k úspěšnémuPředloha filmu ROAD PERDITIONTO s Tomem Hanksem v hlavní roli

MAX ALLAN COLLINS RICHARD PIERS RAYNER CESTA DO PEKEL www.comicscentrum.cz

Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra. CESTA DO PEKEL

ROAD TO PERDITION

Napsal: Nakreslil: RICHARD PIERS RAYNER Věnování

Tuto knihu věnuji svému synovi Nathanovi MAX ALLAN COLLINS

Tuto knihu věnuji Richardovi a Jimmymu

Překlad z angličtiny: Dana Krejčová – protože otcové milují své děti. Lettering, úprava dialogů, grafická úprava: Martin Trojan RICHARD PIERS RAYNER Úprava dialogů, grafická úprava: Václav Dort Jazykové korektury: Zdenka Štouračová, Eva Hartová Předtisková příprava: Comics Centrum Distribuce: ComicsCentrum

Navštivte naše internetové stránky: http://www.comicscentrum.cz nebo naši prodejnu: Štěpánská 36 (Štěpánská pasáž) Praha 1, 110 00 Telefon: 296 302 570, 296 302 571, FAX: 296 302 573

Z anglického originálu , vydaného nakladatelstvím DC Comics v roce 1998, českou verzi vydal: Martin Trojan – 3-JAN Štěpánská 36, 110 00 Praha 1 První české vydání © 2006 Vytištěno v České republice

