Zranění V BJJ a Jejich Srovnání. Pracoviště: Katedra Gymnastiky a Úpolů Vedoucí Magisterské Práce: Mgr

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sportovních studií

Katedra gymnastiky a úpolů

Zranění v BJJ a jejich srovnání

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jakub Tomeček

Vypracoval: Petr Čukan

Obor Tělesná výchova a sport

Brno 2020

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu zdrojů.

V Brně dne 14. května 2020 Podpis:

Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Jakubovi Tomečkovi za odborné vedení, konzultace a čas, který mi věnoval při tvorbě této bakalářské práce. Děkuji mé partnerce za podporu při studiu i mimo něj. Dále bych chtěl poděkovat našim rodičům za hlídání děti zejména ve zkouškových obdobích. Také bych chtěl poděkovat kolegům z SK Pretorian Židlochovice za nafocení technik a všem respondentům, kteří vyplnili dotazník. Závěrem bych chtěl poděkovat mému zaměstnavateli, který mi umožnil dálkově studovat.

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení autora: Petr Čukan Název bakalářské práce: Zranění v BJJ a jejich srovnání. Pracoviště: katedra gymnastiky a úpolů Vedoucí magisterské práce: Mgr. Jakub Tomeček Rok odevzdání závěrečné práce: 2020

Anotace: Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit nejčastější místa vzniku zranění a jeho závažnost u zápasníků BJJ na území ČR. Práce dále porovnává skupiny zápasníků a jejich zranění podle vybraných kritérií. V teoretické části bakalářské práce se věnujeme BJJ a současným stavem tohoto sportu v ČR. Dále se teoretická část zabývá příčinami vzniku zranění, zraněními podle mechanismu a místa vzniku. Závěr teoretické části je věnován preventivním opatřením. V praktické části se pak zabýváme výsledky dotazníkového šetření. Jedná se zejména o využívání preventivních opatření, místo vzniku úrazu a jeho závažnost. Na základě výsledků dotazníku jsme došli k závěru, že se jedná o sport s vysokou úrazovostí na tréninku (12,6 %) a to i přes využívání prostředků k prevenci zranění. Nejčastější závažná zranění jsou v oblasti žeber (3,45 %) a spodní části zad (3,45 %).

Klíčová slova: BJJ, Brazilské jiu-jitsu, dotazník, komparace, zranění

Bibliographical identification

Author’s first name and surename: Petr Čukan Title of the bachelor thesis: Injuries in BJJ and their comparison. Department: Department of Gymnastics and Combatives Supervisor: Mgr. Jakub Tomeček The year of submission of the final thesis: 2020

Annotation: The main goal of the bachelor's thesis is to find out the most common locations of injury and its severity in BJJ athletes in the Czech Republic. The thesis further compares groups of athletes and their injuries according to selected criteria. In the theoretical part of the bachelor thesis we focus on BJJ and the current state of this sport in the Czech Republic. Furthermore, the theoretical part deals with the causes of injuries, mechanism of injuries and injuries by location. The last section of the theoretical part is focused to preventive measures. In the practical part we deal with the results of the questionnaire survey. This concerns in particular the use of preventive measures, the location of the injury and its severity. Based on the results of the questionnaire, we came to the conclusion that it is a sport with a high accident rate in training (12.6 %), despite the use of means to prevent injuries. The most common serious injuries are in the ribs (3.45%) and lower back (3.45%).

Key words: BJJ, Brazilian jiu-jitsu, comparison, injury, questionnaire

OBSAH

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ...... 9

ÚVOD ...... 10

1 BRAZILSKÉ JIU-JITSU ...... 11

1.1 Úpoly ...... 11

1.2 Historie ...... 11

1.3 Současnost v ČR ...... 13

1.3.1 IBJJF ...... 13

1.3.2 UAEJJF ...... 14

1.3.3 ADCC ...... 14

1.3.4 W.o.W ...... 15

1.4 Technický rozbor ...... 16

1.4.1 Základní pozice ...... 16

1.4.2 Hody a porazy ...... 18

1.4.3 Škrcení ...... 20

1.4.4 Páky ...... 22

1.5 Technické stupně ...... 25

1.5.1 Technické stupně děti ...... 26

1.5.2 Technické stupně junioři, dospělí a masters ...... 27

2 ZRANĚNÍ ...... 28

2.1 Příčiny vzniku ...... 28

2.1.1 Osobní vlastnosti sportovce ...... 28

2.1.2 Vliv druhé osoby ...... 28

2.1.3 Objektivní příčiny ...... 29

2.1.4 Klimatické a hygienické podmínky ...... 29

2.1.5 Technické vybavení ...... 29

2.1.6 Organizační činitel ...... 30

2.2 Poranění svalů, šlach, kloubů a kostí ...... 30

2.2.1 Poranění svalů a šlach ...... 30

2.2.2 Poranění kloubů ...... 31

2.2.3 Poranění kostí ...... 31

2.2.4 Jiné poškození/poruchy zdraví ...... 32

2.3 Specifika úrazů ...... 32

2.3.1 Hlava a krční páteř ...... 32

2.3.2 Trup ...... 33

2.3.3 Horní končetiny ...... 33

2.3.4 Dolní končetiny ...... 34

2.4 Prevence úrazů ...... 34

2.4.1 Pádová technika ...... 34

2.4.2 Taping ...... 34

2.4.3 Ochranné pomůcky ...... 35

2.4.4 Únava a regenerace ...... 36

2.4.5 Jiná preventivní opatření ...... 38

3 CÍLE, ÚKOLY A VÝZKUMNÉ OTÁZKY PRÁCE ...... 39

3.1 Cíl práce ...... 39

3.2 Harmonogram práce ...... 39

3.3 Výzkumné otázky ...... 39

4 METODIKA PRÁCE ...... 40

4.1 Popis výzkumného souboru ...... 40

4.2 Použité metody a sběr dat ...... 40

4.3 Dotazník ...... 40

4.4 Analýza dat ...... 41

5 VÝSLEDKY ...... 42

5.1 Rozbor zkoumaného vzorku ...... 42

5.1.1 Věk a váha ...... 42

5.1.2 Technický stupeň a délka praxe ...... 44

5.1.3 Tréninkové a závodní zatížení ...... 45

5.1.4 Preventivní opatření ...... 46

5.2 Celkový počet zranění ...... 47

5.3 Komparace podle věku ...... 50

5.4 Komparace podle zkušeností ...... 53

5.5 Komparace podle účasti na soutěžích ...... 56

5.6 Souhrnné výsledky ...... 58

6 DISKUZE ...... 59

6.1 Odpovědi na výzkumné otázky ...... 61

6.2 Limity práce ...... 62

7 ZÁVĚRY ...... 63

7.1 Návrhy na další výzkum ...... 63

8 SEZNAM ZDROJŮ ...... 65

9 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ...... 68

9.1 Seznam obrázků ...... 68

9.2 Seznam grafů ...... 69

9.3 Seznam tabulek ...... 69

10 PŘÍLOHY ...... 70

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ADCC – Abu Dhabi Combat Club AJP – Abu Dhabi jiu jitsu pro BJJ – Brazilské jiu-jitsu CJJIF – Combat ju-jutsu international federation EBI – Edie Bravo Invitational GI – cvičební úbor pro praktikování BJJ podobný judo gi hovorově „kimonu“ IBJJF – International Brazilian Jiu Jitsu Federation MMA – Mixed martial arts, smíšená bojová umění MŠMT – Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Nogi – varianta soutěží bez GI, atleti mají na sobě šortky a přiléhavé tričko TJ – tréninková jednotka Tori – osoba která vykonává techniku UAEJJF – United Arabic Emirates Jiu-Jitsu Federation UFC – Ultimate Fighting Championship Uke – osoba na které je vykonávána technika WKA – World kickboxing and karate association W.o.W – Way of Warrior

ÚVOD Tématem bakalářské práce byla vybrána zranění v úpolovém sportu, který se za poslední dekádu poměrně rychle rozšiřuje. Jedná se o brazilské jiu-jitsu (dále BJJ). Tomuto sportu se autor věnuje od roku 2010 (resp. jeho variantě nogi), od roku 2013 začal trénovat i v GI a v roce 2015 obdržel modrý pás. Téma zranění v BJJ si autor vybral, protože se v tomto sportu setkáváme se zraněními poměrně často. Navíc existuje celkově poměrně málo studií a studijních materiálů o tomto sportu i když v posledních několika letech přibývá nejen sportovců, ale i literatury (převážně zahraniční), věnované tomuto tématu. Cílem práce bylo zvoleno zjistit, jak častá a závažná jsou zranění v BJJ na území ČR. Jak dobře je využívána prevence zranění v rámci tréninkové jednotky i mimo ni. Teoretická část této práce se zabývá BJJ a zraněními. Teoretická část obsahuje historii BJJ, současný stav BJJ na území ČR, techniky a jejich úskalí a systémem páskování. Dále se teoretická část zabývá příčinami zranění, rozdělením zranění podle typu zranění a podle místa vzniku. Závěr teoretické části se věnuje prevenci zranění. Praktická část zkoumá, jak zápasníci využívají preventivních opatření, zkoumá také četnosti, závažnosti a místa úrazu, a to jak tréninkových, tak i závodních zranění. Praktická část zahrnuje také srovnávání skupin respondentů podle vybraných kritérií.

1 BRAZILSKÉ JIU-JITSU V následující kapitole vymezíme, kam BJJ patří z hlediska systematiky úpolů, budeme se věnovat jeho historii i současnosti v ČR a organizace působící u nás, rozdílnost jejich pravidel omezení technik. Dále se seznámíme s technikami a s riziky spojenými s jejich používáním. Na závěr si představíme technické stupně dětí i dospělých.

1.1 Úpoly Definice úpolů zní dle Reguliho (2005, s. 7) takto: „Úpoly jsou pohybové aktivity zacílené na kontaktní fyzické překonání partnera. Do úpolů zařazujeme i specifická cvičení, které jsou přímou průpravou na kontaktní překonání partnera.“ Reguli (2005, s. 7–8) dále zmiňuje, že hlavním rozdílem úpolů oproti ostatním sportům je skutečnost, že fyzická kontakt je cílem, který chceme dosáhnout. Reguli dále rozdělil úpoly do hierarchie zobrazené níže.

Obrázek 1 - taxonomie úpolů zdroj: Reguli, 2005, p. 8 BJJ je z hlediska systematiky soutěžní úpolový sport, používající zejména hody, držení, techniky škrcení a páčení. Z hlediska kulturních konotací se jedná o sport americký (Reguli 2005, s. 17–22).

1.2 Historie Když se bavíme o BJJ pro většinu je to synonymum pro rodinu Gracie, kořeny BJJ však sahají do dálného Japonska. Gracie a Danaher (2003), Green (2002) a také Gurgel (2009,

11 s. 10) se shodují, že původ BJJ musíme hledat v původních formách džudžucu, které původně sloužilo k sebeobraně. Obsahovalo celou škálu technik úderů, kopů pro boj ve stoje, přehozy a porazy pro získání dominantní pozice a techniky škrcení a pák pro boj na zemi. Jedním z principů, kterého využívá mnoho japonských bojových umění je využití síly protivníka proti němu samému. Z japonského džudžucu se na přelomu 19. a 20. století (Reguli 2005, s. 71; Gracie a Danaher 2003, s. 16–21), díky Džigoro Kanovi, který odstranil kopy a údery z původní formy džudžucu, odloučila Kodokan judo. Kano přidal také novou metodu učení, a to volný boj (randori). Podle Gracie a Danahera (2003, s. 30) a Greena (2002) pokračuje historie tím, že Kano chtěl, aby bylo judo rozšířeno, a tak vyslal své studenty do celého světa. Studenti Mitsuyo Maeda a Tsuneiro Tomita byli vyslání na východní pobřeží USA, tam se však kvůli silným proti-asijským náladám neusadily. Maeda profesionálně zápasil v USA, Británii, Belgii a Španělsku, později pak v Mexiku, na Kubě a na Kostarice (Green 2002). Krátce před vypuknutím 1. světové války se Maeda přestěhoval do Brazílie (Gracie a Danaher 2003; Green 2002). Gurgel (2009, s. 10) ve své knize uvádí, že se Gastao Gracie potkal s Maedem ve městě Belém du Pará. Maeda nabídl Gastaovi, že bude jeho syny vyučovat bojová umění. Byla to směs tradičního japonského džudžucu, džuda a jeho vlastních metod boje, které vyvinul během let zápasení (Gracie a Danaher 2003, s. 31–33). Džudžucu vzbudilo zájem u nejstaršího Gastaova syna Carlose. Doba, po kterou studoval pod Maedou je však nejasná. Gracie a Danaher (2003, s. 32) uvádí, že to nebylo více než čtyři roky, taktéž doba kdy začal vyučovat své bratry je nejasná. V roce 1925 si Carlos otevřel vlastní školu džudžucu v Rio de Janeiro a tím začalo BJJ jak ho známe dnes (Green 2002). Nejmladší z bratrů Hélio, měl subtilní konstituci a omdléval, proto se lekcí účastnil pouze jako divák. A techniky pouze teoreticky studoval. Jednoho dne se však Carlos nedostavil na trénink včas. Hélio se nabídl, že trénink odvede, studenti souhlasily a pořádali Carlose, zda by mohli trénovat pod Héliem. Ten spoléhal spíše než na sílu na pákový efekt a využívání silnějších částí těla proti částem slabším. (Gurgel 2009, s. 11; Green 2002). Koncem 20. a začátkem 30. let 20. století si Graciové byli jisti svými dovednostmi, a tak vyzívali ostatní školy bojových umění na zápasy pouze s několika pravidly nebo bez pravidel, aby dokázali nadřazenost BJJ. Během let si neporažení Graciové vybudovali velice dobrou pověst a bojovali s vrcholovými zápasníky z celého světa. Za zmínku stojí např. Héliův boj s Masahiko Kimurou v roce 1951, Kimura byl o 30 kg těžší a

nakonec se mu po 15 minutách podařilo Hélia porazit na obrácené ude-garami, od té doby je v BJJ tato technika známá jako kimura (Green 2002; Pavelka a Stich 2012). Díky těmto událostem se stalo BJJ v Brazílii velice oblíbené. Dalším zlomovým momentem byla 80. léta, kdy se Héliovi synové přestěhovali do Kalifornie a 90. léta, a to hlavně díky založení organizace UFC v čele s Rorionem Graciem. Na tyto turnaje byli sezvání elitní sportovci z mnoho bojových sportů a umění. Díky výhrám Royce na těchto prestižních zápasnických turnajích rapidně vzrostla popularita BJJ celosvětově (Pavelka a Stich 2012; Green 2002).

1.3 Současnost v ČR V současné době v ČR figuruje federace W.o.W, která zastupuje Český svaz brazilského jiu jitsu, Český svaz grapplingu a od září 2019 je členem MŠMT. W.o.W je dále držitelem licencí světových organizací ADCC, CJJIF a WKA. Dále federace W.o.W pořádá ligu a MČR v submision grapplingu, kterému se budu věnovat níže. Český svaz brazilského jiu jitsu na mezinárodní úrovni spadá pod IBJJF. V současné době je v ČR podle serveru brazilianjiujitsu.cz registrováno 38 klubů BJJ. Tento počet však nemusí být přesný, pravděpodobně existují kluby, které nejsou na těchto stránkách registrovány (pozn. autora). Dále je třeba zmínit, že brazilské jiu jitsu se může lišit, dle sportovní specializace a pravidel. Dobře to vystihl např. Závodný (2019, s. 39): • Dle použitého oděvu (GI, nogi) • Dle způsobu bodování (bodový systém, submission only)

1.3.1 IBJJF Tato federace je celosvětově nejrozšířenější, spadají pod ní závody v GI i nogi. Zápas lze vyhrát buď vzdáním soupeře, jeho diskvalifikací nebo po uplynutí času na body, vlastní výhody nebo nevýhody soupeře. Časový limit zápasu je 2 - 5 minut pro děti, 6 – 10 min dospělí (IBJJF.com 2018). V současné době se v ČR pořádají turnaje pod těmito pravidly, dokonce i mistrovství České republiky. Je to však spíše aktivita jednotlivých klubů nežli ucelená celostátní organizace (pozn. autora).

