Licencování Softwaru Software Licensing

Licencování softwaru Software licensing

Bakalá řská práce Michal Kudrna

Vedoucí bakalá řské práce: Ing. Václav Novák, CSc.

Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích

Pedagogická fakulta

Katedra informatiky

Rok 2009

Prohlášení

Prohlášení Prohlašuji, že svoji bakalá řskou práci jsem vypracoval samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své bakalá řské práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách.

V Českých Bud ějovicích dne

- 2 - Anotace

Anotace Tato bakalá řská práce pojednává o možnostech licencování program ů, uvádí příklady licencování vybraných spole čností typu Microsoft Corporation, Sun Microsystems a za řazuje metody kontroly dodržování diskutovaných licencí.

Abstract This work deals with ways and means of program licensing, shows examples of licensing in companies like Microsoft Corporation, Sun Microsystems and includes verification methods to observance these license rules.

- 3 - Pod ěkování

Pod ěkování Rád bych pod ěkoval všem, kte ří mi pomáhali po celou dobu mého bakalá řského studia, zvlášt ě však pedagogickým pracovník ům Katedry informatiky Pedagogické fakulty Jiho české univerzity v Českých Bud ějovicích, zejména pak vedoucímu této práce, panu Ing. Václavu Novákovi, CSc.

- 4 - Obsah

Obsah

1 ÚVOD...... 6

2 CÍLE PRÁCE...... 7

3 METODIKA...... 9

4 LITERATURA...... 15

5 TEORIE...... 16 5.1 ZÁKLADY AUTORSKÉHO PRÁVA ……………………………16 5.2 SLOVNÍ ČEK POJM Ů…………………………………………20

6 ZHODNOCENÍ VÝSLEDK Ů PRÁCE A ZÁV ĚR...... 26

7 SEZNAM LITERATURY...... 28

8 PŘÍLOHY...... 34

- 5 - Úvod

1 Úvod Tato bakalá řská práce se v ěnuje tématu, které mají všichni b ěžní uživatelé v podv ědomí, ale ne každý mu rozumí. Jedná se o licencování softwaru. Nutno podotknout, že toto téma je v dnešní dob ě rozmachu svobodného softwaru velice ožehavé. Problematika je zna čně sofistikovaná a rozsáhlá, ale v ěř ím, že tato bakalá řská práce mnohé taje odhalí a pom ůže pochopit základy softwarových licencí.

Technologie zažívá v dnešní dob ě obrovský rozmach, a to ve všech svých odv ětvích. Je velice pravd ěpodobné, že takový vývoj bude i nadále pokra čovat, možnosti jsou stále rozsáhlé. Svobodný software a otev řené licence získávají stále více na popularit ě. I proto je pot řeba se zabývat otázkou licencování.

Aktuální situace na trhu je taková, že p řevládá spíše licen ční chaos. Často se mě b ěžní uživatelé ptají: „Jak je to vlastn ě s těmi licencemi?“. Nep řehledná situace je jak v zákonech, tak v samotných licencích. Monopolní spole čnosti těchto neznalostí samoz řejm ě využívají. Nenašel jsem žádný zdroj, který by tuto problematiku zpracoval do rozumné podoby. To je n ěkolik důvod ů, pro č jsem se za čal o licencování softwaru více zajímat a nakonec jsem si jej vybral jako téma této záv ěre čné práce.

Zadání a zárove ň strukturu zpracování práce bych rozd ělil do tří základních oblastí. Uspo řádání možností licencování program ů s ohledem na právní předpisy, rozsah a platnosti licencí a kontrolu dodržování diskutovaných licencí.

- 6 - Cíle práce

2 Cíle práce Hlavním cílem práce je vytvo řit komplexní p říru čku, resp. pr ůvodce sv ětem licencí. Práce by m ěla být koncipovaná tak, aby objas ňovala danou problematiku od základu. Autorský zákon je právním základem pro licence, proto bych se jím rád zabýval hned v úvodu. Samoz řejmou sou částí práce bude zmapování možností jednotlivých licencí, což je rovn ěž jeden z vytyčených cíl ů.

Mottem práce je objektivita. Každý by si m ěl po p řečtení ud ělat vlastní názor. Na v ětšin ě zdroj ů, které jsem při hledání studoval, se autor dotkne vlastního subjektivního názoru na licenci, čemuž se chci při zpracování vyhnout.

V rámci díl čích cíl ů práce bych se rád dotknul d ůležitých pojm ů z právního hlediska licen ční problematiky. Tím zamýšlím pojmy typu duševní vlastnictví, autorské právo, formy trestních postih ů týkajících se autorského práva, dílo a právní forma po číta čového programu, volné dílo s porovnáním k volnému užití, databáze, rozmnoženina, bezúplatné zákonné licence, licen ční smlouva a její správný obsah, výhradní a nevýhradní licence, a samoz řejm ě také poskytovatel a nabyvatel licence, dále pojmy typicky spojené s IT problematikou, EULA licence a její dopady, kategorizace softwarových licencí, open source a free software, proprietární software, uzav řené a otev řené licence, podobn ě také částe čně svobodné licence, pojmy copyleft a copyright. V přehledu licencí hodlám vysv ětlit tradi ční licence typu freeware, shareware, demo a trial, adware, skupinu licencí otherware, podrobn ěji pak zpracovat GNU General Public License, licence softwarových subjekt ů jako BSD, W3C, Apache, IBM, LaTeX, Mozilla Public License, Jabber, PHP, APSL, SCSL apod., vzhledem k geografickému postavení a aktuálním otázkám EU zpracovat licenci EUPL. V rámci kategorizace vytvo řit pohled na dokumenta ční licence (nap ř. GNU FDL, CDL, OPL). Ur čité licence budou konfrontovány s českým právním řádem s uvedením ilustra čních p říklad ů.

- 7 - Cíle práce

V záv ěre čné části práce stanovuji cíl zpracovat aktuální licen ční politiku několika vybraných softwarových firem tak, aby mimo jiné také pomohla různým subjekt ům najít ten správný licen ční program pro danou pot řebu. Jednozna čně se budu zabývat spole čností Microsoft, což je také ur čeno v zadání práce. Budu se snažit vytvo řit komplexní pohled na její softwarové produkty, služby a licen ční politiku jako takovou. Po čítám se zahrnutím obecn ě známých licencí jako OEM či služeb Software Assurance, možností licencování z pohledu na malé i velké firmy, pohledu do akademické sféry nebo v rámci komunity vývojá řů . Další spole čností, kterou hodlám zanést, je Sun Microsystems. Rád bych zvolil firmy tak, aby pokryly velkou část softwarového spektra. Podíváme se na podrobnosti ohledn ě vývoje kancelá řského balíku Star Office, také opera ční systém Solaris a samoz řejm ě neopomenu ani Javu a spojení s vývojovým prost ředím NetBeans. Firma IBM s její bohatou historií nem ůže také chyb ět. Rozebrán bude její vývoj, produkty jako Lotus nebo vývojové prost ředí Elipse. V kontrastu bude stát spole čnost Red Hat, u níž budou uvedeny rozdíly v licen ční strategii oproti ostatním nesvobodným softwarem se živícím firmám.

- 8 - Metodika

3 Metodika Po dlouhém rozhodování jak koncipovat tuto práci, aby obsahovala co možná nejvíce relevantních informací, jsem dosp ěl k následující hierarchii. V první části práce dochází ke zpracování p říslušných článk ů z autorského zákona. Tzn. článk ů, které jsou jakýmkoliv zp ůsobem zajímavé pro oblast IT (informa čních technologií), a proto jsou pat řičným zp ůsobem okomentovány, případn ě uvedeny v příkladech a souvislostech. Vzhledem k tomu, že autorská problematika není laickým okem triviální, využil jsem pro lepší orientaci nap ř. odborné články pana Mgr. Aujezdského [9] [10] [41], který je známou postavou licen čního sv ěta a podává jeho srozumitelnou podobu ve řejnosti.

Základním kamenem jsem zvolil pojem duševní vlastnictví. Definicí tohoto pojmu je celá řada, nicmén ě zvolil jsem podobu majetku nehmotné povahy, který vzešel z lidského myšlení, a to pro její výstižnost a jednoduchost, viz [1]. Mezi nejznám ější organizace zabývající se duševním vlastnictvím pat ří Sv ětová organizace duševního vlastnictví. Vybral jsem práv ě tuto, nebo ť Česká republika je od roku 1993 jejím členem, viz [2]. Zmínka o Business Software Aliance je nutná v rámci komplexního pohledu na v ěc, rozši řuje totiž pole působnosti na prosazování bezpe čného a legálního digitálního sv ěta, viz [5], [15].

V pasáži o autorském zákonu je zmín ěno mnoho článk ů ze sbírky samotné, viz [4]. Zavádíme pojmy pot řebné k vysv ětlení právní problematiky typu hmotné statky, které jsou v přímém vztahu s duševním vlastnictvím. Vymezen a popsán je také zákonný rámec, který je ur čován práv ě autorským zákonem [4]. Česká republika se zavázala dodržovat autorská práva podepsáním dvou základních smluv, s čímž souvisí za řazení ochrany autorského práva do přestupkového a trestního zákoníku. Odpov ědnosti v českém právním řád ě, a ť už ob čanskoprávní, ve řejnoprávní a s ní související trestn ěprávní a přestupkové, je v ěnována další část rozboru autorského práva. Pro úplnost informací je uvedena citace ze sbírky zákon ů o právu autorském, o právech

- 9 - Metodika

souvisejících s právem autorským, p řesn ěji § 105a p řestupky a § 105b správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, v přímém kontextu s užíváním autorského díla, podobn ě pak p řípady trestných čin ů v rámci § 152 porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Dílo a právní forma po číta čového programu jsou vymezeny do t ří forem autorských d ěl. Všechny jsou uvedeny v p řehledných kategoriích s popisem. Pro ilustraci je uvedeno n ěkolik názorných p říklad ů. Nap ř. jsem se věnoval podmínce jedine čnosti a neopakovatelnosti díla, která je v programátorské terminologii zna čně rozporuplná. Speciální částí, která je pro sm ěr IT nezbytná, je databáze a všechny její možné součásti.

Při shromaž ďování materiál ů jsem často narazil na pojmy volné dílo a volné užití, n ěkdy dokonce špatn ě zam ěněné, čemuž se v ěnuji v následující pasáži a objas ňuji problematiku zp ůsobem, který považuji za nejp řesn ější, viz [4].

Tímto od základních pojm ů pomalu dostáváme k jádru bakalá řské práce, tedy k licencím. Paradoxn ě za čínám ve výjimkách a omezeních autorského práva, a to bezúplatnými zákonnými licencemi a licencemi pro do časné rozmnoženiny. Tato hierarchie je vytvo řena soub ěžn ě s autorským zákonem.

Definice licen ční smlouvy je jednou z nejd ůležit ějších částí bakalá řské práce a je nezbytná pro pochopení další problematiky. Vzhledem k faktoru důležitosti je podrobn ěji vysv ětlen rozdíl mezi výhradní a nevýhradní licencí, jsou uvedeny nutné náležitosti libovolné licen ční smlouvy, omezení pro nabyvatele, další povinnosti obou zakládajících subjekt ů a samoz řejmé možnosti odstoupení od smlouvy, viz [4].

End User License Agreement nebo také znám ější podoba EULA je tradi čním a moderním p říkladem licen ční smlouvy, v tomto p řípad ě s koncovým uživatelem, zpravidla prost řednictvím potvrzení p ři instalaci softwaru. Sice se jedná o velice známou v ěc, nicmén ě její uvedení a vysv ětlení

- 10 - Metodika

náležitostí je op ět základem pro další informace. EULA tvo ří plynulý p řechod k licencím samotným.

V druhé části práce p řichází na řadu rozd ělení, resp. kategorizace softwarových licencí. Na trhu existuje řada rozd ělení (nap ř. [27]), v ětšinou podobného charakteru. Rozhodl jsem se p řevzít kategorizaci ze zdroje [17], a to pro její p řehlednost. P ředchozí neza člen ěné pojmy jako volné dílo (také Public domain) jsou zaneseny v přehledném diagramu. Kone čně p řichází na scénu i d ělící prvek copyright (analogicky i copyleft), který je základním dělítkem pro tento typ kategorizace. Rovn ěž jsem vytvo řil i p řehled podmínek, které slouží k rozt říd ění do jednotlivých kategorií. Sm ěr vý čtu licen čních kategorií jsem zvolil z pravé imaginární licen ční sféry do levé (tedy z copyrightovaných licencí do copyleftovaných), z důvodu zachování ur čité historické identity. Software byl d říve brán spíše jako velký finan ční zdroj a také se tak s ním z po čátku vývoje nakládalo. Proto začínáme nadskupinou proprietárního softwaru, tedy uzav řenými licencemi, dále samotným proprietárním softwarem, jako mezistupe ň je uveden částe čně svobodný software, po kterém se p řesouváme do svobodn ější části. Zde uvádím copyleftované a necopyleftované licence, open-source a svobodný software. Pro p řehled podílu jednotlivých svobodných licencí je uveden sloupcový graf, který zpracovává hodnoty analytického serveru freshmeat.net [26].

Následuje samotný přehled vybraných softwarových licencí. Vzhledem k aktuálnímu širokému vývoji licencí a omezenému prostoru v práci, nebylo možné zahrnout všechny licence používané na trhu. Výb ěr licencí, které jsem do práce zahrnul, jsem provedl na základ ě využívání licencí na distribu čních serverech a statistických projektech [27].

Op ět vzhledem k historické chronologii jsou prvním druhem tzv. proprietární licence. Všeobecn ě známé licence typu freeware, shareware, trialware paradoxn ě pat ří do této komer ční sféry. D ůvody jsou vysv ětleny v příru čce. V další díl čí části (tzv. otherware) jsem se pokusil najít licence,

- 11 - Metodika

které nejsou na trhu tak rozší řené, ale ur čitým netradi čním zp ůsobem zasahují do licen ční sféry. Zvolil jsem takové licence, které se mi jevily jako nejvíce recesní. Jedná se o licence jako cardware, beerware, abandonware, catware, sisterware, greenware apod., kterými opouštíme exaktní proprietární politiku a přecházíme ke svobodnému softwaru.

Krátký úsek jsem v ěnoval historii svobodného softwaru, zanesl jsem objasn ění netriviálního názvu projektu GNU a samoz řejm ě jsem nemohl vynechat postavu zakladatele a tvá ř dnešní sféry svobodného softwaru Richarda Stallmana, viz [29], [30].

Licence svobodného softwaru projekt GNU d ělí na n ěkolik částí, podle kompatibility s GPL, zahrnuje rovn ěž dokumenta ční licence. Již pohledem na dělení podle GNU je jasné, že nejd ůležit ější licencí svobodného sv ěta je GNU GPL. Vzhledem k důležitosti a mírn ě rozpolcenému používání na trhu jsem se rozhodl prezentovat odlišnosti celé trojice verzí této svobodné licence. U každé licence jsem se pokoušel vyhledat relevantní software, známé programy jsem pro ilustraci do textu zavedl také. U licencí nekompatibilních s GPL jsem většinou narazil na licence, které jsou n ějakým zp ůsobem propojeny se známými projekty, nap ř. BSD, Apache, IBM, Mozzila, LaTeX, Jabber, PHP apod. U každé licence jsem se pokusil, pokud byla tato informace dostupná, zpracovat, pro č a kv ůli čemu se neshoduje s požadavky GNU GPL, viz [27], [28].

Pro p řehlednost jsem do další pasáže umístil pohled na vybrané softwarové licence v konfliktech s českým právním řádem. Za čátek této kapitoly pojednává o rozporuplných prioritách použití právních forem, o okolnostech použití právního řádu daného státu oproti podmínkám licence, dále o principu teritoriality apod. Nutno podotknout, že tyto skutečnosti nejsou p říliš jasné ani při pohledu do kauz soudních síní. Pro poukázání na nejasnosti je konfrontována GNU GPL s dřív ějším českým právním řádem, podobn ě pak konflikty EUPL, viz [37], [38].

- 12 - Metodika

V poslední části jsou, dle zadání, shrnuté licen ční politiky n ěkolika po číta čových gigant ů, Microsoft, Sun, IBM a Red Hat. Selekci firem jsem zvolil tak, aby pokryla celé IT spektrum (od proprietárního p řístupu ke svobodnému, p řes spole čnosti s ob ěma p řístupy). Lehce je nahlédnuto do historie spole čností, jsou zmín ěny zlomy licen čních strategií a rovn ěž je zhodnocena aktuální licen ční politika firem. Pro shrnutí licen ční politiky byly vždy hlavním zdrojem informací webové stránky společností [42], [43], [46], [50].