ISBN 80-86839-08-7

Road to Perdition. Originally published in the United States by . Script Copyright © 1998 Max Allan Collins. Art Copyright © 1998 Richard Piers Rayner. All rights Reserved. All characters, their distinctive likenesses and related indicia are trademarks of Max Allan Collins. Paradox Press and logo are trademarks of DC Comics. Paradox Press is an imprint of DC Comics. The stories, characters and incidents featured in this publication are entirely fictional. Od začátku 80. let minulého století jsem se syn Nate si ze mě utahoval svou nemilosrdně soustředil hlavně na detektivní řadu s Natha- dobrou náladou, přátelé Marty Greenberg a Ed nem Hellerem. První román s Hellerem, True Gorman mi dohodili psaní nějakých povídek, Detective (Detektiv, 1983), získal ještě téhož aby mě udrželi naživu, můj agent se do toho roku cenu Shamus za nejlepší román, udělo- položil a Hellera prodal celého znovu (pár mě- vanou Americkou společností pro spisovate- síců to trvalo, ale dokázal to) a od roku, kdy se le píšící o soukromých detektivech. Fiktivní Tribune Media Services a Bantam Books – ne- hlavní hrdina, chicagský soukromý detektiv závisle na sobě – rozhodli hrát si na Skrblíka, Nate Heller, v True Detective v první osobě ze se přihodila spousta úžasných věcí. široka vypráví o vyšetřování údajného poku- Není příliš pravděpodobné, že kdybych su o atentát na Franklina Delano Roosevelta ještě dělal Dicka Tracyho, napsal bych, reží- v roce 1932, který vedl k údajně náhodnému roval a spoluprodukoval tři nezávislé a dva zabití zkorumpovaného chicagského starosty dokumentární filmy. A kdyby bývala moje Antona Cermaka (Čermáka), a fiktivní posta- smlouva na Hellera nebyla v prachu, těžko vy se v něm mísí se skutečnými jako Frank bych se dal do kupy s redaktory spojenými Nitti a Al Capone. s filmovou branží… což znamená, že bych V nejnovějším románu s Hellerem, Angel pro lidi od DreamWorks nenapsal bestseller POHLEDNICE Z CESTY in Black (Anděl v černé, 2001), detektiv řeší newyorských Timesů Zachraňte vojína Ryana neblaze proslulou vraždu Černé Jiřiny z ro- a hromadu dalších novelizací, které se dobře Bezostyšně autobiografický úvod od Maxe Allana Collinse ku 1947. V dalších knihách můj vymyšlený prodávaly a dostaly se na nejrůznější seznamy detektiv rozlouskl takové slavné záhady ze bestsellerů, díky čemuž se moje jméno roz- skutečného života, jako byla úkladná vražda neslo mezi čtenářstvem po celém světě. Hueyho Longa, vražda sira Harryho Oakese, Určitě si říkáte, co to má sakra společného incident v Roswellu a zmizení Amelie Erhar- s Cestou do pekel? V předvečer Dne díkůvzdání léta Páně 1993 ramně jsem se bavil. Z mé pětileté smlouvy se tové. Tyto knihy si vysloužily dobrou pověst Jsem rád, že se ptáte. V roce 1994, když se moje kariéra prostě zhroutila. stala desetiletá, a poté mi přidali ještě dalších díky pečlivému zasazení do historického rám- jsem se zúčastnil WonderConu v kalifornském Od roku 1977 jsem psal stripy s Dickem pět let. Pro spisovatele na volné noze byl tako- ce, což vedlo k přesvědčivému novému řeše- Oaklandu, jsem ještě pořád vězel v tom, co Tracym, kdy jsem se – s požehnáním tvůrce vý pravidelný džob darem z nebes. ní starých, nevyřešených záhad (díky nemalé byste mohli laskavě nazvat přechodnou fází tohoto stripu Chestera Goulda, jenž po téměř Jenomže ten den před Díkůvzdáním mě do- pomoci mého dlouhodobého asistenta George mé kariéry. Zvlášť jsem se snažil najít něco ve padesáti letech odešel na odpočinek – spo- pisem z Tribune Media Services stroze infor- Hagenauera). světě comicsů, když mi už Dick Tracy nevydě- jil s jeho bývalým asistentem Rickem Flet- movali, že mých služeb už nebude nadále zapo- Ale mezitím, onoho dne před Díkůvzdáním lával na živobytí. cherem, abychom do skomírajícího comicsu třebí. Mělo to něco málo společného s tím, že roku 1993, mi agent sdělil, že moje smlouva na Během let jsem pro DC dělal různé věci vnesli trochu života. Šéf Tribune Media Ser- jsem se zapletl s neblaze proslulými kartička- nejnovějšího Hellera byla zrušena. Asi o týden včetně nějakého toho Batmana (ne všechno vices mi sdělil, že strip pravděpodobně ne- mi True Crime, a hodně s tím, že jsem se něko- dřív získal můj poslední Heller, Stolen Away z toho bylo přijato pozitivně – moje verze přežije ani pět let – na kteroužto dobu jsem likrát pořádně chytil s hlavním redaktorem od (Unesený) – o únosu Lindberghova syna – dal- Robina je ta, která slavně inspirovala telefo- měl podepsanou smlouvu. TMS (jenž krátce před tím nahradil redaktora, ší Shamusovu cenu pro nejlepší román, a můj nickou kampaň, v níž si čtenáři odhlasovali, Strip nejenže přežil, ale tím, že jsme se který mě najímal). Neshody se pravděpodobně redaktor u Bantam Books se mnou strávil tři že ho chtějí zabít. Kolik spisovatelů se může vrátili k základnímu tématu policajtů a zlodě- táhly od chvíle, kdy jsem tomuto redaktorovi a půl hodiny na obědě, při němž mi vykreslo- pochlubit něčím podobným?) Se svým častým jů, jsme mohli znovu oživit postavy, které ob- sdělil – bez vynechaných expletiv – co si mys- val zářnou Hellerovu budoucnost u tohoto vy- spolupracovníkem, kreslířem Terrym Beattym, rovskou fantazií obdařený Chet Gould opustil, lím o něm a o jeho nápadech a schopnostech, davatelství. Právě jsem odevzdal knihu, která jsem pro DC vytvořil superhrdinu Wild Doga, a tím, že jsme začali klást důraz na moderní té- jenže jsem odmítal vzít na vědomí všechny va- se redaktorovi nesmírně líbila, jenomže teď mi který na Středozápadě (kam byla postava za- mata, jako je počítačový zločin a videopirátství, rovné signály (na druhou stranu, když má žena ji vracel a moje smlouva na další dva thrillery sazena) vyvolal pořádný poprask, a naše nezá- jsme vzbudili velkou pozornost. Když se v ro- Barb uslyšela, jak na svého šéfa řvu do telefo- s Hellerem… pchchch. vislá comicsová knížka Ms. Tree se přeměnila ce 1990 natáčel velkorozpočtový film s Warre- nu, okamžitě si v inzerátech začala hledat práci Není důležité proč – prostě zase jedna z pe- v prominentní Supermanův domov pro řadu nem Beattym v hlavní roli (pozn.: Dick Tracy), na částečný úvazek). riodických změn politiky, ve vydavatelstvích čtvrtletně vydávaných grafických románů, vy- produkce mě najala jako tvůrčího poradce. Na- Tak jsem zavolal svému agentovi, toho dne tak běžných. A jaké jste měli vánoce v roce cházejících několik let. psal jsem novelizaci (dosud je to jedna z mých před Díkůvzdáním, a sdělil mu onu mizernou 1993 vy? Dávalo proto smysl, že mě vyhledal Andrew nejlépe prodávaných knížek), objevoval jsem novinu, že jsem přišel o Tracyho. A on mě ještě Náhodou, Collinsovi si je docela užili. Barb Helfer – redaktor Paradox Press od DC, ctižá- se v nejrůznějších televizních pořadech a ná- dorazil: právě mi zrušili smlouvu na knížku. mi pomohla zase se postavit na vlastní nohy, dostivý, věci znalý, žádný příznivec superhrdi-

