Bakalářská Práce

Vysoká škola Karla Engliše, a.s.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2016 Jan Hrdlička

Vysoká škola Karla Engliše, a.s.

Stacionární radary v obcích

(Bakalářská práce)

Vypracoval: Jan Hrdlička Vedoucí práce: doc. JUDr. Zdeněk Koudelka Ph.D. Brno, duben 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Brně, dne 20. dubna 2016 podpis Anotace

Autor práce: Jan Hrdlička

Název práce: Stacionární radary v obcích

Vedoucí práce: doc. JUDr. Zdeněk Koudelka Ph.D.

Počet stran: 50

Škola: Vysoká škola Karla Engliše, a.s.

Typ práce: Bakalářská práce

Rok: 2016

Přílohy: 4/4

Práce popisuje současný právní stav měření rychlosti vozidel v obcích za použití stacionárních měřičů rychlosti. V úvodu jsou vymezeny základní pojmy ve vztahu k měření rychlosti. Státní moc je rozdělena na státní správu a samosprávu a dále popis současného stavu pokračuje k obci, obecní policii a činnosti Policie České republiky při dohledu nad silničním provozem. Provádět měření rychlosti vozidel je oprávněna pouze Policie České republiky a obecní policie, což je v práci potvrzeno judikaturou soudu. Cílem práce je vyhodnotit měření rychlosti vozidel v obci Židlochovice, popsat postup správního orgánu, způsob vybírání sankcí, uvést konkrétní výsledky měření a provést vyhodnocení.

Klíčová slova: státní moc, obec, obecní policie, měření rychlosti, stacionární radary, přestupky, správní delikty.

Annotation

Thesis author: Jan Hrdlička

Title: Stationary radars in municipalities

Head teacher: doc. JUDr. Zdeněk Koudelka Ph.D.

Number of pages: 50

School: Karel Englis College, a.s.

Type of thesis: Bachelor thesis

Year: 2016

Annex: 4/4

The thesis describes the current legal status of measuring the speed of vehicles in the villages using stationary speedometers. At the beginning the basic terms are specified to measuring of speed. State power is divided into the Civil Service and local administration and then the description of the current state continues to the village, municipal police and activity of the police of the Czech Republic in supervising road traffic. An authorization to measurements of speed of the vehicles has just the police of the Czech Republic and municipal police. This permission is confirmed by law. The aim of my thesis is to evaluate the measurement of the speed of vehicles in the Židlochovice, describe the process of administrative body, the method of collection sanctions, mention specific results of measurements and evaluate them.

Keywords: state power, municipality, municipal police, measurement of speed, stationary radars, offenses, administrative offenses.

OBSAH

ÚVOD ...... 9 1 VYMEZENÍ POJMŮ ...... 11 1.1 SPRÁVNÍ PRÁVO ...... 11 1.2 SPRÁVNÍ ORGÁN ...... 11 1.3 SPRÁVNÍ DELIKT A PŘESTUPEK ...... 12 2 VEŘEJNÁ SPRÁVA ...... 14 2.1 STÁTNÍ SPRÁVA ...... 15 2.2 SAMOSPRÁVA ...... 15 2.2.1 ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA ...... 16 2.2.2 ZÁJMOVÁ SAMOSPRÁVA ...... 16 3 OBEC ...... 17 3.1 PŮSOBNOST OBCE ...... 17 3.1.1 SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST ...... 17 3.1.2 PŘENESENÁ PŮSOBNOST ...... 18 3.1.3 ORGÁNY OBCE ...... 18 3.2 ROZPOČET A FINANCE ...... 20 3.2.1 SANKČNÍ PŘÍJMY ...... 20 3.2.2 MANDATORNÍ VÝDAJE ...... 21 3.3 OBECNÍ POLICIE ...... 22 3.3.1 ZŘIZOVÁNÍ OBECNÍ POLICIE ...... 22 3.3.2 POSTAVENÍ OBECNÍ POLICIE ...... 22 3.3.3 ČINNOST A OPRÁVNĚNÍ OBECNÍ POLICIE ...... 22 3.4 JUDIKATURA NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU ...... 23 4 POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ...... 26 4.1 CHARAKTERISTIKA POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ...... 26 4.2 ÚKOLY POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ...... 26 4.3 ČINNOST POLICIE NA ÚSEKU DOHLEDU NA BEZPEČNOST A PLYNULOST PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH ...... 26 5 MĚSTO ŽIDLOCHOVICE ...... 28 5.1 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY OBCE ...... 28 5.2 ODDĚLENÍ SPRÁVNÍCH DELIKTŮ ...... 29 5.3 MĚSTSKÁ POLICIE ...... 29 5.4 MĚŘENÍ RYCHLOSTI VOZIDEL V OBCI ŽIDLOCHOVICE ...... 29 5.4.1 UMÍSTĚNÍ A DRUHY POŽITÝH RADARŮ ...... 30 5.4.2 OBSLUHA RADARŮ ...... 32 5.5 POSTUP SPRÁVNÍHO ORGÁNU ...... 32 6 VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ V OBCI ŽIDLOCHOVICE ...... 34 6.1 POROVNÁNÍ SANKČNÍCH PŘÍJMŮ S ROZPOČTEM OBCE ...... 34 6.2 SROVNÁNÍ MĚŘENÍ ZA ROK 2014 A 2015 ...... 36 6.3 PŘEHLED MĚŘENÍ RYCHLOSTI ZA ROK 2015 ...... 37 6.4 SWOT ANALÝZA ...... 39 ZÁVĚR ...... 40 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 42 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 44 SEZNAM TABULEK ...... 45 SEZNAM PŘÍLOH ...... 46 PŘÍLOHY ...... 47

ÚVOD

Výběr bakalářské práce pro mne nebyl jednoduchý, jelikož jsem při svém studiu na Vysoké škole Karla Engliše, a.s. nahlédl do více oblastí bezpečnostně právního charakteru, se kterými se každodenně setkávám ve své profesi i osobním životě, a tvorbou bakalářské práce jsem chtěl některou oblast poznat důkladněji.

Nakonec jsem za téma své bakalářské práce zvolil téma Stacionární radary v obcích, které jsem vybral s ohledem na obor svého studia, kterým je bezpečnostně právní činnost ve veřejné správě, pro který je oblast správního práva důležitou součástí. Vybíral jsem také s ohledem na své profesní zaměření, kterým je práce u Policie České republiky, kde pracuji již devátý rok jako policista na obvodním oddělení u pořádkové policie, a v neposlední řadě tato bakalářská práce souvisí i s mým členstvím v obecním zastupitelstvu menší obce, která je ve správním obvodu obce Židlochovice, obce s rozšířenou působností. Současně jsem využil toho, že v obci Židlochovice, která je i místem mého služebního působení, je od konce roku 2013 v provozu systém automatizovaného měření rychlosti projíždějících vozidel.

Práci rozdělím do několika kapitol. V první kapitole provedu vymezení stěžejních pojmů, jejichž znalost považuji za nutnou pro orientaci v tématu. Jedná se o pojmy správní právo, správní delikt, přestupek a správní orgán.

V druhé kapitole se budu věnovat rozdělení veřejné správy, jelikož působení obce v oblasti trestání překročení nejvyšší povolené rychlosti je jednoznačně výkon veřejné správy. Provedu rozdělení veřejné moci na státní správu a samosprávu, aby si čtenář mohl ujasnit celkový pohled na veřejnou správu.

Od základního rozdělení moci ve státě a ujasnění pojmů budu postupovat směrem k samosprávě obce a její působnosti, zmíním také vybranou část obecního rozpočtu na straně výdajů i příjmů, dále se budu věnovat možnosti obce zřídit obecní policii, přitom tuto kapitolu zakončím odpovědí nad velmi diskutovanou otázkou: „Kdo je oprávněn měřit rychlost vozidel?“ Za tímto účelem bude použita judikatura Nejvyššího správního soudu.

Ve čtvrté kapitole se budu věnovat Policii České republiky, jelikož právě policii byla svěřena generální působnost při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Uvedu také obecné úkoly policie a provedu charakteristiku této složky.

V páté kapitole představím Město Židlochovice, uvedu, jak probíhá měření rychlosti vozidel v této obci, druhy radarů použité k měření, jejich umístění a obsluhu, veřejnoprávní smlouvy

9 obce, postup správního orgánu při řešení správních deliktů a přestupků zjištěných při automatizovaném měření rychlosti.

V poslední, šesté kapitole, nabídnu data o měření rychlosti v obci Židlochovice. S těmito daty budu dále pracovat. Provedu srovnání roku 2014 s rokem 2015. Pokusím se vyhodnotit vliv používání radarů na bezpečnost silničního provozu a zmíním částku získanou do rozpočtu obce z uložených sankcí. Dále v práci provedu SWOT analýzu použití stacionárních radarů v obci Židlochovice.

Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře se základními pojmy ve vztahu k měření rychlosti, popsat současný právní stav použití radarů obcí, respektive obecní policií. Dále chci představit použití stacionárních radarů na příkladu konkrétní obce a závěrem práce vyhodnotit použití radarů v obci Židlochovice a pokusit se vyhodnotit jejich skutečný vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Dalším cílem je za použití SWOT analýzy vyhodnotit silné a slabé stránky, a příležitosti a hrozby při provozu stacionárních radarů v obci Židlochovice.

S ohledem na omezený rozsah práce, se nebudu věnovat některým oblastem podrobněji, pokusím se vybrat nejpodstatnější pojmy a okruhy, kterými se budu zabývat. K dosažení výzkumného cíle bude použita metoda srovnávací a SWOT analýza.

