Universita Palackého v Olomouci Přírodov ědecká fakulta Katedra geografie

Jaroslav Paur

Regionální rozvoj Kada ňska: vybrané problémy

Bakalá řská práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Olomouc 2007

Prohlašuji, že jsem zadanou bakalá řskou práci vypracoval sám pod vedením Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a také, že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedl v seznamu použité literatury. V Olomouci den 12.5.2007 ...... Podpis autora

Na tomto míst ě bych rád pod ěkoval Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc., za cenné rady a ochotu pomoci p ři zpracování této práce. Dále bych cht ěl pod ěkovat pracovnicím krajské pobo čky Českého Statistického ú řadu za poskytnutí pot řebných dat a RNDr. Jaroslavu Koutskému z Univerzity Jana Evangelisty Purkyn ě v Ústí nad Labem za pomoc p ři shán ění pot řebných dat.

Obsah

1. Úvod...... str. 6 2. Vymezení mikroregionu...... str. 7 3. Historicky-správní vývoj oblasti...... str. 9 4. P řírodní potenciál oblasti...... str. 16 5. Obyvatelstvo...... str. 19 5.1 Vývoj po čtu obyvatel...... str. 19 5.2 Pohyb obyvatelstva...... str. 21 5.3 V ěková struktura obyvatelstva správního obvodu Kada ň...... str. 23 5.4 Národnostní struktura obyvatelstva správního obvodu Kada ň...... str. 26 5.5 Vzd ělanostní struktura obyvatelstva správního obvodu Kada ň...... str. 28 5.6 Struktura religiozity obyvatelstva správního obvodu Kada ň...... str. 29 5.7 Struktura zam ěstnanosti obyvatelstva správního obvodu Kada ň...... str. 31 podle ekonomických sektor ů 6. Vyjíž ďka a dojíž ďka do zam ěstnání...... str. 32 7. Trh práce...... str. 33 7.1 Srovnání s dalšími územn ě správními celky...... str. 34 7.2 V ěková struktura uchaze čů o zam ěstnání...... str. 37 7.3 Podle dosaženého vzd ělání ...... str. 38 7.4 Míra dlouhodobé nezam ěstnanosti a po čet pracovních míst...... str. 39 7.5 Srovnání podle pohlaví...... str. 40 8. Nejvýznamn ější zam ěstnavatelé v regionu...... str. 41 9. Zahrani ční investice v s.o. Kada ň...... str. 43 10. Záv ěr...... str. 45 11. Literatura a zdroje...... str. 46 12. Summary...... str. 48

1. Úvod

Cílem této práce je vytvo řit celkovou socio-ekonomickou charakteristiku mikroregionu Kada ňsko, p ředstavujícího správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Kada ň. Ve své práci se nejprve budu stru čně zabývat historickým a správním vývojem oblasti a jejím p řírodním potenciálem. Ob ě kapitoly a č zdánliv ě nesouvisející s tématem práce, jsou d ůležité pro pochopení vztah ů uvnit ř oblasti a často její socio-ekonomický vývoj ovliv ňují. Dále se podrobn ěji budu zabývat obyvatelstvem mikroregionu a jeho vybranými charakteristikami, včetn ě pohybu obyvatelstva a struktury zam ěstnanosti v jednotlivých ekonomických sektorech. Dále zmíním vyjíž ďku a dojíž ďku pracujících Kada ňska za prací. V ětší pozornost bude v ěnována rovn ěž trhu práce a struktu ře uchaze čů o zam ěstnání podle vybraných kritérií. Na konec bych cht ěl zmínit nejvýznamn ější zam ěstnavatel a zahrani ční kapitál v mikroregionu. Ve své práci budu používat krom ě regionální literatury, díla se širším geografickým a historickým záb ěrem. Regionální literatura a další historická či geografická díla budou použita p ředevším pro kapitoly Historický vývoj oblasti a p řírodní potenciál. Zbylé kapitoly budou vycházet tém ěř výhradn ě z dat n ěkolika institucí. Údaje o obyvatelstvu jsem p řevzal bu ď p římo z webových stránek Českého statistického ú řadu a jeho pobo čky v Ústí nad Labem, nebo mi byly krajskou pobo čkou ČSÚ v Ústí nad Labem zprost ředkovány. Stránek ČSÚ jsem využil rovn ěž p ři tvorb ě kapitoly trh práce, k její tvorb ě mi byl nápomocen rovn ěž portál Ministerstva Práce a sociálních v ěcí a jím vypracovaná GIS prostorová analýza. Pro kapitoly o nejvýznamn ějších zam ěstnavatelích a zahrani čním kapitálu na Kada ňsku jsem použil p ředevším údaje z portálu HBI a Obchodního rejst říku ministerstva spravedlnosti. D ůvod ů mého zájmu o zkoumanou oblast ze socioekonomického hlediska je n ěkolik. První, který sehrál roli p ři výb ěru konkrétn ě tohoto mikroregonu je ryze osobní, pon ěvadž město Kada ň je mým rodišt ěm a nedaleká obce Ková řská je místem mého trvalého bydlišt ě. Druhý již souvisí p římo se zam ěř ením práce v rovin ě socio-ekonomické. Cht ěl jsem poznat socio-ekonomické vazby uvnit ř mikroregionu v četn ě jeho vztahu se širším okolím, p řeci jen Kada ňsko jako sou část Ústeckého kraje pat ří mezi geograficky problémová území, o nichž se často hovo ří nebo píše, mým zájmem bylo posoudit pravdivost t ěchto tvrzení.

- 6 -

2. Vymezení mikroregionu

Ve své práci se budu zabývat mikroregionem Kada ňsko. Jedná se o území odpovídající správnímu obvodu obce s rozší řenou p ůsobností (dále ORP, vymezení pojmu je napsáno níže) Kada ň, rozkládající se v Ústeckém kraji, konkrétn ě p ři jeho západní hranici s krajem Karlovarským (ORP Ostrov nad Oh ří a ORP Karlovy Vary). Uvnit ř kraje sousedí na jihu s ORP Podbo řany a ORP Žatec na východ ě s ORP Chomutov, na severu je omezeno státní hranicí se SRN tvo řenou masivem Krušných hor. Na 449 km 2 s.o. žilo k 31.12.2005 43980 obyvatel, a to v 19. obcích, z nichž 3 mají status m ěsta, jsou to Kada ň, Klášterec nad Oh ří a Vejprty, stru čná charakteristika obcí a mapa ORP jsou uvedeny níže. Jak bude ukázáno v dalších kapitolách, jedná se o území zna čně nesourodé. Proto je nutné odd ělit území horská a nížinná, proto se i já budu snažit, kde to bude vhodné, popisovat je odd ělen ě-takže se mi pravd ěpodobn ě celé území často rozd ělí na 2 menší územní celky, mnou nazvané-horskou a nížinnou oblastí. Tab.1 Obecné informace o obcích správního obvodu Kada ň.1

nadmo řská výška v první písemná obec po čet obyvatel 2 vým ěra v ha m zmínka 3 Domašín 94 1579 568 1431 Chbany 608 2789 283 1454 Kada ň 1731 6562 300 1183 4 Klášterec nad Oh ří 15657 5380 320 1261 Ková řská 1305 2087 815 1555 Kryštofovy Hamry 57 6842 680 1367 Lib ědice 203 1104 255 1226 Lou čná pod Klínovcem 88 2089 865 1431 Maš ťov 669 2306 375 1196 Měděnec 154 1280 845 1431 Okounoc 306 825 395 1226 Perštejn 1009 2058 365 1344 Pětipsy 217 509 268 1226 Ra četice 228 386 289 1209 Radonice 1183 3124 322 1196 Rokle 239 1357 340 1352 Vejprty 3238 977 725 1506 Veliká Ves 254 1781 275 1196 Vilémov 582 1883 297 1260

1 Údaje o po čtu obyv., vým ěř e a nadmo řské výšce pocházejí z: ČSÚ Ústí nad Labem, M ěstská a obecní statistika (cit.25.4.2007) (poslední akt.24.3.2007). Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/okresy/CZ0422 ; údaje o první hist. zmínce z: ČSÚ Ústí nad Labem, Po čty obyvatel, dom ů a vým ěra území v letech 1869- 2001 ze s čítání lidí, dom ů a byt ů (cit.25.4.2007) (posl. akt. 25.3.2007). Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/chomutov_1867_2001

- 7 - Mapa 1 Správní obvod Kada ň.5

Kapitolu uzav řu vymezením pojmu správní obvod ORP 6. ORP byly zavedeny v rámci druhé fáze reformy ve řejné správy, zákonem 314/2002 Sb. 7. Jedná se o produkt snahy o decentralizaci a dekoncentraci ve řejné správy, vybraný z několika možností. ORP vznikly jako nositelé velké části kompetencí okresních ú řad ů, p ři jejich z řizování bylo snahou přihlížet na p řirozené geografické mikroregiony, v kone čném d ůsledku m ěly rovn ěž vést ke zkvalitn ění ve řejné správy. Zákon 314/2002 Sb. dává zákonnou formu i existenci konkrétních pov ěř ených obecních ú řad ů (dále POÚ). Správní obvody ORP i POÚ jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra ČR. Orgány obce s POÚ a ORP vykonávají p řenesenou působnost v základním rozsahu sv ěř eném obcím, vedle toho vykonávají ve stanoveném správním obvodu i p řenesenou p ůsobnost jim sv ěř enou zvláštními zákony. Rozsah pravomocí přeneseného p ůsobnosti ORP je pom ěrn ě široký a je možno jej nalézt v níže citovaném dokumentu. 8

2 K 31.12.2004. 3 Uvád ěny jsou nejstarší zmínky o dnešní obci, pat řící často částem mimo vlastní historické jádro obce. 4 Jedná se o falzum ze 13. st., prvním bezpe čným dokladem je listina z roku 1186. 5 P řevzato z: ČSÚ Ústí nad Labem (poslední aktualizace 23.8.2005) (cit.7..5.2007). Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mapy_so 6 P ři použití výrazu správní obvod je, pokud není uvedeno jinak, myšlen správní obvod ORP. 7 Lze nalézt na webových stránkách Ministerstva vnitra: MVCR, sbírka zákon ů (cit. 24.4.2007) Dostupný z WWW: http://www.mvcr.cz/sbirka/2002/sb114-02.pdf 8 Zpracováno dle: MVR CR, Ve řejná správa ČR (cit. 24.4.2007). Dostupný z WWW: http://www.mvcr.cz/odbor/moderniz/vs_vcr.pdf

- 8 -

3.Historicko- správní vývoj oblasti

P ři popisu historie využiji onoho vnit řního člen ění na oblast horskou a podhorskou, pon ěvadž je jasné že vyšší polohy regionu byly osídleny kv ůli drsn ějšímu klimatu a neprostupné vegetaci o něco pozd ěji a s menší intenzitou než místa v okolí řeky Oh ře poskytující lidem odedávna podmínky mnohem p řízniv ější

Historie podhorské oblasti 9

Oblast nížiny popíši p ředevším na p říkladu Kadan ě, v menší mí ře i dalších obcí. Území p ři b řezích Oh ře na n ěmž se dnes rozkládá m ěsto Kada ň má dle archeologických pr ůzkum ů velmi dávnou minulost. Byly zde nalezeny poz ůstatky z období n ěkolika prav ěkých kultur 10 , z nichž poslední laténská sem byla p řinesena Kelty, legendárními zakladateli osady nazývané Kadan 11 . Keltové byli postupn ě vyst řídáni germánskými a okolo 6. století slovanskými kmeny, jejichž promícháním vznikl základ tamního obyvatelstva. Na d ůležitosti nabyl zdejší prostor až s příchodem vrcholného st ředov ěku 12 . Krajem okolo Kadan ě procházelo n ěkolik d ůležitých obchodních stezek sm ěř ujících z Prahy do Chebu či Saska. Kada ňská kotlina byla prvním, z druhého strany posledním ostr ůvkem civilizace p řed svahy Krušných hor, proto zde zastavovali obchodníci p řed náro čným pochodem pustinou až zde vznikla n ěkdy ve 12.st. trhová osada kupc ů- „burgus novus“. Tak by mohla znít jedna z teorií vzniku základ ů pozd ějšího královského m ěsta. Obecn ě vzato za čala být celá nížinná oblast regionu soustavn ěji osidlována od 12.století vnitrozemskými kolonisty, hlavní vlna kolonizace se však krajem p řelila až ve století následujícím, tentokrát již byl koloniza ční proces zcela v režii osadník ů ze Saska a Bavorska- tím byly položeny základy pon ěmčení oblasti. N ěmčina pak ovládla celé území v četn ě horských krajin až do r.1945.

9 zpracováno dle: Historie a sou časnost podnikání na Chomutovska, Kada ňsku a Vejprtsku. Žehušice 2003 Kol. autor ů: Pam ěť m ěst. M ěstské památkové rezervace v Českých zemích. Praha 1975 . Ku ča,K.: M ěsta a m ěste čka v Čechách na Morav ě a ve Slezsku. 2sv. Praha 1997. 10 Knovízské- 14. – 18. st. p ř.n.l, bylanské halštatské 6.-7.st.p ř.n.l, laténské od 4.st.p ř.n.l 11 Což m ělo znamenat n ěco ve smyslu „zá řící ohe ň“- jednotlivé osady v Pooh ří si m ěly údajn ě dávat znamení ohn ěm 12 Asi 11.-14. století, je možné se setkat i s mnoha jinými vymezeními, pon ěvadž neexistuje periodizace na níž by se shodl alespo ň v ětší po čet historik ů.

