MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2007 DAGMAR CHALUPOVÁ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OKOLÍ MÉHO BYDLIŠTĚ (REGION HISTORICKÉ TELČE A JEJÍHO ZÁZEMÍ) BRNO 2007 Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala: RNDr. Daniel Borecký, CSc. Dagmar Chalupová, ZE OV Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. 10. dubna 2007 ………………………… Děkuji RNDr. Danielu Boreckému, CSc. za cenné připomínky a vedení mé bakalářské práce.
OBSAH 1. Úvod …………………………………………………………………………………………….…1 2. Cíl práce ...... 2 3. Diskuse pramenů a literatury ………………………………………………………….….….3 4. Metodika práce ………………………………………………………………………………....4 5. Stanovení sledovaného území …………………………………………………………….…5 6. Komplexní geografická charakteristika mikroregionu Telčsko (analýza) 6.1. Georeliéf ………………………….………………………………………………..…….6 6.2. Geologické poměry ……………………………………………………………….....…7 6.3. Geomorfologické poměry ………………………………………………………..….…8 6.4. Klimatické poměry ………………………………………….………………….…....9,10 6.5. Hydrografické poměry …………………………….………………………………11,12 6.6. Pedogeografické poměry ……………………………………………….…………....13 6.7. Biogeografické poměry …………………………………….………………………....14 6.8. Lesní hospodářství …………………………………………………………………....15 6.9. Ochrana krajiny …………………………………………………………….………16,17 6.10. Obyvatelstvo ……………………………………………………………………….18,19 6.11. Sídelní charakteristika ………………………………………….…………………….20 6.12. Zemědělská výroba …………………………………………………………..……….21 6.13. Doprava …………………………………………………..…………………………….22 6.14. Služby ………………………………………………………….……………………....23 6.15. CR a rekreace ……………………………………………………..…………………..24 6.16. Cyklotrasy ……………………………………………………..……………………….25 6.17. Mysliboř – místo mého bydliště ………………………………………………26,27,28 7. Obce mikroregionu Telčsko ………………………………………………………..….....29,30 7.1. Úroveň světová ……………………………………………………………….……....31 7.2. Úroveň republiková ………………….……………………………………….……….32 7.3. Úroveň regionální ………………………………………………………………...... 33 7.4. Úroveň lokální ………………………………………………………………..……….34 8. Didaktické využití poznatků ……………………………………………….………………..35 9. Závěr ………………….…………………………………………………………………………36 10. Resumé …………………………………………………………………………………………37 11. Seznam pramenů, literatury a internetových zdrojů …………………………………….38 12. Seznam příloh ………………………………………………………………………………….39 1. Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma: Komplexní geografická charakteristika okolí mého bydliště (region historické Telče a jejího zázemí). Toto téma jsem si vybrala, protože bydlím v Mysliboři, což je malá vesnička nacházející se tři kilometry od Telče. Svojí povinnou školní docházku i následující čtyři roky na Střední odborné škole jsem strávila také v Telči. Na svém případě si tak plně uvědomuji platnost toho, čemu se říká genius loci. Město Telč a jeho nejbližší okolí mi učarovalo nejen svými architektonickými památkami, historií, kulturou, přírodními zajímavostmi, ale také specifickým krajinným rázem a přátelskou atmosférou. Ne bezdůvodně proto bylo historické jádro tohoto města roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V práci se zabývám geografickým popisem a analýzou mikroregionu Telčsko. Chtěla bych ukázat čím je toto území zajímavé, celostátně i světově výjimečné a co všechno může svým návštěvníkům nabídnout například z hlediska rekreačního nebo poznávacího cestovního ruchu. Tato práce také představuje jednu z možností, jak rozšířit a motivovat výuku zeměpisu v telčských školách.
2. Cíl práce
Cílem mé bakalářské práce je nabýt informace o daném tématu, utřídit je, věcně propojit a odborně zpracovat do geografické monografie. Znamená to nejen jednotlivá analytická data podrobit základní metodice zpracování, ale i pokusit se o jejich regionální provázanost, respektive syntézu. Předpokládám, že tyto výsledky budu moci případně využít v mém budoucím povolání učitelky zeměpisu na základní škole. Pochopitelnou a šířeji využitelnou součástí bakalářské práce je také vhodná dokumentace (obrázky, fotografie, pohledy, mapy, kresby, grafy..) Práce je zaměřena především pro učitele zeměpisu a vedoucí zeměpisných zájmových kroužků, ale mohou ji využít všichni zájemci o podrobnější geografické informace o Telči a okolí. 3. Diskuse pramenů a literatury Obecně mohu říci, že v celorepublikovém měřítku existuje dostatek literatury odvětvově analyzující dílčí jevy krajinné sféry. K nim patří především publikace Chlupáč, 2002 či Demek, 1987. Z nich jsem čerpala především poznatky k fyzickogeografické charakteristice jmenované oblasti. Již méně časté jsou odvětvově regionální podklady pro hodnocení určitého území, v tomto případě Telčska. Na počátku etapy sběru informací jsem se domnívala, že při pátrání po literatuře věnované Telči a okolí naleznu v městské knihovně více odborných knih zaměřených na tuto oblast. Ale nebylo tomu tak. Nabídnutých publikací o Telči a okolí nebylo mnoho, a i z toho mála byla většina průvodců. Mezi největší pozitivum těchto publikací patří, že vás detailně provedou po daném území, naopak účelných informací, které jsou pro psaní bakalářské práce velmi důležité se z nich moc nedozvíte. Mezi nimi jsem však nalezla jednu výjimku – dílo Vlastivěda moravská. Tato kniha je naprostou novinkou v edici Vysočina a poskytla mi velmi cenné informace k fyzickogeografické charakteristice oblasti. Pro socioekonomickou charakteristiku regionu komplexně odvětvově ucelená odborná literatura neexistuje. Proto jsem se obrátila na Informační centrum v Telči, kde jsem získala informační brožury a letáky (např. Telč a okolí – podle mého názoru je tato brožura dobře zpracovaná, nabízí čtenáři krátký popis toho nejzajímavějšího o každé obci mikroregionu, navíc jsou zde popisy cyklotras a nabídka ubytování; naopak brožura Telčsko se mi jeví jako nedůvěryhodná, protože je v ní mnoho zásadních chybných informací) . Ne všude jsem se však setkala s ochotou pomoci mi a zpřístupnit určité údaje. (matrika v Telči). Naopak bych zde ráda vyslovila své upřímné poděkování Bc. Andree Vašků z Českého statistického úřadu v Jihlavě, která mi poskytla velmi potřebné demografické údaje (počet obyvatel v mikroregionu Telčsko, počty narozených, zemřelých, ..). Velmi důležitým zdrojem mých dalších mapových informací a informací o městě Telči byly také internetové stránky (zejména www.telcsko.cz, www.bnhelp.cz a www.telc etc.cz). Dalším podkladem pro moji bakalářskou práci byly mapy (topografická mapa Telč a okolí 1 : 50 000, která mi pomohla v přesnější orientaci po území a geologická mapa Telčska z knihy Vlastivěda moravská, podle které jsem zpracovala výskyt hornin v mikoregionu). Topografické mapy se dají zakoupit a ostatní nalézt na internetu nebo zapůjčit na katedře geografie Pedagogické fakulty MU v Brně. 4. Metodika práce Při komplexní geografické charakteristice jsem použila informace ze studia pramenů (dostupné literatury, novin, map, propagačních materiálů, obecních kronik, informace statistického úřadu, informace z internetu,..). U komplexní geografické charakteristiky vymezeného území používám metodu analýzy a následně i syntézy. Využila jsem také srovnávací metody (např. srovnání počtu a délky cyklotras v mikroregionu Telčsko a Dačicko) – toto srovnání přineslo zjištění, že mikreoregion Telčsko je mnohem více protkán cyklistickými stezkami než druhý jmenovaný region. V některých částech práce používám běžné statistické metody (počet obyvatel v obcích, ..). Údaje jsou zpracovány do tabulek nebo grafů. Metodu pozorování geografických jevů v místní krajině jsem uplatnila především v části zpracované nejdetailněji – tedy místu mého bydliště. Myslím si, že tato metoda je pro učitele zeměpisu velice důležitá. 5. Stanovení sledovaného území Mikroregion Telčsko jsem převzala již jako vymezené území dobrovolného svazku obcí (www.telcsko.cz), do kterého dnes spadá 49 obcí. Jde o nový druh administrativních jednotek, který odpovídá požadavkům české a evropské legislativy a slouží zejména ke sdružování finančních prostředků pro investiční a jiné akce s podporou Evropské unie. Původní Sdružení obcí mikroregionu Telčsko mělo 36 členů. Byly osloveny všechny obce v oblasti, vymezené na severu městem Třeští, na jihu a na západě hranicí kraje Vysočina, na východě znojemskou silnicí spojující Jihlavu – Moravské Budějovice – Znojmo. Vstup schvalovala zastupitelstva jednotlivých obcí. Sdružení obcí bylo v roce 2003 nahrazeno svazkem obcí Mikroregion Telčsko. Takto vymezená a mnou používaná oblast tedy zahrnuje všechny obce správního obvodu III. stupně Telč kromě obcí Klatovec a Horní Dubenky, které mají přirozený spád k okresu Pelhřimov. Mimo obce tohoto správního obvodu jsou zde zařazeny také obec Červený Hrádek v jižních Čechách, která má spád do Nové Říše a obce Růžená, Hodice, Panenská Rozsíčka, Pavlov ze správního obvodu města Třešť. Lze říci, že jde o přirozeně ucelené území, k jehož vymezení jsem nepotřebovala využít konkrétních kvantitativních ukazatelů.
