OP Cíl 3 Časování: r. 2007 – 2009

Akční plány 18 Strategický plán rozvoje Chebu

C.3 Zlepšení průjezdnosti městem Snížit zatížení městského okruhu odstraněním tranzitní dopravy a podporou hromadné dopravy, zrychlit průjezdnost městem a zvýšit bezpečnost provozu.

Jedním z nejvýznamnějších problémů prakticky každého města je stále rostoucí dopravní zatížení. Do budoucna není příliš reálné očekávat snížení individuální automobilové dopravy, nicméně město se bude snažit odstranit tranzitní dopravu a podporovat ostatní druhy dopravy (hromadnou, cyklistickou, pěší). Do tohoto záměru nepatří pouze jednorázové akce / projekty, ale také trvalé a opakované aktivity (údržba, opravy, výkupy pozemků).

C.3.1 Doplňování technické infrastruktury v rámci MHD a úprava MHD Výstavba, rekonstrukce a autobusových zastávek a autobusových zálivů v návaznosti na změny MHD.

Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy – oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství – Martin Černík Výstupy: zrekonstruované BUS zastávky Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2007 2011

C.4 Parkování Zajistit parkování zejména na sídlištích a pro trvale bydlící obyvatele.

Zatímco parkování pro návštěvníky města (placené) nepředstavuje zásadní problém, stejně jako parkování pro zaměstnance podniků v nové průmyslové zóně, nedostatek parkovacích ploch zejména pro obyvatele historického jádra a sídlišť vyžaduje řešení.

C.4.1 Parkování v centru města Zajistit dostatek parkovacích míst v centru města např. prostřednictvím soutěže na řešení a provoz parkovací dům, parkoviště, soukromý developer apod.

Hlavní zodpovědnost: odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství – Martin Černík Spolupráce: odbor investic – Ing. Karel Farář Výstupy: ▪ nabídka místa pro privátního investora za účelem vybudování parkovacího domu ▪ nabídka nových parkovacích míst ▪ zpracovaná koncepce placeného parkování Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2007 2011

C.4.2 Parkování na sídlištích Zejména Sadová a Zlatý vrch – zrealizovat existující projekty, připravit následující (Skalka a další).

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství – Martin Černík Výstupy: ▪ rozšíření možností parkování na sídlišti Zlatý vrch ▪ rozšíření možností parkování na sídlišti Skalka ▪ rozšíření možností parkování na sídlišti Sadová Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje Časování: r. 2009

Akční plány 19 Strategický plán rozvoje Chebu

C.5 Vnější dostupnost Zlepšit vnější dopravní dostupnost Chebu.

Cheb je ve srovnání s mnoha jinými městy ČR relativně dobře dopravně dostupný, a to nejen v rámci České republiky, ale i ze zahraničí. Náměty na zlepšení samozřejmě existují, problematická je v tomto bodě role místní správy, která bude často omezena na lobování, případně koordinaci aktivit okolních (spádových) obcí – případně využití sdružení obcí „Mikroregion Chebsko“. Navázat na strategii dopravy v Německu, kde bude podporován pouze přechod Pomezí, vše ostatní bude mít pouze regionální význam. Nedopustit postavení železničního tunelu pod Hájemi a odvedení mezinárodní dopravy Praha – Mnichov mimo město. Do budoucna se počítá i se zapojením chebského nádraží do projektu ČD „Živá nádraží“. Rozšiřování letiště není prioritou města.

C.5.1 Jihovýchodní obchvat Iniciovat studie přípravy jihovýchodního obchvatu města a napojení na Waldsassen na Karlovarském kraji (snížit zatížení města tranzitní dopravou).

Nositel projektu: Karlovarský kraj Hlavní zodpovědnost: odbor silničního hospodářství a dopravy – oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství – Martin Černík Spolupráce: MUDr. Jan Svoboda, starosta Ing. Michal Pospíšil, místostarosta Karlovarský kraj, Krajská správa a údržba silnic KK, p.o. Výstupy: studie jihovýchodního obchvatu města Finanční zdroje: Časování: r. 2010

C.5.2 Autobusový dopravní terminál Zpracovat studii a projekt nového moderního autobusového terminálu v Chebu s vyhovujícím propojením s vlakovým nádražím a zrealizovat výstavbu tohoto terminálu. Pomoc zde nabízí i kraj, projekt je třeba řešit ve spolupráci s probíhající iniciativou ČD „Živá nádraží“. Zahrnout i příjezdové autobusy.

Nositel projektu: Krajská agentura apdm odbor silničního hospodářství a dopravy – oddělení silniční dopravy a Hlavní zodpovědnost: silničního hospodářství – Martin Černík Spolupráce: odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Výstupy: ▪ projektová dokumentace BUS terminál ▪ realizace stavby Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje ROP Severozápad, Priorita 3 Časování: r. 2007 2010

C.6 Technická infrastruktura v okrajových oblastech Zajistit dostupnost technické infrastruktury na území celého města.

C.6.1 Kanalizace do okrajových částí města – rekreační oblasti Připravit projekty zavedení kanalizace do okrajových částí města a rekreačních oblastí.

Nositel projektu: Město Cheb – CHEVAK Cheb, a.s. Hlavní zodpovědnost: odbor životního prostředí – Ing. Jan Peták Spolupráce: odbor investic – Ing. Karel Farář Výstupy: vybudovaná kanalizace Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2009

C.6.2 Zajištění technické infrastruktury na pozemcích pro bytovou výstavbu Připravit projekty zavedení technické infrastruktury na pozemky pro bytovou výstavbu – především lokality Háje, kasárna Zlatý vrch, Skalka, ulice V Lipách (Plicák).

Hlavní zodpovědnost: odbor investic – Ing. Karel Farář Spolupráce: zástupci „síťařů“ Výstupy: zainvestované pozemky

Akční plány 20 Strategický plán rozvoje Chebu

Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2007 2009

C.6.3 Územní energetická koncepce Za účelem zefektivnění výroby a distribuce tepla a snížení ceny tepla pro odběratele v souladu s moderními technologiemi šetrnými k životnímu prostředí město podpoří aktualizaci a naplňování dokumentu „Územní energetická koncepce města Cheb“, která byla zpracována společností RAEN spol. s .r.o.

Hlavní zodpovědnost: odbor pro dotační politiku a rozvoj – Ing. Roman Hoyer Spolupráce: odbor investic – Ing. Karel Farář nezávislý auditor TEREA Cheb spol. s r.o. Výstupy: aktualizovaný dokument a strategie v oblasti energií a distribuce tepla Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r. 2009

Akční plány 21 Strategický plán rozvoje Chebu

Hodnocení priorit

Po páté schůzi Komise pro strategický rozvoj dne 18. prosince 2006 určovali její členové priority všech cílů akčních plánů pro „Kvalitu života / fyzické prostředí“, „Podnikatelské prostředí“ a „Dopravu / infrastrukturu“. Účelem bylo poskytnout vodítko při plánování konkrétních úkolů a také při následném rozhodování o použití / hledání a časování zdrojů potřebných pro realizaci všech cílů Strategického plánu.

Členové Komise pro strategický rozvoj byli požádáni, aby ohodnotili cíle z následujících hledisek: vliv na dosažení záměru (Do jaké míry přispěje realizace tohoto projektu/opatření k naplnění daného strategického záměru/vize?), proveditelnost (Jak je jisté, že budou k dispozici finanční a lidské zdroje potřebné k realizaci tohoto projektu?), finanční náročnost (Realizace bude vyžadovat finanční prostředky (ve srovnání s ostatními projekty) značnéstředně velkénízké), časová náročnost (Jak dlouho bude trvat, než bude možné posoudit výsledek realizace tohoto projektu?) a kauzalita – propojitelnost s jinými cíli (Přispěje nějak realizace projektu rovněž k realizaci ostatních projektů strategického plánu?). Kritéria jsou nastavena tak, aby podporovala konsistenci a realizovatelnost plánu včetně jeho základního zaměření na ekonomický rozvoj.

Vyplněný formulář odevzdalo 21 členů KSR, přičemž ne všechny byly vyplněny ve všech kritériích a kritických oblastech, proto byla při vyhodnocování použita metoda průměrování, která umožňuje porovnávání určených priorit. Výsledky hlasování byly porovnávány v součtu průměrných známek získaných cílem v jednotlivých kritériích. Nejvyšší možná takto dosažitelná hodnota byla 18, nejnižší 3. Výsledné průměrné hodnocení všech 49 cílů činí 11,60.

Shrnutí hlavních poznatků z analýzy hlasování:

• První pohled do tabulky celkových výsledků dělí jednotlivé projekty do tří výrazných skupin: nadprůměrné hodnocení (12,40 – 14,05) obdrželo 14 cílů, průměrné hodnocení (11,05 – 12,30) získalo 24 cílů a zbylých 11 cílů bylo hodnoceno podprůměrně (9,60 – 10,85).

15

14

13

12

11

10

9 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49

graf 1 – celkové hodnocení všech projektů

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 9,5 10 10,5 11 11,5 12 12,5 13 13,5 14

graf 2 – četnost projektů v 0,5 bodové škále

Hodnocení priorit 22 Strategický plán rozvoje Chebu

• V průměru nejlépe byl hodnocen akční plán podnikatelské prostředí (12,11). Oba ostatní akční plány získaly velmi podobné průměrné bodové hodnocení – doprava / infrastruktura (11,52) a kvalita života / fyzické prostředí (11,34). Tyto výsledky nejsou překvapivé, neboť kritéria jsou volena tak, aby nejvyššího hodnocení dosahovaly snadno realizovatelné cíle s přímým vlivem na vznik nových pracovních míst a příliv vnějších investic.

• Akčnímu plánu podnikatelské prostředí dominuje cíl Rozšíření průmyslového parku , který získal vůbec nejvyšší hodnocení (14,05), dále pak Infrastruktura pro cestovní ruch (13,11; aktualizací 11/2008 sloučen tento projekt s Destinačním managementem) a Informace pro podnikatele (12,65; projekt byl aktualizací 10/2007 přejmenován na Komunikace s podnikateli ), který společně s dalšími cíli záměru veřejnosoukromého partnerství byl hodnocen jako nejméně finančně náročný. Naopak nejhůře dopadly oba další cíle záměru Nemovitosti pro podnikání a to Regenerace „brownfieldů“ (10,85) a Uvolnění rezervy pozemků, blokovaných pro využití SŽDC (10,05).

• Vysoce nadprůměrného hodnocení akčního plánu C dosáhly cíle Parkování na sídlištích a Zajištění technické infrastruktury na pozemcích pro bytovou výstavbu (shodně 12,71), naopak velmi podprůměrné byly ohodnoceny cíle „Dopravní spojení Cheb Podhrad“ (10,29) a Výkupy pozemků pod silnicemi (9,62), jenž byl dle propojitelnosti s jinými cíli v celém průzkumu hodnocen vůbec nejhůře (tento projekt byl aktualizací 11/2008 vyřazen ze SPRMCH).

• Podobně jako u obou předchozích akční plánů jsou také hodnoceny cíle akčního plánu Kvalita života / fyzické prostředí. Na jedné straně jsou to vysoce nadprůměrně hodnocené projekty Bytová politika města a souhrnná studie ploch pro bydlení (13,40; projekt byl aktualizací 10/2009 již ze strategického plánu vyřazen jako splněný), Společné akce (12,85) a Mediální management: „Cheb – město příležitostí“ (12,60; projekt byl aktualizací 10/2009 již ze strategického plánu vyřazen jako splněný), na straně druhé se nacházejí vůbec nejslaběji hodnocené cíle: Rozvoj ubytovacích služeb (9,65; projekt byl aktualizací 10/2009 ze strategického plánu vyřazen), Regionální knihovna v Chebu (9,70) , kde byla především velmi slabě hodnocena proveditelnost, vliv na záměr i propojitelnost s jinými projekty.

Výsledné hodnocení si můžete prohlédnout v tabulce na následujících dvou stranách. Průměrné známky pro jednotlivé cíle ve všech kategoriích, jsou doplněny součtem získaných bodů, který sloužil pro celkové hodnocení a pro výpočet pořadí v celém strategickém plánu, které je uvedeno v následujícím sloupci a v posledním sloupci je orientačně uvedeno pořadí cíle v rámci „svého“ akčního plánu. Tmavě podbarvená políčka ukazují nejnižší hodnocení v rámci jednotlivých kategorií, světle podbarvená políčka naopak vybírají tři cíle, které získaly v dané kategorii nejvyšší známku.

Celkově jsou cíle tohoto strategického plánu velmi kompaktní a většina se vyznačuje vysokou mírou realizovatelnosti. Tato prioritizace v žádném případě nenaznačuje, že některé cíle nejsou z hlediska dalšího rozvoje města důležité. Kritéria a jejich váhy byla volena tak, že upřednostňují cíle, které půjde zrealizovat v partnerství veřejného a soukromého sektoru snadno, rychle a budou mít pokud možno největší dopad na základní atributy ekonomického rozvoje: pracovní místa a investice. Výsledky této analýzy samy o sobě nebudou a ani nemohou mít vliv na skutečnou realizaci cílů strategického plánu.

Hodnocení priorit 23 Strategický plán rozvoje Chebu

C.1. STRATEGICKÝ PLÁN CHEB – EXANTE HODNOCENÍ

Cíl Název projektu / opatření (13) (06) Pořadí Časová Celkové Finanční oblastech hodnocení Vliv naVliv záměr v jednotlivých Kauzalita (03) Proveditelnost Celkové pořadí náročnost (13) náročnost (13)

A.1.1 Společné akce 2,42 4,42 1,53 2,42 2,05 12,84 4 2

A.1.2 Náš Cheb 2,25 3,75 1,80 2,25 2,05 12,10 18 6 Mediální management: „Cheb – A.1.3 2,40 4,25 1,40 2,15 2,40 12,60 8 3 město příležitostí“ A.2.1 Studie využití levého břehu Ohře 2,13 3,55 2,20 2,00 1,70 11,58 27 9 Využití prioritních rozvojových A.2.2 2,60 3,90 1,80 2,10 2,10 12,50 10 4 ploch ve městě Prostor pro kulturní a spolkovou A.2.3 činnost – městský 1,90 2,15 2,50 1,85 1,55 9,95 45 14 reprezentativní sál A.2.4 Využití areálu Františkán 2,10 3,45 2,60 2,10 1,70 11,95 22 8 Výstavba, zřizování a A.2.5 modernizace sportovišť a dětských hřišť Asociace podnikatelů na pěší A.3.1 2,15 3,50 1,40 2,35 1,65 11,05 37 10 zóně Regulace vzhledu centra města A.3.2 a zvýšení bezpečnosti centra 2,30 3,95 1,70 2,30 2,00 12,25 16 5 města A.3.3 Rekonstrukce pěší zóny Bytová politika města a A.4.1 souhrnná studie ploch pro 2,95 4,03 2,05 1,93 2,45 13,40 2 1 bydlení Regenerace prostředí bytových A.4.2 2,35 3,35 2,25 2,00 2,10 12,05 20 7 domů a domovních traktů A.5.1 Cheb – lídr sdružování obcí 2,25 3,75 1,35 2,00 1,70 11,05 38 11

A.5.2 Regionální knihovna v Chebu 1,80 2,65 2,00 1,95 1,25 9,65 47 16 Nadregionální vzdělávací A.5.3 2,20 2,65 1,95 1,68 1,75 10,23 43 13 centrum Komunitní plán rozvoje A.6.1 sociálních služeb Služby sociální prevence a A.6.2 prevence kriminality A.6.3 Zdravotní péče

B.1.1 Spolupráce na trhu práce 2,40 4,45 1,25 2,20 2,20 12,50 11 5 Rekvalifikační kurzy a B.1.2 2,35 4,10 1,65 2,45 2,00 12,55 9 4 vzdělávání B.2.1 Komunikace s podnikateli 2,55 4,40 1,35 2,30 2,05 12,65 7 3 Zásady podpory podnikání B.2.2 2,45 4,00 1,30 2,15 2,15 12,05 19 8 v Chebu

Hodnocení priorit 24 Strategický plán rozvoje Chebu

C.1. STRATEGICKÝ PLÁN CHEB – EXANTE HODNOCENÍ

Cíl Název projektu / opatření (13) (06) Pořadí Časová Celkové Finanční oblastech hodnocení Vliv naVliv záměr v jednotlivých Kauzalita (03) Proveditelnost Celkové pořadí náročnost (13) náročnost (13)

B.2.3 Podpora podnikání z fondů EU 2,55 4,15 1,40 1,95 2,25 12,30 15 7

B.3.1 Destinační management 2,35 3,40 1,50 2,00 2,00 11,25 33 10

B.3.2 Rozvoj ubytovacích služeb 1,85 2,45 2,10 1,85 1,45 9,70 46 15

B.4.1 Rozšíření průmyslového parku 2,65 4,60 2,80 1,80 2,20 14,05 1 1

B.4.2 Regenerace „brownfieldů“ 2,35 2,60 2,45 1,75 1,70 10,85 40 11 Uvolnění rezervy pozemků, B.4.3 2,00 2,75 1,95 2,00 1,35 10,05 44 12 blokovaných pro využití SŽDC Přemostění Ohře: Zlatý Vrch – C.1.1 2,14 2,14 2,86 1,57 1,62 11,76 24 8 Pražská ulice Křižovatka Ašská Pražská C.1.2 2,29 2,81 2,67 1,62 1,86 11,24 34 15 Evropská Dopravní zpřístupnění území C.1.3 2,29 3,14 2,52 2,00 1,71 11,67 25 9 kasáren Dopravní spojení Cheb C.1.4 2,00 2,57 2,86 1,48 1,38 10,29 42 19 Podhrad Cyklostezka a stezka pro pěší C.2.1 2,14 3,48 2,29 2,05 1,62 11,57 28 10 do FL Napojení pro cyklisty na páteřní C.2.2 2,24 3,48 2,43 2,19 1,86 12,19 17 5 cyklostezku Karlovarského kraje Napojení příměstských C.2.3 2,24 3,00 2,38 1,86 1,67 11,14 35 16 rekreačních oblastí Cykloturistická stezka Slapany – C.2.4 2,19 4,00 2,10 2,14 1,62 12,05 21 6 Cheb – Waldsassen C.3.1 Změna organizace dopravy 2,71 3,95 1,71 2,10 2,00 12,48 12 3

C.3.2 Optimalizace MHD 2,38 4,00 1,52 2,10 1,76 11,76 23 7

C.3.3 Rekonstrukce komunikací 2,52 3,95 2,76 1,62 1,62 12,48 13 4

C.3.4 Kruhové objezdy 2,10 3,29 2,67 1,67 1,33 11,05 39 18 Doplňování technické C.3.5 infrastruktury v rámci MHD a úprava MHD C.4.1 Parkování v centru města 2,38 3,19 2,33 1,71 1,86 11,48 31 13

C.4.2 Parkování na sídlištích 2,67 3,43 2,67 2,00 1,95 12,71 5 1

C.5.1 Jihovýchodní obchvat 2,29 2,29 2,90 1,52 2,14 11,14 36 17

C.5.2 Autobusový dopravní terminál 2,33 2,81 2,76 1,81 1,67 11,38 32 14 Kanalizace do okrajových částí C.6.1 2,57 2,95 2,71 1,57 1,71 11,52 30 12 města – rekreační oblasti

Hodnocení priorit 25 Strategický plán rozvoje Chebu

C.1. STRATEGICKÝ PLÁN CHEB – EXANTE HODNOCENÍ

Cíl Název projektu / opatření (13) (06) Pořadí Časová Celkové Finanční oblastech hodnocení Vliv naVliv záměr v jednotlivých Kauzalita (03) Proveditelnost Celkové pořadí náročnost (13) náročnost (13)

Zajištění tech. infrastruktury na C.6.2 2,71 3,36 2,71 1,71 2,21 12,71 6 2 pozemcích pro bytovou výstavbu C.6.3 Územní energetická koncepce

Hodnocení priorit 26 Strategický plán rozvoje Chebu

Doporučení k realizaci Strategického plánu rozvoje města Chebu

Doporučení k realizaci vycházejí nejprve z identifikace rizik a z multikriteriálního hodnocení jednotlivých projektů. Rizika jsou pojmenována, popsána a uvedena jejich závažnost i pravděpodobnost toho, že nastanou. Projekty jsou hodnoceny z toho pohledu, jak reálná je jejich realizace, čímž současně dojde k eliminaci určitých rizik. V závěru jsou popsány tři varianty (pesimistická, realistická a optimistická) s uvedením projektů, které při nich budou realizovány a nákladů, které si to vyžádá.

Identifikace rizik

1. Politická vůle realizovat plán

Závažnost: velmi vysoká . Jde o prvotní předpoklad úspěšné realizace. Jakmile zastupitelstvo a rada města nevytvoří základní předpoklady pro realizaci plánu a naopak budou prosazovat jiné projekty, nemůže být změn uvedených v záměrech plánu v plné šíři dosaženo.

Pravděpodobnost nastání jevu: nízká . K zajištění uvedené politické vůle směřoval už samotný způsob přípravy plánu, na které se podíleli nejen zástupci vedení města (starosta a místostarostové), ale i další členové rady a zastupitelstva včetně představitelů dnes opozičních stran. Plán byl schválen zastupitelstvem města a tím se stal oficiální politikou. Skutečným měřítkem ochoty k realizaci však bude teprve schvalování rozpočtu města na rok 2008 a další léta.

2. Schopnost úřadu a institucí pod správou města realizovat strategický plán

Závažnost: velmi vysoká . Stejně jako u politické vůle jde o zásadní předpoklad úspěšné realizace.

Pravděpodobnost nastání jevu: nízká . Toto riziko by přicházelo do úvahy jenom v případě dramatické obměny zodpovědných pracovníků na městském úřadě, naopak vytvoření nového odboru pro dotační politiku a rozvoj by mělo přispět k úspěšné realizaci.

3. Ochota aktérů spolupracovat navzájem na realizaci projektů SP (občanů, podniků)

Závažnost: střední . Některé záměry (A.1, A.3, B.1, B.2) jsou na spolupráci veřejného a soukromého sektoru či na aktivním zapojení občanů přímo postaveny, jiné, zejména v kritické oblasti C, jsou sice téměř stoprocentně v kompetenci města, špatně navržené, dostatečně neprojednané a nevysvětlené technické řešení však může vyvolat nesouhlas / odpor občanů a tím zkomplikovat realizaci.

Pravděpodobnost nastání jevu: střední . Okresní hospodářská komora je garantem spolupráce za podnikatele, občané projevili zájem o strategický plán na internetu i na veřejném jednání.

4. Nová pravidla pro financování obcí, daňové změny

Závažnost: velmi vysoká . Realizace plánu je postavena na předpokladu stabilních a předvídatelných příjmů městského rozpočtu. Každé snížení by tak představovalo nutnost přehodnocení priorit a opožděnou realizaci některých projektů. Teoreticky je možné si představit, že daňové změny přinesou do rozpočtu města i více prostředků než dnes – například kdyby došlo k postupnému přechodu způsobu rozdělování podílu na daních ne podle počtu obyvatel, ale podle místa provozovny.

Pravděpodobnost nastání jevu: vysoká . Poslední návrhy Ministerstva financí ukazují, že v rámci chystaných změn v rozpočtovém určení daní mohou střední města ve střednědobém horizontu (resp. již od r. 2009) přijít o určitou část svých příjmů, které jim nebudou nahrazeny.

5. Konkurence jiných měst realizujících podobné projekty – jak o zdroje, tak o klienty

Závažnost: nízká . Tato konkurence již dnes existuje a nedá se očekávat, že by se situace výrazně zhoršila. Naopak, stále se zvyšují obavy z toho, že v celé České republice nebude připraven dostatek vhodných projektů, které by se o externí financování mohly ucházet.

Realizace 27 Strategický plán rozvoje Chebu

Pravděpodobnost nastání jevu: střední až vysoká . Město Cheb řeší ve svém strategickém plánu záležitosti, kterými se zabývá velká většina českých měst. Proto je možné předpokládat, že bude podáno velké množství žádostí o externí financování u projektů, které s ním počítají. Obdobně je nutno řešit poptávku např. u turistických projektů, jejichž finanční návratnost bude závislá na dostupnosti obdobné nabídky v okolí.