Obrázek 2 - zakázané techniky IBJJF zdroj: www.ibjjf.com 1.3.2 UAEJJF Turnaje UAEJJF (AJP) vychází z pravidel IBJJF. Tato federace vznikla ve Spojených Arabských Emirátech (2012) za účelem zprofesionalizovat BJJ a pořádají turnaje GI i nogi (UAEJJF.COM 2019). Přináší vyšší odměny pro vítěze a zažívá v posledních letech nebývalý růst. V květnu 2019 se v Praze konal první národní šampionát u nás pod záštitou této organizace (pozn. autora).

1.3.3 ADCC ADCC je nejprestižnější světová organizace pořádající nogi turnaje. Pravidla mají jisté odlišnosti oproti IBJJF. Délka zápasu má 6 min (8 min finále) na kvalifikačních turnajích a 10 (20 minut finále) na světovém poháru, který se pořádá jednou za dva roky. V kategorii elite jsou povoleny prakticky všechny druhy pák včetně heel hooku (viz. kapitola 1.4.4) a škrcení (kromě svírání ohryzku rukou). Bodovací systém je zde odlišný od předchozích federací. První polovina zápasu je nebodovaná, druhá polovina je pak bodovaná podobně jako v předchozích federacích (adcombat.com nedatováno). V české republice byly pořádány dvě mistrovství ČR (2014 a 2015) a série dalších menších turnajů v nogi grapplingu dle pravidel této organizace. Nicméně poté se organizátoři zaměřili na jiný formát a založili vlastní organizaci viz. kapitola 1.3.4 (pozn. autora).

ADCC Czech byla v letech 2016-2019 v útlumu, nicméně organizátoři na facebookové skupině slibují návrat těchto turnajů v roce 2020 (https://www.facebook.com/groups/adcc.cz/).

1.3.4 W.o.W Na konci roku 2016, byla založena nová federace, která v současné době zastřešuje BJJ, grappling, ADCC ale také další bojové sporty (CJJF, WKA). W.o.W pořádá turnaje v GI i nogi, dále pořádá ligu a mistrovství České republiky, ale také Mistrovství Evropy. Tato federace přinesla do ČR zcela nový formát turnajů inspirovaný EBI „submission only“. Tyto turnaje se vyznačují delším časovým limitem 5 min děti, 7 min junioři, 10 min dospělí (Way of Warrior nedatováno). Dalším specifikem je, že zde neexistuje bodový systém, takže v základním čase lze zvítězit pouze vzdáním soupeře nebo jeho diskvalifikací. Po uplynutí základního času přichází prodloužení, které je časově neomezené a atleti mají na výběr jednu ze dvou pozic, „backmount“ (viz. Obrázek 7) nebo „spiderweb“ (pozice pro exekuci juji-gatame). Cílem je opět ukončit soupeře co nejrychleji, pokud ani jeden atlet neukončí soupeře vítězí atlet, který utekl z nevýhodné pozice rychleji (pozn. autora). Technický charakter vychází z pravidel ADCC, ale zohledňuje i specifika dětských kategorií omezením technik jako je tomu v IBJJF viz. Obrázek 2.

Obrázek 3 - zakázané techniky WoW zdroj: www.wayofwarrior.eu

1.4 Technický rozbor BJJ můžeme rozdělit na fáze boje jako to udělali autoři Gracie a Danaher (2003, s. 51) na fázi volného pohybu, kde se v našem případě pracuje na vzdálenosti a zde prosto pro nástupy na porazy a strhy. Dále popisují fázi klinče, ve které dochází k úchopům, rozbíjení úchopů a držení, vychylování soupeře z rovnováhy, za účelem získání lepší výchozí pozice pro další boj. Následují strhy, porazy ale také submise např. flying armbar, gilotina a její varianty. Poslední fází je boj na zemi, která tvoří většinu času zápasu. Patří sem škrcení, páky na končetiny, přetočení, převalení, kontrola soupeře a držení, úniky z technik, přecházení guardu (střehu) atd. I když na soutěžích a při bojovém nácviku (sparinzích) neexistuje tori a uke, pro zjednodušení výkladu technik budu používat tuto terminologii.

1.4.1 Základní pozice Po přechodu z postoje případně klinče na zem se atleti dostanou do pozice, ze které lze soupeře ukončit submisí, přetočit a získat tak dominantní pozici nebo přejít do bodované pozice. • Closed guard – Tato pozice se vyznačuje tím, že ležící atlet objímá klečícího soupeře nohama a má je překřížené za jeho zády (Green 2002). Jedná se o základní pozici, která se může zdát na první pohled nevýhodná, ale vzhledem k absenci úderů tomu tak není. Tato pozice poskytuje širokou paletu útoků na ruce soupeře, škrcení a dále poskytuje řadu technik přetočení soupeře (angl. sweep) a tím získání výhodnější pozice.

Obrázek 4 - pozice closed guard zdroj: autor

• Side control – V této pozici leží jeden atlet na zádech a druhý leží čelem dolů hrudník na hrudník kolmo k němu, čímž tvoří písmeno T. Úkolem atleta na zádech

je vymanit se z této pozice a dostat se do dominantní pozice nebo alespoň do closed guardu. Atlet v dominantní pozici má k dispozici několik technik k ukončení soupeře nebo může přejít např. do mountu.

Obrázek 5 - pozice side guard zdroj: autor

• Mount – V MMA se této pozici říká „vítězná“ (pozn. autora). Jeden atlet leží na zádech, druhý mu sedí na hrudníku nebo břiše, koleny a prsty u nohou (případně celými nárty) se dotýká země. Atlet na zádech se potřebuje pomocí souhry rukou a nohou vymanit z této nevýhodné pozice, přičemž otevírá prostor pro dominantního atleta k technikám škrcení a pák.

Obrázek 6 - pozice mount zdroj: autor

• Back mount – Jedná se o pozici, kdy jeden atlet sedí a druhý atlet sedí za ním. Zadní atlet má chodidla v tříslech partnera a rukama kontroluje hrudník a krk soupeře tzv. seat belt gripem viz. Obrázek 7. Jedná se patrně o nejlepší pozici z hlediska dominance soupeře, který nás nemůže ohrozit a nemůže se ani příliš efektivně bránit, zatímco můžeme aplikovat techniky škrcení, případně je kombinovat s pákami.

Obrázek 7 - pozice back mount zdroj: autor

1.4.2 Hody a porazy Ačkoliv v současném BJJ jsou hody spíše na ústupu, dle mého názoru pořád patří znalost alespoň základních hodů a porazů, která dává výhodu dominantní pozice stejně jako nutnost pro sebeobranné účely. U všech porazů a hodů je pravděpodobnost poranění při špatném nácviku pádové techniky. Níže budu popisovat specifika jednotlivých hodů a porazů ve vztahu k BJJ. • Double leg takedown (morote gari), Single leg takedown (kuchiki taoshi) – tyto porazy v současné době najdeme spíše v zápase a v BJJ nežli v závodním džudu. Jejich využitelnost je poměrně dobrá. Klíčové je rozptýlit soupeře, aby nestihl vykonat „sprawl“ a v případě kuchiki taoshi dbát na postavení hlavy, hrozí zde nasazení škrcení, dále je dle IBJJF zakázáno při této technice strhávat soupeře s hlavou vně za pás s sebou na zem, protože hrozí pád na hlavu celou svou vahou.

Obrázek 8 - double leg takedown, single leg takedown, zakázané držení v single leg takedownu zdroj: autor

• Tomoe nage, Fireman carry (kata guruma) – velice vhodné techniky, které nabízejí možnost okamžité nasazení páky na horní končetinu. Výhodné jsou také díky nízkému střehu a předklonu typickému pro BJJ. V obou případech zde hrozí

pád na hlavu či poranění zápěstí, paže nebo ramene.

Obrázek 9 - tomoe nage, fireman carry zdroj: autor

• Scissor takedown (kani basami) – dle pravidel IBJJF zakázaná technika pro všechny technické stupně, pro nogi grappling je tato technika však povolená v elitní výkonnostní kategorii. Při špatném provedení hrozí poškození kolenních kloubů.

Obrázek 10 - kani basami, bjj střeh v postoji zdroj: autor

• Ippon seoi nage, o goši a další – Kvůli poměrně nízko položenému těžišti je poměrně vzácné vidět tyto techniky na soutěžích, a také poměrně nevýhodné vzhledem k nabídnutí zad soupeři. Přesto je možné občas vidět sportovce, který ippon seoi nage udělá i několikrát během jednoho zápasu (pozn. autora).

Obrázek 11 - ippon seoi nage zdroj: autor

1.4.3 Škrcení Dle Dzabirského (2018) můžeme škrcení rozlišit na dva typy. První nazývá „air chokes“, cílem těchto technik pomocí tlaku na průdušnici znepřístupnit přísun vzduchu do plic. U tohoto typu škrcení trvá poměrně dlouho, než uke upadne do bezvědomí, protože má stále dost kyslíku v krevním oběhu. Druhým typem jsou „blood chokes“, které za pomocí tlaku na krkavice brání přísunu krve do mozku. Proto je tento typ mnohem rychlejší (7-10 sec) při stlačení obou krkavic. Atleti, kteří se nestihnou vzdát včas upadnou do krátkodobého bezvědomí v důsledku nedokrvení mozku. • Triangle choke - Jedná se o jednu z nejpopulárnějších a také z nejúspěšnějších technik z closed guardu (Gracie a Danaher 2003). Cílem je zaklínit jednu ukeho ruku uvnitř trojúhelníku vytvořeného kolem jeho krku torim. Technika tvoří tlak na krkavice, na jedné straně vnitřní strana stehna toriho, na druhé straně paže ukeho.

Obrázek 12 - triangle choke zdroj: autor

• Arm triangle choke – Technika velice podobná předchozímu triangle choku, trojúhelník zde tvoří paže ukeho, kterou fixuje hlava toriho a z druhé strany paže toriho.

Obrázek 13 - arm triangle choke zdroj: autor

• Gilotina, D‘arce choke, Anakonda – Škrcení používaná spíše na soutěžích nogi. Tyto techniky se liší tím, že vytváří tlak na průdušnici a zamezuje tak přísunu kyslíku do plic, většinou v kombinaci s tlakem na jednu krkavici (Dzabirski 2018). U těchto škrcení může docházet k tlaku a rotaci krční páteře. Poměrně časté je také namožení svalů krku a zhmožděný průdušnice.

Obrázek 14 - standing guilottine, d'arce choke, anakonda choke zdroj: autor

• Cross choke – základní škrcení za pomocí límce, využívána zejména z pozice mount. Tlak na krkavice vytváří předloktí toriho. Při tomto škrcení často dochází k odřeninám až spáleninám kůže na krku v důsledku tření o límce GI.

Obrázek 15 - cross choke zdroj: autor

• Rear naked choke (hadaka jime) – Velice efektivní škrcení, použitelné v GI, za pomocí límce ukeho gi, nebo za pomocí toriho paže a předloktí. Klíčem k úspěšnému provedení je v první řadě dobrá kontrola soupeře za pomocí „háčků“ (Gracie a Danaher 2003, s. 193) viz. Obrázek 7. Dále pak dostat se pod soupeřovu bradu za pomocí palcové hrany toriho ruky.

Obrázek 16 - rear naked choke zdroj: autor 1.4.4 Páky BJJ poskytuje celou škálu technik páčení rukou a nohou, které vedou ke vzdání soupeře. Páky jsou nejen bolestivé ale v případě, že se uke nechce nebo nestihne vzdát může dojít k trvalému poškození měkkých struktur jednotlivých kloubů. • Arm bar (juji-gatame) – Jedná se o páku na loketní kloub, tato technika je rychlá a pokud je dobře chycená je prakticky neubránitelná. Adams (1991, s. 14) zmiňuje, že se jedná o nejpopulárnější a nejpoužívanější páku na ruce užívanou mnohými vrcholovými judisti, která má mnoho variant a možností použití, to potvrzuje i Gracie a Danaher (2003, s. 154). Dále píše, že pokud je páka nasazena, hrozí dlouhodobé poškození loketního kloubu, a tak je lepší se vzdát a nehrát si na hrdinu. Použitelnost této páky dokázala v UFC např. bronzová judistka Ronda Rousey, která na tuto techniku získala v 9 z 12 vítězství (www.sherdog.com).

Obrázek 17 - arm bar zdroj: autor

• Americana, kimura, omoplata (ude-garami) – Tato páka na ramenní kloub se dá aplikovat buď z guardu nebo z horní pozice. Buď tedy fixujeme zápěstí a rameno a páčíme zvedáním loketního kloubu (americana), nebo fixujeme rameno a loket a tlačíme do předloktí směrem dozadu (kimura, omoplata), podobně jako když se točí rumpál u studny (pozn. autora). Při těchto technikách hrozí natažení vazů, vykloubení ramenního kloubu nebo také vykloubení AC spojení (Barreto et al. 2017). 22

Obrázek 18 - americana, kimura, omoplata zdroj: autor

• Wrist lock – Technika wrist lock je hojně využívaná například v Aikidu, jedná se o flexi zápěstí spolu s rotací k palcové straně. Využití této techniky v BJJ je spíše výjimečné a vyžaduje moment překvapení (pozn. autora). Uke tak často nemá čas se vzdát torimu. Tuto techniku mohou podle pravidel IBJJF používat modré, fialové, hnědé a černé pásy a hrozí zde natažení vazů, poškození disků případně vykloubení zápěstních kůstek.

Obrázek 19 - wrist lock, wrist lock z side controlu zdroj: autor

• Knee bar – Jedná se o přímou páku na koleno, kdy za pomocí protlačení pánve vpřed a vzpřimovačů zad a tím se snažíme dostat holeň za její fyziologický rozsah směrem vpřed (extenze v kolenním kloubu). Tato submise je nebezpečná zejména v tom, že na rozdíl arm baru, jsou kolenní struktury mnohem silnější, a proto nemusíme cítit potřebu se vzdát. U této techniky se stává, že není provedena napřímo, ale je aplikována do strany nebo mírné rotace, tím hrozí poškození křížových vazů. Existuje zde mnoho variant a pozic, ze kterých lze tuto techniku uskutečnit (Gracie a Danaher 2003, s. 154). Knee bar je dle IBJJF povolena pouze hnědým a černým pásům.

Obrázek 20 - knee bar zdroj: autor

• Straight foot lock (Achilles lock) – jedná se o přímou páku na hlezenní kloub při níž dochází k extenzi v hlezenním kloubu, dochází při ní také k bolestivému tlaku na Achilovu šlachu.