Zdroj: http://www.bnhelp.cz Mapka mikroregionu Telčsko 6. Komplexní geografická charakteristika mikroregionu Telčsko (analýza) 6.1. Georeliéf Celkový vzhled tohoto mikroregionu svými rysy zapadá do krajinné struktury západní Moravy. Kdybychom měli charakterizovat tvarové vlastnosti této krajiny, nejlépe by je vyjadřovaly výrazy plochost a zaoblenost, kterou jen vzácně narušují nejvyšší hřbety v západní části území. Nejvyšším bodem stanovené oblasti je zdaleka viditelná Javořice 837 m, nejnižším místem je protékající Moravská Dyje, cca ve 440 m. Výškový rozdíl – téměř 400 m je pro tuto část Moravy dosti značný, je to ovšem na vzdálenost 30 km. Centrální pozici v krajině Telčska zaujímá Dačická sníženina, tedy spíš pás k jihu ukloněného níže položeného území, ke kterému se od východu i západu postupně sklání povrch okolních výše položených míst na okrajích stanoveného území. Jejich relativní převýšení odpovídá náhorním plošinám a vyvýšeninám až vrchovinného geomorfologického stupně (Javořice, 837 m n. m.) Toto uspořádání je vázané na prekambrický geologický podklad. Vzniklo po relativně dlouhém vývoji, ovlivněném vnitřními i vnějšími procesy a projevilo se i ve vzniku a utváření ostatních přírodních složek krajiny – v koloběhu vody, klimatických poměrech, vývoji půd i živé přírody. (Vlastivěda moravská. 2005, str. 9)
Zdroj: Telč a okolí. 2001, str. 5 Javořice 6.2. Geologické poměry Podle hodnocení ve Vlastivědě moravské je území Telčska budováno téměř výhradně krystalickými břidlicemi moldanubika a masivy granitických hornin. Souvrství těchto hornin byla intenzivně zvrásněna, metamorfována a pak z části denudována. Převládajícími horninami moldanubika jsou biotitické a sillimanit – biotitické pararuly, které vznikly přeměnou jílovitých břidlic. Mladší pokryvné útvary jsou zde zastoupeny pouze drobnými denudačními zbytky neogénu a kvartérními zvětralinami. Z poloh pískovců vznikly dnešní kvarcity, z karbonátových hornin současné krystalické vápence případně erlány. Bazické lávy čedičového složení byly přeměněny na amfibolity (Vlastivěda moravská. 2005, str. 11). Horniny moldanubika, které lze nalézt v mikroregionu Telčsko (příloha č. 1): (Chlupáč, I. a kol. 2002, str. 200), (Vlastivěda moravská. 2005, str. 24) a) Křemenné žíly – (Hostětice, Vanov) b) Středně až hrubě zrnité dvojslídné žuly až monzogranity (číměřský typ) – (Lhotka, Řásná) c) Drobnozrnné až středně zrnité dvojslídné monzogranity až žuly (mrákotínský typ) (Borovná, Mrákotín, Mysletice, Řídelov, Třeštice) d) Sillimaniticko – biotitické pararuly – (Strachoňovice) e) Cordieriticko – biotitické pararuly až migmatity – (Mysliboř, Ořechov, Zvolenovice) f) Kvarcity – (Dolní Vilímeč) g) Krystalické vápence (mramory) – (Bohuslavice) h) Pyroxenické ruly (erlány) – (Zvolenovice, Vystrčenovice) i) Amfibolity – (Sedlatice, Stará Říše, Rozseč) j) Serpentinity (hadce) – (Červený Hrádek) k) Eklogity – (Vápovice) l) Leukokratní ortoruly – (Černíč, Dyjice, Jindřichovice, Nová Říše, Radkov, Stará Říše, Zdeňkov ) Mineralogické poměry Největší výskyt minerálů v mikroregionu je v lomu u Vanova – lze zde nalézt apatit, biotit, chalkopyrit, diopsid, fluorit, granát, magnetit, pyrit, pyrhotin, molybdenit, azurit, malachit a autunit. Těžba nerostných surovin Na území Telčska byly těženy rudy zlata, stříbra a železa. Z nerudních surovin grafit, vápenec, stavební suroviny (zejména mrákotínská žula) a cihlářské hlíny. 6.3. Geomorfologické poměry Území Telčska náleží k rozlehlé geomorfologické podsoustavě (oblasti) Českomoravské vrchoviny, která je součástí Česko – moravské soustavy České Vysočiny. V rámci Českomoravské vrchoviny, která se dále člení na řadu dílčích jednotek nižšího řádu, zaujímá území Telčska její střední část. Do takto vymezeného území zasahuje geomorfologický celek Javořická vrchovina, podcelek Jihlavské vrchy se čtyřmi okrsky. Jihlavské vrchy jsou nejvyšší částí nejen Javořické vrchoviny, ale i celé Českomoravské vrchoviny. Jsou budovány dvěma typy žul, jižní část žulou číměřskou, severní drobně porfyrickou žulou mrákotínskou. Vyznačují se vysokým stupněm zalesnění a na mapě se jeví nejen jako rozlehlá vyvýšenina, ale i rozsáhlý lesní komplex. Vrchovina se přirozeným způsobem rozpadá na tři dílčí části. Kotlina u Mrákotína – Mrákotínská sníženina protažená ve směru Západ – Východ, rozděluje Jihlavské vrchy na část severní, označovanou podle obce Řásná jako Řásenská vrchovina, s nejvyšší Javořicí a část jižní – s vrchy Hradisko a Pivničky, označovaná jako Pivničky či Pivničský hřbet. (Vlastivěda moravská. 2005, str. 37) Důležitou pozici ve zdejší krajině zaujímá také Dačická sníženina. Ta je přičleněna k celku Křižanovská vrchovina, ale rozkládá se také severovýchodním směrem k městu Třešti a jihozápadním směrem k městu Slavonice.
Geomorfologické jednotky stanovené oblasti : (Sešitový atlas ČR. 2006, str. 9), (Vlastivěda moravská. 2005, str. 27)
Systém: Hercynský Subsystém: Hercynská pohoří Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Česko moravská Oblast: Českomoravská vrchovina Celek: Javořická vrchovina Podcelek: Jihlavské vrchy Okrsky: Řásenská vrchovina, Mrákotínská kotlina, Pivničský hřbet, Třešťská pahorkatina 6.4. Klimatické poměry Regionální klasifikace klimatu oblasti (dle Quitta.1971) se uskutečňuje na základě klimatických charakteristik, vyhodnocených podle dlouhodobých přehledů teplotních údajů, srážek a oblačnosti. Podle získaných charakteristik se území Telčska řadí do dvou klimatických oblastí – chladné a mírně teplé a do dvou podoblastí. Z typologických jednotek chladné oblasti se v daném území nachází jednotka CH 7 , a to v jednak nejvyšší části Jihlavských vrchů, v okolí Javořice a Hradiska. Pro tuto jednotku je příznačné velmi krátké léto, které je mírně chladné a vlhké a přechodné období dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je v této jednotce dlouhá, mírně vlhká s dlouhým obdobím sněhové pokrývky. Mírně teplé jednotky se ve stanovené oblasti nacházejí dvě – MT 3 a MT 5 . K mírně teplé jednotce MT 3 náleží mimo jiných také severovýchodní okraj Dačické sníženiny a Třešťská pahorkatina. Tato jednotka má krátké léto – mírně chladné, mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Část území náleží k jednotce MT 5 , do které patří západní část pahorkatinného pásu Dačické sníženiny. Tato část území je charakteristická normálním až krátkým létem, mírným jarem i podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou. (Vlastivěda moravská. 2005, str. 49)
Teplotní poměry Nejteplejším měsícem v roce je většinou červenec, s průměrnou teplotou od 16°C do 17°C, zatímco za nejchladnější je považován leden s průměrnou teplotou 2°C po 5°C. Počet letních dnů se v této oblasti udává mezi 20 – 40. Tropických dnů s teplotním maximem 30°C a vyšším je zde za rok kolem šesti. Naopak mrazových dnů, kdy teplota klesne pod 0°C je v průměru za rok mezi 110 – 160 a ledových dnů s maximální denní teplotou, jež nepřesáhne 0°C je asi 45.
