SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Travel to Services in Selected Region

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Zuzana Bartoňová

Brno, 2017

MASARYKOVA UNIVERZITA

Ekonomicko- správní fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Akademický rok: 2016/2017

Studentka: Bc. Zuzana Bartoňová

Obor: Regionální rozvoj a správa

Název práce: Vývoj spádovosti za službami ve vybraném regionu

Název práce anglicky: Development of travels to services in selected region

Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb.

Cíl práce: Cílem práce je vymezení komplexních obslužných regionů na vybraném území, včetně vymezení parciálních mikroregionů a identiﬁkace základních územních změn ve spádovosti. Základem bude analýza mikroregionálních obslužných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod a služby). Zde je nezbytné vlastní anketární šetření.

Postup práce a použité metody:

1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací.

Rozsah graﬁckých prací: nespeciﬁkováno.

Rozsah práce: 75 – 85 stran.

Rozsah graﬁckých prací: Podle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh: 60 – 80 stran

Literatura:

 MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami - Pojezdki na učebu i k cen- tram obsluživanija - Commuting to Schools and Services. In Atlas obyvatelstva ČSSR - Atlas naselenija ČSSR - Population Atlas of the ČSSR. Brno - Praha: Ge- ograﬁcký ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987.

 TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geograﬁe. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 9788073801144.

 HAMPL, Martin. Geograﬁcká organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Univerzita Karlova, 2005. 147 s. ISBN 808674602X.

 MARYÁŠ, Jaroslav. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. Zprávy Geograﬁckého ústavu ČSAV, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61-81. ISSN 0375- 6122.

 MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.]. Geograﬁcký ústav ČSAV, Brno, 1989.

 KUNC, Josef, Jaroslav MARYÁŠ, Petr TONEV, Bohumil FRANTÁL, Tadeusz SIWEK, Marián HALÁS, Pavel KLAPKA, Zdeněk SZCZYRBA a Veronika ZUS- KÁČOVÁ. Časoprostorové modely nákupního chování české populace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 194 s. ISBN 978-80-210-6020-3. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-6020-2013.

Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.

Pracoviště vedoucího práce: Katedra regionální ekonomie a správy

Datum zadání práce: 8. 2. 2016

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

V Brně dne 25. 4. 2017

Jméno a příjmení autora: Zuzana Bartoňová Název diplomové práce: Spádovost za službami ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Travel to Services in Selected Region Katedra: Regionální ekonomie a správa Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Rok obhajoby: 2017

Anotace

Předmětem této diplomové práce je zjištění spádovosti za službami v okrese Pelhřimov. Okres Pelhřimov čítá 120 obcí, které spadají do třech obcí s rozšířenou působností (Pelhřimov, Pacov, Humpolec). Předmětem zkoumání byly obslužné procesy ve zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb na nadlokální a mikroregionální úrovni. Potřebná data pro zpracování této práce byla získána na základě anketárního šetření. Poté byly na základě zjištěných dat vymezeny parciální regiony v oblasti zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Závěrem práce došlo ke shrnutí těchto tří oblastí a byl vymezen komplexní obslužný region.

Annotation

The subject of this thesis is to analyze travel to services in region Pelhřimov. Region Pelhřimov includes 120 municipalities, where are divided on the 3 administrative districts (Pelhřimov, Pacov, Humpolec). Subject of the investigate were commuting to medical care, school, retail and services. The necessary data for processing of this thesis were obtained based on questionnaire investigation. Then based on finding data were defined partial regions in medical care area, school area, retail area and services area. In finally this thesis were resumed this three areas and complex region was defined.

Klíčová slova

Region, spádovost, zdravotnictví, školství, služby, maloobchod, okres Pelhřimov

Keywords

Region, travel, healthcare, education, services, retail, Pelhřimov region

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami ve vybraném regionu vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc., a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 31. 1. 2017

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych ráda mnohokrát poděkovala RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Obsah:

Obsah: ...... 6 ÚVOD ...... 8 1. VYMEZENÍ TEORETICKÝCH POJMŮ ...... 10 1.1 Region ...... 10 1.2 Klasifikace regionů ...... 11 1.2.1 Odvětvové hledisko ...... 11 1.2.2 Metodologické hledisko ...... 12 1.2.3 Taxonomické hledisko ...... 12 1.2.4 Hledisko formy ...... 13 1.3 Hranice regionu ...... 14 1.4 Vymezení sociálně geografických regiónů ...... 15 1.4.1 Subregiony ...... 15 1.4.2 Mikroregiony ...... 16 1.4.3 Mezoregiony ...... 17 1.4.4 Makroregiony...... 17 1.4.5 Komplexní regionální význam...... 18 1.5 Metody určení obslužných středisek ...... 18 1.5.1 Výběr středisek na základě statických charakteristik...... 19 1.5.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik ...... 20 1.6 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek ...... 21 1.6.1 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření ...... 21 1.6.2 Vymezení sfér vlivu středisek na základě prostorových interakčních modelů ...... 24 2. VYMEZENÍ DOTAZNÍKU A JEHO TVORBA ...... 26 2.1 Co to je dotazník, typy dotazníků a otázek ...... 26 2.2 Dotazovací techniky ...... 27 2.2.1 Písemné dotazování ...... 27 2.2.2 Telefonické dotazování ...... 28 2.2.3 Osobní dotazování...... 28 2.2.4 Internetový výzkum ...... 28 2.3 Metodika tvorby dotazníku ...... 29 2.4 Čemu se při tvorbě dotazníku vyvarovat ...... 29 2.5 Tvorba vlastního dotazníku ...... 30

2.6 Postup při anketárním šetření ...... 32 3. VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 33 3.1 Charakteristika okresu Pelhřimov...... 33 4. OBSLUŽNÉ REGIONY OKRESU PELHŘIMOV ...... 37 4.1 Zdravotnický region ...... 37 4.1.1 Nadlokální zdravotnický region ...... 38 4.1.2 Mikroregionální zdravotnický region ...... 42 4.2 Školský region ...... 45 4.2.1 Nadlokální Školský region ...... 45 4.2.2 Mikroregionální Školský region ...... 49 4.3 Region maloobchodu a služeb ...... 52 4.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb ...... 55 4.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... 59 4.4 Komplexní obslužný region ...... 62 4.4.1 Nadlokální obslužný region ...... 62 4.4.2 Mikroregionální komplexní obslužný region ...... 65 5. KOMPARACE VÝSLEDKŮ ...... 68 Závěr ...... 69 Seznam použitých zdrojů ...... 71 Seznam tabulek ...... 73 Seznam obrázků ...... 73 Seznam příloh...... 73

ÚVOD

V dnešní uspěchané době, kdy lidstvo má potřebu mít dostupné vše, v potřebném množství a nejlépe co nejvíc nadosah se začínají veškeré služby z menších měst vytrácet a na okrajích velkoměst se vytváří, dovolím si říct, „megalomanská“ centra obchodu. Jak jinak nazvat část města, kde se nachází například šest supermarketů s jídlem, které v podstatě nabízejí to stejné zboží. Tento fakt nutí supermarkety tlačit ceny stále dolů, které zákazníkovi nabídnou lepší cenu při větším odběru. Zákazník zaslepen výhodnou koupí na tento obchod přistoupí i přesto, že je velká pravděpodobnost tento produkt nespotřebovat. Do těchto supermarketů se umístí další služby, které lidé využívají a už nemají potřebu tyto služby nakupovat na menších městech. V takovém prostředí nemají možnost menší obchody nabízet lepší ceny a tyto obchody se často udržují jen sporadicky. Dojížďka za službami patří tedy k našemu každodennímu životu.

Velká existence především malých obcí v České republice svědčí o tom, že se zde nachází 6 258 obcí na rozloze 78 866 km2. Méně než 2000 obyvatel má 90% obcí v ČR. Tudíž je stanovení středisek dojížďky aktuálním tématem v ČR, co se statistických údajů týká, ale také k srovnání vývoje dojížďky v čase.

Cílem této diplomové práce je analýza obslužných procesů ve vybraném regionu a následné vymezení mikroregionálních a nadlokálních středisek a sfér jejich vlivu v oblasti zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Vybraným regionem je okres Pelhřimov, na jehož území se rozprostírá celkem 120 obcí. Dalším cílem je vymezení komplexního obslužného regionu opět na nadlokální a mikroregionální úrovni. A třetím cílem je srovnat výsledky tohoto šetření s proběhnutým šetřením v 80. letech 20. století.

Tato práce se dělí do pěti kapitol. V prvních třech kapitolách bude rozebírána teoretická část a poslední dvě kapitoly se budou zabývat praktickou částí. V první kapitole si vymezím základní teoretické pojmy týkající se této práce. Jako je například význam pojmu region, klasifikace regionů, hranice regionu, vymezení sociálně geografických regionů, metody určení obslužných středisek a v neposlední řadě vymezení sfér vlivu obslužných středisek. Druhá kapitola bude patřit vymezení a tvorbě dotazníku, jenž je důležitým nástrojem pro tvorbu této práce. Zde si představíme jednotlivé metody sběru dat a na co si dát třeba při

8 tvorbě správného dotazníku pozor. V následující kapitole stručně představím vybraný okres Pelhřimov.

Ve druhé části se již budu zabývat praktickou částí, která je nejdůležitější částí této práce. Nejprve bude potřeba zpracovat získaná data z dotazníkového šetření podle metodiky, kterou si vymezím v teoretické části. Následně určím střediska (zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb) na nadlokální a mikroregionální úrovni, poté k jednotlivým střediskům budou přiřazeny podle převažujícího spádu jednotlivé obce ze zkoumaného okresu. Ke všem parciálním regionům budou vytvořeny přehledné mapy shrnující výsledky šetření. Poté co si vymezím region zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb bude také vymezen komplexní region obslužnosti jak na nadlokální, tak na mikroregionální úrovni, ve kterém budou shrnuty výsledky parciálních regionů obslužnosti. A konečně poslední a tedy pátá kapitola bude věnována srovnání výsledků tohoto šetření s daty získaných z šetření proběhnutého v 80. letech 20. století pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc.

1. VYMEZENÍ TEORETICKÝCH POJMŮ

Tato první kapitola se bude zabývat vymezením teoretických termínů, které jsou stěžejní pro praktickou část této práce, pro její pochopení a použití v jednotlivých částech.

1.1 Region

Definice pojmu region není zcela jasně vymezena. Různí geografové jej definují a chápou různě. Význam tohoto pojmu se vyvíjel řadu let a postupně se začlenil do řady vědních disciplín jako je například ekonomie, geografie, prostorová sociologie, regionální věda a další. (Toušek et al 2008, s. 371)

Jiří Anděl ve své publikaci Sociogeografická regionalizace (1996) uvádí obecně přijímanou definici, která chápe region jako „složitý dynamický prostorový systém, který se formuje na zemském povrchu na základě určitých znaků, které jej odlišují od okolí“. Uvádí, že význam termínu region pochází z latinského slova regio, které se dá přeložit jako říše či království. Také se zde zmiňuje, že termín region bývá někdy zaměňován též za termín areál, zóna nebo oblast. Avšak vztahy mezi těmito termíny nejsou přesně vymezeny. Pojem areál a zóna nebývají chápány jako integrované celky, kdežto region ano. Zatímco oblast bývá chápána jako neurčitý územní celek přibližného vymezení. (Anděl 1996, s. 6-7)

Wokoun uvádí vhodnost chápat region též rajón jako „komplex vznikající regionální diferenciací krajinné sféry“. Vymezení koncepce regionu v geografii je jedním z cílů geografického výzkumu. Tento problém vymezení je přibližně starý jako sama geografie. V 18. a 19. století použila novověká geografie v pojetí regionu myšlenku „přirozeného“ rozdělení regionů, odpovídající samotným vlastnostem povrchu země. (Wokoun et al 2011, s. 84)

ČSÚ specifikuje region jako „Území s více či méně přesně vyznačenými hranicemi, které často slouží jako správní jednotka nižší, než je úroveň národního státu. Regiony mají svou identitu, tvořenou specifickými rysy, jako je jejich krajina (hory, pobřeží, lesy), podnebí (suché, s velkými vodními srážkami), jazyk (např. v Belgii, Finsku, Španělsku), etnický původ (např. Wales, severní Švédsko a Finsko, Baskicko) či společně sdílená historie“. [1]

Pojem region vymezuje také zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje: „regionem je územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona.“ [2]

1.2 Klasifikace regionů

Klasifikace zpřesňují obecné pojetí regionů, které bývají příliš široké. Regiony jsou výsledkem kombinace vzájemných vztahů sociálních a přírodních prvků. V obecné rovině lze regiony klasifikovat ze čtyř základních hledisek:  odvětvové hledisko,  metodologické hledisko,  taxonomické hledisko,  hledisko formy.

Obecně mohou být vymezeny všechny formy regionů na základě:  jednoho prvku či vztahu – například podle hustoty zalidnění či průměrné roční teploty vzduchu,  vícero prvků či vztahů souvisejících navzájem – například hustota zalidnění a podíl městského obyvatelstva,  jako komplexní regiony, kdy se uvažuje o celé škále geografických jevů, procesů a vztahů (Toušek et al 2008, s. 374)

1.2.1 Odvětvové hledisko

Hampl (1971) popisuje rozdíly mezi monistickým a dualistickým pojetím geografie. V geografickém pojetí v první úrovni můžeme rozlišit tři typy regionů:  fyzicko-geografický (přírodní) region,  sociálně-geografický (humánně-geografický) region,  komplexní geografický region (Toušek et al 2008, s. 374)

Fyzicko-geografické regiony je možné dále dělit podle fyzicko-geografických kritérií na litologické, geomorfologické, klimatické, hydrogeografické, pedogeografické

11 a biogeografické. Také sociálně-geografické regiony je možné členit na zemědělské, průmyslové, dojížďkou, rekreační, administrativní a další. (Toušek et al 2008, s. 374)

Dualistické pojetí regionu nepřipouští existenci komplexního geografického regionu. (Toušek et al 2008, s. 374)

Matoušková a kol. (2000) člení regiony na administrativní a účelové. Administrativní regiony jsou vytvořeny pro potřeby výkonu státní správy a územní samosprávy. Pokrývají celé území daného státu a jsou reprezentovány příslušnými orgány. Tyto administrativní regiony jsou hierarchicky rozděleny od nejvyšší správní jednotky po nejnižší. Účelové regiony jsou vymezeny pro řešení určitých problémů, například kvůli snižování ekonomické zaostalosti určitého regionu. Mají omezenou časovou platnost, podle náročnosti problému a nemusí kopírovat hranice administrativních regionů. (Žítek, Klímová 2008, s. 9-10)

1.2.2 Metodologické hledisko

Metodologické hledisko nám říká, z jakého konkrétního důvodu je region vymezen. V tomto případě jsou regiony rozlišovány takto:  region jako nástroj geografického výzkumu,  region jako objekt geografického výzkumu,  region jako nástroj managementu území. Region, který je brán, jako nástroj vystupuje jako souhrnná statistická jednotka, pro kterou jsou zjišťovány a shromažďovány nejrůznější statistické údaje. Region je tedy nástrojem pro další výzkum. Region jako objekt je vlastně konečným cílem výzkumu. Poslední typ regionu je specifickou variantou regionu, pro který se vytváří určitý plán rozvoje či regulační plán. Příkladem tohoto regionu jsou regiony NUTS II v České republice. (Toušek et al 2008, s. 375)

1.2.3 Taxonomické hledisko

Taxonomické hledisko uvažuje i o specifických vlastnostech regionu a řeší tedy jeho geografickou polohu, včetně různých úrovní územních celků. Z tohoto hlediska se regiony člení: na individuální a typologické.

Individuální regiony mají obvykle své vlastní jméno a specifické a unikátní znaky (např. Krkonoše, Valašsko, Slezsko apod.). Kdežto typologické regiony jsou vymezené na základě obecných a typických vlastností v různých regionech (např. národní parky, řídce osídlené oblasti apod.). (Toušek et al 2008, s. 374)

1.2.4 Hledisko formy

A konečně nejdůležitější klasifikace regionů v geografii a tou je členění podle formy. Zde si vymezíme tři typy členění, avšak první dva jsou pro nás nejdůležitější a tudíž se jimi budeme více zabývat. Jedná se tedy o:  homogenní regiony,  nodální regiony,  plánovací regiony (též rozvojové či organizační). (Toušek et al 2008, s. 377)

Plánovací regiony jsem již zmiňovala v oddíle 1.2.2.