- 9 - První písemné, tudíž podložené informace o Kadani se datují k 80. let ům 12. století 13 Důležitým mezníkem historie Kadan ě je její povýšení mezi královská m ěsta, uskute čněné Přemyslem Otakarem II. n ěkdy p řed rokem 1261. Tímto aktem se Kadani dostalo mnohých privilegií, jejichž po čet se postupn ě navyšoval. Mezi nejvýznamn ější pat ří právo úplné samosprávy, výro čního trhu či vysazování vinic S růstem m ěsta je spojeno rovn ěž budování jeho zázemí, nap ř. v roce 1261 byli jistým m ěšťanem Arnem „na zeleném drnu“ na zalesn ěných svazích Krušných hor vystav ěny 4 lánové vsi Verné řov, Mikulovice, Pruné řov a Buchelberch 14 , rozši řující zem ědělkou základnu obce. Ve 13. století vznikl rovn ěž p ůdorysný vzhled m ěsta s obdélným jádrem a lichob ěžníkovitým nám ěstím, v následujícím století obehnaný m ěstskými hradbami, prolomenými 3. branami. 15 M ěsto bohatlo i v období následujícím t ěžíce p ředevším z obchodu, řemeslné výroby a plavení d řeva po Oh ři k Žatci Loun ům a Litom ěř icím. Vznik dalších m ěstských center v oblasti spadá až do poloviny 14. století, kdy postupn ě získala m ěstská práva dnešní obce Vilémov (1342, na m ěsto povýšeno 1586), Maš ťov (1391) a Radonice (1514). Území dnešního Klášterec nad Ohří bylo do 14. století v držení mnich ů z benediktinského řádu, poté je získal rod pán ů ze Šumburka, m ěste čkem se osada stala na přelomu 15. a 16. století. Velká část dnešního správního obvodu Kada ň pat řila od 14. století k panství jednoho z nejvlivn ějších šlechtických rod ů Podkrušnoho ří, pán ů ze Šumburka pocházejících p ůvodem ze Saska. Rozsah majetku, kterým zde Šumburkové disponovali, popisuje listina z r. 1352.- pat řili k n ěmu hrady Pernštejn a Egerberg 16 , p ůl m ěste čka P říse čnice, železné hamry v okolí Kadan ě, Pruné řov, Mikulovice a n ěkolik dalších obcí.(To ovšem byla jen jedna v ětev rodu- další Šumburkové sídlili na Hasištejn ě). Na p řelomu 14. a 15. století bylo Pernštejnské panství rozd ěleno mezi bratrance Aleše a Viléma. Alešovi p řipadl hrad Perštejn, P říse čnice, Pavlov, Poto čná, Volyn ě, T řebíška, Úbo čí, Petelery, Louchov, Mi řetice, Černýš a část Pruné řova, Lou čné a Kralup. Vilém pak získal mimo jiné Klášterec, Mikulovice, Rájov, Kamenné, Kunov, Ciboušov, Tušimice, Kláštereckou Jese ň, Halži, část Domašína, Pruné řova a Lou čné. Tímto d ělením vzniklo vedle Pernštejnského panství spravovaného Alešem ze Šumburku, ješt ě panství Nový Šumburk-Klášterec nazvané jednak podle samotného sídla, a jednak podle hradu, který si zde v letech 1432-1435 postavil Vilém ze Šumburka a nazval je

13 Bezpe čný doklad o odevzdání Kadan ě knížetem Fridrichem johanit ům pochází z roku 1186 14 Verné řov zanikl; Mikulovice a Pruné řov jsou sou částmi Klášterce resp. Kadan ě; Buchelberch z řejm ě splynul s Pruné řovem. 15 Východní Žateckou (Ková řskou), severní Pruné řovskou a západní Mikulovickou 16 Česky Lestkov.

- 10 - Novým Šumburkem. V polovin ě 15. století se stal majitelem kláštereckého panství rod Fictum ů, který v roce 1508 získal též panství Perštejnské, celé území pak Fictumové s kratšími p řestávkami vlastnili až do roku 1621. . Období rozkv ětu v Kadani p řetrvalo po celé 15. a 16. století. M ěšťané bohatli na t ěžb ě v Jáchymov ě, Vejprtech, Ho ře Sv. Šebetiána i v blízkosti samotné Kadan ě. Rozvoj m ěsta vedl ke zv ětšení po čtu obyvatel a k intenzivn ějšímu osídlení vn ě m ěstského jádra, na p ředm ěstích Špitálském a Sedleckém. Další vývoj poznamenaly události po porážce českých stav ů na Bílé Ho ře v r. 1620. Na celý region dolehly rány t řicetileté války. Po jejím skon čení bylo v Kadani zni čeno okolo 40% všech dom ů, na ostatních místech regionu byla situace obdobná. Po roce 1621 zm ěnila panství v okolí Kadan ě op ět majitele-po roce 1621 p řipadla panství Fictum ů, císa ři Ferdinandovi II., už roku 1623 je ale odkoupil Kryštof Šimon z Thunu. Tím se spojila panství Klášterec-Nový Šumburk a Egerberg a dále pak vystupovala pod spole čným názvem panství Klášterec. Pánové z Thunu se zde udrželi až do zrušení panství roku 1848. Posledním vlastníkem panství Klášterec byl Josef Matyáš z Thunu. Díky hrabat ům z Thunu vzniklo též u Klášterce nad Oh ří 2. nejstarší místo kdy byl v Čechách vyráb ěn porcelán- první nádoby zde byly vypáleny v r.1794, byly sice nevalné kvality, ale staly se odrazovým m ůstkem pro budoucí veleúsp ěšný podnik. Ze škod zp ůsobených T řicetiletou válkou se m ěsto dlouho vzpamatovávalo. Předbělohorské úrovn ě po čtu obyvatel bylo dosaženo až ke konci 18.století, své si p řisadily i další události, jež rozvoji m ěsta dvakrát nep řisp ěly. Byly to nap ř. války o Rakouské d ědictví, během nichž se nedaleko Kadan ě st řetla vojska francouzské a rakouské armády, či ob časné ni čivé požáry (1750, 1811). B ěhem 17. a 18. století tudíž nedošlo k žádným v ětším zm ěnám v rozloze m ěsta. Za čátek novodobého vývoje m ěsta lze datovat do 30. let 19.století, kdy byla zbořena velká část m ěstských i p ředm ěstských hradeb, stav ěly se nové domy a p ředevším stále přibývalo obyvatel m ěsta-jejich po čet se mezi lety 1811-69 tém ěř zdvojnásobil a p řesáhl po čet 5 tisíc. Zpomalení vývoje m ěsta zp ůsobila stavba nové podkrušnohorské silnice, vedoucí z Klášterce nad Oh ří do Chomutova, ztrátu dosavadního komunika čního významu Kadan ě, stojící mimo sí ť císa řských silnic, dovršila stavba železnice probíhající soub ěžn ě se zmi ňovanou silnicí z Klášterce do Chomutova (železnice byla do Kadan ě zavedena až v roce 1903). Kada ň byla v poslední čtvrtin ě 19.st. zastín ěna rozvojem Chomutova a po čínající t ěžby hn ědého uhlí v jeho okolí. I p řesto po čet obyvatel i dom ů obyvatel neustále stoupal, nezabránila tomu ani 1sv. válka.

- 11 - Problémy nastaly po vyhlášení Československé republiky 28.10.1918, kdy území dnešního s.o. Kada ň pat řilo mezi regiony s naprostou p řevahou N ěmeckého obyvatelstva, protestujícího proti vzniku Československa vyhlášením 4 autonomních oblastí 17 pacifikovaných československou armádou. K dalšímu vyhrocení došlo během sv ětové hospodá řské krize dopadající v kone čném d ůsledky mnohem tvrd ěji na hlavy N ěmeckých obyvatel, podléhajících následné nacistické blamáži prezentované v pohrani čních oblastech ČSR sudeton ěmeckou stranou (SdP) vedenou Konrádem Henleinem. Poté následoval zábor území T řetí říší, druhá sv ětová válka a klí čová událost pro další vývoj celé oblasti- odsun německého obyvatelstva po 2.sv. válce, kterým celá oblast p řišla o v ětšinu p ůvodního obyvatelstva. Ostatek 20.století je spojen s rozvojem t ěžby hn ědého uhlí, t ěžkého pr ůmyslu a výstavbou panelových sídliš ť.

Historie horské oblastí 18

I zde budu klást d ůraz na konkrétní sídlo, tedy sídla. Bude se jednat se p ředevším o Vejprty- do konce 2.sv. války nejv ětší m ěsto na území dnešní s.o. Kada ň, v menší míře o Ková řskou, a dnes již neexistující P říse čnici. Jak jsem již zmínil, byly Krušné hory osidlovány kv ůli složit ějším p řírodním podmínkám pozd ěji než Pooh ří. První zmínky o existenci života v těchto kon činách pocházejí z 1. poloviny 14.století, kdy je zmín ěno měste čko v prostoru P říse čnice. Impulsem k osidlování vyšších poloh regionu bylo hledání, těžba a zpracování kov ů-především železa a st říbra. Práv ě Krušné hory byly v minulosti proslulé hojností t ěchto surovin 19 . Z toho d ůvodu jsou v prvních zmínkách o osadách často spojeny s doly a hamry 20 , časem se na n ě nabalily usedlosti horník ů a ková řů , vznikly osady, z nichž se často vyvinula m ěste čka či skute čná horní m ěsta. Centrem oblasti byla do 19.století Píse čnice, ta dala též název celému panství. Příse čnické panství bylo až do roku 1418 v držení hasištejnské v ětve pán ů ze Šumburka , po nich pat řilo rodu Lobkovic ů, Šlik ů (1533-1545). Roku 1546 byla P říse čnice povýšena na královské horní m ěsto a o správu panství se staral královský hejtman, roku 1832 koupila panství Gabriela z Buquoy ů v roce 1850 byla panství nadobro zrušena. Dalšími horními městy s řadou výhod a svobod byly Vejprty a M ěděnec- u n ěhož je rovn ěž odlišný vývoj

17 Deutsch-Böhmen, jehož sou částí byla i Kada ň a dále, Böhmer Waldgau, Sudettenland a Deutsch-Südmöhren 18 Zpracováno dle: Binterová ,Z.: Od Vejprt po M ěděnec. Chomutov 1999. www.hornictvi.info a www.zanikleobce.cz (listopad 2006) 19 Název Krušné hory nepochází, jak se dnes miln ě uvádí od p řídavného jména krušný, ale od slova „Krušec“ znamenajícího ve staré češtin ě pevný a t ěžký kus nerostu. 20 N ěkteré obce je mají p římo ve svém názvu-Kryštofovy, České Hamry.

- 12 - panské správy, pon ěvadž se jednalo od roku1543 o samostatné panství, jeho vývoj však pominu. T ěžba s níž jsou neodmysliteln ě spjato n ěkolik prvních století vývoj krušnohorských obcí, zažila vrcholný rozkv ět v 16. a 17. století poté byla na v ětšin ě lokalit utlumena a obyvatelé museli hledat zdroj obživy jinde. Nejvýznamn ějšími lokalitami byly krom jmenovaných P říse čnice, což je jedna z nejstarších bá ňských oblastí v celých Čechách, Vejprt a M ěděnce, ješt ě Mezilesí, Černý Potok a Horní Halže. T ěžila se p ředevším železná ruda a st říbro, v menší mí ře m ěď fluorit, baryt, m ěděné rudy aj. Zni čujícím faktorem pro t ěžbu a celkový život v oblasti byly četné vojenské konflikty, b ěhem kterých zdejším územím často procházely armády r ůzných národností, jejich spole čným jmenovatelem bylo plen ění a drancování. Nejvíce se na život ě v příse čnickém panství podepsaly t řicetiletá válka a období boj ů spojené s osobou Napoleona. Těžba sice v omezené mí ře pokra čovala i v dalších staletích ale nikdy nedosáhla takové úrovn ě jako v 16.resp.17. století Odv ětvím, do jisté míry nahrazujícím dobývání všemožných surovin ze zemských útrob se stalo pali čkování, prýmka řství, jiná díl čí textilní odv ětví a p ředevším puška řství. V něm vynikali zejména Vejprty-po čátek výroby se zde datuje k 20/30 let ům 17.století Zpo čátku se zde vyráběly pouze hlavn ě, pozd ěji p řibyly nabijáky a bajonety, celé pušky se ve Vejprtech po čaly vyráb ět až na po čátku 18.století Ve 30. letech zde ale už bylo tolik puška řů , že spole čně se svými kolegy z Ková řské vytvo řili cech. V roce 1748 m ěly Vejprty dodat státu na 1600 zbraní, po četnost zakázek se b ěhem let zvyšovala. V roce 1790 byl do m ěsta p řid ělen inspek ční d ůstojník dohlížející na zkoušení hlavní-to zna čně snižovalo náklady, protože hlavn ě již nemusely putovat na p řezkoušení do Prahy. Vejprty se tak staly po Praze jediným místem v českém království krom Prahy, kde existoval státní dozor pro nast řelování vojenských pušek. Ale ani válka netrvá v ěč ně-po bitv ě u Waterloo (1815) p řestaly chodit státní zakázky a Vejprty postihla nezam ěstnanost, puška řství ale nezaniklo, za čaly se zde vyráb ět zadovky a velice hodnotné um ělecké pušky, ke konci století pracovalo v oboru 500- 600 zam ěstnanc ů. Výroba zbraní vydržela až do konce 2. světové války, poté p řišlo znárodn ění a úpadek. Ková řská 21 byla v prvních století živa z odv ětví tvo řícího v podstat ě její název. Až do 19. století bylo zpracování železné rudy tak řka výhradním zdrojem obživy obyvatel obce- Ková řská byla dlouhou dobu jedním z nejv ětších st ředisek železá řské výroby v Krušných horách. V r.1598/99 zde byla Lobkovici postavena vysoká pec-jedna z nejstarších v ČR.

21 N ěm. Schmiedeberg („ková řova hora“)-sou časný český název byl vybrán r.1947 a jedná se tak řka o p řeklad.

- 13 - Železá řství p řežilo všechny vále čné i životní útrapy 17.a18.st., takže p řes četné komplikace růst obce neustrnul-v r.1780 m ěla již tém ěř 2000 obyvatel (kolem r. 1730 zde bylo obyvatel 370). Nejv ětší krize na Ková řskou a v ůbec celý region dolehla ve 40.letech 19.st., kdy krajem vládl hlad a bída, zp ůsobená neúrodou a sníženou poptávkou po železe ( či jiných výrobcích z toho, kterého sídla). Nouze nutila obyvatele obce p řepadávat dostavníky se zásobami obilí mí řící z Podkrušnoho ří do Saska, na to konto byla též po řádána sbírka na trpící krušnohorce. Překonání krize na sebe nenechalo dlouho čekat-obrat p řinesla industrializace ve 2/3 19.st. R.1883 byla Ková řská povýšena na m ěstys. Pr ůmyslová revoluce spojená s výstavbou železnice z Chomutova do Annabergu (otev řená 1.8.1872) p řinesla Ková řské a p ředevším Vejprt ům období nebývalého r ůstu, a to i přes zdánliv ě nevýhodnou polohu uvnit ř hor. Na p řelomu 19.a 20. st. se Vejprty staly p řirozeným obchodním, výrobním i kulturním centrem širokého okolí. B ěhem 19. století se ve m ěst ě rozší řila výroba pozament ů, tj. zdobnického zboží. Toto zboží bylo žádným artiklem nejen na tuzemském i zahrani čním trhu- vyváželo se hlavn ě do Anglie a USA. V roce 1898 zde bylo již na 50 firem pro výrobu tohoto zboží. S výrobou pozament ů je spojen vznik r ůzného pomocného pr ůmyslu a řemesel, jako byly nap ř. barvírny, litografické dílny, výroby karton ů, soustružení d řev ěných forem apod. Rozvinul se též tkalcovský a pleta řský pr ůmysl. Dalšímu rozši řování m ěsta zabránila 1sv. válka. I zní se m ěsto pom ěrn ě brzy oklepalo (v r. 1930 byl p řekonán p ředvále čný stav obyvatel) a tak bylo m ěsto n ěmeckými literáty už v r. 1933 vykreslováno, jako průmyslové město s čilým spole čenským životem. Z další rány osudu se ale již m ěsto ani p řilehlé okolí nevzpamatovalo, jedná se samoz řejm ě o 2.sv. válku a následný odsun n ěmeckého obyvatelstva. V ětšina ze zdejších více než 120 firem po r. 1945 už neobnovila výrobu, po čet obyvatel klesl na úrove ň r.1850. V Ková řské probíhal vývoj následovn ě. Železá řství bylo vyst řídáno jinými pr ůmyslovými odv ětvími nap ř. sirka řstvím, výrobou textilu či produkcí rybích konzerv. Továrna na výrobu zápalek Hélios byla založena r. 1850, r. 1880 zde bylo vyrobeno 1,75 mil fosforových zápalek. Továrna p řetrvala, s krátkou výlukou zavin ěnou vyho řením do roku 1922. Dále zde vznikly po roce 1869 dv ě továrny na samet exportující své výrobky hlavn ě do orientu-v provozu byly do r. 1900, a r.1868 továrna na výrobu p říze a nití přeživší až do 90. let 20 st. Nejvýznamn ějším provozem však byla paradoxn ě výrobna rybích konzerv. R.1888 ud ělal Antonín Kalla první pokus s výrobou rybích konzerv a o necelé čtvrt století pozd ěji již stály tovární haly jednoho z nejv ětších podnik ů svého druhu ve st řední Evrop ě. Součástí továrny byla vlastní výroba oválných plechovek, tiskárna , lakovna, výrobna

- 14 - reklamních štítk ů, výrobna d řev ěných beden a sud ů, octárna, sklad zeleniny a další dílny. Veškerý odpad se dále zpracovával- z plechu se d ělali další výrobky, z rybího odpadu kostní mou čka, z odpadového rybího tuku technický tuk a krém na boty, odpadní vody a šlemy byly využívány jako hnojivo. Krom Kallovy továrny bylo v obci zaregistrováno dalších 26 firem- nap ř. 5 pletáren, 7 výroben prýmk ů, výroba pun čoch aj.. Zlom v hospodá řském vývoji znamenal p řekvapiv ě spíše rok 1948 -př. Kallova továrna se stala r.1950 sou částí n.p. Rybena, a p řestože se jednalo o nejv ětší provoz v rámci celého podniku, došlo neš ťastnou náhodou v r. 1952 k jeho likvidaci. Podobn ě dopadly i další firmy. Na p říklad ů dvou nejv ětších sídel jsme přibližn ě ukázal osud celého regionu.