Jako první gigant jsem vybral spole čnost Microsoft, to pro její dominantní postavení na trhu. Rozd ělení produkt ů do skupin, pro které jsou ur čeny, jsem zvolil na základ ě znalostní báze webových stránek Microsoftu, také však z pohledu b ěžného uživatele na v ěc. Mezi cílové skupiny pat ří bezesporu domácnosti, firmy, poskytovatelé služeb, akademická sféra a skupina kolem vývoje softwaru. Produkty jsem vybíral tak, aby pokryly pot řebu všech výše jmenovaných skupin. Základním prvkem je tzv. software dodaný v krabici (FPP), zmín ěny jsou jeho výhody i nevýhody, podobn ě jako u dalších produkt ů. Variabilní Software Assurance nabízí podporu a speciální služby k většin ě produkt ů Microsoft. Další část je v ěnována dnes velice se rozvíjející form ě tzv. OEM verzi. Pro komplexní pohled jsou zmín ěny firemní multilicen ční programy Microsoft Open License, Microsoft Enterprise Aggreement, dále program pro poskytovatele služeb Microsoft Service Provider License Agreement, studentské verze s označením Academic Edition či Academic Aliance a Microsoft Developer Network, software Microsoft Visual Studio, které jsou ur čené pro vývojá ře.

Sun Microsystems je spole čnost, kterou jsem zvolil na základ ě postavení přímo mezi proprietárním softwarem a svobodnými licencemi. Je rozebrána licen ční politika několika nejvíce ve řejn ě známých produkt ů jako je Star Office a OpenOffice.org, samoz řejm ě v četn ě multiplatformního programovacího jazyka Java, novinky OpenJDK, projektu GlassFish a Java EE, dále opera čního

- 13 - Metodika

systému Solaris a nov ějšího OpenSolaris, vývojového prost ředí NetBeans a nap ř. aktuálního zakoupení databázového prost ředí MySQL.

U IBM jsou zmapovány možnosti okolo proprietárního softwaru Lotus Notes a Lotus Domino, vzhledem k jeho dlouhodobému postavení na trhu. Jsou rozebrány typy licencí klient/server, trochu netradi ční PVU (Procesor Value Unit) licence atd. Patrn ě nejznám ějším produktem IBM je velice programátorsky oblíbené vývojové prost ředí Eclipse, které pat ří do kategorie svobodného softwaru.

Poslední spole čností, která se zabývá výhradn ě svobodným softwarem je firma Red Hat. Volba padla na tuto firmu kv ůli její zcela odlišné licen ční strategii, která spo čívá v nabízení služeb a podpory pro svobodné produkty typu Red Hat Linux. Aktuální licen ční politika se soust ředí na služby, jejichž výb ěr jsem sestavil z nabídky na webu. Jedná se tedy o služby Red Hat Network, p ředplatné v podob ě Red Hat Enterprise Linux, serverové edice Red Hat Enterprise Linux Server, desktopové edice Red Hat Enterprise Linux Desktop, Red Hat Enterprise Linux Advanced Platform, Red Hat Enterprise Linux for Mainframes, clusterová řešení apod.

- 14 - Literatura

4 Literatura St ěžejní literaturou první části bakalá řské práce, která je v ěnována autorskému právu, je komentované vydání autorského práva [3] ve spojení s plným zn ěním autorského zákona [4]. Kniha je založena na komentá řích k autorskému zákonu a k souvisejícím p ředpis ům. Pro lepší ilustraci je problematika uvád ěna v praktických p říkladech. K lepšímu pochopení problematiky zna čně pomohly články Josefa Aujezdského [9], [10], který je specialistou v oboru autorského práva, se zam ěř ením na autorské právo, ochranné známky, doménová jména, ochranu databází, právním aspekt ům podnikání v prost ředí internetu.

Po prostudování řady možností jak kategorizovat software, jsem se rozhodl, pro využití kategorizace zve řejn ěné Free Software Foundation [27], vzhledem k její komplexnosti a jednoduchosti, obohacené o poznatky z jiných zdroj ů.

U samotného p řehledu licencí ukazuji zastoupení jednotlivých licencí na trhu s pomocí projektu Freshmeat [26], který se zabývá indexováním r ůzných softwarových licencí. Informace k licencím, které jsou vytvo řeny v rámci projektu GNU, byly nejlépe prezentovány na webu Free Software Foundation, nap ř. [23].

Konfrontaci licencí s českým právním řádem op ět výborným zp ůsobem okomentoval a vysv ětlil Josef Aujezdský [41], ur čité mén ě srozumitelné pasáže pomohla pochopit analýza Mat ěje Cepla [40].

Pro licen ční politiky vybraných softwarových firem typu Microsoft, Sun, IBM a Red Hat, byly vždy hlavním zdrojem informací webové stránky [42], [43], [46], [50].

- 15 - Teorie

5 Teorie 5.1 Základy autorského práva

Autorské právo se zabývá aplikací jednotlivých právních p ředpis ů na duševní vlastnictví a tvo ří jakýsi zákonný rámec, v němž se musí subjekty pohybovat. Jedná se o významný institut, který chrání duševní vlastnictví. Má tedy za úkol ochranu autorských d ěl a nárok ů jejich tv ůrc ů po dobu stanovenou zákonem. Autor produktu má právo se podle svého mínění rozhodnout, jak bude s dílem nakládat. Pro tento druh práva je celosv ětov ě uznávané ozna čení copyright, viz [3] .

Softwarový produkt je duševní dílo, a tak se jeho užívání řídí autorským zákonem. Majetek nehmotné povahy, který vzešel z lidského myšlení, i tak můžeme specifikovat pojem duševního vlastnictví. Takový majetek je právn ě možné užívat, ochra ňovat, ale i nap ř. sm ěň ovat.

Sv ětová organizace duševního vlastnictví (WIPO), která vznikla v roce 1974, je specializovaná agentura OSN, která má za úkol chránit duševní vlastnictví a podporovat spolupráci mezi svazy po celém sv ětě, speciáln ě však ve 179 členských státech. Česká republika je členem této organizace od roku 1993.

Česká republika ( ČSSR) podepsala roku 1986 tzv. Bernskou úmluvu o ochran ě literárních a um ěleckých d ěl (ve zn ění pa řížské revize z roku 1971) a Všeobecnou úmluvu o autorském právu z roku 1952 (v Ženev ě ve zn ění pa řížské revize). Tímto se Česká republika zavázala dodržovat autorská práva a následn ě za řadila ochranu autorského práva do p řestupkového a trestního zákoníku.

Odpov ědnost v právním řád ě ČR lze zobrazit ve dvou rovinách (ob čanskoprávní a ve řejnoprávní). Ob čanskoprávní odpov ědnost je reprezentována v § 40 autorského zákona a vymezuje, jakých práv se m ůže

- 16 - Teorie

autor, v případ ě neoprávn ěného zásahu, domáhat. Zadostiu čin ění, resp. vyrovnání, se zde realizuje pen ěžní náhradou (v četn ě ušlého zisku), či omluvou. Druhou rovinou je odpov ědnost ve řejnoprávní, která se dá roz členit na část trestn ěprávní a p řestupkovou.

Přestupkem ozna čujeme takové zavin ěné chování, které má nižší prioritu, než trestný čin. Je pro spole čnost škodlivé a je jako p řestupek ozna čeno bu ď přímo zákonem o p řestupcích (zákon č. 200/1990 Sb. o p řestupcích, přestupkový zákon), nebo i jiným zákonem. P řesn ěji se jedná o sbírku zákon ů o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, § 105a přestupky a § 105b správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob.

Trestným činem je pro spole čnost nebezpe čný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákon ě. Ke spln ění skutkové podstaty trestného činu je nutné úmyslné zavin ění, není-li v trestním zákon ě výslovn ě uvedeno, že jej lze spáchat i z nedbalosti. Dále se vymezuje stupe ň nebezpe čnosti pro spole čnost, který je ur čován nap ř. zp ůsobem provedení činu, následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, mírou zavin ění, či pohnutkou obvin ěného. P řípady trestných čin ů jsou vedeny v rámci § 152 porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi.

Autorský zákon vymezuje aktuáln ě t ři formy autorských d ěl. Jedná se o díla um ělecká, díla literární a v ědecká díla. Po číta čové programy se ve své právní podstat ě řeší jako dílo literární. P řeložením do jiného jazyka se rozumí i přeložení do jazyka programovacího. Po číta čový program je z pohledu zákona brán jako sekvence operací, která speciálním zp ůsobem popisuje realizaci dané úlohy a m ůže být interpretován jak ve zdrojovém kódu, tak v binární podob ě.

Ochrana autorského zákona se tedy nevztahuje na principy a myšlenky na nichž je založena jakákoliv část po číta čového programu, v četn ě t ěch které slouží k jeho propojení s jiným programem. Za autorské dílo se dá považovat

- 17 - Teorie

pouze takový produkt, který je jedine čným výsledkem tv ůrčí schopnosti autora a je ho možné v jakékoliv form ě objektivn ě vnímat (aby jej bylo možné vnímat lidskými smysly). Takové dílo by tedy m ělo být jedine čné, neopakovatelné (teoreticky by tedy nem ěla vzniknout dv ě naprosto stejná díla) a zárove ň musí existovat možnost vyjád řit dílo hmotn ě. Autorský zákon výslovn ě stanovuje, že takové dílo je možné vyjád řit i elektronicky. V rámci tvorby softwaru jsou autorským zákonem chrán ěny i p řípravné a koncep ční materiály, které jsou vytvo řeny práv ě v dob ě tvorby po číta čového programu. Podobn ě se p ředpisy řídí i technické dokumentace, specifikace, apod.

Speciální informatickou veli činou jsou databáze, které jsou vymezeny dv ěma zp ůsoby. P ři pohledu na databázi jako na obsah, jde o zvláštní nehmotný statek. Avšak z hlediska struktury databáze se jedná o autorské dílo. Autorský zákon vymezuje p řesn ě dobu ochrany obsahu databáze, a to na 15 let. Struktura databáze je brána pod souborný autorský zákon, který jej ozna čuje za sborník, časopis, encyklopedii, antologii, pásmo apod., pokud op ět zp ůsob výb ěru či uspo řádání obsahu, je jedine čným výsledkem tv ůrčí činnosti autora.

Volné dílo, je takové dílo, u kterého již uplynula doba užití majetkových práv. Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Užívání volného díla není žádným zp ůsobem omezeno (každý m ůže takové volné dílo libovoln ě rozmnožovat či sd ělovat ve řejnosti nap ř. prost řednictvím internetu).

Volné užití díla m ůže být použito pro osobní pot řebu libovolnou fyzickou osobou. Na podobné užití díla se autorský zákon v ůbec nevztahuje a není pot řeba ani souhlas autora. Dosažení hospodá řského či obchodního prosp ěchu však nesmí být ú čelem užití díla pro osobní pot řebu (volného užití). Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní pot řebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.

- 18 - Teorie

Bezúplatné zákonné licence tvo ří spole čně s volným užitím speciální výjimky a omezení autorského práva. Licence pro do časné rozmnoženiny je zákonem vymezena jako úkon rozmnožování d ěl, který je pouze do časný a tvo ří nedílnou a nezbytnou sou část technologického procesu. Nesmí mít žádný samostatný hospodá řský význam a jejich jediným ú čelem je umožnit p řenos díla po číta čovou nebo obdobnou sítí nebo oprávn ěné užití díla. V těchto speciálních p řípadech nedochází k porušování autorských práv.

Prost ředek, kterým autor poskytne sv ůj produkt dalším uživatel ům, je licen ční smlouva. Autor dává svolení k užití díla, tradičně u proprietárního softwaru za finan ční odm ěnu a p řevádí tak autorská práva, za podmínky, že autor svoji originální práva neztrácí. P řevád ěná práva jsou samoz řejm ě pouze ve form ě ur čitých oprávn ění k užívání, která jsou odvozena od autorského práva. Tyto bývají specifikovány práv ě v licen ční smlouv ě. Jakékoli zrušení této smlouvy má za následek úplné obnovení autorských práv p ůvodního autora.

Licence m ůže být ud ělena jako výhradní. Pak autor nesmí poskytnout žádnou další licenci t řetí osob ě a je povinen, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo zp ůsobem, ke kterému licenci ud ělil. V licen ční smlouv ě musí být v tomto případ ě výslovn ě uvedeno, že se jedná o licenci výhradní a musí být založena písemn ě, v opa čném p řípadn ě je licence brána za nevýhradní. U nevýhradní licence je autor nadále oprávn ěn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci ud ělil, jakož i k poskytnutí licence t řetím osobám. Autorský zákon ješt ě potvrzuje, že nevýhradní licence získaná nabyvatelem p řed následným poskytnutím výhradní licence t řetí osob ě z ůstává zachována, pokud není mezi autorem a nabyvatelem takové nevýhradní licence sjednáno jinak.

- 19 - Teorie

taková výhrada nabyvateli známa. To platí obdobn ě i p ři spojení díla s jiným dílem, jakož i p ři za řazení díla do díla souborného, viz [3], [4], [7], [8], [10].

5.2 Slovní ček pojm ů

Adware je software, jehož užívání je bezplatné, ale v programu se zobrazuje reklama, ze které je placen vývoj.

Autorské právo tvo ří zákonný rámec, ve kterém je možné aplikovat jednotlivé právní p ředpisy na duševní vlastnictví.

BSD Licence (Berkeley Software Distribution License) je jedna z nejstriktn ěji svobodných licencí. Umož ňuje zcela volné ší ření softwaru, za podmínky uvedení autora a informace o licenci, spolu s upozorn ěním na zřeknutí se odpov ědnosti za dílo.

Opakem je copyleft , který se dnes považuje za symbol svobodného softwaru a dává spolu se softwarem maximální možná práva a zárove ň zaru čuje, že taková práva bude mít i uživatel.

Click-through (click-on) licence je v podstat ě EULA, u které uživatel vyjad řuje souhlas s podmínkami kliknutím na p říslušnou oblast.

Demoware (znám ější je ozna čení Demo) je komer ční software, který je možno ší řit zdarma, ale slouží jen k předvedení schopností daného produktu, ten bývá n ějakým zp ůsobem omezen na funk čnosti.

Duševní vlastnictví je majetek nehmotné povahy, který vzešel z lidského myšlení. Takový majetek je možné užívat, ochra ňovat a sm ěň ovat.

Donationware je založen na freewaru s rozdílem, že autor žádá dobrovolný přísp ěvek na svou tvorbu.

- 20 - Teorie

Eclipse je vývojové prost ředí vyvíjené spole čností IBM, které pat ří k nejoblíben ějším IDE na trhu.

EULA je speciální typ licence, užívaný hlavn ě v oblasti softwaru. Jedná se o smlouvu mezi autorem a koncovým uživatelem aplikace, která specifikuje, jak má (nemá) být software používán.

EUPL (European Union Public License) je regionáln ě omezená licence, která vznikla z d ůvodu obav, že sou časné široce užívané svobodné licence nespl ňují legislativní rámec EU.

Fedora je ve řejn ě dostupná nekomer ční, open source komunitou podporovaná, Linuxová distribuce.

FSF (Free Software Foundation) je organizace, která vznikla roku 1985 a prosazuje myšlenku svobodného softwaru. Jejím zakladatelem je Richard Stallman, mezi jehož další projekty pat ří nap ř. projekt GNU či koncepce copyleftu.

Freeware je známý druh licence, který paradoxn ě nepat ří do kategorie svobodného softwaru, což je zap říčin ěno nedodáním zdrojového kódu. Tento software je možno voln ě ší řit.

FPP (Full Package Product) je software dodaný tzv. v krabici a je řešením pro zákazníky, kte ří necht ějí podepisovat smlouvy na nákupy softwaru. Balení obsahuje EULA, instala ční médium s produktovým klí čem a u v ětšiny produkt ů i tišt ěnou dokumentaci.

GNU je projekt, jehož název pochází z rekurzivního akronymu GNU's Not Unix, resp. GNU není UNIX a je hlavním projektem Free Software Foundation.

GNU GPL (GNU General Public License) je licence v rámci projektu GNU, takto ozna čený software je možno voln ě používat, modifikovat i ší řit, ale

- 21 - Teorie

za p ředpokladu, že tento software bude i nadále ší řen bezplatn ě (p řípadn ě za distribu ční náklady) s možností získat bezplatn ě i zdrojové kódy.

GNU LGPL (GNU Lesser General Public License) pln ě využívá možností GPL a sou časn ě umož ňuje použití v odlišn ě licencovaných programech pomocí linkování knihoven.