1.2.4.1 Homogenní regiony

Homogenní regiony se označují také jako formální, uniformní či skalární. Tyto regiony jsou vnitřně homogenní a zároveň se maximálně odlišují od ostatních regionů. V žádném případě nejde o absolutní homogenitu. Dá se říci, že tento typ regionu je tak zvaně relativně homogenní. V tomto regionu platí vybrané regionalizační kritérium rovnoměrně v celé ploše tohoto území. Tato kritéria by měla spolu ve vertikálním směru úzce souviset. Regionalizační kritérium může být nějaký určitý prvek či znak, podle kterého je region vymezen. Nejčastěji se vyskytují homogenní regiony geologické, geomorfologické, klimatické nebo biogeografické prostorové jednotky. Týká se tedy převážně fyzické geografie. Existují ale také homogenní regiony politické, nějaké administrativní celky, případně regiony založené na stejné národnosti, stejném náboženství a mnoho dalších homogenních regionů, které jsou vymezeny na základě humánně geografických kritérií. Vnitřní struktura homogenních regionů by měla být dle zvolených kritérií co nejvíce jednotná. (Toušek et al 2008, s. 379) Avšak homogenita regionů klesá s rostoucí hierarchickou úrovní regionu a s rostoucím počtem kritérií, na základě kterých byl region vymezen. Homogenní region můžeme rozdělit na jádrovou oblast a ostatní oblasti. V ostatních regionech platí pouze některá kritéria na rozdíl od jádra, kde platí všechny. (Anděl 1996 s. 21)

1.2.4.2 Nodální regiony

Nodální nebo také funkční regiony jsou vlastně prostorový systém interakce mezi centrem, jádrem, ohniskem a jeho zázemím. Tento vztah se většinou uskutečňuje v horizontálním směru. Jsou většinou dynamické a mohou se měnit na rozdíl od regionů homogenních. Tyto regiony se označují také jako spádové nebo funkční. Kritériem pro vymezení nodálního regionu je síla vazeb mezi centrem a prvky v zázemí. Charakteristické pro tyto regiony je nerovnoměrné uspořádání jevů, které jsou založeny na rozporu určitých koncentrovaných jevů v regionálním jádru a v okolí nodálního centra. Příkladem těchto regionů jsou regiony dojížďky do škol, do práce, za službami nebo například migrační regiony. Bývají označovány jako socio-geografické regiony. (Anděl 1996, s. 21)

Vnitřní struktura je u nodálních regionů významnější a výraznější než u regionů homogenních, jelikož jsou vnitřně heterogenní. Jsou složeny z jádra a zázemí regionů. Geografické jevy se koncentrují v jádře a jsou rozptýleny v ostatních částech regionů. V důsledku intenzity vztahů mezi centrem a jeho zázemím se části regionu dělí na jádro regionu, zázemí jádra, semiperiferní oblasti a periferní oblasti. Jádro má povětšinou charakter města, nachází se v něm prostorové vazby různého charakteru. Zázemí obklopuje jádro a je s ním spojeno nejsilnějšími vazbami. Směrem k periferním oblastem síla vazeb vzdáleností klesá. V ideálním případě je jádro obklopeno jednotlivými částmi (zázemí, semiperiferní a periferní oblast), v modifikovaném případě existuje ještě vedlejší jádro. (Toušek et al 2008, s. 379)

1.3 Hranice regionu

Jednotlivé regiony se od sebe vzájemně odlišují. Na mapách mohou být od sebe jednotlivé regiony odděleny tenkou linií případně širší zónou. Přesto většina hranic není na první pohled zcela jasná, tyto hranice mohou být tak zvaně „mlhavé“. Hranice v podobě tzv. zóny existuje například v biogeografických regionech, které nejsou výrazně pozměněny hospodářskou činností člověka a mají většinou výrazný přechodný ráz (např. zóna mezi lesem a savanou). Hranice homogenních regionů se vyznačuje v místech, kde se specifické rysy regionu začínají podobat sousednímu regionu. Odlišné rysy přestávají být tak výrazné. Hranice nodálních regionů probíhají v místech, kde se stanoví hranice mezi gravitačním působením sousedních

14 center. (Wokoun et al, 2011, s. 84) Jestliže je region využívám k nějakému administrativnímu či statistickému účelu musí být hranice přesně vymezené. Obvykle hranice vznikly jako přírodní, historické nebo správní. (Žítek, Klímová 2008, s. 7)

 přírodní hranice – například hory, řeky, pobřeží jezer a moří, lesní plochy či bažiny  historické hranice – řada historických hranic se do dnešní doby nedochovala. Některé z nich se dnes objevují na mapě jako enklávy (Ceuta, Llivia atd.)  správní hranice – jsou důležité k vykonávání přenesené působnosti státu na nižších administrativních jednotkách, než je národní stát (Žítek, Klímová 2008, s. 7)

1.4 Vymezení sociálně geografických regiónů

Sociálně-geografický region obvykle znázorňuje komplex rozmanitých sociálně- geografických jevů sjednocených vzájemnými vztahy. Rozhodujícím hlediskem pro jejich vymezení je tedy vztahové hledisko. V sociálně-geografické rovině můžeme diferencovat spousty různých vztahů, ovšem většinou jde o vzájemně nesouhlasné a významově nerovnocenné regiony. A proto je nutné vymezení sociálně-geografických regionů vyhodnocovat podle primárně významových vztahů. Tyto vztahy nelze specifikovat jednoúrovňovým způsobem. Tím, že se regiony neustále rozrůstají a zvětšují, dochází k uzavírání stále většího počtu vztahů, ale také ke zvyšování soběstačnosti regionů. Hampl, Ježek a Kühnl ve své publikaci z roku 1978 vymezili čtyři základní řádovostní úrovně, určené nejen rozdílným kvantitativním rozsahem příslušných celků, ovšem i kvalitativním typem integračních procesů:

 Subregiony;  Mikroregiony;  Mezoregiony;  Makroregiony. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 129-131)

1.4.1 Subregiony

Subregiony jsou relativně nekomplexní územní celky, ve kterých chybí nejdůležitější a nejčastěji využívané služby pro individuální potřeby obyvatel. Na základě předchozích výzkumu bylo zjištěno, že nejvyšší kvalitativní význam mají vztahy mezi bydlištěm,

15 pracovištěm obyvatelstva a základními službami. Uvnitř regionů jsou poměrně uzavřeny vztahy jen mezi bydlištěm a některými základními službami. Některé základní obslužné vztahy mohou být uzavřeny pouze částečně případně nedostatečně. Pracovní vztahy jsou v rámci subregionů uzavřeny pouze výjimečně. Tyto územní celky představují v podstatě budoucí a někdy také už současné elementární administrativní jednotky. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131)

1.4.2 Mikroregiony

V rámci mikroregionů jsou uzavřeny v podstatě nejintenzivnější regionální procesy, kterými jsou především dojížďka za prací a za základními druhy služeb. Také je zde nejvyšší soudržnost těchto celků v rámci regionální diferenciace ČR. Je třeba určovat objektivně existující rozdíly v mikroregionální autonomii, jelikož míra uzavřenosti hlavních procesů, ale také rozsahy mikroregionů jsou velice odlišné. Proto je v podmínkách ČR vyvinuta dvoustupňová mikroregionální organizace – mikroregiony 1. a 2. stupně. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131-132)

Mikroregiony I. stupně

Cílem definování mikroregionů I. stupně bylo jejich vymezení jako regionů pracovní dojížďky a některé byly upraveny především podle pravděpodobného obslužného spádu obcí a dojížďky do škol. Pro určení tohoto typu regionu byla použita podobná velikostní kritéria jako v roce 1970, 1980 a 1991. Například požadovaná minimální velikost regionu 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. Hodnoty odpovídají takřka modální velikosti pracovních obvodů. Existuje mnoho jednotek přechodného typu, proto byly rozlišeny dvě skupiny středisek s částečnou mikroregionální funkcí: subregionální typu A a typu B. Subregionální středisko typu A mělo pracovní obvod 15. tisíc obyvatel, ale v zázemí žilo jen 2 500-4 999 obyvatel. Kdežto subregionální středisko typu B mělo pracovní obvod pouze 10 000-14 999 obyvatel, avšak v zázemí žilo více jak 5 tisíc obyvatel. Jde tedy o větší města v relativně důležité poloze nebo naopak malá města v relativně periferní poloze. (Hampl 2005, s. 81)

Mikroregiony II. stupně

Výběr středisek byl založen také hlavně na kritériu populační velikosti. Rámcově byl stanoven počet obyvatelstva nejširší působnosti střediska na minimálně 40 tisíc. Dalo by se říct, že mikroregiony II. stupně odpovídají přibližně okresům. Další střediska označena jako mikroregion II. stupně jsou ta, která si podřizovala jiný mikroregion I. stupně. (Hampl 2005, s. 81-82)

1.4.3 Mezoregiony

Mezoregionální celky jsou územně rozsáhlé jednotky, přičemž jejich soudržnost je jen částečně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva. K těmto prostorovým vztahům patří například dojížďka do vyšších školských zařízení, nedenní dojížďka za prací, kterou lze označit jako přechodnou migraci či dojížďka do vybraných, hierarchicky vyšších druhů občanské vybavenosti. Důležitou roli zde hrají vztahy mezi podniky a institucemi. Základní vymezení těchto celků a jejich jádrových prostorů je v podmínkách ČR patrný a jednoznačně určitelný. Jedná se o hlavní integrované systémy středisek. Prostorová forma mezoregionální diferenciace je jen částečně nodálního typu – soudržnost mezoregionů nezajišťuje jediné chápané centrum v úzkém vymezení, ale spíše celý systém silných a vzájemně propojených středisek. (Hampl 2005, s. 130-133)

1.4.4 Makroregiony

Evropská komise definuje pojem makroregion jako „oblast zahrnující území několika států nebo regionů, které spojuje jeden nebo více společných znaků či výzev.“ [3] Hampl ztotožňuje makroregionální celek s území celé České republiky. Díky výjimečné pozici hlavního města Prahy můžeme v rámci ČR jednoznačně specifikovat makroregionální centrum. Ze zásady kvalitativní určenosti a maximalizace soudržnosti regionu vyplývá kritérium určování podřízenosti jednotky podle převládajícího spádu. Dále tato zásada vyžaduje relativní uzavřenost specifických a významově dominantních vztahů pro daný řád. Dalším požadavkem pro makroregion je územní kontinuita neboli souvislost regionu. Kvantitativní formou určenosti regionů je zásada určité minimální velikosti regionu, ale také existence určitého zázemí příslušného střediska. Nejdůležitějším kritériem pro vymezení samostatného makroregionu je tedy kvalitativní autonomie a existence dostatečně velkého zázemí. Velikost

17 regionu a samostatného zázemí je odlišná pro různé úrovně regionální diferenciace. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 132-133)

1.4.5 Komplexní regionální význam

Komplexní regionální význam je ukazatel regionálního významu středisek. Jeho konstrukce přihlíží k působnosti středisek na různorodých stupních úrovní a také na diferenciovanou sounáležitost, tedy intenzitu vazeb mezi středisky a jeho odstupňovaně rozlišených zázemí, které nelze dostatečně a objektivně stanovit. Čím větší jsou regiony, tím více se snižuje intenzita vazeb mezi středisky a zázemím. Od úrovně mikroregionů 2. stupně se intenzita vazeb snižuje mnohem rychleji.

Komplexní význam střediska lez vyjádřit pomocí přiřazování obyvatelstva k jednotlivým střediskům:  40% se přiřazuje podle místa trvalého bydliště  30% k příslušným střediskům mikroregionů 1. stupně  15% k náležejícím střediskům mikroregionu 2. stupně  10% k příslušným mezoregionům  5 % k makroregionálnímu centru (Hampl 2005, s. 82-81)

1.5 Metody určení obslužných středisek

V této kapitole teoretické části uvedu důležitou část pracovního postupu diplomové práce a to metodiku výběru středisek, která je podstatnou částí celé této práce. Metodika je z významné části založena na předchozích výzkumech RNDr. Jaroslava Maryáše, CSC. z roku 1983 a 1988. Jiří Anděl (1996) nazývá středisko též ohnisko, které bývá nositelem pokroku a ve velké míře ovlivňuje své zázemí. Zázemí se rozprostírá kolem střediska, které zanechává na zázemí patrný vliv. S přibývající vzdáleností se tento vliv střediska snižuje a projevuje se zde vliv sousedních středisek. Z tohoto důvodu nejsou hranice regionu zcela jasné, jak již uvádím v kapitole 1.3. Tato část území, kde nejsou zcela jasné hranice, se tedy označuje jako oscilující. (Anděl 1996, s. 7)

Jestliže chceme určit obslužné sféry středisek a zhodnotit jejich hierarchickou úroveň využijeme těchto metodických přístupů:  výběr středisek na základě statistických charakteristik  výběr středisek na základě dynamických charakteristik Statistické charakteristiky jsou založené na údajích o zařízeních maloobchodu a služeb a používají běžně zjišťovaná data statistickými úřady nebo různými resortními soupisy. Dynamické charakteristiky využívají data z anketárních šetření spádovosti obyvatel za obslužným vybavením sídel a jsou zakládané na zjišťování obslužných procesů mezi sídly. (J.Maryáš 1983, s. 61)

1.5.1 Výběr středisek na základě statických charakteristik

Střediska neboli ohniska jsou vymezována podle druhů funkcí sídla a také podle přebytku významnosti sídla.

Určení střediskovosti sídla podle druhů funkcí sídla Střediskovost sídel je zejména určována na základě „koncentrace druhů zařízení služeb v sídlech nebo podle výskytu specializovaných druhů zařízení“. Provedeným pozorováním bylo prokázáno, že na počtu obyvatel závisí také počet druhů zařízení obslužné sféry v sídle. Na příklad v Bavorsku byl proveden průzkum v rámci klasifikace střediskových sídel. Bylo zjištěno, že obce do 2 tisíc obyvatel jsou středisky jen výjimečně, ačkoli obce s více jak 10 tisíci obyvateli jsou prakticky všechny. Metoda hodnocení, podle druhů funkcí sídla, bere v úvahu výhradně jen potenciální možnost sídla být střediskem, přesto má tato metoda určitá omezení. S využitím této metody nezjistíme pravdivě, zda dané sídlo doopravdy funguje jako středisko i pro své zázemí, jelikož obslužná vybavenost sídla se shoduje v první řadě s jeho populační velikostí a až v druhé řadě s velikostí obsluhovaného zázemí. Tato metoda slouží tedy převážně jen orientačně, než aby o něčem vypovídala. Je vhodné jí doplnit nějakými dalšími charakteristikami. (Toušek, Kunc, Vystoupil et al 2008, s. 285)

Určení střediskovosti sídla podle přebytku významu Metoda, podle přebytku významnosti, patří mezi základní charakteristiky při určování střediskovosti sídel. Je definována jako rozdíl mezi poskytovanými službami v sídle a potřebami obyvatel sídla, tedy to co spotřebovávají jeho obyvatelé. Tento metodický

19 přístup je založen na součtu přebytku významu sídla, díky kterému zjistíme, zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele, než by v porovnání s počtem obyvatel mělo dosahovat. Metoda staví především na ukazatelích: počtu obslužných zařízení, kapacity obslužných zařízení a využití obslužných zařízení. (Toušek, Kunc, Vystoupil et al 2008, s. 285-286)

Určení střediskovosti sídel podle počtu obslužných zařízení zjistíme podle procentních zastoupení zvolených druhů služeb v sídle na úhrnu všech těchto zařízení služeb ve vybraném území. Po odečtení procentního zastoupení obyvatel sídla na celkovém počtu obyvatel vybraného území od této hodnoty, zjistíme obslužnou funkci sídla. Jestliže výsledná hodnota je kladná, můžeme toto sídlo považovat za středisko. (Toušek, Kunc, Vystoupil et al 2008, s. 286)

Další ukazatel k určení střediskovosti sídel můžeme získat pomocí zjištění kapacity obslužných zařízení. Ten je založen na porovnání podílu obyvatel zaměstnaných ve službách v sídle s průměrným podílem zaměstnaných v obslužné sféře ve zkoumaném území. Tyto data jsou nejméně vhodná, jelikož jde pouze o orientační ukazatel. (Toušek, Kunc, Vystoupil et al 2008, s. 286)

Třetím využívaným ukazatelem je určení střediskovosti sídel podle využití obslužných zařízení. Zde využíváme údaje o realizovaném obratu. (Toušek, Kunc, Vystoupil et al 2008, s. 286)

Mnohdy se volí kombinace ukazatelů, protože existují určitá omezení při použití těchto metod. Vhodné je tedy použití například indexu centrality. Index se snaží určitým způsobem zhodnotit také počet obyvatel střediska. Znamená to, že hodnota indexu s rostoucím počtem obyvatel roste. Využití tohoto komplexnějšího ukazatele je nejvhodnější variantou založenou na statických charakteristikách k určení střediskovosti sídla. (Toušek, Kunc, Vystoupil et al 2008, s. 286)

1.5.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik

Metody, které jsou založené na dynamických charakteristikách, tedy na údajích o spádovosti obyvatel za službami se používají v první řadě k určení rozsahu spádových území

20 jednotlivých středisek a k zjištění intenzity vztahu střediska a jeho zázemí, ale také pro výběr a hierarchické členění středisek. Tyto údaje o spádovosti obyvatel za službami se získávají pomocí anketárních šetření. Z metodického hlediska je nejvhodnější zvolit způsob získávání dat přímo v domácnostech a to formou interview, rozesláním dotazníků poštou, prostřednictvím škol a mnoho dalších. Tento způsob je technicky z důvodu velkého území velice nesnadný a náročný. Na základě této příčiny doporučuje Maryáš využít náhradní dotazníkové šetření prováděné prostřednictvím způsobilých osob na obecních úřadech, případně prostřednictvím škol. Právě tato forma zjišťování dat byla použita v této diplomové práci. Maryáš poukazuje na fakt, že tyto získané informace mohou být značně zkreslené a nemusí být vždy plně reprezentativní, přesto vypovídají o realitě mnohem více než při použití statistických charakteristik. (Maryáš 1983, s. 68)

1.6 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek

K vymezení sfér vlivu obslužných středisek využíváme dvě základní metody: anketární šetření a interakční modely.