Obrázek 21 - straigh foot lock zdroj: autor

• Heel hook – Tato technika je podobná, přímé páce na hlezno. Rozdíl je v mechanice páky. Ta se vykonává pomocí rotace paty dovnitř a tím i k vnitřní rotaci kolenního kloubu. Tato rotace způsobuje poranění zejména křížových vazů. Gracie a Danaher (2003, s. 158) upozorňují na nebezpečnost zranění a vyzívají k opatrnosti při tréninku heel hooku. Heel hook je dle IBJJF zakázán, avšak je povolen v nogi v ADCC a podle pravidel WOW pro kategorii elite.

Obrázek 22 - heel hook zdroj: autor

• Banana split – jedná se o techniku hojně používanou v zápase na osoby v parteru jako způsob přetočení soupeře na záda, může ale sloužit i jako submise. Tato technika slouží k roztahování třísel a dle IBJJF i WOW je zakázaná v kategorii dětí.

Obrázek 23 - banana split zdroj: autor

• Twister – Velice nebezpečná technika, při které dochází k rotaci a tlaku na obratle páteře. Dle pravidel IBJJF zakázaná technika ve všech věkových i výkonnostních kategoriích. Pokud je tato technika nasazena je lepší se vzdát. Může totiž skončit vážným poraněním páteře (www.mmanews.com).

Obrázek 24 - twister zdroj: autor

Obrázek 25 - Submise UFC 1993-2018 zdroj: http://www.ufc-secrets.com 1.5 Technické stupně V BJJ existují stejně jako např. v judu technické stupně, které se vyznačují různou barvou pásu. IBJJF (2016) přesně definuje požadavky na šířku a další detaily pásu. Na tomto pásu je 2-3 cm od okraje našitý černý pruh (barevné pásy) v délce přibližně 10 cm a v celé šíři pásu, u černých pásu (do 7. stupně vč.) je tento pruh červený a je ohraničen z každé strany zhruba centimetr širokým bílým pruhem. Tento černý pás pak slouží pro případné

mezistupně na barevných pásech a k určení mistrovského stupně na pásech černých (IBJJF.com 2016). Hovorově mluvíme o „strajpech“ (z ang. stripe) na barevných pásech, na černých pásech je pak zažité a převzaté slovo „DAN“ z juda, karate, aikida a dalších (pozn. autora). Na rozdíl od jiných bojových sportů a umění, kde se rozlišují technické stupně, se v BJJ nezískávají zkouškou dle určité metodiky a hodnocení rozhodčích. O udělení vyššího technického stupně rozhoduje trenér klubu nebo mistrovský stupeň (černý pás), pod který větev klubu patří. Uděluje jej na základě technické vyspělosti, délky tréninku, tréninkového nasazení a závodních úspěších (pozn. autora). Zde hodně záleží, pod jakou federaci klub spadá. Světově nejrozšířenější je IBJJF, která má členskou základnu po celém světě. Od r. 2012 se zpřísnily podmínky pro udělování vyšších technických stupňů (IBJJF.com, 2016) a tréninky by měly vést pouze černé pásy, výjimečně pak pásy hnědé. Toto bohužel není v našich končinách možné, černý pás drží 23 Čechů (brazilianjiujitsu.cz, 2019) (2 žijí v USA, 1 ve Velké Británii - pozn. autora) a 2 cizinci dlouhodobě žijící v České republice. Téměř všichni držitelé černých pásů jsou totiž soustředěni ve velkých městech.

1.5.1 Technické stupně děti Pro lepší motivaci dětí a starších žáků (4-15 let) byly přidány další barevné pásy a systémy udělování stripů. IBJJF doporučuje vybrat si jeden z následujících systémů udělování stripů: - Měsíční - Čtyřměsíční - Čtvrtletní Přičemž postup na vyšší pás by měl trvat nejméně jeden rok. Dle IBJJF(2016) jsou technické stupně dětí rozděleny takto: - Bílý pás - Šedý pás s bílým pruhem -> šedý pás -> šedý pás s černým pruhem - Žlutý s bílým pruhem -> žlutý pás -> žlutý pás s černým pruhem - Oranžový pás s bílým pruhem -> oranžový pás -> oranžový pás s černým pruhem - Zelený pás s bílým pruhem -> zelený pás -> zelený pás s černým pruhem

Podle fotografií ze závodů dětí lze pozorovat, že některé kluby tyto systémy již začaly používat. Minimální věk pro udělení technického stupně a grafické zobrazení dětských pásů zobrazuje obrázek níže.

Obrázek 26 - technické stupně děti zdroj: www.ibjjf.com 1.5.2 Technické stupně junioři, dospělí a masters Pří přechodu z dětské kategorie do kategorie juniorů (16-17 let) bílé pásy zůstávají bílými, šedé, žluté a oranžové pásy se stávají modrými, zelené pásy se stávají pásy modrými nebo fialovými dle uvážení mistra (IBJJF.com 2016). Minimální věk pro udělení modrého a fialového pásu je 16 let, hnědého 18 let a černého 19 let. Černý pás má 7 mistrovských stupňů (0-6 stripů), poté následuje červenočerný pás, červenobílý pás a jako poslední červený pás. Ten lze získat ale po 48 letech tréninku od obdržení černého pásu, takže minimální věk pro jeho získání je 67 let (IBJJF.com 2016). Obrázek 27 níže zobrazuje minimální počet let mezi promocemi u barevných pásů, u černých pásu je pak tato doba fixní (IBJJF.com 2016).

Obrázek 27 - Systém páskování junioři a dospělí zdroj www.ibjjf.com

2 ZRANĚNÍ Úraz je tělesné poškození, které vzniká nezávisle na vůli poškozeného náhlým a násilným působením zevních sil (Moster et al. 2007). Kvalipík a kol. (1981, s. 76–77) k tomu dodává, že úraz má za následek porušení tělesného nebo duševního stavu osoby, nejčastěji mechanicky, méně často pak vlivem teploty, elektricky či chemicky. Zranění jsou nedílnou součástí našich životů, většině zranění můžeme ale předejít nebo alespoň snížit jejich dopady. BJJ je sport ve kterém jsou předpoklady pro vznik zranění vyšší, a to zejména v oblasti kloubních pouzder, na které jsou nasazovány techniky páčení. Dále pak poranění v důsledku pádů. V následující kapitole se budeme zabývat příčinami vzniku, kategorizací zranění, jejich specifikací podle částí těla, a nakonec se budeme zabývat tím, jak těmto zranění předcházet nebo je alespoň v co největší míře eliminovat.

2.1 Příčiny vzniku Dle Pilného a kol. (2018) stojí za vznikem úrazu šest skupin faktorů, které se často nevyskytují jednotlivě, ale působí současně. Některé tyto faktory jsme schopni zmírnit nebo eliminovat, některé však nikoliv. Tyto skupiny jsou: - Osobní vlastnosti sportovce - Vliv druhé osoby - Objektivní příčiny vyplívající z daného sportovního odvětví - Klimatické a hygienické podmínky - Technické vybavení - Organizační činitel

2.1.1 Osobní vlastnosti sportovce Mezi osobní vlastnosti sportovce zařazujeme fyziologické a psychické vlastnosti. Některé vlastnosti jsou neovlivnitelné např. délka kostí. Mezi ovlivnitelné můžeme řadit např. výkonnost, kondici, zdravotní stav. Dále je třeba ovlivňovat psychické vlastnosti, např. cílevědomost a optimalizaci předstartovních stavů (Pilný 2018).

2.1.2 Vliv druhé osoby Můžeme sem zařadit v první řadě partnera, se kterým cvičíme. Je především nutné, aby respektoval vzdání se. Pokud ho nerespektuje dochází ke zbytečným zranění a tím nutnosti

omezit nebo vynechat tréninky (pozn. autora). Jako další sem můžeme zařadit vliv rodičů, kteří tlačí nepřipravené děti na soutěže. Jako poslední, ale nejdůležitější zmíním vliv trenéra, který by měl vybírat cvičence s obdobnými technickými dovednostmi a fyzickými předpoklady. Dále také určuje, zda je cvičenec dostatečně vyspělý (nejen po technické stránce) pro získání vyššího technického stupně (Hulák 2015, s. 21–22; Pilný 2018, s. 9).

2.1.3 Objektivní příčiny Mezi objektivní příčiny v BJJ patří například zranění v důsledku pádu při nezvládnutí pádové techniky. Přetížení svalů krku a trapéz v důsledku obrany technik škrcení (kapitola 1.4.3). Natažené šlachy flexorů prstu při vytrhávání úchopů. Natažení až přetržení vazů, kloubních pouzder a poškození dalších kloubních struktur při špatném bránění, nebo neochoty se vzdát při technikách páčení (kapitola 1.4.4) (McDonald et al. 2017). Jako poslední je třeba zmínit kontuze, ušní hematomy a drobné ranky způsobené ve většině případů při sparinzích (pozn. autora).

2.1.4 Klimatické a hygienické podmínky V BJJ se jedná o dostatečné vytápění tréninkových prostor v zimě a dostatečné větrání a přísunu tekutin v létě. V důsledku vyšších teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, dochází k rychlejšímu vzniku únavy, a tím ke zvýšenému riziku úrazu (Moster et al. 2007, s. 21–23). Z pohledu hygieny se jedná o údržbu povrchů zápasnických ploch, používání vypraného cvičebního úboru apod., jinak může dojít k rozšíření kožních vyrážek jako např. ringworm (McDonald et al. 2017).

2.1.5 Technické vybavení Dalším z faktorů je dle Pilného (2018) technické vybavení. Mezi toto vybavení můžeme řadit kvalitní zápasnickou plochu, ochranu kolem radiátorů, sloupů nebo jiných překážek v tělocvičnách. Na soutěžích pak dostatečný prostor kolem zápasiště v případě, že se zápasníkům podaří vypadnout, nebo se jinak dostat z vymezeného území zápasiště. Jako další je třeba zdůraznit zamezení vzniku mezer mezi žíněnkami, pokud není zápasiště potaženo speciální plachtou. Udržování zápasnického oděvu (gi) bez děr, v případě no-gi používat pouze přiléhavá trička apod., šortky bez druků a kapes, případně legíny. V neposlední řadě je třeba také zmínit ochranné prostředky, ochranu uší a ochranu chrupu,

protože občas stává, že zápasník dostane omylem při změně pozice úder horní nebo dolní končetinou do oblasti hlavy a její obličejové části (pozn. autora).

2.1.6 Organizační činitel Mezi organizační činitele bych zařadil organizaci jednotlivých tréninkových jednotek, které jsou přiměřené technickým a fyzickým schopnostem a dovednostem daného kolektivu. Důraz by měl být kladen také na správnou strukturu tréninkové jednotky. Plánování na úrovni mikrocyklů, mezocyklů, makrocyklů a ročních tréninkových cyklů, a to hlavně u závodníků (Lehnert et al. 2014). V tomto odvětví lze vidět velký prostor ke zlepšení, a to jak od trenérů, tak od organizátorů soutěží, kteří častokrát nedávají o připravovaných soutěžích, ligách a turnajích vědět s dostatečným předstihem (pozn. autora).

2.2 Poranění svalů, šlach, kloubů a kostí Zranění je vhodné rozdělit do kategorií podle typu tkáně která byla poškozena, protože rozdílné tkáně mají rozdílné způsoby léčby.

2.2.1 Poranění svalů a šlach Moster et al. (2007, s. 43–47) rozděluje poranění svalů takto: - Poranění bez poruchy integrity svalových snopců (metabolická acidóza, křeče, kontuze nebo natažení) - Poranění s poruchou integrity svalových snopců (natržení – parciální ruptura, přetržení – totální ruptura) - Mikrotraumata (neléčené, drobné poškození svalů nebo šlach, nahrazované méněcenným vazivem) - Kompartment syndrom neboli syndrom lóže (dlouhodobá zátěž u netrénovaných osob může vést k masivnímu otoku svalů, který vytváří tlak na cévy a nervy, může dojít k nekróze) Moster et al. (2007, s. 48–51) pak rozděluje poškození šlach na tyto: - Akutní poškození šlach (způsobené přímým kontaktem nebo mikrotraumaty) - Chronické poškození šlach a úponů (bolest úponu šlachy na kost způsobená zánětem)

- Onemocnění šlachových pochev (přetížení šlach v kombinaci s nepříznivým klimatem způsobuje zánět)

Ve skupině svalů a šlach jsou dle McDonalda et al. (2017) nejrozšířenější svalové spasmy zad (n = 12) následované poraněním svalů krku (n = 5). Studie celkově uvádí, že se 33 z 486 (6,79 %) nahlášených zranění týkalo svalů.

2.2.2 Poranění kloubů Poranění kloubů patří mezi častá poranění v souvislosti s provozováním BJJ a můžeme je rozdělit tak, jako to udělal Moster et al. (2007, s. 58–61): - Poranění kloubního pouzdra a vazů (natažení, natržení, přetržení, subluxace, luxace) - Poranění disků a menisků (menisky – komplexní poranění vazivového aparátu; disky – při subluxaci, luxaci nebo zlomenině) - Poranění chrupavky (akutní – náraz, luxace; chronické – zánět nitroblány, s patologickou kvalitou i kvantitatou synovialní tekutiny) - Poranění tíhových váčků (akutní – pádem, úderem; chronické – záněty)

Barreto et al. (2017) ve své studii uvádí, že v 77 (61,11 %) ze 121 zranění se jednalo o natažení, jeho studie však blíže nespecifikuje o jaké natažení se jednalo. Dále se v 15 (11,9 %) ze 121 případů jednalo o vymknutí. Vysoký podíl poranění kloubů potvrzuje i McDonald et al. (2017). Jeho studie uvádí jako příčiny zranění ve 14 % hyperextenzi (n = 68), natažení šlach prstů 10,1 % (n = 49), natažení vazů 6,8 % (n =33), natržený meniskus 2,5 % (n = 12), poranění plotýnek 2,1 % (n = 10), vykloubení 1,9 % (n = 9), natržení vazů 1,6 % (n = 8). Celkem tedy v téměř 39 % všech evidovaných poranění.

2.2.3 Poranění kostí I poranění kostí lze rozdělit podle různých kritérií. Zmíním opět dělení dle Mostera et al. (2007, s. 52–57): - Dle porušení struktury (fisury, fraktury, abrupce) - Dle posunu – dislokace (bez dislokace, s dislokací) - Dle lomných ploch (jednoduché, tříštivé, ztrátové)

- Dle poranění měkkých tkání (bez porušení – „zavřené“, s porušením – „otevřené“) - Dle časového faktoru vzniku (akutní, únavové) - Dle příčiny vzniku (úrazové, patologické)

V BJJ se setkáváme s frakturami (zlomeninami) poměrně zřídka. Berreto et al. (2017) ve svém článku uvádí, že 10,33 % (n = 13) zranění byly zlomeniny. McDonald et al. (2017) nízký poměr fraktur potvrzuje. Pouze 24 z 486 (4,94 %) nahlášených zranění se týkala fraktur. Největší počet fraktur byl u chodidla a prstů na nohou (n = 7) a dále u žeber (n = 6).

2.2.4 Jiné poškození/poruchy zdraví Kontuze (pohmoždění) – vzniká nárazem těla nebo jeho části na tupý předmět, nebo tohoto předmětu na lidský organismus. Následkem nárazu bývá zpravidla krevní výron (hematom) a pozvolna se resorbuje v průběhu 7-14 dnů. Kromě krevních výronů do dutin není potřeba lékařská pomoc a pouze těžká pohmoždění vyžadují přerušení sportovních aktivit (Moster et al. 2007). V BJJ se jedná o nejběžnější poranění. Řezné rány – dalším méně závažným poraněním, se kterým se můžeme v BJJ setkat jsou rány řezné. Tyto rány vznikají neúmyslným škrábnutím nehtů rukou či nohou. Větší řezné rány je možno ošetřit tzv. leukostehem „motýlkem“ (Moster et al. 2007). Bezvědomí – Ke krátkodobému bezvědomí (v důsledku hypoxie mozku) dochází pokud se atlet včas nevzdá, nebo se vzdát odmítá (Bernacikova et al. 2010). Kvaplík a kol. (1981, s. 165) dodává, že mdloby jsou stav zapříčiněný nedostatečným přívodem krve do mozku.