1 VYMEZENÍ POJMŮ 1.1 SPRÁVNÍ PRÁVO Správní právo reguluje vztahy při výkonu státní moci v oblasti veřejné správy. Je samostatným odvětvím práva a jedná se o právo veřejné. Základním právním předpisem pro správní právo je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád s účinností od 1. ledna 2006. Hlavní funkcí správního řádu je upravit postup správních orgánů při rozhodování podle norem správního práva hmotného (1, s. 14-15). Podle norem správní právo rozdělujeme: Správní právo hmotné Obsahuje normy upravující společenské situace, na které může být správní právo aplikováno. Normy upravují jednotlivé situace až do té míry, že stanoví, co je povoleno a co povoleno není. Příkladem takových právních norem je stavební zákon, zákon o matrikách. Správní právo procesní Správní právo procesní má za cíl upravit správní řízení, zejména pak procesně právní postup při rozhodnutích o povinnostech, právech a zájmech účastníků řízení při konání orgánů veřejné správy. Pod správní právo procesní lze zařadit i organizaci a působnost správních orgánů. Výchozí normou je správní řád. Správní právo organizačně-správní Normy, které upravují vnitřní vztahy ve veřejné správě, např. soubor služebních předpisů. Správní právo trestní Určuje právní odpovědnost, odpovědnost za správní delikty ve veřejné správě. Vychází z trestního práva, ale platí zásada, že trestního práva je užito až jako poslední možnost, možná i s ohledem na přetíženost soudů. Neexistuje jednotná celostátní evidence, jako je tomu u trestního práva, kde je rejstřík trestů. V současnosti se často diskutuje o zavedení jednotné evidence, zatím pouze pro vybrané delikty. Domnívám se, že v oblasti správního práva trestního by byla vhodná reforma a sjednocení.

1.2 SPRÁVNÍ ORGÁN Pojem správní orgán vychází ze zákona č. 500/2004 Sb, správní řád, který upravuje postup orgánů, které vykonávají svou působnost ve veřejné správě, a právě tyto označuje jako správní orgány. Mimo to zákon stanoví základní zásady činnosti správních orgánů, jejich věcnou a místní příslušnost a také postup, který je označován jako správní řízení (2, §1-11).

1.3 SPRÁVNÍ DELIKT A PŘESTUPEK Správní delikt i přestupek jsou určitým porušením právních předpisů. Toto porušení musí být vždy stanoveno zákonem. „Za správní delikt lze obecně považovat protiprávní jednání odpovědné osoby, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně a snímž zákon spojuje hrozbu sankcí trestní povahy ukládané v rámci veřejné správy. Vcelku výjimečně by nemuselo být požadováno protiprávní jednání, ale pouze protiprávní stav, který je někomu přičítán k odpovědnosti“(22, s. 11). Pokud je v zákoně stanoveno určité porušení práva, které není označeno slovem přestupek, jedná se o jiný správní delikt.

Pojem přestupku je uveden v zákonu o přestupcích následovně, „Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo v jiném zákoně, nejde li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin“ (3, § 2). Za přestupek je odpovědná osoba při dovršení 15 let věku. Pro odpovědnost za přestupek postačí forma nedbalostního zavinění, pokud zákon nestanoví výslovně, že je nutné zavinění úmyslné. Právnických osob (dále jen PO) se odpovědnost za přestupek rovněž dotýká, přičemž odpovědný je ten, kdo za PO jednal, měl jednat nebo ten, kdo k jednání dal příkaz (3, §2, § 3, § 5, § 6).

Druhy správních deliktů:  přestupky  jiné správní delikty fyzických osob  správní delikty smíšené povahy (smíšené správní delikty)  veřejné disciplinární delikty  tzv. pořádkové správní delikty

Musím však zmínit, že výše uvedené dělení správních deliktů není teoretickou klasifikací. V některých zákonech se objevily i správní delikty, které se od výše uvedených odlišují a vybočují. Nejtypičtějším správním deliktem v českém správním právu jsou přestupky, jejich obsahová i legislativní stránka je propracovanější (22, s. 16).

Druhy sankcí:  Napomenutí  Pokuta  Zákaz činnosti  Propadnutí věci  Zákaz pobytu

Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti na pozemních komunikacích se v praxi někdy také označují jako přestupky v dopravě, avšak zákon takové označení nezná. V minulosti byly tyto přestupky uvedeny v § 22 v zákonu o přestupcích, a porušení vycházelo z některého ustanovení zákona o silničním provozu. Novelou v roce 2011 byly tyto přestupky přemístěny do zákona o silničním provozu, kde jsou označeny pouze jako přestupky v § 125c zákona o silničním provozu a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob v § 125d zákona o silničním provozu.

2 VEŘEJNÁ SPRÁVA

Veřejná správa je činnost vykonávaná ve veřejném zájmu. Veřejná správa je součástí pojmu veřejná moc, což je schopnost autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech subjektů. Veřejná moc je spojena se státem, který disponuje monopolem na mocenské donucení. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí orgánu není závislý od vůle subjektu. Veřejná moc je odlišná od soukromé moci (vztah podřízený a nadřízený na pracovišti). Veřejná správa slouží občanům, jedná se o správu veřejných záležitostí ve veřejném zájmu, což je základním odlišením od soukromých záležitostí v soukromém zájmu (4, s. 15-16).

Když v této práci budu hovořit o postihu řidičů, kteří překročí stanovenou rychlost v obci, musím konání veřejné správy, týkající se této oblasti, jednoznačně zařadit do vrchnostenské moci, pro kterou je charakteristické trestání, avšak pouze v případě porušení zákona. V článku 2 odst. 3 Ústavy České republiky je uvedeno, že „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon“ (5). Jako druhou formu veřejné moci rozlišujeme nevrchnostenskou správu, která je jistou formou péčí o občany (úklid veřejného prostranství, zdravotnictví, provoz škol, provoz dětských hřišť, apod.).

Základní členění veřejné správy:  státní správa, která je vykonávána státem, jménem státu, a to státními orgány (např. ministerstva) nebo jinými subjekty, na které byl výkon státní správy přenesen  samospráva, která je vykonávána orgány samosprávných celků, např. orgány obce (rada obce, starosta, zastupitelstvo), orgány kraje (rada kraje, hejtman, zastupitelstvo kraje) nebo i profesními komorami (lékařská, advokátní, hospodářská a další)

Podle způsobu výkonu veřejnou správu rozdělujeme:

Centralizovaná státní správa

„Správa státu je prováděna jako státní správa ústředními orgány a její byrokracií“ (4, s. 17). Předností centralizované státní správy je rychlé a jednotné rozhodování a možnost soustředění informací na nejvyšší úrovni. Centralizovaná státní správa je prováděna buď koncentrovanými úřady, kde je správní agenda soustředěna do jednoho úřadu pro výkon v celém státu (např. Útvar pro ochranu hospodářské soutěže) nebo dekoncentrovanými úřady, kde se pravomoc rozděluje na více organizačních jednotek ve stejném organizačním systému

(např. Ministerstvo financí a finanční úřady) nebo přenesení pravomoci z jednoho orgánu na jiný ve stejné úrovni.

Decentralizovaná státní správa

Princip spočívá v přenesení pravomoci a působnosti, včetně odpovědnosti za výkon z vyšších orgánů na nižší, např. ze státu na územní samosprávu (vertikální), nebo na subjekty privátního či neziskového sektoru (horizontální), v rámci téže úrovně na různé typy orgánů z jednoho organizačního systému do jiného.

„Stát se tedy zcela nezbavuje určité části státní správy, ale ponechává její výkon veřejnoprávním korporacím pod svým dohledem, řízením a financováním, které ovšem přijde státní pokladnu levněji než budování místních orgánů státní správy tam, kde již fungují orgány samosprávy“ (4, s. 18).

2.1 STÁTNÍ SPRÁVA Jedná se o činnost státních orgánů a orgánů, na které byla působnost přenesena státem. Státní správu rozdělujeme:  ústřední orgány státní správy, kam se řadí prezident, vláda a jednotlivá ministerstva, která mají celostátní působnost  územní orgány státní správy, které se liší v působnosti, jelikož mají pouze místní působnost (obecní a krajské úřady, finanční úřady, úřady práce)  ostatní státní orgány, kam se řadí např. státní fondy (státní pozemkový fond ČR, státní fond dopravní infrastruktury, státní fond životního prostředí)  jiné k tomu oprávněné subjekty, pod kterými si lze představit veřejnou stráž (myslivecká, rybářská, stráž přírody) Ve státní správě platí vztahy podřízenosti a nadřízenosti.

2.2 SAMOSPRÁVA Je samostatnou součástí veřejné správy, je základním prvkem demokracie a dělby moci, čímž zabraňuje možnému zneužití. Její výkon je prováděn samosprávnými právními subjekty, pokud je jim takový výkon veřejné správy svěřen k samostatné odpovědnosti. Daný subjekt rozhoduje o některých svých záležitostech sám, tedy sám se spravuje. Územní samosprávu v České republice tvoří základní samosprávné celky, neboli obce a města, a vyšší územní samosprávné celky, kterými jsou např. kraje. „Samospráva je vykonávána vlastním jménem, na vlastní odpovědnost s vlastními prostředky.“Samosprávu podle její působnosti dělíme na územní (místní) a zájmovou či profesní (4, s. 20-21).