10 11 nů – a chtěl, abych něco vytvořil. Když jsme do pekel silně ovlivnil – jsem si představoval již tento vynikající umělec do projektu vnesl, Děj filmu vlastně vypráví Jessica Ann (Ra- tak seděli v té hotelové hale v Oaklandu, Andy své postavy na dlouhé cestě, na níž se za- takže dokončení přišlo až v roce 1998 (!). Já chel Lemieuxová, jedenáctiletá dívenka obje- mi vysvětlil, že oslovuje známé spisovatele de- pletou se všemožnými lidmi s nejrůznějšími napsal 25 až 30 stránek textu pro třísetstrán- vená při konkurzu, amatérka, která obdržela tektivek, aby psali přímo pro comics. Jejich vý- problémy… jako když Richard Kimble pr- kové dílo a poslal je Andymu Helferovi spo- nadšené kritiky v Entertainment Weekly a dal- tvory měly být vydávány vždy ve třech číslech chá před inspektorem Gerardem a zároveň lu s rešeršemi ohledně skutečných lidí a míst ších celostátních časopisech), odstup a hlubo- malého formátu připomínajícím japonskou stopuje Jednorukého muže (seriál Uprchlík), zmiňovaných v textu a o několik měsíců poz- ké dojetí, jaké tento úhel pohledu vzbuzují, do- mangu („nezodpovědné obrázky“, tj. comics). příběh neměl skončit hned a měl obsahovat ději – občas i po půl roce – mi Andy zavolal. dává filmu na působivosti. Napjatý vztah mezi Tři čísla by pak byla sebrána do paperbacku. i vedlejší motivy. (Ještě dnes si určitě všim- Tyhle telefonáty, a že jich nebylo málo, probí- matkou a dcerou – díky souznění mezi Rachel Protože jsem byl jediný spisovatel detektivek nete té „díry“ ve vyprávění, k níž jsem se pů- haly asi takto: a neuvěřitelnou Patty McCormackovou, zlo- (aspoň tenkrát to platilo), který dělal i comicsy, vodně chtěl vrátit a vyplnit ji právě takovými „Potřebuju stránky,“ hlásí Andy. činně málo využitou herečkou, hrající dospě- byl jsem logickou volbou. dobrodružstvími.) „Stránky?“ lou sociopatku – vyvolával stejně silný dojem. Snad jsem se nechal inspirovat Andyho Jenže redaktor Andy – který chtěl vydávat „Však víš – pro Richarda.“ Do jisté míry bylo Peklo od začátku kon- mangou a spatra jsem mu nastínil nápad, kte- samostatné grafické romány, ne řady na po- „Richarda?“ cipováno jako otcovsko-synovský doplněk ke rý se mi už chvíli honil hlavou – původně se kračování – vyžadoval závěr. A bůh mu žehnej, „Přece pro Cestu do pekel.“ vztahu matka-dcera z Mommy – což je ironie, to jmenovalo Zbraň a syn… kterýžto název se měl pravdu. Měl pravdu z uměleckého hledis- „…Aha! Jo, no jo, už si vzpomínám…“ protože první film natočili u DreamWorks/ Andymu okamžitě znelíbil, tvrdil, že je „moc ka – má-li moje vyprávění sílu, většina jí vy- A pak jsem šel najít, co jsem napsal, znovu /Twentieth Century Fox s Tomem Hanksem, sladkej, moc comicsovej“. Hele, co vlastně chází z tragické nevyhnutelnosti závěru, k ně- přečetl všechno, co jsem na tom zatím udě- Paulem Newmanem a Judem Lawem v režii chtěl od někoho, kdo vytvořil soukromou de- muž směřuje – ale i z obchodního… třebaže to lal – připomněl si, o čem že má ta knížka být Sama Mendese, kdežto druhý je nízkorozpoč- tektivku jménem Ms. Tree a postavy z Dicka se ukázalo až později. – sedl si a napsal dalších 25 nebo 30 stránek. tové, kultovní a nezávislé dílko, držící pohro- Tracyho jako Putty Puss, Torcher a Snake Eyes Andyho ctižádostivé řadě několikadílných Taky jsem dostával kopie Richardových prací madě jen díky žvýkačce a tkaničkám do bot. (Činaná Číča, Spalovač a Hadí oči)? Ale líbil kriminálních románů se dostalo příslušných – ovšem bez dialogů a popisů – a právě tady Odhlédneme-li od velikosti rozpočtu, vztahy se mu nápad – moc se mu líbil – a během pár pochvalných kritik, jenomže prodej přinesl do celé věci vstupuje aspekt spolupráce, těž- rodičů a dětí mě odjakživa fascinovaly, stejně týdnů jsme to společně rozjeli. tak velké zklamání, že Peklo už nikdy nevyšlo ko postižitelný, ba dokonce magický. Střízlivý, jako představa, že se dítě dozvídá o rodičových Nový název mě napadl čistě náhodou – vě- po částech – byl to poslední detektivní román názorný, velmi vážný tón kreseb – dokonale se slabostech a musí se s nimi vyrovnat, a přesto děl jsem, že otec a syn v tomto příběhu budou vydaný u Paradox Press, vyšlo pouze v jed- hodících k