6. Ekonomické problémy místních podniků

Závažnost: střední . Ekonomické problémy místních firem by vedly k nižší investiční aktivitě v Chebu, nižší kupní síle a následně by tak ovlivnily situaci dalších podnikatelů a podniků. Příjmy města jako takové by však byly omezeny jen minimálně, protože závisejí na počtu obyvatel a nikoliv na ekonomické aktivitě.

Pravděpodobnost nastání jevu: nízká . Středně velké firmy v průmyslové zóně jsou spíše ve fázi růstu a jsou dostatečně malé a flexibilní na to, aby se vypořádaly s velkými výkyvy na globálních trzích. Podnikatelé ve službách, kteří jsou zaměřeni na německou klientelu, mohou počítat s dostatkem zákazníků do té doby, než se vyrovnají ceny na obou stranách hranice, a to v nejbližším období nenastane. Relativně nejvíce ohrožen se jeví státní / veřejný sektor (České dráhy, nemocnice ), který zaměstnává velký počet ekonomicky aktivních osob.

7. Mimořádná situace vyžadující intervenci města (povodně, energetická krize, požáry)

Závažnost: střední . Město mohou v průběhu let potkat různé mimořádné události, havárie a krizové situace, které si vyžádají okamžitou intervenci a přesun zdrojů na jejich vyřešení. V zásadě platí, že čím závažnější problém, tím nižší je pravděpodobnost toho, že nastane a že město se může podobným situacím bránit cestou protipovodňových či protipožárních opatření.

Pravděpodobnost nastání jevu: nízká .

8. Přenos kompetencí ze státní / krajské úrovně bez odpovídajících prostředků

Závažnost: nízká až střední . V uplynulých letech bývalo pravidlem, že kompetence / úkoly přecházely na obce z národní úrovně bez odpovídajících prostředků, což vedlo k tomu, že obce musely upravovat své plány a měly méně prostředků na investice.

Pravděpodobnost nastání jevu: nízká . V současné době možná částečně něco podobného „hrozí“ ve zdravotnictví, kdy by za určitých okolností město bylo nuceno samo provozovat nemocnici.

9. Mimořádně výhodná příležitost realizovat akci, která v plánu není (připojení okolní obce, mimořádná dotace na opravu hradu, postup fotbalistů do 1. ligy )

Závažnost: nízká . Na rozdíl od předchozích událostí, které byly ve své podstatě negativní a ubíraly městu zdroje, je možné uvažovat i o opačných důvodech toho, proč bude nutno prostředky města použít jiným než plánovaným způsobem.

Pravděpodobnost nastání jevu: nízká .

10. Sociální nebo národnostní problémy, zhoršování situace / tvorba ghetta na sídlištích

Závažnost: nízká až střední . K těmto událostem může dojít, ve své podstatě realizaci plánu ohrozí nepřímo obdobně jako v bodu 7, tj. nutností reagovat na situaci a přerozdělit zdroje.

Pravděpodobnost nastání jevu: střední . Bezprostřední riziko sociálního neklidu v Chebu nehrozí, nicméně existuje zde obava z koncentrace problémových skupin v některých územích. V případě významnější změny sociální politiky státu (jakkoliv potřebné) může vlivem nespokojenosti občanů dojít k problémům.

Realizace 28 Strategický plán rozvoje Chebu

Multikriteriální analýza:

Pro realizaci strategického plánu města Chebu tak plynou následující doporučení. Problémy mohou být nejlépe odstraněny úspěšnou realizací projektů (nastanou viditelné pozitivní výsledky), a proto je žádoucí:

1. Realizovat tzv. „měkké“ projekty, které nevyžadují (významné) finanční náklady. Jedná se o projekty propagace, spolupráce s podniky a podnikateli, zapojení občanů do věcí veřejných, společných akcí apod.

Přehled těchto projektů je uveden níže s vyznačením priorit, neboť i přes nízké náklady bude problémem realizace personální zabezpečení (schopnost radnice vše zvládnout) a není možno reálně očekávat dosažení všech cílů v krátkém období.

priorita dle číslo název projektu hlavní zodpovědnost BG Doc. Dr. Ing. Plevný, odbor ŠTaK A.1.1 Společné akce Brabačová x

A.1.2 Náš Cheb Ing. Pospíšil x Mediální management: „Cheb – město A.1.3 příležitostí“ MUDr. Svoboda, Mgr. Kuželová, p. Ivanič x Bytová politika města a souhrnná A.4.1 studie ploch pro bydlení Doc. Dr. Ing. Plevný, Ing. Trojánek x

A.5.1 Cheb lídr sdružování obcí Ing. Pospíšil x

B.2.1 Komunikace s podnikateli Ing. Pospíšil, Ing. Hofrajtr x

B.2.2 Zásady podpory podnikání v Chebu Doc. Dr. Ing. Plevný, Ing. Hofrajtr x

B.3.1 Destinační management Ing. Pospíšil x Uvolnění rezervy pozemků, B.4.3 blokovaných pro využití SŽDC Doc. Dr. Ing. Plevný x

C.5.1 Jihovýchodní obchvat p. Černík x

A.3.1 Asociace podnikatelů na pěší zóně Ing. Hofrajtr Regulace vzhledu centra města a A.3.2 zvýšení bezpečnosti centra města MUDr. Svoboda

A.5.3 Nadregionální vzdělávací centrum Mgr. Syrovátka

B.1.1 Spolupráce na trhu práce OHK Cheb, Doc. Dr. Ing. Plevný

B.1.2 Rekvalifikační kurzy a vzdělávání OHK Cheb

B.2.3 Podpora podnikání z fondů EU OHK Cheb, Ing. Pospíšil

C.3.1 Změna organizace dopravy Ing. Zoul

C.3.2 Optimalizace MHD Ing. Zoul

2. realizovat připravené menší projekty (zejména v oblasti dopravy, údržby komunikací, parkovišť) tak, aby byly brzy vidět výsledky. Vzhledem k vnitřnímu dluhu na (zejména dopravní) infrastruktuře města je nezbytné pravidelně investovat určitou částku do oprav komunikací, výstavby parkovišť, rekonstrukcí křižovatek

Realizace 29 Strategický plán rozvoje Chebu

3. stanovit pořadí priorit velkých investičních projektů, identifikovat ty, které se připraví na podání žádosti o externí financování. Za tím účelem provést multikriteriální analýzu projektů, jichž se tato možnost týká.

Pro hodnocení 39 velkých investičních projektů byla zvolena následující kritéria:

1. připravenost k realizaci – projekty s připravenou technickou (projektovou) dokumentací mají přednost před projekty, které existují pouze v záměru; 2. šance na získání dotace – z pohledu existující konkurence, tj. jedinečné projekty, které se nenacházejí v každém městě, jsou hodnoceny výše než ty, které se opakují takřka všude 3. priority komise pro strategický rozvoj – bylo použito výsledků stanovení priorit v rámci SP v kategoriích „vliv na záměr“ a „kauzalita“ a doporučení odboru DPR 4. integrace – jsou preferovány projekty řešící komplexní problematiku, tj. současně např. cestovní ruch, kvalitu života, podporu podnikání, zlepšení dopravy apod. 5. externí finance – existují operační programy, z nichž je možno projekt hradit, nebo jiné zdroje (jednotlivých ministerstev)

Název projektu Náklady Připrave Jedineč Priority Externí (mil. Kč) nost nost SP Integrace finance Celkem Regenerace prostředí bytových domů a domovních 3 3 3 2 2 13 100 traktů

Regenerace „brownfieldů“ 2 3 3 3 2 13 65

Využití areálu Františkán 3 3 2 3 1 12 185

Rekonstrukce pěší zóny 2 2 3 3 2 12 66

Rozšíření průmyslového parku 20 3 1 3 2 2 11 Zajištění technické infrastruktury na pozemcích 2 1 3 3 2 11 45 pro bytovou výstavbu

Parkování v centru města 1 2 3 2 2 10 40

Rekonstrukce komunikací 2 1 3 2 2 10 40

Dopravní spojení Cheb – 1 3 2 2 2 10 Podhrad ?

Pro další úvahy bylo zvoleno 12 (tj. cca jedna třetina) projektů, které se podle těchto kritérií umístily nejvýše. Vzhledem k tomu, že odhadované náklady na jejich realizaci se pohybují nad 700 miliony korun, je zapotřebí shodnout se na možnostech financování ze strany města Chebu.

Vycházíme z těchto předpokladů:

potenciál investiční části městského rozpočtu je v rozmezí 50 –100 miliónů Kč za rok existuje potřeba využít 20 – 30% této částky např. na aktivity uvedené v bodě 2 (komunikace) nutnost spolufinancování projektů ze strany města je mezi 10 a 50 % a zjistíme, že město může každoročně žádat o finance na projekty ve výši mezi 50 a 200 miliónů Kč. Z toho vycházejí i jednotlivé varianty:

Realizace 30 Strategický plán rozvoje Chebu

A. Pesimistická (minimální) varianta

Vycházímeli z prostého odhadu vývoje daňových příjmů a nepočítáme s mimořádnými příjmy, potom v každém z let 2008 – 2011 bude možno realizovat projekty za cca 75 miliónů Kč, kde podíl města bude dosahovat zhruba 15 – 20 miliónů. V tomto případě se nabízí takovéto pořadí realizace jednotlivých projektů:

2008 – Kasárna Zlatý Vrch 2009 – Pěší zóna

Závazné rozhodnutí je však možno učinit pouze o výběru prvního projektu, další budou patrně realizovány po etapách a zahajovány průběžně (podle stupně připravenosti). Pro první místo akce „Kasárna“ hovoří vedle pořadí v MCA a nejnižší celkové ceny z prvních tří projektů i to, že rozvojem tohoto území se otevírají další plochy na SZ od kasáren.

B. Realistická (průměrná) varianta

Vedle daňových příjmů město využije mimořádných příjmů (nejspíše z prodeje majetku), které mohou být vyvolány úspěšnou realizací některých projektů ze SP. Aby k tomu mohlo dojít, je nutné v roce 2008 zahájit realizaci investičními akcemi, které připraví nové rozvojové plochy, tedy již zmíněná akce Kasárna Zlatý vrch, spolu s tím „Technická infrastruktura pro bydlení“ a rozvoj II. Etapy Průmyslového parku. V roce 2009 by pak vedle akcí „Chebský hrad + Františkán 1. etapa“ bylo možno zahájit i regeneraci sídliště Zlatý vrch a rekonstrukce komunikací. V roce 2010 pak bude možno přidat např. parkovací dům v centru a následně rekonstrukci pěší zóny (2011).

C. Optimistická (maximální) varianta

Vedle „předvídatelných příjmů“ daňových a z prodeje majetku bude možno některé akce realizovat formou PPP s pomocí soukromých developerů. Zcela reálně je možno uvažovat o tom, že touto cestou budou realizovány projekty:

průmyslový park parkovací dům v centru dále: 2009 – Chebský hrad + Františkán 1. etapa 2010 – Chebský hrad + Františkán 2. etapa

částečně také:

rekonstrukce kasáren Zlatý vrch technická infrastruktura pro podporu bydlení pěší zóna rekonstrukce sídliště Zlatý Vrch

V tomto případě bude možno vedle PPP projektů zahájit v roce 2008 i aktivity spojené s opravami hlavních památek (Hrad a Františkán), které nicméně budou vždy realizovány po etapách. V této optimistické variantě je možno uvažovat o tom, že během let 2008 – 2011 budou zrealizovány všechny uvedené projekty (podíl soukromých investorů dosáhne 150 miliónů, město 150 miliónů, spolufinancování 450 miliónů).

Závěr:

Rozhodnutí o tom, která z „velkých“ akcí strategického plánu bude zahájena / rozpracována pro podání žádosti o spolufinancování jako první, je plně v kompetenci města a monitorovacího výboru. Věříme, že výše uvedené úvahy k tomuto rozhodnutí přispějí a jednotlivé odbory městského úřadu budou moci co nejrychleji zahájit přípravné práce.

Realizace 31 Strategický plán rozvoje Chebu

Systém řízení realizace strategického plánu

Mezi tvorbou strategického plánu a jeho realizací je zásadní rozdíl. Příprava strategického plánu je kreativním procesem, který vyžaduje zapojení co nejširšího okruhu reprezentantů veřejného i soukromého sektoru s potřebnými znalostmi a zkušenostmi a rozdílnými pohledy na budoucnost města. Na druhé straně zajištění realizace plánu je úkolem manažerským, který vyžaduje podrobný dohled nad aktivitami mnoha jednotlivců a soukromých i veřejných organizací, kteří/které se v plánovacím procesu zavázali/zavázaly k rozvoji města přispět. Pro tento úkol se bude nejlépe hodit spíše jednoduchá a akční struktura, která bude využívat moderní metody projektového řízení.

Typický systém řízení realizace strategických rozvojových dokumentů má nejméně dvě složky: řídící a výkonnou. Náplní práce řídící složky je zejména rozhodovat, prosazovat, úkolovat, lobovat směrem k nadřízeným orgánům a zajišťovat politickou podporu realizaci plánu. V Chebu by tuto řídící úlohu měl sehrát tzv. Řídící a monitorovací výbor realizace (ŘMV), který bude navržen a ustaven zároveň s projednáním strategického plánu v orgánech města a zahájí svoji činnost ihned po schválení strategického plánu. ŘMV by měl mít takovou velikost, aby byl operativní a měly by v něm být zastoupeny všechny důležité osoby, které se podílejí na tvorbě strategického plánu jak z veřejného, tak soukromého sektoru. Obvykle se doporučuje, aby v ŘMV byli zejména zástupci vedení města, předseda Komise pro strategický rozvoj města Chebu, předsedové pracovních skupin a nejaktivnější členové pracovních týmů. Každý člen ŘMV by měl mít kompetenci přijmout rozhodnutí a dostatečný význam v životě města tak, aby mohl intervenovat v realizaci a řešit vzniklé problémy.

Náplní práce výkonné složky je zajišťovat realizaci po odborné stránce, zajišťovat hladký průběh každodenních aktivit spojených s realizací, zakládat informace o průběhu realizace do informačního systému a zajišťovat jeho provoz, koordinovat přípravu výběrových řízení na dodavatele, podporovat spolupracující osoby a organizace při realizaci, připravovat souhrnné zprávy o realizaci pro Radu města Chebu a Zastupitelstvo města Chebu, poskytovat servis Komisi pro strategický rozvoj apod. Vhodné je vytvořit pozici s osobní odpovědností jako např. Manažer realizace strategického plánu . U této osoby nelze předpokládat zapojení do plnění jednotlivých úkolů strategického plánu, jde spíše o roli koordinační, informační, motivační a poskytování podpory.

Manažer realizace strategického plánu komunikuje pravidelně se zodpovědnými organizacemi a osobami a tvoří rozhraní mezi realizátory, Řídícím a monitorovacím výborem a městem. Je zodpovědný za aktuálnost informací v informačním systému a za iniciaci řešení případných prodlev a zpoždění. Zároveň připravuje pravidelné zprávy o průběhu realizace pro ŘMV a Radu města a Zastupitelstvo města. Ve spolupráci s tiskovým odborem/mluvčím shromažďuje zpětnou vazbu od občanů a cílových skupin, připravuje náměty na změny a doplnění plánu o nové cíle a projekty. Ve spolupráci s finančním odborem pomáhá při přípravě rozpočtu na realizaci jednotlivých projektů plánu a na podporu realizace plánu obecně (např. kofinancování, dílčí studie poptávky apod.). Komunikuje s organizacemi a osobami mimo struktury města a podporuje jejich zapojení do realizace strategického plánu.

Zkušenosti z řízení realizace strategických plánů jiných ukazují, že jde o činnost náročnou a systematickou, jejíž úspěšnost může být ohrožena zejména následujícími momenty / situacemi:

• Pokles zájmu soukromého sektoru a obecně organizací mimo radnici o účast na realizaci. • Vysoká náročnost přípravy podkladů (bez přidané hodnoty) pro jednání řídícího a monitorovacího výboru. Zodpovědnost za přípravu materiálů pouze na jediném člověku – manažer realizace. • Absence poradních týmů / jednotlivců mimo radnici, kteří by podpořili realizaci jednotlivých projektů. • Zdlouhavý (až nudný a demotivující) průběh jednání řídícího výboru, který musí probrat na jednání stav realizace například až 50ti projektů – tj. při 3 – 5 minutách na každý projekt trvá jednání tři až šest hodin, přitom členové mohou mít oprávněný pocitu ztráty času. • Absence prvku předvýběru a přípravy nových projektů a zařazování do plánu, případně vyřazování z plánu, po čase plán nemusí odpovídat „nové“ realitě. • Absence každoročních finančních alokací z rozpočtu města na řízení a podporu realizace jednotlivých projektů – plán schválen jako „strategický dokument“, ale příprava rozpočtu běží obvyklým procesem – v rozpočtu neexistuje roční součtová položka „Realizace strategického plánu”

Těmto komplikacím je nutné se při řízení realizace strategického plánu rozvoje města Chebu vyhnout. Navrhujeme jednoduchá, ale podle našich zkušeností účinná opatření, jak tato rizika eliminovat:

Realizace 32 Strategický plán rozvoje Chebu

• Sektorové (tematické) zaměření řídících činností. Není vhodné, aby jediný výbor realizace sledoval detaily všech projektů. Na obrysu pracovních skupin navrhujeme vytvořit realizační týmy / akční skupiny. Četnost jejich schůzek nebude dána časovou vzdáleností od sebe (např. 2krát měsíčně), ale bude určována skupinou samotnou dynamicky podle potřeby konkrétních projektů, na kterých bude skupina pracovat. V úvahu připadá i jednorázové setkání nad konkrétní integrovanou skupinou provázaných projektů (které nemusí být z jediné oblasti – například vzdělávací projekty – týká se podnikání, cestovního ruchu i rozvoje lidských zdrojů, případně projekty týkající se revitalizace konkrétního území – např. levý břeh Ohře) nebo nad jediným důležitým projektem s přesahem do všech oblastí (např. projekt Náš Cheb ). • Organizace zodpovědné za realizaci konkrétního projektu nebo celého balíku projektů. Bude vhodné když tíha realizace nebude jen na Městě. Doporučujeme za ucelené části plánu – balíky projektů nebo důležité projekty učinit zodpovědnými instituce / subjekty mimo radnici (např. OHK). Spolupráce může být formou kontraktu (např. spolufinancujícího) na plnění konkrétních úkolů, na kterých má město zájem. Nebo přímým výběrovým řízením na konkrétní projekt. U měkkých projektů organizačního charakteru (např. v oblasti řízení lidských zdrojů sehraje město iniciační a motivační roli). • Informační systém. K dispozici bude 24 hodin denně dostupný systém správy informací o projektech strategického plánu (viz kapitola o Informačních systémech), který si bude město provozovat samo nebo jeho provoz může „ outsourcovat “. K systému budou mít přístupová práva a oprávnění manažeři jednotlivých projektů, kteří budou zodpovědní za obsah projektových informací, včetně příloh a informací o výsledcích projektů. Ke každému projektu bude umožněna veřejná diskuse a každý projekt bude mít svého „patrona“ z ŘMV. Úkolem patrona nebude realizace, ale dohled / monitoring realizace a asistence zodpovědné osobě. Tato organická struktura umožní jednotlivcům a organizacím zapojeným do tvorby plánu soustředit se výhradně na projekty, ze kterých cítí největší užitek. • Zapojení soukromého sektoru. Jde o klíčový prvek úspěšnosti realizace plánu. Soukromé firmy účastnící se projektu vidí svoji zodpovědnost za rozvoj města a zároveň příležitost ovlivnit řadu jevů, které je trápí a přispět tak k lepšímu podnikatelskému prostředí ve městě. Úkolem manažera realizace bude speciální péče o projekty, ve kterých se budou angažovat firmy. • Lobbing. Navrhujeme vytvořit / zorganizovat skupinu lobbistů (poslanci, senátoři, občané Chebu v krajských a národních institucích, podnikatelé, významné osobnosti s vazbami k Chebu atd.), sestavit seznam témat /priorit Chebu vyplývajících ze strategického plánu a dlouhodobých zájmů města, stanovit cíle lobbingu, vybavit skupinu informacemi a zajistit její podporu, koordinovat lob. aktivity. V následujících akcích bude město spolupracovat, pomáhat a zejména koordinovat. • Financování. Doporučujeme zavést projednávání prostředků na realizaci strategického plánu jako standardní součást přípravy každoročního rozpočtu. Pokud bude příprava rozpočtu probíhat obvyklým způsobem (sběr požadavků a výhled na další roky) bude dobré speciálně označit položky projektů, které patří do strategického plánu. Tak bude mít město přehled, kolik peněz z každoročního rozpočtu na realizaci svých strategických rozvojových priorit vynakládá. Zároveň by se tyto položky v pořadí důležitosti neměly dostávat na poslední místa, neboť půjde o položky „strategické“. Kromě každoročního a víceletého projektového financování s vazbou na strategický plán bude dobré do rozpočtu vpravit položku „příprava projektů a studií, případně rezerva na rozjezd realizace projektů SP“. Z této kapitoly, kterou je možné chápat jako „technickou podporu“, by měl mít možnost manažer realizace plánu hradit ad hoc studie a výzkumy podporující realizaci a externí zpracování žádostí (nebo jejich částí) na získání finančních prostředků pro realizaci projektů. Provozní rozpočet musí zohlednit rozhodnutí o personálním, organizačním a technicko materiálním zabezpečení realizace.

Celkově musí být strategický plán rozvoje města Chebu živým dokumentem. Realizace musí být pečlivě sledována a plán musí být podle potřeby doplňován a upravován. Nové projekty, jakmile se objeví, musí projít standardizovanou procedurou přípravy a zařazení do aktualizovaného plánu. Zodpovědností manažera řízení realizace a všech, kteří se na tvorbě plánu podíleli, bude zajistit, že záměry, projekty a úkoly zůstanou věrohodné a relevantní a že budou zrealizovány.

Realizace 33 Strategický plán rozvoje Chebu

P Ř Í L O H Y

1. Profil města Cheb

2. Průzkum podnikatelského prostředí

3. Analýza SWOT

4. Seznamy členů KSR a pracovních skupin

Přílohy 34 Strategický plán rozvoje Chebu

P Ř Í L O H A 1

Profil města Cheb Strategický plán rozvoje Chebu

Příloha 1 2

OBSAH

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 Krátce z historie 1.2 Postavení města v rámci vyšších územních celků

2. OBYVATELSTVO 2.1 Obecná charakteristika 2.2 Vzdělání

3. BYDLENÍ 3.1 Bydlení ve městě

4. EKONOMIKA 4.1 Ekonomika 4.2 Trh práce

5. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 5.1 Doprava 5.2 Vodovodní a kanalizační síť 5.3 Zásobování teplem 5.4 Zásobování města zemním plynem 5.5 Informační a komunikační technologie

6. KVALITA ŽIVOTA 6.1 Bezpečnost 6.2 Sociální oblast

7. VZDĚLÁVÁNÍ

8. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH 8.1 Kultura, sport a rekreace 8.2 Cestovní ruch

9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9.1 Ovzduší 9.2 Voda 9.3 Nakládání s odpady

10. SROVNÁNÍ S NĚMECKÝM POHRANIČÍM

11. PŘÍLOHY Strategický plán města Cheb

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Město Cheb je nejzápadnějším třicetitisícovým městem České republiky, vstupní branou z pomezí Bavorska a jihozápadního Saska do lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně. Ve své bohaté historii hrál Cheb vždy důležitou roli. Byl městem, kde se dařilo řemeslníkům i obchodníkům, místem střetávání lidí a kultur na českoněmeckém pomezí i městem s právem ražby vlastních mincí.

