Diplomová Práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2017 JAN BRYCHTA Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Sociální vývoj obce Jedlové od druhé světové války Diplomová práce

Vedoucí práce: Vypracoval: doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.. Bc. Jan Brychta

Brno 2017 Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie Agronomická fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Autor práce: Bc. Jan Brychta Studijní program: Zemědělská specializace Obor: Zemědělské inženýrství

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.

Název práce: Sociální vývoj obce Jedlové od druhé světové války

Jazyková varianta: Čeština

Zásady pro vypracování: 1. Teoreticky a metodologicky zpracovat problematiku sociologie venkovské obce. K tomu využít mimo ji- né časopiseckých článků (typu open access) a závěrečných prací na vysokých školách. 2. Načrtnout obecné souvislosti poválečného rozvoje českého venkova (důsledky odsunu, pozemková reforma, kolektivizace a její jednotlivé etapy, koncentrace, restituce a privatizaci) 3. Charakterizovat Jedlovou (okres Svitavy), její polohu, vývoj, funkce, postavení v systému osídlení, vztah k Poličce a Bystrému 4. Zpracovat sociální vývoj Jedlové na podkladu výpovědí pamětníků, kronik a jiných místních dokumentů, případně dalších pramenů. Diskutovat význam poválečného vývoje pro současnou Jedlovou 5. Výsledky práce podle možnosti fotograficky dokumentovat

Rozsah práce: 60 stran + přílohy (90 000 symbolů)

Literatura:

1. MAJEROVÁ , V. Sociologie venkova a zemědělství. Praha: Credit, 2000. 2. HOLLOWAY, L. -- KNEAFSEY, M. Geographies of rural cultures and societies. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2004. 1 s. Perspectives on rural policy and planning. ISBN 0-7546-3571-6. 3. HUDEČKOVÁ, H. -- LOŠŤÁK, M. Sociologie I.: (úvod do sociologie a sociologie venkova). 3. vyd. Praha: Cre- dit, 2000. 93 s. ISBN 80-213-0592-4. 4. HEROVÁ, I. -- MAJEROVÁ, V. a kol. Český venkov 2008: proměny venkova. 1. vyd. V Praze: Česká zeměděl- ská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 187 s. ISBN 978-80-213-1911-0. 5. PETRÁŇ, J. -- PETRÁŇOVÁ, L. Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic. 1. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 990 s. ISBN 978-80-7422-123-1. 6. MAJEROVÁ, V. Tři české vesnice. Srovnání. Praha: Credit, 2001. 7. URBAN, L. Sociologie trochu jinak. Praha: Grada, 2011. 271 s. ISBN 978-80-247-3562-7. 8. NEKUDA, V. Moravskotřebovsko. Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. 843 s. ISBN 80- 7275-026-7. 9. BLAŽEK, B. Venkovy: [anamnéza, diagnóza, terapie]. 1. vyd. Brno: ERA, 184 s. ISBN 80-86517-90-X.

Datum zadání: říjen 2015

Datum odevzdání: duben 2017

Bc. Jan Brychta doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc. Autor práce Vedoucí práce

Doc. Ing. Dr. Milada Šťastná doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Vedoucí ústavu Děkan AF MENDELU

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem práci: Sociální vývoj obce Jedlové od druhé světové války vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vy- sokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřej- ňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této prá- ce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (sub- jektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:………………………..

…………………………………………… podpis

Poděkování

Děkuji panu doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc. za trpělivost a odbornou pomoc při zpracování diplomové práce. A především své rodině za podporu během celého studia.

ABSTRAKT

Předmětem předkládané diplomové práce „Sociální vývoj obce Jedlová od druhé světové války“ je analýza obce od konce druhé světové války po současnost. Obec se nachází v Pardubickém kraji, okrese Svitavy a patří do SO ORP Polička. První část prá- ce je teoretické nastínění vývoje venkova a venkovských obcí po druhé světové válce. Druhá část je zaměřena na charakteristiku obce z hlediska historie, osidlování, podnebí, struktury obyvatelstva a hospodářství. Tato část je zpracována pomoci kvantitativní metody. Jsou zde využita data Českého statistického úřadu a jiných datových serverů, které jsou komparativně zpracovány do grafů a tabulek. Ve třetí části je provedena sa- motná analýza obce pomocí kvalitativní metody - pomocí rozhovorů a informací z kroniky obce Jedlová. Závěrem jsou výsledky diplomové práce zhodnoceny a zevšeo- becněny pro danou lokalitu a obec.

Klíčová slova: Polička, Jedlová, vývoj venkova, struktura obyvatelstva

ABSTRACT

The subject of the thesis "Social Development of the Municipality of Jedlová since World War II" is the analysis of the municipality from the end of the Second World War to the present. The village is located in the Pardubice Region, the district of Svita- vy and belongs to SO ORP Polička. The first part of the thesis is the theoretical outline of the development of rural and rural communities after the Second World War. The second part is focused on the characteristics of the village in terms of history, settle- ment, climate, population structure and economy. This part is processed using a quanti- tative method. There are used data of the Czech Statistical Office and other data servers, which are compared in graphs and tables. In the third part, a municipal analysis is carried out using a qualitative method - through interviews and information from the chronicle of Jedlová village. In conclusion, the results of the diploma thesis are evalu- ated and exported to the given locality and municipality.

Keywords: Policka, Jedlová, rural development, population structure

OBSAH

1 ÚVOD ...... 9 2 CÍL PRÁCE ...... 10 3 VÝVOJ VENKOVA A VENKOVSKÝCH OBCÍ ...... 11 3.1 Sociologie ...... 11

3.2 Rurální sociologie ...... 11

3.2.1 Eastern European Countryside ...... 11 3.2.2 Sociologia Ruralis ...... 13 3.3 Vývoj venkova...... 13

3.3.1 Definice venkova ...... 14 3.3.2 Charakteristické rysy venkova ...... 15 4 ZEMĚDĚLSTVÍ A POZEMKOVÁ REFORMA PO ROCE 1945 ...... 16 4.1 Kolektivizace ...... 17

4.2 Normalizace ...... 19

4.3 Stadia politických a ekonomických změn po roce 1989 ovlivňující vývoj českého zemědělství a venkova ...... 21

5 OBEC JEDLOVÁ ...... 23 5.1 Lokalizace...... 23

5.2 Historie ...... 24

5.3 Osidlování...... 25

5.4 Geomorfologické a geologické vztahy ...... 26

5.5 Podnebí ...... 27

6 STRUKTURA OBYVATELSTVA ...... 28 6.1 Vývoj počtu obyvatel ...... 28

6.2 Složení obyvatelstva – charakteristika ...... 29

6.3 Vzdělanostní skladba ...... 30

6.4 Struktura obyvatelstva – průměrný věk, pohlaví, národnost ...... 32

6.5 Náboženská struktura ...... 35

7 HOSPODÁŘSTVÍ ...... 38

7.1 Doprava ...... 40

7.1.1 Dopravní infrastruktura ...... 40 7.1.2 Silniční doprava ...... 40 7.1.3 Železniční, pěší, cyklo a veřejná hromadná doprava osob...... 41 7.2 Zemědělství ...... 42

7.3 Občanská vybavenost ...... 45

7.3.1 Školství ...... 45 7.3.2 Zdravotnictví ...... 46 7.3.3 Služby pro obyvatele ...... 47 7.3.4 Kultura a sportovní vyžití ...... 48 7.3.5 Spolky ...... 48 7.4 Dobrovolné svazky Pardubického kraje ...... 49

8 BALDA ...... 51 9 JEDLOVÁ – ANALÝZA LET 1945 - 2015 ...... 53 9.1 Odsun 1945 - 1946 ...... 53

9.1.1 Divoký odsun (1945)...... 55 9.1.2 Organizovaný odsun (1945-1946)...... 57 9.2 1950 - 1960 ...... 60

9.3 1960 – 1989 ...... 60

9.4 1990 – 2015 ...... 63

10 ZHODNOCENÍ A VÝSLEDKY ANALÝZY ...... 70 11 ZÁVĚR ...... 72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 73 Literární zdroje ...... 73

Internetové zdroje ...... 75

Seznam obrázků...... 78

Tabulky ...... 79

Grafy ...... 80

1 ÚVOD

Jedním z vědních oborů, který zkoumá souvislosti venkova a snaží se problematice porozumět, je sociologie venkova. Venkov prochází vývojem ze zemědělské vesnice v multifunkční venkov. Je to přechod z drobných hospodářství (ty nemohly plnit funkci zásobování obyvatelstva potravinami) na JZD a státní statky až po multifunkční zemědělství, které plní své produkční a mi- moprodukční funkce. Po roce 1989 proběhla rehabilitace soukromého vlastnictví a indi- viduálního hospodářství. V rámci celkové globalizace začíná být velká konkurence v rámci EU a musí se čelit přílivu levného zboží z rozvojových zemí a Číny. Venkovská společnost je obecně charakterizována svými příznačnými rysy, jako je silná vazba na rodinu a dodržování zvyků a tradic. Ale i tyto rysy jsou dnes stále více ve stře- tu s příměstskými vlivy a ústupem tradičních venkovských hodnot hlavně u mladší generace, která již nejeví takový zájem o tradiční způsob venkovského života. Pro současnou generaci však může být venkov atraktivní z pohledu pořízení levnějšího bydlení a z pohledu zdravého životního prostředí. Ve své práci se zabývám obcí Jedlová u Poličky, která leží v Pardubickém kraji mezi Svitavskou pahorkatinou a Hornosvrateckou hornatinou, protože mám tuto obec a celý region rád. V diplomové práci jsem se zaměřil na celkový pohled života v obci v období mezi lety 1949 – 2015.

2 CÍL PRÁCE

Cílem práce je charakterizovat obec Jedlovou, provést analýzu se zaměřením na demografický vývoj, kulturu, vzdělání, práci, volný čas, správu obce, infrastrukturu, občanskou vybavenost a rodinu. V závěru práce provést teoretické zevšeobecnění pro- blematiky výzkumu vybrané obce.

10 3 VÝVOJ VENKOVA A VENKOVSKÝCH OBCÍ

3.1 Sociologie

Danou problematikou se budu zabývat z hlediska sociologie. Podle Giddense (2009) je sociologie „vědeckým studiem lidského života, sociálních skupin, celých spo- lečností i lidského světa jako takového”. Název vznikl z latiny „socius” (druh nebo spo- lečník) nebo „societas” (společnost). Sociologie odhaluje zákonitosti, které řídí sociální život a pomáhá nám v informovanosti o daném sociálním prostředí. Předmětem sociologie jsou sociální jevy a jejich studium. Tyto jevy musí být přesně vymezeny a určeny, pak se stávají sociálním faktem (Veselá, 2002).

3.2 Rurální sociologie

Rurální sociologie (sociologie venkova) z latinského slova „Rural” – venkov, se za- bývá studiem vesnice jako celku s důrazem na atributy a souvislosti charakteristické pro venkov a zjišťuje i relativně stálé vlastnosti a souvislosti venkovské společnosti, které se odlišují od městské společnosti. Pro sociologii venkova je důležitý typ a velikost venkovského sídla, protože působí na jeho sociodemografickou a socioprofesní strukturu. Tématy rurální sociologie jsou změny ve skladbě zemědělství, transformace v zemědělské práci, venkovský rozvoj, ekologie a zemědělství, globalizace. Venkovský prostor je místem, které má dobré podmínky pro větší teritoriální seskupení jedinců a rodin. Typická je také větší ochota se obětovat a větší důraz na dodržování společenských norem (Veselá, 2002).

3.2.1 Eastern European Countryside

Univerzita Mikuláše Koperníka v Polsku vydává od roku 1995 časopis Eastern European Countryside. Periodikum se zabývá změnou venkova v zemích střední a vý- chodní Evropy tj. zeměmi, které prošly podstatnou proměnou systému po roce 1989. Texty v publikovaných pracích jsou hlavně věnovány socio-ekonomickým, politickým a kulturním změnám v životě na venkově.

V roce 2010 vyšel článek o sjednocení Německa. Dvacet let po sjednocení je východní Německo v ekonomické krizi, i když se život ve východním Německu zlepšil, ale s ma-

11 lým dopadem na ekonomickou výkonost a s ohledem na negativní demografické trendy. Je zkoumán vztah k rozvoji venkova s cílem pochopit současnou venkovskou krizi ve východním Německu. Charakterizuje postup restrukturalizace zemědělství po sjednoce- ní a analyzuje procesy tvorby a ničení různých podob sociálního kapitálu v tomto procesu (Laschewski, 2010).

Článek z roku 2011 ukazuje na využívání půdy ve čtyřech obcích v Rumunsku. Ve třech letech byl projekt uskutečňován společnými týmy ze Švýcarska a Rumunska pomocí dotazníků. Otázky se orientovaly na využití půdy, dědictví půdy a zemědělství. Sesbíra- ná data ukazují na čtyři strategie uplatňované ve čtyřech regionech. V první obci je tra- diční zemědělství udrženo v kombinaci se značným rozsahem mezinárodní migrace. Další obec má dobrou perspektivu v zemědělství, ale mladí lidé odchází do jiných od- větví. Ve třetí obci je socialistické družstvo přeměněno na nový typ zemědělského druž- stva a region má nejlepší rozvojové výhledy. Čtvrtá obec zachovala zemědělskou čin- nost s jinými druhy činnosti jako je obchod, průmysl a další služby (Nemenyi, Rossier, 2011).

O socialistických zemědělských družstvech v roce 1990 byl vydán článek v roce 2012. Článek píše o vývinu slovenského zemědělského družstva po roce 1989. Tento rozbor je veden na základě parlamentní debaty, která je uskutečněna po přijetí tří hlavních zákonů a přispěla k zachování jedinečných druhů zemědělských družstev na Slovensku (Lind- bloom, 2012).

Změny na trhu práce ve venkovských oblastech Maďarska popisuje článek z roku 2013, který analyzuje změny v míře zaměstnanosti a její rozdělení v zemědělství. Zkoumá, jaké jsou navrženy plány a iniciativy s cílem zlepšit zaměstnanost v zemědělství (Bo- gárdi, 2013).

Ve stejném roce vychází článek o proměnách venkova v Polsku. Společenský život v obcích klesá. Malí a střední farmáři nemohou konkurovat velkým zemědělským pod- nikům a tak hledají nový zdroj příjmů. Jeden ze způsobů je vytvoření tematické vesnice, která je zaměřena na určité téma jako jsou řemesla, místní potraviny nebo historie (Kloczko-Gajewska, 2013).

Článek z roku 2016 hodnotí venkovskou politiku Evropské unie na příkladu Bosny a Hercegoviny. Tři čtvrtiny území Bosny a Hercegoviny tvoří venkov a žije zde asi polo- 12 vina populace. Dochází zde k vylidňování vesnic. Míra nezaměstnanosti se vyšplhala na 42,8 % a nezaměstnaní se rekrutují přímo nebo nepřímo z venkovských oblastí. Politika by měla být založena na příslušném hospodářském, zemědělském a regionálním rozvoji tak, aby zde lidi udržela (Lukič, 2016).

3.2.2 Sociologia Ruralis

Zkoumáním venkova se zaměřením na politický, sociální a kulturní rozvoj se zabý- vá vědecký časopis Sociologia Ruralis, vycházející jako čtvrtletní periodikum již od roku 1960. Časopis vydává americká společnost Wiley-Blackwell. Prostřednictvím online knihovny vydavatelství Wiley jsem zhodnotil články časopisu na základě abstraktů.

Globalizace ve venkovských oblastech – článek popisuje, že hlavní hnací silou ve ven- kovských oblastech je globalizace. Integrace globální ekonomiky, zvýšená migrace a rostoucí globální mínění si vyžádalo změny v zemědělství a v hospodaření s půdou. Tím se mění složení populace a tradiční kultura na vesnici, ale dopady globalizačních dějů se mezi venkovskými oblastmi liší podle odezev venkovských komunit prostřednictvím různých strategií hospodářského rozvoje (Woods, 2017).

Zemědělství – v článku se popisuje využívání půdy pro pěstování plodin a na pastvu. Ukazuje jednotlivé systémy zemědělské výroby a jejich různé nároky na životní pro- středí. Článek se zabývá obavami o udržení stávajícího zemědělství z důvodu změny klimatu člověkem a úrodností půdy. Při zvýšení populace doporučuje intenzifikaci vý- robních systémů s použitím biotechnologií a tím i modifikaci agroekosystémů (Robin- son, 2017).

Role malých farem v zajištění potravin – kapitola zkoumá úlohu malých farem a jejich vliv na udržitelnost venkova. Pro malé farmy je to výzva k zajištění nezávadných potravin a k udržitelné intenzifikaci výrobních systémů. Toto hospodaření podmiňuje na úspěšném přechodu vlastnického práva z jedné generace na druhou (MCDonagh, 2017).

3.3 Vývoj venkova

Česká republika je typická rozdrobenou sídelní skladbou s historicky daným vyso- kým počtem obcí, kdy slučování obcí a později odtrhávání obcí probíhalo delší dobu chaoticky.

13 Tabulka č. 1.: Vývoj počtu obcí od roku 1950 až 2015

Rok 1950 1961 1970 1980 1990 2000 2010 2015 Počet obcí 11 459 8 726 7 511 4 778 4 100 6 251 6 250 6 253 Zdroj: Český statistický úřad (6.2 2016)

Graf č. 1.: Vývoj počtu obcí od roku 1950 až 2015

Zdroj: Český statistický úřad (6.2 2016)

3.3.1 Definice venkova

Podle dokumentu Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007 – 2013 je statistickou hranicí, běžně používanou v ČR pro vymezení venkovských obcí, počet 2 000 obyvatel. Obce s nižším počtem obyvatel než 2 000 jsou v našich podmín- kách považovány za venkovské [51]. Pro klasifikaci regionů používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu přepočtené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony člení na tři typy: • převážně venkovské regiony – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích (pro tento účel definované jako obce s méně než 150 obyvateli na 1 km2) • významně venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel • převážně městské regiony – ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel

14 3.3.2 Charakteristické rysy venkova

Strategie regionálního rozvoje (verze 18.11 2005, s. 20) – určuje charakteristické rysy českého venkova: • hustá síť pozemních komunikací - tento klad je v současnosti snižován špatným stavem komunikací III. třídy a místních komunikací. • vyrovnaná a dobře rozložená struktura městských sídel tvořící samozřejmá centra venkovských regionů. • profesní různorodost venkovské populace a převládající průmyslový znak zaměst- nanosti na venkově. Tento fakt je zakotven ve zvyklosti vyjížďky za zaměstnáním v okruhu územních mikroregionálních celků. • rozdílná úroveň stavebního (hlavně bytového) fondu podle typů venkovských ob- lastí. • velká přitažlivost a krajinářská hodnota venkovského prostředí ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu, nebo naopak zanedbaná nebo neexistující infrastruktura cestovního ruchu. • k negativním činitelům venkova se řadí i zhoršující se urbanistické a architekto- nické kvality venkovských sídel, vysoký podíl obyvatel venkova odkázaných na záso- bování vodou ze studní a bez vyhovující kanalizace a čistírny odpadních vod. • malé zastoupení malých a středních konkurenceschopných podniků na venkově. Platí to nejen o podnicích v zemědělské prvovýrobě, ale také o podnicích řemeslnic- kých, průmyslových a o živnostech. • stále se zhoršující dopravní obslužnost venkovských obcí (omezování dopravních spojů). Zejména se jedná o okrajové oblasti, což vyvolává potíže při dojížďce za prací. S tím je spojena i řada dalších činitelů – např.: vyšší nezaměstnanost, nízká úroveň pří- jmů obyvatel, atd.). Okrajové regiony trpí nezájmem investorů. • velký pokles zaměstnanosti v zemědělství a lesním hospodářství, se zánikem provozoven přidružené výroby vedl k dalšímu znatelnému omezení počtu pracovních míst a v oblastech s dopravně nepříznivou polohou jsou malé možnosti získat na venkově zaměstnání v relativně únosné vzdálenosti od místa bydliště. • společným znakem většiny venkovských obcí je nedostatek finančních prostředků na řešení problémů. Příčinou je nízká daňová výtěžnost malých obcí, jejich potíže a menší šance pří získávání dotací z prostředků EU i ze státního rozpočtu [51].