tomu, co jsem napsal – mě udržoval tu stále nadpřirozeně velkou – i když už lid- na cestě do očistce a „peklo“ se mi vynořilo nom pořádně silném svazku… a stejně jsme ve správných kolejích a vyprávění výborně po- skou – postavu obdivuje dál. v hlavě jako jedno z těch biblických jmen, kte- byli v podstatě odepsaní jako poslední knížka sloužil. A Richardův úžasný výkon je jedním V knihách, které jsem napsal v první třeti- rá se tak často objevují v americkém vnitro- v neúspěšné řadě. Skončilo by to fiaskem ne- z důvodů, proč Peklo promlouvá trochu jiným ně své kariéry, se téma otce a syna objevuje zemí z oněch pionýrských dob, kdy se teprve být Andrewa Helfera, který kvůli Peklu udělal jazykem, než jaký najdete v mých ostatních často. V mém prvním vydaném románu, Bait zakládaly osady. Bude to stejné, jako když se pořádný rozruch a tvrdil, že tento dlouho vzni- dílech, s možnou výjimkou mého nezávislého Money (Návnada, 1973), líčím náhradní vztah pionýři vydávali na západ kvůli náboženskému kající grafický román je nejlepší, na jakém kdy filmu Mommy (Matka). otce a syna mezi profesionálním zlodějem útlaku, za domov si vybrali bohem zapomenu- pracoval, a s největším potenciálem. Nízkorozpočtový film Mommy (1995) a po- Nolanem a jeho mladým komplicem Jonem tý kraj, kde lišky dávají dobrou noc, a pojme- A Peklo opravdu vznikalo dlouho. Andy kračování Mommy’s Day (Den matek, 1997) (následovalo sedm dalších knih se stejnou novali ji Peklo. (Musím taky přiznat, že miluju chtěl jednoho kreslíře – Brita jménem Richard – stojí za krátkou odbočku, protože se tematic- ústřední dvojicí). První tři romány s Hellerem ty obrázky z „cest“ s Bobem Hopem a Bingem Piers Rayner – jehož mi popsal takto: „Pro tu- ky shodují s tímto dílem… a původní povídka – často jsou označovány za „Nittiho trilogii“ Crosbym, znám je odmalička a pochybuju, že hle práci je dokonalej – není moc rychlej, ale časově předchází Peklu. Mělo to být jakési – zkoumají detektivův neohrabaný a často dě- by mě tenhleten název napadl bez nich. Tak- je fantastickej.“ Viděl jsem pár věcí, co Rayner neoficiální pokračování klasického thrille- sivý vztah k náhradnímu otci Franku Nittimu, že si během odlehčenějších okamžiků při čte- nakreslil, a nadšeně jsem ho Andymu odsou- ru Williama Marche, The Bad Seed (Zkažené a Hellerův pocit viny kvůli sebevraždě jeho ní následujícího vyprávění můžete na melodii hlasil. I když už píšu tohle, zatím jsem se se sémě, 1954) – v jehož stejně klasicky zfilmo- skutečného otce zůstává v celé sáze hlavním „Cesty do Maroka“ klidně prozpěvovat: „Vyra- svým spolubojovníkem na Pekle osobně ne- vané verzi hrála Patty McCormacková, která hnacím motivem. zili jsme na cestu do Pekel.“) setkal. Zůstává jen veselým hlasem v telefonu jako malá nezapomenutelně ztvárnila zlou Všechny tyto příběhy nahlížejí na vztah I když jsem od začátku věděl, že příběh a inteligentním psavcem e-mailů… a nadaným Rhodu Penmarckovou (role je z broadwayské otec-syn z pohledu syna. Dokud se v roce 1982 o Pekle nebude mít otevřený konec, nechtěl ilustrátorem. Nechci být neuctivý k žádnému hry Maxwella Andersona) – a příběh je celý nenarodil můj vlastní syn Nathan – ve stejném jsem ho dovést k nevyhnutelně tragickému z ostatních malířů a kreslířů, se kterými jsem vyprávěný z pohledu Jessiky Ann, malé hol- roce, kdy se „narodil“ Nathan Heller – nikdy závěru, dokud nevytvořím několik dějových kdy spolupracoval na comicsech, ale Peklo je čičky, která pomalu dochází ke zjištění, že její jsem se na tento vztah nepodíval z hlediska linií o otci se synem, kteří prchají před ma- na tomhle poli mým vrcholným dílem… a bez dokonalá venkovská máma je vražedkyně (na otce. A třebaže jsou příběhy o matce (dva fil- fií a zároveň ji okrádají. Stejně jako postava Richarda by nemohlo vzniknout. obale videokazety ji popisují jako „June Clea- my, dva romány a povídka) a Cesta do pekel v příběhu z mangy Lone Wolf and Cub (Osa- Jedním z důvodů, proč naše spolupráce pro- verovou* se sekáčkem“). stále vyprávěny z pohledu dítěte, jsou do nich mělý vlk a vlče), Kozure Okami – jenž Cestu bíhala tak dobře, je neblaze proslulá pomalost, * Pozn překladatele: Cleaver znamená sekáček)