1.1 Krátce z historie Historie města sahá sice až do 9. století, ale poprvé je Cheb připomínán teprve v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. a to ve starohornoněmeckém tvaru Egire. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české a objevuje se poprvé pojmenování místa Cheb 1. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území s vlastním sněmem. Až do poloviny 17. století patřilo město Cheb mezi největší a nejbohatší města zemí Koruny české. V důsledku třicetileté války však město skončilo na pokraji hospodářského zániku a v roce 1652 bylo přebudováno na vojenskou pevnost. Na přelomu 18. a 19. století Cheb přišel výstavbou Františkových Lázní o léčivé prameny, které do té doby patřily městu, a již nikdy nedosáhl svého dřívějšího postavení. Druhá světová válka a především události následující po ní dramaticky ovlivnily ekonomický i populačního vývoj města. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu. Po osvobození území roku 1945 americkou armádou následoval odsun německých obyvatel a počet obyvatel se snížil téměř o polovinu. I přes postupné dosídlování města a dynamický nárůst obyvatel v 60. a 70. letech vlivem bytové výstavby a propopulačních opatření nedosáhl počet obyvatel města již nikdy úrovně 30. let.

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel ve městě a okrese Cheb v letech 1869 – 2001 180 000 160 000 Město Cheb 140 000 Okres Cheb 120 000 100 000 80 000 60 000 počet obyvatel počet 40 000 20 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 rok

Zdroj: Statistický lexikon obcí 2005, ČSÚ

V 19. i 20. století, zejména pak v období socialismu, se Cheb řadil mezi tradiční průmyslová města, hlavní vývoj města byl postaven na textilním a následně strojírenském průmyslu. Po roce 1990 přišla transformace ekonomiky, která znamenala přechod od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní. Podíl průmyslu se od roku 1989 snížil, ve městě došlo k privatizaci podniků, začal se rozvíjet sektor služeb a z města se postupně stává administrativně a obchodní centrum.

1.2 Postavení města v rámci vyšších územních celků Území města je na základě zákona součástí okresu Cheb a vyššího územního samosprávného celku Karlovarský kraj, který je součástí regionu NUTS II Severozápad.

1 Ve městě samém nebyl tvar Cheb používán dříve než v osmdesátých letech 19. století a od té doby jen uvnitř menšiny českých přistěhovalců. Po roce 1920 byl státními úředníky zaveden jako úřední (druhý) název.

Socioekonomický profil 4 Strategický plán města Cheb

Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím ČR a druhým nejmenším krajem, zaujímá 4,2 % rozlohy ČR. Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18 % obyvatel. Město Cheb je pak druhým největším městem Karlovarského kraje a bydlí zde přibližně 11 % obyvatel. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb může díky své poloze využívat spolupráce se sousedním Německem. Na jihu hraničí ORP Cheb s Bavorskem a jeho regiony Oberfranken a Oberpfalz, na severu pak se Saskem a jeho regionem Chemnitz. Na území ORP Cheb se nacházejí hraniční silniční přechody Pomezí nad Ohří – Schirnding, Svatý Kříž – Waldsassen a Vojtanov – Schönberg, které umožňují bezproblémový pohyb osob i zboží. Dále pak železniční přechody Vojtanov – Bad Brambach a Cheb – Schirnding. V posledních letech se město Cheb snaží o spolupráci s okolními obcemi i zahraničními partnery. V rámci Karlovarského kraje je město členem těchto sdružení: • Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis zájmové sdružení právnických osob, http://euregioegrensis.org , • Mikroregion Chebsko dobrovolný svazek obcí, založený 11 obcemi vroce 2003 http://www.mestocheb.cz/html/microregion/Mikroregion.html ,

V současné době město spolupracuje se třemi zahraničními partnery – městy: • Nižní Tagil Rusko http://ntagil.ru/ , • Rheden – Holandsko http://www.rheden.nl/grh/navigatie.nsf/home!readform , • Hof Německo – Bavorsko http://www.stadthof.de/hof_deu/index.htm ,

2. OBYVATELSTVO 2.1 Obecná charakteristika Město Cheb patří počtem obyvatel k městům střední velikosti a jako druhé největší město kraje je také významné regionální středisko. V roce 2006 (k 1.1.) žilo na území města 33 681 obyvatel. Při rozloze 96,37 km 2 to představuje hustotu osídlení cca 349 obyvatel na 1 km 2.

Tabulka 1: Postavení města Chebu v rámci ČR, kraje a okresu Počet obyvatel k 1. 1. 2006 Podíl města Území Průměrný věk celkem muži ženy (%) Česká republika 10 251 079 5 002 648 5 248 431 0,3 40,0 Karlovarský kraj 304 247 148 999 155 275 11 39,1 Okres Cheb 90 117 43 970 46 147 37 38,8* Město Cheb 33 681 16 583 17 089 100 38,0* Poznámka: *k 1.1.2005, Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ Město Cheb je svým počtem obyvatel poměrně významné regionální středisko, protože je druhým největším městem Karlovarského kraje (po Karlových Varech s 50 893 obyvateli a před Sokolovem s 24 579 a Ostrovem s 17 111 obyvateli) a sedmým největším městem regionu NUTS II Severozápad, kde jej ještě přesahují velká města Ústeckého kraje (Ústí nad Labem, Most, Děčín, Teplice a Chomutov).

Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva v městě a okrese Cheb (na 1 000 obyvatel) Město Cheb Okres Cheb Karlovarský kraj Ukazatel 2002 2004 2002 2004 2002 2004 Živě narození 10,9 11,3 10,1 9,6 9,7 9,6 Zemřelí 8,6 9,6 9,6 9,8 9,4 9,9 Přistěhovalí 31,2 31,1 20,9 20,6 16,9 14,0 Vystěhovalí 26,9 26,8 17,7 17,8 15,5 12,5 Přirozený přírůstek 2,3 1,7 0,6 0,2 0,3 0,4 Přírůstek stěhováním 4,3 4,3 3,2 2,8 1,3 1,5 Celkový přírůstek 6,6 6,0 3,8 2,6 1,7 1,1 Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ

Socioekonomický profil 5 Strategický plán města Cheb

Z hlediska historického vývoje počtu obyvatel Cheb neustále roste s výjimkou období druhé světové války a zejména pak odsunu sudetských Němců, kdy se počet obyvatel města snížil téměř o polovinu. Pozitivní je vývoj také v transformačním období 19912001, kdy se počet obyvatel města zvýšil o více než 1 000 obyvatel, okresu o 1 800 a kraje o více než 2 300 obyvatel, zatímco v celém Česku počet obyvatel poklesl (o 84 tis.). Pohyb obyvatelstva ve městě Chebu je mírně příznivější než v okrese i v Karlovarském kraji, a to díky kladnému přirozenému přírůstku, kterým je město převyšuje. Pohyb obyvatel stěhováním je také ve srovnání s okresem i krajem vyšší. Celkový přírůstek města (přirozenou měnou a migrací) v roce 2004 činil 6,0 ‰, což svědčí o vyšší atraktivitě města i jeho příznivější demografické skladbě obyvatelstva. Základní demografické údaje města Cheb ve srovnání s okresem a krajem uvádí tabulka 2. Město Cheb má díky kladnému přirozenému přírůstku také příznivější věkovou strukturu (viz. graf 2 a 3) – průměrný věk je ve městě 38 let, zatímco v okrese i kraji přibližně o rok vyšší a v celém Česku pak 40 let. Otázkou zůstává, zda se Chebu díky svému regionálnímu postavení tuto skladbu podaří i do budoucna udržet. Prognózu dalšího vývoje nám umožňuje vyslovit graf stromu života. Významný nárůst skupiny obyvatel v poproduktivním věku lze očekávat až v období 201525, kdy se v důsledku toho změní výrazně také poptávka po veřejných službách a zvýší se tlak na sociální a zdravotnické služby, který však bude postupně narůstat již v nadcházejícím období.

Graf 2: Podíl obyvatel v produktivním věku na celkovém počtu obyvatelstva (2004)

Obyvatelstvo ve věku Muži Ženy

11,7% 16,5% 9,2% 17,2% 14,1% 15,7% 014 1564 65+

71,8% 73,6% 70,1%

Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ

Graf 3: Strom života v Chebu v roce 2001

90+ Ženy Cheb 8589 Muži Cheb 8084 Ženy ČR Muži ČR 7579 7074 6569 6064 5559 5054 4549 věk 4044 3539 3034 2529 2024 1519 1014 59 04

10% 5% 0% 5% 10% podíl obyvatel na celkovém počtu

Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ

Socioekonomický profil 6 Strategický plán města Cheb

2.2 Vzdělání Úroveň vzdělanosti obyvatelstva města Chebu se mezi posledními dvěma censy zvýšila. Mezi lety 1991 a 2001 došlo k poklesu podílu obyvatel se základním a učňovským vzděláním a naopak k velkému nárůstu středoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Zlepšení kvality vzdělanostní struktury města v transformačním období svědčí o rozšíření nabídky učebních oborů a o vyšších nárocích pracovního trhu. Nicméně, i přes vznik řady vysokoškolských pracovišť v městě i kraji se však podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva zvýšil pouze o 0,8% bodů a zůstává celorepublikově podprůměrný, nicméně vyšší než na úrovni Karlovarského kraje (viz. tabulka v příloze).

Graf 4: Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel (15+) města 19912001

35% 30% 1991 25% 2001 20% 15% 10% 5% 0% Základní Učňovské bez Odborné školy Střední školy Vysoké školy maturity

Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, SLDB 2001, ČSÚ

3. BYDLENÍ 3.1 Bydlení ve městě V Karlovarském kraji bylo v letech 2003 a 2004 zahájeno více než 1 000 bytů, nicméně v roce 2005 klesl tento počat na necelých sedm set a výsledky za první pololetí roku 2006 nesvědčí zatím o opětovném zvýšení. V porovnání s ostatními kraji ČR je intenzita bytové výstavby v Karlovarském kraji jedna z nejnižších. Ve okrese Cheb je během posledních pět zahajována každoročně stavba v průměru 200 nových bytů, počet rozestavěných bytů se pak pohybuje kolem 1 500. Podle intenzity bytové výstavby, jak zahájených tak dokončených bytů, se však i okres řadí spíše k průměru či podprůměru ČR a k obnově bytového fondu zde dochází jen relativně pomalu.

Tabulka 3: Bytová výstavba v okrese Cheb a Karlovarském kraji okres Cheb Karlovarský kraj 1. pololetí 1. pololetí 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2006 2006 Počet dokončených bytů 95 114 474 82 524 503 1 149 364 Počet zahájených bytů 219 202 209 112 1 027 1 020 677 340 Počet rozestavěných bytů 1 1 543 1 619 1 452 1 482 3 608 4 116 3 859 3 835 Poznámka: 1 k 31. 12., resp. 30. 6. Zdroj: Statistický bulletin Karlovarského kraje 20032006

Podívámeli se blíže na město Cheb, v roce 2001 v rámci Sčítání lidu, domů a bytů bylo ve městě Cheb evidováno celkem 2 586 domů, z nichž mírně převažují rodinné domy nad bytovými, a to o 2,7 %. Většina domů je ve vlastnictví soukromých osob, v majetku města je již pouze 19,5 % domů. Domovní fond ve městě je poměrně zastaralý, průměrné stáří domu je 50,3 let a více jak 77 % domů bylo v Chebu postaveno do roku 1980.

Socioekonomický profil 7 Strategický plán města Cheb

Tabulka 4: Vybrané ukazatele bytové výstavby ve správním obvodu Cheb Z toho Průměrná obytná Průměrná hodnota Dokončené byty celkem v rodinných domech plocha 1 dokončeného dokončené stavby v tis. (v %) bytu (m 2) Kč 1) ) 1998 35 91 98 2 116,6 1999 52 42 64 1 251,9 2000 30 77 81 1 811,7 2001 114 39 62 1 355,3 2002 50 80 110 2 452,2 2003 49 94 106 2 372,3 1) hodnota stavby je uvedena bez hodnoty pozemku Zdroj: Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 , ČSÚ Co se týká současné bytové výstavby ve městě Cheb, lze konstatovat, že nárůst bytového fondu je velmi pozvolný. Z historického hlediska hlavní nárůst bytové výstavby ve městě proběhl v 60. a 70. letech, kdy za deset let došlo k navýšení bytového fondu o více jak čtvrtinu. V následujících letech začala bytová výstavba ve městě postupně stagnovat, např. nárůst v roce 2001 byl pouze 5 % oproti roku 1991. V těchto letech výstavba probíhala především v rodinných domech, což dokládají data uvedená v tabulce 4. V nedávném období se město angažovalo jako společník bytového družstva při výstavbě 62 bytových jednotek. V blízké budoucnosti pak plánuje výstavbu 93 bytových jednotek pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva v lokalitě Pražská ulice. Město má také dotační systém na podporu individuální bytové výstavby (včetně nájemních bytů) a na základě tohoto systému přispívá na výstavbu inženýrských sítí a za rychlé dokončení stavby. Soukromou bytovou výstavbu podporuje město i převodem pozemků z majetku města za výhodnou cenu. Nedostatkem je naopak nezajištění infrastruktury na pozemcích, které jsou v ÚP vymezeny k bytové výstavbě.

Tabulka 5: Situace na trhu s byty ve městě Cheb Ceny byty standardní byt 1) celkem cena za m 2 Tržní nájemné 4 692, Kč 69, Kč Regulované nájemné 1 075, Kč 16, Kč Nabídková cena bytů 782 345, Kč Ceny pozemků rozpětí ceny za m 2 průměrná cena za m 2 Pozemek pro výstavbu RD – s inženýr. sítěmi 600 – 1 200, Kč 870, Kč Pozemek pro výstavbu RD – bez inženýr. sítí 200 300, Kč 250, Kč Pozemky pro komerční účely (průmysl, služby apod.) 90 – 250, Kč 185, Kč Pozemek v průmyslové zóně 300 – 400, Kč 346, Kč 1) Standardní byt družstevní i osobní vlastnictví, I. kategorie, podlahová plocha 68 m 2, opotřebení cca 40 % Zdroj: http://cenybytu.idnes.cz; www.reality.cz, Realitní kanceláře Cheb

Ceny bytů za tržní hodnotu zaznamenaly za posledních několik let obrovský nárůst. Do situace v Chebu se tak již pravděpodobně začíná promítat jeho výhodná poloha nedaleko západních hranic, nabídkové ceny starších bytů rostou, tržní nájemné však mírně klesá. Obdobná je situace i u cen pozemků pro výstavbu rodinných domů, jejich ceny stále stoupají. Index měsíční změny ceny bytů se na konci června 2006 pohyboval na 1,06 %. Ceny za pozemky pro komerční využití nejsou na tak vysoké úrovni jako pozemky pro bydlení. Díky tomu, že město nabízí zainvestované pozemky v nově vybudované průmyslové zóně, pohybuje se hodnota ostatních přibližně na polovině.

4. EKONOMIKA 4.1 Ekonomika Podle sčítání lidu z roku 2001 bylo na území města Chebu 17 883 ekonomicky aktivních obyvatel, což představuje 55,1 % trvale bydlícího obyvatelstva. Ve srovnání s okresem (54,6 %) a krajem (53,3 %) se jedná o mírně nadprůměrný výsledek. Jedna pětina všech zaměstnaných vyjíždí za prací mimo Cheb, nejčastěji do Františkových Lázní (24 %). Naopak do Chebu dojíždí přibližně stejný počet

Socioekonomický profil 8 Strategický plán města Cheb pracovníků, přičemž nejvyšší podíl (20 %) zaujímají opět Františkovy Lázně. Mírně aktivní saldo dojížďky (242 pracovníků v r. 2001) svědčí o dostatku pracovních příležitostí ve městě.

Územní struktura organizací Ekonomické aktivity se v rámci okresu do města Chebu výrazně nekoncentrují. V průměru se zde nachází pouze 1/3 zaměstnaných (využitých pracovních příležitostí), přičemž nejvíce (37,3 %) je to u firem do pěti zaměstnanců, nejméně naopak v sektoru podniků nad 200 zaměstnanců (27,8 %). Velké podniky (nad 200 zaměstnanců) se nachází sice na území správního obvodu, nicméně ne na území města Chebu ale v dalších menších městech (Františkovy Lázně, Skalná, Plesná, Luby). Největšími zaměstnavateli v okrese jsou lázeňská zařízení ve Františkových a Mariánských Lázních a průmyslové podniky na výrobu automobilových komponent v Hranicích a Krásné (viz příloha). Podle odvětvové struktury se do města Chebu koncentrují zejména podnikatelské aktivity ve stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, jejichž podíl na zaměstnanosti okresu převyšuje 60 %. Více než 40% podíl na zaměstnanosti představuje už jen vzdělávací činnost, doprava, skladování a spoje a obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. Naopak relativně malá je koncentrace pracovních míst ve zdravotní a sociální péči (18,6 %), ubytování a stravování (19,3 %) a také zemědělství (25,4 %) a zpracovatelském průmyslu (26 %). Celkem podíl ekonomických subjektů (nad 6 zaměstnanců) Chebu na okrese činí jen 32,7 %, přičemž v počtu bydlících představuje Cheb 37,4% podíl na okrese.

Struktura ekonomiky v Chebu Podobně jako v jiných městech tvoří vysoký podíl osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky do pěti zaměstnanců. V případě Chebu k tomu přispívá navíc faktor blízkosti hranic a četná podnikatelsky činná vietnamská komunita (viz živnostenské podnikání). V evropském srovnání pak patří svou velikostí většina podniků v Chebu do kategorie malých a středních podniků.

Tabulka 6: Podíl organizací a podíl zaměstnaných podle velikostních kategorií (v%) Okres ORP Město Okres ORP Město POČET ZAMĚSTNANCŮ Počet subjektů Počet zaměstnanců Neuvedeno 60,9 82,9 59,1 Bez zaměstnanců 28,9 4,1 31,6 15 6,9 8,8 6,5 11,2 11,2 12,5 619 2,1 2,6 1,7 17,6 17,3 17,2 2049 0,8 1,0 0,7 19,0 19,6 19,9 50199 0,4 0,5 0,4 33,1 29,1 34,2 200+ 0,1 0,1 0,1 19,2 22,7 16,1 Z toho subjekty s více než 5 zaměstnanci 3,4 4,2 2,8 88,8 88,8 87,5 Zdroj: Registr ekonomických subjektů 06/2006, ČSÚ Podíl zaměstnanosti v zemědělství je v Chebu velice nízký, přibližně 2 %, ale již v jeho blízkém zázemí se zvyšuje na nadprůměr okresu – 3,6 % na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb 2.

Tabulka 7: Podíl organizací a podíl zaměstnaných podle odvětví OKEČ (v %) Okres ORP Město Okres ORP Město ODVĚTVÍ DLE OKEČ Počet subjektů Počet zaměstnanců Zemědělství, myslivost, lesnictví 5,1 5,3 3,3 2,9 3,6 2,2 Těžba nerostných surovin 0,3 0,2 0,4 Zpracovatelský průmysl 20,8 19,5 19,0 37,1 30,2 29,5 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,9 1,0 1,1 1,9 2,9 IU Stavebnictví 7,3 8,7 10,4 4,3 5,7 8,3 Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro 18,4 19,7 23,0 7,8 8,0 9,8 osobní potřebu a převážně pro domácnost Ubytování a stravování 11,1 10,6 10,0 5,6 3,4 3,3 Doprava, skladování a spoje 5,7 5,3 4,5 3,1 4,2 4,2 Finanční zprostředkování 0,4 0,2 0,4 Činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu, podn. činnosti 6,3 5,5 7,8 3,4 3,9 6,3

2 V tomto případě jsou však hodnoceny jen podniky nad 6 zaměstnanců, aby byly vyloučeny zjevné a nebo velice obtížně posouditelné nepřesnosti v kategoriích velmi malých firem.

Socioekonomický profil 9 Strategický plán města Cheb

Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení 2,5 2,6 1,1 3,7 4,6 Vzdělávání 9,7 9,6 7,8 8,7 9,7 11,8 Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti 5,3 5,5 4,1 14,2 14,6 8,0 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 6,1 6,3 7,1 6,9 8,6 6,5 Celkem 100 100 100 99,5 99,3 89,9 Zdroj: Registr ekonomických subjektů 06/2006, ČSÚ Přestože koncentrace zpracovatelského průmyslu do Chebu je poměrně malá, jeho význam a postavení v ekonomice města dokládá i jeho poměrně vysoký podíl na zaměstnanosti, který činí téměř 30 %. Druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti (cca 12 %) představuje vzdělávání, téměř 10 % připadá na obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. Z důvodu ochrany individuálních dat není celkový součet podílu zaměstnanců v Chebu roven 100 %, nicméně i tak je možné na základě odhadu odvodit ekonomickou strukturu města podle zaměstnanosti. V sekundéru (průmysl, energie a stavebnictví) pracuje zhruba 40 % zaměstnanců, v terciéru 58 % a zbylé 2 % připadají na primér. Tato struktura je velmi podobná na úrovni ORP, okresu i celé ČR a lze ji označit za příznivou, jelikož není jednostranná a rovněž město není závislé na jednom až dvou hlavních zaměstnavatelích.

Živnostenské podnikání K 31.12.2005 bylo v Chebu vydáno celkem 25 177 živnostenských oprávnění, z nichž přibližně ¼ (6 466) byla již zrušena. Téměř 75 % připadá na živnosti pro fyzické osoby. V posledních pěti letech se počet všech vydaných oprávnění každoročně snižuje. Výjimku tvoří pouze oprávnění vydaná zahraničním fyzickým osobám, jejichž počet se od roku 2001 ztrojnásobil. To je nejpravděpodobněji spojeno s rozvojem podnikání vietnamské komunity. Její podíl na počtu (aktivních) ekonomických subjektů dle komerční databáze Albertina činí téměř 20 % (1 700 subjektů z celkového počtu 8 800 v r. 2004). V naprosté většině se jedná o samostatně výdělečné osoby podnikající v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách či zprostředkování obchodu. Vietnamští podnikatelé provozují ale také kasina, herny, restaurace či kamenné obchody, kde často zaměstnávají jen své krajany.

Tabulka 8: Přehled počtu všech vydaných živnostenských oprávnění 19922005 Za rok 2001 2002 2003 2004 2005 19922005 pro fyzické osoby 1 482 805 779 744 553 18 759 pro zahraniční FO 72 67 153 226 204 2 125 pro právnické osoby 362 217 261 236 226 4 260 pro zahraniční PO 0 7 1 1 6 33 Celkem 1 916 1 096 1 194 1 207 989 25 177 Zdroj: Živnostenský úřad, ICZ Z celkového počtu vydaných oprávnění do roku 2005 je dle předmětu podnikání nejvíce zastoupena kategorie koupě a prodej zboží (35,7 %), řemeslná činnost (17,4 %) a ostatní služby (16,9 %) (kosmetika a kadeřnictví, poradenství, účetnictví, administrativa, pronájem, apod.).