Srážkové poměry Území lze přiřadit tzv. středoevropský typ ročního chodu srážek s maximem v letních měsících a minimem v zimě. Telčsko má průměrný roční srážkový úhrn 700 mm. Nejvyšší srážky se zaznamenávají nejčastěji v červenci, jejich maximum se však často přesunuje od června po srpen. Nejnižší srážky připadají obvykle na březen, ojediněle se zaznamenávají měsíční minima i v lednu a únoru. Pro lepší představu regionální klasifikace klimatu uvádím přehled klimatických charakteristik ze Sešitového atlasu České republiky. Klimatické charakteristiky Počet letních dnů 20 40 Počet mrazových dnů 110 160 Počet ledových dnů 40 50 Průměrná teplota v lednu (v °C) 2; 5 Průměrná teplota v červenci (v °C) 16 17 Průměrná teplota v dubnu (v °C) 6 7 Průměrná teplota v říjnu (v °C) 6 7 Srážkový úhrn ve vegetačním období (v mm) 350 500 Srážkový úhrn v zimním období (v mm) 250 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 100 Počet dnů zamračených 120 160 Počet dnů jasných 40 50 Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více 100 120 (Sešitový atlas ČR. 2006, str. 10)
Zdroj: vlastní foto, leden 2007 zima na Vysočině 6.5. Hydrografické poměry Pojednání o rozšíření vod a vodopisu stanoveného území zahrnuje jak zmínku o vodách podzemních tak povrchových – tekoucích. Oba druhy spolu prostřednictvím všeobecné cirkulace vody úzce souvisejí. Pro celé území západní Moravy je charakteristický puklinový oběh podzemních vod v krystalických horninách (žula, rula). Nejpříznivější podmínky vývěrů podzemních vod jsou v masivech vyvřelých hornin – např. v masivu Javořice, kde jsou četné zlomové a puklinové prameny. Produkují sice vodu dobré jakosti, jejich malá vydatnost však nestačí krýt nároky na zásobování obyvatelstva kvalitní vodou. To je patrné především v obdobích sucha. Využívají se proto i mělké vody zvětralinových plášťů, svahových hlín, sutí a údolních niv vzniklých především na ortorulách, které, na rozdíl od pararul, mají zvětralinový plášť poměrně propustný. Hlavním zdrojem zásobování vodou jsou však umělé vodní nádrže – ve zdejší oblasti byla vybudována jedna vodní nádrž – Nová Říše na Řečici. Vodní nádrž má rozlohu 51 ha a slouží výhradně pro vodohospodářské účely. Povrchové vody odtékají ze stanoveného území do úmoří Černého moře – vody z povodí Dyje a Jihlavy (do Jihlavy se vlévá Třešťský potok). Povodím vyššího řádu je Dunaj. Nejrozvinutější říční soustavu ve stanovené oblasti má Moravská Dyje, jejímiž významnými členy jsou z levostranných přítoků zejména Vápovka s Řečicí a z pravostranných Myslůvka, Vyderský potok a případně ještě Telčský potok.
Základní charakteristiky významnějších vodních toků tekoucích mikroregionem Telčsko Dlouhodobý průměrný Délka toku Plocha povodí Vodní tok Profil průtok (km) (km 2) (m 3 * s 1) Moravská Dyje Velký Pěčín 23,0 165,8 1,03
Vápovka ústí 28,6 107,6 0,55
Myslůvka ústí 15,4 66,4 0,41
Řečice ústí 14,4 27,1 0,14
Telčský potok ústí 10,1 22,0 0,39
Vyderský potok ústí 8,9 17,5 0,09
(Vlastivěda moravská. 2005, str. 53) Rybníky Největším rybníkem mikroregionu je bezesporu Žibřid, vybudovaný na Světelském potoce, přítoku Myslůvky u Mrákotína, s plochou 23 ha. Dalším velkým rybníkem je Smíchov u Borovné s 20 ha plochy. Následuje Hamerský rybník se 17 ha. Město Telč je známé také svojí rybniční soustavou (opevněním). Severozápadně od Telče je Roštejnský rybník s 12 ha a přímo ve městě Staroměstský rybník 15 ha velký, Štěpnický rybník s 10 ha a Ulický rybník s 4,35 ha. Nejvýznamnější rybník na Třešťském potoce – Velký Pařezitý je někdy považován za vodní nádrž se zemní hrází o objemu 0,28 mil. m 3. Níže po potoku u Řásné je ještě Plodový rybník s plochou 8 ha a níže na Třešťském potoce je z větších rybníků u Doupěte ještě Drdák se 7 ha. Na Moravské Dyji naproti tomu příliš významných rybníků není. Rybniční uzel je na soutoku Myslůvky s Moravskou Dyjí. Soutokový Černíčský rybník má rozlohu 10 ha.
Zdroj: Telč a okolí. 2001, str. 2 6.6. Pedogeografické poměry Pahorkatinné až vrchovinné prostřední Telčska má vhodné podmínky zejména pro vznik hnědých půd (kambizemí), které se místně, spíše ale v nižších polohách střídají s půdami illimerizovanými (luvizeměmi) a s růstem nadmořské výšky a množstvím vlhkosti naopak přecházejí v rezivé půdy (kryptozoly) s podzoly. Hnědé půdy (kambizemě), které jsou ve stanoveném území převažujícím půdním druhem, se vytvářejí na substrátu téměř ze všech hornin skalního podkladu, tedy i na žulách a rulách. Hlavní podmínkou je přiměřená členitost reliéfu pahorkatin a vrchovin v rozmezí nadmořských výšek 450 – 800 m n. m, kde převažuje mírně teplé podnebí, s ročním úhrnem srážek 500 – 900 mm a s průměrnou roční teplotou 4 9°C. Tyto podmínky stanovená oblast poskytuje. Hnědé půdy jsou vhodné pro pěstování brambor. Největší rozlohu ve středních polohách zaujímají pokryvy hnědých půd kyselých (kambizem mesobazická) na žulách a rulách. Nacházejí se na velkých rozlohách plošin a plochých hřbetů Dačické sníženiny v okolí Telče a Staré Říše, kde sahají až do výšek kolem 700 m n. m. Z Dačické sníženiny i z Mrákotínské kotliny vystupují vysoko do svahů Jihlavských vrchů, kde je najdeme jak na svazích Javořice tak i Hradiska. Menší rozlohu mají hnědé půdy silně kyselé (kambizemě dystrické), které se vyvinuly jen v nejvyšších částech stanoveného území a na nejvýše položených rozvodích, v nadmořské výšce nad 600 m. Tyto půdy jsou nejvíce rozšířené v Jihlavských vrších, kde pokrývají nejvyšší výškové pásmo hřbetů, včetně samotné Javořice. Ze silně kyselé hnědé půdy se na jižním svahu Javořice vyvinula rezivá půda (kryptopodzol). – Tato půda vzniká nejčastěji pod kyselými horskými bučinami, místy i pod smrčinami v chladném a vlhkém klimatu. K zemědělskému využití se tyto půdy příliš nehodí, jsou vhodné nejlépe jako pastviny. V jižních, níže položených, plošších částech, do cca 500 m n. m. se vyskytují půdy illimerizované (luvizemě). Je pro ně typický, pod vrstvou humusu se nacházející vybělený horizont, vzniklý vyluhováním oxidu železa a jemných koloidních částic. Příhodným substrátem pro jejich vznik jsou sprašové hlíny, rozšířené zejména na údolních svazích obrácených k východu nebo jihovýchodu v Dačické sníženině, např. v jižním okolí Telče. Půdy s horizontem slabě rozložených rostlinných zbytků – rašelinou náleží mezi tzv. organozemě . U živých rašelinišť povrch stále přirůstá, v hloubce dochází k rašelinění. Kromě Široké bařiny v masivu Javořice se rašeliny vyskytují i na jiných místech. Je to zejména v okolí Velkého pařezitého rybníka u Řásné, v přírodní rezervaci Bažantka u vesnice Doupě a také v Rašelinném jezírku u Panenské Rozsíčky (Vlastivěda moravská. 2005, str. 46). 6.7. Biogeografické poměry Současný stav květeny na území Telčska je výsledkem jejího dlouhodobého vývoje. Formována byla především přírodními podmínkami v průběhu poslední doby poledové. Geologický podklad i jeho fyzikální vlastnosti, chemické složení hornin, klima a geografická poloha měly zřejmě rozhodující vliv na zformování původní lesní květeny s nepříliš vysokou druhovou rozmanitostí a s častějším výskytem acidofytů , tj. druhů rostoucích na kyselé půdě.
Fytogeografie V květeně převažují běžné středoevropské druhy jako např. rozrazil horský, kopytník evropský, pryšec chvojka, sněženka podsněžník, bledule jarní atd. Ze západu byla květena obohacena o některé subatlantské prvky, např. kostřavu vláskovitou, dřípatku horskou, všivec lesní nebo prhu arniku. Významnou skupinou jsou bezpochyby druhy rašelinných biotopů. Ze zástupců těchto druhů lze jmenovat např. suchopýrek alpský, rojovník bahenní, ostřici dvoumužnou, toliji bahenní atd. Do území zároveň zasahují některé teplomilnější druhy, v travinné vegetaci se vyskytují např. mochna sedmilistá, hluchavka objímavá, kostival hlíznatý, lilie zlatohlávek, atd. Za významné nebo zajímavé můžeme považovat také ojedinělé nálezy druhů, mezi něž patří leknín bělostný, ďáblík bahenní, pcháč různolistý, plavuň pučivá nebo také pérovník pštrosí.
