Arménská Genocida Jako Součást Výuky Základů Společenských Věd Na Střední Škole
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA OBČANSKÉ VÝCHOVY ARMÉNSKÁ GENOCIDA JAKO SOUČÁST VÝUKY ZÁKLADŮ SPOLEČENSKÝCH VĚD NA STŘEDNÍ ŠKOLE Závěrečná práce Vedoucí závěrečné práce: doc. PhDr. Marta Goňcová, Csc. Vypracovala: Mgr. Petra Dvořáková BRNO 2016 Anotace Závěrečná práce Arménská genocida jako součást výuky Základů společenských věd na střední škole pojednává o klíčových historických momentech v dějinách arménského národa, které jsou nezbytné pro pochopení genocidy v roce 1915. Popisuje její příčiny, průběh a dopad na arménský národ. Součástí práce je také praktická část, která obsahuje náměty, jakým způsobem danou problematiku zařadit do výuky Základů společenských věd. Annotation My theses Armenian genocide as part of civics teaching in high school covers the most importatn events in the history of Armenian nation, necessary for understanding the genocidy in 1915. It describes the causes, course and its impact on Armenian nation. The thesis also indcludes a practical part, which contains suggestions, how to teach the topic. Klíčová slova Arménská genocida, Arménie, genocida, Turecko, Osmanská říše, menšina, Mladoturci. Keywords Armenian genocide, Armenia, genocide, Turkey, Ottoman Empire, minority group, Young Turks. 2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu a prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy university v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. …………………………. Podpis 3 Poděkování: Děkuji za odborné vedení a poskytování rad k mé závěrečné práci doc. PhDr. Martě Goňcové, CSc. 4 Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Historie Arménie ................................................................................................................. 8 2. Arménská genocida ........................................................................................................... 12 2.1. Historické pozadí genocidy ....................................................................................... 12 2.2. Příčiny genocidy ........................................................................................................ 14 2.3. Průběh arménské genocidy ........................................................................................ 15 2.4. Uznání genocidy ........................................................................................................ 19 3. Zařazení tématu do výuky ................................................................................................. 23 3.1. Zařazení tématu podle RVP ....................................................................................... 23 3.2. Výuková hodina A ...................................................................................................... 24 3.3. Výuková hodina B ...................................................................................................... 27 3.4. Výuková hodina C ...................................................................................................... 29 3.5. Výuková hodina D ..................................................................................................... 32 Závěr ......................................................................................................................................... 36 Zdroje ....................................................................................................................................... 38 Literatura .............................................................................................................................. 38 Beletrie .................................................................................................................................. 39 Filmový materiál ................................................................................................................... 39 Internet .................................................................................................................................. 39 Přílohy ...................................................................................................................................... 