Průmyslová zóna města V roce 1999 město schválilo plán rozvoje města, jehož hlavní součástí byl projekt na vybudování průmyslového parku v severovýchodní části obce Dolní Dvory. První etapa výstavby průmyslového parku o rozloze 32 ha stála 3,95 mil EUR, přičemž 55,34 % bylo hrazeno z prostředků programu Evropské unie Phare 2000 a zbylých 44,66 % nákladů rovným dílem z dotací ze státního rozpočtu ČR a vlastních prostředků města Cheb. V roce 2003 získal Průmyslový park Cheb ocenění v kategorii průmyslová zónu roku s nejvhodnějším urbanistickým řešením, kterou vyhlašuje pod záštitou MPO agentura CzechInvest ve spolupráci se Sdružením pro zahraniční investice (AFI). Velmi pozitivně bylo hodnoceno umístění mezi nejvýznamnějšími dopravní uzly v blízkosti silnice vedoucí do Německa a také vhodné komunikační napojení a technická připravenost pozemků pro investory. Krátce po dokončení technické infrastruktury na přelomu let 2004 a 2005 nejprve umístily v zóně své investice menší místní firmy – TUP Bohemia a Pracant, s.r.o. (pracovní pomůcky a oděvy), poté je také za podpory agentury CzechInvest následovaly velké zahraniční investice japonské JSP International (6. největší investice v ČR roku 2004), producenta plastových výrobků převážně pro automobilový průmysl, německého výrobce hraček Playmobil, logistické společnosti Dachser a kamenické společnosti Granit Union. V roce 2005 se rozhodla postavit v parku svůj závod na výrobu obráběcích strojů a přesného strojírenství švýcarská firma Schneeberger a v srpnu 2006 začala

Socioekonomický profil 10 Strategický plán města Cheb realizace investice německé strojírenské firmy Hammerwerk, resp. její dceřiné společnosti HF Czechforge. Dalšími nově příchozími investory jsou firmy Raiffeisen Service (prodejna stavebnin), Knihy a Video (dodávky dle katalogu z Ruska do SRN), pneuservis, ESTO (školící středisko na hasící techniku a protipožární ochranu) a DPL Offset Cheb, s.r.o. (tiskařský závod). Celková výše investic dosáhne 2,5 mld. Kč, ještě v roce 2006 má vzniknout v parku prvních 200 pracovních míst, do roku 2007 zhruba 450 nových míst a v r. 2013 se počítá až s 1100 novými pracovními příležitostmi. V současnosti stojí již pět provozoven, dvě se staví a do konce roku začne výstavba dalších dvou závodů. Ceny pozemků v průmyslovém parku byly stanoveny pro výrobní firmy na 300, Kč/m 2, pro logistické firmy na 340, Kč/m2 a pro obchodní firmy na 400, Kč/m2 a zároveň byly stanoveny přesné limity pro tyto činnosti v poměru 50:30:20. Z důvodu zvýšeného zájmu investorů město rozšíří průmyslový park v západní části ze současných 35 na 45 ha (plánované dokončení v létě 2007) a již nyní eviduje 2 vážné zájemce o tyto plochy.

4.2 Trh práce Situace na trhu práce v okrese Cheb podléhá každoročně periodickým výkyvům. Začátkem roku dochází k růstu míry nezaměstnanosti, která od března poklesne vlivem zahájených sezónních prací v lázeňství, stavebnictví a zemědělství. Mírný nárůst míry nezaměstnanosti bývá zaznamenáván také v červenci či na podzim, kdy do evidence přicházejí absolventi škol. Další výraznější růst nezaměstnanosti je v měsíci prosinci, kdy končí řada pracovních poměrů na dobu určitou.

Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst se v okrese Cheb za poslední tři roky zvýšila, přičemž ale nedosahuje zatím úrovně z roku 2001. Z následujícího grafu vyplývá, že nejvíce volných pracovních míst je v okrese Cheb nabízeno u dělnických profesí (k 30. 6. 2006 to bylo přibližně 70 %). Nejžádanějšími profesemi z této kategorie během posledních tří let byli: šička, dělník textilní výroby, brusič, řidič a prodavač. Mezi dlouhodobě neobsazená místa patří také profese lékaře (tato místa nejsou podle údajů ÚP příliš finančně zajímavá, a tak jsou často obsazována cizinci).

Graf 5: Vývoj volných pracovních míst v okrese Cheb, 2001 2006 700

600

500

400 celkem THP 300 dělnická

200

100

0 12/2001 12/2002 12/2003 12/2004 12/2005 06/2006

Zdroj: MPSV

Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v okrese Cheb se dlouhodobě pohybuje mírně pod průměrem ČR, naopak míra nezaměstnanosti přímo ve městě Cheb je dlouhodobě nad průměrem ČR a tedy také nad průměrem okresu. Z hlediska absolutního počtu uchazečů o práci tvoří uchazeči registrovaní ve městě Cheb téměř polovinu všech uchazečů registrovaných v okrese (podíl města na obyvatelstvu je však pouze 37 %).

Socioekonomický profil 11 Strategický plán města Cheb

Graf 6: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 20012006 12

10 Město Cheb

8 Okres Cheb

% 6 Karlovarský kraj 4 Česko 2

0 VI XII VI XII VI XII VI XII VI XII V

2001 2002 2003 2004 2005 2006

Zdroj: MPSV Celkový vývoj míry nezaměstnanosti ve městě Cheb odpovídá zhruba vývoji míry nezaměstnanosti jak v Česku tak v kraji, kdy od r. 1997 míra nezaměstnanosti zhruba do r. 2004 rostla, od tohoto roku pak došlo k jejímu mírnému poklesu 3. V průběhu roku 2005 se míra nezaměstnanosti v Chebu pohybovala kolem 10,2 %. Město Cheb tak patří tedy z hlediska okresu k oblastem s vyšší mírou nezaměstnanosti, která se během posledních let více přiblížila úrovni celého Karlovarského kraje. Vývoj míry nezaměstnanosti ve městě, okrese, kraji a celém Česku je znázorněn v grafu č. 6.

Vývoj struktury nezaměstnaných Věková struktura uchazečů se v posledních několika letech v okrese Cheb změnila o několik procentních bodů, přičemž došlo ke změně z hlediska pořadí jednotlivých věkových skupin. Od roku 2005 největší podíl představují uchazeči o zaměstnání ve věkové skupině 5059 let – od roku 2000 se zvýšil podíl této skupiny z 18 na téměř 27 % v roce 2006, zatímco podíl věkové skupiny 2029 let se v okrese Cheb od roku 2000 snížil z 33 na přibližně 26 %. Kategorie uchazečů ve věku 5059 patří mezi problémové zejména z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti, přičemž situace žen v této věkové kategorii je znatelně horší než u mužů. Průměrný věk uchazečů se tak od roku 2000 zvýšil v okrese Cheb z 36 na více než 39 let. Ve struktuře uchazečů podle dosaženého vzdělání nedochází v okrese Cheb v průběhu posledních let k výrazným změnám. Nejsilněji zastoupenými skupinami jsou uchazeči se základním vzděláním a se středním odborným vzděláním s výučním listem. Dohromady tito uchazeči představují více než tři čtvrtiny všech uchazečů o práci. Třetí nejvíce zastoupenou skupinou jsou uchazeči se středním odborným vzděláním s maturitou.

Tabulka 9: Struktura uchazečů o zaměstnání, květen 2006 (v %) Ve věku S nejvyšším ukončeným vzděl áním do 29 let 50 let a více bez vzdělání základní SOU Město Cheb 28,0 28,3 6,2 32,9 35,6 Cheb 30,5 28,2 1,4 37,5 38,2 Karlovy Vary 30,0 27,0 0,7 44,0 34,6 Sokolov 33,0 21,6 14,6 41,9 28,6 Karlovarský kraj 31,2 25,4 5,8 41,7 33,3 ČR 31,7 25,3 0,6 30,5 41,5 Zdroj: MPSV, Úřad práce Cheb V případě srovnání města Cheb, okresů Karlovarského kraje, kraje a České republiky (viz tabulka 9), jsou patrné rozdíly jak z hlediska věkové tak vzdělanostní struktury uchazečů. Co se týká věkové struktury uchazečů, ve městě Cheb je ze všech sledovaných oblastí nejvyšší podíl skupiny uchazečů ve věku nad 50 let, zatímco podíl skupiny uchazečů ve věku do 29 let je zde nejnižší. Podle tohoto srovnání se zdá, že problémy s nezaměstnaností ve městě Cheb mají zejména starší lidé, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci a jsou mnohem méně flexibilní než lidé mladší. Naopak mladí mohou snadněji využít blízkosti Německa či nabízených sezónních prací. Z hlediska vzdělání je ve městě Cheb oproti

3 Největší část poklesu míry nezaměstnanosti (v řádu jednoho procenta) byla nicméně způsobena změnou metodiky, skutečný pokles byl tedy pouze v řádu desetiny procenta.

Socioekonomický profil 12 Strategický plán města Cheb národní úrovni výrazně vyšší podíl uchazečů bez vzdělání a také mírně vyšší podíl uchazečů se základním vzděláním.

Graf 7: Struktura uchazečů podle délky nezaměstnanosti v %, květen 2006

35

30 Město Cheb

25 Cheb

20 Karlovy Vary

15 Sokolov

10 Karlovarský kraj

5 ČR 0 do 3 měsíců 3 6 měsíců 6 9 měsíců 9 12 12 24 24 měsíců a měsíců měsíců více

Zdroj: MPSV, Úřad práce Cheb

Struktura uchazečů podle délky nezaměstnanosti se v posledních letech v okrese Cheb výrazně nezměnila, k mírnému nárůstu došlo pouze u skupiny uchazečů evidovaných déle jak 24 měsíců. Stále nejvyšší podíl představují v okrese Cheb uchazeči evidovaní na úřadu práce do 3 měsíců (přibližně 30 % v roce 2006). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tj. nezaměstnaných déle než 12 měsíců, se v okrese Cheb pohyboval mezi 25 a 30 %, což je výrazně nižší podíl než je tomu v případě celé ČR. Jak město tak okres Cheb netrpí tedy tak významně dlouhodobou nezaměstnaností jako jiné oblasti v ČR a naopak vyšší je zde nezaměstnanost spíše krátkodobá (podíl uchazečů evidovaných do 6 měsíců je přibližně 50 %). Možným vysvětlením může být vyšší podíl šedé ekonomiky, blízkost Německa a také lázeňství v okolí. Tyto oblasti mohou nabízet flexibilní práci se zajímavým ohodnocením, avšak bez dlouhodobé perspektivy a jistoty. O tom svědčí vyšší podíl krátkodobě nezaměstnaných, kdy zejména mladí lidé jsou si schopni během relativně krátkého období práci najít a v mezidobí z důvodu nutnosti placení zdravotního pojištění se registrují na Úřadu práce. Naopak mezi dlouhodobě nezaměstnané patří zejména starší lidé s nízkým vzděláním.

Ohrožené skupiny na trhu práce Mezi ohrožené skupiny s obtížným postavením na trhu práce patří v okrese Cheb zejména osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkým vzděláním (či úplně bez vzdělání) a osoby starší 50 let. K 31. 5. 2006 byl podíl těchto skupin uchazečů na celkovém počtu registrovaných uchazečů ve městě více než 80 %, tedy přibližně jako v Karlovarském kraji.

Tabulka 10: Struktura ohrožených skupin nezaměstnaných podle pohlaví k 31.5.2006 Okres Cheb Podíl z celkového počtu uchazečů Z toho muži Celkem Okres Cheb Karlovarský kraj (v %) Osoby se zdravotním postižením (ZP) 456 58,8 13,1 12,4 Uchazeči o zaměstnání starší 50 let 1 137 59,4 32,7 26,0 Absolventi škol 116 49,1 5,3 Osoby s nízkým vzděláním 1 474 50,3 40,3 48,3 Osoby pečující o děti do 15 let věku 160 2,5 4,6 10,0 Zdroj: Úřad práce Cheb Uchazeči se ZP mají na trhu práce velmi špatné uplatnění vzhledem k jejich zdravotním handicapům a zaměstnavatelé pro ně vždy nemají vhodná pracovní místa. Někteří občané se ZP jsou v předdůchodovém věku a mají pouze základní vzdělání, což jejich situaci značně ztěžuje. Uchazeči se ZP se podílí na nejdelší době nezaměstnanosti. Průměrná délka jejich evidence je 2 roky a více. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů se během posledních let pohybuje kolem 10 %. Absolventi škol a mladiství tvoří zhruba 5 % z celkového počtu uchazečů. To představuje významný společenský problém, protože tito lidé ztrácejí motivaci získat zaměstnání. Okres Cheb produkuje nejvíce absolventů gymnázií a středních škol s ekonomickým zaměřením, kteří netrpí dlouhodobou nezaměstnaností a většina absolventů je do 3 6 měsíců umístěna. U absolventů učebních oborů a studijních oborů je překážkou při vstupu do zaměstnání absence praxe, kterou zaměstnavatelé vyžadují.

Socioekonomický profil 13 Strategický plán města Cheb

Průměrná mzda Průměrná mzda dosáhla v roce 2005 v okrese Cheb výše 16 266 Kč, což umístilo okres na 63. místo v rámci České republiky a byla výrazně pod průměrem ČR (19 631 Kč). Zatímco v roce 2004 dosahovala průměrná mzda v okrese 83,7 % republikového průměru, v roce 2005 to bylo jen 82,9 %. Průměrná mzda v Karlovarském kraji dosáhla v tomtéž období 16 498 Kč a byla nejnižší mezi všemi 14 kraji České republiky.

5. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 5.1 Doprava Z hlediska dopravy osob a nákladů je v současné době pro Cheb rozhodující doprava silniční a železniční. Letecká, cyklistická, vodní a pěší doprava plní většinou účely rekreační, turistické nebo sportovní.

Silnice Cheb patří díky své poloze mezi významné silniční uzly ČR. Město se nachází v blízkosti plánované čtyřproudé rychlostní komunikace R6, která by měla spojit Prahu, Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. V současnosti jsou z této komunikace dokončeny dva větší úseky – úsek vedoucí přes okres Cheb (část představuje 7 km dlouhý obchvat města Cheb) a dále úsek Pavlov – Nové Strašecí dlouhý 21 km. K definitivnímu propojení Chebu a Karlových Varů rychlostní silnicí R6 by mělo dojít v roce 2010. Po stávající komunikaci I/6 je vedena také mezinárodní komunikace E48 (Nűrnberg) Pomezí – Cheb – Karlovy Vary – Praha. V trase Vojtanov Cheb Karlovy Vary je vedena mezinárodní silnice E49 Magdeburg – Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Třeboň – Wien. Město Cheb má také velmi dobré napojení na německou dálniční síť – prostřednictvím mezinárodních silnic E50 vedoucí přes Regensburg na jih na Mnichov a dále směrem do Rakouska a E51 spojující Berlín a Norimberk. Silniční síť v okolí Chebu je nyní přebudována tak, že město bylo v podstatě zbaveno dálkové tranzitní dopravy (především nákladní). Další ulehčení by mohl přinést plánovaný jihovýchodní obchvat města. V blízkosti města se nacházejí také významné silniční hraniční přechody do SRN – Pomezí nad Ohří a Svatý Kříž, nedaleko leží i Vojtanov. Samotný Cheb slouží jako železniční hraniční přechod.

Městská komunikační síť Páteř městského komunikačního systému tvoří: • průtah silnice II/606 (ulice Vrbenského, Evropská, Pražská; bývalá silnice I. třídy č.6) prochází městem ve směru západ východ, využívá trasu městského okruhu. Slouží k rozvedení regionální a vnitroměstské dopravy. Zatížení komunikace roste od západu až na 20 400 voz./den v úseku Pivovarská Pražská, což je vůbec nejzatíženější profil ve městě. • silnice II/214 směr Svatý Kříž (ulice 17. listopadu) dvoupruhová komunikace převádí regionální dopravu směrem na Waldsassen. • silnice II/214 směr Františkovy Lázně (ulice Ašská) částečně čtyřpruhová komunikace slouží k napojení severních částí Chebu (na levém břehu Ohře) a převádí dopravu do severních částí regionu, na silnici I/6 a k hraničním přechodům na Ašsku. Dopravní zatížení je vysoké, zejména na mostě přes Ohři. Podle zpracovatele Komplexního řešení dopravy v Chebu je možné za největší závady dnešní komunikační sítě považovat: • Silné zatížení městského okruhu (ulice Evropská Ašská) a rozhodujících křižovatek na něm. • Od severu existuje pouze jediná, velmi silně zatížená příjezdová komunikace (ulice Ašská), která přichází do křižovatky s Pražskou ulicí a způsobuje vysoké zatížení městského okruhu. • Problematické komunikační spojení sídliště Zlatý vrch s centrem Chebu. • Chybějící komunikační propojení po obvodě jižní části města (Spáleniště Podhrad), takže veškerá frekvence v tomto směru musí využít Pivovarskou ulici. • Neexistence jihovýchodního obchvatu způsobuje průjezd tranzitní dopravy z hraničního přechodu Svatý Kříž na silnici I/6 směr Karlovy Vary a na silnici I/21 směr D5 přes město. • Historické jádro je zatíženo tranzitními průjezdy ve směru od jihu na sever.

Socioekonomický profil 14 Strategický plán města Cheb

• Dopravně inženýrské řešení mnoha komunikací neodpovídá současným požadavkům na bezpečnost a estetiku uličních prostorů. • Bodové závady v podobě nepřehledných křižovatek. Doprava v klidu Poměrně problematickou oblastí dopravního systému v Chebu je parkování, tak jako ve většině větších měst. Jako oblasti s problematickým parkováním byly určeny především: • historické centrum – velmi vysoká obsazenost v denním období, zřetelný deficit parkovacích stání, problémy s nelegálním stáním a s plněním povinností řidičů na placených stáních • oblast v okolí historického centra – obsazenost je vyšší v denním období, deficit parkovacích stání se nejeví tak vysoký, spíše lokální problémy • sídliště (Skalka, Spáleniště, U stadionu, U nádraží, Sadová, Hrnčířská, Zlatý vrch) – velmi vysoká obsazenost v nočním období • oblast blokové činžovní zástavby (jižně od spojnice Vrbenského Evropská a v okolí nádraží) v některých lokalitách lze vysledovat deficit parkovacích stání Hromadná doprava osob V Chebu je městská hromadná doprava zajišťována společností Autobusy Karlovy Vary a.s. divize Cheb. Síť městské autobusové dopravy tvoří v současné době 12 linek. Linky zajišťují spojení především autobusového nádraží s centrem města a jeho jednotlivými částmi, dále propojují větší průmyslové podniky, školy a zdravotnická zařízení. Systém MHD v Chebu však není příliš využíván, MHD denně přepraví cca 5 400 cestujících. Přitom například Mariánské Lázně se zhruba polovičním počtem obyvatel mají téměř dvojnásobný počet přepravených osob. Společnost Autobusy Karlovy Vary a.s. bude provozovat městskou hromadnou dopravu v Chebu i v následujících šesti letech. Staronový dopravce se v nové smlouvě bude ale muset zavázat k tomu, že splní několik podmínek města, k nimž patří také optimalizace spojů a stabilita jízdného. Podle představ dopravní firmy by v rámci optimalizace mělo dojít ke snížení počtu linek na sedm, přičemž počet ujetých kilometrů by se měl lehce zvýšit. I díky optimalizaci by se do budoucna nemělo nikterak razantně zvyšovat stávající desetikorunové jízdné ani osmimilionový příspěvek, kterým radnice městskou hromadnou dopravu ročně dotuje.

Tabulka 11: Počet přepravených cestujících a počet obyvatel ve vybraných městech ČR (2004) Počet cestujících denně počet cest. přepravených za den Město Počet obyvatel přepravených MHD / počet obyvatel Cheb 32 000 5 400 0,17 Mariánské Lázně 14 600 9 657 0,66 Plzeň 165 000 350 000 2,10 Zdroj: Komplexní řešení dopravy v Chebu

Železnice Cheb se vzhledem ke své poloze nachází na dvou hlavních železničních tratích, kterými jsou tratě č. 140 Cheb Sokolov K. Vary Chomutov a 170 Marktredwitz Schirnding Cheb Mariánské Lázně Plzeň – Praha. Z železničního uzlu Cheb vycházejí následující železniční tratě:

Tabulka 12: Přehled železničních tras číslo průměrný interval průměrný interval trasa trati osobních vlaků rychlíků 140 Cheb Karlovy Vary – Chomutov 1h 2h – 5h 146 Cheb Luby u Chebu 2,5h 148 Cheb Aš Hranice v Čechách 1,5h 2,5h 170 Cheb Plzeň– Praha 2h – 4h 2h 813 Cheb – Schirding – Marktredwitz 2h 824 Cheb – Frant. Lázně – Vojtanov – Zwickau 2h Zdroj: Komplexní řešení dopravy v Chebu Letiště V Chebu se rovněž nachází letiště s přistávací plochou 1 800 m, které je využívané především pro sportovní účely a nově také pro Leteckou záchrannou hasičskou službu. Ve vzdálenosti cca 50 km se nachází mezinárodní letiště Karlovy Vary, kde byly v uplynulých letech investovány značné prostředky

Socioekonomický profil 15 Strategický plán města Cheb do zlepšení odbavení a přistávacího navigačního systému. V dobrém dosahu jsou ale také mezinárodní letiště v Německu – konkrétně ve městech Erfurt (cca 180 km), Mnichov (cca 350 km) a Norimberk (cca 150 km), která jsou řádově významnější než letiště v Karlových Varech a přibližně stejně či dokonce lépe dosažitelná jako letiště v hlavním městě Praha.

Cyklistická doprava Cheb není městem, ve kterém by cyklistika představovala každodenní dopravní prostředek pro mnoho lidí nebo kde by tvořila významný podíl na dopravních výkonech jako například v rovinatém Polabí. V posledních letech se však obecně zvyšuje popularita cyklistické dopravy a město Cheb podporuje vybudování sítě cyklistických tras, které by sloužily jak pro rekreační, tak pro každodenní používání jízdního kola (např. pro cesty do práce, školy apod.). Pro tento účel byl v roce 2006 zpracován Generel cyklistické dopravy. Větší ucelená síť cyklistických tras v současnosti neexistuje. Několik úseků je vyznačeno dopravní značkou C9 (stezka pro chodce a cyklisty), ale jedná se o krátká spojení bez návazností. V roce 2002 byla postavena nová samostatná stezka od nádraží k Riegrově ulici, další úseky byly dokončeny v následujících letech. K nejvýznamnějším připravovaným stavbám patří zejména cyklotrasa napříč městem Cheb. Ta je řešena jako základní trasa doplňující stávající regionální cyklotrasu č. 36 a propojuje město ve směru sever – jih, má spojit významné zdroje a cíle cyklistické dopravy jako jsou sídliště Zlatý Vrch, průmyslová část mezi řekou Ohří a Pražskou ulicí, nákupní centrum, nádraží, Háje. Zprovoznění celé cyklotrasy předpokládá Město Cheb v roce 2007. Kromě těchto tras je město Cheb napojeno také na několik dálkových cyklotras, které spojují významné památky a místa tohoto regionu. Jedněmi z posledních dokončených tras jsou dvě přeshraniční cyklostezky Cheb – Waldsassen a Pomezí nad Ohří – Rathsamerweg (Schirnding), které jsou součástí mezinárodní cyklostezky „Cyklostezka podél Ohře“.

Pěší doprava Pěší doprava v Chebu má vzhledem k rozloze města poměrně velký význam (40 % občanů Chebu chodí do zaměstnání a škol pěšky, stejné procento chodí pěšky i na nákup, k lékaři a na úřady – Komplexní řešení dopravy v Chebu) a pěší doprava je tak pro řadu cest zejména do historického centra konkurenceschopná individuální automobilové i městské hromadné dopravě. Kromě této účelové dopravy je pro Cheb jako významné turistické centrum důležitá i pěší doprava „rekreačně turistická“. Největší problém pěší dopravy tvoří nepřekonatelné nebo obtížně překonatelné překážky: • řeka Ohře – kromě velkých mostů jsou pěšími využívány i lávky • železniční tratě nejhorší bariérou je trať Plzeň Cheb, na které v úseku Podhrad nádraží Cheb (3,5 km) není jediné oficiální místo pro překonání trati • uzavřené areály – problematické spíše v případě dalšího rozvoje města • silně dopravně zatížené komunikace (Ašská, Evropská, Vrbenského, Pražská, Pivovarská, 17. listopadu, Májová). Dalším problémem je atraktivita pěších tras, čímž se rozumí především bezpečnost a pohodlí, jak je vnímá uživatel, tedy chodec.

Vodní doprava Významným tokem Karlovarského kraje a také okresu Cheb je řeka Ohře, která je hojně využívána pro vodáckou turistiku. Hlavní výhodou je splavnost téměř po celý rok. I v důsledku vysoké nespokojenosti s vodáckým zázemím byl koncem roku 2005 Regionální rozvojovou agenturou Egrensis vytvořen Program rozvoje vodácké turistiky. Součástí přípravy tohoto dokumentu bylo vytvoření pracovní skupiny „Vodácká Ohře“, do které je aktivně zapojeno také město Cheb. Zatím dokončenou akcí s cílem zlepšení podmínek pro vodáctví na řece Ohři bylo osazení 69 informačních cedulí v českém, německém a anglickém jazyce, v úseku od Chebu po Kadaň. V nejbližší době se budou také řešit či se již řeší (ať již projekčně či stavebně), některé životu nebezpečné jezy na řece.