12 13 vloženy nové pocity, zodpovědnost a zkuše- a v kriminálním románu variací na tento pří- Další zápletku mi poskytl irský původ Lo- A žádný film mě neovlivnil víc než Bonnie nosti, které jsem získal jako rodič. stup – jako protiklad ke klasické cestě soukro- oneyho gangu – už dávno před Kmotrem byli and Clyde (Bonnie a Clyde) Arthura Penna Cesta je pochopitelně nestydatou poctou dílu mého očka, po níž kráčel Heller. mafiáni v americké kultuře téměř výhradně z roku 1967. Pravděpodobně to je nejpůsobi- Lone Wolf and Cub – jak manze, tak neuvěřitel- Když jsem si dělal rešerše pro první helle- Italové. (Další ironie: jedna z několika málo vější film ze 60. let – tečka. Byl jsem zrovna ným šesti filmům, které na její motivy vznikly rovský román, True Detective, jenž se zčás- změn, jež Hollywood v mém námětu udě- na střední škole, a ten film mě nadchl novým počátkem 70. let 20. století. Scénář k filmům ti odehrává v iowsko-illinoiském pohraničí lal, byla změna jména „Looney“ na „Rooney“ způsobem. Stejně jako The Untouchables, i on napsal sám Kazuo Koike a v hlavních rolích – v kraji mého dětství – dočetl jsem se o Johnu – původní jméno zřejmě znělo příliš comicsově. mě přiměl hledat skutečné lidi a zločiny za fil- se objevili klidný, charismatický Tomisaburo Looneym a jeho bláznivém synovi Connorovi. Jako člověk, který strávil patnáct let pojmeno- movými obrázky. Bonnii a Clyda jsem viděl Wakajama a předčasně vyspělý Akihiro Tomi- Když jsem se o gangsterech z této oblasti bavil váváním padouchů v Dickovi Tracym – a jehož mockrát a jednou jsem na film vytáhl i svého kawa. Sága vypráví příběh samuraje, kterého s lidmi z Davenportu, s iowským sloupkařem DC redaktor Andy Helfer kritizoval za přehna- otce. Táta (zemřel v roce 2000) byl hudebník zradil jeho šógun a on se vydává na cestu krva- Billem Wundrumem a illinoiským historikem ně dickensovské slovní hříčky – musím říct, že – a vynikající – ale víc ho zajímal sport než vé pomsty, přičemž s sebou veze svého malého z Rock Islandu B. J. Elsnerem, okamžitě se vy- by tento příběh nikdy nevznikl, kdyby mě neo- filmy, takže dostat ho na Bonnii a Clyda byla synka v „kočárku“ plně vybaveném zbraněmi. nořilo jméno Looney. dolatelně nepřitahovalo jméno Looney.) pořádná dřina. Filmy na něj málokdy udělaly Srovnání násilí a něhy, krutosti a citlivosti, „No jasně, musíš napsat o Looneym,“ říkali To všechno pro mě (a pro mnoho dalších) dojem a často si stěžoval na to, nač jsme ho bylo málokdy v jakémkoliv médiu zpracováno a hned se pustili do vyprávění historek o vyda- pochopitelně začalo u starých gangster- s matkou během letů nutili koukat. lépe, a já doufám, že Cesta do pekel přitáhne vateli jistého bulvárního plátku, který vydíral ských filmů, které se začaly vysílat v televizi, Ale během Bonnie a Clyda – zvlášť při scé- nové čtenáře k mé stále oblíbené comicsové lidi, o nichž psal, ovládal místní politiky a spo- a zvlášť u televizního seriálu Roberta Stacka ně, kdy Bucka Barrowa a jeho slepou ženu sérii a pravděpodobně nejlepší filmové sérii, lupracoval s Caponovým gangem v Chicagu na The Untouchables (Nedotknutelní) z konce Blanche zastřelí na pasece při krvavé přestřelce jaká kdy byla podle comicsů natočena. všech možných nelegálních podnicích od pašo- 50. a počátku 60. let 20. století, který vychá- s vlajícími obvazy a děrami po kulkách v ple- Asie mě ovlivnila ještě něčím – byl to hong- vání alkoholu přes prostituci až po hazardní hry. zel ze skutečných událostí. Na jeho základě chu nepojízdného auta – táta reagoval divně. kongský film, zvláště scénárista a režisér „hr- Celá léta jsem si říkal, co za tím vším do- jsem vyrazil do knihoven a do antikvariátů, Byl viditelně otřesený, zbledl a ošíval se, bylo dinského krveprolévání“ John Woo. Počátkem opravdy je. Vztah otec-syn – a také to, že Lo- abych našel materiál o skutečných zločinech vidět, jak je vyvedený z míry. 90. let 20. století byl Woo kultovní postavou, oney zradil svého věrného poručíka – mě při- za hollywoodským mýtem. Ten seriál – jehož Poté mi vše vysvětlil: Dokud neviděl ten Hollywood na něj teprve čekal a videokaze- vedlo k nápadu zkusit americkou verzi mangy dvojdílný pilotní film je nejspíš pořád ještě film, na nic se nepamatoval, ale rodiče ho vzali ty s jeho krvavými a zároveň poetickými fil- Lone Wolf and Cub. Copak není kmotr jako nejpřesněji