Správní člen ění po roce 1850 22

Dnešní území Kada ňska nebylo až do roku 1960 nikdy v žádném územn ě-správní celku kompletní. Když pominu krátké období krajského z řízení mezi lety-1850-1868 a ur čité experimenty s okresy do r. 1868 vypadala situace takto: V r. 1868 vznikly na území dnešního Kada ňska politický okres Kada ň a dva okresy soudní- Kada ň a P říse čnice. V roce 1898 vznikl ješt ě soudní okres Vejprty, do n ěhož spadaly krom samotných Vejprt ješt ě Ková řská a další dv ě dnes nesamostatné obce. Po roce 1910 se politický okres Kada ň rozd ělil na politický okres Kada ň a P říse čnice. Během let 1938 a 1945 pat řilo celé Kada ňsko do N ěmeckého záboru- konkrétn ě do Sudetské župy se sídlem v Liberci. S koncem války byly obnoveny staré malé okresy-zm ěnou bylo p řesunutí okresního sídla z Píse čnice do Vejprt. Nejrazantn ější zm ěny v státní samospráv ě se udály krátce po zm ěně režimu roku 1949. Toho roku byla po necelých sto letech znovu vzk říšeno krajské uspo řádání státu- popisované území se stalo sou částí kraje Karlovarského. K ur čitým zm ěnám došlo i v rámci okresu - Kada ňský sice z ůstal, ale Vejprtský se stal p římo sou částí okresu Karlovy Vary. K dalšímu obratu došlo v roce 1960. Celé území se p řipojilo pro zm ěnu ke kraji Severo českému a okresu Chomutovskému. Dnes pat ří Kada ňsko pod kraj Ústecký se správním centrem v Ústí nad Labem. V vývoji územní správy existuje i n ěkolik drobných exces ů - Chbany, Lou čná pod Klínovcem, Maš ťov, Veliká Ves-pat řících k jiným okres ům-jejich vývoj, stejn ě jako ostatních obcí lze nalézt v Tab. č.2

22 Zpracováno dle: Historie správního uspo řádání Obcí ČR (cit.7.5.2007). Dostupný z WWW: http://www.mujweb.cz/www/obce/?X

- 15 - Tab. 2 Vývoj správního člen ění obcí s.o. Kada ň.23

1868 - 1949 Od roku Historie Soudní Politický 1949 - 1960 1960 správního okres okres uspo řádání Domašín Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov Chbany Žatec Žatec Žatec Chomutov Kada ň Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov Klášterec nad Oh ří Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov Ková řská Příse čnice 1) Kada ň2) Karlovy Vary Chomutov Kryštofovy Hamry Příse čnice Kada ň2) Kada ň Chomutov Lib ědice Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov Lou čná pod Klínovcem Jáchymov Jáchymov Karlovy Vary Chomutov Maš ťov Podbo řany Podbo řany Podbo řany Chomutov Měděnec Příse čnice Kada ň2) Karlovy Vary Chomutov Okounov Kadaň Kada ň Kada ň Chomutov Perštejn Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov Pětipsy Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov Ra četice Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov Radonice Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov Rokle Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov Vejprty Příse čnice 1) Kada ň2) Karlovy Vary Chomutov Veliká Ves Podbo řany Podbo řany Podbo řany Chomutov Vilémov Kada ň Kada ň Kada ň Chomutov

Poznámky: 1) od 1898 s. o. Vejprty 2) od 1910 p. o. P říse čnice, od 1945 p. o. Vejprty

23 P řevzato z : Historie správního uspo řádání Obcí ČR (cit.7.5.2007). Dostupný z WWW: http://www.mujweb.cz/www/obce/?X

- 16 - 4.Přírodní potenciál oblasti 24

Prvotní p říčinnou všech odlišností a zvláštností regionu jsou rozdílné p řírodní podmínky panující na jednotlivých místech, proto je nyní v krátkosti nastíním. Kada ňsko se nalézá na styku t ří geomorfologických celk ů spadajících do Krušnohorské soustavy. Prvním z nich jsou samotné Krušné hory vypl ňující celou severní část regionu. Masiv Krušných hor se prudce zdvihá úhlop říčně ve sm ěru severovýchodním-hranici by mohla p ři ur čité abstrakci tvo řit silnice první t řídy ( č.13, na map ě červenou barvou) z Karlových Var ů do Chomutova. Krušné hory jsou sou částí podsoustavy Krušnohorské hornatiny, jedná se o plochou hornatinu s výškovou členitostí 200-500m a rozlohou 1607 km 2. Geologicky jsou tvo řeny p řevážn ě z hornin krušnohorského krystalinika do nichž pronikly varijské hlubinné vyv řeliny, izolovan ě se zachovaly denuda ční zbytky t řetihorních lávových p říkrov ů. Jedná se o jednostrann ě uklon ěné kerné poho ří s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrch ů ve vrcholové části, p říkrý jv. zlomový svah je ve v. polovin ě souvislý cca 500-600m vysoký, siln ě roz člen ěný koryty svahových potok ů, v z. polovin ě poho ří je rozd ělen opakovanými zdvihy, při nichž p ři okraji poho ří vznikly nižší pásma vrchovin a pahorkatin. Nejvyšším vrcholem Krušných hor je Klínovec (1244m.n.m), nejvyšším bodem s.o. Kada ň je Macecha (1113m.n.m) nalézající nedaleko od Klínovce. Druhým poho řím zasahujícím do s.o. Kada ňsko jsou Doupovské hory. Jejich lokalizace na map ě správního obvodu by se dala zjednodušen ě odbýt prostým konstatováním-od Oh ře na jih. Doupovské hory jsou plochou sope čnou hornatinou, jejich rozloha je 607 km 2 . Jsou tvo řeny t řetihorním sope čným materiálem a jedná se o složenou sopku zhruba kruhovitého půdorysu, kdy nejvyšší vrcholy obklopují ve st řední části oválnou sníženinu- odnosem roztroušenou kalderu otev řenou k hlubokým údolím potoka Libovce, na vn ějších svazích sopky radikáln ě se rozbíhající údolí vodních tok ů. Na lávových proudech vznikly strukturní plošiny , v sypkých sope čných materiálech jsou p říkré svahy, v okrajových částech se vyskytují odd ělené tabulové hory se stup ňovitými svahy, sope čné kupy a kužely. Nejvyšším vrcholem je Hradišt ě (934m.n.m) . Posledním a plošn ě nejmén ě zastoupeným geom. celkem je Mostecká pánev zabírající zatím nejmenované území správního obvodu-tzn. východn ě od Kadan ě od silnice č.13 k Oh ři.

24 Zpracováno dle geomorfologie- Demek, J. a kol.: ZEM ĚPISNÝ LEXIKON ČESK0 SOCIALISTICK0 REPUBLIKY- HORY A NÍŽINY. Academia, Praha 1987. klimatologie- Quitt,E.: Klimatické oblasti ČR. Brno 1971.

- 17 - Mostecká pánev se nachází v jz.okraji podkrušnohorských pánví, jedná se o tektonickou sníženinu v sv. k řídle podkrušnohorského prolomu ve sm ěru JZ-SV (v délce 80km), její rozloha je 1105 km 2 . Tvo řena je jezerními sedimenty t řetihorní severo české pánve. Dno představuje pahorkatinu až plošinu s erozn ě-denuda čním a akumula čním reliéfem zarovnaných povrch ů, říčních teras, proluviálních kužel ů a svahových údolí vodních tok ů v povodí Oh ře a Bíliny. Povrch sklán ějící se od Z k V, je porušen četnými antropogeními tvary-zejména hn ědouhelnými doly. S odlišnou modelací terénu souvisejí rovn ěž velké rozdíly v klimatu jednotlivých částí s.o, do oblastí zasahuje 6 klimatických podoblastí-1 teplá (T2) 3 mírn ě teplé (MT 11, 7, 4) a 2 chladné (CH 7, 6) Studená oblast je zastoupena v horské oblasti, teplá se nalézá od Kadan ě na jih- kde se z řeteln ě projevuje srážkový stín Krušný hor znateln ě oteplující a vysušující klima. Mírn ě teplé oblasti pak jsou zastoupeny mezi ob ěma zbylými. Co se tý če vodstva, nalézají se v oblasti dv ě p řehradní nádrže-Nechranická a P říse čnická a n ěkolik menších vodních ploch souvisejících pov ětšinou s pr ůmyslovou činností-plavišt ě popílku, odkališt ě apod. Nejv ětším a nejvýznamn ějším tokem oblasti je řeka Oh ře, mimo ni se zde vyskytuje množství potok ů- Pr ůné řovský, Podmileský, Liboc, Černá Voda aj.

- 18 - 5.Obyvatelstvo

5.1 Vývoj po čtu obyvatel

Obr.1: Graf vývoje po čtu obyvatel správního obvodu Kada ň.25

Vývoj po čtu obyvatel s.o. Kada ň 1869-2001

70000 60000 50000 40000 30000 po čet obyvatel 20000 10000 0 1869 1890 1910 1930 1950 1970 1991 roky

Nejprve musím zmínit rozdílný metodologický p řístup p ři využití dat, obsažených v přiložených tabulkách a grafech. Zatímco obr. 1 zobrazující vývoj po čtu obyvatel vychází z Historického lexikonu obcí České republiky 1869-2001 26 (tabulková část je umíst ěna mezi přílohami-č.1), údaje k obr. 2 a řet ězovým a bazickým index ům jednotlivých obcí (tabulka se nalézá op ět mezi p řílohami) jsou p řevzaty do r. 1970 z Retrospektivního lexikonu obcí ČSSR 1850-1970 (citováno níže), data k let ům 1980, 1991 a 2001 pocházejí op ět z historického lexikonu ČR 1869-2001, srovnání uvnit ř mikroregionu jsou kombinací obojího. D ůvodem je nutnost podchytit p ři každém z úkon ů jinou charakteristiku, p ři použití jednotného p řístupu by došlo ke zna čnému zkreslení. Historický lexikon ČR 1869-2001 totiž obsahuje p ři vy číslení po čtu obyvatel dnešních obcí s.o. Kada ň i obce d říve samostatné v dnešní dob ě spadající pod obecní ú řad obce jiné, což se sice hodí k vy číslení absolutních po čtů obyvatel správního obvodu, ale k podchycení vývoje jednotlivých obcí je zna čně zkreslen. Starší retrospektivní lexikon sice trpí podobným nedostatkem, ale v nesrovnateln ě menším rozsahu, nevýhodou je na druhou stranu zkreslení absolutního po čtu obyvatel správního obvodu. P ři srovnání vývoje pom ěru obyvatel žijících ve m ěstech či na venkov ě resp. v horské a podhorské části je zase

25 Zpracováno dle: citováno v následující poznámce. 26 V elektronické podob ě k nalezení na stránkách krajské pobo čky ČSÚ: Český statistický ú řad- Ústí nad Labem (cit. 25.4.2007) (poslední aktualizace 25.3.2007). Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/pocty_obyvatel_domu_a_vymera_uzemi_v_letech_1869_2001_ze_scitani_l idu_domu_a_bytu .