5.2 Vodovodní a kanalizační síť Správu a údržbu řadů daného média zajišťuje pro město společnost CHEVAK – Chebské vodovody a kanalizace a.s. se sídlem v Chebu. Současnými největšími akcionáři společnosti jsou NGW Duisburg (30,58 %), město Mariánské Lázně (16,04 %), město Cheb (15,89 %), město Aš (10,77 %), město Františkovy Lázně (8,46 %) a město Lázně Kynžvart (4,01 %).

Socioekonomický profil 16 Strategický plán města Cheb

Do města je v současné době dodávána voda ze tří vodních zdrojů: • úpravna vody „Nebanice“ • artéský vrt „Jindřichov“ • prameniště „Bavory“ Hlavním zdrojem pitné vody ve městě Cheb je voda z úpravny vody Nebanice, která zajišťuje úpravu vody z podzemních zdrojů a její následnou distribuci pro provozy Cheb a Aš. Tato vodárenská soustava vodovodní sítě se nazývá „Nebanický skupinový vodovod“. Prameniště Bavory je využíváno spíše pro jeho udržení. V letech 19901995 byla postavena nová čistírna odpadních vod, plynové a kalové hospodářství bylo dokončeno o rok později. V konečné etapě byly na městskou čistírnu Cheb přivedeny odpadní vody z Františkových Lázní. V roce 1998 byla realizována výměna aeračního systému, která umožnila úsporu elektrické energie o 40 %. V rámci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje, který určuje další směr rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací až do r. 2015, se počítá s rozsáhlou rekonstrukcí vodovodní sítě ve městě. Ve městě Cheb je připravována také intenzifikace a modernizace ČOV (odstranění znečištění dusíkem a fosforem) a rekonstrukce kanalizace pro veřejnou potřebu. Problémem zůstává připojení v některých okrajových částech města, zejména v chatové a rekreační oblasti u nádrže Jesenice.

Tabulka 13: Cena vodného a stočného rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006

Kč nárůst Kč Kč Kč nárůst Kč nárůst vodné 22,05 10,5 % 24,15 9,5 % 26,78 10,9 % 28,35 5,9 % stočné 18,90 5,9 % 19,95 5,6 % 22,05 10,5 % 22,58 2,4 % celkem 40,95 8,3 % 44,10 7,7 % 48,83 10,7 % 50,93 4,3 % Zdroj: Chevak a.s. Ve srovnání cen vodného a stočného 32 vodárenských společností působících na území ČR s cenou mezi 39 a 55 Kč byl Chevak v roce 2005 devátý nejdražší.

5.3 Zásobování teplem Tuto službu pro město zajišťuje společnost TEREA Cheb s.r.o., která vznikla v roce 1994 jako společný podnik města Cheb a NGW Duisburg GmbH. V současnosti město Cheb i NGW drží každý 50% podíl na této společnosti.

Tabulka 14: Základní technické údaje 2004 2005 2006 Celkem odběratelů 435 442 468 Celkem maloodběratelů (byty) 7 036 7 123 7 354 Zdroj: TEREA Cheb s.r.o. V posledních letech došlo k přestavbě 20 kotelen spalujících uhlí a těžký topný olej na kotelny spalující zemní plyn s kogenerační výrobou elektrické energie. Dále došlo k celkové rekonstrukci distribučního systému v délce 12 km. Cena tepla dodávaného společností TEREA Cheb činí v roce 2006 469 Kč/GJ. Průměrná cena dálkového tepla v ČR v roce 2005 byla 350 Kč/GJ, odhad pro rok 2006 je 380 Kč/GJ. Její rozptyl byl od ceny 250 Kč/GJ u velkých soustav v krajských městech zásobovaných z uhelných tepláren či elektráren, až po ceny 550 Kč/GJ u plynových zdrojů (Teplárenské sdružení ČR).

5.4 Zásobování města zemním plynem Hlavním dodavatelem zemního plynu je Západočeská plynárenská a.s. Ve střednědobém plánu vlastních investic neuvažuje v městě Cheb s žádnou stavbou nových plynárenských zařízení. Rozvoj místních sítí je předpokládán v souvislosti s novou výstavbou jako investice cizích investorů.

Socioekonomický profil 17 Strategický plán města Cheb

Tabulka 15: Počet odběratelů plynu v roce 2006 kategorie počet odběratelů velkoodběr 53 maloodběr 1 029 domácnosti 12 390 Zdroj: Západočeská plynárenská a.s.

5.5 Informační a komunikační technologie Telekomunikace Pro město Cheb správu a údržbu dané sítě zajišťuje Telefónica O2 Czech Republic, a.s., krajské středisko Karlovy Vary, Jugoslávská 3/1706.

Kabelová televize Toto médium je ve městě poskytováno společností Karneval Media s.r.o., která má na území města Cheb obousměrnou veřejnou komunikační síť zakončenou více než 10.000 koncovými body bytovými zásuvkami. Dostupné jsou v současnosti k dispozici tyto služby: kabelová analogová televize, připojení k Internetu a digitální televizní příjem. V krátkém časovém horizontu (podzim 2006) budou podle představitelů společnosti následovat i hlasové služby telefon. Kolik domácností v současnosti využívá tyto služby (kabelovou televizi a kabelový internet) v Chebu odmítla společnost prozradit, neboť se jedná o obchodně citlivý údaj.

Internet Podle oslovených představitelů hlavních poskytovatelů těchto služeb ve měst Cheb využívá většina jejich zákazníků ADSL připojení s nejnižší dostupnou rychlostí. Mezi zákazníky mírně převažují ekonomické subjekty nad domácnostmi, z nich pak převážně živnostníci.

Tabulka 16: Hlavní poskytovatelé internetového připojení ve městě Cheb (07/2006) Poskytovatel Typ Cena (bez DPH) Telefónica O2 Czech Republic DSL 512/128 kb/s – 4096/512 kb/s 399 – 1 199 1 Kč GTS Novera DSL 512/128 kb/s – 4096/512 kb/s 395 – 1 195 2 Kč Volný DSL 512/128 kb/s – 4096/512 kb/s 389 – 1 399 1 Kč SkyNet DSL 512/128 kb/s – 4096/512 kb/s; WiFi 64 kb/s – 10 Mb/s 379 – 1 299 1 Kč Bluetone DSL 3 1 024 – 5120 kb/s; Sky (5.4 GHz) 512 – 1024 kb/s; 649 – 1 399 Kč IPEX DSL 512/128 kb/s – 4096/512 kb/s 377 – 1 190 1 Kč Karneval Kabel 1000 – 7000 kb/s 399 – 1 499 Kč Avonet DSL 512 – 4046 kb/s 369 – 1 390 1 Kč WIA WiFi WiFi 128 kb/s – 1536/384 kb/s 500 – 800 Kč Sauron WiFi 512 kb/s – 2048 kb/s 500 – 1 500 Kč 1 Uvedená cena nezahrnuje paušální poplatek za pevnou linku (min. 356 Kč), případně poplatek poskytovateli bez pevné linky 2Uvedená cena bude navýšena o 245 Kč v případě poskytování na platformě GTS Novera, nebo o paušál Českému Telecomu. 3 Služba dostupná od 15. 7. 2006

6. KVALITA ŽIVOTA 6.1 Bezpečnost O bezpečnost obyvatel, ochranu majetku a veřejného pořádku se v Chebu starají dvě bezpečnostní složky: Policie ČR a Městská policie Cheb. Městská policie zajišťuje především dohled nad dodržováním obecně závazných právních předpisů, ochranu veřejného pořádku, dohled nad dodržováním pravidel občanského soužití a vyhlášek města. Jako prevence proti veškeré kriminalitě se ve městě osvědčil kamerový systém. V současné době jsou kamery instalovány na šesti místech a počítá se s dalšími. Podle Policejního prezidia ČR a Okresního ředitelství Policie ČR nevykazuje kriminalita v okrese Cheb v posledních letech výraznou dynamiku. V roce 2005 byl Karlovarský kraj na třináctém místě v celkovém počtu trestné činnosti a jeho podíl na celkové kriminalitě v České republice činil pouze 3,0 %. Podíl okresu Cheb na celkové kriminalitě Karlovarského kraje v roce 2005 činil 25 %. Odlišné od statistických dat je ale vnímání bezpečnosti ve městě, s to jak občany tak podnikateli. V anketě, která proběhla roku 2000 uvedla více jak polovina obyvatel, že se ve městě necítí

Socioekonomický profil 18 Strategický plán města Cheb bezpečně. Jako vážný problém je vnímáno občany zejména provozování prostituce, ale také vandalismus a drobné krádeže, které nejsou často hlášeny ani policii a tak evidovány ve statistice. Záporně je také jak občany tak podnikateli hodnocena činnost městské policie.

6.2 Sociální oblast Sociální péče V Chebu se nacházející následující zařízení poskytující sociální služby:

Tabulka 17: Přehled zařízení poskytujících sociální služby ve městě Cheb v roce 2006 Zařízení Počet ÚSP pro mentálně postižené děti (Mája) 1 Domy pro seniory (s pečovatelskou službou) 3 Počet bytů v domech pro seniory 115 Domovy důchodců 1 Domovpenzion pro důchodce 2 Zdroj: MÚ Cheb Město Cheb dále poskytuje svým občanům pečovatelskou službu, a to od roku 1993. Jde o službu sociální péče, která starým a zdravotně postiženým občanům usnadňuje život ve stáří, při zdravotním postižení, umožňuje jim uspokojování potřeb odůvodněných stárnutím, případně zdravotním stavem. Ve městě Cheb je dále celá řada občanských sdružení a organizací, které jsou určeny rodinám a dětem, seniorům, zdravotně handicapovaným, dále zde najdeme služby pro občany společensky nepřizpůsobené a pro národnostní menšiny, zejména romské etnikum. V letošním roce město Cheb také zpracovalo Komunitní plán rozvoje sociálních služeb na období 20062009 (KPSS), což souvisí se změnou nároků na sociální služby v důsledku jak demografických změn tak změn stylu života obyvatel. Jako slabé stránky zde byly označeny mimo jiné nízká informovanost občanů, nedostatek osobních asistentů, absence realitní péče či nevyhovující prostory některých zařízení.

Zdravotní péče Ve městě Cheb je dostatečná základní infrastruktura a kapacita pro poskytování lékařské péče (viz příloha). Působí zde také nemocnice s kapacitou 299 lůžek, která se k 1. červenci 2006 sloučila s nemocnicí Sokolov a nemocnicí Karlovy Vary do jedné akciové společnosti Karlovarská krajská nemocnice. Hlavní činností je poskytování ústavní i ambulantní základní a specializované preventivní, diagnostické a léčebné péče. Nemocnice má 8 lůžkových oddělení s 299 lůžky a 9 oddělení komplementu. Nemocnice Cheb je významným lůžkovým zařízením jak v okrese, tak v okolních oblastech. Spádová oblast nemocnice zahrnuje také Ašsko a Plánsko a překračuje tedy hranice okresu (celkově zahrnuje přes 100 tisíc obyvatel). Významnými pracovišti je onkologie a radioterapie, které je pracovištěm krajského typu a je jedním ze 13 v Česku. Společně s FN Plzeň tvoří onkologické centrum pro celé bývalé západní Čechy, spád pacientů je tedy z Karlovarského i Plzeňského kraje. Velký význam nabývá nemocnice v období léta, při zvýšení cestovního ruchu, celoročně je pak zázemím pro lázeňskou péči pro oblast Františkových Lázní i lázní Kynžvart a mnohdy i Mariánských Lázní.

7. VZDĚLÁVÁNÍ Mateřské školy Ve školním roce 1990/1991 bylo v Chebu šestnáct mateřských škol, po patnácti letech jejich počet poklesl na šest. V průběhu doby došlo ke zrušení především malých, provozně drahých školek a dále pak školek podnikových. Ve školním roce 2002/2003 pak došlo ke sloučení MŠ z 10 na 6. Celková kapacita mateřských škol v Chebu je v současnosti 983 žáků. Počty zapsaných dětí během posledních školních let mírně narostly, pokračující růst se však nedá očekávat (viz věková struktura).

Základní školy Na rozdíl od mateřských škol nedošlo u základních škol v Chebu v průběhu uplynulých let k žádné redukci. V Chebu se v současnosti nachází celkem 6 státních základních škol, dále 1 speciální základní škola a 1 soukromá základní škola (Svobodná chebská škola) s jednou třídou, která zahájila svoji činnost ve školním roce 1991/1992.

Socioekonomický profil 19 Strategický plán města Cheb

Stávající kapacita základních škol v Chebu je 3 970 žáků. Naplněnost škol je na slušné úrovni a prostorová rezerva umožňuje lepší budování odborných učeben a profilaci školy. Počty žáků ve státních ZŠ však v posledních letech každoročně mírně klesají, určité zlepšení slibují příští roky v souvislosti s nárůstem žáků v mateřských školách. Dlouhodobě vzhledem k regresivní věkové struktuře obyvatelstva však nárůst očekávat nelze.

Střední školy V Chebu se v současnosti nachází již jen 3 státní střední školy – gymnázium (čtyřleté a osmileté všeobecného zaměření), střední zdravotnická škola a integrovaná střední škola s odborným učilištěm – a jedno soukromé gymnázium (osmileté). Celkem zde studuje na SŠ zhruba 2600 studentů, přičemž tento počet se v posledních čtyřech letech prakticky nemění. Mírně se zvyšuje počet nově přijatých – 841 ve školním roce 2006/07, což je o 95 více než před třemi lety. Z cizích jazyků má na školách největší zastoupení německý (54 % studentů) a anglický jazyk (39 % studentů). Integrovaná střední škole v Chebu (SIŠ) je také významným subjektem celoživotního vzdělávání. Škola má po celém kraji 11 kontaktních míst a vzděláním již prošlo ve 20 různých kurzech více než 300 osob. Podstatnou část vzdělávaných osob tvoří matky na mateřské a rodičovské dovolené. Kromě toho SIŠ spolupracuje při výměně žáků na praxi v nejbližším příhraničí v Bavorsku a Sasku.

Vysoké školy V Chebu jsou dvě veřejné vysoké školy. Fakulta ekonomická (FEK), jedna ze sedmi fakult Západočeské univerzity v Plzni, která byla založena v roce 1990 a působí kromě Plzně také v Chebu, a Konzultační středisko Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Přibližně 1/2 až 2/3 studentů prezenčního studia FEK v Chebu nepochází z Karlovarského kraje. Navíc značná část studentů bakalářského studia pokračuje v navazujícím magisterském studiu na FEK v Plzni nebo jiných VŠ, a proto v Chebu většinou nezůstávají. Odlišná je situace v kombinované formě studia, kde chebská část fakulty nabízí i navazující magisterský studijní program. Studenti jsou ve městě již více zakotveni a obvykle zůstávají. I zde je však výrazný podíl (cca 3/4 ) studentů mimo Cheb či Karlovarský kraj.

Tabulka 18: Počet studentů FEK v Chebu dle studijních programů v r. 2005/2006 Počet Nově Studijní program studentů přijatí bakalářský Ekonomika a management 598 255 Hospodářská politika a správa 145 56 magisterský Ekonomika a management 58 35 Zdroj: FEK ZČU

Město Cheb se od počátku vzniku fakulty významně podílí na jejím rozvoji. Fakultě přenechalo budovu v Hradební ulici, finančně podpořilo knihovnu, počítačové učebny a stojí za modernizací kolejí v Chebu s kapacitou 206 míst. Dále podporuje činnost sportovního klubu VŠSK Akademik Cheb a organizování Univerzity třetího věku, kterou navštěvují stovky občanů města. Konzultační středisko Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze nabízí v Chebu celoživotní vzdělávání v akreditovaném oboru Veřejná správa a regionální rozvoj v kombinovaném bakalářském a navazujícím magisterském stupni. Toto studium bylo na Chebsku zahájeno v roce 1979 a později přešlo na Střední integrovanou školu v Chebu. Provozovatelem je společně tato škola a Krajská agrární komora Karlovarského kraje se sídlem v Chebu. Kromě obou výše zmíněných vysokoškolských institucí působí v Karlovarském kraji od roku 2000 soukromá Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. nabízející vzdělání ve správních, sociálně správních a veřejnosprávních oborech (téměř 800 studentů v roce 2004) a několik menších pracovišť dalších vysokých škol a univerzit Vysoká škola hotelová v Praze 8 (K. Vary), Akademie J. A. Komenského (Sokolov), Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni (Sokolov) a Studijní středisko Ústavu jazykové a odborné přípravy UK (M. Lázně). Prakticky všechny obory v kraji jsou společenskovědně založené. Podíl vysokoškolsky vzdělávaných studentů v kraji však neustále velmi nízký a kraj zaujímá až 12. místo mezi kraji.

Socioekonomický profil 20 Strategický plán města Cheb

8. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH 8.1 Kultura, sport a rekreace Historické a kulturní památky v Chebu a okolí Město Cheb je městem kultury, což dokládá celá řada významných kulturních a historických památek, které přestavují zajímavý potenciál také pro cestovní ruch. Význam historických památek dokládá prohlášení Chebu městskou památkovou rezervací v roce 1981.

Mapa 1: Přehled nejzajímavějších památek ve městě Legenda :

1. Špalíček 2. Kostel sv. Mikuláše 3. Městský dům – Chebské muzeum 4. Chebský hrad 5. Nová radnice (Gal erie výtvarného umění) 6. Gablerův a Schirdingerův dům (“Galerie u Kamene“) 7. Výstavní a koncertní síň Klára 8. Františkánský klášter 9. Kostel sv. Václava (produkční centrum Kamenná) 10. kostel sv. Bartoloměje 11. Galerie 4 12. Galerie "Růžový kopeček" 13. Dům Balthasara Neumanna 14. Divadlo 15. Evangelický kostel

Zdroj: Městský úřad Cheb I v okolí města Cheb se nachází celá řada zajímavých lokalit, mezi významné patří například lázeňská města Karlovy Vary (40 km), Mariánské Lázně (30 km) a Františkovy Lázně (5 km), dále hrádek Ostroh – Seeberg či zámek Kynžvart (27 km), honosné sídlo Metternichů.

Kulturní život Cheb nabízí také celou řadu kulturních akcí s mnoha hudebními a scénickými vystoupeními. Mezi významné patří letní Mezinárodní festival mládežnických dechových orchestrů FIJO, pořádaný každý sudý rok, dále jazzový festival Jazz Jam, který jej vystřídá na podzim každý rok. Novodobou tradicí se stal cyklus varhanních koncertů Chebské varhanní léto. Městský úřad vydává každoročně celoroční kalendář kulturních a společenských akcí a Městské informační centrum měsíčně zdarma distribuuje informační materiál s přehledem kulturních, sportovních a společenských akcí a programů s kontaktními informacemi na jednotlivá zařízení. Dalším zajímavým projektem v Chebu byla "Krajinná výstava bez hranic Cheb Marktredwitz 2006" – pilotní projekt přeshraniční spolupráce v oblasti turistiky, životního prostředí, urbanismu a dopravy.

Sport a rekreace Nabídka sportovních a rekreačních aktivit ve městě je různorodá (viz příloha). Každá skupina zde může nalézt zajímavé činnosti jak trávit volné chvíle. Mezi významné sportovní akce konané ve městě patří například tradiční házenkářský turnaj ženských reprezentací „O štít města Chebu“. Mezi hlavní zařízení patří např.: • Plovárna Dřenice • Přehrady Jesenice a Skalka • nově zrekonstruované či postavené tenisové kurty, sportovní hala Lokomotiva, fotbalový stadion, hřiště na minigolf či krytý plavecký bazén V okolí jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku, návštěvníci i obyvatelé mají také možnost jízdy na koních v okolních jezdeckých klubech.

Socioekonomický profil 21 Strategický plán města Cheb

8.2 Cestovní ruch Město Cheb představuje zajímavou turistickou destinaci a nabízí návštěvníkům ideální kombinaci historických památek a bohatého společenského, kulturního a sportovního dění jak ve městě tak v blízkém i vzdálenějším okolí. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v Chebu jsou poměrně dobré, což dokládá i znázorněný potenciál CR v Karlovarském kraji na mapce v příloze. Zájem turistů o zajímavosti města stále vzrůstá. Dokladem, že Cheb představuje zajímavou destinaci cestovního ruchu, je následující graf, ze kterého zřetelně vyplývá nárůst počtu návštěvníků města v letech 2003 – 2005. Celkový potenciál města pro rozvoj cestovního ruchu potvrzuje mimo jiné i podíl zahraničních hostů, který dosahuje vyšších hodnot než v případě ostatních regionů. Nicméně, nevýhodou zůstává, že turistická sezóna ve městě je poměrně krátká. Hlavní sezóna probíhá ve městě od května do září, což dokládá i graf v příloze. Mezi nejvíce vytížené měsíce patří jednoznačně červenec a srpen.

Graf 8: Vývoj návštěvnosti města Cheb v letech 20032005 a podíl Krajského muzea a Chebského hradu na návštěvnosti v jednotlivých letech

160% 141% 140% 128% 120% 100% 100% 80% 55% 51% 60% 43% 39% 42% 38% 40% 20% 0% 2003 2004 2005 Chebský hrad Krajské muzeum Celkem

Zdroj : Městský úřad Cheb

9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Město Cheb se nachází v rovině Chebské pánve, která hraničí na jihozápadě s hornatinou Českého lesa, na severovýchodě s pásmem Smrčin (včetně Chebské pahorkatiny) a jihovýchodě se Slavkovským lesem. Hlavní hydrologickou osu oblasti zahrnující přibližně území ORP Cheb je řeka Ohře s přítoky – Odrava, Plesná a Libocký potok. Podíl lesních pozemků (v majetku města) je ve městě pod průměrem Česka (cca 30 %), naopak podíl orné půdy je oproti okolním obcím s rozšířenou působností vyšší (viz příloha). Na území správního obvodu ORP Cheb zasahuje okrajově CHKO Slavkovský les, která byla zřízena v roce 1974, a přírodní parky Český les, Kamenné vrchy, Leopoldovy Hamry a Smrčiny. Mimo to se zde nachází celkem 12 maloplošných chráněných území.

9.1 Ovzduší Životní prostředí v Chebu se od počátku devadesátých let stále zlepšuje. Dokladem je situace na místě s nejhorším ovzduším v Chebu, na křižovatce u Esky, kde se snížily hodnoty indexů znečištění vzduchu více než desetinásobně (viz příloha). Zatímco v roce 1994 dosahoval index znečištění hodnoty „silně znečištěné ovzduší“, v současnosti zde má hodnotu „ovzduší čisté“. Zlepšení vzduchu způsobila řada faktorů. Svou roli sehrál nejen obchvat města, který odvedl část dopravy z chebských ulic, ale také modernizace velkých kotelen ve městě. Dnes jsou všechny napojeny na plyn a jejich provoz je ekologický.

9.2 Voda Kvalita vody z úpravny Nebanice je průběžně sledována společností CHEVAK Cheb a odpovídá požadavkům platné legislativy. Surová voda pro úpravu, která připomíná vysokými obsahy oxidu uhličitého, železa a manganu minerální vody, má zcela ojedinělou kvalitu a je upravována netradičními technologiemi. Na úpravně vody, která je po rekonstrukci z let 2000 – 2002, byla poprvé

Socioekonomický profil 22 Strategický plán města Cheb v Česku použita technologie biologického odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru po předchozím vytěsnění oxidu uhličitého.