Obr. 1.: Vymezení venkovského a městského prostoru v České republice [57](upraveno Brychta 2016)

4 ZEMĚDĚLSTVÍ A POZEMKOVÁ REFORMA PO ROCE 1945

Po odsunu téměř tří milionů Němců z českého pohraničí mělo jeho doosidlování dosti dramatický průběh. Přicházeli čeští a slovenští občané i vracející se z okolních zemí. Zájem o vlastnictví půdy byl velký, příděl byl 13 hektarů, což bylo dost na uživení běž- né rodiny. Kromě lidí, kteří dokázali s přiděleným majetkem hospodařit, přišli do po- hraničí i dobrodruzi, kteří vyčerpali zdroje obživy, majetek zničili a opětovně zabrali další zemědělskou usedlost a po opětovném krachu se vrátili do vnitrozemí (Majerová et.al, 2000).

Pozemková reforma se po roce 1945 uskutečnila ve třech etapách:

V první a nejrozsáhlejší etapě této reformy se přidělovala půda zabavená Němcům, Maďarům a zrádcům, přičemž se novými vlastníky zabavené půdy staly soukromé osoby, družstva, obce a stát. Většina těchto pozemků měla původ z pohraničních území českých zemí, kde se uskutečnil odsun německého obyvatelstva. Tato etapa pozemkové

16 reformy významně posílila pozice komunistické strany na venkově v českých zemích (ministerstvo zemědělství vedl komunista Julius Ďuriš).

V roce 1947 byla zahájena druhá etapa pozemkové reformy, která měla za úkol pře- zkoumání první pozemkové reformy z meziválečného období, která hodlala do důsledku provést příděl půdy podle zákonodárství z počátku meziválečné republiky.

Třetí etapa pozemkové reformy (tzv. nová pozemková reforma) se připravovala již před únorem 1948, k jejímu provádění se přistoupilo až po nástupu komunistické strany k moci. Soukromé vlastnictví půdy bylo omezeno na 50 hektarů, půdu nad tuto výměru vykoupil stát a poté ji předal zájemcům. Třetí etapa pozemkové reformy splynula s ko- lektivizací zemědělství, významná většina půdy z této etapy byla totiž poskytnuta stát- ním statkům a jednotným zemědělským družstvům (Bilík, 2013).

4.1 Kolektivizace

V rámci kolektivizace byli soukromí zemědělci jako vlastníci půdy považováni za maloburžoasii. Soukromí zemědělci vstoupili (i když mnozí pod nátlakem) do JZD a státních statků (Průcha, 2004).

V Československu byla kolektivizace tj. Program združstevňování zemědělské výroby, vyhlášena na IX. sjezdu KSČ v roce 1949 (Průcha, 2004).

První etapa:

Začala dne 23. 2. 1949, kdy byl přijat zákon o JZD. Nejdůležitějším úmyslem komunis- tů při sestavování tohoto zákona bylo udělat ze svobodných rolníků ovladatelné pracov- níky, tzn. odejmout jim půdu a stroje, což se jim v násilně prosazované kolektivizaci postupně podařilo. Rolník se tak stal námezdním a nejlevnějším pracujícím ve státě, který přišel o veškerá práva na vloženém pozemku. Nejvyššího stupně dosáhla kolektivizace v letech 1952 – 1953 (Průcha, 2004).

V roce 1953 se ruší potravinové lístky a pozvolna odumírá i černý trh se zemědělskými produkty.

Nahlížení zemědělců k propagované a později i prosazované kolektivizaci byl negativní a plný skepse. Na zájem malozemědělců o kolektivizaci fungovalo jako pozitivní moti-

17 vace zabrání půdy statkářům a slibované zrovnoprávnění s takzvanými středními země- dělci. Ti se však nechtěli s takovými partnery sloučit, protože je považovali za slabší, méně úspěšné a neschopné. Převládal názor, že zbídačený rolník vstoupí spíše do druž- stva než dobře situovaný. Proto v kolektivizačních vlnách bylo přistoupeno komunistic- kými funkcionáři k určitým formám nátlaku (negativní motivaci) – studium dětí, sta- vební a jiná povolení, zajímavější zaměstnání, které se začli podmiňovat vstupem do JZD. Objevilo se označení slovem „kulak“, byl to třídní nepřítel – ten co brzdí kolektivizaci (Průcha, 2004).

Násilnou kolektivizaci kritizoval i prezident republiky Antonín Zápotocký v létě 1953 a po jeho příslibu, že se nikomu nebude bránit, pokud bude chtít z JZD vystoupit, došlo k vystoupení asi 70 000 rolníků z JZD [55].

Sociální postavení zemědělce klesá, stává se špatně placeným zaměstnancem. Zaměst- nanec státního statku je na tom v této době relativně lépe, má jistý (nízký) plat a třídní postavení dělníka. V této době je celá zemědělská populace donucena ke kroku zpět ve svém sociálním vývoji – vrací se do stadia existenčního minima (Burian, 1972).

Druhá etapa:

Proběhla v letech 1955 – 1958. Ve druhé etapě vzniklo 5 345 nových JZD a v 80 % obcí existovalo družstvo. Tato etapa se již nevyznačovala tak tvrdým postojem. Zapříči- nilo to jak vědomí bezmoci proti tlaku a určitá odevzdanost rolníků, tak i ta skutečnost, že se hospodářská situace mnohých JZD částečně zlepšila [55].

V roce 1960 bylo v ČSSR 10 816 JZD s průměrnou výměrou 453 ha a 365 státních stat- ků s průměrnou výměrou 3 104 ha. Oproti roku 1949 poklesl počet pracovníků v země- dělství na 63,8 %. Prokazuje se nízká úroveň vzdělání řídících pracovníků (dříve uni- verzálně vzdělaný malovýrobce, nyní vysoce kvalifikovaný specialista). Roku 1963 mělo vysokoškolské vzdělání jen 15,5 % předsedů JZD, 15,3 % hlavních agronomů, 13,3 % hlavních zootechniků a 12 % hlavních ekonomů). Vzniká nové specializované vzdělání, vytváří se nové fakulty na VŠZ Brno. Dochází ke zlepšení úrovně jednotli- vých stupňů řízení, čímž jsou i lepší výsledky hospodaření a zvyšují se i platy družstev- níků, které se začínají přibližovat platům zaměstnanců státních statků a později i celo- státnímu průměru (Burian, 1972).

18 V červenci 1960, schválilo Národní shromáždění novou ústavu, která Československo prohlásila socialistickým státem, a přijalo jeho nový název Československá socialistická republika. Za vyvrcholení výstavby socialismu bylo považováno úplné zničení soukro- mé malovýroby. V celé společnosti sílily prvky uvolnění, které měly vliv i na určitou liberalizaci režimu (Čornej, 2001).

4.2 Normalizace

Sedmdesátá léta se vyznačují vysokým ekonomickým růstem, který umožnil uskuteč- ňovat rozsáhlá sociální opatření a mohutnou bytovou výstavbu. Tento trend přispěl k růstu porodnosti (v polovině 70. let patřilo Československo mezi země s nejvyšší po- rodností v Evropě) a odlivu lidí z venkova do měst za prací (Bilík, 2013).

Při velmi rychlém zprůmyslnění venkova se začíná prosazovat heslo: “Přiblížení venkova městu“. Tato politika přinesla na venkov celou sérii podob nevhodného chování, nevhodné architektonické vzory a nevhodné stavební, architektonické a urbanistické postupy [46].

Jevem 70. a 80. let se staly chaty a chalupy, v nichž lidé trávili většinu víkendů. Hovo- říme o tzv. útěku na chaty (Bilík, 2013).

Po roce 1990 došlo na českém venkově stejně jako v celé společnosti k mnoha převrat- ným změnám. Obecné celospolečenské změny jako je obnova demokratické formy vlá- dy, postupná liberalizace ekonomického a společenského života a obnova právního řádu se dotkly i venkovských sídel. Nejdůležitější změny, které zasáhly český venkov:

• rušení střediskových obcí a obnova samosprávy

• restituce majetkových vztahů a návrat půdy původním majitelům

• transformace JZD a jejich možná přeměna na jiné formy právních osob, jejich adaptace na tržní hospodářství

V celkových souvislostech venkova je vidět propad v oblasti samotné zemědělské produkce (chov prasat, drůbeže, pěstování zeleniny, brambor aj.). Tyto negativní důsledky pociťují hlavně obyvatelé venkova, kteří mají menší příležitost nalézt práci v zemědělských podnicích, jsou problémy s opuštěnými stavbami a budovami v areálu

19 zemědělských podniků, nepříznivé změny v krajině, projevy eroze půdy spojené s narůstajícími plochami kukuřice a naopak mizení příznivých plodin jako víceleté píc- niny. Samotní zemědělci vnímají svou závislost na dotacích a své podprůměrné mzdy jako oslabení své síly a ztrátu prestiže. Tyto jevy vedly k poklesu vážnosti zemědělství ve společnosti a nízký zájem o zemědělství, zejména v řadách mládeže. Prudce ubylo možnosti sezónní práce v zemědělství a vymizela typická a rozšířená „záhumenková hospodářství“. (Pospěch, 2014).

Změny ve skladbě pěstovaných plodin, pokles chovů hospodářských zvířat, technický a technologický pokrok vedly k poklesu zaměstnanosti v zemědělství. Výrazně se za- městnanost v zemědělství snižovala zejména v prvních letech transformace 1991 – 1992, kdy byl úbytek zaměstnanců 24 %. Tento vývoj byl zčásti způsoben statisticky. Pracovníci v přidružených výrobách, které se odtrhly od zemědělských podniků, zůstali v práci, ale byli statisticky přiřazeni k jiným odvětvím. Z odvětví odcházelo mnoho mladých a vzdělaných pracovníků. Snižující se zaměstnanost v odvětví zasahuje po celou dobu více ženy než muže. Rychlost snižování zaměstnanosti se přibrzdila až v roce 2013, kdy meziroční úbytek byl 1,8 % a počet pracovníků v zemědělských podnicích se snížil na 103,5 tis. Na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR v roce 2013 byl podíl pracovníků v zemědělství 2,1 % (Pospěch, 2014).

Po roce 1989 došlo také k opouštění přidružených výrob zemědělských podniků, které se osamostatňovaly nebo rovnou zanikaly. V přidružených výrobách pracoval velký počet osob a práci zde často nacházely i ženy s malými dětmi, lidé se zdravotním posti- žením atd. Postupné rušení přidružených výrob byl v přímém protikladu s pozdějšími cíli zemědělské politiky EU, která podporovala rozrůznění činnosti zemědělských pod- niků. Například Agrokombinát Slušovice, který byl před rokem 1989 úspěšnější v průmyslové výrobě než národní průmyslové podniky např. ve výrobě počítačů (Po- spěch, 2014).

20 4.3 Stadia politických a ekonomických změn po roce 1989 ovlivňující vývoj českého zemědělství a venkova

Transformace (1990 – 1992)

• liberalizace cen a odstranění záporné daně z obratu. Ceny potravin pro spotřebitele byly dotovány ze státního rozpočtu ve formě záporné daně z obratu, která byla zvláště vysoká u všech živočišných produktů. Zvýšení spotřebitelských cen se týkalo hlavně mléčných výrobků a hovězího masa. I přes dočasnou sociální náhradu toto opatření ovlivnilo a stále do jisté míry ovlivňuje zájem českých spotřebitelů.

• zákon o půdě. Zahájení restitucí zemědělského majetku. Transformace zeměděl- ských družstev – rozdělení jejich majetku mezi členy a nečleny družstev a pronájem státní půdy. Tato opatření zformovala strukturu zemědělských podniků v následujících letech.

• rušení přidružených výrob v zemědělství. Došlo až k dvěstětisícovému snížení počtu pracovníků v zemědělských podnicích.

• v roce 1991 je schválen Program obnovy vesnice

Adaptace na první změny podmínek (1993 – 1999)

• přijetí „zemědělského zákona“ a pokračování majetkoprávních změn.

• významná investiční podpora zemědělských podniků. Zřízení Podpůrného garanč- ního rolnického a lesnického fondu.

• podpora cen zemědělských výrobců. Zřízení Státního fondu tržní regulace.

• zvyšující se význam důchodových podpor zemědělských podniků.

• vznik Ministerstva pro místní rozvoj (1996). Z jeho pověření je formulován a rea- lizován Program obnovy venkova (1998).

Příprava českého agrárního sektoru na vstup do EU (2000 – 2003)

• přeměna Státního fondu tržní regulace na Státní zemědělský a intervenční fond s principy a podporami podobnými jako v EU.

21 • privatizace půdy, která je ve vlastnictví státu. Privatizace se mohou zúčastnit jen české fyzické osoby a je spojena s podporou investorům do státní půdy v podobě splát- kových bezúročných režimů.

• působení programu SAPARD – program předvstupních podpor EU pro investice do zemědělství a rozvoje venkova.

• podpora biopaliv

• založení agro-environmentálních plateb a plateb LFA s podporami v EU.

Vstup České republiky do EU (od května 2004 po současnost) • přechod do podmínek jednotného trhu EU, včetně závazků EU k Světové obchod- ní organizaci. • převzetí podmínek Společné zemědělské politiky (SZP) • pokračování privatizace zemědělské půdy ve vlastnictví státu • nárůst důchodových podpor zemědělským podnikům • programy LEADER ČR, LEADER+ a LEADER (Pospěch, 2014).

Program LEADER ČR je nastaven především na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prostředí a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví. Celkovým cílem programu je zdokonalení organizačních schopností subjektů působících ve venkovských územích. Specifické cíle programu jsou následující: 1. Nové podoby zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. 2. Nové podoby posílení místního ekonomického prostředí a vytváření pracovních míst. 3. Nové podoby zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů. Z podpory programu LEADER ČR je možné uskutečňovat investiční plány, jako napří- klad: • nákup zemědělských strojů, • obnovení přírodních lokalit, • obnova kulturních památek a krajiny, • pořizování nových strojů, technologie pro obnovu a údržbu přírodních lokalit nebo kulturního dědictví,

22 • regenerace a budování nových vhodných ploch a prostorů pro podnikání v cestovním ruchu (obchody, restaurace, kuchyně, ubytování), atd.

Cílem Programu je podněcovat a podporovat inovační zavádění a realizaci investic za- mýšlených v rámci místních strategií, tvorbu osobitých integrovaných strategií rozvoje venkovských území a aktéry na místní úrovni k úvahám a záměrům využití potenciálů jejich území v dlouhodobějším výhledu. Zaměřuje se především na nové formy zlepšo- vání kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prostředí a zhod- nocení přírodního a kulturního dědictví [32].

5 OBEC JEDLOVÁ

5.1 Lokalizace

Obr. 2.: Obec Jedlová – lokalizace [18](upraveno Brychta, 2016)

Obec Jedlová se nachází v Pardubickém kraji, v okrese Svitavy. Leží asi 7 km jihový- chodně od města Poličky, v délce 6 km podél Zlatého potoka na státní silnici II. třídy č. 362 ve výšce 599 m n. m. s rozlohou 2 304 ha. Obec Jedlová patří do SO ORP Polička (správní obvod obce s rozšířenou působností). Obce náležející do SO ORP Polička jsou Borová, Březiny, Bystré, Hartmanice, Jedlová, Kamenec u Poličky, Korouhev, Květná, Nedvězí, Oldřiš, Polička, Pomezí, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Sádek, Stašov, Svoja-

23 nov, Široký Důl, Telecí a Trpín. Lokalizace obce Jedlová u Poličky GPS jsou 49.6610042N, 16.3060814E.

Tabulka č. 2.: Obce náležející do SO ORP Polička (ČSÚ, 2017)

Počet obyvatel Kód Hustota zalidnění Název obce k 1. 1. 2012 Výměra v ha obce celkem muži ženy Ob./km2 577839 Borová 984 475 509 1298,5668 75,7 577898 Březiny 151 77 74 720,0723 20,9 577928 Bystré 1588 805 783 1410,1673 112,7 578037 Hartmanice 286 148 138 613,2382 46,7 578185 Jedlová 1040 518 522 2303,5928 45,1 578207 Kamenec u Poličky 543 275 268 802,9696 67,6 578258 Korouhev 807 408 399 1786,9835 45,2 578291 Květná 405 210 195 903,9409 44,8 578452 Nedvězí 203 108 95 576,624 35,2 578479 Oldřiš 665 344 321 1263,8028 52,6 578576 Polička 8783 4248 4535 3311,7367 265,2 578584 Pomezí 1236 625 611 2526,8812 48,9 578631 Pustá Kamenice 328 172 156 1530,4589 21,4 578649 Pustá Rybná 160 77 83 1399,185 11,4 578720 Sádek 525 260 265 991,2914 53 578801 Stašov 249 133 116 1326,0189 18,8 578843 Svojanov 368 176 192 1389,2665 26,5 578851 Široký Důl 410 211 199 601,6539 68,1 578878 Telecí 426 229 197 1261,2511 33,8 578886 Trpín 430 212 218 1248,9377 34,4 SO ORP Polička 19587 9711 9876 27266,6395 71,8

5.2 Historie

Obec Jedlová vznikla ze tří místních částí, které časem mezi sebou splynuly.

Dolní Jedlová dostala své jméno podle typického porostu – jedlí. V roce 1840 zazna- menal místní kronikář výšku poslední jedle ztepilé na devět sáhů (staročeský sáh = 1,792 m).

24 Horní Jedlová, této části obce říkali němečtí obyvatelé Schӧnbrunn, které v překladu znamená Krásná Studna. Po nějaké době němečtí obyvatelé nazvali celou farní obec jménem Schӧnbrunn. Do svého znaku zakreslili vesnickou studnici mezi dvěma růžemi.