(Vlastivěda moravská. 2005, str. 64) Ďáblík bahenní
Zoogeografie V okolí Telčska žije velké množství různých druhů živočichů: bezobratlí (žížaly, ..), členovci (pavouci, stonožky, ...), hmyz (vážky, ..), obratlovci (ryby, ..), plazi, ptáci, savci a spousta dalších. Nejzajímavější zvíře se kterým se zde můžete potkat je rys ostrovid, který od roku 1983 pravidelně navštěvuje Javořickou vrchovinu. Mezi další zvířata patří rak říční, liška obecná, jelen evropský, rosnička zelená, orel mořský atd. (Vlastivěda moravská. 2005, str. 85). 6.8. Lesní hospodářství Podstatnou část krajiny Telčska zaujímá nelesní zemědělsky využívaná půda. Převažují pole, méně jsou zastoupeny louky a vzácně pastviny. Lesní porosty jsou tvořeny převážně nepůvodní smrkovou monokulturou, podíl zastoupených dřevin je 82% smrk, 10% borovice, modřín 2%. Podél vodních toků jsou zachovány porosty olšin (zhruba 1%). Listnaté dřeviny (6%) s převahou buku (2%), břízou (2%) a přimíšenou jedlí (do 1%) jsou rozmístěny v krajině už jen ostrůvkovitě. Z minulosti se dochovaly části některých rašelinišť a rašelinných luk. Jedná se převážně o ekologicky méně stabilní porosty (Vlastivěda moravská. 2005, str. 98).
Zastoupení dřevin v mikroregionu Telčsko
smrk 82%
olše borovice 1% 10% bříza modřín 2% buk jedle 2% 2% 1%
smrk borovice modřín jedle buk bříza olše 6.9. Ochrana krajiny Území Telčska vyniká vysokou dochovanou hodnotou krajinného rázu. Má zdravé životní prostředí s minimálním imisním zatížením. Z hlediska charakteru přírodních hodnot lze území rozdělit na dvě části, Javořickou vrchovinu (ta je z velké části zalesněná) a Dačickou kotlinu (ta je tvořena převážně plošší polní krajinou s menším počtem lesních porostů). V současné době se v mikroregionu Telčsko nachází deset maloplošných zvláště chráněných území (v kategoriích přírodní památka (PP) a přírodní rezervace (PR)), v nichž se můžeme setkat se vzácnými druhy rostlin především skalních a rašeliništních stanovišť, ojedinělými druhy živočichů a zajímavými geologickými útvary. Přehled zvláště chráněných území 1) Přírodní rezervace Roštýnská obora , k. ú. Doupě; 31,88 ha Předmětem ochrany je jeden z nejrozsáhlejších komplexů přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin v Jihlavských vrších, pozůstatek bývalé Roštejnské obory. V posledních letech je zde intenzivně studována fauna motýlů a ptáků. Výsledky tohoto výzkumu jednoznačně dokazují unikátnost lokality. 2) Přírodní rezervace Rašeliniště Bažantka , k. ú. Doupě, Řídelov; výměra 4,24 ha Rašeliniště v nivě a na svahu údolí Třešťského potoka představuje typ přechodového a údolního rašeliniště, jehož současná vegetace je významně ovlivněna činností člověka. Nachází se zde ohrožené druhy dřevin, květeny a ptáků. 3) Přírodní rezervace Velký Pařezitý rybník , k. ú. Řásná; výměra 23,51 ha Rybník Velký Pařezitý se nachází 1,5 km severozápadně od obce Řásná. Předmětem ochrany je poměrně rozsáhlý komplex oligotrofního rybníka, mokřadních olšin a rašelinných březin. 4) Přírodní rezervace Mrhatina , k. ú. Řásná; výměra 14,50 ha Přirozený bukový porost s příměsí smrku a vtroušenou jedlí představuje typickou ukázku přirozených lesních společenstev na chudém kyselém žulovém podloží v Jihlavských vrších. Území leží na protáhlém hřbetu, na jehož vrcholové plošině je vyvinuto několik izolovaných skal a hradeb s maximální výškou až 25 m. 5) Přírodní rezervace Štramberk a kamenné moře , k. ú. Lhotka u Mrákotína; 14 ha V okolí zříceniny hradu Štramberk jsou vyvinuty četné projevy mrazového zvětrávání žuly včetně kamenných moří a rozsáhlého balvanového proudu, jenž zasahuje až na okraj obce Lhotka. Nepřístupný terén umožnil zachování zbytků přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin a suťových lesů. 6) Přírodní rezervace Luh u Telče , k. ú. Telč; výměra 14,36 ha Izolovaný lesní porost v polích přibližně 1,5 km severozápadně od Telče. Bývalá bažantnice je jedinečnou ukázkou listnatého lesa vyšších poloh, tzv. podhorského luhu. Tyto lesní porosty v nezaplavovaných polohách mělkých úvalů, obvykle na těžších hlubokých půdách, byly v minulosti téměř zcela přeměněny na ornou půdu. Starý listnatý porost s četnými doupnými stromy poskytuje řadu hnízdních možností pro velké množství druhů ptáků. 7) Přírodní památka Lukšovka , k. ú. Řídelov; výměra 21,78 ha Předmětem ochrany jsou lesní společenstva podmáčených smrčin a přípotočních olšin. 8) Přírodní památka Míchova skála , k. ú. Řásná; výměra 0,20 ha Osamocený skalní útvar v lese západně od Velkého Pařezitého rybníka, asi 2 km severozápadně od obce Řásná. Jedná se o komplex dvou skalisek s charakterem skalních věží a mrazových srubů. Výška skal dosahuje až 13 m. Vyskytují se zde četné převisy, na první pohled patrné stopy exfoliace, sudby skalních bloků a odtokové žlábky. V jihozápadní části se nachází malá
puklinová jeskyňka. Zdroj: Telč a okolí. 2001, str. 7 Míchova skála 9) Přírodní památka Rašelinné jezírko Rozsička , k. ú. Sedlejov; výměra 0,09 ha Malý lesní rybníček na pravé straně silnice spojující Panenskou Rozsíčku a Sedlejov, asi 2 km severovýchodně od obce Sedlejov. Malý oligotrofní rybníček je jednou z posledních lokalit ohroženého leknínu bělostného v okresu Jihlava. Čistá klidná voda představuje optimální prostředí pro rozmnožování řady druhů obojživelníků. Okolí rybníčku tvoří kulturní smrčiny – plavuník zploštělý, plavuň pučivá a plavuň vidlačka. 10) Přírodní památka Černíčský rybník , k. ú. Černíč; výměra 23,66 ha Mělký průtočný rybník s rozsáhlými litorálními porosty je důležitou lokalitou vodního ptactva v otevřené agrární krajině. Mokřady na březích rybníka představují příhodný biotop pro některé druhy obojživelníků a plazů. 6.10. Obyvatelstvo V mikroregionu Telčsko k datu 1. 1. 2006 žije 15 250 obyvatel (Demografické údaje, 2006). Na statistickém úřadě v Jihlavě jsem zjišťovala počet obyvatel v jednotlivých obcích. Mezi obcí, která má největší počet obyvatel a nejmenší počet obyvatel jsou velké rozdíly. U obou tabulek jsem také počítala % z regionu pomocí vzorce: Počet obyvatel v obci * 100 Celkový počet obyvatel v mikroregionu
Obce s největším počtem obyvatel Obce s nejmenším počtem obyvatel
Počet % z Počet % z Název obce Název obce obyvatel regionu obyvatel regionu Telč 5751 37,7 Vanůvek 33 0,2 Mrákotín 923 6,1 Volevčice 48 0,3 Nová Říše 847 5,5 Vápovice 49 0,3 Hodice 762 4,9 Zadní Vydří 51 0,3 Stará Říše 717 4,7 Olší 57 0,4 Kostelní Krahulčí 630 4,1 59 0,4 Myslová
Počet obyvatel mikroregionu Telčsko v roce 1993, 2003 a 2006
15,3 15,2 15,1 15 14,9 14,8
Počet obyvatel (v tis.) 14,7 1993 2003 2006 Rok Zpracováno dle demografických tabulek Českého statistického úřadu v Jihlavě Srovnání počtu obyvatel v letech 1993, 2003 a 2006 přineslo zjištění, že mezi rokem 1993 a 2003 došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel (o 116 za 10 let), naproti tomu od roku 2003 se počet obyvatel neustále zvyšuje (o 332 za 3 roky). Tento nárůst mohl být způsoben nižší úmrtností, ale také např. výstavbou nových rodinných domů v Telči a okolí. Za zmínku určitě také stojí základní demografické charakteristiky přirozeného pohybu obyvatelstva – porodnost (natalita), úmrtnost (mortalita), sňatečnost a rozvodovost. Počet narozených v mikroregionu Telčsko v roce 1993 a 2003 Porodnost V roce 1993 se v mikroregionu 250 Telčsko narodilo 215 dětí, v roce 2003 200 už jen 113 dětí. Znamená to, že počet 150 narozených dětí za rok se snížil 100 poměrně výrazně (o 52 %).