9.3 Nakládání s odpady Pro město Cheb zajišťuje svoz, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu firma ASP služby s.r.o. Komunální odpad je odvážen na zabezpečenou skládku Březová, která se nachází 25 km severovýchodně od Chebu v okrese Sokolov. Ročně se ve městě sváží cca 7 tisíc tun komunálního odpadu. Sběr nebezpečného a objemného odpadu je zajišťován v jediném sběrném místě v obci Chocovice, která se nachází 8 km severovýchodně od Chebu a rovněž není na území správního obvodu. Absence sběrného dvora v blízkosti města se jeví jako největší problém odpadového hospodářství, a proto se začátkem roku 2007 plánuje otevření druhého, pro obyvatele dostupnějšího sběrného místa v jižní části obce – v Hájích, což ovšem naráží na odpor místních občanů. Na území správního obvodu města se nenachází žádná skládka, což je z hlediska životního prostředí jistě pozitivní faktor, na druhou stranu město musí vynakládat na odpadové hospodářství více finančních prostředků (celkem přes 30 mil. Kč ročně). Od roku 2003 přispívá na separaci odpadů autorizovaná obalová firma EKOKOM, a.s., která hradí zhruba 30 % nákladů.

10. SROVNÁNÍ S NĚMECKÝM POHRANIČÍM Vzhledem k poloze města Cheb je kromě jeho srovnání s dalšími oblastmi Česka, resp. Karlovarského kraje významné také jeho srovnání se sousedními oblastmi/regiony Německa či konkurenčními městy na německé straně. Okres Cheb sousedí s německými zeměmi Bavorsko a Sasko, které jsou dále členěny na menší územní jednotky tzv. kreis, odpovídající přibližně našim okresům.

Tabulka 19: Srovnání vybraných regionů – charakteristiky obyvatelstva Průměrný roční Podíl obyvatelstva Počet živě Přírůstek na 1 Výměr Počet přírůstek na ve věku (v %) narozenýc 000 obyvatel Název regionu a obyvate 1 000 obyvatel 2 h na 1 000 (národní jazyk) (km ) l celkov přirozen migrač 014 1564 65 + obyv. migrační ý ý ní 2003 2005 2005 2005 19952000 2004 Tirschenreuth 1 084 78 399 15,9 64,4 19,7 7,5 1,4 0,9 3,6 2,5 Hof, svobodné město 58 49 163 13,2 64,3 22,5 7,6 6,1 2,2 6,6 4,0 Hof, Landkreis 893 106 632 14,6 62,9 22,5 7,1 2,6 0,7 6,3 1,9 Wunsiedel im 606 82 627 13,5 62,9 23,6 6,4 7,2 1,1 6,7 2,2 Fichtelgebirge Plauen, svobodné 102 68 892 9,9 66,7 23,4 7,1 8,0 2,1 6,0 3,3 město Vogtlandkreis 1 310 191 318 9,8 66,1 24,1 6,7 7,6 1,2 7,0 4,1

okres Cheb 933 89 838 15,5 72,3 12,2 9,6 2,0 1,4 0,2 2,8 Zdroj: ČSÚ, GENESISOnline

Oproti sousedním regionům má okres Cheb stále relativně mladé obyvatelstvo, nejvyšší jsou rozdíly v případě obyvatel starších 65 let, jejichž podíl je téměř u všech vybraných německých regionů vyšší než 20 %. Relativně mladší věkovou strukturu si okres Cheb (ale i město) udržuje zejména díky vyšší míře porodnosti (k jejímu zvýšení nicméně došlo až v posledních letech). Co se týká ekonomických charakteristik, na první pohled je zřejmé, že ekonomická úroveň okresu Cheb je nižší, zejména oproti regionům bývalého západního Německa. Nicméně, právě díky tomuto rozdílu a rozdílu v cenové hladině např. u některých druhů služeb může Cheb těžit ze své polohy v blízkosti hranic s Německem. Ve prospěch Chebu naopak hovoří lepší dynamika hospodářského růstu (sledované na krajské úrovni), kdy okresy a města v bavorské oblasti vykazují v posledních letech v porovnání s českou částí slabší dynamiku růstu HDP. Pozitivní je také nižší míra nezaměstnanosti.

Socioekonomický profil 23 Strategický plán města Cheb

Tabulka 20: Srovnání vybraných regionů – ekonomické charakteristiky

Hrubý domácí produkt na 1 Podíl zaměstnaných Disponibilní Míra Podíl obyvatele (v paritě kupní síly) v sektoru (%) příjem na 1 nezaměst dlouhodobě Název regionu obyv. nanosti nezaměstna (národní jazyk) absolutně EU 25 = 100 primárním terciárním (v Kč**) (%) ných (%) 1995 2002 1995 2002 2004 2004 06/2006 2005 Tirschenreuth 13 859 16 962 91,0 80,1 7,1 51,0 460 224 10,9 29,8 Hof, svobodné město 25 009 30 050 164,2 141,9 0,6 76,6 494 207 17,1 38,7 Hof, Landkreis 15 730 19 330 103,3 91,3 3,9 51,6 532 514 10,8 35,1 Wunsiedel im 17 348 20 724 113,9 97,9 2,4 57,6 484 702 12,7 36,8 Fichtelgebirge Plauen,svobodné 15 030 16 710 98,7 78,9 0,9 73,7 471 605 16,3 37,6 město Vogtlandkreis 9 292 12 577 61,0 59,4 3,8 58,0 463 625 14,2 36,6 okres Cheb 11 673* 55,1* 3,2 54,2 118 654* 6,4 (8,0***) 32,8 Poznámka: * údaj je za Karlovarský kraj, ** u německých regionů se jedná o přibližný přepočet z € podle průměrného kurzu roku 2004; *** údaj za město Cheb Zdroj: ČSÚ, GENESISOnline

Z hlediska regionální ekonomické struktury se sledovaná města od sebe relativně výrazně odlišují – Cheb se vyznačuje vyšším podílem obyvatel zaměstnaných v zemědělství, zejména oproti bavorské části, a nižším podílem zaměstnaných v odtětvích terciéru. Pro terciérní sektor je v bavorské i saské části sledovaného území charakteristický rozdíl mezi nezávislými městy a okresy. Zatímco veškerá města překračují hodnotu 65 % podílu na celkové zaměstnanosti, u řady okresů je hodnota tohoto podílu pod 50 % (Tirschenreuth, Hof). V těchto okresech pak podíl zaměstnaných v průmyslu v roce 2005 přesahoval dokonce 50 %.

Tabulka 21: Srovnání vybraných měst Počet obyvatel (střední stav 2005 ) Míra Počet návštěvníků Město nezaměstnanosti Celkem 014 1564 65+ 2003 2005 (06/2006) Marktredwitz 19 936 12,4% 63,7% 23,9% 8,9 % 9 500 11 500 Selb 17 258 12,8% 63,1% 24,1% 11,6 % 13 999 15 429 1 Plauen 68 892 9,9% 66,7% 23,4% 18,8 % 54 770 44 267 Hof 49 163 13,2% 64,3% 22,5% 17,1 % 16 000 Waldsassen 7 589 11,1% 66,4% 22,5% 8,3 2 13 500 12 500

Cheb 33 472 16,5% 71,8% 11,7% 8,0 % 15 150 22 796 Poznámka: 1rok 2004; 2 za rok 2003; 3 hodnota za okres Cheb Zdroj: ČSÚ, Atlas zur Regional Statistik, GENESISOnline

Zajímavé je také srovnání přímo města Cheb se svými potencionálními partnery či konkurenty z příhraničních oblastí. Vzhledem k dostupnosti dat je v tabulce 21 uvedeno srovnání pouze za několik charakteristik, z kterých jsou patrné obdobné závěry jako v případě srovnání regionů okresní úrovně. Město Cheb má oproti sousedním německým městům zatím výrazně mladší věkovou strukturu – podíl osob starších 65 let je přibližně poloviční. Nižší je v Chebu také míra nezaměstnanosti. Počet návštěvníků města Chebu a ostatních sledovaných měst je pak relativně k jejich velikosti srovnatelný.

Socioekonomický profil 24 Strategický plán města Cheb

11. PŘÍLOHY Příloha 1: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (15+), 2001 (v %) Appendix 1: Population (aged 15+) structure by educational attainment, 2001 (in %) Anlage 1: Bevolkerungsstruktur (15+) laut der beendeten Ausbildung, 2001 (in %) Karlovarský kraj ČR Město Cheb Okres Cheb Karlovarský Czech Republic/ City/Stadt District/Kreis Region/Region Tschechische Rep. Bez vzdělání Without education 0,6 0,9 0,8 0,4 Ohne Ausbildung Základní a neukončené Basic 26,0 27,0 27,9 23,0 Grundausbildung Vyučení, střední odborné bez maturity Secondary without GSCE 35,7 37,5 39,6 38,0 Fachschule/Mittelschule ohne Abitur Úplné střední s maturitou Secondary with GSCE 26,0 23,7 21,5 24,9 Mittelschule mit Abitur Vyšší odborné a nástavbové Tertiary nonuniversity education 3,4 3,2 3,1 3,5 Fachoberschule Vysokoškolské University 6,4 5,7 5,6 8,9 Universitat Zdroj/Source/Quelle: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ/ Administration of Karlovarsky region, CZSO / Verwaltung der Karlovarsky Region, CZSO

Příloha 2: Podíl zaměstnaných v ORP a ve městě Cheb na okrese celkem, 2006 (organizace nad 6 zaměstnanců) (v %) Appendix 2: Share of employees in ORP and city Cheb of district (enterprises with more than 6 employees), 2006 (in %) Anlage 2: Anteil den Angestellten in ORP und Stadt Cheb am Kreis (Wirtschaftsubjekten mit mehr als 6 Angesttelten), 2006 (in %) Odvětví dle OKEČ Město ORP By CZNACE City/Stadt Zemědělství, myslivost, lesnictví 66,4 25,4 Agriculture, hunting and forestry Zpracovatelský průmysl 43,4 26,0 Manufacturing Stavebnictví 71,4 63,7 Construction Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro os. potřebu Wholesale and retail trade; repair of motor vehicles and personal and household 55,0 41,4 goods Ubytování a stravování 32,8 19,3 Hotels and restaurants Doprava, skladování a spoje 72,2 44,5 Transport, storage and communications Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatel. činnosti 61,0 59,5 Real estate, renting and business activities Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 65,8 Public administration and defence; compulsory social security Vzdělávání 59,6 44,2 Education Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti 54,9 18,6 Health and social work Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 65,8 30,5 Other community, social and personal service activities Celkem 53,4 32,7 Total / Insgesamt Zdroj/Source/Quelle: Registr ekonomických subjektů 06/2006/ Business register 06/2006/ Betribregister 06/2006

Socioekonomický profil / PŘÍLOHY 25 Strategický plán města Cheb

Příloha 3: Podíl zaměstnaných a organizací v ORP a ve městě Cheb na okrese celkem (v %) Appendix 3:Share of employees and enterprises in ORP and city Cheb of the district total (in %) Anlage 3:Anteil den Angestellten und Betriben in ORP un Stadt Cheb am Kreis (in %) ORP Město ORP Město Počet zaměstnanců City/Stadt City/Stadt Number of employees/Nummer den Ekonomické subjekty Zaměstnanci Angestellten Enterprises/Betribe Employees/Angestellten Neuvedeno 57,9 39,4 Unknown/ unerwähnt Bez zaměstnanců 6,0 44,3 Without employees/Ohne Angestellte 15 54,4 38,3 53,4 37,3 619 51,7 32,4 52,5 32,5 2049 56,1 37,2 54,9 34,8 50199 48,9 36,2 46,8 34,3 200+ 69,2 38,5 63,1 27,8 Celkem 42,5 40,6 53,2 33,2 Total / Insgesamt Zdroj/Source/Quelle: Registr ekonomických subjektů 06/2006/ Business Register06/2006 /Betribregister 06/2006

Příloha 4: Největší zaměstnavatelé v Chebu, 2005 Appendix 4: Largest employers in Cheb, 2005 Anlage 4: Grosste Arbeitgeber in Cheb, 2005 Název firmy Copany name/ Předmět činnosti Počet zaměstnanců Vznik zdravotnictví Nemocnice Cheb, s.r.o. 462 2003 Healthecare/Gesundheitspflege truhlářství, výroba lišt do automobilů Wech Cheb, s.r.o. 238 1991 Joinery/Tischlerei orgán územní samosprávy Město Cheb 232 Regional administration/Selbsverwaltung provozování vodovodů a kanalizací Chevak Cheb, a.s. Water, sewerage treatment/ 221 1994 Wassserleitung, Kanalisation deratizace, pohřební služby de Wolf, s.r.o. Disinfestation, burial purposes/ 220 1991 Deratization, Bestattungsunternehmen zpracování masa a uzenin Chebský Masokombinát, a.s. 190 1992 Meat processing/Fleischkombinat zemědělská výroba Mavex Cheb, s.r.o. 165 1992 Agriculture/Landwirtschaft pekárenská výroba Tritia, s.r.o. 165 1991 Bakery/Backhaus stavební výroba Západní Stavební, a.s. 164 1966 Construction/Bauwesen technické služby, úklidové práce Chetes, s.r.o. 155 1970

školství Integrovaná střední škola Cheb 142 1983 Education/Ausbildung textilní výroba, šití TUP Bohemia, s.r.o. 139 1996 Textile production/Textilproduktion výroba a opravy těžebních a staveb. strojů Sokolovské strojírny a.s. 120 1992

správa domů a bytů Terea Cheb, s.r.o. 119 1995 Building administration/Gebäudeverwaltung mezinárodní doprava Lagarde Spedition, s.r.o. 117 1991 International transportation/Internationalverkhr Zdroj/Source/Quelle: Databáze Albertina 08/2006, Úřad práce Cheb / Databáze Albertina 08/2006, Employment Office Cheb / Dateibase Albertina 08/2006, Arbeitsamt Cheb

Socioekonomický profil / PŘÍLOHY 26 Strategický plán města Cheb

Příloha 5: Ostatní velcí zaměstnavatelé okresu Cheb, 2005 Appendix 5: Other large employers in the district Cheb, 2005 Anlage 5: Andere grosse Arbeitgeber im Kreis Cheb, 2005 Zaměstnanci Název firmy Obec Předmět činnosti Employees Copany name/Firmenname Town/Stadt Economic activity Angestellten Lázně Františkovy Lázně a.s. Františkovy lázně lázeňství 833 Léčebné lázně Mariánské Lázně, a.s. Mariánské Lázně lázeňství 714 GR electronic, s.r.o. Hranice výroba a montáž prvků do autosedaček 488 Slévárna Heunisch, a.s. Krásná výroba hliník. odlitků do automobilů 343 CML Innovative Technologies s.r.o. Hranice výroba elektronických součástek 321 Strunal CZ, a.s. Luby výroba hudebních nástrojů 245 Ingo Casino, a.s. Františkovy lázně provoz. kasina a výherních strojů 221 Oehme kovoobrábění, s.r.o. Skalná zpracování hliníkových profilů 201 Zdroj/Source/Quelle: Databáze Albertina 08/2006, Úřad práce Cheb / Databáze Albertina 08/2006, Employment Office Cheb / Dateibase Albertina 08/2006, Arbeitsamt Cheb

Příloha 6: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v okrese Cheb, 2000 – 2006 Appendix 6: Unemployed structure by age group in Cheb district, 20002006 Anlage 6: Struktur den Arbeitslosen laut der Altersgruppen im Kreis Cheb, 20002006

100% 90% 80% 60 a více

70% 50 59 60% 40 49 50% 30 39 40% 20 29 30% 20% do 19 let 10% 0% 12/2000 12/2001 12/2002 12/2003 12/2004 12/2005 05/2006

Zdroj/Source/Quelle: MPSV, Úřad práce Cheb/ Ministry of Labour and Social Affairs, Employment Office Cheb / Arbeitsministerium, Arbeitsamt Cheb

Příloha 7: Struktury uchazečů podle dosaženého vzdělání v okrese Cheb Appendix 7: Unemployed structure by education in Cheb district, 20002006 Anlage 7: Struktur den Arbeitslosen laut der Ausbildung im Kreis Cheb, 20002006

100% bez vzdělání základní 80% vyučen SOU 60% SOŠ bez mat. SOŠ s mat. 40% SOU s mat. úplné střední 20% vyšší odborné VŠ 0% 12/2000 12/2001 12/2002 12/2003 12/2004 12/2005 05/2006

Zdroj/Source/Quelle: MPSV, Úřad práce Cheb/ Ministry of Labour and Social Affairs, Employment Office Cheb / Arbeitsministerium, Arbeitsamt Cheb

Socioekonomický profil / PŘÍLOHY 27 Strategický plán města Cheb

Příloha 8: Kriminalita v letech 2003 – 2005 Appendix 8: Criminality, 20032005 Anlage 8: Kriminalität, 20032005 Trestné činy – počet Úspěšnost v objasňování trestných Number of crimes/Nummer der Straftaten činů v % Zjištěné Objasněné Number of resolved crimes/Nummer der Recorded/Festgestellt Resolved/Aufklart aufklarten Straftaten in % 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2003 2004 2005 Okres Cheb 2 953 2 893 2 730 1 625 1 507 1 425 55,0 52,1 52,2 District/Kreis Karlovarský kraj 10 591 10 349 10 107 5 959 5 586 5 576 56,3 54 55,2 Region/Region Zdroj: ČSÚ – Statistická ročenka Karlovarského kraje, Policejní prezidium ČR

Příloha 9: Přehled zařízení poskytující zdravotní péči, 2006 Appendix 9: Health establishments, 2006 Anlage 9: Anlage der Gesundheitspflege, 2006 Zařízení Počet Nemocnice 1 Hospital/Krankenhaus Detašované pracoviště léčebny dlouhodobě nemocných 1 Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 3 Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře – stomatologa 1 Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty 2 Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 12 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 8 Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa 18 Samostatná ordinace praktického lékaře – gynekologa 5 Samostatná ordinace lékaře specialisty 39 Ostatní samostatná zařízení 22 Lékárny 7 Pharmacy/Apotheke Další dětská zařízení – psychiatrie 1 Zdroj/Source/Quelle: CSU/CZSO

Příloha 10: Vývoj počtu žáků mateřských školek ve městě Cheb Appendix 10: Number of children in nursery school in Cheb Anlage 10: Nummer der Kindern im Kindergarten in Cheb

1200

1100

1000

900

800

700

600 90/91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/00 00/01 01/02 02/03 03/04 04/05

Zdroj/Source/Quelle: MÚ Cheb/Cheb Municipality Office/Stadtamt Cheb

Socioekonomický profil / PŘÍLOHY 28 Strategický plán města Cheb

Příloha 11: Vývoj počtu žáků státních základních škol v Chebu Appendix 11: Number of pupils in state basic schools in Cheb Anlage 11: Nummer der Schülern instaatlichen Hauptschulen in Cheb

4000

3500

3000

2500

2000

3 4 9 4 5 9 9 9 0 /0 2/ 3/ 7/98 8/ 3/ 4 90/91 91/92 9 9 94/95 95/96 96/97 9 9 99/00 00/01 01/02 02/03 0 0 Zdroj/Source/Quelle: MÚ Cheb/Cheb Municipality Office/Stadtamt Cheb

Příloha 12: Přehled sportovních zařízení ve městě Cheb, 2004 Appendix 12: Sport facilities in Cheb, 2004 Anlage 12: Sportanlage in Cheb, 2004 Zařízení Počet Koupaliště a bazény 5 Swimming pools/Schwimmbad z toho kryté bazény 1 from which indoor swimming pools/daraus Hallenbad Hřiště 65 Sports grounds/Spielplätze Tělocvičny (vč. školních) 20 Gymnasiums/Turnhalle Stadiony otevřené 4 Stadiums – outdoors/Sportstadionen Stadiony kryté 1 Indoor stadiums/Sportstadionen Zimní stadiony kryté i otevřené 1 Winter sports stadiums, incl. indoor ones/Eisstadionen Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) 18 Other sport facilities/Andere Sportanlage Zdroj/Source/Quelle: CSU/CZSO

Příloha 13: Znázornění potenciálu cestovního ruchu v Karlovarském kraji, 2002 Appendix 13: Tourism potential in Karlovarsky region, 2002 Anlage 13: Tourismuspotential in der Karlovarsky Region, 2002

0 bez potenciálu 115 1620 základní potenciál 2125 2630 3135 zvýšený potenciál 3640 4150 5160 6180 vysoký potenciál 81100 101150 velmi vysoký potenciál 151200 201 a více výjimečný potenciál

Zdroj/Source/Quelle: Ústav územního rozvoje, ROP Severozápad

Socioekonomický profil / PŘÍLOHY 29 Strategický plán města Cheb

Příloha 14: Přehled počtu tuzemských a zahraničních návštěvníků v letech 2003 – 2005 Appendix 14: Number of domestic and foreign visitors in years 20032005 Anlage 14: Nummer der Inland und Auslandbesucher in Jahren 20032005 Počet osob Podíl v % Number of persons/Nummer den Personen Share in %/Anteil in % 2003 2004 2005 2003 2004 2005 Tuzemští návštěvníci 5 558 6 303 8 046 36,7 30,3 35,3 Domestic visitors/Inlandbesucher Zahraniční návšt ěvníci 9 592 14 482 14 750 63,3 69,7 64,7 Foreign visitors/Auslandbesucher Zdroj/Source/Quelle : Informační centrum Cheb/ Information Centre Cheb/ Informationszentrum Cheb

Příloha 15: Přehled celkového počtu návštěvníků IC v letech 20032005 Appendix 15: Total number of IC visitors in years 20032005 Anlage 15: Total Nummer der Gäste des Informationszentrums in Jahren 20032005 5000 4500 4000

3500

3000

2500 2000 1500 Počet návštěvníků Počet 1000 500

0 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005

Zdroj/Source/Quelle : Informační centrum Cheb/ Information Centre Cheb/ Informationszentrum Cheb

Příloha 16: Druhy pozemků, město Cheb (2004) Appendix 16: Land use in Cheb, 2004 Anlage 16: v ha v % z celkové výměry

in hectares Percentage of total area/Prozent der Gesamtfläche Celková výměra pozemku 9 637,40 100,0 Total area Zemědělská půda 5135,78 53,3 Agricultural land Orná půda 3 690,66 38,3 Arable land Zahrady 176,07 1,8 Gardens Ovocné sady 7,38 0,1 Orchards Trvalé trávní porosty 1 261,66 13,1 Permanent grassland Lesní půda 1 443,48 15,0 Forest land Vodní plochy 1 302,83 13,5 Waterbody areas Zastavěné plochy 214,47 2,2 Bulit up areas Ostatní plochy 1 540,84 16,0 Other areas Zdroj/Source/Quelle: CSU/CZSO

Socioekonomický profil / PŘÍLOHY 30 Strategický plán města Cheb

Příloha 17: Výsledky měření ovzduší v Chebu (roční průměr v g/m 3) Appendix 17: Air pollution measuring results (annual mean in g/m 3) Anlage 17: Messenresultate Luftverunreinigung (jahrlich Durchmesse in g/m 3) Stanice Znečišťující látka / rok Station/Mess station Pollutants / year Eska u hradu zubní oddělení 1994 21,4 15,3 20,5 2000 2,9 2,8 3 Oxid siřičitý (SO ) 2 2002 3,3 3,1 3,7 Sulphur dioxide Schwefeldioxid 2003 4,8 x 4,5 2004 3,0 x x 2005 3,0 x x 1994 48,5 32,9 43,8 2000 28,8 19,5 25,8 Polétavý prach 2002 30,2 24,8 28,2 Airborne dust Schwebestaub 2003 31,1 x 28,2 2004 27,9 x x 2005 28,2 x x 1994 104,3 24,6 36,2 Oxidy dusíku 2000 24,9 18,6 25,8 (NO x) 2002 34,1 19,5 27,4 Nitrogen oxides 2003 29,3 x 25,8 Stickoxids 2004 16,1 x x 2005 19,8 x x Zdroj/Source/Quelle: Hygienická stanice, MÚ Cheb/ Cheb Municipality Office/ Hygieneamt, Stadtamt Cheb

Socioekonomický profil / PŘÍLOHY 31 Strategický plán města Cheb

P Ř Í L O H A 2

Průzkum podnikatelského prostředí Strategický plán města Cheb

Příloha 2 2 Strategický plán města Cheb

Úvod a metodika V červenci a srpnu 2006 byl mezi 46 významnými podnikatelskými subjekty a zaměstnavateli občanů Chebu proveden průzkum podnikatelského prostředí. Průzkum byl součástí analýzy prostředí pro sestavení strategického plánu rozvoje města, který je zpracováván městem Cheb a Komisí pro strategický rozvoj ve spolupráci s poradenskou firmou Berman Group.