GNU FDL (Free Documentation License) je čist ě copyleftová licence od FSF, je sou částí projektu GNU. Byla navržena pro svobodnou dokumentaci, manuály, knihy, pro instruktážní materiály apod.

IDE (Integrated Development Environment) je ozna čení pro vývojová prost ředí, která usnad ňují programátor ům vývoj softwaru.

Java je moderní, objektov ě orientovaný programovací jazyk, který je možno použít na v ětšin ě dnešních opera čních systému.

JBoss je aplika ční server vyvíjený divizí spole čnosti Red Hat, JBoss.

Jikes je kompilátor jazyka Java vytvo řený spole čností IBM, který už se aktuáln ě nevyvíjí.

Licen ční smlouva je smlouva založená mezi poskytovatelem a nabyvatelem licence, kterou autor dává svolení k užití díla.

Microsoft Enterprise Agreement slouží firmám s více než 250 po číta či pro získání licence na software Microsoft se slevou na t říleté smluvní období.

Microsoft Open License je multilicen ční smlouva, která nabízí možnosti nabytí licencí softwaru a SA se slevou, kterou zákazník navíc získává i na další nákupy v pr ůběhu dvou let.

Microsoft Select je multilicen ční smlouva, ur čená organizacím a firmám s více než 250 po číta či, která umož ňuje instalovat v každém okamžiku pot řebný po čet licencí.

- 22 - Teorie

Microsoft Service Provider License Agreement (SPLA) umož ňuje poskytovatel ům služeb licencovat produkty spole čnosti Microsoft m ěsí čně, za účelem poskytování služeb a hostovaných aplikací jejich koncovým zákazník ům.

Nagware je ozna čení pro programy, které p ři používání obt ěžují uživatele různými vyskakujícími okny a snaží se ho tak dotla čit, aby si software zakoupil.

NetBeans je vývojové prost ředí vyvíjené spole čností Sun Microsystems, které je voln ě p řístupné a poskytuje nejen komplexní podporu platformy Java EE pro vývoj Java aplikací.

Nevýhradní licence je taková licence, u které je autor nadále oprávn ěn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci ud ělil.

Netrvalé licence jsou pronajaté licence, kterými instituce umož ňují používání produkt ů svým uživatel ům na jiných po číta čích.

OEM (Original Equipment Manufacture) je druh licence který říká, že opera ční systém (p říp. i jiný software) je dodáván p ředinstalovaný od výrobce a zpravidla se vztahuje na nové po číta če.

Open source (n ěkdy také free software) je takový druh softwaru, u kterého je k dispozici zdrojový kód, takový software je možno dále upravovat a distribuovat.

Otherware je skupina softwaru, u kterých autor žádá spln ění ur čitého požadavku zpravidla neplatebního charakteru. Uživatel nezíská z takového licen čního pln ění žádnou výhodu.

Proprietární je takový software, který je nesvobodný. V praxi to znamená nap ř. nedostupnost zdrojového kódu. Proprietární software bývá zpravidla zpoplatn ěný.

- 23 - Teorie

Počíta čový program (z pohledu zákona) je sekvence operací, která speciálním zp ůsobem popisuje realizaci dané úlohy a m ůže být interpretována jak ve zdrojovém kódu, tak v binární podobn ě.

Public domain je software bez vyhrazených práv.

PVU (Procesor Value Unit) licence je speciální typ licence, který nepožaduje implicitn ě žádné klienty, platí se pouze licence za každý procesor, na kterém b ěží server.

Red Hat Network je ozna čení pro speciální služby spole čnosti Red Hat, které umož ňují administrátor ům centralizovanou správu systému v síti, dále speciální školení a nap ř. vícejazy čnou nonstop podporu.

Software Assurance je služba spole čnosti Microsoft, která zákazníkovi umožní po dobu trvání smlouvy využívat řadu výhod (nap ř. užívání nejaktuáln ější verze objednaného softwaru, odborná školení, právo používat vybrané licence i na domácím po číta či atd.)

Solaris je opera ční systém vyvíjený spole čností Sun Microsystems.

Trestným činem je pro spole čnost nebezpe čný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákon ě.

Trialware (také Trial) je software, který slouží k vyzkoušení a je omezen na ur čitou časovou jednotku (typicky 30 dní), po které p řestane fungovat.

Trvalé licence jsou takové licence, které neztrácejí svou platnost a uživatel je m ůže k domácím, nekomer čním ú čel ům používat i nadále tak dlouho, jak bude pot řebovat.

Shareware je typem licence, pod kterou jsou produkty ší řeny na dobu vyzkoušení zdarma, pokud se ale uživatel rozhodne software nadále používat, musí si zpravidla zakoupit licenci.

Shrink-wrap licence je taková licence, u které uživatel vyjad řuje sv ůj souhlas se smlouvou protržením pr ůsvitného obalu produktu.

- 24 - Teorie

Uzav řené licence jsou nadskupina licencí, které kladou restrikce na používání, distribuci či modifikaci díla.

Volné dílo je takové dílo, u kterého již uplynula doba užití majetkových práv.

Volné užití znamená, že dílo m ůže být použito pro osobní pot řebu libovolnou fyzickou osobou.

WIPO (World Intellectual Property Organization), resp. Sv ětová organizace duševního vlastnictví je specializovanou agenturou OSN, která má za úkol chránit duševní vlastnictví. Má 179 členských stát ů v četn ě České Republiky.

- 25 - Zhodnocení výsledk ů a záv ěr

6 Zhodnocení výsledk ů práce a záv ěr Cílem práce bylo vytvo řit komplexní p říru čku, resp. pr ůvodce sv ětem licencí. Tento hlavní vytyčený cíl se poda řilo splnit. Práce je koncipovaná tak, aby skute čně objas ňovala danou problematiku od základu. Autorský zákon se dle plánu poda řilo zanést hned v úvodu.

Ur čitým p ředsevzetím bylo snažit se vyhnout vlastním sympatiím a subjektivním názor ům. S odstupem času cítím, že se tento cíl na 100 % splnit nepoda řilo. V některých pasážích je stále cítit lehký pozitivní či negativní nádech k věci.

Tak řka všechny díl čí cíle práce, které jsem si v úvodu vytyčil se poda řilo zpracovat do pom ěrn ě kontinuální podoby. V práci je zmín ěna v ětšina důležitých pojm ů z právního hlediska licen čních politik jako nap ř. duševní vlastnictví, autorské právo, formy trestních postihů týkajících se autorského práva, dílo a právní forma po číta čového programu, volné dílo s porovnáním k volnému užití, databáze, rozmnoženina, bezúplatné zákonné licence, licen ční smlouva a její správný obsah, výhradní a nevýhradní licence, a samoz řejm ě také poskytovatel a nabyvatel licence. Dále se podařilo zpracovat pojmy typicky spojené s IT problematikou, EULA licence, kategorizaci softwarových licencí, zmapovat open source a free software, proprietární software, uzav řené a otev řené licence, podobn ě také částe čně svobodné licence, zavést pojmy copyleft a copyright.

Analýza stavu licencí na trhu byla obtížn ější, vzhledem k nepravdivosti a neobjektivnosti n ěkterých informací, které bylo nutné ov ěř ovat. Nakonec se poda řilo vytvo řit seznam licencí nap říč softwarovým spektrem.

V přehledu licencí jsou zpracovány všechny tradi ční licence typu freeware, shareware, demo a trial, adware, skupina licencí otherware, podrobn ěji jsem zanalyzoval GNU General Public License, licence softwarových subjekt ů jako BSD, W3C, Apache, IBM, LaTeX, Mozilla Public License, Jabber, PHP,

- 26 - Zhodnocení výsledk ů a záv ěr

APSL, SCSL apod., zmínil jsem dokumenta ční licence a podrobn ěji se v ěnoval EUPL, to v konfrontaci s českým právním řádem.

Na záv ěr práce jsem zpracoval aktuální licen ční politiku n ěkolika vybraných softwarových firem. Nejv ětší část jsem v ěnoval spole čnosti Microsoft, vytvo řil jsem komplexní pohled na licencování softwarových produkt ů, služby a licen ční politiku (nap ř. OEM, Software Assurance), z pohledu malých i velkých firem, s pohledem do akademické sféry, a také v rámci komunity vývojá řů .

Ostatní firmy jsem úsp ěšn ě zvolil tak, aby pokryly co možná nejv ětší část softwarového spektra. U ostatních firem se poda řilo zpracovat cíle v podob ě shrnutí licen čních politik a produkt ů. Sun byl konfrontován se Star Office, zmín ěn byl opera ční systém Solaris, Java a NetBeans. Práce dále obsahuje informace o IBM a produktech Lotus nebo Eclipse. Red Hat se mi poda řilo postavit v porovnání s ostatními spole čnostmi na druhou stranu pomyslné barikády.

Je však nutno podotknout, že se p říliš nepoda řilo porovnat po číta čové giganty, p řesn ě jak bych si p ředstavoval. To je zap říčin ěno zna čnou různorodostí nabízených produkt ů a služeb, r ůzným postavením na trhu, nedostate čně dostupnými informacemi apod.

Záhy po vybrání tohoto tématu bakalá řské práce jsem se setkal s řadou pozitivních reakcí. Stejn ě pozitivn ě vyzn ěli i reakce na postup p ři zpracování. Vzhledem k těmto skute čnostem si myslím, že by práce mohla řad ě uživatel ů usnadnit aktivity kolem softwarových licencí.

Celkov ě práci hodnotím tak, že se poda řilo sepsat p říru čku, která je schopná uživatele zavést do taj ů softwarových licencí, jak z právního hlediska, tak z IT pohledu, tedy p řesn ě tak, jak b ěžný uživatel pot řebuje. Poda řilo se tedy dát dohromady relevantní informace.

- 27 - Seznam literatury

7 Seznam literatury [1] BOHÁ ČEK, M.; Jakl, L. Právo duševního vlastnictví . 2002. vyd. VŠE Praha : Oeconomica, 2002. 324 s.

[2] OSN Praha : Sv ětová organizace duševního vlastnictví [online]. c2005 [cit. 2008-10-03]. Dostupný z WWW: .

[3] KNAP, Karel. Autorské právo a p ředpisy související - komentá ř. [s.l.] : [s.n.], 1998. 588 s.

[4] Autorský zákon [online]. c1998 [cit. 2008-10-03]. Dostupný z WWW: .

[5] BSA : Bussines Software Alliance [online]. 2000-2008 , 2.10.2008 [cit. 2008-10-11]. Dostupný z WWW: .

[6] ŽABOKRTSKÝ, Zden ěk. Výtah z autorského zákona. Zdroje lingvistických dat [online]. 2007 [cit. 2008-10-13]. Dostupný z WWW: .

[7] MAT ĚJ, Cepl. Právní ochrana programátorské práce z hlediska autorského práva [online]. [2000] [cit. 2008-10-14]. Dostupný z WWW: .

[8] Microsoft : Ochrana autorských práv [online]. c2008 [cit. 2008-10-14]. Dostupný z WWW: .

[9] AUJEZDSKÝ, Josef. Lupa : Je kopírování pro osobní pot řebu stále legální? [online]. c1998-2008 [cit. 2008-10-16]. Dostupný z WWW: .

- 28 - Seznam literatury

[10] AUJEZDSKÝ, Josef. EAdvokacie.cz : Novela autorského zákona a po číta čové programy [online]. c2003-2008 [cit. 2008-10-16]. Dostupný z WWW: .

[11] Root.cz : Slovní ček pojm ů [online]. c1998-2008 [cit. 2008-10- 22]. Dostupný z WWW: .

[12] ČERNÝ, Ji ří. Sv ět hardware : Úvod do licencování softwaru [online]. c1998 , 15.7.2008 [cit. 2008-10-24]. Dostupný z WWW: .

[13] KO ČÍČKA, Pavel. IDNES.cz : Google uznal chybu a m ění licen ční podmínky svého prohlíže če [online]. c1999 , 4.9.2008 [cit. 2008-10-24]. Dostupný z WWW: .

[14] PÁRAL, Kamil. ABC Linuxu : Vrácení licence Windows u Lenovo ČR [online]. c1999 , 1.9.2008 [cit. 2008-10-27]. Dostupný z WWW: .

[15] BSA : Pirátského softwaru v Česku neubývá, 39 procent se stále užívá nelegáln ě [online]. 2007 , 14. kv ětna 2008 [cit. 2008-10-27]. Dostupný z WWW: .

[16] IT pravo : Elektronické smlouvy [online]. [2002] , 28.2.2002 [cit. 2008-10-29]. Dostupný z WWW: .

[17] HAHN, Robert W. Government Policy toward Open Source Software . [s.l.] : [s.n.], 2002. 120 s.

- 29 - Seznam literatury

[18] Slunecnice.cz : Softwarové licence [online]. c1998 [cit. 2008-11- 02]. Dostupný z WWW: .

[19] ŠPULÁK, Ond řej. Slunecnice.cz : Softwarové licence: Jak se v nich vyznat? [online]. c1998 , 15.9.2008 [cit. 2008-11-05]. Dostupný z WWW: .

[20] ŠPULÁK, Ond řej. Slunecnice.cz : Softwarové licence: Adware, MS EULA, MPL [online]. c1998 , 19.10.2008 [cit. 2008-11-06]. Dostupný z WWW: .

[21] POLANSKÝ, Ond řej. Software a jeho licence [online]. 2007 , 22. 05. 2007 [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: .

[22] SMITH, Brett. A Quick Guide to GPLv3 [online]. 2004-2008 , 29.10.2008 [cit. 2008-11-12]. Dostupný z WWW: .

[23] Free Software Foundation : GPLv3 [online]. [2006] [cit. 2008- 11-15]. Dostupný z WWW: .

[24] Javvin : Greenware [online]. [2004-2008] [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: .

[25] CHURÝ, Lukáš. Programujte.cz : EUPL – nová open-source license na obzoru [online]. c2004-2008 [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: .

- 30 - Seznam literatury

[26] Freshmeat.net : Statistics and Top 20 [online]. [2002] [cit. 2008-11-17]. Dostupný z WWW: .

[27] Free Software Foundation. Categories of Free and Non-Free Software [online]. c1996 [cit. 2008-11-20]. Dostupný z WWW: .

[28] Free Software Foundation : Various Licenses and Comments about Them [online]. c2008 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW: .

[29] Free Software Foundation : Overview of the GNU System [online]. c1996-2007 [cit. 2008-11-23]. Dostupný z WWW: .

[30] Free Software Foundation : Free Software and the GNU Operating System [online]. c2004-2008 [cit. 2008-11-24]. Dostupný z WWW: .

[31] ABC Linuxu : GPL kone čně legální [online]. c1999-2008 , 23.5.2006 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: .

[32] KR ČMÁ Ř, Petr. Java jako open source : sen se stává realitou [online]. 9.11.2006. 2006 [cit. 2008-11-28]. Dostupný z WWW: .

[33] KAMP, Poul Henning. Poul-Henning Kamp : UNIX guru at large [online]. [2004] , 24.10.2004 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW: .

[34] Abandonware : The official ring [online]. c2002 , 2006 [cit. 2008-11-22]. Dostupný z WWW: .

- 31 - Seznam literatury

[35] Debian Devel : Licence problems [online]. 1999 [cit. 2008-11- 22]. Dostupný z WWW: .

[36] Alwil Software : Avast! Antivirus Protection Home Edition [online]. c1988-2008 [cit. 2008-11-23]. Dostupný z WWW: .

[37] European Union Public Licence : V.01 [online]. 2005 [cit. 2008- 11-23]. Dostupný z WWW: .

[38] Ministerstvo informatiky : Open source licence EU - European Union Public Licence (EUPL) [online]. [2005] , 15.7.2005 [cit. 2008- 11-24]. Dostupný z WWW: .

[39] Common Documentation License [online]. 2001 [cit. 2008-11- 24]. Dostupný z WWW: .

[40] CEPL, Mat ěj. Právní rozbor dvou volných licencí z hlediska českého práva [online]. 1999 [cit. 2008-11-25]. Dostupný z WWW: http://www.ceplovi.cz/matej/clanky/oplana.html

[41] AUJEZDSKÝ , Josef. GNU GPL : a použití českého práva [online]. 2005 [cit. 2008-11-28]. Dostupný z WWW: .

[42] Microsoft Volume Licencing [online]. c2008 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW: .

- 32 - Seznam literatury

[43] Sun Microsystems, Inc : Tiskové zprávy [online]. c2001 , 3.12.2008 [cit. 2008-12-01]. Dostupný z WWW: .

[44] Visual Studio most widely used IDE [online]. 2006 [cit. 2008- 12-02]. Dostupný z WWW: .