2.3 Specifika úrazů V této podkapitole se pokusím co nejlépe nastínit nejčastější zranění jednotlivých částí těla dle nastudované literatury.

2.3.1 Hlava a krční páteř Pilný a kol. (2007, s. 12) zdůrazňuje, že úrazy hlavy patří k nezávažnějším úrazům a v oblasti sportovních úrazů jsou nejčastější příčinou smrti. V BJJ se jedná zejména hody, při kterých uke padá na hlavu. Tyto pády mohou způsobit také otřes mozku. Jako další můžeme zmínit kontuze nebo tržné rány způsobené nechtěným úderem horních i dolních končetin.

Specifickým zraněním je pak tzv. květákové ucho, jedná se o poranění zevního boltce, nejčastěji zapříčiněné tupým úderem (Moster et al. 2007, s. 77). V důsledku pádu může být poškozena také krční páteř. Pilný a kol. (2018, s. 15) dodává, že i tyto úrazy jsou velmi nebezpečné a mohou skončit až úplným ochrnutím. Běžnější je však namožení případně natažení svalů krku a horní části trapézů v důsledku nedokonalého provedení technik škrcení, případně technik, které pouze krční páteř páčí tzv. neck crank. McDonald et al. (2017) pak uvádí, že 6,6 % (n = 32) zranění se týkala hlavy a 4,3 % (n = 22) krku, podobný podíl zranění uvádí ve své práci také Moriarty et al. (2019) 3,3 % úrazů hlavy a 7,3 % úrazů krku.

2.3.2 Trup Mezi zranění trupu je poměrně časté poranění žeber, způsobené pádem nebo tlakem z pozice „knee on belly“. Moriarty et al. (2019) uvadí, že 8,4 % poranění v jeho studii bylo způsobena v oblasti žeber a celkově 20,5 % zranění bylo v oblasti zad, trupu a břicha. Vysoké procento úrazů v této oblasti potvrzuje i McDonald et al. (2017), a to 14,3 %. Dále zmiňuje bolesti v oblasti bederní páteře (n = 13) a poranění meziobratlových plotének (n = 5). Chronická bolest v oblasti bederní páteře je u sportovců, kteří tento sport provozují dlouhodobě, poměrně častá. Studie uvádí až 80,6 % a je častější u profesionálních sportovců (Reis et al. 2015).

2.3.3 Horní končetiny Mezi nejčastější zranění horních končetin patří poranění prstů a ruky (14,4 %), dále pak poraněním v oblasti lokte (10,5 %) a poraněním ramenního kloubu (8,4 %). Poranění zápěstí je spíše minoritní (1,8 %). Celkový podíl zranění horní končetiny studie udává 35,1 % (McDonald et al. 2017). Obdobný podíl uvádí i Moriarty et al. (2019) a to 32,3 %. Vysoký podíl zranění je způsoben množstvím technik na tuto oblast, např. ude-garami a juji-gatame (kapitola 1.4.4). Při razantní exekuci juji-gatame může dojít k vykloubení nebo zlomení okovce, dále také k natržení nebo úplnému přetržení postraních vazů (Almeida et al. 2017; Peterson a Renstrom 2001, s. 174). Zranění prstů a ruky je pak způsobeno vytrháváním úchopu. Nelze však vyloučit zranění v této oblasti v důsledku pádu. Vymknutí ramenního kloubu při pádu na nataženou paži, pád na loket nebo na zápěstí.

2.3.4 Dolní končetiny Mezi nečastější zranění dolních končetin patří dle Moriartyho et al. (2019) zranění kolene (20,8 %), prstů a chodidla (5,9 %) a hlezenního kloubu (5,4 %). Celkový počet zranění v jeho studii uvádí 38,1 %. Naproti tomu McDonald et al. (2017) uvádí pouze 9,2 % zranění kolene, 10,7 % zranění prstů a chodidla a 6,2 % hlezenního kloubu. Celkově je však poměr zranění v této oblasti nižší (31,5 %). Zranění hlezenního kloubu může být způsoben buď pákou (ankle lock), nebo v postoji při špatném našlápnutí. Při špatném našlápnutí v postoji, nebo nepřiměřeném tlaku do soupeře na zemi, mohou být zraněny prsty u nohou a chodidlo. Zranění kolene může být následkem jak techniky (kneebar, heelhook), tak následkem rotace mimo fyziologický rozsah při přecházení pozic nebo úniků z technik (Peterson a Renstrom 2001, s. 267). Můžeme se setkat také se zraněními způsobenými pády.

2.4 Prevence úrazů V předchozích podkapitolách jsme se zabývali tím, jak úrazy vznikají, jak se rozdělují z hlediska různorodosti tkání a z hlediska různých částí těla. V následující podkapitole se budeme zabývat tím, jak tyto úrazy co nejvíce eliminovat či zmírnit jejich dopady.

2.4.1 Pádová technika Přestože sportovci v BJJ většinu času soupeří na zemi, začíná každý zápas v postoji. Proto je nutné přistupovat k výuce BJJ komplexně. Pádová technika má nezanedbatelný přesah nejen do jiných sportů ale také do běžného života. Roubíček (1980, s. 9) zmiňuje umění pádů jako všestrannou doplňkovou činnost. Toto potvrzuje i učební text Pádová technika. Dále tvrdí, že pád je nejčastějším mechanismem úrazu (Reguli a Čihounková 2017). Toto tvrzení však nekoresponduje se studií Barreta et al. (2017), ve které evidovali pád jako mechanismus úrazu pouze v 29,36 % případů (37 z 126), 69,05 % bylo způsobeno pákou, znehybněním či škrcením. Tato skutečnost je pravděpodobně způsobena specifiky BJJ.

2.4.2 Taping Tato metoda může mít preventivní, léčebné nebo rehabilitační využití. Taping v BJJ používáme nejčastěji při ochraně prstů, aby se zamezilo nepřiměřené extenzi a poškození

šlach při vytrhávání úchopů. Dále se využívá k fixaci nebo odlehčení zatížení předchozích nedoléčených zranění. Případně také jako léčbu např. fixací prsů nohy při zlomenině článků (Pilný 2018). Taping můžeme rozdělit podle použité pásky. Pevná páska se používá zejména k fixaci kloubů ke zpevnění nestability způsobené úrazy vazů. Elastická páska se využívá především při poškození svalů a jejich úponů (Pilný 2018).

Obrázek 28 - taping prstů zdroj: https://rollacademy.ca 2.4.3 Ochranné pomůcky Ochranné pomůcky mohou eliminovat nebo alespoň snížit následky potencionálního zranění (Peterson a Renstrom 2001; Moster et al. 2007, s. 14). Problémem ale zůstává fakt, že část z nich jednotlivé federace nepovolují (Fischer 2015). Jednotlivými pomůckami se budeme zabývat níže. • Chránič zubů – tlumí případné nárazy do hlavy a čelisti, před použitím je nutno je vytvarovat. Tato ochranná pomůcka je povolena ve všech organizacích.

Obrázek 29 - chránič zubů zdroj: www.mmashop.cz

• Chránič uší – chrání zejména před vznikem „karfiolu“ (poškození zevního ucha), na vrcholových závodech není povolený. Tato ochrana dává sportovci nevýhodu, při obraně škrcení zejména v nogi. Proto se s touto ochranou setkáváme spíše výjimečně. Tento prostředek můžeme doporučit sportovcům zejména na trénink.

Obrázek 30 - chránič uší zdroj: www.judosport.cz

• Chrániče kolen, chrániče loktů – tyto ochranné prostředky jsou povoleny. Nesmí však obsahovat žádné plastové ani kovové částice a musí splňovat určitá kritéria (např. nesmí omezovat úchop soupeře). Chrániče loktů a kolen sportovce částečně omezují při únicích z technik (armbar, kneebar). Vhodnější jsou spíše chrániče kolen, protože kolena jsou při boji na zemi, při pádech a při přetočeních traumatizovány více než lokty a techniky na kolena jsou více omezeny pravidly.

Obrázek 31 - chrániče kolen zdroj: www.fightsport.cz

• Suspenzor – ani tento ochranný prostředek není povolen. Organizace se hájí zejména problémy způsobenými např. při armbaru, kdy je loket výše a naráží na tvrdý podklad (suspenzor) namísto měkkého (Fischer 2015). Suspenzory jsou vyrobeny z kovu nebo tvrdého plastu, pokud tedy atlet využívá tohoto ochranného prostředku, pak může, např. v pozici „backmount“ (kap. 1.4.1), působit poměrně velkou bolest a tlak na páteř soupeře (pozn. autora).

2.4.4 Únava a regenerace Každé tělesné zatížení vyvolá únavu, přechodný stav, při kterém se snižuje výkon a tělo zpracovává odpadní látky, které vznikly v důsledku práce. Únavě jako takové se nelze vyhnout. Z hlediska prevence je však nutné se vyhnout únavě patologické, a to jak akutní

(přetížení, schvácení), tak její chronické formě (přetrénování) (Bernacikova et al. 2017, s. 15–22; Kvaplík et al. 1981, s. 36–40; Pilný 2018, s. 110–112). Abychom těmto stavům zamezili, je vhodné správně dávkovat TJ, upravovat jejich komponenty (intenzitu a objem) a kombinovat se všemi dostupnými prostředky regenerace. Pilný (2018, s. 112–113) rozdělil typy regenerace na aktivní a pasivní. Toto rozdělení může jevit jako nedostatečné, proto použijeme rozdělení dle Bernacikové et al.(2017). I když zde budeme uvádět pět skupin prostředků regenerace, všechny tyto prostředky se vzájemně prolínají. • Pedagogické prostředky regenerace – Tyto prostředky jsou úzce spjaty s rolí trenéra a se sportovním tréninkem. Plánováním TJ, mikrocyklů, mezocyklů a makrocyklů, a to včetně prostoru pro regeneraci, může zamezit přetrénování (Bernacikova et al. 2017, s. 79-81,112-114; Lehnert et al. 2014). • Psychologické prostředky regenerace – Psychologické prostředky se zabývají zejména regenerací sil psychických, ale může sloužit i jako podpora regenerace a aktivace sil fyzických prostřednictvím autogenního tréninku, práce s dechem a řečí k sobě (Bernacikova et al. 2017, s. 131-138,140-141). • Fyzikální prostředky regenerace – Do této skupiny patří mechanoterapie (masáže, taping), termoterapie a hydroterapie, které jsou užívány většinou současně. Termoterapie může být pozitivní (parafín, horké zábaly), negativní (skotské střiky, kryoterapie) nebo kontrastní (finská sauna, šlapací koupele). Jako další můžeme zmínit fototerapii (solárium, laser), elektroterapii (el. proudy o různé frekvenci) a magnetoterapii (Bernacikova et al. 2017, s. 145–167; Pilný 2007, s. 113). • Pohybové prostředky regenerace – Zklidnění organismu po zátěži (tzv. cooldown), vhodné je také po zátěži svaly protáhnout. V rámci vzniku svalových dysbalancí zařadit kompenzační cvičení. Posledním prostředkem je doplňkový sport, který by měl mít v tomto případě aerobní charakter (Pilný 2018, s. 112– 113; Bernacikova et al. 2017, s. 171,180,196). • Výživa a pitný režim – příjem potravy je pro regeneraci nezbytný, jedná se o celodenní příjem dostatečného množství bílkovin. Další komponentou pro regeneraci jsou sacharidy. Při svalové práci se zpracovává nejprve svalový, a poté jaterní glykogen, proto je po výkonu nutné tyto zásoby doplnit. Nejvhodnější je

doplnit sacharidy v časné regenerační fázi (0-3 hod po výkonu), nejlépe do 30 min po výkonu. Dehydratace spojená se snižováním hmotnosti do váhových kategorií může negativně ovlivňovat výkon a v extrémním případě způsobit i smrt. Proto je nutné doplňovat tekutiny v průběhu TJ či během turnajů, mezi zápasy (Bernacikova et al. 2017, s. 201–227; Borbélyová 2019, s. 29–30).

2.4.5 Jiná preventivní opatření Mezi jiná preventivní opatření zařazujeme např. preventivní lékařské prohlídky se zátěžovými testy (Kvaplík et al. 1981, s. 11–12). V praxi se bohužel nesetkáváme s tím, že by se cvičenci těmto prohlídkám a testům podrobovali (pozn. autora). Dále bychom zde měli zmínit zdravý životní styl jako celek. Pod tímto pojmem si můžeme představit dostatek spánku, dostatek kvalitního jídla, absenci alkoholu a návykových látek (Pilný 2018, s. 112).

3 CÍLE, ÚKOLY A VÝZKUMNÉ OTÁZKY PRÁCE

3.1 Cíl práce Hlavním cílem práce je vyhodnocení zranění způsobených při BJJ s přihlédnutím na četnost, závažnost a prevenci.

3.2 Harmonogram práce 1. Opatřit potřebnou literaturu a dělat literární rešerše 2. Stanovení výzkumných otázek 3. Sestavení online dotazníku pro potřeby praktické části 4. Rozeslat dotazník klubům trénujícím BJJ v ČR 5. Vyhodnocení vyplněných dotazníků a zpracování závěrů

3.3 Výzkumné otázky VO1: Jaká jsou nejčastější zranění (lehká, střední, těžká) u dotazovaných respondentů za rok 2019 VO2: Jaká nejčastější preventivní opatření praktikují dotazovaní respondenti VO3: Jak dopadla komparace zranění zkušenějších zápasníků oproti nováčkům (do 2 let tréninku) VO4: Jaký je výsledek komparace zranění kategorie dospělých (18-29 let) a kategorie masters (30+ let) VO5: Jaká jsou nejčastější chronická poškození zdraví u dotazovaných respondentů VO6: Jaký je rozdíl v závažnosti zranění na tréninku a na soutěži

4 METODIKA PRÁCE

4.1 Popis výzkumného souboru Výzkumný vzorek je tvořen zápasníky BJJ trénujícími ve sportovních klubech v České republice. Vzorek obsahuje 87 respondentů z toho je 73 mužů a 14 žen. Minimální požadovaný věk byl stanoven na 18 let. Zastoupeny jsou všechny věkové i váhové kategorie. Zastoupeny jsou také všechny technický stupně (barvy pásů). Nejvyšší počet je bílých pásů (52,9 %), druhá nejčetnější jsou modré pásy (27,6 %), následovaná fialovými pásy (14,9 %), hnědými pásy (3,4 %) a jedním černým pásem (1,1 %). Všichni dotazovaní trénovali v GI. Více než polovina respondentů (44 z 87) uvádí délku tréninkové praxe do 2 let včetně. Méně, než polovina (42 z 87) dotazovaných uvádí, že se neúčastní závodů.