- 19 - výhodné využít dat z obou zdroj ů, pon ěvadž zde je nutno klást d ůraz, jak na absolutní po čty obyvatel správního obvodu tak na, co nejmén ě zkreslené po čty obyvatel jednotlivých obcí . Vývoj po čtu obyvatel v správním obvodu Kada ň prošel od roku 1869 do roku 2001 bou řlivým vývojem. Podepsalo se na n ěm n ěkolik d ůležitých událostí 20.století, jedná se o ob ě sv ětové války, odsun n ěmeckého obyvatelstva a v neposlední řad ě snaha komunistického režimu o dosídlení a industrializaci oblasti. Od druhé poloviny 19. století po čet obyvatel neustále stoupal až do roku 1910, kdy dosáhl svého maxima t ěsn ě pod hranicí 70. tisíc, první sv ětová válka p řinesla mírný pokles, do roku 1930 se op ět p řiblížil p ředvále čnému stavu. Nejv ětší skok v po čtu obyvatel se udál mezi s čítáními v letech 1930 a 1950, jeho d ůvodem bylo p řemíst ění n ěmeckých obyvatel v rámci odsunu uskute čněného na základ ě dekretů prezidenta republiky a souhlasu vít ězných mocností b ěhem roku 1946 27 do jednotlivých spojeneckých zón N ěmecka (p ředevším sov ětské a americké). Od roku 1950 po čet obyvatel dále stoupal díky rozvoji t ěžby a t ěžkého pr ůmyslu až do 90.let, kdy se tak řka zastavil na hodnot ě okolo 44. tisíc obyvatel. Zm ěny po čtu obyvatel jsou i v rámci mikroregionu spojeny s ur čitou regionalizací. Velké rozdíly jdou vysledovat p ředevším ve dvou rovinách. Jedná se jednak o porovnání obcí v Krušných horách a Pooh ří, a jednak o rozdíl mezi m ěsty a vesnicemi. Práv ě v horských oblastech došlo k nejv ětším ztrátám absolutního i relativního po čtu obyvatel. Jestliže p řed 2. sv ětovou válkou žilo v 6 horských obcích 28 okolo 27.tisíc obyvatel (tj. asi 41,5 % všech obyvatel žijících tehdy na území dnešního s.o. Kada ň) , v roce 1950 to bylo 9600 (asi 32%) a v roce 2001 již pouze 5100 obyvatel (asi 12%). Nejv ětší p řír ůstek obyvatelstva zaznamenala nejv ětší m ěsta s.o. Kada ň, tedy Klášterec nad Oh ří a samotná Kada ň. Pokud porovnám údaj z roku 1930, kdy v obou dohromady žilo okolo 17. tisíc obyvatel (asi 31,5%), v roce 1950 je po čet obyvatel v absolutních číslech sice nižší-okolo 11.tisíc ale jejich podíl na celkovém po čtu obyvatel stoupl na asi 41%. P ři dalších sčítáních obyvatel se jasn ě ukazuje snaha zpr ůmyslov ět region a dosídlit prázdná místa uvoln ěná po odsunutých N ěmcích , ob ě m ěsta hrála samoz řejm ě díky své výhodné poloze v této snaze prim- v roce 1970 m ěla asi 23,5 tisíce obyvatel (67%) v roce 1991 okolo 34.tisíc (asi 74%) a tento stav z ůstal tém ěř totožný-snížení po čtu obyvatel je minimální. Opa čný trend jde vysledovat v posledním m ěst ě správního obvodu, ve Vejprtech- do druhé sv ětové války nejv ětší obci území. Zde poklesl po čet obyvatel za necelých 60 let z 12,5 tisíc na pouhých 3,3

27 To se netýká tzv. „Divokého odsunu“ probíhajícího bezprost ředn ě po skon čení války v lét ě r. 1945, kdy též odešel ur čitý po čet N ěmc ů, tento akt však nem ěl právní podklad a byl spíše zlo činem Čech ů na N ěmcích. 28 Vejprty, Ková řská, Lou čná, M ěděnec, Kryštofovy Hamry a Domašín

- 20 - tisíc. Patrný je též pokles v podílu osob žijících ve vesnicích v Pooh ří. V roce 1930 v nich žilo asi 22,7% obyvatel v roce 1950 24,3% a v roce 2001 již jen 12,3%. K dokumentaci vývoje po čtu obyvatel mohou napomoci ješt ě p řiložené grafy. První ukazuje vývoj vybraných obcí správního obvodu, další ukazují vývoj n ěkterých obcí pomocí řet ězového a bazického indexu. Nazna čující vývoj jednak vzhledem k následujícím s čítáním a jednak ke s čítání prvnímu. Tabulka s indexy ke všem obcím je p řiložena v přílohách. Obr. 2: Graf vývoje po čtu obyvatel; bazické a řet ězové indexy vybraných obcí s.o. Kada ň. 29

Vývoj po čtu obyvatel ve vybraných obcích s.o. Kada ň mezi lety 1869-2001

20000 18000 16000 14000 Kada ň Klášterec nad Oh ří 12000 Vejprty 10000 Ková řská 8000 Lou čná pod Klínovcem 6000 Maš ťov 4000 Perštejn 2000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1960 1970 1980 1991 2001

Maš ťov Klášterec nad Oh ří

1,4 4,5 1,2 4 3,5 1 3 0,8 řet ězový index 2,5 řě tězový index bazický index 0,6 2 bazický index 1,5 0,4 1 0,2 0,5 0 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1960 1970 1980 1991 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1960 1970 1980 1991

Vej prty Kada ň

2,5 3

2,5 2

2 1,5 řet ězový index řet ězový iindex 1,5 bazický index bazický index 1 1

0,5 0,5

0 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1960 1970 1980 1991 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1960 1970 1980 1991

29 Dle: Do r. 1970: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. Praha 1978. Od r. 1980: Historický lexikon ČR 1869-2001. Možno nalézt na výše citovaných stránkách ČSÚ.

- 21 - 5.2 Pohyb obyvatelstva

Tab. 3 Charakteristiky pohybu obyvatelstva správního obvodu Kada ň.30 st řední stav hmp hmú přirozený celkový

roky obyvatelstva Narození Zem řelí (% o) (% o) přír ůstek přír ůstek 1991 44300 607 477 13,7 10,8 130 -146 1992 44212 543 434 12,3 9,8 109 -11 1993 44260 590 419 13,3 9,5 171 33 1994 44244 527 421 11,9 9,5 106 51 1995 44468 492 422 11,1 9,5 70 162 1996 44411 425 389 9,6 8,8 36 -65 1997 44428 430 409 9,7 9,2 21 82 1998 44583 455 461 10,2 10,3 -6 8 1999 44502 439 427 9,9 9,6 12 -65 2000 44482 450 402 10,1 9,0 48 -12 2001 43953 421 476 9,6 10,8 -55 -100 2002 43831 449 452 10,2 10,3 -3 -40

2003 43820 435 468 9,9 10,7 -33 -4 2004 43795 437 454 10,0 10,4 -17 -7 2005 43880 480 453 10,9 10,3 27 151

Hodnocení pohybu obyvatelstva ve správním obvodu Kada ň je pom ěrn ě složité, pon ěvadž se v jeho vývoji za posledních 14 let hledají n ějaká obecná pravidla pom ěrn ě složit ě. Kladný celkový p řír ůstek se st řídá s celkovým úbytkem, rovn ěž u p řirozeného (zp ůsobený porodností a úmrtností) resp. mechanického (zp ůsobený migrací) p řír ůstku obyvatelstva se st řídají léta s kladným a záporným výsledkem. Jestliže roky 1991 až 1994 byly ve znamení p řirozeného p řír ůstku obyvatel, u migra čního docházelo k úbytku, zp ůsobujícího v letech 1991 a 1992 celkový úbytek. P řirozený p řír ůstek se v kladných hodnotách pohyboval ješt ě následující 3 roky, byl však stále nižší. V případ ě migra čního došlo v roce 1995 poprvé k přír ůstku a to dosti výraznému (krom ě roku 2005 nejvyššímu za celé období), v dalších letech byl výsledek st řídav ě záporný a kladný. P řirozený p řír ůstek přešel do záporných hodnot poprvé v roce 1999, v dalších dvou letech jsou výsledky op ět

30 Zpracováno dle: Tab. Pohyb obyvatel okresu Chomutov 2005.

- 22 - kladné, zm ěna na sebe nenechal op ět dlouho čekat a pro roky 2001 až 2004 jsou výsledky op ět záporné. U migra čního dochází po roce 1998 k úbytku obyvatel, což se m ění v roce 2003. V roce 2005 dochází k druhému nejvyššímu celkovému p řír ůstku b ěhem sledovaného období. Podílí se na tom oba p řír ůstky, v ětší m ěrou ale ten migra ční. D ůvodem m ůže být r ůst pracovních p říležitostí v mikroregionu. Obdobná situace panuje v případ ě vývoje hrubých m ěr porodnosti (dále hmp) a úmrtnosti (dále hmú). Hmp neustále klesala od roku 1991 do roku 1997, od té doby se její hodnota pohybovala okolo 10 %, nejvýrazn ější výkyv p řišel v roce 2005, kdy stoupla až k 11%. V případ ě hmú nedochází k tak výrazným zm ěnám jejích hodnot. Od roku 1991 hodnota bu ď klesala nebo z ůstávala konstantní až do roku 1996 (nejnižší hodnota), od té doby její vývoj kolísal. V roce 2001 dosáhla stejné úrovn ě jako v roce 1991.

Tab. 4 : Porovnání charakteristik pohybu obyvatelstva správního obvodu Kada ň a ČR.31

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Správní obvod hmp

Kada ň (% o) 13,7 12,3 13,3 11,9 11,1 9,6 9,7 10,2 9,9 10,1 9,6 10,2 9,9 10,0 10,9 hmú

(% o) 10,8 9,8 9,5 9,5 9,5 8,8 9,2 10,3 9,6 9,0 10,8 10,3 10,7 10,4 10,3 hmp 12,5 11,8 11,7 10,3 9,3 8,8 8,8 8,8 8,7 8,8 8,9 9,1 9,2 9,6 10,0

ČR (% o) Hmú 12,1 11,7 11,4 11,4 11,4 10,9 10,9 10,6 10,7 10,6 10,5 10,6 10,9 10,5 10,5

(% o)

P ři porovnání hmú a hmp správního obvodu Kada ň s celorepublikovými hodnotami, jdou vid ět ur čité rozdíly. Po celou dobu od roku 1991 do roku 2005 byla na Kada ňsku hmp vyšší než v celorepublikovém pr ůměru (rozdíl kolísal od 0,4 promile v roce 2004 po 1,8 promile v roce1995). Rovn ěž hmú byla v celém období nižší v správním obvodu Kada ň než v ČR (výjimkou je pouze rok 2001).

31 Zpracováno dle: údaje pro správní obvod Kada ň: Tab. Pohyb obyvatel okresu Chomutov 2005. údaje pro ČR: ČSÚ, Český statistický ú řad (cit. 14.5. 2007). Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/oby_cr

- 23 - 5.3 Věková struktura obyvatelstva správního obvodu Kada ň

Obr. 3: Graf vývoje v ěkové struktury správního obvodu Kada ň.32

Vývoj v ěkové struktury s.o.Kada ň

1991

0-14 2001 15-64 65+

2005

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Tab. 5: V ěková struktura správního obvodu Kada ň.33 index absolutní ekonomické roky po čty 0-14 (%) 15-64 (%) 65+ (%) závislosti 2005 43980 16 73,3 10,7 66,9 2001 44059 18 72,1 9,9 54,8 1991 44493 24,3 67 8,7 35,7

S.o. Kada ň a vývoj jeho v ěkové struktury jasn ě ukazuje na trend stárnutí obyvatelstva spole čný pro v ětšinu západního sv ěta, zp ůsobený snižující se porodnosti a zvyšující se pr ůměrnou nad ěji na dožití. Pokud porovnám údaje z let 1991, 2001 a 2005, tak nejznateln ější rozdíly se dají vypozorovat v kategorii 0-14 tedy mezi mladými lidmi v předproduktivním věku, jejich podíl na celkové struktu ře poklesl za 14 let o 33%. Stoupá naopak po čet lidí v produktivním (15-64) a poproduktivním (65+) v ěku. Jak dokumentuje p řiložená tabulka tak podíl produktivních lidí vzrostl o 6,3%, z čehož 5,1% p řibylo b ěhem prvních 10 let další vývoj je spíše pozvoln ější. Do budoucna lze p ředpokládat spíše pokles produktivních lidí na úkor poproduktivních, díky slábnoucím generacím 0-14 a p řesunutí po četn ějších generací produktivních mezi postproduktivní. Celý proces by m ěl být kompenzován neustále se prodlužující hranicí odchodu do d ůchodu. Poklesl i absolutní po čet obyvatel s.o.. Tento fakt

32 Vytvo řeno dle údaj ů: rok 1991: Tabulky OB1, OB2 p říslušných obcír. Rok 2001: Ze SLDB 2001, ČSÚ (cit.8.5.2007). Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/home Rok 2005: Tab. Chomutov 2005. Dodáno z ČSÚ Ústí nad Labem. 33 Zpracováno dle údaj ů: p říslušné roky stejn ě jako u obr. 3.

- 24 - může být krom ě již zmín ěných zm ěn porodnosti zp ůsoben rovn ěž migrací do pracovn ě lukrativn ějších region ů. V souvislosti se zmín ěnými zm ěnami se m ění index ekonomické závislosti (po čet osob neproduktivních na 100 osob produktivních), který zaznamenává neustálý pokles. Tab. 6: Porovnání v ěkové struktury uvnit ř správního obvodu Kada ň34 0-14 (%) 15-64 (%) 65+ (%) venkov 15,2 73,2 11,6 města 16,2 73,4 10,4 hory 14,6 74,6 10,8 nížina 16,2 73,2 10,6 Pokud srovnám v ěkovou strukturu m ěst a venkova, p řípadn ě horských obcí a nížinných, zjistím pouze minimální zm ěny v pom ěrném rozložení jednotlivých skupin. Na venkov ě sice žije pon ěkud více lidí v poproduktivním v ěku rozdíl je však pouze okolo 1,2%. Podobn ě v Krušných horách je o n ěco mén ě osob v předproduktivním v ěku o 1,6% a to na úkor osob produktivních.

34 Zpracováno dle: SLDB 2001, ČSÚ (cit.8.5.2007). Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/home .

- 25 - 5.4 Národnostní struktura obyvatelstva správního obvodu Kada ň

Obr. 5: Graf národnostní struktury obyvatelstva správního obvodu Kada ň.35

S.o.Kada ň dle národnosti v r. 2001

česká

slovenská

německá

ostatní

Graf ukazuje, že z národnostního hlediska se v ětšina ze 43. tisíc obyvatel s.o. Kada ň přihlásila k národnosti České (okolo 91%). Ve zbylých 10% jsou obsaženy všechny ostatní národnosti, z nich jsem zvlášt ě vy členil pouze národnost Slovenskou a Německou, jejichž podíl na celku se pohybuje okolo 3-4%. Ostatní jsou zastoupeny v mnohem menším po čtu, v řádu max. n ěkolika set a v grafu by se neprojevili. Podrobn ější srovnání je možné dle tabulky p řiložené v přílohách ( č. 2)36 . Problematickou skupinou jsou lidé hlásící se k rómské národnosti, ve s čítání z roku 2001 se k ní p řihlásilo jen 137 lidí, což je údaj zna čně podhodnocený. Zkreslení se samoz řejm ě v menší mí ře projeví i u ostatních skupin, pon ěvadž obyvatelé s.o. Kada ň se bez ohledu na sv ůj p ůvod, cítí býti p říslušníky českého národa. Pokud nahlédnu do minulosti, tak do konce 2.sv ětové války byla národnostní situace jiná. V ětšina území byla tvo řena obyvateli n ěmecké národnosti- asi 94%, na Čechy p řipadla pouhá 4% 37 , ve výsledku se jedná o pravý opak s čítání následných. Sm ěrem k hranici Německého státu se po čet českých obyvatel ješt ě zmenšoval- Češi tvo řili pouze asi 1,7% všech lidí zde žijících 38 . D ůležitým mezníkem v oblasti národnostní, je období mezi lety 1945-1946, kdy prob ěhl již zmín ěný odsun N ěmeckého obyvatelstva do sousedních okupa čních zón N ěmecka. Situace po r. 1950 zamíchal národnostním složením, p ředevším p říchodem nových obyvatel sm ěř ujících do t ěchto kon čin p ředevším za prací, jíž zde byl díky komunistické snaze,

35 Tentýž zdroj. 36 Ve výsledcích není za řazena kategorie nezjišt ěno. 37 Zbylá 2% jsou ve statistickém lexikonu z r. 1930 ozna čeni v kategoriích- „jiná a cizozemci“ 38 V tehdejším politickém okresu P říse čnice žilo z 28709 obyvatel- 27554 N ěmc ů, 521 Čech ů, 621 cizozemc ů a 13 p říslušník ů jiné národnosti.

- 26 - industrializovat region dostatek, díky tomu se dá vysv ětlit pom ěrn ě hojný po čet Slovák ů v oblasti. N ěmci si do dnešních dn ů udrželi siln ější pozici v oblasti Krušných hor, kde jich sice žije okolo 50%, jenže v nepom ěrn ě menším po čtu obyvatel než v Pooho ří.