[45] DagBlog [online]. c2002 , 28.6.2008 [cit. 2008-12-02]. Dostupný z WWW: .

[46] IBM : Intellectual Property and Licensing [online]. [cit. 2008- 12-03]. Dostupný z WWW: .

[47] CARMELO, Faraci. Unforgiven Organizer : Sisterware [online]. [2001] , 5.5.2006 [cit. 2008-11-14]. Dostupný z WWW: .

[48] MOOLENAAR, Bram. Vim documentation [online]. [2004] , 5.1.2004 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: .

[49] PARBERRY, Ian. The Internet and the Aspiring Games Programmer [online]. [1997] [cit. 2008-11-16]. Dostupný z WWW: .

[50] Redhat.com : Products & Services [online]. c2008 [cit. 2008-12- 05]. Dostupný z WWW: .

[51] VÍZNER, Martin. Porušování autorského práva na Internetu . [s.l.], 2008. 80 s. Bakalá řská práce.

[52] BERNARD, Bo řek. Softwarové licence . [s.l.], 2005. 21 s. Seminární práce

- 33 - Přílohy

8 Přílohy

- 34 - Přílohy

Pr ůvodce sv ětem licencí

autor: Michal Kudrna

Příloha bakalá řské práce

Přílohy

Obsah

1 ÚVOD...... 5

2 DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ (AUTORSTVÍ)...... 6

2.1 WORLD INTELLECTUAL PROPERTY ORGANIZATION – SVĚTOVÁ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ ...... 6 2.2 AUTORSKÉ PRÁVO ...... 7 2.3 DÍLO A PRÁVNÍ FORMA POČÍTA ČOVÉHO PROGRAMU ...... 9 2.4 LICEN ČNÍ SMLOUVA ...... 13 2.5 END USER LICENSE AGREEMENT (LICEN ČNÍ SMLOUVA S KONCOVÝM UŽIVATELEM ), TAKÉ EULA...... 15

3 KATEGORIZACE SOFTWAROVÝCH LICENCÍ...... 17

3.1 UZAV ŘENÉ LICENCE (TAKÉ NON -FREE SOFTWARE )...... 18 3.2 PROPRIETÁRNÍ SOFTWARE ...... 18 3.3 ČÁSTE ČNĚ SVOBODNÝ SOFTWARE ...... 18 3.4 COPYLEFTOVANÉ LICENCE ...... 19 3.5 NECOPYLEFTOVANÉ LICENCE ...... 19 3.6 SVOBODNÝ SOFTWARE ...... 19 3.7 OPEN SOURCE A SVOBODNÝ SOFTWARE ...... 20

4 PŘEHLED LICENCÍ ...... 21

4.1 PROPRIETÁRNÍ LICENCE ...... 21 4.1.1 Freeware ...... 21 4.1.2 Donationware...... 22 4.1.3 Shareware ...... 22 4.1.4 Demoverze, demo (z angl. demoware) ...... 22 4.1.5 Trial, trialware...... 23 4.1.6 MS EULA (End-User License Agreement for Microsoft Software)...... 23 4.1.7 Adware ...... 23 4.1.8 Abandonware ...... 23 4.2 OTHERWARE (R EQUESTWARE ) ...... 24 4.2.1 Cardware (Postcardware)...... 24 4.2.2 Beerware ...... 24 4.2.3 Catware...... 24

2 Přílohy

4.2.4 Careware (Charityware, Helpware, Goodware)...... 25 4.2.5 Sisterware...... 25 4.2.6 Emailware ...... 25 4.2.7 Greenware...... 25 4.2.8 Registerware ...... 25 4.2.9 Nagware...... 26 4.3 LICENCE SVOBODNÉHO SOFTWARE KOMPATIBILNÍ S GPL ...... 27 4.3.1 GNU GPL (GNU General Public License) ...... 27 4.3.2 GNU LGPL (GNU Lesser General Public License)...... 28 4.3.3 Licence MIT ...... 29 4.3.4 Modifikovaná BSD Licence (Berkeley Software Distribution License)...... 29 4.3.5 W3C licence ...... 29 4.4 LICENCE SVOBODNÉHO SOFTWARE NEKOMPATIBILNÍ S GPL...... 29 4.4.1 Originální BSD Licence ...... 29 4.4.2 Apache License...... 30 4.4.3 IBM Public License...... 30 4.4.4 LaTeX Project Public License...... 30 4.4.5 MPL (Mozzila Public License)...... 31 4.4.6 Jabber Open Source License...... 31 4.4.7 PHP License...... 31 4.4.8 Open Compatibility License...... 32 4.5 LICENCE NESVOBODNÉHO SOFTWARE ...... 32 4.5.1 Artistic License...... 32 4.5.2 APSL (Apple Public Source License) ...... 32 4.5.3 SCSL (Sun Community Source License)...... 32 4.5.4 Open Public License...... 33 4.5.5 Licence Daniela Bernsteina ...... 33 4.5.6 EUPL (European Union Public License)...... 33 4.6 LICENCE PRO SVOBODNOU DOKUMENTACI ...... 34 4.6.1 GNU FDL (Free Documentation License)...... 34 4.6.2 FreeBSD Documentation License ...... 34 4.6.3 CDL (Common Documentation License) ...... 34 4.6.4 Open Publication License ...... 34 4.7 LICENCE PRO NESVOBODNOU DOKUMENTACI ...... 35 4.7.1 Open Content License ...... 35

3 Přílohy

5 LICENCOVÁNÍ A ČESKÝ PRÁVNÍ ŘÁD ...... 36

5.1 GNU GPL A ČESKÝ PRÁVNÍ ŘÁD ...... 36 5.2 ROZPORUPLNÁ EUPL...... 37

6 LICEN ČNÍ POLITIKY VYBRANÝCH SOFTWAROVÝCH FIREM 39

6.1 MICROSOFT ...... 39 6.1.1 Pro domácnosti ...... 39 6.1.2 Firmy...... 40 6.1.3 Pro poskytovatele služeb ...... 41 6.1.4 Akademická sféra ...... 42 6.1.5 Vývojá ři...... 43 6.2 SUN MICROSYSTEMS , INC ...... 44 6.3 IBM...... 45 6.4 RED HAT ...... 47

7 ZÁV ĚREM ...... 49

8 REFERENCE...... 50

4 Přílohy

1 Úvod Technologie zažívá v dnešní dob ě obrovský rozmach, a to ve všech svých odv ětvích. Je velice pravd ěpodobné, že takový vývoj bude i nadále pokra čovat, možnosti jsou stále rozsáhlé. Každé nové moderní zařízení má zpravidla dv ě základní vrstvy. První je hardware. Jak už název sám napovídá, to pevné a hmotné, co se v za řízeních vyskytuje. Z pohledu autorského je hardware pom ěrn ě jednoduchou záležitostí. Trochu speciální záležitostí je tzv. firmware, který nám v podstat ě říká, že hrana mezi hardwarem a softwarem není tak ostrá. Jedná se tedy o programy, které jsou napevno zabudované v hardwaru. Tyto dv ě varianty pro nás nejsou tak zajímavé jako složka softwaru. Ta je z právního hlediska zna čně sofistikovan ější.

Tzv. duševní autorství je pojem, který musíme zavést, pokud se zabýváme softwarem jako takovým, a to speciáln ě v oblasti informa čních technologií. Nové technologie nám tedy p řináší i řadu abstraktních záležitostí, které musíme řešit. Takovou stránkou moderních technologií se bude zabývat tato příru čka. Aktuální problematika softwarových licencí se ješt ě rozší řila po vstupu nových moderních model ů na trh. Svobodný software a otev řené licence získávají stále více na popularit ě. Pokusím se zde tedy zmapovat a alespo ň trochu objasnit aktuální chaotickou situaci v oblasti licencování softwaru.

5 Přílohy

2 Duševní vlastnictví (autorství) Základem softwarových licencí je tvrzení, že softwarový produkt je duševní dílo, a tak se jeho užívání řídí autorským zákonem [4]. Majetek nehmotné povahy, který vzešel z lidského myšlení, i tak m ůžeme specifikovat pojem duševního vlastnictví. Takový majetek je právn ě možné užívat, ochra ňovat, ale i nap ř. sm ěň ovat, viz [1].

2.1 World Intellectual Property Organization – Sv ětová organizace duševního vlastnictví

26. dubna 1970 (každoro čně Sv ětový den duševního vlastnictví) vstoupila v platnost Úmluva o z řízení Sv ětové organizace duševního vlastnictví (WIPO), která následn ě vznikla v roce 1974. Jedná se o specializovanou agenturu OSN, která má za úkol chránit duševní vlastnictví a podporovat spolupráci mezi svazy po celém sv ětě, speciáln ě však ve 179 členských státech. WIPO je administrativním orgánem 23 mezinárodních úmluv (dokument ů), z nichž 16 se týká pr ůmyslového vlastnictví (zejména patenty, ochranné obchodní známky, pr ůmyslový design a ozna čení p ůvodu) a 6 autorského práva (zejména na literární, hudební, um ělecká, fotografická a audiovizuální díla). Česká republika je členem této organizace od 1. 1. 1993, viz [2].

Úzce související organizací je BSA (Business Software Aliance), která se zabývá prosazováním bezpe čného a legálního digitálního sv ěta. Tato organizace vznikla v roce 1998 a p ůsobí ve více než 80 zemích sv ěta, více [5], [15].

Nehmotné statky jsou p ředm ětem práva k duševnímu vlastnictví a ozna čují se jako soukromé, či subjektivní. Subjektivita v právním smyslu spo čívá v příslušnosti k jednotlivým právnickým, či fyzickým osobám. Ty pak mohou požadovat ur čité aktivní pln ění (zpravidla pen ěžní pln ění). Záleží na jejich svobodném rozhodnutí, zda budou svá práva uplat ňovat vůč i konkrétním t řetím

6 Přílohy

osobám, a také jakým zp ůsobem. Zárove ň však není vylou čena existence ur čitého ve řejného zájmu, který prosazuje tato práva. Opomenutí vlastník ů uplat ňovat a hájit svá práva m ůže být rovn ěž sankcionováno.

2.2 Autorské právo

9. 9. 1986 podepsala Česká republika ( ČSSR) tzv. Bernskou úmluvu o ochran ě literárních a um ěleckých d ěl (ve zn ění pa řížské revize z roku 1971) a Všeobecnou úmluvu o autorském právu z 8. 9. 1952 (v Ženev ě ve zn ění pa řížské revize). Tímto se Česká republika zavázala dodržovat autorská práva a následn ě za řadila ochranu autorského práva do p řestupkového a trestního zákoníku.

Odpov ědnost v právním řád ě ČR lze zobrazit ve dvou rovinách (ob čanskoprávní a ve řejnoprávní). Ob čanskoprávní odpov ědnost je reprezentována v § 40 autorského zákona [4], [8] a vymezuje, jakých práv se může autor, v případ ě neoprávn ěného zásahu, domáhat (autorství, odstran ění následk ů zásah ů do autorského práva, zadostiu čin ění apod.) Zadostiu čin ění, resp. vyrovnání, se zde realizuje pen ěžní náhradou (v četn ě ušlého zisku), či omluvou. Druhou rovinou je odpov ědnost ve řejnoprávní, která se dá roz členit na část trestn ěprávní a p řestupkovou.

7 Přílohy

přestupkový zákon), nebo i jiným zákonem. P řestupku se m ůže dopustit pouze fyzická osoba. Pro úplnost informace uvedu citace se sbírky zákon ů [4].

121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským

§ 105a P řestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí p řestupku tím, že

a) neoprávn ěně užije autorské dílo, um ělecký výkon, zvukový či zvukov ě obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,

b) neoprávn ěně zasahuje do práva autorského zp ůsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo

c) jako obchodník, který se ú častní prodeje originálu díla um ěleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.

(2) Za p řestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 150 000 K č, za p řestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 K č a za p řestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 K č.

§ 105b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoprávn ěně užije autorské dílo, um ělecký výkon, zvukový či zvukov ě obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,

b) neoprávn ěně zasahuje do práva autorského zp ůsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo

c) jako obchodník, který se ú častní prodeje originálu díla um ěleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.

8 Přílohy

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 150 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 100 000 K č a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 50 000 K č.

§ 152 Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (1) Kdo neoprávn ěně zasáhne do zákonem chrán ěných práv k autorskému dílu, um ěleckému výkonu, zvukovému či zvukov ě obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odn ětím svobody až na dv ě léta nebo pen ěžitým trestem nebo propadnutím v ěci. (2) Odn ětím svobody na šest m ěsíc ů až p ět let nebo pen ěžitým trestem nebo propadnutím v ěci bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 zna čný prosp ěch, nebo b) dopustí-li se takového činu ve zna čném rozsahu.

2.3 Dílo a právní forma po číta čového programu

Autorský zákon [4] vymezuje aktuáln ě t ři formy autorských d ěl. Jedná se o díla um ělecká, díla literární a v ědecká díla. Po číta čové programy se ve své právní podstat ě řeší jako díla literární. Při tv ůrčím zpracování jiného díla, jako je nap ř. p řeklad díla do jiného jazyka, který dle zákona musí obsahovat ur čitý tv ůrčí prvek, se setkáváme se shodou s po čítačovou problematikou. P řeložením do jiného jazyka se rozumí i p řeložení do jazyka programovacího. Po číta čový program je z pohledu zákona brán jako sekvence operací, která speciálním zp ůsobem popisuje realizaci dané úlohy a m ůže být interpretována jak ve

9 Přílohy

zdrojovém kódu, tak v binární podob ě. Ochrana autorského zákona [4] se tedy nevztahuje na principy a myšlenky na nichž je založena jakákoliv část po číta čového programu, v četn ě t ěch, které slouží k jeho propojení s jiným programem. Za autorské dílo se dá považovat pouze takový produkt, který je jedine čným výsledkem tv ůrčí schopnosti autora a je ho možné v jakékoliv form ě objektivn ě vnímat (aby jej bylo možné vnímat lidskými smysly). Takové dílo by tedy m ělo být jedine čné, neopakovatelné (teoreticky by tedy neměla vzniknout dv ě naprosto stejná díla) a zárove ň musí existovat možnost vyjád řit dílo hmotn ě. V případ ě softwaru se zdá být tato informace zna čně rozporuplná. Abychom odstranili tyto pochybnosti, tak autorský zákon [4] výslovn ě stanoví, že takové dílo je možné vyjád řit i elektronicky. Což je logické a nezbytné vzhledem k informatickému fenoménu dnešní doby.

Další pochybnost, která je nazna čena výše, p ředstavuje podmínka jedine čnosti a neopakovatelnosti díla. Z hlediska programátorského a všeobecn ě známých technik, typu řazení algoritm ů, vyhledávání a t říd ění, nebo u metod, které lze řešit jediným možným zp ůsobem, se zdá být tato podmínka op ět nesmyslná. Zde pak nastupuje speciální vymezení, že po číta čový program se považuje za dílo, ve smyslu autorského zákona [4] i v případ ě, že není jedine čným výsledkem autorových tv ůrčích schopností. Program však musí být původní, alespo ň ve smyslu, že je autorovo duševním výtvorem. Pro úplnost dodejme, že v rámci tvorby softwaru jsou autorským zákonem [4] chrán ěny i přípravné a koncep ční materiály, které jsou vytvo řeny práv ě v dob ě tvorby po číta čového programu. Podobn ě se p ředpisy řídí i technické dokumentace, specifikace, apod.

Speciální informatickou veli činou jsou databáze, které jsou vymezeny dv ěma zp ůsoby. P ři pohledu na databázi, jako na obsah, jde o zvláštní nehmotný statek. Avšak z hlediska struktury databáze se jedná o autorské dílo. Autorský zákon [4] vymezuje p řesn ě dobu ochrany obsahu databáze, a to na 15 let. Paradoxn ě je tedy t řeba ur čité části databáze v tomto intervalu obm ěň ovat.

10 Přílohy

Struktura databáze je brána pod souborný autorský zákon [4], který jej ozna čuje za sborník, časopis, encyklopedii, antologii, pásmo apod., pokud op ět zp ůsob výb ěru či uspo řádání obsahu, je jedine čným výsledkem tv ůrčí činnosti autora.