4.2 Použité metody a sběr dat V empirické části závěrečné práce jsme využili metodu dotazování za pomoci on-line nástrojů. Samotnému dotazníku se budeme věnovat v kapitole 4.3. Sběr dat pro závěrečnou práci probíhal v období listopad-prosinec 2019 za pomocí on-line dotazníkového šetření na www.survio.com, bohužel tento nástroj neumožňoval v základní verzi export dat ani zpracování výsledků, tudíž jsem musel využít základního placeného členství pro následné zpracování. Odkaz na dotazník jsem rozeslal na e-mailové adresy uvedené u klubů na webu brazilianjiujitsu.cz. Tento odkaz byl umístěn také na sociální síť facebook do skupiny propagující turnaje a semináře BJJ v ČR. Odpovědi z tohoto dotazníku byly automaticky ukládány na server, bylo proto možné kontrolovat sběr dat průběžně. Nástroj pro online dotazníky Survio je v základní verzi omezen na 100 vyplněných dotazníků měsíčně, umožňuje pouze nahlížet na vyplněná data, a to jak souhrnné, tak jednotlivé odpovědi. Pro export dat pro následné zpracování je potřeba zaplatit prémiové funkce.

4.3 Dotazník Dotazník byl zvolen jako standardizovaný výzkumný nástroj s dobrou reliabilitou a validitou. Tento dotazník obsahuje 13 otázek, ty jsou rozděleny do 5 oddílů. Jednotlivé otázky a celý dotazník lze nalézt v kapitole 10.

Stručná charakteristika oddílů je zobrazena na následujících řádcích: • Základní identifikace respondenta – slouží pro zejména pro komparaci VO4 a má potenciál pro další komparace (váha vs. zranění, zranění muži vs ženy atd.). • Zkušenosti s BJJ, tréninkové a soutěžní nasazení – v práci slouží pro zodpovězení VO3, opět je zde potenciál pro využití v dalších studiích např. vliv vysokého tréninkového zatížení na četnost tréninkových zranění. • Preventivní opatření – slouží k zodpovězení VO2. • Zranění a chronické bolesti – tento oddíl tvoří odpovědi na hlavní úkol závěrečné práce a na VO1, VO5 a VO6. • Bonusové otázky – Jedná se o otázky k dalším poškození zdraví, o kterým se v BJJ ví ale nebylo předmětem zkoumání této práce. Pro potřeby práce jsou zásadní následující otázky: • 2. Věk respondentů • 5. Délka tréninkové praxe • 7. Účast za závodech/soutěžích • 10. Tréninková zranění • 11. Závodní zranění • 12. Chronické bolesti

4.4 Analýza dat Údaje z dotazníků byly exportovány v podobě excelovské tabulky, která obsahovala odpovědi jednotlivých respondentů. Tato tabulka byla dále zpracována za pomocí programu Microsoft Excel. V programu MS Excel byly data zpracovány a za pomocí filtrován, funkcí „countif“, „suma“ a dalších funkcí, kontingenčních tabulek vyhodnoceny pro potřeby práce a následně zpracovány do grafů.

5 VÝSLEDKY

5.1 Rozbor zkoumaného vzorku Z celkového počtu 87 vyplněných dotazníků je 63 respondentů mužského pohlaví a 14 respondentů ženského pohlaví (Graf 1). Vzhledem v malému zastoupení respondentek se srovnávala zranění celého vzorku bez ohledu na pohlaví. Graf 1 - početní zastoupení mužů a žen

Počet mužů/žen

Muž Žena

5.1.1 Věk a váha Věk dotazovaných byl rozdělen do kategorií 18-24 let (64 % žen, 41 % mužů), 25-29 let (29 % žen, 19 % mužů), 30-34 let (7 % žen, 21 % mužů), 35-39 let (0 % žen, 7 % mužů) a kategorie 40 a více let (0 % žen, 12 % mužů). Pro potřeby vyhodnocení byly věkové kategorie sloučeny na kategorii „Dospělí“ (18-29 let) a kategorii „Masters“ (30 a více let). Absolutní počty respondentů jsou zobrazeny v grafech (Graf 2 a Graf 3).

Graf 2 - věk respondentek

Věk žen

18-24 4 25-29 30-34 9

Graf 3 - věk respondentů

Věk mužů

9 18-24 5 30 25-29 30-34 15 35-39 40 a více 14

Váhové kategorie byly určeny dle pravidel W.o.W. Kategorie -58 kg je zastoupena 58 %, kategorie -64 kg je zastoupena 21 % a kategorie +64 kg je zastoupena 14 % respondentek. 7 % respondentek odmítla sdělit váhovou kategorii (Graf 4). Graf 4 - váhové kategorie respondentek

Váhové kategorie žen

1 2 Do 58 kg Do 64 kg Nad 64 kg 8 3 Nechci odpovědět

U mužských respondentů byla nejčastější kategorie -84 kg (30 %), následovaná kategorií -77 kg (25 %) a kategorií -93 kg (22 %). Kategorie -70 kg a +93 kg byly zastoupeny téměř shodně (11 % resp. 10 %). Poslední kategorie -64 kg (3 %) je zastoupena pouze okrajově (Graf 5).

Graf 5 - váhové kategorie respondentů

Váhové kategorie mužů

2 7 8 Do 64 kg Do 70 kg 16 Do 77 kg 18 Do 84 kg Do 93 kg 22 Nad 93 kg

5.1.2 Technický stupeň a délka praxe Nejvyšší dosažený technický stupeň u respondentů byl černý pás a byl zastoupen 1 respondentem (1 %). Nejpočetnější byla kategorie bílých pásů (53 %), následovaná modrými pásy (28 %), fialovými pásy (15 %). Hnědé a černé pásy (3 % resp. 1 %) se zapojily do ankety pouze okrajově (Graf 6). Graf 6 - zastoupení jednotlivých pásů

Technický stupeň

1 3 13 Bílý pás Modrý pás Fialový pás 46 Hnědý pás 24 Černý pás

Pro komparaci zranění jsem rozdělil tuto kategorii na dvě. Délka praxe 0-2 roky (začátečníci) a 3 a více let (pokročilí). Skupina začátečníků se až na výjimky (3 modré pásy) překrývá se skupinou bílých pásů. Komparace těchto kategorií obsahuje téměř vzorek respondentů (44 a 43 respondentů). Zastoupení respondentů v jednotlivých kategoriích zobrazuje Graf 7.

Graf 7 - délka praxe

Délka tréninkové praxe

14 23 Méně než rok 1-2 roky 3-4 roky 30 5 a více let 20

5.1.3 Tréninkové a závodní zatížení Nejčastější tréninková frekvence byla 3x-4x týdně (39 %), následovaná 1x-2x týdně (32 %) a třetí nejpočetnější je 5x-7x týdně (18 %). Absolutní četnosti a zbývající frekvence tréninků jsou uvedeny v grafu níže (Graf 8). Graf 8 - frekvence tréninků

Průměrný počet tréninků týdně

8 16 Méně než 1x týdně 1-2x týdně

28 3-4x týdně 5-7x týdně 34 Více než 7x týdně

Dalším zkoumaným faktorem byl počet soutěžních startů. Zde se porovnávaly tréninková zranění respondentů, kteří na závody jezdí a ne-závodníků. Dále se data využila pro srovnání tréninkových a závodních zranění u závodících respondentů. Téměř polovina (48 %) respondentů uvedla, že na soutěže nejezdí. Druhou nejpočetnější skupinou jsou závodníci, kteří se účastní 1-2 soutěží ročně (28 %). Zbývající respondenti (24 %) jezdí na soutěže 3 a vícekrát ročně. Konkrétní počty ukazuje Graf 9.

Graf 9 - četnost soutěžních startů

Počet startů na soutěžích v r. 2019

3 5 více než 9x ročně 13 5-8x ročně 42 3-4x ročně 1-2x ročně

24 Nejezdím na závody

5.1.4 Preventivní opatření Mezi tři nejčastější preventivní opatřením u respondentů patřilo zahřátí před výkonem (85,06 %), statický strečink po výkonu (49,43 %) a kloubní mobilizace (40,23 %). Pouze 2,3 % respondentů (n = 2) nevyužívá žádné prostředky prevence zranění během tréninku a 1,15 % (n = 1) využívá jinou prevenci zranění. Graf 10 - prevence trénink

Prevence zranění trénink 90% 85,06% 80% 70% 60% 49,43% 50% 40,23% 40% 33,33% 32,18% 30% 18,39% 20% 10% 2,30% 3,45% 1,15% 0%

Nejčastější prostředek prevence mimo trénink byl u respondentů zdravý životní styl a to v 41,38 % případů. Téměř shodně skončila hydroterapie a sauna (33,33 %), masáže (32,18 %) a kompenzační cvičení (31,03 %). Žádný preventivní prostředek uvedlo 26,44 % respondentů a pouze 1 respondent (1,15 %) využíval zátěžových testů nebo sportovních prohlídek. 46

Graf 11 - prevence mimo trénink

Prevence zranění mimo trénink 45% 41,38% 40% 33,33% 35% 32,18% 31,03% 30% 26,44% 25% 20% 15% 10% 5% 1,15% 2,30% 0% Žádná Sauna, bazén, Masáže Kompenzační Správná Sportovní Jiná... vířivka cvičení životospráva prohlídky, (spánek, NE zátěžové testy alkohol, drogy, cigarety)

5.2 Celkový počet zranění Pět nejčastějších tréninkových zranění bez ohledu na závažnost, bylo: zranění krku a krční páteře (51,7 %), ruky a prstů (47,1 %), kolene (41,4 %), zranění ramene (36,8 %) a na pátém místě skončilo společně zranění hlavy a zranění lokte (34,5 %). Respondenti (n = 87) uvedli nejméně často zranění břicha (2,3 %), kyčlí (11,5 %) a zranění hlezenního kloubu (17,2 %). Jako nejčastějších pět lehkých zranění respondenti uvedli zranění krku a krční páteře (42,5 %), zranění prstů a ruky (35,6 %), zranění hlavy (31 %), zranění lokte (29,9 %) a zranění kolene (27,6 %). Respondenti uvedli pět nejčetnějších středních zranění takto: zranění ramene a kolene (11,5 %), zranění krku a krční páteře (9,2 %), zranění ruky a prstů (9,2 %), zranění žeber a klíční kosti (6,9 %). Během tréninků se respondentům stala i těžká zranění. Lokace zranění: bederní páteř, pánev (3,45 %), žebra, klíční kost (3,45 %), ruka, prsty (2,3 %), koleno (2,3 %) a noha, prsty u nohou (1,15 %).

Graf 12 - zranění trénink (celý vzorek)

Tréninková zranění 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Hrud Spod Horní ník- ní Hleze Noha, Paže Poran část Krk, předn část Stehn nní prsty Rame a Zápěs Ruka, ění zad, Kolen Hlava krční Loket í část, zad, Kyčel o a kloub na no předl tí prsty břich lopat o páteř žebra, páteř, lýtko (kotní noho oktí a ky, klíční pánev k) u páteř kosti , kříž Těžké 0 0 0 0 0 0 2 3 0 0 3 0 0 2 0 1 Střední 3 8 10 3 4 3 8 6 0 4 3 1 0 10 5 2 Lehké 27 37 22 21 26 22 31 20 2 12 14 9 13 24 10 18

Větší část respondentů (n = 45) uvedla, že se účastní soutěží, turnajů apod. Tito respondenti byli nejčastěji zranění v těchto partiích: koleno (17,8 %), hlezenní kloub (17,8 %), loket (15,6 %). Dále se shodně umístily tato zranění: krk a krční páteř, ruka a prsty, stehno a lýtko, noha a prsty u nohou (13,3 %). Nejméně často uvedli respondenti zranění břicha (4,4 %), kyčlí (4,4 %), horní části zad a lopatek (4,4 %), bederní části zad a pánve (4,4 %). Jako nejčastějších pět lehkých zranění respondenti uvedli zranění nohy a prstů na noze (13,3 %), koleno (11,1 %), stehno a lýtko (11,1 %), hlava (11,1 %), krk (8,9 %), paže a předloktí (8,9 %), ruka a prsty (8,9 %). U závodníků se nejčastěji vyskytla střední zranění v těchto oblastech: hlezenní kloub (11,1 %), loket (8,9 %), žebra a klíční kost (6,7 %), koleno (6,7 %). Během soutěží se respondenti zranili těžce pouze jednou (2,2 %). Toho zranění bylo v oblasti hlezenního kloubu.

Graf 13 - zranění soutěž (celý vzorek)

Závodní zranění 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Hrudn Horní Spodn ík- Hleze Noha, Paže část í část Krk, předn Poran Stehn nní prsty Rame a Zápěs Ruka, zad, zad, Kolen Hlava krční Loket í část, ění Kyčel o a kloub na no předl tí prsty lopatk páteř, o páteř žebra, břicha lýtko (kotní noho oktí y, pánev klíční k) u páteř , kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Střední 0 2 1 1 4 1 2 3 0 1 1 1 1 3 5 0 Lehké 5 4 3 4 3 3 4 2 2 1 1 1 5 5 2 6

Respondenti byli dotazováni na přítomnost chronické bolesti a její lokace. Nejčastěji se jednalo o bolest ramene, lokte, ruky a prstů, bederní části zad a pánve (10,3 %), bolesti krku a krční páteře, horní části zad a lopatek (9,2 %) a následně bolestí zápěstí a kolene (8,1 %). Žádný z respondentů neuvedl chronickou bolest hlavy a břicha (0 %). Graf 14 - chronická bolest (celý vzorek)

Chronická bolest 10 8 6 4 2 0 8 9 1 9 7 9 5 0 8 9 4 1 7 1 3 0

5.3 Komparace podle věku V kategorii dospělých (n = 57) bylo evidováno celkem 269 tréninkových zranění (4,72 zranění/osoba). Z toho bylo 208 lehkých zranění (3,65 zranění/osoba), 51 středních zranění (0,89 zranění/osoba) a 10 těžkých zranění (0,18 zranění/osoba). V kategorii masters (n = 30) bylo evidováno celkem 120 tréninkových zranění (4 zranění/osoba). Z toho bylo 100 lehkých zranění (3,33 zranění/osoba), 19 středních zranění (0,63 zranění/osoba) a 1 těžké zranění (0,03 zranění/osoba). V našem výzkumném vzorku mají vyšší četnost tréninkových zranění respondenti ze skupiny dospělých, a to jak celkově (4,72 vs. 4), tak u lehkých (3,65 vs. 3,33), středních (0,89 vs. 0,63) i těžkých (0,18 vs 0,03) zranění. V kategorii dospělých byla nejčastější oblast zranění krku a krční páteře (58 %), ramene (44 %), rukou a prstů (42 %), kolene (42 %). Nejčastější střední a těžká zranění byla v oblasti kolene (16 %), ramene (14 %), rukou a prstů (14 %). V kategorii masters byla nejčastější oblast zranění ruky a prstů (57 %), krku a krční páteře (40 %), žeber a klíční kosti (40 %) a kolene (40 %). Nejčastější střední a těžká zranění byla v oblasti krku a krční páteře (10 %), žeber a klíční kosti (10 %), bederní části zad a pánve (10 %) a oblasti kolene (10 %). Graf 15 - tréninková zranění (dospělí)

Tréninková zranění kategorie 18-29 let 35 30 25 20 15 10 5 0 Hrudn Horní Spodn ík- Hleze část í část Noha, Krk, Paže a přední Poran Stehn nní Rame Zápěst Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předlo Loket část, ění Kyčel o a kloub no í prsty lopatk páteř, o na páteř ktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev, nohou klíční k) páteř kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 2 3 0 0 2 0 0 2 0 1 Střední 2 5 8 2 3 3 6 3 0 4 1 0 0 7 5 2 Lehké 20 28 17 15 17 16 16 11 1 7 7 7 9 15 7 15

Graf 16 - tréninková zranění (masters)

Tréninková zranění kategorie 30+ let 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Hrudn Horní Spodn ík- Hleze část í část Noha, Krk, Paže a přední Poran Stehn nní Rame Zápěst Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předlo Loket část, ění Kyčel o a kloub no í prsty lopatk páteř, o na páteř ktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev, nohou klíční k) páteř kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 Střední 1 3 2 1 1 0 2 3 0 0 2 1 0 3 0 0 Lehké 7 9 5 6 9 6 15 9 1 5 7 2 4 9 3 3

U respondentů kategorie dospělých (n = 35) bylo evidováno celkem 52 soutěžních zranění (1,49 zranění/osoba). Z toho bylo 30 lehkých (0,86 zranění/osoba), 21 středních (0,6 zranění/osoba) a 1 těžké zranění (0,03 zranění/osoba). V kategorii masters (n = 10) bylo evidováno celkem 26 soutěžních zranění (2,6 zranění/osoba). Z toho bylo 21 lehkých zranění (2,1 zranění/osoba), 5 středních zranění (0,5 zranění/osoba) a 0 těžkých zranění. Kategorie masters má více celkových (2,6 vs 1,49) a více lehkých (2,1 vs. 0,86) závodních zranění na osobu. Kategorie dospělých má více středních (0,6 vs 0,5) a těžkých (0,03 vs 0) závodních zranění. V kategorii dospělých byla nejčastěji zraněna oblast zranění lokte (14 %), stehna a lýtka (14 %), hlezenního kloubu (14 %). Nejčastější střední a těžká zranění byla v oblasti hlezenního kloubu (14 %), lokte (9 %), žeber a klíční kosti (9 %). V kategorii masters byla nejčastěji zraněna oblast kolene (40 %), hlezenního kloubu (30 %). Nejčastější střední zranění byla v oblasti krku a krční páteře (10 %), paže a předloktí (10 %), lokte (10 %), kolene (10 %) a oblasti hlezenního kloubu (10 %).