2.2.1 ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA Je zaručena Ústavou ČR, spjata s určitým územím a zahrnuje tu oblast veřejné správy, která je zákonem svěřena subjektům, kterých se přímo týká, „přičemž na jednom území v tomtéž státě může působit více územních samospráv různých stupňů. Tradičním základním stupněm územní samosprávy je obec“ (4, s. 21). Příkladem vyššího územního samosprávného celku je kraj, což vychází z článku 99 Ústavy České republiky. Územní samospráva plní dvě základní funkce:  samostatná působnost - výkon vlastní samosprávy  přenesená působnost-státní správu vykonávají orgány územní samosprávy, je-li na ně přenesena

2.2.2 ZÁJMOVÁ SAMOSPRÁVA Zahrnuje zejména zájmová či profesní sdružení osob (např.: profesní či stavovské komory). Úkol takovýchto sdružení je poměrně široký a zahrnuje, jak poskytnutí prostoru profesním zájmům členů, posuzování jejich odborné úrovně, či dohlížet na dodržování určitých norem či etických principů v dané oblasti, tak i případně provádět disciplinární řízení. Zájmovou samosprávu může rozčlenit na profesní, kde je členství povinné, nebo na samosprávu bez nucené příslušnosti (hospodářské komory) nebo na akademickou samosprávu vysokých škol.

3 OBEC

Obce jsou právně pojaty dle české právní úpravy jako samosprávné společenství občanů s postavením právnické osoby, vlastním majetkem, přičemž je dále právní úpravou předpokládáno, že obec je charakterizována i příslušným územím. Zákon o obcích zdůrazňuje postavení občanů jako subjektů, jimž přísluší přímo či zprostředkovaně rozhodovat o věcech místní samosprávy. Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku (5, čl.100, 2). Současně platí, že každé území České republiky je součástí nějaké obce, pokud není zákonem stanoveno jinak. Výjimkou jsou vojenské újezdy, kde samospráva není (6, §1, §7, §8). Obec má v právních vztazích postavení právnické osoby a má právní subjektivitu. Právní subjektivita je spojena s územní samosprávou, nikoli s jednotlivými orgány (4, s. 93).

V zákonu o obcích je mimo jiné stanoveno, že obec je veřejnoprávní korporací, pečuje o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem. Obce nebyly zřízeny za účelem zisku, proto obec používá své prostředky k místním záležitostem v zájmu obce (7, s. 3-5).

3.1 PŮSOBNOST OBCE Obec jako obecní samospráva vykonává veřejnou správu v místě, a to dvojím způsobem, jako svou vlastní samosprávnou působnost (původní a neodvozenou) a jako přenesenou působnost v zastoupení státu delegovanou na obec ze zákona.

3.1.1 SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST Jak název napovídá, obec spravuje své záležitosti samostatně. Obec se řídí pravidly správního řádu, ústavními zákony, mezinárodními smlouvami a zákony a prováděcími předpisy. Podle této působnosti obec spravuje veškeré věci zařazené do územní samosprávy, které nepřekračují lokální zájem obce a nespadají pod vyšší územní samosprávný celek, kraj. Orgány státu a kraje nejsou ve vztahu k obci nadřazené, tyto vztahy mohou být pouze právní, např. výkon dozoru v rámci kontrolních nebo dozorčích vztahů k obci (7, s. 15-16). Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou svěřeny zastupitelstvu nebo radě obce, přičemž jsou vymezeny zákonem o obcích. Mimo tyto záležitosti obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu obecně pečuje o uspokojení potřeb občanů v oblasti dopravy a spojů, bydlení, veřejného pořádku, kulturního rozvoje, výchovy a vzdělávání.

Příkladem záležitostí samostatné působnosti svěřené zastupitelstvu nebo radě obce uvádím (6, §84, §85, §102):  schvalování rozpočtu, závěrečného účtu obce  hospodaření s majetkem obce  zřizování a rušení příspěvkových organizací  vydávání obecně závazných vyhlášek  zřizování a rušení výborů, volení jejich předsedů a členů  zabezpečení záležitostí veřejného pořádku  zajišťování čistoty obce  jmenování a odvolání vedoucích odborů  zřizování obecní policie a jiné.

3.1.2 PŘENESENÁ PŮSOBNOST Přesnější vyjádření pro přenesenou působnost „je okruh záležitostí státní správy, který je zákonem nebo na základě zákona svěřen orgánu obce“ (7, s. 16). Orgány obce, kterým byla svěřena přenesená působnost, je povinna tak vykonávat. Pověřený obecní úřad vykonává tyto vybrané záležitosti v rámci přenesené působnosti:  evidence obyvatel a vedení matrik  požární ochrana a krizové řízení  projednávání přestupů  územní a stavební řízení  životního prostředí, lesního a zemědělského půdního fondu.

Pro výkon přenesené působnosti jsou v přílohách zák. č. 314/2002 Sb. stanoveny pověřené obecní úřady a obce s rozšířenou působností, které vykonávají přenesenou působnost v určeném správním obvodu (8, §1, §2, §3).

3.1.3 ORGÁNY OBCE Pokud jsem v předchozí podkapitole hovořil o působnosti, musím se zmínit i o orgánech obce, které tuto působnost realizují, nehledě na působnost samostatnou nebo přenesenou. Nejvyšším orgánem obce je zastupitelstvo obce, na které navazují další orgány obce a zvláštní orgány obce. Orgánem obce je i obecní policie, a to na základě zákona o obecní policii. Tomuto orgánu se však budu věnovat v samostatné podkapitole.

Zastupitelstvo

Je nejdůležitějším orgánem obce a má svěřené nejdůležitější pravomoci v oblasti samostatné působnosti. Skládá se z členů zastupitelstva, přičemž počet členů je stanoven podle velikosti obce (počtu obyvatel). Funkce zastupitele je buď uvolněná, nebo neuvolněná, kde je hlavní rozdíl v odměňování. Jednání zastupitelstva je veřejné, je nutná nadpoloviční většina členů pro usnášeníschopnost a zastupitelstvo se musí svolávat nejméně jedenkrát za tři měsíce.

Rada obce

Jedná se o výkonný orgán v samostatné působnosti obce. Je tvořena starostou, místostarostou (možnost více místostarostů), a radními. Je volena zastupitelstvem a počet členů je vždy lichý, od 5 do 11 členů. Jednání rady je neveřejné. Rada plní úkoly svěřené zastupitelstvem, kterému se zodpovídá. Výkon v samostatné působnosti je radě svěřen podle zákona. Za zmínku kompetence rady určitě stojí pravomoc zadávání veřejných zakázek.

Starosta

„Starosta zastupuje obec na venek“ (6, §103). Je volen do funkce zastupitelstvem ze svých členů, kterému se zodpovídá. Starosta provádí právní úkony po schválení kolektivními orgány, jinak jsou tyto úkony neplatné. Starosta svolává jednání zastupitelstva, případně rady, které následně vede a řídí. Jeho zástupcem je místostarosta. Dle potřeby může být zastupitelstvem zvoleno i více místostarostů. Místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti (důvody stanoveny zákonem), jak samotný název vypovídá.

Obecní úřad

Zákon o obcích stanoví, že „obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazeni do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta“ (6, §109, 1). Obecní úřad je dále rozdělen na odbory a oddělení (7, s. 13).

Zvláštní orgány obce

Jejich zřízení přichází v úvahu za podmínek stanovených zákonem. Zvláštní orgán obce s rozšířenou působností vykonává činnost pro stanovený správní obvod této obce (6, §106). V praxi se pak jedná např. o řešení přestupků, které se staly v obci ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, se kterou mají za tímto účelem uzavřenou veřejnoprávní smlouvu. Podle zákona o obecní policii, lze jako orgán obce, zřídit obecní policii (9, §1). Pro úplnost

19 vymezení orgánů obce, musím zmínit orgány zastupitelstva a rady, kterými jsou výbory a komise (např. finanční nebo kontrolní výbor, nebo např. kulturní komise).

3.2 ROZPOČET A FINANCE Obec každoročně vytváří svůj rozpočet na kalendářní rok dopředu, a podle něj hospodaří. Rozpočet obce je součástí soustavy veřejných rozpočtů, kterými jsou rozpočty krajů, svazků obcí, příspěvkových organizací nebo případné fondy kraje nebo obce. Soustava veřejných rozpočtů na centrální úrovni je tvořena státním rozpočtem, státními fondy, fondem veřejného zdravotního pojištění. Rozpočty obcí jsou vázány zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zastupitelstvo obce schvaluje rozpočet a závěrečný účet obce (7, s. 106- 107).

Rozpočet obce je tvořen příjmy a výdaji (21, s. 443):  Příjmy jsou rozděleny na vlastní příjmy a přijaté dotace. Vlastní příjmy jsou dále rozděleny na daňové příjmy a nedaňové příjmy. Přijaté dotace jsou dále rozděleny na běžné a kapitálové  Výdaje jsou rozděleny na běžné a kapitálové. Běžné výdaje se pak dále rozdělují na neinvestiční nákupy, transfery a půjčky. Do běžných výdajů se řadí i mandatorní výdaje, které tvoří podstatnou část celkových běžných výdajů rozpočtu. Kapitálové výdaje obsahují nákup nemovitostí, investiční výstavbu, generální rekonstrukce budov, zvyšující hodnotu majetku, nákup akcií a různé investiční vklady.