zfilmovanou verzí Caponova pádu právě na to místo – je to v Iowě – kde na vlast- my kolovaly od jednoho filmového fanouška šógun a vymahač jako samuraj? Nelíbila se mi – se prudce odchýlil od historie a natolik zveli- ní oči viděl krvavý následek střelby, strhané k druhému. Sláva tohoto světového filmaře se však představa malého chlapce, ne pro tento čil skutečného Eliota Nesse, že ho revizionář- zakrvácené obvazy, rozstřílený automobil. Fil- rozšířila také díky mému kamarádovi Tomu příběh – musel to být příběh o dospívání včet- ští historikové zavrhli jako humbuk. (Není to maři scénu co nejvíc přiblížili novinovým foto- Wisserovi, redaktorovi časopisu Asian Cult Ci- ně strašlivé ztráty nevinnosti jak otce, tak syna. pravda – Ness se skutečně podobal Dickovi grafiím z té doby a zachytili ji tak bezchybně, nema (Asijský kultovní film), v němž mám taky Syn mého protagonisty měl být dospívající Tracymu, jak jen se mu může skutečný muž že se pohřbené vzpomínky z dětství – očividně sloupek. Úplně mě dostalo, jak Woo používá kluk, který dokáže pochopit hrozné (i úžasné) zákona podobat. Můžete si přečíst čtyři romá- značně traumatizující – vynořily na povrch. extrémní, fantasticky zinscenované akční scé- věci, jichž je jeho otec schopný. ny, které jsem o Nessových skutečných přípa- Jsem přesvědčený, že romány s Natem Hel- ny plné vraždění v kontextu nestydatě melodra- Také se mi líbil nápad zkombinovat gangste- dech napsal.) lerem a všechny historické kriminální romá- matických příběhů o rodině, přátelství, věrnosti, ry podobné Caponovi a Nittimu s psanci, jako The Untouchables se svým návratem ke ny, jež jsem od té doby napsal – včetně Cesty lásce, zradě a vykoupení, jak nesourodé vlivy byli Dillinger a Baby Face Nelson. Než jsme gangsterským filmům noir ve stylu Warner Bros. – mají počátek v tomto okamžiku. Příval táto- na něj působily – ovlivnil ho stejně tak Douglas se s Georgem Hagenauerem pustili do karti- otevřeli dveře pro příval filmů založených na vých vzpomínek byl mým zjevením: Tyhle věci Sirk a Jean-Pierre Melville, jako Sam Peckin- ček G-Men and Gangsters (Agenti a gangste- skutečných zločinech. Byla to v té době velká se skutečně staly přímo tam, kde jsem žil. Pod pah a Don Siegel. Natočil dokonce vlastní po- ři) – které vydavatel bez našeho vědomí pro- móda, gangsteři i psanci zaplňovali plátna kin temným příběhem leží pravda, je to mnohem ctu Lone Wolfovi – Heroes Shed No Tears (Hr- pagoval jako sérii o vícenásobných vrazích po několik úžasných, kulkami naplněných let, víc, než mi kdy přinesly plesnivé staré knížky dinové nepláčou, 1985) – v níž žoldnéř se svým a přejmenoval na True Crime (Skutečný zlo- kdy Rod Steiger hrál Al Capona, Vic Morrow a zatuchlé časopisy a mikrofiše v knihovnách… malým synkem uvázne během války v džungli čin) – často jsme mluvili o stycích gangsterů si střihl Dutche Schultze, Ray Danton ztvárnil a tehdy u mě vznikla touha rozvinout to, co se v týlu nepřítele. Řekl jsem si, že stejné spojení a psanců ve 30. letech 20. století… ale romány uhlazeného Legse Diamonda, a dokonce došlo označuje za „fikci o skutečných zločinech“. rodinného dramatu a divoké, krvavé akce bude a filmy (a comicsy) je líčily jako zcela odděle- k novému uvedení filmu Dona Siegela z roku Jedna z věcí, které charakterizují mé první výborně fungovat i v grafickém románu. né entity. Svůj nápad jsem rozpracoval v druhé 1957, v němž Mickey Rooney zpodobnil potrh- kriminální romány, je jejich zasazení na ven- Cesta – stejně jako knížky s Nathanem Hel- knize s Hellerem – ironicky také nazvané True lého Baby Face Nelsona. Překvapilo mě, když kov. Na střední škole jsem se neohrabaně po- lerem – je však víc spjata s americkými ději- Crime (1984) – a rozpoznal obrovský vizuál- se téměř deset let poté, co tahle mánie utichla, koušel psát o Manhattanu Mickeyho Spillana nami než s japonskými comicsy a filmy. Chtěl ní potenciál, jaký by mohl mít grafický román objevili v opravdu pozdním neogangsterském a Los Angeles Raymonda Chandlera – místech, jsem v comicsu udělat něco, co by bylo ekvi- s podobnými a občas se protínajícími cestami filmu Warren Beatty a neznámá herečka jmé- kde jsem pochopitelně nikdy nežil (a tehdy valentem mých románů s Nathanem Hellerem, gangsterů a psanců té doby. nem Faye Dunawayová. mi navíc ani nedošlo, že tam skutečně „nežili“