Cílem průzkumu bylo:

1. získat jiným způsobem obtížně získatelná data o podnicích (vývoj zaměstnanosti, průměrné mzdy, exportní orientace); 2. poznat názory, problémy a plány rozvoje těch, kteří investují a vytvářejí pracovní příležitosti pro místní obyvatele a 3. zvýšit ve městě povědomí o probíhajících pracích na strategickém plánu. Otázky v dotazníku se týkaly historie firmy, pracovních sil, informací o nemovitostech a investicích, názorů na služby veřejné správy a vztahy k místní správě a celkového dojmu z Chebu jako místa pro podnikání.

Dotazník připravený firmou Berman Group vycházel ze stejného vzoru jako obdobné průzkumy pro několik stovek dalších podniků v České republice v uplynulých letech, takže výsledky z Chebu lze porovnávat se situací v cca 50 dalších českých městech. Pro účast v průzkumu bylo vybráno na 60 rozhodujících zaměstnavatelů ve všech důležitých odvětvích mimo veřejnou správu, z nichž 46 se průzkumu zúčastnilo formou řízeného interview. Zkoumaný vzorek je dostatečně reprezentativní, zahrnuje podniky zaměstnávající zhruba významnou část ekonomicky aktivních osob ve městě v řadě nejrůznějších odvětví výroby a služeb. Odpovědi podniků se v některých oblastech lišily podle typu podnikání (průmysl, služby, stavebnictví), typu vlastnictví (domácí fyzické a právnické osoby, zahraniční vlastníci), a proto byly posuzovány i podle těchto hledisek.

Shrnutí podstatných závěrů z průzkumu

Za nejdůležitější pozitivní zjištění z průzkumu považujeme následující závěry:

• Perspektiva. Místní podniky hodnotí svou situaci velmi dobře (a to i do budoucna), jak subjektivně (kvalita zaměstnanců), tak objektivně (předpoklad vzniku nových pracovních míst, plánované investice, očekávaný růst prodeje). • Zaměstnanost. Celkový počet zaměstnanců všech 46 dotazovaných podniků (byť mírně) roste a další pracovní místa (až 350) mají v brzké době vzniknout. Místní podniky jsou exportně orientované a zabývají se inovacemi svých produktů. • Investice. 21 firem plánuje (a dalších 9 zvažuje možnost) investovat do rozšíření výroby a modernizace svých technologií v místě více než půl miliardy Kč, převážně v tomto a příštím roce. • Průmyslová zóna. Rozvoj průmyslové zóny a vstřícnost radnice vůči zájemcům o investování a podnikání v Chebu vedly v uplynulých dvou letech k tomu, že se ve městě etablovala řada nových výrobních investorů.

Negativní závěry vyplývající z průzkumu lze shrnout následovně:

• Kvalifikace. Město začíná pociťovat nedostatek pracovníků v některých profesích – zejména technicky orientovaných a v řemeslech. • Konkurenceschopnost. Podniky začínají ztrácet ty výhody na západních trzích, které jim zejména v minulosti plynuly z nižších nákladů na práci a výhodného kurzu koruny. • Inovace. Chebské firmy mají v současné době nízký nebo nerealizovaný potenciál výzkumu a vývoje. • Závislost na veřejném sektoru. Zejména malé firmy českých majitelů očekávají větší podporu ze strany veřejné správy a Evropské unie.

Průzkum podnikatelského prostředí 3 Strategický plán města Cheb

Výsledky průzkumu

Stav podnikání Ekonomika Chebu se jeví jako relativně dobře diverzifikovaná a zahrnuje firmy tradiční i nové, českých i zahraničních vlastníků, v průmyslu, dopravě, stavebnictví, i ve službách. Nejsilnější postavení ve skupině průmyslových podniků v našem vzorku má strojírenství a výroba komponent pro automobilový průmysl, ve městě je významně zastoupen i průmysl nábytkářský, textilní a potravinářský. Vzorek firem byl rozdělen do tří podskupin: průmyslové podniky (23), sítě, doprava, stavebnictví (13) a služby (8).

Prakticky všechny podniky hledí do budoucnosti s optimismem a očekávají nárůst tržeb, plánují nové investice a stabilitu nebo mírný nárůst v počtu zaměstnanců. Přestože Cheb zahájil výstavbu průmyslové zóny později než jiná města, velmi rychle ji zaplnil novými investory, kteří městu pomohou vyřešit problémy spojené s restrukturalizací a zánikem výrob v některých bývalých velkých podnicích. Podíl nově vzniklých podniků po roce 1990 je v daném vzorku více než 80%, na druhou stranu historie potravinářství a strojírenství ve městě sahá až do počátku 20. století.

Rovnoměrný je i podíl jednotlivých druhů vlastnictví, zhruba kolem 35 % firem vlastní jak české fyzické, tak české právnické osoby, 20 % pak zahraniční vlastníci 4. 16 % podíl zaměstnanců ve firmách vlastněných zahraničními majiteli je dnes na české poměry spíše podprůměrný a svědčí o schopnostech českého kapitálu ve městě. 11 ze zkoumaných podniků nemá ve městě sídlo. Tyto firmy přitom zaměstnávají zhruba pětinu všech pracovníků ve vzorku (a tento podíl se bude nadále zvyšovat s nárůstem výroby v nových firmách v zóně). V budoucnu tedy může častěji docházet k tomu, že důležitá strategická rozhodnutí s dopady na zaměstnanost a podnikatelské aktivity v Chebu mohou být prováděna mimo Cheb, což lze považovat za rizikový faktor.

Graf č. 1 – Bariéry rozvoje podnikání

75% 61% 50% 50% 39% 39% 24% 24% 20% 25% 13% 13% 13%

0% mzdy zařízení Zastaralá technická Domácí omezení finančních prostory prostředků Zahraniční Legislativní Dostupnost konkurence konkurence Náklady na na Náklady Kurs koruny Kurs Cena vstupů Cena pracovníků Dostupnost Nedostatečné kvalifikovaných

Faktory negativně působící na současný a další rozvoj firem odpovídají hypotéze, že podniky v Chebu se prosazují nižšími náklady než v sousedním Německu a snižování tohoto rozdílu považují za největší ohrožení (Graf č. 1): Na prvním místě je „cena vstupů“ (61% dotazovaných, stavebnictví a doprava 77%, zahraniční firmy pouze 11%) a na druhém „dostupnost kvalifikovaných pracovníků“ (50%, dokonce 70% u firem, které se hodlají rozšiřovat, zatímco podniky ve službách hlásí pouze 38 %). S určitým odstupem jsou na třetím místě společně „náklady na mzdy“ a „kurs koruny“ s 39 % odpovědí, ovšem opět různě zastoupeny v jednotlivých kategoriích podniků – pro stavební firmy a služby představuje kurs koruny problém v méně než čtvrtině případů, pro zahraniční podniky naopak ve více než třech čtvrtinách případů (78%). Náklady na mzdy nejčastěji (48%) zmiňují průmyslové podniky, které také platí nejvyšší mzdy, i když pod průměrem ČR. Domácí konkurence je uváděna nejčastěji jako bariéra rozvoje malými podniky domácích majitelů ve všech oborech podnikání a je na

4 Agregované vlastnické podíly nejsou vztaženy k základnímu jmění firem, ale k počtu zaměstnanců. Procentní podíly zde uváděné tedy vyjadřují počet zaměstnanců, které „zaměstnává“ investice českého nebo zahraničního kapitálu fyzických nebo právnických osob, případně veřejné správy.

Průzkum podnikatelského prostředí 4 Strategický plán města Cheb pátém místě společně s legislativními omezeními (šedá ekonomika, vymahatelnost práva, neplacení faktur). Ta označila za bariéru rozvoje zhruba čtvrtina dotazovaných (24 %), nejčastěji v dopravě a ve stavebnictví a u firem nad 100 zaměstnanců. 31 % podniků v dopravě a stavebnictví uvádí jako bariéru rozvoje i zastaralé technické vybavení a dostupnost finančních prostředků. Na druhé straně spektra je „současná ekonomická situace v ČR“, která nebyla uvedena ani jednou, přičemž ještě v roce 2002 byla v obdobných průzkumech v českých městech na prvním místě. „Úrokové míry“, „vzdálenost na trh“ a „politická nestabilita v ČR“ pak byly zmíněny maximálně dvakrát. Již z tohoto výčtu je patrné, že k největším pozitivům Chebu, která byla zmiňována i následně, patří geografická poloha a blízkost trhu v Německu (EU).

Exportní orientace Velké a střední průmyslové podniky v oborech jako je strojírenství či automobilové komponenty jsou v Česku převážně exportně orientované, zatímco malé podniky, stavebnictví a služby obvykle slouží potřebám města a regionu. V Chebu díky poloze nacházejí zahraniční klienty i podniky ve službách a dopravě. Západní Evropa (Německo) je pro místní podniky rozhodujícím partnerem, významné odběratele ve východní Evropě má pouze 1 podnik, obdobně jako mimo Evropu.

zbytek Graf č. 2 – Exportní orientace světa 0% Výši prodeje za rok 2005 uvedly téměř všechny záp. KV kraj podniky, dostupná data hovoří o spíše průměrném Evropa 38% 1,20 miliónu Kč na jednoho pracovníka, přičemž 33% celá řada podniků (i exportně zaměřených) se pohybuje pod touto hranicí.

Žádný z podniků neuvedl, že letos očekává pokles prodeje, celkově by mělo být dosaženo růstu téměř vých. o 20 % také díky tomu, že začne výroba v několika ČR Evropa nových firmách v zóně. 4 podniky navíc chystají 28% 1% expanzi (i mimo ČR) s cílem získat nové trhy.

Pracovní síla a zaměstnanost Celkový počet zaměstnanců ve sledovaných firmách je 3108 ve srovnání s loňskými 3024 a odhadem 3276 pro příští rok – vykazuje tedy stabilitu, což je velmi pozitivní zjištění s ohledem na to, jakým zeštíhlením prošly někdejší majoritní zaměstnavatelé ve městě. Současně je patrné, že ve městě nyní chybí velké podniky (nad 250 zaměstnanců) a že sektor malých a středních firem hraje pro Cheb zcela klíčovou roli.

Trvalý (a výrazný) nárůst zaměstnanosti je možno pozorovat v nových podnicích v průmyslové zóně, zaměstnanost ve službách, stavebnictví a dopravě se udržuje zhruba na stejné úrovni. Podíl žen, který dosahuje 40 % (ve službách zhruba tři čtvrtiny, naopak ve stavebnictví ani ne pětina) je podprůměrný a odpovídá zaměření místní ekonomiky a také skladbě zkoumaného vzorku (nejsou zahrnuti zaměstnavatelé z veřejného sektoru). Cheb je významným centrem dojížďky do zaměstnání, zhruba třetina zaměstnanců místních firem nebydlí ve městě.

Nepříliš pozitivní údaje zjišťujeme u potenciálu a praxe vědy a výzkumu ve zkoumaných firmách. Pouze 5 podniků má vlastní oddělení vývoje (projekci), kde je však zaměstnáno celkem méně než 20 osob. Žádný z podniků neuvedl, že by důvodem umístění v Chebu byla výzkumná a vývojová základna v regionu. Kvalifikační struktura v dotazovaných podnicích se vyznačuje podprůměrnou mírou zastoupení vysokoškoláků (méně než 5 %). Vzhledem k podílu absolventů VŠ na počtu obyvatel města (6,4 %) je však zřejmé, že většina jich pracuje ve veřejné správě a veřejnoprávních zařízeních a ve službách, případně mimo Cheb.

Většina zaměstnavatelů očekává, že pro příští rok zaměstnanost udrží, případně podstatně zvýší (to platí pro nové podniky v zóně), pouze dvě firmy plánují nevýrazné propouštění méně než 5 zaměstnanců. Ve střednědobém výhledu plánují dotazované firmy vytvořit cca 350 nových pracovních míst (tedy nárůst zaměstnanosti v soukromém sektoru o více než 11%), což je z hlediska místního ekonomického rozvoje příznivý jev.

Průzkum podnikatelského prostředí 5 Strategický plán města Cheb

Kvalita pracovní síly byla hodnocena spíše nadprůměrně, zejména podíl zaměstnanců označených za „dobrý“ je četnější než je v ČR zvykem (62 %) – viz Graf č. 3. Největší nespokojenost vykazují doprava a stavebnictví (23 % dostatečných), naopak spokojenost podniky ve službách.

Graf č. 3 – Kvalita pracovní síly Závažným problémem pro budoucnost může být špatná 4% fakt, že 23 podnikům chybí pro rozvoj klíčové dostatečn výborná 19% dovednosti a kvalifikace v různých oborech, á nejčastěji jde o řemesla, jako jsou svářeči, 15% nástrojaři, lakýrníci, řidiči nebo zedníci, poptávka je ovšem i po vysoce kvalifikovaných pracovnících především v technických profesích a manažerech s jazykovými znalostmi. Dalších 11 podniků očekává v tomto směru problémy do budoucna. Z jednotlivých oborů má největší problémy dobrá stavebnictví a doprava (77 % kladných vyjádření na 62% tuto otázku).

Výše průměrné mzdy 16493 Kč ve zkoumaném vzorku je pod statistickým průměrem ČR, navíc pouze 3 podniky uvedly, že vyplácejí více než 20000 Kč měsíčně. Nejvyšší průměrnou mzdu vykazuje průmysl, nejnižší služby.

Informace o nemovitostech a investičních záměrech Výsledky ve srovnání s jinými městy naznačují dobrou situaci v dostupnosti nemovitostí. Průzkum (graf č. 4) ukázal nadprůměrný podíl podniků, které vlastní své objekty (80 %), až dvoutřetinový podíl těch, které mají k dispozici dostatečný prostor pro rozšíření. Ve zkoumaném vzorku je navíc deset firem, které hodlají část svých nemovitostí prodat nebo pronajmout (dalších 11 o tom uvažuje) a pouze šest firem, pro které jsou nedostatečné prostory závažným problémem.

Graf č. 4 – Informace o investicích a nemovitostech

Vlastníte nebo jste v nájmu? vlastním nájem obojí e Máte prostor k rozšíření?

Prodáte / pronajmete prostory?

Máte oddělení vývoje?

Plánujete investovat v Chebu? ` Využíváte programy EU?

Budete expandovat jinde? Ano Zvažujeme Ne Hodláte v Chebu skončit?

0% 20% 40% 60% 80% 100% Velmi příznivé informace o nových investicích opět souvisí s rozvojem v nové průmyslové zóně. Investovat do rozšíření výroby a modernizace technologií se chystá 21 podniků většinou v tomto a příštím roce, dalších 9 firem tuto možnost zvažuje. Celková investiční aktivita přes pět set miliónů korun je ve srovnání s obratem zkoumaných firem relativně vysoká. Podniky dále uvedly, že tyto investice vytvoří přes 350 nových pracovních míst (cca polovina z nich v zóně), přestože jsou většinou zaměřené na zvýšení efektivity a kvality výroby.

O odchodu z města uvažuje ve zkoumaném vzorku šest společností, zejména kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly v místě. Devět podniků připravuje projekty ke spolufinancování ze Strukturálních fondů EU, dalších 11 o této možnosti uvažuje, nejčastěji v oblasti nákupu nových

Průzkum podnikatelského prostředí 6 Strategický plán města Cheb technologií. Zde se otvírá další možnost spolupráce veřejného a soukromého sektoru a možné asistence ze strany města.

Služby místní správy Hodnocení služeb poskytovaných místní správou bylo v průměru (2,77) horší než v jiných městech ČR, nicméně existují rozdíly jak mezi např. službami (2,93) a stavebnictvím (2,69), tak pro jednotlivé služby – viz graf č. 5. Zajímavé je, že zahraniční majitelé jsou spokojenější než domácí. Podpora podnikání a investic je hodnocena nejhůře s 11 nedostatečnými známkami, a to zejména průmyslovými firmami, takže se ukazuje, že samotný fakt vybudování průmyslové zóny není tradičními místními podniky považován za dostatečnou podporu. Špatně je hodnocena i práce městské policie (nejhůře ji vidí podniky ve službách); nejmenší výhrady mají podniky k likvidaci TKO. Technická infrastruktura je v Chebu rovněž hodnocena velmi dobře. Překvapivě velký počet (sedm) firem považuje za nedostatečnou i nabídku pozemků a objektů pro podnikání, jde o podniky, které požadují spíše kancelářské objekty a provozovny namísto „zelené louky“.

Jako služba, která potřebuje nejvýraznější zlepšení, byl uveden rozvoj bydlení, na druhém místě pak údržba silnic. Podniky rovněž po radnici požadují větší iniciativu v podpoře podnikání a častější kontakty.

Graf č. 5 – Hodnocení služeb

4 3,5 3,37 3,5 3,21 2,88 3 2,75 2,72 2,53 2,44 2,5 2,33 2,21 2

1,5

1 TKO policie veřejná doprava městě města městská likvidace nabídka podpora podnikání pozemků pozemků bydlení bydlení ve propagace ve městě technická údržba silnic údržba infrastruktura správní řízení

Služby pro podnikatele V dalším oddíle dotazníku bylo zjišťováno, jaké služby by podle názoru podniků měla místní správa poskytovat. Z grafu č. 6, v němž jsou shrnuty počty odpovědí k jednotlivým nabízeným variantám, vyplývá, že podniky mají zájem o konkrétní formy pomoci ze strany místní správy.

Součet odpovědí určitě ano a spíše ano je u všech služeb vyšší než součet spíše ne a určitě ne s výjimkou garance za úvěry, ke které respondenti nemají přílišnou důvěru. V této souvislosti však platí, že malé firmy mají jiné názory než manažeři středních podniků a měly by zájem i o přímou finanční podporu. Rovněž „organizace klastru ve vašem oboru podnikání“ je částečně podporována průmyslovými podniky (automobilní komponenty, textilní výroba), ale negativní vyjádření podniků ve službách a dopravě vede k převážně celkovému negativnímu hodnocení.

Nejvýraznější podporu ze strany podnikatelů má angažovanost města ve finančně nepříliš náročných službách, jako jsou poskytování informací o rozvojových záměrech, společná propagace nebo účast podniků na tvorbě rozvojových plánů. Podpora při získávání veřejných zakázek je stoprocentně požadována stavebními a dopravními firmami, zatímco podpora exportu je doporučována průmyslovými podniky a inkubátor pro začínající podnikatele uvítají malé firmy převážně ve službách.

Průzkum podnikatelského prostředí 7 Strategický plán města Cheb

Graf č. 6 – Poptávka po službách pro podnikání

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

informace o rozvojových záměrech města

společná propagace

účast podniků na tvorbě rozvojových plánů

podpora při získávání veřejných zakázek

budování průmyslových zón

zvýhodněný pronájem nemovitostí k podnikání

podpora exportu

inkubátor pro začínající podnikatele

asistenční služba při jednání s úřady

vzdělávací kurzy

zvýhodněné půjčky

organizace klastru ve vašem oboru podnikání

garance za úvěry

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Prioritní oblasti Podniky byly rovněž požádány o názor, na které prioritní oblasti by se měl zaměřit připravovaný strategický plán. Výsledky jsou uvedeny v grafu č. 7 a ukazují, že ve městě je celé spektrum otázek, které zaslouží urychlené řešení.

• Na prvním místě se umístila doprava ve městě (63 % podniků, 85 % v kategorii stavebních a dopravních firem). Zde se myslí především průjezdnost města a možnost parkování. • Bezpečnost ve městě na druhém místě uvedlo 61 % firem, ve službách (které se zdají být více závislé na návštěvnících a cestovním ruchu, je to 75 %. • Podpora malého a středního podnikání se umísťuje vysoko ve všech městech, v Chebu ji doporučuje 57 % firem, ale jenom 33 % zahraničních, což opět podporuje názor, že tradiční místní podniky požadují obdobnou podporu, jakou podle jejich názoru dostávají vnější investoři od státu (investiční pobídky) a města (připravená průmyslová zóna). • Více než polovina podniků ještě uvedla „image města“ (52 %), opět ponejvíce ve službách (63 %). Zajímavostí ovšem je, že toto téma zmiňují i dvě třetiny podniků zahraničních majitelů. • Přesně polovinu hlasů získalo i téma „bydlení“, které nejčastěji podporují stavební firmy. • Naopak na rozdíl od jiných měst podniky tolik nevyžadují získání nových investorů (pouze 22 %) ani dopravu do města (28 %), což znamená doklad o spokojenosti v těchto oblastech.

Průzkum podnikatelského prostředí 8 Strategický plán města Cheb

Graf č. 7 – Prioritní oblasti rozvoje

75%

50%

25%

0% bydlení image města image správa správa města podpora MSP podpora životní prostředí doprava ve městě doprava doprava do města do doprava bezpečnost ve městě příprava pracovní síly příprava rozvoj cestovního ruchu vztahy a podniků radnice vytváření pracovních míst modernizace infrastruktury modernizace přilákání vnějšíchpřilákání investorů

Celkový dojem Na závěr podniky hodnotily deset charakteristik podnikatelského prostředí města Chebu (graf č. 8). Otázka dostupnosti, kvalifikace a ceny pracovní síly se opět objevila jako problémová, i když celkově nejhorší známky obdržel „potenciál výzkumu a vývoje pro vaše podnikání“, což odpovídá již diskutované problematice VaV v předchozích kapitolách. Čtyři následující charakteristiky s průměrem horším než 3,0 se již týkají pracovní síly. Rozdíly mezi jednotlivými typy podniků existují, např. zahraniční firmy nejhůře hodnotí „spolupráci se školami“ známkou 4,00 (patrně ji ještě nestihly navázat), naopak „náklady na pracovní sílu“ považují známkou 2,75 za průměrné. Naopak podniky ve službách (i přes nejnižší průměrně vyplácené mzdy) hodnotí tuto charakteristiku velmi špatně (3,43).

Graf č. 8 – Hodnocení města v následujících oblastech

4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 doprava vývoje síly potenciál regionu výzkumu a školami služeb náklady náklady na dostupnost pracovní pracovní síly pracovní pracovní sílu dodavatelé v dodavatelé kvalita života image města image dostupnost spolupráce se spolupráce podnikatelských kvalifikace prac.

Na druhém konci spektra nalezneme „kvalitu života“ s průměrem 2,38 (stejně hodnocenou domácími i zahraničními firmami), což je každopádně pozitivní zjištění. „Kvalita dodavatelů v regionu“ je v průměru hodnocena jako druhá nejlepší, tento pozitivní výsledek je poněkud znehodnocen faktem, že např. 80 % zahraničních firem se k této otázce nevyjádřilo (podniky patrně ještě dodavatele nenalezly).

Průzkum podnikatelského prostředí 9 Strategický plán města Cheb

Celkové hodnocení místní správy a institucí se opět pohybuje na průměrné úrovni. Městský úřad obdržel na pětistupňové stupnici známku 2,67, nejlépe byl hodnocen zahraničními firmami (2,33) a nejhůře podniky nad 100 zaměstnanců (3,05). Z dalších institucí obdržela nejhorší známky Okresní hospodářská komora (2,95, ovšem průmyslové podniky 3,50 a stavební 2,32). Tyto však jsou velmi ovlivněny tím, zda je daná firma členem OHK či není. Naopak nejlépe v průměru byl ohodnocen CzechInvest (2,39, dokonce 1,50 u zahraničních), což opět souvisí s tím, kdo přišel s touto agenturou do styku a kdo nikoliv.