Věnovat se důkladně rozpočtu obce by nebylo v rozsahu této bakalářské práce možné, proto uvedu pouze jednu položku na straně příjmů a jednu oblast výdajů na straně druhé, týkající se měření rychlosti v obci. K rozpočtu obecně už jen uvedu, že zlatým pravidlem rozpočtování je, že žádný subjekt, tedy ani obec, by neměla vydat ze svého rozpočtu více, než jsou její příjmy. Rozpočet, který je tvořen většími výdaji než příjmy, se nazývá tzv. schodkový rozpočet. I Karel Engliš, národohospodář minulého období, schvaloval schodkový rozpočet pouze v případě, že se jednalo o výdaje investiční, které v krátkém časovém období vytvořený dluh uhradily, a to včetně všech úroků.

3.2.1 SANKČNÍ PŘÍJMY Sankční příjmy jsou řazeny do nedaňových příjmů obce, jsou to příjmy vlastní a nenávratné. Většinou se jedná o doplňkové příjmy obce, které lze těžko plánovat dopředu. Pověřený obecní úřad obce s rozšířenou působností je oprávněn projednávat přestupky a správní delikty, za které pak subjektům (fyzickým a právnickým osobám) ukládá pokuty, které jsou vlastním

20 příjmem obce. K projednávání deliktů pak obec zřizuje zvláštní orgány obce, např. přestupkovou komisi (21, s. 471-472).

3.2.2 MANDATORNÍ VÝDAJE Často se vyskytuje názor, že mandatorní výdaje jsou všechny výdaje, které schválí zastupitelstvo do rozpočtu na další rok, případně při úpravě rozpočtu v rozpočtovém roce. Veřejné finance to však neumožňují. Jsou to výdaje obligatorní a jejich výše a struktura je determinována zákonnými úpravami. Ve státním pojetí mandatorních výdajů lze uvést výdaje na sociální zabezpečení. V územních rozpočtech se mandatorní výdaje musí vydávat na veřejné statky, na které mají nárok všichni občané (školství, zdravotnictví, doprava). Mandatorní výdaje, respektive jejich objem a struktura, jsou ovlivněny zákonnými normami (příslušné zákony a normy).

Mandatorní výdaje obcí se dělí na výdaje s:  přenesenou působností, kam patří veškeré výdaje této oblasti  samostatnou působností, tyto musí obec vynakládat, aby splnila požadavky stanovené v zákoně (21, s. 514-519).

Tabulka 1: Příklad mandatorních výdajů obce Paragraf Položka 2212 Silnice 5154 Elektrické energie 5166 Konzul. služby 5169 Nákup ostatních služeb 5171 Opravy a údržba 6121 Budovy, haly a stavby 2219 Ostatní záležitosti pozemních komunikací 5139 Nákup materiálu j. n. 5166 Konzul. služby 5169 Nákup ostatních služeb 5171 Opravy a údržba 6119 Ostatní nehmotný majetek 2221 Provoz veřejné silniční dopravy 5213 Neinvestiční dotace Zdroj: (21, s. 518)

3.3 OBECNÍ POLICIE Své opodstatněné místo v této práci má bezesporu obecní policie. Jednak je to skutečnost, že se jedná o orgán obce na základě zákona o obecní policii, tak rovněž skutečnost, že obecní policie je oprávněna provádět měření rychlosti vozidel. Toto oprávnění je snad nejvíce diskutovaným oprávněním obecní policie. V minulosti proběhla v souvislosti s tímto oprávněním spousta legislativních změn. Obecní policie v minulosti měřit rychlost vozidel směla např. na místech určených Policií České republiky, což je v platnosti i při stávající právní úpravě, ale měřený úsek musel být označen dopravním značením. Minulými právními předpisy se zde zabývat nebudu, ale uvedu současný stav. Provedu základní představení obecní policie a začlením ji do této práce.

3.3.1 ZŘIZOVÁNÍ OBECNÍ POLICIE Obecní policii může v rámci své působnosti zřídit zastupitelstvo obce na základě obecně závazné vyhlášky k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Platí pravidlo, že jediným, kdo může zřídit obecní policii, je obec. Obecní policii řídí starosta nebo pověřený člen zastupitelstva obce. Název městská policie se používá pro obecní policii ve městech (10, s. 93). Na základě veřejnoprávní smlouvy, pak může obecní policie plnit úkoly pro ostatní obce, a to s podmínkou, že obec patří do stejného kraje.

3.3.2 POSTAVENÍ OBECNÍ POLICIE Obecní policie je orgánem obce, což je stanoveno zákonem o obecní policii. Je možné se setkat se zařazením obecní policie jako pořádkového orgánu obce, veřejného ozbrojeného sboru nebo veřejného sboru, avšak obecní policie není bezpečnostním sborem. Pokud obecní policie vykonává působnost ve veřejné správě, může být vymezena jako správní orgán, ale pouze jako správní orgán sui generis, kdy provádí správní řízení nebo při provádění úkonů podle správního řádu (rozhodování o určitých právech a povinnostech (11, s. 27-28). Pokud je v právu užito slovo policie, je na mysli Policie ČR, která má podle zákona o Policii České republiky vyhrazeno právo na tento název. Takto budu rozlišovat pojmy i v této práci.

3.3.3 ČINNOST A OPRÁVNĚNÍ OBECNÍ POLICIE Obecní policie vykonává činnost, která je vnímána jako činnost veřejně prospěšná, uvádí Vetešník. Pro plnění úkolů obecní policie právní předpisy stanovují řadu výjimek z jinak obecně stanovených omezení a zákazů (11, s. 33).

„Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona:  přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,  dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,  dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce,  podílí se v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,  podílí se na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení,  podílí se na prevenci kriminality v obci,  provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci,  odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání je v působnosti obce,  poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) na požádání údaje o obecní policii“ (9, §2).

Pro účel této práce také oprávnění obecní policie měřit rychlost vozidel, která je umožněna na základě ust. § 79a zákona o silničním provozu. Měření rychlosti vozidel, by mělo být prováděno za účelem zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích, obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií a současně postupuje v součinnosti s policií.(12, §79a). Z výše uvedeného, je zřejmé, že měřit rychlost vozidel smí pouze policie a obecní policie. Pro potvrzení tohoto mínění uvedu rozhodnutí Nejvyššího soudu.

3.4 JUDIKATURA NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU Do této bakalářské práce jsem se rozhodl zařadit judikaturu Nejvyššího správního soudu k získání odpovědi na otázku „Kdo je oprávněn měřit rychlost vozidel?“ Toto rozhodnutí bylo závazným stanoviskem pro nejednu obec. Mám na mysli situaci, kdy obec cíleně pověřila soukromý subjekt k provádění měření rychlosti vozidel. Tento soukromý subjekt pak prováděl měření rychlosti a výsledek měření předával správnímu orgánu k „dojednání“. Pro vyjasnění této záležitosti jsem zvolil Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.4.2008, č.j. 1 As 12/2008. V rozsudku je řešena kasační stížnost ve věci: Jiří P. proti Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalovaného (13):

Městský úřad Nový Bydžov rozhodl o porušení ust. § 4 písm. a), b), c) a § 18/4 zák. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), čímž se žalovaný dopustil přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (nyní § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu). Žalobce se měl dopustit přestupku tím, že dne 20. 2. 2007 v 11.45 hodin na pozemní komunikaci v obci Nový Bydžov řídil osobní automobil a překročil nejvyšší dovolenou rychlost o více jak 10 km/h a za přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 2000 Kč a povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 1000 Kč.

Žalobce se odvolal ke Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, avšak odvolání bylo dne 20.6.2007 zamítnuto.

Žalobce pak podal žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který žalobě vyhověl a dne 18.12.2007 rozhodnutí zrušil. Odůvodnění krajského soudu bylo takové, že v přestupkovém řízení nelze jako důkazu použít podklad, který byl opatřen cíleně soukromým subjektem za úplatu. Pro vyjasnění krajský soud uvedl, že součástí správního spisu byla „Smlouva o provádění úředního měření rychlosti silničních motorových vozidel“ ve správním obvodu města Nový Bydžov, ve které se spol. VP INVEST s. r. o. zavázala provádět mimo jiné „úřední“ měření rychlosti silničních motorových vozidel ve spolupráci se starosty jednotlivých obcí, popř. městskou nebo obecní policií, předat objednateli každý doklad o úředním měření maximálně do tří pracovních dnů po provedení měření, a za účelem efektivního vymáhání nezaplacených pohledávek vzniklých nezaplacením vyměřených pokut zprostředkovávat zástupcům objednatele kontakty s místně příslušnými exekutorskými úřady.

Ve smlouvě byla stanovena cena za jeden doklad o úředním měření, součástí spisu je i listina, označená jako „Doklad o úředním měření č. 0682/07“, vyhotovená spol. VP INVEST, pořízená na základě zmíněné smlouvy, kdy se jedná o barevný snímek vozidla žalobce s uvedením rychlosti, místa a času měření. Městská policie Nový Bydžov samotná neprováděla měření, ale vycházela z výsledků měření provedeného soukromou společností.

Závěrem rozsudku krajského soudu bylo uvedeno, že v daném případě není možné zapojit soukromou společnost do výkonu veřejné správy. Mimo jiné soud zdůraznil, že uložená pokuta je příjmem obce. V daném případě výtěžek z pokut nezůstal obci v celé výši, nýbrž část byla přerozdělena soukromému subjektu. Soud také konstatoval, že dokument „Doklad o úředním měření č. 0682/07“ pořízený spol. VP INVEST není možné užít jako důkaz,

24 jelikož je získaný v rozporu s právními předpisy. S odkazem na tyto důvody soud přistoupil ke zrušení rozhodnutí.