14 15 ani Spillane s Chandlerem), a dodnes je jediné na Cestu do pekel, ale nedožil se toho, aby vi- větší město, o němž píšu, Chicago, velkoměsto, děl, jak moje dílo přináší ovoce. Nesmírně li- které jsem často navštěvoval jako malý kluk. tuju, že se zfilmování Cesty do pekel nedožil. Chovám zvrhlou pýchu ke kriminální historii Moc rád bych viděl, jak je pyšný na zhmotnění mého rodného kraje – ke skutečným událostem, mého – a kupodivu i jeho – snu. na nichž staví Cesta do pekel, došlo koncem Můj syn Nathan musí vědět, že bez něj bych dvacátých a začátkem třicátých let 20. století tenhle příběh nikdy nenapsal. Společně jsme v dlážděných ulicích Větrného města (Chicaga) se dívali na filmy Lone Wolf and Cub – v do- a na zaprášených silničkách Iowy, Ilinois, Ne- bě, kdy byl ještě mnohem mladší, než by ho brasky, Kansasu a dalších. normální rodič nechal dívat na takové krvavé První lekce v řízení – na nichž je založe- a drsné dílko – a nejpevnější pouto mezi námi na lekce v řízení v této knize – jsem bral na jako otcem a synem tvoří společná láska k fil- jedné polní cestě v Iowě. Otec a jeho přítel mům, knížkám, comicsům a hudbě (s vhodně Keith Larsen mě vzali za Keithovu farmu. rozrůzněným vkusem, jak se patří na naše růz- Keith byl básník a vynikající učitel angličti- né generace). Já tohle s tátou nezažil a dělit se ny a literatury na univerzitní úrovni (byl to o tuhle lásku s Natem je nádhera. můj první skutečný učitel), ale zároveň byl Tenhle nepravděpodobný řetězec událostí iowským farmářem – mluvil suše, zdrženlivě spustili mí agenti Dominick Abel a Daniel Os- a jemným hlasem, jak to má ve zvyku většina trow, za což jsem jim neskonale vděčný. Dean farmářů a někteří gangsteři. Zanuck mému nápadu uvěřil jako první a jeho Téměř okamžitě jsem sjel s autem do příko- otec Richard jako druhý. Díky tomu, že tento pu – byl to dost děsivý zážitek. námět tak odhodlaně přinesli třetímu věřícímu Otec se ujal řízení a z příkopu vycouval. – DreamWorks – se sen stal skutečností. Můj Keith na zadním sedadle celou dobu mlčel. příběh vizuálně ztvárnil nadaný Richard Piers Když bylo auto zpátky na štěrkové silnici, Rayner, což je jeden z hlavních důvodů, proč Keith se předklonil a řekl otci: „Teď ho, Maxi, se tento námět Hollywoodu tolik líbil. Úvod musíš naučit, aby se udržel na silnici. Ať se vrá- jsem sepsal sám, ale Cesta do pekel je i Richar- tí za volant. Musí zpátky do sedla a jet.“ dovým dílem. Táta s tím souhlasil. A patří i redaktorovi Andrewu Helferovi. „Fajn,“ nato Keith. Pak vystoupil z auta a vy- Zjistil jsem – nebo v to aspoň doufám – že razil přes pole zpátky na svou farmu. iluze bezpečí zaslepuje. Psaní Dicka Tracyho Dnes je Cesta do pekel velkofilmem. Když – pokračování v práci jiného tvůrce – mi dalo píšu tyhle řádky, ještě jsem ho neviděl – ale byl falešný pocit bezpečí. Když jsem o toto bez- jsem se podívat na natáčení a četl jsem scénář, pečí přišel, pokusil jsem se o něco jiného, čis- takže si jsem celkem jistý, že filmaři se naše- tě z nutnosti. Kdyby se mi v 90. letech dařilo ho grafického románu věrně drželi – nakolik líp, nikdy bych nerežíroval nezávislé filmy, ani to bylo možné – a hlavně se snažili vystihnout bych nenapsal knihy jako In the Line of Fire jeho ducha. (S nasazením života) a The Mummy (Mumie), Ironií je, že můj otec – který, jak jsem říkal, natož grafický román, který právě držíte v ru- „Cestu si musíš vybrat sám.“ neměl filmy rád – mě jako spisovatele vždycky kou, a neradoval bych se, co všechno z toho Kazuo Koike posuzoval podle toho, jestli by z mé knihy udě- vzešlo. lali dobrý film, nebo ne. „Byl by z toho dobrý Když musíte uhnout z jedné cesty, vždycky film?“ ptal se pokaždé. Kdykoliv se něco mého je tu další – plná nebezpečí, ale také dobro- prodalo do Hollywoodu, byl nadšený, třebaže družství. Cesty, po nichž se vydává méně lidí, pak byl zklamaný, pokud z toho nic nevzešlo. bývají vždycky ty přínosnější. O mé nezávislé filmaření se velice zajímal. Návštěva světové premiéry Dicka Tracyho v Disney Worldu, myslím, byla zlatým hřebem Max Allan Collins jeho života. Věděl, že DreamWorks mají opci Srpen 2001