1.6.1 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření

K získání dat o spádovosti za službami s využitím dotazování se nejběžněji využívají dva způsoby:  anketa ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska,  anketa ve všech sídlech zkoumané oblasti.

První způsob získávání dat se využívá ke zjištění struktury spotřebitelů. S využitím anketárních šetření v zařízeních obslužné sféry je problematické stanovit kritéria, kterými určíme velikost vztahu středisko – zázemí a rozsah spádového území. Je tedy vhodnější aplikovat anketární šetření prováděné ve všech sídlech oblasti. Avšak nutností pro zjištění těchto dat je získat alespoň 1-2% odpovědí. To může být v rozsáhlejších územích překážkou pro získání informací, proto se častěji realizuje dotazníkové šetření přes soustavu obecních úřadů. Jak jsem již zmiňovala, tuto formu využiji v této diplomové práci také. (Toušek, Kunc, Vystoupil 2008, s. 287)

V roce 1979 byl proveden, rozsáhlý výzkum spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností, tehdejším Geografickým ústavem ČSAV v Brně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSC. V rámci tohoto výzkumu byla vybrána střediska a vymezeny tzv. základní obslužné regiony. Následně byly vypočteny populační velikosti tzv. maximální regionální působnosti střediska. Také bylo prohlášeno, že geografická poloha výrazně ovlivňuje obslužnou funkci. Podle dominantních vazeb mezi základními obslužnými regiony byly formulovány územní obslužné systémy. Společnými jádry těchto systémů byla hlavně okresní města. (Maryáš 1988, s. 33-36)

Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek použil J.Maryáš (1988) výsledky z anketárního šetření, které hodnotil následovně: vykazované směry spádu roztřídil podle intenzity spádu do tří skupin:  převážný spád – 10 bodů;  částečný spád – 5 bodů;  výjimečný spád – 1 bod.

Daným obcím byla ke každému cíli i, jenž byl obcí vykazován v určitém obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij, která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu:

Tij Vij  *100 PCij *PTj

Kde:

Tij je bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném spádu j

PCij je počet cílů v tomto typu

PTj je součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.

V každé obci byl pro každý obslužný proces j, součet hodnot vij roven 100%. Poté byl každému obslužnému procesu přiřazen koeficient kj podle významu respektive frekvence využívání. Celkový relativní význam cvi cíle i pro určitou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven:

v *k  j ij j cv  *100 i v *k i j ij j

Kde opět platí, že v každé obcibyl součet hodnot cvi roven 100 %.

Hlavním problémem při vymezování sfér vlivu obslužných středisek bylo ohodnocení individuálních obslužných procesů nadmístní úrovně podle frekvence využívání a tím i určité projevení důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva.

Při zpracování vycházel J. Maryáš v první řadě z počtu uváděných cílů v tehdejší ČSSR, za předpokladu, že největší počet „cílových obcí“ je vykazovaný u hojně využívaných zařízení občanské vybavenosti, která jsou tedy zároveň nejfrekventovanějšími a nejvýznamnějšími obslužnými procesy. (Maryáš 1988, s. 34-36)

V souvislosti s analýzou hlavních cílů (neboli cílů převážných nákupů) byly pro tehdejší ČSSR rozlišeny čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně, kterým byl pro další hodnocení přiřazen rozdílný koeficient.

Zmiňovaný koeficient J. Maryáš stanovil z hlediska poměrů počtu hlavních cílů, které jsou uvedeny v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za určitými speciálními službami, ve kterých je zároveň nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně (viz tabulka č. 1). Tyto poměry mezi hlavními cíli jsou následovné: speciální služby: nákupy nábytku: nákupy knih: nákupy léků: nákupy běžného průmyslového zboží: běžné služby: nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0.

Poté byly koeficienty stanoveny takto:  koeficient 1 - nákupy knih, nábytku, dojížďka za speciálními službami a nákupy speciálního výběrového zboží1  koeficient 2 - nákupy léků  koeficient 3 - nákupy běžného průmyslového zboží  koeficient 4 - nákupy běžného textilu a obuvi a dojížďka za běžnými službami.

1 Proces dojížďky za nákupy speciálního zboží není uzavřen na nadmístní úrovni. Do hodnocení byl však kvůli dalším analýzám podřízenosti některých slabších obslužných středisek zařazen

Na základě převažujícího spádu byly k vybraným střediskům přiřazeny ostatní obce. Celkový relativní význam prvního nejsilnějšího střediska nedosahoval více než 60% hodnoty celkového relativního významu prvních dvou středisek. Zbylé obce, nevykazující dostatečně významnou spádovost k určitému středisku byly považovány za oscilační. V rámci výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů neboli sfér vlivu obslužných středisek byl počet jejich obyvatel rozmístěn mezi příslušná konkurenční střediska. (Maryáš 1988, s. 34-36

Tabulka 1 Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí

ČSSR abs. ČSSR % Nákupy běžného textilu a obuvi 2075 27,7 Běžné služby 2048 27,3 Nákupy běžného průmyslového zboží 1730 23,1 Nákupy léků 1054 14 Nákupy knih 673 9 Nákupy nábytku 605 8,1 Speciální služby 518 6,9 Nákupy potravin 7345 97,9 Nákupy speciálního výběrového zboží 374 5 Zdroj: MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s., s. 36.

1.6.2 Vymezení sfér vlivu středisek na základě prostorových interakčních modelů

Gravitační modely

Tento typ prostorových modelů patří mezi nejstarší. Byl rozvinutý na základě analogie s Newtonovým gravitačním zákonem. Zpočátku bylo použití gravitačních modelů omezeno jen na demografické výzkumy. Původně byl gravitační model vyjádřen jako „interakce mezi dvěma středisky koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s počtem obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi“. Později se model zčásti pozměnil a zevšeobecnili se proměnné. Místo počtu obyvatel byla zavedena tzv. produkční proměnná, což se dá jinak nazvat jako úroveň poptávky v sídle. Generalizovaná dopravní funkce nahradila vzdálenost a byla zavedena tzv. proměnná atraktivita, jinak řečeno úroveň nabídky v jiném sídle. (Toušek, Kunc, Vystoupil 2008, s. 289)

Reillyho zákon maloobchodní gravitace

Je nejznámějším gravitačním modelem, jehož podstatou je skutečnost, že za normálních podmínek dvě města, jež jsou středisky maloobchodu, přilákají nakupující z okolních sídel, která jsou přímo úměrná síle počtu obyvatel těchto měst a nepřímo úměrná vzdálenosti těchto měst k přilehlým sídlům. Tento model nezahrnuje všechny aspekty, které mají vliv na rozdělení výdajů obyvatel menšího sídla mezi střediska. Spádové oblasti středisek můžeme vymezit s využitím tzv. bodu rovnováhy mezi středisky. Zde platí, že pravděpodobnost cestování za nákupy do určitého střediska je stejná jako pravděpodobnost cestování za nákupy do konkurenčního střediska. (Toušek, Kunc, Vystoupil 2008, s. 289-290)

Reillyho model byl přetvořen a vznikl tzv. Nový zákon maloobchodní gravitace. Tento zákon uspořádal vztah mezi městem a střediskem ve spadové oblasti střediska. Ty si rozděluji maloobchodní obrat menšího sídla přímo úměrně počtu obyvatel a nepřímo úměrně jejich vzdálenosti a tzv. faktoru netečnosti, který představuje jakýsi bod, jenž musí být překonán, aby se návštěva obchodu uskutečnila. Hodnota tohoto faktoru se pohybuje okolo 1,5 až 4,0. (Toušek, Kunc, Vystoupil 2008, s. 289-290)

Modely mezilehlých příležitostí Tyto modely měří rozdělení prostoru v pojmech mezilehlých příležitostí, nikoliv v pojmech času či vzdálenosti, jak je to u gravitačních modelů. V tomto modelu je počet cest do cílového sídla přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu mezilehlých ostatních příležitostí. Využívá se převážně při vymezování nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích. Tedy tam kde je velká hustota obslužných zařízení a faktor dostupnosti nehraje velkou roli. (Toušek, Kunc, Vystoupil 2008, s. 291)

2. VYMEZENÍ DOTAZNÍKU A JEHO TVORBA

V této části nejprve vymezím, co ve skutečnosti je dotazník, jaké máme typy dotazníků a jaké typy otázek můžeme při jeho tvorbě použít, tak aby byl dotazník pro respondenty co nejsrozumitelnější. Dále zmíním dotazovací techniky, jak se dělí a vysvětlím ty nejdůležitější, mezi které patří například písemné dotazování, telefonické či osobní dotazování, ale také internetový výzkum. Poté se budu zabývat metodikou tvorby dotazníku, čemu se při sestavování dotazníku vyvarovat. V poslední části této kapitoly již představím, jak jsem vytvářela dotazník pro praktickou část této práce a samozřejmě také jaké kroky byly použity během anketárního šetření.

2.1 Co to je dotazník, typy dotazníků a otázek

Podle P. Hague je dotazník „strukturovaný sled otázek, navržených za účelem zjištění názorů a faktů následného zaznamenání těchto údajů“. Dotazník nám umožňuje snáz zpracovat získaná data od respondentů. Hague vymezil čtyři záměry dotazníku. První základní rolí je získání přesných informací od dotazovaných, dále nám poskytuje strukturu během rozhovoru, abychom se drželi tématu a získali ty informace, které jsou pro nás klíčové. Třetím účelem dotazníku je zabezpečení formuláře, kam si můžeme získané informace zapisovat, včetně poznámek. Posledním důvodem proč použít právě dotazník k získávání potřebných dat je usnadnění jejich zpracování. (Hague 2003, s. 103)

Při získávání informací pomocí dotazníků, můžeme využít jeden ze tří typů dotazníků. Jedná se o strukturovaný typ dotazníku, polostrukturovaný a nestrukturovaný. Čím větší je dotazovaná skupina, tím více strukturovaný dotazník použijeme. (Hague 2003, s. 104)

Stejně tak, jak se dají roztřídit dotazníky, tak můžeme rozlišovat položené otázky. V případě, že nás zajímá vše, co respondent odpovídá, a zapisujeme si každé slovo, tak se jedná o otevřené otázky. Naopak když do odpovědníku zaznamenáme pouze jednu z uvedených možností, jde o uzavřenou otázku. Zde můžeme uzavřené otázky ještě rozdělit na „uzavřené s nápovědou“ a „otázky s otevřeným koncem a uzavřenou odpovědí“. (Hague 2003, s. 104)

2.2 Dotazovací techniky

Dotazování je ve skutečnosti jedna ze základních technik získávání primárních dat v sociologickém a sociálně psychologickém výzkumu. Je nejčastější a nejběžněji využívanou metodou, která je založena na výpovědích lidí. (Foret 2008, s. 41)

Dotazovací techniky je možné rozlišit podle několika kritérií. A to:

 Podle stupně standardizace – tedy podle toho, jak moc je pevně stanoven průběh, formulace a také pořadí otázek. Stejně tak existují pravidla pro hodnocení získaných odpovědí.  Podle počtu dotazovaných – zda se jedná o individuální osobní nebo skupinový rozhovor.  Podle formy – jestli jde o osobní nebo neosobní rozhovor (prostřednictvím médií, telefonicky, formou tištěného papíru atd.), tedy jakým způsobem jsme získaná data zjistili.  Podle toho na co a na koho je zaměřen – rozlišujeme například mediální výzkum, spotřebitelský, průmyslový výzkum, ale také další druhy.  Podle počtu témat – výzkum může být zaměřen pouze na jedno téma nebo se může jednat o tak zvané speciální výzkumy. Nejčastějším speciálním výzkumem je omnibusové šetření.  Podle toho zda jde o jednorázový nebo opakovaný výzkum – nejčastěji jsou prováděny jednorázové výzkumy. V případě, že je prováděn opakovaný výzkum u stejných respondentů, nazývá se tento výzkum „panelem“. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 81)

2.2.1 Písemné dotazování

Písemné dotazování bývá aplikováno pomocí dotazníků nebo ankety. Rozdíl mezi anketou a dotazníkem spočívá v tom, zda je dotazování adresné nebo neadresné. V případě dotazníku jde o adresné dotazování. Patří mezi značně využívaný nástroj získávání potřebných informací. Dotazovaný odpovídá písemně na otázky obsažené v dotazníku. Výhodou této

27 formy dotazování jsou jeho nízké náklady, avšak bohužel dochází k nižší návratnosti odpovědí než například u osobního dotazování. (Foret 2008, s. 43)

2.2.2 Telefonické dotazování

Telefonické dotazování je v podstatě pozměněná, velmi operativní podoba osobního dotazování. Výhodou je, že díky anonymitě dotazovaného můžeme získat upřímnější a otevřenější odpovědi. Další výhodou je rychlost získaných odpovědí. Tento typ dotazování by měl proběhnout krátce. Měl by také být ve stručnější formě než osobní dotazování. Není vhodný pro hloubkové dotazování. Nevýhodou je, že zamezuje tazateli odhadnout dotazovaného a získat tak další informace z jeho chování. (Foret 2008, s. 61-62)

2.2.3 Osobní dotazování

Osobní dotazování probíhá pouze s jedním respondentem. Tazatel si zapisuje odpovědi včetně poznámek k nim. Jedná se o časově a finančně velmi náročnou techniku dotazování. Náročným úkolem může být sehnání dostatečného počtu vhodných respondentů. Rovněž je důležité vybrat vhodného tazatele, který by měl působit klidným a sympatických dojmem a neměl by respondenty nikterak ovlivňovat. Jak už jsem zmiňovala výše, nevýhodou je neanonymita dotazovaných a proto nemusíme vždy získat zcela věrohodné odpovědi. (Foret 2008, s. 58-59)

2.2.4 Internetový výzkum

Internetový výzkum je v podstatě elektronickou verzí poštovních dotazníků. Internet velice usnadňuje získávání určitého počtu dotazníků. Je to rychlejší a v podstatě bez nákladů. Přínosem užití tohoto výzkumu je možnost připojení k dotazníkům obrázky či videa, které mohou přiblížit respondentům zjišťovaný problém. Dotazníky můžeme rozesílat dotazovaným formou e-mailu nebo jej umístit na webovou stránku, případně zaslat jen odkaz. Součástí dotazníku na webových stránkách může být také diskuze, kde se mohou respondenti k tématu vyjádřit vlastními slovy. (Hague 2003, s. 146-147)

2.3 Metodika tvorby dotazníku

Hague uvádí devět následujících pravidel, které je třeba dodržovat, aby byl dotazník úspěšný. Jedná se o tyto pravidla:  Přemýšlet o cílech výzkumu – na začátku je třeba si sestavit plán výzkumu a sepsat si cíle studie, abychom nevynechali žádný z důležitých bodů, z nichž později sestavíme přesnější otázky.  Přemýšlet o způsobu provedení interview – jak bude dotazování provedeno a jak dané otázky zformulovat (či použít otevřené nebo uzavřené otázky atd.).  Přemýšlet o informacích a úvodu – na začátku dotazníku je potřeba napsat nějaký úvod a dále třeba jméno tazatele či respondenta, popřípadě adresu.  Přemýšlet nad vzhledem – dotazník by měl mít přehlednou strukturu, aby se snáz četl a neodrazoval od jeho vyplnění.  Myslet na respondenta – otázky by měly být co nejkratší a v logickém pořadí.  Myslet na typy otázek – dotazník může dostat nějakou strukturu díky použití různých typů otázek.  Přemýšlet o možných odpovědích – je potřeba o možných odpovědích přemýšlet, abychom mohli správně zformulovat otázku.  Myslet na způsob zpracování dat – volit vhodný typ otázek v případě většího množství dotazníků a případně použít nějaký software nebo tabulkový procesor na následné zpracování získaných dat.  Myslet na instrukce tazatele – v případě, že tazatelem je někdo jiný než tvůrce dotazníku, je potřeba přiložit také instrukce pro tazatele. (Hague 2003, s. 115-116)

2.4 Čemu se při tvorbě dotazníku vyvarovat

Nesprávně vytvořený dotazník může ovlivnit získané výsledky a informace negativním způsobem, pak nemusí odpovídat původním potřebám a cílům, ke kterým byl sestaven. Proto je třeba na začátku zhodnotit případná negativa a hrozby, které by mohl, nevhodný dotazník mohl způsobit. Při jeho tvorbě je tedy třeba:  Ujistit se, že pokládané otázky nejsou jakkoliv zaujaté a nesignalizují určitou odpověď.  Vyhnout se dvousmyslným otázkám a vybírat takové, které jsou jednoduché a krátké.