Počet narozených 50 0 1993 2003 Rok Zpracováno dle demografických tabulek Českého stat. úřadu v Jihlavě Počet zemřelých v mikroregionu Telčsko v roce 1993 a 2003 200 180 Úmrtnost 160 140 Z grafu vyplývá, že v roce 1993 120 100 zemřelo 185 lidí, tedy o 74 % více než 80 v roce 2003. Počet zemřelých se tedy 60 Počet zemřelých 40 snížil. 20 0 1993 2003 Rok Zpracováno dle demografických tabulek Českého stat. úřadu v Jihlavě Sňatečnost a rozvodovost V roce 1993 bylo v mikroregionu Telčsko zaznamenáno 98 sňatků, narozdíl od roku 2003, kdy se jejich počet snížil na 41. Počet rozvodů zůstal skoro stejný – v roce 1993 22 rozvodů, v roce 2003 21 rozvodů (Demografické údaje, 2006). 6.11. Sídelní charakteristika Většina venkovských obcí vznikla během kolonizace zdejší oblasti, která začala ve 13. století a postupovala od jihovýchodu stále hlouběji do tehdejšího pomezního hvozdu mezi Čechami a Moravou (Telčsko. 2000, str. 3). Vesnice byly zakládané tak, že se podle kvality půdy a klimatologických podmínek určil počet usedlostí, které se v daném obvodu uživí. Tento počet domů byl potom vyprojektován kolem pravidelné návsi, často schované proti povětrnosti v údolí, vždy s potokem nebo s prameništěm uprostřed. Charakteristické jsou úvozové cesty strmým svahem vedoucí ven z vesnice (např. Strachoňovice, Zvolenovice, Panenská Rozsíčka) a řady mohutných stodol, které od založení vesnic dominují jejich vzhledu (Pavlov, Černíč, aj.). Je samozřejmé, že se návsi v pozdějších staletích pozměnily: postavily se zvoničky, kapličky. Přibývaly rybníky, které byly zároveň protipožární vodní nádrží. Řemeslníci, kteří byli užiteční pro všechny obyvatele (kovář, kolář, obecní pastýř, aj.) dostali možnost si na obecním pozemku na návsi postavit domek. Později vystavěli uprostřed návsi ještě školu, obchod, hospodu a obecní úřad. I stavební materiály se změnily: od dřevěných srubů s doškovými nebo šindelovými střechami přes hojně ozdobené barokní usedlosti s bobrovinkami (které jsou ještě k vidění v obcích Dolní Vilímeč, Radkov, Pavlov) po střízlivější ozdobené stavby modernějšího rázu, někdy s plechem na střeše (Telčsko. 2000, str. 3).
Zdroj: Vlastivěda moravská. 2001, str. 400 usedlost v Radkově 6.12. Zemědělská výroba V minulosti byla zdrojem výživy obyvatel mikroregionu Telčsko vlastní zemědělská produkce a až do 19. století pracovali v zemědělství všichni obyvatelé vesnice. Základní význam pro výživu obyvatelstva měly od nejdávnějších časů obiloviny. Nejrozšířenější plodinou byla pšenice a velký význam měl i ječmen. Z ostatních plodin byly velmi významné okopaniny, z kterých měly základní důležitost brambory. V dřívějších dobách se nepoužívaly žádné mechanizační stroje – veškeré práce na polích se prováděly ručně nebo pomocí zvířat (koní, krav a volků). V současné době jde v rostlinné výrobě především o výrobu zrnin a technických plodin (řepky olejné), sadbových a průmyslových brambor, hrachu a trav na seno. I sklízení těchto plodin je dnes jednodušší. Zemědělská technika je velmi vyspělá, běžně se používají traktory, kombajny, řezačky. Zemědělství užívá i různé chemické látky postřiky pro větší odolnost plodin proti škůdcům, proti plevelům, rychlejší růst atd. V oblasti chovu se největší význam přikládal chovu dobytka a později měl velký význam také chov prasat. V kravínech jsou zejména krávy chované pro mléko – dříve byly dojeny ručně dnes vše probíhá plně automatizovaně.
Zdroj: vlastní foto/ září 2006 6.13. Doprava Mikroregionem Telčsko se můžete pohybovat autem, na kole, autobusem a částečně také vlakem. Auto Je nejrychlejším a nejpohodlnějším dopravním prostředkem v mikroregionu. Silnice jsou zde středně či málo frekventované s kvalitním povrchem. Největší provoz je na silnici číslo 23: Studená – Mrákotín – Telč – Stará Říše a na silnici číslo 406 spojující Třešť – Telč – Dačice (příloha č. 2). Autobus Je druhý nejčastěji používaný dopravní prostředek, hned po osobním autě. Hlavní uzel autobusové dopravy je samozřejmě v Telči, odkud vyjíždějí autobusy směrem do Dačic, Nové Říše, Staré Říše následně na Třebíč a na Brno, Třeště, Řásné, Mrákotína atd. Vlak Železniční osou kraje Vysočina je místní trať číslo 203 spojující Kostelec u Jihlavy se Slavonicemi, na níž leží šest obcí z mikroregionu Telčsko (Hodice, Sedlejov, Mysliboř, Telč, Radkov a Černíč). Ještě v nepříliš vzdálené minulosti mohla být tato trať nazývána dokonce mezinárodní, neboť ze Slavonic pokračovala přes hranici do Fratres na rakouské území. Již několik let se vedou jednání o znovuobnovení této tratě. Vlak jezdí v průměru každou hodinu (kromě nočních hodin). V roce 2006 kraj Vysočina zakoupil dvě nové vlakové soupravy s názvem Regionova a jedna z nich jezdí právě na trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice. Na této trati se také koná akce Parní léto – jsou to výletní jízdy historickým vlakem, vždy na konci července a začátkem srpna se spoustou doprovodných akcí (příloha č. 3). Kolo Kolo jako dopravní prostředek používá hodně pracujících i žáků hlavně v jarních a letních měsících. Jelikož jsou obce stavěné v průměru půl hodiny chůze od sebe, na kole to trvá slabou čtvrthodinku. A hlavně nic Vás to nestojí. 6.14. Služby Nejširší paletu služeb z mikroregionu Telčsko poskytuje město Telč. Je zde několik ubytovacích zařízení ( 6 hotelů – např. hotel Celerin, hotel Telč, hotel Pangea, ...; 3 penziony, 4 priváty a dvě ubytování v soukromí). Většina hotelů poskytuje současně i stravování. Mimo nich, je ve městě celá řada restaurací, nabízejících své služby, např. restaurace Na kopečku, Pod kaštany; nejlépe však vaří v restauraci Šenk pod věží a v restauraci Zachariáše z Hradce na náměstí. Možnost ubytování najdeme i v jiných obcích mikoregionu – např. v Hostěticích (6 lůžek), v Krahulčí (6 lůžek), ve Lhotce (30 lůžek), v Mrákotíně ( 3 penziony – celkem 28 lůžek), v Nové Říši (30 lůžek), v Panenské Rozsíčce (49 lůžek), v Řásné (5 penzionů – 52 lůžek). Existuje zde i možnost levnějšího ubytování v Campu Velkopařezitý Řásná – chatky pro 180 lidí, místo pro 36 karavanů a 90 stanů (Telčsko. 2002, str. 24). Ke kulturnímu vyžití slouží skoro každé obci vlastní kulturní dům – kde se konají různé zábavy, plesy, besídky pro děti atd. V Telči je navíc ještě kino, které promítá každou středu a neděli. Ke sportovnímu vyžití jsou v Telči k dispozici pro veřejnost volejbalové, tenisové kurty, fotbalové hřiště a také zimní stadion. Čtyři kilometry od Telče směrem na obec Vanůvek se nachází rekreační středisko Šiškův mlýn, které může svým návštěvníkům nabídnout golfové hřiště s 18 jamkami, ubytování, restauraci, bowling, tenisové kurty, saunu, bazén a spoustu dalších sportovních aktivit. K dispozici jsou v menších obcích samoobsluhy, v Telči najdeme celou řadu menších obchodů s potravinářským i spotřebním zbožím, supermarket, dále poštu, spořitelnu, dvě lékárny, dvě čerpací stanice, kosmetický salon, několik kadeřnictví a různé opravny. Zdravotnickou službu zajišťuje Poliklinika v Telči a další soukromí lékaři (např. v Krahulčí, Nové Říši, Mrákotíně). V Telči jsou tyto školy zřizované městským úřadem – dvě mateřské školy, dvě základní školy, Střední odborná škola, Gymnázium a Vyšší odborná škola se zaměřením na památkovou péči. Základní škola je také v Mrákotíně, Urbanově, Nové Říši (tam je také mateřská škola). 6.15. CR a rekreace Cestovní ruch řadíme do nevýrobních činností, do sféry služeb. Zabírá široké spektrum lidských činností, spojených především s využíváním volného času. Toto spektrum zabírá množství druhů a forem, jeho využití od krátkodobé rekreace přes pobytové zájezdy, návštěvy sportovních a kulturních událostí a četné další činnosti (Holeček M. a kol. 2001, str.14). Stanovený mikroregion nabízí velmi dobré podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Poskytuje možnosti pro široké sportovní vyžití, ale i možnost odpočinku v krásné přírodě. Celá oblast skýtá ideální podmínky pro pěší turistiku, k tomu přispívá hustá síť turisticky značených cest. Členitost území nabízí pestrý výběr tratí i příznivcům cykloturistiky. Mikoregion je bohatý na památky lidového stavitelství a architektonické monumenty. Mezi ty nejvýznamnější patří státní zámek Telč, domy na náměstí Zachariáše z Hradce, hrad Roštejn a další. 