Žalovaný (Krajský úřad Královéhradeckého kraje) podal proti tomuto rozsudku kasační stížnost, kde napadal nesprávné rozhodnutí krajského soudu ve věci výkladu § 79/8 zákona o silničním provozu (nyní § 79a zákona o silničním provozu). Domníval se, že výklad je nejasný, že soukromý subjekt je k měření oprávněn na základě živnostenského oprávnění nebo že nic nemění fakt, že důkaz byl pořízen za úplatu a odvolával se na znalecké posudky, které jsou také pořizovány za úplatu.

Nejvyšší správní soud se pak vyjádřil ke kasační stížnosti žalovaného zamítavým stanoviskem. V odůvodnění Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že dokument „Doklad o úředním měření č. 0682/07“ pořízený spol. VP INVEST byl jako důkaz získán v rozporu s právními předpisy. Dále konstatoval, že žalovaným zmiňované znalecké posudky na danou věc nikterak nedopadají a v případě jejich uplatnění u soudu jako důkazu je podmíněno jejich získání v souladu se zákonem, což důkaz o měření nebyl. Z odůvodnění Nejvyššího správního soudu si pak dovolím konstatovat, že dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích je podle zákona o silničním provozu výhradně svěřena Policii České republiky a částečně obecní policii, tedy i měření rychlosti je vyhrazeno těmto dvěma složkám, jelikož se jedná o výkon veřejné správy. Přenesení měření rychlosti vozidel na jiný subjekt není možné. Rovněž soud konstatoval, že není možné obcházet postup měření, který je stanoven zákonem, a provádět tuto činnost sice autorizovanou, ale nepříslušnou osobou.

4 POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY 4.1 CHARAKTERISTIKA POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Policie České republiky vznikla v roce 1991, dříve byla tato složka označena jako Veřejná bezpečnost. Do konce druhé světové války byl pojem policie používán v rámci tehdejšího právního systému. Vedle policie spolupůsobilo v oblasti bezpečnosti i četnictvo, hlavně na venkově. Slovo policie je odvozeno z řeckého slova polis, v překladu město, a stejný slovní základ má i slovo politika. Postupným vývojem dříve širokého pojmu policie vznikla specializace policie na oblast odvrácení hrozeb uvnitř státu a policie se stala součástí státní správy (14, s. 19). Policie je v systému státní správy České republiky zařazena pod Ministerstvo vnitra, které je ústředním orgánem státní správy. Policie působí v oblasti veřejného pořádku, vnitřního pořádku a bezpečnosti, a dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

4.2 ÚKOLY POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Podle zákona o Policii České republiky slouží policie veřejnosti. Její úkoly nejsou taxativně vymezeny, oproti předchozímu zákonu o policii. V současném zákonu o policii je její působnost stanovena pouze obecně a jedná se o tyto oblasti:  ochrana bezpečnosti osob a majetku a veřejného pořádku  plnění úkolů podle trestního řádu a předcházení trestné činnosti  další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřených policii zákonem, předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (14, s. 34-36).

4.3 ČINNOST POLICIE NA ÚSEKU DOHLEDU NA BEZPEČNOST A PLYNULOST PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Jedná se o činnost, kterou policii stanoví jiný zákon, v tomto případě zákon o silničním provozu, ve kterém je působnost policie vymezena následovně (15, s. 229):  Kontrola dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na pozemních komunikacích - tato oblast stanoví Policii České republiky generální působnost ke kontrole dodržování stanovených povinnosti  Objasňování dopravních nehod - nedávnou novelou došlo k omezení povinnosti oznamovat některé nehody policii, ale tím se policie nezbavuje povinnosti zabývat se každou dopravní nehodou, která jí byla oznámena. Toto vychází z logiky, že při dopravní nehodě s největší pravděpodobností došlo k porušení předpisů

 Vedení evidence dopravních nehod a centrální evidence dopravních nehod - způsob vedení evidence dopravních nehod je upraven ve vyhlášce č. 32/2001 Sb.  Projednávání přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu v blokovém řízení - dříve byly přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích stanoveny v ustanovení § 22 zák. č. 200/1900 Sb. o přestupcích, avšak toto ustanovení bylo zrušeno a nahradilo jej ustanovení § 125c zákona o silničním provozu a došlo k úpravě některých přestupků  Provádění prevence v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích - tato oblast působnosti Policie České republiky byla v zákoně nově zařazena v roce 2006 a účelem je, aby policie nepůsobila pouze jako represivní složka. Prevence je prováděna při dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Na ministerstvu vnitra je zřízeno oddělení BESIP. Policie ve spolupráci s tímto oddělením provádí kampaně k preventivnímu působení na silnicích. Ze známých kampaní např. Zebra se za tebe nerozhlédne, Nemyslíš, zaplatíš, Domluvme se, a další.

5 MĚSTO ŽIDLOCHOVICE

Město Židlochovice je situováno jižně od moravské metropole Brno. Leží na úpatí nejvyššího kopce Dyjsko-svrateckého úvalu Výhon (355 m n m.) na řece Svratce. Charakterizující je pro město zámek se svým parkem, který byl moravskou rezidencí presidenta T. G. Masaryka a rodištěm významných Habsburků (16). V současnosti žije v Židlochovicích 3520 obyvatel, rozloha obce je 593 ha, obec je součástí okresu Brno-venkov, kraje Jihomoravského.

Obec Židlochovice je obcí s rozšířenou působností, jejíž území je vymezeno územím 24 obcí. Z větších obcí je to například město Židlochovice a Rajhrad, obec Sokolnice, Hrušovany u Brna a další. Židlochovice jsou samostatný právní subjekt zřízený na základě zákona o obcích č. 367/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů. „Město Židlochovice je řízeno starostou, dvěma místostarosty, pětičlennou radou města a zastupitelstvem, s 15 členy zvolenými podle zákona č. 152/1994 Sb. o volbách do zastupitelstev. Městský úřad Židlochovice rozhoduje v přenesené a samostatné působnosti, v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů.“ (17).

5.1 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY OBCE Na základě uzavření veřejnoprávních smluv obec Židlochovice zajišťuje výkon přenesené působnosti ve věcech přestupků s těmito obcemi: obec Blučina, obec Holasice, obec Hrušovany u Brna, obec Ledce, městys Medlov, obec Měnín, obec Moutnice, obec Nesvačilka, městys Nosislav, obec Opatovice, obec Otmarov, obec Popovice, obec Přísnotice, město Rajhrad, obec Rajhradice, obec Sobotovice, obec Syrovice, obec Těšany, obec Unkovice, obec Vojkovice, obec Žabčice, obec Žatčany. Podle ust. § 3a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákona o obecní policii) byly obcí Židlochovice v souladu s ust. § 159 zákona o obecní policii a následně zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu uzavřeny veřejnoprávní smlouvy, které opravňují Městskou policii Židlochovice vykonávat úkoly obecní policie dle ustanovení § 2 zákona o obecní policii nebo zvláštního zákona v těchto obcích: obec Sokolnice, obec Moutnice, obec Kobylnice, obec Blučina, obec Vojkovice, obec Žabčice, město Rajhrad, obec Rajhradice, obec Holasice.

S obcí Žatčany byla uzavřena také veřejnoprávní smlouva podle ust. § 63 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, k výkonu přenesené působnosti podle ust. § 12 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně

28 některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, spočívající v rozhodování ve správním řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu (18).

5.2 ODDĚLENÍ SPRÁVNÍCH DELIKTŮ V květnu roku 2015 bylo v obci Židlochovice zřízeno oddělení správních deliktů. Toto oddělení se výhradně zabývá řešením správních deliktů a přestupků zjištěných při automatizovaném měření rychlosti bez obsluhy. Na oddělení v současné době pracuje 5 zaměstnanců. Oddělení vzniklo z důvodu nárůstu administrativy při zavedení automatizovaného systému měření rychlosti. Obec Židlochovice tuto agendu vykonává od konce roku 2015 navíc pro město Rajhrad, obec Holasice a obec Rajhradice.

5.3 MĚSTSKÁ POLICIE Jak jsem uvedl v části veřejnoprávních smluv Města Židlochovice, Městská policie Židlochovice na jejich základě vykonává úkoly obecní policie i pro další obce. Pro město Rajhrad, obec Holasice a obec Rajhradice provádí Městská policie Židlochovice měření rychlosti. Jelikož příjem ze sankcí je příjmem pověřené obce Židlochovice, je dohoda s těmito obcemi taková, že Městská policie Židlochovice provádí své úkoly i na jejich území bezplatně. Aktuálně zde práci strážníka vykonává 8 strážníků. Výkon služby je nepřetržitý, tedy 24 hodin denně. Městská policie mimo obsluhy radarů vykoná ostatní úkoly podle zákona.

5.4 MĚŘENÍ RYCHLOSTI VOZIDEL V OBCI ŽIDLOCHOVICE Židlochovice protínají dva hlavní tahy, silnice 2. třídy č. 425 (Brno-Břeclav) a silnice 2. třídy č. 416 (Pohořelice-Slavkov u Brna). Židlochovice patří do skupiny osmi obcí v okolí dálnice D2, kde na silnici č. 425 (Brno-Břeclav) funguje tzv. „zákaz tranzitní dopravy“. Jedná se o zákaz vjezdu nákladních vozidel nad 12 tun pro projíždějící řidiče, kteří si často zkracovali cestu po této silnici a vyhýbali se placení mýtného na souběžně vedoucí dálnici D2 (Brno-Bratislava). V obci tak začal platit tzv. „zákaz tranzitní dopravy“. Po schválení vyhlášky byly na křižovatkách ležících na silnici č. 425 v dotčených obcích umístěny dopravní značky „Zákaz vjezdu nákladních vozidel“ s dodatkovými tabulkami nad 12 tun a TRANZIT. Po zavedení tohoto omezení se značně snížila kamionová doprava v obci, hlavně v noční době.