Obr. 3.: Znak obce (muzeum, 2016)

Čtyři Dvory - třetí část byla samostatnou vískou, která vznikla v době, kdy krajinu vlastnilo litomyšlské biskupství. Z původních čtyř selských gruntů se počet usedlostí zvýšil na devět. Koncem 17. století přibyla osada Zuzančina Víska (Šest chalup a Šesti- domí), kterou založila hraběnka Anna Kateřina z Martinic.

Do katastru obce patří bývalé lázeňské místo, které neslo název Balda – německy Waldbrunn, česky Lesní pramen nebo Goldbrunn, česky Zlatá studna (Gloser, 1995).

5.3 Osidlování

Jedlová byla založena za vlády krále Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) jako po- hraniční ves na česko-moravském pomezí. Kraj byl pokryt hlubokými lesy, které tvořily přirozenou hradbu české země. Panovník spoléhal na tento obranný systém, chránící království proti nepřátelským vpádům. Teprve když vnitrozemí nepostačovalo hospo- dářskému vývoji, pokračovala kolonizace do méně úrodných krajin, které poskytovaly široké možnosti osídlení a využití nerostného bohatství. Osidlování postupovalo od vhodnějších nižších poloh k vyšším polohám, zejména při vodních tocích (Gloser, 1995).

25 Králové zajistili zemskou hranici a obchodní cestu kamennými hrady a strážními hrád- ky. Tak vznikl hrad Svojanov. Slovanští obyvatelé se usadili v úrodnějším nížinném kraji kolem Litomyšle a Chrudimi. Pro kolonizaci horských a podhorských krajů vý- chodních Čech vyslal král Přemysl Otakar II verbíře do středního Německa, aby přived- li osídlence, neboť slovanské zdroje byly slabé. V první fázi kraj osídlili Němci dlou- hým kolonizačním pochodem, proti proudu říčky Křetínky a Zlatého potoka. Osídlenci obdrželi půdu a pro první roky byli zbaveni platu a povinností. Město Poličku založil lokátor Konrád z Lewendorfu. Lokátor se stal dědičným rychtářem, náležel mu největší pozemek a výsady (Gloser, 1995). První slovanskou osadou na obchodní stezce byla osada Svojanov. V šedesátých letech třináctého století byl založen hrad Svojanov, pod jehož správu patřily nejbližší vesnice včetně Bystrého. Roku 1583 se panství Bystré osamostatnilo a jeho součástí se stalo osm obcí (Čtyři Dvory, Bystré, Hartmanice, Jedlová, Korouhev, Pomezí, Stašov a Tr- pín), svoji úlohu plnilo do roku 1848 (Pešková, 2009). Slovanská kolonizace probíhala na území usazováním členů rodin knížecích strážců na samotách, z kterých se pak stali osady (Předměstí u Svojanova). Těchto obcí se násled- ná německá kolonizace nedotkla (Pešková, 2009).

Německé obyvatelstvo ovlivňovalo region od svého příchodu v druhé polovině třinácté- ho století až do svého nedobrovolného odchodu v polovině dvacátého století. Německé osady se u nás často přidružovaly k menším starším českým osadám. Takto lze vysvětlit dvojí pojmenování vesnic. Je to například vesnice Jedlová-Schӧnbrunn (Pešková, 2009).

Po válce se do vesnic vraceli lidé z okolních vesnic, lidé z Ukrajiny (mezi nimi byli potomci Volyňských Čechů - vystěhovalců do carského Ruska), navrátilci z Jugoslávie, Maďarska a Slovenska (Gloser, 1995).

5.4 Geomorfologické a geologické vztahy

Značnou část Poličska pokrývají prahory, které se vyskytují i pod mladšími geolo- gickými vrstvami. Celá oblast od Modřece přes Stašov k Jedlové má podložní vrstvy pod ornicí složené z jílů, pískovců, opuk, vápenců, žuly a břidlice. Opuka byla v kraji hojně používána jako stavební materiál pro její snadné zpracování. Lidově je označová-

26 na jako „bílý” kámen, na rozdíl od žuly a břidlic, nazývaných „šedý” kámen. Každý dříve vystavěný zděný dům byl postaven z opuky (Gloser, 1995).

Podloží podél Zlatého potoka v Horní Jedlové dala v minulosti názvy místům na obou březích potoka. Levé straně se říkalo bílá, pravé straně se říkalo šedá. Kolem roku 1900 bylo odkryto několik ložisek jílů, z kterých se vyráběly cihly. Časem se ložiska vytěžila a lomy zanikly. Jíloviště bývala zaplavena vodou a tak vznikaly malé rybníčky.

V Dolní Jedlové se těžil grafit. Těžba se nevyplácela a zanikla. To stejné potkalo i těžbu uhlí, které bylo v tenké vrstvě a špatné kvality. Roku 1947 ministerstvo průmyslu v Praze dolování uhlí označilo za nevýnosné a těžbu ukončilo (Gloser, 1995).

5.5 Podnebí

Klimatický region je charakterizován územím, kde jsou zhruba stejné klimatické podmínky pro růst a vývoj zemědělských plodin. Byly vyčleněny na základě ČHMÚ v Praze výhradně pro účely bonitace ZPF. Klimaticky správní obvod se nachází v mírně teplé oblasti MT3 (východní část) až chladné oblasti CH7 (západní část). Průměrná roč- ní teplota vzduchu se pohybuje okolo 5-7 °C, převládá severozápadní až západní vítr. Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů. Vzhledem k členitému terénu se směr a síla větrů lokálně mění, celkový úhrn srážek dosahuje v průměru 600 – 650 mm. Maximum srážek spadne v létě, minimum v zimě. Počet dnů se srážkami je nejvyšší v zimních měsících. Přívalové deště a srážky nad 10 mm převlá- dají v letních měsících. Vzhledem k relativně velké členitosti území a situování zasta- věné části obcí v blízkosti vodních toků dochází k častému povodňovému ohrožení a škodným událostem na majetku a technické infrastruktuře obcí [52].

Obec Jedlová patří do bramborářské zemědělské výrobní oblasti. JZD obhospodařovalo plochu v bramborářské a pícninářské zemědělské výrobní oblasti. To se projevilo i na pěstovaných plodinách, ale i menšími záplavami v obci v letech 1986, 1987, 1996.

Hlavní pěstovanou plodinou jsou brambory, krmné obiloviny, v nižších polohách řepka, obilniny, technické plodiny, ve vyšších polohách len.

27 Len byl až do devadesátých let jednou z významných pěstovaných plodin v zájmovém území. Pěstování přadného lnu, které má v zemi staletou tradici, se však dlouhodobě snižovalo. V roce 2010 už bylo oseto jen kolem 150 hektarů polí v ČR [27].

V roce 1990 ještě len zabíral přes 21 tisíc hektarů polí v Česku. Klesající odbyt byl způ- soben zavíráním domácích textilek i nízkými cenami lnu na světových trzích. Pěstování lnu bylo tradiční hlavně v podhorských a bramborářských oblastech. Na Vysočině skončila poslední tírna v roce 2008, byla v Písečném na Žďársku [27].

Světové plochy přadného lnu se loni pohybovaly kolem 400 tisíc hektarů. Zhruba čtvr- tinou se na nich podílely Francie, Belgie a Nizozemsko [27].

Obr. 4.: Zemědělské výrobní oblasti [26] (2016)

6 STRUKTURA OBYVATELSTVA

6.1 Vývoj počtu obyvatel

Velkým předělem v demografickém vývoji jsou 40. léta 20. století, kde dochází k poklesu obyvatel v důsledku II. světové války a následujícím odsunu německých obyva- 28 tel. V padesátých letech dochází k mírnému nárůstu v důsledku osidlování po odsunu. V padesátých a sedmdesátých letech lze nárůst populace zdůvodnit vysokou porodností, kterou ovlivnilo propopulační opatření státu. Od šedesátých let je z malých obcí typický odchod obyvatel do Poličky, jedná se o obce Březiny a Pustá Rybná. Koncem devadesá- tých let vlivem zlepšeného dopravního spojení dochází k nárůstu počtu obyvatel v obcích kolem Poličky.

Podle tabulky došlo v okrese Svitavy mezi lety 1869 – 2010 k poklesu populace o 23,5 %. V samotném městě Polička došlo k navýšení populace v roce 2005 o 64,7 % a v roce 2010 o 60 4 % oproti roku 1869. V Jedlové klesla populace v roce 2010 o 46,5 %. Za- jímavý je rok 1930, kdy měla Jedlová 1967 obyvatel a Balda 106 obyvatel. V případě Baldy je to její nejvyšší počet obyvatel.

Tabulka č. 3.: Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 - 2010

rok 1869 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2005 2010 okres Svitavy 137701 141420 100856 105342 102010 104586 102455 105348 104558 105209 Polička 5531 7276 6451 6863 7266 8972 8987 9187 9110 8874 Jedlová 1919 1967* 1298 1327 1155 1191 1088 1014 999 1026 Zdroj: ČSÚ, 2017, ČSÚ Historický lexikon obcí ČR první díl (11. 2. 2017)

6.2 Složení obyvatelstva – charakteristika

Lidé na určitém území jsou charakterizováni vlastnostmi, podle kterých je možné obyvatelstvo jako celek dále členit a strukturovat. Patří mezi ně především pohlaví a věk, dále rodinný stav, vzdělání, etnicita a náboženské vyznání. Tyto charakteristiky významně ovlivňují výsledné demografické chování obyvatel, proto je zkoumání struktury obyvatelstva jedním s ústředních zájmů demografie. Pohlaví je jednou ze dvou zá- kladních demografických charakteristik každého jedince. Tato charakteristika je s jedincem spojena biologicky, od narození. Rozlišení na muže a ženy je používáno ve všech statistikách obyvatelstva. Druhou základní demografickou charakteristikou je věk jedince. Také tato charakteristika se s jedincem pojí na základě biologického procesu indivi- duálního stárnutí [56].

29 Tabulka č. 4.: Věková struktura obyvatelstva obce Jedlová, ORP Polička, okres Svitavy a Pardubický kraj ( SLBD 2011)

Celkem Celkem věk 0-14 věk 15-64 věk 65+ Pardubický kraj 511 627 75 093 (15 %) 352 543 (69 %) 82330 (16 %) okres Svitavy 103 245 15 657 (15,2 %) 71 112 (69 %) 16 188 (15,7 %) ORP Polička 19 362 2 961 (15,3 %) 13 208 (68,2 %) 3 124 (16,1 %) Jedlová 992 138 (14 %) 711 (71,2 %) 143 (14,4 %) Zdroj: ČSÚ, 2017

Tabulka č. 5.: Věková struktura obyvatelstva podle pohlaví obce Jedlová, ORP Polička, okres Svitavy a Pardubický kraj ( SLBD 2011)

věk 0-14 věk 15-64 věk 65+

Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Pardubický kraj 75 093 38 765 36 328 352 543 179 066 173 477 82 330 33 501 48 829 okres Svitavy 15 657 7 986 7 671 71 112 36 175 34 937 16 188 6 567 9 621 ORP Polička 2 961 1 524 1 437 13 208 6 525 6 683 3 124 1 285 1 839 Jedlová 138 64 74 711 367 344 143 60 83 Zdroj: ČSÚ, 2017

Podle tabulky číslo čtyři - věková struktura obyvatel v obci Jedlová ve srovnání s vyššími územními celky má o dva procentní body více obyvatel v produktivním věku, což v počtu obyvatel obce není zase takový rozdíl.

Podle tabulky číslo pět – věková struktura podle pohlaví obec Jedlová kopíruje vývoj s vyššími územními celky s tím, že je více obyvatel v postproduktivním věku než obyvatel v předproduktivním věku.

6.3 Vzdělanostní skladba

Mezi důležité charakteristiky skladby obyvatel je jeho vzdělanostní struktura. V České republice dělíme vzdělání do čtyř kategorií podle stupně nejvyššího dosažené- ho vzdělání:

• základní vzdělání • středoškolské vzdělání bez maturity

30 • středoškolské vzdělání s maturitou • vysokoškolské vzdělání

Jsou i detailnější členění vzdělání, která třeba rozlišují úplné střední vzdělání všeobecné a odborné, nebo jsou zaměřena na postgraduální vysokoškolské vzdělání [31].

Ve školním vzdělání došlo ke kvalitativním změnám. Z celkového počtu 854 obyvatel starších 15 let mělo v roce 2011 základní vzdělání 237 osob (27,8 %). Proti roku 2001 se snížil počet obyvatel se základním vzděláním o 66 osob (21.8 %).

Střední vzdělání (učňovské a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2011 celkem 395 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 2001 o 5,2 procentního bodu. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou mělo v roce 2011 152 obyvatel, jejich podíl 17,8 % na celkovém počtu obyvatel nad 15 let byl proti roku 2001 vyšší o 7,8 procentního bodu. Podíl mužů a žen v úplném středoškolském vzdělání s maturitou se v roce 2011 srovnal na 50 %. Oproti roku 2001 kdy byl podíl žen 53 % a mužů 47 %. Počet vysokoškolsky vzdělaných dosáhl v roce 2011 celkem 26 osob a na celkovém počtu obyvatel starších 15 let se podílely 3 %. Jejich podíl na cel- kovém počtu obyvatel nad 15 let byl oproti roku 2001 vyšší o 1,8 procentního bodu.

Ve všech sledovaných parametrech došlo v roce 2011 při SLBD ke zlepšení oproti roku 2001. Dá se tedy říci, že došlo ke kladným kvalitativním změnám v dosaženém vzdělání v obci Jedlová.

Tabulka č. 6.: Nejvyšší ukončené vzdělání – obec Jedlová SLDB 2001, 2011

SLBD 2001 SLBD 2011

Celkem muži ženy Celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 1014 518 496 854 427 427 a více let podle bez vzdělání 8 5 3 5 2 3 stupně základní včet- 303 127 176 237 93 144 vzdělání ně neukonče- ného střední vč. 417 244 173 395 228 167 vyučení (bez matur.)

31 úplné střední 102 48 54 152 76 76 (s maturitou) nástavbové a 9 3 6 12 4 8 vyšší odborné vysokoškolské 12 7 5 26 9 17 Zdroj: Český statistický úřad (8.8 2016)

6.4 Struktura obyvatelstva – průměrný věk, pohlaví, národnost

Průměrný věk obyvatel je aritmetickým průměrem dat o dokončeném věku za jednotlivé osoby, zvýšený o konstantu 0,5 roku. Vysoký průměrný věk je spojený s problémem vymírání hlavně v malých obcích. V roce 2011 byl průměrný věk v ČR 41,3 let, ve velikostních skupinách do 999 obyvatel to bylo 40,4 let a skupin obcí do 1999 obyvatel 40,2 let (ČSÚ, 8.8 2016).

Průměrný věk v SO ORP Polička v roce 2011 je 40,6 roku, což je o 0,7 roku níže než je průměrný věk v ČR. Při srovnání průměrného věku ve velikostní skupině do 1999 obyvatel je průměrný věk v obci Jedlová o 0,6 roků vyšší než průměrný věk pro tuto skupi- nu obcí.

Tabulka č. 7.: Charakteristika obcí k 31. 12 2011

Počet obyvatel Průměrný věk celkem muži ženy ORP Polička 19 689 9 771 9 918 40,6 v tom obce: Borová 982 476 506 38,9 Březiny 154 75 79 40,7 Bystré 1 628 838 790 40,8 Hartmanice 280 147 133 40,1 Jedlová 1 023 504 519 40,8 Kamenec u Polič- ky 558 279 279 37,6 Korouhev 802 410 392 40,0 Květná 403 212 191 33,9 Nedvězí 210 111 99 43,7 Oldřiš 658 339 319 39,5 Polička 8 971 4 369 4 602 41,3 Pomezí 1 183 593 590 38,7 Pustá Kamenice 325 170 155 40,5 Pustá Rybná 173 84 89 47,6 Sádek 488 239 249 39,9

32 Stašov 245 128 117 39,7 Svojanov 389 175 214 44,1 Široký Důl 392 202 190 38,1 Telecí 396 216 180 42,2 Trpín 429 204 225 42,1 Zdroj: Český statistický úřad (8.8 2016)

Tabulka č. 8.: Struktura obyvatelstva podle pohlaví v SO ORP Polička v letech 1991, 2001, 2007, 2015

rok obyvatelstvo index feminity index index ekonomické závis- (‰) stáří (%) losti (%) celkem ženy 1991 19 489 9 759 1 003 57 53 2001 19 577 9 804 1 003 81 47 2007 19 445 9 827 1 022 95 44 2015 19 587 9 876 1 017 97 46 Zdroj: Český statistický úřad (vlastní výpočty 12.2 2017)

V tabulce číslo sedm jsou dopočítány tři indexy.

Index feminity – kolik žen připadá na 1000 mužů v populaci.

ž F P I = x 1000 (‰) Pm

IF – index feminity

Pm – mužská populace

Pž – ženská populace

Index stáří – vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. Měříme jím proces stárnutí populace.

푃(65+) I x 100 (%) S = 푃(0−14)

Index ekonomické závislosti – znázorňuje počet dětí ve věku 0 – 14 let a počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15 – 64 let. Index ekonomického závislosti zhruba udává, kolik ekonomicky neaktivních osob připadá na 100 osob ekonomicky

33 aktivních, přesněji na 100 osob zhruba ve věku ekonomické aktivity. Z hlediska makro- ekonomické zátěže osob v produktivním věku jsou výhodné nízké hodnoty indexu eko- nomické závislosti.

푃(0−14)+푃(65+) I x 100 (%) EZ = 푃(15−64)

Z tabulky je patrné, že se zvyšuje index feminity, to znamená zvyšování počtu žen v populaci. V průběhu let 1991 – 2015 se index stáří zvýšil o 40 procentních bodů. Znamená to, že došlo ke snížení obyvatel v předproduktivním věku a zvýšil se počet obyvatel v poproduktivním věku. Index ekonomické závislosti do roku 2007 postupně klesal, kdy se v období 1991 – 2007 snížil o 9 procentních bodů. V roku 2015 se index ekonomické závislosti zvýšil o 2 procentní body oproti roku 2007, ale oproti roku 1991 byl stále snížen o 7 procentních bodů.

Hodnota ukazatelů demografického stárnutí roste, to znamená, že obyvatelstvo v obci stárne. Je předpokládaný nárůst obyvatelstva, které bude potřebovat zdravotní a sociální služby.

Tabulka č. 9.: Struktura obyvatelstva podle národnosti v ČR, Pardubickém kraji, okrese Svitavy a SO ORP Polička, SLDB 2011.