40 5 Úvod „…arménské oči jsou téměř vždy veliké, veliké úděsem z tisíciletých bolestných vidění…“1 Evropská historie je tradičně pojímána příliš úzce, neboť její hlavní pozornost je zaměřena na dějiny západní Evropy. Setkáváme se s názorem, že zájem o jiné, z evropského pohledu exotické, kultury, je vyvolán nějakými osobními vztahy. Já k Arménii žádný takový osobní vztah nemám, ale protože se svět stává stále více globálním a srovnávací světová historie stále poučnější, jsem přesvědčena, že dějiny tohoto státu mají mít v našich učebních osnovách své místo. Seznámení se s osudy různých kultur a národů nám umožní lépe chápat i problémy našeho světa, neboť teprve při srovnání s dějinami jiných národů se můžeme náležitě poučit z minulosti. Arménie, dnes kavkazská republika o velikosti Belgie, byla vždy předmětem sporu mezi říšemi, které lákala svou úrodnou zemí a strategickou polohou. Přežila Peršany, Řeky, Římany, Araby, těžila ze soupeření mezi Byzancí a Persií, občas byla nezávislým královstvím, jindy zase vazalskou provincií. Osudnou se arménskému národu stala až nadvláda osmanských Turků a vyhrocený nacionalismus převládající za první světové války. Svou národní identitu si Arméni postavili na svébytné křesťanské církvi, jazyku a prožitém historickém traumatu. Právě toto národní trauma – arménskou genocidu – jsem si zvolila jako téma své závěrečné práce. Cílem této práce je připomenout zásadní historické události spojené s genocidou Arménů a ukázat způsob, jak je možné toto téma zařadit do výuky předmětu Základy společenských věd na střední škole. Závěrečná práce je zpracována metodou analýzy historických textů, didaktická část pak kritickou analýzou textů. Práce je rozdělena do dvou částí. První část práce je věnována historickým událostem, jejichž znalost je nezbytným předpokladem při prezentaci problému ve vyučovací hodině. Hlavní důraz je přitom kladen na komplexní zachycení problému, aby vznikl informativní základ nutný pro kvalitní výuku daného tématu. Druhá část práce je praktická. Obsahuje čtyři návrhy na vyučovací hodiny, které jsou doplněny didaktickými a metodologickými postupy, materiály a pracovními listy. Práce 1 Werfel, Čtyřicet dnů, s. 64. 6 v těchto hodinách je opřena o dostupný filmový materiál či o práci s textem, a to takovým způsobem, aby u studentů byla vzbuzena motivace a zájem o dané téma. Zároveň jsou studenti vedeni k tomu, aby k problému zaujali své vlastní stanovisko a byly tak rozvíjeny nejen jejich vědomosti, ale také hodnoty a postoje. 7 1. Historie Arménie Pro mnohé obyvatele Západu je Arménie exotickou krajinou. Její dějiny se do učebních osnov ani základní ani střední školy nevejdou, její země se zdá být příliš vzdálená, písmo i jazyk složité a kultura neznámá. Při bližším seznámení však narazíme na mimořádně zajímavý a svébytný arménský národ, jehož osud stojí za pozornost hned z několika důvodů. Arménie patří k nejstarším civilizacím, jako první stát na světě přijal křesťanství, jeho příslušníci se stali oběťmi první moderní genocidy ve 20. století a dnes, po staletích cizí nadvlády, Arménii opět najdeme na mapě světa jako samostatný stát. 2 Arménie leží v severovýchodním cípy tzv. úrodného půlměsíce. Její dějiny lze dokládat přibližně od roku 1165 př. n. l., kdy přišli do dnešního východního Turecka příslušníci indoevropského národa Arménů.3 Avšak toto území, které dnes nese geografický název Arménská vysočina, bylo osídleno již v paleolitu, jak dokládají četné archeologické nálezy. Nejslavnější období arménských dějin se datuje mezi 9. a 6. století př. n. l., kdy arménské království, známé pod jménem Urartu, sahalo od Středozemního moře k moři Černému a Kaspickému. Střed tvořilo okolí jezera Van a hory Ararat, dnešní východní Turecko. Dnes Arménie dosahuje svou rozlohou pouhé jedné osminy svého starověkého království, nemá přístup k moři a ani ke své posvátné hoře Ararat, která leží na území Turecka. Arménie byla ve starověku sousedem Asýrie, Persii či Babylónie a bývá pokládána za jeden z nejstarších státních útvarů. Pro celé její dějiny jsou charakteristické časté nájezdy, válečné konflikty a nadvláda cizích mocností. Samostatný stát bylo pro Armény v průběhu celých svých dějin těžké udržet hned z několika důvodů; kvůli hornatému terénu, který v Arménii dominuje, a v němž je přirozená nejednotnost a oddělené komunity. Zároveň byla pro sousedy Arménie vždy lákavá svou výhodnou polohou, neboť zemí procházely od nejstarších dob obchodní cesty spojující Černé moře s Kaspickým, Anatólii a Rusko s Íránem 2 K dějinám Arménie najdeme v českém prostředí pouze několik publikací. Kniha Redgateové se soustředí na období starověku a pozdějším dějinám je věnována pouze jediná kapitola z rozsáhlé publikace; Redgateová, Arméni, Praha 2003. Ve starší publikaci Arménie, tři tisíce let dějin a kultury, se autor Brentjes zaměřuje na kulturní dějiny Arménie, avšak stranou nenechává ani historické souvislosti; Brentjes, Arménie, tři tisíce let dějin kultury, Praha 1976. Ucelený pohled na dějiny Arménie podává publikace, která je koncipována jako vysokoškolská učebnice určená pro studenty Karlovy univerzity; Šaginjan, Dějiny Arménie od počátku až do roku 2000, Praha 2001. Na Arménii ve 20. století, především na období genocidy je zaměřena publikace amerického