Tab. 7: Srovnání národnostní struktury s.o. Kada ň s dalšími územn ě-správními celky. 39

Česká Slovenská Německá Ostatní s.o. Kada ň 91 4 3 2 Okres Chomutov 92,6 4 2 1,4 Ústecký kraj 94,7 2,8 1,2 1,3 ČR 91,7 1,9 0,4 6

P ři porovnání s vyššími územn ě-správními celky jsou patrné ur čité drobné rozdíly. V rámci kraje i okresu je zde pon ěkud vyšší podíl ob čan ů N ěmecké národnosti, což je do jisté míry poz ůstatkem let p ředvále čných, též podíl po čtu Slovák ů je o n ěco v ětší než v celém kraji nejedná se však o žádné dramatické rozdíly. Porovnání s celorepublikovým m ěř ítkem je uvedeno pouze pro porovnání, zde již jsou rozdíly díky specifik ům jednotlivých kraj ů, o n ěco vyšší.

5.5 Vzd ělanostní struktura obyvatelstva správního obvodu Kadaň

39 Zpracováno dle: SLDB 2001, ČSÚ (cit.8.5.2007). Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/home

- 27 -

Obr 6: Graf struktury vzd ělanosti obyvatelstva správního obvodu Kada ň.40

S.o.Kada ň dle vzd ělanosti základní, neukon čené a bez vzd ělání

vyu čení a st řední odborné bez maturity úplné st řední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. v ědecké p řípravy

Tab. 8: Porovnání vzd ělanostní struktury s.o. Kada ň s dalšími územn ě-správními celky 41 s.o. 43 369 32,7 % 41,3 % 22,5% 3,5 % 1,98 ČR 8575198 22,6 % 38 % 30,5 % 8,9 % 2,26 kraj 667413 28,7 % 40,1 % 25,7 % 5,5 % 2,08 okres 99637 30,5 % 40,4 % 24,5 % 4,6% 2,03

Z pohledu vzd ělanosti v mikroregionu Kada ňsko p řevažují lidé se st ředním vzd ěláním bez maturity (okolo 41%). Pom ěrn ě velký po čet je rovn ěž lidí se základním a neukon čeným vzd ěláním (asi 32%), lidí alespo ň s maturitou je necelá t řetina (27%). Ješt ě je d ůležité zmínit, že jsem zcela pominul kategorii nezjišt ěno, tudíž výsledky nižších kategorií vzd ělání lze předpokládat ješt ě o n ěco vyšší. Pokud porovnám vzd ělanostní indexy jednotlivých obcí, vycházejí z nich nejlépe ob ě nejv ětší m ěsta- Kada ň (2,07) a Klášterec nad Oh ří (1,99), v ůbec nejlepší vzd ělanostní index mají však obce Lou čná (2,68) a Perštejn (2,15). U Lou čné je vysv ětlení jednoduché, jedná se o obec s pouhými 45 obyvateli staršími 15 lety, u 15 z nich se však jejich dosažené vzd ělání nepoda řilo zjistit, tudíž výpov ědní hodnota je velmi zkreslena. Perštejn je zase velice blízko Klášterce nad Oh ří, dá se tudíž po čítat za jeho zázemí a mohly se zde usadit relativn ě „vzd ělan ější lidé“. P ři porovnání indexu s vyššími správními jednotkami, pat ří s.o. Kada ň do mírného podpr ůměru, z maximální možné výše indexu- 4, vyšel index vzd ělanosti pro celý s.o. asi 1,98. Hodnota je nižší vzhledem k okresu i kraji, rozdíl není však p říliš dramatický. Oproti celé republice je situace samoz řejm ě podstatn ě horší, pon ěvadž koncentrace vzd ělan ějších lidí bude spíše ve velkých m ěstech.

40 Zpracováno z údaj ů ze SLDB 2001 , ČSÚ (cit.8.5.2007). Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/home 41 tentýž zdroj

- 28 - 5.6 Struktura religiozity obyvatelstva správního obvodu Kadaň

Obr. 7: Graf struktury náboženského vyznání obyvatel správního obvodu Kada ň. 42

S.o. Kada ň dle náboženského vyznání 2001 S.o. Kada ň dle náb.vyznání-p říslušnost k církvím 2001

Církev římskokatolická Církev československá husitská Českobratrská církev evangelická bez vyznání Pravoslavná církev věř ící v českých zemích Náboženská spole čnost Sv ědkové Jehovovi Nespecifikováno

Tab. 9: Struktura v ěř ících a srovnání s.o. Kada ň s dalšími územn ě-správními celky. 43 v tom z toho dkové dkové ě ící (%) ící (%) (%) (%) Církev Církev Církev ěř nost Sv nost bez vyznání (%) vyznání bez v č eskobratrská eskobratrská husitská (%) husitská Náboženská Náboženská Jehovovi (%) Jehovovi (%) eskoslovenská eskoslovenská Č č eských zemích (%) (%) zemích eských ímskokatolická (%) (%) ímskokatolická č církev evangelická evangelická církev Pravoslavná církev církev Pravoslavná ř nespecifikováno (%) (%) nespecifikováno spole

v s.o. Kadaň 82 18 z toho 81 3,1 3,1 2,5 1,6 8,7 okres Chomutov 83,2 16,8 z toho 77,9 2,7 3,2 2,8 2,4 11 Ústecký kraj 83 17 z toho 75,8 4,4 4,2 2,4 1,6 11,6 ČR 64,7 35,3 z toho 83,3 3 3,6 0,7 0,7 8,7 Města 82,7 17,3 venkov 79,9 20,1

Jak je z řejmé z přiložených graf ů, v s.o. Kada ň se drtivá v ětšina obyvatel p řihlásila do kategorie bez vyznání-okolo 82%. Z 18% v ěř ících se 91,3% respondent ů p řihlásilo k různým sm ěrům k řes ťanství- v čele s církví římsko-katolickou. Zbylých 8,7% lidí jsem shrnul do kolonky nespecifikováno, pon ěvadž nejsem schopen s ur čitostí rozhodnout, zda se jedná o

42 Tentýž zdroj. 43 Tentýž zdroj

- 29 - věř ící hlásící se k jiným náboženským skupinám, nebo o nedostate čně vypln ěné archy sčítacích listin, bez hlubší specifikace dané víry. Pravd ěpodobn ě se jedná o kombinaci obojího. Z porovnání v otázce víry mezi m ěstem a venkovem jsem došel ke zjišt ění, že je rozdíl minimální, na venkov ě je sice procento v ěř ících v ětší ale pouze o 2,8% tedy 20,1% oproti 17,3 ve t řech m ěstech s.o. Kada ň. Zajímav ější je srovnání víry podle jednotlivých obcí 44 . Centrem lidí bez vyznání je Klášterec nad Oh ří a jeho okolí, protože v tomto prostoru se nalézají místa s nejmenším podílem 45 v ěř ících (pouze okolo 14,5%), ve všech sm ěrech od Klášterce se hodnota v ěř ících zvyšuje, výrazn ěji se to projevuje sm ěrem do Krušných hor, kde se nalézá též místo s nejv ětší koncentrací v ěř ících, jedná se p řekvapiv ě o m ěsto Vejprty (27%). Rovn ěž sm ěrem ke Kadani a dále na jih se hodnota v ěř ících zvyšuje, p ři hranici s okresem Louny se hodnota op ět pohybuje p řes 20% (v p řípad ě Ra četic p řes 24 a Veliké Vsi přes 26%). Pokud porovnám s.o. s většími územními celky jejichž je sou částí, okresem Chomutov a Ústeckým krajem, zjistím velice podobné výsledky. Srovnání s výsledky za celou republiku je pouze dopl ňkové, pon ěvadž tento výsledek je utvá řen specifiky ostatních míst ČR, tudíž je zna čně odlišný. Pom ěrn ě zajímavý je vývoj po čtu v ěř ících p ři porovnání s výsledky s čítání lidu z roku 1991 46 , jestliže v roce 2001 bylo v ěř ících v pr ůměru pouze 18% lidí, tak o 10 let d říve to bylo tém ěř 32% (op ět po čítám pouze řádn ě vypln ěné údaje), pokles je citelný u všech obcí s.o. Kada ň, nap ř. v Lib ědicích klesl po čet v ěř ících z 59,4% na pouhých 14,2% v Klášterci nad Oh ří z 26,9% na 14,5%, ve Vejprtech ze 42,3% na 27%, stejn ě bych mohl pokra čovat u dalších obcí. D ůvod ů m ůže být n ěkolik. Vzhledem k tomu, že s čítání lidu v roce 1991 prob ěhlo po 40. kone čně v demokratickém stát ě, mohlo dojít ke snaze „kone čně se p řihlásit k něč emu d říve zapov ězenému“, je však otázkou zda výsledek je objektivní nebo je pouze demonstrací „svobodného zaškrtávání polí ček“ s čítacích arch ů. Další d ůvod lze hledat rovn ěž v revoluci v r. 1989, ale ze strany ekonomického postavení regionu. D říve preferovaný region byl státem opušt ěn a lidé mu to mohli za čít vracet, nechutí p ři vypl ňování s čítacích formulá řů . Možná je též opustila víra.

44 Tab. č. 3 v příloze. 45 Výjimkou je obec Lib ědice s vůbec nejnižší hodnotou pouze okolo 14,2%. 46 Údaje k roku 1991 vycházejí z tabulek OB1 a OB2 jednotlivých obcí

- 30 - 5.7 Struktura zam ěstnanosti obyvatelstva správního obvodu Kada ň podle ekonomických sektor ů

Obr. 8: Graf zm ěn podílu zam ěstnanosti v jednotlivých ekonomických sektorech správního obvodu Kada ň.47

Podíl zam ěstnanosti obyvatel s.o. Kada ň v jednotlivých ekonomických sektorech

1991

primér sekundér terciér

2001

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Ani v podílu pracujících podle jednotlivých sektor ů a jeho vývoji za posledních 10 let nevybo čuje Kada ňsko z celorepublikového standartu. Z grafu je z řejmé, že výrazn ě ubylo pracovník ů v priméru, p ředevším na úkor terciéru, po čet osob pracujících v pr ůmyslu a stavebnictví tedy sekundéru z ůstal p řibližn ě konstantní. Podíly jednotlivých sektor ů je nazna čen i ráz celého regionu, který by se dal jako celek označit jako pr ůmyslov ě-obslužný, v dalším vývoji by m ělo docházet k dalšímu r ůstu podílu lidí pracujících ve službách. Odlišné pom ěry mohu v rámci mikroregionu vysledovat ve struktu ře zam ěstnanosti jednotlivých obcí 48 . Nejvíce obcí (11 z 19) spadá do kategorie pr ůmyslov ě-obslužné, mimo jiné i dv ě nejvýznamn ější sídla, Kada ň a Klášterec nad Oh ří, dále nap ř. Ková řská, Perštejn, Radonice- tedy nejv ětší vesnice s.o. Hojn ě zastoupeny jsou i obce polyfunk ční (5) , kde není jasná p řevaha žádného ze sektor ů, zástupci jsou nap ř. Ra četice nebo Lib ědice. U obce Ra četice je v ůbec nejvyšší podíl pracovník ů v prvním sektoru (asi 35%). P řevaha t řetího sektoru se vyskytuje pouze u t ří obcí. Obslužn ě-pr ůmyslové jsou Vejprty a M ěděnec, čist ě obslužnou obcí je pak obec Lou čná pod Klínovcem. D ůvodem je tamní hrani ční p řechod se SRN, s čímž souvisí kumulace mnoha služeb za řízení poskytujících služby (restaurace, hotely, vietnamské tržišt ě ap.). Podobn ě jsou na tom Vejprty, kde je rovn ěž hrani ční p řechod se SRN, navíc je zde však zastoupen pr ůmysl.

47 Zpracováno dle údaj ů: Pro rok 1991: Tabulky OB1 a OB2 P říslušných obcí Pro rok 2001: 48 Data ke všem obcím i s definováním mezí jednotlivých kategorií jsou v přílohách ( č. 4).

- 31 - 6. Vyjíž ďka a dojíž ďka do zam ěstnání 49

Vyjíž ďka do zam ěstnání je pro správní obvod Kada ň d ůležitým jevem. Z celkového po čtu 19983 pracujících lidí jich více než t řetina za prací dojíždí. Velká v ětšina pracujících (asi ¾) dojíždí do zam ěstnání denn ě v rámci okresu Chomutov. Nejvíce osob v absolutních číslech vyjíždí za prací z nejv ětších obcí – Klášterce (3054 osob tj. asi 41% všech pracujících), Kadan ě (2012 tj. 25%) a Vejprt (313 tj. 23%, nejnižší relativní hodnota v ůbec). V relativních číslech dominují vyjíž ďce obce menší, nejv ětší podíl vyjížd ějících je v Okounov ě (79%), P ětipsech (70,3%) a Vilémov ě (66,8%). Více než 50% pracujících nevyjíždí za prací krom ě zmín ěných t ří m ěst již jen z Ková řské (41%) a Lou čné (25%). . Naopak nejvíce lidí dojíždí za prací do centra správního obvodu- Kadan ě, jen ze správního obvodu okolo 2300 (32,6% z celkové vyjíž ďky), celkem dojíždí do Kadan ě 3929 osob 50 , dále následuje okresní m ěsto Chomutov (15% celkové vyjíž ďky), Klášterec nad Oh ří (10,4%) a Hlavní m ěsto Praha (6,6%). Více než 100 lidí dojíždí ješt ě do Vejprt (172), Ra četic (161), Radonic (152) a Perštejna (126) . Z pohledu klasifikace obcí podle jejich pracovní funkce vypo čítané pomocí podílu obsazených pracovních míst (dále OPM) 51 ku ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu, následn ě rozd ělenému do následujících kategorií podle interval ů : (0-0,25] – výrazn ě obytné obce (0,25-0,75]- obytná obec (0,75-1,25]- pracovn ě-obytná obec (1,25-1,75]- pracovní obec (1,75 a více)- výrazn ě pracovní obec , spadá v ětšina obcí Kada ňska mezi obce s funkcí obytnou. Výjimky jsou v celém správním obvodu pouze 4. Obcí pracovn ě-obytnou je Kada ň (1,05), do které sice p řijíždí velké mnoho osob za prací, velké množství ale též vyjíždí nebo pracuje v míst ě svého bydlišt ě, druhým příkladem je M ěděnec. Výrazn ě pracovní obce jsou rovn ěž dv ě: Ra četice (1,83) a Lou čná (3,73). D ůvody jsou u každé z nich jiné. Ra četice jsou obcí s velkým podílem zam ěstnanosti v priméru, tudíž sem v ětšina dojížd ějících p řijíždí na zem ědělské práce. Lou čná je naopak obcí výrazn ě obslužnou, d ůvodem je zde hrani ční p řechod se SRN.