Měření rychlosti stacionárními radary v obci začalo na podzim roku 2013. Nejprve měření probíhalo na prvním stanovišti na ul. Žerotínovo nábřeží. Postupně došlo k rozšíření na 3 stanoviště v obci. Obec však vlastnila jeden měřič rychlosti, jehož umístění se na stanovištích střídalo. Postupně byl pořízen i druhý radar a měření probíhá na 2 stanovištích současně.

Obrázek 1: Zákaz vjezdu nákladním vozidlům nad 12 tun TRANZIT

Zdroj: vlastní

5.4.1 UMÍSTĚNÍ A DRUHY POŽITÝH RADARŮ V obci Židlochovice jsou stacionární radary umístěny na 3 místech a jsou vždy umístěny na začátku obce. První stanoviště je na ul. Žerotínovo nábřeží na silnici č. 425 u přechodu pro chodce ve směru na obec Nosislav. Další stanoviště je na ul. Nádražní na silnici č. 416 u fotbalového hřiště ve směru na obec Žabčice a třetí radar je umístěn před budovou Základní školy na ul. Tyršova na silnici č. 41619 ve směru na obec Hrušovany u Brna.

Pro měření rychlosti v obci Židlochovice jsou používány měřiče od firmy RAMET, a.s. V současné době jsou používány 2 měřiče RAMER 9. Měřič je umístěn na pevném stanovišti, proto název stacionární radar. Na tomto stanovišti je v zemi upevněn stahovací sloup a v jeho horní části skříň. Ve skříni je pak měřící blok, který se skládá ze všech komponentů radarového měřiče, kterými jsou radarová hlava, řídící počítač a digitální kamera. V horní části skříně je pak možné umístit reflektor blesku, před který se umisťuje červený filtr, aby nedocházelo k oslnění řidičů přijíždějících vozidel (19, s. 45-48).

Obrázek 2: Skříň s měřícím zařízením

Zdroj: vlastní

Funkce měřiče je taková, že radarová hlava vysílá nepřerušené mikrovlnné záření a přijímá signál odražený od měřeného vozidla, který se od vysílaného signálu liší o hodnotu Dopplerova posunu kmitočtu. Poté je Dopplerův signál zesílen a přenesen do měřící jednotky v řídícím počítači. Příjem signálu je dvoukanálový a umožňuje zjistit směr pohybu vozidla, neboli měřit oba směry. Výsledek rychlosti vozidla je vyhodnocen podle kmitočtu Dopplerova signálu. Měření je zahájeno po přijetí informace, že se vozidlo nachází v radarovém svazku, což je dosaženo amplitudou signálu. Při průjezdu vozidla je provedena analýza posloupnosti naměřených hodnot kmitočtu a fáze signálu.

Funkce měřící jednotky jsou rozděleny do fází (19, s. 20-21):  Start měření  Měření rychlosti  Ověření výsledku  Ukončení měření

5.4.2 OBSLUHA RADARŮ Jak jsem již v této práci uvedl, dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích je podle zákona o silničním provozu výhradně svěřena Policii České republiky a částečně obecní policii, i měření rychlosti je vyhrazeno těmto dvěma složkám a přenesení měření rychlosti vozidel na jiný subjekt není možné. Obsluhu radarů v obci Židlochovice provádí Městská policie Židlochovice. Jejich činnost spočívá v:  kontrole správného nastavení měřiče  stahování dat z měřiče, které se provádí manuálně výměnou paměťové karty a data se zálohují do počítače městské police  vyhodnocení dat, ruční vepsání registrační značky do programu  kontrola naměřených údajů a odeslání údajů správnímu orgánu  fyzická kontrola měřiče 2-3 x za den, jestli pracuje správně  základní nastavení měřiče, jako je přísvit blesku a přiblížení. Vyhledání registrační značky provádí Městská policie Židlochovice ručně, existuje i automatický systém, ale je nevýhodný v tom, že čte veškerá čísla ze snímku, např. reklamu na plachtě vozidla. Při ručním vyhledání jsou vyřazeny nekvalitní snímky, kde není čitelná registrační značka, snímek je rozmazaný, apod. Existuje plně automatický systém, který sám vyhodnocuje fotografie a rovnou odesílá na správní orgán, nevýhodou je množství vyřazovaných snímků správním orgánem. Radary RAMER 9 používané k měření v obci Židlochovice, nejsou vhodné pro měření v noci. Jejich vylepšená verze RAMER 10 je vybavena kvalitním nočním režimem, proto v ostatních obcích, kde Městská policie Židlochovice provádí měření, probíhá měření i v noční době.

5.5 POSTUP SPRÁVNÍHO ORGÁNU K vyřizování záležitostí správních deliktů a přestupků v dopravě, zjištěných provozem automatizovaného systému měření rychlosti bez obsluhy (stacionárních radarů), bylo v říjnu roku 2015 zřízeno oddělení správních deliktů, zařazené pod odbor dopravy Městského úřadu Židlochovice. Zákon o silničním provozu stanoví, že maximální rychlost vozidla v obci je 50 km/h, pokud se nejedná o dálnici nebo není povolena rychlost vyšší.

Postup tohoto oddělení, navazuje na činnost Městské policie Židlochovice, která tomuto oddělení elektronicky zašle Záznam o měření (příloha č. 1). Poté je provedena lustrace vozidla v registru vozidel, kterou je zjištěn provozovatel a jeho doručovací adresa, na kterou je zaslána výzva k zaplacení určené částky ve smyslu ust. § 125h/1 zák. č. 361/2000Sb. (příloha č. 2, 3) Určená částka se stanovuje ve stejné výši jako pokuta v blokovém řízení.

Při stanovení částky se přihlíží k závažnosti porušení povinností řidiče. Minimální částka je 500,-Kč.

Součástí výzvy k zaplacení určené částky je formulář ke sdělení údajů o řidiči vozidla, pokud tak chce provozovatel učinit (příloha č. 4). Pokud jsou provozovatelem sděleny údaje k řidiči, je tento následně předvolán a v případě, že s přestupkem souhlasí, je vyřešen blokově. V tomto případě je řidiči přestupek zapsán na jeho evidenční kartu a jsou mu zaznamenány stanovené body v bodovém hodnocení řidiče. Při překročení do 20 km/h v obci 2 body, o 20 km/h a více 3 body (opakovaně v posledních 12-ti měsících hrozí pokuta 2500-5000,-Kč a zákaz činnosti 1-6 měsíců), o 40 km/h a více nelze řešit v blokovém řízení, zde hrozí pokuta 5000-10000,-Kč, zákaz činnosti 6 měsíců až 1 rok, 5 bodů (12, §125c/1f).

Pokud provozovatel sdělí údaje k řidiči, který v době spáchání přestupku řídil vozidlo, je s tímto řidičem přestupek vyřešen v blokovém řízení podle ust. § 84 zákona o přestupcích. V případě, že provozovatel na výzvu k zaplacení určené částky nereaguje, je přistoupeno k příkaznímu řízení. Tento postup je uveden v ust. § 87zákona o přestupcích. Jedná se o zjednodušený a urychlený postup projednání přestupku, neboť v příkazním řízení neprobíhá ústní projednání a dokazování. Oproti blokovému řízení není k uložení sankce potřebný souhlas přestupce. Příkaz se oznamuje písemně. Pokud podezřelý s příkazem nesouhlasí, může do 15 dnů podat odpor proti rozhodnutí, a správní orgán, který rozhodnutí vydal, zahájí správní řízení (23, s. 73).

6 VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ V OBCI ŽIDLOCHOVICE

Nejprve jsem chtěl vyhodnotit výsledky měření ve vztahu k jeho dopadu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. K tomu bych ale nebyl schopen poskytnout objektivní srovnání. Abych takové vyhodnocení mohl provést, potřeboval bych data o měření rychlosti ze stejného místapřed zahájením měření a sankcionování ze strany obce Židlochovice na podzim roku 2013. Na základě svého subjektivního názoru založeného na vlastním pozorování mohu konstatovat, že provoz vozidel v místě měření, respektive rychlost vozidel, se zmírnila. Často lze také pozorovat řidiče, kteří zřejmě ze strachu z radaru, nepřekračují rychlost 40 km/h při jízdě kolem radaru. Přitom rychlost vozidla udávanájeho vlastním rychloměremby neměla být nižší, než rychlost skutečná, což je dáno předpisem EHK/OSN č. 39 a evropskou směrnicí 75/443/EHS (20). Tedy když podle rychloměru pojedete rychlostí 50 km/h, skutečná rychlost vozidla je minimálně 41 km/h.

Následně jsem se rozhodl vyhodnotit měření rychlosti v obci Židlochovice z jiné stránky, a to porovnat příjmy získané do rozpočtu obce z přijatých sankcí z provozu stacionárních radarů, s mandatorními výdaji z obecního rozpočtu na straně druhé. Jinak řečeno, porovnat získané finance z měření rychlosti s financemi investovanými do veřejně prospěšných zařízení v obci, které by si obec jinak nemohla dovolit. Tímto srovnáním však nesnižuji význam měření na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

V této části práce také provedu srovnání měření za rok 2014 a 2015, kde se pokusím porovnat počty zjištěných přestupků z jednotlivých roků. Dále provedu vyhodnocení měření za rok 2015 a závěrem provedu analýzu měření rychlosti v obci Židlochovice za použití SWOT analýzy, kterou se pokusím analyzovat současný stav použití radarů v obci Židlochovice s cílem vyhodnotit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby.