Jist ě d ůležitou a zajímavou pasáží, jsou práva uživatele programu, resp. omezení rozsahu autorových práv k po číta čovému programu. Libovolný uživatel po číta čového programu má právo se s produktem dostate čně seznámit. Do autorského práva nezasahuje oprávn ěný uživatel rozmnoženiny (kopie) po číta čového programu, když rozmnožuje, p řekládá, zpracovává, upravuje či jinak m ění po číta čový program, je-li to pot řebné k užití po číta čového programu v souladu s jeho ur čením, v četn ě opravování chyb programu, není-li dohodnuto jinak, dále pokud si zhotoví záložní rozmnoženinu po číta čového programu, je-li to pot řebné pro jeho užívání, ke zkoumání, studii či pro testování funk čnosti programu, zjišt ění myšlenek a princip ů kterékoliv části programu nebo pro vzájemné propojení s jiným programem. Informace, které jsou získané p ři rozmnožování, úpravách či p řekladu, nesm ějí být poskytnuty jiným osobám ani využity k jiným ú čel ům než k dosažení vzájemného funk čního propojení nezávisle vytvo řeného po číta čového programu. Dále nesm ějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití po číta čového programu v podstat ě podobného nebo podobným činnostem, které by porušovaly autorské právo, viz [7], [9].

Volné dílo je takové dílo, u kterého již uplynula doba užití majetkových práv. Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Užívání volného díla není žádným zp ůsobem omezeno (každý m ůže takové volné dílo libovoln ě rozmnožovat či sd ělovat ve řejnosti nap ř. prost řednictvím internetu).

Naproti volnému dílu máme však pojem volné užití. Dílo m ůže být použito pro osobní pot řebu libovolnou fyzickou osobou. Na podobné užití díla se autorský zákon [4] vůbec nevztahuje a není pot řeba ani souhlas autora.

11 Přílohy

Dosažení hospodá řského či obchodního prosp ěchu však nesmí být ú čelem užití díla pro osobní pot řebu (volného užití). Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní pot řebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla, viz [6].

Bezúplatné zákonné licence tvo ří spole čně s volným užitím speciální výjimky a omezení autorského práva. Bezúplatné zákonné licence autorský zákon [4] taxativn ě uvádí jako citace, propagace výstavy um ěleckých d ěl a jejich prodeje, užití díla umíst ěného na ve řejném prostranství, ú řední a zpravodajská licence, užití v rámci ob čanských nebo náboženských ob řad ů nebo v rámci ú ředních akcí po řádaných orgány ve řejné správy, v rámci školního p ředstavení, užití školního díla, omezení práva autorského k dílu soubornému, dále knihovní licence, licence pro zdravotn ě postižené, licence pro do časné rozmnoženiny, licence pro fotografickou podobiznu, nepodstatné vedlejší užití díla, licence k díl ům užitého um ění a díl ům architektonickým, licence pro sociální za řízení a užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjád řeného postupem podobným fotografii jeho vystavením. Vý čet je sice rozsáhlý, ale pro úplnost našeho tématu je důležitý. Dále se detailn ěji podívejme na pro nás podstatné pasáže, viz [4].

Licence pro dočasné rozmnoženiny je zákonem vymezena jako úkon, který je pouze do časný a tvo ří nedílnou a nezbytnou sou část technologického procesu. Nesmí mít žádný samostatný hospodá řský význam a jejich jediným účelem je umožnit přenos díla po číta čovou nebo obdobnou sítí nebo oprávn ěné užití díla. Neplatí zde podmínka o p ředchozím zve řejn ění. U nepodstatného vedlejšího užití díla se pak jedná o náhodné užití v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku. V těchto speciálních p řípadech nedochází k porušování autorských práv, více [10].

12 Přílohy

2.4 Licen ční smlouva

Pokud chce autor nechat využívat sv ůj produkt dalšími uživateli, pak přichází na řadu licen ční smlouva. Autor dává svolení k užití díla, tradi čně u proprietárního softwaru (tomu se budeme v ěnovat pozd ěji) za finan ční odm ěnu a p řevádí tak autorská práva za podmínky, že autor svoji originální práva neztrácí. P řevád ěná práva jsou samoz řejm ě pouze ve form ě ur čitých oprávn ění k užívání, která jsou odvozena od autorského práva. Tato bývají specifikována právě v licen ční smlouv ě. Jakékoli zrušení této smlouvy má za následek úplné obnovení autorských práv p ůvodního autora, více [16].

Pokud chceme založit licen ční smlouvu, m ěli bychom se držet ur čitých ustálených náležitostí. Proto se podívejme, co by nem ěla taková licen ční smlouva rozhodn ě postrádat. Pokud je licence ud ělena jako výhradní, pak autor nesmí poskytnout žádnou další licenci t řetí osob ě a je povinen, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo zp ůsobem, ke kterému licenci ud ělil. V licen ční smlouv ě musí být v tomto p řípad ě výslovn ě uvedeno, že se jedná o licenci výhradní a musí být založena písemn ě, v opa čném p řípadn ě je licence brána za nevýhradní. Rozdíl mezi výhradní a nevýhradní licencí je, že v druhém případ ě, tedy nevýhradní licence je autor nadále oprávn ěn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci ud ělil, jakož i k poskytnutí licence t řetím osobám. Autorský zákon [4] ješt ě potvrzuje, že nevýhradní licence získaná nabyvatelem p řed následným poskytnutím výhradní licence t řetí osob ě z ůstává zachována, pokud není mezi autorem a nabyvatelem takové nevýhradní licence sjednáno jinak.

Licen ční smlouva by m ěla dále obsahovat:

- poskytovatele a nabyvatele licence

- specifikaci díla

13 Přílohy

- výše odm ěny pro autora (pokud není výslovn ě stanoveno, že se jedná o licenci poskytnutou bezúplatn ě) či zp ůsob jejího ur čení (podmínka pro platnost smlouvy)

- příp. obsahové náležitosti typu zp ůsob užití (omezení), rozsah užití (doba, množství), viz [6]

Omezení pro nabyvatele licence hovo ří následovn ě. Nabyvatel licence nesmí žádným zp ůsobem zasahovat do autorských práv. Nesmí s dílem nakládat tak, aby snižoval jeho hodnotu. Nesmí upravovat či jinak m ěnit dílo, jeho název nebo ozna čení autora, pokud si autor vyhradil takové právo a je taková výhrada nabyvateli známa. To platí obdobn ě i p ři spojení díla s jiným dílem, jakož i p ři za řazení díla do díla souborného.

Odstoupení od licen ční smlouvy ze strany autora je samoz řejm ě možné, pokud nabyvatel nevyužívá výhradní licenci v ůbec nebo využívá-li ji nedostate čně a jsou-li tím zna čně nep řízniv ě dot čeny oprávn ěné zájmy autora. To však neplatí pokud se jedná o nevyužívání nebo nedostate čné využívání licence p řed uplynutím dvou let od poskytnutí licence nebo pokud se jedná o nevyužívání licence p řevážn ě spo čívajícím na stran ě autora. Autor musí nabyvatele nejd říve vyzvat, aby v p řim ěř ené lh ůtě od dojití výzvy licenci dostate čně využil. Autor m ůže odstoupit od smlouvy, avšak písemn ě, jestliže jeho dosud nezve řejn ěné dílo již neodpovídá jeho p řesv ědčení a zve řejn ěním díla by byly zna čně nep řízniv ě dot čeny jeho oprávn ěné osobní zájmy. Nedošlo- li k využití licence v ůbec, je autor povinen vrátit nabyvateli odm ěnu, kterou od něj p řijal na základ ě smlouvy, od které odstoupil. Smlouva se ruší dnem doru čení písemného odstoupení od smlouvy nabyvateli.

14 Přílohy

2.5 End User License Agreement (licen ční smlouva s koncovým uživatelem), také EULA

EULA je speciální typ licence, užívaný hlavn ě v oblasti softwaru. Jedná se o smlouvu mezi autorem, resp. výrobcem a koncovým uživatelem aplikace, která specifikuje, jak má (nemá) být software používán. Dále vymezuje speciální požadavky autora. EULA má však mnoho variant. Nejjednodušším typem je tzv. shrink-wrap licence, kde uživatel vyjad řuje sv ůj souhlas se smlouvou protržením pr ůsvitného obalu produktu. Dalším typem je tzv. click- through (click-on) licence, kdy uživatel vyjad řuje souhlas s podmínkami kliknutím na p říslušnou oblast. Samotná licence je uživateli ud ělena práv ě tímto kliknutím. Tento „klikací“ druh licen ční smlouvy je v ůbec nejpoužívan ějším typem EULA licence. Některé podobné licence také mohou vyžadovat zp ětné potvrzení výrobci (autorovi) podepsaným podpisem nebo pomocí speciálních potvrzovacích karet. Všechny typy EULA licencí mají možnost nesouhlasit s licen ční smlouvou, tato možnost však zpravidla ukon čí možnosti používání programu. Nejpoužívan ějším p říkladem EULA je Microsoft Windows EULA používající se na OS Windows. Co se tý če českého právního řádu, tak i u nás je možné, podle novely autorského zákoníku [10], tento druh smlouvy uzavírat. S p řihlédnutím k obsahu návrhu nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo zvyklostem, m ůže osoba, které je návrh ur čen, vyjád řit souhlas s návrhem na uzav ření smlouvy provedením ur čitého úkonu bez vyrozum ění navrhovatele tím, že se podle ní zachová, zejména že poskytne nebo p řijme pln ění. Poskytovatel smlouvy se tedy v ůbec teoreticky nemusí dozv ědět, že uzav řel smlouvu, ani kdo je druhou smluvní stranou. Pro svobodný software je podobná zm ěna podstatná a p řínosná, to však nemusí úpln ě vyhovovat tzv. proprietárnímu softwaru, viz [12], [16].

Podívejme se te ď na pár t řešni ček nejasností. Pokud kupujeme nové PC (personal computer), pak m ůže nastat situace, že za nás instaluje software technik firmy, kde po číta č kupujeme. V tomto p řípad ě (speciálního právního

15 Přílohy

úkonu), zaplacením produktu p řijímáme i licen ční závazky. Uzav ření licen ční smlouvy pat ří do práv osobních. Je tedy čist ě uživatelova v ěc, zda rozumí či nerozumí licen čním podmínkám, a ť už jsou napsané v azbuce nebo čínské kaligrafii. Právní dopady budou stejné, jako kdyby byla licen ční smlouva napsaná v mate řském jazyce uživatele, viz [14].

16 Přílohy

3 Kategorizace softwarových licencí

Tento diagram nasti ňuje rozd ělení softwaru, dle typu použité licence. Základním d ělícím prvkem je copyright. Pokud dílo není vedeno pod tímto prvkem, pak se čist ě teoreticky jedná o volné dílo (na diagramu ozna čeno jako Public domain). Public domain software je tedy software bez vyhrazených práv. Není nijak chrán ěný. Je to zvláštní p řípad necopyleftovaného svobodného softwaru, což znamená, že n ěkteré kopie či modifikace nemusí být v ůbec svobodné, viz [17], více [27].

Tradi čním postupem, když chceme naše dílo chránit, je uvedení odkazu na licenci, pod kterou chceme naše dílo publikovat. Další, hlavní d ělení, jsou

17 Přílohy

kategorie open/free software (svobodný) a software proprietární (nesvobodný), více [28].

Přehled podmínek, které slouží k rozt říd ění do jednotlivých kategorií. Body se v praxi mohou i kombinovat.

• možnosti modifikace díla

• možnosti redistribuce odvozeného díla

• existence omezení vztahující se na licenci odvozeného díla

• nutnost k modifikaci p řiložit zdrojový kód

• možnost užít dílo komer čním produktem (resp. produktem s jinou licencí), viz [21]

3.1 Uzav řené licence (také non-free software)

V praxi se m ůžeme setkat také s pojmem uzav řené licence. Jedná se o nadskupinu licencí, které kladou restrikce na používání, distribuci či modifikaci díla. Typicky proprietární software, viz [21].

3.2 Proprietární software

Proprietární software je software, který není ani svobodný, ani částe čně svobodný. Jeho svobodné užívání, zm ěna či ší ření, jsou zakázány nebo musíte žádat o povolení. P řípadn ě jsou omezení taková, že to vlastn ě nem ůžete svobodn ě d ělat. Záv ěrem je pot řeba dodat, že proprietární software stále výrazn ě dominuje.

3.3 Částe čně svobodný software

Částe čně svobodný software je software, který není svobodný, ale ší ří se s povolením k individuálnímu užití, kopírování, ší ření a zm ěnám, (v četn ě distribuce pozm ěněných verzí) pro nevýd ěle čné ú čely. Nem ůžeme ho však

18 Přílohy

použít ve svobodném opera čním systému, což jeho používání zna čně problematizuje.

3.4 Copyleftované licence

Princip licence je dát spolu se softwarem maximální možná práva, a zárove ň zaru čit, že stejná práva bude mít i uživatel takového softwaru, který byl odvozen od jiného softwaru s touto licencí. Z názvu je patrné, že se jedná o opak copyrightu. Slovo right (v p řekladu pravý, právo) je nahrazeno slovem opa čným, tedy left (levý). Všeobecn ě známý znak copyrightu je rovn ěž symbolicky o 180 stup ňů oto čen. Oblasti svobodného software se budeme věnovat podrobn ěji v dalších částech práce. Typickým p říkladem této licence je GPL (General Public License) a GFDL (Free Documentation Licence) GNU, viz [21].

3.5 Necopyleftované licence

Software vydaný pod touto licencí povoluje modifikaci, či redistribuci dalších kopií programu, dokonce s přidáním dalších omezení. V praxi to tedy znamená, že kopie stejného programu už nemusí být nutn ě free software. Ilustra čním p říkladem je X Consortium, majitel X Window System, který vydal X 11 pod non-copyleftovou licencí. Záludnost situace spo čívá v tom, že na trhu jsou tedy také verze, které nejsou svobodné a pro n ěkteré grafické karty jsou jediné funkce schopné. Pokud používáte práv ě tyto grafické karty, pak pro vás X11 nejsou svobodné.

3.6 Svobodný software

Jedná se o software, který m ůže každý používat, kopírovat a rozši řovat, bu ď přesn ě či se zm ěnami, za poplatek nebo zdarma. Nejd ůležit ější podmínkou však je, že musí být dostupný zdrojový kód. Jestliže je program svobodný, může být zahrnut do svobodného opera čního systému jako GNU nebo do

19 Přílohy

svobodné verze systému GNU nebo Linux (narozdíl od necopyleftované licence). Svobodný software je podle GNU v ěcí svobody, nikoliv ceny. Spole čnosti produkující proprietární software často užívají výraz ,,free software“ ve vztahu k cen ě, čímž se liší od definice projektu GNU. Jediným možným rozsouzením je kontrola vlastních distribu čních podmínek, více [27].

3.7 Open source a svobodný software

V některých p řípadech, a ne ojedin ělých, se m ůžeme setkat s tímto ozna čením pro svobodný software. Projekt GNU však toto ozna čení nepodporuje.

Licence v oblasti svobodného softwaru

71 70

40 hodnota(v %) 30

22 20

10 6

1 0 GNU General BSD Licenses Public Domain ostatní Public License (GPL) skupina licencí

Skupiny licencí v grafu spojují všechny 3 verze GNU GPL a BSD spojuje verzi originální a revidovanou. Výše uvedené varianty licencí si podrobn ěji popíšeme v další kapitole. Hodnoty jsou citované ze serveru freshmeat.net, který se zabývá p ředevším analytikou svobodného softwaru, viz [26].

Kategorizace licencí není jednozna čná, a proto se m ůžeme setkat i s jinými typy kategorizace.

20 Přílohy

4 Přehled licencí Na trhu licencí dochází v poslední dob ě k nevídanému rozmachu. Tak řka každý den p řibývají nové a nové licence, v nových verzích. Aktuáln ě není možné shrnout všechny licence týkající se po číta čového softwaru, a proto se podíváme jen na ty nejpoužívan ější. Níže zobrazený graf monitoruje situaci na serveru slunecnice.cz, který poskytuje stahování softwaru. Po čty u jednotlivých licencí berme pouze orienta čně, protože n ěkteré licence, jak jsem zjistil, jsou udány chybn ě, další informace [18], [19], [20].

Podíl softwarových licencí na slunecnice.cz

ostatní 214

Trial 2417

Shareware 2163

Public Domain 29

Orphanware 42

NPL 4

MS EULA 168

licence MPL 71

LGPL 12

GNU GPL 653

Freeware 1013

Demo 702

Cardware 17

Adware 47

0 500 1000 1500 2000 2500 3000 hodnoty (po čet)

4.1 Proprietární licence

4.1.1 Freeware

Toto je všeobecn ě známý druh licence. Zajímavostí je, že i p řes jeho název, nepat ří do svobodného softwaru. Tento druh licence totiž spadá pod software proprietární, což je zap říčin ěno nedodáváním zdrojového kódu a zákazem úprav. Pod touto licencí se schovává software, který je pln ě funk ční a je

21 Přílohy

dodáván bez poplatk ů. Autor ob čas žádá o dobrovolnou finan ční podporu a poskytuje software pod touto licencí v ětšinou pro vlastní uspokojení, prosazení pokrokového nápadu. N ěkdy se m ůžeme setkat s ozna čením „freeware pro nekomer ční (soukromé) využití“. Pravidla pro ší ření takové licence jsou velmi podobná jako v případ ě freeware, s tím rozdílem, že jej nesmíte využívat za účelem vlastního obohacení. Tato licence je velice populární (viz graf), viz [27].