49 Data k této kapitole pocházejí z: S čítání lidí, dom ů a byt ů k 1.3.2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. ČSÚ 2003. 50 Nejvíce osob mimo správní obvod dojíždí do Kadan ě z Chomutova 936, Jirkova 207 a Žatce 41. 51 Vypo čte se podle následujícího vzorce: OPM=Z (všichni zam ěstnaní bydlící v obci) –V(vyjížd ějící z obce) +D (dojížd ějící do obce)

- 32 -

7. Trh práce

V oblasti trhu práce pat ří Kada ň do jednoho z nejproblémov ějších regionu České republiky. D ůvodem je vysoká míra nezam ěstnanosti, ve které pat ří práv ě Ústeckému kraji smutný primát. P říčiny se dají hledat ve zm ěně politického ovzduší po roce 1989, kdy byl jeden z protek čních región ů socialistického Československa tak řka ponechán svému osudu. Od 90. byla omezována t ěžba hn ědého uhlí, nejv ětší zam ěstnavatelé často zmenšili svou zam ěstnaneckou základu, v důsledku finan čních problém ů (p ř. VTŽ Chomutov) nebo kv ůli omezování provozu (elektrárny Pruné řov a Tušimice), n ěkteré provozy zkrachovaly, a ť již přirozenou cestou nebo s pomocí nezákonných praktik. Útlum severo českého pr ůmyslu jde paradoxn ě do velké míry na vrub Sametové revoluci, rozvol ňující starší ekonomické vazby na bývalý východní blok. S obrácením politické orientace o 180° byly tyto vazby často necitliv ě zp řetrhány aniž by byla nalezena nová relevantní odbytišt ě. Dalšími neblahými činiteli p ři stagnaci industrializace severozápadních Čech byly ne zcela úsp ěšné experimenty nové Československé vlády v oblasti p řevodu státního majetku do soukromých rukou prost řednictvím dnes často vzpomínané kuponové privatizace. Úpln ě š ťastné rovn ěž nebyly některé zahrani ční pobídky často spíše sledující sv ůj vlastní prosp ěch , než další fungování nov ě zakoupených podnik ů. To všechno se podepsalo na prudkém nár ůstu nezaměstnanosti. Jestliže v roce 1993 byla míra nezam ěstnanosti Ústeckého kraje 5,5% o dva roky pozd ěji se již p řiblížila 16% a do roku 2003 vystoupala tém ěř k 18%. To je stru čný nástin vývoje celého regionu jehož je Kada ň sou částí . Další části kapitoly jsou věnovány jednak podrobn ějšímu vývoji samotného s.o. v letech 2001-2006 a to i v kontextu se soudními či vyššími územn ě správními celky a jednak hlubší analýze n ěkterých charakteristik míry nezam ěstnanosti.

- 33 - 7.1 Srovnání s dalšími územn ě správními celky

Tab. 10: Srovnání vývoje míry nezam ěstnanosti s.o. Kada ň s dalšími územn ě-správními celky.52

míry nezam ěstnanosti 53 (%) roky územní celky 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ORP.Kada ň 16,1 17,3 18,4 17,1 14,4 10,5 ORP Chomutov 17,7 19,3 19,8 18,7 16,8 14,3 ORP Podbo řany 16,9 17,6 17,5 14,8 14,4 12,4 ORP Litvínov 22,1 23,7 24,7 24,2 23,1 21,4 ORP Most 21,6 23,4 24,2 23,5 21,7 19,5 ORP Žatec 18,7 19,4 19,4 18 18 16 ORP Ostrov nad Oh ří 9,5 10,8 11 11,7 11,7 10,1 ORP Karlovy Vary 9,8 10,6 10,2 10,5 9,9 8,6 okres CV 17,1 19,2 18,7 17,8 15,5 12,2 ores Mo 21,8 23,7 23,5 24 21,3 19,3 okres Lo 17,1 18,2 54 18,9 16, 13,2 12 okr KV 9,7 10,7 10,5 10,7 10 8,9 kraj úst 15,8 17,1 17,9 15,9 15,4 13,70 kraj KV 8,7 10,1 10,6 10,7 10,2 9,1

Vývoj míry nezam ěstnanosti správního obvodu Kada ň mezi lety 200-2006 porovnám se sousedními ORP Chomutov, Chomutov, Žatec, Podbo řany, Karlovy Vary, a Ostrov nad Oh ří, dále s ORP Most a Litvínov , jako p ředstaviteli nejvyššího výsledku v ČR v ůbec, okresem Chomutov jehož je správní obvod Kada ň sou částí, sousedními okresy Most, Louny a Karlovy Vary, Ústeckým a sousedním Karlovarským krajem. Jak ukazuje p řiložená tabulka, od roku 2001 správní obvod Kada ň p říliš nevybo čovala se svou hodnotou míry nezam ěstnanosti okolo 16% ze standartu okolních správních obvod ů Ústeckého kraje, p říliš se neliší ani od celkové hodnoty okresu Chomutov a Ústeckého kraje, horších výsledk ů bylo dosaženo v okresu Most a jeho ORP (okolo 20%), naopak mnohem lepším výsledkem na všech územn ěsprávních úrovních se vyzna čuje kraj Karlovarský.(okolo

52 Zpracováno dle: roky 2001, 2004, 2005 a 2006: Integrovaný portál MPSV, zam ěstnanost (cit. 7.5.2007) Dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz : 2002, 2003: ČSÚ, Ústí nad Labem (cit.7.5. 2007): Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/kraje/ul/publikace/orp/start.htm 53 Pro roky 2005 a 2006 je použita nová metodika výpočtu po čítající pouze s dosažitelnými uchaze či schopnými bezprost ředn ě nastoupit do zam ěstnání, d říve se po čítalo se všemi uchaze či registrovanými na ú řadech práce. 54 Tato hodnota je pon ěkud problematická, pon ěvadž Integrovaný portál zam ěstnanosti MPSV uvádí na základ ě statistik jednotlivých obcí mnohem nižší údaj pouze okolo 14,2%. Mnou uvedená hodnota pochází z údaj ů ČSÚ Ústí nad Labem, nejv ětším rozdílem je po čet EAO jich je zde o plných 12tis. mén ě.

- 34 - 10%). V následujících dvou letech míra nezam ěstnanosti ve v ětšin ě sledovaných částech stoupla až ke svému maximu. Zbylá t ři léta pak byla vývoji m ěr nezam ěstnanosti pom ěrně příznivá. Práv ě v s.o. Kada ň došlo k nejv ětšímu poklesu nezam ěstnanosti v ůbec. Pakliže do r. 2004 pat řilo do pr ůměru co do po čtu nezam ěstnaných osob, v následujícím dvouletí se dostalo na úplnou špi čku regionu od prosince r. 2004 do stejného m ěsíce roku 2006 poklesla míra nezam ěstnanosti o 6,5%, což je rozdíl zna čný i p řes zm ěnu v metodice vypo čítávání t ěchto údaj ů. Pokles pokra čuje i v r. 2007, v březnu byla prolomena hranice 10% a s.o. Kada ň se stal v tomto hledu nejlepším ORP kraje. P říčiny lze hledat p ředevším v oživování zdejšího pr ůmyslu p říchodem domácího i zahrani čního kapitálu, o tom bude řeč v dalších kapitolách.

Obr. 9: Graf vývoje míry nezam ěstnanosti v správním obvodu Kada ň.55

Vývoj míry nezam ěstanosti s.o Kada ň leden 2005- prosinec 2006

18 16 14 12 10

stnanosti (%) stnanosti míra nezam ěstnanosti ě 8 6 4 2 míra nezam míra 0 I. 2006 I. I. 2005 I. III. 2006 III. III. 2005 III. V. 2006 V. V. 2005 V. IX. 2006 IX. 2006 XI. IX. 2005 IX. 2005 XI. VII. 2006 VII. VII. 2005 VII. kalendá řní m ěsíce

P ři pohledu na obr. 9 ukazující výrazné vylepšení statistiky míry nezam ěstnanosti ve správním obvodu Kada ň musím jedním dechem dodat, že vše není tak idylické, jak se zdá. Uvnit ř správního obvodu Kada ň jsou op ět zna čné rozdíly, sta čí srovnat jednotlivé POÚ- Kada ň, Klášterec nad Oh ří a Vejprty.

55 Zpracováno dle: Integrovaný portál MPSV, zam ěstnanost (cit. 7.5.2007) Dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz

- 35 - Obr. 10: Graf vývoje míry nezam ěstnanosti v jednotlivých POÚ správního obvodu Kada ň.56

Vývoj m ěr nezam ěstnanosti v jednotlivých POÚ s.o. Kada ň

25 20 POÚ Kada ň stnanosti stnanosti 15 ě POÚ Klášterec n/Oh ří (%) 10 POÚ Vejprty 5

0 míra nezam 6 6 6 06 0 0 0 200 I.2005 .2005 I.2 . I.2007 IV VII.2005 X.2005 IV.20 VII X.20 kalendá řní m ěsíce

Tradi čně jiných výsledk ů dosahuje horský POÚ Vejprty, zdejší hodnoty míry nezam ěstnanosti jsou mnohem vyšší- v pr ůměru asi o 7% (díky menšímu po čtu osob zde žijících se tento fakt v datech za celý správní obvod. p říliš neprojeví). D ůvodem je menší ekonomický potenciál horské oblasti oproti okolí obou m ěst, kde v posledních letech vyr ůstají pr ůmyslové zóny jak na b ěžícím pásu, čímž se otvírají nové pracovní možnosti. Ješt ě musím zmínit, že jak POÚ Kláštere nad Oh ří tak POÚ Kada ň jsou v tomto ukazateli v ůbec nejlepší v Ústeckém kraji, POÚ Vejprty pak pat ří k horšímu pr ůměru.

56 Tentýž zdroj.

- 36 - 7.2 V ěková struktura uchaze čů o zam ěstnání

Obr 11: Graf v ěkového složení uchaze čů o práci v správním Kada ň.57

Věkov á struktura uchaze čů o práci v s.o. Kada ň i

č uchaze či ve v ěku 17 let a mladší

uchaze či 18-24

uchaze či ve v ěku 50 let starší

uchaze uchaze či 25-49

0% 20% 40% 60% 80% 100%

V ěkové složení uchaze čů o práci s.o. Kada ň ukazuje, že necelých 50% uchaze čů pat ří do problémových skupin osob mladších 24 let (asi 17%) a osob starších 50 let (26%). Podobné složení vykazují i celorepublikové statistiky. D ůvody jsou jednoduché. Velmi mladí lidé práv ě ukon čující některý ze stup ňů vzd ělání nejsou pro mnohé zam ěstnavatele ješt ě perspektivní, pon ěvadž v jejich o čích nemají dost zkušeností (otázkou je, kde je mají tedy na čerpat) a starší lidé jsou zase v o čích zam ěstnavatel ů za zenitem svých schopností, nejsou dost perspektivní, reprezentativní atd. Pokud porovnám situaci uvnit ř mikroregionu v rovinách m ěsta/venkov respektive Krušnoho ří/Pooh ří, vyjdou velice podobné výsledky s drobnými výkyvy. Na venkov ě a v Krušnoho ří je oproti m ěst ům a Pooh ří v ětší podíl kategorie 50+ na úkor skupiny 18-24 (rozdíly se pohybují okolo 2-5%). Relativn ě nízký podíl kategorie 18-24 v Krušnoho ří je kompenzován nejvyšším podílem osob mladších 17.let (4,4%).

57 Zpracováno dle: Giso prostorová analýza 2006, Ministerstvo práce a sociálních v ěcí.

- 37 - 7.3 Podle dosaženého vzd ělání

Obr. 12: Graf struktury vzd ělanosti uchaze čů o práci s.o. Kada ň.58

Struktura uchaze čů o zam ěstnání s.o. Kada ň dle dosaženého v zd ělání

uchaze či se ZŠ

uchaze či s vyu čením

uchaze či maturitou

uchaze č s jiným vzd ěláním

V otázce dosaženého vzd ělání uchaze čů o zam ěstnání, jsou výsledky s.o. Kada ň pon ěkud odlišné od výsledk ů celorepublikových. Srovnávací graf je uveden níže. V s.o. Kada ň je oproti celorepublikovým výsledk ům vid ět hierarchizace ve struktu ře dosaženého vzd ělání. Platí, čím menší vzd ělání, tím v ětší podíl na celkovém po čtu uchaze čů , podíl se zmenšuje tém ěř lineárn ě. Oproti tomu v celé ČR je nejvíce uchaze čů z řad vyu čených lidí (p řes 40%) dále následují lidé se základním vzd ěláním (okolo 31%) a pom ěrn ě velký je též podíl maturant ů (asi 21%). V rámci porovnání tradi čních kategorií s.o. jsou výsledky podobné. Pouze v Krušnoho ří se v ětší podíl uchaze čů se ZŠ (p řes 60%) a menší podíl lidí s maturitou (okolo 7%). Na venkov ě je zase relativn ě nejmenší podíl uchaze čů se ZŠ (50%) a nejvyšší s vyu čením (asi 34%). Obr. 13: Graf srovnání vzd ělanostní struktury uchaze čů o zam ěstnání mezi ČR a s.o. Kada ň59

Porovnán uchaze čů o zam ěstnání dle dosaženého vzd ělání mezi s.o. Kada ň a ČR

60

50

40 s.o. Kada ň podíl (%) 30 ČR

20

10

0 ZŠ vyu čení SŠ s maturitou jiné vzd ělání

58 Tentýž zdroj. 59 Tentýž zdroj.

- 38 - 7.4 Míra dlouhodobé nezam ěstnanosti a po čet pracovních míst

V s.o. Kada ň se 53% uchaze čů o zam ěstnání řadí mezi dlouhodob ě nezam ěstnaná tzn., že jsou bez zam ěstnání více než 12 m ěsíc ů, když p řipo čtu ješt ě osoby shán ějící práci déle než 6 m ěsíc ů a mén ě než 1 rok číslo vzroste dokonce až na 67%. Z čehož plyne nutnost sehnat povolání co nejd říve jinak se možnost najít jej snižuje. V celé ČR je situace pon ěkud odlišná dlouhodobá míra nezam ěstnanosti je asi o 12% nižší stejná situace je po přičtení nezam ěstnaných mezi 6-11 m ěsíci. Velice nízký je po čet absolvent ů hledajících práci déle než 6 m ěsíc ů (pouze 9 z 2677) tj. asi 0,3% v celé republice je jejich podíl o n ěco v ětší (asi 0,9%). Při porovnání uvnit ř s.o. je nejv ětší podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných v horské části (tém ěř 58%), nezam ěstnaných déle než 6 m ěsíc ů je dokonce 75%. Pr ůměrný po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo se v s.o. Kada ň pohybuje okolo 8 osob. Nejvíce osob na jedno pracovní místo je op ět v horské části (okolo 17) a obecn ě na venkov ě (asi 13). Nejvíce volných pracovních míst se nalézá v Kadani (208), Klášterci nad Oh ří (81) a Ková řské (19), pom ěrn ě málo volných pracovních míst je ve Vejprtech (pouze 6).