16 Kapitola první ARCHANDĚL SMRTI Vím, že i v Trojměstí bývalo léto, ale v mých vzpomínkách na dětství je v něm pokaždé zima… sníh, břečka a plískanice, promísené s hlínou a škvárou. Ta zima roku 1930…

21 …a u Johna Deera taky Bydleli jsme na Rock Islandu - další kom bajny. dvě třetiny Trojměstí tvořily Moline a za řekou v Iowě Davenport.

a třebaže tam bylo plno Psal se rok 1930 - už rok byla chudáků, daly se tam vydělat krize, jak určitě víte… a pořád slušné peníze. platila prohibice.

Trojměstí ovládal Looneyho Někteří lidé měli práci - ve gang. Ačkoliv to byli Irčani, zbrojovce, kde se vyráběly dali se do holportu děla a tanky... s mocným Caponovým gangem v Chicagu.

Starý John Looney, právník samouk, a jeho Těžký časy“, to je dneska " bláznivý syn Connor jenom rčení. Ale věřte mi, - dělal tatíčkovi šoféra byl jsem u toho, - měli poldy v kapse. a ty časy byly těžké.

22 23 Looneyho lidi měli pod palcem Chlubily se, že jsou jediné noviny, všecko: pašování whisky… bordely… které mají dost odvahy, aby publikovaly "všechny zprávy“, ale bylo to akorát vydírání.

Když na to teď vzpomínám, asi nejostudnější ze všeho byly noviny, které Looney vydával - the Rock Island News.

Když oběti nezaplatí, objeví se farmáři byli snadný cíl. Jedna z Looneyho holek prostě nějakého nešťastného na stránkách skandální historky Dokonce měli i vlastní křena objala a čirou náhodou se tam - ať už jsou pravdivé, nebo ne. plovoucí hráčské doupě. vyskytl reportér s fotoaparátem, aby výjev zachytil pro příští Vemte generace… si ty svoje prachy, vyděrači!

…Pokud ovšem ten balík nezaplatil.

24 25 Když na to dneska vzpomínám, je těžké si Pan Looney měl pro nás Irčany představit, že v tom byl zapletený i můj táta. práci - v novinách, restauracích a továrnách, kde si svým vydíráním získal vliv.

Byl to tichý člověk a ten největší poctivec, jakého jsem kdy poznal. Byl, jak se říkalo, rodinný typ.

Nepil, za děvkami nechodil. Možná Ale měl i druhou stránku Můj otec Vím, že to mámě vadilo, ale si myslíte, že chodil, ale prostě - třebaže o tom nikdy nemluvil, - Michael O’Sullivan většinou se na nic neptala. to tak bylo… já vím, že nechodil. byl hrdý veterán z velké války. - se znal s Looneym A když se zeptala… Miloval svou Annie - mou mámu. ještě ze staré vlasti.

A proto asi byl Neptej se, tak věrný voják jak pan Looney pana Looneyho. Tady je vydělává peníze. To adresa. Víš, není naše věc. a Už se co máš dělat, o tom nebudeme Michaeli, Pro tátu byl vládou bavit. chlapče. pan Looney.

26 27 Nevěděl jsem, co přesně táta A věděl jsem, že táta dělá něco… Nakonec mě k tomu Peter Přineseš pro pana Looneyho dělá. Věděl Zabavil tátu… vzrušujícího. Měl zbraň, jako Tom Mix, dohnal. nám jsem akorát, že máme nejhezčí a brával si ji s sebou do práce. bonbóny? dům ze všech lidí, co jsem znal (kromě pana Looneyho).

Myslím, že s bráškou Peterem jsme si tátu tak trochu idealizovali.

Mysleli jsme si, že bude legrace, Táta to Možná. když s ním půjdeme na výpravu“. nenazýval Dej na " Myslíš, že si je nijak. sebe pozor, zasloužíte? A kde lásko. Tak jsme říkali tomu, je vlastně co dělal… táta to bratr? tak pochopitelně Ehm… nenazýval. myslím, že se učí.

Prima.

28 29 Jednou Věděl jsi, že Jdeš křivák... to si vážně ten Gabel býval pozdě. myslí, že si sem může policajt? klidně vozit lacinější kořalku? a Vážně Ano. si myslí, že mu projde, když tátovi přestane platit za ochranu?

Možná se mi předcházej hodinky. Ne, jdu Pro tohle Zřejmě brzo. Nebo jsem jenom žiju. netrpělivej! ano.

Zaparkuj v tý uličce. Zrovna by měli vykládat zboží od těch grázlů z Elginu… Tak to ho čeká náramný překvapení.

30 31 Hoďte sebou, pitomci… tenhle měsíc jsme nezaplatili za vochranu.

Dostali jste se na konec ukázky.

Celý příběh To se podívejme… a myslíš Connor Looney. Klacek, si, že to bylo co chce dostát svýmu moudrý? příjmení. dělej, co si můžete přečíst umíš, synku - kliknutím sem.

32 33 www.comicscentrum.cz

Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.

34