 Co nejpřesněji specifikovat otázky, i za předpokladu, že budeme muset větu prodloužit.  Nepoužívat v otázkách zkratky či slang, který by mohl být respondentům neznámí.  Používat jen běžně užívaná slova a vyhnout se různým sofistikovaným či neznámým výrazům.  Nepoužívat negativní otázky, které mohou znesnadnit jejich porozumění.  Nepoužívat hypotetické otázky.  Vyhnout se otázkám, kde se ptáme na přesnou výši či věk. Raději použít ohraničený rozsah.  Ujistit se, zda se otázky v dotazníku nepřekrývají.  V předem daných odpovědích dát respondentům možnost odpovědět jinak. „Jinou“ odpověď je vhodné specifikovat v dotazníku. (Hague 2003, s. 116-117)

2.5 Tvorba vlastního dotazníku

Zjišťování spádovosti služeb probíhá v určitých regionech již řadu let. Po konzultaci s vedoucím práce RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc., využila ke svému výzkumu dotazník již použitý ve starších diplomových pracích, na toto téma. Konkrétně jsem vycházela z dotazníku bc. Pavla Vacka. Dotazník, (příloha č. 2) jsem už neupravovala, aby tak mohlo dojít k případnému srovnání získaných dat mezi jednotlivými regiony.

Z důvodu náročnosti získání dat od 2% reprezentativního vzorku obyvatelstva jsem zvolila variantu zaslání dotazníků na obecní úřady obcí ve zkoumané oblasti. Obracela jsem se v dopise na starosty obcí, případně místostarosty, jelikož jsem přepokládala, že budou mít přehled o mnou zjišťovaných informacích.

Součástí dotazníku je průvodní dopis (příloha č. 1), ve kterém jsem krátce představila sebe, téma mé diplomové práce, důvod proč přiložený dotazník zasílám. Na závěr jsem požádala o co nejvýstižnější vyplnění dotazníku, uvedla kontakty na mou osobu, kam mohou dotazníky zasílat a poděkovala za spolupráci. Dotazník spolu s průvodním dopisem byl zaslán pomocí elektronické pošty příslušným úřadům v okrese Pelhřimov.

Dotazník obsahuje celkem 28 otázek, které jsou rozděleny do třech částí. Tyto otázky vychází z anketárního šetření, proběhnutého v 80. letech minulého století pod vedením Geografického ústavu ČSAV a SAV. Většina otázek zůstala stejná, některé byly pozměněny a přizpůsobeny současným trendům.

Přiložený dotazník obsahuje samozřejmě také stručné pokyny k vyplnění, rovněž hlavičku, kde příslušná osoba vyplní název obce a jméno toho, kdo jej vyplňoval. Jak sem již zmiňovala, dotazník je rozdělen do třech částí. Těmi jsou: oblast zdravotnictví, školství a oblast maloobchodu a služeb.

V části zdravotnictví je dotazováno na spádovost za těmito službami:  Praktický lékař;  Dětský lékař;  Stomatologie;  Gynekologie;  Specialista;  Nemocnice;  Pohotovost.

Další okruh školství se dotazuje na tyto služby:  Mateřská škola;  Základní škola (I. stupeň);  Základní škola (II. stupeň);  Střední škola, gymnázium, učiliště;  Vysoká škola;  Vyšší odborná škola;

Poslední okruh maloobchod a služby čítá nejvíce otázek:  Nákupy běžného denního zboží (potraviny, drogérie);  Nákupy běžného textilu, obuvi;  Běžné služby (kadeřnictví, čistírna aj.);  Návštěva lékárny;  Nákup průmyslového zboží (elektronika, domácí potřeby);

 Nákup knih, CD a DVD;  Nákup nábytku;  Speciální služby (fotograf, oprava hodin, oprava elektroniky aj.);  Nákup speciálního zboží (automobil, šperky);  Návštěva divadla;  Návštěva kina;  Návštěva zábavních zařízení (diskotéka, bowling, aj.);  Návštěva sportovních zařízení (bazén, fitness);  Návštěva pohostinských zařízení (restaurace, vinárny, kavárny);  Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny).

2.6 Postup při anketárním šetření

Dotazník spolu s průvodním dopisem jsem zaslala na emailové adresy jednotlivých úřadů v několika etapách. První etapu jsem zahájila před koncem roku 2016, další následovala v průběhu ledna. Jelikož návratnost dotazníků byla z každé etapy okolo 10 vyplněných dotazníků, začala jsem emaily zasílat častěji. Během února až března byly dotazníky zaslány ještě celkem třikrát, přičemž jejich návratnost byla opět okolo 10 získaných dotazníků z každé etapy. Dalším krokem tedy bylo obvolávání příslušných úřadů obcí telefonicky. Tento proces byl již velice zdlouhavý. Většinu dotazníků jsem spolu se starosty obcí vyplnila po telefonu, případně mi byl zaslán elektronickou poštou. Poté už bylo jen třeba tyto dotazníky přepsat do přehlednějších tabulek, ze kterých jsem získaná data mohla dále zpracovávat.

3. VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ

Po předchozí konzultaci s vedoucím této diplomové práce RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc. byly vybrány všechny obce, které se nacházejí v okrese Pelhřimov. Bude tedy zjišťována spádovost služeb ve všech 120 obcí, které leží v tomto okresu.

3.1 Charakteristika okresu Pelhřimov

Okres Pelhřimov leží v západní části Českomoravské vrchoviny, je jedním z pěti okresů kraje Vysočina. Co se rozlohy týká, je třetí největší v pořadí. Kvůli své nízké hustotě obyvatel se řadí k nejméně osídlenému okresu kraje. Okres sousedí s okresem Tábor, který leží v Jihočeském kraji, dále s okresem Benešov ze Středočeského kraje a okresem Jihlava, Havlíčkův Brod a Jindřichův Hradec ležící ve stejném kraji. [4]

V okrese žije 72 579 obyvatel na rozloze 1 290 km2. Z toho 14 972 obyvatel je registrovaných jako ekonomických subjektů. V okrese Pelhřimov se za rok 2016 narodilo 691 obyvatel, zemřelo 742, přistěhovalo 1076 a vystěhovalo 882 obyvatel. Celkem tedy došlo k nárůstu o 143 obyvatel.

Celé území okresu je velmi bohatě členěné. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 550-600 metrů. Nejvyšším bodem okresu je vrchol Křemešníku, ležící ve výšce 765 metrů nad mořem a naopak nejníže se nachází obec Želiv, kde nejnižší bod dosahuje 405 metrů nad mořem. Díky této poloze se klimatické podmínky Pelhřimovska označují za drsné, vyznačující se větším množstvím vodních srážek a prodlouženou dobou vegetačního klidu.

Na území okresu pramení řeka Želivka, která je významným vodním tokem pro okres Pelhřimov a část velkou Prahy, kterým poskytuje pitnou vodu. Další vodní toky nacházející se v území nejsou významné.

Dopravní dostupnost v okrese je poměrně dobrá. Relativně hustá síť autobusových linek včetně významných železničních tratí usnadňuje obyvatelům dobrou dostupnost mezi jednotlivými obcemi a dalšími většími městy jiných okresů.

Okres Pelhřimov má nejnižší nezaměstnanost v rámci kraje Vysočina a v rámci České republiky se řadí k jednomu z nejnižších, která v poslední době výrazně vzrostla.

Největší koncentrace zdravotnických zařízení se nachází v okrese Pelhřimov, kde se také nachází okresní nemocnice s celkovým počtem lůžek 340. V roce 2016 bylo v nemocnici hospitalizováno 13 667 pacientů. Významným zdravotnickým zařízením je také pohotovost v Humpolci.

Úplnou základní školou disponuje v okrese 18 obcí a v dalších 5 obcí se nachází pouze první stupeň základního vzdělání (1. – 5. třída). Ve 31 obcích najdeme alespoň jednu mateřskou školu, přičemž ve větších obcí (respektive ve městech) se jich nachází více.

Okres Pelhřimov patří k vyhledávaným rekreačním oblastem, což dokazuje fakt, že se zde nachází po okrese Žďár nad Sázavou nejvíce ubytovacích lůžek v kraji. K nejnavštěvovanějším rekreačním místům patří například Křemešník, okolí Trnávky a přehrady Želivky, rybník Pařez, údolí potoka u Dolské myslivny a Lipické údolí. [5]

Celkem se v okrese Pelhřimov nachází 120 obcí, které mají další 204 částí. Z toho tři obce s rozšířenou působností (Humpolec, Pacov, Pelhřimov) a dvě obce s pověřeným obecním úřadem (Kamenice nad Lipou a Počátky). Devět obcí má statut město (Černovice, Červená Řečice, Horní Cerekev, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnice) a pět obcí se statutem městys (Božejov, Lukavec, Nová Cerekev a Nový Rychnov).

Tabulka 2 Počet obyvatel a obcí podle velikostní kategorie obce

Velikostní Z celkového Z celkového kategorie obce Počet obyvatel počtu obyvatel Počet obcí počtu obcí do 199 7780 10,80% 72 60,00% 200-499 6833 9,48% 24 20,00% 500-999 9473 13,15% 13 10,83% 1 000-1 999 6837 9,49% 5 4,17% 2 000-4 999 14140 19,62% 4 3,33% 5 000-9 999 0 0,00% 0 0,00% 10 000 a více 27 001 37,47% 2 1,67% Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Další obce, které patří do spádové oblasti, ale nepatří do okresu Pelhřimov a byly zjištěny na základě dotazníkového šetření: Deštná, Dolní Královice, Chýnov, Jihlava, Jihdřichův Hradec, Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou,Tábor, Vlašim.

Úřady se sídlem v okrese Pelhřimov:

 Czech POINT - Česká pošta - Černovice, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnice  Czech POINT - Hospodářská komora - Pelhřimov  Czech POINT - Úřady – všechny obce  Exekutorské úřady - Pelhřimov  Finanční úřady - územní pracoviště – Humpolec, Pacov, Pelhřimov  Katastrální úřady - pracoviště - Pelhřimov  Krajské pozemkové úřady - pobočky - Pelhřimov  Matriční úřady – Černovice, Červená Řečice, Horní Cerekev, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnice, Hořepník, Košetice, Obrataň, Vyskytná, Lukavec, Nová Cerekev, Nový Rychnov  Městské a obecní úřady - všechny obce  Obecní živnostenské úřady městských úřadů - Humpolec, Pacov, Pelhřimov  Odbory dopravně-správních agend městských úřadů - Humpolec, Pacov, Pelhřimov  Odbory sociálních věcí a zdravotnictví městských úřadů - Humpolec  Odbory školství městských úřadů - Humpolec, Pacov, Pelhřimov  Odbory životního prostředí městských úřadů - Humpolec, Pacov, Pelhřimov  Okresní soudy - Pelhřimov  Okresní správy sociálního zabezpečení - Pelhřimov  Okresní státní zastupitelství - Pelhřimov  Ostatní odbory městských a obecních úřadů – Kamenice nad Lipou  Pobočky celních úřadů -  Stavební úřady městských úřadů - Černovice, Červená Řečice, Horní Cerekev, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnice  Státní okresní archivy - Pelhřimov  Úřad práce - kontaktní pracoviště - Humpolec, Pelhřimov  Úřad práce - státní sociální podpora – Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov

 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - územní pracoviště, odbory Odloučené pracoviště - Pelhřimov  Zdravotní ústavy - pracoviště –Pelhřimov [6]

Obrázek 1Administrativní rozdělení okresu Pelhřimov

Zdroj: ČSÚ

4. OBSLUŽNÉ REGIONY OKRESU PELHŘIMOV

V této kapitole se již budu věnovat praktické části této diplomové práce, která je hlavním a nejdůležitějším bodem této diplomové práce. Konkrétně se zabývám okresem Pelhřimov, který leží v kraji Vysočina. Jak už uvádím na začátku, hlavním cílem diplomové práce je analyzovat obslužné procesy v oblasti zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb a určit parciální regiony. Na základě analýzy obslužných procesů v oblasti zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb byla stanovena obslužná střediska nadlokálního, také mikroregionálního významu a jejich sféry vlivu. Dalším cílem bylo vymezení parciálního obslužného mikroregionu ve sféře zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb.

V první podkapitole se zabývám zdravotnickým regionem, který je vymezený na základě dojížďky do zdravotnických zařízení. Tuto podkapitolu stejně jako všechny ostatní člením na nadlokální a mikroregionální zdravotnický region. Další podkapitolou je školský region, kde řeším dojížďku do základních a středních škol. Třetí podkapitola je věnována oblasti maloobchodu a služeb, ve které si vymezím mikroregion vycházející z dojížďky obyvatel za nákupy a službami. V poslední a tedy čtvrté kapitole se věnuji vymezení komplexního obslužného regionu. Vymezení těchto obslužných regionu je založeno především na získaných informací z proběhnutého anketárního šetření v okrese Pelhřimov. Tyto data jsem následně zpracovala pomocí metodiky popsané v teoretické části.

4.1 Zdravotnický region

Jak uvádím v předchozím odstavci, parciální zdravotnický region jsem si vymezila pomocí informací získaných z dotazníkového šetření na obecních úřadech obcí v okrese Pelhřimov. Další potřebné údaje o vybavenosti obcí zdravotnickým zařízením byly získány na stránkách Českého statistického úřadu, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a také na webových stránkách jednotlivých obcí. Neboť se může stát, že dotazovaná obec je vybavena daným zdravotnických zařízením, přesto její obyvatelé dojíždí do jiné obce za touto službou.

Z dotazníků jsem si vypočítala relativní významy veškerých uvedených cílů obcemi. Postup tohoto výpočtu uvádím v podkapitole 1.6.1 teoretické části. K získání potřebných informací

37 mi postačoval pouze výpočet relativního významu. Výpočet celkového relativního významu jsem aplikovala pouze u parciálního regionu maloobchodu a služeb.