Graf 17 - závodní zranění (dospělí)

Závodní zranění kategorie 18-29 let 6 5 4 3 2 1 0 Hrudn Horní Spodn ík- Hleze část í část Noha, Krk, Paže a přední Poran Stehn nní Rame Zápěst Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předlo Loket část, ění Kyčel o a kloub no í prsty lopatk páteř, o na páteř ktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev nohou klíční k) páteř , kříž kosti Těžká 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Střední 0 1 1 0 3 1 2 3 0 1 1 1 1 2 4 0 Lehká 4 3 2 3 2 2 2 1 1 0 0 0 4 2 0 4

Graf 18 - závodní zranění (masters)

Závodní zranění kategorie 30+ let 5 4 3 2 1 0 Hrudní Horní Spodní k- Hlezen část část Noha, Krk, Paže a přední Poran Stehn ní Rame Zápěst Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předlo Loket část, ění Kyčel o a kloub no í prsty lopatk páteř, o na páteř ktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev, nohou klíční k) páteř kříž kosti Těžká 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Střední 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 Lehká 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 3 2 2

5.4 Komparace podle zkušeností V kategorii začátečníků (n = 44) bylo evidováno celkem 199 tréninkových zranění (4,52 zranění/osoba). Z toho bylo 159 lehkých zranění (3,61 zranění/osoba), 32 středních zranění (0,73 zranění/osoba) a 8 těžkých zranění (0,25 zranění/osoba). V kategorii pokročilých (n = 43) bylo evidováno celkem 190 tréninkových zranění (4,42 zranění/osoba). Z toho bylo 149 lehkých zranění (3,46 zranění/osoba), 38 středních zranění (0,88 zranění/osoba) a 3 těžká zranění (0,07 zranění/osoba). V našem výzkumném vzorku mají nepatrně vyšší četnost tréninkových zranění respondenti ze skupiny začátečníků, a to jak celkově (4,52 vs. 4,42), tak u lehkých (3,61 vs. 3,46) zranění. Středních zranění bylo více u respondentů z kategorie pokročilých (0,88 vs. 0,73). Výskyt těžkých zranění byl vyšší u respondentů skupiny začátečníků (0,25 vs. 0,07). V kategorii začátečníků byla nejčastější zranění v oblasti krku a krční páteře (59 %), ramene (45 %), rukou a prstů (41 %), hlavy (36 %) a oblast žeber a klíčních kostí (36 %). Nejčastější střední a těžká zranění byla v oblasti ramene (14 %), kolene (11 %), rukou a prstů (9 %), žeber a klíčních kostí (9 %) a v oblasti bederní páteře a pánve (9 %). V kategorii pokročilých byla nejčastěji zraněna oblast kolene (56 %), ruky a prstů (53 %), krku a krční páteře (44 %) a lokte (37 %). Nejčastější střední a těžká zranění byla v oblasti kolene (16 %), rukou a prstů (14 %), krku a krční páteře (12 %) a oblasti žeber a klíčních kostí (12 %). Graf 19 - tréninková zranění (začátečníci)

Tréninková zranění 0-2 roky tréninku 30 25 20 15 10 5 0 Hrudn Horní Spodn ík- Hleze část í část Noha, Krk, Paže a přední Poran Stehn nní Rame Zápěst Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předlo Loket část, ění Kyčel o a kloub no í prsty lopatk páteř, o na páteř ktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev nohou klíční k) páteř , kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 2 0 0 1 0 1 Střední 1 3 6 2 2 2 2 2 0 2 2 0 0 4 2 2 Lehké 15 23 14 13 12 11 14 12 1 6 6 4 6 7 4 11

Graf 20 - tréninková zranění (pokročilý)

Tréninková zranění 3+ let tréninku 30 25 20 15 10 5 0 Hrudní Horní Spodn k- Hlezen část í část Noha, Krk, Paže a přední Poran Stehn ní Rame Zápěst Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předlo Loket část, ění Kyčel o a kloub no í prsty lopatk páteř, o na páteř ktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev, nohou klíční k) páteř kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 Střední 2 5 4 1 2 1 6 4 0 2 1 1 0 6 3 0 Lehké 12 14 8 8 14 11 17 8 1 6 8 5 7 17 6 7

U respondentů kategorie začátečníků (n = 21) bylo evidováno celkem 21 soutěžních zranění (1 zranění/osoba). Z toho bylo 14 lehkých (0,67 zranění/osoba), 7 středních (0,33 zranění/osoba) a žádné těžké zranění (0 zranění/osoba). V kategorii pokročilých (n = 24) bylo evidováno celkem 57 soutěžních zranění (2,38 zranění/osoba). Z toho bylo 31 lehkých zranění (1,54 zranění/osoba), 19 středních zranění (0,79 zranění/osoba) a 1 těžké zranění (0,04 zranění/osoba). Kategorie pokročilých má více celkových (2,38 vs. 1), lehkých (1,54 vs. 0,67), středních (0,79 vs. 0,33) i těžkých (0,04 vs 0) závodních zranění na osobu. V kategorii začátečníků byla nejčastěji zraněna oblast lokte (14 %). Oblast hlavy, krku a krční páteře, paže a předloktí, ruky a prstů, stehna a lýtka, hlezenního kloubu, nohy a prstů na noze měly shodný počet zranění (10 %). Nejčastější střední zranění byla v oblasti lokte a hlezenního kloubu (10 %), následně zápěstí, ruka a prsty, koleno (5 %). Těžká zranění se nevyskytla. V kategorii pokročilých byla nejčastěji zraněna oblast kolene (29 %), hlezenního kloubu (25 %). Dále byly shodně zastoupeny oblasti krku a krční páteře, lokte, ruky a prstů, žeber a klíčních kosti, nohy a prstů u nohou (17 %). Střední zranění byla nejčastěji v oblasti

54 hlezenního kloubu (17 %), žeber a klíčních kostí (13 %), krku a krční páteře (8 %), lokte (8 %) a kolene (8 %).

Graf 21 - závodní zranění (začátečníci)

Závodní zranění 0-2 roky tréninku 4

0 Hrudní Horní Spodní k- Hlezen část část Noha, Krk, Paže a přední Poran Stehn ní Rame Zápěst Ruka, zad, zad, prsty Hlava krční předlo Loket část, ění Kyčel o a Koleno kloub no í prsty lopatk páteř, na páteř ktí žebra, břicha lýtko (kotník y, pánev, nohou klíční ) páteř kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Střední 0 0 0 0 2 1 1 0 0 0 0 0 0 1 2 0 Lehké 2 2 1 2 1 0 1 1 0 0 0 0 2 0 0 2

Graf 22 - závodní zranění (pokročilý)

Závodní zranění 3+ let tréninku 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Hrudn Horní Spodn ík- Hleze část í část Noha, Krk, Paže a přední Poran Stehn nní Rame Zápěst Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předlo Loket část, ění Kyčel o a kloub no í prsty lopatk páteř, o na páteř ktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev nohou klíční k) páteř , kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Střední 0 2 1 1 2 0 1 3 0 1 1 1 1 2 3 0 Lehké 3 2 2 2 2 3 3 1 2 1 1 1 3 5 2 4

5.5 Komparace podle účasti na soutěžích V kategorii závodících respondentů (n = 45) bylo evidováno celkem 208 tréninkových zranění (4,62 zranění/osoba). Z toho bylo 172 lehkých zranění (3,82 zranění/osoba), 32 středních zranění (0,71 zranění/osoba) a 4 těžká zranění (0,09 zranění/osoba). V kategorii nezávodících respondentů (n = 42) bylo evidováno celkem 181 tréninkových zranění (4,31 zranění/osoba). Z toho bylo 136 lehkých zranění (3,02 zranění/osoba), 38 středních zranění (0,9 zranění/osoba) a 7 těžkých zranění (0,16 zranění/osoba). V mém výzkumném vzorku mají vyšší četnost tréninkových zranění respondenti, kteří se účastní soutěží, a to jak celkově (4,62 vs. 4,31), tak u lehkých zranění (3,82 vs. 3,02). Respondenti, kteří se neúčastní soutěží měli vyšší četnost středních (0,9 vs. 0,71) i těžkých (0,16 vs. 0,09) zranění. V kategorii závodících respondentů byla nejčastěji zraněná oblast krku a krční páteře (51 %), rukou a prstů (51 %), kolene (40 %). Nejčastější střední a těžká zranění byla v oblasti krku a krční páteře (13 %), rukou a prstů (13 %), kolene (9 %). V kategorii respondentů, kteří se neúčastní soutěží byla nejčastěji zraněna oblast krku a krční páteře (52 %), rukou a prstů (43 %), kolene (43 %), žeber a klíčních kostí (40 %). Nejčastější střední a těžká zranění byla v oblasti kolene (19 %), ramene (17 %), žeber a klíčních kostí (14 %).

Graf 23 - tréninková zranění (závodníci)

Tréninková zranění závodníci 25 20 15 10 5 0 Hrudn Horní Spodn ík- Hleze část í část Noha, Krk, Paže a přední Poran Stehn nní Rame Zápěst Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předlo Loket část, ění Kyčel o a kloub no í prsty lopatk páteř, o na páteř ktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev nohou klíční k) páteř , kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 1 0 0 Střední 1 6 3 2 2 1 5 2 0 2 1 0 0 3 3 1 Lehké 16 17 15 14 13 15 17 9 1 6 7 6 8 14 6 8

Graf 24 - tréninková zranění (nezávodníci)

Tréninková zranění nezávodníci 25 20 15 10 5 0 Hrudn Horní Spodn ík- Hleze část í část Noha, Krk, Paže a předn Poran Stehn nní Rame Zápěs Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předl Loket í část, ění Kyčel o a kloub no tí prsty lopatk páteř, o na páteř oktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev nohou klíční k) páteř , kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 1 2 0 0 2 0 0 1 0 1 Střední 2 2 7 1 2 2 3 4 0 2 2 1 0 7 2 1 Lehké 11 20 7 7 13 7 14 11 1 6 7 3 5 10 4 10

U respondentů účastnících se soutěží (n = 45) bylo evidováno celkem 75 soutěžních zranění (1,67 zranění/osoba). Z toho bylo 50 lehkých (1,11 zranění/osoba), 24 středních (0,53 zranění/osoba) a 1 těžké zranění (0,02 zranění/osoba). V kategorii závodníků byla nejčastěji zraněna oblast hlezenního klubu (18 %), kolene (16 %), krku a krční páteře (13 %), lokte (13 %) stehna a lýtka (13 %). Nejčastější střední a těžká zranění byla v oblasti hlezenního kloubu (13 %), lokte (7 %), žeber a klíční kosti (7 %). Graf 25 - závodní zranění (závodníci)

Závodní zranění závodníci 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Hrudn Horní Spodn ík- Hleze část í část Noha, Krk, Paže a předn Poran Stehn nní Rame Zápěs Ruka, zad, zad, Kolen prsty Hlava krční předl Loket í část, ění Kyčel o a kloub no tí prsty lopatk páteř, o na páteř oktí žebra, břicha lýtko (kotní y, pánev nohou klíční k) páteř , kříž kosti Těžké 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Střední 0 2 1 1 3 1 2 3 0 1 1 1 1 2 5 0 Lehké 5 4 3 4 3 3 3 2 2 1 1 1 5 5 2 6

5.6 Souhrnné výsledky Souhrnné výsledky znázorňují v tabulkách níže absolutní a relativní četnost zranění pro jednotlivé komparované skupiny bez určení místa vzniku zranění.

Tabulka 1 - absolutní četnost zranění

Absolutní 0-2 roky 3+ let Celý četnost zranění 18-29 let 30+ let tréninku tréninku Závodníci Nezávodníci vzorek Chronická 51 30 29 52 47 34 81 Lehké (trénink) 208 100 159 149 172 136 308 Střední (trénink) 51 19 32 38 32 38 70 Těžké (trénink) 10 1 8 3 4 7 11 Vzorek (trénink) 57 30 44 43 45 42 87 Lehké (závod) 30 21 14 37 50 X 51 Střední (závod) 21 5 7 19 24 X 26 Těžké (závod) 1 0 0 1 1 X 1 Vzorek (závod) 35 10 21 24 45 X 45 Tabulka 2 - relativní četnost zranění

Relativní 0-2 roky 3+ let Celý četnost zranění 18-29 let 30+ let tréninku tréninku Závodníci Nezávodníci vzorek Chronická 0,8947 1,0000 0,6591 1,2093 1,0444 0,8095 0,9310 Lehké (trénink) 3,6491 3,3333 3,6136 3,4651 3,8222 3,2381 3,5402 Střední (trénink) 0,8947 0,6333 0,7273 0,8837 0,7111 0,9048 0,8046 Těžké (trénink) 0,1754 0,0333 0,1818 0,0698 0,0889 0,1667 0,1264 Lehké (závod) 0,8571 2,1000 0,6667 1,5417 1,1111 X 1,1333 Střední (závod) 0,6000 0,5000 0,3333 0,7917 0,5333 X 0,5778 Těžké (závod) 0,0286 0,0000 0,0000 0,0417 0,0222 X 0,0222

6 DISKUZE

Zkoumaný soubor obsahoval 84 % mužů a 16 % žen. Ve studii Moriartyho et al. (2019) zabývající se dlouhodobým sledováním zranění u zápasníků praktikujícím BJJ (n = 1286), vyplnilo dotazník 84,5 % mužů a 15,5 % žen. Obdobný poměr potvrzuje i studie McDonalda et al. (2017), kdy se jeho výzkumu účastnilo 87,1 % mužů a 12,9 % žen, z celkového počtu 140 osob. Nízký počet zastoupení žen přikládám skutečnosti, že ženy mají obecně menší zájem o úpoly než muži, nicméně se zde nabízí srovnání zranění podle pohlaví. Délka tréninková praxe je u 73,6 % respondentů méně než 5 let. Jedním z faktorů, který se podílí na nízké délce tréninkové praxe se projevuje poměrně vysoká fluktuace zápasníků. Za 10 let autorovi zápasnické praxe se v jeho okolí vyskytlo mnoho začínajících zápasníků, většina z nich však skončila do 2 let praxe. Na délce tréninkové praxe se projevil fakt, že se v našich končinách jedná o poměrně nový sport. Podle Roubíka (2013) se začátky BJJ u nás objevují v roce 2005, větší rozmach BJJ u nás byl až kolem roku 2010. Zde souhlasíme s panem Roubíkem, kolem roku 2010 se autor dostal k BJJ zprostředkovaně přes kamaráda společně položili základ Grappling Clubu Hustopeče, který byl zmíněný v Roubíkově studii. Jak již bylo zmíněno ve výsledcích v kapitole 5.1.3, 48,3 % respondentů se neúčastní závodů vůbec. Z autorových zkušeností a z klubů v jeho okolí se setkáváme s faktem, že respondenti nemají závodní ambice a jedná se o hobby sportovce, případně ještě nemají dostatek zkušeností a na závody se ještě „necítí“. Moriarty et al. (2019) ve své studii uvádí, že 33,5 % respondentů se soutěží neúčastní.