4.1.2 Donationware

Donatioware je licence s rasantním nádechem freewaru, kde autor žádá dobrovolný p řísp ěvek na svojí tvorbu. Software je tedy zdarma, viz [18].

4.1.3 Shareware

Produkty jsou pod touto licencí ší řeny zdarma. Každý má možnost je zdarma vyzkoušet, zda mu vyhovují nebo ne. Pokud je ale nadále používá, je povinen se řídit podle autorovy licence a zpravidla zaplatit cenu programu. Zaplacením této částky se stává registrovaným uživatelem, m ůže dostávat aktualizace, p řípadn ě je mu k dispozici online podpora. Shareware býval v po čátcích velmi levný. Byl v ětšinou produktem jednoho vývojá ře a byl distribuován p římo klient ům. Díky zna čnému rozší ření Internetu se z této licence stal naprosto obvyklý zp ůsob distribuce software, který využívají i dříve typické krabicové produkty, viz [27].

4.1.4 Demoverze, demo (z angl. demoware)

Jedná se v ětšinou o komer ční software, který je zdarma. Program pod touto licencí slouží pouze k p ředvedení schopností daného produktu, ne však k jeho plnému nasazení. Program bývá n ějakým zp ůsobem omezen na funk čnosti (tradi čně možnosti ukládání nebo zpracování). Tato licence bývá často spojována s trialwarem, viz [18].

22 Přílohy

4.1.5 Trial, trialware

Úrov ňov ě velice p říbuzná licence k předchozí demoverzi, ale program je zde omezen k používání pouze na ur čitou časovou jednotku, p říp. na ur čitý po čet spušt ění. Po stanovené dob ě p řestává program fungovat nebo se omezí jeho funk čnost a uživatel si jej musí zakoupit či aktivovat, viz [18].

4.1.6 MS EULA (End-User License Agreement for Microsoft Software)

Princip EULA je osv ětlen v předchozích kapitolách. Tento software je licencován na základ ě odsouhlasení licen ční smlouvy, mezi uživatelem a spole čností Microsoft Corporation. Potvrzení, jak již víme z předchozích kapitol, probíhá většinou zaškrtnutím checkboxu a stisknutím pat řičného tla čítka. Pokud chcete program využívat, musíte s licenční smlouvou souhlasit. MS EULA je, dle kritik ů Microsoft, typickým protipólem ke svobodnému softwaru, vzhledem k po čtu ud ělených restrikcí a na řízení. P říkladem je situace, že si Microsoft často vyhrazuje právo na odesílání chybových hlášení bez p ředchozího varování nebo stahování a odesílání jiných dat. Tento software však v ětšinou bývá bez jakéhokoliv omezení, viz [18].

4.1.7 Adware

Jak prozrazuje název jedná se o licenci, která úzce souvisí s reklamou. Užívání takto ozna čeného software je bezplatné, ale v programu se zobrazuje reklama, ze které je placen jeho vývoj. Odstran ění reklamy není v souladu s licencí možné (p ř. ICQ a BannerKiller). Reklama bývá v ětšinou stahována z Internetu, viz [11], [18].

4.1.8 Abandonware

Do licence typu abandonware spadá software, který se již n ějakou dobu neprodává, je zastaralý a není pro n ěj nabízena již žádná podpora. Software

23 Přílohy

musí být starý alespo ň 4 roky. N ěkdy je sem zahrnován i software, jehož copyright je nejasný či rozporuplný. Typickým p říkladem abandonware jsou staré hry pro opera ční systém MS-DOS, více [34].

4.2 Otherware (Requestware)

Do této kategorie spadají licence, u kterých autor žádá spln ění ur čitého požadavku, zpravidla neplatebního charakteru. Uživatel nezíská z takového licen čního pln ění žádnou výhodu.

4.2.1 Cardware (Postcardware)

Tak trochu vtipná a recesní licence je tzv. cardware. Takto ozna čený software m ůžete libovoln ě používat, pokud pošlete autorovi skute čnou pohlednici. Autor si tak udržuje p řehled, kde se jeho software používá a zárove ň si nechává v permanenci svojí poštovní schránku, viz [11].

4.2.2 Beerware

Beerware je z řetelnou ukázkou, jak m ůže být licence jednoduchá. Vzhledem k minimálnímu rozsahu textu se podívejme na plné znění této licence.

"THE BEER-WARE LICENSE" (Revision 42):

wrote this file. As long as you retain this notice you can do whatever you want with this stuff. If we meet some day, and you think this stuff is worth it, you can buy me a beer in return. Poul-Henning Kamp.

Text ve volném p řekladu znamená, že si s programem m ůže každý uživatel dělat co chce, pokud zachová toto licen ční ujednání. Jestli se uživateli program líbí, pak m ůže autorovi koupit na oplátku pivo, více [33].

4.2.3 Catware

„This program is catware. If you find it useful in any way, pay for this program by spending one hour petting one or several cats.“

24 Přílohy

Licence nám říká, že pokud se nám program líbí, pak si máme hodinu pohrát s jednou nebo více ko čkami, viz [35].

4.2.4 Careware (Charityware, Helpware, Goodware)

Druh freewarové nebo sharewarové licence, která se snaží napomáhat charitativním organizacím. Po uživateli se žádá p řísp ěvek na danou charitu. Příkladem je sv ětoznámý unixový textový editor VIM, kde autor Bram Moolenaar žádá uživatele o finan ční podporu organizace ICCF Holland, která pomáhá ob ětím AIDS v Ugand ě, více [48].

4.2.5 Sisterware

Další vtipná licence, která uživateli ukládá povinnost, p ředstavit autorovi svou sestru, nebo alespo ň textov ě p řiblížit, viz [47].

4.2.6 Emailware

Uživatel m ůže využívat program, p řípadn ě p řistupovat ke zdrojovému kódu, pokud autorovi zašle email.

4.2.7 Greenware

Záv ěre čnou recesní licencí je greenware, který má zna čně ekologický nádech. Uživatel se zavazuje, že s používáním programu se za čne také starat o životní prost ředí (v podob ě používání recyklovaného papíru, využívání hromadných prost ředk ů dopravy apod.) Kontrola dodržování licence je však nelehká, viz [24].

4.2.8 Registerware

Z názvu je patrné, že pro používání takového programu se musíte v ětšinou registrovat na stránkách autora a umožnit mu tak náhled do vašich osobních údaj ů. P říkladem je antivirový program Avast!, ve verzi Home Edition, který pomocí aktiva čního klí če ud ělí po registraci licenci na 1 rok, více [36].

25 Přílohy

4.2.9 Nagware

Takto ozna čené programy p ři používání obt ěžují uživatele r ůznými vyskakujícími okny a snaží se ho tak dotla čit, aby si software zakoupil, viz [49].

Nyní se p řesuneme do oblasti svobodného softwaru a stru čně se v úvodu podíváme na projekt GNU (rekurzivní akronym GNU's Not Unix, resp. GNU není UNIX). V 80. letech byl tém ěř všechen software proprietární a znemož ňoval tak kooperaci programátor ů. Projekt GNU byl v roce 1983 založen Richardem Stallmanem jako zp ůsob, jak vrátit zp ět možnosti spolupráce, které byly komunit ě kolem po číta čů d říve obvyklé. Jedná se o kompletní systém svobodného softwaru, který je nap říč verzemi sm ěrem vzh ůru kompatibilní se systémem UNIX. Richard Stallman za čal svoji kariéru v MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde pracoval ve skupin ě, která používala výhradn ě svobodný software a cht ěl tedy v rámci GNU odstranit překážky zavedené vlastníky proprietárního software. Počíta čové spole čnosti často ší řily svobodný software a programáto ři mohli volně spolupracovat jeden s druhým, což také často využívali. Slovem „free“ je myšlena svoboda, nikoliv cena. Za svobodný software se tedy m ůže, ale nemusí platit. Svoboda softwaru spo čívá ve t řech základních bodech. Svoboda kopírování programu, tedy možnost poskytnout software spolupracovník ům a p řátel ům, dále svobodn ě měnit program za použití p řístupných zdrojových kód ů, a také stejn ě svobodn ě rozši řovat vylepšený software a tím zv ětšovat komunitu, více [29], [30].

Dělení svobodného software podle GNU:

a) licence svobodného software kompatibilní s GPL

b) licence svobodného software nekompatibilní s GPL

26 Přílohy

c) licence nesvobodného softwaru

d) licence pro svobodnou dokumentaci

e) licence pro nesvobodnou dokumentaci

4.3 Licence svobodného software kompatibilní s GPL

4.3.1 GNU GPL (GNU General Public License)

V překladu výraz znamená všeobecná ve řejná licence. Často se ozna čení zkracuje pouze na GPL, pokud je z kontextu z řetelné, že se jedná o projekt GNU. Software ší řený pod licencí GPL je možno voln ě používat, modifikovat i ší řit, ale za p ředpokladu, že tento software bude i nadále ší řen bezplatn ě (p řípadn ě za distribu ční náklady) s možností získat bezplatn ě i zdrojové kódy. Toto opat ření se týká nejen samotného softwaru, ale i softwaru, který je od n ěj odvozen. Na produkty ší řené pod GPL se nevztahuje žádná záruka. GNU GPL byla od roku 1989 modifikovaná ve t řech verzích, viz [11], [18], [21].

4.3.1.1 GNU GPL verze 1

GNU GPL verze 1, vydaná v roce 1989, chránila svobodný software proti praktikám distributor ů, kte ří často ší řili software v tzv. binární form ě, což je sice forma spustitelná, ale nikoliv čitelná a upravovatelná. GNU GPL v. 1 zajiš ťuje, že k softwaru v binární form ě musí být, za stejných podmínek, přiložen rovn ěž lidsky čitelný zdrojový kód. Dále ur čuje, že modifikovaný software (a ť už spojený s jiným softwarem či pouze modifikovaný na kódu) musí být dále ší řen pod GPL v. 1, z čehož vyplývá, že software ší řený pod podmínkami GPL v. 1 lze kombinovat se softwarem pod permisivn ějšími podmínkami, protože se tak nezm ění podmínky, pod kterými se distribuuje výsledný celek, více [28].

27 Přílohy

4.3.1.2 GNU GPL verze 2

Richard Stallman ur čil hlavní zm ěnu GPL verze 2 (vydána v červnu 1991) v klauzuli „svobodu nebo život“. Stallmanova svoboda spo čívá v na řízení, že pokud n ěkdo p řidá libovolné omezení, které mu brání v ší ření produktu pod GPL tak, aby respektoval svobodu ostatních uživatelů, pak nesmí software ší řit vůbec, viz [28].

4.3.1.3 GNU GPL verze 3

GNU GPL ve t řetí verzi sepsal op ět Richard Stallman za právní pomoci Ebena Modlena 29. června 2007. Eben Modlen je právník, který prosazuje myšlenky svobodného softwaru či GPL a p ůsobí jako hlavní právní zástupce FSF (Free Software Foundation) a je zakladatelem Software Freedom Law Center (vznik v roce 2005). GPL verze 3 je založena na tzv. ve řejných konzultacích, ty prob ěhly v letech 2006 a 2007 ve čty řech diskusních draftech a bylo v nich zve řejn ěno celkem 2 636 komentá řů . Hlavní myšlenky se týkají softwarových patent ů, kompatibility svobodných licencí, definice zdrojového kódu, hardwarových omezení modifikace software nebo také umožn ění autor ům p řidávat další podmínky pro distribuci díla, viz [22], [23].

4.3.2 GNU LGPL (GNU Lesser General Public License)

Původní název byl GNU Library General Public licence, ke zm ěně názvu došlo u verze 2.1. Licence totiž nebyla používána pouze pro knihovny. Smyslem licence je poskytnout svobody zaru čené licencí GPL (tedy neomezené užívání, p řístup ke zdrojovému kódu, možnost modifikace, ší ření původních i modifikovaných verzí vždy pod stejnou licencí) a sou časn ě umožnit použití v odlišn ě licencovaných programech pomocí linkování knihoven. To se provádí nejen pro udržení kompatibility s GPL, ale také pro zachování p ůvodní licence softwaru, kde jsou linky použity, viz [11], [18], [21], [28].

28 Přílohy

4.3.3 Licence MIT

Tato licence je velice podobná BSD licenci, umož ňuje se software nakládat tém ěř libovoln ě (používat, kopírovat, modifikovat, slu čovat, publikovat, distribuovat či prodávat), jedinou podmínkou je zahrnutí textu licence do všech kopií a odvozenin software. Typickým p říkladem je komunika ční klient Putty, viz [18], [28].

4.3.4 Modifikovaná BSD Licence (Berkeley Software Distribution License)

Jedná se o jednu z nejsvobodn ějších licencí. Umož ňuje zcela volné ší ření softwaru. Podmínkou je uvedení autora a informace o licenci, spolu s upozorn ěním na z řeknutí se odpov ědnosti za dílo. Modifikace z názvu spo čívá v odstran ění reklamního dodatku BSD, který se objevil v originální verzi BSD License. Tato reklama není sice žádnou vážnou chybou, ale zp ůsobuje nap říklad nekompatibilitu s GNU GPL, viz [28].

4.3.5 W3C licence

Svobodná licence, plně kompatibilní s GNU GPL od W3C (World Wide Web Consortium), viz [28].

4.4 Licence svobodného software nekompatibilní s GPL

4.4.1 Originální BSD Licence

Svobodná licence, podrobn ěji popsaná v předchozím oddílu (viz. Modifikovaná BSD Licence). Všechny propaga ční materiály zmi ňující vlastnosti nebo použití daného softwaru musejí obsahovat následující text. Tento produkt zahrnuje software vytvo řený vlastníkem práv (uvede se autor) a přisp ěvatel ů, viz [28].

29 Přílohy

4.4.2 Apache License

ASF (Apache Software Foundation) vydala tuto necopyleftovou licenci pro podporu svého hlavního produktu, svobodného webového multiplatformního serveru Apache. Software vydaný pod Apache License musí p ři své redistribuci obsahovat následující náležitosti. Soubor s licencí a soubor „notice“, který obsahuje jména použitých licencovaných knihoven, spolu s jejich tv ůrci. Licence byla vydána ve 3 verzích (1.0, 1.1 a 2.0) a zaznamenala podobný vývoj, jako p ředchozí licence. Originální licence ve verzi 1.0 byla aplikována pouze na staré produkty ASF (Apache Web Server do verze 1.2). Stejn ě jako originální BSD licence zp ůsobuje praktické problémy, a proto je nekompatibilní s GPL. Podobn ě jako modifikovaná verze BSD licence byla ve verzi 1.1 roku 2000 odstran ěna reklamní klauzule. V roce 2004 vyšla verze 2.0, která zlepšuje podmínky pro kompatibilitu s GPL, umož ňuje vno ření p římého odkazu, namísto linkování v každém souboru a zavádí zm ěny v oblasti patentování. Free Software Foundation p řipouští Apache License ve verzi 2.0 jako kompatibilní s GNU GPL 3, viz [22], [23].

4.4.3 IBM Public License

Licence firmy IBM (International Business Machines Corporation), která není kompatibilní s GPL. Mimo jiné, obsahuje ur čitou patentovou licenci, která je s GNU GPL v rozporu, viz [28].

4.4.4 LaTeX Project Public License

Jedná se o licenci, která je origináln ě psaná pro systém LaTeX, není copyleftová a zárove ň není kompatibilní s GPL. Má totiž n ěkolik speciálních požadavk ů, které nejsou a nem ůžou být zahrnuty v GNU GPL. Podstatnou překážkou ve verzi LPPL 1.2 je nap ř. podmínka, že modifikovaný soubor musí mít jiný název, viz [28].

30 Přílohy

4.4.5 MPL (Mozzila Public License)

Licence je velice podobná p říbuzným licencím typu NPL (Netscape Public License), SPL (Sun Public License), Nokia Open Source License. První verze MPL byla dokonce vydána Mitchell Baker v dob ě, kdy pracovala ješt ě pro Netscape Communications Corporation. Aktuální verze jsou již vydávány pod Mozilla Foundation. Typickým softwarem, který je vydáván pod touto licencí, je Mozilla Firefox a Mozilla Thunderbird. MPL poskytuje ochranu každému jednotlivému souboru, i proto musí být každá modifikace, v četn ě zanesení segmentu kódu, zve řejn ěna, více [11], [18], [28].