česká moravská slovenská německá ostatní neuvedeno (%) (%) (%) (%) (%) (%) Česká republika 64,3 5 1,41 0,18 3,81 25,3 Pardubický kraj 70,9 0,88 0,94 0,06 1,62 25,6 okres Svitavy 68,5 3,5 0,62 0,09 1,99 25,3 SO ORP Polička 72,4 0,59 0,43 0,05 0,93 25,6 Jedlová 66,7 0,71 0,3 0,2 0,69 31,4 Zdroj: Český statistický úřad (vlastní výpočty 13.2 2017)

Složení obyvatel podle národnosti můžeme považovat za vyrovnané, kdy se česká a moravská národnost pohybuje kolem 70 procentních bodů. Obvykle nejpočetnější ná- rodnostní menšinou jsou Slováci. Je to dáno žitím ve společné republice do jejího roz- padu v roce 1993 (ČSÚ, 23. 2. 2017). S územím České republiky je také úzce spjata německá národnostní menšina, která až do odsunu tvořila kolem 30 % obyvatel. Na nízký počet osob s německou národností má vliv hlavně vysoký věk a asimilace mlad- ších věkových ročníků (ČSÚ, 23. 2. 2017).

34 6.5 Náboženská struktura

Podle Giddense jak uvádí Majerová, je náboženství souhrnem představ určité komunity s využitím symbolů, které navozují úctu, úžas a účastnění se na rituálních prak- tikách komunity. Tyto praktiky a náboženské symboly jsou spojeny s kulturou a umě- ním dané společnosti (tanec, hudba, malířství, sochařství, ústní vyprávění a psaná literatura) (Majerová et.al, 2000).

U nás jsou tři církve, které mají nejpočetnější zastoupení osob a dlouholetou tradici na našem území. Je to Církev římskokatolická, Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská [28].

Graf č. 2.: Počet věřících vybraných církví v letech 1921 – 2011

C Církev římskokato- lická

Čes Českobratrská církev evangelická

Církev českoslo- venská husitská

Zdroj: Český statistický úřad (9. 10. 2016)

Poličsko se řadí k regionům s vysokou úrovní religiozity. Je to i dáno osidlováním mikroregionu po válce, kdy hlavní skupiny osídlenců tvořili silně věřící lidé (Ukrajina, Slovensko, Jugoslávie a Maďarsko). K víře se v roce 2011 přihlásilo v SO ORP Polička 45,2 % respondentů dotazovaných v rámci SLDB. Ve srovnání s Pardubickým krajem (o 20 procentních bodů více) a okresem Svitavy (o 10 procentních bodů více). Podle SLBD 2001 však podíl věřících klesl roku 2011 v SO ORP Polička, okrese Svitavy a Pardubickém kraji o 10 procentních bodů. Lze to vysvětlit úmrtím starší populace a mladými, kteří jsou více ateisty a vyznávají jiné hodnoty.

35 Tabulka č. 10.: Struktura obyvatel podle náboženského vyznání v Pardubickém kraji, okrese Svitavy a SO ORP Polička v roce 2011

z toho věřící církev římsko- církev česko- Českobratrská ostatní nevěřící (%) katolická (%) slov. husitská církev evan- (%) (%) (%) gelická (%) Pardubický 25,1 71,9 3 7,2 17,9 74,9 kraj okres Svi- 35 78,1 1,5 6,7 13,7 65 tavy ORP Po- 45,2 77,4 0,36 12,1 10,14 54,8 lička Zdroj: Český statistický úřad (vlastní výpočty 12.2 2017)

Religiozita roste spíše s ruralitou, která je na jihu a východě vyšší než na severu a zápa- dě. Je to hlavně vazbou věřících na dominantní římskokatolickou církev [28]. Jedlová patří do Římskokatolické farnosti Bystré u Poličky se svými farnostmi Trpín, Hartmanice, Nedvězí a Hamry. Jsou zde dva kostely, kde se střídají bohoslužby. Kostel Navštívení Panny Marie je raně gotická stavba ze 13. století (zvlášť vzácný je portál u bočního vstupu) se zvonicí a přilehlým hřbitovem, který je chráněn kamennou zdí. Hlavní oltář je klasicistní, varhany jsou vyzdobeny rokokovými řezbami. Vedle stojící čtyřboká zvonice byla postavena v 17. Století [47].

Obr. 5.: Kostel Navštívení Panny Marie [47]

36 Zděný kostel Nanebevzetí Panny Marie na kopci nad Dolní Jedlovou byl vystavěn po požáru, který zničil dřevěnou kapličku u "školního kříže". Práce trvaly tři roky (1906- 1909) a sochou sv. Josefa jej vyzdobil místní řezbář Antonín Soukal [47].

Obr. 6.: Kostel Nanebevzetí Panny Marie [47]

Na farnosti se od války vystřídalo devět duchovních. Nynější farář vede svou farnost 11 let a je mezi věřícími velmi oblíben. Svým elánem a osobní vitalitou již uskutečnil ně- kolik projektů, s kterými mu pomohli hlavně jeho farníci, které dokázal nadchnout a strhnout. Je to s podivem, protože jsou to lidé, kterým je dnes kolem sedmdesáti let. V letech 2009 – 2012 nechal zrestaurovat hlavní oltář v kostele na Horní Jedlové, nechal udělat novou zpovědnici, opravit boží muka na hranicích katastru Jedlová – Stašov a v roce 2016 se úspěšně pustil spolu se svými farníky do rozsáhlejší opravy kostela na Dolní Jedlové, která byla úspěšně splněna v daném termínu.

26. 1. 2016 po předešlém jednání, které vedla farnost Bystré zastoupená farářem, obec Jedlová zastoupená starostou obce a místní pamětnicí, a druhou stranou Heimatmuzeum (muzeum rodáků), Schӧnbrunner Arbeitskreis, Schwarzenbruck u Norimberku, byla pozvána delegace do muzea obce Jedlové v Německu, kterou založili Němci odsunutí v roce 1946. Tito lidé ještě dnes mají velice silnou vazbu na zem, kde jejich rody žily a hospodařili tak dlouhou dobu. Z návštěvy si dovezli mnoho obrazového materiálu, su- venýrů, zážitků, ale hlavně uspokojení nad navázanými dobrými vztahy mezi lidmi, kteří si v minulosti ublížili.

Farář vede i výuku římskokatolického náboženství pro děti na prvním stupni základní školy, pro děti první až páté třídy ve věku šest až deset let.

37 Graf č. 3.: Počet dětí chodící na náboženství 2006 - 2016

6 počet dětí

0 rok 20062007200820092010201120122013201420152016

Zdroj: Farář (upraveno Brychta, 2016)

7 HOSPODÁŘSTVÍ

Hlavním průmyslovým centrem regionu je město Polička, kde se nachází většina podniků. Je to Továrna hasičské techniky (THT), která byla založena v roce 1965 jako závod Československých automobilových opraven a v roce 1986 přešel na závod podniku Karosa. Byla do něj převedena výroba mobilní požární techniky a jejich ostatních prostředků z Vysokého Mýta. Roku 1994 se závod osamostatnil a zprivatizoval. V sou- časnosti má firma 290 zaměstnanců a roční obrat z prodeje požárních vozidel dosahuje hodnoty 530 miliónů Kč. Požární automobily vyrobené v THT Polička, s.r.o. Polička používají hasiči ve 22 zemích světa [53].

Významným potravinářským průmyslovým podnikem je ZŘUD – Masokombinát Po- lička a. s. Zajišťuje kompletní výrobní program od porážky jatečních zvířat až po výro- bu uzeniny. Vyváží produkty hlavně na Slovensko a do Polska [40].

Ve stavebnictví vyniká firma PÁSEK se 135 zaměstnanci, která se zabývá zámečnic- kou, truhlářskou, vodoinstalatérskou, topenářskou a elektroinstalační činností s vlastní autodopravou [21].

V roce 1996 byla založena německá firma Ravensburger Karton s. r. o. Zabývá se výro- bou hraček, kartonáží a obalových prostředků [21].

38 V Jedlové byla zdejší továrna roku 1945 vyňata z vídeňského koncernu a znárodněna. Ředitel Jindřich Mahovský ji uvedl do provozu. Sám později emigroval do Švýcarska. Závod navázal na textilní tradici v rámci podniku Henap, a roku 1949 jako Hedva v Moravské Třebové dosáhl vysokého výkonu ve výrobě hedvábných tkanin pro tuzem- ský i zahraniční trh. Postavil pro své zaměstnance rekreační dům, který se stal společen- ským a kulturním střediskem v obci. Závod zajistil výstavbu bytových jednotek. Po modernizaci strojového zařízení a rozšíření továrny se stal jedním z nejmodernějších závodů podniku. Roku 2003 byla výroba přemístěna do Moravské Třebové a 100 za- městnanců přišlo o práci. Dnes je pozemek o rozloze 27 665 m2 nabízen k prodeji jako chátrající objekt tzv. brownfield (Gloser, 1995).

Obr. 7.: Hedva Jedlová [24]

V areálu bývalého JZD má sídlo a výrobní haly firma Rohrssen Containerbau, s.r.o., která se zabývá výrobou užitkových a obytných kontejnerů. Firma vznikla v roce 1995 se základním jměním 2 500 000 Kč a dvaceti třemi zaměstnanci [34].

Další firmou je společnost KAMPOS, s.r.o., která byla založena v roce 1998 jako mon- tážní společnost a společník předního evropského výrobce elektronických součástek pro letecký a automobilový průmysl. Díky rozrůstajícím se návrhům otevřela společnost KAMPOS, s.r.o., v roce 2004 výrobní provozovnu v Jedlové u Poličky [34].

39 7.1 Doprava

7.1.1 Dopravní infrastruktura

Z hlediska rozvoje zemědělství, místního průmyslu a ekonomického rozvoje hraje dopravní dostupnost důležitou roli. Místní komunikace, hlavně síť silnic II. a III. třídy je značně zanedbaná a vyžaduje velké opravy a rekonstrukce. Z dopravní infrastruktury má pro venkovské obce význam hlavně doprava silniční a železniční (Majerová et.al, 2000).

7.1.2 Silniční doprava

Silniční síť vyhovuje svojí hustotou, ale ne tak už svojí kvalitou. Zhoršení stavu silnic nižších tříd se týkají především venkova. Je to způsobeno nedostatkem peněz na jejich údržbu (Majerová et.al, 2000).

V třicátých letech 18. století se začalo se stavbou silnic. Roku 1834 se stavěla silnice od modřického kříže do Jedlové a dále do Bystrého. Bysterská obec prosadila, aby vedla přímo do obce a ne k zámku a pivovaru jak zamýšlela vrchnost. Další silnice byly vy- stavěny z Jedlové do Stašova, do Pomezí přes Baldu, do Korouhve a do Hamrů. V roce 1921 se zavedlo autobusové spojení z Brněnce do Litomyšle. V současné době projíždě- jí Jedlovou autobusy do Poličky, Korouhve, Bystrého, Olešnice na Moravě, Bohuňova, Letovic a Brna (Gloser, 1995).

Přes obec vede silnice II. třídy: II/362 Polička – Horní Jedlová – Olešnice silnice III. třídy: III/3622 Jedlová – Korouhev III/3623 Jedlová – Šest chalup – Stašov III/3641 Jedlová silnice II/362 – silnice II/364 III/3633 silnice III/3623 – Pomezí

Technický stav silnic v obci nepatří mezi nejhorší v kraji, chybí zde však vodorovné dopravní značení a místy je i zhoršená kvalita vozovky. Silnice jsou v majetku a správě Pardubického kraje. Na silnici II/362 nejsou žádné dopravní závady a příčné uspořádání včetně návrhových prvků odpovídá významu a zatížení této silnice. Intenzita silniční

40 dopravy je jedním ze vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků [49].

Tabulka č. 11.: Intenzita provozu – celostátní sčítání dopravy 2010

Číslo silnice Číslo úseku Vymezení úseku TV O M S 5 ˗ 4160, Polička k. z. ˗ Jedlová z. z. - II/362 4170 Bystré, zaús. 364 434 2357 28 2819 Zdroj: https://www.rsd.cz (3.9 2016)

TV ˗ těžká motorová vozidla a přívěsy O ˗ osobní a dodávková vozidla M ˗ jednostopá motorová vozidla S ˗ všechna motorová vozidla celkem

Parkování vozidel je prováděno téměř výhradně na soukromých pozemcích a na okra- jích místních komunikací. Pro parkování jsou používány zpevněné plochy před hotelem Zlatý potok, naproti Domu služeb, u fotbalového hřiště a u OÚ. V Horní Jedlové jsou pro bytové domy vybudovány řadové garáže [43].

7.1.3 Železniční, pěší, cyklo a veřejná hromadná doprava osob

Lokální tratě představují doplňkovou síť, využívanou podle místních podmínek. Tyto tratě jsou z ekonomického pohledu hodnoceny jako ztrátové. Jsou dány k dispozici pro postupnou privatizaci. Podíl těchto tratí na celkových výkonech Českých drah před- stavuje 5 % (Majerová et.al, 2000).

Pokus o stavbu železnice v obci Jedlová sahá až do roku 1845, kdy se naskytla první příležitost k její výstavbě a souvisela se stavbou železnice z Brna do Prahy. Místní rol- níci ze strachu z „nového“ výstavbu odmítli.

V roce 1894 schválil zemský sněm navržené vybudování tratě z Poličky přes Jedlovou a Bystré do Březové˗Brněnce, neboť v ní viděli možnost rozvoje zdejšího kraje. Trať však v Praze označili za neprospěšnou, která nemůže přinést užitek.

Výstavba železnice byla v roce 1914 opět otevřena se zvoleným směrem na Litomyšl, Polička přes Jedlovou a Bystré do Boskovic nebo do Nedvědice pod Pernštejnem. Trasa byla zakreslena do map a vykolíkována. Od stavby se ustoupilo pro nedostatek pro- středků. 41 V roce 1948 opět svitla naděje. V Pardubicích se konala schůzka zástupců obcí ležících na projektované trase s příslibem brzkého zahájení prací. Podmínkou byla pomoc při zemních pracích potahy a pracovními silami. Projekt podporovala obec Jedlová a textil- ní závod Hedva. Argumentovali tím, že hlavně v zimě, kdy je vysoký sníh, je cesta přes Modřecký kopec nevyhovující a závěje sněhu znemožňují spojení s okolním světem. Stavba se nezahájila (Gloser, 1995).

Obcí neprochází žádná železniční trať, nejbližší železniční zastávka pro osobní přepravu je na železniční trati č. 261 v Poličce.

Chodníky jsou vybudovány v úsecích oboustranně, podél silnic II/362 a II/3622.

Je zde značená trasa pro pěší Polička ˗ Balda ˗ Dolní Jedlová ˗ Bystré a silniční regio- nální cyklotrasa č. 4019 Litomyšl ˗ Polička ˗ Bystré.

Hromadná doprava osob je obstarávána po celý den linkovou autobusovou dopravou fi. Zlatovánek, s.r.o. a ZDAR, a.s. V obci se nachází tři autobusové zastávky. Obslužnost autobusovou dopravou v nejfrekventovanějších časech je na dostačující úrovni [43].

7.2 Zemědělství

V SO ORP Polička je užíváno k zemědělské činnosti 59,7 % celkové plochy území, z toho je podíl orné půdy 65,9 %. Kvalita půd, klimatické podmínky, svažitost a neuce- lenost zemědělských ploch má vliv na cenu půdy v jednotlivých obcích a v celém správním obvodu. Průměrná úřední cena za celou republiku je v roce 2016 - 6,23 Kč/m2, průměrná cena půdy SO ORP Polička je v roce 2016 - 2,9 Kč/m² a v obci Jedlo- vá 2,49 Kč/m² [33].

Vyšší cena půdy v zájmovém území vyjadřuje lepší kvalitu vápnitějších půd na opu- kách, které se využívají především pro pěstování obilovin.

Tabulka č. 12.: Cena zemědělské půdy v obcích SO ORP Polička 2016

Katastrální území Kód Cena pro rok KÚ 2017 ORP Polička 2,9 Kč/m² Borová 607720 2,43 Kč/m² Březiny 614238 1,99 Kč/m² Bystré 616664 2,96 Kč/m²

42 Hartmanice 637441 2,31 Kč/m² Jedlová 658081 2,49 Kč/m² Kamenec u Poličky 662411 3,85 Kč/m² Korouhev 669555 2,1 Kč/m² Květná 678279 5,05 Kč/m² Nedvězí 702331 1,73 Kč/m² Oldřiš 710091 2,56 Kč/m² Polička 725358 4,54 Kč/m² Pomezí 725552 4,79 Kč/m² Pustá Kamenice 736821 2,37 Kč/m² Pustá Rybná 736899 2 Kč/m² Sádek 745847 2,61 Kč/m² Stašov 755320 3 Kč/m² Svojanov 761141 3,08 Kč/m² Široký Důl 762661 3,89 Kč/m² Telecí 765708 2,23 Kč/m² Trpín 768740 2,01 Kč/m² Zdroj: [33] (2016)

Zemědělskou půdu v obci Jedlová obhospodařuje převážně společnost ZOS Jedlová a drobní soukromí zemědělci. ZOS Jedlová s.r.o. obhospodařuje v katastru Jedlová 421 ha zemědělské půdy, z toho je 171 ha orné půdy a 250 ha trvale travních porostů. Společ- nost má k 1. 8. 2016 šestnáct zaměstnanců včetně čtyř společníků.

Rostlinná výroba: • pšenice ozimá, ječmen ozimý – 102 ha, používá se minimalizační technika

• řepka ozimá – 36 ha, tradiční zpracování půdy

• kukuřice na siláž – 20 ha, tradiční zpracování půdy

• jetel – 13 ha, tradiční zpracování půdy (jednatel firmy, rozhovor 4. 8. 2016)

Živočišná výroba se zabývá chovem českého strakatého skotu, který se na stavech doje- ného skotu v ČR podílí zhruba 45 %. Chovný cíl plemene je zaměřen na vysokou a hos- podárnou produkci kvalitního mléka a masa. V dlouhodobějším výhledu je požadavek na mléčnou užitkovost 6 000 až 7 500 kg mléka s obsahem bílkovin nad 3,5 %. ZOS Jedlová s.r.o. se zaměřuje na výrobu mléka a v mléčné užitkovosti dosahuje 5 800 kg mléka na dojnici (jednatel firmy, rozhovor 4. 8. 2016).

43 Hospodárnost chovu strakatého skotu je dána ukazateli chovné užitkovosti, především dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv. Zbarvení je červenostrakaté nebo žlutostrakaté s bílou hlavou [35].

Stavy ke dni 1.8 2016: • krávy (čestr) – 200 ks, za rok produkce cca 1 000 000 kg mléka • telata – 107 ks • jalovice – 103 ks

Společnost využívá dotace ve výši 5,5 milionů za rok. Hospodaření se v letech 2010 – 2014 pohybovala v kladných číslech. Rok 2015 – 2016 je ve ztrátě z důvodů sloučení mléčných kvót a embarga na vývoz do Ruska, kdy je cena výkupu mléka 5,90 korun za litr mléka což je 3 koruny pod výrobní náklady (jednatel firmy, rozhovor 4. 8. 2016).