Mezi dotazovanými obslužnými procesy byla dojížďka za praktickým lékařem, dětským lékařem, stomatologem, ženským lékařem, lékařem specialistou (např. oční lékař, fyzioterapeut, diabetolog a další), návštěva nemocnice a pohotovosti. Parciální obslužné zdravotnické regiony byly vymezeny na dvou hierarchických úrovních. A to na nadlokální a mikroregionální úrovni. Při určování nadlokálního regionu se budeme zabývat dojížďkou za praktickým lékařem, dětským lékařem, stomatologem a ženským lékařem. Abychom mohli obec označit střediskem nadlokální úrovně, musí být zde přítomni alespoň tři ze čtyř uváděných lékařů. Na mikroregionální úrovni nás zajímají odborní lékaři, tedy specialisté a přítomnost poliklinik. Střediskovou obcí na mikroregionální úrovni může být ta obec, ve které se nachází poliklinika nebo ordinace specialistů a zároveň je střediskem nadlokální úrovně. Návštěvou nemocnic a pohotovostí jsem se dále více nezabývala, jelikož přesahují nadlokální a mikroregionální úroveň a jsou tedy součástí vyšší hierarchické úrovně.

4.1.1 Nadlokální zdravotnický region

Na nadlokální úrovni hodnotím dojížďku za praktickým lékařem, lékařem pro děti a dorost, zubním lékařem a ženským lékařem, jak už uvádím o kapitolu výše. Za střediska nadlokálního významu označím ty obce, ve kterých se nachází alespoň tři typy lékařů ze čtyř uváděných.

Po vyhodnocení všech dotazníků bylo zjištěno, že minimálně jedna ze služeb nadlokálního významu se nachází ve 22 obcích okresu Pelhřimov a v 11 obcích ležících mimo zkoumaný okres. Spádovost tedy zasahuje do několika dalších okresů, ležících jak v bezprostřední blízkosti, tak i ve větších vzdálenostech. Podmínku existence minimálně tří uvedených lékařů, která je podstatná pro určení nadlokálního střediska splňuje 11 obcí ležících v okrese Pelhřimov a 3 obce mimo okres. Nadlokálními středisky v okrese Pelhřimov jsou tyto obce: Božejov, Černovice, Horní Cerekev, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Košetice, Nová Cerekev, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnice. Obcemi nadlokálního významu, které neleží uvnitř okresu, a můžeme je tedy označit za střediska, jsou: Havlíčkův Brod, Jihlava a Jindřichův Hradec. Níže uvádím přehlednější tabulku č. 3, kde se nachází výčet těchto středisek včetně obcí, které se pod tyto střediska řadí.

Abych mohla obce přiřadit k jednotlivým střediskům nadlokálního významu, bylo třeba vypočítat u všech uvedených cílů každé z dotazovaných obcí relativní významy. Tyto relativní významy všech cílů, které obce uvedly, jsem poté sečetla. Cílová obec, která měla nevyšší hodnotu, byla označena za spádové středisko příslušné obce. V případě, že celkový relativní význam prvního nejvýznamnějšího střediska nedosáhl 60% celkového relativního významu prvních dvou středisek, byla tato obec označena za oscilační mezi prvním a druhým nejvýznamnějším střediskem. To proto, že není možné zcela jasně určit převažující spád. Jestliže obec v dotazníku uvedla pouze jeden cíl, tedy převažující spád do jedné obce, nebylo potřeba dále počítat relativní význam a mohla jsem rovnou obec přiřadit k příslušnému středisku.

Nejvíce obcí má spádovost do města Pelhřimov, které je také největším městem a centrem tohoto okresu. Tento fakt nebyl pro mě překvapením. Do této spádové oblasti se řadí celkem 30 obcí. Druhá největší oblast v tomto okrese náleží městu Pacov, které je zároveň druhým největším městem. Liší se od spádovosti do města Pelhřimov o pouhé dvě obce. Hned za Pacovem je město Humpolec, do kterého převažuje spádovost za službami v oblasti zdravotnictví ve 24 obcích. Do nadlokálních zdravotnických středisek ležících mimo zkoumanou oblast přísluší pouze jedna obec a tou je obec Jankov, která přísluší do nadlokálního střediska Jihlava. Do střediska nadlokálního významu Jindřichův Hradec a Havlíčkův Brod nepřevažoval spád u žádné ze sledovaných obcí. Pod obec Jindřichův Hradec spadá jedna obec oscilačního typu a tou je obec Bořetín, která osciluje mezi již zmiňovaným J. Hradcem a Kamenicí nad Lipou.

Jak jsem se zmínila v předchozím odstavci, ve zkoumaném území se nachází také oscilující obce, tedy obce které nelze jednoznačně přiřadit k jednomu středisku. Celkem zde nalezneme 5 oscilujících obcí a těmi jsou: obec Bořetice, Obrataň a Rovná (oscilující mezi Pacovem a Pelhřimovem), Střítež (Božejov – Pelhřimov) a již zmiňovaný Bořetín.

Tabulka 3 Nadlokální zdravotnické regiony

Počet Podíl Počet Počet Podíl obyvatel obyvatel v % Středisko spádových obyvatel obyvatel v (bez (bez obcí celkem % střediska) střediska) Božejov 1 237 0,87% 887 1,23% Černovice 2 294 1,08% 294 0,41% Hor. Cerekev 4 553 2,02% 2 380 3,30% Humpolec 24 7 112 26,02% 17 989 24,96% Jihlava 1 37 0,14% 37 0,05% Kam. n. Lipou 6 2 724 9,97% 6 522 9,05% Košetice 2 293 1,07% 293 0,41% Nová Cerekev 1 141 0,52% 1 253 1,74% Pacov 28 6 096 22,30% 10 953 15,20% Pelhřimov 30 6 764 24,75% 22 888 31,76% Počátky 6 1 655 6,05% 4 198 5,83% Žirovnice 1 129 0,47% 3 071 4,26% Oscilační 5 1 299 4,75% 1 299 1,80% Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

Přestože středisko nadlokálního významu Pelhřimov, čítá nejvíce obcí, můžeme v tabulce č. 3 vidět, že nejvyšší počet obyvatel náleží středisku Humpolec v případě, že nepočítáme počet obyvatel samotných nadlokálních středisek. Přesto se počet obyvatel třech největších středisek liší o 2-4 %. Významným spádovým střediskem je také Kamenice nad Lipou, která zaujímá necelých 10% z celkového počtu obyvatel okresu, jestliže vynecháme počty obyvatel středisek.

Po započtení obyvatel žijících v nadlokálních střediskách se ve spádovém středisku Pelhřimov zvýšil procentuální podíl na celkovém počtu obyvatel o 6,99 procentních bodů a dosáhlo tak nejvyššího počtu obyvatel. Podíl obyvatel ve středisku Humpolec a Pacov poklesl. Za zmínku stojí především úbytek ve středisku Pacov a to cirka 7 procentních bodů. Tento fakt je dán tím, že v Pacově žije o více jak polovinu méně obyvatel než v Humpolci. Počet obyvatel obcí, u kterých nebylo možné zcela jasně určit spádové středisko na celkovém počtu obyvatel okresu je 1 299 obyvatel a to je 1,80 procentních bodů z celkového počtu obyvatel.

Obrázek 2 Nadlokální zdravotnické regiony

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

4.1.2 Mikroregionální zdravotnický region

Za střediska mikroregionálního významu byly vybrány ty obce, ve kterých se nachází ordinace minimálně pěti specializovaných lékařů, případně se v obci nachází poliklinika. Druhou podmínkou je, že střediskem mikroregionálního významu může být ta obec, která je současně také střediskem nadlokálního významu. Opět byl z dat dotazníkového šetření pro zjištění spádových oblastí u každého z uvedených cílů všech obcí použit výpočet relativního významu.

Po vyhodnocení dotazníků parciálního regionu zdravotnictví bylo zjištěno, že předchozí dvě podmínky splňuje celkem 6 obcí v okrese Pelhřimov (Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnice). V dotaznících, které vyplňovaly zástupci úřadů, se objevovali také obce ležící mimo zkoumané území. Podmínku mikroregionálního střediska ležící mimo zkoumané území splnily tyto obce: Jihlava, Jindřichův Hradec, Havlíčkův Brod.

Největším mikroregionálním střediskem je opět okresní město Pelhřimov, stejně jak tomu bylo na nadlokální úrovni. Pelhřimov je střediskem na mikroregionální úrovni pro 39 obcí ležících v okrese. Druhým největším střediskem je město Humpolec, které je střediskem pro 23 obcí. Město Pacov čítá o pouhou jednu obec méně obcí než Humpolec. U 17 obcí nebyl jednoznačně zřejmí spád, a proto jsem tyto obce označila za oscilační. Většina obcí osciluje mezi Pacovem a Pelhřimovem.

Mimo okres Pelhřimov leží celkem 3 střediska mikroregionálního významu. Krajské město Vysočiny Jihlava a Jindřichův Hradec ležící v Jihočeském Kraji jsou každý střediskem pro jednu obec, kdežto do Havlíčkova Brodu nepřevažuje žádný spád obcí ze sledovaného území.

Obce Bořetice, Buřenice, Chýstovice, Chyšná, Křeč, Křelovice, Leskovice, Martinice u Onšova, Onšov, Rovná a Vysoká Lhota osciluji mezi městy Pacov a Pelhřimov. Obyvatelé z obcí Bělá a Veselá dojíždí za zdravotnickými službami převážně do Počátek a Pelhřimova. Nový Rychnov a Vyskytná oscilují mezi Jihlavou a Pelhřimovem, Senožaty mezi Humpolcem a Pelhřimovem a Hojovice mezi Pacovem-Pelhřimovem-Kamenice nad Lipou.

Tabulka 4 Mikroregionální zdravotnické regiony Počet Podíl Počet Počet Podíl obyvatel obyvatel v % Středisko spádových obyvatel obyvatel v (bez (bez obcí celkem % střediska) střediska) Humpolec 23 6 369 20,59% 17 236 23,92% Jihlava 1 37 0,12% 37 0,05% J. Hradec 1 106 0,34% 106 0,15% Kam. n. Lipou 6 2 724 8,81% 6 522 9,05% Pacov 22 4 210 13,61% 9 067 12,58% Pelhřimov 39 11 182 36,15% 27 306 37,89% Počátky 4 1 371 4,43% 3 914 5,43% Žirovnice 1 129 0,42% 3 071 4,26% Oscilační 17 4 805 15,53% 4 805 6,67% Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

V tabulce č. 4 můžeme jasně vidět vedoucí pozici mikroregionálního zdravotnického střediska Pelhřimov, které je střediskem bez jedné obce pro jednu třetinu obcí z celého okresu a pro více jak jednu třetinu obyvatelstva. Na druhém místě jak v počtu obsluhovaných obcí, tak v počtu obyvatelstva je mikroregionální středisko Humpolec. Třetí příčku obsadilo město Pacov má o pouhou jednu obec méně než středisko Humpolec, ale co se týká obsluhovaného obyvatelstva, tak zde je rozdíl už mnohem více patrný. Především po započtení obyvatelstva středisek. Procentuální podíly mezi jednotlivými středisky se téměř nezměnili po započtení obyvatel žijících ve střediskách. Největší změna nastala u oscilačních obcí a u střediska Žirovnice. V tabulce si můžeme všimnout většího počtu oscilačních obcí, než u nadlokálního regionu. Tento fakt bude pravděpodobně dán tím, že dojížďka do specializovaných zdravotnických zařízení bývá poměrně více rozptýlená a lidé jsou ochotni dojíždět větší dálky než za lékaři, které navštěvují častěji.

Celkové výsledky mikroregionálního zdravotnického regionu jsou shrnuty v přehledné mapě níže.

Obrázek 3 Mikroregionální zdravotnické regiony

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

4.2 Školský region

Vymezení školského regionu zahrnovalo stejný postup jako při vymezení zdravotnického regionu. Opět jsem zpracovala získaná data z dotazníkového šetření od zástupců obcí pomocí výpočtu relativního významu všech cílů, které byly v dotazníku uvedeny. A následně přiřadila k jednotlivým střediskům podle převažujícího spádu. Tam kde obce uvedly pouze jeden cíl, byla obec rovno přiřazena k příslušejícímu středisku. U obcí, kde bylo uvedeno více cílů, muselo platit, že celkový relativní význam prvního střediska musí dosahovat 60 % celkového relativního významu prvních dvou středisek. V případě, že nebylo možné jednoznačně určit převažující spád, byla tato obec označena za oscilační.

Pro vymezení tohoto regionu byla sledována dojížďka do škol a to do základních a středních škol. Stejně jako u zdravotnického regionu byla dojížďka sledována na nadlokální a mikroregionální úrovni. Na nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka do základních škol a na mikroregionální úrovni zase do středních škol. Aby se obec mohla stát střediskem nadlokálního významu, musí se v ní nacházet jak první tak druhý stupeň základní školy. Středisko mikroregionální úrovně musí být zároveň nadlokálním střediskem a musí se v něm nacházet alespoň dva typy středních škol (gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště). V použitém dotazníku byla sledována také dojížďka do vyšších odborných a vysokých škol, nicméně tyto dojížďky přesahují rámec mikroregionální úrovně, a proto s nimi dále nebylo počítáno.

Z dotazníků vyplynulo, že ve sledovaném území se mateřská škola nachází v 31 obcích. Základní školou nižšího stupně (1. - 5. ročník) disponuje 23 obcí a úplnou základní školou (1. - 9. ročník) 18 obcí. Existenci základních a střední škol jsem si ještě ověřila v Rejstříku škol a školských zařízení2.

4.2.1 Nadlokální Školský region

Na nadlokální úrovni školského regionu je hodnocena dojížďka do základních škol vyššího stupně (1. - 9. ročník), jak je už uvedeno v předchozí kapitole. Na základě vyhodnocení získaných dotazníků jsem určila 18 středisek ležících v okrese Pelhřimov a 3 střediska, která

2 MŠMT: Rejstřík škol a školských zařízení [online]. [cit. 2017-25-3] Dostupný na WWW:

45 se nachází mimo sledovaný okres a těmi jsou: Dolní Královice, Světlá nad Sázavou a obec Chýnov. Za střediska nadlokálního významu nacházející se ve sledovaném okrese byly označeny následující obce: Častrov, Černovice, Horní Cerekev, Hořepník, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Košetice, Lukavec, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Rynárec, Senožaty, Želiv a poslední Žirovnice. Celkem u 12 obcí nebylo možné jednoznačně určit převažující spád. Tato situace nastala u obce Častrov, Čelistná, Hořice, Mezilesí, Obrataň, Rovná, Rynárec, Těmice, Útěchovice pod Stražištěm, Velký Rybník, Zachotín. Většina obcí osciluje mezi Pelhřimovem a nějakým dalším střediskem.

Přestože obec Obrataň a Rynárec disponují základní školou vyššího stupně, určili zástupci obcí oscilaci mezi příslušnou obcí a větší obcí. To je podle starostů dáno tím, že většina obyvatel dojíždí za prací do větších měst a berou tak své potomky sebou.

První tři místa zaujímají opět stejné obce, jak tomu bylo u parciálního zdravotnického regionu. Centrem největší spádové oblasti je tedy město Pelhřimov, které čítá 24 obcí, pro něž je střediskem v rámci školského nadlokálního regionu. Významným střediskem je Humpolec. Ten označilo 17 obcí za své středisko. V těsné blízkosti je na třetím místě, co se počtu obcí týká město Pacov. Za zmínku stojí ještě středisko Košetice a Kamenice nad Lipou. Obec Košetice je střediskem pro 6 obcí a Kamenice nad Lipou pro 5 obcí z okresu. Zbylá střediska jsou středisky nadlokálního školského regionu pro 3 a méně obce.

Jak už bylo zmíněno, z výsledků dotazníkového šetření vzešli také tři střediska, která leží mimo zkoumané území. Dolní Královice jsou střediskem pro obec Ježov. Do obce Světlá nad Sázavou a Chýnov nepřevažuje spád u žádné ze sledovaných obcí.

Tabulka 5 Nadlokální školské regiony

Počet Podíl Počet Počet Podíl obyvatel obyvatel v % Středisko spádových obyvatel obyvatel v (bez (bez obcí celkem % střediska) střediska) Častrov 1 575 2,61% 575 0,80% Černovice 4 679 3,08% 2 414 3,35% Dol. Královice 1 59 0,27% 59 0,08% H.Cerekev 3 356 1,62% 2 183 3,03% Hořepník 3 248 1,13% 883 1,23% Humpolec 17 4 666 21,20% 15 543 21,57% Kam. n. Lipou 5 989 4,49% 4 787 6,64% Košetice 6 716 3,25% 1410 1,96% Lukavec 3 405 1,84% 1 404 1,95% Nová Cerekev 3 437 1,99% 1 549 2,15% Pacov 14 2 094 9,51% 6 951 9,65% Pelhřimov 24 4 832 21,95% 20 956 29,08% Počátky 4 527 2,39% 3 070 4,26% Senožaty 1 50 0,23% 783 1,09% Želiv 3 1 458 6,62% 2 633 3,65% Žirovnice 1 129 0,59% 3 071 4,26% Oscilační 12 3 793 17,23% 3 793 5,26% Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

Relativně vyrovnaný počet obsluhovaných obyvatel zajišťuje středisko Humpolec a Pelhřimov, které jsou na prvních příčkách. Poměrně vysoký počet oscilačních středisek staví na třetí příčku tuto skupinu obcí, v případě, že nebudeme započítávat obyvatelstvo žijící ve stanovených nadlokálních střediscích. Za zmínku stojí opět Pacov, Želiv, ale také Kamenice nad Lipou. Nejnižší počet obsluhovaných obyvatel poskytuje středisko Senožaty, Dolní Královice (okres Benešov) a hned za nimi středisko nadlokálního významu Žirovnice.