- 39 - 7.5 Srovnání podle pohlaví

Tab. 9: Srovnání uchaze čů o práci podle pohlaví.60 déle než uchaze čky mladší starší 50. SŚ s déle než 12 o práci sedmnácti 18-24 let ZŠ vyu čené maturitou 6 m ěsíc ů měsíc ů ženy 51,6 35,7 42,4 51 50,3 47,3 70,4 53,1 52,9

Zde se zam ěř ím na podíl žen v jednotlivých kategoriích a porovnání struktury t ěchto kategorií mezi ob ěma pohlavími. Jak vidno, tak mezi uchaze či o povolání je o n ěco více žen. Z pohledu v ěkového struktury je z celkového po čtu uchaze čů žen mladších 24. let okolo 41%, naopak starších 50. let je p ře ½. Pokud porovnám v ěkovou strukturu obou pohlaví vyjde mi celkem o čekávaný výsledek, uchaze ček o zam ěstnání mladších 24 let je z celkového po čtu všech žen bez práce o 10% mén ě (15%) než v případ ě stejn ě starých muž ů (25%). U žen starších 50. let je již jejich podíl tak řka totožný jako u stejné v ěkové skupinu muž ů (okolo 26%). Zajímavé je rovn ěž srovnání podle dosaženého vzd ělání. Pakliže první dva stupn ě vzd ělání jsou mezi ob ě pohlaví rozptýleny celkem rovnom ěrn ě (rovn ěž jejich podíl na celkovém po čtu uchaze čů toho, kterého pohlaví je velmi podobný), osob s maturitou je rozdíl zna čný. Ze všech uchaze čů s maturitou je žen 70% (16,9% všech žen) muž ů tedy 30% (asi 7,5%).

60 Tentýž zdroj.

- 40 - 8. Nejvýznamn ější zam ěstnavatelé v regionu

Uvedeni budou jednak všichni zam ěstnavatelé, poskytující zam ěstnání více než 150. zam ěstnanc ům, p řípadn ě menší podnik klí čový pro užší oblasti. U jednotlivých podnik ů je uvedeno jejich regionální sídlo, obor p ůsobnosti, po čet zam ěstnanc ů, kde to je možné i zisk a webové stránky. U podnik ů SD 61 a.s, Karlovarský porcelán a.s. a Keramost a.s. je zisk uveden za celé podniky nikoliv za vybrané pobo čky. Tab. 10: P řehled nejvýznamn ějších zam ěstnavatel ů s.o. Kada ň.62 Po čet zam. název Sídlo činnost (2005) hospoda ření po zdan ění webová adresa povrchová t ěžba úprava a Severo české doly a.s.- odbyt hn ědého uhlí a Doly Nástup Tušimice Kada ň doprovodných surovin 1402 2600 (06) www.sdas.cz Karlovarský porcelán a.s.- Výroba užitkového a závod Klášterec Klášterec zdobného porcelánu 615 788 (06) www.thun.cz výroba klávesnic a CHERRY spol. s r.o. Klášterec mikrospína čů 495 2,2 (05) www.cherry.cz výroba kuli čkových a ZKL Klášterec spol. s r.o. Klášterec kloubocých ložisek 413 12,1 (05) www.zklklas.cz výroba díl ů a p říslušenství Toyoda Gosei Czech, dvoustopých motorových s.r.o. Klášterec vozidel 408 147,6 (06) www.tgssc.cz ČEZ, a. s.-Elektrárny výroba a prodej elektrické Pruné řov Kada ň energie a tepla 404 www.cez.cz nemocni ční a Nemocnice Kada ň, s.r.o. Kada ň zdravotní pé če 392 www.nemkadan opravy a výroba Energetické opravny, a.s. Pruné řov energetických za řízen 308 4,9 (04) www.eopru.cz Ing.Bu ček-Bezpe čnostní Pátrací a ochranné služba IBIS Kada ň služby 298 www.bs-ibis.cz Hunter Douglas Kada ň výroba žaluzií a www.hounter s.r.o. Kada ň dekora čních produkt ů 258 -20,8 (06) douglas.com výroba díl ů a p říslušenství BOS Automotive dvoustopých motorových Products CZ s.r.o. Klášterec vozidel 234 96,5 (05) ČEZ, a. s.-Elektrárny výroba a prodej elektrické Tušimice Kada ň energie a tepla 211 www.cez.cz výroba díl ů a p říslušenství DONALDSON CZECH dvoustopých motorových REPUBLIC s.r.o. Klášterec vozidel 169 10,6 (05) Výroba a prodej náv ěsů a přív ěsů za nákladní S T S P r u n é ř o v, a.s. Kada ň automobily 159 2,3 (05) www.stspru.cz těžba a úprava silikátových surovin, bentonit ů, úprava KERAMOST, a.s.- závod kaolinu, výroba minerálních Kada ň+Pruné řov Kada ň steliv 157 43,02 (05) www.keramost.cz velkoobchod s TU-FLOR spol. s r.o. Kada ň kv ětinami 153 3,3 (05) www.tuflor.sro.cz

Nejv ětším zam ěstnavatelem ve správním obvodu je i p řes četné snížení stav ů zam ěstnanc ů podnik zabývající se povrchovou t ěžbou hn ědého uhlí, SD- Doly Nástup

61 Severo české doly. 62 Údaje jsou p řevzaty jednak z: HBI on-line databáze firem (cit. 4.5.2007). Dostupný z WWW: http://www.hbi.cz/myHBI.php?Lang=cs ; u n ěkterých firem pocházejí údaje o obratu a zisku z: Obchodní rejst řík a sbírka listin Ministerstvo spravedlnosti ČR (cit. 7.5.2007). Dostupný z WWW: http://www.justice.cz/or/

- 41 - Tušimice, které jako jediné zam ěstnávají p řes jeden tisíc pracovník ů (1402). Velký rozvoj však v posledních letech prožívá lehký a spot řební pr ůmysl. Zajímavá je pom ěrn ě velká koncentrace podnik ů vyráb ějících díly a p říslušenství dvoustopých motorových vozidel (Toyoda, BOS, Donaldson). Velký ústup zaznamenala energetika p ředstavovaná p ředevším tepelnými elektrárnami Tušimice a Pruné řov, díky utlumování jejich provozu od 90. let minulého století. Mezi prosperující firmy s delší tradicí se řadí p ředevším Pobo čka Karlovarského porcelánu a.s. v Klášterci nad Oh ří a výrobce kuli čkových ložisek ZKL a.s. rovn ěž z Klášterce nad Oh ří. Nejv ětší firmou horského regionu je dnes vejprtský Belet a.s, jeden z předních českých výrobc ů vysokozdvižných vozík ů. Donedávna se Ková řské a Vejprtech nalézali další významní zam ěstnavatelé poskytující práci více než 100 zam ěstnanc ů, jednalo se o pobo čku spole čnosti Amann Sponit s.r.o (výroba nití) a spole čnost Köstle s.r.o. (výrobky z usní), ob ě však v předešlých dvou letech (tj. 2005 a 2006) odešly do jiných obcí mimo správní obvod Kada ň. V sou časnosti jejich místo zaujali menší firmy zam ěstnávající pouze pár desítek osob. Pro srovnání jsem umístil na záv ěr kapitoly tabulky s pr ůmyslovými podniky dnešního s.o. Kada ň zam ěstnávajícími alespo ň 150 zam ěstnanc ů (pro horské podniky jsem zvolil mez 100 zam ěstnanc ů) ukazující stav k roku 1989. Tím chci dokumentovat zm ěny, jež se udály po r. 1989. Tab.11 Nejvýznamn ější zam ěstnavatelé s.o. Kada ň v r. 1989. 63 Název Místo Pracovník ů ZVL-KP,KLÁŠTEREC N.OH ŘÍ ZVL KONCERNOVY PODNIK KLÁŠTEREC KLÁŠTEREC 1554 SHR,NASTUP,TUŠIMICE ZAVOD UHELNÝCH LOMU 03 TUŠIMICE KADA Ň 1264 SHR,NASTUP,TUŠIMICE ZAVOD DILEN 05 TUŠIMICE KADA Ň 1165 SHR,NASTUP,TUŠIMICE ZAVOD SKRYVEK 02 PRUNÉ ŘOV KADA Ň 1103 EL.SSM,K.P.,TUŠIMICE ESSM-PODNIKOVÉ ŘEDITELSTVÍ KADA Ň 1095 KARLOV.PORC.OP ST.ROLE 111 KLAŠTEREC PORCELAN KLÁŠTEREC 738 EL.SSM,K.P.,TUŠIMICE ESSM-TUŠIMICE 2 KADA Ň 715 EL.SSM,K.P.,TUŠIMICE ESSM-PRUNÉ ŘOV 2 KADA Ň 675 EL.SSM,K.P.,TUŠIMICE ESSM-PRUNÉ ŘOV 1 KADA Ň 661 SHR,NASTUP,TUŠIMICE ZAVOD SPRAVA TUŠIMICE KADA Ň 520 EL.SSM,K.P.,TUŠIMICE ESSM-TUŠIMICE 1 KADA Ň 515 SHR,NASTUP,TUŠIMICE ZAVOD NASTUP 01 PRUNÉ ŘOV KADA Ň 422 TOSTA,AS ZAVOD 4-PROVOZ 4052 VEJPRTY VEJPRTY 318 KER.ZAV.,MOST ZAVOD 7 KADA Ň KADA Ň 294 RUDNE DOLY,P ŘIBRAM ZAVOD M ĚDĚNEC MĚDĚNEC 270 KOREK,KLÁŠTEREC N/O KORKA ŘSKÁ VÝROBA KLÁŠTEREC KLÁŠTEREC 237 BENAR,BENEŠOV N/P NITARNA 15 KOVÁ ŘSKÁ KOVÁ ŘSKÁ 194 ELP ŘÍSTROJ,K.P.MOD ŘANY ZAVOD KOVÁ ŘSKÁ KOVÁ ŘSKÁ 133 HUDEB.NASTR.HR.KR. ZAVOD AMATI PROVOZ VEJPRTY VEJPRTY 108

63 Dle tabulky: Pr ůmyslové provozovny 1989, ČSU 1990.

- 42 - 9. Zahrani ční investice v s.o. Kada ň

Z pohledu zahrani čních investic pat ří s.o. Kada ň mezi úsp ěšné regiony v ČR. Zahrani ční investo ři se usazují p ředevším v pr ůmyslových zónách v okolí obou nejv ětších m ěst. Svá slova na za čátek doložím n ěkolika úryvky z internetových zdroj ů: Článek ze serveru idnes (21.10.2005) ozna čuje Severní Čechy za nejlepší kraj k lákání investor ů. Podle Jany Víškové celý prostor drží prvenství v Evrop ě v po čtu investic získaných na výrobu automobilových díl ů (jen v okolí Kadan ě a Klášterce stojí 3 takové podniky-pozn. autora). Do Ústeckého kraje p řichází nejvíce pobídek podpo řených vládou, rovn ěž v objemu investic pat ří ke špi čce naší republiky, když jej na druhé místo odsunul kraj st ředo český s historicky nejv ětší investicí TPC v Kolín ě. Za úsp ěšné lokality jsou zde ozna čeny práv ě pr ůmyslové zóny u Klášterce nad Oh ří a Kadan ě64 . Další p řísp ěvky pocházejí ze stránek CzechInvestu a podává informace o nových investicích v pr ůmyslové zón ě na králov ě poli u Kadan ě: „19.4.2006 | CzechInvest | Spole čnost Jeyes, p řední výrobce a distributor čistících a hygienických prost ředk ů, vybuduje v Kadani nový výrobní závod. Postupn ě proinvestuje 87 milion ů korun a zam ěstná 350 lidí, včetn ě šedesáti st ředoškolák ů a vysokoškolák ů. Dalších 50 pracovních míst vytvo ří logistický partner spole čnosti Jeyes - firma Andreas Schmid, která pro ni postaví speciální skladové prostory. Celková zastav ěná plocha obou budov bude 19 500 metr ů čtvere čních.“ 65 Další zpráva pochází z www stránek spole čnosti S.I.R. vlastníka pr ůmyslové zóny na Králov ě poli a mluví o stavb ě druhého podniku firmy Donaldson u Klášterce nad Ohří: „10.10.2005/ Americká spole čnost Donaldson Company, Inc., p řední sv ětový dodavatel filtra čních řešení, zahájila v Kadani výstavbu nového výrobního závodu. Zhruba stovka lidí by v n ěm do t ří let m ěla vyráb ět pr ůmyslová filtra ční za řízení a jejich sou části. V první fázi chce spole čnost vybudovat továrnu o vým ěř e 12.800m². ... Maximálního rozsahu výroby by mělo být dosaženo v roce 2008. Mezi hlavní odb ěratele budou pat řit p řevážn ě distribu ční centra spole čnosti Donaldson na celém sv ětě. Vedení firmy p ředpokládá, že až 90 % produkce půjde na export.“ 66

64 Zpracováno dle: Idnes , ekonomika 21.10.2005 (cit. 6.5.2007): Dostupný z WWW: http://ekonomika.idnes.cz/ekoakcie.asp?r=ekoakcie&c=304285 65 CzechInvest 19.4.2006 (cit.6.5.2007): Dostupný z WWW: http://www.czechinvest.org/britska-spolecnost- jeyes-holdings-ltd-zamestna-v-kadani-350-lidi . 66 S.I.R. 10.10.2005 (cit.6.5.2007): Dostupný z WWW: http://www.sirhofman.cz/?lang=0&sekce=26 .

- 43 - Poslední p řísp ěvek pochází rovn ěž z idnesu a píše o investicích firmy Toyoda: „13.5.2005/ Sv ětový producent volant ů a airbag ů Toyoda Gosei rozši řuje výrobu v Klášterci nad Oh ří. Japonská firma v Česku za čala p řed t řemi lety v pr ůmyslové zón ě Industrial Park Verne. V pátek otev řela v Klášterci nad Oh ří svou druhou výrobní halu a slavnostn ě zahájila stavbu t řetí, uvedl CzechInvest. ... Toyoda Gosei už d říve uvedla, že do svých závod ů v Klášterci nad Oh ří investuje celkem 1,7 miliardy korun a zam ěstná zde nejmén ě 700 lidí. Již nyní jich tu pracuje 380, p řipomn ěla ČTK.“ 67 To bylo n ěkolik p říklad ů zahrani čních investic v s.o. Kada ň. P říklad spole čnosti Jeyes ukazuje, že p říchod nových zahrani čních investic se nezastavil ani v roce 2006. Nyní uvedu nejvýznamn ější spole čnosti s podílem zahrani čního kapitálu i se zem ěmi jeho p ůvodu. Krom ě zmín ěných spole čností Donaldson Czech republik s.r.o (USA). a Toyoda Gosei (Japonsko), mezi zahrani ční firmy pat ří Hunter Douglas Kada ň s.r.o. (Nizozemí), Cherry s.r.o. (Spolková republika N ěmecko), Bos Automotive s.r.o (Spolková republika N ěmecko) zahrani ční kapitál je zastoupen rovn ěž u spole čnosti ZKL s.r.o, kterou v kv ětnu 2003 p řevzala slovenská skupina HTC Holding.