6.16. Cyklotrasy mikroregionu Telčsko Díky aktivitě obcí mikroregionu Telčsko, finanční pomoci Programu obnovy venkova Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a Programu Phare CBC Evropské unie jsou v tomto mikroregionu budovány stále nové a nové značené cyklistické trasy, jejichž popisy uvádím níže. Cyklotrasy jsou velkým přínosem pro cestovní ruch tohoto mikroregionu, procházejí městečky, vesničkami, ale hlavně krásnou a ničím nepoškozenou přírodou s významnými výletními zajímavostmi. Již několik let existuje v Telči služba půjčování jízdních kol turistům, kteří mají o takovéto sportovní aktivity zájem. Cyklotrasy mikroregionu Telčsko Číslo Trasa Počet km Třešť – Venkov – Růžená – Roštejn – Doupě – Vanůvek – Telč – 16 28 Kostelní Myslová – Zadní Vydří – Kostelní Vydří – Dačice Telč – Hostěnice – Částkovice – Mrákotín – Světlá – Horní Pole – 1113 19 Domašín Zahrádky Roštejn – Řídelov – Řásná – Lhotka – Mrákotín – Dobrá Voda – Olší – 5021 18 Mysletice – Kostelní Myslová 5091 Telč – Mysliboř – Sedlejov – Panenská Rozsíčka – Třešť 14 Knínice – Krasonice – Zdeňkov – Rozseč – Stará Říše – Sedlaříce – 5092 Nepomuky – Pavlov – Bezděkov – Panenská Rozsíčka – Hodice – 32 Růžená Kostelní Myslová – Myslůvka – Slaviboř – Radkov – Zvolenovice – 5123 22 Rozsíčky – Ořechov – Urbanov – Sedlejov – Třeštice – Doupě Javořice – Lhotka – Částkovice – Hostěnice – Krahulčí – Horní Myslová 5124 – Zadní Vydří – Velký Pěčín – Černíč – Strachoňovice – Dolní Vilímeč – 35 Červený Hrádek – Bohusoudov – Knínice Telč – Zvolenovice – Vystrčenovice – Nová Říše – Zdeňkov – 5125 16 Jindřichovice 5126 Telč – Vanov – Řásná – Janštejn – Jihlávka 16 Celkem 200 Zdroj: Telč a okolí. 2001, str. 15 20 Z tabulky je patrné, že trasa 5124 (Javořice – Knínice) je nejdelší z celého mikroregionu Telčsko – měří 35 kilometrů a má největší rozdíl ve výškovém profilu (400 – 837 m n. m.). Nejkratší trasa číslo 5091 (Telč – Třešť) je dlouhá 14 kilometrů. Většina cyklotras prochází městem Telč a jeho nejbližším okolím. Mikroregion Telčsko se může pochlubit devíti cyklistickými stezkami o celkové délce 200 kilometrů (příloha č. 4). Srovnání délky a koncetrace cyklotras v mikroregionu Telčsko a Dačicko Celková délka cyklotras procházející mikroregionem Dačicko je 155 kilometrů, tedy o 45 km kratší než mikroregionem Telčsko. Avšak počet cyklistických stezek je větší – 13. Převážná část cyklotras prochází přímo Dačicemi (www.m dacicko.cz/page.php?fp=turistika/cyklotrasy). 6.17. Mysliboř – místo mého bydliště Mysliboř je malá vesnička ležící 536 metrů nad mořem v jihozápadní části Českomoravské vrchoviny, tři kilometry severovýchodně od Telče. Vesnice leží schovaná proti povětrnosti v údolí, jímž probíhají cesty strmým svahem vedoucí ven z vesnice. Mysliboř je protkána sítí čtyř rybníků (Dolenský, Prostřední, Horní a Hubec) na potoku Votavice (příloha č. 5).
Historický vývoj
První zmínky o Mysliboři jsou z roku 1366, jméno vsi je patrně odvozeno od osobního jména Myslibor, a již tehdy je „Myslibors“ uváděna jako součást panství telčského. Za 30leté války část vesnice zpustla. Největší pohroma však postihla obec v druhé polovině 19. století, přesněji 23. května roku 1865 po poledni lehla polovina vesnice popelem, tehdy shořela i letitá kronika, držená a psaná rodinou Plškovou, jejíž příslušníci po mnoho let vykonávali v Mysliboři úřad rychtáře (Obecní úřad Mysliboř. Myslibořská kronika) Tvar a struktura intravilánu sídla Náves má podobu táhlého obdélníku, pouze na východní straně je šířeji otevřena. Stavení, ohraničující náves, jsou orientována štíty do návsi, a stojí těsně při sobě, nebo jen s úzkými mezírkami. Nejprve se stavěly mohutné stodoly, které dodnes dominují vzhledu vesnice. V pozdějších staletích se návsi pozměnily: postavily se zvoničky, kapličky, škola, obchod, hospoda, obecní úřad. Obyvatelstvo Myslibořské obyvatelstvo má k 1. 1. 2006 221 lidí, z toho podíl žen tvoří 53,8% a průměrný věk je 38 let (Demografické údaje, 2006).
Vývoj počtu obyvatel v Mysliboři (rok 1869 2001)
400 300 200 100 0
9 0 0 0 1 0 1 1 86 89 91 921 93 96 970 98 99 00 1 1880 1 1900 1 1 1 1950 1 1 1 1 2 Rok
Počet obyvatel Z grafu je patrné, že od roku 1869 se počet obyvatel Mysliboře neustále snižuje. Největší pokles byl zaznamenán po roce 1930, což bylo způsobeno II. světovou válkou. Začátkem roku 2006 se v Mysliboři začalo jednat o výstavbě 14 nových rodinných domů. Byl vypracován projekt, ale zatím bohužel nejsou peníze na jeho realizaci. Takže se možná do budoucna počet obyvatel Mysliboře bude zvyšovat. Dojížďka za prací Většina lidí z vesnice (dospělí, školáci) dojíždí za prací i do škol do nedaleko vzdálených měst – Telč (3 km), Třešť (10 km), Dačice (17 km), Jihlava (24 km). Do Mysliboře se můžete dostat pěšky, na kole, autem nebo vlakem. Nejbližší autobusová zastávka je vzdálena 1,5 kilometru (Studnice), vlaková zastávka je v místě. Významná je také dojížďka autem. Podle vlastního výzkumu prováděného dne 15. listopadu 2006 mi vyšlo, že: Průměrně jezdí autem každý den 33 lidí Průměrně jezdí vlakem každý den 25 lidí Průměrně jezdí vlakem každý den 34 žáků Služby Na návsi je k dispozici prodejna potravin (Jednota – obchod byl postaven roku 1982), kulturní dům s možností hry stolního tenisu, pohostinství, telefonní automat, dětské hřiště. Za obcí, směrem na obec Studnice, jsou dvě sportoviště (fotbalové a volejbalové hřiště). Technická infrastruktura: a) dopravní, b) vodovodní, c) telefonní, d) plyn, e) splašková, f) správní, g) televize Zemědělství V obci Mysliboř dochází k založení JZD dne 18. 2. 1956. První novostavby, kravín pro 96 kusů dojnic a odchovna pro 70 jalovic byly uvedeny do provozu v r. 1959. Dnes už jsou zde pouze dvě haly, ve kterých je skot na výkrm a dvě haly na výkrm prasat. Roku 1974 se JZD Mysliboř slučuje s JZD Sedlejov. Zemědělské družstvo Sedlejov hospodaří v katastru obcí Sedlejov, Mysliboř, Žatec, Ořechov, Nevcehle, Urbanov a Studnice na 1823,66 hektarech zemědělské půdy, z toho je 1437,29 hektarů orné půdy a 386,37 hektarů trvalých travních porostů. Pozemky ZD Sedlejov se nacházejí mezi městy Telč a Třešť a to severovýchodně od Telče. ZD není výrazně specializováno a ani v budoucnu se o specializaci neuvažuje (ZD Sedlejov, 2005. str. 2, 6). Zajímavosti obce V okolí Mysliboře je pět smírčích kamenů, upomínajících na tragické události, které se zde přihodily. Nejstarší z nich pochází ze 16. století a připomíná smrt jinocha otráveného dívkou. Kámen z roku 1773 označuje místo, kde bylo nalezeno mrtvé tělo pytláka, který podlehl neodborné manipulaci s vlastní zbraní. Jeho duch prý strašíval vdovu, aby tak zabránil jejímu novému sňatku. Další kameny označují např. místo prudké hádky dvou tesařů, která skončila smrtí jednoho z nich, nebo místo, kde zahynul mladý muž pod převráceným vozem.
Zdroj: http://smircikrize.euweb.cz/Ceska_Republika/Jihlava/Myslibor.html V Mysliboři žil a tvořil malíř Jan Křen (1923 – 1998). Jeho dílo, tvořené především nadreálnými obrazy s významnou složkou symboliky je trvale instalováno ve věži Sv. Ducha v Telči. Jedenkrát za rok se do Mysliboře sjede Klasa kolařů, která se vydává na výlety na desetikole, šestikole, čtyř, tří či dvoukole, přesněji na směsi vícemístných kol. Každý rok na přelomu července a srpna se v Mysliboři konají tradiční Myslibořské lávky. Je to soutěž, kdy závodníci musí přeběhnout lávku v co nejkratším čase, přejet se spolujezdcem lávku na trakači a přejet jí na kole v co nejdelším čase. Další zajímavostí je nově zrekonstruovaná hasičská zbrojnice, původně z roku 1921, se zvonem, který každou neděli vyzvání poledne.
Zdroj: vlastní foto/ březen 2001 7. Obce mikroregionu Telčsko
Do mikroregionu Telčsko bylo zařazeno celkem 49 obcí. Jejich velikost, dána prostým počtem obyvatel, administrativně správní postavení, ale i jejich funkční zařazení, vycházející mimo jiné z jejich ekonomické základny, vybaveností objektů službami nebo přírodními a historickými atraktivitami pro cestovní ruch, se ovšem liší. To mi umožnilo nejen provést jejich dílčí klasifikaci podle jednotlivých ukazatelů (především počtu obyvatel), ale pokusit se i o jejich komplexní typologii s rozdělením do čtyř úrovní významnosti a přiřazuji k nim pojmenování světová, republiková, regionální a lokální.