Respondenti byly pro potřeby komparace rozděleni na skupinu dospělých (18-29 let) a skupinu „masters“ (30 a více let). Skupinu začátečníků (0-2 roky praxe) a skupinu pokročilých (více než 3 roky praxe). Poslední rozdělení na skupiny se týkalo účasti na soutěžích.

Nejčastější lehká zranění byla v oblasti krku a krční páteře (n = 37), jednalo se pravděpodobně o pohmoždění/namožení svalů krku a bolest krční páteře jako důsledek technik škrcení. Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.4.3. pokud není škrcení nasazeno „čistě“, pomáhají si zápasníci různou rotací, stahováním hlavy (triangle choke) a tím dochází zvýšenému tlaku na krční páteř a svaly krku. Druhé nejčastější lehké zranění bylo

59 lokalizováno jako ruka a prsy (n = 31). Tato oblast je traumatizována zejména při boji o úchop, ale také například při přetočení, pokud zápasníkovi uvízne ruka v GI nebo pokud odmítá pustit úchop. Z preventivních opatření vyplívá, že pouze 18,39 % respondentů využívá možnosti tapování, ortéz a bandáží. Dovolujeme si tvrdit, že pokud by si zápasníci více tapovali prsty, trpěli by zraněními v této oblasti méně často. Nejčastější poranění střední závažnosti byla shodně poranění ramene a kolene, určit v tomto případě pravděpodobnou příčinu je obtížné, protože v obou případech se mohlo jednat o pád, o techniku páčení. V případě kolene se mohlo jednat také o rotace při únicích z držení nebo při pádech při přetočení (sweep). V tomto případě se částečně shodujeme se studií Moriartiho et al. (2019), kdy bylo nejčastěji traumatizováno koleno (20,8 %) následované ramenem (12,8 %). Nejčastější těžká zranění byla v oblasti žeber a klíčních kosti (n = 3) a v oblasti beder a pánve (n = 3). McDonald et al. (2017) uvádí jako nejčastější příčinu zlomená žebra v případě hrudníku. Svalové spasmy a poranění plotének v případě spodní části zad a pánve. Žebra jsou traumatizovány zejména při pozici knee-on-belly a při pádech, bederní část zad pak v důsledku ve špatně vykonaných porazů a dále při pokusech o únik silou, pokud je páteř zkroucená či vyhrbená.

V důsledku nedoléčených zranění a nevhodně plánované regenerace může docházet k chronickým bolestem. S chronickými bolestmi se častěji potýkají z hlediska věku starší zápasníci (1 vs. 0,89 výskytů/osoba), z hlediska zkušeností zkušenější zápasníci (1,21 vs. 0,66 výskytů/osoba) a z hlediska závodění pak závodníci (0,81 vs. 1,04 výskytů/osoba). Nejčastěji postižená jsou ramena, ruka a prsty, bedra a pánev (n = 9). Prsty na rukou jsou vskutku traumatizovány poměrně často, proto je doporučeno na tréninku nedržet GI za každou cenu a využívat preventivní taping. Reis et al. (2015) ve své studii uvádí, že 88,9 % profesionálních a 72,2 % rekreačních zápasníků se potýká s chronickou bolestí bederní oblasti zad. V chronickými bolestmi jsem s v mém okolí zatím nesetkal, může to být, ale způsobeno tím, že v mém okolí zápasníci netrénují tak dlouho případně intenzivně jako ve výše uvedené studii.

Pouze 2,3 % respondentů nemá v rámci TJ žádnou prevenci zranění. Tato skutečnost se dá považovat za dobrý výsledek. 1 respondent uvedl možnost „jiná…“ v této možnosti uvedl

„sparing“, lehký sparing lze brát jako formu zahřátí a lze se s touto praktikou setkat na soustředěních i v části klubů. Většina (85,06 %) respondentů uvedlo jako prevenci zahřátí organismu. Tento typ prevence spolu s kloubní mobilizací (40,23 % respondentů) a krátkým dynamickým strečinkem (32,18 % respondentů) je považován za kvalitní warm up, který by měl být aplikován v každé TJ. Stejně jako použití statického strečinku (49,43 % respondentů) na konci TJ. Překvapivý je fakt, že třetina respondentů využívá statický strečink před výkonem. Článek pánů McDaniela a Dykstra (2008) poukazuje na nevhodnost statického strečinku snížením dynamické síly (práce v postoji, přetočení, úniky z technik) a silové vytrvalosti. Prevence v rámci TJ je v dikci trenérů jednotlivých klubů, a i když jí lze některé prvky vyčíst, považuji výsledky za poměrně dobré. V rámci prevence v průběhu TJ bych ještě zmínil taping a používání ortéz. Prevence zranění mimo trénink je na tom o poznání hůře, 26,44 % nevyužívá žádné formy prevence zranění. Správnou životosprávu dodržuje 41,38 % respondentů a pouze 1,15 % využívá sportovní prohlídky. To je pravděpodobně způsobeno tím, že BJJ je u nás pro valnou část zápasníků hobby sport, s profesionály a výkonnostními sportovci se setkáváme zřídka. Pokud se zaměříme na zranění tak u skupiny závodníků bylo lehkých zranění na tréninku o 244 % než na závodech. V případě středních zranění je to pak o 33 % více. Těžkých zranění pak o 300 % více. Poměr zranění celkem je 73,5 % zranění na tréninku a 26,5 % zranění na závodech. Obdobný poměr zranění uvádí i Barreto et al. (2017), 75,2 % zranění na tréninku 24,8 % zranění na soutěžích. Pokud však zahrneme celý vzorek včetně zápasníků, kteří se neúčastní závodů dostaneme poměr 84 % zranění na tréninku a 16 % zranění na závodech.

6.1 Odpovědi na výzkumné otázky VO1: Jaká jsou nejčastější zranění (lehká, střední, těžká) u dotazovaných respondentů za rok 2019? Odpověď: Poranění krku a krční páteře v případě lehkých zranění. Poranění ramene a kolene byla traumatizována shodně v případě středních zranění. Poranění žeber, klíčních kostí a poranění bederní páteře, pánve v případě těžkých zranění. VO2: Jaká nejčastější preventivní opatření praktikují dotazovaní respondenti? Odpověď: Respondenti nejčastěji využívají zahřátí organismu během tréninku. Mimo trénink pak prevenci díky dodržování správné životosprávy.

VO3: Jak dopadla komparace zranění zkušenějších zápasníků oproti nováčkům (do 2 let tréninku)? Odpověď: Zkušenější zápasníci inklinovali více ke střední závažnosti zranění, a to jak na tréninku, tak na závodech. Nováčci měli dvakrát více těžkých tréninkových úrazů. Zkušenější závodníci byli více než 2x častěji zraněni na závodech než nováčci. VO4: Jak dopadla komparace zranění kategorie dospělých (18-29 let) a kategorie masters (30+ let)? Odpověď: Respondenti z kategorie dospělých byli častěji zraněni na tréninku, v případě těžkých zranění byla četnost více než 5x vyšší. Respondenti z kategorie dospělých byli častěji zraněni středně těžce a těžce na závodech než závodníci 30+ let. Respondenti z kategorie masters byli více než 2x častěji lehce zraněni na závodech. VO5: Jaká jsou nejčastější chronická poškození zdraví u dotazovaných respondentů? Nejčastější chronické bolesti jsou v oblastech ramene, ruky a prstů, bederní páteře a pánve. VO6: Jaký je rozdíl v závažnosti zranění na tréninku a na soutěži? Odpověď: Na tréninku i na závodech docházelo shodně k lehkým, středním i těžkým zranění. Četnost zranění na závodech ale byla vzhledem k počtu startů násobně vyšší.

6.2 Limity práce Tato práce má z mého pohledu několik limitních faktorů. Jako první z nich bych uvedl fakt, že práce nezjišťuje mechanismus úrazu, a proto není možné navrhnout adekvátní preventivní opatření. Dalším faktorem byly možnosti on-line dotazníku, ten neumožňoval vyplnit respondentům vícečetná poranění stejného segmentu těla, proto jsem respondenty vyzval k vyplnění nejzávažnějšího zranění v každém segmentu. Jako další limitní faktor vnímám validitu vyplnění respondentů, u některých respondentů skutečně pečlivé vyplňování a přemýšlení nad každým zraněním, podle statistiky 5 respondentů vyplňoval dotazník 10-30 minut. Jako poslední limit této práce vnímám poměrně nízký vzorek respondentů. Tím mohlo vzniknout při komparaci jednotlivých skupin zkreslení výsledků.

7 ZÁVĚRY

Bakalářská práce byla zaměřena na identifikaci zranění v BJJ. Zejména určení četnosti a závažnosti zranění, určení místa vzniku zranění a chronických bolestí, tyto výsledky pak porovnat mezi vybranými skupinami respondentů. Dále pak zhodnocení prevence zranění věnované v průběhu TJ i mimo ni.

Respondenti byli nejčastěji lehce poraněni v oblasti krku a krční páteře. Středně závažně v oblastech ramene a kolene. Těžce poraněni v oblasti žeber a klíčních a v oblasti bederní páteře a pánve. Zkušenější zápasníci měli vyšší četnost středních zranění na tréninku i na závodech. Nováčci měli dvakrát vyšší četnost těžkých tréninkových úrazů. Zkušenější závodníci měli 2x vyšší četnost úrazů na závodech než nováčci. Dospělí (18-29 let) měli 5x vyšší četnost těžkých tréninkových zranění, byli také častěji zraněni středně těžce a těžce na závodech než starší zápasníci (30+ let). Starší zápasníci měli 2x vyšší četnost lehkých závodních zranění.

Četnost zranění na závodech ale byla vzhledem k počtu startů násobně vyšší. Chronické bolesti nejčastěji postihují oblasti ramene, ruky a prstů, bederní páteře a pánve. Z hlediska prevence zranění využívají respondenti nejčastěji zahřátí organismu během tréninku, mimo trénink pak prevenci dodržováním správné životosprávy.

Výsledky této práce ukazují, že lehká zranění jsou v BJJ poměrně běžná. Tato skutečnost se nabízela vzhledem k tomu, že se jedná o úpolový sport. Souhrnné výsledky ale naznačují i poměrně vysokou tréninkovou úrazovost (těžká zranění) 12,6 % u zkoumaného vzorku, a to i přes využívání preventivních opatření. Využívání preventivních opatření bylo četnější v průběhu TJ, prevence mimo trénink byla využívána podstatně méně.

7.1 Návrhy na další výzkum Rozsah této práci mi bohužel nedovolil věnovat se všem aspektům, které mohly ovlivňovat vznik těchto zranění. Mezi tyto aspekty patří např. mechanismus jakým se úraz stal, díky zjištění mechanismu úrazu bychom mohli navrhnout další preventivní opatření.

Jako další návrh na výzkum bych uvedl vztah vysokého tréninkového zatížení a vztahu k četnosti či závažnosti zranění nebo výzkum komparace efektivnosti preventivních opatření v tomto sportu.

8 SEZNAM ZDROJŮ

ADAMS, Neil, 1991. Armlocks: Judo masterclass techniques. London: Ippon. ISBN 978-0- 9518455-2-3.

ADCOMBAT.COM, nedatováno. ADCC rules [online]. B.m.: adcombat.com. [vid. 2020-02- 02]. Dostupné z: https://adcombat.com/adcc-rules-regulations/

ALMEIDA, Thiago Bernardo Carvalho De, Eiffel Tsuyoshi DOBASHI, Alexandre Yukio NISHIMI, Eduardo Bernardo De ALMEIDA JUNIOR, Luciano PASCARELLI a Luciano Miller Reis RODRIGUES, 2017. ANALYSIS OF THE PATTERN AND MECHANISM OF ELBOW INJURIES RELATED TO ARMBAR-TYPE ARMLOCKS IN JIU-JITSU FIGHTERS. Acta Ortopédica Brasileira [online]. 25(5), 209–211 [vid. 2020-01-05]. ISSN 1413-7852. Dostupné z: doi:10.1590/1413-785220172505171198

BARRETO, A. P., W. SILVA, N. V. S. SANTOS, C. R. R. SANTOS, E. B. COSTA, L. P. SILVA, F. L. VASCONCELOS a F. J. AIDAR, 2017. Evaluation of mechanisms and types of injuries in jiu-jitsu athletes. Journal of Exercise Physiology online [online]. 20(2), 10–16 [vid. 2020-02-12]. ISSN 1097-9751. Dostupné z: https://www.asep.org/asep/asep/JEPonlineAPRIL2017_Barreto.pdf

BERNACIKOVA, Martina, Jan CACEK, Lenka DOVRTĚLOVÁ, Iva HRNČIŘÍKOVÁ, Kateřina KAPOUNKOVÁ, Jitka KOPŘIVOVÁ, Michal KUMSTÁT, Dagmar KRÁLOVÁ, Jan NOVOTNÝ, Petr POSPÍŠIL, Jana ŘEZANINOVÁ, Michal ŠAFÁŘ, Ivan STRUHÁR, MASARYKOVA UNIVERZITA a FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ, 2017. Regenerace a výživa ve sportu. ISBN 978-80-210-8810-8.

BERNACIKOVA, Martina, Kateřina KAPOUNKOVÁ, Jan NOVOTNÝ a A KOL., 2010. Fyziologie sportovních disciplín – judo [online]. Brno: Masarykova univerzita [vid. 2020-03- 07]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/fsps/e-learning/fyziologie_sport/sport/upoly-judo.html

BORBÉLYOVÁ, Denisa, 2019. Předsoutěžní snižování hmotnosti a její vliv na složení těla v úpolových sportech [online]. Brno [vid. 2020-03-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/jecnn/BAKALARSKA_PRACE.pdf

BRAZILIANJIUJITSU.CZ, 2019. Černé pásy [online]. 2019. [vid. 2019-12-22]. Dostupné z: http://brazilianjiujitsu.cz/cerne-pasy/

DZABIRSKI, Ognen, 2018. Everything about BJJ Chokes – Systematization, Anatomy, Efficiency [online]. 2018 [vid. 2020-01-27]. Dostupné z: https://bjj-world.com/bjj-chokes- systematization-anatomy-efficiency/

FISCHER, Emil, 2015. Protective Gear Used For Brazilian Jiu Jitsu [online]. Dostupné z: https://www.jiujitsutimes.com/protective-gear-used-for-brazilian-jiu-jitsu/

GRACIE, Renzo a John DANAHER, 2003. Mastering jujitsu. Champaigh, IL: Human Kinetics. ISBN 0-7360-4404-3.