Graf č. 4.: Druh pozemků (ha) v obci Jedlová u Poličky k 31.12 2015

Zemědělská půda

Orná půda (40,2%)

Zahrada (1%)

TTP (21%) Nezemědělská půda

Lesní pozemek (27,2%)

Vodní plocha (3,2%)

Zastavěná plocha (0,9%)

Ostatní plocha (6,5%)

Zdroj: Český statistický úřad (30.7 2016)

44 Tabulka č. 13.: Druh pozemků (ha) v obci Jedlová u Poličky k 31.12 2015

31. 12 2014 31. 12 2015 Celková výměra 2 303,65 2 303,59 Zemědělská půda 1 433,39 1 433,37 Orná půda 926,18 925,94 Chmelnice - - Vinice - - Zahrada 23,62 23,89 Ovocný sad - - Trvalý travní porost 483,58 483,53 Nezemědělská půda 870,26 870,22 Lesní pozemek 625,92 625,92 Vodní plocha 72,72 72,72 Zastavěná plocha a nádvoří 21,51 21,13 Ostatní plocha 150,1 150,45

Zdroj: Český statistický úřad (30.7 2016)

7.3 Občanská vybavenost

Životní podmínky obyvatelstva jsou také výrazně ovlivněny i úrovní občanské vy- bavenosti. V oblasti obchodu přineslo určité zlepšení soukromé podnikání. Malé obce jsou postiženy i uzavíráním základních škol v důsledku malého počtu dětí (Majerová et.al, 2000).

7.3.1 Školství

To se týká i Jedlové, kde byli během let po roce 1999 zrušeny základní školy nižší- ho stupně na dolním i horním konci. Byla utvořena jedna sloučená třída pro děti od 1. ˗ 5. třídy a integrována do areálu mateřské školy, kde je k dispozici školní jídelna a školní družina. Obec se snaží udržet děti ve škole motivačním příspěvkem 5 000 korun, které dostanou rodiče dětí při opuštění školy dítětem v páté třídě. Pak mají děti možnost po- kračovat na druhém stupni v Bystrém nebo Poličce. To sebou přináší i mnohé problémy, které souvisí s komunikací mezi školami (Jedlová ˗ Bystré), kdy se stalo, že dítě, které se na prvním stupni učilo němčinu, při nástupu na druhý stupeň základní školy muselo

45 přejít na výuku angličtiny. To mělo za následek dost velké problémy pro takové děti. Dnes si děti už mohou na prvém i druhém stupni vybrat, který jazyk budou studovat. Školství má v obci Jedlová staletou tradici. Na počátku to byla farní škola. Škola byla zřízena na počátku 14. století, kde se vyučovalo náboženství, čtení, psaní a zpěv. Děti chodily za výukou na faru. V roce 1835 byla na Horní Jedlové postavena budova obecné školy a o třicet let později také v dolní části obce. Ke zřízení české menšinové školy došlo v roce 1934 v domku cestáře Josefa Štěpánka. Školu navštěvovalo 11 dětí a přes malý počet žáků a velké těž- kosti, škola existovala do 1. října 1938. Dne 3. září 1945 do jedlovských škol usedly české děti. Obě školy (horní a dolní) měly po jedné třídě. S příchodem početných rodin, které osidlovaly opuštěná stavení, se zvy- šoval i počet dětí. Tím se zvyšoval počet žactva a přibývalo i tříd. Ředitelé škol, kteří zde dlouhá léta působili, byli Bohuslav Mach a Jan Pešava. Mateřské školky využívaly po roce 1945 budov postavených na horním a dolním konci jako útulky. Úplně nová mateřská školka byla postavena v roce 1978 ve středu obce. Občané se na její stavbě podíleli 57 565 hodinami, odpracovanými v takzvané „akci Z“ zdarma. Obložení dřevem provedl Bohuslav Švanda (tehdejší starosta obce) a obrazy namaloval akademický malíř Jan Wolf z Brna (Gloser, 1995).

7.3.2 Zdravotnictví

Jedlová příslušela do bysterského zdravotního obvodu, který byl v bývalém polič- ském okrese největší. Roku 1908 zabíral zdravotní obvod plochu 80 km2 s 8 721 obyvateli. V třicátých letech minulého století získala Jedlová vlastního praktického lékaře, byl jím židovský lékař MUDr. Josef Gottlieb. Svou práci vykonával obětavě a požíval velké důvěry a vážnosti. Jedlovští občané říkali, že doktor Gottlieb je „ unser Arzt und Bera- ter“ (náš lékař a rádce). Manželka Alžběta byla ošetřovatelka a pomáhala mu v ordinaci. MUDr. Josef Gottlieb byl roku 1938, po vstupu říšskoněmecké armády, zatčen, týrán a odvezen do vězení gestapa ve Svitavách. Manželku gestapo také vyslýchalo. Chtělo, aby se svým manželem nechala rozvést a přijala zpátky své německé občanství. Žena slibům ani násilí nepodlehla (Gloser, 1995).

„Po propuštění z vězení se lékař odstěhoval do Prahy a později uprchl do Jugoslávie. V červnu 1940 se dobrovolně přihlásil do československé jednotky a v Palestině absol- voval důstojnickou školu. V hodnosti kapitána sloužil v britské armádě a zúčastnil se 46 vojenských akcí v Sýrii a bojů v Severní Africe. Jako vojenský lékař byl u Tobruku zajat a odvlečen do Německa, kde pobyl do 4. května 1945, kdy zajatecký tábor osvobodila americká armáda. Po svém návratu do republiky se stal městským lékařem v Marián- ských Lázních. – dle doslechu- se v roce 1948 vystěhoval do Anglie i s manželkou, která válku přečkala v Palestině“ (Gloser, 1995).

Jedlovské zdravotní středisko je umístěno v domě čp. 382. Ordinují v něm dva praktičtí lékaři. Ordinační dny se zúžily na dvě hodiny ve dvou dnech v týdnu, nebo se za nimi musí dojet do Bystrého, kde slouží celý týden. Stomatologický lékař byl v obci zrušen a dojíždí se taktéž do Bystrého. Zdravotnickým centrem obvodu byla nemocnice v Poličce. Roku 2001 došlo ke změně druhu nemocnice v Poličce na nemocnici následné péče a tím i ke zrušení interního od- dělení a přesunutí všech lůžkových oddělení do nemocnic v Litomyšli a do Svitav, do- jezdová vzdálenost z okrajových obcí mikroregionu je cca 35 km. Zůstali zde pouze ambulantní lékaři. Lékárny jsou v Poličce a v Bystrém, pohotovostní lékárna je otevřena ve Svitavách. Výjezdové stanoviště RLP (rychlé lékařské pomoci) je v Poličce, kdy maximální dojezdová vzdálenost je 22 km. Rychlou lékařskou pomoc trápí nedostatek lékařů, kteří by sloužili nepřetržitou službu.

7.3.3 Služby pro obyvatele

V obci jsou dvě maloobchodní prodejny firmy COOP Jednota, spotřební družstvo Svitavy. Družstvo vzniklo sloučením jednotlivých malých družstev a následným zápi- sem do obchodního rejstříku v roce 1956. Hlavním předmětem činnosti je maloobchod a velkoobchod potravinářským a průmyslovým zbožím. Provozuje 80 maloobchodních prodejen a velkoobchodní sklad v Moravské Třebové. Provozovna COOP TUTI se na- chází ve středu obce naproti Obecnímu úřadu. Horní obchod zajišťuje jen prodej zá- kladního zboží [50]. Je zde přes deset provozoven zabývajících se stavebními řemesly, dřevozpracováním, autodopravou, opravou automobilů, kadeřnictvím, stravováním, obráběním kovů a in- formačními technologiemi. Na území obce jsou tři hospody a jedna cykloubytovna s bowlingem a občerstvením. Nechybí zde ani pošta a různí makléři pojišťovacích firem.

47 7.3.4 Kultura a sportovní vyžití

Kultura je prezentována hlavně knihovnou a sokolovnou, která patří zdejší organizaci Sokola. Kino v obci bylo zrušeno v roce 2000. V rámci filmového léta 2016 do obce zajíždí Kinematograf bratří Čadíků. Tato akce je v rámci kulturně-filmového cha- ritativního projektu. Hlavním obsahem činnosti společnosti je projekt Filmové léto, v jehož rámci se v letních měsících rozjíždějí do desítek měst v České i Slovenské republice projekční vozy vybavené projektory, které zde po několik dnů promítají především české filmy. Místem konání jednotlivých projekcí jsou veřejná prostranství (náměstí, nádvoří, louky), kde projekce probíhají pod širým nebem. Jedlová ležela na trase číslo tři, ve dnech 20. 8. – 23. 8. 2016 [37].

7.3.5 Spolky

Obec a místní spolky se snaží aktivně zapojit občany do kulturních akcí a jsou zde pořádány různé plesy, pálení čarodějnic, koncerty známých skupin a akce sportovního vyžití (kopaná, tenis, ping pong atp.) Spolkový život je poměrně bohatý (včelaři, mys- livci, sokol a hasiči).

TJ Sokol upravila část hostince Na rychtě, kde postavila tělocvičnu a jeviště. Dnes se jí říká Sokolovna a byla otevřena roku 1949 divadelní hrou Aloise Jiráska „Otec“. Soko- lovna sloužila ke cvičení mládeže a dospělých, různým koncertům a zábavám. Aktivně se projevil dramatický spolek, který vedl Bohuslav Mach a který režíroval nejvíce před- stavení, například F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, G. Preissová: Její pastorkyňa, L. Stroupežnický: Naši furianti a mnoho dalších. Některé roky se hrálo až pět představení ročně, na nichž se podílely hostující dramatické kolektivy a Vesnické divadlo z Prahy. Dnes se zde konají plesy a sportovní akce. Pod záštitou starosty obce se koná setkání seniorů s muzikou a občerstvením (Gloser, 1995).

Sbor dobrovolných hasičů Jedlová II se na pořádání různých akcí podílí největší mírou a je hybnou silou v obci spolu s jejími zástupci. Založení sboru se traduje k datu 30.1 1890. O dřívější historii nejsou žádné písemné doklady, protože se ztratily při odsunu německých občanů. Po válce se z hasičů stali požárníci, kteří byli organizováni ve Sbo- ru požární ochrany a v roce 1989 došlo k návratu hasičů a názvu Sbor dobrovolných hasičů.

48 V současné době eviduje sbor 46 členů, z toho 22 mužů, 16 žen a 8 mladých hasičů. Sbor patří do okrsku č. 7 okresu Svitavy. Tradičně pořádá dříve Ostatkový dnes Hasič- ský maškarní bál, který je vyhlášený a úspěšný mnoho let. Z dalších akcí je to Den dětí. Účastní se soutěží v požárním sportu i hry Plamen, nejen jako závodníci, ale také jako rozhodčí. Setkávají se v obecní klubovně, která je součástí hasičské zbrojnice. U příle- tosti 120. výročí v roce 2010 si sbor pořídil nový slavnostní prapor, který je vysvěcen v kostele Nanebevzetí Panny Marie na dolní Jedlové (starosta hasičů, 2016).

Obr. 8.: Prapor SDH Jedlová II (Tichý, 2010)

7.4 Dobrovolné svazky Pardubického kraje

Jedlová je členem čtyř dobrovolných svazků obcí a jedné místní akční skupiny. • Mikroregion Poličsko – vznik dne 9. 12. 1999 Předmětem činnosti je hájení oprávněných ekonomických, společenských a kulturních zájmů a ochrany životního prostředí obyvatel regionu, rozvoje cestovního ruchu a řešení problémů přesahujících rámec a možnosti jednotlivých obcí. Má 21 členů [42].

• Svazek obcí AZASS (Areál zdravotních a sociálních služeb) – vznik 14. 4. 1998 Úkolem svazku je zejména provoz zařízení (nemovitého a movitého majetku ve vlast- nictví svazku) pro potřeby zdravotní péče a pro potřeby sociální péče, a to zvláště v po- době služeb sociální péče ve všech jejích formách. Tento úkol svazek plní přímo nebo ho může plnit prostřednictvím dalšího subjektu, který za tímto účelem založí, nebo s nímž uzavře smlouvu. Hlavním předmětem činnosti svazku je tedy zajištění poskytová- ní zdravotní péče a poskytování sociální péče a sociálních služeb. Má 27 členů [42].

49 • Kraj Smetany a Martinů – vznik 15.6 1998 Účelem svazku je systematická podpora rozvoje turistiky a vytváření podmínek pro její všestranný rozvoj. Má 14 členů [42].

• Svazek obcí - Zelená Energie – vznik 2. 6. 2006 Předmětem činnosti je hájení oprávněných ekonomických, sociálních, společenských a kulturních zájmů obyvatel svazku a řešení problémů, přesahujících rámec a možnosti jednotlivých obcí. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti bude svazek realizovat výstavbu a provoz alternativních zdrojů energie. A to zejména v oblasti využití energie větru, slunce, biomasy a systémů palivových článků. Má 4 členy [42]

• MAS POLIČSKO z. s. – vznik březen 2006, sídlo v Bystrém

Cílem činnosti spolku je ochrana společných zájmů a uskutečňování záměrů, které vý- razně ovlivní kvalitu života obyvatel v obcích mikroregionu. Spolek pracuje metodou Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), která propojuje potřeby veřejného sektoru, tj. obcí, podnikatelského sektoru a neziskových organizací na svém území. Zámě- rem MAS je ucházet se o finanční prostředky z programů EU. Členy spolku jsou v sou- časné době Mikroregion Poličsko, Svazek obcí AZASS, 21 obcí mikroregionu, podnika- telské subjekty a neziskové organizace se sídlem, či působením v obcích Mikroregionu Poličsko [29].

Obr. 9.: MAS Poličsko z. s. [29] 50 8 BALDA

Balda – bývalé lesní minerální lázně. Jde o úřední název místa, někdy též Baldov (německy Waldbrunn, česky Lesní pramen nebo Goldbrunn, česky Zlatá studně). Nalé- zá se uprostřed lesů, 7 km jihovýchodně od Poličky ve výšce 654 metrů nad mořem. Jméno tato lokalita dostala odvozením z němčiny waldel (čes. lesík), lidově Waldla a toto slovo bylo počeštěno na Baldu. První psaná zmínka o Baldě pochází z r. 1789. Až do r. 1848 příslušela k bysterskému panství. Od r. 1869 se stala osadou Jedlové. V dnešní době je Balda tvořena katastry – obce Jedlová, obce Pomezí a obce Stašov [23].

Lidé zakrátko poznali, že voda je čistá, s neměnnou teplotou a s léčivými účinky proti nemocem. Zvěst o léčivé moci vody se brzo roznesla a o lokalitu se zajímalo stále více lidí. Vodě byla připisována kouzelná moc a pramen byl zasvěcen Panně Marii. Po obje- vení zřídla a zjištění blahých účinků proti různým chorobám dal hrabě z Martinic postavit u léčivého pramene myslivnu a lesníka pověřil dohledem. V r. 1740 zde hrabě Fran- tišek Rudolf z Hohen-Embsu zřídil lesní lázně Balda a postavil dřevěný lázeňský dům a hostinec. Pro důležité hosty byl postaven jednopatrový dům nazývaný Zámeček, který měl vybavené pokoje, vlastní kuchyni, prostorné kabiny ke koupání a velký společenský sál. Svému poslání sloužil až do r. 1938, v letech 1946-1947 byl zbořen. Na pozemku byly také dvě kryté kuželny a střelnice. Na jihovýchod od lázní byla vysázena lipová alej vytvářející lázeňské korzo, kam hosté chodili na procházky. Původní areál lázní byl v r. 1833 celkově přebudován. Směrem k Pomezí ve vzdálenosti do půl kilometru vznikla r. 1895 tzv. Nová Balda, kde bylo koupaliště, restaurace, vilka a ubytovací objekty. Po požáru v r. 1947 Nová Balda zanikla a již nebyla obnovena. Úřední statut byl Baldě 5. května 1945 odebrán [23].

Informaci o zdejší minerální vodě podal r. 1748 jako první lékař a filozof Václav Bal- tazar Petržilka. Z analýzy vody provedeného r. 1836 bylo zjištěno, že obsahuje látky, které mají skutečně léčivý účinek na lidský organismus. Teplota vody je 7°C, vydatnost pramene je 9 litrů za minutu bez ohledu na roční období. Voda měla příjemně pálivou chuť, byla značně občerstvující a při pití dráždila nos obdobně jako šampaňské. Voda se používala k léčebným účelům popíjením a koupelemi. Její účinky byly zvyšovány při- dáváním různých bylin, do koupelí se přidávalo jehličí. Pití „léčivé“ vody mělo blaho- dárný a prokázaný vliv na nemoci zažívacího a močového ústrojí a při plicních one-

51 mocněních. Naopak koupele blahodárně působily na omrzliny nebo na bolesti pohybo- vého aparátu. O pacienty se zde starali lékařští odborníci, jejichž záznamy svědčí o tom, že léčebná procedura byla skutečně účinná. „Pro užívání lázní v Baldě jsou nejpříjem- nější měsíce červen až půle září; pro nemoci hrudníku a nervů jsou nejvhodnějším čer- ven a červenec.“ Na Baldu zavítalo také mnoho známých osobností. Byli mezi nimi Alois Jirásek, Tereza Nováková, Jan Neruda, Josef Mánes či Jaroslav Vrchlický, který si zde za svého pobytu v Bystrém v letech 1904-1906 léčil revmatismus. Dalšími hosty zde bývaly veliké osoby z Vídně, Brna, Prahy i odjinud, které si sem zvala majitelka bysterského panství svo- bodná paní Ernestina z Langetu (1804-1868). Na Baldě se narodil sochař Antonín Pruš- ka (1846 - 1930). Jeho otec zastával pozici vrchnostenského lázeňského. V r. 1894 si zde nechala choť brněnského stavitele postavit vilu Friem. V r. 1909 odkoupila vilu Friem Okresní nemocenská pokladna v Brně. Vila po úpravách sloužila jako zotavovna. Roku 1918 připadly lázně nově vzniklé ČSR. Postupem času ale objekt začal chátrat. V době blížící se okupace byla zotavovna využívána okresním vedením SdP (Sudetendeutsche Partei) ve Svitavách. Po válce byla již pod názvem Jitřenka pře- dána do užívání ROH. Většina objektů lázní je dnes zbořena, zůstala zachována kaple P. Marie z poloviny 18. století [23].