6.1 POROVNÁNÍ SANKČNÍCH PŘÍJMŮ S ROZPOČTEM OBCE V obci Židlochovice probíhá měření rychlosti vozidel stacionárními radary od podzimu roku 2013. V roce 2014 bylo rozšířeno měřící stanoviště na další 2 místa v obci. V roce 2015 byl pořízen druhý měřič rychlosti a měření probíhá střídavě na 3 stanovištích dvěma radary. Městská policie provádí klasické měření rychlosti i v ostatních obcích, kde nejsou používány stacionární radary. Od října roku 2015 bylo Městskou policií zahájeno měření rychlosti stacionárními radary v Rajhradě, Holasicích a Rajhradicích. Vybrané sankce za překročení rychlosti v těchto obcích jsou příjmem obce s pověřenou působností Židlochovice. Pro přehled vybraných sankcí uvedu srovnávací tabulku od počátku měření v obci

Židlochovice, kde bude uveden plán celkových příjmů a výdajů podle obecního rozpočtu, plán příjmů ze sankcí obecního rozpočtu a skutečné sankční příjmy v letech 2013, 2014, 2015, 2016.

Tabulka 2: Plán příjmů a výdajů, plán sankčních příjmů a skutečné sankční příjmy v obci Židlochovice za roky 2013, 2014, 2015, 2016 ROK PŘÍJMY VÝDAJE SANKČNÍ SANKČNÍ ROZPOČTU ROZPOČTU PŘÍJMY PŘÍJMY (PLÁN) (PLÁN) (PLÁN) SKUTEČNOST 2013 80 570 800 80 570 800 900 000 2 260 100

2014 84 925 000 79 461 000 2 500 000 14 931 900

2015 120 496 500 109 946 500 15 000 000 12 398 000 (odhad dle počtu výzev) 2016 159 450 600 156 450 600 25 000 000 4 093 500 (1. čtvrtletí) Zdroj: (17), úprava vlastní

Do tabulky jsem pro srovnání dosadil údaje plánovaných příjmů obecního rozpočtu, plánovaných výdajů obecního rozpočtu, plánovaných sankčních příjmů rozpočtu a skutečné sankční příjmy. Tabulku jsem rozdělil na řádky po letech. Plán rozpočtu obce na následující kalendářní rok je veřejný a údaje jsem získal na webových stránkách obce Židlochovice. Údaje ke skutečným sankčním příjmům jsem zjišťoval ze závěrečného účtu obce, taktéž zveřejněném na webových stránkách obce. Vzhledem k tomu, že závěrečný účet obce Židlochovice za rok 2015 nebyl na webových stránkách obce zveřejněn, musel jsem do tabulky dosadit údaje z dat o měření, které jsem získal na Městském úřadu Židlochovice. Musím zde upozornit, že sankční příjmy z dat o měření vedené odborem dopravy jsou odhadované, jedná se o počet zaslaných výzev k uhrazení částky za překročení rychlosti. Je počítáno s uložením nejnižší sankce ve výši 500,-Kč. Skutečná data se tak mohou mírně lišit.

Z provedeného srovnání byl zjištěn závěr, že postupné navyšování počtu radarů používaných Městskou policií Židlochovice vede ke zvyšování příjmů do rozpočtu obce. V plánu sankčních příjmů v roce 2013 byl tento příjem odhadován na částku 900 000,-Kč a pro rok 2016 je odhad sankčních příjmů obce ve výši 25 000 000,-Kč. Tyto příjmy jsou příjmy vlastní a nedaňové. Část těchto příjmů je spotřebována na platy zaměstnanců odboru dopravy, výkon městské policie, údržbu a provoz radarů a také na pořizování dalších měřičů a stanovišť k měření rychlosti. Odhadovaná částka na pořízení radaru zn. RAMER je 1 000 000,-Kč a dalších 500 000,-Kč na zřízení stanoviště pro umístění měřiče.

6.2 SROVNÁNÍ MĚŘENÍ ZA ROK 2014 A 2015 Pro srovnání počtu zjištěných překročení rychlosti (naměřených vozidel) v obci Židlochovice, uvádím následující tabulku. Srovnání s rokem 2013 není možné, neboť měření rychlosti neprobíhalo celý rok a měření bylo fakticky zahájeno až na podzim roku 2013. Z dosazených hodnot do tabulky bylo zjištěno, že v roce 2015 došlo k nárůstu počtu naměřených vozidel o 7,6 %. Za nárůstem stojí s největší pravděpodobností fakt, že od poloviny roku 2015 byl pořízen druhý radar, a měření v obci Židlochovice probíhalo na dvou místech současně. Nebýt tohoto, bezesporu by došlo k poklesu počtu naměřených vozidel. Důvodem tohoto poklesu může být informovanost řidičů o umístění radarů v obci Židlochovice, jelikož s postupem času se řidiči vzájemně upozorňují a dávají si pozor na rychlost při jízdě touto obcí. Druhým faktorem by mohla být náprava řidičů, kteří byli sankcionováni za překročení rychlosti a při další jízdě si alespoň na stejném místě dávají pozor. Každopádně musím konstatovat, že snížením počtu naměřených vozidel, bylo docíleno zmírnění provozu v obci Židlochovice.

Tabulka 3: Srovnání počtu naměřených vozidel po měsících za rok 2014 a 2015 MĚSÍC rok 2014 rok 2015 rozdíl 2014/2015

LEDEN 2117 198 9,4% ÚNOR 1564 1082 69,2% BŘEZEN 1203 1249 103,8% DUBEN 2166 1808 83,5% KVĚTEN 2215 1563 70,6% ČERVEN 2649 2100 79,3% ČERVENEC 2518 2524 100,2% SRPEN 2397 4036 168,4% ZÁŘÍ 1139 2601 228,4% ŘÍJEN 1412 1829 129,5% LISTOPAD 891 1354 152,0% PROSINEC 502 488 97,2% Celkem 20773 20832 107,6% Zdroj: Městský úřad Židlochovice

Výsledkem tohoto srovnání je závěr, že pořízení druhého měřiče rychlosti v obci Židlochovice zajistilo vyrovnaný, respektive mírně navýšený počet zjištěných překročení rychlosti, a příjem do rozpočtu obce na přijatých sankcích nebyl snížen. Na druhou stranu došlo k poklesu naměřených vozidel jedním radarem, proto došlo ke zmírnění provozu v obci Židlochovice. Pro přehlednost ještě uvádím grafické srovnání počtu naměřených vozidel.

Tabulka 4: Grafické srovnání počtu naměřených vozidel po měsících za rok 2014, 2015 a leden 2016

4500 4000 3500 3000 2500 rok 2014 2000 rok 2015 1500 rok 2016 1000 500 0

Zdroj: Městský úřad Židlochovice Zajímavým zjištěním, při vyhodnocení počtu přestupků za jednotlivé měsíce v kalendářním roce, je skutečnost, že počet přestupků se zvětšuje podle délky dne. V zimních měsících jsou počty zjištěných přestupků nižší, než v letním období. Nejvíce zjištěných přestupků v roce 2015 bylo v měsíci červenci (2 524), srpnu (4 036) a září (2 601). Z tohoto zjištění lze usoudit, že počet přestupků se zvyšuje, nejen když se prodlouží den, ale také v období letních prázdnin a dovolených, kdy lidé cestují za odpočinkem. Jedná se o řidiče, kteří přes obec projíždí na rekreaci na jih Moravy v období letních prázdnin nebo na burčákové slavnosti v obci Hustopeče v září a jiné akce prosluněné jižní Moravy. Tito řidiči pak nemají místní znalost a o umístění radarů nevědí.

6.3 PŘEHLED MĚŘENÍ RYCHLOSTI ZA ROK 2015 V obci Židlochovice probíhá měření rychlosti vozidel stacionárními radary od podzimu roku 2013. Postupně se celý systém měření zdokonaloval, přičemž v současné době jsou v obci 3 stanoviště k měření a obec vlastní 2 měřiče rychlosti. Do bakalářské práce jsem zařadil celkový přehled měření rychlosti v obci Židlochovice za rok 2015, který je přehledně rozdělen do jednotlivých měsíců roku 2015.

Obrázek 3: Celkové výsledky měření rychlosti vozidel za rok 2015 v obci Židlochovice

Zdroj: Městský úřad Židlochovice

Celkem bylo v Židlochovicích v roce 2015 zjištěno 21 806 případů překročení rychlosti. Z toho bylo 148 případů vyřazeno z důvodu nerozpoznané registrační značky nebo nezjištěného provozovatele, 77 případů vyřešila městská policie výjezdem, 701 případů bylo řešeno ve společném řízení (řidič překročil rychlost na obou radarech), 29 případů bylo vyřazeno, jelikož se jednalo o složky IZS vykonávající svou činnost (jízda k zákroku, apod.) a v příkazním řízení bylo řešeno 19 případů. Výzvou k zaplacení určené částky bylo vyřešeno 20 832 případů překročení rychlosti, což je za předpokladu zaplacení částky 500,-Kč (minimální výše stanovené sankce) příjem obce v celkové výši 10 416 000,-Kč ročně. Jedná se předpokládanou částku odvozenou z počtu a způsobu řešených překročení rychlosti. Pro přesné zjištění částky ze sankcí by musela být provedena analýza příjmů ze sankcí na finančním oddělení obce.