GREEN, Thomas, 2002. Martial Arts of the World: an Encyclopedia. [online]. Santa Barbara: ABC-CLIO [vid. 2020-01-05]. ISBN 978-1-57607-556-2. Dostupné z: http://www.credoreference.com/vol/585

GURGEL, Fabio Duca do Amaral, 2009. Brazilské džúdžucu: technika pro pokročilé. Praha: Naše vojsko. ISBN 978-80-206-1063-8.

HULÁK, Petr, 2015. Prevence úrazů v úpolových sportech [online]. Brno [vid. 2019-09-06]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/w05s2/BP_Petr_Hulak_Prevence_urazu_v_upolovych_sportech_konec na_verze.docx

IBJJF.COM, 2016. GENERAL SYSTEM OF GRADUATION [online]. 2016. B.m.: INTERNATIONAL BRAZILIAN JIU-JITSU FEDERATION. [vid. 2019-12-18]. Dostupné z: https://ibjjf.com/wp-content/uploads/2016/11/20150210_GraduationIBJJF_EN_vs2.pdf

IBJJF.COM, 2018. IBJJF rules book [online]. 2018. B.m.: INTERNATIONAL BRAZILIAN JIU-JITSU FEDERATION. [vid. 2020-02-02]. Dostupné z: https://ibjjf.com/wp- content/uploads/2019/05/IBJJF_Rules_Book_v5.1.1_en-US.pdf

KVAPLÍK, Josef, Čestmír NÁPRAVNÍK, Petr ŠRÁMEK a Kristina ZLESÁKOVÁ, 1981. Tělovýchovné lékařství pro posluchače tělesné výchovy. Praha: Univerzita Karlova v Praze. ISBN 17 - 246 - 82.

LEHNERT, Michal, Martin KUDLÁČEK, Pavel HÁP, Jan BĚLKA, Filip NEULS, Ondřej JEŠINA, Karel HŮLKA, Dušan VIKTOREJNÍK, František LANGER, Jiří KRATOCHVÍL, Rudolf ROZSYPAL a Petr ŠŤASTNÝ, 2014. Sportovní trénink I [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-4330-0. Dostupné z: https://publi.cz/books/148/Lehnert.html

MCDANIEL, L. a B. DYKSTRA, 2008. How does static stretching affect an athlete’s performance? [online]. Dostupné z: https://www.brianmac.co.uk/articles/article027.htm

MCDONALD, Alex R., Fred A. MURDOCK, Josh A. MCDONALD a Christopher J. WOLF, 2017. Prevalence of Injuries during Brazilian Jiu-Jitsu Training. Sports [online]. 5(2), 39 [vid. 2020-01-05]. ISSN 2075-4663. Dostupné z: doi:10.3390/sports5020039

MORIARTY, Christopher, Jesse CHARNOFF a Elizabeth Roy FELIX, 2019. Injury rate and pattern among Brazilian jiu-jitsu practitioners: A survey study. Physical Therapy in Sport [online]. 39, 107–113 [vid. 2020-01-05]. ISSN 1466853X. Dostupné z: doi:10.1016/j.ptsp.2019.06.012

MOSTER, René, Zdeňka MOSTEROVÁ, MASARYKOVA UNIVERZITA a FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ, 2007. Sportovní traumatologie. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-4312-1.

PAVELKA, Radim a Jaroslav STICH, 2012. Vývoj bojových sportů. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2018-3.

PETERSON, L a P RENSTROM, 2001. Sports injuries: their prevention and treatment. B.m.: Taylor and Francis. ISBN 978-1-85317-119-2.

PILNÝ, Jaroslav, 2007. Prevence úrazů pro sportovce: taping : popis zranění, první pomoc, léčba, rehabilitace. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1675-6.

PILNÝ, Jaroslav, 2018. Úrazy ve sportu a jak jim předcházet. ISBN 978-80-271-0757-5.

REGULI, Zdenko, 2005. Úpolové sporty. 1. Brno: Masarykova Univerzita. ISBN 80-210-3700- 8.

REGULI, Zdenko a Jitka ČIHOUNKOVÁ, 2017. Pádová technika [online]. Brno: Masarykova Univerzita [vid. 2020-04-11]. ISBN 978-80-88246-07-7. Dostupné z: https://publi.cz/books/131/index.html?secured=false#Impresum

REIS, Felipe J.J., Mariana D. DIAS, Flavia NEWLANDS, Ney MEZIAT-FILHO a Adriana R. MACEDO, 2015. Chronic low back pain and disability in Brazilian jiu-jitsu athletes. Physical Therapy in Sport [online]. 16(4), 340–343 [vid. 2020-01-05]. ISSN 1466853X. Dostupné z: doi:10.1016/j.ptsp.2015.02.005

ROUBÍČEK, Vladimír, 1980. Základní (průpravné) úpoly. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

ROUBÍK, Lukáš, 2013. Současný stav brazilského jiu jitsu v České republice [online]. Brno [vid. 2020-04-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/e4tmq/

UAEJJF.COM, 2019. ABOUT US - UAEJJF [online]. 2019. B.m.: UAE Jiu Jitsu. [vid. 2019- 10-12]. Dostupné z: https://uaejjf.com/en/Pages/UAEJJF.aspx

WAY OF WARRIOR, nedatováno. Pravidla W.o.W [online]. [vid. 2020-02-02]. Dostupné z: http://wayofwarrior.eu/clanek/9957280-pravidla-bjj

ZÁVODNÝ, Jiří, 2019. Úroveň sebeobranných dovedností cvičenců Brazilského jiu jitsu zkoumaná modelovou situací [online]. Brno [vid. 2019-10-11]. Magisterská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gjhcs/Diplomova-prace-Zavodny-Jiri-MU-FSPS- ASEBS.pdf

9 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK 9.1 Seznam obrázků Obrázek 1 - taxonomie úpolů zdroj: Reguli, 2005, p. 8 ...... 11 Obrázek 2 - zakázané techniky IBJJF zdroj: www.ibjjf.com ...... 14 Obrázek 3 - zakázané techniky WoW zdroj: www.wayofwarrior.eu ...... 15 Obrázek 4 - pozice closed guard zdroj: autor ...... 16 Obrázek 5 - pozice side guard zdroj: autor ...... 17 Obrázek 6 - pozice mount zdroj: autor ...... 17 Obrázek 7 - pozice back mount zdroj: autor...... 18 Obrázek 8 - double leg takedown, single leg takedown, zakázané držení v single leg takedownu zdroj: autor ...... 18 Obrázek 9 - tomoe nage, fireman carry zdroj: autor...... 19 Obrázek 10 - kani basami, bjj střeh v postoji zdroj: autor ...... 19 Obrázek 11 - ippon seoi nage zdroj: autor ...... 19 Obrázek 12 - triangle choke zdroj: autor ...... 20 Obrázek 13 - arm triangle choke zdroj: autor ...... 20 Obrázek 14 - standing guilottine, d'arce choke, anakonda choke zdroj: autor ...... 21 Obrázek 15 - cross choke zdroj: autor ...... 21 Obrázek 16 - rear naked choke zdroj: autor ...... 22 Obrázek 17 - arm bar zdroj: autor ...... 22 Obrázek 18 - americana, kimura, omoplata zdroj: autor ...... 23 Obrázek 19 - wrist lock, wrist lock z side controlu zdroj: autor ...... 23 Obrázek 20 - knee bar zdroj: autor ...... 24 Obrázek 21 - straigh foot lock zdroj: autor...... 24 Obrázek 22 - heel hook zdroj: autor ...... 24 Obrázek 23 - banana split zdroj: autor ...... 25 Obrázek 24 - twister zdroj: autor ...... 25 Obrázek 25 - Submise UFC 1993-2018 zdroj: http://www.ufc-secrets.com ...... 25 Obrázek 26 - technické stupně děti zdroj: www.ibjjf.com ...... 27 Obrázek 27 - Systém páskování junioři a dospělí zdroj www.ibjjf.com ...... 27 Obrázek 28 - taping prstů zdroj: https://rollacademy.ca...... 35 Obrázek 29 - chránič zubů zdroj: www.mmashop.cz ...... 35

Obrázek 30 - chránič uší zdroj: www.judosport.cz ...... 36 Obrázek 31 - chrániče kolen zdroj: www.fightsport.cz ...... 36

9.2 Seznam grafů Graf 1 - početní zastoupení mužů a žen ...... 42 Graf 2 - věk respondentek ...... 42 Graf 3 - věk respondentů ...... 43 Graf 4 - váhové kategorie respondentek ...... 43 Graf 5 - váhové kategorie respondentů...... 44 Graf 6 - zastoupení jednotlivých pásů ...... 44 Graf 7 - délka praxe ...... 45 Graf 8 - frekvence tréninků ...... 45 Graf 9 - četnost soutěžních startů ...... 46 Graf 10 - prevence trénink ...... 46 Graf 11 - prevence mimo trénink ...... 47 Graf 12 - zranění trénink (celý vzorek) ...... 48 Graf 13 - zranění soutěž (celý vzorek) ...... 49 Graf 14 - chronická bolest (celý vzorek) ...... 49 Graf 15 - tréninková zranění (dospělí) ...... 50 Graf 16 - tréninková zranění (masters) ...... 51 Graf 17 - závodní zranění (dospělí) ...... 52 Graf 18 - závodní zranění (masters) ...... 52 Graf 19 - tréninková zranění (začátečníci) ...... 53 Graf 20 - tréninková zranění (pokročilý) ...... 54 Graf 21 - závodní zranění (začátečníci) ...... 55 Graf 22 - závodní zranění (pokročilý) ...... 55 Graf 23 - tréninková zranění (závodníci) ...... 56 Graf 24 - tréninková zranění (nezávodníci) ...... 57 Graf 25 - závodní zranění (závodníci) ...... 57

9.3 Seznam tabulek Tabulka 1 - absolutní četnost zranění ...... 58 Tabulka 2 - relativní četnost zranění ...... 58 69

10 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník

Zranění v BJJ v roce 2019 a jejich srovnání

Dobrý den,

Věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku.

Jedná se o dotazník věnovaný zranění v BJJ v roce 2019, údaje jsou anonymní a budou využity pro statistiku úrazovosti v bakalářské práci. Tato práce a její závěry budou dostupné v archivu závěrečných prací FSpS MUNI.

Odesláním dotazníku souhlasíte se zpracováním vyplněných údajů pro účely bakalářské práce.

Věk: 18+

Počet otázek: 12+1

Časová náročnost: 10-15 minut v závislosti na počtu zranění

1. Pohlaví Nápověda k otázce: Vyberte jednu odpověď

Muž Žena

2. Věk Nápověda k otázce: Vyberte jednu odpověď

18-24 25-29 30-34 35-39 40 a více Nechci odpovědět

3. Váhová kategorie dle pravidel WoW (v případě jiné organizace nejbližší kategorii) Nápověda k otázce: Vyberte jednu odpověď

Muži -64 kg / ženy -58 kg Muži -70 kg / ženy -64 kg Muži -77 kg / ženy +64 kg Muži -84 kg Muži -93 kg Muži +93 kg Nechci odpovědět

4. Technický stupeň Nápověda k otázce: Vyberte jednu odpověď

Bílý pás Modrý pás Fialový pás Hnědý pás Černý pás Trénuji pouze no-gi

5. Jak dlouho trénujete? Nápověda k otázce: Vyberte jednu odpověď

Méně než rok 1-2 roky 3-4 roky 5 a více let

6. Jak často jste průměrně trénoval/a v roce 2019? Nápověda k otázce: Vyberte jednu odpověď

Méně než 1x týdně 1-2x týdně 3-4x týdně 5-7x týdně Více než 7x týdně

7. Kolika závodů, soutěží, turnajů jste se účastnil/a v roce 2019? Nápověda k otázce: Vyberte jednu odpověď

Nejezdím na závody 1-2x ročně 3-4x ročně 5-8x ročně Více než 9x ročně

8. Je součástí Vašeho tréninku prevence zranění? Pokud ano jaká? Nápověda k otázce: Vyberte jednu nebo více odpovědí

Žádný Zahřátí před výkonem/rozcvička Kloubní mobilizace Statický strečink před/na začátku tréninku Dynamický strečink před/na začátku tréninku Statický strečink po výkonu Dynamický strečink po výkonu Používání ortéz, tapingu, bandáží Jiná...

9. Využíváte nějaké prostředky prevence zranění mimo trénink? Pokud ano jaké? Nápověda k otázce: Vyberte jednu nebo více odpovědí

Žádná Sauna, bazén, vířivka Masáže Kompenzační cvičení Správná životospráva (spánek, NE alkohol, drogy, cigarety) Sportovní prohlídky, zátěžové testy

Jiná... 73

Pokud jste měl/a v roce 2019 více zranění stejné partie, označte to nejzávažnější.

Pokud jste neměl/a v roce 2019 žádné zranění v dané kategorii, pokračujte na další list.

Kategorizace zranění:

Žádné: nevyplňujte žádnou kolonku

Lehké: bez nutnosti lékařského zásahu, samoléčení (podlitiny, pohmožnění, namožení atd.). Léčení v řádu dnů. Bez omezení nebo s minimálním omezením tréninku.

Střední: zranění vyžadující delší konzervativní nebo operační léčení ambulantně, bez trvalých následků (ruptury šlach, úponů, podvrtnutí). Léčení v řádu týdnů. Přerušení nebo nutnost vynechat část tréninku (např. sparingu).

Těžké: Zranění vyžadující nemocniční léčení, nutnou chirurgickou intervenci, hojí se s trvalými následky nebo bez nich (vykloubení, zlomeniny končetin nebo obratlů, poranění páteře, utržené vazy, úpony, svaly). Léčení v řádu měsíců. Nutnost přerušit tréninkový proces.

10. Zde označte TRÉNINKOVÁ zranění. Nápověda k otázce: Vyberte jednu odpověď v každém řádku nebo nechte řádek nevyplněný, pokud jste nebyl/a zraněn/a

11. Zde označte ZÁVODNÍ zranění. Nápověda k otázce: Pokud jste se žádných závodů neúčastnil/a tuto otázku přeskočte. Vyberte jednu odpověď v každém řádku nebo nechte řádek nevyplněný, pokud jste nebyl/a zraněn/a

Následující stránka se bude týkat chronické bolesti, tyto bolesti jsou dlouhodobé (trvají více než 3-6 měsíců). Může jít o bolesti nedoléčených zranění, chronické záněty apod.

12. Trpíte nějakou chronickou bolestí způsobenou ve vztahu s praktikováním BJJ? Nápověda k otázce: Vyberte odpověď, pokud se Vás chonická bolest týká, pokud ne otázku přeskočte

13. BONUSOVÉ OTÁZKY Nápověda k otázce: Vyberte jednu odpověď v každém řádku

Děkuji za vyplnění dotazníku.

Příloha č. 2 – graf výsledků otázky č. 13

Bonusové otázky

Měl jste tzv. zápasnickou vyrážku (ringworm apod.)?

Je pro Vás praktikování BJJ bez zatejpovaných prstů bolestivé?

Máte tzv. květákové ucho (karfiol, cauliflower ear)

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35%