Obr. 10.: Lázně Balda 1907 [22] (2017)

52 O obnovení lázní v Baldě v minulosti bezvýsledně projevoval zájem MNV Jedlová. V roce 1992 došlo k utvoření Sdružení pro obnovu lázní v Baldě. Členy byly Městské úřady v Poličce a Bystrém, Obecní úřad v Jedlové, Úřad práce Svitavy, Česká pojišťov- na Svitavy a její generální ředitelství v Praze a francouzsko-československá firma Bio- klimat s.r.o. v Brně. Na základě zjištění vydatnosti pramene, léčivých účinků minerální vody, ekonomických možností a zajištění potřebného kapitálu v tuzemsku a zahraničí byla vypracována studie k léčbě pohybového aparátu a dýchacích cest s kapacitou 300 lůžek. Ze záměru pravděpodobně sešlo (Gloser, 1995).

9 JEDLOVÁ – ANALÝZA LET 1945 - 2015

9.1 Odsun 1945 - 1946

Pro lepší pochopení takzvaného „divokého odsunu“ v roce 1945 a „organizovaného odsunu“ v roce 1946 je potřeba se vrátit až do období po první světové válce. V první světové válce zemřelo z Jedlové 78 osob, 120 osob bylo nezvěstných na ruské frontě. V zemědělství spočívala veškerá práce na ženách a byla to práce velmi těžká. Nastala nouze o základní potraviny a spotřební zboží. Výsledkem války byl rozpad ra- kousko-uherské monarchie (Gloser, 1995). V Jedlové klesl úředně počet Čechů ze 100 osob v roce 1890, na 13 osob v roce 1900. Zdejší obecní výbor každý projev češství na veřejném prostoru potlačoval i prostřednic- tvím krajních usnesení, jakým byl např. zákaz českých nápisů na náhrobcích nebo zákaz českých modliteb v kostele. Češi představovali převážně čeleď, čeští majitelé však vlastnili většinu domů v malé osadě na konci dolní Jedlové zvané Paloučky (v sedmi domech zde v roce 1909 žilo 23 Čechů a 11 Němců), která sousedila s převážně českou osadou Hamry. Pro malý počet českých dětí (v roce 1930 - 63 Čechů a 1 794 Němců) zde byla v polovině 30. let otevřena pobočka české školy v Hamrech.

Jedlová (Schӧnbrunn) s přidělenou osadou Balda byla nejlidnatější německou obcí podle sčítání lidu v roce 1921 na Poličsku. Měla 1946 obyvatel a k německé národnosti se hlásilo 1869 osob. Dle tabulky č. 10 je zřejmé, že v zájmovém obvodu byly tři obce německé - Jedlová, Pomezí, Stašov a tři obce české – Bystré, Hartmanice, Korouhev. V celkovém součtu obyvatel zájmového obvodu převládaly osoby hlásící se k německé národnosti o 571 osob.

53 Tabulka č. 14.: Sčítání obyvatel r. 1921 (Cupal, 1927)

Obr. 11.: Němci obývané oblasti [45]

V Jedlové ve volbách do zemského a okresního zastupitelstva v roce 1935 volilo Hen- leinovu stranu 60 % voličů. Volby na odtržených územích v prosinci 1938 už se odehrá- ly ve zfanatizované atmosféře po připojení k Říši. Volební lístky obsahovaly pouze otázku „volíte Hitlera, Henleina a Franka - ano, či ne?“. Intenzivní nacistická propagan- da, spojená s absolutní mocí nad všemi sférami veřejného života, přispěla k výsledku 97 % hlasů pro „ano“.

Obr. 12.: Volební lístek na odtržení území 1938 [36] (2017)

Dne 10. října vstoupila k večeru do Jedlové říšskoněmecká armáda, která byla vítána s velkým nadšením. Občané hlásící se k české národnosti museli odejít nebo dokonce uprchnout. Ve válce na válečné frontě zahynulo z Jedlové 120 mužů, kteří vstoupili do německé armády. Většina zahynula na ruské frontě nebo v okupovaných zemích celé Evropy (Gloser, 1995).

9.1.1 Divoký odsun (1945)

Květnové dny roku 1945 byly velice zmatené, protože německá armáda se usilovně snažila probít do amerického zajetí a nebrala ohledy na české civilní obyvatelstvo. Vel- kou nejistotu podněcovaly zprávy pramenící ze záporného obrazu německé branné moci. Rudá armáda byla v českých obcích nadšeně vítána jako osvoboditelka. Ponižující, až násilné zacházení se zrádci a německými zajatci pomáhalo překonat frustraci Čechů z šestileté okupace. V českých obcích jsou jmenovány místní národní výbory, v německých obcích místní správní komise v čele se správními komisaři. Rudá armáda (vojáci) osvobozující německé obce způsobovala značné škody. Obsazení obcí Rudou armádou měly za následek sebevraždy nebo úmrtí německých obyvatel. Docházelo k násilí na ženách, krádežím a zabavování dobytka, němečtí muži byli od- vléknuti k pracovnímu nasazení do ruského zajetí. České správní orgány zaváděly pro- tiněmecká opatření – majetková a sociální omezení.

55 Násilnosti na civilním německém obyvatelstvu páchá hlavně pravidelná československá armáda, která za spolupráce armádního velitelství a ministerstva obrany začala provádět odsun z území republiky dříve, než bylo přesídlení německé menšiny mezinárodně za- jištěno usnesením Postupimské konference. Výběr osob k přemístění byl motivován snahou o vystěhování osob bez pracovního vy- užití a o co největší zisk z hospodářských usedlostí. Němci byli pod dohledem hnáni pěšky do Svitav, odkud následujícího dne odcestovali v nákladních vagonech do sovět- ské okupační zóny. Hygienické podmínky byly tragické. Ve válkou rozvráceném Ně- mecku pak vyhnaní trpěli bez materiálního zajištění. Divoký odsun byl velkou tragédií. Situace krajně vyčerpaných vyháněných, byla ponižující a velmi psychicky náročná, zejména pro matky s malými dětmi a staré lidi. Divoký odsun přinesl i škody na majetku, protože v obcích docházelo k rozkrádání nezajištěných usedlostí.

Odsun v obci Jedlová proběhl v osmi vlnách: • 13. 7. 1945 • 26. 3. 1946 • 13. 5. 1946 • 4. 6. 1946 • 20. 6. 1946 • 22. 7. 1946 • 30. 8. 1946 • 8. 9. 1946

Do tzv. „Divokého odsunu“ je počítán první transfer 13. 7. 1945, ve kterém bylo odsunuto 600 lidí německé národnosti (Federsel, 1995). Podle výpovědi očitého svědka: „Němečtí občané byli doma a spíše jen tušili, že se něco bude dít. Po zaznění píšťalky byly vybrané rodiny vyhnány z domovů a do dvaceti minut se museli shromáždit na ná- dvoří továrny (Gebrüder-pader, rakouská firma na hedvábí, padáky a podšívky) upro- střed vesnice. Tam jim byl předložen papír k podpisu, že opouští své domovy zcela svo- bodně a o vlastní vůli. Pan farář Adolf Pachl po přečtení prohlásil, že dokument pode- psat nemůže, protože nechce lhát. Nato byl obstoupen vojáky a zbit do krve. Transport se vydal pěšky do Svitav a pan farář za svoji neposlušnost musel jít celou cestu příko-

56 pem vedle silnice. První zastávka byla v obci Květná, kde se mohli lidé napít vody v korytech pro zvířata. Zde byl pan farář omyt vodou od svých spoluobčanů a po krátké přestávce pokračovali dále v pochodu do Svitav. Zde byli naloženi do nevymetených dobytčích vagónů po padesáti lidech a jedním kbelíkem vody. Ve vagónech panoval velký strach, většina lidí si myslela, že jsou deportováni na Sibiř. Nikdo jim záměrně neřekl, co s nimi bude a kam je vlastně odvážejí. První zastávka je v Praze a lidé se uklidňují, protože Sibiř je na druhé straně. Jsou odvezeni do sovětské okupační zóny, do obce Kropstädtu, okres Wittenberg v Sasku-Anhaltsku. Zde jsou vyhnáni z vagónů a zanecháni zcela bez prostředků“ (žena, 86 let, rozhovor 4. 8. 2016).

9.1.2 Organizovaný odsun (1945-1946)

Organizovaný odsun se připravoval od října 1945. Transporty z poličského okresu mířily do sběrných táborů v okolí dnešního Havlíčkova Brodu a v Lanškrouně. V prů- běhu března až října 1946 došlo k přemístění prakticky všech německých obyvatel, v listopadu na zájmovém území podléhalo odsunu pouze 73 Němců. Počet specialistů byl minimální, většina antifašistů se dobrovolně odstěhovala do Německa. Největší zane- chanou skupinou tak byli členové smíšených manželství.

Poličsko nezasáhl jev vylidněného pohraničí, uchovala se i místní jména v krajině. Čle- nové smíšených manželství - největší skupina původních obyvatel - se museli vyrovná- vat se ztrátou sociálních vazeb. Někteří byli vystaveni antiněmeckým postojům svého okolí, které vykazovaly značnou dobu trvání.

Němci si za hranice mohli odvést osobní věci a oblečení v zavazadle do váhy 50 kilo- gramů. Pozdější transporty umožňovaly vzít si 60 nebo i 70 kg včetně domácího nádobí a řemeslníci si mohli pro výkon svého povolání odvést i nářadí. Na osobu bylo možné vyvézt 1000 marek a osobní šperky (náušnice a snubní prsteny), vkladní knížky však byly zabavovány. Na shromaždišti však byli bezostyšně okrádáni, zlaté náušnice, prsteny a řetízky jim byli přímo brány dohlížejícími vojáky (Federsel, 1995).

Obr. 13.: Odsun z Jedlové 1946 (Heimatmuzeum, 2016)

8. října 1946 byl vypraven poslední transfer z Jedlové. Z rozhovoru:

„Maminka pocházela ze smíšeného manželství, maminka Němka – vdova, tatínek byl Čech. Maminku naložili na nákladní vůz k odsunu, ale my děti, já a dva bratři jsme do- stali automaticky české občanství a měli jsme zůstat v Čechách. Maminka vojáky prosi- la, ať nás může vzít sebou, co tady budeme dělat úplně sami bez maminky a veškeré přízně. Voják jí řekl, že pro takový malý červy se nějaká díra vždycky najde. Vůz začal odjíždět, bratr řekl, ať se chytneme vozu a nepouštíme se, kdyby nás to mělo stát život, aspoň to budeme mít dřív za sebou. Strašně jsme křičeli, rozedřená kolínka jak nás vůz vlekl za sebou. Voják vstal a zabouchal na kabinu řidiče, aby zastavil. Vyhoďte tu ně- meckou svini za jejími parchanty ať je tady klid. Maminka s námi zůstala. Z obce Jedlo- vá bylo v letech 1945 – 1946 odsunuto 1261 Němců (žena, 86 let, rozhovor 4. 8. 2016).

Různé prožívání kolektivní minulosti bylo předpokladem k rozdílnému vyložení histo- rických událostí. Veřejné vzpomínání bylo na obou stranách ovlivňováno pro politické cíle.

58 Společná paměť sudetských Němců byla spoluvytvářena Sudetoněmeckým landsman- šaftem, který pokračoval na principech předválečného sudetoněmeckého hnutí. Hlavním bodem historické identity se stal prožitek vyhnání a nejvyšším cílem do budoucna revi- ze poválečných změn v Československu. Ze vzpomínek byla vytlačena kritická reakce období let 1938-1945 a hlavní vina na tragických událostech byla připisována české nacionalistické politice.

Na české straně bylo veřejné vzpomínky závislé na ideologii komunistického režimu, pro který byla ochrana obyvatel před Německem jedním z nejdůležitějších důvodů legi- timity vlády. Poválečné změny v Československu byly vykládány jako pilíře budování socialismu, téma odsunu bylo odstraněno z diskuze a s výjimkou úzké skupiny vzdělan- ců necítila společnost potřebu kritické odezvy.

Jádrem debaty, která od roku 1989 s větší nebo menší intenzitou vyplňuje veřejný prostor, je snaha vymezit, do jaké míry jsou obě strany odpovědné za nešťastné události společných dějin [12].

Tabulka č. 15.: Koncové stavy obyvatelstva České republiky v letech 1944–1948 (k 31. 12) [28]

Zdroj: Český statistický úřad (10.7 2016)

Pozemková reforma po roce 1945

Po odsunu téměř tří milionů Němců z českého pohraničí mělo jeho doosidlování dosti dramatický průběh. Přicházeli čeští a slovenští občané i vracející se z okolních zemí. Zájem o vlastnictví půdy byl velký. Kromě lidí, kteří dokázali s přiděleným majetkem hospodařit, přišli do pohraničí i dobrodruzi, kteří vyčerpali zdroje obživy, majetek zni- čili a opětovně zabrali další zemědělskou usedlost a po opětovném krachu se vrátili do vnitrozemí (Majerová et.al, 2000).

59 „Do hospody přišel nový hospodář a chlubil se, že právě zasel kroupy a už se těšil na bohatou úrodu, která mu z toho vzejde, V hospodě byl všem pro smích“ (žena, 86 let, rozhovor 4. 8. 2016).

V letech 1945 – 1948 téměř vymizela čeleď, zemědělští dělníci a deputátníci. Část se jich stala samostatnými středními rolníky, část odešla pracovat do průmyslu. Střední rolníci jsou nejsilnějším seskupením venkova, vlastní víc než 51% zemědělské půdy (Majerová et.al, 2000).

Soukromým zemědělcům s některými pracemi pomáhala strojní a traktorová stanice, ale jinak byli odkázáni sami na sebe. Největší potíže měli s plněním předepsaných dodávek, které byly důrazně vymáhány. Při jejich neplnění jsou pokutování nebo stanou před okresním soudem (Gloser, 1995).

9.2 1950 - 1960

V Jedlové se JZD ustavilo v roce 1949, prožilo kritická léta, než se stabilizovalo a do- sáhlo zvýšení rostlinné a živočišné produkce. Byly vydány vysoké prostředky na vý- stavbu hospodářských objektů a nezbytné strojové vybavení.

„Jedlové se říkalo Sebranice, protože zde byli lidé odevšad – hlavně Jugoslávci, kteří se vrátili po válce do země svých rodičů. Práci na poli moc nerozuměli, a proto šli do vznikajícího JZD dobrovolně. Na poli by se udřeli nebo by zemřeli hladem vzhledem k dodávkám státu, které musely být plněny“ (žena, 86 let, rozhovor 4. 8. 2016).

V další etapě se jedlovské družstvo sloučilo se zemědělskými družstvy v Nedvězí a na Čtyřech Dvorech a tím vzniklo JZD Československého červeného kříže se čtyřmi výrobními středisky, se sídlem v Jedlové. Obhospodařovalo 1847 ha zemědělské půdy, z toho 737 ha v ochranném pásmu vodárenské nádrže Vír na Moravě.

9.3 1960 – 1989

V Jedlové se „život“ probudil v polovině šedesátých let, kdy se předsedou národní- ho výboru stal truhlářský dělník Bohuslav Švanda, jak napsal redaktor deníku „Práce“ Stanislav Vodínský. Hlavním úkolem se stal obecní vodovod. Vodovod s kvalitní pitnou vodou pro prvních třicet šest rodin byl uveden do provozu v roce 1973. V dalších eta- pách vzniklo dílo za 3 miliony s kompletním zásobováním pitnou vodou v roce 1975.

60 Na geologickém průzkumu a samotných vrtech se zúčastnil plukovník Emil Zátopek, několikanásobný olympijský vítěz a legenda světové atletiky, postižený posrpnovou čistkou v roce 1968 (Gloser, 1995).

21. srpna 1968 proběhla vojenská intervence vojsk Varšavské smlouvy. Po tomto dni nastalo v ČSSR období tzv. normalizace, která znamenala návrat k poměrům před re- formami (Čornej, 2001).

V 70. letech byly v Jedlové zbudovány chodníky a veřejné výbojkové osvětlení v délce několika kilometrů, autobusové čekárny, restaurace Zlatý potok s ubytovacími pokoji společně s novým kinem na širokoúhlý film, které bylo první v obcích na Poličsku. Při- stavěl se obecní úřad, opravila škola, rozšířila požární zbrojnice, vystavěla vozovka na Čtyři dvory, postavil dům služeb a výkupna druhotných surovin. Toto velké budování a zvelebení vesnice mohlo vzniknout jen proto, že stávající předseda národního výboru Bohuslav Švanda znal „správné lidi na správných místech“ a také protože místní odpracovali mnoho tisíc hodin na stavbách v rámci takzvaných akcí „Z“. Účast na těchto ak- cích byla „dobrovolně povinná“ a podle odpracovaných hodin bylo například dítě při- jato do školky nebo byl zajištěn stavební materiál na opravu domů. Lidé tak zadaptovali domy a bývalé zemědělské usedlosti. Řadu opuštěných domů si opravili chalupáři ke svému víkendovému odpočinku. Neobydlená a zchátralá stavení byla zbourána a rumis- ka odstraněna, aby nehyzdila obec. Většina místních obyvatel hodnotí období předsedy národního výboru Bohuslava Švandy kladně slovy „co se nepostavilo za Švandy, dnes se už nepostaví“ (Gloser, 1995).

Během osmdesátých let došlo v JZD Československého kříže se sídlem v Jedlové k podstatnému zvýšení produkce obilí a pícnin a tím se vytvořily dobré podmínky pro živočišnou výrobu. Vzrostla také produkce brambor, lněného stonku a semene. Druž- stvo také rozběhlo přidruženou výrobu s Agrozetem Letovice. S celkovým počtem 192 trvale činných družstevníků docílilo v roce 1984 téměř čtyři miliony Kčs zisku (Gloser, 1995).

V roce 1986 vykázalo JZD ztrátu v rostlinné výrobě 180 000 Kčs, ale živočišná výroba se ziskem 6 390 000 Kč a přidružená výroba se ziskem 680 000 Kč ztrátu vyrovnala. I tak zadlužení družstva má zhoršující se tendenci kdy oproti roku 1985 zadlužení stouplo o 1 500 000 Kčs na 5 849 000 Kč. Předseda MNV (Místní národní výbor) Jedlové byl

61 pan Dobrovolný. Obec dostala finanční odměnu ve výší 30 000 Kč za první místo v soutěži v rámci krajů, za splnění programu 7 pětiletky. Začátkem prosince zahájil čin- nost Dům služeb. Byla do něj přemístěna Místní lidová knihovna, sběrna čištění oděvů a opravna obuvi, kadeřnictví a holičství s jednodenním provozem v týdnu. V závodě Hedva (továrně na výrobu hedvábných tkanin pro tuzemský i zahraniční trh) se zaměst- nanci zavázali k socialistickým závazkům: plnění pracovních plánů, pomoc zaměstnan- cům na nemocenské, snížit nedostatek v materiálech a energiích. Zaměstnanci závodu odpracovali 2 998 hodin v mimořádných směnách, v akcích „Z“ 301 hodin, pomoc ze- mědělství 411 hodin, úprava okolí bydliště 1144 hodin a bylo usušeno a dodáno 112 q sena [39].