4.4.6 Jabber Open Source License

Svobodná softwarová licence, týkající se stále více rozši řujícího komunika čního protokolu, která je však nekompatibilní s GNU GPL. Povoluje totiž p řelicencování pod jistou skupinou licencí, které zahrnují veškeré požadavky Jabber licence. GPL není v této skupin ě a tudíž Jabber licence nepovoluje p řelicencování pod GPL, viz [28].

4.4.7 PHP License

Softwarová licence, pod kterou jsou vydávány programovací projekty PHP. Není kompatibilní s GNU GPL nap ř. kv ůli restrikcím ohledn ě používání klí čového slova PHP. To nesmí být použito podle licence PHP v nadpisu žádného odvozeného projektu, musí být obsažen copyright a m ěl by obsahovat reklamní klauzuli s informací, že produkt obsahuje PHP, které je voln ě dostupné na internetových stránkách výrobce. PHP licence od verze 2.02 se používá výhradn ě pro PHP 4. Starší verze PHP 3 obsahuje krom ě PHP licence ješt ě navíc GNU GPL a jedná se tedy o tzv. dvojitou licenci, což je i d ůvod pro přetrvání PHP 3 na dnešním trhu, viz [11], [18], [28].

31 Přílohy

4.4.8 Open Compatibility License

Jedná se o svobodnou softwarovou licenci, která je vzhledem k ud ělení zvláštních privilegií p ůvodnímu tv ůrci nekompatibilní s GPL, viz [28].

4.5 Licence nesvobodného software

4.5.1 Artistic License

Software ší řený pod touto licencí umož ňuje volné používání, modifikování i ší ření za p ředpokladu, že budete ší řit software bezplatn ě nebo zamezíte možnosti zám ěny mezi vlastní verzí a standardní verzí. Licence nevylu čuje využití softwaru v komer čních projektech. Artistic License vyšla ve dvou verzích (1.0, 2.0), z nichž ta druhá je p říkladem svobodného software, je dokonce kompatibilní s GNU GPL. Příkladem využití je standardní Perl, viz [28].

4.5.2 APSL (Apple Public Source License)

Firma Apple Inc. vydala sv ůj opera ční systém Darwin založený na UNIXU práv ě pod touto licencí, a to ve verzi 2.0, kterou Free Software Foundation schválila jako licenci svobodného softwaru. P ředchozí verze neodpovídaly svobodnému vymezení, viz [28]..

4.5.3 SCSL (Sun Community Source License)

Spole čnost Sun Microsystems, tv ůrce Javy je už dlouhou dobu spojován s otázkami svobodného softwaru. V roce 1997 se firma Sun pokusila o standardizaci v rámci ISO standard ů, nakonec však od celého procesu odstoupila. Aktuální verze Javy je vydána pod SCSL, která je všeobecn ě braná jako velice p řísná a absolutn ě nesvobodná. Licence nap říklad zakazuje jakékoliv ší ření úprav provedených na kódu a podobn ě. Velké části vývojá řů však tato forma vyhovuje, stejn ě tak jako sjednocenost Javy. Na druhou stranu, problém nesvobodné licence znemož ňuje vno řit Javu do mnohým svobodných

32 Přílohy

distribucí. Sun hájí svojí licenci odmítavým postojem ke št ěpení vývoje, které by mohlo nastat po otev ření zdrojových kódů. Za tímto ú čelem uvolnil Sun v kv ětnu roku 2006 speciální licenci nazvanou Operating System Distributor's License, která umož ňuje výrobc ům distribucí za řadit Javu mezi balí čky. V sou časné dob ě využívá také licenci SCSL IBM či Oracle, viz [28], [43].

4.5.4 Open Public License

Software je v ětšinou bez poplatk ů. Nejedná se o licenci svobodného software. Každá zve řejn ěná modifikovaná verze musí být totiž zaslána původnímu vývojá ři. Také n ěkteré jiné obraty v této licenci jsou problematické. Navíc je na trhu n ěkolik verzí a není jasné, která je ta správná, viz [28].

4.5.5 Licence Daniela Bernsteina

Autorem je Daniel J. Bernstein, profesor na univerzit ě v Illinois. Někdy bývá jeho software ozna čen zkratkou DJB (viz jméno). Tento druh licence není svobodným softwarem. Pokud chcete program modifikovat, musíte dodržet řadu záludných podmínek. Nap ř. vaše soubory musíte umístit tak, kam by je kompilátor umístil po p řekladu. Autor musí slíbit, že d ělal všechno proto, aby se balí ček choval korektn ě. P řes podobné podmínky tak řka nepovoluje zve řej ňování modifikovaných verzí, viz [28].

4.5.6 EUPL (European Union Public License)

Tato licence vznikla z d ůvodu obav, že sou časné široce užívané svobodné licence (nap ř. GPL) nespl ňují legislativní rámec EU. Specialitou této nesvobodné licence je její regionální omezenost. Respektive je dost nepravd ěpodobné, že si indický vývojá ř zvolí tuto teritoriální licenci. EUPL nemá mnoho spole čného se svobodným softwarem, natož kompatibilitu s GPL, nebo ť ve svém vymezení umož ňuje distribuci, bu ď formou zdrojového kódu a nebo binárn ě. EUPL si klade za cíl zjednodušit využití svobodného

33 Přílohy

softwaru ve ve řejném sektoru a vytvo řit licenci, která bude pln ě respektovat právní řád jednotlivých zemí EU. Nutno podotknout, že tento cíl se nepoda řilo splnit a s licencí se prakticky nesetkáte. Tento projekt aktuáln ě pomalu upadá v zapomn ění, více [37], [38].

4.6 Licence pro svobodnou dokumentaci

4.6.1 GNU FDL (Free Documentation License)

Někdy také licence ozna čována GFDL či FDL. Je to čist ě copyleftová licence od Free Software Foundation, sou částí projektu GNU. GFDL byla navržena pro svobodnou dokumentaci, manuály, knihy, pro instruktážní materiály apod. Dává uživatel ům práva ke kopírování, redistribuci a modifikaci dokumentace. Vyžaduje, aby všechny kopie a odvozeniny byly k dispozici pod stejnou licencí. P říjemci díla musí být k dispozici p ůvodní dokument (zdrojový kód). P říkladem je uznávaná encyklopedie Wikipedie, viz [28].

4.6.2 FreeBSD Documentation License

Licence, která byla vytvo řena pro podporu veškeré dokumentace opera čního systému FreeBSD. Je založena na BSD Documentation License a pat ří mezi liberální necopyleftové licence svobodné dokumentace, kompatibilní s GNU FDL, viz [28].

4.6.3 CDL (Common Documentation License)

CDL je dokumenta ční licence vytvo řená spole čností Apple, pro podporu dokumentace v jejích opera čních systémech. K licenci je možno p řidávat další podmínky, čímž se automaticky stává nekompatibilní s GNU FDL, viz [39].

4.6.4 Open Publication License

Mírn ě rozporuplná licence, která může být použita jako svobodná dokumenta ční licence za p ředpokladu, že vlastník copyrightu nepoužívá

34 Přílohy

žádnou z licen čních variant vyjmenovaných v licenci. Pokud je jakákoliv varianta uplat ňována, licence se stává nesvobodnou, viz [18], [28].

4.7 Licence pro nesvobodnou dokumentaci

4.7.1 Open Content License

Free Software Foundation nepovažuje tuto licenci za svobodnou, nebo ť má omezení pro ú čtování pen ěz za kopie. Tato licence bývá často nesprávn ě zam ěň ována nebo spojována s OPL (Open Publication License), viz [28].

35 Přílohy

5 Licencování a český právní řád V této kapitole se znovu podíváme na n ěkteré vybrané licence a na typickou problematiku s českým právním řádem.

5.1 GNU GPL a český právní řád

GNU GPL je koncipována jako dokument ur čený ke globálnímu využití po celém sv ětě. Bez ohledu na tento zám ěr se však soukromoprávní vztah mezi poskytovatelem a nabyvatelem (resp. uživatelem) konkrétního po číta čového programu, vždy řídí konkrétním právním řádem ur čitého státu (tzv. rozhodným právem). Rozhodné právo je tedy základním p ředpokladem pro to, abychom mohli v ůbec posuzovat konformitu konkrétních licen čních podmínek s ur čitým právním řádem (nap ř. českým) a abychom mohli komplexn ě posoudit práva jednotlivých ú častník ů takové licence. Ustanovení ur čená v licen čních podmínkách totiž tvo ří pouze část práv a povinností ú častník ů právního vztahu a nap ř. na otázky výslovn ě neupravené v t ěchto licen čních podmínkách se aplikují ustanovení konkrétního právního řádu. Nap ř. v p řípad ě, kdy český autor po číta čového programu vystaví sv ůj výtvor na server v České republice a jiná česká osoba si zhotoví rozmnoženinu tohoto programu. Český autorský zákon [4] je nutné aplikovat na všechna užití po číta čových program ů, ke kterým dochází na území České republiky (tzv. princip teritoriality), a to bez ohledu na statut subjektu, jenž tento po číta čový program užívá.

Pokud má právní vztah mezi poskytovatelem a nabyvatelem propojení k více stát ům, je nutné ur čit, kterým rozhodným právem se tento vztah řídí, přičemž toto rozhodné právo se ur čí dle norem mezinárodního práva soukromého toho státu, ve kterém je řízení vedeno. Pokud by tedy nap ř. v České republice bylo zahájeno řízení ohledn ě sporu vzniklého p ři poskytnutí software dle podmínek stanovených v GNU GPL a i kdyby právní vztah obsahoval zahrani ční prvek, ur čovalo by se rozhodné právo podle českého

36 Přílohy

zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním. Volba práva je však v tomto p řípad ě tou rozhodující skute čností, podle níž se ur čí, jakým právním řádem se závazkový právní vztah řídí. Ú častníci právního jednání si mohou, po vzájemné dohod ě ur čit, jakým právem se bude jejich spor řešit. Toto má ovšem jasn ě stanovené podmínky, a proto není dohoda možná nap ř. mezi dv ěma českými podnikateli p ři jejich podnikání v České republice. Podle ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém „nezvolí-li účastníci rozhodné právo, řídí se jejich vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspo řádání daného vztahu”. Dále jsou pak v zákon ě uvedeny konkrétní smluvní typy s tím, že jsou zde stanoveny rozhodné skute čnosti (hrani ční ur čovatelé), které se mají k rozumnému uspo řádání daného vztahu, pro tyto jednotlivé smluvní typy, použít. Hrani ční ur čovatel sídlo (bydlišt ě) p říjemce návrhu (p říjemcem návrhu m ůže být jak poskytovatel, tak nabyvatel) se jeví pro GNU GPL jako nejsch ůdn ější.

Záv ěrem nutno podotknout, že ješt ě nedávno, a to do roku 2006 se dala licence GNU GPL považovat v České republice za bezp ředm ětnou, nebo ť autorský zákon [4] neumož ňoval ud ělit licenci bez explicitního uzav ření smlouvy. V praxi to znamenalo, že GNU GPL se mohlo v ČR libovoln ě porušovat bez jakéhokoliv možného postihu, ovšem sou časn ě byli v nejistot ě také uživatelé, protože vlastn ě užívali program bez platné licence, a proto jim mohl autor p řípadn ě p řichystat i n ějaká nep říjemná opat ření. Aktuáln ě je situace lepší, vzhledem k novele autorského zákona [4], [10] (z roku 2006), která možnost nep římého zavedení smlouvy, jak již bylo d říve řečeno, zahrnuje, více [31], [40], [41].

5.2 Rozporuplná EUPL

EUPL by vzhledem ke svému teritoriálnímu rázu měla být právn ě vy řešená implicitn ě pro své členské státy. Bohužel tomu tak není. Dochází zde k mnoha právním konflikt ům s českým právním řádem. Pro ilustraci situace zmíním

37 Přílohy

několik chaoticky za čarovaných poznatk ů. Text EUPL licence hovo ří o ztrát ě morálních práv k autorskému produktu, pakliže je daný stát p řiznává autorovi. Podle českého právního řádu jsou však tato práva autorovi skute čně přiznána. Budeme-li za tato morální práva chápat osobnostní práva autora, dochází pak ke konfliktu. Podle EUPL se autor t ěchto práv z říká do takové míry, kterou povoluje zákon. Náš autorský zákon [4] zřeknutí se těchto práv nep řipouští. Z toho vyplývá, že český autor se osobnostních práv nevzdá a mohl by si nárokovat právo na zve řejn ění svého díla, jakým zp ůsobem má být jeho autorství uvedeno nebo by si mohl vyhradit právo nedotknutelnosti svého díla. Z tohoto pohledu je pak EUPL napadnutelná ze strany práv autora dle našeho autorského zákona [4]. Podobné chaotické prvky jsou jasným vodítkem k aktuálnímu nepoužívání této licence, více [25], [37], [38], [41].

38 Přílohy

6 Licen ční politiky vybraných softwarových firem V této záv ěre čné části se podíváme na softwarové politiky n ěkolika vybraných softwarových firem. Gigant proprietárních licencí Microsoft, tv ůrce Javy Sun, historická velmoc IBM a nakonec nap ř. firma Red Hat, reprezentant svobodného softwaru.

6.1 Microsoft

Hned úvodem je t řeba podotknout, že Microsoft má detailn ě zpracované licen ční nabídky na svých webových stránkách, které se pochopiteln ě staly hlavním zdrojem informací.

6.1.1 Pro domácnosti

6.1.1.1 FPP (Full Package Product)

Tento software tzv. dodaný v krabici je řešením pro zákazníky, kte ří necht ějí podepisovat smlouvy na hromadné nákupy softwaru. S kompletním balením produkt ů získáte licen ční smlouvu (EULA), instala ční médium s produktovým klí čem a u v ětšiny produkt ů i tišt ěnou dokumentaci. U některých aktuálních verzích m ůže být licen ční smlouva dodána pouze v elektronické podob ě. Podstatnou výhodou je možnost p řevedení takové licence. Software je možno prodat nebo p řevést na jiný subjekt, prodejce však musí být držitelem licence na software, na n ějž se tento p řevod vztahuje. Nový majitel získá také veškeré sou části balíku a zavazuje se užívat produkt v souladu s licen čním ujednáním. P ůvodní uživatel musí produkt řádn ě odinstalovat. U FPP není možné provád ět downgrade systému.

6.1.1.2 Software Assurance

Služba, která zákazníkovi umožní po dobu trvání smlouvy užívat vždy nejaktuáln ější verzi objednaného softwaru. Krom ě toho p řináší i další výhody,

39 Přílohy

nap ř. odborná školení (i elektronická), právo používat vybrané licence i na domácím po číta či atd. Software Assurance je možné dokoupit k většin ě licen čních nabídek Microsoft.

6.1.1.3 OEM (Original Equipment Manufacture)

Tento druh licence říká, že opera ční systém (p říp. i jiný software) je dodáván p ředinstalovaný od výrobce po číta če a zpravidla se vztahuje na nové stroje. Licence z ůstává po celou dobu užívání produktu vázána na po číta č, na který byla prvotn ě nainstalována. V p řípad ě vým ěny hardwaru nebo poškození či likvidace po číta če, dochází k zániku licence, což je z řetelná nevýhoda. Vzhledem k tomu, je licence výrazn ě levn ější, než nap ř. FPP. Software OEM musí být vždy dodán v četn ě manuálu, licen čního ujednání a certifikátu pravosti. Vlastnictví samotného disku CD se softwarem není dostate čným důkazem legálnosti licence, to i v p řípad ě, že je tento disk skute čně pravý. Pro doložení legálnosti pot řebuje uživatel veškerý software a jeho sou části, certifikát pravosti, smlouvu EULA a doklad o nákupu. P řevod OEM licence je možný pouze za p ředpokladu, že je prodáván spolu s po číta čem, pro který byla ur čena. P ři rozši řování komponent po číta če je možno vym ěnit jakoukoliv sou část po číta če s výjimkou základní desky. Downgrade je možný pouze u několika druh ů OEM Windows Vista, více [12].

6.1.2 Firmy

Licen ční politika v rámci firem je rozd ělena do dvou částí, pod a nad 250 po číta čů . I pro firmy pochopiteln ě platí možnosti FPP, OEM, Software Assurance.