Klasifikace obcí podle počtu obyvatel Velikostní interval Počet Úroveň Jmenný seznam obcí počtu obyvatel obcí Borovná, Dolní Vilímeč, Doupě, Horní Myslová, Jindřichovice, Kostelní Myslová, Lhotka, Olšany, Olší, I. < 100 21 Ořechov, Řídelov, Sedlatice, Strachoňovice, Svojkovice, Vanov, Cápovice, Volevčice, Zadní Vydří, Zdeňkov, Zvolenovice Bohuslavice, Černíč, Dyjice, Hostětice, Knínice, II. 101 – 200 13 Markvartice, Mysletice, Panenská Rozsíčka, Rozseč, Třeštice, Urbanov, Vystrčenovice, Žatec Červený Hrádek, Krasonice, Mysliboř, Nevcehle, III. 201 – 300 7 Radkov, Řásná, Sedlejov Růžená, Pavlov, Hodice, Krahulčí, Mrákotín, Nová Říše, IV. 301 - 1000 8 Stará Říše, Telč (5751) Klasifikace podle administrativně správního členění Správní obvod Jmenný seznam obcí obce III. stupně Bohuslavice, Borovná,Černíč, Dolní Vilímeč, Doupě, Dyjice, Horní Myslová, Hostětice, Jindřichovice, Knínice, Kostelní Myslová, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Markvartice, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nevcehle, Nová Říše, Telč Olšany, Olší, Ořechov, Radkov, Rozseč, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Stará Říše, Strachoňovice, Svojkovice, Třeštice, Urbanov, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Volevčice, Vystrčenovice, Zadní Vydří, Zdeňkov, Zvolenovice, Žatec Třešť Hodice, Panenská Rozsíčka, Pavlov, Růžená Rozsah ekonomické základny obce Úroveň Obec Vybavenost ekonomické základny výroba nábytku Terco, Motorpal, Ekoplast Štancl, zemědělské družstvo, poliklinika, mateřské školy, základní školy, střední I. Telč odborná škola, gymnázium, restaurace, ubytovací zařízení, obchody, supermarket, čerpací stanice, sportoviště II. Krahulčí masozávod, restaurace, obchod s potravinami III. Hodice masozávod, Zemědělské družstvo, prodejna potravin IV. Nová Říše stavebniny Starkon, obchody, základní a mateřská škola kamenolom Kavex, restaurace, lyžařský vlek, ubytovací zařízení, V. Mrákotín mateřská a základní škola Atraktivnost pro cestovní ruch a místní rekreaci Úroveň Obec Důvod atraktivnosti I. Telč UNESCO, památky, folkový festival prázdniny v Telči II. Řásná Javořice, rekreační letovisko, zimní sporty, turistika III. Panenská pramen Moravské Dyje, rašelinné jezírko – výskyt leknínu Rozsíčka bělostného IV. Pavlov větrné elektrárny 7.1. Úroveň světová TELČ Město Telč bylo roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a právem je nejdůležitějším místem mikroregionu Telčsko. Za památkami, kulturou, neopakovatelnou atmosférou města, krásnou přírodou se sjíždějí turisté z celého světa. „Moravské Benátky“, „perla Vysočiny“, „jezerní růže“, „kamenná báseň“, „město šťastných lásek“, všechny tyto příměry patří Telči – šestitisícovému městu ležícímu na pomezí Čech a Moravy.
Zdroj: Telč – informační brožura. 2001, str. 1 náměstí Zachariáše z Hradce v Telči Turisté jsou většinou (cestovními kancelářemi, informačními brožurkami, encyklopediemi) nalákáni na prohlídku renesančního zámku a náměstí. Město Telč však může nabídnout mnohem více – prohlídku starobylých kostelů a věží, pohled z telčské rozhledny, výlety do okolí, prohlídku hradu Roštejna, agroturistiku, krásnou přírodu, cykloturistiku, projížďky parním vlakem, létání v horkovzdušných balónech, jízdu na koních, projížďku v lodičkách a spoustu dalších aktivit. Mezi památky turisty nejvíce navštěvované patří Státní zámek Telč, domy na náměstí Zachariáše z Hradce, věž sv. Ducha, kostel sv. Jakuba, kostel Jména Ježíš, Jezuitská kolej, radnice, konvikt sv. Andělů, … Nejvíce však město ožívá o letních prázdninách, kdy se koná festival Prázdniny v Telči (příloha č.6). Je to šestnáct prázdninových dnů naplněných koncerty, divadly, výstavami, výlety, brigádami, happeningy. Proto spíš než festival celou tuto událost lze nazvat prázdninovým děním, které má svou velkou „rodinu“ návštěvníků, jejichž krédem je: „Prázdniny v Telči nejsou festival, ale způsob života!!!“ 7.2. Úroveň republiková Do úrovně republikové jsem zařadila tři obce – Krahulčí, Řásnou a Mrákotín. Krahulčí proto, protože Masozávod Krahulčí dodává své výrobky do obchodů po celé České republice. Obec Řásná je známým turistickým a rekreačním letoviskem. Mrákotín znají lidé zejména ve spojení se žulou a také, že odsud pochází obelisk a kašna pro Pražský hrad. KRAHULČÍ Tato obec bývala významná také v minulosti – v okolí se těžila železná ruda. Ve druhé polovině 17. století zde stávala vodní kovárna, která zpracovávala státní vojenské zakázky. V 19. století zde existovalo velmi důležité výrobní středisko – poměrně velká a významná továrna na sukno, která sem byla přesunuta z Telče. Na jejím místě vznikla ve 20. letech 20. století továrna na výrobu uzenin – dnes Masozávod Krahulčí, který v současné době zaměstnává 300 lidí. ŘÁSNÁ Obec 6,5 km severozápadně od Telče. Okolí Řásné je ideálním místem pro celoroční turistiku a je zajímavým turistickým a rekreačním letoviskem. Příjemné koupání v čisté vodě umožňují Velký a Malý Pařezitý rybník. Řásná poskytuje vyžití i milovníkům zimních sportů – okolní terény a dostatek sněhu jsou totiž ideální kombinací pro běžecké lyžování, které zde má dlouholetou tradici, a běžecké stopy bývají podle možností vždy upravené. Každoročně zde bývá organizována Řásenská stopa – lyžařský běžecký závod. MRÁKOTÍN Zdejší vysoce kvalitní žula, známá jako „mrákotínská“, se užívá při stavbách významných budov. Byl z ní vytesán monumentální obelisk a obří kašna pro Pražský hrad. O mistrovství starých kameníků svědčí i dvě zdejší kamenné kašny z 18. století. Těžba žuly je spolu se zemědělstvím hlavní náplní práce obyvatel Mrákotínska. Zdroj: vlastní foto, listopad 2006 7.3. Úroveň regionální Do této úrovně jsem zařadila sedm obcí z mikroregionu Telčsko – Doupě, Hodice, Nová Říše, Ořechov, Panenská Rozsíčka, Pavlov a Stará Říše. Většina z těchto obcí se vyznačuje velkým počtem obyvatel ve zdejší oblasti a některé také atraktivitou pro CR. O těch nejvýznamnějších se zmíním pár řádky.