Po započtení obyvatelstva žijícího ve vybraných střediscích se nám poměry obsluhovaných obyvatel poněkud změní. Výrazný nárůst je zaznamenán v případě Pelhřimova. Pelhřimov je významným centrem a střediskem pro téměř čtvrtinu obyvatelstva okresu. Pro středisko Humpolec se podíl obyvatelstva téměř nezměnil po započtení jeho obyvatelstva. Přesto přísluší ke středisku významný počet obyvatel. Zajímavý je také nárůst téměř 4 procentních bodů v případě střediska Žirovnice i přesto, že je střediskem pouze pro jednu obec. Tento fakt vyplývá ze skutečnosti, že sem náleží také samotné středisko s necelými 3000 obyvatel.

Obrázek 4 Nadlokální školské regiony

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

4.2.2 Mikroregionální Školský region

K určení mikroregionalních školských středisek jsou z dotazníkového šetření stěžejní informace, které se týkají dojížďky do středních škol. Tedy do gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť. Aby mohla být obec označena, za středisko mikroregionálního významu musí být současně střediskem nadlokálního významu a musí se v ní vyskytovat minimálně dvě z uvedených typů středních škol.

V okrese Pelhřimov jsem určila celkem 5 středisek (Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky) a 3 střediska, která jsou okresními městy a tedy leží mimo sledované území (Jihlava, Jindřichův Hradec a Havlíčkův Brod). Zmiňovaná střediska byla vybrána na základě výsledků z dotazníkového šetření. Poté bylo třeba ještě ověřit existenci minimálně dvou typů středních škol, které jsem si dohledala pomocí existence webových portálů středních škol. Pak už jsem mohla aplikovat Maryášovu metodiku, kterou uvádím v teoretické části této práce v podkapitole 1.6.1. Stejně jako u zdravotnického regionu i zde mi postačoval pouze výpočet relativního významu jednotlivých cílů. Postup probíhal stejně, jak uvádím například ve vymezení nadlokálního zdravotnického regionu.

Prvenství v počtu spádových obcí má opět středisko mikroregionálního významu Pelhřimov. Je střediskem pro více jak polovinu obcí ze zkoumaného okresu. Tento výsledek byl celkem očekávaný, jelikož se jedná o největší obec a také se zde nachází největší počet středních škol z celého okresu. 17 obcí je spádových k Humpolci a 12 obcí k Pacovu. Kamenice nad Lipou je střediskem pouze sama pro sebe.

Po vyhodnocení dotazníkového šetření bylo zjištěno, že existují také střediska, která leží mimo vybraný okres. Celkem u 6 obcí převažoval spád týkající se školského regionu do střediska jiného okresu. Ke středisku Jindřichův Hradec přísluší 3 obce, k Havlíčkovu Brodu 2 a k Jihlavě pouze jedna obec.

U 15 obcí nebylo možné zcela jasně určit převažující spád. Většina obcí osciluje mezi Pelhřimovem a nějakou další obcí. Mezi Pelhřimovem a Pacovem osciluje obec Čáslavsko, Lesná, Mezilesí a Vyklantice. Obce Hořice, Velký Rybník a Zachotín mají spádovost mezi Pelhřimovem a Humpolcem, Lhota-Vlásenice a Rodinov mezi Pelhřimovem a Jindřichovým Hradcem, Jankov a Vyskytná opět mezi Pelhřimovem a Jihlavou. Dále se zde nachází obce,

49 které oscilují mezi třemi středisky: Bystrá (Humpolec – Havlíčkův Brod – Pelhřimov), Útěchovice pod Stražištěm (České Budějovice – Pelhřimov – Tábor) a obce Hořepník a Kejžlice (Humpolec – Jihlava – Pelhřimov).

Tabulka 6 Mikroregionální školské regiony

Počet Podíl Počet Počet Podíl obyvatel obyvatel v % Středisko spádových obyvatel obyvatel (bez (bez obcí celkem v % střediska) střediska) Jihlava 1 1 827 5,02% 1 827 2,54% J. Hradec 3 3 452 9,48% 3 452 4,79% Kam. n. Lipou 0 0 0% 3 798 5,27% Havl. Brod 2 959 2,63% 959 1,33% Humpolec 17 4 953 13,60% 15 830 21,97% Pacov 12 2 388 6,56% 7 245 10,05% Pelhřimov 64 19 190 52,71% 35 314 49,00% Počátky 2 424 1,16% 424 0,59% Oscilační 15 3 215 8,83% 3 215 4,46% Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

V tabulce č. 6 Mikroregionální školské regiony si můžeme povšimnout, že středisko Pelhřimov je spádovým střediskem pro více jak polovinou obyvatelstva, pokud nezapočítáváme obyvatelstvo v něm žijící. Více jak 17 procentních bodů patří střediskům ležícím mimo zkoumaný okres.

Po započtení obyvatelstva žijícího ve vybraných střediscích, klesne podíl obyvatelstva dojíždějícího do středisek mimo okres o přibližně 4 a půl procentních bodů. Stejně tak klesl podíl obyvatelstva, které náleží ke středisku Pelhřimov. Naopak výrazně vzrostl podíl obyvatelstva, které označilo za středisko město Humpolec.

Celkové výsledky mikroregionálního školského regionu jsou shrnuty v přehledné mapě níže.

Obrázek 5 Mikroregionální školské regiony

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

4.3 Region maloobchodu a služeb

Třetím parciálním regionem, kterým se v této diplomové práci zabývám, je region maloobchodu a služeb. V rozeslaných dotaznících jsem se dotazovala na dojížďku v následujících obslužných procesech: denní nákupy (potraviny, drogérie, běžné domácí potřeby), nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřnictví, holičství, opravny, čistírna, ...), návštěva lékárny, nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika, sportovní potřeby,…), nákupy knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD), nákupy nábytku a bytových doplňků, speciální služby (fotograf, opravny hodinek, šití šatů atd.) a nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, motoristické zboží atd.). I v tomto parciálním regionu došlo k vymezení nadlokálních a mikroregoinálních středisek.

Na nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, běžnými službami (kadeřnictví, holičství, opravny, čistírny, ...) a návštěva lékárny. Běžné denní nákupy (potraviny, drogérie, běžné domácí potřeby) nebyly do hodnocení započítávány, jelikož ve většině obcí se nachází byť malý obchod, případně pojízdná prodejna. Většina obcí tedy uvedla sama sebe a tento proces by se tedy hodnotil na lokální úrovni. Proto s touto službou není dále počítáno. Aby mohla být obec označena za středisko, musí disponovat minimálně dvěma ze třech uvedených služeb.

Na mikroregionální úrovni řešíme zbývajících pět procesů a těmi jsou: nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika, sportovní potřeby,…), nákupy knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD), nákupy nábytku a bytových doplňků, speciální služby (fotograf, opravny hodinek, šití šatů atd.) a nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, motoristické zboží atd.). Také mikroregionální středisko musí splňovat tyto určité podmínky: disponovat minimálně třemi z pěti zařízení maloobchodu a služeb, zároveň musí být alespoň jednou další obcí uvedeno jako hlavní cíl dojížďky. I v tomto parciálním regionu musí být středisko mikroregionálního významu zároveň střediskem nadlokálního významu.

Ke zjištění, na jaké hierarchické úrovni jsou zkoumané obslužné procesy uzavřeny, bylo třeba určit vzdušnou vzdálenost dojížďky za službami do hlavních cílů (uváděné v dotazníku jako převážné cíle), ale také do všech ostatních cílů uvedených v dotaznících dotazovanými obcemi. Uzavřenost dotazovaných obslužných procesů je určena pomocí vzdáleností, do které se uskuteční 90% cest. K určení všech vzdušných vzdáleností u veškerých procesů

52 maloobchodu a služeb hodnocených jak na nadlokální, tak na mikroregionální úrovni jsem využila internetový portál MAPA.cz 3. Poté byl ze všech zjištěných údajů vypočten devadesátý percentil k zamezení zkreslení. Tím jsem získala vzdálenosti, do kterých se uskutečňuje 90% cest.

Tabulka 7 Vzdálenosti (v km), do kterých se uskutečňuje 90% cest

Obslužný proces Hlavní cíle Veškeré cíle Denní nákupy 4,7 8,8 Nákupy běžného textilu, obuvi 11,9 16,2 Běžné služby 7,8 13,2 Návštěva lékárny 9,7 12,6 Nákupy běžného průmyslového zboží 10,8 14,5 Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů 12,5 14,7 Nákupy nábytku a bytových doplňků 20,7 42,6 Speciální služby 15,7 22,5 Nákupy speciálního výběrového zboží 40,3 44,6 Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

Z tabulky výše je zřejmé, že na nejkratší vzdálenosti jsou uspokojovány potřeby běžných denních nákupů (potraviny, drogérie). Většina obcí je totiž vybavena touto službou nebo její obyvatelé jezdí do nejbližší obce. Případně do vzdálenějších větších měst. Větší města jsou relativně souměrně rozmístěna v okrese. Služby, které se nacházejí ve všech městech, nemají obyvatelé daleko. Běžné služby jako jsou kadeřnictví, holičství, opravny nebo čistírny, ale také návštěva lékárny nejsou uzavřeny na velkých vzdáleností, jelikož tyto služby se nachází snad v každém okolním městě. Co se lékáren týká, tak ty se nacházejí celkem v 11 obcích zkoumaného okresu. Největší vzdálenosti absolvují obyvatelé okresu Pelhřimov za nákupy nábytku a speciálního výběrového zboží (např. nákup automobilu). Některé obce zde označili například Prahu nebo Brno, které tyto průměrné vzdálenosti výrazně prodloužili. Převážná část služeb je buď převážně, nebo částečně obsluhována především ve městech vzdálených kolem 10 až 15 km. Vzdálenosti u jednotlivých obslužných procesů jsou relativně vyrovnány.

Následně jsem z výsledků dotazníkového šetření zjistila počet uváděných hlavních a veškerých cílů pro všechny obslužné procesy v rámci parciálního regionu maloobchodu a služeb. Zjištěné údaje byly přepsány do přehledné tabulky níže, která mi posloužila k určení koeficientů významnosti potřebných pro zjištění celkového relativního významu jednotlivých

3 http://mapa.cz/mereni-vzdalenosti-m39

53 cílů a následnému přiřazení dotazovaných obcí k mnou určeným střediskům maloobchodu a služeb.

Tabulka 8 Počet hlavních a vedlejších cílů u jednotlivých obslužných procesů

Obslužný proces Hlavní cíle Veškeré cíle Denní nákupy 34 54 Nákupy běžného textilu, obuvi 8 15 Běžné služby 15 23 Návštěva lékárny 11 17 Nákupy běžného průmyslového zboží 10 13 Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů 10 12 Nákupy nábytku a bytových doplňků 8 15 Speciální služby 10 11 Nákupy speciálního výběrového zboží 7 11 Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

Nejvíce cílů bylo uskutečněno za běžnými denními nákupy a běžnými službami. Počet cílových obcí za zbylými procesy maloobchodu a služeb je relativně vyrovnaný. Jak jsem již zmiňovala výše, města nacházející se v okrese jsou relativně rovnoměrně rozmístěné od sebe. Většina obcí směřuje do nejméně vzdálených středisek. Počet hlavních cílů využiji k získání poměru mezi jednotlivými obslužnými procesy.

Tabulka 9 Koeficienty významnosti pro jednotlivé procesy

Obslužný proces Poměr Koeficient Nákupy speciálního výběrového zboží 1 1 Nákupy běžného textilu, obuvi 1,15 1,2 Nákupy nábytku a bytových doplňků 1,15 1,2 Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů 1,43 1,5 Nákupy běžného průmyslového zboží 1,43 1,5 Speciální služby 1,43 1,5 Návštěva lékárny 1,57 1,6 Běžné služby 2,15 2,2 Denní nákupy 4,9 5 Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

V tabulce č. 9 jsem si určila koeficienty významnosti, které vychází z poměru mezi počty hlavních cílů procesů maloobchodu a služeb. Tyto koeficienty jsou důležité pro získání celkového relativního významu všech cílů uváděných v dotaznících. Jako základní proces byl

54 stanoven „Nákupy speciálního výběrového zboží“, který dosáhl po vyhodnocení dotazníku nejmenšího počtu cílů. Koeficienty významnosti byly určeny v následujících poměrech: Nákupy speciálního výběrového zboží : Nákupy běžného textilu, obuvi : Nákupy nábytku a bytových doplňků : Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů : Nákupy běžného průmyslového zboží : Speciální služby : Návštěva lékárny : Běžné služby = 1 : 1,2 : 1,2 : 1,5 : 1,5 : 1,5 : 1,6 : 2,2.

Za nadlokální střediska bylo vybráno 12 obcí, z nichž 5 se nachází mimo zkoumaný okres (Deštná, Jihlava, Jindřichův Hradec, Tábor, Vlašim). V okrese Pelhřimov leží 7 středisek nadlokálního významu. Jedná se o následující obce: Černovice, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnice.

Středisky mikroregionální úrovně jsou v rámci okresu Pelhřimov: Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, okresní město Pelhřimov, Počátky, Žirovnice a obce Jihlava, Jindřichův Hradec, Tábor, které leží mimo zkoumané území.

4.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb

Na nadlokální úrovni parciálního regionu maloobchodu a služeb byla zkoumána dojížďka těchto obslužných procesů: běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřnictví, holičství, opravny, čistírny, ... ) a návštěva lékárny. Za nadlokální středisko mohla být označena ta obec, ve které se nachází minimálně dva typy obslužných procesů a zároveň byla označena jinou obcí jako hlavní cíl dojížďky. Za střediska nadlokálního významu jsem na základě výsledků z dotazníkového šetření vybrala obec Černovice, Humpolec, Kamenici nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnici a pět obcí ležící mimo vybraný okres (Deštná, Jihlava, Jindřichův Hradec, Tábor, Vlašim).

K vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsem postupovala podobně jako u parciálního regionu zdravotnictví a školství, u tohoto parciálního regionu nepostačoval jen výpočet relativní významnosti všech cílů. Bylo potřeba použít kompletní metodiku výpočtu podle Maryáše, kterou uvádím v podkapitole 1.6.1. Celkový relativní význam, jehož podrobný výpočet uvádím v již zmiňované metodice, získám pomocí relativního významu všech uváděných cílů a koeficientů významnosti, které jsem si určila na základě počtu poměrů

55 hlavních cílů. Získané hodnoty určily, ke kterému nadlokálnímu středisku daná obec náleží. Obec, jehož zástupce určil pouze jeden převážný cíl u všech nadlokálních procesů, byla automaticky přiřazena k danému středisku. Nebylo tedy třeba aplikovat výpočet celkového relativního významu. V jiném případě byla obec přiřazována ke středisku na základě převažujícího spádu, přičemž celkový relativní význam prvního nejsilnějšího cíle musí dosahovat 60% celkového relativního významu prvních dvou středisek. Obce, které neměli převažující spád k žádnému středisku, byly označeny za oscilující obce.

Střediskem největší spádové oblasti je Pelhřimov, který je nadlokálním střediskem parciálního regionu maloobchodu a služeb pro více jak jednu třetinu obcí. Dalšími významnými středisky dle počtu obvodů jsou Humpolec a Pacov, mající podobný počet obcí. Do těchto tří středisek spadá většina obcí. Kamenice nad Lipou je střediskem pro své obyvatele a dalších pět obcí. Počátky a Žirovnice jsou každý střediskem pouze pro jednu obec, ale sami oscilují mezi svou obcí a dalším střediskem. Nadlokální středisko Černovice je hlavním zázemím tohoto parciálního regionu pouze pro své obyvatele.

Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo také pět středisek, která se nacházejí mimo zkoumanou oblast. Obec Deštná, Tábor a Vlašim nejsou hlavním střediskem pro žádnou obec z okresu. Jihlava je střediskem pro velmi malou obec Jankov a Mnich náleží ke středisku Jindřichův Hradec.

U významné části obcí nebylo možné zcela jasně určit jedno příslušné středisko. Nejvíce obcí osciluje mezi Humpolcem a Pelhřimovem (Hořice, Chýstovice, Chyšná, Senožaty a Velký Rybník), dále mezi Počátkami a Pelhřimovem (Horní Ves, samotné středisko Počátky, Polesí a obec Veselá), mezi středisky Pacov a Pelhřimov (Dobrá Voda u Pacova, Hořepník, Leskovice a Obrataň). Nový Rychnov a Vyskytná oscilují mezi Pelhřimovem a střediskem mimo vybraný okres Jihlava. Horní Cerekev a již zmiňovaná Jihlava jsou střediskem pro obyvatele Horní Cerekve. Hojovice náleží ke středisku Černovice a Kamenice nad Lipou. Opět Černovice spolu s Pelhřimovem jsou střediskem pro obec Lidmaň. Obyvatelé obce Žirovnice jsou uspokojováni v oblasti maloobchodu a služeb částečně svou obcí a částečně Kamenicí nad Lipou. Zástupci dvou obcí označili své obce jako oscilační dokonce mezi 4 středisky. U obce Rovné nelze určit jednoznačný spád k jednomu ze středisek: Jihlava, Pacov, Pelhřimov a Tábor. Obec Těmice osciluje mezi Kamenicí na Lipou, Počátkami, Pelhřimovem a Žirovnicí.

Tabulka 10 Nadlokální regiony maloobchodu a služeb

Počet Podíl Počet Počet Podíl obyvatel obyvatel v % Středisko spádových obyvatel obyvatel v (bez (bez obcí celkem % střediska) střediska) Černovice 0 0 0% 1 735 2,41% Humpolec 22 6 143 17,72% 17 020 23,62% Jihlava 1 37 0,11% 37 0,05% J. Hradec 1 404 1,17% 404 0,56% Kam. N. Lipou 5 691 1,99% 4 489 6,23% Pacov 20 2 529 7,29% 7 386 10,25% Pelhřimov 43 10 618 30,62% 26 742 37,11% Počátky 1 575 1,66% 575 0,80% Žirovnice 1 129 0,37% 129 0,18% Oscilační 21 13 547 39,07% 13 547 18,80% Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

Nejsilnějším střediskem je opět Pelhřimov a to jak v počtu obcí, tak v počtu obyvatel. Co se týká procentního podílu obyvatel v tabulce, jsou na prvním místě v tabulce obce oscilační, v případě, že nezapočítáváme obyvatelé, žijící ve střediscích. Druhou největší spádovou oblastí je Humpolec s 17,72% spádového obyvatelstva. Po započtení obyvatelstva středisek, významnost střediska Pelhřimov se ještě zvýšila. Jak tomu je téměř u všech středisek. Růst je dán více jak polovičním poklesem podílu obyvatel u oscilačních obcí.

Obrázek 6 Nadlokální regiony maloobchodu a služeb

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

4.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb

Na mikroregionální úrovni jsem analyzovala nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika, sportovní potřeby,…), nákupy knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD), nákupy nábytku a bytových doplňků, speciální služby (fotograf, opravny hodinek, šití šatů atd.) a nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, motoristické zboží atd.). Za středisko mikroregionální úrovně parciálního regionu maloobchodu a služeb mohla být vybrána ta obec, ve které se nachází minimálně tři služby z pěti dotazovaných, zároveň musí být nadlokálním střediskem a musela být označena minimálně jednou obcí jako převážný cíl.

Kritéria středisek splňovalo 6 obcí ležících v okrese Pelhřimov (Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnice) a 3 obce, které jsou okresními městy jiných okresů (Jihlava, Jindřichův Hradec, Tábor).

Při vymezování spádových obvodů mikroregionálních středisek, jsem postupovala úplně stejně, jako při vymezení nadlokálních středisek. Tento souhrnný postup popisuji v kapitole výše.

Ani u parciálního regionu maloobchodu a služeb tomu není jinak a největší spádovou oblastí je opět středisko Pelhřimov, které je hlavním střediskem pro 54 obcí. Částečným střediskem je pro mnohem více obcí, a to v případě oscilujících obcí. Významným střediskem maloobchodu a služeb je také Humpolec. Středisko Pacov je oproti předchozím parciálním regionům v tomto ohledu méně významné. To bude dáno tím, že se jedná o menší město, kde se specializovanější služby přesouvají do větších měst. Obec Počátky je střediskem pouze pro své občany a město Žirovnici neoznačila jako hlavní středisko žádná obec.

U 27 obcí nebylo možné určit převažující spád. Nejvíce obcí osciluje mezi Pacovem a Pelhřimovem (Arneštovice, Cetoraz, Dobrá Voda u Pacova, Křešín, Lesná, Litohošť, Věžná). Mezi Humpolcem a Pelhřimovem jsou to tři obce (Hořice, Senožaty, Velký Rybník). Dvě obce mezi Humpolcem a Jihlavou (Hojanovice, Koberovice), mezi Pelhřimovem a Jihlavou také dvě (Polesí, Vyskytná). Dále tři obce mezi třemi středisky Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec a Pelhřimov (Bohdalín, Lhota-Vlásenice, Rodinov). Pacov-Pelhřimov- Tábor (Bratřice), Kamenice nad Lipou-Pelhřimov (Častrov), Kamenice nad Lipou -Jihlava (Černov), Pelhřimov-Jindřichův Hradec (Kamenice nad Lipou), Humpolec-Pelhřimov-Jihlava

(Kejžlice), Jihlava-Pelhřimov-Tábor (Leskovice), Jihlava-Pacov-Pelhřimov-Tábor (Rovná), Žirovnice-Pelhřimov (Stojčín), Kamenice nad Lipou-Pelhřimov-Počátky-Žirovnice (Těmice) a konečně mezi Pacovem a Táborem osciluje obec Zhořec.

Tabulka 11 Mikroregionální regiony maloobchodu a služeb

Počet Podíl Počet Počet Podíl obyvatel obyvatel v % Středisko spádových obyvatel obyvatel v (bez (bez obcí celkem % střediska) střediska) Humpolec 19 4 490 11,17% 15 367 21,32% Jihlava 2 1 864 4,64% 1 864 2,59% J. Hradec 1 106 0,26% 106 0,15% Kam. n. Lip. 4 5 129 12,76% 5 129 7,12% Pacov 9 1 108 2,76% 5 965 8,28% Pelhřimov 54 15 351 38,18% 31 475 43,68% Počátky 0 2 543 6,32% 2 543 3,53% Tábor 1 221 0,55% 221 0,31% Oscilační 27 9 394 23,36% 9 394 13,04% Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

Nejčastějším cílem okresu se spádovým obvodem 54 obcí a 38,18 % obyvatel zkoumaného okresu žijící mimo středisko a se 43,68% po započtení obyvatel střediska je město Pelhřimov. Významným střediskem z tabulky vyplývá také Humpolec, které je střediskem pro 21,32% obyvatel okresu včetně obyvatel žijících ve středisku. Méně významným střediskem maloobchodu a služeb je středisko Pacov, které bylo v předchozích regionech pro obyvatele okresu významnějším střediskem. V tabulce si můžeme také povšimnout, významného podílu obyvatelstva oscilačních obcí. Většina obcí osciluje mezi Pelhřimovem a nějakým dalším střediskem.

Celkové výsledky mikroregionálního regionu maloobchodu a služeb jsou shrnuty v přehledné mapě níže.

Obrázek 7 Mikroregionální regiony Maloobchodu a služeb

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

4.4 Komplexní obslužný region

Komplexní obslužný region byl vymezen na základě zpracování získaných dat při vymezování předchozích parciálních regionů: zdravotnický region, školský region a region maloobchodu a služeb. Tyto regiony byly vymezeny na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol a dojížďky do maloobchodu a služeb. Nejedná se o komplexní sociogeografický region podle Hampla, neboť jsem se v této práci nezabývala dojížďkou obyvatel za prací. Proto jej nazývám pouze komplexní obslužný region. Také tento poslední region, kterým se zabývám, budu řešit jak na nadlokální, tak na mikroregionální úrovni. Kde si opět stanovým střediska, ke kterým následně přiřadím spádové obce.

Komplexní obslužná střediska byla určována podle již vybraných středisek předchozích parciálních regionů. Střediskem mohla být ta obec, která byla označena jako středisko u dvou ze tří parciálních regionů.

4.4.1 Nadlokální obslužný region

Výše zmiňovanou podmínku splnění nadlokálního střediska splňovalo 10 obcí v okrese Pelhřimov (Černovice, Horní Cerekev, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Košetice, Nová Cerekev, Pacov, Pelhřimov, Počátky Žirovnice) a 2 obce ležící mimo zkoumanou oblast (Jihlava, Jindřichův Hradec).

Následně byly jednotlivé obce podle převažujícího spádu přiřazeny k příslušnému nadlokálnímu středisku. Jestliže obec příslušela, ve všech parciálních regionech ke stejnému středisku byla automaticky k tomuto středisku přiřazena. V jiném případě jsem k výpočtu použila koeficienty významnosti. Vzhledem k tomu, že u školského regionu byla zjišťována dojížďka pouze žáků základních a středních škol, přiřadila jsem tomuto regionu koeficient 1 a zbylým dvěma regionům koeficient 2. Celkový relativní význam prvního nejsilnějšího střediska musí dosáhnout 60% celkového relativního významu prvních dvou středisek. V opačném případě byly tyto obce označeny jako oscilační.

Podle počtu spádových obcí je na prvním místě středisko Pelhřimov. Velice vyrovnaný počet spádových obcí mají střediska Humpolec a Pacov. Kamenice nad Lipou vyšla z šetření jako komplexní nadlokální středisko nejen pro 6 obcí, ale také pro své obyvatele. O jednu obec

62 méně čítá středisko Pacov. Obec Stojčín náleží ke středisku Žirovnice, jež je střediskem také pro obyvatele v něm žijící. Nová Cerekev je střediskem pouze pro své obyvatele.

V okrese se nachází jedna obec, která náleží ke středisku mimo zkoumaný okres. Konkrétně jde o obec Jankov se spádem do Jihlavy.

Také při vymezení tohoto regionu se objevili obce, u nichž nelze zcela jednoznačně určit převažující spád. Celkem 16 obcí jsem označila za oscilační. Všechny obce oscilují mezi Pelhřimovem a dalším střediskem. Šest obcí osciluje mezi Pacovem a Pelhřimovem (Červená Řečice, Dobrá Voda u Pacova, Křešín, Lukavec, Obrataň, Rovná). Zbylé oscilační obce oscilují každý mezi 2 až 3 různými středisky. Těmito obcemi jsou: Čížkov, Dobrá Voda, Chýstovice, Chyšná, Leskovice, Lidmaň, Martinice u Onšova, Onšov, Těmice a Velký Rybník.

Tabulka 12 Nadlokální komplexní regiony

Počet Podíl Počet Počet Podíl obyvatel obyvatel v % Středisko spádových obyvatel obyvatel v (bez (bez obcí celkem % střediska) střediska) Černovice 2 294 1,12% 2 029 2,82% H. Cerekev 2 294 1,12% 2 076 2,88% Humpolec 24 7 092 26,97% 17 969 24,93% Jihlava 1 37 0,14% 37 0,05% Kam. n. Lip. 6 1 095 4,16% 4 893 6,79% N. Cerekev 0 0 0% 1 112 1,54% Pacov 21 3 432 13,05% 8 289 11,50% Pelhřimov 33 7 645 29,08% 23 769 32,98% Počátky 5 1 250 4,75% 3 793 5,26% Žirovnice 1 129 0,49% 3 071 4,26% Oscilační 16 5 026 19,11% 5 026 6,97% Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

V tabulce č. 12 můžeme vidět, že ač má Pelhřimov o 9 spádových obcí více než Humpolec, počet jejich spádových obyvatel je relativně vyrovnaný v případě, že nezapočítáváme počty obyvatel středisek. Třetím nejvýznamnějším komplexním střediskem je město Pacov, jak tomu bylo i u předchozích parciálních regionů. Po započtení obyvatelstva středisek stojí za zmínku také Kamenice nad Lipou s 6,79% a Počátky s 5,26% obyvatel zaujímají čtvrté a páté místo v tabulce.

Obrázek 8 Nadlokální komplexní regiony

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

4.4.2 Mikroregionální komplexní obslužný region

Mikroregionálním střediskem komplexního obslužného regionu se mohla stát ta obec, která byla alespoň dvakrát střediskem u třech zkoumaných parciálních regionů, jak tomu bylo také u nadlokálního komplexního regionu. Z této podmínky vzešlo 9 mikroregionálních středisek, z nichž 3 leží mimo zkoumanou oblast (Jihlava, Jindřichův Hradec, Havlíčkův Brod). V okrese Pelhřimov se nachází těchto šest středisek: Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky a Žirovnice.

K jednotlivým komplexním mikroregionálním střediskům byly přiřazeny obce podle stejné metodiky, kterou uvádím v podkapitole výše 4.4.1. Také v tomto případě jsem obce, které nebylo možné zcela jasně přiřadit k jednomu středisku, označila za oscilační obce.

Největší zázemí tvoří středisko Pelhřimov, kam spadá 49 obcí. Jelikož se zde nachází 25 oscilačních obcí, můžeme konstatovat, že Pelhřimov je mikroregionálním komplexním střediskem pro více jak polovinu obcí ležící ve zkoumaném okrese. Druhým nejvýznamnějším komplexním střediskem je deseti tisícové město Humpolec, které je díky své vybavenosti spádovým střediskem pro 22 obcí. Méně významným střediskem, přesto s významnou pozicí je Pacov. Přestože je Žirovnice střediskem pro jednu obec, sama je oscilační obcí mezi Kamenicí nad Lipou a svou obcí.

Pro dvě obce z okresu (Horní Cerekev, Jankov) je komplexním mikroregionálním střediskem Jihlava, která leží v jiném okrese. Dalším střediskem mimo okres je Jindřichův Hradec, jenž je zázemím pro obec Bořetín.

V okrese se nachází 25 obcí, u kterých nebylo možné určit pouze jedno příslušející středisko, jak jsem již uvedla výše. Všechny obce oscilují mezi Pelhřimovem a dalšími středisky. Mezi Pacovem a Pelhřimovem je to: obec Arneštovice, Čáslavsko, Hojovice, Hořepník, Křešín, Leskovice, Lesná, Mezilesí, Rovná, Věžná, Vyklantice, Vysoká Lhota. Mezi Humpolcem a Pelhřimovem oscilují 3 obce (Hořice, Senožaty, Velký Rybník), dvě obce mezi Kamenicí nad Lipou-J. Hradcem-Pelhřimovem (Lhota-Vlásenice, Rodinov), Častrov osciluje mezi Kamenicí n. L. - Pelhřimovem- Počátkami, Křeč mezi Pelhřimovem a Táborem, Mnich mezi Kamenicí nad Lipou a Pelhřimovem, Polesí mezi Pelhřimovem a Počátkami, Těmice mezi Kamenicí n. L. - Pelhřimovem- Počátkami -Žirovnicí, Vyskytná mezi Jihlavou

65 a Pelhřimovem, Zhořec mezi Pacovem-Pelhřimovem a Táborem a konečně poslední obec Žirovnice osciluje mezi Kamenicí n. L. a svou obcí.

Tabulka 13 Mikroregionální komplexní regiony

Počet Podíl Počet Počet Podíl obyvatel obyvatel v % Středisko spádových obyvatel obyvatel v (bez (bez obcí celkem % střediska) střediska) Humpolec 22 4 492 14,02% 15 369 21,33% Jihlava 2 37 0,12% 1 864 2,59% J. Hradec 1 106 0,33% 106 0,15% Kam. n. Lip. 3 2 105 6,57% 5 903 8,19% Pacov 11 1 817 5,67% 6 674 9,26% Pelhřimov 49 14 418 45,00% 30 542 42,38% Počátky 1 295 0,92% 2 838 3,94% Žirovnice 1 129 0,40% 129 0,18% Oscilační 25 8 639 26,96% 8 639 11,99% Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

V tabulce výše si můžeme opět povšimnout, významnosti střediska Pelhřimov, které je střediskem pro takřka polovinu obyvatel okresu. Přičemž veškeré oscilační obce oscilují mezi Pelhřimovem a dalšími obcemi. Po započtení obyvatel žijících ve vybraných střediscích významnost Pelhřimova nepatrně klesla, avšak výrazně vzrostl podíl obyvatel, pro které je mikroregionálním komplexním střediskem Humpolec. Jak tomu bylo také v předchozích parciálních regionech, i zde je třetím nejvýznamnějším střediskem obec Pacov.

Celkové výsledky mikroregionálního komplexního regionu jsou shrnuty v přehledné mapě níže.

Obrázek 9 Mikroregionální komplexní regiony

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

5. KOMPARACE VÝSLEDKŮ

Závěrečnou - poslední kapitolu bych ráda věnovala srovnání výsledků této diplomové práce s výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo pod vedením J. Maryáše v 80. letech 20. století. K porovnání výsledků mi byla poskytnuta mapa dojížďky za službami (viz příloha č. 3). Jelikož jsem použila ke zpracování dat stejnou metodiku, která byla vymezena J. Maryášem, kterou uvádím v metodice této práce, je možné tyto výsledky společně porovnávat.

Po prozkoumání hranic okresu Pelhřimov z osmdesátých let jsem nezpozorovala žádné změny v porovnání s dnešními hranicemi okresu. Při prvním pohledu na mapu si můžeme všimnout, že veškeré služby v okrese jsou uskutečňovány místními středisky. Konkrétně bylo vymezeno pět středisek: Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Počátky a okresní město Pelhřimov. Jihovýchodní středisko Počátky obsluhují také přilehlé obce ze sousedního okresu Jihlava. Nedaleko vzdálené středisko ležící více na západ, které je, co se velikosti obslužného regionu týká srovnatelné s Počátky, nese název Kamenice nad Lipou. Severozápadně od Kamenice nad Lipou leží středisko Pacov. Mezi Pacovem a Kamenicí nad Lipou leží obec Křeč spadající pod středisko Tábor. V současnosti tato obec spadá na mikroregionální úrovni částečně stále pod Tábor a částečně pod Pelhřimov. Na nadlokální úrovni náleží současně ke středisku Černovice. Dle velikosti obslužného regionu je středisko Humpolec, ležící v severovýchodním cípu okresu, srovnatelné se střediskem Pacov. Humpolec částečně zasahuje také do okresu Havlíčkův Brod. Relativně uprostřed okresu, leží středisko služeb Pelhřimov, které největším obslužným regionem.

V současnosti k pěti zmiňovaným střediskům přibylo ještě středisko Žirovnice, ale také došlo k rozptýlení dojížďky do vzdálenějších větších měst. Konkrétně se jedná o Jihlavu, Jindřichův Hradec a Havlíčkův Brod. Celkově velikost obsluhovaných obcí středisky spíše vzrostla, jelikož se postupně vytrácejí z menších obcí neprosperující služby. Rozptýlenost do vzdálenějších měst je také způsobená rozvojem dopravy a dojížďkou obyvatel za prací do větších měst. Zdali střediska okresu Pelhřimov zasahují v současnosti také do okolních okresů, nemohu vzhledem k nedostatku informací posoudit, poněvadž jsem se ve svém výzkumu omezila pouze na okres Pelhřimov.

Závěr

Tématem této diplomové práce je spádovost za službami ve vybraném regionu. Za zkoumaný region jsme spolu s vedoucím mé práce vybrali okres Pelhřimov, který se dělí na 3 správní obvody obce s rozšířenou působností. Těmito správními obvody jsou: Humpolec, Pacov a Pelhřimov. V okrese se nachází celkem 120 obcí, z nichž 71 náleží do správního obvodu Pelhřimov, 25 obcí spadá pod Humpolec a 24 obcí náleží ke správnímu obvodu Pacov.

Před zahájením diplomové práce jsme s vedoucím stanovili tři cíle, kterých bylo potřeba postupně dosáhnout. Prvním cílem bylo vymezit tři parciální regiony: region zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb spolu s jejich středisky a sféry jejich vlivu na nadlokální a mikroregionální úrovni. Dalším cílem bylo stanovit komplexní region, taktéž jak na nadlokální tak na mikroregionální úrovni. Poslední cíl byl srovnat mnou získané výsledky šetření s šetřením, které proběhlo v 80. letech minulého století.

Práci jsem rozdělila do dvou částí. První část byla zaměřena na vymezení různých teoretických pojmů a metodiky, ze které jsem později vycházela v druhé, prakticky zaměřené části diplomové práce.

K tomu aby mohla být vytvořena praktická část, která je stěžejním bodem této práce, bylo zapotřebí získat potřebná data. Soubor dat byl následně zpracován podle metodiky RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. použité v jeho práci z 80. let 20. století. Získané informace jsem získala elektronickou formou případně telefonicky pomocí dotazníkového šetření. Respondenti byli povětšinou starostové obcí, případně místostarostové mající dostatečný přehled o jednotlivých dojížďkách svého obyvatelstva za určitými službami.

Po získání všech potřebných dat jsem se jako první zabývala zdravotnickým parciálním regionem a to na nadlokální a mikroregionální úrovni. Nejprve bylo potřeba vybrat střediska a následně k jednotlivým střediskům přiřadit spádové obce. Podmínky, které musí splňovat nadlokální středisko splnilo 11 obcí okresu Pelhřimov a 3 obce nacházející se mimo zkoumaný okres. Nevýznamnějším spádovým obvodem, jak z hlediska počtu obcí, tak z hlediska počtu obyvatel je středisko Pelhřimov. O něco méně významné co se počtu obcí týká, je středisko Humpolec. Na mikroregionální úrovni jsem určila 6 středisek zdravotnického regionu ležící v okrese Pelhřimov a opět ty 3 stejná střediska jako na

69 nadlokální úrovni ležící mimo vybraný okres. Také na mikroregionální úrovni je nejsilnějším střediskem Pelhřimov a za ním Humpolec.

Druhým zkoumaným regionem bylo školství, ve kterém jsem zjišťovala dojížďku do základních a středních škol. Na nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka do základních škol, kde jsem stanovila 21 nadlokálních středisek, z nichž 3 se nachází v jiném okrese. Na mikroregionální úrovni bylo stanoveno 5 středisek z okresu Pelhřimov a 3 střediska mimo zkoumaný okres. Dle výsledků dotazníkového šetření se nejsilnějším střediskem stalo v obou případech středisko Pelhřimov.

Posledním parciálním regionem je region maloobchodu a služeb zabývající se dojížďkou za vybranými službami. Podmínku nadlokálního střediska splňovalo 7 obcí z okresu a 5 obcí mimo okres. Na mikroregionální úrovni jsem určila 9 středisek (z toho 3 střediska leží mimo zkoumaný okres). Nebylo pro mě překvapením, že i v rámci toho regionu obsadilo s výrazným rozdílem první příčku, co se počtu obcí týká, město Pelhřimov. Druhým nejsilnějším střediskem maloobchodu a služeb je Humpolec.

Komplexní obslužný region, jenž byl vymezen na základě výsledků třech zkoumaných parciálních regionů. V rámci tohoto regionu se jen potvrdila významnost střediska Pelhřimov. Stejně jako u předchozích regionů, druhým nejsilnějším střediskem se stal Humpolec a za ním hned Pacov.

První a druhý cíl v rámci mé diplomové práce byl tedy splněn.

Poslední kapitola byla věnována třetímu cíli, tedy komparaci výsledků anketárního šetření v okrese Pelhřimov s výsledky z osmdesátých let. Po porovnání mapy, která mi byla poskytnuta se získanými výsledky, jsem došla k názoru, že se mé výsledky relativně shodují s výsledky RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. Neboť k bývalým střediskům přibylo pouze jedno, avšak ne moc významné středisko a velmi zřídka dochází k dojížďce do vzdálenějších větších měst.

Dovolím si tedy konstatovat, že i poslední třetí cíl byl v rámci této diplomové práce pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. úspěšně splněn.

Seznam použitých zdrojů

Knižní publikace:

1. ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 85 s. ISBN 80-7044-112-7.

2. FORET, M. Marketingový průzkum. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 121 s. ISBN 978- 80-251-2183-2

3. HAGUE, P. Průzkum trhu: příprava, výběr metod, provedení, interpretace výsledků. Překlad: V. Jungman, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80-7226-917-8.

4. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60-047-87.

5. HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80-87646-02-X.

6. MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 96 s.

7. MARYÁŠ, J., K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV., 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, ISSN 0375-6122.

8. SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4.

9. TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807-3801-144.

10. VACEK, P.: Spádovost za službami ve vybraném regionu. [Diplomová práce]. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Brno 2010. 75 s.

11. WOKOUN, R. et al. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: A. Čeněk, 2011. 474 s. ISBN 978-80-7380-304-9

12. WOKOUN, R. et al. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vyd. Plzeň: A. Čeněk, 2004. 447. S. ISBN 80-86473-80-5

13. ŽÍTEK, Vladimír a Viktorie KLÍMOVÁ. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 106 s. ISBN 978-802-1047-617.

Internetové zdroje:

[1] ČSÚ: Specifikace regionů [online]. 2017 [cit. 2017-05-05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/specifikace_regionu [2] MMR ČR: Oblast regionální politiky [online]. 2017 [cit. 2017-05-05]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Legislativa-v-priprave/Platne-pravni- predpisy/Oblast-regionalni-politiky [3] Vláda ČR: Makroregion [online]. 2017 [cit. 2017-05-05]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/podunajska- strategie/makroregionalni-strategie/co-jsou-makroregionalni-strategie--87591/ [4] ČSÚ: Okres Pelhřimov [online]. [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/okres_pelhrimov [5] Hospodářská komora ČR: Okres Pelhřimov [online]. [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-pro-podnikani/regionalni-informace/kraje- cr/kraj-vysocina-j/okres-pelhrimov.aspx [6] Státní správa: Okres Pelhřimov [online]. [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ0633

Seznam tabulek Tabulka 1 Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí ...... 24 Tabulka 2 Počet obyvatel a obcí podle velikostní kategorie obce ...... 34 Tabulka 3 Nadlokální zdravotnické regiony ...... 40 Tabulka 4 Mikroregionální zdravotnické regiony ...... 43 Tabulka 5 Nadlokální školské regiony ...... 47 Tabulka 6 Mikroregionální školské regiony ...... 50 Tabulka 7 Vzdálenosti (v km), do kterých se uskutečňuje 90% cest ...... 53 Tabulka 8 Počet hlavních a vedlejších cílů u jednotlivých obslužných procesů ...... 54 Tabulka 9 Koeficienty významnosti pro jednotlivé procesy ...... 54 Tabulka 10 Nadlokální regiony maloobchodu a služeb ...... 57 Tabulka 11 Mikroregionální regiony maloobchodu a služeb ...... 60 Tabulka 12 Nadlokální komplexní regiony ...... 63 Tabulka 13 Mikroregionální komplexní regiony ...... 66

Seznam obrázků Obrázek 1Administrativní rozdělení okresu Pelhřimov ...... 36 Obrázek 2 Nadlokální zdravotnický regiony ...... 41 Obrázek 3 Mikroregionální zdravotnický regiony ...... 44 Obrázek 4 Nadlokální školský regiony ...... 48 Obrázek 5 Mikroregionální školský regiony ...... 51 Obrázek 6 Nadlokální regiony maloobchodu a služeb ...... 58 Obrázek 7 Mikroregionální regiony Maloobchodu a služeb ...... 61 Obrázek 8 Nadlokální komplexní regiony ...... 64 Obrázek 9 Mikroregionální komplexní regiony ...... 67

Seznam příloh Příloha č. 1 - Průvodní dopis Příloha č. 2 - Dotazník Příloha č. 3 – Mapa vymezených středisek služeb z 80. let 20. století Příloha č. 4 – Seznam měst a obcí v okrese Pelhřimov

Příloha č. 1- Průvodní dopis

Vážená paní starostko, vážený pane starosto, jmenuji se Zuzana Bartoňová a jsem studentkou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, oboru Regionální rozvoj a správa. V současnosti sbírám potřebná data ke zpracování své diplomové práce na téma „Spádovost za službami ve vybraném regionu“. Vaše obec je součástí vybraného regionu, okresu Pelhřimov. Ráda bych Vás tímto požádala o vyplnění přiloženého dotazníku, který Vám zabere přibližně 10 minut Vašeho času. Předem děkuji za Vaši spolupráci a za Váš čas věnovaný tomuto dotazníku.

Bc. Zuzana Bartoňová Email: [email protected] [email protected] Tel: 606885092

Příloha č. 2- Dotazník Pokyny k vyplnění: Do prázdných kolonek doplňte název obce, kam lidé směřují za danými službami (potřebami). - Sloupec převážně vyplňte pouze tehdy, jestliže občané Vaší obce uspokojují své potřeby právě v jedné obci, - Sloupce částečně a výjimečně vyplňte, pokud jsou cesty za službami rozdílné, pokud nelze určit jeden převažující směr (do těchto sloupců můžete napsat dvě nebo více obcí)

Dotazník vyplnil: Název obce: ZDRAVOTNICTVÍ Obec, kde je daná služba navštěvována Zdravotnická zařízení Převážně Částečně Výjimečně (pravidelně) (méně často) (zřídka) Praktický lékař

Dětský lékař

Stomatologie

Gynekologie

Specialista

Nemocnice

Pohotovost

ŠKOLSTVÍ Obec, kde je daná služba navštěvována Školská zařízení převážně částečně výjimečně

Mateřská škola

Základní škola

(I. stupeň) Základní škola

(II. stupeň) Střední škola,

gymnázium, učiliště

Vysoká škola

Vyšší odborná škola

MALOOBCHOD A SLUŽBY Obec, kde je daná služba navštěvována Zařízení, služba převážně částečně výjimečně Nákupy běžného denního zboží (potraviny, drogerie) Nákupy běžného

textilu, obuvi Běžné služby (kadeřnictví, čistírna, aj.) Návštěva lékárny Nákup průmyslového zboží (elektro, domácí potřeby) Nákup knih, CD a

DVD

Nákup nábytku Speciální služby (fotograf, oprava

hodin, oprava elektroniky aj.) Nákup speciálního zboží (automobil, šperky) Návštěva divadla

Návštěva kina Návštěva zábavních zařízení (diskotéka, bowling, aj.) Návštěva sportovních zařízení (bazén, fitness) Návštěva pohostinských

zařízení (restaurace, vinárny, kavárny) Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny)

Příloha č. 3 – Mapa vymezených středisek služeb z 80. let 20. Století

Příloha č. 4 – Seznam měst a obcí v okrese Pelhřimov

Arneštovice Kamenice nad Lipou Rodinov

Bácovice Kejžlice Rovná

Bělá Koberovice Rynárec

Bohdalín Kojčice Řečice

Bořetice Komorovice Salačova Lhota

Bořetín Košetice Samšín Božejov Krasíkovice Sedlice Bratřice Křeč Senožaty Budíkov Křelovice Staré Bříště Buřenice Křešín Stojčín

Bystrá Leskovice Střítež

Cetoraz Lesná Střítež pod Křemešníkem Čáslavsko Lhota-Vlasenice Svépravice Častrov Libkova Voda Syrov Čejov Lidmaň Těchobuz

Čelistná Litohošť Těmice

Černov Lukavec Ústrašín Černovice Martinice u Onšova Útěchovice p. Stražištěm Červená Řečice Mezilesí Útěchovice

Čížkov Mezná Útěchovičky Dehtáře Mladé Bříště Včelnička Dobrá Voda Mnich Velká Chyška

Dobrá Voda u Pacova Moraveč Velký Rybník

Dubovice Mysletín Veselá Důl Nová Buková Věžná

Eš Nová Cerekev Vojslavice

Hojanovice Nový Rychnov Vokov

Hojovice Obrataň Vyklantice Horní Cerekev Olešná Vysoká Lhota

Horní Rápotice Ondřejov Vystrkov

Horní Ves Onšov Zachotín Hořepník Pacov Zajíčkov Hořice Pavlov Zhořec Humpolec Pelhřimov Zlátenka Chýstovice Píšť Želiv

Chyšná Počátky Žirov

Jankov Polesí Žirovnice

Ježov Pošná Jiřice Proseč Kaliště Proseč p.Křemešníkem Kámen Putimov