67 Idnes, ekonomika 13.5.2005 (cit.6.5.2007): Dostupný z WWW: http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=A050513_121900_ekonomika_maf

- 44 - 10. Záv ěr

. Snahou mé bakalá řské práce bylo vytvo řit komplexní socio-ekonomickou charakteristiku Kada ňska. Pokusil jsem se vystihnout nejvýznamn ější trendy, v žádném případ ě se nejedná o vy čerpávající práci, podrobn ější popsání této problematiky by vydalo na mnohem delší a obsáhlejší práci. I p řesto jsou výsledky zajímavé. Nejprve je t řeba zmínit, že Kada ňsko není tak docela kontinuálním území, i v rámci mikroregionu se často vyskytují odlišnosti, ty se neprojevují pouze v porovnání m ěst a venkova, ale vycházejí i z rozdíl ů fyzicko-geografických. Jiná situace ve zkoumaných jevech často panuje v Pooh ří než v Krušnoho ří, p říkladem m ůže být regionalizace v oblasti trhu práce, kdy hodnoty pro POÚ Vejprty, jako zástupce horské části, jsou zcela jiné než hodnoty pro POÚ Kada ň a Klášterec. Zna čné rozdíly vysvítají na povrch i p ři porovnání sousedních nebo širších územních celk ů. Nejblíže se výsledk ům správního obvodu v ětšinou blíží výsledky okresu Chomutov jehož je Kada ňsko sou částí, u vyšších celk ů odchylka roste, nejvýrazn ější je p ři porovnání s celorepublikovými výsledky, což není vzhledem ke specifik ům oblasti p řekvapivé. Obecn ě vzato má správní obvod Kada ň do budoucna velké ekonomické p ředpoklady. Může za to vd ěč it p řílivu zahrani čního kapitálu, usazujícího se p ředevším v pr ůmyslových zónách v okolí Klášterce nad Oh ří a Kadan ě. Díky tomu neustále klesá míra nezam ěstnanosti. Další výhodou mikroregionu je jeho sousedství se Spolkovou republikou N ěmecko. V místech hrani čních p řechod ů se kumulují ve v ětší mí ře služby, což mimo jiné podporuje přesun pracujících do t řetího ekonomického sektoru. Do budoucna je možné i prohloubení spolupráce se sousedními n ěmeckými územn ě-správními celky. Ur čité nedostatky regionu jsou v oblasti životního prost ředí, trpícího v minulosti krom ě povrchové t ěžby i vysokými emisemi škodlivin, ve velké mí ře devastujících zdejší lesy. I zde však došlo k zjevnému posunu vp řed. Elektrárny byly odsí řeny, snahy o zalesn ění též pokra čují p říznivou cestou, i když jsou ob čas narušeny r ůznými p řírodními úkazy, jako jsou vich řice či lesní požáry. Pokud se tý če jiných turistických možností, i zde má Kada ňsko co nabízet. Nachází se zde velké množství historických památek, v podob ě m ěstských památkových rezervací, hrad ů a podobn ě. V zim ě vyvstávají p ři dostate čné sn ěhové pokrývce možnosti pro milovníky zimních sport ů, i když nejvýznamn ější krušnohorská st řediska na Klínovci a Božím Daru již pat ří do Karlovarského kraje.

- 45 - 11. Summary

This bachelor thesis deals with socio-economic characteristic of microregion Kada ňsko. The main centres of the area are Koda ň and Klášterec. The microregion is considerably differentiated by physical-geographic conditions. Therefore, I divide the region into two parts: lowlands and highlands. The characteristics of both parts are often different. These differences can be similarly found in neighbouring and higher territorial-administrative units.

- 46 -

12. Literatura a zdroje

Literatura:

. Binterová ,Z.: Od Vejprt po M ěděnec. Chomutov 1999.

Demek, J. a kol.: ZEM ĚPISNÝ LEXIKON ČESK0 SOCIALISTICK0 REPUBLIKY- HORY A NÍŽINY. Academia, Praha 1987.

Historie a sou časnost podnikání na Chomutovska, Kada ňsku a Vejprtsku. Žehušice 2003

Kol. autor ů: Pam ěť m ěst. M ěstské památkové rezervace v Českých zemích. Praha 1975

Ku ča,K.: M ěsta a m ěste čka v Čechách na Morav ě a ve Slezsku. 2sv. Praha 1997

Quitt,E.: Klimatické oblasti ČR. Brno 1971

Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. Praha 1978.

Odkazy: Český statistický ú řad: http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/okresy/CZ0422 http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/chomutov_1867_2001 http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mapy_so http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/pocty_obyvatel_domu_a_vymera_uzemi_v_letech_1869 _2001_ze_scitani_lidu_domu_a_bytu . http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/oby_cr http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/home http://www.czso.cz/kraje/ul/publikace/orp/start.htm

Stránky ministerstva vnitra ČR

- 47 - http://www.mvcr.cz/sbirka/2002/sb114-02.pdf http://www.mvcr.cz/odbor/moderniz/vs_vcr.pdf

Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních v ěcí ČR: http://portal.mpsv.cz/sz

Stránky Ministerstva spravedlnosti ČR: http://www.justice.cz/or/

Stránky HBI: http://www.hbi.cz/myHBI.php?Lang=cs

Stránky Idnes: http://ekonomika.idnes.cz/ekoakcie.asp?r=ekoakcie&c=304285 http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=A050513_121900_ekonomika_m af

Další stránky: www.hornictvi.info www.zanikleobce.cz http://www.mujweb.cz/www/obce/?X http://www.czechinvest.org/britska-spolecnost-jeyes-holdings-ltd-zamestna-v-kadani-350-lidi

http://www.sirhofman.cz/?lang=0&sekce=26

Ostatní zdroje dat:

Tabulky OB1 a OB2 ke s čítání lidu 1991 pro p říslušné obce.

Tab. Pohyb obyvatel okresu Chomutov 2005.

Giso prostorová analýza 2006, Ministerstvo práce a sociálních v ěcí.

Pr ůmyslové provozovny 1989, ČSU 1990.

- 48 -

Přílohy

Příloha 1: Vývoj po čtu obyvatel v jednotlivých obcích správního obvodu Kada ň (v souladu s metodologií popsanou na str. 19)

obec 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1960 1970 1980 1991 2001 Domašín 1270 1320 1276 1268 1299 1217 1107 211 235 224 185 120 153 Chbany 740 755 780 748 717 837 819 384 286 422 633 583 599 Kada ň 6741 8708 9300 10253 11445 11192 11765 7065 9166 15200 18614 17796 17579 Klášterec nad Oh ří 3920 4066 4306 4608 5104 4623 5319 3809 4955 9173 13255 16213 15757 Ková řská 2942 3467 3944 4159 4443 3998 4297 2122 1636 1343 1614 1425 1401 Kryštofovy Hamry 598 762 778 832 882 702 811 136 119 91 129 88 89 Lib ědice 818 955 999 932 986 988 904 394 409 326 255 209 206 Lou čná pod Klínovcem 1981 2108 2224 2419 2483 2230 2583 1079 599 209 73 23 68 Maš ťov 1775 1867 1744 1484 1419 1428 1405 1164 531 621 594 689 688 Měděnec 2301 2575 2594 2601 2632 2312 2450 442 316 254 282 170 155 Okounov 902 944 938 953 928 980 1008 461 479 415 335 228 262 Perštejn 1692 1997 1994 1829 2073 2206 2443 567 1374 1105 1009 933 1021 Pětipsy 1074 1283 1143 1087 994 1042 1033 567 576 458 212 180 191 Ra četice 253 311 272 260 238 280 322 173 129 169 154 225 236 Radonice 1140 1423 1423 1264 1299 1350 1275 803 765 753 1278 1110 1144 Rokle 644 624 590 667 640 654 653 411 365 252 220 172 216 Vejprty 6052 7080 9041 10695 12653 11018 12577 4674 4643 3643 3897 3320 3336 Veliká Ves 1749 1796 1744 1656 1568 1613 1458 520 528 460 397 274 268 Vilémov 916 1136 1236 1135 1030 1204 1054 656 724 621 726 617 590 37508 43177 46326 48850 52833 49874 53283 25638 27835 35739 45842 46366 45960

49 Příloha 2: Národnostní struktura obcí správního obvodu Kada ň

Obyva- v tom národnost telstvo celkem česká moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní nezjišt ěná Domašín 153 135 - - 7 - - 7 1 3 Chbany 599 511 3 - 50 3 1 22 8 1 Kada ň 17 579 15 939 24 - 759 23 58 249 280 247 Klášterec nad 211 Oh ří 15 757 14 512 23 1 561 32 28 192 197 Ková řská 1 401 1 166 4 - 34 - 4 131 14 48 Kryštofovy Hamry 89 63 1 - 2 - - 17 2 4 Lib ědice 206 199 - - 4 - - 1 2 - Lou čná 68 49 - - - - - 1 1 17 Maš ťov 688 621 1 - 35 - 3 10 10 8 Měděnec 155 103 1 - 1 - - 39 1 10 Okounov 262 246 1 - 6 - - 2 7 - Perštejn 1 021 943 1 - 21 - 2 39 10 5 Pětipsy 191 158 - - 2 18 - 12 - 1 Ra četice 236 225 - - 9 - - 1 - 1 Radonice 1 144 1 013 1 - 63 - 1 40 9 17 Rokle 216 195 - - 16 - - 1 3 1 Vejprty 3 336 2 545 7 1 162 57 12 376 91 85 Veliká Ves 268 226 - - 12 2 3 11 3 11 Vilémov 590 539 - - 28 - 2 12 5 4

Domašín 150 135 - - 7 - - 7 1 150 Chbany 598 511 3 - 50 3 1 22 8 598 Kada ň 17332 15 939 24 - 759 23 58 249 280 17 332 Klášterec nad 15546 15 546 Oh ří 14 512 23 1 561 32 28 192 197 Ková řská 1353 1 166 4 - 34 - 4 131 14 1 353 Kryštofovy Hamry 85 63 1 - 2 - - 17 2 85 Lib ědice 206 199 - - 4 - - 1 2 206 Lou čná 51 49 - - - - - 1 1 51 Maš ťov 680 621 1 - 35 - 3 10 10 680 Měděnec 145 103 1 - 1 - - 39 1 145 Okounov 262 246 1 - 6 - - 2 7 262 Perštejn 1016 943 1 - 21 - 2 39 10 1 016 Pětipsy 190 158 - - 2 18 - 12 - 190 Ra četice 235 225 - - 9 - - 1 - 235 Radonice 1127 1 013 1 - 63 - 1 40 9 1 127 Rokle 215 195 - - 16 - - 1 3 215 Vejprty 3251 2 545 7 1 162 57 12 376 91 3 251 Veliká Ves 257 226 - - 12 2 3 11 3 257 Vilémov 586 539 - - 28 - 2 12 5 586 43285 39 388 67 2 1 772 135 114 1 163 644

50

Příloha 3 : Národnostní struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích správního obvodu Kada ň

v tom z toho ící ěř nost nost č no no ící ě celkem celkem ěř

ící/nev v Obyvatelstvo Obyvatelstvo ěř eskoslovenská eskoslovenská Církev bez vyznání bez husitská č nezjišt eskobratrská eskobratrská dkové Jehovovi Jehovovi dkové eských zemích zemích eských rv ímskokatolická ímskokatolická ě č Č ě ř nespecifikováno nespecifikováno v církev evangelická evangelická církev Pravoslavná církev církev Pravoslavná Sv Církev Církev Náboženská spole Náboženská Pom Domašín 153 28 23 - - 3 1 1 114 11 19,7/80,3 Chbany 599 121 113 - 3 3 - 2 460 18 20,8/79,2 Kada ň 17 579 3 025 2 364 111 84 84 62 320 13 537 1 017 18,3/81,7 Klášterec nad Oh ří 15 757 2 157 1 701 63 88 56 51 198 12 823 777 14,4/85,6 Ková řská 1 401 270 247 8 6 - 1 8 1 019 112 20,9/79,1 Kryštofovy Hamry 89 18 16 - - - - 2 66 5 21,4/78,6 Lib ědice 206 29 19 - - 6 - 4 175 2 14,2/85,8 Lou čná 68 10 7 - 2 - - 1 40 18 20/80 Maš ťov 688 150 124 3 3 11 - 9 511 27 22,7/77,3 Měděnec 155 35 33 1 - - - 1 109 11 24,3/75,7 Okounov 262 41 31 - - - 4 6 219 2 15,8/84,2 Perštejn 1 021 139 104 14 5 3 - 13 823 59 14,4/85,6 Pětipsy 191 40 38 2 - - - 0 149 2 21,1/78,9 Ra četice 236 57 49 3 3 2 - 0 174 5 24,7/75,3 Radonice 1 144 226 201 3 4 3 - 15 837 81 21,3/78,7 Rokle 216 38 30 - 3 3 - 2 164 14 18,8/81,2 Vejprty 3 336 796 710 13 21 5 2 45 2 157 383 27/73 Veliká Ves 268 63 52 - 2 1 - 8 171 34 26,9/73,1 Vilémov 590 112 89 6 8 6 - 3 443 35 20,2/79,8 celkem abs. 33 Čísla 41 346 7 355 5 951 227 232 186 121 638 991 2 613 z toho (%) bez vyznání věř ících 82 18 z toho (%) 81 3,1 3,1 2,5 1,6 8,7

51 Příloha 4: Struktura zam ěstnanosti ve správní obvodu Kada ň podle ekonomických sektor ů

Kategorie: pr ůmyslov ě-obslužná = v sekundéru i terciéru pracuje více než 20% zam ěstnanc ů S>T polyfunk ční= ve všech t řech sektorech pracuje více než 20% zam ěstnanc ů obslužn ě-pr ůmyslová =v sekundéru i terciéru pracuje více než 20% zam ěstnanc ů T>S obslužná=více než 20% pracovník ů pouze v terciéru

sekundér primér (%) (%) terciér (%) Domašín 25,5 38,2 36,4 polyfunk ční Chbany 40,5 37,2 22,3 polyfunk ční Kada ň 2,6 58,7 38,7 pr ůmyslov ě-obslužná Klášterec 4,8 59,3 35,8 pr ůmyslov ě-obslužná Ková řská 10,4 51,6 38,0 pr ůmyslov ě-obslužná Kryštofky 11,4 31,4 57,1 obslužn ě pr ůmyslová Lib ědice 26,0 14,0 60,0 obslužn ě-agrární Lou čná 0,0 3,5 96,5 obslužná Maš ťov 7,2 32,3 60,5 obslužn ě pr ůmyslová Měděnec 16,0 40,0 44,0 obslužn ě pr ůmyslová Okounov 6,7 61,3 32,0 pr ůmyslov ě-obslužná Perštejn 8,7 48,6 42,8 pr ůmyslov ě-obslužná Pětipsy 22,0 40,0 38,0 polyfunk ční Ra četice 42,5 47,5 10,0 pr ůmyslov ě-agrární Radonice 10,8 63,9 25,3 pr ůmyslov ě-obslužná Rokle 30,4 58,2 11,4 pr ůmyslov ě-agrární Vejpty 2,5 42,7 54,9 obslužn ě pr ůmyslová Veliká Ves 36,7 32,7 30,6 polyfunk ční Vilémov 13,9 52,4 33,7 pr ůmyslov ě-obslužná

52