Roku 1987 zasáhly Jedlovou povodně a to část obce, Čtyři dvory a Šenkyříkova rokle. JZD začalo realizovat protierozní opatření, hlavně v místě záplav (zatravnění pozemku). Vlivem velmi špatného počasí byl vysetý len na 28 hektarech stočen větrem a nemohl být zpracován v tírnách. Živočišná výroba zaznamenala propad v produkci tržního mlé- ka a to až o 25 000 litrů. Jedině přidružená výroba na výrobu lešenářských podlážek měla objem výkonu 3 000 000 Kč. Závod Hedva zlepšil organizaci práce a kvalitu svých výrobků, proto zvýšil mzdu měsíčně na jednoho pracovníka o 100 Kčs, kdy prů- měrná mzda byla 2 726 Kčs [39].

Oprava hráze Prachovského rybníka firmou Meliorační družstvo Svitavy byla provedena v roce 1988. V tomto roce se zrekonstruovalo veřejné osvětlení a místní rozhlas v částce 750 000 Kč a bylo desáté výročí otevření mateřské školky, která byla vybudo- vána v akci „Z“ za 5 074 000 Kč. Závod Hedva splňuje plán v základních ukazatelích na 100 %, i když má velké problémy s nedostatkem pracovních sil a špatným zásobová- ním základním materiálem. JZD stabilizuje živočišnou výrobu a zvyšuje dodávky vep- řového masa o 120 tun. Rostlinná výroba v obilovinách a bramborách splněna na 120 %. Pro velké sucho na jaře nebyl splněn plán ve lnu a objemných krmivech. Kvůli kri- tickému nedostatku řeziva měla přidružená výroba menší zisk o 400 000 Kčs [39].

Ještě v roce 1989 má družstvo ambiciózní plány. Je zahájená stavba nové budovy stře- diska, společně s prodejnou masa z vlastní porážky zvířat. Družstvo stačilo postavit hrubou stavbu budovy, částečně zařízenou, která však po tzv. „sametové revoluci“ zů- stala nedokončená a vytvořila tzv. brownfield (Gloser, 1995).

62 17. listopadu 1989 – Mezinárodní den studenstva – na tento den byla vysokoškoláky uspořádána demonstrace v Praze, která byla brutálně potlačena bezpečnostními složka- mi a vedla k pádu komunistického režimu v Československé socialistické republice – byla to takzvaná sametová revoluce [54].

Dne 16. prosince v obci Jedlová probíhá na kinosále schůze Občanského Fóra (OF) na které je odsouzen zásah dne 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze a na které se zástupci Národních výborů a OF shodli na nutnosti vzájemné spolupráce [39].

9.4 1990 – 2015

Roku 1990 proběhla příprava na volby do České národní rady a Národního shro- máždění. Volby proběhly ve dnech 8. – 9. Června 1990 za účasti 98,8 % voličů.

Zvítězilo: 1. OF – 50,4 % hlasů 2. Spojenectví zemědělců a venkova – 13,3 % hlasů 3. KDU-ČSL – 11,9 % hlasů Komunální volby se konaly 14. – 15. listopadu 1990 za účasti 87,2 % voličů. Starostou Jedlové byl zvolen pan Zdeněk Hlouš [29].

Zemědělská obchodní společnost Jedlová zahájila svoji činnost 1. října 1993. K založení vedla skutečnost, že zemědělské družstvo nedokončilo transformační proces a v důsledku neshod mezi členy ZD v Jedlové a v Nedvězí došlo ke zrušení JZD Česko- slovenského červeného kříže s následnou likvidací. Charakter majetku JZD předurčoval hospodaření ve větším celku. Proto nově založená společnost, na základě smluvních vztahů s oprávněnými osobami převzala většinu majetku a pozemků bývalého ZD Jed- lová. Společnost má deset společníků, všichni jsou bývalými členy ZD Jedlová. Hlav- ním předmětem podnikání společnosti je zemědělská výroba. Společnost v roce 1993 s padesáti třemi zaměstnanci hospodaří na 1 154 ha zemědělské půdy, z toho je 742 ha orné půdy a 412 ha luk a pastvin. Kromě zemědělské výroby provozuje společnost v menším rozsahu služby v silniční dopravě, zemních pracích, opravách zemědělských strojů a kovářství [39].

Komunální volby 18. – 19. listopadu 1994 se konaly za účasti 78,8 % voličů. Starostou Jedlové byl opět zvolen pan Zdeněk Hlouš za Sdružení nezávislých kandidátů – za obec krásnější [39]. 63 V roce 1995 byla provedena rekultivace skládky v objemu 200 000 Kč a regulace potoka v objemu 150 000 Kč. Nevyužitá ZŠ v Dolní Jedlové byla navrhnuta na přestavbu na byty [39].

Vrt na pitnou vodu HV-2 byl znečištěn v roce 1996 a odběr pro obecní vodovod se uskutečňoval jen z jednoho vrtu. Proto bylo rozhodnuto zastupitelstvem vybudovat vrt nový HV-3. Tuto práci vykonala firma AQUA servis z České Skalice. Dolní Jedlovou se prohnala povodeň. Nejvíce zaplaveno a poškozeno bylo Zdravotní středisko. Povo- deň si vyžádala opravu mostů a mostků po celé Dolní Jedlové a opevnění břehů Zlatého potoka [39].

Přestavba ZŠ v Dolní Jedlové na pět bytových jednotek začala v roce 1997. Státní pří- spěvek je 1 280 000 Kč. Budoucí nájemníci přispěli částkou ve formě příspěvku 120 000 Kč, které tvoří zaplacení nájmu dopředu. K 31.1 1997 byl ukončen provoz kina. Povodeň na Moravě a Odře byla v České republice zhruba v rozpětí mezi 5. a 29. červencem 1997. Tuto povodeň, způsobili neobyčejně intenzivními srážky, které ničivě zasáhly především Moravu, Slezsko a východní Čechy. Během záplav v Česku zemřelo 49 osob a škody byly odhadnuty na 63 miliard korun. V Jedlové byla uspořádána sbírka na pomoc postiženým záplavami. Vybraná částka 53 605 Kč byla předána na konto pro postižené [39].

V roce 1998 z důvodů nedostatku finančních prostředků na dodělání přestavby bývalé ZŠ v Dolní Jedlové na bytový dům, rozhodlo obecní zastupitelstvo o prodeji obecního vysokozdvižného vozíku za 100 000 Kč. 13. – 14. listopadu 1998 se konaly komunální volby. Starostou Jedlové byl zvolen pan Zdeněk Hlouš [39].

Obec v roce 1999 odkoupila od Jednoty Svitavy hotel Zlatý potok za 38 000 Kč a stala se tak výhradním a jediným vlastníkem. Poté ho mohla pronajmout panu Zděnku Reko- vi. Začíná se uvažovat o plynofikaci obce a to z větve od Poličských strojíren společně s obcí Korouhev [39].

Plány na plynofikaci obce z Poličky byly v roce 2000 změněny, s možností plynofiko- vat obec od městyse Bystré Jihomoravskými plynárnami. 15. října 2000 byla ukončena činnost nemocnice v Poličce. Lékařská pomoc je dostupná ve Svitavách, Litomyšli nebo v Novém Městě na Moravě. 64 Obec prodala pozemky k založení chovných rybníků rybářskému spolku z Litomyšle – Rybářství Litomyšl. Rybářství ke dvěma původním rybníkům: • Janovský • Kmotr (rekonstrukce přelivu) Přidalo dalších třináct rybníků: • Ráček I, II, III – račí rybník • Kmotřík – revitalizován • Baldovský – revitalizován • Kamenáč – račí rybník • Polníček – revitalizován • Polní – revitalizován a rozšířen • Pachovský – revitalizován • Luční – revitalizován • Pulec – nová nádrž • Lesní – nová nádrž • Smrček – nová nádrž [39].

Obr. 14.: Jedlovské rybníky [44] (2017)

Plynofikace v Jedlové začala v roce 2001, kdy výběrové řízení vyhrála První žďárská plynařská. Celková částka potřebná na plynofikaci byla vyčíslena 16 mil. korun. Rada

65 Fondu životního prostředí v Praze udělila obci dotaci ve výši 8,5 mil. korun, druhou polovinu uhradí obec ve splátkách, které budou rozděleny do dvou let. Dále bude částka hrazena příspěvkem od občanů ve výši 7 500 Kč. V této částce je zahrnut příspěvek na plynofikaci ve výši 5 000 Kč, projekt přípojky plynu po hranici pozemku ve výši 400 Kč a jednotná skříň hlavního uzávěru plynu se základním vybavením bez základů v hodnotě 2 100 Kč. Ve dnech 30. 8. – 3. 9. 2001 se konal Festival evropské kultury v Bystrém, „FESTIVAL CULTURAL VILLAGE OF EUROPE 2001“, kterého se zúčastnilo 478 účastníků z 10 partnerských obcí a zapojilo se cca 1000 českých občanů z mikroregionu Svratecko- křetínský trojúhelník. Na půdě města Bystré prezentovalo svou kulturu obce, které pre- zentovaly jedenáct států Evropy. Účastníci festivalu měli možnost seznámit se s jejich lokálními potravinovými produkty, s rukodělnými výrobky, sdílet s nimi radost ze spo- lečného setkání. Všichni účastníci hostujících obcí byli ubytováni v rodinách, takže měli možnost navázání blízkých osobních vztahů s našimi občany. Význam akce podpořili svou účastí zástupce prezidentské kanceláře, několika ministerstev a Pardubického kraje. Ve dnech 9. -10. 11. proběhla závěrečná konference starostů, jejichž tématem byla úloha zemědělství pro náš venkov, agroturistika, stabilizace mladých lidí na venkově.

• Bystré, Hartmanice, Nyklovice – hostily Francii a Nizozemí • Olešnice – hostila Estonsko • Vír – hostil Anglii • Jimramov – hostil Řecko • Trpín a Kněževes - hostily Maďarsko • Svojanov a Rohozná - hostily Španělsko • Dalečín, Unčín, Sulkovec - hostily Dánsko • Rovečné, Velké Tresné – hostily Německo • Jedlová, Korouhev – hostily Itálii

V Jedlové se o ubytování jednadvaceti italských občanů postaralo devět rodin. Závod Hedva se v roce 2001 mohl pochlubit novými stroji Beninger švýcarské výroby na přípravu osnov pro tkaní a v tkalcovně disponoval sto stavy PN – 170 AF ze Zbro- jovky Vsetín. Na závodě bylo zaměstnáno 78 zaměstnanců a 90 % produkce provozu tvořil vývoz [39].

66 Rok 2002 byl ve znamení parlamentních a komunálních voleb. Parlamentní volby se konaly 14. – 15. června 2002 za téměř stoprocentní účasti voličů. Po volbách bylo za- počteno 440 platných hlasů. Vítězem voleb byla ČSSD – 133 hlasů (30 %), druhé KSČM – 96 hlasů (22 %) a třetí ODS – 85 hlasů (19 %). V komunálních volbách ve dnech 1. – 2. listopadu 2002 byl starostou zvolen Zdeněk Hlouš, který kandidoval za ČSSD. V tomto roce také proběhla a byla dokončena plynofikace Jedlové [39].

V roce 2003 provádí firma COLAS a. s. opravy veškerých chodníků po plynofikaci. Částka určená na opravy je 3 000 000 Kč. Obec též začala výstavbu víceúčelového hřiš- tě v areálu MŠ za 2 300 000 Kč. Ministerstvo Financí přispělo částkou 1 000 000 Kč. 30. června 2003 byl organizačně zrušen závod Hedva Jedlová a výroba přemístěna do Moravské Třebové, 100 zaměstnanců přišlo o práci, zůstal pouze jeden jako hlídač ce- lého areálu. Proti výstavbě nového rybníka Dubovec, který měl být za MŠ, sepsalo peti- ci 391 občanů. Petice byla sepsána z obav před záplavami. Projekt posuzovala Fakulta lesnická a environmentální, Katedra vodního hospodářství České zemědělské univerzity v Praze a na základě jejího posouzení nebylo dovoleno rybník vybudovat. 18. června 2003 rozhodl předseda Poslanecké sněmovny o udělení znaku a praporu obci Jedlová. Motivem jsou dva stříbrné pruhy symbolizující dvě studánky v modrém poli a nahoře v červeném poli zlatá růže s modrým semeníkem [39].

Obr. 15.: Znak obce Jedlová [41]

67 Obec v roce 2004 odkoupila za symbolickou cenu Sokolovnu a zahájila její rekonstrukci. Ministerstvo Kultury udělilo dotaci 7 000 000 Kč. Stavbu provedla firma Švanda z Poličky. Podmínkou pro čerpání dotace bylo dokončení rekonstrukce do konce roku 2004, ale tato podmínka nebyla dodržena pro velmi brzký příchod zimy. Bylo požádáno o odklad a ministerstvo s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám žádosti vyhovělo. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2005. O prázdninách oslovila obec firma Kampos s. r. o. z Kuřimi a projevila zájem vybudovat v obci pobočku. Firma se zabývá montáží konektorů do aut. Z důvodů uzavření zá- vodu Hedva a potřeby pracovních míst v obci byl návrh přijat. V písemném výběrovém řízení bylo z padesáti uchazečů vybráno dvacet čtyři žen na místo operátora a jeden muž jako vedoucí výroby. Pobočka se otevřela 1. září 2004 v upraveném kinosále zrušeného kina [39].

2005 byl schválen prodej penzionu u hřiště, za účelem přestavby na denní centrum pro seniory, za cenu 2 300 000 Kč. 19. listopadu 2005 se uskutečnilo slavnostní otevření Sokolovny. Práce byly zahájeny v červnu 2004 a dokončeny kolaudací v červenci 2005. Náklady byly 14 000 000 Kč, z toho polovina byla hrazena dotací Ministerstva kultury [39].

Roku 2006 uzavřena restaurace „Zlatý potok“ z důvodů zadlužení uživatelů. Restaurace je velmi špatném stavu a pro obec se její provoz stává přítěží. Zastupitelstvo schválilo odprodej restaurace za cenu 2,3 – 2,6 milionu korun. 20. – 21. října 2006 se konaly komunální volby, kterých se účastnilo jen 58 % voličů. Ze 799 občanů volilo pouze 466 voličů. Starostou byl zvolen Radomil Horníček, který kandidoval za ČSSD. Začala rekonstrukce MŠ, na kterou se podařilo získat dotace ve výši 7 000 000 Kč, obec se podílí 850 000 Kč na rekonstrukci a 150 000 Kč na úpravách okolí. Celková částka tak činí 8 000 000 Kč. Rekonstrukci provádí První Litomyšlská stavební společnost s. r. o. [39].

V roce 2007 byla dokončena rekonstrukce MŠ, prodána restaurace „Zlatý potok“, která po rekonstrukci vnitřních prostor v září obnovila provoz. Hlavní investice obce je po- stavení šaten pro fotbalisty, které provádí firma Doleček Svitavy. Cena díla je 2 380 000 Kč [39].

68 Parlamentní volby, které se konaly ve dnech 17. – 18. října 2008 měly velice nízkou účast voličů – 44 %. Zvítězila ČSSD, na druhém místě ODS a třetí skončilo KSČM. Byla prodána stará škola na Horní Jedlové firmě PRIMA za 700 000 Kč. Firma ze školy vytvořila osm nových bytů. Byly dokončeny fotbalové šatny, kdy cena akce vyšla na 3 500 000 Kč což je oproti dané ceně díla navýšení o 1 200 000 Kč [39].

V komunálních volbách ve dnech 15. – 16. října 2010 byla 50 % účast voličů. Starostou byl zvolen Radomil Horníček. Na zastupitelstvu projednána a poté vydána vyhláška na základě zákona č. 128/2000 o nočním klidu a o zákazu používat v neděli sekačky, cirku- lárky, motorové pily, křovinořezy apod., z důvodu stížností místních občanů na velký hluk, hlavně ze stran chalupářů při jejich víkendových aktivitách [39].

Tabulka č. 16.: Obec Jedlová v sledovaných ukazatelích v letech 2012 - 2015

Sledovaný ukazatel 2012 2013 2014 2015 Počet obyvatel 1026 1030 1044 1040 Přirozený přírůstek -2 4 1 -4 Saldo migrace 5 ₋ 13 ₋ Podíl obyv. ve věku 0-14 let na celkovém počtu (%) 13,7 14,4 15,6 15,6 Počet obyvatel ve věku 0-14 let 141 148 163 162 Podíl obyv. ve věku 65 a více na celkovém počtu (%) 15,2 15,5 16,8 17,4 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 156 160 175 181 Podíl nezaměstnaných osob (%) ₋ 8 6,9 5,2 Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ₋ 60 49 38 Počet uchazečů absolventů v evidenci úřadu práce ₋ 5 2 2 Počet dokončených bytů 10 1 2 4 Koeficient ekologické stability 1,1 1,1 1,1 1,1 Živě narození 10 13 14 7 Zemřelí 12 9 13 11 Přistěhovalí 14 24 28 22 Vystěhovalí 9 24 15 22 Průměrný věk 41,1 41,3 41 41,3 Počet obyvatel ve věku 15-64 let 729 722 706 697

Zdroj: Český statistický úřad (2.3 2017)

69 10 ZHODNOCENÍ A VÝSLEDKY ANALÝZY

Celé období jsem rozdělil na pět etap:

Pozemková reforma a odsun (1945 – 1949)

V letech 1945 – 1946 bylo z obce Jedlová odsunuto 1261 obyvatel německé národ- nosti a z původních 1967 obyvatel jich zbylo v obci 706 (36 %). Je to největší pokles v obci za sledovaná léta. Přidělení půdy lidem osídlujících území po odsunu významně posílilo pozice komunistické strany na venkově v českých zemích.

Kolektivizace (1949 – 1967)

Neplnění dodávek státu je pokutováno. V obci žili hlavně Jugoslávci a při kolektivizaci vstoupili do JZD dobrovolně, protože na vlastním poli by dodávky státu jen těžko plnili. V další etapě se jedlovské družstvo sloučilo se zemědělskými družstvy v Nedvězí a na Čtyřech Dvorech a tím vzniklo JZD Československého červeného kříže se čtyřmi výrobními středisky, se sídlem v Jedlové. Začíná se budovat obecní vodovod.

Normalizace (1968 – 1989)

Nastala po 21. srpnu 1968, kdy vstoupila vojska Varšavské smlouvy na naše území. Jedlová zažívá boom ve výstavbě i ve službách pro své obyvatele, i když je to výsledek hlavně tzv. akcí „Z“. JZD zvyšuje svou produkci v rostlinné a živočišné výrobě.

Transformace (1990 – 2004)

Transformace zemědělských družstev – rozdělení jejich majetku mezi členy a nečleny družstev a pronájem státní půdy. V důsledku neshod členů JZD založena 1. října 1993 Zemědělská obchodní společnost Jedlová. Začátek tohoto období se vyznaču- je vysokou volební účastí. Ke konci období se využívají státní příspěvky na výstavbu bytů. Obec ukončuje prodělečné služby a zbavuje se nepotřebného nebo nevyužitého majetku.

70 Vstup do EU (2004 po současnost)

Snaha obcí o lepší využití dotací a hledání nových pracovních míst v obci. Období se vyznačuje nízkou účastí voličů při volbách. Stát a obce podporují individuální výstavbu nových domů a bytů.

Základní občanské vybavení tvoří první stupeň základní školy, školka, zdravotní stře- disko, knihovna, pošta, prodejny potravin, hasičská zbrojnice (horní a dolní), obecní úřad, sokolovna, hotel, hostinec a cykloubytovna. Ostatní služby zajišťují drobní živ- nostníci (zámečnictví, autoopravna, kadeřnictví, truhlárna). Na zemědělské půdě hospo- daří převážně ZOS Jedlová. Pro sportovní vyžití slouží areál u školy (tenis, volejbal), fotbalové hřiště a okolí sokolovny. Počet obyvatel se ustálil v roce 2015 na 1040 obyvatel. V průběhu let 1991 – 2015 se index stáří zvýšil o 40 procentních bodů. Znamená to, že došlo ke snížení obyvatel v předproduktivním věku a zvýšil se počet obyvatel v po- produktivním věku. V roce 2012 bylo dokončeno nejvíce nových bytů – 10 a celkově od roku 2002 jich bylo dokončeno celkem 35.

Poličsko se řadí k regionům s vysokou úrovní religiozity. Je to i dáno doosidlováním mikroregionu po válce, kdy hlavní skupiny doosídlenců tvořili silně věřící lidé (Ukraji- na, Slovensko, Jugoslávie a Maďarsko). K víře se v roce 2011 přihlásilo v SO ORP Po- lička 45,2 % respondentů dotazovaných v rámci SLDB. Úroveň vzdělanosti se v obci i v celém mikroregionu zvyšuje a nejvíce osob se nachází v pásmu středního ukončeného vzdělání bez maturity.

Množství domů v obci slouží jako rekreační chalupy. Katastrem obce prochází značené pěší a cyklistické trasy. Na území obce se zčásti nachází i bývalé lesní minerální lázně Balda, kdy cesta k lázním prochází kolem soustavy chovných rybníků.

Koeficient ekologické stability (KES) je pro území obce 1,10. KES stanovuje poměr ploch (stabilních a nestabilních ekosystémů ve zkoumané oblasti). Podle klasifikátoru se jedná o vyváženou krajinu s technickými objekty ve shodě s dochovanou přírodní skladbou. Díky novým vodním nádržím je krajina výrazně přetvořená člověkem. Neza- městnanost od roku 2012 pomalu každoročně klesá. Podíl nezaměstnaných v obci k roku 2015 činí 5,2 %. Většina ekonomicky činných obyvatel odjíždí za prací mimo obec. Zásobování vodou zajišťuje veřejný vodovod, který se od roku 2017 bude celkově rekonstruovat. Obec je plynofikována a je bez čističky odpadních vod. 71 11 ZÁVĚR

Diplomová práce je zaměřena na sociální vývoj obce Jedlové od druhé světové vál- ky. Hlavním cílem práce bylo charakterizovat obec Jedlovou a provést analýzu obce od konce druhé světové války po současnost. V oblasti regionálního rozvoje obce a celého správního obvodu hraje nyní klíčovou roli přísun finančních prostředků fondů Evropské unie. Tyto evropské dotace postupem času jistě zeslábnou. Obce proto musí přemýšlet o možnostech rozvoje na základě vlastních prostředků doplněných o menší dotace regionálního nebo národního charakteru. Z tohoto hlediska by měly být evropské peníze využity pro nastartování aktivit, které budou fungovat i po ukončení podpory. Proto se obce sdružují do dobrovolných svazků obcí (Mikroregion Poličsko, AZASS, Kraj Smetany a Martinů, Zelená Energie), aby podporovali svůj rozvoj v regionu. Díky svým společným snahám a shodné strategií tak mohou obce dosáhnout stanovených cílů. Bez těchto aktivit a zdrojů by se rozvoj správ- ního regionu výrazně zpomalil a rozvoj obcí snad přímo zastavil a obce si toto riziko uvědomují. V třetí části práce je provedena samotná analýza obce a kvalita života obyvatel v ní žijí- cí. Přes bouřlivý odsun německých obyvatel, kolektivizaci, normalizaci, transformaci a vstup do EU si obec žije vlastním životem, který se pokouší bránit všem negativním vnějším okolním vlivům a vstřebávat naopak to kladné, ale je otázka do jaké míry se to daří. Na tuto otázku jsem se pokusil v práci odpovědět. Myslím si, že život v obci je pomalejší, ale kvalitativně lepší než ve městě i když zde není taková občanská vybavenost. Lidé k sobě mají prostě blíž. Venkovská obec a venkovská společnost se nepřetrži- tě mění – vyvíjí se. Z tohoto důvodu je důležité se okruhem otázek okolo venkova za- bývat a ty pozitivní aplikovat na venkovskou obec při jejím vývoji. Výsledky zpracované práce jsou do jisté míry ovlivněny pátráním v Jedlovské kronice, která jako hlavní zdroj zpracovaných informací nemusí být ve všech informacích zcela objektivní. Oproti tomu zpracované rozhovory lze považovat za korektní a věrohodné. Z hlediska dalšího výzkumu by bylo dobré sledovat, jak se obec vyrovná s územním plánem obce, další zástavbou a možností zvyšujícího se počtu obyvatel.

72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literární zdroje

[1] BILÍK, Petr. České země a Československo ve 20. století. (Olomouc: Olomoucký kraj), 2013, 146 s. ISBN 978-80-87535-76-9.

[2] BLAŽEK, Bohuslav. Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie. Šlapanice: ERA, 2004, 184 s. ISBN 80-865-1790-X.

[3] BOGÁRDI, Tünde. LABOUR MARKET CHANGES IN RURAL AREAS OF HUNGARY: PAST, PRESENT, FUTURE. Visegrad Journal on Bioeconomy and Sustainable Development. 2013-01-1, 2(2), 64-68. DOI: 10.2478/vjbsd-2013-0013. ISSN 1338-8339.

[4] ČORNEJ, Petr. Kdy, kde, proč: sto událostí, které dramaticky změnily naši historii. Praha: Reader's Digest Výběr, 2001, 480 s. ISBN 80-861-9633-X.

[5] FEDERSEL, Hans. Schönbrunn im Schönhengstgau. 2 vlastním nákladem. Sel- bstverlag Hans Federsel Alvsjö, 1995, 206 s.

[6] KŁOCZKO-GAJEWSKA, Anna. GENERAL CHARACTERISTICS OF THEMA- TIC VILLAGES IN POLAND. Visegrad Journal on Bioeconomy and Sustainable De- velopment. 2013-01-1, 2(2), 60-64. DOI: 10.2478/vjbsd-2013-0012. ISSN 1338-8339.

[7] LASCHEWSKI, Lutz. The Formation and Destruction of Social Capital - Lessons from East German Rural Restructuring. Eastern European Countryside. 2009-01-1, 15(- 1), 91-110. DOI: 10.2478/v10130-009-0006-4. ISSN 1232-8855

[8] LINDBLOOM, Jana. A Far-reaching Shift in Argumentation: Parliamentary Debates on (post-)socialist Agricultural Cooperatives in the 1990s. Eastern European Country- side. 2012-01-1, 18(1), 85-110. DOI: 10.2478/v10130-012-0005-8. ISSN 1232-8855.

[9] LUKIĆ, Miodrag. Rural Policy of the European Union - Experiences and Lessons for Bosnia and Herzegovina. Eastern European Countryside: ECONOMICS [online]. 2016, 4(1), 73-88. DOI: https://doi.org/10.1515/eoik-2015-0030. ISSN 2303-5013.

73 [10] MAJEROVÁ, Věra. Sociologie venkova a zemědělství. Vyd. 4., přeprac. Praha: Credit, 2000, 254 s. ISBN 80-213-0651-3.

[11] MCDONAGH, John, Maura FARRELL a Shane CONWAY. The Role of Small- scale Farms and Food Security. Sustainability Challenges in the Agrofood Sector. Chi- chester, UK: John Wiley, 2017, 33. DOI: 10.1002/9781119072737.ch2. ISBN 9781119072737.

[12] NAJBERT, Jaroslav. Češi a Němci na Poličsku ve 20. století: regionální sonda do česko-německého soužití na území národnostně smíšeného okresu Polička [online]. 2012 [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/120887/. Ri- gorózní práce. Karlova Univerzita. Vedoucí práce Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc.

[13] NEMENYI, Agnes a Ruth ROSSIER. Cultural and Ethnic Determinants of Land Use and Inheritance in Romania. Eastern European Countryside. 2010-01-1, 16(-1), 33- 47. DOI: 10.2478/v10130-010-0009-1. ISSN 1232-8855.

[14] PEŠKOVÁ, Lenka. Poličsko, regionálně geografická studie. Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. Bakalářská práce. Vedoucí práce Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

[15] Poličsko: Sborník prací. Krajský dům osvěty v Pardubicích: Jiskra, tiskařské závo- dy, národní podnik, závod Pardubice, 1958, 160 s.

[16] POSPĚCH, Pavel. Vynalézání venkova v ČR po roce 1989. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2014, 177 s. Sociologická řada. ISBN 978-80-7325-353-0.

[17] PRŮCHA, Václav. Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. Br- no: Doplněk, 2004, 578 s. ISBN 80-723-9147-X.

[18] ROBINSON, Guy M. Agriculture. International Encyclopedia of Geography: Peo- ple, the Earth, Environment and Technology. Oxford, UK: John Wiley, 2016, 1-13. DOI: 10.1002/9781118786352.wbieg0570. ISBN 9780470659632.

[19] SKLÁDANKA, Jiří. Chov strakatého skotu. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014, 368 s. ISBN 978-80-7509-258-8.

74 [20] WOODS, Michael. Globalization and Rural Areas. International Encyclopedia of Geography: People, the Earth, Environment and Technology. Oxford, UK: John Wiley, 2016, (6), 1-6. DOI: 10.1002/9781118786352.wbieg0189. ISBN 9780470659632.

Internetové zdroje

[21] ABC Českého Hospodářství: RAVENSBURGER KARTON s.r.o. [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: https://www.abc.cz/firma/ravensburger-karton/

[22] Balda. Fotohistorie [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné z: http://fotohistorie.cz/Pardubicky/Svitavy/Balda/Default.aspx

[23] Balda Výletní místo, Svitavsko. Turistika.cz [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/balda

[24] Brownfieldy Pardubického kraje: obec Jedlová [online]. [cit. 2017-03-11]. Do- stupné z: http://www.brownfieldypk.cz/index.php/brownfieldy.html?f_obec=220&f_okres=&f_ro zloha_lokality[0]=&f_rozloha_lokality[1]=&f_existence_ekologickych_zatezi=&cm

[25] Bystré: MAS Poličsko z.s. [online]. [cit. 2017-03-02]. Dostupné z: http://www.bystre.cz/mesto/mesto-a-okoli/clenstvi-mesta/19-clenstvi-mesta

[26] Centrum pro regionální rozvoj České republiky: Zemědělské výrobní oblasti SO ORP Polička [online]. [cit. 2017-03-11].

[27] Čemolen v červnu definitivně ukončí zpracování lnu. Agris [online]. 2010 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/167085/cemolen-v-cervnu- definitivne-ukonci-zpracovani-lnu

[28] Český statistický úřad [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz

[29] Databáze MAS: MAS POLIČSKO z.s. [online]. [cit. 2017-02-25]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/app/eagriapp/mas/Maps/DetailMapa.aspx?guid=6E971AB68D9D 41FD81CF82281B60E1BF&detail=true

75 [30] DATY [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné z: http://daty.cz/f/129615-zemedelske- druzstvo-jedlova-v-likvidaci

[31] Demografie: Struktura obyvatelstva [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_vzdelani=

[32] Dotace: LEADER ČR [online]. 2008 [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/leader-cr/

[33] Farmy.cz: Cena zemědělské půdy podle katastrálního území [online]. 2017 [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: http://www.farmy.cz/cena-pudy/

[34] FIRMO: REJSTŘÍK FIREM A OSOB [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://www.firmo.cz/cs/

[35] Chov skotu: Plemena s kombinovanou užitkovostí [online]. [cit. 2016-08-01]. Do- stupné z: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/

[36] IDnes: Konec Němců v Čechách: temná kapitola, která dodnes budí vášně [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/odsun-nemcu-z-pohranici-0sj- /domaci.aspx?c=A150415_123325_domaci_jw

[37] KINEMATOGRAF BRATŘÍ ČADÍKŮ [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://www.kinematograf.cz/trasa-3/

[38] K SOCIOLOGICKÝM PROBLÉMŮM PŘEMĚN NAŠEHO ZEMĚDĚL- STVÍ [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/62/140227/burian.pdf

[39] Kronika Jedlové (1986 – 2011)

[40] Masokombinát Polička [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://www.mkp.cz/cs/o-nas

[41] NETFIRMY: obec Jedlová [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: https://www.netfirmy.cz/firma/55762-obec-jedlova/

[42] Pardubický kraj: DOBROVOLNÉ SVAZKY PARDUBICKÉHO KRAJE [online]. [cit. 2017-02-25]. Dostupné z: https://www.pardubickykraj.cz/svazky-obci

76 [43] Podklady RURÚ_2014 - Polička [online]. 2015 [cit. 2016-09-03]. Dostupné z: www.policka.org/soubor/prilohy/158

[44] Polička-oficiální stránky: Vydání opatření obecné povahy Územní plán Jedlo- vá [online]. 2015 [cit. 2016-09-03]. Dostupné z: http://www.policka.org/detail/10076/mestsky-urad/uzemni-planovani/Vydani-opatreni- obecne-povahy-Uzemni-plan-Jedlova/

[45] PROBLEMATIKA NĚMECKÉHO OBČANSTVÍ: Mapa tradičně Němci obývanych oblasti [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://nemci.euweb.cz/probl_2.htm

[46] Přírodní škola: Vesnice v proměně [online]. 2012 [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://www.archiv.prirodniskola.cz/expedice/ralsko2012/2012-vesnice-v-promene.pdf

[47] Římskokatolická farnost Bystré u Poličky: obec Jedlová [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://www.farnost-bystre.cz

[48] Ředitelství silnic a dálnic ČR: Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. [cit. 2017- 03-11]. Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx

[49] ŘSD ČR: Sčítání dopravy [online]. 2010 [cit. 2016-09-03]. Dostupné z: https://www.rsd.cz/wps/portal/web/Silnice-a-dalnice/Scitani-dopravy

[50] Svaz českých a moravských spotřebních družstev: coop Jednota [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.skupina.coop/jednota-spotrebni-druzstvo-ve- svitavach

[51] Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://smocr.cz/data/fileBank/575b0fa3-81ed-416a-8bc3329f1913b89.doc

[52] SO ORP Polička: Charakteristika zájmového území [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: https://www.edpp.cz/orppol_charakteristika-zajmoveho-uzemi/

[53] THT: Požární technika [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://www.tht.cz/cs/o-tht

[54] Totalita [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://www.totalita.cz

77 [55] Totalita: 50. léta - Postupné uvolňování [online]. [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/50/50_01_011.php

[56] Veřejná správa online: Věkové a vzdělanostní složení obyvatelstva venkovských obcí [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6143675

[57] Zelení: Definice venkova [online]. [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: http://jihocesky.zeleni.cz/wp-content/uploads/sites/110/2014/04/Definice-venkova1.pdf

Seznam obrázků

Obr. 1.: Vymezení venkovského a městského prostoru v České republice ...... 16

Obr. 2.: Obec Jedlová – lokalizace ...... 23

Obr. 3.: Znak obce ...... 25

Obr. 4.: Zemědělské výrobní oblasti ...... 28

Obr. 5.: Kostel Navštívení Panny Marie ...... 36

Obr. 6.: Kostel Nanebevzetí Panny Marie ...... 37

Obr. 7.: Hedva Jedlová ...... 39

Obr. 8.: Prapor SDH Jedlová II ...... 49

Obr. 9.: MAS Poličsko z. s...... 50

Obr. 10.: Lázně Balda 1907 ...... 52

Obr. 11.: Němci obývané oblasti ...... 54

Obr. 12.: Volební lístek na odtržení území 1938 ...... 55

Obr. 13.: Odsun z Jedlové 1946 ...... 58

Obr. 14.: Jedlovské rybníky ...... 65

Obr. 15.: Znak obce Jedlová ...... 67

78 Tabulky

Tabulka č. 1.: Vývoj počtu obcí od roku 1950 až 2015 ...... 14

Tabulka č. 2.: Obce náležející do SO ORP Polička (ČSÚ, 2017) ...... 24

Tabulka č. 3.: Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 - 2010 ...... 29

Tabulka č. 4.: Věková struktura obyvatelstva obce Jedlová, ORP Polička, okres Svitavy a Pardubický kraj ( SLBD 2011) ...... 30

Tabulka č. 5.: Věková struktura obyvatelstva podle pohlaví obce Jedlová, ORP Polička, okres Svitavy a Pardubický kraj ( SLBD 2011) ...... 30

Tabulka č. 6.: Nejvyšší ukončené vzdělání – obec Jedlová SLDB 2001, 2011 ...... 31

Tabulka č. 7.: Charakteristika obcí k 31. 12 2011 ...... 32

Tabulka č. 8.: Struktura obyvatelstva podle pohlaví v SO ORP Polička v letech 1991, 2001, 2007, 2015 ...... 33

Tabulka č. 9.: Struktura obyvatelstva podle národnosti v ČR, Pardubickém kraji, okrese Svitavy a SO ORP Polička, SLDB 2011...... 34

Tabulka č. 10.: Struktura obyvatel podle náboženského vyznání v Pardubickém kraji, okrese Svitavy a SO ORP Polička v roce 2011 ...... 36

Tabulka č. 11.: Intenzita provozu – celostátní sčítání dopravy 2010 ...... 41

Tabulka č. 12.: Cena zemědělské půdy v obcích SO ORP Polička 2016 ...... 42

Tabulka č. 13.: Druh pozemků (ha) v obci Jedlová u Poličky k 31.12 2015 ...... 45

Tabulka č. 14.: Sčítání obyvatel r. 1921 ...... 54

Tabulka č. 15.: Koncové stavy obyvatelstva České republiky v letech 1944–1948 (k 31. 12) ...... 59

Tabulka č. 16.: Obec Jedlová v sledovaných ukazatelích v letech 2012 - 2015 ...... 69

79 Grafy

Graf č. 1.: Vývoj počtu obcí od roku 1950 až 2015 ...... 14

Graf č. 2.: Počet věřících vybraných církví v letech 1921 – 2011 ...... 35

Graf č. 3.: Počet dětí chodící na náboženství 2006 - 2016 ...... 38

Graf č. 4.: Druh pozemků (ha) v obci Jedlová u Poličky k 31.12 2015 ...... 44