6.1.2.1 Firmy do 250 po číta čů

Microsoft Open License je multilicen ční smlouva, která nabízí možnosti nabytí licencí softwaru a Software Assurance (SA) se slevou, kterou zákazník navíc získává i na další nákupy v pr ůběhu dvou let. Úrove ň slev se pohybuje

40 Přílohy

zhruba v rozmezí 10-20 % v porovnání s cenami odpovídajících produkt ů v krabici (FPP - Full Package Product). Doobjednání licencí je možné. S Microsoft Open License získáváte navíc plnou jazykovou nezávislost, můžete si tedy vybrat libovolný jazyk, nevázanost na hardware, ale také máte možnost downgradu. Po skon čení platnosti smlouvy m ůžete smlouvu obnovit nebo ukon čit a nadále využívat software. U tohoto licen čního programu zákazník nezískává instala ční média zdarma. Tato je pot řeba objednat zvláš ť.

6.1.2.2 Firmy nad 250 po číta čů

Firmy mohou využít multilicen ční smlouvu Microsoft Enterprise Agreement, která slouží pro získání licence na software Microsoft se slevou na tříleté smluvní období. Licence je možné také, pomocí speciálního programu Microsoft Enterprise Subscription Agreement p ředplatit, a nikoli koupit.

Microsoft Select je multilicen ční smlouva, ur čená organizacím a firmám s více než 250 po číta či. Uzavírá se na dobu 3 let s možností prodloužení o jeden nebo t ři roky. Umož ňuje zákazníkovi instalovat v každém okamžiku pot řebný po čet licencí. Podle p řesn ě definovaných pravidel je pak tento po čet každý m ěsíc nahlášen prodejci, toto hlášení je postoupeno spole čnosti Microsoft a prob ěhne vyú čtování.

6.1.3 Pro poskytovatele služeb

Program Microsoft Service Provider License Agreement (SPLA) umož ňuje poskytovatel ům služeb licencovat produkty spole čnosti Microsoft m ěsí čně za účelem poskytování služeb a hostovaných aplikací jejich koncovým zákazník ům.

41 Přílohy

6.1.4 Akademická sféra

Licence pro školy vede Microsoft dvojí cestou, v podob ě trvalých a netrvalých licencí. Veškeré ostatní produkty mohou získat studenti se speciálními slevami.

Pronájem produkt ů (netrvalé licence) Microsoft pro domácí užívání si studenti nemohou po řídit p římo od prodejce. Pro pronájem licencí student ům se musí rozhodnout sama akademická instituce, která stejným zp ůsobem získává licence pro své ú čely. Pak m ůže prost řednictvím vlastní multilicen ční smlouvy zprost ředkovat vybrané licence svým student ům. Tyto pronajímané licence dokonce m ůže absolventovi p řevést na trvalé, které m ůže po úsp ěšném dokon čení školní docházky používat dále, ale jen k nekomer čním ú čel ům. Škola se také m ůže rozhodnout, zda bude pronájem studentských licencí hradit sama z vlastních zdroj ů nebo zda se bude student na jejich úhrad ě podílet.

Druhou možností jsou tzv. trvalé licence, které v žádném p řípad ě neztrácejí svou platnost po ukon čení studia a student je m ůže k domácím, nekomer čním účel ům používat i nadále tak dlouho, jak bude pot řebovat. Krom ě charakteru OEM existuje možnost FPPAE (Full Package Product Academic Edition), neboli „krabice pro vzd ělávání“. Využití tohoto produktu znamená, že jakýkoliv rodi č žáka či studenta vysoké školy nebo student sám se m ůže obrátit na kteréhokoliv prodejce akademických licencí s certifikací AER a požádat ho o dodávku trvalé licence vybraného produktu Microsoft ve form ě krabice pro vzd ělávání (FPPAE). Je to i ve vybraných licen čních programech pro studenty ten nejdražší zp ůsob získání licence.

Využití multilicen čních program ů je také možné. Po řídit si trvalé licence prost řednictvím multilicen čního programu Select pro vzd ělávání, je pro žáky a studenty v České republice nejnov ější a cenov ě nejvýhodn ější zp ůsobem nákupu produkt ů Microsoft. V České republice ji za všechny žáky a studenty v dubnu roku 2007 podepsala ministryn ě školství mládeže a t ělovýchovy Mgr.

42 Přílohy

Dana Kuchtová. Dále je k dispozici multilicen ční program School Agreement, který je ur čen základním, st ředním a vyšším odborným školám a Campus Agreement pro vysoké školy a univerzity.

Program MSDN Academic Alliance je navržen specificky pro katedry vysokých škol vyu čující odbornou práci na po číta či, akademické laborato ře a studenty obor ů Po číta čová v ěda, Technika a Informa ční systémy. Program usnad ňuje a zlev ňuje získávání vývojových nástroj ů, platforem a server ů spole čnosti Microsoft pro ú čely výuky, výzkumu a vývoje. V rámci programu získá katedra nejnov ější verze softwaru Microsoft a její studenti ú častnící se kurz ů si mohou bezplatn ě stáhnout software do svých osobních po číta čů a používat jej k práci týkající se kurz ů a osobních projekt ů i mimo školu.

6.1.5 Vývojá ři

Pro vývojá ře jsou k dispozici speciální sady, které je možno kombinovat a získávat tak speciální ceny. Mezi nejd ůležit ější pat ří Microsoft Developer Network, který obsahuje veškerý software spole čnosti Microsoft pot řebný pro vytvá ření a testování nejr ůzn ějších aplikací. Microsoft Visual Studio je kompletní balík vývojových nástroj ů. Možnosti multilicencí jsou možné a podobné jako v předchozích p řípadech.

Shr ňme tedy situaci. Microsoft je firma, která se zabývá zejména proprietárním softwarem. Ur čitou výjimkou je .NET Framework, který má nádech svobody. Je to ale spíše logické vyúst ění p ři pohledu na stále více se prosazující svobodné produkty typu Firefox či OpenOffice.org. Možnosti licencování jsou na webu Microsoft kvalitn ě zpracované, což je ovšem nezbytné, vzhledem k rozmanitosti licen čních možností tohoto softwarového giganta, více [42].

43 Přílohy

6.2 Sun Microsystems, Inc.

Někde uprost řed mezi proprietárním softwarem a svobodnými licencemi se nachází firma Sun, která je aktuáln ě výbornou ukázkou p řechodu z proprietárního na svobodný software. Asi nejd ůležit ějším produktem Sun je Java, všeobecn ě známý, objektov ě orientovaný programovací jazyk, který je díky své p řenositelnosti stále na prvních příčkách v programovacích jazycích, více [32].

Pro vývoj licen ční politiky Sunu však p ředstavoval rozhodující mezník kancelá řský balík Star Office. Ten by jen t ěžko mohl konkurovat Microsoft Office, což si také Sun v čas uv ědomil a proto uvolnil jeho zdrojové kódy. Záhy vzniknul projekt OpenOffice.org, ten je reklamou pro komer ční a stále podporovaný Star Office, který si v korporátní sfé ře stále své zákazníky najde. Pokud se podíváme na aktuální vývoj Star Office, zjistíme, že v roce 2007 jej firma Google vno řila do svého Google packu a Sun na oplátku zahrnul vyhledáva č Google do své aplikace, dále [13].

Uvol ňování zdrojových kód ů a tedy zm ěnu licen ční politiky spustil Sun v roce 2005, když uvolnil zdrojové kódy opera čního systému Solaris. Zdrojový kód OpenSolarisu, jak je nový projekt nazván, je dostupný pod licencí CDDL (Common Development and Distribution License) a komponenty, které byly jako svobodné uvoln ěny již d říve, pokra čují se svou stávající licencí. N ěkteré binární kódy jsou pokryté licencí OpenSolaris Binary. Na konci roku 2006 oznámila firma Sun vydání svých implementací technologie Java jako voln ě dostupný software pod licencí GNU GPL verze 2. Takto vzniklý projekt OpenJDK (Java Development Kit) m ěl umožnit nap ř. p řenos JVM (Java Virtual Machine) na nové hardwarové architektury a opera ční systémy, ale m ěl také podpo řit celkové rozši řování Javy. Java EE (Enterprise Edition), projekt GlassFish byl uvoln ěn v roce 2007 op ět pod duální licencí. Vedle CDDL je projekt GlassFish rovn ěž dostupný pod licencí GPL v. 2, což m ělo zjednodušit

44 Přílohy

proces kombinování a ší ření kódu projektu GlassFish s jinými komunitami s licencí GPL.

Dalším projektem Sun Microsystems je NetBeans, což je voln ě p řístupné integrované vývojové prost ředí, které poskytuje komplexní podporu platformy Java EE pro vývoj Java aplikací. Vzhledem k nár ůstu v užívání NetBeans byla vydána v roce 2007 verze NetBeans 6.0 IDE, která již nepodporuje jen Javu, ale také C/C++ a dokonce poskytuje bohatý soubor vlastností pro moderní dynamické skriptovací jazyky Ruby a JavaScript.

V roce 2008 Sun Microsystems oznamuje dohodu o koupi spole čnosti MySQL, vývojá ře známé databáze. Open source databáze MySQL p ředstavuje "M" ve zkratce LAMP, jež ozna čuje softwarovou platformu Linux, Apache, MySQL a PHP/Perl. Ta je často považována za základnu internetu. Sun je odhodlán dále zdokonalovat a optimalizovat platformu LAMP pro r ůzná prost ředí GNU/Linux, Microsoft Windows, stejn ě jako pro OpenSolaris a Mac OS.

Záv ěrem je nutno dodat, že Sun, pravd ěpodobn ě díky svému plánovanému přechodu na open source, vedl v ěčné spory s Microsoftem. Vzájemná dohoda byla oznámena v dubnu 2004 a ob ě strany se v ní zavazují nepokra čovat ve vzájemných žalobách. Zakládá také dlouhodobou spolupráci, která se má týkat zejména dosažení lepší vzájemné kompatibility n ěkterých technologií, viz [43].

6.3 IBM

Firma IBM (International Business Machines) má bohatou historii. Její vznik sahá až do p ředminulého století, zajímavá je také úzká spolupráce s fašistickým N ěmeckem b ěhem druhé sv ětové války. Dnes ovšem pat ří IBM k nejv ětším po číta čovým gigant ům s širokým portfoliem nabízených produkt ů a v posledních letech hlavn ě IT služeb. V 80. letech vydalo IBM sv ůj první PC, což spolu s produkty firmy Apple umožnilo rychlé rozší ření tohoto typu mikropo číta če na trhu. Již v tomto období prokázalo IBM kladný vztah

45 Přílohy

ke svobod ě v podob ě uvoln ění technické dokumentace PC, což vedlo k masivnímu vývoji levn ějších klon ů od jiných výrobc ů. V posledních letech firma IBM výrazn ě odstupuje od výroby PC a soust ředí se na služby, což dokládá prodej divize výroby notebook ů Thinkpad čínské firm ě Lenovo (v roce 2004).

Licen ční politika je na webu IBM vedena velice okrajov ě. Naleznete zde nap ř. i projevy leader ů IBM z období okolo roku 1920, ale licen ční strategie nikoliv. Nicmén ě z chování IBM v posledních letech jasn ě vyplývá postupný přesun ke svobodnému softwaru. Proprietární licence jsou dle IBM pouze druho řadé. V tomto ohledu IBM sází na t ři klí čové jednotky Linux, Eclipse a Javu.

Softwarové licence, jako takové, jsou kvalitn ě zpracované pouze pro proprietární software Lotus Notes a Lotus Domino. Vzhledem k tomu, že se jedná o placený software je to pom ěrn ě logické. Produkty Lotus mají poskytovat firmám jakýsi komplexní balík pro vzájemnou komunikaci, jednotné plánování činností, optimalizaci podnikových proces ů apod. To vše má zajistit lepší kooperaci v rámci firmy. Licence se dají rozd ělit do t řech hlavních kategorií, a to licencování klient/server, licence na jednotlivé uživatele a tzv. PVU licence (Processor Value Unit). V prvním případ ě klient/server je nutné licenci zakoupit pro každého uživatele, ale také pro každý procesor na kterém b ěží Domino server. Význam licence pro jednotlivé uživatele je z řejmý, serverové licence jsou ud ěleny bez poplatku. PVU licence nepožadují implicitn ě žádné klienty, platí se pouze licence za každý procesor, na kterém b ěží server.

IBM podporuje vývoj řady svobodného softwaru. Mezi nejznám ější projekty pat ří Linux, který IBM podporuje tak řka od za čátku, PHP a server Apache. IBM vytvo řila dokonce sv ůj vlastní kompilátor jazyka Java s názvem Jikes, aktuáln ě se již tento projekt nevyvíjí. Pro úplnost je pot řeba zmínit vývojové prost ředí Eclipse, které je jedno z nejpoužívan ějších a

46 Přílohy

programátorsky nejoblíben ějších IDE (Integrated Development Environment) na trhu, viz [44], [45], [46].

6.4 Red Hat

V případ ě licen ční politiky firmy Red Hat se dostáváme do zcela jiné dimenze. Firma prosazující svobodný software vyd ělává zpravidla na službách, které se dají kolem distribuce takového softwaru poskytnout. U Red Hatu se jedná o služby typu Red Hat Network, které umož ňují administrátor ům centralizovanou správu systému v síti, dále speciální školení, které je p ři úsp ěšném zakon čení zkouškou odm ěněno uznávaným titulem Red Hat Certified Engineer, také však rozsáhlé konzulta ční služby či vícejazy čná nonstop podpora. Nárok na podobné služby získáte pomocí jakéhosi předplatného v podob ě Red Hat Enterprise Linux (aktuální verze 5). Red Hat se v dnešní dob ě specializuje na r ůzné serverové edice, mezi které pat ří Red Hat Enterprise Linux 5 Server, Red Hat Enterprise Linux 5 Advanced Platform, Red Hat Enterprise Linux 5 for Mainframes (po číta če, které umí zpracovat velké množství dat), dokonce také řešení pro clustery Red Hat Cluster Suite. Pro desktopy je tu tradi ční Red Hat Enterprise Linux 5 Desktop.

Red Hat financuje také projekt Fedora, což je ve řejn ě dostupná nekomer ční, open source komunitou podporovaná, Linuxová distribuce. Zam ěstnanci Red Hatu jejím vývojem tráví část své pracovní doby. Fedora se dlouhodob ě drží mezi nejoblíben ějšími distribucemi na trhu.

Aplika ční server JBoss je pom ěrn ě novým, ale zato velmi se rychle rozši řujícím prvkem firmy Red Hat, resp. její divize JBoss. V roce 2007 prob ěhlo rozd ělení vývojového stromu JBoss na dv ě v ětve. První v ětev podporuje Red Hat (redhat.com/jboss) a na druhé pracuje open source komunita (jboss.org). V ětev podporovaná firmou se zam ěř uje na zákazníky, kte ří vyžadují nejvyšší kvalitu služeb, tedy aktuální verze softwaru, nonstop podporu apod. To je prezentováno op ět v Enterprise platform ě, více [50].

47 Přílohy

Každá firma sice m ůže mít Linux zadarmo, p řesto je o kvalitní podporu velký zájem. Firmám se mnohdy vyplatí vynaložit ur čité finan ční prost ředky za podporu.

48 Přílohy

7 Záv ěrem Doufám, že p řečtení této p říru čky vám otev řelo o či, co se tý če pohledu na software a jeho licencování. Prošli jsme sektorem autorského práva, za řadili jsme pojem po číta čového programu, zabývali jsme se tradi čními proh řešky a možnostmi postihu. Následn ě došlo na lámání chleba v podob ě rozd ělení kategorií softwaru. Porovnali jsme ob ě strany copyrightu a copyleftu, následn ě jsme zavedli proprietární a svobodný software. Vyjmenovali jsme řadu licencí, a to skrze celé licen ční spektrum. V další části bylo uvedeno n ěkolik speciálních konflikt ů licencí s českým právním řádem. Poslední část práce prošla podrobn ěji aktuální licen ční politiku softwarových gigant ů Microsoft Corporation, Sun Microsystems, IBM a Red Hat.

Běžní uživatelé by m ěli být schopni ur čit b ěžné p řípady porušování zákona, tato publikace by jim také m ěla pomoci se t ěmto legislativním proh řešk ům vyvarovat. Autor ům by m ěla tato p říru čka pomoci vybrat správnou licenci, která bude p řesn ě vyhovovat jejich pot řebám, ale také pot řebám jejich softwaru. Všechny fyzické i právnické osoby snadn ěji ur čí, kterým sm ěrem se vydat p ři výb ěru opera čního systému a následn ě i tradi čního softwaru.

49 Přílohy

8 Reference [1] BOHÁ ČEK, M.; Jakl, L. Právo duševního vlastnictví . 2002. vyd. VŠE Praha : Oeconomica, 2002. 324 s.