DOUPĚ
Malá obec nacházející se šest kilometrů severně od Telče. Své mládí zde prožil sochař a cestovatel František Vladimír Foit (1900 – 1971), potomek dynastie mrákotínských kameníků, absolvent akademie v Drážďanech a Paříži. Dlouhodobě působil v mnoha afrických zemích, odkud přivezl mimo svých děl i rozsáhlé sbírky předmětů africké kultury (muzea v Praze a Lublani). Menší expozice se nachází na zámku v Telči v Muzeu Vysočiny. OŘECHOV Je malá vesnička nacházející se šest kilometrů severovýchodně od Telče. Obec je položena na návrší nad údolím Moravské Dyje. Zajímavostí je pomník věnovaný památce parašutisty npor. Adolfa Opálky, člena skupiny Out Distance, která zde byla vysazena 28. března 1942. PAVLOV Tuto vesnici se 422 obyvateli, 11 km severovýchodně od historického města Telče, na značném horském hřbetě (658 m nad mořem), jsem si vybrala do úrovně regionální, protože v červenci roku 2006 se zde začaly stavět obří větrné elektrárny. Jsou to prototypy největších větrných elektráren v Česku a zároveň prvních elektráren tohoto typu na Vysočině. Montéři specializované společnosti KV Venti postavili u Pavlova na Jihlavsku dva větrníky, každý o výšce 150 metrů. Jsou to elektrárny typu Vestas V90 s třílistovým rotorem, který má průměr 90 metrů a jeho osa spočívá na 105metrové pětidílné ocelové věži. Větrná elektrárna pokryje elektrickou energií čtyři tisíce čtyřčlenných domácností. Rotory, zapasované v gondole se otočí v průměru třináctkrát za minutu. Pokud se budou větrníky točit, měly by obě nedaleko sebe stojící elektrárny při ideálním větrném počasí podat výkon až 4 megawatty. Vítr fouká u Pavlova ve výšce elektrárny průměrnou rychlostí 6,5 m za vteřinu. Podle Ústavu fyziky AVČR a podkladů českého hydrometeorologického ústavu jsou nejpříhodnější lokality pro stavbu větrných elektráren v horských pohraničních pásmech a také právě v oblasti Českomoravské vrchoviny (www.jihlavske listy.cz). 7.4. Úroveň lokální
Zde jsem zařadila všechny zbývající obce, které se mimo svou obytnou funkci nevyznačují ani vyšším počtem obyvatel, ani atraktivností pro cestovní ruch, ale ani lokalizací nezemědělského ekonomického subjektu. Jde o většinu obcí mikroregionu:
Bohuslavice, Borovná, Černíč, Červený Hrádek, Dolní Vilímeč, Dyjice, Horní Myslová, Hostětice, Jindřichovice, Knínice, Kostelní Myslová, Krasonice, Lhotka, Markvartice, Mysletice, Mysliboř, Nevcehle, Olšany, Olší, Radkov, Rozseč, Růžená, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Strachoňovice, Svojkovice, Třeštice, Urbanov, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Volevčice, Vystrčenovice, Zadní Vydří, Zdeňkov, Zvolenovice, Žatec 8. Didaktické využití poznatků
Téma mé bakalářské práce bych později ráda použila na základní škole, ať už v zeměpise či v občanské nauce. Mohla bych zadat samostatnou práci žákům, kteří by po skupinkách zpracovávali jednotlivá témata (například domy na náměstí Zachariáše z Hradce, zámek, slavní rodáci, ..). Informace by si žáci sháněli sami – městská knihovna, telčské listy, informační centrum v Telči, internetové stránky, brožurky,.. Jednotlivé texty by mohli doplnit o vlastní kresby, pohledy, fotografie. Nakonec by je žáci prezentovali před celou třídou. Z vlastní zkušenosti si myslím, že nejúčinnější pro zapamatování výuky, či informací z výuky jsou terénní cvičení nebo vycházky. Žáci by určitě neměli přijít o návštěvu meteorologické stanice v Kostelní Myslové. Terénní cvičení by se dalo použít v centru Telče, kde by se žáci pohybovali pomocí orientačních bodů (např. zámek, kostel sv. Jakuba, Svatodušní věž, hradby, Belpská lávka..), u kterých by si zapisovali údaje jako název objektu, pokusili by se ho nakreslit, s jakým objektem sousedí atd. Následující hodinu by mohla následovat slepá mapa, kde by žáci museli poznat o jaký objekt jde a uvedli by o něm určité údaje. Žáci by se tak více dozvěděli o městě ve kterém se učí a hodiny by jistě byly zajímavější.
9. Závěr Celou výukou zeměpisu by se měl prolínat regionální princip, tj. postup od blízkého ke vzdálenému, umožňující lepší pochopení geografických jevů a souvislostí. Je proto důležité seznámit žáky s geografickou charakteristikou vlastního regionu, jeho částmi, ale i jeho zařazením do vyšších struktur. V bakalářské práci jsem vypracovala komplexní geografickou charakteristiku Telče a okolí. Výsledky a poznatky mé analýzy ukázaly vysokou hodnotu této oblasti a to jak z hlediska přírodního prostředí, specifického krajinného rázu tak i sportovního vyžití, památek, kultury a historie. Věřím, že tato bakalářská práce bude dobrou pomůckou nejen při vyučování místní krajiny na základní škole, ale osvědčí se i v praxi cestovního ruchu, při řešení územního rozvoje nebo třeba i jako zajímavost pro sousedy. 10. Resumé Geografickou charakteristiku Telče a okolí jsem v bakalářské práci zpracovala analytickým a syntetickým způsobem. Důraz jsem kladla především na posloupnost a komplexitu práce. Z provedených analýz a syntéz vyplývá, že mikroregion Telčsko je unikátní lokalitou, ve které se prolíná přírodní, kulturní, architektonické a historické hledisko. Tato oblast je proslulá především historickým městem Telčí, (které bylo zapsáno roku 1992 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO), ale také kvalitní žulou z Mrákotína, (ze které byl vytesán monumentální obelisk a kašna pro Pražský hrad), větrnými elektrárnami v Pavlově nebo také čistým životním prostředím. Lidé, kteří sem přijedou, budou okouzleni atmosférou tohoto „malého kousíčku“ České republiky a vždy se sem rádi budou vracet. Telčsko má své genius loci. Summary I have worked the geographical characteristic of Telč and its surroundings in this bachelor´s project. The project was worked in an analytic and synthetic way and I focused especially on a sequence and complexity of the project. The microregion of Telč is a unique locality where we can find natural, cultural, historical and architectural point of view which results from analysis and synthesis. This area is not famous only for the historical town of Telč, which was entered on the UNESCO list of world monuments, but also for first quality granit from Mrákotín ( monumental obelisk and fountain were carved from it for the Prague castle ), power stations in Pavlov and clean environment. People who will come and see here will be fascinated by the atmosphere of this small part of the Czech Republic and always like to come back. Telč has its genius loci. 11. Seznam pramenů, literatury a internetových zdrojů Prameny, literatura: 1. DEMEK, J. a kol. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny . Praha : ACADEMIA, 1987. 584 s. 2. HOLEČEK, M., MARIOT, P., STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu . Praha : ČSGS, 2001. 99 s. 3. CHLUPÁČ, I. a kol. Geologická minulost ČR . Praha : ACADEMIA, 2002. 436 s. ISBN 80 200 0914 0. 4. INFORMAČNÍ STŘEDISKO TELČ. Telč – informační brožura. 5. MĚSTO TELČ. Telčské listy. Telč : vydavatelství Houdek a spol. červenec 2006. 6. NEKUDA, V. a kol. Vlastivěda moravská . Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2005. 1072 str. ISBN 80 7275 059 3. 7. OBEC ŘÁSNÁ. Telčsko – turistický průvodce mikroregionu . Třebíč : APAGE, 2002. 24 str. 8. QUITT, E. Klimatické oblasti Československa . Brno : ACADEMIA, 1971. 9. Sešitový atlas ČR pro ZŠ a víceletá gymnázia . Kartografie Praha, 2006. ISBN 80 7011 870 9. 10. SOUKUP, V. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku – Telčsko a Dačicko . Praha : Soukup a David, 1997. 138s. ISBN 80 86050 09 2. 11. Telč a okolí . Praha : ŽAKET, 2001. 22 str. ISBN 80 7233 077 2. 12. Turistický autoatlas ČR 1 : 200 000 . Kartografie Praha, 2005. ISBN 80 7011 765 6. 13. Turistická mapa Telč a okolí 1 : 50 000 . Praha : ŽAKET, 2001. ISBN 80 7233 077 2. 14. ZD SEDLEJOV. Rozbor hospodaření za rok 2005. Internetové zdroje: 15. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD JIHLAVA. Demografické údaje. listopad 2006 16. JIHLAVSKÉ LISTY. [online ]. © 2005. staženo 25.7.2006 Dostupný z WWW:
Zdroj: Vlastivěda moravská. 2001, str. 24 Vysvětlivky ke geologické mapě Telčska: Paleozoikum Centrální moldanubický masiv 1 – křemenné žíly 2 – středně až hrubě zrnité dvojslídné žuly až monzogranity (číměřský typ) 3 – drobnozrnné až středně zrnité dvojslídné monzogranity až žuly (mrákotínský typ) Prekambrium Moldanubikum 4 – silimaniticko – biotitické pararuly 5 – cordieriticko – biotitické pararuly až migmatity 6 – kvarcity 7 – krystalické vápence (mramory) 8 – pyroxenické ruly (erlány) 9 – amfibolity 10 – serpentinity (hadce) 11 – eklogit 12 – leukokratní ortoruly 13 – zlomy předpokládané 14 – zóna drcení a mylonitizace Příloha číslo 2: Automapa mikroregionu Telčsko
Zdroj: Autoatlas České republiky. 2005. str. 40
Příloha číslo 3: Parní léto 2006 program
Součástí každého Telčského léta je také Parní léto – jsou to výletní jízdy historickým vlakem se spoustou doprovodných akcí konané vždy koncem července a začátkem srpna.
Příloha číslo 4: Cyklotrasy procházející mikroregionem Telčsko
Zdroj: Telč a okolí. 2001, str. 22
Nejdelší v mikroregionu Telčsko je cyklotrasa číslo 5124, která je dlouhá 35 km a vede z Javořice do Knínic. Nejkratší cyklotrasa číslo 5091 (Telč – Třešť) je dlouhá 14 km.
Příloha číslo 5: Pohledy Mysliboře
Pohled Mysliboře z roku 1932 nám ukazuje v levém horním rohu místní školu, která roku 1977 vyhořela až po základy a už nikdy nebyla znovu vystavěna. V pravém horním rohu se nachází Hasičská zbrojnice z roku 1921. Na levém spodním obrázku je zachycený pohled na Mysliboř směrem od Telče. Na posledním obrázku je Dolenský rybník.
Pohled Mysliboře z roku 2002 nám ukazuje v levém horním rohu již nově opravenou Hasičskou zbrojnici se zvonem, který každou neděli vyzvání poledne. V pravém horním rohu je část Prostředního rybníka a za ním návesní domy. Spodní dva obrázky jsou pohledy na Myslibořskou náves. Příloha číslo 6: