Hodnocení Potenciálu Přírodních Složek Krajiny V ORP Telč

Hodnocení potenciálu přírodních složek krajiny v ORP Telč

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorské práva (ve smyslu zákona č. 121/200 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohou jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 25. 4. 2016

………………………………

Jaroslav Kodys

Poděkování

Děkuji panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. Za cenné rady, konzultace a trpělivost a ochotu, kterou se mnou měl při tvorbě a zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat všem mým respondentům, kteří byli tak hodní udělali si čas na vyplnění dotazníku. Nakonec bych chtěl poděkovat mé rodině a mým přátelům, kteří mě podporovali po celou dobu studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Hodnocení potenciálu přírodních složek krajiny v ORP Telč

Bakalářská práce

Autor: Jaroslav Kodys

Vedoucí práce: RNDr. Jaromír Rux CSc.

Jihlava 2016

Abstrakt KODYS, Jaroslav: Hodnocení potenciálu přírodních složek krajiny v ORP Telč. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016.

Bakalářská práce se zabývá atraktivitou a potencionálem přírodních složek krajiny ORP Telč. Práce je rozdělná na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na geografickou část ORP Telč, klima, ochrana přírody, demografické ukazatele, hospodářství, ubytovací a dopravní infrastrukturu. Praktická část je zaměřena na přírodní podmínky v ORP Telč. Dotazníkové šetření se zaměřuje na vyhodnocení atraktivity krajiny v částech ORP Telč. Vlastní výzkum přináší i potenciál přírodních složek pro ORP Telč vyhodnocený v závěru.

Klíčová slova: atraktivita, geografie, krajina, ORP Telč, potencionál

Abstract

KODYS, Jaroslav: Assessing the Potential of the Natural Elements of the Landscape in the Municipality with Extended Powers Telč. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2016.

Bachelor thesis deals with the attractiveness and potential of the Natural Elements of the Landscape MEP Telč. This work is divided into theoretical and practical part. Teoretical part is focused on geographic part MEP Telč, climate, conservation, demographic indicators, economy, accomodation and transport infrastructure. Practical part is focused on natural conditions in MEP Telč. Questionnaire survey focused on evaluating the attractiveness of the Landscape in parts MEP Telč. Own research brings the potentional of Natural Elements for MEP Telč evaluated at the end.

Key words: attractiveness, geographic, Landscape, MEP Telč, potential

Obsah Seznam obrázků ...... 10 Seznam tabulek ...... 10 Seznam grafů ...... 10 Seznam fotografií ...... 11 Seznam zkratek ...... 13 Úvod ...... 14 TEORETICKÁ ČÁST ...... 15 1 Geografická charakteristika ORP Telč ...... 15 1.1 Vymezení a poloha daného regionu ...... 15 1.2 Georeliéf správního obvodu Telč ...... 16 1.3 Geologická stavba ...... 17 1.3.1 Těžba nerostných surovin...... 18 1.3.2 Mineralogické poměry...... 18 1.4 Geomorfologická stavba ...... 18 1.5 Klimatická charakteristika ...... 20 1.5.1 Srážkové poměry ...... 20 1.5.2 Teplotní poměry ...... 20 1.6 Hydrologická charakteristika ...... 22 1.6.1 Rybníky ...... 23 1.7 Pedogeografické poměry ...... 24 1.7.1 Půdní poměry ...... 24 1.8 Biogeografická charakteristika ...... 25 1.9 Ochrana přírody ...... 27 1.9.1 Národní přírodní rezervace ...... 27 1.9.2 Přírodní rezervace ...... 27 1.9.3 Přírodní památky ...... 29 1.10 Obyvatelstvo ...... 30 1.12 Nezaměstnanost ...... 34 1.13 Doprava ...... 35 1.14 CR a rekreace ...... 35 1.15 Ubytovací infrastruktura ...... 36 1.15.1 Cyklotrasy regionu Telčsko ...... 37 PRAKTICKÁ ČÁST ...... 38

2 Dotazníkové šetření ...... 38 2.1 Pojmy používané v průzkumu ...... 39 2.3 Mapa fotografií ORP Telč ...... 40 2.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření ...... 41 2.4.1 Identifikační otázky...... 42 2.4.2 Vyhodnocení atraktivity podle kritérií ...... 46 Shrnutí ...... 54 Závěr ...... 55 Seznam použitých zdrojů ...... 57 Seznam příloh ...... 61

Seznam obrázků

Obrázek 1: Mapa správního obvodu ORP Telč ...... 15 Obrázek 2: Zima na Telčsku ...... 21 Obrázek 3: Léto na Telčsku ...... 21 Obrázek 4: Rybniční soustava Telč ...... 23 Obrázek 5: Suchopýrek alpský ...... 26 Obrázek 6: Rys ostrovid ...... 26 Obrázek 7: Luh u Telče ...... 30 Obrázek 8: Mapa fotografií ORP Telč (měřítko 1 : 114 300) ...... 40

Seznam tabulek Tabulka 1: Geomorfologické členění zájmové oblasti ORP Telč ...... 19 Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel v rozmezí let 2005 - 2014 (k 31.12.) ...... 30 Tabulka 3: Porovnání demografických údajů v kraji Vysočina a ORP Telč ke dni 31.12.2014 ...... 32 Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti v ORP Telč v období let 2005 – 2014 (ke dni 31.12.) .... 34 Tabulka 5: Pohlaví respondentů ...... 42 Tabulka 6: Věková struktura respondentů ...... 43 Tabulka 7: Vzdělanostní struktura respondentů ...... 44 Tabulka 8: Bydliště respondentů ...... 45 Tabulka 9: Získané body ...... 50

Seznam grafů

Graf 1: Graf vývoje počtu obyvatel v rozmezí let 2005 – 2014 (k 31.12.) ...... 31 Graf 2: Míra nezaměstnanosti v ORP Telč v období let 2005 – 2014 (ke dni 31.12.) ...... 34 Graf 3: Pohlaví respondentů ...... 42 Graf 4: Věková struktura respondentů ...... 43 Graf 5: Vzdělanostní struktura respondentů ...... 44 Graf 6: Bydliště respondentů ...... 45

Graf 7: Atraktivita podle věku ...... 46 Graf 8: Atraktivita dle krajů ...... 47 Graf 9: Atraktivita dle vzdělání ...... 48 Graf 10: Atraktivita podle pohlaví, celková atraktivita ...... 49 Graf 11: Nejatraktivnější místa ...... 51 Graf 12: Nejméně atraktivní místa ...... 52 Graf 13: Důvody návštěv ORP Telč ...... 53

Seznam fotografií

Fotografie 1: Velký pařezitý rybník [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 62 Fotografie 2: Míchova skála [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 62 Fotografie 3: Práskolesy [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 63 Fotografie 4: Mysletice [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 64 Fotografie 5: Mysliboř [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 64 Fotografie 6: Telč [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 65 Fotografie 7: Šiklův mlýn [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 66 Fotografie 8: Řídelov [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 66 Fotografie 9: Doupě [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 67 Fotografie 10: Dolní Vilímeč [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 67 Fotografie 11: Dyjička [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 68 Fotografie 12: Ořechov [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 68 Fotografie 13: Urbanov [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 69 Fotografie 14: Stará Říše [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 69 Fotografie 15: Zvolenovice [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 70 Fotografie 16: cesta Telč - Kostelní Myslová [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 70 Fotografie 17: Radkov [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 71 Fotografie 18: rybník Černíč [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 71 Fotografie 19: Klatovec [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 72 Fotografie 20: Kostelní Myslová [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 72 Fotografie 21: Horní Myslová [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 73 Fotografie 22: Sedlatice [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 74 Fotografie 23: rybník Husinec [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 74

Fotografie 24: Nepomuky [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 75 Fotografie 25: Svojkovice [Zdroj: vlastní fotografie] ...... 76

Seznam zkratek

CR Cestovní ruch

M. N. M. Metrů nad mořem

NPR Národní přírodní rezervace

ORP Obec s rozšířenou působností

PP Přírodní památka

PR Přírodní rezervace

SO Správní obvod

Úvod

Cestovní ruch je rychle rostoucí a rozvíjející odvětví a za posledních několik desítek let se stala i nejdůležitější složkou národních, ale i regionálních ekonomik.

Posuzování cestovního ruchu na územích obcí s rozšířenou působností, je v různých částech republiky rozdílná a to díky jiné intenzitě cestovního ruchu.

Intenzitu cestovního ruchu ovlivňují především atraktivity v daném regionu. Potenciál cestovního ruchu v dané oblasti určuje několik faktoru: přírodní předpoklady a kulturně- historické předpoklady. Zachování přírodních atraktivit je podmíněno žádným nebo minimální koncentrací průmyslových a hospodářských odvětví, dále pak minimální těžba, která pak negativně ovlivňuje životní prostředí a poškozuje krajinu.

Moje téma jsem si zvolil vzhledem k mému blízkému propojení s touto oblastí, kde jsem strávil podstatnou část mého dosavadního života. Zařadil bych tuto oblast do svého Genius loci.

Práce se skládá ze dvou hlavních částí, a to teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám především geografickou charakteristikou území, vymezení a poloha ORP Telč, ochranou přírody. V další teoretické části se zabývám demograficky-sociálními předpoklady, hospodářstvím, materiálně technickou základnou a ubytovacími kapacitami. Praktická část se zaměřuje na dotazníkové šetření, které obsahuje 25 fotografií z celého území ORP Telč. Respondenti hodnotí atraktivitu přírodních složek.

Cílem mé práce je pomocí odpovědí z dotazníku vyhodnotit atraktivitu daného území a poté vyhodnotit potenciál přírodních složek krajiny.

TEORETICKÁ ČÁST

1 Geografická charakteristika ORP Telč

Účel této kapitoly je poměrně rozsáhlá charakteristika ORP Telč. Celý obsah se dělí na několik částí. Nejprve se vymezuje poloha sledovaného správního obvodu, poté se zabývá geologickou, geomorfologickou, klimatickou, hydrologickou, pedogeografickou a biogeografickou charakteristikou, ochrana přírody, demografické podmínky, hospodářství, doprava, cestovní ruch a ubytování.

1.1 Vymezení a poloha daného regionu

Obrázek 1: Mapa správního obvodu ORP Telč

Zdroj: www.czso.cz

Správní obvod se nachází v jihozápadní části Vysočiny. Jižní a západní stranou hraničí s Jihočeským krajem, na severu sousedí s obcemi správních obvodů Jihlava a Pelhřimov a na východě se nachází správní obvody Moravské Budějovice a Třebíč. Správní území zahrnuje celkem 45 obcí, což je přibližně průměr v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel se podílí téměř třemi procenty, na území kraje přibližně čtyřmi procenty. Jediným městem je Telč, ve které žije více než čtyřicet procent obyvatel správního obvodu. Necelou třetinu území pokrývají lesní porosty a tři pětiny tvoří zemědělská půda. Ke dni 31. 12. 2014 má správní obvod celkem rozlohu 291,36 km2. K tomuto datu zde žije 13 153 obyvatel. Ke dni 1. 1. 2015 má Telč 5 482 obyvatel. Hustota osídlení je v daném obvodě 45,13 ob/km2. [1]

V řešeném obvodu funguje svazek 51 obcí pod názvem Mikroregion Telčsko. Spolek vznikl 16. února 2000 a hlavním předmětem činností organizace patří zvyšování kvality sociálního prostředí a zkvalitnění péče o venkovskou krajinu mikroregionu, zlepšení dopravní a technické infrastruktury. Péče a rozvoj cestovního ruchu mikroregionu. Mikroregion realizuje společné meziobecní projekty, které jsou zaměřené na oblast: ekologie, infrastruktury a cestovního ruchu. [2]

1.2 Georeliéf správního obvodu Telč

Celkový vzhled ORP Telč svými rysy zapadá do krajinné struktury západní Moravy. Pokud bychom měli charakterizovat tvarové vlastnosti této krajiny, nejlépe by je vyjadřovaly výrazy plochost a zaoblenost, kterou jen vzácně narušují nejvyšší hřbety v západní části území.

Nejvyšším bodem sledované oblasti je viditelná Javořice 837 m.n.m., nejnižším místem je protékající řeka Moravská Dyje kde opouští Moravu, cca ve 440 m.n.m. Výškový rozdíl – téměř 400 m je pro tuto část Moravy dosti značný, je to ovšem na vzdálenost 30 km.

Na základě nejnovějších geologických poznatků, byla v krajině Telčska potvrzena centrální pozice Dačické sníženiny, zaujímající pás níže položeného území, ke kterému se povrch okolních výše položených náhorních planin, plošin a vrchovin postupně sklání, od východu i západu. Nejvýš položená místa se naopak nacházejí spíše na okrajích vymezeného území.

Toto uspořádání krajiny vázané na prekambrický geologický podklad vzniklo po dlouhém vývoji, ovlivněném vnitřními i vnějšími procesy Země, který se projevil ve vzniku i utváření ostatních přírodních složek krajiny – v koloběhu vody, klimatických poměrech, vývoji půd i živé přírody. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 9)

1.3 Geologická stavba

Geologicky se tato oblast řadí k Českému Moldanubiku, nejrozšířenější horninou zde jsou cordieritické ruly, západní část území jsou překryty biotickými až muskovitickými granity (Mrákotínská žula). Půdní pokryv odpovídá geologickému podkladu. Na kyselých zvětralinách hornin vznikly podzolované a hnědé lesní půdy, převážně hlinito-písčité. V prostoru Lipek se vyskytují oglejené půdy na sprašových hlínách a v trati Na Mokrovcích a na Starém Městě pak oglejné půdy na svahových hlínách. [3]

Převládajícími horninami moldanubika jsou biotické a sillimanit-biotitické pararuly, které vznikly přeměnou jílovitých břidlic. Moldanubický sedimentární komplex obsahoval i horniny odchylného složení. Z poloh pískovců vznikly dnešní kvarcity, z karbonovitých hornin současné krystalické vápence příp. erlány. Bázické lávy čedičového složení byly přeměněny na amfibolity. Souvrství těchto hornin byla intenzivně zvrásněna, metamorfovaná a pak z části denudována. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 11)

Část hornin, které lze nalézt v ORP Telč:

(Nekuda, V a kol., 2005, str. 24), (Chalupová, 2007, str. 7)

1) Křemenné žíly – Hostětice, Vanov 2) Středně až hrubě zrnité dojslídné žuly až monzogranity (číměřský typ) – Lhotka, Řásná 3) Drobnozrnné až středně zrnité dvojslídné monzogranity až žuly (mrákotínský typ) – Mrákotín, Borovná, Mysletice, Řídelov, Třeštice 4) Sillimaniticko - biotické pararuly – Strachoňovice 5) Cordieriticko – biotické parauly až migmatity – Mysliboř, Ořechov, Zvolenovice 6) Kvarcity – Dolní Vilímeč 7) Krystalické vápence – Bohuslavice 8) Pyroxenicé ruly – Zvolenovice, Vystrčenovice 9) Serpentinity – Červený Hrádek 10) Eklogity – Vápovice

11) Leukokrátní ortoruly – Dyjice, Jindřichovice, Radkov, Zdeňkov, Černíč

1.3.1 Těžba nerostných surovin

Na území ORP Telč byly těženy rudy zlata, stříbra a železa. Z nerudních surovin grafit, vápenec, stavební suroviny a cihlářské hlíny. (Chalupová, 2007, str. 7)

1.3.2 Mineralogické poměry

Největší koncentrace minerálu na řešeném území se nachází v lomu u Vanova. Je zde k nalezení apatit, biotit, chalkopyrit, diopsid, fluorit, granát, magnetit, pyrit, pyrhotin, molybdenit, azurit, malachit, autunit. (Chalupová, 2007, str. 7)

1.4 Geomorfologická stavba

Území ORP Telč náleží k rozlehlé geomorfologické podsoustavě Českomoravské vrchoviny, která je součástí Česko-moravské soustavy České vysočiny. Řešené území spadá do celku Křižanovské vrchoviny a Javořické vrchoviny. Ty se potom dále dělí na podcelky Dačická kotlina a Jihlavské vrchy. Jihlavské vrchy se poté dále ještě dělí na další čtyři okrsky a ty jsou Řásenská vrchovina, Mrákotínská vrchovina, Třešťská pahorkatina a Pivničský hřbet. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 37)

Javořická vrchovina – nejvyšší celek Českomoravské vrchoviny. Členitá kerná vrchovina tvořená žulami centrálního moldanubického plutonu. Plocha 637,66 km2, střední výška 603,5 m. Megaantiklinála postižená zlomy a rozdělená do ker, v georeliéfu se výrazně uplatňují tvary ovlivněné vlastnostmi žul – zejména kupovitý povrch tvořený ruwary a četnými balvany a drobnými tvary zvětrávání a odnosu (skalní mísy, žlábkové škrapy, skalní výklenky apod.). Nejvyšší bod Javořice 837 m v Řásenské vrchovině. Významné body Hradisko 759,8 m, Pivničky 759,6 m, Vysoký kámen 738 m. Velké části jsou zalesněny hlavně smrkovými lesy. (Demek, J a kol., 2006, str. 193)

Křižanovská vrchovina – celek ve střední části Českomoravské vrchoviny. Plochá vrchovina tvořená krystalickými břidlicemi a vyvřelinami hlavně moldanubika a zčásti

strážovského krystalinika. Plocha 2 675,43 km2. Střední výška 541,2 m. Plochý povrch s plošinami holoroviny je rozřezaný hlubokými údolími vodních toků. (Demek, J a kol., 2006, str. 256)

Jihlavské vrchy – podcelek v severní části Javořické vrchoviny, členitá vrchovina. Plocha 151,1 km2. Tvoří osu Českomoravské vrchoviny, složená hlavně z dvojslídných žul centrálního moldanubického masivu, místy s lemem cordieritických rul pláště. Představuje soustavu žulových ker, která se dělí na masivní severní část mající podobu kvádru omezeného výraznými zlomovými svahy s nejvyšším bodem Javořice 837 m. Střední část tvoří příčnou Mrákotínskou sníženinu a jižní část (Pivničky). Na vrcholech a hřbetech jsou skalní útvary – skalní hradby, izolované skály, mrazové sruby, balvanová moře apod. významné body Roštejn 726,5 m, Babí hora 708,3 m, Hradisko 759,7 m, Pivničky 759,6 m. Velká část zalesněná smrkovými porosty. (Demek, J a kol., 2006, str. 202)

Dačická kotlina – podcelek Křižanovské vrchoviny. Protáhlá sníženina směru SSV- JJZ v rulách až migmatitech moldanubika a v žulách centrálního moldanubického plutonu. Plocha 194,49 km2, střední výška 527,6 m. Výrazně omezená svahy, zčásti zlomovými a po celé délce protékána Moravskou Dyjí, dno má ráz členité pahorkatiny, na dně jsou zbytky neogenních jezerních usazenin (např. v městě Telč) a fluviální sedimenty teras řeky Dyje, pod obcí Staré Hobzí průlomové údolí Moravské Dyje. Nejvyšší bod Ivanův kopec 644 m. Převládají pole a kulturní louky, roztroušené smrkové, borové a březové lesy, četné rybníky a pobřežními mokřady (Přírodní rezervace Luh u Telče). (Demek, J a kol., 2006, str. 115)

Tabulka 1: Geomorfologické členění zájmové oblasti ORP Telč

Oblast Celek Podcelek Okrsek Javořická Jihlavské vrchy Řásenská vrchovina vrchovina Mrákotínská kotlina Českomoravská Pivničský vrchovina hřbet Třešťská pahorkatina Křižanovská Dačická kotlina vrchovina Zdroj: Prokopová, M, 2013, str. 33

1.5 Klimatická charakteristika

Regionální klasifikace klimatu oblastí dle Quitta se uskutečňuje na základě klimatických charakteristik, vyhodnocených podle dlouhodobých přehledů teplotních údajů, dále srážek a oblačnosti. Podle získaných charakteristik se území ORP Telč řadí do dvou klimatických oblastí – chladné a mírně teplé a do dvou podoblastí. Chladná oblast označená CH7 se nachází v nejvyšších částech Jihlavských vrchů, v okolí Javořice a Hradiska. Pro tuto jednotku je příznačné velmi krátké léto, které je mírně chladné a vlhké a přechodné období dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je v této jednotce dlouhá, mírně vlhká a dlouhým obdobím sněhové pokrývky. Mírně teplé jednotky se v zájmové oblasti nacházejí dvě – MT3 a MT5.

MT3 je mírně teplá oblast charakterizována chladným a vlhkým, krátkým létem. Přechodné období je velmi dlouhé s velmi chladným jarem a mírným podzimem. Zima je poměrně dlouhá, chladná, vlhká a dlouhým trváním sněhové pokrývky.

MT5 je mírně teplá oblast charakterizována velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je velmi dlouhá a chladná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. (Quitt, E, 1971), (Nekuda, V a kol., 2005, str. 49)

1.5.1 Srážkové poměry

Úhrny srážek v území Telčska je pro něj charakteristický středoevropský typ chodu srážek. Maximum srážek dochází v letních měsících a minimální úhrny bývají měřeny v zimním období. ORP Telč má průměrný roční úhrn srážek cca 800 mm. Nejvíc srážek bývá ve vegetačním období mezi 500 – 600 mm. Srážkový úhrn v zimních měsících je přibližně 300 mm. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 50)

1.5.2 Teplotní poměry

Nejteplejším měsícem v roce je červenec s průměrnou teplotou mezi od 15°C do 16°C, zatímco nejchladnější měsíc je považován leden s průměrnou teplotou od -2°C do -6°C.

Počet s letními dny v této oblasti se udává přibližně 20 – 40. Tropických dnů s teplotními maximem 30°C a vyšším je zde za rok okolo pěti až šesti. Mrazových dnů v dlouhodobém průměru, kdy teplota klesne pod 0°C je v průměru za rok mezi 105 – 155 a ledových dnů s teplotou, která nepřesáhne 0°C je cca 40. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 50)

Obrázek 2: Zima na Telčsku

Zdroj: www.telc.eu Obrázek 3: Léto na Telčsku

Zdroj: www.telc.eu

1.6 Hydrologická charakteristika

Pojednání o rozšíření vod a o vodopisu daného území zahrnuje jak zmínku o vodách podzemních tak povrchových – tekoucích. Oba druhy spolu prostřednictvím všeobecné cirkulace vody související. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 50)

Pro území západní Moravy budované krystalickými horninami je charakteristický puklinový oběh podzemních vod. Nejpříznivější podmínky jsou v masivech vyvřelých hornin – žulách a ortorulách, které, na rozdíl od pararul, mají poměrně propustný zvětralinový plášť. Tyto puklinové prameny produkují vodu dobré jakosti, ovšem její vydatnost však nestačí bez příspěvku atmosférických srážek krýt nároky na zásobování obyvatelstva kvalitní vodou. Hlavním zdrojem zásobování vodou však jsou umělé vodní nádrže. V dané oblasti byla vybudována jedna vodní nádrž – Nová Říše na Řečici, tato vodní nádrž má rozlohu 51 ha. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 50-51)

Povrchové vody odtékají do úmoří Černého moře a vody z povodí Dyje a Jihlavy. Nejrozvinutější říční soustavou v daném území má Moravská Dyje, jejímž významnými členy jsou z levostranných přítoků zejména Vápovka s Řečicí a z pravostranných Myslůvka, Vyderský potok. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 51)

Významné vodní toky protékající ORP Telč: (Nekuda, V a kol., 2005, str. 51-52)

1) Moravská Dyje – pramení na svazích Hřebene u Stajiště ve výšce 635 m, již mimo zájmové území, ústí do Rakouské Dyje u města Raabs v Rakousku. Délka ústí je 68,2 km. 2) Telčský potok – pravostranný přítok Moravské Dyje. Pramení ve Studnicích na jižním okraji Třešťské pahorkatiny, v nadmořské výšce 600 m. Protéká rybniční soustavou tvořenou Roštejnským, Štěpnickým, Ulickým a Staroměstským rybníkem. Ústí do Moravské Dyje nad Radkovem v nadmořské výšce 485 m. Délka toku 10,1 km. 3) Myslůvka – pravostranný přítok Moravské Dyje. Pramení v úžlabině mezi Javořicí a Míchovým vrchem ve výšce 690 m. Ústí do Moravské Dyje u Černíče v nadmořské výšce 465 m. Délka toku je 15,4 km. 4) Vápovka – levostranný a celkově největší přítok Moravské Dyje. Pramení severně od Staré Říše, na lesní planině u Nepomuku, ve výšce 670 m. Ústí do Moravské Dyje v Dačicích v 460 m. Délka toku je 28,6 km.

5) Řečice – pravostranný přítok Vápovky. Pramení jihovýchodně od Nevcehle, v nadmořské výšce 648 m. Po 14,4 km toku ústí u Červeného Hrádku do Vápovky ve výšce 503 m. 6) Vyderský potok – pravostranný přítok Moravské Dyje. Pramení na jižním svahu Jihlavských vrchů u Mysletic v nadmořské výšce 570 m. Ústí u Dačic ve výšce 450 m.

1.6.1 Rybníky

Největším rybníkem je Žibřid, vybudovaný na Světelském potoce, přítoku Myslůvky u Mrákotína, s plochou 23 ha. Dalším velkým rybníkem je Smíchov, vzniklý na přítoku Myslůvky u Borovné s 20 ha plochy. Poté následuje Hamerský rybník se 17 ha. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 53)

V blízkosti měst byly vybudovány rybniční soustavy. Město Telč je známé svojí rybniční soustavou nebo-li opevněním. Nad Telčí je Roštejnský rybník s 12 ha a přímo ve městě Staroměstský rybník 15 ha velký a Ostrovský nebo Štěpnický s 10 ha. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 54)

Nejvýznamnější rybník na Třešťském potoce – Velký pařezitý rybník je již považován za vodní nádrž se zemní hrází o objemu 0,28 mil. m3. Významný je taky soutokový rybník na Moravské Dyji a Myslůvky zvaný Černičský rybník, který má rozlohu 10 ha. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 54)

Obrázek 4: Rybniční soustava Telč

Zdroj: www.dedictvivysociny.cz

1.7 Pedogeografické poměry

Zemský povrch složený z různých druhů vyvřelých, usazených a přeměněných hornin, podléhá vlivem působení podnebí, hlavně teploty a vlhkosti, zvětrávání. Aby však ze zvětraliny vznikla půda je nutná spoluúčast půdotvorných činitelů, nižších i vyšších organismů – rostlin i živočichů, kteří během půdotvorného procesu přetvářejí horninový substrát na půdu. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 46)

1.7.1 Půdní poměry

Pahorkatinné až vrchovinné prostředí ORP Telč má vhodné podmínky zejména pro vznik hnědých půd (kambizemí), které se místně, spíše ale v nižších polohách střídají s půdami illimerizovanými (luvizeměmi) a s růstem nadmořské výšky a množství vlhkosti naopak přecházejí v rezivé půdy (kryptozoly) s podzoly.

Hnědé půdy (kambizemě) – jsou v daném území převažujícím půdním druhem, se vytvářejí na substrátu téměř ze všech hornin skalního podkladu, tedy i na žulách a rulách. Hlavní podmínkou je přiměřená členitost reliéfu pahorkatin a vrchovin v rozmezí nadmořských výšek 450 – 800 m n. m., kde převažuje humidní, mírně teplé podnebí, s ročním úhrnem srážek 500 – 900 mm a s průměrnou roční teplotou 4 – 9°C. Tyto podmínky oblast ORP Telč poskytuje. Tyto hnědé půdy jsou vhodné pro pěstování brambor.

Hnědé půdy kyselé (kamibzem mesobazická) – zaujímají největší rozlohu ve středních polohách na žulách i rulách. Nacházejí se na velkých rozlohách plošin a plochých hřbetů Dačické sníženiny v okolí Telče a Staré Říše, kde sahají až do výšek kolem 700 m n. m. (Veselský vrch 712 m). Z Dačické sníženiny i z Mrákotínské kotliny vystupují vysoko do svahů Jihlavských vrchů, kde je najdeme jak na svazích Javořicka tak i Hradiska.

Hnědé půdy silně kyselé (kambizně dysterické) – mají menší rozlohu, které se vyvinuly skutečně jen v nejvyšších částech zájmového území a na nejvýše položených rozvodích, v nadmořské výšce nad 600 m. Vyskytují se proto na nejvyšších plošinách a hřbetech Brtnické vrchoviny v pruhu od Nevcehle k Nepomuku. Nejvíce rozšířené jsou v Jihlavských vrších, kde pokrývají nejvyšší výškové patro hřbetů, včetně samotné Javořice.

Illimerizované půdy (luvizemě) – nachází se v jižních, níže položených, plošších částech Brtnické vrchoviny, do cca 500 m n. m. Je pro ně typický, pod vrstvou humusu se nacházející vybělený horizont, vzniklý vyluhováním oxidu železa a jemných koloidních částic. Příhodným substrátem pro jejich vznik jsou sprašové hlíny, rozšířené zejména na údolních svazích obrácených k východu nebo jihovýchodu v Dačické sníženině, např. v jižním okolí Telče.

Rezivá půda (krypropodzol) – nachází se na jižním svahu Javořice, nad pastvinami nad obcí Světlá. Tato půda vzniká nejčastěji na kyselém substrátu pod kyselými horskými bučinami, místy i pod smrčinami v chladném a vlhkém klimatu. K zemědělství se tato půda ovšem příliš nehodí, jsou spíš vhodné na pastvu.

Organozemě – je to půda s horizontem slabě rozložených rostlinných zbytků – rašelinou. U živých rašelinišť povrch stále přirůstá, v hloubce dochází k rašelinění. Kromě Široké bařiny v masivu Javořice se rašeliny vyskytují i na jiných místech. Je to zejména v okolí Velkého pařezitého rybníka, v kotlině sevřené mezi rozsochami Míchova vrchu u Řásné, dále se nachází u vesnice Doupě, známá jako přírodní rezervace Bažantka a také v Rašelinném jezírku u Panenské Rozsíčky. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 46-49)

1.8 Biogeografická charakteristika

Současný stav květeny na území ORP Telč je výsledkem jejího dlouhodobého vývoje. Formovaná byla především přírodními podmínkami v průběhu poslední doby poledové. Geologický podklad i jeho fyzikální vlastnosti, chemické složení hornin, klima a geografická poloha měly zřejmě rozhodující vliv na zformování původní lesní květeny s nepříliš vysokou druhovou rozmanitostí a s častějším výskytem acidofytů, tj. druhů rostoucích na kyselé půdě.

Dle fytogeografického členění se území řadí do obvodu středoevropských listnatých lesů. Území ORP Telč je známé vyšším zastoupením pozemků lesa oproti zemědělské půdě. Lesní vegetace je dnes tvořená převážně smrkovými monokulturami. Jsou zde ohrožené druhy rostlin, jako je bledule jarní, dřípatka horská a pérovník pštrosí. Významnou skupinou jsou také druhy rašelinových biotopů. Ze zástupců těchto druhů je možné uvést například rojovník bahenní, suchopýrek alpský, atd. Za významné zastoupení můžeme považovat i leknín bělostný, ďáblík bahenní nebo také pérovník pštrosí. 25

V okolí ORP Telč také žije velké množství různých druhů živočichů: žížaly, pavouci, stonožky, vážky, ryby, plazi, ptáci, savci a mnoho dalších. Nejzajímavější zvíře, které se vyskytuje v ORP Telč je rys ostrovid. Podle záznamů se pravidelně objevuje od druhé poloviny 80. let 20 století a navštěvuje Javořickou vrchovinu. Dále se tu tak objevují klasické lesní zvířata jako je liška obecná, rejsek, jelen evropský, rosnička mořská, orel mořský, srnec obecný, atd. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 55-85)

Obrázek 5: Suchopýrek alpský

Zdroj: www.botany.cz Obrázek 6: Rys ostrovid

Zdroj: www.itras.cz

1.9 Ochrana přírody

Území ORP Telč vyniká vysokou dochovanou hodnotou krajinného rázu. Má zdravé životní prostředí s minimálním imisním zatížením. Z hlediska charakteru přírodních hodnot lze území rozdělit na dvě části, Javořickou vrchovinu (ta je přírodně nejcennější částí území a vyniká významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami) a Dačickou kotlinu (ta je tvořena převážně plošší polní krajinou s menším počtem lesních porostů).

Na území ORP Telč se nachází dvanáct maloplošných zvláště chráněných území. V kategoriích přírodní památka, přírodní rezervace a národní přírodní rezervace, v nichž se můžeme setkat se vzácnými druhy rostlin především skalních a rašeliništních stanovišť, ojedinělými druhy živočichů a zajímavými geologickými útvary. (Nekuda, V a kol., 2005, str. 98)

1.9.1 Národní přírodní rezervace

NPR Zhejral (1982), 26,99 ha – rybník Zhejral, rašeliniště a rašelinné louky na jeho severním a západním břehu 1km východně od obce Klatovec. Předmětem ochrany je rozsáhlý soubor zachovalých společenstev vrchovinného oligotrofního rybníka, rákosin, rašelinišť, rašelinných luk, smilkových pastvin a iniciálních olšin v Jihlavských vrších. Spolu s navazujícím okolím představuje rybník krajinný segment s vysokou ekologickou a estetickou hodnotou. Vegetace je relativně pestrá s výskytem vzácné květeny a zvířeny. V posledních letech zde proběhl intenzivní entomologický výzkum, jehož výsledkem jsou údaje o výskytu pěti set druhů motýlů. Území se z velké části nachází v 2. pásmu hygienické ochrany vodního zdroje, kterým je rybník Karhov.[4]

1.9.2 Přírodní rezervace

PR Roštýnská obora (1977), 31,88 ha – rozsáhlý komplex bučin v okolí hradu Roštejn a západně od něj, asi 2 km severně od obce Doupě v Jihlavských vrších. Předmětem ochrany je jeden z nejrozsáhlejších komplexů přírodě blízkých lesních společenstev bukových bučin v Jihlavských vrších, pozůstatek bývalé Roštýnské obory v okolí hradu Roštejn.[5]

PR Rašeliniště Bažantka (1982), 4,24 ha – fragment přechodového rašeliniště na dně a na pravém svahu údolí Třešťského potoka asi 700 m západně od obce Doupě. Rašeliniště a v nivě a na svahu údolí Třešťského potoka představuje typ přechodového a údolního rašeliniště, jehož současná vegetace je významně ovlivněna činností člověka c průběhu pozdní středověké kolonizace a v navazujících období, jakož i odvodněním okolních pozemků v nedávné minulosti.[6]

PR Velký Pařezitý rybník (1984), 23,51 ha – nachází se 1,5 km severozápadně od obce Řásná. Předmětem ochrany je poměrně rozsáhlý komplex oligotrofního rybníka, mokřadních olšin a rašelinných březin v Jihlavských vrších zvaným „Vejtopa“ na JZ břehu, dále s podmáčenou smrčinou a rašelinnou březinou s olší a společenstvem bahenních rostlin pod hrází. Rybník byl založen Zachariášem z Hradce v roce 1565.[7]

PR Mrhatina (1964), 14,50 ha – smíšený lesní porost na jihozápadním svahu bezejmenné kóty, 1 km od rybníka Horní Mrzatec, přibližně 1,5 km jihozápadně od obce Řásná. Přirozený bukový porost s příměsí smrku a vtroušenou jedlí představuje typickou ukázku přirozených lesních společenstev na chudém kyselém žulovém podloží v Jihlavských vrších.[8]

PR Štamberk a kamenné moře (1982), 14,10 ha – bučiny na skalách v okolí zříceniny hradu Štamberk, kamenná moře a balvanové proudy na zarůstajících pastvinách severozápadně od obce Lhotka v Jihlavských vrších. V okolí zříceniny středověkého hradu jsou vyvinuty četné projevy mrazového zvětrávání žuly včetně kamenných moří a rozsáhlého balvanového proudu, jenž zasahuje až na okraj obce Lhotka. Nepřístupný terén umožnil zachování zbytků přírodě blízkých lesních společenstev bukových bučin a suťových lesů.[9]

PR Luh u Telče (1984), 14,36 ha – izolovaný lesní porost v polích přibližně 1,5 km severozápadně od zámku v Telči. Bývalá bažantnice je jedinečnou ukázkou listnatého lesa vyšších poloh, tzv. podhorského luhu. Tyto lesní porosty v nezaplavovaných polohách mělkých úvalů, obvykle na těžších hlubokých půdách, byly v minulosti téměř zcela přeměněny na ornou půdu.[10]

PR Jechovec (1982), 3,08 ha – prameništní olšiny na polorovině Markvartické pahorkatiny asi 1 km jihovýchodně od obce Olšany. Zamokřená prameništní olšina s bohatým výskytem chráněné bledule jarní, lokalita významná i výskytem obojživelníků.[11]

1.9.3 Přírodní památky

PP Lukšovská (1984), 21,78 ha – podmáčené smrčiny a přípotoční olšiny v plochém údolí bezejmenného potoka 500 m západně od kóty Farský kopec (669 m n. m.), asi 1,5 km severně od obce Řídelov. Předmětem ochrany jsou lesní společenstva podmáčených smrčin a přípotočních olšin.[12]

PP Míchova skála (1984), 0,20 ha – osamocený skalní útvar v lese na jižním svahu kóty 773 m n. m. západně od Velkého Pařezitého rybníka, asi 2 km severozápadně od obce Řásná. Míchova skála je jedním z nejlépe zachovalých projevů tropického zvětrávání v třetihorách následujícího obnažení a intenzivního mrazového zvětrávání granitu v periglaciálních podmínkách pleistocénu ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů.[13]

PP Horní Nekolov (1984), 18,60 ha – bukový porost na jihovýchodním svahu kóty Široký kámen (772,5 m n. m.), asi 3 km severovýchodně od obce Mrákotína. Předmětem ochrany jsou přirozená společenstva smrkových bučin a chudým bylinným patrem v nejvyšších polohách Jihlavských vrchů.[14]

PP Rašelinné jezírko Rosička (1984), 0,09 ha – malý lesní rybníček na pravé straně silničky Panenská Rozsíčka – Sedlejov, asi 2 km severovýchodně od obce Sedlejov. Malý oligotrofní lesní rybníček je jednou z posledních lokalit ohroženého leknínu bělostného (Nymphaea candida) v okrese Jihlava. Čistá klidná voda představuje optimální prostředí pro rozmnožování řady druhů obojživelníků.[15]

PP Černíčský rybník (1953), 23,66 ha – rozsáhlý Černíčský rybník (dnešní vodní plocha 10 ha) v údolí na soutoku Moravské Dyje a Myslůvky, severozápadně od obce Černíč. Mělký průtočný rybník s rozsáhlými litorálními porosty je důležitou lokalitou vodního ptactva v otevřené agrární krajině.[16]

Obrázek 7: Luh u Telče

Zdroj: www.dedictvivysociny.cz

1.10 Obyvatelstvo

Celkový počet obyvatel ORP Telč je ke dni 1.1.2015 13 153. Co se týče průměru na obec tak je to cca 220 obyvatel. Hustota obyvatel je přibližně 45,1 km2. Rozdíl obyvatel od roku za 2005 až 2014 je 370 obyvatel. Ukazuje se dlouhodobě klesající trend v počtu obyvatel. Je to dáno tím, že ve správním obvodu Telč je vyšší nezaměstnanost a lidi se stěhují za prací do jiných lokalit.

Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel v rozmezí let 2005 - 2014 (k 31.12.)

SO ORP Telč

Ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet obyvatel 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 (k 31. 12.) 523 469 455 487 490 492 257 259 156 153 Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Graf 1: Graf vývoje počtu obyvatel v rozmezí let 2005 – 2014 (k 31.12.)

Počet obyvatel v ORP Telč 13 600

13 500

13 400

13 300

13 200 počet obyvatel 13 100

13 000

12 900 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok

Počet obyvatel (k 31. 12.)

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Tabulka 3: Porovnání demografických údajů v kraji Vysočina a ORP Telč ke dni 31. 12. 2014

Údaje ke dni 31. 12. 2014 Kraj Vysočina ORP Telč Počet obyvatel celkem 509 895 13 153 v tom muži 253 176 6 577 ženy 256 719 6 576 v tom ve věku 0 - 14 let 76 104 1 852 15 - 64 let 340 867 8 776 65 a více let 92 924 2 525 Průměrný věk obyvatel 41,9 42,2 muži 40,4 ženy 43,3 Sňatky 2 188 49 Rozvody 1 107 29 Živě narození 5 334 133 Zemřelí 4 880 136 Přirozený přírůstek 454 -3 Potraty 1 421 25 Přistěhovalí 3 197 185 Vystěhovalí 3 965 185 Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Obyvatelstvo v ORP Telč tvoří 2,5% z celkového počtu obyvatel v kraji Vysočina. Převládá zde mužská populace ale jen o jednoho jedince. Z věkového hlediska zde převládá produktivní populace. Ovšem z dlouhodobého hlediska se zvyšuje počet obyvatel v důchodovém věku. Průměrný věk obyvatelstva je o 0,4% vyšší než v celém kraji Vysočina. V roce 2014 zde proběhlo 49 sňatků což je také klesající trend oproti minulým rokům. Za rok 2014 je také v ORP Telč záporný přirozený přírůstek -3, je zde tudíž více zemřelých než narozených obyvatel. Není to ovšem tak velký záporný přírůstek jako v roce 2010 kdy to bylo -16.

Největším a také zároveň jediným městem na vymezeném území je Telč má cca 5600 obyvatel. Poté tu jsou obce, které mají status městys Mrákotín, Stará Říše a Nová Říše. Ostatní obce jsou malé obce, kde počet jejich obyvatel nepřekračuje více jak 500 obyvatel a drtivá většina z nich dokonce nepřekračuje ani 200 obyvatel. Území ORP Telč je čistě venkovským charakterem. Jak již bylo řečeno výše, převažuje zde úbytek obyvatel na celém území.[1]

1.11 Hospodářství

Z rozlohy a situování území je patrné, že primární sektor je na území obce zastoupen v omezené míře, historicky byl převážně zastoupen zemědělstvím a lesnictvím, v současné době je převažuje i orientace na obchod a služby, průmysl, stavebnictví a i nadále je zde výrazně zastoupeno zemědělství a lesnictví. Podmínky se liší lokálně podle obcí. Primární sektor hraje významnou roli především v populačně menších obcích regionu. V regionu existují tradiční průmyslová centra, ve kterých působí významní zaměstnavatelé. Sektor služeb má významnější postavení v populačně větších obcích, jako např. v Telči, Mrákotíně, Nově Říši, aj.

Významné postavení hospodářských subjektů v ORP Telč má zemědělství (cca 13% představují samostatní rolníci). Mezi největší společnosti patří Zemědělské družstvo Telč a Zemědělské družstvo Sedlejov. V dnešní době se na polích pěstují především obiloviny a řepka olejná, dále potom brambory a trávy na seno. Co se týká chovu, největší význam se přikládá chovu dobytka.

Cestovní ruch se v řešeném území orientuje především na cykloturistiku, pobytovou turistiku i zimní sporty a tvoří nedílnou složku orientace využitelnosti území. V regionu existují oblasti s nadregionálním významem cestovního ruchu (Telč).

Většina obyvatel v produktivním věku musí za prací dojíždět mimo své bydliště. Na území ORP Telč má většina podniků (cca 90%) méně jak 20 zaměstnanců. Pouze čtyři podniky zaměstnávají více jak 100 lidí, k těmto podnikům patří Masozávod Krahulčí a Telčská strojírenská. Většina pracovních míst je v potravinářském průmyslu.

Nejvíce ekonomických subjektů téměř 55% má město Telč a to především v sektoru služeb. Polovina hospodářských subjektů působících v Telči se zaměřuje na odvětví obchodu, ubytování, pohostinství a oprav, dále pak služby pro podniky. [17]

1.12 Nezaměstnanost

Co do výše nezaměstnanosti patří ORP Telč v krajském měřítku dlouhodobě k nejvíce postiženým oblastem. Nezaměstnanost v Kraji Vysočina je k 31.12.2014 5,4%. Pro Telčsko je velice charakteristická výrazná sezónnost v nabídce pracovních příležitostí. Podniky jak ve zpracovatelském tak i ve službách nechávají lidi přes zimu na úřadu práce, aby je zase v jarní a letní sezóně mohli přijmout zpátky.[1]

Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti v ORP Telč v období let 2005 – 2014 (ke dni 31.12.) SO ORP Telč UKAZATEL 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Podíl nezaměstnaných osob (%) 8,09 6,69 5,62 5,76 9,93 10,16 8,22 8,35 8,91 9,43 Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Graf 2: Míra nezaměstnanosti v ORP Telč v období let 2005 – 2014 (ke dni 31.12.)

12,00

10,00

8,00

6,00

4,00

2,00

0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 SO ORP Telč

Podíl nezaměstnaných osob (%)

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

1.13 Doprava

ORP Telč je napojena na místně dostupnou technickou infrastrukturu. Územím prochází silnice I. II. a III. třídy. Mezi nejvýznamnější silniční komunikace patří I/23, která prochází východní částí na trase Studená – Mrákotín – Telč – Stará Říše. Velmi frekventovanou komunikací je také silnice II/406 spojující města Dačice - Telč – Třešť – Jihlava. Silnice I/23 ovšem vykazuje poměrně velký počet technických závad.

Veřejná doprava je zajištěna autobusovou linkou. Hlavní uzel autobusové dopravy je samozřejmě v Telči, odtud vyjíždějí autobusy směrem do Dačic, Nové Říše, Staré Říše, poté na Třebíč a na Brno, Třeště, Řásné, Mrákotína a Jihlavy.

Řešeným územím je vedena jednokolejová železniční trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice a zpět, využívaná pro osobní a nákladní dopravu. Trať má regionální význam. Trasa železnice je v území stabilizovaná.

Silnou stránkou ORP Telč jsou veřejné kanalizace a vodovody, kanalizace jsou zakončeny ČOV u města Telč a městyse Mrákotín. Dále je na území vysoký standard zásobování pitnou vodou v rámci veřejných vodovodů.

Slabou stránkou územím je získávání energií bez využití alternativních zdrojů – tepelná čerpadla, solární energie, biomasa. [17]

1.14 CR a rekreace

ORP Telč dobré podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Hlavním historickým magnetem a klíčovou atraktivitou turistického regionu je město Telč, resp. Historické jádro města zapsané v seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nachází se zde Kostel sv. Jakuba, Mariánský sloup, Kašna sv. Markéty, Kašna se sochou Siléna, Státní zámek Telč. Mimo město Telč můžeme navštívit Hrad Roštejn, Premonstrátský klášter v Nové Říši, Štamberk, atd.

Celá oblast je také ideální na pěší turistiku s velkým množstvím přírodních atraktivit. Javořice, Míchova skála, Velký pařezitý rybník, Práskoleská lípa, Alej Lipky, Pramen moravské Dyje, Chráněná území Jechovec a Kopaniny, Obora, Kamenné moře. [18]

1.15 Ubytovací infrastruktura

Region Telčsko nabízí poměrně rozsáhlé ubytovací kapacity v kategoriích od turistické ubytovny až po hotely ***.

V Telči a okolí je cca 1400 nepočítaje v to přistýlky, stanová místa a karavanová stání. Ubytování v soukromí (penziony a zimmer frei) cca 500 lůžek, turistické ubytovna, hostel, chatky + stanová místa v kempech cca 450 lůžek + cca 300 stanových míst a karavanových stání, hotely cca 350 lůžek.

Je nutné upozornit, že podobně jako v jiných lokalitách České republiky ani na Telčsku neodpovídají registrované názvy podnikatelských subjektů oficiální klasifikaci ubytovacích zařízení, tzn., že penzion, který by měl mít minimálně 5 pokojů pro hosty, je ve skutečnosti ubytování v soukromí: Obchodní název penzion je z hlediska výběru návštěvníků atraktivnější. Výběr několika známých ubytovacích zařízení:

Hotel Antoň *** 60 lůžek

Hotel Celerin *** 24 lůžek

Hotel Černý Orel *** 59 lůžek

Hotel na Hrázi *** 38 lůžek

Hotel Pangea *** 20 lůžek

Hotel Pod Kaštany ** 85 lůžek

Hotel Telč *** 20 lůžek atd.

V okolí Telče se nachází ještě dalších 1100 lůžek (z toho cca 300 stanových míst). Většina z cca 1400 lůžek ubytovací kapacity je v provozu celoročně, některá zařízení však provoz na zimní sezónu omezují a celková kapacita se tak snižuje na cca 1100 lůžek.

Z hlediska cenové relace ubytování lze říct, že v rámci regionu lze nalézt ubytování od 150 Kč za osobu a noc až po 1200 Kč. Přestože do určité míry platí, že s cenou roste kvalita, ne u všech tomu tak je doopravdy a některá ubytování v soukromí převyšují kvalitativně ubytování v tříhvězdičkovém hotelu při sotva polovičních cenách.

Z pohledu vytíženosti lze konstatovat, že průměrná vytíženost lůžkové kapacity je cca 37,25 % (zima cca 11%, jaro cca 26%, léto cca 82%, podzim cca 30%). Trend vytíženosti lůžkových v penzionech a ubytování v soukromí je mírný růst, zatímco v hotelích dochází buďto ke stagnaci nebo k mírnému poklesu. Z globálního pohledu tedy v regionu Telčsko stagnuje nebo velmi pravděpodobně mírně narůstá počet návštěvníků. To ostatně dokládá i pozorovaný nárůst počtu poskytovatelů ubytování. [18]

1.15.1 Cyklotrasy regionu Telčsko

Region Telčsko má velmi příznivé podmínky pro rozvoj cykloturistiky, což je dáno poměrně hustou sítí komunikací nižších tříd s minimálním provozem, tak i příznivým výškovým profilem. Mezi nejdůležitější cyklotrasy patří tyto:

1) Cyklotrasa č. 5091 – Třešť – Telč 2) Cyklotrasa č. 5123 – Telč – Urbanov – Třeštice – Doupě – Vanůvek – Telč 3) Cyklotrasa č. 5126 – Telč – Řásná – Horní Dubenky 4) Cyklotrasa č. 1113 – Telč – Mrákotín – Studená – Olšany 5) Dálková cyklotrasa Greenways – Praha – Vídeň

V regionu Telčsko je také spoustu tras pro pěší turistiku jako např.: Březinova cesta – Nová Říše – Telč – Řásná Javořice – Počátky, hippostezky – jezdecká trasa Lichtenberg – Telč, trasy pro běžecké lyžování – v oblasti Javořice existuje několik běžeckých okruhů, které jsou strojově upravovány, atd. [18]

PRAKTICKÁ ČÁST

2 Dotazníkové šetření

Praktická část bakalářské práce se skládá z dotazníkového šetření, které obsahuje 25 vlastních fotografií celého území ORP Telč.

Cílovou skupinou pro průzkumu byly především dospělý lidé jakéhokoli věku.

Po zvážení cíle, kladných i záporných stránek možných technik, byla jako technika terénního sběru informací v tomto průzkumu zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník v průzkumu použitý obsahoval identifikační otázky a s hodnocením atraktivity oblasti podle fotografií. Další doplňující otázkou bylo proč, nebo z jakého důvodu se daná oblast líbila nebo nelíbila. Výhodou také byla naprostá anonymita šetření, což dává možnost získat názory širšího spektra lidí, než kteří docházejí na veřejná setkání.

Respondenti odpovídali na dotazník buď osobně v rámci terénního výzkumu po náměstí v Telči, Třešti, Jihlavy, apod. Také odpovídali pomocí sociálních sítí a na webových stránkách k tvorbě dotazníku. Několik dotazníku jsem dal na Informační centrum v Třešti.

Na vyplnění a zaslání elektronického dotazníku bylo k dispozici cca 30 dní.

Počet shromážděných dotazníků je příjemným překvapením, vzhledem k poměrně velkému rozsahu dotazníku si myslím, že je dostačující pro statistické vyhodnocení – celkový počet respondentů je 268.

Z hlediska technického obsahoval dotazník 4 identifikační otázky a 25 fotografií, kde respondenti hodnotili buď kladné stanovisko, nebo záporné stanovisko.

Sebrané vyplněné dotazníky byly zpracovány do tabulek v programu MS Excel, vypracovány grafy a sumarizováno.

2.1 Pojmy používané v průzkumu

Respondent – osoba vyplňující dotazník

V tabulkách používám výrazy ABSOLUTNÍ pro označení konkrétního počtu. Označení RELATIVNÍ v % je používáno pro přepočet na procenta.

2.2 Seznam fotografií

1) Velký pařezitý rybník 2) Míchova skála 3) Práskolesy 4) Mysletice 5) Mysliboř 6) Telč 7) Šiklův mlýn 8) Řídelov 9) Doupě 10) Dolní Vilímeč 11) Dyjička 12) Ořechov 13) Urbanov 14) Stará Říše 15) Zvolenovice 16) Cesta Telč – Kostelní Myslová 17) Radkov 18) rybník Černič 19) Klatovec 20) Kostelní Myslová 21) Horní Myslová 22) Sedlatice 23) rybník Husinec 24) Nepomuky 25) Svojkovice

2.3 Mapa fotografií ORP Telč

Obrázek 8: Mapa fotografií ORP Telč (měřítko 1 : 114 300)

Zdroj: vlastní zpracování, 2016 z http://hsmap.cz

2.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření začíná identifikačními otázkami. V nichž je zjišťován pohlaví, věk, v kterém kraji bydlí a nejvyšší dosažené vzdělání.

Klíčová otázka v dotazníku, pro všechny fotografie, byla: „Měl/a byste zájem v této krajině trávit dovolenou?“

Odpovědi jsou rozděleny do bodové škály a to následujícím způsobem: odpověď „ne – tato krajina se mi nelíbí“ = 0 bodů, odpověď „spíše ne – převažují negativní pocity“ = 2 body, odpověď „nevím – nedokážu se rozhodnout“ = 3 body, odpověď „spíše ano – převažují pozitivní pocity“ = 4 body a odpověď „ano – tato krajina se mi líbí“ = 6 bodů. Každou odpověď respondenta jsem zaznamenal do tabulky, získal určitý počet bodů a z těchto bodů jsem vyhodnotil na kolik procent je pro respondenta krajina atraktivní.

Byla zjišťována atraktivita ORP Telč podle věkových skupin, dosaženého vzdělání, pohlaví a podle krajů, v nichž respondenti bydlí. Poté byla vyhodnocena, která fotka dostala nejvíc bodů a která dostala nejméně bodů. Nakonec byla vyhodnocena celková atraktivita ORP Telč a na tím navazující potenciál, pro ORP Telč

2.4.1 Identifikační otázky

Otázka č. 1

Třídící znak: Pohlaví respondentů

Tabulka 5: Pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů

Četnosti

Absolutní Relativní v %

Muž 124 46

Žena 144 54

celkem 268 100 Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Graf 3: Pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů

46 % 54 %

Muž Žena

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Dotazník vyplnilo 54 % žen a 46 % mužů, což je poměrně vyrovnaný výsledek a taky to ukazuje, že ženy jsou ochotnější udělat si čas a vyplnit dotazník.

Otázka č. 2

Třídící znak: Věková struktura respondentů

Tabulka 6: Věková struktura respondentů Věková struktura respondentů Četnosti Absolutní Relativní v % 18 - 20 let 16 6 21 - 30 let 50 19 31 - 40 let 64 24 41 - 50 let 48 18 51 - 60 let 54 20 61 - 65 let 30 11 Neuvedeno 6 2 Celkem 268 100 Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Graf 4: Věková struktura respondentů

Věková struktura respondentů

11 % 6 % 19 % 20 % 18 - 20 let 21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let 24 % 61 - 65 let 18 %

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Největší zastoupení respondentů je ve věku 31 – 40 let, 24 %. Nejmenší zastoupení respondentů je ve věkové škále 18 – 20 let, 6 %. Šest respondentů v dotazníku na tuto otázku neodpovědělo, tudíž nemohli být zahrnuty do hodnocení atraktivity ORP Telč.

Otázka č. 3

Třídící znak: Vzdělanostní struktura respondentů

Tabulka 7: Vzdělanostní struktura respondentů Vzdělanostní struktura respondentů Četnosti

Absolutní Relativní v %

základní 10 4

SŠ 192 72

VŠ 64 24

Neuvedeno 2 1

celkem 268 100

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Graf 5: Vzdělanostní struktura respondentů

Vzdělanostní struktura respondentů 1 % 4 % 24 %

základní SŠ VŠ neuvedeno

72 %

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

K dotazníkům se vyjádřilo 72 % středoškolsky vzdělaných obyvatel. Poměrně vysoké je rovněž zastoupení vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a to 24 %.

Otázka č. 4

„V jakém kraji bydlíte?“

Tabulka 8: Bydliště respondentů Bydliště respondentů Četnosti

Absolutní Relativní v %

Vysočina 150 56

Jihočeský 42 16

Jihomoravský 30 11

Středočeský 18 7

Ostatní 28 10

Celkem 268 100

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Graf 6: Bydliště respondentů

Bydliště respondentů

10 % 7 %

11 % Vysočina Jihočeský Jihomoravský 56 % Středočeský 16 % Ostatní

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Respondenti, kteří vyplnili dotazník, pocházeli nejčastěji z kraje Vysočina 56%

2.4.2 Vyhodnocení atraktivity podle kritérií

1) Atraktivita podle věku

Graf 7: Atraktivita podle věku

Atraktivita podle věku

76% 75% 76% 76% 74% 72% 72% 70% 68% 66% 66% 64% 64% 62% 60% 58% 18 - 20 let 21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let 61 - 65 let

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Vyhodnotil jsem atraktivitu ORP Telč pro každou věkovou skupinu. Jak je vidět s přiloženého grafu tak nejvíce atraktivní je pro starší lidi a to shodně 76 % v rozmezí 51 – 65 let. Pozadu ovšem nezůstává ani mladší věková kategorie 31 – 40 let se 75 %. Nejméně atraktivní je pro nejmladší kategorii ve výzkumu a to 64 % ve věku 18 – 20 let.

2) Atraktivita dle krajů

Graf 8: Atraktivita dle krajů

ATRAKTIVITA DLE KRAJŮ

Vysočina Jihočeský Jihomoravský Středočeský 84% 90% 71% 73% 65% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Dále byl zajímavé sledovat jak se území ORP Telč líbí jednotlivým respondentům z různých krajů. V grafu jsou vyhodnoceny čtyři nejčastější Kraje, které byly v dotazníku zaznamenány. Nejvíce se ORP Telč líbí lidem, kteří jsou z Kraje Vysočina a to 84 %, následuje Jihomoravský kraj se 73 %, dále pak Jihočeský kraj se 71 % a poté je Středočeský kraj se 65 %.

3) Atraktivita dle vzdělání

Graf 9: Atraktivita dle vzdělání

Atraktivita dle vzdělání 78% 80%

65% 80%

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

0% základní SŠ VŠ

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Při hodnocení atraktivity z hlediska vzdělání na nejvíc procent dosáhly respondenti s vysokoškolským vzděláním a to 80 %, nejméně procent bylo u lidí se základním vzděláním a to 65 %.

4) Atraktivita podle pohlaví, celková atraktivita

Graf 10: Atraktivita podle pohlaví, celková atraktivita

Atraktivita podle pohlaví, celková atraktivita

celková 72%

ženy 74%

muži 70%

68% 69% 70% 71% 72% 73% 74% 75%

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Další kritérium je hodnocení atraktivity podle pohlaví, kdy více se krajina ORP Telč líbí ženám a to 74 %, muži dosáhly hodnoty 70 %. Celková atraktivita ze všech respondentů je 70 %.

5) Hodnocení fotek – body

Tabulka 9: Získané body

Max bodů Body v % Foto 1 Velký pařezitý rybník 1572 1432 91 Foto 2 Míchova skála 1572 1464 93 Foto 3 Práskolesy 1572 1310 83 Foto 4 Mysletice 1572 1194 76 Foto 5 Mysliboř 1572 967 62 Foto 6 Telč 1572 1418 90 Foto 7 Šiklův mlýn 1572 1104 70 Foto 8 Řídelov 1572 1235 79 Foto 9 Doupě 1572 982 62 Foto 10 Dolní Vilímeč 1572 855 54 Foto 11 Dyjička 1572 1045 66 Foto 12 Ořechov 1572 1121 71 Foto 13 Urbanov 1572 1357 86 Foto 14 Stará Říše 1572 910 58 Foto 15 Zvolenovice 1572 1178 75 Foto 16 cesta Telč - Kostelní Myslová 1572 901 57 Foto 17 Radkov 1572 809 51 Foto 18 rybník Černíč 1572 1463 93 Foto 19 Klatovec 1572 965 61 Foto 20 Kostelní Myslová 1572 1400 89 Foto 21 Horní Myslová 1572 1131 72 Foto 22 Sedlatice 1572 956 61 Foto 23 rybník Husinec 1572 1232 78 Foto 24 Nepomuky 1572 940 60 Foto 25 Svojkovice 1572 987 63

39300 28356

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Z tabulky je možné zjistit, která fotka dostala nejvíc bodů a která byla podle respondentů nejvíce atraktivní.

6) 5 nejatraktivnějších míst

Graf 11: Nejatraktivnější místa

Nejatraktivnější místa 93% 93%

93%

92% 91%

91% 90%

90% 89%

89%

88%

87% Míchova skála rybník Černič Velký pařezitý Telč Kostelní Myslová rybník

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Nejatraktivnějším místem je Míchova skála a rybník Černíč s 93 %, na třetím místě je Velký pařezitý rybník 91 %, na čtvrtém místě je pohled na Telč s 90 % a na pátém místě je Kostelní Myslová s 89 %.

7) 5 nejméně atraktivních míst

Graf 12: Nejméně atraktivní místa

NEJMÉNĚ ATRAKTIVNÍ MÍSTA 60%

60% 58% 57% 58%

56% 54%

54%

51% 52%

50%

48%

46% Nepomuky Stará Říše cesta Telč - Dolní Vilímeč Radkov Kostelní Myslová

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Nejméně atraktivním místem je pohled na Radkov, který získal 51 %, dále následoval Dolní Vilímeč se ziskem 54 %, cesta Telč – Kostelní Myslová 57 %, Stará Říše 58 % a Nepomuky se ziskem 60 %.

8) Nejčastější důvody, proč navštívit ORP Telč

Graf 13: Důvody návštěv ORP Telč

Důvody návštěv ORP Telč 900 823 800 758 723 679 700 589 600

500

400

300

200 159

100 25 0 Pěší turistika Rekreace Vodní sporty Hipoturistika Cykloturistika Poznávací Kultura výlety

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Nejčastější důvody proč navštívit oblast ORP Telč byla především cykloturistika, pěší turistika, poznávací výlety, rekreace, kultura. Dále pak v menší míře se tam objevili vodní sporty a to především v souvislosti s obrázkem Velkého pařezitého rybníku. Nejvíc mě překvapila Hipoturistika, která se v průzkumu také objevila.

Shrnutí

Nejdřív respondenti v dotazníku odpovídali na identifikační otázky. První otázka se týkala pohlaví respondentů. Na dotazník odpovědělo celkem 268 respondentů z toho 54% žen a 46% mužů. Ženy všeobecně odpovídají na otázky ochotněji než muži a umí si udělat víc času na vyplnění dotazníku. Další otázka se týkala věkovému složení respondentů, kde největší zastoupení měl střední věk 31-40 let a to 24%, nejmenší zastoupení byl věk od 18- 20 let a to 6%. Celkové věkově rozložení respondentů je velice přínosně pro výzkum. Vzdělání respondentů mělo největší zastoupení středoškolské a to poměrně výrazně 72%, bylo i překvapením, že 4% dotázaných mělo základní vzdělání. Místo bydliště respondentů mělo největší zastoupení Kraj Vysočina 56%, je to dané tím, že výzkum probíhal výhradně v kraji Vysočina. Zastoupení ve výzkumu ještě má Středočeský kraj 7%, Jihomoravský kraj 11% a Jihočeský kraj 16%.

Druhou část dotazníku respondenti hodnotili podle fotografií atraktivitu dané lokality. Hodnocení proběhlo opět podle kritérií. Podle pohlaví respondentů je ORP Telč nejvíc atraktivní pro ženy 74% a pro muže 70%. Další hodnocení atraktivity bylo podle věkové kategorie. Nejlíp hodnotili věkové kategorie 51-65 let a to 76%, nejméně podle očekávání nejmladší věková kategorie 18-20 let 64%. Je to dáno tím, že mladí lidé tolik nevnímají prostředí a ani je to tak nezajímá. Starší lidé ovšem si rádi vyrazí do přírody za poznání za rekreací, nebo aktivní činností. Podle vzdělanosti se nejvíce líbí krajina ORP Telč vysokoškolsky vzdělaným lidem 80%. Podle místa bydliště se nejvíce líbily fotografie podle předpokladů obyvatelům Kraje Vysočina 84%, dalo by se to přičíst částečnému patriotismu. Nejatraktivnější místa v ORP Telč podle hodnocení patří Míchova skála, rybník Černíč, Velký pařezitý rybník, pohled na Telč a rybník u Kostelní Myslové. Celková atraktivita krajiny ORP Telč je velmi dobrá a to 70%.

Závěr

Cílem bakalářské práce bylo zjistit pomocí vlastních fotografií vyhodnotit potenciál přírodních složek krajiny ORP Telč a to za pomoci názorů respondentů v dotazníku, kde hodnotili atraktivitu dané fotografie.

V teoretické části práce jsem se zabýval polohou a vymezení správního obvodu ORP Telč a velice podrobným popisem geografické charakteristiky daného území. Poté jsem se zaměřil na demograficko-sociální složku řešeného území. Dále rozebírám hospodářství oblasti, dopravní infrastrukturu, cestovní ruch a rekreaci. Dále se v teoretické části zabývám i ubytovací infrastrukturou a také shrnuji množství cyklotras v ORP Telč.

Praktickou část bakalářské práce tvořil klíčový dotazník, kde respondenti hodnotili atraktivitu fotografií v ORP Telč a proč se jim líbí dané fotografie. Poté proběhlo vyhodnocení dotazníku.

Potenciál přírodních složek v ORP Telč vyniká především, pokud jde o lokalizační podmínky. ORP Telč je možné navštívit díky příznivému klimatu během celého roku. Nabízí poměrně různorodý reliéf krajiny. Nejlépe hodnocené fotografie byla Míchova skála, kde je krásný výhled po téměř celé ORP Telč, dále rybník Černíč, který je využívám k rybolovu a bývá často navštěvován díky bohaté fauně a flóře a kde probíhají závody v rybolovu. Velký pařezitý rybník patří podle výzkumu na třetí nejatraktivnější místo a to díky především možnosti letní rekreace a výletům do místních lesů nebo na nejvyšší bod území Javořice.

Nejčastější důvody navštívení a tudíž velký potenciál v těchto přírodních lokalitách je především pěší turistika, cykloturistika, poznávací výlety i vodní sporty. Především u Velkého pařezitého rybníku by si lidé přáli mít možnost nějakého vodního sportu.

Z celkové atraktivity ORP Telč byly nejlépe hodnocené fotografie západní části území. Je to dáno především polohou města Telč, ale také dominantou tohoto území a to je Javořice, ale je to také území kde se nachází většina maloplošných chráněných území. Východní část území už přechází do rovinatější oblasti Moravy, a tudíž už není tak dobře hodnocena jako západní část.

Potenciál má i samotný nejvyšší vrchol ORP Telč a tedy nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny, Javořice. Existuje projekt s názvem VJEŽ, který se zabývá možností výstavby

rozhledny. Podle mého názoru by to bylo velice užitečné, přilákalo by to ještě více návštěvníku do řešeného území. Přineslo by to další pracovní místa do cestovního ruchu. Stavba by nijak nenarušila životní prostředí. Výstavbou rozhledny by byl krásný výhled do krajiny. Jižně by se za dobré viditelnosti bylo možné podívat až 192 km daleko (Hochtor 2369 m, Schneeberg 2076 m, atd.), západně 157 km (Großer Rachel 1453 m {Německo}, Jezerní Hora 1343 m, atd.), severně 174 km (Sněžka 1602 m, Vysoké Kolo 1508 m, atd.), východně (Dürrenberg 391 m). V případě vyhlídky alepsoň ze 60 metrů nad vrcholem bychom dohlédli i na slovenské Malé Karpaty, tedy přesněji nejvýše dva vrcholy tohoto pohoří (Vápenná 752 m, 165 km; Čertův kopec 752 m, 166 km), z nižší rozhledny bychom je však neviděli. Výhled na hory (minimálně) tří sousedních států by rozhlednu na Javořici učinil docela unikátní.[19]

Tento projekt je teprve na začátku, ale potencionál pro cestovní ruchu by byl velký. Jestli by to bylo opravdu prospěšné, tak bych doporučil tento projekt zmapovat v nějaké budoucí bakalářské práci.

Doufám, že tato bakalářská práce bude přínosem pro další rozvoj turistiky v ORP Telč. Žádný jiný takovýto výzkum, aby pomocí vlastních fotografií hodnotil atraktivitu a potencionál přírodních složek v ORP Telč, ještě nebyl vytvořen.

Seznam použitých zdrojů

Knižní zdroje

DEMEK, Jaromír a Peter MACKOVČIN a kol. Zeměpisní lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vydání. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. ISBN 80-86064-99-9. 582 s.

CHALUPOVÁ, Dagmar. Komplexní geografická charakteristika okolí mého bydliště (region historické Telče a jejího zázemí). Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce RNDr. Daniel Borecký, CSc.

NEKUDA, Vladimír a kol. Vlastivěda Moravská. 2. svazek Nové řady. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2005. ISBN 80-7275-059-3. 1072 s.

PROKOPOVÁ, Michaela. Telčsko - místní region ve výuce na 2. stupni ZŠ. České Budějovice, 2013. Diplomová práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jiří Rypl.

QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: ACADEMIA, 1971. 73 s.

Elektronické zdroje

[1] Český statistický úřad. Krajská správa ČSÚ Jihlava: Charakteristika ORP Telč [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_so_orp_telc

[2] Mikroregion Telčsko: Kdo jsme [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.e- collegium.cz/web/telcsko/kdo-jsme

[3] Oficiální stránky města Telč: Příroda [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda

[4] Oficiální stránky města Telč: Zhejral (Klatovec) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a-pamatky/zhejral- klatovec

[5] Oficiální stránky města Telč: Roštýnská obora (Doupě) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a- pamatky/rostynska-obora-doupe

[6] Oficiální stránky města Telč: Rašeliniště Bažantka (Doupě, Řídelov) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni- rezervace-a-pamatky/raseliniste-bazantka-doupe-ridelov

[7] Oficiální stránky města Telč: Velký pařezitý rybník (Řásná) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a- pamatky/velky_parezity_rybnik_rasna

[8] Oficiální stránky města Telč: Mrhatina (Řásná) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a-pamatky/mrhatina- rasna

[9] Oficiální stránky města Telč: Štamberk a kamenné moře (Lhotka, Řásná) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni- rezervace-a-pamatky/stamberk-a-kamenne-more-lhotka-rasna

[10] Oficiální stránky města Telč: Luh u Telče (Telč) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a-pamatky/luh-u- telce-telc

[11] Oficiální stránky města Telč: Jechovec (Olšany) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a-pamatky/jechovec- olsany

[12] Oficiální stránky města Telč: Lukšovská (Řídelov) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a- pamatky/luksovska-ridelov

[13] Oficiální stránky města Telč: Míchova skála (Řásná) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a- pamatky/michova_skala_rasna

[14] Oficiální stránky města Telč: Horní Nekolov (Mrákotín) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a- pamatky/horni_nekolov_mrakotin

[15] Oficiální stránky města Telč: Rašelinné jezírko Rosička (Sedlejov) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni- rezervace-a-pamatky/raselinne-jezirko-rosicka-sedlejov

[16] Oficiální stránky města Telč: Černíčský rybník (Černíč) [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/priroda/prirodni-rezervace-a- pamatky/cernicsky_rybnik_cernic

[17] PIVONKA, Lukáš, Eva PŘIBYLOVÁ a Tomáš KRÁTKY. Oficiální stránky města Telč: Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Telč, 3. úplná aktualizace [dokument ve formátu pdf]. Telč, 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: www.telc.eu/fotogalerie/files/3-uplna-aktualizace-uap-2014-textova-cast-pdf.pdf

[18] Oficiální stránky města Telč: Marketingová studie turistického regionu Telčsko [dokument ve formátu pdf]. Telč, 2007 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: www.telc.eu/userfiles/file/PDF/Marketing_final_report.pdf

[19] SIDOR, Ondřej. CD89: Rozhledna Javořice [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.cd89.cz/rozhledna-javorice