6.4 SWOT ANALÝZA Do práce jsem se rozhodl zařadit SWOT analýzu stacionárních radarů v obci Židlochovice. Tato metoda se nejčastěji používá v podnikání, ale lze ji použít téměř ve všech oblastech, kde je zapotřebí analyzovat současný stav s cílem vyhodnotit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Díky provedenému rozboru je možné objevit nové příležitosti nebo naopak hrozby. Na základě výstupu z provedené SWOT analýzy je možné stanovit kroky k odstranění problémů nebo využít zjištěné příležitosti.

Do níže uvedené tabulky jsem dosadil skutečnosti, které se bezprostředně týkají použití stacionárních radarů v obci Židlochovice. Počty dosazený údajů jsou vyrovnané na straně kladných i záporných stránek. V případě zainteresování více pověřených osob za účelem doplnění údajů do tabulky by zřejmě došlo k rozšíření kladných i záporných stránek SWOT analýzy, a tím i rozšíření položek v tabulce, avšak v této práci jsem analýzu provedl samostatně. Analyzoval jsem tak použití stacionárních radarů v obci Židlochovice ze svého nezávislého pohledu a z poznatků získaných tvorbou bakalářské práce.

Tabulka 5: SWOT analýza použití stacionárních radarů v obci Židlochovice Stacionární radary v obci Židlochovice Silné stránky Slabé stránky  Zájem obce na zmírnění provozu  Pořizovací hodnota radarů  Celkem 3 stanoviště k měření rychlosti  Negativní vnímání ze strany řidičů  Fungující oddělení správních deliktů  Administrativní zátěž pro odbor dopravy  Snížení rychlosti vozidel, pokles  Omezení činnosti městské policie přestupků v dalších úkolech kvůli obsluze radarů  Relativně stálý příjem z vybraných  Nutnost ověřovacích listin sankcí do rozpočtu obce (meteorologie) Příležitosti Hrozby  Investice prostředků z vybraných  Omezení měření pro městskou policii sankcí do veřejných projektů zákonodárci sloužících všem občanům  Poškození měřičů útokem jednotlivce  Vytvoření nových pracovních míst  Vymáhání nezaplacených sankcí k vyřizování přestupků  Odvolání proti přestupkům ve správním  Zavádění měření v ostatních obcích řízení (pojištění řidičů proti pokutám,  Možnost personálního posílení MP apod.) Zdroj: vlastní

ZÁVĚR

Cílem této práce bylo seznámit čtenáře se základními pojmy ve vztahu k měření rychlosti, popsat současný právní stav použití radarů obcí, respektive obecní policií. Představit použití stacionárních radarů na příkladu konkrétní obce a závěrem práce vyhodnotit použití radarů v obci Židlochovice a pokusit se vyhodnotit jejich skutečný vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a vyhodnotit silné a slabé stránky, a příležitosti a hrozby při provozu stacionárních radarů v obci Židlochovice použitím metody SWOT analýzy.

V práci jsem v úvodu definoval vybrané pojmy, které souvisejí s měřením rychlosti vozidel. Abych se dostal k popisu samotné obce, začal jsem rozdělením státní moci. Rozdělil jsem veřejnou správu na samosprávu a státní správu. Pokračoval jsem k definici obce, zmínil jsem její samostatnou a přenesenou působnost, orgány obce a krátce jsem zmínil rozpočet obce a finance, jelikož jsem závěrem vyhodnocoval sankční příjmy obce. Postupně jsem se dostal k obecní policii, věnoval jsem se zřízení obecní policie, jejímu postavení a vybrané činnosti na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Do kapitoly o obci jsem závěrem zařadil judikaturu Nejvyššího správního soudu, ze které vyplynulo, že měřit rychlost vozidel je oprávněna Policie České republiky a obecní policie. Žádný jiný subjekt toto oprávnění podle současné právní úpravy nemá. Práci jsem doplnil zařazením kapitoly o Policii České republiky a uvedl jsem její obecné úkoly a činnost při dohledu nad silničním provozem.

Po vyjasnění teoretické oblasti jsem přistoupil k uvedení konkrétního případu měření rychlosti vozidel v obci Židlochovice, představil jsem samotné město Židlochovice, veřejnoprávní smlouvy obce, městkou policii a uvedl, jak probíhá měření v této obci a postup správního orgánu při řešení překročení rychlosti. V poslední kapitole jsem se věnoval vyhodnocení měření. Porovnal jsem sankční příjmy obce s obecním rozpočtem od roku 2013 po začátek roku 2016. Z provedeného srovnání jsem zjistil, že obec Židlochovice postupně rozšiřovala měření rychlosti na dalších místech, což vedlo ke zvyšování příjmů do rozpočtu obce, i přes postupný pokles přestupků na původním stanovišti. Toto jsem ještě potvrdil a doplnil srovnáním měření za roky 2014 a 2015, a také jsem uvedl celkový přehled měření v obci Židlochovice za rok 2015. Úplným závěrem jsem analyzoval současný stav použití radarů v obci Židlochovice, a pomocí metody SWOT analýzy jsem vyhodnotil silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby stacionárních radarů v obci.

Ze stanovených cílů se mi nepodařilo přesně vyhodnotit skutečný vliv měření stacionárními radary v obci Židlochovice na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, přesto jsem zjistil, že minimálně v místě měření rychlosti se zmírnil provoz a rychlost většiny projíždějících vozidel se snížila. Na druhou stranu jsem při vyhodnocení zjistil, že postupným zaváděním měření rychlosti na dalších místech, došlo k výraznému navýšení obecního rozpočtu v položce sankčních příjmů. Na počátku měření v roce 2013 byl v rozpočtu obce plánován příjem ze sankcí 1 milion Kč a pro rok 2016 je plán těchto příjmů 25 milionů Kč. Pro případné další zkoumání se nabízí otázka, kolik finančních prostředků, které byly získány měřením rychlosti vozidel, je skutečně využitelných k investicím obce do veřejných projektů sloužících všem občanům?

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

(1) PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualizované vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012. ISBN 978-80-7239-281-0

(2) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

(3) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

(4) KOUDELKA, Zdeněk. Samospráva. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-665-5.

(5) Ústava České republiky č. 1/1993 Sb.

(6) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.

(7) Zákon o obcích: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478- 758-4.

(8) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.

(9) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii.

(10) KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva: zákon o obcích v komentovaném znění. Brno: Ve spolupráci s nakl. Doplněk vydalo Občanské sdružení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3.

(11) VETEŠNÍK, Pavel, Ivo CHAUER a Aleš ZÍDKA. Obecní policie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. ISBN 978-80-7380-463-3.

(12) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).

(13) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.4.2008, Č.j. 1 As 12/2008. Dostupné z: ASPI [právní informační systém].

(14) ŠKODA, Jindřich. Zákon o policii s komentářem. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-160-1.

(15) BUŠTA, Pavel. Zákon o silničním provozu s komentářem: (ve znění 31 novel). Praha: Venice Music Production, 2012. ISBN 978-80-904270-3-7.

(16) Město Židlochovice: O Městě. [online]. 2016 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.zidlochovice.cz/cs/o-meste-1/.

(17) Město Židlochovice: Městský úřad: Povinně zveřejňované informace [online]. 2016 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z:http://www.zidlochovice.cz/cs/mesto-zidlochovice/mestsky- urad/povinne-zverejnovane-informace/.

(18) Město Židlochovice:Městský úřad: Právní předpisy [online]. 2016 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.zidlochovice.cz/cs/mesto-zidlochovice/mestsky-urad/pravni- predpisy/verejnopravni-smlouvy.html.

(19) RAMER 10 NÁVOD K OBSLUZE R311 063X CZ. Kunovice, 2014.

(20) Centrum dopravního výzkumu [online]. 2016 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: https://www.cdv.cz/mereni-rychlosti-radary-a-tolerance-mereni-v-ceske-republice-a-v- jinych-statech/.

(21) PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 978-80-7357-614-1.

(22) MATES, Pavel. Základy správního práva trestního. 6. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-567-1.

(23) VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Přestupky. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2012. Stanoviska: sborník stanovisek veřejného ochránce práv. ISBN 978-80-7357-945-6.

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: Zákaz vjezdu nákladním vozidlům nad 12 tun TRANZIT...... 30 Obrázek 2: Skříň s měřícím zařízením ...... 31 Obrázek 4: Celkové výsledky měření rychlosti vozidel za rok 2015 v obci Židlochovice ...... 38

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Příklad mandatorních výdajů obce ...... 21 Tabulka 2: Plán příjmů a výdajů, plán sankčních příjmů a skutečné sankční příjmy v obci Židlochovice za roky 2013, 2014, 2015, 2016 ...... 35 Tabulka 3:Srovnání počtu naměřených vozidel po měsících za rok 2014 a 2015 ...... 36 Tabulka 4: Grafické srovnání počtu naměřených vozidel po měsících za rok 2014, 2015 a leden 2016 ...... 37 Tabulka 5: SWOT analýza použití stacionárních radarů v obci Židlochovice ...... 39

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Záznam o měření ...... 47 Příloha 2: Výzva k zaplacení určené částky str. 1 ...... 48 Příloha 3: Výzva k zaplacení určené částky str. 2 ...... 49 Příloha 4: Formulář ke sdělení údajů k řidiči ...... 50

PŘÍLOHY

Příloha 1: Záznam o měření

Zdroj: Městská policie Židlochovice, úprava vlastní

Příloha 2: Výzva k zaplacení určené částky str. 1

Zdroj: Městský úřad Židlochovice

Příloha 3: Výzva k zaplacení určené částky str. 2

Zdroj: Městský úřad Židlochovice

Příloha 4: Formulář ke sdělení údajů k řidiči

Zdroj: Městský úřad Židlochovice