Hodnocení města jako místa pro podnikání je relativně dobré (čtyři podniky považují Cheb za „vynikající“, devatenáct za „dobré“ místo k podnikání, jediná odpověď je „špatná“).

Jako nejčastější pozitivní prvky v místním podnikatelském prostředí byly uváděny tyto:

• geografická poloha (blízkost Německa) a dopravní spojení; • atraktivní a opravené historické centrum města; • atraktivní okolí města, životní prostředí, lázeňství v okolí, kvalita života ve městě.

Za nejzávažnější negativní faktor je dle četnosti odpovědí považována jednoznačně bezpečnost a kriminalita ve městě a s tím související špatná image Chebu . Dalšími negativními rysy byly:

• nedostatek kvalifikované pracovní síly v určitých oborech; • chybějící velký průmyslový podnik; • maloměsto (závist, skupinové zájmy)

Průzkum podnikatelského prostředí je zdrojem informací o názorech podniků působících v Chebu. Strategický plán rozvoje města by měl ukázat i řešení největších problémů, které místní podniky pociťují.

Průzkum podnikatelského prostředí 10 Strategický plán města Cheb

Strategický plán rozvoje města Chebu

P Ř Í L O H A 3

Analýza SWOT

Příloha 3 Strategický plán rozvoje města Chebu

Příloha 3 2 Strategický plán rozvoje města Chebu

Analýza SWOT

Na základě výsledků průzkumu podnikatelského prostředí, socioekonomické analýzy a diskuse mezi zástupci veřejného a soukromého sektoru ve městě definovala Komise pro strategický rozvoj na své schůzi 9. září 2006 tři prioritní rozvojové oblasti, na které bude dále zaměřen Strategický plánu rozvoje města. A. Kvalita života / fyzické prostředí B. Podnikatelské prostředí C. Doprava / infrastruktura

Co je analýza SWOT? Analýza SWOT kondenzuje poznatky z analytické části prací a prezentuje je ve standardizované formě pro strategické plánování ve čtyřech odlišných kontextech: (S) silné stránky a (W) slabé stránky z anglického Strengths a Weaknesses (někdy také vnitřní analýza); (O) příležitosti a (T) ohrožení z anglického Opportunities a Threats (někdy také vnitřní analýza).

Vztah analýzy SWOT a akčních plánů. Smyslem analýzy SWOT je připravit více zaměřené podklady pro tvorbu akčních plánů v jednotlivých prioritních oblastech. Znění akčních plánů budou vycházet z globálních cílů, které pro ně odsouhlasí Komise pro strategický rozvoj. Struktura akčních plánů bude třístupňová: (1) v obecné rovině budou obsahovat dlouhodobé záměry , které budou danou prioritní oblast rozdělovat do logických ucelených bloků a stanoví priority v rámci těchto bloků, (2) v rovině konkrétní budou obsahovat jednotlivé projekty , jejichž realizace povede k dosažení obecných záměrů a konečně (3) v rovině detailní (programovací) budou akční plány pro každý projekt identifikovat jeho zdroje, aktivity , zodpovědné instituce a osoby i termíny realizace. Podstatou přípravy akčních plánů je navrhnout takové projekty, aktivity a iniciativy, které povedou k nápravě, odstranění nebo potlačení negativního dopadu slabých stránek a budou k tomu využívat stránek silných.

Vnitřní vs. Vnější analýza. Jestliže silné a slabé stránky hodnotí vnitřní charakteristiky města, pak příležitosti a ohrožení vyplývají z vnějšího vývoje a většinou představují tendence, které je obtížné ovlivnit z úrovně města, jeho institucí a občanů nebo i jejich vzájemné spolupráce. Zde není účelem strategického plánování plánovat aktivity vnějším činitelům (to ani není možné), ale spíše vzít tyto jevy v potaz a v případě příležitostí jich co nejvíce využít (např. dočasná existence zdrojů rozvojového financování ze strukturálních fondů EU), v případě hrozeb se snažit eliminovat s nimi spojené riziko (např. připravovat infrastrukturu pro poskytování služeb v souvislosti s očekávaným stárnutím populace) a případný negativní dopad.

Princip tvorby analýzy SWOT. Analýzu SWOT navrhla k tomuto účelu speciálně vytvořená subkomise na základě debaty nad analytickými materiály – socioekonomický profil města a průzkum podnikatelského prostředí. Po úpravách v Komisi pro strategický rozvoj bude analýza SWOT sloužit jednotlivým pracovním skupinám jako kontextový podklad při přípravě akčních plánů.

Analýza SWOT 2 Strategický plán rozvoje města Chebu

A. Kvalita života / fyzické prostředí

Silné stránky Slabé stránky

Obyvatelstvo, vzdělanost, školství Obyvatelstvo, vzdělanost, školství
Růst počtu obyvatel , zejména díky
Horší vzdělanostní struktura obyvatelstva pozitivnímu migračnímu saldu – Cheb

posiluje svoji roli regionální centra
Mladší věková struktura ve městě ve srovnání se zbytkem ČR
Jazyková vybavenost obyvatelstva , zejména německý jazyk.
Město Cheb je důležitým centrem středního školství regionálního významu
Přítomnost vysokého školství ve městě
Unikátní houslařská škola ve městě

Fyzické a životní prostředí Fyzické a životní prostředí
Vzhledově atraktivní centrum města –
Neuspokojivý vzhled pěší zóny ve směru staré město. k nádraží – nedokončenost (osvětlení, městský mobiliář apod.), potřeba další
Nové regenerované prostory ve městě regenerace vnějšího vzhledu města včetně nových ploch pro sport po Krajinné výstavě (tenisové kurty, minigolf)
Relativně kvalitní životní prostředí

Kultura, historie, duchovní prostředí Kultura, historie, duchovní prostředí
Cheb je kulturním městem – má svou
Chybí kulturněvzdělávací a kongresové profesionální divadelní scénu s dlouhou centrum tradicí i novými aktivitami, např. výstavy

v rámci krajinné výstav

Cheb je historickým městem Chebský hrad existuje koncepce jeho rozvoje, dále potenciál objektu Františkán

Bezpečnost Bezpečnost
Zlepšující se statistika trestné činnosti ve
Vnímaná (subjektivní) bezpečnost ve městě městě
Dvojí tvář města – denní provoz (pracovně obchodní funkce centra) vs. život ve večerních hodinách (koncentrace problémových sociálních skupin)

Sport, volný čas Sport, volný čas
Kvalitně vybavená síť sportovišť u škol
Nižší kvalita sportovišť sportovních v Chebu, včetně pravidel jejich provozu pro klubů spojená s nedostatkem financí a nižší veřejnost v mimoškolní době a o kvalita nebo neexistence sportovišť prázdninách. veřejných (celodenně přístupných)
Neadekvátní kapacita sportovišť v blízkosti hustě obydlených částí města, neexistence moderního víceúčelového sportovního areálu, sportovnězábavního centra

Analýza SWOT 3 Strategický plán rozvoje města Chebu

Chybí „lyžařský kopec“ (neprofesionální, bez vleku)

Sociální a zdravotní péče Sociální a zdravotní péče
Město má zpracován komunitní plán rozvoje
Místní koncentrace negativních sociálně sociálních služeb na období 20062009 patologických jevů v některých částech města
V současnosti město disponuje adekvátním počtem i kapacitami v zařízeních sociální a
Nemocnice – poddimenzovaná a zdravotní péče kvalitativně nedostatečná vybavenost

Cestovní ruch Cestovní ruch / občanská vybavenost
Rostoucí počet návštěvníků města
Neatraktivní nabídka obchodů a služeb na pěší zóně – nízká kvalita a omezený
Množství historických a kulturních památek sortiment nabízeného zboží není mnoho ve městě důvodů proč zde trávit čas.
Nabídka produktů pro turisty není dostatečná turisté nemají důvod zde trávit více času, udělat si v Chebu základnu pro pobyt

A. Kvalita života / fyzické prostředí

Příležitosti Hrozby

Obyvatelstvo, vzdělanost, sociální trendy Obyvatelstvo, vzdělanost, sociální trendy
Další populační růst města spojený
Změna sociální struktury vylidnění s přistěhováním nových občanů do Chebu některých částí města (centrum, vnitřní město), změna obytných funkcí
Postupná změna věkové struktury obyvatelstva (stárnutí) a s tím spojený tlak na kapacitu zařízení poskytování sociálních a zdravotních služeb
Rostoucí hrozba sociální exkluze (vyloučení) skupin obyvatel nezapojených do ekonomiky města – vznik ghett
Redukce středního školství

Vnější zdroje Životní prostředí
Dostupnost dotací z EU – doplňkové zdroje
Odpojování privátních domů od centrálních pro investice do fyzického prostředí zdrojů tepla může ohrozit současnou kvalitu ovzduší Špatný image
Neměnící se vnější image města (prostituce, tržnice)

Analýza SWOT 4 Strategický plán rozvoje města Chebu

B. Podnikatelské prostředí

Silné stránky Slabé stránky

Struktura ekonomiky Struktura a charakteristika ekonomiky
Diverzifikovaná ekonomika (není závislost na
Ve městě nejsou větší / silnější podniky jediném odvětví nebo zaměstnavateli), (pouze 13 podniků s více než 100 většina zaměstnanosti v malých podnicích pracovníky, a všechny s méně než 250) 5.
Významný sektor služeb s klientelou
Silná „pseudopodnikatelská“ komunita – z Německa šedá/černá ekonomika (pracovní podmínky, pašované zboží, daně, kultura prodeje)
Nízká úroveň průměrných příjmů, tzn. nedostatečná motivace pro příliv nové pracovní síly
Nákupní turistika (tržnice, markety)
Nedostatečná nabídka a kvalita zboží a služeb v centru města

Infrastruktura vzdělávání a VaV Vzdělanost, VaV
Západočeská univerzita – fakulta provozně
Poddimenzovaný výzkum a vývoj ekonomická v podnicích nedostatečná absorpční kapacita ve firmách pro nové poznatky
Česká Zemědělská Univerzita – fakulta výzkumu a vývoje provozně ekonomická – poskytuje studium při zaměstnání
Nižší vzdělanost obyvatelstva
Nabídka večerního studia při SŠ
Špatná provázanost studia/zaměření škol a poptávky na trhu práce – nízká míra spolupráce

Pracovní síla Pracovní síla, situace na trhu práce
Jazyková vybavenost obyvatelstva
Nedostatek určitých profesí zejména v technických oborech 6 – nesoulad mezi kvalifikací nezaměstnaných a potřebami podniků
Komunikace mezi ÚP a podnikateli

Organizovanost podnikatelského sektoru Komunikace / spolupráce
Existence a zlepšování funkčnosti
Nedostatečné kooperace místních hospodářské komory (aktivní) podnikatelů ve prospěch posílení pozice na vnějších trzích
Nedostatečná komunikace mezi městem a podnikateli (oficiální vazby)

5 s výjimkou veřejných zaměstnavatelů nemocnice, MěÚ a ISŠ nebo podniků s majoritní účastí státu jako např. České dráhy 6 Podle průzkumu podnikatelského prostředí chybí zhruba 40% firem pro rozvoj klíčové dovednosti a kvalifikace v různých oborech, nejčastěji jde o řemesla jako jsou svářeči, nástrojaři, lakýrníci, řidiči nebo zedníci, poptávka je ovšem i po vysoce kvalifikovaných pracovnících především v technických profesích a manažerech s jazykovými znalostmi. Dalších 20% podniků očekává v tomto směru problémy do budoucna. Z jednotlivých oborů má největší problémy stavebnictví a doprava (77 % dotázaných).

Analýza SWOT 5 Strategický plán rozvoje města Chebu

B. Podnikatelské prostředí

Příležitosti Hrozby

Ekonomické Ekonomické
Dostupnost dotací z EU podporující
Dostupnost dotací z EU podporující konkurenceschopnost a růst podniků – konkurenceschopnost a růst podniků využití Chebskými podniky je příležitostí nepřipravenost a nízká absorpční kapacita chebských podniků může vést k oslabení
Posilování koruny – tlak na inovace, výzkum jejich konkurenční pozice vůči firmám a vývoj u exportně zaměřených firem, které odjinud, které podpory využít umí nejsou ze sektoru základních služeb (tj. snaha hledat nové zdroje
Posilování koruny a růst mezd – statické konkurenceschopnosti – ne cenové) snížení konkurenceschopnosti (tj. konkurenceschopnosti postavené na
Růst mezd – kupní síla, příležitost pro cenovém rozdílu) podnikatele
Problém státního rozpočtu – chybějící
Specializovaná nákupní turistika (obchody prostředky na podporu vzdělání, podporu specializované až luxusní) vědy, výzkumu a vývoje Legislativní / politické
Tendence přesunu nízkonákladových
Snižování daní z příjmů právnických osob – podnikatelských aktivit směrem na Východ a vyšší atraktivita země pro zahraniční s tím spojené ohrožení zániku většího počtu investice přímých i nepřímých pracovních míst najednou (v budoucnu) Lidské zdroje Sociální / politické
Příliv mozků studium zahraničních studentů (i studentů z jiných míst ČR) v Chebu, kteří
Nemotivující sociální síť, která zároveň zde poté mohou zůstat podporuje šedou ekonomiku
Všeobecná akceptace a tolerance šedé/černé ekonomiky (nerespektování zákonů)
Špatná vymahatelnost práva – pomalé soudy, obecně nízká kultura podnikatelských vztahů Lidské zdroje
Odliv mozků export lidí, kteří v Chebu vyrůstají, studují a potom najdou uplatnění jinde

Analýza SWOT 6 Strategický plán rozvoje města Chebu

C. Doprava / infrastruktura

Silné stránky Slabé stránky

Geografická poloha
Geografická poloha města – na rozhraní střední a západní Evropy

Železniční doprava
Cheb je z historického hlediska významným železničním uzlem

Silniční doprava Silniční doprava a doprava v klidu
Cheb je významným silničním uzlem
Přetížení příjezdových komunikací a s dobrým napojením na německou silniční a průjezdu městem (nedostatečná kapacita dálniční síť ale vysoká frekvence přechodu Svatý Kříž –
Dokončen severní obchvat města – součást silná intenzita dopravy po Evropské třídě) rychlostní komunikace R6
Není vybudován jižní obchvat
Nedokončené napojení na českou dálniční síť (zejména úsek na Karlovy Vary)
Problematické dopravní spojení sídliště Zlatý vrch s centrem Chebu
Parkování – nedostatečná kapacita, nedostatečný počet parkovacích ploch, nedostatečná kontrola špatného parkování, nesoulad mezi parkovacími místy a potřebou parkování
Nízká kvalita některých komunikací v okrajových částech města – nutnost oprav
Systém organizace dopravy ve městě navigace (nevyhovující systém navádění na záchytná parkoviště apod.)
Systém organizace dopravy ve městě – logika regulace dopravy (semafory)
Dopravní značení vnitřního města (jednotnost a logičnost zobrazení názvů ulic)
Uzavření centra města (nemožnost parkování i pro obyvatele, kteří zde bydlí)
Dopravní řešení náměstí, přilehlých ulic a pěší zóny (relativně vysoká průjezdnost, špatná regulace provozu, špatná návaznost pěších zón, chybějící cyklopruhy, nedostatečné chodníky)

Veřejná hromadná doprava Veřejná hromadná a individuální pěší a
Vyhovující koordinace veřejné dopravy mezi cyklistická doprava poskytovatelem a podniky (pravidelná
Systém hromadné dopravy ve městě plně komunikace při tvorbě jízdních řádů) neodpovídá potřebám na přepravu osob
Logika systému pěší dopravy (chybějící přechody, nekvalitní povrchy)
Bariéry v dopravě pro tělesně postižené (chybějící bezbariérové přechody, vstupy a pohyb ve veřejných budovách, bezbariérové veřejné WC, bezbariérové MHD)
Nedokončený průjezd městem pro cyklodopravu

Analýza SWOT 7 Strategický plán rozvoje města Chebu

C. Doprava / infrastruktura

Silné stránky Slabé stránky

Nedostatečná kapacita cyklostezek (komunikace vyhrazené pro cyklistickou dopravu)

Letecká doprava
Dobře dostupné mezinárodní letiště v KV, existence letiště Cheb a potenciál jeho využití

Infrastruktura – sítě Infrastruktura – sítě
Obecně uspokojivá situace v infrastruktuře
Nevyhovující infrastruktura v rekreačních ve městě (viz socioekonomický profil) oblastech v zázemí města Chebu (okolí
Spokojenost podnikatelů s infrastrukturou Skalky, Jesenice) a v místních částech (viz průzkum podnikatelského prostředí) Chebu (Hrozňatov, Háje apod.)

Infrastruktura pro bydlení Infrastruktura pro bydlení
Dostatek potenciálních ploch pro bytovou
Nedostatek technicky připravených a výstavbu určených platným územním dopravně napojených nových ploch pro plánem bytovou výstavbu
Chybí tzv. startovací byty (pro mladé lidi, kteří studují mimo Cheb, i pro ty, kteří zde vystudují a získají v Chebu pracovní místo)
Drahé pozemky (z důvodu chybějící infrastruktury i obecně vyšší cenové hladiny) pro rodinnou výstavbu ve městě.
Špatný stav bytového fondu

C. Doprava / infrastruktura

Příležitosti Ohrožení

Silniční doprava Silniční doprava
Úplné odstranění bariér na hranicích – Česko
Problémy veřejných financí – hrozba a další nové země EU by měly do opoždění dopravního řešení napojení ve schengenského prostoru vstoupit 26. října směru Cheb Karlovy Vary – Praha 2007. Vzhledem ke zpoždění spuštění
Rychlejší nárůst motorizace obyvatelstva nového informačního systému (SIS II), který a dopravní intenzifikace ekonomických aktivit má kontrolovat pohyb osob v celé EU, bude než postup realizace dopravních staveb – možná vstup odložen až na rok 2008. další zvyšování zátěže z dopravy s negativními dopady na životní prostředí a kvalitu života
Vysoká míra každodenního automobilismu potenciálně zvyšuje míru nemocnosti obyvatelstva, což zvyšuje náklady na zdravotní péči (na rozdíl od cyklo a pěší dopravy)

Železniční doprava Železniční doprava
Optimalizace železnice – rozšíření
Převod dálkové / významné železniční jednokolejky (do Plané, na Plzeň) – dopravy mimo Cheb

Analýza SWOT 8 Strategický plán rozvoje města Chebu

C. Doprava / infrastruktura

Příležitosti Ohrožení

v současnosti probíhá v úseku Plzeň – Stříbro

Bydlení Bydlení
Uvolnění regulovaného nájemného
Změny v trendech bydlení – snaha bydlet
Dostupné finanční zdroje pro rozvoj mimo město infrastruktury ze strukturálních fondů –
Vysoká míra každodenního automobilismu možnost financování přeshraničních projektů potenciálně zvyšuje míru nemocnosti
Očekávané zjednodušení administrativy obyvatelstva, což zvyšuje náklady na a zvýšení objemu finančních prostředků ze zdravotní péči (na rozdíl od cyklo a pěší SF v programovacím období 2007 2013 dopravy)

Analýza SWOT 9 Strategický plán rozvoje města Chebu

P Ř Í L O H A 4

Seznamy členů KSR a pracovních skupin

Příloha 4 Strategický plán rozvoje města Chebu

Komise pro strategický rozvoj

Bauchner Petr Římskokatolická farnost Cheb Boháč Jaromír, PhDr. Státní okresní archiv Cheb Brabačová Marcela Městský úřad Cheb Doucha Pavel, JUDr. Lázně Františkovy Lázně a. s. Hájek Jiří Ředitelství silnic a dálnic Karlovy Vary Havlová Petra, Ing. Úřad práce v Chebu Henyšová Hana, Ing. Svaz ochránců přírody Hofmann Antonín Radio Egrensis Hojda Pavel Ing. poslanec PSP ČR, zastupitel města Huf Josef Městský úřad Cheb Chaloupková Gabriela, Ing. Raiffeisenbank Cheb Illek Zbyněk Galerie G4, zastupitel města Jakl Václav, Ing. zastupitel města Janoušek Miroslav, Mgr. 1. ZŠ Cheb Kastl Evžen, RNDr. zastupitel města Kočvara Jaroslav, RNDr. Ing. Gymnázium Cheb, radní města Kot Jan, Ing. Integrovaná střední škola Cheb Krejsa Dalibor, Ing. JSP International Kroupa Václav, Ing. zastupitel města Kříž Stanislav, Mgr. Krajský úřad Karlovarského kraje Křížová Jana radní města Lagarde Martin Lagarde Spedition spol. s r.o. Linda František, Ing. Západní stavební a.s., radní města Musil Jaromír, Ing. arch. Krajský úřad Karlovarského kraje Najmanová Jana, Ing. Bc. Městský úřad Cheb Pánik Jakub PREFABETON Cheb, spol. s r.o. Plevný Miroslav, Doc. Dr. Ing. místostarosta města, Fakulta ekonomická ZČU v Plzni Pobežal Ján, PhDr. psycholog, radní města Polák Milan Údržba silnic Karlovarského kraje a.s. Pospíšil Michal, Ing. místostarosta města Řezníček Josef, Ing. Kalora Cheb a.s. Sabadin Miroslav Sportovní unie Strádal Jiří, Ing. HF – Czechforge, zastupitel města Strádalová Markéta, Ing. CzechInvest Karlovy Vary Svoboda Jan, MUDr. starosta města Sýkora Václav, Mgr. Bc. Městský úřad Cheb Šverdík Miroslav, Ing. Dům dětí a mládeže SOVA Trpák Jan, Ing. CSc. Mavex s.r.o. Vanoušek Pavel, RNDr. Poslanec PSP ČR, zastupitel města Vystyd Luděk, Ing. arch. Atelier Vystyd de Wolf Štěpán de Wolf s.r.o. Zůna Václav, Ing. arch. Městský úřad Cheb

Přílohy – Komise pro strategický rozvoj 1 Strategický plán rozvoje města Chebu

Členové pracovních skupin

PS Kvalita života a fyzické prostředí Bauchner Petr Římskokatolická farnost Cheb Brabačová Marcela Městský úřad Cheb Doubková Anna vedoucí odboru SVZ Giňa zástupce Romů Henyšová Hana, Ing. Svaz ochránců přírody Hofmann Antonín Radio Egrensis Chaloupková Gabriela, Ing. Raiffeisenbank Cheb Jakl Václav, Ing. zastupitel města Janoušek Miroslav, Mgr. 1. ZŠ Cheb Kastner Kamil Nemocnice Cheb Peták Jan, Ing. vedoucí odboru ŽP Redčenkov Boris atelier 69 Sabadin Miroslav Sportovní unie Svoboda Jan, MUDr. starosta města Ševčík Policie ČR obvod Šverdík Miroslav, Ing. Dům dětí a mládeže SOVA Vystyd Luděk, Ing. arch. Atelier Vystyd Zůna Václav, Ing. arch. Městský úřad Cheb

PS Podnikatelské prostředí Havlová Petra, Ing. Úřad práce v Chebu Kot Jan, Ing. Integrovaná střední škola Cheb Linda František, Ing. Západní stavební a.s., radní města Mraček Jan Okresní hospodářská komora Plevný Miroslav, Doc. Dr. Ing. místostarosta města, Fakulta ekonomická ZČU v Plzni Řezníček Josef, Ing. Kalora Cheb a.s. Strádal Jiří, Ing. HF – Czechforge, zastupitel města Strádalová Markéta, Ing. CzechInvest Karlovy Vary

PS Doprava a technická infrastruktura Černík Martin vedoucí oddělení SHD Hájek Jiří Ředitelství silnic a dálnic Karlovy Vary Huf Josef Městský úřad Cheb Königsmark Dopravní inspektorát Policie ČR Matička České dráhy Pecl Roman ČSAD Polák Milan Údržba silnic Karlovarského kraje a.s. Pospíšil Michal, Ing. místostarosta města Šmolík Jiří Městská policie Vystyd Luděk, Ing. arch. Atelier Vystyd

Přílohy – Komise pro strategický rozvoj 2